विकिपिडिया
maiwiki
https://mai.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%AE%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A5%81%E0%A4%96_%E0%A4%AA%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A4%BE
MediaWiki 1.47.0-wmf.14
first-letter
मेडिया
विशेष
वार्ता
प्रयोगकर्ता
प्रयोगकर्ता वार्ता
विकिपिडिया
विकिपिडिया वार्ता
फाइल
फाइल वार्ता
मेडियाविकि
मेडियाविकि वार्ता
आकृति
आकृति वार्ता
मद्दत
मद्दत वार्ता
श्रेणी
श्रेणी वार्ता
TimedText
TimedText talk
मोड्युल
मोड्युल वार्ता
Event
Event talk
वीरेन्द्र सहवाग
0
7164
279540
277747
2026-08-09T04:54:58Z
InternetArchiveBot
10060
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
279540
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox cricketer
| name = वीरेन्द्र सहवाग</br>Virendra Sehwag
| image = Virender_Sehwag_at_the_NDTV_Marks_for_Sports_event_13.jpg
| caption = सहवाग एक कार्यक्रममा, २०१३
| country = भारत
| fullname = वीरेन्द्र सहवाग
| nickname = वीरू, नजफगढको नवाब
| birth_date = {{Birth date and age|1978|10|20|df=yes}}
| birth_place = [[नजफगढ]], [[दिल्ली]], [[भारत]]
| heightft = 5
| heightinch = 7
| heightcm = 162
| batting = दायाँ हाते
| bowling = दायाँ हाते अफ स्पिन
| role = ओपनिङ व्याट्सम्यान
| international = true
| testdebutdate = ३-६ नोभेम्बर
| testdebutyear = २००१
| testdebutagainst = दक्षिण अफ्रिका
| testcap = २३९
| lasttestdate = २-५ मार्च
| lasttestyear = २०१३
| lasttestagainst = अस्ट्रेलिया
| odidebutdate = १ अप्रिल
| odidebutyear = १९९९
| odidebutagainst = पाकिस्तान
| odicap = १२३
| lastodidate = ३ जनवरी
| lastodiyear = २०१३
| lastodiagainst = पाकिस्तान
| odishirt = बिना नम्बर <ref>{{cite news |url= http://www.mid-day.com/sports/2011/feb/210111-Virender-Sehwag-Bangladesh-Jersey.htm |title= Why Sehwag's jersey has no number |publisher= Mid Day |date= 2011-02-21 |accessdate= 2013-01-06 }}{{Dead link|date=April 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>
| T20Idebutdate = १ डिसेम्बर
| T20Idebutyear = २००६
| T20Idebutagainst = दक्षिण अफ्रिका
| T20Icap = ९
| lastT20Idate = २ अक्टोबर
| lastT20Iyear = २०१२
| lastT20Iagainst = दक्षिण अफ्रिका
| club1 = [[दिल्ली क्रिकेट टिम|दिल्ली]]
| year1 = १९९७- वर्तमान
| clubnumber1 =
| club2 = लिचेस्टरशिर काउन्टी क्रिकेट क्लब
| year2 = २००३
| club3 = दिल्ली डेयरडेभिल्स
| year3 = २००८-२०१३
| club4 = किङ्ग्स एलेभन पञ्जाब
| year4 = २०१४- वर्तमान
| columns = ४
| column1 = [[टेस्ट क्रिकेट|टेस्ट]]
| matches1 = १०४
| runs1 = ८,५८६
| bat avg1 = ४९.३४
| 100s/50s1 = २३/३२
| top score1 = ३१९
| deliveries1 = ३,७३१
| wickets1 = ४०
| bowl avg1 = ४७.३५
| fivefor1 = १
| tenfor1 = ०
| best bowling1 = ५/१०४
| catches/stumpings1 = ९१/–
| column2 = [[एकदिवसीय अन्तर्राष्ट्रिय|ओडिआई]]
| matches2 = २५१
| runs2 = ८,२७३
| bat avg2 = ३५.०५
| 100s/50s2 = १५/३८
| top score2 = २१९
| deliveries2 = ४,३९२
| wickets2 = ९६
| bowl avg2 = ४०.१३
| fivefor2 = ०
| tenfor2 = उ/छै
| best bowling2 = ४/६
| catches/stumpings2 = ९३/–
| column3 = [[सूची ए क्रिकेट|यलए]]
| matches3 = ३२४
| runs3 = १०,२९८
| bat avg3 = ३४.४४
| 100s/50s3 = १६/५५
| top score3 = २१९
| deliveries3 = ५,९९७
| wickets3 = १४२
| bowl avg3 = ३६.२३
| fivefor3 = ०
| tenfor3 = उ/छै
| best bowling3 = ४/६
| catches/stumpings3 = ११८/–
| column4 = [[ट्वान्टी २०]]
| matches4 = १२०
| runs4 = ३,०८४
| bat avg4 = २७.५३
| 100s/50s4 = १/२०
| top score4 = ११९
| deliveries4 = ३४६
| wickets4 = २२
| bowl avg4 = २१.७२
| fivefor4 = ०
| tenfor4 = उ/छै
| best bowling4 = ३/१४
| catches/stumpings4 = ३४/–
| date = ३० डिसेम्बर
| year = २०१३
| source = [http://www.espncricinfo.com/sl-tri2010/content/player/35263.html ESPNcricinfo]
}}
'''वीरेन्द्र सहवाग''' {{audio|Virender_Sehwag.ogg|उच्चारण}} (जन्म २० अक्टुबर १९७८) एक [[भारत राष्ट्रिय क्रिकेट टिम|भारतीय क्रिकेट खेलाडी]] छी । वो दायाँ हाते आक्रमक [[ब्याट्सम्यान]] आर अफ स्पिन बलर छी । वो अपन पहिल [[एकदिवसीय अन्तर्राष्ट्रिय]] खेल सन् १९९९ में खेलने छल आ [[टेस्ट क्रिकेट]]क सुरुवात सन् २००१ मे केलक । सन् २००९ अप्रिलमें विज्डन सहवाग के उत्कृष्ट क्रिकेटरक सूचीमे समावेस केने छल ।<ref>{{cite news |author=TNN, 9 April 2009, 12:16 am IST |url=http://cricket.timesofindia.indiatimes.com/articleshow/4377189.cms |title=Sehwag is world's top cricketer for 2008 |publisher=Cricket.timesofindia.indiatimes.com |date=9 April 2009 |accessdate=12 February 2012 |archive-date=11 April 2009 |archive-url=https://web.archive.org/web/20090411031445/http://cricket.timesofindia.indiatimes.com/articleshow/4377189.cms |dead-url=yes }}</ref><ref name=WisdenLC>{{cite web|url=http://www.wisden.com/default.aspx?id=2|title=Wisden Leading Cricketer in the World|accessdate=14 April 2010|publisher=Wisden|archive-date=4 December 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20101204005855/http://wisden.com/default.aspx?id=2|dead-url=yes}}</ref>
सहवागके '''वीरू''', '''नजफगढका नवाब''', '''आधुनिक क्रिकेटक जेन मास्टर''' जोका नामसभसँ चिन्हल जाएत अछि । वो सन २०११ मे वेस्टइन्डिज बिरुद्ध २१९ रनक पारी खेलने छल । [[सचिन तेन्दुलकर]]क बाद एकदिवसीय क्रिकेटमें दोहरा शतक बनाबए वाला दोसर खेलाडी छी।
==प्रारम्भिक जीवन==
{{stub}}
==सन्दर्भ सूची==
{{reflist}}
==बाह्य लिङ्कसभ==
{{Commonscat|Virender Sehwag|वीरेन्द्र सहवाग}}
[[श्रेणी:जीवनी]]
[[श्रेणी:भारतीय क्रिकेट खेलाडीसभ]]
[[श्रेणी:विकिथन-१ में बनाएल वा सुधारल लेखसभ]]
[[श्रेणी:जीवित लोक]]
gkivqgnmrnm8yv3wjq09wbivojplfle
सुनील गावस्कर
0
20074
279541
246214
2026-08-09T05:23:24Z
InternetArchiveBot
10060
Rescuing 0 sources and tagging 1 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
279541
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox cricketer
| playername = सुनील गावस्कर</br>Sunil Gavaskar
| image = Sunny Gavaskar Sahara.jpg
| image_size = 250px
| country = भारत
| fullname = सुनील मनोहर गावस्कर
| nickname = सन्नी, लिटिल मास्टर
| living = true
| dayofbirth = १०
| monthofbirth = ७
| yearofbirth = १९४९
| placeofbirth = [[मुम्बई]], [[महाराष्ट्र]]
| countryofbirth = भारत
| dayofdeath =
| monthofdeath =
| yearofdeath =
| placeofdeath =
| countryofdeath =
| heightft = 5
| heightinch = 5
| batting = दाहिना हातक ब्याट्सम्यान
| bowling = दाहिना हातक बलर
| role = प्रारम्भिक बल्लेबाज
| family =
| international = true
| testdebutdate = ६ मार्च
| testdebutyear = १९७१
| testdebutagainst = वेस्ट इन्डिज
| testcap = १२८
| lasttestdate = १३
| lasttestyear = १९८७
| lasttestagainst = पाकिस्तान
| odidebutdate = १३ जुलाई
| odidebutyear = १९७४
| odidebutagainst = इङ्गल्याण्ड
| odicap = ४
| lastodidate = ५ नवम्बर
| lastodiyear = १९८७
| lastodiagainst = इङ्गल्याण्ड
| odishirt =
| club1 = [[मुम्बई क्रिकेट टिम]]
| year1 = 1967/68–1986/87
| clubnumber1 =
| columns = 4
| column1 = [[टेस्ट क्रिकेट|टेस्ट]]
| matches1 = १२५
| runs1 = १०१२२
| bat avg1 = ५१.१२
| 100s/50s1 = ३४/४५
| top score1 = २३६*
| deliveries1 = ३८०
| wickets1 = १
| bowl avg1 = २०६.००
| fivefor1 = ०
| tenfor1 = ०
| best bowling1 = १/३४
| catches/stumpings1 = १०८/–
| column2 = [[एकदिवसीय अन्तर्राष्ट्रिय|ओडिआई]]
| matches2 = १०८
| runs2 = ३०९२
| bat avg2 = ३५.१३
| 100s/50s2 = १/२७
| top score2 = १०३*
| deliveries2 = २०
| wickets2 = १
| bowl avg2 = २५.००
| fivefor2 = ०
| tenfor2 = n/a
| best bowling2 = १/१०
| catches/stumpings2 = २२/–
| column3 = [[प्रथम श्रेणी]]
| matches3 = ३४८
| runs3 = २५८३४
| bat avg3 = ५१.४६
| 100s/50s3 = ८१/१०५
| top score3 = ३४०
| deliveries3 = १९५३
| wickets3 = २२
| bowl avg3 = ५६.३६
| fivefor3 = ०
| tenfor3 = ०
| best bowling3 = ३/४३
| catches/stumpings3 = २९३/–
| column4 = सूची ए
| matches4 = १५१
| runs4 = ४५९४
| bat avg4 = ३६.१७
| 100s/50s4 = ५/३७
| top score4 = १२३
| deliveries4 = १०८
| wickets4 = २
| bowl avg4 = ४०.५०
| fivefor4 = ०
| tenfor4 = n/a
| best bowling4 = १/१०
| catches/stumpings4 = ३७/–
| date = ५ सितम्बर
| year = २००८
| source = http://www.cricketarchive.com/Archive/Players/1/1378/1378.html क्रिकेटआर्काइभ
}}
'''सुनील गावस्कर''' [[भारत]]क पूर्व [[क्रिकेट]] खेलाडी छी । सुनील गावस्कर वर्तमान युगमे क्रिकेटक एक महान बल्लेबाजसभमे गिनल जाइत अछि । सुनील बल्लेबाजीसँ सम्बन्धित विभिन्न कीर्तिमानसभ स्थापित केनए अछि । सुनीलक जन्म १० जुलाई, १९४९ कें [[मुम्बई]], [[महाराष्ट्र]]मे भेल छल । हुनकर पत्नीक नाम मार्शनील छी । हुनकर पुत्र [[रोहन गावस्कर]] सेहो भारतीय क्रिकेट टिममे खेल्ने अछि ।
==प्रारम्भिक जीवन==
{{stub}}
==सन्दर्भ सामाग्रीसभ==
{{reflist}}
==बाह्य लिङ्कसभ==
* [http://cricket.indiatimes.com/homepages/gavaskar_border/sg_index.html The Big Hundred Specialist: Sunil Gavaskar]
* [http://www.rediff.com/sports/sunny.htm Rediff page on Gavaskar]
* [http://in.sports.yahoo.com/cricket/sunil_collection.html Sunil Gavaskar column on Yahoo! Cricket] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20070808061635/http://in.sports.yahoo.com/cricket/sunil_collection.html |date=2007-08-08 }}
* [http://cricket.timesofindia.indiatimes.com/D_Y_Patil_University_to_honour_Gavaskar_with_doctorate/articleshow/4071246.cms]{{Dead link|date=August 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}
==एहो सभ देखी==
{{टेस्ट क्रिकेटमे १०,००० वा ओहिसँ बेसी रन बनेनिहार खेलाडीसभ}}
{{India ODI Cricket Captains}}
[[श्रेणी:जीवनी]]
[[श्रेणी:भारतीय क्रिकेट खेलाडीसभ]]
[[श्रेणी:भारतीय क्रिकेट कप्तानसभ]]
szdt4gcpasnl1k0gak9e86njcqmlpnn
क्लाउडिया सिसला
0
24698
279536
271027
2026-08-09T01:22:33Z
InternetArchiveBot
10060
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
279536
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox model
| birth_name = क्लाउडिया सिसला</br>Claudia Ciesla
| image = Claudia Ciesla jewelry Calcutta.jpg
| caption = क्लाउडिया २०१५ मे
| birth_date = {{Birth date and age|1987|2|12|df=y}}
| birth_place = [[वोडजीसलाव स्लासकि]], [[सिलेसिया]], [[पोल्याण्ड]]
| height = {{height|meters=1.74}}
| haircolour = गाढा-कैल
| eyecolour = हरियर
| nationality = [[पोलिश लोग|पोलिश]], [[जर्मन लोग|जर्मन]]
| religion = [[हिन्दू धर्म]]
| website = [http://www.cclaudia.net/ www.cclaudia.net]
}}
'''क्लाउडिया सिसला''' (जन्म १२ फरबरी १९८७) एक [[पोलिश लोग|पोलिश]]-[[जर्मन लोग|जर्मन]] [[मोडेल(लोग)|मोडेल]] आ अभिनेत्री छी । <ref>{{Cite web |url=http://daily.bhaskar.com/article/ENT-i-am-not-a-reincarnation-of-lord-ganesha-says-claudia-ciesla-2233761.html |title=I am not a reincarnation of Lord Ganesha, says Claudia Ciesla |access-date=2017-02-20 |archive-date=2014-02-26 |archive-url=https://web.archive.org/web/20140226221620/http://daily.bhaskar.com/article/ENT-i-am-not-a-reincarnation-of-lord-ganesha-says-claudia-ciesla-2233761.html |dead-url=yes }}</ref><ref>[http://timesofindia.indiatimes.com/home/German-actor-Suzanne-Bernert-said-Claudia-Ciesla-has-no-right-to-play-with-Indian-religious-sentiments-/articleshow/8977110.cms German actor Suzanne Bernert said Claudia Ciesla has no right to play with Indian religious sentiments.]</ref><ref name=bx>[http://www.citynetmagazine.com/model-cclaudia.html Claudia Ciesla Featured Model Interview] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100909022017/http://www.citynetmagazine.com/model-cclaudia.html |date=2010-09-09 }} 2005-01-04</ref> ओ [[बलिउड]]मे भूमिकासभ निर्वाह क रहल सभसँ उन्नत अछि । ओ [[बिग बस ३]] मे एक प्रतियोगी छल ।
==प्रारम्भिक जीवन==
==मोडलिङ करियर==
==अभिनय करियर==
[[File:Klaudia Cieśla 1419.jpg|right|thumb|क्लाउडिया पूल साइडमे फोटोसुट कऽ दौरान पोज दैत]]
२००७ मे आ फेर २००८ मे ओ जर्मन इन्टरनेट सोप ओपेरा ''बिच हाउस'' मे, डेजी भ्यानडेन्बर्ग भूमिका निर्वाह करैत प्रदर्शित केनए छल ।<ref>[http://www.clipfish.de/channel/247/video/2725283/beach-house-teaser-1 Clipfish Beach House Channel]</ref>
==बलिउड==
==फिल्मोग्राफी==
[[File:Klaudia Cieśla 5439.jpg|right|thumb|क्लाउडिया फोटोसुटमे]]
{| class="wikitable"
|- style="background:#ccc; text-align:center;"
! वर्ष !! चलचित्र !! भूमिका !! भाषा !! देश
|-
| २००७ || ''बिच हाउस'' || डेजी भ्यानडेनबर्ग || जर्मन || {{flag|Germany}}
|-
| २००८ || ''[[कर्मा (चलचित्र)|कर्मा]]'' || लिन्डा || अङग्रेजी || {{flag|United Kingdom}}
|-
| २००८ || ''आउटसाइडर्स इन पलेर्मो '' || क्लाउडिया || इटालियन || {{flag|Italy}}
|-
| २००८ || ''[[१०:१० (चलचित्र)|१०:१०]]'' || सेरिन || बङ्गाली || {{flag|India}}
|-
| २०१२ || ''[[यार परदेशी]]'' || एन्ना || पञ्जाबी || {{flag|India}}
|-
| २०१२ || ''[[खिलाडी ७८६]]'' || विशेष भूमिका "बलमा" गीतमे
|| हिन्दी || {{flag|India}}
|-
| २०१३ || ''@अन्धेरी || मलायलम || {{flag|India}}
|-
| २०१४ || ''[[देसी कट्टे]]'' || विशेष भूमिका ''पटनेवाली हुँ''
|| हिन्दी || {{flag|India}}
|-
| २०१६ || ''[[क्या कूल हैं हम ३]]'' || शकुन्तला
(सक्कु)
|| हिन्दी ||{{flag|India}}
|}
==सन्दर्भ सामग्रीसभ==
{{reflist}}
==बाह्य जडीसभ==
{{commons category|Klaudia Cieśla}}
* {{IMDb name|2648536}}
* {{official website|http://www.cclaudia.net}}
==एहो सभ देखी==
4tia13lxzw3pm2pecdc1d2m1fhi06g2
परहुल देवी मन्दिर
0
25438
279537
244910
2026-08-09T02:54:51Z
InternetArchiveBot
10060
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
279537
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox Mandir
| name = परहुल देवी मन्दिर <br />Parhul Devi Temple
| image = Parhul Devi Temple (west view).jpg
| image_alt =
| caption =
| pushpin_map = India Uttar Pradesh
| map_caption = [[उत्तर प्रदेश]]क नक्सामे अवस्थित परहुल देवी मन्दिर
| map_size =
|latd = 26.48
|longd = 79.80
| coordinates_region =
| coordinates_display =
| other_names =
| proper_name = परहुल देवी मन्दिर
| devanagari = <span style="font-size:100%;">परहुल देवी मन्दिर
| sanskrit_translit = परहुल देवी मन्दिर
| Gujarati = Prhul દેવી
| tamil = Prhul தெய்வம்
| marathi = Prhul देवी
| bengali = Prhul দেবী
| telugu = Prhul దేవత
| country = {{flag|भारत}}
| state = [[उत्तर प्रदेश]]
| district = कानपुर देहात
| locale =
| elevation_m =
| primary_deity = ([[काली]]) [[File:Parhul Devi.jpg|thumb|left|परहुल देवी]]
| important_festivals = [[नवरात्री]]
| architecture = हिन्दु वास्तुकला
| number_of_temples =
| number_of_monuments =
| inscriptions =
| date_built =
| creator =
| temple_board =
| website =
}}
'''परहुल देवी मन्दिर'''<ref name="jagran.com">http://www.jagran.com/uttar-pradesh/kanpur-dehat-11656994.html</ref> [[उत्तर प्रदेश]]मे [[कानपुर देहात जिला]], रुरा-शिवली रोडक उत्तर दिशामे लगभग ३ किलोमिटर दूर गाम लमहरामे अवस्थित अछि ।<ref>http://kanpurdehat.nic.in/f_profile.html</ref><ref>{{Cite web |url=http://www.jagran.com/uttar-pradesh/kanpur-dehat-9060900.html |title=Archive copy |access-date=2017-03-23 |archive-date=2016-08-19 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160819071939/http://www.jagran.com/uttar-pradesh/kanpur-dehat-9060900.html |dead-url=yes }}</ref> ई मन्दिर [[आल्हा-ऊदल]]के समयोमे अवस्थित छल । एहि सँ मन्दिरक प्राचीनताक पता चलैत अछि । परमाल रासो (अल्हा खण्ड) मे ई मन्दिरक उल्लेख अछि ।<ref>http://www.ignca.nic.in/coilnet/audal007.htm</ref>
<ref name="patrika.com">http://www.patrika.com/news/kanpur/wish-fulfilling-in-parhul-devi-temple-kanpur-dehat-1359035/</ref>
== स्थिति ==
ई मन्दिरक नजदिक रेलवे स्टेशन [[रूरा]] अछि । रेल्वे स्टेशन रूरासँ लगभग ९ किलोमिटर दूर उत्तर-पूर्वमे रूरा-शिवली रोडक नजदिक गाम लमहरामे रिन्द नदीक दहिना पट्ट पर अवस्थित अछि ।
== चित्र दीर्घा ==
<gallery mode=packed>
File:Rura Railway Station.jpg|रूरा रेलवे स्टेशन
File:Parhul Devi Temple.jpg|परहुल देवी मन्दिर
File:Parhul Devi Temple-1.jpg|परहुल देवी मन्दिर
File:Garhi of King Singha of Parhul.jpg|परहुलके राजा सिङ्ग
</gallery>
==सन्दर्भ सामग्रीसभ==
{{reflist}}
==बाह्य जडीसभ==
* [http://www.kdzp.uppr.gov.in/hi/hidden/-/asset_publisher/YfObwleC63Bq/content/mopr-का-सचनापतर-panchayati-raj-newsletter-of-the-mopr-aug-sep-2013-/google.com वेबसाइटमे परहुल देवी मन्दिरके जानकारी]{{Dead link|date=October 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}
* [https://books.google.co.in/books?id=ZOPUZo4fNLAC&pg=PA214&lpg=PA214&dq=परहुल+देवी+मंदिर&source=bl&ots=-9bLGNVoAU&sig=jJkUBz8tLtD2LRCH2Gtb_mP6V7w&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwjZhqWJ15_ गुगल किताबसभमे परहुल देवी मन्दिरके जानकारी]
[[श्रेणी:भारतक मन्दिरसभ]]
h0p5kwyixifkqwg6vlnfa0witiibohg
यूक्रेनक इतिहास
0
48991
279539
278646
2026-08-09T04:21:09Z
InternetArchiveBot
10060
Rescuing 0 sources and tagging 1 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
279539
wikitext
text/x-wiki
[[#प्रागैतिहासिक काल|प्रागैतिहासिक]]<nowiki/>यूक्रेन, पूर्वी यूरोपमे पोंटिक-कैस्पियन स्टेपीक एक हिस्साक रूपमे, यूरेशियाई सांस्कृतिक घटनासभमे एक महत्वपूर्ण भूमिका निभौलक, जाहिमे ताम्रपाषाण युग आ कांस्य युगक प्रसार, भारोपीय प्रवास, आ घोड़ाक पालतूकरण शामिल अछि।<ref>मतोसियन ''शेपिंग वर्ल्ड हिस्ट्री'' पृष्ठ ४३</ref><ref>{{cite web |url= http://imh.org/history-of-the-horse/legacy-of-the-horse/the-domestication-of-the-horse/what-we-theorize-when-and-where-did-domestication-occur.html/ |title= वाट वी थियोराइज – वेन एंड व्हेयर डिड डोमेस्टिकेशन अकर |access-date= १२ दिसम्बर २०१० |work= इन्टरनेशनल म्युजियम अफ द हर्स |archive-date= १४ दिसम्बर २०१९ |archive-url= https://web.archive.org/web/20191214163832/http://imh.org/history-of-the-horse/legacy-of-the-horse/the-domestication-of-the-horse/what-we-theorize-when-and-where-did-domestication-occur.html/ |url-status= dead }}(उद्धरण आब मौजूद नहि अछि)</ref><ref name="सीबीसी.सीए">{{cite news |title= होर्सी-आर्कियोलोजी, बाइनरी ब्ल्याक होल्स, ट्र्याकिङ रेड टाइड्स, फिस रि-इभोल्युसन, वाक लाइक ए म्यान, फ्याक्ट अर फिक्सन |url= http://www.cbc.ca/quirks/episode/2009/03/07/horsey-aeology-binary-black-holes-tracking-red-tides-fish-re-evolution-walk-like-a-man-fact-or-ficti/|work= क्वार्क्स एन्ड क्वार्क्स पडकास्ट विथ बब म्याकडोनाल्ड |publisher= [[सीबीसी रेडियो]] |date=७ मार्च २००९|access-date=१८ सितम्बर २०१०}}(लिङ्क आब मौजूद नहि अछि)</ref>
प्राचीन कालमे स्किथियाक एक हिस्सा, यूक्रेन मुख्य रूपसँ प्रवास कालमे ग्रेथुङ्गी, गेटे, गोथसभ आ हूणसभ द्वारा बसाएल गेल छल, जखन कि यूक्रेनक दक्षिणी भागसभमे पहिने यूनानी आ फेर रोमन द्वारा उपनिवेश स्थापित कएल गेल छल। प्रारम्भिक मध्य युगमे ई प्रारम्भिक स्लाभ विस्तारक एक स्थल सेहो छल। मध्ययुगीन राज्य कीवन रुसक स्थापनाक सङ्ग ई भीतरी क्षेत्र लिखित इतिहासमे प्रवेश केलक, जे एक शक्तिशाली राष्ट्रक रूपमे उभरल मुदा उच्च मध्य युगक दौरान एकर विघटन भऽ गेल, आ १३अम शताब्दीमे मङ्गोल साम्राज्य द्वारा एकरा नष्ट कऽ देल गेल।
१४अम आ १५अम शताब्दीक दौरान, वर्तमान यूक्रेनी क्षेत्रसभ चारि बाहरी शक्तिसभक शासनक अधीन आबि गेल: गोल्डेन होर्ड, क्रीमियाई खानते, लिथुआनियाक ग्रान्ड डची आ पोल्यान्डक राजतन्त्रक मुकुट। बादक दुनू फेर क्रेवो कऽ सङ्घ आ ल्युब्लिन कऽ सङ्घक बाद पोलिश-लिथुआनियाई राष्ट्रमण्डलमे विलीन भऽ जाएत। एही बीच, उस्मानी साम्राज्य[[काला सागर]]क आसपास आ ओकर भीतर एक प्रमुख क्षेत्रीय शक्तिक रूपमे उभरल, जाहिमे क्रीमियाई खानते जका संरक्षित राज्यसभक सङ्ग-सङ्ग सीधे-प्रशासित क्षेत्र सेहो शामिल छल।
पोलिश-लिथुआनियाई राष्ट्रमण्डलक खिलाफ कोसाकसभक १६४८ कऽ विद्रोहक बाद, हेतमानबोगदान ख्मेलनित्स्की जनवरी १६५४ मे पेरेयास्लाव कऽ सन्धि पर सहमत भऽ गेलाह। कोसाक हेतमानते आ रूसक बीच ई सन्धि द्वारा स्थापित सम्बन्धक सटीक प्रकृति विद्वानसभक विवादक विषय बनल अछि।<ref>{{cite book|last=क्रोल|first=पियोत्र|date=२००८|title=ओद उगोदी हादजियाकिएज दो कुद्नोवा. कोजाकिज्ना मिएद्जी रजेक्जोपोस्पोलिता आ मोस्क्वा डब्ल्यु लाताक १६५८-१६६०|doi=10.31338/uw.9788323518808|isbn=978-83-235-1880-8}}</ref> ई समझौता १६५४-६७ कऽ रूस-पोलिश युद्ध आ विफल हादियाच कऽ सन्धि कें प्रेरित केलक, जे एक पोलिश-लिथुआनियाई-रुथेनियन राष्ट्रमण्डल बनबैत। परिणामस्वरूप, १६८६ मे हस्ताक्षरित शाश्वत शान्तिक सन्धि द्वारा, यूक्रेनक पूर्वी हिस्सा (नीपर नदीक पूर्वमे) रूसी शासनक अधीन आबि गेल,<ref>{{cite book |title= ए हिस्ट्री अफ रसिया |page= १९९ |author= रियासानोव्स्की, निकोलस भी. |publisher= अक्सफोर्ड युनिभर्सिटी प्रेस |year= १९६३}}</ref> दाहिना-तट यूक्रेनक नुकसानक लेल पोल्यान्डकें मुआवजाक रूपमे १,४६,००० रूबलक भुगतान कएल जेबाक छल,<ref name="डिक्ट">{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=S6aUBuWPqywC&q=Eternal+Peace+Treaty+1686&pg=PA183|title=हिस्टोरिकल डिक्सनरी अफ पोल्यान्ड, ९६६-१९४५|author1=जेर्जी जान लेर्स्की|author2=पियोत्र व्रोबेल|author3=रिचर्ड जे. कोज़िकी|publisher=ग्रीनवुड पब्लिसिङ ग्रुप|year=१९९६|isbn=978-0-313-26007-0|page=१८३}}</ref> आ दुनू पक्ष उस्मानी साम्राज्यक सङ्ग कोनो अलग सन्धि पर हस्ताक्षर नहि करबाक लेल सहमत भेल।<ref name="डिक्ट"/> पोल्यान्डमे ई सन्धिक कड़ा विरोध भेल आ १७१० धरि पोलिश-लिथुआनियाई सेजम द्वारा एकर पुष्टि नहि कएल गेल।<ref name="डिक्ट"/><ref name="डेभिस१९८२">{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=WdO7hoxNThAC&pg=PA406|title=गड्स प्लेग्राउन्ड, ए हिस्ट्री अफ पोल्यान्ड: द ओरिजिन्स टु १७९५|author=नर्मन डेभिस|publisher=कोलम्बिया युनिभर्सिटी प्रेस|year=१९८२|isbn=978-0-231-05351-8|page=४०६}}</ref> एकर पुष्टिक कानूनी वैधता विवादित रहल अछि।<ref>[[यूजेनियस रोमर]], ओ वस्चोदनिएज ग्रानिसी पोल्स्की ज प्रजेद १७७२ आर., डब्ल्यु: क्सिएगा पामियात्कोवा कु च्सी ओस्वाल्दा बाल्जेरा, टी. II, ल्वोव १९२५, एस. [३५५].</ref> ज्यासेक स्तास्जेवस्कीक अनुसार, १७६४ कऽ सत्र धरि सेजमक कोनो प्रस्ताव द्वारा ई सन्धिक पुष्टि नहि भेल छल।<ref>ज्यासेक स्तास्जेवस्की, अगस्ट II मोक्नी, व्रोकला १९९८, पृष्ठ १००.</ref>
महान उत्तरी युद्धक दौरान, हेतमान इवान मजेपा १७०८ मे स्वीडेनक चार्ल्स बारहम्क सङ्ग गठबन्धन केलन्हि। हालाँकि, १७०९ कऽ महान ठण्डी स्वीडिश सेनाकें बहुत कमजोर कऽ देलक। १७०९ कऽ अन्तमे भेल पोल्टावाक युद्धक बाद, हेतमानते शक्तिमे भारी कमी आयल, जकर परिणति १७६० कऽ दशकमे कोसाक हेतमानतेक समाप्ति आ १७७० कऽ दशकमे जापोरिजियन सिचक विनाशक सङ्ग भेल। पोल्यान्डक विभाजन (१७७२-१७९५) आ क्रीमियाई खानते पर रूसी विजयक बाद, रूसी साम्राज्य आ हैब्सबर्ग अस्ट्रिया एक सौ सँ अधिक वर्षो धरि वर्तमान यूक्रेनक निर्माण करैवाला सभ क्षेत्रसभ पर नियन्त्रणमे छलाह। १९अम शताब्दीमे यूक्रेनी राष्ट्रवाद विकसित भेल।
१९१७ कऽ रूसी क्रान्तिसभक बाद युद्धक एक अराजक काल शुरू भेल, साथ ही [[प्रथम विश्व युद्ध]]क बाद हैब्सबर्ग राजतन्त्रक विघटनक बाद पूर्व गैलिसिया आ लोडोमेरियाक राजतन्त्रमे एक समवर्ती युद्ध सेहो भेल। एकर बाद सोवियत-यूक्रेनी युद्ध (१९१७-१९२१) भेल, जाहिमे बोल्शेविकलाल सेना १९१९ कऽ अन्तमे नियन्त्रण स्थापित केलक।<ref>रियासानोव्स्की (१९६३), पृष्ठ ५३७.</ref> यूक्रेनी बोल्शेविकसभ, जे कीभमे राष्ट्रिय सरकार कें हरेने छल, यूक्रेनी सोवियत समाजवादी गणराज्यक स्थापना केलक, जे ३० दिसम्बर १९२२ कें सोवियत संघक संस्थापक गणतन्त्रसभमे सँ एक बनि गेल। यूक्रेनी भाषा आ यूक्रेनी संस्कृति पर प्रारम्भिक सोवियत नीति यूक्रेनीकें प्रशासन आ विद्यालयसभक [[आधिकारिक भाषा]] बनेलक। १९३० कऽ दशकमे ई नीति रूसीकरणमे बदलि गेल। १९३२ आ १९३३ मे, यूक्रेनमे लाखो लोक, जाहिमे सँ अधिकांश किसान छलाह, एक विनाशकारी अकालमे भुखसँ मरि गेलाह, जकरा होलोडोमोरक नामसँ जानल जाइत अछि। ई अनुमान अछि जे ई अवधिक दौरान सोवियत संघमे ६ सँ ८ मिलियन लोक भुखसँ मरि गेलाह, जाहिमे सँ ४ सँ ५ मिलियन यूक्रेनी छलाह।<ref>{{cite encyclopedia |url= https://www.britannica.com/eb/article-275913/Ukraine |title= यूक्रेन – द फेमाइन अफ १९३२-३३ |access-date= २६ जुन २००८ |encyclopedia= इन्साइक्लोपिडिया ब्रिटानिका}}</ref>
सितम्बर १९३९ मे सोवियत संघ आ नाजी जर्मनी द्वारा पोल्यान्ड पर आक्रमण करबाक बाद, यूक्रेनी एसएसआर कऽ क्षेत्र पश्चिम दिस विस्तारित भेल। धुरी राष्ट्रक सेनासभ १९४१ सँ १९४४ धरि यूक्रेन पर कब्जा कऽ लेलक। द्वितीय विश्व युद्धक दौरान, यूक्रेनी विद्रोही सेनाक किछु गुट जर्मनी आ सोवियत संघ दुनूक खिलाफ यूक्रेनी स्वतन्त्रताक लेल लड़ल, जखन कि अन्य गुटसभ नाजीसभक सङ्ग सहयोग केलक, आ यूक्रेनमे प्रलय (होलोकास्ट) आ पोलिश लोकसभक दमनमे हुनकर सहायता केलक। १९५३ मे, यूक्रेनक कम्युनिस्ट पार्टीक पूर्व प्रमुख आ जातीय रूसीनिकिता ख्रुश्चेव, सोवियत संघक कम्युनिस्ट पार्टीक प्रमुख बनलाह आ अधिक राजनीतिक आ सांस्कृतिक स्वतन्त्रता सक्षम केलन्हि, जकर परिणामस्वरूप एक यूक्रेनी पुनरुद्धार भेल। १९५४ मे रूससँ क्रीमियाक हस्तान्तरणक सङ्ग गणतन्त्रक विस्तार दक्षिण दिस भेल। एकर बावजूद, कवि, इतिहासकार आ अन्य बुद्धिजीवीसभक खिलाफ राजनीतिक दमन जारी रहल, जेना कि सोवियत संघक अन्य सभ भागसभमे छल।
१९९१ मे जखन सोवियत संघक विघटन भेल तखन यूक्रेन फेरसँ स्वतन्त्र भऽ गेल। ई एक बजार अर्थव्यवस्थामे संक्रमणक अवधिक शुरुआत केलक, जाहिमे यूक्रेनकें आठ सालक मन्दीक सामना करऽ पड़ल।<ref name="म्याक्रोइन्डिकेटर्स एनबियु">{{cite web|url= http://www.bank.gov.ua/ENGL/Macro/index.htm|title= म्याक्रोइकोनोमिक इन्डिकेटर्स|publisher= [[यूक्रेनक राष्ट्रिय बैङ्क]]|archive-url= https://web.archive.org/web/20071021232506/http://bank.gov.ua/Engl/Macro/index.htm|archive-date= २१ अक्टुबर २००७}}</ref> हालाँकि एकर बाद, अर्थव्यवस्थामे जीडीपी वृद्धिमे भारी उछाल देखल गेल जखन धरि ई महान मन्दीक दौरान खसि नहि गेल।<ref>इनोज्मि, [http://unian.net/eng/news/news-325554.html "यूक्रेन – म्याक्रोइकोनोमिक इकोनोमिक सिचुएसन"] {{वेबआर्काइभ|युआरएल=https://web.archive.org/web/20120222203413/http://www.unian.net/eng/news/news-325554.html |तिथि=२२ फरबरी २०१२ }}. जुन २००९.</ref>
२१ नवम्बर २०१३ कें एक लम्बा राजनीतिक संकट शुरू भेल, जखन राष्ट्रपति विक्टर यानुकोविचयूरोपीय संघक सङ्ग एक सङ्घ समझौता लागू करबाक तैयारी रोकि देलन्हि, आ एकर बदला [[रूस]]क सङ्ग घनिष्ठ सम्बन्ध बनबै कऽ विकल्प चुनलन्हि। ई निर्णयक परिणामस्वरूप यूरोमैदान विरोध प्रदर्शन भेल आ बादमे, गरिमाक क्रान्ति भेल। फरबरी २०१४ मे यूक्रेनी संसद द्वारा यानुकोविच पर महाभियोग लगाएल गेल छल। २० फरबरी कें, जखन रूसी सेना क्रीमियामे प्रवेश केलक तखन रूस-यूक्रेन युद्ध शुरू भेल। किछुए समय बाद, रूस-समर्थक अशान्ति यूक्रेनक मुख्य रूपसँ रूसी भाषीपूर्वी आ दक्षिणी क्षेत्रसभकें अपन चपेटमे लऽ लेलक, जतय सँ यानुकोविच अपन अधिकांश समर्थन प्राप्त केने छलाह। क्रीमियाक मुख्य रूपसँ जातीय रूसी यूक्रेनी स्वायत्त क्षेत्रमे एक अन्तर्राष्ट्रिय रूपसँ अमान्य जनमत संग्रह आयोजित कएल गेल छल आ १८ मार्च २०१४ कें क्रीमियाकें वास्तवमे रूस द्वारा कब्जा कऽ लेल गेल छल। यूक्रेनक डोनेट्स्क आ लुहान्स्क ओब्लास्टमे रूसी सेनाक भागीदारीसँ डोनबासक युद्ध शुरू भेल। ई युद्ध २४ फरबरी २०२२ धरि जारी रहल, जखन रूस देशक अधिकांश हिस्सा पर एक पैग आक्रमण शुरू केलक।
== प्रागैतिहासिक काल ==
=== पुरापाषाण काल ===
आ प्रारम्भिक स्लाभसभसँ जुड़ल पुरातात्विक संस्कृतिसभ: चेर्नोल्स संस्कृति (५०० ईसा पूर्व सँ पहिने), जारुबिन्त्सी संस्कृति (३०० ईसा पूर्व सँ १०० ईस्वी धरि), प्रजेवोर्स्क संस्कृति (३०० ईसा पूर्व सँ ४०० ईस्वी धरि), प्राग-कोर्चाक क्षितिज (६अम सँ ७अम शताब्दी, स्लाव विस्तार)]]
यूक्रेनमे ''होमो'' वंशक सदस्यसभ द्वारा बस्ती बसाएब सुदूर पुरापाषाण[[प्रागैतिहासिक काल|प्रागैतिहासिक]] कालसँ प्रलेखित कएल गेल अछि। पश्चिमी यूक्रेनमे स्थित कोरोलेभोमे १४ लाख वर्ष पुरान पत्थरक औजारसभक खोज [[यूरोप]]मे होमिनिनक प्रारम्भिक सुरक्षित-दिनांकित उपस्थितिमे सँ एक कें चिह्नित करैत अछि।<ref name="गार्बा२०२४">{{cite journal |last1=गार्बा |first1=आर. |last2=उसिक |first2=भी. |last3=यला-मेला |first3=एल. |last4=कामेनिक |first4=जे. |last5=स्टुब्नर |first5=के. |last6=लाचनर |first6=जे. |last7=रुगेल |first7=जी. |last8=वेसेलोव्स्की |first8=एफ. |last9=गेरासिमेन्को |first9=एन. |last10=हेरीस |first10=ए. आई. आर. |last11=कुसेरा |first11=जे. |last12=कनुडसेन |first12=एम. एफ. |last13=ज्यान्सेन |first13=जे. डी. |title=ईस्ट-टु-वेस्ट ह्युमन डिस्पर्सल इन्टु यूरोप १.४ मिलियन इयर्स अगो |journal=नेचर |date=२८ मार्च २०२४ |volume=६२७ |issue=८००५ |pages=८०५-८१० |pmid=38448591 |doi=10.1038/s41586-024-07151-3 |bibcode=2024Natur.627..805G }}</ref> ई औजार ''होमो'' वंशक प्रारम्भिक सदस्यसभ, सम्भवतः ''होमो इरेक्टस'' कऽ व्यवहार आ अनुकूली रणनीतियसभक बारेमे महत्वपूर्ण अन्तरदृष्टि प्रदान करैत अछि, जखन ओ निम्न पुरापाषाण कालक दौरान महाद्वीपमे विस्तार केने छल। नियन्डरथलक सम्बन्ध मोलोडोवा पुरातात्विक स्थलसभ (४५,०००-४३,००० ईसा पूर्व) सँ अछि, जाहिमे एक मैमथ हड्डीक आवास शामिल अछि।<ref>{{cite news | url = https://www.telegraph.co.uk/science/science-news/8963177/Neanderthals-built-homes-with-mammoth-bones.html | archive-url = https://web.archive.org/web/20111221004746/http://www.telegraph.co.uk/science/science-news/8963177/Neanderthals-built-homes-with-mammoth-bones.html | archive-date = २१ दिसम्बर २०११ | title = नियन्डरथल्स बिल्ट होम्स विथ मैमथ बोन्स | work = टेलिग्राफ.को.यूके | first = रिचर्ड | last = ग्रे | date = १८ दिसम्बर २०११ }}</ref><ref>{{cite web |url=http://archaeology.about.com/od/mterms/g/molodova.htm |title=मोलोडोवा I आ V (यूक्रेन) |access-date=४ दिसम्बर २०११ |archive-date=३ दिसम्बर २०१३ |archive-url=https://web.archive.org/web/20131203005437/http://archaeology.about.com/od/mterms/g/molodova.htm |url-status=live }}</ref> आधुनिक मानवक सबसँ प्रारम्भिक प्रलेखित साक्ष्य क्रीमियाक पर्वतसभक बुरान-काया गुफा स्थलमे ३२,००० ईसा पूर्वक ग्रेभेटियन बस्तीसभमे भेटैत अछि।<ref name="ओरिग">{{cite journal | शीर्षक = द ओल्डेस्ट एनाटोमिकली मोर्डन ह्युमन्स फ्रम फार साउथइस्ट यूरोप: डाइरेक्ट डेटिङ, कल्चर एन्ड बिहेभियर | first1 = सैंड्रिन | last1= प्रैट | first2= स्टीफन सी. | last2= पियन | first3= लरेन्ट | last3= क्रेपिन | first4 =डोरोथी जी. |last4= ड्रकर | first5 =साइमन जे. | last5= पुऔड | first6 =हेलेन | last6=वल्लाडास | first7= मार्टिना |last7 =लाज्निकोवा-गालेटोवा | first8 =जोहानेस | last8 =भ्यान डर प्लिक्ट | first9= अलेक्जेन्डर | last9= यानेविच | journal = प्लोज वन | display-authors = 8|date = १७ जुन २०११ | volume = ६ | issue = ६ | article-number = e20834 | publisher = प्लोजवन | doi = 10.1371/journal.pone.0020834 | pmid = 21698105 | pmc = 3117838 | bibcode = 2011PLoSO...620834P | doi-access = free }}</ref><ref name="बीबीसी">{{cite news | url = https://www.bbc.co.uk/news/science-environment-13846262 | title = अर्ली ह्युमन फसिलस अनअर्थड इन यूक्रेन | first = जेनिफर | last = कारपेन्टर |date = २० जुन २०११ | publisher = बीबीसी | access-date = २१ जुन २०११}}</ref>
=== नवपाषाण आ कांस्य युग ===
उत्तर नवपाषाण कालमे, कुकुटेनी-ट्रिपिलियन संस्कृति लगभग ४,५००-३,००० ईसा पूर्व फल्ल-फूलल।<ref name="नवपाषाण">{{cite web|url=http://www.trypillia.com/info/index.shtml|title=ट्रिपिलियन सिभिलाइजेसन ५,५०८ – २,७५० बीसी|access-date=१६ दिसम्बर २००७|work=द ट्रिपिलिया-युएसए-प्रोजेक्ट|archive-url=https://web.archive.org/web/20071212222638/http://www.trypillia.com/info/index.shtml|archive-date=१२ दिसम्बर २००७}}</ref> कुकुटेनी-ट्रिपिलियन संस्कृति कऽ ताम्र युग कऽ लोक पश्चिमी भागमे रहैत छलाह, आ स्रेड्नी स्टोग संस्कृति आगू पूर्वमे, जकर बाद प्रारम्भिक कांस्य युग कऽ पोंटिक स्टेपी कऽ याम्ना संस्कृति ("कुर्गन") संस्कृति, आ ३सर सहस्राब्दी ईसा पूर्वमे कैटकोम्ब संस्कृति आयल।
== लौह युग आ शास्त्रीय प्राचीनता ==
=== स्किथियाई बस्ती, यूनानी उपनिवेशीकरण, आ रोमन प्रभुत्व ===
लौह युग कऽ दौरान, ई लोकसभक बाद डेशियनसभ आ साथ ही किमेरियनसभ (पुरातात्विक नोवोचेरकास्क संस्कृति), स्किथियनसभ आ सरमेटियनसभ जका खानाबदोश लोक आयल। स्किथियाई साम्राज्य एतय ७५० सँ २५० ईसा पूर्व धरि अस्तित्वमे छल।<ref name="इबी-स्किथ">{{cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/eb/article-9066426|title=स्किथियन|access-date=१२ सितम्बर २००७|encyclopedia=[[इन्साइक्लोपिडिया ब्रिटानिका]]}}</ref> ५१३ ईसा पूर्वमे डेरियस महान कऽ स्किथियाई अभियान मे, अकेमेनिड फारसी सेना कयन थ्रेसियन लोकसभ, आ [[काला सागर]] कऽ यूरोपीय भागक सङ्ग-सङ्ग लगभग अन्य सभ क्षेत्रसभ, जेना कि आजुक [[बुल्गारिया]], [[रोमानिया]], यूक्रेन, आ [[रूस]] कऽ किछु हिस्सासभ पर विजय प्राप्त केलक, एकरा सँ पूर्व कि ई एशिया माइनर घुरल।<ref>जोसेफ रोइसमैन, इयान वर्थिंगटन. "ए कम्पैनियन टु एन्सियन्ट म्यासेडोनिया" जन विली एन्ड सन्स, २०११. ISBN 978-1-4443-5163-7 पृष्ठ १३५–१३८, पृष्ठ ३४३–३४५</ref><ref>साइमन होर्नब्लोअर आ एन्टोनी स्पॉफोर्थ द्वारा द अक्सफोर्ड क्लासिकल डिक्सनरी, ISBN 0-19-860641-9,"पृष्ठ १५१५,"थ्रेसियनसभकें ५१६ धरि फारसीसभ द्वारा अधीन कएल गेल छल"</ref> यूनानीसभ ७अम वा ६अम शताब्दी ईसा पूर्वमे प्राचीन काल कऽ दौरान क्रीमिया आ यूक्रेनक अन्य तटीय क्षेत्रसभमे उपनिवेश स्थापित केलक।<ref name="ह्यामंड१९५९">{{cite book|author=निकोलस जेफ्री लेम्प्रेयर ह्यामंड|title=ए हिस्ट्री अफ ग्रीस टु ३२२ बी.सी.|url=https://books.google.com/books?id=Y0FoAAAAMAAJ|access-date=८ अगस्त २०१३|year=१९५९|publisher=क्लारेन्डन प्रेस|page=१०९|isbn=978-0-19-814260-7 }}</ref> सांस्कृतिक रूपसँ यूनानीबोस्पोरन साम्राज्य तब धरि फलल-फूलल जखन धरि कि ४अम शताब्दी ईस्वीमे गोथसभ आ हूणसभ द्वारा एकरा पर आक्रमण आ कब्जा नहि कऽ लेल गेल।<ref>{{cite book |last=मिशिनर |first=माइकल |url=https://books.google.com/books?id=zuQLAQAAMAAJ |title=द एन्सियन्ट एन्ड क्लासिकल वर्ल्ड, ६०० बी.सी.-ए.डी. ६५० |date=१९७८ |publisher=हकिन्स पब्लिकेशन्स |isbn=978-0-904173-16-1 |page=६९ |language=en}}</ref> ६२ सँ ६८ ईस्वी धरि रोमन साम्राज्य सम्राट नीरो कऽ अधीन राज्य पर संक्षेपमे कब्जा कऽ लेलक जखन ओ बोस्पोरन राजाटिबेरियस जूलियस कोटिस प्रथम कें अपदस्थ कऽ देलक।<ref>{{cite book|last=बन्सन|first=म्याथ्यू|title=ए डिक्सनरी अफ द रोमन एम्पायर|year=१९९५|publisher=अक्सफोर्ड युनिभर्सिटी प्रेस|location=न्यूयोर्क|isbn=0-19-510233-9|page=११६}}</ref> एकर बाद १म शताब्दी ईस्वी कऽ मध्यक दौरान बोस्पोरन साम्राज्यकें रोमन सैन्य उपस्थितिक सङ्ग एक रोमनग्राहक राज्य बना देल गेल।<ref>{{cite web|url=http://www.chersonesos.org/?p=history_ant&l=eng#7|archive-url=https://web.archive.org/web/20040812152424/http://www.chersonesos.org/?p%3Dhistory_ant%26l%3Deng|archive-date=२००४-०८-१२|title=एन्सियन्ट पिरियड - हिस्ट्री - अबाउट चेर्सोनेसस, सेवास्तोपोल|website=www.chersonesos.org}}</ref><ref>{{cite book| last = मिग्लियोराटी| first = गुइडो| title = कैसियो डियोन ई लिम्पेरो रोमानो डा नर्वा एड एनोटोनिनो पियो: अल्ला लुस देई नुओवी डॉक्युमेंटी| url = https://books.google.com/books?id=jbS5KHJ4uqcC&pg=PA6| year = २००३| publisher = विटा ई पेनसिएरो| isbn = 88-343-1065-9| page = ६ | language = it }}</ref>
=== गोथसभ आ हूणसभक आगमन ===
३अम शताब्दी ईस्वीमे, गोथसभ लगभग २५०-३७५ ईस्वी कऽ आसपास आधुनिक यूक्रेन कऽ भूमि पर प्रवास केलक, जकरा ओ ओइयुम कहैत छलाह, जे पुरातात्विक चेर्न्याखोव संस्कृति कऽ अनुरूप अछि।<ref name="हिस्ट्री अफ यूक्रेन२७">{{cite book|first=पॉल रोबर्ट|last=मैगोकसी|year=१९९६|title=ए हिस्ट्री अफ यूक्रेन|publisher=[[युनिभर्सिटी अफ टोरंटो प्रेस]]|location=[[टोरंटो]]|isbn=0-8020-0830-5|page=२७}}</ref> ओस्ट्रोगोथसभ ई क्षेत्रमे रहलाह मुदा ३७० कऽ दशक सँ हूणसभ कऽ प्रभावमे आबि गेलाह। ओस्ट्रोगोथिक साम्राज्यक उत्तरमे कीभ संस्कृति छल, जे २अम-५अम शताब्दी सँ फलल-फूलल, जखन एकरा पर हूणसभ द्वारा सेहो कब्जा कऽ लेल गेल छल। ४५४ मे नेदाओ कऽ युद्ध मे हूणसभकें हराएबामे मदद करबाक बाद, ओस्ट्रोगोथसभकें रोमन द्वारा पन्नोनिया मे बसबाक अनुमति देल गेल छल। [[काला सागर]] कऽ उत्तर-पूर्वी तट पर ६अम शताब्दी ईसा पूर्वमे स्थापित अन्य प्राचीन यूनानी उपनिवेशसभक सङ्ग-सङ्ग, टायरस, ओल्बिया, आ हर्मोनासा कऽ उपनिवेशसभ ६अम शताब्दी ईस्वी धरि रोमन आ बीजान्टिन (पूर्वी रोमन) शहरसभक रूपमे जारी रहल। गोथिक प्रभाव ५अम शताब्दी ईस्वी कऽ अन्त धरि कम भऽ गेल, जखन पूर्वी रोमन साम्राज्य ई क्षेत्र पर अपन नियन्त्रण आ प्रभावकें फेरसँ पुष्ट केलक।<ref>{{cite journal |last=फ्रोलोवा |first=एन. |date=१९९९ |title=द क्वेस्चन अफ कन्टिन्युइटी इन द लेट क्लासिकल बोस्पोरस अन द बेसिस अफ नुमिस्मेटिक डाटा |url=https://brill.com/view/journals/acss/5/3/article-p179_12.xml |journal=एन्सियन्ट सिभिलाइजेसन फ्रम स्किथिया टु साइबेरिया |language=en |volume=५ |issue=३ |pages=१७९–२०५ |doi=10.1163/157005799X00188 |issn=0929-077X|url-access=subscription }}</ref> हूणक राजागोर्डास ६अम शताब्दी ईस्वी कऽ शुरुआतमे बोस्पोरन साम्राज्य पर शासन केलक आ पूर्वी रोमन सम्राट जस्टिनियन प्रथम कऽ सङ्ग नीक सम्बन्ध बनाए राखलक, मुदा ५२७ ईस्वीमे विद्रोहमे गोर्डासक मारल जेबाक बाद बादवाला देश पर आक्रमण आ कब्जा कऽ लेलक।<ref>{{cite book |last=लॉलर |first=जेनिफर |url=https://books.google.com/books?id=sEWeCQAAQBAJ |title=इन्साइक्लोपिडिया अफ द बीजान्टिन एम्पायर |date=२०१५ |publisher=म्यकफार्लेन्ड |isbn=978-1-4766-0929-4 |page=१३७ |language=en}}</ref> १२अम शताब्दी ईस्वी धरि पूर्वी रोमन सम्राटसभकिमेरियन बोस्पोरोस कऽ क्षेत्र पर अधिपात्यक दावा केलक।<ref>गौतियर, पॉल. "ले डोजियर डुन हाउट फोंक्सियनेयर बाइजान्टिन डाएलेक्सिस Iएर कॉमनेने, मैनुअल स्ट्रा-बोरोमानोस". ''रेव्यू डेस एट्यूड्स बाइजान्टिन्स'', पेरिस, खण्ड २३, १९६५. पृष्ठ १७८, १९०</ref>
=== प्रारम्भिक स्लाभ ===
हूण आ गोथिक शासनक अन्त कऽ सङ्ग उत्पन्न भेल सत्ताक शून्यताक सङ्ग, प्रारम्भिक स्लाभ, कीभ संस्कृतिक बाद, ५अम शताब्दीक दौरान अधिकांश क्षेत्र पर विस्तार करनाय शुरू केलक जे आब यूक्रेन अछि, आ ६अम शताब्दी सँ बाल्कन धरि। यद्यपि प्रारम्भिक स्लाभसभ कऽ उत्पत्ति निश्चित रूपसँ ज्ञात नहि अछि, कयन सिद्धान्त सुझाव दैत अछि जे हुनकर उत्पत्ति पोलेसिया कऽ लग भेल होएत।<ref>{{cite book |last=बारफोर्ड |first=पी. एम. |title=द अर्ली स्लाभ्स: कल्चर एन्ड सोसाइटी इन अर्ली मेडिएवल इस्टर्न यूरोप |date=२००१ |publisher=कर्नेल युनिभर्सिटी प्रेस |isbn=0-8014-3977-9 |page=३२|location=इथाका, एनवाई |oclc=47054689}}</ref>५अम आ ६अम शताब्दीमे, एंटेस संघ (एक जनजातीय सङ्घ) कें आम तौर पर ओही क्षेत्रमे स्थित मानल जाइत अछि जे आब यूक्रेन अछि। एंटेस यूक्रेनियनसभ कऽ पूर्वज छलाह: ह्वाइट क्रोट्स, सेवेरियनसभ, पोलानसभ, ड्रेवलियनसभ, ड्यूलेबसेस, उलीचियनसभ, आ टिवेरियाईसभ। यूक्रेन सँ पूरे बाल्कन मे प्रवास कयन दक्षिण स्लाविक राष्ट्रसभक स्थापना केलक। उत्तरी प्रवास, लगभग लेक इल्मेन धरि पहुँचैत, इल्मेन स्लावसभ, क्रिविचसभ, आ रादिमिचसभ कऽ उदय कऽ नेतृत्व केलक, जे रूसीसभ कऽ पैतृक समूह छी। ६०२ मे एक पैनोनियन अवार छापाक बाद आ एंटेस सङ्घक पतनक बाद, ई लोकसभमे सँ अधिकांश दोसर सहस्राब्दीक शुरुआत धरि अलग-अलग जनजातियसभक रूपमे जीवित रहलाह।<ref name="सो">एम. ह्रुशेवस्की – "इस्तोरिया यूक्रेनी". तोम I, रोज्दिल IV, वेलीके स्लोवयांस्के रोजसेलेन्या: इस्तोरिया एंटीव, यिख पोखोडी, वियना ज स्लोव्यानामी, बोरोतबा ज अवारामी, ओस्टान्नी ज्विस्तकी, प्रो एंटीव</ref>
== मध्य युग ==
=== प्रारम्भिक मध्य युग ===
७अम शताब्दीमे, आधुनिक यूक्रेनक क्षेत्र बुल्गारसभ (जकरा अक्सर पुरान महान बुल्गारिया कहल जाइत अछि) राज्यक मूल छल जाहिक राजधानी फानागोरिया छल। ७अम शताब्दीक अन्तमे, अधिकांश बुल्गार जनजातियसभ कयन दिशासभमे प्रवास केलक आ हुनकर राज्यक अवशोषक मध्य एशिया कऽ एक अर्ध-खानाबदोश लोक, खजारसभ द्वारा कऽ लेल गेल।<ref name="हिस्ट्री अफ यूक्रेन२७"/>
खजारसभ कैस्पियन सागर आ काकेशस कऽ लग खजार साम्राज्य कऽ स्थापना केलक। ई साम्राज्यमे पश्चिमी कजाकिस्तान आ क्रीमिया, पूर्वी यूक्रेन, दक्षिणी [[रूस]] आ [[अजरबैजान]] कऽ हिस्सासभ शामिल छल। खजारसभ पोंटिक-कैस्पियन स्टेपी कऽ एतबा हिस्सा पर हावी छलाह जे व्यापारक मामलामे एक ''पैक्स खजारिका'' छल, जे सुरक्षित रूपसँ लम्बा दूरीक व्यापार करबाक अनुमति दैत छल, जाहिमे राधानाईट यहूदीसभ जका समूह शामिल छलाह जे चीन सँ लऽ कऽ तबरीज़ धरि व्यापार करैत छलाह, साथ ही व्यापार नेटवर्क जे वोल्गा बुल्गारिया कें घेरने छल। ई वाइकिंग युग मे वाइकिंग्स जका अन्य व्यापारिसभकें आकर्षित केलक जे कीवन रुस कऽ स्थापना करैत।
=== कीवन रुस ===
ई अनिश्चित अछि जे कीवन रुस राज्य कहिया अस्तित्वमे आयल, मुदा वरंगियन रईस ओलेग द वाइज कें आम तौर पर ८८० वर्ष कऽ आसपास कीभ शहरमे एक रियासत स्थापित करबाक श्रेय देल जाइत अछि।{{efn|'रुसक उत्पत्तिकें लऽ कऽ अनिश्चिततासभक बावजूद, हेल्गी/ओलेह (शासन ८७८-९१२) कऽ सङ्ग हमरासभ लग एक ज्ञात ऐतिहासिक व्यक्ति अछि जकरा कीवन राज्यक नींव रखबाक श्रेय देल जाइत अछि। (...) ८८२ मे ओलेहक कीभ पर आक्रमण आ [[अस्कोल्ड आ डिर|अस्कोल्ड आ डिर]] कऽ हत्याक सङ्ग, वरंगियन रुसक अधिकारक तहत पूर्वी स्लाविक आ फिनिक जनजातियसभक समेकन शुरू भऽ गेल छल।'{{sfn|मैगोक्सी|२०१०|पृष्ठ=६५-६६}}}} कीभ पहिने सँ ही स्थापित भऽ चुकल छल, मुदा एकर उत्पत्ति सेहो अस्पष्ट अछि। पुरातत्वविदसभ आ इतिहासकारसभ जेना कि पेट्रो तोलोचको (२००७) कऽ अनुसार, ५अम शताब्दीक अन्त सँ ओही क्षेत्रमे स्लाविक बस्ती मौजूद छल जे बादमे शहरक रूपमे विकसित भेल।<ref>तोलोचको पी. पी., इवाकिन जी. वाई., वर्मेनिच वाई.वी. कीभ. ''इन्साइक्लोपिडिया अफ यूक्रेनी हिस्ट्री'' (Енциклопедія історії України) मे. — कीभ: नौकोवा डमका, २००७. — खण्ड ४. — पृष्ठ २०१-२१८.</ref> ओलेग द्वारा एकरा जीतबा सँ पहिने कीभ शायद खजारसभ कें श्रद्धांजलि दैत छल।{{sfn|प्लोखी|२००६|पृष्ठ=३०}}{{sfn|मैगोक्सी|२०१०|पृष्ठ=५९}} तोलोचको आ अन्य विद्वान सेहो सिद्धान्त दैत छथि जे 'कीभ कोनो विशेष जनजातिक केन्द्र नहि छल बल्कि एक विशाल क्षेत्रक अन्तर-जनजातीय केन्द्र छल'; ''प्राइमरी क्रॉनिकल'', ''डी एडमिनिस्ट्रान्डो इम्पेरियो'' आ अन्य स्रोतसभक आलोचनात्मक विश्लेषणसँ पता चलैत अछि जे ई स्लाविक आ गैर-स्लाविक समूहसभ, जेना कि स्कैंडिनेवियाई वरांगियनसभ आ फिनो-उग्रिक लोकसभक लेल एक महानगरीय शहरी घर भऽ सकैत अछि।{{sfn|प्लोखी|२००६|पृष्ठ=३१-३२, ४७}} स्लाविक लोकसभ जे कथित तौर पर यूक्रेनक मूल निवासी छलाह, ओहिमे पोलानसभ (वा पोलियानियनसभ), ड्रेवलियनसभ, सेवेरियनसभ, उलीचसभ, टिवेरियनसभ, ह्वाइट क्रोट्स आ ड्यूलेबसेस शामिल छलाह, मुदा हुनकर सटीक पहचान आ अन्तरसम्बन्ध स्थापित आ सत्यापित करनाय कठिन अछि, किएक तँ स्रोतसभ अस्पष्ट, विरोधाभासी आ कखनो कखनो गलत छथि।{{sfn|प्लोखी|२००६|पृष्ठ=३०-३२, ४७, ५७}}
]
१०अम आ ११अम शताब्दीमे, कीभ [[यूरोप]] कऽ सबसँ अमीर व्यावसायिक केन्द्रसभमे सँ एक बनि गेल, आ एकर चारु दिस कीवन रुस साम्राज्य लगातार विस्तार केलक।<ref name="Enc Kiev">{{cite encyclopedia |title=कीव; रुसलैंड §२. हेट रिजक वान कीव |encyclopedia=एनकार्टा इनसाइक्लोपीडी विंकलर प्रिंस |date=२००२ |publisher=माइक्रोसफ्ट कोर्पोरेशन/हेट स्पेक्ट्रम |language=nl}}</ref> प्रारम्भमे पेरुन जका स्लाविक देवी-देवतासभक पूजा कऽ एक परोपकारी, व्लादिमीर प्रथम ९८० कऽ दशकमे रूढ़िवादी ईसाई धर्म मे परिवर्तित भऽ गेलाह, जाहिसँ ई क्षेत्र बीजान्टिन साम्राज्य कऽ सङ्ग एक राजनीतिक आ पारिस्थितिक गठबन्धनमे बान्धल गेल।<ref name="Enc Kiev"/> यारोस्लाव द वाइज कऽ शासनकालकें आम तौर पर एकर चरम मानल जाइत अछि; कीवन रुस ईसाई धर्मक भीतर सबसँ समृद्ध आ शक्तिशाली साम्राज्य छल।<ref name="Enc Kiev"/> कीवन रुस कखनो पूरी तरह सँ केन्द्रीकृत राज्य नहि छल, बल्कि रुरिक वंश कऽ सदस्यसभ द्वारा शासित रियासतसभक एक ढीला एकत्रीकरण छल।{{sfn|प्लोखी|२००६|पृष्ठ=१३}} उत्तर मध्य युग मे, ई शेष यूरोपमे रुथेनिया (रुसक लेल ल्याटिन नाम) कऽ रूपमे जानल जेबा लागल, विशेष रूपसँ मङ्गोल आक्रमण कऽ बाद रुसक पश्चिमी रियासतसभक लेल।
=== ईसाईकरण ===
जखन कि [[ईसाई धर्म]] पहिल पारिस्थितिक परिषद, निसियाक प्रथम परिषद (३२५) (विशेष रूपसँ काला सागर तट कऽ सङ्ग, जेकर सबसँ स्पष्ट साक्ष्य क्रीमियन गोथसभक ईसाईकरण छल) सँ पहिने आधुनिक यूक्रेन कऽ क्षेत्रमे प्रगति केने छल, आ, महान मोराविया कऽ साम्राज्यक समयमे पश्चिमी यूक्रेनमे, रुसमे ईसाई धर्मक औपचारिक सरकारी स्वीकृति ९८८ मे भेल छल। कीवन रुसक ईसाईकरण कऽ प्रमुख प्रमोटर ग्रैंड-ड्यूक व्लादिमीर महान छलाह जिनकर दादी, राजकुमारी ओल्गा, एक ईसाई छलीह। बादमे कीभन शासक, यारोस्लाव प्रथम ने रुस्काया प्रावदा (रुसक सत्य) कें प्रख्यापित केलक जे रुसक लिथुआनियाई काल धरि जारी रहल।
१३२२ मे, पोप जॉन बाइसमकफ्फा (आधुनिक फियोदोसिया) मे एक धर्मप्रांत कऽ स्थापना केलक, जे खानबलिक (आधुनिक बीजिंग) कऽ धर्मप्रांतकें तोड़ि देलक, जे मङ्गोल भूमिसभमे एकमात्र कैथोलिक उपस्थिति छल। किछु शताब्दीसभ धरि ई बाल्कन सँ सराय धरि कऽ क्षेत्र पर मुख्य सीट छल।<ref>{{cite book |last=ख्वालकोव |first=एवगेनी |title=द कलोनीज अफ जेनोआ इन द ब्ल्याक सी रिजन: इभोल्युसन एन्ड ट्रान्सफर्मेसन |date=२०१७ |isbn=978-1-351-62306-3 |page=६९|location=न्यूयोर्क, एनवाई |oclc=994262849}}</ref>
=== कीवन रुसक विघटन आ मङ्गोल आक्रमण ===
रुसक विभिन्न रियासतसभक बीच संघर्ष, ग्रैंड प्रिंस व्लादिमीर मोनोमाख कऽ प्रयाससभक बावजूद, पतनक कारण बनल, जे १२अम शताब्दीमे शुरू भेल। रुस प्रोप्रियामे, कीभ क्षेत्र, गैलिच आ वोलहिनिया कऽ नवोदित रुस रियासतसभ अपन शासनक विस्तार केलक। उत्तरमे, ऐतिहासिक रेकर्डमे निज़नी नोवगोरोड-सुज़दल कऽ रियासत मे मास्को कऽ नाम प्रकट भेल, जे रूस राष्ट्रकें जन्म देलक। उत्तर-पश्चिममे, पोलोत्स्क कऽ रियासत तेजी सँ [[बेलारूस]] कऽ स्वायत्तताक दावी केलक। कीभ कें राजकुमारसभक बीच सत्ता संघर्षमे व्लादिमीर कऽ रियासत (११६९) द्वारा आ बादमे क्रमशः १२अम आ १३अम शताब्दीमे क्युमान आ मङ्गोल हमलावरसभ द्वारा लूटल गेल छल। एकर बाद, वर्तमान यूक्रेनक सभ रियासतसभ मङ्गोलसभ (१२३९-१२४०) पर निर्भरता स्वीकार केलक। १२४० मे, मङ्गोलसभ कीभ कें लूटि लेलक।
=== गैलिसिया-वोलहिनिया ===
आजुक यूक्रेन कऽ क्षेत्रक एक हिस्सा पर कीवन रुस कऽ एक उत्तराधिकारी राज्यगैलिसिया-वोलहिनिया कऽ रियासत छल। पूर्वमे, व्लादिमीर महान क्षेत्रीय राजधानिसभक रूपमे गैलिच आ वोलोडिमिर शहरसभक स्थापना केने छलाह। ई क्षेत्रमे डुलेबे, टिवेरियन आ ह्वाइट क्रोट जनजातियसभक निवास छल। प्रारम्भमे वोलहिनिया आ गैलिसिया दुनू अलग-अलग रियासतसभ छल, जकरा पर यारोस्लाव द वाइज कऽ वंशजसभक शासन छल (गैलिसिया पर रोस्टिस्लाविच राजवंश द्वारा, आ वोलहिनिया प्रारम्भमे इगोरेविच द्वारा आ अन्ततः इजिस्लाविच राजवंश द्वारा)।{{Sfn|मैगोक्सी|२०१०|पृष्ठ=१२३}} यारोस्लाव ओस्मोमिस्ल (११५३-११८७) कऽ शासनकालक दौरान गैलिसिया काला सागर धरि फैल गेल।{{Sfn|मैगोक्सी|२०१०|पृष्ठ=१२३}} दुनू रियासतसभक शासक एक-दोसर पर शासनक विस्तार करबाक प्रयास कऽ रहल छलाह। एकरा अन्ततः रोमन महान (११९७-१२०५) द्वारा हासिल कएल गेल छल, जे न केवल गैलिसिया आ वोलहिनिया दुनू कें एकजुट केलन्हि, बल्कि किछु समयक लेल कीभ पर सेहो अपन शासनक विस्तार केलन्हि।
हुनकर मृत्युक बाद उथल-पुथलक एक दौर आयल जे तब धरि चलल जखन धरि कि हुनकर बेटा डेनियल १२३८ मे सिंहासन फेरसँ प्राप्त नहि कऽ लेलन्हि। डेनियल कीभ सहित अपन पिताक राज्यकें फेरसँ बनबै मे कामयाब रहलाह। डेनियल मङ्गोल खान कें श्रद्धांजलि देलन्हि, जे हुनका बस्काक नियुक्त केलन्हि, जे रुस राजकुमारसभ सँ श्रद्धांजलि एकत्र करबाक लेल जिम्मेदार छलाह। १२५३ मे हुनका एक पापल प्रतिनिधिमण्डल द्वारा "रुसक राजा" कऽ ताज पहिनायल गेल; पहिने, रुसक शासकसभकें "ग्रैंड ड्यूक" वा "राजकुमार" कहल जाइत छल।
=== उत्तर मध्य युग ===
१३अम शताब्दी सँ, वर्तमान यूक्रेनक तट कऽ कयन हिस्सासभ पर जेनोआक गणतन्त्र कऽ प्रभुत्व छल, जे काला सागरक चारु दिस कयन उपनिवेशसभ कऽ निर्माण केलक, जाहिमे सँ अधिकांश आजुक ओडेसा ओब्लास्ट मे स्थित अछि। जेनोइज उपनिवेशसभ नीक सँ गढल छल, आ किलासभमे गैरीसन छल आ जेनोइज गणतन्त्र द्वारा मुख्य रूपसँ काला सागरमे व्यापार पर हावी होयबाक उद्देश्यसँ उपयोग कएल जाइत छल। ई क्षेत्रमे जेनोआक प्रभुत्व १५अम शताब्दी धरि रहत।<ref>{{cite web |date=२०१८-०२-०५ |title=गेनुआज्सकिए कलोनी वी ओडेस्स्नोज ओब्लास्टी - बिजनेस-पोर्टाल इजमाइला |url=http://izm-biz.info/genuezskie-kolonii-v-odesskoj-oblasti/ |access-date=२०२३-०९-१९ |archive-url=https://web.archive.org/web/20180205001115/http://izm-biz.info/genuezskie-kolonii-v-odesskoj-oblasti/ |archive-date=५ फरबरी २०१८ }}</ref><ref>{{cite web |title=ओ सोपेर्निचेस्ट्वे वेनेसी एस गेनुइजु वी XIV-म वेके |url=https://www.vostlit.info/Texts/Dokumenty/Italy/venice/Veneto-genua/pred.phtml |access-date=२०२३-०९-१९ |website=www.vostlit.info}}</ref><ref>{{cite web |date=२०१९-०३-२६ |title=एपियोग्राफिचेस्किए पाम्यत्नीकी कफ्फी {{!}} स्टारी मुजे |url=https://old-museum.org/halls/history_hall_20.htm |access-date=२०२३-०९-१९ |language=ru-RU |archive-date=२८ सितम्बर २०२३ |archive-url=https://web.archive.org/web/20230928200045/https://old-museum.org/halls/history_hall_20.htm |url-status=dead }}</ref>१४अम शताब्दीक दौरान, [[पोल्यान्ड]] आ लिथुआनियामङ्गोल हमलावरसभक खिलाफ युद्ध लड़ल, आ अन्ततः अधिकांश यूक्रेन पोल्यान्ड आ लिथुआनियाक शासनमे आबि गेल। अधिक विशेष रूपसँ, रेड रुथेनिया, आ वोलहिनिया आ पोडोलिया कऽ किछु हिस्सा पोल्यान्डक हिस्सा बनि गेल। पोल्यान्डक राजा "रुथेनियाक स्वामी आ उत्तराधिकारी" कऽ टाइल अपनायलक। लिथुआनिया ब्लू वाटर्स कऽ युद्ध (१३६२/६३) कऽ बाद पोलोत्स्क, वोलहिनिया, चेर्निहाइव, आ कीभ पर नियन्त्रण कऽ लेलक, आ लिथुआनियाक शासकसभ फेर रुसक शासकक उपाधि अपनायलक।
कीभन रुस आ गैलिसिया-वोलहिनिया कऽ पतनक बाद, हुनकर राजनीतिक, सांस्कृतिक आ धार्मिक जीवन लिथुआनियाई नियन्त्रणक तहत जारी रहल।<ref name="द लिथुआनियाई-यूक्रेनी स्टेट">{{cite web|url=http://www.encyclopediaofukraine.com/History.asp#Topic_8|title=हिस्ट्री|website=www.encyclopediaofukraine.com}}</ref> रुथेनियन रईससभ, उदाहरणक लेल, ओलेल्कोविच, लिथुआनियाक ग्रान्ड डची कऽ शासी वर्गमे ग्रैंड ड्यूक कऽ प्रिवी काउंसिल कऽ सदस्यसभ, वरिष्ठ सैन्य नेतासभ, आ प्रशासकसभक रूपमे शामिल भेल।<ref name="द लिथुआनियाई-यूक्रेनी स्टेट" /> शासी वर्गक मूल भाषा लिथुआनियाई होयबाक बावजूद, लिथुआनियाक ग्रान्ड डचीक भीतर मुख्य लिखित भाषासभ लैटिन, पुरान चर्च स्लावोनिक, साथ ही रुथेनियन छलीह, जाहिमे प्रारम्भिक आधुनिक काल मे पूर्वी स्लावोनिक चान्सरीक स्थान [[पोलिश भाषा|पोलिश]] द्वारा लेल गेल छल।<ref>{{cite book |last=मिलर |first=रोबर्ट |url=https://books.google.com/books?id=NGKJDAAAQBAJ |title=अथॉरिटी एन्ड आइडेन्टिटी: ए सोसियोलिङ्ग्विस्टिक हिस्ट्री अफ यूरोप बिफोर द मोडर्न एज |date=२०१०-०७-२१ |publisher=स्प्रिंगर |isbn=978-0-230-28203-2 |page=184 |language=en}}</ref>
अन्ततः, पोल्यान्ड दक्षिण-पश्चिमी क्षेत्र पर नियन्त्रण कऽ लेलक। पोल्यान्ड आ लिथुआनियाक बीच सङ्घ कऽ बाद, पोलसभ, जर्मनसभ, लिथुआनियाईसभ आ यहूदीसभ ई क्षेत्रमे प्रवास केलक, जाहिसँ यूक्रेनियनसभकें ओ सत्ताक पदसभसँ बाहर कऽ देल गेल जे ओ लिथुआनियाईसभक सङ्ग साझा करैत छलाह, पोलिश प्रवास, पोलोनाइजेशन, आ यूक्रेन आ यूक्रेनियनसभक खिलाफ उत्पीड़नक अन्य रूपसभक परिणामस्वरूप अधिक यूक्रेनियनसभकें मध्य यूक्रेनमे धकेलि देल गेल, जे सभ पूरी तरह सँ आकार लेबाक लागल छल।
१४९० मे, पोलिशसभक हाथो यूक्रेनियनसभक बढ़त उत्पीड़नक कारण, मोल्डावियनसभ (रोमानियाईसभ) कऽ अतिरिक्त, अन्य यूक्रेनियनसभ, जेना कि प्रारम्भिक कोसाकसभ आ हुतसुलसभ द्वारा शामिल यूक्रेनी पेट्रो मुखा कऽ नेतृत्वमे सफल विद्रोहसभक एक शृङ्खला भेल। मुखाक विद्रोह कऽ रूपमे जानल जाएवाला, लड़ाईक ई शृङ्खलाकें मोल्डावियन राजकुमार स्टीफन महान द्वारा समर्थन देल गेल छल, आ ई पोलिश उत्पीड़नक खिलाफ यूक्रेनियनसभक सबसे प्रारम्भिक ज्ञात विद्रोहसभमे सँ एक छी। ई विद्रोहसभ पोकुट्ट्या कऽ कयन शहरसभकें कब्जा करैत देखलक, आ पश्चिममे ल्वीव धरि पहुँचल, मुदा बादवाला पर कब्जा केने बिना।<ref name="Mukhas_Rebellion">{{cite web|url=http://www.encyclopediaofukraine.com/display.asp?linkpath=pages%5CM%5CU%5CMukharebellion.htm|title=मुखा रिबेलियन|website=www.encyclopediaofukraine.com}}</ref>
१५अम शताब्दीमे गोल्डेन होर्ड कऽ पतनसँ क्रीमियाई खानते कऽ नींव सक्षम भेल, जे वर्तमान काला सागरक तटसभ आ दक्षिणी यूक्रेनक स्टेपीसभ पर कब्जा केलक। १८अम शताब्दीक अन्त धरि, क्रीमियाई खानते उस्मानी साम्राज्य आ मध्य पूर्व कऽ सङ्ग एक विशाल दास व्यापार बनाए राखलक,<ref>{{cite web |author=ब्रायन ग्लिन विलियम्स |title=द सुल्तानस रेडर्स: द मिलिट्री रोल अफ द क्रीमियन तातर्स इन द अटोमन एम्पायर |url=http://www.jamestown.org/uploads/media/Crimean_Tatar_-_complete_report_01.pdf |work=[[द जेम्सटाउन फाउन्डेसन]] |year=२०१३ |page=२७ |archive-url=https://web.archive.org/web/20131021092115/http://www.jamestown.org/uploads/media/Crimean_Tatar_-_complete_report_01.pdf |archive-date=२१ अक्टुबर २०१३ |author-link=ब्रायन ग्लिन विलियम्स }}</ref> १५००-१७०० कऽ अवधिसँ रूस आ यूक्रेन सँ लगभग २ मिलियन दाससभकें निर्यात केलक।<ref>दारजुस कोलोदजेज्जिक, जेना कि रिपोर्ट कएल गेल अछि {{cite journal |author=मिखाइल किजिलोव |title=स्लाभ्स, मनी लेन्डर्स, एन्ड प्रिजोनर गार्डस:द ज्यू एन्ड द ट्रेड इन स्लाभ्स एन्ड कैप्टिभसिन द क्रीमियन खानाते |url=https://www.academia.edu/3706285 |journal=द जर्नल अफ ज्यू स्टडीज|year=२००७|volume=५८ |issue=२ |pages=१८९–२१० |doi=10.18647/2730/JJS-2007 }}</ref> ई १७७४ धरि उस्मानी साम्राज्यक एक जागीरदार राज्य बनल रहल, जखन एकरा अन्ततः १७८३ मे रूसी साम्राज्य द्वारा भङ्ग कऽ देल गेल।
== प्रारम्भिक आधुनिक काल ==
=== पोलिश-लिथुआनियाई राष्ट्रमण्डल ===
१५६९ मे ल्युब्लिन कऽ सङ्घ आ पोलिश-लिथुआनियाई राष्ट्रमण्डल कऽ गठनक बाद यूक्रेन पोलिश प्रशासनक अधीन आबि गेल, जे पोल्यान्डक राजतन्त्रक मुकुट कऽ हिस्सा बनि गेल। राष्ट्रमण्डलक निर्माणक ठीक बादक अवधिमे उपनिवेशीकरणक प्रयाससभमे भारी पुनरुद्धार देखल गेल। कयन नव शहरसभ आ गामसभक स्थापना कएल गेल आ विभिन्न यूक्रेनी क्षेत्रसभ, जेना कि गैलिच भूमि आ वोलहिनिया कऽ बीच सम्बन्धसभकें बहुत विस्तारित कएल गेल।<ref>[[नतालिया याकोवेन्को|याकोवेन्को, एन.]] ''यूक्रेनी नोबिलिटी फ्रम द एन्ड अफ १४थ सेन्चुरी टु द मिड अफ १७थ सेन्चुरी''. एड.२. {{ill|क्रिटिका (प्रकाशक)|uk|Критика (видавництво)|lt=क्रिटिका}}. कीभ २००८. {{ISBN|966-8978-14-5}}.</ref>
नव विद्यालयसभ पुनर्जागरण कऽ विचारसभकें फैलेलक; पोलिश किसान भारी सङ्ख्यामे आयल आ जल्दी ही स्थानीय आबादीक सङ्ग मिलि गेल; ई समयक दौरान, अधिकांश यूक्रेनी रईससभ पोलोनाइज्ड भऽ गेलाह आ कैथोलिक धर्म मे परिवर्तित भऽ गेलाह, आ जखन कि अधिकांश रुथेनियन भाषी किसान पूर्वी रूढ़िवादी चर्च कऽ भीतर रहलाह, सामाजिक तनाव बढ़ि गेल। किछु पोलोनाइज्ड रईस भारी रूपसँ पोलिश संस्कृतिकें आकार देताह, उदाहरणक लेल, स्टैनिस्लाव ओरज़ेकोवस्की।
रुथेनियन किसान जे अपनें कें दासप्रथा मे मजबूर करबाक प्रयाससभसँ भागि गेलाह ओ कोसाकसभ कऽ रूपमे जानल जेबा लागलाह आ अपन भयंकर मार्शल भावनाक लेल एक प्रतिष्ठा अर्जित केलक। किछु कोसाकसभकें तातारीसभ सँ राष्ट्रमण्डलक दक्षिण-पूर्वी सीमासभक रक्षा करबाक लेल वा विदेशमे अभियानसभमे भाग लेबाक लेल (जेना कि १६२१ मे खोटिन कऽ लड़ाईमे पेट्रो कोनाशेविच-सहैदचनी) सैनिकसभक रूपमे राष्ट्रमण्डल द्वारा नामाङ्कित कएल गेल छल। कोसाक इकाइया पोलिश-लिथुआनियाई राष्ट्रमण्डल आ रूस कऽ ज़ारडोम कऽ बीच युद्धसभमे सेहो सक्रिय छलीह। कोसाकक सैन्य उपयोगिताक बावजूद, राष्ट्रमण्डल, जे अपन रईससभ द्वारा हावी छल, हुनका कोनो भी महत्वपूर्ण स्वायत्तता देबा सँ इनकार कऽ देलक, एकर बदला अधिकांश कोसाक आबादीकें दास मे बदलबाक प्रयास केलक। एकर परिणामस्वरूप राष्ट्रमण्डलक उद्देश्यसँ कोसाक विद्रोह कऽ सङ्ख्यामे वृद्धि भेल।
=== कोसाक युग ===
१६४८ यूक्रेनी कोसाक (''कोजाक'') विद्रोह वा ख्मेलनित्स्की विद्रोह, जे एक युगक शुरुआत केलक जकरा रुआइन कऽ रूपमे जानल जाइत अछि (पोलिश इतिहास मे प्रलय कऽ रूपमे), राष्ट्रमण्डलक नींव आ स्थिरताकें कमजोर कऽ देलक। नवोदित कोसाक राज्य, कोसाक हेतमानते,<ref name="सेरही"/> जेकरा आम तौर पर यूक्रेनक अग्रदूतक रूपमे देखल जाइत अछि,<ref name="सेरही">''यूक्रेन: बर्थ अफ ए मोर्डन नेसन'' द्वारा [[सेरही येकेलचिक]], [[अक्सफोर्ड युनिभर्सिटी प्रेस]] (२००७), {{ISBN|978-0-19-530546-3}}</ref> स्वयं कें उस्मानी तुर्कसभ कऽ सङ्ग एक त्रिपक्षीय सैन्य आ कूटनीतिक प्रतिद्वंद्वितामे पाबलक, जे दक्षिणमे तातारसभ, पोल्यान्ड आ लिथुआनियाक राष्ट्रमण्डल, आ पूर्वमे रूस कऽ ज़ारडोम कें नियन्त्रित करैत छल।
जापोरिजियन होस्ट, पोलिश-लिथुआनियाई राष्ट्रमण्डल सँ बाहर निकलबाक लेल, १६५४ मे रूसक सङ्ग सुरक्षाक एक सन्धिक माँग केलक।<ref name="सेरही"/> ई समझौता पेरेयास्लाव कऽ सन्धि कऽ रूपमे जानल जाइत छल।<ref name="सेरही"/> राष्ट्रमण्डल अधिकारीसभ फेर १६५८ मे हादियाच कऽ सन्धि पर हस्ताक्षर कऽ कऽ यूक्रेनी कोसाक राज्यक सङ्ग समझौता करबाक माँग केलक, मुदा—लगातार तेरह सालक युद्ध कऽ बाद—ई समझौता बादमे १६६७ पोलिश-रूसी एन्ड्रूसोवो कऽ सन्धि द्वारा अधिक्रमित भऽ गेल, जे राष्ट्रमण्डल आ रूसक बीच यूक्रेनी क्षेत्रकें विभाजित केलक। रूसक तहत, कोसाकसभ प्रारम्भमे हेतमानते मे आधिकारिक स्वायत्तता बनाए राखलक।<ref name="सेरही"/> किछु समयक लेल, ओ जापोरिज्जिया मे एक अर्ध-स्वतन्त्र गणतन्त्र आ स्लोबोडा यूक्रेन मे रूसी सीमा पर एक उपनिवेश सेहो बनाए राखलक।
१६८६ मे, कीभ कऽ मेट्रोपॉलिटनेट कें कांस्टेंटिनोपल कऽ पारिस्थितिक पितृसत्ताडायोनिसियस चतुर्थ कऽ धर्मसभा पत्रक माध्यमसँ मास्को पितृसत्ता द्वारा कब्जा कऽ लेल गेल छल।
=== रूसी साम्राज्य आ अस्ट्रिया-हङ्गेरी ===
बादक दशकसभक दौरान, मध्य यूक्रेन पर ज़ारिस्ट शासन धीरे-धीरे 'सुरक्षा' कें बदलि देलक। छिटपुट कोसाक विद्रोहसभकें आब रूसी अधिकारीसभ पर लक्षित कएल गेल छल, मुदा अन्ततः १८अम शताब्दीक अन्त धरि सम्पूर्ण कोसाक होस्ट कऽ विनाशक बाद समाप्त भऽ गेल। १७७२, १७९३ आ १७९५ मे पोल्यान्डक विभाजन कऽ बाद, यूक्रेनक चरम पश्चिमअस्ट्रियाईसभक नियन्त्रणमे आबि गेल, जखन कि बाँकी हिस्सा रूसी साम्राज्यक हिस्सा बनि गेल। रूस-तुर्की युद्धसभ कऽ परिणामस्वरूप, उस्मानी साम्राज्य कऽ नियन्त्रण दक्षिण-मध्य यूक्रेनसँ पाछा हटि गेल, जखन कि ट्रांसकार्पेथियन क्षेत्र पर हङ्गेरी कऽ शासन जारी रहल। यूक्रेनी लेखकसभ आ बुद्धिजीवीसभ अन्य शाही सरकारसभक अधीन रहैत अन्य यूरोपीय लोकसभकें हिलाबयवाला राष्ट्रवादी भावनासँ प्रेरित छलाह आ यूक्रेनी भाषाई आ सांस्कृतिक परम्परासभ कें पुनर्जीवित करबाक आ एक यूक्रेनी राष्ट्र-राज्यकें फेरसँ स्थापित करबाक लेल दृढ़-सङ्कल्पित भऽ गेलाह, एक एहन आन्दोलन जे यूक्रेनोफिलिज्म कऽ रूपमे जानल जेबा लागल।
रूस, अलगाववादक डर सँ, यूक्रेनी भाषा आ संस्कृतिकें बढ़ावा देबाक प्रयाससभ पर सख्त सीमासभ लगौने छल, एतय धरि कि एकर उपयोग आ अध्ययन पर सेहो प्रतिबन्ध लगा देलक: १८६३ मे, वैल्यूव सर्कुलर धार्मिक आ शैक्षिक साहित्यमे यूक्रेनी कऽ उपयोग पर प्रतिबन्ध लगा देलक, १८७६ मे, एम्स उकाज़ यूक्रेनी-भाषाक प्रकाशनसभकें पूरी तरह सँ गैरकानूनी घोषित कऽ देलक, साथ ही यूक्रेनी भाषामे विदेशमे प्रकाशित पाठसभक आयात, नाट्य प्रस्तुतिसभ आ सार्वजनिक पाठनसभमे यूक्रेनी कऽ उपयोग, विद्यालयसभमे यूक्रेनी कऽ उपयोग।<ref>{{cite web |date=२०१६-०८-१९ |title=दोकुमेंती प्रो जाबोरोनू यूक्रेन्स्कोई मोवी |url=http://ridivira.com/uk/buttia-ukraintsiv/397-dokumenty-pro-zaboronu-ukrainskoi-movy |access-date=२०२२-१०-०४ |archive-url=https://web.archive.org/web/20160819125540/http://ridivira.com/uk/buttia-ukraintsiv/397-dokumenty-pro-zaboronu-ukrainskoi-movy |archive-date=१९ अगस्त २०१६ }}</ref> यूक्रेनक रूसीकरण आ पैनस्लाविज्म कऽ रूसोफाइल नीतियसभक परिणामस्वरूप कयन यूक्रेनी बुद्धिजीवीसभक पश्चिमी यूक्रेनमे पलायन भेल। हालाँकि, कयन यूक्रेनियनसभ रूसी साम्राज्य मे अपन भाग्य स्वीकार केलक आ किछु ओतय महान सफलता प्राप्त करबामे सक्षम छलाह।
अस्ट्रियाई साम्राज्य कऽ तहत यूक्रेनियनसभक भाग्य बहुत अलग छल जतय ओ मध्य आ दक्षिणी यूरोपक लेल रूस-अस्ट्रियाई सत्ता संघर्षक मोहरा स्थितिमे स्वयंकें पाबलक। रूसक विपरीत, गैलिसिया पर शासन करैवाला अधिकांश अभिजात वर्ग अस्ट्रियाई वा पोलिश वंशक छल, जाहिमे रुथेनियनसभकें लगभग विशेष रूपसँ किसानीमे रखल गेल छल। १९अम शताब्दीक दौरान, स्लाविक आबादीक बीच रूसोफिलिया एक आम घटना छल, मुदा पूर्वी यूक्रेनमे रूसी दमन सँ बचल यूक्रेनी बुद्धिजीवीसभक सामूहिक पलायन, साथ ही अस्ट्रियाई अधिकारीसभक हस्तक्षेपसँ, आन्दोलनकें यूक्रेनोफिलिया द्वारा बदलि देल गेल, जे फेर रूसी साम्राज्यमे पार भऽ जाएत। [[प्रथम विश्व युद्ध]] कऽ शुरुआतक सङ्ग, ओ सभ जे रूसक समर्थन करैत छलाह, हुनका अस्ट्रियाई सेनासभ द्वारा पकड़ि लेल गेल आ तालेरहोफ मे एक यातना शिविरमे राखल गेल जतय कयन लोकसभक मृत्यु भऽ गेल।
== आधुनिक इतिहास ==
=== १७अम आ १८अम शताब्दीक यूक्रेन ===
मध्य १८अम शताब्दीमे यूक्रेनी राष्ट्रिय पुनरुद्धार कऽ सङ्ग, १७६८/१७६९ कऽ किसान विद्रोह आ अन्ततः पोलिश-लिथुआनियाई राष्ट्रमण्डलक विभाजन कऽ मद्देनजर, यूक्रेन एक राष्ट्रक अवधारणाक रूपमे उभरैत अछि, आ यूक्रेनियनसभ एक राष्ट्रियताक रूपमे। गैलिसियाअस्ट्रियाई साम्राज्य कऽ हिस्सा बनि गेल, आ बाँकी यूक्रेन रूसी साम्राज्य कऽ हिस्सा बनि गेल।
जखन कि दाहिना-तट यूक्रेन १७९३ कऽ अन्त धरि पोलिश-लिथुआनियाई राष्ट्रमण्डल कऽ हिस्सा छल, बायां-तट यूक्रेन १६६७ मे (एन्ड्रूसोवो कऽ सन्धि कऽ तहत) रूस कऽ ज़ारडोम मे शामिल भऽ गेल छल। १६७२ मे, पोडोलिया पर तुर्की उस्मानी साम्राज्य द्वारा कब्जा कऽ लेल गेल छल, जखन कि कीभ आ ब्राकलाव १६८१ धरि हेतमानपेट्रो डोरोशेंको कऽ नियन्त्रणमे आबि गेल, जखन ओ सेहो तुर्कसभ द्वारा कब्जा कऽ लेल गेल छल, मुदा १६९९ मे कार्लोवित्ज़ कऽ सन्धि ई भूमिसभकें राष्ट्रमण्डलमे घुरा देलक।
अधिकांश यूक्रेन कैथरीन महान कऽ शासनकालमे रूसी साम्राज्यक अधीन आबि गेल; १७७८ मे ईसाईसभक क्रीमिया सँ प्रवास कऽ बाद, १७८३ मे रूस द्वारा क्रीमियाई खानते पर कब्जा कऽ लेल गेल छल, आ १७९३ मे दाहिना-तट यूक्रेन पर पोल्यान्डक दोसर विभाजन मे रूस द्वारा कब्जा कऽ लेल गेल छल।<ref>ओरेस्ट सुबटेल्नी; [https://archive.org/details/ukrainehistory00subt_0 ''यूक्रेन: ए हिस्ट्री'']; युनिभर्सिटी अफ टोरंटो प्रेस; २०००. {{ISBN|0-8020-8390-0}}. पृष्ठ ११७-१४५-१४६-१४८</ref>
यूक्रेनी लेखकसभ आ बुद्धिजीवीसभ अन्य शाही सरकारसभक अधीन रहैत अन्य यूरोपीय लोकसभकें हिलाबयवाला राष्ट्रवादी भावनासँ प्रेरित छलाह। रूस, अलगाववादक डर सँ, यूक्रेनी भाषा आ संस्कृतिकें बढ़ावा देबाक प्रयाससभ पर सख्त सीमासभ लगौने छल, एतय धरि कि एकर उपयोग आ अध्ययन पर सेहो प्रतिबन्ध लगा देलक। यूक्रेनक रूसीकरण आ पैनस्लाविज्म कऽ रूसोफाइल नीतियसभक परिणामस्वरूप कयन यूक्रेनी बुद्धिजीवीसभक पश्चिमी यूक्रेनमे पलायन भेल, जखन कि अन्य लोक एक पैन-स्लाविक वा रूसी पहचान अपनायलक।
=== १९अम शताब्दी ===
अलेक्जेन्डर प्रथम (१८०१-१८२५) कऽ शासनकालक तहत यूक्रेनमे रूसी उपस्थिति केवल शाही सेना आ ओकर नौकरशाही शामिल छल, मुदा निकोलस प्रथम (१८२५-१८५५) कऽ शासनकाल धरि, रूस ओही समय धरि यूक्रेनमे एक केन्द्रीकृत प्रशासन स्थापित कऽ लेने छल। १८३० कऽ नवम्बर विद्रोह कें दबाबक बाद, ज़ारिस्ट शासन दाहिना तट पर रूसीकरण नीतियसभकें स्थापित केलक।<ref name=":2">{{cite web |title=हिस्ट्री अफ यूक्रेन |url=http://www.encyclopediaofukraine.com/display.asp?linkpath=pages%5CH%5CI%5CHistoryofUkraine.htm |access-date=२०२२-०९-१४ |website=www.encyclopediaofukraine.com}}</ref>
हैब्सबर्ग साम्राज्यक तहत २.४ मिलियन यूक्रेनियन पूर्वी गैलिसियामे रहैत छलाह आ एहिमे मुख्य रूपसँ किसानी (९५%) शामिल छल आ बाँकी पुजारी परिवार छलाह। गैलिशियन कुलीन वर्ग मुख्य रूपसँ पोलिश वा पोलोनाइज्ड यूक्रेनी छल। एतय विकास रूसी-शासित यूक्रेन सँ पाछा छल आ ई यूरोपक सबसँ गरीब क्षेत्रसभमे सँ एक छल।<ref name=":2" />
राष्ट्रिय चेतनामे वृद्धि १९अम शताब्दीमे भेल, रईससभक बीच बुद्धिजीवीसभक प्रतिनिधित्वमे कमी आ आम लोकसभ आ किसानसभक दिस वृद्धि कऽ सङ्ग, ओ राष्ट्रिय अधिकारसभ आ सामाजिक न्यायमे सुधार करबाक लेल राष्ट्र-निर्माणक एक प्रक्रिया देखने छलाह मुदा ज़ारिस्ट अधिकारीसभ द्वारा जल्दी ही एकरा उजागर कऽ देल गेल। १८४८ कऽ क्रान्तिसभ कऽ बाद, यूक्रेनियनसभ सुप्रीम रुथेनियन काउंसिल कऽ स्थापना केलक, स्वायत्तताक माँग करैत, ओ पहिल यूक्रेनी-भाषाक समाचार पत्र (''ज़ोरिया हल्यात्स्का'') सेहो शुरू केलक। १८६१ कऽ मुक्ति यूक्रेनी लोकसभ पर बहुत प्रभाव डाललक किएक तँ ओहिमे सँ ४२% दास छलाह। १९अम शताब्दीक अन्त धरि, भारी करसभ, तीव्र जनसङ्ख्या वृद्धि आ भूमिक कमी सँ किसान गरीब भऽ गेलाह। हालाँकि स्टेपी क्षेत्रसभ गेहूँक विश्व उत्पादनक २०% आ साम्राज्यक चीनीक ८०% उत्पादन करबामे कामयाब रहल। बादमे, १८६६ मे निर्मित पहिल रेलवे ट्र्याकक सङ्ग औद्योगिकीकरण आयल। यूक्रेनक अर्थव्यवस्था आब धरि शाही प्रणालीमे एकीकृत भऽ चुकल छल आ एहिमे बहुत शहरी विकास देखल गेल।<ref name=":2" />
=== २०अम शताब्दी ===
==== रूसी क्रान्ति आ स्वतन्त्रता सङ्ग्राम ====
इतिहासकार पॉल कुबिसेक कहैत छथि:
:१९१७ आ १९२० कऽ बीच, कयन संस्थासभ जे स्वतन्त्र यूक्रेनी राज्य बनबाक आकाङ्क्षा रखैत छलीह, अस्तित्वमे आयल। ई अवधि, मुदा, अत्यन्त अराजक छल, जे क्रान्ति, अन्तर्राष्ट्रिय आ गृह युद्ध, आ मजबूत केन्द्रीय अधिकारक कमी सँ चिह्नित छल। कयन गुटसभ ओही क्षेत्रमे सत्ताक लेल प्रतिस्पर्धा केलक जे आजुक यूक्रेन अछि, आ सभ समूह एक अलग यूक्रेनी राज्य नहि चाहैत छलाह। अन्ततः, यूक्रेनी स्वतन्त्रता अल्पकालिक छल, किएक तँ अधिकांश यूक्रेनी भूमिसभकें सोवियत संघमे शामिल कऽ लेल गेल आ बाँकी, पश्चिमी यूक्रेनमे, पोल्यान्ड, चेकोस्लोवाकिया आ रोमानियाक बीच विभाजित कऽ देल गेल।<ref>पॉल कुबिसेक, ''द हिस्ट्री अफ यूक्रेन'' (२००८) पृष्ठ ७९</ref>
क्यानेडियन विद्वान ओरेस्ट सुबटेल्नी कहैत छथि:
:१९१९ मे कुल अराजकता यूक्रेनकें अपन चपेटमे लऽ लेलक। वास्तवमे, यूरोपक आधुनिक इतिहासमे कोनो भी देश एतबा पूर्ण अराजकता, कटु नागरिक कलह, आ अधिकारक पूर्ण पतनक अनुभव नहि केलक जतबा ई समयमे यूक्रेन केने छल। छह अलग-अलग सेनासभ-– यूक्रेनियन, बोल्शेविक, ह्वाइट्स, एंटेंटे [फ्रान्सीसी], पोलिश आ अराजकतावादीसभक – एकर क्षेत्र पर सञ्चालित छल। एक साल सँ सेहो कम समयमे कीभ पाँच बेर हाथ बदललक। कयन मोर्चोसभ द्वारा शहरसभ आ क्षेत्रसभकें एक दोसर सँ काटि देल गेल छल। बाहरी दुनियाक सङ्ग सञ्चार लगभग पूरी तरह सँ टूटि गेल। भुखमरी सँ मरि रहल शहर खाली भऽ गेल किएक तँ लोक भोजनक तलाशमे ग्रामीण इलाकासभमे चलि गेलाह।<ref>{{cite book|author=ओरेस्ट सुबटेल्नी|title=यूक्रेन: ए हिस्ट्री|url=https://archive.org/details/ukrainehistory00subt_0|url-access=registration|year=२०००|publisher=यु अफ टोरंटो प्रेस|page=[https://archive.org/details/ukrainehistory00subt_0/page/359 359]|isbn=978-0-8020-8390-6}}</ref>
१९१७ सँ १९२१ कऽ यूक्रेनी स्वतन्त्रता युद्ध मे अन्य अल्पकालिक राज्यसभक सङ्ग-सङ्ग मख्नोव्श्चीना, यूक्रेनी जनवादी गणतन्त्र, यूक्रेनी सोवियत समाजवादी गणराज्य, आ पश्चिम यूक्रेनी जनवादी गणतन्त्र कऽ निर्माण भेल, जे ज्यादातर सोवियत संघ मे समाहित भऽ गेलाह, यद्यपि पश्चिमी यूक्रेन पोल्यान्ड मे आबि गेल।<ref>{{cite web |last=जुकोवस्की |first=अर्कादी |year=१९९३ |title=यूक्रेनियन-सोवियत वार, १९१७-२१ |url=https://www.encyclopediaofukraine.com/display.asp?linkpath=pages%5CU%5CK%5CUkrainian6SovietWar1917hD721.htm |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20260107233833/https://www.encyclopediaofukraine.com/display.asp?linkpath=pages%5CU%5CK%5CUkrainian6SovietWar1917hD721.htm |archive-date=७ जनवरी २०२६ |access-date=१८ जनवरी २०२६ |website=[[इन्टरनेट इन्साइक्लोपिडिया अफ यूक्रेन]]}}</ref><ref>{{cite web |last=मार्कुस |first=वसील |last2=स्ताखिव |first2=मातवी |year=१९९३ |title=वेस्टर्न यूक्रेनियन नेसनल रिपब्लिक |url=https://www.encyclopediaofukraine.com/display.asp?linkpath=pages%5CW%5CE%5CWesternUkrainianNationalRepublic.htm |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20251104001527/https://www.encyclopediaofukraine.com/display.asp?linkpath=pages%5CW%5CE%5CWesternUkrainianNationalRepublic.htm |archive-date=४ नवम्बर २०२५ |access-date=१८ जनवरी २०२६ |website=[[इन्टरनेट इन्साइक्लोपिडिया अफ यूक्रेन]]}}</ref>
१९३०-३३ कऽ सोवियत अकाल, जकरा आब होलोडोमोर कऽ रूपमे जानल जाइत अछि, सोवियत संघमे लाखो लोकसभकें मृत छोड़ि देलक, ओहिमे सँ अधिकांश यूक्रेनियन न केवल यूक्रेनमे बल्कि कुबान आ पूर्व डोन कोसाक भूमिसभमे सेहो छलाह।<ref name="ब्रिटानिका"> {{वेबआर्काइभ|युआरएल=https://web.archive.org/web/20150505162714/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/612921/Ukraine/275912/Industrialization-and-collectivization |तिथि=५ मई २०१५ }}, ''इन्साइक्लोपिडिया ब्रिटानिका''। उद्धरण: "१९३२-३३ कऽ महान अकाल (होलोडोमोर) – शांतिकालमे अभूतपूर्व मानव-निर्मित जनसांख्यिकीय तबाही। सोवियत संघमे मरल अनुमानित छह सँ आठ मिलियन लोकसभमे सँ, लगभग चारि सँ पाँच मिलियन यूक्रेनी छलाह... एकर जानबूझकऽ प्रकृति ई तथ्य सँ रेखांकित होइत अछि जे यूक्रेनमे अकालक लेल कोनो भौतिक आधार मौजूद नहि छल... सोवियत अधिकारीसभ यूक्रेनक लेल एक असंभव उच्च स्तर पर मांग कोटा निर्धारित केलक। खरीदमे सहायता करबाक लेल विशेष एजेन्ट्सक ब्रिगेड्सकें यूक्रेन भेजल गेल छल, आ घरसभक नियमित रूपसँ तलाशी लेल जाइत छल आ खाद्य पदार्थ जब्त कएल जाइत छल... ग्रामीण आबादीक पास खुदकें खुवाबक लेल अपर्याप्त भोजन छोड़ि देल गेल छल।"</ref><ref>ऐनी एप्पलबाउम. [http://www.h-net.org/reviews/showpdf.php?id=51300 ''रेड फेमाइन: स्टालिन्स वार अन यूक्रेन'' (२०१७)] {{वेबआर्काइभ|युआरएल=https://web.archive.org/web/20220227202140/https://www.h-net.org/reviews/showpdf.php?id=51300 |तिथि=२७ फरबरी २०२२ }}</ref>
==== द्वितीय विश्व युद्ध ====
द्वितीय विश्व युद्ध सितम्बर १९३९ मे शुरू भेल, जखन हिटलर आ स्टालिन पोल्यान्ड पर आक्रमण केलक, सोवियत संघ पूर्वी पोल्यान्डक अधिकांश हिस्सा लऽ लेलक। नाजी जर्मनी अपन सहयोगिसभ कऽ सङ्ग १९४१ मे सोवियत संघ पर आक्रमण केलक। ४.५ सँ ६ मिलियन कऽ बीच यूक्रेनी सोवियत सेनामे नाजीसभक खिलाफ लड़ल।<ref>{{cite book |editor1-last=रोसेनफेल्ड |editor1-first=एल्विन एच. |title=रिसर्जेन्ट एन्टीसेमिटिजम |date=२०१३ |publisher=इन्डियाना युनिभर्सिटी प्रेस |isbn=978-0-253-00890-9}}</ref> किछु यूक्रेनियन प्रारम्भमे वेहरमाच सैनिकसभकें सोवियत शासन सँ मुक्तिदातक रूपमे देखलन्हि, जखन कि अन्य एक पार्टिसन आन्दोलन बनौलक। यूक्रेनी राष्ट्रवादी भूमिगत कऽ किछु तत्वसभ एक यूक्रेनी विद्रोही सेना बनौलक जे सोवियत सेनासभ आ नाजीसभ दुनूक खिलाफ लड़ल। अन्य जर्मनसभक सङ्ग सहयोग केलक। यूक्रेनी राष्ट्रिय आन्दोलनमे पोलिश-समर्थक प्रवृत्ति, दोसर पोलिश गणतन्त्र कऽ प्रति वफादारीक घोषणा करैत आ बददलामे यूक्रेनियनसभक लेल स्वायत्तता कऽ माँग करैत (उदा. यूक्रेनी राष्ट्रिय लोकतान्त्रिक गठबन्धन), मुख्य रूपसँ पोलिश पक्ष द्वारा एकर अस्वीकृतिक कारण हाशिए पर चलि गेल, जतय पोलिश संस्कृतिमे यूक्रेनियनसभक जबरन आत्मसात कऽ समर्थक हावी छलाह।<ref>{{cite book |last= पिएट्राक |first= माइकल |title= ओ उस्त्रोजु, प्रावि आई पोलितिस II रिजेकपोस्पोलितेज. पिस्मा वाइब्रेन |editor-last = बोरेकी |editor-first = पावेल |chapter = वप्रोवाडजेनी |language= PL |publisher= वोल्टर्स क्लूवर |date = २०१८ |page= ९}}</ref> हुनकर कब्जा कऽ दौरान नाजीसभ द्वारा लगभग १.५ मिलियन यहूदीसभक हत्या कऽ देल गेल छल।<ref>{{cite web|url=https://www.nbcnews.com/think/opinion/ukraine-impeachment-inquiry-messy-bloody-history-brought-them-together-ncna1059876|title=ओपिनियन | द मेसी, ब्लडी हिस्ट्री द्याट लेड यूक्रेन इन्टु द इम्पीचमेंट इन्क्वायरी|website=एनबीसी न्यूज|date=२८ सितम्बर २०१९ }}</ref> वोलहिनियामे, यूक्रेनी लड़ाकुसभ १,००,००० धरि पोलिश नागरिकसभक खिलाफ एक नरसंहार केलक।<ref>{{cite web |url=http://www.volhyniamassacre.eu/spory-o-wolyn/polish-ukrainian-historical-disputes-over-the-volhynian-massacres |title=मारियस जाजाक्जोव्स्की: ''१९४३ वोलहिनिया म्यासेकर'' |access-date=९ अप्रैल २०१४ |archive-url=https://web.archive.org/web/20140413132510/http://www.volhyniamassacre.eu/spory-o-wolyn/polish-ukrainian-historical-disputes-over-the-volhynian-massacres |archive-date=१३ अप्रैल २०१४ }}</ref> यूपीए-पक्षपातपूर्ण कऽ अवशिष्ट छोट समूह १९५० कऽ दशक धरि पोलिश आ सोवियत सीमाक लग काज केलक।<ref>{{cite web|url=https://www.kyivpost.com/article/opinion/op-ed/ukrainian-insurgent-army-myths-and-facts-314313.html|title=यूक्रेनियन इन्सर्जेन्ट आर्मी: मिथ्स एन्ड फ्याक्टस - अक्टुबर १२, २०१२|website=कीवपोस्ट|date=१२ अक्टुबर २०१२ }}</ref> गैलिसिया, वोलहिनिया, दक्षिण बेस्सारबिया, उत्तरी बुकोविना, आ कार्पेथियन रुथेनिया जे १९३९ मे मोलोटोव-रिबेंट्रॉप पैक्ट कऽ परिणामस्वरूप संलग्न कएल गेल छल, यूक्रेनी एसएसआर मे जोड़ल गेल छल।
द्वितीय विश्व युद्धक बाद, यूक्रेनी एसएसआर कऽ संविधानमे किछु संशोधन स्वीकार कएल गेल, जाहिसँ ई किछु मामलसभमे आ एक निश्चित सीमा धरि अन्तर्राष्ट्रिय कानून कऽ एक अलग विषयक रूपमे काज करबामे सक्षम भेल, साथ ही सोवियत संघक हिस्सा सेहो बनल रहल। विशेष रूपसँ, ई संशोधनसभ यूक्रेनी एसएसआर कें सोवियत संघ आ बाइलोरुसियन एसएसआर कऽ सङ्ग [[संयुक्त राष्ट्र]] (यूएन) कऽ संस्थापक सदस्यसभमे सँ एक बनबाक अनुमति देलक। ई महासभा मे सन्तुलनक एक स्तर सुनिश्चित करबाक लेल [[संयुक्त राज्य अमेरिका]] कऽ सङ्ग एक सौदेक हिस्सा छल, जेकर यूएसएसआर कऽ माननाय छल जे पश्चिमी गुटक पक्षमे असन्तुलित छल। संयुक्त राष्ट्रक एक सदस्यक रूपमे अपन क्षमतारे, यूक्रेनी एसएसआर १९४८-१९४९ आ १९८४-१९८५ मे [[संयुक्त राष्ट्र सुरक्षा परिषद]] कऽ एक निर्वाचित सदस्य छल। क्रीमियन ओब्लास्ट कें १९५४ मे आरएसएफएसआर सँ यूक्रेनी एसएसआर मे हस्तान्तरित कएल गेल छल।<ref>[https://www.bbc.com/news/world-europe-18287223 क्रीमिया प्रोफाइल – ओवरव्यू], बीबीसी न्यूज़</ref>
=== स्वतन्त्रता ===
१९९१ मे सोवियत संघक पतनक सङ्ग, यूक्रेन एक स्वतन्त्र राज्य बनि गेल, जकरा दिसम्बर १९९१ मे एक जनमत संग्रह कऽ सङ्ग औपचारिक रूप देल गेल। २१ जनवरी १९९० कें, ३,००,००० सँ अधिक यूक्रेनियनसभ<ref name="सुबटेल्नी-५७६">{{cite book|title=यूक्रेन: ए हिस्ट्री|author=सुबटेल्नी, ओरेस्ट|publisher=[[युनिभर्सिटी अफ टोरंटो प्रेस]]|year=२०००|isbn=0-8020-8390-0|page=[https://archive.org/details/ukrainehistory00subt_0/page/576 576]|author-link=ओरेस्ट सुबटेल्नी|url=https://archive.org/details/ukrainehistory00subt_0/page/576}}</ref> यूक्रेनी स्वतन्त्रताक लेल कीभ आ ल्वीव कऽ बीच एक मानव शृङ्खला आयोजित केलक। यूक्रेन आधिकारिक तौर पर २४ अगस्त १९९१ कें स्वयंकें एक स्वतन्त्र देश घोषित केलक, जखन यूक्रेनक कम्युनिस्ट सुप्रीम सोवियत (संसद) ई घोषणा केलक जे यूक्रेन आब यूएसएसआर कऽ कानूनसभक पालन नहि करत आ केवल यूक्रेनी एसएसआर कऽ कानूनसभक पालन करत, जे वास्तवमे सोवियत संघ सँ यूक्रेनक स्वतन्त्रताक घोषणा करैत अछि। १ दिसम्बर कें, मतदातासभ सोवियत संघ सँ स्वतन्त्रताकें औपचारिक रूप देबाक एक जनमत संग्रह कें मंजूरी देलक। ९०% सँ अधिक यूक्रेनी नागरिकसभ स्वतन्त्रताक लेल मतदान केलक, जाहिमे प्रत्येक क्षेत्रमे बहुमत छल, जाहिमे क्रीमिया मे ५६% शामिल अछि। सोवियत संघ २६ दिसम्बर कें औपचारिक रूपसँ अस्तित्वमे नहि रहल, जखन यूक्रेन, बेलारूस आ रूस (यूएसएसआर कऽ संस्थापक सदस्य) कऽ राष्ट्रपतिसभ सोवियत संविधानक अनुसार संघकें औपचारिक रूपसँ भङ्ग करबाक लेलबियालोविजा वन मे भेटलाह। एकर सङ्ग, यूक्रेनक स्वतन्त्रताकें कानूनी रूप देल गेल आ अन्तर्राष्ट्रिय समुदाय द्वारा मान्यता देल गेल।
१ दिसम्बर १९९१ कें सेहो, यूक्रेनी मतदातासभ अपन पहिल राष्ट्रपति चुनाव मे लियोनिद क्रावचुक कें चुनलक।<ref name="बीबीसीप्रोफाइलयूक्रेन" /> हुनकर राष्ट्रपतिक कालक दौरान, यूक्रेनी अर्थव्यवस्थाप्रति वर्ष १०% सँ अधिक सिकुड़ि गेल (१९९४ मे २०% सँ अधिक)।<ref name="बीबीसीप्रोफाइलयूक्रेन">[https://www.bbc.com/news/world-europe-18018002 यूक्रेन कन्ट्री प्रोफाइल – ओवरव्यू] {{वेबआर्काइभ|युआरएल=https://web.archive.org/web/20220325182022/https://www.bbc.com/news/world-europe-18018002 |तिथि=२५ मार्च २०२२ }}, [[बीबीसी न्यूज]]</ref> यूक्रेनक दोसर राष्ट्रपति, लियोनिद कुचमा कऽ राष्ट्रपति पद (१९९४-२००५), कयन भ्रष्टाचार घोटालासभ आ मिडियाक स्वतन्त्रतामे कमीसँ घिरल छल, जाहिमे कैसेट स्क्यान्डल सेहो शामिल छल।<ref name="बीबीसीप्रोफाइलयूक्रेन" /><ref>एड्रियन कराट्नीकी, "यूक्रेन्स अरेन्ज रेभोल्युसन," ''फोरेन अफेयर्स,'' खण्ड ८४, नम्बर २ (मार्च - अप्रैल २००५), पृष्ठ ३५-५२ {{वेबआर्काइभ|युआरएल=https://web.archive.org/web/20181206103903/https://www.jstor.org/stable/20034274 |तिथि=६ दिसम्बर २०१८ }}</ref> कुचमाक राष्ट्रपति कालक दौरान, अर्थव्यवस्थामे सुधार भेल, जाहिमे हुनकर कार्यालयक अन्तिम वर्षसभमे जीडीपी वृद्धि प्रति वर्ष लगभग १०% छल।<ref name="बीबीसीप्रोफाइलयूक्रेन" />
==== अरेन्ज क्रान्ति आ यूरोमैदान ====
२००४ मे, कुचमा घोषणा केलन्हि जे ओ फेरसँ चुनाव नहि लड़ताह। २००४ कऽ राष्ट्रपति चुनाव मे दुई प्रमुख उम्मेदवार उभरलाह। विक्टर यानुकोविच,<ref>{{cite web |date=२०२२-०३-२९ |title=यानुकोविच इज प्रेसिडेन्ट |url=https://www.uawarexplained.com/yanukovych/?version=sixty-minutes/ |access-date=२०२२-०३-२९ |website=UaWarExplained.com |language=en}}</ref> तत्कालीन प्रधान मन्त्री, जिनकें कुचमा आ रूसी संघ दुनूक समर्थन प्राप्त छल, रूसक सङ्ग घनिष्ठ सम्बन्ध चाहैत छलाह। मुख्य विपक्षी उम्मेदवार, विक्टर युशचेंको, यूक्रेन कें पश्चिमक दिस अपन ध्यान केन्द्रित करबाक आ अन्ततः ईयू मे शामिल होयबाक लक्ष्य रखबाक आह्वान केलन्हि।
रनअफ चुनावमे, यानुकोविच आधिकारिक तौर पर कम अन्तरसँ जीत हासिल केलन्हि, मुदा युशचेंको आ हुनकर समर्थकसभ आरोप लगौलन्हि जे भोटमे धांधली आ डराबय-धमकाकें कारण हुनका कयन भोटसभक नुकसान भेल अछि, विशेष रूपसँ पूर्वी यूक्रेनमे। विपक्षक कीभ आ अन्य शहरसभमे सड़कसभ पर भारी विरोध प्रदर्शन ("अरेन्ज क्रान्ति") शुरू करबाक बाद एक राजनीतिक संकट पैदा भऽ गेल, आ यूक्रेनक सर्वोच्च न्यायालय चुनाव परिणामसभकें शून्य आ अमान्य घोषित कऽ देलक। दोसर रनअफ मे विक्टर युशचेंको कें विजेता घोषित कएल गेल। पाँच दिनक बाद, यानुकोविच पद सँ इस्तीफा दऽ देलन्हि आ हुनकर क्याबिनेट कें ५ जनवरी २००५ कें बर्खास्त कऽ देल गेल।
युशचेंकोक कार्यकालक दौरान, रूस आ यूक्रेनक बीच सम्बन्ध अक्सर तनावपूर्ण देखाएल देलक किएक तँ युशचेंको यूरोपीय संघ कऽ सङ्ग सम्बन्धसभमे सुधार कऽ दिस अधिक आ रूसक दिस कम देखलन्हि।<ref name="बीबीसीप्रोफाइलयुशचेंको">[http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4035789.stm प्रोफाइल: विक्टर युशचेंको] {{वेबआर्काइभ|युआरएल=https://web.archive.org/web/20171023150016/http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4035789.stm |तिथि=२३ अक्टुबर २०१७ }}, [[बीबीसी न्यूज]]</ref> २००५ मे, रूसक सङ्ग प्राकृतिक गैसक कीमतो पर एक अत्यधिक प्रचारित विवाद कऽ कारण कयन यूरोपीय देशसभमे कमी आयल जे एक पारगमन देशक रूपमे यूक्रेन पर निर्भर छलाह।<ref name="बीबीसीप्रोफाइलयूक्रेन२०१२" /> जनवरी २००६ मे एक समझौता भेल।<ref name="बीबीसीप्रोफाइलयूक्रेन२०१२">[http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/country_profiles/1102303.stm यूक्रेन कन्ट्री प्रोफाइल – ओवरव्यू २०१२] {{वेबआर्काइभ|युआरएल=https://web.archive.org/web/20120609073220/http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/country_profiles/1102303.stm |तिथि=९ जुन २०१२ }}, [[बीबीसी न्यूज]]</ref>
२०१० कऽ राष्ट्रपति चुनाव धरि, युशचेंको आ यूलिया टिमोशेंको — जे अरेन्ज क्रान्तिक दौरान सहयोगी छलीह<ref>{{cite web |date=२०२२-०३-२९ |title=द अरेन्ज रेभोल्युसन |url=https://www.uawarexplained.com/orange-revolution/?version=sixty-minutes/ |access-date=२०२२-०३-२९ |website=UaWarExplained.com |language=en}}</ref> — कड़वा दुश्मन बनि चुकल छलीह।<ref name="बीबीसीप्रोफाइलयूक्रेन" /> टिमोशेंको युशचेंको आ विक्टर यानुकोविच दुनूक खिलाफ राष्ट्रपतिक चुनाव लड़लीह, जाहिसँ त्रिकोणीय मुकाबला बनि गेल। युशचेंको, जिनकर लोकप्रियता कम भऽ चुकल छल,<ref name="बीबीसीप्रोफाइलयुशचेंको" /> चुनाव लड़बामे डटल रहलाह, आ कयन अरेन्ज-समर्थक मतदाता घर पर ही रहलाह।<ref>[https://web.archive.org/web/20100215041206/http://www.time.com/time/world/article/0,8599,1963613,00.html यूक्रेन्स न्यू प्रेसिडेन्ट: इज द अरेन्ज रेभोल्युसन ओवर?],] (११ फरबरी २०१०)</ref> चुनावक दोसर दौरमे, यानुकोविच ४८% भोटक सङ्ग रन-अफ ब्यालेट जीतलन्हि, जखन कि टिमोशेंकोकें ४५% भोट भेटल।<ref>{{cite web |date=२०२२-०३-२९ |title=द अरेन्ज रेभोल्युसन |url=https://www.uawarexplained.com/yanukovych/?version=sixty-minutes/ |access-date=२०२२-०३-२९ |website=UaWarExplained.com |language=en}}</ref>
अपन राष्ट्रपति काल (२०१०-२०१४) कऽ दौरान, यानुकोविच आ हुनकर पार्टी अफ रिजनस पर यूक्रेनमे "नियन्त्रित लोकतन्त्र" बनाबक प्रयास करबाक आ मुख्य विपक्षी दल ब्लक यूलिया टिमोशेंको कें नष्ट करबाक प्रयास करबाक आरोप लगाएल गेल छल, मुदा दुनू ई आरोपसभसँ इनकार केने अछि।<ref>[http://www.opendemocracy.net/od-russia/andreas-umland/ukraine-right-wing-politics-is-genie-out-of-bottle यूक्रेन राइट-विङ्ग पोलिटिक्स: इज द जीनी आउट अफ द बोटल?] {{वेबआर्काइभ|युआरएल=https://web.archive.org/web/20171014083516/http://www.opendemocracy.net/od-russia/andreas-umland/ukraine-right-wing-politics-is-genie-out-of-bottle |तिथि=१४ अक्टुबर २०१७ }},] (३ जनवरी २०११)<br />[https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-12171740 यूक्रेन भ्युपोइन्ट: नोवेलिस्ट आन्द्रे कुकोव] {{वेबआर्काइभ|युआरएल=https://web.archive.org/web/20181011223832/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-12171740 |तिथि=११ अक्टुबर २०१८ }}, [[बीबीसी न्यूज]] (१३ जनवरी २०११)<br />[https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-12042561 यूक्रेन एक्स-पीएम टिमोशेन्को चार्ज्ड विथ मिसयुजिङ्ग फण्डस] {{वेबआर्काइभ|युआरएल=https://web.archive.org/web/20171201225215/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-12042561 |तिथि=१ दिसम्बर २०१७ }}, [[बीबीसी न्यूज]] (२० दिसम्बर २०१०)<br />[http://www.osw.waw.pl/en/publikacje/osw-commentary/2010-09-29/party-regions-monopolises-power-ukraine#_ftn5 द पार्टी अफ रिजन्स मोनोपोलाइजेज पावर इन यूक्रेन] {{वेबआर्काइभ|युआरएल=https://web.archive.org/web/20110903124818/http://www.osw.waw.pl/en/publikacje/osw-commentary/2010-09-29/party-regions-monopolises-power-ukraine#_ftn5 |तिथि=३ सितम्बर २०११ }}, [[सेन्टर फर इस्टर्न स्टडिज]] (२९ सितम्बर २०१०)<br />[https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-12219712 यूक्रेन लन्चेज ब्याटल एगेन्स्ट करप्सन] {{वेबआर्काइभ|युआरएल=https://web.archive.org/web/20170321003502/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-12219712 |तिथि=२१ मार्च २०१७ }}, [[बीबीसी न्यूज]] (१८ जनवरी २०११)<br />[https://www.bbc.co.uk/news/business-11549381 यूक्रेनियन्स लङ्ग वेट फर प्रोस्पेरिटी] {{वेबआर्काइभ|युआरएल=https://web.archive.org/web/20170321004648/http://www.bbc.co.uk/news/business-11549381 |तिथि=२१ मार्च २०१७ }}, [[बीबीसी न्यूज]] (१८ अक्टुबर २०१०)<br />[http://pulitzercenter.org/blog/news-points/ukraine-press-censorship-journalists-uncertain-future यूक्रेन:जर्नलिस्ट्स फेस अनसर्टेन फ्युचर] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20111005000000/http://pulitzercenter.org/blog/news-points/ukraine-press-censorship-journalists-uncertain-future |date=2011-10-05 }} {{वेबआर्काइभ|युआरएल=https://web.archive.org/web/20111005204055/http://pulitzercenter.org/blog/news-points/ukraine-press-censorship-journalists-uncertain-future |तिथि=५ अक्टुबर २०११ }}, [[पुलित्जर सेन्टर अन क्राइसिस रिपोर्टिङ]] (२७ अक्टुबर २०१०)<br />{{cite news |date=२५ मई २०११ |title=आवर यूक्रेन कम्स टु डिफेन्स अफ टिमोशेंको, लुत्सेंको, डिडेंको, मकारेंको इन स्टेटमेन्ट |publisher=[[इन्टरफेक्स-यूक्रेन]] |url=http://www.interfax.com.ua/eng/main/69573/ |archive-url=https://web.archive.org/web/20120603124713/http://www.interfax.com.ua/eng/main/69573/ |archive-date=३ जुन २०१२ }}</ref> यानुकोविच द्वारा सत्ता कें केन्द्रीकृत करबाक प्रयाससभक एक अक्सर उद्धृत उदाहरण २०११ मे यूलिया टिमोशेंको कें सजा सुनावनाय छल, जकरा पश्चिमी सरकारसभ द्वारा संभावित रूपसँ राजनीति सँ प्रेरित होयबाक लेल निन्दा कएल गेल अछि।<ref>{{cite web |title=यू.एस. गभर्मेन्ट स्टेटमेन्ट अफ कन्सर्न अबाउट अरेस्ट अफ पूर्व प्राइम मिनिस्टर युलिया टिमोशेन्को |url=http://ukraine.usembassy.gov/government-statement-tymoshenko.html |archive-url=https://web.archive.org/web/20160304025646/http://ukraine.usembassy.gov/government-statement-tymoshenko.html |archive-date=४ मार्च २०१६ |access-date=८ फरबरी २०१६}} [[संयुक्त राज्य अमेरिकाक दूतावास, कीभ|यूएस दूतावास, कीभ]], (२४ सितम्बर २०११)<br />https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-14459446 {{वेबआर्काइभ|युआरएल=https://web.archive.org/web/20181021141928/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-14459446 |तिथि=२१ अक्टुबर २०१८ }} [[बीबीसी न्यूज]], (२४ सितम्बर २०११)</ref>
नवम्बर २०१३ मे, राष्ट्रपति यानुकोविच यूक्रेन-यूरोपीय संघ सङ्घ समझौता पर हस्ताक्षर नहि केलन्हि आ एकर बदलामे रूसक सङ्ग घनिष्ठ सम्बन्ध बनाबक विकल्प चुनलन्हि।<ref>[https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-25182823 ह्वाई इज यूक्रेन इन टरमोइल?] {{वेबआर्काइभ|युआरएल=https://web.archive.org/web/20131218180637/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-25182823 |तिथि=१८ दिसम्बर २०१३ }}, [[बीबीसी न्यूज]] (२१ फरबरी २०१४)</ref><ref name="अलजेवीएस२९१११३">{{cite web |title=यूक्रेन 'स्टिल वान्ट्स टु साइन ईयू डिल' | न्यूज | अल जजीरा |url=http://www.aljazeera.com/news/europe/2013/11/ukraine-still-wants-sign-eu-deal-20131129111345619208.html}}</ref> ई कदम सँ कीभक सड़कसभ पर विरोध प्रदर्शन शुरू भेल आ अन्ततः गरिमाक क्रान्ति भेल। प्रदर्शनकारीसभ कीभ कऽ मैदान नेज़ालेझनोस्ती (स्वतन्त्रता स्क्वायर) मे शिविर स्थापित केलक,<ref>[https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-26249330 यूक्रेन क्राइसिस: पुलिस स्टोर्म मेन कीभ 'मैदान' प्रोटेस्ट क्याम्प] {{वेबआर्काइभ|युआरएल=https://web.archive.org/web/20081201194141/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-26249330 |तिथि=१ दिसम्बर २००८ }}, [[बीबीसी न्यूज]] (१९ फरबरी २०१४)</ref> आ दिसम्बर २०१३ आ जनवरी २०१४ मे प्रदर्शनकारीसभ विभिन्न सरकारी भवनसभ पर कब्जा करनाय शुरू कऽ देलक, पहिने कीभमे, आ बादमे पश्चिमी यूक्रेन मे।<ref>[https://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-26248275 यूक्रेन प्रोटेस्ट्स टाइमलाइन] {{वेबआर्काइभ|युआरएल=https://web.archive.org/web/20140603193226/http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-26248275 |तिथि=३ जुन २०१४ }}, [[बीबीसी न्यूज]] (२१ फरबरी २०१४)</ref> प्रदर्शनकारीसभ आ पुलिसक बीच भेल झड़प कऽ परिणामस्वरूप फरबरी २०१४ मे लगभग ८० लोकक मौत भेल।<ref>{{cite news |author=सैंडफोर्ड डैनियल |date=१९ फरबरी २०१४ |title=यूक्रेन क्राइसिस: रिन्यूड कीभ असल्ट अन प्रोटेस्टर्स |work=बीबीसी न्यूज |url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-26252679 |access-date=१९ फरबरी २०१४}}</ref><ref>{{cite news |date=२१ फरबरी २०१४ |title=यूक्रेन क्राइसिस: यानुकोविच अनाउन्सेज 'पिस डिल' |work=बीबीसी न्यूज |url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-26284505 |access-date=२१ फरबरी २०१४}}</ref>
हिंसाक बाद, यूक्रेनी संसद २२ फरबरी कें यानुकोविच कें सत्ता सँ हटाबक लेल मतदान केलक (ई आधार पर जे हुनकर अता-पता अज्ञात छल आ एहि लेल ओ अपन कर्तव्यसभक पालन नहि कऽ सकैत छलाह), आ यूलिया टिमोशेंको कें जेल सँ मुक्त करबाक लेल मतदान केलक। ओही दिन, यानुकोविच कऽ समर्थक वोलोडिमिर रयबक संसदक अध्यक्षक पद सँ इस्तीफा दऽ देलन्हि, आ हुनकर स्थान पर टिमोशेंको कऽ वफादार ओलेक्ज़ेंडर तुर्चिनोव कें नियुक्त कएल गेल, जिनकें बादमे अन्तरिम राष्ट्रपतिक रूपमे स्थापित कएल गेल।<ref>{{cite news |date=२३ फरबरी २०१४ |title=प्रोफाइल: ओलेक्ज़ेंडर तुर्चिनोव |work=बीबीसी न्यूज |url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-26316268 |access-date=२५ फरबरी २०१४}}</ref> यानुकोविच कीभ सँ भागि गेलाह, आ बादमे रूसी शहर रोस्तोव-ऑन-डॉन मे एक प्रेस कॉन्फ्रेंस देलन्हि।<ref>{{cite news |author=टेलर, चार्ल्स |date=२८ फरबरी २०१४ |title=प्रोफाइल: यूक्रेन्स आउस्टेड प्रेसिडेन्ट विक्टर यानुकोविच |work=बीबीसी न्यूज |url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-25182830 |access-date=४ मई २०१४}}</ref>
==== पश्चिमी एकीकरण ====
१ जनवरी २०१६ कें, यूक्रेन ईयू कऽ सङ्ग डीसीएफटीए मे शामिल भेल। यूक्रेनी नागरिकसभकें ११ जुन २०१७ कें कोनो भी १८० दिनक अवधिक दौरान ९० दिन धरि शेंगेन क्षेत्र मे वीज़ा-मुक्त यात्रा कऽ अनुमति देल गेल छल, आ सङ्घ समझौता औपचारिक रूपसँ १ सितम्बर २०१७ कें लागू भेल।<ref name="२०१७-एसोस">{{cite web |title=यूरोपियन कमिसन - ईयू-यूक्रेन एसोसिएसन एग्रीमेंट फुल्ली इन्टर्स इन्टु फोर्स |url=https://europa.eu/rapid/press-release_IP-17-3045_en.htm |website=europa.eu}} (प्रेस विज्ञप्ति)</ref> विदेश नीति क्षेत्रमे महत्वपूर्ण उपलब्धिसभमे रूस-विरोधी प्रतिबन्धसभकें समर्थन करनाय, यूरोपीय संघ कऽ देशसभक सङ्ग वीज़ा-मुक्त शासन प्राप्त करनाय, आ देशक भीतर अत्यन्त कठिन कार्यसभकें दूर करबाक आवश्यकताकें नीक तरहसँ पहचाननाय शामिल अछि। हालाँकि, पुरान स्थानीय अधिकारी कोनो बदलाव नहि चाहैत छलाह; हुनका एन्टी-मैदान कार्यकर्तासभ सँ साफ कऽ देल गेल छल (लुस्ट्रेशन), मुदा केवल आंशिक रूपसँ। भ्रष्टाचारक खिलाफ लड़ाई शुरू कएल गेल छल, मुदा ई क्षुद्र अधिकारीसभ आ इलेक्ट्रॉनिक घोषणासभक सजाय धरि सीमित छल, आ नव स्थापित एनएबीयू आ एनएसीपी अपन काजमे घोटालासभ द्वारा चिह्नित छल। न्यायिक सुधारकें पुरान, समझौतावादी न्यायाधीशसभक नियुक्तिक सङ्ग जोड़ल गेल छल। मैदान निवासिसभक खिलाफ अपराधसभक जाँचमे देरी भेल। "सूचना युद्ध" कऽ विशाल वैश्विक रूसी यूक्रेनी-विरोधी प्रचार कऽ मुकाबला करबाक लेल, सूचना नीति मन्त्रालय कऽ निर्माण कएल गेल छल, जे ५ साल धरि कोनो प्रभावी काज नहि देखेलक, सिवाय कैस्परस्की लैब, डॉ. वेब, १सी, मेल.रू, यांडेक्स आ रूसी सामाजिक नेटवर्क वीकॉन्टैक्टे वा ओड्नोक्लास्निकी आ प्रचार मिडिया पर प्रतिबन्ध कऽ। २०१७ मे, राष्ट्रपति "शिक्षा पर" कानून पर हस्ताक्षर केलन्हि, जकरा राष्ट्रिय अल्पसंख्यकसभक विरोधक सामना करऽ पड़ल, आ हङ्गेरीक सरकार कऽ सङ्ग झगड़ा भेल। ओही समय, आर्थिक स्थिति मुख्य रूपसँ व्यापक भ्रष्टाचारक कारण बिगड़ैत रहल। २०१८ धरि यूक्रेन यूरोपक सबसँ गरीब देश बनि गेल, जकर प्रति व्यक्ति जीडीपी ३,००० डलर सँ कम छल।<ref>{{cite news |last1=स्टारोबिन |first1=पॉल |title=यूक्रेन्स रियल पावर ब्रोकर |url=https://www.businessinsider.com/ukraines-real-power-broker-yermak-zelensky-russia-war-biden-2023-12?r=US&IR=T&fbclid=IwAR1UEZLoZyZ37Lo5RirygbAMp94HRKf49VtRXnOMbkkXAJ1Wc0ecHLN28_I |work=[[बिजनेस इनसाइडर]] |date=१८ दिसम्बर २०२३}}</ref>
१९ मई २०१८ कें, पोरोशेंको एक डिक्री पर हस्ताक्षर केलन्हि जे स्वतन्त्र राज्यसभक राष्ट्रमण्डल कऽ वैधानिक निकायसभमे यूक्रेनक भागीदारी कें अन्तिम रूप सँ समाप्त करबा पर राष्ट्रिय सुरक्षा आ रक्षा परिषदक निर्णयकें लागू केलक।<ref>{{cite web |title=उक्रेना ओस्टाटोच्नो व्यस्ला ज एसएनडी |url=https://espreso.tv/news/2018/05/19/ukrayina_ostatochno_vyyshla_z_snd |access-date=२०१८-०५-१९ |website=espreso.tv}}</ref><ref>{{cite news |title=प्रेजिडेन्ट पिडपिसाव उकाज प्रो ओस्टाटोच्ने प्रिपिनेन्न्या उचास्टी उक्रेनी उ स्टाटुटनिख ओर्गानाख एसएनडी — ओफिसिने इन्टरनेट-प्रेदस्ताव्नित्स्त्वो प्रेजिडेन्टा उक्रेनी |language=uk |work=ओफिसिने इन्टरनेट-प्रेदस्ताव्नित्स्त्वो प्रेजिडेन्टा उक्रेनी |url=http://www.president.gov.ua/news/prezident-pidpisav-ukaz-pro-ostatochne-pripinennya-uchasti-u-47554 |access-date=२०१८-०५-१९}}</ref> फरबरी २०१९ धरि, यूक्रेन स्वतन्त्र राज्यसभक राष्ट्रमण्डलमे अपन भागीदारीकें एक महत्वपूर्ण न्यूनतम धरि कम कऽ देलक आ प्रभावी रूपसँ अपन वापसी पूरा कऽ लेलक। यूक्रेनक वर्खोव्ना राडा सम्मिलनक पुष्टि नहि केलक, अर्थात् यूक्रेन कहियो सीआईएस कऽ सदस्य नहि रहल अछि।<ref>{{cite news |title=उक्रेनी ने पोत्रिबनो व्यखोडिती इज एसएनडी – वोना निकोली ने बुला इ ने जे जराज च्लेनोम सिएई स्ट्रक्चुरी |url=https://www.radiosvoboda.org/a/ukrayina-dosi-v-snd-chy-ni/30969197.html |newspaper=रादियो स्वोबोदा|date=२६ नवम्बर २०२० |last1=लाशेंको |first1=ओलेक्जेन्डर }}</ref>
६ जनवरी २०१९ कें, फेनेर मे, यूक्रेनक राष्ट्रपति पेट्रो पोरोशेंको कऽ भागीदारीक सङ्ग यूक्रेनक रूढ़िवादी चर्च कऽ एक प्रतिनिधिमण्डल स्वतन्त्र एक टोमोसप्राप्त केलक। टोमोस ओसीयू कऽ प्रमुख, मेट्रोपोलिटन एपिफेनियस कें पारिस्थितिक पितृसत्ता कऽ सङ्ग एक संयुक्त लिटुरजीक दौरान भेंट कएल गेल छल।<ref>{{cite web |title=Οικουμενικό Πατριαρχείο |url=https://ec-patr.org/ |access-date=२०२१-०६-१४ |language=el}}</ref> अगिला दिन, टोमोसकें सेंट सोफिया कैथेड्रल मे एक प्रदर्शनक लेल यूक्रेन लाएल गेल छल। ९ जनवरी कें, कांस्टेंटिनोपल रूढ़िवादी चर्च कऽ धर्मसभा कऽ सभ सदस्यसभ धर्मसभाक निर्धारित बैठकक दौरान टोमोस पर हस्ताक्षर केलक।
२१ फरबरी २०१९ कें, यूक्रेनक संविधान मे संशोधन कएल गेल छल, जाहिमे यूरोपीय संघ आ नाटो मे सदस्यताक लेल यूक्रेनक रणनीतिक पाठ्यक्रम पर नियमसभकें बेसिक कानूनक प्रस्तावना, तीन लेखसभ आ संक्रमणकालीन प्रावधानसभमे निहित कएल गेल छल।<ref>{{cite web |title=द ल अमेन्डिङ द कन्स्टिच्युसन अन द कोर्स अफ एक्सेसन टु द ईयू एन्ड नाटो ह्याज इन्टर्ड इन्टु फोर्स {{!}} यूरोपियन इन्टिग्रेसन पोर्टल |url=https://eu-ua.org/novyny/zakon-pro-zminy-do-konstytuciyi-shchodo-kursu-na-vstup-v-yes-i-nato-nabuv-chynnosti |access-date=२०२१-०३-२३ |website=eu-ua.org |language=uk |archive-date=२८ सितम्बर २०२० |archive-url=https://web.archive.org/web/20200928024828/https://eu-ua.org/novyny/zakon-pro-zminy-do-konstytuciyi-shchodo-kursu-na-vstup-v-yes-i-nato-nabuv-chynnosti |url-status=dead }}</ref>
२१ अप्रैल २०१९ कें, वोलोडिमिर जेलेन्स्की राष्ट्रपति चुनावक दोसर दौरमे राष्ट्रपति चुनल गेलाह। २१ जुलाई कें प्रारम्भिक संसदीय चुनावसभ मे नवगठित राष्ट्रपति-समर्थक सर्वेंट अफ द पीपुल पार्टी कें स्वतन्त्र यूक्रेनक इतिहासमे पहिल बेर सीटसभक पूर्ण बहुमत (२४८) जीतबाक अनुमति देलक। पार्टीक अध्यक्ष दिमित्रो राज़ुमकोव कें संसदक अध्यक्ष चुनल गेल। बहुमत २९ अगस्त कें बिना कोनो गठबन्धनक अपने दम पर सरकार बनाबयमे सक्षम छल, आ ओलेक्सी होन्चारुक कें प्रधान मन्त्रीक रूपमे मन्जूरी देलक।<ref>{{cite web |last=किटसफ्ट |title=क्याबिनेत मिनिस्टिरिव उक्रेनी — नोभिम प्रिमियर-मिनिस्ट्रोम उक्रेनी स्टाव ओलेक्सी होन्चारुक |url=https://www.kmu.gov.ua/news/novim-premyer-ministrom-ukrayini-stav-oleksij-goncharuk |access-date=२०२०-०७-०६ |website=www.kmu.gov.ua |language=uk}}</ref> ४ मार्च २०२० कें, जीडीपी मे १.५% कऽ गिरावट (चुनावक समयमे ४.५% वृद्धिक बदलामे) कऽ कारण, वर्खोव्ना राडा होन्चारुकक सरकार कें बर्खास्त कऽ देलक आ डेनिस श्यामहल<ref>{{cite news |date=२०२०-०३-०४ |title=होन्चारुका ज्विल्न्यली ज पोसाडी प्रिमियरा आ वीडस्तव्यली भेस उर्याद |language=uk |work=बीबीसी न्यूज यूक्रेना |url=https://www.bbc.com/ukrainian/news-51734007 |access-date=२०२०-०७-०६}}</ref> नव प्रधान मन्त्री बनलाह।<ref>{{cite web |title=डेनिस श्यामहल – नोभी प्रिमियर उक्रेनी |url=http://www.pravda.com.ua/news/2020/03/4/7242529/ |access-date=२०२०-०७-०६ |website=यूक्रेन्स्का प्रावदा |language=uk}}</ref>
२८ जुलाई २०२० कें, लिथुआनिया, [[पोल्यान्ड]] आ यूक्रेन ल्यूब्लिन मे ल्युब्लिन त्रिकोण पहलक निर्माण केलक, जकर उद्देश्य पोलिश-लिथुआनियाई राष्ट्रमण्डल कऽ तीन ऐतिहासिक देशसभक बीच आगु सहयोग पैदा करनाय आ ईयू आ नाटो मे यूक्रेनक एकीकरण आ सम्मिलनकें आगू बढ़ानाय अछि।<ref>{{cite news |title=लिथुआनिया, पोल्यान्ड एन्ड यूक्रेन इनागुराते 'ल्युब्लिन ट्राइंगल' |url=https://jamestown.org/program/lithuania-poland-and-ukraine-inaugurate-lublin-triangle/ |website=जेम्सटाउन}}</ref>
१७ मई २०२१ कें, जॉर्जियाक विदेश मन्त्रीसभ, मोल्दोवा आ यूक्रेन कऽ बीच एक संयुक्त ज्ञापन पर हस्ताक्षर कऽ कऽ एसोसिएशन ट्रियो कऽ गठन कएल गेल छल। एसोसिएशन ट्रियो तीन देशसभ (जे ईयू कऽ सङ्ग सङ्घ समझौता पर हस्ताक्षर केने अछि) कऽ बीच यूरोपीय संघ कऽ सङ्ग यूरोपीय एकीकरण सँ सम्बन्धित आम हितक मुद्दा पर उन्नत सहयोग, समन्वय, आ संवाद, पूर्वी साझेदारी कऽ ढाँचाक भीतर सहयोग बढ़ाबक, आ यूरोपीय संघमे शामिल होयबाक सम्भावनाक लेल प्रतिबद्ध होयबाक लेल त्रिपक्षीय ढाँचा अछि।<ref>{{cite web |title=उक्रेना, ग्रुजिया टा मोल्डोवा स्टवोरीली नोभयी फोरम्याट स्पिवप्रात्सी डल्या स्पिल्नोगो रुखु वी ईएस |url=https://www.eurointegration.com.ua/news/2021/05/17/7123240/ |website=www.eurointegration.com.ua}}</ref>
जुन २०२१ ब्रुसेल्स शिखर सम्मेलन मे, नाटो नेतासभ २००८ बुखारेस्ट शिखर सम्मेलन मे लेल गेल निर्णयकें दोहरायल जे यूक्रेन प्रक्रियाक एक अभिन्न अङ्गक रूपमे सदस्यता कार्य योजना (एमएपी) कऽ सङ्ग गठबन्धनक सदस्य बनत आ बिना कोनो बाहरी हस्तक्षेप कऽ अपन भविष्य आ विदेश नीतिकें निर्धारित करबाक यूक्रेनक अधिकार अछि।<ref name=":0">{{cite web |title=ब्रुसेल्स समिट कम्युनिक इस्युड बाय द हेड्स अफ स्टेट एन्ड गभर्मेन्ट पार्टिसिपेटिङ इन द मिटिङ अफ द नर्थ अटलान्टिक काउंसिल इन ब्रुसेल्स १४ जुन २०२१ |url=https://www.nato.int/cps/en/natohq/news_185000.htm |website=नाटो}}</ref>
यूक्रेन मूल रूपसँ २०२४ मे ईयू सदस्यता कऽ लेल औपचारिक रूपसँ आवेदन देबाक तैयारी कऽ रहल छल, मुदा एकर बदलामे फरबरी २०२२ मे सदस्यताक लेल एक आवेदन पर हस्ताक्षर केलक।<ref name=":1">{{cite web |title=यू २०२४ रोसी उक्रेना पोडस्ट जायवकु ना वस्तूप दो ईएस |url=https://www.ukrinform.ua/rubric-polytics/2629440-u-2024-roci-ukraina-podast-zaavku-na-vstup-do-es.html |website=www.ukrinform.ua|date=२९ जनवरी २०१९ }}</ref>
==== रूस-यूक्रेन युद्ध ====
मार्च २०१४ मे, रूसी संघ द्वारा क्रीमियाक विलय भेल। यद्यपि रूसक सङ्ग क्रीमियाई एकीकरण पर एक जनमत संग्रह कऽ आधिकारिक परिणामसभकें प्रस्ताव कऽ पक्षमे भारी बहुमत देखाबक रूपमे रिपोर्ट कएल गेल छल, मुदा ई मतदान रूसी सैन्य कब्जाक तहत आयोजित कएल गेल छल आ एकरा यूरोपीय संघ आ [[संयुक्त राज्य अमेरिका]] द्वारा अवैध घोषित कएल गेल छल।<ref>{{cite news| url = https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-26606097| title = क्रीमिया जनमत संग्रह: मतदाता 'रूसक सङ्ग मिलबाक समर्थन केलक'| date = १० मार्च २०१४| पहुँच-तिथि = ४ मई २०१४ |कार्य = बीबीसी न्यूज}}</ref>क्रीमियाई संकटक बाद पूर्वी यूक्रेन आ दक्षिणी यूक्रेन मे रूस-समर्थक अशान्ति भेल।<ref name="यूक्रेन क्राइसिस टाइमलाइन बीबीसी">[https://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-26248275 यूक्रेन क्राइसिस टाइमलाइन] {{वेबआर्काइभ|युआरएल=https://web.archive.org/web/20140603193226/http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-26248275 |तिथि=३ जुन २०१४ }}, [[बीबीसी न्यूज]]</ref> अप्रैल २०१४ मे यूक्रेनी अलगाववादीसभ डोनेट्स्क जनवादी गणतन्त्र आ लुहांस्क जनवादी गणतन्त्र कें स्वघोषित केलक आ ११ मई २०१४ कें जनमत संग्रह आयोजित केलक; अलगाववादीसभ दावी केलक जे लगभग ९०% लोकसभ स्वतन्त्रताक पक्षमे मतदान केलक।<ref>[https://www.npr.org/blogs/thetwo-way/2014/05/07/310451535/putin-tells-separatists-to-postpone-may-11-referendum पुतिन अलगाववादीसभकें ११ मई कऽ जनमत संग्रहकें टालबाक लेल कहलन्हि] {{वेबआर्काइभ|युआरएल=https://web.archive.org/web/20150319033458/http://www.npr.org/blogs/thetwo-way/2014/05/07/310451535/putin-tells-separatists-to-postpone-may-11-referendum |तिथि=१९ मार्च २०१५ }}, [[एनपीआर]] (७ मई २०१४)<br />{{cite news | युआरएल=https://www.bbc.com/news/world-europe-27360146 | title=यूक्रेनी विद्रोही डोनेट्स्क आ लुहांस्कमे जनमत संग्रह आयोजित केलक | work=बीबीसी न्यूज | date=११ मई २०१४ | access-date=११ मई २०१४ }}<br />{{cite news|url=https://news.vice.com/video/russian-roulette-dispatch-thirty-eight|title=रसियन रूले (डिस्प्याच थर्टी-एट)|date=१३ मई २०१४|access-date=७ जुलाई २०१४|newspaper=[[वाइस न्यूज]]|archive-date=४ जुलाई २०१४|archive-url=https://web.archive.org/web/20140704073504/https://news.vice.com/video/russian-roulette-dispatch-thirty-eight|url-status=dead}}</ref><ref name="यूक्रेन क्राइसिस टाइमलाइन बीबीसी" /> बादमे अप्रैल २०१४ मे, एक दिस यूक्रेनी सेना आ यूक्रेन-समर्थक स्वयम्सेवक बटालियनसभ, आ दोसर दिस डोनेट्स्क आ लुहांस्क जनवादी गणतन्त्रसभक समर्थन करैवाला सेनासभक बीच लड़ाई, डोनबासक युद्ध मे बढ़ि गेल।<ref name="यूक्रेन क्राइसिस टाइमलाइन बीबीसी" /><ref>[https://www.bbc.com/news/world-europe-30414955 यूक्रेन संघर्षमे चरम दक्षिणपन्थी भूमिका कें कम आंकैत अछि] {{वेबआर्काइभ|युआरएल=https://web.archive.org/web/20180602182154/http://www.bbc.com/news/world-europe-30414955 |तिथि=२ जुन २०१८ }}, [[बीबीसी न्यूज]] (१३ दिसम्बर २०१४)</ref> दिसम्बर २०१४ धरि, ई संघर्षमे ६,४०० सँ अधिक लोकसभक मृत्यु भऽ चुकल छल, आ [[संयुक्त राष्ट्र]] कऽ आँकड़ाक अनुसार एकर परिणामस्वरूप आधा मिलियन सँ अधिक लोक यूक्रेनक भीतर आन्तरिक रूपसँ विस्थापित भऽ गेलाह आ दुई लाख शरणार्थी (ज्यादातर) [[रूस]] आ अन्य पड़ोसी देशसभमे भागि गेलाह।<ref>[https://www.bbc.com/news/world-europe-30454746 फरगल किन यूक्रेनक 'जमल भेल संघर्ष' पर मारियुपोल सँ रिपोर्ट करैत छथि] {{वेबआर्काइभ|युआरएल=https://web.archive.org/web/20160723122836/http://www.bbc.com/news/world-europe-30454746 |तिथि=२३ जुलाई २०१६ }}, [[बीबीसी न्यूज]] (१२ दिसम्बर २०१४)</ref><ref> {{वेबआर्काइभ|युआरएल=https://web.archive.org/web/20161111091846/http://www.un.org/apps/news/story.asp?NewsID=49533#.VI4Wv3vX4Yg |तिथि=११ नवम्बर २०१६ }}, [[संयुक्त राष्ट्र]] (५ दिसम्बर २०१४)</ref><ref>[https://www.bbc.com/news/world-europe-28656147 यूक्रेन संघर्ष: युद्ध बढ़त ही शरणार्थिसभक सङ्ख्या बढैत अछि] {{वेबआर्काइभ|युआरएल=https://web.archive.org/web/20180708145441/https://www.bbc.com/news/world-europe-28656147 |तिथि=८ जुलाई २०१८ }}, [[बीबीसी न्यूज]] (५ अगस्त २०१४)</ref><ref>[http://www.rferl.mobi/a/ukraine-death-toll/27047512.html संयुक्त राष्ट्रक कहब अछि जे अप्रैल २०१४ सँ यूक्रेनक संघर्षमे कम सँ कम ६,४०० लोक मारल गेल] {{वेबआर्काइभ|युआरएल=https://web.archive.org/web/20151223061830/http://www.rferl.mobi/a/ukraine-death-toll/27047512.html |तिथि=२३ दिसम्बर २०१५ }}, [[आरएफई/आरएल]] (१ जुन २०१५)</ref> ओही अवधिक दौरान, राजनीतिक (जाहिमे लुस्ट्रेशन पर कानून आ वि-साम्यवादीकरण पर कानून कऽ अपनाएब शामिल अछि) आ आर्थिक सुधार शुरू भेल।<ref name="कारनेगी" /> २५ मई २०१४ कें, पेट्रो पोरोशेंको कें राष्ट्रपति चुनावक पहिल दौरमे राष्ट्रपति<ref>{{cite web |date=२०२२-०३-२९ |title=पेट्रो पोरोशेन्को बिकम्स प्रेसिडेन्ट अफ यूक्रेन |url=https://www.uawarexplained.com/petro-poroshenko-becomes-president-of-ukraine/?version=sixty-minutes/ |access-date=२०२२-०३-२९ |website=UaWarExplained.com |language=en}}</ref> चुनल गेल छल। २०१५ कऽ दोसर छमाही धरि, स्वतन्त्र पर्यवेक्षकसभ नोट केलक जे यूक्रेनमे सुधार काफी धीमा भऽ गेल छल, भ्रष्टाचार कम नहि भेल छल, आ यूक्रेनक अर्थव्यवस्था अखनो गहरे संकटमे छल।<ref name="कारनेगी">{{cite web|url=http://carnegieendowment.org/2015/08/19/ukraine-reform-monitor-august-2015/iewe|title=यूक्रेन रिफर्म मोनिटर: अगस्त २०१५|date=अगस्त २०१५|publisher=कारनेगी एंडोमेंट फॉर इंटरनेशनल पीस|access-date=२२ दिसम्बर २०१५}}</ref><ref>{{cite news|url=http://www.bloombergview.com/articles/2015-11-06/unreformed-ukraine-is-self-destructing|title=यूक्रेन इज इन डेन्जर अफ बिकमिङ ए फेल्ड स्टेट|last=बर्शिडस्की|first=लियोनिद|date=६ नवम्बर २०१५|work=[[ब्लूमबर्ग न्यूज़]]|access-date=८ नवम्बर २०१५|archive-date=१० नवम्बर २०१५|archive-url=https://web.archive.org/web/20151110025333/http://www.bloombergview.com/articles/2015-11-06/unreformed-ukraine-is-self-destructing}}</ref><ref>{{cite news|url=https://foreignpolicy.com/2015/08/25/money-still-rules-ukraine-poroshenko-corruption/|title=मनी स्टिल रूल्स यूक्रेन|last=कुजियो|first=तारास|date=२५ अगस्त २०१५|work=[[फॉरेन पॉलिसी]]|access-date=२२ दिसम्बर २०१५}}</ref><ref>{{cite news|url=https://opendemocracy.net/od-russia/mikhail-minakov-maryna-stavniichuk/ukrainian-constitution-reform-or-crisis|title=यूक्रेन्स कन्स्टिच्युसन: रिफर्म अर क्राइसिस?|last1=मिनाकोव|first1=मिखाइल|first2=मैरीना|last2=स्टावनीचुक|date=१६ फरबरी २०१६|publisher=ओपेनडेमोक्रेसी|access-date=१९ फरबरी २०१६|archive-date=१७ फरबरी २०१६|archive-url=https://web.archive.org/web/20160217091235/https://www.opendemocracy.net/od-russia/mikhail-minakov-maryna-stavniichuk/ukrainian-constitution-reform-or-crisis}}</ref> दिसम्बर २०१५ धरि, डोनबासक युद्धमे ९,१०० सँ अधिक लोकसभ (अधिकतर नागरिक) कऽ मृत्यु भऽ चुकल छल,<ref>{{cite web |date=२०२२-०३-२९ |title=सेपरेट डिस्ट्रिक्ट्स अफ डोनबास एन्ड लुहांस्क रिजनस (ORDLO) |url=https://www.uawarexplained.com/ldnr/?version=sixty-minutes/ |access-date=२०२२-०३-२९ |website=UaWarExplained.com |language=en}}</ref> संयुक्त राष्ट्र कऽ आँकड़ासभ कऽ अनुसार।<ref>[https://www.nytimes.com/2015/12/10/world/europe/ukraine-conflict-toll.html?_r=0 एट लीस्ट ९,११५ किल्ड इन यूक्रेन कनफ्लिक्ट, यू.एन. सेज] {{वेबआर्काइभ|युआरएल=https://web.archive.org/web/20160724003009/http://www.nytimes.com/2015/12/10/world/europe/ukraine-conflict-toll.html?_r=0 |तिथि=२४ जुलाई २०१६ }}, [[न्यूयॉर्क टाइम्स]] (९ दिसम्बर २०१५)<br />[http://www.rferl.mobi/a/ukraine-separatists-holiday-cease-fire-violations/27445518.html कीभ, सेपरेटिस्ट्स एक्युज इच अदर अफ भायोलेटिङ होलिडे सीज-फायर] {{वेबआर्काइभ|युआरएल=https://web.archive.org/web/20151226020428/http://www.rferl.mobi/a/ukraine-separatists-holiday-cease-fire-violations/27445518.html |तिथि=२६ दिसम्बर २०१५ }}, [[रेडियो फ्री यूरोप]] (२४ दिसम्बर २०१५)</ref> २ फरबरी २०२१ कें, एक राष्ट्रपतीय डिक्रीसँ रूस-समर्थक टीवी चैनलसभ ११२ यूक्रेन, न्यूज़वन आ जेडआईके कऽ टेलिभिजन प्रसारण पर प्रतिबन्ध लगा देल गेल।<ref>{{cite web |title=उकाज प्रेजिडेन्टा उक्रेनी №४३/२०२१ |url=https://www.president.gov.ua/documents/432021-36441 |access-date=२०२१-०२-०६ |website=ओफिसिने इन्टरनेट-प्रेदस्ताव्नित्स्त्वो प्रेजिडेन्टा उक्रेनी |language=uk}}</ref><ref>{{cite news |title=जेलेन्स्की "विम्कनुभ" ११२, ZIK आ NewsOne ज एफिरू. श्छो विदोमो |language=uk |work=बीबीसी न्यूज यूक्रेना |url=https://www.bbc.com/ukrainian/news-55907449 |access-date=२०२१-०२-०६}}</ref> राष्ट्रिय सुरक्षा आ रक्षा परिषदक निर्णय आ १९ फरबरी २०२१ कऽ राष्ट्रपतीय डिक्री द्वारा ८ व्यक्तिसभ आ १९ कानूनी संस्थासभ पर प्रतिबन्ध लगाएल गेल, जाहिमे पुतिनक रूस-समर्थक राजनीतिज्ञ आ पुतिनक गडफादर विक्टर मेदवेदचुक आ हुनकर पत्नी ओक्साना मार्चेंको शामिल छलीह।<ref>{{cite web |title=उकाज प्रेजिडेन्टा उक्रेनी №६४/२०२१ |url=https://www.president.gov.ua/documents/642021-36753 |access-date=२०२१-०२-२० |website=ओफिसिने इन्टरनेट-प्रेदस्ताव्नित्स्त्वो प्रेजिडेन्टा उक्रेनी |language=uk}}</ref><ref>{{cite web |title=जेलेन्स्की व्विव यू डियु साङ्क्सी प्रोती मेदवेदचुका |url=https://www.pravda.com.ua/news/2021/02/20/7284161/ |access-date=२०२१-०२-२० |website=यूक्रेन्स्का प्रावदा |language=uk}}</ref>
केर्च स्ट्रेटक घटना २५ नवम्बर २०१८ कें भेल जखन [[रूस|रूसी]]<nowiki/>संघीय सुरक्षा सेवा (एफएसबी) तटरक्षक तीन यूक्रेनी नौसेना कऽ जहाजसभ पर गोलीबारी केलक आ कब्जा कऽ लेलक, जे मारीउपोल बन्दरगाहक दिस अपन रास्तमे केर्च जलडमरूमध्य कऽ माध्यमसँ [[काला सागर]] सँ अजोव सागर मे प्रवेश करबाक प्रयास कऽ रहल छल।<ref>{{cite news |date=२०१८-११-२६ |title=टेन्सन एस्केलेट्स आफ्टर रसिया सीजेज यूक्रेन नेभल शिप्स |work=बीबीसी न्यूज |url=https://www.bbc.com/news/world-europe-46338671 |access-date=२०२१-०६-१४}}</ref><ref>{{cite news |last=पोलितियुक |first=एन्ड्र्यू ओस्बोर्न, पावेल |date=२०१८-११-२६ |title=रसिया फायर्स अन एन्ड सीजेज यूक्रेनियन शिप्स नियर एनेक्स्ड क्रीमिया |work=रॉयटर्स |url=https://www.reuters.com/article/us-ukraine-crisis-russia-idUSKCN1NU0DL |access-date=२०२१-०६-१४}}</ref>
पूरा २०२१ मे, रूसी सेनासभ रूस-यूक्रेन सीमा कऽ सङ्ग, कब्जा कएल गेल क्रीमिया आ डोनबासमे, आ बेलारूसमे अपन सेनाकें जमा केलक।<ref>{{cite news |title=बिल्डअप अफ रसियन फोर्सेज अलंग यूक्रेन्स बोर्डर द्याट ह्याज सम टकिङ अफ वार |language=en |work=एनपीआर.ओआरजी |url=https://www.npr.org/2021/12/01/1060608432/buildup-of-russian-forces-along-ukraines-border-that-has-some-talking-of-war |access-date=२०२२-१०-०४}}</ref> २४ फरबरी २०२२ कें, रूसी सेनासभ यूक्रेन पर आक्रमण केलक।<ref>{{cite web |last=एलीयट |first=हॉली |title=रसियन फोर्सेज इन्भेड यूक्रेन |url=https://www.cnbc.com/2022/02/24/russian-forces-invade-ukraine.html |access-date=२०२२-१०-०४ |website=सीएनबीसी |date=२४ फरबरी २०२२ |language=en}}</ref> रूस जल्दी ही देशक अधिकांश पूर्व आ दक्षिण पर कब्जा कऽ लेलक, मुदा माइकोलाइव शहरसँ आगू ओडेसा कऽ दिस बढ़यमे विफल रहल, आ कीभ, चेर्निहाइव, सुमी, आ खार्किव पर कब्जा करबामे विफल रहबाक बाद उत्तर सँ पाछा हटबाक लेल मजबूर भेल।<ref>{{cite news |last=बिग |first=म्याथ्यू मपोके |date=२०२२-०९-१३ |title=रसिया इन्भेडेड यूक्रेन मोर द्यान २०० डेज अगो. हियर इज वन की डेभलपमेन्ट फ्रम एभ्री मन्थ अफ द वार. |language=en-US |work=द न्यूयोर्क टाइम्स |url=https://www.nytimes.com/article/ukraine-russia-war-timeline.html |access-date=२०२२-१०-०४ |issn=0362-4331}}</ref> आगु क्षेत्र प्राप्त करबामे विफल रहबाक बाद आ एक तेज गति सँ यूक्रेनी जवाबी हमला द्वारा खार्किव ओब्लास्ट सँ बाहर निकालल जेबाक बाद,<ref>{{cite web |last=ओर्टिज़ |first=जोन बेकन आ जोर्गे एल. |title=रसियन्स एडमिट डिफिट इन खार्किव; जेलेन्स्की भिजिट्स इजियम आफ्टर ट्रुप्स फ्ली शैटर्ड सिटी: यूक्रेन अपडेट्स |url=https://www.usatoday.com/story/news/world/2022/09/14/ukraine-russia-war-live-updates/10375099002/ |access-date=२०२२-१०-०४ |website=यूएसए टुडे |language=en-US}}</ref> रूस आधिकारिक रूपसँ ३० सितम्बर कें डोनेट्स्क जनवादी गणतन्त्र आ लुहांस्क जनवादी गणतन्त्र, कऽ सङ्ग-सङ्ग अधिकांश खेरसॉन आ जापोरिज्जिया ओब्लास्ट सभ पर कब्जा कऽ लेलक।<ref>{{cite news |last=मायनेस |first=चार्ल्स |date=२०२२-०९-३० |title=पुतिन इल्लीगली एनेक्सेज टेरिटरीज इन यूक्रेन, इन स्पाइट अफ ग्लोबल अपोजिसन |language=en |work=एनपीआर |url=https://www.npr.org/2022/09/30/1126020895/russia-ukraine-putin-annexation |access-date=२०२२-१०-०४}}</ref>
२०२२ मे यूक्रेन पर रूसी आक्रमणक पूर्व संध्या पर, ई देश यूरोपमे सबसँ गरीब छल,<ref>{{cite web |title=जीडीपी पर क्यापिटा (करेन्ट यूएस$) | डाटा |url=https://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.CD?most_recent_value_desc=true}}</ref> एक एहन बाधा जकर कारण उच्च भ्रष्टाचार स्तरसभ<ref>{{cite web |last=बुलोघ |first=ओलिभर |date=६ फरबरी २०१५ |title=वेलकम टु यूक्रेन, द मोस्ट करप्ट नेसन इन यूरोप |url=https://www.theguardian.com/news/2015/feb/04/welcome-to-the-most-corrupt-nation-in-europe-ukraine |access-date=३ मार्च २०२१ |work=[[द गार्डियन]] |quote="१९९१ सँ, अधिकारीसभ, संसद सदस्यसभ आ व्यवसायीसभ राज्यक बजटकें लूटबाक लेल जटिल आ अत्यधिक आकर्षक योजनासभ बनौने अछि। ई चोरी यूक्रेनकें पङ्गु बना देने अछि। स्वतन्त्रताक समय अर्थव्यवस्था पोल्यान्ड कऽ जतबा पैग छल, आब ई एक तिहाई आकारक अछि। आम यूक्रेनियनसभ अपन जीवन स्तरकें स्थिर देखने अछि, जखन कि मुट्ठी भरि कुलीन वर्ग अरबपति बनि गेल अछि।"}}</ref> आ आर्थिक उदारीकरण आ संस्थागत सुधार कऽ धीमी गतिकें मानल जाइत छल।<ref>{{cite web |title=यूक्रेन: क्यान मिनिङफुल रिफर्म कम आउट अफ कन्फ्लिक्ट? |url=https://www.bruegel.org/policy-brief/ukraine-can-meaningful-reform-come-out-conflict |access-date=२०२३-०३-१७ |website=ब्रुगेल {{!}} द ब्रुसेल्स-बेस्ड इकोनोमिक थिङ्क ट्याङ्क |date=२५ जुलाई २०२२ |language=en}}</ref><ref>{{cite web |last=पिकुलिका-विल्चेव्स्का |first=अग्निज्का |date=२०१७-०७-१९ |title=ह्वाई द रिफर्म्स इन यूक्रेन आर सो स्लो? |url=https://neweasterneurope.eu/2017/07/19/why-the-reforms-in-ukraine-are-so-slow/ |access-date=२०२३-०३-१७ |website=न्यू ईस्टर्न यूरोप - ए बाइमन्थली न्यूज़ म्यागजिन डेडिकेटेड टु सेन्ट्रल एन्ड ईस्टर्न यूरोपियन अफेयर्स |language=en-GB }}{{Dead link|date=May 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref><ref>{{cite web |title=द स्लो-रिफर्म ट्र्याप |url=https://www.bruegel.org/blog-post/slow-reform-trap |access-date=२०२३-०३-१७ |website=ब्रुगेल {{!}} द ब्रुसेल्स-बेस्ड इकोनोमिक थिङ्क ट्याङ्क |language=en}}</ref><ref>{{cite web |date=नवम्बर ८, २००० |title=यूक्रेन कन्ट्री असिस्टेन्स इभ्यालुएसन |url=https://www.oecd.org/countries/ukraine/35290615.pdf |website=www.oecd.org}}</ref> देश पर रूसक आक्रमण यूक्रेनक अर्थव्यवस्था आ सुधारक भविष्यक सम्भावनासभकें एतबा नुकसान पहुँचाएल जे देशक जीडीपी कें आक्रमणक बाद अपन पहिल वर्षमे ही ३५% धरि सिकुड़बाक अनुमान लगाएल गेल छल।<ref>{{cite web |last=ग्रामर |first=एमी मैकिनन, रोबी |title=द ब्याटल टु सेभ यूक्रेन्स इकोनोमी फ्रम द वार |url=https://foreignpolicy.com/2022/10/05/russia-ukraine-war-reconstruction-european-bank-odile-renaud-basso/ |access-date=२०२३-०३-१८ |website=फॉरेन पॉलिसी |date=५ अक्टुबर २०२२ |language=en-US}}</ref>
== राष्ट्रिय इतिहासलेखन ==
दुनियाक अन्य हिस्सासभमे यूक्रेनक बारेमे ज्ञान अपेक्षाकृत हाल धरि मुख्य रूपसँ रूसी माध्यमिक स्रोतसभ सँ आयल छल। सत्रहम् शताब्दीक दोसर भागक बाद, जखन मस्कोवी आ बादमे रूसी साम्राज्य यूक्रेनी क्षेत्रक अधिकांश हिस्सा पर नियन्त्रण करय लागल, रूसी लेखकसभ यूक्रेनकें रूसी इतिहासक हिस्साक रूपमे शामिल केलक। एहिमे मध्ययुगीन कीवन रुस कें "कीवन रूस" आ एकर पुरान पूर्वी स्लाविक संस्कृति आ निवासिसभकें "कीवन रूसी" वा "पुरान रूसी" कहब शामिल छल। बादमे यूक्रेन वा एकर हिस्सासभकें "लिटिल रूस", "दक्षिण रूस", "पश्चिम रूस" (बेलारूस कऽ सङ्ग), वा "न्यू रूस" (काला सागर तट आ दक्षिण-पूर्वी स्टेपी) कहल गेल। मुदा रूसक पहुँच सँ बाहर यूक्रेनक हिस्सासभकें रुथेनिया आ ओकर लोकसभकें रुथेनियन कहल जाइत छल। यूक्रेन आ यूक्रेनियनसभकें सन्दर्भित करबाक लेल चुनल गेल नाम अक्सर एक निश्चित राजनीतिक स्थितिकें दर्शावैत छल, आ कखनो-कखनो यूक्रेनी राष्ट्रियताक अस्तित्वसँ इनकार करबाक लेल सेहो।<ref name="हिस्ट्री अफ यूक्रेन२७" /> यूक्रेनी इतिहासक रूसी दृष्टिकोण पश्चिमी शिक्षाविदामे प्रचलित बनि गेल, आ यद्यपि १९५० कऽ दशक धरि पूर्वाग्रहक पहचान कऽ लेल गेल छल, स्लाविक अध्ययन आ इतिहासक कयन विद्वानसभक माननाय अछि जे मस्को-केन्द्रित दृष्टिकोणकें ठीक करबाक लेल अखनो महत्वपूर्ण बदलाव आवश्यक अछि।<ref>{{cite news |last=प्रिन्स |first=टोड |date=२०२३-०१-०१ |title=मस्कोज इन्भेजन अफ यूक्रेन ट्रिगर्स 'सोल-सर्चिङ' एट वेस्टर्न युनिभर्सिटीज एज स्कोलर्स रिथिङ्क रसियन स्टडिज |language=en |work=रेडियो फ्री यूरोप/रेडियो लिबर्टी |url=https://www.rferl.org/a/russia-war-ukraine-western-academia/32201630.html |access-date=२०२३-१२-१७}}</ref>
यूक्रेनक इतिहासक विद्वत्तापूर्ण अध्ययन १९अम शताब्दीक अन्तमे रूमानी आवेगसभसँ उभरल जखन जर्मन रूमानियत पूर्वी यूरोपमे फैल गेल। उत्कृष्ट नेता कीभ स्थित वोलोडिमिर एंटोनोविच (१८३४-१९०८) आ हुनकर छात्र माइखाइलो ह्रुशेव्स्की (१८६६-१९३४) छलाह।<ref>सेरही प्लोखी, ''अनमेकिङ इम्पेरियल रसिया: माइखाइलो ह्रुशेव्स्की एन्ड द राइटिङ अफ यूक्रेनियन हिस्ट्री'' (२००५)</ref> यूक्रेनक रूसी दृष्टिकोणक पहिल गम्भीर चुनौती ह्रुशेव्स्की कऽ १९०४ कऽ लेख "द ट्रेडिशनल स्कीम अफ 'रसियन' हिस्ट्री एन्ड द प्रोब्लेम अफ द रेसनल अर्गनाइजेसन अफ द हिस्ट्री अफ द ईस्टर्न स्लाभ्स" छल।{{sfn|मैगोक्सी|२०१०|page=२१}} पहिल बेर अभिलेखीय स्रोतसभ, आधुनिक अनुसन्धान तकनीकसभ, आ आधुनिक ऐतिहासिक सिद्धान्तसभ पर आधारित पूर्ण पैमाने पर विद्वत्तापूर्ण अध्ययन सम्भव भेल। हालाँकि, सरकारी अधिकारीसभक माँगसभ—ज़ारिस्ट, कुछ हद धरि अस्ट्रो-हङ्गेरियन आ पोलिश, आ बादमे सोवियत—एहन विचारसभकें फैलायनाय कठिन बना देलक जे केन्द्रीय सरकारक विपरीत छलाह। एहि लेल, १९२० कऽ बाद मध्य यूरोप आ क्यानाडामे इतिहासकारसभक निर्वासित विद्यालय उभरलाह।
यूक्रेनक भीतर इतिहासलेखनक चारि विद्यालयसभमे कीभन रुसक मध्ययुगीन राज्यक आश्चर्यजनक रूपसँ भिन्न व्याख्यासभ प्रकट होइत अछि: रूसोफाइल, सोवियतफाइल, पूर्वी स्लाविक, आ यूक्रेनोफाइल। सोवियत संघमे, १९२१ कऽ बाद एक कट्टरपन्थी विराम आयल, जकर नेतृत्व मिखाइल पोक्रोव्स्की केलन्हि। १९३४ धरि, इतिहासकें आम तौर पर अन्धराष्ट्रवादी नहि मानल जाइत छल, मुदा मार्क्सवादी इतिहासलेखन कऽ शैलीमे फेरसँ लिखल गेल छल। राष्ट्रिय "अतीत" कें गैर-रूसीसभक लेल सामाजिक आ राष्ट्रिय मुक्तिक रूपमे, आ रूसीसभक लेल सामाजिक मुक्तिक रूपमे फेरसँ लिखल गेल, एक एहन प्रक्रियामे जे १९१७ मे समाप्त भेल। स्टालिनक तहत, राज्य आ एकर आधिकारिक इतिहासलेखनकें एक विशिष्ट रूसी चरित्र आ एक निश्चित रूसो-केन्द्रितता देल गेल छल। शाही इतिहासकें एहन तरहसँ फेरसँ लिखल गेल जे गैर-रूसी प्रेम (ज़ारिस्ट) रूसी राज्यक हिस्सा बनिकऽ रूसी लोकसभमे "शामिल" होयबाक अनुकरण आ सम्मानक कारण बनल, आ बददलामे, रूसी राज्यक हित पड़ोसी लोकसभक लेल परोपकारिता आ चिन्ता सँ प्रेरित छलाह।<ref>{{cite book |last=वेलिचेंको |first=स्टीफन |title=शेपिङ आइडेन्टिटी इन इस्टर्न यूरोप एन्ड रसिया: सोवियत-रसियन एन्ड पोलिश एकाउन्ट्स अफ यूक्रेनियन हिस्ट्री, १९१४-१९९१ |date=१९९३ |isbn=978-1-137-05825-6 |page=२३|location=न्यूयोर्क |oclc=1004379833}}</ref> रूसोफाइल आ सोवियतफाइल विद्यालय स्वतन्त्र यूक्रेनमे हाशिए पर चलि गेल अछि, जाहिमे २१अम शताब्दीक शुरुआतमे यूक्रेनोफाइल विद्यालयक हावी अछि। यूक्रेनोफाइल विद्यालय एक एहन पहचानकें बढ़ावा दैत अछि जे रूसक परस्पर अनन्य अछि। ई देशक शैक्षिक प्रणाली, सुरक्षा बलसभ, आ राष्ट्रिय प्रतीक आ स्मारक पर हावी भऽ गेल अछि, यद्यपि पश्चिमी इतिहासकारसभ द्वारा एकरा राष्ट्रवादी कहिकऽ खारिज कऽ देल गेल अछि। ईस्ट स्लाविक विद्यालय, यूक्रेनोफाइल्स आ रूसोफिलिज्म कऽ बीच एक उदार समझौता, कऽ वैचारिक आ प्रतीकात्मक आधार कमजोर अछि, यद्यपि ई यूक्रेनक केन्द्रवादी पूर्व अभिजात वर्ग द्वारा पसन्द कएल जाइत अछि।<ref>तारास कुजियो, "नेशनल आइडेन्टिटी एन्ड हिस्ट्री राइटिङ इन यूक्रेन," ''नेशनलिटीज पेपर्स'' २००६ ३४(४): ४०७-४२७, [[ईबीएससीओ इंफॉर्मेशन सर्विसेज|ईबीएससीओ]] पर अनलाइन</ref>
हालक वर्षसभमे कयन इतिहासकारसभ राष्ट्रिय इतिहाससभक विकल्प खोजबाक प्रयास केने छथि, आ यूक्रेनी इतिहास एहन दृष्टिकोण आमन्त्रित केलक जे एक राष्ट्रिय प्रतिमान सँ पर देखैत अछि। बहुजातीय इतिहास यूक्रेनमे कयन लोकसभकें मान्यता दैत अछि; पार-राष्ट्रिय इतिहास यूक्रेनकें विभिन्न साम्राज्यसभक लेल एक सीमा क्षेत्रक रूपमे चित्रित करैत अछि; आ क्षेत्र अध्ययन यूक्रेनकें पूर्व-मध्य यूरोपक हिस्साक रूपमे वा, कम अक्सर, यूरेशियाक हिस्साक रूपमे वर्गीकृत करैत अछि। सेरही प्लोखी कऽ तर्क अछि जे देशक राष्ट्रिय इतिहास सँ पर देखबासँ यूक्रेन, एकर लोकसभ आ आसपासक क्षेत्रसभक अधिक समृद्ध समझ सम्भव भेल अछि।<ref>सेरही प्लोखी, "बियोन्ड नेशनलिटी" ''अब इम्पेरियो'' २००७ (४): २५-४६,</ref> २०१५ सँ, यूक्रेनक "क्षेत्रीय-नागरिक" आ "भाषाई-जातीय" इतिहासकें एकीकृत करबामे नव रुचि भेल अछि। उदाहरणक लेल, क्रीमियन तातारसभ कऽ इतिहास आ क्रीमिया प्रायद्वीपक अधिक दूरक इतिहास आब यूक्रेनी विद्यालयक इतिहासमे एकीकृत अछि। ई "यूक्रेनी लोक" कऽ बदला संवैधानिक रूपसँ अनिवार्य "यूक्रेनक लोक" कऽ हिस्सा अछि। धीरे-धीरे, पोलिश आ यहूदीसभक इतिहासकें सेहो फेरसँ एकीकृत कएल जा रहल अछि। हालाँकि, रूस द्वारा क्षेत्रीय सम्प्रभुताक उल्लङ्घनक कारण उत्पन्न वर्तमान राजनीतिक माहौलक कारण, "सह-मेजबान" कऽ रूपमे रूसीसभक भूमिकासभकें बहुत कम कऽ देल गेल अछि, आ अखनो अतीत कऽ अनसुलझे कठिन मुद्दामे, उदाहरणक लेल, होलोडोमोर कऽ दौरान यूक्रेनियनसभक भूमिका अछि।<ref>{{cite book |title=द पोलिटिक्स अफ मेमोरी इन पोल्यान्ड एन्ड यूक्रेन: फ्रम रिकन्सिलिएसन टु डि-कन्सिलिएसन |date=२०२२ |others=टॉमाज़ स्ट्रीजेक, जोआना कोनीज़ना-सालामाटिन |isbn=978-1-003-01734-9 |location=लंदन |page=९८|oclc=1257314140}}</ref>
१९९१ कऽ बाद, ऐतिहासिक स्मृति सोवियत-बादक यूक्रेनी राज्यक राजनीतिक लामबन्दी आ वैधीकरणमे एक शक्तिशाली उपकरण छल, साथ ही यूक्रेनी समाजक राजनीतिक विभाजनक तर्ज पर चुनिंदा रूपसँ उपयोग कएल गेल स्मृतिक विभाजन। यूक्रेन अन्य सोवियत-बादक राष्ट्रसभक लेल विशिष्ट पुनर्स्थापनावादी प्रतिमानक अनुभव नहि केलक, उदाहरणक लेल तीन बाल्टिक देश —लिथुआनिया, लातविया, आ एस्टोनिया, यद्यपि स्वतन्त्रताक बहुआयामी इतिहास, यूक्रेनमे रूढ़िवादी चर्च, सोवियत युगक दमन, सामूहिक अकाल, आ द्वितीय विश्व युद्धक सहयोगक उपयोग यूक्रेनी राष्ट्रवादकें विकसित करबाक लेल एक अलग निर्माणात्मक रूपरेखा प्रदान करबाक लेल कएल गेल छल। पहचान राजनीति (जाहिमे इतिहासक पाठ्यपुस्तकक उत्पादन आ स्मारक प्रथासभक प्राधिकरण शामिल अछि) खण्डित रहल अछि आ यूक्रेनक व्यक्तिगत क्षेत्रसभक वैचारिक चिन्ता आ चिन्तासभकें दर्शाबक लेल तैयार कएल गेल अछि।<ref>देखू एंड्री पोर्टनोव, "एक्सरसाइजेस विथ हिस्ट्री यूक्रेनी स्टाइल (सोवियत-बादक यूक्रेनमे इतिहासक कार्यप्रणालीक सार्वजनिक पहलुसभ पर नोट्स)," ''अब इम्पेरियो'' २००७ (३): ९३-१३८, यूक्रेनीमे</ref>
=== यूक्रेन पर क्यानेडियन इतिहासलेखन ===
सोवियत यूक्रेनमे, बीसम शताब्दीक इतिहासकारसभकें ओही मोडल आ विषयसभक सीमामे सख्ती सँ सीमित कएल गेल छल जे ओ कवर कऽ सकैत छलाह, मस्को एक आधिकारिक मार्क्सवादी दृष्टिकोण पर जोर दैत छल। हालाँकि, निर्वासित क्यानाडामे यूक्रेनियन एक स्वतन्त्र छात्रवृत्ति विकसित केलक जे मार्क्सवादकें नजरअन्दाज केलक, आ इतिहासलेखनमे पश्चिमी प्रवृत्तियसभकें साझा केलक।<ref>रोमन सेनकस, "यूक्रेनियन स्टडिज इन क्यानाडा सिन्स द १९५०: एन इन्ट्रोडक्सन।" ''ईस्ट/वेस्ट: जर्नल अफ यूक्रेनियन स्टडिज'' ५.१ (२०१८): ३-७.</ref> जॉर्ज डब्ल्यू. सिम्पसन आ ओरेस्ट सुबटेल्नी क्यानाडाई शिक्षाविद्दामे यूक्रेनी अध्ययनकें बढ़ावा देबयवाला नेता छलाह।<ref>बोहदान क्रवचेंको, "यूक्रेनियन स्टडिज इन क्यानाडा।" ''नेशनलिटीज पेपर्स'' ६#१ (१९७८): २६-४३.</ref> यूक्रेनमे स्वतन्त्रताक कमीक अर्थ छल जे कूटनीति आ राजनीति पर पारम्परिक इतिहासलेखन पर जोर देनाय बाधक छल। १९६० कऽ बाद सामाजिक इतिहासक फलना-फूलना शोधकर्तासभक लेल कयन नव दृष्टिकोण खोललक; सुबटेल्नी आधुनिकीकरण मोडल कऽ उपयोग केलक। बादक इतिहासलेखन प्रवृत्तियसभकें जल्दी ही यूक्रेनी साक्ष्यक अनुकूल कएल गेल, जाहिमे यूक्रेनी राष्ट्रवाद पर विशेष ध्यान देल गेल। नव सांस्कृतिक इतिहास, उत्तर-औपनिवेशिक अध्ययन, आ "भाषाई मोड़" बढ़ैत, यदि प्रतिस्थापित नहि करैत सामाजिक इतिहास, दृष्टिकोणक कयन कोणसभक अनुमति देलक। १९९१ धरि, क्यानाडामे इतिहासकार स्वतन्त्रताक सङ्ग राष्ट्रिय पहचान कऽ उदय कऽ सम्बन्धमे दृष्टिकोणक एक विस्तृत शृङ्खलाक स्वतन्त्रतापूर्वक अन्वेषण केने छलाह। स्वतन्त्रताक बाद, क्यानाडामे एक उच्च प्राथमिकता यूक्रेनी छात्रवृत्तिकें सोवियत-मार्क्सवादी रूढ़िवाद सँ मुक्त करबामे सहायता करब छल—जे यूक्रेनी राष्ट्रवादकें कम आंकैत छल आ जोर दैत छल जे सच्चा यूक्रेनियन हमेशा रूसक सङ्ग फेरसँ जुड़बाक प्रयास कऽ रहल छलाह। मस्को सँ स्वतन्त्रताक अर्थ एक एहन रूढ़िवाद सँ स्वतन्त्रता छल जे यूक्रेनी घटनाक्रमक लेल कहियो नीक तरहसँ अनुकूल नहि छल। यूक्रेनमे विद्वानसभ "राष्ट्रिय प्रतिमान" कऽ स्वागत केलक जकरा विकसित करबामे क्यानाडाई इतिहासकार मदद केने छलाह। १९९१ कऽ बाद सँ, यूक्रेनी राष्ट्र-निर्माण कऽ अध्ययन एक तेजी सँ वैश्विक आ सहयोगी उद्यम बनि गेल अछि, जाहिमे यूक्रेनक विद्वान क्यानाडामे अध्ययन आ काज कऽ रहल छथि, आ सम्बन्धित विषयसभ पर सम्मेलनसभ दुनिया भरक विद्वानसभकें आकर्षित करैत छथि।<ref>सेरही येकेलचिक, "स्टडीइंग द ब्लूप्रिंट फॉर ए नेशन: क्यानेडियन हिस्टोरियोग्राफी अफ मोर्डन यूक्रेन," ''ईस्ट/वेस्ट: जर्नल अफ यूक्रेनियन स्टडिज'' (२०१८) ५#१ पृष्ठ ११५-१३७। [https://www.ewjus.com/index.php/ewjus/article/view/373/pdf अनलाइन] {{वेबआर्काइभ|युआरएल=https://web.archive.org/web/20190228191910/https://www.ewjus.com/index.php/ewjus/article/view/373/pdf |तिथि=२८ फरबरी २०१९ }}</ref>
== टिप्पणीसभ ==
{{notelist}}
== सन्दर्भ ==
{{Reflist|30em}}
== ग्रन्थसूची ==
=== सर्वेक्षण आ सन्दर्भ ===
*''इन्साइक्लोपिडिया अफ यूक्रेन'' (युनिभर्सिटी अफ टोरंटो प्रेस, १९८४-९३) ५ खण्ड; [https://web.archive.org/web/20121001155033/http://www.utoronto.ca/cius/webfiles/eu.htm क्यानेडियन इन्स्टिच्युट अफ यूक्रेनियन स्टडिज] सँ, आंशिक रूपसँ [http://www.encyclopediaofukraine.com/ ''इन्टरनेट इन्साइक्लोपिडिया अफ यूक्रेन''] कऽ रूपमे अनलाइन।
*''यूक्रेन: ए कनसाइज इन्साइक्लोपिडिया।'' वलोडिमिर कुबिजोवी द्वारा सम्पादित; युनिभर्सिटी अफ टोरंटो प्रेस। १९६३; ११८८ पृष्ठ
* {{cite book |last= एलेन|first=डब्ल्यू. ई. डी.|author-link=डब्ल्यू. ई. डी. एलेन|title=द यूक्रेन: ए हिस्ट्री|year= १९६३|publisher=रसेल आ रसेल|page=४०४|oclc=578666051}}
* बिलिंस्की, यारोस्लाव ''द सेकेन्ड सोवियत रिपब्लिक: द यूक्रेन आफ्टर वर्ल्ड वार II'' (रटगर्स यूपी, १९६४)
* [[दिमित्रो डोरोशेंको|डोरोशेंको, दिमित्रो]], ''हिस्ट्री अफ द यूक्रेन''। इन्स्टिच्युट प्रेस (एडमॉन्टन, अलबर्टा), १९३९:।
* [[माइखाइलो ह्रुशेव्स्की|ह्रुशेव्स्की, माइखाइलो]]। ''ए हिस्ट्री अफ यूक्रेन'' (१९८६ [१९४१])।
*ह्रुशेव्स्की, माइखाइलो। ९ खण्डसभमे ''हिस्ट्री अफ यूक्रेन-रुस'' (१८६६-१९३४)। यूक्रेनी भाषामे [http://litopys.org.ua/hrushrus/iur.htm "Історія України-Руси"] (१९५४-५७) कऽ रूपमे अनलाइन उपलब्ध अछि। [https://www.ciuspress.com/about-author/?v=3e8d115eb4b3 अङ्ग्रेजीमे अनूदित]{{Dead link|date=August 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} (१९९७-२०१४)।
*[[इवान काचानोवस्की]]; [[जेनोन कोहुट|कोहुट, जेनोन ई.]]; नेबेसिओ, बोहदान वाई.; आ युर्केविच, मायरोस्लाव। ''हिस्टोरिकल डिक्सनरी अफ यूक्रेन।'' दोसर संस्करण (२०१३)। ९६८ पृष्ठ
*कुबिसेक, पॉल। ''द हिस्ट्री अफ यूक्रेन'' (२००८) [https://www.amazon.com/dp/0313349207 अंश आ पाठ खोज]
* लिबर, जर्ज। ''टोटल वार्स एन्ड द मेकिङ अफ मोडर्न यूक्रेन, १९१४-१९५४'' (यु अफ टोरंटो प्रेस, २०१६)।
* {{cite book |last=मैगोक्सी |first=पॉल आर. |author-link=पॉल आर. मैगोक्सी |title=ए हिस्ट्री अफ यूक्रेन: द ल्यान्ड एन्ड इट्स पिपुल्स |year=२०१० |orig-date=१९९६ |edition=2nd rev. |location=टोरंटो |publisher=युनिभर्सिटी अफ टोरंटो प्रेस |isbn=978-1-4426-1021-7 |url=https://books.google.com/books?id=TA1zVKTTsXUC}}
* [[क्लेरेन्स म्यानिङ|मन्निंग, क्लेरेन्स]], ''द स्टोरी अफ द यूक्रेन''। [[जर्जटाउन युनिभर्सिटी प्रेस]], १९४७:।
* {{cite book |author-link=सेरही प्लोखी |last=प्लोखी |first=सेरही |title=द ओरिजिन्स अफ द स्लाविक नेसन्स: प्रीमोर्डन आइडेन्टिटीज इन रसिया, यूक्रेन, एन्ड बेलारूस |date=२००६ |publisher=कैम्ब्रिज युनिभर्सिटी प्रेस |isbn=978-1-139-45892-4 |url= }}
* {{cite book |last=प्लोखी |first=सेरही |date=२०१५ |title=द गेट्स अफ यूरोप: ए हिस्ट्री अफ यूक्रेन |publisher=बेसिक बुक्स |isbn=978-0-465-05091-8 |ref=none}}
*रीड, अन्ना। ''बोर्डरल्यान्ड: ए जर्नी थ्रु द हिस्ट्री अफ यूक्रेन'' (२००३) {{ISBN|0-7538-0160-4}}
*{{cite book|author=स्नाइडर, टिमोथी डी.|title=द रिकन्स्ट्रक्सन अफ नेसन्स: पोल्यान्ड, यूक्रेन, लिथुआनिया, बेलारूस, १५६९-१९९९|url=https://books.google.com/books?id=xSpEynLxJ1MC|year=२००३|publisher=येल यु.पी.|isbn=978-0-300-10586-5 |ref=none}} पृष्ठ १०५–२१६.
*{{cite book|first=ओरेस्ट|last=सुबटेल्नी|title=यूक्रेन: ए हिस्ट्री|location=टोरंटो|publisher=युनिभर्सिटी अफ टोरंटो प्रेस|year=२००९|isbn=978-0-8020-8390-6|author-link=ओरेस्ट सुबटेल्नी|url=https://archive.org/details/ukrainehistory00subt_0 |ref=none}} एक यूक्रेनी अनुवाद उपलब्ध अछि {{वेबआर्काइभ|युआरएल=https://web.archive.org/web/20101216193300/http://infoukes.com/ukremb/history/SUBTELNY/title.htm |तिथि=१६ दिसम्बर २०१० }}।
*[[एन्ड्र्यू विल्सन (इतिहासकार)|विल्सन, एन्ड्र्यू]]। ''द यूक्रेनियन्स: अनएक्सपेक्टेड नेसन।'' येल युनिभर्सिटी प्रेस; दोसर संस्करण (२००२) {{ISBN|0-300-09309-8}}।
* {{cite book|last=येकेलचिक|first=सेरही|author-link=सेरही येकेलचिक|year=२००७|title=यूक्रेन: बर्थ अफ ए मोडर्न नेसन|location=[[अक्सफोर्ड]]|publisher=[[अक्सफोर्ड युनिभर्सिटी प्रेस]]|isbn=978-0-19-530546-3|oclc=219616283}}
=== सामयिक अध्ययन ===
* कोनोनेन्को, कोन्स्टैनटाइन। ''यूक्रेन एन्ड रसिया: ए हिस्ट्री अफ द इकोनोमिक रिलेसन्स बिट्वीन यूक्रेन एन्ड रसिया, १६५४-१९१७'' (मार्क्वेट युनिभर्सिटी प्रेस १९५८)
* लकीज, जर्ज एस। ''टुवार्ड्स एन इन्टेलेक्चुअल हिस्ट्री अफ यूक्रेन: एन एन्थोलोजी अफ यूक्रेनी थॉट फ्रम १७१० टु १९९५।'' (१९९६)
* श्कन्द्रिज, मायरोस्लाव। ''यूक्रेनियन नेशनलिज्म: पोलिटिक्स, आइडियोलोजी, एन्ड लिटरेचर, १९२९-१९५६'' (येल युनिभर्सिटी प्रेस; २०१४) ३३१ पृष्ठ; यूक्रेनी राष्ट्रवादिसभक संगठनक विचारधारा आ विरासतक अध्ययन विशेष रूपसँ दिमित्रो डोन्ट्सोव, ओलेना तेलीहा, लियोनिद मोसेंड्ज़, ओलेह ओलज़ीच, [[यूरी लीपा]], उलास समचुक, यूरी क्लेन, आ डोकिया हुमेन्ना द्वारा।
=== १९३० कऽ दशक, द्वितीय विश्व युद्ध ===
* [[ऐनी एप्पलबाउम|एप्पलबाउम, ऐनी]]। ''[[रेड फेमाइन: स्टालिन्स वार अन यूक्रेन]]'' (२०१७); ४९६ पृष्ठ [http://www.h-net.org/reviews/showpdf.php?id=51300 अनलाइन समीक्षा]
* {{cite book|title=यूक्रेन ड्युरिङ वर्ल्ड वार II: हिस्ट्री एन्ड इट्स आफ्टरमथ|last=बोशिक|first=यूरी|year=१९८६|publisher=क्यानेडियन इन्स्टिच्युट अफ यूक्रेनी स्टडिज|isbn=0-920862-37-3|url-access=registration|url=https://archive.org/details/ukraineduringwor0000unse |ref=none}}
* [[कारेल सी. बर्कहॉफ|बर्कहॉफ, कारेल सी.]], ''हार्वेस्ट अफ डेस्पेयर: लाइफ एन्ड डेथ इन यूक्रेन अन्डर नाजी रूल।'' हार्वर्ड यु. प्रेस, २००४। ४४८ पृष्ठ
*ब्रैंडन, रे, आ [[वेंडी लोअर]], सम्पादक। ''द शोआह इन यूक्रेन: हिस्ट्री, टेस्टिमोनी, मेमोरियलाइजेसन।'' (२००८)। ३७८ पृष्ठ [http://www.h-net.org/reviews/showrev.php?id=24078 अनलाइन समीक्षा]
* [[रोबर्ट कंकवेस्ट|कंकवेस्ट, रोबर्ट]]। ''[[द हार्वेस्ट अफ सोरो|द हार्वेस्ट अफ सोरो: सोवियत कलेक्टिवाइजेशन एन्ड द टेरर-फेमाइन]]'' (१९८६)
* ग्रॉस, जन टी। ''रेभोल्युसन फ्रम अब्रोड: द सोवियत कनक्वेस्ट अफ पोल्यान्ड्स वेस्टर्न यूक्रेन एन्ड वेस्टर्न बेलोरोसिया'' (१९८८)।
* कोस्टिउक, ह्रीहोरी। ''स्टालिनिस्ट रूल इन द यूक्रेन''। फ्रेडरिक ए. प्रेगर, इंक., न्यूयोर्क, १९६० (१५६ पृष्ठ):।
* कुडेलिया, सेरही। "चूजिंग वायलेंस इन इरेगुलर वार्स: द केस ऑफ एंटी-सोवियत इंसर्जेंसी इन वेस्टर्न यूक्रेन," ''ईस्ट यूरोपियन पॉलिटिक्स एंड सोसाइटीज'' (२०१३) २७#१ पृष्ठ १४९-१८१
* लोअर, वेंडी। ''नाजी एम्पायर-बिल्डिंग एंड द होलोकॉस्ट इन यूक्रेन।'' यु. ऑफ नॉर्थ कैरोलिना प्रेस, २००५। ३०७ पृष्ठ
* [[क्लेरेंस मैनिंग|मन्निंग, क्लेरेंस]], ''यूक्रेन अंडर द सोवियत''। बुकमैन एसोसिएट्स, न्यूयोर्क, १९५३ (२१९ पृष्ठ):।
* नार्वसेलियस, एलोनोरा। "द 'बांदेरा डिबेट': द कंटेंटियस लिगेसी ऑफ वर्ल्ड वार II एंड लिबरलाइजेशन ऑफ collective memory in Western Ukraine," ''कैनेडियन स्लावोनिक पेपर्स'' (२०१२) ५४#३ पृष्ठ ४६९-४९०।
* रेडलिच, शिमोन। ''टुगेदर एंड अपार्ट इन ब्रजेजानी: पोल्स, ज्यूस, एंड यूक्रेनियन्स, १९१९-१९४५।'' इंडियाना यु. प्रेस, २००२। २०२ पृष्ठ
* जाबार्को, बोरिस, संपादक। ''होलोकॉस्ट इन द यूक्रेन'', मिशेल वालेंटाइन एंड कंपनी, २००५। ३९४ पृष्ठ
=== हालक इतिहास ===
*अस्लुंड, एंडर्स, और माइकल मैकफॉल। ''रेवोल्यूशन इन ऑरेंज: द ओरिजिन्स ऑफ यूक्रेन्स डेमोक्रेटिक ब्रेकथ्रू'' (२००६)
*{{cite journal | doi = 10.1080/0965156X.2013.841797| title = यूक्रेन्स इंडिपेंडेंस एंड इट्स जियोस्ट्रैटेजिक इम्पैक्ट इन ईस्टर्न यूरोप| journal = डिबेट: जर्नल ऑफ कंटेम्परेरी सेंट्रल एंड ईस्टर्न यूरोप| volume = २१| issue = २–३| page = १६५| year = २०१३| last1 = ब्लाज | first1 = एल. | s2cid = 143454991 |ref=none}}
*{{cite book|author=पॉल डी'एनेरी|title=पॉलिटिक्स एंड सोसाइटी इन यूक्रेन|year=१९९९|publisher=एवलॉन |isbn=978-0-8133-3538-4 |ref=none}}
*[[अनातोली दिमारोव|दिमारोव, अनातोली]] आदि। ''ए हंगर मोस्ट क्रुएल: द ह्यूमन फेस ऑफ द १९३२-१९३३ टेरर-फेमाइन इन सोवियत यूक्रेन'' (२००२) [https://www.amazon.com/dp/096838997X अंश और पाठ खोज]
*[[अस्कोल्ड क्रुशेलनित्स्की]]। ''एन ऑरेंज रेवोल्यूशन: ए पर्सनल जर्नी थ्रू यूक्रेनी हिस्ट्री।'' (२००६)। {{ISBN|0-436-20623-4}}। ३२० पृष्ठ।
*कुटैसोव, अलेक्सांद्र। ''[https://archive.org/details/ukrainaby00kutauoft उक्रेना]'' (१९१८)।
*कुजियो, तारास। ''यूक्रेन: स्टेट एंड नेशन बिल्डिंग'' (१९९८){{ISBN|0-415-17195-4}}
*लकीज, जॉर्ज एस। ''लिटरेरी पॉलिटिक्स इन द सोवियत यूक्रेन, १९१७-१९३४'' (१९९०)।{{ISBN|0-8223-1081-3}}
*वानर, कैथरीन। ''बर्डन ऑफ ड्रीम्स: हिस्ट्री एंड आइडेंटिटी इन पोस्ट-सोवियत यूक्रेन'' (१९९८) [https://www.amazon.com/dp/0271030011 अंश और पाठ खोज]
=== इतिहासलेखन आ स्मृति ===
*[[जॉन-पॉल हिमका|हिमका, जॉन-पॉल]]। "द नेशनल एंड द सोशल इन द यूक्रेनी रेवोल्यूशन ऑफ १९१७-१९२०- द हिस्टोरियोग्राफिकल एजेंडा।" ''आर्काइव फर सोजियाल्गेस्चिचटे,'' खण्ड ३४ (१९९४): ९५-११०।
* कैसियानोव, जॉर्जी, आ [[फिलीप थेर]], संपादक। ''लेबोरेटरी ऑफ ट्रांसनेशनल हिस्ट्री: यूक्रेन एंड रिसेंट यूक्रेनी हिस्टोरियोग्राफी'' (सेंट्रल यूरोपियन यूनिवर्सिटी प्रेस २००९)
* [[बोहदान क्रावचेंको|क्रावचेंको, बोहदान]]। "यूक्रेनी स्टडीज इन कनाडा।" ''नेशनलिटीज पेपर्स'' ६.१ (१९७८): २६-४३।
* [[अन्ना रीड|रीड, अन्ना]]। "पुतिन्स वॉर ऑन हिस्ट्री: द थाउजेंड-ईयर स्ट्रगल ओवर यूक्रेन" ''फॉरेन अफेयर्स'' (मई/जून २०२२) १०१#१ पृष्ठ ५४-६३। [https://tribunecontentagency.com/article/putins-war-on-history-the-thousand-year-struggle-over-ukraine/ अंश]{{Dead link|date=May 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}
* वेलिचेंको, स्टीफन, ''नेशनल हिस्ट्री एज़ कल्चरल प्रोसेस: ए सर्वे ऑफ़ द इंटरप्रिटेशन्स ऑफ़ यूक्रेन्स पास्ट इन पोलिश, रशियन, एंड यूक्रेनी हिस्टोरिकल राइटिंग फ्रॉम द अर्लीस्ट टाइम्स टू १९१४'' (एडमोंटन, १९९२)
* वेलिचेंको, स्टीफन, ''शेपिंग आइडेंटिटी इन ईस्टर्न यूरोप एंड रशिया: सोवियत-रशियन एंड पोलिश अकाउंट्स ऑफ़ यूक्रेनी हिस्ट्री, १९१४-१९९१'' (लंदन, १९९३)
* वर्स्तियुक, व्लादिस्लाव। "कंसेप्चुअल इश्यूज इन स्टडीइंग द हिस्ट्री ऑफ द यूक्रेनी रेवोल्यूशन।" ''जर्नल ऑफ यूक्रेनी स्टडीज'' २४.१ (१९९९): ५-२०
* [[रेक्स ए. वेड|वेड, रेक्स ए.]] "द रेवोल्यूशन एट नाइन्टी-(वन): एंग्लो-अमेरिकन हिस्टोरियोग्राफी ऑफ द रशियन रेवोल्यूशन ऑफ १९१७" ''जर्नल ऑफ मॉडर्न रशियन हिस्ट्री एंड हिस्टोरियोग्राफी'' १.१ (२००८): vii-४२।
* [[सेरही येकेलचिक|येकेलचिक, सेरही]]। "स्टडीइंग द ब्लूप्रिंट फॉर ए नेशन: कनाडाई हिस्टोरियोग्राफी ऑफ मॉडर्न यूक्रेन।" ''ईस्ट/वेस्ट: जर्नल ऑफ यूक्रेनी स्टडीज'' ५.१ (२०१८)।
=== शिक्षण आ अध्ययन मार्गदर्शिका ===
* जॉन वसेटेका, "[https://clioandthecontemporary.com/2022/07/03/let-ukraine-speak-integrating-ukraine-into-syllabi/ इंटीग्रेटिंग स्कॉलरशिप ऑन यूक्रेन इनटु क्लासरूम सिलेबी लेट यूक्रेन स्पीक: इंटीग्रेटिंग स्कॉलरशिप ऑन यूक्रेन इनटु क्लासरूम सिलेबी]"।
* हार्वर्ड यूक्रेनी अनुसंधान संस्थान, "[https://huri.harvard.edu/teaching-resources-list टीचिंग एंड स्टडीइंग यूक्रेन: लिस्ट ऑफ रिसोर्सेज] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20260225190738/https://www.huri.harvard.edu/teaching-resources-list |date=2026-02-25 }}"।
=== अङ्ग्रेजीमे प्राथमिक स्रोत ===
*लकीज, जॉर्ज एस। ''टुवार्ड्स एन इंटेलेक्चुअल हिस्ट्री ऑफ यूक्रेन: एन एंथोलॉजी ऑफ यूक्रेनी थॉट फ्रॉम १७१० टू १९९५।'' (१९९६)
==== यूक्रेनी भाषा ====
*''एस्सेज ऑन हिस्ट्री ऑन यूक्रेन''
**नतालिया याकोवेंको द्वारा खंड १, [https://web.archive.org/web/20050110172544/http://www.vesna.org.ua/txt/yakovenkon/znaid/index.html ''"प्राचीन काल से १८वीं शताब्दी के अंत तक"'']
**खंड २: {{cite book|author=यारोस्लाव ह्रीत्साक (Yaroslav Hrytsak)|title=Формування модерної української нації XIX-XX ст. (१९वीं-२०वीं शताब्दी के अंत में आधुनिक यूक्रेनी राष्ट्र का गठन)|location=[[कीभ]]|publisher=Генеза (Heneza)|year=१९९६|isbn=966-504-150-9 |ref=none}}। [https://web.archive.org/web/20050302102308/http://www.vesna.org.ua/txt/grytsakj/formuv/index.html अनलाइन] उपलब्ध अछि।
*"[http://www.wumag.kiev.ua/index2.php?param=pgs20031/4 यूक्रेन: संक्षेप में उसके अतीत और वर्तमान के बारे में] {{वेबआर्काइभ|युआरएल=https://web.archive.org/web/20160411070753/http://www.wumag.kiev.ua/index2.php?param=pgs20031%2F4 |तिथि=११ अप्रैल २०१६ }}", ''वेलकम टू यूक्रेन'' में, २००३, १।
*[[अलेक्जेंडर एफ. त्स्विरकुन]] इतिहास ऑफ यूक्रेन. ७ क्लास इलेक्ट्रॉनिक टेक्सटबुक्स. कीव., २००५ (सह-लेखक [[वैलेंटिन ए.सावेली]])
*[[अलेक्जेंडर एफ. त्स्विरकुन]] ई-लर्निंग कोर्स. इतिहास ऑफ यूक्रेन. [[जर्नल ऑडिटोरियम]], कीव २०१०
== बाह्य जडीसभ ==
*''[[डेन']]'' मे प्रकाशित [http://www.day.kiev.ua/131109/ यूक्रेनी इतिहास अवलोकन] (यूक्रेनी भाषामे)।
{{DEFAULTSORT:यूक्रेन क इतिहास}}
[[श्रेणी:यूक्रेनक इतिहास| ]]
[[श्रेणी:यूक्रेनी अध्ययन]]
[[श्रेणी:अस्ट्रिया-हङ्गेरी कऽ इतिहास|यूक्रेन]]
9ovx1gs2y40hhawumt9o3wa6v11gkdo
मलप्पुरम जिला
0
49167
279538
279324
2026-08-09T03:52:09Z
InternetArchiveBot
10060
Rescuing 0 sources and tagging 1 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
279538
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox settlement
| name = मलप्पुरम ज़िला
| other_name =
| settlement_type = [[केरलक ज़िला सभ|ज़िला]]
| image_skyline = {{Photomontage
| photo1a = Manjeri Town Calicut Road View.jpg
| photo2a = Near Cherumb eco village.jpg
| photo2b = Kerala Houseboat (191490747).jpeg
| photo3a = Kadalundi Bridge - A border of Malappuram and Kozhikode.jpg
| photo3b = Nilambur teak forest 3740.JPG
| photo4a = Chamravattam bridge kerala.jpg
| spacing = 1
| color_border = black
| color = white
| size = 210
| foot_montage = '''ऊपर सँ दक्षिणावर्त:'''<br/>[[मंजेरी]] शहर, [[पोन्नानी]] मे बिय्यम बैकवाटर झील, निलांबुर मे कोनोली प्लॉट, चाम्रवट्टम रेगुलेटर-कम-ब्रिज, वल्लीकुन्नु मे [[कडलुंडी नदी]] केर मुहाना, करुवरकुन्डु
}}
| nickname =
| image_map = India Kerala Malappuram district.svg
| mapframe = yes
| mapframe-point = none
| map_caption = '''[[केरल]] मे स्थिति'''
| pushpin_map =
| pushpin_map_alt =
| pushpin_map_caption =
| coordinates = {{coord|11.03|N|76.05|E|region:IN-KL_type:adm3rd|display=inline,title}}
| subdivision_type = देश
| subdivision_name = {{flag|भारत}}
| subdivision_type1 = [[भारतक राज्य आ केन्द्र-शासित प्रदेश|राज्य]]
| subdivision_name1 = [[केरल]]
| established_title = ज़िला गठन
| subdivision_type2 =
| subdivision_name2 =
| established_date = {{start date and age|df=yes|1969|06|16}}
| seat_type = मुख्यालय
| seat = [[मलप्पुरम]]
| founder = [[केरल सरकार]]
| parts_type = [[राजस्व प्रभाग|उप-विभाग]]
| parts_style = para
| p1 = {{collapsible list|title=तालुक (7)|
*एरानाड (मंजेरी)
*[[कोंडोट्टी]]
*निलांबुर
*[[पेरिंतलमन्ना]]
*[[पोन्नानी]]
*[[तिरूर]]
*[[तिरूंगाड़ी]]|}}
| government_type = ज़िला प्रशासन
| governing_body =
| leader_title = ज़िला प्रभारी मंत्री
| leader_name = पी॰ के॰ बशीर
| leader_title1 = [[ज़िलाधिकारी]]
| leader_name1 = डॉ॰ विनय गोयल (IAS)
| unit_pref = Metric
| area_footnotes =
| area_total_km2 = 3,554
| area_rank = [[केरलक ज़िला सभ|तेसर]]
| elevation_footnotes =
| elevation_m =
| elevation_max_m = 2594
| elevation_max_point = मुकुर्थी
| elevation_min_m =
| elevation_min_point = <!-- माप बिंदु दर्शाने के लिए -->
| population_total = 4,494,998<ref name="mlpdemo_2018">{{Cite book|title=Annual Vital Statistics Report - 2018|publisher=Department of Economics and Statistics, Government of Kerala|year=2020|location=Thiruvananthapuram|pages=55|url=http://www.ecostat.kerala.gov.in/images/pdf/publications/Vital_Statistics/data/vital_statistics_2018.pdf|access-date=29 October 2020|archive-date=27 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201127040140/http://www.ecostat.kerala.gov.in/images/pdf/publications/Vital_Statistics/data/vital_statistics_2018.pdf|url-status=live|archivedate=2 November 2021|archiveurl=https://web.archive.org/web/20211102023933/http://www.ecostat.kerala.gov.in/images/pdf/publications/Vital_Statistics/data/vital_statistics_2018.pdf}}</ref>
| population_as_of = 2018
| population_footnotes =
| population_density_km2 = 1265
| population_rank = [[केरलक ज़िला सभ|पहिल]]
| population_demonym =
| population_urban = 44.18%<ref name="CensusMalappuram"/>
| population_metro = 1729522<ref name="CensusMalappuram"/>
| demographics_type1 = जनसांख्यिकी
| demographics1_title1 = {{nobold|[[मानव लिंगानुपात|लिंगानुपात]] (2011)}}
| demographics1_info1 = 1098 [[महिला|♀]]/1000[[पुरुष|♂]]<ref name="CensusMalappuram"/>
| leader_name2 = चैत्र टेरेसा जॉन (IPS)
| leader_title2 = [[पुलिस अधीक्षक (भारत)|ज़िला पुलिस प्रमुख]]
| demographics1_title2 = {{nobold|[[भारत मे साक्षरता|साक्षरता]] (2011)}}
| demographics1_info2 = 93.57%<ref name="CensusMalappuram"/>
| timezone1 = [[भारतीय मानक समय|IST]]
| utc_offset1 = +5:30
| postal_code_type =
| postal_code =
| iso_code = {{nobold|[[ISO 3166-2:IN|IN-KL]]}}
| registration_plate = '''KL-10''' [[मलप्पुरम]], <br/> '''KL-53''' [[पेरिंतलमन्ना]], <br/> '''KL-54''' [[पोन्नानी]], <br/> '''KL-55''' [[तिरूर]],<br/> '''KL-65''' तिरूरंगाडी, <br/> '''KL-71''' निलांबुर, <br/> '''KL-84''' [[कोन्दोट्टी]]
| website = {{URL|malappuram.nic.in}}
| footnotes =
| blank_info_sec1 = {{nowrap|{{increase}} 0.749<ref name="unhdi-gdl">{{Cite web|url=https://niti.gov.in/planningcommission.gov.in/docs/plans/stateplan/sdr_pdf/shdr_kerala05.pdf|title=Kerala | UNDP in India|website=niti.gov.in|access-date=25 May 2021|archive-date=25 May 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210525135510/https://niti.gov.in/planningcommission.gov.in/docs/plans/stateplan/sdr_pdf/shdr_kerala05.pdf|url-status=live}}</ref> ({{color|Green| उच्च}})}} ·
| blank_name_sec1 = [[मानव विकास सूचकांक|HDI]] {{nobold|(2005)}}
| parts = {{unbulleted list|[[पेरिंथलमन्ना]]|[[तिरूर]]|}}
}}
'''मलप्पुरम ज़िला''' ({{IPA|ml|mɐlɐpːurɐm|lang|Malappuram.ogg}}), भारतीय राज्य [[केरल]] केर 14 ज़िला सभ मे सँ एक अछि, जाहिक तटरेखा {{convert|70|km|mi|abbr=on}} नमगर अछि। ई केरलक सभ सँ बेसी आबादी वाला ज़िला अछि, जतय राज्यक कुल आबादीक लगभग 13% हिस्सा निवास करैत अछि। एहि ज़िलाक गठन 16 जून 1969 कें भेल छल, आ एकर क्षेत्रफल लगभग {{convert|3554|km2|sqmi|0|abbr=on}} अछि। क्षेत्रफलक आधार पर ई केरलक तेसर सभ सँ पैघ ज़िला अछि। ई एक दिस [[पश्चिमी घाट]] आ दोसर दिस [[अरब सागर]] सँ घिरल अछि। प्रशासनिक रूप सँ ज़िला कें सात तालुक सभ मे विभाजित कएल गेल अछि: एरानाड, कोंडोट्टी, निलांबुर, पेरिंथलमन्ना, पोन्नानी, तिरूर आ तिरूरंगाडी।
एतय सभ सँ बेसी बाजल जाय वाली भाषा [[मलयालम]] अछि। 1970 आ 1980 केर दशकक शुरुआत मे खाड़ी बूम केर दौरान एहि ज़िला सँ पैघ पैमाना पर लोक सभ मुख्य रूप सँ अरब देशक दिस प्रवास केलक। आइ एहि ज़िलाक अर्थव्यवस्था काफी हद धरि एकटा पैघ मलयाली प्रवासी समुदाय द्वारा पठाओल गेल धन पर निर्भर अछि।<ref>{{Cite news|last=Radhakrishnan|first=S. Anil|date=14 December 2019|title=Engaging Kerala's non-resident diaspora|work=The Hindu|url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/engaging-the-diaspora/article30307914.ece|access-date=9 September 2020|issn=0971-751X|archive-date=14 June 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200614015308/https://www.thehindu.com/news/national/kerala/engaging-the-diaspora/article30307914.ece|url-status=live}}</ref> मलप्पुरम भारतक पहिल ई-साक्षर आ संगे पहिल साइबर साक्षर ज़िला अछि।<ref>{{cite web |url=https://timesofindia.indiatimes.com/india/Log-on-to-Indias-first-e-district/articleshow/818786.cms |website=The Times of India |title=The first E-literate district of India |date=18 August 2004 |access-date=3 July 2020 |archive-date=26 January 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210126203012/https://timesofindia.indiatimes.com/india/log-on-to-indias-first-e-district/articleshow/818786.cms |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/malappuram-set-to-become-first-cyber-literate-district/article24352909.ece |website=The Hindu |title=Malappuram set to become first cyber literate district |date=6 July 2018 |access-date=3 July 2020 |archive-date=14 October 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20231014142904/https://www.thehindu.com/news/national/kerala/malappuram-set-to-become-first-cyber-literate-district/article24352909.ece |url-status=live |last1=Naha |first1=Abdul Latheef }}</ref> एहि ज़िला मे मुख्य रूप सँ चारि टा नदी बहैत अछि—भरतप्पुड़ा, चालियार, कडलुंडीप्पुड़ा आ तिरूर पुड़ा—जाहि मे सँ पहिल तीन नदी केरलक पाँच सभ सँ नमगर नदी सभ मे शुमार अछि।
मलप्पुरम शहरी समूह, कोच्चि, कालीकट आ त्रिशूर शहरी क्षेत्रक बाद [[केरल|केरलक चारिम सभ सँ पैघ शहरी समूह]] अछि आ 17 लाखक कुल आबादीक संगे भारतक 25म सभ सँ पैघ शहरी समूह अछि।<ref name="census 2011">{{cite web |url=https://www.censusindia.gov.in/2011-prov-results/paper2-vol2/data_files/kerala/Chapter_IV.pdf |website=censusindia.gov.in |title=The Malappuram Urban Agglomeration |access-date=25 June 2020 |archive-date=24 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200924223843/https://www.censusindia.gov.in/2011-prov-results/paper2-vol2/data_files/kerala/Chapter_IV.pdf |url-status=live }}</ref> भारतक 2011 केर जनगणना केर अनुसार, ज़िलाक 44.2% आबादी शहरी क्षेत्र मे रहैत अछि। राज्यक 4 विश्वविद्यालय (जाहि मे कनाटीकट विश्वविद्यालय सेहो शामिल अछि) केर केंद्र होयबाक कारण मलप्पुरम केरल मे उच्च शिक्षाक एकटा प्रमुख केंद्र अछि। एहि ज़िला मे 2 राजस्व प्रभाग, 7 तालुक, 12 [[नगरपालिका|नगरपालिका सभ]], 15 ब्लॉक, 94 ग्राम पंचायत आ 16 केरल विधान सभा क्षेत्र शामिल अछि।<ref name=":1">{{Cite web |title=India – Census of India 2011 – Kerala – Series 33 – Part XII A – District Census Handbook, Malappuram |url=https://censusindia.gov.in/nada/index.php/catalog/658 |access-date=2023-05-05 |website=censusindia.gov.in}}</ref><ref>{{Cite news |date=2020-01-09 |title=Kerala: Malappuram tops list of world's fastest-growing urban areas |work=The Times of India |url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/kozhikode/malappuram-tops-list-of-worlds-fastest-growing-urban-areas/articleshow/73163346.cms |access-date=2023-05-05 |issn=0971-8257}}</ref><ref>{{Cite journal |last=Census Bureau of India |date=2011 |title=Basic Population Figures of India, States, Districts, Sub-District and Town (With Ward), 2011. |url=https://censusindia.gov.in/nada/index.php/catalog/42560/download/46186/2011-IndiaStateDistSbDistTwnWrd-0000.xlsx |journal=[[भारत की जनगणना]]}}</ref>
[[ब्रिटिश राज]] केर दौरान, मलप्पुरम विदेशी आ भारतीय सैन्य टुकड़ी सभक आ बाद मे मालाबार स्पेशल पुलिस (एम॰एस॰पी॰) केर मुख्यालय बनि गेल छल। मालाबार स्पेशल पुलिसक गठन 1885 मे मलप्पुरम स्पेशल फ़ोर्स केर रूप मे भेल छल, जे राज्यक सभ सँ पुरान सशस्त्र पुलिस बटालियन अछि।<ref>{{cite book |last1=Innes |first1=C.A. |title=Madras District Gazetteers: Malabar and Anjengo |date=1908 |publisher=Government Press, Madras |page=371 |url=https://books.google.com/books?id=w806vgAACAAJ |access-date=30 September 2020 |archive-date=20 April 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210420020014/https://books.google.com/books?id=w806vgAACAAJ |url-status=live }}</ref><ref name="mal">{{Cite news|title=അമ്പതിന്റെ നിറവില് മലപ്പുറം; മലപ്പുറത്തിന്റെ മാനവിക മഹാപൈതൃകം|url=https://www.mathrubhumi.com/malappuram/specials/50-years-of-malappuram/alamkode-leelakrishnan-writes-about-malappuram-1.3880292|last=Leelakrishnan|first=Alamkode|date=17 June 2019|access-date=21 February 2021|work=Mathrubhumi|archive-date=12 February 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210212220928/https://www.mathrubhumi.com/malappuram/specials/50-years-of-malappuram/alamkode-leelakrishnan-writes-about-malappuram-1.3880292|url-status=live}}</ref> दुनियाक सभ सँ पुरान सागौन केर बागान निलांबुर मे चालियार घाटी मे स्थित अछि। राज्यक सभ सँ पुरान रेलवे लाइन 1861 मे तिरूर सँ चालियम धरि बिछाओल गेल छल, जे तानूर, परप्पनंगाडी आ वल्लीकुन्नु भऽ कऽ गुज़रैत छल।<ref name="mpm"/> ओही वर्ष राज्यक दोसर रेलवे लाइन सेहो तिरूर सँ तिरुनावाय होइत कुट्टीप्पुरम धरि बिछाओल गेल छल।<ref name="mpm"/> औपनिवेशिक युग मे बिछाओल गेल निलांबुर-शोरानूर लाइन भारतक सभ सँ छोट आ दर्शनीय शॉर्ट-गेज रेलवे लाइन सभ मे सँ एक अछि।
== नामकरण ==
[[File:Valamangalam Pulpetta (386717435).jpg|thumbnail|ज़िलाक एकटा विशिष्ट पहाड़ी परिदृश्य (पुलपट्टा केर समीप)]]
[[File:Chaliyar Edavanna (251932360).jpg|thumbnail|एदावन्ना मे चालियार केर पहाड़ी ढलान]]
'मलप्पुरम' शब्दक अर्थ [[मलयालम]] मे "पहाड़ीक ऊपर" होइत अछि। ई नाम ज़िलाक प्रशासनिक मुख्यालय [[मलप्पुरम]] केर भौगोलिक स्थिति सँ लेल गेल अछि।<ref>{{Cite web|url=https://www.nativeplanet.com/travel-guide/malappuram-the-hill-top-town-000626.html|title=Malappuram, The Hill Top Town|date=30 June 2014|website=nativeplanet.com|access-date=4 July 2020|archive-date=7 June 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200607002725/https://www.nativeplanet.com/travel-guide/malappuram-the-hill-top-town-000626.html|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.financialexpress.com/archive/cultural-counterpoint/1092461/|title=Cultural counterpoint|date=24 March 2013|website=The Financial Express|access-date=4 July 2020|archive-date=7 June 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200607002847/https://www.financialexpress.com/archive/cultural-counterpoint/1092461/|url-status=live}}</ref> ज़िलाक मध्य क्षेत्र कतयको लहरदार पहाड़ी सभ सँ भरल अछि, जाहि मे अरिम्ब्रा पहाड़ी, अम्मिनिक्कडन पहाड़ी, ऊरकम पहाड़ी, चेरियम पहाड़ी, पंदलुर पहाड़ी आ चेक्कुन्नु पहाड़ी शामिल अछि; ई सभ [[पश्चिमी घाट]] सँ दूर स्थित अछि।<ref>{{Cite web|url=https://www.nativeplanet.com/travel-guide/must-visit-camping-sites-in-malappuram-district-004762.html|title=Hilly areas of Malappuram|date=7 May 2018|access-date=11 October 2020|website=Native Planet|last=Akash Singh|archive-date=17 October 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201017165621/https://www.nativeplanet.com/travel-guide/must-visit-camping-sites-in-malappuram-district-004762.html|url-status=live}}</ref> मुदा, नारियलक गाछ सँ घिरल रेतीला तटीय मैदान एहि सामान्य पहाड़ी प्रकृतिक एकटा अपवाद अछि।
== इतिहास ==
[[फाइल:TabulaPeutingerianaMuziris.jpg|अंगूठाकार|प्यूटिंगर टेबल पर टिंडिस (म्यूज़िरिसक उत्तर मे)]]
[[फाइल:Periplous_of_the_Erythraean_Sea.svg|बाएँ|अंगूठाकार|''पेरिप्लस ऑफ़ द एरिथ्रियन सी'' (प्रथम शताब्दी ई॰) केर नाम, मार्ग आ स्थान]]
ज़िलाक विभिन्न हिस्सा सँ डोलमेन, मेनहिर आ शैलकृत गुफा सभ सहित प्रागैतिहासिक प्रतीक सभक अवशेष भेटल अछि। पुलियक्कोड, तिक्कुलम, ऊरकम, मेल्मुरी, पोनमाला, वल्लीकुन्नु आ वेंगरा सँ शैलकृत गुफा सभ प्राप्त भेल अछि।<ref name="mh">{{cite web|url=http://censusindia.gov.in/2011census/dchb/3205_PART_A_MALAPPURAM.pdf|title=History of Malappuram|website=censusindia.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20191127005243/http://censusindia.gov.in/2011census/dchb/3205_PART_A_MALAPPURAM.pdf|archive-date=27 November 2019|access-date=17 April 2020|url-status=live}}</ref> प्राचीन समुद्री बंदरगाह टिंडिस, जे ओहि समय प्राचीन रोम केर संगे व्यापारक एकटा केंद्र छल, एकर पहचान मोट तौर पर पोन्नानी, तानूर आ कडलुंडी-वल्लीकुन्नु-चालियम-बेपोर क्षेत्रक रूप मे कएल जाइत अछि। चेर राजवंश आ रोमन साम्राज्य केर बीच व्यापारक मामला मे, म्यूज़िरिसक बाद टिंडिस दोसर सभ सँ पैघ केंद्र छल।<ref>Coastal Histories: Society and Ecology in Pre-modern India, Yogesh Sharma, Primus Books 2010</ref> प्लिनी द एल्डर (प्रथम शताब्दी ई॰) केर उल्लेख अछि जे ''टिंडिस'' बंदरगाह केप्रोबोटोस (चेर राजवंश) केर उत्तर-पश्चिमी सीमा पर स्थित छल।<ref name=":2">Gurukkal, R., & Whittaker, D. (2001). In search of Muziris. ''Journal of Roman Archaeology,'' ''14'', 334–350.</ref> ''टिंडिस'' बंदरगाहक उत्तर मे स्थित क्षेत्र पर संगम काल केर दौरान एज़िमाला राज्यक शासन छल।<ref name="odra">A. Shreedhara Menon, A Survey of Kerala History</ref> ''पेरिप्लस ऑफ़ द एरिथ्रियन सी'' केर अनुसार, ''लिमाइरिक'' नामक क्षेत्र नौरा आ ''टिंडिस'' सँ शुरू होइत छल। मुदा टॉलेमी केवल ''टिंडिस'' कें ही ''लिमाइरिक'' केर शुरुआती बिंदुक रूप मे उल्लेखित केलक अछि। ई क्षेत्र संभवतः [[कन्याकुमारी]] पर समाप्त होइत छल; एहि प्रकार ई मोट तौर पर वर्तमान मालाबार तट केर अनुरूप अछि। एहि क्षेत्रक संगे रोम केर वार्षिक व्यापारक मूल्य लगभग 50,000,000 सेस्टर्सेस आकल गेल छल।<ref>According to [[Pliny the Elder]], goods from India were sold in the Empire at 100 times their original purchase price. See [https://web.archive.org/web/20131106031753/http://www.cartage.org.lb/en/themes/BookLibrary/books/bibliographie/P/Plinyelder/elder/pliny-india.html]</ref> प्लिनी द एल्डर उल्लेख कएने छल जे ''लिमाइरिक'' समुद्री लुटेरा सभक प्रति संवेदनशील क्षेत्र छल।<ref>Bostock, John (1855). "26 (Voyages to India)". Pliny the Elder, The Natural History. London: Taylor and Francis.</ref> कॉसमस इंडिकोपेल्यूस्टेस उल्लेख कएने छल जे ''लिमाइरिक'' कारी मरिचक एकटा प्रमुख स्रोत छल।<ref>Indicopleustes, Cosmas (1897). Christian Topography. 11. United Kingdom: The Tertullian Project. pp. 358–373.</ref><ref>Das, Santosh Kumar (2006). The Economic History of Ancient India. Genesis Publishing Pvt Ltd. p. 301.</ref> पालक्काड दर्राक उपस्थितिक कारण संगम काल (पहिल सँ चारिम शताब्दी ई॰) सँ ही भरतप्पुड़ा नदीक विशेष महत्व छल, किएक तँ ई अंतर्देशीय मार्ग सँ मालाबार तट कें कोरोमंडल तट सँ जोड़ैत छल।<ref name="Trade">{{cite news|last=Subramanian|first=T. S|title=Roman connection in Tamil Nadu|url=http://www.hindu.com/thehindu/thscrip/print.pl?file=2007012800201800.htm&date=2007/01/28/&prd=th|access-date=28 October 2011|newspaper=[[The Hindu]]|date=28 January 2007|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130919235748/http://www.hindu.com/thehindu/thscrip/print.pl?file=2007012800201800.htm&date=2007%2F01%2F28%2F&prd=th|archive-date=19 September 2013}}</ref>
[[फाइल:Kurumathur_inscription.jpg|अंगूठाकार|कुरुमाथुर शिलालेख (871 ई॰)]]
अरीकोडक लग भेटल कुरुमाथुर शिलालेख 871 ई॰ केर अछि।<ref name="Veluthat">Veluthat, Kesavan (1 June 2018). "History and historiography in constituting a region: The case of Kerala". ''Studies in People's History''. '''5''' (1): 13–31. [https://doi.org/10.1177/2348448918759852] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210913063330/https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/2348448918759852|date=13 September 2021}}</ref> पुरान मलयालम मे लिखल गेल तीन टा शिलालेख जे 932 ई॰ केर अछि आ त्रिप्रंगोड, कोट्टक्कल आ चालियार सँ प्राप्त भेल अछि, ओहि मे चेर राजवंश केर गोदा रवि केर नाम उल्लिखित अछि।<ref name=":0">Narayanan, M. G. S. ''[https://books.google.com/books?id=0YDCngEACAAJ&q=Perumals+of+Kerala Perumals of Kerala: Brahmin Oligarchy and Ritual Monarchy Perumāḷs of Kerala] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210129082837/https://books.google.co.in/books?id=0YDCngEACAAJ&dq=Perumals%20of%20Kerala&hl=en&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwiH-dbD57HuAhXIbn0KHeY5BHkQ6AEwAXoECAYQAQ|date=29 January 2021}}.'' Thrissur (Kerala): CosmoBooks, 2013. 438-42.</ref> त्रिप्रंगोड शिलालेख थावनूर केर समझौताक विषय मे जानकारी दैत अछि।<ref name=":0" /> 10म शताब्दी ई॰ केर पुरान मलयालम मे लिखल कतयको शिलालेख एडप्पलक निकट सुकापुरम सँ भेटल अछि, जे केरलक 64 पुरान नम्बूदिरी गांव सभ मे सँ एक छल।
[[फाइल:Aalthiyoor_Nambi_Illam.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|300x300पिक्सेल|तिरूरक निकट ''अलथियूर नम्बी इल्लम'']]
एरानाड आ वल्लुवनाड क्षेत्रक शासक सभक विषय मे विवरण भास्कर रवि वर्मन (लगभग 1000 ई॰) केर कोचीन केर यहूदी ताम्रपत्र आ वीर राघव चक्रवर्ती (लगभग 1225 ई॰) केर वीरराघव ताम्रपत्र सभ मे देखल जा सकैत अछि।<ref name="mh" /> कालीकटक ज़ामोरिन मूल रूप सँ पड़ोसी [[कोझिकोड]] मे अपन राजधानी स्थानांतरित करय सँ पूर्व एरानाड मे कोंडोट्टीक लग नेदियिरुप्पु सँ ताल्लुक रखैत छलाह।<ref name="askh">{{cite book|last1=Sreedhara Menon|first1=A.|title=A Survey of Kerala History|year=2007|publisher=DC Books|location=Kottayam|isbn=9788126415786|edition=2007|url=https://dcbookstore.com/books/a-survey-of-kerala-history|access-date=26 July 2020|archive-date=26 July 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200726034742/https://dcbookstore.com/books/a-survey-of-kerala-history|url-status=live}}</ref> एरानाड पर एराडी नामक एकटा सामंत कबीलाक शासन छल, जे पड़ोसी वल्लुवनाडक वेल्लोडी आ ओट्टापलम केर नेदुंगनाडक नेदुंगाडी केर समान छलाह।<ref name="askh" /> एरानाडक शासक सभ कें 'एराल्पड/एराडी' केर उपाधि सँ जानल जाइत छल।<ref name="askh" /> ई एरानाडक शासक (नेदियिरुप्पु केर एराडी) ही छलाह जे कालीकट राज्यक स्थापना केलनि आ [[कोझिकोड]] कें मालाबार तट पर एकटा प्रमुख बंदरगाह शहरक रूप मे विकसित केलनि।<ref name="askh" /> ओकर ठीक बाद, परप्पनाड (परप्पनंगाडी) आ वेट्टथुनाडू (तानूर) केर शासक ज़ामोरिन केर सामंत बनि गेलाह। परप्पनाड शाही परिवार त्रावणकोर शाही परिवारक एकटा चचेरा राजवंश अछि।<ref name="askh" /> एकर अतिरिक्त, वल्लुवनाड कोविलकम (निलांबुर, मंजेरी, मलप्पुरम, कोट्टक्कल आ पोन्नानी) केर एकटा पैघ हिस्सा सेहो ज़ामोरिन केर सामंत बनि गेल।<ref name="askh" />
[[फाइल:South_India_in_early_11th_century_AD.jpg|अंगूठाकार|11म शताब्दी ई॰ केर शुरुआत मे दक्षिण भारत (लगभग 1000 ई॰ - मलप्पुरम ज़िला मे सत्ताक दू टा महत्वपूर्ण सीट शामिल छल - ''एराला नाडु'' (एरानाड) आ ''वल्लुवा नाडु'')]]
पेरुम्बदप्पु स्वरूपम, जे बाद मे कोचीन केर राज्य बनल, एकर मूल मुख्यालय वन्नेरी, पेरुम्बदप्पु मे चित्रकूदम मे छल, जे पोन्नानी तालुक मे पुथुपोन्नानी सँ 10 किमी दक्षिण मे स्थित अछि।<ref name="askh" /> जखन पेरुम्बदप्पु, कालीकटक ज़ामोरिन केर राज्यक अधीन आबि गेल, तँ पेरुम्बदप्पु केर शासक कोडंगलूर भागि गेलाह, आ बाद मे ओ सभ कोच्चि चलि गेलाह, जतय ओ कोचीन राज्यक स्थापना केलनि।<ref name="askh" /> 1250-1300 ई॰ धरि, ज़िलाक लगभग पूरा हिस्सा ज़ामोरिन केर शासनक अधीन आबि गेल छल।<ref name="askh" /><ref name="mh" />
मामंकम उत्सव, जाहिकर मध्यकालीन केरल मे विशेष राजनीतिक महत्व छल, ज़िला मे भरतप्पुड़ा नदीक उत्तरी तट पर स्थित तिरुनावाया मे आयोजित कएल जाइत छल।<ref name="askh" /> पन्नियूर आ चोव्वारा केर नम्बूदिरी गांव सभ मे नम्बूदिरी ब्राह्मण सभक बीच मौजूद प्रतिद्वंद्विता सेहो मध्यकालीन केरल मे राजनीतिक दृष्टि सँ बहुत महत्वपूर्ण छल।<ref name="askh" /> पन्नियूर कुट्टीप्पुरम शहरक विपरीत स्थित अछि जखन कि सुकापुरम एडप्पल मे स्थित अछि। ज़ामोरिन स्वयं कें पन्नियूरकूर आ चोव्वाराकूर केर नम्बूदिरी सभक बीच चलि रहल 'कूरमत्सरम' मे हस्तक्षेप करैत पौलनि। नवीनतम घटनाक्रम मे, तिरुमनस्सेरी नम्बूदिरी समीप केर प्रतिद्वंद्वी गांव पर हमला कऽ ओकरा जरा देने छलाह। वल्लुवनाड आ पेरुम्बदप्पु केर शासक चोव्वारम केर मदतिक लेल अएलाह आ एक संगे पन्नियूर पर छापा मारलनि। दक्षिण आ पूर्व मे अपन पड़ोसी सभ द्वारा तिरुमनस्सेरी नाडु पर कब्ज़ा कऽ लेल गेल। तिरुमनस्सेरी नम्बूदिरी मदतिक लेल ज़ामोरिन सँ अपील केलनि, आ अपन सुरक्षाक कीमतक रूप मे पोन्नानी बंदरगाह, जतय भरतप्पुड़ा नदी अरब सागर मे मिलैत अछि, ओकरा ज़ामोरिन कें सौंपबाक वादा केलनि। तिरुमनस्सेरी नम्बूदिरी, कोझिकोडक कोया आ वेट्टथुनाडू केर शासक ज़ामोरिन केर समर्थन केलनि। एहन अवसरक तलाश मे बैसल ज़ामोरिन खुशी-खुशी एहि प्रस्ताव कें स्वीकार कऽ लेलनि।<ref name="KrishnaIyer2">K. V. Krishna Iyer, ''Zamorins of Calicut: From the earliest times to AD 1806''. Calicut: Norman Printing Bureau, 1938.</ref> वल्लुवनाड मे अपन सैन्य अभियान सभक दौरान, ज़ामोरिन कें बेपोर, चालियम, तानूर आ कोडंगलूर केर मुस्लिम मध्य-पूर्वी नाविक सभ आ कोझिकोडक कोया सँ स्पष्ट सहायता प्राप्त भेल।<ref name="VVHaridas">V. V., Haridas. ''"King court and culture in medieval Kerala – The Zamorins of Calicut (AD 1200 to AD 1767)"''. [http://shodhganga.inflibnet.ac.in/handle/10603/131929] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210913065714/https://shodhganga.inflibnet.ac.in/handle/10603/131929|date=13 September 2021}} Unpublished PhD Thesis. Mangalore University</ref> ज़ामोरिन द्वारा इनाम केर रूप मे, पोन्नानी बंदरगाह मध्य-पूर्वी नाविक सभक एकटा महत्वपूर्ण व्यापारिक आ सांस्कृतिक केंद्र बनि गेल। एहन प्रतीत होइत अछि जे कोझिकोडक मुस्लिम न्यायाधीश तिरुनावाया पर हमला करबाक लेल सामूतिरि कें "धन आ सामग्री" मे हर संभव मदतिक पेशकश कएने छलाह।<ref name="KrishnaIyer2" /> ज़ामोरिन वल्लुवनाडक दिस अपन विजय जारी रखलनि आ कोट्टक्कल, मलप्पुरम, मंजेरी आ निलांबुर केर क्षेत्र सभ पर विजय प्राप्त केलनि। एहि प्रकार पेरुम्बदप्पु आ वल्लुवनाडक एकटा पैघ हिस्सा ज़ामोरिन केर शासनक अधीन आबि गेल। एहि तरहें ज़ामोरिन मामंकमक ''रक्षा पुरुष'', आ तिरुनावाया, पड़ोसी त्रिप्रंगोड आ पोन्नानी केर शासक बनि गेलाह।<ref name="askh" />
[[फाइल:Kottakkunnu,_Malappuram_municipality.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|मलप्पुरम मे कोट्टक्कुन्नु]]
ज़ामोरिन केर अधीन, ज़िला मे शामिल क्षेत्र मध्यकालीन केरल मे विदेशी समुद्री व्यापारक प्रमुख केंद्र सभक रूप मे उभरल। ज़ामोरिन अपन बंदरगाह सभक माध्यम सँ मसालाक व्यापार पर कर लगा कऽ अपन राजस्व केर एकटा पैघ हिस्सा कमौलनि। ज़ामोरिन केर राज्यक प्रमुख बंदरगाह सभ मे परप्पनंगाडी, तानूर आ पोन्नानी शामिल छल।<ref name="ReferenceB">K. V. Krishna Iyer ''Zamorins of Calicut: From the Earliest Times to AD 1806''. Calicut: Norman Printing Bureau, 1938</ref><ref name="Kunhali">Kunhali. V. "Calicut in History" Publication Division, University of Calicut (Kerala), 2004</ref> 16म शताब्दीक ऐतिहासिक कृति ''तुहफ़त उल मुजाहिदीन'' केर अनुसार, ज़ामोरिन केर शासन मे व्यापारिक बस्ती सभ मे परप्पनंगाडी (बारबुरनकाड), तिरूरंगाडी (तिरुवारनकाड), तानूर आ पोन्नानी (फ़ुनान) सेहो महत्वपूर्ण छल।<ref name="Makhdoom">{{cite book|author=S. Muhammad Hussain Nainar|year=1942|title=Tuhfat-al-Mujahidin: An Historical Work in The Arabic Language|publisher=University of Madras|url=https://archive.org/details/Tuhfat-al-MujahidinAnHistoricalWorkInTheArabicLanguage}}</ref> पोन्नानी मे ''तिक्काविल कोविलकम'' ज़ामोरिन केर दोसर घर केर रूप मे कार्य करैत छल। पोन्नानी हुनकर राज्यक नौसैनिक मुख्यालयक रूप मे कार्य केलक।<ref name="ReferenceB" /> मलप्पुरम, ''पारा नम्बी'' केर मुख्यालय छल, जे ज़ामोरिन केर एकटा स्थानीय मुखिया छल।<ref name="Malabar Manual Appendix">{{cite book|last1=Logan|first1=William|title=MALABAR MANUAL: With Commentary by VED from VICTORIA INSTITUTIONS|publisher=VICTORIA INSTITUTIONS, Aaradhana, DEVERKOVIL 673508|edition=Volume 2|url=https://books.google.com/books?id=0TJFDwAAQBAJ&pg=PA1|access-date=12 July 2020|archive-date=13 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210913063330/https://books.google.com/books?id=0TJFDwAAQBAJ&pg=PA1|url-status=live}}</ref> ज़ामोरिन केर अन्य कोविलकम सभ मे कोट्टक्कल मे ''किझक्के कोविलकम'', मंजेरी मे ''मंजेरी कोविलकम'',<ref name="MGS">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=n6CNHAAACAAJ&q=Perumals+of+Kerala|title=Perumals of Kerala: Political and Social Conditions of Kerala Under the Cēra Perumals of Makotai (c. 800 A.D.-1124 A.D.)|last=Narayanan|first=M. G. S.|date=1996|publisher=Xavier Press|access-date=16 November 2020|archive-date=13 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210913063330/https://books.google.com/books?id=n6CNHAAACAAJ&q=Perumals+of+Kerala|url-status=live}}</ref> आ निलांबुर मे ''निलांबुर कोविलकम'' शामिल छल। परप्पनंगाडी मे ''परप्पनाड कोविलकम'' आ तानूर मे ''तानूर कोविलकम'' ज़ामोरिन केर सामंत शाही घराना छल। मुदा अंगडीपुरमक समीप मनकडा मे ''मनकडा कोविलकम'' ''वल्लुवनाड राजा सभक'' शासक परिवारक सीट छल। तिरूर तालुक मे कुट्टीप्पुमरक समीप अथावनाड मे ''आज़वांचेरी माना'' स्थित अछि, जे अज़वांचेरी थम्प्रक्कल केर मुख्यालय छल, जे केरलक नम्बूदिरी ब्राह्मण सभक सर्वोच्च प्रमुख छलाह। एकटा नव ज़ामोरिन केर ''अरियाट्टु वाज़चा'' (राज्याभिषेक) केर समय आज़वांचेरी थम्प्रक्कल आ तानूर राज्य मे कल्पकांचेरी केर भगवान आमतौर पर मौजूद रहैत छलाह।<ref name="MGS" /> प्रारंभिक मध्य युग मे व्यापार पर अरब सभक एकाधिकार छल।<ref name="MGS" /> ''पालक्काड राजा सभक'' मूल मुख्यालय सेहो अथावनाड मे ही छल।<ref name="mnn">{{Cite book|title='Kerala Charitram|last=Shreedhara Menon|first=A|publisher=DC Books|year=2007|isbn=9788126415885|location=Kottayam|page=200|url=https://keralabookstore.com/book/keralacharithram/11148/|access-date=22 April 2020|archive-date=9 July 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200709123203/https://keralabookstore.com/book/keralacharithram/11148/|url-status=live}}</ref>
[[फाइल:Map_of_Samoothiris_kingdom.jpg|अंगूठाकार|1498 मे ज़ामोरिन केर साम्राज्य]]
[[फाइल:Ponnani_harbour_2.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|ज़ामोरिन केर दोसर निवास पोन्नानी मे ''तिक्काविल कोविलकम'' छल]]
[[फाइल:Caminho_maritimo_para_a_India.png|बाएँ|अंगूठाकार|ओह मार्ग जाहि सँ वास्को द गामा 1498 मे कोझिकोड पहुँचल छल (कारी रेखा)। ई यूरोप सँ भारतक लेल समुद्री मार्गक खोज छल, जे अंततः भारतीय उपमहाद्वीपक यूरोपीय उपनिवेशीकरणक मार्ग प्रशस्त केलक। ओहि समय, कालीकटक ज़ामोरिन पोन्नानी मे ''तिक्काविल कोविलकम'' मे रहि रहल छलाह।]]
वास्को द गामा केर बेड़ा 1497 मे पुर्तगाल सँ रवाना भेल, केपक चक्कर लगौलक आ पूर्वी अफ़्रीकाक तट केर संगे-संगे आगू बढ़ल, जतय एकटा स्थानीय पायलट कें सवार कएल गेल जे हिंद महासागर केर पार हुनकर मार्गदर्शन केलक आ ओ सभ मई 1498 मे कालीकट पहुँचलाह।<ref>[[मलप्पुरम जिला#refScammell|Scammell]], p. 13</ref> वास्को द गामा आ ओकर पुर्तगाली बेड़ाक कालीकट पहुँचबाक समय, कालीकटक ज़ामोरिन पोन्नानी मे निवास कऽ रहल छलाह।<ref>E. G. Ravenstein, ed., ''A Journal of the First Voyage of Vasco da Gama, Delhi'', 1995, p. 50</ref> ज़ामोरिन पुर्तगाली सभ कें व्यापारक लेल सभ सुविधा सभ प्रदान कएने छलाह।<ref name="mh" /> मुदा, अरब संपत्ति सभ पर पुर्तगाली उकसाबाक कारण ज़ामोरिन आ पुर्तगाली सभक बीच संघर्ष शुरू भऽ गेल। एकर अतिरिक्त, पोन्नानी, जे ज़ामोरिन केर दोसर मुख्यालय छल, पुर्तगाली सभक एकटा महत्वपूर्ण लक्ष्य छल।<ref name="mh" /> तानूर राज्यक शासक, जे कालीकटक ज़ामोरिन केर सामंत छल, कोझिकोड मे अपन अधिपति केर विरुद्ध पुर्तगाली सभक पक्ष मे भऽ गेल।<ref name="askh" /> परिणामस्वरूप, तानूर राज्य (वेट्टथुनाडू) भारत मे सभ सँ प्रारंभिक पुर्तगाली उपनिवेश सभ मे सँ एक बनि गेल। तानूरक शासक कोचीनक सेहो पक्ष लेलक।<ref name="askh" /> 16म आ 17म शताब्दी मे कोचीनक शाही परिवारक कतयको सदस्य वेट्टम सँ चुनल गेल छलाह।<ref name="askh" /> मुदा, तानूर बल सभ कोचीन केर युद्ध (1504) मे कालीकटक ज़ामोरिन केर लेल लड़ाई लड़ने छल।<ref name="Logan">{{Cite book|title=Malabar Manual (Volume-I)|last=Logan|first=William|publisher=Asian Educational Services|year=2010|isbn=9788120604476|location=New Delhi|pages=631–666}}</ref> तइयो तानूर क्षेत्र मे मापिला व्यापारी सभक निष्ठा कालीकटक ज़ामोरिन केर प्रति ही बनल रहल।<ref name="Makhdoom" /> आधुनिक मलयालम साहित्य केर जनक मानल जाय वाला थुनचाथु एज़ुथचन केर जन्म पुर्तगाली काल केर दौरान तिरूर (वेट्टथुनाडू) मे भेल छल।<ref name="askh" /> 14म आ 16म शताब्दीक बीच पनपल खगोल विज्ञान आ गणितक मध्यकालीन केरल स्कूल सेहो मुख्य रूप सँ वेट्टथुनाडू (तिरूर क्षेत्र) पर आधारित छल।<ref name="roy">{{cite journal|title=Discovery of the Series Formula for π by Leibniz, Gregory, and Nilakantha|last=Roy|first=Ranjan|journal=Mathematics Magazine|issue=5|doi=10.2307/2690896|year=1990|volume=63|pages=291–306|jstor=2690896}}</ref><ref name="Pingree 1992 554–563">{{Citation|last=Pingree|first=David|author-link=David Pingree|title=Hellenophilia versus the History of Science|year=1992|journal=Isis|volume=83|issue=4|pages=554–563|jstor=234257|doi=10.1086/356288|quote=One example I can give you relates to the Indian Mādhava's demonstration, in about 1400 A.D., of the infinite power series of trigonometrical functions using geometrical and algebraic arguments. When this was first described in English by Charles Whish, in the 1830s, it was heralded as the Indians' discovery of the calculus. This claim and Mādhava's achievements were ignored by Western historians, presumably at first because they could not admit that an Indian discovered the calculus, but later because no one read anymore the ''Transactions of the Royal Asiatic Society'', in which Whish's article was published. The matter resurfaced in the 1950s, and now we have the Sanskrit texts properly edited, and we understand the clever way that Mādhava derived the series ''without'' the calculus, but many historians still find it impossible to conceive of the problem and its solution in terms of anything other than the calculus and proclaim that the calculus is what Mādhava found. In this case, the elegance and brilliance of Mādhava's mathematics are being distorted as they are buried under the current mathematical solution to a problem to which he discovered an alternate and powerful solution.|bibcode=1992Isis...83..554P|s2cid=68570164}}</ref>
1507 मे, पुर्तगाली वायसराय फ़्रांसिस्को डी अल्मेडा पोन्नानी पर छापा मारलनि आ 1585 मे ओतय एकटा किला बनेबाक शुरू केलनि।<ref name="mh" /> ज़िला मसालाक व्यापार मे एकाधिकारक लेल कोझिकोडक नौसैनिक प्रमुख सभ (जाहि कें कुन्हाली मरक्कार कहल जाइत छल) आ पुर्तगाली सभक बीच कतयको लड़ाई सभ देखलक। कुन्हाली मरक्कार सभ कें भारतीय तटक पहिल नौसैनिक रक्षाक आयोजनक श्रेय देल जाइत अछि।<ref>{{cite web|url=https://www.joinindiannavy.gov.in/en/about-us/maritime-heritage.html|title=Maritime Heritage – Join Indian Navy {{!}} Government of India|website=joinindiannavy.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200331151728/https://www.joinindiannavy.gov.in/en/about-us/maritime-heritage.html|archive-date=31 March 2020|access-date=10 March 2020|url-status=live}}</ref><ref>{{cite news|last=Singh|first=Arun Kumar|title=Give Indian Navy its due|url=https://www.asianage.com/opinion/columnists/110217/give-indian-navy-its-due.html|access-date=6 March 2020|work=[[The Asian Age]]|date=11 February 2017|archive-date=8 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210308123207/https://www.asianage.com/opinion/columnists/110217/give-indian-navy-its-due.html|url-status=live}}</ref> तानूर शहर भारतीय उपमहाद्वीप मे सभ सँ शुरुआती पुर्तगाली उपनिवेश सभ मे सँ एक छल। पुर्तगाली सभ द्वारा पोन्नानी आ परप्पनंगाडी शहर सभ कें क्रमशः वर्ष 1525 आ 1573-74 मे जरा देल गेल छल।<ref name="ReferenceB" /> 16म शताब्दी ई॰ मे कोचीनक किछु राजा सभ कें, जखन कोचीन मालाबार तट पर एकटा प्रमुख शक्ति बनि गेल छल, आमतौर पर तानूर राज्यक शाही परिवार सँ ही चुनल जाइत छल।<ref name="askh" /> 1571 केर चालियम किलाक युद्ध मे पुर्तगाली सभ कें तानूर राज्य सँ खदेड़ि देल गेल। चालियम तानूर राज्यक उत्तरी सीमा छल। ओहि युद्धक दौरान, ज़ामोरिन कें पोन्नानी, तानूर आ परप्पनंगाडी केर मापिला सभ सँ स्पष्ट सहायता प्राप्त भेल छल।
[[फाइल:Ponnani_harbour.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|400x400पिक्सेल|2012 मे चित्रित पोन्नानी बंदरगाह। पोन्नानी बंदरगाह तानूर राज्यक सभ सँ दक्षिणी छोर छल]]
[[फाइल:From_a_map_by_Emanuel_Bowen,_1744.jpg|अंगूठाकार|इमानुएल बोवेन (एकटा अंग्रेज़ मानचित्रकार) केर 1744 केर मानचित्र सँ दक्षिण भारत। ध्यान दिअ जे मानचित्र मे, केवल तानूर राज्य कें ज़ामोरिन केर राज्यक भीतर एकटा अलग सीमाक संगे देखाओल गेल अछि]]
16म शताब्दीक दौरान पोन्नानी मे ज़ैनुद्दीन मखदूम द्वितीय (जन्म लगभग 1532) द्वारा लिखल गेल ''तुहफ़त उल मुजाहिदीन'' कोनो भी केरलवासी द्वारा लिखल केरलक इतिहास पर आधारित पहिल ज्ञात पुस्तक अछि। ई [[अरबी भाषा|अरबी]] मे लिखल गेल अछि आ एहि मे 1498 सँ 1583 धरि मालाबार तट कें उपनिवेश बनेबाक पुर्तगाली प्रयास सभक विरुद्ध कालीकटक ज़ामोरिन केर संगे मिल कऽ कुंजाली मरक्कारक नौसेना द्वारा कएल गेल प्रतिरोधक विषय मे जानकारी देल गेल अछि।<ref name="Noorani">AG Noorani {{cite web|url=http://www.frontlineonnet.com/fl2704/stories/20100226270407900.htm|title=Islam in Kerala|archive-url=https://web.archive.org/web/20121221021629/http://www.frontlineonnet.com/fl2704/stories/20100226270407900.htm|archive-date=21 December 2012|access-date=5 January 2013|url-status=dead}}</ref> एकरा पहिल बेर लिस्बन मे मुद्रित आ प्रकाशित कएल गेल छल। एहि संस्करणक एकटा प्रति काहिराक अल-अज़हर विश्वविद्यालयक पुस्तकालय मे सुरक्षित राखल गेल अछि।<ref name="A. Sreedhara Menon 2011">A. Sreedhara Menon. ''Kerala History and its Makers''. D C Books (2011)</ref><ref name="frontline.in">[http://www.frontline.in/static/html/fl2704/stories/20100226270407900.htm A G Noorani. Islam in Kerala. Books]</ref><ref>Roland E. Miller. ''Mappila Muslim Culture'' SUNY Press, 2015</ref> 1532 मे तानूर केर शासकक मदति सँ, चालियम मे एकटा चैपल केर निर्माण कएल गेल, संगे-संगे कमांडरक लेल एकटा घर, सैनिक सभक लेल बैरक आ व्यापारक लेल भंडार-गृह बनाएल गेल। डिएगो डी परेरा, जे ज़ामोरिन केर संगे संधि पर बातचीत कएने छल, ओकरा 250 लोकक गैरीसनक संगे एहि नव किलाक कमान सौंपल गेल छल; आ मैनुअल डी सूसा कें बाइस जहाजक एकटा स्क्वाड्रन केर संगे समुद्रक मार्ग सँ एकर सुरक्षा सुनिश्चित करबाक आदेश छल।<ref name="columbia.edu">{{Cite web|url=http://www.columbia.edu/itc/mealac/pritchett/00generallinks/kerr/vol06chap01sect07.html|title=Vol06chap01sect07|archive-url=https://web.archive.org/web/20200222081409/http://www.columbia.edu/itc/mealac/pritchett/00generallinks/kerr/vol06chap01sect07.html|archive-date=22 February 2020|access-date=1 May 2021|url-status=live}}</ref> ज़ामोरिन जल्दिये अपन प्रभुत्व मे एहि किलाक निर्माणक अनुमति देबा पर पश्चाताप केलनि, आ परप्पनंगाडी केर शासक, कारमानली (किछु रिकॉर्ड कहैत अछि जे तानूर केर शासक सेहो हुनका संगे छलाह <ref name="columbia.edu" />) कें पुर्तगाली सभ सँ नाता तोड़बाक लेल प्रेरित करबाक निष्फल प्रयास केलनि, एतय धरि जे हुनकर विरुद्ध युद्ध सेहो केलनि।<ref name="Makhdoom" /> 1571 मे, चालियम किलाक युद्ध मे पुर्तगाली ज़ामोरिन बल सभ सँ हारि गेल छल।<ref>{{cite book|author=K. K. N. Kurup|year=1997|title=India's Naval Traditions: The Role of Kunhali Marakkars|url=https://books.google.com/books?id=HKmXcBCKEcAC&pg=PA51|access-date=9 August 2012|publisher=Northern Book Centre|isbn=978-81-7211-083-3|pages=37–38|archive-date=27 May 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130527084909/http://books.google.com/books?id=HKmXcBCKEcAC&pg=PA51|url-status=live}}</ref> एक दिस पुर्तगाली सभ आ दोसर दिस ज़ामोरिन (जाहि कें अरब व्यापारी सभ आ स्थानीय चेकोर आ मापिला बल सभक समर्थन प्राप्त छल) केर बीच लगातार होवय वाला युद्ध अंततः तटीय शहर सभ मे विदेशी व्यापारक अरब एकाधिकारक पतनक मार्ग प्रशस्त केलक। पुर्तगाली विरोधक परवाह कएने बिना, ज़ामोरिन 11 नवंबर 1604 कें डच ईस्ट इंडिया कंपनी केर संगे एकटा संधि केलनि।<ref name="mh" /> एकर बाद 1608 मे एकटा आओर संधि भेल, जे पछिला संधिक पुष्टि केलक आ डच सभ पुर्तगाली सभ कें खदेड़बा मे ज़ामोरिन कें सहायताक आश्वासन देलक।<ref name="mh" /> डच एकाधिकारक उदयक कारण पुर्तगाली प्रभुत्व मे सेहो गिरावट आयल। 16म शताब्दीक अशांतिक बाद आयल सांस्कृतिक पुनर्जागरण थुनचाथु एज़ुथचन आ पूनथानम नम्बूदिरी जेहन कवि सभ कें जन्म देलक, जे मलयालम साहित्य कें ओकर वर्तमान स्वरूप मे विकसित करबा मे सहायक छलाह, आ मेल्पथुर नारायण भट्टथिरि, जे खगोल विज्ञान आ गणितक मध्ययुगीन केरल स्कूल केर सदस्य सेहो छलाह।
17म शताब्दीक मध्य धरि, पोन्नानी आ कोझिकोड मे छोट अंग्रेज़ी फैक्ट्री सभ कें छोड़ि कऽ, केरलक बंदरगाह सभ मे विदेशी व्यापार पर डच सभक एकाधिकार भऽ गेल छल।<ref name="mh" /> मुदा 1650 मे विलियम कीलिंगक आगमन एहि क्षेत्र मे ब्रिटिश ईस्ट इंडिया कंपनी केर एकाधिकारक शुरुआत छल, मुदा ओ 1792 धरि अपन वर्चस्व स्थापित नहि कऽ सकलाह।<ref name="mh" /> 18म शताब्दीक दौरान, मैसूर राज्यक वास्तविक शासक हैदर अली आ टीपू सुल्तान उत्तरी केरल (मालाबार ज़िला) केर सभ छोट सामंती राज्य सभ कें एकीकृत केलनि आ ओकरा सभ कें मैसूर राज्यक हिस्सा बना देल गेल। 1766 मे थोड़े समयक लेल, मंजेरी सुल्तान हैदर अली केर मुख्यालय छल।<ref name="1961_kkd">{{Cite book|title=District Census Handbook (2) – Kozhikode (1961)|last=Devassy|first=M. K.|publisher=Government of Kerala|year=1965|location=Ernakulam|url=http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/5665/1/22059_1961_KOZ.pdf|access-date=19 December 2020|archive-date=2 February 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210202005030/http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/5665/1/22059_1961_KOZ.pdf|url-status=live}}</ref> जखन 18म शताब्दी ई॰ मे मैसूरक सुल्तान हैदर अली कालीकट मे सामूतिरि कोविलकमक घेराबंदी केलनि, तँ ज़ामोरिन अपन परिवारक सदस्य सभ कें पोन्नानी मे ''तिक्काविल कोविलकम'' पठा देलनि।<ref>Panikkar. K.M. ''A History of Kerala (1498–1801)'' Coimbatore (1960) p. 64</ref> तिरूरंगाडीक युद्ध ब्रिटिश सेना आ टीपू सुल्तान केर बीच 7 आ 12 दिसंबर 1790 केर बीच तिरूरंगाडी मे तेसर आंग्ल-मैसूर युद्धक दौरान भेल कतयको संघर्ष सभक एकटा श्रृंखला छल।<ref name="Naravane">{{Cite book|last=Naravane|first=M.S.|title=Battles of the Honorable East India Company|publisher=A.P.H. Publishing Corporation|year=2014|isbn=9788131300343|pages=176}}</ref> 1792 मे, टीपू सुल्तान तेसर आंग्ल-मैसूर युद्ध मे इंग्लिश ईस्ट इंडिया कंपनी सँ हारि गेल, आ श्रीरंगपट्टनमक संधि पर सहमति भेल। एहि संधिक अनुसार, मालाबार क्षेत्रक अधिकांश हिस्सा (जाहि मे वर्तमान मलप्पुरम ज़िला शामिल अछि) इंग्लिश ईस्ट इंडिया कंपनी मे एकीकृत भऽ गेल। त्रावणकोर केर कोयि थम्पुरान परप्पनाड शाही परिवार सँ ताल्लुक रखैत छथि। एहि परिवार सँ आमतौर पर त्रावणकोर परिवारक रानी सभक जीवनसाथी चुनल जाइत छलाह।<ref name="1961_kkd" /> कोनोली प्लॉट मे दुनियाक सभ सँ पुरान सागौन केर बागान निलांबुर शहर सँ मात्र {{cvt|2|km}} दूर अछि। एकर नाम मालाबारक तत्कालीन ज़िला कलेक्टर हेनरी वैलेंटाइन कोनोली केर स्मृति मे राखल गेल छल।<ref>{{Cite news|title=Oldest teak plantation, Conolly's Plot, to reopen after maintenance|url=https://english.mathrubhumi.com/travel/travel-news/oldest-teak-plantation-conolly-s-plot-to-reopen-after-maintenance-kerala-nilambur-teak-plantations-1.1942105|date=16 May 2017|access-date=12 October 2020|work=Mathrubhumi|archive-date=12 October 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201012215336/https://english.mathrubhumi.com/travel/travel-news/oldest-teak-plantation-conolly-s-plot-to-reopen-after-maintenance-kerala-nilambur-teak-plantations-1.1942105|url-status=live}}</ref> राज्य मे पहिल रेलवे लाइन 12 मार्च 1861 कें तिरूर सँ चालियम धरि शुरू भेल, जाहिकर सभ सँ पुरान रेलवे स्टेशन तिरूर रेलवे स्टेशन अछि।<ref name="ll">{{cite web|url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/lifeline-of-malabar-turns-125/article4250472.ece|title='Lifeline' of Malabar turns 125|date=29 December 2012|website=thehindu.com|archive-url=https://web.archive.org/web/20210130150107/https://www.thehindu.com/news/national/kerala/lifeline-of-malabar-turns-125/article4250472.ece|archive-date=30 January 2021|access-date=19 December 2020|url-status=live}}</ref><ref name="mpm2">{{Cite news|title=ആ ചൂളംവിളി പിന്നെയും പിന്നെയും...|url=https://www.mathrubhumi.com/malappuram/specials/50-years-of-malappuram/kerala-first-railway-line-tirur-to-beypore-1.3880175|date=17 June 2019|access-date=19 December 2020|work=Mathrubhumi|archive-date=30 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201130082010/https://www.mathrubhumi.com/malappuram/specials/50-years-of-malappuram/kerala-first-railway-line-tirur-to-beypore-1.3880175|url-status=live}}</ref>
[[फाइल:Canoly_hanging_bridge_nilambur.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|कोनोली प्लॉट, निलांबुर मे दुनियाक सभ सँ पुरान सागौन केर बागान]]
ई ज़िला 1792 सँ 1921 केर बीच कतयको मापिला विद्रोह सभक स्थल रहल। अनुमान अछि जे एहि अवधिक दौरान छोट-पैघ लगभग 830 दंगा भेल। 1841-1921 केर दौरान अकेले ब्रिटिश अधिकारी सभक विरुद्ध 86 सँ अधिक विद्रोह भेल।<ref>K. Madhavan, 'Malayalathile Mappila Lahala,' Mathrubhumi, 24 March 1923.</ref> ब्रिटिश शासनक दौरान ज़िला कें दक्षिण मालाबार मे एरानाड, वल्लुवनाड आ पोन्नानी उप-ज़िला सभ मे शामिल कएल गेल छल। मालाबार स्पेशल पुलिसक मुख्यालय मलप्पुरम मे छल। एम॰एस॰पी॰ राज्यक सभ सँ पुरान सशस्त्र पुलिस बटालियन सेहो अछि। अंग्रेज सभ अपन सेना सभ कें तैनात करबाक लेल कडलुंडी नदीक किनार मे मलप्पुरम शहरक शीर्ष पर हेग बैरक केर स्थापना कएने छल।<ref>{{Cite web|url=https://www.malappuramtourism.org/history.php|title=Malappuram British History|archive-url=https://web.archive.org/web/20201010035952/https://www.malappuramtourism.org/history.php|archive-date=10 October 2020|access-date=12 July 2020|url-status=live}}</ref>
[[फाइल:Codacal_Tile_Factory.jpg|अंगूठाकार|तिरुनावाया केर कोडक्कल मे कॉमनवेल्थ ट्रस्ट द्वारा कोडक्कल टाइल फैक्ट्री चलाओल जाइत छल। 1887 मे शुरू भेल कोडक्कल मे टाइल फैक्ट्री भारतक दोसर टाइल-निर्माण उद्योग अछि। पहिल टाइल फैक्ट्री फेरोक मे छल, जे ओहि समय एरानाड तालुक केर हिस्सा छल]]
28 अप्रैल 1920 कें मंजेरी मे आयोजित भारतीय राष्ट्रीय कांग्रेस केर मालाबार ज़िला राजनीतिक सम्मेलन ब्रिटिश मालाबार मे भारतीय स्वतंत्रता आन्दोलन आ राष्ट्रीय आंदोलन कें मजबूत केलक।<ref name="Manjericonference_1920">{{cite news|title=The 1920 political conference at Manjeri|url=https://www.deccanchronicle.com/nation/in-other-news/290616/rare-letters-on-historic-meet-found-in-malappuram.html|access-date=18 July 2020|work=Deccan Chronicle|date=29 June 2016|archive-date=18 July 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200718131229/https://www.deccanchronicle.com/nation/in-other-news/290616/rare-letters-on-historic-meet-found-in-malappuram.html|url-status=live}}</ref> ओ सम्मेलन घोषित केलक जे मोंटेग्यू-चेम्सफ़ोर्ड सुधार ब्रिटिश भारतक आवश्यकता सभ कें पूरा करबा मे सक्षम नहि छल। ई मालाबार मे मौजूद किरायेदारीक कारण होमय वाली समस्या सभक समाधान खोजबाक लेल भूमि सुधारक सेहो तर्क देलक। मुदा, एहि निर्णय सँ कांग्रेसक भीतर चरमपंथी आ नरमपंथी सभक बीचक खाई चौड़ी भऽ गेल। एहि सम्मेलनक परिणामस्वरूप जमींदार सभ मे भारतीय राष्ट्रीय कांग्रेस केर प्रति असंतोष पैदा भेल। एकर कारण मालाबार ज़िला कांग्रेस कमेटी केर नेतृत्व ओहि चरमपंथी सभक नियंत्रण मे आबि गेल जे मजदूर आ मध्यम वर्ग केर पक्ष मे छलाह।<ref name="askh" />
[[फाइल:മലപ്പുറം_ജില്ലയിൽ_പൊന്നാനിയിലെ_ഹാർബർ_(1930-37).jpg|बाएँ|अंगूठाकार|300x300पिक्सेल|1930 केर दशकक मध्य मे पोन्नानी बंदरगाह]]
[[फाइल:Tirurangadi_Hajur_Kacheri.jpg|अंगूठाकार|तिरुंरंगाडी तालुक कार्यालय मे 1921 केर विद्रोह मे शहीद भेल ब्रिटिश सैनिक सभक कब्र]]
मालाबार विद्रोह (मोपला विद्रोह) एहि विद्रोह सभ मे अंतिम आ महत्वपूर्ण छल। पूकोट्टूर केर युद्ध एहि विद्रोह मे एकटा महत्वपूर्ण भूमिका निभबैत अछि।<ref name="tottenham grf">Tottenham GRF (ed), The Mappila Rebellion 1921–22, Govt Press Madras 1922 P 71</ref><ref name="karim kk">Karim KK Muhammed Abdul, Variam Kunnath Kunjahammed Haji, Kalima Books, Kozhikkode 1992 (Malayalam)</ref> सेना, पुलिस आ ब्रिटिश अधिकारी सभक भागि जेबाक बाद, 28 अगस्त 1921 धरि एरानाड, वल्लुवनाड, पोन्नानी आ कोझिकोड तालुक सभक 200 सँ अधिक गांव सभ मे स्वतंत्रताक घोषणा कएल गेल छल।<ref>''Malabar Desiyathayude Idapedalukal''. Dr. M. T. Ansari. DC Books</ref> मुदा स्वायत्तताक घोषणाक छह महिना सँ सेहो कम समयक बाद, ईस्ट इंडिया कंपनी एहि क्षेत्र पर फेर सँ कब्ज़ा कऽ लेलक आ एकरा ब्रिटिश राज मे मिला लेलक। मालाबार विद्रोहक बाद ही वैगन त्रासदी भेल छल, जतय 20 नवंबर 1921 कें 64 कैदी सभक मौत भऽ गेल छल।<ref>Panikkar, K. N., ''Against Lord and State: Religion and Peasant Uprisings in Malabar 1836–1921''</ref>
[[फाइल:കരിപ്പുര്_വിമാനത്താവളം.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|कोंडोट्टी केर करिपुर मे कालीकट अंतर्राष्ट्रीय हवाई अड्डा]]
1947 मे भारतक स्वतंत्रताक बाद तत्कालीन मद्रास प्रेसीडेंसी मद्रास राज्य बनि गेल। मलप्पुरम राजस्व प्रभाग तत्कालीन मालाबार ज़िलाक पाँच राजस्व प्रभाग सभ मे सँ एक छल, जाहिकर अधिकार क्षेत्र मे एरानाड (मंजेरी) आ वल्लुवनाड (पेरिंथलमन्ना) तालुक छल। मालाबार ज़िलाक अन्य चारि टा राजस्व प्रभाग थालास्सेरी, कोझिकोड, पालक्काड आ फोर्ट कोचीन छल।<ref name="Malabar">{{Cite book|title=1951 census handbook – Malabar district|publisher=Government of Madras|year=1953|location=Chennai|pages=1|url=http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/6425/1/20493_1951_MAL.pdf|access-date=27 September 2020|archive-date=8 October 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201008060411/http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/6425/1/20493_1951_MAL.pdf|url-status=live}}</ref> 1 नवंबर 1956 कें भाषाई आधार पर [[केरल]] राज्यक गठन कएल गेल छल। मलप्पुरम ज़िलाक गठन ओहि समय चारि उप-ज़िला सभ (एरानाड, पेरिंथलमन्ना, तिरूर आ पोन्नानी), चारि शहर सभ, चौदह विकास ब्लॉक सभ आ 95 ग्राम पंचायत सभक संगे कएल गेल छल।<ref name="c1971">{{Cite book|title=District Census Handbook – Malappuram (Part-C) – 1971|last=K. Narayanan|publisher=Directorate of Census Operations, Kerala|year=1972|location=Thiruvananthapuram|pages=3|url=http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/5714/1/51172_1971_MAL.pdf}}</ref> बाद मे, तिरूरंगाडी तालुक बनेबाक लेल तिरूर तालुक कें विभाजित कएल गेल, आ निलांबुर आ कोंडोट्टी नामक दू टा आओर तालुक सभ बनेबाक लेल एरानाड तालुक कें तीन भाग मे विभाजित कएल गेल। केरलक दोसर सभ सँ पुरान मौजूदा विश्वविद्यालय कालीकट विश्वविद्यालय आ राज्यक दोसर सभ सँ पुरान मौजूदा हवाई अड्डा कालीकट अंतर्राष्ट्रीय हवाई अड्डा क्रमशः 1968 आ 1988 मे तेनहिपलम आ करिपुर मे शुरू भेल।<ref>{{Cite news|title=Calicut airport turns 80|url=https://www.thehindu.com/news/cities/kozhikode/calicut-airport-turns-30/article23508804.ece|last=Special Currespondent|date=12 April 2018|access-date=31 March 2021|work=The Hindu|archive-date=9 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201109042642/https://www.thehindu.com/news/cities/kozhikode/calicut-airport-turns-30/article23508804.ece|url-status=live}}</ref> 1970 केर दशक मे, फ़ारस केर खाड़ीक देश सभ मे तेल भंडार व्यावसायिक निष्कर्षणक लेल खोलि देल गेल आ हजारो अकुशल श्रमिक खाड़ी चलि गेलाह। ओ सभ ग्रामीण अर्थव्यवस्था कें समर्थन दैत घर पर पाइ पठौलनि, आ 20म सदीक अंत धरि, ई क्षेत्र प्रथम विश्वक स्वास्थ्य मानक सभ आ लगभग सार्वभौमिक साक्षरता कें प्राप्त कऽ लेलक।<ref>{{cite magazine|url=http://www.time.com/time/specials/packages/article/0,28804,2084273_2084272_2084259,00.html|title=Summer Journey 2011|date=21 July 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722004134/http://www.time.com/time/specials/packages/article/0,28804,2084273_2084272_2084259,00.html|archive-date=22 July 2011|url-status=dead|magazine=Time}}</ref>
ऐतिहासिक रूप सँ, मलप्पुरम ज़िला अष्टवैद्य परंपराक संरक्षणक केंद्र रहल अछि, जे आठ नम्बूदिरी ब्राह्मण परिवार सभक एकटा समूह अछि जाहि कें पारंपरिक रूप सँ आयुर्वेदक आठ शाखा सभक उस्तादक रूप मे मान्यता प्राप्त अछि। एहि मे सँ, पुलमंतोल मूस परिवार (पेरिंथलमन्ना केर समीप पुलमंतोल क्षेत्र सँ जुड़ल) सदियो सँ वंशानुगत चिकित्सा पद्धति आ संस्कृत छात्रवृत्तिक एकटा अटूट वंश बनाए रखने अछि।<ref name="Sreedharan2002">{{cite book|last=Sreedharan|first=N|title=Ashtavaidya Tradition of Kerala|publisher=Publications Division, University of Calicut|year=2002}}</ref>
कर्नाटक संगीतकार चेम्बई वैद्यनाथ भागवतर केर संगे एकर जुड़ावक माध्यम सँ केरलक सांस्कृतिक इतिहास मे पुलमंतोल वंश केर ऐतिहासिक महत्व कें नोट कएल गेल अछि। 1952 मे एकटा प्रदर्शनक दौरान अपन आवाज़ खोयबाक बाद, चेम्बई पुलमंतोल मूस परिवार केर तहत पारंपरिक आयुर्वेदिक उपचारक अवधि गुज़ार्ने छलाह। हुनकर बादक रिकवरी आ मंच पर वापसी क्षेत्रीय आत्मकथा सभ मे नीक जकाँ प्रलेखित अछि।<ref name="ChembaiBio">{{cite book|last=Sarma|first=L. R. Viswanatha|title=Chembai Selvam|publisher=Amudha Nilayam Ltd|year=1954|location=Madras}}</ref>
एहि वंशक विरासत कें पुलमंतोल मे श्री रुद्र धन्वंतरि मंदिर केर माध्यम सँ क्षेत्रीय धार्मिक इतिहास मे आओर एकीकृत कएल गेल अछि। तूतापुज़ा नदीक तट पर स्थित ई ऐतिहासिक मंदिर रुद्र आ धन्वंतरि दुनू कें समर्पित होयबाक कारण अद्वितीय अछि, जे मालाबार क्षेत्र मे आध्यात्मिक परंपरा आ आयुर्वेदिक चिकित्सा कला सभक प्रतिच्छेदन केर लेल एकटा केंद्र बिंदुक रूप मे कार्य करैत अछि।<ref name="HeritagePortal">{{cite web|url=https://ayurvedathanal.com/sree-rudhra-dhanwanthari-temple|title=Sree Rudhra Dhanwanthari Temple Heritage|website=Ayurveda Thanal|access-date=12 May 2026}}{{Dead link|date=August 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>
== भूगोल ==
[[फाइल:Cherumb_eco_tourism_village,_Karuvarakundu_India_(3).JPG|पाठ=A village|बाएँ|अंगूठाकार|करुवरकुन्डु केर पहाड़ी क्षेत्र]]
[[फाइल:Puthuponnani_(2).JPG|पाठ=A beach|अंगूठाकार|पुथुपोन्नानी मुनंबम तट]]
उत्तर-पश्चिम मे कोझिकोड ज़िला, उत्तर-पूर्व मे वायनाड ज़िला, पूर्व मे नीलगिरि पहाड़ी सभ, दक्षिण-पूर्व मे पालक्काड ज़िला, दक्षिण-पश्चिम मे त्रिशूर ज़िला आ पश्चिम मे अरब सागर सँ घिरल मलप्पुरम केर कुल भौगोलिक क्षेत्रफल 3,554 वर्ग किमी अछि, जे क्षेत्रफलक मामला मे राज्य मे तेसर स्थान पर अछि। ज़िला मे राज्यक कुल क्षेत्रफलक 9॰15% हिस्सा अबैत अछि। भौगोलिक मानचित्र पर ज़िला 75°E - 77°E देशांतर आ 10°N - 12°N अक्षांश पर स्थित अछि। केरलक अन्य हिस्सा जकाँ, मलप्पुरम मे सेहो एकटा तटीय क्षेत्र अछि जे पश्चिम मे अरब सागर सँ घिरल अछि, केंद्र मे एकटा मध्य क्षेत्र अछि, आ पूर्व मे पश्चिमी घाट सँ घिरल एकटा पहाड़ी क्षेत्र अछि। केरलक अन्य ज़िला सभक विपरीत, मध्य क्षेत्र मे सेहो पहाड़ी क्षेत्र व्यापक रूप सँ देखल जाइत अछि। 2,554 मीटर ऊँच मुकुर्थी चोटी मलप्पुरम ज़िलाक सभ सँ ऊँच स्थान अछि, जे निलांबुर तालुक आ ऊटी तालुकक सीमा पर स्थित अछि, आ अनामुडी (2,696 मीटर) आ मीसापुलिमाला (2,651 मीटर) केर बाद केरल मे तेसर सभ सँ ऊँच चोटीक संगे-संगे दक्षिण भारत मे पाँचम सभ सँ ऊँच चोटी सेहो अछि। ई इडुक्की ज़िलाक बाहर केरलक सभ सँ ऊँच चोटी सेहो अछि। 2,383 मीटर ऊँच अंगिंडा चोटी दोसर सभ सँ ऊँच चोटी अछि, जे मलप्पुरम-पालक्काड-नीलगिरि ज़िलाक सीमाक करीब स्थित अछि। 2,339 मीटर ऊँच वावुल माला चोटी मलप्पुरम केर निलांबुर तालुक, वायनाड आ कोझिकोड ज़िला सभक थमारास्सेरी तालुक केर त्रिकोणीय जंक्शन पर स्थित अछि, ई ज़िलाक तेसर सभ सँ ऊँच स्थान अछि।
=== सीमावर्ती तालुक ===
मलप्पुरम ज़िला 5 ज़िला सभक निम्नलिखित 12 तालुक सभक संगे अपन सीमा साझा करैत अछि:
* वायनाड ज़िला: वैथिरी तालुक।
* कोझिकोड ज़िला: कोझिकोड आ थामरास्सेरी तालुक।
* नीलगिरि ज़िला: पंडालूर, गुडालूर, ऊटी आ कुंदा तालुक।
* पालक्काड ज़िला: पट्टांबी, ओट्टापलम आ मन्नारक्काड तालुक।
* त्रिशूर ज़िला: चावक्काड आ कुन्नमकुलम तालुक।
=== स्थलाकृति ===
स्थलाकृति, भूविज्ञान, माटि, जलवायु आ प्राकृतिक वनस्पति केर आधार पर ज़िला कें 5 उप-सूक्ष्म क्षेत्र सभ मे विभाजित कएल गेल अछि:
* मलप्पुरम तट
* मलप्पुरम लहरदार मैदान
* चालियार नदी बेसिन
* निलांबुर जंगली पहाड़ी सभ
* पेरिंथलमन्ना लहरदार ऊँच इलाका सभ।
[[फाइल:Chaliyar_-_Areekode_Bridge.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|अरीकोड मे चालियार नदी बेसिन]]
[[फाइल:Map_of_Malappuram_District_(April_2021).svg|अंगूठाकार|मलप्पुरम ज़िलाक मानचित्र]]
मलप्पुरम तट उत्तर मे वल्लीकुन्नु सँ लऽ कऽ दक्षिण मे पेरुम्बदप्पु धरि मलप्पुरम केर तटीय क्षेत्रक संगे-संगे स्थित अछि। ई उत्तर मे कोझिकोड तट, पूर्व मे मलप्पुरम लहरदार मैदान, दक्षिण मे त्रिशूर तट आ पश्चिम मे लक्षद्वीप सागरक संगे अपन सीमा बनबैत अछि। एहि क्षेत्र सँ चालियार, कडलुंडी, भरतप्पुड़ा, तिरुरपुड़ा आदि प्रमुख नदी सभ, नहर सभ आ बैकवाटर बहैत अछि। ई क्षेत्र नारियलक गाछ सँ घिरल अछि। तटीय मैदान पश्चिम दिस बहुत धीरे-धीरे ढलान लैत अछि।<ref name="geographymalappuram">{{cite web|url=http://censusindia.gov.in/2011census/dchb/3205_PART_A_MALAPPURAM.pdf|title=Physical divisions of Malappuram|website=censusindia.gov.in|pages=21–22|archive-url=https://web.archive.org/web/20191127005243/http://censusindia.gov.in/2011census/dchb/3205_PART_A_MALAPPURAM.pdf|archive-date=27 November 2019|access-date=18 April 2020|url-status=live}}</ref> पोन्नानी, एडप्पल, तिरूर, वलांचेरी, कुट्टीप्पुरम, तानूर, तिरूरंगाडी आ परप्पनंगाडी सहित प्रमुख शहर एहि क्षेत्र मे अबैत अछि। एहि क्षेत्रक अधिकतम ऊँचाई तिरूर तालुक केर कल्पकांचेरी गाँव (104 मीटर) मे स्थित अछि।<ref name="geographymalappuram" />
मलप्पुरम लहरदार मैदान तटक समानांतर स्थित अछि, जे उत्तर मे नादापुरम-मावूर लहरदार मैदान सभ, पूर्व मे चालियार नदी बेसिन आ पेरिंथलमन्ना लहरदार ऊँच इलाका सभ, दक्षिण मे पट्टांबी लहरदार मैदान आ पश्चिम मे मलप्पुरम तटक संगे अपन सीमा बनबैत अछि। कन्नमंगलाम मे नेन्मिनी पहाड़ी (478 मीटर) सभ सँ ऊँच स्थान अछि आ उत्तरी भाग मे वज़ायूर (95 मीटर) एहि क्षेत्र मे सभ सँ नीचा स्थान अछि। एतय किछु पहाड़ी आ ढलान देखल जा सकैत अछि।<ref name="geographymalappuram" />
[[फाइल:Chekkunnu.jpg|अंगूठाकार|एदावन्ना मे चेक्कुन्नु पहाड़ी सभ]]
चालियार नदी बेसिन केर उत्तर आ पूर्व मे निलांबुर जंगली पहाड़ी सभ, दक्षिण मे पेरिंथलमन्ना लहरदार ऊँच इलाका सभ आ पूर्व मे मलप्पुरम लहरदार मैदान अपन सीमा बनबैत अछि। ई चालियारक मध्य मार्गक अंतर्गत अबैत अछि आ एहि मे अलग-थलग पहाड़ी सभक रूप मे उतार-चढ़ाव अछि।<ref name="geographymalappuram" />
निलांबुर जंगली पहाड़ी सभ, जाहि कें औपनिवेशिक अभिलेख सभ मे ''निलांबुर घाटी'' सेहो कहल जाइत अछि, उत्तर मे कोझिकोड जंगली पहाड़ी सभ आ वायनाड जंगली पहाड़ी सभ, पूर्व मे [[तमिलनाडु]], दक्षिण मे मन्नारक्काड-पालक्काड जंगली पहाड़ी सभ आ पश्चिम मे चालियार नदी बेसिन केर संगे अपन सीमा बनबैत अछि। ई पश्चिमी घाटक एकटा हिस्सा अछि। एतय समुद्र तल सँ 1000 मीटर सँ अधिक ऊंचाई वाली कतयको चोटी सभ देखल जा सकैत अछि।<ref name="geographymalappuram" /> एहि क्षेत्रक सभ सँ ऊँच चोटी मुकुर्थी (2594 मीटर) पर अछि, जे तमिलनाडु केर संगे केरलक सीमा पर करीमपुज़ा वन्यजीव अभयारण्य केर पूर्व मे स्थित अछि। सभ सँ निचला बिंदु मम्पड (115 मीटर) पर स्थित अछि।<ref name="geographymalappuram" /> निलांबुर केर पहाड़ी जंगली क्षेत्र नीलगिरि बायोस्फीयर रिज़र्व केर एकटा हिस्सा बनबैत अछि।
पेरिंथलमन्ना लहरदार ऊँच इलाका सभ उत्तर मे चालियार नदी बेसिन, पूर्व मे मन्नारक्काड-पालक्काड जंगली पहाड़ी सभ, दक्षिण मे पालक्काड गैप आ पश्चिम मे मलप्पुरम लहरदार मैदान केर संगे अपन सीमा बनबैत अछि। एतय कतयको छोट अलग-थलग पहाड़ी सभ देखल जा सकैत अछि। कोडीकुथिमला ओहि मे सँ एक अछि। कडलुंडी नदी एहि क्षेत्र कें अपवाहित करैत अछि। एहि क्षेत्रक अधिकतम ऊंचाई मक्करपरम्बा मे 610 मीटर अछि।<ref name="geographymalappuram" />
=== तटरेखा ===
[[फाइल:Light_house_in_Ponnani.jpg|अंगूठाकार|पोन्नानी केर लाइटहाउस]]
70 किमी नमगर तटरेखा (राज्यक कुल तटरेखाक 11॰87%) केर संगे मलप्पुरम केरलक ज़िला सभ मे तटरेखाक लंबाई मे पाँचम स्थान पर अछि।<ref>{{cite web|url=http://www.kerenvis.nic.in/Database/Coastline_2346.aspx|title=The coastal area of Malappuram|website=kerenvis.nic.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20191123153736/http://www.kerenvis.nic.in/Database/Coastline_2346.aspx|archive-date=23 November 2019|access-date=30 November 2019|url-status=live}}</ref> मलप्पुरमक तटीय बेल्ट तीन टा नगरपालिका कस्बा सभ (तानूर, पोन्नानी आ परप्पनंगाडी) आ आठ टा ग्राम पंचायत सभ (वल्लीकुन्नु, तनालूर, निरमरुथुर, वेट्टम, मंगलम, पुरथुर, वेलियांकोडे आ पेरुंबडप्पू) मे फैलल अछि। पोन्नानी, तानूर, परप्पनंगाडी आ पडिंजारक्कारा बीच, जे सभ ज़िलाक पश्चिमी भाग मे स्थित अछि, मछरी पकड़बाक प्रमुख केंद्र अछि। ज़िलाक समुद्री तट समुद्री संपदा सँ भरल अछि।<ref name="geographymalappuram" /> पहिने अरब व्यापारी सभक पसंदीदा गंतव्य होयबाक अतिरिक्त, पोन्नानी कतयको मुस्लिम आध्यात्मिक नेता सभक लेल सेहो एकटा मनोरम स्थल छल, जे एतय इस्लाम केर प्रचार मे सहायक छलाह। एहि बंदरगाह शहर कें 'मालाबारक छोट मक्का' आ 'सोनाक सिक्काक शहर' सेहो कहल जाइत अछि।<ref name="pkd">{{cite book|author=M. K. Devassy|year=1965|title=1961 Census Handbook- Palghat District|publisher=Directorate of Census Operations, Kerala and The Union Territory of Laccadive, Minicoy, and Amindivi Islands|url=http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/5667/1/51592_1961_PAL.pdf|access-date=11 March 2021|archive-date=8 May 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508155754/http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/5667/1/51592_1961_PAL.pdf|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.nativeplanet.com/travel-guide/the-mecca-of-malabar-ponnani-004132.html|title=Ponnani, the Mecca of Malabar|date=24 October 2017|website=nativeplanet.com|archive-url=https://web.archive.org/web/20210510143226/https://www.nativeplanet.com/travel-guide/the-mecca-of-malabar-ponnani-004132.html|archive-date=10 May 2021|access-date=19 April 2020|url-status=live}}</ref> फरवरी/अप्रैल केर महिना सभक दौरान हज़ारो प्रवासी पक्षी एतय अबैत अछि। पोन्नानी केर करीब बिय्यम कयाल स्थित अछि, जे वाटर स्पोर्ट्स सुविधा वाला एकटा शांत, हर-ियर जलमार्ग अछि। कोनोली नहर पुथुपोन्नानी मे अरब सागर सँ मिलैत अछि। तटीय शहर तानूर प्रारंभिक मध्ययुगीन काल मे 'वेट्टथुनाड राज्य' केर राजधानी छल, आ केरलदेशपुरम मंदिर केर लेल जानल जाइत अछि। परप्पनंगाडी प्रारंभिक मध्ययुगीन काल मे परप्पनाड राज्य केर शासक परिवार सभक सीट छल।
=== नदी सभ ===
[[फाइल:View_from_Chamravattam_Bridge_-_panoramio.jpg|अंगूठाकार|त्रिप्रंगोड मे भरतप्पुड़ा]]
[[फाइल:Kadalundi_river,_Malappuram.jpg|अंगूठाकार|मलप्पुरम मे कडलुंडी नदी]]
ज़िला सँ बहय वाली प्रमुख नदी सभ चालियार, कडलुंडी नदी, भरतप्पुड़ा आ तिरूर नदी अछि। चालियारक कुल लंबाई लगभग 168 किमी अछि आ एकर जल निकासी क्षेत्र 2818 वर्ग किमी अछि। ई निलांबुर, मम्पड, एदावन्ना, अरीकोड आ वाज़क्कड सँ भऽ कऽ गुज़रैत अछि आ फेर कोझिकोड-मलप्पुरम ज़िलाक सीमा सँ बहैत चालियम मे अरब सागर मे मिलि जाइत अछि। निलांबुर तालुकक घाटी मे चालियारक कतयको पैघ आ छोट सहायक नदी सभ अछि।<ref name="geographymalappuram" /><ref name="river">{{cite web|url=https://malappuram.nic.in/about-district/|title=Rivers in Malappuram district|website=malappuram.nic.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200210004256/https://malappuram.nic.in/about-district/|archive-date=10 February 2020|access-date=23 November 2019|url-status=live}}</ref> चालियारक सभ सँ पैघ सहायक नदी करीमपुज़ा, आ भरतप्पुड़ाक सभ सँ पैघ सहायक नदी सभ मे सँ एक तूतापुज़ा, आ कडलुंडी नदीक सभ सँ पैघ सहायक नदी सभ मे सँ एक ओलिपुज़ा सेहो ज़िला सँ भऽ कऽ बहैत अछि। कडलुंडी नदी मेलात्तुर, कीज़ट्टूर, पंडीक्कड, मंजेरी, मलप्पुरम, पनाक्कड, परप्पुर, वेंगरा, तिरूरंगाडी, परप्पनंगाडी आ वल्लीकुन्नु सँ भऽ कऽ गुजरैत अछि आ ज़िलाक उत्तर-पश्चिमी सीमा पर वल्लीकुन्नु मे कडलुंडी नगरम मे अरब सागर मे खसैत अछि। ई ओलिपुज़ा नदी आ वेलियार नदीक संगम सँ बनैत अछि। कडलुंडी नदी साइलेंट वैलीक पश्चिमी सीमा पर पश्चिमी घाट सँ निकलैत अछि आ ज़िला सँ भऽ कऽ बहैत अछि। कीज़ट्टूर मे ओलिपुज़ा आ वेलियार मिल कऽ कडलुंडी नदीक निर्माण करैत अछि। कडलुंडी नदी एरानाड आ वल्लुवनाड क्षेत्र सभ सँ भऽ कऽ गुज़रैत अछि। एकर लंबाई 130 किमी अछि, जाहिकर जलग्रहण क्षेत्र 1114 वर्ग किमी आ कुल प्रवाह 2189 मिलियन घन फीट अछि।<ref name="geographymalappuram" /><ref name="river" /> भरतप्पुड़ाक कुल लंबाई 209 किमी अछि। ई अपन सहायक नदी तूतापुज़ा केर रूप मे तूथा, एलामकुलम, मलप्पुरम-पालक्काड ज़िला सीमा पर पुलमंतोल सँ भऽ कऽ बहैत अछि आ पल्लीप्पुरम मे मुख्य नदी मे मिल जाइत अछि। फेर ई किछु पड़ोसी ज़िला सभ सँ बहबाक बाद थिरुवेगाप्पुरा सँ कुट्टीप्पुरम पहुँचि कऽ फेर सँ ज़िला मे प्रवेश करैत अछि। एकर बाद ई पूरी तरह सँ ज़िला सँ भऽ कऽ बहैत अछि। भरतप्पुड़ा पोन्नानी मे अरब सागर मे खसैत अछि। तिरुनावाया, कुट्टीप्पुरम, त्रिप्रंगोड, इरिम्बीलियम, थावनूर आ पोन्नानी भरतप्पुड़ाक तट पर स्थित किछु महत्वपूर्ण शहर अछि।<ref name="geographymalappuram" /><ref name="river" /> तिरूर नदी 48 किमी नमगर अछि। ई पोन्नानीक समीप पडिंजारक्कारा मे भरतप्पुड़ा सँ मिलैत अछि।<ref name="geographymalappuram" /><ref name="river" /> एहि पैघ नदी सभक अतिरिक्त, ज़िला मे पुराप्परम्बा नदी नामक एकटा छोट नदी सेहो अछि, जे केवल 8 किमी नमगर अछि। ई कोनोली नहर केर माध्यम सँ प्रमुख नदी सभ सँ जुड़ल अछि।<ref name="geographymalappuram" /><ref name="river" /> ऊपर वर्णित प्रमुख नदी सभक कतयको पैघ आ छोट सहायक नदी आ धारा सभ सेहो ज़िला सँ भऽ कऽ बहैत अछि।
एतय चारि टा मुहाना अछि - पुरथुर मे ''पडिंजारक्कारा अज़िमुकम'' जतय भरतप्पुड़ा आ तिरूर नदी अरब सागर मे मिलबाक लेल एक संगे मिलैत अछि, पुथुपोन्नानी अंतरीप जतय कोनोली नहर समुद्र मे बहैत अछि, तानूर मे ''पुरप्पुज़ा अज़िमुकम'', आ ज़िलाक उत्तर-पश्चिमी सीमा पर वल्लीकुन्नु मे ''कडलुंडी नगरम अज़िमुकम''।<ref name="geographymalappuram" /><ref name="river" /> बिय्यम, वेलियांकोडे, मनूर आ कोडिन्ही जेहन बैकवाटर तटीय तालुक सभ मे स्थित अछि।<ref name="geographymalappuram" /><ref name="river" /> ब्रिटिश राज केर दौरान पोन्नानी सँ तिरूर रेलवे स्टेशन धरि मालक परिवहनक लेल पोन्नानी नहरक निर्माण कएल गेल छल। एतय कोडाक्कल (तिरुनावाया) मे बेसल मिशन केर कर्मचारी सभ द्वारा पोन्नानी नहरक विषय मे एकटा विवरण देल गेल अछि।<ref>{{Cite web|url=http://www.ineszupanov.com/|title=Website of Ines Zupanov|archive-url=https://web.archive.org/web/20210427041408/http://www.ineszupanov.com/|archive-date=27 April 2021|access-date=13 September 2021|url-status=live}}</ref>{{cquote|''...आजकाल्हि एकटा स्टीमशिप पोन्नानी आ तिरूरक बीच नहर सँ यात्रा करैत अछि, जतय पोन्नानीक लेल सभ सँ सुविधाजनक रेलवे स्टेशन पाबल जा सकैत अछि। टिकट केर कीमत मात्र 4 आना अछि, यद्यपि दूरी 10 किमी अछि...''
}}
=== जलवायु ===
[[फाइल:Monsoon_Clouds_-_Manjeri_and_Pandalloor_hill.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|मंजेरीक लग पंदलुर पहाड़ी सभ पर मानसूनक बादल]]
[[फाइल:Ottumpuram_Beach.JPG|अंगूठाकार|ओट्टमपुरम तट, तानूर]]
ज़िलाक तापमान पूरा वर्ष लगभग स्थिर रहैत अछि। एकर जलवायु उष्णकटिबंधीय अछि। एतय अधिकांश महिना सभ मे उल्लेखनीय वर्षा होइत अछि, आ शुष्क मौसम छोट होइत अछि। कोपेन आ गीगर केर अनुसार, एहि जलवायु कें ए॰एम॰ केर रूप मे वर्गीकृत कएल गेल अछि। मलप्पुरम मे औसत वार्षिक तापमान 27॰3 °C अछि। एक वर्ष मे औसत वर्षा 2952 मिमी होइत अछि। गर्मी आमतौर पर मार्च सँ मई धरि रहैत अछि; मानसून जून मे शुरू होइत अछि आ सितंबर मे समाप्त होइत अछि। मलप्पुरम मे दक्षिण-पश्चिम आ उत्तर-पूर्व दुनू मानसून अबैत अछि। जाड़क मौसम दिसंबर सँ फरवरी धरि होइत अछि।<ref name="MSN">{{Cite web|url=http://weather.msn.com/monthly_averages.aspx|title=MSN Weather|archive-url=https://web.archive.org/web/20091009070528/http://weather.msn.com/monthly_averages.aspx|archive-date=9 October 2009|access-date=29 November 2019|url-status=dead}}</ref><div style="width:75%;">{{Weather box|location=मलप्पुरम|width=90%|metric first=yes|single line=yes|Jan high C=32.0|Feb high C=32.9|Mar high C=34.0|Apr high C=33.8|May high C=32.7|Jun high C=29.3|Jul high C=28.1|Aug high C=28.7|Sep high C=29.7|Oct high C=30.3|Nov high C=31.1|Dec high C=31.4|year high C=34.0|Jan low C=21.8|Feb low C=22.8|Mar low C=24.4|Apr low C=25.4|May low C=25.1|Jun low C=23.5|Jul low C=22.8|Aug low C=23.3|Sep low C=23.3|Oct low C=23.4|Nov low C=23.1|Dec low C=21.9|year low C=21.8|Jan precipitation mm=1|Feb precipitation mm=9|Mar precipitation mm=16|Apr precipitation mm=101|May precipitation mm=253|Jun precipitation mm=666|Jul precipitation mm=830|Aug precipitation mm=398|Sep precipitation mm=233|Oct precipitation mm=281|Nov precipitation mm=140|Dec precipitation mm=24|year precipitation mm=2952|source=<ref>{{cite web |url = https://en.climate-data.org/asia/india/kerala/malappuram-34234/ |website = en.climate-data.org |title = Climate of Malappuram |access-date = 30 November 2019 |archive-date = 13 September 2021 |archive-url = https://web.archive.org/web/20210913063337/https://en.climate-data.org/asia/india/kerala/malappuram-34234/ |url-status = live }}</ref>|date=नवंबर 2019}}
== वनस्पति आ जीव ==
{{multiple image
| align = left
| direction = vertical
| caption_align = left
| image1 = Nilambur Teak Garden.jpg
| caption1 = टीक म्यूज़ियम
| image2 = Green Vallikkunnu.jpg
| caption2 = वल्लीकुन्नु मे मैन्ग्रोव
| image3 = Beeyam Kayal River near Athani.jpg
| caption3 = एडप्पल मे पोन्नानी कोल आर्द्रभूमि
}}
ज़िला मे विविध वन्य जीवन आ कतयको छोट पहाड़ी सभ, जंगल, नदी सभ आ पश्चिम दिस बहय वाली जलधारा सभ, बैकवाटर आ धान, सुपारी, काजू, कारी मरिच, आदि, दालि, नारियल, केरा, कसावा, चाह आ रबर केर बागान अछि। कोनोलीक प्लॉट, दुनियाक सभ सँ पुरान सागौन केर बागान अछि जे निलांबुर मे स्थित अछि। निलांबुर कें 'टीक म्यूज़ियम' केर लेल सेहो जानल जाइत अछि। निलांबुर केर सागौन बागान सभक समीप बांस केर गाछ बहुतायत मे देखल जाइत अछि। टीक म्यूज़ियम सँ जुड़ल एकटा बायो-रिसोर्स नेचुरल पार्क सेहो अछि। तत्कालीन मद्रास प्रेसीडेंसी केर पुरान प्रशासनिक अभिलेख सभ मे ई दर्ज अछि जे 1844 मे निलांबुर मे लगाओल गेल सागौन केर बागान तत्कालीन मद्रास प्रेसीडेंसी मे सरकारक स्वामित्व वाला सभ सँ उल्लेखनीय बागान छल।<ref name="Mbsp">{{cite book|url=https://www.tamildigitallibrary.in/admin/assets/book/TVA_BOK_0023302_The_Madras_Presidency_1881_1931.pdf|title=The Madras Presidency (1881–1931)|last=Boag|first=GT|publisher=Government of Madras|location=Madras|year=1933|page=63|access-date=9 June 2021|archive-date=9 June 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210609102848/https://www.tamildigitallibrary.in/admin/assets/book/TVA_BOK_0023302_The_Madras_Presidency_1881_1931.pdf|url-status=live|archivedate=9 June 2021|archiveurl=https://web.archive.org/web/20210609102848/https://www.tamildigitallibrary.in/admin/assets/book/TVA_BOK_0023302_The_Madras_Presidency_1881_1931.pdf}}</ref>
ज़िलाक 3,554 वर्ग किमी क्षेत्र मे सँ 1034 वर्ग किमी (29%) हिस्सा वन क्षेत्र अछि। ई कम वा अधिक घना भऽ सकैत अछि।<ref>{{cite web|url=http://industry.kerala.gov.in/images/pdf/malappuram.pdf|title=Forest area of Malappuram|website=industry.kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20210426034953/http://industry.kerala.gov.in/images/pdf/malappuram.pdf|archive-date=26 April 2021|access-date=21 April 2020|url-status=live}}</ref> ज़िलाक उत्तर-पूर्वी भाग मे 758॰87 वर्ग किमी केर विशाल वन क्षेत्र अछि। एहि मे सँ 325॰33 वर्ग किमी आरक्षित वन अछि आ शेष निहित वन अछि। एहि मे सँ 80% पर्णपाती अछि जखन कि शेष सदाबहार अछि। वन क्षेत्र मुख्य रूप सँ निलांबुर उपज़िला मे केंद्रित अछि, जे वायनाड, पश्चिमी घाट आ तमिलनाडु केर पहाड़ी क्षेत्र सभ (नीलगिरि) केर पहाड़ी ज़िलाक संगे अपन सीमा साझा करैत अछि। निलांबुर वन क्षेत्र मे सागौन, शीशम आ महोगनी जेहन गाछ देखल जाइत अछि। जंगल मे बांस केर पहाड़ी सभ बहुतायत मे देखल जाइत अछि। ज़िलाक करीमपुज़ा वन्यजीव अभयारण्य राज्यक सभ सँ पैघ वन्यजीव अभयारण्य अछि।<ref>{{cite web|url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/karimpuzha-sanctuary-comes-into-being/article31984618.ece|title=The Karimpuzha Wildlife Sanctuary|date=3 July 2020|website=The Hindu|archive-url=https://web.archive.org/web/20200705053212/https://www.thehindu.com/news/national/kerala/karimpuzha-sanctuary-comes-into-being/article31984618.ece|archive-date=5 July 2020|access-date=5 July 2020|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web|url=http://touristinindia.com/new-amarambalam-wildlife-sanctuary/|title=The largest wildlife sanctuary of Kerala|date=19 February 2018|website=touristinindia.com|archive-url=https://web.archive.org/web/20200705054712/http://touristinindia.com/new-amarambalam-wildlife-sanctuary/|archive-date=5 July 2020|access-date=5 July 2020|url-status=live}}</ref> न्यू अमराम्बलम आरक्षित वन, जे करीमपुज़ा वन्यजीव अभयारण्य केर एकटा हिस्सा अछि, ओहि मे जीव सभक एकटा विस्तृत विविधता अछि। जंगल सभ मे हाथी, हरिण, बाघ, बानर, भालू, सूगर, खराहा, पक्षी आ सरीसृप सहित कतयको तरहक जानवर पाबल जाइत अछि। एतय सँ मधु, औषधीय जड़ी-बूटी सभ आ मसाला जेहन वन उत्पाद सेहो एकत्र कएल जाइत अछि। नेदुमकयम वर्षावन सेहो निलांबुर घाटी मे मौजूद अछि। जंगल सभ कें दू प्रभाग सभ—निलांबुर उत्तर आ निलांबुर दक्षिण—द्वारा संरक्षित कएल जाइत अछि। केरल वन अनुसंधान संस्थान केर निलांबुर मे एकटा उपकेंद्र अछि। ज़िलाक तटीय आ अंतर्देशीय क्षेत्र सभ मे पाबल जाय वाली मछरी सभक महत्वपूर्ण प्रकार सभ मे झींगा, इंडियन ऑयल सार्डिन, सिल्वर बेली, शार्क, कैटफ़िश, मैकेरल, स्केट, चेम्बा, सोल फिश, सीर फिश आ रिबनफिश शामिल अछि।<ref name="geographymalappuram2" />
निलांबुर सागौन अपन भौगोलिक संकेत टैग प्राप्त करय वाला पहिल वन उत्पाद अछि।<ref>{{Cite news|title=First for forest produce, GI tag for Nilambur teak|url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/kochi/first-for-forest-produce-gi-tag-for-nilambur-teak/articleshow/62320961.cms|last=T Ramavarman|date=1 January 2018|access-date=30 October 2020|work=[[The Times of India]]|archive-date=24 October 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201024042425/https://timesofindia.indiatimes.com/city/kochi/first-for-forest-produce-gi-tag-for-nilambur-teak/articleshow/62320961.cms|url-status=live}}</ref> तिरूर मे पाबल जाय वाला 'तिरूर वेट्टिला' नामक एक प्रकारक पान केर पात कें सेहो जीआई टैग प्राप्त भेल अछि।<ref>{{cite news|url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/tirur-vettila-obtains-gi-tag/article29214761.ece|website=The Hindu|title=Tirur Vettila gets GI tag|date=21 August 2019|access-date=19 April 2020|archive-date=7 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201107231046/https://www.thehindu.com/news/national/kerala/tirur-vettila-obtains-gi-tag/article29214761.ece|url-status=live|last1=Muringatheri|first1=Mini}}</ref> ज़िलाक तटीय क्षेत्र मे स्थित वल्लीकुन्नु मे लगभग 50 एकड़ मैन्ग्रोव वन पाबल जाइत अछि। मैन्ग्रोव वन अन्य तटीय क्षेत्र सभ मे सेहो व्यापक रूप सँ देखल जाइत अछि। कडलुंडी पक्षी अभयारण्य ज़िलाक वल्लीकुन्नु ग्राम पंचायत मे स्थित अछि।<ref>{{cite web|url=https://malappuram.nic.in/about-district/|title=Flora and fauna of Malappuram|website=malappuram.nic.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200210004256/https://malappuram.nic.in/about-district/|archive-date=10 February 2020|access-date=24 November 2019|url-status=live}}</ref> कडलुंडी-वल्लीकुन्नु सामुदायिक रिज़र्व केरलक पहिल सामुदायिक रिज़र्व अछि। एकरा आब एकटा इको-टूरिज्म केंद्र घोषित कएल गेल अछि।<ref name="Vallikkunnu">{{cite web|url=https://www.onmanorama.com/travel/kerala/2018/04/04/kadalundi-vallikunnu-community-reserve-ecotourism-centre.html|title=Kadalundi-Vallikkunnu community reserve|date=4 April 2018|website=onmanorama.com|archive-url=https://web.archive.org/web/20200725065854/https://www.onmanorama.com/travel/getting-about-kerala/kozhikode/2018/04/04/kadalundi-vallikunnu-community-reserve-ecotourism-centre.amp.html|archive-date=25 July 2020|access-date=25 July 2020|url-status=live}}</ref> पुरथुर मे पडिंजारक्कारा मुहानाक समीप एकटा पक्षी अभयारण्य 2010 मे प्रस्तावित कएल गेल छल।<ref>{{cite news|last1=Sudhi|first1=K. S.|title=Birds get 12 more havens in State|url=https://www.thehindu.com/news/national/Birds-get-12-more-havens-in-State/article16567247.ece/|access-date=7 April 2021|work=The Hindu|date=15 March 2010|archive-date=13 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210913063337/https://www.thehindu.com/news/national/Birds-get-12-more-havens-in-State/article16567247.ece/amp/|url-status=live}}</ref> तिरुनावाया अपन कमल केर खेत सभक लेल जानल जाइत अछि।<ref>{{Cite news|title=Lotus fields of Tirunavaya|url=https://www.onmanorama.com/news/kerala/2018/09/03/lotus-farming-muslim-kerala-hindu.html|last=Anupama Mili|date=4 September 2018|access-date=26 July 2020|work=Malayala Manorama|archive-date=26 July 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200726065643/https://www.onmanorama.com/news/kerala/2018/09/03/lotus-farming-muslim-kerala-hindu.html|url-status=live}}</ref>
</div>
== प्रशासन ==
[[File:Malappuram DownHill Aerial View.jpg|left|thumb|ज़िलाक प्रशासनिक मुख्यालय मलप्पुरम]]
=== राजस्व प्रशासन ===
ज़िला प्रशासनक मुख्यालय, कलेक्ट्रेट अपहिल, मलप्पुरम मे स्थित अछि। ज़िला प्रशासनक नेतृत्व ज़िलाधिकारी करैत छथि। सामान्य मामला सभ, भूमि अधिग्रहण, राजस्व वसूली, भूमि सुधार आ चुनावक ज़िम्मेदारीक संगे पाँच टा डिप्टी कलेक्टर हुनकर सहायता करैत छथि। अतिरिक्त ज़िला मजिस्ट्रेट सभटा प्रशासनिक गतिविधि सभ मे ज़िला कलेक्टर कें सहायता प्रदान करैत छथि।<ref>{{Cite web|url=https://malappuram.nic.in/collectrate/|title=Collectorate Malappuram|access-date=3 October 2020|website=Official website of Malappuram district|archive-date=25 October 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201025100613/https://malappuram.nic.in/collectrate/|url-status=live}}</ref>
मलप्पुरम राजस्व ज़िलाक दू टा प्रभाग अछि - तिरूर आ पेरिंथलमन्ना। ज़िला कें आगू 138 गाँव सभ मे विभाजित कएल गेल अछि जे मिलि कऽ 7 उपज़िला बनबैत अछि।<ref>{{cite web
|url = https://malappuram.nic.in/tehsil/
|website = malappuram.nic.in
|title = Talukas in Malappuram district
|access-date = 23 November 2019
|archive-date = 19 February 2020
|archive-url = https://web.archive.org/web/20200219085134/https://malappuram.nic.in/tehsil/
|url-status = live
}}</ref><ref name="admn_mpm">{{cite web
| title= Administrative divisions of Malappuram district
| url= https://malappuram.nic.in/administrative-setup/
| access-date= 23 November 2019
| website= malappuram.nic.in
| archive-date= 24 August 2019
| archive-url= https://web.archive.org/web/20190824213421/https://malappuram.nic.in/administrative-setup/
| url-status= live
}}</ref>
==== राजस्व प्रभाग ====
ज़िला मे दू टा राजस्व प्रभाग अछि: पेरिंथलमन्ना आ तिरूर। पोन्नानी, तिरूर, तिरूरंगाडी आ कोंडोट्टी उपज़िला तिरूर राजस्व प्रभाग मे शामिल अछि, जखन कि शेष निलांबुर, एरानाड आ पेरिंथलमन्ना मिलि कऽ पेरिंथलमन्ना राजस्व प्रभाग बनबैत अछि। राजस्व प्रभागीय कार्यालयक नेतृत्व एकटा राजस्व प्रभागीय अधिकारी / उप ज़िलाधिकारी करैत छथि, जे राजस्व प्रभागक उप-विभागीय मजिस्ट्रेट सेहो होइत छथि। राजस्व प्रभागीय कार्यालय क्रमशः तिरूर आ पेरिंथलमन्ना मे अछि।
==== तालुक ====
तालुक ज़िलाक भीतर एकटा प्रशासनिक प्रभाग अछि। मलप्पुरम ज़िला मे 7 तालुक अछि, आ प्रत्येक तालुकक नेतृत्व एकटा तहसीलदार करैत छथि, जे भू-राजस्व प्रशासन आ कार्यकारी मजिस्ट्रेट संबंधी कार्य सभक लेल ज़िम्मेदार होइत छथि। निलांबुर केरलक सभ सँ पैघ उपज़िला अछि। पोन्नानी, तिरूर आ तिरूरंगाडी उपज़िला तटीय क्षेत्र मे स्थित अछि। पेरिंथलमन्ना, एरानाड आ कोंडोट्टी मध्य क्षेत्र मे स्थित अछि, जखन कि निलांबुर उपज़िला ऊँच पहाड़ी क्षेत्र मे स्थित अछि। ज़िला-स्तरीय प्रशासनक समन्वय केर लेल मलप्पुरम मे सिविल स्टेशन केर अतिरिक्त, तालुक-स्तरीय प्रशासनिक गतिविधि सभक समन्वय केर लेल मंजेरी, निलांबुर, पेरिंथलमन्ना, तिरूरंगाडी, तानूर, तिरूर, कुट्टीप्पुरम आ पोन्नानी मे मिनी-सिविल स्टेशन सेहो अछि।<ref>{{cite web | url=https://malappuram.nic.in/en/tehsil/#:~:text=For%20administrative%20purpose%20the%20district,office%20is%20headed%20by%20Tahsildar | title=Tehsils / Taluks | Welcome to Malappuram | India }}</ref>
[[File:Subdistricts of Malappuram (August 2020).svg|thumb|left|मलप्पुरम मे तालुक]]
{| align="left" class="toccolours" cellspacing="1" cellpadding="1" style="margin-right: .5em; margin-top: .4em; font-size: 90%"
|-
|- bgcolor="#cccccc" valign="top"
!उपज़िला<br/>(''तालुक'')
!क्षेत्रफल<br/>(वर्ग किमी मे)
!कुल जनसंख्या<br/>(2011)
!गाँव
!शहरीकरण<br/>(2011)
|-
| [[पोन्नानी तालुक|पोन्नानी]] || 200 || 379,798 || 11 || 57.36%
|-
| [[तिरूर तालुक|तिरूर]] || 448 || 928,672 || 30 || 48.73%
|-
| [[तिरूरंगाडी तालुक|तिरूरंगाडी]] || 290* || 631,906 || 17 || 90.40%
|-
| [[कोंडोट्टी तालुक|कोंडोट्टी]] || 258* || 410,577 || 12 || 43.10%
|-
| [[एरानाड तालुक|एरानाड]] || 491* || 581,512 || 23 || 37.93%
|-
| [[पेरिंथलमन्ना तालुक|पेरिंथलमन्ना]] || 506 || 606,396 || 24 || 21.73%
|-
| [[निलांबुर तालुक|निलांबुर]] || 1,343 || 574,059 || 21 || 8.08%
|-
| style="font-size: 80%" colspan=5 bgcolor="#cceeff" align="center"| स्रोत: भारतक जनगणना 2011,<ref name="demomalapuram">{{cite web |url= http://censusindia.gov.in/2011census/dchb/3205_PART_B_MALAPPURAM.pdf |website=censusindia.gov.in |title= Taluk-wise demography of Malappuram |access-date=19 April 2020 |publisher=Directorate of Census Operations, Kerala |pages= 161–193 |archive-date=27 November 2019 |archive-url= https://web.archive.org/web/20191127005248/http://censusindia.gov.in/2011census/dchb/3205_PART_B_MALAPPURAM.pdf |url-status=live}}</ref> मलप्पुरम ज़िलाक आधिकारिक वेबसाइट<ref name = Villages_Malappuram>{{cite web |title=Villages in Malappuram |url = https://malappuram.nic.in/village-panchayats/ |website = malappuram.nic.in |access-date=25 November 2019 |archive-date = 24 August 2019 |archive-url = https://web.archive.org/web/20190824213539/https://malappuram.nic.in/village-panchayats/ |url-status = live }}</ref>
|}
==== राजस्व गाँव ====
राजस्व गाँव तालुक सभक उप-विभाजन अछि, आ ई ज़िलाक राजस्व प्रशासनक सभ सँ निचुलका संस्था अछि। प्रत्येक तालुकक अधिकार क्षेत्र मे कतयको गाँव अबैत अछि। मलप्पुरम ज़िला मे 138 राजस्व गाँव अछि। भू-राजस्व मामला सभक लेल राजस्व गाँव सभ कें आगू देसम (Desam) सभ मे विभाजित कएल गेल अछि।
=== ज़िला योजना समिति ===
मलप्पुरमक ज़िला योजना समिति मे नगर पालिका सभक दू टा सदस्य, ज़िला पंचायतक 10 सदस्य आ एकटा पंचायत-मनोनीत सदस्यक अतिरिक्त एकटा अध्यक्ष आ एकटा सचिव होइत छथि। अध्यक्षक पद ज़िला पंचायतक पदेन सदस्यक लेल आ सचिवक पद ज़िला कलेक्टरक पदेन सदस्यक लेल आरक्षित अछि।<ref>{{Cite web|url=http://sec.kerala.gov.in/index.php/Content/index/lsgd|title=District Planning Committee, Malappuram|access-date=7 November 2020|website=SEC Kerala|archive-date=13 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201113145804/http://sec.kerala.gov.in/index.php/Content/index/lsgd|url-status=live}}</ref>
=== न्यायपालिका ===
[[File:Perinthalmanna Munsif Court.png|thumbnail|पेरिंथलमन्ना मे एकटा न्यायालय परिसर]]
ज़िलाक न्यायिक मुख्यालय मंजेरी मे अछि। मंजेरी न्यायिक ज़िलाक अंतर्गत 24 अदालत काज करैत अछि जाहि मे मंजेरी, मलप्पुरम, तिरूर, पेरिंथलमन्ना, परप्पनंगाडी, पोन्नानी आ निलांबुर शामिल अछि।<ref name="district_police">{{cite web |url=https://districts.ecourts.gov.in/malappuram |website=districts.ecourts.gov.in |title=Judicial administration of Malappuram |access-date=17 June 2020 |archive-date=17 June 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200617045439/https://districts.ecourts.gov.in/malappuram |url-status=live}}</ref> 16 जून 1969 कें मलप्पुरम ज़िलाक स्थापनाक बाद, 25 मई 1970 कें कोझिकोड मे एकटा ज़िला न्यायालय काज करब शुरू केलक। एकर बाद, 1 फरवरी 1974 कें अदालत कें मंजेरी न्यायालय परिसर मे स्थानांतरित कऽ देल गेल।
मंजेरी न्यायिक ज़िलाक भीतर, वर्तमान मे ज़िलाक विभिन्न स्थान सभ पर 24 कार्यशील अदालत सभ वितरित अछि, जाहि मे मंजेरी, मलप्पुरम, तिरूर, पेरिंथलमन्ना, परप्पनंगाडी, पोन्नानी, तिरूर आ निलांबुर शामिल अछि। मलप्पुरमक न्यायिक मुख्यालय मंजेरी मे स्थित अछि।
ज़िला मे तीन टा अतिरिक्त ज़िला आ सत्र न्यायालय, दू टा पारिवारिक न्यायालय (एकटा मलप्पुरम मे आ दोसर तिरूर मे), संगे-संगे दू टा मोटर दुर्घटना दावा न्यायाधिकरण (एकटा मंजेरी मे आ दोसर तिरूर मे) अछि। एकर अतिरिक्त, दू टा उप न्यायालय अछि—एकटा मंजेरी मे आ दोसर तिरूर मे। ज़िला मे दू टा मुंसिफ़ मजिस्ट्रेट अदालत सेहो अछि, जाहि मे सँ एकटा पोन्नानी मे आ दोसर पेरिंथलमन्ना मे अछि। अंत मे, मलप्पुरम ज़िला मे नौ टा न्यायिक प्रथम श्रेणी मजिस्ट्रेट अदालत काज कऽ रहल अछि।
=== पुलिस ===
मलप्पुरम ज़िला पुलिस, केरल पुलिसक एकटा पुलिस ज़िला अछि, जाहि कें ज़िलाक भीतर कानून प्रवर्तन आ जाँचक काज सौंपल गेल अछि। ज़िला पुलिस कार्यालय मलप्पुरम मे स्थित अछि, आ एकर नेतृत्व एकटा ज़िला पुलिस प्रमुख करैत छथि जे पुलिस अधीक्षकक पदक होइत छथि। मलप्पुरम ज़िला मे छह टा पुलिस उप-विभाजन आ 36 पुलिस स्टेशन अछि। एहि पुलिस उप-विभाजन सभक मुख्यालय निम्नलिखित क्षेत्र सभ मे स्थित अछि: मलप्पुरम, कोंडोट्टी, पेरिंथलमन्ना, तिरूर, तानूर आ निलांबुर। प्रत्येक पुलिस उप-विभाजनक नेतृत्व एकटा पुलिस उपाधीक्षक करैत छथि, आ प्रत्येक पुलिस स्टेशनक देखरेख पुलिस निरीक्षक केर पद वाला एकटा स्टेशन हाउस अधिकारी द्वारा कएल जाइत अछि।
मलप्पुरम पुलिस ज़िला, पालक्काड, त्रिशूर शहर आ त्रिशूर ग्रामीण पुलिस ज़िला सभक संगे, त्रिशूर रेंज पुलिसक अधिकार क्षेत्र मे अबैत अछि।<ref>{{Cite web|url=https://keralapolice.gov.in/page/ranges|title=Thrissur Range Police districts|access-date=2 November 2020|website=Kerala Police|archive-date=24 October 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201024123751/https://keralapolice.gov.in/page/ranges|url-status=live}}</ref> ज़िला पुलिस कार्यालय, ज़िला विशेष शाखा, ज़िला अपराध रिकॉर्ड ब्यूरो, ज़िला 'C' (सी) शाखा, नारकोटिक सेल, ज़िला पुलिस नियंत्रण कक्ष, साइबर सेल, महिला सेल आ दूरसंचार इकाई मलप्पुरम मे अछि। तटीय पुलिस स्टेशन पोन्नानी मे अछि जखन कि ज़िला सशस्त्र रिज़र्व शिविर पदिनहत्तुम्मुरी मे स्थित अछि। मलप्पुरम पुलिसक यातायात प्रवर्तन इकाई सभ मलप्पुरम, मंजेरी, कोंडोट्टी, पेरिंथलमन्ना आ तिरूर मे केंद्रित अछि।<ref>{{cite web |url=https://malappuram.keralapolice.gov.in/wings/general-executive/district-police-office |website=malappuram.keralapolice.gov.in |title=Malappuram police |access-date=17 June 2020 |archive-date=28 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200928184347/https://malappuram.keralapolice.gov.in/wings/general-executive/district-police-office |url-status=live}}</ref>
केरल पुलिसक अंतर्गत एकटा सशस्त्र पुलिस बटालियन, मालाबार स्पेशल पुलिस (1884 मे गठित) केर मुख्यालय मलप्पुरम मे अछि। ई राज्यक सभ सँ पुरान सशस्त्र पुलिस बटालियन सेहो अछि।<ref name="district_police" /> ई भीड़ नियंत्रण, आंतरिक सुरक्षा, दंगा नियंत्रण आ वीआईपी सुरक्षा मे नागरिक पुलिसक सहायता करैत अछि। आवश्यकता पड़बा पर एकरा राज्यक बाहर सेहो तैनात कएल जाइत अछि।<ref>{{Cite web |title=Malabar Special Police (MSP), Armed Police Battalions of Kerala |url=https://keralapolice.gov.in/page/malabar-special-police |access-date=2026-01-02 |website=keralapolice.gov.in |language=en}}</ref>
== स्थानीय सरकार सभ ==
स्थानीय स्वशासन संस्था सभ कें दू श्रेणी सभ मे विभाजित कएल गेल अछि: शहरी स्थानीय निकाय आ पंचायत ।
=== शहरी स्थानीय निकाय ===
शहरी क्षेत्र सभक प्रशासनक लेल ज़िला मे 12 नगरपालिका सभ स्थापित कएल गेल अछि। प्रत्येक नगरपालिकाक अपन निर्वाचित परिषद होइत अछि आ ओ स्थानीय शासन, शहरी नियोजन आ अपन संबंधित अधिकार क्षेत्रक भीतर आवश्यक सेवा सभ प्रदान करबाक लेल ज़िम्मेदार होइत अछि। पार्षद सभ द्वारा चुनल गेल एकटा अध्यक्ष आ उपाध्यक्ष प्रत्येक नगरपालिकाक नेतृत्व करैत छथि। एहि नगर पालिका सभ कें 505 वार्ड सभ मे विभाजित कएल गेल अछि, जाहि मे सँ प्रत्येक वार्ड सँ पाँच वर्षक कार्यकालक लेल एकटा पार्षद चुनल जाइत छथि।<ref>{{Cite news|date=2025-08-12|title=Ward delimitation exercise in Kerala local bodies completed: State Delimitation Commission|url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/ward-delimitation-exercise-in-kerala-local-bodies-completed-state-delimitation-commission/article69924380.ece|access-date=2025-12-22|work=The Hindu|language=en-IN|issn=0971-751X}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://lsgkerala.gov.in/en/lbelection/electlbrpt/3/10/2015|title=Malappuram – municipalities and wards|website=lsgkerala|archive-url=https://web.archive.org/web/20210825132910/https://lsgkerala.gov.in/en/lbelection/electlbrpt/3/10/2015|archive-date=25 August 2021|access-date=3 October 2020|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://delimitation.lsgkerala.gov.in/press_releases|title=Press Release {{!}} Delimitation Commission|website=delimitation.lsgkerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20250910204304/https://delimitation.lsgkerala.gov.in/press_releases|archive-date=2025-09-10|access-date=2025-12-22}}</ref>
{| class="toccolours" align="left" cellspacing="1" cellpadding="1" style="margin-right: .5em; margin-top: .4em; font-size: 90%"
|-
|- valign="top" bgcolor="#cccccc"
!
!नगरपालिका<ref name="Malappuram_municipalities">{{cite web|url=https://malappuram.nic.in/public-utility-category/municipality/|title=Municipalities in Malappuram|website=malappuram.nic.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200229232532/https://malappuram.nic.in/public-utility-category/municipality/|archive-date=29 February 2020|access-date=1 December 2019|url-status=live}}</ref>
!वार्ड<ref>{{Cite web|url=https://wardmap.ksmart.live/index.html|title=Ward Mapping|website=wardmap.ksmart.live|access-date=2025-12-22}}</ref>
!जनसंख्या
(2011)<ref>{{cite web|url=http://urbanaffairskerala.org/images/downloads/ulb_population2011.pdf|title=Population of urban bodies|website=Urban Affairs Kerala|archive-url=https://web.archive.org/web/20200924173424/http://urbanaffairskerala.org/images/downloads/ulb_population2011.pdf|archive-date=24 September 2020|access-date=14 August 2020|url-status=live}}</ref>
!अध्यक्ष <ref>{{Cite news|date=2025-12-26|title=UDF assumes power in 11 municipalities in Malappuram|url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/udf-assumes-power-in-11-municipalities-in-malappuram/article70440784.ece|access-date=2025-12-27|work=The Hindu|language=en-IN|issn=0971-751X}}</ref>
!राजनीतिक
दल
!चुनाव-पूर्व
गठबंधन
|-
|1
|[[मंजेरी]]
|53
|97,102
|अब्दुल मजीद वी
| style="background-color:{{party color|Indian Union Muslim League}};" |[[इंडियन यूनियन मुस्लिम लीग|<span style="color:white;">आई॰यू॰एम॰एल॰</span>]]
|{{legend2|{{party color|United Democratic Front (Kerala)}}|[[यूनाइटेड डेमोक्रेटिक फ्रंट (केरल)|यू॰डी॰एफ॰]]|border=solid 1px #AAAAAA}}
|-
|2
|[[पोन्नानी]]
|53
|90,491
|सी॰वी॰ सुधा
| style="background-color:{{party color|Communist Party of India (Marxist)}};" |[[भारतीय कम्युनिस्ट पार्टी (मार्क्सवादी)|<span style="color:white;">CPI(M)</span>]]
|{{legend2|{{party color|Left Democratic Front (Kerala)}}|[[लेफ्ट डेमोक्रेटिक फ्रंट (केरल)|एल॰डी॰एफ॰]]|border=solid 1px #AAAAAA}}
|-
|3
|[[परप्पनंगाडी]]
|46
|71,239
|सुबैदा टीचर
| style="background-color:{{party color|Indian Union Muslim League}};" |[[इंडियन यूनियन मुस्लिम लीग|<span style="color:white;">आई॰यू॰एम॰एल॰</span>]]
|{{legend2|{{party color|United Democratic Front (Kerala)}}|[[यूनाइटेड डेमोक्रेटिक फ्रंट (केरल)|यू॰डी॰एफ॰]]|border=solid 1px #AAAAAA}}
|-
|4
|[[तानूर, मलप्पुरम|तानूर]]
|45
|69,534
|नसला बशीर
| style="background-color:{{party color|Indian Union Muslim League}};" |[[इंडियन यूनियन मुस्लिम लीग|<span style="color:white;">आई॰यू॰एम॰एल॰</span>]]
|{{legend2|{{party color|United Democratic Front (Kerala)}}|[[यूनाइटेड डेमोक्रेटिक फ्रंट (केरल)|यू॰डी॰एफ॰]]|border=solid 1px #AAAAAA}}
|-
|5
|[[मलप्पुरम]]
|45
|68,088
|वी॰ रिनिशा
| style="background-color:{{party color|Indian Union Muslim League}};" |[[इंडियन यूनियन मुस्लिम लीग|<span style="color:white;">आई॰यू॰एम॰एल॰</span>]]
|{{legend2|{{party color|United Democratic Front (Kerala)}}|[[यूनाइटेड डेमोक्रेटिक फ्रंट (केरल)|यू॰डी॰एफ॰]]|border=solid 1px #AAAAAA}}
|-
|6
|[[कोंडोट्टी]]
|41
|59,256
|यू॰के॰ मम्माथिस्सा
| style="background-color:{{party color|Indian Union Muslim League}};" |[[इंडियन यूनियन मुस्लिम लीग|<span style="color:white;">आई॰यू॰एम॰एल॰</span>]]
|{{legend2|{{party color|United Democratic Front (Kerala)}}|[[यूनाइटेड डेमोक्रेटिक फ्रंट (केरल)|यू॰डी॰एफ॰]]|border=solid 1px #AAAAAA}}
|-
|7
|[[तिरूरंगाडी]]
|40
|56,632
|हबीबा बशीर
| style="background-color:{{party color|Indian Union Muslim League}};" |[[इंडियन यूनियन मुस्लिम लीग|<span style="color:white;">आई॰यू॰एम॰एल॰</span>]]
|{{legend2|{{party color|United Democratic Front (Kerala)}}|[[यूनाइटेड डेमोक्रेटिक फ्रंट (केरल)|यू॰डी॰एफ॰]]|border=solid 1px #AAAAAA}}
|-
|8
|[[तिरूर]]
|40
|56,058
|इब्राहिम हाजी कीज़ेडथ
| style="background-color:{{party color|Indian Union Muslim League}};" |[[इंडियन यूनियन मुस्लिम लीग|<span style="color:white;">आई॰यू॰एम॰एल॰</span>]]
|{{legend2|{{party color|United Democratic Front (Kerala)}}|[[यूनाइटेड डेमोक्रेटिक फ्रंट (केरल)|यू॰डी॰एफ॰]]|border=solid 1px #AAAAAA}}
|-
|9
|[[पेरिंथलमन्ना]]
|37
|49,723
|सुरय्या फ़ारूक
| style="background-color:{{party color|Indian Union Muslim League}};" |[[इंडियन यूनियन मुस्लिम लीग|<span style="color:white;">आई॰यू॰एम॰एल॰</span>]]
|{{legend2|{{party color|United Democratic Front (Kerala)}}|[[यूनाइटेड डेमोक्रेटिक फ्रंट (केरल)|यू॰डी॰एफ॰]]|border=solid 1px #AAAAAA}}
|-
|10
|[[कोट्टक्कल]]
|35
|48,342
|के॰के॰ निसार
| style="background-color:{{party color|Indian Union Muslim League}};" |[[इंडियन यूनियन मुस्लिम लीग|<span style="color:white;">आई॰यू॰एम॰एल॰</span>]]
|{{legend2|{{party color|United Democratic Front (Kerala)}}|[[यूनाइटेड डेमोक्रेटिक फ्रंट (केरल)|यू॰डी॰एफ॰]]|border=solid 1px #AAAAAA}}
|-
|11
|[[निलांबुर]]
|36
|46,342
|पद्मिनी गोपीनाथ
| style="background-color:{{party color|Indian National Congress}};" |[[भारतीय राष्ट्रीय कांग्रेस|<span style="color:white;">आई॰एन॰सी॰</span>]]
|{{legend2|{{party color|United Democratic Front (Kerala)}}|[[यूनाइटेड डेमोक्रेटिक फ्रंट (केरल)|यू॰डी॰एफ॰]]|border=solid 1px #AAAAAA}}
|-
|12
|[[वलांचेरी]]
|34
|44,437
|हसीना वाट्टोली
| style="background-color:{{party color|Indian Union Muslim League}};" |[[इंडियन यूनियन मुस्लिम लीग|<span style="color:white;">आई॰यू॰एम॰एल॰</span>]]
|{{legend2|{{party color|United Democratic Front (Kerala)}}|[[यूनाइटेड डेमोक्रेटिक फ्रंट (केरल)|यू॰डी॰एफ॰]]|border=solid 1px #AAAAAA}}
|}
{{Largest cities|country=मलप्पुरम ज़िला, केरल, भारत|stat_ref=स्रोत:<ref name="Malappuram_municipalities" /><ref name="No. of wards in Malappuram">{{cite web |title=No. of wards in Malappuram |url=https://lsgkerala.gov.in/electionupdates/deStatusLB.php?distID=10 |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20200219141043/http://lsgkerala.gov.in/electionupdates/deStatusLB.php?distID=10 |archive-date=19 February 2020 |access-date=24 June 2020 |website=lsgkerala.gov.in}}</ref>|list_by_pop=|div_name=|div_link=केरल केर तालुक सभक सूची{{!}}तालुक|city_1=मंजेरी|div_1=एरानाड तालुक{{!}}एरानाड|pop_1=97,102|city_2=पोन्नानी|div_2=पोन्नानी तालुक{{!}}पोन्नानी|pop_2=90,491|city_3=परप्पनंगाडी|div_3=तिरूरंगाडी तालुक{{!}}तिरूरंगाडी|pop_3=71,239|city_4=तानूर, मलप्पुरम{{!}}तानूर|div_4=तिरूर तालुक{{!}}तिरूर|pop_4=69,534|city_5=मलप्पुरम|div_5=एरानाड तालुक{{!}}एरानाड|pop_5=68,088|city_6=कोंडोट्टी|div_6=कोंडोट्टी तालुक{{!}}कोंडोट्टी|pop_6=59,256|city_7=तिरूरंगाडी|div_7=तिरूरंगाडी तालुक{{!}}तिरूरंगाडी|pop_7=56,632|city_8=तिरूर|div_8=तिरूर तालुक{{!}}तिरूर|pop_8=56,058|city_9=पेरिंथलमन्ना|div_9=पेरिंथलमन्ना तालुक{{!}}पेरिंथलमन्ना|pop_9=49,723|city_10=कोट्टक्कल|div_10=तिरूर तालुक{{!}}तिरूर|pop_10=48,342|city_11=निलांबुर|div_11=निलांबुर तालुक{{!}}निलांबुर|pop_11=46,342|city_12=वलांचेरी|div_12=तिरूर तालुक{{!}}तिरूर|pop_12=44,437}}
=== ग्रामीण शासन ===
मलप्पुरम ज़िला पंचायत ज़िला मे ग्रामीण शासनक लेल सर्वोच्च निकाय केर रूप मे कार्य करैत अछि। ज़िला पंचायत मे 33 प्रभाग अछि, आ प्रत्येक प्रभाग सँ सदस्य चुनल जाइत छथि।<ref>{{Cite web|url=https://wardmap.ksmart.live/FinalN/FinalDP_Malappuram_Malappuram.html|title=Malappuram District Panchayat Final Map|website=wardmap.ksmart.live|access-date=2025-12-22}}</ref> ज़िला पंचायत केर अधिकार क्षेत्र नगर पालिका क्षेत्र सभ कें छोड़ि कऽ ज़िलाक सभटा ग्राम पंचायत सभ कें कवर करैत अछि। ज़िला पंचायतक नेतृत्व सदस्य सभ द्वारा चुनल गेल एकटा अध्यक्ष आ उपाध्यक्ष द्वारा कएल जाइत अछि, आ एहि मे विकास, स्वास्थ्य आ शिक्षा, लोक निर्माण, कल्याण आ वित्तक लेल पाँच टा स्थायी समिति सभ अछि।<ref>{{Cite web|url=http://malappuramdistrictpanchayath.kerala.gov.in/general/standingCommittee.htm|title=Malappuram District Panchayat|website=malappuramdistrictpanchayath.kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20220617094007/http://malappuramdistrictpanchayath.kerala.gov.in/general/standingCommittee.htm|archive-date=2022-06-17|access-date=2025-12-26}}</ref>
ब्लॉक स्तरक शासनक लेल, ज़िला मे 15 ब्लॉक पंचायत सभ अछि। एहि ब्लॉक पंचायत सभ कें आगू 250 वार्ड सभ मे विभाजित कएल गेल अछि, जाहि मे सँ प्रत्येकक प्रतिनिधित्व एकटा निर्वाचित सदस्य करैत छथि। प्रत्येक ब्लॉक पंचायतक नेतृत्व सदस्य सभ द्वारा चुनल गेल एकटा अध्यक्ष आ उपाध्यक्ष द्वारा कएल जाइत अछि। 2025 केर केरल स्थानीय चुनाव सभ मे, यूडीएफ 15 मे सँ 14 ब्लॉक पंचायत सभ जीतलक, जखन कि एलडीएफ एकटा पोन्नानी ब्लॉक पंचायत जीतलक।<ref>{{Cite news|date=2025-12-13|title=Kerala local body polls: UDF sweeps Malappuram|url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/kerala-local-body-polls-udf-sweeps-malappuram/article70391788.ece|access-date=2025-12-26|work=The Hindu|language=en-IN|issn=0971-751X}}</ref>
ग्रामीण ज़िला कें 94 ग्राम पंचायत सभ मे विभाजित कएल गेल अछि जे 15 ब्लॉक सभ मे शामिल अछि—अरीकोड, कालिकवु, कोंडोट्टी, कुट्टीप्पुरम, मलप्पुरम, मनकडा, निलांबुर, पेरिंथलमन्ना, पेरुंबडप्पू, पोन्नानी, तानूर, तिरूर, तिरूरंगाडी, वेंगरा आ वांडूर।<ref>{{Cite web|url=https://malappuram.nic.in/panchayats/|title=Rural administration in Malappuram district|website=Official website of Malappuram district|archive-url=https://web.archive.org/web/20200809110957/https://malappuram.nic.in/panchayats/|archive-date=9 August 2020|access-date=2 August 2020|url-status=live}}</ref> ई ब्लॉक सभ मिलि कऽ मलप्पुरम ज़िला पंचायत बनबैत अछि, जे ग्रामीण शासनक सर्वोच्च ज़िला निकाय अछि। ज़िला पंचायतक 33 प्रभाग सभ मे सँ, 2025 केर चुनाव सभ मे यू॰डी॰एफ॰ सभटा 33 सीट सभ जीतलक, जखन कि एल॰डी॰एफ॰ कोनो सीट नहि जीतलक, जाहि सँ कोनो विपक्ष नहि बचल।<ref>{{Cite web|url=https://trend.sec.kerala.gov.in/|title=Local Body Elections 2025 - TREND by State Election Commission Kerala|website=trend.sec.kerala.gov.in|access-date=2025-12-22}}</ref> मलप्पुरम ज़िला पंचायत राज्यक सभ सँ पैघ ज़िला पंचायत होयबाक संगे-संगे सभ सँ पैघ स्थानीय निकाय सेहो अछि। 94 ग्राम पंचायत सभ कें फेर सँ 2001 वार्ड सभ मे विभाजित कएल गेल अछि।<ref>{{Cite web|url=https://keralakaumudi.com/en/news/news.php?id=1538360&u=final-notification-out-17337-more-wards-in-kerala-1375-new-wards|title=Final notification out; 17337 more wards in Kerala; 1375 new wards|last=Daily|first=Keralakaumudi|website=Keralakaumudi Daily|language=en|access-date=2025-12-22}}</ref> जनगणना कस्बा सभ (शहरी विशेषता सभ वाला छोट शहर) सेहो ग्राम पंचायत सभक अधिकार क्षेत्र मे अबैत अछि। मुदा 2015 मे नव ग्राम पंचायत सभ अर्थात् अनामंगड, अनंथावूर, अरक्कुपरम्बा, अरियाल्लूर, चेम्ब्रास्सेरी, एलंकुर, करिपुर, कूट्टायि, कुरुम्बलंगोडे, मरुथा, पांग, वणियाम्बलम आ वेलिमुक्कू केर गठनक लेल मसौदा अधिसूचना सभ प्रकाशित कएल गेल छल, मुदा अखनो धरि एकर गठन नहि भेल अछि।<ref>{{Cite web|url=http://delimitation.lsgkerala.gov.in/mlp_notification|title=Draft notifications for new local bodies in Malappuram|website=Delimitation Commission, Kerala|publisher=Government of Kerala|archive-url=https://web.archive.org/web/20210125145004/http://delimitation.lsgkerala.gov.in/mlp_notification|archive-date=25 January 2021|access-date=10 October 2020|url-status=live}}</ref> एकर गठनक संगे, ज़िला मे ग्राम पंचायत सभक संख्या 106 भऽ जाएत।
{| class="toccolours" align="left" cellspacing="1" cellpadding="1" style="margin-right: .5em; margin-top: .4em; font-size: 90%"
|-
|- valign="top" bgcolor="#cccccc"
! colspan="5" |मलप्पुरम ज़िला मे ग्राम पंचायत सभ[[फाइल:2020_Kerala_Local_body_Elections_-_Malappuram_District_(Gram_Panchayats_and_Municipalities).svg|केंद्र|250x250पिक्सेल]]
|- style="background:#efefef;"
!'''ग्राम पंचायत'''
| style="background: silver" |'''क्षेत्रफल'''
'''(वर्ग किमी मे)'''
| style="background: silver" |'''जनसंख्या'''
'''(2011)'''
| style="background: silver" |'''वार्ड'''
{{Small|(2025)}}<ref name="DelimitationKerala2025">''Final Notification'', Delimitation Commission, Kerala. [https://wardmap.ksmart.live/index.html Ward Map Portal – KSMART] and [https://delimitation.lsgkerala.gov.in/ Delimitation – Local Self Government Department, Kerala].</ref>
| style="background: silver" |'''[[तालुक|उपज़िला]]'''
|-
| colspan="5" style="text-align: center; background-color: grey; color: white;" |'''अरीकोड ब्लॉक'''
|-
|अरीकोड
|12.21
|31,563
|20
|एरानाड
|-
|चीक्कोड
|23.96
|32,867
|21
|कोंडोट्टी
|-
|एदावन्ना
|52.10
|46,128
|24
|एरानाड
|-
|कवानूर
|31.30
|37,977
|23
|एरानाड
|-
|किझुपरम्बा
|14.99
|22,062
|16
|एरानाड
|-
|कुझिमन्ना
|22.05
|34,413
|21
|कोंडोट्टी
|-
|पुलपट्टा
|30.12
|42,683
|24
|एरानाड
|-
|उरंगत्तिरी
|76.09
|40,318
|24
|एरानाड
|-
| colspan="5" style="text-align: center; background-color: grey; color: white;" |'''कालिकवु ब्लॉक'''
|-
|अमरम्बलम
|84.64
|35,975
|22
|निलांबुर
|-
|चोक्कड
|76.08
|32,224
|20
|निलांबुर
|-
|एडप्पाट्टा
|25.77
|22,729
|17
|पेरिंथलमन्ना
|-
|कालिकवु
|92.00
|35,210
|22
|निलांबुर
|-
|करुलै
|131.31
|23,277
|17
|निलांबुर
|-
|करुवरकुन्डु
|78.69
|41,583
|24
|निलांबुर
|-
|तुव्वुर
|31.38
|40,297
|19
|निलांबुर
|-
| colspan="5" style="text-align: center; background-color: grey; color: white;" |'''कोंडोट्टी ब्लॉक'''
|-
|चेलेम्ब्रा
|15.91
|34,149
|21
|कोंडोट्टी
|-
|चेरुकावु
|16.87
|36,773
|22
|कोंडोट्टी
|-
|मुथुवल्लूर
|21.49
|26,028
|18
|कोंडोट्टी
|-
|पल्लिक्कल
|25.96
|46,962
|24
|कोंडोट्टी
|-
|पुलिक्कल
|28.70
|40,133
|24
|कोंडोट्टी
|-
|वज़ायूर
|21.19
|30,262
|20
|कोंडोट्टी
|-
|वाज़क्कड
|23.89
|35,774
|22
|कोंडोट्टी
|-
| colspan="5" style="text-align: center; background-color: grey; color: white;" |'''कुट्टीप्पुरम ब्लॉक'''
|-
|अथावनाड
|26.77
|41,187
|24
|तिरूर
|-
|एडायूर
|30.43
|36,498
|22
|तिरूर
|-
|इरिम्बीलियम
|24.06
|30,635
|20
|तिरूर
|-
|कल्पकांचेरी
|16.25
|33,721
|21
|तिरूर
|-
|कुट्टीप्पुरम
|31.32
|47,023
|24
|तिरूर
|-
|माराक्कारा
|27.00
|40,404
|24
|तिरूर
|-
| colspan="5" style="text-align: center; background-color: grey; color: white;" |'''मलप्पुरम ब्लॉक'''
|-
|अनाकय्याम
|45.23
|50,634
|24
|एरानाड
|-
|कोडुर
|18.42
|38,258
|23
|पेरिंथलमन्ना
|-
|मोरायुर
|24.57
|25,261
|21
|कोंडोट्टी
|-
|ओथुक्कुंगल
|17.28
|39,139
|23
|तिरूरंगाडी
|-
|पोनमाला
|21.65
|33,922
|21
|तिरूर
|-
|पूकोट्टूर
|20.63
|28,077
|23
|एरानाड
|-
| colspan="5" style="text-align: center; background-color: grey; color: white;" |'''मनकडा ब्लॉक'''
|-
|कूट्टिलंगाडी
|21.54
|36,602
|22
|पेरिंथलमन्ना
|-
|कुरुवा
|35.77
|45,354
|24
|पेरिंथलमन्ना
|-
|मक्करपरम्बा
|11.17
|18,702
|15
|पेरिंथलमन्ना
|-
|मनकडा
|31.00
|32,748
|21
|पेरिंथलमन्ना
|-
|मूर्कनाद
|17.60
|36,324
|22
|पेरिंथलमन्ना
|-
|पुज़ाक्कत्तिरी
|22.72
|29,886
|19
|पेरिंथलमन्ना
|-
| colspan="5" style="text-align: center; background-color: grey; color: white;" |'''निलांबुर ब्लॉक'''
|-
|चालियार
|125.00
|20,834
|16
|निलांबुर
|-
|चुंगाथारा
|129.69
|36,269
|22
|निलांबुर
|-
|एदाक्कारा
|58.09
|28,162
|19
|निलांबुर
|-
|मूथेदाम
|48.00
|33,960
|18
|निलांबुर
|-
|पोथुकल
|77.00
|29,561
|19
|निलांबुर
|-
|वाज़िक्कादवु
|114.00
|47,322
|24
|निलांबुर
|-
| colspan="5" style="text-align: center; background-color: grey; color: white;" |'''पेरिंथलमन्ना ब्लॉक'''
|-
|अलीपरम्बा
|34.37
|41,725
|24
|पेरिंथलमन्ना
|-
|अंगडीपुरम
|38.50
|56,451
|24
|पेरिंथलमन्ना
|-
|एलामकुलम
|21.31
|26,456
|18
|पेरिंथलमन्ना
|-
|कीज़ट्टूर
|40.00
|36,317
|22
|पेरिंथलमन्ना
|-
|मेलात्तुर
|27.24
|27,250
|18
|पेरिंथलमन्ना
|-
|पुलमंतोल
|32.15
|37,785
|23
|पेरिंथलमन्ना
|-
|ताज़ेकोड
|45.02
|41,982
|24
|पेरिंथलमन्ना
|-
|वेट्टथुर
|35.84
|37,456
|19
|पेरिंथलमन्ना
|-
| colspan="5" style="text-align: center; background-color: grey; color: white;" |'''पेरुंबडप्पू ब्लॉक'''
|-
|आलमकोडे
|20.50
|33,918
|21
|पोन्नानी
|-
|मारनचेरी
|20.47
|35,011
|22
|पोन्नानी
|-
|नन्नामुक्कू
|19.35
|28,989
|19
|पोन्नानी
|-
|पेरुम्बदप्पु
|15.02
|29,766
|19
|पोन्नानी
|-
|वेलियांकोडे
|15.15
|32,554
|21
|पोन्नानी
|-
| colspan="5" style="text-align: center; background-color: grey; color: white;" |'''पोन्नानी ब्लॉक'''
|-
|एडप्पल
|23.70
|32,550
|21
|पोन्नानी
|-
|कलाडी
|16.48
|25,872
|18
|पोन्नानी
|-
|थावनूर
|25.28
|34,500
|21
|पोन्नानी
|-
|वाट्टमकुलम
|20.73
|36,147
|22
|पोन्नानी
|-
| colspan="5" style="text-align: center; background-color: grey; color: white;" |'''तानूर ब्लॉक'''
|-
|चेरियामुंडम
|11.95
|31,212
|20
|तिरूर
|-
|निरमरुथुर
|9.20
|29,846
|19
|तिरूर
|-
|ओझुर
|15.92
|34,016
|21
|तिरूर
|-
|पेरुमन्ना-क्लारी
|11.8
|27,278
|18
|तिरूर
|-
|पोनमुंडम
|9.16
|25,855
|18
|तिरूर
|-
|तनालूर
|15.12
|47,976
|24
|तिरूर
|-
|वालावन्नूर
|15.28
|33,159
|21
|तिरूर
|-
| colspan="5" style="text-align: center; background-color: grey; color: white;" |'''तिरूर ब्लॉक'''
|-
|मंगलम
|12.17
|33,442
|21
|तिरूर
|-
|पुरथुर
|19.50
|31,915
|20
|तिरूर
|-
|थलक्कड़
|16.30
|35,820
|22
|तिरूर
|-
|तिरुनावाया
|19.59
|45,848
|24
|तिरूर
|-
|त्रिप्रंगोड
|20.67
|41,167
|24
|तिरूर
|-
|वेट्टम
|13.46
|28,104
|22
|तिरूर
|-
| colspan="5" style="text-align: center; background-color: grey; color: white;" |'''तिरूरंगाडी ब्लॉक'''
|-
|मुन्नियूर
|22.66
|55,535
|24
|तिरूरंगाडी
|-
|नन्नाम्ब्रा
|18.35
|40,543
|24
|तिरूरंगाडी
|-
|पेरुवल्लुर
|21.19
|34,941
|21
|तिरूरंगाडी
|-
|तेनहिपलम
|17.98
|32,045
|20
|तिरूरंगाडी
|-
|वल्लीकुन्नु
|25.14
|48,006
|24
|तिरूरंगाडी
|-
| colspan="5" style="text-align: center; background-color: grey; color: white;" |'''वेंगरा ब्लॉक'''
|-
|अब्दू रहिमान नगर
|14.83
|41,993
|24
|तिरूरंगाडी
|-
|एडारीकोडे
|15.65
|27,356
|18
|तिरूरंगाडी
|-
|कन्नमंगलाम
|28.24
|41,260
|24
|तिरूरंगाडी
|-
|ऊरकम
|21.65
|29,157
|19
|तिरूरंगाडी
|-
|परप्पुर
|18.50
|36,270
|22
|तिरूरंगाडी
|-
|थेन्नाला
|10.00
|29,190
|19
|तिरूरंगाडी
|-
|वेंगरा
|18.66
|48,600
|24
|तिरूरंगाडी
|-
| colspan="5" style="text-align: center; background-color: grey; color: white;" |'''वांडूर ब्लॉक'''
|-
|मम्पड
|84.67
|37,221
|22
|निलांबुर
|-
|पंडीक्कड
|57.01
|55,213
|24
|एरानाड
|-
|पोरुर
|35.60
|37,636
|19
|निलांबुर
|-
|तिरुवली
|33.83
|27,734
|19
|निलांबुर
|-
|त्रिक्कलंगोडे
|59.99
|52,090
|24
|एरानाड
|-
|वांडूर
|45.45
|49,013
|24
|निलांबुर
|-
| colspan="6" align="center" style="font-size: 80%" bgcolor="#cceeff" |स्रोत: भारतक जनगणना 2011,<ref name="demomalapuram2" /> केरल सरकार<ref name="Panchayat_Malappuram">{{cite web|url=https://dop.lsgkerala.gov.in/en/node/1030|title=Villages in Malappuram|website=lsgkerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200925053634/https://dop.lsgkerala.gov.in/en/node/1030|archive-date=25 September 2020|access-date=2 August 2020|url-status=live}}</ref>
|}
== राजनीति ==
=== राज्य विधानमंडल ===
केरल विधान सभा मे मलप्पुरमक प्रतिनिधित्वक लेल ज़िला मे 16 टा विधान सभा क्षेत्र अछि। ई सभ 3 टा लोकसभा क्षेत्र सभ मे शामिल अछि। राज्य मे सभ सँ अधिक विधानसभा क्षेत्र मलप्पुरम मे अछि। एहि मे सँ एरानाड, निलांबुर आ वांडूर विधानसभा क्षेत्र मिलि कऽ वायनाड लोकसभा क्षेत्रक हिस्सा बनबैत अछि, जखन कि तिरूरंगाडी, तानूर, तिरूर, कोट्टक्कल, थावनूर आ पोन्नानी, पोन्नानी लोकसभा क्षेत्र मे शामिल अछि। शेष सात टा विधानसभा क्षेत्र मिलि कऽ मलप्पुरम लोकसभा क्षेत्र बनबैत अछि।<ref name="admn_mpm"/><ref>{{cite web |title=Niyamasabha constituencies of Malappuram |url=http://www.ceo.kerala.gov.in/malappuram.html |website=ceo.kerala.gov.in |access-date=25 November 2019 |archive-date=20 August 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190820130501/http://www.ceo.kerala.gov.in/malappuram.html |url-status=live }}</ref> केरल विधान सभाक 140 सदस्य सभ मे सँ 16 टा ज़िला सँ चुनल जाइत छथि।<ref>{{Cite web|url=http://www.ceo.kerala.gov.in/pdf/03-DELIMITATION/03-DELIMITED-LAC.pdf|title=Constituencies for Kerala Legislative Assembly – Districtwise|access-date=7 November 2020|website=CEO Kerala|archive-date=12 October 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191012075808/http://www.ceo.kerala.gov.in/pdf/03-DELIMITATION/03-DELIMITED-LAC.pdf|url-status=live}}</ref> 2026 केर केरल विधान सभा चुनाव सभ मे, यूडीएफ ज़िलाक सभ 16 टा सीट सभ जितलक।<ref>{{Cite news |last=Naha |first=Abdul Latheef |date=2026-05-04 |title=Kerala Assembly polls 2026: IUML anchors UDF’s comeback in Malabar region |url=https://www.thehindu.com/elections/kerala-assembly/kerala-assembly-polls-2026-iuml-anchors-udfs-comeback-in-malabar-region/article70938892.ece |access-date=2026-05-06 |work=The Hindu |language=en-IN |issn=0971-751X}}</ref>
=== संसदीय क्षेत्र ===
मलप्पुरम ज़िला मे दू टा लोकसभा क्षेत्र अछि: मलप्पुरम आ पोन्नानी। ज़िला मे वायनाड लोकसभा क्षेत्रक एकटा छोट हिस्सा सेहो शामिल अछि।<ref>{{Cite news |author=Staff Reporter |date=2021-05-02 |title=Samadani wins Malappuram LS bypoll|work=The Hindu |url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/malappuram-ls-bypoll-samadani-wins/article34467551.ece |access-date=2023-12-14 |issn=0971-751X}}</ref>
इंडियन यूनियन मुस्लिम लीग (आई॰यू॰एम॰एल॰) सँ संबंधित आ केरलक प्रतिनिधित्व करय वाला [[राज्य सभा]] मे संसद सदस्य पी॰ वी॰ अब्दुल वहाब सेहो मलप्पुरम ज़िलाक निलांबुर सँ छथि।<ref>{{Cite news |date=2025-02-01 |title=Disappointing for all sections alike, says Wahab |url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/disappointing-for-all-sections-alike-says-wahab/article69169277.ece |access-date=2025-12-09 |work=The Hindu |language=en-IN |issn=0971-751X}}</ref>
{| class="toccolours" align="left" cellspacing="1" cellpadding="1" style="margin-right: .5em; margin-top: .4em; font-size: 90%"
|- valign="top" bgcolor="#cccccc"
!संसदीय <br />क्षेत्र
!राजनीतिक <br />दल
!चुनाव-पूर्व <br />गठबंधन
!निर्वाचित <br /> प्रतिनिधि<ref>{{Cite web |title=Members - Kerala Legislature |url=http://www.niyamasabha.org/codes/lokhsabha_members.htm |access-date=2025-12-09 |website=www.niyamasabha.org}}</ref>
|-
| [[वायनाड (लोकसभा निर्वाचन क्षेत्र)|वायनाड]] (छोट हिस्सा)
| style="background-color:{{party color|Indian National Congress}};" |[[भारतीय राष्ट्रीय कांग्रेस|<span style="color:white;">आई॰एन॰सी॰</span>]]
| {{legend2|{{party color|United Democratic Front (Kerala)}}|[[यूनाइटेड डेमोक्रेटिक फ्रंट (केरल)|यू॰डी॰एफ॰]]|border=solid 1px #AAAAAA}}
| [[प्रियंका गाँधी]]
|-
| [[मलप्पुरम (लोकसभा निर्वाचन क्षेत्र)|मलप्पुरम]]
| style="background-color:{{party color|Indian Union Muslim League}};" |[[इंडियन यूनियन मुस्लिम लीग|<span style="color:white;">आई॰यू॰एम॰एल॰</span>]]
| {{legend2|{{party color|United Democratic Front (Kerala)}}|[[यूनाइटेड डेमोक्रेटिक फ्रंट (केरल)|यू॰डी॰एफ॰]]|border=solid 1px #AAAAAA}}
| [[ई. टी. मोहम्मद बशीर|ई॰ टी॰ मोहम्मद बशीर]]
|-
| [[पोन्नानी (लोकसभा निर्वाचन क्षेत्र)|पोन्नानी]] (पैघ हिस्सा)
| style="background-color:{{party color|Indian Union Muslim League}};" |[[इंडियन यूनियन मुस्लिम लीग|<span style="color:white;">आई॰यू॰एम॰एल॰</span>]]
| {{legend2|{{party color|United Democratic Front (Kerala)}}|[[यूनाइटेड डेमोक्रेटिक फ्रंट (केरल)|यू॰डी॰एफ॰]]|border=solid 1px #AAAAAA}}
| [[एम. पी. अब्दुस्समद समदानी|एम॰ पी॰ अब्दुस्समद समदानी]]
|}
== अर्थव्यवस्था ==
वित्तीय वर्ष 2018-19 मे ज़िलाक सकल ज़िला मूल्य वर्धन (जी॰डी॰वी॰ए॰) ₹698॰37 बिलियन अनुमानित अछि, आ पछिला वर्षक तुलना मे जी॰डी॰वी॰ए॰ मे 11॰30% केर वृद्धि भेल अछि। 2018-19 धरि, एर्नाकुलम आ तिरुवनंतपुरमक बाद, केरलक ज़िला सभ मे जी॰डी॰वी॰ए॰ मे ई ज़िला तेसर स्थान पर अछि।<ref name="GDVA_Malappuram">{{cite web|url=http://www.ecostat.kerala.gov.in/index.php/economy-state-mlp|title=Economy of Malappuram|website=ecostat.kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200701171533/http://www.ecostat.kerala.gov.in/index.php/economy-state-mlp|archive-date=1 July 2020|access-date=20 June 2020|url-status=live}}</ref> वर्ष 2018-19 मे ज़िलाक शुद्ध ज़िला मूल्य वर्धन (एन॰डी॰वी॰ए॰) ₹631॰90 बिलियन छल आ वार्षिक वृद्धि दर 11॰59% छल। वित्तीय वर्ष मे प्रति व्यक्ति जी॰डी॰वी॰ए॰ ₹154,463 आकल गेल अछि। जी॰डी॰वी॰ए॰ केर वृद्धि दर 2017-18 मे 18॰12%, 2016-17 मे 9॰49%, 2015-16 मे 7॰86%, 2014-15 मे 8॰83%, 2013-14 मे 14॰08% आ 2012-13 मे 9॰70% छल। ई एकटा ज़िगज़ैग प्रवृत्ति कें दर्शाबैत अछि।<ref name="GDVA_Malappuram" />
मलप्पुरमक अर्थव्यवस्था प्रवासी सभ पर काफी हद धरि निर्भर करैत अछि। मलप्पुरम मे राज्य मे सभ सँ बेसी प्रवासी छथि। केरल सरकार द्वारा प्रकाशित 2016 केर आर्थिक समीक्षा रिपोर्टक अनुसार, ज़िला मे प्रति 100 घर सभ मे सँ 54 घर प्रवासी सभक अछि।<ref>{{cite web|url=http://spb.kerala.gov.in/EconomicReview2016/web/chapter06_03.php|title=Malappuram ranks first in the number of emigrants from Kerala|website=spb.kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20191121020814/http://spb.kerala.gov.in/EconomicReview2016/web/chapter06_03.php|archive-date=21 November 2019|access-date=3 December 2019|url-status=live}}</ref> एहि मे सँ बेसीतर मध्य पूर्व मे काज करैत छथि। ओ सभ ज़िलाक अर्थव्यवस्था मे प्रमुख योगदानकर्ता छथि। केरल ग्रामीण बैंकक मुख्यालय मलप्पुरम मे स्थित अछि।<ref>{{cite web|url=https://www.newindianexpress.com/business/2013/jul/15/kgb-to-expand-operations-in-all-panchayats-496821.html|title=KGB to expand operations in all Panchayats|date=15 July 2013|website=The New Indian Express|archive-url=https://web.archive.org/web/20200626211219/https://www.newindianexpress.com/business/2013/jul/15/KGB-to-expand-operations-in-all-Panchayats-496821.html|archive-date=26 June 2020|access-date=25 June 2020|url-status=live}}</ref>
[[फाइल:KGB_logo.png|अंगूठाकार|250x250पिक्सेल|केरल ग्रामीण बैंक केरलक सभ सँ पैघ क्षेत्रीय ग्रामीण बैंकिंग नेटवर्क अछि]]
=== आर्थिक खनिज ===
ज़िलाक मध्य क्षेत्र मे लेटराइट पाथर व्यापक रूप सँ देखल जाइत अछि। अंगडीपुरम लेटराइट एकटा राष्ट्रीय भू-विरासत स्मारक केर रूप मे मान्यता प्राप्त कएने अछि।<ref name="gsi3">[http://naturalheritage.intach.org/wp-content/uploads/2016/09/Geoheritage-Monograph.pdf national geo-heritage of India] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170111120428/http://naturalheritage.intach.org/wp-content/uploads/2016/09/Geoheritage-Monograph.pdf|date=11 January 2017}}, [[Indian National Trust for Art and Cultural Heritage|INTACH]]</ref> आर्कियन गनीस ज़िलाक सभ सँ बेसी देखल जाय वाला भूवैज्ञानिक निर्माण अछि। पोरुर मे पाबल जाय वाला क्वार्ट्ज़ मैग्नेटाइट ज़िला मे पाबल जाय वाला खनिज सभ मे सँ एक अछि जाहिकर आर्थिक महत्व अछि। क्वार्ट्ज़ गनीस निलांबुर, एदावन्ना आ पंडीक्कड केर क्षेत्र सभ मे देखल जाइत अछि। गार्नेलिफोरस क्वार्ट्ज़ मंजेरी आ कोंडोट्टी केर क्षेत्र सभ मे देखल जाइत अछि। चार्नोकाइट चट्टान सभ निलांबुर आ एदावन्ना मे पाबल जाइत अछि। विशिष्ट लेटराइट बनावट मे प्लाजियोक्लेस, फेल्डस्पार आ पाइरोक्सिन सँ युक्त डाइक मंजेरी मे अछि। एरानाड क्षेत्र सँ नीक गुणवत्ता वाला लौह अयस्क केर भंडार केर सूचना भेटल अछि। पोन्नानी आ कडलुंडिनगरमक तटीय क्षेत्र सभ मे चूनाक गोलाक भंडार पाबल गेल अछि। पोन्नानी आ वेलियांकोडे केर तटीय बालू मे इल्मेनाइट आ मोनाज़ाइट भारी खनिज सभक उच्च मात्रा होइत अछि। पोन्नानी आ पेरिंथलमन्ना केर तालुक सभ सँ काओलिनाइट पाबल गेल अछि। थेक्कुमुरी गाँव सँ बॉल क्ले केर भंडार भेटल अछि। निलांबुर उपज़िलाक किछु हिस्सा वायनाडक छिपल स्वर्ण क्षेत्र सभ मे शामिल अछि। निलांबुर तालुक, वायनाड आ अट्टापडी घाटीक निकटवर्ती क्षेत्र सभक संगे प्राकृतिक स्वर्ण क्षेत्र सभक लेल जानल जाइत अछि। निलांबुर मे चालियार नदीक घाटी मे कएल गेल अन्वेषण सभ सँ 0॰1 ग्राम प्रति घन मीटर सोनाक संगे 25 लाख घन मीटर प्लेसर केर भंडार केर पता चलल अछि।<ref name="geographymalappuram3" /> ज़िलाक किछु हिस्सा सभ जेना कोट्टक्कल, परप्पिल, ऊरकम आ मेल्मुरी सँ बॉक्साइट केर खोज कएल गेल छल।<ref>{{cite web|url=http://industry.kerala.gov.in/images/pdf/malappuram.pdf|title=Minerals of Malappuram|website=industry.kerala.gov.in|page=35|archive-url=https://web.archive.org/web/20210426034953/http://industry.kerala.gov.in/images/pdf/malappuram.pdf|archive-date=26 April 2021|access-date=21 April 2020|url-status=live}}</ref> करुवरकुन्डु, जाहिकर अर्थ 'लोहारक स्थान' अछि, एकर नाम लौह-अयस्क काटय आ लोहारी सँ लेल गेल अछि।<ref>{{cite journal|title=Proceedings of the Indian History Congress|year=2000|volume=60|pages=1204|oclc=1752882}}</ref>
=== उद्योग ===
[[फाइल:Manjeri_Town_Calicut_Road_View.jpg|अंगूठाकार|मंजेरी, मलप्पुरम शहरी समूहक एकटा घटक शहर]]
1887 मे स्थापित तिरुनावाया स्थित कोडक्कल टाइल फैक्ट्री भारतक दोसर टाइल फैक्ट्री छल। भारतक पहिल टाइल फैक्ट्री फेरोक मे छल, जे ओहि समय एरानाड तालुक केर हिस्सा छल। 2011 मे कएल गेल जनगणना केर अनुसार, एस॰एस॰आई॰/एम॰एम॰एस॰ई॰ केर तहत 10,629 औद्योगिक इकाई सभ पंजीकृत अछि, आ एहि मे सँ 396 इकाई सभ अनुसूचित जाति सभ द्वारा, 83 अनुसूचित जनजाति सभ द्वारा, आ शेष इकाई सभ सामान्य श्रेणी द्वारा प्रमोट कएल जाइत अछि। लगभग 1,000 लोक सभ कें सालाना स्व-रोजगार कार्यक्रम केर तहत सहायता देल जाइत अछि। तेनहिपलम केर समीप कक्कानचेरी (चेलेम्ब्रा) मे किनफरा खाद्य-प्रसंस्करण आ आईटी औद्योगिक एस्टेट अछि,<ref>{{cite web|url=http://kinfra.org/departments/kinfra-techno-industrial-park-malappuram|title=KINFRA Techno Industrial Park, Malappuram|website=kinfra.org|archive-url=https://web.archive.org/web/20191122114925/http://kinfra.org/departments/kinfra-techno-industrial-park-malappuram|archive-date=22 November 2019|access-date=27 November 2019|url-status=live}}</ref> छोट आ मध्यम उद्योग सभक लेल मलप्पुरम मे आई॰एन॰के॰ई॰टी॰ एस॰एम॰टी॰ पार्क आ मंजेरी केर पय्यानाड मे एकटा रबर प्लांट आ औद्योगिक एस्टेट अछि। मलप्पुरम मे 168 एकड़ मे फैलल आई॰एन॰के॰ई॰टी॰ ग्रीन्स मे एकटा औद्योगिक क्षेत्र, 'एस॰एम॰टी॰ पार्क' आ एकटा शैक्षिक क्षेत्र, 'एज्युसिटी' शामिल अछि।<ref>{{Cite news|title=Kerala's INKEL to bring an invest of Rs 1000 crore|url=https://economictimes.indiatimes.com/news/economy/infrastructure/keralas-inkel-to-bring-an-invest-of-rs-1000-crore/articleshow/47541323.cms|date=4 June 2015|access-date=6 October 2020|work=The Economic Times|archive-date=13 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210913065709/https://economictimes.indiatimes.com/news/economy/infrastructure/keralas-inkel-to-bring-an-invest-of-rs-1000-crore/articleshow/47541323.cms|url-status=live}}</ref>
माल्कोस्पिन (मलप्पुरम स्पिनिंग मिल्स लिमिटेड) राज्य सरकारक अधीन ज़िलाक सभ सँ पुरान औद्योगिक प्रतिष्ठान सभ मे सँ एक अछि। काठ सँ संबंधित उद्योग कोट्टक्कल, एदावन्ना, वणियाम्बलम, करुलै, निलांबुर आ मम्पड मे आम अछि। पछिला दशक सभ धरि ज़िला मे आरा मशीन, फर्नीचर निर्माता आ काठक व्यापार सभ सँ महत्वपूर्ण व्यवसाय छल। तिरूर इलेक्ट्रॉनिक्स, मोबाइल फोन आ अन्य गैजेट्स केर लेल एकटा प्रमुख क्षेत्रीय व्यापार केंद्र अछि। कर्मचारी राज्य बीमाक शाखा कार्यालय मलप्पुरम मे अछि।<ref name="geographymalappuram3" /> कुट्टीप्पुरम मे केलट्रॉन इलेक्ट्रो सिरेमिक,<ref>{{Cite web|url=http://www.keltronelcera.com/index.php/home.html|title=KELCERA|website=keltronelcera|archive-url=https://web.archive.org/web/20210205010009/http://www.keltronelcera.com/index.php/home.html|archive-date=5 February 2021|access-date=30 January 2021|url-status=live}}</ref> कुट्टीप्पुरम मे केलट्रॉन टूल रूम, एडारीकोडे मे एडारीकोडे टेक्सटाइल्स, एडप्पल मे के॰एस॰आर॰टी॰सी॰ (KSRTC) बॉडी वर्कशॉप, अथावनाड मे माल्कोटेक्स (मालाबार को-ऑपरेटिव टेक्सटाइल्स लिमिटेड),<ref>{{Cite web|url=http://www.malcotex.co.in/|title=MALCOTEX|website=malcotex|archive-url=https://web.archive.org/web/20210913065710/https://fonts.googleapis.com/css?family=Noto+Serif%3A400%2C400italic%2C700%7COpen+Sans%3A300%2C400%2C600%2C700|archive-date=13 September 2021|access-date=30 January 2021|url-status=live}}</ref> आ अथावनाड मे केल्टेक्स (केरल हाई-टेक टेक्सटाइल कोऑपरेटिव लिमिटेड),<ref>{{Cite web|url=http://www.keltex.org/|title=KELTEX Athavanad|website=keltex|archive-url=https://web.archive.org/web/20210127203929/http://www.keltex.org/|archive-date=27 January 2021|access-date=30 January 2021|url-status=live}}</ref> सार्वजनिक क्षेत्र केर तहत अन्य प्रमुख औद्योगिक केंद्र अछि।<ref>{{cite web|url=http://www.msmedithrissur.gov.in/assets/uploads/downloadfile/Malappuram%202017-18.pdf|title=Brief Industrial Profile of Malappuram District 2017–18|website=msmedithrissur.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200714131013/http://www.msmedithrissur.gov.in/assets/uploads/downloadfile/Malappuram%202017-18.pdf|archive-date=14 July 2020|access-date=13 July 2020|url-status=live}}</ref> केरल स्टेट डिटर्जेंट्स एंड केमिकल्स लिमिटेड आ केरल स्टेट वुड इंडस्ट्रीज लिमिटेड केर मुख्यालय क्रमशः कुट्टीप्पुरम आ निलांबुर मे अछि।<ref>{{Cite web|url=https://economictimes.indiatimes.com/company/kerala-state-detergents-and-chemicals-ltd-/U24243KL1976SGC002816|title=Kerala State Detergents and Chemicals Limited|website=The Economic Times|archive-url=https://web.archive.org/web/20210913063631/https://economictimes.indiatimes.com/company/kerala-state-detergents-and-chemicals-ltd/U24243KL1976SGC002816|archive-date=13 September 2021|access-date=29 July 2020|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://economictimes.indiatimes.com/company/kerala-state-wood-industries-ltd-/U36101KL1970SGC003411|title=Kerala State Wood Industries Ltd.|website=The Economic Times|archive-url=https://web.archive.org/web/20210913063633/https://economictimes.indiatimes.com/company/kerala-state-wood-industries-ltd/U36101KL1970SGC003411|archive-date=13 September 2021|access-date=29 July 2020|url-status=live}}</ref> दुनिया मे सभ सँ पैघ बेबी कपड़ा निर्माता ब्रांड सभ मे सँ एक, पोपीज़ बेबी केयर, मुख्य रूप सँ मलप्पुरम मे आधारित अछि।<ref>{{Cite web|url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/kozhikode/pvt-firm-gives-out-free-clothes-to-newborns/articleshow/74998448.cms|title=Popees baby care|last=TNN|date=6 April 2020|website=Times of India|archive-url=https://web.archive.org/web/20210913063642/https://timesofindia.indiatimes.com/city/kozhikode/pvt-firm-gives-out-free-clothes-to-newborns/articleshow/74998448.cms|archive-date=13 September 2021|access-date=16 August 2020|url-status=live}}</ref>
=== कृषि ===
[[फाइल:Kcaet.JPG|अंगूठाकार|थावनूर मे के॰सी॰ए॰ई॰टी॰ केर स्थापना 1963 मे भेल छल, जे राज्यक एकमात्र कृषि इंजीनियरिंग संस्थान अछि]]
[[फाइल:Agricultural_Research_Station,_Anakkayam_-_1.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|कृषि अनुसंधान केंद्र, अनाकय्याम]]
[[फाइल:Edappal_malappuram(district)_kerala_infia.jpg|अंगूठाकार|एडप्पल मे एकटा खेत]]
नारियल, ताड़ आ धान मुख्य रूप सँ मलप्पुरम तट पर पाबल जाइत अछि। लहरदार मैदान मे काजू, नारियल आ कसावा देखल जाइत अछि। रबर, काजू, कारी मरिच आ नारियल चालियार नदी बेसिन मे पाबल जाय वाली महत्वपूर्ण वनस्पति सभ अछि। निलांबुर घाटी मे प्रजाति सभक एकटा विस्तृत विविधताक खेती होइत अछि। एहि क्षेत्र मे बेसीतर सागौन देखल जाइत अछि। पेरिंथलमन्ना लहरदार ऊँच इलाका सभ मे नारियल, ताड़क गाछ, कारी मरिच, रबर आ काजू केर प्रजाति सभक खेती होइत अछि। एहि क्षेत्र कें कडलुंडी नदी अपवाहित करैत अछि। सामान्य फसल सभक अतिरिक्त, आम, कटहर, केरा आदि प्रजाति सभक खेती सेहो कएल जाइत अछि।<ref name="geographymalappuram3" /> ज़िलाक सामान्य पहाड़ी प्रकृति सीढ़ीदार खेती कें समर्थन करैत अछि। त्रिशूर-पोन्नानी कोल आर्द्रभूमिक एकटा हिस्सा ज़िलाक पोन्नानी तालुक मे स्थित अछि, जे धानक अत्यधिक उत्पादक खेतीक लेल अनुकूल अछि।
2016-17 केर आँकड़ा सभक अनुसार, सकल फसली क्षेत्र 237,860 हेक्टेयर छल, जखन कि शुद्ध फसली क्षेत्र 173,178 हेक्टेयर छल। ज़िलाक फसल तीव्रता 137 हेक्टेयर अछि। 2016-17 मे सभ सँ बेसी उत्पादित बेहिसाब फसल टैपिओका (185,880 मीट्रिक टन) छल, ओकर बाद केरा (58,564 मीट्रिक टन) आ रबर (40,000 मीट्रिक टन) केर स्थान रहल। 2016-17 मे 878 मिलियन नारियल आ 19 मिलियन कटहर केर उत्पादन कएल गेल छल। मुदा, भूमिक उपयोग अधिकतम नारियल (102,836 हेक्टेयर) केर खेतीक लेल कएल गेल छल, ओकर बाद रबर (42,770 हेक्टेयर), आ सुपारी (18,379 हेक्टेयर) केर स्थान छल।<ref>{{cite web|url=http://www.ecostat.kerala.gov.in/index.php/agri-state-mlp|title=Agriculture in Malappuram|website=ecostat.kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200701171416/http://www.ecostat.kerala.gov.in/index.php/agri-state-mlp|archive-date=1 July 2020|access-date=20 June 2020|url-status=live}}</ref> अनाकय्याम मे एकटा कृषि अनुसंधान स्टेशन काज करैत अछि। मुंडेरी मे बीज उद्यान परिसर एशियाक सभ सँ पैघ खेत सभ मे सँ एक मानल जाइत अछि। चोक्कड, थावनूर आ अनाकय्याम मे राज्य बीज फार्म अछि। चुंगाथारा मे एकटा ज़िला कृषि फार्म काज करैत अछि आ परप्पनंगाडी मे एकटा नारियल नर्सरी काज करैत अछि।<ref>{{Cite web|url=https://www.fibkerala.gov.in/index.php?option=com_content&task=view&id=409&Itemid=156|title=Important farms in Malappuram|website=Farm Information Bureau, Kerala|archive-url=https://web.archive.org/web/20210913063805/https://www.fibkerala.gov.in/index.php?option=com_content&task=view&id=409&Itemid=156|archive-date=13 September 2021|access-date=28 August 2020|url-status=live}}</ref> थावनूर मे के॰सी॰ए॰ई॰टी॰ राज्यक एकमात्र कृषि इंजीनियरिंग संस्थान अछि।<ref name="kcaet">{{Cite web|url=http://www.kau.in/kcaet-tavanur|title=Kelappaji College of Agricultural Engineering & Technology, Tavanur | Kerala Agricultural University|website=kau.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200702012845/http://www.kau.in/kcaet-tavanur|archive-date=2 July 2020|access-date=30 June 2020|url-status=live}}</ref>
== यातायात ==
=== सड़क सभ ===
[[फाइल:Wandoor_Town_2017.jpg|अंगूठाकार|2017 मे वांडूर शहर]]
[[फाइल:Muriyankanni_bridge.jpg|अंगूठाकार|पेरिंथलमन्ना केर करिंकल्लाथनी मे मुरीयनकन्नी पुल]]
[[फाइल:Edavannappara.1.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|एलमाराम मे चालियार नदी केर माध्यम सँ एकटा नाव सेवा]]
[[फाइल:Bridge_-bharatappuzha_-kuttippuram_(1).jpg|अंगूठाकार|1953 मे निर्मित कुट्टीप्पुरम पुल]]
मलप्पुरम सड़क सभ द्वारा नीक जकाँ जुड़ल अछि। ज़िला मे चारि टा के॰एस॰आर॰टी॰सी॰ (KSRTC) स्टेशन अछि।<ref>{{cite web|url=https://www.keralartc.com/unit.html|title=KSRTC stations of Malappuram|website=keralartc.com|archive-url=https://web.archive.org/web/20210604095619/https://www.keralartc.com/unit.html|archive-date=4 June 2021|access-date=6 July 2020|url-status=live}}</ref> ज़िला सँ भऽ कऽ 2 राष्ट्रीय राजमार्ग गुज़रैत अछि - राष्ट्रीय राजमार्ग 66 आ राष्ट्रीय राजमार्ग 966। राष्ट्रीय राजमार्ग 66 रामनट्टुकारा केर माध्यम सँ ज़िला मे प्रवेश करैत अछि आ तिरूरंगाडी, कक्काड, कोट्टक्कल, वलांचेरी, कुट्टीप्पुरम आ पोन्नानी सहित शहर सभ/कस्बा सभ कें जोड़ैत अछि आ चावक्काड केर माध्यम सँ ज़िला सँ बाहर निकलैत अछि। राष्ट्रीय राजमार्ग 966 केर माध्यम सँ जुड़ल प्रमुख शहर सभ/कस्बा सभ मे कोंडोट्टी (करिपुर हवाई अड्डा), मलप्पुरम आ पेरिंथलमन्ना शामिल अछि। ज़िला मे राज्य राजमार्ग एस॰एच॰ 23 (शोरनूर-पेरिंथलमन्ना), एस॰एच॰ 28 (मलप्पुरम-वाज़िक्कादवु), एस॰एच॰ 34 (क्विलैंडी-एदावन्ना), एस॰एच॰ 39 (पेरुम्बिलवु-निलांबुर), एस॰एच॰ 53 (मुंडूर-पेरिंथलमन्ना), हिल हाईवे, एस॰एच॰ 60 (अंगडीपुरम-चेरुकरा), एस॰एच॰ 62 (गुरुवायूर-पोन्नानी), एस॰एच॰ 65 (परप्पनंगाडी-अरीकोड), एस॰एच॰ 69 (त्रिशूर-कुट्टीप्पुरम), एस॰एच॰ 70 (करुवरकुन्डु - मेलात्तुर), एस॰एच॰ 71 (तिरूर-मंजेरी), एस॰एच॰ 72 (मलप्पुरम - तिरूरंगाडी), आ एस॰एच॰ 73 (वलांचेरी-निलांबुर) अछि। ज़िला मे केरल पी॰डब्लू॰डी॰ द्वारा बना कऽ राखल जाय वाला सड़कक लंबाई 2,680 किमी अछि। एहि मे सँ 2,305 किमी ज़िला सड़क सभ अछि। शेष 375 किमी राज्य राजमार्ग सभक अंतर्गत अबैत अछि।<ref>{{Cite web|url=http://www.kerenvis.nic.in/Database/RoadNetworkKerala_2284.aspx|title=Length of PWD Roads in Malappuram|website=kerenvis.nic.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200306070657/http://www.kerenvis.nic.in/Database/RoadNetworkKerala_2284.aspx|archive-date=6 March 2020|access-date=19 April 2020|url-status=live}}</ref> 'नादुकाणी चुरम' मलप्पुरम कें नीलगिरि ज़िला सँ जोड़ैत अछि।<ref name="Nadukani2">{{Cite news|title=നാടുകാണിച്ചുരം വിളിക്കുന്നു, അപൂര്വകാഴ്ചകളുമായി|url=https://www.mathrubhumi.com/travel/kerala/malappuram/rare-beauty-of-nadukani-churam-what-to-see-at-nadukani-pass-1.3901911|last=|date=25 June 2019|access-date=1 March 2021|work=Mathrubhumi|archive-date=28 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201128011007/https://www.mathrubhumi.com/travel/kerala/malappuram/rare-beauty-of-nadukani-churam-what-to-see-at-nadukani-pass-1.3901911|url-status=live}}</ref>
नादुकाणी-परप्पनंगाडी रोड मलप्पुरम ज़िलाक तटीय क्षेत्र कें निलांबुर केर समीप, तमिलनाडु केर नीलगिरि ज़िलाक सीमा सँ लागल 'नादुकाणी चुरम' केर सभ सँ पूर्वी पहाड़ी सीमा सँ जोड़ैत अछि।<ref name="npr">{{cite news|url=https://www.manoramaonline.com/404.html|title=നാടുകാണി–പരപ്പനങ്ങാടി റോഡ് ടാറിങ് തുടങ്ങി; വീതികൂട്ടലും ഓടനിർമാണവും പിന്നീട്|date=12 February 2020|publisher=Manorama Online|access-date=28 March 2021|archive-date=4 June 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210604095618/https://www.manoramaonline.com/district-news/malappuram/2020/02/12/malappuram-tirurangadi-nadukani-parappanangadi-road-taring.amp.html|url-status=live}}</ref> परप्पनंगाडी सँ शुरू भऽ कऽ, ई नादुकाणी चुरम धरि पहुँचय सँ पूर्व तिरूरंगाडी, मलप्पुरम, मंजेरी आ निलांबुर जेहन अन्य प्रमुख शहर सभ सँ भऽ कऽ गुजरैत अछि।<ref name="npr" />
ज़िला मे पहिल आधुनिक तरहक सड़क अठारहम शताब्दी मे टीपू सुल्तान द्वारा बिछाओल गेल छल।<ref name="mpm3" /> तानूर, परप्पनंगाडी आ वल्लीकुन्नु केर माध्यम सँ तिरूर सँ चालियम धरिक सड़क हुनका द्वारा प्रस्तावित कएल गेल छल।<ref name="mpm3" /> टीपू मलप्पुरम सँ थामरास्सेरी, मलप्पुरम सँ पश्चिमी घाट, फेरोक सँ तिरूरंगाडी होइत कोट्टक्कल आ कोट्टक्कल सँ अंगडीपुरम धरिक सड़क सभक सेहो प्रस्ताव रखने छलाह।<ref name="1961_kkd2" />
=== रेलवे ===
[[फाइल:Tirur_Railway_Station.jpg|अंगूठाकार|तिरूर रेलवे स्टेशन राज्यक सभ सँ पुरान रेलवे स्टेशन अछि। राज्यक पहिल रेलवे लाइन 1861 मे तिरूर सँ चालियम धरि बिछाओल गेल छल]]
[[फाइल:Mankeri_kunnu.jpg|अंगूठाकार|कुट्टीप्पुरम केर समीप इरिम्बीलियम मे ''मनकेरी कुन्नु'' मे रेलवे]]
[[फाइल:Angadipuram_Railway_station_(2356310689).jpg|बाएँ|अंगूठाकार|अंगडीपुरम रेलवे स्टेशन मलप्पुरम, पेरिंथलमन्ना शहर सभ कें सेवा प्रदान करैत अछि]]
ज़िला सँ भऽ कऽ गुजरय वाली रेलवे लाइनक कुल लंबाई 142 किमी अछि।<ref>{{cite web|url=http://industry.kerala.gov.in/images/pdf/malappuram.pdf|title=Railway in Malappuram|website=industry.kerala.gov.in|page=45|archive-url=https://web.archive.org/web/20210426034953/http://industry.kerala.gov.in/images/pdf/malappuram.pdf|archive-date=26 April 2021|access-date=21 April 2020|url-status=live}}</ref> ज़िलाक रेलवे पालक्काड रेलवे डिवीजन केर अंतर्गत अबैत अछि, जे दक्षिण रेलवे क्षेत्र केर तहत छह डिवीजन सभ मे सँ एक अछि। केरल मे रेलवेक इतिहास एही ज़िला सँ शुरू होइत अछि। राज्यक सभ सँ पुरान रेलवे स्टेशन तिरूर रेलवे स्टेशन अछि।<ref name="mpm3" /> तानूर, परप्पनंगाडी आ वल्लीकुन्नु केर स्टेशन सेहो तिरूर सँ चालियम धरि बिछाओल गेल राज्यक सभ सँ पुरान रेलवे लाइनक हिस्सा अछि।<ref name="mpm3" /> एहि लाइनक उद्घाटन 12 मार्च 1861 कें कएल गेल छल।<ref name="ll2" /> ओही वर्ष, एकरा तिरूर सँ तिरुनावाया होइत कुट्टीप्पुरम धरि बढ़ाओल गेल छल।<ref name="mpm3" /> बाद मे, एकरा 1862 मे कुट्टीप्पुरम सँ पट्टांबी धरि बढ़ाओल गेल, आ ओही वर्ष एकरा पट्टांबी सँ पोदानूर धरि फेर सँ बढ़ाओल गेल।<ref name="mpm3" /> वर्तमान चेन्नई-मंगलौर रेलवे लाइन बाद मे एहि तरहें निर्मित बेपोर-पोदानूर लाइन केर विस्तारक रूप मे बनाएल गेल छल।<ref name="mpm3" />
निलांबुर-शोरानूर लाइन भारतक सभ सँ छोट आ दर्शनीय ब्रॉड-गेज रेलवे लाइन सभ मे सँ एक अछि।<ref>{{cite web|url=http://nilamburnews.com/m_train.htm|title=The Nilambur news|publisher=Kerala Tourism|archive-url=https://web.archive.org/web/20160920133828/http://nilamburnews.com/m_train.htm|archive-date=20 September 2016|access-date=13 November 2020|url-status=dead}}</ref> एकरा ब्रिटिश औपनिवेशिक युग मे 'निलांबुर टीक' केर लट्ठा सभ कें कोझिकोडक रस्ता सँ यूनाइटेड किंगडम लऽ जायक लेल बिछाओल गेल छल। निलांबुर-नंजनगुड लाइन एकटा प्रस्तावित रेलवे लाइन अछि, जे निलांबुर कें वायनाड, नीलगिरि आ मैसूर ज़िला सभ सँ जोड़त।<ref>{{cite web|url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/thiruvananthapuram/Kerala-govt-inks-deal-on-joint-venture-with-railways/articleshow/53978367.cms|title=Nilambur-Nanjandgud way to be realised|date=2 September 2016|website=The Times of India|archive-url=https://web.archive.org/web/20210421161817/https://timesofindia.indiatimes.com/city/thiruvananthapuram/Kerala-govt-inks-deal-on-joint-venture-with-railways/articleshow/53978367.cms|archive-date=21 April 2021|access-date=26 June 2020|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite news|title=Nilambur teak set to enter elite club of products with GI tag|url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/Nilambur-teak-set-to-enter-elite-club-of-products-with-GI-tag/article17280134.ece|last=Muringatheri|first=Mini|date=10 February 2017|access-date=24 January 2021|work=The Hindu|archive-date=29 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210129101512/https://www.thehindu.com/news/national/kerala/Nilambur-teak-set-to-enter-elite-club-of-products-with-GI-tag/article17280134.ece|url-status=live}}</ref> गुरुवायूर-तिरुनावाया रेलवे लाइन एकटा अन्य प्रस्तावित परियोजना अछि।<ref>{{Cite news|title=Guruvayur-Thirunavaya railway line project in focus again|url=https://www.thehindu.com/news/cities/kozhikode/guruvayur-thirunavaya-railway-line-project-in-focus-again/article27473510.ece|last=Special Currepondent|date=4 June 2019|work=The Hindu|access-date=19 May 2021|archive-date=19 May 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210519071303/https://www.thehindu.com/news/cities/kozhikode/guruvayur-thirunavaya-railway-line-project-in-focus-again/article27473510.ece|url-status=live}}</ref> रेल मंत्रालय कोझिकोड-मलप्पुरम-अंगडीपुरम कें जोड़य वाली रेलवे लाइन कें अपन विजन 2020 मे एकटा सामाजिक रूप सँ वांछनीय रेलवे लाइन केर रूप मे शामिल कएने अछि। लाइन पर पहिने ही कतयको सर्वेक्षण कएल जा चुकल अछि। भारतीय रेलवे कम्प्यूटरीकृत आरक्षण काउंटर फ्रेंड्स जनसेवा केंद्रम, डाउन हिल पर उपलब्ध अछि। एतय सँ कोनो भी ट्रेनक आरक्षण कएल जा सकैत अछि। मलप्पुरम शहर कें अंगडीपुरम (17 किमी दूर), तिरूर आ परप्पनंगाडी (दुनू 26 किमी, 40 मिनट केर ड्राइव दूर) रेलवे स्टेशन सभ द्वारा सेवा प्रदान कएल जाइत अछि।
{| class="wikitable" style="margin: 1em auto"
|+मलप्पुरम ज़िलाक रेलवे स्टेशन
|'''अंगडीपुरम'''
|चेरुकरा
|'''कुट्टीप्पुरम'''
|-
|मेलात्तुर
|'''निलांबुर रोड'''
|परप्पनंगाडी
|-
|पट्टिक्कड
|पेरास्सनूर
|तानूर
|-
|थोडिकापुलम
|तिरुनावाया
|'''तिरूर'''
|-
|तुव्वुर
|वल्लीकुन्नु
|वणियाम्बलम
|}
=== मेट्रो रेल ===
मलप्पुरम ज़िला मे, घनी आबादी वाला मलप्पुरम शहरी समूह मे यातायात केर भीड़ कें हल करबाक लेल, विभिन्न एजेंसी सभ आ विधायी प्रतिनिधि सभ वर्ष 2012, 2017 आ 2025 मे मेट्रो रेलक लेल प्रस्ताव प्रस्तुत केलनि। 2025 मे, तिरूर विधानसभा क्षेत्रक विधायक कुरुक्कोली मोइदीन केरल विधान सभा मे तिरूर-निलांबुर मेट्रोक प्रस्ताव प्रस्तुत केलनि।<ref>{{cite web|url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/tirur-nilambur-metro-demand-evokes-sharp-riposte-from-cm/article69132501.ece|title=Tirur-Nilambur metro demand evokes sharp riposte from CM|date=23 January 2025|work=The Hindu}}</ref>
=== हवाई अड्डा ===
[[फाइल:Flights_Parked_at_Calicut_Airport.jpg|अंगूठाकार|करिपुर मे कालीकट अंतर्राष्ट्रीय हवाई अड्डा पर ठाढ़ विमान]]
मलप्पुरम कें कालीकट अंतर्राष्ट्रीय हवाई अड्डा {{Airport codes|CCJ|VOCL}} द्वारा सेवा प्रदान कएल जाइत अछि जे मलप्पुरम शहर सँ लगभग 25 किलोमीटर दूर करिपुर मे स्थित अछि। हवाई अड्डा अप्रैल 1988 मे परिचालन शुरू कएने छल। एहि मे दू टा टर्मिनल अछि, एकटा घरेलू उड़ान सभक लेल आ दोसर अंतर्राष्ट्रीय उड़ान सभक लेल।<ref>{{Cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/kozhikode/Silver-jubilee-does-not-bring-cheer-to-Karipur-airport-users/articleshow/12498757.cms|title=Silver jubilee does not bring cheer to Karipur airport users|work=The Times of India|access-date=13 September 2021|archive-date=4 June 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210604110846/https://timesofindia.indiatimes.com/city/kozhikode/Silver-jubilee-does-not-bring-cheer-to-Karipur-airport-users/articleshow/12498757.cms|url-status=live}}</ref> ई हवाई अड्डा एयर इंडिया एक्सप्रेसक लेल एकटा ऑपरेटिंग बेसक रूप मे काज करैत अछि आ केरल सँ मदीना आ जेद्दा केर लेल हज तीर्थयात्रा सेवा सभ संचालित करैत अछि। बैंगलोर, चेन्नई, मुंबई, हैदराबाद, गोवा, कोच्चि, तिरुवनंतपुरम, मंगलौर आ कोयंबटूर सहित प्रमुख शहर सभक लेल घरेलू उड़ान सेवा सभ उपलब्ध अछि, जखन कि अंतर्राष्ट्रीय उड़ान सेवा सभ मलप्पुरम कें दुबई, जेद्दा, रियाद, शारजाह, अबू धाबी, अल ऐन, बहरीन, दम्मम, दोहा, मस्कट, सलालाह आ कुवैत सँ जोड़ैत अछि। परिवहनक लेल हवाई अड्डाक लेल सोझ बस सभ अछि। बस सभक अतिरिक्त परिवहनक लेल टैक्सी सभ, ऑटो रिक्शा सेहो उपलब्ध अछि।
भारतीय विमानपत्तन प्राधिकरण द्वारा 2019-20 मे उपलब्ध कराओल गेल आँकड़ा सभक अनुसार, ई देशक 17म सभ सँ व्यस्त हवाई अड्डा अछि आ राज्यक तेसर सभ सँ व्यस्त हवाई अड्डा अछि।
== जनसांख्यिकी ==
=== जनसंख्या ===
{{historical populations|11=1901|12=682151|13=1911|14=747929|15=1921|16=764138|17=1931|18=874504|percentages=pagr|19=1941|20=977085|footnote=स्रोत:<ref>{{Cite web|url=http://www.censusindia.gov.in/2011census/PCA/A2_Data_Table.html|title=Census of India Website : Office of the Registrar General & Census Commissioner, India|website=censusindia.gov.in|access-date=13 September 2021|archive-date=8 August 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190808131957/http://www.censusindia.gov.in/2011census/PCA/A2_Data_Table.html|url-status=live}}</ref><ref name="mlpdemo_2018"/>|21=1951|22=1149718|align=center|23=1961|24=1387370|25=1971|26=1856357|27=1981|28=2402701|29=1991|30=3096330|31=2001|32=3625471|33=2011|34=4112920|35=2018|36=4494998}}
[[फाइल:Distribution_of_Population_in_Malappuram_District.svg|बाएँ|अंगूठाकार|स्थानीय निकाय सभ मे जनसंख्याक वितरण (2011)]]
2018 केर सांख्यिकी रिपोर्ट केर अनुसार, ज़िलाक आबादी 4,494,998 छल,<ref name="mlpdemo_2018" /> जे मॉरिटानिया वा अमेरिकी राज्य केंटकी केर आबादीक लगभग बराबर अछि। केरलक कुल आबादीक 12.98% हिस्सा मलप्पुरम मे रहैत अछि।<ref name="mlpdemo_2018" /> ई केरलक सभ सँ अधिक आबादी वाला ज़िला अछि आ 1265 व्यक्ति प्रति वर्ग किमी केर जनसंख्या घनत्वक संगे भारतक 640 ज़िला सभ मे 50म सभ सँ अधिक आबादी वाला ज़िला सेहो अछि। 2001 सँ 2011 धरि एकर जनसंख्या वृद्धि दर 13.39 प्रतिशत छल। भारतक 2011 केर जनगणना केर अनुसार, मलप्पुरमक लिंगानुपात 1000 पुरुष सभ पर 1098 महिला सभक अछि, आ एकर साक्षरता दर 93.57 प्रतिशत अछि, जे राज्यक औसत साक्षरता दर (93.91%) केर लगभग बराबर अछि। 2011 केर जनगणना केर लेल कुल मलप्पुरम आबादी मे सँ 44.18 प्रतिशत ज़िलाक शहरी क्षेत्र सभ मे रहैत अछि। 2011 मे, 0-6 वर्षक बच्चा सभ कुल आबादीक 13.96 प्रतिशत हिस्सा बनौलक, जखन कि 2001 मे ई 15.21 प्रतिशत छल। 2011 केर जनगणना केर अनुसार बाल लिंगानुपात 965 छल, जखन कि 2001 केर जनगणना मे ई 960 छल। 2011 केर जनगणना केर अनुसार, ज़िलाक कुल आबादीक मात्र 0.02% बेघर अछि। अनुसूचित जाति आ अनुसूचित जनजाति क्रमशः जनसंख्याक 7.50% आ 0.56% बनबैत अछि।<ref name="CensusMalappuram">{{cite web|url=https://censusindia.gov.in/nada/index.php/catalog/658/download/2280/DH_2011_3205_PART_A_DCHB_MALAPPURAM.pdf|title=District Census Hand Book: Malappuram|website=[[Census of India]]|publisher=[[Registrar General and Census Commissioner of India]]}}</ref>
वर्ष 2011 मे कएल गेल जनगणना केर अनुसार, पोन्नानी नगरपालिका ज़िला मे सभ सँ घनी आबादी वाला स्थानीय निकाय अछि, जतय प्रति वर्ग किलोमीटर 3,646 निवासी छथि, एकर बाद तानूर (3,568/वर्ग किमी) आ तिरूर (3,387/वर्ग किमी) नगर पालिका सभक स्थान अछि।<ref name="CensusMalappuram" /> सभ सँ कम घनी आबादी वाला स्थानीय निकाय पूर्वी पहाड़ी क्षेत्र मे स्थित अछि।<ref name="CensusMalappuram" /> चालियार मे प्रति वर्ग किलोमीटर मात्र 167 निवासी सभक संगे सभ सँ कम जनसंख्या घनत्व अछि, एकर बाद करुलै (177/वर्ग किमी) आ चुंगाथारा (280/वर्ग किमी) ग्राम पंचायत सभक स्थान अछि।<ref name="CensusMalappuram" /> तालुक सभ मे, तिरूरंगाडी सभ सँ घनी आबादी वाला अछि जखन कि निलांबुर मे जनसंख्याक घनत्व सभ सँ कम अछि।<ref name="CensusMalappuram" /> मलप्पुरम महानगरीय क्षेत्रक आबादी 1.7 मिलियन अछि।<ref name="census 20112" /> जनवरी 2020 मे द इकोनॉमिस्ट द्वारा प्रकाशित एकटा रिपोर्ट केर अनुसार, मलप्पुरम दुनिया मे सभ सँ तेज़ी सँ बढ़य वाला महानगरीय क्षेत्र अछि।<ref>{{cite web|url=https://www.cnbctv18.com/politics/four-of-the-worlds-fastest-growing-cities-in-kerala-5026281.htm|title=Malappuram, the fastest growing city|date=9 January 2020|website=cnbctv18.com|archive-url=https://web.archive.org/web/20200701044017/https://www.cnbctv18.com/politics/four-of-the-worlds-fastest-growing-cities-in-kerala-5026281.htm|archive-date=1 July 2020|access-date=28 June 2020|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web|url=https://scroll.in/article/949294/even-with-the-lowest-population-growth-rate-this-indian-state-has-the-worlds-fastest-growing-city|title=Malappuram, the fastest growing city of world|date=10 January 2020|website=scroll.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200805234947/https://scroll.in/article/949294/even-with-the-lowest-population-growth-rate-this-indian-state-has-the-worlds-fastest-growing-city|archive-date=5 August 2020|access-date=26 June 2020|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.newindianexpress.com/states/kerala/2020/jan/09/malappuram-is-worlds-fastest-growing-city-kozhikode-kollam-also-in-top-10-2087011.html|title=Malappuram is world's fastest-growing city; Kozhikode, Kollam also in top 10|date=9 January 2020|website=The New Indian Express|archive-url=https://web.archive.org/web/20200113110924/https://www.newindianexpress.com/states/kerala/2020/jan/09/malappuram-is-worlds-fastest-growing-city-kozhikode-kollam-also-in-top-10-2087011.html|archive-date=13 January 2020|access-date=26 June 2020|url-status=live}}</ref>
=== शहरी संरचना ===
मलप्पुरम शहरी समूह राज्यक चारिम सभ सँ अधिक आबादी वाला शहरी समूह अछि। मलप्पुरम भारत मे सभ सँ अधिक आबादी वाला शहरी समूह सभक सूची मे 25म स्थान पर अछि। पूरा ज़िलाक कुल शहरी आबादी ज़िलाक आबादीक 44.18% अछि।<ref name="CensusMalappuram" /> मलप्पुरम केर महानगरीय क्षेत्र मे अब्दू रहिमान नगर, आलमकोडे, अरियाल्लूर, चेलेम्ब्रा, चेरियामुंडम, चेरुकावु, एडप्पल, इरिम्बीलियम, कलाडी, कन्नमंगलाम, कोडुर, कोंडोट्टी, कूट्टिलंगाडी, कोट्टक्कल, कुट्टीप्पुरम, मंजेरी, मारनचेरी, मुन्नियूर, नादुवट्टम, नन्नाम्ब्रा, नेडुवा, ऊरकम, ओथुक्कुंगल, पल्लिक्कल बज़ार, परप्पुर, पेरुमन्ना, पेरुवल्लुर, पोन्नानी, पोनमुंडम, तनालूर, तेनहिपलम, थलक्कड़, थेन्नाला, तिरुनावाया, तिरूर, तिरूरंगाडी, त्रिक्कलंगोडे, त्रिप्रंगोड, वलांचेरी, वज़ायूर आ वेंगरा शामिल अछि।<ref name="Mma">{{cite web|url=https://kerala.gov.in/documents/10180/622777/urban|title=Constituents of Malappuram metropolitan area|website=kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20201230044541/https://kerala.gov.in/documents/10180/622777/urban|archive-date=30 December 2020|access-date=24 February 2021|url-status=live}}</ref>
=== धर्म ===
{{bar box|title=मलप्पुरम ज़िला मे धर्म (2011)<ref name="religion">{{Cite web|date=2011|title=Table C-01: Population by religious community: Kerala |url=https://censusindia.gov.in/nada/index.php/catalog/11379/download/14492/DDW32C-01%20MDDS.XLS |website=[[Census of India]] |publisher=[[Registrar General and Census Commissioner of India]]}}</ref>|titlebar=#Fcd116|left1=धर्म|right1=प्रतिशत|float=left|bars={{bar percent|[[इस्लाम]]|green|70.24}}
{{bar percent|[[हिन्दू धर्म]]|darkorange|27.60}}
{{bar percent|[[ईसाई धर्म]]|dodgerblue|1.98}}
{{bar percent|अन्य वा नहि बताओल गेल|black|0.18}}}}मलप्पुरम ज़िलाक अंतर्गत आवय वाला क्षेत्र प्रारंभिक मध्ययुगीन काल सँ ही बहु-जातीय आ बहु-धार्मिक रहल अछि। अरब सागरक पार सदियोक व्यापार मलप्पुरम कें एकटा महानगरीय आबादी देने अछि।<ref>{{Cite book|title=Tuhfat-al-Mujahidin: An Historical Work in The Arabic Language|last=Nainar|first=S. Muhammad Hussain|publisher=University of Madras|year=1942|url=https://archive.org/details/Tuhfat-al-MujahidinAnHistoricalWorkInTheArabicLanguage}}</ref> ज़िला मे पालन कएल जाय वाला धर्म सभ मे इस्लाम, हिंदू धर्म, ईसाई धर्म आ अन्य अल्पसंख्यक धर्म शामिल अछि।<ref name="ReferenceA">pp. 396, ''Malayala Manorama Yearbook 2006'', Kottayam, 2006 ISSN 0970-9096</ref> मलप्पुरम दक्षिण भारतक ओहि दू टा ज़िला सभ मे सँ एक अछि जतय मुस्लिम बहुसंख्यक छथि, दोसर लक्षद्वीप ज़िला अछि। ज़िलाक अधिकांश ईसाई सेंट थॉमस ईसाई सभक वंशज छथि जे 20म शताब्दी (मालाबार प्रवासन) मे उत्तरी त्रावणकोर सँ मालाबार चलि गेल छलाह।<ref>{{Cite news|title=Malabar migration: is the dream coming to an end?|url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/malabar-migration-end-of-a-dream/article30497658.ece|last=Joseph|first=Mithosh|date=7 January 2020|access-date=31 October 2020|work=The Hindu|archive-date=10 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200110022037/https://www.thehindu.com/news/national/kerala/malabar-migration-end-of-a-dream/article30497658.ece|url-status=live}}</ref> ज़िला सभ मे मलंकारा रूढ़िवादी ईसाई सभक प्रतिनिधित्व मालाबार डायोसीज़ द्वारा कएल जाइत अछि जे वर्तमान मे 85 पल्ली सभ कें कवर करैत अछि। मलप्पुरम मे मलंकारा ऑर्थोडॉक्स चर्च केर सभ सँ पैघ पल्ली चुंगाथारा मे सेंट जॉर्ज ऑर्थोडॉक्स चर्च अछि, जे मालाबारक सभ सँ पैघ वार्षिक ऑर्थोडॉक्स ईसाई सम्मेलन केर स्थान अछि, जाहि मे सालाना दसियो हज़ार मलंकारा ऑर्थोडॉक्स ईसाई भाग लैत छथि।
{| class="wikitable sortable"
|+मलप्पुरम ज़िला मे तालुक-वार धर्म वितरण (%) (2011 केर जनगणना)
!तालुक
!मुस्लिम (%)
!हिंदू (%)
!ईसाई (%)
!अन्य (%)
|-
|एरानाड
| style="background:#43A047; color:white;" |72.3
|26.2
|1.3
|0.2
|-
|कोंडोट्टी
| style="background:#43A047; color:white;" |75.9
|21.7
|2.4
|0.0
|-
|निलांबुर
| style="background:#43A047; color:white;" |57.9
|33.5
|8.5
|0.1
|-
|पेरिंथलमन्ना
| style="background:#43A047; color:white;" |71.1
|26.9
|1.8
|0.2
|-
|तिरूर
| style="background:#43A047; color:white;" |75.5
|23.8
|0.5
|0.2
|-
|तिरूरंगाडी
| style="background:#43A047; color:white;" |75.5
|23.9
|0.5
|0.1
|-
|पोन्नानी
| style="background:#43A047; color:white;" |59.9
|39.4
|0.4
|0.3
|}
=== भाषा सभ ===
ज़िला मे मुख्य रूप सँ मलयालम भाषाक उपयोग कएल जाइत अछि। पछिला शताब्दी सभ मे ज़िला मे 'अरबी मलयालम' लिपि, जाहि कें 'पोन्नानी लिपि' केर रूप मे सेहो जानल जाइत अछि, एकर व्यापक रूप सँ उपयोग कएल जाइत छल। अल्पसंख्यक द्रविड़ भाषा सभ अलर (लगभग 350 बाजय वाला)<ref name="ethnoallar">{{cite encyclopedia|editor=M. Paul Lewis|encyclopedia=Ethnologue: Languages of the World|title=Allar: A language of India|url=http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=all|access-date=28 September 2011|edition=16th|year=2009|publisher=SIL International|location=Dallas, Texas|archive-date=5 August 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110805101511/http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=all|url-status=live}}</ref> आ अरनदान (लगभग 200 बाजय वाला) अछि।<ref name="ethnoaranadan">{{cite encyclopedia|editor=M. Paul Lewis|encyclopedia=Ethnologue: Languages of the World|title=Aranadan: A language of India|url=http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=aaf|access-date=28 September 2011|edition=16th|year=2009|publisher=SIL International|location=Dallas, Texas|archive-date=11 November 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20111111015932/http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=aaf|url-status=live}}</ref> लोक सभक एकटा छोट हिस्सा द्वारा तमिल सेहो बाजल जाइत अछि।
मलयालम प्रमुख भाषा अछि, जे 99.46% आबादी द्वारा बाजल जाइत अछि।<ref name="languages">{{Cite web|url=https://censusindia.gov.in/nada/index.php/catalog/10209/download/13321/DDW-C16-STMT-MDDS-3200.XLSX|title=Table C-16 Population by Mother Tongue: Kerala|website=censusindia.gov.in|publisher=[[Registrar General and Census Commissioner of India]]}}</ref>
== स्वास्थ्य सेवा ==
[[फाइल:Kottakkal_Arya_Vaidya_Sala_OP_Block.jpg|बाएँ|अंगूठाकार|कोट्टक्कल आर्य वैद्य शालाक आउट पेशेंट ब्लॉक]]
[[फाइल:പൊന്നാനി_1z_.jpg|अंगूठाकार|सरकारी महिला आ बाल अस्पताल, पोन्नानी]]
ज़िला मे आधुनिक चिकित्सा, आयुर्वेद आ होम्योपैथी उपलब्ध अछि। एलोपैथी केर लेल केरल सरकारक अधीन एकटा सामान्य अस्पताल, 3 टा ज़िला अस्पताल आ 6 टा तालुक अस्पताल कार्यरत अछि। 2013 मे स्थापित 'सरकारी मेडिकल कॉलेज, मंजेरी', ज़िलाक सर्वोच्च मेडिकल कॉलेज अछि।<ref>{{cite news|title=A new government medical college in Kerala after 31 years|url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/a-new-government-medical-college-in-kerala-after-31-years/article5082996.ece|newspaper=The Hindu|date=2 September 2013|access-date=13 September 2021|archive-date=30 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210830004614/https://www.thehindu.com/news/national/kerala/a-new-government-medical-college-in-kerala-after-31-years/article5082996.ece|url-status=live}}</ref> ज़िला मे तीन टा सरकारी ज़िला अस्पताल अछि, जे तिरूर, पेरिंथलमन्ना आ निलांबुर मे स्थित अछि।<ref name="Malappuram-Public Hospitals – sha">{{Cite web|url=https://sha.kerala.gov.in/?page_id=530&lang=en|title=Malappuram-Public Hospitals – sha|website=sha.kerala.gov.in|access-date=2025-12-28}}</ref> ज़िला मे मलप्पुरम, कोंडोट्टी, वांडूर, अरीकोड, पोन्नानी आ तिरूरंगाडी मे छह टा सरकारी तालुक अस्पताल अछि, संगे पोन्नानी मे एकटा सरकारी महिला आ बाल अस्पताल आ एदावन्ना मे सीथीहाजी कैंसर पहचान आ उपचार केंद्र अछि।<ref name="Malappuram-Public Hospitals – sha" />
सार्वजनिक क्षेत्र केर तहत स्थानीय स्वास्थ्य केंद्र सभक एकटा नेटवर्क काज करैत अछि। एहि मे 66 टा प्राथमिक स्वास्थ्य केंद्र, 20 टा चौबीसो घंटा काज करय वाला प्राथमिक स्वास्थ्य केंद्र, 20 टा सामुदायिक स्वास्थ्य केंद्र आ 2 टा TBC शामिल अछि। एतय 5 टा प्रमुख सार्वजनिक स्वास्थ्य केंद्र, 77 टा मिनी सार्वजनिक स्वास्थ्य केंद्र आ 565 टा उप-केंद्र अछि। सार्वजनिक क्षेत्र केर तहत 3 टा कुष्ठ नियंत्रण इकाई सभ, 2 टा फाइलेरिया नियंत्रण इकाई सभ आदि सेहो काज करैत अछि। सरकारी अस्पताल सभ मे बिछाओनक कुल क्षमता 1500 अछि। ज़िला मे एलोपैथी केर तहत सुपर-स्पेशियलिटी इकाई सभ वाला कतयको निजी अस्पताल सेहो अछि।<ref>{{cite web|url=http://www.ecostat.kerala.gov.in/index.php/health-state-mlp|title=Healthcare in Malappuram|website=ecostat.kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20191228215258/http://www.ecostat.kerala.gov.in/index.php/health-state-mlp|archive-date=28 December 2019|access-date=20 June 2020|url-status=live}}</ref><ref name="Malappuramhealthcare">{{cite web|url=https://malappuram.nic.in/health/|title=Healthcare in Malappuram|website=malappuram.nic.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200927083348/https://malappuram.nic.in/health/|archive-date=27 September 2020|access-date=20 June 2020|url-status=live}}</ref>
मलप्पुरम ज़िला मे पेरिंथलमन्ना केर समीप पुलमंतोल मे अष्टवैद्य चिकित्सक सभक 'पुलमंतोल मूस' वंश केर माध्यम सँ पारंपरिक आयुर्वेदिक पद्धतिक उपस्थिति अछि।<ref>{{cite web|url=https://www.pulamantholemoosshospital.com|title=Ashtavaidyan Pulamanthole Mooss Ayurveda Hospital|website=pulamantholemoosshospital.com|access-date=13 May 2026}}</ref>
कोट्टक्कल केर समीप पोट्टीप्परा मे 'सरकारी आयुर्वेद मानसिक रोग अनुसंधान संस्थान' केरलक एकमात्र सरकारी आयुर्वेदिक मानसिक अस्पताल अछि। ई देश मे सार्वजनिक क्षेत्र केर तहत अपन प्रकारक पहिल अस्पताल सेहो अछि। कोट्टक्कल प्रसिद्ध आयुर्वेदिक स्वास्थ्य केंद्र 'आर्य वैद्य शाला' केर सेहो घर अछि। सरकारी क्षेत्र केर तहत, एकटा ज़िला आयुर्वेदिक अस्पताल एडारीकोडे मे काज करैत अछि। मंजेरी, वेलिमुक्कू, पेरिंथलमन्ना, मलप्पुरम, वेंगरा, कल्पकांचेरी, तिरुवली आ चेलेम्ब्रा मे सेहो सरकारी आयुर्वेदिक अस्पताल काज करैत अछि। सार्वजनिक क्षेत्र केर तहत होम्योपैथिक अस्पताल मलप्पुरम, मंजेरी, वांडूर आ कुट्टीप्पुरम मे काज करैत अछि।<ref name="Malappuramhealthcare" /><ref>{{cite web|url=http://homoeopathy.kerala.gov.in/2018/04/28/malappuram-01/#1525080050368-2f4492de-835c|title=Homeopathy in Malappuram|website=homoeopathy.kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200713100512/http://homoeopathy.kerala.gov.in/2018/04/28/malappuram-01/#1525080050368-2f4492de-835c|archive-date=13 July 2020|access-date=13 July 2020|url-status=live}}</ref> कतयको अस्पताल निजी क्षेत्र केर तहत सेहो काज करैत अछि।
2003 धरि, केरलक ज़िला सभ मे मलप्पुरम मे आत्महत्याक दर (13.3) सभ सँ कम छल, जे राज्यक औसत (32.8) सँ बहुत कम अछि।<ref name="unhdi-gdl" />
== शिक्षा ==
[[फाइल:MESCE_Kuttippuram.jpg|अंगूठाकार|MESCE कुट्टीप्पुरम, केरलक पहिल स्व-वित्तपोषित इंजीनियरिंग कॉलेज]]
खगोल विज्ञान आ गणितक केरल स्कूल 14म आ 16म शताब्दीक बीच विकसित भेल। खगोलीय समस्या सभ कें हल करबाक प्रयास मे, केरल स्कूल त्रिकोणमितीय कार्य सभक लेल श्रृंखला विस्तार सहित स्वतंत्र रूप सँ कतयको महत्वपूर्ण गणित अवधारणा सभ बनौलक।<ref name="roy2" /><ref name="Pingree 1992 554–5632" /> खगोल विज्ञान आ गणितक केरल स्कूल वेट्टथुनाडू (तिरूर क्षेत्र) पर आधारित छल।<ref name="roy2" />
2019-20 केर स्कूल सांख्यिकीक अनुसार ज़िला मे केरल मे सभ सँ बेसी स्कूल अछि। ज़िला मे 898 लोअर प्राइमरी स्कूल,<ref>{{cite web|url=https://sametham.kite.kerala.gov.in/publicView/districtwise/LP|title=LP schools in Malappuram|website=sametham.kite.kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200807045715/https://sametham.kite.kerala.gov.in/publicView/districtwise/LP|archive-date=7 August 2020|access-date=17 April 2020|url-status=live}}</ref> 363 अपर प्राइमरी स्कूल,<ref>{{cite web|url=https://sametham.kite.kerala.gov.in/publicView/districtwise/UP|title=UP schools in Malappuram|website=sametham.kite.kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200927204905/https://sametham.kite.kerala.gov.in/publicView/districtwise/UP|archive-date=27 September 2020|access-date=17 April 2020|url-status=live}}</ref> 355 हाई स्कूल,<ref>{{cite web|url=https://sametham.kite.kerala.gov.in/publicView/districtwise/HS|title=High schools in Malappuram|website=sametham.kite.kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200804173003/https://sametham.kite.kerala.gov.in/publicView/districtwise/HS|archive-date=4 August 2020|access-date=17 April 2020|url-status=live}}</ref> 248 हायर सेकेंडरी स्कूल,<ref>{{cite web|url=https://sametham.kite.kerala.gov.in/publicView/schoolconsolidationhse|title=HSE schools in Malappuram|website=sametham.kite.kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200804174020/https://sametham.kite.kerala.gov.in/publicView/schoolconsolidationhse|archive-date=4 August 2020|access-date=17 April 2020|url-status=live}}</ref> आ 27 वोकेशनल हायर सेकेंडरी स्कूल<ref>{{cite web|url=https://sametham.kite.kerala.gov.in/publicView/schoolconsolidationvhse|title=VHSE schools in Malappuram|website=sametham.kite.kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200921171308/https://sametham.kite.kerala.gov.in/publicView/schoolconsolidationvhse|archive-date=21 September 2020|access-date=17 April 2020|url-status=live}}</ref> अछि। एहि प्रकार ज़िला मे कुल 1620 स्कूल अछि।<ref>{{cite web|url=https://sametham.kite.kerala.gov.in/search/districtWiseSchools/10|title=Schools in Malappuram|website=sametham.kite.kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200804172322/https://sametham.kite.kerala.gov.in/search/districtWiseSchools/10|archive-date=4 August 2020|access-date=17 April 2020|url-status=live}}</ref> एकर अतिरिक्त, 120 सी॰बी॰एस॰ई॰ स्कूल आ 3 आई॰सी॰एस॰ई॰ स्कूल अछि।
केरल सरकार द्वारा मान्यता प्राप्त 554 सरकारी स्कूल सभ, 810 सहायता प्राप्त स्कूल सभ आ 1 गैर-सहायता प्राप्त स्कूल कें डिजिटल कएल गेल अछि।<ref>{{cite web|url=https://sametham.kite.kerala.gov.in/hitech/hitech_reports/advanced_search|title=Hi-tech schools in Malappuram|website=sametham.kite.kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20210602221916/https://sametham.kite.kerala.gov.in/hitech/hitech_reports/advanced_search|archive-date=2 June 2021|access-date=17 April 2020|url-status=live}}</ref> शैक्षणिक वर्ष 2019-20 मे, केरल सरकार द्वारा मान्यता प्राप्त स्कूल सभ मे पढ़य वाला छात्र सभक कुल संख्या 739,966 अछि - सहायता प्राप्त स्कूल सभ मे 407,690, सरकारी स्कूल सभ मे 245,445 आ मान्यता प्राप्त गैर-सहायता प्राप्त स्कूल सभ मे 86,831 छात्र छथि।<ref>{{cite web|url=https://sametham.kite.kerala.gov.in/welcome/sixthWorkingdayD2019|title=Strength of schools in Malappuram|website=sametham.kite.kerala.gov.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20191206045049/https://sametham.kite.kerala.gov.in/welcome/sixthWorkingdayD2019|archive-date=6 December 2019|access-date=17 April 2020|url-status=live}}</ref>
राज्यक उच्च शिक्षा क्षेत्र मे ज़िलाक महत्वपूर्ण भूमिका अछि। ई राज्यक दू टा मुख्य विश्वविद्यालय सभक घर अछि - कालीकट विश्वविद्यालय जे तेनहिपलम मे केंद्रित अछि आ 1968 मे केरल मे दोसर विश्वविद्यालयक रूप मे स्थापित कएल गेल छल,<ref>{{cite web|url=https://www.uoc.ac.in/|title=The University of Calicut|website=uoc.ac.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200305235858/https://uoc.ac.in/|archive-date=5 March 2020|access-date=28 November 2019|url-status=live}}</ref> आ तिरूर नगर पालिका मे केंद्रित थुनचाथ एज़ुथचन मलयालम विश्वविद्यालय जाहि कें वर्ष 2012 मे स्थापित कएल गेल छल।<ref>{{cite web|url=http://malayalamuniversity.edu.in/en/|title=Malayalam University|website=malayalamuniversity.edu.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20191211184029/http://malayalamuniversity.edu.in/en/|archive-date=11 December 2019|access-date=28 November 2019|url-status=live}}</ref> अलीगढ़ मुस्लिम विश्वविद्यालय केर तीन टा ऑफ-कैंपस केंद्र सभ मे सँ एक अलीगढ़ मुस्लिम विश्वविद्यालय मलप्पुरम चेरुकरा मे स्थित अछि, जाहि कें 2010 मे स्थापित कएल गेल छल।<ref>{{cite web|url=https://www.amu.ac.in/malappuram/|title=Aligarh Muslim University Malappuram Off-centre|website=amu.ac.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20190725192823/https://www.amu.ac.in/malappuram/|archive-date=25 July 2019|access-date=28 November 2019|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.malappuramtourism.org/institutions.php|title=Universities in Malappuram district|website=malappuramtourism.org|archive-url=https://web.archive.org/web/20200305125423/https://www.malappuramtourism.org/institutions.php|archive-date=5 March 2020|access-date=13 September 2021|url-status=live}}</ref> 'इंग्लिश एंड फॉरेन लैंग्वेजेज यूनिवर्सिटी' केर एकटा ऑफ-कैंपस पनाक्कड मे काज करैत अछि।<ref>{{cite web|url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/kozhikode/Eflu-to-start-courses-in-Malappuram-campus-on-January-31/articleshow/28958910.cms|title=Eflu to start courses in Malappuram campus on January-31|date=17 January 2014|website=The Times of India|archive-url=https://web.archive.org/web/20200809211656/https://timesofindia.indiatimes.com/city/kozhikode/Eflu-to-start-courses-in-Malappuram-campus-on-January-31/articleshow/28958910.cms|archive-date=9 August 2020|access-date=24 June 2020|url-status=live}}</ref> ई ज़िला थावनूर मे केरल कृषि विश्वविद्यालय केर एकटा उपकेंद्र आ तिरुनावाया मे श्री शंकराचार्य संस्कृत विश्वविद्यालय केर एकटा उपकेंद्रक सेहो घर अछि। 'दारुल हुदा इस्लामिक विश्वविद्यालय' केर मुख्यालय तिरूरंगाडी केर चेम्माड मे अछि। मलप्पुरम मे आई॰एन॰के॰ई॰टी॰ ग्रीन्स औद्योगिक क्षेत्रक संगे-संगे एकटा शैक्षिक क्षेत्र सेहो प्रदान करैत अछि।<ref>{{Cite news|title=Inkel Greens beckons firms to Malappuram|url=https://www.thehindubusinessline.com/news/national/inkel-greens-beckons-firms-to-malappuram/article8784293.ece|date=28 June 2016|access-date=6 October 2020|work=The Hindu Businessline|archive-date=13 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210913065710/https://www.thehindubusinessline.com/news/national/inkel-greens-beckons-firms-to-malappuram/article8784293.ece|url-status=live}}</ref> मंजेरी मे 'एरानाड नॉलेज सिटी' राज्य मे अपन तरहक पहिल परियोजना अछि।<ref>{{Cite web|url=http://www.ekc.edu.in/about|title=Eranad knowledge city|website=eku.edu.in|archive-url=https://web.archive.org/web/20200604171424/http://www.ekc.edu.in/about|archive-date=4 June 2020|access-date=4 November 2020|url-status=live}}</ref> मलप्पुरम भारतक पहिल ई-साक्षर ज़िला सेहो अछि।<ref>Past, present and future of research in the information society by Wesley Shrum p.233</ref>
== संस्कृति ==
[[File:Thunchan Smarakam1.jpg|thumb|थुनचाथु एज़ुथचन केर स्मृति मे तिरूर मे ''थुनचन स्मारक'']]
[[File:Vaidyar.JPG|left|thumb|कोंडोट्टी मे महाकवि मोयिनकुट्टी वैद्यर स्मारक]]
वर्तमान मे स्वीकृत मलयालम वर्णमाला कें सभ सँ पहिने थुनचाथु एज़ुथचन द्वारा स्वीकार कएल गेल छल, जिनकर जन्म तिरूर मे भेल छल आ जनिका आधुनिक मलयालम भाषाक जनक केर रूप मे जानल जाइत अछि।<ref name="mal"/> तिरूर मलयालम अनुसंधान केंद्रक मुख्यालय अछि। सभ सँ प्रसिद्ध 'मापिला पाट्टु' कवि मोयिनकुट्टी वैद्यर केर जन्म कोंडोट्टी मे भेल छल। हुनका मापिला गीतक 'महाकवि सभ' (महान कविक लेल एकटा उपाधि) मे सँ एक मानल जाइत अछि।<ref name="mal"/>
थुनचाथु एज़ुथचन आ मोयिनकुट्टी वैद्यर केर अतिरिक्त, मलयालमक प्रसिद्ध लेखक सभ मे अच्युता पिशारदी, आलमकोडे लीलाकृष्णन, एडासेरी गोविंदन नायर, के॰ पी॰ रामानुन्नी, कुट्टीकृष्ण मारार, कुट्टीप्पुरम केसवन नायर, मेल्पथुर नारायण भट्टथिरि, एन॰ दामोदरन, नंदनार, पूनथानम नम्बूदिरी, पुलिक्कोट्टिल हैदर, उरूब, वी॰ सी॰ बालकृष्ण पणिक्कर, वल्लथोल गोपाला मेनन आ वल्लथोल नारायण मेनन एहि ज़िलाक मूल निवासी छलाह।<ref name="mal"/> एम॰ गोविंदन, एम॰ टी॰ वासुदेवन नायर, आ अक्कीथम अचुतन नंबूथिरी पोन्नानी स्थित ''पोन्नानी कलारी'' सँ जुड़ल लेखक छलाह।<ref name="mal"/> नालापत नारायण मेनन, बालामणि अम्मा, वी॰ टी॰ भट्टथिरिपाद आ कमला सुरय्या सेहो तत्कालीन पोन्नानी तालुक सँ छथि।
ज़िलाक पुलमंतोल क्षेत्र ऐतिहासिक रूप सँ पुलमंतोल मूस परिवार सँ जुड़ल अछि, जे केरल मे आयुर्वेदक पारंपरिक अभ्यास सँ जुड़ल एकटा अष्टवैद्य वंश अछि।<ref>{{Cite web |url=https://www.keralatourism.org/districts/malappuram/ |title=District of Malappuram |website=Kerala Tourism}}</ref>
मलप्पुरम राज्य मे 'मापिला पाट्टु' साहित्यक मुख्य केंद्र सेहो छल।<ref name="mal"/> मोयिनकुट्टी वैद्यर आ पुलिक्कोट्टिल हैदर केर अतिरिक्त, कतयको मापिला पाट्टु कवि सभ जाहि मे कुलंगरा वीट्टिल मोइदु मुसलियार (जनिका चक्कीरी शुजायी केर नाम सँ जानल जाइत अछि), चक्कीरी मोइदीनकुट्टी, मनाक्काराकथ कुन्हिकोया, नल्ललम बीरन, के॰ के॰ मुहम्मद अब्दुल करीम, बालकृष्णन वल्लीकुन्नु, पुन्नयुरकुलम बापू, वेलियांकोडे उमर कासी आदि शामिल छथि, ओ सभ मलप्पुरम कें अपन कार्य मंचक रूप मे चुनने छलाह।<ref name="mal"/>
[[File:Tirur, Kerala.jpg|left|thumbnail|तिरूरक समीप एकटा ग्रामीण इलाका]]
ज़िला कथकली, केरलक शास्त्रीय कला आ आयुर्वेद कें अपन योगदान देने अछि।<ref name="mal"/> कोट्टक्कल चंद्रशेखरन, कोट्टक्कल शिवरामन आ कोट्टक्कल मधु प्रसिद्ध कथकली कलाकार छथि जे कोट्टक्कल मे पी॰ एस॰ वारियर द्वारा स्थापित 'कोट्टक्कल नाट्य संगम' सँ जुड़ल छथि। वेट्टथुनाडू शासक सभ कें (जिनकर वर्तमान तिरूरंगाडी, तिरूर आ पोन्नानी तालुक सभक किछु हिस्सा पर नियंत्रण छल) कला आ शिक्षाक संरक्षणक लेल जानल जाइत छल। कहल जाइत अछि जे एकटा वेट्टथुनाडू राजा (शासनकाल 1630-1640) कथकली कलाक रूप मे नवाचार पेश कएने छलाह, जाहि कें "वेट्टथु परंपरा" केर रूप मे जानल जाय लागल अछि।<ref>Menon, A Sreedhara. ''A Survey of Kerala History.'' Kottayam: DC Books, 2007. Print</ref> थुनचाथु एज़ुथचन आ वल्लथोल नारायण मेनन वेट्टथुनाड सँ छथि। वल्लथोल नारायण मेनन कें चेरुथुरुथी मे 'केरल कलामंडलम' केर स्थापनाक माध्यम सँ आधुनिक काल मे 'कथकली' केर पुनरुद्धारकर्ता सेहो मानल जाइत अछि।<ref name="mal"/> वाज़ेनकदा कुंचू नायर (एकटा प्रमुख कथकली प्रशिक्षक), आ शंकरन एम्ब्रान्थिरी आ तिरूर नम्बिस्सन (जे सभ सँ लोकप्रिय कथकली गायक सभ मे सँ छलाह) सेहो मलप्पुरम सँ छलाह।<ref name="mal"/> कलामंडलम कल्याणीकुट्टी अम्मा, जे आधुनिक केरल मे 'मोहिनीअट्टम' कें पुनर्जीवित करय मे प्रमुख भूमिका निभेलनि, ज़िलाक तिरुनावाया सँ छथि।<ref name="mal"/> एकटा भारतीय शास्त्रीय नृत्यांगना मृणालिनी साराभाई, तत्कालीन पोन्नानी तालुक सँ छलीह। कोट्टक्कल मे आर्य वैद्य शाला दुनियाक सभ सँ पैघ आयुर्वेदिक औषधीय नेटवर्क सभ मे सँ एक अछि।<ref name="mal"/> पहिल ज्ञात केरलवासी इतिहासकार ज़ैनुद्दीन मखदूम द्वितीय सेहो एहि ज़िला सँ छथि।<ref name="mal"/>
[[File:Kottakkal Bypass.jpg|thumbnail|प्रसिद्ध आर्य वैद्य शालाक केंद्र कोट्टक्कल]]
केरल वर्मा वलिया कोइल थम्पुरान (केरल कालिदासन), राज राजा वर्मा (केरल पाणिनी) आ राजा रवि वर्मा (प्रसिद्ध चित्रकार) परप्पनाड शाही परिवारक विभिन्न शाखा सभ सँ छथि, जे बाद मे परप्पनंगाडी सँ हरिप्पाड, चंगनास्सेरी, मावेलिक्कारा आ किलिमानूर चलि गेलाह।<ref>{{Cite book|title=Visakham thirunal.|date=2012|publisher=Duc|isbn=978-613-9-12064-2|location=[Place of publication not identified]|oclc=940373421}}</ref> किछु विद्वान सभक अनुसार, वेलु थम्पी दलवा केर पूर्वज सेहो परप्पनंगाडीक समीप वल्लीकुन्नु सँ छथि। "द हिन्दू" केर मुख्य संपादक (1898 सँ 1905) आ "द इंडियन पैट्रियट" केर संस्थापक मुख्य संपादक दीवान बहादुर सी॰ करुणाकर मेनन (1863-1922) सेहो परप्पनंगाडी सँ छलाह।<ref>{{Cite book|url=http://archive.org/details/somemadrasleader00allauoft|title=Some Madras Leaders|date=1922|publisher=Allahabad Printed at Standard Press}}</ref> ओ॰ चंदू मेनन परप्पनंगाडी मुंसिफ कोर्ट मे न्यायाधीश रहैत अपन उपन्यास ''इंदुलेखा'' आ ''शारदा'' लिखलनि। ''इंदुलेखा'' मलयालम भाषा मे लिखल गेल पहिल प्रमुख उपन्यास सेहो अछि। 'मातृभूमि' दैनिक केर संस्थापक के॰ माधवन नायर मलप्पुरम सँ अबैत छथि। पोन्नानी क्षेत्र के॰ केलप्पन (जनिका केरल गांधीक नाम सँ जानल जाइत अछि), ए॰ वी॰ कुट्टीमालु अम्मा आ मोहम्मद अब्दुर्रहमान आ कतयको अन्य स्वतंत्रता सेनानी सभक कार्य मंच छल।<ref name="mal"/> पोन्नानी तालुकक अन्य स्वतंत्रता कार्यकर्ता सभ मे लक्ष्मी सहगल, वी॰ टी॰ भट्टथिरिपाद आ अम्मू स्वामीनाथन शामिल छलाह। महात्मा गांधी, जवाहरलाल नेहरू आ लाल बहादुर शास्त्रीक अस्थि केरल मे भरतप्पुड़ा नदीक तट पर तिरुनावाया मे विसर्जित कएल गेल छल।<ref name="askh"/><ref name="mal"/> के॰ माधवनर, जे महात्मा गांधीक आत्मकथाक मलयालम मे अनुवाद कएने छलाह, ओहो मलप्पुरम केर मूल निवासी छलाह।
प्राचीन काल सँ विदेशी देश सभक संगे पोन्नानीक व्यापारिक संबंध सांस्कृतिक आदान-प्रदानक मार्ग प्रशस्त केलक।<ref name="mal"/> फ़ारसी-अरब कला रूप आ उत्तर भारतीय संस्कृति एहि रस्ता सँ पोन्नानी आयल। भाषा मे सेहो एकर गूँज छल। एहि तरहें हाइब्रिड भाषा 'अरबी-मलयालम' अस्तित्व मे आयल।<ref name="mal"/> एहि हाइब्रिड भाषा मे कतयको कविता सभ लिखल गेल अछि।<ref name="mal"/> हिंदुस्तानी सँ कव्वाली आ ग़ज़ल, जे हुनकर सांस्कृतिक आदान-प्रदानक हिस्साक रूप मे एतय आयल छल, अखनो पोन्नानी मे फलैत-फूलैत अछि। ई॰के॰ अबूकर, मैन आ खलील भाई (खलील रहमान) पोन्नानीक किछु प्रसिद्ध कव्वाली गायक छथि।
[[File:Nila Nadhi.jpg|left|thumbnail|मध्ययुगीन मामंकम उत्सव केर स्थान तिरुनावाया]]
आज़वांचेरी थम्प्रक्कल केर मुख्यालय अथावनाड मे छल, जनिका केरलक नम्बूदिरी ब्राह्मण सभक सर्वोच्च धार्मिक प्रमुख मानल जाइत छल।<ref name="mal"/> पालक्काड राजा सभक मूल मुख्यालय सेहो अथावनाड मे छल।<ref name="mnn"/> तिरूर, पेरिंथलमन्ना आ पोन्नानी केर तालुक सभ मे कतयको कुलीन 'नम्बूदिरी माना' मौजूद अछि। मध्ययुगीन मामंकम उत्सव केर स्थान तिरुनावाया सेहो ज़िला मे मौजूद अछि। कोचीन राज्यक पैतृक मुख्यालय पेरुम्बदप्पु आ कालीकटक ज़ामोरिन केर पैतृक मुख्यालय नेदियिरुप्पु सेहो ज़िला मे मौजूद अछि। कुन्हाली मरक्कार सभक पोन्नानी, तानूर आ परप्पनंगाडी केर बंदरगाह कस्बा सभक संगे घनिष्ठ संबंध छल।<ref name="mal"/> 16म शताब्दी ई॰ मे कोचीन राज्यक किछु राजा सभ कें, जखन कोचीन मालाबार तट पर एकटा प्रमुख शक्ति बनि गेल छल, आमतौर पर तानूर राज्यक शाही परिवार सँ लेल जाइत छल।<ref name="askh"/> त्रावणकोरक रानी सभक कतयको जीवनसाथी आमतौर पर परप्पनाड शाही परिवार सँ चुनल जाइत छलाह। केरलक पहिल मुख्यमंत्री ई॰ एम॰ एस॰ नम्बूदिरीपाद ज़िलाक पेरिंथलमन्ना सँ छथि।<ref name="mal"/> मध्यकालीन वल्लुवनाड राज्यक शासक परिवार सभक सीट अंगडीपुरम आ मनकडा, पेरिंथलमन्ना केर निकट स्थित अछि।
मध्यकालक दौरान, ई ज़िला वैदिक आ इस्लामी दुनू ही अध्ययनक केंद्र छल।<ref name="mal"/> मानल जाइत अछि जे मलिक दीनार पोन्नानी बंदरगाह शहरक दौरा कएने छलाह।<ref>{{Cite web|url=https://www.keralatourism.org/malabar/ponnani/68|title=History of Ponnani|access-date=12 October 2020|website=Kerala Tourism|archive-date=13 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210913065714/https://www.keralatourism.org/malabar/ponnani/68|url-status=live}}</ref> पोन्नानीक ''वलिया जुमा मस्जिद'' मध्यकालक दौरान एशियाक सभ सँ पैघ इस्लामी अध्ययन केंद्र सभ मे सँ एक छल। परमेश्वर, नीलकंठ सोमयाजी, ज्येष्ठदेव, अच्युता पिशारदी आ मेल्पथुर नारायण भट्टथिरि, जे खगोल विज्ञान आ गणितक केरल स्कूल केर मुख्य सदस्य छलाह, तिरूर क्षेत्र सँ छलाह।<ref name="mal"/> 'अरबी मलयालम' लिपि, जाहि कें 'पोन्नानी लिपि' केर नाम सँ सेहो जानल जाइत अछि, एकर जन्म 16म शताब्दीक अंत आ 17म शताब्दीक शुरुआत केर दौरान भेल छल।<ref name="mal"/> पछिला शताब्दी सभक दौरान ज़िला मे एहि लिपिक व्यापक रूप सँ उपयोग कएल जाइत छल।<ref name="mal"/>
ज़िलाक नाटककार आ अभिनेता सभ मे के॰ टी॰ मुहम्मद, निलांबुर बालन, निलांबुर आयशा, आदिल इब्राहिम, अनीश जी॰ मेनन, अपर्णा नायर, बेबी अनिखा, दानिश कार्तिक, हेमंत मेनन, रशिन रहमान, रवि वल्लथोल, संगीता माधवन नायर, श्वेता मेनन, सूरज थेलाक्कड आदि शामिल छथि। सुकुमारन, जे मलयालम फ़िल्म उद्योगक दू टा उल्लेखनीय अभिनेता आ पार्श्व गायक सभ, अर्थात् पृथ्वीराज सुकुमारन आ इंद्रजीत सुकुमारन केर पिता सेहो छथि, ओहो ज़िलाक मूल निवासी छलाह। पार्श्व गायक जाहि मे कृष्णचंद्रन, पार्वती जयदेवन, शाहबाज़ अमन, सितारा कृष्णकुमार, सुदीप पलनाड आ उन्नी मेनन सेहो ज़िला सँ अबैत छथि। ज़िला किछु उल्लेखनीय फ़िल्म निर्माता, गीतकार, सिनेमेटोग्राफर आ निर्देशक सेहो देने अछि जाहि मे आर्यदान शौकत, दीपू प्रदीप, हरि नायर, इकबाल कुट्टीप्पुरम, मनकडा रवि वर्मा, मुहम्मद मुस्तफा, मुहसिन परारी, राजीव नायर, सलाम बापू, शनावास के बवाकुट्टी, शनावास नरनीप्पुज़ा, टी॰ ए॰ रज्जाक, टी॰ ए॰ शाहिद, विनय गोविंद आ ज़कारिया मोहम्मद शामिल छथि। ज़िलाक सभ सँ उल्लेखनीय चित्रकार सभ मे आर्टिस्ट नंबूथिरी, के॰ सी॰ एस॰ पणिक्कर आ टी॰ के॰ पद्मिनी शामिल छथि।<ref name="mal"/> एकटा अन्य चित्रकार अक्कीथम नारायणन कुमारनल्लूर सँ छलाह। केरलक सभ सँ उल्लेखनीय इतिहासकार सभ मे सँ एक एम॰ जी॰ एस॰ नारायणन सेहो एतय सँ छथि।<ref name="mal"/> ज़िलाक समाज सुधारक सभ मे वेलियांकोडे उमर खासी (1757-1852), चालिलाकथ कुन्हमद हाजी, ई॰ मोइदु मौलवी आ सैय्यद सनाउल्लाह मक्ती तंगल (1847-1912) शामिल छथि।<ref name="mal"/>
=== खान-पान ===
[[File:Pathiri.jpg|thumb|upright|''पथिरि'', चाउरक आटा सँ बनल एकटा पैनकेक, मलप्पुरम मे आम नाश्ताक व्यंजन सभ मे सँ एक अछि]]
सदियोक समुद्री व्यापार मलप्पुरम कें एकटा महानगरीय व्यंजन देने अछि। ई व्यंजन पारंपरिक केरल, फ़ारसी, यमनी आ अरब खाद्य संस्कृतिक मिश्रण अछि।<ref name="MC"/> एहि व्यंजनक मुख्य तत्व सभ मे सँ एक 'पथिरि' अछि, जे चाउरक आटा सँ बनल एकटा पैनकेक अछि। 'पथिरि' केर प्रकार सभ मे 'नेयपथिरि' (घी सँ बनल), 'पोरिचा पथिरि' (सेंकल नहि बल्कि तलर), 'मीन पथिरि' (मछरी सँ भरल) आ 'इराची पथिरि' (मांस सँ भरल) शामिल अछि। कारी मरिच, सुकुमेल आ लवंग जेहन मसाला सभक मलप्पुरमक व्यंजन सभ मे व्यापक रूप सँ उपयोग कएल जाइत अछि। पाबनि-तिहार मे इस्तेमाल कएल जाय वाला मुख्य आइटम मालाबार शैलीक बिरयानी अछि। साध्या कें बियाह आ पाबनि-तिहारक अवसर सभ पर सेहो देखल जाइत अछि। ज़िलाक पोन्नानी क्षेत्र मे स्वदेशी व्यंजन सभक एकटा विस्तृत विविधता अछि। 'अरिकादुक्का', 'चट्टीपथिरि', 'मुट्टामला', 'पज़म निराचथु' आ 'उन्नाक्कया' जेहन स्नैक्स केर पोन्नानी मे अपन अलग शैली अछि। एकर अतिरिक्त, केरलक अन्य सामान्य खाद्य पदार्थ सेहो मलप्पुरमक व्यंजन सभ मे देखल जाइत अछि।<ref>{{cite web |url=https://www.malappuramtourism.org/mappila-cuisine.php |website=malappuramtourism.org |title=Cuisine of Malappuram |access-date=18 April 2020 |archive-date=6 April 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200406215142/https://www.malappuramtourism.org/mappila-cuisine.php |url-status=live }}</ref> मालाबार संस्करणक बिरयानी, जाहि कें मलयालम मे 'कुझी मंडी' केर नाम सँ जानल जाइत अछि, एकटा अन्य लोकप्रिय आइटम अछि, जाहि पर यमन केर प्रभाव अछि।<ref name="MC">{{Cite news|title=Straight from the Malabar Coast|url=https://www.thehindu.com/life-and-style/food/straight-from-the-malabar-coast/article27942808.ece|last=Sabhnani|first=Dhara Vora|date=14 June 2019|access-date=26 January 2021|work=The Hindu|archive-date=2 February 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210202121206/https://www.thehindu.com/life-and-style/food/straight-from-the-malabar-coast/article27942808.ece|url-status=live}}</ref>
=== मीडिया ===
[[File:MANJERI F.M 102.7.jpg|thumbnail|AIR मंजेरी एफ़एम (FM) रेडियो स्टेशन]]
मलयाला मनोरमा, मातृभूमि, माध्यमम, चंद्रिका, देशाभिमानी, सुप्रभातम् आ सिराज दैनिक सभक मलप्पुरम शहर आ ओकर आसपास छपाई केंद्र अछि। 'द हिंदू' केर एकटा संस्करण आ छपाई प्रेस मलप्पुरम मे अछि। धर्म आ संस्कृति कें समर्पित किछु पत्रिका सभ - मासिक, पाक्षिक आ साप्ताहिक - सेहो प्रकाशित होइत अछि। लगभग सभटा मलयालम चैनल सभ आ समाचार पत्र सभक अपन ब्यूरो अप हिल (Up Hill) मे अछि। एतय कतयको स्थानीय केबल विज़न आ ओकर क्षेत्रीय मीडिया अछि। मलप्पुरम प्रेस क्लब सेहो नगर निगम टाउन हॉल केर बगल मे अपहिल मे स्थित अछि। ज़िला मे मलप्पुरम आ मंजेरी मे दूरदर्शन केर दू टा प्रमुख रिले स्टेशन अछि। भारत सरकारक प्रसार भारती नेशनल पब्लिक सर्विस ब्रॉडकास्टर केर ज़िला मे एकटा FM स्टेशन (AIR मंजेरी एफ़एम) अछि, जे 102॰7 मेगाहर्ट्ज पर प्रसारित होइत अछि। कोनो भी निजी एफ़एम स्टेशन केर बिना सेहो, मलप्पुरम, पोन्नानी आ तिरूर भारत मे सभ सँ अधिक रेडियो श्रोता सभ वाला दस शहर सभ मे अपन जगह बनबैत अछि।<ref>{{cite web|url=http://www.mapsofindia.com/top-ten-cities-of-india/top-ten-towns-in-highest-radio-listenership.html|title=Top Ten Towns with Highest Radio Listenership|access-date=28 July 2015|archive-date=6 September 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150906202510/http://www.mapsofindia.com/top-ten-cities-of-india/top-ten-towns-in-highest-radio-listenership.html|url-status=live}}</ref>
=== खेल ===
[[File:Manjeri Stadium 2020.jpg|thumb|मलप्पुरम ज़िला खेल परिसर स्टेडियम]]
[[File:Malappuram District Sports Complex Stadium.jpg|thumbnail|2013–14 इंडियन फेडरेशन कप केर दौरान एम॰डी॰एस॰सी॰ स्टेडियम]]
मलप्पुरम कें प्रायः ''केरल फुटबॉलक मक्का'' कहल जाइत अछि।<ref name= "Football_a">{{cite news |url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/malabar-premier-league-to-be-launched-in-malappuram/article6953851.ece |title=Malabar Premier League to be launched in Malappuram |newspaper=The Hindu |date=3 March 2015 |access-date=28 November 2019 |archive-date=28 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191128180448/https://www.thehindu.com/news/national/kerala/malabar-premier-league-to-be-launched-in-malappuram/article6953851.ece |url-status=live }}</ref><ref name= "Football_b">{{cite web |url=https://www.deccanchronicle.com/sports/in-other-news/180716/football-hub-proposed-in-malappuram.html |title=Football hub proposed in Malappuram |website=Deccan Chronicle |date=18 July 2016 |access-date=28 November 2019 |archive-date=28 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191128180459/https://www.deccanchronicle.com/sports/in-other-news/180716/football-hub-proposed-in-malappuram.html |url-status=live }}</ref> मलप्पुरम जिला खेल परिसर आ फुटबॉल अकादमी मंजेरी केर पय्यानाड मे अवस्थित अछि। एम॰डी॰एस॰सी॰ (MDSC) स्टेडियम कें 2013-14 इंडियन फेडरेशन कप केर ग्रुप चरण केर मेजबानीक लेल जवाहरलाल नेहरू स्टेडियम केर संगे दू टा स्टेडियम मे सँ एकक रूप मे चुनल गेल छल।<ref name="Federation Cup 2014">{{cite news|title=Federation Cup 2013–14 to kickoff on January 14|url=https://timesofindia.indiatimes.com/sports/football/top-stories/Federation-Cup-2013-14-to-kickoff-on-January-14/articleshow/27291593.cms|archive-url=https://web.archive.org/web/20140113071115/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2013-12-13/top-stories/45161159_1_federation-cup-january-14-group-c|url-status=live|archive-date=13 January 2014|work=[[The Times of India]]|date=13 December 2013 |access-date=12 January 2014}}</ref> ई स्टेडियम ग्रुप बी आ डी केर मैच सभक मेजबानी कएने छल।<ref name="Federation Cup 2014"/> कोट्टाप्पडी फुटबॉल स्टेडियम एकटा ऐतिहासिक फुटबॉल स्टेडियम अछि। जिलाक अन्य प्रमुख स्टेडियम सभ मे तिरूर स्थित राजीव गांधी नगर स्टेडियम आ पेरिन्थल मन्ना स्थित पेरिन्थल मन्ना क्रिकेट स्टेडियम शामिल अछि। तिरूर नगर स्टेडियमक संगे एकटा सिंथेटिक ट्रैक सेहो मौजूद अछि। जिला मे फुटबॉल कें बढ़ावा देबाक लेल 2015 मे मालाबार प्रीमियर लीग केर शुरुआत कएल गेल छल।<ref>{{cite web |url=https://www.thehindu.com/news/national/kerala/malabar-premier-league-to-be-launched-in-malappuram/article6953851.ece |website=The Hindu |title=Malabar Premier League |date=3 March 2015 |access-date=24 June 2020 |archive-date=28 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191128180448/https://www.thehindu.com/news/national/kerala/malabar-premier-league-to-be-launched-in-malappuram/article6953851.ece |url-status=live }}</ref> तेनहिपालम मे कालीकट विश्वविद्यालयक सिंथेटिक ट्रैक जिलाक सभ सँ प्रमुख सिंथेटिक ट्रैक अछि। ई तेनहिपालम मे सी॰ एच॰ मुहम्मद कोया स्टेडियम सँ जुड़ल अछि।<ref>{{cite web |url=https://www.deccanchronicle.com/nation/in-other-news/020416/new-calicut-university-synthetic-track-gets-ready-to-host-meets.html |website=Deccan Chronicle |title=Tenhipalam Synthetic Track |date=2 April 2016 |access-date=24 June 2020 |archive-date=26 June 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200626150923/https://www.deccanchronicle.com/nation/in-other-news/020416/new-calicut-university-synthetic-track-gets-ready-to-host-meets.html |url-status=live }}</ref> जिलाक अन्य प्रमुख स्टेडियम अरीकोड, कोट्टक्कल आ पोन्नानी मे स्थित अछि। जिलाक आठ प्रमुख फुटबॉल स्टेडियम कें अंतरराष्ट्रीय स्तरक बनेबाक लेल एकटा फुटबॉल हब सेहो प्रस्तावित अछि।<ref>{{cite web |url=https://www.deccanchronicle.com/sports/in-other-news/180716/football-hub-proposed-in-malappuram.html |website=Deccan Chronicle |title=Football hub proposed in Malappuram |date=18 July 2016 |access-date=24 June 2020 |archive-date=28 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191128180459/https://www.deccanchronicle.com/sports/in-other-news/180716/football-hub-proposed-in-malappuram.html |url-status=live }}</ref> तानूर आ निलांबुर मे दू टा नव स्टेडियम परिसरक निर्माण कार्य प्रगति पर अछि।<ref>{{cite web |url=http://www.newsexperts.in/sports-minister-inaugurate-thanur-nilambur-stadium-complexes/ |website=newsexperts.in |title=Stadium complexes at Tanur and Nilambur |date=14 February 2019 |access-date=24 June 2020 |archive-date=26 June 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200626213013/http://www.newsexperts.in/sports-minister-inaugurate-thanur-nilambur-stadium-complexes/ |url-status=live }}</ref>
== पर्यटन स्थल ==
{{multiple image
| align = left
| direction = vertical
| total_width = 150
| caption_align = center
| image1 = Adhyan para water fall.jpg
| caption1 = [[आद्यनपारा जलप्रपात]]
| image2 = Thamara 1.jpg
| caption2 = [[लोटस लेक वेटलैंड तिरुनावाया मलप्पुरम|लोटस लेक वेटलैंड, तिरुनावाया]]
| image3 = Kodikuthimala, Malappuram.jpg
| caption3 = [[कोडिकुथिमला]]
| image4 = Kottakkunnu mazhaveed.jpg
| caption4 = [[कोट्टाकुन्नु]]
| image5 = DR0034DSC 6627.jpg
| caption5 = [[अंगडिप्पुरम रेलवे स्टेशन|अंगडिप्पुरम]] मे [[निलांबुर-शोरानूर लाइन|निलांबुर-शोरानूर रेलवे लाइन]]
| image6 = Noor Lake - Tirur, Kerala (2).jpg
| caption6 = नूर झील, [[तिरूर]]
| image7 = View of Arimbra mala through old rubber plantation of Late Chakeeri Kunhami Umma1.jpg
| caption7 = [[अरिम्बरा हिल्स, मलप्पुरम|अरिम्बरा हिल्स]]
| image8 = Parappanangadi Beach.JPG
| caption8 = [[परप्पनंगडी]] मे [[अरब सागर]]
| image9 = Nedumkayam Forest, nilambur - panoramio.jpg
| caption9 = निलांबुरक लग [[नेदुमकयम]] आरक्षित वन
| image10 = Padinharekkara beach.png
| caption10 = [[पडिंजारेकारा बीच]] - तिरूर
}}
* आद्यनपारा जलप्रपात- कुरुंबलंगोड मे एकटा जलप्रपात।<ref>{{cite web|url=https://www.keralatourism.org/destination/adyanpara-waterfalls/38|website=keralatourism.org|title=Adyanpara Waterfalls|access-date=22 June 2020|archive-date=25 June 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200625104803/https://www.keralatourism.org/destination/adyanpara-waterfalls/38|url-status=live}}</ref>
* अंगिंदा चोटी – करुवरकुण्डु केर समीप 2,383 मीटर ऊँच एकटा पर्वत चोटी।
* अरिम्बरा हिल्स, जाहि कें 'मिनी-ऊटी' केर नाम सँ सेहो जानल जाइत अछि। ई समुद्र तल सँ 1050 फीट केर ऊंचाई पर अवस्थित अछि।<ref>{{cite web|title=Arimbra Hills Aka Mini Ooty of Kerala|url=http://post.artoflegendindia.com/2013/05/arimbra-hills-aka-mini-ooty-of-kerala.html|website=Art of Legend India|access-date=30 May 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150530182410/http://post.artoflegendindia.com/2013/05/arimbra-hills-aka-mini-ooty-of-kerala.html|archive-date=30 May 2015|url-status=dead}}</ref>
* आर्य वैद्य शाला, कोट्टक्कल – आयुर्वेदक भारतीय पारंपरिक चिकित्सा प्रणाली मे अपन विरासत आ विशेषज्ञता लेल विश्व भरि मे प्रसिद्ध अछि।
* अय्यपनोव जलप्रपात – अथावनाड केर वलांचेरी मे एकटा जलप्रपात।
* भरतप्पुझा – केरलक दोसर सभ सँ पैघ नदी। एकरा पोन्नानी नदी, निला आ पेरार केर नाम सँ सेहो जानल जाइत अछि।<ref>{{cite web
| title=Infobox facts
| work=All Kerala River Protection Council
| url=http://puzhakal0.tripod.com/river.html
| access-date=30 January 2006
| archive-date=16 July 2012
| archive-url=https://web.archive.org/web/20120716182531/http://puzhakal0.tripod.com/river.html
| url-status=live
}}</ref>
* ''बिय्यम कायल''- पोन्नानी मे एकटा बैकवाटर झील।<ref>{{cite web |url=https://www.nativeplanet.com/ponnani/attractions/biyyam-kayal/ |website=nativeplanet.com |title=The Biyyam backwaters in Ponnani |access-date=22 June 2020 |archive-date=22 June 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200622175347/https://www.nativeplanet.com/ponnani/attractions/biyyam-kayal/ |url-status=live }}</ref>
* चालियार – केरलक चारिम सभ सँ पैघ नदी। दुनियाक सभ सँ पुरान सागौन केर बागान, 'कोनोली प्लॉट', चालियार केर निकट घाटी पर स्थित अछि।
* चाम्रवट्टम रेगुलेटर-कम-ब्रिज – तिरूर तालुका कें पोन्नानी बंदरगाह सँ जोड़य वाला केरलक सभ सँ पैघ रेगुलेटर-कम-ब्रिज।<ref>{{cite web |url=http://www.mathrubhumi.com/story.php?id=272379 |title=ചമ്രവട്ടം പാലം നാളെ നാടിന്റെ സ്വന്തം – Latest News – Mathrubhumi |access-date=16 May 2012 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120516041713/http://www.mathrubhumi.com/story.php?id=272379|archive-date=16 May 2012 }}</ref>
* चेक्कुन्नु मला – एडावन्ना मे चालियार नदीक समीप एकटा धुंध सँ भरल हर-ियर पहाड़ी।<ref>{{Cite web|url=https://www.onmanorama.com/travel/getting-about-kerala/malappuram/2018/07/22/chekkunnu-malappuram-adventure-trek.html|title=Chekkunnu Malappuram|access-date=11 August 2020|website=Onmanorama|archive-date=19 September 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200919013416/https://www.onmanorama.com/travel/getting-about-kerala/malappuram/2018/07/22/chekkunnu-malappuram-adventure-trek.html|url-status=live}}</ref>
* चेरुम्ब इको-पर्यटन गांव – करुवरकुण्डु मे एकटा इको-गांव।<ref>{{cite web |url=https://www.tripadvisor.in/Attraction_Review-g12461783-d17735187-Reviews-Cherumb_Echo_Village-Karuvarakundu_Malappuram_District_Kerala.html |website=tripadvisor.in |title=Cherumb |access-date=22 June 2020 |archive-date=24 June 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200624174617/https://www.tripadvisor.in/Attraction_Review-g12461783-d17735187-Reviews-Cherumb_Echo_Village-Karuvarakundu_Malappuram_District_Kerala.html |url-status=live }}</ref>
* कडलुंडी पक्षी अभयारण्य – देशी पक्षी सभक सौ सँ अधिक प्रजाति आ प्रवासी पक्षी सभक 60 सँ अधिक प्रजातिक आवास।<ref>{{cite web |url=https://www.keralatourism.org/kerala-article/kadalundi-bird-sanctuary/122 |website=keralatourism.org |title=Birds of Kadalundi |access-date=22 June 2020 |archive-date=25 June 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200625004216/https://www.keralatourism.org/kerala-article/kadalundi-bird-sanctuary/122 |url-status=live }}</ref>
* कडलुंडी-वल्लीकुन्नु सामुदायिक रिजर्व – केरलक पहिल सामुदायिक रिजर्व आ एकटा इको-पर्यटन स्थल।<ref name="Vallikkunnu"/>
* कक्कादम्पोयिल – चेरुपुझा नदीक तट पर एकटा पहाड़ी गांव।
* केरलमकुण्डु जलप्रपात – करुवरकुण्डु मे समुद्र तल सँ 1500 फीट ऊपर अवस्थित अछि।<ref>{{cite web |url=https://www.keralatourism.org/video-gallery/keralamkundu-waterfalls/1064 |website=keralatourism.org |title=Keralamkundu waterfalls |access-date=27 June 2020 |archive-date=27 June 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200627070438/https://www.keralatourism.org/video-gallery/keralamkundu-waterfalls/1064 |url-status=live }}</ref>
* कोडिकुथिमला – पेरिन्थल मन्नाक अम्मिनिकडन पहाड़ी पर। एकरा 'मिनी-ऊटी' सेहो कहल जाइत अछि।<ref>{{cite web |url= https://www.keralatourism.org/kerala-article/kodukuthimala/873 |website= keralatourism.org |title= Kodikuthimala |access-date= 22 June 2020 |archive-date= 21 October 2019 |archive-url= https://web.archive.org/web/20191021131640/https://www.keralatourism.org/kerala-article/kodukuthimala/873 |url-status= live }}</ref>
* कोल्लम कोल्ली जलप्रपात – अरीकोड केर समीप एकटा जलप्रपात।
* कोट्टाकुन्नु – मलप्पुरम शहरक मध्य मे स्थित। एकरा ''मलप्पुरमक मरीन ड्राइव'' सेहो कहल जाइत अछि। एतय एकटा पुरान किला, एकटा वाटर-पार्क आ प्राचीन भित्ति चित्र देखल जा सकैत अछि।<ref>{{cite web|url=https://www.keralatourism.org/destination/kottakkunnu-malappuram/396|website=keralatourism.org|title=Kottakkunnu|access-date=22 June 2020|archive-date=22 June 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200622214435/https://www.keralatourism.org/destination/kottakkunnu-malappuram/396|url-status=live}}</ref>
* कुट्टिप्पुरम पुल – भरतप्पुझा नदी पर बनल सभ सँ पैघ आ सभ सँ पुरान पुल, जे सड़क मार्गक जरिए मालाबार क्षेत्र कें तत्कालीन त्रावणकोर-कोचीन सँ जोड़य मे प्रमुख भूमिका निभबैत अछि।
* लोटस लेक वेटलैंड, तिरुनावाया – कमल झील आ प्रवासी पक्षी अभयारण्य।<ref>{{cite news | url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/kozhikode/its-gloom-amid-bloom-for-lotus-farmers/articleshow/74870963.cms | title=It's gloom amid bloom for lotus farmers | newspaper=The Times of India | date=29 March 2020 }}</ref>
* मुकुर्ती – दक्षिण भारतक पांचम सभ सँ ऊँच चोटी (समुद्र तल सँ 2,554 मीटर)।
* ''नाडुकानी चुरम'' – निलांबुर तालुलाक पूर्वोत्तर छोर पर एकटा घाट सड़क, जे मलप्पुरम जिला कें [[तमिलनाडु]] केर पहाड़ी ज़िला नीलगिरी सँ जोड़ैत अछि।<ref name="Nadukani"/>
* नेदुमकयम वर्षावन (रेनफॉरेस्ट) – नीलगिरी बायोस्फीयर रिजर्व केर एकटा हिस्सा, जे अपन हरियाली लेल जानल जाइत अछि।<ref>{{cite web |url=https://www.keralatourism.org/destination/nedumkayam-rainforest/395 |website=keralatourism.org |title=Nedumkayam Rainforest |access-date=22 June 2020 |archive-date=25 June 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200625154923/https://www.keralatourism.org/destination/nedumkayam-rainforest/395 |url-status=live }}</ref>
* न्यू अमराम्बलम आरक्षित वन – निलांबुर केर समीप एकटा वन्यजीव अभयारण्य।<ref name="birdlife.org">{{cite web|url=http://www.birdlife.org/datazone/sitefactsheet.php?id=18238|title=BirdLife International (2016) Important Bird and Biodiversity Area factsheet: Amarambalam Wildlife Sanctuary – Nilambur|publisher=[[BirdLife International]]|access-date=27 June 2020|archive-date=25 November 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20151125112844/http://www.birdlife.org/datazone/sitefactsheet.php?id=18238|url-status=live}}</ref>
* ''निलांबुर कोविलकम'' – निलांबुर शाही परिवारक मुख्यालय।<ref>{{cite web |url=https://www.keralatourism.org/destination/nilambur-kovilakom-malappuram/560 |website=keralatourism.org |title=Nilambur Kovilakam |access-date=22 June 2020 |archive-date=25 June 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200625030708/https://www.keralatourism.org/destination/nilambur-kovilakom-malappuram/560 |url-status=live }}</ref>
* निलांबुर-शोरानूर लाइन – हरियाली सँ युक्त भारतक सभ सँ छोट ब्रॉड-गेज रेलवे लाइन सभ मे सँ एक।
* नूर झील – तिरूर मे एकटा झील।
* ऊरकम हिल – [[मलप्पुरम]] केर लग एकटा पहाड़ी।
* पडिंजारेकारा बीच – कूट्टायी, तिरूर मे एकटा समुद्र तट।
* ''पूरप्पुझा'' नदी – वल्लीकुन्नु-परप्पनंगडी-तानूर क्षेत्र मे कडलुंडी नदी केर एक सुंदर तटीय सहायक नदी।
* ''पडिंजारेकारा अझीमुखम'' तट – एतय दू टा नदी (तिरूर नदी आ भरतप्पुझा) [[अरब सागर]] मे मिलैत अछि।<ref>{{cite web |url=https://www.keralatourism.org/video-gallery/padinjarekkara-beach/1067 |website=keralatourism.org |title=Padinjarekara Beach |access-date=22 June 2020 |archive-date=22 June 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200622224229/https://www.keralatourism.org/video-gallery/padinjarekkara-beach/1067 |url-status=live }}</ref> पोन्नानी बंदरगाहक विपरीत, पुराथुर मे ई एकटा समुद्र तट, मुहाना आ प्रवासी पक्षी सभक केंद्र अछि।
* पलूर कोट्टा जलप्रपात – पेरिन्थल मन्ना केर लग टीपू सुल्तान द्वारा बनाएल गेल पलूर किलाक निकट एकटा जलप्रपात।<ref>{{Cite web|url=https://english.mathrubhumi.com/travel/kerala/kerala-travel/a-trip-to-paloor-kotta-where-tippu-sulthan-once-sought-asylum-1.4049141|title=A trip to Paloor Kotta|date=18 August 2019|access-date=10 August 2020|website=Mathrubhumi|last=Rajesh R.|publisher=english.mathrubhumi.com|archive-date=7 August 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200807121357/https://english.mathrubhumi.com/travel/kerala/kerala-travel/a-trip-to-paloor-kotta-where-tippu-sulthan-once-sought-asylum-1.4049141|url-status=live}}</ref>
* परप्पनंगडी बीच – परप्पनंगडी केर तटीय शहरक एकटा समुद्र तट।
* परवन्ना बीच – वेट्टम मे एकटा मनोरम समुद्र तट।
* पोन्नानी बीच – पोन्नानी मे एकटा समुद्र तट।
* ''पून्थानम इल्लम'' – पेरिन्थल मन्ना केर समीप 16म सदीक मलयालम कवि पून्थानम नंबूदिरी केर जन्मस्थान।<ref>{{cite news |url=https://www.thehindu.com/society/history-and-culture/the-charms-of-poonthanam-illam/article25308319.ece/ |title=The Charms of Poonthanam Illam |last=Arun Narayanan |date=25 October 2018 |work=The Hindu |access-date=28 March 2021 |archive-date=10 April 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210410144928/https://www.thehindu.com/society/history-and-culture/the-charms-of-poonthanam-illam/article25308319.ece/amp/ |url-status=live }}</ref>
* ''पूरप्पुझा अझीमुखम'' – तानूर मे एकटा मुहाना।
* पुथनथेरु – एकटा छोट तटीय शहर।
* साइलेंट वैली राष्ट्रीय उद्यान – करुवरकुण्डु केर समीप स्थित अछि।
* शांतिथीरम पार्क - मलप्पुरम शहर मे स्थित अछि।
* तानूर बीच – तानूर मे एकटा समुद्र तट।
* सागौन संग्रहालय (टीक म्यूजियम) – निलांबुर मे दुनियाक पहिल सागौन केर बागान।<ref>{{cite web |url=https://www.keralatourism.org/destination/teak-museum-nilambur/344 |website=keralatourism.org |title=Teak Museum |access-date=22 June 2020 |archive-date=23 June 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200623183504/https://www.keralatourism.org/destination/teak-museum-nilambur/344 |url-status=live }}</ref>
* थुंचन परम्बु – ई थुंचत्तु एषुत्तच्छन केर जन्मस्थान अछि, जाहि कें आधुनिक मलयालम भाषाक जनक मानल जाइत अछि।
* तिरूर नदी – तिरूर तालुका सँ भऽ कऽ बहय वाली नारियलक गाछ सँ घिरल एकटा हर-ियर नदी। एकर किनारा पर [[मैंग्रोव]] केर बागान आ 'कदावु' (घाट) देखल जा सकैत अछि।
* यूनिटी हिल व्यूप्वाइंट – मंजेरी मे एकटा दृश्य-बिंदु।
* उन्नियाल बीच – निरमरुतूर मे एकटा समुद्र तट।
* वक्कड़ बीच – तिरूर आ पोन्नानीक बीच स्थित।<ref>{{cite web |url=https://www.keralatourism.org/related-destinations/vakkad-beach-malappuram/ds543 |website=keralatourism.org |title=Vakkad beach |access-date=27 June 2020 |archive-date=27 June 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200627074826/https://www.keralatourism.org/related-destinations/vakkad-beach-malappuram/ds543 |url-status=live }}</ref>
* वल्लीकुन्नु बीच – ज़िलाक उत्तर-पश्चिमी तट पर नारियलक गाछ सँ घिरल एकटा समुद्र तट।<ref>{{cite web |url=https://www.keralatourism.org/destination/vallikunnu-beach-malappuram/515 |website=keralatourism.org |title=Vallikunnu beach |access-date=25 July 2020 |archive-date=27 June 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200627075206/https://www.keralatourism.org/destination/vallikunnu-beach-malappuram/515 |url-status=live }}</ref>
* वावुल मला – चुंगथरा केर समीप 2,339 मीटर ऊँच पर्वत श्रृंखला।
== उल्लेखनीय व्यक्ति ==
{{columns-list|colwidth=22em|
* ए० विजयराघवन – [[राज्य सभा]] केर पूर्व सदस्य आ [[भारतीय कम्युनिस्ट पार्टी (मार्क्सवादी)|भाकपा (मार्क्सवादी)]] केर राज्य सचिव।
* ए० पी० अनिल कुमार – केरलक पूर्व मंत्री।
* ए० आर० राजराजा वर्मा – [[मलयालम]] कवि आ वैयाकरण जाहि कें ''केरल पाणिनी'' केर नाम सँ जानल जाइत अछि (परप्पनद शाही परिवार सँ संबंधित)।
* अब्दुल नेदियोदथ – फुटबॉलर।
* अब्दुरहमान रंदाथनी – राजनेता।
* अच्युत पिशारदी – एकटा [[संस्कृत व्याकरण|संस्कृत वैयाकरण]], [[भारतीय खगोलशास्त्र|खगोलशास्त्री]] आ [[भारतीय गणित|गणितज्ञ]]।
* आदिल इब्राहिम – अभिनेता।
* अहमद कुट्टी – उत्तर अमेरिकी इस्लामी विद्वान।
* अजिजेश पचत – [[मलयालम]] [[उपन्यासकार]], [[लघुकथा|लघु कथाकार]] आ [[स्तंभकार]]।
* अक्कीथम अच्युतन नंबूदिरी – [[मलयालम]] कवि आ निबंधकार। (मलप्पुरम आ पलक्कड़ ज़िलाक बीच स्थित एकटा सीमावर्ती गांव [[कुमारनल्लूर]] मे जन्मल। ओ ''पोन्नानी कलारी'' केर एकटा लेखक छलाह)।
* अक्कीथम नारायणन – चित्रकार।
* अली मुसलियार – स्वतंत्रता सेनानी।
* [[अम्मू स्वामीनाथन]] – स्वतंत्रता सेनानी आ भारतक संविधान सभाक सदस्या।
* अनस एडाथोडिका – भारतीय पेशेवर [[एसोसिएशन फुटबॉल|फुटबॉलर]]।
* अनीश जी० मेनन – अभिनेता।<ref>{{cite news |title=Being the usual and unusual actor: Aneesh G Menon |url=https://www.deccanchronicle.com/entertainment/mollywood/190917/being-the-usual-and-unusual-actor-aneesh-g-menon.html |work=[[Deccan Chronicle]] |date=19 September 2017|access-date=1 December 2019 |archive-date=21 December 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191221152248/https://www.deccanchronicle.com/entertainment/mollywood/190917/being-the-usual-and-unusual-actor-aneesh-g-menon.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |last=Pillai |first=Radhika C |date=9 March 2015 |title=Length of the character matters to me: Aneesh |url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/malayalam/movies/news/Length-of-the-character-matters-to-me-Aneesh/articleshow/46492733.cms |work=[[The Times of India]] |access-date=1 April 2021 |archive-date=18 November 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181118040720/https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/malayalam/movies/news/Length-of-the-character-matters-to-me-Aneesh/articleshow/46492733.cms |url-status=live }}</ref>
* अनिखा – अभिनेत्री।
* अपर्णा नायर – अभिनेत्री।
* अर्जुन जयराज – पेशेवर फुटबॉलर।
* आर्टिस्ट नंबूदिरी – [[चित्रकला|चित्रकार]]।
* आर्यदान मुहम्मद – केरलक पूर्व मंत्री।
* आर्यदान शौकत – भारतीय फिल्म निर्माता आ राजनेता।
* आशिक कुरुनियन – भारतीय पेशेवर [[एसोसिएशन फुटबॉल|फुटबॉलर]]।
* आसिफ जहीर – भारतीय फुटबॉल खिलाड़ी।
* आज़ाद मूपेन – डॉक्टर आ परोपकारी।<ref>{{cite web | url=http://www.vccircle.com/news/healthcare-services/2014/02/12/we-are-looking-turnover-1b-2017-azad-moopen-chairman-aster-dm | title=We are looking at a turnover of $1B by 2017: Azad Moopen, chairman of Aster DM Healthcare | publisher=VC Circle | date=12 February 2014 | access-date=5 May 2014 | author=Jagwani, Lohit | archive-date=5 May 2014 | archive-url=https://web.archive.org/web/20140505162506/http://www.vccircle.com/news/healthcare-services/2014/02/12/we-are-looking-turnover-1b-2017-azad-moopen-chairman-aster-dm | url-status=live }}</ref><ref>[http://www.pib.nic.in/newsite/erelease.aspx?relid=69364 Padma Awards Announced] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140222101141/http://www.pib.nic.in/newsite/PrintRelease.aspx?relid=102735 |date=22 February 2014 }} Ministry of Home Affairs, 25 January 2011</ref><ref name="forbes1">{{cite web|url=http://english.forbesmiddleeast.com/details.php?list=44480&row=3869 |title=Top 100 Indian Leaders in UAE |work=Forbes |access-date=5 May 2014 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20140505172839/http://english.forbesmiddleeast.com/details.php?list=44480&row=3869 |archive-date=5 May 2014 }}</ref>
* अझवांचेरी थंप्राक्कल – केरलक नंबूदिरी ब्राह्मण सभक पूर्व प्रमुख।
* बी० एम० कुट्टी – पत्रकार आ कार्यकर्ता।
* [[बालामणि अम्मा]] – [[मलयालम साहित्य]] केर लेखिका।
* सी० करुणाकरण मेनन – पत्रकार आ राजनेता।
* सी० राधाकृष्णन – [[मलयालम]] भाषाक लेखक आ फिल्म निर्देशक।
* सी० एन० अहमद मौलवी – [[मलयालम साहित्य]] केर भारतीय लेखक।
* चक्कीरी अहमद कुट्टी – केरलक पूर्व मंत्री आ [[केरल विधान सभा]] केर पूर्व अध्यक्ष।
* चालिलाकथ कुनाहमेद हाजी – समाज सुधारक।<ref>{{cite journal |last1=H. Abdul Rahman |title=Vakkom Moulavi and the Renaissance Movement among the Muslims |journal=University |date=6 April 2009 |publisher=University of Kerala-Shodhganga |location=Conclusion |page=257 |hdl=10603/164340 |url=https://shodhganga.inflibnet.ac.in/handle/10603/164340 |access-date=21 March 2020 |archive-date=21 March 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200321184159/https://shodhganga.inflibnet.ac.in/handle/10603/164340 |url-status=live }}</ref>
* चेरुकाड गोविंदा पिशारोडी – मलयालम नाटककार, उपन्यासकार, कवि आ राजनीतिक कार्यकर्ता।
* [[दामोदर]] – खगोलशास्त्री-गणितज्ञ।
* दीपू प्रदीप – पटकथा लेखक।
* [[देवदत्त पडिक्कल]] – भारतीय क्रिकेटर।
* धनीश कार्तिक – अभिनेता।
* दिलीप के० नायर – शिक्षाविद्, कौशल विकास प्रचारक, सामाजिक कार्यकर्ता आ प्रकाशक।
* ई० हरिकुमार – [[मलयालम]] [[उपन्यासकार]] आ [[लघुकथा|लघु कथाकार]]।
* ई० मोइदु मौलवी – भारतीय स्वतंत्रता सेनानी आ इस्लामी विद्वान।<ref>{{cite news |title=Nationalism now linked to mob psychology |url=https://www.thehindu.com/news/cities/kozhikode/nationalism-now-linked-to-mob-psychology/article18868671.ece |access-date=12 March 2020 |work=The Hindu |date=8 June 2017 |archive-date=4 November 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20201104213235/https://www.thehindu.com/news/cities/kozhikode/nationalism-now-linked-to-mob-psychology/article18868671.ece |url-status=live }}</ref>
* ई० श्रीधरन – भारतक मेट्रोमैन।
* ई० के० इम्बിച്ചി बावा – राजनेता।
* ई० एम० एस० नंबूदिरीपाद – केरलक पहिल मुख्यमंत्री आ [[भारतीय कम्युनिस्ट पार्टी (मार्क्सवादी)|भाकपा (मार्क्सवादी)]] केर संस्थापक।<ref>{{cite news | url=https://www.independent.co.uk/news/obituaries/obituary-e-m-s-namboodiripad-1153957.html | newspaper=[[The Independent]] | first=Kuldip | last=Singh | date=1 April 1998 | title=Obituary: E. M. S. Namboodiripad | access-date=20 May 2018 | archive-date=26 December 2017 | archive-url=https://web.archive.org/web/20171226090424/http://www.independent.co.uk/news/obituaries/obituary-e-m-s-namboodiripad-1153957.html | url-status=live }}</ref>
* ई० टी० मोहम्मद बशीर – केरलक पूर्व मंत्री आ [[लोकसभा]] सदस्य।
* एडासेरी गोविंदन नायर – कवि।
* एलामराम करीम – केरलक पूर्व मंत्री आ [[राज्य सभा]] सदस्य।
* फैसल कुट्टी – वकील, शिक्षाविद, लेखक, सार्वजनिक वक्ता आ मानवाधिकार कार्यकर्ता।<ref>{{cite web|url=http://www.nwitimes.com/news/local/porter/valparaiso/vu-law-professor-among-world-s-most-influential-muslims/article_b6309641-37be-51a4-a76f-0ed6d1da2066.html|title=VU law professor among world's most influential Muslims|publisher=nwitimes.com|date=31 December 2012|access-date=18 February 2013|archive-date=7 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130107013356/http://www.nwitimes.com/news/local/porter/valparaiso/vu-law-professor-among-world-s-most-influential-muslims/article_b6309641-37be-51a4-a76f-0ed6d1da2066.html|url-status=live}}</ref>
* गोपीनाथ मुथुकाड – [[जादूगर]], आ प्रेरक वक्ता।<ref>{{cite web|title=Indian magician performs Houdini-like escape|url=http://www.rediff.com/news/feb/14magic.htm|work=Rediff.com|access-date=3 May 2017|date=14 February 1997|archive-date=30 May 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20100530120526/http://www.rediff.com//news/feb/14magic.htm|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite web|url=http://imsmagic.com/2010_ma/2011_yearbook.php |title=2011 Yearbook |website=[[International Magicians Society]] |archive-url=https://web.archive.org/web/20160820194038/http://imsmagic.com/2010_ma/2011_yearbook.php |archive-date=20 August 2016 |access-date=20 August 2016 |url-status=dead }}</ref>
* गोविंदा भट्टाथिरी – भारतीय ज्योतिषी आ खगोलशास्त्री।
* हरि नायर – छायाकार।
* हेमंत मेनन – अभिनेता।
* इकबाल कुट्टिप्पुरम – पटकथा लेखक आ [[होम्योपैथी|होम्योपैथिक चिकित्सक]]।<ref name='khal'>{{Cite web |url=http://www.khaleejtimes.ae/DisplayArticleNew.asp?col=§ion=citytimes&xfile=data%2Fcitytimes%2F2007%2FAugust%2Fcitytimes_August183.xml |title=A chest of stories |access-date=23 March 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20110725152540/http://www.khaleejtimes.ae/DisplayArticleNew.asp?col=§ion=citytimes&xfile=data%2Fcitytimes%2F2007%2FAugust%2Fcitytimes_August183.xml |archive-date=25 July 2011 |url-status=dead }}</ref>
* जयश्री कलाथिल – लेखिका, अनुवादक, मानसिक स्वास्थ्य शोधकर्ता आ कार्यकर्ता।
* के० अब्दुरहमान – [[चालियार]] आंदोलनक संस्थापक।<ref>{{cite news|url=http://www.hindu.com/2009/01/10/stories/2009011054250300.htm|archive-url=https://web.archive.org/web/20121107084532/http://www.hindu.com/2009/01/10/stories/2009011054250300.htm|url-status=dead|archive-date=7 November 2012|title=Honouring a legend of the Chaliyar|date=10 January 2009|newspaper=[[The Hindu]]|access-date=25 January 2021}}</ref>
* के० अवुखादर कुट्टी नाहा – [[केरल]] केर पूर्व उपमुख्यमंत्री।
* के० सी० एस० पणिकर – एकटा आध्यात्मिक आ [[अमूर्त कला|अमूर्त]] चित्रकार।
* के० सी० मानवेदन राजा – भारतीय [[कुलीन]]।
* के० एम० आसिफ – क्रिकेटर।
* के० एम० मौलवी – भारतीय स्वतंत्रता सेनानी, समाज सुधारक आ [[इंडियन यूनियन मुस्लिम लीग|आईयूएमएल (आई॰यू॰एम॰एल॰)]] मालाबार ज़िला समितिक संस्थापक उपाध्यक्ष।<ref name="SMW19-48-47">{{cite journal |title=Article |journal=Samakalika Malayalam Weekly |date=22 April 2016 |volume=19 |issue=48 |page=47 |url=http://epaper.malayalamvaarika.com/786340/Malayalam-Vaarika/18042016#page/47/2 |access-date=27 May 2020 |archive-date=17 July 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200717035307/https://epaper.malayalamvaarika.com/786340/Malayalam-Vaarika/18042016#page/47/2 |url-status=live }}</ref><ref name="IM115">{{cite book |last1=Muhammed Rafeeq |title=Development of Islamic movement in Kerala in modern times |location=Islahi Movement |page=115 |url=https://shodhganga.inflibnet.ac.in/bitstream/10603/52387/11/11_chapter%204.pdf#page=28 |access-date=24 October 2019 |archive-date=21 March 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200321184205/https://shodhganga.inflibnet.ac.in/bitstream/10603/52387/11/11_chapter%204.pdf#page=28 |url-status=live }}</ref>
* के० पी० ए० मजीद – [[केरल सरकार]] केर पूर्व [[सचेतक|मुख्य सचेतक]]।
* के० पी० रामानुन्नी – उपन्यासकार आ लघु कथाकार।<ref>{{cite news|url=http://www.thehindu.com/arts/books/article2520983.ece|title=Vayalar award for K.P. Ramanunni|date=8 October 2011|newspaper=[[The Hindu]]|access-date=12 October 2011|archive-date=11 October 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20111011125321/http://www.thehindu.com/arts/books/article2520983.ece|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web|url=http://english.manoramaonline.com/cgi-bin/MMOnline.dll/portal/ep/contentView.do?contentId=10204035&tabId=1&programId=1080132912&channelId=-1073865030&BV_ID=@@@|title=manorama online-english|access-date=12 October 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20120403030848/http://english.manoramaonline.com/cgi-bin/MMOnline.dll/portal/ep/contentView.do?contentId=10204035&tabId=1&programId=1080132912&channelId=-1073865030&BV_ID=@@@|archive-date=3 April 2012|url-status=dead}}</ref>
* के० टी० इरफान – एथलीट।<ref name=dailysports>{{cite web|title=Irfan qualifies for Olympics in 20 km walk.He completed the walk by touching the finish line at 10th position.|url=http://www.dailysports.co/irfan-qualifies-for-olympics-in-20km-walk-2/|publisher=dailysports.co|access-date=2 July 2012|archive-url=https://web.archive.org/web/20140329093542/http://www.dailysports.co/irfan-qualifies-for-olympics-in-20km-walk-2/|archive-date=29 March 2014|url-status=dead}}</ref><ref>{{cite news|title=Irfan Thodi|url=http://timesofindia.indiatimes.com/london-olympics-2012/olympics-2012-teamindia/irfanthodi.cms|access-date=19 July 2013|newspaper=The Times of India|archive-date=5 May 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160505060142/http://timesofindia.indiatimes.com/london-olympics-2012/olympics-2012-teamindia/irfanthodi.cms|url-status=live}}</ref>
* के० टी० जलील – केरलक पूर्व मंत्री।
* के० टी० मुहम्मद- मलयालम नाटककार आ पटकथा लेखक।
* के० वी० राबिया – सामाजिक कार्यकर्ता।
* के० वी० रामकृष्णन – मलयालम भाषाक कवि आ पत्रकार।
* कडवानद कुट्टिकृष्णन – मलयालम कवि आ पत्रकार।
* [[कलामंडलम कल्याणिकुट्टी अम्मा]] – मोहिनीअट्टमक पुनरुद्धारक।
* [[कमला सुरय्या]] – [[मलयालम साहित्य]] केर लेखिका।
* केरल वर्मा वलिया कोइल थंपुरान – [[मलयालम]] कवि आ अनुवादक, जाहि कें ''केरलक कालिदास'' सेहो कहल जाइत अछि (परप्पनद शाही परिवार सँ)।
* कृष्णचंद्रन – अभिनेता, डबिंग कलाकार आ पार्श्व गायक।
* कुट्टिकृष्ण मारार – [[मलयालम साहित्य]] केर [[निबंधकार]] आ साहित्यिक आलोचक।
* [[लक्ष्मी सहगल]] – भारतीय स्वतंत्रता आंदोलनक एकटा क्रांतिकारी, आजाद हिंद फौजक अधिकारी आ [[आज़ाद हिन्द सरकार|आज़ाद हिन्द सरकार]] मे महिला मामलाक मंत्री।
* एम० गोविंदन – [[मलयालम साहित्य]] केर लेखक।
* एम० स्वराज – राजनेता।
* एम० जी० एस० नारायणन – इतिहासकार, शिक्षाविद् आ राजनीतिक टिप्पणीकार।
* एम० के० वेलोडी – पूर्व भारतीय राजनयिक।
* [[एम० एम० अकबर]] – इस्लामी विद्वान आ तुलनात्मक धर्मक विशेषज्ञ।<ref>{{Cite web|url=https://www.arabnews.com/|title=Arab News|website=Arab News|access-date=21 July 2020|archive-date=21 July 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200721202258/https://www.arabnews.com/|url-status=live}}</ref>
* एम० पी० अब्दुस्समद समदानी – [[राज्य सभा]] केर पूर्व सदस्य।
* एम० पी० एम० अहमद कुरिक्कल – केरलक पूर्व मंत्री।
* एम० पी० एम० मेनन – [[भारत|भारतीय]] [[राजनयिक]], कतयको देशक [[राजदूत]]।<ref>[http://gulfnews.com/news/uae/general/indian-community-in-uae-mourns-death-of-diplomat-1.1146275 "Indian community in UAE mourns death of diplomat"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210913065712/https://gulfnews.com/uae/indian-community-in-uae-mourns-death-of-diplomat-1.1146275 |date=13 September 2021 }}, ''[[Gulf News]]'', Abu Dhabi, 14 February 2013. Retrieved 14 February 2013.</ref>
* एम० टी० वासुदेवन नायर – [[मलयालम]] लेखक, [[पटकथा लेखक]] आ फिल्म निर्देशक। (मलप्पुरम आ पलक्कड़ ज़िलाक बीच एकटा सीमावर्ती गांव [[कुडल्लूर]] मे जन्मल। ओ ''पोन्नानी कलारी'' केर लेखक छथि)।
* मलायथ अप्पुन्नी – मलयालम भाषाक कवि आ बाल साहित्यकार।
* मंजलमकुझी अली – केरलक पूर्व मंत्री।
* मंकाडा रवि वर्मा – छायाकार आ निर्देशक।<ref>{{cite news|url=http://www.deccanherald.com/content/112496/directors-cut.html|title=Directpr's Cut|author=S Nanda Kumar|newspaper=[[Deccan Herald]]|access-date=23 November 2010|archive-date=22 June 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110622034945/http://www.deccanherald.com/content/112496/directors-cut.html|url-status=live}}</ref><ref>{{cite news|url=http://www.hindu.com/thehindu/fr/2007/09/07/stories/2007090750230100.htm|archive-url=https://web.archive.org/web/20071203223207/http://www.hindu.com/thehindu/fr/2007/09/07/stories/2007090750230100.htm|url-status=dead|archive-date=3 December 2007|title=Painting with light|date=7 September 2007|work=[[The Hindu]]|location=Chennai, India}}</ref><ref>{{cite magazine|url=https://variety.com/2010/film/news/indian-cinematographer-varma-dies-1118027967/|title=Indian cinematographer Varma dies: He worked on Adoor Gopalakrishnan's films|date=24 November 2010|magazine=[[Variety (magazine)|Variety]]|first=Shalini|last=Dore|access-date=20 February 2020|archive-date=7 November 2012|archive-url=https://web.archive.org/web/20121107052009/http://www.variety.com/article/VR1118027967?refCatId=13|url-status=live}}</ref>
* मनोरमा थंपुरत्ती – एकटा [[संस्कृत]] लेखिका छलीह।
* मशूर शरीफ – पेशेवर फुटबॉलर।
* मेलत्तूर सहदेवन – [[कर्नाटक संगीत]] गायक।
* मेलपत्तूर नारायण भट्टाथिरी – गणितीय [[भाषाविद्]]।
* मर्शीना नीनू – अभिनेत्री।
* मोहम्मद इरशाद – पेशेवर फुटबॉलर।
* मोहम्मद सालाह – फुटबॉलर।
* मोहनकृष्णन कलाडी – मलयालम कवि।
* मोइनकुट्टी वैद्यर – [[मप्पिला पट्टू]] कवि।<ref>{{cite news|url=http://www.hindu.com/2007/03/31/stories/2007033110250500.htm|archive-url=https://web.archive.org/web/20121108104937/http://www.hindu.com/2007/03/31/stories/2007033110250500.htm|url-status=dead|archive-date=8 November 2012|title=Mappila songs cultural fountains of a bygone age, says MT|date=31 March 2007|access-date=15 August 2009|work=[[The Hindu]]|location=Chennai, India}}</ref>
* [[मृणालिनी साराभाई]] – भारतीय शास्त्रीय नृत्यांगना।
* मुहम्मद मुस्तफा – अभिनेता आ निर्देशक।
* मुहसिन परारी– निर्देशक, लेखक आ गीतकार।
* नलकाथ सूपी – केरलक पूर्व मंत्री।
* नालापत नारायण मेनन – [[मलयालम साहित्य]] केर लेखक।
* नंदनार – [[मलयालम साहित्य]] केर लेखक।
* निलांबुर आयशा – मलयालम फिल्म उद्योग आ नाटकक अभिनेत्री।
* निलांबुर बालन – मलयालम अभिनेता।
* [[निरुपमा राव]] – भारतक पूर्व विदेश सचिव।<ref>[http://www.business-standard.com/india/news/nirupama-rao-takes-over-as-foreign-secy/69625/on Nirupama Rao takes over as Foreign Secy] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20121013134243/http://www.business-standard.com/india/news/nirupama-rao-takes-over-as-foreign-secy/69625/on |date=13 October 2012 }} [[Press Trust of India]] / [[New Delhi]], ''[[Business Standard]]'', 1 August 2009.</ref><ref name=toi>[http://timesofindia.indiatimes.com/NEWS/India/Nirupama-Rao-is-Indias-new-foreign-secretary/articleshow/4844580.cms Nirupama Rao is India's new foreign secretary] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090804072924/http://timesofindia.indiatimes.com/NEWS/India/Nirupama-Rao-is-Indias-new-foreign-secretary/articleshow/4844580.cms |date=4 August 2009 }} ''[[The Times of India]]'', 1 August 2009."Chokila Iyer was first woman, Indian Foreign Secretary in 2001."</ref>
* पी० श्रीरामकृष्णन – [[केरल विधान सभा]] केर पूर्व अध्यक्ष।
* पी० सुरेंद्रन – लेखक, स्तंभकार, कला आलोचक आ परोपकारी।<ref>{{Cite web|title = Award for Short Stories|url = http://www.keralasahityaakademi.org/sp/Writers/ksa/Awards/Stories.htm|website = keralasahityaakademi.org|access-date = 27 October 2015|archive-url = https://web.archive.org/web/20170705154727/http://www.keralasahityaakademi.org/sp/Writers/ksa/Awards/Stories.htm|archive-date = 5 July 2017|url-status = dead}}</ref>
* पी० के० अब्दु रब्ब – केरलक पूर्व मंत्री।
* पी० के० कुन्हालीकुट्टी – केरलक पूर्व मंत्री।
* पी० के० वारियर – [[आयुर्वेद|आयुर्वेदिक]] चिकित्सक आ [[पद्म भूषण]] विजेता।
* पी० पी० रामचंद्रन – मलयालम कवि।
* पी० वी० अब्दुल वहाब – व्यवसायी आ [[राज्य सभा]] सदस्य।
* पालोली मोहम्मद कुट्टी – केरलक पूर्व मंत्री।
* [[परमेश्वर]] – भारतीय गणितज्ञ आ खगोलशास्त्री।
* पार्वती जयदेवन – पार्श्व गायिका।
* पून्थानम नंबूदिरी – मलयालम कवि।<ref>{{cite book|author=I K K Menon|title=FOLK TALES OF KERALA|year=1995 |url=https://books.google.com/books?id=pCv2DAAAQBAJ&pg=PT194|publisher=Publications Division Ministry of Information & Broadcasting Government of India|isbn=978-81-230-2188-1|pages=194–|access-date=27 November 2019|archive-date=29 February 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200229140139/https://books.google.com/books?id=pCv2DAAAQBAJ&pg=PT194|url-status=live}}</ref>
* प्रेमजी - समाज सुधारक, सांस्कृतिक नेता आ अभिनेता।
* पुलाप्रेड बालकृष्णन – अर्थशास्त्री आ शिक्षाविद्।
* पुलिक्कोट्टिल हैदर – [[मप्पिला पट्टू]] कवि।<ref name="mlpgov">{{cite web |url=http://www.mlp.kerala.gov.in/heri.htm |title=The Official Website of Malappuram District |access-date=25 November 2010 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20100629045500/http://www.mlp.kerala.gov.in/heri.htm |archive-date=29 June 2010 }}</ref>
* राजीव नायर – लेखक, गीतकार आ निर्माता।
* रंजीत पडिन्हाटीरी – जैविक भौतिक विज्ञानी आ एकटा प्रोफेसर।
* [[रहमान (अभिनेता)|राशिन रहमान]] – अभिनेता।
* [[राजा रवि वर्मा]] – भारतीय चित्रकार आ कलाकार (परप्पनद शाही परिवार सँ)।
* रवि मेनन – अभिनेता।
* रवि वल्लथोल – अभिनेता।
* रिनशाद रीरा – छात्र कार्यकर्ता।
* सलाम बाप्पू – फिल्म निर्देशक।
* सलमान कल्लियथ – भारतीय पेशेवर फुटबॉलर।
* संगीता माधवन नायर – अभिनेत्री।
* संकरन एम्ब्रान्थिरी – [[कथकली]] संगीतकार।
* सावित्री राजीवन – भारतीय कवयित्री, लघु कथाकार आ चित्रकार।
* सैय्यद सनाउल्लाह मक्ती तंगल – समाज सुधारक।<ref>''Journal of Kerala Studies'' Volume 9. (1982): 84.</ref><ref>Mohammed, U. ''Educational Empowerment of Kerala Muslims.'' Calicut (Kerala): Other Books, 2017. 33.</ref>
* शाहबाज़ अमान – पार्श्व गायक आ संगीतकार।<ref>{{cite web |url=http://hellobahrain.com/content/shaam-e-ehsas-ghazal-nite-shahabaz-aman |title="Shaam-e-Ehsas" Ghazal Nite by Shahabaz Aman |publisher=Hello Bahrain |date=29 March 2012 |access-date=9 December 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20131213100614/http://hellobahrain.com/content/shaam-e-ehsas-ghazal-nite-shahabaz-aman |archive-date=13 December 2013 |url-status=dead }}</ref><ref>{{cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/malayalam/music/shahabaz-aman-when-i-die-id-rather-have-people-say-that-malabars-renowned-romantic-passed-away-than-just-a-singer/articleshow/63233070.cms|title=Shahabaz Aman: When I die, I'd rather have people say that Malabar's renowned romantic passed away than just a singer|newspaper=[[The Times of India]]|access-date=14 June 2019|archive-date=15 February 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190215160141/https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/malayalam/music/shahabaz-aman-when-i-die-id-rather-have-people-say-that-malabars-renowned-romantic-passed-away-than-just-a-singer/articleshow/63233070.cms|url-status=live}}</ref>
* शहनवाज के बवाकुट्टी – फिल्म निर्देशक।
* [[श्वेता मेनन]] – मॉडल, अभिनेत्री आ टेलीविजन एंकर।
* सितारा – पार्श्व गायिका, संगीतकार आ सामयिक अभिनेत्री।
* सूरज थेलाक्कड – एकटा अभिनेता।
* सुकुमारन – फिल्म अभिनेता आ निर्माता।
* सनी वेन – फिल्म अभिनेता (उच्च शिक्षाक दौरान एतय रहलाह)।
* सैयद मोहम्मदअली शिहाब थंगल – धार्मिक नेता आ राजनेता।<ref name="articles.timesofindia.indiatimes.com">{{cite news| url=https://timesofindia.indiatimes.com/india/President-PM-Sonia-pay-homage-to-IUML-leader-Thangal/articleshow/4848046.cms | archive-url=https://web.archive.org/web/20120612045904/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2009-08-02/india/28200612_1_iuml-indian-union-muslim-league-homage | url-status=live | archive-date=12 June 2012 | work=[[The Times of India]] | title=President, PM, Sonia pay homage to IUML leader Thangal | date=2 August 2009}}</ref>
* टी० ए० रज्जाक – पटकथा लेखक।
* टी० के० हमजा – केरलक पूर्व मंत्री।
* टी० के० पद्मिनी – भारतीय चित्रकार।
* टी० एम० नायर – [[द्रविड़ आंदोलन]] केर राजनीतिक कार्यकर्ता।
* थुंचत्तु एषुत्तच्छन - आधुनिक मलयालम भाषाक जनक।<ref>Lewis, M. Paul, Gary F. Simons, and Charles D. Fennig (eds.) "[http://www.ethnologue.com/language/mal Malayalam] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304102619/http://www.ethnologue.com/language/mal |date=4 March 2016 }}" ''Ethnologue: Languages of the World.'' 2014: (Dallas, Texas) Web. 29 September 2014.</ref><ref name="ref002">K. SANTHOSH. [http://www.thehindu.com/news/national/kerala/when-malayalam-found-its-feet/article6217620.ece "When Malayalam found its feet"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200229125632/http://www.thehindu.com/news/national/kerala/when-malayalam-found-its-feet/article6217620.ece |date=29 February 2020 }} THRISSUR, 17 July 2014 ''The Hindu''</ref>
* तिरूर नंबिसन – ''कथकली'' गायक।
* यू० ए० बीरन – केरलक पूर्व मंत्री।
* यू० शराफ अली – पूर्व भारतीय अंतरराष्ट्रीय फुटबॉल खिलाड़ी।<ref name="hindu_jul09">{{cite news|url=http://www.hindu.com/2009/07/04/stories/2009070456811800.htm|archive-url=https://web.archive.org/web/20090707015857/http://www.hindu.com/2009/07/04/stories/2009070456811800.htm|url-status=dead|archive-date=7 July 2009|title=Minister convenes high-level meet|date=4 July 2009|work=[[The Hindu]]|access-date=10 October 2009}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.universityofcalicut.info/dpe/dpe_stars.htm |title=Department of Physical Education |publisher=[[Calicut University]] |access-date=10 October 2009 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20080725053103/http://www.universityofcalicut.info/dpe/dpe_stars.htm |archive-date=25 July 2008 }}</ref>
* उन्नी मेनन – पार्श्व गायक।
* उरूब – [[मलयालम साहित्य]] केर लेखक।
* वी० अब्दुरहमान – केरलक मंत्री।
* वी० सी० बालकृष्ण पणिकर – भारतीय कवि आ लेखक।
* वी० टी० भट्टाथिरीपाद – समाज सुधारक (तत्कालीन [[पोन्नानी तालुका]] सँ संबंधित)।
* वैद्यरत्नम पी० एस० वारियर – [[आयुर्वेद|आयुर्वेदिक]] चिकित्सक।<ref name="aryavaidyasala">{{cite web|url=http://www.aryavaidyasala.com/(S(uiytac45y0tizh45dbjufynb))/about_avs.aspx#rec|title=ARYA VAIDYA SALA – Kottakkal|author=mail at aryavaidyasala dot com|publisher=aryavaidyasala.com|access-date=22 March 2015|archive-date=24 March 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150324015649/http://aryavaidyasala.com/(S(ixhcnwrxysjapimo32dgnx3w))/about_avs.aspx#rec|url-status=live}}</ref>
* वैद्यरत्नम त्रिप्रंगोड मूसाद – आयुर्वेदिक चिकित्सक।
* वल्लथोल नारायण मेनन – मलयालम कवि।<ref name="Zarrilli">{{cite book |title=Kathakali Dance-Drama: Where Gods and Demons Come to Play |first=Phillip |last=Zarrilli |publisher=Routledge |year=2004 |isbn=9780203197660 |url=https://books.google.com/books?id=eVHCnqglqyoC&pg=PA30 |pages=30–31 |access-date=27 November 2019 |archive-date=28 February 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200228232855/https://books.google.com/books?id=eVHCnqglqyoC&pg=PA30 |url-status=live }}</ref>
* वरियमकुन्नथु कुंजाहम्मद हाजी – भारतीय स्वतंत्रता सेनानी।<ref>{{cite book|title=EncyclopaediaDictionaryIslamMuslimWorld Volume 6|url=https://archive.org/stream/EncyclopaediaDictionaryIslamMuslimWorldEtcGibbKramerScholars.13/06.EncycIslam.NewEdPrepNumLeadOrient.EdEdComCon.BosDonLewPel.etc.UndPatIUA.v6.Mah-Mid.Leid.EJBrill.1990.1991.#page/n481/mode/1up|page=460|year=1988|quote=Contemporary evaluation within India tends to the view that the Malabar Rebellion was a war of liberation, and in 1971 the Kerala Government granted the remaining active participants in the revolt the accolade of Ayagi, "freedom fighter"}}</ref>
* वझेनकाडा कुंचू नायर – [[कथकली]] गुरु आ [[पद्म श्री]] विजेता।
* वझेनकाडा विजयन – [[केरल कलामंडलम]] केर सेवानिवृत्त प्राचार्य।
* वेलियमकोड उमर खासी – स्वतंत्रता सेनानी आ कवि।
* विनय गोविंद – भारतीय फिल्म निर्देशक।
* ज़ैनुद्दीन मखदूम द्वितीय – [[तुहफ़त उल मुजाहिदीन]] केर लेखक।
* जकारिया मोहम्मद – फिल्म निर्देशक, पटकथा लेखक आ अभिनेता।<ref>{{Cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/events/kochi/aravindan-puraskaram-awarded-to-zakariya-mohammed/articleshow/68440801.cms|title=Aravindan Puraskaram awarded to Zakariya Mohammed – Times of India|website=The Times of India|date=16 March 2019 |access-date=1 December 2019|archive-date=30 June 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190630023804/https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/events/kochi/aravindan-puraskaram-awarded-to-zakariya-mohammed/articleshow/68440801.cms|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.newindianexpress.com/entertainment/malayalam/2019/jun/04/sudani-from-nigeria-wins-audience-choice-award-at-russian-film-festival-1985753.html|title=Sudani from Nigeria wins audience choice award at Russian film festival|website=The New Indian Express|date=4 June 2019 |access-date=1 December 2019|archive-date=31 March 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200331221711/https://www.newindianexpress.com/entertainment/malayalam/2019/jun/04/sudani-from-nigeria-wins-audience-choice-award-at-russian-film-festival-1985753.html|url-status=live}}</ref>
* जाकिर मुंडमपारा – फुटबॉलर।
* ज़ीनत - अभिनेत्री।
}}
== विभाजनक मांग ==
पछिला किछु वर्ष सँ, तिरूर कें केंद्र बनाए कऽ एकटा नव तटीय 'तिरूर ज़िला' बनयबाक मांग जोर पकड़ि रहल अछि।<ref name="auto1"/> लोक सभक तर्क छन्हि जे विकासक नजरिया सँ अलाप्पुझा ज़िलाक तुलना मे दोबर आबादी आ आकार वाला ई ज़िला कें दू हिस्सा मे बांटब अनिवार्य अछि। केरलक कोनो अन्य ज़िला मे एक संगे सात उप-ज़िला, 94 ग्राम पंचायत आ 12 नगरपालिका नहि अछि। जहिठाम धरि एकर विस्तारक सवाल अछि, जँ कियो त्रिशूर ज़िलाक सीमा सँ लागल पेरुंबडप्पु सँ तमिलनाडु केर सीमा सँ लागल वझिक्कडवु धरि यात्रा करैत अछि, तँ सामान्यतः 115 किलोमीटर केर ओहि दूरी कें तय करय मे तीन घंटा सँ बेसीक समय लगैत अछि। ओ सभ ईहो बताबैत छथि जे स्वास्थ्य आ शिक्षा क्षेत्रक समस्या मामूली नहि अछि आ ओकर समाधानक आवश्यकता अछि। 2019 मे आईयूएमएल (आई॰यू॰एम॰एल॰) केर विधायक के० एन० ए० खादर एहि मुद्दा कें फेर सँ उठौने छलाह।<ref name="auto1">{{cite web | title = The demand for bifurcation of Malappuram | url = https://www.thenewsminute.com/article/demand-bifurcate-malappuram-district-and-political-tussle-around-it-107975 | website = thenewsminute.com | date = 28 August 2019 | access-date = 25 November 2019 | archive-date = 28 August 2019 | archive-url = https://web.archive.org/web/20190828172833/https://www.thenewsminute.com/article/demand-bifurcate-malappuram-district-and-political-tussle-around-it-107975 | url-status = live }}</ref> मुख्य मांग ई अछि जे वर्तमान मलप्पुरम ज़िला कें विभाजित कऽ, ओहि मे सँ तिरूर नामक एकटा नव ज़िला बनाएल जाए।<ref name="auto1"/> ओतहि, केरल कांग्रेस (एम) एडाप्पल कें केंद्र बनाए कऽ एकटा नव ज़िलाक लेल अभियान चला रहल अछि।<ref>{{cite web |url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/kozhikode/kcm-to-seek-bifurcation-of-malappuram/articleshow/72090008.cms |website=The Times of India |title=KC(M) to raise new Edappal district |date=17 November 2019 |access-date=15 June 2020 |archive-date=7 August 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200807211639/https://timesofindia.indiatimes.com/city/kozhikode/kcm-to-seek-bifurcation-of-malappuram/articleshow/72090008.cms |url-status=live }}</ref> वयोवृद्ध कांग्रेस नेता आर्यदान मुहम्मद आ आईयूएमएल ज़िला सचिव यू० ए० लतीफ सहित किछु लोक मलप्पुरम केर विभाजनक विरोध सेहो करैत छथि।<ref name="auto">{{cite web |url=https://english.manoramaonline.com/news/kerala/2019/06/25/pinarayi-govt-rejects-demand-for-partition-of-malappuram.html |website=Manoramaonline |title=Pinarayi govt rejects demand for partition of Malappuram |access-date=25 December 2019 |archive-date=29 February 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200229121002/https://english.manoramaonline.com/news/kerala/2019/06/25/pinarayi-govt-rejects-demand-for-partition-of-malappuram.html |url-status=live }}</ref><ref name="auto2">{{cite news |url=https://economictimes.indiatimes.com/articleshow/20781137.cms?from=mdr |newspaper=The Economic Times |title=No move to bifurcate of Malappuram district: Oommen Chandy |date=26 June 2013 |access-date=25 December 2019 |archive-date=13 September 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210913064036/https://economictimes.indiatimes.com/news/politics-and-nation/no-move-to-bifurcate-of-malappuram-district-oommen-chandy/articleshow/20781137.cms?from=mdr |url-status=live }}</ref>
यद्यपि, 2013 आ 2019 मे केरल मे शासन करय वाली लगातार दू टा सरकार ई मांग कें खारिज कऽ देने छल।<ref name="auto"/><ref name="auto2"/> मुदा ज़िलाक विभाजन सँ संबंधित अध्ययन अखनो धरि केरल सरकार केर विचाराधीन अछि।
== इहो देखू ==
*[[मलप्पुरम]]
== संदर्भ ==
{{Reflist}}
== विस्तृत पठन ==
* ''मनोरमा ईयरबुक 1995'' (मलयालम संस्करण) {{ISSN|0970-9096}}॰
* ''मनोरमा ईयरबुक 2003'' (अंग्रेजी संस्करण) {{ISBN|81-900461-8-7}}॰
* {{cite book
| author = S. Muhammad Hussain Nainar | year=1942
| title= Tuhfat-al-Mujahidin: An Historical Work in The Arabic Language | publisher=University of Madras
| url= https://archive.org/details/Tuhfat-al-MujahidinAnHistoricalWorkInTheArabicLanguage
}}
* {{cite book
| author = Government of Madras | year=1953
| title= 1951 Census Handbook- Malabar District | publisher=Madras Government Press
| url= http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/6425/1/20493_1951_MAL.pdf
}}
* {{cite book
| author = M. K. Devassy | year=1965
| title= 1961 Census Handbook- Kozhikode District | publisher=Directorate of Census Operations, Kerala and The Union Territory of Laccadive, Minicoy, and Amindivi Islands
| url= http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/5665/1/22059_1961_KOZ.pdf
}}
* {{cite book
| author = M. K. Devassy | year=1965
| title= 1961 Census Handbook- Palghat District | publisher=Directorate of Census Operations, Kerala and The Union Territory of Laccadive, Minicoy, and Amindivi Islands
| url= http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/5667/1/51592_1961_PAL.pdf
}}
* {{cite book
| author = K. Narayanan | year=1973
| title= 1971 Census Handbook- Malappuram District (Part-A&B) | publisher=Directorate of Census Operations, Kerala
| url= http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/5688/1/25455_1971_MAL.pdf
}}
* {{cite book
| author = K.Narayanan | year=1973
| title= 1971 Census Handbook- Malappuram District (Part-C) | publisher=Directorate of Census Operations, Kerala
| url= http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/5714/1/51172_1971_MAL.pdf
}}
* {{cite book
| author = M. Vijayanunni | year=1983
| title= 1981 Census Handbook- Malappuram District (Part-A&B) | publisher=Directorate of Census Operations, Kerala
| url= http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/5733/1/29611_1981_MAL.pdf
}}
* {{cite book
| author = Sheela Thomas | year=2003
| title= 2001 Census Handbook- Malappuram District (Part-A&B) | publisher=Directorate of Census Operations, Kerala
| url= http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/5814/1/43637_2001_MAL.pdf
}}
* {{cite book
| author = Government of India | year=2014–15
| title= District Census Handbook – Malappuram (Part-A) 2011 | publisher=Directorate of Census Operations, Kerala
| url= https://censusindia.gov.in/2011census/dchb/3205_PART_A_MALAPPURAM.pdf
}}
* {{cite book
| author = Government of India | year=2014–15
| title= District Census Handbook – Malappuram (Part-B) 2011 | publisher=Directorate of Census Operations, Kerala
| url= https://censusindia.gov.in/2011census/dchb/3205_PART_B_MALAPPURAM.pdf
}}
== बाह्य जड़ी सभ ==
{{Commons category|Malappuram district}}
{{Wikivoyage|Malappuram District}}
* {{Official website|http://malappuram.nic.in}}
[[श्रेणी:मलप्पुरम ज़िला| ]]
[[श्रेणी:केरल के जिले]]
poagnwb0bplp8r53fgby9v5dwey7vue