विकिपिडिया maiwiki https://mai.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%AE%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A5%81%E0%A4%96_%E0%A4%AA%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A4%BE MediaWiki 1.47.0-wmf.12 first-letter मेडिया विशेष वार्ता प्रयोगकर्ता प्रयोगकर्ता वार्ता विकिपिडिया विकिपिडिया वार्ता फाइल फाइल वार्ता मेडियाविकि मेडियाविकि वार्ता आकृति आकृति वार्ता मद्दत मद्दत वार्ता श्रेणी श्रेणी वार्ता TimedText TimedText talk मोड्युल मोड्युल वार्ता Event Event talk कोचीन अंतर्राष्ट्रीय विमानक्षेत्र 0 49166 279309 2026-07-28T16:24:32Z AMAN KUMAR 16913 + 279309 wikitext text/x-wiki {{Infobox airport | name = कोचीन अन्तर्राष्ट्रीय विमानक्षेत्र | nativename-a = {{nobold|{{lang|ml|കൊച്ചി അന്താരാഷ്ട്ര വിമാനത്താവളം}}}} | nativename-r = {{small|''कोच्चि अन्तर्राष्ट्रीय विमानतव्वलम''}} | image = CIAL_New_Logo.png | image-width = 160 | image2 = Cochin international airport terminal.jpg | image2-width = 250 | IATA = COK | ICAO = VOCI | type = सार्वजनिक | owner-oper = कोचीन इण्टरनेशनल एयरपोर्ट लिमिटेड | city-served = [[कोच्चि]], [[केरल]] | location = [[नेदुम्बासेरी|नेदुम्बश्शेरी]], [[केरल]], [[भारत]] | opened = {{Start date|1999|06|10|df=yes}} | metric-elev = yes | elevation-m = 9 | elevation-f = 30 | coordinates = {{Coord|10.155|N|76.391|E|region:IN_type:airport}} | website = {{URL|http://cial.aero/}} | pushpin_map = India Kerala#India | pushpin_label = '''COK''' | metric-rwy = yes | r1-number = 27/09 | r1-length-m = 3,400 | r1-length-f = 11,200 | r1-surface = [[ऐस्फाल्ट|अस्फाल्ट]] | h1-number = H1 | h1-length-f = 63 | h1-length-m = 19 | h1-surface = [[ऐस्फाल्ट|अस्फाल्ट]] | stat-year = 2016 | stat1-header = यात्री आवागमन | stat1-data = 7,968,475 ({{increase}} 27.5%) | stat2-header = विमान आवागमन | stat2-data = 58,752 ({{increase}} 15.6%) | stat3-header = कार्गो भार क्षमता | stat3-data = 78,746 ({{increase}} 35.1%) | footnotes = स्रोत: [[भारतीय विमानपत्तन प्राधिकरण|भाविप्रा]]<ref>{{cite web|url=http://www.aai.aero/traffic_news/traffic_news_2015.jsp|format=jsp|title=TRAFFIC STATISTICS - DOMESTIC & INTERNATIONAL PASSENGERS|publisher=Aai.aero|access-date=31 December 2014|archive-url=https://web.archive.org/web/20150312214454/http://www.aai.aero/traffic_news/traffic_news_2015.jsp|archive-date=12 मार्च 2015|url-status=dead}}</ref> }} '''कोचीन अन्तर्राष्ट्रीय विमानक्षेत्र''' (Cochin International Airport) (IATA: COK, ICAO: VOCI), जकरा '''कोच्चि अन्तर्राष्ट्रीय विमानक्षेत्र''' सेहो कहल जाइत अछि, एकटा अन्तर्राष्ट्रीय विमानक्षेत्र छी जे [[भारत|भारतक]] [[केरल]] राज्यमे [[कोच्चि]] शहर आ एकर महानगरीय क्षेत्रकें सेवा प्रदान करैत अछि। एर्नाकुलम जिलाक नेदुम्बश्शेरीमे शहरक केन्द्र सँ लगभग {{cvt|25|km}} पूर्वोत्तरमे स्थित, ई केरलक सभ सँ व्यस्त आ पैघ विमानक्षेत्र छी। 2024 धरि ई केरलक कुल हवाई यात्री यातायात कें 63% सँ अधिक सम्हारैत अछि।<ref name="PAX">{{cite news|url=https://www.newindianexpress.com/states/kerala/2019/apr/08/crore-plus-transit-cial-in-2018-19-domestic-travellers-exceed-intl-1961513.html|title=Crore plus transit CIAL in 2018-19; domestic travellers exceed international|work=[[द न्यू इंडियन एक्सप्रेस|The New Indian Express]]|date=8 April 2019|access-date=5 March 2021|archive-date=6 April 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230406185539/https://www.newindianexpress.com/states/kerala/2019/apr/08/crore-plus-transit-cial-in-2018-19-domestic-travellers-exceed-intl-1961513.html|url-status=live}}</ref> अन्तर्राष्ट्रीय यातायात केर मामलामे ई भारतक पाँचम सभ सँ व्यस्त विमानक्षेत्र छी,<ref>{{cite news |url=https://www.livemint.com/news/india/september-will-be-a-watershed-moment-for-bengaluru-airport-kempegowda-international-airport-delhi-mumbai-aviation-11723540963726.html |title=Why September will be a watershed moment for Bengaluru airport |newspaper=[[मिंट (समाचार पत्र)|Mint]] |date=13 August 2024 |access-date=13 August 2024}}</ref> आ कुल मिला कऽ आठम सभ सँ व्यस्त विमानक्षेत्र छी। वित्तीय वर्ष 2024-25 मे, विमानक्षेत्र 67,469 विमानक आवाजाहीक संगे 1.1 करोड़ सँ अधिक यात्री लोकनिकें सेवा प्रदान केलक।<ref name="PAX"/><ref name="AAI3">{{cite web|title=Annexure III – Passenger Data|url=https://www.aai.aero/sites/default/files/traffic-news/Mar2k25Annex3.pdf|website=aai.aero|access-date=26 April 2025}}</ref> 2025 धरि, एहि विमानक्षेत्र पर 25 सँ अधिक एयरलाइन कम्पनी सेवा दऽ रहल अछि, जे यात्री सभकें 30 सँ अधिक अन्तर्राष्ट्रीय आ 25 सँ अधिक घरेलू गन्तव्य धरि पहुँचाबैत अछि। विमानक्षेत्रमे तीन यात्री टर्मिनल, एकटा कार्गो टर्मिनल आ एकटा बिजनेस टर्मिनल अछि, जकर कुल क्षेत्रफल {{convert|225000|m2|0}} सँ अधिक अछि।<ref name="T3">{{cite news|url=https://www.financialexpress.com/photos/business-gallery/768117/cochin-international-airport-t3-new-terminal-interior-images-kochi-kerala/11/|title=Cochin International Airport new T3: From solar power to world-class facilities, this Kerala airport is special|work=[[द फाइनेंशियल एक्सप्रेस|Financial Express]]|date=18 July 2017|access-date=9 December 2018|archive-date=7 April 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230407004254/https://www.financialexpress.com/photos/business-gallery/768117/cochin-international-airport-t3-new-terminal-interior-images-kochi-kerala/11/|url-status=live}}</ref> 2015 मे, एकटा समर्पित सौर संयंत्रक उद्घाटनक संगे ई विमानक्षेत्र दुनियाक पहिल पूर्ण रूप सँ सौर ऊर्जा संचालित विमानक्षेत्र बनि गेल।<ref>{{cite news|url=http://www.livemint.com/Politics/nYRV0SGkot3GIOvQrqhBXL/Worlds-first-solarrun-airport-in-Kochi.html|title=Cochin International Airport set to become worlds's first fully solar-powered major airport|access-date=5 March 2021|work=LiveMint|date=18 August 2015|archive-date=22 March 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230322074258/https://www.livemint.com/Politics/nYRV0SGkot3GIOvQrqhBXL/Worlds-first-solarrun-airport-in-Kochi.html|url-status=live}}</ref><ref name="BBC">{{cite news |last=Menon |first=Supriya |url=https://www.bbc.com/news/world-asia-india-34421419 |title=How is the world's first solar powered airport faring? - BBC News |publisher=Bbc.com |access-date=1 December 2016 |work=BBC News |date=9 October 2015 |archive-date=25 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230525214353/https://www.bbc.com/news/world-asia-india-34421419 |url-status=live }}</ref> एहि उद्यमशील दृष्टिकोणक लेल, विमानक्षेत्र 2018 मे प्रतिष्ठित 'चैंपियंस ऑफ़ द अर्थ' पुरस्कार जितलक, जे [[संयुक्त राष्ट्र]] द्वारा स्थापित सर्वोच्च पर्यावरण सम्मान छी।<ref name="UN">{{cite news|url=https://www.newindianexpress.com/cities/kochi/2018/jul/26/cial-chosen-for-un-environmental-honour-1848990.html|title=CIAL chosen for UN environmental honour|newspaper=[[The New Indian Express]]|date=26 July 2018|access-date=26 July 2018|archive-date=7 April 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230407102227/https://www.newindianexpress.com/cities/kochi/2018/jul/26/cial-chosen-for-un-environmental-honour-1848990.html|url-status=live}}</ref> ई विमानक्षेत्र भारतमे सार्वजनिक-निजी भागीदारी मॉडलक तहत विकसित होमए वाला अपन तरहक पहिल विमानक्षेत्र सेहो छी, जकरा 32 देशक लगभग 10,000 अनिवासी भारतीय द्वारा वित्त पोषित कएल गेल छल।<ref name="LAR">{{cite news|url=https://irisholidays.com/keralatourism/airports-in-kerala/|title=Airports in Kerala-Helpful guide for tourists visiting Kerala|date=8 November 2019|access-date=9 November 2019|archive-date=7 April 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230407004250/https://irisholidays.com/keralatourism/airports-in-kerala/|url-status=live}}</ref> == इतिहास == कोचीन विमानक्षेत्रक शुरुआत वेलिंगडन द्वीप पर एकटा हवाई पट्टीक रूपमे भेल छल, जकरा 1936 मे कोचीन साम्राज्य द्वारा कोचीन बन्दरगाहक विकासमे शामिल अधिकारी लोकनिक परिवहनक लेल बनायल गेल छल। कोचीन साम्राज्य ओहि समय भारत पर शासन करए वाला अंग्रेज केँ द्वितीय विश्व युद्ध केर दौरान भारतीय नौसेनाक उपयोगक लेल हवाई पट्टी केँ सैन्य विमानक्षेत्रमे बदलबाक अनुमति देने छल। रॉयल नेवी एकरा दक्षिणी भारतमे अपन मुख्यालय आ वायु स्टेशन सह लैंडिंग क्राफ्ट आ सीप्लेन बेसक लेल एकटा रणनीतिक स्थलक रूपमे चुनने छल।<ref>[http://mod.nic.in/samachar/dec15-02/html/ch13.htm] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120207204637/http://mod.nic.in/samachar/dec15-02/html/ch13.htm|date=7 February 2012}}</ref> द्वितीय विश्व युद्ध शुरू होमए सँ ठीक दू दिन पूर्व एकटा छोट नौसैनिक इकाई एतय अपन संचालन शुरू केने छल। भारतकें अधिराज्य केर दर्जा भेटला आ कोचीन साम्राज्यक भारतमे विलयक बाद, भारतीय नौसेना 'आईएनएस गरुड़' केर रूपमे एहि विमानक्षेत्रक संचालन केलक, मुदा ई नागरिक विमानकें सेहो एहि सुविधाक उपयोग करबाक अनुमति देलक। 1980 केर दशकक खाड़ीक आर्थिक उछाल मध्य पूर्वमे काज करए वाला प्रवासी लोकनिक हित केँ ध्यानमे रखैत कोच्चिक लेल अन्तर्राष्ट्रीय सम्पर्क विकसित करब आवश्यक बना देने छल।<ref>{{cite web |url=http://cial.aero/contents/viewcontent.aspx?linkIdLvl2=51&linkId=51 |title=The Official Website of Cochin International Airport |publisher=Cial.aero |date=30 March 1994 |access-date=5 May 2014 |archive-date=11 October 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111011082542/http://cial.aero/contents/viewcontent.aspx?linkIdLvl2=51&linkId=51 |url-status=live }}</ref> == निर्माण == विमानक्षेत्रक लेल मूल प्रस्तावमे 1 अरब रुपैयाक अनुमानित लागत आ 1997 मे चालू हेबाक अपेक्षित तिथिक रूपरेखा तैयार कएल गेल छल। मई 1993 मे एकर लेल मञ्जूरी देल गेल। एकर वित्तपोषण विदेशमे काज करए वाला अनिवासी भारतीय सँ ब्याज मुक्त ऋण, औद्योगिक उपक्रम, निर्यातक, सहकारी समिति सँ दान आ राज्य सरकार सँ ऋणक रूपमे करबाक परिकल्पना कएल गेल छल। परियोजना केँ क्रियान्वित करबाक लेल जुलाई 1993 मे केरलक तत्कालीन मुख्यमन्त्री के॰ करुणाकरण केर अध्यक्षतामे 'कोचीन इंटरनेशनल एयरपोर्ट सोसाइटी' नामक एकटा निकाय पंजीकृत कएल गेल। बेहतर धन जुटाबए आ प्रशासनिक सुविधाक लेल, मार्च 1994 मे 90 करोड़ रुपैयाक अधिकृत पूंजीक संगे 'कोचीन इंटरनेशनल एयरपोर्ट लिमिटेड' (सी॰आई॰ए॰एल॰) नाम सँ एकटा पब्लिक लिमिटेड कम्पनी पंजीकृत कएल गेल।<ref name="PIB Feature">{{cite web|publisher=Government of India, Press Information Bureau|url=http://pib.nic.in/feature/fe0599/f2205991.html|title=CIAL – A Novel Venture in Indian Civil Aviation|access-date=12 January 2011|archive-date=29 August 2012|archive-url=https://web.archive.org/web/20120829032306/http://pib.nic.in/feature/fe0599/f2205991.html|url-status=live}}</ref> 1996 मे, ई॰ के॰ नयनार सी॰आई॰ए॰एल॰ परियोजनाक अध्यक्षक रूपमे कार्यभार सम्हारलन्हि। एहि अवधिक दौरान निर्माण गति पकड़लक आ नयनार ई सुनिश्चित केलन्हि जे विमानक्षेत्र परियोजना केँ राज्य सरकार सँ विशेष ध्यान भेटय। 1997 धरि, बातचीत आ समझौताक माध्यम सँ काफी जमीन सी॰आई॰ए॰एल॰ केर कब्जामे लऽ लेल गेल छल।<ref name="cial.aero">{{cite news|title=About CIAL A Brief History|url=https://cial.aero/contents/viewcontent.aspx?linkIdLvl2=51&linkId=51|url-status=dead|archive-date=15 February 2020|access-date=30 July 2020|work=CIAL|date=30 July 2020}}</ref> विमानक्षेत्रक निर्माणक लेल कुल {{convert|1213|acre|0|abbr=on}} ज़मीनक अधिग्रहण कएल गेल।<ref>{{cite web|publisher=CIAL|url=http://cial.aero/contents/viewcontent.aspx?linkIdLvl2=54&linkId=54|title=CIAL: Corporate Project Details|access-date=28 September 2015|archive-date=28 September 2015|url-status=live}}</ref> पुनर्वास पैकेजक तहत लगभग 2,300 ज़मींदार आ 872 परिवार केँ फेर सँ बसाएल गेल।<ref name="CIAL">{{cite web|publisher=IIM Ahmedabad|url=http://www.iimahd.ernet.in/~graghu/CIAL.IIR.pdf|title=Governance Issues in Airport Development: Learnings From Cochin International Airport LTD|access-date=12 January 2011|url-status=dead}}</ref> === विस्तार === ==== चरण 1 ==== उद्घाटनक समय विमानक्षेत्रक फर्श क्षेत्र {{convert|18580|m2|sqft|abbr=on}} छल। सी॰आई॰ए॰एल॰ 20 वर्षमे विस्तारक चारि चरणक परिकल्पना केने छल, जकर तेसर चरण 2009 मे पूरा भेल। मूल विमानक्षेत्र टर्मिनल एक समयमे मात्र 100 यात्री केँ सम्हारबाक लेल बनायल गेल छल। मुदा, 2001 धरि अन्तर्राष्ट्रीय यात्री यातायात बढ़ि रहल छल, जकरा सँ टर्मिनल कें पुनर्विकास करब आवश्यक भऽ गेल। ==== चरण 2 ==== विमानक्षेत्र पर एयरलाइनक बढ़ती संख्याक संगे, सी॰आई॰ए॰एल॰ घरेलू संचालनक लेल एकटा विशेष टर्मिनल (टर्मिनल 2) बनेबाक निर्णय लेलक, जकरा सँ अन्तर्राष्ट्रीय टर्मिनल केँ 'टर्मिनल 1' बना देल गेल आ अन्तर्राष्ट्रीय संचालनक लेल फर्श क्षेत्रमे {{convert|37161|m2|sqft|abbr=on}} केर वृद्धि भेल। ==== चरण 3 ==== तेसर चरणक काज प्रतिवर्ष 5 मिलियन यात्री आवाजाही केँ समायोजित करबाक इरादा सँ 2007 मे शुरू कएल गेल छल। तेसर चरणमे घरेलू आ अन्तर्राष्ट्रीय टर्मिनल केँ जोड़ए वाला एकटा केंद्रीय ब्लॉक केँ चालू करब आ किनमेल क्षेत्र केर संगे-संगे अधिक गेट आ प्रतीक्षा क्षेत्र केँ समायोजित करबाक लेल एयरसाइड क्षेत्र केँ पैघ करब शामिल छल। ==== चरण 4 ==== विस्तारक चारिम चरणक मूल योजना घरेलू टर्मिनल केँ अपग्रेड करबाक छल। मुदा, मई 2011 मे राज्यमे नव यू॰डी॰एफ॰ सरकारक सत्तामे अएलाक बाद विस्तार योजनामे बदलाव कएल गेल। नया अन्तर्राष्ट्रीय टर्मिनल मौजूदा संरचनाक पूर्वी दिस बनल अछि। नया टर्मिनलक निर्मित स्थान {{convert|1500000|sqft|m2|abbr=on}} अछि। == प्रबन्धन == कोचीन अन्तर्राष्ट्रीय विमानक्षेत्र सार्वजनिक-निजी भागीदारी (PPP) द्वारा बनाएल जाए वाला भारतक पहिल विमानक्षेत्र छी आ एकर स्वामित्व कोचीन इंटरनेशनल एयरपोर्ट लिमिटेड (सी॰आई॰ए॰एल॰) नामक एकटा पब्लिक लिमिटेड कम्पनी लग अछि, जकरा 1994 मे केरल सरकार द्वारा बनायल गेल छल। केरल सरकारक एहिमे 33.36% हिस्सेदारी अछि, जे एकरा एहि परियोजनामे सभ सँ पैघ एकल निवेशक बनबैत अछि।<ref name="Finace Report">{{cite web|publisher=Comptroller and Auditor General of India |url=http://www.cag.gov.in/MAAG/Kerala_Fin/kerfin08-09.pdf |title=Finance Accounts 2008–09, Govt of Kerala |access-date=14 January 2011 |url-status=dead }}</ref> केरलक मुख्यमन्त्री सी॰आई॰ए॰एल॰ केर पदेन अध्यक्ष होइत छथि।<ref>{{Cite web |title=Cochin International Airport |url=https://www.cial.aero/Corporate |access-date=9 June 2025 |website=www.cial.aero}}</ref> == टर्मिनल == कोचीन अन्तर्राष्ट्रीय विमानक्षेत्रमे तीन मुख्य टर्मिनल अछि: दू गोट घरेलू आ एकटा अन्तर्राष्ट्रीय। एतय एकटा कार्गो टर्मिनल सेहो अछि। === टर्मिनल 1 (घरेलू) === टर्मिनल 1 पहिने एकटा अन्तर्राष्ट्रीय टर्मिनल छल जखन धरि कि संचालन केँ नव अन्तर्राष्ट्रीय टर्मिनल 3 मे स्थानान्तरित नहि कएल गेल। एकर बाद टर्मिनल केँ एकटा पैघ अपग्रेड आ नवीनीकरण सँ गुजरए पड़ल, जकरा सँ एकर कुल क्षमता 4,000 यात्री प्रति घण्टा भऽ गेल। नवीनीकृत टर्मिनल 1 केँ 12 दिसम्बर 2018 केँ यात्री लोकनिक लेल खोलि देल गेल छल।<ref name="T1">{{cite news |url=https://www.newindianexpress.com/cities/kochi/2018/dec/06/ethnic-charm-awaits-travellers-at-airport-1907879.html |title=Ethnic charm awaits travellers at Cochin International Airport |work=[[द न्यू इंडियन एक्सप्रेस|The New Indian Express]] |date=16 December 2018 |access-date=9 December 2018 |url-status=live }}</ref> === टर्मिनल 2 (कार्यकारी) === टर्मिनल 2 केर क्षेत्रफल {{convert|10000|m2|sqft|abbr=on}} अछि आ एकरा चरम समयमे 400 यात्री केँ सम्हारबाक लेल डिजाइन कएल गेल अछि। प्रस्थान हॉलमे 26 चेक-इन काउंटर अछि। एहि ब्लॉक केँ 12 दिसम्बर 2018 केँ एकटा कार्यकारी टर्मिनलमे बदलि देल गेल छल। === टर्मिनल 3 (अन्तर्राष्ट्रीय) === नव अन्तर्राष्ट्रीय टर्मिनल 3 मार्च 2017 मे यात्री लोकनिक लेल खोलल गेल छल। टर्मिनलक थीम त्रिशूर पूरम सँ प्रेरित अछि आ एकरा पारंपरिक केरल वास्तुकलामे बनायल गेल अछि। पारम्परिक वेशभूषा सँ सजल 15 आदमकद फाइबरक हाथी प्रस्थान सुविधा क्षेत्रमे यात्री लोकनिक स्वागत करैत अछि। === कार्गो केन्द्र === कोचीन विमानक्षेत्रक पूर्वी दिस एकटा समर्पित कार्गो केन्द्र अछि। ई कार्गो केन्द्र भारतक सभ सँ पैघ सुविधासभमे सँ एक अछि, जकर कुल क्षेत्रफल {{convert|50|acre|0}} भूमिमे {{convert|120000|sqft|m2|abbr=on}} अछि। 1 जनवरी 2026 केँ विमानक्षेत्र परिसरमे एकटा विस्तारित कार्गो गोदामक उद्घाटन कएल गेल, जकरा सँ वार्षिक मालक आवाजाही 75,000 टन सँ बढ़ि कऽ 125,000 टन प्रति वर्ष भऽ गेल।<ref name=":0">{{Cite web |date=2025-12-30 |title=Cochin International Airport opens extended export cargo warehouse |url=https://www.thehindubusinessline.com/economy/logistics/cochin-international-airport-opens-extended-export-cargo-warehouse/article70452877.ece |access-date=2026-01-01 |website=BusinessLine |language=en}}</ref> == एयरलाइंस आ गन्तव्य == === यात्री === {| class="wikitable sortable" |- ! एयरलाइंस !! गन्तव्य |- | एयर अरेबिया || अबू धाबी, शारजाह |- | एयर इंडिया || दिल्ली, मुम्बई |- | एयर इंडिया एक्सप्रेस || अबू धाबी, बहरीन, बेंगलुरु, भुवनेश्वर, दोहा, दुबई-अन्तर्राष्ट्रीय, हैदराबाद, कुवैत सिटी, मस्कट, पुणे, सलालाह, शारजाह |- | एयरएशिया || कुआला लम्पुर-अन्तर्राष्ट्रीय |- | अकासा एयर || अबू धाबी, बेंगलुरु, जेद्दाह, नवी मुम्बई, मुम्बई |- | एलायंस एयर || अगाती, बेंगलुरु, सेलम |- | बाटिक एयर मलेशिया || कुआला लम्पुर-अन्तर्राष्ट्रीय |- | अमीरात || दुबई-अन्तर्राष्ट्रीय |- | एतिहाद एयरवेज || अबू धाबी |- | फ़्लाईदुबई || दुबई-अन्तर्राष्ट्रीय |- | फ्लाई91 || अगाती |- | गल्फ एयर || बहरीन |- | इंडिगो || अबू धाबी, अगाती, अहमदाबाद, बेंगलुरु, चेन्नई, दिल्ली, दोहा, दुबई-अन्तर्राष्ट्रीय, गोवा-डैबोलिम, हैदराबाद, कन्नूर, कोलकाता, कोझीकोड, कुवैत सिटी, माले, नवी मुम्बई, मुम्बई, मस्कट, पुणे, रास अल खैमाह, तिरुवनंतपुरम |- | जज़ीरा एयरवेज || कुवैत सिटी |- | कुवैत एयरवेज || कुवैत सिटी |- | मलेशिया एयरलाइंस || कुआला लम्पुर-अन्तर्राष्ट्रीय |- | मालदीवियन || माले, हनीमाधू |- | ओमान एयर || मस्कट |- | क़तर एयरवेज़ || दोहा |- | सऊदिया || जेद्दाह, रियाद |- | सिंगापुर एयरलाइंस || सिंगापुर |- | स्पाइसजेट || चेन्नई, दुबई-अन्तर्राष्ट्रीय |- | श्रीलंकन एयरलाइंस || कोलंबो-बंडारानायके |- | थाई एयरएशिया|| बैंकॉक-डॉन मुएंग, फुकेत |- | थाई लॉयन एयर || बैंकॉक-डॉन मुएंग |- | वियतजेट एयर || हो ची मिन्ह सिटी |} == आँकड़ा == === वार्षिक यातायात === {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; width:400px" |+ वित्तीय वर्षक अनुसार यातायात |- ! style="width:100px"| वित्तीय वर्ष !! style="width:100px"| यात्री !! style="width:100px"| पिछला वर्ष सँ परिवर्तन !! style="width:100px"| विमान संचालन !! style="width:100px"| कार्गो टन भार (टन मे) |- !2023-24 |10,365,655 || {{increase}} 17.6% || 67,469 || 59,974 |- !2022-23 |8,812,531 || {{increase}} 86.8% || 58,278 || 56,773 |- !2021-22 |4,717,777 || {{increase}} 91.9% || 22,929 || 55,484 |- !2020-21 |2,458,458 || {{decrease}} 74.5% || 24,912 || N/A |- !2019-20 |9,624,334 || {{decrease}} 4.9% || 66,106 || N/A |- !2018-19 |10,201,089 || {{increase}} 0.75% || 71,057 || N/A |} == सुरक्षा == कोचीन अन्तर्राष्ट्रीय विमानक्षेत्र भारतक 12 प्रमुख विमानक्षेत्रक सूचीमे शामिल अछि। एकर सुरक्षा आ संरक्षा केंद्रीय औद्योगिक सुरक्षा बल (सी॰आई॰एस॰एफ॰) केर माध्यम सँ नागरिक उड्डयन सुरक्षा ब्यूरो द्वारा सम्हारल जाइत अछि। कोचीन 2001 मे सी॰आई॰एस॰एफ॰ केर दायरामे अएबाक वाला देशक तेसर अन्तर्राष्ट्रीय विमानक्षेत्र आ पहिल निजी विमानक्षेत्र छल। == सी॰आई॰ए॰एल॰ सौर ऊर्जा परियोजना == सी॰आई॰ए॰एल॰ सौर ऊर्जा परियोजना 15 मेगावाट केर फोटोवोल्टिक पावर स्टेशन अछि जकरा सी॰आई॰ए॰एल॰ द्वारा बनायल गेल अछि। एहि संयंत्रक चालू हेबाक संगे कोचीन अन्तर्राष्ट्रीय विमानक्षेत्र दुनियाक पहिल पूर्ण रूप सँ सौर ऊर्जा संचालित विमानक्षेत्र बनि गेल। संयंत्रमे अन्तर्राष्ट्रीय कार्गो कॉम्प्लेक्सक लग {{convert|45|acre|abbr=on}} मे पसरल 46,150 सौर पैनल शामिल अछि, आ एकरा [[जर्मनी]] स्थित 'बॉश' कम्पनी द्वारा स्थापित कएल गेल छल। ई रोज़ाना 50,000 यूनिट बिजली पैदा करबामे सक्षम अछि। == दुर्घटना आ घटना == * 30 जुलाई 1998 केँ, अगाती सँ अएबाक वाला इंडियन एयरलाइंस केर उड़ान 503 उड़ान भरबाक तुरन्त बाद एकटा इमारत सँ टकरा कऽ दुर्घटनाग्रस्त भऽ गेल, जकरा सँ विमानमे सवार सभ छह गोट आ इमारतमे मौजूद तीन अन्य लोकक मृत्यु भऽ गेल। * 25 अप्रैल 2010 केँ, अमीरातक उड़ान EK 530 भारी अशान्तिक दौरान लगभग {{convert|200|ft|m|0}} नीचाँ खसि गेल किएक तँ विमान उतरैत काल घन बादलम प्रबेश कऽ गेल छल। 20 यात्री घायल भेल आ विमानकें किछु आन्तरिक क्षति पहुँचल। * 29 अगस्त 2011 केँ, गल्फ एयर केर उड़ान GF 270 भारी वर्षाक कारण रनवे सँ खसकि गेल। अफ़रा-तफ़रीक कारण 7 लोककें मामूली आ 2 केँ गंभीर चोट आयल। * 4 सितम्बर 2017 केँ, एयर इंडिया एक्सप्रेसक उड़ान IX 452 केर एकटा विमान लैंडिंगक बाद अन्तर्राष्ट्रीय टर्मिनल 3 केर दिस जाइत काल ड्रेन कैनालमे फँसि गेल। सभ यात्री लोकनिकें सुरक्षित निकालि लेल गेल। == बाहरी कड़ी सभ == {{Commons category|Cochin International Airport}} * [https://www.aai.aero/en/airports/cochin भारतीय विमानपत्तन प्राधिकरणक वेबसाइट पर कोचीन अन्तर्राष्ट्रीय विमानक्षेत्र] * [https://cial.aero कोचीन विमानक्षेत्रक आधिकारिक वेबसाइट] == सन्दर्भ == {{Reflist|30em}} <ref>{{cite report |title=Annexure III: Airport-wise Passenger Traffic Statistics for March 2026 |url=https://web.archive.org/web/20260425035010/https://www.aai.aero/sites/default/files/traffic-news/Mar2k26Annex3.pdf |publisher=Airports Authority of India |date=April 2026 |access-date=17 July 2026}}</ref> <ref>{{cite report |title=Annexure II: Airport-wise Aircraft Movement Statistics for March 2026 |url=https://web.archive.org/web/20260428091121/https://www.aai.aero/sites/default/files/traffic-news/Mar2k26Annex2.pdf |publisher=Airports Authority of India |date=April 2026 |access-date=17 July 2026}}</ref> <ref>{{cite report |title=Annexure IV: Airport-wise Freight Traffic Statistics for March 2026 |url=https://web.archive.org/web/20260424120057/https://www.aai.aero/sites/default/files/traffic-news/Mar2k26Annex4.pdf |publisher=Airports Authority of India |date=April 2026 |access-date=17 July 2026}}</ref> [[श्रेणी:केरलक विमानक्षेत्र]] [[श्रेणी:भारतक अन्तर्राष्ट्रीय विमानक्षेत्र]] [[श्रेणी:कोच्चिमे परिवहन]] sgya7gcl5m7qiap6qcmp1rwwv05gsdz मलप्पुरम जिला 0 49167 279310 2026-07-29T03:03:11Z AMAN KUMAR 16913 + 279310 wikitext text/x-wiki {{Infobox settlement | name = मलप्पुरम ज़िला | other_name = | settlement_type = [[केरलक ज़िला सभ|ज़िला]] | image_skyline = {{Photomontage | photo1a = Manjeri Town Calicut Road View.jpg | photo2a = Near Cherumb eco village.jpg | photo2b = Kerala Houseboat (191490747).jpeg | photo3a = Kadalundi Bridge - A border of Malappuram and Kozhikode.jpg | photo3b = Nilambur teak forest 3740.JPG | photo4a = Chamravattam bridge kerala.jpg | spacing = 1 | color_border = black | color = white | size = 210 | foot_montage = '''ऊपर सँ दक्षिणावर्त:'''<br/>[[मंजेरी]] शहर, [[पोन्नानी]] मे बिय्यम बैकवाटर झील, निलांबुर मे कोनोली प्लॉट, चाम्रवट्टम रेगुलेटर-कम-ब्रिज, वल्लीकुन्नु मे [[कडलुंडी नदी]] केर मुहाना, करुवरकुन्डु }} | nickname = | image_map = India Kerala Malappuram district.svg | mapframe = yes | mapframe-point = none | map_caption = '''[[केरल]] मे स्थिति''' | pushpin_map = | pushpin_map_alt = | pushpin_map_caption = | coordinates = {{coord|11.03|N|76.05|E|region:IN-KL_type:adm3rd|display=inline,title}} | subdivision_type = देश | subdivision_name = {{flag|भारत}} | subdivision_type1 = [[भारतक राज्य आ केन्द्र-शासित प्रदेश|राज्य]] | subdivision_name1 = [[केरल]] | established_title = ज़िला गठन | subdivision_type2 = | subdivision_name2 = | established_date = {{start date and age|df=yes|1969|06|16}} | seat_type = मुख्यालय | seat = [[मलप्पुरम]] | founder = [[केरल सरकार]] | parts_type = [[राजस्व प्रभाग|उप-विभाग]] | parts_style = para | p1 = {{collapsible list|title=तालुक (7)| *एरानाड (मंजेरी) *[[कोंडोट्टी]] *निलांबुर *[[पेरिंतलमन्ना]] *[[पोन्नानी]] *[[तिरूर]] *[[तिरूंगाड़ी]]|}} | government_type = ज़िला प्रशासन | governing_body = | leader_title = ज़िला प्रभारी मंत्री | leader_name = पी॰ के॰ बशीर | leader_title1 = [[ज़िलाधिकारी]] | leader_name1 = डॉ॰ विनय गोयल (IAS) | unit_pref = Metric | area_footnotes = | area_total_km2 = 3,554 | area_rank = [[केरलक ज़िला सभ|तेसर]] | elevation_footnotes = | elevation_m = | elevation_max_m = 2594 | elevation_max_point = मुकुर्थी | elevation_min_m = | elevation_min_point = <!-- माप बिंदु दर्शाने के लिए --> | population_total = 4,494,998<ref name="mlpdemo_2018">{{Cite book|title=Annual Vital Statistics Report - 2018|publisher=Department of Economics and Statistics, Government of Kerala|year=2020|location=Thiruvananthapuram|pages=55|url=http://www.ecostat.kerala.gov.in/images/pdf/publications/Vital_Statistics/data/vital_statistics_2018.pdf|access-date=29 October 2020|archive-date=27 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201127040140/http://www.ecostat.kerala.gov.in/images/pdf/publications/Vital_Statistics/data/vital_statistics_2018.pdf|url-status=live}}</ref> | population_as_of = 2018 | population_footnotes = | population_density_km2 = 1265 | population_rank = [[केरलक ज़िला सभ|पहिल]] | population_demonym = | population_urban = 44.18%<ref name="CensusMalappuram"/> | population_metro = 1729522<ref name="CensusMalappuram"/> | demographics_type1 = जनसांख्यिकी | demographics1_title1 = {{nobold|[[मानव लिंगानुपात|लिंगानुपात]] (2011)}} | demographics1_info1 = 1098 [[महिला|♀]]/1000[[पुरुष|♂]]<ref name="CensusMalappuram"/> | leader_name2 = चैत्र टेरेसा जॉन (IPS) | leader_title2 = [[पुलिस अधीक्षक (भारत)|ज़िला पुलिस प्रमुख]] | demographics1_title2 = {{nobold|[[भारत मे साक्षरता|साक्षरता]] (2011)}} | demographics1_info2 = 93.57%<ref name="CensusMalappuram"/> | timezone1 = [[भारतीय मानक समय|IST]] | utc_offset1 = +5:30 | postal_code_type = | postal_code = | iso_code = {{nobold|[[ISO 3166-2:IN|IN-KL]]}} | registration_plate = '''KL-10''' [[मलप्पुरम]], <br/> '''KL-53''' [[पेरिंतलमन्ना]], <br/> '''KL-54''' [[पोन्नानी]], <br/> '''KL-55''' [[तिरूर]],<br/> '''KL-65''' तिरूरंगाडी, <br/> '''KL-71''' निलांबुर, <br/> '''KL-84''' [[कोन्दोट्टी]] | website = {{URL|malappuram.nic.in}} | footnotes = | blank_info_sec1 = {{nowrap|{{increase}} 0.749<ref name="unhdi-gdl">{{Cite web|url=https://niti.gov.in/planningcommission.gov.in/docs/plans/stateplan/sdr_pdf/shdr_kerala05.pdf|title=Kerala &#124; UNDP in India|website=niti.gov.in|access-date=25 May 2021|archive-date=25 May 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210525135510/https://niti.gov.in/planningcommission.gov.in/docs/plans/stateplan/sdr_pdf/shdr_kerala05.pdf|url-status=live}}</ref> ({{color|Green| उच्च}})}} · | blank_name_sec1 = [[मानव विकास सूचकांक|HDI]] {{nobold|(2005)}} | parts = {{unbulleted list|[[पेरिंथलमन्ना]]|[[तिरूर]]|}} }} '''मलप्पुरम ज़िला''' ({{IPA|ml|mɐlɐpːurɐm|lang|Malappuram.ogg}}), [[भारतक राज्य आ केन्द्र-शासित प्रदेश|भारतीय राज्य]] [[केरल]] केर [[केरलक ज़िला सभ|14 ज़िला सभ]] मे सँ एक अछि, जाहिक तटरेखा {{convert|70|km|mi|abbr=on}} नमगर अछि। ई केरलक सभ सँ बेसी आबादी वाला ज़िला अछि, जतय राज्यक कुल आबादीक लगभग 13% हिस्सा निवास करैत अछि। एहि ज़िलाक गठन 16 जून 1969 कें भेल छल, आ एकर क्षेत्रफल लगभग {{convert|3554|km2|sqmi|0|abbr=on}} अछि। क्षेत्रफलक आधार पर ई केरलक तेसर सभ सँ पैघ ज़िला अछि। ई एक दिस [[पश्चिमी घाट]] आ दोसर दिस [[अरब सागर]] सँ घिरल अछि। प्रशासनिक रूप सँ ज़िला कें सात तालुक सभ मे विभाजित कएल गेल अछि: एरानाड, कोंडोट्टी, निलांबुर, पेरिंथलमन्ना, पोन्नानी, तिरूर आ तिरूरंगाडी। एतय सभ सँ बेसी बाजल जाय वाली भाषा [[मलयालम]] अछि। 1970 आ 1980 केर दशकक शुरुआत मे खाड़ी बूम केर दौरान एहि ज़िला सँ पैघ पैमाना पर लोक सभ मुख्य रूप सँ अरब देशक दिस प्रवास केलक। आइ एहि ज़िलाक अर्थव्यवस्था काफी हद धरि एकटा पैघ [[मलयाली]] प्रवासी समुदाय द्वारा पठाओल गेल धन पर निर्भर अछि।<ref>{{Cite news|last=Radhakrishnan|first=S. Anil|date=14 December 2019|title=Engaging Kerala's non-resident diaspora|work=The Hindu|url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/engaging-the-diaspora/article30307914.ece|access-date=9 September 2020|issn=0971-751X|archive-date=14 June 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200614015308/https://www.thehindu.com/news/national/kerala/engaging-the-diaspora/article30307914.ece|url-status=live}}</ref> मलप्पुरम भारतक पहिल ई-साक्षर आ संगे पहिल साइबर साक्षर ज़िला अछि।<ref>{{cite web |url=https://timesofindia.indiatimes.com/india/Log-on-to-Indias-first-e-district/articleshow/818786.cms |website=The Times of India |title=The first E-literate district of India |date=18 August 2004 |access-date=3 July 2020 |archive-date=26 January 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210126203012/https://timesofindia.indiatimes.com/india/log-on-to-indias-first-e-district/articleshow/818786.cms |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/malappuram-set-to-become-first-cyber-literate-district/article24352909.ece |website=The Hindu |title=Malappuram set to become first cyber literate district |date=6 July 2018 |access-date=3 July 2020 |archive-date=14 October 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20231014142904/https://www.thehindu.com/news/national/kerala/malappuram-set-to-become-first-cyber-literate-district/article24352909.ece |url-status=live |last1=Naha |first1=Abdul Latheef }}</ref> एहि ज़िला मे मुख्य रूप सँ चारि टा नदी बहैत अछि—भरतप्पुड़ा, चालियार, [[कडलुंडी नदी|कडलुंडीप्पुड़ा]] आ [[तिरूर नदी|तिरूर पुड़ा]]—जाहि मे सँ पहिल तीन नदी केरलक पाँच सभ सँ नमगर नदी सभ मे शुमार अछि। मलप्पुरम शहरी समूह, कोच्चि, कालीकट आ त्रिशूर शहरी क्षेत्रक बाद [[केरल|केरलक चारिम सभ सँ पैघ शहरी समूह]] अछि आ 17 लाखक कुल आबादीक संगे भारतक 25म सभ सँ पैघ शहरी समूह अछि।<ref name="census 2011">{{cite web |url=https://www.censusindia.gov.in/2011-prov-results/paper2-vol2/data_files/kerala/Chapter_IV.pdf |website=censusindia.gov.in |title=The Malappuram Urban Agglomeration |access-date=25 June 2020 |archive-date=24 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200924223843/https://www.censusindia.gov.in/2011-prov-results/paper2-vol2/data_files/kerala/Chapter_IV.pdf |url-status=live }}</ref> भारतक 2011 केर जनगणना केर अनुसार, ज़िलाक 44.2% आबादी शहरी क्षेत्र मे रहैत अछि। राज्यक 4 विश्वविद्यालय (जाहि मे [[कनाटीकट विश्वविद्यालय]] सेहो शामिल अछि) केर केंद्र होयबाक कारण मलप्पुरम केरल मे उच्च शिक्षाक एकटा प्रमुख केंद्र अछि। एहि ज़िला मे 2 राजस्व प्रभाग, 7 [[तहसील|तालुक]], 12 [[नगरपालिका|नगरपालिका सभ]], 15 ब्लॉक, 94 ग्राम पंचायत आ 16 [[केरल विधान सभा]] क्षेत्र शामिल अछि।<ref name=":1">{{Cite web |title=India – Census of India 2011 – Kerala – Series 33 – Part XII A – District Census Handbook, Malappuram |url=https://censusindia.gov.in/nada/index.php/catalog/658 |access-date=2023-05-05 |website=censusindia.gov.in}}</ref><ref>{{Cite news |date=2020-01-09 |title=Kerala: Malappuram tops list of world's fastest-growing urban areas |work=The Times of India |url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/kozhikode/malappuram-tops-list-of-worlds-fastest-growing-urban-areas/articleshow/73163346.cms |access-date=2023-05-05 |issn=0971-8257}}</ref><ref>{{Cite journal |last=Census Bureau of India |date=2011 |title=Basic Population Figures of India, States, Districts, Sub-District and Town (With Ward), 2011. |url=https://censusindia.gov.in/nada/index.php/catalog/42560/download/46186/2011-IndiaStateDistSbDistTwnWrd-0000.xlsx |journal=[[भारत की जनगणना]]}}</ref> [[ब्रिटिश राज]] केर दौरान, मलप्पुरम विदेशी आ भारतीय सैन्य टुकड़ी सभक आ बाद मे मालाबार स्पेशल पुलिस (एम॰एस॰पी॰) केर मुख्यालय बनि गेल छल। मालाबार स्पेशल पुलिसक गठन 1885 मे मलप्पुरम स्पेशल फ़ोर्स केर रूप मे भेल छल, जे राज्यक सभ सँ पुरान सशस्त्र पुलिस बटालियन अछि।<ref>{{cite book |last1=Innes |first1=C.A. |title=Madras District Gazetteers: Malabar and Anjengo |date=1908 |publisher=Government Press, Madras |page=371 |url=https://books.google.com/books?id=w806vgAACAAJ |access-date=30 September 2020 |archive-date=20 April 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210420020014/https://books.google.com/books?id=w806vgAACAAJ |url-status=live }}</ref><ref name="mal">{{Cite news|title=അമ്പതിന്റെ നിറവില്‍ മലപ്പുറം; മലപ്പുറത്തിന്റെ മാനവിക മഹാപൈതൃകം|url=https://www.mathrubhumi.com/malappuram/specials/50-years-of-malappuram/alamkode-leelakrishnan-writes-about-malappuram-1.3880292|last=Leelakrishnan|first=Alamkode|date=17 June 2019|access-date=21 February 2021|work=Mathrubhumi|archive-date=12 February 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210212220928/https://www.mathrubhumi.com/malappuram/specials/50-years-of-malappuram/alamkode-leelakrishnan-writes-about-malappuram-1.3880292|url-status=live}}</ref> दुनियाक सभ सँ पुरान [[सागौन|सागौन केर बागान]] निलांबुर मे चालियार घाटी मे स्थित अछि। राज्यक सभ सँ पुरान रेलवे लाइन 1861 मे [[तिरूर]] सँ चालियम धरि बिछाओल गेल छल, जे तानूर, परप्पनंगाडी आ वल्लीकुन्नु भऽ कऽ गुज़रैत छल।<ref name="mpm"/> ओही वर्ष राज्यक दोसर रेलवे लाइन सेहो तिरूर सँ [[तिरुनावाय]] होइत कुट्टीप्पुरम धरि बिछाओल गेल छल।<ref name="mpm"/> औपनिवेशिक युग मे बिछाओल गेल निलांबुर-शोरानूर लाइन भारतक सभ सँ छोट आ दर्शनीय शॉर्ट-गेज रेलवे लाइन सभ मे सँ एक अछि। == नामकरण == [[File:Valamangalam Pulpetta (386717435).jpg|thumbnail|ज़िलाक एकटा विशिष्ट पहाड़ी परिदृश्य ([[पुलपट्टा]] केर समीप)]] [[File:Chaliyar Edavanna (251932360).jpg|thumbnail|एदावन्ना मे चालियार केर पहाड़ी ढलान]] 'मलप्पुरम' शब्दक अर्थ [[मलयालम]] मे "पहाड़ीक ऊपर" होइत अछि। ई नाम ज़िलाक प्रशासनिक मुख्यालय [[मलप्पुरम]] केर भौगोलिक स्थिति सँ लेल गेल अछि।<ref>{{Cite web|url=https://www.nativeplanet.com/travel-guide/malappuram-the-hill-top-town-000626.html|title=Malappuram, The Hill Top Town|date=30 June 2014|website=nativeplanet.com|access-date=4 July 2020|archive-date=7 June 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200607002725/https://www.nativeplanet.com/travel-guide/malappuram-the-hill-top-town-000626.html|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.financialexpress.com/archive/cultural-counterpoint/1092461/|title=Cultural counterpoint|date=24 March 2013|website=The Financial Express|access-date=4 July 2020|archive-date=7 June 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200607002847/https://www.financialexpress.com/archive/cultural-counterpoint/1092461/|url-status=live}}</ref> ज़िलाक मध्य क्षेत्र कतयको लहरदार पहाड़ी सभ सँ भरल अछि, जाहि मे अरिम्ब्रा पहाड़ी, अम्मिनिक्कडन पहाड़ी, ऊरकम पहाड़ी, चेरियम पहाड़ी, पंदलुर पहाड़ी आ चेक्कुन्नु पहाड़ी शामिल अछि; ई सभ [[पश्चिमी घाट]] सँ दूर स्थित अछि।<ref>{{Cite web|url=https://www.nativeplanet.com/travel-guide/must-visit-camping-sites-in-malappuram-district-004762.html|title=Hilly areas of Malappuram|date=7 May 2018|access-date=11 October 2020|website=Native Planet|last=Akash Singh|archive-date=17 October 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201017165621/https://www.nativeplanet.com/travel-guide/must-visit-camping-sites-in-malappuram-district-004762.html|url-status=live}}</ref> मुदा, नारियलक गाछ सँ घिरल रेतीला तटीय मैदान एहि सामान्य पहाड़ी प्रकृतिक एकटा अपवाद अछि। dxzpyxip727llfd0cx7tb40zemdkpqh 279311 279310 2026-07-29T03:11:34Z AMAN KUMAR 16913 ++ 279311 wikitext text/x-wiki {{Infobox settlement | name = मलप्पुरम ज़िला | other_name = | settlement_type = [[केरलक ज़िला सभ|ज़िला]] | image_skyline = {{Photomontage | photo1a = Manjeri Town Calicut Road View.jpg | photo2a = Near Cherumb eco village.jpg | photo2b = Kerala Houseboat (191490747).jpeg | photo3a = Kadalundi Bridge - A border of Malappuram and Kozhikode.jpg | photo3b = Nilambur teak forest 3740.JPG | photo4a = Chamravattam bridge kerala.jpg | spacing = 1 | color_border = black | color = white | size = 210 | foot_montage = '''ऊपर सँ दक्षिणावर्त:'''<br/>[[मंजेरी]] शहर, [[पोन्नानी]] मे बिय्यम बैकवाटर झील, निलांबुर मे कोनोली प्लॉट, चाम्रवट्टम रेगुलेटर-कम-ब्रिज, वल्लीकुन्नु मे [[कडलुंडी नदी]] केर मुहाना, करुवरकुन्डु }} | nickname = | image_map = India Kerala Malappuram district.svg | mapframe = yes | mapframe-point = none | map_caption = '''[[केरल]] मे स्थिति''' | pushpin_map = | pushpin_map_alt = | pushpin_map_caption = | coordinates = {{coord|11.03|N|76.05|E|region:IN-KL_type:adm3rd|display=inline,title}} | subdivision_type = देश | subdivision_name = {{flag|भारत}} | subdivision_type1 = [[भारतक राज्य आ केन्द्र-शासित प्रदेश|राज्य]] | subdivision_name1 = [[केरल]] | established_title = ज़िला गठन | subdivision_type2 = | subdivision_name2 = | established_date = {{start date and age|df=yes|1969|06|16}} | seat_type = मुख्यालय | seat = [[मलप्पुरम]] | founder = [[केरल सरकार]] | parts_type = [[राजस्व प्रभाग|उप-विभाग]] | parts_style = para | p1 = {{collapsible list|title=तालुक (7)| *एरानाड (मंजेरी) *[[कोंडोट्टी]] *निलांबुर *[[पेरिंतलमन्ना]] *[[पोन्नानी]] *[[तिरूर]] *[[तिरूंगाड़ी]]|}} | government_type = ज़िला प्रशासन | governing_body = | leader_title = ज़िला प्रभारी मंत्री | leader_name = पी॰ के॰ बशीर | leader_title1 = [[ज़िलाधिकारी]] | leader_name1 = डॉ॰ विनय गोयल (IAS) | unit_pref = Metric | area_footnotes = | area_total_km2 = 3,554 | area_rank = [[केरलक ज़िला सभ|तेसर]] | elevation_footnotes = | elevation_m = | elevation_max_m = 2594 | elevation_max_point = मुकुर्थी | elevation_min_m = | elevation_min_point = <!-- माप बिंदु दर्शाने के लिए --> | population_total = 4,494,998<ref name="mlpdemo_2018">{{Cite book|title=Annual Vital Statistics Report - 2018|publisher=Department of Economics and Statistics, Government of Kerala|year=2020|location=Thiruvananthapuram|pages=55|url=http://www.ecostat.kerala.gov.in/images/pdf/publications/Vital_Statistics/data/vital_statistics_2018.pdf|access-date=29 October 2020|archive-date=27 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201127040140/http://www.ecostat.kerala.gov.in/images/pdf/publications/Vital_Statistics/data/vital_statistics_2018.pdf|url-status=live}}</ref> | population_as_of = 2018 | population_footnotes = | population_density_km2 = 1265 | population_rank = [[केरलक ज़िला सभ|पहिल]] | population_demonym = | population_urban = 44.18%<ref name="CensusMalappuram"/> | population_metro = 1729522<ref name="CensusMalappuram"/> | demographics_type1 = जनसांख्यिकी | demographics1_title1 = {{nobold|[[मानव लिंगानुपात|लिंगानुपात]] (2011)}} | demographics1_info1 = 1098 [[महिला|♀]]/1000[[पुरुष|♂]]<ref name="CensusMalappuram"/> | leader_name2 = चैत्र टेरेसा जॉन (IPS) | leader_title2 = [[पुलिस अधीक्षक (भारत)|ज़िला पुलिस प्रमुख]] | demographics1_title2 = {{nobold|[[भारत मे साक्षरता|साक्षरता]] (2011)}} | demographics1_info2 = 93.57%<ref name="CensusMalappuram"/> | timezone1 = [[भारतीय मानक समय|IST]] | utc_offset1 = +5:30 | postal_code_type = | postal_code = | iso_code = {{nobold|[[ISO 3166-2:IN|IN-KL]]}} | registration_plate = '''KL-10''' [[मलप्पुरम]], <br/> '''KL-53''' [[पेरिंतलमन्ना]], <br/> '''KL-54''' [[पोन्नानी]], <br/> '''KL-55''' [[तिरूर]],<br/> '''KL-65''' तिरूरंगाडी, <br/> '''KL-71''' निलांबुर, <br/> '''KL-84''' [[कोन्दोट्टी]] | website = {{URL|malappuram.nic.in}} | footnotes = | blank_info_sec1 = {{nowrap|{{increase}} 0.749<ref name="unhdi-gdl">{{Cite web|url=https://niti.gov.in/planningcommission.gov.in/docs/plans/stateplan/sdr_pdf/shdr_kerala05.pdf|title=Kerala &#124; UNDP in India|website=niti.gov.in|access-date=25 May 2021|archive-date=25 May 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210525135510/https://niti.gov.in/planningcommission.gov.in/docs/plans/stateplan/sdr_pdf/shdr_kerala05.pdf|url-status=live}}</ref> ({{color|Green| उच्च}})}} · | blank_name_sec1 = [[मानव विकास सूचकांक|HDI]] {{nobold|(2005)}} | parts = {{unbulleted list|[[पेरिंथलमन्ना]]|[[तिरूर]]|}} }} '''मलप्पुरम ज़िला''' ({{IPA|ml|mɐlɐpːurɐm|lang|Malappuram.ogg}}), भारतीय राज्य [[केरल]] केर 14 ज़िला सभ मे सँ एक अछि, जाहिक तटरेखा {{convert|70|km|mi|abbr=on}} नमगर अछि। ई केरलक सभ सँ बेसी आबादी वाला ज़िला अछि, जतय राज्यक कुल आबादीक लगभग 13% हिस्सा निवास करैत अछि। एहि ज़िलाक गठन 16 जून 1969 कें भेल छल, आ एकर क्षेत्रफल लगभग {{convert|3554|km2|sqmi|0|abbr=on}} अछि। क्षेत्रफलक आधार पर ई केरलक तेसर सभ सँ पैघ ज़िला अछि। ई एक दिस [[पश्चिमी घाट]] आ दोसर दिस [[अरब सागर]] सँ घिरल अछि। प्रशासनिक रूप सँ ज़िला कें सात तालुक सभ मे विभाजित कएल गेल अछि: एरानाड, कोंडोट्टी, निलांबुर, पेरिंथलमन्ना, पोन्नानी, तिरूर आ तिरूरंगाडी। एतय सभ सँ बेसी बाजल जाय वाली भाषा [[मलयालम]] अछि। 1970 आ 1980 केर दशकक शुरुआत मे खाड़ी बूम केर दौरान एहि ज़िला सँ पैघ पैमाना पर लोक सभ मुख्य रूप सँ अरब देशक दिस प्रवास केलक। आइ एहि ज़िलाक अर्थव्यवस्था काफी हद धरि एकटा पैघ मलयाली प्रवासी समुदाय द्वारा पठाओल गेल धन पर निर्भर अछि।<ref>{{Cite news|last=Radhakrishnan|first=S. Anil|date=14 December 2019|title=Engaging Kerala's non-resident diaspora|work=The Hindu|url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/engaging-the-diaspora/article30307914.ece|access-date=9 September 2020|issn=0971-751X|archive-date=14 June 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200614015308/https://www.thehindu.com/news/national/kerala/engaging-the-diaspora/article30307914.ece|url-status=live}}</ref> मलप्पुरम भारतक पहिल ई-साक्षर आ संगे पहिल साइबर साक्षर ज़िला अछि।<ref>{{cite web |url=https://timesofindia.indiatimes.com/india/Log-on-to-Indias-first-e-district/articleshow/818786.cms |website=The Times of India |title=The first E-literate district of India |date=18 August 2004 |access-date=3 July 2020 |archive-date=26 January 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210126203012/https://timesofindia.indiatimes.com/india/log-on-to-indias-first-e-district/articleshow/818786.cms |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/malappuram-set-to-become-first-cyber-literate-district/article24352909.ece |website=The Hindu |title=Malappuram set to become first cyber literate district |date=6 July 2018 |access-date=3 July 2020 |archive-date=14 October 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20231014142904/https://www.thehindu.com/news/national/kerala/malappuram-set-to-become-first-cyber-literate-district/article24352909.ece |url-status=live |last1=Naha |first1=Abdul Latheef }}</ref> एहि ज़िला मे मुख्य रूप सँ चारि टा नदी बहैत अछि—भरतप्पुड़ा, चालियार, कडलुंडीप्पुड़ा आ तिरूर पुड़ा—जाहि मे सँ पहिल तीन नदी केरलक पाँच सभ सँ नमगर नदी सभ मे शुमार अछि। मलप्पुरम शहरी समूह, कोच्चि, कालीकट आ त्रिशूर शहरी क्षेत्रक बाद [[केरल|केरलक चारिम सभ सँ पैघ शहरी समूह]] अछि आ 17 लाखक कुल आबादीक संगे भारतक 25म सभ सँ पैघ शहरी समूह अछि।<ref name="census 2011">{{cite web |url=https://www.censusindia.gov.in/2011-prov-results/paper2-vol2/data_files/kerala/Chapter_IV.pdf |website=censusindia.gov.in |title=The Malappuram Urban Agglomeration |access-date=25 June 2020 |archive-date=24 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200924223843/https://www.censusindia.gov.in/2011-prov-results/paper2-vol2/data_files/kerala/Chapter_IV.pdf |url-status=live }}</ref> भारतक 2011 केर जनगणना केर अनुसार, ज़िलाक 44.2% आबादी शहरी क्षेत्र मे रहैत अछि। राज्यक 4 विश्वविद्यालय (जाहि मे कनाटीकट विश्वविद्यालय सेहो शामिल अछि) केर केंद्र होयबाक कारण मलप्पुरम केरल मे उच्च शिक्षाक एकटा प्रमुख केंद्र अछि। एहि ज़िला मे 2 राजस्व प्रभाग, 7 तालुक, 12 [[नगरपालिका|नगरपालिका सभ]], 15 ब्लॉक, 94 ग्राम पंचायत आ 16 केरल विधान सभा क्षेत्र शामिल अछि।<ref name=":1">{{Cite web |title=India – Census of India 2011 – Kerala – Series 33 – Part XII A – District Census Handbook, Malappuram |url=https://censusindia.gov.in/nada/index.php/catalog/658 |access-date=2023-05-05 |website=censusindia.gov.in}}</ref><ref>{{Cite news |date=2020-01-09 |title=Kerala: Malappuram tops list of world's fastest-growing urban areas |work=The Times of India |url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/kozhikode/malappuram-tops-list-of-worlds-fastest-growing-urban-areas/articleshow/73163346.cms |access-date=2023-05-05 |issn=0971-8257}}</ref><ref>{{Cite journal |last=Census Bureau of India |date=2011 |title=Basic Population Figures of India, States, Districts, Sub-District and Town (With Ward), 2011. |url=https://censusindia.gov.in/nada/index.php/catalog/42560/download/46186/2011-IndiaStateDistSbDistTwnWrd-0000.xlsx |journal=[[भारत की जनगणना]]}}</ref> [[ब्रिटिश राज]] केर दौरान, मलप्पुरम विदेशी आ भारतीय सैन्य टुकड़ी सभक आ बाद मे मालाबार स्पेशल पुलिस (एम॰एस॰पी॰) केर मुख्यालय बनि गेल छल। मालाबार स्पेशल पुलिसक गठन 1885 मे मलप्पुरम स्पेशल फ़ोर्स केर रूप मे भेल छल, जे राज्यक सभ सँ पुरान सशस्त्र पुलिस बटालियन अछि।<ref>{{cite book |last1=Innes |first1=C.A. |title=Madras District Gazetteers: Malabar and Anjengo |date=1908 |publisher=Government Press, Madras |page=371 |url=https://books.google.com/books?id=w806vgAACAAJ |access-date=30 September 2020 |archive-date=20 April 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210420020014/https://books.google.com/books?id=w806vgAACAAJ |url-status=live }}</ref><ref name="mal">{{Cite news|title=അമ്പതിന്റെ നിറവില്‍ മലപ്പുറം; മലപ്പുറത്തിന്റെ മാനവിക മഹാപൈതൃകം|url=https://www.mathrubhumi.com/malappuram/specials/50-years-of-malappuram/alamkode-leelakrishnan-writes-about-malappuram-1.3880292|last=Leelakrishnan|first=Alamkode|date=17 June 2019|access-date=21 February 2021|work=Mathrubhumi|archive-date=12 February 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210212220928/https://www.mathrubhumi.com/malappuram/specials/50-years-of-malappuram/alamkode-leelakrishnan-writes-about-malappuram-1.3880292|url-status=live}}</ref> दुनियाक सभ सँ पुरान सागौन केर बागान निलांबुर मे चालियार घाटी मे स्थित अछि। राज्यक सभ सँ पुरान रेलवे लाइन 1861 मे तिरूर सँ चालियम धरि बिछाओल गेल छल, जे तानूर, परप्पनंगाडी आ वल्लीकुन्नु भऽ कऽ गुज़रैत छल।<ref name="mpm"/> ओही वर्ष राज्यक दोसर रेलवे लाइन सेहो तिरूर सँ तिरुनावाय होइत कुट्टीप्पुरम धरि बिछाओल गेल छल।<ref name="mpm"/> औपनिवेशिक युग मे बिछाओल गेल निलांबुर-शोरानूर लाइन भारतक सभ सँ छोट आ दर्शनीय शॉर्ट-गेज रेलवे लाइन सभ मे सँ एक अछि। == नामकरण == [[File:Valamangalam Pulpetta (386717435).jpg|thumbnail|ज़िलाक एकटा विशिष्ट पहाड़ी परिदृश्य (पुलपट्टा केर समीप)]] [[File:Chaliyar Edavanna (251932360).jpg|thumbnail|एदावन्ना मे चालियार केर पहाड़ी ढलान]] 'मलप्पुरम' शब्दक अर्थ [[मलयालम]] मे "पहाड़ीक ऊपर" होइत अछि। ई नाम ज़िलाक प्रशासनिक मुख्यालय [[मलप्पुरम]] केर भौगोलिक स्थिति सँ लेल गेल अछि।<ref>{{Cite web|url=https://www.nativeplanet.com/travel-guide/malappuram-the-hill-top-town-000626.html|title=Malappuram, The Hill Top Town|date=30 June 2014|website=nativeplanet.com|access-date=4 July 2020|archive-date=7 June 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200607002725/https://www.nativeplanet.com/travel-guide/malappuram-the-hill-top-town-000626.html|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.financialexpress.com/archive/cultural-counterpoint/1092461/|title=Cultural counterpoint|date=24 March 2013|website=The Financial Express|access-date=4 July 2020|archive-date=7 June 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200607002847/https://www.financialexpress.com/archive/cultural-counterpoint/1092461/|url-status=live}}</ref> ज़िलाक मध्य क्षेत्र कतयको लहरदार पहाड़ी सभ सँ भरल अछि, जाहि मे अरिम्ब्रा पहाड़ी, अम्मिनिक्कडन पहाड़ी, ऊरकम पहाड़ी, चेरियम पहाड़ी, पंदलुर पहाड़ी आ चेक्कुन्नु पहाड़ी शामिल अछि; ई सभ [[पश्चिमी घाट]] सँ दूर स्थित अछि।<ref>{{Cite web|url=https://www.nativeplanet.com/travel-guide/must-visit-camping-sites-in-malappuram-district-004762.html|title=Hilly areas of Malappuram|date=7 May 2018|access-date=11 October 2020|website=Native Planet|last=Akash Singh|archive-date=17 October 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201017165621/https://www.nativeplanet.com/travel-guide/must-visit-camping-sites-in-malappuram-district-004762.html|url-status=live}}</ref> मुदा, नारियलक गाछ सँ घिरल रेतीला तटीय मैदान एहि सामान्य पहाड़ी प्रकृतिक एकटा अपवाद अछि। == इतिहास == [[फाइल:TabulaPeutingerianaMuziris.jpg|अंगूठाकार|प्यूटिंगर टेबल पर टिंडिस (म्यूज़िरिसक उत्तर मे)]] [[फाइल:Periplous_of_the_Erythraean_Sea.svg|बाएँ|अंगूठाकार|''पेरिप्लस ऑफ़ द एरिथ्रियन सी'' (प्रथम शताब्दी ई॰) केर नाम, मार्ग आ स्थान]] ज़िलाक विभिन्न हिस्सा सँ डोलमेन, मेनहिर आ शैलकृत गुफा सभ सहित प्रागैतिहासिक प्रतीक सभक अवशेष भेटल अछि। पुलियक्कोड, तिक्कुलम, ऊरकम, मेल्मुरी, पोनमाला, वल्लीकुन्नु आ वेंगरा सँ शैलकृत गुफा सभ प्राप्त भेल अछि।<ref name="mh">{{cite web|url=http://censusindia.gov.in/2011census/dchb/3205_PART_A_MALAPPURAM.pdf|title=History of Malappuram|website=censusindia.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20191127005243/http://censusindia.gov.in/2011census/dchb/3205_PART_A_MALAPPURAM.pdf|archive-date=27 November 2019|access-date=17 April 2020|url-status=live}}</ref> प्राचीन समुद्री बंदरगाह टिंडिस, जे ओहि समय प्राचीन रोम केर संगे व्यापारक एकटा केंद्र छल, एकर पहचान मोट तौर पर पोन्नानी, तानूर आ कडलुंडी-वल्लीकुन्नु-चालियम-बेपोर क्षेत्रक रूप मे कएल जाइत अछि। चेर राजवंश आ रोमन साम्राज्य केर बीच व्यापारक मामला मे, म्यूज़िरिसक बाद टिंडिस दोसर सभ सँ पैघ केंद्र छल।<ref>Coastal Histories: Society and Ecology in Pre-modern India, Yogesh Sharma, Primus Books 2010</ref> प्लिनी द एल्डर (प्रथम शताब्दी ई॰) केर उल्लेख अछि जे ''टिंडिस'' बंदरगाह केप्रोबोटोस (चेर राजवंश) केर उत्तर-पश्चिमी सीमा पर स्थित छल।<ref name=":2">Gurukkal, R., & Whittaker, D. (2001). In search of Muziris. ''Journal of Roman Archaeology,'' ''14'', 334–350.</ref> ''टिंडिस'' बंदरगाहक उत्तर मे स्थित क्षेत्र पर संगम काल केर दौरान एज़िमाला राज्यक शासन छल।<ref name="odra">A. Shreedhara Menon, A Survey of Kerala History</ref> ''पेरिप्लस ऑफ़ द एरिथ्रियन सी'' केर अनुसार, ''लिमाइरिक'' नामक क्षेत्र नौरा आ ''टिंडिस'' सँ शुरू होइत छल। मुदा टॉलेमी केवल ''टिंडिस'' कें ही ''लिमाइरिक'' केर शुरुआती बिंदुक रूप मे उल्लेखित केलक अछि। ई क्षेत्र संभवतः [[कन्याकुमारी]] पर समाप्त होइत छल; एहि प्रकार ई मोट तौर पर वर्तमान मालाबार तट केर अनुरूप अछि। एहि क्षेत्रक संगे रोम केर वार्षिक व्यापारक मूल्य लगभग 50,000,000 सेस्टर्सेस आकल गेल छल।<ref>According to [[Pliny the Elder]], goods from India were sold in the Empire at 100 times their original purchase price. See [https://web.archive.org/web/20131106031753/http://www.cartage.org.lb/en/themes/BookLibrary/books/bibliographie/P/Plinyelder/elder/pliny-india.html]</ref> प्लिनी द एल्डर उल्लेख कएने छल जे ''लिमाइरिक'' समुद्री लुटेरा सभक प्रति संवेदनशील क्षेत्र छल।<ref>Bostock, John (1855). "26 (Voyages to India)". Pliny the Elder, The Natural History. London: Taylor and Francis.</ref> कॉसमस इंडिकोपेल्यूस्टेस उल्लेख कएने छल जे ''लिमाइरिक'' कारी मरिचक एकटा प्रमुख स्रोत छल।<ref>Indicopleustes, Cosmas (1897). Christian Topography. 11. United Kingdom: The Tertullian Project. pp. 358–373.</ref><ref>Das, Santosh Kumar (2006). The Economic History of Ancient India. Genesis Publishing Pvt Ltd. p. 301.</ref> पालक्काड दर्राक उपस्थितिक कारण संगम काल (पहिल सँ चारिम शताब्दी ई॰) सँ ही भरतप्पुड़ा नदीक विशेष महत्व छल, किएक तँ ई अंतर्देशीय मार्ग सँ मालाबार तट कें कोरोमंडल तट सँ जोड़ैत छल।<ref name="Trade">{{cite news|last=Subramanian|first=T. S|title=Roman connection in Tamil Nadu|url=http://www.hindu.com/thehindu/thscrip/print.pl?file=2007012800201800.htm&date=2007/01/28/&prd=th|access-date=28 October 2011|newspaper=[[The Hindu]]|date=28 January 2007|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130919235748/http://www.hindu.com/thehindu/thscrip/print.pl?file=2007012800201800.htm&date=2007%2F01%2F28%2F&prd=th|archive-date=19 September 2013}}</ref> [[फाइल:Kurumathur_inscription.jpg|अंगूठाकार|कुरुमाथुर शिलालेख (871 ई॰)]] अरीकोडक लग भेटल कुरुमाथुर शिलालेख 871 ई॰ केर अछि।<ref name="Veluthat">Veluthat, Kesavan (1 June 2018). "History and historiography in constituting a region: The case of Kerala". ''Studies in People's History''. '''5''' (1): 13–31. [https://doi.org/10.1177/2348448918759852] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210913063330/https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/2348448918759852|date=13 September 2021}}</ref> पुरान मलयालम मे लिखल गेल तीन टा शिलालेख जे 932 ई॰ केर अछि आ त्रिप्रंगोड, कोट्टक्कल आ चालियार सँ प्राप्त भेल अछि, ओहि मे चेर राजवंश केर गोदा रवि केर नाम उल्लिखित अछि।<ref name=":0">Narayanan, M. G. S. ''[https://books.google.com/books?id=0YDCngEACAAJ&q=Perumals+of+Kerala Perumals of Kerala: Brahmin Oligarchy and Ritual Monarchy Perumāḷs of Kerala] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210129082837/https://books.google.co.in/books?id=0YDCngEACAAJ&dq=Perumals%20of%20Kerala&hl=en&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwiH-dbD57HuAhXIbn0KHeY5BHkQ6AEwAXoECAYQAQ|date=29 January 2021}}.'' Thrissur (Kerala): CosmoBooks, 2013. 438-42.</ref> त्रिप्रंगोड शिलालेख थावनूर केर समझौताक विषय मे जानकारी दैत अछि।<ref name=":0" /> 10म शताब्दी ई॰ केर पुरान मलयालम मे लिखल कतयको शिलालेख एडप्पलक निकट सुकापुरम सँ भेटल अछि, जे केरलक 64 पुरान नम्बूदिरी गांव सभ मे सँ एक छल। [[फाइल:Aalthiyoor_Nambi_Illam.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|300x300पिक्सेल|तिरूरक निकट ''अलथियूर नम्बी इल्लम'']] एरानाड आ वल्लुवनाड क्षेत्रक शासक सभक विषय मे विवरण भास्कर रवि वर्मन (लगभग 1000 ई॰) केर कोचीन केर यहूदी ताम्रपत्र आ वीर राघव चक्रवर्ती (लगभग 1225 ई॰) केर वीरराघव ताम्रपत्र सभ मे देखल जा सकैत अछि।<ref name="mh" /> कालीकटक ज़ामोरिन मूल रूप सँ पड़ोसी [[कोझिकोड]] मे अपन राजधानी स्थानांतरित करय सँ पूर्व एरानाड मे कोंडोट्टीक लग नेदियिरुप्पु सँ ताल्लुक रखैत छलाह।<ref name="askh">{{cite book|last1=Sreedhara Menon|first1=A.|title=A Survey of Kerala History|year=2007|publisher=DC Books|location=Kottayam|isbn=9788126415786|edition=2007|url=https://dcbookstore.com/books/a-survey-of-kerala-history|access-date=26 July 2020|archive-date=26 July 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200726034742/https://dcbookstore.com/books/a-survey-of-kerala-history|url-status=live}}</ref> एरानाड पर एराडी नामक एकटा सामंत कबीलाक शासन छल, जे पड़ोसी वल्लुवनाडक वेल्लोडी आ ओट्टापलम केर नेदुंगनाडक नेदुंगाडी केर समान छलाह।<ref name="askh" /> एरानाडक शासक सभ कें 'एराल्पड/एराडी' केर उपाधि सँ जानल जाइत छल।<ref name="askh" /> ई एरानाडक शासक (नेदियिरुप्पु केर एराडी) ही छलाह जे कालीकट राज्यक स्थापना केलनि आ [[कोझिकोड]] कें मालाबार तट पर एकटा प्रमुख बंदरगाह शहरक रूप मे विकसित केलनि।<ref name="askh" /> ओकर ठीक बाद, परप्पनाड (परप्पनंगाडी) आ वेट्टथुनाडू (तानूर) केर शासक ज़ामोरिन केर सामंत बनि गेलाह। परप्पनाड शाही परिवार त्रावणकोर शाही परिवारक एकटा चचेरा राजवंश अछि।<ref name="askh" /> एकर अतिरिक्त, वल्लुवनाड कोविलकम (निलांबुर, मंजेरी, मलप्पुरम, कोट्टक्कल आ पोन्नानी) केर एकटा पैघ हिस्सा सेहो ज़ामोरिन केर सामंत बनि गेल।<ref name="askh" /> [[फाइल:South_India_in_early_11th_century_AD.jpg|अंगूठाकार|11म शताब्दी ई॰ केर शुरुआत मे दक्षिण भारत (लगभग 1000 ई॰ - मलप्पुरम ज़िला मे सत्ताक दू टा महत्वपूर्ण सीट शामिल छल - ''एराला नाडु'' (एरानाड) आ ''वल्लुवा नाडु'')]] पेरुम्बदप्पु स्वरूपम, जे बाद मे कोचीन केर राज्य बनल, एकर मूल मुख्यालय वन्नेरी, पेरुम्बदप्पु मे चित्रकूदम मे छल, जे पोन्नानी तालुक मे पुथुपोन्नानी सँ 10 किमी दक्षिण मे स्थित अछि।<ref name="askh" /> जखन पेरुम्बदप्पु, कालीकटक ज़ामोरिन केर राज्यक अधीन आबि गेल, तँ पेरुम्बदप्पु केर शासक कोडंगलूर भागि गेलाह, आ बाद मे ओ सभ कोच्चि चलि गेलाह, जतय ओ कोचीन राज्यक स्थापना केलनि।<ref name="askh" /> 1250-1300 ई॰ धरि, ज़िलाक लगभग पूरा हिस्सा ज़ामोरिन केर शासनक अधीन आबि गेल छल।<ref name="askh" /><ref name="mh" /> मामंकम उत्सव, जाहिकर मध्यकालीन केरल मे विशेष राजनीतिक महत्व छल, ज़िला मे भरतप्पुड़ा नदीक उत्तरी तट पर स्थित तिरुनावाया मे आयोजित कएल जाइत छल।<ref name="askh" /> पन्नियूर आ चोव्वारा केर नम्बूदिरी गांव सभ मे नम्बूदिरी ब्राह्मण सभक बीच मौजूद प्रतिद्वंद्विता सेहो मध्यकालीन केरल मे राजनीतिक दृष्टि सँ बहुत महत्वपूर्ण छल।<ref name="askh" /> पन्नियूर कुट्टीप्पुरम शहरक विपरीत स्थित अछि जखन कि सुकापुरम एडप्पल मे स्थित अछि। ज़ामोरिन स्वयं कें पन्नियूरकूर आ चोव्वाराकूर केर नम्बूदिरी सभक बीच चलि रहल 'कूरमत्सरम' मे हस्तक्षेप करैत पौलनि। नवीनतम घटनाक्रम मे, तिरुमनस्सेरी नम्बूदिरी समीप केर प्रतिद्वंद्वी गांव पर हमला कऽ ओकरा जरा देने छलाह। वल्लुवनाड आ पेरुम्बदप्पु केर शासक चोव्वारम केर मदतिक लेल अएलाह आ एक संगे पन्नियूर पर छापा मारलनि। दक्षिण आ पूर्व मे अपन पड़ोसी सभ द्वारा तिरुमनस्सेरी नाडु पर कब्ज़ा कऽ लेल गेल। तिरुमनस्सेरी नम्बूदिरी मदतिक लेल ज़ामोरिन सँ अपील केलनि, आ अपन सुरक्षाक कीमतक रूप मे पोन्नानी बंदरगाह, जतय भरतप्पुड़ा नदी अरब सागर मे मिलैत अछि, ओकरा ज़ामोरिन कें सौंपबाक वादा केलनि। तिरुमनस्सेरी नम्बूदिरी, कोझिकोडक कोया आ वेट्टथुनाडू केर शासक ज़ामोरिन केर समर्थन केलनि। एहन अवसरक तलाश मे बैसल ज़ामोरिन खुशी-खुशी एहि प्रस्ताव कें स्वीकार कऽ लेलनि।<ref name="KrishnaIyer2">K. V. Krishna Iyer, ''Zamorins of Calicut: From the earliest times to AD 1806''. Calicut: Norman Printing Bureau, 1938.</ref> वल्लुवनाड मे अपन सैन्य अभियान सभक दौरान, ज़ामोरिन कें बेपोर, चालियम, तानूर आ कोडंगलूर केर मुस्लिम मध्य-पूर्वी नाविक सभ आ कोझिकोडक कोया सँ स्पष्ट सहायता प्राप्त भेल।<ref name="VVHaridas">V. V., Haridas. ''"King court and culture in medieval Kerala – The Zamorins of Calicut (AD 1200 to AD 1767)"''. [http://shodhganga.inflibnet.ac.in/handle/10603/131929] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210913065714/https://shodhganga.inflibnet.ac.in/handle/10603/131929|date=13 September 2021}} Unpublished PhD Thesis. Mangalore University</ref> ज़ामोरिन द्वारा इनाम केर रूप मे, पोन्नानी बंदरगाह मध्य-पूर्वी नाविक सभक एकटा महत्वपूर्ण व्यापारिक आ सांस्कृतिक केंद्र बनि गेल। एहन प्रतीत होइत अछि जे कोझिकोडक मुस्लिम न्यायाधीश तिरुनावाया पर हमला करबाक लेल सामूतिरि कें "धन आ सामग्री" मे हर संभव मदतिक पेशकश कएने छलाह।<ref name="KrishnaIyer2" /> ज़ामोरिन वल्लुवनाडक दिस अपन विजय जारी रखलनि आ कोट्टक्कल, मलप्पुरम, मंजेरी आ निलांबुर केर क्षेत्र सभ पर विजय प्राप्त केलनि। एहि प्रकार पेरुम्बदप्पु आ वल्लुवनाडक एकटा पैघ हिस्सा ज़ामोरिन केर शासनक अधीन आबि गेल। एहि तरहें ज़ामोरिन मामंकमक ''रक्षा पुरुष'', आ तिरुनावाया, पड़ोसी त्रिप्रंगोड आ पोन्नानी केर शासक बनि गेलाह।<ref name="askh" /> [[फाइल:Kottakkunnu,_Malappuram_municipality.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|मलप्पुरम मे कोट्टक्कुन्नु]] ज़ामोरिन केर अधीन, ज़िला मे शामिल क्षेत्र मध्यकालीन केरल मे विदेशी समुद्री व्यापारक प्रमुख केंद्र सभक रूप मे उभरल। ज़ामोरिन अपन बंदरगाह सभक माध्यम सँ मसालाक व्यापार पर कर लगा कऽ अपन राजस्व केर एकटा पैघ हिस्सा कमौलनि। ज़ामोरिन केर राज्यक प्रमुख बंदरगाह सभ मे परप्पनंगाडी, तानूर आ पोन्नानी शामिल छल।<ref name="ReferenceB">K. V. Krishna Iyer ''Zamorins of Calicut: From the Earliest Times to AD 1806''. Calicut: Norman Printing Bureau, 1938</ref><ref name="Kunhali">Kunhali. V. "Calicut in History" Publication Division, University of Calicut (Kerala), 2004</ref> 16म शताब्दीक ऐतिहासिक कृति ''तुहफ़त उल मुजाहिदीन'' केर अनुसार, ज़ामोरिन केर शासन मे व्यापारिक बस्ती सभ मे परप्पनंगाडी (बारबुरनकाड), तिरूरंगाडी (तिरुवारनकाड), तानूर आ पोन्नानी (फ़ुनान) सेहो महत्वपूर्ण छल।<ref name="Makhdoom">{{cite book|author=S. Muhammad Hussain Nainar|year=1942|title=Tuhfat-al-Mujahidin: An Historical Work in The Arabic Language|publisher=University of Madras|url=https://archive.org/details/Tuhfat-al-MujahidinAnHistoricalWorkInTheArabicLanguage}}</ref> पोन्नानी मे ''तिक्काविल कोविलकम'' ज़ामोरिन केर दोसर घर केर रूप मे कार्य करैत छल। पोन्नानी हुनकर राज्यक नौसैनिक मुख्यालयक रूप मे कार्य केलक।<ref name="ReferenceB" /> मलप्पुरम, ''पारा नम्बी'' केर मुख्यालय छल, जे ज़ामोरिन केर एकटा स्थानीय मुखिया छल।<ref name="Malabar Manual Appendix">{{cite book|last1=Logan|first1=William|title=MALABAR MANUAL: With Commentary by VED from VICTORIA INSTITUTIONS|publisher=VICTORIA INSTITUTIONS, Aaradhana, DEVERKOVIL 673508|edition=Volume 2|url=https://books.google.com/books?id=0TJFDwAAQBAJ&pg=PA1|access-date=12 July 2020|archive-date=13 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210913063330/https://books.google.com/books?id=0TJFDwAAQBAJ&pg=PA1|url-status=live}}</ref> ज़ामोरिन केर अन्य कोविलकम सभ मे कोट्टक्कल मे ''किझक्के कोविलकम'', मंजेरी मे ''मंजेरी कोविलकम'',<ref name="MGS">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=n6CNHAAACAAJ&q=Perumals+of+Kerala|title=Perumals of Kerala: Political and Social Conditions of Kerala Under the Cēra Perumals of Makotai (c. 800 A.D.-1124 A.D.)|last=Narayanan|first=M. G. S.|date=1996|publisher=Xavier Press|access-date=16 November 2020|archive-date=13 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210913063330/https://books.google.com/books?id=n6CNHAAACAAJ&q=Perumals+of+Kerala|url-status=live}}</ref> आ निलांबुर मे ''निलांबुर कोविलकम'' शामिल छल। परप्पनंगाडी मे ''परप्पनाड कोविलकम'' आ तानूर मे ''तानूर कोविलकम'' ज़ामोरिन केर सामंत शाही घराना छल। मुदा अंगडीपुरमक समीप मनकडा मे ''मनकडा कोविलकम'' ''वल्लुवनाड राजा सभक'' शासक परिवारक सीट छल। तिरूर तालुक मे कुट्टीप्पुमरक समीप अथावनाड मे ''आज़वांचेरी माना'' स्थित अछि, जे अज़वांचेरी थम्प्रक्कल केर मुख्यालय छल, जे केरलक नम्बूदिरी ब्राह्मण सभक सर्वोच्च प्रमुख छलाह। एकटा नव ज़ामोरिन केर ''अरियाट्टु वाज़चा'' (राज्याभिषेक) केर समय आज़वांचेरी थम्प्रक्कल आ तानूर राज्य मे कल्पकांचेरी केर भगवान आमतौर पर मौजूद रहैत छलाह।<ref name="MGS" /> प्रारंभिक मध्य युग मे व्यापार पर अरब सभक एकाधिकार छल।<ref name="MGS" /> ''पालक्काड राजा सभक'' मूल मुख्यालय सेहो अथावनाड मे ही छल।<ref name="mnn">{{Cite book|title='Kerala Charitram|last=Shreedhara Menon|first=A|publisher=DC Books|year=2007|isbn=9788126415885|location=Kottayam|page=200|url=https://keralabookstore.com/book/keralacharithram/11148/|access-date=22 April 2020|archive-date=9 July 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200709123203/https://keralabookstore.com/book/keralacharithram/11148/|url-status=live}}</ref> [[फाइल:Map_of_Samoothiris_kingdom.jpg|अंगूठाकार|1498 मे ज़ामोरिन केर साम्राज्य]] [[फाइल:Ponnani_harbour_2.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|ज़ामोरिन केर दोसर निवास पोन्नानी मे ''तिक्काविल कोविलकम'' छल]] [[फाइल:Caminho_maritimo_para_a_India.png|बाएँ|अंगूठाकार|ओह मार्ग जाहि सँ वास्को द गामा 1498 मे कोझिकोड पहुँचल छल (कारी रेखा)। ई यूरोप सँ भारतक लेल समुद्री मार्गक खोज छल, जे अंततः भारतीय उपमहाद्वीपक यूरोपीय उपनिवेशीकरणक मार्ग प्रशस्त केलक। ओहि समय, कालीकटक ज़ामोरिन पोन्नानी मे ''तिक्काविल कोविलकम'' मे रहि रहल छलाह।]] वास्को द गामा केर बेड़ा 1497 मे पुर्तगाल सँ रवाना भेल, केपक चक्कर लगौलक आ पूर्वी अफ़्रीकाक तट केर संगे-संगे आगू बढ़ल, जतय एकटा स्थानीय पायलट कें सवार कएल गेल जे हिंद महासागर केर पार हुनकर मार्गदर्शन केलक आ ओ सभ मई 1498 मे कालीकट पहुँचलाह।<ref>[[मलप्पुरम जिला#refScammell|Scammell]], p. 13</ref> वास्को द गामा आ ओकर पुर्तगाली बेड़ाक कालीकट पहुँचबाक समय, कालीकटक ज़ामोरिन पोन्नानी मे निवास कऽ रहल छलाह।<ref>E. G. Ravenstein, ed., ''A Journal of the First Voyage of Vasco da Gama, Delhi'', 1995, p. 50</ref> ज़ामोरिन पुर्तगाली सभ कें व्यापारक लेल सभ सुविधा सभ प्रदान कएने छलाह।<ref name="mh" /> मुदा, अरब संपत्ति सभ पर पुर्तगाली उकसाबाक कारण ज़ामोरिन आ पुर्तगाली सभक बीच संघर्ष शुरू भऽ गेल। एकर अतिरिक्त, पोन्नानी, जे ज़ामोरिन केर दोसर मुख्यालय छल, पुर्तगाली सभक एकटा महत्वपूर्ण लक्ष्य छल।<ref name="mh" /> तानूर राज्यक शासक, जे कालीकटक ज़ामोरिन केर सामंत छल, कोझिकोड मे अपन अधिपति केर विरुद्ध पुर्तगाली सभक पक्ष मे भऽ गेल।<ref name="askh" /> परिणामस्वरूप, तानूर राज्य (वेट्टथुनाडू) भारत मे सभ सँ प्रारंभिक पुर्तगाली उपनिवेश सभ मे सँ एक बनि गेल। तानूरक शासक कोचीनक सेहो पक्ष लेलक।<ref name="askh" /> 16म आ 17म शताब्दी मे कोचीनक शाही परिवारक कतयको सदस्य वेट्टम सँ चुनल गेल छलाह।<ref name="askh" /> मुदा, तानूर बल सभ कोचीन केर युद्ध (1504) मे कालीकटक ज़ामोरिन केर लेल लड़ाई लड़ने छल।<ref name="Logan">{{Cite book|title=Malabar Manual (Volume-I)|last=Logan|first=William|publisher=Asian Educational Services|year=2010|isbn=9788120604476|location=New Delhi|pages=631–666}}</ref> तइयो तानूर क्षेत्र मे मापिला व्यापारी सभक निष्ठा कालीकटक ज़ामोरिन केर प्रति ही बनल रहल।<ref name="Makhdoom" /> आधुनिक मलयालम साहित्य केर जनक मानल जाय वाला थुनचाथु एज़ुथचन केर जन्म पुर्तगाली काल केर दौरान तिरूर (वेट्टथुनाडू) मे भेल छल।<ref name="askh" /> 14म आ 16म शताब्दीक बीच पनपल खगोल विज्ञान आ गणितक मध्यकालीन केरल स्कूल सेहो मुख्य रूप सँ वेट्टथुनाडू (तिरूर क्षेत्र) पर आधारित छल।<ref name="roy">{{cite journal|title=Discovery of the Series Formula for π by Leibniz, Gregory, and Nilakantha|last=Roy|first=Ranjan|journal=Mathematics Magazine|issue=5|doi=10.2307/2690896|year=1990|volume=63|pages=291–306|jstor=2690896}}</ref><ref name="Pingree 1992 554–563">{{Citation|last=Pingree|first=David|author-link=David Pingree|title=Hellenophilia versus the History of Science|year=1992|journal=Isis|volume=83|issue=4|pages=554–563|jstor=234257|doi=10.1086/356288|quote=One example I can give you relates to the Indian Mādhava's demonstration, in about 1400 A.D., of the infinite power series of trigonometrical functions using geometrical and algebraic arguments. When this was first described in English by Charles Whish, in the 1830s, it was heralded as the Indians' discovery of the calculus. This claim and Mādhava's achievements were ignored by Western historians, presumably at first because they could not admit that an Indian discovered the calculus, but later because no one read anymore the ''Transactions of the Royal Asiatic Society'', in which Whish's article was published. The matter resurfaced in the 1950s, and now we have the Sanskrit texts properly edited, and we understand the clever way that Mādhava derived the series ''without'' the calculus, but many historians still find it impossible to conceive of the problem and its solution in terms of anything other than the calculus and proclaim that the calculus is what Mādhava found. In this case, the elegance and brilliance of Mādhava's mathematics are being distorted as they are buried under the current mathematical solution to a problem to which he discovered an alternate and powerful solution.|bibcode=1992Isis...83..554P|s2cid=68570164}}</ref> 1507 मे, पुर्तगाली वायसराय फ़्रांसिस्को डी अल्मेडा पोन्नानी पर छापा मारलनि आ 1585 मे ओतय एकटा किला बनेबाक शुरू केलनि।<ref name="mh" /> ज़िला मसालाक व्यापार मे एकाधिकारक लेल कोझिकोडक नौसैनिक प्रमुख सभ (जाहि कें कुन्हाली मरक्कार कहल जाइत छल) आ पुर्तगाली सभक बीच कतयको लड़ाई सभ देखलक। कुन्हाली मरक्कार सभ कें भारतीय तटक पहिल नौसैनिक रक्षाक आयोजनक श्रेय देल जाइत अछि।<ref>{{cite web|url=https://www.joinindiannavy.gov.in/en/about-us/maritime-heritage.html|title=Maritime Heritage – Join Indian Navy {{!}} Government of India|website=joinindiannavy.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200331151728/https://www.joinindiannavy.gov.in/en/about-us/maritime-heritage.html|archive-date=31 March 2020|access-date=10 March 2020|url-status=live}}</ref><ref>{{cite news|last=Singh|first=Arun Kumar|title=Give Indian Navy its due|url=https://www.asianage.com/opinion/columnists/110217/give-indian-navy-its-due.html|access-date=6 March 2020|work=[[The Asian Age]]|date=11 February 2017|archive-date=8 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210308123207/https://www.asianage.com/opinion/columnists/110217/give-indian-navy-its-due.html|url-status=live}}</ref> तानूर शहर भारतीय उपमहाद्वीप मे सभ सँ शुरुआती पुर्तगाली उपनिवेश सभ मे सँ एक छल। पुर्तगाली सभ द्वारा पोन्नानी आ परप्पनंगाडी शहर सभ कें क्रमशः वर्ष 1525 आ 1573-74 मे जरा देल गेल छल।<ref name="ReferenceB" /> 16म शताब्दी ई॰ मे कोचीनक किछु राजा सभ कें, जखन कोचीन मालाबार तट पर एकटा प्रमुख शक्ति बनि गेल छल, आमतौर पर तानूर राज्यक शाही परिवार सँ ही चुनल जाइत छल।<ref name="askh" /> 1571 केर चालियम किलाक युद्ध मे पुर्तगाली सभ कें तानूर राज्य सँ खदेड़ि देल गेल। चालियम तानूर राज्यक उत्तरी सीमा छल। ओहि युद्धक दौरान, ज़ामोरिन कें पोन्नानी, तानूर आ परप्पनंगाडी केर मापिला सभ सँ स्पष्ट सहायता प्राप्त भेल छल। [[फाइल:Ponnani_harbour.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|400x400पिक्सेल|2012 मे चित्रित पोन्नानी बंदरगाह। पोन्नानी बंदरगाह तानूर राज्यक सभ सँ दक्षिणी छोर छल]] [[फाइल:From_a_map_by_Emanuel_Bowen,_1744.jpg|अंगूठाकार|इमानुएल बोवेन (एकटा अंग्रेज़ मानचित्रकार) केर 1744 केर मानचित्र सँ दक्षिण भारत। ध्यान दिअ जे मानचित्र मे, केवल तानूर राज्य कें ज़ामोरिन केर राज्यक भीतर एकटा अलग सीमाक संगे देखाओल गेल अछि]] 16म शताब्दीक दौरान पोन्नानी मे ज़ैनुद्दीन मखदूम द्वितीय (जन्म लगभग 1532) द्वारा लिखल गेल ''तुहफ़त उल मुजाहिदीन'' कोनो भी केरलवासी द्वारा लिखल केरलक इतिहास पर आधारित पहिल ज्ञात पुस्तक अछि। ई [[अरबी भाषा|अरबी]] मे लिखल गेल अछि आ एहि मे 1498 सँ 1583 धरि मालाबार तट कें उपनिवेश बनेबाक पुर्तगाली प्रयास सभक विरुद्ध कालीकटक ज़ामोरिन केर संगे मिल कऽ कुंजाली मरक्कारक नौसेना द्वारा कएल गेल प्रतिरोधक विषय मे जानकारी देल गेल अछि।<ref name="Noorani">AG Noorani {{cite web|url=http://www.frontlineonnet.com/fl2704/stories/20100226270407900.htm|title=Islam in Kerala|archive-url=https://web.archive.org/web/20121221021629/http://www.frontlineonnet.com/fl2704/stories/20100226270407900.htm|archive-date=21 December 2012|access-date=5 January 2013|url-status=dead}}</ref> एकरा पहिल बेर लिस्बन मे मुद्रित आ प्रकाशित कएल गेल छल। एहि संस्करणक एकटा प्रति काहिराक अल-अज़हर विश्वविद्यालयक पुस्तकालय मे सुरक्षित राखल गेल अछि।<ref name="A. Sreedhara Menon 2011">A. Sreedhara Menon. ''Kerala History and its Makers''. D C Books (2011)</ref><ref name="frontline.in">[http://www.frontline.in/static/html/fl2704/stories/20100226270407900.htm A G Noorani. Islam in Kerala. Books]</ref><ref>Roland E. Miller. ''Mappila Muslim Culture'' SUNY Press, 2015</ref> 1532 मे तानूर केर शासकक मदति सँ, चालियम मे एकटा चैपल केर निर्माण कएल गेल, संगे-संगे कमांडरक लेल एकटा घर, सैनिक सभक लेल बैरक आ व्यापारक लेल भंडार-गृह बनाएल गेल। डिएगो डी परेरा, जे ज़ामोरिन केर संगे संधि पर बातचीत कएने छल, ओकरा 250 लोकक गैरीसनक संगे एहि नव किलाक कमान सौंपल गेल छल; आ मैनुअल डी सूसा कें बाइस जहाजक एकटा स्क्वाड्रन केर संगे समुद्रक मार्ग सँ एकर सुरक्षा सुनिश्चित करबाक आदेश छल।<ref name="columbia.edu">{{Cite web|url=http://www.columbia.edu/itc/mealac/pritchett/00generallinks/kerr/vol06chap01sect07.html|title=Vol06chap01sect07|archive-url=https://web.archive.org/web/20200222081409/http://www.columbia.edu/itc/mealac/pritchett/00generallinks/kerr/vol06chap01sect07.html|archive-date=22 February 2020|access-date=1 May 2021|url-status=live}}</ref> ज़ामोरिन जल्दिये अपन प्रभुत्व मे एहि किलाक निर्माणक अनुमति देबा पर पश्चाताप केलनि, आ परप्पनंगाडी केर शासक, कारमानली (किछु रिकॉर्ड कहैत अछि जे तानूर केर शासक सेहो हुनका संगे छलाह <ref name="columbia.edu" />) कें पुर्तगाली सभ सँ नाता तोड़बाक लेल प्रेरित करबाक निष्फल प्रयास केलनि, एतय धरि जे हुनकर विरुद्ध युद्ध सेहो केलनि।<ref name="Makhdoom" /> 1571 मे, चालियम किलाक युद्ध मे पुर्तगाली ज़ामोरिन बल सभ सँ हारि गेल छल।<ref>{{cite book|author=K. K. N. Kurup|year=1997|title=India's Naval Traditions: The Role of Kunhali Marakkars|url=https://books.google.com/books?id=HKmXcBCKEcAC&pg=PA51|access-date=9 August 2012|publisher=Northern Book Centre|isbn=978-81-7211-083-3|pages=37–38|archive-date=27 May 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130527084909/http://books.google.com/books?id=HKmXcBCKEcAC&pg=PA51|url-status=live}}</ref> एक दिस पुर्तगाली सभ आ दोसर दिस ज़ामोरिन (जाहि कें अरब व्यापारी सभ आ स्थानीय चेकोर आ मापिला बल सभक समर्थन प्राप्त छल) केर बीच लगातार होवय वाला युद्ध अंततः तटीय शहर सभ मे विदेशी व्यापारक अरब एकाधिकारक पतनक मार्ग प्रशस्त केलक। पुर्तगाली विरोधक परवाह कएने बिना, ज़ामोरिन 11 नवंबर 1604 कें डच ईस्ट इंडिया कंपनी केर संगे एकटा संधि केलनि।<ref name="mh" /> एकर बाद 1608 मे एकटा आओर संधि भेल, जे पछिला संधिक पुष्टि केलक आ डच सभ पुर्तगाली सभ कें खदेड़बा मे ज़ामोरिन कें सहायताक आश्वासन देलक।<ref name="mh" /> डच एकाधिकारक उदयक कारण पुर्तगाली प्रभुत्व मे सेहो गिरावट आयल। 16म शताब्दीक अशांतिक बाद आयल सांस्कृतिक पुनर्जागरण थुनचाथु एज़ुथचन आ पूनथानम नम्बूदिरी जेहन कवि सभ कें जन्म देलक, जे मलयालम साहित्य कें ओकर वर्तमान स्वरूप मे विकसित करबा मे सहायक छलाह, आ मेल्पथुर नारायण भट्टथिरि, जे खगोल विज्ञान आ गणितक मध्ययुगीन केरल स्कूल केर सदस्य सेहो छलाह। 17म शताब्दीक मध्य धरि, पोन्नानी आ कोझिकोड मे छोट अंग्रेज़ी फैक्ट्री सभ कें छोड़ि कऽ, केरलक बंदरगाह सभ मे विदेशी व्यापार पर डच सभक एकाधिकार भऽ गेल छल।<ref name="mh" /> मुदा 1650 मे विलियम कीलिंगक आगमन एहि क्षेत्र मे ब्रिटिश ईस्ट इंडिया कंपनी केर एकाधिकारक शुरुआत छल, मुदा ओ 1792 धरि अपन वर्चस्व स्थापित नहि कऽ सकलाह।<ref name="mh" /> 18म शताब्दीक दौरान, मैसूर राज्यक वास्तविक शासक हैदर अली आ टीपू सुल्तान उत्तरी केरल (मालाबार ज़िला) केर सभ छोट सामंती राज्य सभ कें एकीकृत केलनि आ ओकरा सभ कें मैसूर राज्यक हिस्सा बना देल गेल। 1766 मे थोड़े समयक लेल, मंजेरी सुल्तान हैदर अली केर मुख्यालय छल।<ref name="1961_kkd">{{Cite book|title=District Census Handbook (2) – Kozhikode (1961)|last=Devassy|first=M. K.|publisher=Government of Kerala|year=1965|location=Ernakulam|url=http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/5665/1/22059_1961_KOZ.pdf|access-date=19 December 2020|archive-date=2 February 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210202005030/http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/5665/1/22059_1961_KOZ.pdf|url-status=live}}</ref> जखन 18म शताब्दी ई॰ मे मैसूरक सुल्तान हैदर अली कालीकट मे सामूतिरि कोविलकमक घेराबंदी केलनि, तँ ज़ामोरिन अपन परिवारक सदस्य सभ कें पोन्नानी मे ''तिक्काविल कोविलकम'' पठा देलनि।<ref>Panikkar. K.M. ''A History of Kerala (1498–1801)'' Coimbatore (1960) p. 64</ref> तिरूरंगाडीक युद्ध ब्रिटिश सेना आ टीपू सुल्तान केर बीच 7 आ 12 दिसंबर 1790 केर बीच तिरूरंगाडी मे तेसर आंग्ल-मैसूर युद्धक दौरान भेल कतयको संघर्ष सभक एकटा श्रृंखला छल।<ref name="Naravane">{{Cite book|last=Naravane|first=M.S.|title=Battles of the Honorable East India Company|publisher=A.P.H. Publishing Corporation|year=2014|isbn=9788131300343|pages=176}}</ref> 1792 मे, टीपू सुल्तान तेसर आंग्ल-मैसूर युद्ध मे इंग्लिश ईस्ट इंडिया कंपनी सँ हारि गेल, आ श्रीरंगपट्टनमक संधि पर सहमति भेल। एहि संधिक अनुसार, मालाबार क्षेत्रक अधिकांश हिस्सा (जाहि मे वर्तमान मलप्पुरम ज़िला शामिल अछि) इंग्लिश ईस्ट इंडिया कंपनी मे एकीकृत भऽ गेल। त्रावणकोर केर कोयि थम्पुरान परप्पनाड शाही परिवार सँ ताल्लुक रखैत छथि। एहि परिवार सँ आमतौर पर त्रावणकोर परिवारक रानी सभक जीवनसाथी चुनल जाइत छलाह।<ref name="1961_kkd" /> कोनोली प्लॉट मे दुनियाक सभ सँ पुरान सागौन केर बागान निलांबुर शहर सँ मात्र {{cvt|2|km}} दूर अछि। एकर नाम मालाबारक तत्कालीन ज़िला कलेक्टर हेनरी वैलेंटाइन कोनोली केर स्मृति मे राखल गेल छल।<ref>{{Cite news|title=Oldest teak plantation, Conolly's Plot, to reopen after maintenance|url=https://english.mathrubhumi.com/travel/travel-news/oldest-teak-plantation-conolly-s-plot-to-reopen-after-maintenance-kerala-nilambur-teak-plantations-1.1942105|date=16 May 2017|access-date=12 October 2020|work=Mathrubhumi|archive-date=12 October 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201012215336/https://english.mathrubhumi.com/travel/travel-news/oldest-teak-plantation-conolly-s-plot-to-reopen-after-maintenance-kerala-nilambur-teak-plantations-1.1942105|url-status=live}}</ref> राज्य मे पहिल रेलवे लाइन 12 मार्च 1861 कें तिरूर सँ चालियम धरि शुरू भेल, जाहिकर सभ सँ पुरान रेलवे स्टेशन तिरूर रेलवे स्टेशन अछि।<ref name="ll">{{cite web|url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/lifeline-of-malabar-turns-125/article4250472.ece|title='Lifeline' of Malabar turns 125|date=29 December 2012|website=thehindu.com|archive-url=https://web.archive.org/web/20210130150107/https://www.thehindu.com/news/national/kerala/lifeline-of-malabar-turns-125/article4250472.ece|archive-date=30 January 2021|access-date=19 December 2020|url-status=live}}</ref><ref name="mpm2">{{Cite news|title=ആ ചൂളംവിളി പിന്നെയും പിന്നെയും...|url=https://www.mathrubhumi.com/malappuram/specials/50-years-of-malappuram/kerala-first-railway-line-tirur-to-beypore-1.3880175|date=17 June 2019|access-date=19 December 2020|work=Mathrubhumi|archive-date=30 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201130082010/https://www.mathrubhumi.com/malappuram/specials/50-years-of-malappuram/kerala-first-railway-line-tirur-to-beypore-1.3880175|url-status=live}}</ref> [[फाइल:Canoly_hanging_bridge_nilambur.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|कोनोली प्लॉट, निलांबुर मे दुनियाक सभ सँ पुरान सागौन केर बागान]] ई ज़िला 1792 सँ 1921 केर बीच कतयको मापिला विद्रोह सभक स्थल रहल। अनुमान अछि जे एहि अवधिक दौरान छोट-पैघ लगभग 830 दंगा भेल। 1841-1921 केर दौरान अकेले ब्रिटिश अधिकारी सभक विरुद्ध 86 सँ अधिक विद्रोह भेल।<ref>K. Madhavan, 'Malayalathile Mappila Lahala,' Mathrubhumi, 24 March 1923.</ref> ब्रिटिश शासनक दौरान ज़िला कें दक्षिण मालाबार मे एरानाड, वल्लुवनाड आ पोन्नानी उप-ज़िला सभ मे शामिल कएल गेल छल। मालाबार स्पेशल पुलिसक मुख्यालय मलप्पुरम मे छल। एम॰एस॰पी॰ राज्यक सभ सँ पुरान सशस्त्र पुलिस बटालियन सेहो अछि। अंग्रेज सभ अपन सेना सभ कें तैनात करबाक लेल कडलुंडी नदीक किनार मे मलप्पुरम शहरक शीर्ष पर हेग बैरक केर स्थापना कएने छल।<ref>{{Cite web|url=https://www.malappuramtourism.org/history.php|title=Malappuram British History|archive-url=https://web.archive.org/web/20201010035952/https://www.malappuramtourism.org/history.php|archive-date=10 October 2020|access-date=12 July 2020|url-status=live}}</ref> [[फाइल:Codacal_Tile_Factory.jpg|अंगूठाकार|तिरुनावाया केर कोडक्कल मे कॉमनवेल्थ ट्रस्ट द्वारा कोडक्कल टाइल फैक्ट्री चलाओल जाइत छल। 1887 मे शुरू भेल कोडक्कल मे टाइल फैक्ट्री भारतक दोसर टाइल-निर्माण उद्योग अछि। पहिल टाइल फैक्ट्री फेरोक मे छल, जे ओहि समय एरानाड तालुक केर हिस्सा छल]] 28 अप्रैल 1920 कें मंजेरी मे आयोजित भारतीय राष्ट्रीय कांग्रेस केर मालाबार ज़िला राजनीतिक सम्मेलन ब्रिटिश मालाबार मे भारतीय स्वतंत्रता आन्दोलन आ राष्ट्रीय आंदोलन कें मजबूत केलक।<ref name="Manjericonference_1920">{{cite news|title=The 1920 political conference at Manjeri|url=https://www.deccanchronicle.com/nation/in-other-news/290616/rare-letters-on-historic-meet-found-in-malappuram.html|access-date=18 July 2020|work=Deccan Chronicle|date=29 June 2016|archive-date=18 July 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200718131229/https://www.deccanchronicle.com/nation/in-other-news/290616/rare-letters-on-historic-meet-found-in-malappuram.html|url-status=live}}</ref> ओ सम्मेलन घोषित केलक जे मोंटेग्यू-चेम्सफ़ोर्ड सुधार ब्रिटिश भारतक आवश्यकता सभ कें पूरा करबा मे सक्षम नहि छल। ई मालाबार मे मौजूद किरायेदारीक कारण होमय वाली समस्या सभक समाधान खोजबाक लेल भूमि सुधारक सेहो तर्क देलक। मुदा, एहि निर्णय सँ कांग्रेसक भीतर चरमपंथी आ नरमपंथी सभक बीचक खाई चौड़ी भऽ गेल। एहि सम्मेलनक परिणामस्वरूप जमींदार सभ मे भारतीय राष्ट्रीय कांग्रेस केर प्रति असंतोष पैदा भेल। एकर कारण मालाबार ज़िला कांग्रेस कमेटी केर नेतृत्व ओहि चरमपंथी सभक नियंत्रण मे आबि गेल जे मजदूर आ मध्यम वर्ग केर पक्ष मे छलाह।<ref name="askh" /> [[फाइल:മലപ്പുറം_ജില്ലയിൽ_പൊന്നാനിയിലെ_ഹാർബർ_(1930-37).jpg|बाएँ|अंगूठाकार|300x300पिक्सेल|1930 केर दशकक मध्य मे पोन्नानी बंदरगाह]] [[फाइल:Tirurangadi_Hajur_Kacheri.jpg|अंगूठाकार|तिरुंरंगाडी तालुक कार्यालय मे 1921 केर विद्रोह मे शहीद भेल ब्रिटिश सैनिक सभक कब्र]] मालाबार विद्रोह (मोपला विद्रोह) एहि विद्रोह सभ मे अंतिम आ महत्वपूर्ण छल। पूकोट्टूर केर युद्ध एहि विद्रोह मे एकटा महत्वपूर्ण भूमिका निभबैत अछि।<ref name="tottenham grf">Tottenham GRF (ed), The Mappila Rebellion 1921–22, Govt Press Madras 1922 P 71</ref><ref name="karim kk">Karim KK Muhammed Abdul, Variam Kunnath Kunjahammed Haji, Kalima Books, Kozhikkode 1992 (Malayalam)</ref> सेना, पुलिस आ ब्रिटिश अधिकारी सभक भागि जेबाक बाद, 28 अगस्त 1921 धरि एरानाड, वल्लुवनाड, पोन्नानी आ कोझिकोड तालुक सभक 200 सँ अधिक गांव सभ मे स्वतंत्रताक घोषणा कएल गेल छल।<ref>''Malabar Desiyathayude Idapedalukal''. Dr. M. T. Ansari. DC Books</ref> मुदा स्वायत्तताक घोषणाक छह महिना सँ सेहो कम समयक बाद, ईस्ट इंडिया कंपनी एहि क्षेत्र पर फेर सँ कब्ज़ा कऽ लेलक आ एकरा ब्रिटिश राज मे मिला लेलक। मालाबार विद्रोहक बाद ही वैगन त्रासदी भेल छल, जतय 20 नवंबर 1921 कें 64 कैदी सभक मौत भऽ गेल छल।<ref>Panikkar, K. N., ''Against Lord and State: Religion and Peasant Uprisings in Malabar 1836–1921''</ref> [[फाइल:കരിപ്പുര്‍_വിമാനത്താവളം.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|कोंडोट्टी केर करिपुर मे कालीकट अंतर्राष्ट्रीय हवाई अड्डा]] 1947 मे भारतक स्वतंत्रताक बाद तत्कालीन मद्रास प्रेसीडेंसी मद्रास राज्य बनि गेल। मलप्पुरम राजस्व प्रभाग तत्कालीन मालाबार ज़िलाक पाँच राजस्व प्रभाग सभ मे सँ एक छल, जाहिकर अधिकार क्षेत्र मे एरानाड (मंजेरी) आ वल्लुवनाड (पेरिंथलमन्ना) तालुक छल। मालाबार ज़िलाक अन्य चारि टा राजस्व प्रभाग थालास्सेरी, कोझिकोड, पालक्काड आ फोर्ट कोचीन छल।<ref name="Malabar">{{Cite book|title=1951 census handbook – Malabar district|publisher=Government of Madras|year=1953|location=Chennai|pages=1|url=http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/6425/1/20493_1951_MAL.pdf|access-date=27 September 2020|archive-date=8 October 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201008060411/http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/6425/1/20493_1951_MAL.pdf|url-status=live}}</ref> 1 नवंबर 1956 कें भाषाई आधार पर [[केरल]] राज्यक गठन कएल गेल छल। मलप्पुरम ज़िलाक गठन ओहि समय चारि उप-ज़िला सभ (एरानाड, पेरिंथलमन्ना, तिरूर आ पोन्नानी), चारि शहर सभ, चौदह विकास ब्लॉक सभ आ 95 ग्राम पंचायत सभक संगे कएल गेल छल।<ref name="c1971">{{Cite book|title=District Census Handbook – Malappuram (Part-C) – 1971|last=K. Narayanan|publisher=Directorate of Census Operations, Kerala|year=1972|location=Thiruvananthapuram|pages=3|url=http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/5714/1/51172_1971_MAL.pdf}}</ref> बाद मे, तिरूरंगाडी तालुक बनेबाक लेल तिरूर तालुक कें विभाजित कएल गेल, आ निलांबुर आ कोंडोट्टी नामक दू टा आओर तालुक सभ बनेबाक लेल एरानाड तालुक कें तीन भाग मे विभाजित कएल गेल। केरलक दोसर सभ सँ पुरान मौजूदा विश्वविद्यालय कालीकट विश्वविद्यालय आ राज्यक दोसर सभ सँ पुरान मौजूदा हवाई अड्डा कालीकट अंतर्राष्ट्रीय हवाई अड्डा क्रमशः 1968 आ 1988 मे तेनहिपलम आ करिपुर मे शुरू भेल।<ref>{{Cite news|title=Calicut airport turns 80|url=https://www.thehindu.com/news/cities/kozhikode/calicut-airport-turns-30/article23508804.ece|last=Special Currespondent|date=12 April 2018|access-date=31 March 2021|work=The Hindu|archive-date=9 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201109042642/https://www.thehindu.com/news/cities/kozhikode/calicut-airport-turns-30/article23508804.ece|url-status=live}}</ref> 1970 केर दशक मे, फ़ारस केर खाड़ीक देश सभ मे तेल भंडार व्यावसायिक निष्कर्षणक लेल खोलि देल गेल आ हजारो अकुशल श्रमिक खाड़ी चलि गेलाह। ओ सभ ग्रामीण अर्थव्यवस्था कें समर्थन दैत घर पर पाइ पठौलनि, आ 20म सदीक अंत धरि, ई क्षेत्र प्रथम विश्वक स्वास्थ्य मानक सभ आ लगभग सार्वभौमिक साक्षरता कें प्राप्त कऽ लेलक।<ref>{{cite magazine|url=http://www.time.com/time/specials/packages/article/0,28804,2084273_2084272_2084259,00.html|title=Summer Journey 2011|date=21 July 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722004134/http://www.time.com/time/specials/packages/article/0,28804,2084273_2084272_2084259,00.html|archive-date=22 July 2011|url-status=dead|magazine=Time}}</ref> ऐतिहासिक रूप सँ, मलप्पुरम ज़िला अष्टवैद्य परंपराक संरक्षणक केंद्र रहल अछि, जे आठ नम्बूदिरी ब्राह्मण परिवार सभक एकटा समूह अछि जाहि कें पारंपरिक रूप सँ आयुर्वेदक आठ शाखा सभक उस्तादक रूप मे मान्यता प्राप्त अछि। एहि मे सँ, पुलमंतोल मूस परिवार (पेरिंथलमन्ना केर समीप पुलमंतोल क्षेत्र सँ जुड़ल) सदियो सँ वंशानुगत चिकित्सा पद्धति आ संस्कृत छात्रवृत्तिक एकटा अटूट वंश बनाए रखने अछि।<ref name="Sreedharan2002">{{cite book|last=Sreedharan|first=N|title=Ashtavaidya Tradition of Kerala|publisher=Publications Division, University of Calicut|year=2002}}</ref> कर्नाटक संगीतकार चेम्बई वैद्यनाथ भागवतर केर संगे एकर जुड़ावक माध्यम सँ केरलक सांस्कृतिक इतिहास मे पुलमंतोल वंश केर ऐतिहासिक महत्व कें नोट कएल गेल अछि। 1952 मे एकटा प्रदर्शनक दौरान अपन आवाज़ खोयबाक बाद, चेम्बई पुलमंतोल मूस परिवार केर तहत पारंपरिक आयुर्वेदिक उपचारक अवधि गुज़ार्ने छलाह। हुनकर बादक रिकवरी आ मंच पर वापसी क्षेत्रीय आत्मकथा सभ मे नीक जकाँ प्रलेखित अछि।<ref name="ChembaiBio">{{cite book|last=Sarma|first=L. R. Viswanatha|title=Chembai Selvam|publisher=Amudha Nilayam Ltd|year=1954|location=Madras}}</ref> एहि वंशक विरासत कें पुलमंतोल मे श्री रुद्र धन्वंतरि मंदिर केर माध्यम सँ क्षेत्रीय धार्मिक इतिहास मे आओर एकीकृत कएल गेल अछि। तूतापुज़ा नदीक तट पर स्थित ई ऐतिहासिक मंदिर रुद्र आ धन्वंतरि दुनू कें समर्पित होयबाक कारण अद्वितीय अछि, जे मालाबार क्षेत्र मे आध्यात्मिक परंपरा आ आयुर्वेदिक चिकित्सा कला सभक प्रतिच्छेदन केर लेल एकटा केंद्र बिंदुक रूप मे कार्य करैत अछि।<ref name="HeritagePortal">{{cite web|url=https://ayurvedathanal.com/sree-rudhra-dhanwanthari-temple|title=Sree Rudhra Dhanwanthari Temple Heritage|website=Ayurveda Thanal|access-date=12 May 2026}}</ref> nzqtbdwh1yza51ud8cn134v1ze8k7tp 279312 279311 2026-07-29T03:17:39Z AMAN KUMAR 16913 +++ 279312 wikitext text/x-wiki {{Infobox settlement | name = मलप्पुरम ज़िला | other_name = | settlement_type = [[केरलक ज़िला सभ|ज़िला]] | image_skyline = {{Photomontage | photo1a = Manjeri Town Calicut Road View.jpg | photo2a = Near Cherumb eco village.jpg | photo2b = Kerala Houseboat (191490747).jpeg | photo3a = Kadalundi Bridge - A border of Malappuram and Kozhikode.jpg | photo3b = Nilambur teak forest 3740.JPG | photo4a = Chamravattam bridge kerala.jpg | spacing = 1 | color_border = black | color = white | size = 210 | foot_montage = '''ऊपर सँ दक्षिणावर्त:'''<br/>[[मंजेरी]] शहर, [[पोन्नानी]] मे बिय्यम बैकवाटर झील, निलांबुर मे कोनोली प्लॉट, चाम्रवट्टम रेगुलेटर-कम-ब्रिज, वल्लीकुन्नु मे [[कडलुंडी नदी]] केर मुहाना, करुवरकुन्डु }} | nickname = | image_map = India Kerala Malappuram district.svg | mapframe = yes | mapframe-point = none | map_caption = '''[[केरल]] मे स्थिति''' | pushpin_map = | pushpin_map_alt = | pushpin_map_caption = | coordinates = {{coord|11.03|N|76.05|E|region:IN-KL_type:adm3rd|display=inline,title}} | subdivision_type = देश | subdivision_name = {{flag|भारत}} | subdivision_type1 = [[भारतक राज्य आ केन्द्र-शासित प्रदेश|राज्य]] | subdivision_name1 = [[केरल]] | established_title = ज़िला गठन | subdivision_type2 = | subdivision_name2 = | established_date = {{start date and age|df=yes|1969|06|16}} | seat_type = मुख्यालय | seat = [[मलप्पुरम]] | founder = [[केरल सरकार]] | parts_type = [[राजस्व प्रभाग|उप-विभाग]] | parts_style = para | p1 = {{collapsible list|title=तालुक (7)| *एरानाड (मंजेरी) *[[कोंडोट्टी]] *निलांबुर *[[पेरिंतलमन्ना]] *[[पोन्नानी]] *[[तिरूर]] *[[तिरूंगाड़ी]]|}} | government_type = ज़िला प्रशासन | governing_body = | leader_title = ज़िला प्रभारी मंत्री | leader_name = पी॰ के॰ बशीर | leader_title1 = [[ज़िलाधिकारी]] | leader_name1 = डॉ॰ विनय गोयल (IAS) | unit_pref = Metric | area_footnotes = | area_total_km2 = 3,554 | area_rank = [[केरलक ज़िला सभ|तेसर]] | elevation_footnotes = | elevation_m = | elevation_max_m = 2594 | elevation_max_point = मुकुर्थी | elevation_min_m = | elevation_min_point = <!-- माप बिंदु दर्शाने के लिए --> | population_total = 4,494,998<ref name="mlpdemo_2018">{{Cite book|title=Annual Vital Statistics Report - 2018|publisher=Department of Economics and Statistics, Government of Kerala|year=2020|location=Thiruvananthapuram|pages=55|url=http://www.ecostat.kerala.gov.in/images/pdf/publications/Vital_Statistics/data/vital_statistics_2018.pdf|access-date=29 October 2020|archive-date=27 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201127040140/http://www.ecostat.kerala.gov.in/images/pdf/publications/Vital_Statistics/data/vital_statistics_2018.pdf|url-status=live}}</ref> | population_as_of = 2018 | population_footnotes = | population_density_km2 = 1265 | population_rank = [[केरलक ज़िला सभ|पहिल]] | population_demonym = | population_urban = 44.18%<ref name="CensusMalappuram"/> | population_metro = 1729522<ref name="CensusMalappuram"/> | demographics_type1 = जनसांख्यिकी | demographics1_title1 = {{nobold|[[मानव लिंगानुपात|लिंगानुपात]] (2011)}} | demographics1_info1 = 1098 [[महिला|♀]]/1000[[पुरुष|♂]]<ref name="CensusMalappuram"/> | leader_name2 = चैत्र टेरेसा जॉन (IPS) | leader_title2 = [[पुलिस अधीक्षक (भारत)|ज़िला पुलिस प्रमुख]] | demographics1_title2 = {{nobold|[[भारत मे साक्षरता|साक्षरता]] (2011)}} | demographics1_info2 = 93.57%<ref name="CensusMalappuram"/> | timezone1 = [[भारतीय मानक समय|IST]] | utc_offset1 = +5:30 | postal_code_type = | postal_code = | iso_code = {{nobold|[[ISO 3166-2:IN|IN-KL]]}} | registration_plate = '''KL-10''' [[मलप्पुरम]], <br/> '''KL-53''' [[पेरिंतलमन्ना]], <br/> '''KL-54''' [[पोन्नानी]], <br/> '''KL-55''' [[तिरूर]],<br/> '''KL-65''' तिरूरंगाडी, <br/> '''KL-71''' निलांबुर, <br/> '''KL-84''' [[कोन्दोट्टी]] | website = {{URL|malappuram.nic.in}} | footnotes = | blank_info_sec1 = {{nowrap|{{increase}} 0.749<ref name="unhdi-gdl">{{Cite web|url=https://niti.gov.in/planningcommission.gov.in/docs/plans/stateplan/sdr_pdf/shdr_kerala05.pdf|title=Kerala &#124; UNDP in India|website=niti.gov.in|access-date=25 May 2021|archive-date=25 May 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210525135510/https://niti.gov.in/planningcommission.gov.in/docs/plans/stateplan/sdr_pdf/shdr_kerala05.pdf|url-status=live}}</ref> ({{color|Green| उच्च}})}} · | blank_name_sec1 = [[मानव विकास सूचकांक|HDI]] {{nobold|(2005)}} | parts = {{unbulleted list|[[पेरिंथलमन्ना]]|[[तिरूर]]|}} }} '''मलप्पुरम ज़िला''' ({{IPA|ml|mɐlɐpːurɐm|lang|Malappuram.ogg}}), भारतीय राज्य [[केरल]] केर 14 ज़िला सभ मे सँ एक अछि, जाहिक तटरेखा {{convert|70|km|mi|abbr=on}} नमगर अछि। ई केरलक सभ सँ बेसी आबादी वाला ज़िला अछि, जतय राज्यक कुल आबादीक लगभग 13% हिस्सा निवास करैत अछि। एहि ज़िलाक गठन 16 जून 1969 कें भेल छल, आ एकर क्षेत्रफल लगभग {{convert|3554|km2|sqmi|0|abbr=on}} अछि। क्षेत्रफलक आधार पर ई केरलक तेसर सभ सँ पैघ ज़िला अछि। ई एक दिस [[पश्चिमी घाट]] आ दोसर दिस [[अरब सागर]] सँ घिरल अछि। प्रशासनिक रूप सँ ज़िला कें सात तालुक सभ मे विभाजित कएल गेल अछि: एरानाड, कोंडोट्टी, निलांबुर, पेरिंथलमन्ना, पोन्नानी, तिरूर आ तिरूरंगाडी। एतय सभ सँ बेसी बाजल जाय वाली भाषा [[मलयालम]] अछि। 1970 आ 1980 केर दशकक शुरुआत मे खाड़ी बूम केर दौरान एहि ज़िला सँ पैघ पैमाना पर लोक सभ मुख्य रूप सँ अरब देशक दिस प्रवास केलक। आइ एहि ज़िलाक अर्थव्यवस्था काफी हद धरि एकटा पैघ मलयाली प्रवासी समुदाय द्वारा पठाओल गेल धन पर निर्भर अछि।<ref>{{Cite news|last=Radhakrishnan|first=S. Anil|date=14 December 2019|title=Engaging Kerala's non-resident diaspora|work=The Hindu|url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/engaging-the-diaspora/article30307914.ece|access-date=9 September 2020|issn=0971-751X|archive-date=14 June 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200614015308/https://www.thehindu.com/news/national/kerala/engaging-the-diaspora/article30307914.ece|url-status=live}}</ref> मलप्पुरम भारतक पहिल ई-साक्षर आ संगे पहिल साइबर साक्षर ज़िला अछि।<ref>{{cite web |url=https://timesofindia.indiatimes.com/india/Log-on-to-Indias-first-e-district/articleshow/818786.cms |website=The Times of India |title=The first E-literate district of India |date=18 August 2004 |access-date=3 July 2020 |archive-date=26 January 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210126203012/https://timesofindia.indiatimes.com/india/log-on-to-indias-first-e-district/articleshow/818786.cms |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/malappuram-set-to-become-first-cyber-literate-district/article24352909.ece |website=The Hindu |title=Malappuram set to become first cyber literate district |date=6 July 2018 |access-date=3 July 2020 |archive-date=14 October 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20231014142904/https://www.thehindu.com/news/national/kerala/malappuram-set-to-become-first-cyber-literate-district/article24352909.ece |url-status=live |last1=Naha |first1=Abdul Latheef }}</ref> एहि ज़िला मे मुख्य रूप सँ चारि टा नदी बहैत अछि—भरतप्पुड़ा, चालियार, कडलुंडीप्पुड़ा आ तिरूर पुड़ा—जाहि मे सँ पहिल तीन नदी केरलक पाँच सभ सँ नमगर नदी सभ मे शुमार अछि। मलप्पुरम शहरी समूह, कोच्चि, कालीकट आ त्रिशूर शहरी क्षेत्रक बाद [[केरल|केरलक चारिम सभ सँ पैघ शहरी समूह]] अछि आ 17 लाखक कुल आबादीक संगे भारतक 25म सभ सँ पैघ शहरी समूह अछि।<ref name="census 2011">{{cite web |url=https://www.censusindia.gov.in/2011-prov-results/paper2-vol2/data_files/kerala/Chapter_IV.pdf |website=censusindia.gov.in |title=The Malappuram Urban Agglomeration |access-date=25 June 2020 |archive-date=24 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200924223843/https://www.censusindia.gov.in/2011-prov-results/paper2-vol2/data_files/kerala/Chapter_IV.pdf |url-status=live }}</ref> भारतक 2011 केर जनगणना केर अनुसार, ज़िलाक 44.2% आबादी शहरी क्षेत्र मे रहैत अछि। राज्यक 4 विश्वविद्यालय (जाहि मे कनाटीकट विश्वविद्यालय सेहो शामिल अछि) केर केंद्र होयबाक कारण मलप्पुरम केरल मे उच्च शिक्षाक एकटा प्रमुख केंद्र अछि। एहि ज़िला मे 2 राजस्व प्रभाग, 7 तालुक, 12 [[नगरपालिका|नगरपालिका सभ]], 15 ब्लॉक, 94 ग्राम पंचायत आ 16 केरल विधान सभा क्षेत्र शामिल अछि।<ref name=":1">{{Cite web |title=India – Census of India 2011 – Kerala – Series 33 – Part XII A – District Census Handbook, Malappuram |url=https://censusindia.gov.in/nada/index.php/catalog/658 |access-date=2023-05-05 |website=censusindia.gov.in}}</ref><ref>{{Cite news |date=2020-01-09 |title=Kerala: Malappuram tops list of world's fastest-growing urban areas |work=The Times of India |url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/kozhikode/malappuram-tops-list-of-worlds-fastest-growing-urban-areas/articleshow/73163346.cms |access-date=2023-05-05 |issn=0971-8257}}</ref><ref>{{Cite journal |last=Census Bureau of India |date=2011 |title=Basic Population Figures of India, States, Districts, Sub-District and Town (With Ward), 2011. |url=https://censusindia.gov.in/nada/index.php/catalog/42560/download/46186/2011-IndiaStateDistSbDistTwnWrd-0000.xlsx |journal=[[भारत की जनगणना]]}}</ref> [[ब्रिटिश राज]] केर दौरान, मलप्पुरम विदेशी आ भारतीय सैन्य टुकड़ी सभक आ बाद मे मालाबार स्पेशल पुलिस (एम॰एस॰पी॰) केर मुख्यालय बनि गेल छल। मालाबार स्पेशल पुलिसक गठन 1885 मे मलप्पुरम स्पेशल फ़ोर्स केर रूप मे भेल छल, जे राज्यक सभ सँ पुरान सशस्त्र पुलिस बटालियन अछि।<ref>{{cite book |last1=Innes |first1=C.A. |title=Madras District Gazetteers: Malabar and Anjengo |date=1908 |publisher=Government Press, Madras |page=371 |url=https://books.google.com/books?id=w806vgAACAAJ |access-date=30 September 2020 |archive-date=20 April 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210420020014/https://books.google.com/books?id=w806vgAACAAJ |url-status=live }}</ref><ref name="mal">{{Cite news|title=അമ്പതിന്റെ നിറവില്‍ മലപ്പുറം; മലപ്പുറത്തിന്റെ മാനവിക മഹാപൈതൃകം|url=https://www.mathrubhumi.com/malappuram/specials/50-years-of-malappuram/alamkode-leelakrishnan-writes-about-malappuram-1.3880292|last=Leelakrishnan|first=Alamkode|date=17 June 2019|access-date=21 February 2021|work=Mathrubhumi|archive-date=12 February 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210212220928/https://www.mathrubhumi.com/malappuram/specials/50-years-of-malappuram/alamkode-leelakrishnan-writes-about-malappuram-1.3880292|url-status=live}}</ref> दुनियाक सभ सँ पुरान सागौन केर बागान निलांबुर मे चालियार घाटी मे स्थित अछि। राज्यक सभ सँ पुरान रेलवे लाइन 1861 मे तिरूर सँ चालियम धरि बिछाओल गेल छल, जे तानूर, परप्पनंगाडी आ वल्लीकुन्नु भऽ कऽ गुज़रैत छल।<ref name="mpm"/> ओही वर्ष राज्यक दोसर रेलवे लाइन सेहो तिरूर सँ तिरुनावाय होइत कुट्टीप्पुरम धरि बिछाओल गेल छल।<ref name="mpm"/> औपनिवेशिक युग मे बिछाओल गेल निलांबुर-शोरानूर लाइन भारतक सभ सँ छोट आ दर्शनीय शॉर्ट-गेज रेलवे लाइन सभ मे सँ एक अछि। == नामकरण == [[File:Valamangalam Pulpetta (386717435).jpg|thumbnail|ज़िलाक एकटा विशिष्ट पहाड़ी परिदृश्य (पुलपट्टा केर समीप)]] [[File:Chaliyar Edavanna (251932360).jpg|thumbnail|एदावन्ना मे चालियार केर पहाड़ी ढलान]] 'मलप्पुरम' शब्दक अर्थ [[मलयालम]] मे "पहाड़ीक ऊपर" होइत अछि। ई नाम ज़िलाक प्रशासनिक मुख्यालय [[मलप्पुरम]] केर भौगोलिक स्थिति सँ लेल गेल अछि।<ref>{{Cite web|url=https://www.nativeplanet.com/travel-guide/malappuram-the-hill-top-town-000626.html|title=Malappuram, The Hill Top Town|date=30 June 2014|website=nativeplanet.com|access-date=4 July 2020|archive-date=7 June 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200607002725/https://www.nativeplanet.com/travel-guide/malappuram-the-hill-top-town-000626.html|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.financialexpress.com/archive/cultural-counterpoint/1092461/|title=Cultural counterpoint|date=24 March 2013|website=The Financial Express|access-date=4 July 2020|archive-date=7 June 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200607002847/https://www.financialexpress.com/archive/cultural-counterpoint/1092461/|url-status=live}}</ref> ज़िलाक मध्य क्षेत्र कतयको लहरदार पहाड़ी सभ सँ भरल अछि, जाहि मे अरिम्ब्रा पहाड़ी, अम्मिनिक्कडन पहाड़ी, ऊरकम पहाड़ी, चेरियम पहाड़ी, पंदलुर पहाड़ी आ चेक्कुन्नु पहाड़ी शामिल अछि; ई सभ [[पश्चिमी घाट]] सँ दूर स्थित अछि।<ref>{{Cite web|url=https://www.nativeplanet.com/travel-guide/must-visit-camping-sites-in-malappuram-district-004762.html|title=Hilly areas of Malappuram|date=7 May 2018|access-date=11 October 2020|website=Native Planet|last=Akash Singh|archive-date=17 October 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201017165621/https://www.nativeplanet.com/travel-guide/must-visit-camping-sites-in-malappuram-district-004762.html|url-status=live}}</ref> मुदा, नारियलक गाछ सँ घिरल रेतीला तटीय मैदान एहि सामान्य पहाड़ी प्रकृतिक एकटा अपवाद अछि। == इतिहास == [[फाइल:TabulaPeutingerianaMuziris.jpg|अंगूठाकार|प्यूटिंगर टेबल पर टिंडिस (म्यूज़िरिसक उत्तर मे)]] [[फाइल:Periplous_of_the_Erythraean_Sea.svg|बाएँ|अंगूठाकार|''पेरिप्लस ऑफ़ द एरिथ्रियन सी'' (प्रथम शताब्दी ई॰) केर नाम, मार्ग आ स्थान]] ज़िलाक विभिन्न हिस्सा सँ डोलमेन, मेनहिर आ शैलकृत गुफा सभ सहित प्रागैतिहासिक प्रतीक सभक अवशेष भेटल अछि। पुलियक्कोड, तिक्कुलम, ऊरकम, मेल्मुरी, पोनमाला, वल्लीकुन्नु आ वेंगरा सँ शैलकृत गुफा सभ प्राप्त भेल अछि।<ref name="mh">{{cite web|url=http://censusindia.gov.in/2011census/dchb/3205_PART_A_MALAPPURAM.pdf|title=History of Malappuram|website=censusindia.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20191127005243/http://censusindia.gov.in/2011census/dchb/3205_PART_A_MALAPPURAM.pdf|archive-date=27 November 2019|access-date=17 April 2020|url-status=live}}</ref> प्राचीन समुद्री बंदरगाह टिंडिस, जे ओहि समय प्राचीन रोम केर संगे व्यापारक एकटा केंद्र छल, एकर पहचान मोट तौर पर पोन्नानी, तानूर आ कडलुंडी-वल्लीकुन्नु-चालियम-बेपोर क्षेत्रक रूप मे कएल जाइत अछि। चेर राजवंश आ रोमन साम्राज्य केर बीच व्यापारक मामला मे, म्यूज़िरिसक बाद टिंडिस दोसर सभ सँ पैघ केंद्र छल।<ref>Coastal Histories: Society and Ecology in Pre-modern India, Yogesh Sharma, Primus Books 2010</ref> प्लिनी द एल्डर (प्रथम शताब्दी ई॰) केर उल्लेख अछि जे ''टिंडिस'' बंदरगाह केप्रोबोटोस (चेर राजवंश) केर उत्तर-पश्चिमी सीमा पर स्थित छल।<ref name=":2">Gurukkal, R., & Whittaker, D. (2001). In search of Muziris. ''Journal of Roman Archaeology,'' ''14'', 334–350.</ref> ''टिंडिस'' बंदरगाहक उत्तर मे स्थित क्षेत्र पर संगम काल केर दौरान एज़िमाला राज्यक शासन छल।<ref name="odra">A. Shreedhara Menon, A Survey of Kerala History</ref> ''पेरिप्लस ऑफ़ द एरिथ्रियन सी'' केर अनुसार, ''लिमाइरिक'' नामक क्षेत्र नौरा आ ''टिंडिस'' सँ शुरू होइत छल। मुदा टॉलेमी केवल ''टिंडिस'' कें ही ''लिमाइरिक'' केर शुरुआती बिंदुक रूप मे उल्लेखित केलक अछि। ई क्षेत्र संभवतः [[कन्याकुमारी]] पर समाप्त होइत छल; एहि प्रकार ई मोट तौर पर वर्तमान मालाबार तट केर अनुरूप अछि। एहि क्षेत्रक संगे रोम केर वार्षिक व्यापारक मूल्य लगभग 50,000,000 सेस्टर्सेस आकल गेल छल।<ref>According to [[Pliny the Elder]], goods from India were sold in the Empire at 100 times their original purchase price. See [https://web.archive.org/web/20131106031753/http://www.cartage.org.lb/en/themes/BookLibrary/books/bibliographie/P/Plinyelder/elder/pliny-india.html]</ref> प्लिनी द एल्डर उल्लेख कएने छल जे ''लिमाइरिक'' समुद्री लुटेरा सभक प्रति संवेदनशील क्षेत्र छल।<ref>Bostock, John (1855). "26 (Voyages to India)". Pliny the Elder, The Natural History. London: Taylor and Francis.</ref> कॉसमस इंडिकोपेल्यूस्टेस उल्लेख कएने छल जे ''लिमाइरिक'' कारी मरिचक एकटा प्रमुख स्रोत छल।<ref>Indicopleustes, Cosmas (1897). Christian Topography. 11. United Kingdom: The Tertullian Project. pp. 358–373.</ref><ref>Das, Santosh Kumar (2006). The Economic History of Ancient India. Genesis Publishing Pvt Ltd. p. 301.</ref> पालक्काड दर्राक उपस्थितिक कारण संगम काल (पहिल सँ चारिम शताब्दी ई॰) सँ ही भरतप्पुड़ा नदीक विशेष महत्व छल, किएक तँ ई अंतर्देशीय मार्ग सँ मालाबार तट कें कोरोमंडल तट सँ जोड़ैत छल।<ref name="Trade">{{cite news|last=Subramanian|first=T. S|title=Roman connection in Tamil Nadu|url=http://www.hindu.com/thehindu/thscrip/print.pl?file=2007012800201800.htm&date=2007/01/28/&prd=th|access-date=28 October 2011|newspaper=[[The Hindu]]|date=28 January 2007|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130919235748/http://www.hindu.com/thehindu/thscrip/print.pl?file=2007012800201800.htm&date=2007%2F01%2F28%2F&prd=th|archive-date=19 September 2013}}</ref> [[फाइल:Kurumathur_inscription.jpg|अंगूठाकार|कुरुमाथुर शिलालेख (871 ई॰)]] अरीकोडक लग भेटल कुरुमाथुर शिलालेख 871 ई॰ केर अछि।<ref name="Veluthat">Veluthat, Kesavan (1 June 2018). "History and historiography in constituting a region: The case of Kerala". ''Studies in People's History''. '''5''' (1): 13–31. [https://doi.org/10.1177/2348448918759852] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210913063330/https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/2348448918759852|date=13 September 2021}}</ref> पुरान मलयालम मे लिखल गेल तीन टा शिलालेख जे 932 ई॰ केर अछि आ त्रिप्रंगोड, कोट्टक्कल आ चालियार सँ प्राप्त भेल अछि, ओहि मे चेर राजवंश केर गोदा रवि केर नाम उल्लिखित अछि।<ref name=":0">Narayanan, M. G. S. ''[https://books.google.com/books?id=0YDCngEACAAJ&q=Perumals+of+Kerala Perumals of Kerala: Brahmin Oligarchy and Ritual Monarchy Perumāḷs of Kerala] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210129082837/https://books.google.co.in/books?id=0YDCngEACAAJ&dq=Perumals%20of%20Kerala&hl=en&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwiH-dbD57HuAhXIbn0KHeY5BHkQ6AEwAXoECAYQAQ|date=29 January 2021}}.'' Thrissur (Kerala): CosmoBooks, 2013. 438-42.</ref> त्रिप्रंगोड शिलालेख थावनूर केर समझौताक विषय मे जानकारी दैत अछि।<ref name=":0" /> 10म शताब्दी ई॰ केर पुरान मलयालम मे लिखल कतयको शिलालेख एडप्पलक निकट सुकापुरम सँ भेटल अछि, जे केरलक 64 पुरान नम्बूदिरी गांव सभ मे सँ एक छल। [[फाइल:Aalthiyoor_Nambi_Illam.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|300x300पिक्सेल|तिरूरक निकट ''अलथियूर नम्बी इल्लम'']] एरानाड आ वल्लुवनाड क्षेत्रक शासक सभक विषय मे विवरण भास्कर रवि वर्मन (लगभग 1000 ई॰) केर कोचीन केर यहूदी ताम्रपत्र आ वीर राघव चक्रवर्ती (लगभग 1225 ई॰) केर वीरराघव ताम्रपत्र सभ मे देखल जा सकैत अछि।<ref name="mh" /> कालीकटक ज़ामोरिन मूल रूप सँ पड़ोसी [[कोझिकोड]] मे अपन राजधानी स्थानांतरित करय सँ पूर्व एरानाड मे कोंडोट्टीक लग नेदियिरुप्पु सँ ताल्लुक रखैत छलाह।<ref name="askh">{{cite book|last1=Sreedhara Menon|first1=A.|title=A Survey of Kerala History|year=2007|publisher=DC Books|location=Kottayam|isbn=9788126415786|edition=2007|url=https://dcbookstore.com/books/a-survey-of-kerala-history|access-date=26 July 2020|archive-date=26 July 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200726034742/https://dcbookstore.com/books/a-survey-of-kerala-history|url-status=live}}</ref> एरानाड पर एराडी नामक एकटा सामंत कबीलाक शासन छल, जे पड़ोसी वल्लुवनाडक वेल्लोडी आ ओट्टापलम केर नेदुंगनाडक नेदुंगाडी केर समान छलाह।<ref name="askh" /> एरानाडक शासक सभ कें 'एराल्पड/एराडी' केर उपाधि सँ जानल जाइत छल।<ref name="askh" /> ई एरानाडक शासक (नेदियिरुप्पु केर एराडी) ही छलाह जे कालीकट राज्यक स्थापना केलनि आ [[कोझिकोड]] कें मालाबार तट पर एकटा प्रमुख बंदरगाह शहरक रूप मे विकसित केलनि।<ref name="askh" /> ओकर ठीक बाद, परप्पनाड (परप्पनंगाडी) आ वेट्टथुनाडू (तानूर) केर शासक ज़ामोरिन केर सामंत बनि गेलाह। परप्पनाड शाही परिवार त्रावणकोर शाही परिवारक एकटा चचेरा राजवंश अछि।<ref name="askh" /> एकर अतिरिक्त, वल्लुवनाड कोविलकम (निलांबुर, मंजेरी, मलप्पुरम, कोट्टक्कल आ पोन्नानी) केर एकटा पैघ हिस्सा सेहो ज़ामोरिन केर सामंत बनि गेल।<ref name="askh" /> [[फाइल:South_India_in_early_11th_century_AD.jpg|अंगूठाकार|11म शताब्दी ई॰ केर शुरुआत मे दक्षिण भारत (लगभग 1000 ई॰ - मलप्पुरम ज़िला मे सत्ताक दू टा महत्वपूर्ण सीट शामिल छल - ''एराला नाडु'' (एरानाड) आ ''वल्लुवा नाडु'')]] पेरुम्बदप्पु स्वरूपम, जे बाद मे कोचीन केर राज्य बनल, एकर मूल मुख्यालय वन्नेरी, पेरुम्बदप्पु मे चित्रकूदम मे छल, जे पोन्नानी तालुक मे पुथुपोन्नानी सँ 10 किमी दक्षिण मे स्थित अछि।<ref name="askh" /> जखन पेरुम्बदप्पु, कालीकटक ज़ामोरिन केर राज्यक अधीन आबि गेल, तँ पेरुम्बदप्पु केर शासक कोडंगलूर भागि गेलाह, आ बाद मे ओ सभ कोच्चि चलि गेलाह, जतय ओ कोचीन राज्यक स्थापना केलनि।<ref name="askh" /> 1250-1300 ई॰ धरि, ज़िलाक लगभग पूरा हिस्सा ज़ामोरिन केर शासनक अधीन आबि गेल छल।<ref name="askh" /><ref name="mh" /> मामंकम उत्सव, जाहिकर मध्यकालीन केरल मे विशेष राजनीतिक महत्व छल, ज़िला मे भरतप्पुड़ा नदीक उत्तरी तट पर स्थित तिरुनावाया मे आयोजित कएल जाइत छल।<ref name="askh" /> पन्नियूर आ चोव्वारा केर नम्बूदिरी गांव सभ मे नम्बूदिरी ब्राह्मण सभक बीच मौजूद प्रतिद्वंद्विता सेहो मध्यकालीन केरल मे राजनीतिक दृष्टि सँ बहुत महत्वपूर्ण छल।<ref name="askh" /> पन्नियूर कुट्टीप्पुरम शहरक विपरीत स्थित अछि जखन कि सुकापुरम एडप्पल मे स्थित अछि। ज़ामोरिन स्वयं कें पन्नियूरकूर आ चोव्वाराकूर केर नम्बूदिरी सभक बीच चलि रहल 'कूरमत्सरम' मे हस्तक्षेप करैत पौलनि। नवीनतम घटनाक्रम मे, तिरुमनस्सेरी नम्बूदिरी समीप केर प्रतिद्वंद्वी गांव पर हमला कऽ ओकरा जरा देने छलाह। वल्लुवनाड आ पेरुम्बदप्पु केर शासक चोव्वारम केर मदतिक लेल अएलाह आ एक संगे पन्नियूर पर छापा मारलनि। दक्षिण आ पूर्व मे अपन पड़ोसी सभ द्वारा तिरुमनस्सेरी नाडु पर कब्ज़ा कऽ लेल गेल। तिरुमनस्सेरी नम्बूदिरी मदतिक लेल ज़ामोरिन सँ अपील केलनि, आ अपन सुरक्षाक कीमतक रूप मे पोन्नानी बंदरगाह, जतय भरतप्पुड़ा नदी अरब सागर मे मिलैत अछि, ओकरा ज़ामोरिन कें सौंपबाक वादा केलनि। तिरुमनस्सेरी नम्बूदिरी, कोझिकोडक कोया आ वेट्टथुनाडू केर शासक ज़ामोरिन केर समर्थन केलनि। एहन अवसरक तलाश मे बैसल ज़ामोरिन खुशी-खुशी एहि प्रस्ताव कें स्वीकार कऽ लेलनि।<ref name="KrishnaIyer2">K. V. Krishna Iyer, ''Zamorins of Calicut: From the earliest times to AD 1806''. Calicut: Norman Printing Bureau, 1938.</ref> वल्लुवनाड मे अपन सैन्य अभियान सभक दौरान, ज़ामोरिन कें बेपोर, चालियम, तानूर आ कोडंगलूर केर मुस्लिम मध्य-पूर्वी नाविक सभ आ कोझिकोडक कोया सँ स्पष्ट सहायता प्राप्त भेल।<ref name="VVHaridas">V. V., Haridas. ''"King court and culture in medieval Kerala – The Zamorins of Calicut (AD 1200 to AD 1767)"''. [http://shodhganga.inflibnet.ac.in/handle/10603/131929] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210913065714/https://shodhganga.inflibnet.ac.in/handle/10603/131929|date=13 September 2021}} Unpublished PhD Thesis. Mangalore University</ref> ज़ामोरिन द्वारा इनाम केर रूप मे, पोन्नानी बंदरगाह मध्य-पूर्वी नाविक सभक एकटा महत्वपूर्ण व्यापारिक आ सांस्कृतिक केंद्र बनि गेल। एहन प्रतीत होइत अछि जे कोझिकोडक मुस्लिम न्यायाधीश तिरुनावाया पर हमला करबाक लेल सामूतिरि कें "धन आ सामग्री" मे हर संभव मदतिक पेशकश कएने छलाह।<ref name="KrishnaIyer2" /> ज़ामोरिन वल्लुवनाडक दिस अपन विजय जारी रखलनि आ कोट्टक्कल, मलप्पुरम, मंजेरी आ निलांबुर केर क्षेत्र सभ पर विजय प्राप्त केलनि। एहि प्रकार पेरुम्बदप्पु आ वल्लुवनाडक एकटा पैघ हिस्सा ज़ामोरिन केर शासनक अधीन आबि गेल। एहि तरहें ज़ामोरिन मामंकमक ''रक्षा पुरुष'', आ तिरुनावाया, पड़ोसी त्रिप्रंगोड आ पोन्नानी केर शासक बनि गेलाह।<ref name="askh" /> [[फाइल:Kottakkunnu,_Malappuram_municipality.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|मलप्पुरम मे कोट्टक्कुन्नु]] ज़ामोरिन केर अधीन, ज़िला मे शामिल क्षेत्र मध्यकालीन केरल मे विदेशी समुद्री व्यापारक प्रमुख केंद्र सभक रूप मे उभरल। ज़ामोरिन अपन बंदरगाह सभक माध्यम सँ मसालाक व्यापार पर कर लगा कऽ अपन राजस्व केर एकटा पैघ हिस्सा कमौलनि। ज़ामोरिन केर राज्यक प्रमुख बंदरगाह सभ मे परप्पनंगाडी, तानूर आ पोन्नानी शामिल छल।<ref name="ReferenceB">K. V. Krishna Iyer ''Zamorins of Calicut: From the Earliest Times to AD 1806''. Calicut: Norman Printing Bureau, 1938</ref><ref name="Kunhali">Kunhali. V. "Calicut in History" Publication Division, University of Calicut (Kerala), 2004</ref> 16म शताब्दीक ऐतिहासिक कृति ''तुहफ़त उल मुजाहिदीन'' केर अनुसार, ज़ामोरिन केर शासन मे व्यापारिक बस्ती सभ मे परप्पनंगाडी (बारबुरनकाड), तिरूरंगाडी (तिरुवारनकाड), तानूर आ पोन्नानी (फ़ुनान) सेहो महत्वपूर्ण छल।<ref name="Makhdoom">{{cite book|author=S. Muhammad Hussain Nainar|year=1942|title=Tuhfat-al-Mujahidin: An Historical Work in The Arabic Language|publisher=University of Madras|url=https://archive.org/details/Tuhfat-al-MujahidinAnHistoricalWorkInTheArabicLanguage}}</ref> पोन्नानी मे ''तिक्काविल कोविलकम'' ज़ामोरिन केर दोसर घर केर रूप मे कार्य करैत छल। पोन्नानी हुनकर राज्यक नौसैनिक मुख्यालयक रूप मे कार्य केलक।<ref name="ReferenceB" /> मलप्पुरम, ''पारा नम्बी'' केर मुख्यालय छल, जे ज़ामोरिन केर एकटा स्थानीय मुखिया छल।<ref name="Malabar Manual Appendix">{{cite book|last1=Logan|first1=William|title=MALABAR MANUAL: With Commentary by VED from VICTORIA INSTITUTIONS|publisher=VICTORIA INSTITUTIONS, Aaradhana, DEVERKOVIL 673508|edition=Volume 2|url=https://books.google.com/books?id=0TJFDwAAQBAJ&pg=PA1|access-date=12 July 2020|archive-date=13 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210913063330/https://books.google.com/books?id=0TJFDwAAQBAJ&pg=PA1|url-status=live}}</ref> ज़ामोरिन केर अन्य कोविलकम सभ मे कोट्टक्कल मे ''किझक्के कोविलकम'', मंजेरी मे ''मंजेरी कोविलकम'',<ref name="MGS">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=n6CNHAAACAAJ&q=Perumals+of+Kerala|title=Perumals of Kerala: Political and Social Conditions of Kerala Under the Cēra Perumals of Makotai (c. 800 A.D.-1124 A.D.)|last=Narayanan|first=M. G. S.|date=1996|publisher=Xavier Press|access-date=16 November 2020|archive-date=13 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210913063330/https://books.google.com/books?id=n6CNHAAACAAJ&q=Perumals+of+Kerala|url-status=live}}</ref> आ निलांबुर मे ''निलांबुर कोविलकम'' शामिल छल। परप्पनंगाडी मे ''परप्पनाड कोविलकम'' आ तानूर मे ''तानूर कोविलकम'' ज़ामोरिन केर सामंत शाही घराना छल। मुदा अंगडीपुरमक समीप मनकडा मे ''मनकडा कोविलकम'' ''वल्लुवनाड राजा सभक'' शासक परिवारक सीट छल। तिरूर तालुक मे कुट्टीप्पुमरक समीप अथावनाड मे ''आज़वांचेरी माना'' स्थित अछि, जे अज़वांचेरी थम्प्रक्कल केर मुख्यालय छल, जे केरलक नम्बूदिरी ब्राह्मण सभक सर्वोच्च प्रमुख छलाह। एकटा नव ज़ामोरिन केर ''अरियाट्टु वाज़चा'' (राज्याभिषेक) केर समय आज़वांचेरी थम्प्रक्कल आ तानूर राज्य मे कल्पकांचेरी केर भगवान आमतौर पर मौजूद रहैत छलाह।<ref name="MGS" /> प्रारंभिक मध्य युग मे व्यापार पर अरब सभक एकाधिकार छल।<ref name="MGS" /> ''पालक्काड राजा सभक'' मूल मुख्यालय सेहो अथावनाड मे ही छल।<ref name="mnn">{{Cite book|title='Kerala Charitram|last=Shreedhara Menon|first=A|publisher=DC Books|year=2007|isbn=9788126415885|location=Kottayam|page=200|url=https://keralabookstore.com/book/keralacharithram/11148/|access-date=22 April 2020|archive-date=9 July 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200709123203/https://keralabookstore.com/book/keralacharithram/11148/|url-status=live}}</ref> [[फाइल:Map_of_Samoothiris_kingdom.jpg|अंगूठाकार|1498 मे ज़ामोरिन केर साम्राज्य]] [[फाइल:Ponnani_harbour_2.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|ज़ामोरिन केर दोसर निवास पोन्नानी मे ''तिक्काविल कोविलकम'' छल]] [[फाइल:Caminho_maritimo_para_a_India.png|बाएँ|अंगूठाकार|ओह मार्ग जाहि सँ वास्को द गामा 1498 मे कोझिकोड पहुँचल छल (कारी रेखा)। ई यूरोप सँ भारतक लेल समुद्री मार्गक खोज छल, जे अंततः भारतीय उपमहाद्वीपक यूरोपीय उपनिवेशीकरणक मार्ग प्रशस्त केलक। ओहि समय, कालीकटक ज़ामोरिन पोन्नानी मे ''तिक्काविल कोविलकम'' मे रहि रहल छलाह।]] वास्को द गामा केर बेड़ा 1497 मे पुर्तगाल सँ रवाना भेल, केपक चक्कर लगौलक आ पूर्वी अफ़्रीकाक तट केर संगे-संगे आगू बढ़ल, जतय एकटा स्थानीय पायलट कें सवार कएल गेल जे हिंद महासागर केर पार हुनकर मार्गदर्शन केलक आ ओ सभ मई 1498 मे कालीकट पहुँचलाह।<ref>[[मलप्पुरम जिला#refScammell|Scammell]], p. 13</ref> वास्को द गामा आ ओकर पुर्तगाली बेड़ाक कालीकट पहुँचबाक समय, कालीकटक ज़ामोरिन पोन्नानी मे निवास कऽ रहल छलाह।<ref>E. G. Ravenstein, ed., ''A Journal of the First Voyage of Vasco da Gama, Delhi'', 1995, p. 50</ref> ज़ामोरिन पुर्तगाली सभ कें व्यापारक लेल सभ सुविधा सभ प्रदान कएने छलाह।<ref name="mh" /> मुदा, अरब संपत्ति सभ पर पुर्तगाली उकसाबाक कारण ज़ामोरिन आ पुर्तगाली सभक बीच संघर्ष शुरू भऽ गेल। एकर अतिरिक्त, पोन्नानी, जे ज़ामोरिन केर दोसर मुख्यालय छल, पुर्तगाली सभक एकटा महत्वपूर्ण लक्ष्य छल।<ref name="mh" /> तानूर राज्यक शासक, जे कालीकटक ज़ामोरिन केर सामंत छल, कोझिकोड मे अपन अधिपति केर विरुद्ध पुर्तगाली सभक पक्ष मे भऽ गेल।<ref name="askh" /> परिणामस्वरूप, तानूर राज्य (वेट्टथुनाडू) भारत मे सभ सँ प्रारंभिक पुर्तगाली उपनिवेश सभ मे सँ एक बनि गेल। तानूरक शासक कोचीनक सेहो पक्ष लेलक।<ref name="askh" /> 16म आ 17म शताब्दी मे कोचीनक शाही परिवारक कतयको सदस्य वेट्टम सँ चुनल गेल छलाह।<ref name="askh" /> मुदा, तानूर बल सभ कोचीन केर युद्ध (1504) मे कालीकटक ज़ामोरिन केर लेल लड़ाई लड़ने छल।<ref name="Logan">{{Cite book|title=Malabar Manual (Volume-I)|last=Logan|first=William|publisher=Asian Educational Services|year=2010|isbn=9788120604476|location=New Delhi|pages=631–666}}</ref> तइयो तानूर क्षेत्र मे मापिला व्यापारी सभक निष्ठा कालीकटक ज़ामोरिन केर प्रति ही बनल रहल।<ref name="Makhdoom" /> आधुनिक मलयालम साहित्य केर जनक मानल जाय वाला थुनचाथु एज़ुथचन केर जन्म पुर्तगाली काल केर दौरान तिरूर (वेट्टथुनाडू) मे भेल छल।<ref name="askh" /> 14म आ 16म शताब्दीक बीच पनपल खगोल विज्ञान आ गणितक मध्यकालीन केरल स्कूल सेहो मुख्य रूप सँ वेट्टथुनाडू (तिरूर क्षेत्र) पर आधारित छल।<ref name="roy">{{cite journal|title=Discovery of the Series Formula for π by Leibniz, Gregory, and Nilakantha|last=Roy|first=Ranjan|journal=Mathematics Magazine|issue=5|doi=10.2307/2690896|year=1990|volume=63|pages=291–306|jstor=2690896}}</ref><ref name="Pingree 1992 554–563">{{Citation|last=Pingree|first=David|author-link=David Pingree|title=Hellenophilia versus the History of Science|year=1992|journal=Isis|volume=83|issue=4|pages=554–563|jstor=234257|doi=10.1086/356288|quote=One example I can give you relates to the Indian Mādhava's demonstration, in about 1400 A.D., of the infinite power series of trigonometrical functions using geometrical and algebraic arguments. When this was first described in English by Charles Whish, in the 1830s, it was heralded as the Indians' discovery of the calculus. This claim and Mādhava's achievements were ignored by Western historians, presumably at first because they could not admit that an Indian discovered the calculus, but later because no one read anymore the ''Transactions of the Royal Asiatic Society'', in which Whish's article was published. The matter resurfaced in the 1950s, and now we have the Sanskrit texts properly edited, and we understand the clever way that Mādhava derived the series ''without'' the calculus, but many historians still find it impossible to conceive of the problem and its solution in terms of anything other than the calculus and proclaim that the calculus is what Mādhava found. In this case, the elegance and brilliance of Mādhava's mathematics are being distorted as they are buried under the current mathematical solution to a problem to which he discovered an alternate and powerful solution.|bibcode=1992Isis...83..554P|s2cid=68570164}}</ref> 1507 मे, पुर्तगाली वायसराय फ़्रांसिस्को डी अल्मेडा पोन्नानी पर छापा मारलनि आ 1585 मे ओतय एकटा किला बनेबाक शुरू केलनि।<ref name="mh" /> ज़िला मसालाक व्यापार मे एकाधिकारक लेल कोझिकोडक नौसैनिक प्रमुख सभ (जाहि कें कुन्हाली मरक्कार कहल जाइत छल) आ पुर्तगाली सभक बीच कतयको लड़ाई सभ देखलक। कुन्हाली मरक्कार सभ कें भारतीय तटक पहिल नौसैनिक रक्षाक आयोजनक श्रेय देल जाइत अछि।<ref>{{cite web|url=https://www.joinindiannavy.gov.in/en/about-us/maritime-heritage.html|title=Maritime Heritage – Join Indian Navy {{!}} Government of India|website=joinindiannavy.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200331151728/https://www.joinindiannavy.gov.in/en/about-us/maritime-heritage.html|archive-date=31 March 2020|access-date=10 March 2020|url-status=live}}</ref><ref>{{cite news|last=Singh|first=Arun Kumar|title=Give Indian Navy its due|url=https://www.asianage.com/opinion/columnists/110217/give-indian-navy-its-due.html|access-date=6 March 2020|work=[[The Asian Age]]|date=11 February 2017|archive-date=8 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210308123207/https://www.asianage.com/opinion/columnists/110217/give-indian-navy-its-due.html|url-status=live}}</ref> तानूर शहर भारतीय उपमहाद्वीप मे सभ सँ शुरुआती पुर्तगाली उपनिवेश सभ मे सँ एक छल। पुर्तगाली सभ द्वारा पोन्नानी आ परप्पनंगाडी शहर सभ कें क्रमशः वर्ष 1525 आ 1573-74 मे जरा देल गेल छल।<ref name="ReferenceB" /> 16म शताब्दी ई॰ मे कोचीनक किछु राजा सभ कें, जखन कोचीन मालाबार तट पर एकटा प्रमुख शक्ति बनि गेल छल, आमतौर पर तानूर राज्यक शाही परिवार सँ ही चुनल जाइत छल।<ref name="askh" /> 1571 केर चालियम किलाक युद्ध मे पुर्तगाली सभ कें तानूर राज्य सँ खदेड़ि देल गेल। चालियम तानूर राज्यक उत्तरी सीमा छल। ओहि युद्धक दौरान, ज़ामोरिन कें पोन्नानी, तानूर आ परप्पनंगाडी केर मापिला सभ सँ स्पष्ट सहायता प्राप्त भेल छल। [[फाइल:Ponnani_harbour.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|400x400पिक्सेल|2012 मे चित्रित पोन्नानी बंदरगाह। पोन्नानी बंदरगाह तानूर राज्यक सभ सँ दक्षिणी छोर छल]] [[फाइल:From_a_map_by_Emanuel_Bowen,_1744.jpg|अंगूठाकार|इमानुएल बोवेन (एकटा अंग्रेज़ मानचित्रकार) केर 1744 केर मानचित्र सँ दक्षिण भारत। ध्यान दिअ जे मानचित्र मे, केवल तानूर राज्य कें ज़ामोरिन केर राज्यक भीतर एकटा अलग सीमाक संगे देखाओल गेल अछि]] 16म शताब्दीक दौरान पोन्नानी मे ज़ैनुद्दीन मखदूम द्वितीय (जन्म लगभग 1532) द्वारा लिखल गेल ''तुहफ़त उल मुजाहिदीन'' कोनो भी केरलवासी द्वारा लिखल केरलक इतिहास पर आधारित पहिल ज्ञात पुस्तक अछि। ई [[अरबी भाषा|अरबी]] मे लिखल गेल अछि आ एहि मे 1498 सँ 1583 धरि मालाबार तट कें उपनिवेश बनेबाक पुर्तगाली प्रयास सभक विरुद्ध कालीकटक ज़ामोरिन केर संगे मिल कऽ कुंजाली मरक्कारक नौसेना द्वारा कएल गेल प्रतिरोधक विषय मे जानकारी देल गेल अछि।<ref name="Noorani">AG Noorani {{cite web|url=http://www.frontlineonnet.com/fl2704/stories/20100226270407900.htm|title=Islam in Kerala|archive-url=https://web.archive.org/web/20121221021629/http://www.frontlineonnet.com/fl2704/stories/20100226270407900.htm|archive-date=21 December 2012|access-date=5 January 2013|url-status=dead}}</ref> एकरा पहिल बेर लिस्बन मे मुद्रित आ प्रकाशित कएल गेल छल। एहि संस्करणक एकटा प्रति काहिराक अल-अज़हर विश्वविद्यालयक पुस्तकालय मे सुरक्षित राखल गेल अछि।<ref name="A. Sreedhara Menon 2011">A. Sreedhara Menon. ''Kerala History and its Makers''. D C Books (2011)</ref><ref name="frontline.in">[http://www.frontline.in/static/html/fl2704/stories/20100226270407900.htm A G Noorani. Islam in Kerala. Books]</ref><ref>Roland E. Miller. ''Mappila Muslim Culture'' SUNY Press, 2015</ref> 1532 मे तानूर केर शासकक मदति सँ, चालियम मे एकटा चैपल केर निर्माण कएल गेल, संगे-संगे कमांडरक लेल एकटा घर, सैनिक सभक लेल बैरक आ व्यापारक लेल भंडार-गृह बनाएल गेल। डिएगो डी परेरा, जे ज़ामोरिन केर संगे संधि पर बातचीत कएने छल, ओकरा 250 लोकक गैरीसनक संगे एहि नव किलाक कमान सौंपल गेल छल; आ मैनुअल डी सूसा कें बाइस जहाजक एकटा स्क्वाड्रन केर संगे समुद्रक मार्ग सँ एकर सुरक्षा सुनिश्चित करबाक आदेश छल।<ref name="columbia.edu">{{Cite web|url=http://www.columbia.edu/itc/mealac/pritchett/00generallinks/kerr/vol06chap01sect07.html|title=Vol06chap01sect07|archive-url=https://web.archive.org/web/20200222081409/http://www.columbia.edu/itc/mealac/pritchett/00generallinks/kerr/vol06chap01sect07.html|archive-date=22 February 2020|access-date=1 May 2021|url-status=live}}</ref> ज़ामोरिन जल्दिये अपन प्रभुत्व मे एहि किलाक निर्माणक अनुमति देबा पर पश्चाताप केलनि, आ परप्पनंगाडी केर शासक, कारमानली (किछु रिकॉर्ड कहैत अछि जे तानूर केर शासक सेहो हुनका संगे छलाह <ref name="columbia.edu" />) कें पुर्तगाली सभ सँ नाता तोड़बाक लेल प्रेरित करबाक निष्फल प्रयास केलनि, एतय धरि जे हुनकर विरुद्ध युद्ध सेहो केलनि।<ref name="Makhdoom" /> 1571 मे, चालियम किलाक युद्ध मे पुर्तगाली ज़ामोरिन बल सभ सँ हारि गेल छल।<ref>{{cite book|author=K. K. N. Kurup|year=1997|title=India's Naval Traditions: The Role of Kunhali Marakkars|url=https://books.google.com/books?id=HKmXcBCKEcAC&pg=PA51|access-date=9 August 2012|publisher=Northern Book Centre|isbn=978-81-7211-083-3|pages=37–38|archive-date=27 May 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130527084909/http://books.google.com/books?id=HKmXcBCKEcAC&pg=PA51|url-status=live}}</ref> एक दिस पुर्तगाली सभ आ दोसर दिस ज़ामोरिन (जाहि कें अरब व्यापारी सभ आ स्थानीय चेकोर आ मापिला बल सभक समर्थन प्राप्त छल) केर बीच लगातार होवय वाला युद्ध अंततः तटीय शहर सभ मे विदेशी व्यापारक अरब एकाधिकारक पतनक मार्ग प्रशस्त केलक। पुर्तगाली विरोधक परवाह कएने बिना, ज़ामोरिन 11 नवंबर 1604 कें डच ईस्ट इंडिया कंपनी केर संगे एकटा संधि केलनि।<ref name="mh" /> एकर बाद 1608 मे एकटा आओर संधि भेल, जे पछिला संधिक पुष्टि केलक आ डच सभ पुर्तगाली सभ कें खदेड़बा मे ज़ामोरिन कें सहायताक आश्वासन देलक।<ref name="mh" /> डच एकाधिकारक उदयक कारण पुर्तगाली प्रभुत्व मे सेहो गिरावट आयल। 16म शताब्दीक अशांतिक बाद आयल सांस्कृतिक पुनर्जागरण थुनचाथु एज़ुथचन आ पूनथानम नम्बूदिरी जेहन कवि सभ कें जन्म देलक, जे मलयालम साहित्य कें ओकर वर्तमान स्वरूप मे विकसित करबा मे सहायक छलाह, आ मेल्पथुर नारायण भट्टथिरि, जे खगोल विज्ञान आ गणितक मध्ययुगीन केरल स्कूल केर सदस्य सेहो छलाह। 17म शताब्दीक मध्य धरि, पोन्नानी आ कोझिकोड मे छोट अंग्रेज़ी फैक्ट्री सभ कें छोड़ि कऽ, केरलक बंदरगाह सभ मे विदेशी व्यापार पर डच सभक एकाधिकार भऽ गेल छल।<ref name="mh" /> मुदा 1650 मे विलियम कीलिंगक आगमन एहि क्षेत्र मे ब्रिटिश ईस्ट इंडिया कंपनी केर एकाधिकारक शुरुआत छल, मुदा ओ 1792 धरि अपन वर्चस्व स्थापित नहि कऽ सकलाह।<ref name="mh" /> 18म शताब्दीक दौरान, मैसूर राज्यक वास्तविक शासक हैदर अली आ टीपू सुल्तान उत्तरी केरल (मालाबार ज़िला) केर सभ छोट सामंती राज्य सभ कें एकीकृत केलनि आ ओकरा सभ कें मैसूर राज्यक हिस्सा बना देल गेल। 1766 मे थोड़े समयक लेल, मंजेरी सुल्तान हैदर अली केर मुख्यालय छल।<ref name="1961_kkd">{{Cite book|title=District Census Handbook (2) – Kozhikode (1961)|last=Devassy|first=M. K.|publisher=Government of Kerala|year=1965|location=Ernakulam|url=http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/5665/1/22059_1961_KOZ.pdf|access-date=19 December 2020|archive-date=2 February 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210202005030/http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/5665/1/22059_1961_KOZ.pdf|url-status=live}}</ref> जखन 18म शताब्दी ई॰ मे मैसूरक सुल्तान हैदर अली कालीकट मे सामूतिरि कोविलकमक घेराबंदी केलनि, तँ ज़ामोरिन अपन परिवारक सदस्य सभ कें पोन्नानी मे ''तिक्काविल कोविलकम'' पठा देलनि।<ref>Panikkar. K.M. ''A History of Kerala (1498–1801)'' Coimbatore (1960) p. 64</ref> तिरूरंगाडीक युद्ध ब्रिटिश सेना आ टीपू सुल्तान केर बीच 7 आ 12 दिसंबर 1790 केर बीच तिरूरंगाडी मे तेसर आंग्ल-मैसूर युद्धक दौरान भेल कतयको संघर्ष सभक एकटा श्रृंखला छल।<ref name="Naravane">{{Cite book|last=Naravane|first=M.S.|title=Battles of the Honorable East India Company|publisher=A.P.H. Publishing Corporation|year=2014|isbn=9788131300343|pages=176}}</ref> 1792 मे, टीपू सुल्तान तेसर आंग्ल-मैसूर युद्ध मे इंग्लिश ईस्ट इंडिया कंपनी सँ हारि गेल, आ श्रीरंगपट्टनमक संधि पर सहमति भेल। एहि संधिक अनुसार, मालाबार क्षेत्रक अधिकांश हिस्सा (जाहि मे वर्तमान मलप्पुरम ज़िला शामिल अछि) इंग्लिश ईस्ट इंडिया कंपनी मे एकीकृत भऽ गेल। त्रावणकोर केर कोयि थम्पुरान परप्पनाड शाही परिवार सँ ताल्लुक रखैत छथि। एहि परिवार सँ आमतौर पर त्रावणकोर परिवारक रानी सभक जीवनसाथी चुनल जाइत छलाह।<ref name="1961_kkd" /> कोनोली प्लॉट मे दुनियाक सभ सँ पुरान सागौन केर बागान निलांबुर शहर सँ मात्र {{cvt|2|km}} दूर अछि। एकर नाम मालाबारक तत्कालीन ज़िला कलेक्टर हेनरी वैलेंटाइन कोनोली केर स्मृति मे राखल गेल छल।<ref>{{Cite news|title=Oldest teak plantation, Conolly's Plot, to reopen after maintenance|url=https://english.mathrubhumi.com/travel/travel-news/oldest-teak-plantation-conolly-s-plot-to-reopen-after-maintenance-kerala-nilambur-teak-plantations-1.1942105|date=16 May 2017|access-date=12 October 2020|work=Mathrubhumi|archive-date=12 October 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201012215336/https://english.mathrubhumi.com/travel/travel-news/oldest-teak-plantation-conolly-s-plot-to-reopen-after-maintenance-kerala-nilambur-teak-plantations-1.1942105|url-status=live}}</ref> राज्य मे पहिल रेलवे लाइन 12 मार्च 1861 कें तिरूर सँ चालियम धरि शुरू भेल, जाहिकर सभ सँ पुरान रेलवे स्टेशन तिरूर रेलवे स्टेशन अछि।<ref name="ll">{{cite web|url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/lifeline-of-malabar-turns-125/article4250472.ece|title='Lifeline' of Malabar turns 125|date=29 December 2012|website=thehindu.com|archive-url=https://web.archive.org/web/20210130150107/https://www.thehindu.com/news/national/kerala/lifeline-of-malabar-turns-125/article4250472.ece|archive-date=30 January 2021|access-date=19 December 2020|url-status=live}}</ref><ref name="mpm2">{{Cite news|title=ആ ചൂളംവിളി പിന്നെയും പിന്നെയും...|url=https://www.mathrubhumi.com/malappuram/specials/50-years-of-malappuram/kerala-first-railway-line-tirur-to-beypore-1.3880175|date=17 June 2019|access-date=19 December 2020|work=Mathrubhumi|archive-date=30 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201130082010/https://www.mathrubhumi.com/malappuram/specials/50-years-of-malappuram/kerala-first-railway-line-tirur-to-beypore-1.3880175|url-status=live}}</ref> [[फाइल:Canoly_hanging_bridge_nilambur.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|कोनोली प्लॉट, निलांबुर मे दुनियाक सभ सँ पुरान सागौन केर बागान]] ई ज़िला 1792 सँ 1921 केर बीच कतयको मापिला विद्रोह सभक स्थल रहल। अनुमान अछि जे एहि अवधिक दौरान छोट-पैघ लगभग 830 दंगा भेल। 1841-1921 केर दौरान अकेले ब्रिटिश अधिकारी सभक विरुद्ध 86 सँ अधिक विद्रोह भेल।<ref>K. Madhavan, 'Malayalathile Mappila Lahala,' Mathrubhumi, 24 March 1923.</ref> ब्रिटिश शासनक दौरान ज़िला कें दक्षिण मालाबार मे एरानाड, वल्लुवनाड आ पोन्नानी उप-ज़िला सभ मे शामिल कएल गेल छल। मालाबार स्पेशल पुलिसक मुख्यालय मलप्पुरम मे छल। एम॰एस॰पी॰ राज्यक सभ सँ पुरान सशस्त्र पुलिस बटालियन सेहो अछि। अंग्रेज सभ अपन सेना सभ कें तैनात करबाक लेल कडलुंडी नदीक किनार मे मलप्पुरम शहरक शीर्ष पर हेग बैरक केर स्थापना कएने छल।<ref>{{Cite web|url=https://www.malappuramtourism.org/history.php|title=Malappuram British History|archive-url=https://web.archive.org/web/20201010035952/https://www.malappuramtourism.org/history.php|archive-date=10 October 2020|access-date=12 July 2020|url-status=live}}</ref> [[फाइल:Codacal_Tile_Factory.jpg|अंगूठाकार|तिरुनावाया केर कोडक्कल मे कॉमनवेल्थ ट्रस्ट द्वारा कोडक्कल टाइल फैक्ट्री चलाओल जाइत छल। 1887 मे शुरू भेल कोडक्कल मे टाइल फैक्ट्री भारतक दोसर टाइल-निर्माण उद्योग अछि। पहिल टाइल फैक्ट्री फेरोक मे छल, जे ओहि समय एरानाड तालुक केर हिस्सा छल]] 28 अप्रैल 1920 कें मंजेरी मे आयोजित भारतीय राष्ट्रीय कांग्रेस केर मालाबार ज़िला राजनीतिक सम्मेलन ब्रिटिश मालाबार मे भारतीय स्वतंत्रता आन्दोलन आ राष्ट्रीय आंदोलन कें मजबूत केलक।<ref name="Manjericonference_1920">{{cite news|title=The 1920 political conference at Manjeri|url=https://www.deccanchronicle.com/nation/in-other-news/290616/rare-letters-on-historic-meet-found-in-malappuram.html|access-date=18 July 2020|work=Deccan Chronicle|date=29 June 2016|archive-date=18 July 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200718131229/https://www.deccanchronicle.com/nation/in-other-news/290616/rare-letters-on-historic-meet-found-in-malappuram.html|url-status=live}}</ref> ओ सम्मेलन घोषित केलक जे मोंटेग्यू-चेम्सफ़ोर्ड सुधार ब्रिटिश भारतक आवश्यकता सभ कें पूरा करबा मे सक्षम नहि छल। ई मालाबार मे मौजूद किरायेदारीक कारण होमय वाली समस्या सभक समाधान खोजबाक लेल भूमि सुधारक सेहो तर्क देलक। मुदा, एहि निर्णय सँ कांग्रेसक भीतर चरमपंथी आ नरमपंथी सभक बीचक खाई चौड़ी भऽ गेल। एहि सम्मेलनक परिणामस्वरूप जमींदार सभ मे भारतीय राष्ट्रीय कांग्रेस केर प्रति असंतोष पैदा भेल। एकर कारण मालाबार ज़िला कांग्रेस कमेटी केर नेतृत्व ओहि चरमपंथी सभक नियंत्रण मे आबि गेल जे मजदूर आ मध्यम वर्ग केर पक्ष मे छलाह।<ref name="askh" /> [[फाइल:മലപ്പുറം_ജില്ലയിൽ_പൊന്നാനിയിലെ_ഹാർബർ_(1930-37).jpg|बाएँ|अंगूठाकार|300x300पिक्सेल|1930 केर दशकक मध्य मे पोन्नानी बंदरगाह]] [[फाइल:Tirurangadi_Hajur_Kacheri.jpg|अंगूठाकार|तिरुंरंगाडी तालुक कार्यालय मे 1921 केर विद्रोह मे शहीद भेल ब्रिटिश सैनिक सभक कब्र]] मालाबार विद्रोह (मोपला विद्रोह) एहि विद्रोह सभ मे अंतिम आ महत्वपूर्ण छल। पूकोट्टूर केर युद्ध एहि विद्रोह मे एकटा महत्वपूर्ण भूमिका निभबैत अछि।<ref name="tottenham grf">Tottenham GRF (ed), The Mappila Rebellion 1921–22, Govt Press Madras 1922 P 71</ref><ref name="karim kk">Karim KK Muhammed Abdul, Variam Kunnath Kunjahammed Haji, Kalima Books, Kozhikkode 1992 (Malayalam)</ref> सेना, पुलिस आ ब्रिटिश अधिकारी सभक भागि जेबाक बाद, 28 अगस्त 1921 धरि एरानाड, वल्लुवनाड, पोन्नानी आ कोझिकोड तालुक सभक 200 सँ अधिक गांव सभ मे स्वतंत्रताक घोषणा कएल गेल छल।<ref>''Malabar Desiyathayude Idapedalukal''. Dr. M. T. Ansari. DC Books</ref> मुदा स्वायत्तताक घोषणाक छह महिना सँ सेहो कम समयक बाद, ईस्ट इंडिया कंपनी एहि क्षेत्र पर फेर सँ कब्ज़ा कऽ लेलक आ एकरा ब्रिटिश राज मे मिला लेलक। मालाबार विद्रोहक बाद ही वैगन त्रासदी भेल छल, जतय 20 नवंबर 1921 कें 64 कैदी सभक मौत भऽ गेल छल।<ref>Panikkar, K. N., ''Against Lord and State: Religion and Peasant Uprisings in Malabar 1836–1921''</ref> [[फाइल:കരിപ്പുര്‍_വിമാനത്താവളം.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|कोंडोट्टी केर करिपुर मे कालीकट अंतर्राष्ट्रीय हवाई अड्डा]] 1947 मे भारतक स्वतंत्रताक बाद तत्कालीन मद्रास प्रेसीडेंसी मद्रास राज्य बनि गेल। मलप्पुरम राजस्व प्रभाग तत्कालीन मालाबार ज़िलाक पाँच राजस्व प्रभाग सभ मे सँ एक छल, जाहिकर अधिकार क्षेत्र मे एरानाड (मंजेरी) आ वल्लुवनाड (पेरिंथलमन्ना) तालुक छल। मालाबार ज़िलाक अन्य चारि टा राजस्व प्रभाग थालास्सेरी, कोझिकोड, पालक्काड आ फोर्ट कोचीन छल।<ref name="Malabar">{{Cite book|title=1951 census handbook – Malabar district|publisher=Government of Madras|year=1953|location=Chennai|pages=1|url=http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/6425/1/20493_1951_MAL.pdf|access-date=27 September 2020|archive-date=8 October 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201008060411/http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/6425/1/20493_1951_MAL.pdf|url-status=live}}</ref> 1 नवंबर 1956 कें भाषाई आधार पर [[केरल]] राज्यक गठन कएल गेल छल। मलप्पुरम ज़िलाक गठन ओहि समय चारि उप-ज़िला सभ (एरानाड, पेरिंथलमन्ना, तिरूर आ पोन्नानी), चारि शहर सभ, चौदह विकास ब्लॉक सभ आ 95 ग्राम पंचायत सभक संगे कएल गेल छल।<ref name="c1971">{{Cite book|title=District Census Handbook – Malappuram (Part-C) – 1971|last=K. Narayanan|publisher=Directorate of Census Operations, Kerala|year=1972|location=Thiruvananthapuram|pages=3|url=http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/5714/1/51172_1971_MAL.pdf}}</ref> बाद मे, तिरूरंगाडी तालुक बनेबाक लेल तिरूर तालुक कें विभाजित कएल गेल, आ निलांबुर आ कोंडोट्टी नामक दू टा आओर तालुक सभ बनेबाक लेल एरानाड तालुक कें तीन भाग मे विभाजित कएल गेल। केरलक दोसर सभ सँ पुरान मौजूदा विश्वविद्यालय कालीकट विश्वविद्यालय आ राज्यक दोसर सभ सँ पुरान मौजूदा हवाई अड्डा कालीकट अंतर्राष्ट्रीय हवाई अड्डा क्रमशः 1968 आ 1988 मे तेनहिपलम आ करिपुर मे शुरू भेल।<ref>{{Cite news|title=Calicut airport turns 80|url=https://www.thehindu.com/news/cities/kozhikode/calicut-airport-turns-30/article23508804.ece|last=Special Currespondent|date=12 April 2018|access-date=31 March 2021|work=The Hindu|archive-date=9 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201109042642/https://www.thehindu.com/news/cities/kozhikode/calicut-airport-turns-30/article23508804.ece|url-status=live}}</ref> 1970 केर दशक मे, फ़ारस केर खाड़ीक देश सभ मे तेल भंडार व्यावसायिक निष्कर्षणक लेल खोलि देल गेल आ हजारो अकुशल श्रमिक खाड़ी चलि गेलाह। ओ सभ ग्रामीण अर्थव्यवस्था कें समर्थन दैत घर पर पाइ पठौलनि, आ 20म सदीक अंत धरि, ई क्षेत्र प्रथम विश्वक स्वास्थ्य मानक सभ आ लगभग सार्वभौमिक साक्षरता कें प्राप्त कऽ लेलक।<ref>{{cite magazine|url=http://www.time.com/time/specials/packages/article/0,28804,2084273_2084272_2084259,00.html|title=Summer Journey 2011|date=21 July 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722004134/http://www.time.com/time/specials/packages/article/0,28804,2084273_2084272_2084259,00.html|archive-date=22 July 2011|url-status=dead|magazine=Time}}</ref> ऐतिहासिक रूप सँ, मलप्पुरम ज़िला अष्टवैद्य परंपराक संरक्षणक केंद्र रहल अछि, जे आठ नम्बूदिरी ब्राह्मण परिवार सभक एकटा समूह अछि जाहि कें पारंपरिक रूप सँ आयुर्वेदक आठ शाखा सभक उस्तादक रूप मे मान्यता प्राप्त अछि। एहि मे सँ, पुलमंतोल मूस परिवार (पेरिंथलमन्ना केर समीप पुलमंतोल क्षेत्र सँ जुड़ल) सदियो सँ वंशानुगत चिकित्सा पद्धति आ संस्कृत छात्रवृत्तिक एकटा अटूट वंश बनाए रखने अछि।<ref name="Sreedharan2002">{{cite book|last=Sreedharan|first=N|title=Ashtavaidya Tradition of Kerala|publisher=Publications Division, University of Calicut|year=2002}}</ref> कर्नाटक संगीतकार चेम्बई वैद्यनाथ भागवतर केर संगे एकर जुड़ावक माध्यम सँ केरलक सांस्कृतिक इतिहास मे पुलमंतोल वंश केर ऐतिहासिक महत्व कें नोट कएल गेल अछि। 1952 मे एकटा प्रदर्शनक दौरान अपन आवाज़ खोयबाक बाद, चेम्बई पुलमंतोल मूस परिवार केर तहत पारंपरिक आयुर्वेदिक उपचारक अवधि गुज़ार्ने छलाह। हुनकर बादक रिकवरी आ मंच पर वापसी क्षेत्रीय आत्मकथा सभ मे नीक जकाँ प्रलेखित अछि।<ref name="ChembaiBio">{{cite book|last=Sarma|first=L. R. Viswanatha|title=Chembai Selvam|publisher=Amudha Nilayam Ltd|year=1954|location=Madras}}</ref> एहि वंशक विरासत कें पुलमंतोल मे श्री रुद्र धन्वंतरि मंदिर केर माध्यम सँ क्षेत्रीय धार्मिक इतिहास मे आओर एकीकृत कएल गेल अछि। तूतापुज़ा नदीक तट पर स्थित ई ऐतिहासिक मंदिर रुद्र आ धन्वंतरि दुनू कें समर्पित होयबाक कारण अद्वितीय अछि, जे मालाबार क्षेत्र मे आध्यात्मिक परंपरा आ आयुर्वेदिक चिकित्सा कला सभक प्रतिच्छेदन केर लेल एकटा केंद्र बिंदुक रूप मे कार्य करैत अछि।<ref name="HeritagePortal">{{cite web|url=https://ayurvedathanal.com/sree-rudhra-dhanwanthari-temple|title=Sree Rudhra Dhanwanthari Temple Heritage|website=Ayurveda Thanal|access-date=12 May 2026}}</ref> == भूगोल == [[फाइल:Cherumb_eco_tourism_village,_Karuvarakundu_India_(3).JPG|पाठ=A village|बाएँ|अंगूठाकार|करुवरकुन्डु केर पहाड़ी क्षेत्र]] [[फाइल:Puthuponnani_(2).JPG|पाठ=A beach|अंगूठाकार|पुथुपोन्नानी मुनंबम तट]] उत्तर-पश्चिम मे कोझिकोड ज़िला, उत्तर-पूर्व मे वायनाड ज़िला, पूर्व मे नीलगिरि पहाड़ी सभ, दक्षिण-पूर्व मे पालक्काड ज़िला, दक्षिण-पश्चिम मे त्रिशूर ज़िला आ पश्चिम मे अरब सागर सँ घिरल मलप्पुरम केर कुल भौगोलिक क्षेत्रफल 3,554 वर्ग किमी अछि, जे क्षेत्रफलक मामला मे राज्य मे तेसर स्थान पर अछि। ज़िला मे राज्यक कुल क्षेत्रफलक 9॰15% हिस्सा अबैत अछि। भौगोलिक मानचित्र पर ज़िला 75°E - 77°E देशांतर आ 10°N - 12°N अक्षांश पर स्थित अछि। केरलक अन्य हिस्सा जकाँ, मलप्पुरम मे सेहो एकटा तटीय क्षेत्र अछि जे पश्चिम मे अरब सागर सँ घिरल अछि, केंद्र मे एकटा मध्य क्षेत्र अछि, आ पूर्व मे पश्चिमी घाट सँ घिरल एकटा पहाड़ी क्षेत्र अछि। केरलक अन्य ज़िला सभक विपरीत, मध्य क्षेत्र मे सेहो पहाड़ी क्षेत्र व्यापक रूप सँ देखल जाइत अछि। 2,554 मीटर ऊँच मुकुर्थी चोटी मलप्पुरम ज़िलाक सभ सँ ऊँच स्थान अछि, जे निलांबुर तालुक आ ऊटी तालुकक सीमा पर स्थित अछि, आ अनामुडी (2,696 मीटर) आ मीसापुलिमाला (2,651 मीटर) केर बाद केरल मे तेसर सभ सँ ऊँच चोटीक संगे-संगे दक्षिण भारत मे पाँचम सभ सँ ऊँच चोटी सेहो अछि। ई इडुक्की ज़िलाक बाहर केरलक सभ सँ ऊँच चोटी सेहो अछि। 2,383 मीटर ऊँच अंगिंडा चोटी दोसर सभ सँ ऊँच चोटी अछि, जे मलप्पुरम-पालक्काड-नीलगिरि ज़िलाक सीमाक करीब स्थित अछि। 2,339 मीटर ऊँच वावुल माला चोटी मलप्पुरम केर निलांबुर तालुक, वायनाड आ कोझिकोड ज़िला सभक थमारास्सेरी तालुक केर त्रिकोणीय जंक्शन पर स्थित अछि, ई ज़िलाक तेसर सभ सँ ऊँच स्थान अछि। === सीमावर्ती तालुक === मलप्पुरम ज़िला 5 ज़िला सभक निम्नलिखित 12 तालुक सभक संगे अपन सीमा साझा करैत अछि: * वायनाड ज़िला: वैथिरी तालुक। * कोझिकोड ज़िला: कोझिकोड आ थामरास्सेरी तालुक। * नीलगिरि ज़िला: पंडालूर, गुडालूर, ऊटी आ कुंदा तालुक। * पालक्काड ज़िला: पट्टांबी, ओट्टापलम आ मन्नारक्काड तालुक। * त्रिशूर ज़िला: चावक्काड आ कुन्नमकुलम तालुक। === स्थलाकृति === स्थलाकृति, भूविज्ञान, माटि, जलवायु आ प्राकृतिक वनस्पति केर आधार पर ज़िला कें 5 उप-सूक्ष्म क्षेत्र सभ मे विभाजित कएल गेल अछि: * मलप्पुरम तट * मलप्पुरम लहरदार मैदान * चालियार नदी बेसिन * निलांबुर जंगली पहाड़ी सभ * पेरिंथलमन्ना लहरदार ऊँच इलाका सभ। [[फाइल:Chaliyar_-_Areekode_Bridge.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|अरीकोड मे चालियार नदी बेसिन]] [[फाइल:Map_of_Malappuram_District_(April_2021).svg|अंगूठाकार|मलप्पुरम ज़िलाक मानचित्र]] मलप्पुरम तट उत्तर मे वल्लीकुन्नु सँ लऽ कऽ दक्षिण मे पेरुम्बदप्पु धरि मलप्पुरम केर तटीय क्षेत्रक संगे-संगे स्थित अछि। ई उत्तर मे कोझिकोड तट, पूर्व मे मलप्पुरम लहरदार मैदान, दक्षिण मे त्रिशूर तट आ पश्चिम मे लक्षद्वीप सागरक संगे अपन सीमा बनबैत अछि। एहि क्षेत्र सँ चालियार, कडलुंडी, भरतप्पुड़ा, तिरुरपुड़ा आदि प्रमुख नदी सभ, नहर सभ आ बैकवाटर बहैत अछि। ई क्षेत्र नारियलक गाछ सँ घिरल अछि। तटीय मैदान पश्चिम दिस बहुत धीरे-धीरे ढलान लैत अछि।<ref name="geographymalappuram">{{cite web|url=http://censusindia.gov.in/2011census/dchb/3205_PART_A_MALAPPURAM.pdf|title=Physical divisions of Malappuram|website=censusindia.gov.in|pages=21–22|archive-url=https://web.archive.org/web/20191127005243/http://censusindia.gov.in/2011census/dchb/3205_PART_A_MALAPPURAM.pdf|archive-date=27 November 2019|access-date=18 April 2020|url-status=live}}</ref> पोन्नानी, एडप्पल, तिरूर, वलांचेरी, कुट्टीप्पुरम, तानूर, तिरूरंगाडी आ परप्पनंगाडी सहित प्रमुख शहर एहि क्षेत्र मे अबैत अछि। एहि क्षेत्रक अधिकतम ऊँचाई तिरूर तालुक केर कल्पकांचेरी गाँव (104 मीटर) मे स्थित अछि।<ref name="geographymalappuram" /> मलप्पुरम लहरदार मैदान तटक समानांतर स्थित अछि, जे उत्तर मे नादापुरम-मावूर लहरदार मैदान सभ, पूर्व मे चालियार नदी बेसिन आ पेरिंथलमन्ना लहरदार ऊँच इलाका सभ, दक्षिण मे पट्टांबी लहरदार मैदान आ पश्चिम मे मलप्पुरम तटक संगे अपन सीमा बनबैत अछि। कन्नमंगलाम मे नेन्मिनी पहाड़ी (478 मीटर) सभ सँ ऊँच स्थान अछि आ उत्तरी भाग मे वज़ायूर (95 मीटर) एहि क्षेत्र मे सभ सँ नीचा स्थान अछि। एतय किछु पहाड़ी आ ढलान देखल जा सकैत अछि।<ref name="geographymalappuram" /> [[फाइल:Chekkunnu.jpg|अंगूठाकार|एदावन्ना मे चेक्कुन्नु पहाड़ी सभ]] चालियार नदी बेसिन केर उत्तर आ पूर्व मे निलांबुर जंगली पहाड़ी सभ, दक्षिण मे पेरिंथलमन्ना लहरदार ऊँच इलाका सभ आ पूर्व मे मलप्पुरम लहरदार मैदान अपन सीमा बनबैत अछि। ई चालियारक मध्य मार्गक अंतर्गत अबैत अछि आ एहि मे अलग-थलग पहाड़ी सभक रूप मे उतार-चढ़ाव अछि।<ref name="geographymalappuram" /> निलांबुर जंगली पहाड़ी सभ, जाहि कें औपनिवेशिक अभिलेख सभ मे ''निलांबुर घाटी'' सेहो कहल जाइत अछि, उत्तर मे कोझिकोड जंगली पहाड़ी सभ आ वायनाड जंगली पहाड़ी सभ, पूर्व मे [[तमिलनाडु]], दक्षिण मे मन्नारक्काड-पालक्काड जंगली पहाड़ी सभ आ पश्चिम मे चालियार नदी बेसिन केर संगे अपन सीमा बनबैत अछि। ई पश्चिमी घाटक एकटा हिस्सा अछि। एतय समुद्र तल सँ 1000 मीटर सँ अधिक ऊंचाई वाली कतयको चोटी सभ देखल जा सकैत अछि।<ref name="geographymalappuram" /> एहि क्षेत्रक सभ सँ ऊँच चोटी मुकुर्थी (2594 मीटर) पर अछि, जे तमिलनाडु केर संगे केरलक सीमा पर करीमपुज़ा वन्यजीव अभयारण्य केर पूर्व मे स्थित अछि। सभ सँ निचला बिंदु मम्पड (115 मीटर) पर स्थित अछि।<ref name="geographymalappuram" /> निलांबुर केर पहाड़ी जंगली क्षेत्र नीलगिरि बायोस्फीयर रिज़र्व केर एकटा हिस्सा बनबैत अछि। पेरिंथलमन्ना लहरदार ऊँच इलाका सभ उत्तर मे चालियार नदी बेसिन, पूर्व मे मन्नारक्काड-पालक्काड जंगली पहाड़ी सभ, दक्षिण मे पालक्काड गैप आ पश्चिम मे मलप्पुरम लहरदार मैदान केर संगे अपन सीमा बनबैत अछि। एतय कतयको छोट अलग-थलग पहाड़ी सभ देखल जा सकैत अछि। कोडीकुथिमला ओहि मे सँ एक अछि। कडलुंडी नदी एहि क्षेत्र कें अपवाहित करैत अछि। एहि क्षेत्रक अधिकतम ऊंचाई मक्करपरम्बा मे 610 मीटर अछि।<ref name="geographymalappuram" /> === तटरेखा === [[फाइल:Light_house_in_Ponnani.jpg|अंगूठाकार|पोन्नानी केर लाइटहाउस]] 70 किमी नमगर तटरेखा (राज्यक कुल तटरेखाक 11॰87%) केर संगे मलप्पुरम केरलक ज़िला सभ मे तटरेखाक लंबाई मे पाँचम स्थान पर अछि।<ref>{{cite web|url=http://www.kerenvis.nic.in/Database/Coastline_2346.aspx|title=The coastal area of Malappuram|website=kerenvis.nic.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20191123153736/http://www.kerenvis.nic.in/Database/Coastline_2346.aspx|archive-date=23 November 2019|access-date=30 November 2019|url-status=live}}</ref> मलप्पुरमक तटीय बेल्ट तीन टा नगरपालिका कस्बा सभ (तानूर, पोन्नानी आ परप्पनंगाडी) आ आठ टा ग्राम पंचायत सभ (वल्लीकुन्नु, तनालूर, निरमरुथुर, वेट्टम, मंगलम, पुरथुर, वेलियांकोडे आ पेरुंबडप्पू) मे फैलल अछि। पोन्नानी, तानूर, परप्पनंगाडी आ पडिंजारक्कारा बीच, जे सभ ज़िलाक पश्चिमी भाग मे स्थित अछि, मछरी पकड़बाक प्रमुख केंद्र अछि। ज़िलाक समुद्री तट समुद्री संपदा सँ भरल अछि।<ref name="geographymalappuram" /> पहिने अरब व्यापारी सभक पसंदीदा गंतव्य होयबाक अतिरिक्त, पोन्नानी कतयको मुस्लिम आध्यात्मिक नेता सभक लेल सेहो एकटा मनोरम स्थल छल, जे एतय इस्लाम केर प्रचार मे सहायक छलाह। एहि बंदरगाह शहर कें 'मालाबारक छोट मक्का' आ 'सोनाक सिक्काक शहर' सेहो कहल जाइत अछि।<ref name="pkd">{{cite book|author=M. K. Devassy|year=1965|title=1961 Census Handbook- Palghat District|publisher=Directorate of Census Operations, Kerala and The Union Territory of Laccadive, Minicoy, and Amindivi Islands|url=http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/5667/1/51592_1961_PAL.pdf|access-date=11 March 2021|archive-date=8 May 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508155754/http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/5667/1/51592_1961_PAL.pdf|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.nativeplanet.com/travel-guide/the-mecca-of-malabar-ponnani-004132.html|title=Ponnani, the Mecca of Malabar|date=24 October 2017|website=nativeplanet.com|archive-url=https://web.archive.org/web/20210510143226/https://www.nativeplanet.com/travel-guide/the-mecca-of-malabar-ponnani-004132.html|archive-date=10 May 2021|access-date=19 April 2020|url-status=live}}</ref> फरवरी/अप्रैल केर महिना सभक दौरान हज़ारो प्रवासी पक्षी एतय अबैत अछि। पोन्नानी केर करीब बिय्यम कयाल स्थित अछि, जे वाटर स्पोर्ट्स सुविधा वाला एकटा शांत, हर-ियर जलमार्ग अछि। कोनोली नहर पुथुपोन्नानी मे अरब सागर सँ मिलैत अछि। तटीय शहर तानूर प्रारंभिक मध्ययुगीन काल मे 'वेट्टथुनाड राज्य' केर राजधानी छल, आ केरलदेशपुरम मंदिर केर लेल जानल जाइत अछि। परप्पनंगाडी प्रारंभिक मध्ययुगीन काल मे परप्पनाड राज्य केर शासक परिवार सभक सीट छल। === नदी सभ === [[फाइल:View_from_Chamravattam_Bridge_-_panoramio.jpg|अंगूठाकार|त्रिप्रंगोड मे भरतप्पुड़ा]] [[फाइल:Kadalundi_river,_Malappuram.jpg|अंगूठाकार|मलप्पुरम मे कडलुंडी नदी]] ज़िला सँ बहय वाली प्रमुख नदी सभ चालियार, कडलुंडी नदी, भरतप्पुड़ा आ तिरूर नदी अछि। चालियारक कुल लंबाई लगभग 168 किमी अछि आ एकर जल निकासी क्षेत्र 2818 वर्ग किमी अछि। ई निलांबुर, मम्पड, एदावन्ना, अरीकोड आ वाज़क्कड सँ भऽ कऽ गुज़रैत अछि आ फेर कोझिकोड-मलप्पुरम ज़िलाक सीमा सँ बहैत चालियम मे अरब सागर मे मिलि जाइत अछि। निलांबुर तालुकक घाटी मे चालियारक कतयको पैघ आ छोट सहायक नदी सभ अछि।<ref name="geographymalappuram" /><ref name="river">{{cite web|url=https://malappuram.nic.in/about-district/|title=Rivers in Malappuram district|website=malappuram.nic.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200210004256/https://malappuram.nic.in/about-district/|archive-date=10 February 2020|access-date=23 November 2019|url-status=live}}</ref> चालियारक सभ सँ पैघ सहायक नदी करीमपुज़ा, आ भरतप्पुड़ाक सभ सँ पैघ सहायक नदी सभ मे सँ एक तूतापुज़ा, आ कडलुंडी नदीक सभ सँ पैघ सहायक नदी सभ मे सँ एक ओलिपुज़ा सेहो ज़िला सँ भऽ कऽ बहैत अछि। कडलुंडी नदी मेलात्तुर, कीज़ट्टूर, पंडीक्कड, मंजेरी, मलप्पुरम, पनाक्कड, परप्पुर, वेंगरा, तिरूरंगाडी, परप्पनंगाडी आ वल्लीकुन्नु सँ भऽ कऽ गुजरैत अछि आ ज़िलाक उत्तर-पश्चिमी सीमा पर वल्लीकुन्नु मे कडलुंडी नगरम मे अरब सागर मे खसैत अछि। ई ओलिपुज़ा नदी आ वेलियार नदीक संगम सँ बनैत अछि। कडलुंडी नदी साइलेंट वैलीक पश्चिमी सीमा पर पश्चिमी घाट सँ निकलैत अछि आ ज़िला सँ भऽ कऽ बहैत अछि। कीज़ट्टूर मे ओलिपुज़ा आ वेलियार मिल कऽ कडलुंडी नदीक निर्माण करैत अछि। कडलुंडी नदी एरानाड आ वल्लुवनाड क्षेत्र सभ सँ भऽ कऽ गुज़रैत अछि। एकर लंबाई 130 किमी अछि, जाहिकर जलग्रहण क्षेत्र 1114 वर्ग किमी आ कुल प्रवाह 2189 मिलियन घन फीट अछि।<ref name="geographymalappuram" /><ref name="river" /> भरतप्पुड़ाक कुल लंबाई 209 किमी अछि। ई अपन सहायक नदी तूतापुज़ा केर रूप मे तूथा, एलामकुलम, मलप्पुरम-पालक्काड ज़िला सीमा पर पुलमंतोल सँ भऽ कऽ बहैत अछि आ पल्लीप्पुरम मे मुख्य नदी मे मिल जाइत अछि। फेर ई किछु पड़ोसी ज़िला सभ सँ बहबाक बाद थिरुवेगाप्पुरा सँ कुट्टीप्पुरम पहुँचि कऽ फेर सँ ज़िला मे प्रवेश करैत अछि। एकर बाद ई पूरी तरह सँ ज़िला सँ भऽ कऽ बहैत अछि। भरतप्पुड़ा पोन्नानी मे अरब सागर मे खसैत अछि। तिरुनावाया, कुट्टीप्पुरम, त्रिप्रंगोड, इरिम्बीलियम, थावनूर आ पोन्नानी भरतप्पुड़ाक तट पर स्थित किछु महत्वपूर्ण शहर अछि।<ref name="geographymalappuram" /><ref name="river" /> तिरूर नदी 48 किमी नमगर अछि। ई पोन्नानीक समीप पडिंजारक्कारा मे भरतप्पुड़ा सँ मिलैत अछि।<ref name="geographymalappuram" /><ref name="river" /> एहि पैघ नदी सभक अतिरिक्त, ज़िला मे पुराप्परम्बा नदी नामक एकटा छोट नदी सेहो अछि, जे केवल 8 किमी नमगर अछि। ई कोनोली नहर केर माध्यम सँ प्रमुख नदी सभ सँ जुड़ल अछि।<ref name="geographymalappuram" /><ref name="river" /> ऊपर वर्णित प्रमुख नदी सभक कतयको पैघ आ छोट सहायक नदी आ धारा सभ सेहो ज़िला सँ भऽ कऽ बहैत अछि। एतय चारि टा मुहाना अछि - पुरथुर मे ''पडिंजारक्कारा अज़िमुकम'' जतय भरतप्पुड़ा आ तिरूर नदी अरब सागर मे मिलबाक लेल एक संगे मिलैत अछि, पुथुपोन्नानी अंतरीप जतय कोनोली नहर समुद्र मे बहैत अछि, तानूर मे ''पुरप्पुज़ा अज़िमुकम'', आ ज़िलाक उत्तर-पश्चिमी सीमा पर वल्लीकुन्नु मे ''कडलुंडी नगरम अज़िमुकम''।<ref name="geographymalappuram" /><ref name="river" /> बिय्यम, वेलियांकोडे, मनूर आ कोडिन्ही जेहन बैकवाटर तटीय तालुक सभ मे स्थित अछि।<ref name="geographymalappuram" /><ref name="river" /> ब्रिटिश राज केर दौरान पोन्नानी सँ तिरूर रेलवे स्टेशन धरि मालक परिवहनक लेल पोन्नानी नहरक निर्माण कएल गेल छल। एतय कोडाक्कल (तिरुनावाया) मे बेसल मिशन केर कर्मचारी सभ द्वारा पोन्नानी नहरक विषय मे एकटा विवरण देल गेल अछि।<ref>{{Cite web|url=http://www.ineszupanov.com/|title=Website of Ines Zupanov|archive-url=https://web.archive.org/web/20210427041408/http://www.ineszupanov.com/|archive-date=27 April 2021|access-date=13 September 2021|url-status=live}}</ref>{{cquote|''...आजकाल्हि एकटा स्टीमशिप पोन्नानी आ तिरूरक बीच नहर सँ यात्रा करैत अछि, जतय पोन्नानीक लेल सभ सँ सुविधाजनक रेलवे स्टेशन पाबल जा सकैत अछि। टिकट केर कीमत मात्र 4 आना अछि, यद्यपि दूरी 10 किमी अछि...'' }} === जलवायु === [[फाइल:Monsoon_Clouds_-_Manjeri_and_Pandalloor_hill.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|मंजेरीक लग पंदलुर पहाड़ी सभ पर मानसूनक बादल]] [[फाइल:Ottumpuram_Beach.JPG|अंगूठाकार|ओट्टमपुरम तट, तानूर]] ज़िलाक तापमान पूरा वर्ष लगभग स्थिर रहैत अछि। एकर जलवायु उष्णकटिबंधीय अछि। एतय अधिकांश महिना सभ मे उल्लेखनीय वर्षा होइत अछि, आ शुष्क मौसम छोट होइत अछि। कोपेन आ गीगर केर अनुसार, एहि जलवायु कें ए॰एम॰ केर रूप मे वर्गीकृत कएल गेल अछि। मलप्पुरम मे औसत वार्षिक तापमान 27॰3 °C अछि। एक वर्ष मे औसत वर्षा 2952 मिमी होइत अछि। गर्मी आमतौर पर मार्च सँ मई धरि रहैत अछि; मानसून जून मे शुरू होइत अछि आ सितंबर मे समाप्त होइत अछि। मलप्पुरम मे दक्षिण-पश्चिम आ उत्तर-पूर्व दुनू मानसून अबैत अछि। जाड़क मौसम दिसंबर सँ फरवरी धरि होइत अछि।<ref name="MSN">{{Cite web|url=http://weather.msn.com/monthly_averages.aspx|title=MSN Weather|archive-url=https://web.archive.org/web/20091009070528/http://weather.msn.com/monthly_averages.aspx|archive-date=9 October 2009|access-date=29 November 2019|url-status=dead}}</ref><div style="width:75%;">{{Weather box|location=मलप्पुरम|width=90%|metric first=yes|single line=yes|Jan high C=32.0|Feb high C=32.9|Mar high C=34.0|Apr high C=33.8|May high C=32.7|Jun high C=29.3|Jul high C=28.1|Aug high C=28.7|Sep high C=29.7|Oct high C=30.3|Nov high C=31.1|Dec high C=31.4|year high C=34.0|Jan low C=21.8|Feb low C=22.8|Mar low C=24.4|Apr low C=25.4|May low C=25.1|Jun low C=23.5|Jul low C=22.8|Aug low C=23.3|Sep low C=23.3|Oct low C=23.4|Nov low C=23.1|Dec low C=21.9|year low C=21.8|Jan precipitation mm=1|Feb precipitation mm=9|Mar precipitation mm=16|Apr precipitation mm=101|May precipitation mm=253|Jun precipitation mm=666|Jul precipitation mm=830|Aug precipitation mm=398|Sep precipitation mm=233|Oct precipitation mm=281|Nov precipitation mm=140|Dec precipitation mm=24|year precipitation mm=2952|source=<ref>{{cite web |url = https://en.climate-data.org/asia/india/kerala/malappuram-34234/ |website = en.climate-data.org |title = Climate of Malappuram |access-date = 30 November 2019 |archive-date = 13 September 2021 |archive-url = https://web.archive.org/web/20210913063337/https://en.climate-data.org/asia/india/kerala/malappuram-34234/ |url-status = live }}</ref>|date=नवंबर 2019}} == वनस्पति आ जीव == {{multiple image | align = left | direction = vertical | caption_align = left | image1 = Nilambur Teak Garden.jpg | caption1 = टीक म्यूज़ियम | image2 = Green Vallikkunnu.jpg | caption2 = वल्लीकुन्नु मे मैन्ग्रोव | image3 = Beeyam Kayal River near Athani.jpg | caption3 = एडप्पल मे पोन्नानी कोल आर्द्रभूमि }} ज़िला मे विविध वन्य जीवन आ कतयको छोट पहाड़ी सभ, जंगल, नदी सभ आ पश्चिम दिस बहय वाली जलधारा सभ, बैकवाटर आ धान, सुपारी, काजू, कारी मरिच, आदि, दालि, नारियल, केरा, कसावा, चाह आ रबर केर बागान अछि। कोनोलीक प्लॉट, दुनियाक सभ सँ पुरान सागौन केर बागान अछि जे निलांबुर मे स्थित अछि। निलांबुर कें 'टीक म्यूज़ियम' केर लेल सेहो जानल जाइत अछि। निलांबुर केर सागौन बागान सभक समीप बांस केर गाछ बहुतायत मे देखल जाइत अछि। टीक म्यूज़ियम सँ जुड़ल एकटा बायो-रिसोर्स नेचुरल पार्क सेहो अछि। तत्कालीन मद्रास प्रेसीडेंसी केर पुरान प्रशासनिक अभिलेख सभ मे ई दर्ज अछि जे 1844 मे निलांबुर मे लगाओल गेल सागौन केर बागान तत्कालीन मद्रास प्रेसीडेंसी मे सरकारक स्वामित्व वाला सभ सँ उल्लेखनीय बागान छल।<ref name="Mbsp">{{cite book|url=https://www.tamildigitallibrary.in/admin/assets/book/TVA_BOK_0023302_The_Madras_Presidency_1881_1931.pdf|title=The Madras Presidency (1881–1931)|last=Boag|first=GT|publisher=Government of Madras|location=Madras|year=1933|page=63|access-date=9 June 2021|archive-date=9 June 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210609102848/https://www.tamildigitallibrary.in/admin/assets/book/TVA_BOK_0023302_The_Madras_Presidency_1881_1931.pdf|url-status=live}}</ref> ज़िलाक 3,554 वर्ग किमी क्षेत्र मे सँ 1034 वर्ग किमी (29%) हिस्सा वन क्षेत्र अछि। ई कम वा अधिक घना भऽ सकैत अछि।<ref>{{cite web|url=http://industry.kerala.gov.in/images/pdf/malappuram.pdf|title=Forest area of Malappuram|website=industry.kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20210426034953/http://industry.kerala.gov.in/images/pdf/malappuram.pdf|archive-date=26 April 2021|access-date=21 April 2020|url-status=live}}</ref> ज़िलाक उत्तर-पूर्वी भाग मे 758॰87 वर्ग किमी केर विशाल वन क्षेत्र अछि। एहि मे सँ 325॰33 वर्ग किमी आरक्षित वन अछि आ शेष निहित वन अछि। एहि मे सँ 80% पर्णपाती अछि जखन कि शेष सदाबहार अछि। वन क्षेत्र मुख्य रूप सँ निलांबुर उपज़िला मे केंद्रित अछि, जे वायनाड, पश्चिमी घाट आ तमिलनाडु केर पहाड़ी क्षेत्र सभ (नीलगिरि) केर पहाड़ी ज़िलाक संगे अपन सीमा साझा करैत अछि। निलांबुर वन क्षेत्र मे सागौन, शीशम आ महोगनी जेहन गाछ देखल जाइत अछि। जंगल मे बांस केर पहाड़ी सभ बहुतायत मे देखल जाइत अछि। ज़िलाक करीमपुज़ा वन्यजीव अभयारण्य राज्यक सभ सँ पैघ वन्यजीव अभयारण्य अछि।<ref>{{cite web|url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/karimpuzha-sanctuary-comes-into-being/article31984618.ece|title=The Karimpuzha Wildlife Sanctuary|date=3 July 2020|website=The Hindu|archive-url=https://web.archive.org/web/20200705053212/https://www.thehindu.com/news/national/kerala/karimpuzha-sanctuary-comes-into-being/article31984618.ece|archive-date=5 July 2020|access-date=5 July 2020|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web|url=http://touristinindia.com/new-amarambalam-wildlife-sanctuary/|title=The largest wildlife sanctuary of Kerala|date=19 February 2018|website=touristinindia.com|archive-url=https://web.archive.org/web/20200705054712/http://touristinindia.com/new-amarambalam-wildlife-sanctuary/|archive-date=5 July 2020|access-date=5 July 2020|url-status=live}}</ref> न्यू अमराम्बलम आरक्षित वन, जे करीमपुज़ा वन्यजीव अभयारण्य केर एकटा हिस्सा अछि, ओहि मे जीव सभक एकटा विस्तृत विविधता अछि। जंगल सभ मे हाथी, हरिण, बाघ, बानर, भालू, सूगर, खराहा, पक्षी आ सरीसृप सहित कतयको तरहक जानवर पाबल जाइत अछि। एतय सँ मधु, औषधीय जड़ी-बूटी सभ आ मसाला जेहन वन उत्पाद सेहो एकत्र कएल जाइत अछि। नेदुमकयम वर्षावन सेहो निलांबुर घाटी मे मौजूद अछि। जंगल सभ कें दू प्रभाग सभ—निलांबुर उत्तर आ निलांबुर दक्षिण—द्वारा संरक्षित कएल जाइत अछि। केरल वन अनुसंधान संस्थान केर निलांबुर मे एकटा उपकेंद्र अछि। ज़िलाक तटीय आ अंतर्देशीय क्षेत्र सभ मे पाबल जाय वाली मछरी सभक महत्वपूर्ण प्रकार सभ मे झींगा, इंडियन ऑयल सार्डिन, सिल्वर बेली, शार्क, कैटफ़िश, मैकेरल, स्केट, चेम्बा, सोल फिश, सीर फिश आ रिबनफिश शामिल अछि।<ref name="geographymalappuram2" /> निलांबुर सागौन अपन भौगोलिक संकेत टैग प्राप्त करय वाला पहिल वन उत्पाद अछि।<ref>{{Cite news|title=First for forest produce, GI tag for Nilambur teak|url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/kochi/first-for-forest-produce-gi-tag-for-nilambur-teak/articleshow/62320961.cms|last=T Ramavarman|date=1 January 2018|access-date=30 October 2020|work=[[The Times of India]]|archive-date=24 October 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201024042425/https://timesofindia.indiatimes.com/city/kochi/first-for-forest-produce-gi-tag-for-nilambur-teak/articleshow/62320961.cms|url-status=live}}</ref> तिरूर मे पाबल जाय वाला 'तिरूर वेट्टिला' नामक एक प्रकारक पान केर पात कें सेहो जीआई टैग प्राप्त भेल अछि।<ref>{{cite news|url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/tirur-vettila-obtains-gi-tag/article29214761.ece|website=The Hindu|title=Tirur Vettila gets GI tag|date=21 August 2019|access-date=19 April 2020|archive-date=7 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201107231046/https://www.thehindu.com/news/national/kerala/tirur-vettila-obtains-gi-tag/article29214761.ece|url-status=live|last1=Muringatheri|first1=Mini}}</ref> ज़िलाक तटीय क्षेत्र मे स्थित वल्लीकुन्नु मे लगभग 50 एकड़ मैन्ग्रोव वन पाबल जाइत अछि। मैन्ग्रोव वन अन्य तटीय क्षेत्र सभ मे सेहो व्यापक रूप सँ देखल जाइत अछि। कडलुंडी पक्षी अभयारण्य ज़िलाक वल्लीकुन्नु ग्राम पंचायत मे स्थित अछि।<ref>{{cite web|url=https://malappuram.nic.in/about-district/|title=Flora and fauna of Malappuram|website=malappuram.nic.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200210004256/https://malappuram.nic.in/about-district/|archive-date=10 February 2020|access-date=24 November 2019|url-status=live}}</ref> कडलुंडी-वल्लीकुन्नु सामुदायिक रिज़र्व केरलक पहिल सामुदायिक रिज़र्व अछि। एकरा आब एकटा इको-टूरिज्म केंद्र घोषित कएल गेल अछि।<ref name="Vallikkunnu">{{cite web|url=https://www.onmanorama.com/travel/kerala/2018/04/04/kadalundi-vallikunnu-community-reserve-ecotourism-centre.html|title=Kadalundi-Vallikkunnu community reserve|date=4 April 2018|website=onmanorama.com|archive-url=https://web.archive.org/web/20200725065854/https://www.onmanorama.com/travel/getting-about-kerala/kozhikode/2018/04/04/kadalundi-vallikunnu-community-reserve-ecotourism-centre.amp.html|archive-date=25 July 2020|access-date=25 July 2020|url-status=live}}</ref> पुरथुर मे पडिंजारक्कारा मुहानाक समीप एकटा पक्षी अभयारण्य 2010 मे प्रस्तावित कएल गेल छल।<ref>{{cite news|last1=Sudhi|first1=K. S.|title=Birds get 12 more havens in State|url=https://www.thehindu.com/news/national/Birds-get-12-more-havens-in-State/article16567247.ece/|access-date=7 April 2021|work=The Hindu|date=15 March 2010|archive-date=13 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210913063337/https://www.thehindu.com/news/national/Birds-get-12-more-havens-in-State/article16567247.ece/amp/|url-status=live}}</ref> तिरुनावाया अपन कमल केर खेत सभक लेल जानल जाइत अछि।<ref>{{Cite news|title=Lotus fields of Tirunavaya|url=https://www.onmanorama.com/news/kerala/2018/09/03/lotus-farming-muslim-kerala-hindu.html|last=Anupama Mili|date=4 September 2018|access-date=26 July 2020|work=Malayala Manorama|archive-date=26 July 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200726065643/https://www.onmanorama.com/news/kerala/2018/09/03/lotus-farming-muslim-kerala-hindu.html|url-status=live}}</ref> </div> 69oel6fmpcvq1yfdrgw5sug86t7ixlp 279314 279312 2026-07-29T04:21:38Z AMAN KUMAR 16913 ++++ 279314 wikitext text/x-wiki {{Infobox settlement | name = मलप्पुरम ज़िला | other_name = | settlement_type = [[केरलक ज़िला सभ|ज़िला]] | image_skyline = {{Photomontage | photo1a = Manjeri Town Calicut Road View.jpg | photo2a = Near Cherumb eco village.jpg | photo2b = Kerala Houseboat (191490747).jpeg | photo3a = Kadalundi Bridge - A border of Malappuram and Kozhikode.jpg | photo3b = Nilambur teak forest 3740.JPG | photo4a = Chamravattam bridge kerala.jpg | spacing = 1 | color_border = black | color = white | size = 210 | foot_montage = '''ऊपर सँ दक्षिणावर्त:'''<br/>[[मंजेरी]] शहर, [[पोन्नानी]] मे बिय्यम बैकवाटर झील, निलांबुर मे कोनोली प्लॉट, चाम्रवट्टम रेगुलेटर-कम-ब्रिज, वल्लीकुन्नु मे [[कडलुंडी नदी]] केर मुहाना, करुवरकुन्डु }} | nickname = | image_map = India Kerala Malappuram district.svg | mapframe = yes | mapframe-point = none | map_caption = '''[[केरल]] मे स्थिति''' | pushpin_map = | pushpin_map_alt = | pushpin_map_caption = | coordinates = {{coord|11.03|N|76.05|E|region:IN-KL_type:adm3rd|display=inline,title}} | subdivision_type = देश | subdivision_name = {{flag|भारत}} | subdivision_type1 = [[भारतक राज्य आ केन्द्र-शासित प्रदेश|राज्य]] | subdivision_name1 = [[केरल]] | established_title = ज़िला गठन | subdivision_type2 = | subdivision_name2 = | established_date = {{start date and age|df=yes|1969|06|16}} | seat_type = मुख्यालय | seat = [[मलप्पुरम]] | founder = [[केरल सरकार]] | parts_type = [[राजस्व प्रभाग|उप-विभाग]] | parts_style = para | p1 = {{collapsible list|title=तालुक (7)| *एरानाड (मंजेरी) *[[कोंडोट्टी]] *निलांबुर *[[पेरिंतलमन्ना]] *[[पोन्नानी]] *[[तिरूर]] *[[तिरूंगाड़ी]]|}} | government_type = ज़िला प्रशासन | governing_body = | leader_title = ज़िला प्रभारी मंत्री | leader_name = पी॰ के॰ बशीर | leader_title1 = [[ज़िलाधिकारी]] | leader_name1 = डॉ॰ विनय गोयल (IAS) | unit_pref = Metric | area_footnotes = | area_total_km2 = 3,554 | area_rank = [[केरलक ज़िला सभ|तेसर]] | elevation_footnotes = | elevation_m = | elevation_max_m = 2594 | elevation_max_point = मुकुर्थी | elevation_min_m = | elevation_min_point = <!-- माप बिंदु दर्शाने के लिए --> | population_total = 4,494,998<ref name="mlpdemo_2018">{{Cite book|title=Annual Vital Statistics Report - 2018|publisher=Department of Economics and Statistics, Government of Kerala|year=2020|location=Thiruvananthapuram|pages=55|url=http://www.ecostat.kerala.gov.in/images/pdf/publications/Vital_Statistics/data/vital_statistics_2018.pdf|access-date=29 October 2020|archive-date=27 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201127040140/http://www.ecostat.kerala.gov.in/images/pdf/publications/Vital_Statistics/data/vital_statistics_2018.pdf|url-status=live}}</ref> | population_as_of = 2018 | population_footnotes = | population_density_km2 = 1265 | population_rank = [[केरलक ज़िला सभ|पहिल]] | population_demonym = | population_urban = 44.18%<ref name="CensusMalappuram"/> | population_metro = 1729522<ref name="CensusMalappuram"/> | demographics_type1 = जनसांख्यिकी | demographics1_title1 = {{nobold|[[मानव लिंगानुपात|लिंगानुपात]] (2011)}} | demographics1_info1 = 1098 [[महिला|♀]]/1000[[पुरुष|♂]]<ref name="CensusMalappuram"/> | leader_name2 = चैत्र टेरेसा जॉन (IPS) | leader_title2 = [[पुलिस अधीक्षक (भारत)|ज़िला पुलिस प्रमुख]] | demographics1_title2 = {{nobold|[[भारत मे साक्षरता|साक्षरता]] (2011)}} | demographics1_info2 = 93.57%<ref name="CensusMalappuram"/> | timezone1 = [[भारतीय मानक समय|IST]] | utc_offset1 = +5:30 | postal_code_type = | postal_code = | iso_code = {{nobold|[[ISO 3166-2:IN|IN-KL]]}} | registration_plate = '''KL-10''' [[मलप्पुरम]], <br/> '''KL-53''' [[पेरिंतलमन्ना]], <br/> '''KL-54''' [[पोन्नानी]], <br/> '''KL-55''' [[तिरूर]],<br/> '''KL-65''' तिरूरंगाडी, <br/> '''KL-71''' निलांबुर, <br/> '''KL-84''' [[कोन्दोट्टी]] | website = {{URL|malappuram.nic.in}} | footnotes = | blank_info_sec1 = {{nowrap|{{increase}} 0.749<ref name="unhdi-gdl">{{Cite web|url=https://niti.gov.in/planningcommission.gov.in/docs/plans/stateplan/sdr_pdf/shdr_kerala05.pdf|title=Kerala &#124; UNDP in India|website=niti.gov.in|access-date=25 May 2021|archive-date=25 May 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210525135510/https://niti.gov.in/planningcommission.gov.in/docs/plans/stateplan/sdr_pdf/shdr_kerala05.pdf|url-status=live}}</ref> ({{color|Green| उच्च}})}} · | blank_name_sec1 = [[मानव विकास सूचकांक|HDI]] {{nobold|(2005)}} | parts = {{unbulleted list|[[पेरिंथलमन्ना]]|[[तिरूर]]|}} }} '''मलप्पुरम ज़िला''' ({{IPA|ml|mɐlɐpːurɐm|lang|Malappuram.ogg}}), भारतीय राज्य [[केरल]] केर 14 ज़िला सभ मे सँ एक अछि, जाहिक तटरेखा {{convert|70|km|mi|abbr=on}} नमगर अछि। ई केरलक सभ सँ बेसी आबादी वाला ज़िला अछि, जतय राज्यक कुल आबादीक लगभग 13% हिस्सा निवास करैत अछि। एहि ज़िलाक गठन 16 जून 1969 कें भेल छल, आ एकर क्षेत्रफल लगभग {{convert|3554|km2|sqmi|0|abbr=on}} अछि। क्षेत्रफलक आधार पर ई केरलक तेसर सभ सँ पैघ ज़िला अछि। ई एक दिस [[पश्चिमी घाट]] आ दोसर दिस [[अरब सागर]] सँ घिरल अछि। प्रशासनिक रूप सँ ज़िला कें सात तालुक सभ मे विभाजित कएल गेल अछि: एरानाड, कोंडोट्टी, निलांबुर, पेरिंथलमन्ना, पोन्नानी, तिरूर आ तिरूरंगाडी। एतय सभ सँ बेसी बाजल जाय वाली भाषा [[मलयालम]] अछि। 1970 आ 1980 केर दशकक शुरुआत मे खाड़ी बूम केर दौरान एहि ज़िला सँ पैघ पैमाना पर लोक सभ मुख्य रूप सँ अरब देशक दिस प्रवास केलक। आइ एहि ज़िलाक अर्थव्यवस्था काफी हद धरि एकटा पैघ मलयाली प्रवासी समुदाय द्वारा पठाओल गेल धन पर निर्भर अछि।<ref>{{Cite news|last=Radhakrishnan|first=S. Anil|date=14 December 2019|title=Engaging Kerala's non-resident diaspora|work=The Hindu|url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/engaging-the-diaspora/article30307914.ece|access-date=9 September 2020|issn=0971-751X|archive-date=14 June 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200614015308/https://www.thehindu.com/news/national/kerala/engaging-the-diaspora/article30307914.ece|url-status=live}}</ref> मलप्पुरम भारतक पहिल ई-साक्षर आ संगे पहिल साइबर साक्षर ज़िला अछि।<ref>{{cite web |url=https://timesofindia.indiatimes.com/india/Log-on-to-Indias-first-e-district/articleshow/818786.cms |website=The Times of India |title=The first E-literate district of India |date=18 August 2004 |access-date=3 July 2020 |archive-date=26 January 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210126203012/https://timesofindia.indiatimes.com/india/log-on-to-indias-first-e-district/articleshow/818786.cms |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/malappuram-set-to-become-first-cyber-literate-district/article24352909.ece |website=The Hindu |title=Malappuram set to become first cyber literate district |date=6 July 2018 |access-date=3 July 2020 |archive-date=14 October 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20231014142904/https://www.thehindu.com/news/national/kerala/malappuram-set-to-become-first-cyber-literate-district/article24352909.ece |url-status=live |last1=Naha |first1=Abdul Latheef }}</ref> एहि ज़िला मे मुख्य रूप सँ चारि टा नदी बहैत अछि—भरतप्पुड़ा, चालियार, कडलुंडीप्पुड़ा आ तिरूर पुड़ा—जाहि मे सँ पहिल तीन नदी केरलक पाँच सभ सँ नमगर नदी सभ मे शुमार अछि। मलप्पुरम शहरी समूह, कोच्चि, कालीकट आ त्रिशूर शहरी क्षेत्रक बाद [[केरल|केरलक चारिम सभ सँ पैघ शहरी समूह]] अछि आ 17 लाखक कुल आबादीक संगे भारतक 25म सभ सँ पैघ शहरी समूह अछि।<ref name="census 2011">{{cite web |url=https://www.censusindia.gov.in/2011-prov-results/paper2-vol2/data_files/kerala/Chapter_IV.pdf |website=censusindia.gov.in |title=The Malappuram Urban Agglomeration |access-date=25 June 2020 |archive-date=24 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200924223843/https://www.censusindia.gov.in/2011-prov-results/paper2-vol2/data_files/kerala/Chapter_IV.pdf |url-status=live }}</ref> भारतक 2011 केर जनगणना केर अनुसार, ज़िलाक 44.2% आबादी शहरी क्षेत्र मे रहैत अछि। राज्यक 4 विश्वविद्यालय (जाहि मे कनाटीकट विश्वविद्यालय सेहो शामिल अछि) केर केंद्र होयबाक कारण मलप्पुरम केरल मे उच्च शिक्षाक एकटा प्रमुख केंद्र अछि। एहि ज़िला मे 2 राजस्व प्रभाग, 7 तालुक, 12 [[नगरपालिका|नगरपालिका सभ]], 15 ब्लॉक, 94 ग्राम पंचायत आ 16 केरल विधान सभा क्षेत्र शामिल अछि।<ref name=":1">{{Cite web |title=India – Census of India 2011 – Kerala – Series 33 – Part XII A – District Census Handbook, Malappuram |url=https://censusindia.gov.in/nada/index.php/catalog/658 |access-date=2023-05-05 |website=censusindia.gov.in}}</ref><ref>{{Cite news |date=2020-01-09 |title=Kerala: Malappuram tops list of world's fastest-growing urban areas |work=The Times of India |url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/kozhikode/malappuram-tops-list-of-worlds-fastest-growing-urban-areas/articleshow/73163346.cms |access-date=2023-05-05 |issn=0971-8257}}</ref><ref>{{Cite journal |last=Census Bureau of India |date=2011 |title=Basic Population Figures of India, States, Districts, Sub-District and Town (With Ward), 2011. |url=https://censusindia.gov.in/nada/index.php/catalog/42560/download/46186/2011-IndiaStateDistSbDistTwnWrd-0000.xlsx |journal=[[भारत की जनगणना]]}}</ref> [[ब्रिटिश राज]] केर दौरान, मलप्पुरम विदेशी आ भारतीय सैन्य टुकड़ी सभक आ बाद मे मालाबार स्पेशल पुलिस (एम॰एस॰पी॰) केर मुख्यालय बनि गेल छल। मालाबार स्पेशल पुलिसक गठन 1885 मे मलप्पुरम स्पेशल फ़ोर्स केर रूप मे भेल छल, जे राज्यक सभ सँ पुरान सशस्त्र पुलिस बटालियन अछि।<ref>{{cite book |last1=Innes |first1=C.A. |title=Madras District Gazetteers: Malabar and Anjengo |date=1908 |publisher=Government Press, Madras |page=371 |url=https://books.google.com/books?id=w806vgAACAAJ |access-date=30 September 2020 |archive-date=20 April 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210420020014/https://books.google.com/books?id=w806vgAACAAJ |url-status=live }}</ref><ref name="mal">{{Cite news|title=അമ്പതിന്റെ നിറവില്‍ മലപ്പുറം; മലപ്പുറത്തിന്റെ മാനവിക മഹാപൈതൃകം|url=https://www.mathrubhumi.com/malappuram/specials/50-years-of-malappuram/alamkode-leelakrishnan-writes-about-malappuram-1.3880292|last=Leelakrishnan|first=Alamkode|date=17 June 2019|access-date=21 February 2021|work=Mathrubhumi|archive-date=12 February 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210212220928/https://www.mathrubhumi.com/malappuram/specials/50-years-of-malappuram/alamkode-leelakrishnan-writes-about-malappuram-1.3880292|url-status=live}}</ref> दुनियाक सभ सँ पुरान सागौन केर बागान निलांबुर मे चालियार घाटी मे स्थित अछि। राज्यक सभ सँ पुरान रेलवे लाइन 1861 मे तिरूर सँ चालियम धरि बिछाओल गेल छल, जे तानूर, परप्पनंगाडी आ वल्लीकुन्नु भऽ कऽ गुज़रैत छल।<ref name="mpm"/> ओही वर्ष राज्यक दोसर रेलवे लाइन सेहो तिरूर सँ तिरुनावाय होइत कुट्टीप्पुरम धरि बिछाओल गेल छल।<ref name="mpm"/> औपनिवेशिक युग मे बिछाओल गेल निलांबुर-शोरानूर लाइन भारतक सभ सँ छोट आ दर्शनीय शॉर्ट-गेज रेलवे लाइन सभ मे सँ एक अछि। == नामकरण == [[File:Valamangalam Pulpetta (386717435).jpg|thumbnail|ज़िलाक एकटा विशिष्ट पहाड़ी परिदृश्य (पुलपट्टा केर समीप)]] [[File:Chaliyar Edavanna (251932360).jpg|thumbnail|एदावन्ना मे चालियार केर पहाड़ी ढलान]] 'मलप्पुरम' शब्दक अर्थ [[मलयालम]] मे "पहाड़ीक ऊपर" होइत अछि। ई नाम ज़िलाक प्रशासनिक मुख्यालय [[मलप्पुरम]] केर भौगोलिक स्थिति सँ लेल गेल अछि।<ref>{{Cite web|url=https://www.nativeplanet.com/travel-guide/malappuram-the-hill-top-town-000626.html|title=Malappuram, The Hill Top Town|date=30 June 2014|website=nativeplanet.com|access-date=4 July 2020|archive-date=7 June 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200607002725/https://www.nativeplanet.com/travel-guide/malappuram-the-hill-top-town-000626.html|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.financialexpress.com/archive/cultural-counterpoint/1092461/|title=Cultural counterpoint|date=24 March 2013|website=The Financial Express|access-date=4 July 2020|archive-date=7 June 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200607002847/https://www.financialexpress.com/archive/cultural-counterpoint/1092461/|url-status=live}}</ref> ज़िलाक मध्य क्षेत्र कतयको लहरदार पहाड़ी सभ सँ भरल अछि, जाहि मे अरिम्ब्रा पहाड़ी, अम्मिनिक्कडन पहाड़ी, ऊरकम पहाड़ी, चेरियम पहाड़ी, पंदलुर पहाड़ी आ चेक्कुन्नु पहाड़ी शामिल अछि; ई सभ [[पश्चिमी घाट]] सँ दूर स्थित अछि।<ref>{{Cite web|url=https://www.nativeplanet.com/travel-guide/must-visit-camping-sites-in-malappuram-district-004762.html|title=Hilly areas of Malappuram|date=7 May 2018|access-date=11 October 2020|website=Native Planet|last=Akash Singh|archive-date=17 October 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201017165621/https://www.nativeplanet.com/travel-guide/must-visit-camping-sites-in-malappuram-district-004762.html|url-status=live}}</ref> मुदा, नारियलक गाछ सँ घिरल रेतीला तटीय मैदान एहि सामान्य पहाड़ी प्रकृतिक एकटा अपवाद अछि। == इतिहास == [[फाइल:TabulaPeutingerianaMuziris.jpg|अंगूठाकार|प्यूटिंगर टेबल पर टिंडिस (म्यूज़िरिसक उत्तर मे)]] [[फाइल:Periplous_of_the_Erythraean_Sea.svg|बाएँ|अंगूठाकार|''पेरिप्लस ऑफ़ द एरिथ्रियन सी'' (प्रथम शताब्दी ई॰) केर नाम, मार्ग आ स्थान]] ज़िलाक विभिन्न हिस्सा सँ डोलमेन, मेनहिर आ शैलकृत गुफा सभ सहित प्रागैतिहासिक प्रतीक सभक अवशेष भेटल अछि। पुलियक्कोड, तिक्कुलम, ऊरकम, मेल्मुरी, पोनमाला, वल्लीकुन्नु आ वेंगरा सँ शैलकृत गुफा सभ प्राप्त भेल अछि।<ref name="mh">{{cite web|url=http://censusindia.gov.in/2011census/dchb/3205_PART_A_MALAPPURAM.pdf|title=History of Malappuram|website=censusindia.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20191127005243/http://censusindia.gov.in/2011census/dchb/3205_PART_A_MALAPPURAM.pdf|archive-date=27 November 2019|access-date=17 April 2020|url-status=live}}</ref> प्राचीन समुद्री बंदरगाह टिंडिस, जे ओहि समय प्राचीन रोम केर संगे व्यापारक एकटा केंद्र छल, एकर पहचान मोट तौर पर पोन्नानी, तानूर आ कडलुंडी-वल्लीकुन्नु-चालियम-बेपोर क्षेत्रक रूप मे कएल जाइत अछि। चेर राजवंश आ रोमन साम्राज्य केर बीच व्यापारक मामला मे, म्यूज़िरिसक बाद टिंडिस दोसर सभ सँ पैघ केंद्र छल।<ref>Coastal Histories: Society and Ecology in Pre-modern India, Yogesh Sharma, Primus Books 2010</ref> प्लिनी द एल्डर (प्रथम शताब्दी ई॰) केर उल्लेख अछि जे ''टिंडिस'' बंदरगाह केप्रोबोटोस (चेर राजवंश) केर उत्तर-पश्चिमी सीमा पर स्थित छल।<ref name=":2">Gurukkal, R., & Whittaker, D. (2001). In search of Muziris. ''Journal of Roman Archaeology,'' ''14'', 334–350.</ref> ''टिंडिस'' बंदरगाहक उत्तर मे स्थित क्षेत्र पर संगम काल केर दौरान एज़िमाला राज्यक शासन छल।<ref name="odra">A. Shreedhara Menon, A Survey of Kerala History</ref> ''पेरिप्लस ऑफ़ द एरिथ्रियन सी'' केर अनुसार, ''लिमाइरिक'' नामक क्षेत्र नौरा आ ''टिंडिस'' सँ शुरू होइत छल। मुदा टॉलेमी केवल ''टिंडिस'' कें ही ''लिमाइरिक'' केर शुरुआती बिंदुक रूप मे उल्लेखित केलक अछि। ई क्षेत्र संभवतः [[कन्याकुमारी]] पर समाप्त होइत छल; एहि प्रकार ई मोट तौर पर वर्तमान मालाबार तट केर अनुरूप अछि। एहि क्षेत्रक संगे रोम केर वार्षिक व्यापारक मूल्य लगभग 50,000,000 सेस्टर्सेस आकल गेल छल।<ref>According to [[Pliny the Elder]], goods from India were sold in the Empire at 100 times their original purchase price. See [https://web.archive.org/web/20131106031753/http://www.cartage.org.lb/en/themes/BookLibrary/books/bibliographie/P/Plinyelder/elder/pliny-india.html]</ref> प्लिनी द एल्डर उल्लेख कएने छल जे ''लिमाइरिक'' समुद्री लुटेरा सभक प्रति संवेदनशील क्षेत्र छल।<ref>Bostock, John (1855). "26 (Voyages to India)". Pliny the Elder, The Natural History. London: Taylor and Francis.</ref> कॉसमस इंडिकोपेल्यूस्टेस उल्लेख कएने छल जे ''लिमाइरिक'' कारी मरिचक एकटा प्रमुख स्रोत छल।<ref>Indicopleustes, Cosmas (1897). Christian Topography. 11. United Kingdom: The Tertullian Project. pp. 358–373.</ref><ref>Das, Santosh Kumar (2006). The Economic History of Ancient India. Genesis Publishing Pvt Ltd. p. 301.</ref> पालक्काड दर्राक उपस्थितिक कारण संगम काल (पहिल सँ चारिम शताब्दी ई॰) सँ ही भरतप्पुड़ा नदीक विशेष महत्व छल, किएक तँ ई अंतर्देशीय मार्ग सँ मालाबार तट कें कोरोमंडल तट सँ जोड़ैत छल।<ref name="Trade">{{cite news|last=Subramanian|first=T. S|title=Roman connection in Tamil Nadu|url=http://www.hindu.com/thehindu/thscrip/print.pl?file=2007012800201800.htm&date=2007/01/28/&prd=th|access-date=28 October 2011|newspaper=[[The Hindu]]|date=28 January 2007|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130919235748/http://www.hindu.com/thehindu/thscrip/print.pl?file=2007012800201800.htm&date=2007%2F01%2F28%2F&prd=th|archive-date=19 September 2013}}</ref> [[फाइल:Kurumathur_inscription.jpg|अंगूठाकार|कुरुमाथुर शिलालेख (871 ई॰)]] अरीकोडक लग भेटल कुरुमाथुर शिलालेख 871 ई॰ केर अछि।<ref name="Veluthat">Veluthat, Kesavan (1 June 2018). "History and historiography in constituting a region: The case of Kerala". ''Studies in People's History''. '''5''' (1): 13–31. [https://doi.org/10.1177/2348448918759852] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210913063330/https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/2348448918759852|date=13 September 2021}}</ref> पुरान मलयालम मे लिखल गेल तीन टा शिलालेख जे 932 ई॰ केर अछि आ त्रिप्रंगोड, कोट्टक्कल आ चालियार सँ प्राप्त भेल अछि, ओहि मे चेर राजवंश केर गोदा रवि केर नाम उल्लिखित अछि।<ref name=":0">Narayanan, M. G. S. ''[https://books.google.com/books?id=0YDCngEACAAJ&q=Perumals+of+Kerala Perumals of Kerala: Brahmin Oligarchy and Ritual Monarchy Perumāḷs of Kerala] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210129082837/https://books.google.co.in/books?id=0YDCngEACAAJ&dq=Perumals%20of%20Kerala&hl=en&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwiH-dbD57HuAhXIbn0KHeY5BHkQ6AEwAXoECAYQAQ|date=29 January 2021}}.'' Thrissur (Kerala): CosmoBooks, 2013. 438-42.</ref> त्रिप्रंगोड शिलालेख थावनूर केर समझौताक विषय मे जानकारी दैत अछि।<ref name=":0" /> 10म शताब्दी ई॰ केर पुरान मलयालम मे लिखल कतयको शिलालेख एडप्पलक निकट सुकापुरम सँ भेटल अछि, जे केरलक 64 पुरान नम्बूदिरी गांव सभ मे सँ एक छल। [[फाइल:Aalthiyoor_Nambi_Illam.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|300x300पिक्सेल|तिरूरक निकट ''अलथियूर नम्बी इल्लम'']] एरानाड आ वल्लुवनाड क्षेत्रक शासक सभक विषय मे विवरण भास्कर रवि वर्मन (लगभग 1000 ई॰) केर कोचीन केर यहूदी ताम्रपत्र आ वीर राघव चक्रवर्ती (लगभग 1225 ई॰) केर वीरराघव ताम्रपत्र सभ मे देखल जा सकैत अछि।<ref name="mh" /> कालीकटक ज़ामोरिन मूल रूप सँ पड़ोसी [[कोझिकोड]] मे अपन राजधानी स्थानांतरित करय सँ पूर्व एरानाड मे कोंडोट्टीक लग नेदियिरुप्पु सँ ताल्लुक रखैत छलाह।<ref name="askh">{{cite book|last1=Sreedhara Menon|first1=A.|title=A Survey of Kerala History|year=2007|publisher=DC Books|location=Kottayam|isbn=9788126415786|edition=2007|url=https://dcbookstore.com/books/a-survey-of-kerala-history|access-date=26 July 2020|archive-date=26 July 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200726034742/https://dcbookstore.com/books/a-survey-of-kerala-history|url-status=live}}</ref> एरानाड पर एराडी नामक एकटा सामंत कबीलाक शासन छल, जे पड़ोसी वल्लुवनाडक वेल्लोडी आ ओट्टापलम केर नेदुंगनाडक नेदुंगाडी केर समान छलाह।<ref name="askh" /> एरानाडक शासक सभ कें 'एराल्पड/एराडी' केर उपाधि सँ जानल जाइत छल।<ref name="askh" /> ई एरानाडक शासक (नेदियिरुप्पु केर एराडी) ही छलाह जे कालीकट राज्यक स्थापना केलनि आ [[कोझिकोड]] कें मालाबार तट पर एकटा प्रमुख बंदरगाह शहरक रूप मे विकसित केलनि।<ref name="askh" /> ओकर ठीक बाद, परप्पनाड (परप्पनंगाडी) आ वेट्टथुनाडू (तानूर) केर शासक ज़ामोरिन केर सामंत बनि गेलाह। परप्पनाड शाही परिवार त्रावणकोर शाही परिवारक एकटा चचेरा राजवंश अछि।<ref name="askh" /> एकर अतिरिक्त, वल्लुवनाड कोविलकम (निलांबुर, मंजेरी, मलप्पुरम, कोट्टक्कल आ पोन्नानी) केर एकटा पैघ हिस्सा सेहो ज़ामोरिन केर सामंत बनि गेल।<ref name="askh" /> [[फाइल:South_India_in_early_11th_century_AD.jpg|अंगूठाकार|11म शताब्दी ई॰ केर शुरुआत मे दक्षिण भारत (लगभग 1000 ई॰ - मलप्पुरम ज़िला मे सत्ताक दू टा महत्वपूर्ण सीट शामिल छल - ''एराला नाडु'' (एरानाड) आ ''वल्लुवा नाडु'')]] पेरुम्बदप्पु स्वरूपम, जे बाद मे कोचीन केर राज्य बनल, एकर मूल मुख्यालय वन्नेरी, पेरुम्बदप्पु मे चित्रकूदम मे छल, जे पोन्नानी तालुक मे पुथुपोन्नानी सँ 10 किमी दक्षिण मे स्थित अछि।<ref name="askh" /> जखन पेरुम्बदप्पु, कालीकटक ज़ामोरिन केर राज्यक अधीन आबि गेल, तँ पेरुम्बदप्पु केर शासक कोडंगलूर भागि गेलाह, आ बाद मे ओ सभ कोच्चि चलि गेलाह, जतय ओ कोचीन राज्यक स्थापना केलनि।<ref name="askh" /> 1250-1300 ई॰ धरि, ज़िलाक लगभग पूरा हिस्सा ज़ामोरिन केर शासनक अधीन आबि गेल छल।<ref name="askh" /><ref name="mh" /> मामंकम उत्सव, जाहिकर मध्यकालीन केरल मे विशेष राजनीतिक महत्व छल, ज़िला मे भरतप्पुड़ा नदीक उत्तरी तट पर स्थित तिरुनावाया मे आयोजित कएल जाइत छल।<ref name="askh" /> पन्नियूर आ चोव्वारा केर नम्बूदिरी गांव सभ मे नम्बूदिरी ब्राह्मण सभक बीच मौजूद प्रतिद्वंद्विता सेहो मध्यकालीन केरल मे राजनीतिक दृष्टि सँ बहुत महत्वपूर्ण छल।<ref name="askh" /> पन्नियूर कुट्टीप्पुरम शहरक विपरीत स्थित अछि जखन कि सुकापुरम एडप्पल मे स्थित अछि। ज़ामोरिन स्वयं कें पन्नियूरकूर आ चोव्वाराकूर केर नम्बूदिरी सभक बीच चलि रहल 'कूरमत्सरम' मे हस्तक्षेप करैत पौलनि। नवीनतम घटनाक्रम मे, तिरुमनस्सेरी नम्बूदिरी समीप केर प्रतिद्वंद्वी गांव पर हमला कऽ ओकरा जरा देने छलाह। वल्लुवनाड आ पेरुम्बदप्पु केर शासक चोव्वारम केर मदतिक लेल अएलाह आ एक संगे पन्नियूर पर छापा मारलनि। दक्षिण आ पूर्व मे अपन पड़ोसी सभ द्वारा तिरुमनस्सेरी नाडु पर कब्ज़ा कऽ लेल गेल। तिरुमनस्सेरी नम्बूदिरी मदतिक लेल ज़ामोरिन सँ अपील केलनि, आ अपन सुरक्षाक कीमतक रूप मे पोन्नानी बंदरगाह, जतय भरतप्पुड़ा नदी अरब सागर मे मिलैत अछि, ओकरा ज़ामोरिन कें सौंपबाक वादा केलनि। तिरुमनस्सेरी नम्बूदिरी, कोझिकोडक कोया आ वेट्टथुनाडू केर शासक ज़ामोरिन केर समर्थन केलनि। एहन अवसरक तलाश मे बैसल ज़ामोरिन खुशी-खुशी एहि प्रस्ताव कें स्वीकार कऽ लेलनि।<ref name="KrishnaIyer2">K. V. Krishna Iyer, ''Zamorins of Calicut: From the earliest times to AD 1806''. Calicut: Norman Printing Bureau, 1938.</ref> वल्लुवनाड मे अपन सैन्य अभियान सभक दौरान, ज़ामोरिन कें बेपोर, चालियम, तानूर आ कोडंगलूर केर मुस्लिम मध्य-पूर्वी नाविक सभ आ कोझिकोडक कोया सँ स्पष्ट सहायता प्राप्त भेल।<ref name="VVHaridas">V. V., Haridas. ''"King court and culture in medieval Kerala – The Zamorins of Calicut (AD 1200 to AD 1767)"''. [http://shodhganga.inflibnet.ac.in/handle/10603/131929] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210913065714/https://shodhganga.inflibnet.ac.in/handle/10603/131929|date=13 September 2021}} Unpublished PhD Thesis. Mangalore University</ref> ज़ामोरिन द्वारा इनाम केर रूप मे, पोन्नानी बंदरगाह मध्य-पूर्वी नाविक सभक एकटा महत्वपूर्ण व्यापारिक आ सांस्कृतिक केंद्र बनि गेल। एहन प्रतीत होइत अछि जे कोझिकोडक मुस्लिम न्यायाधीश तिरुनावाया पर हमला करबाक लेल सामूतिरि कें "धन आ सामग्री" मे हर संभव मदतिक पेशकश कएने छलाह।<ref name="KrishnaIyer2" /> ज़ामोरिन वल्लुवनाडक दिस अपन विजय जारी रखलनि आ कोट्टक्कल, मलप्पुरम, मंजेरी आ निलांबुर केर क्षेत्र सभ पर विजय प्राप्त केलनि। एहि प्रकार पेरुम्बदप्पु आ वल्लुवनाडक एकटा पैघ हिस्सा ज़ामोरिन केर शासनक अधीन आबि गेल। एहि तरहें ज़ामोरिन मामंकमक ''रक्षा पुरुष'', आ तिरुनावाया, पड़ोसी त्रिप्रंगोड आ पोन्नानी केर शासक बनि गेलाह।<ref name="askh" /> [[फाइल:Kottakkunnu,_Malappuram_municipality.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|मलप्पुरम मे कोट्टक्कुन्नु]] ज़ामोरिन केर अधीन, ज़िला मे शामिल क्षेत्र मध्यकालीन केरल मे विदेशी समुद्री व्यापारक प्रमुख केंद्र सभक रूप मे उभरल। ज़ामोरिन अपन बंदरगाह सभक माध्यम सँ मसालाक व्यापार पर कर लगा कऽ अपन राजस्व केर एकटा पैघ हिस्सा कमौलनि। ज़ामोरिन केर राज्यक प्रमुख बंदरगाह सभ मे परप्पनंगाडी, तानूर आ पोन्नानी शामिल छल।<ref name="ReferenceB">K. V. Krishna Iyer ''Zamorins of Calicut: From the Earliest Times to AD 1806''. Calicut: Norman Printing Bureau, 1938</ref><ref name="Kunhali">Kunhali. V. "Calicut in History" Publication Division, University of Calicut (Kerala), 2004</ref> 16म शताब्दीक ऐतिहासिक कृति ''तुहफ़त उल मुजाहिदीन'' केर अनुसार, ज़ामोरिन केर शासन मे व्यापारिक बस्ती सभ मे परप्पनंगाडी (बारबुरनकाड), तिरूरंगाडी (तिरुवारनकाड), तानूर आ पोन्नानी (फ़ुनान) सेहो महत्वपूर्ण छल।<ref name="Makhdoom">{{cite book|author=S. Muhammad Hussain Nainar|year=1942|title=Tuhfat-al-Mujahidin: An Historical Work in The Arabic Language|publisher=University of Madras|url=https://archive.org/details/Tuhfat-al-MujahidinAnHistoricalWorkInTheArabicLanguage}}</ref> पोन्नानी मे ''तिक्काविल कोविलकम'' ज़ामोरिन केर दोसर घर केर रूप मे कार्य करैत छल। पोन्नानी हुनकर राज्यक नौसैनिक मुख्यालयक रूप मे कार्य केलक।<ref name="ReferenceB" /> मलप्पुरम, ''पारा नम्बी'' केर मुख्यालय छल, जे ज़ामोरिन केर एकटा स्थानीय मुखिया छल।<ref name="Malabar Manual Appendix">{{cite book|last1=Logan|first1=William|title=MALABAR MANUAL: With Commentary by VED from VICTORIA INSTITUTIONS|publisher=VICTORIA INSTITUTIONS, Aaradhana, DEVERKOVIL 673508|edition=Volume 2|url=https://books.google.com/books?id=0TJFDwAAQBAJ&pg=PA1|access-date=12 July 2020|archive-date=13 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210913063330/https://books.google.com/books?id=0TJFDwAAQBAJ&pg=PA1|url-status=live}}</ref> ज़ामोरिन केर अन्य कोविलकम सभ मे कोट्टक्कल मे ''किझक्के कोविलकम'', मंजेरी मे ''मंजेरी कोविलकम'',<ref name="MGS">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=n6CNHAAACAAJ&q=Perumals+of+Kerala|title=Perumals of Kerala: Political and Social Conditions of Kerala Under the Cēra Perumals of Makotai (c. 800 A.D.-1124 A.D.)|last=Narayanan|first=M. G. S.|date=1996|publisher=Xavier Press|access-date=16 November 2020|archive-date=13 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210913063330/https://books.google.com/books?id=n6CNHAAACAAJ&q=Perumals+of+Kerala|url-status=live}}</ref> आ निलांबुर मे ''निलांबुर कोविलकम'' शामिल छल। परप्पनंगाडी मे ''परप्पनाड कोविलकम'' आ तानूर मे ''तानूर कोविलकम'' ज़ामोरिन केर सामंत शाही घराना छल। मुदा अंगडीपुरमक समीप मनकडा मे ''मनकडा कोविलकम'' ''वल्लुवनाड राजा सभक'' शासक परिवारक सीट छल। तिरूर तालुक मे कुट्टीप्पुमरक समीप अथावनाड मे ''आज़वांचेरी माना'' स्थित अछि, जे अज़वांचेरी थम्प्रक्कल केर मुख्यालय छल, जे केरलक नम्बूदिरी ब्राह्मण सभक सर्वोच्च प्रमुख छलाह। एकटा नव ज़ामोरिन केर ''अरियाट्टु वाज़चा'' (राज्याभिषेक) केर समय आज़वांचेरी थम्प्रक्कल आ तानूर राज्य मे कल्पकांचेरी केर भगवान आमतौर पर मौजूद रहैत छलाह।<ref name="MGS" /> प्रारंभिक मध्य युग मे व्यापार पर अरब सभक एकाधिकार छल।<ref name="MGS" /> ''पालक्काड राजा सभक'' मूल मुख्यालय सेहो अथावनाड मे ही छल।<ref name="mnn">{{Cite book|title='Kerala Charitram|last=Shreedhara Menon|first=A|publisher=DC Books|year=2007|isbn=9788126415885|location=Kottayam|page=200|url=https://keralabookstore.com/book/keralacharithram/11148/|access-date=22 April 2020|archive-date=9 July 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200709123203/https://keralabookstore.com/book/keralacharithram/11148/|url-status=live}}</ref> [[फाइल:Map_of_Samoothiris_kingdom.jpg|अंगूठाकार|1498 मे ज़ामोरिन केर साम्राज्य]] [[फाइल:Ponnani_harbour_2.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|ज़ामोरिन केर दोसर निवास पोन्नानी मे ''तिक्काविल कोविलकम'' छल]] [[फाइल:Caminho_maritimo_para_a_India.png|बाएँ|अंगूठाकार|ओह मार्ग जाहि सँ वास्को द गामा 1498 मे कोझिकोड पहुँचल छल (कारी रेखा)। ई यूरोप सँ भारतक लेल समुद्री मार्गक खोज छल, जे अंततः भारतीय उपमहाद्वीपक यूरोपीय उपनिवेशीकरणक मार्ग प्रशस्त केलक। ओहि समय, कालीकटक ज़ामोरिन पोन्नानी मे ''तिक्काविल कोविलकम'' मे रहि रहल छलाह।]] वास्को द गामा केर बेड़ा 1497 मे पुर्तगाल सँ रवाना भेल, केपक चक्कर लगौलक आ पूर्वी अफ़्रीकाक तट केर संगे-संगे आगू बढ़ल, जतय एकटा स्थानीय पायलट कें सवार कएल गेल जे हिंद महासागर केर पार हुनकर मार्गदर्शन केलक आ ओ सभ मई 1498 मे कालीकट पहुँचलाह।<ref>[[मलप्पुरम जिला#refScammell|Scammell]], p. 13</ref> वास्को द गामा आ ओकर पुर्तगाली बेड़ाक कालीकट पहुँचबाक समय, कालीकटक ज़ामोरिन पोन्नानी मे निवास कऽ रहल छलाह।<ref>E. G. Ravenstein, ed., ''A Journal of the First Voyage of Vasco da Gama, Delhi'', 1995, p. 50</ref> ज़ामोरिन पुर्तगाली सभ कें व्यापारक लेल सभ सुविधा सभ प्रदान कएने छलाह।<ref name="mh" /> मुदा, अरब संपत्ति सभ पर पुर्तगाली उकसाबाक कारण ज़ामोरिन आ पुर्तगाली सभक बीच संघर्ष शुरू भऽ गेल। एकर अतिरिक्त, पोन्नानी, जे ज़ामोरिन केर दोसर मुख्यालय छल, पुर्तगाली सभक एकटा महत्वपूर्ण लक्ष्य छल।<ref name="mh" /> तानूर राज्यक शासक, जे कालीकटक ज़ामोरिन केर सामंत छल, कोझिकोड मे अपन अधिपति केर विरुद्ध पुर्तगाली सभक पक्ष मे भऽ गेल।<ref name="askh" /> परिणामस्वरूप, तानूर राज्य (वेट्टथुनाडू) भारत मे सभ सँ प्रारंभिक पुर्तगाली उपनिवेश सभ मे सँ एक बनि गेल। तानूरक शासक कोचीनक सेहो पक्ष लेलक।<ref name="askh" /> 16म आ 17म शताब्दी मे कोचीनक शाही परिवारक कतयको सदस्य वेट्टम सँ चुनल गेल छलाह।<ref name="askh" /> मुदा, तानूर बल सभ कोचीन केर युद्ध (1504) मे कालीकटक ज़ामोरिन केर लेल लड़ाई लड़ने छल।<ref name="Logan">{{Cite book|title=Malabar Manual (Volume-I)|last=Logan|first=William|publisher=Asian Educational Services|year=2010|isbn=9788120604476|location=New Delhi|pages=631–666}}</ref> तइयो तानूर क्षेत्र मे मापिला व्यापारी सभक निष्ठा कालीकटक ज़ामोरिन केर प्रति ही बनल रहल।<ref name="Makhdoom" /> आधुनिक मलयालम साहित्य केर जनक मानल जाय वाला थुनचाथु एज़ुथचन केर जन्म पुर्तगाली काल केर दौरान तिरूर (वेट्टथुनाडू) मे भेल छल।<ref name="askh" /> 14म आ 16म शताब्दीक बीच पनपल खगोल विज्ञान आ गणितक मध्यकालीन केरल स्कूल सेहो मुख्य रूप सँ वेट्टथुनाडू (तिरूर क्षेत्र) पर आधारित छल।<ref name="roy">{{cite journal|title=Discovery of the Series Formula for π by Leibniz, Gregory, and Nilakantha|last=Roy|first=Ranjan|journal=Mathematics Magazine|issue=5|doi=10.2307/2690896|year=1990|volume=63|pages=291–306|jstor=2690896}}</ref><ref name="Pingree 1992 554–563">{{Citation|last=Pingree|first=David|author-link=David Pingree|title=Hellenophilia versus the History of Science|year=1992|journal=Isis|volume=83|issue=4|pages=554–563|jstor=234257|doi=10.1086/356288|quote=One example I can give you relates to the Indian Mādhava's demonstration, in about 1400 A.D., of the infinite power series of trigonometrical functions using geometrical and algebraic arguments. When this was first described in English by Charles Whish, in the 1830s, it was heralded as the Indians' discovery of the calculus. This claim and Mādhava's achievements were ignored by Western historians, presumably at first because they could not admit that an Indian discovered the calculus, but later because no one read anymore the ''Transactions of the Royal Asiatic Society'', in which Whish's article was published. The matter resurfaced in the 1950s, and now we have the Sanskrit texts properly edited, and we understand the clever way that Mādhava derived the series ''without'' the calculus, but many historians still find it impossible to conceive of the problem and its solution in terms of anything other than the calculus and proclaim that the calculus is what Mādhava found. In this case, the elegance and brilliance of Mādhava's mathematics are being distorted as they are buried under the current mathematical solution to a problem to which he discovered an alternate and powerful solution.|bibcode=1992Isis...83..554P|s2cid=68570164}}</ref> 1507 मे, पुर्तगाली वायसराय फ़्रांसिस्को डी अल्मेडा पोन्नानी पर छापा मारलनि आ 1585 मे ओतय एकटा किला बनेबाक शुरू केलनि।<ref name="mh" /> ज़िला मसालाक व्यापार मे एकाधिकारक लेल कोझिकोडक नौसैनिक प्रमुख सभ (जाहि कें कुन्हाली मरक्कार कहल जाइत छल) आ पुर्तगाली सभक बीच कतयको लड़ाई सभ देखलक। कुन्हाली मरक्कार सभ कें भारतीय तटक पहिल नौसैनिक रक्षाक आयोजनक श्रेय देल जाइत अछि।<ref>{{cite web|url=https://www.joinindiannavy.gov.in/en/about-us/maritime-heritage.html|title=Maritime Heritage – Join Indian Navy {{!}} Government of India|website=joinindiannavy.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200331151728/https://www.joinindiannavy.gov.in/en/about-us/maritime-heritage.html|archive-date=31 March 2020|access-date=10 March 2020|url-status=live}}</ref><ref>{{cite news|last=Singh|first=Arun Kumar|title=Give Indian Navy its due|url=https://www.asianage.com/opinion/columnists/110217/give-indian-navy-its-due.html|access-date=6 March 2020|work=[[The Asian Age]]|date=11 February 2017|archive-date=8 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210308123207/https://www.asianage.com/opinion/columnists/110217/give-indian-navy-its-due.html|url-status=live}}</ref> तानूर शहर भारतीय उपमहाद्वीप मे सभ सँ शुरुआती पुर्तगाली उपनिवेश सभ मे सँ एक छल। पुर्तगाली सभ द्वारा पोन्नानी आ परप्पनंगाडी शहर सभ कें क्रमशः वर्ष 1525 आ 1573-74 मे जरा देल गेल छल।<ref name="ReferenceB" /> 16म शताब्दी ई॰ मे कोचीनक किछु राजा सभ कें, जखन कोचीन मालाबार तट पर एकटा प्रमुख शक्ति बनि गेल छल, आमतौर पर तानूर राज्यक शाही परिवार सँ ही चुनल जाइत छल।<ref name="askh" /> 1571 केर चालियम किलाक युद्ध मे पुर्तगाली सभ कें तानूर राज्य सँ खदेड़ि देल गेल। चालियम तानूर राज्यक उत्तरी सीमा छल। ओहि युद्धक दौरान, ज़ामोरिन कें पोन्नानी, तानूर आ परप्पनंगाडी केर मापिला सभ सँ स्पष्ट सहायता प्राप्त भेल छल। [[फाइल:Ponnani_harbour.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|400x400पिक्सेल|2012 मे चित्रित पोन्नानी बंदरगाह। पोन्नानी बंदरगाह तानूर राज्यक सभ सँ दक्षिणी छोर छल]] [[फाइल:From_a_map_by_Emanuel_Bowen,_1744.jpg|अंगूठाकार|इमानुएल बोवेन (एकटा अंग्रेज़ मानचित्रकार) केर 1744 केर मानचित्र सँ दक्षिण भारत। ध्यान दिअ जे मानचित्र मे, केवल तानूर राज्य कें ज़ामोरिन केर राज्यक भीतर एकटा अलग सीमाक संगे देखाओल गेल अछि]] 16म शताब्दीक दौरान पोन्नानी मे ज़ैनुद्दीन मखदूम द्वितीय (जन्म लगभग 1532) द्वारा लिखल गेल ''तुहफ़त उल मुजाहिदीन'' कोनो भी केरलवासी द्वारा लिखल केरलक इतिहास पर आधारित पहिल ज्ञात पुस्तक अछि। ई [[अरबी भाषा|अरबी]] मे लिखल गेल अछि आ एहि मे 1498 सँ 1583 धरि मालाबार तट कें उपनिवेश बनेबाक पुर्तगाली प्रयास सभक विरुद्ध कालीकटक ज़ामोरिन केर संगे मिल कऽ कुंजाली मरक्कारक नौसेना द्वारा कएल गेल प्रतिरोधक विषय मे जानकारी देल गेल अछि।<ref name="Noorani">AG Noorani {{cite web|url=http://www.frontlineonnet.com/fl2704/stories/20100226270407900.htm|title=Islam in Kerala|archive-url=https://web.archive.org/web/20121221021629/http://www.frontlineonnet.com/fl2704/stories/20100226270407900.htm|archive-date=21 December 2012|access-date=5 January 2013|url-status=dead}}</ref> एकरा पहिल बेर लिस्बन मे मुद्रित आ प्रकाशित कएल गेल छल। एहि संस्करणक एकटा प्रति काहिराक अल-अज़हर विश्वविद्यालयक पुस्तकालय मे सुरक्षित राखल गेल अछि।<ref name="A. Sreedhara Menon 2011">A. Sreedhara Menon. ''Kerala History and its Makers''. D C Books (2011)</ref><ref name="frontline.in">[http://www.frontline.in/static/html/fl2704/stories/20100226270407900.htm A G Noorani. Islam in Kerala. Books]</ref><ref>Roland E. Miller. ''Mappila Muslim Culture'' SUNY Press, 2015</ref> 1532 मे तानूर केर शासकक मदति सँ, चालियम मे एकटा चैपल केर निर्माण कएल गेल, संगे-संगे कमांडरक लेल एकटा घर, सैनिक सभक लेल बैरक आ व्यापारक लेल भंडार-गृह बनाएल गेल। डिएगो डी परेरा, जे ज़ामोरिन केर संगे संधि पर बातचीत कएने छल, ओकरा 250 लोकक गैरीसनक संगे एहि नव किलाक कमान सौंपल गेल छल; आ मैनुअल डी सूसा कें बाइस जहाजक एकटा स्क्वाड्रन केर संगे समुद्रक मार्ग सँ एकर सुरक्षा सुनिश्चित करबाक आदेश छल।<ref name="columbia.edu">{{Cite web|url=http://www.columbia.edu/itc/mealac/pritchett/00generallinks/kerr/vol06chap01sect07.html|title=Vol06chap01sect07|archive-url=https://web.archive.org/web/20200222081409/http://www.columbia.edu/itc/mealac/pritchett/00generallinks/kerr/vol06chap01sect07.html|archive-date=22 February 2020|access-date=1 May 2021|url-status=live}}</ref> ज़ामोरिन जल्दिये अपन प्रभुत्व मे एहि किलाक निर्माणक अनुमति देबा पर पश्चाताप केलनि, आ परप्पनंगाडी केर शासक, कारमानली (किछु रिकॉर्ड कहैत अछि जे तानूर केर शासक सेहो हुनका संगे छलाह <ref name="columbia.edu" />) कें पुर्तगाली सभ सँ नाता तोड़बाक लेल प्रेरित करबाक निष्फल प्रयास केलनि, एतय धरि जे हुनकर विरुद्ध युद्ध सेहो केलनि।<ref name="Makhdoom" /> 1571 मे, चालियम किलाक युद्ध मे पुर्तगाली ज़ामोरिन बल सभ सँ हारि गेल छल।<ref>{{cite book|author=K. K. N. Kurup|year=1997|title=India's Naval Traditions: The Role of Kunhali Marakkars|url=https://books.google.com/books?id=HKmXcBCKEcAC&pg=PA51|access-date=9 August 2012|publisher=Northern Book Centre|isbn=978-81-7211-083-3|pages=37–38|archive-date=27 May 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130527084909/http://books.google.com/books?id=HKmXcBCKEcAC&pg=PA51|url-status=live}}</ref> एक दिस पुर्तगाली सभ आ दोसर दिस ज़ामोरिन (जाहि कें अरब व्यापारी सभ आ स्थानीय चेकोर आ मापिला बल सभक समर्थन प्राप्त छल) केर बीच लगातार होवय वाला युद्ध अंततः तटीय शहर सभ मे विदेशी व्यापारक अरब एकाधिकारक पतनक मार्ग प्रशस्त केलक। पुर्तगाली विरोधक परवाह कएने बिना, ज़ामोरिन 11 नवंबर 1604 कें डच ईस्ट इंडिया कंपनी केर संगे एकटा संधि केलनि।<ref name="mh" /> एकर बाद 1608 मे एकटा आओर संधि भेल, जे पछिला संधिक पुष्टि केलक आ डच सभ पुर्तगाली सभ कें खदेड़बा मे ज़ामोरिन कें सहायताक आश्वासन देलक।<ref name="mh" /> डच एकाधिकारक उदयक कारण पुर्तगाली प्रभुत्व मे सेहो गिरावट आयल। 16म शताब्दीक अशांतिक बाद आयल सांस्कृतिक पुनर्जागरण थुनचाथु एज़ुथचन आ पूनथानम नम्बूदिरी जेहन कवि सभ कें जन्म देलक, जे मलयालम साहित्य कें ओकर वर्तमान स्वरूप मे विकसित करबा मे सहायक छलाह, आ मेल्पथुर नारायण भट्टथिरि, जे खगोल विज्ञान आ गणितक मध्ययुगीन केरल स्कूल केर सदस्य सेहो छलाह। 17म शताब्दीक मध्य धरि, पोन्नानी आ कोझिकोड मे छोट अंग्रेज़ी फैक्ट्री सभ कें छोड़ि कऽ, केरलक बंदरगाह सभ मे विदेशी व्यापार पर डच सभक एकाधिकार भऽ गेल छल।<ref name="mh" /> मुदा 1650 मे विलियम कीलिंगक आगमन एहि क्षेत्र मे ब्रिटिश ईस्ट इंडिया कंपनी केर एकाधिकारक शुरुआत छल, मुदा ओ 1792 धरि अपन वर्चस्व स्थापित नहि कऽ सकलाह।<ref name="mh" /> 18म शताब्दीक दौरान, मैसूर राज्यक वास्तविक शासक हैदर अली आ टीपू सुल्तान उत्तरी केरल (मालाबार ज़िला) केर सभ छोट सामंती राज्य सभ कें एकीकृत केलनि आ ओकरा सभ कें मैसूर राज्यक हिस्सा बना देल गेल। 1766 मे थोड़े समयक लेल, मंजेरी सुल्तान हैदर अली केर मुख्यालय छल।<ref name="1961_kkd">{{Cite book|title=District Census Handbook (2) – Kozhikode (1961)|last=Devassy|first=M. K.|publisher=Government of Kerala|year=1965|location=Ernakulam|url=http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/5665/1/22059_1961_KOZ.pdf|access-date=19 December 2020|archive-date=2 February 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210202005030/http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/5665/1/22059_1961_KOZ.pdf|url-status=live}}</ref> जखन 18म शताब्दी ई॰ मे मैसूरक सुल्तान हैदर अली कालीकट मे सामूतिरि कोविलकमक घेराबंदी केलनि, तँ ज़ामोरिन अपन परिवारक सदस्य सभ कें पोन्नानी मे ''तिक्काविल कोविलकम'' पठा देलनि।<ref>Panikkar. K.M. ''A History of Kerala (1498–1801)'' Coimbatore (1960) p. 64</ref> तिरूरंगाडीक युद्ध ब्रिटिश सेना आ टीपू सुल्तान केर बीच 7 आ 12 दिसंबर 1790 केर बीच तिरूरंगाडी मे तेसर आंग्ल-मैसूर युद्धक दौरान भेल कतयको संघर्ष सभक एकटा श्रृंखला छल।<ref name="Naravane">{{Cite book|last=Naravane|first=M.S.|title=Battles of the Honorable East India Company|publisher=A.P.H. Publishing Corporation|year=2014|isbn=9788131300343|pages=176}}</ref> 1792 मे, टीपू सुल्तान तेसर आंग्ल-मैसूर युद्ध मे इंग्लिश ईस्ट इंडिया कंपनी सँ हारि गेल, आ श्रीरंगपट्टनमक संधि पर सहमति भेल। एहि संधिक अनुसार, मालाबार क्षेत्रक अधिकांश हिस्सा (जाहि मे वर्तमान मलप्पुरम ज़िला शामिल अछि) इंग्लिश ईस्ट इंडिया कंपनी मे एकीकृत भऽ गेल। त्रावणकोर केर कोयि थम्पुरान परप्पनाड शाही परिवार सँ ताल्लुक रखैत छथि। एहि परिवार सँ आमतौर पर त्रावणकोर परिवारक रानी सभक जीवनसाथी चुनल जाइत छलाह।<ref name="1961_kkd" /> कोनोली प्लॉट मे दुनियाक सभ सँ पुरान सागौन केर बागान निलांबुर शहर सँ मात्र {{cvt|2|km}} दूर अछि। एकर नाम मालाबारक तत्कालीन ज़िला कलेक्टर हेनरी वैलेंटाइन कोनोली केर स्मृति मे राखल गेल छल।<ref>{{Cite news|title=Oldest teak plantation, Conolly's Plot, to reopen after maintenance|url=https://english.mathrubhumi.com/travel/travel-news/oldest-teak-plantation-conolly-s-plot-to-reopen-after-maintenance-kerala-nilambur-teak-plantations-1.1942105|date=16 May 2017|access-date=12 October 2020|work=Mathrubhumi|archive-date=12 October 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201012215336/https://english.mathrubhumi.com/travel/travel-news/oldest-teak-plantation-conolly-s-plot-to-reopen-after-maintenance-kerala-nilambur-teak-plantations-1.1942105|url-status=live}}</ref> राज्य मे पहिल रेलवे लाइन 12 मार्च 1861 कें तिरूर सँ चालियम धरि शुरू भेल, जाहिकर सभ सँ पुरान रेलवे स्टेशन तिरूर रेलवे स्टेशन अछि।<ref name="ll">{{cite web|url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/lifeline-of-malabar-turns-125/article4250472.ece|title='Lifeline' of Malabar turns 125|date=29 December 2012|website=thehindu.com|archive-url=https://web.archive.org/web/20210130150107/https://www.thehindu.com/news/national/kerala/lifeline-of-malabar-turns-125/article4250472.ece|archive-date=30 January 2021|access-date=19 December 2020|url-status=live}}</ref><ref name="mpm2">{{Cite news|title=ആ ചൂളംവിളി പിന്നെയും പിന്നെയും...|url=https://www.mathrubhumi.com/malappuram/specials/50-years-of-malappuram/kerala-first-railway-line-tirur-to-beypore-1.3880175|date=17 June 2019|access-date=19 December 2020|work=Mathrubhumi|archive-date=30 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201130082010/https://www.mathrubhumi.com/malappuram/specials/50-years-of-malappuram/kerala-first-railway-line-tirur-to-beypore-1.3880175|url-status=live}}</ref> [[फाइल:Canoly_hanging_bridge_nilambur.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|कोनोली प्लॉट, निलांबुर मे दुनियाक सभ सँ पुरान सागौन केर बागान]] ई ज़िला 1792 सँ 1921 केर बीच कतयको मापिला विद्रोह सभक स्थल रहल। अनुमान अछि जे एहि अवधिक दौरान छोट-पैघ लगभग 830 दंगा भेल। 1841-1921 केर दौरान अकेले ब्रिटिश अधिकारी सभक विरुद्ध 86 सँ अधिक विद्रोह भेल।<ref>K. Madhavan, 'Malayalathile Mappila Lahala,' Mathrubhumi, 24 March 1923.</ref> ब्रिटिश शासनक दौरान ज़िला कें दक्षिण मालाबार मे एरानाड, वल्लुवनाड आ पोन्नानी उप-ज़िला सभ मे शामिल कएल गेल छल। मालाबार स्पेशल पुलिसक मुख्यालय मलप्पुरम मे छल। एम॰एस॰पी॰ राज्यक सभ सँ पुरान सशस्त्र पुलिस बटालियन सेहो अछि। अंग्रेज सभ अपन सेना सभ कें तैनात करबाक लेल कडलुंडी नदीक किनार मे मलप्पुरम शहरक शीर्ष पर हेग बैरक केर स्थापना कएने छल।<ref>{{Cite web|url=https://www.malappuramtourism.org/history.php|title=Malappuram British History|archive-url=https://web.archive.org/web/20201010035952/https://www.malappuramtourism.org/history.php|archive-date=10 October 2020|access-date=12 July 2020|url-status=live}}</ref> [[फाइल:Codacal_Tile_Factory.jpg|अंगूठाकार|तिरुनावाया केर कोडक्कल मे कॉमनवेल्थ ट्रस्ट द्वारा कोडक्कल टाइल फैक्ट्री चलाओल जाइत छल। 1887 मे शुरू भेल कोडक्कल मे टाइल फैक्ट्री भारतक दोसर टाइल-निर्माण उद्योग अछि। पहिल टाइल फैक्ट्री फेरोक मे छल, जे ओहि समय एरानाड तालुक केर हिस्सा छल]] 28 अप्रैल 1920 कें मंजेरी मे आयोजित भारतीय राष्ट्रीय कांग्रेस केर मालाबार ज़िला राजनीतिक सम्मेलन ब्रिटिश मालाबार मे भारतीय स्वतंत्रता आन्दोलन आ राष्ट्रीय आंदोलन कें मजबूत केलक।<ref name="Manjericonference_1920">{{cite news|title=The 1920 political conference at Manjeri|url=https://www.deccanchronicle.com/nation/in-other-news/290616/rare-letters-on-historic-meet-found-in-malappuram.html|access-date=18 July 2020|work=Deccan Chronicle|date=29 June 2016|archive-date=18 July 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200718131229/https://www.deccanchronicle.com/nation/in-other-news/290616/rare-letters-on-historic-meet-found-in-malappuram.html|url-status=live}}</ref> ओ सम्मेलन घोषित केलक जे मोंटेग्यू-चेम्सफ़ोर्ड सुधार ब्रिटिश भारतक आवश्यकता सभ कें पूरा करबा मे सक्षम नहि छल। ई मालाबार मे मौजूद किरायेदारीक कारण होमय वाली समस्या सभक समाधान खोजबाक लेल भूमि सुधारक सेहो तर्क देलक। मुदा, एहि निर्णय सँ कांग्रेसक भीतर चरमपंथी आ नरमपंथी सभक बीचक खाई चौड़ी भऽ गेल। एहि सम्मेलनक परिणामस्वरूप जमींदार सभ मे भारतीय राष्ट्रीय कांग्रेस केर प्रति असंतोष पैदा भेल। एकर कारण मालाबार ज़िला कांग्रेस कमेटी केर नेतृत्व ओहि चरमपंथी सभक नियंत्रण मे आबि गेल जे मजदूर आ मध्यम वर्ग केर पक्ष मे छलाह।<ref name="askh" /> [[फाइल:മലപ്പുറം_ജില്ലയിൽ_പൊന്നാനിയിലെ_ഹാർബർ_(1930-37).jpg|बाएँ|अंगूठाकार|300x300पिक्सेल|1930 केर दशकक मध्य मे पोन्नानी बंदरगाह]] [[फाइल:Tirurangadi_Hajur_Kacheri.jpg|अंगूठाकार|तिरुंरंगाडी तालुक कार्यालय मे 1921 केर विद्रोह मे शहीद भेल ब्रिटिश सैनिक सभक कब्र]] मालाबार विद्रोह (मोपला विद्रोह) एहि विद्रोह सभ मे अंतिम आ महत्वपूर्ण छल। पूकोट्टूर केर युद्ध एहि विद्रोह मे एकटा महत्वपूर्ण भूमिका निभबैत अछि।<ref name="tottenham grf">Tottenham GRF (ed), The Mappila Rebellion 1921–22, Govt Press Madras 1922 P 71</ref><ref name="karim kk">Karim KK Muhammed Abdul, Variam Kunnath Kunjahammed Haji, Kalima Books, Kozhikkode 1992 (Malayalam)</ref> सेना, पुलिस आ ब्रिटिश अधिकारी सभक भागि जेबाक बाद, 28 अगस्त 1921 धरि एरानाड, वल्लुवनाड, पोन्नानी आ कोझिकोड तालुक सभक 200 सँ अधिक गांव सभ मे स्वतंत्रताक घोषणा कएल गेल छल।<ref>''Malabar Desiyathayude Idapedalukal''. Dr. M. T. Ansari. DC Books</ref> मुदा स्वायत्तताक घोषणाक छह महिना सँ सेहो कम समयक बाद, ईस्ट इंडिया कंपनी एहि क्षेत्र पर फेर सँ कब्ज़ा कऽ लेलक आ एकरा ब्रिटिश राज मे मिला लेलक। मालाबार विद्रोहक बाद ही वैगन त्रासदी भेल छल, जतय 20 नवंबर 1921 कें 64 कैदी सभक मौत भऽ गेल छल।<ref>Panikkar, K. N., ''Against Lord and State: Religion and Peasant Uprisings in Malabar 1836–1921''</ref> [[फाइल:കരിപ്പുര്‍_വിമാനത്താവളം.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|कोंडोट्टी केर करिपुर मे कालीकट अंतर्राष्ट्रीय हवाई अड्डा]] 1947 मे भारतक स्वतंत्रताक बाद तत्कालीन मद्रास प्रेसीडेंसी मद्रास राज्य बनि गेल। मलप्पुरम राजस्व प्रभाग तत्कालीन मालाबार ज़िलाक पाँच राजस्व प्रभाग सभ मे सँ एक छल, जाहिकर अधिकार क्षेत्र मे एरानाड (मंजेरी) आ वल्लुवनाड (पेरिंथलमन्ना) तालुक छल। मालाबार ज़िलाक अन्य चारि टा राजस्व प्रभाग थालास्सेरी, कोझिकोड, पालक्काड आ फोर्ट कोचीन छल।<ref name="Malabar">{{Cite book|title=1951 census handbook – Malabar district|publisher=Government of Madras|year=1953|location=Chennai|pages=1|url=http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/6425/1/20493_1951_MAL.pdf|access-date=27 September 2020|archive-date=8 October 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201008060411/http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/6425/1/20493_1951_MAL.pdf|url-status=live}}</ref> 1 नवंबर 1956 कें भाषाई आधार पर [[केरल]] राज्यक गठन कएल गेल छल। मलप्पुरम ज़िलाक गठन ओहि समय चारि उप-ज़िला सभ (एरानाड, पेरिंथलमन्ना, तिरूर आ पोन्नानी), चारि शहर सभ, चौदह विकास ब्लॉक सभ आ 95 ग्राम पंचायत सभक संगे कएल गेल छल।<ref name="c1971">{{Cite book|title=District Census Handbook – Malappuram (Part-C) – 1971|last=K. Narayanan|publisher=Directorate of Census Operations, Kerala|year=1972|location=Thiruvananthapuram|pages=3|url=http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/5714/1/51172_1971_MAL.pdf}}</ref> बाद मे, तिरूरंगाडी तालुक बनेबाक लेल तिरूर तालुक कें विभाजित कएल गेल, आ निलांबुर आ कोंडोट्टी नामक दू टा आओर तालुक सभ बनेबाक लेल एरानाड तालुक कें तीन भाग मे विभाजित कएल गेल। केरलक दोसर सभ सँ पुरान मौजूदा विश्वविद्यालय कालीकट विश्वविद्यालय आ राज्यक दोसर सभ सँ पुरान मौजूदा हवाई अड्डा कालीकट अंतर्राष्ट्रीय हवाई अड्डा क्रमशः 1968 आ 1988 मे तेनहिपलम आ करिपुर मे शुरू भेल।<ref>{{Cite news|title=Calicut airport turns 80|url=https://www.thehindu.com/news/cities/kozhikode/calicut-airport-turns-30/article23508804.ece|last=Special Currespondent|date=12 April 2018|access-date=31 March 2021|work=The Hindu|archive-date=9 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201109042642/https://www.thehindu.com/news/cities/kozhikode/calicut-airport-turns-30/article23508804.ece|url-status=live}}</ref> 1970 केर दशक मे, फ़ारस केर खाड़ीक देश सभ मे तेल भंडार व्यावसायिक निष्कर्षणक लेल खोलि देल गेल आ हजारो अकुशल श्रमिक खाड़ी चलि गेलाह। ओ सभ ग्रामीण अर्थव्यवस्था कें समर्थन दैत घर पर पाइ पठौलनि, आ 20म सदीक अंत धरि, ई क्षेत्र प्रथम विश्वक स्वास्थ्य मानक सभ आ लगभग सार्वभौमिक साक्षरता कें प्राप्त कऽ लेलक।<ref>{{cite magazine|url=http://www.time.com/time/specials/packages/article/0,28804,2084273_2084272_2084259,00.html|title=Summer Journey 2011|date=21 July 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722004134/http://www.time.com/time/specials/packages/article/0,28804,2084273_2084272_2084259,00.html|archive-date=22 July 2011|url-status=dead|magazine=Time}}</ref> ऐतिहासिक रूप सँ, मलप्पुरम ज़िला अष्टवैद्य परंपराक संरक्षणक केंद्र रहल अछि, जे आठ नम्बूदिरी ब्राह्मण परिवार सभक एकटा समूह अछि जाहि कें पारंपरिक रूप सँ आयुर्वेदक आठ शाखा सभक उस्तादक रूप मे मान्यता प्राप्त अछि। एहि मे सँ, पुलमंतोल मूस परिवार (पेरिंथलमन्ना केर समीप पुलमंतोल क्षेत्र सँ जुड़ल) सदियो सँ वंशानुगत चिकित्सा पद्धति आ संस्कृत छात्रवृत्तिक एकटा अटूट वंश बनाए रखने अछि।<ref name="Sreedharan2002">{{cite book|last=Sreedharan|first=N|title=Ashtavaidya Tradition of Kerala|publisher=Publications Division, University of Calicut|year=2002}}</ref> कर्नाटक संगीतकार चेम्बई वैद्यनाथ भागवतर केर संगे एकर जुड़ावक माध्यम सँ केरलक सांस्कृतिक इतिहास मे पुलमंतोल वंश केर ऐतिहासिक महत्व कें नोट कएल गेल अछि। 1952 मे एकटा प्रदर्शनक दौरान अपन आवाज़ खोयबाक बाद, चेम्बई पुलमंतोल मूस परिवार केर तहत पारंपरिक आयुर्वेदिक उपचारक अवधि गुज़ार्ने छलाह। हुनकर बादक रिकवरी आ मंच पर वापसी क्षेत्रीय आत्मकथा सभ मे नीक जकाँ प्रलेखित अछि।<ref name="ChembaiBio">{{cite book|last=Sarma|first=L. R. Viswanatha|title=Chembai Selvam|publisher=Amudha Nilayam Ltd|year=1954|location=Madras}}</ref> एहि वंशक विरासत कें पुलमंतोल मे श्री रुद्र धन्वंतरि मंदिर केर माध्यम सँ क्षेत्रीय धार्मिक इतिहास मे आओर एकीकृत कएल गेल अछि। तूतापुज़ा नदीक तट पर स्थित ई ऐतिहासिक मंदिर रुद्र आ धन्वंतरि दुनू कें समर्पित होयबाक कारण अद्वितीय अछि, जे मालाबार क्षेत्र मे आध्यात्मिक परंपरा आ आयुर्वेदिक चिकित्सा कला सभक प्रतिच्छेदन केर लेल एकटा केंद्र बिंदुक रूप मे कार्य करैत अछि।<ref name="HeritagePortal">{{cite web|url=https://ayurvedathanal.com/sree-rudhra-dhanwanthari-temple|title=Sree Rudhra Dhanwanthari Temple Heritage|website=Ayurveda Thanal|access-date=12 May 2026}}</ref> == भूगोल == [[फाइल:Cherumb_eco_tourism_village,_Karuvarakundu_India_(3).JPG|पाठ=A village|बाएँ|अंगूठाकार|करुवरकुन्डु केर पहाड़ी क्षेत्र]] [[फाइल:Puthuponnani_(2).JPG|पाठ=A beach|अंगूठाकार|पुथुपोन्नानी मुनंबम तट]] उत्तर-पश्चिम मे कोझिकोड ज़िला, उत्तर-पूर्व मे वायनाड ज़िला, पूर्व मे नीलगिरि पहाड़ी सभ, दक्षिण-पूर्व मे पालक्काड ज़िला, दक्षिण-पश्चिम मे त्रिशूर ज़िला आ पश्चिम मे अरब सागर सँ घिरल मलप्पुरम केर कुल भौगोलिक क्षेत्रफल 3,554 वर्ग किमी अछि, जे क्षेत्रफलक मामला मे राज्य मे तेसर स्थान पर अछि। ज़िला मे राज्यक कुल क्षेत्रफलक 9॰15% हिस्सा अबैत अछि। भौगोलिक मानचित्र पर ज़िला 75°E - 77°E देशांतर आ 10°N - 12°N अक्षांश पर स्थित अछि। केरलक अन्य हिस्सा जकाँ, मलप्पुरम मे सेहो एकटा तटीय क्षेत्र अछि जे पश्चिम मे अरब सागर सँ घिरल अछि, केंद्र मे एकटा मध्य क्षेत्र अछि, आ पूर्व मे पश्चिमी घाट सँ घिरल एकटा पहाड़ी क्षेत्र अछि। केरलक अन्य ज़िला सभक विपरीत, मध्य क्षेत्र मे सेहो पहाड़ी क्षेत्र व्यापक रूप सँ देखल जाइत अछि। 2,554 मीटर ऊँच मुकुर्थी चोटी मलप्पुरम ज़िलाक सभ सँ ऊँच स्थान अछि, जे निलांबुर तालुक आ ऊटी तालुकक सीमा पर स्थित अछि, आ अनामुडी (2,696 मीटर) आ मीसापुलिमाला (2,651 मीटर) केर बाद केरल मे तेसर सभ सँ ऊँच चोटीक संगे-संगे दक्षिण भारत मे पाँचम सभ सँ ऊँच चोटी सेहो अछि। ई इडुक्की ज़िलाक बाहर केरलक सभ सँ ऊँच चोटी सेहो अछि। 2,383 मीटर ऊँच अंगिंडा चोटी दोसर सभ सँ ऊँच चोटी अछि, जे मलप्पुरम-पालक्काड-नीलगिरि ज़िलाक सीमाक करीब स्थित अछि। 2,339 मीटर ऊँच वावुल माला चोटी मलप्पुरम केर निलांबुर तालुक, वायनाड आ कोझिकोड ज़िला सभक थमारास्सेरी तालुक केर त्रिकोणीय जंक्शन पर स्थित अछि, ई ज़िलाक तेसर सभ सँ ऊँच स्थान अछि। === सीमावर्ती तालुक === मलप्पुरम ज़िला 5 ज़िला सभक निम्नलिखित 12 तालुक सभक संगे अपन सीमा साझा करैत अछि: * वायनाड ज़िला: वैथिरी तालुक। * कोझिकोड ज़िला: कोझिकोड आ थामरास्सेरी तालुक। * नीलगिरि ज़िला: पंडालूर, गुडालूर, ऊटी आ कुंदा तालुक। * पालक्काड ज़िला: पट्टांबी, ओट्टापलम आ मन्नारक्काड तालुक। * त्रिशूर ज़िला: चावक्काड आ कुन्नमकुलम तालुक। === स्थलाकृति === स्थलाकृति, भूविज्ञान, माटि, जलवायु आ प्राकृतिक वनस्पति केर आधार पर ज़िला कें 5 उप-सूक्ष्म क्षेत्र सभ मे विभाजित कएल गेल अछि: * मलप्पुरम तट * मलप्पुरम लहरदार मैदान * चालियार नदी बेसिन * निलांबुर जंगली पहाड़ी सभ * पेरिंथलमन्ना लहरदार ऊँच इलाका सभ। [[फाइल:Chaliyar_-_Areekode_Bridge.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|अरीकोड मे चालियार नदी बेसिन]] [[फाइल:Map_of_Malappuram_District_(April_2021).svg|अंगूठाकार|मलप्पुरम ज़िलाक मानचित्र]] मलप्पुरम तट उत्तर मे वल्लीकुन्नु सँ लऽ कऽ दक्षिण मे पेरुम्बदप्पु धरि मलप्पुरम केर तटीय क्षेत्रक संगे-संगे स्थित अछि। ई उत्तर मे कोझिकोड तट, पूर्व मे मलप्पुरम लहरदार मैदान, दक्षिण मे त्रिशूर तट आ पश्चिम मे लक्षद्वीप सागरक संगे अपन सीमा बनबैत अछि। एहि क्षेत्र सँ चालियार, कडलुंडी, भरतप्पुड़ा, तिरुरपुड़ा आदि प्रमुख नदी सभ, नहर सभ आ बैकवाटर बहैत अछि। ई क्षेत्र नारियलक गाछ सँ घिरल अछि। तटीय मैदान पश्चिम दिस बहुत धीरे-धीरे ढलान लैत अछि।<ref name="geographymalappuram">{{cite web|url=http://censusindia.gov.in/2011census/dchb/3205_PART_A_MALAPPURAM.pdf|title=Physical divisions of Malappuram|website=censusindia.gov.in|pages=21–22|archive-url=https://web.archive.org/web/20191127005243/http://censusindia.gov.in/2011census/dchb/3205_PART_A_MALAPPURAM.pdf|archive-date=27 November 2019|access-date=18 April 2020|url-status=live}}</ref> पोन्नानी, एडप्पल, तिरूर, वलांचेरी, कुट्टीप्पुरम, तानूर, तिरूरंगाडी आ परप्पनंगाडी सहित प्रमुख शहर एहि क्षेत्र मे अबैत अछि। एहि क्षेत्रक अधिकतम ऊँचाई तिरूर तालुक केर कल्पकांचेरी गाँव (104 मीटर) मे स्थित अछि।<ref name="geographymalappuram" /> मलप्पुरम लहरदार मैदान तटक समानांतर स्थित अछि, जे उत्तर मे नादापुरम-मावूर लहरदार मैदान सभ, पूर्व मे चालियार नदी बेसिन आ पेरिंथलमन्ना लहरदार ऊँच इलाका सभ, दक्षिण मे पट्टांबी लहरदार मैदान आ पश्चिम मे मलप्पुरम तटक संगे अपन सीमा बनबैत अछि। कन्नमंगलाम मे नेन्मिनी पहाड़ी (478 मीटर) सभ सँ ऊँच स्थान अछि आ उत्तरी भाग मे वज़ायूर (95 मीटर) एहि क्षेत्र मे सभ सँ नीचा स्थान अछि। एतय किछु पहाड़ी आ ढलान देखल जा सकैत अछि।<ref name="geographymalappuram" /> [[फाइल:Chekkunnu.jpg|अंगूठाकार|एदावन्ना मे चेक्कुन्नु पहाड़ी सभ]] चालियार नदी बेसिन केर उत्तर आ पूर्व मे निलांबुर जंगली पहाड़ी सभ, दक्षिण मे पेरिंथलमन्ना लहरदार ऊँच इलाका सभ आ पूर्व मे मलप्पुरम लहरदार मैदान अपन सीमा बनबैत अछि। ई चालियारक मध्य मार्गक अंतर्गत अबैत अछि आ एहि मे अलग-थलग पहाड़ी सभक रूप मे उतार-चढ़ाव अछि।<ref name="geographymalappuram" /> निलांबुर जंगली पहाड़ी सभ, जाहि कें औपनिवेशिक अभिलेख सभ मे ''निलांबुर घाटी'' सेहो कहल जाइत अछि, उत्तर मे कोझिकोड जंगली पहाड़ी सभ आ वायनाड जंगली पहाड़ी सभ, पूर्व मे [[तमिलनाडु]], दक्षिण मे मन्नारक्काड-पालक्काड जंगली पहाड़ी सभ आ पश्चिम मे चालियार नदी बेसिन केर संगे अपन सीमा बनबैत अछि। ई पश्चिमी घाटक एकटा हिस्सा अछि। एतय समुद्र तल सँ 1000 मीटर सँ अधिक ऊंचाई वाली कतयको चोटी सभ देखल जा सकैत अछि।<ref name="geographymalappuram" /> एहि क्षेत्रक सभ सँ ऊँच चोटी मुकुर्थी (2594 मीटर) पर अछि, जे तमिलनाडु केर संगे केरलक सीमा पर करीमपुज़ा वन्यजीव अभयारण्य केर पूर्व मे स्थित अछि। सभ सँ निचला बिंदु मम्पड (115 मीटर) पर स्थित अछि।<ref name="geographymalappuram" /> निलांबुर केर पहाड़ी जंगली क्षेत्र नीलगिरि बायोस्फीयर रिज़र्व केर एकटा हिस्सा बनबैत अछि। पेरिंथलमन्ना लहरदार ऊँच इलाका सभ उत्तर मे चालियार नदी बेसिन, पूर्व मे मन्नारक्काड-पालक्काड जंगली पहाड़ी सभ, दक्षिण मे पालक्काड गैप आ पश्चिम मे मलप्पुरम लहरदार मैदान केर संगे अपन सीमा बनबैत अछि। एतय कतयको छोट अलग-थलग पहाड़ी सभ देखल जा सकैत अछि। कोडीकुथिमला ओहि मे सँ एक अछि। कडलुंडी नदी एहि क्षेत्र कें अपवाहित करैत अछि। एहि क्षेत्रक अधिकतम ऊंचाई मक्करपरम्बा मे 610 मीटर अछि।<ref name="geographymalappuram" /> === तटरेखा === [[फाइल:Light_house_in_Ponnani.jpg|अंगूठाकार|पोन्नानी केर लाइटहाउस]] 70 किमी नमगर तटरेखा (राज्यक कुल तटरेखाक 11॰87%) केर संगे मलप्पुरम केरलक ज़िला सभ मे तटरेखाक लंबाई मे पाँचम स्थान पर अछि।<ref>{{cite web|url=http://www.kerenvis.nic.in/Database/Coastline_2346.aspx|title=The coastal area of Malappuram|website=kerenvis.nic.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20191123153736/http://www.kerenvis.nic.in/Database/Coastline_2346.aspx|archive-date=23 November 2019|access-date=30 November 2019|url-status=live}}</ref> मलप्पुरमक तटीय बेल्ट तीन टा नगरपालिका कस्बा सभ (तानूर, पोन्नानी आ परप्पनंगाडी) आ आठ टा ग्राम पंचायत सभ (वल्लीकुन्नु, तनालूर, निरमरुथुर, वेट्टम, मंगलम, पुरथुर, वेलियांकोडे आ पेरुंबडप्पू) मे फैलल अछि। पोन्नानी, तानूर, परप्पनंगाडी आ पडिंजारक्कारा बीच, जे सभ ज़िलाक पश्चिमी भाग मे स्थित अछि, मछरी पकड़बाक प्रमुख केंद्र अछि। ज़िलाक समुद्री तट समुद्री संपदा सँ भरल अछि।<ref name="geographymalappuram" /> पहिने अरब व्यापारी सभक पसंदीदा गंतव्य होयबाक अतिरिक्त, पोन्नानी कतयको मुस्लिम आध्यात्मिक नेता सभक लेल सेहो एकटा मनोरम स्थल छल, जे एतय इस्लाम केर प्रचार मे सहायक छलाह। एहि बंदरगाह शहर कें 'मालाबारक छोट मक्का' आ 'सोनाक सिक्काक शहर' सेहो कहल जाइत अछि।<ref name="pkd">{{cite book|author=M. K. Devassy|year=1965|title=1961 Census Handbook- Palghat District|publisher=Directorate of Census Operations, Kerala and The Union Territory of Laccadive, Minicoy, and Amindivi Islands|url=http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/5667/1/51592_1961_PAL.pdf|access-date=11 March 2021|archive-date=8 May 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508155754/http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/5667/1/51592_1961_PAL.pdf|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.nativeplanet.com/travel-guide/the-mecca-of-malabar-ponnani-004132.html|title=Ponnani, the Mecca of Malabar|date=24 October 2017|website=nativeplanet.com|archive-url=https://web.archive.org/web/20210510143226/https://www.nativeplanet.com/travel-guide/the-mecca-of-malabar-ponnani-004132.html|archive-date=10 May 2021|access-date=19 April 2020|url-status=live}}</ref> फरवरी/अप्रैल केर महिना सभक दौरान हज़ारो प्रवासी पक्षी एतय अबैत अछि। पोन्नानी केर करीब बिय्यम कयाल स्थित अछि, जे वाटर स्पोर्ट्स सुविधा वाला एकटा शांत, हर-ियर जलमार्ग अछि। कोनोली नहर पुथुपोन्नानी मे अरब सागर सँ मिलैत अछि। तटीय शहर तानूर प्रारंभिक मध्ययुगीन काल मे 'वेट्टथुनाड राज्य' केर राजधानी छल, आ केरलदेशपुरम मंदिर केर लेल जानल जाइत अछि। परप्पनंगाडी प्रारंभिक मध्ययुगीन काल मे परप्पनाड राज्य केर शासक परिवार सभक सीट छल। === नदी सभ === [[फाइल:View_from_Chamravattam_Bridge_-_panoramio.jpg|अंगूठाकार|त्रिप्रंगोड मे भरतप्पुड़ा]] [[फाइल:Kadalundi_river,_Malappuram.jpg|अंगूठाकार|मलप्पुरम मे कडलुंडी नदी]] ज़िला सँ बहय वाली प्रमुख नदी सभ चालियार, कडलुंडी नदी, भरतप्पुड़ा आ तिरूर नदी अछि। चालियारक कुल लंबाई लगभग 168 किमी अछि आ एकर जल निकासी क्षेत्र 2818 वर्ग किमी अछि। ई निलांबुर, मम्पड, एदावन्ना, अरीकोड आ वाज़क्कड सँ भऽ कऽ गुज़रैत अछि आ फेर कोझिकोड-मलप्पुरम ज़िलाक सीमा सँ बहैत चालियम मे अरब सागर मे मिलि जाइत अछि। निलांबुर तालुकक घाटी मे चालियारक कतयको पैघ आ छोट सहायक नदी सभ अछि।<ref name="geographymalappuram" /><ref name="river">{{cite web|url=https://malappuram.nic.in/about-district/|title=Rivers in Malappuram district|website=malappuram.nic.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200210004256/https://malappuram.nic.in/about-district/|archive-date=10 February 2020|access-date=23 November 2019|url-status=live}}</ref> चालियारक सभ सँ पैघ सहायक नदी करीमपुज़ा, आ भरतप्पुड़ाक सभ सँ पैघ सहायक नदी सभ मे सँ एक तूतापुज़ा, आ कडलुंडी नदीक सभ सँ पैघ सहायक नदी सभ मे सँ एक ओलिपुज़ा सेहो ज़िला सँ भऽ कऽ बहैत अछि। कडलुंडी नदी मेलात्तुर, कीज़ट्टूर, पंडीक्कड, मंजेरी, मलप्पुरम, पनाक्कड, परप्पुर, वेंगरा, तिरूरंगाडी, परप्पनंगाडी आ वल्लीकुन्नु सँ भऽ कऽ गुजरैत अछि आ ज़िलाक उत्तर-पश्चिमी सीमा पर वल्लीकुन्नु मे कडलुंडी नगरम मे अरब सागर मे खसैत अछि। ई ओलिपुज़ा नदी आ वेलियार नदीक संगम सँ बनैत अछि। कडलुंडी नदी साइलेंट वैलीक पश्चिमी सीमा पर पश्चिमी घाट सँ निकलैत अछि आ ज़िला सँ भऽ कऽ बहैत अछि। कीज़ट्टूर मे ओलिपुज़ा आ वेलियार मिल कऽ कडलुंडी नदीक निर्माण करैत अछि। कडलुंडी नदी एरानाड आ वल्लुवनाड क्षेत्र सभ सँ भऽ कऽ गुज़रैत अछि। एकर लंबाई 130 किमी अछि, जाहिकर जलग्रहण क्षेत्र 1114 वर्ग किमी आ कुल प्रवाह 2189 मिलियन घन फीट अछि।<ref name="geographymalappuram" /><ref name="river" /> भरतप्पुड़ाक कुल लंबाई 209 किमी अछि। ई अपन सहायक नदी तूतापुज़ा केर रूप मे तूथा, एलामकुलम, मलप्पुरम-पालक्काड ज़िला सीमा पर पुलमंतोल सँ भऽ कऽ बहैत अछि आ पल्लीप्पुरम मे मुख्य नदी मे मिल जाइत अछि। फेर ई किछु पड़ोसी ज़िला सभ सँ बहबाक बाद थिरुवेगाप्पुरा सँ कुट्टीप्पुरम पहुँचि कऽ फेर सँ ज़िला मे प्रवेश करैत अछि। एकर बाद ई पूरी तरह सँ ज़िला सँ भऽ कऽ बहैत अछि। भरतप्पुड़ा पोन्नानी मे अरब सागर मे खसैत अछि। तिरुनावाया, कुट्टीप्पुरम, त्रिप्रंगोड, इरिम्बीलियम, थावनूर आ पोन्नानी भरतप्पुड़ाक तट पर स्थित किछु महत्वपूर्ण शहर अछि।<ref name="geographymalappuram" /><ref name="river" /> तिरूर नदी 48 किमी नमगर अछि। ई पोन्नानीक समीप पडिंजारक्कारा मे भरतप्पुड़ा सँ मिलैत अछि।<ref name="geographymalappuram" /><ref name="river" /> एहि पैघ नदी सभक अतिरिक्त, ज़िला मे पुराप्परम्बा नदी नामक एकटा छोट नदी सेहो अछि, जे केवल 8 किमी नमगर अछि। ई कोनोली नहर केर माध्यम सँ प्रमुख नदी सभ सँ जुड़ल अछि।<ref name="geographymalappuram" /><ref name="river" /> ऊपर वर्णित प्रमुख नदी सभक कतयको पैघ आ छोट सहायक नदी आ धारा सभ सेहो ज़िला सँ भऽ कऽ बहैत अछि। एतय चारि टा मुहाना अछि - पुरथुर मे ''पडिंजारक्कारा अज़िमुकम'' जतय भरतप्पुड़ा आ तिरूर नदी अरब सागर मे मिलबाक लेल एक संगे मिलैत अछि, पुथुपोन्नानी अंतरीप जतय कोनोली नहर समुद्र मे बहैत अछि, तानूर मे ''पुरप्पुज़ा अज़िमुकम'', आ ज़िलाक उत्तर-पश्चिमी सीमा पर वल्लीकुन्नु मे ''कडलुंडी नगरम अज़िमुकम''।<ref name="geographymalappuram" /><ref name="river" /> बिय्यम, वेलियांकोडे, मनूर आ कोडिन्ही जेहन बैकवाटर तटीय तालुक सभ मे स्थित अछि।<ref name="geographymalappuram" /><ref name="river" /> ब्रिटिश राज केर दौरान पोन्नानी सँ तिरूर रेलवे स्टेशन धरि मालक परिवहनक लेल पोन्नानी नहरक निर्माण कएल गेल छल। एतय कोडाक्कल (तिरुनावाया) मे बेसल मिशन केर कर्मचारी सभ द्वारा पोन्नानी नहरक विषय मे एकटा विवरण देल गेल अछि।<ref>{{Cite web|url=http://www.ineszupanov.com/|title=Website of Ines Zupanov|archive-url=https://web.archive.org/web/20210427041408/http://www.ineszupanov.com/|archive-date=27 April 2021|access-date=13 September 2021|url-status=live}}</ref>{{cquote|''...आजकाल्हि एकटा स्टीमशिप पोन्नानी आ तिरूरक बीच नहर सँ यात्रा करैत अछि, जतय पोन्नानीक लेल सभ सँ सुविधाजनक रेलवे स्टेशन पाबल जा सकैत अछि। टिकट केर कीमत मात्र 4 आना अछि, यद्यपि दूरी 10 किमी अछि...'' }} === जलवायु === [[फाइल:Monsoon_Clouds_-_Manjeri_and_Pandalloor_hill.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|मंजेरीक लग पंदलुर पहाड़ी सभ पर मानसूनक बादल]] [[फाइल:Ottumpuram_Beach.JPG|अंगूठाकार|ओट्टमपुरम तट, तानूर]] ज़िलाक तापमान पूरा वर्ष लगभग स्थिर रहैत अछि। एकर जलवायु उष्णकटिबंधीय अछि। एतय अधिकांश महिना सभ मे उल्लेखनीय वर्षा होइत अछि, आ शुष्क मौसम छोट होइत अछि। कोपेन आ गीगर केर अनुसार, एहि जलवायु कें ए॰एम॰ केर रूप मे वर्गीकृत कएल गेल अछि। मलप्पुरम मे औसत वार्षिक तापमान 27॰3 °C अछि। एक वर्ष मे औसत वर्षा 2952 मिमी होइत अछि। गर्मी आमतौर पर मार्च सँ मई धरि रहैत अछि; मानसून जून मे शुरू होइत अछि आ सितंबर मे समाप्त होइत अछि। मलप्पुरम मे दक्षिण-पश्चिम आ उत्तर-पूर्व दुनू मानसून अबैत अछि। जाड़क मौसम दिसंबर सँ फरवरी धरि होइत अछि।<ref name="MSN">{{Cite web|url=http://weather.msn.com/monthly_averages.aspx|title=MSN Weather|archive-url=https://web.archive.org/web/20091009070528/http://weather.msn.com/monthly_averages.aspx|archive-date=9 October 2009|access-date=29 November 2019|url-status=dead}}</ref><div style="width:75%;">{{Weather box|location=मलप्पुरम|width=90%|metric first=yes|single line=yes|Jan high C=32.0|Feb high C=32.9|Mar high C=34.0|Apr high C=33.8|May high C=32.7|Jun high C=29.3|Jul high C=28.1|Aug high C=28.7|Sep high C=29.7|Oct high C=30.3|Nov high C=31.1|Dec high C=31.4|year high C=34.0|Jan low C=21.8|Feb low C=22.8|Mar low C=24.4|Apr low C=25.4|May low C=25.1|Jun low C=23.5|Jul low C=22.8|Aug low C=23.3|Sep low C=23.3|Oct low C=23.4|Nov low C=23.1|Dec low C=21.9|year low C=21.8|Jan precipitation mm=1|Feb precipitation mm=9|Mar precipitation mm=16|Apr precipitation mm=101|May precipitation mm=253|Jun precipitation mm=666|Jul precipitation mm=830|Aug precipitation mm=398|Sep precipitation mm=233|Oct precipitation mm=281|Nov precipitation mm=140|Dec precipitation mm=24|year precipitation mm=2952|source=<ref>{{cite web |url = https://en.climate-data.org/asia/india/kerala/malappuram-34234/ |website = en.climate-data.org |title = Climate of Malappuram |access-date = 30 November 2019 |archive-date = 13 September 2021 |archive-url = https://web.archive.org/web/20210913063337/https://en.climate-data.org/asia/india/kerala/malappuram-34234/ |url-status = live }}</ref>|date=नवंबर 2019}} == वनस्पति आ जीव == {{multiple image | align = left | direction = vertical | caption_align = left | image1 = Nilambur Teak Garden.jpg | caption1 = टीक म्यूज़ियम | image2 = Green Vallikkunnu.jpg | caption2 = वल्लीकुन्नु मे मैन्ग्रोव | image3 = Beeyam Kayal River near Athani.jpg | caption3 = एडप्पल मे पोन्नानी कोल आर्द्रभूमि }} ज़िला मे विविध वन्य जीवन आ कतयको छोट पहाड़ी सभ, जंगल, नदी सभ आ पश्चिम दिस बहय वाली जलधारा सभ, बैकवाटर आ धान, सुपारी, काजू, कारी मरिच, आदि, दालि, नारियल, केरा, कसावा, चाह आ रबर केर बागान अछि। कोनोलीक प्लॉट, दुनियाक सभ सँ पुरान सागौन केर बागान अछि जे निलांबुर मे स्थित अछि। निलांबुर कें 'टीक म्यूज़ियम' केर लेल सेहो जानल जाइत अछि। निलांबुर केर सागौन बागान सभक समीप बांस केर गाछ बहुतायत मे देखल जाइत अछि। टीक म्यूज़ियम सँ जुड़ल एकटा बायो-रिसोर्स नेचुरल पार्क सेहो अछि। तत्कालीन मद्रास प्रेसीडेंसी केर पुरान प्रशासनिक अभिलेख सभ मे ई दर्ज अछि जे 1844 मे निलांबुर मे लगाओल गेल सागौन केर बागान तत्कालीन मद्रास प्रेसीडेंसी मे सरकारक स्वामित्व वाला सभ सँ उल्लेखनीय बागान छल।<ref name="Mbsp">{{cite book|url=https://www.tamildigitallibrary.in/admin/assets/book/TVA_BOK_0023302_The_Madras_Presidency_1881_1931.pdf|title=The Madras Presidency (1881–1931)|last=Boag|first=GT|publisher=Government of Madras|location=Madras|year=1933|page=63|access-date=9 June 2021|archive-date=9 June 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210609102848/https://www.tamildigitallibrary.in/admin/assets/book/TVA_BOK_0023302_The_Madras_Presidency_1881_1931.pdf|url-status=live}}</ref> ज़िलाक 3,554 वर्ग किमी क्षेत्र मे सँ 1034 वर्ग किमी (29%) हिस्सा वन क्षेत्र अछि। ई कम वा अधिक घना भऽ सकैत अछि।<ref>{{cite web|url=http://industry.kerala.gov.in/images/pdf/malappuram.pdf|title=Forest area of Malappuram|website=industry.kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20210426034953/http://industry.kerala.gov.in/images/pdf/malappuram.pdf|archive-date=26 April 2021|access-date=21 April 2020|url-status=live}}</ref> ज़िलाक उत्तर-पूर्वी भाग मे 758॰87 वर्ग किमी केर विशाल वन क्षेत्र अछि। एहि मे सँ 325॰33 वर्ग किमी आरक्षित वन अछि आ शेष निहित वन अछि। एहि मे सँ 80% पर्णपाती अछि जखन कि शेष सदाबहार अछि। वन क्षेत्र मुख्य रूप सँ निलांबुर उपज़िला मे केंद्रित अछि, जे वायनाड, पश्चिमी घाट आ तमिलनाडु केर पहाड़ी क्षेत्र सभ (नीलगिरि) केर पहाड़ी ज़िलाक संगे अपन सीमा साझा करैत अछि। निलांबुर वन क्षेत्र मे सागौन, शीशम आ महोगनी जेहन गाछ देखल जाइत अछि। जंगल मे बांस केर पहाड़ी सभ बहुतायत मे देखल जाइत अछि। ज़िलाक करीमपुज़ा वन्यजीव अभयारण्य राज्यक सभ सँ पैघ वन्यजीव अभयारण्य अछि।<ref>{{cite web|url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/karimpuzha-sanctuary-comes-into-being/article31984618.ece|title=The Karimpuzha Wildlife Sanctuary|date=3 July 2020|website=The Hindu|archive-url=https://web.archive.org/web/20200705053212/https://www.thehindu.com/news/national/kerala/karimpuzha-sanctuary-comes-into-being/article31984618.ece|archive-date=5 July 2020|access-date=5 July 2020|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web|url=http://touristinindia.com/new-amarambalam-wildlife-sanctuary/|title=The largest wildlife sanctuary of Kerala|date=19 February 2018|website=touristinindia.com|archive-url=https://web.archive.org/web/20200705054712/http://touristinindia.com/new-amarambalam-wildlife-sanctuary/|archive-date=5 July 2020|access-date=5 July 2020|url-status=live}}</ref> न्यू अमराम्बलम आरक्षित वन, जे करीमपुज़ा वन्यजीव अभयारण्य केर एकटा हिस्सा अछि, ओहि मे जीव सभक एकटा विस्तृत विविधता अछि। जंगल सभ मे हाथी, हरिण, बाघ, बानर, भालू, सूगर, खराहा, पक्षी आ सरीसृप सहित कतयको तरहक जानवर पाबल जाइत अछि। एतय सँ मधु, औषधीय जड़ी-बूटी सभ आ मसाला जेहन वन उत्पाद सेहो एकत्र कएल जाइत अछि। नेदुमकयम वर्षावन सेहो निलांबुर घाटी मे मौजूद अछि। जंगल सभ कें दू प्रभाग सभ—निलांबुर उत्तर आ निलांबुर दक्षिण—द्वारा संरक्षित कएल जाइत अछि। केरल वन अनुसंधान संस्थान केर निलांबुर मे एकटा उपकेंद्र अछि। ज़िलाक तटीय आ अंतर्देशीय क्षेत्र सभ मे पाबल जाय वाली मछरी सभक महत्वपूर्ण प्रकार सभ मे झींगा, इंडियन ऑयल सार्डिन, सिल्वर बेली, शार्क, कैटफ़िश, मैकेरल, स्केट, चेम्बा, सोल फिश, सीर फिश आ रिबनफिश शामिल अछि।<ref name="geographymalappuram2" /> निलांबुर सागौन अपन भौगोलिक संकेत टैग प्राप्त करय वाला पहिल वन उत्पाद अछि।<ref>{{Cite news|title=First for forest produce, GI tag for Nilambur teak|url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/kochi/first-for-forest-produce-gi-tag-for-nilambur-teak/articleshow/62320961.cms|last=T Ramavarman|date=1 January 2018|access-date=30 October 2020|work=[[The Times of India]]|archive-date=24 October 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201024042425/https://timesofindia.indiatimes.com/city/kochi/first-for-forest-produce-gi-tag-for-nilambur-teak/articleshow/62320961.cms|url-status=live}}</ref> तिरूर मे पाबल जाय वाला 'तिरूर वेट्टिला' नामक एक प्रकारक पान केर पात कें सेहो जीआई टैग प्राप्त भेल अछि।<ref>{{cite news|url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/tirur-vettila-obtains-gi-tag/article29214761.ece|website=The Hindu|title=Tirur Vettila gets GI tag|date=21 August 2019|access-date=19 April 2020|archive-date=7 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201107231046/https://www.thehindu.com/news/national/kerala/tirur-vettila-obtains-gi-tag/article29214761.ece|url-status=live|last1=Muringatheri|first1=Mini}}</ref> ज़िलाक तटीय क्षेत्र मे स्थित वल्लीकुन्नु मे लगभग 50 एकड़ मैन्ग्रोव वन पाबल जाइत अछि। मैन्ग्रोव वन अन्य तटीय क्षेत्र सभ मे सेहो व्यापक रूप सँ देखल जाइत अछि। कडलुंडी पक्षी अभयारण्य ज़िलाक वल्लीकुन्नु ग्राम पंचायत मे स्थित अछि।<ref>{{cite web|url=https://malappuram.nic.in/about-district/|title=Flora and fauna of Malappuram|website=malappuram.nic.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200210004256/https://malappuram.nic.in/about-district/|archive-date=10 February 2020|access-date=24 November 2019|url-status=live}}</ref> कडलुंडी-वल्लीकुन्नु सामुदायिक रिज़र्व केरलक पहिल सामुदायिक रिज़र्व अछि। एकरा आब एकटा इको-टूरिज्म केंद्र घोषित कएल गेल अछि।<ref name="Vallikkunnu">{{cite web|url=https://www.onmanorama.com/travel/kerala/2018/04/04/kadalundi-vallikunnu-community-reserve-ecotourism-centre.html|title=Kadalundi-Vallikkunnu community reserve|date=4 April 2018|website=onmanorama.com|archive-url=https://web.archive.org/web/20200725065854/https://www.onmanorama.com/travel/getting-about-kerala/kozhikode/2018/04/04/kadalundi-vallikunnu-community-reserve-ecotourism-centre.amp.html|archive-date=25 July 2020|access-date=25 July 2020|url-status=live}}</ref> पुरथुर मे पडिंजारक्कारा मुहानाक समीप एकटा पक्षी अभयारण्य 2010 मे प्रस्तावित कएल गेल छल।<ref>{{cite news|last1=Sudhi|first1=K. S.|title=Birds get 12 more havens in State|url=https://www.thehindu.com/news/national/Birds-get-12-more-havens-in-State/article16567247.ece/|access-date=7 April 2021|work=The Hindu|date=15 March 2010|archive-date=13 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210913063337/https://www.thehindu.com/news/national/Birds-get-12-more-havens-in-State/article16567247.ece/amp/|url-status=live}}</ref> तिरुनावाया अपन कमल केर खेत सभक लेल जानल जाइत अछि।<ref>{{Cite news|title=Lotus fields of Tirunavaya|url=https://www.onmanorama.com/news/kerala/2018/09/03/lotus-farming-muslim-kerala-hindu.html|last=Anupama Mili|date=4 September 2018|access-date=26 July 2020|work=Malayala Manorama|archive-date=26 July 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200726065643/https://www.onmanorama.com/news/kerala/2018/09/03/lotus-farming-muslim-kerala-hindu.html|url-status=live}}</ref> </div> == प्रशासन == [[File:Malappuram DownHill Aerial View.jpg|left|thumb|ज़िलाक प्रशासनिक मुख्यालय मलप्पुरम]] === राजस्व प्रशासन === ज़िला प्रशासनक मुख्यालय, कलेक्ट्रेट अपहिल, मलप्पुरम मे स्थित अछि। ज़िला प्रशासनक नेतृत्व ज़िलाधिकारी करैत छथि। सामान्य मामला सभ, भूमि अधिग्रहण, राजस्व वसूली, भूमि सुधार आ चुनावक ज़िम्मेदारीक संगे पाँच टा डिप्टी कलेक्टर हुनकर सहायता करैत छथि। अतिरिक्त ज़िला मजिस्ट्रेट सभटा प्रशासनिक गतिविधि सभ मे ज़िला कलेक्टर कें सहायता प्रदान करैत छथि।<ref>{{Cite web|url=https://malappuram.nic.in/collectrate/|title=Collectorate Malappuram|access-date=3 October 2020|website=Official website of Malappuram district|archive-date=25 October 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201025100613/https://malappuram.nic.in/collectrate/|url-status=live}}</ref> मलप्पुरम राजस्व ज़िलाक दू टा प्रभाग अछि - तिरूर आ पेरिंथलमन्ना। ज़िला कें आगू 138 गाँव सभ मे विभाजित कएल गेल अछि जे मिलि कऽ 7 उपज़िला बनबैत अछि।<ref>{{cite web |url = https://malappuram.nic.in/tehsil/ |website = malappuram.nic.in |title = Talukas in Malappuram district |access-date = 23 November 2019 |archive-date = 19 February 2020 |archive-url = https://web.archive.org/web/20200219085134/https://malappuram.nic.in/tehsil/ |url-status = live }}</ref><ref name="admn_mpm">{{cite web | title= Administrative divisions of Malappuram district | url= https://malappuram.nic.in/administrative-setup/ | access-date= 23 November 2019 | website= malappuram.nic.in | archive-date= 24 August 2019 | archive-url= https://web.archive.org/web/20190824213421/https://malappuram.nic.in/administrative-setup/ | url-status= live }}</ref> ==== राजस्व प्रभाग ==== ज़िला मे दू टा राजस्व प्रभाग अछि: पेरिंथलमन्ना आ तिरूर। पोन्नानी, तिरूर, तिरूरंगाडी आ कोंडोट्टी उपज़िला तिरूर राजस्व प्रभाग मे शामिल अछि, जखन कि शेष निलांबुर, एरानाड आ पेरिंथलमन्ना मिलि कऽ पेरिंथलमन्ना राजस्व प्रभाग बनबैत अछि। राजस्व प्रभागीय कार्यालयक नेतृत्व एकटा राजस्व प्रभागीय अधिकारी / उप ज़िलाधिकारी करैत छथि, जे राजस्व प्रभागक उप-विभागीय मजिस्ट्रेट सेहो होइत छथि। राजस्व प्रभागीय कार्यालय क्रमशः तिरूर आ पेरिंथलमन्ना मे अछि। ==== तालुक ==== तालुक ज़िलाक भीतर एकटा प्रशासनिक प्रभाग अछि। मलप्पुरम ज़िला मे 7 तालुक अछि, आ प्रत्येक तालुकक नेतृत्व एकटा तहसीलदार करैत छथि, जे भू-राजस्व प्रशासन आ कार्यकारी मजिस्ट्रेट संबंधी कार्य सभक लेल ज़िम्मेदार होइत छथि। निलांबुर केरलक सभ सँ पैघ उपज़िला अछि। पोन्नानी, तिरूर आ तिरूरंगाडी उपज़िला तटीय क्षेत्र मे स्थित अछि। पेरिंथलमन्ना, एरानाड आ कोंडोट्टी मध्य क्षेत्र मे स्थित अछि, जखन कि निलांबुर उपज़िला ऊँच पहाड़ी क्षेत्र मे स्थित अछि। ज़िला-स्तरीय प्रशासनक समन्वय केर लेल मलप्पुरम मे सिविल स्टेशन केर अतिरिक्त, तालुक-स्तरीय प्रशासनिक गतिविधि सभक समन्वय केर लेल मंजेरी, निलांबुर, पेरिंथलमन्ना, तिरूरंगाडी, तानूर, तिरूर, कुट्टीप्पुरम आ पोन्नानी मे मिनी-सिविल स्टेशन सेहो अछि।<ref>{{cite web | url=https://malappuram.nic.in/en/tehsil/#:~:text=For%20administrative%20purpose%20the%20district,office%20is%20headed%20by%20Tahsildar | title=Tehsils / Taluks &#124; Welcome to Malappuram &#124; India }}</ref> [[File:Subdistricts of Malappuram (August 2020).svg|thumb|left|मलप्पुरम मे तालुक]] {| align="left" class="toccolours" cellspacing="1" cellpadding="1" style="margin-right: .5em; margin-top: .4em; font-size: 90%" |- |- bgcolor="#cccccc" valign="top" !उपज़िला<br/>(''तालुक'') !क्षेत्रफल<br/>(वर्ग किमी मे) !कुल जनसंख्या<br/>(2011) !गाँव !शहरीकरण<br/>(2011) |- | [[पोन्नानी तालुक|पोन्नानी]] || 200 || 379,798 || 11 || 57.36% |- | [[तिरूर तालुक|तिरूर]] || 448 || 928,672 || 30 || 48.73% |- | [[तिरूरंगाडी तालुक|तिरूरंगाडी]] || 290* || 631,906 || 17 || 90.40% |- | [[कोंडोट्टी तालुक|कोंडोट्टी]] || 258* || 410,577 || 12 || 43.10% |- | [[एरानाड तालुक|एरानाड]] || 491* || 581,512 || 23 || 37.93% |- | [[पेरिंथलमन्ना तालुक|पेरिंथलमन्ना]] || 506 || 606,396 || 24 || 21.73% |- | [[निलांबुर तालुक|निलांबुर]] || 1,343 || 574,059 || 21 || 8.08% |- | style="font-size: 80%" colspan=5 bgcolor="#cceeff" align="center"| स्रोत: भारतक जनगणना 2011,<ref name="demomalapuram">{{cite web |url= http://censusindia.gov.in/2011census/dchb/3205_PART_B_MALAPPURAM.pdf |website=censusindia.gov.in |title= Taluk-wise demography of Malappuram |access-date=19 April 2020 |publisher=Directorate of Census Operations, Kerala |pages= 161–193 |archive-date=27 November 2019 |archive-url= https://web.archive.org/web/20191127005248/http://censusindia.gov.in/2011census/dchb/3205_PART_B_MALAPPURAM.pdf |url-status=live}}</ref> मलप्पुरम ज़िलाक आधिकारिक वेबसाइट<ref name = Villages_Malappuram>{{cite web |title=Villages in Malappuram |url = https://malappuram.nic.in/village-panchayats/ |website = malappuram.nic.in |access-date=25 November 2019 |archive-date = 24 August 2019 |archive-url = https://web.archive.org/web/20190824213539/https://malappuram.nic.in/village-panchayats/ |url-status = live }}</ref> |} ==== राजस्व गाँव ==== राजस्व गाँव तालुक सभक उप-विभाजन अछि, आ ई ज़िलाक राजस्व प्रशासनक सभ सँ निचुलका संस्था अछि। प्रत्येक तालुकक अधिकार क्षेत्र मे कतयको गाँव अबैत अछि। मलप्पुरम ज़िला मे 138 राजस्व गाँव अछि। भू-राजस्व मामला सभक लेल राजस्व गाँव सभ कें आगू देसम (Desam) सभ मे विभाजित कएल गेल अछि। === ज़िला योजना समिति === मलप्पुरमक ज़िला योजना समिति मे नगर पालिका सभक दू टा सदस्य, ज़िला पंचायतक 10 सदस्य आ एकटा पंचायत-मनोनीत सदस्यक अतिरिक्त एकटा अध्यक्ष आ एकटा सचिव होइत छथि। अध्यक्षक पद ज़िला पंचायतक पदेन सदस्यक लेल आ सचिवक पद ज़िला कलेक्टरक पदेन सदस्यक लेल आरक्षित अछि।<ref>{{Cite web|url=http://sec.kerala.gov.in/index.php/Content/index/lsgd|title=District Planning Committee, Malappuram|access-date=7 November 2020|website=SEC Kerala|archive-date=13 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201113145804/http://sec.kerala.gov.in/index.php/Content/index/lsgd|url-status=live}}</ref> === न्यायपालिका === [[File:Perinthalmanna Munsif Court.png|thumbnail|पेरिंथलमन्ना मे एकटा न्यायालय परिसर]] ज़िलाक न्यायिक मुख्यालय मंजेरी मे अछि। मंजेरी न्यायिक ज़िलाक अंतर्गत 24 अदालत काज करैत अछि जाहि मे मंजेरी, मलप्पुरम, तिरूर, पेरिंथलमन्ना, परप्पनंगाडी, पोन्नानी आ निलांबुर शामिल अछि।<ref name="district_police">{{cite web |url=https://districts.ecourts.gov.in/malappuram |website=districts.ecourts.gov.in |title=Judicial administration of Malappuram |access-date=17 June 2020 |archive-date=17 June 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200617045439/https://districts.ecourts.gov.in/malappuram |url-status=live}}</ref> 16 जून 1969 कें मलप्पुरम ज़िलाक स्थापनाक बाद, 25 मई 1970 कें कोझिकोड मे एकटा ज़िला न्यायालय काज करब शुरू केलक। एकर बाद, 1 फरवरी 1974 कें अदालत कें मंजेरी न्यायालय परिसर मे स्थानांतरित कऽ देल गेल। मंजेरी न्यायिक ज़िलाक भीतर, वर्तमान मे ज़िलाक विभिन्न स्थान सभ पर 24 कार्यशील अदालत सभ वितरित अछि, जाहि मे मंजेरी, मलप्पुरम, तिरूर, पेरिंथलमन्ना, परप्पनंगाडी, पोन्नानी, तिरूर आ निलांबुर शामिल अछि। मलप्पुरमक न्यायिक मुख्यालय मंजेरी मे स्थित अछि। ज़िला मे तीन टा अतिरिक्त ज़िला आ सत्र न्यायालय, दू टा पारिवारिक न्यायालय (एकटा मलप्पुरम मे आ दोसर तिरूर मे), संगे-संगे दू टा मोटर दुर्घटना दावा न्यायाधिकरण (एकटा मंजेरी मे आ दोसर तिरूर मे) अछि। एकर अतिरिक्त, दू टा उप न्यायालय अछि—एकटा मंजेरी मे आ दोसर तिरूर मे। ज़िला मे दू टा मुंसिफ़ मजिस्ट्रेट अदालत सेहो अछि, जाहि मे सँ एकटा पोन्नानी मे आ दोसर पेरिंथलमन्ना मे अछि। अंत मे, मलप्पुरम ज़िला मे नौ टा न्यायिक प्रथम श्रेणी मजिस्ट्रेट अदालत काज कऽ रहल अछि। === पुलिस === मलप्पुरम ज़िला पुलिस, केरल पुलिसक एकटा पुलिस ज़िला अछि, जाहि कें ज़िलाक भीतर कानून प्रवर्तन आ जाँचक काज सौंपल गेल अछि। ज़िला पुलिस कार्यालय मलप्पुरम मे स्थित अछि, आ एकर नेतृत्व एकटा ज़िला पुलिस प्रमुख करैत छथि जे पुलिस अधीक्षकक पदक होइत छथि। मलप्पुरम ज़िला मे छह टा पुलिस उप-विभाजन आ 36 पुलिस स्टेशन अछि। एहि पुलिस उप-विभाजन सभक मुख्यालय निम्नलिखित क्षेत्र सभ मे स्थित अछि: मलप्पुरम, कोंडोट्टी, पेरिंथलमन्ना, तिरूर, तानूर आ निलांबुर। प्रत्येक पुलिस उप-विभाजनक नेतृत्व एकटा पुलिस उपाधीक्षक करैत छथि, आ प्रत्येक पुलिस स्टेशनक देखरेख पुलिस निरीक्षक केर पद वाला एकटा स्टेशन हाउस अधिकारी द्वारा कएल जाइत अछि। मलप्पुरम पुलिस ज़िला, पालक्काड, त्रिशूर शहर आ त्रिशूर ग्रामीण पुलिस ज़िला सभक संगे, त्रिशूर रेंज पुलिसक अधिकार क्षेत्र मे अबैत अछि।<ref>{{Cite web|url=https://keralapolice.gov.in/page/ranges|title=Thrissur Range Police districts|access-date=2 November 2020|website=Kerala Police|archive-date=24 October 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201024123751/https://keralapolice.gov.in/page/ranges|url-status=live}}</ref> ज़िला पुलिस कार्यालय, ज़िला विशेष शाखा, ज़िला अपराध रिकॉर्ड ब्यूरो, ज़िला 'C' (सी) शाखा, नारकोटिक सेल, ज़िला पुलिस नियंत्रण कक्ष, साइबर सेल, महिला सेल आ दूरसंचार इकाई मलप्पुरम मे अछि। तटीय पुलिस स्टेशन पोन्नानी मे अछि जखन कि ज़िला सशस्त्र रिज़र्व शिविर पदिनहत्तुम्मुरी मे स्थित अछि। मलप्पुरम पुलिसक यातायात प्रवर्तन इकाई सभ मलप्पुरम, मंजेरी, कोंडोट्टी, पेरिंथलमन्ना आ तिरूर मे केंद्रित अछि।<ref>{{cite web |url=https://malappuram.keralapolice.gov.in/wings/general-executive/district-police-office |website=malappuram.keralapolice.gov.in |title=Malappuram police |access-date=17 June 2020 |archive-date=28 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200928184347/https://malappuram.keralapolice.gov.in/wings/general-executive/district-police-office |url-status=live}}</ref> केरल पुलिसक अंतर्गत एकटा सशस्त्र पुलिस बटालियन, मालाबार स्पेशल पुलिस (1884 मे गठित) केर मुख्यालय मलप्पुरम मे अछि। ई राज्यक सभ सँ पुरान सशस्त्र पुलिस बटालियन सेहो अछि।<ref name="district_police" /> ई भीड़ नियंत्रण, आंतरिक सुरक्षा, दंगा नियंत्रण आ वीआईपी सुरक्षा मे नागरिक पुलिसक सहायता करैत अछि। आवश्यकता पड़बा पर एकरा राज्यक बाहर सेहो तैनात कएल जाइत अछि।<ref>{{Cite web |title=Malabar Special Police (MSP), Armed Police Battalions of Kerala |url=https://keralapolice.gov.in/page/malabar-special-police |access-date=2026-01-02 |website=keralapolice.gov.in |language=en}}</ref> == स्थानीय सरकार सभ == स्थानीय स्वशासन संस्था सभ कें दू श्रेणी सभ मे विभाजित कएल गेल अछि: शहरी स्थानीय निकाय आ पंचायत । === शहरी स्थानीय निकाय === शहरी क्षेत्र सभक प्रशासनक लेल ज़िला मे 12 नगरपालिका सभ स्थापित कएल गेल अछि। प्रत्येक नगरपालिकाक अपन निर्वाचित परिषद होइत अछि आ ओ स्थानीय शासन, शहरी नियोजन आ अपन संबंधित अधिकार क्षेत्रक भीतर आवश्यक सेवा सभ प्रदान करबाक लेल ज़िम्मेदार होइत अछि। पार्षद सभ द्वारा चुनल गेल एकटा अध्यक्ष आ उपाध्यक्ष प्रत्येक नगरपालिकाक नेतृत्व करैत छथि। एहि नगर पालिका सभ कें 505 वार्ड सभ मे विभाजित कएल गेल अछि, जाहि मे सँ प्रत्येक वार्ड सँ पाँच वर्षक कार्यकालक लेल एकटा पार्षद चुनल जाइत छथि।<ref>{{Cite news|date=2025-08-12|title=Ward delimitation exercise in Kerala local bodies completed: State Delimitation Commission|url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/ward-delimitation-exercise-in-kerala-local-bodies-completed-state-delimitation-commission/article69924380.ece|access-date=2025-12-22|work=The Hindu|language=en-IN|issn=0971-751X}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://lsgkerala.gov.in/en/lbelection/electlbrpt/3/10/2015|title=Malappuram – municipalities and wards|website=lsgkerala|archive-url=https://web.archive.org/web/20210825132910/https://lsgkerala.gov.in/en/lbelection/electlbrpt/3/10/2015|archive-date=25 August 2021|access-date=3 October 2020|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://delimitation.lsgkerala.gov.in/press_releases|title=Press Release {{!}} Delimitation Commission|website=delimitation.lsgkerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20250910204304/https://delimitation.lsgkerala.gov.in/press_releases|archive-date=2025-09-10|access-date=2025-12-22}}</ref> {| class="toccolours" align="left" cellspacing="1" cellpadding="1" style="margin-right: .5em; margin-top: .4em; font-size: 90%" |- |- valign="top" bgcolor="#cccccc" ! !नगरपालिका<ref name="Malappuram_municipalities">{{cite web|url=https://malappuram.nic.in/public-utility-category/municipality/|title=Municipalities in Malappuram|website=malappuram.nic.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200229232532/https://malappuram.nic.in/public-utility-category/municipality/|archive-date=29 February 2020|access-date=1 December 2019|url-status=live}}</ref> !वार्ड<ref>{{Cite web|url=https://wardmap.ksmart.live/index.html|title=Ward Mapping|website=wardmap.ksmart.live|access-date=2025-12-22}}</ref> !जनसंख्या (2011)<ref>{{cite web|url=http://urbanaffairskerala.org/images/downloads/ulb_population2011.pdf|title=Population of urban bodies|website=Urban Affairs Kerala|archive-url=https://web.archive.org/web/20200924173424/http://urbanaffairskerala.org/images/downloads/ulb_population2011.pdf|archive-date=24 September 2020|access-date=14 August 2020|url-status=live}}</ref> !अध्यक्ष <ref>{{Cite news|date=2025-12-26|title=UDF assumes power in 11 municipalities in Malappuram|url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/udf-assumes-power-in-11-municipalities-in-malappuram/article70440784.ece|access-date=2025-12-27|work=The Hindu|language=en-IN|issn=0971-751X}}</ref> !राजनीतिक दल !चुनाव-पूर्व गठबंधन |- |1 |[[मंजेरी]] |53 |97,102 |अब्दुल मजीद वी | style="background-color:{{party color|Indian Union Muslim League}};" |[[इंडियन यूनियन मुस्लिम लीग|<span style="color:white;">आई॰यू॰एम॰एल॰</span>]] |{{legend2|{{party color|United Democratic Front (Kerala)}}|[[यूनाइटेड डेमोक्रेटिक फ्रंट (केरल)|यू॰डी॰एफ॰]]|border=solid 1px #AAAAAA}} |- |2 |[[पोन्नानी]] |53 |90,491 |सी॰वी॰ सुधा | style="background-color:{{party color|Communist Party of India (Marxist)}};" |[[भारतीय कम्युनिस्ट पार्टी (मार्क्सवादी)|<span style="color:white;">CPI(M)</span>]] |{{legend2|{{party color|Left Democratic Front (Kerala)}}|[[लेफ्ट डेमोक्रेटिक फ्रंट (केरल)|एल॰डी॰एफ॰]]|border=solid 1px #AAAAAA}} |- |3 |[[परप्पनंगाडी]] |46 |71,239 |सुबैदा टीचर | style="background-color:{{party color|Indian Union Muslim League}};" |[[इंडियन यूनियन मुस्लिम लीग|<span style="color:white;">आई॰यू॰एम॰एल॰</span>]] |{{legend2|{{party color|United Democratic Front (Kerala)}}|[[यूनाइटेड डेमोक्रेटिक फ्रंट (केरल)|यू॰डी॰एफ॰]]|border=solid 1px #AAAAAA}} |- |4 |[[तानूर, मलप्पुरम|तानूर]] |45 |69,534 |नसला बशीर | style="background-color:{{party color|Indian Union Muslim League}};" |[[इंडियन यूनियन मुस्लिम लीग|<span style="color:white;">आई॰यू॰एम॰एल॰</span>]] |{{legend2|{{party color|United Democratic Front (Kerala)}}|[[यूनाइटेड डेमोक्रेटिक फ्रंट (केरल)|यू॰डी॰एफ॰]]|border=solid 1px #AAAAAA}} |- |5 |[[मलप्पुरम]] |45 |68,088 |वी॰ रिनिशा | style="background-color:{{party color|Indian Union Muslim League}};" |[[इंडियन यूनियन मुस्लिम लीग|<span style="color:white;">आई॰यू॰एम॰एल॰</span>]] |{{legend2|{{party color|United Democratic Front (Kerala)}}|[[यूनाइटेड डेमोक्रेटिक फ्रंट (केरल)|यू॰डी॰एफ॰]]|border=solid 1px #AAAAAA}} |- |6 |[[कोंडोट्टी]] |41 |59,256 |यू॰के॰ मम्माथिस्सा | style="background-color:{{party color|Indian Union Muslim League}};" |[[इंडियन यूनियन मुस्लिम लीग|<span style="color:white;">आई॰यू॰एम॰एल॰</span>]] |{{legend2|{{party color|United Democratic Front (Kerala)}}|[[यूनाइटेड डेमोक्रेटिक फ्रंट (केरल)|यू॰डी॰एफ॰]]|border=solid 1px #AAAAAA}} |- |7 |[[तिरूरंगाडी]] |40 |56,632 |हबीबा बशीर | style="background-color:{{party color|Indian Union Muslim League}};" |[[इंडियन यूनियन मुस्लिम लीग|<span style="color:white;">आई॰यू॰एम॰एल॰</span>]] |{{legend2|{{party color|United Democratic Front (Kerala)}}|[[यूनाइटेड डेमोक्रेटिक फ्रंट (केरल)|यू॰डी॰एफ॰]]|border=solid 1px #AAAAAA}} |- |8 |[[तिरूर]] |40 |56,058 |इब्राहिम हाजी कीज़ेडथ | style="background-color:{{party color|Indian Union Muslim League}};" |[[इंडियन यूनियन मुस्लिम लीग|<span style="color:white;">आई॰यू॰एम॰एल॰</span>]] |{{legend2|{{party color|United Democratic Front (Kerala)}}|[[यूनाइटेड डेमोक्रेटिक फ्रंट (केरल)|यू॰डी॰एफ॰]]|border=solid 1px #AAAAAA}} |- |9 |[[पेरिंथलमन्ना]] |37 |49,723 |सुरय्या फ़ारूक | style="background-color:{{party color|Indian Union Muslim League}};" |[[इंडियन यूनियन मुस्लिम लीग|<span style="color:white;">आई॰यू॰एम॰एल॰</span>]] |{{legend2|{{party color|United Democratic Front (Kerala)}}|[[यूनाइटेड डेमोक्रेटिक फ्रंट (केरल)|यू॰डी॰एफ॰]]|border=solid 1px #AAAAAA}} |- |10 |[[कोट्टक्कल]] |35 |48,342 |के॰के॰ निसार | style="background-color:{{party color|Indian Union Muslim League}};" |[[इंडियन यूनियन मुस्लिम लीग|<span style="color:white;">आई॰यू॰एम॰एल॰</span>]] |{{legend2|{{party color|United Democratic Front (Kerala)}}|[[यूनाइटेड डेमोक्रेटिक फ्रंट (केरल)|यू॰डी॰एफ॰]]|border=solid 1px #AAAAAA}} |- |11 |[[निलांबुर]] |36 |46,342 |पद्मिनी गोपीनाथ | style="background-color:{{party color|Indian National Congress}};" |[[भारतीय राष्ट्रीय कांग्रेस|<span style="color:white;">आई॰एन॰सी॰</span>]] |{{legend2|{{party color|United Democratic Front (Kerala)}}|[[यूनाइटेड डेमोक्रेटिक फ्रंट (केरल)|यू॰डी॰एफ॰]]|border=solid 1px #AAAAAA}} |- |12 |[[वलांचेरी]] |34 |44,437 |हसीना वाट्टोली | style="background-color:{{party color|Indian Union Muslim League}};" |[[इंडियन यूनियन मुस्लिम लीग|<span style="color:white;">आई॰यू॰एम॰एल॰</span>]] |{{legend2|{{party color|United Democratic Front (Kerala)}}|[[यूनाइटेड डेमोक्रेटिक फ्रंट (केरल)|यू॰डी॰एफ॰]]|border=solid 1px #AAAAAA}} |} {{Largest cities|country=मलप्पुरम ज़िला, केरल, भारत|stat_ref=स्रोत:<ref name="Malappuram_municipalities" /><ref name="No. of wards in Malappuram">{{cite web |title=No. of wards in Malappuram |url=https://lsgkerala.gov.in/electionupdates/deStatusLB.php?distID=10 |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20200219141043/http://lsgkerala.gov.in/electionupdates/deStatusLB.php?distID=10 |archive-date=19 February 2020 |access-date=24 June 2020 |website=lsgkerala.gov.in}}</ref>|list_by_pop=|div_name=|div_link=केरल केर तालुक सभक सूची{{!}}तालुक|city_1=मंजेरी|div_1=एरानाड तालुक{{!}}एरानाड|pop_1=97,102|city_2=पोन्नानी|div_2=पोन्नानी तालुक{{!}}पोन्नानी|pop_2=90,491|city_3=परप्पनंगाडी|div_3=तिरूरंगाडी तालुक{{!}}तिरूरंगाडी|pop_3=71,239|city_4=तानूर, मलप्पुरम{{!}}तानूर|div_4=तिरूर तालुक{{!}}तिरूर|pop_4=69,534|city_5=मलप्पुरम|div_5=एरानाड तालुक{{!}}एरानाड|pop_5=68,088|city_6=कोंडोट्टी|div_6=कोंडोट्टी तालुक{{!}}कोंडोट्टी|pop_6=59,256|city_7=तिरूरंगाडी|div_7=तिरूरंगाडी तालुक{{!}}तिरूरंगाडी|pop_7=56,632|city_8=तिरूर|div_8=तिरूर तालुक{{!}}तिरूर|pop_8=56,058|city_9=पेरिंथलमन्ना|div_9=पेरिंथलमन्ना तालुक{{!}}पेरिंथलमन्ना|pop_9=49,723|city_10=कोट्टक्कल|div_10=तिरूर तालुक{{!}}तिरूर|pop_10=48,342|city_11=निलांबुर|div_11=निलांबुर तालुक{{!}}निलांबुर|pop_11=46,342|city_12=वलांचेरी|div_12=तिरूर तालुक{{!}}तिरूर|pop_12=44,437}} === ग्रामीण शासन === मलप्पुरम ज़िला पंचायत ज़िला मे ग्रामीण शासनक लेल सर्वोच्च निकाय केर रूप मे कार्य करैत अछि। ज़िला पंचायत मे 33 प्रभाग अछि, आ प्रत्येक प्रभाग सँ सदस्य चुनल जाइत छथि।<ref>{{Cite web|url=https://wardmap.ksmart.live/FinalN/FinalDP_Malappuram_Malappuram.html|title=Malappuram District Panchayat Final Map|website=wardmap.ksmart.live|access-date=2025-12-22}}</ref> ज़िला पंचायत केर अधिकार क्षेत्र नगर पालिका क्षेत्र सभ कें छोड़ि कऽ ज़िलाक सभटा ग्राम पंचायत सभ कें कवर करैत अछि। ज़िला पंचायतक नेतृत्व सदस्य सभ द्वारा चुनल गेल एकटा अध्यक्ष आ उपाध्यक्ष द्वारा कएल जाइत अछि, आ एहि मे विकास, स्वास्थ्य आ शिक्षा, लोक निर्माण, कल्याण आ वित्तक लेल पाँच टा स्थायी समिति सभ अछि।<ref>{{Cite web|url=http://malappuramdistrictpanchayath.kerala.gov.in/general/standingCommittee.htm|title=Malappuram District Panchayat|website=malappuramdistrictpanchayath.kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20220617094007/http://malappuramdistrictpanchayath.kerala.gov.in/general/standingCommittee.htm|archive-date=2022-06-17|access-date=2025-12-26}}</ref> ब्लॉक स्तरक शासनक लेल, ज़िला मे 15 ब्लॉक पंचायत सभ अछि। एहि ब्लॉक पंचायत सभ कें आगू 250 वार्ड सभ मे विभाजित कएल गेल अछि, जाहि मे सँ प्रत्येकक प्रतिनिधित्व एकटा निर्वाचित सदस्य करैत छथि। प्रत्येक ब्लॉक पंचायतक नेतृत्व सदस्य सभ द्वारा चुनल गेल एकटा अध्यक्ष आ उपाध्यक्ष द्वारा कएल जाइत अछि। 2025 केर केरल स्थानीय चुनाव सभ मे, यूडीएफ 15 मे सँ 14 ब्लॉक पंचायत सभ जीतलक, जखन कि एलडीएफ एकटा पोन्नानी ब्लॉक पंचायत जीतलक।<ref>{{Cite news|date=2025-12-13|title=Kerala local body polls: UDF sweeps Malappuram|url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/kerala-local-body-polls-udf-sweeps-malappuram/article70391788.ece|access-date=2025-12-26|work=The Hindu|language=en-IN|issn=0971-751X}}</ref> ग्रामीण ज़िला कें 94 ग्राम पंचायत सभ मे विभाजित कएल गेल अछि जे 15 ब्लॉक सभ मे शामिल अछि—अरीकोड, कालिकवु, कोंडोट्टी, कुट्टीप्पुरम, मलप्पुरम, मनकडा, निलांबुर, पेरिंथलमन्ना, पेरुंबडप्पू, पोन्नानी, तानूर, तिरूर, तिरूरंगाडी, वेंगरा आ वांडूर।<ref>{{Cite web|url=https://malappuram.nic.in/panchayats/|title=Rural administration in Malappuram district|website=Official website of Malappuram district|archive-url=https://web.archive.org/web/20200809110957/https://malappuram.nic.in/panchayats/|archive-date=9 August 2020|access-date=2 August 2020|url-status=live}}</ref> ई ब्लॉक सभ मिलि कऽ मलप्पुरम ज़िला पंचायत बनबैत अछि, जे ग्रामीण शासनक सर्वोच्च ज़िला निकाय अछि। ज़िला पंचायतक 33 प्रभाग सभ मे सँ, 2025 केर चुनाव सभ मे यू॰डी॰एफ॰ सभटा 33 सीट सभ जीतलक, जखन कि एल॰डी॰एफ॰ कोनो सीट नहि जीतलक, जाहि सँ कोनो विपक्ष नहि बचल।<ref>{{Cite web|url=https://trend.sec.kerala.gov.in/|title=Local Body Elections 2025 - TREND by State Election Commission Kerala|website=trend.sec.kerala.gov.in|access-date=2025-12-22}}</ref> मलप्पुरम ज़िला पंचायत राज्यक सभ सँ पैघ ज़िला पंचायत होयबाक संगे-संगे सभ सँ पैघ स्थानीय निकाय सेहो अछि। 94 ग्राम पंचायत सभ कें फेर सँ 2001 वार्ड सभ मे विभाजित कएल गेल अछि।<ref>{{Cite web|url=https://keralakaumudi.com/en/news/news.php?id=1538360&u=final-notification-out-17337-more-wards-in-kerala-1375-new-wards|title=Final notification out; 17337 more wards in Kerala; 1375 new wards|last=Daily|first=Keralakaumudi|website=Keralakaumudi Daily|language=en|access-date=2025-12-22}}</ref> जनगणना कस्बा सभ (शहरी विशेषता सभ वाला छोट शहर) सेहो ग्राम पंचायत सभक अधिकार क्षेत्र मे अबैत अछि। मुदा 2015 मे नव ग्राम पंचायत सभ अर्थात् अनामंगड, अनंथावूर, अरक्कुपरम्बा, अरियाल्लूर, चेम्ब्रास्सेरी, एलंकुर, करिपुर, कूट्टायि, कुरुम्बलंगोडे, मरुथा, पांग, वणियाम्बलम आ वेलिमुक्कू केर गठनक लेल मसौदा अधिसूचना सभ प्रकाशित कएल गेल छल, मुदा अखनो धरि एकर गठन नहि भेल अछि।<ref>{{Cite web|url=http://delimitation.lsgkerala.gov.in/mlp_notification|title=Draft notifications for new local bodies in Malappuram|website=Delimitation Commission, Kerala|publisher=Government of Kerala|archive-url=https://web.archive.org/web/20210125145004/http://delimitation.lsgkerala.gov.in/mlp_notification|archive-date=25 January 2021|access-date=10 October 2020|url-status=live}}</ref> एकर गठनक संगे, ज़िला मे ग्राम पंचायत सभक संख्या 106 भऽ जाएत। {| class="toccolours" align="left" cellspacing="1" cellpadding="1" style="margin-right: .5em; margin-top: .4em; font-size: 90%" |- |- valign="top" bgcolor="#cccccc" ! colspan="5" |मलप्पुरम ज़िला मे ग्राम पंचायत सभ[[फाइल:2020_Kerala_Local_body_Elections_-_Malappuram_District_(Gram_Panchayats_and_Municipalities).svg|केंद्र|250x250पिक्सेल]] |- style="background:#efefef;" !'''ग्राम पंचायत''' | style="background: silver" |'''क्षेत्रफल''' '''(वर्ग किमी मे)''' | style="background: silver" |'''जनसंख्या''' '''(2011)''' | style="background: silver" |'''वार्ड''' {{Small|(2025)}}<ref name="DelimitationKerala2025">''Final Notification'', Delimitation Commission, Kerala. [https://wardmap.ksmart.live/index.html Ward Map Portal – KSMART] and [https://delimitation.lsgkerala.gov.in/ Delimitation – Local Self Government Department, Kerala].</ref> | style="background: silver" |'''[[तालुक|उपज़िला]]''' |- | colspan="5" style="text-align: center; background-color: grey; color: white;" |'''अरीकोड ब्लॉक''' |- |अरीकोड |12.21 |31,563 |20 |एरानाड |- |चीक्कोड |23.96 |32,867 |21 |कोंडोट्टी |- |एदावन्ना |52.10 |46,128 |24 |एरानाड |- |कवानूर |31.30 |37,977 |23 |एरानाड |- |किझुपरम्बा |14.99 |22,062 |16 |एरानाड |- |कुझिमन्ना |22.05 |34,413 |21 |कोंडोट्टी |- |पुलपट्टा |30.12 |42,683 |24 |एरानाड |- |उरंगत्तिरी |76.09 |40,318 |24 |एरानाड |- | colspan="5" style="text-align: center; background-color: grey; color: white;" |'''कालिकवु ब्लॉक''' |- |अमरम्बलम |84.64 |35,975 |22 |निलांबुर |- |चोक्कड |76.08 |32,224 |20 |निलांबुर |- |एडप्पाट्टा |25.77 |22,729 |17 |पेरिंथलमन्ना |- |कालिकवु |92.00 |35,210 |22 |निलांबुर |- |करुलै |131.31 |23,277 |17 |निलांबुर |- |करुवरकुन्डु |78.69 |41,583 |24 |निलांबुर |- |तुव्वुर |31.38 |40,297 |19 |निलांबुर |- | colspan="5" style="text-align: center; background-color: grey; color: white;" |'''कोंडोट्टी ब्लॉक''' |- |चेलेम्ब्रा |15.91 |34,149 |21 |कोंडोट्टी |- |चेरुकावु |16.87 |36,773 |22 |कोंडोट्टी |- |मुथुवल्लूर |21.49 |26,028 |18 |कोंडोट्टी |- |पल्लिक्कल |25.96 |46,962 |24 |कोंडोट्टी |- |पुलिक्कल |28.70 |40,133 |24 |कोंडोट्टी |- |वज़ायूर |21.19 |30,262 |20 |कोंडोट्टी |- |वाज़क्कड |23.89 |35,774 |22 |कोंडोट्टी |- | colspan="5" style="text-align: center; background-color: grey; color: white;" |'''कुट्टीप्पुरम ब्लॉक''' |- |अथावनाड |26.77 |41,187 |24 |तिरूर |- |एडायूर |30.43 |36,498 |22 |तिरूर |- |इरिम्बीलियम |24.06 |30,635 |20 |तिरूर |- |कल्पकांचेरी |16.25 |33,721 |21 |तिरूर |- |कुट्टीप्पुरम |31.32 |47,023 |24 |तिरूर |- |माराक्कारा |27.00 |40,404 |24 |तिरूर |- | colspan="5" style="text-align: center; background-color: grey; color: white;" |'''मलप्पुरम ब्लॉक''' |- |अनाकय्याम |45.23 |50,634 |24 |एरानाड |- |कोडुर |18.42 |38,258 |23 |पेरिंथलमन्ना |- |मोरायुर |24.57 |25,261 |21 |कोंडोट्टी |- |ओथुक्कुंगल |17.28 |39,139 |23 |तिरूरंगाडी |- |पोनमाला |21.65 |33,922 |21 |तिरूर |- |पूकोट्टूर |20.63 |28,077 |23 |एरानाड |- | colspan="5" style="text-align: center; background-color: grey; color: white;" |'''मनकडा ब्लॉक''' |- |कूट्टिलंगाडी |21.54 |36,602 |22 |पेरिंथलमन्ना |- |कुरुवा |35.77 |45,354 |24 |पेरिंथलमन्ना |- |मक्करपरम्बा |11.17 |18,702 |15 |पेरिंथलमन्ना |- |मनकडा |31.00 |32,748 |21 |पेरिंथलमन्ना |- |मूर्कनाद |17.60 |36,324 |22 |पेरिंथलमन्ना |- |पुज़ाक्कत्तिरी |22.72 |29,886 |19 |पेरिंथलमन्ना |- | colspan="5" style="text-align: center; background-color: grey; color: white;" |'''निलांबुर ब्लॉक''' |- |चालियार |125.00 |20,834 |16 |निलांबुर |- |चुंगाथारा |129.69 |36,269 |22 |निलांबुर |- |एदाक्कारा |58.09 |28,162 |19 |निलांबुर |- |मूथेदाम |48.00 |33,960 |18 |निलांबुर |- |पोथुकल |77.00 |29,561 |19 |निलांबुर |- |वाज़िक्कादवु |114.00 |47,322 |24 |निलांबुर |- | colspan="5" style="text-align: center; background-color: grey; color: white;" |'''पेरिंथलमन्ना ब्लॉक''' |- |अलीपरम्बा |34.37 |41,725 |24 |पेरिंथलमन्ना |- |अंगडीपुरम |38.50 |56,451 |24 |पेरिंथलमन्ना |- |एलामकुलम |21.31 |26,456 |18 |पेरिंथलमन्ना |- |कीज़ट्टूर |40.00 |36,317 |22 |पेरिंथलमन्ना |- |मेलात्तुर |27.24 |27,250 |18 |पेरिंथलमन्ना |- |पुलमंतोल |32.15 |37,785 |23 |पेरिंथलमन्ना |- |ताज़ेकोड |45.02 |41,982 |24 |पेरिंथलमन्ना |- |वेट्टथुर |35.84 |37,456 |19 |पेरिंथलमन्ना |- | colspan="5" style="text-align: center; background-color: grey; color: white;" |'''पेरुंबडप्पू ब्लॉक''' |- |आलमकोडे |20.50 |33,918 |21 |पोन्नानी |- |मारनचेरी |20.47 |35,011 |22 |पोन्नानी |- |नन्नामुक्कू |19.35 |28,989 |19 |पोन्नानी |- |पेरुम्बदप्पु |15.02 |29,766 |19 |पोन्नानी |- |वेलियांकोडे |15.15 |32,554 |21 |पोन्नानी |- | colspan="5" style="text-align: center; background-color: grey; color: white;" |'''पोन्नानी ब्लॉक''' |- |एडप्पल |23.70 |32,550 |21 |पोन्नानी |- |कलाडी |16.48 |25,872 |18 |पोन्नानी |- |थावनूर |25.28 |34,500 |21 |पोन्नानी |- |वाट्टमकुलम |20.73 |36,147 |22 |पोन्नानी |- | colspan="5" style="text-align: center; background-color: grey; color: white;" |'''तानूर ब्लॉक''' |- |चेरियामुंडम |11.95 |31,212 |20 |तिरूर |- |निरमरुथुर |9.20 |29,846 |19 |तिरूर |- |ओझुर |15.92 |34,016 |21 |तिरूर |- |पेरुमन्ना-क्लारी |11.8 |27,278 |18 |तिरूर |- |पोनमुंडम |9.16 |25,855 |18 |तिरूर |- |तनालूर |15.12 |47,976 |24 |तिरूर |- |वालावन्नूर |15.28 |33,159 |21 |तिरूर |- | colspan="5" style="text-align: center; background-color: grey; color: white;" |'''तिरूर ब्लॉक''' |- |मंगलम |12.17 |33,442 |21 |तिरूर |- |पुरथुर |19.50 |31,915 |20 |तिरूर |- |थलक्कड़ |16.30 |35,820 |22 |तिरूर |- |तिरुनावाया |19.59 |45,848 |24 |तिरूर |- |त्रिप्रंगोड |20.67 |41,167 |24 |तिरूर |- |वेट्टम |13.46 |28,104 |22 |तिरूर |- | colspan="5" style="text-align: center; background-color: grey; color: white;" |'''तिरूरंगाडी ब्लॉक''' |- |मुन्नियूर |22.66 |55,535 |24 |तिरूरंगाडी |- |नन्नाम्ब्रा |18.35 |40,543 |24 |तिरूरंगाडी |- |पेरुवल्लुर |21.19 |34,941 |21 |तिरूरंगाडी |- |तेनहिपलम |17.98 |32,045 |20 |तिरूरंगाडी |- |वल्लीकुन्नु |25.14 |48,006 |24 |तिरूरंगाडी |- | colspan="5" style="text-align: center; background-color: grey; color: white;" |'''वेंगरा ब्लॉक''' |- |अब्दू रहिमान नगर |14.83 |41,993 |24 |तिरूरंगाडी |- |एडारीकोडे |15.65 |27,356 |18 |तिरूरंगाडी |- |कन्नमंगलाम |28.24 |41,260 |24 |तिरूरंगाडी |- |ऊरकम |21.65 |29,157 |19 |तिरूरंगाडी |- |परप्पुर |18.50 |36,270 |22 |तिरूरंगाडी |- |थेन्नाला |10.00 |29,190 |19 |तिरूरंगाडी |- |वेंगरा |18.66 |48,600 |24 |तिरूरंगाडी |- | colspan="5" style="text-align: center; background-color: grey; color: white;" |'''वांडूर ब्लॉक''' |- |मम्पड |84.67 |37,221 |22 |निलांबुर |- |पंडीक्कड |57.01 |55,213 |24 |एरानाड |- |पोरुर |35.60 |37,636 |19 |निलांबुर |- |तिरुवली |33.83 |27,734 |19 |निलांबुर |- |त्रिक्कलंगोडे |59.99 |52,090 |24 |एरानाड |- |वांडूर |45.45 |49,013 |24 |निलांबुर |- | colspan="6" align="center" style="font-size: 80%" bgcolor="#cceeff" |स्रोत: भारतक जनगणना 2011,<ref name="demomalapuram2" /> केरल सरकार<ref name="Panchayat_Malappuram">{{cite web|url=https://dop.lsgkerala.gov.in/en/node/1030|title=Villages in Malappuram|website=lsgkerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200925053634/https://dop.lsgkerala.gov.in/en/node/1030|archive-date=25 September 2020|access-date=2 August 2020|url-status=live}}</ref> |} == राजनीति == === राज्य विधानमंडल === केरल विधान सभा मे मलप्पुरमक प्रतिनिधित्वक लेल ज़िला मे 16 टा विधान सभा क्षेत्र अछि। ई सभ 3 टा लोकसभा क्षेत्र सभ मे शामिल अछि। राज्य मे सभ सँ अधिक विधानसभा क्षेत्र मलप्पुरम मे अछि। एहि मे सँ एरानाड, निलांबुर आ वांडूर विधानसभा क्षेत्र मिलि कऽ वायनाड लोकसभा क्षेत्रक हिस्सा बनबैत अछि, जखन कि तिरूरंगाडी, तानूर, तिरूर, कोट्टक्कल, थावनूर आ पोन्नानी, पोन्नानी लोकसभा क्षेत्र मे शामिल अछि। शेष सात टा विधानसभा क्षेत्र मिलि कऽ मलप्पुरम लोकसभा क्षेत्र बनबैत अछि।<ref name="admn_mpm"/><ref>{{cite web |title=Niyamasabha constituencies of Malappuram |url=http://www.ceo.kerala.gov.in/malappuram.html |website=ceo.kerala.gov.in |access-date=25 November 2019 |archive-date=20 August 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190820130501/http://www.ceo.kerala.gov.in/malappuram.html |url-status=live }}</ref> केरल विधान सभाक 140 सदस्य सभ मे सँ 16 टा ज़िला सँ चुनल जाइत छथि।<ref>{{Cite web|url=http://www.ceo.kerala.gov.in/pdf/03-DELIMITATION/03-DELIMITED-LAC.pdf|title=Constituencies for Kerala Legislative Assembly – Districtwise|access-date=7 November 2020|website=CEO Kerala|archive-date=12 October 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191012075808/http://www.ceo.kerala.gov.in/pdf/03-DELIMITATION/03-DELIMITED-LAC.pdf|url-status=live}}</ref> 2026 केर केरल विधान सभा चुनाव सभ मे, यूडीएफ ज़िलाक सभ 16 टा सीट सभ जितलक।<ref>{{Cite news |last=Naha |first=Abdul Latheef |date=2026-05-04 |title=Kerala Assembly polls 2026: IUML anchors UDF’s comeback in Malabar region |url=https://www.thehindu.com/elections/kerala-assembly/kerala-assembly-polls-2026-iuml-anchors-udfs-comeback-in-malabar-region/article70938892.ece |access-date=2026-05-06 |work=The Hindu |language=en-IN |issn=0971-751X}}</ref> === संसदीय क्षेत्र === मलप्पुरम ज़िला मे दू टा लोकसभा क्षेत्र अछि: मलप्पुरम आ पोन्नानी। ज़िला मे वायनाड लोकसभा क्षेत्रक एकटा छोट हिस्सा सेहो शामिल अछि।<ref>{{Cite news |author=Staff Reporter |date=2021-05-02 |title=Samadani wins Malappuram LS bypoll|work=The Hindu |url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/malappuram-ls-bypoll-samadani-wins/article34467551.ece |access-date=2023-12-14 |issn=0971-751X}}</ref> इंडियन यूनियन मुस्लिम लीग (आई॰यू॰एम॰एल॰) सँ संबंधित आ केरलक प्रतिनिधित्व करय वाला [[राज्य सभा]] मे संसद सदस्य पी॰ वी॰ अब्दुल वहाब सेहो मलप्पुरम ज़िलाक निलांबुर सँ छथि।<ref>{{Cite news |date=2025-02-01 |title=Disappointing for all sections alike, says Wahab |url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/disappointing-for-all-sections-alike-says-wahab/article69169277.ece |access-date=2025-12-09 |work=The Hindu |language=en-IN |issn=0971-751X}}</ref> {| class="toccolours" align="left" cellspacing="1" cellpadding="1" style="margin-right: .5em; margin-top: .4em; font-size: 90%" |- valign="top" bgcolor="#cccccc" !संसदीय <br />क्षेत्र !राजनीतिक <br />दल !चुनाव-पूर्व <br />गठबंधन !निर्वाचित <br /> प्रतिनिधि<ref>{{Cite web |title=Members - Kerala Legislature |url=http://www.niyamasabha.org/codes/lokhsabha_members.htm |access-date=2025-12-09 |website=www.niyamasabha.org}}</ref> |- | [[वायनाड (लोकसभा निर्वाचन क्षेत्र)|वायनाड]] (छोट हिस्सा) | style="background-color:{{party color|Indian National Congress}};" |[[भारतीय राष्ट्रीय कांग्रेस|<span style="color:white;">आई॰एन॰सी॰</span>]] | {{legend2|{{party color|United Democratic Front (Kerala)}}|[[यूनाइटेड डेमोक्रेटिक फ्रंट (केरल)|यू॰डी॰एफ॰]]|border=solid 1px #AAAAAA}} | [[प्रियंका गाँधी]] |- | [[मलप्पुरम (लोकसभा निर्वाचन क्षेत्र)|मलप्पुरम]] | style="background-color:{{party color|Indian Union Muslim League}};" |[[इंडियन यूनियन मुस्लिम लीग|<span style="color:white;">आई॰यू॰एम॰एल॰</span>]] | {{legend2|{{party color|United Democratic Front (Kerala)}}|[[यूनाइटेड डेमोक्रेटिक फ्रंट (केरल)|यू॰डी॰एफ॰]]|border=solid 1px #AAAAAA}} | [[ई. टी. मोहम्मद बशीर|ई॰ टी॰ मोहम्मद बशीर]] |- | [[पोन्नानी (लोकसभा निर्वाचन क्षेत्र)|पोन्नानी]] (पैघ हिस्सा) | style="background-color:{{party color|Indian Union Muslim League}};" |[[इंडियन यूनियन मुस्लिम लीग|<span style="color:white;">आई॰यू॰एम॰एल॰</span>]] | {{legend2|{{party color|United Democratic Front (Kerala)}}|[[यूनाइटेड डेमोक्रेटिक फ्रंट (केरल)|यू॰डी॰एफ॰]]|border=solid 1px #AAAAAA}} | [[एम. पी. अब्दुस्समद समदानी|एम॰ पी॰ अब्दुस्समद समदानी]] |} == अर्थव्यवस्था == वित्तीय वर्ष 2018-19 मे ज़िलाक सकल ज़िला मूल्य वर्धन (जी॰डी॰वी॰ए॰) ₹698॰37 बिलियन अनुमानित अछि, आ पछिला वर्षक तुलना मे जी॰डी॰वी॰ए॰ मे 11॰30% केर वृद्धि भेल अछि। 2018-19 धरि, एर्नाकुलम आ तिरुवनंतपुरमक बाद, केरलक ज़िला सभ मे जी॰डी॰वी॰ए॰ मे ई ज़िला तेसर स्थान पर अछि।<ref name="GDVA_Malappuram">{{cite web|url=http://www.ecostat.kerala.gov.in/index.php/economy-state-mlp|title=Economy of Malappuram|website=ecostat.kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200701171533/http://www.ecostat.kerala.gov.in/index.php/economy-state-mlp|archive-date=1 July 2020|access-date=20 June 2020|url-status=live}}</ref> वर्ष 2018-19 मे ज़िलाक शुद्ध ज़िला मूल्य वर्धन (एन॰डी॰वी॰ए॰) ₹631॰90 बिलियन छल आ वार्षिक वृद्धि दर 11॰59% छल। वित्तीय वर्ष मे प्रति व्यक्ति जी॰डी॰वी॰ए॰ ₹154,463 आकल गेल अछि। जी॰डी॰वी॰ए॰ केर वृद्धि दर 2017-18 मे 18॰12%, 2016-17 मे 9॰49%, 2015-16 मे 7॰86%, 2014-15 मे 8॰83%, 2013-14 मे 14॰08% आ 2012-13 मे 9॰70% छल। ई एकटा ज़िगज़ैग प्रवृत्ति कें दर्शाबैत अछि।<ref name="GDVA_Malappuram" /> मलप्पुरमक अर्थव्यवस्था प्रवासी सभ पर काफी हद धरि निर्भर करैत अछि। मलप्पुरम मे राज्य मे सभ सँ बेसी प्रवासी छथि। केरल सरकार द्वारा प्रकाशित 2016 केर आर्थिक समीक्षा रिपोर्टक अनुसार, ज़िला मे प्रति 100 घर सभ मे सँ 54 घर प्रवासी सभक अछि।<ref>{{cite web|url=http://spb.kerala.gov.in/EconomicReview2016/web/chapter06_03.php|title=Malappuram ranks first in the number of emigrants from Kerala|website=spb.kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20191121020814/http://spb.kerala.gov.in/EconomicReview2016/web/chapter06_03.php|archive-date=21 November 2019|access-date=3 December 2019|url-status=live}}</ref> एहि मे सँ बेसीतर मध्य पूर्व मे काज करैत छथि। ओ सभ ज़िलाक अर्थव्यवस्था मे प्रमुख योगदानकर्ता छथि। केरल ग्रामीण बैंकक मुख्यालय मलप्पुरम मे स्थित अछि।<ref>{{cite web|url=https://www.newindianexpress.com/business/2013/jul/15/kgb-to-expand-operations-in-all-panchayats-496821.html|title=KGB to expand operations in all Panchayats|date=15 July 2013|website=The New Indian Express|archive-url=https://web.archive.org/web/20200626211219/https://www.newindianexpress.com/business/2013/jul/15/KGB-to-expand-operations-in-all-Panchayats-496821.html|archive-date=26 June 2020|access-date=25 June 2020|url-status=live}}</ref> [[फाइल:KGB_logo.png|अंगूठाकार|250x250पिक्सेल|केरल ग्रामीण बैंक केरलक सभ सँ पैघ क्षेत्रीय ग्रामीण बैंकिंग नेटवर्क अछि]] === आर्थिक खनिज === ज़िलाक मध्य क्षेत्र मे लेटराइट पाथर व्यापक रूप सँ देखल जाइत अछि। अंगडीपुरम लेटराइट एकटा राष्ट्रीय भू-विरासत स्मारक केर रूप मे मान्यता प्राप्त कएने अछि।<ref name="gsi3">[http://naturalheritage.intach.org/wp-content/uploads/2016/09/Geoheritage-Monograph.pdf national geo-heritage of India] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170111120428/http://naturalheritage.intach.org/wp-content/uploads/2016/09/Geoheritage-Monograph.pdf|date=11 January 2017}}, [[Indian National Trust for Art and Cultural Heritage|INTACH]]</ref> आर्कियन गनीस ज़िलाक सभ सँ बेसी देखल जाय वाला भूवैज्ञानिक निर्माण अछि। पोरुर मे पाबल जाय वाला क्वार्ट्ज़ मैग्नेटाइट ज़िला मे पाबल जाय वाला खनिज सभ मे सँ एक अछि जाहिकर आर्थिक महत्व अछि। क्वार्ट्ज़ गनीस निलांबुर, एदावन्ना आ पंडीक्कड केर क्षेत्र सभ मे देखल जाइत अछि। गार्नेलिफोरस क्वार्ट्ज़ मंजेरी आ कोंडोट्टी केर क्षेत्र सभ मे देखल जाइत अछि। चार्नोकाइट चट्टान सभ निलांबुर आ एदावन्ना मे पाबल जाइत अछि। विशिष्ट लेटराइट बनावट मे प्लाजियोक्लेस, फेल्डस्पार आ पाइरोक्सिन सँ युक्त डाइक मंजेरी मे अछि। एरानाड क्षेत्र सँ नीक गुणवत्ता वाला लौह अयस्क केर भंडार केर सूचना भेटल अछि। पोन्नानी आ कडलुंडिनगरमक तटीय क्षेत्र सभ मे चूनाक गोलाक भंडार पाबल गेल अछि। पोन्नानी आ वेलियांकोडे केर तटीय बालू मे इल्मेनाइट आ मोनाज़ाइट भारी खनिज सभक उच्च मात्रा होइत अछि। पोन्नानी आ पेरिंथलमन्ना केर तालुक सभ सँ काओलिनाइट पाबल गेल अछि। थेक्कुमुरी गाँव सँ बॉल क्ले केर भंडार भेटल अछि। निलांबुर उपज़िलाक किछु हिस्सा वायनाडक छिपल स्वर्ण क्षेत्र सभ मे शामिल अछि। निलांबुर तालुक, वायनाड आ अट्टापडी घाटीक निकटवर्ती क्षेत्र सभक संगे प्राकृतिक स्वर्ण क्षेत्र सभक लेल जानल जाइत अछि। निलांबुर मे चालियार नदीक घाटी मे कएल गेल अन्वेषण सभ सँ 0॰1 ग्राम प्रति घन मीटर सोनाक संगे 25 लाख घन मीटर प्लेसर केर भंडार केर पता चलल अछि।<ref name="geographymalappuram3" /> ज़िलाक किछु हिस्सा सभ जेना कोट्टक्कल, परप्पिल, ऊरकम आ मेल्मुरी सँ बॉक्साइट केर खोज कएल गेल छल।<ref>{{cite web|url=http://industry.kerala.gov.in/images/pdf/malappuram.pdf|title=Minerals of Malappuram|website=industry.kerala.gov.in|page=35|archive-url=https://web.archive.org/web/20210426034953/http://industry.kerala.gov.in/images/pdf/malappuram.pdf|archive-date=26 April 2021|access-date=21 April 2020|url-status=live}}</ref> करुवरकुन्डु, जाहिकर अर्थ 'लोहारक स्थान' अछि, एकर नाम लौह-अयस्क काटय आ लोहारी सँ लेल गेल अछि।<ref>{{cite journal|title=Proceedings of the Indian History Congress|year=2000|volume=60|pages=1204|oclc=1752882}}</ref> === उद्योग === [[फाइल:Manjeri_Town_Calicut_Road_View.jpg|अंगूठाकार|मंजेरी, मलप्पुरम शहरी समूहक एकटा घटक शहर]] 1887 मे स्थापित तिरुनावाया स्थित कोडक्कल टाइल फैक्ट्री भारतक दोसर टाइल फैक्ट्री छल। भारतक पहिल टाइल फैक्ट्री फेरोक मे छल, जे ओहि समय एरानाड तालुक केर हिस्सा छल। 2011 मे कएल गेल जनगणना केर अनुसार, एस॰एस॰आई॰/एम॰एम॰एस॰ई॰ केर तहत 10,629 औद्योगिक इकाई सभ पंजीकृत अछि, आ एहि मे सँ 396 इकाई सभ अनुसूचित जाति सभ द्वारा, 83 अनुसूचित जनजाति सभ द्वारा, आ शेष इकाई सभ सामान्य श्रेणी द्वारा प्रमोट कएल जाइत अछि। लगभग 1,000 लोक सभ कें सालाना स्व-रोजगार कार्यक्रम केर तहत सहायता देल जाइत अछि। तेनहिपलम केर समीप कक्कानचेरी (चेलेम्ब्रा) मे किनफरा खाद्य-प्रसंस्करण आ आईटी औद्योगिक एस्टेट अछि,<ref>{{cite web|url=http://kinfra.org/departments/kinfra-techno-industrial-park-malappuram|title=KINFRA Techno Industrial Park, Malappuram|website=kinfra.org|archive-url=https://web.archive.org/web/20191122114925/http://kinfra.org/departments/kinfra-techno-industrial-park-malappuram|archive-date=22 November 2019|access-date=27 November 2019|url-status=live}}</ref> छोट आ मध्यम उद्योग सभक लेल मलप्पुरम मे आई॰एन॰के॰ई॰टी॰ एस॰एम॰टी॰ पार्क आ मंजेरी केर पय्यानाड मे एकटा रबर प्लांट आ औद्योगिक एस्टेट अछि। मलप्पुरम मे 168 एकड़ मे फैलल आई॰एन॰के॰ई॰टी॰ ग्रीन्स मे एकटा औद्योगिक क्षेत्र, 'एस॰एम॰टी॰ पार्क' आ एकटा शैक्षिक क्षेत्र, 'एज्युसिटी' शामिल अछि।<ref>{{Cite news|title=Kerala's INKEL to bring an invest of Rs 1000 crore|url=https://economictimes.indiatimes.com/news/economy/infrastructure/keralas-inkel-to-bring-an-invest-of-rs-1000-crore/articleshow/47541323.cms|date=4 June 2015|access-date=6 October 2020|work=The Economic Times|archive-date=13 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210913065709/https://economictimes.indiatimes.com/news/economy/infrastructure/keralas-inkel-to-bring-an-invest-of-rs-1000-crore/articleshow/47541323.cms|url-status=live}}</ref> माल्कोस्पिन (मलप्पुरम स्पिनिंग मिल्स लिमिटेड) राज्य सरकारक अधीन ज़िलाक सभ सँ पुरान औद्योगिक प्रतिष्ठान सभ मे सँ एक अछि। काठ सँ संबंधित उद्योग कोट्टक्कल, एदावन्ना, वणियाम्बलम, करुलै, निलांबुर आ मम्पड मे आम अछि। पछिला दशक सभ धरि ज़िला मे आरा मशीन, फर्नीचर निर्माता आ काठक व्यापार सभ सँ महत्वपूर्ण व्यवसाय छल। तिरूर इलेक्ट्रॉनिक्स, मोबाइल फोन आ अन्य गैजेट्स केर लेल एकटा प्रमुख क्षेत्रीय व्यापार केंद्र अछि। कर्मचारी राज्य बीमाक शाखा कार्यालय मलप्पुरम मे अछि।<ref name="geographymalappuram3" /> कुट्टीप्पुरम मे केलट्रॉन इलेक्ट्रो सिरेमिक,<ref>{{Cite web|url=http://www.keltronelcera.com/index.php/home.html|title=KELCERA|website=keltronelcera|archive-url=https://web.archive.org/web/20210205010009/http://www.keltronelcera.com/index.php/home.html|archive-date=5 February 2021|access-date=30 January 2021|url-status=live}}</ref> कुट्टीप्पुरम मे केलट्रॉन टूल रूम, एडारीकोडे मे एडारीकोडे टेक्सटाइल्स, एडप्पल मे के॰एस॰आर॰टी॰सी॰ (KSRTC) बॉडी वर्कशॉप, अथावनाड मे माल्कोटेक्स (मालाबार को-ऑपरेटिव टेक्सटाइल्स लिमिटेड),<ref>{{Cite web|url=http://www.malcotex.co.in/|title=MALCOTEX|website=malcotex|archive-url=https://web.archive.org/web/20210913065710/https://fonts.googleapis.com/css?family=Noto+Serif%3A400%2C400italic%2C700%7COpen+Sans%3A300%2C400%2C600%2C700|archive-date=13 September 2021|access-date=30 January 2021|url-status=live}}</ref> आ अथावनाड मे केल्टेक्स (केरल हाई-टेक टेक्सटाइल कोऑपरेटिव लिमिटेड),<ref>{{Cite web|url=http://www.keltex.org/|title=KELTEX Athavanad|website=keltex|archive-url=https://web.archive.org/web/20210127203929/http://www.keltex.org/|archive-date=27 January 2021|access-date=30 January 2021|url-status=live}}</ref> सार्वजनिक क्षेत्र केर तहत अन्य प्रमुख औद्योगिक केंद्र अछि।<ref>{{cite web|url=http://www.msmedithrissur.gov.in/assets/uploads/downloadfile/Malappuram%202017-18.pdf|title=Brief Industrial Profile of Malappuram District 2017–18|website=msmedithrissur.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200714131013/http://www.msmedithrissur.gov.in/assets/uploads/downloadfile/Malappuram%202017-18.pdf|archive-date=14 July 2020|access-date=13 July 2020|url-status=live}}</ref> केरल स्टेट डिटर्जेंट्स एंड केमिकल्स लिमिटेड आ केरल स्टेट वुड इंडस्ट्रीज लिमिटेड केर मुख्यालय क्रमशः कुट्टीप्पुरम आ निलांबुर मे अछि।<ref>{{Cite web|url=https://economictimes.indiatimes.com/company/kerala-state-detergents-and-chemicals-ltd-/U24243KL1976SGC002816|title=Kerala State Detergents and Chemicals Limited|website=The Economic Times|archive-url=https://web.archive.org/web/20210913063631/https://economictimes.indiatimes.com/company/kerala-state-detergents-and-chemicals-ltd/U24243KL1976SGC002816|archive-date=13 September 2021|access-date=29 July 2020|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://economictimes.indiatimes.com/company/kerala-state-wood-industries-ltd-/U36101KL1970SGC003411|title=Kerala State Wood Industries Ltd.|website=The Economic Times|archive-url=https://web.archive.org/web/20210913063633/https://economictimes.indiatimes.com/company/kerala-state-wood-industries-ltd/U36101KL1970SGC003411|archive-date=13 September 2021|access-date=29 July 2020|url-status=live}}</ref> दुनिया मे सभ सँ पैघ बेबी कपड़ा निर्माता ब्रांड सभ मे सँ एक, पोपीज़ बेबी केयर, मुख्य रूप सँ मलप्पुरम मे आधारित अछि।<ref>{{Cite web|url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/kozhikode/pvt-firm-gives-out-free-clothes-to-newborns/articleshow/74998448.cms|title=Popees baby care|last=TNN|date=6 April 2020|website=Times of India|archive-url=https://web.archive.org/web/20210913063642/https://timesofindia.indiatimes.com/city/kozhikode/pvt-firm-gives-out-free-clothes-to-newborns/articleshow/74998448.cms|archive-date=13 September 2021|access-date=16 August 2020|url-status=live}}</ref> === कृषि === [[फाइल:Kcaet.JPG|अंगूठाकार|थावनूर मे के॰सी॰ए॰ई॰टी॰ केर स्थापना 1963 मे भेल छल, जे राज्यक एकमात्र कृषि इंजीनियरिंग संस्थान अछि]] [[फाइल:Agricultural_Research_Station,_Anakkayam_-_1.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|कृषि अनुसंधान केंद्र, अनाकय्याम]] [[फाइल:Edappal_malappuram(district)_kerala_infia.jpg|अंगूठाकार|एडप्पल मे एकटा खेत]] नारियल, ताड़ आ धान मुख्य रूप सँ मलप्पुरम तट पर पाबल जाइत अछि। लहरदार मैदान मे काजू, नारियल आ कसावा देखल जाइत अछि। रबर, काजू, कारी मरिच आ नारियल चालियार नदी बेसिन मे पाबल जाय वाली महत्वपूर्ण वनस्पति सभ अछि। निलांबुर घाटी मे प्रजाति सभक एकटा विस्तृत विविधताक खेती होइत अछि। एहि क्षेत्र मे बेसीतर सागौन देखल जाइत अछि। पेरिंथलमन्ना लहरदार ऊँच इलाका सभ मे नारियल, ताड़क गाछ, कारी मरिच, रबर आ काजू केर प्रजाति सभक खेती होइत अछि। एहि क्षेत्र कें कडलुंडी नदी अपवाहित करैत अछि। सामान्य फसल सभक अतिरिक्त, आम, कटहर, केरा आदि प्रजाति सभक खेती सेहो कएल जाइत अछि।<ref name="geographymalappuram3" /> ज़िलाक सामान्य पहाड़ी प्रकृति सीढ़ीदार खेती कें समर्थन करैत अछि। त्रिशूर-पोन्नानी कोल आर्द्रभूमिक एकटा हिस्सा ज़िलाक पोन्नानी तालुक मे स्थित अछि, जे धानक अत्यधिक उत्पादक खेतीक लेल अनुकूल अछि। 2016-17 केर आँकड़ा सभक अनुसार, सकल फसली क्षेत्र 237,860 हेक्टेयर छल, जखन कि शुद्ध फसली क्षेत्र 173,178 हेक्टेयर छल। ज़िलाक फसल तीव्रता 137 हेक्टेयर अछि। 2016-17 मे सभ सँ बेसी उत्पादित बेहिसाब फसल टैपिओका (185,880 मीट्रिक टन) छल, ओकर बाद केरा (58,564 मीट्रिक टन) आ रबर (40,000 मीट्रिक टन) केर स्थान रहल। 2016-17 मे 878 मिलियन नारियल आ 19 मिलियन कटहर केर उत्पादन कएल गेल छल। मुदा, भूमिक उपयोग अधिकतम नारियल (102,836 हेक्टेयर) केर खेतीक लेल कएल गेल छल, ओकर बाद रबर (42,770 हेक्टेयर), आ सुपारी (18,379 हेक्टेयर) केर स्थान छल।<ref>{{cite web|url=http://www.ecostat.kerala.gov.in/index.php/agri-state-mlp|title=Agriculture in Malappuram|website=ecostat.kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200701171416/http://www.ecostat.kerala.gov.in/index.php/agri-state-mlp|archive-date=1 July 2020|access-date=20 June 2020|url-status=live}}</ref> अनाकय्याम मे एकटा कृषि अनुसंधान स्टेशन काज करैत अछि। मुंडेरी मे बीज उद्यान परिसर एशियाक सभ सँ पैघ खेत सभ मे सँ एक मानल जाइत अछि। चोक्कड, थावनूर आ अनाकय्याम मे राज्य बीज फार्म अछि। चुंगाथारा मे एकटा ज़िला कृषि फार्म काज करैत अछि आ परप्पनंगाडी मे एकटा नारियल नर्सरी काज करैत अछि।<ref>{{Cite web|url=https://www.fibkerala.gov.in/index.php?option=com_content&task=view&id=409&Itemid=156|title=Important farms in Malappuram|website=Farm Information Bureau, Kerala|archive-url=https://web.archive.org/web/20210913063805/https://www.fibkerala.gov.in/index.php?option=com_content&task=view&id=409&Itemid=156|archive-date=13 September 2021|access-date=28 August 2020|url-status=live}}</ref> थावनूर मे के॰सी॰ए॰ई॰टी॰ राज्यक एकमात्र कृषि इंजीनियरिंग संस्थान अछि।<ref name="kcaet">{{Cite web|url=http://www.kau.in/kcaet-tavanur|title=Kelappaji College of Agricultural Engineering & Technology, Tavanur &#124; Kerala Agricultural University|website=kau.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200702012845/http://www.kau.in/kcaet-tavanur|archive-date=2 July 2020|access-date=30 June 2020|url-status=live}}</ref> == यातायात == === सड़क सभ === [[फाइल:Wandoor_Town_2017.jpg|अंगूठाकार|2017 मे वांडूर शहर]] [[फाइल:Muriyankanni_bridge.jpg|अंगूठाकार|पेरिंथलमन्ना केर करिंकल्लाथनी मे मुरीयनकन्नी पुल]] [[फाइल:Edavannappara.1.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|एलमाराम मे चालियार नदी केर माध्यम सँ एकटा नाव सेवा]] [[फाइल:Bridge_-bharatappuzha_-kuttippuram_(1).jpg|अंगूठाकार|1953 मे निर्मित कुट्टीप्पुरम पुल]] मलप्पुरम सड़क सभ द्वारा नीक जकाँ जुड़ल अछि। ज़िला मे चारि टा के॰एस॰आर॰टी॰सी॰ (KSRTC) स्टेशन अछि।<ref>{{cite web|url=https://www.keralartc.com/unit.html|title=KSRTC stations of Malappuram|website=keralartc.com|archive-url=https://web.archive.org/web/20210604095619/https://www.keralartc.com/unit.html|archive-date=4 June 2021|access-date=6 July 2020|url-status=live}}</ref> ज़िला सँ भऽ कऽ 2 राष्ट्रीय राजमार्ग गुज़रैत अछि - राष्ट्रीय राजमार्ग 66 आ राष्ट्रीय राजमार्ग 966। राष्ट्रीय राजमार्ग 66 रामनट्टुकारा केर माध्यम सँ ज़िला मे प्रवेश करैत अछि आ तिरूरंगाडी, कक्काड, कोट्टक्कल, वलांचेरी, कुट्टीप्पुरम आ पोन्नानी सहित शहर सभ/कस्बा सभ कें जोड़ैत अछि आ चावक्काड केर माध्यम सँ ज़िला सँ बाहर निकलैत अछि। राष्ट्रीय राजमार्ग 966 केर माध्यम सँ जुड़ल प्रमुख शहर सभ/कस्बा सभ मे कोंडोट्टी (करिपुर हवाई अड्डा), मलप्पुरम आ पेरिंथलमन्ना शामिल अछि। ज़िला मे राज्य राजमार्ग एस॰एच॰ 23 (शोरनूर-पेरिंथलमन्ना), एस॰एच॰ 28 (मलप्पुरम-वाज़िक्कादवु), एस॰एच॰ 34 (क्विलैंडी-एदावन्ना), एस॰एच॰ 39 (पेरुम्बिलवु-निलांबुर), एस॰एच॰ 53 (मुंडूर-पेरिंथलमन्ना), हिल हाईवे, एस॰एच॰ 60 (अंगडीपुरम-चेरुकरा), एस॰एच॰ 62 (गुरुवायूर-पोन्नानी), एस॰एच॰ 65 (परप्पनंगाडी-अरीकोड), एस॰एच॰ 69 (त्रिशूर-कुट्टीप्पुरम), एस॰एच॰ 70 (करुवरकुन्डु - मेलात्तुर), एस॰एच॰ 71 (तिरूर-मंजेरी), एस॰एच॰ 72 (मलप्पुरम - तिरूरंगाडी), आ एस॰एच॰ 73 (वलांचेरी-निलांबुर) अछि। ज़िला मे केरल पी॰डब्लू॰डी॰ द्वारा बना कऽ राखल जाय वाला सड़कक लंबाई 2,680 किमी अछि। एहि मे सँ 2,305 किमी ज़िला सड़क सभ अछि। शेष 375 किमी राज्य राजमार्ग सभक अंतर्गत अबैत अछि।<ref>{{Cite web|url=http://www.kerenvis.nic.in/Database/RoadNetworkKerala_2284.aspx|title=Length of PWD Roads in Malappuram|website=kerenvis.nic.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200306070657/http://www.kerenvis.nic.in/Database/RoadNetworkKerala_2284.aspx|archive-date=6 March 2020|access-date=19 April 2020|url-status=live}}</ref> 'नादुकाणी चुरम' मलप्पुरम कें नीलगिरि ज़िला सँ जोड़ैत अछि।<ref name="Nadukani2">{{Cite news|title=നാടുകാണിച്ചുരം വിളിക്കുന്നു, അപൂര്‍വകാഴ്ചകളുമായി|url=https://www.mathrubhumi.com/travel/kerala/malappuram/rare-beauty-of-nadukani-churam-what-to-see-at-nadukani-pass-1.3901911|last=|date=25 June 2019|access-date=1 March 2021|work=Mathrubhumi|archive-date=28 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201128011007/https://www.mathrubhumi.com/travel/kerala/malappuram/rare-beauty-of-nadukani-churam-what-to-see-at-nadukani-pass-1.3901911|url-status=live}}</ref> नादुकाणी-परप्पनंगाडी रोड मलप्पुरम ज़िलाक तटीय क्षेत्र कें निलांबुर केर समीप, तमिलनाडु केर नीलगिरि ज़िलाक सीमा सँ लागल 'नादुकाणी चुरम' केर सभ सँ पूर्वी पहाड़ी सीमा सँ जोड़ैत अछि।<ref name="npr">{{cite news|url=https://www.manoramaonline.com/404.html|title=നാടുകാണി–പരപ്പനങ്ങാടി റോഡ് ടാറിങ് തുടങ്ങി; വീതികൂട്ടലും ഓടനിർമാണവും പിന്നീട്|date=12 February 2020|publisher=Manorama Online|access-date=28 March 2021|archive-date=4 June 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210604095618/https://www.manoramaonline.com/district-news/malappuram/2020/02/12/malappuram-tirurangadi-nadukani-parappanangadi-road-taring.amp.html|url-status=live}}</ref> परप्पनंगाडी सँ शुरू भऽ कऽ, ई नादुकाणी चुरम धरि पहुँचय सँ पूर्व तिरूरंगाडी, मलप्पुरम, मंजेरी आ निलांबुर जेहन अन्य प्रमुख शहर सभ सँ भऽ कऽ गुजरैत अछि।<ref name="npr" /> ज़िला मे पहिल आधुनिक तरहक सड़क अठारहम शताब्दी मे टीपू सुल्तान द्वारा बिछाओल गेल छल।<ref name="mpm3" /> तानूर, परप्पनंगाडी आ वल्लीकुन्नु केर माध्यम सँ तिरूर सँ चालियम धरिक सड़क हुनका द्वारा प्रस्तावित कएल गेल छल।<ref name="mpm3" /> टीपू मलप्पुरम सँ थामरास्सेरी, मलप्पुरम सँ पश्चिमी घाट, फेरोक सँ तिरूरंगाडी होइत कोट्टक्कल आ कोट्टक्कल सँ अंगडीपुरम धरिक सड़क सभक सेहो प्रस्ताव रखने छलाह।<ref name="1961_kkd2" /> === रेलवे === [[फाइल:Tirur_Railway_Station.jpg|अंगूठाकार|तिरूर रेलवे स्टेशन राज्यक सभ सँ पुरान रेलवे स्टेशन अछि। राज्यक पहिल रेलवे लाइन 1861 मे तिरूर सँ चालियम धरि बिछाओल गेल छल]] [[फाइल:Mankeri_kunnu.jpg|अंगूठाकार|कुट्टीप्पुरम केर समीप इरिम्बीलियम मे ''मनकेरी कुन्नु'' मे रेलवे]] [[फाइल:Angadipuram_Railway_station_(2356310689).jpg|बाएँ|अंगूठाकार|अंगडीपुरम रेलवे स्टेशन मलप्पुरम, पेरिंथलमन्ना शहर सभ कें सेवा प्रदान करैत अछि]] ज़िला सँ भऽ कऽ गुजरय वाली रेलवे लाइनक कुल लंबाई 142 किमी अछि।<ref>{{cite web|url=http://industry.kerala.gov.in/images/pdf/malappuram.pdf|title=Railway in Malappuram|website=industry.kerala.gov.in|page=45|archive-url=https://web.archive.org/web/20210426034953/http://industry.kerala.gov.in/images/pdf/malappuram.pdf|archive-date=26 April 2021|access-date=21 April 2020|url-status=live}}</ref> ज़िलाक रेलवे पालक्काड रेलवे डिवीजन केर अंतर्गत अबैत अछि, जे दक्षिण रेलवे क्षेत्र केर तहत छह डिवीजन सभ मे सँ एक अछि। केरल मे रेलवेक इतिहास एही ज़िला सँ शुरू होइत अछि। राज्यक सभ सँ पुरान रेलवे स्टेशन तिरूर रेलवे स्टेशन अछि।<ref name="mpm3" /> तानूर, परप्पनंगाडी आ वल्लीकुन्नु केर स्टेशन सेहो तिरूर सँ चालियम धरि बिछाओल गेल राज्यक सभ सँ पुरान रेलवे लाइनक हिस्सा अछि।<ref name="mpm3" /> एहि लाइनक उद्घाटन 12 मार्च 1861 कें कएल गेल छल।<ref name="ll2" /> ओही वर्ष, एकरा तिरूर सँ तिरुनावाया होइत कुट्टीप्पुरम धरि बढ़ाओल गेल छल।<ref name="mpm3" /> बाद मे, एकरा 1862 मे कुट्टीप्पुरम सँ पट्टांबी धरि बढ़ाओल गेल, आ ओही वर्ष एकरा पट्टांबी सँ पोदानूर धरि फेर सँ बढ़ाओल गेल।<ref name="mpm3" /> वर्तमान चेन्नई-मंगलौर रेलवे लाइन बाद मे एहि तरहें निर्मित बेपोर-पोदानूर लाइन केर विस्तारक रूप मे बनाएल गेल छल।<ref name="mpm3" /> निलांबुर-शोरानूर लाइन भारतक सभ सँ छोट आ दर्शनीय ब्रॉड-गेज रेलवे लाइन सभ मे सँ एक अछि।<ref>{{cite web|url=http://nilamburnews.com/m_train.htm|title=The Nilambur news|publisher=Kerala Tourism|archive-url=https://web.archive.org/web/20160920133828/http://nilamburnews.com/m_train.htm|archive-date=20 September 2016|access-date=13 November 2020|url-status=dead}}</ref> एकरा ब्रिटिश औपनिवेशिक युग मे 'निलांबुर टीक' केर लट्ठा सभ कें कोझिकोडक रस्ता सँ यूनाइटेड किंगडम लऽ जायक लेल बिछाओल गेल छल। निलांबुर-नंजनगुड लाइन एकटा प्रस्तावित रेलवे लाइन अछि, जे निलांबुर कें वायनाड, नीलगिरि आ मैसूर ज़िला सभ सँ जोड़त।<ref>{{cite web|url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/thiruvananthapuram/Kerala-govt-inks-deal-on-joint-venture-with-railways/articleshow/53978367.cms|title=Nilambur-Nanjandgud way to be realised|date=2 September 2016|website=The Times of India|archive-url=https://web.archive.org/web/20210421161817/https://timesofindia.indiatimes.com/city/thiruvananthapuram/Kerala-govt-inks-deal-on-joint-venture-with-railways/articleshow/53978367.cms|archive-date=21 April 2021|access-date=26 June 2020|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite news|title=Nilambur teak set to enter elite club of products with GI tag|url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/Nilambur-teak-set-to-enter-elite-club-of-products-with-GI-tag/article17280134.ece|last=Muringatheri|first=Mini|date=10 February 2017|access-date=24 January 2021|work=The Hindu|archive-date=29 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210129101512/https://www.thehindu.com/news/national/kerala/Nilambur-teak-set-to-enter-elite-club-of-products-with-GI-tag/article17280134.ece|url-status=live}}</ref> गुरुवायूर-तिरुनावाया रेलवे लाइन एकटा अन्य प्रस्तावित परियोजना अछि।<ref>{{Cite news|title=Guruvayur-Thirunavaya railway line project in focus again|url=https://www.thehindu.com/news/cities/kozhikode/guruvayur-thirunavaya-railway-line-project-in-focus-again/article27473510.ece|last=Special Currepondent|date=4 June 2019|work=The Hindu|access-date=19 May 2021|archive-date=19 May 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210519071303/https://www.thehindu.com/news/cities/kozhikode/guruvayur-thirunavaya-railway-line-project-in-focus-again/article27473510.ece|url-status=live}}</ref> रेल मंत्रालय कोझिकोड-मलप्पुरम-अंगडीपुरम कें जोड़य वाली रेलवे लाइन कें अपन विजन 2020 मे एकटा सामाजिक रूप सँ वांछनीय रेलवे लाइन केर रूप मे शामिल कएने अछि। लाइन पर पहिने ही कतयको सर्वेक्षण कएल जा चुकल अछि। भारतीय रेलवे कम्प्यूटरीकृत आरक्षण काउंटर फ्रेंड्स जनसेवा केंद्रम, डाउन हिल पर उपलब्ध अछि। एतय सँ कोनो भी ट्रेनक आरक्षण कएल जा सकैत अछि। मलप्पुरम शहर कें अंगडीपुरम (17 किमी दूर), तिरूर आ परप्पनंगाडी (दुनू 26 किमी, 40 मिनट केर ड्राइव दूर) रेलवे स्टेशन सभ द्वारा सेवा प्रदान कएल जाइत अछि। {| class="wikitable" style="margin: 1em auto" |+मलप्पुरम ज़िलाक रेलवे स्टेशन |'''अंगडीपुरम''' |चेरुकरा |'''कुट्टीप्पुरम''' |- |मेलात्तुर |'''निलांबुर रोड''' |परप्पनंगाडी |- |पट्टिक्कड |पेरास्सनूर |तानूर |- |थोडिकापुलम |तिरुनावाया |'''तिरूर''' |- |तुव्वुर |वल्लीकुन्नु |वणियाम्बलम |} === मेट्रो रेल === मलप्पुरम ज़िला मे, घनी आबादी वाला मलप्पुरम शहरी समूह मे यातायात केर भीड़ कें हल करबाक लेल, विभिन्न एजेंसी सभ आ विधायी प्रतिनिधि सभ वर्ष 2012, 2017 आ 2025 मे मेट्रो रेलक लेल प्रस्ताव प्रस्तुत केलनि। 2025 मे, तिरूर विधानसभा क्षेत्रक विधायक कुरुक्कोली मोइदीन केरल विधान सभा मे तिरूर-निलांबुर मेट्रोक प्रस्ताव प्रस्तुत केलनि।<ref>{{cite web|url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/tirur-nilambur-metro-demand-evokes-sharp-riposte-from-cm/article69132501.ece|title=Tirur-Nilambur metro demand evokes sharp riposte from CM|date=23 January 2025|work=The Hindu}}</ref> === हवाई अड्डा === [[फाइल:Flights_Parked_at_Calicut_Airport.jpg|अंगूठाकार|करिपुर मे कालीकट अंतर्राष्ट्रीय हवाई अड्डा पर ठाढ़ विमान]] मलप्पुरम कें कालीकट अंतर्राष्ट्रीय हवाई अड्डा {{Airport codes|CCJ|VOCL}} द्वारा सेवा प्रदान कएल जाइत अछि जे मलप्पुरम शहर सँ लगभग 25 किलोमीटर दूर करिपुर मे स्थित अछि। हवाई अड्डा अप्रैल 1988 मे परिचालन शुरू कएने छल। एहि मे दू टा टर्मिनल अछि, एकटा घरेलू उड़ान सभक लेल आ दोसर अंतर्राष्ट्रीय उड़ान सभक लेल।<ref>{{Cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/kozhikode/Silver-jubilee-does-not-bring-cheer-to-Karipur-airport-users/articleshow/12498757.cms|title=Silver jubilee does not bring cheer to Karipur airport users|work=The Times of India|access-date=13 September 2021|archive-date=4 June 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210604110846/https://timesofindia.indiatimes.com/city/kozhikode/Silver-jubilee-does-not-bring-cheer-to-Karipur-airport-users/articleshow/12498757.cms|url-status=live}}</ref> ई हवाई अड्डा एयर इंडिया एक्सप्रेसक लेल एकटा ऑपरेटिंग बेसक रूप मे काज करैत अछि आ केरल सँ मदीना आ जेद्दा केर लेल हज तीर्थयात्रा सेवा सभ संचालित करैत अछि। बैंगलोर, चेन्नई, मुंबई, हैदराबाद, गोवा, कोच्चि, तिरुवनंतपुरम, मंगलौर आ कोयंबटूर सहित प्रमुख शहर सभक लेल घरेलू उड़ान सेवा सभ उपलब्ध अछि, जखन कि अंतर्राष्ट्रीय उड़ान सेवा सभ मलप्पुरम कें दुबई, जेद्दा, रियाद, शारजाह, अबू धाबी, अल ऐन, बहरीन, दम्मम, दोहा, मस्कट, सलालाह आ कुवैत सँ जोड़ैत अछि। परिवहनक लेल हवाई अड्डाक लेल सोझ बस सभ अछि। बस सभक अतिरिक्त परिवहनक लेल टैक्सी सभ, ऑटो रिक्शा सेहो उपलब्ध अछि। भारतीय विमानपत्तन प्राधिकरण द्वारा 2019-20 मे उपलब्ध कराओल गेल आँकड़ा सभक अनुसार, ई देशक 17म सभ सँ व्यस्त हवाई अड्डा अछि आ राज्यक तेसर सभ सँ व्यस्त हवाई अड्डा अछि। == जनसांख्यिकी == === जनसंख्या === {{historical populations|11=1901|12=682151|13=1911|14=747929|15=1921|16=764138|17=1931|18=874504|percentages=pagr|19=1941|20=977085|footnote=स्रोत:<ref>{{Cite web|url=http://www.censusindia.gov.in/2011census/PCA/A2_Data_Table.html|title=Census of India Website : Office of the Registrar General & Census Commissioner, India|website=censusindia.gov.in|access-date=13 September 2021|archive-date=8 August 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190808131957/http://www.censusindia.gov.in/2011census/PCA/A2_Data_Table.html|url-status=live}}</ref><ref name="mlpdemo_2018"/>|21=1951|22=1149718|align=center|23=1961|24=1387370|25=1971|26=1856357|27=1981|28=2402701|29=1991|30=3096330|31=2001|32=3625471|33=2011|34=4112920|35=2018|36=4494998}} [[फाइल:Distribution_of_Population_in_Malappuram_District.svg|बाएँ|अंगूठाकार|स्थानीय निकाय सभ मे जनसंख्याक वितरण (2011)]] 2018 केर सांख्यिकी रिपोर्ट केर अनुसार, ज़िलाक आबादी 4,494,998 छल,<ref name="mlpdemo_2018" /> जे मॉरिटानिया वा अमेरिकी राज्य केंटकी केर आबादीक लगभग बराबर अछि। केरलक कुल आबादीक 12.98% हिस्सा मलप्पुरम मे रहैत अछि।<ref name="mlpdemo_2018" /> ई केरलक सभ सँ अधिक आबादी वाला ज़िला अछि आ 1265 व्यक्ति प्रति वर्ग किमी केर जनसंख्या घनत्वक संगे भारतक 640 ज़िला सभ मे 50म सभ सँ अधिक आबादी वाला ज़िला सेहो अछि। 2001 सँ 2011 धरि एकर जनसंख्या वृद्धि दर 13.39 प्रतिशत छल। भारतक 2011 केर जनगणना केर अनुसार, मलप्पुरमक लिंगानुपात 1000 पुरुष सभ पर 1098 महिला सभक अछि, आ एकर साक्षरता दर 93.57 प्रतिशत अछि, जे राज्यक औसत साक्षरता दर (93.91%) केर लगभग बराबर अछि। 2011 केर जनगणना केर लेल कुल मलप्पुरम आबादी मे सँ 44.18 प्रतिशत ज़िलाक शहरी क्षेत्र सभ मे रहैत अछि। 2011 मे, 0-6 वर्षक बच्चा सभ कुल आबादीक 13.96 प्रतिशत हिस्सा बनौलक, जखन कि 2001 मे ई 15.21 प्रतिशत छल। 2011 केर जनगणना केर अनुसार बाल लिंगानुपात 965 छल, जखन कि 2001 केर जनगणना मे ई 960 छल। 2011 केर जनगणना केर अनुसार, ज़िलाक कुल आबादीक मात्र 0.02% बेघर अछि। अनुसूचित जाति आ अनुसूचित जनजाति क्रमशः जनसंख्याक 7.50% आ 0.56% बनबैत अछि।<ref name="CensusMalappuram">{{cite web|url=https://censusindia.gov.in/nada/index.php/catalog/658/download/2280/DH_2011_3205_PART_A_DCHB_MALAPPURAM.pdf|title=District Census Hand Book: Malappuram|website=[[Census of India]]|publisher=[[Registrar General and Census Commissioner of India]]}}</ref> वर्ष 2011 मे कएल गेल जनगणना केर अनुसार, पोन्नानी नगरपालिका ज़िला मे सभ सँ घनी आबादी वाला स्थानीय निकाय अछि, जतय प्रति वर्ग किलोमीटर 3,646 निवासी छथि, एकर बाद तानूर (3,568/वर्ग किमी) आ तिरूर (3,387/वर्ग किमी) नगर पालिका सभक स्थान अछि।<ref name="CensusMalappuram" /> सभ सँ कम घनी आबादी वाला स्थानीय निकाय पूर्वी पहाड़ी क्षेत्र मे स्थित अछि।<ref name="CensusMalappuram" /> चालियार मे प्रति वर्ग किलोमीटर मात्र 167 निवासी सभक संगे सभ सँ कम जनसंख्या घनत्व अछि, एकर बाद करुलै (177/वर्ग किमी) आ चुंगाथारा (280/वर्ग किमी) ग्राम पंचायत सभक स्थान अछि।<ref name="CensusMalappuram" /> तालुक सभ मे, तिरूरंगाडी सभ सँ घनी आबादी वाला अछि जखन कि निलांबुर मे जनसंख्याक घनत्व सभ सँ कम अछि।<ref name="CensusMalappuram" /> मलप्पुरम महानगरीय क्षेत्रक आबादी 1.7 मिलियन अछि।<ref name="census 20112" /> जनवरी 2020 मे द इकोनॉमिस्ट द्वारा प्रकाशित एकटा रिपोर्ट केर अनुसार, मलप्पुरम दुनिया मे सभ सँ तेज़ी सँ बढ़य वाला महानगरीय क्षेत्र अछि।<ref>{{cite web|url=https://www.cnbctv18.com/politics/four-of-the-worlds-fastest-growing-cities-in-kerala-5026281.htm|title=Malappuram, the fastest growing city|date=9 January 2020|website=cnbctv18.com|archive-url=https://web.archive.org/web/20200701044017/https://www.cnbctv18.com/politics/four-of-the-worlds-fastest-growing-cities-in-kerala-5026281.htm|archive-date=1 July 2020|access-date=28 June 2020|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web|url=https://scroll.in/article/949294/even-with-the-lowest-population-growth-rate-this-indian-state-has-the-worlds-fastest-growing-city|title=Malappuram, the fastest growing city of world|date=10 January 2020|website=scroll.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200805234947/https://scroll.in/article/949294/even-with-the-lowest-population-growth-rate-this-indian-state-has-the-worlds-fastest-growing-city|archive-date=5 August 2020|access-date=26 June 2020|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.newindianexpress.com/states/kerala/2020/jan/09/malappuram-is-worlds-fastest-growing-city-kozhikode-kollam-also-in-top-10-2087011.html|title=Malappuram is world's fastest-growing city; Kozhikode, Kollam also in top 10|date=9 January 2020|website=The New Indian Express|archive-url=https://web.archive.org/web/20200113110924/https://www.newindianexpress.com/states/kerala/2020/jan/09/malappuram-is-worlds-fastest-growing-city-kozhikode-kollam-also-in-top-10-2087011.html|archive-date=13 January 2020|access-date=26 June 2020|url-status=live}}</ref> === शहरी संरचना === मलप्पुरम शहरी समूह राज्यक चारिम सभ सँ अधिक आबादी वाला शहरी समूह अछि। मलप्पुरम भारत मे सभ सँ अधिक आबादी वाला शहरी समूह सभक सूची मे 25म स्थान पर अछि। पूरा ज़िलाक कुल शहरी आबादी ज़िलाक आबादीक 44.18% अछि।<ref name="CensusMalappuram" /> मलप्पुरम केर महानगरीय क्षेत्र मे अब्दू रहिमान नगर, आलमकोडे, अरियाल्लूर, चेलेम्ब्रा, चेरियामुंडम, चेरुकावु, एडप्पल, इरिम्बीलियम, कलाडी, कन्नमंगलाम, कोडुर, कोंडोट्टी, कूट्टिलंगाडी, कोट्टक्कल, कुट्टीप्पुरम, मंजेरी, मारनचेरी, मुन्नियूर, नादुवट्टम, नन्नाम्ब्रा, नेडुवा, ऊरकम, ओथुक्कुंगल, पल्लिक्कल बज़ार, परप्पुर, पेरुमन्ना, पेरुवल्लुर, पोन्नानी, पोनमुंडम, तनालूर, तेनहिपलम, थलक्कड़, थेन्नाला, तिरुनावाया, तिरूर, तिरूरंगाडी, त्रिक्कलंगोडे, त्रिप्रंगोड, वलांचेरी, वज़ायूर आ वेंगरा शामिल अछि।<ref name="Mma">{{cite web|url=https://kerala.gov.in/documents/10180/622777/urban|title=Constituents of Malappuram metropolitan area|website=kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20201230044541/https://kerala.gov.in/documents/10180/622777/urban|archive-date=30 December 2020|access-date=24 February 2021|url-status=live}}</ref> === धर्म === {{bar box|title=मलप्पुरम ज़िला मे धर्म (2011)<ref name="religion">{{Cite web|date=2011|title=Table C-01: Population by religious community: Kerala |url=https://censusindia.gov.in/nada/index.php/catalog/11379/download/14492/DDW32C-01%20MDDS.XLS |website=[[Census of India]] |publisher=[[Registrar General and Census Commissioner of India]]}}</ref>|titlebar=#Fcd116|left1=धर्म|right1=प्रतिशत|float=left|bars={{bar percent|[[इस्लाम]]|green|70.24}} {{bar percent|[[हिन्दू धर्म]]|darkorange|27.60}} {{bar percent|[[ईसाई धर्म]]|dodgerblue|1.98}} {{bar percent|अन्य वा नहि बताओल गेल|black|0.18}}}}मलप्पुरम ज़िलाक अंतर्गत आवय वाला क्षेत्र प्रारंभिक मध्ययुगीन काल सँ ही बहु-जातीय आ बहु-धार्मिक रहल अछि। अरब सागरक पार सदियोक व्यापार मलप्पुरम कें एकटा महानगरीय आबादी देने अछि।<ref>{{Cite book|title=Tuhfat-al-Mujahidin: An Historical Work in The Arabic Language|last=Nainar|first=S. Muhammad Hussain|publisher=University of Madras|year=1942|url=https://archive.org/details/Tuhfat-al-MujahidinAnHistoricalWorkInTheArabicLanguage}}</ref> ज़िला मे पालन कएल जाय वाला धर्म सभ मे इस्लाम, हिंदू धर्म, ईसाई धर्म आ अन्य अल्पसंख्यक धर्म शामिल अछि।<ref name="ReferenceA">pp. 396, ''Malayala Manorama Yearbook 2006'', Kottayam, 2006 ISSN 0970-9096</ref> मलप्पुरम दक्षिण भारतक ओहि दू टा ज़िला सभ मे सँ एक अछि जतय मुस्लिम बहुसंख्यक छथि, दोसर लक्षद्वीप ज़िला अछि। ज़िलाक अधिकांश ईसाई सेंट थॉमस ईसाई सभक वंशज छथि जे 20म शताब्दी (मालाबार प्रवासन) मे उत्तरी त्रावणकोर सँ मालाबार चलि गेल छलाह।<ref>{{Cite news|title=Malabar migration: is the dream coming to an end?|url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/malabar-migration-end-of-a-dream/article30497658.ece|last=Joseph|first=Mithosh|date=7 January 2020|access-date=31 October 2020|work=The Hindu|archive-date=10 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200110022037/https://www.thehindu.com/news/national/kerala/malabar-migration-end-of-a-dream/article30497658.ece|url-status=live}}</ref> ज़िला सभ मे मलंकारा रूढ़िवादी ईसाई सभक प्रतिनिधित्व मालाबार डायोसीज़ द्वारा कएल जाइत अछि जे वर्तमान मे 85 पल्ली सभ कें कवर करैत अछि। मलप्पुरम मे मलंकारा ऑर्थोडॉक्स चर्च केर सभ सँ पैघ पल्ली चुंगाथारा मे सेंट जॉर्ज ऑर्थोडॉक्स चर्च अछि, जे मालाबारक सभ सँ पैघ वार्षिक ऑर्थोडॉक्स ईसाई सम्मेलन केर स्थान अछि, जाहि मे सालाना दसियो हज़ार मलंकारा ऑर्थोडॉक्स ईसाई भाग लैत छथि। {| class="wikitable sortable" |+मलप्पुरम ज़िला मे तालुक-वार धर्म वितरण (%) (2011 केर जनगणना) !तालुक !मुस्लिम (%) !हिंदू (%) !ईसाई (%) !अन्य (%) |- |एरानाड | style="background:#43A047; color:white;" |72.3 |26.2 |1.3 |0.2 |- |कोंडोट्टी | style="background:#43A047; color:white;" |75.9 |21.7 |2.4 |0.0 |- |निलांबुर | style="background:#43A047; color:white;" |57.9 |33.5 |8.5 |0.1 |- |पेरिंथलमन्ना | style="background:#43A047; color:white;" |71.1 |26.9 |1.8 |0.2 |- |तिरूर | style="background:#43A047; color:white;" |75.5 |23.8 |0.5 |0.2 |- |तिरूरंगाडी | style="background:#43A047; color:white;" |75.5 |23.9 |0.5 |0.1 |- |पोन्नानी | style="background:#43A047; color:white;" |59.9 |39.4 |0.4 |0.3 |} === भाषा सभ === ज़िला मे मुख्य रूप सँ मलयालम भाषाक उपयोग कएल जाइत अछि। पछिला शताब्दी सभ मे ज़िला मे 'अरबी मलयालम' लिपि, जाहि कें 'पोन्नानी लिपि' केर रूप मे सेहो जानल जाइत अछि, एकर व्यापक रूप सँ उपयोग कएल जाइत छल। अल्पसंख्यक द्रविड़ भाषा सभ अलर (लगभग 350 बाजय वाला)<ref name="ethnoallar">{{cite encyclopedia|editor=M. Paul Lewis|encyclopedia=Ethnologue: Languages of the World|title=Allar: A language of India|url=http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=all|access-date=28 September 2011|edition=16th|year=2009|publisher=SIL International|location=Dallas, Texas|archive-date=5 August 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110805101511/http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=all|url-status=live}}</ref> आ अरनदान (लगभग 200 बाजय वाला) अछि।<ref name="ethnoaranadan">{{cite encyclopedia|editor=M. Paul Lewis|encyclopedia=Ethnologue: Languages of the World|title=Aranadan: A language of India|url=http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=aaf|access-date=28 September 2011|edition=16th|year=2009|publisher=SIL International|location=Dallas, Texas|archive-date=11 November 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20111111015932/http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=aaf|url-status=live}}</ref> लोक सभक एकटा छोट हिस्सा द्वारा तमिल सेहो बाजल जाइत अछि। मलयालम प्रमुख भाषा अछि, जे 99.46% आबादी द्वारा बाजल जाइत अछि।<ref name="languages">{{Cite web|url=https://censusindia.gov.in/nada/index.php/catalog/10209/download/13321/DDW-C16-STMT-MDDS-3200.XLSX|title=Table C-16 Population by Mother Tongue: Kerala|website=censusindia.gov.in|publisher=[[Registrar General and Census Commissioner of India]]}}</ref> == स्वास्थ्य सेवा == [[फाइल:Kottakkal_Arya_Vaidya_Sala_OP_Block.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|कोट्टक्कल आर्य वैद्य शालाक आउट पेशेंट ब्लॉक]] [[फाइल:പൊന്നാനി_1z_.jpg|अंगूठाकार|सरकारी महिला आ बाल अस्पताल, पोन्नानी]] ज़िला मे आधुनिक चिकित्सा, आयुर्वेद आ होम्योपैथी उपलब्ध अछि। एलोपैथी केर लेल केरल सरकारक अधीन एकटा सामान्य अस्पताल, 3 टा ज़िला अस्पताल आ 6 टा तालुक अस्पताल कार्यरत अछि। 2013 मे स्थापित 'सरकारी मेडिकल कॉलेज, मंजेरी', ज़िलाक सर्वोच्च मेडिकल कॉलेज अछि।<ref>{{cite news|title=A new government medical college in Kerala after 31 years|url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/a-new-government-medical-college-in-kerala-after-31-years/article5082996.ece|newspaper=The Hindu|date=2 September 2013|access-date=13 September 2021|archive-date=30 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210830004614/https://www.thehindu.com/news/national/kerala/a-new-government-medical-college-in-kerala-after-31-years/article5082996.ece|url-status=live}}</ref> ज़िला मे तीन टा सरकारी ज़िला अस्पताल अछि, जे तिरूर, पेरिंथलमन्ना आ निलांबुर मे स्थित अछि।<ref name="Malappuram-Public Hospitals – sha">{{Cite web|url=https://sha.kerala.gov.in/?page_id=530&lang=en|title=Malappuram-Public Hospitals – sha|website=sha.kerala.gov.in|access-date=2025-12-28}}</ref> ज़िला मे मलप्पुरम, कोंडोट्टी, वांडूर, अरीकोड, पोन्नानी आ तिरूरंगाडी मे छह टा सरकारी तालुक अस्पताल अछि, संगे पोन्नानी मे एकटा सरकारी महिला आ बाल अस्पताल आ एदावन्ना मे सीथीहाजी कैंसर पहचान आ उपचार केंद्र अछि।<ref name="Malappuram-Public Hospitals – sha" /> सार्वजनिक क्षेत्र केर तहत स्थानीय स्वास्थ्य केंद्र सभक एकटा नेटवर्क काज करैत अछि। एहि मे 66 टा प्राथमिक स्वास्थ्य केंद्र, 20 टा चौबीसो घंटा काज करय वाला प्राथमिक स्वास्थ्य केंद्र, 20 टा सामुदायिक स्वास्थ्य केंद्र आ 2 टा TBC शामिल अछि। एतय 5 टा प्रमुख सार्वजनिक स्वास्थ्य केंद्र, 77 टा मिनी सार्वजनिक स्वास्थ्य केंद्र आ 565 टा उप-केंद्र अछि। सार्वजनिक क्षेत्र केर तहत 3 टा कुष्ठ नियंत्रण इकाई सभ, 2 टा फाइलेरिया नियंत्रण इकाई सभ आदि सेहो काज करैत अछि। सरकारी अस्पताल सभ मे बिछाओनक कुल क्षमता 1500 अछि। ज़िला मे एलोपैथी केर तहत सुपर-स्पेशियलिटी इकाई सभ वाला कतयको निजी अस्पताल सेहो अछि।<ref>{{cite web|url=http://www.ecostat.kerala.gov.in/index.php/health-state-mlp|title=Healthcare in Malappuram|website=ecostat.kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20191228215258/http://www.ecostat.kerala.gov.in/index.php/health-state-mlp|archive-date=28 December 2019|access-date=20 June 2020|url-status=live}}</ref><ref name="Malappuramhealthcare">{{cite web|url=https://malappuram.nic.in/health/|title=Healthcare in Malappuram|website=malappuram.nic.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200927083348/https://malappuram.nic.in/health/|archive-date=27 September 2020|access-date=20 June 2020|url-status=live}}</ref> मलप्पुरम ज़िला मे पेरिंथलमन्ना केर समीप पुलमंतोल मे अष्टवैद्य चिकित्सक सभक 'पुलमंतोल मूस' वंश केर माध्यम सँ पारंपरिक आयुर्वेदिक पद्धतिक उपस्थिति अछि।<ref>{{cite web|url=https://www.pulamantholemoosshospital.com|title=Ashtavaidyan Pulamanthole Mooss Ayurveda Hospital|website=pulamantholemoosshospital.com|access-date=13 May 2026}}</ref> कोट्टक्कल केर समीप पोट्टीप्परा मे 'सरकारी आयुर्वेद मानसिक रोग अनुसंधान संस्थान' केरलक एकमात्र सरकारी आयुर्वेदिक मानसिक अस्पताल अछि। ई देश मे सार्वजनिक क्षेत्र केर तहत अपन प्रकारक पहिल अस्पताल सेहो अछि। कोट्टक्कल प्रसिद्ध आयुर्वेदिक स्वास्थ्य केंद्र 'आर्य वैद्य शाला' केर सेहो घर अछि। सरकारी क्षेत्र केर तहत, एकटा ज़िला आयुर्वेदिक अस्पताल एडारीकोडे मे काज करैत अछि। मंजेरी, वेलिमुक्कू, पेरिंथलमन्ना, मलप्पुरम, वेंगरा, कल्पकांचेरी, तिरुवली आ चेलेम्ब्रा मे सेहो सरकारी आयुर्वेदिक अस्पताल काज करैत अछि। सार्वजनिक क्षेत्र केर तहत होम्योपैथिक अस्पताल मलप्पुरम, मंजेरी, वांडूर आ कुट्टीप्पुरम मे काज करैत अछि।<ref name="Malappuramhealthcare" /><ref>{{cite web|url=http://homoeopathy.kerala.gov.in/2018/04/28/malappuram-01/#1525080050368-2f4492de-835c|title=Homeopathy in Malappuram|website=homoeopathy.kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200713100512/http://homoeopathy.kerala.gov.in/2018/04/28/malappuram-01/#1525080050368-2f4492de-835c|archive-date=13 July 2020|access-date=13 July 2020|url-status=live}}</ref> कतयको अस्पताल निजी क्षेत्र केर तहत सेहो काज करैत अछि। 2003 धरि, केरलक ज़िला सभ मे मलप्पुरम मे आत्महत्याक दर (13.3) सभ सँ कम छल, जे राज्यक औसत (32.8) सँ बहुत कम अछि।<ref name="unhdi-gdl" /> == शिक्षा == [[फाइल:MESCE_Kuttippuram.jpg|अंगूठाकार|MESCE कुट्टीप्पुरम, केरलक पहिल स्व-वित्तपोषित इंजीनियरिंग कॉलेज]] खगोल विज्ञान आ गणितक केरल स्कूल 14म आ 16म शताब्दीक बीच विकसित भेल। खगोलीय समस्या सभ कें हल करबाक प्रयास मे, केरल स्कूल त्रिकोणमितीय कार्य सभक लेल श्रृंखला विस्तार सहित स्वतंत्र रूप सँ कतयको महत्वपूर्ण गणित अवधारणा सभ बनौलक।<ref name="roy2" /><ref name="Pingree 1992 554–5632" /> खगोल विज्ञान आ गणितक केरल स्कूल वेट्टथुनाडू (तिरूर क्षेत्र) पर आधारित छल।<ref name="roy2" /> 2019-20 केर स्कूल सांख्यिकीक अनुसार ज़िला मे केरल मे सभ सँ बेसी स्कूल अछि। ज़िला मे 898 लोअर प्राइमरी स्कूल,<ref>{{cite web|url=https://sametham.kite.kerala.gov.in/publicView/districtwise/LP|title=LP schools in Malappuram|website=sametham.kite.kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200807045715/https://sametham.kite.kerala.gov.in/publicView/districtwise/LP|archive-date=7 August 2020|access-date=17 April 2020|url-status=live}}</ref> 363 अपर प्राइमरी स्कूल,<ref>{{cite web|url=https://sametham.kite.kerala.gov.in/publicView/districtwise/UP|title=UP schools in Malappuram|website=sametham.kite.kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200927204905/https://sametham.kite.kerala.gov.in/publicView/districtwise/UP|archive-date=27 September 2020|access-date=17 April 2020|url-status=live}}</ref> 355 हाई स्कूल,<ref>{{cite web|url=https://sametham.kite.kerala.gov.in/publicView/districtwise/HS|title=High schools in Malappuram|website=sametham.kite.kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200804173003/https://sametham.kite.kerala.gov.in/publicView/districtwise/HS|archive-date=4 August 2020|access-date=17 April 2020|url-status=live}}</ref> 248 हायर सेकेंडरी स्कूल,<ref>{{cite web|url=https://sametham.kite.kerala.gov.in/publicView/schoolconsolidationhse|title=HSE schools in Malappuram|website=sametham.kite.kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200804174020/https://sametham.kite.kerala.gov.in/publicView/schoolconsolidationhse|archive-date=4 August 2020|access-date=17 April 2020|url-status=live}}</ref> आ 27 वोकेशनल हायर सेकेंडरी स्कूल<ref>{{cite web|url=https://sametham.kite.kerala.gov.in/publicView/schoolconsolidationvhse|title=VHSE schools in Malappuram|website=sametham.kite.kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200921171308/https://sametham.kite.kerala.gov.in/publicView/schoolconsolidationvhse|archive-date=21 September 2020|access-date=17 April 2020|url-status=live}}</ref> अछि। एहि प्रकार ज़िला मे कुल 1620 स्कूल अछि।<ref>{{cite web|url=https://sametham.kite.kerala.gov.in/search/districtWiseSchools/10|title=Schools in Malappuram|website=sametham.kite.kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200804172322/https://sametham.kite.kerala.gov.in/search/districtWiseSchools/10|archive-date=4 August 2020|access-date=17 April 2020|url-status=live}}</ref> एकर अतिरिक्त, 120 सी॰बी॰एस॰ई॰ स्कूल आ 3 आई॰सी॰एस॰ई॰ स्कूल अछि। केरल सरकार द्वारा मान्यता प्राप्त 554 सरकारी स्कूल सभ, 810 सहायता प्राप्त स्कूल सभ आ 1 गैर-सहायता प्राप्त स्कूल कें डिजिटल कएल गेल अछि।<ref>{{cite web|url=https://sametham.kite.kerala.gov.in/hitech/hitech_reports/advanced_search|title=Hi-tech schools in Malappuram|website=sametham.kite.kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20210602221916/https://sametham.kite.kerala.gov.in/hitech/hitech_reports/advanced_search|archive-date=2 June 2021|access-date=17 April 2020|url-status=live}}</ref> शैक्षणिक वर्ष 2019-20 मे, केरल सरकार द्वारा मान्यता प्राप्त स्कूल सभ मे पढ़य वाला छात्र सभक कुल संख्या 739,966 अछि - सहायता प्राप्त स्कूल सभ मे 407,690, सरकारी स्कूल सभ मे 245,445 आ मान्यता प्राप्त गैर-सहायता प्राप्त स्कूल सभ मे 86,831 छात्र छथि।<ref>{{cite web|url=https://sametham.kite.kerala.gov.in/welcome/sixthWorkingdayD2019|title=Strength of schools in Malappuram|website=sametham.kite.kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20191206045049/https://sametham.kite.kerala.gov.in/welcome/sixthWorkingdayD2019|archive-date=6 December 2019|access-date=17 April 2020|url-status=live}}</ref> राज्यक उच्च शिक्षा क्षेत्र मे ज़िलाक महत्वपूर्ण भूमिका अछि। ई राज्यक दू टा मुख्य विश्वविद्यालय सभक घर अछि - कालीकट विश्वविद्यालय जे तेनहिपलम मे केंद्रित अछि आ 1968 मे केरल मे दोसर विश्वविद्यालयक रूप मे स्थापित कएल गेल छल,<ref>{{cite web|url=https://www.uoc.ac.in/|title=The University of Calicut|website=uoc.ac.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200305235858/https://uoc.ac.in/|archive-date=5 March 2020|access-date=28 November 2019|url-status=live}}</ref> आ तिरूर नगर पालिका मे केंद्रित थुनचाथ एज़ुथचन मलयालम विश्वविद्यालय जाहि कें वर्ष 2012 मे स्थापित कएल गेल छल।<ref>{{cite web|url=http://malayalamuniversity.edu.in/en/|title=Malayalam University|website=malayalamuniversity.edu.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20191211184029/http://malayalamuniversity.edu.in/en/|archive-date=11 December 2019|access-date=28 November 2019|url-status=live}}</ref> अलीगढ़ मुस्लिम विश्वविद्यालय केर तीन टा ऑफ-कैंपस केंद्र सभ मे सँ एक अलीगढ़ मुस्लिम विश्वविद्यालय मलप्पुरम चेरुकरा मे स्थित अछि, जाहि कें 2010 मे स्थापित कएल गेल छल।<ref>{{cite web|url=https://www.amu.ac.in/malappuram/|title=Aligarh Muslim University Malappuram Off-centre|website=amu.ac.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20190725192823/https://www.amu.ac.in/malappuram/|archive-date=25 July 2019|access-date=28 November 2019|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.malappuramtourism.org/institutions.php|title=Universities in Malappuram district|website=malappuramtourism.org|archive-url=https://web.archive.org/web/20200305125423/https://www.malappuramtourism.org/institutions.php|archive-date=5 March 2020|access-date=13 September 2021|url-status=live}}</ref> 'इंग्लिश एंड फॉरेन लैंग्वेजेज यूनिवर्सिटी' केर एकटा ऑफ-कैंपस पनाक्कड मे काज करैत अछि।<ref>{{cite web|url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/kozhikode/Eflu-to-start-courses-in-Malappuram-campus-on-January-31/articleshow/28958910.cms|title=Eflu to start courses in Malappuram campus on January-31|date=17 January 2014|website=The Times of India|archive-url=https://web.archive.org/web/20200809211656/https://timesofindia.indiatimes.com/city/kozhikode/Eflu-to-start-courses-in-Malappuram-campus-on-January-31/articleshow/28958910.cms|archive-date=9 August 2020|access-date=24 June 2020|url-status=live}}</ref> ई ज़िला थावनूर मे केरल कृषि विश्वविद्यालय केर एकटा उपकेंद्र आ तिरुनावाया मे श्री शंकराचार्य संस्कृत विश्वविद्यालय केर एकटा उपकेंद्रक सेहो घर अछि। 'दारुल हुदा इस्लामिक विश्वविद्यालय' केर मुख्यालय तिरूरंगाडी केर चेम्माड मे अछि। मलप्पुरम मे आई॰एन॰के॰ई॰टी॰ ग्रीन्स औद्योगिक क्षेत्रक संगे-संगे एकटा शैक्षिक क्षेत्र सेहो प्रदान करैत अछि।<ref>{{Cite news|title=Inkel Greens beckons firms to Malappuram|url=https://www.thehindubusinessline.com/news/national/inkel-greens-beckons-firms-to-malappuram/article8784293.ece|date=28 June 2016|access-date=6 October 2020|work=The Hindu Businessline|archive-date=13 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210913065710/https://www.thehindubusinessline.com/news/national/inkel-greens-beckons-firms-to-malappuram/article8784293.ece|url-status=live}}</ref> मंजेरी मे 'एरानाड नॉलेज सिटी' राज्य मे अपन तरहक पहिल परियोजना अछि।<ref>{{Cite web|url=http://www.ekc.edu.in/about|title=Eranad knowledge city|website=eku.edu.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200604171424/http://www.ekc.edu.in/about|archive-date=4 June 2020|access-date=4 November 2020|url-status=live}}</ref> मलप्पुरम भारतक पहिल ई-साक्षर ज़िला सेहो अछि।<ref>Past, present and future of research in the information society by Wesley Shrum p.233</ref> == संस्कृति == [[File:Thunchan Smarakam1.jpg|thumb|थुनचाथु एज़ुथचन केर स्मृति मे तिरूर मे ''थुनचन स्मारक'']] [[File:Vaidyar.JPG|left|thumb|कोंडोट्टी मे महाकवि मोयिनकुट्टी वैद्यर स्मारक]] वर्तमान मे स्वीकृत मलयालम वर्णमाला कें सभ सँ पहिने थुनचाथु एज़ुथचन द्वारा स्वीकार कएल गेल छल, जिनकर जन्म तिरूर मे भेल छल आ जनिका आधुनिक मलयालम भाषाक जनक केर रूप मे जानल जाइत अछि।<ref name="mal"/> तिरूर मलयालम अनुसंधान केंद्रक मुख्यालय अछि। सभ सँ प्रसिद्ध 'मापिला पाट्टु' कवि मोयिनकुट्टी वैद्यर केर जन्म कोंडोट्टी मे भेल छल। हुनका मापिला गीतक 'महाकवि सभ' (महान कविक लेल एकटा उपाधि) मे सँ एक मानल जाइत अछि।<ref name="mal"/> थुनचाथु एज़ुथचन आ मोयिनकुट्टी वैद्यर केर अतिरिक्त, मलयालमक प्रसिद्ध लेखक सभ मे अच्युता पिशारदी, आलमकोडे लीलाकृष्णन, एडासेरी गोविंदन नायर, के॰ पी॰ रामानुन्नी, कुट्टीकृष्ण मारार, कुट्टीप्पुरम केसवन नायर, मेल्पथुर नारायण भट्टथिरि, एन॰ दामोदरन, नंदनार, पूनथानम नम्बूदिरी, पुलिक्कोट्टिल हैदर, उरूब, वी॰ सी॰ बालकृष्ण पणिक्कर, वल्लथोल गोपाला मेनन आ वल्लथोल नारायण मेनन एहि ज़िलाक मूल निवासी छलाह।<ref name="mal"/> एम॰ गोविंदन, एम॰ टी॰ वासुदेवन नायर, आ अक्कीथम अचुतन नंबूथिरी पोन्नानी स्थित ''पोन्नानी कलारी'' सँ जुड़ल लेखक छलाह।<ref name="mal"/> नालापत नारायण मेनन, बालामणि अम्मा, वी॰ टी॰ भट्टथिरिपाद आ कमला सुरय्या सेहो तत्कालीन पोन्नानी तालुक सँ छथि। ज़िलाक पुलमंतोल क्षेत्र ऐतिहासिक रूप सँ पुलमंतोल मूस परिवार सँ जुड़ल अछि, जे केरल मे आयुर्वेदक पारंपरिक अभ्यास सँ जुड़ल एकटा अष्टवैद्य वंश अछि।<ref>{{Cite web |url=https://www.keralatourism.org/districts/malappuram/ |title=District of Malappuram |website=Kerala Tourism}}</ref> मलप्पुरम राज्य मे 'मापिला पाट्टु' साहित्यक मुख्य केंद्र सेहो छल।<ref name="mal"/> मोयिनकुट्टी वैद्यर आ पुलिक्कोट्टिल हैदर केर अतिरिक्त, कतयको मापिला पाट्टु कवि सभ जाहि मे कुलंगरा वीट्टिल मोइदु मुसलियार (जनिका चक्कीरी शुजायी केर नाम सँ जानल जाइत अछि), चक्कीरी मोइदीनकुट्टी, मनाक्काराकथ कुन्हिकोया, नल्ललम बीरन, के॰ के॰ मुहम्मद अब्दुल करीम, बालकृष्णन वल्लीकुन्नु, पुन्नयुरकुलम बापू, वेलियांकोडे उमर कासी आदि शामिल छथि, ओ सभ मलप्पुरम कें अपन कार्य मंचक रूप मे चुनने छलाह।<ref name="mal"/> [[File:Tirur, Kerala.jpg|left|thumbnail|तिरूरक समीप एकटा ग्रामीण इलाका]] ज़िला कथकली, केरलक शास्त्रीय कला आ आयुर्वेद कें अपन योगदान देने अछि।<ref name="mal"/> कोट्टक्कल चंद्रशेखरन, कोट्टक्कल शिवरामन आ कोट्टक्कल मधु प्रसिद्ध कथकली कलाकार छथि जे कोट्टक्कल मे पी॰ एस॰ वारियर द्वारा स्थापित 'कोट्टक्कल नाट्य संगम' सँ जुड़ल छथि। वेट्टथुनाडू शासक सभ कें (जिनकर वर्तमान तिरूरंगाडी, तिरूर आ पोन्नानी तालुक सभक किछु हिस्सा पर नियंत्रण छल) कला आ शिक्षाक संरक्षणक लेल जानल जाइत छल। कहल जाइत अछि जे एकटा वेट्टथुनाडू राजा (शासनकाल 1630-1640) कथकली कलाक रूप मे नवाचार पेश कएने छलाह, जाहि कें "वेट्टथु परंपरा" केर रूप मे जानल जाय लागल अछि।<ref>Menon, A Sreedhara. ''A Survey of Kerala History.'' Kottayam: DC Books, 2007. Print</ref> थुनचाथु एज़ुथचन आ वल्लथोल नारायण मेनन वेट्टथुनाड सँ छथि। वल्लथोल नारायण मेनन कें चेरुथुरुथी मे 'केरल कलामंडलम' केर स्थापनाक माध्यम सँ आधुनिक काल मे 'कथकली' केर पुनरुद्धारकर्ता सेहो मानल जाइत अछि।<ref name="mal"/> वाज़ेनकदा कुंचू नायर (एकटा प्रमुख कथकली प्रशिक्षक), आ शंकरन एम्ब्रान्थिरी आ तिरूर नम्बिस्सन (जे सभ सँ लोकप्रिय कथकली गायक सभ मे सँ छलाह) सेहो मलप्पुरम सँ छलाह।<ref name="mal"/> कलामंडलम कल्याणीकुट्टी अम्मा, जे आधुनिक केरल मे 'मोहिनीअट्टम' कें पुनर्जीवित करय मे प्रमुख भूमिका निभेलनि, ज़िलाक तिरुनावाया सँ छथि।<ref name="mal"/> एकटा भारतीय शास्त्रीय नृत्यांगना मृणालिनी साराभाई, तत्कालीन पोन्नानी तालुक सँ छलीह। कोट्टक्कल मे आर्य वैद्य शाला दुनियाक सभ सँ पैघ आयुर्वेदिक औषधीय नेटवर्क सभ मे सँ एक अछि।<ref name="mal"/> पहिल ज्ञात केरलवासी इतिहासकार ज़ैनुद्दीन मखदूम द्वितीय सेहो एहि ज़िला सँ छथि।<ref name="mal"/> [[File:Kottakkal Bypass.jpg|thumbnail|प्रसिद्ध आर्य वैद्य शालाक केंद्र कोट्टक्कल]] केरल वर्मा वलिया कोइल थम्पुरान (केरल कालिदासन), राज राजा वर्मा (केरल पाणिनी) आ राजा रवि वर्मा (प्रसिद्ध चित्रकार) परप्पनाड शाही परिवारक विभिन्न शाखा सभ सँ छथि, जे बाद मे परप्पनंगाडी सँ हरिप्पाड, चंगनास्सेरी, मावेलिक्कारा आ किलिमानूर चलि गेलाह।<ref>{{Cite book|title=Visakham thirunal.|date=2012|publisher=Duc|isbn=978-613-9-12064-2|location=[Place of publication not identified]|oclc=940373421}}</ref> किछु विद्वान सभक अनुसार, वेलु थम्पी दलवा केर पूर्वज सेहो परप्पनंगाडीक समीप वल्लीकुन्नु सँ छथि। "द हिन्दू" केर मुख्य संपादक (1898 सँ 1905) आ "द इंडियन पैट्रियट" केर संस्थापक मुख्य संपादक दीवान बहादुर सी॰ करुणाकर मेनन (1863-1922) सेहो परप्पनंगाडी सँ छलाह।<ref>{{Cite book|url=http://archive.org/details/somemadrasleader00allauoft|title=Some Madras Leaders|date=1922|publisher=Allahabad Printed at Standard Press}}</ref> ओ॰ चंदू मेनन परप्पनंगाडी मुंसिफ कोर्ट मे न्यायाधीश रहैत अपन उपन्यास ''इंदुलेखा'' आ ''शारदा'' लिखलनि। ''इंदुलेखा'' मलयालम भाषा मे लिखल गेल पहिल प्रमुख उपन्यास सेहो अछि। 'मातृभूमि' दैनिक केर संस्थापक के॰ माधवन नायर मलप्पुरम सँ अबैत छथि। पोन्नानी क्षेत्र के॰ केलप्पन (जनिका केरल गांधीक नाम सँ जानल जाइत अछि), ए॰ वी॰ कुट्टीमालु अम्मा आ मोहम्मद अब्दुर्रहमान आ कतयको अन्य स्वतंत्रता सेनानी सभक कार्य मंच छल।<ref name="mal"/> पोन्नानी तालुकक अन्य स्वतंत्रता कार्यकर्ता सभ मे लक्ष्मी सहगल, वी॰ टी॰ भट्टथिरिपाद आ अम्मू स्वामीनाथन शामिल छलाह। महात्मा गांधी, जवाहरलाल नेहरू आ लाल बहादुर शास्त्रीक अस्थि केरल मे भरतप्पुड़ा नदीक तट पर तिरुनावाया मे विसर्जित कएल गेल छल।<ref name="askh"/><ref name="mal"/> के॰ माधवनर, जे महात्मा गांधीक आत्मकथाक मलयालम मे अनुवाद कएने छलाह, ओहो मलप्पुरम केर मूल निवासी छलाह। प्राचीन काल सँ विदेशी देश सभक संगे पोन्नानीक व्यापारिक संबंध सांस्कृतिक आदान-प्रदानक मार्ग प्रशस्त केलक।<ref name="mal"/> फ़ारसी-अरब कला रूप आ उत्तर भारतीय संस्कृति एहि रस्ता सँ पोन्नानी आयल। भाषा मे सेहो एकर गूँज छल। एहि तरहें हाइब्रिड भाषा 'अरबी-मलयालम' अस्तित्व मे आयल।<ref name="mal"/> एहि हाइब्रिड भाषा मे कतयको कविता सभ लिखल गेल अछि।<ref name="mal"/> हिंदुस्तानी सँ कव्वाली आ ग़ज़ल, जे हुनकर सांस्कृतिक आदान-प्रदानक हिस्साक रूप मे एतय आयल छल, अखनो पोन्नानी मे फलैत-फूलैत अछि। ई॰के॰ अबूकर, मैन आ खलील भाई (खलील रहमान) पोन्नानीक किछु प्रसिद्ध कव्वाली गायक छथि। [[File:Nila Nadhi.jpg|left|thumbnail|मध्ययुगीन मामंकम उत्सव केर स्थान तिरुनावाया]] आज़वांचेरी थम्प्रक्कल केर मुख्यालय अथावनाड मे छल, जनिका केरलक नम्बूदिरी ब्राह्मण सभक सर्वोच्च धार्मिक प्रमुख मानल जाइत छल।<ref name="mal"/> पालक्काड राजा सभक मूल मुख्यालय सेहो अथावनाड मे छल।<ref name="mnn"/> तिरूर, पेरिंथलमन्ना आ पोन्नानी केर तालुक सभ मे कतयको कुलीन 'नम्बूदिरी माना' मौजूद अछि। मध्ययुगीन मामंकम उत्सव केर स्थान तिरुनावाया सेहो ज़िला मे मौजूद अछि। कोचीन राज्यक पैतृक मुख्यालय पेरुम्बदप्पु आ कालीकटक ज़ामोरिन केर पैतृक मुख्यालय नेदियिरुप्पु सेहो ज़िला मे मौजूद अछि। कुन्हाली मरक्कार सभक पोन्नानी, तानूर आ परप्पनंगाडी केर बंदरगाह कस्बा सभक संगे घनिष्ठ संबंध छल।<ref name="mal"/> 16म शताब्दी ई॰ मे कोचीन राज्यक किछु राजा सभ कें, जखन कोचीन मालाबार तट पर एकटा प्रमुख शक्ति बनि गेल छल, आमतौर पर तानूर राज्यक शाही परिवार सँ लेल जाइत छल।<ref name="askh"/> त्रावणकोरक रानी सभक कतयको जीवनसाथी आमतौर पर परप्पनाड शाही परिवार सँ चुनल जाइत छलाह। केरलक पहिल मुख्यमंत्री ई॰ एम॰ एस॰ नम्बूदिरीपाद ज़िलाक पेरिंथलमन्ना सँ छथि।<ref name="mal"/> मध्यकालीन वल्लुवनाड राज्यक शासक परिवार सभक सीट अंगडीपुरम आ मनकडा, पेरिंथलमन्ना केर निकट स्थित अछि। मध्यकालक दौरान, ई ज़िला वैदिक आ इस्लामी दुनू ही अध्ययनक केंद्र छल।<ref name="mal"/> मानल जाइत अछि जे मलिक दीनार पोन्नानी बंदरगाह शहरक दौरा कएने छलाह।<ref>{{Cite web|url=https://www.keralatourism.org/malabar/ponnani/68|title=History of Ponnani|access-date=12 October 2020|website=Kerala Tourism|archive-date=13 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210913065714/https://www.keralatourism.org/malabar/ponnani/68|url-status=live}}</ref> पोन्नानीक ''वलिया जुमा मस्जिद'' मध्यकालक दौरान एशियाक सभ सँ पैघ इस्लामी अध्ययन केंद्र सभ मे सँ एक छल। परमेश्वर, नीलकंठ सोमयाजी, ज्येष्ठदेव, अच्युता पिशारदी आ मेल्पथुर नारायण भट्टथिरि, जे खगोल विज्ञान आ गणितक केरल स्कूल केर मुख्य सदस्य छलाह, तिरूर क्षेत्र सँ छलाह।<ref name="mal"/> 'अरबी मलयालम' लिपि, जाहि कें 'पोन्नानी लिपि' केर नाम सँ सेहो जानल जाइत अछि, एकर जन्म 16म शताब्दीक अंत आ 17म शताब्दीक शुरुआत केर दौरान भेल छल।<ref name="mal"/> पछिला शताब्दी सभक दौरान ज़िला मे एहि लिपिक व्यापक रूप सँ उपयोग कएल जाइत छल।<ref name="mal"/> ज़िलाक नाटककार आ अभिनेता सभ मे के॰ टी॰ मुहम्मद, निलांबुर बालन, निलांबुर आयशा, आदिल इब्राहिम, अनीश जी॰ मेनन, अपर्णा नायर, बेबी अनिखा, दानिश कार्तिक, हेमंत मेनन, रशिन रहमान, रवि वल्लथोल, संगीता माधवन नायर, श्वेता मेनन, सूरज थेलाक्कड आदि शामिल छथि। सुकुमारन, जे मलयालम फ़िल्म उद्योगक दू टा उल्लेखनीय अभिनेता आ पार्श्व गायक सभ, अर्थात् पृथ्वीराज सुकुमारन आ इंद्रजीत सुकुमारन केर पिता सेहो छथि, ओहो ज़िलाक मूल निवासी छलाह। पार्श्व गायक जाहि मे कृष्णचंद्रन, पार्वती जयदेवन, शाहबाज़ अमन, सितारा कृष्णकुमार, सुदीप पलनाड आ उन्नी मेनन सेहो ज़िला सँ अबैत छथि। ज़िला किछु उल्लेखनीय फ़िल्म निर्माता, गीतकार, सिनेमेटोग्राफर आ निर्देशक सेहो देने अछि जाहि मे आर्यदान शौकत, दीपू प्रदीप, हरि नायर, इकबाल कुट्टीप्पुरम, मनकडा रवि वर्मा, मुहम्मद मुस्तफा, मुहसिन परारी, राजीव नायर, सलाम बापू, शनावास के बवाकुट्टी, शनावास नरनीप्पुज़ा, टी॰ ए॰ रज्जाक, टी॰ ए॰ शाहिद, विनय गोविंद आ ज़कारिया मोहम्मद शामिल छथि। ज़िलाक सभ सँ उल्लेखनीय चित्रकार सभ मे आर्टिस्ट नंबूथिरी, के॰ सी॰ एस॰ पणिक्कर आ टी॰ के॰ पद्मिनी शामिल छथि।<ref name="mal"/> एकटा अन्य चित्रकार अक्कीथम नारायणन कुमारनल्लूर सँ छलाह। केरलक सभ सँ उल्लेखनीय इतिहासकार सभ मे सँ एक एम॰ जी॰ एस॰ नारायणन सेहो एतय सँ छथि।<ref name="mal"/> ज़िलाक समाज सुधारक सभ मे वेलियांकोडे उमर खासी (1757-1852), चालिलाकथ कुन्हमद हाजी, ई॰ मोइदु मौलवी आ सैय्यद सनाउल्लाह मक्ती तंगल (1847-1912) शामिल छथि।<ref name="mal"/> === खान-पान === [[File:Pathiri.jpg|thumb|upright|''पथिरि'', चाउरक आटा सँ बनल एकटा पैनकेक, मलप्पुरम मे आम नाश्ताक व्यंजन सभ मे सँ एक अछि]] सदियोक समुद्री व्यापार मलप्पुरम कें एकटा महानगरीय व्यंजन देने अछि। ई व्यंजन पारंपरिक केरल, फ़ारसी, यमनी आ अरब खाद्य संस्कृतिक मिश्रण अछि।<ref name="MC"/> एहि व्यंजनक मुख्य तत्व सभ मे सँ एक 'पथिरि' अछि, जे चाउरक आटा सँ बनल एकटा पैनकेक अछि। 'पथिरि' केर प्रकार सभ मे 'नेयपथिरि' (घी सँ बनल), 'पोरिचा पथिरि' (सेंकल नहि बल्कि तलर), 'मीन पथिरि' (मछरी सँ भरल) आ 'इराची पथिरि' (मांस सँ भरल) शामिल अछि। कारी मरिच, सुकुमेल आ लवंग जेहन मसाला सभक मलप्पुरमक व्यंजन सभ मे व्यापक रूप सँ उपयोग कएल जाइत अछि। पाबनि-तिहार मे इस्तेमाल कएल जाय वाला मुख्य आइटम मालाबार शैलीक बिरयानी अछि। साध्या कें बियाह आ पाबनि-तिहारक अवसर सभ पर सेहो देखल जाइत अछि। ज़िलाक पोन्नानी क्षेत्र मे स्वदेशी व्यंजन सभक एकटा विस्तृत विविधता अछि। 'अरिकादुक्का', 'चट्टीपथिरि', 'मुट्टामला', 'पज़म निराचथु' आ 'उन्नाक्कया' जेहन स्नैक्स केर पोन्नानी मे अपन अलग शैली अछि। एकर अतिरिक्त, केरलक अन्य सामान्य खाद्य पदार्थ सेहो मलप्पुरमक व्यंजन सभ मे देखल जाइत अछि।<ref>{{cite web |url=https://www.malappuramtourism.org/mappila-cuisine.php |website=malappuramtourism.org |title=Cuisine of Malappuram |access-date=18 April 2020 |archive-date=6 April 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200406215142/https://www.malappuramtourism.org/mappila-cuisine.php |url-status=live }}</ref> मालाबार संस्करणक बिरयानी, जाहि कें मलयालम मे 'कुझी मंडी' केर नाम सँ जानल जाइत अछि, एकटा अन्य लोकप्रिय आइटम अछि, जाहि पर यमन केर प्रभाव अछि।<ref name="MC">{{Cite news|title=Straight from the Malabar Coast|url=https://www.thehindu.com/life-and-style/food/straight-from-the-malabar-coast/article27942808.ece|last=Sabhnani|first=Dhara Vora|date=14 June 2019|access-date=26 January 2021|work=The Hindu|archive-date=2 February 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210202121206/https://www.thehindu.com/life-and-style/food/straight-from-the-malabar-coast/article27942808.ece|url-status=live}}</ref> === मीडिया === [[File:MANJERI F.M 102.7.jpg|thumbnail|AIR मंजेरी एफ़एम (FM) रेडियो स्टेशन]] मलयाला मनोरमा, मातृभूमि, माध्यमम, चंद्रिका, देशाभिमानी, सुप्रभातम् आ सिराज दैनिक सभक मलप्पुरम शहर आ ओकर आसपास छपाई केंद्र अछि। 'द हिंदू' केर एकटा संस्करण आ छपाई प्रेस मलप्पुरम मे अछि। धर्म आ संस्कृति कें समर्पित किछु पत्रिका सभ - मासिक, पाक्षिक आ साप्ताहिक - सेहो प्रकाशित होइत अछि। लगभग सभटा मलयालम चैनल सभ आ समाचार पत्र सभक अपन ब्यूरो अप हिल (Up Hill) मे अछि। एतय कतयको स्थानीय केबल विज़न आ ओकर क्षेत्रीय मीडिया अछि। मलप्पुरम प्रेस क्लब सेहो नगर निगम टाउन हॉल केर बगल मे अपहिल मे स्थित अछि। ज़िला मे मलप्पुरम आ मंजेरी मे दूरदर्शन केर दू टा प्रमुख रिले स्टेशन अछि। भारत सरकारक प्रसार भारती नेशनल पब्लिक सर्विस ब्रॉडकास्टर केर ज़िला मे एकटा FM स्टेशन (AIR मंजेरी एफ़एम) अछि, जे 102॰7 मेगाहर्ट्ज पर प्रसारित होइत अछि। कोनो भी निजी एफ़एम स्टेशन केर बिना सेहो, मलप्पुरम, पोन्नानी आ तिरूर भारत मे सभ सँ अधिक रेडियो श्रोता सभ वाला दस शहर सभ मे अपन जगह बनबैत अछि।<ref>{{cite web|url=http://www.mapsofindia.com/top-ten-cities-of-india/top-ten-towns-in-highest-radio-listenership.html|title=Top Ten Towns with Highest Radio Listenership|access-date=28 July 2015|archive-date=6 September 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150906202510/http://www.mapsofindia.com/top-ten-cities-of-india/top-ten-towns-in-highest-radio-listenership.html|url-status=live}}</ref> === खेल === [[File:Manjeri Stadium 2020.jpg|thumb|मलप्पुरम ज़िला खेल परिसर स्टेडियम]] [[File:Malappuram District Sports Complex Stadium.jpg|thumbnail|2013–14 इंडियन फेडरेशन कप केर दौरान एम॰डी॰एस॰सी॰ स्टेडियम]] मलप्पुरम कें प्रायः ''केरल फुटबॉलक मक्का'' कहल जाइत अछि।<ref name= "Football_a">{{cite news |url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/malabar-premier-league-to-be-launched-in-malappuram/article6953851.ece |title=Malabar Premier League to be launched in Malappuram |newspaper=The Hindu |date=3 March 2015 |access-date=28 November 2019 |archive-date=28 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191128180448/https://www.thehindu.com/news/national/kerala/malabar-premier-league-to-be-launched-in-malappuram/article6953851.ece |url-status=live }}</ref><ref name= "Football_b">{{cite web |url=https://www.deccanchronicle.com/sports/in-other-news/180716/football-hub-proposed-in-malappuram.html |title=Football hub proposed in Malappuram |website=Deccan Chronicle |date=18 July 2016 |access-date=28 November 2019 |archive-date=28 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191128180459/https://www.deccanchronicle.com/sports/in-other-news/180716/football-hub-proposed-in-malappuram.html |url-status=live }}</ref> मलप्पुरम जिला खेल परिसर आ फुटबॉल अकादमी मंजेरी केर पय्यानाड मे अवस्थित अछि। एम॰डी॰एस॰सी॰ (MDSC) स्टेडियम कें 2013-14 इंडियन फेडरेशन कप केर ग्रुप चरण केर मेजबानीक लेल जवाहरलाल नेहरू स्टेडियम केर संगे दू टा स्टेडियम मे सँ एकक रूप मे चुनल गेल छल।<ref name="Federation Cup 2014">{{cite news|title=Federation Cup 2013–14 to kickoff on January 14|url=https://timesofindia.indiatimes.com/sports/football/top-stories/Federation-Cup-2013-14-to-kickoff-on-January-14/articleshow/27291593.cms|archive-url=https://web.archive.org/web/20140113071115/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2013-12-13/top-stories/45161159_1_federation-cup-january-14-group-c|url-status=live|archive-date=13 January 2014|work=[[The Times of India]]|date=13 December 2013 |access-date=12 January 2014}}</ref> ई स्टेडियम ग्रुप बी आ डी केर मैच सभक मेजबानी कएने छल।<ref name="Federation Cup 2014"/> कोट्टाप्पडी फुटबॉल स्टेडियम एकटा ऐतिहासिक फुटबॉल स्टेडियम अछि। जिलाक अन्य प्रमुख स्टेडियम सभ मे तिरूर स्थित राजीव गांधी नगर स्टेडियम आ पेरिन्थल मन्ना स्थित पेरिन्थल मन्ना क्रिकेट स्टेडियम शामिल अछि। तिरूर नगर स्टेडियमक संगे एकटा सिंथेटिक ट्रैक सेहो मौजूद अछि। जिला मे फुटबॉल कें बढ़ावा देबाक लेल 2015 मे मालाबार प्रीमियर लीग केर शुरुआत कएल गेल छल।<ref>{{cite web |url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/malabar-premier-league-to-be-launched-in-malappuram/article6953851.ece |website=The Hindu |title=Malabar Premier League |date=3 March 2015 |access-date=24 June 2020 |archive-date=28 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191128180448/https://www.thehindu.com/news/national/kerala/malabar-premier-league-to-be-launched-in-malappuram/article6953851.ece |url-status=live }}</ref> तेनहिपालम मे कालीकट विश्वविद्यालयक सिंथेटिक ट्रैक जिलाक सभ सँ प्रमुख सिंथेटिक ट्रैक अछि। ई तेनहिपालम मे सी॰ एच॰ मुहम्मद कोया स्टेडियम सँ जुड़ल अछि।<ref>{{cite web |url=https://www.deccanchronicle.com/nation/in-other-news/020416/new-calicut-university-synthetic-track-gets-ready-to-host-meets.html |website=Deccan Chronicle |title=Tenhipalam Synthetic Track |date=2 April 2016 |access-date=24 June 2020 |archive-date=26 June 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200626150923/https://www.deccanchronicle.com/nation/in-other-news/020416/new-calicut-university-synthetic-track-gets-ready-to-host-meets.html |url-status=live }}</ref> जिलाक अन्य प्रमुख स्टेडियम अरीकोड, कोट्टक्कल आ पोन्नानी मे स्थित अछि। जिलाक आठ प्रमुख फुटबॉल स्टेडियम कें अंतरराष्ट्रीय स्तरक बनेबाक लेल एकटा फुटबॉल हब सेहो प्रस्तावित अछि।<ref>{{cite web |url=https://www.deccanchronicle.com/sports/in-other-news/180716/football-hub-proposed-in-malappuram.html |website=Deccan Chronicle |title=Football hub proposed in Malappuram |date=18 July 2016 |access-date=24 June 2020 |archive-date=28 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191128180459/https://www.deccanchronicle.com/sports/in-other-news/180716/football-hub-proposed-in-malappuram.html |url-status=live }}</ref> तानूर आ निलांबुर मे दू टा नव स्टेडियम परिसरक निर्माण कार्य प्रगति पर अछि।<ref>{{cite web |url=http://www.newsexperts.in/sports-minister-inaugurate-thanur-nilambur-stadium-complexes/ |website=newsexperts.in |title=Stadium complexes at Tanur and Nilambur |date=14 February 2019 |access-date=24 June 2020 |archive-date=26 June 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200626213013/http://www.newsexperts.in/sports-minister-inaugurate-thanur-nilambur-stadium-complexes/ |url-status=live }}</ref> == पर्यटन स्थल == {{multiple image | align = left | direction = vertical | total_width = 150 | caption_align = center | image1 = Adhyan para water fall.jpg | caption1 = [[आद्यनपारा जलप्रपात]] | image2 = Thamara 1.jpg | caption2 = [[लोटस लेक वेटलैंड तिरुनावाया मलप्पुरम|लोटस लेक वेटलैंड, तिरुनावाया]] | image3 = Kodikuthimala, Malappuram.jpg | caption3 = [[कोडिकुथिमला]] | image4 = Kottakkunnu mazhaveed.jpg | caption4 = [[कोट्टाकुन्नु]] | image5 = DR0034DSC 6627.jpg | caption5 = [[अंगडिप्पुरम रेलवे स्टेशन|अंगडिप्पुरम]] मे [[निलांबुर-शोरानूर लाइन|निलांबुर-शोरानूर रेलवे लाइन]] | image6 = Noor Lake - Tirur, Kerala (2).jpg | caption6 = नूर झील, [[तिरूर]] | image7 = View of Arimbra mala through old rubber plantation of Late Chakeeri Kunhami Umma1.jpg | caption7 = [[अरिम्बरा हिल्स, मलप्पुरम|अरिम्बरा हिल्स]] | image8 = Parappanangadi Beach.JPG | caption8 = [[परप्पनंगडी]] मे [[अरब सागर]] | image9 = Nedumkayam Forest, nilambur - panoramio.jpg | caption9 = निलांबुरक लग [[नेदुमकयम]] आरक्षित वन | image10 = Padinharekkara beach.png | caption10 = [[पडिंजारेकारा बीच]] - तिरूर }} * आद्यनपारा जलप्रपात- कुरुंबलंगोड मे एकटा जलप्रपात।<ref>{{cite web|url=https://www.keralatourism.org/destination/adyanpara-waterfalls/38|website=keralatourism.org|title=Adyanpara Waterfalls|access-date=22 June 2020|archive-date=25 June 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200625104803/https://www.keralatourism.org/destination/adyanpara-waterfalls/38|url-status=live}}</ref> * अंगिंदा चोटी – करुवरकुण्डु केर समीप 2,383 मीटर ऊँच एकटा पर्वत चोटी। * अरिम्बरा हिल्स, जाहि कें 'मिनी-ऊटी' केर नाम सँ सेहो जानल जाइत अछि। ई समुद्र तल सँ 1050 फीट केर ऊंचाई पर अवस्थित अछि।<ref>{{cite web|title=Arimbra Hills Aka Mini Ooty of Kerala|url=http://post.artoflegendindia.com/2013/05/arimbra-hills-aka-mini-ooty-of-kerala.html|website=Art of Legend India|access-date=30 May 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150530182410/http://post.artoflegendindia.com/2013/05/arimbra-hills-aka-mini-ooty-of-kerala.html|archive-date=30 May 2015|url-status=dead}}</ref> * आर्य वैद्य शाला, कोट्टक्कल – आयुर्वेदक भारतीय पारंपरिक चिकित्सा प्रणाली मे अपन विरासत आ विशेषज्ञता लेल विश्व भरि मे प्रसिद्ध अछि। * अय्यपनोव जलप्रपात – अथावनाड केर वलांचेरी मे एकटा जलप्रपात। * भरतप्पुझा – केरलक दोसर सभ सँ पैघ नदी। एकरा पोन्नानी नदी, निला आ पेरार केर नाम सँ सेहो जानल जाइत अछि।<ref>{{cite web | title=Infobox facts | work=All Kerala River Protection Council | url=http://puzhakal0.tripod.com/river.html | access-date=30 January 2006 | archive-date=16 July 2012 | archive-url=https://web.archive.org/web/20120716182531/http://puzhakal0.tripod.com/river.html | url-status=live }}</ref> * ''बिय्यम कायल''- पोन्नानी मे एकटा बैकवाटर झील।<ref>{{cite web |url=https://www.nativeplanet.com/ponnani/attractions/biyyam-kayal/ |website=nativeplanet.com |title=The Biyyam backwaters in Ponnani |access-date=22 June 2020 |archive-date=22 June 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200622175347/https://www.nativeplanet.com/ponnani/attractions/biyyam-kayal/ |url-status=live }}</ref> * चालियार – केरलक चारिम सभ सँ पैघ नदी। दुनियाक सभ सँ पुरान सागौन केर बागान, 'कोनोली प्लॉट', चालियार केर निकट घाटी पर स्थित अछि। * चाम्रवट्टम रेगुलेटर-कम-ब्रिज – तिरूर तालुका कें पोन्नानी बंदरगाह सँ जोड़य वाला केरलक सभ सँ पैघ रेगुलेटर-कम-ब्रिज।<ref>{{cite web |url=http://www.mathrubhumi.com/story.php?id=272379 |title=ചമ്രവട്ടം പാലം നാളെ നാടിന്റെ സ്വന്തം – Latest News – Mathrubhumi |access-date=16 May 2012 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120516041713/http://www.mathrubhumi.com/story.php?id=272379|archive-date=16 May 2012 }}</ref> * चेक्कुन्नु मला – एडावन्ना मे चालियार नदीक समीप एकटा धुंध सँ भरल हर-ियर पहाड़ी।<ref>{{Cite web|url=https://www.onmanorama.com/travel/getting-about-kerala/malappuram/2018/07/22/chekkunnu-malappuram-adventure-trek.html|title=Chekkunnu Malappuram|access-date=11 August 2020|website=Onmanorama|archive-date=19 September 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200919013416/https://www.onmanorama.com/travel/getting-about-kerala/malappuram/2018/07/22/chekkunnu-malappuram-adventure-trek.html|url-status=live}}</ref> * चेरुम्ब इको-पर्यटन गांव – करुवरकुण्डु मे एकटा इको-गांव।<ref>{{cite web |url=https://www.tripadvisor.in/Attraction_Review-g12461783-d17735187-Reviews-Cherumb_Echo_Village-Karuvarakundu_Malappuram_District_Kerala.html |website=tripadvisor.in |title=Cherumb |access-date=22 June 2020 |archive-date=24 June 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200624174617/https://www.tripadvisor.in/Attraction_Review-g12461783-d17735187-Reviews-Cherumb_Echo_Village-Karuvarakundu_Malappuram_District_Kerala.html |url-status=live }}</ref> * कडलुंडी पक्षी अभयारण्य – देशी पक्षी सभक सौ सँ अधिक प्रजाति आ प्रवासी पक्षी सभक 60 सँ अधिक प्रजातिक आवास।<ref>{{cite web |url=https://www.keralatourism.org/kerala-article/kadalundi-bird-sanctuary/122 |website=keralatourism.org |title=Birds of Kadalundi |access-date=22 June 2020 |archive-date=25 June 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200625004216/https://www.keralatourism.org/kerala-article/kadalundi-bird-sanctuary/122 |url-status=live }}</ref> * कडलुंडी-वल्लीकुन्नु सामुदायिक रिजर्व – केरलक पहिल सामुदायिक रिजर्व आ एकटा इको-पर्यटन स्थल।<ref name="Vallikkunnu"/> * कक्कादम्पोयिल – चेरुपुझा नदीक तट पर एकटा पहाड़ी गांव। * केरलमकुण्डु जलप्रपात – करुवरकुण्डु मे समुद्र तल सँ 1500 फीट ऊपर अवस्थित अछि।<ref>{{cite web |url=https://www.keralatourism.org/video-gallery/keralamkundu-waterfalls/1064 |website=keralatourism.org |title=Keralamkundu waterfalls |access-date=27 June 2020 |archive-date=27 June 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200627070438/https://www.keralatourism.org/video-gallery/keralamkundu-waterfalls/1064 |url-status=live }}</ref> * कोडिकुथिमला – पेरिन्थल मन्नाक अम्मिनिकडन पहाड़ी पर। एकरा 'मिनी-ऊटी' सेहो कहल जाइत अछि।<ref>{{cite web |url= https://www.keralatourism.org/kerala-article/kodukuthimala/873 |website= keralatourism.org |title= Kodikuthimala |access-date= 22 June 2020 |archive-date= 21 October 2019 |archive-url= https://web.archive.org/web/20191021131640/https://www.keralatourism.org/kerala-article/kodukuthimala/873 |url-status= live }}</ref> * कोल्लम कोल्ली जलप्रपात – अरीकोड केर समीप एकटा जलप्रपात। * कोट्टाकुन्नु – मलप्पुरम शहरक मध्य मे स्थित। एकरा ''मलप्पुरमक मरीन ड्राइव'' सेहो कहल जाइत अछि। एतय एकटा पुरान किला, एकटा वाटर-पार्क आ प्राचीन भित्ति चित्र देखल जा सकैत अछि।<ref>{{cite web|url=https://www.keralatourism.org/destination/kottakkunnu-malappuram/396|website=keralatourism.org|title=Kottakkunnu|access-date=22 June 2020|archive-date=22 June 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200622214435/https://www.keralatourism.org/destination/kottakkunnu-malappuram/396|url-status=live}}</ref> * कुट्टिप्पुरम पुल – भरतप्पुझा नदी पर बनल सभ सँ पैघ आ सभ सँ पुरान पुल, जे सड़क मार्गक जरिए मालाबार क्षेत्र कें तत्कालीन त्रावणकोर-कोचीन सँ जोड़य मे प्रमुख भूमिका निभबैत अछि। * लोटस लेक वेटलैंड, तिरुनावाया – कमल झील आ प्रवासी पक्षी अभयारण्य।<ref>{{cite news | url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/kozhikode/its-gloom-amid-bloom-for-lotus-farmers/articleshow/74870963.cms | title=It's gloom amid bloom for lotus farmers | newspaper=The Times of India | date=29 March 2020 }}</ref> * मुकुर्ती – दक्षिण भारतक पांचम सभ सँ ऊँच चोटी (समुद्र तल सँ 2,554 मीटर)। * ''नाडुकानी चुरम'' – निलांबुर तालुलाक पूर्वोत्तर छोर पर एकटा घाट सड़क, जे मलप्पुरम जिला कें [[तमिलनाडु]] केर पहाड़ी ज़िला नीलगिरी सँ जोड़ैत अछि।<ref name="Nadukani"/> * नेदुमकयम वर्षावन (रेनफॉरेस्ट) – नीलगिरी बायोस्फीयर रिजर्व केर एकटा हिस्सा, जे अपन हरियाली लेल जानल जाइत अछि।<ref>{{cite web |url=https://www.keralatourism.org/destination/nedumkayam-rainforest/395 |website=keralatourism.org |title=Nedumkayam Rainforest |access-date=22 June 2020 |archive-date=25 June 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200625154923/https://www.keralatourism.org/destination/nedumkayam-rainforest/395 |url-status=live }}</ref> * न्यू अमराम्बलम आरक्षित वन – निलांबुर केर समीप एकटा वन्यजीव अभयारण्य।<ref name="birdlife.org">{{cite web|url=http://www.birdlife.org/datazone/sitefactsheet.php?id=18238|title=BirdLife International (2016) Important Bird and Biodiversity Area factsheet: Amarambalam Wildlife Sanctuary – Nilambur|publisher=[[BirdLife International]]|access-date=27 June 2020|archive-date=25 November 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20151125112844/http://www.birdlife.org/datazone/sitefactsheet.php?id=18238|url-status=live}}</ref> * ''निलांबुर कोविलकम'' – निलांबुर शाही परिवारक मुख्यालय।<ref>{{cite web |url=https://www.keralatourism.org/destination/nilambur-kovilakom-malappuram/560 |website=keralatourism.org |title=Nilambur Kovilakam |access-date=22 June 2020 |archive-date=25 June 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200625030708/https://www.keralatourism.org/destination/nilambur-kovilakom-malappuram/560 |url-status=live }}</ref> * निलांबुर-शोरानूर लाइन – हरियाली सँ युक्त भारतक सभ सँ छोट ब्रॉड-गेज रेलवे लाइन सभ मे सँ एक। * नूर झील – तिरूर मे एकटा झील। * ऊरकम हिल – [[मलप्पुरम]] केर लग एकटा पहाड़ी। * पडिंजारेकारा बीच – कूट्टायी, तिरूर मे एकटा समुद्र तट। * ''पूरप्पुझा'' नदी – वल्लीकुन्नु-परप्पनंगडी-तानूर क्षेत्र मे कडलुंडी नदी केर एक सुंदर तटीय सहायक नदी। * ''पडिंजारेकारा अझीमुखम'' तट – एतय दू टा नदी (तिरूर नदी आ भरतप्पुझा) [[अरब सागर]] मे मिलैत अछि।<ref>{{cite web |url=https://www.keralatourism.org/video-gallery/padinjarekkara-beach/1067 |website=keralatourism.org |title=Padinjarekara Beach |access-date=22 June 2020 |archive-date=22 June 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200622224229/https://www.keralatourism.org/video-gallery/padinjarekkara-beach/1067 |url-status=live }}</ref> पोन्नानी बंदरगाहक विपरीत, पुराथुर मे ई एकटा समुद्र तट, मुहाना आ प्रवासी पक्षी सभक केंद्र अछि। * पलूर कोट्टा जलप्रपात – पेरिन्थल मन्ना केर लग टीपू सुल्तान द्वारा बनाएल गेल पलूर किलाक निकट एकटा जलप्रपात।<ref>{{Cite web|url=https://english.mathrubhumi.com/travel/kerala/kerala-travel/a-trip-to-paloor-kotta-where-tippu-sulthan-once-sought-asylum-1.4049141|title=A trip to Paloor Kotta|date=18 August 2019|access-date=10 August 2020|website=Mathrubhumi|last=Rajesh R.|publisher=english.mathrubhumi.com|archive-date=7 August 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200807121357/https://english.mathrubhumi.com/travel/kerala/kerala-travel/a-trip-to-paloor-kotta-where-tippu-sulthan-once-sought-asylum-1.4049141|url-status=live}}</ref> * परप्पनंगडी बीच – परप्पनंगडी केर तटीय शहरक एकटा समुद्र तट। * परवन्ना बीच – वेट्टम मे एकटा मनोरम समुद्र तट। * पोन्नानी बीच – पोन्नानी मे एकटा समुद्र तट। * ''पून्थानम इल्लम'' – पेरिन्थल मन्ना केर समीप 16म सदीक मलयालम कवि पून्थानम नंबूदिरी केर जन्मस्थान।<ref>{{cite news |url=https://www.thehindu.com/society/history-and-culture/the-charms-of-poonthanam-illam/article25308319.ece/ |title=The Charms of Poonthanam Illam |last=Arun Narayanan |date=25 October 2018 |work=The Hindu |access-date=28 March 2021 |archive-date=10 April 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210410144928/https://www.thehindu.com/society/history-and-culture/the-charms-of-poonthanam-illam/article25308319.ece/amp/ |url-status=live }}</ref> * ''पूरप्पुझा अझीमुखम'' – तानूर मे एकटा मुहाना। * पुथनथेरु – एकटा छोट तटीय शहर। * साइलेंट वैली राष्ट्रीय उद्यान – करुवरकुण्डु केर समीप स्थित अछि। * शांतिथीरम पार्क - मलप्पुरम शहर मे स्थित अछि। * तानूर बीच – तानूर मे एकटा समुद्र तट। * सागौन संग्रहालय (टीक म्यूजियम) – निलांबुर मे दुनियाक पहिल सागौन केर बागान।<ref>{{cite web |url=https://www.keralatourism.org/destination/teak-museum-nilambur/344 |website=keralatourism.org |title=Teak Museum |access-date=22 June 2020 |archive-date=23 June 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200623183504/https://www.keralatourism.org/destination/teak-museum-nilambur/344 |url-status=live }}</ref> * थुंचन परम्बु – ई थुंचत्तु एषुत्तच्छन केर जन्मस्थान अछि, जाहि कें आधुनिक मलयालम भाषाक जनक मानल जाइत अछि। * तिरूर नदी – तिरूर तालुका सँ भऽ कऽ बहय वाली नारियलक गाछ सँ घिरल एकटा हर-ियर नदी। एकर किनारा पर [[मैंग्रोव]] केर बागान आ 'कदावु' (घाट) देखल जा सकैत अछि। * यूनिटी हिल व्यूप्वाइंट – मंजेरी मे एकटा दृश्य-बिंदु। * उन्नियाल बीच – निरमरुतूर मे एकटा समुद्र तट। * वक्कड़ बीच – तिरूर आ पोन्नानीक बीच स्थित।<ref>{{cite web |url=https://www.keralatourism.org/related-destinations/vakkad-beach-malappuram/ds543 |website=keralatourism.org |title=Vakkad beach |access-date=27 June 2020 |archive-date=27 June 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200627074826/https://www.keralatourism.org/related-destinations/vakkad-beach-malappuram/ds543 |url-status=live }}</ref> * वल्लीकुन्नु बीच – ज़िलाक उत्तर-पश्चिमी तट पर नारियलक गाछ सँ घिरल एकटा समुद्र तट।<ref>{{cite web |url=https://www.keralatourism.org/destination/vallikunnu-beach-malappuram/515 |website=keralatourism.org |title=Vallikunnu beach |access-date=25 July 2020 |archive-date=27 June 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200627075206/https://www.keralatourism.org/destination/vallikunnu-beach-malappuram/515 |url-status=live }}</ref> * वावुल मला – चुंगथरा केर समीप 2,339 मीटर ऊँच पर्वत श्रृंखला। == उल्लेखनीय व्यक्ति == {{columns-list|colwidth=22em| * ए० विजयराघवन – [[राज्य सभा]] केर पूर्व सदस्य आ [[भारतीय कम्युनिस्ट पार्टी (मार्क्सवादी)|भाकपा (मार्क्सवादी)]] केर राज्य सचिव। * ए० पी० अनिल कुमार – केरलक पूर्व मंत्री। * ए० आर० राजराजा वर्मा – [[मलयालम]] कवि आ वैयाकरण जाहि कें ''केरल पाणिनी'' केर नाम सँ जानल जाइत अछि (परप्पनद शाही परिवार सँ संबंधित)। * अब्दुल नेदियोदथ – फुटबॉलर। * अब्दुरहमान रंदाथनी – राजनेता। * अच्युत पिशारदी – एकटा [[संस्कृत व्याकरण|संस्कृत वैयाकरण]], [[भारतीय खगोलशास्त्र|खगोलशास्त्री]] आ [[भारतीय गणित|गणितज्ञ]]। * आदिल इब्राहिम – अभिनेता। * अहमद कुट्टी – उत्तर अमेरिकी इस्लामी विद्वान। * अजिजेश पचत – [[मलयालम]] [[उपन्यासकार]], [[लघुकथा|लघु कथाकार]] आ [[स्तंभकार]]। * अक्कीथम अच्युतन नंबूदिरी – [[मलयालम]] कवि आ निबंधकार। (मलप्पुरम आ पलक्कड़ ज़िलाक बीच स्थित एकटा सीमावर्ती गांव [[कुमारनल्लूर]] मे जन्मल। ओ ''पोन्नानी कलारी'' केर एकटा लेखक छलाह)। * अक्कीथम नारायणन – चित्रकार। * अली मुसलियार – स्वतंत्रता सेनानी। * [[अम्मू स्वामीनाथन]] – स्वतंत्रता सेनानी आ भारतक संविधान सभाक सदस्या। * अनस एडाथोडिका – भारतीय पेशेवर [[एसोसिएशन फुटबॉल|फुटबॉलर]]। * अनीश जी० मेनन – अभिनेता।<ref>{{cite news |title=Being the usual and unusual actor: Aneesh G Menon |url=https://www.deccanchronicle.com/entertainment/mollywood/190917/being-the-usual-and-unusual-actor-aneesh-g-menon.html |work=[[Deccan Chronicle]] |date=19 September 2017|access-date=1 December 2019 |archive-date=21 December 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191221152248/https://www.deccanchronicle.com/entertainment/mollywood/190917/being-the-usual-and-unusual-actor-aneesh-g-menon.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |last=Pillai |first=Radhika C |date=9 March 2015 |title=Length of the character matters to me: Aneesh |url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/malayalam/movies/news/Length-of-the-character-matters-to-me-Aneesh/articleshow/46492733.cms |work=[[The Times of India]] |access-date=1 April 2021 |archive-date=18 November 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181118040720/https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/malayalam/movies/news/Length-of-the-character-matters-to-me-Aneesh/articleshow/46492733.cms |url-status=live }}</ref> * अनिखा – अभिनेत्री। * अपर्णा नायर – अभिनेत्री। * अर्जुन जयराज – पेशेवर फुटबॉलर। * आर्टिस्ट नंबूदिरी – [[चित्रकला|चित्रकार]]। * आर्यदान मुहम्मद – केरलक पूर्व मंत्री। * आर्यदान शौकत – भारतीय फिल्म निर्माता आ राजनेता। * आशिक कुरुनियन – भारतीय पेशेवर [[एसोसिएशन फुटबॉल|फुटबॉलर]]। * आसिफ जहीर – भारतीय फुटबॉल खिलाड़ी। * आज़ाद मूपेन – डॉक्टर आ परोपकारी।<ref>{{cite web | url=http://www.vccircle.com/news/healthcare-services/2014/02/12/we-are-looking-turnover-1b-2017-azad-moopen-chairman-aster-dm | title=We are looking at a turnover of $1B by 2017: Azad Moopen, chairman of Aster DM Healthcare | publisher=VC Circle | date=12 February 2014 | access-date=5 May 2014 | author=Jagwani, Lohit | archive-date=5 May 2014 | archive-url=https://web.archive.org/web/20140505162506/http://www.vccircle.com/news/healthcare-services/2014/02/12/we-are-looking-turnover-1b-2017-azad-moopen-chairman-aster-dm | url-status=live }}</ref><ref>[http://www.pib.nic.in/newsite/erelease.aspx?relid=69364 Padma Awards Announced] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140222101141/http://www.pib.nic.in/newsite/PrintRelease.aspx?relid=102735 |date=22 February 2014 }} Ministry of Home Affairs, 25 January 2011</ref><ref name="forbes1">{{cite web|url=http://english.forbesmiddleeast.com/details.php?list=44480&row=3869 |title=Top 100 Indian Leaders in UAE |work=Forbes |access-date=5 May 2014 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20140505172839/http://english.forbesmiddleeast.com/details.php?list=44480&row=3869 |archive-date=5 May 2014 }}</ref> * अझवांचेरी थंप्राक्कल – केरलक नंबूदिरी ब्राह्मण सभक पूर्व प्रमुख। * बी० एम० कुट्टी – पत्रकार आ कार्यकर्ता। * [[बालामणि अम्मा]] – [[मलयालम साहित्य]] केर लेखिका। * सी० करुणाकरण मेनन – पत्रकार आ राजनेता। * सी० राधाकृष्णन – [[मलयालम]] भाषाक लेखक आ फिल्म निर्देशक। * सी० एन० अहमद मौलवी – [[मलयालम साहित्य]] केर भारतीय लेखक। * चक्कीरी अहमद कुट्टी – केरलक पूर्व मंत्री आ [[केरल विधान सभा]] केर पूर्व अध्यक्ष। * चालिलाकथ कुनाहमेद हाजी – समाज सुधारक।<ref>{{cite journal |last1=H. Abdul Rahman |title=Vakkom Moulavi and the Renaissance Movement among the Muslims |journal=University |date=6 April 2009 |publisher=University of Kerala-Shodhganga |location=Conclusion |page=257 |hdl=10603/164340 |url=https://shodhganga.inflibnet.ac.in/handle/10603/164340 |access-date=21 March 2020 |archive-date=21 March 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200321184159/https://shodhganga.inflibnet.ac.in/handle/10603/164340 |url-status=live }}</ref> * चेरुकाड गोविंदा पिशारोडी – मलयालम नाटककार, उपन्यासकार, कवि आ राजनीतिक कार्यकर्ता। * [[दामोदर]] – खगोलशास्त्री-गणितज्ञ। * दीपू प्रदीप – पटकथा लेखक। * [[देवदत्त पडिक्कल]] – भारतीय क्रिकेटर। * धनीश कार्तिक – अभिनेता। * दिलीप के० नायर – शिक्षाविद्, कौशल विकास प्रचारक, सामाजिक कार्यकर्ता आ प्रकाशक। * ई० हरिकुमार – [[मलयालम]] [[उपन्यासकार]] आ [[लघुकथा|लघु कथाकार]]। * ई० मोइदु मौलवी – भारतीय स्वतंत्रता सेनानी आ इस्लामी विद्वान।<ref>{{cite news |title=Nationalism now linked to mob psychology |url=https://www.thehindu.com/news/cities/kozhikode/nationalism-now-linked-to-mob-psychology/article18868671.ece |access-date=12 March 2020 |work=The Hindu |date=8 June 2017 |archive-date=4 November 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20201104213235/https://www.thehindu.com/news/cities/kozhikode/nationalism-now-linked-to-mob-psychology/article18868671.ece |url-status=live }}</ref> * ई० श्रीधरन – भारतक मेट्रोमैन। * ई० के० इम्बിച്ചി बावा – राजनेता। * ई० एम० एस० नंबूदिरीपाद – केरलक पहिल मुख्यमंत्री आ [[भारतीय कम्युनिस्ट पार्टी (मार्क्सवादी)|भाकपा (मार्क्सवादी)]] केर संस्थापक।<ref>{{cite news | url=https://www.independent.co.uk/news/obituaries/obituary-e-m-s-namboodiripad-1153957.html | newspaper=[[The Independent]] | first=Kuldip | last=Singh | date=1 April 1998 | title=Obituary: E. M. S. Namboodiripad | access-date=20 May 2018 | archive-date=26 December 2017 | archive-url=https://web.archive.org/web/20171226090424/http://www.independent.co.uk/news/obituaries/obituary-e-m-s-namboodiripad-1153957.html | url-status=live }}</ref> * ई० टी० मोहम्मद बशीर – केरलक पूर्व मंत्री आ [[लोकसभा]] सदस्य। * एडासेरी गोविंदन नायर – कवि। * एलामराम करीम – केरलक पूर्व मंत्री आ [[राज्य सभा]] सदस्य। * फैसल कुट्टी – वकील, शिक्षाविद, लेखक, सार्वजनिक वक्ता आ मानवाधिकार कार्यकर्ता।<ref>{{cite web|url=http://www.nwitimes.com/news/local/porter/valparaiso/vu-law-professor-among-world-s-most-influential-muslims/article_b6309641-37be-51a4-a76f-0ed6d1da2066.html|title=VU law professor among world's most influential Muslims|publisher=nwitimes.com|date=31 December 2012|access-date=18 February 2013|archive-date=7 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130107013356/http://www.nwitimes.com/news/local/porter/valparaiso/vu-law-professor-among-world-s-most-influential-muslims/article_b6309641-37be-51a4-a76f-0ed6d1da2066.html|url-status=live}}</ref> * गोपीनाथ मुथुकाड – [[जादूगर]], आ प्रेरक वक्ता।<ref>{{cite web|title=Indian magician performs Houdini-like escape|url=http://www.rediff.com/news/feb/14magic.htm|work=Rediff.com|access-date=3 May 2017|date=14 February 1997|archive-date=30 May 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20100530120526/http://www.rediff.com//news/feb/14magic.htm|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite web|url=http://imsmagic.com/2010_ma/2011_yearbook.php |title=2011 Yearbook |website=[[International Magicians Society]] |archive-url=https://web.archive.org/web/20160820194038/http://imsmagic.com/2010_ma/2011_yearbook.php |archive-date=20 August 2016 |access-date=20 August 2016 |url-status=dead }}</ref> * गोविंदा भट्टाथिरी – भारतीय ज्योतिषी आ खगोलशास्त्री। * हरि नायर – छायाकार। * हेमंत मेनन – अभिनेता। * इकबाल कुट्टिप्पुरम – पटकथा लेखक आ [[होम्योपैथी|होम्योपैथिक चिकित्सक]]।<ref name='khal'>{{Cite web |url=http://www.khaleejtimes.ae/DisplayArticleNew.asp?col=&section=citytimes&xfile=data%2Fcitytimes%2F2007%2FAugust%2Fcitytimes_August183.xml |title=A chest of stories |access-date=23 March 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20110725152540/http://www.khaleejtimes.ae/DisplayArticleNew.asp?col=&section=citytimes&xfile=data%2Fcitytimes%2F2007%2FAugust%2Fcitytimes_August183.xml |archive-date=25 July 2011 |url-status=dead }}</ref> * जयश्री कलाथिल – लेखिका, अनुवादक, मानसिक स्वास्थ्य शोधकर्ता आ कार्यकर्ता। * के० अब्दुरहमान – [[चालियार]] आंदोलनक संस्थापक।<ref>{{cite news|url=http://www.hindu.com/2009/01/10/stories/2009011054250300.htm|archive-url=https://web.archive.org/web/20121107084532/http://www.hindu.com/2009/01/10/stories/2009011054250300.htm|url-status=dead|archive-date=7 November 2012|title=Honouring a legend of the Chaliyar|date=10 January 2009|newspaper=[[The Hindu]]|access-date=25 January 2021}}</ref> * के० अवुखादर कुट्टी नाहा – [[केरल]] केर पूर्व उपमुख्यमंत्री। * के० सी० एस० पणिकर – एकटा आध्यात्मिक आ [[अमूर्त कला|अमूर्त]] चित्रकार। * के० सी० मानवेदन राजा – भारतीय [[कुलीन]]। * के० एम० आसिफ – क्रिकेटर। * के० एम० मौलवी – भारतीय स्वतंत्रता सेनानी, समाज सुधारक आ [[इंडियन यूनियन मुस्लिम लीग|आईयूएमएल (आई॰यू॰एम॰एल॰)]] मालाबार ज़िला समितिक संस्थापक उपाध्यक्ष।<ref name="SMW19-48-47">{{cite journal |title=Article |journal=Samakalika Malayalam Weekly |date=22 April 2016 |volume=19 |issue=48 |page=47 |url=http://epaper.malayalamvaarika.com/786340/Malayalam-Vaarika/18042016#page/47/2 |access-date=27 May 2020 |archive-date=17 July 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200717035307/https://epaper.malayalamvaarika.com/786340/Malayalam-Vaarika/18042016#page/47/2 |url-status=live }}</ref><ref name="IM115">{{cite book |last1=Muhammed Rafeeq |title=Development of Islamic movement in Kerala in modern times |location=Islahi Movement |page=115 |url=https://shodhganga.inflibnet.ac.in/bitstream/10603/52387/11/11_chapter%204.pdf#page=28 |access-date=24 October 2019 |archive-date=21 March 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200321184205/https://shodhganga.inflibnet.ac.in/bitstream/10603/52387/11/11_chapter%204.pdf#page=28 |url-status=live }}</ref> * के० पी० ए० मजीद – [[केरल सरकार]] केर पूर्व [[सचेतक|मुख्य सचेतक]]। * के० पी० रामानुन्नी – उपन्यासकार आ लघु कथाकार।<ref>{{cite news|url=http://www.thehindu.com/arts/books/article2520983.ece|title=Vayalar award for K.P. Ramanunni|date=8 October 2011|newspaper=[[The Hindu]]|access-date=12 October 2011|archive-date=11 October 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20111011125321/http://www.thehindu.com/arts/books/article2520983.ece|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web|url=http://english.manoramaonline.com/cgi-bin/MMOnline.dll/portal/ep/contentView.do?contentId=10204035&tabId=1&programId=1080132912&channelId=-1073865030&BV_ID=@@@|title=manorama online-english|access-date=12 October 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20120403030848/http://english.manoramaonline.com/cgi-bin/MMOnline.dll/portal/ep/contentView.do?contentId=10204035&tabId=1&programId=1080132912&channelId=-1073865030&BV_ID=@@@|archive-date=3 April 2012|url-status=dead}}</ref> * के० टी० इरफान – एथलीट।<ref name=dailysports>{{cite web|title=Irfan qualifies for Olympics in 20 km walk.He completed the walk by touching the finish line at 10th position.|url=http://www.dailysports.co/irfan-qualifies-for-olympics-in-20km-walk-2/|publisher=dailysports.co|access-date=2 July 2012|archive-url=https://web.archive.org/web/20140329093542/http://www.dailysports.co/irfan-qualifies-for-olympics-in-20km-walk-2/|archive-date=29 March 2014|url-status=dead}}</ref><ref>{{cite news|title=Irfan Thodi|url=http://timesofindia.indiatimes.com/london-olympics-2012/olympics-2012-teamindia/irfanthodi.cms|access-date=19 July 2013|newspaper=The Times of India|archive-date=5 May 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160505060142/http://timesofindia.indiatimes.com/london-olympics-2012/olympics-2012-teamindia/irfanthodi.cms|url-status=live}}</ref> * के० टी० जलील – केरलक पूर्व मंत्री। * के० टी० मुहम्मद- मलयालम नाटककार आ पटकथा लेखक। * के० वी० राबिया – सामाजिक कार्यकर्ता। * के० वी० रामकृष्णन – मलयालम भाषाक कवि आ पत्रकार। * कडवानद कुट्टिकृष्णन – मलयालम कवि आ पत्रकार। * [[कलामंडलम कल्याणिकुट्टी अम्मा]] – मोहिनीअट्टमक पुनरुद्धारक। * [[कमला सुरय्या]] – [[मलयालम साहित्य]] केर लेखिका। * केरल वर्मा वलिया कोइल थंपुरान – [[मलयालम]] कवि आ अनुवादक, जाहि कें ''केरलक कालिदास'' सेहो कहल जाइत अछि (परप्पनद शाही परिवार सँ)। * कृष्णचंद्रन – अभिनेता, डबिंग कलाकार आ पार्श्व गायक। * कुट्टिकृष्ण मारार – [[मलयालम साहित्य]] केर [[निबंधकार]] आ साहित्यिक आलोचक। * [[लक्ष्मी सहगल]] – भारतीय स्वतंत्रता आंदोलनक एकटा क्रांतिकारी, आजाद हिंद फौजक अधिकारी आ [[आज़ाद हिन्द सरकार|आज़ाद हिन्द सरकार]] मे महिला मामलाक मंत्री। * एम० गोविंदन – [[मलयालम साहित्य]] केर लेखक। * एम० स्वराज – राजनेता। * एम० जी० एस० नारायणन – इतिहासकार, शिक्षाविद् आ राजनीतिक टिप्पणीकार। * एम० के० वेलोडी – पूर्व भारतीय राजनयिक। * [[एम० एम० अकबर]] – इस्लामी विद्वान आ तुलनात्मक धर्मक विशेषज्ञ।<ref>{{Cite web|url=https://www.arabnews.com/|title=Arab News|website=Arab News|access-date=21 July 2020|archive-date=21 July 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200721202258/https://www.arabnews.com/|url-status=live}}</ref> * एम० पी० अब्दुस्समद समदानी – [[राज्य सभा]] केर पूर्व सदस्य। * एम० पी० एम० अहमद कुरिक्कल – केरलक पूर्व मंत्री। * एम० पी० एम० मेनन – [[भारत|भारतीय]] [[राजनयिक]], कतयको देशक [[राजदूत]]।<ref>[http://gulfnews.com/news/uae/general/indian-community-in-uae-mourns-death-of-diplomat-1.1146275 "Indian community in UAE mourns death of diplomat"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210913065712/https://gulfnews.com/uae/indian-community-in-uae-mourns-death-of-diplomat-1.1146275 |date=13 September 2021 }}, ''[[Gulf News]]'', Abu Dhabi, 14 February 2013. Retrieved 14 February 2013.</ref> * एम० टी० वासुदेवन नायर – [[मलयालम]] लेखक, [[पटकथा लेखक]] आ फिल्म निर्देशक। (मलप्पुरम आ पलक्कड़ ज़िलाक बीच एकटा सीमावर्ती गांव [[कुडल्लूर]] मे जन्मल। ओ ''पोन्नानी कलारी'' केर लेखक छथि)। * मलायथ अप्पुन्नी – मलयालम भाषाक कवि आ बाल साहित्यकार। * मंजलमकुझी अली – केरलक पूर्व मंत्री। * मंकाडा रवि वर्मा – छायाकार आ निर्देशक।<ref>{{cite news|url=http://www.deccanherald.com/content/112496/directors-cut.html|title=Directpr's Cut|author=S Nanda Kumar|newspaper=[[Deccan Herald]]|access-date=23 November 2010|archive-date=22 June 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110622034945/http://www.deccanherald.com/content/112496/directors-cut.html|url-status=live}}</ref><ref>{{cite news|url=http://www.hindu.com/thehindu/fr/2007/09/07/stories/2007090750230100.htm|archive-url=https://web.archive.org/web/20071203223207/http://www.hindu.com/thehindu/fr/2007/09/07/stories/2007090750230100.htm|url-status=dead|archive-date=3 December 2007|title=Painting with light|date=7 September 2007|work=[[The Hindu]]|location=Chennai, India}}</ref><ref>{{cite magazine|url=https://variety.com/2010/film/news/indian-cinematographer-varma-dies-1118027967/|title=Indian cinematographer Varma dies: He worked on Adoor Gopalakrishnan's films|date=24 November 2010|magazine=[[Variety (magazine)|Variety]]|first=Shalini|last=Dore|access-date=20 February 2020|archive-date=7 November 2012|archive-url=https://web.archive.org/web/20121107052009/http://www.variety.com/article/VR1118027967?refCatId=13|url-status=live}}</ref> * मनोरमा थंपुरत्ती – एकटा [[संस्कृत]] लेखिका छलीह। * मशूर शरीफ – पेशेवर फुटबॉलर। * मेलत्तूर सहदेवन – [[कर्नाटक संगीत]] गायक। * मेलपत्तूर नारायण भट्टाथिरी – गणितीय [[भाषाविद्]]। * मर्शीना नीनू – अभिनेत्री। * मोहम्मद इरशाद – पेशेवर फुटबॉलर। * मोहम्मद सालाह – फुटबॉलर। * मोहनकृष्णन कलाडी – मलयालम कवि। * मोइनकुट्टी वैद्यर – [[मप्पिला पट्टू]] कवि।<ref>{{cite news|url=http://www.hindu.com/2007/03/31/stories/2007033110250500.htm|archive-url=https://web.archive.org/web/20121108104937/http://www.hindu.com/2007/03/31/stories/2007033110250500.htm|url-status=dead|archive-date=8 November 2012|title=Mappila songs cultural fountains of a bygone age, says MT|date=31 March 2007|access-date=15 August 2009|work=[[The Hindu]]|location=Chennai, India}}</ref> * [[मृणालिनी साराभाई]] – भारतीय शास्त्रीय नृत्यांगना। * मुहम्मद मुस्तफा – अभिनेता आ निर्देशक। * मुहसिन परारी– निर्देशक, लेखक आ गीतकार। * नलकाथ सूपी – केरलक पूर्व मंत्री। * नालापत नारायण मेनन – [[मलयालम साहित्य]] केर लेखक। * नंदनार – [[मलयालम साहित्य]] केर लेखक। * निलांबुर आयशा – मलयालम फिल्म उद्योग आ नाटकक अभिनेत्री। * निलांबुर बालन – मलयालम अभिनेता। * [[निरुपमा राव]] – भारतक पूर्व विदेश सचिव।<ref>[http://www.business-standard.com/india/news/nirupama-rao-takes-over-as-foreign-secy/69625/on Nirupama Rao takes over as Foreign Secy] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20121013134243/http://www.business-standard.com/india/news/nirupama-rao-takes-over-as-foreign-secy/69625/on |date=13 October 2012 }} [[Press Trust of India]] / [[New Delhi]], ''[[Business Standard]]'', 1 August 2009.</ref><ref name=toi>[http://timesofindia.indiatimes.com/NEWS/India/Nirupama-Rao-is-Indias-new-foreign-secretary/articleshow/4844580.cms Nirupama Rao is India's new foreign secretary] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090804072924/http://timesofindia.indiatimes.com/NEWS/India/Nirupama-Rao-is-Indias-new-foreign-secretary/articleshow/4844580.cms |date=4 August 2009 }} ''[[The Times of India]]'', 1 August 2009."Chokila Iyer was first woman, Indian Foreign Secretary in 2001."</ref> * पी० श्रीरामकृष्णन – [[केरल विधान सभा]] केर पूर्व अध्यक्ष। * पी० सुरेंद्रन – लेखक, स्तंभकार, कला आलोचक आ परोपकारी।<ref>{{Cite web|title = Award for Short Stories|url = http://www.keralasahityaakademi.org/sp/Writers/ksa/Awards/Stories.htm|website = keralasahityaakademi.org|access-date = 27 October 2015|archive-url = https://web.archive.org/web/20170705154727/http://www.keralasahityaakademi.org/sp/Writers/ksa/Awards/Stories.htm|archive-date = 5 July 2017|url-status = dead}}</ref> * पी० के० अब्दु रब्ब – केरलक पूर्व मंत्री। * पी० के० कुन्हालीकुट्टी – केरलक पूर्व मंत्री। * पी० के० वारियर – [[आयुर्वेद|आयुर्वेदिक]] चिकित्सक आ [[पद्म भूषण]] विजेता। * पी० पी० रामचंद्रन – मलयालम कवि। * पी० वी० अब्दुल वहाब – व्यवसायी आ [[राज्य सभा]] सदस्य। * पालोली मोहम्मद कुट्टी – केरलक पूर्व मंत्री। * [[परमेश्वर]] – भारतीय गणितज्ञ आ खगोलशास्त्री। * पार्वती जयदेवन – पार्श्व गायिका। * पून्थानम नंबूदिरी – मलयालम कवि।<ref>{{cite book|author=I K K Menon|title=FOLK TALES OF KERALA|year=1995 |url=https://books.google.com/books?id=pCv2DAAAQBAJ&pg=PT194|publisher=Publications Division Ministry of Information & Broadcasting Government of India|isbn=978-81-230-2188-1|pages=194–|access-date=27 November 2019|archive-date=29 February 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200229140139/https://books.google.com/books?id=pCv2DAAAQBAJ&pg=PT194|url-status=live}}</ref> * प्रेमजी - समाज सुधारक, सांस्कृतिक नेता आ अभिनेता। * पुलाप्रेड बालकृष्णन – अर्थशास्त्री आ शिक्षाविद्। * पुलिक्कोट्टिल हैदर – [[मप्पिला पट्टू]] कवि।<ref name="mlpgov">{{cite web |url=http://www.mlp.kerala.gov.in/heri.htm |title=The Official Website of Malappuram District |access-date=25 November 2010 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20100629045500/http://www.mlp.kerala.gov.in/heri.htm |archive-date=29 June 2010 }}</ref> * राजीव नायर – लेखक, गीतकार आ निर्माता। * रंजीत पडिन्हाटीरी – जैविक भौतिक विज्ञानी आ एकटा प्रोफेसर। * [[रहमान (अभिनेता)|राशिन रहमान]] – अभिनेता। * [[राजा रवि वर्मा]] – भारतीय चित्रकार आ कलाकार (परप्पनद शाही परिवार सँ)। * रवि मेनन – अभिनेता। * रवि वल्लथोल – अभिनेता। * रिनशाद रीरा – छात्र कार्यकर्ता। * सलाम बाप्पू – फिल्म निर्देशक। * सलमान कल्लियथ – भारतीय पेशेवर फुटबॉलर। * संगीता माधवन नायर – अभिनेत्री। * संकरन एम्ब्रान्थिरी – [[कथकली]] संगीतकार। * सावित्री राजीवन – भारतीय कवयित्री, लघु कथाकार आ चित्रकार। * सैय्यद सनाउल्लाह मक्ती तंगल – समाज सुधारक।<ref>''Journal of Kerala Studies'' Volume 9. (1982): 84.</ref><ref>Mohammed, U. ''Educational Empowerment of Kerala Muslims.'' Calicut (Kerala): Other Books, 2017. 33.</ref> * शाहबाज़ अमान – पार्श्व गायक आ संगीतकार।<ref>{{cite web |url=http://hellobahrain.com/content/shaam-e-ehsas-ghazal-nite-shahabaz-aman |title="Shaam-e-Ehsas" Ghazal Nite by Shahabaz Aman |publisher=Hello Bahrain |date=29 March 2012 |access-date=9 December 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20131213100614/http://hellobahrain.com/content/shaam-e-ehsas-ghazal-nite-shahabaz-aman |archive-date=13 December 2013 |url-status=dead }}</ref><ref>{{cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/malayalam/music/shahabaz-aman-when-i-die-id-rather-have-people-say-that-malabars-renowned-romantic-passed-away-than-just-a-singer/articleshow/63233070.cms|title=Shahabaz Aman: When I die, I'd rather have people say that Malabar's renowned romantic passed away than just a singer|newspaper=[[The Times of India]]|access-date=14 June 2019|archive-date=15 February 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190215160141/https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/malayalam/music/shahabaz-aman-when-i-die-id-rather-have-people-say-that-malabars-renowned-romantic-passed-away-than-just-a-singer/articleshow/63233070.cms|url-status=live}}</ref> * शहनवाज के बवाकुट्टी – फिल्म निर्देशक। * [[श्वेता मेनन]] – मॉडल, अभिनेत्री आ टेलीविजन एंकर। * सितारा – पार्श्व गायिका, संगीतकार आ सामयिक अभिनेत्री। * सूरज थेलाक्कड – एकटा अभिनेता। * सुकुमारन – फिल्म अभिनेता आ निर्माता। * सनी वेन – फिल्म अभिनेता (उच्च शिक्षाक दौरान एतय रहलाह)। * सैयद मोहम्मदअली शिहाब थंगल – धार्मिक नेता आ राजनेता।<ref name="articles.timesofindia.indiatimes.com">{{cite news| url=https://timesofindia.indiatimes.com/india/President-PM-Sonia-pay-homage-to-IUML-leader-Thangal/articleshow/4848046.cms | archive-url=https://web.archive.org/web/20120612045904/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2009-08-02/india/28200612_1_iuml-indian-union-muslim-league-homage | url-status=live | archive-date=12 June 2012 | work=[[The Times of India]] | title=President, PM, Sonia pay homage to IUML leader Thangal | date=2 August 2009}}</ref> * टी० ए० रज्जाक – पटकथा लेखक। * टी० के० हमजा – केरलक पूर्व मंत्री। * टी० के० पद्मिनी – भारतीय चित्रकार। * टी० एम० नायर – [[द्रविड़ आंदोलन]] केर राजनीतिक कार्यकर्ता। * थुंचत्तु एषुत्तच्छन - आधुनिक मलयालम भाषाक जनक।<ref>Lewis, M. Paul, Gary F. Simons, and Charles D. Fennig (eds.) "[http://www.ethnologue.com/language/mal Malayalam] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304102619/http://www.ethnologue.com/language/mal |date=4 March 2016 }}" ''Ethnologue: Languages of the World.'' 2014: (Dallas, Texas) Web. 29 September 2014.</ref><ref name="ref002">K. SANTHOSH. [http://www.thehindu.com/news/national/kerala/when-malayalam-found-its-feet/article6217620.ece "When Malayalam found its feet"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200229125632/http://www.thehindu.com/news/national/kerala/when-malayalam-found-its-feet/article6217620.ece |date=29 February 2020 }} THRISSUR, 17 July 2014 ''The Hindu''</ref> * तिरूर नंबिसन – ''कथकली'' गायक। * यू० ए० बीरन – केरलक पूर्व मंत्री। * यू० शराफ अली – पूर्व भारतीय अंतरराष्ट्रीय फुटबॉल खिलाड़ी।<ref name="hindu_jul09">{{cite news|url=http://www.hindu.com/2009/07/04/stories/2009070456811800.htm|archive-url=https://web.archive.org/web/20090707015857/http://www.hindu.com/2009/07/04/stories/2009070456811800.htm|url-status=dead|archive-date=7 July 2009|title=Minister convenes high-level meet|date=4 July 2009|work=[[The Hindu]]|access-date=10 October 2009}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.universityofcalicut.info/dpe/dpe_stars.htm |title=Department of Physical Education |publisher=[[Calicut University]] |access-date=10 October 2009 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20080725053103/http://www.universityofcalicut.info/dpe/dpe_stars.htm |archive-date=25 July 2008 }}</ref> * उन्नी मेनन – पार्श्व गायक। * उरूब – [[मलयालम साहित्य]] केर लेखक। * वी० अब्दुरहमान – केरलक मंत्री। * वी० सी० बालकृष्ण पणिकर – भारतीय कवि आ लेखक। * वी० टी० भट्टाथिरीपाद – समाज सुधारक (तत्कालीन [[पोन्नानी तालुका]] सँ संबंधित)। * वैद्यरत्नम पी० एस० वारियर – [[आयुर्वेद|आयुर्वेदिक]] चिकित्सक।<ref name="aryavaidyasala">{{cite web|url=http://www.aryavaidyasala.com/(S(uiytac45y0tizh45dbjufynb))/about_avs.aspx#rec|title=ARYA VAIDYA SALA – Kottakkal|author=mail at aryavaidyasala dot com|publisher=aryavaidyasala.com|access-date=22 March 2015|archive-date=24 March 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150324015649/http://aryavaidyasala.com/(S(ixhcnwrxysjapimo32dgnx3w))/about_avs.aspx#rec|url-status=live}}</ref> * वैद्यरत्नम त्रिप्रंगोड मूसाद – आयुर्वेदिक चिकित्सक। * वल्लथोल नारायण मेनन – मलयालम कवि।<ref name="Zarrilli">{{cite book |title=Kathakali Dance-Drama: Where Gods and Demons Come to Play |first=Phillip |last=Zarrilli |publisher=Routledge |year=2004 |isbn=9780203197660 |url=https://books.google.com/books?id=eVHCnqglqyoC&pg=PA30 |pages=30–31 |access-date=27 November 2019 |archive-date=28 February 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200228232855/https://books.google.com/books?id=eVHCnqglqyoC&pg=PA30 |url-status=live }}</ref> * वरियमकुन्नथु कुंजाहम्मद हाजी – भारतीय स्वतंत्रता सेनानी।<ref>{{cite book|title=EncyclopaediaDictionaryIslamMuslimWorld Volume 6|url=https://archive.org/stream/EncyclopaediaDictionaryIslamMuslimWorldEtcGibbKramerScholars.13/06.EncycIslam.NewEdPrepNumLeadOrient.EdEdComCon.BosDonLewPel.etc.UndPatIUA.v6.Mah-Mid.Leid.EJBrill.1990.1991.#page/n481/mode/1up|page=460|year=1988|quote=Contemporary evaluation within India tends to the view that the Malabar Rebellion was a war of liberation, and in 1971 the Kerala Government granted the remaining active participants in the revolt the accolade of Ayagi, "freedom fighter"}}</ref> * वझेनकाडा कुंचू नायर – [[कथकली]] गुरु आ [[पद्म श्री]] विजेता। * वझेनकाडा विजयन – [[केरल कलामंडलम]] केर सेवानिवृत्त प्राचार्य। * वेलियमकोड उमर खासी – स्वतंत्रता सेनानी आ कवि। * विनय गोविंद – भारतीय फिल्म निर्देशक। * ज़ैनुद्दीन मखदूम द्वितीय – [[तुहफ़त उल मुजाहिदीन]] केर लेखक। * जकारिया मोहम्मद – फिल्म निर्देशक, पटकथा लेखक आ अभिनेता।<ref>{{Cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/events/kochi/aravindan-puraskaram-awarded-to-zakariya-mohammed/articleshow/68440801.cms|title=Aravindan Puraskaram awarded to Zakariya Mohammed – Times of India|website=The Times of India|date=16 March 2019 |access-date=1 December 2019|archive-date=30 June 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190630023804/https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/events/kochi/aravindan-puraskaram-awarded-to-zakariya-mohammed/articleshow/68440801.cms|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.newindianexpress.com/entertainment/malayalam/2019/jun/04/sudani-from-nigeria-wins-audience-choice-award-at-russian-film-festival-1985753.html|title=Sudani from Nigeria wins audience choice award at Russian film festival|website=The New Indian Express|date=4 June 2019 |access-date=1 December 2019|archive-date=31 March 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200331221711/https://www.newindianexpress.com/entertainment/malayalam/2019/jun/04/sudani-from-nigeria-wins-audience-choice-award-at-russian-film-festival-1985753.html|url-status=live}}</ref> * जाकिर मुंडमपारा – फुटबॉलर। * ज़ीनत - अभिनेत्री। }} == विभाजनक मांग == पछिला किछु वर्ष सँ, तिरूर कें केंद्र बनाए कऽ एकटा नव तटीय 'तिरूर ज़िला' बनयबाक मांग जोर पकड़ि रहल अछि।<ref name="auto1"/> लोक सभक तर्क छन्हि जे विकासक नजरिया सँ अलाप्पुझा ज़िलाक तुलना मे दोबर आबादी आ आकार वाला ई ज़िला कें दू हिस्सा मे बांटब अनिवार्य अछि। केरलक कोनो अन्य ज़िला मे एक संगे सात उप-ज़िला, 94 ग्राम पंचायत आ 12 नगरपालिका नहि अछि। जहिठाम धरि एकर विस्तारक सवाल अछि, जँ कियो त्रिशूर ज़िलाक सीमा सँ लागल पेरुंबडप्पु सँ तमिलनाडु केर सीमा सँ लागल वझिक्कडवु धरि यात्रा करैत अछि, तँ सामान्यतः 115 किलोमीटर केर ओहि दूरी कें तय करय मे तीन घंटा सँ बेसीक समय लगैत अछि। ओ सभ ईहो बताबैत छथि जे स्वास्थ्य आ शिक्षा क्षेत्रक समस्या मामूली नहि अछि आ ओकर समाधानक आवश्यकता अछि। 2019 मे आईयूएमएल (आई॰यू॰एम॰एल॰) केर विधायक के० एन० ए० खादर एहि मुद्दा कें फेर सँ उठौने छलाह।<ref name="auto1">{{cite web | title = The demand for bifurcation of Malappuram | url = https://www.thenewsminute.com/article/demand-bifurcate-malappuram-district-and-political-tussle-around-it-107975 | website = thenewsminute.com | date = 28 August 2019 | access-date = 25 November 2019 | archive-date = 28 August 2019 | archive-url = https://web.archive.org/web/20190828172833/https://www.thenewsminute.com/article/demand-bifurcate-malappuram-district-and-political-tussle-around-it-107975 | url-status = live }}</ref> मुख्य मांग ई अछि जे वर्तमान मलप्पुरम ज़िला कें विभाजित कऽ, ओहि मे सँ तिरूर नामक एकटा नव ज़िला बनाएल जाए।<ref name="auto1"/> ओतहि, केरल कांग्रेस (एम) एडाप्पल कें केंद्र बनाए कऽ एकटा नव ज़िलाक लेल अभियान चला रहल अछि।<ref>{{cite web |url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/kozhikode/kcm-to-seek-bifurcation-of-malappuram/articleshow/72090008.cms |website=The Times of India |title=KC(M) to raise new Edappal district |date=17 November 2019 |access-date=15 June 2020 |archive-date=7 August 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200807211639/https://timesofindia.indiatimes.com/city/kozhikode/kcm-to-seek-bifurcation-of-malappuram/articleshow/72090008.cms |url-status=live }}</ref> वयोवृद्ध कांग्रेस नेता आर्यदान मुहम्मद आ आईयूएमएल ज़िला सचिव यू० ए० लतीफ सहित किछु लोक मलप्पुरम केर विभाजनक विरोध सेहो करैत छथि।<ref name="auto">{{cite web |url=https://english.manoramaonline.com/news/kerala/2019/06/25/pinarayi-govt-rejects-demand-for-partition-of-malappuram.html |website=Manoramaonline |title=Pinarayi govt rejects demand for partition of Malappuram |access-date=25 December 2019 |archive-date=29 February 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200229121002/https://english.manoramaonline.com/news/kerala/2019/06/25/pinarayi-govt-rejects-demand-for-partition-of-malappuram.html |url-status=live }}</ref><ref name="auto2">{{cite news |url=https://economictimes.indiatimes.com/articleshow/20781137.cms?from=mdr |newspaper=The Economic Times |title=No move to bifurcate of Malappuram district: Oommen Chandy |date=26 June 2013 |access-date=25 December 2019 |archive-date=13 September 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210913064036/https://economictimes.indiatimes.com/news/politics-and-nation/no-move-to-bifurcate-of-malappuram-district-oommen-chandy/articleshow/20781137.cms?from=mdr |url-status=live }}</ref> यद्यपि, 2013 आ 2019 मे केरल मे शासन करय वाली लगातार दू टा सरकार ई मांग कें खारिज कऽ देने छल।<ref name="auto"/><ref name="auto2"/> मुदा ज़िलाक विभाजन सँ संबंधित अध्ययन अखनो धरि केरल सरकार केर विचाराधीन अछि। == इहो देखू == *[[मलप्पुरम]] == संदर्भ == {{Reflist}} == विस्तृत पठन == * ''मनोरमा ईयरबुक 1995'' (मलयालम संस्करण) {{ISSN|0970-9096}}॰ * ''मनोरमा ईयरबुक 2003'' (अंग्रेजी संस्करण) {{ISBN|81-900461-8-7}}॰ * {{cite book | author = S. Muhammad Hussain Nainar | year=1942 | title= Tuhfat-al-Mujahidin: An Historical Work in The Arabic Language | publisher=University of Madras | url= https://archive.org/details/Tuhfat-al-MujahidinAnHistoricalWorkInTheArabicLanguage }} * {{cite book | author = Government of Madras | year=1953 | title= 1951 Census Handbook- Malabar District | publisher=Madras Government Press | url= http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/6425/1/20493_1951_MAL.pdf }} * {{cite book | author = M. K. Devassy | year=1965 | title= 1961 Census Handbook- Kozhikode District | publisher=Directorate of Census Operations, Kerala and The Union Territory of Laccadive, Minicoy, and Amindivi Islands | url= http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/5665/1/22059_1961_KOZ.pdf }} * {{cite book | author = M. K. Devassy | year=1965 | title= 1961 Census Handbook- Palghat District | publisher=Directorate of Census Operations, Kerala and The Union Territory of Laccadive, Minicoy, and Amindivi Islands | url= http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/5667/1/51592_1961_PAL.pdf }} * {{cite book | author = K. Narayanan | year=1973 | title= 1971 Census Handbook- Malappuram District (Part-A&B) | publisher=Directorate of Census Operations, Kerala | url= http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/5688/1/25455_1971_MAL.pdf }} * {{cite book | author = K.Narayanan | year=1973 | title= 1971 Census Handbook- Malappuram District (Part-C) | publisher=Directorate of Census Operations, Kerala | url= http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/5714/1/51172_1971_MAL.pdf }} * {{cite book | author = M. Vijayanunni | year=1983 | title= 1981 Census Handbook- Malappuram District (Part-A&B) | publisher=Directorate of Census Operations, Kerala | url= http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/5733/1/29611_1981_MAL.pdf }} * {{cite book | author = Sheela Thomas | year=2003 | title= 2001 Census Handbook- Malappuram District (Part-A&B) | publisher=Directorate of Census Operations, Kerala | url= http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/5814/1/43637_2001_MAL.pdf }} * {{cite book | author = Government of India | year=2014–15 | title= District Census Handbook – Malappuram (Part-A) 2011 | publisher=Directorate of Census Operations, Kerala | url= https://censusindia.gov.in/2011census/dchb/3205_PART_A_MALAPPURAM.pdf }} * {{cite book | author = Government of India | year=2014–15 | title= District Census Handbook – Malappuram (Part-B) 2011 | publisher=Directorate of Census Operations, Kerala | url= https://censusindia.gov.in/2011census/dchb/3205_PART_B_MALAPPURAM.pdf }} == बाह्य जड़ी सभ == {{Commons category|Malappuram district}} {{Wikivoyage|Malappuram District}} * {{Official website|http://malappuram.nic.in}} [[श्रेणी:मलप्पुरम ज़िला| ]] [[श्रेणी:केरल के जिले]] 3tefe0pc3g1dqj4s7by47oemmajqvhq मोड्युल:Political party/U 828 49168 279313 2026-07-29T03:57:04Z AMAN KUMAR 16913 + 279313 Scribunto text/plain -- Constant data used by [[Module:Political party]] local alternate = { ["U.S. Labor Party of the District of Columbia"] = "U.S. Labor Party", ["U.S. Taxpayers' Party"] = "Constitution Party (US)", ["UDAR"] = "Ukrainian Democratic Alliance for Reform", ["UDI"] = "Union of Democrats and Independents", ["UK National Government"] = "National Government (United Kingdom)", ["UKIP"] = "UK Independence Party", ["Ukrainian Strategy"] = "Ukrainian Strategy of Groysman", ["Ulster Conservatives and Unionists - New Force"] = "Ulster Conservatives and Unionists", ["Ulster Conservatives and Unionists – New Force"] = "Ulster Conservatives and Unionists", -- dash differences ["Ultra-royalist"] = "Legitimists", ["Unaffiliated"] = "Unaffiliated politician", ["Unconditional Unionist Party (US)"] = "Unconditional Unionist Party", ["Unidas Podemos cambiar Europa"] = "Unidas Podemos", ["Unidos Podemos"] = "Unidas Podemos", ["United Left (Greece)"] = "Communist Party of Greece", ["United Opposition (Hungary)"] = "United for Hungary", ["Unified Communist Party of Nepal (Maoist)"] = "Communist Party of Nepal (Maoist Centre)", ["Unified Socialist Party"] = "Unified Socialist Party (France)", ["Union Démocratique Bretonne"] = "Breton Democratic Union", ["Union for Democracy (Finland)"] = "Finnish People's Unity Party", ["Union for France"] = "Rally for the Republic", ["Union for French Democracy (alliance)"] = "Union for French Democracy", ["Union for Latvia"] = "For a Humane Latvia", ["Union for the Presidential Majority"] = "Union for a Popular Movement", ["Union for the Republic-Res Publica"] = "Res Publica Party", ["Union for the Republic–Res Publica"] = "Res Publica Party", -- dash differences ["Union for the Fatherland"] = "Union for the Homeland", ["Union Labor Party (California)"] = "Union Labor Party", ["Union Labor Party (United States)"] = "Union Labor Party", ["Union of Centrists of Menorca"] = "Menorcan Union", ["Union of Christian and Centre Democrats"] = "Union of the Centre (2002)", ["Union of Franchophones"] = "Union des Francophones", ["Union of the Centre (2008)"] = "Union of the Centre (2002)", ["Union of the Left (Luxembourg)"] = "Radical Socialist Party (Luxembourg)", ["Union of the Left (Poland)"] = "Freedom and Equality", ["Union of the Right (Poland)"] = "Real Politics Union", ["Union Party (United States)"] = "Union Party (US)", ["Unión por la Patria"] = "Union for the Homeland", ["Unionist Party (United States)"] = "Unionist Party (US)", ["Unionist Party"] = "Unionist Party (US)", ["United Canarian Left"] = "United Left (Spain)", ["United Citizens Association of Macau"] = "Macau United Citizens Association", ["United Country Party (Australia)"] = "National Party of Australia", ["United Democratic Party (Gambia)"] = "United Democratic Party (The Gambia)", ["United Democratic Party (Meghalaya)"] = "यूनाईटेड डेमोक्रेटिक पार्टी (मेघालय)", ["United Front (Singapore)"] = "Democratic Progressive Party (Singapore)", ["United Future New Zealand"] = "United Future", ["United Galicia Party"] = "United Galicia", ["United Kingdom Independence Party"] = "UK Independence Party", ["United Kingdom Libertarian Party"] = "Libertarian Party (UK)", ["United Labour Party"] = "Unity Labour Party", ["United Land Party"] = "Sahaphum Party", ["United Left (Galicia)"] = "United Left (Spain)", ["United Left and Peasants"] = "Justice Party (Ukraine)", ["United Left Catalonia"] = "United Left (Spain)", ["United Left Extremadura"] = "United Left (Spain)", ["United Left of Aragon"] = "United Left (Spain)", ["United Left of Asturias"] = "United Left (Spain)", ["United Left of Cantabria"] = "United Left (Spain)", ["United Left of Castile and León"] = "United Left (Spain)", ["United Left of Navarre"] = "United Left (Spain)", ["United Left of the Balearic Islands"] = "United Left (Spain)", ["United Left of the Community of Madrid"] = "United Left (Spain)", ["United Left of the Valencian Country"] = "United Left (Spain)", ["United Left–Assembly for Andalusia"] = "United Left (Spain)", ["United Left–Greens of the Region of Murcia"] = "United Left (Spain)", ["United Left–Madrid"] = "United Left (Spain)", ["United National Movement"] = "United National Movement (Georgia)", ["United National South West Party"] = "United Party (South Africa)", ["United New Democratic Party"] = "Grand Unified Democratic New Party", ["United People's Party Liberal"] = "यूनाइटेड पीपुल्स पार्टी लिबरल", ["United People's Party (Malaysia)"] = "Sarawak United Party", ["United States Independence Party"] = "Independence Party (US)", ["United States Marijuana Party"] = "Marijuana Party (US)", ["United States Natural Law Party"] = "Natural Law Party (US)", ["United States Whig Party"] = "Whig Party (US)", ["United Thai Nation"] = "United Thai Nation Party", ["United/Reform Coalition"] = "United–Reform Coalition", ["Units Podem Més"] = "Unidas Podemos", ["Unity (Latvian political party)"] = "Unity (Latvia)", ["Unity (political party, Latvia)"] = "Unity (Latvia)", ["Unity (Ukraine)"] = "Unity of Oleksandr Omelchenko", ["Unity For Peace And Socialism"] = "Unity for Peace and Socialism", ["Unity List (Denmark)"] = "Red–Green Alliance (Denmark)", ["Unity"] = "Unity (Northern Ireland)", ["Unrepresented People’s Party"] = "Unrepresented Peoples Party", ["Unsubmissive France"] = "La France Insoumise", ["Upper House branch of the Lantmanna Party"] = "Lantmanna Party", ["Urban Tax Reform Party"] = "Other parties", ["US Marijuana Party"] = "Marijuana Party (US)", ["US Taxpayers Party"] = "Constitution Party (US)", ["Utah Constitution Party"] = "Constitution Party (US)", ["Utah Democratic Party"] = "Democratic Party (United States)", ["Utah Republican Party"] = "Republican Party (United States)", ["Uttama Prajakeeya Party"] = "Uttama Prajaakeeya Party", } local full = { ["U.S. Labor Party"] = {abbrev = "", color = "#800000", shortname = "U.S. Labor",}, ["U.S. Taxpayers Party"] = {abbrev = "", color = "transparent", shortname = "U.S. Taxpayers",}, ["UAP/Country coalition"] = {abbrev = "", color = "#00008B", shortname = "",}, ["Ubuntu Connected Front"] = {abbrev = "", color = "#EA0512", shortname = "",}, ["Ubuntu Party"] = {abbrev = "", color = "Lightblue", shortname = "",}, ["Udalberri"] = {abbrev = "", color = "#428E89", shortname = "",}, ["UDEUR Populars for the South"] = {abbrev = "", color = "#0080FF", shortname = "",}, ["UDM"] = {abbrev = "", color = "orange", shortname = "",}, ["Ue-Kedadji"] = {abbrev = "", color = "#FFF700", shortname = "",}, ["Uganda People's Congress"] = {abbrev = "UPC", color = "#E70000", shortname = "",}, ["Ugyon Kita Capiz"] = {abbrev = "", color = "#98fb98", shortname = "",}, ["Ujedinjeni"] = {abbrev = "", color = "#EC4242", shortname = "",}, ["UK Community Issues Party"] = {abbrev = "", color = "#C0C0C0", shortname = "",}, ["UK European Union Party"] = {abbrev = "UKEU", color = "#1A347E", shortname = "",}, ["UK Independence Party"] = {abbrev = "UKIP", color = "#6D3177", shortname = "",}, ["UK Unionist Party"] = {abbrev = "", color = "#660066", shortname = "UK Unionist",}, ["UK Veteran's and People's Party"] = {abbrev = "UKVPP", color = "#053360", shortname = "",}, ["Ukraine – Forward!"] = {abbrev = "", color = "SlateBlue", shortname = "",}, ["Ukraine is Our Home"] = {abbrev = "", color = "#F4C711", shortname = "",}, ["Ukrainian Conservative Republican Party"] = {abbrev = "UCRP", color = "#0C7EBD", shortname = "",}, ["Ukrainian Democratic Alliance for Reform"] = {abbrev = "UDAR", color = "#C93732", shortname = "",}, ["Ukrainian Galician Party"] = {abbrev = "", color = "#FCCD3F", shortname = "",}, ["Ukrainian Marine Party"] = {abbrev = "UMP", color = "#3249B3", shortname = "",}, ["Ukrainian National Assembly"] = {abbrev = "UNA", color = "#D80100", shortname = "",}, ["Ukrainian National Assembly – Ukrainian People's Self-Defence"] = {abbrev = "UNA–UNSO", color = "#d90000", shortname = "",}, ["Ukrainian National Bloc of Kostenko and Plyushch"] = {abbrev = "", color = "Blue", shortname = "Kostenko and Plyushch Bloc",}, ["Ukrainian National Democratic Alliance"] = {abbrev = "UNDO", color = "#87CEEB", shortname = "",}, ["Ukrainian National State Union"] = {abbrev = "", color = "#5F9EA0", shortname = "",}, ["Ukrainian Peasant Democratic Party"] = {abbrev = "", color = "#d29443", shortname = "Peasant&nbsp;Democratic",}, ["Ukrainian People's Party"] = {abbrev = "", color = "#0A4595", shortname = "",}, ["Ukrainian Radical Party"] = {abbrev = "URP", color = "red", shortname = "",}, ["Ukrainian Republican Party"] = {abbrev = "URP", color = "#FEBF10", shortname = "",}, ["Ukrainian Republican Party (2006)"] = {abbrev = "URP", color = "#194582", shortname = "",}, ["Ukrainian Social Democratic Labour Party"] = {abbrev = "", color = "#CE0000", shortname = "",}, ["Ukrainian Social Democratic Party (1899)"] = {abbrev = "USDP", color = "red", shortname = "",}, ["Ukrainian Strategy of Groysman"] = {abbrev = "USH", color = "#FFDD00", shortname = "",}, ["UKROP"] = {abbrev = "", color = "#0B9444", shortname = "",}, ["Ulster Conservatives and Unionists"] = {abbrev = "UCU-NF", color = "#9999FF", shortname = "",}, ["Ulster Constitution Party"] = {abbrev = "", color = "black", shortname = "Ulster Constitution",}, ["Ulster Democratic Party"] = {abbrev = "", color = "black", shortname = "Ulster Democratic",}, ["Ulster Independence Movement"] = {abbrev = "", color = "darkgray", shortname = "Ulster Independence",}, ["Ulster Liberal Party"] = {abbrev = "ULib", color = "#DAA520", shortname = "Ulster Liberal",}, ["Ulster Popular Unionist Party"] = {abbrev = "UPUP", color = "#ffdead", shortname = "",}, ["Ulster Progressive Unionist Association"] = {abbrev = "", color = "#e0afaf", shortname = "Progressive Unionist",}, ["Ulster Unionist Labour Association"] = {abbrev = "", color = "#9999FF", shortname = "Labour Unionist",}, ["Ulster Unionist Party"] = {abbrev = "UUP", color = "#48A5EE", shortname = "Ulster Unionist",}, ["Ulster's Independent Voice"] = {abbrev = "", color = "darkorange", shortname = "Independent Voice",}, ["Ultra-Tory"] = {abbrev = "", color = "#333352", shortname = "",}, ["Umbrella for Democratic Change"] = {abbrev = "UDC", color = "#244197", shortname = "",}, ["Umbrella for Democratic Change (2014)"] = {abbrev = "", color = "#e97810", shortname = "",}, ["Ummah Party (Indonesia)"] = {abbrev = "", color = "#000000", shortname = "Ummat",}, ["Umoja Party"] = {abbrev = "", color = "#000045", shortname = "Umoja",}, ["Un Kòrsou Hustu"] = {abbrev = "", color = "#3F00FF", shortname = "",}, ["Unaffiliated politician"] = {abbrev = "", color = "EEEEEE", shortname = "Unaffiliated",}, ["Unang Sigaw ng Nueva Ecija"] = {abbrev = "", color = "#000084", shortname = "Unang Sigaw",}, ["Unbought Tenants Association"] = {abbrev = "", color = "#bb00bb", shortname = "Unbought Tenants",}, ["Unconditional Spanish Party"] = {abbrev = "", color = "#325688", shortname = "",}, ["Unconditional Union Party"] = {abbrev = "", color = "#FFAABB", shortname = "Unconditional Union",}, ["Unconditional Unionist Party"] = {abbrev = "", color = "#FFAABB", shortname = "",}, ["Unendorsed Labour candidates, 1931"] = {abbrev = "", color = "#D03030", shortname = "Other unendorsed Labour",}, ["Unid@s Se Puede"] = {abbrev = "", color = "#5A134B", shortname = "",}, ["Unidá"] = {abbrev = "", color = "#08B610", shortname = "",}, ["Unidad Popular"] = {abbrev = "", color = "#DC0C0C", shortname = "",}, ["Unidas Podemos por Andalucía"] = {abbrev = "", color = "#37773E", shortname = "",}, ["Unidas Podemos"] = {abbrev = "", color = "#7B4977", shortname = "",}, ["Unidas por Llangreu"] = {abbrev = "", color = "#7CB742", shortname = "",}, ["Unidos Móstoles"] = {abbrev = "", color = "#DC196F", shortname = "",}, ["Unidos"] = {abbrev = "", color = "#333399", shortname = "",}, ["Unidos (political party)"] = {abbrev = "", color = "#E32132", shortname = "",}, ["Unification Party (South Korea)"] = {abbrev = "UP", color = "#008080", shortname = "Unification",}, ["Unification National Party"] = {abbrev = "UNP", color = "#22B14D", shortname = "Unification&nbsp;National",}, ["Unified – Alternative for Patriots"] = {abbrev = "JAP", color = "#FFBFF7", shortname = "",}, ["Unified Armenians Party"] = {abbrev = "", color = "blue", shortname = "",}, ["Unified Communist Party of Georgia"] = {abbrev = "SEKP", color = "red", shortname = "",}, ["Unified Communist Party of Spain"] = {abbrev = "", color = "#D20B12", shortname = "",}, ["Unified Lumumbist Party"] = {abbrev = "", color = "#b22222", shortname = "",}, ["Unified Progressive Party"] = {abbrev = "", color = "#663399", shortname = "Unified Progressive",}, ["Unified Socialist Party (Burkina Faso)"] = {abbrev = "", color = "red", shortname = "",}, ["Unified Socialist Party (France)"] = {abbrev = "", color = "#e7471e", shortname = "Unified Socialist",}, ["Unified Socialist Party (Italy)"] = {abbrev = "", color = "#E52F63", shortname = "Unified Socialist",}, ["Unified Socialist Party (Morocco)"] = {abbrev = "", color = "#03377A", shortname = "",}, ["Unified Socialist Party of Catalonia"] = {abbrev = "PSUC", color = "#00A58F", shortname = "",}, ["Unified Socialist Party of Mexico"] = {abbrev = "PSUM", color = "red", shortname = "",}, ["Unió Calvianera"] = {abbrev = "", color = "#215E02", shortname = "",}, ["Unió Campanera"] = {abbrev = "", color = "#197E36", shortname = "",}, ["Unió Mollera Pollencina"] = {abbrev = "", color = "#10A9B7", shortname = "",}, ["Unió Pollencina Independent"] = {abbrev = "", color = "#41B7FD", shortname = "",}, ["Union 55+"] = {abbrev = "U55+", color = "#C373B1", shortname = "",}, ["Union for a Better Future of BiH"] = {abbrev = "SBB", color = "#213381", shortname = "",}, ["Union for a Popular Movement"] = {abbrev = "UMP", color = "#0051AE", shortname = "",}, ["Union for Almería"] = {abbrev = "", color = "#F4787C", shortname = "",}, ["Union for Cambre"] = {abbrev = "", color = "#007B6B", shortname = "",}, ["Union for Capdepera"] = {abbrev = "", color = "#528646", shortname = "",}, ["Union for Central African Renewal"] = {abbrev = "", color = "#013157", shortname = "",}, ["Union for Change Party"] = {abbrev = "", color = "#FFFF78", shortname = "",}, ["Union for Change"] = {abbrev = "", color = "#006600", shortname = "",}, ["Union for Córdoba"] = {abbrev = "", color = "#19bc9d", shortname = "",}, ["Union for Democracy and Freedom"] = {abbrev = "UDL", color = "", shortname = "",}, ["Union for Democracy and Peace in Ivory Coast"] = {abbrev = "UDPCI", color = "#01a0e2", shortname = "",}, ["Union for Democracy and Progress"] = {abbrev = "UDP", color = "#0FAF05", shortname = "",}, ["Union for Democracy and Social Integration"] = {abbrev = "UDIS", color = "#ECDA30", shortname = "",}, ["Union for Democracy and Social Progress (Democratic Republic of the Congo)"] = {abbrev = "UDPS", color = "#CF1020", shortname = "",}, ["Union for Democracy and the Republic (Niger)"] = {abbrev = "", color = "#D80000", shortname = "",}, ["Union for Development"] = {abbrev = "UPD", color = "#FF4500", shortname = "",}, ["Union for Economic Defence"] = {abbrev = "UDE", color = "#53002C", shortname = "",}, ["Union for Elda Progress"] = {abbrev = "", color = "#207524", shortname = "",}, ["Union for Europe"] = {abbrev = "UFE", color = "#4F6BA2", shortname = "",}, ["Union for Europe of the Nations"] = {abbrev = "UEN", color = "#4F6BA2", shortname = "",}, ["Union for France"] = {abbrev = "UPF", color = "", shortname = "",}, ["Union for France (2022)"] = {abbrev = "UPF", color = "#0087CD", shortname = "",}, ["Union for French Democracy"] = {abbrev = "UDF", color = "#00CCCC", shortname = "",}, ["Union for Homeland"] = {abbrev = "UFH", color = "#1E4D2B", shortname = "",}, ["Union for Hope"] = {abbrev = "", color = "#FF4500", shortname = "",}, ["Union for Ivory Coast"] = {abbrev = "UPCI", color = "#ff8080", shortname = "",}, ["Union for Leganés"] = {abbrev = "", color = "#528263", shortname = "",}, ["Union for Liberty"] = {abbrev = "", color = "#73288B", shortname = "",}, ["Union for National Progress"] = {abbrev = "UPRONA", color = "#FF0000", shortname = "",}, ["Union for National Salvation"] = {abbrev = "USN", color = "#EE5C29", shortname = "",}, ["Union for National Self-Determination"] = {abbrev = "UNSD", color = "black", shortname = "",}, ["Union for Ordes"] = {abbrev = "", color = "#006B33", shortname = "",}, ["Union for Peace and Development Party"] = {abbrev = "UPD", color = "#008000", shortname = "",}, ["Union for Peru"] = {abbrev = "UPP", color = "#D8242A", shortname = "",}, ["Union for Peace and Progress–Kilusang Bagong Lipunan"] = {abbrev = "UPP–KBL", color = "#FE0000", shortname = "",}, ["Union for Progress and Development"] = {abbrev = "UPD", color = "#FF5A36", shortname = "",}, ["Union for Progress and Reform"] = {abbrev = "", color = "#008800", shortname = "",}, ["Union for Progress and Renewal (Guinea)"] = {abbrev = "", color = "#0070C0", shortname = "",}, ["Union for Promoting Progress"] = {abbrev = "UNIPRO", color = "#183B7D", shortname = "",}, ["Union for Rebirth / Sankarist Party"] = {abbrev = "UNIR/PS", color = "#DE144A", shortname = "",}, ["Union for Renewal and Democracy"] = {abbrev = "", color = "#ff0000", shortname = "",}, ["Union for the Congolese Nation"] = {abbrev = "", color = "red", shortname = "",}, ["Union for the Homeland"] = {abbrev = "UP", color = "#00BEFF", shortname = "",}, ["Union for the Homeland and the People"] = {abbrev = "EPAL", color = "#2200ff", shortname = "",}, ["Union for the New Republic (Gabon)"] = {abbrev = "UPNR", color = "#1b429e", shortname = "",}, ["Union for the New Republic"] = {abbrev = "UNR", color = "#0000C8", shortname = "",}, ["Union for the Presidential Majority (Djibouti)"] = {abbrev = "UMP", color = "#5FB989", shortname = "",}, ["Union for the Progress of Cantabria"] = {abbrev = "UPCA", color = "#00B0A0", shortname = "",}, ["Union for the Progress of Guinea"] = {abbrev = "UPG", color = "#FFA500", shortname = "",}, ["Union for the Republic (Mauritania)"] = {abbrev = "UPR", color = "#327adc", shortname = "",}, ["Union for the Republic (Togo)"] = {abbrev = "UNIR", color = "#38a8e6", shortname = "",}, ["Union for the Republic and Democracy"] = {abbrev = "URD", color = "#14B53A", shortname = "",}, ["Union for Trentino"] = {abbrev = "", color = "#89CFF0", shortname = "",}, ["Union for Victory Coalition"] = {abbrev = "BF", color = "#1F40DD", shortname = "",}, ["Union Karen League"] = {abbrev = "", color = "#F7CF15", shortname = "",}, ["Union Labor Party"] = {abbrev = "", color = "#6633CC", shortname = "Union Labor",}, ["Union Makes the Nation"] = {abbrev = "", color = "#DA6201", shortname = "",}, ["Union Monégasque"] = {abbrev = "", color = "#DD0000", shortname = "",}, ["Union Movement"] = {abbrev = "", color = "#2F4F4F", shortname = "",}, ["Union nationale"] = {abbrev = "", color = "#FFA500", shortname = "",}, ["Union of Armenians of Romania"] = {abbrev = "RHM", color = "black", shortname = "",}, ["Union of Centrists"] = {abbrev = "EK", color = "#FF7F50", shortname = "",}, ["Union of Chiefs and Peoples of the North"] = {abbrev = "", color = "#6495ED", shortname = "",}, ["Union of Citizens of Badalona"] = {abbrev = "", color = "#8AA8D5", shortname = "",}, ["Union of Citizens of Georgia"] = {abbrev = "SMK", color = "#231577", shortname = "",}, ["Union of Communist Parties – Communist Party of the Soviet Union"] = {abbrev = "", color = "#DE0300", shortname = "",}, ["Union of Communists in Bulgaria"] = {abbrev = "", color = "red", shortname = "",}, ["Union of Communists of Slovakia"] = {abbrev = "ZKS", color = "red", shortname = "",}, ["Union of Croats of Romania"] = {abbrev = "ZHR", color = "#004B80", shortname = "",}, ["Union of Democratic and Social Forces"] = {abbrev = "UFDS", color = "", shortname = "",}, ["Union of Democratic Forces (Bulgaria)"] = {abbrev = "SDS", color = "#0A459F", shortname = "",}, ["Union of Democratic Forces (Mauritania)"] = {abbrev = "UFD-EN", color = "black", shortname = "",}, ["Union of Democratic Forces of Guinea"] = {abbrev = "UFDG", color = "#406626", shortname = "",}, ["Union of Democrats and Ecologists"] = {abbrev = "", color = "#088A43", shortname = "",}, ["Union of Democrats and Independents"] = {abbrev = "UDI", color = "#35A2EF", shortname = "",}, ["Union of Democrats for Citizenship and Development"] = {abbrev = "", color = "black", shortname = "",}, ["Union of Democrats for Europe"] = {abbrev = "UDEUR", color = "#FF7F00", shortname = "",}, ["Union of Democrats for the Republic"] = {abbrev = "UDR", color = "#0000C8", shortname = "",}, ["Union of Development"] = {abbrev = "UPD", color = "yellow", shortname = "",}, ["Union of European Democrats"] = {abbrev = "", color = "#FFD403", shortname = "",}, ["Union of European Federalists"] = {abbrev = "", color = "#007B3A", shortname = "",}, ["Union of Everyone"] = {abbrev = "", color = "#95DC5B", shortname = "",}, ["Union of Forces for Change"] = {abbrev = "UFC", color = "#FFCC00", shortname = "",}, ["Union des Francophones"] = {abbrev = "UF", color = "#00a0af", shortname = "",}, ["Union of Free Democrats"] = {abbrev = "", color = "blue", shortname = "",}, ["Union of Georgian Traditionalists"] = {abbrev = "UGT", color = "#740144", shortname = "",}, ["Union of Greens and Farmers"] = {abbrev = "ZZS", color = "#02723A", shortname = "",}, ["Union of Greens of Russia"] = {abbrev = "", color = "#0B8413", shortname = "",}, ["Union of Humanist Democrats-Yuki"] = {abbrev = "UDH-YUKI", color = "#36b4ff", shortname = "",}, ["Union of Independent Citizens"] = {abbrev = "", color = "#119246", shortname = "",}, ["Union of Independent Nigeriens"] = {abbrev = "", color = "#C0C0C0", shortname = "",}, ["Union of Independent Viguese"] = {abbrev = "", color = "#AD0100", shortname = "",}, ["Union of Independents of Artà"] = {abbrev = "", color = "#68A2B6", shortname = "",}, ["Union of Independents of Sant Cugat"] = {abbrev = "", color = "#FFF004", shortname = "",}, ["Union of Latin American Parties"] = {abbrev = "", color = "#137BC1", shortname = "",}, ["Union of Liberals and Leftists"] = {abbrev = "", color = "#3FFF00", shortname = "Liberals & Leftists",}, ["Union of Mobutuist Democrats"] = {abbrev = "", color = "#3AB500", shortname = "",}, ["Union of Moderate Parties"] = {abbrev = "UMP", color = "#02A0E9", shortname = "",}, ["Union of Myanmar Federation of National Politics"] = {abbrev = "UMFNP", color = "#FFFFFF", shortname = "",}, ["Union of Nigerien Independents and Sympathisers"] = {abbrev = "", color = "blue", shortname = "",}, ["Union of October 17"] = {abbrev = "", color = "#00529C", shortname = "Octobrist",}, ["Union of Patriotic Forces and Militaries of the Reserve Defense"] = {abbrev = "", color = "darkgreen", shortname = "",}, ["Union of People's Parties"] = {abbrev = "", color = "#007FFF", shortname = "",}, ["Union of Persecutees of the Nazi Regime"] = {abbrev = "", color = "#e3001a", shortname = "",}, ["Union of Poles of Romania"] = {abbrev = "", color = "#D4213D", shortname = "Dom Polski",}, ["Union of Pro Patria and Res Publica"] = {abbrev = "", color = "#00AEEF", shortname = "Pro Patria and Res Publica",}, ["Union of Progressive Political Forces"] = {abbrev = "SPPS", color = "#67C4CE", shortname = "",}, ["Union of Puerto Rico"] = {abbrev = "", color = "#FFBBFF", shortname = "Union",}, ["Union of Radicals, Centrists, Independents and Democrats"] = {abbrev = "", color = "#E2725B", shortname = "",}, ["Union of Reform Forces of Yugoslavia"] = {abbrev = "SRSJ", color = "lightcoral", shortname = "",}, ["Union of Republican Forces"] = {abbrev = "", color = "#0087DC", shortname = "",}, ["Union of Right Forces"] = {abbrev = "SPS", color = "#1042A5", shortname = "",}, ["Union of Right-Wing Parties"] = {abbrev = "", color = "#8CC74B", shortname = "",}, ["Union of Serbs of Romania"] = {abbrev = "USR", color = "#7D2124", shortname = "",}, ["Union of Social Democrats of Bosnia and Herzegovina"] = {abbrev = "", color = "red", shortname = "",}, ["Union of Socialist Movements"] = {abbrev = "UMS", color = "#3F3991", shortname = "",}, ["Union of Talavera and Region"] = {abbrev = "", color = "#F38512", shortname = "",}, ["Union of the Catalan Left"] = {abbrev = "", color = "#86A837", shortname = "",}, ["Union of the Centre (1993)"] = {abbrev = "UdC", color = "#659EC7", shortname = "",}, ["Union of the Centre (2002)"] = {abbrev = "UDC", color = "#87CEFA", shortname = "",}, ["Union of the Centre and Christian Democracy of Catalonia"] = {abbrev = "", color = "#F8471B", shortname = "",}, ["Union of the Centre of Catalonia"] = {abbrev = "", color = "#03317E", shortname = "",}, ["Union of the Centrist Center"] = {abbrev = "", color = "#B22222", shortname = "",}, ["Union of the Democratic Centre (Argentina)"] = {abbrev = "UCEDE", color = "#6495ED", shortname = "Union of the Democratic Centre",}, ["Union of the Democratic Centre (Greece)"] = {abbrev = "EDIK", color = "#FF7F50", shortname = "Union of the Democratic Centre",}, ["Union of the Democratic Centre (Spain)"] = {abbrev = "UCD", color = "#197E36", shortname = "",}, ["Union of the Democratic Forces"] = {abbrev = "", color = "#DE3163", shortname = "",}, ["Union of the Forces of Change (Guinea)"] = {abbrev = "", color = "#8DA15A", shortname = "",}, ["Union of the Forces of Progress"] = {abbrev = "UFP", color = "#FF7F00", shortname = "",}, ["Union of the Gabonese People"] = {abbrev = "UPG", color = "blue", shortname = "",}, ["Union of the Left (France)"] = {abbrev = "", color = "#FFD1DC", shortname = "Union of the Left",}, ["Union of the National Right"] = {abbrev = "", color = "#4A07C8", shortname = "",}, ["Union of the Peoples of Cameroon"] = {abbrev = "UPC", color = "#E50101", shortname = "",}, ["Union of the Peoples of Murcia"] = {abbrev = "", color = "#0D4E8E", shortname = "",}, ["Union of the Right and Centre"] = {abbrev = "UDC", color = "#71BBDE", shortname = "",}, ["Union of the Salamancan People"] = {abbrev = "", color = "#00009F", shortname = "",}, ["Union of the Ukrainians of Romania"] = {abbrev = "SUR", color = "#0057b7", shortname = "",}, ["Union of the Workers of Slovakia"] = {abbrev = "ZRS", color = "#8B0000", shortname = "",}, ["Union Party (Faroe Islands)"] = {abbrev = "", color = "#006CB4", shortname = "Union",}, ["Union Party (Lebanon)"] = {abbrev = "", color = "#8B8589", shortname = "Union Party",}, ["Union Party (US)"] = {abbrev = "", color = "#7F3300", shortname = "Union",}, ["Union Party for the People"] = {abbrev = "", color = "#FF8C00", shortname = "Party of the U",}, ["Unión por San Luis"] = {abbrev = "", color = "#00ADEE", shortname = "",}, ["Unión Portuense"] = {abbrev = "", color = "#6DAB3C", shortname = "",}, ["Union Progressive Party (Illinois)"] = {abbrev = "", color = "#7F3300", shortname = "Union Progressive",}, ["Union Solidarity and Development Party"] = {abbrev = "USDP", color = "#006B31", shortname = "",}, ["Union, Progress and Democracy"] = {abbrev = "UPyD", color = "#E9008C", shortname = "",}, ["Unionist Democratic Union"] = {abbrev = "UDU", color = "Maroon", shortname = "",}, ["Unionist Party (Guatemala)"] = {abbrev = "", color = "#273284", shortname = "Unionist",}, ["Unionist Party (Punjab)"] = {abbrev = "", color = "#0000FF", shortname = "Unionist",}, ["Unionist Party (Scotland)"] = {abbrev = "", color = "#5555FF", shortname = "Unionist",}, ["Unionist Party (South Africa)"] = {abbrev = "", color = "#9ACD32", shortname = "Unionist",}, ["Unionist Party (UK)"] = {abbrev = "", color = "#0087DC", shortname = "Unionist",}, ["Unionist Party (US)"] = {abbrev = "", color = "#FFAADD", shortname = "Unionist",}, ["Unionist Party of Northern Ireland"] = {abbrev = "", color = "#ffa07a", shortname = "Unionist Party NI",}, ["Unique Gorani Party"] = {abbrev = "JGP", color = "#FFCF40", shortname = "",}, ["UNIR Constitutional Nationalist Party"] = {abbrev = "PNC–UNIR", color = "#004298", shortname = "UNIR Party",}, ["Unir Movement"] = {abbrev = "", color = "#D60B51", shortname = "",}, ["UNITA"] = {abbrev = "", color = "#006600", shortname = "",}, ["Unitarian Candidacy of Workers"] = {abbrev = "", color = "#117D25", shortname = "",}, ["Unitarian Socialist Party"] = {abbrev = "", color = "#8B1C62", shortname = "Unitarian Socialists",}, ["Unitary Candidacy of Estella"] = {abbrev = "", color = "#C56E8B", shortname = "",}, ["Unitary Democratic Coalition (2022)"] = {abbrev = "CDU", color = "#84AD15", shortname = "",}, ["Unitary Democratic Coalition"] = {abbrev = "CDU", color = "#FF0000", shortname = "",}, ["Unitary National Liberation Front"] = {abbrev = "JNOF", color = "#DD0000", shortname = "",}, ["Unitary Party"] = {abbrev = "", color = "#ADD8E6", shortname = "",}, ["Unitary Party for the Construction of Mauritania"] = {abbrev = "PUCM", color = "#F7941D", shortname = "",}, ["Unitary Socialist Party (Italy, 1922)"] = {abbrev = "", color = "#E35A5A", shortname = "Unitary Socialist Party",}, ["Unitary Socialist Party–Socialist Agreement"] = {abbrev = "PSU–IS", color = "#DB341E", shortname = "",}, ["Unitat pel Canvi Sabadell"] = {abbrev = "", color = "#5E305B", shortname = "",}, ["Unite Principality"] = {abbrev = "SMP", color = "#011A5D", shortname = "",}, ["United (Canarian electoral alliance)"] = {abbrev = "", color = "#26348C", shortname = "",}, ["United Abkhazia"] = {abbrev = "", color = "#C92D25", shortname = "",}, ["United African National Council"] = {abbrev = "UANC", color = "#808000", shortname = "",}, ["United Algeciran Youth"] = {abbrev = "", color = "#34C4F9", shortname = "",}, ["United Alliance Sabah"] = {abbrev = "", color = "#0AD9EF", shortname = "",}, ["United and Alternative Left"] = {abbrev = "EUiA", color = "#D21145", shortname = "",}, ["United and Republican Left"] = {abbrev = "", color = "#D63231", shortname = "",}, ["United Ants"] = {abbrev = "", color = "#000000", shortname = "",}, ["United Arab List (1977)"] = {abbrev = "", color = "#C61318", shortname = "United Arab List",}, ["United Arab List"] = {abbrev = "", color = "#15793D", shortname = "Ra'am",}, ["United Armenia Party (Armenia)"] = {abbrev = "", color = "#F7A921", shortname = "",}, ["United Australia Party"] = {abbrev = "", color = "#00008B", shortname = "United Australia",}, ["United Australia Party (2013)"] = {abbrev = "UAP", color = "#FFED00", shortname = "United Australia",}, ["United Australia Party (Australian Capital Territory)"] = {abbrev = "UAP", color = "#FFED00", shortname = "United Australia"}, ["United Australia Party (New South Wales)"] = {abbrev = "UAP", color = "#FFED00", shortname = "United Australia"}, ["United Australia Party (Northern Territory)"] = {abbrev = "UAP", color = "#FFED00", shortname = "United Australia"}, ["United Australia Party (Queensland)"] = {abbrev = "UAP", color = "#FFED00", shortname = "United Australia"}, ["United Australia Party (South Australia)"] = {abbrev = "UAP", color = "#FFED00", shortname = "United Australia"}, ["United Australia Party (Tasmania)"] = {abbrev = "UAP", color = "#FFED00", shortname = "United Australia"}, ["United Australia Party (Victoria)"] = {abbrev = "UAP", color = "#FFED00", shortname = "United Australia"}, ["United Australia Party (Western Australia)"] = {abbrev = "UAP", color = "#FFED00", shortname = "United Australia"}, ["United Bahamian Party"] = {abbrev = "", color = "#02006c", shortname = "",}, ["United Bangsamoro Justice Party"] = {abbrev = "UBJP", color = "#026701", shortname = "",}, ["United Bermuda Party"] = {abbrev = "UBP", color = "#3366cc", shortname = "",}, ["United Black Association for Development"] = {abbrev = "UBAD", color = "#000000", shortname = "",}, ["United Bumiputera Heritage Party"] = {abbrev = "", color = "#F0E98B", shortname = "",}, ["United Can Picafort"] = {abbrev = "", color = "#567297", shortname = "",}, ["United Canarian People"] = {abbrev = "", color = "#F73431", shortname = "",}, ["United Cantabrian Left Group"] = {abbrev = "", color = "#E71839", shortname = "",}, ["United Centre (Chile)"] = {abbrev = "", color = "#037E3B", shortname = "",}, ["United Centre"] = {abbrev = "", color = "#FFE200", shortname = "",}, ["United Ceuta"] = {abbrev = "", color = "#4A4542", shortname = "",}, ["United Christian Democratic Party"] = {abbrev = "", color = "#78a22c", shortname = "",}, ["United Christian Democrats"] = {abbrev = "CDU", color = "lightblue", shortname = "",}, ["United Christian Party (Hungary)"] = {abbrev = "", color = "#006857", shortname = "United Christian",}, ["United Citizen Party"] = {abbrev = "", color = "#04B486", shortname = "",}, ["United Citizens"] = {abbrev = "", color = "#B8BFFE", shortname = "",}, ["United Citizens Party"] = {abbrev = "", color = "#778899", shortname = "United Citizens",}, ["United Civic Alliance Party"] = {abbrev = "", color = "#253F9E", shortname = "",}, ["United Civic Party"] = {abbrev = "AGP", color = "#EA1C1C", shortname = "",}, ["United Civil Front"] = {abbrev = "OGF", color = "#134EA2", shortname = "",}, ["United Coalition"] = {abbrev = "", color = "#1863DC", shortname = "",}, ["United Communist League of Bangladesh"] = {abbrev = "UCL", color = "#EC435A", shortname = "",}, ["United Communist Party of Armenia"] = {abbrev = "HMKK", color = "red", shortname = "",}, ["United Communist Party of India"] = {abbrev = "UCPI", color = "red", shortname = "",}, ["United Congress (South Africa)"] = {abbrev = "", color = "#50C878", shortname = "",}, ["United Conservative Party (Chile)"] = {abbrev = "", color = "#0000FF", shortname = "",}, ["United Conservative Party"] = {abbrev = "", color = "#0000FF", shortname = "",}, ["United Cyprus Party"] = {abbrev = "", color = "#FF0000", shortname = "",}, ["United Democrat Party"] = {abbrev = "", color = "black", shortname = "United Democrat",}, ["United Democratic Alliance (Kenya)"] = {abbrev = "UDA", color = "#F4CB23", shortname = "",}, ["United Democratic Alliance (Nagaland)"] = {abbrev = "UDA", color = "#800000", shortname = "",}, ["United Democratic Alliance (Zambia)"] = {abbrev = "UDA", color = "yellow", shortname = "",}, ["United Democratic Centre (El Salvador)"] = {abbrev = "CDU", color = "#FFFF00", shortname = "",}, ["United Democratic Electoral Commission"] = {abbrev = "CEUD", color = "red", shortname = "",}, ["United Democratic Forces"] = {abbrev = "ODS", color = "#0C4BAC", shortname = "",}, ["United Democratic Forces of Belarus"] = {abbrev = "ADSB", color = "#FF0000", shortname = "",}, ["United Democratic Forum Party"] = {abbrev = "UDF", color = "#FFF100", shortname = "",}, ["United Democratic Front (Arunachal Pradesh)"] = {abbrev = "", color = "#800000", shortname = "",}, ["United Democratic Front (India)"] = {abbrev = "UDF", color = "skyblue", shortname = "",}, ["United Democratic Front (Kerala)"] = {abbrev = "UDF", color = "#0078FF", shortname = "",}, ["United Democratic Front (Malawi)"] = {abbrev = "UDF", color = "#FFFF00", shortname = "",}, ["United Democratic Front (Nagaland)"] = {abbrev = "", color = "#800000", shortname = "",}, ["United Democratic Front (Namibia)"] = {abbrev = "UDF", color = "#314BB2", shortname = "",}, ["United Democratic Front (Thailand)"] = {abbrev = "", color = "#CFECEC", shortname = "United Democratic",}, ["United Democratic Front"] = {abbrev = "UDF", color = "#add8e6", shortname = "",}, ["United Democratic Left"] = {abbrev = "EDA", color = "lightblue", shortname = "",}, ["United Democratic Movement"] = {abbrev = "UDM", color = "#FFB300", shortname = "",}, ["United Democratic Movement (Kenya)"] = {abbrev = "UDM", color = "#F6FC4F", shortname = "",}, ["United Democratic Party (Belize)"] = {abbrev = "UDP", color = "#CE1126", shortname = "",}, ["United Democratic Party (Malaysia)"] = {abbrev = "UDP", color = "#FF0000", shortname = "",}, ["United Democratic Party (Solomon Islands)"] = {abbrev = "UDP", color = "#F0E68C", shortname = "United Democratic",}, ["United Democratic Party (South Korea, 1995)"] = {abbrev = "UDP", color = "red", shortname = "United Democratic",}, ["United Democratic Party (South Korea, 2008)"] = {abbrev = "UDP", color = "#419639", shortname = "United Democratic",}, ["United Democratic Party (Tanzania)"] = {abbrev = "UDP", color = "#437806", shortname = "",}, ["United Democratic Party (The Gambia)"] = {abbrev = "UDP", color = "#FEE119", shortname = "",}, ["United Democratic Sabah People's Power Party"] = {abbrev = "SETIA", color = "", shortname = "",}, ["United Democratic Serbia"] = {abbrev = "", color = "#FDB515", shortname = "",}, ["United Democrats (Sint Maarten)"] = {abbrev = "UD", color = "#3BB54C", shortname = "",}, ["United Democrats of Hong Kong"] = {abbrev = "UDHK", color = "#136C56", shortname = "United Democrats",}, ["United Democrats"] = {abbrev = "EDI", color = "#FFD700", shortname = "",}, ["United Development Party"] = {abbrev = "PPP", color = "#00A100", shortname = "",}, ["United Ecuadorian"] = {abbrev = "", color = "#382983", shortname = "",}, ["United Ethiopian Democratic Forces"] = {abbrev = "", color = "#04A507", shortname = "",}, ["United Extremadura"] = {abbrev = "EU", color = "#085500", shortname = "",}, ["United Federal Party"] = {abbrev = "", color = "#0087DC", shortname = "United Party",}, ["United for a New Alternative"] = {abbrev = "", color = "#3C3C3C", shortname = "",}, ["United for Change"] = {abbrev = "", color = "#000000", shortname = "",}, ["United for Chiclana"] = {abbrev = "", color = "#9E1831", shortname = "",}, ["United for Gran Canaria"] = {abbrev = "UxGC", color = "#26348C", shortname = "",}, ["United for Human Rights"] = {abbrev = "", color = "#F79CD0", shortname = "",}, ["United for Lanzarote"] = {abbrev = "", color = "#0196BB", shortname = "",}, ["United for Latvia"] = {abbrev = "", color = "#C7057F", shortname = "",}, ["United for Macedonia"] = {abbrev = "", color = "#F7C317", shortname = "",}, ["United for Paracuellos"] = {abbrev = "", color = "#4B8642", shortname = "",}, ["United for the Future (Spain)"] = {abbrev = "", color = "#6E0374", shortname = "",}, ["United for the Victory of Serbia"] = {abbrev = "UZPS", color = "#2578CC", shortname = "",}, ["United for Valencia"] = {abbrev = "", color = "#084D84", shortname = "",}, ["United Free Citizens"] = {abbrev = "", color = "#B11C05", shortname = "",}, ["United Front (Ceylon)"] = {abbrev = "", color = "#0000FF", shortname = "",}, ["United Front (PRC)"] = {abbrev = "", color = "#BC0101", shortname = "United Front",}, ["United Front (Trinidad and Tobago)"] = {abbrev = "", color = "#faf333", shortname = "",}, ["United Front for the Service of the People"] = {abbrev = "UFSP", color = "#000000", shortname = "",}, ["United Front of Nagaland"] = {abbrev = "UDF", color = "#40FF40", shortname = "",}, ["United Front Party (Ghana)"] = {abbrev = "", color = "black", shortname = "",}, ["United Future Party"] = {abbrev = "", color = "#EF426F", shortname = "United Future",}, ["United Future"] = {abbrev = "", color = "#501557", shortname = "",}, ["United Galicia"] = {abbrev = "", color = "#93E4FF", shortname = "",}, ["United Gipuzkoa"] = {abbrev = "", color = "#4A4961", shortname = "",}, ["United Goans Democratic Party"] = {abbrev = "UGDP", color = "#5bb30e", shortname = "",}, ["United Goans Party"] = {abbrev = "", color = "#CA8642", shortname = "",}, ["United Guadeloupe, Socialism and Realities"] = {abbrev = "GUSR", color = "#FD3F92", shortname = "",}, ["United Guadeloupe, Solidary and Responsible"] = {abbrev = "", color = "#263E7E", shortname = "",}, ["United Hearts Movement"] = {abbrev = "", color = "#0B72C6", shortname = "",}, ["United Homeland Party"] = {abbrev = "", color = "#203763", shortname = "",}, ["United in Europe"] = {abbrev = "UiE", color = "#000080", shortname = "",}, ["United in Hope"] = {abbrev = "BBY", color = "#7A4D30", shortname = "",}, ["United Independent Democratic Front"] = {abbrev = "FDUI", color = "darkred", shortname = "",}, ["United Independent Front"] = {abbrev = "", color = "#000000", shortname = "",}, ["United Independent Movement"] = {abbrev = "", color = "silver", shortname = "",}, ["United Independent Party"] = {abbrev = "", color = "#11426D", shortname = "United Independent",}, ["United Independents (Chile)"] = {abbrev = "", color = "#274470", shortname = "United Independents",}, ["United Independents"] = {abbrev = "", color = "#9966CC", shortname = "",}, ["United Irish League"] = {abbrev = "UIL", color = "#90EE90", shortname = "United Irish League",}, ["United Kingdom First Party"] = {abbrev = "", color = "#00009C", shortname = "UK First",}, ["United Kyrgyzstan"] = {abbrev = "BK", color = "#DF2D13", shortname = "Butun Kyrgyzstan",}, ["United Korea Party (1962)"] = {abbrev = "UK", color = "#312F2A", shortname = "United Korea",}, ["United La Coruña"] = {abbrev = "", color = "#4B4A46", shortname = "",}, ["United Labour Front"] = {abbrev = "ULF", color = "#aaa9ad", shortname = "",}, ["United Labour Party (Armenia)"] = {abbrev = "", color = "#2A5E41", shortname = "",}, ["United Labour Party (New Zealand)"] = {abbrev = "", color = "#FF4040", shortname = "United Labour",}, ["United Labour Party (Northern Ireland)"] = {abbrev = "", color = "#ff0000", shortname = "United Labour",}, ["United Labour Party (Papua New Guinea)"] = {abbrev = "ULP", color = "#F79122", shortname = "",}, ["United Left (Bolivia)"] = {abbrev = "IU", color = "#FFE44A", shortname = "",}, ["United Left (Ireland)"] = {abbrev = "UL", color = "#FF5555", shortname = "United Left",}, ["United Left (Peru)"] = {abbrev = "", color = "#800000", shortname = "United Left",}, ["United Left (Poland)"] = {abbrev = "", color = "#EC1C24", shortname = "",}, ["United Left (San Marino)"] = {abbrev = "SU", color = "#BE1824", shortname = "",}, ["United Left (Slovenia)"] = {abbrev = "ZL", color = "#ff3732", shortname = "",}, ["United Left (Spain)"] = {abbrev = "IU", color = "#732021", shortname = "",}, ["United Left Alliance"] = {abbrev = "", color = "#FF3300", shortname = "",}, ["United Left of the Valencian Country (1978)"] = {abbrev = "", color = "#E34234", shortname = "",}, ["United Left–Greens"] = {abbrev = "EB–B", color = "#D46459", shortname = "",}, ["United Left–Valencian People's Union"] = {abbrev = "", color = "#FF787F", shortname = "",}, ["United Left/The Greens–Assembly for Andalusia"] = {abbrev = "IULV–CA", color = "#009150", shortname = "",}, ["United Liberal Democrats"] = {abbrev = "", color = "#009035", shortname = "United&nbsp;Liberal&nbsp;Democrats",}, ["United Liberal Party (Chile)"] = {abbrev = "", color = "gold", shortname = "United Liberal",}, ["United Liberal Party (Zambia)"] = {abbrev = "", color = "yellow", shortname = "",}, ["United Linares Independent Citizens"] = {abbrev = "", color = "#8D2E23", shortname = "",}, ["United List (Latvia)"] = {abbrev = "AS", color = "#FFAC01", shortname = "",}, ["United Malays National Organisation"] = {abbrev = "UMNO", color = "#C00000", shortname = "",}, ["United Montenegro"] = {abbrev = "UCG", color = "#2598D4", shortname = "",}, ["United Motherland"] = {abbrev = "", color = "#E31E24", shortname = "United&nbsp;Motherland",}, ["United National Congress"] = {abbrev = "UNC", color = "#FCCC08", shortname = "",}, ["United National Federal Party"] = {abbrev = "", color = "#FFFF33", shortname = "",}, ["United National Front (Afghanistan)"] = {abbrev = "", color = "black", shortname = "United National Front",}, ["United National Front (Singapore)"] = {abbrev = "UNF", color = "", shortname = "",}, ["United National Front (Sri Lanka)"] = {abbrev = "UNF", color = "#008000", shortname = "United National Front",}, ["United National Front for Good Governance"] = {abbrev = "UNFGG", color = "#1CAE05", shortname = "",}, ["United National Independence Party"] = {abbrev = "UNIP", color = "#177618", shortname = "",}, ["United National Initiative (Armenia)"] = {abbrev = "", color = "#202C56", shortname = "",}, ["United National Loktantrik Party"] = {abbrev = "UNLP", color = "#9A2EFE", shortname = "",}, ["United National Movement (Georgia)"] = {abbrev = "UNM", color = "#BC0000", shortname = "",}, ["United National Movement (Saint Kitts-Nevis-Anguilla)"] = {abbrev = "", color = "#4197d1", shortname = "",}, ["United National Party"] = {abbrev = "UNP", color = "#1CAE05", shortname = "",}, ["United National Progressive Alliance"] = {abbrev = "TF", color = "red", shortname = "",}, ["United National Workers' Party"] = {abbrev = "PUNT", color = "#989898", shortname = "",}, ["United Nationalist Alliance"] = {abbrev = "UNA", color = "#FE4D00", shortname = "",}, ["United Nationalist Democratic Organization"] = {abbrev = "UNIDO", color = "#FFFF00", shortname = "",}, ["United Nationalist Movement"] = {abbrev = "ENEK", color = "black", shortname = "",}, ["United Neighbors"] = {abbrev = "", color = "#2A7F9E", shortname = "",}, ["United New Zealand"] = {abbrev = "", color = "#663377", shortname = "United NZ",}, ["United for Hungary"] = {abbrev = "", color = "#4CB5A2", shortname = "",}, ["United Opposition (Philippines)"] = {abbrev = "UNO", color = "#0000FF", shortname = "",}, ["United Opposition of Serbia"] = {abbrev = "", color = "#1982C3", shortname = "",}, ["United Ossetia"] = {abbrev = "", color = "#3498DB", shortname = "",}, ["United Parties"] = {abbrev = "", color = "#800080", shortname = "",}, ["United Party (Gambia)"] = {abbrev = "", color = "black", shortname = "",}, ["United Party (Ghana)"] = {abbrev = "", color = "#008000", shortname = "",}, ["United Party (Indonesia)"] = {abbrev = "PP", color = "#00923F", shortname = "",}, ["United Party (New Zealand)"] = {abbrev = "", color = "#BBFFFF", shortname = "United",}, ["United Party (Papua New Guinea)"] = {abbrev = "", color = "#D25A52", shortname = "United Party",}, ["United Party (South Africa)"] = {abbrev = "", color = "#318CE7", shortname = "United",}, ["United Party for Development and Democracy"] = {abbrev = "PUDD", color = "#FFD700", shortname = "",}, ["United Party for National Development"] = {abbrev = "UPND", color = "#D23438", shortname = "",}, ["United Pasok Momogun Organisation"] = {abbrev = "UPMO", color = "blue", shortname = "",}, ["United Pasok Nunukragang National Organisation"] = {abbrev = "PASOK", color = "indigo", shortname = "",}, ["United Pasokmomogun Kadazan Organisation"] = {abbrev = "UPKO", color = "#ABCDFF", shortname = "",}, ["United Pasokmomogun Kadazandusun Murut Organisation"] = {abbrev = "", color = "#ABCDFF", shortname = "",}, ["United Pasokmomogun Kadazandusun Organisation"] = {abbrev = "", color = "#00008B", shortname = "",}, ["United Patriots"] = {abbrev = "OP", color = "#009B75", shortname = "",}, ["United Peasant Party"] = {abbrev = "USS", color = "#50C878", shortname = "",}, ["United People (Chile)"] = {abbrev = "", color = "#E4040F", shortname = "",}, ["United People (Costa Rica)"] = {abbrev = "PU", color = "#AD0430", shortname = "",}, ["United People Alliance"] = {abbrev = "APU", color = "#EB3D43", shortname = "",}, ["United People for Social Renovation"] = {abbrev = "", color = "#8B4513", shortname = "",}, ["United People's Coalition"] = {abbrev = "", color = "#00A86B", shortname = "",}, ["United People's Freedom Alliance"] = {abbrev = "UPFA", color = "#1609F7", shortname = "",}, ["United People's Front"] = {abbrev = "FPU", color = "#CAB24F", shortname = "",}, ["United People's Front of Nepal"] = {abbrev = "", color = "darkred", shortname = "",}, ["United People's Movement (Colombia)"] = {abbrev = "", color = "#483674", shortname = "",}, ["United People's Movement (Namibia)"] = {abbrev = "UPM", color = "#00A064", shortname = "",}, ["United People's Party (Bulgaria)"] = {abbrev = "", color = "#0060AA", shortname = "",}, ["United People's Party (Liberia)"] = {abbrev = "UPP", color = "#ff0000", shortname = "",}, ["United People's Party (Poland)"] = {abbrev = "ZSL", color = "#899A41", shortname = "",}, ["United People's Party (Singapore)"] = {abbrev = "UPP", color = "#0055FE", shortname = "",}, ["United People's Party (Sint Maarten)"] = {abbrev = "", color = "#94D60A", shortname = "",}, ["United People's Party (South Korea)"] = {abbrev = "", color = "#229875", shortname = "",}, ["United People's Party (UK)"] = {abbrev = "", color = "#339900", shortname = "United People's Party",}, ["United People's Party (Zimbabwe)"] = {abbrev = "UPP", color = "#40E0D0", shortname = "",}, ["United People's Party"] = {abbrev = "", color = "#A3B847", shortname = "",}, ["United People's Progressive Party"] = {abbrev = "ONPP", color = "#B87333", shortname = "",}, ["United People"] = {abbrev = "", color = "#0066ff", shortname = "",}, ["United Peoples Party (Fiji)"] = {abbrev = "UPP", color = "#32CD32", shortname = "",}, ["United Peoples' Democratic Party"] = {abbrev = "UDUB", color = "#008000", shortname = "",}, ["United Peoples' Party (Bangladesh)"] = {abbrev = "UPP", color = "#00DACA", shortname = "",}, ["United Poland"] = {abbrev = "", color = "#19224e", shortname = "",}, ["United Pontevedra"] = {abbrev = "", color = "#0099C6", shortname = "",}, ["United Popular Front (Iraq)"] = {abbrev = "UPF", color = "yellow", shortname = "",}, ["United Popular Front"] = {abbrev = "EPAM", color = "#17479D", shortname = "",}, ["United Progressive Alliance (Sri Lanka)"] = {abbrev = "", color = "#FF8C00", shortname = "",}, ["United Progressive Alliance"] = {abbrev = "UPA", color = "#00BFFF", shortname = "",}, ["United Progressive Kinabalu Organisation"] = {abbrev = "UPKO", color = "#ABCDFF", shortname = "",}, ["United Progressive Party (Antigua and Barbuda)"] = {abbrev = "UPP", color = "#010F71", shortname = "",}, ["United Progressive Party (Barbados)"] = {abbrev = "UPP", color = "#F59324", shortname = "",}, ["United Progressive Party (Ghana)"] = {abbrev = "", color = "blue", shortname = "",}, ["United Progressive Party (Nigeria)"] = {abbrev = "", color = "#05643a", shortname = "",}, ["United Progressive Party (Saint Vincent and the Grenadines)"] = {abbrev = "", color = "#0083FF", shortname = "",}, ["United Reform Action"] = {abbrev = "URA", color = "#00cc55", shortname = "",}, ["United Regional Front"] = {abbrev = "", color = "#EC2125", shortname = "",}, ["United Regions of Serbia"] = {abbrev = "URS", color = "#3BB9FF", shortname = "",}, ["United Religious Front"] = {abbrev = "", color = "#172d81", shortname = "",}, ["United Republic"] = {abbrev = "RS", color = "#687CD5", shortname = "",}, ["United Republican Party (Guyana)"] = {abbrev = "", color = "#FFD700", shortname = "",}, ["United Republican Party (Kenya)"] = {abbrev = "URP", color = "#FFD32C", shortname = "",}, ["United Republicans"] = {abbrev = "", color = "#651F7A", shortname = "",}, ["United Resources Party"] = {abbrev = "URP", color = "#F0E91A", shortname = "",}, ["United Revolutionary Nationalist Movement"] = {abbrev = "MNRU", color = "#EB23BC", shortname = "",}, ["United Rhodesia Party"] = {abbrev = "", color = "#0087DC", shortname = "United",}, ["United Right (Poland)"] = {abbrev = "ZP", color = "#263778", shortname = "",}, ["United Right Party"] = {abbrev = "", color = "#1B49DD", shortname = "",}, ["United Roma Party of Kosovo"] = {abbrev = "", color = "#009933", shortname = "",}, ["United Romania Party"] = {abbrev = "", color = "#213C93", shortname = "",}, ["United Rotenians"] = {abbrev = "", color = "#00572E", shortname = "",}, ["United Russia"] = {abbrev = "", color = "#2E4EA4", shortname = "",}, ["United Sabah Alliance"] = {abbrev = "", color = "#1A1A1A", shortname = "",}, ["United Sabah Assembly Party"] = {abbrev = "PUSAKA", color = "", shortname = "",}, ["United Sabah National Organisation"] = {abbrev = "USNO", color = "#008000", shortname = "",}, ["United Sabah National Organisation (New)"] = {abbrev = "USNO (Baru)", color = "#678F43", shortname = "",}, ["United Sabah Party"] = {abbrev = "PBS", color = "#ADD8E6", shortname = "",}, ["United Sarawak Party"] = {abbrev = "", color = "#FBFF94", shortname = "",}, ["United Serbia"] = {abbrev = "JS", color = "#800000", shortname = "",}, ["United Serbia (coalition)"] = {abbrev = "UZPS", color = "#2578CC", shortname = "",}, ["United Seychelles"] = {abbrev = "", color = "#FF0D13", shortname = "",}, ["United Social Democratic Party"] = {abbrev = "", color = "green", shortname = "",}, ["United Socialist Alliance"] = {abbrev = "", color = "#FF0000", shortname = "",}, ["United Socialist Party (Bolivia)"] = {abbrev = "", color = "#FF4500", shortname = "",}, ["United Socialist Party (Sri Lanka)"] = {abbrev = "", color = "#FF0000", shortname = "",}, ["United Socialist Party (UK)"] = {abbrev = "", color = "#E32636", shortname = "United Socialist",}, ["United Socialist Party of Venezuela"] = {abbrev = "PSUV", color = "#F0001C", shortname = "",}, ["United Socialist Workers' Party"] = {abbrev = "PSTU", color = "#C4122D", shortname = "",}, ["United Somali Congress"] = {abbrev = "USC", color = "#39944A", shortname = "",}, ["United Srpska"] = {abbrev = "US", color = "#00008B", shortname = "",}, ["United St. Maarten Party"] = {abbrev = "USP", color = "#71b7ff", shortname = "",}, ["United States Pirate Party"] ={abbrev = "USPP", color = "#9258B0", shortname = "Pirate Party",}, ["United Taxpayers Party"] = {abbrev = "", color = "#228B22", shortname = "United Taxpayers",}, ["United Thai Nation Party"] = {abbrev = "UTN", color = "#273082", shortname = "United Thai Nation",}, ["United Thai People's Party"] = {abbrev = "UTPP", color = "#FF0800", shortname = "",}, ["United to Advance"] = {abbrev = "", color = "#F46E6E", shortname = "",}, ["United to Renew"] = {abbrev = "", color = "#0E8543", shortname = "",}, ["United Torah Judaism"] = {abbrev = "UTJ", color = "#003366", shortname = "",}, ["United Trade Unions of Serbia Sloga"] = {abbrev = "Sloga", color = "#940F0F", shortname = "",}, ["United Traditional Bumiputera Party"] = {abbrev = "", color = "#E30007", shortname = "",}, ["United Transformation Movement"] = {abbrev = "UTM", color = "#D7222B", shortname = "",}, ["United Tres Cantos"] = {abbrev = "", color = "#D8C018", shortname = "",}, ["United Ulster Unionist Party"] = {abbrev = "UUUP", color = "#ff8c00", shortname = "",}, ["United Unionist Coalition"] = {abbrev = "", color = "#888888", shortname = "",}, ["United Utah Party"] = {abbrev = "", color = "#80151F", shortname = "United Utah",}, ["United Valencia"] = {abbrev = "", color = "#01ADD4", shortname = "",}, ["United We Can"] = {abbrev = "UP", color = "#800080", shortname = "",}, ["United with Arona"] = {abbrev = "", color = "#C2116B", shortname = "",}, ["United Women Front"] = {abbrev = "UWF", color = "#E1F5A9", shortname = "",}, ["United Workers Party (Saint Lucia)"] = {abbrev = "UWP", color = "#FFC90E", shortname = "",}, ["United Workers' Party (Dominica)"] = {abbrev = "UWP", color = "#0F52BA", shortname = "",}, ["United Zamora"] = {abbrev = "", color = "#A5A6BD", shortname = "",}, ["United–Reform Coalition"] = {abbrev = "", color = "#5EDDBF", shortname = "United/Reform",}, ["Uniting Australia Party"] = {abbrev = "", color = "#00B2B2", shortname = "",}, ["Unity (Hungary)"] = {abbrev = "", color = "#C71585", shortname = "Unity",}, ["Unity (Kyrgyz political party)"] = {abbrev = "", color = "#0083BA", shortname = "Birimdik",}, ["Unity (Latvia)"] = {abbrev = "", color = "#85B821", shortname = "Unity",}, ["Unity (Northern Ireland)"] = {abbrev = "", color = "olive", shortname = "Unity",}, ["Unity (Russian political party)"] = {abbrev = "", color = "#227FCF", shortname = "Unity",}, ["Unity (Swedish political party)"] = {abbrev = "", color = "#088332", shortname = "Unity",}, ["Unity (Uzbekistan)"] = {abbrev = "", color = "#3385D9", shortname = "",}, ["Unity and Democracy Party of Kachin State"] = {abbrev = "", color = "#118D35", shortname = "",}, ["Unity and Democracy Party"] = {abbrev = "", color = "#FBF0DC", shortname = "",}, ["Unity and Liberty Party"] = {abbrev = "PUL", color = "#861F80", shortname = "",}, ["Unity and Peace Party"] = {abbrev = "UPP", color = "#FFFFFF", shortname = "",}, ["Unity and Progress Party"] = {abbrev = "PUP", color = "#45D35D", shortname = "",}, ["Unity Centre of Communist Revolutionaries of India (Marxist-Leninist) (D.V. Rao)"] = {abbrev = "UCCRI(M-L)", color = "red", shortname = "",}, ["Unity Coalition"] = {abbrev = "CU", color = "#2C93FB", shortname = "",}, ["Unity Fiji Party"] = {abbrev = "", color = "#20B2AA", shortname = "",}, ["Unity for Algeciras"] = {abbrev = "", color = "#0474B6", shortname = "",}, ["Unity for Alguazas"] = {abbrev = "", color = "#E47747", shortname = "",}, ["Unity for Change"] = {abbrev = "", color = "#3BA926", shortname = "",}, ["Unity for Chile"] = {abbrev = "", color = "#F25C5D", shortname = "",}, ["Unity for Human Rights Party"] = {abbrev = "PBDNJ", color = "#1D70B8", shortname = "",}, ["Unity for La Línea"] = {abbrev = "", color = "#3F3BC6", shortname = "",}, ["Unity for Narón"] = {abbrev = "", color = "#149511", shortname = "",}, ["Unity for Peace and Socialism"] = {abbrev = "", color = "red", shortname = "",}, ["Unity for the Future of Macau"] = {abbrev = "UFM", color = "blue", shortname = "",}, ["Unity for the Isles"] = {abbrev = "", color = "#EEC657", shortname = "",}, ["Unity Labour Party"] = {abbrev = "", color = "#e2231a", shortname = "Unity Labour",}, ["Unity Movement"] = {abbrev = "", color = "#2699E4", shortname = "",}, ["Unity of Aran"] = {abbrev = "", color = "#EC2923", shortname = "",}, ["Unity of Oleksandr Omelchenko"] = {abbrev = "", color = "#249751", shortname = "",}, ["Unity of San Hui"] = {abbrev = "", color = "#EE8487", shortname = "",}, ["Unity of the People (South Ossetia)"] = {abbrev = "", color = "#C0392B", shortname = "Unity of the People",}, ["Unity of the People (Trinidad and Tobago)"] = {abbrev = "UTP", color = "#8743e3", shortname = "",}, ["Unity of the People"] = {abbrev = "", color = "#DB0000", shortname = "",}, ["Unity Party (Australia)"] = {abbrev = "", color = "#CD5700", shortname = "Unity",}, ["Unity Party (Azerbaijan)"] = {abbrev = "", color = "#B48B1F", shortname = "",}, ["Unity Party (China)"] = {abbrev = "", color = "#DE2119", shortname = "Unity",}, ["Unity Party (Hungary)"] = {abbrev = "", color = "#FFDB52", shortname = "Unity",}, ["Unity Party (Hungary, 2009)"] = {abbrev = "ÖP", color = "#80BB3D", shortname = "",}, ["Unity Party (Japan)"] = {abbrev = "", color = "#0542A0", shortname = "",}, ["Unity Party (Liberia)"] = {abbrev = "UP", color = "#026536", shortname = "",}, ["Unity Party (South Ossetia)"] = {abbrev = "", color = "#1C408A", shortname = "Unity Party",}, ["Unity Party (Turkey)"] = {abbrev = "TBP", color = "#A91101", shortname = "",}, ["Unity Party of America"] = {abbrev = "", color = "#ADD8E6", shortname = "Unity",}, ["Unity Party of Kenya"] = {abbrev = "", color = "#0000FF", shortname = "",}, ["Unity Party of Nigeria"] = {abbrev = "", color = "#D82628", shortname = "",}, ["Unrepresented Peoples Party"] = {abbrev = "UPP", color = "#283048", shortname = "",}, ["Up-Country People's Front"] = {abbrev = "", color = "#FF0000", shortname = "",}, ["Uplands Party"] = {abbrev = "", color = "#FFFFFF", shortname = "Uplands",}, ["Upper Aragon in Common"] = {abbrev = "", color = "#B222EB", shortname = "",}, ["Uri Party"] = {abbrev = "", color = "#FFD700", shortname = "Uri",}, ["Urquijists"] = {abbrev = "", color = "#3AA8C1", shortname = "Urquijist",}, ["Uruguay Assembly"] = {abbrev = "", color = "#24397C", shortname = "",}, ["Urza.cz"] = {abbrev = "", color = "#F2E500", shortname = "",}, ["US Liberty Party"] = {abbrev = "", color = "#ca0008", shortname = "",}, ["Us Moderates"] = {abbrev = "", color = "#2149a7", shortname = "",}, ["Us of the Centre"] = {abbrev = "", color = "#0576BD", shortname = "",}, ["Us with Italy"] = {abbrev = "", color = "#236186", shortname = "",}, ["Us with Salvini"] = {abbrev = "", color = "#0F52BA", shortname = "",}, ["USR PLUS"] = {abbrev = "", color = "#00A6FF", shortname = "",}, ["Utkal Congress"] = {abbrev = "", color = "#FCEE23", shortname = "",}, ["Utreran Party"] = {abbrev = "", color = "#F7DE21", shortname = "",}, ["Uttama Prajaakeeya Party"] = {abbrev = "UPP", color = "#E3889D", shortname = "",}, ["Uttar Pradesh Revolutionary Socialist Party"] = {abbrev = "", color = "red", shortname = "",}, ["Uttar Pradesh United Democratic Front"] = {abbrev = "UPUDF", color = "#58ACFA", shortname = "",}, ["Uttarakhand Kranti Dal"] = {abbrev = "UKD", color = "#336666", shortname = "",}, ["UW"] = {abbrev = "", color = "blue", shortname = "",}, ["Uzbekistan Liberal Democratic Party"] = {abbrev = "OʻzLiDeP", color = "#009EE3", shortname = "",}, ["Uzbekistan National Revival Democratic Party"] = {abbrev = "", color = "#005AA0", shortname = "Milliy Tiklanish",}, ["Uzhaippali Makkal Katchi"] = {abbrev = "UMK", color = "yellowgreen", shortname = "",}, ["Uzhavar Uzhaippalar Katchi"] = {abbrev = "UUK", color = "green", shortname = "",}, } return { full = full, alternate = alternate, } sxb8citmyqf3qviydyvcwhaxeg4b71x