Vikipedija isvwiki https://isv.wikipedia.org/wiki/Glavna_stranica MediaWiki 1.47.0-wmf.16 first-letter Media Special Besěda Koristnik Besěda s koristnikom Vikipedija Besěda Vikipedije Fajl Besěda o fajlu MediaWiki Besěda o MediaWiki Šablon Besěda o šablonu Pomoč Besěda o pomoči Kategorija Besěda o kategoriji TimedText TimedText talk Modul Besěda modula Event Event talk Ԝ 0 3520 46346 44085 2026-08-22T09:47:56Z ~2026-45790-84 847 /* */ zaměnil jesm russky na medžuslovjansky 46346 wikitext text/x-wiki {{Pravopis}} [[Fajl:Cyrillic letter We.svg | right | 240px]] We (Ԝ ԝ; kursiv: ''Ԝ ԝ'') — je bukva razširjenoj [[Kirilica|kirilice]]. Ona izgledaje identično kako [[Latinica|latinska]] bukva [[W]], na ktoroj je osnovana. == Kodovan‍je == {| class=wikitable style="text-align:center;" ! colspan=2 | Kodovan‍je ! <big><big>{{-|Ԝ}}</big></big> ! <big><big>{{-|ԝ}}</big></big> |- ! colspan=2 | Nazva v Unikodu | {{-|CYRILLIC CAPITAL LETTER WE}} | {{-|CYRILLIC SMALL LETTER WE}} |- ! rowspan=2 | Unikod !! šestnadseterična sistema | {{-|U+051C}} | {{-|U+051D}} |- ! deseterična sistema | 1308 | 1309 |- ! rowspan=2 | {{-|HTML}} !! šestnadseterična sistema | <code>&amp;#x51c;</code> | <code>&amp;#x51d;</code> |- ! deseterična sistema | <code>&amp;#1308;</code> | <code>&amp;#1309;</code> |} {{Kirilica}} [[Kategorija:Kirilične bukvy]] [[Kategorija:Кириличне буквы]] foxsjkqxdtkai1n0vvt1phs7vmiqlrc Poljska kirilica 0 6003 46341 46307 2026-08-21T22:55:57Z IJzeren Jan 9 /* Povrat taty {{-|Mickiewicza|Мицкевича}} */ 46341 wikitext text/x-wiki '''Poljska kirilica''' ({{Jezyky|pl|cyrylica}}) — je obče nazvan‌je projektov [[Kirilica|kiriličnoj azbuky]] dlja [[Poljsky jezyk|poljskogo jezyka]]. Obyčno do zapisa tekstov na poljskom koristajut toliko [[Latinica|latinicu]], jednakže nejednokratno byvali popytky koristati do jego zapisu kirilicu. ==Rannje projekty== Jestvujut mnogo variantov poljskoj kirilice, kako modernyh, tako i historičnyh. Prvy projekt kirilice dlja poljskogo jezyka byl razrabotany [[Ministerstvo narodnogo prosvěčenja Rosijskoj Imperije|Ministerstvom narodnogo prosvěčen‌ja Rosijskoj Imperije]] v 1844—1845 lětah po ukazan‌ju ministra narodnogo prosvěčen‌ja [[Sergej Uvarov|S. S. Uvarova]], ale na tamtoj moment projekt byl priznany prědvrěmennym i ne byl realizovany. V 1852 godu ješče jedin projekt byl prigotovjeny profesorom [[Pjotr Dubrovsky|P. P. Dubrovskym]] po ukazan‌ju ministra narodnogo prosvěčen‌ja [[Platon Širinsky-Šihmatov|P. A. Širinskogo-Šihmatova]]. Alfabet tamtogo projekta byl koristany v hrestomatiji «Priklady poljskogo jezyka v prozě i stihah, dlja russkyh». Ne je jasno, že tamta kniga koristala se v sferě obrazovan‌ja<ref name="сиесс">''Ст. Сиесс-Кжишковский''. [https://web.archive.org/web/20160709195326/http://www.aboutbooks.ru/files/jornal_maintenance/200807/140201321f917b6e9adf4de364365003.pdf Гражданский шрифт для польского языка. Эпизод из истории просвещения в Королевстве Польском.]</ref>. ==Projekt 1863 lěta== Po podavjen‌ju [[Poljsko vozstanje 1863 goda|poljskogo vozstan‌ja 1863 goda]] imperatorom [[Aleksandr II|Aleksandrom II]] byl stvorjeny Ustanovny komitet, jednym iz zadanij ktorogo byla unifikacija upravjen‌ja Poljskoju sgodno s občeimperijskymi zakonami. Srěd drugogo komitet zajmal se reformoju školnogo obrazovan‌ja v poljskyh zemjah. V srědě členov komiteta, iz ktoryh mnogi byli slovjanofili, pojavila se ideja o prěvodě poljskogo pisma na kirilicu. Hvala dějateljnosti komiteta uže v 1865 godu vyšla prva kniga na poljskoj kirilici — «Bukvar dlja selskyh dětij». Za njim poslědovali i druge izdan‌ja. Jednakže uže v 1871—1874 lětah eksperiment byl zakončeny v svezu s tym, že poljske školy v ramkah politiky rusifikacije byli prěvodime na russky jezyk obučen‌ja i potrěbnost v poljskom kiriličnom alfabetu odpadla. Generalno v 1860-e lěta na poljskoj kirilici byli izdane slědujuče knigy: * Selska hrestomatija, ili Vydržky iz proizvěděnij različnyh poljskyh avtorov. Varšava, 1866. * Selska hrestomatija, ili Vydržky iz proizvěděnij različnyh poljskyh avtorov. 2-e izd. Varšava, 1867. * Bukvar dlja selskyh dětij. SPb., 1865. * Bukvar dlja selskyh dětij. 2-e izd. SPb., 1866. * Bukvar dlja selskyh dětij. 3-e izd. SPb., 1869. * Gramatika poljskogo jezyka, sostavjena po prikladu tojže gramatiky, izdanoj v 1860 godu po rěšen‌ju Jego prěvozhoditeljstva Ministra narodnogo prosvěčen‌ja dlja škol Varšavskogo učebnogo okruga. Dlja I klasa. SPb., 1866. * Gramatika poljskogo jezyka, sostavjena po prikladu tojže gramatiky, izdanoj v 1860 godu po rěšen‌ju Jego prěvozhoditeljstva Ministra narodnogo prosvěčen‌ja dlja škol Varšavskogo učebnogo okruga. Dlja I klasa. 2-o izd. SPb., 1866. * Kratka historija Starogo i Novogo Zavěta. Varšava, 1866. * Kratka historija Starogo i Novogo Zavěta. 2-o izd. Varšava, 1867. * Načelno obučen‌je aritmetiky dlja načelnyh škol, selskyh i gradskyh. Varšava, 1866. * Priklady poljskoj kaligrafije. Varšava, 1866. V slědučej tabelě pokazany je kiriličny alfabet iz Bukvara dlja selskyh dětij (1865 g.) s odpovědajučimi jim latiničnymi bukvami:<ref>{{Cite web |url=https://books.google.ru/books?id=i6FeAAAAcAAJ&printsec=frontcover&hl=ru#v=onepage&q&f=false |title=Элементаръ для дзеци вейскихъ. СПб., 1865 |access-date=2026-08-20 |archive-date=2021-11-10 |archive-url=https://web.archive.org/web/20211110103545/https://books.google.ru/books?id=i6FeAAAAcAAJ&printsec=frontcover&hl=ru#v=onepage&q&f=false |url-status=live }}</ref>: {| class=wikitable style="font-family:Cambria; font-size:120%;" | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[А (kirilica)|А а]]'''}} <br> ''{{-|A a}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Б|Б б]]'''}} <br> ''{{-|B b}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[В (kirilica)|В в]]'''}} <br> ''{{-|W w}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Г|Г г]]'''}} <br> ''{{-|G g}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Д|Д д]]'''}} <br> ''{{-|D d}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Е (kirilica)|Е е]]'''}} <br> ''{{-|Ie ie}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ё (kirilica)|Ё ё]]'''}} <br> ''{{-|Io io}}'' |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ж|Ж ж]]'''}} <br> ''{{-|Ż ż}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[З|З з]]'''}} <br> ''{{-|Z z}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[И|И и]]'''}} <br> ''{{-|I i}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[І (kirilica)|I i]]'''}} <br> ''{{-|I i}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[К (kirilica)|К к]]'''}} <br> ''{{-|K k}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Л|Л л]]'''}} <br> ''{{-|L l}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[М (kirilica)|М м]]'''}} <br> ''{{-|M m}}'' |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Н (kirilica)|Н н]]'''}} <br> ''{{-|N n}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[О (kirilica)|О о]]'''}} <br> ''{{-|O o}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[О̂|О̂ о̂]]'''}} <br> ''{{-|Ó ó}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[П|П п]]'''}} <br> ''{{-|P p}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Р (kirilica)|Р р]]'''}} <br> ''{{-|R r}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Р̌|Р̌ р̌]]'''}} <br> ''{{-|Rz rz}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[С (kirilica)|С с]]'''}} <br> ''{{-|S s}}'' |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Т (kirilica)|Т т]]'''}} <br> ''{{-|T t}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[У (kirilica)|У у]]'''}} <br> ''{{-|U u}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ф|Ф ф]]'''}} <br> ''{{-|F f}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Х (kirilica)|Х х]]'''}} <br> ''{{-|Ch ch}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Х̾ |Х̾ х̾ ]]'''}} <br> ''{{-|H h}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ц|Ц ц]]'''}} <br> ''{{-|C c}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ч|Ч ч]]'''}} <br> ''{{-|Cz cz}}'' |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ш|Ш ш]]'''}} <br> ''{{-|Sz sz}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Щ|Щ щ]]'''}} <br> ''{{-|Szcz szcz}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ъ|Ъ ъ]]'''}} <br> — | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ы|Ы ы]]'''}} <br> ''{{-|Y y}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ь|Ь ь]]'''}} <br> — | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Э|Э э]]'''}} <br> ''{{-|E e}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ю|Ю ю]]'''}} <br> ''{{-|Iu iu}}'' |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ю̂|Ю̂ ю̂]]'''}} <br> ''{{-|Ió ió}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Я|Я я]]'''}} <br> ''{{-|Ia ia}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Й|Й й]]'''}} <br> ''{{-|J j}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[А̨|А̨ а̨]]'''}} <br> ''{{-|Ą ą}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Я̨|Я̨ я̨]]'''}} <br> ''{{-|Ią ią}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Э̨|Э̨ э̨]]'''}} <br> ''{{-|Ę ę}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Е̨|Е̨ е̨]]'''}} <br> ''{{-|Ię ię}}'' |} Osoblivosti tutoj ortografije: * Zaměsto poljskogo dvuznaka {{-|'''rz'''}} koristaje se bukva {{Calibri|'''[[р̌]]'''}}; * Tradicijny prědrevolucijny tvrdy znak {{-|'''[[ъ]]'''}} na koncu večinstva slov; * Poljsko {{-|'''ó'''}} piše se kako {{Calibri|'''[[о̂]]'''}} (ili v drugoj versiji ostavaje neizměnjeno); * Poljsky «ogonok» ({{Jezyky|pl|ogonek}} «hvostik») shranjaje se i dobavjaje se k bukvam kirilice; * Za poljskyh {{-|'''ć'''}} i {{-|'''dź'''}} koristajut se {{-|'''ць'''}} i {{-|'''дзь'''}}, kako i v sučasnom [[bělorussky jezyk|bělorusskom jezyku]]. == Sučasne varianty == === V Bělorusi === Srěd Poljakov v [[Bělorus|Bělorusi]] znanje poljskogo jezyka i latinskogo alfabeta je praktično nuljevo.<ref>{{Cite web | title = Język polski na Białorusi | date = 2011-04-29 | website = Polska Macierz Szkolna | url = https://pmsgrodno.org/2011/04/29/jzyk-polski-na-biaorusi/ | archive-url = https://web.archive.org/web/20200927191733/https://pmsgrodno.org/2011/04/29/jzyk-polski-na-biaorusi/ | archive-date = 2020-09-27 | language = pl}}</ref> V svezi s tym katolična diecezija v [[Hrodno|{{-|Hrodnu|Гродну}}]] do zapisanja poljskyh religioznyh tekstov upotrěbjaje kiriličny alfabet, stvorjeny po prikladu [[russka azbuka|russkoj]] i [[bělorussky alfabet|bělorusskoj]] kirilice. V tutom alfabetu nemaje specialnyh označenij za nazalne suglasky, a {{-|'''ch'''}}, {{-|'''ó'''}} i {{-|'''rz'''}} ne odličajut se od {{-|'''h'''}}, {{-|'''u'''}} i {{-|'''ż'''}}.<ref>{{Cite journal | url= https://ispan.waw.pl/journals/index.php/ch/article/view/ch.2019.006/4989 | first = Tomasz | last = Kamusella | date = 2019 | title = The New Polish Cyrillic in Independent Belarus | pages = 79–112 | journal = Colloquia Humanistica | volume = Vol 8 | language = en}}</ref> === Jusovica === Največši problem s priměnjenjem kirilice v poljskom jezyku sut glasky, ktore istnujut samo v polskom: nosovky '''{{-|ą}}''' i '''{{-|ę}}'''. V 19. stolětju reformisti prostu prěnesli tako nazyvajemy «ogonok» v kirilicu, tym sposobom tvoreči četyri nove bukvy, ktoryh ranje ne bylo v kirilici: {{Calibri|'''[[ą]]''', '''[[э̨]]''', '''[[я̨]]''', '''[[е̨]]'''}}. Jednakože [[crkovnoslovjansky jezyk]] uže iměl četyri stare bukvy za označenje tyh zvukov: '''[[ѫ]]''', '''[[ѧ]]''', '''[[ѭ]]''', '''[[ѩ]]''' ([[jusy]]). V 2006 g. poljsky lingvist {{-|Szymon|Шымон}} Pawlas stvoril alfabet, imenovany njim ''Jusowica'' ({{-|kir. ''Юсовица''|пол. ''Jusowica''}}). Tutoj alfabet imaje 46 bukv. Kromě jusov on sodrživaje ješče několiko bukv iz [[starokirilična azbuka|starokiriličnogo alfabeta]], a takože několiko bukv iz [[srbsky alfabet|srbskogo alfabeta]] i [[ugrofinske jezyky|ugrofinskyh jezykov]].<ref>{{Cite web | url = https://varpho.livejournal.com/157710.html | title = ЮСОВИЦА - Cyrillic Polish | date = 2006-11-17 | access-date = 2026-08-20}}</ref> {| class=wikitable style="font-family:Cambria; font-size:120%;" | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[А (kirilica)|А а]]'''}} <br> ''{{-|a}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Б|Б б]]'''}} <br> ''{{-|b}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[В (kirilica)|В в]]'''}} <br> ''{{-|w}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Г|Г г]]'''}} <br> ''{{-|g}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Д|Д д]]'''}} <br> ''{{-|d}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ѕ|Ѕ s]]'''}} <br> ''{{-|dz}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ђ|Ђ ђ]]'''}} <br> ''{{-|dź, dzi}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Е (kirilica)|Е е]]'''}} <br> ''{{-|je, ie}}'' |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ё (kirilica)|Ё ё]]'''}} <br> ''{{-|jo, io}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ж|Ж ж]]'''}} <br> ''{{-|ż}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[З|З з]]'''}} <br> ''{{-|z}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Һ|Һ һ]]'''}} <br> ''{{-|h}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[И|И и]]'''}} <br> ''{{-|i}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Й|Й й]]'''}} <br> ''{{-|j}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[К (kirilica)|К к]]'''}} <br> ''{{-|k}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Л|Л л]]'''}} <br> ''{{-|ł}}'' |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Љ|Љ љ]]'''}} <br> ''{{-|l}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[М (kirilica)|М м]]'''}} <br> ''{{-|m}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Н (kirilica)|Н н]]'''}} <br> ''{{-|n}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Њ|Њ њ]]'''}} <br> ''{{-|ń}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[О (kirilica)|О о]]'''}} <br> ''{{-|o}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[П|П п]]'''}} <br> ''{{-|p}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Р (kirilica)|Р р]]'''}} <br> ''{{-|r}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Р̈|Р̈ р̈]]'''}} <br> ''{{-|rz}}'' |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[С (kirilica)|С с]]'''}} <br> ''{{-|s}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Т (kirilica)|Т т]]'''}} <br> ''{{-|t}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ћ|Ћ ћ]]'''}} <br> ''{{-|ć, ci}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[У (kirilica)|У у]]'''}} <br> ''{{-|u}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ф|Ф ф]]'''}} <br> ''{{-|f}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Х (kirilica)|Х х]]'''}} <br> ''{{-|ch}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ѡ|Ѡ ѡ]]'''}} <br> ''{{-|ó}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ц|Ц ц]]'''}} <br> ''{{-|c}}'' |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ч|Ч ч]]'''}} <br> ''{{-|cz}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Џ|Џ џ]]'''}} <br> ''{{-|dž}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ш|Ш ш]]'''}} <br> ''{{-|sz}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Щ|Щ щ]]'''}} <br> ''{{-|szcz}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ъ|Ъ ъ]]'''}} <br> — | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ы|Ы ы]]'''}} <br> ''{{-|y}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ь|Ь ь]]'''}} <br> — | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Э|Э э]]'''}} <br> ''{{-|e}}'' |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ю|Ю ю]]'''}} <br> ''{{-|ju, iu}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Я|Я я]]'''}} <br> ''{{-|ja, ia}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ѧ|Ѧ ѧ]]'''}} <br> ''{{-|ę}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ѫ|Ѫ ѫ]]'''}} <br> ''{{-|ą}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ѩ|Ѩ ѩ]]'''}} <br> ''{{-|ję, ię}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ѭ|Ѭ ѭ]]'''}} <br> ''{{-|ją, ią}}'' |} V 2008 g. [[Jan van Steenbergen]] prědstavil drugy, prostějši variant, osnovany na [[russka azbuka|russkoj kirilici]] i sodrživajuči 37 bukv: vse bukvy russkogo alfabeta plus četyri jusy. V tutom variantu kiriličnoj ortografiji odsutny je ekvivalent latinskoj bukvy {{-|'''ó'''}}, zvuk ktorogo sovpadl s izgovorom bukvy '''u'''. V protivnosti k povyšim versijam, kde '''{{-|ć}}''' i '''{{-|dź}}''' označajut se kako '''{{-|ць}}''' i '''{{-|дзь}}''' po analogiji s [[bělorussky jezyk|bělorusskym jezykom]], v tutom variantu one označajut se '''{{-|ть}}''' i '''{{-|дь}}''', čto je věrnějše iz etimologičnoj točky zrěnja. Iz tojže samoj pričiny poljsky dvuznak '''{{-|rz}}''', ktory izgovarjaje se kako '''{{-|ż}}''', ne prěobračaje se v kirilično '''{{-|[[ж]]}}''', ale označaje se kako '''{{-|рь}}'''. Pray bukv '''{{-|е}}'''/'''{{-|э}}''' i '''{{-|и}}'''/'''{{-|ы}}''' pišut se takože samo, kako i v russkom.<ref>{{Cite web | url = http://steen.free.fr/cyrpol/index.html | title = Ортографя цырылицка для ѩзыка польскего / Ortografia cyrylicka dla języka polskiego / A Cyrillic orthography for the Polish language | first = Jan van | last = Steenbergen | year = 2008 | access-date = 2026-08-20}}</ref> {| class=wikitable style="font-family:Cambria; font-size:120%;" | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[А (kirilica)|А а]]'''}} <br> ''{{-|a}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Б|Б б]]'''}} <br> ''{{-|b}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[В (kirilica)|В в]]'''}} <br> ''{{-|w}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Г|Г г]]'''}} <br> ''{{-|g}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Д|Д д]]'''}} <br> ''{{-|d}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Е (kirilica)|Е е]]'''}} <br> ''{{-|je, ie}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ё (kirilica)|Ё ё]]'''}} <br> ''{{-|jo, io}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ж|Ж ж]]'''}} <br> ''{{-|ż}}'' |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[З|З з]]'''}} <br> ''{{-|z}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[И|И и]]'''}} <br> ''{{-|i}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Й|Й й]]'''}} <br> ''{{-|j}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[К (kirilica)|К к]]'''}} <br> ''{{-|k}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Л|Л л]]'''}} <br> ''{{-|l, ł}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[М (kirilica)|М м]]'''}} <br> ''{{-|m}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Н (kirilica)|Н н]]'''}} <br> ''{{-|n}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[О (kirilica)|О о]]'''}} <br> ''{{-|o}}'' |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[П|П п]]'''}} <br> ''{{-|p}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Р (kirilica)|Р р]]'''}} <br> ''{{-|r}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[С (kirilica)|С с]]'''}} <br> ''{{-|s}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Т (kirilica)|Т т]]'''}} <br> ''{{-|t}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[У (kirilica)|У у]]'''}} <br> ''{{-|u}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ф|Ф ф]]'''}} <br> ''{{-|f}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Х (kirilica)|Х х]]'''}} <br> ''{{-|h, ch}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ц|Ц ц]]'''}} <br> ''{{-|c}}'' |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ч|Ч ч]]'''}} <br> ''{{-|cz}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ш|Ш ш]]'''}} <br> ''{{-|sz}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Щ|Щ щ]]'''}} <br> ''{{-|szcz}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ъ|Ъ ъ]]'''}} <br> — | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ы|Ы ы]]'''}} <br> ''{{-|y}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ь|Ь ь]]'''}} <br> — | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Э|Э э]]'''}} <br> ''{{-|e}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ю|Ю ю]]'''}} <br> ''{{-|ju, iu}}'' |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Я|Я я]]'''}} <br> ''{{-|ja, ia}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ѧ|Ѧ ѧ]]'''}} <br> ''{{-|ę}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ѫ|Ѫ ѫ]]'''}} <br> ''{{-|ą}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ѩ|Ѩ ѩ]]'''}} <br> ''{{-|ję, ię}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ѭ|Ѭ ѭ]]'''}} <br> ''{{-|ją, ią}}'' |} == Priklady teksta == === Povrat taty {{-|Mickiewicza|Мицкевича}} === {| width="100%" |- | ''Carska kirilica:''<ref>{{Cite book | title = Хрэстоматія вейска чили збю̂ръ выписо̂въ зъ ро̂жныхъ польскихъ ауторо̂въ | location = Варшава | year = 1867 | url = https://books.google.nl/books?id=2TpdAAAAcAAJ | pages = 18–21}}</ref> <div class="ext-gadget-alphabet-disable" style="font-family:Calibri, Cambria; font-size:120%;">'''Повро̂тъ Таты, пp̌езъ А. Мицкевича''' «По̂йдзьце, о дзятки, по̂йдзьце вшистке разэмъ<br /> За място, подъ слупъ на взгурэкъ,<br /> Тамъ пp̌едъ цудовнымъ кле̨кнійце образэмъ,<br /> Побожне змо̂вце пацёрэкъ. Тато не враца; ранки и вечоры<br /> Вэ Лзахъ го чекамъ и трводзэ;<br /> Розлялы p̌еки, пэлнэ звеp̌а боры,<br /> И пэлно збо̂йцо̂въ на дродзэ». Слыша̨цъ то дзятки бегна̨ вшистке разэмъ<br /> За място, подъ слупъ на взго̂рэкъ,<br /> Тамъ пp̌едъ цудовнымъ кле̨кая̨ образемъ,<br /> И зачиная̨ пацёрэкъ. Цалуя̨ земе̨, потэмъ: въ Име̨ Ойца,<br /> Сына и Духа све̨тэго,<br /> Ба̨дзь похвалёна пp̌енайсьве̨тша Тро̂йца<br /> Тэразъ и часу вшелькего»</div> | &nbsp; | ''Jusovica (2008):'' <div class="ext-gadget-alphabet-disable" style="font-family:Calibri, Cambria; font-size:120%;">'''Поврут Таты, през А. Мицкевича''' «Пуйдьте о дятки, пуйдьте вшистке разэм<br /> За място, под слуп на взгурэк,<br /> Там пред цудовным клѩкнийте образэм,<br /> Побожне змувте патëрэк. Тато не враца ранки и вечоры<br /> вэ лзах го чекам и трводзэ;<br /> Розлялы реки, пэлнэ зверя боры,<br /> И пэлно збуйцув на дродзэ;- Слышѫц то дятки бегнѫ вшистке разэм<br /> За място под слуп на взгурэк,<br /> Там пред цудовным клѩкаѭ образэм,<br /> И зачинаѭ патëрэк. Цалуѭ земѩ, потэм: в Имѩ Ойца,<br /> Сына и Духа свѩтэго,<br /> Бѫдь похвалëна пренайсвѩтша Труйца<br /> Тэраз и часу вшелькего.» </div> | &nbsp; | ''Na latinici:'' <div class="ext-gadget-alphabet-disable" style="font-family:Calibri, Cambria; font-size:120%;">'''Powrót Taty, przez A. Mickiewicza''' «Pójdźcie, o dziatki, pójdźcie wszystkie razem<br /> Za miasto, pod słup na wzgórek,<br /> Tam przed cudownym klęknijcie obrazem,<br /> Pobożnie zmówcie paciórek. Tato nie wraca; ranki i wieczory<br /> We łzach go czekam i trwodze;<br /> Rozlały rzeki, pełne zwierza bory,<br /> I pełno zbójców na drodze». Słysząc to dziatki biegą wszystkie razem,<br /> Za miasto, pod słup na wzgórek,<br /> Tam przed cudownym klękają obrazem<br /> I zaczynają paciórek. Całują ziemię, potem: «W imię Ojca,<br /> Syna i Ducha świętego,<br /> Bądź pochwalona, przenajświętsza Trójca,<br /> Teraz i czasu wszelkiego»</div> |} === [[Otče naš]] === ;Carska kirilica (1865)<ref>{{Cite book | title = {{Calibri|Элемэнтар̌ъ для дзеци вейскихъ}} | location = С. Петербургъ | year = 1865 | pages = 16 | url = https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cf/%D0%AD%D0%BB%D0%B5%D0%BC%D1%8D%D0%BD%D1%82%D0%B0%D1%80%CC%8C%D1%8A_%D0%B4%D0%BB%D1%8F_%D0%B4%D0%B7%D0%B5%D1%86%D0%B8_%D0%B2%D0%B5%D0%B9%D1%81%D0%BA%D0%B8%D1%85%D1%8A.pdf | format = PDF}}</ref> :{{Calibri|Ойче нашъ, кто̂рысь естъ въ небесехъ; све̨щь се̨ Име̨ Твое; пр̌ійдзь кро̂лество Твое; ба̨дзь воля Твоя, яко въ небе такъ и на земи. Хлеба нашего повшеднего дай намъ дзисяй; и одпусць намъ наше вины, яко и мы одпущамы нашимъ виновайцомъ; и не во̂дзь насъ на покушене, але насъ збавь одэ злэго. Амэнъ.}} ;V Bělorusi (2015)<ref>{{-|Kamusella}}, str. 108.</ref> :{{Calibri|Ойчэ наш, ктурысь ест в небе, сьвенць се Име Твое, пшыйдзь Крулество Твое, боньдзь воля Твоя, яко в небе так и на земи. Хлеба нашэго повшэднего дай нам дзисяй. И одпусьць нам нашэ вины, яко и мы одпушчамы нашым виновайцом. И не вудзь нас на рокушэне, але нас збав одэ злэго. Амэн.}} ;V Bělorusi (2018)<ref>{{-|Kamusella}}, str. 109.</ref> :{{Calibri|Ойчэ наш, ктурысь ест в небе, сьвенць сен Іме Твое, пшыйдзь Крулество Твое, боньдзь воля Твоя, яко в небе так i на земи. Хлеба нашэго повшэднего дай нам дзисяй. І одпусьць нам нашэ вины, яко i мы одпушчамы нашым виновайцом. І не вудзь нас на рокушэне, але нас збав одэ злэго. Амэн.}} ;Jusovica (2008) :{{Calibri|Ойче наш, ктурысь ест в небе, свѩть сѩ Имѩ Твое, прийдь Крулество Твое, бѫдь воля Твоя, яко в небе так и на земи. Хлеба нашего повшеднего дай нам дисяй. И одпусть нам наше вины, яко и мы одпущамы нашим виновайцом. И не вудь нас на покушене, але нас збав одэ злэго. Амэн.}} ;Latinica :{{Calibri|Ojcze nasz, któryś jest w niebie, święć się Imię Twoje, przyjdź Królestwo Twoje, bądź wola Twoja, jako w niebie tak i na ziemi. Chleba naszego powszedniego daj nam dzisiaj. I odpuść nam nasze winy, jako i my odpuszczamy naszym winowajcom. I nie wódź nas na pokuszenie, ale nas zbaw ode złego. Amen.}} ==Iztočniky== {{Iztočniky}} == Vněšnje linky == {{Prěvod|ru|Польская кириллица}} {{Kirilica}} [[Kategorija:Kirilica]] [[Kategorija:Poljska]] 6auqhie3aqfyyb8tgkbhzczvueigmw5 46342 46341 2026-08-21T22:56:33Z IJzeren Jan 9 /* Povrat taty {{-|Mickiewicza|Мицкевича}} */ 46342 wikitext text/x-wiki '''Poljska kirilica''' ({{Jezyky|pl|cyrylica}}) — je obče nazvan‌je projektov [[Kirilica|kiriličnoj azbuky]] dlja [[Poljsky jezyk|poljskogo jezyka]]. Obyčno do zapisa tekstov na poljskom koristajut toliko [[Latinica|latinicu]], jednakže nejednokratno byvali popytky koristati do jego zapisu kirilicu. ==Rannje projekty== Jestvujut mnogo variantov poljskoj kirilice, kako modernyh, tako i historičnyh. Prvy projekt kirilice dlja poljskogo jezyka byl razrabotany [[Ministerstvo narodnogo prosvěčenja Rosijskoj Imperije|Ministerstvom narodnogo prosvěčen‌ja Rosijskoj Imperije]] v 1844—1845 lětah po ukazan‌ju ministra narodnogo prosvěčen‌ja [[Sergej Uvarov|S. S. Uvarova]], ale na tamtoj moment projekt byl priznany prědvrěmennym i ne byl realizovany. V 1852 godu ješče jedin projekt byl prigotovjeny profesorom [[Pjotr Dubrovsky|P. P. Dubrovskym]] po ukazan‌ju ministra narodnogo prosvěčen‌ja [[Platon Širinsky-Šihmatov|P. A. Širinskogo-Šihmatova]]. Alfabet tamtogo projekta byl koristany v hrestomatiji «Priklady poljskogo jezyka v prozě i stihah, dlja russkyh». Ne je jasno, že tamta kniga koristala se v sferě obrazovan‌ja<ref name="сиесс">''Ст. Сиесс-Кжишковский''. [https://web.archive.org/web/20160709195326/http://www.aboutbooks.ru/files/jornal_maintenance/200807/140201321f917b6e9adf4de364365003.pdf Гражданский шрифт для польского языка. Эпизод из истории просвещения в Королевстве Польском.]</ref>. ==Projekt 1863 lěta== Po podavjen‌ju [[Poljsko vozstanje 1863 goda|poljskogo vozstan‌ja 1863 goda]] imperatorom [[Aleksandr II|Aleksandrom II]] byl stvorjeny Ustanovny komitet, jednym iz zadanij ktorogo byla unifikacija upravjen‌ja Poljskoju sgodno s občeimperijskymi zakonami. Srěd drugogo komitet zajmal se reformoju školnogo obrazovan‌ja v poljskyh zemjah. V srědě členov komiteta, iz ktoryh mnogi byli slovjanofili, pojavila se ideja o prěvodě poljskogo pisma na kirilicu. Hvala dějateljnosti komiteta uže v 1865 godu vyšla prva kniga na poljskoj kirilici — «Bukvar dlja selskyh dětij». Za njim poslědovali i druge izdan‌ja. Jednakže uže v 1871—1874 lětah eksperiment byl zakončeny v svezu s tym, že poljske školy v ramkah politiky rusifikacije byli prěvodime na russky jezyk obučen‌ja i potrěbnost v poljskom kiriličnom alfabetu odpadla. Generalno v 1860-e lěta na poljskoj kirilici byli izdane slědujuče knigy: * Selska hrestomatija, ili Vydržky iz proizvěděnij različnyh poljskyh avtorov. Varšava, 1866. * Selska hrestomatija, ili Vydržky iz proizvěděnij različnyh poljskyh avtorov. 2-e izd. Varšava, 1867. * Bukvar dlja selskyh dětij. SPb., 1865. * Bukvar dlja selskyh dětij. 2-e izd. SPb., 1866. * Bukvar dlja selskyh dětij. 3-e izd. SPb., 1869. * Gramatika poljskogo jezyka, sostavjena po prikladu tojže gramatiky, izdanoj v 1860 godu po rěšen‌ju Jego prěvozhoditeljstva Ministra narodnogo prosvěčen‌ja dlja škol Varšavskogo učebnogo okruga. Dlja I klasa. SPb., 1866. * Gramatika poljskogo jezyka, sostavjena po prikladu tojže gramatiky, izdanoj v 1860 godu po rěšen‌ju Jego prěvozhoditeljstva Ministra narodnogo prosvěčen‌ja dlja škol Varšavskogo učebnogo okruga. Dlja I klasa. 2-o izd. SPb., 1866. * Kratka historija Starogo i Novogo Zavěta. Varšava, 1866. * Kratka historija Starogo i Novogo Zavěta. 2-o izd. Varšava, 1867. * Načelno obučen‌je aritmetiky dlja načelnyh škol, selskyh i gradskyh. Varšava, 1866. * Priklady poljskoj kaligrafije. Varšava, 1866. V slědučej tabelě pokazany je kiriličny alfabet iz Bukvara dlja selskyh dětij (1865 g.) s odpovědajučimi jim latiničnymi bukvami:<ref>{{Cite web |url=https://books.google.ru/books?id=i6FeAAAAcAAJ&printsec=frontcover&hl=ru#v=onepage&q&f=false |title=Элементаръ для дзеци вейскихъ. СПб., 1865 |access-date=2026-08-20 |archive-date=2021-11-10 |archive-url=https://web.archive.org/web/20211110103545/https://books.google.ru/books?id=i6FeAAAAcAAJ&printsec=frontcover&hl=ru#v=onepage&q&f=false |url-status=live }}</ref>: {| class=wikitable style="font-family:Cambria; font-size:120%;" | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[А (kirilica)|А а]]'''}} <br> ''{{-|A a}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Б|Б б]]'''}} <br> ''{{-|B b}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[В (kirilica)|В в]]'''}} <br> ''{{-|W w}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Г|Г г]]'''}} <br> ''{{-|G g}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Д|Д д]]'''}} <br> ''{{-|D d}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Е (kirilica)|Е е]]'''}} <br> ''{{-|Ie ie}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ё (kirilica)|Ё ё]]'''}} <br> ''{{-|Io io}}'' |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ж|Ж ж]]'''}} <br> ''{{-|Ż ż}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[З|З з]]'''}} <br> ''{{-|Z z}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[И|И и]]'''}} <br> ''{{-|I i}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[І (kirilica)|I i]]'''}} <br> ''{{-|I i}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[К (kirilica)|К к]]'''}} <br> ''{{-|K k}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Л|Л л]]'''}} <br> ''{{-|L l}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[М (kirilica)|М м]]'''}} <br> ''{{-|M m}}'' |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Н (kirilica)|Н н]]'''}} <br> ''{{-|N n}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[О (kirilica)|О о]]'''}} <br> ''{{-|O o}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[О̂|О̂ о̂]]'''}} <br> ''{{-|Ó ó}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[П|П п]]'''}} <br> ''{{-|P p}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Р (kirilica)|Р р]]'''}} <br> ''{{-|R r}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Р̌|Р̌ р̌]]'''}} <br> ''{{-|Rz rz}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[С (kirilica)|С с]]'''}} <br> ''{{-|S s}}'' |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Т (kirilica)|Т т]]'''}} <br> ''{{-|T t}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[У (kirilica)|У у]]'''}} <br> ''{{-|U u}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ф|Ф ф]]'''}} <br> ''{{-|F f}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Х (kirilica)|Х х]]'''}} <br> ''{{-|Ch ch}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Х̾ |Х̾ х̾ ]]'''}} <br> ''{{-|H h}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ц|Ц ц]]'''}} <br> ''{{-|C c}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ч|Ч ч]]'''}} <br> ''{{-|Cz cz}}'' |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ш|Ш ш]]'''}} <br> ''{{-|Sz sz}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Щ|Щ щ]]'''}} <br> ''{{-|Szcz szcz}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ъ|Ъ ъ]]'''}} <br> — | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ы|Ы ы]]'''}} <br> ''{{-|Y y}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ь|Ь ь]]'''}} <br> — | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Э|Э э]]'''}} <br> ''{{-|E e}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ю|Ю ю]]'''}} <br> ''{{-|Iu iu}}'' |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ю̂|Ю̂ ю̂]]'''}} <br> ''{{-|Ió ió}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Я|Я я]]'''}} <br> ''{{-|Ia ia}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Й|Й й]]'''}} <br> ''{{-|J j}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[А̨|А̨ а̨]]'''}} <br> ''{{-|Ą ą}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Я̨|Я̨ я̨]]'''}} <br> ''{{-|Ią ią}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Э̨|Э̨ э̨]]'''}} <br> ''{{-|Ę ę}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Е̨|Е̨ е̨]]'''}} <br> ''{{-|Ię ię}}'' |} Osoblivosti tutoj ortografije: * Zaměsto poljskogo dvuznaka {{-|'''rz'''}} koristaje se bukva {{Calibri|'''[[р̌]]'''}}; * Tradicijny prědrevolucijny tvrdy znak {{-|'''[[ъ]]'''}} na koncu večinstva slov; * Poljsko {{-|'''ó'''}} piše se kako {{Calibri|'''[[о̂]]'''}} (ili v drugoj versiji ostavaje neizměnjeno); * Poljsky «ogonok» ({{Jezyky|pl|ogonek}} «hvostik») shranjaje se i dobavjaje se k bukvam kirilice; * Za poljskyh {{-|'''ć'''}} i {{-|'''dź'''}} koristajut se {{-|'''ць'''}} i {{-|'''дзь'''}}, kako i v sučasnom [[bělorussky jezyk|bělorusskom jezyku]]. == Sučasne varianty == === V Bělorusi === Srěd Poljakov v [[Bělorus|Bělorusi]] znanje poljskogo jezyka i latinskogo alfabeta je praktično nuljevo.<ref>{{Cite web | title = Język polski na Białorusi | date = 2011-04-29 | website = Polska Macierz Szkolna | url = https://pmsgrodno.org/2011/04/29/jzyk-polski-na-biaorusi/ | archive-url = https://web.archive.org/web/20200927191733/https://pmsgrodno.org/2011/04/29/jzyk-polski-na-biaorusi/ | archive-date = 2020-09-27 | language = pl}}</ref> V svezi s tym katolična diecezija v [[Hrodno|{{-|Hrodnu|Гродну}}]] do zapisanja poljskyh religioznyh tekstov upotrěbjaje kiriličny alfabet, stvorjeny po prikladu [[russka azbuka|russkoj]] i [[bělorussky alfabet|bělorusskoj]] kirilice. V tutom alfabetu nemaje specialnyh označenij za nazalne suglasky, a {{-|'''ch'''}}, {{-|'''ó'''}} i {{-|'''rz'''}} ne odličajut se od {{-|'''h'''}}, {{-|'''u'''}} i {{-|'''ż'''}}.<ref>{{Cite journal | url= https://ispan.waw.pl/journals/index.php/ch/article/view/ch.2019.006/4989 | first = Tomasz | last = Kamusella | date = 2019 | title = The New Polish Cyrillic in Independent Belarus | pages = 79–112 | journal = Colloquia Humanistica | volume = Vol 8 | language = en}}</ref> === Jusovica === Največši problem s priměnjenjem kirilice v poljskom jezyku sut glasky, ktore istnujut samo v polskom: nosovky '''{{-|ą}}''' i '''{{-|ę}}'''. V 19. stolětju reformisti prostu prěnesli tako nazyvajemy «ogonok» v kirilicu, tym sposobom tvoreči četyri nove bukvy, ktoryh ranje ne bylo v kirilici: {{Calibri|'''[[ą]]''', '''[[э̨]]''', '''[[я̨]]''', '''[[е̨]]'''}}. Jednakože [[crkovnoslovjansky jezyk]] uže iměl četyri stare bukvy za označenje tyh zvukov: '''[[ѫ]]''', '''[[ѧ]]''', '''[[ѭ]]''', '''[[ѩ]]''' ([[jusy]]). V 2006 g. poljsky lingvist {{-|Szymon|Шымон}} Pawlas stvoril alfabet, imenovany njim ''Jusowica'' ({{-|kir. ''Юсовица''|пол. ''Jusowica''}}). Tutoj alfabet imaje 46 bukv. Kromě jusov on sodrživaje ješče několiko bukv iz [[starokirilična azbuka|starokiriličnogo alfabeta]], a takože několiko bukv iz [[srbsky alfabet|srbskogo alfabeta]] i [[ugrofinske jezyky|ugrofinskyh jezykov]].<ref>{{Cite web | url = https://varpho.livejournal.com/157710.html | title = ЮСОВИЦА - Cyrillic Polish | date = 2006-11-17 | access-date = 2026-08-20}}</ref> {| class=wikitable style="font-family:Cambria; font-size:120%;" | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[А (kirilica)|А а]]'''}} <br> ''{{-|a}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Б|Б б]]'''}} <br> ''{{-|b}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[В (kirilica)|В в]]'''}} <br> ''{{-|w}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Г|Г г]]'''}} <br> ''{{-|g}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Д|Д д]]'''}} <br> ''{{-|d}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ѕ|Ѕ s]]'''}} <br> ''{{-|dz}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ђ|Ђ ђ]]'''}} <br> ''{{-|dź, dzi}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Е (kirilica)|Е е]]'''}} <br> ''{{-|je, ie}}'' |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ё (kirilica)|Ё ё]]'''}} <br> ''{{-|jo, io}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ж|Ж ж]]'''}} <br> ''{{-|ż}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[З|З з]]'''}} <br> ''{{-|z}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Һ|Һ һ]]'''}} <br> ''{{-|h}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[И|И и]]'''}} <br> ''{{-|i}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Й|Й й]]'''}} <br> ''{{-|j}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[К (kirilica)|К к]]'''}} <br> ''{{-|k}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Л|Л л]]'''}} <br> ''{{-|ł}}'' |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Љ|Љ љ]]'''}} <br> ''{{-|l}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[М (kirilica)|М м]]'''}} <br> ''{{-|m}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Н (kirilica)|Н н]]'''}} <br> ''{{-|n}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Њ|Њ њ]]'''}} <br> ''{{-|ń}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[О (kirilica)|О о]]'''}} <br> ''{{-|o}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[П|П п]]'''}} <br> ''{{-|p}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Р (kirilica)|Р р]]'''}} <br> ''{{-|r}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Р̈|Р̈ р̈]]'''}} <br> ''{{-|rz}}'' |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[С (kirilica)|С с]]'''}} <br> ''{{-|s}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Т (kirilica)|Т т]]'''}} <br> ''{{-|t}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ћ|Ћ ћ]]'''}} <br> ''{{-|ć, ci}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[У (kirilica)|У у]]'''}} <br> ''{{-|u}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ф|Ф ф]]'''}} <br> ''{{-|f}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Х (kirilica)|Х х]]'''}} <br> ''{{-|ch}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ѡ|Ѡ ѡ]]'''}} <br> ''{{-|ó}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ц|Ц ц]]'''}} <br> ''{{-|c}}'' |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ч|Ч ч]]'''}} <br> ''{{-|cz}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Џ|Џ џ]]'''}} <br> ''{{-|dž}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ш|Ш ш]]'''}} <br> ''{{-|sz}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Щ|Щ щ]]'''}} <br> ''{{-|szcz}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ъ|Ъ ъ]]'''}} <br> — | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ы|Ы ы]]'''}} <br> ''{{-|y}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ь|Ь ь]]'''}} <br> — | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Э|Э э]]'''}} <br> ''{{-|e}}'' |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ю|Ю ю]]'''}} <br> ''{{-|ju, iu}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Я|Я я]]'''}} <br> ''{{-|ja, ia}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ѧ|Ѧ ѧ]]'''}} <br> ''{{-|ę}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ѫ|Ѫ ѫ]]'''}} <br> ''{{-|ą}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ѩ|Ѩ ѩ]]'''}} <br> ''{{-|ję, ię}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ѭ|Ѭ ѭ]]'''}} <br> ''{{-|ją, ią}}'' |} V 2008 g. [[Jan van Steenbergen]] prědstavil drugy, prostějši variant, osnovany na [[russka azbuka|russkoj kirilici]] i sodrživajuči 37 bukv: vse bukvy russkogo alfabeta plus četyri jusy. V tutom variantu kiriličnoj ortografiji odsutny je ekvivalent latinskoj bukvy {{-|'''ó'''}}, zvuk ktorogo sovpadl s izgovorom bukvy '''u'''. V protivnosti k povyšim versijam, kde '''{{-|ć}}''' i '''{{-|dź}}''' označajut se kako '''{{-|ць}}''' i '''{{-|дзь}}''' po analogiji s [[bělorussky jezyk|bělorusskym jezykom]], v tutom variantu one označajut se '''{{-|ть}}''' i '''{{-|дь}}''', čto je věrnějše iz etimologičnoj točky zrěnja. Iz tojže samoj pričiny poljsky dvuznak '''{{-|rz}}''', ktory izgovarjaje se kako '''{{-|ż}}''', ne prěobračaje se v kirilično '''{{-|[[ж]]}}''', ale označaje se kako '''{{-|рь}}'''. Pray bukv '''{{-|е}}'''/'''{{-|э}}''' i '''{{-|и}}'''/'''{{-|ы}}''' pišut se takože samo, kako i v russkom.<ref>{{Cite web | url = http://steen.free.fr/cyrpol/index.html | title = Ортографя цырылицка для ѩзыка польскего / Ortografia cyrylicka dla języka polskiego / A Cyrillic orthography for the Polish language | first = Jan van | last = Steenbergen | year = 2008 | access-date = 2026-08-20}}</ref> {| class=wikitable style="font-family:Cambria; font-size:120%;" | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[А (kirilica)|А а]]'''}} <br> ''{{-|a}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Б|Б б]]'''}} <br> ''{{-|b}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[В (kirilica)|В в]]'''}} <br> ''{{-|w}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Г|Г г]]'''}} <br> ''{{-|g}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Д|Д д]]'''}} <br> ''{{-|d}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Е (kirilica)|Е е]]'''}} <br> ''{{-|je, ie}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ё (kirilica)|Ё ё]]'''}} <br> ''{{-|jo, io}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ж|Ж ж]]'''}} <br> ''{{-|ż}}'' |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[З|З з]]'''}} <br> ''{{-|z}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[И|И и]]'''}} <br> ''{{-|i}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Й|Й й]]'''}} <br> ''{{-|j}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[К (kirilica)|К к]]'''}} <br> ''{{-|k}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Л|Л л]]'''}} <br> ''{{-|l, ł}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[М (kirilica)|М м]]'''}} <br> ''{{-|m}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Н (kirilica)|Н н]]'''}} <br> ''{{-|n}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[О (kirilica)|О о]]'''}} <br> ''{{-|o}}'' |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[П|П п]]'''}} <br> ''{{-|p}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Р (kirilica)|Р р]]'''}} <br> ''{{-|r}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[С (kirilica)|С с]]'''}} <br> ''{{-|s}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Т (kirilica)|Т т]]'''}} <br> ''{{-|t}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[У (kirilica)|У у]]'''}} <br> ''{{-|u}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ф|Ф ф]]'''}} <br> ''{{-|f}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Х (kirilica)|Х х]]'''}} <br> ''{{-|h, ch}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ц|Ц ц]]'''}} <br> ''{{-|c}}'' |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ч|Ч ч]]'''}} <br> ''{{-|cz}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ш|Ш ш]]'''}} <br> ''{{-|sz}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Щ|Щ щ]]'''}} <br> ''{{-|szcz}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ъ|Ъ ъ]]'''}} <br> — | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ы|Ы ы]]'''}} <br> ''{{-|y}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ь|Ь ь]]'''}} <br> — | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Э|Э э]]'''}} <br> ''{{-|e}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ю|Ю ю]]'''}} <br> ''{{-|ju, iu}}'' |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Я|Я я]]'''}} <br> ''{{-|ja, ia}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ѧ|Ѧ ѧ]]'''}} <br> ''{{-|ę}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ѫ|Ѫ ѫ]]'''}} <br> ''{{-|ą}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ѩ|Ѩ ѩ]]'''}} <br> ''{{-|ję, ię}}'' | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ѭ|Ѭ ѭ]]'''}} <br> ''{{-|ją, ią}}'' |} == Priklady teksta == === Povrat taty === {| width="100%" |- | ''Carska kirilica:''<ref>{{Cite book | title = Хрэстоматія вейска чили збю̂ръ выписо̂въ зъ ро̂жныхъ польскихъ ауторо̂въ | location = Варшава | year = 1867 | url = https://books.google.nl/books?id=2TpdAAAAcAAJ | pages = 18–21}}</ref> <div class="ext-gadget-alphabet-disable" style="font-family:Calibri, Cambria; font-size:120%;">'''Повро̂тъ Таты, пp̌езъ А. Мицкевича''' «По̂йдзьце, о дзятки, по̂йдзьце вшистке разэмъ<br /> За място, подъ слупъ на взгурэкъ,<br /> Тамъ пp̌едъ цудовнымъ кле̨кнійце образэмъ,<br /> Побожне змо̂вце пацёрэкъ. Тато не враца; ранки и вечоры<br /> Вэ Лзахъ го чекамъ и трводзэ;<br /> Розлялы p̌еки, пэлнэ звеp̌а боры,<br /> И пэлно збо̂йцо̂въ на дродзэ». Слыша̨цъ то дзятки бегна̨ вшистке разэмъ<br /> За място, подъ слупъ на взго̂рэкъ,<br /> Тамъ пp̌едъ цудовнымъ кле̨кая̨ образемъ,<br /> И зачиная̨ пацёрэкъ. Цалуя̨ земе̨, потэмъ: въ Име̨ Ойца,<br /> Сына и Духа све̨тэго,<br /> Ба̨дзь похвалёна пp̌енайсьве̨тша Тро̂йца<br /> Тэразъ и часу вшелькего»</div> | &nbsp; | ''Jusovica (2008):'' <div class="ext-gadget-alphabet-disable" style="font-family:Calibri, Cambria; font-size:120%;">'''Поврут Таты, през А. Мицкевича''' «Пуйдьте о дятки, пуйдьте вшистке разэм<br /> За място, под слуп на взгурэк,<br /> Там пред цудовным клѩкнийте образэм,<br /> Побожне змувте патëрэк. Тато не враца ранки и вечоры<br /> вэ лзах го чекам и трводзэ;<br /> Розлялы реки, пэлнэ зверя боры,<br /> И пэлно збуйцув на дродзэ;- Слышѫц то дятки бегнѫ вшистке разэм<br /> За място под слуп на взгурэк,<br /> Там пред цудовным клѩкаѭ образэм,<br /> И зачинаѭ патëрэк. Цалуѭ земѩ, потэм: в Имѩ Ойца,<br /> Сына и Духа свѩтэго,<br /> Бѫдь похвалëна пренайсвѩтша Труйца<br /> Тэраз и часу вшелькего.» </div> | &nbsp; | ''Na latinici:'' <div class="ext-gadget-alphabet-disable" style="font-family:Calibri, Cambria; font-size:120%;">'''Powrót Taty, przez A. Mickiewicza''' «Pójdźcie, o dziatki, pójdźcie wszystkie razem<br /> Za miasto, pod słup na wzgórek,<br /> Tam przed cudownym klęknijcie obrazem,<br /> Pobożnie zmówcie paciórek. Tato nie wraca; ranki i wieczory<br /> We łzach go czekam i trwodze;<br /> Rozlały rzeki, pełne zwierza bory,<br /> I pełno zbójców na drodze». Słysząc to dziatki biegą wszystkie razem,<br /> Za miasto, pod słup na wzgórek,<br /> Tam przed cudownym klękają obrazem<br /> I zaczynają paciórek. Całują ziemię, potem: «W imię Ojca,<br /> Syna i Ducha świętego,<br /> Bądź pochwalona, przenajświętsza Trójca,<br /> Teraz i czasu wszelkiego»</div> |} === [[Otče naš]] === ;Carska kirilica (1865)<ref>{{Cite book | title = {{Calibri|Элемэнтар̌ъ для дзеци вейскихъ}} | location = С. Петербургъ | year = 1865 | pages = 16 | url = https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cf/%D0%AD%D0%BB%D0%B5%D0%BC%D1%8D%D0%BD%D1%82%D0%B0%D1%80%CC%8C%D1%8A_%D0%B4%D0%BB%D1%8F_%D0%B4%D0%B7%D0%B5%D1%86%D0%B8_%D0%B2%D0%B5%D0%B9%D1%81%D0%BA%D0%B8%D1%85%D1%8A.pdf | format = PDF}}</ref> :{{Calibri|Ойче нашъ, кто̂рысь естъ въ небесехъ; све̨щь се̨ Име̨ Твое; пр̌ійдзь кро̂лество Твое; ба̨дзь воля Твоя, яко въ небе такъ и на земи. Хлеба нашего повшеднего дай намъ дзисяй; и одпусць намъ наше вины, яко и мы одпущамы нашимъ виновайцомъ; и не во̂дзь насъ на покушене, але насъ збавь одэ злэго. Амэнъ.}} ;V Bělorusi (2015)<ref>{{-|Kamusella}}, str. 108.</ref> :{{Calibri|Ойчэ наш, ктурысь ест в небе, сьвенць се Име Твое, пшыйдзь Крулество Твое, боньдзь воля Твоя, яко в небе так и на земи. Хлеба нашэго повшэднего дай нам дзисяй. И одпусьць нам нашэ вины, яко и мы одпушчамы нашым виновайцом. И не вудзь нас на рокушэне, але нас збав одэ злэго. Амэн.}} ;V Bělorusi (2018)<ref>{{-|Kamusella}}, str. 109.</ref> :{{Calibri|Ойчэ наш, ктурысь ест в небе, сьвенць сен Іме Твое, пшыйдзь Крулество Твое, боньдзь воля Твоя, яко в небе так i на земи. Хлеба нашэго повшэднего дай нам дзисяй. І одпусьць нам нашэ вины, яко i мы одпушчамы нашым виновайцом. І не вудзь нас на рокушэне, але нас збав одэ злэго. Амэн.}} ;Jusovica (2008) :{{Calibri|Ойче наш, ктурысь ест в небе, свѩть сѩ Имѩ Твое, прийдь Крулество Твое, бѫдь воля Твоя, яко в небе так и на земи. Хлеба нашего повшеднего дай нам дисяй. И одпусть нам наше вины, яко и мы одпущамы нашим виновайцом. И не вудь нас на покушене, але нас збав одэ злэго. Амэн.}} ;Latinica :{{Calibri|Ojcze nasz, któryś jest w niebie, święć się Imię Twoje, przyjdź Królestwo Twoje, bądź wola Twoja, jako w niebie tak i na ziemi. Chleba naszego powszedniego daj nam dzisiaj. I odpuść nam nasze winy, jako i my odpuszczamy naszym winowajcom. I nie wódź nas na pokuszenie, ale nas zbaw ode złego. Amen.}} ==Iztočniky== {{Iztočniky}} == Vněšnje linky == {{Prěvod|ru|Польская кириллица}} {{Kirilica}} [[Kategorija:Kirilica]] [[Kategorija:Poljska]] 5t7hb3anvnrm5dwyqj1kwmxw0psbhfy Solresol 0 6025 46330 46322 2026-08-21T14:33:15Z Ilja isv 10 /* Pismo Solresol */ 46330 wikitext text/x-wiki {{V rabotě}} {{Kartka jezyk | name = Solresol | nativename = <center>''[[solfedžio]]'': Sol-Re-Sol</center> | image = Solresol-langage.svg | created = 1827 | creator = [[François Sudre|{{-|François Sudre|Франсуа Судр}}]] | fam1 = [[umětne jezyky]] | fam2 = [[Pomočny jezyk]], [[Umětne jezyky#A priori|a priori]] | fam3 = [[muzikalny jezyk]] | posteriori = [[Umětne jezyky#A priori|a priori]] | script = [[Solresol#pismo Solresol|pismo Solresol]]; [[solfedžio]]; [[noty]]; [[barvy spektra]] | sign = Podpisana notacija; [[tonic sol-fa]] znaky od [[John Curwen]] | iso3 = qso | iso3comment = [https://www.kreativekorp.com/clcr/ (lokalno koristane)] | glotto = none | ietf = [https://www.kreativekorp.com/clcr/ art-x-solresol] }} '''Solresol''' ([[solfedžio]]: [[G (muzikalna nota)|Sol]]-[[D (muzikalna nota)|Re]]-[[G (muzikalna nota)|Sol]]), prvonačelno nazyvany {{Lang|fr|Langue universelle}} (bukv. 'Universalny jezyk') a potom {{Lang|fr|Langue musicale universelle}} ('Universalny muzikalny jezyk'), je [[muzikalny jezyk|muzikalny]] [[umětny jezyk]], stvorjeny francuzskim učiteljem muziky i kompozitorom [[Jean-François Sudre|{{-|Jean'om-François Sudre|Жаном-Франсуа Судром}}]] (1787–1862), načinajuči od lěta 1817. Njegova kniga, kde oprědjeljaje se {{Lang|fr|Langue Musicale Universelle}}, byla publikovana posmrtno v lětu 1866,<ref name="lmu1866">{{Cite book|last=Sudre|first=François|year=1866|title=Langue Musicale Universelle|url=https://www.ifost.org.au/~gregb/solresol/sudre-book.pdf|format=PDF|url-status=live|publication-place=[[Paris]]|archive-url=https://web.archive.org/web/20120320142510if_/http://www.ifost.org.au/~gregb/solresol/sudre-book.pdf|archive-date=2012-03-20|archive-format=PDF|language=fr|access-date=2025-11-27|df=mdy-all}}</ref> hoti on uže několik lět prěd tym o tom publikoval članky. Solresol prežil kratky čas popularnosti vo vtoroj polovině 19. stolětja i dostaval finansovu poddržku od takyh osob kako [[Victor Hugo|Viktor Hugo]], [[Alphonse de Lamartine|Alfons de Lamartin]], [[Alexander von Humboldt|Aleksander {{-|v|ф}}on Humboldt]] i [[Napoleon III|Napoleon {{-|III}}]],<ref name="pei">{{Cite book|last=Pei|first=Mario|author-link=Mario Pei|year=1969|title=Wanted: A World Language|type=Pamphlet|series=Public Affairs|volume=434|pages=11–12|publisher=Public Affairs Committee|publication-place=[[New York City]]|url=http://www.autodidactproject.org/other/pei_worldlg.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180125230417if_/http://www.autodidactproject.org/other/pei_worldlg.html|archive-date=2018-01-25|access-date=2025-11-28|df=mdy-all}}</ref> kulminacijeju čego se stala publikacija [[Boleslas Gajewski|Boleslasa Gajewskogo]] {{Lang|fr|Grammaire du Solresol}} v lětu 1902. Dnes jestvujut male skupiny entiziastov Solresola, razsypane po cělomu světu.<ref name="sidosi">{{Cite web|last=Parson|first=Daniel|title=Sidosi Home|url=https://www.sidosi.org/|website=Sidosi.org|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20231004090845if_/https://www.sidosi.org/|archive-date=2023-10-04|access-date=2025-11-27|df=mdy-all}}</ref> == Evolucija == Jestvuje několiko versij Solresola, každa s malymi razlikami. Tri glavne varijacije, ktore sut ješče v obratu — Sudrova, Gajewskogo i "Moderna"— različajut se glavno v različnyh elementah slovnika, ale zajedno imajut suglas o gramatikě. {{-|Sudre|Судр}} je stvoril jezyk, i zato njegova versija zasluživaje se nazyvati prvonačelnoju versijeju Solresola. Vincent Gajewski, parižsky profesor, popularizoval jezyk kako prědsědnik Centralnogo komiteta za izučanje i udoskonaljenje Solresola, ktory byl osnovan v lětu 1869 vdovoju Sudra Žozefinoju, da by dalje promotovati jego dělo. Boleslas Gajewski, syn Vincenta i sam profesor, formalizoval gramatiku i napisal oprěděljajučo dělo o jezyku: {{Lang|fr|Grammaire du Solrésol}} (Gramatika Solresola).<ref name="grammar_eng">{{Cite web|last1=Gajewski|first1=Boleslas|last2=Rice|first2=Stephen L.|date=1997-11-19|orig-date=printed 1902 as {{-|Grammaire du Solrésol}}, translated 1997|title=Grammar of Solresol, or the Universal Language of François Sudre | url = http://www.ptialaska.net/~srice/solresol/sorsoeng.htm | website = Stephen L. Rice: The Solresol Page | url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070413035441if_/http://www.ptialaska.net/~srice/solresol/sorsoeng.htm|archive-date=2007-04-13|access-date=2019-09-29| ref = {{sfnref|Gramatika|2005}}}}</ref><ref name="grammar_pdf">{{Cite web|last=Gajewski|first=Boleslas|editor-last1=Rice|editor-first1=Stephen L.|editor-last2=Bigham|editor-first2=Doug|year=2005|orig-date=printed 1902 as {{-|Grammaire du Solrésol}}, translated 1997 (Rice), revised 2005 (Bigham)|title=Grammar of Solresol, or the Universal Language of François Sudre|url=https://i.sidosi.org/resources/grammar-of-solresol-bigham/grammar-of-solresol-bigham.pdf|website=Sidosi.org|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20191217001045if_/https://i.sidosi.org/resources/grammar-of-solresol-bigham/grammar-of-solresol-bigham.pdf|archive-date=2019-12-17|access-date=2019-12-16}}</ref> To je najčestěje publikovana versija Solresola, blagodare prěkladu na anglijsky {{-|Stephena L. Rice'a|Стивена Л. Райса}}, sdělanogo v lětu 1997,<ref name="grammar_pdf"/><ref name="grammar_eng"/> so znatnoju čestju slovník, izměnjenoju odnositeljno originala, kako i s něktoroju izměnjenoju gramatikoju. Jednym priměrom je slovo {{Lang|fr|fasol}}, definovano kako "tut" v Sudrovom slovniku, ale kako "začto?" u Gajewskogo. Tretja je neoficijalna verzija, razvivajema s časom spoločnostju, nazyvaje se "Moderny Solresol". Ona koristaje versiju Sudra kako bazu, s izlěpšenjami gramatiky i slovnika, takymi kako izměna oprěděljenij {{Lang|fr|sisol}} i {{Lang|fr|sila}} od "gospodin" i "mlady muž" na sistemu [[honorifik|honorifikov]], inspirujemuju takoj sistemoju v [[Japonsky jezyk|japonskom jezyku]]; oba sut genderno-nevtralne tituly, jedin izražaje povagu, drugy laskovost.<ref name="Modern Solresol Dictionary">{{Cite web|last1=Osteen|first1=Garrison|last2=Walters|first2=Scott|last3=Parson|first3=Daniel|last4=Fernandez|first4=Tobias|date=2018-03-12|title=Solresol Dictionary Modernised|url=https://docs.google.com/spreadsheets/d/182okssrHseIggjHGlzWyFH81-o8y8EsvQtJfPJYu6r8/edit|format=XLSX|website=Google Sheets|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20250829164017if_/https://docs.google.com/spreadsheets/d/182okssrHseIggjHGlzWyFH81-o8y8EsvQtJfPJYu6r8/edit|archive-date=2025-08-29|archive-format=XLSX|access-date=2019-12-22|df=mdy-all}}</ref> Publikacija Gajewskogo prinesla takože različne dodavanja, ktore ne sut v konfliktu s originalnoju versijeju jezyka, take kako razne nove metody komunikacije,{{sfn|Gramatika|2005|p=16}} vključno: * grupy simbolov * koristanje sedmih barv dugy, i * koristanje [[Tonalno sol-fa|tonalnogo sol-fa]] za znakovu sistemu jezyka ==Fonologija== [[File:Solresol.svg|thumb|right|Sedm muzikalnyh not, barv, slogov i hieroglifov, koristanyh za prěnos fonemov Solresola]] Solresol može byti komunikovanym s pomočju sedmi odličnyh elementov, s ograničenjem pet na slovo. Statistično, tute kombinacije davajut sedm jednoslogovyh slov, 49 dvuhslogovyh, 336 trehslogovyh, 2 tys. 268 četyrehslogovyh i 9 tys. 072 petislogovah, vkupě 11.732 možnyh primarnyh slov.<ref name="pei" /> Glavna metoda komunikacije je koristanje sedmi [[Slog|slogov]] [[solfedžio|solfedžia]] (forma [[solmizacija|solmizacije]]), ktore mogu byti akcentovane, prodolžene ili povtorene. Najprostejši sposob koristanja tutyh muzikalnyh slogov jest čitati jih kako by oni byly obyčnymi slogami. {{Trěba iztočnik|Zatože tuta sistema pojevila se prěd [[Medžunarodny fonetičny alfabet|MFA]], ne sut konkretne pravila izgovora pomimo standardnyh variantov čitanja solfedžia. Ako že vsaky slog jest dost jasno govorjeny, jih jest možno izgovarjati skoro vsakym sposobom, ktory čitatej preferuje.}} {{-|Sudre|Судр}} je izložil sposob transkripcije fonetiky francuzskogo (i takym sposobom mnogyh drugyh jezykov) na Solresol, glavno koristany za imenniky.{{r|lmu1866|p=32}} Koristajuči obyčne varianty izgovorov ako sut, naprklad, dane vo [[Vikislovnik|Vikislovniku]], jest možlivo sostaviti tabulu zvukov s pomočju sučasnogo MFA. Za malo čislo slogov, je potrěbno dělati kratku pauzu medžu slovami, da by vsako slovo ostalo jasno odděljeno. Kako je primětil Boleslas Gajewski, "trěba obračati veliku pozornost na pauzu po vsakomu slovu; tuta mala pauza je nužna za razděljenje slov, da by slušatelj ne bude byl razměšivan".{{R|grammar_eng|p={{-|Reversed meanings}}}} ==Slovosbor== V [[Morfologija (lingvistika)|morfologiji]] solresola, vsako slovo je poděleno na kategorije značenja ili funkcije, gde dolžejše slova sut obyčno vyše konkretne. Slova se različajut po treh glavnyh karakteristikah: načelnomu slogu, dolžině slova, i tomu, da li imaje par povtorjenyh slogov. Slova, imajuče dolžinu v jedin ili dva slogy, sut koristane za [[Zaimennik|zaimenniky]] i obyčajne [[Gramatična čestica|čestice]], a slova s povtorjenymi slogami sut [[Gramatično vreme|vremena]]. Slova s dolžinoju jedin slog sut upotrěbjene na često koristane slova (v času stvorenja solresola). Te, ktore vključajut povtorjene slogy, sut rezervovane za "čisla, měsece goda, dni neděle i temperatury [pogodne uslovja]", napr. {{Lang|fr|redodo}} "jedny", {{Lang|fr|remimi}} "dva" (po Gajewskomu). Slova, ktore sut dolge četyri slogy, spadajut do raznyh tematičnyh kategorij. Napriklad, slova, počinajuče se s {{Lang|fr|sol}} i ktore ne imajut povtorjenyh slogov, imajut značenja, svezane s umětnostami ili naukami (napr. {{Lang|fr|soldoredo}}, "umětnost"; {{Lang|fr|solmiredo}}, "akustika").{{r|lmu1866|p=22.V}} Jednako že, ako li slova, ktore sut dolge četyri slogy, imajut par povtorjenyh slogov, jih značenja se odnoset na boleznji ili medicinu (napr. {{Lang|fr|solsolredo}}, "migrena"; {{Lang|fr|solreresol}}, "ospa").{{r|lmu1866|p=23.VI}} Vyše konkretno, klasy bez povtorjenyh slogov sut: # {{Lang|fr|do}}: člověk, jegovo tělo i duh, intelektualne sposobnosti, kakosti i poživjenje; # {{Lang|fr|re}}: odedža, dom, gospodarstvo i rodina; # {{Lang|fr|mi}}: postupanja človeka i jego poroky; # {{Lang|fr|fa}}: selo, putovanje, vojna, more; # {{Lang|fr|sol}}: umětnosti i nauky; # {{Lang|fr|la}}: promysl i trgovanje; # {{Lang|fr|si}}: grad, vlada i administracija. S povtorjenymi slogami, iste slogy davajut: # {{Lang|fr|do}}: religija; # {{Lang|fr|re}}: postavjenje i razne remesla; # {{Lang|fr|mi}}: predlogy, prislovne rěčenja i izolovane prislovniky; # {{Lang|fr|fa}}: boleznji; # {{Lang|fr|sol}}: boleznji (prodolžanje); # {{Lang|fr|la}}: promysl i trgovanje (kako i bez povtorjanja); # {{Lang|fr|si}}: pravosudje, pravny proces i sud. Nakonec, kombinacije peti slogov označavajut životine, rastliny i mineraly. Apriorno, vse žive imeniky i zaimenniky sut mužskogo roda. Za označanje ženskogo roda k poslědnomu slogu odgovarjajučego člena ili samogo slova dodavaje se črta, [[defis]] ili [[makron (diakritika)|makron]]. V govoru, to se označaje povtorjanjem samoglasky sloga, s [[Glotalny stop (fonetika)|glotalnym stopom]], razděljajučim povtorjajuči se samoglasku od ostatka slova.{{r|lmu1866|p=24}} Jednakože, v modernyh překladah, zaimenniky se ne měnjaut v zavisnosti od [[Gramatičny rod|roda]]. Vměsto tomu, oni se prosto prevodet kako nevtralne zaimenniky ''to'' i ''oni''. Jedna unikalna harakteristika Solresola jest v tom, že značenja mogu byti obračene obračanjem slogov v slovah. Napr. {{Lang|fr|fala}} znači dobro ili vkusno, a {{Lang|fr|lafa}} znači zlo. Razryvy v logičnom poredu slov vo vsakoj kategoriji sut obyčno navedene tutymi obračajemymi slovami.{{r|lmu1866|p=31.XXI}} {| style="background: transparent; border: hidden;" | style="padding: 0 2em;" | {| class="wikitable" | [[File:Solresol - misol.jpg|x88px]] | [[File:Solresol - solmi.jpg|x88px]] |- | style="text-align: center;" | '''{{-|misol}}''': "dobro" | style="text-align: center;" | '''{{-|solmi}}''': "zlo" |} | style="padding-left: 2em;" | {| class="wikitable" | [[File:Solresol - domisol.jpg|x88px]] | [[File:Solresol - solmido.jpg|x88px]] |- | style="text-align: center;" | '''{{-|domisol}}''': "[[Bog]]" | style="text-align: center;" | '''{{-|solmido}}''': "[[Djavol]]" |} |} Medžutym, ne vse slova sut obračajeme v tutom smyslu, napiklad, ''dorefare'' znači "šija", ale ''refaredo'' znači "garderoba", ktore, očevidno ne sut protivnostami. Naslědna tabula pokazyvaje slova do dvoh slogov iz slovnika Gajewskogo: {| class="wikitable" ! {{Diagonal split header|style=height: 3em; width: 7em|1. sl.|2. sl.}} ! ''žaden'' ! style="background-color: #f69;" | -{{-|do}} ! style="background-color: #f96;" | -{{-|re}} ! style="background-color: #ff9;" | -{{-|mi}} ! style="background-color: #9f6;" | -{{-|fa}} ! style="background-color: #9ff;" | -{{-|sol}} ! style="background-color: #96f;" | -{{-|la}} ! style="background-color: #f9f;" | -{{-|si}}/-{{-|ti}} |- ! scope="row" style="background-color: #f69;" | {{-|Do}}- | style="background-color: #f69;" | ne, ni- ni | style="background-color: #f69;" | (prošlo vreme) | ja, mene || ty || on || se, sebe || jedin, někto || drugy |- ! scope="row" style="background-color: #f96;" | {{-|Re}}- | style="background-color: #f96;" | i, takože i | moj, moje | style="background-color: #f96;" | (pluperfekt) | tvoj, tvoje || jegov || naš, naše || vaš, vaše || njihov |- ! scope="row" style="background-color: #ff9;" | {{-|Mi}}- | style="background-color: #ff9;" | ili, ili daže | za, da/že by || kto, ktory (odnos. zaim.), že (sveznik) | style="background-color: #ff9;" | (budučo vreme) | čij, iz ktoryh || dobro (prisl.) || tut/tam jest, jestvuje, vot || dobry večer/noč |- ! scope="row" style="background-color: #9f6;" | {{-|Fa}}- | style="background-color: #9f6;" | k, ko | čto? || s, so, zajedno || tuto, tamto, to | style="background-color: #9f6;" | (kond.) | začto, čemu, za kaku pričinu || dobro, vkusno, slavno || mnogo, velmi, krajno |- ! scope="row" style="background-color: #9ff;" | {{-|Sol}}- | style="background-color: #9ff;" | ako li., jest li | ale, no || v, vnutri || nepravilno, loše (prisl.) || zatože, jerbo, ibo | style="background-color: #9ff;" | (imperativ) | věčno, vsegda, bezkonečno || hvala, blagodarjenje |- ! scope="row" style="background-color: #96f;" | <span style="color: #000;">{{-|La}}-</span> | style="background-color: #96f;" | <span style="color: #000;">ty (člen)</span> | ničto, nikto, nijedny || od, po || tut, tam, tamo || zlo, loše || nikogda | style="background-color: #96f;" | <span style="color: #000;">(pričestje nastoječ. vremena)</span> || od, iz |- ! scope="row" style="background-color: #f9f;"| {{-|Si-/Ti-}} | style="background-color: #f9f;" | da, dobro, rado, suglas | isto, jednako (stvar) | vsaky, každy | dobro jutro/popoldenj | malo, jedva |gospodin, pan |mlady muž, mladec | style="background-color: #f9f;" | <span style="color: #000;">(pasivno pričestje)</span> |} Oprěděljeny člen imaj razne formy za [[Nominativ|imenitelny]], [[Genitiv|roditeljny]] i [[Dativ|dateljny]] padeže, jestli sravnivati s anglijskym, "{{-|the}}", "{{-|to the}}" i "{{-|of the}}" budut '<nowiki/>''{{-|la}}''<nowiki/>', '<nowiki/>''{{-|fa}}''<nowiki/>' i '''{{-|lasi}}''<nowiki/>', po redu.{{r|lmu1866|p=23-24.VII-VIII}} ==Gramatika== S izključenjem udarjenja i dolžiny, slova solresola se ne izměnjajut. Da by rěčenja ostale jasne, osoblivo s ogledom na možlivu utratu informacije pri komunikaciji, něktore česti rěčenij slědujut strogomu slovoslědu. :Pridavniky vsegda slědujut za imennikom, ktory oni oprěděljajut. :Nepreme objekty vsegda stojet po glagolu.{{r|lmu1866|p=26.XII}} :Priměry, dane v originalnoj dokumentaciji, ukazujut na [[subjekt–glagol–objekt slovored|slovoslěd subjekt–glagol–objekt]],{{R|lmu1866|p=29.XVII}} ale tuto by ne imělo byti važno, dokud rěčenje ostavaje prosto i jasno. :Slovo vremena vsegda predhodi glagolu.{{r|lmu1866|p=30.XIX}} Da by stvoriti formu množiny, na poslědny slog se davaje [[Udarjenje|ostry akcent]], ktory se izgovarjaje prodolženjem poslědnoj samoglasky togo sloga.{{r|lmu1866|p=24.IX}} Priměry kako označiti množinu mužskyh i ženskyh slov: :''{{-|resimire}}'' brat, ''{{-|resimirē/resimire-e}}'' sestra :''{{-|resimiré}}'' brati, ''{{-|resimiréē/resimiré-e}}'' sestry Tuto se tyče jedino prvogo slova v [[Nominalno rěčenje (gramatika)|nominalnom rěčenju]] i jedino imennika, ako imennik jest sam, kako v slučaju vyše. Ako li slovo suprovadžaje se gramatičnoju česticeju (''{{-|la}}'', ''{{-|fa}}'' ili ''{{-|lasi}}''), čestica prěvozme rolju markera roda ili čisla: :''{{-|la resimire}}'' [toj] brat, ''{{-|lā/la-a resimire}}'' [ta] sestra :''{{-|lá resimire}}'' [ti] brati, ''{{-|láā/lá-a resimire}}'' [te] sestry Česti řeči (kako i specifičnjejše definicije za něktora slova) se izvodet iz glagolov postavjenjem [[cirkumfleks|cirkumfleksa]] nad jednym iz slogov pri pisanju, i izgovarjanjem togo sloga s {{Lang|it|rinforzando|}} (naglo udarjenje ili {{Lang|it|crescendo|}}). Pri udarjenju na prvy slog slovo se stavaje imennikom. V četyrislogovyh slovah udarjenje na vtory slog stvarjaje glagolny imennik. Prědposlědny slog stvarjaje pridavnik, a posledny stvarjaje prislovje.{{r|lmu1866|p=25.XI}} Napriměr, :''{{-|midofa}}'' prědpočitati, ''{{-|mîdofa}}'' prědpočitanje, ''{{-|midôfa}}'' prědpočitajemy, ''{{-|midofâ}}'' prědpočitajemo :''{{-|resolmila}}'' prodolžati, ''{{-|rêsolmila}}'' prodolžanje, ''{{-|resôlmila}}'' prodolžajuči, ''{{-|resolmîla}}'' prodolženy, ''{{-|resolmilâ}}'' prodolženo Na kompjuterah, koristajući razloženje klavijatury bez cirkumfleksa, slog može byti napisany velikimi bukvami, ili znak '''^''' (kare) postavjen medžu bukvami sloga ili poslě sloga. Vslěd gramatiky i slovoslěda solresola, razpoznavanje čestij řeči obyčno ne jest potrebno za razuměnje rečenja. Različne čestice vremena-naklonjenja sut dvojnymi slogami, kako v razdelu Slovosbor vyše. Čtovyše, po Gajewskomu, glagoly pasivnogo zaloga se tvoret s ''{{-|faremi}}'' medžu tutoj česticeju i glagolom. Subjunktiv se tvori s ''{{-|mire}}'' prěd zaimennikom. Negacija ''{{-|do}}'' se pojavjaje toliko jedino v frazě, prěd slovom, ktoro se zapěčaje. Slovo ''{{-|fasi}}'' pred imenikom ili pridavnikom je [[augmentativ]]; poslě njego je [[Degrees of comparison of adjectives and adverbs|superlativ]]. ''{{-|Sifa}}'' je protivnost ([[diminutiv]]):{{r|lmu1866|p=21.III}} :''{{-|fala}}'' dobro, ''{{-|fasi fala}}'' velmi dobro, ''{{-|fala fasi}}'' odlično, najlěpšo; ''{{-|sifa fala}}'' okej, ''{{-|fala sifa}}'' ne velmi dobro (i podobno s ''{{-|lafa}}'' lošo) :''{{-|sisire}}'' větr, ''{{-|fasi sisire}}'' poryv větra, ''{{-|sisire fasi}}'' ciklon; ''{{-|sifa sisire}}'' větrec, ''{{-|sisire sifa}}'' dviženje vozduha : == Pytanja == Pytanjam v originalnoj dokumentacije solresola ne uděljajut mnogo vnimanja, ni takože tam jest mnogo priměrov. Publikacija {{-|Sudre'a|Судра}} vključaje tri priměra pytateljnyh rečenij:{{r|lmu1866|p=127}} :Je vaše zdravje dobro? – ''{{-|Redofafa?}}'' :Budete li hoditi na selo v tutom godu? – ''{{-|Fadoremi?}}'' :Budete li hoditi v teatr večerom? – ''{{-|Soldoremi?}}'' Da by se s togo sdělati tvrdženje, dodavajut osobny zaimennik poslě: :Moje zdravje je dobro. – ''{{-|Redofafa dore}}''. :Budu hoditi na selo v tutom godu. – ''{{-|Fadoremi dore}}''. :Budu hoditi v teatr večerom. – ''{{-|Soldoremi dore}}''. Gajewski vměsto tomu stavi subjekt rečenja poslě glagola vměsto prěd glagolom, tuta konstrukcija jest obyčna v evropejskyh jezykah. Nektore priměry:{{R|grammar_eng|p={{-|Interrogation and Negation}}}} :Jesm li ja? – ''{{-|Faremi dore?}}'' :Razuměje li on? – ''{{-|Falafa dofa?}}'' :Učite li se? – ''{{-|Sidosi domi?}}'' Vo vsih versijah jezyka, sut četyrislogove slova, povtorjauči "{{-|Mi}}" sekciju slovosbora, ktora vključaje někake obče pytanja, kako:{{r|lmu1866|p=109.123}} :''{{-|Miladodo?}}'' – V kakoj měrě? :''{{-|Milarere?}}'' – Nu? :''{{-|Misirere?}}'' – Kto je to? ==Pismo Solresol== [[File:Solresol symbols.svg|thumb|Simboly Solresola]] Pismo koristano v Solresolu sastoji se od sedmih unikatnyh symbolov, vsaky predstavljajući jednu od sedmih "not". Na pr., "[[C (muzikalna nota)|Do]]" je krug, a "[[G (muzikalna nota)|Sol]]" je horizontalna linija. Slova Solresola se tvore povezivanjem symbolov v poredu kako se pojavljuju v slovu. Dvojne note se predstavljaju križanjem symbola. [[File:Solresol words.svg|thumb|Něktore osnovne slova Solresola]] == Other attributes == [[File:Curwen Hand Signs MT.jpg|thumb|Depiction of [[John Curwen]]'s [[solfège]] hand signs used in [[tonic sol-fa]]. This version includes the tonal tendencies and interesting titles for each tone.]] * Impartial and relatively simple * Integrated systems ([[sign language]], colors, etc.) for most [[disability|impairments]], immediately operative without special learning * Fast learning success for the illiterate (only seven syllables or signs or ten letters to know and to recognize) * Very simple but effective system for differentiating functions of words in sentences Using the [[tonic sol-fa]] system by [[John Curwen]], Solresol can also be [[sign language|signed]]. ==Dalši razvoj== Drugi način koristania Solresola se naziva ''ses'', razvijen od [[C. George Boeree|C. Georgea Boereea]].<ref name="loan_words">{{Cite web|last=Parson|first=Daniel|title=Using loan words in Solresol|url=https://www.tumblr.com/sidosi/181390815161/using-loan-words-in-solresol|website=Tumblr|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20251128152044if_/https://www.tumblr.com/sidosi/181390815161/using-loan-words-in-solresol|archive-date=2025-11-28|access-date=2025-11-27|df=mdy-all}}</ref> Koristajući to, note dobijaju reprezentativne konsonante i vokale (ili diftongy). Najprostša slova koriste samo vokalu, dok vsa druga koriste složenjejšu strukturu sylab. do ⇒ p / o re ⇒ k / e mi ⇒ m / i fa ⇒ f / a sol ⇒ s / u la ⇒ l / au ti ⇒ t / ai Na ovaj način, można pisati ili izgovarati slova taki jako to: : sol-sol-re-do ⇒ suko (cvcv) – migrena Zato što se množina i ženske forme slov u Solresolu označavaju naglaskom ili dužinom glasov, ses koristi ''pau'' (nektory) ili ''fai'' (mnogo) za označavanje množiny, i ''mu'' (dobro) za označavanje ženskogo roda kogda je potrebno. == Kodiranje == Zahtev za [[ISO 639-3]] jezykovy kod, privremeno predloženy jako {{Code|sud}}, byl upućen [[SIL Global|SIL-u]] 28 avgusta 2017,<ref name="sil_change">{{Cite web|author=SIL International|author-link=SIL Global|date=2017-08-28|title=ISO 639-3 Registration Authority Request for Change No. 2017-032|url=https://iso639-3.sil.org/sites/iso639-3/files/change_requests/2017/2017-032.pdf|website=ISO 639-3|publication-place=[[Dallas]]|format=PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190605171450if_/https://iso639-3.sil.org/sites/iso639-3/files/change_requests/2017/2017-032.pdf|archive-date=2019-06-05|archive-format=PDF|access-date=2025-11-27|df=mdy-all}}</ref><ref name="sil_new">{{Cite web|author=SIL International|author-link=SIL Global|date=2017-08-28|title=Request for New Language Code Element in ISO 639-3: [sud]|url=https://iso639-3.sil.org/sites/iso639-3/files/change_requests/2017/2017-032_sud.pdf|website=ISO 639-3|publication-place=[[Dallas]]|format=PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190605171450if_/https://iso639-3.sil.org/sites/iso639-3/files/change_requests/2017/2017-032_sud.pdf|archive-date=2019-06-05|archive-format=PDF|access-date=2025-11-27|df=mdy-all}}</ref><ref name="sidosi_request">{{Cite web|last=Parson|first=Daniel|date=2017-07-28|title=The Road to ISO 639-3|url=https://www.sidosi.org/community/viewtopic.php?t=310|website=Sidosi.org|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230829154231if_/https://www.sidosi.org/community/viewtopic.php?t=310|archive-date=2023-08-29|access-date=2018-10-22|df=mdy-all}}</ref> ale byl odrinuly 23 janvara 2018.<ref name="sil_rejection">{{Cite web|author=SIL International|author-link=SIL Global|date=2018-01-23|title=Comments received for ISO 639-3 Change Request 2017-032|url=https://iso639-3.sil.org/sites/iso639-3/files/change_requests/2017/CR_Comments_2017-032.pdf|website=ISO 639-3|publication-place=[[Dallas]]|format=PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190605171452if_/https://iso639-3.sil.org/sites/iso639-3/files/change_requests/2017/CR_Comments_2017-032.pdf|archive-date=2019-06-05|archive-format=PDF|page=2|access-date=2019-09-27|df=mdy-all|quote=Zahtev za stvorenje koda [sud] za Solresol je odrinuły.}}</ref><ref name="sidosi_rejection">{{Cite web|last=Parson|first=Daniel|date=2018-02-01|title=Beyond ISO 639-3 (for now)|url=https://www.sidosi.org/community/viewtopic.php?t=350|website=Sidosi.org|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230829153926if_/https://www.sidosi.org/community/viewtopic.php?t=350|archive-date=2023-08-29|access-date=2025-11-27|df=mdy-all}}</ref> Solresol je dobil kody {{Code|qso}} i {{Code|art-x-solresol}} v [[Codes for constructed languages|ConLang Code Registry]].<ref name="clcr">{{Cite web|last=Bettencourt|first=Rebecca G.|date=2015-01-08|title=ConLang Code Registry|url=https://www.kreativekorp.com/clcr/|website=Kreative Korporation|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221127152005if_/http://www.kreativekorp.com/clcr/|archive-date=2022-11-27|access-date=2021-04-06|df=mdy-all}}</ref> Sedm osnovnyh symbolov bylo predloženo za registraciju v [[ConScript Unicode Registry]].<ref name="csur">{{Cite web|last=Everson|first=Michael|author-link=Michael Everson|date=1997-01-21|title=Solresol: U+E770–U+E77F|url=https://www.evertype.com/standards/csur/solresol.html|website=ConScript Unicode Registry|publisher=Evertype|publication-place=[[Lecanvey]], [[Ireland]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210417191120if_/https://www.evertype.com/standards/csur/solresol.html|archive-date=2021-04-17|access-date=2021-04-06|df=mdy-all}}</ref> == Priměrne teksty == ; Članok 1 ''[[Universalna deklaracija prav člověka|Universalnoj deklaracija prav člověka]]'' na medžuslovjanskom : ''Vsi ljudi rodet se svobodnymi i ravnymi v svojem dostojenstvu i pravah. Oni sut obdarjene razumom i svědomjem i muset postupati v odnošenju jedin k drugomu v duhu bratstva.'' ; Prěvod na Solresol : Siré misolredo faremi doredore domisimi re misóla, solfalafá dósila re réfasi. Dófa faremi remila fare dômilafa re dôfasifa, re fafa fasolfa midolǎ fare dômisola lasi sîmisila. ; Predstavjeno koristajuči ''ses'' Solresol : Sé muro fem pepe omúm e múl, salá ósau e éfai. Óf fem ril fe ômauf e ôfaif, e fa fuf ipǎu fe ômul lai âimail. == Gledite takože == * [[muzikalny jezyk]] * [[solfedžio]] * [[Tonic sol-fa]] * [[Voyage to Faremido]] * [[Ro jezyk]] ==Iztočniky== {{Iztočniky}} == Čitati dalje == * {{Cite book|last=Sudre|first=François|year=1866|title=Langue Musicale Universelle|url=http://www.uniovi.es/solresol/525/ladosol.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070831060525if_/http://www.uniovi.es/solresol/525/ladosol.html|archive-date=2007-08-31|publication-place=Paris|language=fr}} – HTML verzija celogo teksta Sudreovogo toma iz 1866, s originalnym [https://web.archive.org/web/20070831061613if_/http://www.uniovi.es/solresol/525/lrls_sosfs.html slovnikom] i [https://web.archive.org/web/20080310234035/http://www.uniovi.es/solresol/525/solrelaF.html frazeologijom] (v francozskom). * {{Cite book|last1=Couturat|first1=Louis|last2=Leau|first2=Léopold|year=1903|title=Histoire de la Langue Universelle|url=https://archive.org/details/histoiredelalang00coutuoft|publisher=Librairie Hachette|publication-place=[[Paris]]|language=fr|access-date=2025-11-28|df=mdy-all}} * {{Cite book|last=Eco|first=Umberto|author-link=Umberto Eco|date=1997-04-08|title=The Search for the Perfect Language|url=https://archive.org/details/searchforperfect00ecou|publisher=[[Wiley-Blackwell]]|publication-place=[[Cambridge, Massachusetts|Cambridge, Mass.]]|edition=1|series=The Making of Europe|isbn=978-0-631-20510-4|access-date=2025-11-27|df=mdy-all}} ==Vněšnje linky== * [https://web.archive.org/web/20191115021254if_/https://www.omniglot.com/writing/solresol.htm Solresol jezyk i stenografično pismo] na Omniglot, online enciklopediji sistemov pisanja i jezykov * Anglijsko-Solresol slovniky od [https://web.archive.org/web/20250121193252if_/http://www.datapacrat.com/True/LANG/SOLRESOL/DICTIONA.HTM Jasona Hutchensa] (6 julija 1998) i [https://web.archive.org/web/20100923132246if_/http://www.ifost.org.au/~gregb/solresol/sorsolex.htm Stephena L. Ricea] (19 novembra 1997) * [https://web.archive.org/web/20231130083816if_/http://sharyphil.com/root/solresol-the-project/ SolReSol: Projekt v0.95] od Phila Sharyja, open source Solresol–anglijsky i anglijsky–Solresol překladateľsky program za Windows (32- i 64-bitny) s live MIDI podporom (24 februara 2015) * [https://web.archive.org/web/20250818235352if_/https://wiki.xxiivv.com/site/solresol.html Moderny Simetričny Solresol] od Davida Mondou-Labbého (28 septembra 2023) * [https://eliseduv.dev/solresol/ Překladač Anglijsky↔Solresol] {{Umětne jezyky}} [[Kategorija:1827 introdukcije]] [[Kategorija:Analitične jezyky]] [[Kategorija:Konstruovane jezyky]] [[Kategorija:Medžunarodne pomočne jezyky]] [[Kategorija:jezyky potvrđene od 1820-tyh]] [[Kategorija:muzikalne jezyky]] 5v5xpm72k77o4mwm9rdl1wk0c08keuw 46331 46330 2026-08-21T14:37:06Z Ilja isv 10 /* Pismo Solresol */ 46331 wikitext text/x-wiki {{V rabotě}} {{Kartka jezyk | name = Solresol | nativename = <center>''[[solfedžio]]'': Sol-Re-Sol</center> | image = Solresol-langage.svg | created = 1827 | creator = [[François Sudre|{{-|François Sudre|Франсуа Судр}}]] | fam1 = [[umětne jezyky]] | fam2 = [[Pomočny jezyk]], [[Umětne jezyky#A priori|a priori]] | fam3 = [[muzikalny jezyk]] | posteriori = [[Umětne jezyky#A priori|a priori]] | script = [[Solresol#pismo Solresol|pismo Solresol]]; [[solfedžio]]; [[noty]]; [[barvy spektra]] | sign = Podpisana notacija; [[tonic sol-fa]] znaky od [[John Curwen]] | iso3 = qso | iso3comment = [https://www.kreativekorp.com/clcr/ (lokalno koristane)] | glotto = none | ietf = [https://www.kreativekorp.com/clcr/ art-x-solresol] }} '''Solresol''' ([[solfedžio]]: [[G (muzikalna nota)|Sol]]-[[D (muzikalna nota)|Re]]-[[G (muzikalna nota)|Sol]]), prvonačelno nazyvany {{Lang|fr|Langue universelle}} (bukv. 'Universalny jezyk') a potom {{Lang|fr|Langue musicale universelle}} ('Universalny muzikalny jezyk'), je [[muzikalny jezyk|muzikalny]] [[umětny jezyk]], stvorjeny francuzskim učiteljem muziky i kompozitorom [[Jean-François Sudre|{{-|Jean'om-François Sudre|Жаном-Франсуа Судром}}]] (1787–1862), načinajuči od lěta 1817. Njegova kniga, kde oprědjeljaje se {{Lang|fr|Langue Musicale Universelle}}, byla publikovana posmrtno v lětu 1866,<ref name="lmu1866">{{Cite book|last=Sudre|first=François|year=1866|title=Langue Musicale Universelle|url=https://www.ifost.org.au/~gregb/solresol/sudre-book.pdf|format=PDF|url-status=live|publication-place=[[Paris]]|archive-url=https://web.archive.org/web/20120320142510if_/http://www.ifost.org.au/~gregb/solresol/sudre-book.pdf|archive-date=2012-03-20|archive-format=PDF|language=fr|access-date=2025-11-27|df=mdy-all}}</ref> hoti on uže několik lět prěd tym o tom publikoval članky. Solresol prežil kratky čas popularnosti vo vtoroj polovině 19. stolětja i dostaval finansovu poddržku od takyh osob kako [[Victor Hugo|Viktor Hugo]], [[Alphonse de Lamartine|Alfons de Lamartin]], [[Alexander von Humboldt|Aleksander {{-|v|ф}}on Humboldt]] i [[Napoleon III|Napoleon {{-|III}}]],<ref name="pei">{{Cite book|last=Pei|first=Mario|author-link=Mario Pei|year=1969|title=Wanted: A World Language|type=Pamphlet|series=Public Affairs|volume=434|pages=11–12|publisher=Public Affairs Committee|publication-place=[[New York City]]|url=http://www.autodidactproject.org/other/pei_worldlg.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180125230417if_/http://www.autodidactproject.org/other/pei_worldlg.html|archive-date=2018-01-25|access-date=2025-11-28|df=mdy-all}}</ref> kulminacijeju čego se stala publikacija [[Boleslas Gajewski|Boleslasa Gajewskogo]] {{Lang|fr|Grammaire du Solresol}} v lětu 1902. Dnes jestvujut male skupiny entiziastov Solresola, razsypane po cělomu světu.<ref name="sidosi">{{Cite web|last=Parson|first=Daniel|title=Sidosi Home|url=https://www.sidosi.org/|website=Sidosi.org|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20231004090845if_/https://www.sidosi.org/|archive-date=2023-10-04|access-date=2025-11-27|df=mdy-all}}</ref> == Evolucija == Jestvuje několiko versij Solresola, každa s malymi razlikami. Tri glavne varijacije, ktore sut ješče v obratu — Sudrova, Gajewskogo i "Moderna"— različajut se glavno v različnyh elementah slovnika, ale zajedno imajut suglas o gramatikě. {{-|Sudre|Судр}} je stvoril jezyk, i zato njegova versija zasluživaje se nazyvati prvonačelnoju versijeju Solresola. Vincent Gajewski, parižsky profesor, popularizoval jezyk kako prědsědnik Centralnogo komiteta za izučanje i udoskonaljenje Solresola, ktory byl osnovan v lětu 1869 vdovoju Sudra Žozefinoju, da by dalje promotovati jego dělo. Boleslas Gajewski, syn Vincenta i sam profesor, formalizoval gramatiku i napisal oprěděljajučo dělo o jezyku: {{Lang|fr|Grammaire du Solrésol}} (Gramatika Solresola).<ref name="grammar_eng">{{Cite web|last1=Gajewski|first1=Boleslas|last2=Rice|first2=Stephen L.|date=1997-11-19|orig-date=printed 1902 as {{-|Grammaire du Solrésol}}, translated 1997|title=Grammar of Solresol, or the Universal Language of François Sudre | url = http://www.ptialaska.net/~srice/solresol/sorsoeng.htm | website = Stephen L. Rice: The Solresol Page | url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070413035441if_/http://www.ptialaska.net/~srice/solresol/sorsoeng.htm|archive-date=2007-04-13|access-date=2019-09-29| ref = {{sfnref|Gramatika|2005}}}}</ref><ref name="grammar_pdf">{{Cite web|last=Gajewski|first=Boleslas|editor-last1=Rice|editor-first1=Stephen L.|editor-last2=Bigham|editor-first2=Doug|year=2005|orig-date=printed 1902 as {{-|Grammaire du Solrésol}}, translated 1997 (Rice), revised 2005 (Bigham)|title=Grammar of Solresol, or the Universal Language of François Sudre|url=https://i.sidosi.org/resources/grammar-of-solresol-bigham/grammar-of-solresol-bigham.pdf|website=Sidosi.org|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20191217001045if_/https://i.sidosi.org/resources/grammar-of-solresol-bigham/grammar-of-solresol-bigham.pdf|archive-date=2019-12-17|access-date=2019-12-16}}</ref> To je najčestěje publikovana versija Solresola, blagodare prěkladu na anglijsky {{-|Stephena L. Rice'a|Стивена Л. Райса}}, sdělanogo v lětu 1997,<ref name="grammar_pdf"/><ref name="grammar_eng"/> so znatnoju čestju slovník, izměnjenoju odnositeljno originala, kako i s něktoroju izměnjenoju gramatikoju. Jednym priměrom je slovo {{Lang|fr|fasol}}, definovano kako "tut" v Sudrovom slovniku, ale kako "začto?" u Gajewskogo. Tretja je neoficijalna verzija, razvivajema s časom spoločnostju, nazyvaje se "Moderny Solresol". Ona koristaje versiju Sudra kako bazu, s izlěpšenjami gramatiky i slovnika, takymi kako izměna oprěděljenij {{Lang|fr|sisol}} i {{Lang|fr|sila}} od "gospodin" i "mlady muž" na sistemu [[honorifik|honorifikov]], inspirujemuju takoj sistemoju v [[Japonsky jezyk|japonskom jezyku]]; oba sut genderno-nevtralne tituly, jedin izražaje povagu, drugy laskovost.<ref name="Modern Solresol Dictionary">{{Cite web|last1=Osteen|first1=Garrison|last2=Walters|first2=Scott|last3=Parson|first3=Daniel|last4=Fernandez|first4=Tobias|date=2018-03-12|title=Solresol Dictionary Modernised|url=https://docs.google.com/spreadsheets/d/182okssrHseIggjHGlzWyFH81-o8y8EsvQtJfPJYu6r8/edit|format=XLSX|website=Google Sheets|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20250829164017if_/https://docs.google.com/spreadsheets/d/182okssrHseIggjHGlzWyFH81-o8y8EsvQtJfPJYu6r8/edit|archive-date=2025-08-29|archive-format=XLSX|access-date=2019-12-22|df=mdy-all}}</ref> Publikacija Gajewskogo prinesla takože različne dodavanja, ktore ne sut v konfliktu s originalnoju versijeju jezyka, take kako razne nove metody komunikacije,{{sfn|Gramatika|2005|p=16}} vključno: * grupy simbolov * koristanje sedmih barv dugy, i * koristanje [[Tonalno sol-fa|tonalnogo sol-fa]] za znakovu sistemu jezyka ==Fonologija== [[File:Solresol.svg|thumb|right|Sedm muzikalnyh not, barv, slogov i hieroglifov, koristanyh za prěnos fonemov Solresola]] Solresol može byti komunikovanym s pomočju sedmi odličnyh elementov, s ograničenjem pet na slovo. Statistično, tute kombinacije davajut sedm jednoslogovyh slov, 49 dvuhslogovyh, 336 trehslogovyh, 2 tys. 268 četyrehslogovyh i 9 tys. 072 petislogovah, vkupě 11.732 možnyh primarnyh slov.<ref name="pei" /> Glavna metoda komunikacije je koristanje sedmi [[Slog|slogov]] [[solfedžio|solfedžia]] (forma [[solmizacija|solmizacije]]), ktore mogu byti akcentovane, prodolžene ili povtorene. Najprostejši sposob koristanja tutyh muzikalnyh slogov jest čitati jih kako by oni byly obyčnymi slogami. {{Trěba iztočnik|Zatože tuta sistema pojevila se prěd [[Medžunarodny fonetičny alfabet|MFA]], ne sut konkretne pravila izgovora pomimo standardnyh variantov čitanja solfedžia. Ako že vsaky slog jest dost jasno govorjeny, jih jest možno izgovarjati skoro vsakym sposobom, ktory čitatej preferuje.}} {{-|Sudre|Судр}} je izložil sposob transkripcije fonetiky francuzskogo (i takym sposobom mnogyh drugyh jezykov) na Solresol, glavno koristany za imenniky.{{r|lmu1866|p=32}} Koristajuči obyčne varianty izgovorov ako sut, naprklad, dane vo [[Vikislovnik|Vikislovniku]], jest možlivo sostaviti tabulu zvukov s pomočju sučasnogo MFA. Za malo čislo slogov, je potrěbno dělati kratku pauzu medžu slovami, da by vsako slovo ostalo jasno odděljeno. Kako je primětil Boleslas Gajewski, "trěba obračati veliku pozornost na pauzu po vsakomu slovu; tuta mala pauza je nužna za razděljenje slov, da by slušatelj ne bude byl razměšivan".{{R|grammar_eng|p={{-|Reversed meanings}}}} ==Slovosbor== V [[Morfologija (lingvistika)|morfologiji]] solresola, vsako slovo je poděleno na kategorije značenja ili funkcije, gde dolžejše slova sut obyčno vyše konkretne. Slova se različajut po treh glavnyh karakteristikah: načelnomu slogu, dolžině slova, i tomu, da li imaje par povtorjenyh slogov. Slova, imajuče dolžinu v jedin ili dva slogy, sut koristane za [[Zaimennik|zaimenniky]] i obyčajne [[Gramatična čestica|čestice]], a slova s povtorjenymi slogami sut [[Gramatično vreme|vremena]]. Slova s dolžinoju jedin slog sut upotrěbjene na često koristane slova (v času stvorenja solresola). Te, ktore vključajut povtorjene slogy, sut rezervovane za "čisla, měsece goda, dni neděle i temperatury [pogodne uslovja]", napr. {{Lang|fr|redodo}} "jedny", {{Lang|fr|remimi}} "dva" (po Gajewskomu). Slova, ktore sut dolge četyri slogy, spadajut do raznyh tematičnyh kategorij. Napriklad, slova, počinajuče se s {{Lang|fr|sol}} i ktore ne imajut povtorjenyh slogov, imajut značenja, svezane s umětnostami ili naukami (napr. {{Lang|fr|soldoredo}}, "umětnost"; {{Lang|fr|solmiredo}}, "akustika").{{r|lmu1866|p=22.V}} Jednako že, ako li slova, ktore sut dolge četyri slogy, imajut par povtorjenyh slogov, jih značenja se odnoset na boleznji ili medicinu (napr. {{Lang|fr|solsolredo}}, "migrena"; {{Lang|fr|solreresol}}, "ospa").{{r|lmu1866|p=23.VI}} Vyše konkretno, klasy bez povtorjenyh slogov sut: # {{Lang|fr|do}}: člověk, jegovo tělo i duh, intelektualne sposobnosti, kakosti i poživjenje; # {{Lang|fr|re}}: odedža, dom, gospodarstvo i rodina; # {{Lang|fr|mi}}: postupanja človeka i jego poroky; # {{Lang|fr|fa}}: selo, putovanje, vojna, more; # {{Lang|fr|sol}}: umětnosti i nauky; # {{Lang|fr|la}}: promysl i trgovanje; # {{Lang|fr|si}}: grad, vlada i administracija. S povtorjenymi slogami, iste slogy davajut: # {{Lang|fr|do}}: religija; # {{Lang|fr|re}}: postavjenje i razne remesla; # {{Lang|fr|mi}}: predlogy, prislovne rěčenja i izolovane prislovniky; # {{Lang|fr|fa}}: boleznji; # {{Lang|fr|sol}}: boleznji (prodolžanje); # {{Lang|fr|la}}: promysl i trgovanje (kako i bez povtorjanja); # {{Lang|fr|si}}: pravosudje, pravny proces i sud. Nakonec, kombinacije peti slogov označavajut životine, rastliny i mineraly. Apriorno, vse žive imeniky i zaimenniky sut mužskogo roda. Za označanje ženskogo roda k poslědnomu slogu odgovarjajučego člena ili samogo slova dodavaje se črta, [[defis]] ili [[makron (diakritika)|makron]]. V govoru, to se označaje povtorjanjem samoglasky sloga, s [[Glotalny stop (fonetika)|glotalnym stopom]], razděljajučim povtorjajuči se samoglasku od ostatka slova.{{r|lmu1866|p=24}} Jednakože, v modernyh překladah, zaimenniky se ne měnjaut v zavisnosti od [[Gramatičny rod|roda]]. Vměsto tomu, oni se prosto prevodet kako nevtralne zaimenniky ''to'' i ''oni''. Jedna unikalna harakteristika Solresola jest v tom, že značenja mogu byti obračene obračanjem slogov v slovah. Napr. {{Lang|fr|fala}} znači dobro ili vkusno, a {{Lang|fr|lafa}} znači zlo. Razryvy v logičnom poredu slov vo vsakoj kategoriji sut obyčno navedene tutymi obračajemymi slovami.{{r|lmu1866|p=31.XXI}} {| style="background: transparent; border: hidden;" | style="padding: 0 2em;" | {| class="wikitable" | [[File:Solresol - misol.jpg|x88px]] | [[File:Solresol - solmi.jpg|x88px]] |- | style="text-align: center;" | '''{{-|misol}}''': "dobro" | style="text-align: center;" | '''{{-|solmi}}''': "zlo" |} | style="padding-left: 2em;" | {| class="wikitable" | [[File:Solresol - domisol.jpg|x88px]] | [[File:Solresol - solmido.jpg|x88px]] |- | style="text-align: center;" | '''{{-|domisol}}''': "[[Bog]]" | style="text-align: center;" | '''{{-|solmido}}''': "[[Djavol]]" |} |} Medžutym, ne vse slova sut obračajeme v tutom smyslu, napiklad, ''dorefare'' znači "šija", ale ''refaredo'' znači "garderoba", ktore, očevidno ne sut protivnostami. Naslědna tabula pokazyvaje slova do dvoh slogov iz slovnika Gajewskogo: {| class="wikitable" ! {{Diagonal split header|style=height: 3em; width: 7em|1. sl.|2. sl.}} ! ''žaden'' ! style="background-color: #f69;" | -{{-|do}} ! style="background-color: #f96;" | -{{-|re}} ! style="background-color: #ff9;" | -{{-|mi}} ! style="background-color: #9f6;" | -{{-|fa}} ! style="background-color: #9ff;" | -{{-|sol}} ! style="background-color: #96f;" | -{{-|la}} ! style="background-color: #f9f;" | -{{-|si}}/-{{-|ti}} |- ! scope="row" style="background-color: #f69;" | {{-|Do}}- | style="background-color: #f69;" | ne, ni- ni | style="background-color: #f69;" | (prošlo vreme) | ja, mene || ty || on || se, sebe || jedin, někto || drugy |- ! scope="row" style="background-color: #f96;" | {{-|Re}}- | style="background-color: #f96;" | i, takože i | moj, moje | style="background-color: #f96;" | (pluperfekt) | tvoj, tvoje || jegov || naš, naše || vaš, vaše || njihov |- ! scope="row" style="background-color: #ff9;" | {{-|Mi}}- | style="background-color: #ff9;" | ili, ili daže | za, da/že by || kto, ktory (odnos. zaim.), že (sveznik) | style="background-color: #ff9;" | (budučo vreme) | čij, iz ktoryh || dobro (prisl.) || tut/tam jest, jestvuje, vot || dobry večer/noč |- ! scope="row" style="background-color: #9f6;" | {{-|Fa}}- | style="background-color: #9f6;" | k, ko | čto? || s, so, zajedno || tuto, tamto, to | style="background-color: #9f6;" | (kond.) | začto, čemu, za kaku pričinu || dobro, vkusno, slavno || mnogo, velmi, krajno |- ! scope="row" style="background-color: #9ff;" | {{-|Sol}}- | style="background-color: #9ff;" | ako li., jest li | ale, no || v, vnutri || nepravilno, loše (prisl.) || zatože, jerbo, ibo | style="background-color: #9ff;" | (imperativ) | věčno, vsegda, bezkonečno || hvala, blagodarjenje |- ! scope="row" style="background-color: #96f;" | <span style="color: #000;">{{-|La}}-</span> | style="background-color: #96f;" | <span style="color: #000;">ty (člen)</span> | ničto, nikto, nijedny || od, po || tut, tam, tamo || zlo, loše || nikogda | style="background-color: #96f;" | <span style="color: #000;">(pričestje nastoječ. vremena)</span> || od, iz |- ! scope="row" style="background-color: #f9f;"| {{-|Si-/Ti-}} | style="background-color: #f9f;" | da, dobro, rado, suglas | isto, jednako (stvar) | vsaky, každy | dobro jutro/popoldenj | malo, jedva |gospodin, pan |mlady muž, mladec | style="background-color: #f9f;" | <span style="color: #000;">(pasivno pričestje)</span> |} Oprěděljeny člen imaj razne formy za [[Nominativ|imenitelny]], [[Genitiv|roditeljny]] i [[Dativ|dateljny]] padeže, jestli sravnivati s anglijskym, "{{-|the}}", "{{-|to the}}" i "{{-|of the}}" budut '<nowiki/>''{{-|la}}''<nowiki/>', '<nowiki/>''{{-|fa}}''<nowiki/>' i '''{{-|lasi}}''<nowiki/>', po redu.{{r|lmu1866|p=23-24.VII-VIII}} ==Gramatika== S izključenjem udarjenja i dolžiny, slova solresola se ne izměnjajut. Da by rěčenja ostale jasne, osoblivo s ogledom na možlivu utratu informacije pri komunikaciji, něktore česti rěčenij slědujut strogomu slovoslědu. :Pridavniky vsegda slědujut za imennikom, ktory oni oprěděljajut. :Nepreme objekty vsegda stojet po glagolu.{{r|lmu1866|p=26.XII}} :Priměry, dane v originalnoj dokumentaciji, ukazujut na [[subjekt–glagol–objekt slovored|slovoslěd subjekt–glagol–objekt]],{{R|lmu1866|p=29.XVII}} ale tuto by ne imělo byti važno, dokud rěčenje ostavaje prosto i jasno. :Slovo vremena vsegda predhodi glagolu.{{r|lmu1866|p=30.XIX}} Da by stvoriti formu množiny, na poslědny slog se davaje [[Udarjenje|ostry akcent]], ktory se izgovarjaje prodolženjem poslědnoj samoglasky togo sloga.{{r|lmu1866|p=24.IX}} Priměry kako označiti množinu mužskyh i ženskyh slov: :''{{-|resimire}}'' brat, ''{{-|resimirē/resimire-e}}'' sestra :''{{-|resimiré}}'' brati, ''{{-|resimiréē/resimiré-e}}'' sestry Tuto se tyče jedino prvogo slova v [[Nominalno rěčenje (gramatika)|nominalnom rěčenju]] i jedino imennika, ako imennik jest sam, kako v slučaju vyše. Ako li slovo suprovadžaje se gramatičnoju česticeju (''{{-|la}}'', ''{{-|fa}}'' ili ''{{-|lasi}}''), čestica prěvozme rolju markera roda ili čisla: :''{{-|la resimire}}'' [toj] brat, ''{{-|lā/la-a resimire}}'' [ta] sestra :''{{-|lá resimire}}'' [ti] brati, ''{{-|láā/lá-a resimire}}'' [te] sestry Česti řeči (kako i specifičnjejše definicije za něktora slova) se izvodet iz glagolov postavjenjem [[cirkumfleks|cirkumfleksa]] nad jednym iz slogov pri pisanju, i izgovarjanjem togo sloga s {{Lang|it|rinforzando|}} (naglo udarjenje ili {{Lang|it|crescendo|}}). Pri udarjenju na prvy slog slovo se stavaje imennikom. V četyrislogovyh slovah udarjenje na vtory slog stvarjaje glagolny imennik. Prědposlědny slog stvarjaje pridavnik, a posledny stvarjaje prislovje.{{r|lmu1866|p=25.XI}} Napriměr, :''{{-|midofa}}'' prědpočitati, ''{{-|mîdofa}}'' prědpočitanje, ''{{-|midôfa}}'' prědpočitajemy, ''{{-|midofâ}}'' prědpočitajemo :''{{-|resolmila}}'' prodolžati, ''{{-|rêsolmila}}'' prodolžanje, ''{{-|resôlmila}}'' prodolžajuči, ''{{-|resolmîla}}'' prodolženy, ''{{-|resolmilâ}}'' prodolženo Na kompjuterah, koristajući razloženje klavijatury bez cirkumfleksa, slog može byti napisany velikimi bukvami, ili znak '''^''' (kare) postavjen medžu bukvami sloga ili poslě sloga. Vslěd gramatiky i slovoslěda solresola, razpoznavanje čestij řeči obyčno ne jest potrebno za razuměnje rečenja. Različne čestice vremena-naklonjenja sut dvojnymi slogami, kako v razdelu Slovosbor vyše. Čtovyše, po Gajewskomu, glagoly pasivnogo zaloga se tvoret s ''{{-|faremi}}'' medžu tutoj česticeju i glagolom. Subjunktiv se tvori s ''{{-|mire}}'' prěd zaimennikom. Negacija ''{{-|do}}'' se pojavjaje toliko jedino v frazě, prěd slovom, ktoro se zapěčaje. Slovo ''{{-|fasi}}'' pred imenikom ili pridavnikom je [[augmentativ]]; poslě njego je [[Degrees of comparison of adjectives and adverbs|superlativ]]. ''{{-|Sifa}}'' je protivnost ([[diminutiv]]):{{r|lmu1866|p=21.III}} :''{{-|fala}}'' dobro, ''{{-|fasi fala}}'' velmi dobro, ''{{-|fala fasi}}'' odlično, najlěpšo; ''{{-|sifa fala}}'' okej, ''{{-|fala sifa}}'' ne velmi dobro (i podobno s ''{{-|lafa}}'' lošo) :''{{-|sisire}}'' větr, ''{{-|fasi sisire}}'' poryv větra, ''{{-|sisire fasi}}'' ciklon; ''{{-|sifa sisire}}'' větrec, ''{{-|sisire sifa}}'' dviženje vozduha : == Pytanja == Pytanjam v originalnoj dokumentacije solresola ne uděljajut mnogo vnimanja, ni takože tam jest mnogo priměrov. Publikacija {{-|Sudre'a|Судра}} vključaje tri priměra pytateljnyh rečenij:{{r|lmu1866|p=127}} :Je vaše zdravje dobro? – ''{{-|Redofafa?}}'' :Budete li hoditi na selo v tutom godu? – ''{{-|Fadoremi?}}'' :Budete li hoditi v teatr večerom? – ''{{-|Soldoremi?}}'' Da by se s togo sdělati tvrdženje, dodavajut osobny zaimennik poslě: :Moje zdravje je dobro. – ''{{-|Redofafa dore}}''. :Budu hoditi na selo v tutom godu. – ''{{-|Fadoremi dore}}''. :Budu hoditi v teatr večerom. – ''{{-|Soldoremi dore}}''. Gajewski vměsto tomu stavi subjekt rečenja poslě glagola vměsto prěd glagolom, tuta konstrukcija jest obyčna v evropejskyh jezykah. Nektore priměry:{{R|grammar_eng|p={{-|Interrogation and Negation}}}} :Jesm li ja? – ''{{-|Faremi dore?}}'' :Razuměje li on? – ''{{-|Falafa dofa?}}'' :Učite li se? – ''{{-|Sidosi domi?}}'' Vo vsih versijah jezyka, sut četyrislogove slova, povtorjauči "{{-|Mi}}" sekciju slovosbora, ktora vključaje někake obče pytanja, kako:{{r|lmu1866|p=109.123}} :''{{-|Miladodo?}}'' – V kakoj měrě? :''{{-|Milarere?}}'' – Nu? :''{{-|Misirere?}}'' – Kto je to? ==Pismo Solresola== [[File:Solresol symbols.svg|thumb|Simboly Solresola]] Pismo koristano v Solresolu skladaje se iz sedmi unikalnyh symbolov, každy prědstavjvje jednu iz sedmi "not". Napriměr, "[[C (muzikalna nota)|Do]]" je krug, a "[[G (muzikalna nota)|Sol]]" je horizontalna linija. Slova solresola se tvoret sjedinjenjem simbolov v tom slědu, kako oni pojavjajut se v slovu. Dvojne noty prědstavjajut se prěčrkivanjem simbola. [[File:Solresol words.svg|thumb|Něktore osnovne slova Solresola]] == Other attributes == [[File:Curwen Hand Signs MT.jpg|thumb|Depiction of [[John Curwen]]'s [[solfège]] hand signs used in [[tonic sol-fa]]. This version includes the tonal tendencies and interesting titles for each tone.]] * Impartial and relatively simple * Integrated systems ([[sign language]], colors, etc.) for most [[disability|impairments]], immediately operative without special learning * Fast learning success for the illiterate (only seven syllables or signs or ten letters to know and to recognize) * Very simple but effective system for differentiating functions of words in sentences Using the [[tonic sol-fa]] system by [[John Curwen]], Solresol can also be [[sign language|signed]]. ==Dalši razvoj== Drugi način koristania Solresola se naziva ''ses'', razvijen od [[C. George Boeree|C. Georgea Boereea]].<ref name="loan_words">{{Cite web|last=Parson|first=Daniel|title=Using loan words in Solresol|url=https://www.tumblr.com/sidosi/181390815161/using-loan-words-in-solresol|website=Tumblr|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20251128152044if_/https://www.tumblr.com/sidosi/181390815161/using-loan-words-in-solresol|archive-date=2025-11-28|access-date=2025-11-27|df=mdy-all}}</ref> Koristajući to, note dobijaju reprezentativne konsonante i vokale (ili diftongy). Najprostša slova koriste samo vokalu, dok vsa druga koriste složenjejšu strukturu sylab. do ⇒ p / o re ⇒ k / e mi ⇒ m / i fa ⇒ f / a sol ⇒ s / u la ⇒ l / au ti ⇒ t / ai Na ovaj način, można pisati ili izgovarati slova taki jako to: : sol-sol-re-do ⇒ suko (cvcv) – migrena Zato što se množina i ženske forme slov u Solresolu označavaju naglaskom ili dužinom glasov, ses koristi ''pau'' (nektory) ili ''fai'' (mnogo) za označavanje množiny, i ''mu'' (dobro) za označavanje ženskogo roda kogda je potrebno. == Kodiranje == Zahtev za [[ISO 639-3]] jezykovy kod, privremeno predloženy jako {{Code|sud}}, byl upućen [[SIL Global|SIL-u]] 28 avgusta 2017,<ref name="sil_change">{{Cite web|author=SIL International|author-link=SIL Global|date=2017-08-28|title=ISO 639-3 Registration Authority Request for Change No. 2017-032|url=https://iso639-3.sil.org/sites/iso639-3/files/change_requests/2017/2017-032.pdf|website=ISO 639-3|publication-place=[[Dallas]]|format=PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190605171450if_/https://iso639-3.sil.org/sites/iso639-3/files/change_requests/2017/2017-032.pdf|archive-date=2019-06-05|archive-format=PDF|access-date=2025-11-27|df=mdy-all}}</ref><ref name="sil_new">{{Cite web|author=SIL International|author-link=SIL Global|date=2017-08-28|title=Request for New Language Code Element in ISO 639-3: [sud]|url=https://iso639-3.sil.org/sites/iso639-3/files/change_requests/2017/2017-032_sud.pdf|website=ISO 639-3|publication-place=[[Dallas]]|format=PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190605171450if_/https://iso639-3.sil.org/sites/iso639-3/files/change_requests/2017/2017-032_sud.pdf|archive-date=2019-06-05|archive-format=PDF|access-date=2025-11-27|df=mdy-all}}</ref><ref name="sidosi_request">{{Cite web|last=Parson|first=Daniel|date=2017-07-28|title=The Road to ISO 639-3|url=https://www.sidosi.org/community/viewtopic.php?t=310|website=Sidosi.org|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230829154231if_/https://www.sidosi.org/community/viewtopic.php?t=310|archive-date=2023-08-29|access-date=2018-10-22|df=mdy-all}}</ref> ale byl odrinuly 23 janvara 2018.<ref name="sil_rejection">{{Cite web|author=SIL International|author-link=SIL Global|date=2018-01-23|title=Comments received for ISO 639-3 Change Request 2017-032|url=https://iso639-3.sil.org/sites/iso639-3/files/change_requests/2017/CR_Comments_2017-032.pdf|website=ISO 639-3|publication-place=[[Dallas]]|format=PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190605171452if_/https://iso639-3.sil.org/sites/iso639-3/files/change_requests/2017/CR_Comments_2017-032.pdf|archive-date=2019-06-05|archive-format=PDF|page=2|access-date=2019-09-27|df=mdy-all|quote=Zahtev za stvorenje koda [sud] za Solresol je odrinuły.}}</ref><ref name="sidosi_rejection">{{Cite web|last=Parson|first=Daniel|date=2018-02-01|title=Beyond ISO 639-3 (for now)|url=https://www.sidosi.org/community/viewtopic.php?t=350|website=Sidosi.org|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230829153926if_/https://www.sidosi.org/community/viewtopic.php?t=350|archive-date=2023-08-29|access-date=2025-11-27|df=mdy-all}}</ref> Solresol je dobil kody {{Code|qso}} i {{Code|art-x-solresol}} v [[Codes for constructed languages|ConLang Code Registry]].<ref name="clcr">{{Cite web|last=Bettencourt|first=Rebecca G.|date=2015-01-08|title=ConLang Code Registry|url=https://www.kreativekorp.com/clcr/|website=Kreative Korporation|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221127152005if_/http://www.kreativekorp.com/clcr/|archive-date=2022-11-27|access-date=2021-04-06|df=mdy-all}}</ref> Sedm osnovnyh symbolov bylo predloženo za registraciju v [[ConScript Unicode Registry]].<ref name="csur">{{Cite web|last=Everson|first=Michael|author-link=Michael Everson|date=1997-01-21|title=Solresol: U+E770–U+E77F|url=https://www.evertype.com/standards/csur/solresol.html|website=ConScript Unicode Registry|publisher=Evertype|publication-place=[[Lecanvey]], [[Ireland]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210417191120if_/https://www.evertype.com/standards/csur/solresol.html|archive-date=2021-04-17|access-date=2021-04-06|df=mdy-all}}</ref> == Priměrne teksty == ; Članok 1 ''[[Universalna deklaracija prav člověka|Universalnoj deklaracija prav člověka]]'' na medžuslovjanskom : ''Vsi ljudi rodet se svobodnymi i ravnymi v svojem dostojenstvu i pravah. Oni sut obdarjene razumom i svědomjem i muset postupati v odnošenju jedin k drugomu v duhu bratstva.'' ; Prěvod na Solresol : Siré misolredo faremi doredore domisimi re misóla, solfalafá dósila re réfasi. Dófa faremi remila fare dômilafa re dôfasifa, re fafa fasolfa midolǎ fare dômisola lasi sîmisila. ; Predstavjeno koristajuči ''ses'' Solresol : Sé muro fem pepe omúm e múl, salá ósau e éfai. Óf fem ril fe ômauf e ôfaif, e fa fuf ipǎu fe ômul lai âimail. == Gledite takože == * [[muzikalny jezyk]] * [[solfedžio]] * [[Tonic sol-fa]] * [[Voyage to Faremido]] * [[Ro jezyk]] ==Iztočniky== {{Iztočniky}} == Čitati dalje == * {{Cite book|last=Sudre|first=François|year=1866|title=Langue Musicale Universelle|url=http://www.uniovi.es/solresol/525/ladosol.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070831060525if_/http://www.uniovi.es/solresol/525/ladosol.html|archive-date=2007-08-31|publication-place=Paris|language=fr}} – HTML verzija celogo teksta Sudreovogo toma iz 1866, s originalnym [https://web.archive.org/web/20070831061613if_/http://www.uniovi.es/solresol/525/lrls_sosfs.html slovnikom] i [https://web.archive.org/web/20080310234035/http://www.uniovi.es/solresol/525/solrelaF.html frazeologijom] (v francozskom). * {{Cite book|last1=Couturat|first1=Louis|last2=Leau|first2=Léopold|year=1903|title=Histoire de la Langue Universelle|url=https://archive.org/details/histoiredelalang00coutuoft|publisher=Librairie Hachette|publication-place=[[Paris]]|language=fr|access-date=2025-11-28|df=mdy-all}} * {{Cite book|last=Eco|first=Umberto|author-link=Umberto Eco|date=1997-04-08|title=The Search for the Perfect Language|url=https://archive.org/details/searchforperfect00ecou|publisher=[[Wiley-Blackwell]]|publication-place=[[Cambridge, Massachusetts|Cambridge, Mass.]]|edition=1|series=The Making of Europe|isbn=978-0-631-20510-4|access-date=2025-11-27|df=mdy-all}} ==Vněšnje linky== * [https://web.archive.org/web/20191115021254if_/https://www.omniglot.com/writing/solresol.htm Solresol jezyk i stenografično pismo] na Omniglot, online enciklopediji sistemov pisanja i jezykov * Anglijsko-Solresol slovniky od [https://web.archive.org/web/20250121193252if_/http://www.datapacrat.com/True/LANG/SOLRESOL/DICTIONA.HTM Jasona Hutchensa] (6 julija 1998) i [https://web.archive.org/web/20100923132246if_/http://www.ifost.org.au/~gregb/solresol/sorsolex.htm Stephena L. Ricea] (19 novembra 1997) * [https://web.archive.org/web/20231130083816if_/http://sharyphil.com/root/solresol-the-project/ SolReSol: Projekt v0.95] od Phila Sharyja, open source Solresol–anglijsky i anglijsky–Solresol překladateľsky program za Windows (32- i 64-bitny) s live MIDI podporom (24 februara 2015) * [https://web.archive.org/web/20250818235352if_/https://wiki.xxiivv.com/site/solresol.html Moderny Simetričny Solresol] od Davida Mondou-Labbého (28 septembra 2023) * [https://eliseduv.dev/solresol/ Překladač Anglijsky↔Solresol] {{Umětne jezyky}} [[Kategorija:1827 introdukcije]] [[Kategorija:Analitične jezyky]] [[Kategorija:Konstruovane jezyky]] [[Kategorija:Medžunarodne pomočne jezyky]] [[Kategorija:jezyky potvrđene od 1820-tyh]] [[Kategorija:muzikalne jezyky]] r179y9dfxhuj85iy04rf9fxw9wif2bg 46332 46331 2026-08-21T14:51:23Z Ilja isv 10 /* Other attributes */ 46332 wikitext text/x-wiki {{V rabotě}} {{Kartka jezyk | name = Solresol | nativename = <center>''[[solfedžio]]'': Sol-Re-Sol</center> | image = Solresol-langage.svg | created = 1827 | creator = [[François Sudre|{{-|François Sudre|Франсуа Судр}}]] | fam1 = [[umětne jezyky]] | fam2 = [[Pomočny jezyk]], [[Umětne jezyky#A priori|a priori]] | fam3 = [[muzikalny jezyk]] | posteriori = [[Umětne jezyky#A priori|a priori]] | script = [[Solresol#pismo Solresol|pismo Solresol]]; [[solfedžio]]; [[noty]]; [[barvy spektra]] | sign = Podpisana notacija; [[tonic sol-fa]] znaky od [[John Curwen]] | iso3 = qso | iso3comment = [https://www.kreativekorp.com/clcr/ (lokalno koristane)] | glotto = none | ietf = [https://www.kreativekorp.com/clcr/ art-x-solresol] }} '''Solresol''' ([[solfedžio]]: [[G (muzikalna nota)|Sol]]-[[D (muzikalna nota)|Re]]-[[G (muzikalna nota)|Sol]]), prvonačelno nazyvany {{Lang|fr|Langue universelle}} (bukv. 'Universalny jezyk') a potom {{Lang|fr|Langue musicale universelle}} ('Universalny muzikalny jezyk'), je [[muzikalny jezyk|muzikalny]] [[umětny jezyk]], stvorjeny francuzskim učiteljem muziky i kompozitorom [[Jean-François Sudre|{{-|Jean'om-François Sudre|Жаном-Франсуа Судром}}]] (1787–1862), načinajuči od lěta 1817. Njegova kniga, kde oprědjeljaje se {{Lang|fr|Langue Musicale Universelle}}, byla publikovana posmrtno v lětu 1866,<ref name="lmu1866">{{Cite book|last=Sudre|first=François|year=1866|title=Langue Musicale Universelle|url=https://www.ifost.org.au/~gregb/solresol/sudre-book.pdf|format=PDF|url-status=live|publication-place=[[Paris]]|archive-url=https://web.archive.org/web/20120320142510if_/http://www.ifost.org.au/~gregb/solresol/sudre-book.pdf|archive-date=2012-03-20|archive-format=PDF|language=fr|access-date=2025-11-27|df=mdy-all}}</ref> hoti on uže několik lět prěd tym o tom publikoval članky. Solresol prežil kratky čas popularnosti vo vtoroj polovině 19. stolětja i dostaval finansovu poddržku od takyh osob kako [[Victor Hugo|Viktor Hugo]], [[Alphonse de Lamartine|Alfons de Lamartin]], [[Alexander von Humboldt|Aleksander {{-|v|ф}}on Humboldt]] i [[Napoleon III|Napoleon {{-|III}}]],<ref name="pei">{{Cite book|last=Pei|first=Mario|author-link=Mario Pei|year=1969|title=Wanted: A World Language|type=Pamphlet|series=Public Affairs|volume=434|pages=11–12|publisher=Public Affairs Committee|publication-place=[[New York City]]|url=http://www.autodidactproject.org/other/pei_worldlg.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180125230417if_/http://www.autodidactproject.org/other/pei_worldlg.html|archive-date=2018-01-25|access-date=2025-11-28|df=mdy-all}}</ref> kulminacijeju čego se stala publikacija [[Boleslas Gajewski|Boleslasa Gajewskogo]] {{Lang|fr|Grammaire du Solresol}} v lětu 1902. Dnes jestvujut male skupiny entiziastov Solresola, razsypane po cělomu světu.<ref name="sidosi">{{Cite web|last=Parson|first=Daniel|title=Sidosi Home|url=https://www.sidosi.org/|website=Sidosi.org|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20231004090845if_/https://www.sidosi.org/|archive-date=2023-10-04|access-date=2025-11-27|df=mdy-all}}</ref> == Evolucija == Jestvuje několiko versij Solresola, každa s malymi razlikami. Tri glavne varijacije, ktore sut ješče v obratu — Sudrova, Gajewskogo i "Moderna"— različajut se glavno v različnyh elementah slovnika, ale zajedno imajut suglas o gramatikě. {{-|Sudre|Судр}} je stvoril jezyk, i zato njegova versija zasluživaje se nazyvati prvonačelnoju versijeju Solresola. Vincent Gajewski, parižsky profesor, popularizoval jezyk kako prědsědnik Centralnogo komiteta za izučanje i udoskonaljenje Solresola, ktory byl osnovan v lětu 1869 vdovoju Sudra Žozefinoju, da by dalje promotovati jego dělo. Boleslas Gajewski, syn Vincenta i sam profesor, formalizoval gramatiku i napisal oprěděljajučo dělo o jezyku: {{Lang|fr|Grammaire du Solrésol}} (Gramatika Solresola).<ref name="grammar_eng">{{Cite web|last1=Gajewski|first1=Boleslas|last2=Rice|first2=Stephen L.|date=1997-11-19|orig-date=printed 1902 as {{-|Grammaire du Solrésol}}, translated 1997|title=Grammar of Solresol, or the Universal Language of François Sudre | url = http://www.ptialaska.net/~srice/solresol/sorsoeng.htm | website = Stephen L. Rice: The Solresol Page | url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070413035441if_/http://www.ptialaska.net/~srice/solresol/sorsoeng.htm|archive-date=2007-04-13|access-date=2019-09-29| ref = {{sfnref|Gramatika|2005}}}}</ref><ref name="grammar_pdf">{{Cite web|last=Gajewski|first=Boleslas|editor-last1=Rice|editor-first1=Stephen L.|editor-last2=Bigham|editor-first2=Doug|year=2005|orig-date=printed 1902 as {{-|Grammaire du Solrésol}}, translated 1997 (Rice), revised 2005 (Bigham)|title=Grammar of Solresol, or the Universal Language of François Sudre|url=https://i.sidosi.org/resources/grammar-of-solresol-bigham/grammar-of-solresol-bigham.pdf|website=Sidosi.org|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20191217001045if_/https://i.sidosi.org/resources/grammar-of-solresol-bigham/grammar-of-solresol-bigham.pdf|archive-date=2019-12-17|access-date=2019-12-16}}</ref> To je najčestěje publikovana versija Solresola, blagodare prěkladu na anglijsky {{-|Stephena L. Rice'a|Стивена Л. Райса}}, sdělanogo v lětu 1997,<ref name="grammar_pdf"/><ref name="grammar_eng"/> so znatnoju čestju slovník, izměnjenoju odnositeljno originala, kako i s něktoroju izměnjenoju gramatikoju. Jednym priměrom je slovo {{Lang|fr|fasol}}, definovano kako "tut" v Sudrovom slovniku, ale kako "začto?" u Gajewskogo. Tretja je neoficijalna verzija, razvivajema s časom spoločnostju, nazyvaje se "Moderny Solresol". Ona koristaje versiju Sudra kako bazu, s izlěpšenjami gramatiky i slovnika, takymi kako izměna oprěděljenij {{Lang|fr|sisol}} i {{Lang|fr|sila}} od "gospodin" i "mlady muž" na sistemu [[honorifik|honorifikov]], inspirujemuju takoj sistemoju v [[Japonsky jezyk|japonskom jezyku]]; oba sut genderno-nevtralne tituly, jedin izražaje povagu, drugy laskovost.<ref name="Modern Solresol Dictionary">{{Cite web|last1=Osteen|first1=Garrison|last2=Walters|first2=Scott|last3=Parson|first3=Daniel|last4=Fernandez|first4=Tobias|date=2018-03-12|title=Solresol Dictionary Modernised|url=https://docs.google.com/spreadsheets/d/182okssrHseIggjHGlzWyFH81-o8y8EsvQtJfPJYu6r8/edit|format=XLSX|website=Google Sheets|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20250829164017if_/https://docs.google.com/spreadsheets/d/182okssrHseIggjHGlzWyFH81-o8y8EsvQtJfPJYu6r8/edit|archive-date=2025-08-29|archive-format=XLSX|access-date=2019-12-22|df=mdy-all}}</ref> Publikacija Gajewskogo prinesla takože različne dodavanja, ktore ne sut v konfliktu s originalnoju versijeju jezyka, take kako razne nove metody komunikacije,{{sfn|Gramatika|2005|p=16}} vključno: * grupy simbolov * koristanje sedmih barv dugy, i * koristanje [[Tonalno sol-fa|tonalnogo sol-fa]] za znakovu sistemu jezyka ==Fonologija== [[File:Solresol.svg|thumb|right|Sedm muzikalnyh not, barv, slogov i hieroglifov, koristanyh za prěnos fonemov Solresola]] Solresol može byti komunikovanym s pomočju sedmi odličnyh elementov, s ograničenjem pet na slovo. Statistično, tute kombinacije davajut sedm jednoslogovyh slov, 49 dvuhslogovyh, 336 trehslogovyh, 2 tys. 268 četyrehslogovyh i 9 tys. 072 petislogovah, vkupě 11.732 možnyh primarnyh slov.<ref name="pei" /> Glavna metoda komunikacije je koristanje sedmi [[Slog|slogov]] [[solfedžio|solfedžia]] (forma [[solmizacija|solmizacije]]), ktore mogu byti akcentovane, prodolžene ili povtorene. Najprostejši sposob koristanja tutyh muzikalnyh slogov jest čitati jih kako by oni byly obyčnymi slogami. {{Trěba iztočnik|Zatože tuta sistema pojevila se prěd [[Medžunarodny fonetičny alfabet|MFA]], ne sut konkretne pravila izgovora pomimo standardnyh variantov čitanja solfedžia. Ako že vsaky slog jest dost jasno govorjeny, jih jest možno izgovarjati skoro vsakym sposobom, ktory čitatej preferuje.}} {{-|Sudre|Судр}} je izložil sposob transkripcije fonetiky francuzskogo (i takym sposobom mnogyh drugyh jezykov) na Solresol, glavno koristany za imenniky.{{r|lmu1866|p=32}} Koristajuči obyčne varianty izgovorov ako sut, naprklad, dane vo [[Vikislovnik|Vikislovniku]], jest možlivo sostaviti tabulu zvukov s pomočju sučasnogo MFA. Za malo čislo slogov, je potrěbno dělati kratku pauzu medžu slovami, da by vsako slovo ostalo jasno odděljeno. Kako je primětil Boleslas Gajewski, "trěba obračati veliku pozornost na pauzu po vsakomu slovu; tuta mala pauza je nužna za razděljenje slov, da by slušatelj ne bude byl razměšivan".{{R|grammar_eng|p={{-|Reversed meanings}}}} ==Slovosbor== V [[Morfologija (lingvistika)|morfologiji]] solresola, vsako slovo je poděleno na kategorije značenja ili funkcije, gde dolžejše slova sut obyčno vyše konkretne. Slova se različajut po treh glavnyh karakteristikah: načelnomu slogu, dolžině slova, i tomu, da li imaje par povtorjenyh slogov. Slova, imajuče dolžinu v jedin ili dva slogy, sut koristane za [[Zaimennik|zaimenniky]] i obyčajne [[Gramatična čestica|čestice]], a slova s povtorjenymi slogami sut [[Gramatično vreme|vremena]]. Slova s dolžinoju jedin slog sut upotrěbjene na često koristane slova (v času stvorenja solresola). Te, ktore vključajut povtorjene slogy, sut rezervovane za "čisla, měsece goda, dni neděle i temperatury [pogodne uslovja]", napr. {{Lang|fr|redodo}} "jedny", {{Lang|fr|remimi}} "dva" (po Gajewskomu). Slova, ktore sut dolge četyri slogy, spadajut do raznyh tematičnyh kategorij. Napriklad, slova, počinajuče se s {{Lang|fr|sol}} i ktore ne imajut povtorjenyh slogov, imajut značenja, svezane s umětnostami ili naukami (napr. {{Lang|fr|soldoredo}}, "umětnost"; {{Lang|fr|solmiredo}}, "akustika").{{r|lmu1866|p=22.V}} Jednako že, ako li slova, ktore sut dolge četyri slogy, imajut par povtorjenyh slogov, jih značenja se odnoset na boleznji ili medicinu (napr. {{Lang|fr|solsolredo}}, "migrena"; {{Lang|fr|solreresol}}, "ospa").{{r|lmu1866|p=23.VI}} Vyše konkretno, klasy bez povtorjenyh slogov sut: # {{Lang|fr|do}}: člověk, jegovo tělo i duh, intelektualne sposobnosti, kakosti i poživjenje; # {{Lang|fr|re}}: odedža, dom, gospodarstvo i rodina; # {{Lang|fr|mi}}: postupanja človeka i jego poroky; # {{Lang|fr|fa}}: selo, putovanje, vojna, more; # {{Lang|fr|sol}}: umětnosti i nauky; # {{Lang|fr|la}}: promysl i trgovanje; # {{Lang|fr|si}}: grad, vlada i administracija. S povtorjenymi slogami, iste slogy davajut: # {{Lang|fr|do}}: religija; # {{Lang|fr|re}}: postavjenje i razne remesla; # {{Lang|fr|mi}}: predlogy, prislovne rěčenja i izolovane prislovniky; # {{Lang|fr|fa}}: boleznji; # {{Lang|fr|sol}}: boleznji (prodolžanje); # {{Lang|fr|la}}: promysl i trgovanje (kako i bez povtorjanja); # {{Lang|fr|si}}: pravosudje, pravny proces i sud. Nakonec, kombinacije peti slogov označavajut životine, rastliny i mineraly. Apriorno, vse žive imeniky i zaimenniky sut mužskogo roda. Za označanje ženskogo roda k poslědnomu slogu odgovarjajučego člena ili samogo slova dodavaje se črta, [[defis]] ili [[makron (diakritika)|makron]]. V govoru, to se označaje povtorjanjem samoglasky sloga, s [[Glotalny stop (fonetika)|glotalnym stopom]], razděljajučim povtorjajuči se samoglasku od ostatka slova.{{r|lmu1866|p=24}} Jednakože, v modernyh překladah, zaimenniky se ne měnjaut v zavisnosti od [[Gramatičny rod|roda]]. Vměsto tomu, oni se prosto prevodet kako nevtralne zaimenniky ''to'' i ''oni''. Jedna unikalna harakteristika Solresola jest v tom, že značenja mogu byti obračene obračanjem slogov v slovah. Napr. {{Lang|fr|fala}} znači dobro ili vkusno, a {{Lang|fr|lafa}} znači zlo. Razryvy v logičnom poredu slov vo vsakoj kategoriji sut obyčno navedene tutymi obračajemymi slovami.{{r|lmu1866|p=31.XXI}} {| style="background: transparent; border: hidden;" | style="padding: 0 2em;" | {| class="wikitable" | [[File:Solresol - misol.jpg|x88px]] | [[File:Solresol - solmi.jpg|x88px]] |- | style="text-align: center;" | '''{{-|misol}}''': "dobro" | style="text-align: center;" | '''{{-|solmi}}''': "zlo" |} | style="padding-left: 2em;" | {| class="wikitable" | [[File:Solresol - domisol.jpg|x88px]] | [[File:Solresol - solmido.jpg|x88px]] |- | style="text-align: center;" | '''{{-|domisol}}''': "[[Bog]]" | style="text-align: center;" | '''{{-|solmido}}''': "[[Djavol]]" |} |} Medžutym, ne vse slova sut obračajeme v tutom smyslu, napiklad, ''dorefare'' znači "šija", ale ''refaredo'' znači "garderoba", ktore, očevidno ne sut protivnostami. Naslědna tabula pokazyvaje slova do dvoh slogov iz slovnika Gajewskogo: {| class="wikitable" ! {{Diagonal split header|style=height: 3em; width: 7em|1. sl.|2. sl.}} ! ''žaden'' ! style="background-color: #f69;" | -{{-|do}} ! style="background-color: #f96;" | -{{-|re}} ! style="background-color: #ff9;" | -{{-|mi}} ! style="background-color: #9f6;" | -{{-|fa}} ! style="background-color: #9ff;" | -{{-|sol}} ! style="background-color: #96f;" | -{{-|la}} ! style="background-color: #f9f;" | -{{-|si}}/-{{-|ti}} |- ! scope="row" style="background-color: #f69;" | {{-|Do}}- | style="background-color: #f69;" | ne, ni- ni | style="background-color: #f69;" | (prošlo vreme) | ja, mene || ty || on || se, sebe || jedin, někto || drugy |- ! scope="row" style="background-color: #f96;" | {{-|Re}}- | style="background-color: #f96;" | i, takože i | moj, moje | style="background-color: #f96;" | (pluperfekt) | tvoj, tvoje || jegov || naš, naše || vaš, vaše || njihov |- ! scope="row" style="background-color: #ff9;" | {{-|Mi}}- | style="background-color: #ff9;" | ili, ili daže | za, da/že by || kto, ktory (odnos. zaim.), že (sveznik) | style="background-color: #ff9;" | (budučo vreme) | čij, iz ktoryh || dobro (prisl.) || tut/tam jest, jestvuje, vot || dobry večer/noč |- ! scope="row" style="background-color: #9f6;" | {{-|Fa}}- | style="background-color: #9f6;" | k, ko | čto? || s, so, zajedno || tuto, tamto, to | style="background-color: #9f6;" | (kond.) | začto, čemu, za kaku pričinu || dobro, vkusno, slavno || mnogo, velmi, krajno |- ! scope="row" style="background-color: #9ff;" | {{-|Sol}}- | style="background-color: #9ff;" | ako li., jest li | ale, no || v, vnutri || nepravilno, loše (prisl.) || zatože, jerbo, ibo | style="background-color: #9ff;" | (imperativ) | věčno, vsegda, bezkonečno || hvala, blagodarjenje |- ! scope="row" style="background-color: #96f;" | <span style="color: #000;">{{-|La}}-</span> | style="background-color: #96f;" | <span style="color: #000;">ty (člen)</span> | ničto, nikto, nijedny || od, po || tut, tam, tamo || zlo, loše || nikogda | style="background-color: #96f;" | <span style="color: #000;">(pričestje nastoječ. vremena)</span> || od, iz |- ! scope="row" style="background-color: #f9f;"| {{-|Si-/Ti-}} | style="background-color: #f9f;" | da, dobro, rado, suglas | isto, jednako (stvar) | vsaky, každy | dobro jutro/popoldenj | malo, jedva |gospodin, pan |mlady muž, mladec | style="background-color: #f9f;" | <span style="color: #000;">(pasivno pričestje)</span> |} Oprěděljeny člen imaj razne formy za [[Nominativ|imenitelny]], [[Genitiv|roditeljny]] i [[Dativ|dateljny]] padeže, jestli sravnivati s anglijskym, "{{-|the}}", "{{-|to the}}" i "{{-|of the}}" budut '<nowiki/>''{{-|la}}''<nowiki/>', '<nowiki/>''{{-|fa}}''<nowiki/>' i '''{{-|lasi}}''<nowiki/>', po redu.{{r|lmu1866|p=23-24.VII-VIII}} ==Gramatika== S izključenjem udarjenja i dolžiny, slova solresola se ne izměnjajut. Da by rěčenja ostale jasne, osoblivo s ogledom na možlivu utratu informacije pri komunikaciji, něktore česti rěčenij slědujut strogomu slovoslědu. :Pridavniky vsegda slědujut za imennikom, ktory oni oprěděljajut. :Nepreme objekty vsegda stojet po glagolu.{{r|lmu1866|p=26.XII}} :Priměry, dane v originalnoj dokumentaciji, ukazujut na [[subjekt–glagol–objekt slovored|slovoslěd subjekt–glagol–objekt]],{{R|lmu1866|p=29.XVII}} ale tuto by ne imělo byti važno, dokud rěčenje ostavaje prosto i jasno. :Slovo vremena vsegda predhodi glagolu.{{r|lmu1866|p=30.XIX}} Da by stvoriti formu množiny, na poslědny slog se davaje [[Udarjenje|ostry akcent]], ktory se izgovarjaje prodolženjem poslědnoj samoglasky togo sloga.{{r|lmu1866|p=24.IX}} Priměry kako označiti množinu mužskyh i ženskyh slov: :''{{-|resimire}}'' brat, ''{{-|resimirē/resimire-e}}'' sestra :''{{-|resimiré}}'' brati, ''{{-|resimiréē/resimiré-e}}'' sestry Tuto se tyče jedino prvogo slova v [[Nominalno rěčenje (gramatika)|nominalnom rěčenju]] i jedino imennika, ako imennik jest sam, kako v slučaju vyše. Ako li slovo suprovadžaje se gramatičnoju česticeju (''{{-|la}}'', ''{{-|fa}}'' ili ''{{-|lasi}}''), čestica prěvozme rolju markera roda ili čisla: :''{{-|la resimire}}'' [toj] brat, ''{{-|lā/la-a resimire}}'' [ta] sestra :''{{-|lá resimire}}'' [ti] brati, ''{{-|láā/lá-a resimire}}'' [te] sestry Česti řeči (kako i specifičnjejše definicije za něktora slova) se izvodet iz glagolov postavjenjem [[cirkumfleks|cirkumfleksa]] nad jednym iz slogov pri pisanju, i izgovarjanjem togo sloga s {{Lang|it|rinforzando|}} (naglo udarjenje ili {{Lang|it|crescendo|}}). Pri udarjenju na prvy slog slovo se stavaje imennikom. V četyrislogovyh slovah udarjenje na vtory slog stvarjaje glagolny imennik. Prědposlědny slog stvarjaje pridavnik, a posledny stvarjaje prislovje.{{r|lmu1866|p=25.XI}} Napriměr, :''{{-|midofa}}'' prědpočitati, ''{{-|mîdofa}}'' prědpočitanje, ''{{-|midôfa}}'' prědpočitajemy, ''{{-|midofâ}}'' prědpočitajemo :''{{-|resolmila}}'' prodolžati, ''{{-|rêsolmila}}'' prodolžanje, ''{{-|resôlmila}}'' prodolžajuči, ''{{-|resolmîla}}'' prodolženy, ''{{-|resolmilâ}}'' prodolženo Na kompjuterah, koristajući razloženje klavijatury bez cirkumfleksa, slog može byti napisany velikimi bukvami, ili znak '''^''' (kare) postavjen medžu bukvami sloga ili poslě sloga. Vslěd gramatiky i slovoslěda solresola, razpoznavanje čestij řeči obyčno ne jest potrebno za razuměnje rečenja. Različne čestice vremena-naklonjenja sut dvojnymi slogami, kako v razdelu Slovosbor vyše. Čtovyše, po Gajewskomu, glagoly pasivnogo zaloga se tvoret s ''{{-|faremi}}'' medžu tutoj česticeju i glagolom. Subjunktiv se tvori s ''{{-|mire}}'' prěd zaimennikom. Negacija ''{{-|do}}'' se pojavjaje toliko jedino v frazě, prěd slovom, ktoro se zapěčaje. Slovo ''{{-|fasi}}'' pred imenikom ili pridavnikom je [[augmentativ]]; poslě njego je [[Degrees of comparison of adjectives and adverbs|superlativ]]. ''{{-|Sifa}}'' je protivnost ([[diminutiv]]):{{r|lmu1866|p=21.III}} :''{{-|fala}}'' dobro, ''{{-|fasi fala}}'' velmi dobro, ''{{-|fala fasi}}'' odlično, najlěpšo; ''{{-|sifa fala}}'' okej, ''{{-|fala sifa}}'' ne velmi dobro (i podobno s ''{{-|lafa}}'' lošo) :''{{-|sisire}}'' větr, ''{{-|fasi sisire}}'' poryv větra, ''{{-|sisire fasi}}'' ciklon; ''{{-|sifa sisire}}'' větrec, ''{{-|sisire sifa}}'' dviženje vozduha : == Pytanja == Pytanjam v originalnoj dokumentacije solresola ne uděljajut mnogo vnimanja, ni takože tam jest mnogo priměrov. Publikacija {{-|Sudre'a|Судра}} vključaje tri priměra pytateljnyh rečenij:{{r|lmu1866|p=127}} :Je vaše zdravje dobro? – ''{{-|Redofafa?}}'' :Budete li hoditi na selo v tutom godu? – ''{{-|Fadoremi?}}'' :Budete li hoditi v teatr večerom? – ''{{-|Soldoremi?}}'' Da by se s togo sdělati tvrdženje, dodavajut osobny zaimennik poslě: :Moje zdravje je dobro. – ''{{-|Redofafa dore}}''. :Budu hoditi na selo v tutom godu. – ''{{-|Fadoremi dore}}''. :Budu hoditi v teatr večerom. – ''{{-|Soldoremi dore}}''. Gajewski vměsto tomu stavi subjekt rečenja poslě glagola vměsto prěd glagolom, tuta konstrukcija jest obyčna v evropejskyh jezykah. Nektore priměry:{{R|grammar_eng|p={{-|Interrogation and Negation}}}} :Jesm li ja? – ''{{-|Faremi dore?}}'' :Razuměje li on? – ''{{-|Falafa dofa?}}'' :Učite li se? – ''{{-|Sidosi domi?}}'' Vo vsih versijah jezyka, sut četyrislogove slova, povtorjauči "{{-|Mi}}" sekciju slovosbora, ktora vključaje někake obče pytanja, kako:{{r|lmu1866|p=109.123}} :''{{-|Miladodo?}}'' – V kakoj měrě? :''{{-|Milarere?}}'' – Nu? :''{{-|Misirere?}}'' – Kto je to? ==Pismo Solresola== [[File:Solresol symbols.svg|thumb|Simboly Solresola]] Pismo koristano v Solresolu skladaje se iz sedmi unikalnyh symbolov, každy prědstavjvje jednu iz sedmi "not". Napriměr, "[[C (muzikalna nota)|Do]]" je krug, a "[[G (muzikalna nota)|Sol]]" je horizontalna linija. Slova solresola se tvoret sjedinjenjem simbolov v tom slědu, kako oni pojavjajut se v slovu. Dvojne noty prědstavjajut se prěčrkivanjem simbola. [[File:Solresol words.svg|thumb|Něktore osnovne slova Solresola]] == Druge osoblivosti == [[File:Curwen Hand Signs MT.jpg|thumb|Opisanje gestov ruk solfedžia Džona Kurvena, kositanyh v toničnoj sol-fa. Tuta versija vključaje tonalne tendencije i interesne podpisi za každy ton.]] * Bezprědsudnost i odnositeljna prostost. * Integrovane sistemy ([[jezyk gestov]], barvy, i t.d.), udobne za osob s libokakoju [[Ljudi s ograničennymi možnostami|ograničennostju]], směsta gotove k izkoristanju bez specialnogo izučanja. * Bystry progress v izučanju u negramotnyh (trěba znati i razpoznavati vsego sedm slogov ili znakov, ili deset bukv) * Velmi prosta ale efektivna sistema različanja funkcij slov v rěčenjah S pomočju sistemy [[Tonična sol-fa|toničnoj sol-fa]] Džona Kurvena ([[John Curwen]]), Solresol može se koristati črez gesty. ==Dalši razvoj== Drugi način koristania Solresola se naziva ''ses'', razvijen od [[C. George Boeree|C. Georgea Boereea]].<ref name="loan_words">{{Cite web|last=Parson|first=Daniel|title=Using loan words in Solresol|url=https://www.tumblr.com/sidosi/181390815161/using-loan-words-in-solresol|website=Tumblr|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20251128152044if_/https://www.tumblr.com/sidosi/181390815161/using-loan-words-in-solresol|archive-date=2025-11-28|access-date=2025-11-27|df=mdy-all}}</ref> Koristajući to, note dobijaju reprezentativne konsonante i vokale (ili diftongy). Najprostša slova koriste samo vokalu, dok vsa druga koriste složenjejšu strukturu sylab. do ⇒ p / o re ⇒ k / e mi ⇒ m / i fa ⇒ f / a sol ⇒ s / u la ⇒ l / au ti ⇒ t / ai Na ovaj način, można pisati ili izgovarati slova taki jako to: : sol-sol-re-do ⇒ suko (cvcv) – migrena Zato što se množina i ženske forme slov u Solresolu označavaju naglaskom ili dužinom glasov, ses koristi ''pau'' (nektory) ili ''fai'' (mnogo) za označavanje množiny, i ''mu'' (dobro) za označavanje ženskogo roda kogda je potrebno. == Kodiranje == Zahtev za [[ISO 639-3]] jezykovy kod, privremeno predloženy jako {{Code|sud}}, byl upućen [[SIL Global|SIL-u]] 28 avgusta 2017,<ref name="sil_change">{{Cite web|author=SIL International|author-link=SIL Global|date=2017-08-28|title=ISO 639-3 Registration Authority Request for Change No. 2017-032|url=https://iso639-3.sil.org/sites/iso639-3/files/change_requests/2017/2017-032.pdf|website=ISO 639-3|publication-place=[[Dallas]]|format=PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190605171450if_/https://iso639-3.sil.org/sites/iso639-3/files/change_requests/2017/2017-032.pdf|archive-date=2019-06-05|archive-format=PDF|access-date=2025-11-27|df=mdy-all}}</ref><ref name="sil_new">{{Cite web|author=SIL International|author-link=SIL Global|date=2017-08-28|title=Request for New Language Code Element in ISO 639-3: [sud]|url=https://iso639-3.sil.org/sites/iso639-3/files/change_requests/2017/2017-032_sud.pdf|website=ISO 639-3|publication-place=[[Dallas]]|format=PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190605171450if_/https://iso639-3.sil.org/sites/iso639-3/files/change_requests/2017/2017-032_sud.pdf|archive-date=2019-06-05|archive-format=PDF|access-date=2025-11-27|df=mdy-all}}</ref><ref name="sidosi_request">{{Cite web|last=Parson|first=Daniel|date=2017-07-28|title=The Road to ISO 639-3|url=https://www.sidosi.org/community/viewtopic.php?t=310|website=Sidosi.org|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230829154231if_/https://www.sidosi.org/community/viewtopic.php?t=310|archive-date=2023-08-29|access-date=2018-10-22|df=mdy-all}}</ref> ale byl odrinuly 23 janvara 2018.<ref name="sil_rejection">{{Cite web|author=SIL International|author-link=SIL Global|date=2018-01-23|title=Comments received for ISO 639-3 Change Request 2017-032|url=https://iso639-3.sil.org/sites/iso639-3/files/change_requests/2017/CR_Comments_2017-032.pdf|website=ISO 639-3|publication-place=[[Dallas]]|format=PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190605171452if_/https://iso639-3.sil.org/sites/iso639-3/files/change_requests/2017/CR_Comments_2017-032.pdf|archive-date=2019-06-05|archive-format=PDF|page=2|access-date=2019-09-27|df=mdy-all|quote=Zahtev za stvorenje koda [sud] za Solresol je odrinuły.}}</ref><ref name="sidosi_rejection">{{Cite web|last=Parson|first=Daniel|date=2018-02-01|title=Beyond ISO 639-3 (for now)|url=https://www.sidosi.org/community/viewtopic.php?t=350|website=Sidosi.org|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230829153926if_/https://www.sidosi.org/community/viewtopic.php?t=350|archive-date=2023-08-29|access-date=2025-11-27|df=mdy-all}}</ref> Solresol je dobil kody {{Code|qso}} i {{Code|art-x-solresol}} v [[Codes for constructed languages|ConLang Code Registry]].<ref name="clcr">{{Cite web|last=Bettencourt|first=Rebecca G.|date=2015-01-08|title=ConLang Code Registry|url=https://www.kreativekorp.com/clcr/|website=Kreative Korporation|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221127152005if_/http://www.kreativekorp.com/clcr/|archive-date=2022-11-27|access-date=2021-04-06|df=mdy-all}}</ref> Sedm osnovnyh symbolov bylo predloženo za registraciju v [[ConScript Unicode Registry]].<ref name="csur">{{Cite web|last=Everson|first=Michael|author-link=Michael Everson|date=1997-01-21|title=Solresol: U+E770–U+E77F|url=https://www.evertype.com/standards/csur/solresol.html|website=ConScript Unicode Registry|publisher=Evertype|publication-place=[[Lecanvey]], [[Ireland]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210417191120if_/https://www.evertype.com/standards/csur/solresol.html|archive-date=2021-04-17|access-date=2021-04-06|df=mdy-all}}</ref> == Priměrne teksty == ; Članok 1 ''[[Universalna deklaracija prav člověka|Universalnoj deklaracija prav člověka]]'' na medžuslovjanskom : ''Vsi ljudi rodet se svobodnymi i ravnymi v svojem dostojenstvu i pravah. Oni sut obdarjene razumom i svědomjem i muset postupati v odnošenju jedin k drugomu v duhu bratstva.'' ; Prěvod na Solresol : Siré misolredo faremi doredore domisimi re misóla, solfalafá dósila re réfasi. Dófa faremi remila fare dômilafa re dôfasifa, re fafa fasolfa midolǎ fare dômisola lasi sîmisila. ; Predstavjeno koristajuči ''ses'' Solresol : Sé muro fem pepe omúm e múl, salá ósau e éfai. Óf fem ril fe ômauf e ôfaif, e fa fuf ipǎu fe ômul lai âimail. == Gledite takože == * [[muzikalny jezyk]] * [[solfedžio]] * [[Tonic sol-fa]] * [[Voyage to Faremido]] * [[Ro jezyk]] ==Iztočniky== {{Iztočniky}} == Čitati dalje == * {{Cite book|last=Sudre|first=François|year=1866|title=Langue Musicale Universelle|url=http://www.uniovi.es/solresol/525/ladosol.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070831060525if_/http://www.uniovi.es/solresol/525/ladosol.html|archive-date=2007-08-31|publication-place=Paris|language=fr}} – HTML verzija celogo teksta Sudreovogo toma iz 1866, s originalnym [https://web.archive.org/web/20070831061613if_/http://www.uniovi.es/solresol/525/lrls_sosfs.html slovnikom] i [https://web.archive.org/web/20080310234035/http://www.uniovi.es/solresol/525/solrelaF.html frazeologijom] (v francozskom). * {{Cite book|last1=Couturat|first1=Louis|last2=Leau|first2=Léopold|year=1903|title=Histoire de la Langue Universelle|url=https://archive.org/details/histoiredelalang00coutuoft|publisher=Librairie Hachette|publication-place=[[Paris]]|language=fr|access-date=2025-11-28|df=mdy-all}} * {{Cite book|last=Eco|first=Umberto|author-link=Umberto Eco|date=1997-04-08|title=The Search for the Perfect Language|url=https://archive.org/details/searchforperfect00ecou|publisher=[[Wiley-Blackwell]]|publication-place=[[Cambridge, Massachusetts|Cambridge, Mass.]]|edition=1|series=The Making of Europe|isbn=978-0-631-20510-4|access-date=2025-11-27|df=mdy-all}} ==Vněšnje linky== * [https://web.archive.org/web/20191115021254if_/https://www.omniglot.com/writing/solresol.htm Solresol jezyk i stenografično pismo] na Omniglot, online enciklopediji sistemov pisanja i jezykov * Anglijsko-Solresol slovniky od [https://web.archive.org/web/20250121193252if_/http://www.datapacrat.com/True/LANG/SOLRESOL/DICTIONA.HTM Jasona Hutchensa] (6 julija 1998) i [https://web.archive.org/web/20100923132246if_/http://www.ifost.org.au/~gregb/solresol/sorsolex.htm Stephena L. Ricea] (19 novembra 1997) * [https://web.archive.org/web/20231130083816if_/http://sharyphil.com/root/solresol-the-project/ SolReSol: Projekt v0.95] od Phila Sharyja, open source Solresol–anglijsky i anglijsky–Solresol překladateľsky program za Windows (32- i 64-bitny) s live MIDI podporom (24 februara 2015) * [https://web.archive.org/web/20250818235352if_/https://wiki.xxiivv.com/site/solresol.html Moderny Simetričny Solresol] od Davida Mondou-Labbého (28 septembra 2023) * [https://eliseduv.dev/solresol/ Překladač Anglijsky↔Solresol] {{Umětne jezyky}} [[Kategorija:1827 introdukcije]] [[Kategorija:Analitične jezyky]] [[Kategorija:Konstruovane jezyky]] [[Kategorija:Medžunarodne pomočne jezyky]] [[Kategorija:jezyky potvrđene od 1820-tyh]] [[Kategorija:muzikalne jezyky]] fyb65uptyh8swz2s20n19akd3ni8vbz 46333 46332 2026-08-21T15:00:54Z Ilja isv 10 /* Dalši razvoj */ 46333 wikitext text/x-wiki {{V rabotě}} {{Kartka jezyk | name = Solresol | nativename = <center>''[[solfedžio]]'': Sol-Re-Sol</center> | image = Solresol-langage.svg | created = 1827 | creator = [[François Sudre|{{-|François Sudre|Франсуа Судр}}]] | fam1 = [[umětne jezyky]] | fam2 = [[Pomočny jezyk]], [[Umětne jezyky#A priori|a priori]] | fam3 = [[muzikalny jezyk]] | posteriori = [[Umětne jezyky#A priori|a priori]] | script = [[Solresol#pismo Solresol|pismo Solresol]]; [[solfedžio]]; [[noty]]; [[barvy spektra]] | sign = Podpisana notacija; [[tonic sol-fa]] znaky od [[John Curwen]] | iso3 = qso | iso3comment = [https://www.kreativekorp.com/clcr/ (lokalno koristane)] | glotto = none | ietf = [https://www.kreativekorp.com/clcr/ art-x-solresol] }} '''Solresol''' ([[solfedžio]]: [[G (muzikalna nota)|Sol]]-[[D (muzikalna nota)|Re]]-[[G (muzikalna nota)|Sol]]), prvonačelno nazyvany {{Lang|fr|Langue universelle}} (bukv. 'Universalny jezyk') a potom {{Lang|fr|Langue musicale universelle}} ('Universalny muzikalny jezyk'), je [[muzikalny jezyk|muzikalny]] [[umětny jezyk]], stvorjeny francuzskim učiteljem muziky i kompozitorom [[Jean-François Sudre|{{-|Jean'om-François Sudre|Жаном-Франсуа Судром}}]] (1787–1862), načinajuči od lěta 1817. Njegova kniga, kde oprědjeljaje se {{Lang|fr|Langue Musicale Universelle}}, byla publikovana posmrtno v lětu 1866,<ref name="lmu1866">{{Cite book|last=Sudre|first=François|year=1866|title=Langue Musicale Universelle|url=https://www.ifost.org.au/~gregb/solresol/sudre-book.pdf|format=PDF|url-status=live|publication-place=[[Paris]]|archive-url=https://web.archive.org/web/20120320142510if_/http://www.ifost.org.au/~gregb/solresol/sudre-book.pdf|archive-date=2012-03-20|archive-format=PDF|language=fr|access-date=2025-11-27|df=mdy-all}}</ref> hoti on uže několik lět prěd tym o tom publikoval članky. Solresol prežil kratky čas popularnosti vo vtoroj polovině 19. stolětja i dostaval finansovu poddržku od takyh osob kako [[Victor Hugo|Viktor Hugo]], [[Alphonse de Lamartine|Alfons de Lamartin]], [[Alexander von Humboldt|Aleksander {{-|v|ф}}on Humboldt]] i [[Napoleon III|Napoleon {{-|III}}]],<ref name="pei">{{Cite book|last=Pei|first=Mario|author-link=Mario Pei|year=1969|title=Wanted: A World Language|type=Pamphlet|series=Public Affairs|volume=434|pages=11–12|publisher=Public Affairs Committee|publication-place=[[New York City]]|url=http://www.autodidactproject.org/other/pei_worldlg.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180125230417if_/http://www.autodidactproject.org/other/pei_worldlg.html|archive-date=2018-01-25|access-date=2025-11-28|df=mdy-all}}</ref> kulminacijeju čego se stala publikacija [[Boleslas Gajewski|Boleslasa Gajewskogo]] {{Lang|fr|Grammaire du Solresol}} v lětu 1902. Dnes jestvujut male skupiny entiziastov Solresola, razsypane po cělomu světu.<ref name="sidosi">{{Cite web|last=Parson|first=Daniel|title=Sidosi Home|url=https://www.sidosi.org/|website=Sidosi.org|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20231004090845if_/https://www.sidosi.org/|archive-date=2023-10-04|access-date=2025-11-27|df=mdy-all}}</ref> == Evolucija == Jestvuje několiko versij Solresola, každa s malymi razlikami. Tri glavne varijacije, ktore sut ješče v obratu — Sudrova, Gajewskogo i "Moderna"— različajut se glavno v različnyh elementah slovnika, ale zajedno imajut suglas o gramatikě. {{-|Sudre|Судр}} je stvoril jezyk, i zato njegova versija zasluživaje se nazyvati prvonačelnoju versijeju Solresola. Vincent Gajewski, parižsky profesor, popularizoval jezyk kako prědsědnik Centralnogo komiteta za izučanje i udoskonaljenje Solresola, ktory byl osnovan v lětu 1869 vdovoju Sudra Žozefinoju, da by dalje promotovati jego dělo. Boleslas Gajewski, syn Vincenta i sam profesor, formalizoval gramatiku i napisal oprěděljajučo dělo o jezyku: {{Lang|fr|Grammaire du Solrésol}} (Gramatika Solresola).<ref name="grammar_eng">{{Cite web|last1=Gajewski|first1=Boleslas|last2=Rice|first2=Stephen L.|date=1997-11-19|orig-date=printed 1902 as {{-|Grammaire du Solrésol}}, translated 1997|title=Grammar of Solresol, or the Universal Language of François Sudre | url = http://www.ptialaska.net/~srice/solresol/sorsoeng.htm | website = Stephen L. Rice: The Solresol Page | url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070413035441if_/http://www.ptialaska.net/~srice/solresol/sorsoeng.htm|archive-date=2007-04-13|access-date=2019-09-29| ref = {{sfnref|Gramatika|2005}}}}</ref><ref name="grammar_pdf">{{Cite web|last=Gajewski|first=Boleslas|editor-last1=Rice|editor-first1=Stephen L.|editor-last2=Bigham|editor-first2=Doug|year=2005|orig-date=printed 1902 as {{-|Grammaire du Solrésol}}, translated 1997 (Rice), revised 2005 (Bigham)|title=Grammar of Solresol, or the Universal Language of François Sudre|url=https://i.sidosi.org/resources/grammar-of-solresol-bigham/grammar-of-solresol-bigham.pdf|website=Sidosi.org|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20191217001045if_/https://i.sidosi.org/resources/grammar-of-solresol-bigham/grammar-of-solresol-bigham.pdf|archive-date=2019-12-17|access-date=2019-12-16}}</ref> To je najčestěje publikovana versija Solresola, blagodare prěkladu na anglijsky {{-|Stephena L. Rice'a|Стивена Л. Райса}}, sdělanogo v lětu 1997,<ref name="grammar_pdf"/><ref name="grammar_eng"/> so znatnoju čestju slovník, izměnjenoju odnositeljno originala, kako i s něktoroju izměnjenoju gramatikoju. Jednym priměrom je slovo {{Lang|fr|fasol}}, definovano kako "tut" v Sudrovom slovniku, ale kako "začto?" u Gajewskogo. Tretja je neoficijalna verzija, razvivajema s časom spoločnostju, nazyvaje se "Moderny Solresol". Ona koristaje versiju Sudra kako bazu, s izlěpšenjami gramatiky i slovnika, takymi kako izměna oprěděljenij {{Lang|fr|sisol}} i {{Lang|fr|sila}} od "gospodin" i "mlady muž" na sistemu [[honorifik|honorifikov]], inspirujemuju takoj sistemoju v [[Japonsky jezyk|japonskom jezyku]]; oba sut genderno-nevtralne tituly, jedin izražaje povagu, drugy laskovost.<ref name="Modern Solresol Dictionary">{{Cite web|last1=Osteen|first1=Garrison|last2=Walters|first2=Scott|last3=Parson|first3=Daniel|last4=Fernandez|first4=Tobias|date=2018-03-12|title=Solresol Dictionary Modernised|url=https://docs.google.com/spreadsheets/d/182okssrHseIggjHGlzWyFH81-o8y8EsvQtJfPJYu6r8/edit|format=XLSX|website=Google Sheets|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20250829164017if_/https://docs.google.com/spreadsheets/d/182okssrHseIggjHGlzWyFH81-o8y8EsvQtJfPJYu6r8/edit|archive-date=2025-08-29|archive-format=XLSX|access-date=2019-12-22|df=mdy-all}}</ref> Publikacija Gajewskogo prinesla takože različne dodavanja, ktore ne sut v konfliktu s originalnoju versijeju jezyka, take kako razne nove metody komunikacije,{{sfn|Gramatika|2005|p=16}} vključno: * grupy simbolov * koristanje sedmih barv dugy, i * koristanje [[Tonalno sol-fa|tonalnogo sol-fa]] za znakovu sistemu jezyka ==Fonologija== [[File:Solresol.svg|thumb|right|Sedm muzikalnyh not, barv, slogov i hieroglifov, koristanyh za prěnos fonemov Solresola]] Solresol može byti komunikovanym s pomočju sedmi odličnyh elementov, s ograničenjem pet na slovo. Statistično, tute kombinacije davajut sedm jednoslogovyh slov, 49 dvuhslogovyh, 336 trehslogovyh, 2 tys. 268 četyrehslogovyh i 9 tys. 072 petislogovah, vkupě 11.732 možnyh primarnyh slov.<ref name="pei" /> Glavna metoda komunikacije je koristanje sedmi [[Slog|slogov]] [[solfedžio|solfedžia]] (forma [[solmizacija|solmizacije]]), ktore mogu byti akcentovane, prodolžene ili povtorene. Najprostejši sposob koristanja tutyh muzikalnyh slogov jest čitati jih kako by oni byly obyčnymi slogami. {{Trěba iztočnik|Zatože tuta sistema pojevila se prěd [[Medžunarodny fonetičny alfabet|MFA]], ne sut konkretne pravila izgovora pomimo standardnyh variantov čitanja solfedžia. Ako že vsaky slog jest dost jasno govorjeny, jih jest možno izgovarjati skoro vsakym sposobom, ktory čitatej preferuje.}} {{-|Sudre|Судр}} je izložil sposob transkripcije fonetiky francuzskogo (i takym sposobom mnogyh drugyh jezykov) na Solresol, glavno koristany za imenniky.{{r|lmu1866|p=32}} Koristajuči obyčne varianty izgovorov ako sut, naprklad, dane vo [[Vikislovnik|Vikislovniku]], jest možlivo sostaviti tabulu zvukov s pomočju sučasnogo MFA. Za malo čislo slogov, je potrěbno dělati kratku pauzu medžu slovami, da by vsako slovo ostalo jasno odděljeno. Kako je primětil Boleslas Gajewski, "trěba obračati veliku pozornost na pauzu po vsakomu slovu; tuta mala pauza je nužna za razděljenje slov, da by slušatelj ne bude byl razměšivan".{{R|grammar_eng|p={{-|Reversed meanings}}}} ==Slovosbor== V [[Morfologija (lingvistika)|morfologiji]] solresola, vsako slovo je poděleno na kategorije značenja ili funkcije, gde dolžejše slova sut obyčno vyše konkretne. Slova se različajut po treh glavnyh karakteristikah: načelnomu slogu, dolžině slova, i tomu, da li imaje par povtorjenyh slogov. Slova, imajuče dolžinu v jedin ili dva slogy, sut koristane za [[Zaimennik|zaimenniky]] i obyčajne [[Gramatična čestica|čestice]], a slova s povtorjenymi slogami sut [[Gramatično vreme|vremena]]. Slova s dolžinoju jedin slog sut upotrěbjene na često koristane slova (v času stvorenja solresola). Te, ktore vključajut povtorjene slogy, sut rezervovane za "čisla, měsece goda, dni neděle i temperatury [pogodne uslovja]", napr. {{Lang|fr|redodo}} "jedny", {{Lang|fr|remimi}} "dva" (po Gajewskomu). Slova, ktore sut dolge četyri slogy, spadajut do raznyh tematičnyh kategorij. Napriklad, slova, počinajuče se s {{Lang|fr|sol}} i ktore ne imajut povtorjenyh slogov, imajut značenja, svezane s umětnostami ili naukami (napr. {{Lang|fr|soldoredo}}, "umětnost"; {{Lang|fr|solmiredo}}, "akustika").{{r|lmu1866|p=22.V}} Jednako že, ako li slova, ktore sut dolge četyri slogy, imajut par povtorjenyh slogov, jih značenja se odnoset na boleznji ili medicinu (napr. {{Lang|fr|solsolredo}}, "migrena"; {{Lang|fr|solreresol}}, "ospa").{{r|lmu1866|p=23.VI}} Vyše konkretno, klasy bez povtorjenyh slogov sut: # {{Lang|fr|do}}: člověk, jegovo tělo i duh, intelektualne sposobnosti, kakosti i poživjenje; # {{Lang|fr|re}}: odedža, dom, gospodarstvo i rodina; # {{Lang|fr|mi}}: postupanja človeka i jego poroky; # {{Lang|fr|fa}}: selo, putovanje, vojna, more; # {{Lang|fr|sol}}: umětnosti i nauky; # {{Lang|fr|la}}: promysl i trgovanje; # {{Lang|fr|si}}: grad, vlada i administracija. S povtorjenymi slogami, iste slogy davajut: # {{Lang|fr|do}}: religija; # {{Lang|fr|re}}: postavjenje i razne remesla; # {{Lang|fr|mi}}: predlogy, prislovne rěčenja i izolovane prislovniky; # {{Lang|fr|fa}}: boleznji; # {{Lang|fr|sol}}: boleznji (prodolžanje); # {{Lang|fr|la}}: promysl i trgovanje (kako i bez povtorjanja); # {{Lang|fr|si}}: pravosudje, pravny proces i sud. Nakonec, kombinacije peti slogov označavajut životine, rastliny i mineraly. Apriorno, vse žive imeniky i zaimenniky sut mužskogo roda. Za označanje ženskogo roda k poslědnomu slogu odgovarjajučego člena ili samogo slova dodavaje se črta, [[defis]] ili [[makron (diakritika)|makron]]. V govoru, to se označaje povtorjanjem samoglasky sloga, s [[Glotalny stop (fonetika)|glotalnym stopom]], razděljajučim povtorjajuči se samoglasku od ostatka slova.{{r|lmu1866|p=24}} Jednakože, v modernyh překladah, zaimenniky se ne měnjaut v zavisnosti od [[Gramatičny rod|roda]]. Vměsto tomu, oni se prosto prevodet kako nevtralne zaimenniky ''to'' i ''oni''. Jedna unikalna harakteristika Solresola jest v tom, že značenja mogu byti obračene obračanjem slogov v slovah. Napr. {{Lang|fr|fala}} znači dobro ili vkusno, a {{Lang|fr|lafa}} znači zlo. Razryvy v logičnom poredu slov vo vsakoj kategoriji sut obyčno navedene tutymi obračajemymi slovami.{{r|lmu1866|p=31.XXI}} {| style="background: transparent; border: hidden;" | style="padding: 0 2em;" | {| class="wikitable" | [[File:Solresol - misol.jpg|x88px]] | [[File:Solresol - solmi.jpg|x88px]] |- | style="text-align: center;" | '''{{-|misol}}''': "dobro" | style="text-align: center;" | '''{{-|solmi}}''': "zlo" |} | style="padding-left: 2em;" | {| class="wikitable" | [[File:Solresol - domisol.jpg|x88px]] | [[File:Solresol - solmido.jpg|x88px]] |- | style="text-align: center;" | '''{{-|domisol}}''': "[[Bog]]" | style="text-align: center;" | '''{{-|solmido}}''': "[[Djavol]]" |} |} Medžutym, ne vse slova sut obračajeme v tutom smyslu, napiklad, ''dorefare'' znači "šija", ale ''refaredo'' znači "garderoba", ktore, očevidno ne sut protivnostami. Naslědna tabula pokazyvaje slova do dvoh slogov iz slovnika Gajewskogo: {| class="wikitable" ! {{Diagonal split header|style=height: 3em; width: 7em|1. sl.|2. sl.}} ! ''žaden'' ! style="background-color: #f69;" | -{{-|do}} ! style="background-color: #f96;" | -{{-|re}} ! style="background-color: #ff9;" | -{{-|mi}} ! style="background-color: #9f6;" | -{{-|fa}} ! style="background-color: #9ff;" | -{{-|sol}} ! style="background-color: #96f;" | -{{-|la}} ! style="background-color: #f9f;" | -{{-|si}}/-{{-|ti}} |- ! scope="row" style="background-color: #f69;" | {{-|Do}}- | style="background-color: #f69;" | ne, ni- ni | style="background-color: #f69;" | (prošlo vreme) | ja, mene || ty || on || se, sebe || jedin, někto || drugy |- ! scope="row" style="background-color: #f96;" | {{-|Re}}- | style="background-color: #f96;" | i, takože i | moj, moje | style="background-color: #f96;" | (pluperfekt) | tvoj, tvoje || jegov || naš, naše || vaš, vaše || njihov |- ! scope="row" style="background-color: #ff9;" | {{-|Mi}}- | style="background-color: #ff9;" | ili, ili daže | za, da/že by || kto, ktory (odnos. zaim.), že (sveznik) | style="background-color: #ff9;" | (budučo vreme) | čij, iz ktoryh || dobro (prisl.) || tut/tam jest, jestvuje, vot || dobry večer/noč |- ! scope="row" style="background-color: #9f6;" | {{-|Fa}}- | style="background-color: #9f6;" | k, ko | čto? || s, so, zajedno || tuto, tamto, to | style="background-color: #9f6;" | (kond.) | začto, čemu, za kaku pričinu || dobro, vkusno, slavno || mnogo, velmi, krajno |- ! scope="row" style="background-color: #9ff;" | {{-|Sol}}- | style="background-color: #9ff;" | ako li., jest li | ale, no || v, vnutri || nepravilno, loše (prisl.) || zatože, jerbo, ibo | style="background-color: #9ff;" | (imperativ) | věčno, vsegda, bezkonečno || hvala, blagodarjenje |- ! scope="row" style="background-color: #96f;" | <span style="color: #000;">{{-|La}}-</span> | style="background-color: #96f;" | <span style="color: #000;">ty (člen)</span> | ničto, nikto, nijedny || od, po || tut, tam, tamo || zlo, loše || nikogda | style="background-color: #96f;" | <span style="color: #000;">(pričestje nastoječ. vremena)</span> || od, iz |- ! scope="row" style="background-color: #f9f;"| {{-|Si-/Ti-}} | style="background-color: #f9f;" | da, dobro, rado, suglas | isto, jednako (stvar) | vsaky, každy | dobro jutro/popoldenj | malo, jedva |gospodin, pan |mlady muž, mladec | style="background-color: #f9f;" | <span style="color: #000;">(pasivno pričestje)</span> |} Oprěděljeny člen imaj razne formy za [[Nominativ|imenitelny]], [[Genitiv|roditeljny]] i [[Dativ|dateljny]] padeže, jestli sravnivati s anglijskym, "{{-|the}}", "{{-|to the}}" i "{{-|of the}}" budut '<nowiki/>''{{-|la}}''<nowiki/>', '<nowiki/>''{{-|fa}}''<nowiki/>' i '''{{-|lasi}}''<nowiki/>', po redu.{{r|lmu1866|p=23-24.VII-VIII}} ==Gramatika== S izključenjem udarjenja i dolžiny, slova solresola se ne izměnjajut. Da by rěčenja ostale jasne, osoblivo s ogledom na možlivu utratu informacije pri komunikaciji, něktore česti rěčenij slědujut strogomu slovoslědu. :Pridavniky vsegda slědujut za imennikom, ktory oni oprěděljajut. :Nepreme objekty vsegda stojet po glagolu.{{r|lmu1866|p=26.XII}} :Priměry, dane v originalnoj dokumentaciji, ukazujut na [[subjekt–glagol–objekt slovored|slovoslěd subjekt–glagol–objekt]],{{R|lmu1866|p=29.XVII}} ale tuto by ne imělo byti važno, dokud rěčenje ostavaje prosto i jasno. :Slovo vremena vsegda predhodi glagolu.{{r|lmu1866|p=30.XIX}} Da by stvoriti formu množiny, na poslědny slog se davaje [[Udarjenje|ostry akcent]], ktory se izgovarjaje prodolženjem poslědnoj samoglasky togo sloga.{{r|lmu1866|p=24.IX}} Priměry kako označiti množinu mužskyh i ženskyh slov: :''{{-|resimire}}'' brat, ''{{-|resimirē/resimire-e}}'' sestra :''{{-|resimiré}}'' brati, ''{{-|resimiréē/resimiré-e}}'' sestry Tuto se tyče jedino prvogo slova v [[Nominalno rěčenje (gramatika)|nominalnom rěčenju]] i jedino imennika, ako imennik jest sam, kako v slučaju vyše. Ako li slovo suprovadžaje se gramatičnoju česticeju (''{{-|la}}'', ''{{-|fa}}'' ili ''{{-|lasi}}''), čestica prěvozme rolju markera roda ili čisla: :''{{-|la resimire}}'' [toj] brat, ''{{-|lā/la-a resimire}}'' [ta] sestra :''{{-|lá resimire}}'' [ti] brati, ''{{-|láā/lá-a resimire}}'' [te] sestry Česti řeči (kako i specifičnjejše definicije za něktora slova) se izvodet iz glagolov postavjenjem [[cirkumfleks|cirkumfleksa]] nad jednym iz slogov pri pisanju, i izgovarjanjem togo sloga s {{Lang|it|rinforzando|}} (naglo udarjenje ili {{Lang|it|crescendo|}}). Pri udarjenju na prvy slog slovo se stavaje imennikom. V četyrislogovyh slovah udarjenje na vtory slog stvarjaje glagolny imennik. Prědposlědny slog stvarjaje pridavnik, a posledny stvarjaje prislovje.{{r|lmu1866|p=25.XI}} Napriměr, :''{{-|midofa}}'' prědpočitati, ''{{-|mîdofa}}'' prědpočitanje, ''{{-|midôfa}}'' prědpočitajemy, ''{{-|midofâ}}'' prědpočitajemo :''{{-|resolmila}}'' prodolžati, ''{{-|rêsolmila}}'' prodolžanje, ''{{-|resôlmila}}'' prodolžajuči, ''{{-|resolmîla}}'' prodolženy, ''{{-|resolmilâ}}'' prodolženo Na kompjuterah, koristajući razloženje klavijatury bez cirkumfleksa, slog može byti napisany velikimi bukvami, ili znak '''^''' (kare) postavjen medžu bukvami sloga ili poslě sloga. Vslěd gramatiky i slovoslěda solresola, razpoznavanje čestij řeči obyčno ne jest potrebno za razuměnje rečenja. Različne čestice vremena-naklonjenja sut dvojnymi slogami, kako v razdelu Slovosbor vyše. Čtovyše, po Gajewskomu, glagoly pasivnogo zaloga se tvoret s ''{{-|faremi}}'' medžu tutoj česticeju i glagolom. Subjunktiv se tvori s ''{{-|mire}}'' prěd zaimennikom. Negacija ''{{-|do}}'' se pojavjaje toliko jedino v frazě, prěd slovom, ktoro se zapěčaje. Slovo ''{{-|fasi}}'' pred imenikom ili pridavnikom je [[augmentativ]]; poslě njego je [[Degrees of comparison of adjectives and adverbs|superlativ]]. ''{{-|Sifa}}'' je protivnost ([[diminutiv]]):{{r|lmu1866|p=21.III}} :''{{-|fala}}'' dobro, ''{{-|fasi fala}}'' velmi dobro, ''{{-|fala fasi}}'' odlično, najlěpšo; ''{{-|sifa fala}}'' okej, ''{{-|fala sifa}}'' ne velmi dobro (i podobno s ''{{-|lafa}}'' lošo) :''{{-|sisire}}'' větr, ''{{-|fasi sisire}}'' poryv větra, ''{{-|sisire fasi}}'' ciklon; ''{{-|sifa sisire}}'' větrec, ''{{-|sisire sifa}}'' dviženje vozduha : == Pytanja == Pytanjam v originalnoj dokumentacije solresola ne uděljajut mnogo vnimanja, ni takože tam jest mnogo priměrov. Publikacija {{-|Sudre'a|Судра}} vključaje tri priměra pytateljnyh rečenij:{{r|lmu1866|p=127}} :Je vaše zdravje dobro? – ''{{-|Redofafa?}}'' :Budete li hoditi na selo v tutom godu? – ''{{-|Fadoremi?}}'' :Budete li hoditi v teatr večerom? – ''{{-|Soldoremi?}}'' Da by se s togo sdělati tvrdženje, dodavajut osobny zaimennik poslě: :Moje zdravje je dobro. – ''{{-|Redofafa dore}}''. :Budu hoditi na selo v tutom godu. – ''{{-|Fadoremi dore}}''. :Budu hoditi v teatr večerom. – ''{{-|Soldoremi dore}}''. Gajewski vměsto tomu stavi subjekt rečenja poslě glagola vměsto prěd glagolom, tuta konstrukcija jest obyčna v evropejskyh jezykah. Nektore priměry:{{R|grammar_eng|p={{-|Interrogation and Negation}}}} :Jesm li ja? – ''{{-|Faremi dore?}}'' :Razuměje li on? – ''{{-|Falafa dofa?}}'' :Učite li se? – ''{{-|Sidosi domi?}}'' Vo vsih versijah jezyka, sut četyrislogove slova, povtorjauči "{{-|Mi}}" sekciju slovosbora, ktora vključaje někake obče pytanja, kako:{{r|lmu1866|p=109.123}} :''{{-|Miladodo?}}'' – V kakoj měrě? :''{{-|Milarere?}}'' – Nu? :''{{-|Misirere?}}'' – Kto je to? ==Pismo solresola== [[File:Solresol symbols.svg|thumb|Simboly Solresola]] Pismo koristano v solresolu skladaje se iz sedmi unikalnyh symbolov, každy prědstavjvje jednu iz sedmi "not". Napriměr, "[[C (muzikalna nota)|Do]]" je krug, a "[[G (muzikalna nota)|Sol]]" je horizontalna linija. Slova solresola se tvoret sjedinjenjem simbolov v tom slědu, kako oni pojavjajut se v slovu. Dvojne noty prědstavjajut se prěčrkivanjem simbola. [[File:Solresol words.svg|thumb|Něktore osnovne slova Solresola]] == Druge osoblivosti == [[File:Curwen Hand Signs MT.jpg|thumb|Opisanje gestov ruk solfedžia Džona Kurvena, kositanyh v toničnoj sol-fa. Tuta versija vključaje tonalne tendencije i interesne podpisi za každy ton.]] * Bezprědsudnost i odnositeljna prostost. * Integrovane sistemy ([[jezyk gestov]], barvy, i t.d.), udobne za osob s libokakoju [[Ljudi s ograničennymi možnostami|ograničennostju]], směsta gotove k izkoristanju bez specialnogo izučanja. * Bystry progress v izučanju u negramotnyh (trěba znati i razpoznavati vsego sedm slogov ili znakov, ili deset bukv) * Velmi prosta ale efektivna sistema različanja funkcij slov v rěčenjah S pomočju sistemy [[Tonična sol-fa|toničnoj sol-fa]] Džona Kurvena ([[John Curwen]]), Solresol može se koristati črez gesty. ==Dalši razvoj== Druga metoda koristanja solresola se nazyvaje ''ses'', on byl razvit [[C. George Boeree|Kornelisom Džordžem Buri]].<ref name="loan_words">{{Cite web|last=Parson|first=Daniel|title=Using loan words in Solresol|url=https://www.tumblr.com/sidosi/181390815161/using-loan-words-in-solresol|website=Tumblr|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20251128152044if_/https://www.tumblr.com/sidosi/181390815161/using-loan-words-in-solresol|archive-date=2025-11-28|access-date=2025-11-27|df=mdy-all}}</ref> Koristajući to, note dobijaju reprezentativne konsonante i vokale (ili diftongy). Najprostša slova koriste samo vokalu, dok vsa druga koriste složenjejšu strukturu sylab. do ⇒ p / o re ⇒ k / e mi ⇒ m / i fa ⇒ f / a sol ⇒ s / u la ⇒ l / au ti ⇒ t / ai Na ovaj način, można pisati ili izgovarati slova taki jako to: : sol-sol-re-do ⇒ suko (cvcv) – migrena Zato što se množina i ženske forme slov u Solresolu označavaju naglaskom ili dužinom glasov, ses koristi ''pau'' (nektory) ili ''fai'' (mnogo) za označavanje množiny, i ''mu'' (dobro) za označavanje ženskogo roda kogda je potrebno. == Kodovanje == Zahtev za [[ISO 639-3]] jezykovy kod, privremeno predloženy jako {{Code|sud}}, byl upućen [[SIL Global|SIL-u]] 28 avgusta 2017,<ref name="sil_change">{{Cite web|author=SIL International|author-link=SIL Global|date=2017-08-28|title=ISO 639-3 Registration Authority Request for Change No. 2017-032|url=https://iso639-3.sil.org/sites/iso639-3/files/change_requests/2017/2017-032.pdf|website=ISO 639-3|publication-place=[[Dallas]]|format=PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190605171450if_/https://iso639-3.sil.org/sites/iso639-3/files/change_requests/2017/2017-032.pdf|archive-date=2019-06-05|archive-format=PDF|access-date=2025-11-27|df=mdy-all}}</ref><ref name="sil_new">{{Cite web|author=SIL International|author-link=SIL Global|date=2017-08-28|title=Request for New Language Code Element in ISO 639-3: [sud]|url=https://iso639-3.sil.org/sites/iso639-3/files/change_requests/2017/2017-032_sud.pdf|website=ISO 639-3|publication-place=[[Dallas]]|format=PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190605171450if_/https://iso639-3.sil.org/sites/iso639-3/files/change_requests/2017/2017-032_sud.pdf|archive-date=2019-06-05|archive-format=PDF|access-date=2025-11-27|df=mdy-all}}</ref><ref name="sidosi_request">{{Cite web|last=Parson|first=Daniel|date=2017-07-28|title=The Road to ISO 639-3|url=https://www.sidosi.org/community/viewtopic.php?t=310|website=Sidosi.org|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230829154231if_/https://www.sidosi.org/community/viewtopic.php?t=310|archive-date=2023-08-29|access-date=2018-10-22|df=mdy-all}}</ref> ale byl odrinuly 23 janvara 2018.<ref name="sil_rejection">{{Cite web|author=SIL International|author-link=SIL Global|date=2018-01-23|title=Comments received for ISO 639-3 Change Request 2017-032|url=https://iso639-3.sil.org/sites/iso639-3/files/change_requests/2017/CR_Comments_2017-032.pdf|website=ISO 639-3|publication-place=[[Dallas]]|format=PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190605171452if_/https://iso639-3.sil.org/sites/iso639-3/files/change_requests/2017/CR_Comments_2017-032.pdf|archive-date=2019-06-05|archive-format=PDF|page=2|access-date=2019-09-27|df=mdy-all|quote=Zahtev za stvorenje koda [sud] za Solresol je odrinuły.}}</ref><ref name="sidosi_rejection">{{Cite web|last=Parson|first=Daniel|date=2018-02-01|title=Beyond ISO 639-3 (for now)|url=https://www.sidosi.org/community/viewtopic.php?t=350|website=Sidosi.org|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230829153926if_/https://www.sidosi.org/community/viewtopic.php?t=350|archive-date=2023-08-29|access-date=2025-11-27|df=mdy-all}}</ref> Solresol je dobil kody {{Code|qso}} i {{Code|art-x-solresol}} v [[Codes for constructed languages|ConLang Code Registry]].<ref name="clcr">{{Cite web|last=Bettencourt|first=Rebecca G.|date=2015-01-08|title=ConLang Code Registry|url=https://www.kreativekorp.com/clcr/|website=Kreative Korporation|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221127152005if_/http://www.kreativekorp.com/clcr/|archive-date=2022-11-27|access-date=2021-04-06|df=mdy-all}}</ref> Sedm osnovnyh symbolov bylo predloženo za registraciju v [[ConScript Unicode Registry]].<ref name="csur">{{Cite web|last=Everson|first=Michael|author-link=Michael Everson|date=1997-01-21|title=Solresol: U+E770–U+E77F|url=https://www.evertype.com/standards/csur/solresol.html|website=ConScript Unicode Registry|publisher=Evertype|publication-place=[[Lecanvey]], [[Ireland]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210417191120if_/https://www.evertype.com/standards/csur/solresol.html|archive-date=2021-04-17|access-date=2021-04-06|df=mdy-all}}</ref> == Priměrne teksty == ; Članok 1 ''[[Universalna deklaracija prav člověka|Universalnoj deklaracija prav člověka]]'' na medžuslovjanskom : ''Vsi ljudi rodet se svobodnymi i ravnymi v svojem dostojenstvu i pravah. Oni sut obdarjene razumom i svědomjem i muset postupati v odnošenju jedin k drugomu v duhu bratstva.'' ; Prěvod na Solresol : Siré misolredo faremi doredore domisimi re misóla, solfalafá dósila re réfasi. Dófa faremi remila fare dômilafa re dôfasifa, re fafa fasolfa midolǎ fare dômisola lasi sîmisila. ; Predstavjeno koristajuči ''ses'' Solresol : Sé muro fem pepe omúm e múl, salá ósau e éfai. Óf fem ril fe ômauf e ôfaif, e fa fuf ipǎu fe ômul lai âimail. == Gledite takože == * [[muzikalny jezyk]] * [[solfedžio]] * [[Tonic sol-fa]] * [[Voyage to Faremido]] * [[Ro jezyk]] ==Iztočniky== {{Iztočniky}} == Čitati dalje == * {{Cite book|last=Sudre|first=François|year=1866|title=Langue Musicale Universelle|url=http://www.uniovi.es/solresol/525/ladosol.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070831060525if_/http://www.uniovi.es/solresol/525/ladosol.html|archive-date=2007-08-31|publication-place=Paris|language=fr}} – HTML verzija celogo teksta Sudreovogo toma iz 1866, s originalnym [https://web.archive.org/web/20070831061613if_/http://www.uniovi.es/solresol/525/lrls_sosfs.html slovnikom] i [https://web.archive.org/web/20080310234035/http://www.uniovi.es/solresol/525/solrelaF.html frazeologijom] (v francozskom). * {{Cite book|last1=Couturat|first1=Louis|last2=Leau|first2=Léopold|year=1903|title=Histoire de la Langue Universelle|url=https://archive.org/details/histoiredelalang00coutuoft|publisher=Librairie Hachette|publication-place=[[Paris]]|language=fr|access-date=2025-11-28|df=mdy-all}} * {{Cite book|last=Eco|first=Umberto|author-link=Umberto Eco|date=1997-04-08|title=The Search for the Perfect Language|url=https://archive.org/details/searchforperfect00ecou|publisher=[[Wiley-Blackwell]]|publication-place=[[Cambridge, Massachusetts|Cambridge, Mass.]]|edition=1|series=The Making of Europe|isbn=978-0-631-20510-4|access-date=2025-11-27|df=mdy-all}} ==Vněšnje linky== * [https://web.archive.org/web/20191115021254if_/https://www.omniglot.com/writing/solresol.htm Solresol jezyk i stenografično pismo] na Omniglot, online enciklopediji sistemov pisanja i jezykov * Anglijsko-Solresol slovniky od [https://web.archive.org/web/20250121193252if_/http://www.datapacrat.com/True/LANG/SOLRESOL/DICTIONA.HTM Jasona Hutchensa] (6 julija 1998) i [https://web.archive.org/web/20100923132246if_/http://www.ifost.org.au/~gregb/solresol/sorsolex.htm Stephena L. Ricea] (19 novembra 1997) * [https://web.archive.org/web/20231130083816if_/http://sharyphil.com/root/solresol-the-project/ SolReSol: Projekt v0.95] od Phila Sharyja, open source Solresol–anglijsky i anglijsky–Solresol překladateľsky program za Windows (32- i 64-bitny) s live MIDI podporom (24 februara 2015) * [https://web.archive.org/web/20250818235352if_/https://wiki.xxiivv.com/site/solresol.html Moderny Simetričny Solresol] od Davida Mondou-Labbého (28 septembra 2023) * [https://eliseduv.dev/solresol/ Překladač Anglijsky↔Solresol] {{Umětne jezyky}} [[Kategorija:1827 introdukcije]] [[Kategorija:Analitične jezyky]] [[Kategorija:Konstruovane jezyky]] [[Kategorija:Medžunarodne pomočne jezyky]] [[Kategorija:jezyky potvrđene od 1820-tyh]] [[Kategorija:muzikalne jezyky]] 3sf0pmlr3ja8ur93ge2w2t264s5j0uv Vina 0 6115 46345 46040 2026-08-22T06:56:42Z Ilja isv 10 /* */ 46345 wikitext text/x-wiki [[Fajl:Caught red-handed.jpg|thumb|180px|Tutoj obrazok pokazyvaje [[děte]] s čuvstvom viny.]] '''Vina''' jest čuvstvo, ktoro člověk imaje, kogda on razuměje ili věri, že sdělal něčto zlo. To obyčno zavisi od vlastnoj sověsti člověka i jegovogo razuměn‌ja dobra i zla.<ref>{{Cite encyclopedia | url = http://www.enotes.com/gale-psychology-encyclopedia/guilt | title = Guilt | work = Encyclopedia of Psychology, 2nd ed. | archive-url = https://web.archive.org/web/20080502063427/http://www.enotes.com/gale-psychology-encyclopedia/guilt | archive-date = 2008-05-02 | editor = Bonnie R. Strickland | publisher = Gale Group, Inc. | year = 2001}}</ref> Vina obyčno jest svezana s kajan‌jem (žaljem). Amerikansko psihologično sdružen‌je ({{-|APA}}) oprěděljaje ''vinu'' kako «samosvědomostno čuvstvo», označeno «bolěstnym ocěnjen‌jem, že člověk sdělal (ili pomyslil) něčto, čto jest zlo.» Ono takože priměčaje, že tako čuvstvo može pobuditi ljudij k odčinjen‌ju ili kompensovan‌ju domněvajemogo zlogo čina.<ref>{{Cite web|title=What Is a Guilt Complex?|url=https://www.verywellmind.com/guilt-complex-definition-symptoms-traits-causes-treatment-5115946|access-date=2021-09-11|website=Verywell Mind|language=en|archive-date=2021-09-11|archive-url=https://web.archive.org/web/20210911060613/https://www.verywellmind.com/guilt-complex-definition-symptoms-traits-causes-treatment-5115946|url-status=dead}}</ref> Proizhodžen‌je viny kako člověčjego čuvstva široko debatujut i teoretizujut se v mnogyh različnyh disciplinah. Priklady žrl, črěz ktore vina može izvoditi se, vključajut [[spoločenstvo]], [[kultura|kulturu]], [[religija|religiju]] i [[sěmja|sěmju]]. Po slovam {{-|Carolyn Zahn-Waxler|Каролин Зан-Вакслер}}, profesorky psihologije na Universitetu Viskonsina v {{-|Madisonu|Медисону}}, i Graziny {{-|Kochanskoj|Коханској}}, profesorky razvojnoj psihologije na Universitetu Ajovy, ljudi najprvo prěživajut čuvstvo viny v času razvoja sověsti v dětinstvu. Zato že vina jest složena i empatična, mnogi profesionalisti harakterizujut ju kako oprěděljajuču emociju, ktora odděljaje ljudij od inyh životnyh.<ref>{{Cite journal | title = Motivation examined. Nebraska Symposium on Motivation, 1966 | editor = Levine, David | place = Lincoln | publisher = University of Nebraska Press | year = 1966 | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/1520-6807(196707)4:3%3C286::AID-PITS2310040321%3E3.0.CO;2-K | journal = Psychology in the Schools | volume = 4 | issue = 3 | pages = 286–287 | doi=10.1002/1520-6807(196707)4:3<286::AID-PITS2310040321>3.0.CO;2-K | issn = 0033-3085}}</ref> Poněkogda vina može pričinjati trevogu. Člověk može reagovati na svoju vinu kako mirnym, tako i nasilnym sposobom. Člověk može načeti obvinjati žrtvu svojih dějstv. Vina doprinosi k mnogym psihologičnym položen‌jam, a takože k [[psihopatija|psihopatiji]]. Na priklad, něktori izslědovatelji prědpolagajut, že sociopati imajut malo ili nikakogo obzira za inyh i zato čujut malo viny. Obratno, ljudi, ktory imajut [[shizofrenija|{{-|sh|ш}}izofreniju]] ili [[depresija|depresiju]], čujut prěmnogo viny, čto može dovesti do projektovan‌ja viny v halucinacije ili razmysljan‌ja o grěškah i zabludah minulosti. Dodatočno, za ljudij, ktori prěživajut trevožne razstrojstva kako na priklad ''generalizovano trevožno razstrojstvo'' ili obsesivno-kompulsivno razstrojstvo ({{-|OCD}}), čuvstvo viny za svoje myslji ili dějstva mogut stati obsesijeju. == Iztočniky == {{Iztočniky}} == Izvor == {{Prěvod|simple|Guilt (emotion)}} {{Pravopis prověrjeny}} [[Category:Emocije]] d8j0rypotbw09jm0pj9ko3zb74ko10k Р̌ 0 6149 46338 46308 2026-08-21T21:58:31Z IJzeren Jan 9 46338 wikitext text/x-wiki [[Fajl:Cyrillic letter Er with caron.svg | 240px | right]] {{Calibri|'''Р̌''', '''р̌'''}} (''er s hačkom'') je bukva razširjenoj [[kirilica|kirilice]], sostavjena iz bukvy '''{{-|[[Р (kirilica)|р]]}}''' s vrhnjem [[haček|hačkom]]. Ona upotrěbjaje se v alfabetu [[Nivhsky jezyk|nivhskogo jezyka]], stvorjenom v 1979 g., za označen‌je bezzvučnogo alveolarnogo vibranta {{MFA|r̥}}.<ref>{{Cite web | url = https://www.omniglot.com/writing/nivkh.htm | title = Nivkh (Нивхгу диф) | first = Simon | last = Ager | website = Omniglot.com | access-date = 2026-08-20 | language = en}}</ref><ref>{{Cite journal | first = В.М. | last = Санги | title = Ниғвгун букварь | place = Санкт-Петербург | journal = Филиал изд-ва "Просвещение" | year = 2011 | isbn = 978-5-09-025597-4}}</ref> V ranějših kiriličnyh alfabetah tutoj znak byl prědstavjeny {{-|'''рш'''}}<ref>{{Cite book | last = Савельева | first = В. Н. | title = Букварь | location = Ленинград | year = 1953}}</ref> ili {{-|'''[[Рʼ|рʼ]]'''}}.<ref>{{Cite book | first = Н. В. | last = Юшманов | title = Определитель языков | url = http://nauka1941-1945.ru/catalog/id/1562/ | location = Москва-Ленинград | publisher = Издательство АН СССР | year = 1941 | pages = 17 | archive-date = 2016-09-16 | archive-url = https://web.archive.org/web/20160916032230/http://nauka1941-1945.ru/catalog/id/1562/}}</ref>, a latinskoj ortografiji iz lět 1932–1937 '''{{-|r’}}'''.<ref>{{Cite book | title = Языки и письменность народов Севера | url = http://xn--90ax2c.xn--p1ai/catalog/005882_000042_3E2C4865-BD1D-4772-8E4C-8ED6C9A79EB7/ | editor-first = Я. П. | editor-last = Алькор | location = Москва-Ленинград | publisher = Государственное учебно-педагогическое издательство | year = 1934 | volume = III | pages = 184–187 | archive-date=2018-11-05 | archive-url = https://web.archive.org/web/20181105202515/https://xn--90ax2c.xn--p1ai/catalog/005882_000042_3E2C4865-BD1D-4772-8E4C-8ED6C9A79EB7/}}</ref>. V 1860-yh lětah ona takože byla upotrěbjena v [[poljska kirilica|poljskoj kirilici]] kako alternativa poljskogo dvuznaka {{-|'''rz'''}}, označajučego zvučny retrofleksny frikativ {{MFA|ʐ}}<ref>{{Cite book | title = {{Calibri|Элемэнтар̌ъ для дзеци вейскихъ}} | location = С. Петербургъ | year = 1865 | pages = 1–5 | url = https://books.google.ru/books?id=i6FeAAAAcAAJ}}</ref> i izbranogo po analogiji s [[češsky jezyk|češskoju]] bukvoju {{-|'''ř'''}}. V 1871 g. [[Aleksandr Hilferding|{{-|Aleksandr Hilferding|Александр Гильфердинг}}]] koristal variant tutogo alfabeta v svojej Občeslovjanskoj azbukě, v ktoroj '''{{Calibri|р̌}}''' odpovědaje poljskomu {{-|'''rz'''}}, češskomu i srbolužičskomu {{-|'''ř'''}}.<ref>{{Cite book | first = А. | last = Гильфердинг | title = Общеславянская азбука съ приложеніемъ образцовъ славянскихъ нарѣчій | url = https://elib.rgo.ru/handle/123456789/218821 | year = 1871 | location = Санктпетербургъ | publisher = Типографія Императорской Академіи Наукъ | language = ru | pages = 9–12}}</ref> <gallery mode="packed" heights="400px"> Элемэнтар̌ъ для дзеци вейскихъ.pdf|page=6|Poljska kirilica (velike bukvy) Элемэнтар̌ъ для дзеци вейскихъ.pdf|page=7|Poljska kirilica (male bukvy) </gallery> == Kodovanje == Bukva {{Calibri|'''Р̌'''/'''р̌'''}} ne jest dostupna v [[Unikod]]u kako samostojny znak, ale može byti pisana s pomočju kombinujučego diakritičnogo znaka: {{Kodovanje | 1-znak = Р | 1-nazva = CYRILLIC CAPITAL LETTER ER | 1-sist16 = 0420 | 1-sist10 = 1056 | 1-alf = Rcy | 1-utf8 = D0 A0 | 2-znak = р | 2-nazva = CYRILLIC SMALL LETTER ER | 2-sist16 = 0440 | 2-sist10 = 1088 | 2-alf = rcy | 2-utf8 = D0 C0 | 3-znak = ◌̌ | 3-nazva = COMBINING CARON | 3-sist16 = 030C | 3-sist10 = 780 | 3-utf8 = CC 8C }} == Iztočniky == {{Iztočniky}} == Vněšnje linky == * {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+0420 | title = U+0420 Cyrillic Capital Letter Er | website = codepoints.net | language = en}} * {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+0440| title = U+0440 Cyrillic Small Letter Er | website = codepoints.net | language = en}} * {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+030C | title = U+030C Combining Caron | website = codepoints.net | language = en}} {{Varianty bukvy Р}} {{Kirilica}} [[Kategorija:Kirilične bukvy]] [[Kategorija:Кириличне буквы]] 6em4nzizvrw0wldtvu5a4jubj8y3bd0 Я̨ 0 6156 46334 46329 2026-08-21T15:55:18Z IJzeren Jan 9 46334 wikitext text/x-wiki [[Fajl:Cyrillic letter Ya with ogonek (v2).svg | 240px | right]] {{Calibri|'''Я̨''', '''я̨'''}} (''ja s ogonkom'') je bukva razširjenoj [[kirilica|kirilice]], sostavjena iz bukvy '''{{-|[[я]]}}''' i [[ogonok|ogonka]] («hvostika»). V 1860-yh lětah, kogda v [[Rosija|Rosijskoj imperiji]] upotrěba [[latinica|latinice]] v oficialnyh publikacijah byla zabranjena, ona byla upotrěbjena v [[poljska kirilica|poljskoj kirilici]] kako jotovany ekvivalent nazalnoj samoglasky {{Calibri|'''ą'''}} (prěnesenoj iz latinice v kirilicu), odpovědajuči kombinacijam '''{{-|ją}}''' i '''{{-|ią}}''' v latinici. Na tutom alfabetu bylo izdanyh několiko publikacij, medžu drugymi «Bukvar dlja selskyh dětij» i «Gramatika poljskogo jezyka».<ref>{{Cite book | title = {{Calibri|Элемэнтар̌ъ для дзеци вейскихъ}} | language = pl | location = С. Петербургъ | year = 1865 | pages = 2–6 | url = https://books.google.ru/books?id=i6FeAAAAcAAJ}}</ref><ref>{{Cite book | url = https://bibliotekacyfrowa.ujk.edu.pl/dlibra/publication/227/edition/201/content | title = Грамматыка е̨зыка польскего на кляссе̨ I<sup>ша̨</sup> | location = Варшава | year = 1866 | pages = 4, 6 | language = pl}}</ref> V 1871 g. [[Aleksandr Hilferding|{{-|Aleksandr Hilferding|Александр Гильфердинг}}]] koristal variant tutogo alfabeta v svojej Občeslovjanskoj azbukě.<ref>{{Cite book | first = А. | last = Гильфердинг | title = Общеславянская азбука съ приложеніемъ образцовъ славянскихъ нарѣчій | url = https://elib.rgo.ru/handle/123456789/218821 | year = 1871 | location = Санктпетербургъ | publisher = Типографія Императорской Академіи Наукъ | language = ru | pages = 10, 18}}</ref> [[File:Элемэнтар̌ъ для дзеци вейскихъ, 1865, p. 2.png|thumb|left|250px|Poljska kirilica v «Bukvaru dlja selskyh dětij», 1865 g.]]{{clear}} == Kodovanje == Bukva {{Calibri|'''Я̨'''/'''я̨'''}} ne jest dostupna v [[Unikod]]u kako samostojny znak, ale može byti pisana s pomočju kombinujučego diakritičnogo znaka: {{Kodovanje | 1-znak = Я | 1-nazva = CYRILLIC CAPITAL LETTER YA | 1-sist16 = 042F | 1-sist10 = 1071 | 1-alf = YAcy | 1-utf8 = D0 AF | 2-znak = я | 2-nazva = CYRILLIC SMALL LETTER YA | 2-sist16 = 044F | 2-sist10 = 1103 | 2-alf = yacy | 2-utf8 = D0 CF | 3-znak = ◌̨ | 3-nazva = COMBINING OGONEK | 3-sist16 = 0328 | 3-sist10 = 808 | 3-utf8 = CC A8 }} == Iztočniky == {{Iztočniky}} == Vněšnje linky == * {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+042F | title = U+042F Cyrillic Capital Letter Ya | website = codepoints.net | language = en}} * {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+044F | title = U+044F Cyrillic Small Letter Ya | website = codepoints.net | language = en}} * {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+0328 | title = U+0328 Combining Ogonek | website = codepoints.net | language = en}} {{Varianty bukvy А}} {{Kirilica}} [[Kategorija:Kirilične bukvy]] [[Kategorija:Кириличне буквы]] oi0vuupj7dyw29f8u1pjsyowzjhuo7u 46335 46334 2026-08-21T15:57:48Z IJzeren Jan 9 46335 wikitext text/x-wiki [[Fajl:Cyrillic letter Ya with ogonek (v2).svg | 240px | right]] {{Calibri|'''Я̨''', '''я̨'''}} (''ja s ogonkom'') je bukva razširjenoj [[kirilica|kirilice]], sostavjena iz bukvy '''{{-|[[я]]}}''' i [[ogonok|ogonka]] («hvostika»). V 1860-yh lětah, kogda v [[Rosija|Rosijskoj imperiji]] upotrěba [[latinica|latinice]] v oficialnyh publikacijah byla zabranjena, ona byla upotrěbjena v [[poljska kirilica|poljskoj kirilici]] kako jotovany ekvivalent nazalnoj samoglasky {{Calibri|'''[[ą]]'''}} (prěnesenoj iz latinice v kirilicu), odpovědajuči kombinacijam '''{{-|ją}}''' i '''{{-|ią}}''' v latinici. Na tutom alfabetu bylo izdanyh několiko publikacij, medžu drugymi «Bukvar dlja selskyh dětij» i «Gramatika poljskogo jezyka».<ref>{{Cite book | title = {{Calibri|Элемэнтар̌ъ для дзеци вейскихъ}} | language = pl | location = С. Петербургъ | year = 1865 | pages = 2–6 | url = https://books.google.ru/books?id=i6FeAAAAcAAJ}}</ref><ref>{{Cite book | url = https://bibliotekacyfrowa.ujk.edu.pl/dlibra/publication/227/edition/201/content | title = Грамматыка е̨зыка польскего на кляссе̨ I<sup>ша̨</sup> | location = Варшава | year = 1866 | pages = 4, 6 | language = pl}}</ref> V 1871 g. [[Aleksandr Hilferding|{{-|Aleksandr Hilferding|Александр Гильфердинг}}]] koristal variant tutogo alfabeta v svojej Občeslovjanskoj azbukě za zapisanje poljskogo teksta.<ref>{{Cite book | first = А. | last = Гильфердинг | title = Общеславянская азбука съ приложеніемъ образцовъ славянскихъ нарѣчій | url = https://elib.rgo.ru/handle/123456789/218821 | year = 1871 | location = Санктпетербургъ | publisher = Типографія Императорской Академіи Наукъ | language = ru | pages = 10, 18}}</ref> [[File:Элемэнтар̌ъ для дзеци вейскихъ, 1865, p. 2.png|thumb|left|250px|Poljska kirilica v «Bukvaru dlja selskyh dětij», 1865 g.]]{{clear}} == Kodovanje == Bukva {{Calibri|'''Я̨'''/'''я̨'''}} ne jest dostupna v [[Unikod]]u kako samostojny znak, ale može byti pisana s pomočju kombinujučego diakritičnogo znaka: {{Kodovanje | 1-znak = Я | 1-nazva = CYRILLIC CAPITAL LETTER YA | 1-sist16 = 042F | 1-sist10 = 1071 | 1-alf = YAcy | 1-utf8 = D0 AF | 2-znak = я | 2-nazva = CYRILLIC SMALL LETTER YA | 2-sist16 = 044F | 2-sist10 = 1103 | 2-alf = yacy | 2-utf8 = D0 CF | 3-znak = ◌̨ | 3-nazva = COMBINING OGONEK | 3-sist16 = 0328 | 3-sist10 = 808 | 3-utf8 = CC A8 }} == Iztočniky == {{Iztočniky}} == Vněšnje linky == * {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+042F | title = U+042F Cyrillic Capital Letter Ya | website = codepoints.net | language = en}} * {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+044F | title = U+044F Cyrillic Small Letter Ya | website = codepoints.net | language = en}} * {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+0328 | title = U+0328 Combining Ogonek | website = codepoints.net | language = en}} {{Varianty bukvy А}} {{Kirilica}} [[Kategorija:Kirilične bukvy]] [[Kategorija:Кириличне буквы]] ctx5jk763bacshj25noeh18zj96c915 46336 46335 2026-08-21T15:58:33Z IJzeren Jan 9 46336 wikitext text/x-wiki [[Fajl:Cyrillic letter Ya with ogonek (v2).svg | 240px | right]] {{Calibri|'''Я̨''', '''я̨'''}} (''ja s ogonkom'') je bukva razširjenoj [[kirilica|kirilice]], sostavjena iz bukvy '''{{-|[[я]]}}''' i [[ogonok|ogonka]] («hvostika»). V 1860-yh lětah, kogda v [[Rosija|Rosijskoj imperiji]] upotrěba [[latinica|latinice]] v oficialnyh publikacijah byla zabranjena, ona byla upotrěbjena v [[poljska kirilica|poljskoj kirilici]] kako jotovany ekvivalent nazalnoj samoglasky {{Calibri|'''[[а̨]]'''}} (prěnesenoj iz latinice v kirilicu), odpovědajuči kombinacijam '''{{-|ją}}''' i '''{{-|ią}}''' v latinici. Na tutom alfabetu bylo izdanyh několiko publikacij, medžu drugymi «Bukvar dlja selskyh dětij» i «Gramatika poljskogo jezyka».<ref>{{Cite book | title = {{Calibri|Элемэнтар̌ъ для дзеци вейскихъ}} | language = pl | location = С. Петербургъ | year = 1865 | pages = 2–6 | url = https://books.google.ru/books?id=i6FeAAAAcAAJ}}</ref><ref>{{Cite book | url = https://bibliotekacyfrowa.ujk.edu.pl/dlibra/publication/227/edition/201/content | title = Грамматыка е̨зыка польскего на кляссе̨ I<sup>ша̨</sup> | location = Варшава | year = 1866 | pages = 4, 6 | language = pl}}</ref> V 1871 g. [[Aleksandr Hilferding|{{-|Aleksandr Hilferding|Александр Гильфердинг}}]] koristal variant tutogo alfabeta v svojej Občeslovjanskoj azbukě za zapisanje poljskogo teksta.<ref>{{Cite book | first = А. | last = Гильфердинг | title = Общеславянская азбука съ приложеніемъ образцовъ славянскихъ нарѣчій | url = https://elib.rgo.ru/handle/123456789/218821 | year = 1871 | location = Санктпетербургъ | publisher = Типографія Императорской Академіи Наукъ | language = ru | pages = 10, 18}}</ref> [[File:Элемэнтар̌ъ для дзеци вейскихъ, 1865, p. 2.png|thumb|left|250px|Poljska kirilica v «Bukvaru dlja selskyh dětij», 1865 g.]]{{clear}} == Kodovanje == Bukva {{Calibri|'''Я̨'''/'''я̨'''}} ne jest dostupna v [[Unikod]]u kako samostojny znak, ale može byti pisana s pomočju kombinujučego diakritičnogo znaka: {{Kodovanje | 1-znak = Я | 1-nazva = CYRILLIC CAPITAL LETTER YA | 1-sist16 = 042F | 1-sist10 = 1071 | 1-alf = YAcy | 1-utf8 = D0 AF | 2-znak = я | 2-nazva = CYRILLIC SMALL LETTER YA | 2-sist16 = 044F | 2-sist10 = 1103 | 2-alf = yacy | 2-utf8 = D0 CF | 3-znak = ◌̨ | 3-nazva = COMBINING OGONEK | 3-sist16 = 0328 | 3-sist10 = 808 | 3-utf8 = CC A8 }} == Iztočniky == {{Iztočniky}} == Vněšnje linky == * {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+042F | title = U+042F Cyrillic Capital Letter Ya | website = codepoints.net | language = en}} * {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+044F | title = U+044F Cyrillic Small Letter Ya | website = codepoints.net | language = en}} * {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+0328 | title = U+0328 Combining Ogonek | website = codepoints.net | language = en}} {{Varianty bukvy А}} {{Kirilica}} [[Kategorija:Kirilične bukvy]] [[Kategorija:Кириличне буквы]] 5wxj474wjzi5mj2qa43ymzoi89vpt5l 46337 46336 2026-08-21T16:10:03Z IJzeren Jan 9 46337 wikitext text/x-wiki [[Fajl:Cyrillic letter Ya with ogonek (v2).svg | 240px | right]] {{Calibri|'''Я̨''', '''я̨'''}} (''ja s ogonkom'') je bukva razširjenoj [[kirilica|kirilice]], sostavjena iz bukvy '''{{-|[[я]]}}''' i [[ogonok|ogonka]] («hvostika»). V 1860-yh lětah, kogda v [[Rosija|Rosijskoj imperiji]] upotrěba [[latinica|latinice]] v oficialnyh publikacijah byla zabranjena, ona byla upotrěbjena v [[poljska kirilica|poljskoj kirilici]] kako jotovany ekvivalent nazalnoj samoglasky {{Calibri|'''[[а̨]]'''}} (prěnesenoj iz latinice v kirilicu), odpovědajuči kombinacijam '''{{-|ją}}''' i '''{{-|ią}}''' v latinici. Na tutom alfabetu bylo izdanyh několiko publikacij, medžu drugymi «Bukvar dlja selskyh dětij» i «Gramatika poljskogo jezyka».<ref>{{Cite book | title = {{Calibri|Элемэнтар̌ъ для дзеци вейскихъ}} | language = pl | location = С. Петербургъ | year = 1865 | pages = 2–6 | url = https://books.google.ru/books?id=i6FeAAAAcAAJ}}</ref><ref>{{Cite book | url = https://bibliotekacyfrowa.ujk.edu.pl/dlibra/publication/227/edition/201/content | title = Грамматыка е̨зыка польскего на кляссе̨ I<sup>ша̨</sup> | location = Варшава | year = 1866 | pages = 4, 6 | language = pl}}</ref> V 1871 g. [[Aleksandr Hilferding|{{-|Aleksandr Hilferding|Александр Гильфердинг}}]] koristal variant tutogo alfabeta v svojej Občeslovjanskoj azbukě za zapisan‌je poljskogo teksta.<ref>{{Cite book | first = А. | last = Гильфердинг | title = Общеславянская азбука съ приложеніемъ образцовъ славянскихъ нарѣчій | url = https://elib.rgo.ru/handle/123456789/218821 | year = 1871 | location = Санктпетербургъ | publisher = Типографія Императорской Академіи Наукъ | language = ru | pages = 10, 18}}</ref> [[File:Элемэнтар̌ъ для дзеци вейскихъ, 1865, p. 2.png|thumb|left|250px|Poljska kirilica v «Bukvaru dlja selskyh dětij», 1865 g.]]{{clear}} == Kodovan‌je == Bukva {{Calibri|'''Я̨'''/'''я̨'''}} ne jest dostupna v [[Unikod]]u kako samostojny znak, ale može byti pisana s pomočju kombinujučego diakritičnogo znaka: {{Kodovanje | 1-znak = Я | 1-nazva = CYRILLIC CAPITAL LETTER YA | 1-sist16 = 042F | 1-sist10 = 1071 | 1-alf = YAcy | 1-utf8 = D0 AF | 2-znak = я | 2-nazva = CYRILLIC SMALL LETTER YA | 2-sist16 = 044F | 2-sist10 = 1103 | 2-alf = yacy | 2-utf8 = D0 CF | 3-znak = ◌̨ | 3-nazva = COMBINING OGONEK | 3-sist16 = 0328 | 3-sist10 = 808 | 3-utf8 = CC A8 }} == Iztočniky == {{Iztočniky}} == Vněšnje linky == * {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+042F | title = U+042F Cyrillic Capital Letter Ya | website = codepoints.net | language = en}} * {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+044F | title = U+044F Cyrillic Small Letter Ya | website = codepoints.net | language = en}} * {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+0328 | title = U+0328 Combining Ogonek | website = codepoints.net | language = en}} {{Varianty bukvy А}} {{Kirilica}} [[Kategorija:Kirilične bukvy]] [[Kategorija:Кириличне буквы]] 5qhxby0pcykh7q62yn9o7u0pbtwgkmq Э̨ 0 6157 46339 2026-08-21T22:15:59Z IJzeren Jan 9 Stvorjena nova stranica s tekstom: «[[Fajl:Cyrillic letter E with ogonek (v2).svg | 240px | right]] {{Calibri|'''Э̨''', '''э̨'''}} (''e s ogonkom'') je bukva razširjenoj [[kirilica|kirilice]], sostavjena iz bukvy '''{{-|[[э]]}}''' i [[ogonok|ogonka]] («hvostika»). Ona byla upotrěbjena v drugoj polovině 19. stolětja v kiriličnyh alfabetah [[poljsky jezyk|poljskogo]] i [[litovsky jezyk|litovskogo]] jezykov. == V poljskom == Poslě podavjen‌ja Poljsko vozstanje 1863 goda|p...» 46339 wikitext text/x-wiki [[Fajl:Cyrillic letter E with ogonek (v2).svg | 240px | right]] {{Calibri|'''Э̨''', '''э̨'''}} (''e s ogonkom'') je bukva razširjenoj [[kirilica|kirilice]], sostavjena iz bukvy '''{{-|[[э]]}}''' i [[ogonok|ogonka]] («hvostika»). Ona byla upotrěbjena v drugoj polovině 19. stolětja v kiriličnyh alfabetah [[poljsky jezyk|poljskogo]] i [[litovsky jezyk|litovskogo]] jezykov. == V poljskom == Poslě podavjen‌ja [[Poljsko vozstanje 1863 goda|poljskogo vozstan‌ja 1863 goda]] v [[Rosija|Rosijskoj imperiji]] upotrěba [[latinica|latinice]] v oficialnyh publikacijah byla zabranjena, v svezi s čim vvedene byli kirilične ortografije za poljsky i litovsky jezyky. V [[poljska kirilica|poljskoj kirilici]] nazalne samoglasky '''{{-|ę}}''' i '''{{-|ą}}''' byli zastupjene kiriličnymi bukvami {{Calibri|'''[[э̨]]'''}} i {{Calibri|'''ą'''}}, pri čem bukvy {{Calibri|'''[[е̨]]'''}} i {{Calibri|'''[[я̨]]'''}} iměli služiti kako jotovane ekvivalenty '''{{-|ję/ię}}''' i '''{{-|ją/ią}}'''. Na tutom alfabetu bylo izdanyh několiko publikacij, medžu drugymi «Bukvar dlja selskyh dětij» i «Gramatika poljskogo jezyka».<ref>{{Cite book | title = {{Calibri|Элемэнтар̌ъ для дзеци вейскихъ}} | location = С. Петербургъ | year = 1865 | pages = 2–6 | url = https://books.google.ru/books?id=i6FeAAAAcAAJ}}</ref><ref>{{Cite book | url = https://bibliotekacyfrowa.ujk.edu.pl/dlibra/publication/227/edition/201/content | title = Грамматыка е̨зыка польскего на кляссе̨ I<sup>ша̨</sup> | location = Варшава | year = 1866 | pages = 4, 6 | language = pl}}</ref> V 1871 g. [[Aleksandr Hilferding|{{-|Aleksandr Hilferding|Александр Гильфердинг}}]] koristal variant tutogo alfabeta v svojej Občeslovjanskoj azbukě.<ref>{{Cite book | first = А. | last = Гильфердинг | title = Общеславянская азбука съ приложеніемъ образцовъ славянскихъ нарѣчій | url = https://elib.rgo.ru/handle/123456789/218821 | year = 1871 | location = Санктпетербургъ | publisher = Типографія Императорской Академіи Наукъ | language = ru | pages = 10, 18}}</ref> Jednakože eksperiment s poljskoju kiriliceju ne byl uspěšny i skončil se v prvoj polovině 1870-yh lět. == V litovskom == V slučaju litovskogo jezyka situacija byla podobna, s tym, že litovsky ješče ne iměl standardizovany pravopis. V lětah 1864–1904 «poljsky» alfabet byl zabranjeny litvancam i v tom periodu bylo izdanyh 60 publikacij na [[litovska kirilica|litovskoj kirilici]].<ref>{{Cite web | url = http://lith520.class.uic.edu/SUBACIUS_Luneburg_2005_10_14.pdf | archive-url = https://web.archive.org/web/20160929143050/lith520.class.uic.edu/SUBACIUS_Luneburg_2005_10_14.pdf | archive-date = 2016-09-29 | first = Giedrius | last = Subačius | title = Official Cyrillic Alphabet for Lithuanian (1864–1904) and its Relation to the Clandestine Standardization of Lithuanian in Latin Script | date = 2005-10-14 | pages = 4–5 | language = en}}</ref> V 1867 g. brati Antanas i Jonas Juška publikovali sbornik narodnyh pěsnij, v ktorom upotrěbjali alfabet s petju nazalnyh samoglasok (sučasno izgovorjenyh kako dolge samoglasky): {{Calibri|'''[[а̨]]''', '''[[э̨]]''', '''[[е̨̨]]''', '''[[і̨̨]]'''}} i {{Calibri|'''[[у̨̨]]'''}}.<ref>{{-|Subačius}}, str. 6–7.</ref> Pozdněje, v 1887 g., Eduard Volteris izdal knigu {{Calibri|«Ді<sup>е</sup>вишка літургіја Швэн́то Јо́но Ау̑ксобу́рніо»}}, v ktorom koristal bukvu {{Calibri|'''[[н̨]]'''}} za označen‌je nazalnosti.<ref>{{-|Subačius}}, str. 14–15.</ref> == Galerija == {| |- style="vertical-align:top" | [[File:Элемэнтар̌ъ для дзеци вейскихъ, 1865, p. 2.png|thumb|left|280px|Poljska kirilica v «Bukvaru dlja selskyh dětij», 1865 g.: velike bukvy]] | [[File:Элемэнтар̌ъ для дзеци вейскихъ, 1865, p. 3.png|thumb|left|280px|Poljska kirilica v «Bukvaru dlja selskyh dětij», 1865 g.: male bukvy]] | [[Fajl:Lithuanian_Cyrilic_Alphabet,_Juška,_1867.jpg|thumb|right|500px|Litovska kirilica Jušky, 1867 g.]] |} == Kodovan‌je == Bukva {{Calibri|'''Э̨'''/'''э̨'''}} ne jest dostupna v [[Unikod]]u kako samostojny znak, ale može byti pisana s pomočju kombinujučego diakritičnogo znaka: {{Kodovanje | 1-znak = Э | 1-nazva = CYRILLIC CAPITAL LETTER E | 1-sist16 = 042D | 1-sist10 = 1069 | 1-alf = Ecy | 1-utf8 = D0 AD | 2-znak = э | 2-nazva = CYRILLIC SMALL LETTER E | 2-sist16 = 044D | 2-sist10 = 1101 | 2-alf = ecy | 2-utf8 = D0 CD | 3-znak = ◌̨ | 3-nazva = COMBINING OGONEK | 3-sist16 = 0328 | 3-sist10 = 808 | 3-utf8 = CC A8 }} == Iztočniky == {{Iztočniky}} == Vněšnje linky == * {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+042D | title = U+042D Cyrillic Capital Letter E | website = codepoints.net | language = en}} * {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+044D | title = U+044D Cyrillic Small Letter E | website = codepoints.net | language = en}} * {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+0328 | title = U+0328 Combining Ogonek | website = codepoints.net | language = en}} {{Varianty bukvy Е}} {{Kirilica}} [[Kategorija:Kirilične bukvy]] [[Kategorija:Кириличне буквы]] 0pr0oyw98iyo2vaiovsimbm3y8wurzd Е̨ 0 6158 46340 2026-08-21T22:34:25Z IJzeren Jan 9 Stvorjena nova stranica s tekstom: «[[Fajl:Cyrillic letter Ie with ogonek (v2).svg | 240px | right]] {{Calibri|'''Е̨''', '''е̨'''}} (''je s ogonkom'') je bukva razširjenoj [[kirilica|kirilice]], sostavjena iz bukvy '''{{-|[[Е (kirilica)|е]]}}''' i [[ogonok|ogonka]] («hvostika»). Ona byla bezposrědno prěnesena iz [[poljsky jezyk|poljskoj]] [[latinica|latinice]] v kirilicu, ale v protivnosti k latinskoj bukvě ''{{-|ę}}'' prědstavjaje jejin jotovany variant. Ona byla upotrěb...» 46340 wikitext text/x-wiki [[Fajl:Cyrillic letter Ie with ogonek (v2).svg | 240px | right]] {{Calibri|'''Е̨''', '''е̨'''}} (''je s ogonkom'') je bukva razširjenoj [[kirilica|kirilice]], sostavjena iz bukvy '''{{-|[[Е (kirilica)|е]]}}''' i [[ogonok|ogonka]] («hvostika»). Ona byla bezposrědno prěnesena iz [[poljsky jezyk|poljskoj]] [[latinica|latinice]] v kirilicu, ale v protivnosti k latinskoj bukvě ''{{-|ę}}'' prědstavjaje jejin jotovany variant. Ona byla upotrěbjena v drugoj polovině 19. stolětja v kiriličnyh alfabetah [[poljsky jezyk|poljskogo]] i [[litovsky jezyk|litovskogo]] jezykov. == V poljskom == Poslě podavjen‌ja [[Poljsko vozstanje 1863 goda|poljskogo vozstan‌ja 1863 goda]] v [[Rosija|Rosijskoj imperiji]] upotrěba [[latinica|latinice]] v oficialnyh publikacijah byla zabranjena, v svezi s čim vvedene byli kirilične ortografije za poljsky i litovsky jezyky. V [[poljska kirilica|poljskoj kirilici]] nazalne samoglasky '''{{-|ę}}''' i '''{{-|ą}}''' byli zastupjene kiriličnymi bukvami {{Calibri|'''[[э̨]]'''}} i {{Calibri|'''ą'''}}, pri čem bukvy {{Calibri|'''[[е̨]]'''}} i {{Calibri|'''[[я̨]]'''}} iměli služiti kako jotovane ekvivalenty '''{{-|ję/ię}}''' i '''{{-|ją/ią}}'''. Na tutom alfabetu bylo izdanyh několiko publikacij, medžu drugymi «Bukvar dlja selskyh dětij» i «Gramatika poljskogo jezyka».<ref>{{Cite book | title = {{Calibri|Элемэнтар̌ъ для дзеци вейскихъ}} | location = С. Петербургъ | year = 1865 | pages = 2–6 | url = https://books.google.ru/books?id=i6FeAAAAcAAJ}}</ref><ref>{{Cite book | url = https://bibliotekacyfrowa.ujk.edu.pl/dlibra/publication/227/edition/201/content | title = Грамматыка е̨зыка польскего на кляссе̨ I<sup>ша̨</sup> | location = Варшава | year = 1866 | pages = 4, 6 | language = pl}}</ref> V 1871 g. [[Aleksandr Hilferding|{{-|Aleksandr Hilferding|Александр Гильфердинг}}]] koristal variant tutogo alfabeta v svojej Občeslovjanskoj azbukě.<ref>{{Cite book | first = А. | last = Гильфердинг | title = Общеславянская азбука съ приложеніемъ образцовъ славянскихъ нарѣчій | url = https://elib.rgo.ru/handle/123456789/218821 | year = 1871 | location = Санктпетербургъ | publisher = Типографія Императорской Академіи Наукъ | language = ru | pages = 10, 18}}</ref> Jednakože eksperiment s poljskoju kiriliceju ne byl uspěšny i skončil se v prvoj polovině 1870-yh lět. == V litovskom == V slučaju litovskogo jezyka situacija byla podobna, s tym, že litovsky ješče ne iměl standardizovany pravopis. V lětah 1864–1904 «poljsky» alfabet byl zabranjeny litvancam i v tom periodu bylo izdanyh 60 publikacij na [[litovska kirilica|litovskoj kirilici]].<ref>{{Cite web | url = http://lith520.class.uic.edu/SUBACIUS_Luneburg_2005_10_14.pdf | archive-url = https://web.archive.org/web/20160929143050/lith520.class.uic.edu/SUBACIUS_Luneburg_2005_10_14.pdf | archive-date = 2016-09-29 | first = Giedrius | last = Subačius | title = Official Cyrillic Alphabet for Lithuanian (1864–1904) and its Relation to the Clandestine Standardization of Lithuanian in Latin Script | date = 2005-10-14 | pages = 4–5 | language = en}}</ref> V 1867 g. brati Antanas i Jonas Juška publikovali sbornik narodnyh pěsnij, v ktorom upotrěbjali alfabet s petju nazalnyh samoglasok (sučasno izgovorjenyh kako dolge samoglasky): {{Calibri|'''[[а̨]]''', '''[[э̨]]''', '''[[е̨̨]]''', '''[[і̨̨]]'''}} i {{Calibri|'''[[у̨̨]]'''}}.<ref>{{-|Subačius}}, str. 6–7.</ref> Pozdněje, v 1887 g., Eduard Volteris izdal knigu {{Calibri|«Ді<sup>е</sup>вишка літургіја Швэн́то Јо́но Ау̑ксобу́рніо»}}, v ktorom koristal bukvu {{Calibri|'''[[н̨]]'''}} za označen‌je nazalnosti.<ref>{{-|Subačius}}, str. 14–15.</ref> == Galerija == {| |- style="vertical-align:top" | [[File:Элемэнтар̌ъ для дзеци вейскихъ, 1865, p. 2.png|thumb|left|280px|Poljska kirilica v «Bukvaru dlja selskyh dětij», 1865 g.: velike bukvy]] | [[File:Элемэнтар̌ъ для дзеци вейскихъ, 1865, p. 3.png|thumb|left|280px|Poljska kirilica v «Bukvaru dlja selskyh dětij», 1865 g.: male bukvy]] | [[Fajl:Lithuanian_Cyrilic_Alphabet,_Juška,_1867.jpg|thumb|right|500px|Litovska kirilica Jušky, 1867 g.]] |} == Kodovan‌je == Bukva {{Calibri|'''Е̨'''/'''е̨'''}} ne jest dostupna v [[Unikod]]u kako samostojny znak, ale može byti pisana s pomočju kombinujučego diakritičnogo znaka: {{Kodovanje | 1-znak = Е | 1-nazva = CYRILLIC CAPITAL LETTER IE | 1-sist16 = 0415 | 1-sist10 = 1045 | 1-alf = IEcy | 1-utf8 = D0 95 | 2-znak = е | 2-nazva = CYRILLIC SMALL LETTER IE | 2-sist16 = 0435 | 2-sist10 = 1077 | 2-alf = iecy | 2-utf8 = D0 B5 | 3-znak = ◌̨ | 3-nazva = COMBINING OGONEK | 3-sist16 = 0328 | 3-sist10 = 808 | 3-utf8 = CC A8 }} == Iztočniky == {{Iztočniky}} == Vněšnje linky == * {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+0415 | title = U+0415 Cyrillic Capital Letter Ie | website = codepoints.net | language = en}} * {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+0435 | title = U+0435 Cyrillic Small Letter Ie | website = codepoints.net | language = en}} * {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+0328 | title = U+0328 Combining Ogonek | website = codepoints.net | language = en}} {{Varianty bukvy Е}} {{Kirilica}} [[Kategorija:Kirilične bukvy]] [[Kategorija:Кириличне буквы]] 5oddpse76bfa5mnx3oj4rftabq3jssn Ю̂ 0 6159 46343 2026-08-22T00:31:14Z IJzeren Jan 9 Stvorjena nova stranica s tekstom: «[[Fajl:Cyrillic letter Yu with circumflex.svg | 240px | right]] {{Calibri|'''Ю̂''', '''ю̂'''}} (''ju s cirkumfleksom'') je bukva razširjenoj [[kirilica|kirilice]], sostavjena iz bukvy '''{{-|[[ю]]}}''' i [[cirkumfleks|cirkumfleksom]]. V 1860-yh lětah, kogda v [[Rosija|Rosijskoj imperiji]] upotrěba [[latinica|latinice]] v oficialnyh publikacijah byla zabranjena, ona byla upotrěbjena v [[poljska kirilica|poljskoj kirilici]] kako jotovany ekviva...» 46343 wikitext text/x-wiki [[Fajl:Cyrillic letter Yu with circumflex.svg | 240px | right]] {{Calibri|'''Ю̂''', '''ю̂'''}} (''ju s cirkumfleksom'') je bukva razširjenoj [[kirilica|kirilice]], sostavjena iz bukvy '''{{-|[[ю]]}}''' i [[cirkumfleks|cirkumfleksom]]. V 1860-yh lětah, kogda v [[Rosija|Rosijskoj imperiji]] upotrěba [[latinica|latinice]] v oficialnyh publikacijah byla zabranjena, ona byla upotrěbjena v [[poljska kirilica|poljskoj kirilici]] kako jotovany ekvivalent bukvy {{Calibri|'''[[о̂]]'''}}, odpovědajuči kombinaciji ''{{-|ió}}'' {{MFA|ʲu}} v latinici, na priklad v slovu {{Calibri|''збю̂ръ''}} ({{Jezyky|pl|zbiór}} «sbor»). Na tutom alfabetu bylo izdanyh několiko publikacij, medžu drugymi «Bukvar dlja selskyh dětij», «Gramatika poljskogo jezyka»<ref>{{Cite book | title = {{Calibri|Элемэнтар̌ъ для дзеци вейскихъ}} | language = pl | location = С. Петербургъ | year = 1865 | pages = 2–6 | url = https://books.google.ru/books?id=i6FeAAAAcAAJ}}</ref><ref>{{Cite book | url = https://bibliotekacyfrowa.ujk.edu.pl/dlibra/publication/227/edition/201/content | title = Грамматыка е̨зыка польскего на кляссе̨ I<sup>ша̨</sup> | location = Варшава | year = 1866 | pages = 4–5 | language = pl}}</ref> i «Selska hrestomatija».<ref>{{Cite book | title = Хрэстоматія вейска чили збю̂ръ выписо̂въ зъ ро̂жныхъ польскихъ ауторо̂въ | location = Варшава | year = 1867 | url = https://books.google.nl/books?id=2TpdAAAAcAAJ}}</ref> V 1871 g. [[Aleksandr Hilferding|{{-|Aleksandr Hilferding|Александр Гильфердинг}}]] koristal variant tutogo alfabeta v svojej Občeslovjanskoj azbukě za zapisan‌je poljskogo teksta, v ktoroj {{Calibri|'''ю̂'''}} označaje poljsko ''{{-|ió}}'', [[gornolužičsky jezyk|gornolužičsko]] ''{{-|jó}}'' i [[slovačsky jezyk|slovačsko]] ''{{-|jú}}''.<ref>{{Cite book | first = А. | last = Гильфердинг | title = Общеславянская азбука съ приложеніемъ образцовъ славянскихъ нарѣчій | url = https://elib.rgo.ru/handle/123456789/218821 | year = 1871 | location = Санктпетербургъ | publisher = Типографія Императорской Академіи Наукъ | language = ru | pages = 9, 11, 12}}</ref> Bukva {{Calibri|'''ю̂'''}} takože byla upotrěbjena A. Aljbinskym v gramatikě [[Marijsky jezyk|marijskogo jezyka]] iz 1837 g. Prědloženy v njem alfabet vključal vse bukvy [[russky alfabet|russkogo alfabeta]] kromě '''[[ѳ]]''', a takože bukvy {{Calibri|'''о̂''', '''iо̂''', '''ю̂''', '''ію̂'''}} i {{Calibri|'''я̂'''}}. Bukva '''{{Calibri|ю̂}}''' odpovědaje sučasnoj marijskoj bukvě '''{{-|ӱ}}''', na priklad v slovu ''{{Calibri|ю̂дашъ}}'' «sějati» (v sučasnoj ortografiji ''{{-|ӱдаш}}'').<ref>{{Cite book | title = Черемисская грамматика | url = http://dlib.rsl.ru/viewer/01003559706 | location = Казань | publisher = Университетская типографія | year = 1837 | pages = 3 | archive-date = 2016-03-04 | archive-url = https://web.archive.org/web/20160304064250/http://dlib.rsl.ru/viewer/01003559706}}</ref> Nakonec, bukva {{Calibri|'''ю̂'''}} byla koristana v prěvodu na tversky dialekt [[karelsky jezyk|karelskogo jezyka]] Evangelja po Matěju iz 1820 g.<ref>{{Cite book | url = http://fulr.karelia.ru/cgi-bin/flib/evangele.cgi | title = Герранъ мія̈нъ. Шондю-руŏхтынанъ святой іôванг̧ели матвѣйста, Карьяланъ кїӗлѣлля | location = Пійтери | year = 1820}}</ref> [[File:Элемэнтар̌ъ для дзеци вейскихъ, 1865, p. 2.png|thumb|left|250px|Poljska kirilica v «Bukvaru dlja selskyh dětij», 1865 g.]]{{clear}} == Kodovan‌je == Bukva {{Calibri|'''Ю̂'''/'''ю̂'''}} ne jest dostupna v [[Unikod]]u kako samostojny znak, ale može byti pisana s pomočju kombinujučego diakritičnogo znaka: {{Kodovanje | 1-znak = Ю | 1-nazva = CYRILLIC CAPITAL LETTER YU | 1-sist16 = 042E | 1-sist10 = 1070 | 1-alf = YUcy | 1-utf8 = D0 AE | 2-znak = ю | 2-nazva = CYRILLIC SMALL LETTER YU | 2-sist16 = 044E | 2-sist10 = 1102 | 2-alf = yucy | 2-utf8 = D0 CE | 3-znak = ◌̂ | 3-nazva = COMBINING CIRCUMFLEX ACCENT | 3-sist16 = 0302 | 3-sist10 = 770 | 3-utf8 = CC 82 }} == Iztočniky == {{Iztočniky}} == Vněšnje linky == * {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+042E | title = U+042E Cyrillic Capital Letter Yu | website = codepoints.net | language = en}} * {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+044E | title = U+044E Cyrillic Small Letter Yu | website = codepoints.net | language = en}} * {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+0302 | title = U+302 Combining Circumflex Accent | website = codepoints.net | language = en}} {{Varianty bukvy У}} {{Varianty bukvy И}} {{Varianty bukvy О}} {{Kirilica}} [[Kategorija:Kirilične bukvy]] [[Kategorija:Кириличне буквы]] 8nnnjb2nxhhy27lu0pes31amlc97hi7 46344 46343 2026-08-22T00:37:09Z IJzeren Jan 9 46344 wikitext text/x-wiki [[Fajl:Cyrillic letter Yu with circumflex.svg | 240px | right]] {{Calibri|'''Ю̂''', '''ю̂'''}} (''ju s cirkumfleksom'') je bukva razširjenoj [[kirilica|kirilice]], sostavjena iz bukvy '''{{-|[[ю]]}}''' i [[cirkumfleks|cirkumfleksom]]. V 1860-yh lětah, kogda v [[Rosija|Rosijskoj imperiji]] upotrěba [[latinica|latinice]] v oficialnyh publikacijah byla zabranjena, ona byla upotrěbjena v [[poljska kirilica|poljskoj kirilici]] kako jotovany ekvivalent bukvy {{Calibri|'''[[о̂]]'''}}, odpovědajuči kombinaciji ''{{-|ió}}'' {{MFA|ʲu}} v latinici, na priklad v slovu {{Calibri|''збю̂ръ''}} ({{Jezyky|pl|zbiór}} «sbor»). Na tutom alfabetu bylo izdanyh několiko publikacij, medžu drugymi «Bukvar dlja selskyh dětij», «Gramatika poljskogo jezyka» i «Selska hrestomatija».<ref>{{Cite book | title = {{Calibri|Элемэнтар̌ъ для дзеци вейскихъ}} | language = pl | location = С. Петербургъ | year = 1865 | pages = 2–6 | url = https://books.google.ru/books?id=i6FeAAAAcAAJ}}</ref><ref>{{Cite book | url = https://bibliotekacyfrowa.ujk.edu.pl/dlibra/publication/227/edition/201/content | title = Грамматыка е̨зыка польскего на кляссе̨ I<sup>ша̨</sup> | location = Варшава | year = 1866 | pages = 4–5 | language = pl}}</ref><ref>{{Cite book | title = Хрэстоматія вейска чили збю̂ръ выписо̂въ зъ ро̂жныхъ польскихъ ауторо̂въ | location = Варшава | year = 1867 | url = https://books.google.nl/books?id=2TpdAAAAcAAJ}}</ref> V 1871 g. [[Aleksandr Hilferding|{{-|Aleksandr Hilferding|Александр Гильфердинг}}]] koristal variant tutogo alfabeta v svojej Občeslovjanskoj azbukě za zapisan‌je poljskogo teksta, v ktoroj {{Calibri|'''ю̂'''}} označaje poljsko ''{{-|ió}}'', [[gornolužičsky jezyk|gornolužičsko]] ''{{-|jó}}'' i [[slovačsky jezyk|slovačsko]] ''{{-|jú}}''.<ref>{{Cite book | first = А. | last = Гильфердинг | title = Общеславянская азбука съ приложеніемъ образцовъ славянскихъ нарѣчій | url = https://elib.rgo.ru/handle/123456789/218821 | year = 1871 | location = Санктпетербургъ | publisher = Типографія Императорской Академіи Наукъ | language = ru | pages = 9, 11, 12}}</ref> Bukva {{Calibri|'''ю̂'''}} takože byla upotrěbjena A. Aljbinskym v gramatikě [[Marijsky jezyk|marijskogo jezyka]] iz 1837 g. Prědloženy v njem alfabet vključal vse bukvy [[russky alfabet|russkogo alfabeta]] kromě '''[[ѳ]]''', a takože bukvy {{Calibri|'''о̂''', '''iо̂''', '''ю̂''', '''ію̂'''}} i {{Calibri|'''я̂'''}}. Bukva '''{{Calibri|ю̂}}''' odpovědaje sučasnoj marijskoj bukvě '''{{-|ӱ}}''', na priklad v slovu ''{{Calibri|ю̂дашъ}}'' «sějati» (v sučasnoj ortografiji ''{{-|ӱдаш}}'').<ref>{{Cite book | title = Черемисская грамматика | url = http://dlib.rsl.ru/viewer/01003559706 | location = Казань | publisher = Университетская типографія | year = 1837 | pages = 3 | archive-date = 2016-03-04 | archive-url = https://web.archive.org/web/20160304064250/http://dlib.rsl.ru/viewer/01003559706}}</ref> Nakonec, bukva {{Calibri|'''ю̂'''}} byla koristana v prěvodu na tversky dialekt [[karelsky jezyk|karelskogo jezyka]] Evangelja po Matěju iz 1820 g.<ref>{{Cite book | url = http://fulr.karelia.ru/cgi-bin/flib/evangele.cgi | title = Герранъ мія̈нъ. Шондю-руŏхтынанъ святой іôванг̧ели матвѣйста, Карьяланъ кїӗлѣлля | location = Пійтери | year = 1820}}</ref> [[File:Элемэнтар̌ъ для дзеци вейскихъ, 1865, p. 2.png|thumb|left|250px|Poljska kirilica v «Bukvaru dlja selskyh dětij», 1865 g.]]{{clear}} == Kodovan‌je == Bukva {{Calibri|'''Ю̂'''/'''ю̂'''}} ne jest dostupna v [[Unikod]]u kako samostojny znak, ale može byti pisana s pomočju kombinujučego diakritičnogo znaka: {{Kodovanje | 1-znak = Ю | 1-nazva = CYRILLIC CAPITAL LETTER YU | 1-sist16 = 042E | 1-sist10 = 1070 | 1-alf = YUcy | 1-utf8 = D0 AE | 2-znak = ю | 2-nazva = CYRILLIC SMALL LETTER YU | 2-sist16 = 044E | 2-sist10 = 1102 | 2-alf = yucy | 2-utf8 = D0 CE | 3-znak = ◌̂ | 3-nazva = COMBINING CIRCUMFLEX ACCENT | 3-sist16 = 0302 | 3-sist10 = 770 | 3-utf8 = CC 82 }} == Iztočniky == {{Iztočniky}} == Vněšnje linky == * {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+042E | title = U+042E Cyrillic Capital Letter Yu | website = codepoints.net | language = en}} * {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+044E | title = U+044E Cyrillic Small Letter Yu | website = codepoints.net | language = en}} * {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+0302 | title = U+302 Combining Circumflex Accent | website = codepoints.net | language = en}} {{Varianty bukvy У}} {{Varianty bukvy И}} {{Varianty bukvy О}} {{Kirilica}} [[Kategorija:Kirilične bukvy]] [[Kategorija:Кириличне буквы]] g5v61722zsfvz52ndkg2ay7tp1h5bg3