Vikipedija
isvwiki
https://isv.wikipedia.org/wiki/Glavna_stranica
MediaWiki 1.47.0-wmf.21
first-letter
Media
Special
Besěda
Koristnik
Besěda s koristnikom
Vikipedija
Besěda Vikipedije
Fajl
Besěda o fajlu
MediaWiki
Besěda o MediaWiki
Šablon
Besěda o šablonu
Pomoč
Besěda o pomoči
Kategorija
Besěda o kategoriji
TimedText
TimedText talk
Modul
Besěda modula
Event
Event talk
Šablon:Varianty bukvy Е
10
516
47828
47771
2026-09-29T21:39:55Z
IJzeren Jan
9
47828
wikitext
text/x-wiki
{| class="wikitable ext-gadget-alphabet-disable" width="100%" style="text-align:center; font-family:Cambria, Calibri; font-size:115%;">
! align="left" width="10%" | [[Д]] ←
! align="center" width="80%" | Varianty [[Kirilica|kiriličnoj]] bukvy [[Е (kirilica)|Е]]
! align="right" width="10%" | → [[Ж]]
|-
| colspan="3" style="padding:0 3em; |
[[Е (kirilica)|Е е]]
· [[Ӗ|Ӗ ӗ]]
· [[Е̄|Е̄ е̄]]
· [[Е́|Е́ е́]]
· [[Ѐ (kirilica)|Ѐ ѐ]]
· [[Е̂|Е̂ е̂]]
· [[Ё (kirilica)|Ё ё]]
· [[Ё́|Ё́ ё́]]
· [[Ё̄|Ё̄ ё̄]]
· [[Е̇|Е̇ е̇]]
· [[Е̨|Е̨ е̨]]
· [[Ẹ|Ẹ ẹ]]
· [[Е̱|Е̱ е̱]]
· [[Е’|Е’ е’]]
· [[‘Е|‘Е ‘е]]
· [[Еᵸ|Еᵸ еᵸ]]
· [[Е̄ᵸ|Е̄ᵸ е̄ᵸ]]
· [[Ӕ|Ӕ ӕ]]
· [[Œ (kirilica)|Œ œ]]
· [[Ԙ|Ԙ ԙ]]<br />
[[Є|Є є]]
· [[Є̈|Є̈ є̈]]
· [[Ѥ|Ѥ ѥ]]
· [[Ԑ|Ԑ ԑ]]
· [[Ԑ̈|Ԑ̈ ԑ̈]]<br />
[[Э|Э э]]
· [[Э̄|Э̄ э̄]]
· [[Э́|Э́ э́]]
· [[Э͏̆|Э͏̆ э͏̆]]
· [[Ӭ|Ӭ ӭ]]
· [[Ӭ́|Ӭ́ ӭ́]]
· [[Ӭ̄|Ӭ̄ ӭ̄]]
· [[Э̇ |Э̇ э̇]]
· [[Э̂|Э̂ э̂]]
· [[Э̨|Э̨ э̨]]
· [[Э’|Э’ э’]]
· [['Э|'Э 'э]]
· [[Эᵸ|Эᵸ эᵸ]]<br />
[[Ә|Ә ә]]
· [[Ӛ|Ӛ ӛ]]
· [[Әʼ|Әʼ әʼ]]
|}<noinclude>
[[Kategorija:Šablony:Kirilica|Kirilica]]
</noinclude>
2db6cyh17r91zqvdz071n4dinn63mwp
Šablon:Varianty bukvy О
10
524
47829
34886
2026-09-29T21:40:53Z
IJzeren Jan
9
47829
wikitext
text/x-wiki
{| class="wikitable ext-gadget-alphabet-disable" width="100%" style="text-align:center; font-family:Cambria, Calibri; font-size:115%;"
! align="left" width="10%" | [[Н (kirilica)|Н]] ←
! align="center" width="80%" | Varianty [[Kirilica|kiriličnoj]] bukvy [[О (kirilica)|О]]
! align="right" width="10%" | → [[П]]
|-
| colspan="3" style="padding:0 3em; |
[[О (kirilica)|О о]]
· [[О́|О́ о́]]
· [[О̀|О̀ о̀]]
· [[О̆|О̆ о̆]]
· [[О̄|О̄ о]]
· [[О̌|О̌ о̌]]
· [[О̂|О̂ о̂]]
· [[Ӧ|Ӧ ӧ]]
· [[О̇|О̇ о̇]]
· [[О̃|О̃ о̃]]
· [[Ӧ́|Ӧ́ ӧ́]]
· [[Ӧ̄|Ӧ̄ ӧ̄]]
· [[’О|’О ’о]]
· [[‘О̇|‘О̇ ‘о̇]]
· [[О’|О’ о’]]
· [[Оᵸ|Оᵸ оᵸ]]
· [[О̨|О̨ о̨]]
· [[Ọ|Ọ ọ]]
· [[Œ (kirilica)|Œ œ]]
· [[Ѹ|Ѹ ѹ]]
· [[Ѹ|Ꙋ ꙋ]]
· [[Ю|Ꙕ ꙕ]]
· [[Ю|Ю ю]]<br />
[[Ө|Ө ө]]
· [[Ө́|Ө́ ө́]]
· [[Ө̆|Ө̆ ө̆]]
· [[Ө̄|Ө̄ ө̄]]
· [[Ӫ|Ӫ ӫ]]
· [[Ҩ|Ҩ ҩ]]
· [[Ɔ|Ɔ ɔ]]
· [[Ꚛ|Ꚛ ꚛ]]
· [[Ꙩ|Ꙩ ꙩ]]
· [[Ꙩ|Ꙫ ꙫ]]
· [[Ꙩ|Ꙭ ꙭ]]
· [[Ꙩ|ꙮ]]
· [[Ѻ|Ѻ ѻ]]
· [[Ѡ|Ѡ ꙍ/ѡ]]
· [[Ѡ|Ѿ ѿ]]
· [[Ѡ|Ѽ ѽ]]
|}<noinclude>
[[Kategorija:Šablony:Kirilica|Kirilica]]
</noinclude>
0c8ndk9o1iy5uracg2ffws1cody135q
Tungusske jezyky
0
1855
47824
35705
2026-09-29T18:07:43Z
IJzeren Jan
9
/* Podrazděljenje */
47824
wikitext
text/x-wiki
[[Fajl:Linguistic_map_of_the_Tungusic_languages.png|thumb|upright=2|Razprostranjenje tungusskyh jezykov]]
'''Tungusske''' ili '''Tungussko-mandžurske jezyky''' sut grupa srodnyh jezykov, govorjemyh na obširnyh teritorijah v vozhodnoj [[Siberija|Siberiji]], [[Mongolija|Mongoliji]] i sěvernoj česti [[Kitaj]]a. V prošedšesti one byli začisljene do rodiny [[Altajske jezyky|altajskyh jezykov]] zajedno s [[Turkijske jezyky|turkijskymi]] i [[Mongolske jezyky|mongolskymi]] jezykami, ale dnes večinstvo jezykoznavcev mni, že shodnosti medžu tymi rodinami pravodpodobněje sut priznaky [[Jezyčny svez|jezyčnogo sveza]].
Iz pričiny asimilacije vse tungusske jezyky sut ogrožene izumrěnjem.
== Podrazděljenje ==
{{Tree list}}
* '''<big>Tungusske jezyky</big>'''
** Sěvernotungusske (siberijske) jezyky
*** [[Evensky jezyk|Evensky (lamutsky)]] (5.656 v Rosiji)
*** [[Evenkijsky jezyk|Evenkijsky]] (4.802 v Rosiji, 11.000 v Kitaju)
*** [[Negidalsky jezyk|Negidalsky]] (74 v Rosiji)
** Južnotungusske (amurske) jezyky
*** Jużnovozhodnotungusske jezyky
**** [[Nanajsky jezyk|Nanajsky (goldsky)]] (1.347 v Rosiji, 40 v Kitaju)
**** [[Oroksky jezyk|Oroksky]] (47 v Rosiji)
**** [[Ulčsky jezyk|Ulčsky]] (154 v Rosiji)
**** [[Oročsky jezyk|Oročsky]] (8 v Rosiji)
**** [[Udehejsky jezyk|Udehejsky]] (103 v Rosiji)
*** Južnozapadnotungusske (mandžurske) jezyky
**** [[Mandžursky jezyk|Mandžursky]] (20 v Kitaju)
**** [[Sibinsky jezyk|Sibinsky (Sibo)]] (30.000 v Kitaju)
**** [[Džurdžensky jezyky|Džurdžensky]] †
{{Tree list/end}}
[[Kategorija:Jezyky]]
[[Kategorija:Altajske jezyky]]
o4v85n0vrb1v9sryndwfhv6fibowsaa
Œ (kirilica)
0
6331
47830
47817
2026-09-29T21:41:56Z
IJzeren Jan
9
47830
wikitext
text/x-wiki
{| width=300px style="float:right; clear:right; border:1px solid #eee; padding-left:2em; padding-right:2em; margin-left:1em; margin-bottom:1em; text-align:center;"
| <span style="font-size:90pt; font-family:Cambria, Calibri;">{{-|Œ œ}}</span>
|}
{{Calibri|'''Œ''', '''œ'''}} (''ligatura oe'', v standardu {{-|[[ISO 10754]]}}: ''selkupsko oe''<ref>{{Cite web | url = https://www.open-std.org/jtc1/sc2/open/02n3136.pdf | title = Application for Registration No.223, Extended non-Slavic Cyrillic alphabet coded character set for bibliographic information interchange | date = 1998-07-13 | website = ISO/IEC}}</ref>) je bukva razširjenoj [[kirilica|kirilice]], [[ligatura]] '''[[О (kirilica)|о]]''' i '''[[Е (kirilica)|е]]''', ktora izgledaje točno kako [[latinica|latinska]] bukva {{-|'''œ'''}}, koristajema medžu drugymi v [[francuzsky jezyk|francuzskom]]. Suglasno někojih izvorah tuta bukva upotrěbjala se v [[selkupsky jezyk|selkupskom jezyku]].<ref>{{Cite web | url = https://meganorm.ru/Data2/1/4293800/4293800762.pdf | title = ГОСТ Р 7.0.29-2010 : Система стандартов по информации, библиотечному и издательскому делу. Электронные издания. Представление расширенного кириллического алфавита для обмена информацией | website = meganorm.ru | pages = 9 | access-date = 2026-09-28}}</ref><ref>{{Cite web | url = https://transliteration.eki.ee/pdf/Selkup.pdf | title = Transliteration of Non-Roman Scripts: Selkup | first = Thomas T. | last = Pedersen | website = transliteration.eki.ee | access-date = 2026-09-28}}</ref>
V sistemah {{-|[[ISO 9]]}} i {{-|ГОСТ 7.79–2000}} za transliteraciju na latinicu ona zaměnjaje se na '''{{-|œ}}'''.<ref>{{Cite web | url = https://www.scriptsource.org/cms/scripts/page.php?item_id=entry_detail&uid=tk6f3uxlzf | title = Cyrillic Romanization Table | website = Scriptsource.org | access-date = 2026-09-28}}</ref><ref>{{Cite web | url = https://www.ifap.ru/library/gost/7792000.pdf | title = ГОСТ 7.79—2000 (ИСО 9—95): система стандартов по информации, библиотечному и издателькому делу. Правила транслитерации кирилловского писма латинским алфавитом | website = ifap.ru | access-date = 2026-09-28 | language = ru | page = 9}}</ref>{{clear}}
== Kodovanje ==
Bukva '''Œ'''/'''œ''' ne je zakodovana v [[Unikod|Unikodu]] i može byti izobražena izključiteljno s pomočju latinskoj bukvy '''Œ'''/'''œ''':
{{Kodovanje
| 1-znak = Œ | 1-nazva = LATIN CAPITAL LIGATURE OE | 1-sist16 = 0152 | 1-sist10 = 338 | 1-alf = OElig | 1-utf8 = C5 92
| 2-znak = œ | 2-nazva = LATIN SMALL LIGATURE OE | 2-sist16 = 0153 | 2-sist10 = 339 | 2-alf = oelig | 2-utf8 = C5 93
}}
== Iztočniky ==
{{Iztočniky}}
== Vněšnje linky ==
* {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+0152 | title = U+0152 Latin Capital Ligature OE | website = codepoints.net | language = en}}
* {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+0153| title = U+0153 Latin Small Ligature OE | website = codepoints.net | language = en}}
{{Varianty bukvy О}}
{{Varianty bukvy Е}}
{{Kirilica}}
{{DEFAULTSORT:О}}
[[Kategorija:Kirilične bukvy]]
2pqih7q2rhmrcwf17hrpijhvqzrp4wg
Н̄
0
6333
47823
2026-09-29T16:18:00Z
IJzeren Jan
9
Stvorjena nova stranica s tekstom: «{| width=240px style="float:right; clear:right; border:1px solid #eee; padding-left:2em; padding-right:2em; margin-left:1em; margin-bottom:1em; text-align:center;" | <span style="font-size:90pt; font-family:Cambria, Calibri;">{{-|Н̄ н̄}}</span> |} {{Calibri|'''Н̄''', '''н̄'''}} (''en s makronom'') je bukva razširjenoj [[kirilica|kirilice]], koristana v někojih historičnyh izdanjah na [[teleutsky jezyk|teleutskom]] i južnoselkupsky je...»
47823
wikitext
text/x-wiki
{| width=240px style="float:right; clear:right; border:1px solid #eee; padding-left:2em; padding-right:2em; margin-left:1em; margin-bottom:1em; text-align:center;"
| <span style="font-size:90pt; font-family:Cambria, Calibri;">{{-|Н̄ н̄}}</span>
|}
{{Calibri|'''Н̄''', '''н̄'''}} (''en s makronom'') je bukva razširjenoj [[kirilica|kirilice]], koristana v někojih historičnyh izdanjah na [[teleutsky jezyk|teleutskom]] i [[južnoselkupsky jezyk|južnoselkupskom]] jezykah.
Ona nahodila se v misionarskom alfabetu, stvorjeny od 1840-yh lět za teleutsky dialekt [[altajsky jezyk|altajskogo jezyka]] (nyně poznajemy samostojnym [[teleutsky jezyk|teleutskym jezykom]]) i v upotrěbě do 1922 g.<ref>{{Cite book | first = А. | last = Тыбыкова | chapter = Об усовершенствовании и унификация алфавита алтайского языка | editor-first = Н. А. | editor-last = Баскаков | title = Вопросы совершенствования алфавитов тюркских языков СССР | location = Москва | publisher = Наука | year = 1972 | language = ru | page = 41, 47}}</ref><ref>{{Cite book | url = https://www.klex.ru/1k4u | first = В. Н. | last = Тадыкин | chapter = Орфография алтайского языка | title = Орфографии тюркских литературных языков СССР | location = Москва | publisher = Наука | year = 1973 | language = ru | pages = 63}}</ref> V 1868 g. byl izdany prvy bukvar, v ktorom kromě '''{{Calibri|н̄}}''' i onogdašnjih [[russky jezyk|russkyh]] bukv takože nahodili se bukvy {{Calibri|'''[[к̄]]''', '''[[ӧ]]''', '''[[ӱ]]'''}} i {{Calibri|'''ıо̂'''}}.<ref>{{Cite book | url = https://nbra.ru/bd/scripts/bookinfo.php?book_id=309 | archive-url = https://web.archive.org/web/20171107170416/https://nbra.ru/bd/scripts/bookinfo.php?book_id=309 | archive-date = 2017-11-07 | title = Алтайско-русскiй букварь : Алтай кiжiлердiн балдарын бiчiке уредерге азбука | location = Санктпетербургъ | publisher = Вь Синодальной типографіи | year = 1868}}</ref><ref>{{Cite journal | first = И. Я. | last = Селютина | title = Национальные алфавиты и орфографические системы тюркских языков Сибири: традиции и инновации | journal = Научное обозрение Саяно-Алтая | issue = № 3 (35) | year = 2022}}.</ref>
V 1900 g. bukva '''{{Calibri|н̄}}''' koristala se v religioznoj knigě {{Lang|ru|''Бесѣды объ истинномъ Богѣ и истинной вѣрѣ на нарѣчіи обскихъ остяковъ''}}, prěvedenoj iz altajskogo jezyka arhiepiskopom tomskym i altajskym Makarijem (Nevskym) na [[južnoselkupsky jezyk]].<ref>{{Cite book | url = https://fennougrica.kansalliskirjasto.fi/bitstream/handle/10024/67089/RU_NLR_ONL_541_kca.pdf?sequence=5&sAllowed=y | author = Е. М. [Макарий (Невский)] | title = Бесѣды объ истинномъ Богѣ и истинной вѣрѣ на нарѣчіи обскихъ остяковъ | location = Томскъ | year = 1900}}</ref>
V sistemah {{-|[[ISO 9]]}} i {{-|ГОСТ 7.79–2000}} za transliteraciju na latinicu '''{{Calibri|н̄}}''' zaměnjaje se na '''{{Calibri|n̄}}'''.<ref>{{Cite web | url = https://www.scriptsource.org/cms/scripts/page.php?item_id=entry_detail&id=tk6f3uxlzf | title = Cyrillic Romanization Table | website = Scriptsource.org | access-date = 2026-09-29}}</ref><ref>{{Cite web | url = https://www.ifap.ru/library/gost/7792000.pdf | title = ГОСТ 7.79—2000 (ИСО 9—95): система стандартов по информации, библиотечному и издателькому делу. Правила транслитерации кирилловского писма латинским алфавитом | website = ifap.ru | access-date = 2026-09-29 | language = ru | page = 9}}</ref>{{clear}}
== Kodovanje ==
Bukva {{Calibri|'''Н̄'''/'''н̄'''}} ne je zakodovana v [[Unikod|Unikodu]], ale može byti izobražena s pomočju bukvy {{-|[[Н (kirilica)|'''Н'''/'''н''']]}} i [[kombinujuče diakritične znaky|kombinujučego]] makrona:
{{Kodovanje
| 1-znak = Н | 1-nazva = CYRILLIC CAPITAL LETTER EN | 1-sist16 = 041D | 1-sist10 = 1053 | 1-alf = Ncy | 1-utf8 = D0 9D
| 2-znak = н | 2-nazva = CYRILLIC SMALL LETTER EN | 2-sist16 = 043D | 2-sist10 = 1085 | 2-alf = ncy | 2-utf8 = D0 BD
| 3-znak = ◌̄ | 3-nazva = COMBINING MACRON | 3-sist16 = 0304 | 3-sist10 = 772 | 3-utf8 = CC 84
}}
== Iztočniky ==
{{Iztočniky}}
== Vněšnje linky ==
* {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+041D | title = U+041D Cyrillic Capital Letter En | website = codepoints.net | language = en}}
* {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+043D | title = U+043D Cyrillic Small Letter En | website = codepoints.net | language = en}}
* {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+0304 | title = U+0304 Combining Macron | website = codepoints.net | language = en}}
{{Varianty bukvy Н}}
{{Kirilica}}
{{DEFAULTSORT:Н}}
[[Kategorija:Kirilične bukvy]]
[[Kategorija:Кириличне буквы]]
3ssh55stjy20tmh1dp0ney3h4ccuf2p
К̄
0
6334
47825
2026-09-29T21:34:52Z
IJzeren Jan
9
Stvorjena nova stranica s tekstom: «{| width=240px style="float:right; clear:right; border:1px solid #eee; padding-left:2em; padding-right:2em; margin-left:1em; margin-bottom:1em; text-align:center;" | <span style="font-size:90pt; font-family:Cambria, Calibri;">{{-|К̄ к̄}}</span> |} {{Calibri|'''К̄''', '''к̄'''}} (''en s makronom'') je bukva razširjenoj [[kirilica|kirilice]], koristana v 19. stolětju v několikyh historičnyh (misionarskyh) alfabetah, a sučasno v transkripci...»
47825
wikitext
text/x-wiki
{| width=240px style="float:right; clear:right; border:1px solid #eee; padding-left:2em; padding-right:2em; margin-left:1em; margin-bottom:1em; text-align:center;"
| <span style="font-size:90pt; font-family:Cambria, Calibri;">{{-|К̄ к̄}}</span>
|}
{{Calibri|'''К̄''', '''к̄'''}} (''en s makronom'') je bukva razširjenoj [[kirilica|kirilice]], koristana v 19. stolětju v několikyh historičnyh (misionarskyh) alfabetah, a sučasno v transkripcijah koristanyh v slovnikah několikyh [[kavkazske jezyk|jezykov Kavkaza]]:
* Ona nahodila se v misionarskom alfabetu, stvorjeny od 1840-yh lět za teleutsky dialekt [[altajsky jezyk|altajskogo jezyka]] (nyně poznajemy kako samostojny [[teleutsky jezyk]]) i v upotrěbě do 1922 g.,<ref>{{Cite book | first = А. | last = Тыбыкова | chapter = Об усовершенствовании и унификация алфавита алтайского языка | editor-first = Н. А. | editor-last = Баскаков | title = Вопросы совершенствования алфавитов тюркских языков СССР | location = Москва | publisher = Наука | year = 1972 | language = ru | page = 41, 47}}</ref><ref>{{Cite book | url = https://www.klex.ru/1k4u | first = В. Н. | last = Тадыкин | chapter = Орфография алтайского языка | title = Орфографии тюркских литературных языков СССР | location = Москва | publisher = Наука | year = 1973 | language = ru | pages = 63}}</ref> na priklad v knigě {{Calibri|''Послѣ́дованіе часѡ́въ на Татарско-Калмы́цкомъ нарѣ́чїи А̑лта́йскихъ и̑норо́дцевъ''}} iz 1865 g.<ref>{{Cite book | url = http://elib.nbra.ru/bd/pdf_new/1/270.pdf | title = Послѣ́дованіе часѡ́въ на Татарско-Калмы́цкомъ нарѣ́чїи А̑лта́йскихъ и̑норо́дцевъ | location = Санктпетербургъ | publisher = Въ Сѵнодальной тѵпографіи | year = 1865}}</ref> V 1868 g. byl izdany prvy bukvar, v ktorom kromě '''{{Calibri|к̄}}''' i onogdašnjih [[russky jezyk|russkyh]] bukv takože nahodili se bukvy {{Calibri|'''[[н̄]]''', '''[[ӧ]]''', '''[[ӱ]]'''}} i {{Calibri|'''ıо̂'''}}.<ref>{{Cite book | url = https://nbra.ru/bd/scripts/bookinfo.php?book_id=309 | archive-url = https://web.archive.org/web/20171107170416/https://nbra.ru/bd/scripts/bookinfo.php?book_id=309 | archive-date = 2017-11-07 | title = Алтайско-русскiй букварь : Алтай кiжiлердiн балдарын бiчiке уредерге азбука | location = Санктпетербургъ | publisher = Вь Синодальной типографіи | year = 1868}}</ref><ref>{{Cite journal | first = И. Я. | last = Селютина | title = Национальные алфавиты и орфографические системы тюркских языков Сибири: традиции и инновации | journal = Научное обозрение Саяно-Алтая | issue = № 3 (35) | year = 2022}}.</ref>
* V misionarskyh izdanjah na [[kazahsky jezyk|kazahskom]] (onogda ješče nazyvanom: ‘kyrgyzskom’) jezyku iz 1886 g. {{Calibri|'''к̄'''}} bylo upotrěbjeno za označenje uvularnoj suglasky {{MFA|q}}, na priklad v slovu {{Calibri|''К̄удай''}} (sučasno: kir. {{Lang|kk|Құдай}}, lat. {{Lang|kk|Quday}}).<ref>{{Cite book | url = https://iokm.ru/2025/06/19/киргизские-переводы/#flipbook-df_17491/1/ | title = Первоначальныя свѣдѣнія о православной христіанской вѣрѣ, на киргизскомъ и русскомъ языкахъ | publisher = Изданіе Православнаго Миссіонерскаго Общества | location = Казань | year = 1886}}</ref><ref>{{Cite book | url = https://iokm.ru/2025/06/19/киргизские-переводы/#flipbook-df_17484/1/ | title = Кудайдыҥ ӳшӳн коп азап тарткан Евстафiй Плакиданыҥ, оныҥ к̅осагыныҥ, эки улыныҥ öмӳри : на киргизском языке | publisher = Изданіе Православнаго Миссіонерскаго Общества | location = Казань | year = 1886}}</ref>
* Ivan Zaharov koristal bukvy {{Calibri|'''к̄''', '''[[г̄]]'''}} i {{Calibri|'''[[х̄]]'''}} v svojem [[mandžursky jezyk|mandžursko]]-russkom slovniku (1875 g.) i mandžurskoj gramatikě (1879 g.).<ref>{{Cite book | url = https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/51/Захаров_И_И_Полный_маньчжурско-русский_словарь_-_1875.pdf | first = Иванъ | last = Захаровъ | title = Полный Маньчжурско-Русскій Словарь | location = Санктпетербургъ | publisher = Типографія Императорской Академіи Наукъ | year = 1875}}</ref><ref>{{Cite book | url = https://books.google.nl/books?id=9Sg_AQAAMAAJ | first = Иванъ | last = Захаровъ | title = Грамматика Маньчжурскаго Языка | location = Санктпетербургъ | publisher = Типографія Императорской Академіи Наукъ | year = 1879}}</ref>
* Bukva {{Calibri|'''к̄'''}} takože byla upotrěbjena v misionarskom alfabetu za zapisanje [[korejsky jezyk|korejskyh]] slov v učebnikah iz lět 1901 i 1902, prěznačenyh za učenje russkomu jezyku korejcami.<ref>{{Cite book | title = Первоначальный учебникъ русскаго языка для корейцев. Пособіе для разговорныхъ уроковъ (опытъ) | url = https://kp.rusneb.ru/item/reader/pervonachalnyj-uchebnik-russkogo-yazyka-dlya-korejcev-posobie-dlya-razgovornyh-urokov-opyt | location = Казань | publisher = Изданiе Православнаго Миссионерскаго Общества | year = 1901 | archive-date = 2026-06-19 | archive-url=https://web.archive.org/web/20260619002205/https://kp.rusneb.ru/item/reader/pervonachalnyj-uchebnik-russkogo-yazyka-dlya-korejcev-posobie-dlya-razgovornyh-urokov-opyt | url-status=live | pages = 4}}</ref>
* {{Calibri|'''К̄'''}} i druge suglasky s makronom ({{Calibri|'''[[с̄]]''', '''[[х̄]]''', '''[[ц̄]]''', '''[[ч̄]]'''}}, a takože několiko dvuznakov) sut koristane v transkripciji několikyh bezpismennyh [[sěverovozhodnokavkazske jezyky|sěverovozhodnokavkazskyh jezykov]] za označenje ‘intensivyh suglasok’. Takym sposobom koristajut je Z. M. Magomedbekova v opisah [[botlihsky jezyk|botlihskogo]] i [[ahvahsky jezyk|ahvahskogo]] jezykov,<ref>{{Cite book | url = http://www.philology.ru/linguistics4/magomedbekova-99.htm | first = З. М. | last = Магомедбекова | chapter = Ботлихский язык | editor-first = М. Е. | editor-last = Алексеев | title = Языки мира: Кавказские языки | publisher = Academia | location = Москва | year = 1999 | language = ru | pages = 228–236}}</ref><ref>{{Cite book | url = http://www.philology.ru/linguistics4/magomedbekova-99a.htm | first = З. М. | last = Магомедбекова | chapter = Ахвахский язык | editor-first = М. Е. | editor-last = Алексеев | title = Языки мира: Кавказские языки | publisher = Academia | location = Москва | year = 1999 | language = ru | pages = 252–261}}</ref> i P. T. Magomedova v [[karatinsky jezyk|karatinsko]]-russkom (2001), [[tindinsky jezyk|tindinsko]]-russkom (2003) i ahvahsko-russkom (2007) slovnikah.<ref>{{Cite book | first1 = П. Т. | last1 = Магомедова | first2 = И. А. | last2 = Абдулаева | title = Ахвахско-русский словарь | location = Махачкала | publisher = ДНЦ РАН | isbn = 978-5-94434-088-7 | year = 2007 | pages = 29}}</ref><ref>{{Cite book | first1 = П. Т. | last1 = Магомедова | first2 = Р. Ш. | last2 = Халидова | title = Каратинско-русский словарь | location = Махачкала | publisher = ДНЦ РАН | year = 2001 | pages = 21}}</ref><ref>{{Cite book | first = П. Т. | last = Магомедова | title = Тиндинско-русский словарь | location = Махачкала | publisher = ДНЦ РАН | year = 2003 | isbn = 5-94434-033-9 | pages = 28}}</ref>
* V transkripciji [[udinsky jezyk|udinskogo jezyka]] M. E. Aleksejeva {{Calibri|'''к̄''', '''[[п̄]]''', '''[[т̄]]''', '''[[ц̄]]''', '''[[ч̄]]'''}} označajut nepridyhane suglasky.<ref>{{Cite book | url = http://lingvarium.org/maisak/publ/Maisak-2008-Udialphabet.pdf | first = Т. А. | last = Майсак | chapter = Варианты удинской орфографии и транскрипции (краткий обзор) | title = Удинский сборник: грамматика, лексика, история языка | editor1-first = М. Е. | editor1-last = Алексеев | editor2-first = Т. А. | editor2-last = Майсак | editor3-first = Д. С. | editor3-last = Ганенков | editor4-first = Ю. А. | editor4-last = Ландер | location = Москва | publisher = Academia | year = 2008 | pages = 450, 457–458}}</ref>
== Kodovanje ==
Bukva {{Calibri|'''К̄'''/'''к̄'''}} ne je zakodovana v [[Unikod|Unikodu]], ale može byti izobražena s pomočju bukvy {{-|[[К (kirilica)|'''К'''/'''к''']]}} i [[kombinujuče diakritične znaky|kombinujučego]] makrona:
{{Kodovanje
| 1-znak = К | 1-nazva = CYRILLIC CAPITAL LETTER KA | 1-sist16 = 041A | 1-sist10 = 1050 | 1-alf = Kcy | 1-utf8 = D0 9A
| 2-znak = к | 2-nazva = CYRILLIC SMALL LETTER KA | 2-sist16 = 043A | 2-sist10 = 1082 | 2-alf = kcy | 2-utf8 = D0 BA
| 3-znak = ◌̄ | 3-nazva = COMBINING MACRON | 3-sist16 = 0304 | 3-sist10 = 772 | 3-utf8 = CC 84
}}
== Iztočniky ==
{{Iztočniky}}
== Vněšnje linky ==
* {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+041A | title = U+041A Cyrillic Capital Letter Ka | website = codepoints.net | language = en}}
* {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+043A | title = U+043A Cyrillic Small Letter Ka | website = codepoints.net | language = en}}
* {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+0304 | title = U+0304 Combining Macron | website = codepoints.net | language = en}}
{{Varianty bukvy К}}
{{Kirilica}}
{{DEFAULTSORT:К}}
[[Kategorija:Kirilične bukvy]]
[[Kategorija:Кириличне буквы]]
4rgr99eg18lzppdcna4yisgnhh5tvoq
47826
47825
2026-09-29T21:37:12Z
IJzeren Jan
9
47826
wikitext
text/x-wiki
{| width=240px style="float:right; clear:right; border:1px solid #eee; padding-left:2em; padding-right:2em; margin-left:1em; margin-bottom:1em; text-align:center;"
| <span style="font-size:90pt; font-family:Cambria, Calibri;">{{-|К̄ к̄}}</span>
|}
{{Calibri|'''К̄''', '''к̄'''}} (''ka s makronom'') je bukva razširjenoj [[kirilica|kirilice]], koristana v 19. stolětju v několikyh historičnyh (misionarskyh) alfabetah, a sučasno v transkripcijah koristanyh v slovnikah několikyh [[kavkazske jezyk|jezykov Kavkaza]]:
* Ona nahodila se v misionarskom alfabetu, stvorjeny od 1840-yh lět za teleutsky dialekt [[altajsky jezyk|altajskogo jezyka]] (nyně poznajemy kako samostojny [[teleutsky jezyk]]) i v upotrěbě do 1922 g.,<ref>{{Cite book | first = А. | last = Тыбыкова | chapter = Об усовершенствовании и унификация алфавита алтайского языка | editor-first = Н. А. | editor-last = Баскаков | title = Вопросы совершенствования алфавитов тюркских языков СССР | location = Москва | publisher = Наука | year = 1972 | language = ru | page = 41, 47}}</ref><ref>{{Cite book | url = https://www.klex.ru/1k4u | first = В. Н. | last = Тадыкин | chapter = Орфография алтайского языка | title = Орфографии тюркских литературных языков СССР | location = Москва | publisher = Наука | year = 1973 | language = ru | pages = 63}}</ref> na priklad v knigě {{Calibri|''Послѣ́дованіе часѡ́въ на Татарско-Калмы́цкомъ нарѣ́чїи А̑лта́йскихъ и̑норо́дцевъ''}} iz 1865 g.<ref>{{Cite book | url = http://elib.nbra.ru/bd/pdf_new/1/270.pdf | title = Послѣ́дованіе часѡ́въ на Татарско-Калмы́цкомъ нарѣ́чїи А̑лта́йскихъ и̑норо́дцевъ | location = Санктпетербургъ | publisher = Въ Сѵнодальной тѵпографіи | year = 1865}}</ref> V 1868 g. byl izdany prvy bukvar, v ktorom kromě '''{{Calibri|к̄}}''' i onogdašnjih [[russky jezyk|russkyh]] bukv takože nahodili se bukvy {{Calibri|'''[[н̄]]''', '''[[ӧ]]''', '''[[ӱ]]'''}} i {{Calibri|'''ıо̂'''}}.<ref>{{Cite book | url = https://nbra.ru/bd/scripts/bookinfo.php?book_id=309 | archive-url = https://web.archive.org/web/20171107170416/https://nbra.ru/bd/scripts/bookinfo.php?book_id=309 | archive-date = 2017-11-07 | title = Алтайско-русскiй букварь : Алтай кiжiлердiн балдарын бiчiке уредерге азбука | location = Санктпетербургъ | publisher = Вь Синодальной типографіи | year = 1868}}</ref><ref>{{Cite journal | first = И. Я. | last = Селютина | title = Национальные алфавиты и орфографические системы тюркских языков Сибири: традиции и инновации | journal = Научное обозрение Саяно-Алтая | issue = № 3 (35) | year = 2022}}.</ref>
* V misionarskyh izdanjah na [[kazahsky jezyk|kazahskom]] (onogda ješče nazyvanom: ‘kyrgyzskom’) jezyku iz 1886 g. {{Calibri|'''к̄'''}} bylo upotrěbjeno za označenje uvularnoj suglasky {{MFA|q}}, na priklad v slovu {{Calibri|''К̄удай''}} (sučasno: kir. {{Lang|kk|Құдай}}, lat. {{Lang|kk|Quday}}).<ref>{{Cite book | url = https://iokm.ru/2025/06/19/киргизские-переводы/#flipbook-df_17491/1/ | title = Первоначальныя свѣдѣнія о православной христіанской вѣрѣ, на киргизскомъ и русскомъ языкахъ | publisher = Изданіе Православнаго Миссіонерскаго Общества | location = Казань | year = 1886}}</ref><ref>{{Cite book | url = https://iokm.ru/2025/06/19/киргизские-переводы/#flipbook-df_17484/1/ | title = Кудайдыҥ ӳшӳн коп азап тарткан Евстафiй Плакиданыҥ, оныҥ к̅осагыныҥ, эки улыныҥ öмӳри : на киргизском языке | publisher = Изданіе Православнаго Миссіонерскаго Общества | location = Казань | year = 1886}}</ref>
* Ivan Zaharov koristal bukvy {{Calibri|'''к̄''', '''[[г̄]]'''}} i {{Calibri|'''[[х̄]]'''}} v svojem [[mandžursky jezyk|mandžursko]]-russkom slovniku (1875 g.) i mandžurskoj gramatikě (1879 g.).<ref>{{Cite book | url = https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/51/Захаров_И_И_Полный_маньчжурско-русский_словарь_-_1875.pdf | first = Иванъ | last = Захаровъ | title = Полный Маньчжурско-Русскій Словарь | location = Санктпетербургъ | publisher = Типографія Императорской Академіи Наукъ | year = 1875}}</ref><ref>{{Cite book | url = https://books.google.nl/books?id=9Sg_AQAAMAAJ | first = Иванъ | last = Захаровъ | title = Грамматика Маньчжурскаго Языка | location = Санктпетербургъ | publisher = Типографія Императорской Академіи Наукъ | year = 1879}}</ref>
* Bukva {{Calibri|'''к̄'''}} takože byla upotrěbjena v misionarskom alfabetu za zapisanje [[korejsky jezyk|korejskyh]] slov v učebnikah iz lět 1901 i 1902, prěznačenyh za učenje russkomu jezyku korejcami.<ref>{{Cite book | title = Первоначальный учебникъ русскаго языка для корейцев. Пособіе для разговорныхъ уроковъ (опытъ) | url = https://kp.rusneb.ru/item/reader/pervonachalnyj-uchebnik-russkogo-yazyka-dlya-korejcev-posobie-dlya-razgovornyh-urokov-opyt | location = Казань | publisher = Изданiе Православнаго Миссионерскаго Общества | year = 1901 | archive-date = 2026-06-19 | archive-url=https://web.archive.org/web/20260619002205/https://kp.rusneb.ru/item/reader/pervonachalnyj-uchebnik-russkogo-yazyka-dlya-korejcev-posobie-dlya-razgovornyh-urokov-opyt | url-status=live | pages = 4}}</ref>
* {{Calibri|'''К̄'''}} i druge suglasky s makronom ({{Calibri|'''[[с̄]]''', '''[[х̄]]''', '''[[ц̄]]''', '''[[ч̄]]'''}}, a takože několiko dvuznakov) sut koristane v transkripciji několikyh bezpismennyh [[sěverovozhodnokavkazske jezyky|sěverovozhodnokavkazskyh jezykov]] za označenje ‘intensivyh suglasok’. Takym sposobom koristajut je Z. M. Magomedbekova v opisah [[botlihsky jezyk|botlihskogo]] i [[ahvahsky jezyk|ahvahskogo]] jezykov,<ref>{{Cite book | url = http://www.philology.ru/linguistics4/magomedbekova-99.htm | first = З. М. | last = Магомедбекова | chapter = Ботлихский язык | editor-first = М. Е. | editor-last = Алексеев | title = Языки мира: Кавказские языки | publisher = Academia | location = Москва | year = 1999 | language = ru | pages = 228–236}}</ref><ref>{{Cite book | url = http://www.philology.ru/linguistics4/magomedbekova-99a.htm | first = З. М. | last = Магомедбекова | chapter = Ахвахский язык | editor-first = М. Е. | editor-last = Алексеев | title = Языки мира: Кавказские языки | publisher = Academia | location = Москва | year = 1999 | language = ru | pages = 252–261}}</ref> i P. T. Magomedova v [[karatinsky jezyk|karatinsko]]-russkom (2001), [[tindinsky jezyk|tindinsko]]-russkom (2003) i ahvahsko-russkom (2007) slovnikah.<ref>{{Cite book | first1 = П. Т. | last1 = Магомедова | first2 = И. А. | last2 = Абдулаева | title = Ахвахско-русский словарь | location = Махачкала | publisher = ДНЦ РАН | isbn = 978-5-94434-088-7 | year = 2007 | pages = 29}}</ref><ref>{{Cite book | first1 = П. Т. | last1 = Магомедова | first2 = Р. Ш. | last2 = Халидова | title = Каратинско-русский словарь | location = Махачкала | publisher = ДНЦ РАН | year = 2001 | pages = 21}}</ref><ref>{{Cite book | first = П. Т. | last = Магомедова | title = Тиндинско-русский словарь | location = Махачкала | publisher = ДНЦ РАН | year = 2003 | isbn = 5-94434-033-9 | pages = 28}}</ref>
* V transkripciji [[udinsky jezyk|udinskogo jezyka]] M. E. Aleksejeva {{Calibri|'''к̄''', '''[[п̄]]''', '''[[т̄]]''', '''[[ц̄]]''', '''[[ч̄]]'''}} označajut nepridyhane suglasky.<ref>{{Cite book | url = http://lingvarium.org/maisak/publ/Maisak-2008-Udialphabet.pdf | first = Т. А. | last = Майсак | chapter = Варианты удинской орфографии и транскрипции (краткий обзор) | title = Удинский сборник: грамматика, лексика, история языка | editor1-first = М. Е. | editor1-last = Алексеев | editor2-first = Т. А. | editor2-last = Майсак | editor3-first = Д. С. | editor3-last = Ганенков | editor4-first = Ю. А. | editor4-last = Ландер | location = Москва | publisher = Academia | year = 2008 | pages = 450, 457–458}}</ref>
== Kodovanje ==
Bukva {{Calibri|'''К̄'''/'''к̄'''}} ne je zakodovana v [[Unikod|Unikodu]], ale može byti izobražena s pomočju bukvy {{-|[[К (kirilica)|'''К'''/'''к''']]}} i [[kombinujuče diakritične znaky|kombinujučego]] makrona:
{{Kodovanje
| 1-znak = К | 1-nazva = CYRILLIC CAPITAL LETTER KA | 1-sist16 = 041A | 1-sist10 = 1050 | 1-alf = Kcy | 1-utf8 = D0 9A
| 2-znak = к | 2-nazva = CYRILLIC SMALL LETTER KA | 2-sist16 = 043A | 2-sist10 = 1082 | 2-alf = kcy | 2-utf8 = D0 BA
| 3-znak = ◌̄ | 3-nazva = COMBINING MACRON | 3-sist16 = 0304 | 3-sist10 = 772 | 3-utf8 = CC 84
}}
== Iztočniky ==
{{Iztočniky}}
== Vněšnje linky ==
* {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+041A | title = U+041A Cyrillic Capital Letter Ka | website = codepoints.net | language = en}}
* {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+043A | title = U+043A Cyrillic Small Letter Ka | website = codepoints.net | language = en}}
* {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+0304 | title = U+0304 Combining Macron | website = codepoints.net | language = en}}
{{Varianty bukvy К}}
{{Kirilica}}
{{DEFAULTSORT:К}}
[[Kategorija:Kirilične bukvy]]
[[Kategorija:Кириличне буквы]]
6ltv25q849n0s2g1afnh95ut9zkvkm3
47827
47826
2026-09-29T21:37:37Z
IJzeren Jan
9
47827
wikitext
text/x-wiki
{| width=240px style="float:right; clear:right; border:1px solid #eee; padding-left:2em; padding-right:2em; margin-left:1em; margin-bottom:1em; text-align:center;"
| <span style="font-size:90pt; font-family:Cambria, Calibri;">{{-|К̄ к̄}}</span>
|}
{{Calibri|'''К̄''', '''к̄'''}} (''ka s makronom'') je bukva razširjenoj [[kirilica|kirilice]], koristana v 19. stolětju v několikyh historičnyh (misionarskyh) alfabetah, a sučasno v transkripcijah koristanyh v slovnikah několikyh [[kavkazske jezyk|jezykov Kavkaza]]:
* Ona nahodila se v misionarskom alfabetu, stvorjeny od 1840-yh lět za teleutsky dialekt [[altajsky jezyk|altajskogo jezyka]] (nyně poznany kako samostojny [[teleutsky jezyk]]) i v upotrěbě do 1922 g.,<ref>{{Cite book | first = А. | last = Тыбыкова | chapter = Об усовершенствовании и унификация алфавита алтайского языка | editor-first = Н. А. | editor-last = Баскаков | title = Вопросы совершенствования алфавитов тюркских языков СССР | location = Москва | publisher = Наука | year = 1972 | language = ru | page = 41, 47}}</ref><ref>{{Cite book | url = https://www.klex.ru/1k4u | first = В. Н. | last = Тадыкин | chapter = Орфография алтайского языка | title = Орфографии тюркских литературных языков СССР | location = Москва | publisher = Наука | year = 1973 | language = ru | pages = 63}}</ref> na priklad v knigě {{Calibri|''Послѣ́дованіе часѡ́въ на Татарско-Калмы́цкомъ нарѣ́чїи А̑лта́йскихъ и̑норо́дцевъ''}} iz 1865 g.<ref>{{Cite book | url = http://elib.nbra.ru/bd/pdf_new/1/270.pdf | title = Послѣ́дованіе часѡ́въ на Татарско-Калмы́цкомъ нарѣ́чїи А̑лта́йскихъ и̑норо́дцевъ | location = Санктпетербургъ | publisher = Въ Сѵнодальной тѵпографіи | year = 1865}}</ref> V 1868 g. byl izdany prvy bukvar, v ktorom kromě '''{{Calibri|к̄}}''' i onogdašnjih [[russky jezyk|russkyh]] bukv takože nahodili se bukvy {{Calibri|'''[[н̄]]''', '''[[ӧ]]''', '''[[ӱ]]'''}} i {{Calibri|'''ıо̂'''}}.<ref>{{Cite book | url = https://nbra.ru/bd/scripts/bookinfo.php?book_id=309 | archive-url = https://web.archive.org/web/20171107170416/https://nbra.ru/bd/scripts/bookinfo.php?book_id=309 | archive-date = 2017-11-07 | title = Алтайско-русскiй букварь : Алтай кiжiлердiн балдарын бiчiке уредерге азбука | location = Санктпетербургъ | publisher = Вь Синодальной типографіи | year = 1868}}</ref><ref>{{Cite journal | first = И. Я. | last = Селютина | title = Национальные алфавиты и орфографические системы тюркских языков Сибири: традиции и инновации | journal = Научное обозрение Саяно-Алтая | issue = № 3 (35) | year = 2022}}.</ref>
* V misionarskyh izdanjah na [[kazahsky jezyk|kazahskom]] (onogda ješče nazyvanom: ‘kyrgyzskom’) jezyku iz 1886 g. {{Calibri|'''к̄'''}} bylo upotrěbjeno za označenje uvularnoj suglasky {{MFA|q}}, na priklad v slovu {{Calibri|''К̄удай''}} (sučasno: kir. {{Lang|kk|Құдай}}, lat. {{Lang|kk|Quday}}).<ref>{{Cite book | url = https://iokm.ru/2025/06/19/киргизские-переводы/#flipbook-df_17491/1/ | title = Первоначальныя свѣдѣнія о православной христіанской вѣрѣ, на киргизскомъ и русскомъ языкахъ | publisher = Изданіе Православнаго Миссіонерскаго Общества | location = Казань | year = 1886}}</ref><ref>{{Cite book | url = https://iokm.ru/2025/06/19/киргизские-переводы/#flipbook-df_17484/1/ | title = Кудайдыҥ ӳшӳн коп азап тарткан Евстафiй Плакиданыҥ, оныҥ к̅осагыныҥ, эки улыныҥ öмӳри : на киргизском языке | publisher = Изданіе Православнаго Миссіонерскаго Общества | location = Казань | year = 1886}}</ref>
* Ivan Zaharov koristal bukvy {{Calibri|'''к̄''', '''[[г̄]]'''}} i {{Calibri|'''[[х̄]]'''}} v svojem [[mandžursky jezyk|mandžursko]]-russkom slovniku (1875 g.) i mandžurskoj gramatikě (1879 g.).<ref>{{Cite book | url = https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/51/Захаров_И_И_Полный_маньчжурско-русский_словарь_-_1875.pdf | first = Иванъ | last = Захаровъ | title = Полный Маньчжурско-Русскій Словарь | location = Санктпетербургъ | publisher = Типографія Императорской Академіи Наукъ | year = 1875}}</ref><ref>{{Cite book | url = https://books.google.nl/books?id=9Sg_AQAAMAAJ | first = Иванъ | last = Захаровъ | title = Грамматика Маньчжурскаго Языка | location = Санктпетербургъ | publisher = Типографія Императорской Академіи Наукъ | year = 1879}}</ref>
* Bukva {{Calibri|'''к̄'''}} takože byla upotrěbjena v misionarskom alfabetu za zapisanje [[korejsky jezyk|korejskyh]] slov v učebnikah iz lět 1901 i 1902, prěznačenyh za učenje russkomu jezyku korejcami.<ref>{{Cite book | title = Первоначальный учебникъ русскаго языка для корейцев. Пособіе для разговорныхъ уроковъ (опытъ) | url = https://kp.rusneb.ru/item/reader/pervonachalnyj-uchebnik-russkogo-yazyka-dlya-korejcev-posobie-dlya-razgovornyh-urokov-opyt | location = Казань | publisher = Изданiе Православнаго Миссионерскаго Общества | year = 1901 | archive-date = 2026-06-19 | archive-url=https://web.archive.org/web/20260619002205/https://kp.rusneb.ru/item/reader/pervonachalnyj-uchebnik-russkogo-yazyka-dlya-korejcev-posobie-dlya-razgovornyh-urokov-opyt | url-status=live | pages = 4}}</ref>
* {{Calibri|'''К̄'''}} i druge suglasky s makronom ({{Calibri|'''[[с̄]]''', '''[[х̄]]''', '''[[ц̄]]''', '''[[ч̄]]'''}}, a takože několiko dvuznakov) sut koristane v transkripciji několikyh bezpismennyh [[sěverovozhodnokavkazske jezyky|sěverovozhodnokavkazskyh jezykov]] za označenje ‘intensivyh suglasok’. Takym sposobom koristajut je Z. M. Magomedbekova v opisah [[botlihsky jezyk|botlihskogo]] i [[ahvahsky jezyk|ahvahskogo]] jezykov,<ref>{{Cite book | url = http://www.philology.ru/linguistics4/magomedbekova-99.htm | first = З. М. | last = Магомедбекова | chapter = Ботлихский язык | editor-first = М. Е. | editor-last = Алексеев | title = Языки мира: Кавказские языки | publisher = Academia | location = Москва | year = 1999 | language = ru | pages = 228–236}}</ref><ref>{{Cite book | url = http://www.philology.ru/linguistics4/magomedbekova-99a.htm | first = З. М. | last = Магомедбекова | chapter = Ахвахский язык | editor-first = М. Е. | editor-last = Алексеев | title = Языки мира: Кавказские языки | publisher = Academia | location = Москва | year = 1999 | language = ru | pages = 252–261}}</ref> i P. T. Magomedova v [[karatinsky jezyk|karatinsko]]-russkom (2001), [[tindinsky jezyk|tindinsko]]-russkom (2003) i ahvahsko-russkom (2007) slovnikah.<ref>{{Cite book | first1 = П. Т. | last1 = Магомедова | first2 = И. А. | last2 = Абдулаева | title = Ахвахско-русский словарь | location = Махачкала | publisher = ДНЦ РАН | isbn = 978-5-94434-088-7 | year = 2007 | pages = 29}}</ref><ref>{{Cite book | first1 = П. Т. | last1 = Магомедова | first2 = Р. Ш. | last2 = Халидова | title = Каратинско-русский словарь | location = Махачкала | publisher = ДНЦ РАН | year = 2001 | pages = 21}}</ref><ref>{{Cite book | first = П. Т. | last = Магомедова | title = Тиндинско-русский словарь | location = Махачкала | publisher = ДНЦ РАН | year = 2003 | isbn = 5-94434-033-9 | pages = 28}}</ref>
* V transkripciji [[udinsky jezyk|udinskogo jezyka]] M. E. Aleksejeva {{Calibri|'''к̄''', '''[[п̄]]''', '''[[т̄]]''', '''[[ц̄]]''', '''[[ч̄]]'''}} označajut nepridyhane suglasky.<ref>{{Cite book | url = http://lingvarium.org/maisak/publ/Maisak-2008-Udialphabet.pdf | first = Т. А. | last = Майсак | chapter = Варианты удинской орфографии и транскрипции (краткий обзор) | title = Удинский сборник: грамматика, лексика, история языка | editor1-first = М. Е. | editor1-last = Алексеев | editor2-first = Т. А. | editor2-last = Майсак | editor3-first = Д. С. | editor3-last = Ганенков | editor4-first = Ю. А. | editor4-last = Ландер | location = Москва | publisher = Academia | year = 2008 | pages = 450, 457–458}}</ref>
== Kodovanje ==
Bukva {{Calibri|'''К̄'''/'''к̄'''}} ne je zakodovana v [[Unikod|Unikodu]], ale može byti izobražena s pomočju bukvy {{-|[[К (kirilica)|'''К'''/'''к''']]}} i [[kombinujuče diakritične znaky|kombinujučego]] makrona:
{{Kodovanje
| 1-znak = К | 1-nazva = CYRILLIC CAPITAL LETTER KA | 1-sist16 = 041A | 1-sist10 = 1050 | 1-alf = Kcy | 1-utf8 = D0 9A
| 2-znak = к | 2-nazva = CYRILLIC SMALL LETTER KA | 2-sist16 = 043A | 2-sist10 = 1082 | 2-alf = kcy | 2-utf8 = D0 BA
| 3-znak = ◌̄ | 3-nazva = COMBINING MACRON | 3-sist16 = 0304 | 3-sist10 = 772 | 3-utf8 = CC 84
}}
== Iztočniky ==
{{Iztočniky}}
== Vněšnje linky ==
* {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+041A | title = U+041A Cyrillic Capital Letter Ka | website = codepoints.net | language = en}}
* {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+043A | title = U+043A Cyrillic Small Letter Ka | website = codepoints.net | language = en}}
* {{Cite web | url = https://codepoints.net/U+0304 | title = U+0304 Combining Macron | website = codepoints.net | language = en}}
{{Varianty bukvy К}}
{{Kirilica}}
{{DEFAULTSORT:К}}
[[Kategorija:Kirilične bukvy]]
[[Kategorija:Кириличне буквы]]
aqfckwr40t3penm7ykcvhdxi63wywa5
Œ (кирилица)
0
6335
47831
2026-09-29T21:42:43Z
IJzeren Jan
9
Prěnapravjenje stranice na [[Œ (kirilica)]]
47831
wikitext
text/x-wiki
#REDIRECT [[Œ (kirilica)]]
{{DEFAULTSORT:О}}
[[Kategorija:Кириличне буквы]]
61xtv3mg43bm7zdskh7sn5c5dlblwzu