विकिपिडिया maiwiki https://mai.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%AE%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A5%81%E0%A4%96_%E0%A4%AA%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A4%BE MediaWiki 1.47.0-wmf.18 first-letter मेडिया विशेष वार्ता प्रयोगकर्ता प्रयोगकर्ता वार्ता विकिपिडिया विकिपिडिया वार्ता फाइल फाइल वार्ता मेडियाविकि मेडियाविकि वार्ता आकृति आकृति वार्ता मद्दत मद्दत वार्ता श्रेणी श्रेणी वार्ता TimedText TimedText talk मोड्युल मोड्युल वार्ता Event Event talk मैथिली भाषा 0 1749 280004 278501 2026-09-06T17:35:42Z DevGeekStar 7814 /* */ 280004 wikitext text/x-wiki {{Featured article}} {{Infobox language |name =मैथिली |nativename =𑒧𑒻𑒟𑒱𑒪𑒲 • मैथिली |image = {{Photomontage|position=center | photo1a = Maithili in Devanagari and Tirhuta.png | size = 250 | spacing = 2 | color = | Bold = 100 | border = 3 | foot_montage = }} |imagesize = |imagecaption = [[देवनागरी लिपि]] आ [[तिरहुता लिपि]] मे लिखल '''मैथिली''' |states = [[भारत]] आ [[नेपाल]] |nation = {{IND|भारत}} भारतक संविधानक अष्टम अनुसूची <br />{{NEP|नेपाल}} अन्तरिम संविधान २००७ आ नेपालक संविधान २०१६ |region = [[भारत]]क उत्तरी [[बिहार]], [[नेपाल]]क [[तराई]] क्षेत्र |speakers = ७५ मिलियन (लगभग ७.५ करोड)<ref>{{citation|url=https://www.microsoft.com/en-us/translator/blog/2023/04/18/announcing-four-new-languages-konkani-maithili-sindhi-and-sinhala/|title=Announcing four new languages: Konkani, Maithili, Sindhi and Sinhala|publisher= Microsoft|website=Microsoft.com}}</ref> |date = |ref = |familycolor =Indo-European |fam2=[[भारतीय-ईरानी भाषासभ|भारतीय-ईरानी]] |fam3=[[भारतीय-आर्य भाषासभ|भारतीय-आर्य]] |fam4=[[:en:List of Eastern Indo-Aryan languages|पूर्वी समूह]] |script =[[देवनागरी लिपि|देवनागरी]]<br />[[तिरहुता लिपि|तिरहुता]] |dia1 = केन्द्रीय (सोतीपुरा) |dia4 = देहाती |dia3 = पूर्वी कुर्था |dia5 = जोलाहा |dia6 = किसान |dia7 = दक्षिणी नेपाल |dia8 = ठेठिया |dia2 = पश्चिमी |iso2 =mai |iso3 =mai |glotto=mait1250 |glottorefname=मैथिली }} '''मैथिली''' ({{IPAc-en|ˈ|m|aɪ|t|ᵻ|l|i}};<ref>{{OED|Maithili}}</ref> ''Maithilī'' {{IPA-mai|ˈməi̯tʰɪli|}}) [[भारोपेली भाषा परिवार|भारोपेली भाषा]] छी जे मुख्य रूपमे [[भारत]]क उत्तरी [[बिहार]] आ [[नेपाल]]क पूर्वी क्षेत्रसभमे बाजल जाइत अछि। ई प्राचीन भाषा [[भारोपेली भाषा परिवार]] अन्तर्गत आवैत अछि आ भाषाशास्त्रक हिसाबसँ [[बङ्गाली भाषा|बङ्गाली]], [[आसामी भाषा|आसामी]], [[उडिया भाषा|उडिया]] आ [[नेपाली]]सँ एकर निकट सम्बन्ध अछि। ई भाषाक अपन [[तिरहुता लिपि]] अछि मुदा हाल एकर प्रयोग न्यून देखल जाइत अछि।<ref name=Yadava2013>Yadava, Y. P. (2013). Linguistic context and language endangerment in Nepal. Nepalese Linguistics 28: 262–274.</ref> हाल मैथिली भाषा [[देवनागरी लिपि|देवनागरी]]मा लिखल जाइत अछि।<ref name=e17>Lewis, M. P. (ed.) (2009). [http://archive.ethnologue.com/16/show_language.asp?code=mai Maithili] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130922005007/http://archive.ethnologue.com/16/show_language.asp?code=mai |date=2013-09-22 }} Ethnologue: Languages of the World. Sixteenth edition. Dallas, Texas: SIL International.</ref> मैथिली भाषा भारतक संविधानक आठम अनुसूची आ नेपालक संविधानक अनुसूचीमे सम्मिलित आ साहित्य परिषदद्वारा मान्यता प्राप्त भाषा छी। सन् २००२ मे मैथिली भाषाक [[भारतक संविधान]]क अष्टम धारामे समावेश कएल गेल, जहिसँ भाषाक शिक्षा, सरकारी निकाय आ अन्य आधिकारिक प्रयोजनमे प्रयोग कऽ सकैत अछि।<ref name=Singh2011>Singh, P., & Singh, A. N. (2011). Finding Mithila between India’s Centre and Periphery. ''Journal of Indian Law & Society'' 2: 147–181.</ref> सन् २०१५ मे मैथिली भाषाके [[नेपालक संविधान २०७२]]क भाग १, धारा ५ मे आधिकारिक भाषाक रूपमे राखल गेल अछि।<ref>Government of Nepal (2015). [http://constitution.org.np/userfiles/Preliminary-Draft-Constitution-EN.pdf Constitution of Nepal 2015] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304095818/http://constitution.org.np/userfiles/Preliminary-Draft-Constitution-EN.pdf |date=2016-03-04 }}</ref> भारतक ई एक सभसँ पैघ भाषाक अन्तर्गत आवैत अछि तहिना नेपालक ई दोसर सभसँ बेसी बाजल जाइवाला भाषा छी।<ref name=Sah2013>Sah, K. K. (2013). Some perspectives on Maithili. ''Nepalese Linguistics'' 28: 179–188.</ref> सन् २००१ धरि ई भाषा लगभग ४ करोड ४७ लाख लोकसभद्वारा बाजल जाइत अछि जहिमे सँ नेपालमे मात्र २८ लाख आ भारतमे ३ करोड ४७ लाख लोक मातृभाषाक रुपमे ई भाषाक प्रयोग करैत अछि।<ref>{{cite web|title=विश्व भाषा|url=http://aboutworldlanguages.com/maithili|website=About World Language|accessdate=२ डिसेम्बर २०१४}}</ref> ==भौगोलिक अवस्था== नेपालमे मैथिली [[तराई]]क जिलासभ [[धनुषा जिला|धनुषा]], [[सर्लाही जिला|सर्लाही]], [[महोत्तरी जिला|महोत्तरी]], [[सिराहा जिला|सिरहा]], [[सप्तरी जिला|सप्तरी]], [[सुनसरी जिला|सुनसरी]] आ [[मोरङ जिला|मोरङ]] मे बाजल जाइत अछि। ई भाषा विभिन्न जातिसभ आ समूहसभमे [[कायस्थ]], राजपुत, [[ब्राह्मण]], [[खत्वे]], [[चमार]], [[यादव]] आ [[तेली]] आ अन्य वर्गद्वारा बाजल जाइत अछि।<ref name=Yadava2013/> संविधानमे समावेश भेलाक बाद मैथिलीमे प्राथमिक शिक्षाक रूपमे विद्यालयसभमे प्रयोग कएल गेल अछि।<ref name=Sah2013/> भारतक [[भारतीय साहित्य प्रतिष्ठान|साहित्य प्रतिष्ठान]]द्वारा मैथिलीके साहित्यिक भाषाक स्थान पण्डित [[जवाहरलाल नेहरु|जवाहर लाल नेहरू]]क समयसँ प्राप्त अछि। भारतमे मैथिली उत्तरी [[बिहार]]क [[मधुबनी जिला|मधुबनी]], [[दरभंगा जिला|दरभंगा]], [[समस्तीपुर जिला|समस्तीपुर]], [[बेगूसराय जिला|बेगूसराय]], [[सुपौल जिला|सुपौल]], [[पूर्णिया जिला|पूर्णिया]], [[मधेपुरा जिला|मधेपुरा]], [[कटिहार जिला|कटिहार]], [[अररिया जिला|अररिया]], [[किशनगंज जिला|किशनगंज]] आ [[सहरसा जिला|सहरसा]] जिलामे व्यापक रूपसँ बाजल जाइत अछि। मधुबनी आ दरभंगाक एकर प्रवेशद्वार मानल जाइत अछि। मातृभाषीसभ भारतक अन्य क्षेत्र जेना [[नयाँ दिल्ली]], [[मुम्बई]], [[पटना]] आ [[कोलकाता]] मे सेहो अछि। ==इतिहास== प्राचीन मैथिलीक विकासक शुरूवात [[प्राकृतव्याकरण|प्राकृत]] आर [[उपनिषद्|अपभ्रंश]]क विकाससभसँ जुड़ल अछि। मैथिलीक इतिहास १४हम शताब्दीसँ जुड़ल अछि। सन् १५०७ सँ संरक्षण करि राखल '''वर्ण रत्नाकार''' नामक मैथिली गद्य पाठ मैथिली भाषासँ सम्बन्धित सभसँ पुरान दस्तावेज मानल जाइत अछि जे [[मिथिलाक्षर|मिथिलाक्षर लिपि]]मे लिखल अछि।<ref name=Yadav1979>{{cite book |last=Yadav |first=R. |year=1979 |chapter=Maithili language and Linguistics: Some Background Notes |url=http://himalaya.socanth.cam.ac.uk/collections/journals/kailash/pdf/kailash_08_0102_04.pdf |title=Maithili Phonetics and Phonology |publisher=Doctoral Disseration, University of Kansas, Lawrence |access-date=2017-08-17 |archivedate=2017-05-17 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20170517085054/http://himalaya.socanth.cam.ac.uk/collections/journals/kailash/pdf/kailash_08_0102_04.pdf }}</ref><ref>Yadav, R. (1996). ''A Reference Grammar of Maithili''. Mouton de Gruyter, Berlin, New York.</ref> मैथिली नाम कऽ उत्पति प्राचीन [[मिथिला (प्राचीन)|मिथिला]] राज्यसँ आएल अछि जकर राजा [[जनक]] छल्निह। राजा [[जनक]]क पुत्री आ राजा [[राम]]क पत्नी [[सीता]]क '''मैथिली''' नामसँ सेहो जानल जाइत अछि। मिथिलासँ समबन्धित विद्वानसभ अपन साहित्यिक काजक लेल संस्कृत भाषा आ आम लोकगीत ([[अवहट्ट]]) कऽ लेल मैथिली भाषाक प्रयोग करैत छल। [[पाल वंश]]क पतनक बाद, [[बौद्ध धर्म]]क अनुपस्थितिमे कर्नाट राजक स्थापना भेल आ कर्नाट वंशक हरिसंहदेव (१२२६-१३२४) मैथिलीक संरक्षक भेल। ओहि समयमे मैथिल कवि [[ज्योतिरिश्वर ठाकुर]] (१२८०-१३४०) एकटा पूर्ण मैथिली गद्य पाठ '''वर्णरत्नाकार''' लिखल्निह, जकरा आधुनिक [[भारोपेली भाषा परिवार|हिन्द-आर्यन भाषा परिवार]] अन्तर्गतक सभसँ प्रारम्भिक दस्तावेज मानल जाइत अछि।<ref name="Maithili literature">{{Cite book |url=https://www.worldcat.org/oclc/48560711 |title=Reading Asia : new research in Asian studies |date=2001 |publisher=Curzon |isbn=0700713719 |location=Richmond, Surrey [England] |oclc=48560711}}</ref> सन् १३२४ मे, [[दिल्ली]]क सुल्तान गयासुद्दीन तुघलक मिथिला राज्यपर आक्रमण करि हरिसिंहदेवके पराजित केलक आ अपन पारिवारिक पुजारी ओइनवार वंशक मैथिल ब्राह्मण कामेश्वर झा कऽ मिथिला राज्य सौंपलक। मुदा ओहि कालखण्डमे कियो मैथिली साहित्य नै निर्माण कऽ सकलक। राजा [[शिव सिंह]] आ हुनकर रानी लाखिमा देवीक संरक्षणमे युग कवि [[विद्यापति]] (१३६०-१४५०) एक हजारसँ बेसी मैथिली अजर-अमर गीत निर्माण केल्हिन। हुनकाद्वारा निर्माण कएल गीतसभ [[राधा]] आ [[कृष्ण]]क राशलीला, [[शिव]] आ [[पार्वती]]क घरेलु जीवन आ संगे मोरङमे रहल आप्रवाशी मजदुर आ ओसभक परिवारपर आधारित छल। एकर संगे ओ विभिन्न सन्धिसभ संस्कृत भाषामे लिख्ने छल। विद्यापतिद्वारा निर्माण कएल गेल प्रेमगीतसभ बहुत कम समयमे सम्भ्रमित सन्त, कवि आ युवासभक दिल जितैमे सफल भेल छल। [[पश्चिम बङ्गाल|बङ्गाल]]क वैष्णव सम्प्रदायक सन्त चैतन्य महाप्रभु ई गीतसभक पाछा प्रेमक दिव्य प्रकाश देख एकरा ओहि समुदायक आधारगीत बनेनाए छल। [[रवीन्द्रनाथ ठाकुर]] उत्सुक भऽ ई गीतसभ अपन पदावली '''भानुसिंह ठाकुरेर'''मे अनुकरण केनए छल।<ref name="Jibansmriti85-86">{{cite book|last=Tagore|first=Rabindranath|title=Jibansmriti|publisher=Visva-Bharati|location=Kolkata|pages=85–86|chapter=Bhanusimher Kabita|language=बङ्गाली}}</ref><ref name="RabijibaniII10">{{cite book|last=Paul|first=Prashanta Kumar|title=Rabijibani |publisher=Ananda Publishers Private Limited |location=Kolkata|volume=II|pages=10|language=बङ्गाली}}</ref>आसाम, बङ्गाल आ उत्कलक धार्मिक साहित्यके अपन रचनासभसँ विद्यापति बहुतेक प्रभावित केनए छल। मैथिली या तिरहुतियासँ सम्बन्धि अति प्रारम्भिक सन्दर्भ सन् १७७१ मे प्रकाशित '''अल्फाबेटम ब्राहमनिकम''' नामक पुस्तकमे कएल गेल अछि।<ref name="Tourutiana">{{cite book |url=https://books.google.com.np/books?id=1Djfl_uZqLAC&printsec=frontcover&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q=Tourutiana&f=false|last=Ded. St. Borgiae Clementi|first=XIV. Praef. J. Chr. Amadutii|title=Alphabetum Brammhanicum Seu Indostanum Universitatis Kasi|publisher=Palala Press|pages=viii|language=ल्याटिन|isbn=9781173019655}}</ref>सन् १८०१ मे '''कोलब्रुक्स ऐसे अन द संस्कृत एन्ड प्राकृत ल्याङ्गवेज''' नामक पुस्तकमे मैथिलीके अलग बोलिक रुपमे वर्णन कएल गेल अछि।<ref name="Colebrooke's">{{cite book |url=https://books.google.com.np/books?id=DToCAAAAQAAJ&pg=PA1&dq=essay+on+the+Sanskrit+and+Prakrit+languages&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwinwf7uhd7VAhUKwLwKHbM6BjQQ6AEINzAD#v=onepage&q=Maithila&f=false|last=Thomas Colebrooke|first=Henry |title=Miscellaneous essays. With life of the author by his son sir T.E. Colebrooke, Volume 3|pages=26|language=अङ्ग्रेजी|isbn=9781145371071}}</ref> १७हम शताब्दीके मध्यमे वैष्णव सन्तसभ, विद्यापति आ गोविन्ददासद्वारा बहुतेक मृदुभाषी गीतसभ लिखल गेल। मापति उपाध्याय '''पारिजातहरण''' नामक नाटक मैथिली भाषामे लिखने छल। व्यवसायिक समूह मुख्यतया दलितसभ जकरा किर्तनिया सेहो कहल जाइत अछि ई नाटकके गीतक रुपमे जनसमूहमे प्रस्तुत करैलेल आरम्भ केलक। लोचन (१५७५-१६६०) '''रगतरागिनी''' लिखलक जहिमे सङ्गीत विज्ञानक महत्वपूर्ण ग्रन्थ, रागसभक वर्णन, ताल आ मिथिलामे प्रचलित गीत सङ्ग्रहित छल। १६ शताब्दीसँ १७ शताब्दीक बीचमे [[मल्ल (नेपाल)|मल्ल वंश]]क शासनकालमे मैथिलीक पहुँच वृहत भेलाक संगे पुरे [[नेपाल]]मे फैलल छल।<ref>{{cite web | url=https://books.google.co.uk/books?id=9sljAAAAMAAJ&q=malla+dynasty+maithili&dq=malla+dynasty+maithili&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwj-ra3n8JrSAhVDC8AKHa4dDGsQ6AEIHzAB | title=Medieval Indian literature: an anthology, Volume 3 | accessdate=19 February 2017 | pages=69}}</ref><ref>{{cite web | url=https://books.google.co.uk/books?id=n4FQMEiZcrIC&pg=PA243&dq=malla+dynasty+maithili&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwih_rGx8ZrSAhVsIcAKHYYsC3wQ6AEIKzAD#v=onepage&q=malla%20dynasty%20maithili&f=false | title=Nationalism and Ethnicity in a Hindu Kingdom: The Politics and Culture of ... | accessdate=19 February 2017 | pages=243}}</ref> [[विद्यापति]] मैथिली भाषाक आदिकवि आर सर्वाधिक ज्ञात कवि छला। विद्यापति जी मैथिली अतिरिक्त संस्कृत तथा अवहट्ट शेहो रचना केनए अछि। == अन्त्यमे, == ‘संस्कृति’ शब्द ‘कृति’कँे आगा ‘सम्’ उपसर्ग लगेलाक बाद बनैत अछि। ‘संस्कृति’केँ अभिप्राय अछि, जकरा बनेबयमे आ आगा बढबयमे समाज’क सभ वर्ग’क योगदान बराबर होय, जहिमे सभकँे समान सहभागिता होय, ओकरा लेल आवश्यक अछि जे समाजमे सभ कियो बराबर होय आ प्रत्येककँे अपना पक्ष प्रस्तुत कएबाक लेल पूर्ण स्वतन्त्रता होए। व्यक्तिकँे चारित्रिक विविधता सभकँे सम्मान करैत संस्कृति सदस्य इकाई सभकँे मन, विचार, रीति–रिवाजकँे सामंजस्यीकरणकँे काम करैत अछि, ताकि आगंतुक पीढि सभ समाज’क आदर्श, रीति–रिवाज तथा ज्ञानानुभाव सभस“ लाभ उठा सकैह। मिथिला क्षेत्रमें पसरल विकृति आ विसंगिक हटेबाक हेतू सङ्कटमोचककेँ आभावक कारण मैथिली अपन मूल बाट सँ भटैक गेल। सभगोटाके एक साथ लकेँ आगा बढबाक अनिवार्यता अछि। सन्दर्भ सामग्री : # सत्य प्रकाश : प्रधान संपादक, दिसा, दि मेगा वार्षिकांक (वर्ष पुस्तक) २०१८, हिन्दी द्वितीय संस्करण,नयाँ दिल्ली(भारत), सन् २०१८)। # महात्मा गांधी : सम्पूर्ण गान्धी वंशमय, प्रकाशक : प्रकाशन विभाग, सूचना और प्रसारण मन्त्रालय, भारतसरकार,भोल्युम २८, पृष्ठ ३६४, सन १९५८ ) # मधुमती : राजस्थान साहित्य अकादमी(संगम), भोल्युम २५, पृष्ठ ५८, सन् १९८६। # डा.ललितेश मिश्र : पूर्व संकायाध्यक्ष, अङ्ग्रेजी विभाग, बीएन मंडल विश्वविद्यालय, स्रोत :जागरण डट कम, १२ सेम्टेम्बर २०१७।   # मोहन भारद्वाज :डाक–दृष्टि, मैथिली लोक रंग(मैलोरंग) दिल्ली भारत , २०१२ # डा.रामावतार यादव : मैथिलीक भाषिक वैविध्य : औपभाषिक ओ मानक स्वरुप,जिज्ञासा, वर्ष–४,अङ्क–६, १९९९ पृ.७५) # हिन्दी साहित्यकोश भाग–१ :ज्ञानमंडल लिमिटेड, वाराणसी, १९८५,पृ.७४७ # वामन शिवराम आप्टे : संस्कृत–हिन्दी कोश, मोतीलाल बनारसीदास, दिल्ली, २००१,पृ.९१० # डा.रामदयाल राकेश :नेपाल राजकीय प्रज्ञा–प्रतिष्ठान, कमलादी, काठमाडौँ,२०५६(प्रथम संस्करण),पृ.१२७–१३२) # पोल आर ब्रास : ल्याङ्गवेज, रीलीजन एण्ड पोलिटिक्स इन नोर्थ इण्डिया, १९७४, पृ.६८) # –दिनेश यादव :सयपत्री (बहुभाषिक अर्धवार्षिक पत्रिका), प्रकाशन : नेपाल प्रज्ञा प्रतिष्ठान, काठमाण्डू, शीर्षक : ‘मैथिली भाषा आ साहित्य :समस्य आ समाधान’ पूर्णाङ्क–३५–३६(संयुक्ताङ्क), २०७५,पृष्ठ –७६) # श्यामसुन्दर यादव ‘पथिक’ : आङन, ‘ग्राम्य लोक–आस्थाक केन्द्र :गामक राजा डिहबार’, प्रकाशक :नेपाल प्रज्ञा प्रतिष्ठान, काठमाण्डू,  २०७५, पृ.९३–९४ # दिनेश यादव :आङन, ‘भाषिक पत्रकारिताः चुनौति आ समाधान’, प्रकाशक :नेपाल प्रज्ञा प्रतिष्ठान, काठमाण्डू, २०७५, पृ.४०। # ==सम्बन्धित पृष्ठ== * [[मिथिला]] * [[विद्यापति]] * [[भारत]] * [[नेपाल]] * [[पाग]] * पगडी वा मुरेठा ==सन्दर्भ सूची== {{reflist|2}} ==बाह्य जडीसभ== {{Commonscat|Maithili language|मैथिली भाषा}} {{wikivoyage|Maithili phrasebook|मैथिली भाषा}} * [http://www.lmp.ucla.edu/Profile.aspx?menu=004&LangID=199 युकला भाषा सामग्री परियोजना: मैथिली] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20101230084755/http://www.lmp.ucla.edu/Profile.aspx?menu=004&LangID=199 |date=2010-12-30 }} * [https://web.archive.org/web/20130320114235/http://www.ntm.org.in/languages/maithili/default_maithili.asp राष्ट्रिय अनुवाद मिसन मैथिली पन्ना] * [http://www.videha.co.in/ विदेह मैथिली] {{ISSN|2229-547X}} * [https://sites.google.com/a/videha.com/videha-pothi/ मैथिली पुस्तक] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210126202422/https://sites.google.com/a/videha.com/videha-pothi/ |date=2021-01-26 }} * [http://www.maithilisamachar.com/ मैथिली समाचार] *मिथिला के लाल [[उदय मंडल]] *[https://madheshinepali.blogspot.com/2020/01/ मधेशनामा] ==एहो सभ देखी== {{Languages of India}} {{Languages of Nepal}} [[श्रेणी:नेपालक भाषासभ]] [[श्रेणी:मिथिला]] [[श्रेणी:भारतक भाषासभ]] [[श्रेणी:भाषा]] 77fzohuiifrhdnmonfayknno4u95p2k मैथिल 0 21076 280005 273536 2026-09-06T17:49:11Z DevGeekStar 7814 /* */ 280005 wikitext text/x-wiki {{stub}} {{Infobox ethnic group | group= मैथिल<br>Maithil | image = | caption = | poptime= '''{{लगभग|७.५ करोड़}}''' | region1 = {{flag|भारत}} | pop1 = ४ करोड़ ([[२०११ भारतक जनगणना|२००१ जनगणना]]) | ref1=<ref>http://www.censusindia.gov.in/Census_Data_2001/Census_Data_Online/Language/gen_note.html?drpQuick=&drpQuickSelect=&q=maithili+2001</ref> <ref>{{cite web |author=Dr. Arun C. Mehta |url=http://www.educationforallinindia.com/page163.html |title=District-wise Population (Census) Data: 2001 Census, India |publisher=Educationforallinindia.com |date= |accessdate=2013-07-18 |archive-date=2009-09-17 |archive-url=https://web.archive.org/web/20090917064123/http://www.educationforallinindia.com/page163.html |dead-url=yes }}</ref> |region2 ={{flag|नेपाल}} |pop2 = ३१ लाख ([[२०११ नेपाल जनगणना|२०११ जनगणना]]) |ref2= <ref>{{cite web |author=Dr. Arun C. Mehta |url=http://www.educationforallinindia.com/page163.html |title=Maithil Population (Nepali Census) Data: 2011 Census, Nepal |publisher=Educationforallnepal.com |date= |accessdate=2013-07-18 |archive-date=2009-09-17 |archive-url=https://web.archive.org/web/20090917064123/http://www.educationforallinindia.com/page163.html |dead-url=yes }}</ref> <ref>{{cite web|url=http://countryoffice.unfpa.org/nepal/drive/Nepal-Census-2011-Vol1.pdf |title=Census of Nepal 2011 |publisher=UNFPA |date= |accessdate=2013-09-22 |deadurl=yes |archiveurl=https://web.archive.org/web/20140610192445/http://countryoffice.unfpa.org/nepal/drive/Nepal-Census-2011-Vol1.pdf |archivedate=June 10, 2014 }}</ref> |region3= |pop3= |rels= [[हिन्दु]], [[इस्लाम]] |langs=[[मैथिली भाषा|मैथिली ]], [[हिन्दी]] आ [[अंग्रेजी भाषा|अङ्ग्रेजी]]<ref>{{cite web|url=http://www.thefreelibrary.com/Planning+Maithili+for+social+change+in+Nepalese+context.-a0215924574|title=Demographics of Maithil population of Nepal}}</ref> }} '''मैथिल''' ([[देवनागरी]]: मैथिल, [[तिरहुता]]: 𑒧𑒻𑒟𑒱𑒪) एक [[हिन्द-आर्य]] लोकसभक जातीय-भाषीक समूह छी जे मैथिली भाषा बाजैत अछि आ एकरसभक प्रमुख वासस्थान प्राचीन [[मिथिला]] जे एखन [[भारत]] (उत्तरी बिहार, पूर्वी झारखण्ड(संथाल परगना)) आ [[नेपाल]] (पूर्वी तराई) मे अछि।<ref>https://books.google.co.uk/books?id=n4FQMEiZcrIC&pg=PA251&dq=maithil+people&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiMjNXS_-HQAhUELsAKHSvKDT8Q6AEIGjAA#v=onepage&q=maithil%20people&f=false</ref><ref>https://books.google.co.uk/books?id=zdWRP10g3Q8C&pg=PA411&dq=Maithil+people&hl=en&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=Maithil%20people&f=false</ref> ==सन्दर्भ सामग्रीसभ== {{reflist}} [[श्रेणी:मिथिला]] 1chzplr498r3qm8jdf67jw509azw1ya हिन्दुस्तानी भाषा 0 46636 280007 279998 2026-09-07T07:57:19Z Saroj 3114 सम्पादन आपस कएल गेल [[Special:Contributions/~2026-47943-26|~2026-47943-26]] ([[User talk:~2026-47943-26|talk]]) सँ अन्तिम संशोधन धरि एकरा द्वारा [[User:Kandarpajit Kallol|Kandarpajit Kallol]]। 271680 wikitext text/x-wiki {{Infobox language | name = हिन्दुस्तानी | nativename = | altname = हिन्दी-उर्दू | image = Term Hindustani in Deva Nagri and in Nastaleq.jpg | image_size = 200px | imagecaption = [[देवनागरी]] और [[नस्तालीक़]] लिपियों में लफ़्ज़ ''हिन्दुस्तानी'' | states = [[भारत]], [[पाकिस्तान]] | region = [[भारतीय उपमहाद्वीप]] | speakers = 60 करोड़ (हिन्दी)<br> 20 करोड़ (उर्दू) | date = | ref = <ref> https://www.statista.com/statistics/266808/the-most-spoken-languages-worldwide/</ref> | familycolor = Indo-European | fam2 = [[हिन्द-ईरानी भाषाएँ|हिन्द ईरानी]] | fam3 = [[हिन्द-आर्य]] | fam4 = [[केन्द्रीय क्षेत्र (हिन्दी)]] | fam5 = [[पश्चिमी हिन्दी]] | ancestor = [[सौरसेनी प्राकृत]] | ancestor2 = [[अपभ्रंश]] | ancestor3 = [[पुरानी हिन्दी]] | stand1 = [[हिंदी|मानक हिन्दी]] | stand2 = [[उर्दू|मानक उर्दू]] | dia1 = देहलवी | dia2 = [[कौरवी]] (ग्रामीण) | dia3 = [[दक्खिनी]] (दक्कनी) | script = {{Unbulleted list |[[देवनागरी]] {{small|(हिन्दी)}} |[[फारसी अरबी लिपि|फारसी अरबी]] ([[उर्दू वर्णमाला]]) {{small|(उर्दू)}} |[[पूर्वी नागरी लिपि]] |[[हिंदी ब्रेल]] |[[उर्दू ब्रेल]] |[[कैथी]] {{small|(ऐतिहासिक)}}}} | sign = [[Indian Signing System]] (ISS)<ref>[http://share.pdfonline.com/51071726f49f47ea858865837b25f8f9/dedse_dhh09.htm Norms & Guidelines] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140113022437/http://share.pdfonline.com/51071726f49f47ea858865837b25f8f9/dedse_dhh09.htm |date=13 January 2014 }}, 2009. D.Ed. Special Education (Deaf & Hard of Hearing), [www.rehabcouncil.nic.in Rehabilitation Council of India]</ref> | nation = {{plainlist| *{{flag|भारत}} <br>{{small|([[हिन्दी]] और [[उर्दू]] के रूप में)}} *{{flag|पाकिस्तान}} <br> {{small|([[उर्दू]] के रूप में)}} }} | minority = | agency = [[केन्द्रीय हिन्दी निदेशालय]] (हिन्दी, भारत);<ref>The Central Hindi Directorate regulates the use of [[Devanagari]] and Hindi spelling in [[India]]. Source: [http://hindinideshalaya.nic.in/hindi/introduction.html Central Hindi Directorate: Introduction] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100415010138/http://hindinideshalaya.nic.in/hindi/introduction.html |date=15 April 2010 }}</ref> <br />[[राष्ट्रीय भाषा विकास परिषद]] (उर्दू, पाकिस्तान); <br />[[राष्ट्रीय उर्दू भाषा विकास परिषद]] (उर्दू, भारत)<ref>{{cite web|url=http://www.urducouncil.nic.in/|title=National Council for Promotion of Urdu Language|website=www.urducouncil.nic.in|access-date=4 जुलाई 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20071127024353/http://www.urducouncil.nic.in/|archive-date=27 नवंबर 2007|url-status=dead}}</ref> | iso1 = hi | iso1comment = – Hindi<br /><code>{{ISO639-1|ur}}</code> – Urdu | iso2 = hin | iso2comment = – Hindi<br /><code>{{ISO639-2|urd}}</code> – Urdu | lc1 = hin | ld1 = Hindi<!--name as per ISO 639-3/RA, already wiki-linked in stand1 parameter--> | lc2 = urd | ld2 = Urdu <!--name as per ISO 639-3/RA, already wiki-linked in stand2 parameter--> | lingua = 59-AAF-qa to -qf | glotto = hind1270 | glottorefname = Hindustani | map = Hindustani map.png | mapcaption = क्षेत्र (लाल रंग) जहाँ हिन्दुस्तानी (देहलवी/कौरवि) मातृभाषा है | notice = IPA {{InterWiki|code=hi}} {{InterWiki|code=ur}} }} {{Contains special characters | special = uncommon [[Unicode]] characters | fix = Help:Multilingual support#Kaithi | image = Replacement character.svg | link = Specials (Unicode block)#Replacement character | alt = <?> | compact = yes }} '''हिन्दुस्तानी''' एक बहुकेन्द्रित [[भाषा]] छी जकर दू मानक बोली अछि, हिन्दी (अधिकांशतः [[संस्कृत]]) आ [[उर्दू]] (बहुत हद तक फारसी-अरबीकृत)। अतः एकरा हिन्दी-उर्दू सेहो कहल जाइत अछि। ई [[भारत]] आ [[पाकिस्तान]]क आन्तरिक संचार भाषा छी संक्षेप मे कहल जाय त उर्दू आ हिन्दी के मिश्रण के सामान्यतः "हिन्दुस्तानी" कहल जाइत अछि। ==अधिकारिक दर्जा== १९४७ स पहिने हिन्दुस्तानी कए ब्रिटिश राज द्वारा आधिकारिक तौर पर मान्यता भेटल छल। लेकिन आजादी के बाद के दौर में हिन्दुस्तानी शब्द के मुद्रा खतम होय गेलऽ छै आरू भारत या पाकिस्तान के सरकारऽ द्वारा एकरा कोनो आधिकारिक मान्यता नै देलऽ गेलऽ छै। भाषा के बदला में एकर मानक रूप हिन्दी आ उर्दू द्वारा मान्यता देल गेल अछि।<ref>{{Cite book|last=Schmidt|first=Ruth L|title=Urdu|work=The Indo-Aryan Languages|publisher=Routledge|year=2003|isbn=9780700711307|editor-last=Cardona|editor-first=George|pages=318–319|editor-last2=Jain|editor-first2=Dhanesh}}</ref> ==शब्दावली== हिन्दुस्तानी मे फारसी आ अरबी मूलक लगभग ५५०० शब्द अछि।<ref>{{cite book|last1=Kuczkiewicz-Fraś|first1=Agnieszka|title=Perso-Arabic Loanwords in Hindustani|date=2008|location=Kraków|publisher=Księgarnia Akademicka|isbn=978-83-7188-161-9|page=x}}</ref> [[अंग्रेजी]] सँ उधार लेल गेल शब्दक सेहो काफी संख्या अछि, संगहि किछु अन्य यूरोपीय भाषा जेना पुर्तगाली आ हॉलैंडज (डच) सँ सेहो अछि।<ref>{{Cite journal |last=Chandola |first=Anoop Chandra |date=1963 |title=Some Linguistic Influences of English on Hindi |url=https://www.jstor.org/stable/30022405 |journal=Anthropological Linguistics |volume=5 |issue=2 |pages=9–13 |jstor=30022405 |issn=0003-5483}}</ref> ==सन्दर्भ== [[श्रेणी:भाषा]] [[श्रेणी:भारत]] tdpglg56yutlskp13budcrmdirxh0yz प्रयोगकर्ता वार्ता:Depot, KG 3 48633 280008 275402 2026-09-07T11:27:54Z Tanbiruzzaman 12903 Tanbiruzzamanद्वारा [[प्रयोगकर्ता वार्ता:কল্কি]] पृष्ठ [[प्रयोगकर्ता वार्ता:Depot, KG]] पर स्थानान्तरित केलक: "[[Special:CentralAuth/কল্কি|কল্কি]]" का नाम "[[Special:CentralAuth/Depot, KG|Depot, KG]]" करते समय पृष्ठ स्वतः स्थानांतरित हुआ 275402 wikitext text/x-wiki {{आकृति:स्वागतम|realName=|name=কল্কি}} -- [[प्रयोगकर्ता:मैथिली विकिपिडिया स्वागतम|मैथिली विकिपिडिया स्वागतम]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:मैथिली विकिपिडिया स्वागतम|वार्ता]]) ११:३२, १३ फरबरी २०२६ (+0545) 812ei8osr0eh6auzijk0wls4zjb7n61 प्रयोगकर्ता वार्ता:কল্কি 3 49216 280009 2026-09-07T11:27:55Z Tanbiruzzaman 12903 Tanbiruzzamanद्वारा [[प्रयोगकर्ता वार्ता:কল্কি]] पृष्ठ [[प्रयोगकर्ता वार्ता:Depot, KG]] पर स्थानान्तरित केलक: "[[Special:CentralAuth/কল্কি|কল্কি]]" का नाम "[[Special:CentralAuth/Depot, KG|Depot, KG]]" करते समय पृष्ठ स्वतः स्थानांतरित हुआ 280009 wikitext text/x-wiki #पुनर्प्रेषित [[प्रयोगकर्ता वार्ता:Depot, KG]] 0heo7ogehfvt8qawsjb8bc1fewtf54c