Vikipedija isvwiki https://isv.wikipedia.org/wiki/Glavna_stranica MediaWiki 1.47.0-wmf.18 first-letter Media Special Besěda Koristnik Besěda s koristnikom Vikipedija Besěda Vikipedije Fajl Besěda o fajlu MediaWiki Besěda o MediaWiki Šablon Besěda o šablonu Pomoč Besěda o pomoči Kategorija Besěda o kategoriji TimedText TimedText talk Modul Besěda modula Event Event talk Abhazsky jezyk 0 575 46895 44589 2026-09-04T13:24:31Z IJzeren Jan 9 46895 wikitext text/x-wiki {{Kartka jezyk | name = Abhazsky | nativename = {{Jezyky|ab|аԥсшәа, аԥсуа бызшәа}} | states = [[Gruzija]] ([[Abhazija]], [[Adžarija]]), [[Rosija]], [[Turcija]], [[Sirija]], [[Jordanija]], [[Irak]] | ethnicity = abhazi | speakers = 190 tys. | ref = | script = [[kirilica]] | nation = [[Abhazija]] | agency = | map = Map of Abkhaz language.svg | mapcaption = Abhazija na kartě Kavkaza, na temnosinjih teritorijah govoritelji abhazskogo sut večinstvo. | family = * [[Kavkazske jezyky]] (?) ** [[Sěverokavkazske jezyky]] (?) *** [[Sěverozapadnokavkazske jezyky]] **** Abhazo-abazinska grupa ***** '''Abhazsky jezyk''' | iso1 = ab | iso2 = abk | iso3 = abk }} '''Abhazsky jezyk''' ({{Jezyky|ab|аԥсуа бызшәа}}) jest [[Sěverozapadnokavkazske jezyky|sěverozapadnokavkazsky jezyk]], ktory imaje okolo 190 tys. govoriteljev. Zajedno s [[Russky jezyk|russkym]] abhazsky jest jedin iz služebnyh jezykov nepriznanoj republiky [[Abhazija|Abhazije]], ktora formalno jest čest [[Gruzija|Gruzije]] ale nahodi se pod okupacijeju [[Rosija|Rosije]].<ref>Statija 6 Konstitucije. {{Cite web | url = https://parlamentra.org/upload/iblock/0c0/Конституция_Республики_Абхазия_2015_03_31_13_14_23_110.pdf | title = Конституция Републики Абхазия | website = Народное собрание. Парламент Республики Абхазия | date = 2014-04-30 | access-date = 2025-12-02 | language = ru}}</ref> Vslěd političnoj situacije tutoj jezyk dnešnjego dnja naleži k lěpje razvityh «malyh» [[Kavkazske jezyky|jezykov Kavkaza]], imaje odnositeljno vysoky prestiž i jest upotrěbjeny v presě, radiju, televiziji, literaturě i naučnyh dělah. Kromě Abhazije, sut takože govoritelji abhazskogo [[Rosija|Rosiji]] ([[Karačajevo-Čerkesija]], [[Stavropolsky kraj]]), v [[Gruzija|Gruziji]] ([[Adžarija]]), [[Turcija|Turciji]], [[Sirija|Siriji]], [[Jordanija|Jordaniji]] i [[Irak]]u. Iz pričin historije jezyka i regiona abhazsky sodrživaje mnogo elementov pozajetyh od [[Turečsky jezyk|turečskogo]], [[Gruzinsky jezyk|gruzinskogo]] i [[Russky jezyk|russkogo]] jezykov. Abhazsky jezyk imaje tri glavne dialekty: abžujsky (na ktorym jest osnovany literaturny jezyk), [[Bzybsky dialekt abhazskogo jezyka|bzybsky]] i sadzsky (v Turciji). Najbliže srodnym jezykom jest [[abazinsky jezyk]]. == Harakteristika == Abhazsky jezyk harakterizuje se nadobyčajno vysokoju kolikostju suglasok (58, v bzybskom dialektu daže 67) i nadobyčajno nizkoju kolikostju samoglasok. Sut samo dvě fonologično samobytne suglasky: otvorjena samoglaska /a/ i zakryta samoglaska /ǝ/. Obě mogut byti izgovorjene kako /e/, /i/, /o/ ili /u/, zavisno od leksikalnoj obsrědiny, ale razlika medžu tymi zvukami ne jest relevantna i ne igraje značnu rolju za razuměnje slov. Tipologično abhazsky jezyk jest polisintetičny i aglutinacijny. Gramatika harakterizuje se ergativnostju: zaměsto nominativa i akuzativa abhazsky imaje sistemu s nergativom i absolutivom, v ktoroj ergativ označaje podmet prěhodnogo glagola, a absolutiv označaje prědmet prěhodnogo glagola i podmet neprěhodnogo glagola. Dodatočno sut dva padeže: tvoriteljnik (instrumental) i adverbial. Časovanje glagolov jest neobyčno složeno. == Alfabet == {{Osnovny članok|Abhazsky alfabet}} V 1862 g. kavkazolog [[Pjotr Uslar]] stvoril prvu [[Kirilica|kiriličnu]] azbuku za abhazsky jezyk.<ref>{{Cite book | url = https://docs.yandex.ru/docs/view?url=ya-disk-public%3A%2F%2FSHEPIfcSUDm6N9cbTjDQq5EJ%2BxndFVeLnXUon%2BjQhPw%3D&name=Uslar_K_Etnografiya_Kavkaza_Jazykoznanie_Abkhazsky_jazyk_1862.pdf | first = Петр | last = Услар | title = Этнографія Кавказа. Языкознаніе. Абхазскій языкъ | place = Тифлисъ | year = 1862}}</ref> Versije tutoj azbuky, izměnjene medžu drugymi Myhajlom Zavadskym v 1887 g., Dmitrijem Gulia i Konstantinom Mačavariani v 1892 g. i Aleksejem Čočua v 1909 g., byli v upotrěbě do 1926 g., kogda v ramkah latinizacije [[Sovětsky sojuz|Sovětskogo sojuza]] byla vvedena versija [[Latinica|latinskogo alfabeta]], tako nazyvajema «Analitična ortografija» stvorjena Nikolajem Marrom. Zaměsto njej prostějši latinsky alfabet Nikolaja Jakovleva byla vvedena v 1928 g. V lětah 1938–1954 byl upotrěbjeny [[gruzinsky alfabet]], a v 1954 g. ponovno byla vvedena kiriličny alfabet, ktory od togo časa ješče několiko razov byl izměnjeny. Sučasny alfabet izgledaje tako: {| class="wikitable" | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[А (kirilica)|A а]]'''}} <br> {{MFA|a}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Б|Б б]]'''}} <br> {{MFA|b}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[В (kirilica)|В в]]'''}} <br> {{MFA|v}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Г (kirilica)|Г г]]'''}} <br> {{MFA|ɡ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Гь гь'''}} <br> {{MFA|ɡʲ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Гә гә'''}} <br> {{MFA|ɡʷ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ӷ|Ӷ ӷ]]'''}} <br> {{MFA|ʁ/ɣ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Ӷь ӷь'''}} <br> {{MFA|ʁʲ/ɣʲ}} |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Ӷә ӷә'''}} <br> {{MFA|ʁʷ/ɣʷ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Д|Д д]]'''}} <br> {{MFA|d}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Дә дә'''}} <br> {{MFA|dʷ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Е (kirilica)|Е е]]'''}} <br> {{MFA|a/ja}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ж|Ж ж]]'''}} <br> {{MFA|ʐ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Жь жь'''}} <br> {{MFA|ʒ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Жә жә'''}} <br> {{MFA|ʒʷ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[З|З з]]'''}} <br> {{MFA|z}} |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ӡ|Ӡ ӡ]]'''}} <br> {{MFA|d͡z}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Ӡә ӡә'''}} <br> {{MFA|d͡ʑʷ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[И|И и]]'''}} <br> {{MFA|j/jɨ/ɨj}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[К (kirilica)|К к]]'''}} <br> {{MFA|kʼ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Кь кь'''}} <br> {{MFA|kʼʲ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Кә кә'''}} <br> {{MFA|kʼʷ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Қ|Қ қ]]'''}} <br> {{MFA|kʰ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Қь қь'''}} <br> {{MFA|kʲʰ}} |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Қә қә'''}} <br> {{MFA|kʷʰ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ҟ|Ҟ ҟ]]'''}} <br> {{MFA|qʼ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Ҟь ҟь'''}} <br> {{MFA|qʼʲ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Ҟә ҟә'''}} <br> {{MFA|qʼʷ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Л|Л л]]'''}} <br> {{MFA|l}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[М (kirilica)|М м]]'''}} <br> {{MFA|m}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Н (kirilica)|Н н]]'''}} <br> {{MFA|n}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[О (kirilica)|О о]]'''}} <br> {{MFA|a/wa}} |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[П|П п]]'''}} <br> {{MFA|pʼ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ԥ|Ԥ ԥ]]'''}} <br> {{MFA|pʰ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Р (kirilica)|Р р]]'''}} <br> {{MFA|r}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[С (kirilica)|С с]]'''}} <br> {{MFA|s}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Т (kirilica)|Т т]]'''}} <br> {{MFA|tʼ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Тә тә'''}} <br> {{MFA|tʼʷ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ҭ|Ҭ ҭ]]'''}} <br> {{MFA|tʰ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Ҭә ҭә'''}} <br> {{MFA|tʷʰ}} |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[У (kirilica)|У у]]'''}} <br> {{MFA|w/wɨ/ɨw}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ф|Ф ф]]'''}} <br> {{MFA|f}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Х (kirilica)|Х х]]'''}} <br> {{MFA|x/χ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Хь хь'''}} <br> {{MFA|xʲ/χʲ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Хә хә'''}} <br> {{MFA|xʷ/χʷ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ҳ|Ҳ ҳ]]'''}} <br> {{MFA|ħ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Ҳә ҳә'''}} <br> {{MFA|ħʷ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ц|Ц ц]]'''}} <br> {{MFA|t͡sʰ}} |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Цә цә'''}} <br> {{MFA|t͡ɕʷʰ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ҵ|Ҵ ҵ]]'''}} <br> {{MFA|t͡sʼ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Ҵә ҵә'''}} <br> {{MFA|t͡ɕʼʷ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ч|Ч ч]]'''}} <br> {{MFA|t͡ʃʰ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ҷ|Ҷ ҷ]]'''}} <br> {{MFA|t͡ʃʼ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ҽ|Ҽ ҽ]]'''}} <br> {{MFA|t͡ʂʰ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ҿ|Ҿ ҿ]]'''}} <br> {{MFA|t͡ʂʼ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ш|Ш ш]]'''}} <br> {{MFA|ʂ}} |- | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Шь шь'''}} <br> {{MFA|ʃ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Шә шә'''}} <br> {{MFA|ʃʷ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ы|Ы ы]]'''}} <br> {{MFA|ɨ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ҩ|Ҩ ҩ]]'''}} <br> {{MFA|ɥ/ɥˤ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Џ|Џ џ]]'''}} <br> {{MFA|d͡ʐ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Џь џь'''}} <br> {{MFA|d͡ʒ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ь|Ь ь]]'''}} <br> {{MFA|ʲ}} | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ә|Ә ә]]'''}} <br> {{MFA|ʷ}} |} == Iztočniky == {{Iztočniky}} [[Kategorija:Abhazsky jezyk| ]] [[Kategorija:Kavkazske jezyky]] m02dl7a2p6cinyewe5slbn4j08xz55y Gorskomarijsky jezyk 0 936 46905 35107 2026-09-04T21:29:26Z IJzeren Jan 9 /* Pismennost */ linky 46905 wikitext text/x-wiki {{Kartka jezyk | name = Gorskomarijsky jezyk | nativename = <center>{{Jezyky|mrj|кырык мары йӹлмӹ}}</center> | image = Mari beginning of 20th century.png | imagecaption = Geografično razprostranjenje marijskyh jezykov na početku XX stolětja<ref>{{Cite journal |last1=Rantanen |first1=Timo |last2=Tolvanen |first2=Harri |last3=Roose |first3=Meeli |last4=Ylikoski |first4=Jussi |last5=Vesakoski |first5=Outi |date=2022-06-08 |title=Best practices for spatial language data harmonization, sharing and map creation—A case study of Uralic |journal=PLOS ONE |language=en |volume=17 |issue=6 |pages=e0269648 |doi=10.1371/journal.pone.0269648 |doi-access=free |bibcode=2022PLoSO..1769648R }}</ref><ref>{{-|Rantanen, Timo, Vesakoski, Outi, Ylikoski, Jussi, & Tolvanen, Harri. (2021). ''Geographical database of the Uralic languages'' (v1.0) [Data set]. Zenodo. https://doi.org/10.5281/zenodo.4784188}}</ref> | states = [[Rosija]] | speakers = 23 062 <ref name="perepis2010">{{Cite web |url=http://www.gks.ru/free_doc/new_site/population/demo/per-itog/tab6.xls |title=Prěpis-2010 |access-date=2012-01-14 |archive-date=2018-02-06 |archive-url=https://web.archive.org/web/20180206181745/http://www.gks.ru/free_doc/new_site/population/demo/per-itog/tab6.xls |url-status=live}}</ref> | date = 2010 | ref = | script = * [[kirilica]] ([[marijska pismennost]]) | official = * [[Rosija]] * [[Marij El]] | standards = | agency = Marijsky naučno-izslědovatelny institut jezyka, literatury i historije | iso1 = | iso3 = mrj | family = * [[Uralske jezyky]] ** [[Ugrofinske jezyky]] *** [[Finno-permske jezyky]] **** [[Marijsky jezyk]] }} '''Gorskomarijsky jezyk''' ({{Jezyky|mrj|кырык мары}}, {{-|IPA: [kyryk mary]}}), ili '''zapadnomarijsky jezyk''' — jezyk [[Gorske Marij|gorskih marijcev]], literaturny jezyk na osnově gorskogo narěčja [[Marijsky jezyk|marijskogo jezyka]]. Čislo nositeljev — 23,062 (prěpis 2010 goda). Jest razprostranjen v [[Gorskomarijsky okrug|Gorskomarijskom]], [[Jurinsky okrug|Jurinskom]] i [[Kilemarsky okrug|Kilemarskom]] okrugah [[Marij El]], a takože v [[Voskresensky okrug Nižegorodskoj oblasti|Voskresenskom okrugu]] [[Nižegorodska oblast|Nižegorodskoj oblasti]]. Na sěveru areala svojego razprostranjenja strěčaje se s [[Sěverozapadny marijsky jezyk|sěverozapadnym marijskym jezykom]], zajedno s ktorym zajmaje zapadne regiony razprostranjenja marijskyh jezykov. Gorskomarijsky jezyk, zajedno s [[Lukomarijsky jezyk|lukomarijskym]] i [[Russky jezyk|russkym jezykom]], jest jedin iz državnyh jezykov [[Marij El|Republiky Marij El]].<ref>{{Cite web | url= http://zakon.scli.ru/ru/legal_texts/legislation_RF/printable.php?do4=document&id4=98038fef-0484-4f00-b237-598aa4b6a27e | title = Закон Республики Марий Эл от 26 октября 1995 года № 290-III (ред. от 10.03.2011) «О языках в Республике Марий Эл»| archive-url = https://web.archive.org/web/20131211155054/http://zakon.scli.ru/ru/legal_texts/legislation_RF/printable.php?do4=document&id4=98038fef-0484-4f00-b237-598aa4b6a27e | archive-date = 2013-12-11}}</ref> Na gorskomarijskom jezyku izdavajut se gazety «{{Lang|mrj|Жерӓ}}» i «{{Lang|mrj|Йӓмдӹ ли!}}», literaturny žurnal «{{Lang|mrj|У сем}}», prědavaje Gorskomarijsko radio. Dane za prěpis 2020 goda o gorskomarijskom jezyku oddělno ne sut opublikovane — v tablicě Rosstata (Tom 5, Tablica 4) gorskomarijsky ne jest udělen oddělnym redkom. == Čislo nositeljev == Suglasno [[Prěpis-2002|Vserosijskomu prěpisu 2002 goda]], gorskomarijskym jezykom vladali: {| class="wikitable" |- ! Federalny okrug / Subjekt RF !! Čislennost v 2002 godu (% od obščej čislennosti) |- | Privolžsky FO, v tom čislě: || 26,012 (70.6 %) |- | [[Marij El]] || 18,056 (49 %) |- | [[Baškortostan]] || 3,381 (9.2 %) |- | [[Tatarstan]] || 1,226 (3.3 %) |- | [[Nižegorodska oblast]] || 1,341 (3.6 %) |- | Uralsky FO, v tom čislě: || 5,970 (16.2 %) |- | [[Sverdlovska oblast]] || 4,949 (13.4 %) |- | Centralny FO || 1,354 (3.7 %) |- | Siberijsky FO || 1,273 (3.5 %) |- | Južny FO || 1,176 (3.2 %) |- | Sěverozapadny FO || 558 (1.5 %) |- | Daljevozhodny FO || 479 (1.3 %) |- | '''VSEGO''' || 36,822 (100 %) |} Suglasno [[Prěpis-2010|Vserosijskomu prěpisu 2010 goda]], gorskomarijskym jezykom vladalo 23,062 ljudij.<ref name="perepis2010" /> == Dialekty == '''Gorsko narěčje''' — jezyk gorskih marijcev, razprostranjeny na pravom brěgu [[Volga|Volgy]]; na jego osnově jest sostavjen literaturny jezyk: * Jelasovsky govor — osnova literaturnogo jezyka, * Kuznecovsky govor, * Jemangašsky govor, * Vilovatovsky govor. '''Lesno narěčje''' — jezyk lesnyh marijcev, razprostranjeny na lěvom brěgu Volgy: * Kuzjminsky govor, * Kilemarsky govor, * Ardinsky govor, * Juksarsky govor. == Pismennost == Literaturny gorskomarijsky jezyk koristaje pismo na osnově russkoj [[Kirilica|kirilicy]]. Princip pisma jest fonetičny. Gorskomarijsky alfabet:<ref name = "enc-alph">{{Cite book | title = Энциклопедия Республики Марий Эл| chapter=Алфавит марийский |url = https://vivaldi.nlr.ru/bx000007813/view#page=222| location=Joškar-Ola |publisher=Marijsky NII jezyka, literatury i historii |year=2009 |pages=222 |isbn=978-5-94950-049-1}}</ref> {| style="font-size:1.4em; border-color:#000000; border-width:1px; border-style:solid; border-collapse:collapse; background-color:#F8F8EF; white-space: nowrap;" | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[А (kirilica)|А а]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ӓ|Ӓ ӓ]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Б|Б б]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[В (kirilica)|В в]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Г|Г г]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Д|Д д]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Е (kirilica)|Е е]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ё (kirilica)|Ё ё]]}} |- | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ж|Ж ж]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[З|З з]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[И|И и]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Й|Й й]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[К (kirilica)|К к]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Л|Л л]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[М (kirilica)|М м]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Н (kirilica)|Н н]]}} |- | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[О (kirilica)|О о]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ӧ|Ӧ ӧ]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[П|П п]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Р (kirilica)|Р р]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[С (kirilica)|С с]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Т (kirilica)|Т т]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[У (kirilica)|У у]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ӱ|Ӱ ӱ]]}} |- | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ф|Ф ф]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Х (kirilica)|Х х]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ц|Ц ц]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ч|Ч ч]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ш|Ш ш]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Щ|Щ щ]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ъ|Ъ ъ]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ы|Ы ы]]}} |- | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ӹ|Ӹ ӹ]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ь|Ь ь]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Э|Э э]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ю|Ю ю]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Я|Я я]]}} |} == Lingvistična harakteristika == === Fonetika i fonologija === Da by uslyšati zapis zvučanja gorskomarijskogo jezyka, [https://finugorbib.com/audio/aud_hill_mari.html natisnite tut]. Gorskomarijsky jezyk jest harakterizovany [[Vokalno suglasovanje|vokalnym suglasovanjem]] (sinharmonizmom), ktoro jest osobno polno razvito v gornom narěčju. I samoglasky, i suglasky poddavajut se tutoj harmonije. Ako v kakom-libo slogu sut zadnje samoglasky {{-|''а'', ''о'', ''у''}} ili {{-|''ӹ''}}, to v naslědnyh slogah mogut byti toliko tute samoglasky (pomimo {{-|''э''}} и {{-|''и''}}). Ako že v kakom-libo slogu sut prědnje samoglasky {{-|''ä'', ''ö'', ''ÿ''}} ili {{-|ӹ}}, to v naslědnyh slogah mogut byti toliko tute prědnje samoglasky (osim {{-|''э''}} i {{-|''и''}}). V slogah s prědnjymi samoglaskami suglasky (pomimo {{-|''ль''}} i {{-|''нь''}}, ktore sut vsegda mekke) zvučet polumekkymi.<ref>{{Cite web |title=Literaturna enciklopedija. T. 6 |url=http://feb-web.ru/feb/litenc/encyclop/le6/le6-7981.htm |location=Moskva |access-date=2014-09-12 |archive-date=2014-09-12 |archive-url=https://web.archive.org/web/20140912204208/http://feb-web.ru/feb/litenc/encyclop/le6/le6-7981.htm |url-status=live}}</ref> == Iztočniky == {{Iztočniky}} == Literatura == * {{Cite book |last=Albinsky |first=A. D. |title=Čeremisska gramatika |location=Kazanj |publisher=Izdatelstvo Kazanskogo universiteta |year=1837 |pages=248 |url=https://rusneb.ru/catalog/001021_000070_1/}} * {{Cite book |last=Kovedjaeva |first=Je. I. |chapter=Gorskomarijsky variant literaturnogo marijskogo jezyka |title=Jezyky mira: Uralske jezyky |location=M. |year=1993 |pages=164—173}} * {{Cite book |last=Savatkova |first=A. A. |title=Slovnik gorskogo narěčja marijskogo jezyka |location=Joškar-Ola |year=1981}} * {{Cite book |last=Juadarov |first=K. G. |title=Gorskomarijsky jezyk: učebnoje posobije dlja učiteljev rodnogo jezyka, studentov |location=Joškar-Ola |year=1997}} * {{Cite book |last1=Saarinen |first1=Sirkka |editor1-last=Bakró-Nagy |editor1-first=Marianne |editor2-last=Laakso |editor2-first=Johanna |editor3-last=Skribnik |editor3-first=Elena |title=The Oxford Guide to the Uralic Languages |year=2022 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-876766-4 |chapter=Mari}} == Vněšnje linky == * [https://postnauka.ru/longreads/155718 Gorskomarijsky jezyk: Jezyk gorskih Marij s oboh brěgov Volgy] {{Uralske jezyky}} [[Kategorija:Uralske jezyky]] [[Kategorija:Marijsky jezyk]] {{Prěvod|ru|Горномарийский язык}} {{Prěvod|en|Hill Mari language}} {{Pravopis prověrjeny}} subg0px2sm79gfbrue9xf7s89jq6jac Lukomarijsky jezyk 0 1271 46906 35326 2026-09-04T21:34:27Z IJzeren Jan 9 /* Pismennost */ linky na bukvy 46906 wikitext text/x-wiki {{Kartka jezyk | name = Lukomarijsky jezyk | nativename = <center>{{Jezyky|mhr|олык марий йылме}}</center> | image = Mari beginning of 20th century.png | imagecaption = Geografično razprostranjenje marijskyh jezykov v načelu XX stolětja<ref>{{Cite journal |last1=Rantanen |first1=Timo |last2=Tolvanen |first2=Harri |last3=Roose |first3=Meeli |last4=Ylikoski |first4=Jussi |last5=Vesakoski |first5=Outi |date=2022-06-08 |title=Best practices for spatial language data harmonization, sharing and map creation—A case study of Uralic |journal=PLOS ONE |language=en |volume=17 |issue=6 |pages=e0269648 |doi=10.1371/journal.pone.0269648 |doi-access=free |bibcode=2022PLoSO..1769648R }}</ref><ref>Rantanen, Timo, Vesakoski, Outi, Ylikoski, Jussi, & Tolvanen, Harri. (2021). ''Geographical database of the Uralic languages'' (v1.0) [Data set]. Zenodo. https://doi.org/10.5281/zenodo.4784188</ref> | states = [[Rosija]] | speakers = 258 722 | date = 2020 | ref = <ref name="rosstat2020">{{Cite web |url=https://rosstat.gov.ru/storage/mediabank/Tom5_tab4_VPN-2020.xlsx |title=Vserossijskaja perepis' 2020 goda. Tablica 4. |access-date=2023-04-07 |archive-date=2023-03-26 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230326024701/https://rosstat.gov.ru/storage/mediabank/Tom5_tab4_VPN-2020.xlsx |url-status=live}}</ref> | script = * [[kirilica]] ([[marijska pismennost]]) | official = * [[Rosija]] * [[Marij El]] | standards = | agency = Marijsky naučno-izslědovatelny institut jezyka, literatury i historii | iso1 = | iso3 = mhr | family = * [[Uralske jezyky]] ** [[Ugrofinske jezyky]] *** [[Finno-permske jezyky]] **** [[Marijsky jezyk]] }} '''Lukomarijsky jezyk''' ({{Jezyky|mhr|олык марий}}, {{-|IPA: [olyk marij]}}), ili '''luko-iztočny marijsky jezyk''' — jedna iz standardizovanyh kniževnyh norm [[Marijsky jezyk|marijskogo jezyka]], ktoru koristajut [[Luko-iztočni marijci|luko-iztočni Marijci]] (v osnovnom v evropejskoj česti Rosije). Lukomarijsky jezyk, zajedno s [[Gorskomarijsky jezyk|gorskomarijskym]] i [[Russky jezyk|russkym jezykom]], jest državny jezyk v [[Marij El|Respublikě Marij El]] Rossijskoj Federacije. Čislo nositeljev na 2020 god — 258 722 ljudij<ref name="rosstat2020" />; suglasno prěpisu 2010 goda, govoriteljev bylo 365 127.<ref>{{Cite web |url=https://gks.ru/free_doc/new_site/perepis2010/croc/Documents/Vol4/pub-04-05.xlsx |title=Vserossijskaja perepis' 2010 goda |access-date=2023-04-07 |archive-date=2023-03-25 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230325092023/https://gks.ru/free_doc/new_site/perepis2010/croc/Documents/Vol4/pub-04-05.xlsx |url-status=live}}</ref> == Pismennost == Marijska pismennost na osnově [[Kirilica|kirilicy]] povstala v drugoj polovině XVIII stolětja. Nyněšny alfabet (s někotorymi izměnami) koristaje se od 1870-h godov. V nyněšnem vidě lukomarijsky alfabet polučil svojě okončatelnoje sostavjenje na sověščanju učiteljev, rabotnikov Obkoma VKP(b), Narkomprosa MASSR, Marijskogo Naučno-izslědovatelnogo Instituta, Marijskogo Pedinstituta, marijskyh gazet, Učredgiza, s učastijem predsědatelja Narkomprosa RSFSR U. T. Kontjukova i prědstavitelja Centralnogo Naučno-izslědovatelnogo Instituta neruskyh škol professora F. F. Sovetkinа, provedenogo s 7 marta po 20 marta 1938 goda. Okončatelnoje oformljenje projekta luko-vozodnogo marijskogo jezyka bylo proizvedeno {{LatCyr|Ivan Filimonovič Andrejev|Ивановым И. Ф.|Ivanovym I. F.|1}}, {{LatCyr|Grigorij Semenovič Ivanov|Ивановым Г. С.|Ivanovym G. S.|1}}, Kontjukovym U. T., professorom Sovetkinym F. F.<ref>Projekt alfavitov i orfografij marijskyh jezykov. — Joškar-Ola: Margosizdat, 1938. — 30 s.</ref> Lukomarijsky alfabet:<ref>{{Cite book |title=Alfabet marijsky |location=Joškar-Ola |publisher=Marijsky NII jezyka, literatury i historii |year=2009 |pages=222 |isbn=978-5-94950-049-1}}</ref> {| style="font-size:1.4em; border-color:#000000; border-width:1px; border-style:solid; border-collapse:collapse; background-color:#F8F8EF; white-space: nowrap;" | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[А (kirilica)|А а]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Б|Б б]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[В (kirilica)|В в]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Г|Г г]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Д|Д д]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Е (kirilica)|Е е]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ё (kirilica)|Ё ё]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ж|Ж ж]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[З|З з]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[И|И и]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Й|Й й]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[К (kirilica)|К к]]}} |- | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Л|Л л]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[М (kirilica)|М м]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Н (kirilica)|Н н]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ҥ|Ҥ ҥ]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[О (kirilica)|О о]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ӧ|Ӧ ӧ]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[П|П п]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Р (kirilica)|Р р]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[С (kirilica)|С с]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Т (kirilica)|Т т]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[У (kirilica)|У у]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ӱ|Ӱ ӱ]]}} |- | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ф|Ф ф]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Х (kirilica)|Х х]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ц|Ц ц]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ч|Ч ч]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ш|Ш ш]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Щ|Щ щ]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ъ|Ъ ъ]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ы|Ы ы]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ь|Ь ь]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Э|Э э]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ю|Ю ю]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Я|Я я]]}} |} == Lingvistična harakteristika == === Fonetika i fonologija === Da by uslyšati zapis zvučanja lukomarijskogo jezyka, [https://finugorbib.com/audio/aud_meadow_mari.html natisnite tut]. ==== Samoglasky<ref name=":0">{{Cite book |last=Zorina |first=Z. G. |title=Marijsky jezyk dlja vsih |location=Joškar-Ola |publisher=Marijskoje knižnoje izdatelstvo |year=1990 |pages=224}}</ref> ==== Otličiteljnoju osobennostju marijskyh samoglasok jest nenaprjažonnost artikulacije. Aktivne organy rěči pri izgovorjenju samoglasok sut naprjažone mnogo slabějše, neželi pri artikulaciji ruskyh samoglasok. Marijske samoglasky sut odnorodni po kačestvu: v nih polnostju odsutstvuje [[diftong]]izacija. Bezudarně samoglasky ne [[Redukcija (lingvistika)|redukujut se]], osim položenij v absolutnom ishodu slova. {| class="wikitable" style="text-align:center" |- ! colspan="2" | [[Samoglasky prědnjogo reda|Prědnji red]] ! colspan="2" | [[Samoglasky zadnjogo reda|Zadnji red]] |- | [[Labializacija|Ogubjene]] || Neogubjene || Ogubjene || Neogubjene |- | {{-|IPA: /y/}} || {{-|IPA: /i/}} || {{-|IPA: /ə̃/}} '''ы''' || {{-|IPA: /i/}} '''и''' |- | {{-|IPA: /ø/}} || {{-|IPA: /e/}} || {{-|IPA: /a/}} || {{-|IPA: /o/}} |} ==== Suglasky<ref name=":0" /> ==== Tvjorde suglasky v marijskom jezyku nikogda ne smekčajut se prěd samoglasnymi prědnjogo reda: ''tele'' {{-|IPA: /téle/}} «zima», ''tide'' {{-|IPA: /tíde/}} «tutoj». V marijskom jezyku sut 4 mekke suglasky: {{-|IPA: /tɕ, lʲ, ɲ, j/}}. {| class="wikitable" |+ Suglasne zvuky lukomarijskogo jezyka ! colspan="2" | ! [[Gubne suglasky|Gubne]] ! [[Zubne suglasky|Zubne]] ! [[Palatalne suglasky|Palatalne]] ! [[Zadnjejezyčne suglasky|Zadnjejezyčne]] |- ! rowspan="3" | [[Eksplozivne suglasky|Eksplozivne]] ! rowspan="2" | [[Vzryvne suglasky|Vzryvne]] ! Šumne | п {{-|IPA: /p/}} б {{-|IPA: /b/}} || т {{-|IPA: /t/}} д {{-|IPA: /d/}} || || к {{-|IPA: /k/}} г {{-|IPA: /ɡ/}} |- ! Sonanty | м {{-|IPA: /m/}} || н {{-|IPA: /n/}} || нь {{-|IPA: /ɲ/}} || ҥ {{-|IPA: /ŋ/}} |- ! colspan="2" | [[Afrikaty]] | || ц {{-|IPA: /ts/}} ч {{-|IPA: /tɕ/}} || || |- ! rowspan="2" | [[Frikativne suglasky|Frikativne]] ! Šumne | || с {{-|IPA: /s/}} з {{-|IPA: /z/}} ш {{-|IPA: /ʃ/}} ж {{-|IPA: /ʒ/}} || || х {{-|IPA: /x/}} |- ! Sonanty | || л {{-|IPA: /l/}} || ль {{-|IPA: /lʲ/}} й {{-|IPA: /j/}} || |- ! colspan="2" | [[Rotične suglasky|Rotične]] | || р {{-|IPA: /r/}} || || |} === Vokalično suglasovanje === [[Vokalično suglasovanje|Harmonija samoglasok]] jest takovo javljenje, pri ktorom samoglasne zvuky [[sufiks]]ov i okončanij [[Asimilacija (lingvistika)|asimilirujut se]] samoglasnymi [[Korenj (gramatika)|korenja]]. ==== Vokalična harmonija po ogubljenosti ==== Ako udarjenje padaje na ogubljenu samoglasku {{-|IPA: /y, ø, u, o/}}, to konečna samoglaska v slově takože musi byti ogubljena: ''kütu'' {{-|IPA: /kütǘ/}} «stado» — ''kütüşto'' {{-|IPA: /kütǘštö/}} «v stadě». Ako udarjenje padaje na neogubljenu samoglasku {{-|IPA: /i, e, a, ə/}}, to na koncu slova vystupaje neogubljena samoglaska {{-|IPA: /e/}}: ''kid'' {{-|IPA: /kit/}} «ruka» — ''kidyşte'' {{-|IPA: /kidə̃šte/}} «v ruky». ==== Vokalična harmonija po redu ==== Ako v pervom slogu slova stoit samoglaska prědnjogo reda {{-|IPA: /i, e, y, ø/}}, to v naslědnyh slogah takože musi byti samoglasky prědnjogo reda: ''küzo'' {{-|IPA: /kǘzö/}} «nož», ''imne'' {{-|IPA: /imɲe/}} «konj». Ako v pervom slogu stoit samoglaska zadnjogo reda {{-|IPA: /u, o, ə̃, a/}}, to samoglasky drugyh slogov muse byti takože zadnjogo reda: ''agur'' {{-|IPA: /agur/}} «vodovorot» — ''agurәşto'' {{-|IPA: /agúrəšto/}} «v vodovortě». === Udarjenje === [[Udarjenje]] v marijskom jezyku jest raznoměstno, to jest v odnih slovah padaje na prvy slog, v drugyh — na vtory i t. d.: ''ava'' {{-|IPA: /avá/}} «mati», ''muro'' {{-|IPA: /múro/}} «pěsnj». V rěči ne vsi slova sut udareny. Udarjenje ne padaje na [[poslělog]]y, kako ''gyç'' «iz», ''dene'' «s», ''deke'' «k», ''deč'' «od»: ''port gyç'' {{-|IPA: /pört gə̃č/}} «iz doma», ''muro dene'' {{-|IPA: /múro dene/}} «s pěsnjeju». Pri [[Slovotvorjenje|slovotvorjenju]] i [[Sklonenije (lingvistika)|sklonjenji]] udarjenje može prěmješčati se s odnogo sloga na drugy: ''ola'' {{-|IPA: /olá/}} «grad» — ''olana'' {{-|IPA: /olaná/}} «naš grad». == Iztočniky == {{Iztočniky}} == Literatura == * {{Cite book |last=Zorina |first=Z. G. |title=Marijsky jezyk dlja vsih |location=Joškar-Ola |publisher=Marijskoje knižnoje izdatelstvo |year=1990 |pages=224}} * {{Cite book |last=Riese |first=Timothy |last2=Bradley |first2=Jeremy |last3=Yefremova |first3=Tatiana |title=Mari: An Essential Grammar for International Learners |location=Vienna |publisher=University of Vienna |year=2022 |url=https://mari-language.univie.ac.at/grammar.php}} == Vněšnje linky == * [http://www.kmatsum.info/mari/eng/ Sajt Kadzuto Macumury o marijskom jezyku] * [http://www.marlamuter.org/ Elektronny marijske slovniky, marijska gramatika] * [http://fulr.karelia.ru/cgi-bin/flib/view.cgi?id=46 Elektronna kolekcija izdanij na marijskom jezyku] {{Prěvod|ru|Луговомарийский язык}} {{Prěvod|en|Meadow Mari language}} {{Uralske jezyky}} [[Kategorija:Uralske jezyky]] [[Kategorija:Marijsky jezyk]] sdmnb75krnmvm63h2tqdoo32egc9jaq Sěverozapadny marijsky jezyk 0 1806 46907 35674 2026-09-04T21:39:08Z IJzeren Jan 9 /* Sěverozapadnomarijsky alfabet */ linky na bukvy 46907 wikitext text/x-wiki {{Kartka jezyk | name = Sěverozapadny marijsky jezyk | nativename = <center>'''sev-zap. mar.:''' ''йөтнӫмӓл-кӓсвел маре йӹлмӹ''</center> | image = Mari beginning of 20th century.png | imagecaption = Geografično razprostranjenje marijskyh jezykov na početku XX stolětja<ref>{{Cite journal |last1=Rantanen |first1=Timo |last2=Tolvanen |first2=Harri |last3=Roose |first3=Meeli |last4=Ylikoski |first4=Jussi |last5=Vesakoski |first5=Outi |date=2022-06-08 |title=Best practices for spatial language data harmonization, sharing and map creation—A case study of Uralic |journal=PLOS ONE |language=en |volume=17 |issue=6 |pages=e0269648 |doi=10.1371/journal.pone.0269648 |doi-access=free |bibcode=2022PLoSO..1769648R }}</ref><ref>{{-|Rantanen, Timo, Vesakoski, Outi, Ylikoski, Jussi, & Tolvanen, Harri. (2021). ''Geographical database of the Uralic languages'' (v1.0) [Data set]. Zenodo. https://doi.org/10.5281/zenodo.4784188}}</ref> | states = [[Rosija]] | regions = [[Kirovska oblast]], [[Nižegorodska oblast]], [[Marij El]] | speakers = okolo 7 000 | date = 2010 | ref = <ref name="suri">{{Cite web |url=http://www.suri.ee/r/mari/erik/infsr3112.html |title=Эрик Юзыкайн. Некоторые аспекты информационной среды марийцев. Suri.ee |access-date=2020-01-14 |archive-date=2016-04-05 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160405122912/http://www.suri.ee/r/mari/erik/infsr3112.html |url-status=live }}</ref> | script = * [[kirilica]] ([[marijska pismennost]]) | official = | standards = | agency = | iso1 = nema | iso3 = | family = * [[Uralske jezyky]] ** [[Ugrofinske jezyky]] *** [[Finno-permske jezyky]] **** [[Marijsky jezyk]] ***** [[Gorskomarijsky jezyk]] }} '''Sěverozapadny marijsky jezyk''' (''Sěverozapadno (větlužsko) narěčje marijskogo jezyka''; '''sěv.-zap. mar.:''' ''йөтнӫмӓл-кӓсвел маре йӹлмӹ'') — jezyk [[Sěverozapadne marijci|sěverozapadnyh marijcev]], pisemny jezyk na osnově sěverozapadnogo narěčja [[Marijsky jezyk|marijskogo jezyka]]. Jest razprostranjeny v [[Jaransk okrug|Jaranskom]], [[Tužinsky okrug|Tužinskom]], [[Kiknursky okrug|Kiknurskom]], [[Sančursky okrug|Sančurskom]] okrugah [[Kirovska oblast|Kirovskoj oblasti]], [[Tonšajevsky okrug|Tonšajevskom]], [[Šarangsky okrug|Šarangskom]] i [[Tonkinsky okrug|Tonkinskom]] okrugah [[Nižegorodska oblast|Nižegorodskoj oblasti]], Jaranski govor jest takože razprostraněny na sěverě [[Kilemarsky okrug|Kilemarskogo]] i [[Medvedevsky okrug|Medvedevskogo]] okrugov [[Marij El|Republiky Marij El]]. Ni v jednom iz subjektov [[Rosija|Rosijskoj Federacije]] ne imaje statusa oficijalnogo jezyka. Zajedno s [[Gorskomarijsky jezyk|gorskomarijskym jezykom]] zajimaje zapadne regiony razprostranjenja marijskyh jezykov. Sěverozapadny marijsky jezyk ovladaje něktorymi črtami kako [[Gorskomarijsky jezyk|gorskogo]], tako i [[Lukomarijsky jezyk|luko-iztočnogo]] marijskyh jezykov. Obče priznaky s luko-iztočnym marijskym jezykom: cokanje, labialna harmonija, sovpadanje mnogyh morfologičnyh form značnoj kolikosti slov. S gorskomarijskym — prisutnost fonem ӓ, ӹ, palatalna harmonija, podobnost v morfologije, udarjenje.<ref name = "ERME">{{Cite book |title=Enciklopedija Respubliky Marij El |pages=337—338 |chapter=Dialekty marijskogo jezyka}}</ref> Sěverozapadne marijci imajut oprěděljene trudnosti v razuměnju nositeljev dvoh drugyh marijskyh jezykov. Do poslědnogo časa tute trudnosti otegčali se ješče i tym, že bez obzira na večšu podobnost i genetično rodstvo sěverozapadnogo narěčja s gorskym, nositeljev sěverozapadnogo narěčja sut učili luko-iztočnomu literaturnomu jezyku.<ref name="suri" /> == Čislo nositeljev == Čislo nositeljev — okolo 7 000 ljudij. Točnu cifru nazvati nemoožno vslěd togo, že v času [[Prěpis-2010|vserosijskyh prěpisov]] sěverozapadny jezyk byl uvažany v sostavu lukomarijskogo ili prosto marijskogo jezyka. Priblizno čislo govoriteljev izvodi se iz občego čisla sěverozapadnyh marijcev 15 000 ljudij (po prěpisu 2010 goda)<ref>{{Cite web | url=http://www.gks.ru/free_doc/new_site/perepis2010/perepis_itogi1612.htm |title=Официальный сайт Всероссийской переписи населения 2010 года. Информационные материалы об окончательных итогах Всероссийской переписи населения 2010 года |access-date=2018-05-14 |archive-date=2019-01-07 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190107082613/http://www.gks.ru/free_doc/new_site/perepis2010/perepis_itogi1612.htm%20 |url-status=live}}</ref> i procenta vladanija marijskym jezykom medžu njimi — 58,5 % v 2002 godu. == Historija izučanja == Prve proby iztvoriti literaturne teksty za marijcev, naseljajučih Srědnje Povetlužje, prědprijimali se ješče v {{-|XVIII stolětju}}. S tutoj rabotoju svezana dějnost [[Nižegorodska duhovna seminarija|Nižegorodskoj duhovnoj seminarije]], osnovanoj v 1721 godu. Po mněnju N. I. Isanbaeva, 5-jezyčny slovnik Damaskina, izdany v to vrěme, jest sostavjen «v osnovně na materialu gorskogo i sěverozapadnogo narěčij marijskogo jezyka». Jednakože, libokakoj analizy vsih narěčij i vydělenja srěd nih oddělnogo sěverozapadnogo v to vrěme ne bylo. Izvěstny ugrofinověd {{LatCyr|Mihhel Veske|Михкель Веске|1}} byl prvym, kdo jest sravnil rěč Marijcev v raznyh regionah jih obyvanija. V čas svojej ekspedicije k jaranskim Marijcam v 1888 godu, on jest u dělil jihny jezyk v oddělny govor v sostavu gorskogo (zapadnogo) narěčja v protipoložnost lukovomu (iztočnomu). Prvym, kdo jest prědložil uděliti jezyk sěverozapadnyh Marijcev v odděljny dialekt, odličny kako od jezyka gorskih, tako i lukovih Marijcev, byl {{LatCyr|V. A. Muhin|В. А. Мухин|1}}. Po rezuljtatu lingvističnoj ekspedicije 1934 goda on jest dopustil možlivost mněvati jego oddělnym sančursko-jaranskym (sěverogorsko-marijskym) dialektom. Pozicija sěverozapadnogo narěčja kako otděljnogo, četvrtogo narěčja marijskogo jezyka byla okončatelno obosnovna na materialah Dialektologičeskoj ekspediciji [[Marijsky institut jezyka, literatury i istorii|MarNIIJaLI]] 1958 goda {{LatCyr|L. P. Gruzova|Л. П. Грузовa|1}} i {{LatCyr|I. S. Galkina|И. С. Галкина|1}}.<ref>Galkin I. S., Gruzov L. P. Někotore rezuljtaty dialektologičeskoj ekspediciji MarNII 1958 goda // Trudy MarNII.— Vyp. XIII.— Joškar-Ola, 1960.— S. 191.</ref> 9 aprělja 2019 goda byla registrovana zajavka {{LatCyr|A. V. Solomina|А. В. Соломинa|1}} (v sotrudničestve s sotrudnikom [[Marijsky institut jezyka, literatury i historii|MarNIIJaLI]] {{LatCyr|A. V. Čemyševym|А. В. Чемышевым|1}}) na prisvoenije jezyku koda '''jmy''' standarta [[ISO 639|ISO 639-3]] [[Meždunarodnaja organizacija po standartizaciji|Meždunarodnoj organizaciji po standartizaciji]]. Jednakože 23 janvarja 2020 goda prisvoenije koda bylo priznano necěleso obraznym.<ref>{{Cite web |url=https://iso639-3.sil.org/request/2019-001 |title=Change Request Documentation: 2019-001. ISO 639-3 |access-date=2020-02-01 |archive-date=2020-02-01 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200201105020/https://iso639-3.sil.org/request/2019-001 |url-status=live}}</ref> === Izslědovateli jezyka === * {{LatCyr|Gennadij Matvejevič Tužarov|Геннадиj Матвеjевич Тужаров|1}} * {{LatCyr|Ivan Grigorjevič Ivanov|Иван Григорjевич Иванов|1}} * {{LatCyr|Andrej Aleksejevič Utjatin|Андреj Алексеjевич Утятин|1}} * {{LatCyr|Jelena Mihajlovna Andrianova|Jeлена Михаjловна Андрианова|1}} == Pismennost == === Sěverozapadnomarijsky alfabet === Jezyk imaje status pisemnogo od izdavanja v 1995 godu prvoj eksperimentalnoj knigy — «{{-|Маре букварь}}». V nej byl izkoristany kiriličny alfabet s vklučenjem vsih bukv kako luko-iztočnogo marijskogo, tako i gorskomarijskogo jezykov suglasno nalichnosty fonem oboh jezykov. Za dva samozvučne zvuky, otsutstvujuče v drugyh marijskyh literaturnyh normah, byli koristovane bukvy {{-|ẙ, ӱ̊.}} V nastoječe vrěme koristaje se alfabet s dopolniteljnymi bukvami {{-|ө, ӫ.}}<ref>{{Cite web | url=http://rus.paratype.ru/language-chapter/m#mari-high |title= Марийский язык. Языки - Справочник ParaType |access-date=2019-04-21 |archive-date=2019-07-22 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190722235816/http://rus.paratype.ru/language-chapter/m#mari-high}}</ref> {| style="font-size:1.4em; border-color:#000000; border-width:1px; border-style:solid; border-collapse:collapse; background-color:#F8F8EF; white-space: nowrap;" | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[А (kirilica)|А а]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ӓ|Ӓ ӓ]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Б|Б б]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[В (kirilica)|В в]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Г|Г г]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Д|Д д]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Е (kirilica)|Е е]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ё (kirilica)|Ё ё]]}} |- | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ж|Ж ж]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[З|З з]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[И|И и]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Й|Й й]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[К (kirilica)|К к]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Л|Л л]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[М (kirilica)|М м]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Н (kirilica)|Н н]]}} |- | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ҥ|Ҥ ҥ]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[О (kirilica)|О о]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ӧ|Ӧ ӧ]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ө|Ө ө]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ӫ|Ӫ ӫ]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[П|П п]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Р (kirilica)|Р р]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[С (kirilica)|С с]]}} |- | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Т (kirilica)|Т т]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[У (kirilica)|У у]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ӱ|Ӱ ӱ]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ф|Ф ф]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Х (kirilica)|Х х]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ц|Ц ц]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ч|Ч ч]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ш|Ш ш]]}} |- | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Щ|Щ щ]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ъ|Ъ ъ]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ы|Ы ы]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ӹ|Ӹ ӹ]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ь|Ь ь]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Э|Э э]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Ю|Ю ю]]}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|[[Я|Я я]]}} |} Od 2022 goda v [[Jaransk]]u izdavaje se měsečna informacijna gazeta «{{-|Иркӓс}}» (''Utrom i večerom'') s materialami na russkom i sěverozapadnom marijskom jezykah. == Lingvistična harakteristika == === Fonetika i fonologija === Sěverozapadny marijsky jest harakterizovany največšim čislom samoglasok v marijskom jezyku — 12:<ref name = "ERME" /> prědnjogo reda — ''{{-|и, э, ӧ, ӓ, ӱ, ӫ, ӹ}}'', zadnjogo reda — ''{{-|а, о, у, ө, ы}}''. Konsonantizm jest prědstavjen bilabialnjymi suglaskami — ''{{-|п, в, м}}'', prědnjejezyčnymi — ''{{-|л, р, д, з, т, ц, н, с, ш, ж}}'', srědnjejezyčnymi — ''{{-|нь, ль, й, ть}}'', zadnjejezyčnymi — ''{{-|к, ҥ, г}}''. V ruskyh pozajetjah pozdnjego vrěmeni vstřečajut se — ''{{-|ф, х, б, ч}}''.<ref>Основы финно-угорского языкознания (марийский, пермские и угорские языки).— М., 1976.— С. 14.</ref> V govorah sěverozapadnogo marijskogo jezyka nabljudaje se kako palataljno-velarna, tako i labialna [[Vokalično suglasovanje|harmonija samoglasok]]. Slovesno udarjenje padaje v osnovnom na prědposednji slog, kako i v [[Gorskomarijsky jezyk|gorskomarijskom jezyku]]. === Morfologija === ==== Zaimennik ==== * Osobne: ''{{-|мӹнь}}'' «ja», ''{{-|тӹнь}}'' «ty», ''{{-|тӱдӧ}}'' «on», ''{{-|ме}}'' «my», ''{{-|те}}'' «vy», ''{{-|нӱнӧ}}'' «oni»; * Ukazateljne: ''{{-|тедӹ}}'' «tutoj», ''{{-|сӓдӹ}}'' «toj», ''{{-|тенӓрӹ}}'' «toliko»; * Pytajuče: ''{{-|кӱ}}'' «kdo», ''{{-|ма}}'' «čto»; * Oprěděljateljne: ''{{-|весӹ}}'' «drugy», ''{{-|кӓжнӹ}}'' «každy», ''{{-|цӹлӓ}}'' «vse», ''{{-|шке}}'' «sam, svoj». ==== Imennik ==== Imennik v sěverozapadnom marijskom jezyku, kako i v literaturnom marijskom jezyku, jest harakterizovany slědujučimi priznakamy: imaje formy čisla, izměnjaje se po padežah, može byti odformovanym privlastniteljnymi sufiksami, oprěděljajemym pridavnikami, pričestjami, ukazateljnymi i oprěděljaučmi zaimennikamy, a takože čislovnikami; v oprěděljenyh uslovjah koristaje se v kombinacijeju s poslělogami, može izpolnjati funkciju libokakogo člena rěčenja. ==== Pridavnik ==== Po svojemu značeniju i gramatičnym priznakam pridavniky dělet se na kakostne i odnositelne. Privlastnitelne pridavniky odsutstvujut. Za izraženje vlastnosti predmeta, fakta, javjenja licu ili drugomu neoduševlenomu prědmetu koristajut se imenniki či v formě nominativa, ili v formě genitiva. Napriměr: ''{{-|шкал шур}}'' «kravi rog»; ''{{-|пи пац}}'' «psi hvost», ''{{-|ӓтӓмӹн пӧртшӧ}}'' «otči dom». ==== Čislovnik ==== {| class="wikitable" ! ! style="width:140px" |Kvantitativne kratke ! style="width:140px" |Kvantitativne polne ! style="width:140px" |Redove |- !1 |{{-|''ик''}} |{{-|''иктӹ, иктӹт''}} |{{-|''пре, первей''}} |- !2 |{{-|''кок''}} |{{-|''коктыт''}} |{{-|''вес, весӹ, торой''}} |- !3 |{{-|''көм''}} |{{-|''көмөт''}} |{{-|''көмшо''}} |- !4 |{{-|''нӹл''}} |{{-|''нӹлӹт''}} |{{-|''нӹлӹмшӹ''}} |- !5 |{{-|''вӹц''}} |{{-|''вӹзӹт''}} |{{-|''вӹзӹмшӹ''}} |- !6 |{{-|''кут''}} |{{-|''кудыт''}} |{{-|''кудымшо''}} |- !7 |{{-|''шӹм''}} |{{-|''шӹмӹт''}} |{{-|''шӹмшӹ''}} |- !8 |{{-|''кӓнтӓҥӹш''}} |{{-|''кӓнтӓҥӹшӹ''}} |{{-|''кӓнтӓҥӹмшӹ, кӓнтӓҥӹшӹмшӹ''}} |- !9 |{{-|''интиҥӹш''}} |{{-|''интиҥӹшӹ''}} |{{-|''интиҥӹмшӹ, интиҥӹшӹмшӹ''}} |- !10 |{{-|''лу''}} |{{-|''—''}} |{{-|''лумшо''}} |- !11 |{{-|''латик''}} |{{-|''латиктӹ, латиктӹт''}} |{{-|''?''}} |- !12 |{{-|''латкок''}} |{{-|''латкоктыт''}} |{{-|''латкоктымшо, латкоктытымшо''}} |- !13 |{{-|''латкөм''}} |{{-|''латкөмөт''}} |{{-|''латкөмшо''}} |- !14 |{{-|''латнӹл''}} |{{-|''латнӹлӹт''}} |{{-|''латнӹлӹмшӹ''}} |- !15 |{{-|''латвӹц''}} |{{-|''латвӹзӹт, луцко''}} |{{-|''латвӹзӹмшӹ''}} |- !16 |{{-|''латкут''}} |{{-|''латкудыт''}} |{{-|''латкудымшо''}} |- !17 |{{-|''латшӹм''}} |{{-|''латшӹмӹт''}} |{{-|''латшӹмшӹ''}} |- !18 |{{-|''латкӓнтӓҥӹш''}} |{{-|''латкӓнтӓҥӹшӹ''}} |{{-|''латкӓнтӓҥӹмшӹ, латкӓнтӓҥӹшӹмшӹ''}} |- !19 |{{-|''латинтиҥӹш''}} |{{-|''латинтиҥӹшӹ''}} |{{-|''латинтиҥӹмшӹ, латинтиҥӹшӹмшӹ''}} |- !20 |{{-|''коло''}} |{{-|''?''}} |{{-|''?''}} |- !21 |{{-|''коло ик''}} |{{-|''коло иктӹт''}} |{{-|''?''}} |- !30 |{{-|''көмло''}} |{{-|''?''}} |{{-|''?''}} |- !40 |{{-|''нӹлдӹ''}} |{{-|''?''}} |{{-|''?''}} |- !50 |{{-|''вӹтльӹ''}} |{{-|''?''}} |{{-|''?''}} |- !60 |{{-|''кутло''}} |{{-|''?''}} |{{-|''?''}} |- !70 |{{-|''шӹмлу''}} |{{-|''?''}} |{{-|''?''}} |- !80 |{{-|''кӓнтӓҥӹшлу''}} |{{-|''?''}} |{{-|''?''}} |- !90 |{{-|''интиҥӹшлу''}} |{{-|''?''}} |{{-|''?''}} |- !100 |{{-|''шӱдӧ''}} |{{-|''?''}} |{{-|''?''}} |- |} ==== Padeže ==== V sěverozapadnom marijskom jezyku jest 11 padežev — to jest največšo mno+ystvo medžu vsěmi četyrěmi marijskimi jezykamy (v lukovom iztočnom je jih 9, v gorskom 10). V jezyku imajut pričinny padež (kauzativ), odsutstvujuči v drugyh marijskyh jezykah, ktory stvarjaje se s pomočju sufiksov ''{{-|-ланен, -лӓнен}}'', napriměr: ''{{-|оксаланен}}'' — «radi pěnezy»; ''{{-|кинтӹлӓнен}}'' — «radi hlěba»; i lišiteljny padež ''{{-|-де, -те}}'', napriměr: ''{{-|имниде}}'' — «bez konja».<ref>Иванов И. Г., Тужаров Г. М. Северо-западное наречие марийского языка / Диалекты марийского языка.— Вып. I.— Йошкар-Ола, 1970.— С.110—111.</ref>. * Imeniteljnik (nominativ) * Roditeljnik (genitiv) ''{{-|-н (-ын)}}'' * Dateljnik (dativ) ''{{-|-лан (-лӓн)}}'' * Viniteljnik (akuzativ) ''{{-|-м (-ым)}}'' * Lišiteljnik (abessiv) ''{{-|-те (-де)}}'' * Pričinny padež (kauzativ) ''{{-|-ланен (-лӓнен)}}'' * Sravniteljnik (komparativ) ''{{-|-ла (-ла)}}'' * Spolny (komitativ) ''{{-|-ке (-ге)}}'' * Městny (inesiv) ''{{-|-шты (-штӹ), -штӧ (-што)}}'' * Směrovateljnik (ilativ) ''{{-|-ш, -шкы (-шкӹ), -шкӧ (-шко)}}'' * Uslovnjik (lativ) ''{{-|-ш (-еш)}}'' === Leksika === Leksika sěverozapadnogo marijskogo jezyka vklučaje slova [[Ugrofinske jezyky|obšče-ugrofinskogo]] ([[Uralske jezyky|uralskogo]]) proizhodženja, označajuče pojetja, svezane s povsednjeju fizičnoju, fiziologičnoju i psihičnoju dějnostju člověka, s dobyvanjem srědstv k istnovanju (''{{-|ӹлӓш}}'' «žiti», ''{{-|ял}}'' «noga»). Leksika vklučaje v sebě red slov, odsutnyh v drugyh marijskyh narěčjah. Podlě kalkulacije, proizvednoj I. Jegorovym, v Tonšajevskom govoru sěverozapadnogo narěčja imajut 29,2% slov, obščyh s gorskym narěčjem, 21,3% — s luko-iztočnym i 27,7% slov, upotrebljaemyh toliko v etom govore,<ref>Труды МарНИИ.— вып. V.— Йошкар-Ола.— С. 164.</ref> napriměr ''цици'' (luk. {{Jezyky|mhr|шыл, йӧр}}, gor. {{Jezyky|mrj|пай}}) «meso», ''нӧргӓ'' (luk. {{Jezyky|mhr|ӱмбал}}, gor. {{Jezyky|mrj|патыл}}) «smetana», ''карак'' (luk. {{Jezyky|mhr|канде}}, gor. {{Jezyky|mrj|симсӹ}}) «sinji» i dr. ==== Barvy ==== {| class="wikitable" |- ! Medžuslovjansky !! Gorskomarijsky !! Sěverozapadny marijsky !! Lukomarijsky !! Priměr |- | style="text-align:left;" | Črveny | style="text-align:left;" | {{-|Якшар}} | style="text-align:left;" | {{-|Якшар}} | style="text-align:left;" | {{-|Йошкар}} | style="background-color:#E34234;" | |- | style="text-align:left;" | Žolty | style="text-align:left;" | {{-|Сары}} | style="text-align:left;" | {{-|Пӓтьӓ}} | style="text-align:left;" | {{-|Саре}} | style="background-color:#FFD800;" | |- | style="text-align:left;" | Zeleny | style="text-align:left;" | {{-|Ыжар}} | style="text-align:left;" | {{-|Өжар}} | style="text-align:left;" | {{-|Ужар}} | style="background-color:#00A86B;" | |- | style="text-align:left;" | Nebesky | style="text-align:left;" | {{-|Симсӹ}} | style="text-align:left;" | {{-|Карак}} | style="text-align:left;" | {{-|Канде}} | style="background-color:#4169E1;" | |- | style="text-align:left;" | Běly | style="text-align:left;" | {{-|Ошы}} | style="text-align:left;" | {{-|Ошо}} | style="text-align:left;" | {{-|Ошо}} | style="background-color:#FFFFFF;" | |- | style="text-align:left;" | Sěry | style="text-align:left;" | {{-|Луды}} | style="text-align:left;" | {{-|Лудо}} | style="text-align:left;" | {{-|Лудо}} | style="background-color:#858585;" | |- | style="text-align:left;" | Črny | style="text-align:left;" | {{-|Шим}} | style="text-align:left;" | {{-|Шим}} | style="text-align:left;" | {{-|Шем}} | style="background-color:#000000;" | |- | style="text-align:left;" | Koričněvy | style="text-align:left;" | {{-|Кӹран}} | style="text-align:left;" | {{-|Кӫрен}} | style="text-align:left;" | {{-|Кӱрен}} | style="background-color:#964B00;" | |} == Dialekty == * Jaranski govor — največši po territoriji razprostranjenja i čislu nositeljev, osnova kniževnogo jezyka: ** Kiknursky podgovor, ** Tužinsky podgovor, ** Sančursky podgovor. * Šarangsky govor — najbliže k [[Gorskomarijsky jezyk|gorskomarijskomu jezyku]].<ref>{{Cite book |title=Марийцы. Историко-этнографические очерки|location=Йошкар-Ола |year=2013 |pages=137}}</ref> * Tonšajevsky govor. * Lipšinsky govor. == Iztočniky == {{Iztočniky}} == Literatura == * {{Cite book|title=Enciklopedija Republiky Marij El|pages=337—338|chapter=Dialekty marijskogo jezyka}} * {{Cite book|title=Enciklopedija Republiky Marij El|pages=523—524|chapter=Marijcy sěverozapadne}} * {{Cite book |last=Ivanov |first=I. G. |last2=Tužarov |first2=G. M. |title=Sěverozapadno narěčje marijskogo jezyka / Dialekty marijskogo jezyka |volume=I |location=Joškar-Ola |year=1970}} * {{Cite book |last=Ivanov |first=I. G. |last2=Tužarov |first2=G. M. |title=Slovnik sěverozapadnogo narěčja marijskogo jezyka / Dialekty marijskogo jezyka |volume=II |location=Joškar-Ola |year=1971}} * {{Cite book |last=Andrianova |first=Je. M. |title=Sěverozapadno narěčje v sistemě dialektov marijskogo jezyka}} {{Uralske jezyky}} [[Kategorija:Uralske jezyky]] [[Kategorija:Marijsky jezyk]] {{Prěvod|ru|Северо-западный марийский язык}} {{Pravopis prověrjeny}} nzj2l9ikcrnq00kqewmr0m467pudnhm Ѓ 0 2102 46911 35862 2026-09-05T10:41:07Z IJzeren Jan 9 46911 wikitext text/x-wiki [[Fajl:Cyrillic letter Gje - uppercase and lowercase.svg | right | 240px]] '''{{-|Ѓ}}''', '''{{-|ѓ}}''' (''gje, dže, G s akutom'') je bukva [[Kirilica|kiriličnoj azbuky]], ktora istnuje samo v [[Makedonsky jezyk|makedonskom pravopisu]], kde ona prědstavjaje zvučny palatalny eksplosiv {{MFA|ɟ}}. V romanizacijah ona najčestěje zaměnjaje se na {{-|'''ǵ''', '''gj''', '''đ''' ili '''dj'''}}. Ačekoli jejna forma je osnovana na bukvě '''{{-|[[г]]}}''', v makedonskom alfabetičnom redu nahodi se poslě bukvy '''{{-|[[д]]}}'''. Jejin bezzvučny ekvivalent v makedonskom je '''{{-|[[ќ]]}}'''. Etimologično ona najčestěje proizhodi od protoslovjanskogo jotovanogo '''d''' (dj), v svezi s tym odpovědaje '''{{-|[[ђ]]}}''' ({{-|đ}}) v [[Srbsky jezyk|srbskom]], '''{{-|жд}}''' ({{-|žd}}) v [[Bulgarsky jezyk|bulgarskom]] i '''dž''' v [[Medžuslovjansky jezyk|medžuslovjanskom]], napr.: ''{{-|меѓу}}'' «medžu», ''{{-|луѓе}}'' «ljudi», i t.d. Bukva '''{{-|ѓ}}''' takože koristaje se v někojih drugyh jezykah: * v [[Jazgulamsky jezyk|jazgulamskom jezyku]] za zvuk {{MFA|gʲ}}, * v [[Ubyhsky jezyk|ubyhskom jezyku]] za prodolžen‌je prědhodečej samoglasky, * v slovniku [[Vepssky jezyk|vepsskogo jezyka]] Pavla Uspenskogo iz 1913 g. «za označen‌je zvuka medžu {{-|'''г'''}} i {{-|'''х'''}}».<ref>{{Cite book | url = https://fulr.karelia.ru/cgi-bin/flib/chudoslovar.cgi | first = П. | last = Успенскій | title = Русско-чудскій словарь съ нѣкоторыми грамматическими указаніями | place = Sankt-Peterburg | year = 1913 | language = ru | pages = 4}}</ref> == Kodovan‌je == {{Kodovanje | 1-znak = Ѓ | 1-nazva = CYRILLIC CAPITAL LETTER GJE | 1-sist16 = 0403 | 1-sist10 = 1027 | 1-alf = GJcy | 1-utf8 = D0 83 | 2-znak = ѓ | 2-nazva = CYRILLIC SMALL LETTER GJE | 2-sist16 = 0453 | 2-sist10 = 1107 | 2-alf = gjcy | 2-utf8 = D1 93 }} == Vněšnje linky == * {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+0403 | title = U+0403 Cyrillic Capital Letter Gje | website = codepoints.net | language = en}} * {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+0453 | title = U+0453 Cyrillic Small Letter Gje | website = codepoints.net | language = en}} == Iztočnik == {{Iztočniky}} {{Kirilica}} {{Varianty bukvy Г}} {{DEFAULTSORT:Г}} [[Kategorija:Kirilične bukvy]] [[Kategorija:Кириличне буквы]] ey4vxwzphrzhex3zjkepeuvuptv0jmi Епика о Гилгамешу 0 2523 46908 38913 2026-09-05T10:15:27Z Мурад 97 27 /* Сjужет */ 46908 wikitext text/x-wiki [[Fajl:British Museum Flood Tablet.jpg|thumb|]] '''Епика о Гилгамешу''' јест литературна творба разважајема давнєјшеј, ктора је дошла до днес.<ref>{{Cite web|url = https://yalebooks.yale.edu/2020/04/30/the-epic-of-gilgamesh/| title=The Epic of Gilgamesh}}</ref> Она разказываје о Краљу [[Uruk|Урука]]. Нєкоје из [[Šumeri|шумерских]] поэм эпики датујемы добоју Третјеј Династије Ур. Позднєјша Аккадска версија јест важны източник дља сучасных прєводов. А старєјши версији изкористаны же бы заполњати пропусты.<ref>{{Cite book |translator=Andrew R. George |year=2003 |orig-year=1999 |title=The Epic of Gilgamesh: The Babylonian Epic Poem and Other Texts in Akkadian and Sumerian |edition=reprinted |publisher=Penguin Books |location=London, England |isbn=0-14-044919-1 |url=https://archive.org/details/isbn_9780140449198 |url-access=registration |oclc=901129328 |ref={{Harvid|George|2003}} }}</ref> == Сjужет == Протагонисти эпики сут полубог, Краљ Урука, могучи војин, [[Гилгамеш]] и дикы чловек, створјены богыњеју Аруру из глины, Енкиду. Богыња створила Енкиду же бы он противдєјал Гилгамешу, когды обыватељи Урука сут обратили се к нјеј с жалобоју на својего Краља. == Одкрытје == В 1850-х годах Остин Хенри Лајард со својими помочниками Хормуздом Рассамом и Уиљамом Лофтусом бєху изјавили 15 000 одломков Ассиријского клинописа в библиотекє Ашурбанипала.<ref name=tangled>{{Cite journal |last=George |first=Andrew R. |date=2008 |title=Shattered tablets and tangled threads: Editing Gilgamesh, then and now |url=http://eprints.soas.ac.uk/id/eprint/7497 |journal=Aramazd. Armenian Journal of Near Eastern Studies |volume=3 |pages=7–30 |access-date=12 September 2018 |archive-date=8 December 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191208175153/https://eprints.soas.ac.uk/7497/ |url-status=live}}</ref> В году 1852 Рассам је проводил копанје во второј чести библиотекы. Потом он је прєдал табелы в Британскы Музеј.<ref name=Керам>{{cite book|author=Керам К. |title=Боги, гробницы, ученые |publisher=Республика |year=1994 | pages=351 |isbn=5-250-02261-8}}</ref> В томже десетилєтју Британскы Музеј је повєрил јих прєводженје Джорджу Смиту. Он је прєдставил прєводжены чести Библејскому Археологичному Дружству ({{-|Society of Biblical Archaeology}}) в году 1872.<ref>{{Cite web |url=http://www.sacred-texts.com/ane/chad/ |title=The Chaldean Account of the Deluge |last=Smith |first=George |date=3 December 1872 |website=Sacred Texts |access-date=27 March 2020 |archive-date=11 April 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210411045721/https://www.sacred-texts.com/ane/chad/ |url-status=live}}</ref> В јего прєводу име Гилгамеша је было Издумар тому же оногды не знали изговора тој [[логограм]]ы.<ref name=tangled>{{Cite journal |last=George |first=Andrew R. |date=2008 |title=Shattered tablets and tangled threads: Editing Gilgamesh, then and now |url=http://eprints.soas.ac.uk/id/eprint/7497 |journal=Aramazd. Armenian Journal of Near Eastern Studies |volume=3 |pages=7–30 |access-date=12 September 2018 |archive-date=8 December 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191208175153/https://eprints.soas.ac.uk/7497/ |url-status=live}}</ref><ref>Lins Brandão, 2019. стр. 11</ref> В году 1998 Ассириолог Теодор Квасман {{-|Theodore Kwasman}} је нашел одломок в архиву Британского Музеја. Јего сут изјавили в году 1878 подчас археологичного копанја, але не студиовали 100 годов. Считывајемо же, тој одломок односечи се к 600-100 г. до нашеј еры содрживаје првы редкы епикы.<ref>{{Cite web |url=http://www.independent.co.uk/news/first-lines-of-oldest-epic-poem-found-1185270.html |title=First lines of oldest epic poem found |date=16 November 1998 |website=The Independent |access-date=16 September 2019 |archive-date=30 December 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191230101336/https://www.independent.co.uk/news/first-lines-of-oldest-epic-poem-found-1185270.html |url-status=live}}</ref> == Източникы == <references /> [[Kategorija:Книжевност]] [[Kategorija:Митологија]] 5u7pm162pqdf63xbse5napquplttaga Koristnik:Мурад 97 2 4522 46910 45848 2026-09-05T10:33:15Z Мурад 97 27 /* Моје чланкы */ 46910 wikitext text/x-wiki {{#babel:az|ru-5|en-3|tr-2|lt-1|ja-1|ko-0|fr-0}} == Моје чланкы == * [[Сука (музикалны инструмент)]] * [[Прєступанје и кара]] * [[Гилгамеш]] === Моје чланкы в [[Русска Википедија|Русској Википедији]]=== * [[:ru:Карл Витте]] * [[:ru:Короткомордый кенгуру]] * [[:ru:Двадцать восемь будд (список)]] * [[:ru:Кристина Свечинская]] * [[:ru:Праведный халиф]] * [[:ru:Дагомейские амазонки]] * [[:ru:Атабек Узбек]] * [[:ru:Running Scared (песня)]] * [[:ru:Молочный коктейль]] * [[:ru:Ройа Айхан]] * [[:ru:Высший Балл]] * [[:ru:Flame Towers]] * [[:ru:Сепаратизм в Азербайджане]] * [[:ru:Азербайджанцы на Украине]] * [[:ru:Христианство в Азербайджане]] * [[:ru:CarambaTv.ru]] * [[:ru:Ловушка для невесты]] * [[:ru:Майкл Данте ДиМартино]] * [[:ru:Государство Палестина на летних Олимпийских играх 2012]] * [[:ru:Хатидзёдзима]] * [[:ru:Кимпира]] * [[:ru:NHK World]] * [[:ru:Американский университет в Центральной Азии]] * [[:ru:Китайско-турецкие отношения]] * [[:ru:Чёлгечен, Эмель]] === Моје чланкы в [[Азербајджанска Википедија|Азербајджанској Википедији]]=== * [[:az:Maroon 5]] * [[:az:Serial]] * [[:az:Sten Marş]] * [[:az:Erik Kartman]] * [[:az:Kayl Broflovski]] * [[:az:Yuri Lujkov]] * [[:az:Türkmənbaşı]] * [[:az:Kirkorov, Filip Bedrosoviç]] * [[:az:Turist (film, 2010)]] * [[:az:Avatar: Aanq haqqında əfsanə]] [[File:LinkFA-star.png|link=:az:Vikipediya:Seçilmiş məqalələr]] * [[:az:Homer Simpson]] * [[:az:Lara Fabian]] * [[:az:Marc Simpson]] * [[:az:Bart Simpson]] * [[:az:Kenni MakKormik]] * [[:az:Karl Vitte]] * [[:az:Liza Simpson]] * [[:az:Meggi Simpson]] * [[:az:Harri Potter və Fəlsəfə Daşı (kitab)]] * [[:az:Harri Potter və Sirlər Otağı (kitab)]] * [[:az:Harri Potter və Azkabanın Dustağı (kitab)]] * [[:az:Harri Potter və Od kuboku (kitab)]] * [[:az:Harri Potter və Simurq ordeni (kitab)]] * [[:az:Harri Potter və Mələz Şahzadə (kitab)]] * [[:az:Jorjio Armani]] * [[:az:Roxette]] * [[:az:Lazanya]] * [[:az:Dakar]] * [[:az:Amman]] * [[:az:Kanberra]] * [[:az:Luçano Pavarotti]] * [[:az:Nickelodeon]] * [[:az:İsaak Babel]] * [[:az:Enriko Karuzo]] * [[:az:Qısaüzlü Kenquru]] * [[:az:Aleksey Vorobyov]] * [[:az:Pearls of Passion]] * [[:az:İsaak Azimov]] * [[:az:Dance Passion]] * [[:az:Look Sharp!]] * [[:az:It's My War]] * [[:az:Sakura]] * [[:az:San Sebastian]] * [[:az:Get You]] * [[:az:Ər-Riyad]] * [[:az:Mika Nyuton]] * [[:az:Satellite]] * [[:az:Believe (mahnı)]] * [[:az:Eldrine]] * [[:az:One More Day]] * [[:az:Paradise Oskar]] * [[:az:Lüdmila Qurçenko]] * [[:az:LOL (film, 2008)]] * [[:az:Zемфира]] * [[:az:Da Da Dam]] * [[:az:Yoxanesburq]] * [[:az:Herzeleid]] * [[:az:Coan Roulinq]] * [[:az:Joyride]] * [[:az:Dnepr]] * [[:az:Son Hava Bükücü]] * [[:az:Yolka]] * [[:az:Britaniya İmperiyası]] * [[:az:Tourism]] * [[:az:Crash! Boom! Bang!]] * [[:az:Rarities]] * [[:az:Abbottabad]] * [[:az:Don't Bore Us, Get to the Chorus!]] * [[:az:Qızıl qapı]] * [[:az:Bodrum]] * [[:az:Suliko]] * [[:az:Castin Biber]] * [[:az:Ballads en Espanol]] * [[:az:Love In Rewind]] * [[:az:Grimsvötn]] * [[:az:Cümlə üzvü]] * [[:az:ABŞ Kommunist Partiyası]] * [[:az:ABŞ Respublikan Partiyası]] * [[:az:Türk Şurası]] * [[:az:Have a Nice Day]] * [[:az:Sergey Baqapş]] * [[:az:Suxum]] * [[:az:Avatar: Korra haqqında əfsanə]] * [[:az:Sehnsucht]] * [[:az:Aanq]] * [[:az:Çin Kommunist Partiyası]] * [[:az:Canni Versaçe]] * [[:az:Rusiya Federasiyası Kommunist Partiyası]] * [[:az:Mutter]] * [[:az:Ceymi Oliver]] * [[:az:Reise, reise]] * [[:az:Belarus Avroviziya Mahnı Müsabiqəsində]] * [[:az:Aşpazlıq]] * [[:az:Harri Potter və fəlsəfə daşı (film)]] * [[:az:Harri Potter və Sirli Otaq (film)]] * [[:az:Harri Potter və Azkaban Dustağı (film)]] * [[:az:Harri Potter və Od Kuboku (film)]] * [[:az:Harri Potter və Mələz Şahzadə (film)]] * [[:az:Harri Potter və Ölüm Hədiyyələri (film)]] * [[:az:Harri Potter və Ölüm Hədiyyələri. 1 hissə]] * [[:az:Harri Potter və Ölüm Hədiyyələri. 2 hissə]] * [[:az:Room Service]] * [[:az:The Ballad Hits]] * [[:az:The Pop Hits]] * [[:az:Roxette Hits]] * [[:az:The RoxBox]] * [[:az:Rosenrot]] * [[:az:Liebe Ist Für Alle Da]] * [[:az:Charm School]] * [[:az:Stefani Meyer]] * [[:az:Ustalar Kitabı]] * [[:az:Got to Be There]] * [[:az:4 (albom)]] * [[:az:Mostar]] * [[:az:Hövüdborqarsvaydid]] * [[:az:Sudurnes]] * [[:az:Vesturland]] * [[:az:Vestfirdir]] * [[:az:Nordurland Vestra]] * [[:az:Nordürland Eystra]] * [[:az:Eystürland]] * [[:az:Südürland]] * [[:az:Ben (albom)]] * [[:az:Music & Me]] * [[:az:Keflavik]] * [[:az:Borqarnes]] * [[:az:İsafyordür]] * [[:az:Söydaurkroukür]] * [[:az:Aküreyri]] * [[:az:Egilsstadir]] * [[:az:Selfoss]] * [[:az:Katara]] * [[:az:Sokka]] * [[:az:Tof Bei Fonq]] * [[:az:Zuko]] * [[:az:Azula]] * [[:az:Ayro]] * [[:az:Monako Vill]] * [[:az:Monte Karlo]] * [[:az:Monte Karlo (film, 2011)]] * [[:az:Beynəlxalq Türk Mədəniyyəti Təşkilatı]] * [[:az:Truskavets]] * [[:az:Lviv]] * [[:az:Süni intellekt (film)]] * [[:az:The Fourth World (albom)]] * [[:az:Songs About Jane]] * [[:az:1.22.03.Acoustic]] * [[:az:Live – Friday the 13th]] * [[:az:It Won't Be Soon Before Long]] * [[:az:The B-Side Collection]] * [[:az:Live from SoHo]] * [[:az:Live from Le Cabaret]] * [[:az:Call and Response: The Remix Album]] * [[:az:Hands All Over]] * [[:az:Klub 27]] * [[:az:Everest]] * [[:az:Volqa]] * [[:az:Keyptaun]] * [[:az:Ruh (film)]] * [[:az:Frank]] * [[:az:Back to Black]] * [[:az:Birləşmiş Ərəb Respublikası]] * [[:az:Kipr Avroviziya Mahnı Müsabiqəsində]] * [[:az:Olimpius İnferno (film, 2009)]] * [[:az:Ujqorod]] * [[:az:Rimini]] * [[:az:Sehirli Anam]] * [[:az:Türkiyə Pasportu (film, 2011)]] * [[:az:Həqiqətən Sevgi (film, 2003)]] * [[:az:Kuba Kommunist Partiyası]] * [[:az:Adelina Avagimyan]] * [[:az:Aramızda Qalsın]] * [[:az:Borjomi]] * [[:az:Dürranilər İmperiyası]] * [[:az:Sir (kitab)]] * [[:az:Lahor]] * [[:az:Misurata]] * [[:az:Sirt]] * [[:az:SüngərBob DördbucaqlıŞalvar (cizgi serial)]] * [[:az:Ərəb Respublikalar Federasiyası]] * [[:az:Hava Köçəriləri]] * [[:az:Su Tayfası]] * [[:az:Torpaq Krallığı]] * [[:az:Od Milləti]] * [[:az:Feodosiya]] * [[:az:Transformerlər: Məğlubçuların qisası]] * [[:az:Yeni İngiltərə]] * [[:az:Naoto Kan]] * [[:az:Yoşihiko Noda]] * [[:az:Homo georgicus]] * [[:az:Sihizm]] * [[:az:Çernobıl]] * [[:az:Mahmud Abbas]] * [[:az:Sıla Şahin]] * [[:az:Azərbaycan əhalisi]] * [[:az:Hind]] * [[:az:Qanq]] * [[:az:Xuanxe]] * [[:az:Niger (çay)]] * [[:az:Yuri Stoyanov]] * [[:az:Ləzgicə Vikipediya]] * [[:az:Maykl Dante DiMartino]] * [[:az:Brayan Konietzko]] * [[:az:Sikvel]] * [[:az:Avropa Oyunları]] * [[:az:Azərbaycan 2020]] * [[:az:Qazaxıstan 2030]] * [[:az:Dinə Qaripova]] * [[:az:International Baccalaureate]] * [[:az:Mayya]] * [[:az:Kira Plastinina]] * [[:az:Şinzo Abe]] * [[:az:Saxa dili]] * [[:az:Saxa Vikipediya]] * [[:az:Vladimir Pozner]] * [[:az:Marko Menqoni]] * [[:az:Keiko Matsui]] * [[:az:Alatoran (roman)]] * [[:az:Yeni Ay (roman)]] * [[:az:Tutulma (roman)]] * [[:az:Sübh (roman)]] * [[:az:Gecəyarı günəşi (roman)]] * [[:az:Bri Tannerın ikinci qısa ömrü (roman)]] * [[:az:Alatoran: Sübh (film)]] * [[:az:Alatoran: Sübh. 1 hissə]] * [[:az:Alatoran: Sübh. 2 hissə]] * [[:az:Avatar: The Last Airbender (video oyun)]] * [[:az:The Last Airbender – The Burning Earth]] * [[:az:Avatar: The Last Airbender – Into the Inferno]] * [[:az:The Last Airbender (video oyun)]] * [[:az:Korra]] * [[:az:Avatar: Aanq haqqında əfsanə (Kitab 1)]] * [[:az:Avatar: Aanq haqqında əfsanə (Kitab 2)]] * [[:az:Avatar: Aanq haqqında əfsanə (Kitab 3)]] * [[:az:Avatar: Korra haqqında əfsanə (Kitab 1)]] * [[:az:Avatar: Korra haqqında əfsanə (Kitab 2)]] * [[:az:İctimai kitab dolabı]] * [[:az:BookCrossing]] * [[:az:Günəş İmperiyası (film)]] * [[:az:Georgi Bqration Baqrationi]] * [[:az:David Baqrationi]] * [[:az:Yokohama]] * [[:az:Senday]] * [[:az:Kitakyüşü]] * [[:az:Saqamihara]] * [[:az:Funabaşi]] * [[:az:Himeci]] * [[:az:Utsunomiya]] * [[:az:Hiqaşiosaka]] * [[:az:Kavaquçi]] * [[:az:Matsudo]] * [[:az:Nişinomiya]] * [[:az:Kuraşiki]] * [[:az:Kanazava]] * [[:az:Amaqasaki]] * [[:az:Takamatsu]] * [[:az:Hirakata]] * [[:az:Kaşiva]] * [[:az:Toyonaka]] * [[:az:Toyohaşi]] * [[:az:Okazaki]] * [[:az:Takasaki]] * [[:az:Takatsuki]] * [[:az:Suita]] * [[:az:Asahikava]] * [[:az:Doktor Kim]] * [[:az:Doktor (Doktor Kim)]] * [[:az:Məkanda və zamanda səyahət]] * [[:az:Torçvud]] * [[:az:Doctor Who Magazine]] * [[:az:Uilyam Hartnell]] * [[:az:Patrik Troton]] * [[:az:Con Pertvi]] * [[:az:Tom Beyker]] * [[:az:Piter Devison]] * [[:az:Kolin Beyker]] * [[:az:Silvestr Makkoy]] * [[:az:Pol Makqann]] * [[:az:Kristofer Ekklston]] * [[:az:Devid Tennant]] * [[:az:Mett Smit]] * [[:az:Piter Kapaldi]] * [[:az:Doctor Who: The Adventure Games]] * [[:az:Avatar: Korra haqqında əfsanə (Kitab 3)]] * [[:az:Muroran]] * [[:az:Obihiro]] * [[:az:Yübari]] * [[:az:İvamizava]] * [[:az:Abaşiri]] * [[:az:Rumoi]] * [[:az:Tomakomai]] * [[:az:Vakkanai]] * [[:az:Bibai]] * [[:az:Aşibetsu]] * [[:az:Ebetsu]] * [[:az:Akabira]] * [[:az:Monbetsu]] * [[:az:Mikasa]] * [[:az:Nemuro]] * [[:az:Çitose]] * [[:az:Takikava]] * [[:az:Sunaqava]] * [[:az:Utaşinai]] * [[:az:Fukaqava]] * [[:az:Furano]] * [[:az:Noboribetsu]] * [[:az:Eniva]] * [[:az:Date (Hokkaydo)]] * [[:az:Kitahiroşima]] * [[:az:İşikari]] * [[:az:Şibetsu]] * [[:az:Kuşiro]] * [[:az:Hokuto]] * [[:az:Kitami]] * [[:az:Nayoro]] * [[:az:Akaşi]] * [[:az:Aşiya]] * [[:az:İtami]] * [[:az:Aioi]] * [[:az:Toyooka]] * [[:az:Kakoqava]] * [[:az:L'Arc-en-Ciel]] * [[:az:Dune]] * [[:az:Tierra]] * [[:az:Heavenly]] * [[:az:True]] * [[:az:Heart]] * [[:az:Ark]] * [[:az:Ray]] * [[:az:Ectomorphed Works]] * [[:az:Real (albom)]] * [[:az:Clicked Singles Best 13]] * [[:az:The Best of L'Arc-en-Ciel 1994–1998]] * [[:az:The Best of L'Arc-en-Ciel 1998–2000]] * [[:az:The Best of L'Arc-en-Ciel C/W]] * [[:az:Smile (albom)]] * [[:az:Awake]] * [[:az:Kiss (albom)]] * [[:az:Quadrinity: Member's Best Selections]] * [[:az:Twenity 1991-1996]] * [[:az:Twenity 1997-1999]] * [[:az:Twenity 2000-2010]] * [[:az:Butterfly]] * [[:az:Made in Germany 1995–2011]] * [[:az:Luqansk vilayəti]] * [[:az:Kiyev vilayəti]] * [[:az:Xarkov vilayəti]] * [[:az:Zaporojya vilayəti]] * [[:az:Sumı vilayəti]] * [[:az:Çerniqov vilayəti]] * [[:az:Nikolayev vilayəti]] * [[:az:Kirovoqrad vilayəti]] * [[:az:Çerkası vilayəti]] * [[:az:Rivne vilayəti]] * [[:az:Volın vilayəti]] * [[:az:Zakarpattya vilayəti]] * [[:az:Çernivtsı vilayəti]] * [[:az:Vinnitsya vilayəti]] * [[:az:Ternopil vilayəti]] * [[:az:Xmelnitskiy vilayəti]] * [[:az:İvano-Frankivsk vilayəti]] * [[:az:Ehime (prefektura)]] * [[:az:Hyöqo (prefektura)]] * [[:az:Kaqoşima (prefektura)]] * [[:az:Kanaqava (prefektura)]] * [[:az:Köçi (prefektura)]] * [[:az:Kyöto (prefektura)]] * [[:az:Miyazaki (prefektura)]] * [[:az:Naqano (prefektura)]] * [[:az:Naqasaki (prefektura)]] * [[:az:Niiqata (prefektura)]] * [[:az:Osaka (prefektura)]] * [[:az:Saqa (prefektura)]] * [[:az:Şiqa (prefektura)]] * [[:az:Yamaqata (prefektura)]] * [[:az:Yamanaşi (prefektura)]] * [[:az:Akita (prefektura)]] * [[:az:İşikava (prefektura)]] * [[:az:Akita (şəhər)]] * [[:az:Aomori (şəhər)]] * [[:az:Matsuyama]] * [[:az:Fukuşima (şəhər)]] * [[:az:Kaqoşima (şəhər)]] * [[:az:Koçi (şəhər)]] * [[:az:Kumamoto (şəhər)]] * [[:az:Tsu]] * [[:az:Miyazaki (şəhər)]] * [[:az:Nara (şəhər)]] * [[:az:Niiqata (şəhər)]] * [[:az:Oita (şəhər)]] * [[:az:Okayama (şəhər)]] * [[:az:Naha]] * [[:az:Maebaşi]] * [[:az:Saitama (şəhər)]] * [[:az:Saqa (şəhər)]] * [[:az:Toyama (şəhər)]] * [[:az:Vakayama (şəhər)]] * [[:az:Kofu]] * [[:az:Yamaqata (şəhər)]] * [[:az:Yamaquçi (şəhər)]] * [[:az:Çiba (şəhər)]] * [[:az:Mito]] * [[:az:Morioka]] * [[:az:Matsue]] * [[:az:Otsu]] * [[:az:Manqaka]] * [[:az:Takeşi Obata]] * [[:az:Tsuqumi Oba]] * [[:az:Bakuman]] * [[:az:Ölüm dəftəri Başqa dəftər: Los Anceles BB qətləri]] * [[:az:Ranobe]] * [[:az:Avatar: Korra haqqında əfsanə (Kitab 4)]] * [[:az:Avatar: Aanq haqqında əfsanə (komikslər)]] * [[:az:The Legend of Korra (video oyun)]] * [[:az:The Legend of Korra: A New Era Begins]] * [[:az:Sonuncu hava maqı. Prikvel: Zuko Əhvalatı]] * [[:az:Avatar: Aanq haqqında əfsanə — Vəd]] * [[:az:Avatar: Aanq haqqında əfsanə — Axtarış]] * [[:az:Avatar: Aanq haqqında əfsanə — Yarıq]] * [[:az:Hiromu Arakava]] * [[:az:Fullmetal Alchemist]] * [[:az:Riqa Ali Hüquq Məktəbi]] * [[:az:Latviya Universiteti]] * [[:az:Baltiya Assambleyası]] * [[:az:Riqa körfəzi]] * [[:az:Vidzeme]] * [[:az:Zemqale]] * [[:az:Kurzeme]] * [[:az:Latqale]] * [[:az:Seliya]] * [[:az:Aqmola vilayəti]] * [[:az:Aqtöbe vilayəti]] * [[:az:Almatı vilayəti]] * [[:az:Atırau vilayəti]] * [[:az:Qostanay vilayəti]] * [[:az:Manğıstau vilayəti]] * [[:az:Şimalı Qazaxıstan vilayəti]] * [[:az:Şərqi Qazaxıstan]] * [[:az:Qərbi Qazaxıstan]] * [[:az:Şimalı Qazaxıstan]] * [[:az:Mərkəzi Qazaxıstan]] * [[:az:Cənubi Qazaxıstan]] * [[:az:Yelqava]] * [[:az:Yurmala]] * [[:az:Rezekne]] * [[:az:Oqre]] * [[:az:Valmiera]] * [[:az:Yekabpils]] * [[:az:Devid Attenboro]] * [[:az:Çarli Makdonnell]] * [[:az:Co Saqq]] * [[:az:Zoi Saqq]] * [[:az:Alfi Deys]] * [[:az:Con Qrin]] * [[:az:Henk Qrin]] * [[:az:Cerard Koyper]] * [[:az:Koyper qurşağı]] * [[:az:Yerə oxşarlıq indeksi]] * [[:az:Zaman kəməndi]] * [[:az:Uşaqlar qayıdırlar (film, 1996)]] * [[:az:Üsamə (film, 2003)]] * [[:az:Qardaş (film, 2000)]] * [[:az:JSTOR]] * [[:az:Vainglory]] * [[:az:Yui (müğənni)]] * [[:az:From Me to You]] * [[:az:Can't Buy My Love]] * [[:az:I Loved Yesterday]] * [[:az:Holidays in the Sun]] * [[:az:How Crazy Your Love]] * [[:az:My Short Stories]] * [[:az:Tohoku (region)]] * [[:az:Kanto (region)]] * [[:az:Çubu (region)]] * [[:az:Kansai (region)]] * [[:az:Çuqoku (region)]] * [[:az:Şikoku (region)]] * [[:az:Kyuşu (region)]] * [[:az:Psycho-Pass]] * [[:az:Beyrutda terror hücumları (2015)]] * [[:az:Baça bazı]] * [[:az:Qul əməyi]] * [[:az:Diana Uinn Cons]] * [[:az:Kanaqavada böyük dalğa]] * [[:az:Yaxşı külək, aydın səhər]] * [[:az:One Piece]] * [[:az:Netflix]] * [[:az:İstanbulda bomba partlayışı (12 yanvar 2016)]] * [[:az:Eyiçiro Oda]] * [[:az:Xarabçılıq (film, 2010)]] * [[:az:Xarabçılıqdan artıq (film, 2012)]] * [[:az:Oxford University Press]] * [[:az:Cambridge University Press]] * [[:az:Harvard University Press]] * [[:az:Cornell University Press]] * [[:az:Columbia University Press]] * [[:az:Princeton University Press]] * [[:az:University of Chicago Press]] * [[:az:Kazan quberniyası]] * [[:az:Ufa quberniyası]] * [[:az:Zakaspiysk vilayəti]] * [[:az:Səmərqənd vilayəti (Rusiya İmperiyası)]] * [[:az:Yeddisu vilayəti]] * [[:az:Sırdərya vilayəti (Rusiya İmperiyası)]] * [[:az:Fərqanə vilayəti (Rusiya İmperiyası)]] * [[:az:Aqmola vilayəti (Rusiya İmperiyası)]] * [[:az:Riqa quberniyası]] * [[:az:Death Parade]] * [[:az:Dauqava]] * [[:az:Qaraidel]] * [[:az:Ağidel (çay)]] * [[:az:Aqtöbe (şəhər)]] * [[:az:Aqtöbedə güllələnmələr (2016)]] * [[:az:Madhouse (şirkət)]] * [[:az:ABŞ Libertarian Partiyası]] * [[:az:Danshi Koukousei no Nichijou]] * [[:az:Bədbəxt insanlar]] * [[:az:Yuri Karyakin]] * [[:az:Böyük Qurultay]] * [[:az:Qıstıbıy]] * [[:az:Pərəməç]] * [[:az:Öçpoçmaq]] * [[:az:Samsa]] * [[:az:Yuca çayı]] * [[:az:Paprika]] * [[:az:Paprika (anime)]] * [[:az:Himoto! Umaru-chan]] * [[:az:Rurouni Kenshin]] * [[:az:Ghost in the Shell: Stand Alone Complex]] * [[:az:Fairy Tail]] * [[:az:Taro Aso]] * [[:az:Beynəlxalq Manqa Mükafatı]] * [[:az:Ürkün]] * [[:az:Latqallar]] * [[:az:Baltlar]] * [[:az:Avatar: Aanq haqqında əfsanə — Tüstü və kölgə]] * [[:az:Avatar: Aanq haqqında əfsanə — Şimal və cənub]] * [[:az:Porter Robinson]] * [[:az:Madeon]] * [[:az:Shelter (mahnı)]] * [[:az:Qərbi Burun vilayəti]] * [[:az:Şərqi Burun vilayəti]] * [[:az:Kvazulu-Natal vilayəti]] * [[:az:Fri Steyt vilayəti]] * [[:az:Şimal-Qərb vilayəti (CAR)]] * [[:az:Qautenq vilayəti]] * [[:az:Mpumalanqa vilayəti]] * [[:az:Limpopo vilayəti]] * [[:az:Elizabet Uorren]] * [[:az:Tvin Piks]] * [[:az:Killing Me Softly With His Song]] * [[:az:Krım Tatar Milli Məclisi]] * [[:az:Qazaxıstanda aclıq (1932-1933)]] * [[:az:Azadlıq abidəsi]] * [[:az:Qovurma]] * [[:az:Finsböri Parkında terror hücumu (2017)]] * [[:az:Ölüm dəftəri (film, 2017)]] * [[:az:Avroviziya Asiya Mahnı Müsabiqəsi]] * [[:az:Tatarıstan Prezidenti]] * [[:az:Başqırdıstanda aclıq (1921-1922)]] * [[:az:Yaponpərəstlik]] * [[:az:Farspərəstlik]] * [[:az:Ruspərəstlik]] * [[:az:Durarara!!]] * [[:az:Koreya dalğası]] * [[:az:Oralmanlar]] * [[:az:Sidr (alkoqollu içki)]] * [[:az:Qordon Ramzi]] * [[:az:Genmaiça]] * [[:az:Kimçi]] * [[:az:Zatoiçi (film, 2003)]] * [[:az:Böyük Vitovt Universiteti]] * [[:az:Ninety One]] * [[:az:Qranitin üstündə inqilab]] * [[:az:Casus körpüsü (film, 2015)]] * [[:az:Pansori]] * [[:az:Çurnalistika]] * [[:az:Uqor-Türk müharibələri]] * [[:az:İntiqam mənimdir (film, 2002)]] * [[:az:Avatar: Korra haqqında əfsanə (komikslər)]] * [[:az:Avatar: Korra haqqında əfsanə — Torf müharibələri]] * [[:az:Laqos ştatı]] * [[:az:Abia ştatı]] * [[:az:Adamava ştatı]] * [[:az:Akva İbom ştatı]] * [[:az:Anambra ştatı]] * [[:az:Bauçi ştatı]] * [[:az:Bayelsa ştatı]] * [[:az:Benue ştatı]] * [[:az:Borno ştatı]] * [[:az:Kross River ştatı]] * [[:az:Delta ştatı]] * [[:az:Ebonyi ştatı]] * [[:az:Edo ştatı]] * [[:az:Ekiti ştatı]] * [[:az:Enuqu ştatı]] * [[:az:Qombe ştatı]] * [[:az:İmo ştatı]] * [[:az:Ciqava ştatı]] * [[:az:Kaduna ştatı]] * [[:az:Kano ştatı]] * [[:az:Katsina ştatı]] * [[:az:Kogi ştatı]] * [[:az:Kvara ştatı]] * [[:az:Nasarava ştatı]] * [[:az:Niger ştatı]] * [[:az:Oqun ştatı]] * [[:az:Ondo ştatı]] * [[:az:Osun ştatı]] * [[:az:Oyo ştatı]] * [[:az:Plato ştatı]] * [[:az:Rivers ştatı]] * [[:az:Sokoto ştatı]] * [[:az:Taraba ştatı]] * [[:az:Yobe ştatı]] * [[:az:Zamfara ştatı]] * [[:az:İkeca]] * [[:az:Umuahia]] * [[:az:Yola]] * [[:az:Uyo]] * [[:az:Avka]] * [[:az:Bauçi]] * [[:az:Uçan qazlar modeli]] * [[:az:Bibimbap]] * [[:az:Q-pop]] * [[:az:Tartariya]] * [[:az:Mamoru Hosoda]] * [[:az:Tulou]] * [[:az:Ala qaçuu]] * [[:az:Dzenqakuren]] * [[:az:Namewee]] * [[:az:Manhva]] * [[:az:Kibbutz]] * [[:az:Tonkin körfəzi olayı]] * [[:az:Ghost in the Shell 2: Innocence]] * [[:az:Tivoli bağları]] * [[:az:Direhavsbakken]] * [[:az:Trinitatis kompleksi]] * [[:az:Zəvvarlıq]] * [[:az:Zəvvarlıq diplomatiyası]] * [[:az:İctimai diplomatiya]] * [[:az:Mədəni diplomatiya]] * [[:az:Etimadnamə]] * [[:az:Səngək]] * [[:az:Aukştaytiya]] * [[:az:Dzukiya]] * [[:az:Suvalkiya]] * [[:az:Kiçik Litva]] * [[:az:Litva Dil İnstitutu]] * [[:az:Latviya Xalq Cəbhəsi]] * [[:az:Jeltoqsan]] * [[:az:Tatar memarlığı]] * [[:az:Pərdə (film, 2016)]] * [[:az:Krım Tatar Milli Qurultayı]] * [[:az:Bangır Bangır (albom)]] * [[:az:Kafedral meydanı (Vilnüs)]] * [[:az:Orenburq dəhlizi]] * [[:az:Barrikadalar zamanı]] * [[:az:Yeddi ata]] * [[:az:Kerəşenlər]] * [[:az:Qaytarma (rəqs)]] * [[:az:Tibbi diplomatiya]] * [[:az:Pambıq işi]] * [[:az:Sabit Damolla]] * [[:az:Tan İmperiyasının Qərbi Türklərə yürüşləri]] * [[:az:Türkmənistanda koronavirus pandemiyası (2020)]] * [[:az:Cığatay dili]] * [[:az:Qazax-türk liseyləri]] * [[:az:Çin qazaxları]] * [[:az:Tatarofobiya]] * [[:az:Korşirmat]] * [[:az:Kəraimlər milli rəmzləri]] * [[:az:Wiwibloggs]] * [[:az:Rəqəmsal diplomatiya]] * [[:az:TikTok]] * [[:az:Pişiklərlə s**mə: İnternet qatili ovlamaq]] * [[:az:İndiana Cons və tale məbədi (film, 1984)]] * [[:az:Soka Qakkai]] * [[:az:Ekran kvotası]] * [[:az:Repatriasiya]] * [[:az:Quştau]] * [[:az:Şarın kanyonu]] * [[:az:Fermentasiya]] * [[:az:Ukrayna Kitab İnstitutu]] * [[:az:Diqqət çatışmazlığı və hiperaktivlik pozuntusu]] * [[:az:Buça qətliamı]] * [[:az:Təbliğat Analizi İnstitutu]] * [[:az:Lea Üpi]] * [[:az:Konsul (nümayəndə)]] * [[:az:Girov diplomatiyası]] * [[:az:Fəlakət diplomatiyası]] * [[:az:Corc Dik]] * [[:az:Melitopol Şəhər Diyarşünaslıq Muzeyi]] * [[:az:İzmir bombası]] * [[:az:Masaüstü oyun]] * [[:az:Zər]] * [[:az:Avatar: Aanq haqqında əfsanə (serial, 2024)]] * [[:az:Noa Ringer]] * [[:az:Zak Tayler Eysen]] * [[:az:Qordon Kormye]] * [[:az:Mey Uitmen]] * [[:az:Cənubi Koreyada hərbi vəziyyət (2024)]] * [[:az:Büt]] * [[:az:Anikonizm]] * [[:az:İkonoborçuluq]] * [[:az:Şinko şiki]] * [[:az:Youşen]] * [[:az:Çin xalq dini]] * [[:az:Musok]] * [[:az:Şamxat]] * [[:az:Enkidu]] * [[:az:Piter Prinql]] * [[:az:Aleksandra Arxipova]] * [[:az:Ronald Hatton]] * [[:az:Suka (musiqi aləti)]] * [[:az:Romuva (din)]] * [[:az:Şəhər əfsanəsi]] * [[:az:Ay Yola]] * [[:az:One Piece (serial, 2023)]] * [[:az:İnyaki Qodoy]] * [[:az:Taz Skaylar]] * [[:az:Makkenyu]] * [[:az:Ceykob Gibson]] * [[:az:Xalq etimologiyası]] * [[:az:Əxlaqi təşviş]] * [[:az:Cozef Nay]] * [[:az:Ağıllı güc]] * [[:az:İrvinq Cenis]] * [[:az:Qrup təfəkkürü]] == Моје академичскы чланки == * 2019. ''Uyghurs in China-Turkey Relations'', [http://www.turansam.org/TURAN-SAM_43.pdf TURAN-SAM, issue 43] (pp. 545-553) * 2019. ''Article 20 of Japan’s Constitution and Regional Integration'', [https://journals.lsu.lt/laisvalaikio-tyrimai/article/view/822/766 Laisvalaikio tyrimai, issue 2, #14] * 2020. ''Good Wife and a Rape Victim: Uyghur Women in Propaganda'', [https://www.turansam.org/TURAN-SAM_47.pdf TURAN-SAM, issue 43] (pp. 177-188) * 2022. ''Political Linguistic and Propaganda Analysis of Anti-Korean Cultural Politics in Kazakhstan'', [https://turansam.com/wp-content/uploads/2022/09/TURAN-SAM_55.pdf TURAN-SAM, issue 55] (pp. 346-354) * 2023. ''Political Linguistic Analysis of Challenges to Turkish Soft Power in Kazakhstan'', [https://turansam.com/wp-content/uploads/2023/06/TURAN-SAM_58.pdf TURAN-SAM, issue 58] (pp. 259-267) [[az:İstifadəçi:Мурад 97]] [[ru:Участник:Мурад 97]] sg274jji59bo6kwti6tk1l64o0dm1cv Мытишчи 0 6216 46902 46865 2026-09-04T15:02:26Z Ilja isv 10 46902 wikitext text/x-wiki {{Kartka grad|name=Мытишчи|native_name={{Jezyky|ru|Мытищи}}|image_flag=Flag of Mytishchi (Moscow oblast).svg|image_shield=Coat_of_Arms_of_Mytishchi_rural_settlement_(Moscow_Oblast).png|subdivision_type1=Држава|subdivision_name1=[[Росија]]|subdivision_type2=Област|subdivision_name2=[[Московска област]]|established_date=1460|area=34,59|population=278693|population_as_of=2025|utc_offset=+3}} '''Мытишчи''' ({{Jezyky|ru|Мытищи}}) jест град в [[Московска област|Московскоj области]] срєднеј Росијє и имаје насељенје 278693 људиј (2025).<ref>{{-|https://rosstat.gov.ru/storage/mediabank/Сhisl_MO_01-01-2025.xlsx}}</ref> Граничи с [[Москва|Москвоjу]]. Основан в 1460 году. Град с 17 августа 1925 года. Глава jест [[Jулиjа Купецка]]. [[Fajl:Чаепитие в Мытищах, близ Москвы.jpg|thumb|В. Г. Перов, «Чаjепитjе в Мытишчах, близ Москвы», 1862 год]] == Култура == Изображены на образу [[Василиj Перов|Василиja Перова]]. == Източникы == {{Iztočniky}} [[Kategorija:Грады в Росији]] [[Kategorija:Московска област]] 4xsl4z57p0t6835f6s62fzmoapkab61 Kabardino-čerkessky jezyk 0 6220 46890 46875 2026-09-04T12:27:01Z IJzeren Jan 9 46890 wikitext text/x-wiki {{Kartka jezyk | name = Kabardino-čerkessky | nativename = {{Jezyky|kbd|адыгэбзэ, къэбэрдейбзэ}} | states = [[Rosija]], [[Blizky Vozhod]] | ethnicity = kabardinci, čerkesi | official = [[Kabardino-Balkarija]] i [[Karačajevo-Čerkesija]] | minority = [[Sirija]], [[Jordanija]] | speakers = ok. 1,6 mln. | ref = | script = [[kirilica]], [[latinica]] | agency = | map = Sěverozapadnokavkazske jezyjky.svg | mapcaption = {{legenda|#D9196D|Adygejsky i kabardino-čerkessky}} | family = * [[Kavkazske jezyky]] (?) ** [[Sěverozapadnokavkazske jezyky]] *** Čerkesska grupa **** '''Kabardino-čerkessky jezyky''' | iso2 = kbd | iso3 = kbd | glottolog = kaba1278 }} {{V rabotě}} '''Kabardino-čerkessky jezyk''', takože znajemy kako '''kabardinsky''' ili '''vozhodnoadygejsky jezyk''' ({{Jezyky|kbd|адыгэбзэ, къэбэрдейбзэ, къэбэрдей адыгэбзэ}}) je jezyk, ktory zajedno s [[adygejsky jezyk|adygejskym]], [[abhazsky jezyk|abhazskym]], [[abazinsky jezyk|abazinskym]] i (izumrělym) [[ubyhsky jezyk|ubyhskym]] naleži k [[Sěverozapadnokavkazske jezyky|sěverozapadnokavkazskoj]] jezyčnoj sěmji. Adygejci, kabardinci i čerkesi nazyvajut svoj jezyk «adygebze», čto znači "adygejsky jezyk", i jihne jezyky sut vzajemno razumlive. Někoji lingvisti uvažajut kabardino-čerkessky i adygejsky za dialekty jednogo občego adygejskogo jezyka. Jednakože pomimo občego imene, v [[russky jezyk|russkom]] i drugyh jezykah upotrěbjajut se oddělne imena: adygejsky i kabardino-čerkessky. Govoritelji kabardino-čerkesskogo jezyka sut kabardinci i čerkesi. Dnes se tym jezykom največe govori v [[Rosija|Rosiji]] i na [[Blizky Vozhod|Blizkom Vozhodu]]. V rosijskyh republikah [[Kabardino-Balkarija|Kabardino-Balkariji]] i [[Karačajevo-Čerkesija|Karačajevo-Čerkesiji]] je jedin iz oficialnyh jezykov: v Kabardino-Balkariji od 1995 g. (pored russkogo i [[karačajevo-balkarsky jezyk|balkarskogo]])<ref>{{Cite web | url = https://glava.kbr.ru/kbr/news/45-constitution-kbr/140-03.html | archive-url = https://web.archive.org/web/20180701194300/https://glava.kbr.ru/kbr/news/45-constitution-kbr/140-03.html | archive-date = 2018-07-01 | title = Конституция Кабардино-Балкарской Республики: Глава III Государственное устройство, ст. 76 | language = ru}}</ref>, v Karačajevo-Čerkesiji od 1996 (pored russkogo, [[karačajevo-balkarsky jezyk|karačajevskogo]], [[abazinsky jezyk|abazinskogo]] i [[nogajsky jezyk|nogajskogo]]).<ref>{{Cite web | url = https://constitution.garant.ru/region/cons_karach/chapter/9d78f2e21a0e8d6e5a75ac4e4a939832/ | title = Конституция Карачаево-Черкесской Республики от 5 марта 1996 г. (с изменениями и дополнениями), ст. 11 | language = ru | access-date = 2026-09-04}}</ref> Kromě togo je govorjeny v [[Adygeja|Adygeji]], [[Krasnodarsky kraj|Krasnodarskom kraju]], [[Stavropolsky kraj|Stavropolskom kraju]] i v Mozdokskom rajonu [[Sěverna Osetija|Sěvernoj Osetije]]. Vně Rosije kabardino-čerkesskym jezykom široko se govori na Blizkom Vozhodu, osoblivo v takyh državah kako [[Turcija]], [[Jordanija]], [[Sirija]] i [[Saudovska Arabija]], a takože v [[Němcija|Němciji]] i [[Sjedinjene štaty Ameriky|SŠA]]. V Rosiji, po prěpisu naseljen‌ja iz 2020 g., kabardino-čerkessky je rodny jezyk 358.028 kabardincev i 73.149 čerkesov, a vo vsej Rosiji govoret njim 450.276 ljudij.<ref>{{Cite web | url = https://fadn.gov.ru/assets/components/fileattach/connector.php?action=web/download&ctx=web&fid=7aDWnJKRtvoZ76H9kRgaenvyjIVOAI7A | title = Всероссийская перепись населения 2020 | access-date = 2026-09-04 | archive-date = 2024-10-02 | archive-url = https://web.archive.org/web/20241002143159/https://fadn.gov.ru/assets/components/fileattach/connector.php?action=web/download&ctx=web&fid=7aDWnJKRtvoZ76H9kRgaenvyjIVOAI7A | url-status = live }}</ref> Vsego na světu je 1.628.500 nositeljev jezyka, iz ktoryh 36.700 sut monojezyčni.<ref>Na osnově {{lang|en|Ethnologue}}.</ref> == Harakteristika == Kabardino-čerkessky jezyk imaje bogatu sistemu fonem, v ktoroj 47 ili 48 sut suglasky (srěd ktoryh 22 ili 23 sut [[frikativ|frikativy]], zavisno od togo, či {{MFA|h}} uvažaje se fonemoju), ale samo tri sut fonemične samoglasky. Prinaleži k krajnomu malomu čislu jezykov, ktore jasno različajut medžu ejektivnymi afrikatami i ejektivnymi frikativami. Kako vse ostale sěverozapadnokavkazske jezyky kabardinsky je ergativny jezyk i imaje krajno složenu sistemu glagolov. == Dialekty == Glavne dialekty kabardino-čerkesskogo jezyka sut: * ''baksansky'' – centralny dialekt, razprostranjeny v Velikoj i Maloj Kabardě i u mozdokskyh kabardincev; je osnova knižnogo jezyka * ''habezsky'' – govorjeny čerkesami v Karačajevo-Čerkesskoj republikě * ''kubansky'' – govorjeny v kabardinskyh selah v Republikě Adygeja (Hodź, Blečepsin, Košehablj) * ''beslenejevsky'' – prěhodny dialekt s adygejskym, govorjeny glavno v selah Beslenej i Vako-Žile v Karačajevo-Čerkesiji i v Uspenskom rajonu Krasnodarskogo kraja. == Pismo == Prve proby razrabotan‌ja i vveden‌ja kabardino-čerkesskogo pisma podimali se na početku 19. stolětja. V 1825 g. kabardinsky prosvětitelj i poet Šora Nogma stvoril alfabet na osnově [[arabsko pismo|arabskogo pisma]]. V 1830 g. on takože stvoril [[kirilica|kiriličny]] alfabet, ktory upotrěbjal za zapisan‌ja folklornyh materialov i za sostavjen‌je slovnika i gramatiky. V 1862 g. kavkazověd [[Pjotr Uslar|Pjotr Karlovič Uslar]] stvoril novy kiriličny alfabet za kabardino-čerkessky jezyk, na osnově ktorogo kabardinsky učitelj Kazi Atažukin v 1865 g. izdal v Tiflisu «Kabardinsku azbuku». V 1890-yh lětah rosijsky lingvist i etnograf Lev Grigorjevič Lopatinski{{-|jй}} sovršil Uslarov alfabet i sostavil na njem kabardinsky slovnik, gramatiku i druge knigy. V 1906 g. Pago Tambijev publikoval bukvar, v ktorom koristal variant alfabeta Lopatinskogo. Jednakože razprostranjenějše bylo arabsko pismo. Jedin taky alfabet stvoril v 1881 g. Bekmurza Pačev, drugy stvoril v 1908 g. Nuri Cagov. V [[Osmanska imperija|Osmanskoj imperiji]] Muhammed Pčegatlukov sostavil kabardino-čerkessky alfabet na arabskoj osnově za čerkesov živučih vně Rosije. Tako do 1924 lěta, kabardinska pismennost v principu byla jednočasno osnovana na arabskom i na kiriličnom pismah. V 1920-yh lětah začel se v [[Sovětsky sojuz|Sovětskom sojuzu]] proces [[latinizacija v SSSR|latinizacije]], vslěd čego kabardino-čerkessky našel se srěd prvyh jezykov, ktore prěšli na [[latinica|latinicu]]. V 1923 g. projekt latinskogo alfabeta razrabotal i publikoval B. Huranov, a modifikovany variant tutogo alfabeta byl oficialno utvrdženy v 1924 g. Od togo časa latinsky alfabet několikokratno byl značno izměnjeny, poslědnjim razom v 1930 g. Vo vtoroj polovině 1930-yh lět latinizacija byla zadržana i postupno odčinjena. V 1936 g. kabardino-čerkessky jezyk byl prvy nacionalny jezyk, ktory prěhodil na kiriličny alfabet. Avtor projekta byl Tuta Borukajev. Jednakože jegov alfabet okazal se krajno neudobno iz pričiny velikoj kolikosti apostrofov. Dva lěta pozdněje vvedeny byl reformovany variant, razrabotany komisijeju pod rukovodstvom kavkazověda Nikolaja Feofanoviča Jakovleva. Tutoj alfabet je v upotrěbě i dnes: {| class="wikitable" |+ Kabardino-čerkessky alfabet<ref>{{cite book |last1=Arkadiev |first1=Peter |last2=Lander |first2=Yury |editor-last=Polinsky |editor-first=Maria |title=The Oxford Handbook of the Languages of the Caucasus |chapter=The Northwest Caucasian Languages |publisher=Oxford University Press |location=Oxford |year=2020 |pages=5 |language=en}}</ref> |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[А (kirilica)|A а]]'''}} <br> {{MFA|aː}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Э|Э э]]'''}} <br/> {{MFA|a}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Б|Б б]]'''}} <br> {{MFA|b}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[В (kirilica)|В в]]'''}} <br> {{MFA|v}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Г|Г г]]'''}} <br> {{MFA|ɣ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Гу гу'''}} <br/> {{MFA|ɡʷ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Гъ гъ'''}} <br/> {{MFA|ʁ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Гъу гъу'''}} <br/> {{MFA|ʁʷ}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Д|Д д]]'''}} <br> {{MFA|d}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Дж|Дж дж]]'''}} <br/> {{MFA|d͡ʒ}} / {{MFA|ɡʲ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Дз дз'''}} <br/> {{MFA|d͡z}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Е (kirilica)|Е е]]'''}} <br> {{MFA|ja}} / {{MFA|aj}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ё (kirilica)|Ё ё]]'''}} <br> {{MFA|jo}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ж|Ж ж]]'''}} <br> {{MFA|ʒ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Жь жь'''}} <br/> {{MFA|ʑ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[З|З з]]'''}} <br> {{MFA|z}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[И|И и]]'''}} <br> {{MFA|jə}} / {{MFA|əj}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Й|Й й]]'''}} <br> {{MFA|j}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[К (kirilica)|К к]]'''}} <br> {{MFA|k}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Ку ку'''}} <br/> {{MFA|kʷ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Къ къ'''}} <br/> {{MFA|q}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Къу къу'''}} <br/> {{MFA|qʷ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Кхъ кхъ'''}} <br/> {{MFA|q͡χ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Кхъу кхъу'''}} <br/> {{MFA|q͡χʷ}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''КӀ кӀ'''}} <br/> {{MFA|t͡ʃʼ}} / {{MFA|kʲʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''КӀу кӀу'''}} <br/> {{MFA|kʷʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Л|Л л]]'''}} <br/> {{MFA|ɮ}} / {{MFA|l}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Лъ лъ'''}} <br/> {{MFA|ɬ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ЛӀ лӀ'''}} <br/> {{MFA|ɬʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[М (kirilica)|М м]]'''}} <br> {{MFA|m}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Н (kirilica)|Н н]]'''}} <br> {{MFA|n}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[О (kirilica)|О о]]'''}} <br> {{MFA|aw}} / {{MFA|wa}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[П|П п]]'''}} <br> {{MFA|p}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ПӀ пӀ'''}} <br/> {{MFA|pʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Р (kirilica)|Р р]]'''}} <br> {{MFA|r}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[С (kirilica)|С с]]'''}} <br> {{MFA|s}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Т (kirilica)|Т т]]'''}} <br> {{MFA|t}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ТӀ тӀ'''}} <br/> {{MFA|tʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[У (kirilica)|У у]]'''}} <br> {{MFA|w}} / {{MFA|ǝw}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ф|Ф ф]]'''}} <br> {{MFA|f}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ФӀ фӀ'''}} <br/> {{MFA|fʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Х (kirilica)|Х х]]'''}} <br> {{MFA|x}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Ху ху'''}} <br/> {{MFA|xʷ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Хъ хъ'''}} <br/> {{MFA|χ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Хъу хъу'''}} <br/> {{MFA|χʷ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Хь хь'''}} <br/> {{MFA|ħ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ц|Ц ц]]'''}} <br> {{MFA|t͡s}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ЦӀ цӀ'''}} <br/> {{MFA|t͡sʼ}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ч|Ч ч]]'''}} <br> {{MFA|t͡ʃ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ш|Ш ш]]'''}} <br/> {{MFA|ʃ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Щ|Щ щ]]'''}} <br/> {{MFA|ɕ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ЩӀ щӀ'''}} <br/> {{MFA|ɕʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ъ|Ъ ъ]]'''}} <br/> {{MFA|ˠ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ы|Ы ы]]'''}} <br/> {{MFA|ə}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ь|Ь ь]]'''}} <br> {{MFA|ʲ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ю|Ю ю]]'''}} <br/> [ju] |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Я|Я я]]'''}} <br/> [jaː] | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Paločka|Ӏ]]'''}} <br/> {{MFA|ʔ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Ӏу'''}} <br/> {{MFA|ʷ|ʔʷ}} |} == Iztočniky == {{Iztočniky}} [[Kategorija:Kavkazske jezyky]] 7kwxglxsdyvsavxzh863ebz0z6g8kre 46891 46890 2026-09-04T12:41:45Z IJzeren Jan 9 46891 wikitext text/x-wiki {{Kartka jezyk | name = Kabardino-čerkessky | nativename = {{Jezyky|kbd|адыгэбзэ, къэбэрдейбзэ}} | states = [[Rosija]], [[Blizky Vozhod]] | ethnicity = kabardinci, čerkesi | official = [[Kabardino-Balkarija]] i [[Karačajevo-Čerkesija]] | minority = [[Sirija]], [[Jordanija]] | speakers = ok. 1,6 mln. | ref = | script = [[kirilica]], [[latinica]] | agency = | map = {{-|[[Fajl:Sěverozapadnokavkazske jezyjky.svg | 300px]]|[[Fajl:Сєверозападнокавказске језыкы.svg | 300px]]}} <small>{{legenda|#D9196D|Adygejsky i kabardino-čerkessky}}</small> | family = * [[Kavkazske jezyky]] (?) ** [[Sěverozapadnokavkazske jezyky]] *** Čerkesska grupa **** '''Kabardino-čerkessky jezyky''' | iso2 = kbd | iso3 = kbd | glottolog = kaba1278 }} {{V rabotě}} '''Kabardino-čerkessky jezyk''', takože znajemy kako '''kabardinsky''' ili '''vozhodnoadygejsky jezyk''' ({{Jezyky|kbd|адыгэбзэ, къэбэрдейбзэ, къэбэрдей адыгэбзэ}}) je jezyk, ktory zajedno s [[adygejsky jezyk|adygejskym]], [[abhazsky jezyk|abhazskym]], [[abazinsky jezyk|abazinskym]] i (izumrělym) [[ubyhsky jezyk|ubyhskym]] naleži k [[Sěverozapadnokavkazske jezyky|sěverozapadnokavkazskoj]] jezyčnoj sěmji. Adygejci, kabardinci i čerkesi nazyvajut svoj jezyk «adygebze», čto znači "adygejsky jezyk", i jihne jezyky sut vzajemno razumlive. Někoji lingvisti uvažajut kabardino-čerkessky i adygejsky za dialekty jednogo občego adygejskogo jezyka. Jednakože pomimo občego imene, v [[russky jezyk|russkom]] i drugyh jezykah upotrěbjajut se oddělne imena: adygejsky i kabardino-čerkessky. Govoritelji kabardino-čerkesskogo jezyka sut kabardinci i čerkesi. Dnes se tym jezykom največe govori v [[Rosija|Rosiji]] i na [[Blizky Vozhod|Blizkom Vozhodu]]. V rosijskyh republikah [[Kabardino-Balkarija|Kabardino-Balkariji]] i [[Karačajevo-Čerkesija|Karačajevo-Čerkesiji]] je jedin iz oficialnyh jezykov: v Kabardino-Balkariji od 1995 g. (pored russkogo i [[karačajevo-balkarsky jezyk|balkarskogo]])<ref>{{Cite web | url = https://glava.kbr.ru/kbr/news/45-constitution-kbr/140-03.html | archive-url = https://web.archive.org/web/20180701194300/https://glava.kbr.ru/kbr/news/45-constitution-kbr/140-03.html | archive-date = 2018-07-01 | title = Конституция Кабардино-Балкарской Республики: Глава III Государственное устройство, ст. 76 | language = ru}}</ref>, v Karačajevo-Čerkesiji od 1996 (pored russkogo, [[karačajevo-balkarsky jezyk|karačajevskogo]], [[abazinsky jezyk|abazinskogo]] i [[nogajsky jezyk|nogajskogo]]).<ref>{{Cite web | url = https://constitution.garant.ru/region/cons_karach/chapter/9d78f2e21a0e8d6e5a75ac4e4a939832/ | title = Конституция Карачаево-Черкесской Республики от 5 марта 1996 г. (с изменениями и дополнениями), ст. 11 | language = ru | access-date = 2026-09-04}}</ref> Kromě togo je govorjeny v [[Adygeja|Adygeji]], [[Krasnodarsky kraj|Krasnodarskom kraju]], [[Stavropolsky kraj|Stavropolskom kraju]] i v Mozdokskom rajonu [[Sěverna Osetija|Sěvernoj Osetije]]. Vně Rosije kabardino-čerkesskym jezykom široko se govori na Blizkom Vozhodu, osoblivo v takyh državah kako [[Turcija]], [[Jordanija]], [[Sirija]] i [[Saudovska Arabija]], a takože v [[Němcija|Němciji]] i [[Sjedinjene štaty Ameriky|SŠA]]. V Rosiji, po prěpisu naseljen‌ja iz 2020 g., kabardino-čerkessky je rodny jezyk 358.028 kabardincev i 73.149 čerkesov, a vo vsej Rosiji govoret njim 450.276 ljudij.<ref>{{Cite web | url = https://fadn.gov.ru/assets/components/fileattach/connector.php?action=web/download&ctx=web&fid=7aDWnJKRtvoZ76H9kRgaenvyjIVOAI7A | title = Всероссийская перепись населения 2020 | access-date = 2026-09-04 | archive-date = 2024-10-02 | archive-url = https://web.archive.org/web/20241002143159/https://fadn.gov.ru/assets/components/fileattach/connector.php?action=web/download&ctx=web&fid=7aDWnJKRtvoZ76H9kRgaenvyjIVOAI7A | url-status = live }}</ref> Vsego na světu je 1.628.500 nositeljev jezyka, iz ktoryh 36.700 sut monojezyčni.<ref>Na osnově {{lang|en|Ethnologue}}.</ref> == Harakteristika == Kabardino-čerkessky jezyk imaje bogatu sistemu fonem, v ktoroj 47 ili 48 sut suglasky (srěd ktoryh 22 ili 23 sut [[frikativ|frikativy]], zavisno od togo, či {{MFA|h}} uvažaje se fonemoju), ale samo tri sut fonemične samoglasky. Prinaleži k krajnomu malomu čislu jezykov, ktore jasno različajut medžu ejektivnymi afrikatami i ejektivnymi frikativami. Kako vse ostale sěverozapadnokavkazske jezyky kabardinsky je ergativny jezyk i imaje krajno složenu sistemu glagolov. == Dialekty == Glavne dialekty kabardino-čerkesskogo jezyka sut: * ''baksansky'' – centralny dialekt, razprostranjeny v Velikoj i Maloj Kabardě i u mozdokskyh kabardincev; je osnova knižnogo jezyka * ''habezsky'' – govorjeny čerkesami v Karačajevo-Čerkesskoj republikě * ''kubansky'' – govorjeny v kabardinskyh selah v Republikě Adygeja (Hodź, Blečepsin, Košehablj) * ''beslenejevsky'' – prěhodny dialekt s adygejskym, govorjeny glavno v selah Beslenej i Vako-Žile v Karačajevo-Čerkesiji i v Uspenskom rajonu Krasnodarskogo kraja. == Pismo == Prve proby razrabotan‌ja i vveden‌ja kabardino-čerkesskogo pisma podimali se na početku 19. stolětja. V 1825 g. kabardinsky prosvětitelj i poet Šora Nogma stvoril alfabet na osnově [[arabsko pismo|arabskogo pisma]]. V 1830 g. on takože stvoril [[kirilica|kiriličny]] alfabet, ktory upotrěbjal za zapisan‌ja folklornyh materialov i za sostavjen‌je slovnika i gramatiky. V 1862 g. kavkazověd [[Pjotr Uslar|Pjotr Karlovič Uslar]] stvoril novy kiriličny alfabet za kabardino-čerkessky jezyk, na osnově ktorogo kabardinsky učitelj Kazi Atažukin v 1865 g. izdal v Tiflisu «Kabardinsku azbuku». V 1890-yh lětah rosijsky lingvist i etnograf Lev Grigorjevič Lopatinski{{-|jй}} sovršil Uslarov alfabet i sostavil na njem kabardinsky slovnik, gramatiku i druge knigy. V 1906 g. Pago Tambijev publikoval bukvar, v ktorom koristal variant alfabeta Lopatinskogo. Jednakože razprostranjenějše bylo arabsko pismo. Jedin taky alfabet stvoril v 1881 g. Bekmurza Pačev, drugy stvoril v 1908 g. Nuri Cagov. V [[Osmanska imperija|Osmanskoj imperiji]] Muhammed Pčegatlukov sostavil kabardino-čerkessky alfabet na arabskoj osnově za čerkesov živučih vně Rosije. Tako do 1924 lěta, kabardinska pismennost v principu byla jednočasno osnovana na arabskom i na kiriličnom pismah. V 1920-yh lětah začel se v [[Sovětsky sojuz|Sovětskom sojuzu]] proces [[latinizacija v SSSR|latinizacije]], vslěd čego kabardino-čerkessky našel se srěd prvyh jezykov, ktore prěšli na [[latinica|latinicu]]. V 1923 g. projekt latinskogo alfabeta razrabotal i publikoval B. Huranov, a modifikovany variant tutogo alfabeta byl oficialno utvrdženy v 1924 g. Od togo časa latinsky alfabet několikokratno byl značno izměnjeny, poslědnjim razom v 1930 g. Vo vtoroj polovině 1930-yh lět latinizacija byla zadržana i postupno odčinjena. V 1936 g. kabardino-čerkessky jezyk byl prvy nacionalny jezyk, ktory prěhodil na kiriličny alfabet. Avtor projekta byl Tuta Borukajev. Jednakože jegov alfabet okazal se krajno neudobno iz pričiny velikoj kolikosti apostrofov. Dva lěta pozdněje vvedeny byl reformovany variant, razrabotany komisijeju pod rukovodstvom kavkazověda Nikolaja Feofanoviča Jakovleva. Tutoj alfabet je v upotrěbě i dnes: {| class="wikitable" |+ Kabardino-čerkessky alfabet<ref>{{cite book |last1=Arkadiev |first1=Peter |last2=Lander |first2=Yury |editor-last=Polinsky |editor-first=Maria |title=The Oxford Handbook of the Languages of the Caucasus |chapter=The Northwest Caucasian Languages |publisher=Oxford University Press |location=Oxford |year=2020 |pages=5 |language=en}}</ref> |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[А (kirilica)|A а]]'''}} <br> {{MFA|aː}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Э|Э э]]'''}} <br/> {{MFA|a}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Б|Б б]]'''}} <br> {{MFA|b}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[В (kirilica)|В в]]'''}} <br> {{MFA|v}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Г|Г г]]'''}} <br> {{MFA|ɣ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Гу гу'''}} <br/> {{MFA|ɡʷ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Гъ гъ'''}} <br/> {{MFA|ʁ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Гъу гъу'''}} <br/> {{MFA|ʁʷ}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Д|Д д]]'''}} <br> {{MFA|d}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Дж|Дж дж]]'''}} <br/> {{MFA|d͡ʒ}} / {{MFA|ɡʲ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Дз дз'''}} <br/> {{MFA|d͡z}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Е (kirilica)|Е е]]'''}} <br> {{MFA|ja}} / {{MFA|aj}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ё (kirilica)|Ё ё]]'''}} <br> {{MFA|jo}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ж|Ж ж]]'''}} <br> {{MFA|ʒ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Жь жь'''}} <br/> {{MFA|ʑ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[З|З з]]'''}} <br> {{MFA|z}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[И|И и]]'''}} <br> {{MFA|jə}} / {{MFA|əj}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Й|Й й]]'''}} <br> {{MFA|j}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[К (kirilica)|К к]]'''}} <br> {{MFA|k}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Ку ку'''}} <br/> {{MFA|kʷ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Къ къ'''}} <br/> {{MFA|q}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Къу къу'''}} <br/> {{MFA|qʷ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Кхъ кхъ'''}} <br/> {{MFA|q͡χ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Кхъу кхъу'''}} <br/> {{MFA|q͡χʷ}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''КӀ кӀ'''}} <br/> {{MFA|t͡ʃʼ}} / {{MFA|kʲʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''КӀу кӀу'''}} <br/> {{MFA|kʷʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Л|Л л]]'''}} <br/> {{MFA|ɮ}} / {{MFA|l}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Лъ лъ'''}} <br/> {{MFA|ɬ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ЛӀ лӀ'''}} <br/> {{MFA|ɬʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[М (kirilica)|М м]]'''}} <br> {{MFA|m}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Н (kirilica)|Н н]]'''}} <br> {{MFA|n}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[О (kirilica)|О о]]'''}} <br> {{MFA|aw}} / {{MFA|wa}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[П|П п]]'''}} <br> {{MFA|p}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ПӀ пӀ'''}} <br/> {{MFA|pʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Р (kirilica)|Р р]]'''}} <br> {{MFA|r}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[С (kirilica)|С с]]'''}} <br> {{MFA|s}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Т (kirilica)|Т т]]'''}} <br> {{MFA|t}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ТӀ тӀ'''}} <br/> {{MFA|tʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[У (kirilica)|У у]]'''}} <br> {{MFA|w}} / {{MFA|ǝw}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ф|Ф ф]]'''}} <br> {{MFA|f}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ФӀ фӀ'''}} <br/> {{MFA|fʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Х (kirilica)|Х х]]'''}} <br> {{MFA|x}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Ху ху'''}} <br/> {{MFA|xʷ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Хъ хъ'''}} <br/> {{MFA|χ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Хъу хъу'''}} <br/> {{MFA|χʷ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Хь хь'''}} <br/> {{MFA|ħ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ц|Ц ц]]'''}} <br> {{MFA|t͡s}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ЦӀ цӀ'''}} <br/> {{MFA|t͡sʼ}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ч|Ч ч]]'''}} <br> {{MFA|t͡ʃ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ш|Ш ш]]'''}} <br/> {{MFA|ʃ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Щ|Щ щ]]'''}} <br/> {{MFA|ɕ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ЩӀ щӀ'''}} <br/> {{MFA|ɕʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ъ|Ъ ъ]]'''}} <br/> {{MFA|ˠ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ы|Ы ы]]'''}} <br/> {{MFA|ə}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ь|Ь ь]]'''}} <br> {{MFA|ʲ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ю|Ю ю]]'''}} <br/> [ju] |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Я|Я я]]'''}} <br/> [jaː] | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Paločka|Ӏ]]'''}} <br/> {{MFA|ʔ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Ӏу'''}} <br/> {{MFA|ʷ|ʔʷ}} |} == Iztočniky == {{Iztočniky}} [[Kategorija:Kavkazske jezyky]] 24efc4zduhptnyuh04k0iyn7o0s3buv 46896 46891 2026-09-04T13:51:35Z Kontributor 2K 935 ([[c:GR|GR]]) [[c:COM:FR|File renamed]]: [[File:Sěverozapadnokavkazske jezyjky.svg]] → [[File:Sěverozapadnokavkazske jezyky.svg]] [[c:COM:FR#FR1|Criterion 1]] (original uploader’s request) · Typo in the name 46896 wikitext text/x-wiki {{Kartka jezyk | name = Kabardino-čerkessky | nativename = {{Jezyky|kbd|адыгэбзэ, къэбэрдейбзэ}} | states = [[Rosija]], [[Blizky Vozhod]] | ethnicity = kabardinci, čerkesi | official = [[Kabardino-Balkarija]] i [[Karačajevo-Čerkesija]] | minority = [[Sirija]], [[Jordanija]] | speakers = ok. 1,6 mln. | ref = | script = [[kirilica]], [[latinica]] | agency = | map = {{-|[[Fajl:Sěverozapadnokavkazske jezyky.svg | 300px]]|[[Fajl:Сєверозападнокавказске језыкы.svg | 300px]]}} <small>{{legenda|#D9196D|Adygejsky i kabardino-čerkessky}}</small> | family = * [[Kavkazske jezyky]] (?) ** [[Sěverozapadnokavkazske jezyky]] *** Čerkesska grupa **** '''Kabardino-čerkessky jezyky''' | iso2 = kbd | iso3 = kbd | glottolog = kaba1278 }} {{V rabotě}} '''Kabardino-čerkessky jezyk''', takože znajemy kako '''kabardinsky''' ili '''vozhodnoadygejsky jezyk''' ({{Jezyky|kbd|адыгэбзэ, къэбэрдейбзэ, къэбэрдей адыгэбзэ}}) je jezyk, ktory zajedno s [[adygejsky jezyk|adygejskym]], [[abhazsky jezyk|abhazskym]], [[abazinsky jezyk|abazinskym]] i (izumrělym) [[ubyhsky jezyk|ubyhskym]] naleži k [[Sěverozapadnokavkazske jezyky|sěverozapadnokavkazskoj]] jezyčnoj sěmji. Adygejci, kabardinci i čerkesi nazyvajut svoj jezyk «adygebze», čto znači "adygejsky jezyk", i jihne jezyky sut vzajemno razumlive. Někoji lingvisti uvažajut kabardino-čerkessky i adygejsky za dialekty jednogo občego adygejskogo jezyka. Jednakože pomimo občego imene, v [[russky jezyk|russkom]] i drugyh jezykah upotrěbjajut se oddělne imena: adygejsky i kabardino-čerkessky. Govoritelji kabardino-čerkesskogo jezyka sut kabardinci i čerkesi. Dnes se tym jezykom največe govori v [[Rosija|Rosiji]] i na [[Blizky Vozhod|Blizkom Vozhodu]]. V rosijskyh republikah [[Kabardino-Balkarija|Kabardino-Balkariji]] i [[Karačajevo-Čerkesija|Karačajevo-Čerkesiji]] je jedin iz oficialnyh jezykov: v Kabardino-Balkariji od 1995 g. (pored russkogo i [[karačajevo-balkarsky jezyk|balkarskogo]])<ref>{{Cite web | url = https://glava.kbr.ru/kbr/news/45-constitution-kbr/140-03.html | archive-url = https://web.archive.org/web/20180701194300/https://glava.kbr.ru/kbr/news/45-constitution-kbr/140-03.html | archive-date = 2018-07-01 | title = Конституция Кабардино-Балкарской Республики: Глава III Государственное устройство, ст. 76 | language = ru}}</ref>, v Karačajevo-Čerkesiji od 1996 (pored russkogo, [[karačajevo-balkarsky jezyk|karačajevskogo]], [[abazinsky jezyk|abazinskogo]] i [[nogajsky jezyk|nogajskogo]]).<ref>{{Cite web | url = https://constitution.garant.ru/region/cons_karach/chapter/9d78f2e21a0e8d6e5a75ac4e4a939832/ | title = Конституция Карачаево-Черкесской Республики от 5 марта 1996 г. (с изменениями и дополнениями), ст. 11 | language = ru | access-date = 2026-09-04}}</ref> Kromě togo je govorjeny v [[Adygeja|Adygeji]], [[Krasnodarsky kraj|Krasnodarskom kraju]], [[Stavropolsky kraj|Stavropolskom kraju]] i v Mozdokskom rajonu [[Sěverna Osetija|Sěvernoj Osetije]]. Vně Rosije kabardino-čerkesskym jezykom široko se govori na Blizkom Vozhodu, osoblivo v takyh državah kako [[Turcija]], [[Jordanija]], [[Sirija]] i [[Saudovska Arabija]], a takože v [[Němcija|Němciji]] i [[Sjedinjene štaty Ameriky|SŠA]]. V Rosiji, po prěpisu naseljen‌ja iz 2020 g., kabardino-čerkessky je rodny jezyk 358.028 kabardincev i 73.149 čerkesov, a vo vsej Rosiji govoret njim 450.276 ljudij.<ref>{{Cite web | url = https://fadn.gov.ru/assets/components/fileattach/connector.php?action=web/download&ctx=web&fid=7aDWnJKRtvoZ76H9kRgaenvyjIVOAI7A | title = Всероссийская перепись населения 2020 | access-date = 2026-09-04 | archive-date = 2024-10-02 | archive-url = https://web.archive.org/web/20241002143159/https://fadn.gov.ru/assets/components/fileattach/connector.php?action=web/download&ctx=web&fid=7aDWnJKRtvoZ76H9kRgaenvyjIVOAI7A | url-status = live }}</ref> Vsego na světu je 1.628.500 nositeljev jezyka, iz ktoryh 36.700 sut monojezyčni.<ref>Na osnově {{lang|en|Ethnologue}}.</ref> == Harakteristika == Kabardino-čerkessky jezyk imaje bogatu sistemu fonem, v ktoroj 47 ili 48 sut suglasky (srěd ktoryh 22 ili 23 sut [[frikativ|frikativy]], zavisno od togo, či {{MFA|h}} uvažaje se fonemoju), ale samo tri sut fonemične samoglasky. Prinaleži k krajnomu malomu čislu jezykov, ktore jasno različajut medžu ejektivnymi afrikatami i ejektivnymi frikativami. Kako vse ostale sěverozapadnokavkazske jezyky kabardinsky je ergativny jezyk i imaje krajno složenu sistemu glagolov. == Dialekty == Glavne dialekty kabardino-čerkesskogo jezyka sut: * ''baksansky'' – centralny dialekt, razprostranjeny v Velikoj i Maloj Kabardě i u mozdokskyh kabardincev; je osnova knižnogo jezyka * ''habezsky'' – govorjeny čerkesami v Karačajevo-Čerkesskoj republikě * ''kubansky'' – govorjeny v kabardinskyh selah v Republikě Adygeja (Hodź, Blečepsin, Košehablj) * ''beslenejevsky'' – prěhodny dialekt s adygejskym, govorjeny glavno v selah Beslenej i Vako-Žile v Karačajevo-Čerkesiji i v Uspenskom rajonu Krasnodarskogo kraja. == Pismo == Prve proby razrabotan‌ja i vveden‌ja kabardino-čerkesskogo pisma podimali se na početku 19. stolětja. V 1825 g. kabardinsky prosvětitelj i poet Šora Nogma stvoril alfabet na osnově [[arabsko pismo|arabskogo pisma]]. V 1830 g. on takože stvoril [[kirilica|kiriličny]] alfabet, ktory upotrěbjal za zapisan‌ja folklornyh materialov i za sostavjen‌je slovnika i gramatiky. V 1862 g. kavkazověd [[Pjotr Uslar|Pjotr Karlovič Uslar]] stvoril novy kiriličny alfabet za kabardino-čerkessky jezyk, na osnově ktorogo kabardinsky učitelj Kazi Atažukin v 1865 g. izdal v Tiflisu «Kabardinsku azbuku». V 1890-yh lětah rosijsky lingvist i etnograf Lev Grigorjevič Lopatinski{{-|jй}} sovršil Uslarov alfabet i sostavil na njem kabardinsky slovnik, gramatiku i druge knigy. V 1906 g. Pago Tambijev publikoval bukvar, v ktorom koristal variant alfabeta Lopatinskogo. Jednakože razprostranjenějše bylo arabsko pismo. Jedin taky alfabet stvoril v 1881 g. Bekmurza Pačev, drugy stvoril v 1908 g. Nuri Cagov. V [[Osmanska imperija|Osmanskoj imperiji]] Muhammed Pčegatlukov sostavil kabardino-čerkessky alfabet na arabskoj osnově za čerkesov živučih vně Rosije. Tako do 1924 lěta, kabardinska pismennost v principu byla jednočasno osnovana na arabskom i na kiriličnom pismah. V 1920-yh lětah začel se v [[Sovětsky sojuz|Sovětskom sojuzu]] proces [[latinizacija v SSSR|latinizacije]], vslěd čego kabardino-čerkessky našel se srěd prvyh jezykov, ktore prěšli na [[latinica|latinicu]]. V 1923 g. projekt latinskogo alfabeta razrabotal i publikoval B. Huranov, a modifikovany variant tutogo alfabeta byl oficialno utvrdženy v 1924 g. Od togo časa latinsky alfabet několikokratno byl značno izměnjeny, poslědnjim razom v 1930 g. Vo vtoroj polovině 1930-yh lět latinizacija byla zadržana i postupno odčinjena. V 1936 g. kabardino-čerkessky jezyk byl prvy nacionalny jezyk, ktory prěhodil na kiriličny alfabet. Avtor projekta byl Tuta Borukajev. Jednakože jegov alfabet okazal se krajno neudobno iz pričiny velikoj kolikosti apostrofov. Dva lěta pozdněje vvedeny byl reformovany variant, razrabotany komisijeju pod rukovodstvom kavkazověda Nikolaja Feofanoviča Jakovleva. Tutoj alfabet je v upotrěbě i dnes: {| class="wikitable" |+ Kabardino-čerkessky alfabet<ref>{{cite book |last1=Arkadiev |first1=Peter |last2=Lander |first2=Yury |editor-last=Polinsky |editor-first=Maria |title=The Oxford Handbook of the Languages of the Caucasus |chapter=The Northwest Caucasian Languages |publisher=Oxford University Press |location=Oxford |year=2020 |pages=5 |language=en}}</ref> |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[А (kirilica)|A а]]'''}} <br> {{MFA|aː}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Э|Э э]]'''}} <br/> {{MFA|a}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Б|Б б]]'''}} <br> {{MFA|b}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[В (kirilica)|В в]]'''}} <br> {{MFA|v}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Г|Г г]]'''}} <br> {{MFA|ɣ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Гу гу'''}} <br/> {{MFA|ɡʷ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Гъ гъ'''}} <br/> {{MFA|ʁ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Гъу гъу'''}} <br/> {{MFA|ʁʷ}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Д|Д д]]'''}} <br> {{MFA|d}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Дж|Дж дж]]'''}} <br/> {{MFA|d͡ʒ}} / {{MFA|ɡʲ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Дз дз'''}} <br/> {{MFA|d͡z}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Е (kirilica)|Е е]]'''}} <br> {{MFA|ja}} / {{MFA|aj}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ё (kirilica)|Ё ё]]'''}} <br> {{MFA|jo}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ж|Ж ж]]'''}} <br> {{MFA|ʒ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Жь жь'''}} <br/> {{MFA|ʑ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[З|З з]]'''}} <br> {{MFA|z}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[И|И и]]'''}} <br> {{MFA|jə}} / {{MFA|əj}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Й|Й й]]'''}} <br> {{MFA|j}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[К (kirilica)|К к]]'''}} <br> {{MFA|k}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Ку ку'''}} <br/> {{MFA|kʷ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Къ къ'''}} <br/> {{MFA|q}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Къу къу'''}} <br/> {{MFA|qʷ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Кхъ кхъ'''}} <br/> {{MFA|q͡χ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Кхъу кхъу'''}} <br/> {{MFA|q͡χʷ}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''КӀ кӀ'''}} <br/> {{MFA|t͡ʃʼ}} / {{MFA|kʲʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''КӀу кӀу'''}} <br/> {{MFA|kʷʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Л|Л л]]'''}} <br/> {{MFA|ɮ}} / {{MFA|l}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Лъ лъ'''}} <br/> {{MFA|ɬ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ЛӀ лӀ'''}} <br/> {{MFA|ɬʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[М (kirilica)|М м]]'''}} <br> {{MFA|m}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Н (kirilica)|Н н]]'''}} <br> {{MFA|n}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[О (kirilica)|О о]]'''}} <br> {{MFA|aw}} / {{MFA|wa}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[П|П п]]'''}} <br> {{MFA|p}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ПӀ пӀ'''}} <br/> {{MFA|pʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Р (kirilica)|Р р]]'''}} <br> {{MFA|r}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[С (kirilica)|С с]]'''}} <br> {{MFA|s}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Т (kirilica)|Т т]]'''}} <br> {{MFA|t}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ТӀ тӀ'''}} <br/> {{MFA|tʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[У (kirilica)|У у]]'''}} <br> {{MFA|w}} / {{MFA|ǝw}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ф|Ф ф]]'''}} <br> {{MFA|f}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ФӀ фӀ'''}} <br/> {{MFA|fʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Х (kirilica)|Х х]]'''}} <br> {{MFA|x}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Ху ху'''}} <br/> {{MFA|xʷ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Хъ хъ'''}} <br/> {{MFA|χ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Хъу хъу'''}} <br/> {{MFA|χʷ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Хь хь'''}} <br/> {{MFA|ħ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ц|Ц ц]]'''}} <br> {{MFA|t͡s}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ЦӀ цӀ'''}} <br/> {{MFA|t͡sʼ}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ч|Ч ч]]'''}} <br> {{MFA|t͡ʃ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ш|Ш ш]]'''}} <br/> {{MFA|ʃ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Щ|Щ щ]]'''}} <br/> {{MFA|ɕ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ЩӀ щӀ'''}} <br/> {{MFA|ɕʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ъ|Ъ ъ]]'''}} <br/> {{MFA|ˠ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ы|Ы ы]]'''}} <br/> {{MFA|ə}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ь|Ь ь]]'''}} <br> {{MFA|ʲ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ю|Ю ю]]'''}} <br/> [ju] |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Я|Я я]]'''}} <br/> [jaː] | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Paločka|Ӏ]]'''}} <br/> {{MFA|ʔ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Ӏу'''}} <br/> {{MFA|ʷ|ʔʷ}} |} == Iztočniky == {{Iztočniky}} [[Kategorija:Kavkazske jezyky]] grgg2kjlk389tvx570uehsoq2jft3ay 46901 46896 2026-09-04T14:54:04Z IJzeren Jan 9 46901 wikitext text/x-wiki {{Kartka jezyk | name = Kabardino-čerkessky | nativename = {{Jezyky|kbd|адыгэбзэ, къэбэрдейбзэ}} | states = [[Rosija]], [[Blizky Vozhod]] | ethnicity = kabardinci, čerkesi | official = [[Kabardino-Balkarija]] i [[Karačajevo-Čerkesija]] | minority = [[Sirija]], [[Jordanija]] | speakers = ok. 1,6 mln. | ref = | script = [[kirilica]], [[latinica]] | agency = | map = {{-|[[Fajl:Sěverozapadnokavkazske jezyky.svg | 300px]]|[[Fajl:Сєверозападнокавказске језыкы.svg | 300px]]}} <small>{{legenda|#D9196D|Adygejsky i kabardino-čerkessky}}</small> | family = * [[Kavkazske jezyky]] (?) ** [[Sěverozapadnokavkazske jezyky]] *** Čerkesska grupa **** '''Kabardino-čerkessky jezyky''' | iso2 = kbd | iso3 = kbd | glottolog = kaba1278 }} '''Kabardino-čerkessky jezyk''', takože znajemy kako '''kabardinsky''' ili '''vozhodnoadygejsky jezyk''' ({{Jezyky|kbd|адыгэбзэ, къэбэрдейбзэ, къэбэрдей адыгэбзэ}}) je jezyk, ktory zajedno s [[adygejsky jezyk|adygejskym]], [[abhazsky jezyk|abhazskym]], [[abazinsky jezyk|abazinskym]] i (izumrělym) [[ubyhsky jezyk|ubyhskym]] naleži k [[Sěverozapadnokavkazske jezyky|sěverozapadnokavkazskoj]] jezyčnoj sěmji. Adygejci, kabardinci i čerkesi nazyvajut svoj jezyk «adygebze», čto znači "adygejsky jezyk", i jihne jezyky sut vzajemno razumlive. Někoji lingvisti uvažajut kabardino-čerkessky i adygejsky za dialekty jednogo občego adygejskogo jezyka.<ref>{{Cite book | last = Kāzemzāde | first = Hāmed | title = The Circassian Question: The Formation of Linguistic and Cultural Identity in the Caucasus from the Mind-nineteenth Century to Modern Times (PhD Thesis) | date = 2018 | url = https://scholar.google.com/scholar?cluster=5073590573690730500&hl=en&oi=scholarr}}</ref> Jednakože pomimo občego imene, v [[russky jezyk|russkom]] i drugyh jezykah upotrěbjajut se oddělne imena: adygejsky i kabardino-čerkessky. Govoritelji kabardino-čerkesskogo jezyka sut kabardinci i čerkesi. Dnes se tym jezykom največe govori v [[Rosija|Rosiji]] i na [[Blizky Vozhod|Blizkom Vozhodu]]. V rosijskyh republikah [[Kabardino-Balkarija|Kabardino-Balkariji]] i [[Karačajevo-Čerkesija|Karačajevo-Čerkesiji]] je jedin iz oficialnyh jezykov: v Kabardino-Balkariji od 1995 g. (pored russkogo i [[karačajevo-balkarsky jezyk|balkarskogo]])<ref>{{Cite web | url = https://glava.kbr.ru/kbr/news/45-constitution-kbr/140-03.html | archive-url = https://web.archive.org/web/20180701194300/https://glava.kbr.ru/kbr/news/45-constitution-kbr/140-03.html | archive-date = 2018-07-01 | title = Конституция Кабардино-Балкарской Республики: Глава III Государственное устройство, ст. 76 | language = ru}}</ref>, v Karačajevo-Čerkesiji od 1996 (pored russkogo, [[karačajevo-balkarsky jezyk|karačajevskogo]], [[abazinsky jezyk|abazinskogo]] i [[nogajsky jezyk|nogajskogo]]).<ref>{{Cite web | url = https://constitution.garant.ru/region/cons_karach/chapter/9d78f2e21a0e8d6e5a75ac4e4a939832/ | title = Конституция Карачаево-Черкесской Республики от 5 марта 1996 г. (с изменениями и дополнениями), ст. 11 | language = ru | access-date = 2026-09-04}}</ref> Kromě togo je govorjeny v [[Adygeja|Adygeji]], [[Krasnodarsky kraj|Krasnodarskom kraju]], [[Stavropolsky kraj|Stavropolskom kraju]] i v Mozdokskom rajonu [[Sěverna Osetija|Sěvernoj Osetije]]. Vně Rosije kabardino-čerkesskym jezykom široko se govori na Blizkom Vozhodu, osoblivo v takyh državah kako [[Turcija]], [[Jordanija]], [[Sirija]] i [[Saudovska Arabija]], a takože v [[Němcija|Němciji]] i [[Sjedinjene štaty Ameriky|SŠA]]. V Rosiji, po prěpisu naseljen‌ja iz 2020 g., kabardino-čerkessky je rodny jezyk 358.028 kabardincev i 73.149 čerkesov, a vo vsej Rosiji govoret njim 450.276 ljudij.<ref>{{Cite web | url = https://fadn.gov.ru/assets/components/fileattach/connector.php?action=web/download&ctx=web&fid=7aDWnJKRtvoZ76H9kRgaenvyjIVOAI7A | title = Всероссийская перепись населения 2020 | access-date = 2026-09-04 | archive-date = 2024-10-02 | archive-url = https://web.archive.org/web/20241002143159/https://fadn.gov.ru/assets/components/fileattach/connector.php?action=web/download&ctx=web&fid=7aDWnJKRtvoZ76H9kRgaenvyjIVOAI7A | url-status = live }}</ref> Vsego na světu je 1.628.500 nositeljev jezyka, iz ktoryh 36.700 sut monojezyčni.<ref name="Ethnologue">Na osnově {{lang|en|Ethnologue}}.</ref> == Harakteristika == [[Fajl:WIKITONGUES- Yinal speaking Adyghe and Kabardian.webm | thumb | left | Tako zvuči kabardinsky]] Kabardino-čerkessky jezyk imaje bogatu sistemu fonem, v ktoroj 47 ili 48 sut suglasky (srěd ktoryh 22 ili 23 sut [[frikativ|frikativy]], zavisno od togo, či {{MFA|h}} uvažaje se fonemoju), ale samo tri sut fonemične samoglasky. Prinaleži k krajnomu malomu čislu jezykov, ktore jasno različajut medžu ejektivnymi afrikatami i ejektivnymi frikativami. Kako vse ostale sěverozapadnokavkazske jezyky kabardinsky je ergativny jezyk i imaje krajno složenu sistemu glagolov. == Dialekty == Glavne dialekty kabardino-čerkesskogo jezyka sut:<ref name="Ethnologue" /> * ''baksansky'' – centralny dialekt, razprostranjeny v Velikoj i Maloj Kabardě i u mozdokskyh kabardincev; je osnova knižnogo jezyka * ''habezsky'' – govorjeny čerkesami v Karačajevo-Čerkesskoj republikě * ''kubansky'' – govorjeny v kabardinskyh selah v Republikě Adygeja (Hodź, Blečepsin, Košehablj) * ''beslenejevsky'' – prěhodny dialekt s adygejskym, govorjeny glavno v selah Beslenej i Vako-Žile v Karačajevo-Čerkesiji i v Uspenskom rajonu Krasnodarskogo kraja. == Pismo == Prve proby razrabotan‌ja i vveden‌ja kabardino-čerkesskogo pisma podimali se na početku 19. stolětja. V 1825 g. kabardinsky prosvětitelj i poet Šora Nogma stvoril alfabet na osnově [[arabsko pismo|arabskogo pisma]].<ref>{{Cite book | first = Хь. Щ. | last = Урыс | title = Адыгэбзэм и тхыдэ | location = Налшык | publisher = Эльбрус» | year = 2000 | isbn = 5-7860-1439-x | language = kbd | pages = 215–216}}</ref> V 1830 g. on takože stvoril [[kirilica|kiriličny]] alfabet, ktory upotrěbjal za zapisan‌ja folklornyh materialov i za sostavjen‌je slovnika i gramatiky.<ref>{{-|Урыс}}, str. 212.</ref> {| align=center |- style="vertical-align:top" | [[Fajl:Nogma arabic alphabet, 1825.PNG | thumb | left | 300px | Arabsky alfabet Nogmy (1825)]] | [[Fajl:Atazhukin alphabet, 1865.PNG | thumb | right | 500px | Kiriličny alfabet Atažukina (1865)]] [[Fajl:Kabardian alphabet in Lopatinsky (1890).png | thumb | right | 500px | Kiriličny alfabet Lopatinskogo (1890)]] |} V 1862 g. kavkazověd [[Pjotr Uslar|Pjotr Karlovič Uslar]] stvoril novy kiriličny alfabet za kabardino-čerkessky jezyk, na osnově ktorogo kabardinsky učitelj Kazi Atažukin v 1865 g. izdal v Tiflisu «Kabardinsku azbuku».<ref>{{Cite web | url = https://dspace.nplg.gov.ge/bitstream/1234/154399/1/Kabardinckaia_Azbuka.pdf | title = Ԛабарде алѵфбе / Кабардинская азбука | first = Kazi | last = Atažukin | place = Тифлис | year = 1865}}</ref> V 1890-yh lětah rosijsky lingvist i etnograf Lev Grigorjevič Lopatinski{{-|jй}} sovršil Uslarov alfabet i sostavil na njem kabardinsky slovnik, gramatiku i druge knigy.<ref>{{Cite book | url = https://viewer.rusneb.ru/ru/000202_000006_2582271?page=19&otate=0&heme=white | last = Лопатинский | first = Л.Г. | title = Русско-кабардинский словарь с указателем и краткою грамматикою | place = Тифлис | publisher = Управленіе Кавказскаго Учебнаго Округа | year = 1890 | pages = 10 | language = ru}}</ref> V 1906 g. Pago Tambijev publikoval bukvar, v ktorom koristal variant alfabeta Lopatinskogo. Jednakože razprostranjenějše bylo arabsko pismo. Jedin taky alfabet stvoril v 1881 g. Bekmurza Pačev,<ref>{{-|Урыс}}, str. 232–235.</ref> drugy stvoril v 1908 g. Nuri Cagov.<ref>{{-|Урыс}}, str. 242–248.</ref> V [[Osmanska imperija|Osmanskoj imperiji]] Muhammed Pčegatlukov sostavil kabardino-čerkessky alfabet na arabskoj osnově za čerkesov živučih vně Rosije. [[Fajl:Kabarda latin alphabet.jpg | thumb | 400px | left | Latinsky alfabet (1930-e lěta)]] Tako do 1924 lěta, kabardinska pismennost v principu byla jednočasno osnovana na arabskom i na kiriličnom pismah. V 1920-yh lětah začel se v [[Sovětsky sojuz|Sovětskom sojuzu]] proces [[latinizacija v SSSR|latinizacije]], vslěd čego kabardino-čerkessky našel se srěd prvyh jezykov, ktore prěšli na [[latinica|latinicu]]. V 1923 g. projekt latinskogo alfabeta razrabotal i publikoval B. Huranov, a modifikovany variant tutogo alfabeta byl oficialno utvrdženy v 1924 g. Od togo časa latinsky alfabet několikokratno byl značno izměnjeny, poslědnjim razom v 1930 g.<ref>{{-|Урыс}}, str. 253–264.</ref> Vo vtoroj polovině 1930-yh lět latinizacija byla zadržana i postupno odčinjena. V 1936 g. kabardino-čerkessky jezyk byl prvy nacionalny jezyk, ktory prěhodil na kiriličny alfabet. Avtor projekta byl Tuta Borukajev. Jednakože jegov alfabet okazal se krajno neudobno iz pričiny velikoj kolikosti apostrofov. Dva lěta pozdněje vvedeny byl reformovany variant, razrabotany komisijeju pod rukovodstvom kavkazověda Nikolaja Feofanoviča Jakovleva. Tutoj alfabet je v upotrěbě i dnes: <div align=center> {| class="wikitable" |+ Kabardino-čerkessky alfabet<ref>{{cite book |last1=Arkadiev |first1=Peter |last2=Lander |first2=Yury |editor-last=Polinsky |editor-first=Maria |title=The Oxford Handbook of the Languages of the Caucasus |chapter=The Northwest Caucasian Languages |publisher=Oxford University Press |location=Oxford |year=2020 |pages=5 |language=en}}</ref> |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[А (kirilica)|A а]]'''}} <br> {{MFA|aː}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Э|Э э]]'''}} <br/> {{MFA|a}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Б|Б б]]'''}} <br> {{MFA|b}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[В (kirilica)|В в]]'''}} <br> {{MFA|v}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Г|Г г]]'''}} <br> {{MFA|ɣ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Гу гу'''}} <br/> {{MFA|ɡʷ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Гъ гъ'''}} <br/> {{MFA|ʁ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Гъу гъу'''}} <br/> {{MFA|ʁʷ}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Д|Д д]]'''}} <br> {{MFA|d}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Дж|Дж дж]]'''}} <br/> {{MFA|d͡ʒ}} / {{MFA|ɡʲ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Дз дз'''}} <br/> {{MFA|d͡z}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Е (kirilica)|Е е]]'''}} <br> {{MFA|ja}} / {{MFA|aj}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ё (kirilica)|Ё ё]]'''}} <br> {{MFA|jo}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ж|Ж ж]]'''}} <br> {{MFA|ʒ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Жь жь'''}} <br/> {{MFA|ʑ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[З|З з]]'''}} <br> {{MFA|z}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[И|И и]]'''}} <br> {{MFA|jə}} / {{MFA|əj}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Й|Й й]]'''}} <br> {{MFA|j}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[К (kirilica)|К к]]'''}} <br> {{MFA|k}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Ку ку'''}} <br/> {{MFA|kʷ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Къ къ'''}} <br/> {{MFA|q}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Къу къу'''}} <br/> {{MFA|qʷ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Кхъ кхъ'''}} <br/> {{MFA|q͡χ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Кхъу кхъу'''}} <br/> {{MFA|q͡χʷ}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''КӀ кӀ'''}} <br/> {{MFA|t͡ʃʼ}} / {{MFA|kʲʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''КӀу кӀу'''}} <br/> {{MFA|kʷʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Л|Л л]]'''}} <br/> {{MFA|ɮ}} / {{MFA|l}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Лъ лъ'''}} <br/> {{MFA|ɬ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ЛӀ лӀ'''}} <br/> {{MFA|ɬʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[М (kirilica)|М м]]'''}} <br> {{MFA|m}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Н (kirilica)|Н н]]'''}} <br> {{MFA|n}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[О (kirilica)|О о]]'''}} <br> {{MFA|aw}} / {{MFA|wa}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[П|П п]]'''}} <br> {{MFA|p}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ПӀ пӀ'''}} <br/> {{MFA|pʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Р (kirilica)|Р р]]'''}} <br> {{MFA|r}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[С (kirilica)|С с]]'''}} <br> {{MFA|s}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Т (kirilica)|Т т]]'''}} <br> {{MFA|t}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ТӀ тӀ'''}} <br/> {{MFA|tʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[У (kirilica)|У у]]'''}} <br> {{MFA|w}} / {{MFA|ǝw}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ф|Ф ф]]'''}} <br> {{MFA|f}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ФӀ фӀ'''}} <br/> {{MFA|fʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Х (kirilica)|Х х]]'''}} <br> {{MFA|x}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Ху ху'''}} <br/> {{MFA|xʷ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Хъ хъ'''}} <br/> {{MFA|χ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Хъу хъу'''}} <br/> {{MFA|χʷ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Хь хь'''}} <br/> {{MFA|ħ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ц|Ц ц]]'''}} <br> {{MFA|t͡s}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ЦӀ цӀ'''}} <br/> {{MFA|t͡sʼ}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ч|Ч ч]]'''}} <br> {{MFA|t͡ʃ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ш|Ш ш]]'''}} <br/> {{MFA|ʃ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Щ|Щ щ]]'''}} <br/> {{MFA|ɕ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ЩӀ щӀ'''}} <br/> {{MFA|ɕʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ъ|Ъ ъ]]'''}} <br/> {{MFA|ˠ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ы|Ы ы]]'''}} <br/> {{MFA|ə}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ь|Ь ь]]'''}} <br> {{MFA|ʲ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ю|Ю ю]]'''}} <br/> [ju] |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Я|Я я]]'''}} <br/> [jaː] | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Paločka|Ӏ]]'''}} <br/> {{MFA|ʔ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Ӏу'''}} <br/> {{MFA|ʷ|ʔʷ}} |} </div> == Iztočniky == {{Iztočniky}} [[Kategorija:Kavkazske jezyky]] 2t798qjetqz63pb8rxyse7ddyavhei6 46903 46901 2026-09-04T15:06:33Z IJzeren Jan 9 /* Harakteristika */ 46903 wikitext text/x-wiki {{Kartka jezyk | name = Kabardino-čerkessky | nativename = {{Jezyky|kbd|адыгэбзэ, къэбэрдейбзэ}} | states = [[Rosija]], [[Blizky Vozhod]] | ethnicity = kabardinci, čerkesi | official = [[Kabardino-Balkarija]] i [[Karačajevo-Čerkesija]] | minority = [[Sirija]], [[Jordanija]] | speakers = ok. 1,6 mln. | ref = | script = [[kirilica]], [[latinica]] | agency = | map = {{-|[[Fajl:Sěverozapadnokavkazske jezyky.svg | 300px]]|[[Fajl:Сєверозападнокавказске језыкы.svg | 300px]]}} <small>{{legenda|#D9196D|Adygejsky i kabardino-čerkessky}}</small> | family = * [[Kavkazske jezyky]] (?) ** [[Sěverozapadnokavkazske jezyky]] *** Čerkesska grupa **** '''Kabardino-čerkessky jezyky''' | iso2 = kbd | iso3 = kbd | glottolog = kaba1278 }} '''Kabardino-čerkessky jezyk''', takože znajemy kako '''kabardinsky''' ili '''vozhodnoadygejsky jezyk''' ({{Jezyky|kbd|адыгэбзэ, къэбэрдейбзэ, къэбэрдей адыгэбзэ}}) je jezyk, ktory zajedno s [[adygejsky jezyk|adygejskym]], [[abhazsky jezyk|abhazskym]], [[abazinsky jezyk|abazinskym]] i (izumrělym) [[ubyhsky jezyk|ubyhskym]] naleži k [[Sěverozapadnokavkazske jezyky|sěverozapadnokavkazskoj]] jezyčnoj sěmji. Adygejci, kabardinci i čerkesi nazyvajut svoj jezyk «adygebze», čto znači "adygejsky jezyk", i jihne jezyky sut vzajemno razumlive. Někoji lingvisti uvažajut kabardino-čerkessky i adygejsky za dialekty jednogo občego adygejskogo jezyka.<ref>{{Cite book | last = Kāzemzāde | first = Hāmed | title = The Circassian Question: The Formation of Linguistic and Cultural Identity in the Caucasus from the Mind-nineteenth Century to Modern Times (PhD Thesis) | date = 2018 | url = https://scholar.google.com/scholar?cluster=5073590573690730500&hl=en&oi=scholarr}}</ref> Jednakože pomimo občego imene, v [[russky jezyk|russkom]] i drugyh jezykah upotrěbjajut se oddělne imena: adygejsky i kabardino-čerkessky. Govoritelji kabardino-čerkesskogo jezyka sut kabardinci i čerkesi. Dnes se tym jezykom največe govori v [[Rosija|Rosiji]] i na [[Blizky Vozhod|Blizkom Vozhodu]]. V rosijskyh republikah [[Kabardino-Balkarija|Kabardino-Balkariji]] i [[Karačajevo-Čerkesija|Karačajevo-Čerkesiji]] je jedin iz oficialnyh jezykov: v Kabardino-Balkariji od 1995 g. (pored russkogo i [[karačajevo-balkarsky jezyk|balkarskogo]])<ref>{{Cite web | url = https://glava.kbr.ru/kbr/news/45-constitution-kbr/140-03.html | archive-url = https://web.archive.org/web/20180701194300/https://glava.kbr.ru/kbr/news/45-constitution-kbr/140-03.html | archive-date = 2018-07-01 | title = Конституция Кабардино-Балкарской Республики: Глава III Государственное устройство, ст. 76 | language = ru}}</ref>, v Karačajevo-Čerkesiji od 1996 (pored russkogo, [[karačajevo-balkarsky jezyk|karačajevskogo]], [[abazinsky jezyk|abazinskogo]] i [[nogajsky jezyk|nogajskogo]]).<ref>{{Cite web | url = https://constitution.garant.ru/region/cons_karach/chapter/9d78f2e21a0e8d6e5a75ac4e4a939832/ | title = Конституция Карачаево-Черкесской Республики от 5 марта 1996 г. (с изменениями и дополнениями), ст. 11 | language = ru | access-date = 2026-09-04}}</ref> Kromě togo je govorjeny v [[Adygeja|Adygeji]], [[Krasnodarsky kraj|Krasnodarskom kraju]], [[Stavropolsky kraj|Stavropolskom kraju]] i v Mozdokskom rajonu [[Sěverna Osetija|Sěvernoj Osetije]]. Vně Rosije kabardino-čerkesskym jezykom široko se govori na Blizkom Vozhodu, osoblivo v takyh državah kako [[Turcija]], [[Jordanija]], [[Sirija]] i [[Saudovska Arabija]], a takože v [[Němcija|Němciji]] i [[Sjedinjene štaty Ameriky|SŠA]]. V Rosiji, po prěpisu naseljen‌ja iz 2020 g., kabardino-čerkessky je rodny jezyk 358.028 kabardincev i 73.149 čerkesov, a vo vsej Rosiji govoret njim 450.276 ljudij.<ref>{{Cite web | url = https://fadn.gov.ru/assets/components/fileattach/connector.php?action=web/download&ctx=web&fid=7aDWnJKRtvoZ76H9kRgaenvyjIVOAI7A | title = Всероссийская перепись населения 2020 | access-date = 2026-09-04 | archive-date = 2024-10-02 | archive-url = https://web.archive.org/web/20241002143159/https://fadn.gov.ru/assets/components/fileattach/connector.php?action=web/download&ctx=web&fid=7aDWnJKRtvoZ76H9kRgaenvyjIVOAI7A | url-status = live }}</ref> Vsego na světu je 1.628.500 nositeljev jezyka, iz ktoryh 36.700 sut monojezyčni.<ref name="Ethnologue">Na osnově {{lang|en|Ethnologue}}.</ref> == Harakteristika == [[Fajl:WIKITONGUES- Yinal speaking Adyghe and Kabardian.webm | thumb | 200px | left | Tako zvuči kabardinsky]] Kabardino-čerkessky jezyk imaje bogatu sistemu fonem, v ktoroj 47 ili 48 sut suglasky (srěd ktoryh 22 ili 23 sut [[frikativ|frikativy]], zavisno od togo, či {{MFA|h}} uvažaje se fonemoju), ale samo tri sut fonemične samoglasky. Prinaleži k krajnomu malomu čislu jezykov, ktore jasno različajut medžu ejektivnymi afrikatami i ejektivnymi frikativami. Kako vse ostale sěverozapadnokavkazske jezyky kabardinsky je ergativny jezyk i imaje krajno složenu sistemu glagolov. == Dialekty == Glavne dialekty kabardino-čerkesskogo jezyka sut:<ref name="Ethnologue" /> * ''baksansky'' – centralny dialekt, razprostranjeny v Velikoj i Maloj Kabardě i u mozdokskyh kabardincev; je osnova knižnogo jezyka * ''habezsky'' – govorjeny čerkesami v Karačajevo-Čerkesskoj republikě * ''kubansky'' – govorjeny v kabardinskyh selah v Republikě Adygeja (Hodź, Blečepsin, Košehablj) * ''beslenejevsky'' – prěhodny dialekt s adygejskym, govorjeny glavno v selah Beslenej i Vako-Žile v Karačajevo-Čerkesiji i v Uspenskom rajonu Krasnodarskogo kraja. == Pismo == Prve proby razrabotan‌ja i vveden‌ja kabardino-čerkesskogo pisma podimali se na početku 19. stolětja. V 1825 g. kabardinsky prosvětitelj i poet Šora Nogma stvoril alfabet na osnově [[arabsko pismo|arabskogo pisma]].<ref>{{Cite book | first = Хь. Щ. | last = Урыс | title = Адыгэбзэм и тхыдэ | location = Налшык | publisher = Эльбрус» | year = 2000 | isbn = 5-7860-1439-x | language = kbd | pages = 215–216}}</ref> V 1830 g. on takože stvoril [[kirilica|kiriličny]] alfabet, ktory upotrěbjal za zapisan‌ja folklornyh materialov i za sostavjen‌je slovnika i gramatiky.<ref>{{-|Урыс}}, str. 212.</ref> {| align=center |- style="vertical-align:top" | [[Fajl:Nogma arabic alphabet, 1825.PNG | thumb | left | 300px | Arabsky alfabet Nogmy (1825)]] | [[Fajl:Atazhukin alphabet, 1865.PNG | thumb | right | 500px | Kiriličny alfabet Atažukina (1865)]] [[Fajl:Kabardian alphabet in Lopatinsky (1890).png | thumb | right | 500px | Kiriličny alfabet Lopatinskogo (1890)]] |} V 1862 g. kavkazověd [[Pjotr Uslar|Pjotr Karlovič Uslar]] stvoril novy kiriličny alfabet za kabardino-čerkessky jezyk, na osnově ktorogo kabardinsky učitelj Kazi Atažukin v 1865 g. izdal v Tiflisu «Kabardinsku azbuku».<ref>{{Cite web | url = https://dspace.nplg.gov.ge/bitstream/1234/154399/1/Kabardinckaia_Azbuka.pdf | title = Ԛабарде алѵфбе / Кабардинская азбука | first = Kazi | last = Atažukin | place = Тифлис | year = 1865}}</ref> V 1890-yh lětah rosijsky lingvist i etnograf Lev Grigorjevič Lopatinski{{-|jй}} sovršil Uslarov alfabet i sostavil na njem kabardinsky slovnik, gramatiku i druge knigy.<ref>{{Cite book | url = https://viewer.rusneb.ru/ru/000202_000006_2582271?page=19&otate=0&heme=white | last = Лопатинский | first = Л.Г. | title = Русско-кабардинский словарь с указателем и краткою грамматикою | place = Тифлис | publisher = Управленіе Кавказскаго Учебнаго Округа | year = 1890 | pages = 10 | language = ru}}</ref> V 1906 g. Pago Tambijev publikoval bukvar, v ktorom koristal variant alfabeta Lopatinskogo. Jednakože razprostranjenějše bylo arabsko pismo. Jedin taky alfabet stvoril v 1881 g. Bekmurza Pačev,<ref>{{-|Урыс}}, str. 232–235.</ref> drugy stvoril v 1908 g. Nuri Cagov.<ref>{{-|Урыс}}, str. 242–248.</ref> V [[Osmanska imperija|Osmanskoj imperiji]] Muhammed Pčegatlukov sostavil kabardino-čerkessky alfabet na arabskoj osnově za čerkesov živučih vně Rosije. [[Fajl:Kabarda latin alphabet.jpg | thumb | 400px | left | Latinsky alfabet (1930-e lěta)]] Tako do 1924 lěta, kabardinska pismennost v principu byla jednočasno osnovana na arabskom i na kiriličnom pismah. V 1920-yh lětah začel se v [[Sovětsky sojuz|Sovětskom sojuzu]] proces [[latinizacija v SSSR|latinizacije]], vslěd čego kabardino-čerkessky našel se srěd prvyh jezykov, ktore prěšli na [[latinica|latinicu]]. V 1923 g. projekt latinskogo alfabeta razrabotal i publikoval B. Huranov, a modifikovany variant tutogo alfabeta byl oficialno utvrdženy v 1924 g. Od togo časa latinsky alfabet několikokratno byl značno izměnjeny, poslědnjim razom v 1930 g.<ref>{{-|Урыс}}, str. 253–264.</ref> Vo vtoroj polovině 1930-yh lět latinizacija byla zadržana i postupno odčinjena. V 1936 g. kabardino-čerkessky jezyk byl prvy nacionalny jezyk, ktory prěhodil na kiriličny alfabet. Avtor projekta byl Tuta Borukajev. Jednakože jegov alfabet okazal se krajno neudobno iz pričiny velikoj kolikosti apostrofov. Dva lěta pozdněje vvedeny byl reformovany variant, razrabotany komisijeju pod rukovodstvom kavkazověda Nikolaja Feofanoviča Jakovleva. Tutoj alfabet je v upotrěbě i dnes: <div align=center> {| class="wikitable" |+ Kabardino-čerkessky alfabet<ref>{{cite book |last1=Arkadiev |first1=Peter |last2=Lander |first2=Yury |editor-last=Polinsky |editor-first=Maria |title=The Oxford Handbook of the Languages of the Caucasus |chapter=The Northwest Caucasian Languages |publisher=Oxford University Press |location=Oxford |year=2020 |pages=5 |language=en}}</ref> |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[А (kirilica)|A а]]'''}} <br> {{MFA|aː}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Э|Э э]]'''}} <br/> {{MFA|a}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Б|Б б]]'''}} <br> {{MFA|b}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[В (kirilica)|В в]]'''}} <br> {{MFA|v}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Г|Г г]]'''}} <br> {{MFA|ɣ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Гу гу'''}} <br/> {{MFA|ɡʷ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Гъ гъ'''}} <br/> {{MFA|ʁ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Гъу гъу'''}} <br/> {{MFA|ʁʷ}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Д|Д д]]'''}} <br> {{MFA|d}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Дж|Дж дж]]'''}} <br/> {{MFA|d͡ʒ}} / {{MFA|ɡʲ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Дз дз'''}} <br/> {{MFA|d͡z}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Е (kirilica)|Е е]]'''}} <br> {{MFA|ja}} / {{MFA|aj}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ё (kirilica)|Ё ё]]'''}} <br> {{MFA|jo}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ж|Ж ж]]'''}} <br> {{MFA|ʒ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Жь жь'''}} <br/> {{MFA|ʑ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[З|З з]]'''}} <br> {{MFA|z}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[И|И и]]'''}} <br> {{MFA|jə}} / {{MFA|əj}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Й|Й й]]'''}} <br> {{MFA|j}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[К (kirilica)|К к]]'''}} <br> {{MFA|k}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Ку ку'''}} <br/> {{MFA|kʷ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Къ къ'''}} <br/> {{MFA|q}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Къу къу'''}} <br/> {{MFA|qʷ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Кхъ кхъ'''}} <br/> {{MFA|q͡χ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Кхъу кхъу'''}} <br/> {{MFA|q͡χʷ}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''КӀ кӀ'''}} <br/> {{MFA|t͡ʃʼ}} / {{MFA|kʲʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''КӀу кӀу'''}} <br/> {{MFA|kʷʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Л|Л л]]'''}} <br/> {{MFA|ɮ}} / {{MFA|l}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Лъ лъ'''}} <br/> {{MFA|ɬ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ЛӀ лӀ'''}} <br/> {{MFA|ɬʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[М (kirilica)|М м]]'''}} <br> {{MFA|m}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Н (kirilica)|Н н]]'''}} <br> {{MFA|n}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[О (kirilica)|О о]]'''}} <br> {{MFA|aw}} / {{MFA|wa}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[П|П п]]'''}} <br> {{MFA|p}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ПӀ пӀ'''}} <br/> {{MFA|pʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Р (kirilica)|Р р]]'''}} <br> {{MFA|r}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[С (kirilica)|С с]]'''}} <br> {{MFA|s}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Т (kirilica)|Т т]]'''}} <br> {{MFA|t}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ТӀ тӀ'''}} <br/> {{MFA|tʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[У (kirilica)|У у]]'''}} <br> {{MFA|w}} / {{MFA|ǝw}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ф|Ф ф]]'''}} <br> {{MFA|f}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ФӀ фӀ'''}} <br/> {{MFA|fʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Х (kirilica)|Х х]]'''}} <br> {{MFA|x}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Ху ху'''}} <br/> {{MFA|xʷ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Хъ хъ'''}} <br/> {{MFA|χ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Хъу хъу'''}} <br/> {{MFA|χʷ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Хь хь'''}} <br/> {{MFA|ħ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ц|Ц ц]]'''}} <br> {{MFA|t͡s}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ЦӀ цӀ'''}} <br/> {{MFA|t͡sʼ}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ч|Ч ч]]'''}} <br> {{MFA|t͡ʃ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ш|Ш ш]]'''}} <br/> {{MFA|ʃ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Щ|Щ щ]]'''}} <br/> {{MFA|ɕ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ЩӀ щӀ'''}} <br/> {{MFA|ɕʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ъ|Ъ ъ]]'''}} <br/> {{MFA|ˠ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ы|Ы ы]]'''}} <br/> {{MFA|ə}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ь|Ь ь]]'''}} <br> {{MFA|ʲ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ю|Ю ю]]'''}} <br/> [ju] |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Я|Я я]]'''}} <br/> [jaː] | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Paločka|Ӏ]]'''}} <br/> {{MFA|ʔ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Ӏу'''}} <br/> {{MFA|ʷ|ʔʷ}} |} </div> == Iztočniky == {{Iztočniky}} [[Kategorija:Kavkazske jezyky]] 0aj7gegu2ibpsfltst8bw99p4cur9n6 46904 46903 2026-09-04T20:57:19Z IJzeren Jan 9 /* Pismo */ 46904 wikitext text/x-wiki {{Kartka jezyk | name = Kabardino-čerkessky | nativename = {{Jezyky|kbd|адыгэбзэ, къэбэрдейбзэ}} | states = [[Rosija]], [[Blizky Vozhod]] | ethnicity = kabardinci, čerkesi | official = [[Kabardino-Balkarija]] i [[Karačajevo-Čerkesija]] | minority = [[Sirija]], [[Jordanija]] | speakers = ok. 1,6 mln. | ref = | script = [[kirilica]], [[latinica]] | agency = | map = {{-|[[Fajl:Sěverozapadnokavkazske jezyky.svg | 300px]]|[[Fajl:Сєверозападнокавказске језыкы.svg | 300px]]}} <small>{{legenda|#D9196D|Adygejsky i kabardino-čerkessky}}</small> | family = * [[Kavkazske jezyky]] (?) ** [[Sěverozapadnokavkazske jezyky]] *** Čerkesska grupa **** '''Kabardino-čerkessky jezyky''' | iso2 = kbd | iso3 = kbd | glottolog = kaba1278 }} '''Kabardino-čerkessky jezyk''', takože znajemy kako '''kabardinsky''' ili '''vozhodnoadygejsky jezyk''' ({{Jezyky|kbd|адыгэбзэ, къэбэрдейбзэ, къэбэрдей адыгэбзэ}}) je jezyk, ktory zajedno s [[adygejsky jezyk|adygejskym]], [[abhazsky jezyk|abhazskym]], [[abazinsky jezyk|abazinskym]] i (izumrělym) [[ubyhsky jezyk|ubyhskym]] naleži k [[Sěverozapadnokavkazske jezyky|sěverozapadnokavkazskoj]] jezyčnoj sěmji. Adygejci, kabardinci i čerkesi nazyvajut svoj jezyk «adygebze», čto znači "adygejsky jezyk", i jihne jezyky sut vzajemno razumlive. Někoji lingvisti uvažajut kabardino-čerkessky i adygejsky za dialekty jednogo občego adygejskogo jezyka.<ref>{{Cite book | last = Kāzemzāde | first = Hāmed | title = The Circassian Question: The Formation of Linguistic and Cultural Identity in the Caucasus from the Mind-nineteenth Century to Modern Times (PhD Thesis) | date = 2018 | url = https://scholar.google.com/scholar?cluster=5073590573690730500&hl=en&oi=scholarr}}</ref> Jednakože pomimo občego imene, v [[russky jezyk|russkom]] i drugyh jezykah upotrěbjajut se oddělne imena: adygejsky i kabardino-čerkessky. Govoritelji kabardino-čerkesskogo jezyka sut kabardinci i čerkesi. Dnes se tym jezykom največe govori v [[Rosija|Rosiji]] i na [[Blizky Vozhod|Blizkom Vozhodu]]. V rosijskyh republikah [[Kabardino-Balkarija|Kabardino-Balkariji]] i [[Karačajevo-Čerkesija|Karačajevo-Čerkesiji]] je jedin iz oficialnyh jezykov: v Kabardino-Balkariji od 1995 g. (pored russkogo i [[karačajevo-balkarsky jezyk|balkarskogo]])<ref>{{Cite web | url = https://glava.kbr.ru/kbr/news/45-constitution-kbr/140-03.html | archive-url = https://web.archive.org/web/20180701194300/https://glava.kbr.ru/kbr/news/45-constitution-kbr/140-03.html | archive-date = 2018-07-01 | title = Конституция Кабардино-Балкарской Республики: Глава III Государственное устройство, ст. 76 | language = ru}}</ref>, v Karačajevo-Čerkesiji od 1996 (pored russkogo, [[karačajevo-balkarsky jezyk|karačajevskogo]], [[abazinsky jezyk|abazinskogo]] i [[nogajsky jezyk|nogajskogo]]).<ref>{{Cite web | url = https://constitution.garant.ru/region/cons_karach/chapter/9d78f2e21a0e8d6e5a75ac4e4a939832/ | title = Конституция Карачаево-Черкесской Республики от 5 марта 1996 г. (с изменениями и дополнениями), ст. 11 | language = ru | access-date = 2026-09-04}}</ref> Kromě togo je govorjeny v [[Adygeja|Adygeji]], [[Krasnodarsky kraj|Krasnodarskom kraju]], [[Stavropolsky kraj|Stavropolskom kraju]] i v Mozdokskom rajonu [[Sěverna Osetija|Sěvernoj Osetije]]. Vně Rosije kabardino-čerkesskym jezykom široko se govori na Blizkom Vozhodu, osoblivo v takyh državah kako [[Turcija]], [[Jordanija]], [[Sirija]] i [[Saudovska Arabija]], a takože v [[Němcija|Němciji]] i [[Sjedinjene štaty Ameriky|SŠA]]. V Rosiji, po prěpisu naseljen‌ja iz 2020 g., kabardino-čerkessky je rodny jezyk 358.028 kabardincev i 73.149 čerkesov, a vo vsej Rosiji govoret njim 450.276 ljudij.<ref>{{Cite web | url = https://fadn.gov.ru/assets/components/fileattach/connector.php?action=web/download&ctx=web&fid=7aDWnJKRtvoZ76H9kRgaenvyjIVOAI7A | title = Всероссийская перепись населения 2020 | access-date = 2026-09-04 | archive-date = 2024-10-02 | archive-url = https://web.archive.org/web/20241002143159/https://fadn.gov.ru/assets/components/fileattach/connector.php?action=web/download&ctx=web&fid=7aDWnJKRtvoZ76H9kRgaenvyjIVOAI7A | url-status = live }}</ref> Vsego na světu je 1.628.500 nositeljev jezyka, iz ktoryh 36.700 sut monojezyčni.<ref name="Ethnologue">Na osnově {{lang|en|Ethnologue}}.</ref> == Harakteristika == [[Fajl:WIKITONGUES- Yinal speaking Adyghe and Kabardian.webm | thumb | 200px | left | Tako zvuči kabardinsky]] Kabardino-čerkessky jezyk imaje bogatu sistemu fonem, v ktoroj 47 ili 48 sut suglasky (srěd ktoryh 22 ili 23 sut [[frikativ|frikativy]], zavisno od togo, či {{MFA|h}} uvažaje se fonemoju), ale samo tri sut fonemične samoglasky. Prinaleži k krajnomu malomu čislu jezykov, ktore jasno različajut medžu ejektivnymi afrikatami i ejektivnymi frikativami. Kako vse ostale sěverozapadnokavkazske jezyky kabardinsky je ergativny jezyk i imaje krajno složenu sistemu glagolov. == Dialekty == Glavne dialekty kabardino-čerkesskogo jezyka sut:<ref name="Ethnologue" /> * ''baksansky'' – centralny dialekt, razprostranjeny v Velikoj i Maloj Kabardě i u mozdokskyh kabardincev; je osnova knižnogo jezyka * ''habezsky'' – govorjeny čerkesami v Karačajevo-Čerkesskoj republikě * ''kubansky'' – govorjeny v kabardinskyh selah v Republikě Adygeja (Hodź, Blečepsin, Košehablj) * ''beslenejevsky'' – prěhodny dialekt s adygejskym, govorjeny glavno v selah Beslenej i Vako-Žile v Karačajevo-Čerkesiji i v Uspenskom rajonu Krasnodarskogo kraja. == Pismo == Prve proby razrabotan‌ja i vveden‌ja kabardino-čerkesskogo pisma podimali se na početku 19. stolětja. V 1825 g. kabardinsky prosvětitelj i poet Šora Nogma stvoril alfabet na osnově [[arabsko pismo|arabskogo pisma]].<ref>{{Cite book | first = Хь. Щ. | last = Урыс | title = Адыгэбзэм и тхыдэ | location = Налшык | publisher = Эльбрус» | year = 2000 | isbn = 5-7860-1439-x | language = kbd | pages = 215–216}}</ref> V 1830 g. on takože stvoril [[kirilica|kiriličny]] alfabet, ktory upotrěbjal za zapisan‌ja folklornyh materialov i za sostavjen‌je slovnika i gramatiky.<ref>{{-|Урыс}}, str. 212.</ref> {| align=center |- style="vertical-align:top" | [[Fajl:Nogma arabic alphabet, 1825.PNG | thumb | left | 300px | Arabsky alfabet Nogmy (1825)]] | [[Fajl:Atazhukin alphabet, 1865.PNG | thumb | right | 500px | Kiriličny alfabet Atažukina (1865)]] [[Fajl:Kabardian alphabet in Lopatinsky (1890).png | thumb | right | 500px | Kiriličny alfabet Lopatinskogo (1890)]] |} V 1862 g. kavkazověd [[Pjotr Uslar|Pjotr Karlovič Uslar]] stvoril novy kiriličny alfabet za kabardino-čerkessky jezyk, na osnově ktorogo kabardinsky učitelj Kazi Atažukin v 1865 g. izdal v Tiflisu «Kabardinsku azbuku».<ref>{{Cite web | url = https://dspace.nplg.gov.ge/bitstream/1234/154399/1/Kabardinckaia_Azbuka.pdf | title = Ԛабарде алѵфбе / Кабардинская азбука | first = Kazi | last = Atažukin | place = Тифлис | year = 1865}}</ref> V 1890-yh lětah rosijsky lingvist i etnograf Lev Grigorjevič Lopatinski{{-|j|й}} sovršil Uslarov alfabet i sostavil na njem kabardinsky slovnik, gramatiku i druge knigy.<ref>{{Cite book | url = https://viewer.rusneb.ru/ru/000202_000006_2582271?page=19&otate=0&heme=white | last = Лопатинский | first = Л.Г. | title = Русско-кабардинский словарь с указателем и краткою грамматикою | place = Тифлис | publisher = Управленіе Кавказскаго Учебнаго Округа | year = 1890 | pages = 10 | language = ru}}</ref> V 1906 g. Pago Tambijev publikoval bukvar, v ktorom koristal variant alfabeta Lopatinskogo. Jednakože razprostranjenějše bylo arabsko pismo. Jedin taky alfabet stvoril v 1881 g. Bekmurza Pačev,<ref>{{-|Урыс}}, str. 232–235.</ref> drugy stvoril v 1908 g. Nuri Cagov.<ref>{{-|Урыс}}, str. 242–248.</ref> V [[Osmanska imperija|Osmanskoj imperiji]] Muhammed Pčegatlukov sostavil kabardino-čerkessky alfabet na arabskoj osnově za čerkesov živučih vně Rosije. [[Fajl:Kabarda latin alphabet.jpg | thumb | 400px | left | Latinsky alfabet (1930-e lěta)]] Tako do 1924 lěta, kabardinska pismennost v principu byla jednočasno osnovana na arabskom i na kiriličnom pismah. V 1920-yh lětah začel se v [[Sovětsky sojuz|Sovětskom sojuzu]] proces [[latinizacija v SSSR|latinizacije]], vslěd čego kabardino-čerkessky našel se srěd prvyh jezykov, ktore prěšli na [[latinica|latinicu]]. V 1923 g. projekt latinskogo alfabeta razrabotal i publikoval B. Huranov, a modifikovany variant tutogo alfabeta byl oficialno utvrdženy v 1924 g. Od togo časa latinsky alfabet několikokratno byl značno izměnjeny, poslědnjim razom v 1930 g.<ref>{{-|Урыс}}, str. 253–264.</ref> Vo vtoroj polovině 1930-yh lět latinizacija byla zadržana i postupno odčinjena. V 1936 g. kabardino-čerkessky jezyk byl prvy nacionalny jezyk, ktory prěhodil na kiriličny alfabet. Avtor projekta byl Tuta Borukajev. Jednakože jegov alfabet okazal se krajno neudobno iz pričiny velikoj kolikosti apostrofov. Dva lěta pozdněje vvedeny byl reformovany variant, razrabotany komisijeju pod rukovodstvom kavkazověda Nikolaja Feofanoviča Jakovleva. Tutoj alfabet je v upotrěbě i dnes: <div align=center> {| class="wikitable" |+ Kabardino-čerkessky alfabet<ref>{{cite book |last1=Arkadiev |first1=Peter |last2=Lander |first2=Yury |editor-last=Polinsky |editor-first=Maria |title=The Oxford Handbook of the Languages of the Caucasus |chapter=The Northwest Caucasian Languages |publisher=Oxford University Press |location=Oxford |year=2020 |pages=5 |language=en}}</ref> |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[А (kirilica)|A а]]'''}} <br> {{MFA|aː}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Э|Э э]]'''}} <br/> {{MFA|a}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Б|Б б]]'''}} <br> {{MFA|b}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[В (kirilica)|В в]]'''}} <br> {{MFA|v}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Г|Г г]]'''}} <br> {{MFA|ɣ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Гу гу'''}} <br/> {{MFA|ɡʷ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Гъ гъ'''}} <br/> {{MFA|ʁ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Гъу гъу'''}} <br/> {{MFA|ʁʷ}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Д|Д д]]'''}} <br> {{MFA|d}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Дж|Дж дж]]'''}} <br/> {{MFA|d͡ʒ}} / {{MFA|ɡʲ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Дз дз'''}} <br/> {{MFA|d͡z}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Е (kirilica)|Е е]]'''}} <br> {{MFA|ja}} / {{MFA|aj}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ё (kirilica)|Ё ё]]'''}} <br> {{MFA|jo}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ж|Ж ж]]'''}} <br> {{MFA|ʒ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Жь жь'''}} <br/> {{MFA|ʑ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[З|З з]]'''}} <br> {{MFA|z}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[И|И и]]'''}} <br> {{MFA|jə}} / {{MFA|əj}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Й|Й й]]'''}} <br> {{MFA|j}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[К (kirilica)|К к]]'''}} <br> {{MFA|k}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Ку ку'''}} <br/> {{MFA|kʷ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Къ къ'''}} <br/> {{MFA|q}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Къу къу'''}} <br/> {{MFA|qʷ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Кхъ кхъ'''}} <br/> {{MFA|q͡χ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Кхъу кхъу'''}} <br/> {{MFA|q͡χʷ}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''КӀ кӀ'''}} <br/> {{MFA|t͡ʃʼ}} / {{MFA|kʲʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''КӀу кӀу'''}} <br/> {{MFA|kʷʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Л|Л л]]'''}} <br/> {{MFA|ɮ}} / {{MFA|l}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Лъ лъ'''}} <br/> {{MFA|ɬ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ЛӀ лӀ'''}} <br/> {{MFA|ɬʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[М (kirilica)|М м]]'''}} <br> {{MFA|m}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Н (kirilica)|Н н]]'''}} <br> {{MFA|n}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[О (kirilica)|О о]]'''}} <br> {{MFA|aw}} / {{MFA|wa}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[П|П п]]'''}} <br> {{MFA|p}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ПӀ пӀ'''}} <br/> {{MFA|pʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Р (kirilica)|Р р]]'''}} <br> {{MFA|r}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[С (kirilica)|С с]]'''}} <br> {{MFA|s}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Т (kirilica)|Т т]]'''}} <br> {{MFA|t}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ТӀ тӀ'''}} <br/> {{MFA|tʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[У (kirilica)|У у]]'''}} <br> {{MFA|w}} / {{MFA|ǝw}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ф|Ф ф]]'''}} <br> {{MFA|f}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ФӀ фӀ'''}} <br/> {{MFA|fʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Х (kirilica)|Х х]]'''}} <br> {{MFA|x}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Ху ху'''}} <br/> {{MFA|xʷ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Хъ хъ'''}} <br/> {{MFA|χ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Хъу хъу'''}} <br/> {{MFA|χʷ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Хь хь'''}} <br/> {{MFA|ħ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ц|Ц ц]]'''}} <br> {{MFA|t͡s}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ЦӀ цӀ'''}} <br/> {{MFA|t͡sʼ}} |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ч|Ч ч]]'''}} <br> {{MFA|t͡ʃ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ш|Ш ш]]'''}} <br/> {{MFA|ʃ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Щ|Щ щ]]'''}} <br/> {{MFA|ɕ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''ЩӀ щӀ'''}} <br/> {{MFA|ɕʼ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ъ|Ъ ъ]]'''}} <br/> {{MFA|ˠ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ы|Ы ы]]'''}} <br/> {{MFA|ə}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ь|Ь ь]]'''}} <br> {{MFA|ʲ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Ю|Ю ю]]'''}} <br/> [ju] |- | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Я|Я я]]'''}} <br/> [jaː] | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''[[Paločka|Ӏ]]'''}} <br/> {{MFA|ʔ}} | style="width:6em; text-align:center; padding: 3px;" | {{-|'''Ӏу'''}} <br/> {{MFA|ʷ|ʔʷ}} |} </div> == Iztočniky == {{Iztočniky}} [[Kategorija:Kavkazske jezyky]] 1050mxd9ku5sspsct4sv2it2az1pmla Modul:Distinguish 828 6222 46897 46870 2026-09-04T14:15:26Z Ilja isv 10 46897 Scribunto text/plain local mHatnote = require('Module:Hatnote') local mHatlist = require('Module:Hatnote list') local mArguments --initialize lazily local mTableTools --initialize lazily local libraryUtil = require('libraryUtil') local checkType = libraryUtil.checkType local p = {} function p.distinguish(frame) mArguments = require('Module:Arguments') mTableTools = require('Module:TableTools') local args = mArguments.getArgs(frame) local selfref = args.selfref local text = args.text args = mTableTools.compressSparseArray(args) return p._distinguish(args, text, selfref) end function p._distinguish(args, text, selfref) checkType("_distinguish", 1, args, 'table') if #args == 0 and not text then return '' end local text = string.format( 'Ne zaměšivati s {{-|%s}}.', text or mHatlist.orList(args, true) ) hnOptions = {selfref = selfref} return mHatnote._hatnote(text, hnOptions) end return p 13v7oe8gfy0df6gr6da38zfya3waltc 46898 46897 2026-09-04T14:22:16Z Ilja isv 10 46898 Scribunto text/plain local mHatnote = require('Module:Hatnote') local mHatlist = require('Module:Hatnote list') local mArguments --initialize lazily local mTableTools --initialize lazily local libraryUtil = require('libraryUtil') local checkType = libraryUtil.checkType local p = {} function p.distinguish(frame) mArguments = require('Module:Arguments') mTableTools = require('Module:TableTools') local args = mArguments.getArgs(frame) local selfref = args.selfref local text = args.text args = mTableTools.compressSparseArray(args) return p._distinguish(args, text, selfref) end function p._distinguish(args, text, selfref) checkType("_distinguish", 1, args, 'table') if #args == 0 and not text then return '' end local text = string.format( 'Ne zaměšivati s %s.', text or mHatlist.orList(args, true) ) hnOptions = {selfref = selfref} return mHatnote._hatnote(text, hnOptions) end return p 4jxij0ywubcr2qyxj00dpuw9hg1hr93 Šablon:Ne zaměšivati s/Dokumentacija 10 6223 46899 46889 2026-09-04T14:23:31Z Ilja isv 10 46899 wikitext text/x-wiki <noinclude>{{Stranica dokumentacije}}</noinclude> Šablon '''Ne zaměšivati s''' možno jest upotrěbiti dlja stvorjenja [[:en:WP:HAT|vrhnoj primětky]] na stranici, s ostrěženjem o možnosti zaměšivanja nazvanja članka s drugym, imajučim blizko ili jednako napisanje. Koristaje se v slučajah, kogda različje medžu nazvami jest očevidno i ne trěbuje dalšego objasnjenja. == Upotrěba == Vot primer standardnogo izkoristanja v članku o matematičnom pojmu [[Astroid]]: :{{demo-inline|<nowiki>{{Ne zaměšivati s|Asteroid{{!}}{{-|Asteroid}}}}</nowiki>}} Tato vrhna primětka može se koristati, da by ne zaměšivati mnogo prědmetov, napriměr [[Korund]] ili [[Jezyk Bangala]]: :{{demo-inline|<nowiki>{{Ne zaměšivati s|Karborund|Konundrum}}</nowiki>}} :{{demo-inline|<nowiki>{{Ne zaměšivati s|Jezyk Bangla|Jezyk Mbangala|Jezyk Ngala}}</nowiki>}} Parametr <code><nowiki>text</nowiki></code> može byti upotrěbjen za stvarjanje svobodnogo teksta, ako li sodržanje to trěbuje. Priměrom bude članok [[Fobos (mitologija)]], sodrživajuči prisposobjenu primětku ne zaměšivati jego s "[[Febus]]" (redirekt na [[Apolon]]). Obadva linky vedut na prědmet o grečskyh bogah i referencija na mitologiju v nazvanju v zatvorkah ne jest dostatočna: :{{demo-inline|<nowiki>{{Ne zaměšivati s|text="[[Febus]]", epitetom grěčskogo boga [[Apolon]]a}}</nowiki>}} Poslědna točka avtomatično dodavaje se na konec rěčenja, ale modry link musi posluživati se jedino k mnogoznačnym prědmetam (t.j., ne dozvoljeno pisati <code><nowiki>...an [[epithet]] of the [[Greek]] god [[Apollo]].</nowiki></code> Kogda cěljem jest stranica s mnogoznačnostju, izobraženja zatvorok možno izběgnuti izključenjem vertikalnoj linije s pomočju [[:en:Help:Magic words#bang|magičnogo slova]] <code><nowiki>{{!}}</nowiki></code>: :[[File:Yes check.svg|20px]]&nbsp;{{demo-inline|<nowiki>{{Ne zaměšivati s|Crossfire (disambiguation){{!}}Crossfire}}</nowiki>}} Izběganje jest potrěbno, otherwise the template will read the next text as another topic: :[[File:X mark.svg|20px]]&nbsp;{{demo-inline|<nowiki>{{Ne zaměšivati s|Crossfire (disambiguation)|Crossfire}}</nowiki>}} == When to use == This hatnote is generally used when readers have misspelled their desired title, and the error would be apparent by simply displaying the alternative term without further explanation. For example, consider a reader looking for the punctuation mark who instead ends up at [[coma]]: : [[Coma]] : {{Ne zaměšivati s|Comma}} Readers are presumed to recognize that they actually wanted ''comma'' by merely looking at the spelling, and this case generally requires no further explanation. However, šablon '''Ne zaměšivati s''' is not suitable when the difference is not readily apparent without additional details. Consider a reader looking for a game they believe is named Reversi: : [[File:X mark.svg|20px]]&nbsp;[[Reversi]] : {{Ne zaměšivati s|Reversis}} In the above hatnote, it is not generally apparent how the suggested Reversis is different from Reversi, which is also a game. In this case you should use {{tlx|about}} instead of šablon '''Ne zaměšivati s'''. The difference is to provide explanation upfront without requiring the reader to click through and differentiate the terms on their own. : [[File:Yes check.svg|20px]]&nbsp;[[Reversi]] : {{hatnote|This article is about the board game. For the card game, see [[Reversis]].}}<!-- Using a custom {{hatnote}} because {{about}} automatically detects the page type so it would replace "article" with "template". --> Šablon '''Ne zaměšivati s''' should only be used when the ambiguity exists for a portion of the readership that is sufficient to warrant a hatnote. Care should be taken to [[WP:TRHAT|avoid trivial uses]]. == Dane šablona == <templatedata> { "params": { "1": { "label": "Nazvanje članka", "description": "Nazvanje članka na ktory se dělaje link", "type": "wiki-page-name", "suggested": true }, "2": { "label": "Neobvezny dodatny članok (2)", "description": "Neobvezny dodatny članok", "type": "wiki-page-name" }, "3": { "label": "Neobvezny dodatny članok (3)", "description": "Neobvezny dodatny članok", "type": "wiki-page-name" }, "4": { "label": "Neobvezny dodatny članok (4)", "description": "Neobvezny dodatny članok", "type": "wiki-page-name" }, "text": { "label": "Svobodny tekst", "description": "Svobodno soobčenje v vikitekstu", "type": "string" }, "selfref": { "label": "Link na sebe", "description": "Ako li ustanovjen, označaje primětku linkom na samu sebe, ktory se ne bude pokazyvati pri povtornom izkoristanju sodržanja", "type": "boolean" } }, "description": "Vrhna primětka, koristajema ako li v nazvanju članka može byti mnogoznačnost.", "paramOrder": [ "1", "2", "3", "4", "text", "selfref" ], "format": "{{_\n| _ = _\n}}" } </templatedata> <includeonly><!-- TU VY DODAVAJTE KATEGORIJE ŠABLONA --> [[Kategorija:Šablony:Poslanja]] [[Kategorija:Šablony]] </includeonly> 8un9hm0w396y3qdynk8636ekiz07gy4 46900 46899 2026-09-04T14:26:36Z Ilja isv 10 46900 wikitext text/x-wiki <noinclude>{{Stranica dokumentacije}}</noinclude> Šablon '''Ne zaměšivati s''' možno jest upotrěbiti dlja stvorjenja [[:en:WP:HAT|vrhnoj primětky]] na stranici, s ostrěženjem o možnosti zaměšivanja nazvanja članka s drugym, imajučim blizko ili jednako napisanje. Koristaje se v slučajah, kogda različje medžu nazvami jest očevidno i ne trěbuje dalšego objasnjenja. == Upotrěba == Vot primer standardnogo izkoristanja v članku o matematičnom pojmu [[Astroid]]: :{{demo-inline|<nowiki>{{Ne zaměšivati s|Asteroid}}</nowiki>}} Tato vrhna primětka može se koristati, da by ne zaměšivati mnogo prědmetov, napriměr [[Korund]] ili [[Jezyk Bangala]]: :{{demo-inline|<nowiki>{{Ne zaměšivati s|Karborund|Konundrum}}</nowiki>}} :{{demo-inline|<nowiki>{{Ne zaměšivati s|Jezyk Bangla|Jezyk Mbangala|Jezyk Ngala}}</nowiki>}} Parametr <code><nowiki>text</nowiki></code> može byti upotrěbjen za stvarjanje svobodnogo teksta, ako li sodržanje to trěbuje. Priměrom bude članok [[Fobos (mitologija)]], sodrživajuči prisposobjenu primětku ne zaměšivati jego s "[[Febus]]" (redirekt na [[Apolon]]). Obadva linky vedut na prědmet o grečskyh bogah i referencija na mitologiju v nazvanju v zatvorkah ne jest dostatočna: :{{demo-inline|<nowiki>{{Ne zaměšivati s|text="[[Febus]]", epitetom grěčskogo boga [[Apolon]]a}}</nowiki>}} Poslědna točka avtomatično dodavaje se na konec rěčenja, ale modry link musi posluživati se jedino k mnogoznačnym prědmetam (t.j., ne dozvoljeno pisati <code><nowiki>...an [[epithet]] of the [[Greek]] god [[Apollo]].</nowiki></code> Kogda cěljem jest stranica s mnogoznačnostju, izobraženja zatvorok možno izběgnuti izključenjem vertikalnoj linije s pomočju [[:en:Help:Magic words#bang|magičnogo slova]] <code><nowiki>{{!}}</nowiki></code>: :[[File:Yes check.svg|20px]]&nbsp;{{demo-inline|<nowiki>{{Ne zaměšivati s|Crossfire (disambiguation){{!}}{{-|Crossfire}}}}</nowiki>}} Izběganje jest potrěbno, otherwise the template will read the next text as another topic: :[[File:X mark.svg|20px]]&nbsp;{{demo-inline|<nowiki>{{Ne zaměšivati s|Crossfire (disambiguation)|Crossfire}}</nowiki>}} == When to use == This hatnote is generally used when readers have misspelled their desired title, and the error would be apparent by simply displaying the alternative term without further explanation. For example, consider a reader looking for the punctuation mark who instead ends up at [[coma]]: : [[Coma]] : {{Ne zaměšivati s|Comma}} Readers are presumed to recognize that they actually wanted ''comma'' by merely looking at the spelling, and this case generally requires no further explanation. However, šablon '''Ne zaměšivati s''' is not suitable when the difference is not readily apparent without additional details. Consider a reader looking for a game they believe is named Reversi: : [[File:X mark.svg|20px]]&nbsp;[[Reversi]] : {{Ne zaměšivati s|Reversis}} In the above hatnote, it is not generally apparent how the suggested Reversis is different from Reversi, which is also a game. In this case you should use {{tlx|about}} instead of šablon '''Ne zaměšivati s'''. The difference is to provide explanation upfront without requiring the reader to click through and differentiate the terms on their own. : [[File:Yes check.svg|20px]]&nbsp;[[Reversi]] : {{hatnote|This article is about the board game. For the card game, see [[Reversis]].}}<!-- Using a custom {{hatnote}} because {{about}} automatically detects the page type so it would replace "article" with "template". --> Šablon '''Ne zaměšivati s''' should only be used when the ambiguity exists for a portion of the readership that is sufficient to warrant a hatnote. Care should be taken to [[WP:TRHAT|avoid trivial uses]]. == Dane šablona == <templatedata> { "params": { "1": { "label": "Nazvanje članka", "description": "Nazvanje članka na ktory se dělaje link", "type": "wiki-page-name", "suggested": true }, "2": { "label": "Neobvezny dodatny članok (2)", "description": "Neobvezny dodatny članok", "type": "wiki-page-name" }, "3": { "label": "Neobvezny dodatny članok (3)", "description": "Neobvezny dodatny članok", "type": "wiki-page-name" }, "4": { "label": "Neobvezny dodatny članok (4)", "description": "Neobvezny dodatny članok", "type": "wiki-page-name" }, "text": { "label": "Svobodny tekst", "description": "Svobodno soobčenje v vikitekstu", "type": "string" }, "selfref": { "label": "Link na sebe", "description": "Ako li ustanovjen, označaje primětku linkom na samu sebe, ktory se ne bude pokazyvati pri povtornom izkoristanju sodržanja", "type": "boolean" } }, "description": "Vrhna primětka, koristajema ako li v nazvanju članka može byti mnogoznačnost.", "paramOrder": [ "1", "2", "3", "4", "text", "selfref" ], "format": "{{_\n| _ = _\n}}" } </templatedata> <includeonly><!-- TU VY DODAVAJTE KATEGORIJE ŠABLONA --> [[Kategorija:Šablony:Poslanja]] [[Kategorija:Šablony]] </includeonly> 99aqyfmuddoq7fk3kbrjlwdkk14ybzp Šablon:Demo-inline 10 6224 46892 46877 2026-09-04T12:55:20Z Ilja isv 10 46892 wikitext text/x-wiki <includeonly><div class="ext‐gadget‐alphabet‐disable">{{#invoke:Demo|inline}}</div></includeonly><noinclude>{{Dokumentacija}}</noinclude> cfhsjru0tlineo8qd0gw4d11noj4qnd 46893 46892 2026-09-04T12:56:26Z Ilja isv 10 46893 wikitext text/x-wiki <includeonly><span class="ext‐gadget‐alphabet‐disable">{{#invoke:Demo|inline}}</span></includeonly><noinclude>{{Dokumentacija}}</noinclude> suzne5gerxq72scue8llj639l8zdu2b 46894 46893 2026-09-04T12:57:11Z Ilja isv 10 46894 wikitext text/x-wiki <includeonly>{{#invoke:Demo|inline}}</includeonly><noinclude>{{Dokumentacija}}</noinclude> bw1qod15fed37o391m7uic6lc2prw4y Гилгамеш 0 6226 46909 2026-09-05T10:32:12Z Мурад 97 27 Stvorjena nova stranica s tekstom: «[[File:Hero lion Dur-Sharrukin Louvre AO19862.jpg|thumb]] '''Гилгамеш''' јест персонаж стародавној Месопотамској мифологији и протагонист [[Епика о Гилгамешу|епикы о Гилгамешу]]. Прєдположитељно он је был Краљем [[Урук]]а кторого обожествали. [[Kategorija:Персонажи епикы о Гилгамешу]]» 46909 wikitext text/x-wiki [[File:Hero lion Dur-Sharrukin Louvre AO19862.jpg|thumb]] '''Гилгамеш''' јест персонаж стародавној Месопотамској мифологији и протагонист [[Епика о Гилгамешу|епикы о Гилгамешу]]. Прєдположитељно он је был Краљем [[Урук]]а кторого обожествали. [[Kategorija:Персонажи епикы о Гилгамешу]] jsx8fkrsy7y6ct6f265rqk16ancbn4s