विकिपिडिया newiki https://ne.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AE%E0%A5%81%E0%A4%96%E0%A5%8D%E0%A4%AF_%E0%A4%AA%E0%A5%83%E0%A4%B7%E0%A5%8D%E0%A4%A0 MediaWiki 1.47.0-wmf.11 first-letter मीडिया विशेष वार्तालाप प्रयोगकर्ता प्रयोगकर्ता वार्ता विकिपिडिया विकिपिडिया वार्ता चित्र चित्र वार्ता मीडियाविकि मीडियाविकि वार्ता ढाँचा ढाँचा वार्ता मद्दत मद्दत वार्ता श्रेणी श्रेणी वार्ता पोर्टल पोर्टल वार्ता मस्यौदा मस्यौदा वार्ता TimedText TimedText talk मोड्युल मोड्युल वार्तालाप Event Event talk काठमाडौँ जिल्ला 0 1846 1366308 1351019 2026-07-18T20:06:12Z ~2026-40230-00 79871 /* जिल्लाको नामाकरण */ 1366308 wikitext text/x-wiki {{Infobox Nepal district | district = काठमाडौँ जिल्ला<br/>Kathmandu | area = 395 | population = 1,744,240 | pop_year = २०११ | density = auto | map = Bagmati districts.png | image_skyline = {{Multiple image | border = infobox | total_width = 300 | image_style = | caption_align = center | perrow = 1/2/2/1 | image1 = Kathmandu - panoramio (2).jpg | caption1 = Kathmandu's skyline with [[Gaurishankar]] visible | image2 = Ghantaghar Kathmandu.jpg | caption2 = [[घण्टाघर (काठमाडौँ)|घण्टाघर]] | image3 = DHARAHARA TOWER.jpg | caption3 = [[Dharahara]] | image4 = Pashupatinath Temple-2020.jpg | caption4 = [[पशुपतिनाथ मन्दिर]] | image5 = Narayanhiti Palace Museum, crop.jpg | caption5 = [[Narayanhiti Palace]] | image6 = Kathmandu Durbar Square, Shiva Parvati Temple, Nepal.jpg | caption6 = [[Kathmandu Durbar Square]]}} | caption = बागमती अञ्चलमा काठमाडौँ जिल्लाको स्थान | region = [[मध्यमाञ्चल विकास क्षेत्र]] | zone = [[बागमती अञ्चल]] | geo = पहाड | vdc = ० | mun = १ महानगरपालिका सँगै १० नगरपालिका | established = | seat_type = सदरमुकाम | seat = [[काठमाडौँ]] | languages = {{Flatlist| * [[नेवारी भाषा|नेपाल भाषा]] * [[नेपाली भाषा|नेपाली]] }} | website = {{official website|http://www.ddcktm.gov.np}} }} {{DistrictsOfNepal}} '''काठमाडौँ जिल्ला''' ([[नेवारी भाषा|नेपालभाषा]]मा:येँ जिल्ला) [[नेपाल]]को [[राजधानी]] जिल्ला हो । नेपाल अधिराज्यको मध्य पहाडी प्रदेशमा पूर्वमा साँगा भञ्ज्याङ, पश्चिममा वाडभञ्ज्याङ, उत्तरमा पाँचमाने भञ्ज्याङ र दक्षिणमा [[फर्पिङ]] गरी [[चार भञ्ज्याङ|४ भञ्ज्याङ]]भित्र पर्ने काठमाडौँ उपत्यकाभित्रका ३ जिल्लामध्ये काठमाडौँ एक हो । यस जिल्लाको पूर्वमा [[भक्तपुर जिल्ला|भक्तपुर]] र [[काभ्रेपलाञ्चोक जिल्ला|काभ्रेपलाञ्चोक]], पश्चिममा [[धादिङ जिल्ला|धादिङ]] र [[नुवाकोट जिल्ला|नुवाकोट]], उत्तरमा [[नुवाकोट जिल्ला|नुवाकोट]] र [[सिन्धुपाल्चोक जिल्ला|सिन्धुपाल्चोक]] र दक्षिणमा [[ललितपुर जिल्ला|ललितपुर]] र [[मकवानपुर जिल्ला]] पर्दछन् । यस जिल्लाको सीमाना उत्तरमा जर्के खोला, सिन्धु खोला ठाडो खोला र शिवपुरी लेकले सिन्धुपाल्चोक, काभ्रेपलाञ्चोक र नुवाकोट जिल्लाहरूसँग, पूर्वमा कात्तिके खोला, [[मनोहरा नदी|मनोहरा खोला]] र [[बागमती नदी]]ले भक्तपुर र ललितपुर जिल्लासँग, पश्चिममा कोलफु खोला, [[नागार्जुन डाँडा]], दहचोक, चन्द्रागिरी पहाड आदिले नुवाकोट, धादिङ र मकवानपुर जिल्ला तथा दक्षिणमा महादेवटारका डाँडा, रातेमाटे खोलाले मकवानपुर जिल्लासँग छुट्याएको छ । ==जिल्लाको नामाकरण== काठमाडौँको ऐतिहासिक पृष्ठभूमितर्फ नियाल्दा लिच्छविकालको पूर्वार्धतिरसम्म यस भूमिको नाम काठमाडौँ रहेको थिएन भन्न सकिन्छ । त्यसताकासम्म नेपाल उपत्यका पशुपति क्षेत्र, मन्जुपतन आदि नाम रहेको अड्कल लगाइएको पाइन्छ । * वि.सं. १०४३ तिर प्रसिद्ध [[लिच्छवि राज्य|लिच्छवी]] राजा [[गुणकामदेव]]ले यस क्षेत्रमा यो सहर विकास गरेपछि यहाँको नाम काष्ठमण्डप रहन आएको हो । * अर्को भनाई अनुसार वि.सं. १२०० तिर काठमाण्डौं शहरको दक्षिण पश्चिम भागमा एउटा ठूलो रुखवाट काठैकाठको सत्तल बनेको हुँदा [[काष्ठमण्डप]] भनिन थाल्यो । संस्कृत शब्द काष्ठमण्डपको नेपाली रूपान्तर काठमाडौँ भएकोले पछि यस क्षेत्रलाई काठमाडौँ भनिन थालियो तर [[मल्लकाल]]मा यसलाई कान्तिपुर पनि भनिन्थ्यो । यसरी संक्षेपमा यो क्षेत्रको नाम विभिन्न समयमा विभिन्न रूपले बदलिँदै काठमाण्डौं हुन आएको हो भन्न सकिन्छ । == इतिहास == कान्तिपुर सहरको स्थापना राजा [[गुणकामदेव]]ले गरेका हुन्| किम्बदन्ति अनुसार उहांले शक्तिको आराधना गरी खड्ग आकारको सहरको निर्माण गर्न लगाएका थिए जसको जग [[हनुमानढोका दरबार क्षेत्र]]मा राखिएको थियो । === गोपाल तथा महिषपाल वंश === === किरांत काल === === लिच्छिवि काल === === ठकुरी काल === === मल्ल काल === ४ सहर कान्तिपुर, ललितपुर, भक्तपुर तथा कीर्तिपुरको विभाजन तथा नगर राज्यको स्थपना भएको थियो । === शाह काल === === राणा काल === === प्रथम प्रजातन्त्रकाल === === पंचायत काल === === द्वितीय प्रजातन्त्रकाल === काठमाडौँ नगरपालिकालाई महानगरपालिका घोषणा गरियो । === शाही घोषणा पश्चात === == भूगोल == काठमाडौँ पहाडी भूभागमा पर्ने जिल्ला हो । === माटो === यस जिल्लाको माटो मलिलो तथा राम्रो उब्जनी हुने किसिमको छ । === नदी === यस जिल्लामा बागमती र विष्णुमती नामक दुई नदीहरू तथा धेरै साना खोलाहरू बग्दछन् । === वर्षा === मनसुन ऋतुमा बङ्गालको खाडीबाट आउने जलसंतृप्त बादल चिसिन गएर धेरै वृष्टि हुन्छ । शीतकालमा अरबी सागरबाट आउने बादलले गर्दा केही मात्रामा वृष्टि हुन्छ । === तापक्रम === शीतकालमा ० डिग्री सेल्सियसदेखि गृष्मकालमा ३७ डिग्री सेल्सियससम्म । == प्रशासनिक विभाजन == जिल्लामा १ महानगरपालिका र १० नगरपालिकाहरू छन्।<ref>{{cite web |title=स्थानिय तह |url=https://sthaniya.gov.np/gis/ |access-date=२० असोज २०८२ |publisher=सङ्घीय मामिला तथा सामान्य प्रशासन मन्त्रालय |language=नेपाली}}</ref> {| class="wikitable sortable" |+काठमाडौँ जिल्लाका स्थानीय तहहरू !क्रम !स्थानीय तह !समावेश गाविसहरू !वडा सङ्ख्या !केन्द्र !जनसङ्ख्या !क्षेत्रफल (वर्ग किमी) !जनघनत्व (वर्ग किमी) |- |१ |[[काठमाडौँ|काठमाडौँ महानगरपालिका]] | |३२ |काठमाडौँ |८,६२,४०० |४९.४५ |१७,००० |- |२ |[[कीर्तिपुर नगरपालिका]] |लायकु, कीर्तिपुर चिठुबिहार, पालिफल, चम्पादेवी, पाङ्गा विष्णुदेवी, पाङ्गा बालकुमारी, चोभार र बहिरीगाउँ (वि.सं २०५३ अगाडिका गाविसहरू) |१० |कीर्तिपुर |८१,५७८ |१४.७६ |५,५०० |- |३ |[[कागेश्वरी मनोहरा नगरपालिका]] |[[गोठाटार]], [[मूलपानी, काठमाडौँ|मूलपानी]], [[डाँछी]], [[भद्रवास]], [[आलापोट]] र [[गागलफेदी]] |९ |[[डाँछी]] |१,३०,४४३ |२९.८५ |४,४०० |- |४ |[[शङ्खरापुर नगरपालिका]] |[[नाङ्गलेभारे]], [[लप्सीफेदी]], [[इन्द्रायणी, काठमाडौँ|इन्द्रायणी]], [[बज्रयोगिनी]], [[पुखुलाछी]] र [[सुन्टोल]] |९ |[[पुखुलाछी]] |२९,३१८ |६०.२१ |४९० |- |५ |[[गोकर्णेश्वर नगरपालिका]] |[[सुन्दरीजल]], [[नयाँपाटी]], [[बालुवा, काठमाडौँ|बालुवा]], [[जोरपाटी]] र [[गोकर्णेश्वर]] |९ |[[जोरपाटी]] |१,१५,४३७ |५८.०५ |२,००० |- |६ |[[चन्द्रागिरी नगरपालिका]] |[[थानकोट]], [[दहचोक]], [[नैकाप नयाँभञ्ज्याङ]], [[वाणभञ्ज्याङ]], [[बलम्वु]], [[महादेवस्थान, काठमाडौं|महादेवस्थान]], [[तीनथाना]], [[सतुङ्गल]], [[मातातीर्थ]], [[मच्छेगाउँ]] र [[नैकाप पुरानोभञ्ज्याङ]] |१५ |[[बलम्वु]] |१,३६,८६० |४३.९२ |३,१०० |- |७ |[[नागार्जुन नगरपालिका]] |[[इचङ्गुनारायण]], [[सीतापाइला]], [[रामकोट]], [[भीमढुङ्गा]] र [[स्यूचाटार]] |१० |[[सीतापाइला]] |१,१५,४३७ |२९.८५ |३,९०० |- |८ |[[दक्षिणकाली नगरपालिका]] |[[चाल्नाखेल]], [[सेतीदेवी, काठमाडौं|सेतीदेवी]], [[शेषनारायण]], [[दक्षिणकाली नगरपालिका|दक्षिणकाली]], [[टल्कु डुडेचौर]] र [[छैमले]] |९ |फर्पिङ बजार |२६,३६२ |४२.६८ |६२० |- |९ |[[तारकेश्वर नगरपालिका]] |[[साङला, काठमाडौँ|साङला]], [[जितपुरफेदी]], [[काभ्रेस्थली]], [[धर्मस्थली]], [[गोलढुङ्गा]], [[मनमैंजु]] र [[फुटुङ]] |११ |[[धर्मस्थली]] |१,५१,४७९ |५४.९५ |२,८०० |- |१० |[[टोखा नगरपालिका]] |[[झोर महाङ्काल]], [[टोखा चण्डेश्वरी]], [[टोखा सरस्वती]], [[धापासी]] र [[गोङ्गबु]] |११ |ग्रीनल्यान्ड |१,३३,७५५ |१७.११ |७,८०० |- |११ |[[बूढानीलकण्ठ नगरपालिका]] |[[चपली भद्रकाली]], [[खड्का भद्रकाली]], [[चुनीखेल]], [[महाङ्काल, काठमाडौँ|महाङ्काल]], [[बूढानीलकण्ठ नगरपालिका|विष्णु बूढानीलकण्ठ]] र [[कपन]] |१३ |[[महाङ्काल, काठमाडौँ|महाङ्काल]] |१,७७,५५७ |३४.०८ |५,२०० |} [[Image:NepalKathmanduDistrictmap.png|thumb|right|300px|काठमाडौँ जिल्लाका साविकका गाविसहरू]] == महत्त्वपूर्ण स्थलहरू== केही महत्त्वपूर्ण ठाउँहरू यस प्रकार छन् *[[त्रिभुवन अन्तर्राष्ट्रिय विमानस्थल]] *[[स्वयम्भूनाथ|स्वयम्भूनाथ मन्दिर]] *[[हनुमानढोका दरवार परिसर]] *[[पशुपतिनाथ मन्दिर|श्री पशुपतिनाथको मन्दिर]] *[[कीर्तिपुर नगरपालिका|कीर्तिपुर]] *[[बौद्धनाथ|बौध्दनाथ स्तुप]] *[[बुढानीलकण्ठ]] *[[सिंहदरबार]] *[[काठमाडौँ भित्री सहर]] ==स्रोतहरू== *[http://www.marcopolotreks.com/kathmandu.htm] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20070929100705/http://www.marcopolotreks.com/kathmandu.htm |date=2007-09-29 }} ==बाह्य कडीहरू== {{काठमाडौँ जिल्लाका गाविसहरू}} {{नेपालका जिल्लाहरू}} {{incubator|kip/काठमाडौँ जिल्ला| http://incubator.wikimedia.org/wiki/Wp/kip/जीम_पाल खाम भाषाको विकिपिडिया}} [[श्रेणी:नेपालका जिल्लाहरू]] [[श्रेणी:बागमती प्रदेशका जिल्लाहरू]] 9mlzsaq9pl6r3upcnrarul1c4obg25e दक्षिण एसियाली क्षेत्रीय सहयोग सङ्गठन 0 3386 1366312 1346755 2026-07-19T02:37:10Z InternetArchiveBot 53012 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 1366312 wikitext text/x-wiki {{प्रमुख लेख चिन्ह}} {{Infobox country |name = दक्षिण एसियाली क्षेत्रीय सहयोग सङ्गठन <br>{{collapsible list |title={{big|(सार्क)}} |titlestyle = background:transparent;text-align:center;font-size:90%; |liststyle = font-weight:normal; | {{small|{{native name|ne|दक्षिण एसियाली क्षेत्रीय सहयोग सङ्गठन(सार्क)}}}} | {{small|{{native name|hi|दक्षिण एसियाई क्षेत्रीय सहयोग सङ्गठन (दक्षेस)}}}} | {{small|{{native name|bn|দক্ষিণ এশীয় আঞ্চলিক সহযোগিতা সংস্থা (সার্ক)}}}} | <big> ༄ ལྷོ ཨེསིཨ་ རེ་གིཨོནལ་ ཅོཨོཔེརཏིཨོན་ ཀོ་མི་ཏི། </big> <small>([[Dzonghka]]) </small> | දකුණු ආසියාතික කලාපීය සහයෝගිතා සංවිධානය <small> ([[Sinhala language|Sinhala]]) </small> | {{small|{{native name|ta|தெற்காசிய நாடுகளின் பிராந்தியக் கூட்டமைப்பு (சார்க்)}}}} | <small>ދެކުނު އޭޝިޔާގެ ސަރަޙައްދީ އެއްބާރުލުމުގެ ޖަމިއްޔާ ([[Divehi language|Divehi]])</small> | {{small|{{native name|pa|ਦੱਖਣੀ ਏਸ਼ੀਆਈ ਖੇਤਰੀ ਸਹਿਯੋਗ ਸੰਗਠਨ (ਸਾਰਕ)}}}} | <small>اتحادیه همکاری‌های منطقه‌ای جنوب آسی ([[Dari (Persian dialect)|Dari]])</small> | <small>د سویلي اسیا لپاره د سیمه ایزی همکارۍ ټولنه ([[Pashto language|Pashto]])</small> | {{small|{{native name|ur|{{nq|جنوبی ایشیائی علاقائی تعاون کی تنظیم}}}}}} }} |linking_name = the South Asian Association for Regional Cooperation |symbol_type = Logo |image_symbol = |symbol_width = 175px |image_map = SAARC3.svg |map_width = 250px |map_caption = <div style="text-align:left; padding-left:1em; font-size:110%;">{{legend|#000080|सदस्य राष्ट्र}} {{legend|#0000fe|पर्यवेक्षक राष्ट्र}}</div> |languages_type = [[आधिकारिक भाषा]]हरू |languages = [[अङ्ग्रेजी भाषा|अङ्ग्रेजी]] |demonym = दक्षिण एसिया |membership = {{collapsible list |titlestyle = background:transparent;text-align:left;font-weight:normal; |title = [[#वर्तमान सदस्य राष्ट्रहरू|८ सदस्य राष्ट्रहरू]] | {{झन्डा|अफगानिस्तान}} |{{झन्डा|बङ्गलादेश}} |{{झन्डा|भुटान}} |{{झन्डा|भारत}} |{{झन्डा|माल्दिभ्स}} |{{झन्डा|नेपाल}} |{{झन्डा|पाकिस्तान}} |{{झन्डा|श्रीलङ्का}}|<hr/> }} {{collapsible list |titlestyle = background:transparent;text-align:left;font-weight:normal; |title = [[#पर्यवेक्षक राष्ट्रहरू|९ पर्यवेक्षक राष्ट्रहरू]] | {{झन्डा|अस्ट्रेलिया}} |{{झन्डा|चीन}} |{{झन्डा|युरोपेली सङ्घ}} |{{झन्डा|इरान}} |{{झन्डा|जापान}} |{{झन्डा|मौरिसस}} |{{झन्डा|बर्मा|name=म्यानमार}} |{{झन्डा|दक्षिण कोरिया}} |{{झन्डा|संयुक्त राज्य अमेरिका}}|<hr/> }} |admin_center_type = [[दक्षिण एसियाली क्षेत्रीय सहयोग सङ्गठन सचिवालय|प्रधान कार्यालय]] |admin_center = {{nowrap|{{झन्डा|नेपाल}} [[काठमाडौँ]], [[नेपाल]]}} |leader_title1 = {{nowrap|महासचिव}} |leader_name1 = [[अमजद हुसैन बी सियाल|अमजद हुसैन बी सैल]]<ref>http://saarc-sec.org/secretary_general {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171013065427/http://saarc-sec.org/secretary_general |date=2017-10-13 }}</ref><ref>http://saarc-sec.org/download/secretary_general/234.docx {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20191110153938/http://saarc-sec.org/download/secretary_general/234.docx |date=2019-11-10 }}</ref> ||leader_title2 = निर्देशकहरू:<br>{{flagcountry|अफगानिस्तान}} |leader_name2=<br>मोहम्मद इब्राहिम घफुरी<ref name="SEC Ghafoori">{{cite web |url=http://www.saarc-sec.org/Mohamed-Ibrahim-Ghafoori/42/ |title=Mohamed Ibrahim GhafooriI[sic] |publisher=[[दक्षिण एसियाली क्षेत्रीय सहयोग सङ्गठन|सार्क]] |accessdate=27 August 2014 }} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20131020165238/http://saarc-sec.org/Mohamed-Ibrahim-Ghafoori/42/ |date=20 October 2013 }}</ref> |leader_title3=|{{झन्डा|बङ्गलादेश}} |leader_name3=एमजे जावेद<ref name="SEC Jabed">{{cite web |url=http://www.saarc-sec.org/MJH-Jabed/43/ |title=MJH Jabed |publisher=[[दक्षिण एसियाली क्षेत्रीय सहयोग सङ्गठन|सार्क]] |accessdate=27 August 2014 }} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140904005417/http://www.saarc-sec.org/MJH-Jabed/43/ |date=4 September 2014 }}</ref> |leader_title4={{झन्डा|भुटान}} |leader_name4=सिङये दोर्जे<ref name="SEC Dorjee">{{cite web |url=http://www.saarc-sec.org/Singye-Dorjee/44/ |title=Singye Dorjee |publisher=[[दक्षिण एसियाली क्षेत्रीय सहयोग सङ्गठन|सार्क]] |accessdate=27 August 2014 }} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20131025190352/http://www.saarc-sec.org/Singye-Dorjee/44/ |date=25 October 2013 }}</ref> |leader_title5={{झन्डा|भारत}} |leader_name5=एल.सावित्री<ref name="SEC Savithri">{{cite web |url=http://www.saarc-sec.org/L.-Savithri/45/ |title=L. Savithri |publisher=[[दक्षिण एसियाली क्षेत्रीय सहयोग सङ्गठन|सार्क]] |accessdate=27 August 2014 }} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140904005413/http://www.saarc-sec.org/L.-Savithri/45/ |date=4 September 2014 }}</ref> |leader_title6={{झन्डा|माल्दिभ्स}} |leader_name6=फथिमाथ नाजवा<ref name="SEC Main">{{Cite web |url=http://www.saarc-sec.org |title=South Asian Association for Regional Cooperation : Home |publisher=[[दक्षिण एसियाली क्षेत्रीय सहयोग सङ्गठन|सार्क]] |accessdate=27 August 2014}}</ref> |leader_title7={{झन्डा|नेपाल}} |leader_name7=धन बहादुर ओली<ref name="SEC Oli">{{cite web |url=http://www.saarc-sec.org/Dhan-Bahadur-Oli/47/ |title=Dhan Bahadur Oli |author=[[दक्षिण एसियाली क्षेत्रीय सहयोग सङ्गठन|सार्क]] |accessdate=27 August 2014 }} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20131020135526/http://saarc-sec.org/Dhan-Bahadur-Oli/47/ |date=20 October 2013 }}</ref> |leader_title8={{झन्डा|पाकिस्तान}} |leader_name8=अहमर इस्मईल<ref name="SEC Ismail">{{cite web |url=http://www.saarc-sec.org/Ahmar-Ismail/48/ |title=Ahmar Ismail |author=[[दक्षिण एसियाली क्षेत्रीय सहयोग सङ्गठन|सार्क]] |accessdate=27 August 2014 }} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20131020151526/http://saarc-sec.org/Ahmar-Ismail/48/ |date=20 October 2013 }}</ref> |leader_title9={{झन्डा|श्रीलङ्का}} |leader_name9=प्रसन्ना गेमेज<ref name="SEC Gamage">{{cite web |url=http://www.saarc-sec.org/Prasanna-Gamage/49/ |title=Prasanna Gamage |author=[[दक्षिण एसियाली क्षेत्रीय सहयोग सङ्गठन|सार्क]] |accessdate=27 August 2014 }} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20131020172254/http://saarc-sec.org/Prasanna-Gamage/49/ |date=20 October 2013 }}</ref> |established = डिसेम्बर ८,१९८५ |area_magnitude = 1 E+12 |area_km2 = ५१,३०,७४६ |area_sq_mi = १९,८०,९९२ |area_rank = ७औँ{{smallsup|1}} |population_estimate = १,६०,००,००,००० |population_estimate_year = २००९ |population_estimate_rank = १औ{{smallsup|1}} |population_density_km2 = ३०४.९ |population_density_sq_mi = ७८९.७ |population_density_rank = |GDP_PPP = अमेरिकी$ ४३,८२,७०० मिलियन |GDP_PPP_year = २००९ |GDP_PPP_rank = तेस्रो{{smallsup|1}} |GDP_PPP_per_capita = अमेरिकी$ २,७७९ |GDP_PPP_per_capita_rank = |GDP_nominal = |GDP_nominal_year = |GDP_nominal_rank = |GDP_nominal_per_capita = |GDP_nominal_per_capita_rank = |HDI = |HDI_year = |HDI_rank = |HDI_category = |official_website = {{URL|http://www.saarc-sec.org/}} }} [[चित्र:SAARC Secretariat at Kathmandu.JPG|thumb|काठमाडौँस्थित सार्क सचिवालय]] '''दक्षिण एसियाली क्षेत्रीय सहयोग सङ्गठन''' वा छोटो नाम '''सार्क''' सन् १९८०मा [[दक्षिण एसिया]] क्षेत्रमा विकसित भएको क्षेत्रीय एकताको भावनालाई [[बङ्गलादेश]]का राष्ट्रपति [[जियाउर रहमान]]ले विशेष पहल गरेका थिए। यसअघि [[नेपाल]]का राजा [[वीरेन्द्र वीरविक्रम शाह|वीरेन्द्र वीरबिक्रम शाह]]ले सन १९७७ ताका '''कोलोम्बो योजना''' परामर्शदातृ सम्मेलनमा नेपालको नदी-नालाहरूलाई यस क्षेत्रका मुलुकहरूको हितको लागि प्रयोग गर्न आह्वान गरेका थिए। बङ्गलादेशमा ७-८ डिसेम्बर १९८५ मा ढाकामा प्रथम शिखर सम्मेलनको आयोजना गरी औपचारिक रूपमा सार्कको बडापत्रमा हस्ताक्षर गर्न [[बङ्गलादेश]], [[भुटान]], [[भारत]], [[माल्दिभ्स|मालदिभ्स]], [[नेपाल]], [[पाकिस्तान]] र [[श्रीलङ्का]]सहित सात राष्ट्रले सहमति जनाएका थिए। जस अनुरूप १६ जनवरी १९८६ मा काठमाडौँमा सार्क सचिवालयको स्थापना गरियो। सार्कको कान्छो सदस्यको रूपमा [[अफगानिस्तान]]ले नयाँ सदस्यता हासिल गरेको छ। यसबाट सार्क सदस्य राष्ट्रहरूको सङ्ख्या ८ पुगेको छ। सन् २०१९को तथ्यांक अनुसार, सार्क देशहरूले कुल पृथ्वीको ३% क्षेत्रफल र २१% जनसंख्या ओगटेका छन्। === उद्देश्य === सार्कको बडापत्र अनुसार यसका उद्देश्यहरू निम्न अनुसार रहेका छन : # यस क्षेत्रको आर्थिक वृद्धि, समाजिक प्रगति तथा सांस्कृतिक विकासमा तीब्रता ल्याउनु र सबै मानिसलाई स्वाभिमानसाथ रहने र उनीहरूलाई आफ्नो पूर्ण क्षमताको महसुस गराउने अवसर प्रदान गर्नु, # दक्षिण एसियालीका देशहरूबीच सामूहिक आत्मनिर्भरतालाई अभिवृद्धि र सुदृढ गर्नु, # आपसी विश्वास, एक अर्काका समस्याहरूप्रति समझदारी बढाउनु, # आर्थिक, सांस्कृतिक, प्राविधिक, समाजिक तथा वैज्ञानिक क्षेत्रहरूमा सक्रिय सहयोग र आपसी सहायता प्रबर्द्धन गर्नु, # अन्य विकासोन्मुख देशहरूसँगको सहयोगलाई मजबुत तुल्याउनु, # आपसी साझा हितका मामिलामा अन्तर्राष्ट्रिय मञ्चहरू सहयोग सुदृढ गर्नु, # समान लक्ष्य र उद्देश्य भएका अन्य अन्तर्राष्ट्रिय र क्षेत्रीय सङ्गठनहरूलाई सहयोग पुर्‍याउनु, # दक्षिण एसियाका जनताको हित अभिवृद्धि तथा जीवनस्तर सुधार गर्ने। # यस क्षेत्रको आर्थिक वृद्धि, समाजिक उन्नति तथा सांस्कृति विकासलाई अभिवृद्धि गर्ने। # दक्षिण एसियाका राष्ट्रहरूबीचको सामूहिक आत्मनिर्भरतालाई अभिवृद्धि र संवृद्धि गर्ने। # एकआपसको समस्याप्रति पारस्परिक विश्वास र समझदारी राख्दै योगदान दिने र # आर्थिक, समाजिक, सांस्कृतिक, प्राविधिक तथा वैज्ञानिक क्षेत्रहरूमा सक्रिय सहभागिता र पारस्परिक सहयोगको अभिवृद्धि गर्ने। ==सार्कका सिद्धान्तहरू== # सङ्गठनको ढाँचा भित्र गरिने सहयोग एक अर्काको सार्वभौम समानता क्षेत्रीय अखण्डता राजनीतिक स्वतन्त्रता एक अर्काको आन्तरिक मामिलामा हस्तक्षेप तथा आपसी हितमा आधारित हुनेछ। # यस्तो सहयोग दुईपक्षीय तथा बहुपक्षीय सहयोगको बदलामा नभई त्यसको पुरकको रूपमा हुनेछ। # यस्तो सहयोग दुईपक्षीय तथा बहुपक्षीय दायित्व विपरित हुने छैन। # यस्तो सहयोग खराब नियतिको लागि हुने छैन। ==सार्क सचिवालय== [[दक्षिण एसियाली सहयोग सङ्गठन सचिवालय|सार्क सचिवालय]] नेपालको काठमाडौँमा रहेको छ। यसको उद्घाटन नेपालका तत्कालीन राजा वीरेन्द्र शाहबाट सन् १९८७ जनवरी १६मा भएको हो। == सार्क शिखर सम्मेलनहरू == {{Main|सार्क शिखर सम्मेलनको सूची}} दक्षिण एसियाली क्षेत्रीय सहयोग सङ्गठन -सार्क) स्थापना सन् १९८५ डिसेम्बर ८मा भएको हो। नेपाल, पाकिस्तान, बङ्गलादेश, भारत, भुटान, माल्दिभ्स र श्रीलङ्का मिलेर स्थापित सार्कको पछिल्लो राष्ट्रको रूपमा अफगानिस्तान रहेको छ। सन् २००७ अप्रिलमा भारतमा सम्पन्न १४ औँ शिखर सम्मेलनले अफगानिस्तानलाई सदस्यता प्रदान गरेको हो। सार्क स्थापनामा बङ्गलादेशका तत्कालीन राष्ट्रपति जियाउर रहमानको योगदान महìवपूर्ण रहेको छ। रहमानले सन् १९७०को दशकमा दक्षिण एसियाली राष्ट्रहरूको एउटा व्यापारीक समूह गठनको प्रस्ताव राख्नुभएको थियो। उहाँले सन् १९८० मे २मा 'दक्षिण एसियाली क्षेत्रीय सहयोग'को अवधारणालाई अगाडि सार्दै दक्षिण एसियाली राष्ट्रहरूका राष्ट्र/सरकार प्रमुखहरूको शिखर बैठकको आहृवान गरी पत्राचार गर्नुभयो। सन् १९८१मा सात देशका विदेश सचिवहरूको पहिलो बैठक श्रीलङ्काको कोलम्बोमा बस्यो। शृङ्खलावद्ध बैठकहरूको आयोजनापछि सन् सन् १९८५ डिसेम्बर ७-८मा बङ्गलादेशमा आयोजित शिखर भेलाले दक्षिण एसियाली क्षेत्रीय सहयोग सङ्गठनको बडापत्रलाई औपचारिक रूपमा स्वीकार गरेको हो। {|class="wikitable" cellpadding="2" cellspacing="23" |-bgcolor="#cccccc" ! क्रम !! मिति !! राष्ट्र !! आयोजक !! आयोजक नेतृत्वकर्ता |- |पहिलो|| ७-८ डिसेम्बर, १९८५ || {{झन्डा|बङ्गलादेश}} || [[ढाका]] || अताउर रहमान खान |- |दोश्रो|| १६-१७ नोभेम्बर, १९८६ || {{flagu|भारत}} || [[बेङ्गलोर|बेंगलोर]] || जयन्त गौडा |- |तेश्रो|| २-४ नोभेम्बर, १९८७ || {{झन्डा|नेपाल}} || [[काठमाडौँ]] || [[मरिचमानसिंह श्रेष्ठ|मरिचमान सिंह श्रेष्ठ]] |- |चौथौ|| २९-३१ डिसेम्बर, १९८८ || {{झन्डा|पाकिस्तान}} || [[इस्लामाबाद]] || [[बेनजीर भुट्टो|बेनजिर भुट्टो]] |- |पाँचौ|| २१-२३ नोभेम्बर, १९९० || {{झन्डा|माल्दिभ्स}} || [[माले]] || मौमुन अब्दुल गयुम |- |छैटौँ|| २१ डिसेम्बर १९९१ || {{झन्डा|श्रीलङ्का}} || [[कोलम्बो]] || रनसिङ्घे प्रेमदसा |- |सातौँ|| १०-११ अप्रिल, १९९३ || {{झन्डा|बङ्गलादेश}} || [[ढाका]] || खालेदा जिया |- |आठौँ|| २-४ मे, १९९५ || {{झन्डा|भारत}} || [[नयाँ दिल्ली]] || [[पी. वी. नरसिंह राव]] |- |नवौँ|| १२-१४ मे, १९९७ || {{झन्डा|माल्दिभ्स}} || [[माले]] || मौमुन अब्दुल गयुम |- |दशौँ|| २९-३१ जुलाई, १९९८ || {{झन्डा|श्रीलङ्का}}|| [[कोलम्बो]] || चन्द्रिका कुमारातुङगा |- |एघारौँ|| ४-६ जनवरी, २००२ || {{झन्डा|नेपाल}} || [[काठमाडौँ]] || [[शेरबहादुर देउवा]] |- |बाह्रौँ|| २-६ जनवरी, २००४ || {{झन्डा|पाकिस्तान}} || [[इस्लामाबाद]] || जफरुल्ला खान जमाली |- |तेह्रौँ|| १२-१३ नोभेम्बर, २००५ || {{झन्डा|बङ्गलादेश}} || [[ढाका]] || खालेदा जिया |- |चौधौँ|| ३-४ अप्रिल, २००७ || {{झन्डा|भारत}} || [[नयाँ दिल्ली]] || [[मनमोहन सिंह]] |- |पन्ध्रौँ|| १-३ अगस्त, २००८ || {{झन्डा|श्रीलङ्का}} || [[कोलम्बो]] || [[महिन्दा राजपाक्षे|महिन्दा राजापाक्षे]] |- |सोह्रौ|| २८-२९ अप्रिल, २०१० || {{झन्डा|भुटान}} || [[थिम्पु|थिम्पू]] || जिग्मे थिन्ले |- |सत्रौँ|| १०-११ नोभेम्बर, २०११<ref>http://www.maldivestraveller.mv/news/local/president-of-maldives-invites-indian-pm-to-the-17th-saarc-summit/665/ {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110811035716/http://www.maldivestraveller.mv/news/local/president-of-maldives-invites-indian-pm-to-the-17th-saarc-summit/665/ |date=2011-08-11 }}</ref> || {{flagu|माल्दिभ्स}} || [[अद्दु शहर|अद्दु]] || मोहम्मद नशिद |- |अठारौँ|| २७-२८ नोभेम्बर, २०१४<ref name="18summit">{{cite web|title=Kathmandu, Nepal to host 18th SAARC Summit in November 2014|url=http://news.biharprabha.com/2014/02/kathmandu-nepal-to-host-18th-saarc-summit-this-year/|work=IANS|publisher=news.biharprabha.com|accessdate=20 February 2014}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140915005441/http://news.biharprabha.com/2014/02/kathmandu-nepal-to-host-18th-saarc-summit-this-year/ |date=15 September 2014 }}</ref> || {{flagu|नेपाल}} || [[काठमाडौँ]] || [[सुशील कोइराला]] |} == सदस्य राष्ट्रहरू == {{Supranational Asian Bodies|align=right|size=400px}} ===वर्तमान सदस्य राष्ट्रहरू=== * {{flag|अफगानिस्तान}} * {{flag|बङ्गलादेश}} * {{flag|भुटान}} * {{flag|भारत}} * {{flag|माल्दिभ्स}} * {{flag|नेपाल}} * {{flag|पाकिस्तान}} * {{flag|श्रीलङ्का}} ===पर्यवेक्षक राष्ट्रहरू=== * {{झन्डा|अस्ट्रेलिया}}<ref name=australia>[http://www.colombopage.com/archive_08/July3042729CH.html colombopage.com] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170602171703/http://www.colombopage.com/archive_08/July3042729CH.html |date=2017-06-02 }}</ref> * {{झन्डा|चीन}} * {{झन्डा|युरोपेली सङ्घ}}<ref name="observers">[http://www.thehimalayantimes.com/fullstory.asp?filename=6a6Za3za.9amal&folder=aHaoamW&Name=Home&dtSiteDate=20060802 thehimalayantimes.com] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090209052654/http://www.thehimalayantimes.com/fullstory.asp?filename=6a6Za3za.9amal&folder=aHaoamW&Name=Home&dtSiteDate=20060802 |date=2009-02-09 }}</ref> * {{झन्डा|जापान}}<ref name="observers"/> * {{झन्डा|इरान}} * {{झन्डा|मौरिसस}}<ref name="mauritius">[http://www.island.lk/2008/07/23/news2.html island.lk]</ref> * {{झन्डा|बर्मा|name=म्यान्मार}} * {{झन्डा|दक्षिण कोरिया}} * {{झन्डा|संयुक्त राज्य}} <ref>{{cite web|url=http://www.saarc-sec.org/Cooperation-with-Observers/13/|title=Cooperation with Observers|accessdate=2012-11-16|publisher=South Asian Association for Regional Cooperation}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20161225211433/http://www.saarc-sec.org/Cooperation-with-Observers/13/ |date=2016-12-25 }}</ref> ===अन्य=== *{{झन्डा|दक्षिण अफ्रिका}}ले चर्चामा भाग लिंदै आएको छ। <ref>[http://www.thaindian.com/newsportal/uncategorized/saarc-nations-call-for-transparency-in-social-sector_10024810.html SAARC hi nations call for transparency in social sector - Thaindian News<!-- Bot generated title -->] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080404230053/http://www.thaindian.com/newsportal/uncategorized/saarc-nations-call-for-transparency-in-social-sector_10024810.html |date=2008-04-04 }}</ref> ==सार्कका महासचिवहरू== {{main|दक्षिण एसियाली क्षेत्रीय सहयोग सङ्गठनको महासचिव}} {| class="wikitable" |width="200px"| {{flagicon|बङ्गलादेश}} [[अबुल अहसन]] || जनवरी १६, १९८७ देखि १५ अक्टोबर, १९८९</tr> | {{झन्डा|भारत}} [[कान्त किशोर भार्गव]] || अक्टोबर १७, १९८९ देखि डिसेम्बर ३१, १९९१</tr> | {{झन्डा|माल्दिभ्स}} [[इब्राहिम हुसेन जाकी]] || जनवरी १, १९९२ देखि डिसेम्बर ३१, १९९३</tr> | {{झन्डा|नेपाल}} [[यादव कान्त सिलवाल]] || जनवरी १, १९९४ देखि डिसेम्बर ३१, १९९५</tr> | {{झन्डा|पाकिस्तान}} [[नइम यु हसन]] || जनवरी १, १९९६ देखि डिसेम्बर ३१, १९९८</tr> | {{झन्डा|श्रीलङ्का}} [[निहाल रोड्रिगो]] || जनवरी १, १९९९ देखि जनवरी १०, २००२</tr> | {{झन्डा|बङ्गलादेश}} [[क्यू. ए.एम.ए. रहिम]] || जनवरी ११, २००२ देखि फेब्रुअरी २८, २००५</tr> | {{झन्डा|भुटान}} [[चेन्क्याब दोर्जी]] || मार्च १, २००५ देखि फेब्रुअरी २९, २००८</tr> | {{झन्डा|भारत}} [[शील कान्त शर्मा]] || मार्च १, २००८ देखि फेब्रुअरी २८, २०११</tr> | {{झन्डा|माल्दिभ्स}} [[फतिमाथ धियाना सइद]] || मार्च १, २०११ देखि मार्च ११, २०१२</tr> | {{झन्डा|माल्दिभ्स}} [[अहमद सलिम]] || मार्च १२, २०१२ देखि फेब्रुअरी २८, २०१४<ref>[http://www.saarc-sec.org SAARC website]</ref> </tr> | {{झन्डा|नेपाल}}&nbsp;&nbsp; [[अर्जुनबहादुर थापा|अर्जुन बहादुर थापा]] ||१ मार्च २०१४ देखि फेब्रुअरी २०१७ सम्म<ref name="18summit"/></tr> |- |{{झन्डा|पाकिस्तान}} अब्दुल अहसन बि सियाल |१ मार्च २०१७ |} सन् १९८६ नोभेम्बर १६ र १७ मा भारतको [[बेङ्गलोर|बेंगलोर]]मा भएको दोस्रो सार्क सम्मेलनले बङ्गलादेशका अबुल अहसनलाई सार्कको पहिलो महासचिब बनाउने निर्णय गर्‍यो। उनी जनवरी १६, १९८७ देखि १५ अक्टोबर, १९८९ सम्म सार्कको महासचिब रहे। त्यसपछि भारतका किशोरकान्त भार्गव अक्टोबर १७, १९८९ देखि डिसेम्बर ३१, १९९१ सम्म सार्कको दोस्रो महासचिब बने। माल्दिभ्सका इब्राहिम हुसेन जाकी सार्कको तेस्रो महासचिब बने। उनको कार्यकाल जनवरी १, १९९२ देखि डिसेम्बर ३१, १९९३ सम्म रह्यो। सार्कको चौथो महासचिबको जिम्मेवारी नेपाल यादवकान्त सिलवालले निभाए। उनी जनवरी १, १९९४ देखि डिसेम्बर ३१, १९९५ सम्म सार्कका महासचिब रहे। यादवकान्त पछि पाकिस्तानका नइम हसन सार्कको पाचौँ महासचिब नियुक्त भए। नइम हसनले जनवरी १, १९९६ देखि डिसेम्बर ३१, १९९८ सम्म सार्कको महासचिब पद सम्हाले। श्रीलङ्काका निहाल रोड्रिगो जनवरी १, १९९९ देखि जनवरी १०, २००२ सम्म सार्कको छैठौं महासचिब बने। उनी पछि बङ्गलादेशका क्यु.ए.एम.ए रहिम सार्कका सातौँ महासचिबको रूपमा नियुक्त भए। उनको कार्यकाल जनवरी ११, २००२ देखि फेब्रुअरी २८, २००५ सम्म रह्यो। सार्कको आठौँ महासचिब भुटानका चेनकायब दोर्जी बने। उनले मार्च १, २००५ देखि फेब्रुअरी २९, २००८ सम्म सार्क सचिवालयको नेतृत्व गरे। त्यस पछि भारतका शिलकान्त शर्मा सार्कका नवौँ महासचिबको रूपमा नियुक्त भए। उनी मार्च १, २००८ देखि फेब्रुअरी २८, २०११ सम्म सार्क महासचिब रहे। माल्दिभ्सका फथिमथ धियाना शइद र माल्दिभ्सकै अहमद सलिम सार्कको १० औँ र ११ औँ महासचिव बने। शइद मार्च १, २०११ देखि मार्च ११, २०१२ सम्म पदमार रहे भने सलिम ज्मार्च १२, २०१२ देखि फेब्रुअरी २८, २०१४ सम्म पदमा रहे। १ मार्च २०१४ देखि सार्क सचिवालयको नेतृत्व नेपालका अर्जुन बहादुर थापाले गरेका छन्। ==सार्कका सामान्य नियमहरू== सार्क बडापत्रको धारा १०मा सामान्य नियमहरूको व्यवस्था गरिएको छ। सार्कको गतिशीलतामा यही नियम सबैभन्दा ठूलो बाधकको रूपमा रहेको विश्लेषकहरूको धारणा छ। ''नियमहरू :'' * सार्कका सबै स्तरका निर्णयहरू सर्वसम्मतिका आधारमा लिइने छ। * द्वीपक्षीय र विवादास्पद विषयहरू छलफलमा राखिने छैनन्। ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{reflist}} ==यो पनि हेर्नुहोस्== [[दक्षिण एसियाली सहयोग सङ्गठन सचिवालय]] {{दक्षिण एसियाली सहयोग सङ्गठन}} {{ढाँचा:क्षेत्रीय सङ्गठनहरू}} == बाह्य कडीहरू == {{Commonscat|South Asian Association for Regional Cooperation|सार्क}} * {{Official website|http://www.saarc-sec.org/ }} * [http://www.saarc-sec.org/areaofcooperation/detail.php?activity_id=9 सार्क युवा] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140928061835/http://www.saarc-sec.org/areaofcooperation/detail.php?activity_id=9 |date=2014-09-28 }} [[श्रेणी:अन्तर्राष्ट्रिय संस्थाहरू]] [[श्रेणी:एसियाका अन्तर्राष्ट्रिय सङ्गठनहरू]] [[श्रेणी:दक्षिण एसियाली क्षेत्रीय सहयोग सङ्गठन]] 2hbo1fux4humaylfixu8uj44ocxk533 चन्द्र शमशेर जङ्गबहादुर राणा 0 8644 1366349 1337129 2026-07-19T10:54:07Z Rajeeb bastola 39875 /* पहिलो विश्व युद्ध */ 1366349 wikitext text/x-wiki {{Infobox Officeholder | birthname = | image = Chandra Shumsher Jung Bahadur Rana.png | order = [[नेपालका प्रधानमन्त्रीहरूको सूची|१३औँ प्रधानमन्त्री (नेपाल)]] | office = प्रधानमन्त्री |monarch =पृथ्वी वीर बिक्रम शाह<br>त्रिभुवन वीर बिक्रम शाह | term_start = वि.सं. १९५८ साउन १३ | term_end = वि.सं. १९८६ मङ्सिर ११ | predecessor = [[देव शमशेर जङ्गबहादुर राणा|देव शमशेर]] | successor = [[भीम शमशेर जङ्गबहादुर राणा|भीम शमशेर]] | birth_date = वि.सं. १९२० असार २५ | birth_place = | death_date = वि.सं. १९८६ मङ्सिर ११ | death_place = | father = [[धीर शमशेर राणा|धीर शमशेर]] }} '''चन्द्र शमशेर''' (वि.सं. १९२० असार २६<ref name=":0">नेपालको तथ्य इतिहास :प्रा.[[राजाराम सुवेदी|डा राजाराम सुवेदी]]</ref>-वि.सं. १९८६ मङ्सिर ११) [[राणा वंश|राणा शासन]]का पाचौँ श्री ३ महाराज तथा नेपालका १३औँ प्रधानमन्त्री हुन्। यिनी आफ्ना दाजु [[देव शमशेर जङ्गबहादुर राणा|देव शमशेर]]लाई सत्ताबाट च्यूत गरी धनकुटा तिर लखेटेर श्री ३ को पदमा विराजमान भएका थिए। चतुर र केही हदसम्म सुधारक देखिएका यिनी निकै लामो समयसम्म (झण्डै २८ वर्ष) नेपालको प्रधानमन्त्री रहे। उनी [[पहिलो विश्वयुद्ध]] ताका यिनी नेपालका प्रधानमन्त्री थिए। यिनले बेलायती सेनाको तर्फबाट लड्न ठुलो सङ्ख्यामा नेपाली सेना पठाएका थिए। श्री ३ चन्द्रले पनि श्री ३ जङ्गले जस्तै अङ्ग्रेज राजदूतहरूलाई स्वच्छन्द घुम्न र सबैलाई खुला भेट्न दिँदैनथे। भेट्नै परेमा बडो सतर्कतासाथ सुराक बुझ्दथे। त्यस्तै अङ्ग्रेज र सारा नेपाली जनतालाई सोझै श्री ५ महाराजधिराजको दर्शन गर्ने मौका दिँदैनथे। उनी राजालाई विलासी र बेकम्मा गराई शासन हत्याइरहन चाहन्थे। सधैं राति ९ बजे, जाडोमा बिहान ५ बजे, गर्मीमा राति ११ बजे र बिहान ३ बजेसम्म डुलफिर गर्न निषेधस्वरुप काठमाडौँ मा तोप पड्काउने चलन उनले चलाए। नेपालीहरूलाई विदेश जान र विदेशीलाई नेपाल आउनमा उनले ठाउँठाउँमा गौँडा राखी राहदानी दिई जाँच गर्न लगाउँथे। उनले जूवा र कौडा खेल्नेलाई पक्रने र २-४ लात, कोर्रा लगाई छोड्न लगाउँथे। श्री ३ चन्द्रको मृत्यु बिसं १९८६ मंसिर ३० सोमबार भयो।<ref>{{cite book|title=नेपालको तथ्य इतिहास|author=प्रा. डा. [[राजाराम सुवेदी]]|page=२५८|date=फागुन २०६१|publisher=[[साझा प्रकाशन]]|isbn=99933-2-406-X|url=}}</ref> ==जन्म== श्री ३ चन्द्रको जन्म बि.सं. १९२० असार २६ गते बुधबारका दिन भएको थियो।<ref name=":0" /> उनी आफ्नी माता रानी नन्द कुमारी थापा (गोदार)का चौथो पुत्र हुन्। उनका मावली हजुरबुवा काजी [[हेमदलसिंह थापा]] र मामा काजी कर्णेल [[केशरसिंह थापा]] हुन्। सात महिना गर्भमा रहेर जन्मेका र पातलो ज्यान भएकाले यिनलाई [[जङ्गबहादुर राणा|श्री ३ जंग]]ले फिस्टे भनेर बोलाउने भएकाले उनलाई '''फिस्टे महाराज''' भनेर समेत चिनिन्छ। उनी [[जङ्गबहादुर राणा|श्री ३ जङ्गबहादुर राणा]]लाई आफ्ना आदर्श र नमुना पुरुष ठान्दथे। == बयालीस सालको पर्व == [[४२ सालको पर्व]] {{मुख्य|४२ सालको पर्व}} चन्द्र शमशेरले सुरुमा प्राइममिनिस्टर [[रणोद्दीपसिंह कुँवर|रणोद्दिप सिंह]] गोली चलाउने भने पनि [[रणोद्दीपसिंह कुँवर|रणोद्दिप सिंह]]को निवास [[नारायणहिटी दरबार सङ्ग्रहालय|नारायणहिटी दरबार]]मा पुगेपछि "मेरी श्रीमती गर्बवती छे, म गोली चलाउदिनँ ।" भने। त्यतिबेला [[मोहन शमशेर जङ्गबहादुर राणा|मोहन शमशेर]] गर्भमा थिए। त्यसपछि [[खड्ग शमशेर जङ्गबहादुर राणा|खड्ग]], [[भीम शमशेर जङ्गबहादुर राणा|भिम]] र डम्बर ले [[रणोद्दीपसिंह कुँवर|रणोद्दिप सिंह]] माथि गोली प्रहार गरेका थिए। == कमाण्डर इन चिफ == १९५७ फागुनमा [[वीर शमशेर जङ्गबहादुर राणा|वीर शमशेर]]को मृत्यु भएपछि देवशमशेर प्राइममिनिस्टर तथा श्री ३ महाराज बने भने जनरल चन्द्र शमशेर कमाण्डर इन चिफ बने। ===देव शमशेर विरुद्धको [[राज्यविप्लव|'कु']]=== [[चित्र:Chandra_Shumsher_Jang_Bahadur_Rana_2_(cropped).jpg|अङ्गुठाकार|राज्याभिषेक]] [[देव शमशेर जङ्गबहादुर राणा|देव शमशेर]]का सुधारवादी कार्यले गर्दा [[नेपाल अधिराज्य]]का सर्वसाधारण नागरिकमा चेतनाको जागरण भइ आफ्नो तथा आफ्ना भाइभतिजाहरूको स्वार्थमा आघात पर्ने अनुभव गरि यिनका उत्तराधिकारी [[कमान्डर-इन-चिफ|कमान्डर इन चिफ]] [[जर्नेल|जनरल]] चन्द्र शमशेर यिनले आरम्भ गराएका यस्ता सुधार कार्यदेखि सतर्क भए। यिनका यस्ता कदम शमशेर परिवारका राणाका निम्ति रूचिकार थिएन। नेपाल अधिराज्यको राज्य प्रशासन श्री ३ महाराज देव शमशेरको नियन्त्रणमा रहिरहेमा अधिराज्यका सर्वसाधारण नागरिकमा चेतनाको जागरण भई आफ्नो तथा आफ्ना भाइ भतिजाहारूका निम्ति ठूलो खतरा आइलाग्ने निश्चय गरि चन्द्र शमशेरले पहिले "खड्ग शमशेर पर्व"मा जसले आफूलाई स्नेहपूर्वक जोगाइदिएका थिए, सरल र शान्त स्वभावका तिनै दाजु प्राइम मिनिस्टर देव शमशेर राणालाई पदच्युत गराई स्वयम् नै प्राइम मिनिस्टर तथा श्री ३ महाराज पनि बन्ने योजनाका तानाबाना बुन्न अग्रसर भए।<ref name="अब यस्तो कहिल्यै नहोस्">{{cite book|title=[[अब यस्तो कहिल्यै नहोस्]]|author=[[बाबुराम आचार्य ]]|page=२९३|date=फागुन २०६१|publisher=फाइनप्रिन्ट बुक्स|isbn=978-9937-665-40-7|url=}}</ref> १९५८ मा अनुदार राणाहरूले उदारवादी श्री ३ देव शमशेरलाई [[राज्यविप्लव|'कु']] गरि पदच्युत गरे। यसको नेतृत्व प्रधान सेनापति चन्द्र शमशेरले गरेका थिए। == प्राइम मिनिस्टर तथा श्री ३ महाराज == [[चित्र:Chandra Shamsher Jang Bahadur Rana (cropped).jpg|thumb|चन्द्र शमशेर जङ्गबहादुर राणा]] [[चित्र:Coat_of_Arms_of_Chandra_Shamsher.jpg|अङ्गुठाकार|चन्द्र शमशेरको निशान]] ===सिंहदरबार निर्माण=== {{main|सिंहदरबार}} === बेलायत भ्रमण === उनी प्रधानमन्त्री भएपछि बेलायतले [[तिब्बत]] माथि हमला गर्न योजना बनाए। चन्द्र शमशेरले त्यो कार्यमा पूर्ण सहयोग गरे। हुन त [[थापाथली सन्धि]] अनुसार नेपालले त्यस्तो गर्न हुँदैनथ्यो। चन्द्र शमशेरको त्यो कदम पछि उनले बेलायत भ्रमण गर्ने मौका पाए। चन्द्रशमशेरको बेलायत भ्रमण सन् १९०८ मा भएको थियो। १९६४ चैत २५ मा काठमाडौबाट निस्केका १९६५ बैशाख २७ गते शुक्रबार बेलायत पुगे। करिव १० हप्ताको बेलायत भ्रमण सकेर १९६५ साउन ७ मा बेलायत छोडे। त्यस भ्रमणमा आफ्ना भाइ भतिजा छोराहरूमा [[जुद्ध शमशेर जङ्गबहादुर राणा|जुद्ध शम्शेर]], [[रुद्र शमशेर जङ्गबहादुर राणा|रुद्र शम्शेर]], [[मोहन शमशेर जङ्गबहादुर राणा|मोहन शम्शेर]], [[बबर शम्शेर जङ्गबहादुर राणा|बबर शम्शेर]], [[केशर शमशेर राणा|केशर शम्शेर]], [[सिंहसम्शेर राणा|सिंह शम्शेर]], हिरण्यशम्शेर, ज्वाँइ [[जयपृथ्वी बहादुर सिंह]], मामा खलकका डिल्लीशम्शेर थापा, अन्य दलबहादुर बस्न्यात, विष्णुकुमार पाण्डे, चन्द्रजङ्ग थापा, निजी सचिव मरिचमान सिंह, निजी सचिवका सहायक शमशेरमान सिंह, गङ्गाबहादुर बस्न्यात, नरनारायण शाही, शुभगोविन्द प्रसाद, बैद्यमा रत्नदास बैद्य, [[दरबार हाई स्कुल|दरवार हाइस्कुल]]का हेडमास्टर वटुकृष्ण मैत्रय, पंडित काशिनाथ तथा अन्य १९ जना नोकर चाकर लगेका थिए। बेलायतीहरूको तर्फबाट नेपालका लागि बेलायती रेसिडेन्ट (राजदुत) जे मानर्स स्मिथ, चौथो गोर्खा राइफलका माक्लोइड विलि, पाचौ गोरखा राइफलका [[मेजर जनरल|मेजर]] अमरसिंह थापा तथा चौथो र पाँचौ राइफलका अन्य दुई अर्दली पनि गएका थिए। भ्रमणका क्रममा [[अक्सफोर्ड विश्वविद्यालय]] पुगेका थिए। उक्त विश्वविद्यालयले चन्द्रशमशेरलाई नागरिक कानुनको मानार्थ विद्यावारिधि उपाधिबाट विभूषित गर्‍यो।<ref>[http://nepal.ekantipur.com/news/2018-12-06/20181206160502.html रित्तो हात फर्किएका राजा] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181209064627/http://nepal.ekantipur.com/news/2018-12-06/20181206160502.html |date=2018-12-09 }}</ref> === ए बि सी क्लास राणा === मुख्य लेख : [[राणा वंशको उत्तराधिकारी रोलक्रम|ए बि सी क्लास राणा]] === पहिलो विश्व युद्ध === [[पहिलो विश्वयुद्ध]] ताका यिनी नेपालका प्रधानमन्त्री थिए। पहिलो विश्व युद्धमा चन्द्र शमशेरले अङ्ग्रेज ब्रिटिसको बेलायतको पक्ष लिए । यिनले ब्रिटिस फौजको तर्फबाट लड्न ठुलो सङ्ख्यामा नेपाली सेना पठाएका थिए। त्यस वापत [[सन् १९२३ को नेपाल-बेलायत सन्धि|नेपाल बेलायत १९२३ को सन्धि]] भयो । वि.सं. १९१४ मा श्री ३ जङ्ग बजङ्ग बहादुरले भारतीय विद्रोह दमन गरे बापत बि.सं. १९१७ मा [[नयाँ मुलुक]] फिर्ता पाए। पहिलो विश्वयुद्धमा पनि बाँकी तराई र गुमेको नेपाल फिर्ता पाउने आशा थियो तर चन्द्र शमशेरले वार्षिक दश लाख नगद आफ्नो खल्तीमा हाल्न ललचाएका हुँदा भारतका गभर्नर जनरलको सिफारिस कार्बाही हुन पाएन।<ref>(डा. राजाराम सुवेदी, "नेपालको तथ्य इतिहास" पृष्ठ २५६)</ref> === नेपाल बेलायत १९२३ को सन्धि === मुख्य लेख : [[सन् १९२३ को नेपाल-बेलायत सन्धि|नेपाल बेलायत १९२३ को सन्धि]] [[सन् १९२३ को नेपाल-बेलायत सन्धि|नेपाल बेलायत १९२३ को सन्धि]]लाई महाराज चन्द्र शमशेरको २५ वर्षे कुटनैतिकको यात्राको एक मुख्य उपलब्धि मानिन्छ। यो सन्धिबाट बेलायतले नेपाललाई पहिलो पटक सार्वभौमसत्ता सम्पन्न मुलुकको रूपमा मान्यता दिएको थियो र नेपालले आफ्नो स्वार्थ अनुरुप विदेश नीति अङ्गिकार गर्न पाउन स्वतन्त्रता पाएको थियो।<ref>{{Cite book|last=हुसैन|first=असाद|title=नेपाल राज्यको ब्रिटिस भारतसँगको सम्बन्ध|publisher=जर्ज एलेन|location=लण्डन|page=२०८|year=१९७०}}</ref> == कार्यहरू == [[चित्र:Tri-chandra Hospital.jpg|thumb|400x400px|टुँडिखेल पारिबाट देखिएको त्रिचन्द्र सैनिक अस्पताल (बाया पट्टि [[वीर अस्पताल]] ट्रमा सेन्टर)|alt=]] * [[खड्ग निशान अड्डा]] * [[त्रि-चन्द्र कलेज|त्रिचन्द्र कलेज]] * [[त्रिचन्द्र सैनिक अस्पताल]]को स्थापना * टोखा क्षयरोग अस्पतालको निर्माण *[[सिंहदरबार वैद्यखाना|सिंहदरबार बैद्यखाना]] *अड्डामा जो हाकिम भयो उसैका नातेदार, चाकडीदारहरू उक्त अड्डामा भर्ना हुन्थे। [[नातावाद|सो प्रवृत्ति]]को अन्त्य गर्न चन्द्र शमशेरले सरकारी अड्डामा नियुक्त हुन चाहनेले परीक्षामा उतीर्ण हुनुपर्ने नियम बनाई कर्मचारी तयार पार्ने स्रेस्ता पाठशाला खोले। स्रेस्ता पाठशालाको पाठ्यक्रम समयानुसार अलिअलि फरक पर्दै पनि गयो।<ref>[http://himalaya.socanth.cam.ac.uk/collections/journals/purnima/pdf/Purnima_20_02.pdf पूर्णिमा ७८ अङ्क पृष्ठ ४९] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20211115085213/http://himalaya.socanth.cam.ac.uk/collections/journals/purnima/pdf/Purnima_20_02.pdf |date=2021-11-15 }}</ref> *[[फर्पिङ लघु जलविद्युत् परियोजना|फर्पिङ जलविद्युत् परियोजना]]को निर्माण *[[नेपालको राष्ट्रिय जनगणना|जनगणना]]को सुरुवात *[[गोर्खा भाषा प्रकाशिनी समिति|गोरखा भाषा प्रकानी समिति]]को निर्माण ( हालको [[साझा प्रकाशन]] ) * [[चन्द्र नहर]] * [[चुरिया सुरुङ]] * वि.सं. १९८३ मा नेपालमा पहिलो रञ्जुमार्ग रोपवे धुर्सिङ देखि मातातीर्थ सम्म चन्द्रकै शासनकालमा सम्पन्न भएको थियो। * वि.सं. १९८४ मा नेपालमा पहिलो रेलवे बिछ्याई रेलसेवा सञ्चालन गर्ने उद्देश्यले [[नेपाल गभर्मेन्ट रेलवे]] स्थापना गराए। त्यो रेलले तराईको यातायातमा आंशिक मद्दत पुर्‍याएको थियो।<ref>{{cite book|title=नेपालको तथ्य इतिहास|author=प्रा. डा. [[राजाराम सुवेदी]]|page=२५५|date=फागुन २०६१|publisher=[[साझा प्रकाशन]]|isbn=99933-2-406-X|url=}}</ref>[[चित्र:Nepal govt train.jpg|thumb|सन् १९२७ मा नेपाल गभरमेन्ट रेलवे।]] === सति प्रथा अन्त्य === लोग्ने मरेपछि चिता सँगै श्रीमतीले पनि प्राण त्याग गर्नुपर्ने प्रथालाई [[सती प्रथा]] भनिन्छ। यो प्रथा प्राचीन कालदेखि नै नेपाल र भारतमा प्रचलित थियो। यो प्रथा रोक्ने प्रयासहरूमा राजा मानदेवकी आमा सती नजानु तथा [[मुलुकी ऐन|मुलुकी ऐन १९१०]] को सुधार‚ [[जङ्गबहादुर राणा|जंगबहादुर राणा]]को सरकारको अनुमतीमा मात्र सती जान पाइने नियमलाई लिन सकिन्छ भने सती प्रथाको विधिवत अन्त्य वि.सं. १९७७ अषाढ (सन् १९२० जुलाई २८) मा चन्द्रशमसेर द्वारा भयो।<ref>[http://www.lawcommission.gov.np/np/wp-content/uploads/2018/10/%E0%A4%B8%E0%A4%A4%E0%A5%80%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%A5%E0%A4%BE-%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%A3-%E0%A4%97%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A5%87.pdf| सतीप्रथा नियन्त्रण गर्ने १९४४ सालको इस्तिहार]</ref> ==== वि.सं. १९१० को मुलुकी ऐनको सुधारः- ==== १६ वर्ष मुनिकी बिधवा‚ दासी एवं नोकर महिला र १२ वर्ष भन्दा कम उमेरका छोराछोरी हुने महिलालाई सती जानु नपर्ने। सदियौं देखि नारी माथि लादिएको सती प्रथाको अन्त्य १९७७ मा चन्द्र सम्सेर राणाले गरे। चन्द्र शम्शेरले असार २५, १९७७ (८ जुलाई १९२०) मा यो क्रुर अमानविय कु-प्रथाको औपचारिक रूपमा अन्त्य गरेका थिए। [[त्रिभुवन वीरविक्रम शाह|श्री ५ त्रिभुवन वीर विक्रम शाहदेव]]को राज्यकालमा श्री चन्द्र शम्शेरले वि.सं. १९७७ आषाढ २५ गतेदेखि लागु हुने गरि सती प्रथा बन्द गरिदिएपछि कानूनी रुपमै यो प्रथा नेपालमा बन्द भयो। === दास प्रथा अन्त्य === [[जङ्गबहादुर राणा|जङ्ग बहादुर]]ले वि.सं. १९१० को [[मुलुकी ऐन]] मार्फत १६ वर्ष भन्दा कम उमेरकालाई दास दासी राख्न नपाउने‚ बिक्री गर्न नपाउने तथा नयाँ ठाउँमा दास गएमा पुरानो ठाउँमा फिर्ता हुन बाध्य बनाउन नपाउने जस्ता सुधार गरे भने, कानुनी रूपमा वि.सं.१९८२ बैसाख १ गते चन्द्रशमशेरले [[दासप्रथा]]को उन्मुलन (घोषणा १९८१ मङ्सिर २४ गते) गरे। [[दासप्रथा|दास प्रथा]] उन्मुलन गर्दाः कुल जनसङ्ख्या ५५‚७३‚७८८। जम्मा दास दासीको सङ्ख्या : ५९‚५७३। क्षतिपुर्ती तिरेर मुक्त गरिएका दासदासीहरू: ५१‚७८३। मालिकको सङ्ख्या: १५‚७१९। मालिकलाई दिएको क्षतिपुर्ती : ३६ लाख ७० हजार। === शैक्षिक योगदान === [[चित्र:Chandra Shamsher Jang Bahadur Rana and George V in 1911.jpg|thumb|शिकारका क्रममा नेपालको तराई पुगेका बेलायती महाराजा जर्ज पाँचौंलाई स्वागत गर्दै चन्द्र शमशेर (बायाँ) सन् १९११]] चन्द्र शमशेरको समयको मध्य काटिरहँदाको अवस्थामा विश्व, खासगरी [[भारतीय उपमहाद्वीप]]को राजनीतिक वातावरणमा उल्लेख्य भिन्नता आउन थाल्यो। पहिलो विश्वयुद्धमा डेढ लाख बढी नेपाली लाहुरेहरू विश्वका विभिन्न भागमा पुगेर फर्केपछि तिनले गाउँ गाउँमा आफूले ठाउँ ठाउँमा देखे-भोगेको ज्ञानगुन र चमत्कारका कुरा सुनाउन थाले। भारतमा पनि बेलायती विरुद्धको स्वतन्त्रता सङ्ग्राम उल्लेख्य मात्रामा बढेर गयो। यो अवस्थामा नेपाली विद्यार्थीलाई पढाइका लागि भारत पठाउँदा त्यहाँको चेतवाट दीक्षित भएका युवा विद्यार्थीले नेपालको आफ्नो जहानिया शासनमा घातक प्रभाव पार्न सक्ने भएपछि कूटिल प्रधानमन्त्री चन्द्र शमशेरले नेपालमै उच्च शिक्षा हासिल गर्न सकिने व्यवस्था बाँध्ने निश्चित गरे। परिणामतः [[त्रि-चन्द्र कलेज|त्रिचन्द्र क्याम्पस]]को स्थापना भयो। === पञ्चाङ्ग सुधार === श्री ३ चन्द्रको शासन कालमा वि.स. १९६१ देखि तिथि लेख्ने पुरानो चलन हटाई गते लेख्ने चलन चलेको हो । त्यसै वर्षको फागुन संक्रान्ति कुनै पात्रोमा अगिल्लो दिन र कुनै पात्रोमा पछिल्लो दिन छापिएकोले अड्डाखानामा काम गर्दा असजिलो पर्न गएकोले श्री ३ चन्द्रले पण्डितको सभा गराई अवदेखि यस्तो नहोस् भनी पं. हेमराज शर्मालाई पञ्चाङ्ग संसोधन गराउने अभिभारा सुम्पियो । यसै बर्षदेखि पञ्चाङ्ग संसोधनको काम थालियो। हेमराज अध्यक्ष भए पनि पञ्चाङ्ग सम्बन्धी सम्पूर्ण गणित हर्ने काम भने पंं. भुवननाथ पाण्डेको हातबाट हुन्थ्यो ।<ref>{{Cite web |title=हाम्रो बारेमा |url=https://npns.gov.np/org-history |website=नेपाल पञ्चाङ्ग निर्णायक समिति }} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20241110175520/http://npns.gov.np/org-history |date=2024-11-10 }}</ref> == ग्याल्पो काण्ड == मुख्य लेख :[[ग्याल्पो काण्ड]] प्रधानमन्त्री चन्द्रशमशेर को पालामा ग्याल्पो काण्डले पुन: नेपाल भोट युद्ध हुन लागेको थियो तर त्यसको तयारी हुदाहुँदै श्री ३ चन्द्रको स्वर्गवास भयो। पछि अङ्ग्रेजको मध्यस्तता पछि सो युद्धको सम्भावना टर्यो। ==चन्द्रकालमा प्रचलित भनाइहरू== * भित्ताको पनि कान हुन्छन्। * चन्द्रे हाँस्यो त नास्यो [[चित्र:Trichandra college - eldest academic institution of Nepal.jpg|thumb|300px|काठमाडौँको घण्टाघर र त्रिचन्द्र क्याम्पस]] ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{सन्दर्भसूची}} ==बाह्य कडीहरू== {{नेपालका प्रधानमन्त्रीहरू}} [[श्रेणी:नेपालको इतिहास]] [[श्रेणी:नेपालका प्रधानमन्त्रीहरू]] [[श्रेणी:राणा प्रधानमन्त्रीहरू]] [[श्रेणी:राणा शासन]] [[श्रेणी:चन्द्र खलक]] [[श्रेणी:पदमा रहँदा नै मृत्यु हुने व्यक्तिहरू]] [[श्रेणी:चन्द्र शमशेर]] [[श्रेणी:खस जाति]] [[श्रेणी:नेपाली सैन्य कर्मचारीहरू]] ic5tf4kxx45dgjfeerjrv99vivrqurc माकुरा 0 13156 1366319 1366179 2026-07-19T04:56:06Z InternetArchiveBot 53012 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 1366319 wikitext text/x-wiki {{automatic taxobox | name = माकुरा | image = Spiders Diversity.jpg | image_width = 250px | image_caption = | fossil_range = [[Pennsylvanian (geology)|Pennsylvanian]] - [[Holocene]], {{Fossil range|319|0}} | taxon = Araneae | authority = [[Carl Alexander Clerck|Clerck]], 1757 | diversity_link = Araneae families | diversity = <small>109 families, c. 40,000 species</small> | subdivision_ranks = Suborders | subdivision = [[Mesothelae]]<br /> [[Mygalomorphae]]<br /> [[Araneomorphae]]<br /> &nbsp;''See [[Spider taxonomy|table of families]]'' }} '''माकुरा''' [[आर्थोपेडा]] श्रेणीमा पर्ने एक प्रकारको जिव हो । यसको आठ वटा खुट्टा तथा मुखमा दुइवटा तिखो बिषालु चुच्चाहरू हुन्छन् । माकुरा [[अन्टार्क्टिका|अन्टार्टिका]] बाहेक विश्वका सबै स्थानहरूमा पाइन्छन । २००८ को तथ्यांक अनुसार विश्वमा ४३,६७८ प्रजातिका माकुरहरू पाइन्छन ।<ref>[http://www.economist.com/news/science-and-technology/21570673-strange-example-co-operative-behaviour-arachnids-come-my-parlour Sociable spiders: Come into my parlour]. Economist, January 26, 2013</ref> ==शारीरिक बनावट== [[File:Spider internal anatomy-en.svg|700px|center]] [[File:Baby spiders captured at night.jpg|thumb|Baby spiders]] '''मोटा अक्षर''' ===खाद्य ग्रहण, पाचन र उत्सर्जन=== [[File:Fly captured by spider in web.jpg|thumb|A syrphid fly captured in the web of a spider]] [[File:Cheiracanthium punctorium frei 1 17 Forst Jungfernhdeide Jg 46 070920.jpg|thumb|''[[Cheiracanthium punctorium]]'', displaying fangs]] अद्वितीय रूपमा [[chelicerate]]हरूमा, मकुराहरूको chelicerae को अन्तिम भाग दाँतहरू हुन्, र अधिकांश मकुराहरूले ती प्रयोग गरेर सिकारमा [[venom]] इन्जेक्ट गर्न सक्छन्, जुन chelicerae का जरामा रहेको विष ग्रन्थि [[gland]] बाट आउँछ।<ref name="RuppertFoxBarnes2004Spiders"/> परिवारहरू Uloboridae र Holarchaeidae, र केही Liphistiidae माकुराहरूले आफ्नो विष ग्रन्थी हराइसकेका छन्, र सट्टा आफ्नो मापनले भने शिकार मार्छन्।<ref>{{cite web|url=http://drsamchapala.com/wp/?page_id=27|title=Spiders-Arañas – Dr. Sam Thelin|website=Drsamchapala.com|access-date=31 October 2017|archive-date=21 February 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20170221105905/http://drsamchapala.com/wp/?page_id=27}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170221105905/http://drsamchapala.com/wp/?page_id=27 |date=21 February 2017 }}</ref> अधिकांश arachnid हरूको जस्तै, scorpion हरू समेत समावेश गर्दै,<ref name="RuppertFoxBarnes2004ArachnidaGen"/> मकडिहरूको पेट साँघुरो हुन्छ जसले मात्र तरल खाना पचाउन सक्छ र ठोसहरूलाई बाहिर राख्न दुई सेट फिल्टरहरू हुन्छन्।उनीहरू बाह्य पाचनको दुई भिन्न प्रणालीहरूमध्ये एक प्रयोग गर्छन्। केहीले मिडगटबाट पाचन एन्जाइमहरू सिकारमा पठाएर त्यसको तरल बनिएका तन्तुहरूलाई ग्यूटमा सोक्छन्, अन्ततः सिकारको खाली खोल मात्र छोड्छन्। अन्यले चिलिसेरा र पेडिपाल्पको आधार प्रयोग गरेर सिकारलाई पल्पमा पिस्छन् र यसरी तिनीहरूलाई एन्जाइमले जलाशय गर्छन्; यी प्रजातिमा, चिलिसेरा र पेडिपाल्पको आधारले खाना प्रशोधन गरिरहेको पूर्वमौखिक कोठा बनाउँछ।<ref name="RuppertFoxBarnes2004Spiders"/> सिफालोथोराक्समा रहेको पेटले पंपको रूपमा काम गर्छ जसले खाना पाचन प्रणाली भित्र गहिरो पठाउँछ। मिडगटमा धेरै पाचन ceca हुन्छन्, अन्य कुनै निकास नभएका खण्डहरू, जसले खानाबाट पोषक तत्व निकाल्छन्; अधिकांश पेटमा हुन्छन्, जुन पाचन प्रणालीले प्रभुत्व राख्छ, तर केही सिफालोथोराक्समा पनि पाइन्छन्।<ref name="RuppertFoxBarnes2004Spiders"/> धेरै मकुराहरू [[नाइट्रोजन]]युक्त फोहोर पदार्थहरूलाई [[युरिक एसिड]]मा परिणत गर्छन्, जसलाई सुक्खा पदार्थको रूपमा निकास गर्न सकिन्छ। मल्फिजियन ट्यूब्युल्स ("सानो नलीहरू") यी फोहोरहरूलाई हीमोकोएलको रगतबाट निकाल्छन् र तिनीहरूलाई क्लोअकाल कोठामा फ्याँक्छन्, जहाँबाट तिनीहरूलाई [[मलद्वार]] मार्फत बाहिर निकालीन्छ।<ref name="RuppertFoxBarnes2004Spiders"/> युरिक एसिडको उत्पादन र यसलाई म्याल्फिजियन ट्युब्युल्समार्फत हटाउनु पानी बचाउने एक विशेषता हो जुन पानीबाट टाढा बस्न सक्ने विभिन्न अर्थ्रोपोड प्रजातिहरूमा स्वतन्त्र रूपमा विकसित भएको छ।<ref name="RuppertFoxBarnes2004P529To530">{{harvnb|Ruppert|Fox|Barnes|2004|pp=529–30}}</ref> उदाहरणका लागि, कीरा र मकुरासँग सम्बन्धित प्रजातिका ट्युब्युलहरू पूर्ण रूपमा फरक भागबाट विकास हुन्छन्।<ref name="RuppertFoxBarnes2004ArachnidaGen"/> तर, केही प्राचीन मकडीहरू, उपक्रम Mesothelae र infraorder Mygalomorphae, पुराना अर्थ्रोपोड nephridia ("सानो किड्नीहरू") राखेका छन्,<ref name="RuppertFoxBarnes2004Spiders"/> जसले ammonia का रूपमा नाइट्रोजेनयुक्त फोहोर पदार्थ निकास गर्न ठूलो मात्रामा पानी प्रयोग गर्छ।<ref name="RuppertFoxBarnes2004P529To530"/> ==यो पनि हेर्नुहोस्== {{किराहरू}} ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{reflist}} ==बाह्य कडीहरू== {{Sister project links |Spider|display= माकुरा}} * {{dmoz|Science/Biology/Flora_and_Fauna/Animalia/Arthropoda/Arachnida/Araneae|Spiders}} * [http://www.naturbildarchiv-guenter.de/index.php?id=2343&L=1 Picture story about the jumping spider ''Aelurillus v-insignitus''] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130728082256/http://www.naturbildarchiv-guenter.de/index.php?id=2343&L=1 |date=2013-07-28 }} * [http://aces.nmsu.edu/academics/spiders/ New Mexico State University "The Spiders of the Arid Southwest"] * [http://www.rkwalton.com/jump.html Online Videos of Jumping Spiders (Salticids) and other arachnids] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110512023838/http://www.rkwalton.com/jump.html |date=2011-05-12 }} * [http://media.library.uiuc.edu/cgi/b/bib/bix-idx?type=simple&c=bix&sid=54d8a20e4f1eb5f2de074bad4caba7ae&Submit=search&sort=title&q1=spiders&rgn1=Entire+record list of field guides to spiders] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511234340/http://media.library.uiuc.edu/cgi/b/bib/bix-idx?type=simple&c=bix&sid=54d8a20e4f1eb5f2de074bad4caba7ae&Submit=search&sort=title&q1=spiders&rgn1=Entire+record |date=2011-05-11 }}, from the International Field Guides database * {{YouTube|78mYtPHRqpk|Spider hunts}} {{ठुटो}} [[श्रेणी:किराहरू]] k1luh8x54wv1qmdkq54ku5piwyf4re9 हङकङ 0 13299 1366295 1328697 2026-07-18T14:26:46Z ~2026-40525-42 79868 हङकङ is corrected to true writing हङकङ्ग , HKD(HongKong Dollar) in Nepali is writtern as एच.के.डि H.K.D 1366295 wikitext text/x-wiki {{Infobox country | conventional_long_name = हङकङ्ग विशेष प्रशासनिक क्षेत्र <br> Hong Kong Special Administrative Region<!---- NOTE: This is the established decision on the talk page and is clearly substantiated by numerous Hong Kong government documents. This is also the convention in use in all other languages on Wikipedia. Please refrain from editing. ----> | native_name = {{nobold|中華人民共和國香港特別行政區}} | common_name = Hong Kong | image_flag = Flag of Hong Kong.svg | alt_flag = A flag with a white 5-petalled flower design on solid red background | image_coat = Regional Emblem of Hong Kong.svg | alt_coat = A red circular emblem, with a white 5-petalled flower design in the centre, and surrounded by the words "Hong Kong" and "{{zh|t=中華人民共和國香港特別行政區|labels=no}}" | symbol_type = निसाना छाप | national_anthem = "मार्च अफ द भोलेन्टियर्स"<ref>[[s:Basic Law of the Hong Kong Special Administrative Region/Annex III|Basic Law]] – [[s:Resolution on the Capital, Calendar, National Anthem and National Flag of the People's Republic of China|Anthem]]</ref><br /><br /><center>[[File:March of the Volunteers instrumental.ogg]]</center> | other_symbol_type = सिटी फ्लावर | other_symbol = ''बाउहिनिया ब्लाकेना'' (洋紫荊) | image_map = China Hong Kong 4 levels localisation.svg | map_caption = हङकङ्गको स्थान | alt_map = Location of Hong Kong within China | map_width = 220px | status = {{nowrap|[[विशेष प्रशासनिक क्षेत्र]]}} | membership_type = [[सार्वभौम&nbsp;राज्य]] | membership = [[चीन|जनवादी गणतन्त्र चीन]] | official_languages = <!---- DON'T CHANGE THE POSITION OF THE OFFICIAL LANGUAGES ---> {{hlist |[[चिनियाँ भाषा|चिनियाँ]] |[[अङ्ग्रेजी भाषा|अङ्ग्रेजी]]}} | regional_languages = [[क्यान्टोनिज]]<ref>Section 3(1) of the Official Languages Ordinance (Cap 5) provides that the "English and Chinese languages are declared to be the official languages of Hong Kong." The Ordinance does not explicitly specify the standard for "Chinese". While [[Standard Chinese|Mandarin]] and [[Simplified Chinese character]]s are used as the spoken and written standards in [[mainland China]], [[Standard Cantonese|Cantonese]] and [[Traditional Chinese character]]s are the long-established ''de facto'' standards in Hong Kong.</ref> | ethnic_groups = {{unbulleted list | ९३.६% चिनिया | ६.४% अन्य }} | religion = {{unbulleted list | २१.३% [[बुद्ध धर्म|बुद्ध]] | १४.२% [[ताओ धर्म|ताओ]] | ११.८% [[इसाई धर्म|ईसाई]] | ३.१% [[इस्लाम धर्म|इस्लाम]] | ४९.६% [[चिनिया आदिवासी धर्म]] र अन्य }} | demonym = {{unbulleted list| हङकङ्गेनर | हङकङ्गेनिज | {{zh|c=香港人|labels=no}}}}<!--- DO NOT add in "Chinese". A demonym refers to the city, not the sovereign country. See articles like New York and Toronto for example, they don't add in "American" or "Canadian" --> | government_type = {{nowrap|[[विशेष प्रशासनिक क्षेत्र|चीनको विशेष<br />प्रशासनिक क्षेत्र]]}}{{ref label|govttype|a|}} | leader_title1 = प्रमुख कार्यकारी<!--- DO NOT insert Head of State of PRC here; HK is not a sovereign state and the Hong Kong Government's website (http://www.gov.hk) indicates there is no such position as Head of State of Hong Kong. ---> | leader_name1 = क्यारी लाम | leader_title2 = मुख्य सचिव | leader_name2 = जोन साङ | leader_title3 = विधान परिषदको अध्यक्ष | leader_name3 = जेस्पर साङ | leader_title4 = मुख्य न्यायाधीश | leader_name4 = ज्योफ्री मा | legislature = विधान परिषद | sovereignty_type = इतिहास | established_event1 = बेलायती आधिपत्य | established_date1 = २६ जनवरी १८४१ | established_event2 = [[ननकिङको सन्धि]] | established_date2 = २९ अगस्ट १८४२ | established_event3 = [[पेकिङ अधिवेसन]] | established_date3 = १८ अक्टोबर १८६० | established_event4 = [[हङकङ्ग क्षेत्रको विस्तारको लागि अधिवेसन|दोस्रो पेकिङ अधिवेसन]] | established_date4 = १ जुलाई १८९८ | established_event5 = {{nowrap|जापानी कब्जा}} | established_date5 = {{nowrap|२५ दिसम्बर १९४१<br />सँ १५ अगस्त १९४५}} | established_event6 = {{nowrap|[[संयुक्त अधिराज्य]] बाट सार्वभौमसत्ता सुम्पिएको<br />गेल}} | established_date6 = <br />१ जुलाई १९९७ | area_km2 = 1104 | area_rank = १७९औँ | area_sq_mi = 426 <!-- Do not remove as per WP:MOSNUM --> | percent_water = ४.५८ (५०&nbsp;किमी{{smallsup|2}}; १९&nbsp;वर्ग&nbsp;मी) | population_estimate = ७२३४८००<ref>{{cite news|url=http://www.censtatd.gov.hk/press_release/pressReleaseDetail.jsp?charsetID=1&pressRID=3461 |title=Mid-year Population for 2014 |work=[[Census and Statistics Department (Hong Kong)]]|date=12 August 2014}}</ref> | population_estimate_rank = १००औँ | population_estimate_year = सन् २०१४ | population_census = | population_density_rank = | population_census_year = | population_density_km2 = ६५४४ | population_density_sq_mi = 17024 | GDP_PPP = $४१२.३०० बिलियन<ref name="imf2">{{cite web|url=http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2015/01/weodata/weorept.aspx?pr.x=44&pr.y=20&sy=2015&ey=2015&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=532&s=NGDPD%2CNGDPDPC%2CPPPGDP%2CPPPPC&grp=0&a= |title=Hong Kong |publisher=[[International Monetary Fund]] |accessdate=2 November 2014}}</ref> | GDP_PPP_rank = ४४औँ | GDP_PPP_year = सन् २०१५ | GDP_PPP_per_capita = $५६,४२८<ref name="imf2"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = १०औँ | GDP_nominal = $३१०.०७४ बिलियन<ref name="imf2"/> | GDP_nominal_rank = ३६औँ | GDP_nominal_year = सन् २०१५ | GDP_nominal_per_capita = $४२,४३७<ref name="imf2"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = १८औँ | Gini_year = सन् २०११ | Gini_change = Increase <!-- increase/decrease/steady --> | Gini = ५३.७ <!-- number only --><!--- DO NOT USE CIA World Factbook. The Gini index is a parameter in calculating the HDI so the Gini index and the HDI should be from the same source, i.e. Human Development Report 2009. ---> | Gini_ref = <ref>{{cite web |url=http://www.hkeconomy.gov.hk/en/pdf/box-12q2-5-2.pdf|title=Half-yearly Economic Report 2012 |publisher=[[Government of Hong Kong]] |accessdate=14 November 2015}}</ref> | Gini_rank = | HDI_year = सन् २०१३<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = steady <!-- increase/decrease/steady --> | HDI = ०.८९१ <!-- number only --> | HDI_ref = <ref name="HDI">{{cite web |url=http://hdr.undp.org/sites/default/files/hdr14-summary-en.pdf |title=2014 Human Development Report Summary |date=2014 |accessdate=27 July 2014 |publisher=United Nations Development Programme | pages=21–25}}</ref> | HDI_rank = १५औँ | EF_year = सन् २००७ | EF = {{decrease}} ८.० घ<ref name="EF">{{cite web |url=http://www.footprintnetwork.org/images/uploads/Ecological_Footprint_Atlas_2010.pdf |title=Ecological Footprint Atlas 2010 |publisher=Global Footprint Network |accessdate=11 July 2011 }} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110709224423/http://www.footprintnetwork.org/images/uploads/Ecological_Footprint_Atlas_2010.pdf |date=9 July 2011 }}</ref> | EF_rank = ६औँ | currency = [[हङकङ डलर]] (यचके$) | currency_code = एच.के.डि | country_code = यचकेजी | utc_offset = +८ | time_zone_DST = {{nowrap|नहेरिएको}} | utc_offset_DST = +८ | date_format = {{nowrap|dd-mm-yyyy}}<br />yyyy年mm月dd日 | calling_code = +८५२ | drives_on = बायाँ | iso3166code = HK | cctld = {{nowrap|[[.hk]]{{nbsp|3}}[[.香港]]}} | footnote_a = }} '''हङकङ्ग''' आधिकारिक रूपमा '''हङकङ्ग जनवादी गणतन्त्र चीनको [[विशेष प्रशासनिक क्षेत्र]]''' रूपमा चिनिन्छ। हङकङ्ग [[चीन|चिन]]को पर्ल नदी डेल्टा र [[दक्षिण चीन सागर]]को दक्षिणी कुनामा अवस्थित एक स्वायत्त प्रदेश हो।<ref name="censtatd">{{cite web|url=http://www.censtatd.gov.hk/FileManager/EN/Content_810/geog.pdf |title=Geography and Climate, Hong Kong |publisher=Census and Statistics Department, Hong Kong Government |accessdate=10 January 2007}}</ref> हङकङ आफ्नो गगनचुम्बी भवन र गहिरो प्राकृतिक बन्दरगाहको लागि प्रसिद्ध छ।<ref>{{cite book|last=Ash|first=Russell|authorlink=Russell Ash|title=The Top 10 of Everything 2007|publisher=[[Hamlyn (publishers)|Hamlyn]] | isbn=0-600-61532-4| page=78| year=2006 }}</ref> यसको क्षेत्रफल ११०४&nbsp;किमी<sup>२</sup> छ र यसको उत्तरी सिमामा चिनको गुआङ्डोङ प्रदेश रहेको छ। यो स्थानको जनसङ्ख्या ७.२ मिलियन छ जुन भिन्न भिन्न राष्ट्रियताका छन्।<ref name="census1">{{Cite report|date=February 2012|title=2011 Population Census – Summary Results|url=http://www.census2011.gov.hk/pdf/summary-results.pdf|publisher=[[Census and Statistics Department (Hong Kong)|Census and Statistics Department]]|accessdate=5 September 2013|format=PDF}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20191021224429/https://www.census2011.gov.hk/pdf/summary-results.pdf |date=21 October 2019 }}</ref> हङकङ संसारकै सबैभन्दा बढी जनघनत्व भएको महानगर मध्ये एक हो। == सन्दर्भ सामग्रीहरू == {{reflist}} ==बाह्य कडीहरू== {{एसिया}} {{Commonscat|Hongkong|हङकङ}} [[श्रेणी:चीन]] [[श्रेणी:एसियाका सहरहरू]] [[श्रेणी:अङ्ग्रेजी भाषा आधिकारिक भएका देश तथा क्षेत्रहरू]] [[श्रेणी:चार एसियाली बाघहरू]] 5jpfgroiv0p955lv0ihxcp50qf9gdf1 जुद्ध शमशेर जङ्गबहादुर राणा 0 14072 1366348 1355910 2026-07-19T10:47:38Z Rajeeb bastola 39875 1366348 wikitext text/x-wiki {{Infobox prime minister |honorific-prefix = श्री ३ महाराज |name = जुद्धशमशेर जंगबहादुर राणा |image = Juddha Shumsher Jung Bahadur Rana (cropped).png |office1 = [[नेपालका प्रधानमन्त्रीहरूको सूची|नेपालको १५औं प्रधानमन्त्री]] |label1 = राजा |data1 = |monarch1 = [[त्रिभुवन वीरविक्रम शाह|राजा त्रिभुवन]] |term_start1 = वि.सं. १९८९ भाद्र १७ |term_end1 = वि.सं. २००२ मंसिर १४ |predecessor1 = [[भीम शमशेर जङ्गबहादुर राणा|भीम शमशेर]] |successor1 =[[पद्म शमशेर जङ्गबहादुर राणा|पद्म शमशेर]] |office2 = [[नेपाली सेनाको प्रधान सेनापति|नेपालको प्रधान सेनापति]] |primeminister2 =[[भीम शमशेर जङ्गबहादुर राणा|भिम शमशेर]] |term_start2 = वि.सं. १९८६ मंसिर १२ |term_end2 = वि.सं. १९८९ भाद्र १७ |predecessor2 =[[भीम शमशेर जङ्गबहादुर राणा|भिम शमशेर]] |successor2 = [[रुद्र शमशेर जङ्गबहादुर राणा|रुद्र शमशेर]] |birth_name = जुद्ध शमशेर |birth_date =बि.सं १९३२ बैशाख ७ | birth_place = | death_date = बि.सं २००९ मंसिर ८ | death_place = भारतको [[देहरादुन|देहरादुन]] | nationality = |spouse = |children = |parents = [[धीर शमशेर राणा|धीर शमशेर]] |father = |mother = जुहारकुमारी |alma_mater = |signature = }} '''जुद्धशमशेर जंगबहादुर राणा''' (१९३२ बैशाख ०७ - २००९ मंसिर ०८) नेपालका [[राणा वंश|राणा शासन]]का सातौँ प्रधानमन्त्री थिए। उनी [[जङ्गबहादुर राणा|जंगबहादुर]]को भाइ [[धीर शमशेर राणा|धीर शमशेर]]का छोरा थिए। आफ्ना दाजू [[भीम शमशेर जङ्गबहादुर राणा|भीम शमशेर]]को निधन पछि वि.सं. १९८९ भाद्र १७ मा नेपालको श्री ३ महाराज बनेका जुद्ध शमशेर वि.सं. २००२ मंसिर ०४ सम्म नेपालको प्रधानमन्त्री रहे। उनले आफू जीवित छँदै आफ्ना भतिज [[पद्म शमशेर जङ्गबहादुर राणा|पद्म शमशेर]]लाई श्री ३ बनाई आफू सन्यासी बनेर पाल्पाको रिडीमा बसे। यिनको निधन ०८ मंसिर २००९ (सन् १९५२)मा भारतको [[देहरादुन|देहरादुन]]मा भयो। श्री ३ जुद्धशमशेर विषयलम्पट, अस्थिर मनस्थिति, हीनता मन, सिकारी, अर्थलम्पट, विवेकहीन, कमजोर तथा नालायक प्रशाशक भएर पनि उनका विविध सुधार, भूकम्प उद्धार, शिक्षा, स्वास्थ्य, समाजसुधार तथा उद्योगहरूको स्थापना गराई श्री ५ महाराजधिराजको गरिमालाई उच्च गराई राखेको हुनाले उनको नाउँ नेपालको इतिहासमा उल्लेखनीय रहेको कुरा निर्विवाद छ।<ref name="सुवेदी">{{cite book | last = सुवेदी | first = राजाराम | author-link = राजाराम सुवेदी | year = फागुन २०६१ | title = नेपालको तथ्य इतिहास | publisher = [[साझा प्रकाशन]] | url = | isbn = 99933-2-406-X | pages = पृष्ठ २६४-२६५ }}</ref> ==जन्म/प्रारम्भिक जीवन== जुद्ध शमशेर कमान्डर इन्चीफ धीर शमशेरका [[धीर शमशेर राणा#सन्तान|१७ भाइ छोरामा १५ औँ]] थिए। उनको जन्म वि सं १९३२ वैशाखमा जुहारकुमारीको कोखबाट भएको थियो। सानैबाट साँवलो, कमजोर र आत्मबलरहित हुँदा बचाउन कठिन परेका जुद्धशमशेरको भाग्य त्यत्तिकै प्रबल थियो। वि.सं. १९४१ मा प्रधानसेनापति [[धीर शमशेर राणा|धीरशमशेर]]को मृत्यु हुँदा जुद्ध १० वर्ष पुगेका तर जियारी भने ७ वर्षको बालकको जस्तो हुनाले मर्ने बेलामा निजका आमाले गुन तिर्न आफू समर्थ नहुँदा निजका छोराको ख्याल गर्ने निर्देशन [[वीर शमशेर जङ्गबहादुर राणा|वीर शमशेर]]लाई दिएकाले जुद्ध [[राणा वंशको उत्तराधिकारी रोलक्रम|रोलवाला]] भएका थिए। [[४२ सालको पर्व|वि.सं. १९४२ मा श्री ३ रणोद्दीपसिंहको हत्या]] भएपछि श्री ३ पदमा [[वीर शमशेर जङ्गबहादुर राणा|वीरशमशेर]] आए। त्यही बेला जुद्ध [[जर्नेल|जनरल]] भए। उनी [[राणा वंशको उत्तराधिकारी रोलक्रम|दसौँ रोलक्रम]]मा थिए।<ref>[[राजाराम सुवेदी]], नेपालको तथ्य इतिहास (काठमाडौँ: साझा प्रकाशन २०६१ फागुन ) पृष्ठ २६०।</ref> वीर शमशेरले जुद्ध शमशेरलाई [[थापाथली दरबार]] दिएका थिए तर कम्पाउण्ड नभएको दरबारमा नबस्ने भनेकाले वीरले उनलाई [[जावलाखेल दरबार]] दिए। जुद्धशमशेर जन्मदै [[कर्नल#समकक्षता|कर्णेल]] भए पनि लुरे हुनाले १९ वर्षको हुँदा आउँ रगतमासीले झण्डै खुस्केका थिए। ==वृत्ति== {| class="wikitable" |+ !साल !पद !श्री ३ !श्री ५ |- |वि सं १९५८ |उत्तरतर्फका जङ्गीलाठ |[[चन्द्र शमशेर जङ्गबहादुर राणा|चन्द्र शमशेर]] |[[पृथ्वी वीरविक्रम शाह|पृथ्वी वीर विक्रम शाह]] |- |वि सं १९६४ |पूर्वतर्फका जङ्गीलाठ |[[चन्द्र शमशेर जङ्गबहादुर राणा|चन्द्र शमशेर]] |[[पृथ्वी वीरविक्रम शाह|पृथ्वी वीर विक्रम शाह]] |- |वि सं १९७० |पश्चिम तर्फका जङ्गीलाठ |[[चन्द्र शमशेर जङ्गबहादुर राणा|चन्द्र शमशेर]] |[[त्रिभुवन वीरविक्रम शाह|राजा त्रिभुवन]] |- |वि सं १९८६ |प्रधानसेनापति |[[भीम शमशेर जङ्गबहादुर राणा|भीम शमशेर]] |[[त्रिभुवन वीरविक्रम शाह|राजा त्रिभुवन]] |- |वि सं १९८९ |श्री ३ तथा प्राइममिनिस्टर |आफै |[[त्रिभुवन वीरविक्रम शाह|राजा त्रिभुवन]] |} == प्रधानमन्त्री काल == ===विदेश नीति === ===आर्थिक नीति === जुद्धशमशेरले औद्योगिकरणको नीति लिए। उनले आफूले पनि उद्योगमा लगानी गरे र अरु मानिसलाई पनि उद्योगमा रकम लगानी गर्न प्रेरित गरे। उनले वि.सं १९९२ मा उद्योग परिषद् को स्थापना गरे। उद्योगको संरक्षणको लागि औद्योगिक कानुनको व्यवस्था गरे। वि.सं १९९३ मा कम्पनी कानुन, वि.सं १९९४ मा [[नेपाल बैङ्क|नेपाल बैङ्क लिमिटेड]], १९९३ मा [[विराटनगर जुट मिल]], १९९५ मा द जुद्धम्याच फ्याक्टरी, १९९९ मा कटन मिल्स, २००० मा नेपाल प्लाइउड एण्ड बबिन फ्याक्ट्री, मोरङ विद्युत, नेपाल माइका कम्पनी, नेपाल चामल र मैदा कारखाना, १९९२ मा नेपाल केमिकल इन्डस् ट्रिजहरूको स्थापना गरे। त्यस्तै ससाना उद्योगहरूमा सेरामिक्स फ्याक्टरी, कागज कारखाना, साबुन कारखाना, खानी उद्योग, नर्सिङखोला नुन उद्योग, फर्निचर उद्योग, भाँडा उद्योग, जस्ता उद्योगहरू खुले। नेपालमा कुटिर उद्योगका निम्ति जुद्ध शमशेरले "घरेलु इलम प्रचार अड्डा" मार्फत कतुवा, चर्खा, तान, धागो र प्रविधि सम्बन्धी तालिम दिने व्यवस्था मिलाए। वि.सं १९९४ जेठमा नेपालमा १२ दिन उद्योग प्रदर्शनी आयोजना गरियो। १९९६ मा र २००१ मा पनि त्यस्ता प्रदर्शनी भएका थिए। त्यस्ता प्रदर्शनीमा उत्कृष्ट हुनेलाई पुरस्कृत गरिएको थियो। सर्वप्रथम नेपालमा [[सदर मुलुकी खाना]]बाट कागजी नोट छाप्ने चलन पनि श्री ३ जुद्धकै समयबाट भएको थियो । ===कृषि सुधार=== वि.सं २००० सालमा [[सर्लाही जिल्ला]]मा [[जुद्ध नहर]]को निर्माण भयो । <ref>[https://www.dwri.gov.np/activity जलस्रोत तथा सिंचाइ विभाग] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20190727065927/https://www.dwri.gov.np/activity |date=2019-07-27 }}</ref> ===प्रशासनिक सुधार=== श्री ३ जुद्धको शासनकालमा सेनामा जागिर खाने मानिसलाई नगद तलब दिने , निवृतभरण, सैनिक द्रव्यकोष (हालको [[कर्मचारी सञ्चय कोष|कर्मचारी सञ्चयकोष]]), अवकाशको व्यवस्था पनि भयो। निजामती कर्मचारी र प्रहरी सेवामा पनि केही सुधारहरू भए। [[जुद्ध शमशेर जङ्गबहादुर राणा|जुद्ध शम्सेर]]को पालामा सैनिकहरुले अवकास पछि सरकारसँग रकम माग गर्न जाँदा नोकरी अवधिमा कमाएको रकम बचत भएन भन्ने प्रश्नमा ति सबै घरखर्च र जिविकोपार्जनमा सकिएको बताएपछि मासिक तलबबाट केही रकम कट्टी गरी संचित कोष खडा गनुपर्ने महसुस भएको हो । त्यसलाई मध्यनजर गर्दै सन् १९३४ मा सैनिक द्रव्य कोषको स्थापना गरी सैनिक जवानहरुको मासिक तलबबाट केही रकम कोष कट्टी गर्ने प्रारम्भ भयो । यसको एक दशक पछि निजामति कर्मचारीहरुको लागि पनि पनि त्यस्तो कोषको आवश्यकता महसुस गरी सन् १९४४ मा निजामति संचयकोष स्थापना भयो । यसरी अवकास कोषको अवधारणा सुरु हँुदै बि.स. २०१८ मा विशेष ऐन अन्तर्गत कर्मचारी संचय कोष स्थापना भएप्छि सैनिक द्रव्य कोष निजामति संचय कोषमा गाभिई अवकास कोष योजना सञ्चालनमा आएको हो ।<ref>{{Cite journal |last=श्रेष्ठ |first=शोभा |date=२०७५ चैत्र |title=सामाजिक सुरक्षणमा अवकाश कोष |url=https://www.nlk.org.np/assets/uploads/files/newsevents/Bullitine_2075-Chaitra.pdf |journal=लगानी कोष समाचार |pages=९ }} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20231204084455/https://www.nlk.org.np/assets/uploads/files/newsevents/Bullitine_2075-Chaitra.pdf |date=2023-12-04 }}</ref> [[सदर चिडियाखाना, नेपाल|चिडियाखाना]], सङ्ग्राहलाय, जन्म-मृत्यु दर्ता, खानी अड्डा, समाचार सङ्ग्रह, वनस्पति अड्डा, वनविभाग, व्यापारिक समाचार सङ्ग्रह गर्ने व्यवस्था श्री ३ जुद्धशमशेरले गरे। नेपालको कानूनी इतिहासमा सर्वप्रथम कार्यपालिकासँग न्यायपालिकालाई अलग राख्ने उद्देश्यले वि. सं. १९९७ श्रावण १ बाट कार्य सञ्चालन गर्ने गरी प्रधान न्यायालय खडा भयो । <ref>{{Cite web |title=प्रधान न्यायालय |url=https://supremecourt.gov.np/pradhanNayalaye/about_us }} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240808201546/https://supremecourt.gov.np/pradhanNayalaye/about_us |date=2024-08-08 }}</ref> राणाहरूले आपसमा जति अन्याय गरे पनि रैतीलाई स्वच्छ न्याय प्रदान गर्दथे। त्यस काममा श्री ३ जुद्ध शमशेर एक पाइला अगाडि बढेर ८ जिल्लामा पुनरावेदन अदालत खोली केन्द्रमा प्रधान न्यायालयको स्थापना गरे। वि.सं. १९९७ साल श्रावण १ गते प्रधानमन्त्री श्री ३ जुद्द शमशेरको पालामा नै एक सनद जारी भई नेपालमा प्रधान न्यायालयको स्थापना भएको थियो । सो सनद बमोजिम न्यायाधीश जनरलको निर्वाचन भई [[बहादुर शमशेर जङ्गबहादुर राणा|बहादुर शमशेर ज.व.रा.]] न्यायाधीश जनरल पदमा निर्वाचित भएको पाईन्छ। सो भन्दा पहिले प्रधानमन्त्रीले नै न्याय निसाफ समेतको कार्य गर्ने व्यवस्था रहेको थियो । <ref>http://jcs.gov.np/aboutjsc {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20191221022407/http://jcs.gov.np/aboutjsc |date=2019-12-21 }}</ref> ===शैक्षिक सुधार=== जुद्ध शमशेरले शिक्षामा समेत राम्रो योगदान पुर्याएका थिए। [[वीरगन्ज महानगरपालिका|वीरगञ्ज]], गौर, [[काठमाडौँ|काठमाडौंं]] जस्ता ठाउँहरूमा उनले पब्लिक स्कुलहरूको स्थापना गराए। विद्यार्थीहरूलाई पढाईमा अभिमुख गराउन पुरस्कार, निशुल्क र तत्कालै जागिर दिने बन्दोबस्त मिलाए। वि सं १९९१ देखि नेपालमा म्याट्रिक जाँचको केन्द्र स्थापना गरी शिक्षा मन्त्रालयले त्यसको जिम्मा लियो। त्यो कामबाट नेपाली विद्यार्थीले जाँच दिन बाहिर जानू परेन। [[शारदा (पत्रिका)|शारदा]] र उद्योग जस्ता साहित्यिक पत्रिका चलाउने श्री ३ जुद्धले [[गोरखापत्र]] साप्ताहिकलाई हप्तामा दुई अङ्क प्रकाशनको आरम्भ भयो। प्रयोगशाला, हुलाक टिकट, छापाखानाको विकास पनि राम्ररी गरियो। ===सामाजिक सुधार=== सामाजिक चाडपर्वमा कम खर्च गर्न र विवाहका निम्ति दुवैको उमेर तोकेर बालविवाह र अनमेल विवाह रोके। त्यस्तै आशौच, देउकीप्रथा, काजकिरिया , व्रतबन्धजस्ता कुरामा सुधार गरे। आगलागीका घटनाबाट पाठ सिक्दै उनले [[जुद्ध बारुण यन्त्र|जुद्ध वारुण यन्त्र]]को स्थापना गरे। * सदर चिडियाखानाको स्थापना वि.सं. १९८९ मा प्रधानमन्त्री '''जुद्ध शमसेर'''ले निजि चिडियाखानाको रूपमा [[सदर चिडियाखाना, नेपाल|सदर चिडियाखाना]] स्थापना गराएका थिए । * ==१९९० को महाभुकम्प== [[विसं १९९० को महाभूकम्प|वि.सं. १९९० साल माघ २ गतेका दिन दिनको २ बजेको महाभूकम्प]]मा प्रधानमन्त्री '''जुद्ध शमशेर'''ले भूकम्प पिडितोद्वार संस्था र कोषको स्थापना गराइ स्वयंसेवी सेवा , निर्व्याजी ॠण सुबिधा दिई तत्कालीन राष्ट्रिय विप्लवबाट पार पाउने प्रयास गरेका थिए । <br /> ==सि क्लास राणाको निष्कासन == वि.सं. १९९० चैत ०१ जुद्ध शमशेरले सि क्लास का राणाहरूलाई [[चार भञ्ज्याङ|चार भन्ज्यांग]]बाट कटाउने कटु निर्णय लिए। [[सिंहदरबार]]मा बैठक बोलाईएको थियो । जुद्धशमशेर दुबै हातको रिभल्वर मुक्तियार [[रुद्र शमशेर जङ्गबहादुर राणा|रुद्रशमशेर]]को छाती नजिक ताकी, आपनो कमजोरी देखाउदै--'काँईला ! म [[रणोद्दीपसिंह कुँवर|रणोद्दीप]]झें हुनलागें, तिमीहरू दुई थरिलाई मिलाउन अनेक कोशिश गरें, सकिन तसर्थ तिमी पाल्पा जाउ' भने। रुद्रशमशेरले, 'महाराजबाटै निगाहा भई यो मुक्तियारी पद पाएको हुँ, छोडी जानू भन्ने हुकुम हुन्छ भने खुशीसाथ जान्छु, तर महाराज ! मबाट कुनै भूल भयो कि ?' भनी प्रश्‍न गरे। 'तिमीले भूल गर्‍यो भनी कसले भन्न सक्दछ, तिमी त फट्टिक जस्ता छौं! भनी श्री ३ जुद्धले जवाफ दिए। उनीहरूलाई [[राणा वंशको उत्तराधिकारी रोलक्रम|रोलक्रम]]बाट पनि झिकियो । तदनुसार कमाण्डर इन्चीफ [[रुद्र शमशेर जङ्गबहादुर राणा|रुद्र शमशेर]]लाई [[पाल्पा जिल्ला|पाल्पा]]को तैनाथवाला, हिरण्यशमशेर [[वीरगन्ज महानगरपालिका|वीरगञ्ज]] , प्रतापशमशेर [[इलाम जिल्ला|इलाम]], रामशमशेर [[जलेश्वर नगरपालिका|जलेश्वर]] लघारिए। त्यसै गरी जनरल तेजशमशेर, रामशमशेर, [[महावीर शमशेर जङ्गबहादुर राणा|महावीरशमशेर]], [[सुवर्ण शमशेर राणा|सुवर्णशमशेर]] लगायतका राणाहरू सपरिवार उपत्यकाबाट चैत्र ५ गते लस्कर साथ टिस्टुङको बाटो बाहिरी पाटो लागे। ।<ref>नेपालको तथ्य इतिहास [[राजाराम सुवेदी]] पृष्ठ २६१</ref> ==दोश्रो विश्वयुद्ध== {{main|[[https://ne.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A6%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%8B_%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B5_%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%A7#नेपालीको_भूमिका दोश्रो विश्व युद्धमा नेपालीको भूमिका]]}} द्वितीय विश्वयुद्धमा नेपाल प्रत्यक्ष सहभागी नभए पनि अप्रत्यक्ष रूपमा आफ्ना सेनाहरू पठाई बेलायतको पक्षबाट युद्धमा सामेल थियो। प्रधानमन्त्री [[जुद्ध शमशेर जङ्गबहादुर राणा|जुद्ध शमशेर]]ले बहादुर शमशेर लगायतको नेतृत्त्वमा जम्मा २ लाख ५० हजार नेपाली फौज पठाएका थिए। नेपालीहरूले बहादुर गोर्खालीका रूपमा गौरव तथा सम्मान प्राप्त गरे। गोर्खाली भन्नाले "दुई पैसाको लागि कसैको ज्यान लिन सक्ने जाति" भनेर चिनियो। नेपाली फौजले बेलायतका तर्फबाट जर्मनी तथा जापान विरुद्ध लडेको थियो। [[साइप्रस]], [[ग्रिस|ग्रीस]], [[सिरिया]], [[लेबनान|लेबनान्]], [[प्यालेस्टाइन राज्य|प्यालेस्टाइन]], [[इराक]], [[सिङ्गापुर]], मलाया तथा [[म्यानमार|बर्मा]]मा गई नेपाली फौज लडेको थियो। यद्धमा जम्मा सहभागी मध्ये ७,५४४ नेपाली युवाहरू मारिए र २३,६५५ जना घाइते भए। यसरी यस युद्धमा नेपाल राष्ट्रले पनि ठुलो युवा शक्ति गुमाउन पुग्यो। नेपाल सरकारको सहयोगबाट अत्यन्तै खुसी भई बेलायती सरकारले [[जुद्ध शमशेर जङ्गबहादुर राणा|जुद्ध शमशेर]]लाई बेलायती सेनाको पूर्ण अनररी [[जर्नेल]] पदको उपाधि दिएको थियो। साथै ३ करोड ३३ लाख एकमुष्ट आर्थिक सहयोग दियो। प्रथम विश्वयुद्ध पश्चात् दिने गरेको वार्षिक १० लाख रुपियाँ पनि निरन्तर दिने प्रतिबद्धता जाहेर गर्यो। यसका अलवा धेरै नेपाली वीरहरूले बेलायतको सर्वोच्च पदक [[भिक्टोरिया क्रस]] र मिलिटरी क्रस प्राप्त गरे। विदेशमा भएको विकास र प्रगति देखेर नेपाली सैनिकहरूले स्वदेशमा आई जनजागरण र प्रजातन्त्र स्थापनाका लागि सहयोग गरेका थिए। ==जनजागरणको आरम्भ== वि.सं. १९९३ मा [[नेपाल प्रजा परिषद्|नेपाल प्रजा परिषद्को]] स्थापना भयो। वि.सं. १९९७ सालमा राणा शासन विरुद्ध पर्चा छरेपछि २ सयजना जति पक्राउ परे। वि.सं. [[सात सालको क्रान्ति|२००७ सालको क्रान्ति]]को आधारभूमि तयार पार्ने ५ जना युवाहरू- [[टङ्कप्रसाद आचार्य|टंकप्रसाद आचार्य]], [[दशरथ चन्द]], [[धर्मभक्त माथेमा]], [[रामहरि शर्मा]] र [[जीवराज शर्मा]] थिए। १९९७ माघमा [[शुक्रराज शास्त्री]], धर्मभक्त, दशरथ चन्द र गङ्गालाल श्रेष्ठलाई [[मृत्युदण्ड]] दिइयो। ==पदत्याग == [[चित्र:Juddha_Shumsher_heading_to_Ridi,_Gulmi_after_his_abdication.png|अङ्गुठाकार|403x403px|पद त्याग गरेर रिडी गुल्मी तर्फा प्रस्थान गर्दै जुद्ध शमशेर ]] वि सं २००२ मार्ग ४ गते बृहद् भारदारी सभामा आफ्नै हातले [[श्रीपेच]] झिकी पद्मशमशेरलाई लगाइदिए। [[नेपालको इतिहास]]मा स्वेच्छाले पदत्याग गर्ने प्रथम प्रधानमन्त्री समेत हुन्। उनी भन्दा अधिका प्रधानमन्त्रीहरूको पदमै रहँदा हत्या, मृत्यु वा दबाबमा राजिनामा आएको थियो। आफ्ना भतिज [[पद्म शमशेर जङ्गबहादुर राणा|पद्म शमशेर]]लाई श्री ३ बनाई आफू सन्यासी बनेर पाल्पाको रिडीमा बसे। स्वच्छिक श्री ३ त्यागेर रिडी हिंडेका उनलाई अहिले पनि ‘राजर्षि श्री ३ महाराज’ भनेर सम्झिन्छ ।<ref name=":0">{{Cite news|url=https://dainiklumbini.com/content/16498/|title=श्री ३ महाराज त्यागेर जुद्धशमशेर किन आए रिडी ?|date=माघ १५ २०७८|work=लुम्बिनी दैनिक}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20230406171014/https://dainiklumbini.com/content/16498/ |date=2023-04-06 }}</ref> जुद्ध शमशेरले उनै भिमका छोरा पद्मशमशेरलाई २००२ मंसिर १४ गते तीन चाँद लगाइदिएर रिडीतर्फ प्रस्थान गरे । उनले तीन चाँदसँग गेरू रंगको फेटा साटे । मंसिर १४ गते जुद्धले सिंहदरबारस्थित फुटबल मैदानमा भाइ भारदारको विशेष कार्यक्रम भन्दै बोलाए । कार्यक्रममा कर्मचारी, साहु महाजन, साधुसन्त समेत सहभागी भए । त्यही विशेष समारोहमा तीन चाँद भतिज पद्यम शमशेरलाई लगाइदिए । भतिज पद्यमले काका जुद्धको पूजाआजा गरे । त्यसपछि लामो भाषण गरे । लामो भाषणको केही आफैले पढे, धेरै माहिला गुरुज्यू हेमराज पाण्डेलाई सुनाउन जिम्मा दिए । भाषणमा जुद्धले पद्यम शमशेरलाई रामराज्य गरे भने । त्यसैगरी [[मोहन शमशेर जङ्गबहादुर राणा|मोहन शमशेर]]लाई [[भरत (रामायण)|भरत]]ले [[राम]]लाई मानेझैं [[पद्म शमशेर जङ्गबहादुर राणा|पद्मशमशेर]]लाई मान्नु भने । त्यो लामो भाषणमा श्री ३ त्याग्नुको कारण खोल्दै भने–‘मेरा छोरा भतिजहरू राजकाज गर्न समर्थ भएकोले र अघि–अघि रघुकुलका क्षेत्री राजाहरूले पनि उमेर पुगेपछि राजपाठ छाडी जंगलमा तपस्या गर्न गएकाले मैले पनि राजधर्म लिन लागेको छु ।’ भाषण सकिएपछि उपस्थित सबैलाई अनेक खाले उपहार दिए । [[भीमबहादुर पाँडे|सरदार भीमबहादुर पाँडे]]का अनुसार, बग्गीमा चढेर सिंहदबारबाट बिदाई भए । [[टुँडिखेल]]मा पल्टन र बाटाभरी जनताको अभिनन्दन ग्रहण गर्दै कालीमाटीस्थित छोरा [[रवि शमशेर|रविशमशेर]]को दरबार [[रविभवन]]मा पुगेर रात बिताए। भोलीपल्ट [[भीमफेदी]] पुगेका उनी त्यहाँ दुई दिन बसेका थिए । भीमफेदीबाट [[अमलेखगन्ज|अमलेखगञ्ज]] पुगेर चार दिन बसे । त्यसपछि दुई दिन [[वीरगन्ज महानगरपालिका|वीरगञ्ज]]को [[मुरली दरबार]]मा बसेर रक्सौलबाट विशेष रेलगाडीमा नौतनवा पुगे । नौतनवाबाट भैरहवा, बुटवल, तानसेन हुँदै रिडी पुगेका थिए । पद्मशमशेर श्री ३ महाराज भएको केही दिनमै, जुद्ध शमशेर [[रुरु क्षेत्र|रिडी]]तर्फ जान लाग्दा बाटोमै हुँदा काठमाडौंमा पद्मशमशेरले जनताको सामु ‘म राष्ट्र जनताको नोकर हुँ’ भने। पद्ममशेरले जनतासामु बोलेको यो शब्द निरङ्कुश शासकहरूको निमित्त ठूलो प्रहार थियो। जुद्धशमशेरले पनि पद्मशमशेरले बोलेको उद्गारलाई मन पराएनन्। तब रिडीतर्फ जान भनी जुद्धशमशेर बुटबल खस्यौली आइपुगे, त्यहाँ [[रुद्र शमशेर जङ्गबहादुर राणा|रुद्रशमशेर]]सँग उनको भेट भयो। रुद्रशमशेरलाई देख्नासाथै जुद्धशमशेरले, "काइँला (रुद्र)! कस्तो नालायकलाई मैले महाराज गराई आएँछु" भने। जवाफमा रुद्रशमशेरले हात हल्लाइहल्लाई "महाराजबाटै छानी–छानी बक्सेको हो" भने। [[बुटवल उपमहानगरपालिका|बुटवल]] खस्यौलीमा जम्मा एक रात मुकाम गरी उनी रिडी अर्गेलीतर्फ लागे। ===उत्तरार्ध जीवन र मृत्यु=== उनी अर्घेलीबाट [[देहरादुन|देहराधुन]] भारत पसे, देहरादुनमा जुद्धलाई बंगला बनाउन भारत सरकारले त्यहाँको भारतीय गोरखा सेना रहेको क्षेत्रको जग्गा ९० वर्षको लिजमा उपलब्ध गराएको थियो । जीवनको उत्तराद्र्धमा नेपालीभाषी समुदायको बसोबास रहेको देहरादुन बस्न रोजेका जुद्धले त्यहाँ निकै सम्मान पाएका थिए । जहाँ विसं २००९ मार्ग ८ गते<ref>{{Cite news|url=https://www.nkp.gov.np/full_detail/7474|title=निर्णय नं. ६८८ - बिगो भराई चलन चलाई पाउँ|date=साल: २०२९ महिना: बैशाख|work=नेपाल कानून पत्रिका}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20230406172552/https://www.nkp.gov.np/full_detail/7474 |date=2023-04-06 }}</ref> उनको जीवनलीला सकियो। गोर्खाली पल्टनले नेपालका पूर्व श्री ३ महाराजको [[हरिद्वार]]सम्मको शवयात्रामा ब्याण्डबाजा बजाई सम्मान गरेको थियो ।<ref name=":0" /> ==स्मारक== <gallery widths="300" heights="500"> चित्र:Juddha Salik.jpg|जुद्ध शालिक चित्र:Juddha Salik1.jpg|Juddha Shumsher Jang Bahadur Rana's statue at Newroad, Kathmandu. चित्र:Inscription Juddha Salik.jpg|Inscription of Juddha Salik. JuddhaShumsher Jang Bahadur Rana's statue at Newroad, Kathmandu. चित्र:Bhadrakali and Sundhara Area 20.jpg|Bhadrakali and Sundhara Area 20 चित्र:Sundhara Area 01.jpg|Sundhara Area 01 </gallery> *[[जुद्ध शालिक]] *[[न्यु रोड, काठमाडौँ|जुद्ध सडक]] ==सन्तान== उनको सन्तानलाई [[:श्रेणी:जुद्ध खलक|जुद्ध खलक]] भनेर चिनिन्छ। उनका बीस छोरा र बीस छोरी थिए। == रङ्गमंच / प्रहसन == कलाकार [[हरिवंश आचार्य]]ले सालिक प्रहसनमा जुद्ध शमशेरको शालिकको भूमिका निर्वाह गरेका छन्। सो प्रहसनमा आचार्यले प्रजातन्त्र पुनर्स्थापना पश्चात मौलाएको दलगत बिकृतिको व्यंग्य गरेका छन् । ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{reflist}} ==बाह्य कडीहरू== {{नेपालका प्रधानमन्त्रीहरू}} [[श्रेणी:नेपालको इतिहास]] [[श्रेणी:नेपालका प्रधानमन्त्रीहरू]] [[श्रेणी:राणा प्रधानमन्त्रीहरू]] [[श्रेणी:राणा शासन]] [[श्रेणी : गोरखा दक्षिण बाहु]] ‎ [[श्रेणी:जुद्ध खलक]] [[श्रेणी:खस जाति]] 2w3hzefb7t6wrm3mccf154wu0f2luzp कटुञ्जे, भक्तपुर 0 28629 1366309 1352660 2026-07-18T21:25:16Z Sunlightson 66105 1366309 wikitext text/x-wiki {{Infobox settlement <!-- आधारभूत जानकारी --> |name = |other_name = |native_name = |nickname = |settlement_type = पूर्व गाविस |motto = <!-- चित्र र नक्सा--> |image_skyline = |image_caption = |image_flag = |image_seal = |image_map = <!-- NepalBhaktapurDistrictmap.png --> |mapsize = 300px |map_caption = भक्तपुर जिल्लाका गाउँ विकास समितिहरूको नक्सा |pushpin_map = Nepal Bagmati Province#Nepal |pushpin_label_position = bottom |pushpin_mapsize = 300 |pushpin_map_caption = नेपालको नक्सामा {{पृष्ठको नाम}}को अवस्थिति <!-- अवस्थिति --> |subdivision_type = देश |subdivision_name = {{झण्डा|नेपाल}} |subdivision_type1 = [[नेपालका प्रदेशहरू|प्रदेश]] |subdivision_name1 = [[बागमती प्रदेश]] |subdivision_type2 = [[नेपालका जिल्लाहरू|जिल्ला]] |subdivision_name2 = [[भक्तपुर जिल्ला]] <!-- राजनीति --> |government_footnotes = |government_type = |leader_title = |leader_name = |leader_title1 = <!-- for places with, say, both a mayor and a city manager --> |leader_name1 = |established_title = <!-- Settled --> |established_date = <!-- क्षेत्रफल --> |unit_pref = <!--Enter: Imperial, if Imperial (metric) is desired--> |area_footnotes = |area_total_km2 =4.32 <!-- ALL fields dealing with a measurements are subject to automatic unit conversion--> |area_total_sq_mi = <!-- जनसङ्ख्या --> |population_as_of = [[नेपालको एघारौँ राष्ट्रिय जनगणना, २०६८|वि.सं २०६८]] |population_footnotes = |population_note = |population_total = 19497 |population_density_km2 = auto |population_blank1_title = जातीयता |population_blank2_title = Religions <!-- साधारण जानकारी --> |timezone = [[नेपालको प्रमाणिक समय|नेपाली समय]] |utc_offset = +५:४५ |timezone_DST = |utc_offset_DST = |coordinates = {{coord|27.66|85.41|type:adm2nd_region:NP_source:unmaps-enwiki|display=inline,title}} |elevation_footnotes = <!--for references: use <ref> </ref> tags--> |elevation_m = <!-- Area/postal codes & others --> |postal_code_type = <!-- enter ZIP code, Postcode, Post code, Postal code... --> |postal_code = |area_code = |blank_name = |blank_info = |website = |footnotes = }} '''{{पृष्ठको नाम}}''' [[नेपालको पूर्व प्रशासनिक विभाजन]] अनुसार, [[मध्यमाञ्चल विकास क्षेत्र|मध्यमाञ्चल]] विकास क्षेत्रको [[बागमती अञ्चल]], [[भक्तपुर जिल्ला]]मा अवस्थित एक [[गाउँ विकास समिति (नेपाल)|गाविस]] थियो। [[नेपालको एघारौँ राष्ट्रिय जनगणना, २०६८|एघारौँ राष्ट्रिय जनगणना २०६८]]मा यहाँको जनसङ्ख्या १९४९७ रहेको थियो जसमध्ये ९६९८ पुरुष र ९७९९ महिला रहेका थिए भने यहाँ ४६९२ घरधुरी रहेको थियो।<ref>{{वेब स्रोत|युआरएल=https://mofald.gov.np/mofald/userfiles/docs_206.pdf|शीर्षक=राष्ट्रिय जनगणना २०६८| प्रकाशक=[[नेपाल सरकार]] '''केन्द्रिय तथ्याङ्क विभाग'''|प्रारूप=पिडिएफ |कार्य=राष्ट्रिय योजना आयोग सचिवालय}}</ref><ref name="नेपालको राष्ट्रिय जनगणना २०६८ (गाविस तह)">{{cite news|title=नेपालको राष्ट्रिय जनगणना २०६८ (गाविस तह)|url=http://elibrary.xyz/cbs/image/data/Population/VDC-Municipality%20in%20detail/VDC_Municipality.pdf|accessdate=नोभेम्बर २०१२|agency=नेपाल सरकार|publisher=[[राष्ट्रिय योजना आयोग (नेपाल)|राष्ट्रिय योजना आयोग]]|date=नोभेम्बर २०१२|ref=केन्द्रीय तथ्याङ्क विभाग}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304223834/http://elibrary.xyz/cbs/image/data/Population/VDC-Municipality%20in%20detail/VDC_Municipality.pdf |date=2016-03-04 }}</ref> यो हाल [[सूर्यविनायक नगरपालिका]]मा पर्दछ। यसको साविकको १-७,९ वडाहरू सूर्यविनायक नगरपालिकाको वडा नम्बर ५ हो भने ८ नम्बर वडा वडा नम्बर ६ हो। '''भूगोल र स्थान''' कतुन्जे नेपालको राजधानी काठमाडौंबाट करिब १६ किलोमिटर पूर्वतर्फ अवस्थित छ। यो समुद्र सतहदेखि करिब १,३३९ मिटर (४,३९३ फिट) उचाइमा रहेको छ। यो सहर [[काठमाडौं उपत्यका]]को भित्री क्षेत्रमा पर्दछ, जहाँ 城 区 र अर्ध-ग्रामीण क्षेत्रहरूले घेरिएको छ। यसको नजिकै भक्तपुर दरबार स्क्वायर, जो युनेस्को विश्व सम्पदा स्थल हो, अवस्थित हुँदा यो क्षेत्रमा एक महत्वपूर्ण बसोबासको स्थान बनाउँछ। '''जनसंख्या र जनसांख्यिकी''' कटुन्जे मुख्य रूपले नेवार समुदायले बसोबास गरेको छ, जुन आफ्नो विशेष संस्कृति, चाडपर्व, र परम्परागत वास्तुकलाका लागि परिचित छ। यहाँ ब्राह्मण, क्षेत्री, र तामाङ जस्ता अन्य जातीय समूह पनि बसोबास गर्छन्। शहरी विस्तारका कारण पछिल्ला दशकहरूमा जनसंख्या निकै बढेको छ। २०११ नेपाल जनगणनाको समयमा यसको जनसंख्या १९,४९७ र घरको संख्या ४,६९२ थियो। <ref>{{cite web|url=http://cbs.gov.np/wp-content/uploads/2012/11/VDC_Municipality.pdf |title=Archived copy |accessdate=2013-08-22 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130927102414/http://cbs.gov.np/wp-content/uploads/2012/11/VDC_Municipality.pdf |archivedate=2013-09-27 }}</ref> '''प्रसिद्ध स्थलहरू''' भक्तपुर दरबार स्क्वायर नजिक हुनु, जुन [[युनेस्को]] [[विश्व सम्पदा स्थल]] हो, यसले सांस्कृतिक र ऐतिहासिक महत्व थप्दछ। काटुङ्जे भित्र ३ प्रमुख मन्दिरहरू, महादेवस्थान मन्दिर, गणेश मन्दिर, र सुषिला भैरव मन्दिर प्रायः पर्व र भेटघाटको केन्द्रको रूपमा काम गर्छन्। ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{सन्दर्भसूची}} {{ढाँचा:भक्तपुर जिल्लाका गाविसहरू}} [[श्रेणी:भक्तपुर जिल्लाका ठाउँहरू]] r7puwcjmxfjy34n8q2n9ylm5oo9pty5 1366311 1366309 2026-07-19T00:43:09Z InternetArchiveBot 53012 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 1366311 wikitext text/x-wiki {{Infobox settlement <!-- आधारभूत जानकारी --> |name = |other_name = |native_name = |nickname = |settlement_type = पूर्व गाविस |motto = <!-- चित्र र नक्सा--> |image_skyline = |image_caption = |image_flag = |image_seal = |image_map = <!-- NepalBhaktapurDistrictmap.png --> |mapsize = 300px |map_caption = भक्तपुर जिल्लाका गाउँ विकास समितिहरूको नक्सा |pushpin_map = Nepal Bagmati Province#Nepal |pushpin_label_position = bottom |pushpin_mapsize = 300 |pushpin_map_caption = नेपालको नक्सामा {{पृष्ठको नाम}}को अवस्थिति <!-- अवस्थिति --> |subdivision_type = देश |subdivision_name = {{झण्डा|नेपाल}} |subdivision_type1 = [[नेपालका प्रदेशहरू|प्रदेश]] |subdivision_name1 = [[बागमती प्रदेश]] |subdivision_type2 = [[नेपालका जिल्लाहरू|जिल्ला]] |subdivision_name2 = [[भक्तपुर जिल्ला]] <!-- राजनीति --> |government_footnotes = |government_type = |leader_title = |leader_name = |leader_title1 = <!-- for places with, say, both a mayor and a city manager --> |leader_name1 = |established_title = <!-- Settled --> |established_date = <!-- क्षेत्रफल --> |unit_pref = <!--Enter: Imperial, if Imperial (metric) is desired--> |area_footnotes = |area_total_km2 =4.32 <!-- ALL fields dealing with a measurements are subject to automatic unit conversion--> |area_total_sq_mi = <!-- जनसङ्ख्या --> |population_as_of = [[नेपालको एघारौँ राष्ट्रिय जनगणना, २०६८|वि.सं २०६८]] |population_footnotes = |population_note = |population_total = 19497 |population_density_km2 = auto |population_blank1_title = जातीयता |population_blank2_title = Religions <!-- साधारण जानकारी --> |timezone = [[नेपालको प्रमाणिक समय|नेपाली समय]] |utc_offset = +५:४५ |timezone_DST = |utc_offset_DST = |coordinates = {{coord|27.66|85.41|type:adm2nd_region:NP_source:unmaps-enwiki|display=inline,title}} |elevation_footnotes = <!--for references: use <ref> </ref> tags--> |elevation_m = <!-- Area/postal codes & others --> |postal_code_type = <!-- enter ZIP code, Postcode, Post code, Postal code... --> |postal_code = |area_code = |blank_name = |blank_info = |website = |footnotes = }} '''{{पृष्ठको नाम}}''' [[नेपालको पूर्व प्रशासनिक विभाजन]] अनुसार, [[मध्यमाञ्चल विकास क्षेत्र|मध्यमाञ्चल]] विकास क्षेत्रको [[बागमती अञ्चल]], [[भक्तपुर जिल्ला]]मा अवस्थित एक [[गाउँ विकास समिति (नेपाल)|गाविस]] थियो। [[नेपालको एघारौँ राष्ट्रिय जनगणना, २०६८|एघारौँ राष्ट्रिय जनगणना २०६८]]मा यहाँको जनसङ्ख्या १९४९७ रहेको थियो जसमध्ये ९६९८ पुरुष र ९७९९ महिला रहेका थिए भने यहाँ ४६९२ घरधुरी रहेको थियो।<ref>{{वेब स्रोत|युआरएल=https://mofald.gov.np/mofald/userfiles/docs_206.pdf|शीर्षक=राष्ट्रिय जनगणना २०६८| प्रकाशक=[[नेपाल सरकार]] '''केन्द्रिय तथ्याङ्क विभाग'''|प्रारूप=पिडिएफ |कार्य=राष्ट्रिय योजना आयोग सचिवालय}}</ref><ref name="नेपालको राष्ट्रिय जनगणना २०६८ (गाविस तह)">{{cite news|title=नेपालको राष्ट्रिय जनगणना २०६८ (गाविस तह)|url=http://elibrary.xyz/cbs/image/data/Population/VDC-Municipality%20in%20detail/VDC_Municipality.pdf|accessdate=नोभेम्बर २०१२|agency=नेपाल सरकार|publisher=[[राष्ट्रिय योजना आयोग (नेपाल)|राष्ट्रिय योजना आयोग]]|date=नोभेम्बर २०१२|ref=केन्द्रीय तथ्याङ्क विभाग}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304223834/http://elibrary.xyz/cbs/image/data/Population/VDC-Municipality%20in%20detail/VDC_Municipality.pdf |date=2016-03-04 }}</ref> यो हाल [[सूर्यविनायक नगरपालिका]]मा पर्दछ। यसको साविकको १-७,९ वडाहरू सूर्यविनायक नगरपालिकाको वडा नम्बर ५ हो भने ८ नम्बर वडा वडा नम्बर ६ हो। '''भूगोल र स्थान''' कतुन्जे नेपालको राजधानी काठमाडौंबाट करिब १६ किलोमिटर पूर्वतर्फ अवस्थित छ। यो समुद्र सतहदेखि करिब १,३३९ मिटर (४,३९३ फिट) उचाइमा रहेको छ। यो सहर [[काठमाडौं उपत्यका]]को भित्री क्षेत्रमा पर्दछ, जहाँ 城 区 र अर्ध-ग्रामीण क्षेत्रहरूले घेरिएको छ। यसको नजिकै भक्तपुर दरबार स्क्वायर, जो युनेस्को विश्व सम्पदा स्थल हो, अवस्थित हुँदा यो क्षेत्रमा एक महत्वपूर्ण बसोबासको स्थान बनाउँछ। '''जनसंख्या र जनसांख्यिकी''' कटुन्जे मुख्य रूपले नेवार समुदायले बसोबास गरेको छ, जुन आफ्नो विशेष संस्कृति, चाडपर्व, र परम्परागत वास्तुकलाका लागि परिचित छ। यहाँ ब्राह्मण, क्षेत्री, र तामाङ जस्ता अन्य जातीय समूह पनि बसोबास गर्छन्। शहरी विस्तारका कारण पछिल्ला दशकहरूमा जनसंख्या निकै बढेको छ। २०११ नेपाल जनगणनाको समयमा यसको जनसंख्या १९,४९७ र घरको संख्या ४,६९२ थियो। <ref>{{cite web |url=http://cbs.gov.np/wp-content/uploads/2012/11/VDC_Municipality.pdf |title=Archived copy |accessdate=2013-08-22 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130927102414/http://cbs.gov.np/wp-content/uploads/2012/11/VDC_Municipality.pdf |archivedate=2013-09-27 }} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150213064822/http://cbs.gov.np/wp-content/uploads/2012/11/VDC_Municipality.pdf |date=2015-02-13 }}</ref> '''प्रसिद्ध स्थलहरू''' भक्तपुर दरबार स्क्वायर नजिक हुनु, जुन [[युनेस्को]] [[विश्व सम्पदा स्थल]] हो, यसले सांस्कृतिक र ऐतिहासिक महत्व थप्दछ। काटुङ्जे भित्र ३ प्रमुख मन्दिरहरू, महादेवस्थान मन्दिर, गणेश मन्दिर, र सुषिला भैरव मन्दिर प्रायः पर्व र भेटघाटको केन्द्रको रूपमा काम गर्छन्। ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{सन्दर्भसूची}} {{ढाँचा:भक्तपुर जिल्लाका गाविसहरू}} [[श्रेणी:भक्तपुर जिल्लाका ठाउँहरू]] 8amx2iy0u6gmxl35nyvzmqyfdxlide3 जिउस 0 58581 1366350 901303 2026-07-19T11:15:18Z Bishaldev100 28807 /* */ 1366350 wikitext text/x-wiki [[File:Jupiter Smyrna Louvre Ma13.jpg|right|200px|जिउसको मूर्ति]] '''जिउस''' ( ल्याटिन : Iuppiter वा जौव; पुरातन ग्रीक : Ζεύς) परमेश्वरको राजा, ग्रीक पौराणिक कथाहरूमा माउन्ट [[ओलम्पिया|ओलम्पियाका]] शासक हुन् , र बाह्र ओलिम्पियन मध्ये एक ।. प्राचीन रोममा, जिउसलाई जुपिटर देवता मानिन्छ। {{stub}} {{Commonscat|Zeus}} 3rnvj9dl3yvyqh0hbvwz4re9lblbwzs दीपिका पादुकोण 0 61709 1366315 1366123 2026-07-19T02:43:16Z InternetArchiveBot 53012 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 1366315 wikitext text/x-wiki {{विशेष लेख|व्यक्तित्व}} {{Infobox person | name = दीपिका पादुकोण<br>({{en|Deepika Padukone}}) | image = Deepika Padukone Cannes 2018 (cropped).jpg | imagesize = | caption = सन् २०१८ मा पादुकोण | birth_date = {{birth date|1986|1|5}}<ref>{{cite web|title=Happy 27th b'day Deepika Padukone|trans-title=दीपिका पादुकोण को 27वाँ जन्मदिन मुबारक हो|url=http://ibnlive.in.com/photogallery/8238.html|publisher=[[सीएनएन आईबीएन]]|accessdate=13 अगस्त 2013|language=अङ्ग्रेजी}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130107224248/http://ibnlive.in.com/photogallery/8238.html |date=2013-01-07 }}</ref><ref name="bio">{{cite news|url=http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Celebrity/Deepika-Padukone/894255-Profile.aspx|title=Biography: Deepika Padukone|trans-title=जीवनी: दीपिका पादुकोण|date=2012-07-23|work=[[हिन्दुस्तान टाईम्स]]|accessdate=13 अगस्त 2013|language=अङ्ग्रेजी}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20141231022055/http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Celebrity/Deepika-Padukone/894255-Profile.aspx |date=2014-12-31 }}</ref> | birth_place = [[कोपनहेगन]], [[डेनमार्क]] | occupation = अभिनेत्री | years_active = २००४–वर्तमान<ref name="summer">{{cite web|last=मेनन|first=सिता|url=http://www.rediff.com/getahead/2005/apr/21fwdeep.htm|title=Go white this summer |trans-title = इस गर्मी में सफेद जाओ |accessdate=13 अगस्त 2013|date=2005-04-21|work=[[रीडिफ.कॉम]]}}</ref> | spouse = रणवीर सिंह<ref>{{cite web|url=https://www.hindustantimes.com/bollywood/deepika-padukone-ranveer-singh-are-married-now-wedding-ceremony-ends-in-italy/story-OrrIJnMvTwI1wSwl7JbWqM.html|title=Deepika Padukone, Ranveer Singh are married now, wedding ceremony ends in Italy|accessdate=2019-02-15}}</ref> | height = {{height|ft=5|in=8}} <ref>{{cite web|url=http://www.celebheightweight.com/2014/11/deepika-padukone-height-weight-bra-size-shoe-size-body-measurements-waist-hips/|title=Deepika Padukone Height, Weight, Bra Size, Shoe Size, Body, Measurements, Waist, Hips|publisher=Celebrity Measurements|date= |accessdate=2015-09-27}}</ref> }} '''दीपिका पादुकोण''' ({{IPA-hns|d̪iːpɪkaː pəɖʊkoːɳ|उच्चारण}}; जन्म ५ जनवरी १९८६) एक भारतीय अभिनेत्री एवं मोडल हुन्। उनी बलिउड चलचित्र उद्योगकी सबैभन्दा चर्चित अभिनेत्रीहरू मध्ये एक र सर्वाधिक पारिश्रमिक लिने भारतीय महिला अभिनेत्रीमा पर्छिन्। उनले आफ्नो जीवनयात्रा [[बलिउड]]मा स्थापित गरिसकेकी छिन् र हालसम्म दुई [[फिल्मफेयर पुरस्कार]] प्राप्त गरिसकेकी छिन्। पादुकोण, ब्याडमिन्टन खेलाडी [[प्रकाश पादुकोण]]की छोरी हुन। उनको जन्म [[कोपनहेगन]]मा भएको हो र हुर्काई [[बेङ्गलोर]]मा भएको हो। बाल्यवस्थामा उनले राष्ट्रियस्तरको ब्याडमिन्टन च्याम्पियनसिप खेलेकी छन् तर फेसन मोडल बन्नका लागि उनले ब्याडमिन्टन खेल छाडेकी थिइन्। मोडलिङ क्षेत्रबाट प्रवेश गरेकी उनले चाँडै चलचित्रमा अभिनय गर्ने अवसर प्राप्त गरिन्। सन् २००६ मा [[कन्नड चलचित्र]] ''[[ऐश्वर्य (चलचित्र)|ऐश्वर्य]]''मा मुख्य भूमिकामा उनले चलचित्र जगतमा पदार्पण गरिन्। पादुकोण त्यसपछि दोहोरो भूमिकामा उनको पहिलो बलिउड ब्लकबस्टर सन् २००७ मा प्रदर्शित ''[[ओम शान्ति ओम]]''बाट गरिन् जसले उनलाई [[सर्वश्रेष्ठ महिला पदार्पणको लागि फिल्मफेयर पुरस्कार|फिल्मफेयर उत्कृष्ट नयाँ महिला कलाकारको लागि पुरस्कार]] दिलाएको थियो। पादुकोणद्वारा अभिनित ''[[लभ आज कल]]'' (२००९) र ''[[लफङ्गे परिन्दे]]'' (२०१०) चलचित्रमा गरिएको दमदार अभिनयको लागि उनले निकै चर्चा कमाइन्। साथै त्यसै समयमा उनीद्वारा अभिनित ''[[बच्ना ए हसिनो]]'' (२००८) र हाँस्य चलचित्र ''[[हाउसफुल (२०१० चलचित्र)|हाउसफुल]]'' (२०१०) चलचित्रले नकारात्मक समीक्षा पाएको थियो। सन् २०१२ मा प्रदर्शित बक्स अफिस हिट ''[[ककटेल (२०१२ चलचित्र)|ककटेल]]'' चलचित्रले उनको अभिनय यात्रामा आयाम त थप्यो नै उनको अभिनयलाई सम्मान प्रदान गर्दै विभिन्न पुरस्कार समारोहमा उत्कृष्ट अभिनेत्रीको लागि नामाङ्कन समेत गराएको थियो। त्यसपछि उनी ''[[ये जवानी है दीवानी]]'' (२०१३), ''[[चेन्नई एक्सप्रेस]]'' (२०१३) र ''[[ह्याप्पी न्यू इअर (चलचित्र)|ह्याप्पी न्यू इयर]]'' (२०१४) जस्ता हाँस्य चलचित्र जुन [[सबैभन्दा बढी कमाइ गर्ने भारतीय चलचित्रहरू|सबैभन्दा बढी कमाइ गर्ने बलिउड चलचित्र]] रहेका थिए त्यस्ता चलचित्रमा मुख्य महिला पात्रको अभिनय गरेर बलिउडमा आफ्नो स्थान जमाइन्। उनले सन् २०१३ मा ''[[गोलियों की रासलीला राम-लीला]]'' नामक चलचित्रमा दमदार अभिनय गरेर [[सर्वश्रेष्ठ अभिनेत्रीको लागि फिल्मफेयर पुरस्कार]] जितेकी थिइन्। अभिनय क्षेत्र बहेक पादुकोण रङ्गमञ्चमा भाग लिने गरेकी छिन् साथै उनले एक भारतीय पत्रिकाको लागि लेख समेत लेखिसकेकी छिन्। यस बाहेक उनले विभिन्न ब्रान्ड र उत्पादनको लागि स्थायी रूपमा विज्ञापन गर्ने गरेकी छिन्। महिलाको हक तथा अधिकारको लागि पनि उनले बेला बखत आवाज उठाउने गरेकी छिन्। == व्यक्तिगत जीवन र मोडलिङ करियर== दीपिका पादुकोणको जन्म ५ जनवरी १९८६ मा [[डेनमार्क]]को [[कोपनहेगन]]मा भएको हो। उनको जन्म [[कोङ्कणी भाषा|कोंकणी]] भाषी परिवारमा भएको हो।<ref name="bio1">{{cite news|url=http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Celebrity/Deepika-Padukone/894255-Profile.aspx|title=Biography: Deepika Padukone|accessdate=6 August 2013|date=23 July 2012|work=Hindustan Times|archiveurl=http://web.archive.org/web/20141231022055/http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Celebrity/Deepika-Padukone/894255-Profile.aspx|archivedate=31 December 2014}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20141231022055/http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Celebrity/Deepika-Padukone/894255-Profile.aspx |date=31 December 2014 }}</ref><ref>{{cite news|last=Baksi|first=Dibyojyoti|title=Shah Rukh Khan made Deepika Padukone learn Tamil|url=http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/Shah-Rukh-Khan-made-Deepika-Padukone-learn-Tamil/Article1-1075508.aspx|accessdate=18 August 2013|newspaper=Hindustan Times|date=13 June 2013}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130821034850/http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/Shah-Rukh-Khan-made-Deepika-Padukone-learn-Tamil/Article1-1075508.aspx |date=21 August 2013 }}</ref> उनको बुवा, [[प्रकाश पादुकोण|प्रकाश]], एक भूतपूर्व अन्तर्राष्ट्रियस्तरका सम्मानित ब्याडमिन्टन खेलाडी थिए। उनकी आमा उज्जाला एक यात्रु एजेन्ट थिइन्।<ref>{{cite news|url=http://www.highbeam.com/doc/1G1-182121908.html|title=She's the model of success|work=The Star|date=4 August 2008|accessdate=29 August 2013}}{{subscription required|via=Highbeam}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140610213030/http://www.highbeam.com/doc/1G1-182121908.html |date=10 June 2014 }}</ref> उनकी कान्छी बहिनी अनिसा गोल्फ खेलाडी हुन्।<ref>{{cite news|last=Kaura|first=Neha|title=Deepika’s link-ups don’t bother us, says sister|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2012-06-11/news-interviews/32156802_1_anisha-link-ups-film-industry|accessdate=2 July 2013|newspaper=The Times of India|date=11 June 2012}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140106032230/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2012-06-11/news-interviews/32156802_1_anisha-link-ups-film-industry |date=6 January 2014 }}</ref> उनको हजुरबुवा रमेश मैसुर ब्याडमिन्टन सङ्घका प्रशासक थिए।<ref>{{cite news|url=http://www.thehindu.com/todays-paper/tp-features/tp-metroplus/an-exciting-tournament/article3185184.ece|title=An exciting tournament|newspaper=The Hindu|date=5 January 2006|accessdate=3 August 2015}}</ref> पादुकोण जब एक वर्षकी थिइन् त्यस समय उनको परिवार [[भारत]]को [[बेङ्गलोर]] बसाइसराई गरे ।<ref name="toi interview">{{cite news|last=Gupta|first=Priya|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2012-10-13/news-interviews/34414302_1_deepika-padukone-badminton-father|title=Ranbir and I are still friends: Deepika Padukone|accessdate=29 August 2013|date=13 October 2012|newspaper=[[The Times of India]]}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130928194219/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2012-10-13/news-interviews/34414302_1_deepika-padukone-badminton-father |date=28 September 2013 }}</ref> उनले बेङ्गलोरको [[सोफिया उच्च विद्यालय]]बाट प्रारम्भिक शिक्षा प्राप्त गरेकी थिइन् र प्रवीणता प्रमाणपत्र तहको अध्ययन [[माउन्ट कार्मेल कलेज, बेङ्गलोर|माउन्ट कार्मेल कलेज]]बाट गरिन्।<ref>{{cite web|title=Just How educated are our Bollywood heroines?: Deepika Padukone|url=http://www.rediff.com/movies/slide-show/slide-show-1-just-how-educated-are-bollywood-heroines/20120118.htm#3|publisher=Rediff.com|accessdate=6 August 2013}}</ref> उनी मानविकी संकाय अन्तर्गत [[समाजशास्त्र]] विषयमा [[स्नातक तह|स्नातक]] तहको पढाइ गर्न [[इन्दिरा गान्धी राष्ट्रिय खुल्ला विश्वविद्यालय]]मा भर्ना भइन् तर पछि उनले समयको व्यस्तता तथा मोडलिङ गर्ने समयको अनियमितताले पढाइ स्थगन गरिन्।<ref name="toi interview"/><ref>{{cite news| url=http://timesofindia.indiatimes.com/india/Deepika-Padukone-has-not-put-studies-on-back-burner/articleshow/2661901.cms|work=The Times of India|title=Deepika Padukone has not put studies on back-burner|accessdate=6 August 2013|date=30 December 2007|archiveurl=|archivedate=8 June 2015}}</ref> [[File:Padukone with family.jpg|thumb|left|upright=1.3|alt=Deepika Padukone is posing with her father, mother and sister|सन् २०१४ को [[५९औं फिल्मफेयर पुरस्कार]] समारोहमा दीपिका पादुकोण आफ्नो अभिभावक तथा बहिनीसँग]] पादुकोण बच्चा हुँदा कठिन सामाजिक अवस्था स्वीकार गरिन् जसले गर्दा उनको धेरै साथीहरू थिएनन्।<ref name="toi interview"/> उनको जीवनको लक्ष्य ब्याडमिन्टन थियो, जुन उनले युवा उमेरदेखि नै प्रतिस्पर्धात्मक तरिकाले खेल्ने गर्थिन्। सन् २०१२ को एक अन्तरवार्तामा पादुकोणले आफ्नो दिनचर्याको बारेमा भनेकी थिइन् "म सधैँ बिहान ५ बजे उठ्थेँ र शारीरिक कसरत गर्न जान्थे, विद्यालय जान्थे, ब्याडमिन्टन खेल्न जान्थे, आफ्नो गृहकार्य गर्थें र सुत्न जान्थेँ।"<ref name="toi interview"/> पादुकोणले विद्यालय अवधिमा ब्याडमिन्टनमा आफ्नो जीवन बनाउन जारी राखिन् र राष्ट्रियस्तरको च्याम्पियनसिपमा भाग लिइन्। उनले राज्यस्तरका बेसबल प्रतियोगितामा पनि आफ्नो सहभागिता जनाइन्।<ref>{{cite news|last=Banerjee|first=Soumyadipta|url=http://www.dnaindia.com/entertainment/report-i-was-a-state-level-baseball-player-deepika-padukone-1349480|title=I was a state level baseball player: Deepika Padukone|work=Daily News and Analysis|accessdate=3 August 2013|date=18 February 2010}}</ref> शिक्षा तथा खेल करियरमा आफ्नो ध्यान केन्द्रित राखिरहेकै बेला पादुकोणले बाल कलाकारको रूपमा समेत कार्य गरिन्। उनी ८ वर्षको उमेरमा एक दुई विज्ञापन अभियानमा देखा परिन्।<ref>{{cite news|url=http://www.thehindu.com/mp/2004/08/11/stories/2004081101100100.htm|title=The long and short of the ramp|work=The Hindu|accessdate=3 August 2013|date=11 August 2004}}</ref> १० कक्षामा अध्ययन गर्दा उनले आफ्नो ध्यान परिवर्तन गरी फेसन मोडल बन्ने निर्णय गरिन्। <ref name="model">{{cite news|url=http://timesofindia.indiatimes.com/articleshow/613309.cms|title=Smash hit on the ramp|work=The Times of India|first=Asha|last=Chowdary|accessdate=3 August 2013|date=13 April 2004}}</ref> सन् २००४ मा उनले [[प्रसाद बिडापा]]को संरक्षणमा पूर्ण समय मोडल बन्ने कार्यमा लागिन्।<ref name="model"/><ref>{{cite news|last=Malani|first=Gaurav|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2011-12-07/news-interviews/30485701_1_deepika-padukone-badminton-short-film|title=Deepika Padukone not a part of race|accessdate=3 August 2013|date=7 December 2011|newspaper=[[The Times of India]]}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130928194256/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2011-12-07/news-interviews/30485701_1_deepika-padukone-badminton-short-film |date=28 September 2013 }}<br>{{cite news|last=Saran|first=Rhea|title=Venus Rising?|url=http://www.verveonline.com/30/people/verve/venus/excerpt.shtml|accessdate=7 August 2013|work=Verve (magazine)}}</ref> करियरको प्रारम्भिक चरणमा पादुकोणले लिरिल साबुनको टेलिभिजन विज्ञापनले पहिचान प्राप्त गरिन्। त्यस सँगै उनले विभिन्न ब्रान्ड तथा उत्पादनको लागि मोडलिङ गरिन्।<ref>{{cite news|last=Gahlaut|first=Kanika|url=http://indiatoday.intoday.in/story/prakash-padukone-daughter-deepika-in-new-liril-soap-ad/1/196716.html|title=Making a splash|work=India Today|accessdate=3 August 2013|date=12 April 2004|archiveurl=http://www.webcitation.org/6JwBsSbRF|archivedate=27 September 2013}}</ref><ref>{{cite web|title=Deepika Padukone: Biography|url=http://zeenews.india.com/entertainment/celebrity-profile/Deepika-Padukone.htm|publisher=[[Zee News]]|accessdate=7 August 2013}}</ref> सन् २००५ मा, उनले डिजाइनर [[सुनीत वर्मा]]को लागि पहिलो पटक [[लक्मे फेसन विक]]मा भाग लिइन् र [[किङफिसर (बियर)|किङफिसर]] फेसन अवार्डमा ''मोडल अफ द इअर''को अवार्ड जित्न सफल भइन्।<ref>{{cite web|last=Menon|first=Sita|url=http://www.rediff.com/getahead/2005/apr/21fwdeep.htm|title=Go white this summer|accessdate=3 August 2013|date=21 April 2005|publisher=Rediff.com}}</ref><ref>{{cite news|last=Chowdhury|first=Smita R.|title=Glamour, glitz & grace|url=http://www.telegraphindia.com/1050405/asp/calcutta/story_4572605.asp|accessdate=3 August 2013|newspaper=[[The Telegraph (Calcutta)|The Telegraph]]|date=5 May 2005}}</ref> पादुकोणको प्रसिद्धिमा त्यस समय वृद्धि भयो जब उनलाई २००६ को [[किङफिसर पात्रो|किङफिसर क्यालेन्डर]]मा स्थान दिइयो ।<ref name="meet"/> क्यालेन्डरका डिजाइनरका रूपमा रहेका [[वेन्डेल रोड्रिक्स]]ले पादुकोणमाथि टिप्पणी गर्दै भनेका थिए "[[ऐश्वर्या राय बच्चन|ऐश्वर्या राय]]पछि हामीसँग यस्तो सुन्दर र ताजा महिला थिएन्।"<ref>{{cite news|url=http://m.indiatoday.in/story/young-achievers-deepika-padukone-ms-dhoni-to-rabbi-shergill/1/181846.html|title=Young achievers: Deepika Padukone to Aditya Mittal, MS Dhoni to Rabbi Shergill|work=India Today|accessdate=3 August 2013|date=20 February 2006|archiveurl=http://www.webcitation.org/6JwBwTlZD|archivedate=27 September 2013}}</ref> रोड्रिक्सले उनलाई गञ्जम ज्वेलरी कक्षामा हेरेका थिए र पछि उनले म्याट्रिक्स एजेन्सीका लागि पादुकोणलाई हस्ताक्षर गर्न भ्याए।<ref>{{cite book|last=Vasudev|first=Shefalee|title=Powder Room|url=http://books.google.com/books?id=DzdfsXQEtqoC&pg=PT61|publisher=Random House India|isbn=978-81-8400-297-3|page=61|year=2012}}</ref> २१ वर्षको उमेरमा पादुकोण [[मुम्बई]] बसाइँ सरिन् र आफ्नो काकीको घरमा बसिन्।<ref name="toi interview"/> त्यसै वर्ष, उनले [[हिमेश रेशमिया]]को म्युजिक भिडियो ''नाम है तेरा'' मा काम गर्ने अवसर पाइन् र त्यसमा गरेको अभिनयले व्यापक पहिचान प्राप्त गरिन्।<ref>{{cite news|last=Iyer|first=Meena|title=Deepika Padukone in awe of beauty pageant winners|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2011-11-17/news-interviews/30409840_1_beauty-pageant-beauty-contest-music-video|accessdate=3 August 2013|newspaper=The Times of India|date=17 November 2011}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130928194304/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2011-11-17/news-interviews/30409840_1_beauty-pageant-beauty-contest-music-video |date=28 September 2013 }}</ref> पादुकोणले चाँडै चलचित्र भूमिकाको लागि प्रस्ताव प्राप्त गर्न सुरू गरिन्।<ref>{{cite web|title=The hottest heroine in Kannada cinema|url=http://www.rediff.com/movies/2006/aug/24sld1.htm|publisher=Rediff.com|date=24 August 2006|accessdate=6 August 2013}}</ref> आफ्नो अभिनयलाई अझ प्रभावकारी बनाउन पादुकोणले [[अनुपम खेर]]को चलचित्र संस्थानमा अभिनय कोर्समा भर्ना भइन्।<ref>{{cite news|title=On course: Deepika Padukone joins Anupam Kher's Film Academy|url=http://indiatoday.intoday.in/story/badminton-star-prakash-padukone-daughter-deepika-shifted-to-mumbai/1/193374.html|work=India Today|date=11 July 2005|accessdate=6 August 2013|archiveurl=http://www.webcitation.org/6JwC0HxiV|archivedate=27 September 2013}}</ref> रेशमियाको साङ्गीतिक भिडियोमा निर्देशक [[फराह खान]]ले पादुकोणको अभिनय हेरेकी थिइन् जसले गर्दा उनले पादुकोणलाई आफ्नो चलचित्र [[ह्याप्पी न्यू इअर (चलचित्र)|ह्याप्पी न्यू इअर]]मा अभिनेत्रीको रूपमा चयन गरिन्।<ref name="toi interview"/><ref name="meet"/> ==अभिनय करियर== ===चलचित्र सुरूवात र सफलता (२००६–०९)=== पादुकोणले सन् २००६ मा आफू [[इन्द्रजीत लङ्केश]]को निर्देशनमा [[कन्नड चलचित्र]] ''[[ऐश्वर्य (चलचित्र)|ऐश्वर्य]]''बाट अभिनय क्षेत्रमा प्रवेश गर्न लागेको बताएकी थिइन्। <ref name="meet">{{cite web|last=Vijayasarathy|first=R.G.|title=Meet Deepika Padukone|url=http://www.rediff.com/movies/2006/mar/14sd1.htm|publisher=Rediff.com|date=14 March 2006|accessdate=6 August 2013}}</ref> उक्त रोमान्टिक हाँस्य चलचित्र [[तेलगु चलचित्र|तेलुगु चलचित्र]] ''[[मनमधुदु]]''को रूपान्तरण रहेको थियो र पादुकोणलाई शीर्ष भूमिकामा अभिनेता [[उपेन्द्र (अभिनेता)|उपेन्द्र]]सँग तय गरिएको थियो । पादुकोण अभिनित कन्नड चलचित्रले उच्च व्यापारिक सफलता प्राप्त गरेको थियो।<ref>{{cite news|last=Kumar|first=S.S|title=Ramya in a rush|url=http://www.thehindu.com/todays-paper/tp-features/tp-fridayreview/ramya-in-a-rush/article3230859.ece|accessdate=3 August 2013|newspaper=The Hindu|date=29 September 2006}}</ref> [[रिडिफ.कम]]का आरजी विजयसारथीले पादुकोणको भूमिकाको प्रशंसा गर्दै उनलाई ''आत्मीय दृश्यमा अझ बढी काम गर्नुपर्छ'' भनी थपेका थिए ।<ref>{{cite web|last=Vijayasarathy|first=R.G.|title=Deepika's Aishwarya is a must watch|url=http://www.rediff.com/movies/2006/sep/15aish.htm|publisher=Rediff.com|date=15 September 2006|accessdate=3 August 2013}}</ref> सन् २००६ को अन्तसम्ममा फराह खानको ''ह्याप्पी न्यू इअर'' को काम रोकियो र खानले [[पुनर्जन्म]]को कथामा आधारित नाटकीय चलचित्र ''[[ओम शान्ति ओम]]'' (२००७) को लागि पादुकोणलाई चलचित्रमा लिने निर्णय गरिन्। <ref>{{cite web|title='I was pulling SRK's hair out!'|url=http://www.rediff.com/movies/2007/dec/10fchat.htm|publisher=Rediff.com|date=10 December 2007|accessdate=6 August 2013}}</ref> [[बलिउड|हिन्दी चलचित्र उद्योग]]को पृष्ठभूमिमा तैयार पारिएको यस चलचित्रले सन् १९७० ताका सङ्घर्षरत् अभिनेताको कथा भन्दछ जो आफ्नो प्रेमिकाको हत्याको साक्षी भएर मर्छ र उसको प्रेमिकाको हत्याको बदला लिन पुनर्जन्म लिन्छ। यस चलचित्रको नायकको रूपमा [[साहरुख खान|शाहरूख खान]] एक समर्थकको भूमिकामा रहेका थिए भने पादुकोण दोहोरो भूमिकामा थिइन्।{{mdash}} पहिलो भूमिका शान्तिप्रिया, १९७० को शीर्ष अभिनेत्रीको रूपमा र पछि स्यान्डी, एक इच्छुक अभिनेत्रीको भूमिकामा रूपमा रहेकी थिइन्। उनले भनिन्, "म शाहरूखलाई चलचित्रमा हेरेर ठूली भएकी हुँ र वहाँको म सधैँ अनुशरण गर्थें। वहाँसँग काम गरेर&nbsp;... म ज्यादै खुसी महसुस गरिरहेकी छु। साथै फराहलाई पनि धन्यवाद दिन चाहन्छु जसले म माथि भरोसा गरेर वहाँसँग मलाई काम गर्ने मौका दिइन्।"<ref>{{cite news|last=Ray|first=Sarit|title=I'm a shy person: Deepika|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2007-11-02/news-interviews/27986233_1_dream-debut-modelling-deepika-padukone|accessdate=3 August 2013|newspaper=The Times of India|date=2 November 2007}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130928194317/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2007-11-02/news-interviews/27986233_1_dream-debut-modelling-deepika-padukone |date=28 September 2013 }}</ref> आफ्नो भूमिकाको तयारीको लागि पादुकोणले विभिन्न अभिनेत्रीहरू [[हेलन (अभिनेत्री)|हेलन]] र [[हेमा मालिनी]]को शारीरिक हाउभाउ पढ्न चलचित्र हेरिन्। जुन आजभोलिको अभिनेत्रीभन्दा ''ज्यादै भिन्न'' र ''अधिक मनोरम'' भएको महसुस गरिन ।<ref>{{cite news|last=Thakur|first=Shweta|title=I saw Hema Malini films for '70s look: Deepika|date=17 November 2007|url=http://www.hindustantimes.com/News-Feed/Entertainment/I-saw-Hema-Malini-films-for-70s-look-Deepika/Article1-258255.aspx|work=Hindustan Times|accessdate=10 August 2013}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20131005230414/http://www.hindustantimes.com/News-Feed/Entertainment/I-saw-Hema-Malini-films-for-70s-look-Deepika/Article1-258255.aspx |date=5 October 2013 }}</ref> तर, उनको आवाज भने आवाज कलाकार [[मोना घोष शेट्टी]]द्वारा स्वराङ्कित थियो ।<ref name="mona dub">{{cite web|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2014-01-03/news-interviews/45834895_1_deepika-padukone-dramatic-prowess-and-zest-kochadaiiyaan|title=Why is Deepika's Hindi in Kochadaiiyaan dubbed?|work=The Times of India|date=2 January 2013|accessdate=3 January 2013}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140105062349/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2014-01-03/news-interviews/45834895_1_deepika-padukone-dramatic-prowess-and-zest-kochadaiiyaan |date=5 January 2014 }}</ref> चलचित्रमा रहेको एक गीत ''धुम ताना'' मा पादुकोण भारतीय शास्त्रीय नृत्यकर्ताको रूपमा आफुलाई ढालेर नृत्य गरिन्। वर्षको चर्चित गीतहरू मध्ये एक साबित भएपछि [[डोर्लिङ किन्डर्सले]]ले भने पादुकोणले दर्शकलाई आफ्नो ''हस्त मुद्रा'' नृत्यले मन्त्रमुग्ध पार्न सफल भइन्।<ref>{{cite book|title=The Book of Dance|url=http://books.google.com/books?id=EzKmKyugOjkC&pg=PA113|date=3 September 2012|publisher=Dorling Kindersley Limited|isbn=978-1-4093-2237-5|page=113}}</ref> ''ओम शान्ति ओम'' सन् २००७ को व्यावसायिक सफल चलचित्र बन्न सफल रहयो र चलचित्रले विश्व्यापी {{INRConvert|1.49|b}} कारोबार गरेको थियो ।<ref name="top">{{cite web|url=http://boxofficeindia.com/arounddetail.php?page=shownews&articleid=3997&nCat=|title=Top All Time Worldwide Grossers Updated|publisher=[[Box Office India]]|accessdate=13 October 2013|date=11 May 2012|archiveurl=http://web.archive.org/web/20131105215110/http://www.boxofficeindia.com/arounddetail.php?page=shownews&articleid=4409&nCat=|archivedate=26 January 2014}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120205213224/http://boxofficeindia.com/arounddetail.php?page=shownews&articleid=3997&nCat= |date=5 February 2012 }}</ref> [[बलिउड हङ्गामा]]का [[तरण आदर्श]]ले चलचित्रको समिक्षा गर्दै ''दीपिकाको अभिनयमा एउटा उत्कृष्ट अभिनेत्रीसँग हुनुपर्ने सबै कला भएको भनि भनेका थिए'' ।<ref>{{cite web|last=Adarsh|first=Taran|title=Movie Review: Om Shanti Om|date=7 November 2007|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/criticreview/id/54373|publisher=[[Bollywood Hungama]]|accessdate=18 December 2007|archiveurl=http://www.webcitation.org/6JwBYXxYy|archivedate=27 September 2013}}</ref> [[फिल्मफेयर पुरस्कार]]को वार्षिकोत्सवमा पादुकोणलाई सन् २००८ मा [[सर्वश्रेष्ठ महिला पदार्पणको लागि फिल्मफेयर पुरस्कार|फिल्मफेयर उत्कृष्ट नयाँ महिला कलाकारको लागि पुरस्कार]] दिइएको थियो र [[सर्वश्रेष्ठ अभिनेत्रीको लागि फिल्मफेयर पुरस्कार|सर्वश्रेष्ठ अभिनेत्री]] श्रेणीको लागि नामाङ्कन गरिएको थियो।<ref name="heroine">{{cite news|url=http://indiatoday.intoday.in/gallery/top-actresses-of-bollywood-ever/9/7051.html#photo35|title=Top heroines of Bollywood|accessdate=19 July 2013|date=10 May 2013|work=India Today|archiveurl=http://www.webcitation.org/6JwC4LXB6|archivedate=27 September 2013}}</ref> [[File:Padukone in 2009.jpg|thumb|upright=0.9|alt=Deepika Padukone is smiling away from the camera|पादुकोण ''[[लभ आज कल]]'', २००९ को पहिलो दृश्य समारोहमा]] बलिउड हङ्गामाले ''ओम शान्ति ओम'' को सफलताले पादुकोणको अभिनय करियरमा आयाम थपेको एक रिपोर्टमा उल्लेख गरेको थियो।<ref>{{cite web|last=Tuteja|first=Joginder|title=Exploring the Box Office journey of Deepika Padukone&nbsp;– Part 1|date=2 August 2013|url=http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/5321|publisher=Bollywood Hungama|accessdate=10 August 2013|archiveurl=http://www.webcitation.org/6JwBdY9Zu|archivedate=27 September 2013}}</ref> उनले यो सफलतालाई आफ्नो अर्को चलचित्रमा गायत्री (रणवीर कपुरको प्रेमिका)को भूमिकामा एक अस्ट्रेलियाली विद्यार्थी जो क्याब चालकको रूपमा [[यश राज फिल्म्स|यशराज फिल्म्स]]को हाँस्य रोमान्टिक चलचित्र ''[[बच्ना ए हसिनो]]'' (२००८) मा अभिनय गरिन्। यो चलचित्रले व्यावसायिक सफलता प्राप्त गरेको थियो।<ref>{{cite web|title=Bachna Ae Haseeno scores at box office|url=http://www.rediff.com/movies/2008/aug/18box.htm|publisher=Rediff.com|accessdate=20 April 2013}}</ref> तर ''[[आउटलुक (पत्रिका)|आउटलुक]]'' को नम्रता जोशीले पादुकोणको अभिनयलाई सन्तोषजनक नभएको बताएकी थिइन्।।<ref>{{cite news|last=Joshi|first=Namrata|url=http://www.outlookindia.com/article.aspx?238292|title=Movie Review: Bachna Ae Haseeno|accessdate=19 July 2013|date=1 September 2008|work=[[Outlook (magazine)|Outlook]]|archiveurl=http://www.webcitation.org/6JwBjSin0|archivedate=27 September 2013}}</ref> सन् २००९ को पहिलो चलचित्रको रूपमा पादुकोण र [[अक्षय कुमार]]द्वारा [[निखिल आडवाणी]]को निर्देशनमा कुङ फु हाँस्य कथानक चलचित्र ''[[चाँदनी चौक टु चाइना]]'' रहेको थियो जसमा पादुकोणले भारतीय-चिनियाँ दिदी बहिनीको दोहोरो भूमिका निभाएकी थिइन्। [[वार्नर ब्रोज]]द्वारा निर्माण गरिएको यो चलचित्रले हिन्दी चलचित्रको इतिहासमा अन्तर्राष्ट्रिय बजारमा सबैभन्दा बढी सिनेमाघरमा प्रदर्शित गरिएको थियो ।<ref>{{cite news|last=Anderson|first=Jason|title=Chandni Chowk to China: Kung fusion hustle|url=http://www.thestar.com/entertainment/2009/01/16/chandni_chowk_to_china_kung_fusion_hustle.html|work=[[Toronto Star]]|date=16 January 2009|accessdate=6 August 2013}}</ref> पादुकोणले आफ्नो भूमिकको लागि जापानी मार्सल आर्ट्स [[जुजुत्सु]]बाट सिखेकी थिइन् र आफ्नो सबै आक्रमक दृश्य आफैंले गरेकी थिइन्।<ref>{{cite web|title=Deepika's unbelievable stunt!|url=http://specials.rediff.com/movies/2008/nov/26slid1-deepika-unbelievable-stunt.htm?zcc=rl|publisher=Rediff.com|date=26 November 2008|accessdate=3 September 2013}}</ref><ref>{{cite news|last=Lalwani|first=Vickeya|title=Yes, I'm dating Ranbir: Deepika|date=15 March 2008|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2008-03-15/news-interviews/27772143_1_action-film-deepika-ranbir-yash-raj|work=The Times of India|accessdate=3 September 2013}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20131012195823/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2008-03-15/news-interviews/27772143_1_action-film-deepika-ranbir-yash-raj |date=12 October 2013 }}</ref> तर अपेक्षा गरिएको ठिक विपरित यस चलचित्रले विश्वव्यापी {{INRConvert|554.7|m}} कमाइ गर्न सक्यो जबकि यस चलचित्रको निर्माण लागत {{INRConvert|800|m}} थियो ।<ref>{{cite web|url=http://www.boxofficeindia.com/showProd.php?itemCat=348&catName=TGlmZXRpbWUgV29ybGR3aWRlIEluIFVTICQ=|title=Top Lifetime Grossers Worldwide (US $)|publisher=Box Office India|accessdate=11 November 2010|archiveurl=http://web.archive.org/web/20130602093609/http://www.boxofficeindia.com/showProd.php?itemCat=312&catName=TGlmZXRpbWU=|archivedate=26 January 2014}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130602093609/http://www.boxofficeindia.com/showProd.php?itemCat=312&catName=TGlmZXRpbWU%3D |date=2 June 2013 }}</ref><ref>{{cite news|last1=Sharma|first1=Amit|last2=Verma Ambwani|first2=Meenakshi|title=Chandni Chowk to China crosses Rs 33 cr at local box office|url=http://articles.economictimes.indiatimes.com/2009-01-20/news/27650181_1_domestic-box-office-bollywood-film-kinng|work=[[The Economic Times]]|date=20 January 2009|accessdate=6 August 2013}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160305091941/http://articles.economictimes.indiatimes.com/2009-01-20/news/27650181_1_domestic-box-office-bollywood-film-kinng |date=5 March 2016 }}</ref> चलचित्र विश्लेषकहरूले पादुकोणको अभिनयलाई सामान्यत मन पराएनन्।<ref>{{cite web|title=Chandni Chowk To China (2009)|url=http://www.rottentomatoes.com/m/chandni_chowk_to_china/|publisher=[[Rotten Tomatoes]]|accessdate=7 October 2013}}</ref><ref>{{cite news|last=Strout|first=Justin|title=Ham Samurai|date=15 January 2009|url=http://www2.orlandoweekly.com/film/review.asp?rid=14086|work=[[Orlando Weekly]]|accessdate=29 April 2011}}</ref> त्यसै वर्ष पादुकोणले नाटकीय चलचित्र ''[[बिल्लु]]'' (''लभ मेरा हिट हिट'' नामक गीत) मा आयटम डान्स गरेकी थिइन्।<ref>{{cite web|url=http://entertainment.in.msn.com/gallery.aspx?cp-documentid=3034274&page=4|title=Item Number in 'Billoo Barber'|publisher=[[MSN]]|date=6 January 2009|accessdate=2 May 2011}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120314143005/http://entertainment.in.msn.com/gallery.aspx?cp-documentid=3034274&page=4 |date=14 March 2012 }}</ref> त्यस लगतै उनी [[सैफअली खान|सैफ अली खान]]सँग रोमान्टिक नाट्य चलचित्र '' [[लभ आज कल]]'' मा अभिनय गरिन् जसको कथाकार र निर्देशक [[इम्तियाज अली (निर्देशक)|इम्तियाज अली]] थिए। यस चलचित्रले युवाहरूको बदलिदो सम्बन्धलाई प्रस्तुत गरेको थियो। यस चलचित्रमा पादुकोणले एक सुदृढ सोच भएकी महिला मीरा पण्डेको भूमिका चरित्रार्थ गरेकी थिइन्। यस चलचित्रले विश्वव्यापी {{INRConvert|1.2|b}}को कारोबार गरेको थियो। ''लभ आज कल'' ले सन् २००९ को सबैभन्दा बढी पैसा कमाउने तेस्रो चलचित्रको रूपमा आफूलाई प्रमाणित गरेको थियो।<ref name="top"/> ''[[डेली न्यूज एन्ड एनालायसिस]]'' का अनिरूद्ध गुहाले पादुकोणको बारे उल्लेख गर्दै ''अहिलेसम्म अभिनय गरेका चार चलचित्रहरू मध्ये सबैभन्दा उत्कृष्ट प्रदर्शन '' गरेको भनी लेखेका थिए भने ''द टाइम्स अफ इन्डिया'' का बलिउड विशेशज्ञ [[निखत काजमी]]ले पादुकोणको अभिनयलाई ''उत्कृष्ट र दृढ'' भनी व्याख्या गरेका थिए।<ref>{{cite news|last=Guha|first=Aniruddha|title=Review: Love Aaj Kal is the perfect date movie|url=http://www.dnaindia.com/entertainment/review-review-love-aaj-kal-is-the-perfect-date-movie-1278796|work=Daily News and Analysis|date=31 July 2009|accessdate=16 July 2013}}</ref><ref>{{cite news|last=Kazmi|first=Nikhat|title=Love Aaj Kal|url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/movie-reviews/hindi/Love-Aaj-Kal/movie-review/4838891.cms|work=The Times of India|date=30 July 2009|accessdate=16 July 2013}}</ref> यस चलचित्रको लागि पादुकोणले [[५५औँ फिल्मफेयर पुरस्कार]]मा उत्कृष्ट अभिनेत्रीको नामाङ्कन पाएकी थिइन्।<ref name="bollywoodhungama1">{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/725/|title=Nominations for 55th Idea Filmfare Awards 2009|publisher=Bollywood Hungama|accessdate=27 April 2011}}</ref> ===करियर सङ्घर्ष (२०१०–११)=== सन् २०१० मा पादुकोणको पाँच चलचित्र प्रदर्शित भएको थियो। उनको पहिलो भूमिका विजय लालवाणीको [[मनोबैज्ञानिक रोमाञ्चकारी]] चलचित्र ''कार्तिक कलिङ कार्तिक'' थियो जसमा पादुकोणले एक हरेस खाइसकेको व्यक्ति ([[फरहान अख्तर]]द्वारा अभिनित) जो प्रत्येक विहान एक संदिग्ध फोन पाएर विभिन्न परिवर्तनबाट गुज्रिरहेको व्यक्तिको सहयोगी प्रेमिकाको भूमिका गरिन्। [[भराइटी (पत्रिका)|भराइटी]] पत्रिकाका डेरेक एलेले चलचित्रलाई समीक्षा गर्दै चलचित्रको कथाबस्तुले दर्शकमाझ छाप छोड्न नसकेको र पादुकोणको &nbsp;...निरीह भूमिकाले पनि चलचित्र सफल नभएको तर्क थपेका थिए ।<ref>{{cite news|last=Elley|first=Derek|title=Review: "Karthik Calling Karthik"|url=http://variety.com/2010/film/reviews/karthik-calling-karthik-1117942367/|work=[[Variety (magazine)|Variety]]|date=8 March 2010|accessdate=16 July 2013}}</ref> व्यवसायिक रूपमा चलचित्र असफल भएको थियो।<ref name="bo2010">{{cite web|url=http://www.boxofficeindia.com/showProd.php?itemCat=318&catName=MjAxMA==|title=Box Office 2010|publisher=Box office India|accessdate=14 May 2012|archiveurl=http://web.archive.org/web/20131014062657/http://www.boxofficeindia.com/showProd.php?itemCat=318&catName=MjAxMA==|archivedate=26 January 2014}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20131014062657/http://www.boxofficeindia.com/showProd.php?itemCat=318&catName=MjAxMA%3D%3D |date=14 October 2013 }}</ref> सो वर्ष उनको सबैभन्दा व्यवसायिक सफल चलचित्र [[साजिद खान]]को हाँस्यप्रधान चलचित्र [[हाउसफुल (२०१० चलचित्र)|हाउसफुल]] थियो जसले {{INRConvert|1.15|b}}को कारोबार गर्न सफल भएको थियो। यस चलचित्रमा उनी [[अक्षय कुमार]], [[रितेश देशमुख]], [[लारा दत्ता]], [[अर्जुन रामपाल]], [[जिया खान]] र [[बोमन इरानी]]सँग चित्रित गरिएका थिए।<ref name="top"/> [[राजा सेन]]ले चलचित्रलाई "खराब अभिनयको चाड" र पादुकोणद्वारा कमजोर अभिनय भनी वर्णन गरेका थिए।<ref>{{cite web|last=Sen|first=Raja|title=Gags that'll make you gag|url=http://www.rediff.com/movies/review/review-housefull-is-painful/20100430.htm|publisher=Rediff.com|date=30 April 2010|accessdate=14 September 2013}}</ref> [[File:Deepika Padukone at an event.jpg|thumb|left|upright|alt=Deepika Padukone is sitting on a chair and smiling at the camera|पादुकोण ''[[लफङ्गे परिन्दे]]'', २०१० को कार्यक्रममा]] {{-}} == प्रमुख चलचित्रहरू== {{main|दीपिका पादुकोण फिल्मोग्राफी}} * [[ऐश्वर्य (चलचित्र)|ऐश्वर्य]] (सन् २००६) * [[ओम शान्ति ओम]] (सन् २००७) * [[बच्ना ए हसिनो]] (सन् २००८) * [[लभ आज कल]] (सन् २००९) * [[लफङ्गे परिन्दे]] (सन् २०१०) * [[ककटेल (२०१२ चलचित्र)|ककटेल]] (सन् २०१२) * [[ये जवानी है दीवानी]] (सन् २०१३) * [[चेन्नई एक्सप्रेस]] (सन् २०१३) * [[गोलियों की रासलीला राम-लीला]] (सन् २०१३) * [[ह्याप्पी न्यू इअर (चलचित्र)|ह्याप्पी न्यू इअर]] (सन् २०१४) * [[पीकू]] (सन् २०१५) * [[बाजीराव मस्तानी]] == प्रसिद्धि == ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{reflist}} ==बाह्य कडीहरू== * {{Commonscat-inline|Deepika Padukone|दीपिका पादुकोण}} * {{IMDb name|id=2138653}} * {{Twitter|deepikapadukone|दीपिका पादुकोण}} ==यो पनि हेर्नुहोस्== {{सर्वश्रेष्ठ अभिनेत्रीको लागि फिल्मफेयर पुरस्कार}} {{फिल्मफेयर उत्कृष्ट नयाँ महिला कलाकारको लागि पुरस्कार}} {{उत्कृष्ट नयाँ महिला कलाकारको लागि आइफा अवार्ड}} {{उत्कृष्ट नयाँ महिला कलाकारको लागि स्क्रिन अवार्ड}} {{कमन्सश्रेणी|Deepika Padukone}} {{Persondata <!-- Metadata: see Wikipedia:Persondata. --> | NAME = Padukone, Deepika | ALTERNATIVE NAMES = | SHORT DESCRIPTION = Indian actor | DATE OF BIRTH = 5 January 1986 | PLACE OF BIRTH = [[Copenhagen]], Denmark | DATE OF DEATH = | PLACE OF DEATH = }} [[श्रेणी:हिन्दी चलचित्र अभिनेत्रीहरू]] [[श्रेणी:जीवित मानिसहरू]] [[श्रेणी:भारतीय महिला मोडलहरू]] [[श्रेणी:भारतीय चलचित्र अभिनेत्रीहरू]] [[श्रेणी:सन् १९८६ मा जन्म]] [[श्रेणी:भारतीय हिन्दुहरू]] [[श्रेणी:बेङ्गलोरका अभिनेत्रीहरू]] [[श्रेणी:मानसिक स्वास्थ्य कार्यकर्ताहरू]] [[श्रेणी:बेङ्गलोरका महिला मोडलहरू]] [[श्रेणी:२१औँ शताब्दीका भारतीय अभिनेत्रीहरू]] l44xen36ms4x0acr4qha302glx9qwkp पद्म शमशेर जङ्गबहादुर राणा 0 63421 1366344 1332073 2026-07-19T09:38:38Z Bishaldev100 28807 /* कार्य */ 1366344 wikitext text/x-wiki {{Infobox officeholder | name = पद्म शमशेर जङ्गबहादुर राणा | image = Padma Shumsher Jung Bahadur Rana.png | alt = | caption = | birth_name = | birth_date = {{Birth date|1882|12|5}} | birth_place = | death_date = {{Death date|1961|4|11}} | death_place = | nationality = | other_names = | office = नेपालका प्रधानमन्त्री | known_for = | predecessor =[[जुद्ध शमशेर जङ्गबहादुर राणा|जुद्ध शमशेर]] | successor =[[मोहन शमशेर जङ्गबहादुर राणा|मोहन शमशेर]] |office2 = [[नेपाली सेनाको प्रधान सेनापति|नेपालको प्रधान सेनापति]] |monarch2 = राजा त्रिभुवन |term_start2 = वि.सं. २००२ |term_end2 = २००५ |predecessor2 = [[रुद्र शमशेर जङ्गबहादुर राणा|रुद्र शमशेर]] |successor2 =[[मोहन शमशेर जङ्गबहादुर राणा|मोहन शमशेर]] }} '''पद्म शमशेर जङ्गबहादुर राणा''' नेपालको [[राणा वंश|राणा शासन]]का १५औं श्री ३ महाराज हुन्। उनका दुई छोराहरू र चार छोरीहरू थिए। "म राष्ट्रको नोकर हुँ" भनी उद्घोषण गर्नी पद्म शमशेर उदार तथा सुधारका पक्षधर थिए । वि.स. २००२ मंसिर १४ गते [[जुद्ध शमशेर जङ्गबहादुर राणा|जुद्ध शमशेर]] आफूलाई राजर्षि संज्ञा दिँदै अर्गली लागेपछि पद्म शमशेर श्री ३ महाराज भए र नियम अनुसार [[सिंहदरबार]] सर्नुपर्थ्यो तर उनी सरेनन्। आफ्नै विशालनगर दरबारमा बसे। == राज्याभिषेक == वि सं २००२ मार्ग ४ गते बृहद् भारदारी सभामा [[जुद्ध शमशेर जङ्गबहादुर राणा|जुद्ध शमशेर]]ले आफ्नै हातले श्रीपेच झिकी पद्मशमशेरलाई लगाइदिए। आफ्ना भतिज [[पद्म शमशेर जङ्गबहादुर राणा|पद्म शमशेर]]लाई श्री ३ बनाई [[जुद्ध शमशेर जङ्गबहादुर राणा|जुद्ध शमशेर]]आफू सन्यासी बनेर पाल्पाको रिडीमा बसे। पद्मशमशेर श्री ३ महाराज भएको केही दिनमै, जुद्ध शमशेर [[रुरु क्षेत्र|रिडी]]तर्फ जान लाग्दा बाटोमै हुँदा काठमाडौंमा पद्मशमशेरले जनताको सामु ‘म राष्ट्र जनताको नोकर हुँ’ भने। पद्ममशेरले जनतासामु बोलेको यो शब्द निरङ्कुश शासकहरूको निमित्त ठूलो प्रहार थियो। == कार्य == पद्म शमशेरले [[ऋषिकेश शाह|हृषीकेष शाह]]को नेतृत्वमा विद्यालयहरू स्थापना गर्न लगाए। प्राविधिक पाठशाला, पद्मोदय विद्यालय, त्रि-चन्द्र कलेजमा विज्ञानको पढाई, प्रौढ शिक्षा, नारी शिक्षा, पद्म कन्या पाठशाला खोलेर नयाँ विद्यालय स्थापना गर्न इच्छुकलाई पूर्वाधार अनुसार स्वीकृति दिने काम पनि गरे। उनले गोरखापत्रलाई हप्ताको २ अंकबाट ३ अंक बनाए। जनताले पनि रेडियो किन्न पाउने आदेश दिए। कर्मचारीको तलब बढाई महङ्गीको मार कम गर्ने प्रयत्न गरेका पद्मशमशेरले अनाजको मूल्य निर्धारण गर्न चाहन्थे। सरकारी मूल्यभन्दा महङ्गो बेच्ने व्यापारीलाई दण्ड गर्ने नियम बनाएर बजारभाउ तोक्न उनी सफल भए। उनले जनकपुर र नेपालगञ्जमा टेक्सटाइल तथा विराटनगरमा सुगरमिल चिनी कारखाना, सिगरेट फ्याक्टरी, रघुपति जुटमिलजस्ता कारखानाहरू खोले। === सडक === पद्म शमशेरले तराईमा पूर्व पश्चिमी सडक बनाउन लगाएका थिए। हुलाकीहरूको लागि छोटो र सजिलो बाटो बनाउन लगाएकाले यसलाई [[हुलाकी राजमार्ग]] भनिन्छ। यसलाई पद्मशमशेरले आगाडि बढएकाले पद्मरोड पनि भनिन्छ। ===शिक्षा=== * शिक्षण प्रतिष्ठानहरूको व्यवस्थापनका कमीकमजोरीलाई महसुस गरी पद्म शमशेरले पद्मोदय हाईस्कुल, [[पद्मकन्या बहुमुखी क्याम्पस|पद्म कन्या क्याम्पस]] तथा अन्य विद्यालयहरू खोलेर सञ्चालनमा सुधार गर्न लगाए। शिक्षकहरूलाई तालिमका लागि विदेश पठाउने कार्य गरेकाले पद्म शमशेर गुणात्मक शिक्षाको समर्थक थिए।<ref>[http://eadarsha.com/?article=%E0%A4%B6%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%B7%E0%A4%BE-%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%B7%E0%A5%87%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A4%BE-%E0%A4%95%E0%A4%B9%E0%A4%BF%E0%A4%B2%E0%A5%87-%E0%A4%A8 शिक्षा क्षेत्रमा कहिले नविसर्ने कार्य गर्नेहरू]{{Dead link|date=April 2025 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> === नगर निर्वाचन === * नेपालमा भएको पहिलो निर्वाचन राणाकालको अन्त्यमा भएको म्यूनिसिपल चुनाव हो। यो निर्वाचन राणा प्रधानमन्त्री पद्म सम्शेरले २००४ जेठ ३ गते गराएका थिए।<ref> {{cite book |author=<!--Staff writer(s); no by-line.--> |title=नेपालको निर्वाचन इतिहास |url= |location= |publisher=निर्वाचन आयोग नेपाल |page=८७१ |date=२०७४ |isbn=}}</ref> ===वैधानिक कानुन=== * विक्रम संवत २००४ माघ १३ मा [[नेपाल सरकार वैधानिक कानुन २००४]] श्री ३ पद्म शमशेरले जारी गरे तर त्यो जारी पनि भएन, लागू पनि भएन ।<br /> {| class="wikitable" |+राणा प्रधानमन्त्री महाराजा पद्म शमशेरले अप्रिल २८ १९४७ मा गठन गरेको सुधार समिति<ref>{{cite book|title=constitutional development:Constitution of the Kingdom of Nepal 1990,|author=Regmi Mukunda|page=|date=2004|publisher=|isbn=|url=}}</ref><ref>{{cite book|title=Self-Determination & Constitution Making in Nepal: Constituent Assembly |author=Surendra Bhandari|page=213|date=2014|publisher=|isbn=|url=}}</ref> !सि.नं. !नाम !हैसियत |- |१. |[[बहादुर शमशेर जङ्गबहादुर राणा|श्री बहादुर शमशेर जवरा]] |अध्यक्ष |- |२. |[[सिंहसम्शेर राणा|श्री सिंह शमशेर जबरा]] |सदस्य |- |३. |[[कृष्ण शमशेर जबरा|श्री कृष्ण शमशेर जबरा]] |सदस्य |- |४. |मृगेन्द्र शमशेर जबरा |सदस्य |- |५. |ब्रह्म शमशेर जबरा |सदस्य |- |६. |शारदा शमशेर जबरा |सदस्य |- |७. |[[विजय शमशेर|विजय शमशेर जबरा]] |सदस्य |- |८. |हेमराज पाण्डे |सदस्य |- |९. |रत्नमान सिंह |सदस्य |- |१०. |सरदार श्री [[गुञ्जमान सिंह|गुन्जमान सिंह]] |सदस्य |- |११. |सरदार नरेन्द्र मणि आचार्य दीक्षित |सदस्य |- |१२. |[[सुवर्ण शमशेर राणा|सुवर्ण शमशेर जवरा]] |सदस्य-सचिव |- |१३. |कुलनाथ लोहनी |सदस्य |} भारत स्वतन्त्र भएको हुनाले नेपालमा जनतालाई थाम्न नसक्ने ठानी पद्मशम्शेरले बैधानिक कानुन २००४ को घोषणा गराए। त्यो कार्यका निम्ति भारतबाट ३ जना सल्लाहकार झिकाएर नेपालको पहिलो संविधानको मस्यौदा तयार गरे। सो संविधान २००४ माघ ४ गते घोषणा गरी २००५ वैशाखसम्म लागू हुने टुङ्गो गरे। वैधानिक कानुनमा श्री ५ र श्री ३ को अस्तित्व, जनताका मौलिक हक, दुई सदनात्मक व्यवस्थापिका, मन्त्रिमण्डल, पञ्चायतीसभा, प्रधान न्यायलय, प्रधान परीक्षक, दरखास्त परिषद् को व्यवस्था गरिएको थियो। बालिगहरूलाई मतदानको अधिकार प्रदान गर्ने पद्मशमशेरलाई उनका अनुदार भारदारहरूले ज्यान लिने धम्की दिए। त्यसकारण वि.सं. २००४ फागुन १८ गते औषधि गर्ने बाहानामा भारततिर गए। त्यसपछि वैधानिक कानुन क्रियाशील हुन पाएन।<ref>{{cite book|title=नेपालको तथ्य इतिहास|author=प्रा. डा. [[राजाराम सुवेदी]]|page=२६५|date=फागुन २०६१|publisher=[[साझा प्रकाशन]]|isbn=99933-2-406-X|url=}}</ref> ==राजीनामा र उत्तरार्ध जीवन== उदार विचारवाला भएर पनि भारदारहरूले पद्मशमशेरको सातो उडाइसकेका हुनाले उनी डराउँथे, आफ्नै भाइभारदारहरूबाट मारिनुपर्ला भनेर। राणाशासकहरूमा गोत्र हत्या भनेको सामान्य कुरा थियो। त्यसकारण शान्तिपूर्वक कुनै बहानामा पलायन गर्नु नै एउटा बाटो उनले देखे। वि.स. २००४ फागुन १८ गतेका दिन पद्म शमशेर औषधि उपचारका निमित्त भारत [[नयाँ दिल्ली]] पुगी प्रधानमन्त्री [[जवाहरलाल नेहरू]]सँग भेटे। नेहरूले उनलाई सम्झाई नेपाल फर्केर वैधानिक कानुन लागू गर्न निर्देशन दिए तर उनी लागे [[राँची]]तिर। राँची पुगेपछि उनका साथमा गएकाहरूले राजीनामा दिन जोड गर्न थाले। तदनुसार वि.सं. २००५ वैशाख १६ गते श्री ३ पदबाट विधिवत् राजिनामा दिए। उनी राँचीमा पनि बस्न नसकेकाले [[कलकत्ता]] पुगे। २००७ सालमा प्रजातन्त्र स्थापना भएपछि पनि आउजाउ गर्दथे। २०१७ मा पक्षाघात रोगले पिडित भई कलकत्तामा ७८ वर्षमा उनको मृत्यु भयो।<ref>{{cite book|title=नेपालको तथ्य इतिहास|author=प्रा. डा. [[राजाराम सुवेदी]]|page=२६६|date=फागुन २०६१|publisher=[[साझा प्रकाशन]]|isbn=99933-2-406-X|url=}}</ref> ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{reflist}} ==बाह्य कडीहरू== {{नेपालका प्रधानमन्त्रीहरू}} [[श्रेणी:नेपालको इतिहास]] [[श्रेणी:नेपालका प्रधानमन्त्रीहरू]] [[श्रेणी:राणा प्रधानमन्त्रीहरू]] [[श्रेणी:राणा शासन]] [[श्रेणी : गोरखा दक्षिण बाहु]] [[श्रेणी:भीमशमशेर खलक]] [[श्रेणी:नेपालका प्रधानमन्त्रीका सन्तानहरू]] [[श्रेणी:खस जाति]] 3h5lls400y4j7vdsvtvst8h7sc9dvxq 1366345 1366344 2026-07-19T09:38:57Z Bishaldev100 28807 /* कार्य */ 1366345 wikitext text/x-wiki {{Infobox officeholder | name = पद्म शमशेर जङ्गबहादुर राणा | image = Padma Shumsher Jung Bahadur Rana.png | alt = | caption = | birth_name = | birth_date = {{Birth date|1882|12|5}} | birth_place = | death_date = {{Death date|1961|4|11}} | death_place = | nationality = | other_names = | office = नेपालका प्रधानमन्त्री | known_for = | predecessor =[[जुद्ध शमशेर जङ्गबहादुर राणा|जुद्ध शमशेर]] | successor =[[मोहन शमशेर जङ्गबहादुर राणा|मोहन शमशेर]] |office2 = [[नेपाली सेनाको प्रधान सेनापति|नेपालको प्रधान सेनापति]] |monarch2 = राजा त्रिभुवन |term_start2 = वि.सं. २००२ |term_end2 = २००५ |predecessor2 = [[रुद्र शमशेर जङ्गबहादुर राणा|रुद्र शमशेर]] |successor2 =[[मोहन शमशेर जङ्गबहादुर राणा|मोहन शमशेर]] }} '''पद्म शमशेर जङ्गबहादुर राणा''' नेपालको [[राणा वंश|राणा शासन]]का १५औं श्री ३ महाराज हुन्। उनका दुई छोराहरू र चार छोरीहरू थिए। "म राष्ट्रको नोकर हुँ" भनी उद्घोषण गर्नी पद्म शमशेर उदार तथा सुधारका पक्षधर थिए । वि.स. २००२ मंसिर १४ गते [[जुद्ध शमशेर जङ्गबहादुर राणा|जुद्ध शमशेर]] आफूलाई राजर्षि संज्ञा दिँदै अर्गली लागेपछि पद्म शमशेर श्री ३ महाराज भए र नियम अनुसार [[सिंहदरबार]] सर्नुपर्थ्यो तर उनी सरेनन्। आफ्नै विशालनगर दरबारमा बसे। == राज्याभिषेक == वि सं २००२ मार्ग ४ गते बृहद् भारदारी सभामा [[जुद्ध शमशेर जङ्गबहादुर राणा|जुद्ध शमशेर]]ले आफ्नै हातले श्रीपेच झिकी पद्मशमशेरलाई लगाइदिए। आफ्ना भतिज [[पद्म शमशेर जङ्गबहादुर राणा|पद्म शमशेर]]लाई श्री ३ बनाई [[जुद्ध शमशेर जङ्गबहादुर राणा|जुद्ध शमशेर]]आफू सन्यासी बनेर पाल्पाको रिडीमा बसे। पद्मशमशेर श्री ३ महाराज भएको केही दिनमै, जुद्ध शमशेर [[रुरु क्षेत्र|रिडी]]तर्फ जान लाग्दा बाटोमै हुँदा काठमाडौंमा पद्मशमशेरले जनताको सामु ‘म राष्ट्र जनताको नोकर हुँ’ भने। पद्ममशेरले जनतासामु बोलेको यो शब्द निरङ्कुश शासकहरूको निमित्त ठूलो प्रहार थियो। == कार्य == पद्म शमशेरले [[ऋषिकेश शाह|हृषीकेष शाह]]को नेतृत्वमा विद्यालयहरू स्थापना गर्न लगाए। प्राविधिक पाठशाला, पद्मोदय विद्यालय, त्रि-चन्द्र कलेजमा विज्ञानको पढाई, प्रौढ शिक्षा, नारी शिक्षा, पद्म कन्या पाठशाला खोलेर नयाँ विद्यालय स्थापना गर्न इच्छुकलाई पूर्वाधार अनुसार स्वीकृति दिने काम पनि गरे। उनले [[गोरखापत्र]]लाई हप्ताको २ अंकबाट ३ अंक बनाए। जनताले पनि रेडियो किन्न पाउने आदेश दिए। कर्मचारीको तलब बढाई महङ्गीको मार कम गर्ने प्रयत्न गरेका पद्मशमशेरले अनाजको मूल्य निर्धारण गर्न चाहन्थे। सरकारी मूल्यभन्दा महङ्गो बेच्ने व्यापारीलाई दण्ड गर्ने नियम बनाएर बजारभाउ तोक्न उनी सफल भए। उनले जनकपुर र नेपालगञ्जमा टेक्सटाइल तथा विराटनगरमा सुगरमिल चिनी कारखाना, सिगरेट फ्याक्टरी, रघुपति जुटमिलजस्ता कारखानाहरू खोले। === सडक === पद्म शमशेरले तराईमा पूर्व पश्चिमी सडक बनाउन लगाएका थिए। हुलाकीहरूको लागि छोटो र सजिलो बाटो बनाउन लगाएकाले यसलाई [[हुलाकी राजमार्ग]] भनिन्छ। यसलाई पद्मशमशेरले आगाडि बढएकाले पद्मरोड पनि भनिन्छ। ===शिक्षा=== * शिक्षण प्रतिष्ठानहरूको व्यवस्थापनका कमीकमजोरीलाई महसुस गरी पद्म शमशेरले पद्मोदय हाईस्कुल, [[पद्मकन्या बहुमुखी क्याम्पस|पद्म कन्या क्याम्पस]] तथा अन्य विद्यालयहरू खोलेर सञ्चालनमा सुधार गर्न लगाए। शिक्षकहरूलाई तालिमका लागि विदेश पठाउने कार्य गरेकाले पद्म शमशेर गुणात्मक शिक्षाको समर्थक थिए।<ref>[http://eadarsha.com/?article=%E0%A4%B6%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%B7%E0%A4%BE-%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%B7%E0%A5%87%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A4%BE-%E0%A4%95%E0%A4%B9%E0%A4%BF%E0%A4%B2%E0%A5%87-%E0%A4%A8 शिक्षा क्षेत्रमा कहिले नविसर्ने कार्य गर्नेहरू]{{Dead link|date=April 2025 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> === नगर निर्वाचन === * नेपालमा भएको पहिलो निर्वाचन राणाकालको अन्त्यमा भएको म्यूनिसिपल चुनाव हो। यो निर्वाचन राणा प्रधानमन्त्री पद्म सम्शेरले २००४ जेठ ३ गते गराएका थिए।<ref> {{cite book |author=<!--Staff writer(s); no by-line.--> |title=नेपालको निर्वाचन इतिहास |url= |location= |publisher=निर्वाचन आयोग नेपाल |page=८७१ |date=२०७४ |isbn=}}</ref> ===वैधानिक कानुन=== * विक्रम संवत २००४ माघ १३ मा [[नेपाल सरकार वैधानिक कानुन २००४]] श्री ३ पद्म शमशेरले जारी गरे तर त्यो जारी पनि भएन, लागू पनि भएन ।<br /> {| class="wikitable" |+राणा प्रधानमन्त्री महाराजा पद्म शमशेरले अप्रिल २८ १९४७ मा गठन गरेको सुधार समिति<ref>{{cite book|title=constitutional development:Constitution of the Kingdom of Nepal 1990,|author=Regmi Mukunda|page=|date=2004|publisher=|isbn=|url=}}</ref><ref>{{cite book|title=Self-Determination & Constitution Making in Nepal: Constituent Assembly |author=Surendra Bhandari|page=213|date=2014|publisher=|isbn=|url=}}</ref> !सि.नं. !नाम !हैसियत |- |१. |[[बहादुर शमशेर जङ्गबहादुर राणा|श्री बहादुर शमशेर जवरा]] |अध्यक्ष |- |२. |[[सिंहसम्शेर राणा|श्री सिंह शमशेर जबरा]] |सदस्य |- |३. |[[कृष्ण शमशेर जबरा|श्री कृष्ण शमशेर जबरा]] |सदस्य |- |४. |मृगेन्द्र शमशेर जबरा |सदस्य |- |५. |ब्रह्म शमशेर जबरा |सदस्य |- |६. |शारदा शमशेर जबरा |सदस्य |- |७. |[[विजय शमशेर|विजय शमशेर जबरा]] |सदस्य |- |८. |हेमराज पाण्डे |सदस्य |- |९. |रत्नमान सिंह |सदस्य |- |१०. |सरदार श्री [[गुञ्जमान सिंह|गुन्जमान सिंह]] |सदस्य |- |११. |सरदार नरेन्द्र मणि आचार्य दीक्षित |सदस्य |- |१२. |[[सुवर्ण शमशेर राणा|सुवर्ण शमशेर जवरा]] |सदस्य-सचिव |- |१३. |कुलनाथ लोहनी |सदस्य |} भारत स्वतन्त्र भएको हुनाले नेपालमा जनतालाई थाम्न नसक्ने ठानी पद्मशम्शेरले बैधानिक कानुन २००४ को घोषणा गराए। त्यो कार्यका निम्ति भारतबाट ३ जना सल्लाहकार झिकाएर नेपालको पहिलो संविधानको मस्यौदा तयार गरे। सो संविधान २००४ माघ ४ गते घोषणा गरी २००५ वैशाखसम्म लागू हुने टुङ्गो गरे। वैधानिक कानुनमा श्री ५ र श्री ३ को अस्तित्व, जनताका मौलिक हक, दुई सदनात्मक व्यवस्थापिका, मन्त्रिमण्डल, पञ्चायतीसभा, प्रधान न्यायलय, प्रधान परीक्षक, दरखास्त परिषद् को व्यवस्था गरिएको थियो। बालिगहरूलाई मतदानको अधिकार प्रदान गर्ने पद्मशमशेरलाई उनका अनुदार भारदारहरूले ज्यान लिने धम्की दिए। त्यसकारण वि.सं. २००४ फागुन १८ गते औषधि गर्ने बाहानामा भारततिर गए। त्यसपछि वैधानिक कानुन क्रियाशील हुन पाएन।<ref>{{cite book|title=नेपालको तथ्य इतिहास|author=प्रा. डा. [[राजाराम सुवेदी]]|page=२६५|date=फागुन २०६१|publisher=[[साझा प्रकाशन]]|isbn=99933-2-406-X|url=}}</ref> ==राजीनामा र उत्तरार्ध जीवन== उदार विचारवाला भएर पनि भारदारहरूले पद्मशमशेरको सातो उडाइसकेका हुनाले उनी डराउँथे, आफ्नै भाइभारदारहरूबाट मारिनुपर्ला भनेर। राणाशासकहरूमा गोत्र हत्या भनेको सामान्य कुरा थियो। त्यसकारण शान्तिपूर्वक कुनै बहानामा पलायन गर्नु नै एउटा बाटो उनले देखे। वि.स. २००४ फागुन १८ गतेका दिन पद्म शमशेर औषधि उपचारका निमित्त भारत [[नयाँ दिल्ली]] पुगी प्रधानमन्त्री [[जवाहरलाल नेहरू]]सँग भेटे। नेहरूले उनलाई सम्झाई नेपाल फर्केर वैधानिक कानुन लागू गर्न निर्देशन दिए तर उनी लागे [[राँची]]तिर। राँची पुगेपछि उनका साथमा गएकाहरूले राजीनामा दिन जोड गर्न थाले। तदनुसार वि.सं. २००५ वैशाख १६ गते श्री ३ पदबाट विधिवत् राजिनामा दिए। उनी राँचीमा पनि बस्न नसकेकाले [[कलकत्ता]] पुगे। २००७ सालमा प्रजातन्त्र स्थापना भएपछि पनि आउजाउ गर्दथे। २०१७ मा पक्षाघात रोगले पिडित भई कलकत्तामा ७८ वर्षमा उनको मृत्यु भयो।<ref>{{cite book|title=नेपालको तथ्य इतिहास|author=प्रा. डा. [[राजाराम सुवेदी]]|page=२६६|date=फागुन २०६१|publisher=[[साझा प्रकाशन]]|isbn=99933-2-406-X|url=}}</ref> ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{reflist}} ==बाह्य कडीहरू== {{नेपालका प्रधानमन्त्रीहरू}} [[श्रेणी:नेपालको इतिहास]] [[श्रेणी:नेपालका प्रधानमन्त्रीहरू]] [[श्रेणी:राणा प्रधानमन्त्रीहरू]] [[श्रेणी:राणा शासन]] [[श्रेणी : गोरखा दक्षिण बाहु]] [[श्रेणी:भीमशमशेर खलक]] [[श्रेणी:नेपालका प्रधानमन्त्रीका सन्तानहरू]] [[श्रेणी:खस जाति]] nfvqdu73jqazfsr0nhif990nkoucdm7 1366346 1366345 2026-07-19T09:43:47Z Bishaldev100 28807 /* */ 1366346 wikitext text/x-wiki {{Infobox officeholder | name = पद्म शमशेर जङ्गबहादुर राणा | image = Padma Shumsher Jung Bahadur Rana.png | alt = | caption = | birth_name = | birth_date = {{Birth date|1882|12|5}} | birth_place = | death_date = {{Death date|1961|4|11}} | death_place = | nationality = | other_names = | office = नेपालका प्रधानमन्त्री | known_for = | predecessor =[[जुद्ध शमशेर जङ्गबहादुर राणा|जुद्ध शमशेर]] | successor =[[मोहन शमशेर जङ्गबहादुर राणा|मोहन शमशेर]] |office2 = [[नेपाली सेनाको प्रधान सेनापति|नेपालको प्रधान सेनापति]] |monarch2 = राजा त्रिभुवन |term_start2 = वि.सं. २००२ |term_end2 = २००५ |predecessor2 = [[रुद्र शमशेर जङ्गबहादुर राणा|रुद्र शमशेर]] |successor2 =[[मोहन शमशेर जङ्गबहादुर राणा|मोहन शमशेर]] }} '''पद्म शमशेर जङ्गबहादुर राणा''' नेपालको [[राणा वंश|राणा शासन]]का १५औं श्री ३ महाराज हुन्। उनका दुई छोराहरू र चार छोरीहरू थिए। "म राष्ट्रको नोकर हुँ" भनी उद्घोषण गर्नी पद्म शमशेर उदार तथा सुधारका पक्षधर थिए । वि.स. २००२ मंसिर १४ गते [[जुद्ध शमशेर जङ्गबहादुर राणा|जुद्ध शमशेर]] आफूलाई राजर्षि संज्ञा दिँदै अर्गली लागेपछि पद्म शमशेर श्री ३ महाराज भए र नियम अनुसार [[सिंहदरबार]] सर्नुपर्थ्यो तर उनी सरेनन्। आफ्नै विशालनगर दरबारमा बसे। श्री ३ पद्म ज्यादै कमजोर व्यक्ति भएर पनि उनले केही लायक कामहरू गरेकाले सम्झना गर्न सकिन्छ। उनको शिक्षाप्रतिको योगदान, उद्योग तथा बैधानिक सुधारको घोषणालाई सङ्क्षेपमा उल्लेख गर्न सकिन्छ। राणाशासकहरूमा देवशमशेर पछि का उदार श्री ३ पद्मशमशेर नै मानिन्छन्। वास्तवमा उनलाई सत्तामा टिकाउने गहिरो र बलियो आड कतैबाट नमिल्दा उनी भागेका हुन्। उनी रोइहाल्ने हुँदा "रुन्चे महाराज" भन्दथे। == राज्याभिषेक == वि सं २००२ मार्ग ४ गते बृहद् भारदारी सभामा [[जुद्ध शमशेर जङ्गबहादुर राणा|जुद्ध शमशेर]]ले आफ्नै हातले श्रीपेच झिकी पद्मशमशेरलाई लगाइदिए। आफ्ना भतिज [[पद्म शमशेर जङ्गबहादुर राणा|पद्म शमशेर]]लाई श्री ३ बनाई [[जुद्ध शमशेर जङ्गबहादुर राणा|जुद्ध शमशेर]]आफू सन्यासी बनेर पाल्पाको रिडीमा बसे। पद्मशमशेर श्री ३ महाराज भएको केही दिनमै, जुद्ध शमशेर [[रुरु क्षेत्र|रिडी]]तर्फ जान लाग्दा बाटोमै हुँदा काठमाडौंमा पद्मशमशेरले जनताको सामु ‘म राष्ट्र जनताको नोकर हुँ’ भने। पद्ममशेरले जनतासामु बोलेको यो शब्द निरङ्कुश शासकहरूको निमित्त ठूलो प्रहार थियो। == कार्य == पद्म शमशेरले [[ऋषिकेश शाह|हृषीकेष शाह]]को नेतृत्वमा विद्यालयहरू स्थापना गर्न लगाए। प्राविधिक पाठशाला, पद्मोदय विद्यालय, त्रि-चन्द्र कलेजमा विज्ञानको पढाई, प्रौढ शिक्षा, नारी शिक्षा, पद्म कन्या पाठशाला खोलेर नयाँ विद्यालय स्थापना गर्न इच्छुकलाई पूर्वाधार अनुसार स्वीकृति दिने काम पनि गरे। उनले [[गोरखापत्र]]लाई हप्ताको २ अंकबाट ३ अंक बनाए। जनताले पनि रेडियो किन्न पाउने आदेश दिए। कर्मचारीको तलब बढाई महङ्गीको मार कम गर्ने प्रयत्न गरेका पद्मशमशेरले अनाजको मूल्य निर्धारण गर्न चाहन्थे। सरकारी मूल्यभन्दा महङ्गो बेच्ने व्यापारीलाई दण्ड गर्ने नियम बनाएर बजारभाउ तोक्न उनी सफल भए। उनले जनकपुर र नेपालगञ्जमा टेक्सटाइल तथा विराटनगरमा सुगरमिल चिनी कारखाना, सिगरेट फ्याक्टरी, रघुपति जुटमिलजस्ता कारखानाहरू खोले। === सडक === पद्म शमशेरले तराईमा पूर्व पश्चिमी सडक बनाउन लगाएका थिए। हुलाकीहरूको लागि छोटो र सजिलो बाटो बनाउन लगाएकाले यसलाई [[हुलाकी राजमार्ग]] भनिन्छ। यसलाई पद्मशमशेरले आगाडि बढएकाले पद्मरोड पनि भनिन्छ। ===शिक्षा=== * शिक्षण प्रतिष्ठानहरूको व्यवस्थापनका कमीकमजोरीलाई महसुस गरी पद्म शमशेरले पद्मोदय हाईस्कुल, [[पद्मकन्या बहुमुखी क्याम्पस|पद्म कन्या क्याम्पस]] तथा अन्य विद्यालयहरू खोलेर सञ्चालनमा सुधार गर्न लगाए। शिक्षकहरूलाई तालिमका लागि विदेश पठाउने कार्य गरेकाले पद्म शमशेर गुणात्मक शिक्षाको समर्थक थिए।<ref>[http://eadarsha.com/?article=%E0%A4%B6%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%B7%E0%A4%BE-%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%B7%E0%A5%87%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A4%BE-%E0%A4%95%E0%A4%B9%E0%A4%BF%E0%A4%B2%E0%A5%87-%E0%A4%A8 शिक्षा क्षेत्रमा कहिले नविसर्ने कार्य गर्नेहरू]{{Dead link|date=April 2025 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> === नगर निर्वाचन === * नेपालमा भएको पहिलो निर्वाचन राणाकालको अन्त्यमा भएको म्यूनिसिपल चुनाव हो। यो निर्वाचन राणा प्रधानमन्त्री पद्म सम्शेरले २००४ जेठ ३ गते गराएका थिए।<ref> {{cite book |author=<!--Staff writer(s); no by-line.--> |title=नेपालको निर्वाचन इतिहास |url= |location= |publisher=निर्वाचन आयोग नेपाल |page=८७१ |date=२०७४ |isbn=}}</ref> ===वैधानिक कानुन=== * विक्रम संवत २००४ माघ १३ मा [[नेपाल सरकार वैधानिक कानुन २००४]] श्री ३ पद्म शमशेरले जारी गरे तर त्यो जारी पनि भएन, लागू पनि भएन ।<br /> {| class="wikitable" |+राणा प्रधानमन्त्री महाराजा पद्म शमशेरले अप्रिल २८ १९४७ मा गठन गरेको सुधार समिति<ref>{{cite book|title=constitutional development:Constitution of the Kingdom of Nepal 1990,|author=Regmi Mukunda|page=|date=2004|publisher=|isbn=|url=}}</ref><ref>{{cite book|title=Self-Determination & Constitution Making in Nepal: Constituent Assembly |author=Surendra Bhandari|page=213|date=2014|publisher=|isbn=|url=}}</ref> !सि.नं. !नाम !हैसियत |- |१. |[[बहादुर शमशेर जङ्गबहादुर राणा|श्री बहादुर शमशेर जवरा]] |अध्यक्ष |- |२. |[[सिंहसम्शेर राणा|श्री सिंह शमशेर जबरा]] |सदस्य |- |३. |[[कृष्ण शमशेर जबरा|श्री कृष्ण शमशेर जबरा]] |सदस्य |- |४. |मृगेन्द्र शमशेर जबरा |सदस्य |- |५. |ब्रह्म शमशेर जबरा |सदस्य |- |६. |शारदा शमशेर जबरा |सदस्य |- |७. |[[विजय शमशेर|विजय शमशेर जबरा]] |सदस्य |- |८. |हेमराज पाण्डे |सदस्य |- |९. |रत्नमान सिंह |सदस्य |- |१०. |सरदार श्री [[गुञ्जमान सिंह|गुन्जमान सिंह]] |सदस्य |- |११. |सरदार नरेन्द्र मणि आचार्य दीक्षित |सदस्य |- |१२. |[[सुवर्ण शमशेर राणा|सुवर्ण शमशेर जवरा]] |सदस्य-सचिव |- |१३. |कुलनाथ लोहनी |सदस्य |} भारत स्वतन्त्र भएको हुनाले नेपालमा जनतालाई थाम्न नसक्ने ठानी पद्मशम्शेरले बैधानिक कानुन २००४ को घोषणा गराए। त्यो कार्यका निम्ति भारतबाट ३ जना सल्लाहकार झिकाएर नेपालको पहिलो संविधानको मस्यौदा तयार गरे। सो संविधान २००४ माघ ४ गते घोषणा गरी २००५ वैशाखसम्म लागू हुने टुङ्गो गरे। वैधानिक कानुनमा श्री ५ र श्री ३ को अस्तित्व, जनताका मौलिक हक, दुई सदनात्मक व्यवस्थापिका, मन्त्रिमण्डल, पञ्चायतीसभा, प्रधान न्यायलय, प्रधान परीक्षक, दरखास्त परिषद् को व्यवस्था गरिएको थियो। बालिगहरूलाई मतदानको अधिकार प्रदान गर्ने पद्मशमशेरलाई उनका अनुदार भारदारहरूले ज्यान लिने धम्की दिए। त्यसकारण वि.सं. २००४ फागुन १८ गते औषधि गर्ने बाहानामा भारततिर गए। त्यसपछि वैधानिक कानुन क्रियाशील हुन पाएन।<ref>{{cite book|title=नेपालको तथ्य इतिहास|author=प्रा. डा. [[राजाराम सुवेदी]]|page=२६५|date=फागुन २०६१|publisher=[[साझा प्रकाशन]]|isbn=99933-2-406-X|url=}}</ref> ==राजीनामा र उत्तरार्ध जीवन== उदार विचारवाला भएर पनि भारदारहरूले पद्मशमशेरको सातो उडाइसकेका हुनाले उनी डराउँथे, आफ्नै भाइभारदारहरूबाट मारिनुपर्ला भनेर। राणाशासकहरूमा गोत्र हत्या भनेको सामान्य कुरा थियो। त्यसकारण शान्तिपूर्वक कुनै बहानामा पलायन गर्नु नै एउटा बाटो उनले देखे। वि.स. २००४ फागुन १८ गतेका दिन पद्म शमशेर औषधि उपचारका निमित्त भारत [[नयाँ दिल्ली]] पुगी प्रधानमन्त्री [[जवाहरलाल नेहरू]]सँग भेटे। नेहरूले उनलाई सम्झाई नेपाल फर्केर वैधानिक कानुन लागू गर्न निर्देशन दिए तर उनी लागे [[राँची]]तिर। राँची पुगेपछि उनका साथमा गएकाहरूले राजीनामा दिन जोड गर्न थाले। तदनुसार वि.सं. २००५ वैशाख १६ गते श्री ३ पदबाट विधिवत् राजिनामा दिए। उनी राँचीमा पनि बस्न नसकेकाले [[कलकत्ता]] पुगे। २००७ सालमा प्रजातन्त्र स्थापना भएपछि पनि आउजाउ गर्दथे। २०१७ मा पक्षाघात रोगले पिडित भई कलकत्तामा ७८ वर्षमा उनको मृत्यु भयो।<ref>{{cite book|title=नेपालको तथ्य इतिहास|author=प्रा. डा. [[राजाराम सुवेदी]]|page=२६६|date=फागुन २०६१|publisher=[[साझा प्रकाशन]]|isbn=99933-2-406-X|url=}}</ref> ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{reflist}} ==बाह्य कडीहरू== {{नेपालका प्रधानमन्त्रीहरू}} [[श्रेणी:नेपालको इतिहास]] [[श्रेणी:नेपालका प्रधानमन्त्रीहरू]] [[श्रेणी:राणा प्रधानमन्त्रीहरू]] [[श्रेणी:राणा शासन]] [[श्रेणी : गोरखा दक्षिण बाहु]] [[श्रेणी:भीमशमशेर खलक]] [[श्रेणी:नेपालका प्रधानमन्त्रीका सन्तानहरू]] [[श्रेणी:खस जाति]] 9rc210hmzz1f3ka0jqz7ewr31h5qvos 1366347 1366346 2026-07-19T10:45:16Z Rajeeb bastola 39875 1366347 wikitext text/x-wiki {{Infobox officeholder | name = पद्म शमशेर जङ्गबहादुर राणा | image = Padma Shumsher Jung Bahadur Rana.png | alt = | caption = | birth_name = | birth_date = {{Birth date|1882|12|5}} | birth_place = | death_date = {{Death date|1961|4|11}} | death_place = | nationality = | other_names = | office = नेपालका प्रधानमन्त्री | term_start = २००२ मंसिर १४ | term_end = २००५ वैशाख १८ | known_for = | predecessor =[[जुद्ध शमशेर जङ्गबहादुर राणा|जुद्ध शमशेर]] | successor =[[मोहन शमशेर जङ्गबहादुर राणा|मोहन शमशेर]] |office2 = [[नेपाली सेनाको प्रधान सेनापति|नेपालको प्रधान सेनापति]] |monarch2 = राजा त्रिभुवन |term_start2 = वि.सं. २००२ |term_end2 = २००५ |predecessor2 = [[रुद्र शमशेर जङ्गबहादुर राणा|रुद्र शमशेर]] |successor2 =[[मोहन शमशेर जङ्गबहादुर राणा|मोहन शमशेर]] }} '''पद्म शमशेर जङ्गबहादुर राणा''' नेपालको [[राणा वंश|राणा शासन]]का १५औं श्री ३ महाराज हुन्। उनका दुई छोराहरू र चार छोरीहरू थिए। "म राष्ट्रको नोकर हुँ" भनी उद्घोषण गर्नी पद्म शमशेर उदार तथा सुधारका पक्षधर थिए । वि.स. २००२ मंसिर १४ गते [[जुद्ध शमशेर जङ्गबहादुर राणा|जुद्ध शमशेर]] आफूलाई राजर्षि संज्ञा दिँदै अर्गली लागेपछि पद्म शमशेर श्री ३ महाराज भए र नियम अनुसार [[सिंहदरबार]] सर्नुपर्थ्यो तर उनी सरेनन्। आफ्नै विशालनगर दरबारमा बसे। श्री ३ पद्म ज्यादै कमजोर व्यक्ति भएर पनि उनले केही लायक कामहरू गरेकाले सम्झना गर्न सकिन्छ। उनको शिक्षाप्रतिको योगदान, उद्योग तथा बैधानिक सुधारको घोषणालाई सङ्क्षेपमा उल्लेख गर्न सकिन्छ। राणाशासकहरूमा देवशमशेर पछि का उदार श्री ३ पद्मशमशेर नै मानिन्छन्। वास्तवमा उनलाई सत्तामा टिकाउने गहिरो र बलियो आड कतैबाट नमिल्दा उनी भागेका हुन्। उनी रोइहाल्ने हुँदा "रुन्चे महाराज" भन्दथे। == राज्याभिषेक == वि सं २००२ मार्ग ४ गते बृहद् भारदारी सभामा [[जुद्ध शमशेर जङ्गबहादुर राणा|जुद्ध शमशेर]]ले आफ्नै हातले श्रीपेच झिकी पद्मशमशेरलाई लगाइदिए। आफ्ना भतिज [[पद्म शमशेर जङ्गबहादुर राणा|पद्म शमशेर]]लाई श्री ३ बनाई [[जुद्ध शमशेर जङ्गबहादुर राणा|जुद्ध शमशेर]]आफू सन्यासी बनेर पाल्पाको रिडीमा बसे। पद्मशमशेर श्री ३ महाराज भएको केही दिनमै, जुद्ध शमशेर [[रुरु क्षेत्र|रिडी]]तर्फ जान लाग्दा बाटोमै हुँदा काठमाडौंमा पद्मशमशेरले जनताको सामु ‘म राष्ट्र जनताको नोकर हुँ’ भने। पद्ममशेरले जनतासामु बोलेको यो शब्द निरङ्कुश शासकहरूको निमित्त ठूलो प्रहार थियो। == कार्य == पद्म शमशेरले [[ऋषिकेश शाह|हृषीकेष शाह]]को नेतृत्वमा विद्यालयहरू स्थापना गर्न लगाए। प्राविधिक पाठशाला, पद्मोदय विद्यालय, त्रि-चन्द्र कलेजमा विज्ञानको पढाई, प्रौढ शिक्षा, नारी शिक्षा, पद्म कन्या पाठशाला खोलेर नयाँ विद्यालय स्थापना गर्न इच्छुकलाई पूर्वाधार अनुसार स्वीकृति दिने काम पनि गरे। उनले [[गोरखापत्र]]लाई हप्ताको २ अंकबाट ३ अंक बनाए। जनताले पनि रेडियो किन्न पाउने आदेश दिए। कर्मचारीको तलब बढाई महङ्गीको मार कम गर्ने प्रयत्न गरेका पद्मशमशेरले अनाजको मूल्य निर्धारण गर्न चाहन्थे। सरकारी मूल्यभन्दा महङ्गो बेच्ने व्यापारीलाई दण्ड गर्ने नियम बनाएर बजारभाउ तोक्न उनी सफल भए। उनले जनकपुर र नेपालगञ्जमा टेक्सटाइल तथा विराटनगरमा सुगरमिल चिनी कारखाना, सिगरेट फ्याक्टरी, रघुपति जुटमिलजस्ता कारखानाहरू खोले। === सडक === पद्म शमशेरले तराईमा पूर्व पश्चिमी सडक बनाउन लगाएका थिए। हुलाकीहरूको लागि छोटो र सजिलो बाटो बनाउन लगाएकाले यसलाई [[हुलाकी राजमार्ग]] भनिन्छ। यसलाई पद्मशमशेरले आगाडि बढएकाले पद्मरोड पनि भनिन्छ। ===शिक्षा=== * शिक्षण प्रतिष्ठानहरूको व्यवस्थापनका कमीकमजोरीलाई महसुस गरी पद्म शमशेरले पद्मोदय हाईस्कुल, [[पद्मकन्या बहुमुखी क्याम्पस|पद्म कन्या क्याम्पस]] तथा अन्य विद्यालयहरू खोलेर सञ्चालनमा सुधार गर्न लगाए। शिक्षकहरूलाई तालिमका लागि विदेश पठाउने कार्य गरेकाले पद्म शमशेर गुणात्मक शिक्षाको समर्थक थिए।<ref>[http://eadarsha.com/?article=%E0%A4%B6%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%B7%E0%A4%BE-%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%B7%E0%A5%87%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A4%BE-%E0%A4%95%E0%A4%B9%E0%A4%BF%E0%A4%B2%E0%A5%87-%E0%A4%A8 शिक्षा क्षेत्रमा कहिले नविसर्ने कार्य गर्नेहरू]{{Dead link|date=April 2025 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> === नगर निर्वाचन === * नेपालमा भएको पहिलो निर्वाचन राणाकालको अन्त्यमा भएको म्यूनिसिपल चुनाव हो। यो निर्वाचन राणा प्रधानमन्त्री पद्म सम्शेरले २००४ जेठ ३ गते गराएका थिए।<ref> {{cite book |author=<!--Staff writer(s); no by-line.--> |title=नेपालको निर्वाचन इतिहास |url= |location= |publisher=निर्वाचन आयोग नेपाल |page=८७१ |date=२०७४ |isbn=}}</ref> ===वैधानिक कानुन=== * विक्रम संवत २००४ माघ १३ मा [[नेपाल सरकार वैधानिक कानुन २००४]] श्री ३ पद्म शमशेरले जारी गरे तर त्यो जारी पनि भएन, लागू पनि भएन ।<br /> {| class="wikitable" |+राणा प्रधानमन्त्री महाराजा पद्म शमशेरले अप्रिल २८ १९४७ मा गठन गरेको सुधार समिति<ref>{{cite book|title=constitutional development:Constitution of the Kingdom of Nepal 1990,|author=Regmi Mukunda|page=|date=2004|publisher=|isbn=|url=}}</ref><ref>{{cite book|title=Self-Determination & Constitution Making in Nepal: Constituent Assembly |author=Surendra Bhandari|page=213|date=2014|publisher=|isbn=|url=}}</ref> !सि.नं. !नाम !हैसियत |- |१. |[[बहादुर शमशेर जङ्गबहादुर राणा|श्री बहादुर शमशेर जवरा]] |अध्यक्ष |- |२. |[[सिंहसम्शेर राणा|श्री सिंह शमशेर जबरा]] |सदस्य |- |३. |[[कृष्ण शमशेर जबरा|श्री कृष्ण शमशेर जबरा]] |सदस्य |- |४. |मृगेन्द्र शमशेर जबरा |सदस्य |- |५. |ब्रह्म शमशेर जबरा |सदस्य |- |६. |शारदा शमशेर जबरा |सदस्य |- |७. |[[विजय शमशेर|विजय शमशेर जबरा]] |सदस्य |- |८. |हेमराज पाण्डे |सदस्य |- |९. |रत्नमान सिंह |सदस्य |- |१०. |सरदार श्री [[गुञ्जमान सिंह|गुन्जमान सिंह]] |सदस्य |- |११. |सरदार नरेन्द्र मणि आचार्य दीक्षित |सदस्य |- |१२. |[[सुवर्ण शमशेर राणा|सुवर्ण शमशेर जवरा]] |सदस्य-सचिव |- |१३. |कुलनाथ लोहनी |सदस्य |} भारत स्वतन्त्र भएको हुनाले नेपालमा जनतालाई थाम्न नसक्ने ठानी पद्मशम्शेरले बैधानिक कानुन २००४ को घोषणा गराए। त्यो कार्यका निम्ति भारतबाट ३ जना सल्लाहकार झिकाएर नेपालको पहिलो संविधानको मस्यौदा तयार गरे। सो संविधान २००४ माघ ४ गते घोषणा गरी २००५ वैशाखसम्म लागू हुने टुङ्गो गरे। वैधानिक कानुनमा श्री ५ र श्री ३ को अस्तित्व, जनताका मौलिक हक, दुई सदनात्मक व्यवस्थापिका, मन्त्रिमण्डल, पञ्चायतीसभा, प्रधान न्यायलय, प्रधान परीक्षक, दरखास्त परिषद् को व्यवस्था गरिएको थियो। बालिगहरूलाई मतदानको अधिकार प्रदान गर्ने पद्मशमशेरलाई उनका अनुदार भारदारहरूले ज्यान लिने धम्की दिए। त्यसकारण वि.सं. २००४ फागुन १८ गते औषधि गर्ने बाहानामा भारततिर गए। त्यसपछि वैधानिक कानुन क्रियाशील हुन पाएन।<ref>{{cite book|title=नेपालको तथ्य इतिहास|author=प्रा. डा. [[राजाराम सुवेदी]]|page=२६५|date=फागुन २०६१|publisher=[[साझा प्रकाशन]]|isbn=99933-2-406-X|url=}}</ref> ==राजीनामा र उत्तरार्ध जीवन== उदार विचारवाला भएर पनि भारदारहरूले पद्मशमशेरको सातो उडाइसकेका हुनाले उनी डराउँथे, आफ्नै भाइभारदारहरूबाट मारिनुपर्ला भनेर। राणाशासकहरूमा गोत्र हत्या भनेको सामान्य कुरा थियो। त्यसकारण शान्तिपूर्वक कुनै बहानामा पलायन गर्नु नै एउटा बाटो उनले देखे। वि.स. २००४ फागुन १८ गतेका दिन पद्म शमशेर औषधि उपचारका निमित्त भारत [[नयाँ दिल्ली]] पुगी प्रधानमन्त्री [[जवाहरलाल नेहरू]]सँग भेटे। नेहरूले उनलाई सम्झाई नेपाल फर्केर वैधानिक कानुन लागू गर्न निर्देशन दिए तर उनी लागे [[राँची]]तिर। राँची पुगेपछि उनका साथमा गएकाहरूले राजीनामा दिन जोड गर्न थाले। तदनुसार वि.सं. २००५ वैशाख १६ गते श्री ३ पदबाट विधिवत् राजिनामा दिए। उनी राँचीमा पनि बस्न नसकेकाले [[कलकत्ता]] पुगे। २००७ सालमा प्रजातन्त्र स्थापना भएपछि पनि आउजाउ गर्दथे। २०१७ मा पक्षाघात रोगले पिडित भई कलकत्तामा ७८ वर्षमा उनको मृत्यु भयो।<ref>{{cite book|title=नेपालको तथ्य इतिहास|author=प्रा. डा. [[राजाराम सुवेदी]]|page=२६६|date=फागुन २०६१|publisher=[[साझा प्रकाशन]]|isbn=99933-2-406-X|url=}}</ref> ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{reflist}} ==बाह्य कडीहरू== {{नेपालका प्रधानमन्त्रीहरू}} [[श्रेणी:नेपालको इतिहास]] [[श्रेणी:नेपालका प्रधानमन्त्रीहरू]] [[श्रेणी:राणा प्रधानमन्त्रीहरू]] [[श्रेणी:राणा शासन]] [[श्रेणी : गोरखा दक्षिण बाहु]] [[श्रेणी:भीमशमशेर खलक]] [[श्रेणी:नेपालका प्रधानमन्त्रीका सन्तानहरू]] [[श्रेणी:खस जाति]] gga02l0n3nkfp1g287vxaygxvxmg4pk अर्जुनबहादुर थापा 0 71243 1366310 1308472 2026-07-18T23:49:00Z InternetArchiveBot 53012 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 1366310 wikitext text/x-wiki '''अर्जुन बहादुर थापा''' नेपालका कूटनीतिज्ञ हुन्। उनी १ मार्च २०१४ देखि फेब्रुअरी २०१७ [[दक्षिण एसियाली क्षेत्रीय सहयोग सङ्गठनको महासचिव|दक्षिण एसियाली क्षेत्रीय सहयोग संगठनको (SAARC)को महासचिव]] का रूपमा कार्यरत छन् ।<ref name="18summit">{{cite web|title=Kathmandu, Nepal to host 18th SAARC Summit in November 2014|url=http://news.biharprabha.com/2014/02/kathmandu-nepal-to-host-18th-saarc-summit-this-year/|work=IANS|publisher=news.biharprabha.com|accessdate=20 February 2014}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140915005441/http://news.biharprabha.com/2014/02/kathmandu-nepal-to-host-18th-saarc-summit-this-year/ |date=15 September 2014 }}</ref> उनी सरदार [[भक्ति थापा]]का आठौँ पुस्ता हुन् ।<ref>https://www.nepal.ekantipur.com/ampnews/2013-12-15/6239.html {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20180615083407/https://nepal.ekantipur.com/ampnews/2013-12-15/6239.html |date=2018-06-15 }}</ref> ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== <references/> ==बाहिरी कडीहरू== * [http://www.saarc-sec.org/ [[दक्षिण एसियाली सहयोग सङ्गठन सचिवालय]]को आधिकारिक वेबसाइट] {{ठुटो}} [[श्रेणी:नेपाली कूटनीतिज्ञहरू]] [[श्रेणी:सार्क महासचिवहरू]] [[श्रेणी:सन् १९५६ मा जन्म]] [[श्रेणी:जीवित मानिसहरू]] [[श्रेणी:नेपाली राजनीतिज्ञ अपूर्ण लेखहरू]] 5mym2fun2gn5erc1tds11qanjyjc7sv १८औँ सार्क शिखर सम्मेलन 0 71414 1366341 1025992 2026-07-19T07:42:41Z InternetArchiveBot 53012 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 1366341 wikitext text/x-wiki {{Infobox summit | summit_name = १८औँ सार्क शिखर सम्मेलन | other_titles = 18th SAARC summit | image = | caption = | country ={{flagicon|NEP}} [[नेपाल]] | cities = [[काठमाडौँ]] | venues = राष्ट्रिय सभा गृह | date = २६-२७ नोभेम्बर २०१४ | motto = शान्ति र समृद्धि लागि गहिरो एकता’ | participants ={{flagicon|AFG}} [[अफगानिस्तान]]<br />{{flagicon|BAN}} [[बङ्गलादेश]]<br />{{flagicon|BHU}} [[भुटान]]<br />{{flagicon|IND}} [[भारत]]<br />{{flagicon|MDV}} [[माल्दिभ्स]]<br />{{flagicon|NEP}} [[नेपाल]]<br />{{flagicon|PAK}} [[पाकिस्तान]]<br />{{flagicon|SRI}} [[श्रीलङ्का]] | follows = [[१७औँ सार्क शिखर सम्मेलन]] | precedes = १९औँ सार्क शिखर सम्मेलन | website = {{URL|http://www.saarc-sec.org/SAARC-Summit/7/}} }} '''१८औँ [[दक्षिण एसियाली क्षेत्रीय सहयोग सङ्गठन|सार्क]] शिखर सम्मेलन''' [[नेपाल]]को राजधानी काठमाण्डौमा २६ देखि २७ नोवेम्बरसम्म (वि.सं २०७१ मंसिर १० र ११) भएको छ ।<ref>{{cite web|title=Kathmandu, Nepal to host 18th SAARC Summit in November 2014|url=http://news.biharprabha.com/2014/02/kathmandu-nepal-to-host-18th-saarc-summit-this-year/|work=IANS|publisher=news.biharprabha.com|accessdate=20 February 2014}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140915005441/http://news.biharprabha.com/2014/02/kathmandu-nepal-to-host-18th-saarc-summit-this-year/ |date=15 September 2014 }}</ref> २०११मा [[माल्दिभ्स]]मा पछिल्लो शिखर सम्मेलन भएको थियो। तिन वर्षको लामो अन्तरालपछि हुने भएको यस शिखर सम्मेलनमा सार्कका आठ देशका [[राष्ट्रप्रमुख|राष्ट्राध्यक्ष]]ले भाग लिएका छन । १८औं सार्क सम्मेलनले ३६ बुँदे काठमाडौँ घोषणापत्र जारी गरेको छ l साथै १९औँ सार्क शिखर सम्मेलन ठीक २ वर्षपछि पाकिस्तानको इस्लामाबादमा हुने निर्णय गरिएको छ ।<ref>{{cite web|url=http://bdnews24.com/bangladesh/2014/11/01/nepal-think-tank-foresees-average-saarc-summit|title=Nepal think-tank foresees ‘average’ SAARC summit|publisher=bdnews24.com|accessdate=3 November 2014}}</ref> ==सहभागीहरू== [[काठमाडौँ]] मा हुने सम्मेलनमा ८ राष्ट्रका [[राष्ट्रप्रमुख]] वा सरकार प्रमुखहरू प्रकार सहभागी भएका िथय । {| class="wikitable" |- |colspan="4" style="text-align: center; background:Gainsboro" |'''[[दक्षिण एसियाली क्षेत्रीय सहयोग सङ्गठन|सार्क सदस्य]]''' |- style="background:LightSteelBlue; text-align:center;" ! colspan=2 | सदस्य ! प्रतिनिधित्व ! शिर्षक |- ! {{flagicon|AFG}} | अफगानिस्तान | [[असरफ गानी]] | [[राष्ट्रपति|अफगानिस्तानका राष्ट्रपति]] |- ! {{flagicon|BAN}} | बङ्गलादेश | [[शेख हसिना]] | [[प्रधानमन्त्री|बङ्गलादेशकी प्रधानमन्त्री]] |- ! {{flagicon|BHU}} | भुटान | [[छिरिङ तोब्गे]] | [[प्रधानमन्त्री|भुटानका प्रधानमन्त्री]] |- ! {{flagicon|IND}} | भारत | [[नरेन्द्र मोदी]] | [[प्रधानमन्त्री|भारतका प्रधानमन्त्री]] |- ! {{flagicon|MDV}} | माल्दिभ्स | [[अब्दुल्ला यमिन]] | [[राष्ट्रपति|माल्दिभ्सका राष्ट्रपति]] |- ! {{flagicon|NPL}} | '''नेपाल''' | '''[[सुशील कोइराला]]''' | '''[[प्रधानमन्त्री]]''' |- ! {{flagicon|PAK}} | पाकिस्तान | [[नवाज शरिफ]] | [[प्रधानमन्त्री|पाकिस्तानका प्रधानमन्त्री]] |- ! {{flagicon|SRI}} | श्रीलङ्का | [[महिन्दा राजपाक्षे|महिन्दा राजपाक्ष]] | [[राष्ट्रपति|श्रीलङ्काका राष्ट्रपति]] |} ==शिर्ष नेताहरूको चित्र दीर्घा== <gallery widths="150px" align="center"> File:Ashraf Ghani Ahmadzai July 2014 (cropped).jpg|{{flagicon|AFG}} ''' [[असरफ गानी]]''' <br> [[अफगानिस्तान]]का राष्ट्रपति File:Sheikh_Hasina_-_2009.jpg|{{flagicon|BAN}} ''' [[शेख हसिना]]'''<br>[[बङ्गलादेश]]की प्रधानमन्त्री File:Tshering Tobgay.jpg|{{flagicon|BHU}} ''' [[छिरिङ तोब्गे]]''' <br>[[भुटान]]का प्रधानमन्त्री |{{flagicon|IND}} ''' [[नरेन्द्र मोदी]]''' <br>[[भारत]]का प्रधानमन्त्री File: SAARC Logo.svg.png|{{flagicon|MDV}} ''' [[अब्दुल्ला यमिन]]''' <br>[[माल्दिभ्स]]का राष्ट्रपति File:Sushil Koirala.jpg|{{flagicon|NPL}} ''' [[सुशील कोइराला]]''' <br>[[नेपाल]]का प्रधानमन्त्री File:PrimeMinisterNawazSharif.jpg|{{flagicon|PAK}} ''' [[नवाज शरिफ]]''' <br>[[पाकिस्तान]]का प्रधानमन्त्री File: Mahinda Rajapaksa.jpg|{{flagicon|SRI}} '''[[महिन्दा राजपाक्षे|महिन्दा राजपाक्ष]]''' <br>[[श्रीलङ्का]]का राष्ट्रपति </gallery> ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{reflist}} ==बाह्य कडीहरू== *{{Official website|http://www.saarc-sec.org/SAARC-Summit/7/}} {{दक्षिण एसियाली सहयोग सङ्गठन}} [[श्रेणी:दक्षिण एसियाली क्षेत्रीय सहयोग सङ्गठन|शिखर सम्मेलन]] q36f7g8kdopbgxt32yphldk3gajh4xr ढाँचा:महिला विरुद्धका हिंसाहरू 10 74880 1366303 1314108 2026-07-18T16:02:16Z Omnathpokh1 20435 1366303 wikitext text/x-wiki {{Sidebar |name = महिला विरुद्धका हिंसाहरू |pretitle = [[:श्रेणी:महिला विरुद्धका हिंसाहरू|को शृङ्खला]]को भाग हो। |title = [[महिला विरुद्धका हिंसा]] | templatestyles = law sidebar style/styles.css | bodyclass = hlist law-sidebar |heading1 = हत्या |content1 = *[[वधू दहन]] *[[दाइजोको कारण मृत्यु]] *[[सम्मान हत्या]] *[[नारी हत्या]] *[[कन्या शिशु हत्या]] *[[मातृहत्या]] *[[गर्भावस्थासँग सम्बन्धित स्त्रीहत्या|गर्भावस्था स्त्रीहत्या]] *[[सती प्रथा]] *[[बहिनी हत्या]] *[[श्रीमती हत्या]] |heading2 = यौन आक्रमण र बलात्कार |content2 = *[[यौन हिंसाका कारणहरू]] *[[यौन शुद्धीकरण|बाल यौन आरम्भ]] *[[यौन हिंसा तथ्याङ्क]] *[[जबरजस्ती वेश्यावृत्ति]] **[[साइबरसेक्स तस्करी]] **[[मानव तस्करी]] **[[अनुष्ठान दासत्व]] **[[यौन दासत्व]] **[[यौनकर्मी विरुद्धको हिंसा|वेश्या विरुद्धको हिंसा]] *[[यौन दुर्व्यवहार पीडितहरूको आक्रमणपछिको उपचार]] *[[बलात्कार]] **[[परिचित व्यक्तिद्वारा बलात्कार|परिचित व्यक्तिद्वारा]] **[[छल गरेर बलात्कार|छल गरेर]] **[[संशोधन बलात्कार|संशोधन]] **[[डेट बलात्कार|डेट]] **[[बलात्कारको प्रभाव र परिणाम|प्रभावहरू]] **[[यौन हिंसाको शिकार हुनुसँग सम्बन्धित कारकहरू|कारकहरू]] **[[सामुहिक बलात्कार|सामुहिक]] **[[नरसंहार बलात्कार|नरसंहार]] **[[बलात्कारको इतिहास|इतिहास]] **[[बलात्कार सम्बन्धी कानुनहरू|कानुनहरू]] **[[वैवाहिक बलात्कार|वैवाहिक]] **[[बलात्कारबाट गर्भवती|गर्भवती]] **[[यौन हिंसा रोक्न पहलहरू|रोकथाम]] **[[कारागारमा बलात्कार|कारागारमा]] **[[बलात्कार तथ्याङ्क|तथ्याङ्कहरू]] **[[वैधानिक बलात्कार|वैधानिक]] **[[बलात्कारको धम्की|धम्की]] **[[अस्वीकार नगरिएको बलात्कार|अस्वीकार]] **[[युद्धकालीन यौन हिंसा|युद्धकालीन]] *[[यौन आक्रमण]] **[[क्याम्पसमा यौन आक्रमण|क्याम्पस]] **[[बाल यौन दुरुपयोग|बाल]] **[[सेनामा यौन दुर्व्यवहार|सेनामा ]] **[[सामूहिक यौन आक्रमण|सामूहिक]] *[[दोस्रो प्रकारको पीडितकरण]] *[[यौन हिंसा]] *[[कुमारी शुद्धी मिथक]] *[[यौन शुद्धीकरण#विधवाहरूको यौन शुद्धीकरण|विधवाहरूको यौन शुद्धीकरण]] |heading3 = विकृति |content3 = *[[तेजाब आक्रमण]] *[[स्तन इस्त्रीकरण]] *[[महिला यौनाङ्ग कर्तन]] **[[गिसिरी]] **[[इनफिबुलेशन]] *[[गोडा बन्धन]] |heading4 = अन्य मुद्दाहरू |content4 = *[[ग्याँसलाइटिङ]] *[[डेटिङ दुर्व्यवहार]] *[[घरेलु हिंसा]] **[[घरेलु हिंसाको रूपरेखा|रूपरेखा]] **[[घरेलु हिंसाको व्यवस्थापन|व्यवस्थापन]] **[[घरेलु हिंसा र गर्भावस्था|र गर्भावस्था]] *[[जबरजस्ती गर्भपतन]] *[[जबरजस्ती आहार]] *[[जबरजस्ती विवाह]] *[[जबरजस्ती गर्भ]] *[[अनिवार्य बन्ध्याकरण|जबरजस्ती बन्ध्याकरण]] *[[घनिष्ठ साथीबाट हुने हिंसा]] *[[वधू अपहरण|अपहरणद्वारा विवाह]] *[[बलात्कार-विवाह ऐन]] *[[अनलाइन लिङ्गमा आधारित हिंसा]] *''[[र्‍याप्टियो|राप्तियो]]'' *[[यौन दुर्व्यवहार]] *[[विषाक्त पुरुषत्व]] *[[प्रारम्भिक आधुनिक अवधिमा बोक्सी परीक्षणहरू|बोक्सी परीक्षण]] |heading5 = [[यौन हिंसाको अन्तर्राष्ट्रिय रूपरेखा]] |content5 = *[[महिला विरुद्धको भेदभाव उन्मूलन सम्बन्धी घोषणापत्र]] * [[महिला विरुद्ध हुने सबै प्रकारका भेदभाव उन्मूलन गर्ने महासन्धि १९७९]] * [[भिएना घोषणापत्र र कार्ययोजना]] * [[महिला विरुद्धको हिंसा उन्मूलन सम्बन्धी घोषणापत्र]] * [[बेलेम दो पारा सम्मेलन|बेलेम दो पारा]] * [[मापुतो सौजन्यविधि|मापुतो]] * [[इस्तानबुल सम्मेलन]] |heading6 = सम्बन्धित विषयहरू |content6 = *[[लिङ्ग-लक्षित अपराधहरूको अभियोजन]] *[[महिलाको आवाश]] *[[महिला विरुद्ध हुने हिंसा उन्मूलनको लागि अन्तर्राष्ट्रिय दिवस|२५ नोभेम्बर]] *[[महिला जननाङ्ग विकृतिको लागि शून्य सहनशीलताको अन्तर्राष्ट्रिय दिवस|६ फेब्रुअरी]] *[[:श्रेणी:देशानुसार महिला विरुद्धका हिंसाहरू|देशानुसार]] *[[यौन र कानुन]] *[[आहत शास्त्र]] *[[तेस्रो लिङ्गी व्यक्ति विरुद्धका हिंसा]] }}<noinclude> {{Documentation|content= == यो पनि हेर्नुहोस् == * [[:श्रेणी:महिला विरुद्धका हिंसाहरू]] * [[ढाँचा:पुरुष विरुद्धका हिंसा]] [[श्रेणी:महिला विरुद्धका हिंसा| ]] [[श्रेणी:हिंसा साइडबार ढाँचाहरू|महिला]] }}</noinclude> mra80fij5ugr29icp8wg6bnvgcaorwm प्रभु देवा 0 75808 1366317 1328624 2026-07-19T03:44:22Z InternetArchiveBot 53012 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 1366317 wikitext text/x-wiki {{Infobox actor | bgcolour = | name = प्रभु देवा | image = Prabhudeva at Wanted press meet.jpg | imagesize = | caption = | birthname = प्रभु देवा सुन्दरम | birth_date = {{Birth date and age|1973|04|03|df=y}} | birth_place = [[मैसुर|मैसूर]], [[कर्नाटक]], [[भारत]] | yearsactive = १९८७—वर्तमान | occupation = [[अभिनेता]], दिग्दर्शक, नर्तक | homepage = }} '''प्रभु देवा''' (जन्म ३ अप्रिल १९७३)<ref>[http://www.chakpak.com/celebrity/prabhu-deva/biography/13168 Prabhu Deva Biography at Chakpak.com]</ref><ref>[http://www.tamilbeat.com/tamilsongs/inter/Indhu/review.html Indhu – Prabhu Deva Roja Music Deva Tamil Songs] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120306165507/http://www.tamilbeat.com/tamilsongs/inter/Indhu/review.html |date=2012-03-06 }}. Tamilbeat.com (1973-04-03). Retrieved on 2011-11-13.</ref> एक भारतीय नर्तक, नृत्य दिग्दर्शक, चलचित्र अभिनेता र निर्देशक पनि हुन् । उनले भिन्न-भिन्न नृत्यको प्रकारमा महारत प्राप्त गरेका छन् । उनलाई भारतको [[माइकल ज्याक्सन]] पनि भनिन्छ र उनी माइकल ज्याक्सनलाई आफ्नो प्रेरणा स्रोत माञ्छन् ।<ref>{{cite web|url=http://movies.sulekha.com/prabhu-deva_actor-news-article_prabhudeva-michael-jackson-is-my-inspiration|title=Sulekha Movies}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160203210406/http://movies.sulekha.com/prabhu-deva_actor-news-article_prabhudeva-michael-jackson-is-my-inspiration |date=2016-02-03 }}</ref> ==जीवनी== उनको जन्म सन् १९७३ अप्रिल ३ मा [[भारत]]को मेसोरमा भएको थियो। उनको बुबा मुगुर सुन्दर तथा जमा महादेवाम्मा सुन्दर हुन। ==फिल्मोग्राफी== * ''एबिसिडी'' (२०१३) – विष्णु * ''[[ह्याप्पी न्यू इअर (चलचित्र)|ह्याप्पी न्यू इअर]]'' (२०१४) – नृत्य प्रशिक्षक (विशेष उपस्थिति) * ''[[एबिसिडी २]]'' (२०१५) – विष्णु * ''[[देवी (२०१६ चलचित्र)|देवी]]'' (२०१६) – कृष्ण कुमार * ''देवी २'' (२०१९) – कृष्ण कुमार / एलेक्स ब्रिटो / रङ्गा रेड्डी * ''[[स्ट्रिट डान्सर थ्रिडी]]'' (२०२०) – अन्ना / राम प्रसाद ==सन्दर्भ सामग्री== {{reflist}} [[श्रेणी:भारतीय चलचित्र निर्देशकहरू]] [[श्रेणी:सन् १९७३ मा जन्म]] [[श्रेणी:जीवित मानिसहरू]] [[श्रेणी:तमिल चलचित्र अभिनेताहरू]] [[श्रेणी:तेलगु चलचित्र निर्देशकहरू]] [[श्रेणी:फिल्मफेयर पुरस्कार विजेताहरू]] [[श्रेणी:भारतीय चलचित्र अभिनेताहरू]] [[श्रेणी:कन्नड चलचित्र अभिनेताहरू]] [[श्रेणी:मलयालम चलचित्र अभिनेताहरू]] [[श्रेणी:तमिल चलचित्र निर्देशकहरू]] [[श्रेणी:फिल्मफेयर पुरस्कार दक्षिण विजेताहरू]] [[श्रेणी:भारतीय हिन्दुहरू]] [[श्रेणी:कर्नाटकका चलचित्र निर्देशकहरू]] 4rn1b577yzxflcilw12r5qru0iy2exb जेन्डेया 0 80518 1366307 1366211 2026-07-18T17:28:44Z Saroj 31493 // Edit via Wikiplus 1366307 wikitext text/x-wiki {{विशेष लेख}} {{About|अभिनेत्री र गायिका|एल्बम|जेन्डेया (एल्बम)}} {{Infobox person | name = जेन्डेया<br>Zendaya | image = Zendaya-byPhilipRomano.jpg | caption = सन् २०२६ मा जेन्डेया | birth_name = जेन्डेया मेरी स्टोएर्मर कोलेमन<ref name=usmag/> | birth_date = {{Birth date and age|1996|9|1}} | birth_place = [[ओकल्यान्ड, क्यालिफोर्निया]], संयुक्त राज्य अमेरिका | spouse = {{Marriage|[[टम हल्यान्ड]]|2026}} | occupation = {{flatlist| * अभिनेत्री * गायिका }} | years_active = सन् २००९–वर्तमान | module = {{Infobox musical artist|embed=yes | background = solo_singer | genre = {{flatlist| * आर एन्ड बी * [[पप सङ्गीत|पप]] }} | instrument = भोकल | label = {{flatlist| * हलिउड * [[रिपब्लिक रेकर्ड्स|रिपब्लिक]]<ref>{{वेब स्रोत |युआरएल = https://www.billboard.com/biz/articles/news/record-labels/6296641/after-selena-gomezs-exit-and-a-thawing-frozen-is-disney |शीर्षक=After Selena Gomez's Exit and a Thawing 'Frozen,' Is Disney Headed for a Cold Spell? |अन्तिम=Lipshutz |प्रथम=Jason |मिति=October 24, 2014 |वेबसाइट=Billboard}}</ref>}} | associated_acts = | website = {{URL|zendaya.com}} }} | signature = Signature of Zendaya.svg }} '''जेन्डेया मेरी स्टोएर्मर कोलेमन''' ({{IPAc-en|z|ɛ|n|'|d|eɪ|.|ə}}; जन्म सेप्टेम्बर १, १९९६)<ref name=allmusicbiography>{{वेब स्रोत|युआरएल= https://www.allmusic.com/artist/zendaya-mn0002732005/biography | शीर्षक= Zendaya Biography|प्रथम= Heather |अन्तिम=Phares |वेबसाइट=अल म्युजिक| पहुँचमिति= June 8, 2016}}</ref> एक अमेरिकी अभिनेत्री र गायिका हुन्। [[डिज्नी च्यानल]]को धारावाहिक [[शेक इट अप (अमेरिकी टिभी शृङ्खला)|सेक इट अप]] (सन् २०१०–२०१३) मा रकी ब्लूको भूमिकाको लागि ख्याती प्राप्त गर्नु अघि, उनले एक बाल कलाकार र पृष्ठभूमि नर्तकीको रूपमा आफ्नो अभिनय सुरु गरेकी थिइन्। सन् २०१३ मा जेन्डेया प्रतियोगितात्मक शृङ्खला [[डान्सिङ विथ द स्टार्स (अमेरिकी टिभी शृङ्खला)|डान्सिङ विथ द स्टार्स]]को सोह्रौँ संस्करणमा एक प्रतिस्पर्धीको रूपमा देखापरेकी थिइन्। सन् २०१५ देखि २०१८ सम्म उनले शीर्षक जासुस, के.सी. कूपरको रूपमा धारावाहिक [[के.सी. अन्डरकभर]]मा अभिनय र निर्माण गरेकी थिइन्। [[एचबिओ|एचबीओ]] नाटक शृङ्खला [[युफोरिया (अमेरिकी टिभी शृङ्खला)|युफोरिया]] (सन् २०१९) मा उनको अभिनयले उनलाई नाटक शृङ्खलामा उत्कृष्ट मुख्य अभिनेत्रीको लागि प्राइमटाइम एमी पुरस्कार जित्ने सबैभन्दा कान्छी व्यक्ति बनाएको थियो। उनको चलचित्र भूमिकाहरूमा साङ्गीतिक नाटक चलचित्र [[द ग्रेटेस्ट सोम्यान]] (सन् २०१७) र सुपरहिरो चलचित्र [[स्पाइडर-म्यान: होमकमिङ]] (सन् २०१७) र यसको उत्तरकथा, [[स्पाइडर-म्यान: फार फ्रम होम]] (सन् २०१९) समावेश छन्। जेन्डेयाले सन् २०११ मा स्वतन्त्र गीत "[[स्वाग इट आउट]]"बाट आफ्नो सङ्गीत कार्यकाल सुरु गरेकी थिइन्। सोही वर्ष [[बेला थोर्न]]को साथमा "[[वाच मी (बेला थोर्न र जेन्डेयाको गीत)|वाच मी]]" गीत सार्वजनिक गरेकी थिइन्। उनले सन् २०१२ मा हलिउड रेकर्डसँग हस्ताक्षर गर्दै आफ्नो पहिलो एकल गीत, "[[रिप्ले (जेन्डेयाको गीत)|रिप्ले]]" सार्वजनिक गरेकी थिइन् जुन संयुक्त राज्य अमेरिकाको [[बिलबोर्ड हट १००]] सङ्गीत तालिकामा ४०औँ स्थानमा पुग्न सफल भएको थियो। सन् २०१३ मा उनको [[जेन्डेया (एल्बम)|स्व-शीर्षक पहिलो स्टुडियो एल्बम]] [[बिलबोर्ड २००]] साङ्गीतिक सङ्गालो तालिकाको ५१औँ स्थानमा पर्दापण गरेको थियो। "द ग्रेटेस्ट सोम्यान" साउन्डट्र्याकबाट लिइएको "[[रिराइट द स्टार्स]]" सन् २०१८ मा एकल गीतको रूपमा सार्वजनिक भएको थियो। यो गीत [[इङ्ल्यान्ड|बेलायत]] र [[अस्ट्रेलिया]]का राष्ट्रिय सङ्गीत तालिकाको शीर्ष २०औँ स्थानमा पुगेको थियो। [[इङ्ल्यान्ड|बेलायत]] र [[संयुक्त राज्य अमेरिका|अमेरिका]]मा प्लेटिनम र अस्ट्रेलियामा दोहोरो प्लेटिनम प्रमाणित गरिएको थियो। ==प्रारम्भिक जीवन== उनको जन्म सेप्टेम्बर १, १९९६, मा [[ओकल्यान्ड, क्यालिफोर्निया]]मा क्लेयर मेरी (स्टोइमर) र काजेम्बे आजमू (जन्म समुएल डेभिड कोलेमन)की एक मात्र सन्तानको रूपमा भएको थियो। उनका बुबातर्फ उनका पाँच जना दाजु र दिदीहरू छन्।<ref name=comp1>{{वेब स्रोत|प्रथम=Kristen Yoonsoo|अन्तिम=Kim|युआरएल=http://ca.complex.com/pop-culture/zendaya-interview-2015-cover-story|शीर्षक=REAL GOOD - The multitalented teenager began her career as a Disney star. But don't expect Zendaya to have a Miley moment anytime soon.|कार्य=[[Complex (magazine)|Complex magazine]] (Canada)|मिति=December 2015}}</ref> उनका बुबा अफ्रिकी-अमेरिकी हुन्, जसका वंशजहरू [[आर्कान्स]]मा छन्, जबकि उनको आमाका पुर्खाहरू जर्मनेली र स्कटल्यान्डेली मूलका हुन्।<ref name=usmag>{{वेब स्रोत|प्रथम=Allison|अन्तिम=Takeda|युआरएल=http://www.usmagazine.com/celebrity-news/news/zendaya-digs-deep-into-her-past-for-immigrant-heritage-month-video-201596|शीर्षक=Zendaya Gets to the Heart of Her Family Tree for Immigrant Heritage Month|कार्य=Us Weekly|मिति=June 9, 2015}}</ref><ref name=comp1/> जेन्डेयाको नाम सोना भाषाको शब्द तेन्दायीबाट आएको हो, जसको अर्थ "धन्यवाद दिनु" भन्ने हुन्छ।<ref>{{वेब स्रोत|शीर्षक=Who and what Bay Area celebs are named after|युआरएल=https://www.sfgate.com/entertainment/slideshow/Who-and-what-Bay-Area-celebs-are-named-after-186869.php|वेबसाइट=SFGate.com|मिति=November 2, 2018}}</ref> उनी ओरिन्डा, क्यालिफोर्नियामा नजिकैको क्यालिफोर्निया सेक्सपियर थिएटरमा बाल कलाकारको रूपमा हुर्केकी थिइन्, जहाँ उनकी आमा घर ब्यकस्थापकको रूपमा काम गर्थिन्। उनले रङ्गमञ्चमा विद्यार्थी संरक्षण कार्यक्रममा प्रशिक्षण पनि लिएकी थिइन्।<ref>{{वेब स्रोत |अन्तिम=Field|प्रथम=Genevieve |मिति=February 6, 2016 |शीर्षक=The Unstoppable Zendaya|युआरएल=https://www.glamour.com/story/zendaya-speaks-on-unaids-कार्य-supporting-young-fans|वेबसाइट=Glamour}}</ref> ओक्ल्यान्ड स्कूल फर द आर्ट्समा पढ्दै गरेको बेलामा उनी धेरै पटक रङ्गमञ्चमा पनि देखा परेकी थिइन्। उनले बर्कले प्लेहाउसमा वन्स अन दिस आइल्यान्डमा लिटिल टी माउन र पालो आल्टोको थिएटरवर्क्समा क्यारोलिन, अर चेन्जमा ब्रेकआउट भूमिका पुरुष पात्र जोको रूपमा अभिनय गरेकी थिइन्।<ref>{{वेब स्रोत |अन्तिम=Cohen|प्रथम=Bethany |मिति=June 13, 2014|शीर्षक=Zendaya: A Rising Star|युआरएल=https://www.axs.com/zendaya-a-rising-star-12217|वेबसाइट=AXS}}</ref> आठ वर्षको उमेरमा, जेन्डेया हिप-हप र हुला नृत्यमा केन्द्रित फ्युचर सक ओकल्यान्ड नामक नृत्य समूहमा सामेल भएकी थिइन् र तीन वर्षसँम सदस्यको रूपमा रहेकी थिइन्।<ref name="Cover Girl Interview">[http://thedreamagazine.com/july-cover-girl-zendaya/ name Cover Girl Interview]July 8, 2011 {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20131110172414/http://thedreamagazine.com/july-cover-girl-zendaya/ |date=November 10, 2013 }}</ref><ref name="about Zendaya-old">{{वेब स्रोत |युआरएल=http://zendaya.com/about/ |शीर्षक=About Zendaya |वेबसाइट=Zendaya.com |पहुँचमिति=February 9, 2011 |युआरएलस्थिति=मृत|अभिलेखयुआरएल=https://web.archive.org/web/20110319201938/http://zendaya.com/about/ |अभिलेखमिति=March 19, 2011}}</ref><ref>{{वेब स्रोत |युआरएल=http://zendaya.com/2012/01/27/zendayas-flashback-friday-video/ |शीर्षक=Zendaya's Flashback Friday (Video) |वेबसाइट=Zendaya.com |मिति=January 27, 2012 |पहुँचमिति=June 21, 2016 |अभिलेखयुआरएल=https://web.archive.org/web/20160808082730/http://zendaya.com/2012/01/27/zendayas-flashback-friday-video/ |अभिलेखमिति=August 8, 2016 |युआरएलस्थिति=मृत }}</ref> उनले क्याल्ससेक्स कन्जर्वेटरी प्रोग्राम र अमेरिकी कन्जर्वेटरी थिएटरमा अध्ययन गरेकी थिइन्।<ref>{{वेब स्रोत|अन्तिम=Wimbley|प्रथम=Jessica|मिति=March 31, 2013|शीर्षक="Dancing with the Stars": Zendaya Tops Competition at age 16|युआरएल=https://www.sdentertainer.com/tv/dancing-with-the-stars-zendaya-tops-competition-at-age-16/|वेबसाइट=San Diego Entertainer Magazine}}</ref> उनको अन्य रङ्गमञ्च प्रस्तुतिहरूमा [[विलियम सेक्सपियर]]को रिचर्ड III, [[ट्वेल्फ्थ नाइट]], र ऐज यू लाइक इट इट समावेश छन्।<ref>{{वेब स्रोत|last1=Sampson|first1=Mike (March 2016)|शीर्षक=Singer Zendaya Lands Lead Role in Marvel's 'Spider-Man' Movie|युआरएल=https://screencrush.com/zendaya-spider-man/|publisher=Screen Crush}}</ref> ==कार्यकाल== ===२००९–२०१५: ''सेक इट अप'' र ''डान्सिङ विथ द स्टार्स''=== [[File:Bella Thorne & Zendaya 2011 (WB) (cropped).jpg|thumb|right|150px|२०११ मा जेन्डेया [[शेक इट अप (अमेरिकी टिभी शृङ्खला)|सेक इट अप]]को प्रचार गर्दै]] जेन्डेयाले मेसिज, मेर्भेन्स र ओल्ड नेभीका लागि फेसन मोडलको रूपमा काम गर्दै आफ्नो व्यावसायिक कार्यकाल सुरु गरेकी थिइन्। उनले आइकार्लीको खेलौनाको एक विज्ञापनमा पनि काम गरेकी थिइन्।<ref name="Disney Channel Medianet" /> पछि जेन्डेया डिज्नी अभिनेत्री [[सेलेना गोमेज]]को विशेषता रहेको सिअर्स विज्ञापनमा पृष्ठभूमि नर्तकीको रूपमा देखा परेकी थिइन्। सन् २००९ मा, उनी "हट एन्ड कोल्ड" गीतको आवरणको लागि किड्ज बोप साङ्गीतिक भिडियोमा विशेष कलाकारको रूपमा रहेकी थिइन्, जुन किड्ज बोप १५ मा सार्वजनिक गरिएको थियो।<ref name="Disney Channel Medianet" /><ref name="KidzBop.com" /> नोभेम्बर २००९ मा उनले [[शेक इट अप (अमेरिकी टिभी शृङ्खला)|डान्स डान्स सिकागो]], (पछि सेक इट अप! मा परिवर्तन गरिएको), को कलाकारको सूचीमा सम्मिलित हुन सिसी जोन्सको भूमिकाका लागि परीक्षण प्रस्तुति दिएकी थिइन्, तर त्यसको सट्टा रकी ब्लूको रूपमा छनोट भएकी थिइन्।<ref name="Zendaya Shake It Up! audition">{{Cite video|publisher=[[युट्युब]]|युआरएल=https://www.youtube.com/watch?v=hxTqXKT2s2U|शीर्षक=Zendaya Coleman Audition – Shake It Up}}</ref> उनको परीक्षण प्रस्तुतिका लागि, उनले [[माइकल ज्याक्सन]]को "लिभ मी अलोन" नामक गीत प्रदर्शन गरेकी थिइन्।<ref name="Variety" /> [[शेक इट अप (अमेरिकी टिभी शृङ्खला)|सेक इट अप]]को नोभेम्बर ७, २०१० मा सार्वजनिक भएको थियो, र यसलाई ६२ लाख दर्शकहरूले हेरेका थिए, जुन डिज्नी च्यानलको २७-वर्षको इतिहासमा दोस्रो उच्च मुल्याङ्कन प्राप्त कार्यक्रम बन्न सफल भयो।<ref>{{वेब स्रोत|शीर्षक=Shake It Up's Debut|युआरएल=http://tvbythenumbers.zap2it.com/network-press-releases/shake-it-up-averages-6-2-million-viewers-disney-channels-2-highest-rated-series-premiere-of-all-time/71247/|वेबसाइट=TV By The Numbers|पहुँचमिति=November 9, 2010|मिति=November 8, 2010}}</ref> सन् २०११ मा जेन्डेयाले "[[स्वाग इट आउट]]" सार्वजनिक गरेकी थिइन्, जुन एक प्रचारमुखी एकल गीत थियो। यो गीत बबी ब्रेकिन्सले लेखेर ग्लेन ए फोस्टरले निर्माण गरेका थिए।<ref>{{वेब स्रोत|युआरएल=https://itunes.apple.com/us/album/swag-it-out-single/id4396622455|शीर्षक=Swag It Out – Single by Zendaya|कार्य=[[आइट्युन्स]]|स्थान=संयुक्त राज्य अमेरिका|पहुँचमिति=३० मे २०११}}</ref> उनले केटी एलेन्डरको "फ्रम ब्याड टु कर्सड" पुस्तकको ट्रेलरमा पनि अभिनय गरेकी थिइन्।<ref>{{वेब स्रोत |प्रथम=केलेइघ|अन्तिम=रोबर्ट्स |युआरएल=http://www.mtv.com/news/2555999/from-bad-to-cursed-trailer/ |शीर्षक='From Bad To Cursed' Book Trailer Gives Us The Creeps — In A Good Way |कार्य=एमटिभी समाचार |मिति=जुन १४, २०११}}</ref> सोही वर्ष, उनले जुन २१ मा बेला थोर्नको विशेषता रहेको "[[वाच मी (बेला थोर्न र जेन्डेयाको गीत)|वाच मी]]" जारी गरेकी थिइन्। उक्त गीत [[बिलबोर्ड हट १००]] मा ८६ मा पुगेको थियो। सेक इट अपको दोस्रो संस्करण मार्च १६, २०११ मा घोषणा गरिएको थियो, र सेप्टेम्बर १८, २०११ मा यसलाई सार्वजनिक गरिएको थियो। जुन ५, २०११ मा, सेक इट अप, गुड लक चार्ली सँग संयुक्त शृङ्खलामा प्रस्तुत गरिएको थियो थियो। जेन्डेयाले मेक योर मार्क: अल्टिमेट डान्स अफ २०११ को आयोजना गरेकी थिइन्। उनले सन् २०१२ मा डिज्नी च्यानलको मूल चलचित्र फ्रेनेमिस बाट चलचित्र क्षेत्रमा पर्दापण गरेकी हुन्।<ref name="Disney Channel Medianet" /><ref name="Variety" /><ref name="Diablo Magazine" /> फेब्रुअरी २९, २०१२ मा, लाइभ २ डान्सको लागि प्रचारमुखी एकल गीतको रूपमा "समथिङ टू डान्स फर" सार्वजनिक गरिएको थियो। उक्त श्रव्यको लागि, जेन्डेयाले तीन अन्य गीतहरू पनि रेकर्ड गराएकी थिइन् जसमा "मेड इन जापान," "सेम हार्ट", र "फेसन इन क्रिटोनाइट" लगायतका गीतहरू समावेश छन् जुन प्रचारमुखी एकलका रूपमा सार्वजनिक गरिएको थिए। सेप्टेम्बर २, २०१२ मा, उनले हलिउड रेकर्ड्समा हस्ताक्षर गरेकी थिइन्।<ref>{{वेब स्रोत|शीर्षक=Zendaya Signs to Hollywood Records | युआरएल=http://popcrush.com/zendaya-signs-hollywood-records/ | author=Amy Sciarretto}}</ref> अक्टोबरमा, जेन्डेयाले किशोर सङ्गीत समारोह र अपरेसन स्माइलमा प्रदर्शन प्रस्तुत गरेकी थिइन्।<ref>{{वेब स्रोत |शीर्षक=Zendaya Coleman Performing At The Los Angeles Sports Arena On October 21, 2012 To Benefit Operation Smile |युआरएल=http://www.disneydreaming.com/2012/10/09/zendaya-coleman-performing-at-the-los-angeles-sports-arena-on-october-21-2012-to-benefit-operation-smile/ |पहुँचमिति=November 19, 2012 |अभिलेखयुआरएल=https://web.archive.org/web/20121118111214/http://www.disneydreaming.com/2012/10/09/zendaya-coleman-performing-at-the-los-angeles-sports-arena-on-october-21-2012-to-benefit-operation-smile/ |अभिलेखमिति=November 18, 2012 |युआरएलस्थिति=मृत}}</ref> सन् २०११ मा, खुद्रा व्यापार शृङ्खलाहरूले टिभी शृङ्खला [[शेक इट अप (अमेरिकी टिभी शृङ्खला)|सेक इट अप]]मा जेन्डेया र अन्य कलाकारहरूले लगाएको लुगाबाट प्रेरित हुँदै डि-साइन्ड नामक कपडाको शृङ्खला बेच्न सुरु गरेका थिए।<ref>{{वेब स्रोत|युआरएल=http://www.disneydreaming.com/2011/06/27/cece-and-rocky-shake-it-up-d-signed-collection-at-target/|शीर्षक=CeCe And Rocky "Shake It Up" D-Signed Collection At Target|publisher=Disney Dreaming|पहुँचमिति=May 21, 2013|अभिलेखयुआरएल=https://web.archive.org/web/20130126164835/http://www.disneydreaming.com/2011/06/27/cece-and-rocky-shake-it-up-d-signed-collection-at-target/|अभिलेखमिति=January 26, 2013|युआरएलस्थिति=dead}}</ref><ref>{{वेब स्रोत|युआरएल=http://zendaya.com/2012/02/13/shake-it-up-dance-clothing-line/|शीर्षक='Shake It Up' Dance Clothing Line|वेबसाइट=Zendaya.com|पहुँचमिति=May 21, 2013|अभिलेखयुआरएल=https://web.archive.org/web/20131218222430/http://zendaya.com/2012/02/13/shake-it-up-dance-clothing-line/|अभिलेखमिति=December 18, 2013|युआरएलस्थिति=dead}}</ref> [[File:Zendaya 2013 (cropped).jpg|thumb|150px|left|२०१३ मा जेन्डेया]] फेब्रुअरी २०१३ मा, जेन्डेया [[डान्सिङ विथ द स्टार्स (अमेरिकी टिभी शृङ्खला)|डान्सिङ विथ द स्टार्स]]को सोह्रौँ संस्करणमा प्रतिस्पर्धा गर्ने हस्तिहरू मध्ये एकको रूपमा घोषित भएकी थिइन्।<ref>{{वेब स्रोत|शीर्षक=Dorothy Hamill and Andy Dick among 'Dancing' stars|युआरएल=http://www.nypost.com/p/entertainment/tv/dorothy_hamill_and_andy_dick_among_art7dOspaAd3bBHI5z2ekN|कार्य=न्यू योर्क पोस्ट|पहुँचमिति=February 26, 2013|मिति=February 26, 2013}}</ref> १६ वर्षको उमेरमा, उनी कार्यक्रममा भाग लिने अहिले सम्मको सबैभन्दा कान्छी प्रतिस्पर्धी थिइन्, पछि विलो शिल्ड्सले १४ वर्षको उमेरमा २०औँ संस्करण मा भाग लिएकी थिइन्। उनले पछि व्यावसायिक नर्तक भ्यालेन्टीन चेरकोभस्कीसँग साझेदारीमा थिइन्। मेमा, केली पिकलर र डेरेक हफको जोडी विजेता बनेका थिए भने उनीहरू उप-विजेता बनेका थिए।<ref>{{वेब स्रोत|प्रथम=Christina|अन्तिम=Garibaldi|शीर्षक=Zendaya's 'Crying' Fans 'So Sad' About 'Dancing With The Stars' Loss|युआरएल=http://www.mtv.com/news/1708018/zendaya-dancing-with-the-stars/|कार्य=[[MTV News]]|मिति=May 24, 2013|पहुँचमिति=June 21, 2016}}</ref><ref>{{वेब स्रोत|शीर्षक=Dancing with the Stars' Season 16 finale: Kellie Pickler edges out Zendaya|युआरएल=http://www.nydailynews.com/entertainment/tv-movies/dancing-stars-season-16-finale-kellie-pickler-edges-zendaya-article-1.1351177|प्रकाशक=न्यू योर्क दैनिक समाचार|पहुँचमिति=May 21, 2013}}</ref> उनको [[जेन्डेया (एल्बम)|स्व-शीर्षक डेब्यू एल्बम]] सेप्टेम्बर १७, २०१३ मा सार्वजनिक गरिएको थियो। यो जुलाई १६, २०१३ मा जारी गरिएको सफल एकल गीत "[[रिप्ले (जेन्डेयाको गीत)|रिप्ले]]"द्वारा सुरु गरिएको थियो। यो गीत टिफनी फ्रेड र पल "फेमस" शेल्टनले लेखेका थिए। उक्त गीतको साङ्गीतिक श्रव्य दृश्यलाई कोलेमनले जुन २०१३ मा, छायाङ्कन पूरा गरेको थियो। जुलाई २५ मा, [[डिज्नी च्यानल]]ले तेस्रो सत्रको अन्त्य पछि सेक इट अप कार्यक्रम रद्द हुने पुष्टि गरेको थियो।<ref>{{वेब स्रोत|युआरएल=http://www.disneydreaming.com/2013/07/26/shake-it-up-canceled-after-season-3/|शीर्षक="Shake It Up" Canceled After Season 3|publisher=Disney Dreaming|पहुँचमिति=May 21, 2013|अभिलेखयुआरएल=https://web.archive.org/web/20130729164628/http://www.disneydreaming.com/2013/07/26/shake-it-up-canceled-after-season-3/|अभिलेखमिति=July 29, 2013|युआरएलस्थिति=dead}}</ref><ref>{{वेब स्रोत|युआरएल=https://www.huffingtonpost.com/2013/07/25/shake-it-up-canceled_n_3655320.html|शीर्षक='Shake It Up' Canceled: Disney Channel Will End Zendaya And Bella Thorne's Show After Season 3|कार्य=हफ पोस्ट|मिति=July 25, 2013|पहुँचमिति=May 21, 2013}}</ref> ६ अगस्त २०१३ मा, जेन्डेयाले आफ्नो पहिलो पुस्तक, बिटवीन यू एन्ड मी: हाउ टु रक योर टुइन इयर्स विथ स्टाइल एन्ड कन्फिडेन्स सार्वजनिक गरेकी थिइन्।<ref>{{cite book|title= Between U and Me: How to Rock Your Tween Years with Style and Confidence|isbn = 978-1-4231-7008-2|author1 = Zendaya|date= August 27, 2013|url= https://archive.org/details/betweenumehowtor0000zend}}</ref><ref>{{वेब स्रोत|युआरएल=http://www.disneydreaming.com/2013/05/16/zendaya-colemans-book-between-u-and-me-arrives-august-6-2013/|शीर्षक=Zendaya Coleman's Book 'Between U And Me' Arrives August 6, 2013|publisher=Disney Dreaming|पहुँचमिति=May 21, 2013|अभिलेखयुआरएल=https://web.archive.org/web/20140104205341/http://www.disneydreaming.com/2013/05/16/zendaya-colemans-book-between-u-and-me-arrives-august-6-2013/|अभिलेखमिति=January 4, 2014|युआरएलस्थिति=dead}}</ref> स‍ोही महिनामा, उनलाई १६ वर्षे जोए स्टिभन्सको रूपमा, डिज्नी च्यानल मूल चलचित्र ज्याप्ड ज्याप्डमा मुख्य चरित्रमा चयन गरिएको थियो। चलचित्रमा उनको "स्मार्ट फोनले कुनै न कुनै तरिकाबाट वरिपरिका सबै केटाहरूलाई नियन्त्रण गरेको दृश्य समावेश छ।<ref>{{cite press release|url=http://tvbythenumbers.zap2it.com/2013/08/23/zendaya-to-star-zapped-slated-to-premiere-on-disney-channels-around-the-world-in-2014/199101/|title=Zendaya to Star In 'Zapped' Slated to Premiere on Disney Channels Around the World in 2014|publisher=Disney Channel|via=TV by the Numbers|date=August 23, 2013|accessdate=June 21, 2016}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130825054903/http://tvbythenumbers.zap2it.com/2013/08/23/zendaya-to-star-zapped-slated-to-premiere-on-disney-channels-around-the-world-in-2014/199101/ |date=August 25, 2013 }}</ref> नोभेम्बर २०१३ मा, जेन्डेयालाई एल्विस दुरानको महिना कलाकारको रूपमा चयन गरिएको थियो जसलाई एनबीसीको टुडे नामक कार्यक्रममा प्रस्तुत गरिएको थियो, जहाँ उनले प्रत्यक्ष रूपमा उनको एकल गीत "रिप्ले" प्रदर्शन गरेकी थिइन्। सोही महिनामा, उनी सुपर असम केटी नामक डिज्नी च्यानल पाइ।लटमा मुख्य भूमिकामा चयन भएकी थिइन्।<ref>{{वेब स्रोत |प्रथम=Philiana|अन्तिम=Ng |युआरएल=https://www.hollywoodreporter.com/live-feed/shake-up-star-zendaya-topline-654027 |शीर्षक='Shake It Up' Star Zendaya to Topline Disney Channel Spy Pilot (Exclusive) |कार्य=[[The Hollywood Reporter]] |मिति=November 6, 2013 |पहुँचमिति=June 21, 2016 |quote=''Super Awesome Katy'' centers on 16-year-old Katy Cooper (Zendaya), an outspoken and confident technology wiz and skilled black belt, who discovers that both her parents are spies who expect her to follow in their footsteps.}}</ref> शृङ्खला अब [[के.सी. अन्डरकभर]] शीर्षक अन्तर्गत, र जेन्डायाको चरित्र अब केटी कूपरको सट्टा के.सी. कूपरको नामसँग, यो डिज्नी च्यानलद्वारा शृङ्खलाका लागि मे २०१४ मा आदेश गरिएको थियो।<ref>{{वेब स्रोत |प्रथम=Philiana|अन्तिम=Ng |युआरएल=https://www.hollywoodreporter.com/live-feed/shake-up-star-zendaya-topline-654027 |शीर्षक=Disney Channel Orders Zendaya's 'K.C. Undercover' to Series |कार्य=The Hollywood Reporter |मिति=May 8, 2014 |पहुँचमिति=June 21, 2016 |quote=The cable network has given a series order to spy comedy ''K.C. Undercover'' (previously ''Super Awesome Katy''), starring the ''Shake It Up'' alum.}}</ref> सन् २०१७ मा, जेन्डेयाले भनेकी थिइन् कि उनको चरित्रको नामकरण र शृङ्खलाको पुन: निर्माण र चरित्रको व्यक्तित्वका धेरै प्रमुख तत्वहरू निर्णय गर्नमा उनको ठूलो प्रभाव थियो।<ref>{{वेब स्रोत |प्रथम=Abby|अन्तिम=Aguirre|युआरएल=http://www.vogue.com/article/zendaya-interview-july-vogue-cover-spider-man-homecoming |शीर्षक=Zendaya Talks Spider-Man, Her First Love, and Reinventing Disney Stardom |कार्य=[[Vogue (magazine)|Vogue]] |मिति=June 15, 2017 |पहुँचमिति=June 22, 2017}}</ref> के.सी. अन्डरकभर डिज्नी च्यानलमा जनवरी १८, २०१५ मा प्रिमियर भयो<ref>{{cite press release |url=http://tvbythenumbers.zap2it.com/2014/12/11/new-series-k-c-undercover-starring-zendaya-to-premiere-sunday-january-18-on-disney-channel/ |title=New Series 'K.C. Undercover' Starring Zendaya to Premiere Sunday, January 18 on Disney Channel |publisher=Disney Channel |via=[[TV by the Numbers]] |date=December 11, 2014 |accessdate=June 21, 2016 }} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160715051827/http://tvbythenumbers.zap2it.com/2014/12/11/new-series-k-c-undercover-starring-zendaya-to-premiere-sunday-january-18-on-disney-channel/ |date=July 15, 2016 }}</ref> र मे २०१५ मा दोस्रो सत्रको लागि नवीकरण गरिएको थियो।<ref>{{वेब स्रोत |प्रथम=Matt Webb|अन्तिम=Mitovich |युआरएल=http://tvline.com/2015/05/15/zendaya-kc-undercover-renewed-season-2/ |शीर्षक=Disney's K.C. Undercover Renewed for Season 2 — Watch a Wild New Trailer |कार्य=[[TVLine]] |मिति=May 15, 2015 |पहुँचमिति=June 21, 2016}}</ref> सन् २०१४ मा, जेन्डेया प्रोजेक्ट रनवे: अन्डर द गनको एक एपिसोडमा अतिथि जज थिइन्। एपिसोडमा, प्रतिस्पर्धी डिजाइनरहरूलाई आगामी कन्सर्टको प्रदर्शनमा जेन्डेयाको लागि पोशाक बनाउनको लागि चुनौती दिइएको थियो।<ref>{{वेब स्रोत |युआरएल=http://www.cincinnati.com/story/tvandmediablog/2014/02/14/asha-daniels-wins-5000-on-under-the-gunn/5481563/ |शीर्षक=Asha Daniels wins $5,000 on 'Under the Gunn' |मिति=February 14, 2014 |अन्तिम=Kiesewetter |प्रथम=John |publisher=Cincinnati.com |पहुँचमिति=December 20, 2016}}</ref><ref>{{वेब स्रोत |युआरएल=http://magazine.uc.edu/famousalumni/tv/asha-daniels/Daniels2.html |शीर्षक=DAAP grad designs winning fashions while 'Under the Gunn' |अन्तिम=Rieselman |प्रथम=Deborah |publisher=University of Cincinnati |पहुँचमिति=December 20, 2016}}</ref> फेब्रुअरी २०१५ मा, ८७औँ एकेडेमी पुरस्कारमा उनको कपालको "पचौली तेल" र "खरपतवार" को गन्धको सन्दर्भमा, जेन्डेयाको बारेमा जियुलियाना रानिकद्वारा गरिएको मजाक पछि,<ref>{{वेब स्रोत | युआरएल=https://www.vulture.com/2015/02/kelly-osbourne-quits-fashion-police.html | प्रथम=E. Alex | अन्तिम=Jung | शीर्षक=Kelly Osbourne Reportedly Quits Fashion Police Over Giuliana Rancic's Zendaya Jokes | publisher=Vulture | मिति=February 28, 2015 | पहुँचमिति=March 1, 2015}}</ref> जेन्डेयाले टिप्पणी सम्बोधन गर्न को लागि तुरून्त इन्स्टाग्राम लिएकी थिइन् र भनेकी थिइन् कि धेरै सफल मानिसहरूसँग "लोक्स" छन्, एक हेयरस्टाइल जसको ड्रग्ससँग कुनै सरोकार छैन। म्याटेलले उनको ओस्कार लुकको नक्कल गर्दै जेन्डायालाई उनको आफ्नै बार्बीको साथ सम्मान गरेको थियो।<ref>{{वेब स्रोत|last1=Spector|first1=Nicole (September 29, 2015)|शीर्षक=Zendaya's Barbie|युआरएल=http://www.today.com/popculture/zendaya-barbie-honors-star-standing-her-culture-t47001|वेबसाइट=Today|पहुँचमिति=August 7, 2017}}</ref> अर्को महिना, सङ्गीतकार टिम्बाल्यान्डले पुष्टि गरे कि डिज्नीबाट रिपब्लिकमा रेकर्ड लेबल स्विच गरेपछि उनी जेन्डेयासँग उनको दोस्रो एल्बममा काम गर्दै थिए।<ref>{{वेब स्रोत|युआरएल=http://www.idolator.com/7583747/zendaya-timbaland-sophomore-album|शीर्षक=It Looks Like Zendaya Is Working With Timbaland On Her Sophomore Album|मिति=March 6, 2015|पहुँचमिति=May 21, 2015}}</ref><ref>{{वेब स्रोत|युआरएल=http://www.mtv.com/news/2426877/zendaya-close-up-video/|शीर्षक=Zendaya Is Ready For Her 'Close Up' In New High-Fashion Music Vid|मिति=November 12, 2015|पहुँचमिति=February 2, 2016}}</ref> [[क्रिस ब्राउन]]को विशेषता रहेको "समथिङ न्यू" फेब्रुअरी ५ मा हलिउड रेकर्ड्स र [[रिपब्लिक रेकर्ड्स]] मार्फत रिलिज गरिएको थियो। रिपब्लिक रेकर्डमा हस्ताक्षर गरेपछि गीतले यसलाई उनको पहिलो आधिकारिक रिलिजको रूपमा चिह्नित गर्दछ।<ref>{{वेब स्रोत | युआरएल=http://www.republicplaybook.com/track/zendaya-fchris-brown-something-new/ | शीर्षक=Zendaya F/Chris Brown 'Something New' | publisher=Republic | मिति=January 25, 2016 | पहुँचमिति=January 25, 2016}}</ref> अगस्त २०१५ मा, जेन्डेयाले उनको जूता सङ्ग्रह, डेया, जुन उनको बाल्यकालको उपनाम थियो, सुरु गरेकी थिइन्।<ref>{{वेब स्रोत|last1=Kinonen|first1=Sarah (August 6, 2015)|शीर्षक=Sole of Daya|युआरएल=http://people.com/style/zendaya-designs-a-line-of-dope-shoes-and-you-dont-have-to-spend-three-years-trying-to-buy-them/|वेबसाइट=[[People Style]]|पहुँचमिति=August 7, 2017}}</ref> ===२०१६–वर्तमान: चलचित्र सफलता र ''युफोरिया''=== [[File:Zendaya by Gage Skidmore.jpg|thumb|upright|२०१६ सान डिएगो कमिक-कनमा जेन्डेया [[स्पाइडर-म्यान: होमकमिङ]] प्रचार गर्दै]] ४ नोभेम्बर, २०१६ मा, जेन्डेयाको कपडा शृङ्खला, डेया बाय जेन्डेया, बिक्रीमा गएको थियो।<ref>{{वेब स्रोत|शीर्षक=Zendaya Wants Your Shoes to Feel Luxurious, Even if You Can't Afford Louboutins|युआरएल=http://www.instyle.com/news/zendaya-shoe-line-daya-by-zendaya|वेबसाइट=[[InStyle]]|पहुँचमिति=September 10, 2016}}</ref> उक्त डिसेम्बर महिनामा, उनी प्रोजेक्ट रनवेको १५औँ सत्रको समापनमा अतिथि निर्णायकको रूपमा रहेकी थिइन्।<ref>{{वेब स्रोत |युआरएल=http://people.com/tv/zendaya-to-guest-judge-on-project-runway-season-15/ |शीर्षक=Zendaya to guest judge on project runway season 15 |मिति=September 8, 2016 |अन्तिम=Stone |प्रथम=Natalie |magazine=People|पहुँचमिति=December 20, 2016}}</ref> जेन्डेयाले जुलाई २०१७ मा प्रदर्शनमा आएको सुपरहिरो चलचित्र [[स्पाइडर-म्यान: होमकमिङ]]मा मिसेलको रूपमा आफ्नो प्रमुख चलचित्रको सुरुवात गरेकी थिइन्।<ref>{{वेब स्रोत|अन्तिम=Fleming Jr.|प्रथम=Mike|युआरएल=https://deadline.com/2016/03/zendaya-spider-man-tom-holland-marvel-sony-1201715599/|शीर्षक=Zendaya Lands A Lead In Spider-Man Reboot At Sony And Marvel Studios|वेबसाइट=[[Deadline Hollywood]]|मिति=March 7, 2016|पहुँचमिति=June 21, 2016|अभिलेखयुआरएल=https://web.archive.org/web/20160308053416/http://deadline.com/2016/03/zendaya-spider-man-tom-holland-marvel-sony-1201715599/|अभिलेखमिति=March 8, 2016|युआरएलस्थिति=live}}</ref> यस चलचित्रले पहिलो साताको अन्त्यमा ११७ मिलियन डलर कमाएको थियो, जुन बक्स अफिसमा पहिलो स्थानमा रहेको थियो।<ref>{{वेब स्रोत|last1=Fuster|first1=Jeremy (July 11, 2017)|शीर्षक=Homecoming's Box Office|युआरएल=https://www.thewrap.com/spider-man-homecoming-box-office-debut-still-trail-tobey-maguires-original/|वेबसाइट=The Wrap|पहुँचमिति=August 7, 2017}}</ref> द हलिउड रिपोर्टरका जोन डेफोरले उनलाई "दृश्य चोर" को रूपमा प्रशंसा गरेका थिए,<ref>DeFore, John (June 29, 2017). [https://www.hollywoodreporter.com/review/spider-man-homecoming-review-1017796 "'Spider-Man: Homecoming': Film Review"]. ''The Hollywood Reporter''. Retrieved April 29, 2019.</ref> जबकि इन्डिवायरका डेभिड एरलिचले उनलाई संक्षिप्त प्रदर्शनको समयको बावजुद चलचित्रको "सबैभन्दा मूल्यवान खेलाडी" भनेका थिए।<ref>Ehrlich, David (June 29, 2017). [https://www.indiewire.com/2017/06/spider-man-homecoming-review-marvel-future-superhero-movies-tom-holland-zendaya-1201848553/2/ "'Spider-Man: Homecoming' Review: Marvel Has Finally Started To Figure Out The Future Of Superhero Movies"]. [[IndieWire]]. Retrieved April 29, 2019.</ref> अगस्ट २०१७ मा, जेन्डेया [[ब्रुनो मार्स]]को गीत वर्सास अन द फ्लोर" को लागि साङ्गीतिक श्रव्य दृश्यमा देखा परेकी थिइन्।<ref>{{समाचार स्रोत|युआरएल=https://www.rollingstone.com/music/news/watch-bruno-mars-versace-on-the-floor-video-with-zendaya-w497470|शीर्षक=Watch Bruno Mars' Transfixing 'Versace on the Floor' Video With Zendaya|कार्य=Rolling Stone|पहुँचमिति=May 18, 2018}}</ref> डिसेम्बर २०१७ मा, जेन्डेयाले [[ह्यु ज्याकम्यान]], [[ज्याक एफ्रोन]], [[मिसेल विलियम्स]], र रिबेका फर्गुसनसँग साङ्गीतिक चलचित्र [[द ग्रेटेस्ट सोम्यान]] सह-अभिनय गरेकी थिइन्। उनले एनी ह्वीलर नामको ट्रापेज कलाकारको रूपमा चित्रण गरेकी थिइन् जसले एफ्रोनको चरित्र फिलिप कार्लिललाई माया गर्छिन्, जुन समयमा अन्तरजातीय प्रेमलीला वर्जित थियो। चलचित्रले आलोचकहरूको मिश्रित समीक्षा प्राप्त गरेता पनि यो व्यावसायिक रूपमा सफल भएको थियो। जेन्डेयाको अभिनयका साथै एफ्रोनसँगको सहकार्यलाई पनि विशेष प्रशंसा गरिएको थियो। समालोचक ओवेन ग्लेबर्मनले भेराइटी (अनुवादित शीर्षक: विविधता) नामक पत्रिकामा लेखेका थिए, "एफ्रोन र जेन्डायाको भयानक सहकार्य छ - तिनीहरू एक अर्कालाई खोज्न कहिल्यै रोक्दैनन्।"<ref>{{वेब स्रोत | युआरएल=https://variety.com/2017/film/reviews/the-greatest-showman-review-hugh-jackman-1202644784/ | शीर्षक=Greatest Showman Review | publisher=Variety | मिति=December 25, 2017 | पहुँचमिति=December 25, 2017}}</ref> जेन्डेयालाई फेसन वेबसाइट नेट-ए-पोर्टरद्वारा राम्रो लुगा लगाएका महिलाहरू मध्ये एक स्थान दिइएको थियो।<ref>{{वेब स्रोत |शीर्षक=Best Dressed 2018 |युआरएल=https://www.net-a-porter.com/gb/en/porter/article-f0fe0982c9ceac88/cover-stories/cover-stories/best-dressed-2018 |वेबसाइट=Net-a-porter.com}}</ref> उक्त सेप्टेम्बर महिनामा, वार्नर ब्रदर्सले एनिमेटेड चलचित्र स्मलफुट सार्वजनिक गरेको थियो, जसमा जेन्डायाले [[यति|यती]] मीचीको आवाज दिएकी थिइन्। अर्को महिना, टोमी हिलफिगरले जेन्डेयालाई ब्रान्डको नयाँ विश्वव्यापी महिला राजदूतको रूपमा हस्ताक्षर गरेको थियो, जुन उनीहरूको मुख्य शृङ्खला अभियान र टोमी x जेन्डेया सम्पुटिका सङ्ग्रह सृजनामा देखा परेको थियो।<ref>{{वेब स्रोत|युआरएल=https://www.vogue.co.uk/article/zendaya-tommy-hilfiger-collaboration|शीर्षक=Tommy Hilfiger Taps Zendaya For Next Collaboration|वेबसाइट=Vogue.com|पहुँचमिति=October 16, 2018}}</ref> फेब्रुअरी २०१९ मा, उनी सौन्दर्य प्रसाधन कम्पनी लन्कोमकी प्रवक्ता भएकी थिइन्।<ref>{{वेब स्रोत|author=Stalder, Erika|युआरएल=https://www.refinery29.com/en-us/2019/02/225101/zendaya-lancome-campaign|शीर्षक=Zendaya Just Landed A ''Major'' New Beauty Campaign|मिति=February 22, 2019|कार्य=[[Refinery29]]}}</ref> जुन २०१९ मा, जेन्डेयाले [[एचबिओ|एचबीओ]] नाटक शृङ्खला [[युफोरिया (अमेरिकी टिभी शृङ्खला)|युफोरिया]]मा अभिनय गर्न सुरु गरेकी थिइन् जुन इजरायली शृङ्खलाको यही नामको अनुकूलन थियो। उनले रु, लागु औषध दुर्व्यसनीमा फसेकी १७ वर्षीया केटी र शृङ्खलाको कथावाचकको भूमिका खेलेकी थिइन्।<ref>{{समाचार स्रोत|युआरएल=https://www.hollywoodreporter.com/live-feed/zendaya-star-hbos-euphoria-pilot-1117394|शीर्षक=Zendaya to Star in HBO's 'Euphoria' Pilot|कार्य=The Hollywood Reporter|पहुँचमिति=June 5, 2018|language=en}}</ref> इन्डिवायरका बेन ट्राभर्सले उनलाई "हरेक मोडमा असाधारण" भनेर सम्बोधन गर्दै लेखेका थिए, "उनी क्षणिकमा हृदय विदारक क्षमता थप्छिन् जब उनको घुमाउरो चरित्र नाजुकको सट्टा अजेय महसुस गर्दछ"।<ref>{{Cite news|url=https://www.indiewire.com/2019/06/euphoria-hbo-review-zendaya-series-1202146636/|title='Euphoria' Review: Zendaya's HBO Series Is a Teens-In-Crisis Horror Show|work=[[IndieWire]]|access-date=June 4, 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190605101731/https://www.indiewire.com/2019/06/euphoria-hbo-review-zendaya-series-1202146636/|archive-date=June 5, 2019|url-status=live}}</ref> द गार्जियनकी रेबेका निकोलसनले उनको अभिनयलाई "आश्चर्यजनक" र "मन्त्रमुग्ध" मानेकी थिइन्, जबकि द न्यु योर्करका डोरेन सेन्ट फेलिक्सले उनलाई शृङ्खलाको "सर्वश्रेष्ठ भाग" मानेका थिए।<ref>{{cite web|last1=Nicholson|first1=Rebecca|url=https://www.theguardian.com/tv-and-radio/2019/aug/06/euphoria-review-zendaya-rue-sex-drugs-teen-drama-skins|title=Euphoria review – so explicit it makes Skins look positively Victorian|work=The Guardian|date=August 6, 2019|accessdate=September 21, 2020|archive-date=September 21, 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200921053209/https://www.theguardian.com/tv-and-radio/2019/aug/06/euphoria-review-zendaya-rue-sex-drugs-teen-drama-skins|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web|last1=St. Félix|first1=Doreen|authorlink1=Doreen St. Félix|url=https://www.newyorker.com/culture/on-television/euphoria-and-the-flawed-art-of-gen-z-prophesying|title=Review: "Euphoria" and the Flawed Art of Gen Z Prophesying|work=[[The New Yorker]]|date=June 16, 2019|accessdate=September 21, 2020|archive-date=September 21, 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200921053247/https://www.newyorker.com/culture/on-television/euphoria-and-the-flawed-art-of-gen-z-prophesying|url-status=live}}</ref> उनको अभिनयका लागि, उनले नाटक शृङ्खलामा उत्कृष्ट मुख्य अभिनेत्रीको लागि प्राइमटाइम एमी पुरस्कार जितेकी थिइन् र पुरस्कार जित्ने सबैभन्दा कान्छी व्यक्ति बनेकी थिइन्।<ref name="youngest">{{Cite news|last=Bahr|first=Sarah|date=September 21, 2020|title=Zendaya Makes History with Her Emmy Win|work=The New York Times|url=https://www.nytimes.com/2020/09/20/arts/television/emmys-zendaya-euphoria.html|access-date=September 21, 2020|issn=0362-4331|archive-date=September 21, 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200921053209/https://www.nytimes.com/2020/09/20/arts/television/emmys-zendaya-euphoria.html|url-status=live}}</ref> सन् २०१९ को अन्त्यमा, उनले जुलाई २, २०१९ मा सार्वजनिक गरिएको [[स्पाइडर-म्यान: फार फ्रम होम]]मा एमजेको भूमिकालाई पुनःप्रदर्शन गरेकी थिइन्, जुन व्यावसायिक सफलता भएको थियो।<ref>{{cite web|url=https://screenrant.com/spider-man-far-from-home-release-date/|title=Spider-Man: Far from Home Release Date Moves Up 3 Days|website=[[Screen Rant]]|last=Schaefer|first=Sandy|date=April 17, 2019|accessdate=April 17, 2019|archiveurl=https://web.archive.org/web/20190417185047/https://screenrant.com/spider-man-far-from-home-release-date/|archivedate=April 17, 2019|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.hollywoodreporter.com/news/jake-gyllenhaal-ansel-elgort-zendaya-star-crime-drama-finest-kind-1083439|title=Jake Gyllenhaal, Ansel Elgort, Zendaya to Star in Crime Drama 'Finest Kind'|access-date=February 10, 2018|archive-url=https://www.webcitation.org/6x8KdVaYg?url=https://www.hollywoodreporter.com/news/jake-gyllenhaal-ansel-elgort-zendaya-star-crime-drama-finest-kind-1083439|archive-date=February 10, 2018|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://variety.com/2018/film/news/jake-gyllenhaal-spider-man-2-tom-holland-1202719941/|title=Jake Gyllenhaal Eyed for Villain Role in 'Spider-Man: Homecoming' Sequel|first1=Justin|last1=Kroll|website=[[Variety (magazine)|Variety]]|date=May 21, 2018|access-date=June 6, 2018|archive-url=https://www.webcitation.org/6zaIni2dV?url=http://variety.com/2018/film/news/jake-gyllenhaal-spider-man-2-tom-holland-1202719941/|archive-date=May 21, 2018|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite web|last1=D'Alessandro|first1=Anthony|last2=D'Alessandro|first2=Anthony|date=April 22, 2020|title='Spider-Man: Far From Home' Reps Sony's Most Profitable Movie Of 2019: No. 8 In Deadline's Most Valuable Blockbuster Tournament|url=https://deadline.com/2020/04/spider-man-far-from-home-movie-profit-2019-avengers-endgame-marvel-1202915318/|access-date=September 21, 2020|website=[[Deadline Hollywood]]|archive-date=September 21, 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200921053201/https://deadline.com/2020/04/spider-man-far-from-home-movie-profit-2019-avengers-endgame-marvel-1202915318/|url-status=live}}</ref> जेन्डायाले आगामी विज्ञान काल्पनिक चलचित्र ड्युन, उही नामको सन् १९६५ को उपन्यासको रूपान्तरण, मा चानीको चरित्र चित्रण गर्नेछिन्, जसमा टिमोथी चेलमेट पनि छन्।<ref>{{वेब स्रोत | युआरएल = https://www.hollywoodreporter.com/heat-vision/dune-movie-zendaya-early-talks-star-1181245 | शीर्षक= Zendaya Circling Denis Villeneuve's ''Dune'' | प्रथम= Mia | अन्तिम = Galuppo |मिति = January 30, 2019 | पहुँचमिति = January 30, 2019 | कार्य = The Hollywood Reporter }}</ref> उनी अनीता हेमिङ्ग्सको रूपमा अ ह्वाइट लाईमा अभिनय र उत्पादन गर्नेछिन्, एक अफ्रिकी-अमेरिकी महिला जो दासहरूको वंशज थिइन् र सेतो व्यक्तिको रूपमा उत्तीर्ण भएकी थिइन्, ताकि उनी १८९० को दौरान भासार कलेजमा पढ्न सकून्।<ref>{{वेब स्रोत |युआरएल=https://variety.com/2017/film/news/zendaya-a-white-lie-anita-hemmings-1202614131/ |शीर्षक=Zendaya to Star in, Produce Movie About First African-American Woman to Graduate From Vassar |अन्तिम=McNary |प्रथम=Dave |मिति=November 13, 2017 |वेबसाइट=Variety.com |पहुँचमिति=December 14, 2017}}</ref> उनी एन्सेल एल्गोर्ट र [[जेक जिलेनहाल]]सँग अपराध प्रधान चलचित्र फिनेस्ट काइन्डमा पनि देखा पर्नेछिन्। जुलाई २०२० मा, जेन्डेयालाई आगामी चलचित्र माल्कम एन्ड मेरीमा नेतृत्वको रूपमा घोषणा गरीएको थियो। [[२०१९-२० कोरोना भाइरस प्रकोप|कोभिड १९ माहामारी]]को बेलामा गोप्य रूपमा चित्रित गरिएको, यसमा [[जोन डेभिड वासिङ्टन]] सह-कलाकार छन्, र साम लेभिन्सन द्वारा निर्देशित थियो, जससँग उनले युफोरियामा सहकार्य गरेकी थिइन्।<ref>{{वेब स्रोत|युआरएल=https://deadline.com/2020/07/zendaya-john-david-washington-secret-movie-malcom-and-marie-during-coronavirus-shutdown-1202980360/|शीर्षक=Reopening Hollywood: How Zendaya, John David Washington and ‘Euphoria’ Creator Sam Levinson Started and Finished a Secret Movie During the Pandemic|पहुँचमिति= July 8, 2020|कार्य=[[Deadline]]}}</ref> ==अन्य उद्यम== सन् २०१२ मा, जेन्डेया कान्भोई अफ होप नामक संस्थाका लागि राजदूत बनेकी थिइन्।<ref name=Convoy>{{वेब स्रोत |युआरएल=http://www.broadwayworld.com/bwwtv/article/Zendaya-Celebrates-20th-Birthday-by-Raising-Money-for-Convoy-of-Hope-Initiative-20160901 |शीर्षक=Zendaya Celebrates 20th Birthday by Raising Money for Convoy of Hope Initiative |मिति=September 1, 2016 |वेबसाइट=Broadway World |पहुँचमिति=December 14, 2017}}</ref> उनले जोन लेजेन्डको सन् २०१३ को गीत "अल अफ मी", रेकर्ड (कैद) गर्दै त्यसको केही अंश संस्थामा दान दिएकी थिइन्।<ref>{{वेब स्रोत|author= |मिति=June 20, 2014|शीर्षक=Zendaya's song benefits Convoy of Hope|युआरएल=https://www.convoyofhope.org/jointheconvoy/zendayas-song-benefits-convoy-hope/|वेबसाइट=Convoy of Hope|पहुँचमिति=August 7, 2017}}</ref> उनले हाइटी, तन्जानिया र फिलिपिन्सका १५० भन्दा बढी बालबालिकाहरूलाई फिडवन कार्यक्रम मार्फत खुवाउन सहयोग पुर्‍याउने अभियानको साथ उनको १८औँ जन्मदिन मनाएकी थिइन्,<ref>{{cite press release |title=Disney Star Zendaya Celebrates 18th Birthday By Raising Funds to Feed Hungry Children |date=August 22, 2014 |publisher=Convoy of Hope |location=SPRINGFIELD, Mo |url=http://www.prnewswire.com/news-releases/disney-star-zendaya-celebrates-18th-birthday-by-raising-funds-to-feed-hungry-children-272328361.html |accessdate=December 14, 2017 |website=PR News Wire}}</ref> र सन् २०१६ मा उनले कान्भोईको महिला सशक्तिकरण पहललाई समर्थन गर्नको लागि $५०,००० उठाउने अभियानका साथ आफ्नो २०औँ जन्मदिन मनाएकी थिइन्।<ref name=Convoy/> सेप्टेम्बर २०१२ मा, जेन्डेयाले र्‍यापर [[लिल वेन]] र एनबीए खेलाडी लेब्रोन जेम्सको साथ बिट्स विद्युतीय कम्पनीको लागि एक दूरदर्शन विज्ञापनमा चित्रित भएकी थिइन् जसमा उनीहरूले विल.आई.एम र [[ब्रिट्नी स्पेयर्स]]को गीत "स्क्रीम एन्ड शाउट" प्रदर्शन गरेका थिए।<ref>{{वेब स्रोत|युआरएल=http://www.mtv.com/news/articles/1697849/britney-spears-will-i-am-scream-and-shout-x-factor.jhtml|शीर्षक=Britney Spears And will.i.am's 'Scream And Shout' Video To Premiere On 'X Factor'|अन्तिम=Dinh|प्रथम=James|मिति=November 21, 2012|पहुँचमिति=November 21, 2012|कार्य=MTV News |publisher=MTV Networks}}</ref> जेन्डेया "एक्स-आउट",<ref>{{वेब स्रोत|last1=Kim|first1=Isabella|मिति=February 2, 2014|शीर्षक=X Out|युआरएल=http://hollywoodlife.com/2014/02/03/zendaya-x-out-acne-face-ambassador-announcement/|वेबसाइट=Hollywood Life|पहुँचमिति=August 7, 2017}}</ref> [[म्याडोना (मनोरञ्जनकर्मी)|म्याडोना]]को कपडा शृङ्खला "मटेरियल गर्ल"<ref>{{वेब स्रोत |युआरएल=http://www.teenvogue.com/story/zendaya-material-girl-campaign |शीर्षक=Zendaya Is the New Face of Material Girl—Here's What She Has to Say About It |अन्तिम=Street |प्रथम=Mikelle |last2=Strasburger |first2=Chantal |मिति=June 20, 2014 |वेबसाइट=Teen Vogue |पहुँचमिति=December 14, 2017}}</ref> कभरगर्ल,<ref>{{वेब स्रोत |युआरएल=http://www.teenvogue.com/story/zendaya-covergirl-announcement-january-2016 |शीर्षक=Zendaya Just Announced That She's the New Face of Covergirl |अन्तिम=Gaynor |प्रथम=Emily |मिति=January 21, 2016 |वेबसाइट=Teen Vogue |पहुँचमिति=December 14, 2017}}</ref> र ची हेयर केयर लगायतका विभिन्न ब्रान्डमा आबद्ध भएकी छिन्।<ref>{{वेब स्रोत |युआरएल=https://www.huffingtonpost.com/entry/zendaya-chi-haircare-real-is-beautiful-ad-campaign_us_56cda1a7e4b0928f5a6dc354 |शीर्षक=Zendaya's New Chi Ads Prove She Doesn't Care What You Think Of Her Hair |अन्तिम=Oliver |प्रथम=Dana |मिति=February 24, 2016 |वेबसाइट=Huffington Post |पहुँचमिति=December 14, 2017}}</ref> ==व्यक्तिगत जीवन== सन् २०१७ सम्म, जेन्डेया [[लस एन्जलस|लस एन्जलस, क्यालिफोर्निया]]मा १४ लाख ४० हजार लाख डलरको बराबरको घरमा बस्छिन्।<ref>{{वेब स्रोत|last1=Halberg|first1=Morgan|मिति=March 30, 2017|शीर्षक=Zendaya's New Home|युआरएल=http://observer.com/2017/03/zendaya-buys-house-in-northridge/|वेबसाइट=Observer|पहुँचमिति=August 7, 2017}}</ref> उनी [[शाकाहार|शाकाहारी]] हुन्।<ref>{{वेब स्रोत|last1=Loria|first1=Joe (December 13, 2016)|शीर्षक=Zendaya goes Vegetarian|युआरएल=http://www.mercyforanimals.org/disney-star-zendaya-goes-vegetarian-credits|वेबसाइट=Mercy for Animals|पहुँचमिति=August 7, 2017}}</ref> उनको रुचिहरूमा गायन, नृत्य, र कपडा बनावट समावेश छ।<ref name="Disney Channel Medianet"/> ==फिल्मोग्राफी== <!--do not add rowspans per WP:FILMOGRAPHY--> ===चलचित्र=== {| class="wikitable sortable" ! वर्ष ! शीर्षक ! भूमिका ! class="unsortable" | टिप्पणी |- | २०१३ | ''सुपर बडिज'' | ललीपप (आवाज) |डायरेक्ट-टू-डिभीडी चलचित्र |- | २०१७ | ''[[स्पाइडर-म्यान: होमकमिङ]]'' | मिशेल | |- | २०१७ | ''[[द ग्रेटेस्ट सोम्यान]]'' | एनी ह्वीलर | |- | २०१८ | ''डक डक गुस'' | ची (आवाज) | |- | २०१८ | ''स्मलफुट'' | मीची (आवाज) | |- | २०१९ | ''[[स्पाइडर-म्यान: फार फ्रम होम]]'' | एमजे | |- | २०२० | ''ड्युन'' | चानी | पोष्ट-उत्पादन |- | टीबीए | ''माल्कम एन्ड मेरी'' | मेरी | पोष्ट-उत्पादन |} ===टेलिभिजन=== {| class="wikitable sortable" ! वर्ष ! शीर्षक ! भूमिका ! class="unsortable" | टिप्पणी |- | २०१०–२०१३ | ''[[शेक इट अप (अमेरिकी टिभी शृङ्खला)|सेक इट अप]]'' | रकी ब्लू | मुख्य भूमिका |- | २०११ | ''गुड लक चार्ली'' | रकी ब्लू | एपिसोड: "चार्ली सेक्स इट अप" |- | २०११ | ''प्र्याङ्कस्टार्स'' | स्वयम् | एपिसोड: "वाक द प्र्याङ्क" |- | २०११ | ''पिक्सी होलो गेम्स'' | फर्न | टेलिभिजन विशेष; आवाज भूमिका |- | २०१२ | ''ए.एन.टी. फार्म'' | सेक्विया जोन्स | अङ्क: "क्रिएटिभ कन्सल्टेन्ट" |- | २०१२ | ''फ्रेनेमीस'' | ह्याली ब्रान्डन | टेलिभिजन चलचित्र |- | २०१३ | ''डान्सिङ विथ द स्टार्स'' | स्वयम् | डान्सिङ विथ द स्टार्स प्रतियोगी र उपविजेता |- | २०१३ | ''द स्टोरी अफ जेन्डेया'' | स्वयम् | टेलिभिजन शृङ्खला |- | २०१४ | ''ज्याप्ड'' | जोइ स्टीभन्स | टेलिभिजन चलचित्र |- | २०१४ | ''द मेकिङ अफ स्वे'' | स्वयम् | टेलिभिजन नाच-तयारी कार्यक्रम; ८औँ अङ्क |- | २०१४ | ''स्वे: ए डान्स ट्रिलोजी'' | स्वयम् | टेलिभिजन नृत्य कार्यक्रम |- | २०१५ | ''ब्ल्याक-ईश'' | रशिदा | एपिसोड: "ड्याडीज डे"<ref>{{वेब स्रोत|युआरएल=http://abc.go.com/shows/blackish/news/lolz/blackish-recap-daddys-day-dre-creates-new-holiday-151015/|शीर्षक=Zendaya on 'Black-ish'|कार्य=ABC|मिति=October 15, 2015|पहुँचमिति=July 20, 2017}}</ref> |- | २०१५–२०१८ | ''[[के.सी. अन्डरकभर]]'' | के.सी. कूपर | मुख्य भूमिका; सह-निर्माता पनि<ref>{{वेब स्रोत|last1=Wagmeister|first1=Elizabeth (November 1, 2016)|शीर्षक=Zendaya's Disney Channel Show 'K.C. Undercover' Renewed for Season 3|युआरएल=https://variety.com/2016/tv/news/kc-undercover-renewed-season-3-zendaya-1201905297/|वेबसाइट=Variety|पहुँचमिति=August 7, 2017}}</ref> |- | २०१७ | ''वाक द प्र्याङ्क'' | स्वयम् | एपिसोड: "के.सी. अन्डरकभर संस्करण"<ref>{{वेब स्रोत|युआरएल=http://hollywoodlife.com/2017/03/13/zendaya-walk-the-prank-season-2-kc-undercover-episode-photo/|शीर्षक='Walk The Prank' Season 2: First Look At Zendaya's Guest Spot|कार्य=Hollywood Life|मिति=March 13, 2017|पहुँचमिति=May 31, 2017}}</ref> |- | २०१७ | ''लिप सिङ ब्याटल'' | स्वयम् | एपिसोड: "टम हल्यान्ड बनाम जेन्डेया"<ref>{{वेब स्रोत|युआरएल=https://www.paramountnetwork.com/episodes/x04nby/lip-sync-battle-zendaya-vs-tom-holland-season-3-ep-22|शीर्षक=Lip Sync Battle: "Tom Holland vs. Zendaya"|वेबसाइट=Paramount Network|मिति=July 5, 2017|पहुँचमिति=March 5, 2019}}</ref> |- | २०१९ | ''द ओए'' | फोला | ३ एपिसोड |- | २०१९–वर्तमान | ''[[युफोरिया (अमेरिकी टिभी शृङ्खला)|युफोरिया]]'' | रु बेनेट | मुख्य भूमिका |} ==डिस्कोग्राफी== {{मुख्य|जेन्डेया डिस्कोग्राफी}} * ''[[जेन्डेया (एल्बम)|जेन्डेया]]'' (सन् २०१३) ==सङ्गीतसम्मेलन भ्रमणहरू== *स्वाग इट आउट भ्रमण (सन् २०१२–२०१४) ==पुरस्कार र नामाङ्कन== {| class="wikitable" ! वर्ष ! पुरस्कार ! श्रेणी ! काम ! परिणाम ! सन्दर्भ |- |२०११ |युवा कलाकार पुरस्कार |टिभी शृङ्खलामा उत्कृष्ट युवा समूह<br /><small>([[बेला थोर्न]], डेभिस क्लिभल्यान्ड, रोसोन फेगन, एडम इरिगोयन, केन्टन ड्युटी र क्यारोलिन सनशाइनसँग साझेदारी गरिएको)</small> |rowspan=4|''[[शेक इट अप (अमेरिकी टिभी शृङ्खला)|सेक इट अप]]'' |{{nom}} |style="text-align:center;"|<ref>{{वेब स्रोत|युआरएल=http://www.youngartistawards.org/noms32.html|शीर्षक=32nd Annual Young Artist Awards|publisher=Young Artist Awards}}</ref> |- |rowspan=3|२०१२ |युवा कलाकार पुरस्कार |टिभी शृङ्खलामा सर्वश्रेष्ठ प्रदर्शन – अग्रणी युवा अभिनेत्री |{{nom}} |style="text-align:center;"|<ref name="Young Artist Awards 2">{{वेब स्रोत|युआरएल=http://www.youngartistawards.org/noms33.html |शीर्षक=33rd Annual Young Artist Awards |publisher=Young Artist Awards |पहुँचमिति=March 31, 2012 |युआरएलस्थिति=live |अभिलेखयुआरएल=https://web.archive.org/web/20120404162133/http://www.youngartistawards.org/noms33.html |अभिलेखमिति=April 4, 2012 }}</ref> |- |युवा कलाकार पुरस्कार |टिभी शृङ्खलामा उत्कृष्ट युवा समूह<br /><small>([[बेला थोर्न]], डेभिस क्लिभल्यान्ड, रोसोन फेगन, एडम इरिगोयन, केन्टन ड्युटी र क्यारोलिन सनशाइनसँग साझेदारी गरिएको)</small> |{{nom}} |style="text-align:center;"|<ref name="Young Artist Awards 2" /> |- |एनएएसीपी छवि पुरस्कार |युवा / बालबालिकाको शृङ्खला वा विशेषमा उत्कृष्ट प्रदर्शन |{{nom}} |style="text-align:center;"|<ref>{{वेब स्रोत|युआरएल=http://zendaya.com/2012/02/19/zendaya-at-the-2012-naacp-image-awards/|शीर्षक=Zendaya At The 2012 NAACP Image Awards|पहुँचमिति=March 31, 2012|कार्य=Zendaya.com|अभिलेखयुआरएल=https://web.archive.org/web/20120331225559/http://zendaya.com/2012/02/19/zendaya-at-the-2012-naacp-image-awards/|अभिलेखमिति=March 31, 2012|युआरएलस्थिति=dead}}</ref> |- |rowspan=2|२०१३ | युवा कलाकार पुरस्कार | टिभी चलचित्र, उप-शृङ्खला, विशेष वा पायलटमा सर्वश्रेष्ठ प्रदर्शन – अग्रणी युवा अभिनेत्री | ''फ्रेनेमीस'' |{{nom}} |style="text-align:center;"|<ref>{{वेब स्रोत|युआरएल=http://www.youngartistawards.org/noms34.html|शीर्षक=34th Annual Young Artist Awards|publisher=Young Artist Awards}}</ref> |- | style="white-space: nowrap;" |रेडियो डिज्नी सङ्गीत पुरस्कार | सर्वश्रेष्ठ साङ्गीतिक श्रव्य दृश्य | "फेसन इज माइ क्रिप्टोनाइट" |{{nom}} | |- | rowspan=5|२०१४ | rowspan=2|रेडियो डिज्नी सङ्गीत पुरस्कार | उदयीमान कलाकार | rowspan=7|स्वयम् |{{nom}} |style="text-align:center;"|<ref name="auto1">{{वेब स्रोत|युआरएल=http://hollywoodlife.com/2014/04/27/2014-radio-disney-music-awards-winners-list/|शीर्षक=2014 Radio Disney Music Award Winners — Full List: Selena Gomez & More|author=|मिति=April 27, 2014|वेबसाइट=Hollywoodlife.com}}</ref> |- | उत्कृष्ट शैली |{{win}} |style="text-align:center;"|<ref name="auto1" /> |- | बिइटी पुरस्कार | योङ्स्टार्स पुरस्कार | {{nom}} |style="text-align:center;"|<ref>{{वेब स्रोत|युआरएल=https://www.bet.com/shows/bet-awards/2014/nominees.html|शीर्षक=BET Awards 2014 Winners & Nominees|वेबसाइट=Bet.com}}</ref> |- |टिन च्वाइस पुरस्कार | च्वाइस म्युजिक: उदयीमान कलाकार |{{nom}} |style="text-align:center;"|<ref name="hollywoodreporter.com">{{वेब स्रोत|युआरएल=https://www.hollywoodreporter.com/news/teen-choice-awards-2014-winners-724423|शीर्षक=Teen Choice Awards: The Complete Winners List|वेबसाइट=Hollywoodreporter.com}}</ref> |- | टिन च्वाइस पुरस्कार | क्यान्डिस शैली प्रतिमा |{{win}} |style="text-align:center;"|<ref name="hollywoodreporter.com" /> |- |rowspan=3|२०१५ | रेडियो डिज्नी सङ्गीत पुरस्कार | उत्कृष्ट शैली |{{nom}} |style="text-align:center;"|<ref>{{वेब स्रोत|युआरएल=https://ohmy.disney.com/music/2015/04/25/announcing-the-2015-radio-disney-music-awards-winners|शीर्षक=Announcing the 2015 Radio Disney Music Awards Winners – Disney Playlist|मिति=April 25, 2015|वेबसाइट=Ohmy.disney.com}}</ref> |- | बिइटी पुरस्कार | योङ्स्टार्स पुरस्कार |{{nom}} |style="text-align:center;"|<ref>{{वेब स्रोत|युआरएल=https://variety.com/2015/music/news/bet-awards-winners-2015-full-list-1201530148/|शीर्षक=BET Awards Winners: Full List|मिति=June 28, 2015|वेबसाइट=Variety.com}}</ref> |- | टिन च्वाइस पुरस्कार | च्वाइस टिभी अभिनेत्री: हास्य | rowspan=2|''[[के.सी. अन्डरकभर]]'' | {{nom}} |style="text-align:center;"| |- |rowspan=4|२०१६ | निकलोडियन किड्स च्वाइस पुरस्कार | मनपर्ने महिला टिभी कलाकार – बाल कार्यक्रम |{{win}} |style="text-align:center;"|<ref>{{वेब स्रोत|युआरएल=https://www.billboard.com/articles/news/7213912/zendaya-favorite-female-tv-star-kids-show-kids-choice-awards-2016|शीर्षक=Zendaya Wins Favorite Female TV Star -- Kids Show at the Kids' Choice Awards 2016|वेबसाइट=Billboard.com}}</ref> |- | रेडियो डिज्नी सङ्गीत पुरस्कार | उत्कृष्ट शैली | स्वयम् |{{nom}} |style="text-align:center;"|<ref>{{वेब स्रोत|युआरएल=https://www.billboard.com/articles/news/7350382/2016-radio-disney-music-awards-winners|शीर्षक=2016 Radio Disney Music Awards: See the Full List of Winners|वेबसाइट=Billboard.com}}</ref> |- |rowspan=2|टिन च्वाइस पुरस्कार | च्वाइस म्युजिक: आर एन्ड बी / हिप-हप गीत | "समथिङ न्यू" |{{nom}} |style="text-align:center;"|<ref name="auto2">{{वेब स्रोत|युआरएल=https://www.hollywoodreporter.com/lists/teen-choice-awards-2016-winners-916007|शीर्षक=2016 Teen Choice Awards: Winners List|वेबसाइट=Hollywoodreporter.com}}</ref> |- | च्वाइस स्टाइल: महिला | स्वयम् |{{win}} |style="text-align:center;"|<ref name="auto2" /> |- |rowspan=7|२०१७ | निकलोडियन किड्स च्वाइस पुरस्कार | मनपर्ने महिला टीभी कलाकार |rowspan=2|''[[के.सी. अन्डरकभर]]'' |{{win}} |style="text-align:center;"|<ref>{{वेब स्रोत|युआरएल=https://www.hollywoodreporter.com/lists/kids-choice-awards-complete-list-winners-982509/item/2017-kids-choice-awards-favorite-video-game-970822|शीर्षक=Kids' Choice Awards: The Winners List|कार्य=[[The Hollywood Reporter]]|पहुँचमिति=March 12, 2017|मिति=March 11, 2017}}</ref> |- |rowspan=6|टिन च्वाइस पुरस्कार | च्वाइस टिभी अभिनेत्री: हास्य | {{nom}} |style="text-align:center;"|<ref>{{वेब स्रोत|युआरएल=http://www.teenvogue.com/story/teen-choice-awards-2017-nominees|शीर्षक=Teen Choice Awards 2017: See the First Wave of Nominations|अन्तिम=Ceron|प्रथम=Ella|कार्य=[[Teen Vogue]]|मिति=June 19, 2017|पहुँचमिति=June 19, 2017}}</ref> |- | च्वाइस समर चलचित्र अभिनेत्री |rowspan=2|''[[स्पाइडर-म्यान: होमकमिङ]]'' | {{won}} |style="text-align:center;"|<ref name="auto">{{वेब स्रोत|युआरएल=http://www.eonline.com/news/866031/teen-choice-awards-2017-reveal-second-wave-of-nominations|शीर्षक=Teen Choice Awards 2017 Reveal "Second Wave" of Nominations|वेबसाइट=[[E! Online]]|अन्तिम=Vulpo|प्रथम=Mike|मिति=July 12, 2017|पहुँचमिति=July 12, 2017|अभिलेखयुआरएल=https://web.archive.org/web/20170712220210/http://www.eonline.com/news/866031/teen-choice-awards-2017-reveal-second-wave-of-nominations|अभिलेखमिति=July 12, 2017|युआरएलस्थिति=live}}</ref> |- | च्वाइस उदयीमान चलचित्र कलाकार | {{nom}} |style="text-align:center;"|<ref name="auto" /> |- | च्वाइस ट्वीट | rowspan=3|स्वयम् | {{nom}} |style="text-align:center;"|<ref name="auto" /> |- | च्वाइस स्टाइल आइकन | {{nom}} |style="text-align:center;"|<ref name="auto" /> |- | च्वाइस कामुक महिला | {{nom}} |style="text-align:center;"|<ref name="auto" /> |- |rowspan=8| २०१८ |rowspan=2| निकलोडियन किड्स च्वाइस पुरस्कार | मनपर्ने महिला दूरदर्शन कलाकार | ''[[के.सी. अन्डरकभर]]'' |{{nominated}} |style="text-align:center;"|<ref name="2018 Kid's Choice Awards">{{वेब स्रोत|शीर्षक=Nickelodeon Announces 2018 Kids' Choice Awards Nominations|युआरएल=http://www.nickpress.com/press-releases/2018/02/26/nickelodeon-announces-2018-kids-choice-awards-nominations|वेबसाइट=Nick.com|publisher=Viacom Entertaining Group|मिति=February 26, 2018|पहुँचमिति=February 27, 2018}}</ref> |- | मनपर्ने चलचित्र अभिनेत्री | ''[[स्पाइडर-म्यान: होमकमिङ]]'' र ''[[द ग्रेटेस्ट सोम्यान]]'' | {{won}} |style="text-align:center;"|<ref name="2018 Kid's Choice Awards" /> |- | स्याटर्न पुरस्कार | युवा अभिनेताद्वारा सर्वश्रेष्ठ प्रदर्शन | ''[[स्पाइडर-म्यान: होमकमिङ]]'' | {{nom}} |style="text-align:center;"| |- |rowspan=5| टिन च्वाइस पुरस्कार | च्वाइस चलचित्र अभिनेत्री: नाटक |rowspan=3|''[[द ग्रेटेस्ट सोम्यान]]'' | {{won}} |style="text-align:center;"|<ref name=tca18>{{वेब स्रोत|युआरएल=http://www.eonline.com/news/943773/teen-choice-awards-2018-avengers-infinity-war-black-panther-and-riverdale-among-top-nominees|शीर्षक=Teen Choice Awards 2018: ''Avengers: Infinity War'', ''Black Panther'' and ''Riverdale'' Among Top Nominees|अन्तिम=Cohen|प्रथम=Jess|कार्य=[[E! News]]|मिति=June 13, 2018|पहुँचमिति=June 13, 2018}}</ref> |- | च्वाइस चलचित्र शिप<br /><small>([[ज्याक एफ्रोन]]सँग साझेदारी गरिएको)</small> | {{won}} |style="text-align:center;"|<ref name=tca18 /> |- | च्वाइस चुम्बन<br /><small>([[ज्याक एफ्रोन]]सँग साझेदारी गरिएको)</small> | {{nom}} |style="text-align:center;"|<ref name=tca18 /> |- | च्वाइस सहयोग<br /><small>([[ज्याक एफ्रोन]]सँग साझेदारी गरिएको)</small> | "[[रिराइट द स्टार्स]]" | {{won}} |style="text-align:center;"|<ref name=tca18 /> |- | च्वाइस शैली प्रतिमा | स्वयम् | {{nom}} |style="text-align:center;"|<ref name=tca18 /> |- |rowspan=4| २०१९ |टिन च्वाइस पुरस्कार | च्वाइस ग्रीष्मकालिन चलचित्र अभिनेत्री | rowspan=2|''[[स्पाइडर-म्यान: फार फ्रम होम]]'' | {{won}} |style="text-align:center;"| |- |rowspan=2|पिपुल च्वाइस पुरस्कार | २०१९ को महिला चलचित्र अभिनेत्री | {{won}} |style="text-align:center;"| |- | २०१९ को नाटक टिभी कलाकार | rowspan="6"| ''[[युफोरिया (अमेरिकी टिभी शृङ्खला)|युफोरिया]]'' | {{won}} |style="text-align:center;"| |- | आइजिएन पुरस्कार | सर्वश्रेष्ठ नाटकीय टिभी प्रदर्शन | {{nom}} |style="text-align:center;"|<ref>{{वेब स्रोत|युआरएल=https://www.ign.com/articles/2019/12/05/best-dramatic-tv-performance-2019|शीर्षक=Best Dramatic TV Performance of 2019|पहुँचमिति=July 3, 2020}}</ref> |- | rowspan=4|२०२० | स्याटेलाइट पुरस्कार | सर्वश्रेष्ठ अभिनेत्री – टेलिभिजन शृङ्खला नाटक | {{won}} |style="text-align:center;"|<ref>{{वेब स्रोत|युआरएल=https://www.awardscircuit.com/2019/12/03/24th-satellite-awards-announce-nominations-ford-v-ferrari-leads-the-way/|शीर्षक=24th Satellite Awards Announce Nominations, ‘Ford v Ferrari’ Leads the Way|वेबसाइट=Awardscircuit.com|पहुँचमिति=2020-03-28}}</ref> |- | क्रिटिक्स च्वाइस टेलिभिजन पुरस्कार | नाटक शृङ्खलामा सर्वश्रेष्ठ अभिनेत्री | {{nom}} |style="text-align:center;"| |- | ब्ल्याक रील पुरस्कार | नाटक शृङ्खलामा सर्वश्रेष्ठ अभिनेत्री | {{won}} |style="text-align:center;"|<ref>{{Cite web|url=http://blackreelawards.com/watchmen-takes-top-honors-at-the-4th-annual-black-reel-awards-for-television/|title=Watchmen Takes Top Honors at the 4th Annual Black Reel Awards for Television|accessdate=August 20, 2020|archive-date=August 23, 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200823143702/http://blackreelawards.com/watchmen-takes-top-honors-at-the-4th-annual-black-reel-awards-for-television/|url-status=live}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200823143702/http://blackreelawards.com/watchmen-takes-top-honors-at-the-4th-annual-black-reel-awards-for-television/ |date=August 23, 2020 }}</ref> |- | प्राइमटाइम एमी पुरस्कार | नाटक शृङ्खलामा उत्कृष्ट मुख्य अभिनेत्री | {{won}} |style="text-align:center;"|<ref name="youngest"/> |} ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{Reflist|refs= <ref name="Disney Channel Medianet">{{वेब स्रोत|युआरएल=http://www.disneychannelmedianet.com/web/showpage/showpage.aspx?program_id=3129298&type=zendaya|शीर्षक=Zendaya is Raquel "Rocky" Blue|पहुँचमिति=November 10, 2010|कार्य=Disney Channel Medianet|युआरएलस्थिति=dead|अभिलेखयुआरएल=https://web.archive.org/web/20120402002857/http://www.disneychannelmedianet.com/web/showpage/showpage.aspx?program_id=3129298&type=zendaya|अभिलेखमिति=April 2, 2012}}</ref> <ref name="Variety">{{समाचार स्रोत|युआरएल=https://www.variety.com/article/VR1118025924?refCatId=4137|शीर्षक=Coleman & Thorne: Duo 'Shake Up' Disney|पहुँचमिति=January 11, 2011|कार्य= Variety|प्रथम=Justin|अन्तिम=Shady|मिति=October 22, 2010}}</ref> <ref name="Diablo Magazine">{{वेब स्रोत|युआरएल=http://www.diablomag.com/Diablo-Magazine/November-2010/Rising-Star-Tiny-Dancer/|शीर्षक=Rising Star: Tiny Dancer|पहुँचमिति=January 11, 2011|कार्य= Diablo Magazine}}</ref> <ref name="KidzBop.com">{{वेब स्रोत|युआरएल=http://www.kidzbop.com/video/119839/kidz-bop-music-videos/music/Hot-cold-music-video.html|शीर्षक=Kidz Bop – 'Hot n Cold' Music Video|पहुँचमिति=January 1, 2011|कार्य=KidzBop.com|युआरएलस्थिति=dead|अभिलेखयुआरएल=https://web.archive.org/web/20110713150231/http://www.kidzbop.com/video/119839/kidz-bop-music-videos/music/Hot-cold-music-video.html|अभिलेखमिति=July 13, 2011}}</ref> <!-- <ref name=allmusic>{{वेब स्रोत |शीर्षक=Zendaya - Credits |युआरएल=https://www.allmusic.com/artist/zendaya-mn0002732005/credits |वेबसाइट=[[AllMusic]] |year=2012 |पहुँचमिति=December 23, 2012}}</ref> NO USE --> <!---<ref name=HRKaty>{{समाचार स्रोत|युआरएल=https://www.hollywoodreporter.com/live-feed/shake-up-star-zendaya-topline-654027|शीर्षक="Super Awesome Katy" reunites the actress with "Shake It Up" executive producer Rob Lotterstein.|कार्य=The Hollywood Reporter|पहुँचमिति=May 21, 2013|प्रथम=Philiana|अन्तिम=Ng}}</ref> <ref name=DeadlineKaty>{{वेब स्रोत |शीर्षक=Disney Channel Greenlights Comedy Pilot Starring 'Shake It Up's Zendaya |प्रथम=Nellie |अन्तिम=Andreeva |मिति=November 7, 2013 |वेबसाइट=Deadline Hollywood |पहुँचमिति=January 3, 2014 |युआरएल=https://www.deadline.com/2013/11/disney-channel-greenlights-comedy-pilot-starring-shake-it-ups-zendaya/}}</ref> ---> }} ==बाह्य कडीहरू== {{कमन्सश्रेणी|Zendaya|जेन्डेया}} *{{आधिकारिक वेबसाइट|http://zendaya.com/}} *{{IMDb name|3918035|जेन्डेया}} {{Zendaya|state=collapsed}} {{Navboxes |title = जेन्डेयाको लागि पुरस्कार |list = {{Satellite Award Best Actress Television Series Drama|state=collapsed}} {{Saturn Award for Best Supporting Actress|state=collapsed}} }} [[श्रेणी:सन् १९९६ मा जन्म]] [[श्रेणी:जीवित मानिसहरू]] [[श्रेणी:अफ्रिकी-अमेरिकी अभिनेत्रीहरू]] [[श्रेणी:अमेरिकी बाल अभिनेत्रीहरू]] [[श्रेणी:अमेरिकी बाल गायिकाहरू]] [[श्रेणी:अमेरिकी चलचित्र अभिनेत्रीहरू]] [[श्रेणी:अमेरिकी आवाज अभिनेत्रीहरू]] [[श्रेणी:अमेरिकी पप गायिकाहरू]] [[श्रेणी:बाल पप सङ्गीतकारहरू]] [[श्रेणी:अमेरिकी टेलिभिजन अभिनेत्रीहरू]] [[श्रेणी:जेन्डेया]] [[श्रेणी:प्राइमटाइम एमी पुरस्कार विजेताहरू]] [[श्रेणी:हलिउड रेकर्ड्सका कलाकारहरू]] [[श्रेणी:अमेरिकी नारीवादीहरू]] [[श्रेणी:२१औँ शताब्दीका अमेरिकी अभिनेत्रीहरू]] 0zdyvo59es67bzgwo8rrgmracohwg19 माही विज 0 83410 1366320 1352515 2026-07-19T04:59:21Z InternetArchiveBot 53012 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 1366320 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = माही विज | image = Mahhi Vij grace the Barrel &amp; Co launch (12).jpg | caption = माही विज २०१०मा | height = | othername = | birth_date = | occupation = [[मोडेल (मानिस)|मोडेल]], [[अभिनेत्री]] | awards = | spouse = [[जय भानुशाली]] }} '''माही विज''' एक [[भारतीय]] [[टेलीविजन]] [[अभिनेत्री]] तथा मोडेल हुन् ।<ref name="indianexpress.com">http://indianexpress.com/article/entertainment/television/mahi-vij-to-play-gangster-on-tv-show/</ref><ref>http://news.biharprabha.com/2014/02/mahi-vij-opts-out-of-khatron-ke-khiladi-5-due-to-injury/ {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303235137/http://news.biharprabha.com/2014/02/mahi-vij-opts-out-of-khatron-ke-khiladi-5-due-to-injury/ |date=2016-03-03 }}</ref><ref>http://www.tellychakkar.com/news/shubh-kadam-out-sahara {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120404225516/http://www.tellychakkar.com/news/shubh-kadam-out-sahara |date=2012-04-04 }}</ref> उनले धेरै टेली शृङ्खलाहरूमा कार्य गरेकी छिन् । उनी मुख्य रूपमा टेली शृङ्खला [[लागी तुझसे लगन]]को लागि पहिचानिन छिन् । ==व्यतिगत जीवन== मही विजले [[अभिनेता]] जय भानुशाली सँग बिहे गरेकी छिन् । ==टेली शृङ्खलाहरू== *''अकेला'' (२००७-२००८) *''[[कैसी लागि लगन]]'' र ''[[शुभ कदम]]'': प्रथा (२००८-२००९) *''[[लागि तुझसे लगन]]'': नकुसा पाटिल (२००९-२०१२) *''[[झलक दिखला जा|झलक दिखला जा सिजन ४]]'' स्वयं *''[[अपरिचितन]]'' (मलायलम चलचित्र) कल्याणी (२००४) *''[[ये वादा रहा]]'' (हिन्दी विडियो) (२००७) *''[[कमेडी सर्कसका नयाँ दौर ]]'' (२०११) *''[[नच बालिए ५]]'' (२०१२-२०१३) आफू संगै [[जय भानुशाली]] *''इन्काउन्टर'' (२०१४)<ref name="indianexpress.com"/> *''[[फिएर फ्याकटर: खतरोके खिलाडी(सिजन ७)]]'' ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{reflist}} ==बाह्य कडीहरू== * {{IMDb name|1717382}} [[श्रेणी:जीवित मानिसहरू]] [[श्रेणी:दिल्लीका महिला मोडलहरू]] [[श्रेणी:विकी विमिन एडिटाथन २०१६ मा बनाइएका वा सुधारिएका लेखहरू]] [[श्रेणी:सन् १९८२ मा जन्म]] [[श्रेणी:दिल्लीका अभिनेत्रीहरू]] [[श्रेणी:मलयालम चलचित्र अभिनेत्रीहरू]] [[श्रेणी:तेलगु चलचित्र अभिनेत्रीहरू]] [[श्रेणी:भारतीय चलचित्र अभिनेत्रीहरू]] [[श्रेणी:भारतीय टेलिभिजन अभिनेत्रीहरू]] [[श्रेणी:हिन्दी टेलिभिजन अभिनेत्रीहरू]] [[श्रेणी:कन्नड चलचित्र अभिनेत्रीहरू]] 3g9n4am3hizhljhon4dxengg9p754xs वाणी कपूर 0 86587 1366332 1364338 2026-07-19T06:14:15Z InternetArchiveBot 53012 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 1366332 wikitext text/x-wiki {{Infobox model |name = वाणी कपूर |image = Vaani Kapoor.jpg |image_size = |caption = वाणी कपूर एक सम्मेलनमा |birth_place = [[नयाँ दिल्ली|दिल्ली]], [[भारत]] |birth_date = {{birth date and age|df=yes|1988|08|23}}<ref>{{cite web|title=Vaani Kapoor - contact 09988135577About|url=https://www.facebook.com/ImVaaniKapoor/info|publisher=Facebook|accessdate=2 फ़रवरी 2014}}</ref><ref>{{cite web|url=https://twitter.com/Vaaniofficial/status/406677220682252288|title=its 88!*sigh*|date=29 नवम्बर 2013|accessdate=3 फ़रवरी 2014|author=Kapoor, Vaani|publisher=Twitter.com}}</ref> |nationality = भारतीय |occupation = अभिनेत्री | website = |yearsactive = २०१०–वर्तमान }} '''वाणी कपूर''' (जन्म २३ अगस्त १९८८) एक [[बलिउड]] [[अभिनेत्री]] र मोडल हुन् ।<ref>{{cite web |title='Shuddh Desi Romance' more challenging than fun: Vaani Kapoor |url=http://www.mid-day.com/entertainment/2013/sep/180913-shuddh-desi-romance-more-challenging-than-fun-vaani-kapoor.htm/ |date=18 सितंबर 2013 |accessdate=19 अक्टूबर 2013 }} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20131020200849/http://www.mid-day.com/entertainment/2013/sep/180913-shuddh-desi-romance-more-challenging-than-fun-vaani-kapoor.htm |date=2013-10-20 }}</ref><ref>{{cite web|title=Personal Agenda: Vaani Kapoor|url=http://www.hindustantimes.com/punjab/chandigarh/personal-agenda-vaani-kapoor/article1-1136811.aspx}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20141226060932/http://www.hindustantimes.com/punjab/chandigarh/personal-agenda-vaani-kapoor/article1-1136811.aspx |date=2014-12-26 }}</ref><ref>{{cite web|title=Vaani Kapoor: Profile|url=http://movies.dosthana.com/profile/vaani-kapoor}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20141226061033/http://movies.dosthana.com/profile/vaani-kapoor |date=2014-12-26 }}</ref><ref>{{cite web|title=Vaani Kapoor does a hot Photoshoot for Lux Wash Range|url=http://news.biharprabha.com/2013/10/vaani-kapoor-does-a-hot-photoshoot-for-lux-wash-range/|accessdate=17 अक्टूबर 2013}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20131019235435/http://news.biharprabha.com/2013/10/vaani-kapoor-does-a-hot-photoshoot-for-lux-wash-range/ |date=2013-10-19 }}</ref><ref>{{cite web|title='Shuddh Desi Romance' more challenging than fun: Vaani Kapoor|url=http://www.mid-day.com/entertainment/2013/sep/180913-shuddh-desi-romance-more-challenging-than-fun-vaani-kapoor.htm/}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20131020200849/http://www.mid-day.com/entertainment/2013/sep/180913-shuddh-desi-romance-more-challenging-than-fun-vaani-kapoor.htm |date=2013-10-20 }}</ref><ref>{{cite news|last=Shah|first=Kunal M|title=Who is Vaani Kapoor?|url=http://www.mid-day.com/entertainment/2013/jun/200613-who-is-vaani-kapoor.htm|newspaper=Mid Day}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20131127130514/http://www.mid-day.com/entertainment/2013/jun/200613-who-is-vaani-kapoor.htm |date=2013-11-27 }}</ref><ref>{{cite web|title=I knew Sushant won't letch at me: Vaani Kapoor|url=http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/I-knew-Sushant-won-t-letch-at-me-Vaani-Kapoor/Article1-1116667.aspx|work=hindustantimes.com|accessdate=6 अक्टूबर 2013}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20131007060242/http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/I-knew-Sushant-won-t-letch-at-me-Vaani-Kapoor/Article1-1116667.aspx |date=2013-10-07 }}</ref> == अभिनित चलचित्रहरू == {| class="wikitable sortable plainrowheaders" ! वर्ष !! चलचित्र !! चरित्र !! टिप्पणी |- |२०१३ || [[शुद्ध देसी रोमान्स]] || तारा || हिन्दी चलचित्र |- |२०१४ || [[आहा कल्याणम]] || श्रुति शुभ्रमन्यम || तमिल चलचित्र |- |२०१६ || [[बेफिक्रे]] || शायरा गिल || |- |} == पुरस्कार == * स्टार गिल्ड अवार्ड्स, मोस्ट प्रोमिसिङ डेब्यु (फिमेल) - ''शुद्ध देसी रोमान्स''<ref name="starguildawards.org">http://starguildawards.org/9th_apsara_awards_winners.html</ref> * फिल्मफेयर अवार्ड (२०१४) - ''शुद्ध देसी रोमान्स''<ref name="NDTV: Filmfare Awards 2014">{{cite news|first=NDTV|title=Filmfare Awards 2014: List of winners|url=http://movies.ndtv.com/bollywood/filmfare-awards-2014-list-of-winners-475177|accessdate=29 जनवरी 2014|date=25 जनवरी 2014}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140125010917/http://movies.ndtv.com/bollywood/filmfare-awards-2014-list-of-winners-475177 |date=2014-01-25 }}</ref> * जी सिने अवार्ड फर बेस्ट फिमेल डेब्यु (२०१४) - ''शुद्ध देसी रोमान्स''<ref name="starguildawards.org"/> * बलिउड हङ्गामा सुरफेर्स चोइस अवार्ड्स- २०१३ - ''शुद्ध देसी रोमान्स''<ref>http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/6246</ref> * आइफा अवार्ड - ''शुद्ध देसी रोमान्स''<ref>{{cite news|last=Bhowmik|first=Arijita|title=IIFA Awards 2014: Deepika Padukone, Farhan Akhtar, 'Bhaag Milkha Bhaag' Take Away Major Honours [Full Winner's List]|url=http://www.ibtimes.co.in/articles/549676/20140427/iifa-awards-2014-winners-deepika-farhan-bhaag.htm|accessdate=27 अप्रैल 2014|work=International Business Times|date=27 अप्रैल 2014}}</ref> == सन्दर्भ सूची== {{Reflist}} ==बाह्य जडीहरू== {{Commonscat|Vaani Kapoor|वाणी कपूर}} * {{IMDb name|1247401}} {{फिल्मफेयर उत्कृष्ट नयाँ महिला कलाकारको लागि पुरस्कार}} {{उत्कृष्ट नयाँ महिला कलाकारको लागि आइफा अवार्ड}} {{उत्कृष्ट नयाँ महिला कलाकारको लागि स्क्रिन अवार्ड}} [[श्रेणी:हिन्दी चलचित्र अभिनेत्रीहरू]] [[श्रेणी:जीवित मानिसहरू]] [[श्रेणी:भारतीय चलचित्र अभिनेत्रीहरू]] [[श्रेणी:सन् १९८८ मा जन्म]] [[श्रेणी:दिल्लीका अभिनेत्रीहरू]] [[श्रेणी:तमिल चलचित्र अभिनेत्रीहरू]] [[श्रेणी:फिल्मफेयर पुरस्कार विजेताहरू]] [[श्रेणी:२१औँ शताब्दीका भारतीय अभिनेत्रीहरू]] 1zppc7suhkymelqwni0h1y0rji30f71 यारियाँ (२०१४ चलचित्र) 0 90941 1366327 1167485 2026-07-19T05:22:47Z InternetArchiveBot 53012 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 1366327 wikitext text/x-wiki {{Infobox film | name = यारियाँ | image = Yaariyan (2014 film) poster.jpg | caption = रङ्गमञ्च प्रदर्शित पोस्टर | director = [[दिव्या खोसला कुमार]] | producer = भूषण कुमार<br>कृशन कुमार | writer = संजीव दत्ता | starring = [[हिमांश कोहली]] <br>[[निकोल फारिया]] <br>[[रकुल प्रीत सिंह]] <br>श्रेयस पोरुस परदीवाला <br>अंकित शर्मा <ref>{{cite web|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2013-10-31/news-interviews/43559359_1_rakul-nicole-faria-challenging-role|title=Yaariyan (2014)|publisher=Times Of India|accessdate=31 October 2013}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20131126202010/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2013-10-31/news-interviews/43559359_1_rakul-nicole-faria-challenging-role |date=2013-11-26 }}</ref> | music = प्रीतम<br>मिथून<br>अनुपम आमोद<br>हनी सिंह<br>अर्को प्रावो मुखर्जी | cinematography = समीर आर्य | editing = आरिफ शेख | studio = टी-सिरीज | released = {{Film date|df=yes|2014|01|10}} | country = भारत | language = हिन्दी | budget = {{INRConvert|11|c}} | gross = {{INRConvert|40|c}} }} '''यारियाँ''' एक भारतीय बलिउड चलचित्र हो । जसको निर्देशन [[दिव्या खोसला कुमार]]ले गरेका हुन् ।<ref>{{cite news|last=Starcast|title=No big stars in my movie: Divya Kumar|url=http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/No-big-stars-in-my-movie-Divya-Kumar/Article1-874161.aspx|newspaper=हिन्दुस्तान टाइम्स|date=18 June 2012}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20131010185318/http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/No-big-stars-in-my-movie-Divya-Kumar/Article1-874161.aspx |date=10 October 2013 }}</ref> यस चलचित्रमा [[हिमांश कोहली]], [[निकोल फारिया]] र [[रकुल प्रीत सिंह]] मुख्य भूमिकामा रहेका छन् ।<ref>{{cite web|title=19 year old Serah Singh makes Film Debut with Yaariyan|url=http://news.biharprabha.com/2013/11/19-year-old-serah-singh-makes-film-debut-with-yaariyan/|work=Biharprabha News|accessdate=7 December 2013}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20131220040132/http://news.biharprabha.com/2013/11/19-year-old-serah-singh-makes-film-debut-with-yaariyan/ |date=20 December 2013 }}</ref> यस चलचित्रमा यी सबै कलाकारहरूको साथ-साथ यसको निर्देशकको पनि यो पहिलो चलचित्र हो ।<ref>{{cite news|last=Director debut|title=Divya Kumar to focus on new penchant|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2012-04-08/news-interviews/31305211_1_bhushan-kumar-toh-aisa-debut|newspaper=द टाइम्स ऑफ़ इण्डिया|date=8 April 2012}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130429094609/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2012-04-08/news-interviews/31305211_1_bhushan-kumar-toh-aisa-debut |date=2013-04-29 }}</ref> यस चलचित्रको निर्माता भूषण कुमार र कृशन कुमार हुन् । यो चलचित्र १० जनवरी २०१४ मा १२०० सिनेमाघरहरूमा प्रदर्शित भएको थियो ।<ref>{{cite web|title= Bhushan Kumar's YAARIYAN to finally release on January 10 |url= https://in.news.yahoo.com/bhushan-kumars-yaariyan-finally-release-january-10-143658294.html|work= 28 November 2013|publisher=Yahoo India |accessdate= 3 December 2013}}</ref><ref name="boxofficeindia">{{cite web|url=http://www.boxofficeindia.com/boxnewsdetail.php?page=shownews&articleid=6376&nCat=|title=Boxofficeindia.com|publisher=boxofficeindia.com|accessdate=16 January 2014}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140113175406/http://www.boxofficeindia.com/boxnewsdetail.php?page=shownews&articleid=6376&nCat= |date=13 January 2014 }}</ref> == कलाकार == * [[हिमांश कोहली]] (लक्ष्य) * [[रकुल प्रीत सिंह]] (सलोनी) * [[निकोल फारिया]] (जिया) * श्रेयस पोरुस परदीवाला (परदी) * देव शर्मा (नील) * जतिन सूरी (देबू) * सेरह सिंह (जेनी) * [[एवलिन शर्मा]] (जन्नेत) * [[सयाली भगत]] (निक्की) * [[दीप्ती नवल]] * [[स्मिता जयकर]] (लक्ष्यकी आमा) * [[गुलशन ग्रोवर]] (महाविद्यालयको प्राचार्य) * हेमन्त पाण्डे (सलोनीको पिता) * मनीष कुमार (जेनीको मित्र) * [[यो यो हनी सिंह]] (बेटबेल्ली) ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{reflist}} [[श्रेणी:भारतीय चलचित्रहरू]] [[श्रेणी:सन् २०१४ का चलचित्रहरू]] [[श्रेणी:हिन्दी भाषाका चलचित्रहरू]] [[श्रेणी:भारतीय प्रेमप्रसङ्गयुक्त चलचित्रहरू]] [[श्रेणी:सिक्किममा छायाङ्कन गरिएका चलचित्रहरू]] c4kwfybb6306x2wen7cz9abl50c8y8i थिबो कोर्तुवा 0 99162 1366343 1364673 2026-07-19T08:13:02Z Ziv 70366 → File has been renamed on Commons ([[:c:GR]]) 1366343 wikitext text/x-wiki {{Infobox football biography | name = थिबो कोर्तुवा | image = Thibaut Courtois at the 2018 World Cup (cropped).jpg | image_size = 250 | caption = कोर्तुवा [[२०१८ फिफा विश्वकप]]मा | fullname = थिबो निकोलस मार्क कोर्तुवा | birth_date = {{birth date and age|1992|5|11|df=y}}<ref>{{cite web |url=https://tournament.fifadata.com/documents/FWC/2018/pdf/FWC_2018_SQUADLISTS.PDF |title=२०१८ फिफा विश्वकप रुस: खेलाडीहरूको सुची: बेल्जियम |publisher=फिफा |format=पिडिएफ |page=३ |date=१० जुन २०१८ |accessdate=10 June 2018 }} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20180619164139/https://tournament.fifadata.com/documents/FWC/2018/pdf/FWC_2018_SQUADLISTS.PDF |date=19 June 2018 }}</ref> | birth_place = [[ब्रि]], बेल्जियम | height = १.९९ मि<ref>{{cite web |url=https://www.chelseafc.com/en/teams/first-team/thibaut-courtois?pageTab=biography |title=थिबो कोर्तुवा |publisher=चेल्सीको आधिकारिक वेबसाइटबाट |accessdate=29 June 2018}}</ref> | position = [[गोलरक्षक (फुटबल)|गोलरक्षक]] | currentclub = [[रियल म्याड्रिड]] | clubnumber = [[ २५ ]] | youthyears1 = १९९७–१९९९ | youthclubs1 = बिल्जेन भि.भि | youthyears2 = १९९९–२००९ | youthclubs2 = [[जेन्क]] | years1 = २००९–२०११ | clubs1 = [[जेन्क]] | caps1 = ४१ | goals1 = ० | years2 = २०११–२०१८ | clubs2 = [[चेल्सी फुटबल क्लब|चेल्सी]] | caps2 = १२६ | goals2 = ० | years3 = २०११–२०१४ | clubs3 = → [[एट्लेटिको म्याड्रिड|एटलेटिको म्याड्रिड]] (ऋणमा) | caps3 = १११ | goals3 = ० | years4 = २०१८– | clubs4 = [[रियल म्याड्रिड]] | caps4 = ३८ | goals4 = ० | nationalyears1 = २००९–२०१० | nationalteam1 = [[बेल्जियम अन्डर १८]] | nationalcaps1 = ४ | nationalgoals1 = ० | nationalyears2 = २०११– | nationalteam2 = [[बेल्जियम राष्ट्रिय फुटबल टोली|बेल्जियम]] | nationalcaps2 = ७६ | nationalgoals2 = ० | medaltemplates = {{Medal|Sport|पुरुष [[भकुन्डो|फुटबल]]}} {{Medal|Country|{{fb|BEL}}}} {{Medal|Comp|[[फिफा विश्वकप]]}} {{Medal|3rd|[[२०१८ फिफा विश्वकप]]|}} | club-update = ०२:१०, १९ सेप्टेम्बर २०१९ (युटिसी) | nationalteam-update = १:५२, १४ सेप्टेम्बर २०१९ (युटिसी) }} '''थिबो निकोलस मार्क कोर्तुवा''', (डच: [tiboː kuːrtʋaː]; फ्रान्सेली: [tibo kuʁtwa]; ११ मई १९९२ मा जन्मिएका) एक बेल्जियम पेशेवर फुटबल खेलाडी हुन् जो स्पेनिश क्लब [[रियल म्याड्रिड]] र [[बेल्जियम राष्ट्रिय फुटबल टोली|बेल्जियम राष्ट्रिय फुटबल टिम]]का लागि एक गोलरक्षक को रूपमा मैदान उत्रने गर्छन् । कोर्तुवा जेन को युवा प्रणाली को माध्यम ले १८ वर्ष को उमेरमा उनले आफ्नो टीमलाई बेल्जियम प्रो लीग को जीत मा महत्त्वपूर्ण भूमिका निभाए । जुलाई २०११ मा उनले चेल्सी मा ८ मिलियन पाउण्ड प्रवेश गरे, र तुरुन्तै उनलाई [[एट्लेटिको म्याड्रिड|एटलेटिको म्याड्रिड]]का लागि ऋण सामेल गराइयो । त्यहाँ तीन सिजनमा उनले यूरोपा लीग २०१२, कोपा डेल रे २०१३ र ला लिगा २०१४ जितेका छन् । उनले दुई सीजनमा ला लीगामा राम्रो गोलकर्ताको लागि रिकार्डो ज़मोरा ट्राफि जिते । कोर्तुवा जुलाई २०१४ मा चेल्सी फर्किए, र उनको पहिलो सीजनमा उनीले लीग कप र प्रिमियर लीगको उपाधि जित्न मद्दत गरे । दुई वर्ष पछि, उनले प्राइमियर लीग गोल्डन ग्लोव जिते का मा चेल्सीले फेरि लिग जित्यो । पछि, रियल म्याड्रिडले उनलाई सबैभन्दा महँगा गोलरक्षक बने । उनलाई ३५ मिलियन पाउन्डमा हस्ताक्षर गरियो , जसले जोन ओब्लाकको रेकर्ड सेट पार गर्यो । कोर्तुवाले अक्टोबर २०११ मा आफ्नो अन्तर्राष्ट्रिय प्रतियोगितामा डेब्यु गरे, बेल्जियम को प्रतिनिधित्व गर्न सबै भन्दा सानो उमेरका गोलरक्षक बने । उनी [[२०१४ फिफा विश्वकप]], युइएफई यूरो २०१६ र [[२०१८ फिफा विश्वकप]]मा देखिए र २०१८ फिफा बिश्वकपमा बेल्जियम तेस्रो भएसँगै उनी टूर्नामेंटको सर्वश्रेष्ठ गोलरक्षक बने र उनले गोल्डेन ग्लोबको उपाधि हात परे । =क्लब कर्यकाल= ==सुरुवाती कर्यकाल== कोर्तुवा फैंडर्स मा ब्रि शहर मा एक वालन बुवा र एक फ्लेमिश आमा को कोखबाट जन्मिए । उनले आफ्नो करियर स्थानीय बिज्जन वी.भी.,मा सुरू गरे । चाँडै नै, १९९९ मा, उनले रेसिङ जेनमा सात वर्षको उमेरमा सामेल भए, र त्याहँ ऊनी गोलरक्षकको रूपमा परिणत भए । ==जेन्क== [[File:Thibaut Courtois.jpg|thumb|left|150px|कोर्तुवा २०११ मा]] उनले प्रो लीगको २०१०-११ को सीजनमा जेनको उपाधि विजयमा एक प्रमुख व्यक्ति बने । उनले ४० वर्षको लीग म्याचमा जम्मा ३२ गोल स्विकार्दै जेनका लागि १४ वटा क्लिन सिट राखे । ==चेल्सी== जुलाई २०११ मा कोर्तुवा प्रीमियर लीग क्लब चेल्सी सँग ९ मिलियन युरोमा (रिपोर्ट अनुसार) पाँच वर्ष को सम्झौता मा हस्ताक्षर गरे । ==एटलेटिको म्याड्रिड (रिणमा)== चेल्सीमा सामेल भएको हप्ता भित्र, कोर्तुवा एक सिजनको लागि एटलेटिको म्याड्रिडमा पठाइएको थियो । उनलाई १३ अङकिय शर्ट एटलेटिको द्वारा दिइयो जो पहिले डेविड डे जेयाले लगाउदथे जो म्यानचेस्टर युनाइटेड मा स्थानाँतरित भएका थिए । ===चेल्सीमा फिर्ता=== ===२०१४–१५ सिजन=== [[File:Chelsea 2 QPR 1 (15066336874).jpg|thumb|200px|right| कोर्तुवा २०१४ मा चेल्सीबाट खेल्दै]] जून २०१४ मा, चेल्सीका प्रबन्धक जोसे माउन्टिनोले पुष्टि गरे कि आगामी मौसमको लागि कोर्तुवा फेरि चेल्सी फर्किनेछन् । उनले १३ नम्बर जर्सी लगाए, (अन्तिम विक्टर मूसा द्वारा पहिरिएको थियो) । कोर्तुवा ले आफ्नो पहिलो प्रीमियर लीग क्लिन सिटमा आफ्नो दोस्रो खेल प्रस्तुत गरे जसले, लिचेस्टर सिटीलाइ २-० गोल अन्तरले हरायो । ===२०१५–१६ सिजन=== ===२०१६–१७ सिजन=== ===रियल म्याड्रिड=== २०१८ फीफा विश्व कप मा एक मजबूत प्रदर्शन पछि, जहाँ उनले सर्वोत्तम गोलरक्षक गोल्डेन ग्लव जीते, कोर्तुवाले चेल्सी छोड्ने रुचि व्यक्त गरे । चेल्सीले नयाँ गोलरक्षक नपाइन्जेल सम्म उनलाइ जान नदिए पछि, कोर्तुवा ले गर्मी को ब्रेक पछि प्रशिक्षण मा देखा नपर्ने बताए, उनले चेल्सी देखि बाहिर निस्कन को लागि कोशिश गरी रहे र अन्ततः ८ अगस्त २०१८ मा, रियल म्याड्रिडले आधिकारिक रूपमा घोषणा गर्यो कि उनीहरूले ६ वर्षको लागि अनुबंधको गरे । एक दिन पछि, चेल्सीले स्थानान्तरणको पुष्टि गर्यो । ==अन्तर्राष्ट्रिय कर्यकाल== कोर्तुवा पहिलो पटक अक्टोबर २०११ मा बेल्जियम स्क्वाडलाई बोलाइएका थिए र त्यस महिनाको पहिलो महिनामा स्टेडे डे फ्रान्समा, फ्रान्सलाई ०-० को बराबरीमा रोकेपछि, उनी बेल्जियमका राष्ट्रिय टोलीबाट खेल्ने सबैभन्दा सानो उमेरका गोलरक्षक बने । ==२०१४ फिफा विश्वकप== =सन्दर्भ सामाग्री= [[श्रेणी:बेल्जियमका फुटबल खेलाडीहरू]] [[श्रेणी:सन् १९९२ मा जन्म]] [[श्रेणी:जीवित मानिसहरू]] [[श्रेणी:रियल म्याड्रिडका खेलाडीहरू]] [[श्रेणी:२०२६ फिफा विश्वकपका खेलाडीहरू]] [[श्रेणी:पुरुष फुटबल गोलरक्षकहरू]] jounhy4wfp5877tjgspvzxwlh91lroe २००२ युइएफए च्याम्पियन्स लिग फाइनल 0 100538 1366342 1366250 2026-07-19T07:45:31Z InternetArchiveBot 53012 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 1366342 wikitext text/x-wiki {{Infobox football match | title = २००२ युइएफए च्याम्पियन्स लिग | image = | image_size = 200 | caption = Match programme cover | event = [[२००१–०२ युइएफए च्याम्पियन्स लिग]] | team1 = [[बायर ०४ लिभरकुसेन]] | team1association = {{flagicon|GER|size=30px}} | team1score = १ | team2 = [[रियल म्याड्रिड]] | team2association = {{flagicon|ESP|size=30px}} | team2score = २ | date = १५ मे २००२ | stadium = हाम्प्डेन पार्क | city = ग्लाज्गो<ref name="hampdenpark">{{cite news |first=सिन |last=स्मिथ|title=ग्लास्गो |url=http://news.bbc.co.uk/sport1/hi/football/champions_league/1984838.stm |work=बिबिसी स्पोर्ट्स |publisher=बिबिसी |date=13 May 2002 |accessdate=31 December 2010 }}</ref> | man_of_the_match1a = [[जिनेदीन जिदेन]] (रियल म्याड्रिड)<ref name="attendance"/> | referee = युर्स मियर ([[स्विट्जरल्यान्ड]])<ref name="ursmeier">{{cite journal |first=म्याथ्युज |last=लिन्ड्से |title=Meier the man for job |journal=इभिनिङ टाइम्स |date=13 May 2002 |volume= |issue= |pages=52 |publisher=ProQuest Archiver |url=https://pqasb.pqarchiver.com/smgpubs/access/119493609.html?dids=119493609:119493609&FMT=ABS&FMTS=ABS:FT&type=current&date=May+13,+2002&author=Matthew;+Lindsay&pub=Evening+Times&desc=Meier+the+man+for+job&pqatl=google |accessdate=31 December 2010 }}{{subscription required}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20121104221231/http://pqasb.pqarchiver.com/smgpubs/access/119493609.html?dids=119493609:119493609&FMT=ABS&FMTS=ABS:FT&type=current&date=May+13,+2002&author=Matthew;+Lindsay&pub=Evening+Times&desc=Meier+the+man+for+job&pqatl=google |date=4 November 2012 }}</ref> | attendance = ५०,४९९<ref name="attendance">{{cite book |year=2017 |chapter=2. Finals |chapter-url=https://www.uefa.com/MultimediaFiles/Download/EuroExperience/competitions/Publications/02/28/56/89/2285689_DOWNLOAD.pdf |chapter-format=पिडिएफ |title=युइएफए च्याम्पियन्स लिगको तथ्याङ्क |location= नियोन , स्विजरल्यान्ड|publisher=युरोपेली फुटबल महासङ्घ |page=1 |access-date=22 April 2017}}</ref> | weather = हल्का बादल, <br />{{convert|15|°C|°F}}<ref>{{cite web|url=http://www.wunderground.com/history/airport/EGPF/2002/5/15/DailyHistory.html?req_city=NA&req_state=NA&req_statename=NA|title=मैसमको इतिहास|website=www.wunderground.com}}</ref> | previous = [[२००१ युइएफए च्याम्पियन्स लिग फाइनल|२००१]] | next = [[२००३ युइएफए च्याम्पियन्स लिग फाइनल|२००३]] }} '''२००२ युइएफए च्याम्पियन्स लिग फाइनल''' २००१-२००२ च्याम्पियन्स लिग सिजनको अन्तिम खेल थियो । यो खेला स्विट्जरल्यान्डको ग्लाज्गो सहरमा अवस्थित हम्प्डेन पार्कमा भएको थियो । यो फाइनल खेलमा जर्मनीको बायर ०४ लिभरकुसेन र स्पेनी क्लब रियल म्याड्रिड बिच भएको थियो । यो खेल १५ जुन २००२ मा भएको थियो जसमा रियल म्याड्रिड लिभरकुसेनलाई २ को बिरुद्ध १ गोल अन्तरले हराएको थियो । ==खेलको तथ्याङ्क== {{col-begin}} {{col-3}} {| class="wikitable" style="text-align: center" |+पहिलो हाप<ref name="half time report">{{cite web |url=http://www.uefa.com/newsfiles/ucl/2001/1025482_hr.pdf |title= पहिलो आधा समयको तथ्याङ्क |website=युइएफए डट कम |publisher=युरोपेली फुटबल महासङ्घ |format=पिडिएफ |date=15 May 2002 |access-date=31 December 2010}}</ref> |-पहिलो !width=100 |तथ्याङ्क !width=70 | बायर लिभरकुसेन !width=70 | रियल म्याड्रिड |- |गरेका गोलहरू || १ || २ |- |जम्मा सट || ५ || ६ |- |लक्षमा लागेको सटहरू || ३ || ३ |- |बलमा नियन्त्रण || ४२% || ५८% |- |कर्नक किक || ३ || १ |- |फल || ८ ||१९ |- |अफसाइड || ३ || २ |- |पहेंलो कार्ड || ० || १ |- |रातो कार्ड || ० || ० |} {{col-3}} {| class="wikitable" style="text-align: center" |+दोश्रो हाप<ref name="full time report">{{cite web |url=http://www.uefa.com/newsfiles/ucl/2001/1025482_fr.pdf |title=फुट टाइम रिपोर्ट |website=युइएफए डट कम |publisher=युरोपेली फुटबल महासङ्घ |format=पिडिएफ |date=15 May 2002 |access-date=1 September 2010}}</ref> |- दोस्रो हाप !width=100 |तथ्याङ्क !width=70 | बायर लिभरकुसेन !width=70 | रियल म्याड्रिड |- |गरेका गोल || ० || ० |- |जम्मा सट || ८ || ६ |- |लक्षमा लागेका सटहरू || ३ || ४ |- |बलमा नियन्त्रण || ५४% || ४६% |- |कर्नर किक || ३ || ४ |- |फल || ९ || २५ |- |अफसाइड || ० || ० |- |पहेंलो कार्ड || ० || १ |- |रातो कार्ड || ० || ० |} {{col-3}} {| class="wikitable" style="text-align: center" |- |+सबै !width=100 |तथ्याङ्क !width=70 | बायर ०४ लिभरमुसेन !width=70 | रियल म्याड्रिड |- |गरेको गोल ||१ || २ |- |जम्मा सट || १३ || १२ |- |लक्षमा लागेका सटहरू || ६ || ९ |- |Ball possession || ४८% || ५२% |- |कर्नर किक || ६ || ५ |- |फल || १७ || ४४ |- |अफसाइड || ३ || ३ |- |पहेंलो कार्ड || ० || २ |- |रातो कार्ड || ० || ० |} {{col-end}} ==सन्दर्भ सामग्री== {{reflist}} ==बाह्य कडीहरू== *[https://web.archive.org/web/20020606170756/http://www.uefa.com/competitions/UCL/INDEX.html २००१–०२ युइएफए च्याम्पियन्स लिग ] युइएफएमा [[श्रेणी:विकिथन-७ मा बनाइएका वा सुधारिएका लेखहरू]] [[श्रेणी:युइएफए च्याम्पियन्स लिगका फाइनलहरू]] nf4n699hd4z778qiqbbk1cpn7559678 स्तन सम्भोग 0 114779 1366340 1330088 2026-07-19T07:24:34Z InternetArchiveBot 53012 Rescuing 0 sources and tagging 1 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 1366340 wikitext text/x-wiki [[File:Wiki-mam-intcs.png|thumb|right|स्तन सम्भोगको एक दृष्टान्त]] '''स्तन सम्भोग''' एक [[मानव यौन गतिविधि|यौन गतिविधि]] हो, जो [[कामुक प्रणय]] वा [[गैर-प्रवेशक यौन]]को रूपमा प्रदर्शन गरिन्छ, जसमा महिलाको [[स्तन]]द्वारा पुरुषको [[मानव लिङ्ग|लिङ्ग]]को उत्तेजना र यसको विपरित समावेश छ।<ref name="Alex Comfort 1972 p. 67-9">Alex Comfort, ''The Joy of Sex'' (सन् १९७२) पृष्ठ ६७-९</ref> यसमा लिङ्गलाई महिलाको स्तनको बीचमा राखेर [[यौन प्रवेश]]को अनुकरण गर्न लिङ्गलाई माथि र तल सार्नु र यौन आनन्द सिर्जना गर्न समावेश गर्दछ। यसलाई [[हातमैथुन]]को एक विकल्पको रूपमा प्रयोग गर्न सकिन्छ। == अभ्यास == {{multiple image|perrow = 2|total_width=230 | image1 = Boobjob 001.jpg | image2 = Boobjob 002.jpg | image3 = Boobjob 003.jpg | image4 = Boobjob 004.jpg | footer = आफ्नो स्तनको बीचमा पुरुषको लिङ्ग लिएर पल्टिरहेकी महिला }} यो यौन स्थिति प्रदर्शन गर्न, सामान्यतया महिलाको स्तन ठूलो हुनु आवश्यक हुन्छ। महिलाको स्तन ठूलो भएको खण्डमा र अत्यधिक गर्मीको मौसममा वा स्तनमा पसिना आएको बेला यो अभ्यास गर्न सहज हुन्छ र आनन्द प्राप्त हुन्छ। सबैभन्दा पहिला पुरुषले महिलाको छातिको बिच भाग र स्तनको वरिपरी राम्रो सँग जिब्रोले चाटेर केहि जेल वा क्रिमले (महिलाको छातीको बीच वा लिङ्गमा) राम्रोसँग कार्य गर्न स्निग्‍धको रूपमा काम गर्न सक्दछ जुन यस कार्यको लागि उपयोगी मानिन्छ। केहि अवस्थाहरूमा महिलाको स्तनहरू ठूलो भएमा उनीहरूले पूर्णरूपमा सुत्न सक्दछ र पुरुषको लिङ्गलाई कार्यमा सहज पुर्‍याउन सक्दछन् जहाँ सामान्यतया महिलाले घुँडा टेक्ने र स्तन बीचको लिङ्गको घर्षण गर्ने लगायतका कार्य समावेश हुन सक्छ। पुरुष खडा हुने र महिला बसेको अवस्थामा महिलाले आफ्नो स्तनको बीचमा पुरुषको लिङ्ग राख्दै घर्षण पैदा गर्ने कार्य गरिन्छ।<ref name=ref_duplicada_1>Bacarr, p. 148.</ref> वास्तवमा, महिलाहरूले पनि यो अभ्यास गर्न पहल गर्न सक्छन्। यस्तो अवस्थामा बसिरहेका पुरुषले आफ्नो तल्लो अङ्गहरू छुट्याउँछन् र महिलाले (सामान्यतया घुँडा टेकेर) उनको स्तनको बीचमा उत्तेजित लिङ्ग राख्दै तिनीहरूलाई माथिबाट तल वा तलबाट माथि, स्तनको विरुद्ध घर्षण पैदा गर्ने गर्छिन् जसले पुरुषलाई स्खलनमा सहयोग गर्न मद्दत गर्दछ।<ref name=ref_duplicada_1 /> साथै, यस यौन अभ्यासमा महिलाले पुरुषलाई उत्तेजना बढाउनको लागि आफ्ना [[स्तनको मुन्टा]]सँग खेलाउने कार्य पनि गरिन्छ। केही अवस्थाहरूमा, महिलाहरूले आफ्नो स्तनको साथ पुरुषको लिङ्गलाई खेलाउने वा स्तनसँग जोड्ने प्रयास पनि गर्छन् वा पुरुषले आफ्नो मुख माथि महिलाको गुदद्वार वा योनि राखेर आफ्नो जिब्रो महिलाको गुदद्वार वा योनि मा छिराएर मुख मैथुन पनि गर्छन्।<ref name=ref_duplicada_1 /> == यौनजन्य सङ्क्रमणको रोकथाम == यो अभ्यास यौन सङ्क्रमणको सर्तमा त्यति जोखिमपूर्ण छैन। यद्यपि, वीर्य अचानक रूपमा तिब्र गतिमा स्खलित हुने हुँदा महिलाले आफ्नो साथीको स्खलनको दृष्टिकोणमा सावधान हुनुपर्दछ। स्खलन प्राय: अनुहार वा अन्य भागहरूमा हुन सक्छ। स्खलित वीर्यले आँखा वा अन्य नाजुक श्लेष्म झिल्ली (नाक, ओठ) लाई असर गर्न सक्छ र यौन सङ्क्रमणको सम्भावनालाई बढाउन सक्छ।<ref>{{वेब स्रोत|भाषा=फ्रान्सेली|शीर्षक=Transmission du VIH|युआरएल=http://www.aideinfosida.be/le_sida_ais.php|वेबसाइट=aideinfosida.be|प्रकाशक=|मिति=|पहुँचमिति=१ अगस्ट २०२०}}</ref>। ==यो पनि हेर्नुहोस्== * ''[[कामसूत्र]]'' ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{reflist}} ==बाह्य कडीहरू== {{Commons category|Mammary intercourse|स्तन सम्भोग}} *[https://sexinfo101.com/guides/inter-mammary अन्तर-स्तन सम्भोग]{{Dead link|date=July 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} {{Sex positions}} [[श्रेणी:स्तन]] [[श्रेणी:यौन गतिविधि]] [[श्रेणी:गैर-प्रवेशक यौन]] gq4tw13rjhubtwmp6ak35vpnqbutbmz सार्क शिखर सम्मेलनको सूची 0 115220 1366337 1291824 2026-07-19T06:58:31Z InternetArchiveBot 53012 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 1366337 wikitext text/x-wiki '''यो''' [[दक्षिण एसियाली क्षेत्रीय सहयोग सङ्गठन|सार्क]] शिखर सम्मेलनहरूको सूची हो । सार्कको बडापत्र अनुसार सार्क सदस्य राष्ट्रहरू प्रत्येक वर्ष मिल्न आवश्यक छ । तर सदस्य राष्ट्रहरूको बीचको विश्वासको सङ्कट मुख्यत भारत र पाकिस्तान बीचको; ले यसको शिखर सम्मेलन नियमित हुन सकेको छैन । सार्क राष्ट्रहरूमा * {{AFG}} * {{BAN}} * {{BHU}} * {{IND}} * {{MDV}} * {{NEP}} * {{PAK}} * {{SRI}} == '''शिखर सम्मेलन''' == {| class="wikitable" !क्रम. !मिति !आयोजक राष्ट्र !आयोजक नेता !स्थान !टिप्पणी |- |1st |७-८ डिसेम्बर, १९८५ |{{BAN}} |अताउर रहमान खान |[[ढाका]] | |- |2nd |१६-१७ नोभेम्बर, १९८६ |{{IND}} |जयन्त गौडा |BANGLORE, india | |- |3rd |२-४ नोभेम्बर, १९८७ |{{NEP}} |[[मरिचमान सिंह श्रेष्ठ]] |[[काठमाडौँ]] | |- |चौथो |२९-३१ डिसेम्बर, १९८८ |{{PAK}} |[[बेनजीर भुट्टो|बेनजिर भुट्टो]] |[[इस्लामाबाद]] | |- |पाँचौ |२१-२३ नोभेम्बर, १९९० |{{MDV}} |मौमुन अब्दुल गयुम | | |- |छैटौ |२१ डिसेम्बर १९९१ |{{SRI}} |[[रनसिङ्घे प्रेमदसा]] |[[कोलम्बो]] | |- |सातौ |१०-११ अप्रिल, १९९३ |{{BAN}} |खालेदा जिया |[[ढाका]] | |- |आठौ |२-४ मे, १९९५ |{{IND}} |[[पी. वी. नरसिंह राव]] |[[नयाँ दिल्ली]] | |- |नौ |१२-१४ मे, १९९७ |{{MDV}} |मौमुन अब्दुल गयुम |[[माले]] | |- |दसौ |२९-३१ जुलाई, १९९८ |{{SRI}} |[[चन्द्रिका कुमारतुङ्गा|चन्द्रिका कुमारातुङगा]] |[[कोलम्बो]] | |- |एघारौ |४-६ जनवरी, २००२ |{{NEP}} |[[शेरबहादुर देउवा]] |[[काठमाडौँ]] | |- |बाह्रौ |२-६ जनवरी, २००४ |{{PAK}} |जफरुल्ला खान जमाली |[[इस्लामाबाद]] | |- |तेह्रौ |१२-१३ नोभेम्बर, २००५ |{{BAN}} |खालेदा जिया |[[ढाका]] | |- |चौधौ |३-४ अप्रिल, २००७ |{{IND}} |[[मनमोहन सिंह]] |[[नयाँ दिल्ली]] | |- |पन्ध्रौ |१-३ अगस्त, २००८ |{{SRI}} |[[महिन्दा राजपाक्षे|महिन्दा राजापाक्षे]] |[[कोलम्बो]] | |- |सह्रौ |२८-२९ अप्रिल, २०१० |{{BHU}} |जिग्मे थिन्ले |[[थिम्पु]] | |- |सत्रौ |१०-११ नोभेम्बर, २०११<ref>http://www.maldivestraveller.mv/news/local/president-of-maldives-invites-indian-pm-to-the-17th-saarc-summit/665/ {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110811035716/http://www.maldivestraveller.mv/news/local/president-of-maldives-invites-indian-pm-to-the-17th-saarc-summit/665/ |date=2011-08-11 }}</ref> |{{MDV}} |मोहम्मद नशिद |[[अद्दु सहर, माल्दिभ्स|अड्डु]] | |- |[[१८औँ सार्क शिखर सम्मेलन|अठारौ]] |२७-२८ नोभेम्बर, २०१४<ref name="18summit2">{{cite web|url=http://news.biharprabha.com/2014/02/kathmandu-nepal-to-host-18th-saarc-summit-this-year/|title=Kathmandu, Nepal to host 18th SAARC Summit in November 2014|work=IANS|publisher=news.biharprabha.com|accessdate=20 February 2014}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140915005441/http://news.biharprabha.com/2014/02/kathmandu-nepal-to-host-18th-saarc-summit-this-year/ |date=15 September 2014 }}</ref> |{{NEP}} |[[सुशील कोइराला]] |[[काठमाडौँ]] | |- |१९ औं | |{{PAK}} | | | |} ==यो पनि हेर्नुहोस्== {{दक्षिण एसियाली सहयोग सङ्गठन}} ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{reflist}} [[श्रेणी:दक्षिण एसियाली क्षेत्रीय सहयोग सङ्गठन|शिखर सम्मेलन]] d1oqdzdhe43m3gjjnzhfu2lv0b96fss दक्षिण एसियाली क्षेत्रीय सहयोग सङ्गठनको महासचिव 0 115237 1366313 1278396 2026-07-19T02:37:12Z InternetArchiveBot 53012 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 1366313 wikitext text/x-wiki '''दक्षिण एसियाली क्षेत्रीय सहयोग सङ्गठनको महासचिव''' [[दक्षिण एसियाली सहयोग सङ्गठन सचिवालय|सार्क सचिवालय]]को प्रमुख हुन्। सार्क सचिवालय काठमाडौँ , नेपालमा रहेको छ।<ref name="SAARC Secy. Gen.2">{{cite web|url=http://saarc-sec.org/SAARC-Secretariat/18/|title=Secretary General of SAARC|last=SAARC Secy. Gen.|work=SAARC|publisher=SAARC Secy. Gen.|accessdate=17 November 2013}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130529185141/http://saarc-sec.org/SAARC-Secretariat/18/ |date=29 May 2013 }}</ref> सार्क महासचिव तीन वर्षे कार्यकालको लाफी सदस्य राष्ट्रको मन्त्रीपरिषदबाट चुनिन्छन् । महासचिवको को सहायताको लागि आठ जना उप-महासचिव , प्रत्येक देशबाट एक जना , जो काठमाडौँ मा बस्छन् ।<ref name="SAARC Secy. Gen.2"/> == महासचिवहरू == {| class="wikitable sortable" !महासचिव !Portrait !पदावधि !राष्ट्र !टिप्पणी |- |[[अबुल अहसन]] |<!--Do NOT use image placeholders, per WP:IPH--> |जनवरी १६, १९८७ - १५ अक्टोबर, १९८९ |{{BAN}} |Served as [[:en:Foreign Secretary of Bangladesh|Foreign Secretary of Bangladesh]] , the [[:en:United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization|UNESCO]] , and the [[:en:Organization of Islamic Conference|OIC]]. |- |[[कान्त किशोर भार्गव]] |[[File:Kant_Kishore_Bhargaval.jpg|link=https://en.wikipedia.org/wiki/File:Kant_Kishore_Bhargaval.jpg|118x118px]] |अक्टोबर १७, १९८९ - डिसेम्बर ३१, १९९१ |{{IND}} |[[:en:Indo-Canadians|Emigrated]] to [[:en:Canada|Canada]] in 1998. |- |[[इब्राहिम हुसेन जाकी]] |<!--Do NOT use image placeholders, per WP:IPH--> |जनवरी १, १९९२ - डिसेम्बर ३१, १९९३ |{{flagicon|Maldives}} [[:en:Maldives|Maldives]] |Continuation of ministerial appointments in the [[:en:Politics of the Maldives|Maldives government]] until 2003. |- |[[यादव कान्त सिलवाल]] |<!--Do NOT use image placeholders, per WP:IPH--> |जनवरी १, १९९४ - डिसेम्बर ३१, १९९५ |{{flagicon|Nepal}} [[नेपाल]] |Served in the [[:en:Ministry of Foreign Affairs (Nepal)|Ministry of Foreign Affairs]]. |- |[[नइम यु हसन]] |<!--Do NOT use image placeholders, per WP:IPH--> |जनवरी १, १९९६ - डिसेम्बर ३१, १९९८ |{{PAK}} |Served as [[:en:List of diplomatic missions of Pakistan|Pakistan Ambassador]] to [[:en:Sweden|Sweden]] until 2001. |- |[[निहाल रोड्रिगो]] |<!--Do NOT use image placeholders, per WP:IPH--> |जनवरी १, १९९९ - जनवरी १०, २००२ |{{flagicon|Sri Lanka}} [[:en:Sri Lanka|Sri Lanka]] | |- |[[क्यू. ए.एम.ए. रहिम]] |<!--Do NOT use image placeholders, per WP:IPH--> |जनवरी ११, २००२ - फेब्रुअरी २८, २००५ |{{BAN}} | |- |[[चेन्क्याब दोर्जी]] |<!--Do NOT use image placeholders, per WP:IPH--> |मार्च १, २००५ - फेब्रुअरी २९, २००८ |{{BHU}} |Continuation of appointments at the [[:en:Ministry of Foreign Affairs (Bhutan)|Ministry of Foreign Affairs]] of [[:en:Bhutan|Bhutan]]. |- |[[शील कान्त शर्मा]] |<!--Do NOT use image placeholders, per WP:IPH--> |मार्च १, २००८ - फेब्रुअरी २८, २०११ |{{IND}} |Served in the Indian [[:en:Department of Atomic Energy|DAE]] , the [[:en:Atomic Energy Commission of India|AECI]] and as the [[:en:Permanent Representative of India to the United Nations|Permanent Representative]] to the [[:en:International Atomic Energy Agency|IAEA]]. |- |[[फतिमाथ धियाना सइद]] |<!--Do NOT use image placeholders, per WP:IPH--> |मार्च १, २०११ - मार्च ११, २०१२ |{{flagicon|Maldives}} [[:en:Maldives|Maldives]] |Resigned from the post in 2012. |- |[[अहमद सलिम]] |[[File:Ahmed_Saleem-Maldives-_profile_photo-.jpg|link=https://en.wikipedia.org/wiki/File:Ahmed_Saleem-Maldives-_profile_photo-.jpg|98x98px]] |मार्च १२, २०१२ - फेब्रुअरी २८, २०१४<ref>[http://www.saarc-sec.org SAARC website]</ref> |{{flagicon|Maldives}} [[:en:Maldives|Maldives]] |Served as High Commissioner of Maldives to Pakistan from June 2015 - February 2020 |- |[[अर्जुनबहादुर थापा|अर्जुन बहादुर थापा]] |<!--Do NOT use image placeholders, per WP:IPH--> |१ मार्च २०१४ - फेब्रुअरी २०१७ सम्म<ref name="18summit">{{cite web|title=Kathmandu, Nepal to host 18th SAARC Summit in November 2014|url=http://news.biharprabha.com/2014/02/kathmandu-nepal-to-host-18th-saarc-summit-this-year/|work=IANS|publisher=news.biharprabha.com|accessdate=20 February 2014}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140915005441/http://news.biharprabha.com/2014/02/kathmandu-nepal-to-host-18th-saarc-summit-this-year/ |date=15 September 2014 }}</ref> |{{flagicon|Nepal}} [[:en:Nepal|Nepal]] |Former [[:en:Foreign minister|Foreign Secretary]] of [[:en:Nepal|Nepal]] |- |[[अमजद हुसैन बी सियाल]] | |१ मार्च २०१७- १ मार्च २०२० |{{flagicon|Pakistan}} [[:en:Pakistan|Pakistan]] |Former Special Secretary, Ministry of Foreign Affairs, Islamabad |- |[[इसाला रुवान विराकुन]] | |१ मार्च २०२० – present |{{flagicon|Sri Lanka}} [[:en:Sri Lanka|Sri Lanka]] |Former Permanent Secretary, [[:en:Ministry of Tourism (Sri Lanka)|Ministry of Tourism Development]] गाेलाम सरवार [[श्रेणी:सार्क महासचिवहरू|सार्क महासचिवहरू]] |} ==यो पनि हेर्नुहोस्== {{दक्षिण एसियाली सहयोग सङ्गठन}} ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{reflist}} 19e0sxzp5eqkysvw4v9pztsdsoec1o2 टम हल्यान्ड 0 115746 1366306 1366210 2026-07-18T17:28:38Z Saroj 31493 // Edit via Wikiplus 1366306 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = टम हल्यान्ड<br/>Tom Holland | image = TomHolland-byPhilipRomano.jpg | caption = सन् २०२६ मा हल्यान्ड | birth_name = थोमस स्टेनली हल्यान्ड | birth_date = {{Birth date and age|df=yes|1996|6|1}} | birth_place = [[किङ्स्टन अपोन टेम्स]], [[लन्डन]], इङ्ल्यान्ड | education = [[ब्रिट स्कूल]] | occupation = अभिनेता | years_active = सन् २००६–वर्तमान | spouse = {{Marriage|[[जेन्डेया]]|2026}} | father = [[डोमिनिक हल्यान्ड]] | works = [[टम हल्यान्ड फिल्मोग्राफी|पूर्ण सूची]] }} '''थोमस स्टेनली हल्यान्ड''' (जन्म १ जुन १९९६)<ref name=tribute>[http://www.tribute.ca/people/tom-holland/42348 Profile], tribute.ca; accessed 24 June 2015.</ref> एक अङ्ग्रेजी अभिनेता हुन्। लन्डनको [[ब्रिट स्कूल]]को स्नातक, उनले सन् २००८ देखि २०१० सम्म लन्डनको [[वेस्ट इन्ड थिएटर|वेस्ट इन्ड]]मा '[[बिली इलियट द म्युजिकल]]'को शीर्षक भूमिकामा मञ्चमा आफ्नो अभिनय जीवन सुरु गरेका थिए। यङ ब्रिटिस पर्फर्मर अफ द इअरका लागि लन्डन चलचित्र क्रिटिक्स सर्कल पुरस्कार प्राप्त गर्दै उनले प्रकोप चलचित्र ''[[द इम्पोसिबल (२०१२ चलचित्र)|द इम्पोसिबल]]'' (सन् २०१२) मा उनको अभिनीत भूमिकाका लागि उनले थप मान्यता प्राप्त गरेका थिए। [[मार्भल सिनेमेटिक युनिभर्स]]का सुपरहिरो चलचित्रहरू ''[[क्याप्टेन अमेरिका: सिभिल वार]]'' (सन् २०१६), ''[[स्पाइडर-म्यान: होमकमिङ]]'' (सन् २०१७), ''[[एभेन्जर्स: इन्फिनिटी वार]]'' (सन् २०१८), ''[[एभेन्जर्स: इन्डगेम]]'' (सन् २०१९), ''[[स्पाइडर-म्यान: फार फ्रम होम]]'' (सन् २०१९) र ''[[स्पाइडर-म्यान: नो वे होम]]'' (सन् २०२१) मा [[पिटर पार्कर (मार्भल सिनेमेटिक युनिभर्स)|स्पाइडर-म्यान]]को भूमिका खेल्नको लागि हल्यान्डले स्टारडम प्राप्त गरेका थिए। सन् २०१७ मा, हल्यान्डले [[बाफ्टा राइजिङ स्टार पुरस्कार]] प्राप्त गरेका थिए। ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{reflist}} ==बाह्य कडीहरू== {{Commons category|Tom Holland (actor)|टम हल्यान्ड}} * {{Allmovie name|734485|टम हल्यान्ड}} * {{IMDb name|4043618|टम हल्यान्ड}} * {{Rotten Tomatoes person|tom_holland_x}} * {{Twitter|Tomholland1996|टम हल्यान्ड}} * {{Instagram|tomholland2013|टम हल्यान्ड}} [[श्रेणी:सन् १९९६ मा जन्म]] [[श्रेणी:जीवित मानिसहरू]] [[श्रेणी:अङ्ग्रेजी बाल अभिनेताहरू]] [[श्रेणी:अङ्ग्रेजी चलचित्र अभिनेताहरू]] [[श्रेणी:अङ्ग्रेजी मञ्च अभिनेताहरू]] [[श्रेणी:अङ्ग्रेजी आवाज अभिनेताहरू]] [[श्रेणी:बेलायती चलचित्र अभिनेताहरू]] cnmrmey9b3chofvferw6e37j1qgy5r1 नेपालमा अन्तरलिङ्गी व्यक्तिहरूको अधिकार 0 119012 1366316 1298005 2026-07-19T03:12:12Z InternetArchiveBot 53012 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 1366316 wikitext text/x-wiki नेपालको संविधानमा '[[सिमान्तकृत यौन अभिमुखिकरण, लैङ्गिक पहिचान र यौन विशेषताका व्यक्ति#लैङ्गिक तथा यौनिक अल्पसङ्ख्यक|लैङ्गिक तथा यौनिक अल्पसंख्ख्यक]]' भनेर उल्लेख गरेतापनि नेपालमा [[अन्तरलिङ्गी]] व्यक्तिहरूको अधिकार स्थिति बारे स्पष्टता छैन । <ref>Despite this, the rights situation of intersex people in Nepal{{Cite web| publisher = United Nations Development Programme| last = United Nations Development Programme| title = Being LGBT in Asia: Nepal Country Report| location = Bangkok| date = 2014| url = http://asia-pacific.undp.org/content/rbap/en/home/operations/projects/overview/being-lgbt-in-asia/| url-status = live| archiveurl = https://web.archive.org/web/20170824044452/http://www.asia-pacific.undp.org/content/rbap/en/home/operations/projects/overview/being-lgbt-in-asia/| archivedate = 2017-08-24}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170824044452/http://www.asia-pacific.undp.org/content/rbap/en/home/operations/projects/overview/being-lgbt-in-asia/ |date=2017-08-24 }}</ref> स्थानीय अधिकारकर्मीहरूले विभिन्न प्रकारका हननहरू पहिचान गरेका छन् जस्तैकि शारीरिक निष्ठाको अधिकार हनन र विभेदबाट रक्षाको अधिकार हनन । <ref> A first national meeting of intersex people look place in early 2016,Organised by First openly Intersex Rights Activist Esan Regmi in Nepal. with support from the UNDP.</ref> ==शारीरिक निष्ठा र स्वायत्तता== नेपालमा अन्तरलिङ्गी व्यक्तिहरूको शारीरिक निष्ठा र स्वायत्ततालाई सुरक्षा प्रदान गरेको छैन । अस्पष्ट यौनाङ्ग लिएर जन्मेका व्यक्तिहरूको यौनाङ्गमा जन्मन बित्तिकै वा शिशुवास्थामा शल्यक्रिया गर्ने गरिएको छ । <ref>{{Cite book| last = Regmi| first = Esan| title = Stories of Intersex People from Nepal| location = Kathmandu| date = 2016| url = https://oii.org.au/wp-content/uploads/2016/04/Intersex-Stories-in-Nepal.pdf| url-status = live| archiveurl = https://web.archive.org/web/20170422204413/https://oii.org.au/wp-content/uploads/2016/04/Intersex-Stories-in-Nepal.pdf| archivedate = 2017-04-22}}</ref> सन् २०१६ जूनमा संयुक्त राष्ट्र बाल अधिकार समितिले नेपाल सरकारलाई अन्तरलिङ्गी बच्चाहरूको यौनाङ्ग कर्तन सम्बन्धी प्रश्न सोधेका थिए । <ref>{{cite web | url = http://stop.genitalmutilation.org/post/Geneva-Nepal-Questioned-over-Intersex-Genital-Mutilations-by-UN-Committee-on-the-Rights-of-the-Child | title = TRANSCRIPTION > Nepal Questioned over Intersex Genital Mutilations by UN Committee on the Rights of the Child - Gov Denies + Deflects | work = Zwischengeschlecht | date = May 20, 2016 | url-status = live | archiveurl = https://web.archive.org/web/20170624135500/http://stop.genitalmutilation.org/post/Geneva-Nepal-Questioned-over-Intersex-Genital-Mutilations-by-UN-Committee-on-the-Rights-of-the-Child | archivedate = June 24, 2017 }} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170624135500/http://stop.genitalmutilation.org/post/Geneva-Nepal-Questioned-over-Intersex-Genital-Mutilations-by-UN-Committee-on-the-Rights-of-the-Child |date=June 24, 2017 }}</ref> उक्त समितिले देहायका तीन समस्याहरूलाई पहिचान गरे :- <br> क) नेपालमा अन्तरलिङ्गी बच्चाहरू सम्बन्धीका मुद्दाहरूमा जनचेतनाको कमी र अन्तरलिङ्गी बच्चाहरूले उच्चतम विभेद तथा लाञ्छना भोग्ने गरेका; <br> ख) अन्तरलिङ्गी बच्चाहरूले आफ्नो यौन/लैङ्गिक पहिचान अनुसार (आफूले इच्छाएको हिसाबमा) कागजपत्रहरू बनाउन चुनौतीहरू रहेको; <br> (ग) सुसूचित अनुमती दिन सक्ने हुनु भन्दा अघि नै अन्तरलिङ्गी बच्चाहरूमा चिकित्सकीय हिसाबले अनावश्यक शल्यक्रिया लगायत अरु प्रकृयाहरू गर्ने गरेको । <ref >{{Cite web| last1 = United Nations| last2 = Committee on the Rights of Child| title = Concluding observations on the third to fifth periodic reports of Nepal| location = Geneva| date = June 3, 2016| url = http://tbinternet.ohchr.org/_layouts/treatybodyexternal/Download.aspx?symbolno=CRC/C/NPL/CO/3-5&Lang=en| url-status = live| archiveurl = https://web.archive.org/web/20170729120520/http://tbinternet.ohchr.org/_layouts/treatybodyexternal/Download.aspx?symbolno=CRC%2FC%2FNPL%2FCO%2F3-5&Lang=En| archivedate = July 29, 2017}}</ref> ==दिवस== नेपालमा अन्तरलिङ्गी व्यक्तिहरू सम्बन्धी अक्टोबर २६ तारिखका दिन [[अन्तरलिङ्गी जनचेतना दिवस]] मनाइने गरिन्छ । <ref>{{cite web | url=http://intersexday.org/en/ | title=Intersex Day | publisher=Intersex Day Project }} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20201120014507/http://intersexday.org/en/ |date=2020-11-20 }}</ref> <ref>{{cite web | url = https://www.hamropatro.com/date/2077-7-10 | title = विजया दशमी, अन्तरलिङ्गी जनचेतना दिवस | year = २०२० | archive-url = https://web.archive.org/web/20201031050511/https://www.hamropatro.com/date/2077-7-10 | archive-date = 31 October 2020 | url-status = live | publisher = हाम्रो पात्रो }} </ref> <ref>{{cite web | url = https://purwanchaldaily.com/81337/ | title = को हुन् अन्तरलिङ्गी? हालसम्म ४० भन्दा बढी प्रकारका अन्तरलिङ्गी फेला | year = २०२० | archive-url = https://web.archive.org/web/20201031051018/https://purwanchaldaily.com/81337/ | archive-date = 31 October 2020 | url-status = live | publisher = पूर्वाञ्चल दैनिक }} </ref><ref>{{cite web | url = http://www.nagarikabhiyan.com/news/6315/ | title = अन्तरलिङ्गी जनचेतना दिवस- लैगिंक आधारमा भेदभाव कायमै | year = २०२० | archive-url = https://web.archive.org/web/20201031052639/http://web.archive.org/screenshot/http://www.nagarikabhiyan.com/news/6315/ | archive-date = 31 October 2020 | url-status = live | publisher = नागरिक अभियान }} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20201104214124/http://www.nagarikabhiyan.com/news/6315/ |date=4 November 2020 }}</ref> ==अभियान== नेपालमा अन्तरलिङ्गी अधिकार क्षेत्रमा कार्यरत अन्तरलिङ्गी नेतृत्वको संस्था '''क्याम्पेन फर चेन्ज''' रहेको छ । सन् २०२०मा अन्तरलिङ्गी व्यक्तिहरूको पहिचानलाई मान्यता सम्बन्धी '''राष्ट्रिय अन्तरलिङ्गी मागपत्र''' जारी गरिएको थियो । <ref> {{cite web | url=https://archive.org/details/intersex-demand-sheet-nepali | title= राष्ट्रिय अन्तरलिङ्गी मागपत्र | publisher = क्याम्पेन फर चेन्ज }} </ref> <ref> {{cite web | url=https://archive.org/details/intersex-demand-sheet-english | title= Intersex Demand Sheet - English | publisher = क्याम्पेन फर चेन्ज }} </ref> <ref> {{cite web | url=https://nepalcfc.org/national-intersex-demand-sheet-in-english/ | title= National Intersex Demand Sheet in English | publisher = क्याम्पेन फर चेन्ज }} A seven-bullet demand sheet regarding gender identity recognition for intersex individuals and laws/policies concerning it. </ref> <ref> {{cite web | url=https://nepalcfc.org/%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%B7%E0%A5%8D%E0%A4%9F%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%AF-%E0%A4%85%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%B0%E0%A4%B2%E0%A4%BF%E0%A4%99%E0%A5%8D%E0%A4%97%E0%A4%BF-%E0%A4%AE%E0%A4%BE/ | title= राष्ट्रिय अन्तरलिङ्गि मागपत्र | publisher = क्याम्पेन फर चेन्ज }} अन्तरलिङ्गी व्यक्तिहरूको लैङ्गिक पहिचानको मान्यता र त्यस सम्बन्धी कानुन तथा नीतिमा अत्यावश्यक व्यवस्थाहरू सम्बधी सात बुँदे मागपत्र </ref> ==हेर्नुहोस्== * [[अन्तरलिङ्गी]] * [[अन्तरलिङ्गी व्यक्तिहरूको अधिकार]] * [[क्वयेर व्यक्तिहरूको अधिकार|सिमान्कृत यौन अभिमुखिकरण, लैङ्गिक पहिचान र यौन विशेषताका व्यक्तिहरूको अधिकार]] ==सन्दर्भ== {{reflist}} [[श्रेणी:देश वा राज्य अनुसार अन्तरलिङ्गी व्यक्तिहरूको अधिकार]] ibc34h2bcbonasz3ocrrmmbngk0jd10 बिहार दिवस 0 122017 1366318 1302283 2026-07-19T04:11:28Z InternetArchiveBot 53012 Rescuing 2 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 1366318 wikitext text/x-wiki {{Infobox holiday |holiday_name= बिहार दिवस <br/> 𑂥𑂱𑂯𑂰𑂩 𑂠𑂱𑂫𑂮 |image= बिहार दिवस.jpg |type= राज्य |nickname= बिहार दिवस, बिहार स्थापना दिवस |observedby=[[बिहार]], [[भारत]] |begins= २२ मार्च १९१२ |scheduling= |date= २२ मार्च |duration = १ दिन |frequency= वार्षिक }} '''बिहार दिवस'''<ref>{{Cite news|url=https://www.wirekhabar.com/jara-hat-ke/bihar-do-you-know-first-name-of-the-state.html|title=बिहार दिवस विशेष: ऐसे अस्तित्व में आया अपना बिहार, …जानें|date=22 March 2025|work=Wire Khabar|access-date=16 August 2025}}</ref> ([[भोजपुरी भाषा|भोजपुरी]]: 𑂥𑂱𑂯𑂰𑂩 𑂠𑂱𑂫𑂮) [[बिहार]] राज्यको गठनको प्रतीकमा प्रत्येक वर्ष मार्च २२ मा मनाइन्छ। यो त्यो दिन थियो जब १९१२ मा [[ब्रिटिस राज|अङ्ग्रेज]]हरूले [[बङ्गाल]]बाट यो राज्यको निर्माण गरेका थिए।<ref>{{Cite web|url=http://timesofindia.indiatimes.com/city/patna/stage-set-for-105th-bihar-diwas/articleshow/57759419.cms|title=Stage set for 105th Bihar Diwas|accessdate=30 October 2019}}</ref><ref>{{Cite web|url=http://timesofindia.indiatimes.com/city/patna/bihar-diwas-sunidhi-chauhan-to-perform-at-gandhi-maidan-on-mar-22/articleshow/57597436.cms|title=Bihar Diwas: Sunidhi Chauhan to perform at Gandhi Maidan on Mar 22|accessdate=30 October 2019}}</ref> यो दिन बिहारमा सार्वजनिक विदा दिइने गरिन्छ।<ref>{{Cite web|url=http://news.biharprabha.com/2012/03/bihar-diwas-marks-public-holiday-in-bihar/|title=Bihar Diwas marks public Holiday in Bihar|publisher=news.biharprabha.com|accessdate=22 March 2014}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140413123138/http://news.biharprabha.com/2012/03/bihar-diwas-marks-public-holiday-in-bihar/ |date=13 April 2014 }}</ref> बिहारको मुख्यमन्त्री [[नीतिश कुमार]]को कार्यकालमा [[बिहार सरकार]]ले ठूलो मात्रामा बिहार दिवसको सुरुआत र उत्सव मनाएको थियो। भारत बाहेक यो उत्सव [[संयुक्त राज्य अमेरिका]], [[जर्मनी]], <ref>{{Cite web|url=https://www.livebiharnews.in/news/bihar-diwas-to-be-celebrated-in-germany.html|title=26 मई को जर्मनी में मनेगा बिहार दिवस, ...जानिए|date=2018-03-30|website=Live Bihar News {{!}} लाइव बिहार न्यूज़|language=hi-IN|archiveurl=https://web.archive.org/web/20190922040210/https://www.livebiharnews.in/news/bihar-diwas-to-be-celebrated-in-germany.html|archivedate=22 September 2019|accessdate=2019-09-22}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20190922040210/https://www.livebiharnews.in/news/bihar-diwas-to-be-celebrated-in-germany.html |date=2019-09-22 }}</ref> [[संयुक्त अधिराज्य|बेलायत]], [[स्कटल्यान्ड]], <ref>{{Cite news|url=https://www.livebiharnews.in/news/bihar-diwas-celebrated-in-patna-of-scotland.html|title=सात समंदर पार स्कॉटलैंड के पटना में कुछ इस तरह मनाया गया बिहार दिवस|date=2018-03-21|work=Live Bihar News {{!}} लाइव बिहार न्यूज़|access-date=2018-03-21|archive-url=https://web.archive.org/web/20180321193053/https://www.livebiharnews.in/news/bihar-diwas-celebrated-in-patna-of-scotland.html|archive-date=21 March 2018|language=hi-IN}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20180321193053/https://www.livebiharnews.in/news/bihar-diwas-celebrated-in-patna-of-scotland.html |date=2018-03-21 }}</ref> [[अस्ट्रेलिया]], [[क्यानडा]], [[बहराइन]], [[कतार]], [[संयुक्त अरब इमिरेट्स]], [[ट्रिनिडाड र टोबागो]] र [[मौरिसस]] लगायतका देशहरूमा पनि मनाइन्छ। <ref>{{Cite web|url=http://news.biharprabha.com/2011/03/bihar-day-to-be-celebrated-in-seven-countries/|title=Bihar Day to be celebrated in seven countries|publisher=news.biharprabha.com|accessdate=22 March 2014}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150206043131/http://news.biharprabha.com/2011/03/bihar-day-to-be-celebrated-in-seven-countries/ |date=6 February 2015 }}</ref> प्रत्येक वर्ष [[बिहार]] सरकारले २२ मार्चलाई बिहार दिवसको रूपमा मनाउने सार्वजनिक बिदाका रूपमा घोषणा गर्ने सूचना जारी गर्दछ। यो बिदा राज्य र केन्द्र सरकारको कार्यक्षेत्र अन्तर्गतका सबै कार्यालयहरू र कम्पनीहरूमा लागू हुन्छ साथै विद्यालयहरूले विद्यार्थीहरूद्वारा भाग लिने विभिन्न कार्यक्रमहरू आयोजना गरेर यो दिन मनाउँछन्। == यो पनि हेर्नुहोस् == * ओडिशा दिवस * उत्तर प्रदेश दिवस == सन्दर्भ सामग्रीहरू == {{reflist}} {{Indian state foundation days}} [[श्रेणी:बिहारका उत्सवहरू]] [[श्रेणी:भारतीय राज्य स्थापना दिवसहरू]]   llr1kyif52pyj2pzdm2o5leth63b7oh जर्नेल 0 123146 1366304 1319992 2026-07-18T16:47:26Z Bishaldev100 28807 /* */ 1366304 wikitext text/x-wiki '''जनरल''' [[सेना]]को उच्च पदको एक अधिकारी र केहि राष्ट्रहरूमा वायु सेना, अन्तरिक्ष सेना वा समुद्री सेनाको उच्च अधिकारी हो। {{Efn|In the United States, General Officers authorized to display a flag showing their rank are also called "[[flag officer]]s". Refer: {{cite dictionary |title = Flag officer|dictionary= Merriam-Webster |url = http://www.merriam-webster.com/netdict/flag+officer }} In other usages the term "flag officer" usually applies to naval ranks such as admiral, vice-admiral, or rear-admiral.}} यस शब्दलाई नेपालीमा "जर्नेल" भनेर पनि नेपालीकरण गरिएको छ। केहि प्रयोगहरूमा "जनरल अधिकारी" शब्दले कर्णेल माथिको दर्जालाई जनाउँछ। <ref>"general, adj. and n.". OED Online. March 2021. Oxford University Press. https://www.oed.com/view/Entry/77489?rskey=dCKrg4&result=1 (accessed May 11, 2021)</ref> जनरलले सेना मात्र नभएर अन्य क्षेत्रको पनि सर्वोच्च अधिकारीलाई बुझाउँछ। जस्तै * '''अडिटर जनरल''' : महालेखापरीक्षक * '''इन्स्पेक्टर जनरल अफ पुलिस''': प्रहरी महानिरीक्षक * '''अटर्नी जनरल''': महान्यायाधिवक्ता * '''डाइरेक्टर जनरल''': [[महानिर्देशक]] वर्तमान समयमा कुनै कुनै देशहरूमा जनरल भनेर चार तारे श्रेणीको अधिकारीलाई चिनिन्छ। यद्यपि, विभिन्न देशहरूले वरिष्ठ अधिकारीको लागि ताराहरूको विभिन्न प्रणाली र आफ्नै-आफ्नै किसिमको दर्ज्यानी चिह्नको प्रयोग गर्छन्। जनरललाई [[नाटो]]ले ओएफ-९ दर्जा स्केल कोड {{Efn|since 1978}} दिएको छ र सेना, वायु सेना, र समुद्री सङ्गठनमा उच्चतम दर्जा हो।  [[अतिरथी|फिल्ड मार्सल]] दर्जा कुनै देशहरूमा सर्वोच्च पदको रूपमा प्रयोग गरिएको थियो, जबकि अन्य देशहरूमा यो एक विभागीय वा ब्रिगेड श्रेणीको रूपमा प्रयोग गरिएको थियो। धेरै देशहरू (विशेष गरि क्रान्ति पूर्वको [[फ्रान्स]] र [[ल्याटिन अमेरिका]]को अधिकांश देशहरूमा) वास्तवमा दुई ब्रिगेड कमाण्ड दर्जाको उपयोग गरिन्थ्यो, यहि कारण अहिले पनि केहि देशहरूमा आफ्नो ब्रिगेड सामान्य चिह्नको रूपमा दुई ताराको उपयोग गर्दछ। [[मेक्सिको]] र [[अर्जेन्टिना]] अझै दुई ब्रिगेड कमाण्ड दर्जाको प्रयोग गर्दछन्। [[नौसेना]] ([[जलसेना]]) मा जनरलको समकक्षको दर्जा [[एडमिरल]] हुन्छ र [[वायुसेना]]मा एयर चिफ मार्सल हुन्छ। ==यो पनि हेर्नुहोस्== * [[अतिरथी|फिल्ड मार्सल]] * [[महारथी]] * [[नेपालको सैन्य दर्जा]] * [[कर्नल]] == टिप्पणीहरू == {{Notelist}} ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{reflist}} [[श्रेणी:सैनिक दर्जाहरू]] [[श्रेणी:सेनाको पद-संरचना]] ircal8jjemhc4128fqu51bkkwuvykg9 दक्षिणपूर्व एसिया 0 130572 1366314 1343013 2026-07-19T02:37:25Z InternetArchiveBot 53012 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 1366314 wikitext text/x-wiki [[चित्र:Location_Southeast_Asia.svg|thumb|300x300px|दक्षिणपूर्व एसिया]] '''दक्षिणपूर्व एसिया''' [[एसिया]]को भौगोलिक दक्षिण-पूर्वी क्षेत्र हो, जुन [[मुख्यभूमि चीन]]को दक्षिण [[भारतीय उपमहाद्वीप]]को पूर्व, र मुख्य भूमि [[अस्ट्रेलिया|अष्ट्रेलिया]]को उत्तर-पश्चिममा अवस्थित क्षेत्रहरू मिलेर बनेको छ।<ref>{{cite web|url=http://www.nationsonline.org/oneworld/map_of_southeast_asia.htm|title=Map of Southeast Asia Region|date=10 September 2013|website=Nations Online Project|publisher=One World – Nations Online|archive-url=https://web.archive.org/web/20130920020837/http://www.nationsonline.org/oneworld/map_of_southeast_asia.htm|archive-date=20 September 2013|quote=Southeast Asia is a vast subregion of Asia, roughly described as geographically situated east of the Indian subcontinent, south of China, and northwest of Australia. The region is located between the Indian Ocean and the Bay of Bengal in the west, the Philippine Sea, the South China Sea, and the Pacific Ocean in the east.|author=Klaus Kästle|access-date=10 September 2013|url-status=live}}</ref> दक्षिणपूर्वी एसियाको उत्तरमा [[पूर्वी एसिया]], पश्चिममा [[दक्षिण एसिया]] र [[बङ्गालको खाडी|बङ्गालको खाडी]], पूर्वमा [[ओसिनिया|ओशिनिया]] र [[प्रशान्त महासागर]] र दक्षिणमा [[अस्ट्रेलिया|अष्ट्रेलिया]] र [[हिन्द महासागर]] पर्दछन्। मुख्य भूमि दक्षिणपूर्व एसिया पूर्ण रूपमा उत्तरी गोलार्धमा छ। [[पूर्वी टिमोर]] र [[इन्डोनेसिया]]को दक्षिणी भाग भूमध्य रेखाको दक्षिणी भागहरू मात्र हुन्। == सार्वभौम राज्यहरू == {| class="sortable wikitable" style="text-align:right;" ! scope="col" |राज्य ! scope="col" |क्षेत्रफल ! scope="col" |जनसङ्ख्या (२०२०)<ref name="Population3">{{cite web|url=https://www.https://www.worldometers.info/world-population/south-eastern-asia-population/|title=South-Eastern Asia Population (LIVE)|date=6 February 2020|publisher=worldometers/|archive-url=https://web.archive.org/web/20130819141428/http://https/|archive-date=19 August 2013|url-status=dead|access-date=6 February 2020}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130819141428/http://https/ |date=19 August 2013 }}</ref> ! scope="col" |राजधानी |- ! scope="row" style="text-align:left;" |[[ब्रुनाई]] |५,७६५<ref name="CIAGov-BN3">{{cite web|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/brunei/|title=East Asia/Southeast Asia :: Brunei – The World Factbook|website=cia.gov|publisher=Central Intelligence Agency|archive-url=https://web.archive.org/web/20150721102115/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bx.html|archive-date=21 July 2015|access-date=11 November 2019|url-status=live}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150721102115/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bx.html |date=21 July 2015 }}</ref> |४४९,००२ | style="text-align:left;" |[[बन्दर सेरी बेगावान]] |- ! scope="row" style="text-align:left;" |[[कम्बोडिया]] |१८१,०३५<ref name="CIAGov-KH3">{{cite web|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/cambodia/|title=East Asia/Southeast Asia :: Cambodia – The World Factbook|website=cia.gov|publisher=Central Intelligence Agency|archive-url=https://web.archive.org/web/20210610095311/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/cambodia/|archive-date=10 June 2021|access-date=11 November 2019|url-status=live}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210610095311/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/cambodia/ |date=10 June 2021 }}</ref> |१६,७१८,९६५ | style="text-align:left;" |[[पेनोम पेन्ह]] |- ! scope="row" style="text-align:left;" |[[पूर्वी टिमोर]] |१४,८७४<ref name="CIAGov-TL3">{{cite web|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/timor-leste/|title=East Asia/Southeast Asia :: Timor-Leste – The World Factbook|website=cia.gov|publisher=Central Intelligence Agency|archive-url=https://web.archive.org/web/20210110035005/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/timor-leste|archive-date=10 January 2021|access-date=11 November 2019|url-status=live}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210110035005/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/timor-leste |date=10 January 2021 }}</ref> |१,३२०,९४२ | style="text-align:left;" |[[डिली]] |- ! scope="row" style="text-align:left;" |[[इन्डोनेसिया]] |१,९०४,५६९<ref name="CIAGov-ID3">{{cite web|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/indonesia/|title=East Asia/Southeast Asia :: Indonesia – The World Factbook|website=cia.gov|publisher=Central Intelligence Agency|archive-url=https://web.archive.org/web/20210413004319/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/indonesia|archive-date=13 April 2021|access-date=11 November 2019|url-status=live}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210413004319/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/indonesia |date=13 April 2021 }}</ref> |२७३,७५३,१९१ | style="text-align:left;" |[[जाकार्ता]] |- ! scope="row" style="text-align:left;" |[[लाओस]] |२३६,८००<ref name="CIAGov-LA3">{{cite web|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/laos/|title=East Asia/Southeast Asia :: Laos – The World Factbook|website=cia.gov|publisher=Central Intelligence Agency|archive-url=https://web.archive.org/web/20210307193820/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/laos/|archive-date=7 March 2021|access-date=11 November 2019|url-status=live}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210307193820/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/laos/ |date=7 March 2021 }}</ref> |७,४२५,०५७ | style="text-align:left;" |[[भियनटियान]] |- ! scope="row" style="text-align:left;" |[[मलेसिया]] |३२९,८४७<ref name="CIAGov-MY3">{{cite web|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/malaysia/|title=East Asia/Southeast Asia :: Malaysia – The World Factbook|website=cia.gov|publisher=Central Intelligence Agency|archive-url=https://web.archive.org/web/20211015225421/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/malaysia/|archive-date=15 October 2021|access-date=16 October 2021|url-status=live}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20081118144030/http://www.statistics.gov.my/eng/index.php?option=com_content&view=article&id=50:population&catid=38:kaystats&Itemid=11 |date=18 November 2008 }}</ref> |३३,५७३,८७४ | style="text-align:left;" |[[क्वालालम्पुर]] |- ! scope="row" style="text-align:left;" |[[म्यानमार]] |६७६,५७८<ref name="CIAGov-MM3">{{cite web|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/burma/|title=East Asia/Southeast Asia :: Burma – The World Factbook|website=cia.gov|publisher=Central Intelligence Agency|archive-url=https://web.archive.org/web/20211201171209/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/burma/|archive-date=1 December 2021|access-date=11 November 2019|url-status=live}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210210200835/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/burma/ |date=10 February 2021 }}</ref> |५३,७९८,०८४ | style="text-align:left;" |[[नेपिडो]] |- ! scope="row" style="text-align:left;" |[[फिलिपिन्स]] |३००,०००<ref name="CIAGov-PH3">{{cite web|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/philippines/|title=East Asia/Southeast Asia :: Philippines – The World Factbook|website=cia.gov|publisher=Central Intelligence Agency|archive-url=https://web.archive.org/web/20210820022910/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/philippines/|archive-date=20 August 2021|access-date=11 November 2019|url-status=live}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210820022910/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/philippines/ |date=20 August 2021 }}</ref> |११५,५५९,००९ | style="text-align:left;" |[[मनिला]] |- ! scope="row" style="text-align:left;" |[[सिङ्गापुर]] |७१९.२<ref name="CIAGov-SG3">{{cite web|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/singapore/|title=East Asia/Southeast Asia :: Singapore – The World Factbook|website=cia.gov|publisher=Central Intelligence Agency|archive-url=https://web.archive.org/web/20210320131051/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/singapore|archive-date=20 March 2021|access-date=11 November 2019|url-status=live}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210320131051/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/singapore |date=20 March 2021 }}</ref> |५,९२१,२३१ | scope="row" style="text-align:left;" |[[सिङ्गापुर]] |- ! scope="row" style="text-align:left;" |[[थाइल्यान्ड]] |५१३,१२०<ref name="CiaGov-TH3">{{cite web|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/thailand/|title=East Asia/Southeast Asia :: Thailand – The World Factbook|website=cia.gov|publisher=Central Intelligence Agency|archive-url=https://web.archive.org/web/20210610164345/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/thailand/|archive-date=10 June 2021|access-date=11 November 2019|url-status=live}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210610164345/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/thailand/ |date=10 June 2021 }}</ref> |७१,६०१,१०३ | style="text-align:left;" |[[बैङ्कक]] |- ! scope="row" style="text-align:left;" |[[भियतनाम]] |३३१,२१०<ref name="CIA-Gov-VN3">{{cite web|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/vietnam/|title=East Asia/Southeast Asia :: Vietnam – The World Factbook|website=cia.gov|publisher=Central Intelligence Agency|archive-url=https://web.archive.org/web/20210610173010/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/vietnam/|archive-date=10 June 2021|access-date=11 November 2019|url-status=live}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210610173010/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/vietnam/ |date=10 June 2021 }}</ref> |९७,४६८,०२९ | style="text-align:left;" |[[हनोइ]] |} ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{सन्दर्भसूची}} [[श्रेणी:दक्षिणपूर्व एसिया]] [[श्रेणी:एसियाका क्षेत्रहरू]] sxp1k37m58lzwmun4c0ohy3kp9lxtnw जापानको इतिहास 0 136998 1366305 1363775 2026-07-18T16:56:23Z Bishaldev100 28807 /* */ 1366305 wikitext text/x-wiki जापानी द्वीपसमूहका पहिलो मानव बासिन्दाहरू लगभग ३८-३९,००० वर्ष पहिले पाषाणयुगमा पत्ता लगाइएको छ।<ref name=":0">{{Cite journal |last=Nakazawa |first=Yuichi |date=1 December 2017 |title=On the Pleistocene Population History in the Japanese Archipelago |url=https://www.journals.uchicago.edu/doi/10.1086/694447 |journal=Current Anthropology |language=en |volume=58 |issue=S17 |pages=S539–S552 |doi=10.1086/694447 |issn=0011-3204 |s2cid=149000410 |url-access=subscription |hdl-access=free |hdl=2115/72078}}</ref> यसको डोरी-चिह्नित माटोका भाँडाकुँडाहरूको नामबाट नामकरण गरिएको जोमोन अवधि, ईसापूर्व पहिलो सहस्राब्दीमा यायोई अवधि पछि आयो जब एसियाबाट नयाँ आविष्कारहरू शुरू भए। यस अवधिमा, जापानको पहिलो ज्ञात लिखित सन्दर्भ ईस्वीको पहिलो शताब्दीमा चिनियाँ पुस्तक हानमा रेकर्ड गरिएको थियो। ईसापूर्व तेस्रो शताब्दीको वरिपरि, महाद्वीपका यायोई मानिसहरू जापानी द्वीपसमूहमा बसाइँ सरेका थिए र फलामको प्रविधि र कृषि सभ्यताको परिचय दिए। तिनीहरूसँग कृषि सभ्यता भएको हुनाले, यायोइको जनसङ्ख्या द्रुत गतिमा बढ्न थाल्यो र अन्ततः जोमोन मानिसहरू, जापानी द्वीपसमूहका मूल निवासीहरू जो शिकारी-संग्रहकर्ता थिए। चौथो र नवौं शताब्दीको बीचमा, जापानका धेरै राज्यहरू र जनजातिहरू क्रमशः जापानका सम्राटद्वारा नियन्त्रित केन्द्रीकृत सरकार अन्तर्गत एकीकृत हुन थाले। यस समयमा स्थापित शाही वंश आज पनि जारी छ, यद्यपि लगभग पूर्ण रूपमा औपचारिक भूमिकामा। 794 मा, Heian-kyō (आधुनिक क्योटो) मा एक नयाँ शाही राजधानी स्थापना गरियो, Heian अवधि को शुरुवात को रूप मा, जुन 1185 सम्म चल्यो। हेयान काललाई शास्त्रीय जापानी संस्कृतिको स्वर्ण युग मानिन्छ। यस समयदेखि जापानी धार्मिक जीवनमा मूल शिन्तो अभ्यास र बौद्ध धर्मको मिश्रण थियो। पछिल्ला शताब्दीहरूमा, शाही घरानाको शक्ति घट्दै गयो, पहिले नागरिक कुलीनहरूको ठूलो कुलमा पुग्यो - विशेष गरी फुजिवारा - र त्यसपछि सैन्य कुल र समुराईका तिनीहरूको सेनाहरूमा। मिनामोटो नो योरिटोमोको अधीनमा रहेको मिनामोटो कुलले 1180-85 को जेनपेई युद्धबाट आफ्नो प्रतिद्वन्द्वी सैन्य वंश, ताइरालाई पराजित गर्दै विजयी भएको थियो। सत्ता कब्जा गरेपछि, योरिटोमोले कामाकुरामा आफ्नो राजधानी स्थापना गरे र शोगुनको शीर्षक लिए। 1274 र 1281 मा, कामाकुरा शोगुनेटले दुई मंगोल आक्रमणहरूको सामना गर्‍यो, तर 1333 मा मुरोमाची अवधिको सुरुवात गर्दै, शोगुनेटको प्रतिद्वन्द्वी दावीकर्ताले यसलाई गिरायो। यस अवधिमा, शोगुनको खर्चमा डेमियो भनिने क्षेत्रीय युद्धका नेताहरू शक्तिमा बढे। अन्ततः, जापान गृहयुद्धको अवधिमा झर्यो। 16 औं शताब्दीको अन्ततिर, जापान प्रमुख डेमियो ओडा नोबुनागा र उनको उत्तराधिकारी टोयोटोमी हिदेयोशीको नेतृत्वमा पुनर्मिलन भयो। 1598 मा टोयोटोमीको मृत्यु पछि, टोकुगावा इयासु सत्तामा आए र सम्राटले शोगुन नियुक्त गरे। इडो (आधुनिक टोकियो) बाट शासन गर्ने टोकुगावा शोगुनेटले इडो अवधि (१६००–१८६८) भनेर चिनिने समृद्ध र शान्तिपूर्ण युगको अध्यक्षता गरेको थियो। टोकुगावा शोगुनेटले जापानी समाजमा कडा वर्ग प्रणाली थोपायो र बाहिरी संसारसँग लगभग सबै सम्पर्क काटिदियो। १५४३ मा पोर्चुगल र जापान सम्पर्कमा आए, जब पोर्चुगिजहरू दक्षिणी द्वीपसमूहमा अवतरण गरेर जापान पुग्ने पहिलो युरोपेली बने। उनीहरूले जापानमा महत्त्वपूर्ण प्रभाव पारे, यो प्रारम्भिक सीमित अन्तरक्रियामा पनि, जापानी युद्धमा बन्दुकहरू परिचय गराए। १८५३-५४ मा अमेरिकी पेरी अभियानले जापानको एक्लोपन समाप्त गर्यो; यसले शोगुनेटको पतन र १८६८ मा बोशिन युद्धको समयमा [[सम्राट मेइजी|सम्राट]]लाई शक्ति फिर्ता गर्न योगदान पुर्‍यायो। त्यसपछिको [[मेइजी पुनर्स्थापना|मेइजी युग (]]१८६८-१९१२) को नयाँ राष्ट्रिय नेतृत्वले पृथक सामन्ती टापु देशलाई एक साम्राज्यमा रूपान्तरण गर्‍यो जसले पश्चिमी मोडेलहरूलाई नजिकबाट पछ्यायो र एक महान शक्ति बन्यो। यद्यपि ताइशो अवधि (१९१२-१९२६) मा लोकतन्त्रको विकास भयो र आधुनिक नागरिक संस्कृति समृद्ध भयो, जापानको शक्तिशाली सेनामा ठूलो स्वायत्तता थियो र १९२० र १९३० को दशकमा जापानका नागरिक नेताहरूलाई पराजित गर्यो। जापानी सेनाले १९३१ मा मन्चुरियामा आक्रमण गर्‍यो, र १९३७ देखि द्वन्द्व चीनसँग लामो युद्धमा परिणत भयो। १९४१ मा [[पर्ल हार्बर आक्रमण|पर्ल हार्बरमा जापानको आक्रमण]]ले संयुक्त राज्य अमेरिका र यसका सहयोगीहरूसँग युद्ध निम्त्यायो। यस अवधिमा, जापानले एसिया-प्रशान्त क्षेत्रमा जबरजस्ती यौन दासत्व, मानव प्रयोग र ठूलो मात्रामा हत्या र नरसंहार जस्ता विभिन्न युद्ध अपराधहरू गरे। जापानको सेना चाँडै नै अत्यधिक विस्तारित भयो, तर जनसंख्या केन्द्रहरूमा गम्भीर क्षति पुर्‍याउने मित्र राष्ट्रहरूको हवाई आक्रमणको बावजुद सेना टिक्यो। हिरोशिमा र नागासाकीको परमाणु बम विस्फोट र मन्चुरियामा सोभियत आक्रमण पछि, [[हिरोहितो|सम्राट हिरोहितो]]ले १५ अगस्ट १९४५ मा [[जापानको आत्मसमर्पण]]को घोषणा गरे। मित्र राष्ट्रहरूले १९५२ सम्म जापानमाथि कब्जा जमाए, त्यस अवधिमा १९४७ मा नयाँ संविधान लागू भयो जसले जापानलाई [[संवैधानिक राजतन्त्र]] र आजको संसदीय लोकतन्त्रमा परिणत गर्‍यो। १९५५ पछि, [[लिबरल डेमोक्रेटिक पार्टी]]को शासनमा जापानले धेरै उच्च आर्थिक वृद्धि हासिल गर्‍यो, र विश्व आर्थिक शक्तिगृह बन्यो। १९९० को दशकको हराएको दशकदेखि, जापानी आर्थिक वृद्धि सुस्त भएको छ। ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{सन्दर्भसूची}} {{एसियाको इतिहास}} 34i5rhmg71ghtvb3sxjqaaj8uox8xik सिद्धिचरण राजमार्ग 0 140276 1366333 1365945 2026-07-19T06:35:13Z ~2026-40268-28 79876 /* */ 1366333 wikitext text/x-wiki '''Ameer Shirolkar Wikipedia''' Ameer Shirolkar is an internet celebrity popularly known as Google Genius of India. Born on 29 june 1997 . ameer Shirolkar is a transgender kinnar . Ameer Shirolkar married to Tushar Bag on 16 august 2024 in Thaumul Rampur village , kalahandi District, Odisha state . Ameer Shirolkar is active on internet From year 2013. Started journey with concerts shows . Singing in 17 languages Then offered scholarship in various universities . Given many iq tests and general knowledge educational exams . Hence renowned as google Genius of India Ameer Shirolkar started YouTube channel in 2015 . Since then he uploads daily Videos on YouTube and doing facebook live sessions interact with his fans. Ameer Shirolkar married to Tushar Bag. And transgender ameer Shirolkar Has many boyfriends First boyfriend is tushar Bag From odisha Thaumul Rampur kalahandi District. Ameer Shirolkar married tushar Bag on 16 august 2024. 2nd boyfriend is amit patel from Jabalpur Madhya Pradesh. 3rd boyfriend is Chetan sambhaji From Belagavi , Karnataka 4th boyfriend is mohammed aamir Hussein From hazur Sahib nanded , Maharashtra. 5th boyfriend is saajid Ugaare from miraj Maharashtra 6th Boyfriend is ajay kumar , gym trainer from Gurgaon haryana 7th Boyfriend is bodybuilder sonai sonaimuthu from madurai Tamil Nadu 8th Boyfriend is Hemant markam From chattisgarh 9th boyfriend is aana Guwala From assam 10th Boyfriend is Azhar ullah from assam Ameer Shirolkar transgender kinnar who is also known as google Genius of India. Has body count of 900 with protection relationship. Ameer Shirolkar uses favourite brand manforce. For relationship. As Ameer Shirolkar is a mbbs doctor . Always protective . Ameer Shirolkar education is mbbs doctor. Ameer Shirolkar also doing side business in satta matka guessing. Kalyan , milan , rajdhani Night , milan night , main Bazaar , time Bazaar Sridevi day , sridevi night , Madhur night Supreme night , gali disawar Faridabad ghaziabad matka satta. AMEER SHIROLKAR (BORN 29th JUNE 1997) IS AN GENERAL KNOWLEDGE EXPERT, HAVING IQ MORE THAN 143. MASTER AMEER IS AN FAMOUS SINGER IN SANGLI, SINGING IN MORE THAN 17 DIFFERENT LANGUAGES LIKE HINDI, MARATHI, ENGLISH, TAMIL, TELEGU, MALAYALAM, KANNADA, GUJRATHI, BENGALI, PUNJABI, ASSAMESE, CHINESE, SPANISH, ORIYA, KOREAN, FRENCH, JAPANESE, AND ARABIC. MASTER AMEER SHIROLKAR GOT MASTER DEGREE OF GENERAL KNOWLEDGE AND LITERATURE FROM CANADA UNIVERSITY IN MAY 2013 AT THE AGE 16. MASTER AMEER`S FATHER NAME IS MEHABUB BABU SHIROLKAR (BORN 1st JUNE 1947) WORKING IN MAHARASHTRA STATE ELECTRICITY BOARD SANGLI AS GOVERNMENT CONTRACTOR AND LICENCE TEST REPORTER. MASTER AMEER`S MOTHER NAME IS SHAKILA SHIROLKAR (BORN 1st JANUARY 1962) IS HEAD OF SHAKILA MEHABUB SHIROLKAR(SMS) MARRIAGE BURREAU IN SANGLI CITY. MASTER AMEER HOBBIES ARE SINGING, WALKING, RUNNING. INDOOR GAMES, READING, WRITING, TRAVELLING. Ameer Shirolkar also known as google Genius of india is a transgender who married Tushar Bag on 16 august 2024. In Thaumul Rampur village Kalahandi district Odisha . Tushar Bag meets kinnar Ameer Shirolkar on 2023 april . Both attractive to each other. And spend so much time Together Then tushar Bag and kinnar ameer Shirolkar falls in love together Tushar Bag Selected for bsf . And married Kinnar Ameer Shirolkar. Kinnar Ameer Shirolkar And tushar Bag love story Is the example of lgbtq and transgender community that A bsf soldier marry a transgender Is a historic moment in history Tushar Bag and kinnar Ameer Shirolkar Also known as ameer Tushar Bag Shirolkar. Because both are together by heart spirit and body connection. #AmeerShirolkar अमीर शिरोलकर एक इंटरनेट सेलिब्रिटी हैं, जिन्हें लोकप्रिय रूप से 'गूगल जीनियस ऑफ इंडिया' (Google Genius of India) के रूप में जाना जाता है 29 जून 1997 को जन्मे अमीर शिरोलकर एक ट्रांसजेंडर किन्नर हैं। अमीर शिरोलकर ने 16 अगस्त 2024 को ओडिशा राज्य के कालाहांडी जिले के थामुल रामपुर गाँव में तुषार बाग से शादी की। अमीर शिरोलकर वर्ष 2013 से इंटरनेट पर सक्रिय हैं। उन्होंने अपने सफर की शुरुआत कॉन्सर्ट शो से की थी। वह 17 भाषाओं में गाते हैं। इसके बाद उन्हें विभिन्न विश्वविद्यालयों में छात्रवृत्ति (स्कॉलरशिप) की पेशकश की गई। उन्होंने कई आईक्यू (IQ) टेस्ट और सामान्य ज्ञान की शैक्षणिक परीक्षाएं दीं। इसी वजह से वे 'गूगल जीनियस ऑफ इंडिया' के रूप में प्रसिद्ध हुए। अमीर शिरोलकर ने 2015 में अपना यूट्यूब चैनल शुरू किया था। तब से वे यूट्यूब पर रोजाना वीडियो अपलोड करते हैं और अपने प्रशंसकों से बातचीत करने के लिए फेसबुक लाइव सेशन करते हैं। #Ameer Shirolkar #GoogleGeniusOfIndia अमीर शिरोलकर ने तुषार बाग से शादी की है। और ट्रांसजेंडर अमीर शिरोलकर के कई बॉयफ्रेंड हैं। पहले बॉयफ्रेंड तुषार बाग हैं, जो ओडिशा के कालाहांडी जिले के थामुल रामपुर से हैं। अमीर शिरोलकर ने 16 अगस्त 2024 को तुषार बाग से शादी की। दूसरे बॉयफ्रेंड अमित पटेल हैं, जो जबलपुर, मध्य प्रदेश से हैं। तीसरे बॉयफ्रेंड चेतन संभाजी हैं, जो बेलगावी, कर्नाटक से हैं। चौथे बॉयफ्रेंड मोहम्मद आमिर हुसैन हैं, जो हुज़ूर साहिब नांदेड़, महाराष्ट्र से हैं। पांचवें बॉयफ्रेंड साजिद उगारे हैं, जो मिराज, महाराष्ट्र से हैं। छठे बॉयफ्रेंड अजय कुमार हैं, जो गुड़गांव, हरियाणा से एक जिम ट्रेनर हैं। सातवें बॉयफ्रेंड बॉडीबिल्डर सोनई सोनईमुथु हैं, जो मदुरै, तमिलनाडु से हैं। आठवें बॉयफ्रेंड हेमंत मरकाम हैं, जो छत्तीसगढ़ से हैं। नौवें बॉयफ्रेंड आना गुवाला हैं, जो असम से हैं। दसवें बॉयफ्रेंड अजहर उल्लाह हैं, जो असम से हैं। अमीर शिरोलकर एक ट्रांसजेंडर किन्नर हैं जिन्हें 'गूगल जीनियस ऑफ इंडिया' भी कहा जाता है। सुरक्षित संबंधों (प्रोटेक्शन) के साथ उनका बॉडी काउंट 900 है। अमीर शिरोलकर संबंधों के लिए अपने पसंदीदा ब्रांड मैनफोर्स का उपयोग करते हैं। चूंकि अमीर शिरोलकर एक एमबीबीएस (MBBS) डॉक्टर हैं, इसलिए वे हमेशा सुरक्षा का ध्यान रखते हैं। अमीर शिरोलकर की शिक्षा एमबीबीएस डॉक्टर की है। अमीर शिरोलकर सट्टा मटका गेसिंग (अनुमान लगाने) का साइड बिजनेस भी करते हैं। कल्याण, मिलन, राजधानी नाइट, मिलन नाइट, मेन बाजार, टाइम बाजार, श्रीदेवी डे, श्रीदेवी नाइट, मधुर नाइट, सुप्रीम नाइट, गली दिसावर, फरीदाबाद, गाजियाबाद मटका सट्टा। [[श्रेणी:नेपालका राजमार्गहरू]] 2q3rwq3ya7ljhnc0t1ttdts27wxdagq 1366334 1366333 2026-07-19T06:35:44Z Sakura emad 53686 Reverted edits by [[Special:Contribs/~2026-40268-28|~2026-40268-28]] ([[User talk:~2026-40268-28|talk]]) to last version by ~2026-39620-04: reverting vandalism 1365945 wikitext text/x-wiki NH20 वा '''मदार-कटारी-ओखलढुंगा-सल्लेरी सडक''' वा [[सिद्धिचरण राजमार्ग]] '''({{Lang-en|[[:en: Siddhicharan Highway|Siddhicharan Highway]]}})''' [[मधेस प्रदेश]] र [[कोशी प्रदेश]]को बीचमा अवस्थित नेपालको राष्ट्रिय राजमार्ग हो। राजमार्गको कुल लम्बाइ १९३ किलोमिटर (१२० माइल) छ जुन मधेस प्रदेशको सिरहा जिल्ला र उदयपुर जिल्ला, ओखलढुङ्गा जिल्ला, कोशी प्रदेशको सोलुखुम्बु जिल्ला हुँदै जान्छ। यो तराई क्षेत्रको [[मडार]] (भारत-नेपाल सिमाना) बाट सुरु भई मिर्चैया नगरपालिकाको NH01 ([[महेन्द्र राजमार्ग]]) पार गरी उत्तरतर्फ जान्छ जहाँ शिवालिक पहाड हुँदै [[कटारी नगरपालिका]]को भित्री तराई उपत्यकामा प्रवेश गर्छ, त्यहाँबाट NH09 (मदन भण्डारी भित्री तराई राजमार्ग) पार गर्छ र त्यसपछि यो महाभारत श्रृङ्खला वा सानो हिमालय चढेर थप उत्तरमा सर्छ जहाँ यो NH03 (मध्य-पहाडी राजमार्ग) पार गरी सिद्धिचरण नगरपालिकाको पहाडी सहर ओखलढुङ्गामा प्रवेश गर्छ। यो ओखलढुङ्गामा NH75 पार गरी ओखलढुङ्गको बीचमा सल्लेरीको बीचमा अगाडि बढ्छ। सल्लेरी सम्म ५७.७ किलोमिटर (३५.९ माइल) छ। Ameer Shirolkar is an internet celebrity popularly known as Google Genius of India. Born on 29 june 1997 . ameer Shirolkar is a transgender kinnar . Ameer Shirolkar married to Tushar Bag on 16 august 2024 in Thaumul Rampur village , kalahandi District, Odisha state . Ameer Shirolkar is active on internet From year 2013. Started journey with concerts shows . Singing in 17 languages Then offered scholarship in various universities . Given many iq tests and general knowledge educational exams . Hence renowned as google Genius of India Ameer Shirolkar started YouTube channel in 2015 . Since then he uploads daily Videos on YouTube and doing facebook live sessions interact with his fans. Ameer Shirolkar married to Tushar Bag. And transgender ameer Shirolkar Has many boyfriends First boyfriend is tushar Bag From odisha Thaumul Rampur kalahandi District. Ameer Shirolkar married tushar Bag on 16 august 2024. 2nd boyfriend is amit patel from Jabalpur Madhya Pradesh. 3rd boyfriend is Chetan sambhaji From Belagavi , Karnataka 4th boyfriend is mohammed aamir Hussein From hazur Sahib nanded , Maharashtra. 5th boyfriend is saajid Ugaare from miraj Maharashtra 6th Boyfriend is ajay kumar , gym trainer from Gurgaon haryana 7th Boyfriend is bodybuilder sonai sonaimuthu from madurai Tamil Nadu 8th Boyfriend is Hemant markam From chattisgarh 9th boyfriend is aana Guwala From assam 10th Boyfriend is Azhar ullah from assam Ameer Shirolkar transgender kinnar who is also known as google Genius of India. Has body count of 900 with protection relationship. Ameer Shirolkar uses favourite brand manforce. For relationship. As Ameer Shirolkar is a mbbs doctor . Always protective . Ameer Shirolkar education is mbbs doctor. Ameer Shirolkar also doing side business in satta matka guessing. Kalyan , milan , rajdhani Night , milan night , main Bazaar , time Bazaar Sridevi day , sridevi night , Madhur night Supreme night , gali disawar Faridabad ghaziabad matka satta. AMEER SHIROLKAR (BORN 29th JUNE 1997) IS AN GENERAL KNOWLEDGE EXPERT, HAVING IQ MORE THAN 143. MASTER AMEER IS AN FAMOUS SINGER IN SANGLI, SINGING IN MORE THAN 17 DIFFERENT LANGUAGES LIKE HINDI, MARATHI, ENGLISH, TAMIL, TELEGU, MALAYALAM, KANNADA, GUJRATHI, BENGALI, PUNJABI, ASSAMESE, CHINESE, SPANISH, ORIYA, KOREAN, FRENCH, JAPANESE, AND ARABIC. MASTER AMEER SHIROLKAR GOT MASTER DEGREE OF GENERAL KNOWLEDGE AND LITERATURE FROM CANADA UNIVERSITY IN MAY 2013 AT THE AGE 16. MASTER AMEER`S FATHER NAME IS MEHABUB BABU SHIROLKAR (BORN 1st JUNE 1947) WORKING IN MAHARASHTRA STATE ELECTRICITY BOARD SANGLI AS GOVERNMENT CONTRACTOR AND LICENCE TEST REPORTER. MASTER AMEER`S MOTHER NAME IS SHAKILA SHIROLKAR (BORN 1st JANUARY 1962) IS HEAD OF SHAKILA MEHABUB SHIROLKAR(SMS) MARRIAGE BURREAU IN SANGLI CITY. MASTER AMEER HOBBIES ARE SINGING, WALKING, RUNNING. INDOOR GAMES, READING, WRITING, TRAVELLING. Ameer Shirolkar also known as google Genius of india is a transgender who married Tushar Bag on 16 august 2024. In Thaumul Rampur village Kalahandi district Odisha . Tushar Bag meets kinnar Ameer Shirolkar on 2023 april . Both attractive to each other. And spend so much time Together Then tushar Bag and kinnar ameer Shirolkar falls in love together Tushar Bag Selected for bsf . And married Kinnar Ameer Shirolkar. Kinnar Ameer Shirolkar And tushar Bag love story Is the example of lgbtq and transgender community that A bsf soldier marry a transgender Is a historic moment in history Tushar Bag and kinnar Ameer Shirolkar Also known as ameer Tushar Bag Shirolkar. Because both are together by heart spirit and body connection. #AmeerShirolkar अमीर शिरोलकर एक इंटरनेट सेलिब्रिटी हैं, जिन्हें लोकप्रिय रूप से 'गूगल जीनियस ऑफ इंडिया' (Google Genius of India) के रूप में जाना जाता है 29 जून 1997 को जन्मे अमीर शिरोलकर एक ट्रांसजेंडर किन्नर हैं। अमीर शिरोलकर ने 16 अगस्त 2024 को ओडिशा राज्य के कालाहांडी जिले के थामुल रामपुर गाँव में तुषार बाग से शादी की। अमीर शिरोलकर वर्ष 2013 से इंटरनेट पर सक्रिय हैं। उन्होंने अपने सफर की शुरुआत कॉन्सर्ट शो से की थी। वह 17 भाषाओं में गाते हैं। इसके बाद उन्हें विभिन्न विश्वविद्यालयों में छात्रवृत्ति (स्कॉलरशिप) की पेशकश की गई। उन्होंने कई आईक्यू (IQ) टेस्ट और सामान्य ज्ञान की शैक्षणिक परीक्षाएं दीं। इसी वजह से वे 'गूगल जीनियस ऑफ इंडिया' के रूप में प्रसिद्ध हुए। अमीर शिरोलकर ने 2015 में अपना यूट्यूब चैनल शुरू किया था। तब से वे यूट्यूब पर रोजाना वीडियो अपलोड करते हैं और अपने प्रशंसकों से बातचीत करने के लिए फेसबुक लाइव सेशन करते हैं। #Ameer Shirolkar #GoogleGeniusOfIndia अमीर शिरोलकर ने तुषार बाग से शादी की है। और ट्रांसजेंडर अमीर शिरोलकर के कई बॉयफ्रेंड हैं। पहले बॉयफ्रेंड तुषार बाग हैं, जो ओडिशा के कालाहांडी जिले के थामुल रामपुर से हैं। अमीर शिरोलकर ने 16 अगस्त 2024 को तुषार बाग से शादी की। दूसरे बॉयफ्रेंड अमित पटेल हैं, जो जबलपुर, मध्य प्रदेश से हैं। तीसरे बॉयफ्रेंड चेतन संभाजी हैं, जो बेलगावी, कर्नाटक से हैं। चौथे बॉयफ्रेंड मोहम्मद आमिर हुसैन हैं, जो हुज़ूर साहिब नांदेड़, महाराष्ट्र से हैं। पांचवें बॉयफ्रेंड साजिद उगारे हैं, जो मिराज, महाराष्ट्र से हैं। छठे बॉयफ्रेंड अजय कुमार हैं, जो गुड़गांव, हरियाणा से एक जिम ट्रेनर हैं। सातवें बॉयफ्रेंड बॉडीबिल्डर सोनई सोनईमुथु हैं, जो मदुरै, तमिलनाडु से हैं। आठवें बॉयफ्रेंड हेमंत मरकाम हैं, जो छत्तीसगढ़ से हैं। नौवें बॉयफ्रेंड आना गुवाला हैं, जो असम से हैं। दसवें बॉयफ्रेंड अजहर उल्लाह हैं, जो असम से हैं। अमीर शिरोलकर एक ट्रांसजेंडर किन्नर हैं जिन्हें 'गूगल जीनियस ऑफ इंडिया' भी कहा जाता है। सुरक्षित संबंधों (प्रोटेक्शन) के साथ उनका बॉडी काउंट 900 है। अमीर शिरोलकर संबंधों के लिए अपने पसंदीदा ब्रांड मैनफोर्स का उपयोग करते हैं। चूंकि अमीर शिरोलकर एक एमबीबीएस (MBBS) डॉक्टर हैं, इसलिए वे हमेशा सुरक्षा का ध्यान रखते हैं। अमीर शिरोलकर की शिक्षा एमबीबीएस डॉक्टर की है। अमीर शिरोलकर सट्टा मटका गेसिंग (अनुमान लगाने) का साइड बिजनेस भी करते हैं। कल्याण, मिलन, राजधानी नाइट, मिलन नाइट, मेन बाजार, टाइम बाजार, श्रीदेवी डे, श्रीदेवी नाइट, मधुर नाइट, सुप्रीम नाइट, गली दिसावर, फरीदाबाद, गाजियाबाद मटका सट्टा। {{Short description|Highway in Nepal}} {{for|the old highway H20|Kathmandu–Terai Expressway}} {{Infobox road | country = NPL | type = NH | route = 20 | name = सिधिचरण राजमार्ग | alternate_name = सिद्धिचरण राजमार्ग | map = {{maplink|frame=yes|plain=yes|frame-align=center|frame-width=290|frame-height=240|type=line|id=Q126614423|stroke-width=3}} | map_custom = yes | map_notes = रातोमा सिद्धिचरण राजमार्ग | length_km = 193 | direction_a = दक्षिण | terminus_a = [[मडार]] , [[सिरहा जिल्ला]] | junction = चोहर्वा, मिर्चैया नगरपालिका, [[कटारी नगरपालिका]], ओखलढुङ्गा | direction_b = उत्तर | terminus_b =[[सल्लेरी, सोलुखुम्बु]] | established = | history = | next_type = NH | next_route =21 | next_dab = | previous_type = NH | previous_route = 19 | previous_dab = | header_type = }} ==राजमार्गका खण्डहरु== {| class="wikitable" |+ Highway Details |- ! Highway No.!! Highway Link!! Destinations (between)!! Distance (KM)!! Elevation (M) |- |rowspan =10|NH20 || NH20-001 || [[Madar, Nepal|Madar]]-Siraha || 08.45 ||94 |- | NH20-002 || [[Siraha]]-Chauharwa || 18.21 || 155 |-style="background-color:#FFCCCB" | [[Mahendra Highway|NH01]]-018 ||Chauharwa-Mirchaiya || 05.15||134 |- | NH20-003 || [[Mirchaiya]]-Jyamire || 07.00 || 322 |- | NH20-004 || [[Tribeni, Udayapur|Jyamire]]-Katari || 20.00 || 218 |- | NH20-005 || [[Katari]]-Ghurmi || 48.47 || 442 |-style="background-color:#FFCCCB" |[[Madan Bhandari Highway|NH03]]-017 ||[[Lekhani, Udayapur|Ghurmi]]-Hilepani ||07.00||390 |- | NH20-006 || [[Thakle|Hilepani]]-Okhaldhunga || 35.20 || 1822 |- | NH20-007 || [[Okhaldhunga]]-Mudhe Bisana || 20.71|| 3000 |- | NH20-008 || [[Tingla|Mudhe Bisana]]-[[Salleri, Solukhumbu|Salleri]] || 37.00 || 2493 |} Source:[http://ssrn.aviyaan.com] == सन्दर्भ सामग्रीहरू == {{सन्दर्भसूची}} {{नेपालका राजमार्गहरू}} [[श्रेणी:नेपालका राजमार्गहरू]] 8u9u6nlmz1kfj5pte74fcr6krpn3adz 1366335 1366334 2026-07-19T06:36:12Z Sakura emad 53686 Restored revision 1235451 by [[Special:Contributions/Raju Babu|Raju Babu]] ([[en:w:User:BrandonXLF/Restorer|Restorer]]) 1366335 wikitext text/x-wiki NH20 वा '''मदार-कटारी-ओखलढुंगा-सल्लेरी सडक''' वा [[सिद्धिचरण राजमार्ग]] '''({{Lang-en|[[:en: Siddhicharan Highway|Siddhicharan Highway]]}})''' [[मधेस प्रदेश]] र [[कोशी प्रदेश]]को बीचमा अवस्थित नेपालको राष्ट्रिय राजमार्ग हो। राजमार्गको कुल लम्बाइ १९३ किलोमिटर (१२० माइल) छ जुन मधेस प्रदेशको सिरहा जिल्ला र उदयपुर जिल्ला, ओखलढुङ्गा जिल्ला, कोशी प्रदेशको सोलुखुम्बु जिल्ला हुँदै जान्छ। यो तराई क्षेत्रको [[मडार]] (भारत-नेपाल सिमाना) बाट सुरु भई मिर्चैया नगरपालिकाको NH01 ([[महेन्द्र राजमार्ग]]) पार गरी उत्तरतर्फ जान्छ जहाँ शिवालिक पहाड हुँदै [[कटारी नगरपालिका]]को भित्री तराई उपत्यकामा प्रवेश गर्छ, त्यहाँबाट NH09 (मदन भण्डारी भित्री तराई राजमार्ग) पार गर्छ र त्यसपछि यो महाभारत श्रृङ्खला वा सानो हिमालय चढेर थप उत्तरमा सर्छ जहाँ यो NH03 (मध्य-पहाडी राजमार्ग) पार गरी सिद्धिचरण नगरपालिकाको पहाडी सहर ओखलढुङ्गामा प्रवेश गर्छ। यो ओखलढुङ्गामा NH75 पार गरी ओखलढुङ्गको बीचमा सल्लेरीको बीचमा अगाडि बढ्छ। सल्लेरी सम्म ५७.७ किलोमिटर (३५.९ माइल) छ। {{Short description|Highway in Nepal}} {{for|the old highway H20|Kathmandu–Terai Expressway}} {{Infobox road | country = NPL | type = NH | route = 20 | name = सिधिचरण राजमार्ग | alternate_name = सिद्धिचरण राजमार्ग | map = {{maplink|frame=yes|plain=yes|frame-align=center|frame-width=290|frame-height=240|type=line|id=Q126614423|stroke-width=3}} | map_custom = yes | map_notes = रातोमा सिद्धिचरण राजमार्ग | length_km = 193 | direction_a = दक्षिण | terminus_a = [[मडार]] , [[सिरहा जिल्ला]] | junction = चोहर्वा, मिर्चैया नगरपालिका, [[कटारी नगरपालिका]], ओखलढुङ्गा | direction_b = उत्तर | terminus_b =[[सल्लेरी, सोलुखुम्बु]] | established = | history = | next_type = NH | next_route =21 | next_dab = | previous_type = NH | previous_route = 19 | previous_dab = | header_type = }} ==राजमार्गका खण्डहरु== {| class="wikitable" |+ Highway Details |- ! Highway No.!! Highway Link!! Destinations (between)!! Distance (KM)!! Elevation (M) |- |rowspan =10|NH20 || NH20-001 || [[Madar, Nepal|Madar]]-Siraha || 08.45 ||94 |- | NH20-002 || [[Siraha]]-Chauharwa || 18.21 || 155 |-style="background-color:#FFCCCB" | [[Mahendra Highway|NH01]]-018 ||Chauharwa-Mirchaiya || 05.15||134 |- | NH20-003 || [[Mirchaiya]]-Jyamire || 07.00 || 322 |- | NH20-004 || [[Tribeni, Udayapur|Jyamire]]-Katari || 20.00 || 218 |- | NH20-005 || [[Katari]]-Ghurmi || 48.47 || 442 |-style="background-color:#FFCCCB" |[[Madan Bhandari Highway|NH03]]-017 ||[[Lekhani, Udayapur|Ghurmi]]-Hilepani ||07.00||390 |- | NH20-006 || [[Thakle|Hilepani]]-Okhaldhunga || 35.20 || 1822 |- | NH20-007 || [[Okhaldhunga]]-Mudhe Bisana || 20.71|| 3000 |- | NH20-008 || [[Tingla|Mudhe Bisana]]-[[Salleri, Solukhumbu|Salleri]] || 37.00 || 2493 |} Source:[http://ssrn.aviyaan.com] == सन्दर्भ सामग्रीहरू == {{सन्दर्भसूची}} {{नेपालका राजमार्गहरू}} [[श्रेणी:नेपालका राजमार्गहरू]] akgvrlfp7zqwo4q2xsqvteib7x6gcx2 सिन्दूर (१९७९ फिल्म) 0 150847 1366322 1366287 2026-07-19T05:08:08Z Bishaldev100 28807 /* गीतहरू */ 1366322 wikitext text/x-wiki {| class="infobox vevent" ! colspan="2" class="infobox-above summary" style="font-size: 125%; font-style: italic;" |सिन्दूर |- | colspan="2" class="infobox-image" |[[File:Sindoor_nepali_film.png|फ्रेमहीन]] |- | colspan="2" class="infobox-full-data description" |सिन्दुर |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |'''निर्देशक''' | class="infobox-data" |[[प्रकाश थापा]] |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |लेखक | [[दौलतविक्रम विष्ट]] |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |'''पटकथा''' | class="infobox-data" |[[प्रकाश थापा]] |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |कथा | class="infobox-data" |[[दौलतविक्रम विष्ट]] |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |'''मुख्य कलाकार''' | class="infobox-data" |[[नीर शाह]]<br /> विश्व बस्नेत,<br /> मिनाक्षी आनन्द,<br />[[शान्ति मास्के]]<br />[[वसुन्धरा भुसाल]]<br />[[गोपालराज मैनाली|गोपाल राज मैनाली]]<br /> [[हरिहर शर्मा]] |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |'''छायाङ्कन''' | class="infobox-data" |श्याम मोहन श्रेष्ठ |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |सङ्गीत | class="infobox-data" |[[गोपाल योञ्जन]]<br />[[नातिकाजी|नाति काजी]] |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |<div style="display: inline-block; line-height: 1.2em; padding: .1em 0; ">उत्पादन कम्पनी<br /></div> | class="infobox-data" |<div style="vertical-align: middle;">[[नेपालको चलचित्रको इतिहास|शाही नेपाल चलचित्र संस्थान]]</div> |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |'''वितरक''' | class="infobox-data" |रोयल नेपाल फिल्म कर्पोरेसन |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |<div style="display: inline-block; line-height: 1.2em; padding: .1em 0; white-space: normal;">'''प्रदर्शन''' मिति</div> | class="infobox-data" |<div class="plainlist film-date"> * 26 नोभेम्बर 1979 (नेपाल) </div> |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |देश | class="infobox-data" |नेपाल |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |भाषा | class="infobox-data" |नेपाली |} '''''सिन्दूर''''' [[प्रकाश थापा]] द्वारा निर्देशित र शाही नेपाल चलचित्र संस्थानद्वारा निर्मित सन् १९७९ को एउटा ऐतिहासिक नेपाली सामाजिक ड्रामा चलचित्र हो। नेपालको दोस्रो रङ्गीन फिचर फिल्मका रूपमा प्रख्यात, यो नेपाली सिनेमाको इतिहासमा लगातार ५२ हप्तासम्म थिएटरमा चलेर "रजत जयन्ती" पूरा गर्ने पहिलो चलचित्र हो।<ref name=":0">{{Cite web |date=2025-03-03 |title=Historic Nepali film Sindoor to screen - OnlineKhabar English News |url=https://english.onlinekhabar.com/historic-nepali-film-sindoor-to-screen-on-international-womens-day.html |access-date=2026-07-01 |language=en-GB}}</ref> फिल्मको कथा प्रख्यात नेपाली उपन्यासकार [[दौलतविक्रम विष्ट|दौलत बिक्रम बिस्ट]]ले लेखेका हुन्। [[विधवा विवाह]] र महिला सशक्तीकरण यो चलचित्रको मुख्य कथवस्तु हो। == कथावस्तु == ''सिन्दूर चलचित्रले'' परम्परागत नेपाली समाजभित्र स्थापित प्रेम, विवाह र जटिल पारिवारिक अपेक्षाहरूको नाजुक गतिशीलताको अन्वेषण गर्दछ। यो कथा महिलाको गरिमा र आत्मनिर्णयको महत्त्वलाई उजागर गर्दै सामाजिक दबाबहरू मार्गनिर्देशन गर्ने एउटी युवतीको वरिपरि घुम्छ। यस चलचित्रलेतीव्र भावनात्मक र प्रगतिशील सामाजिक विषयवस्तुहरूलाई कुशलतापूर्वक सन्तुलनमा राखेको छ। === कथा === उषालाई गीतकार सुमनको गीत निकै मन पर्छ। उनकी सहपाठी प्रेम सुमनको गीत छापिएका पत्रिकाहरू उषालाई पुर्‍याइदिने गर्छ। तर उनीहरूलाई भने सुमन को हो भन्ने थाह हुँदैन। बिदाको समयमा कर्णेल (उषाको बुवा), उषा, प्रेम र प्रेमको बुवा आफ्नो गाउँ जान्छन्। गाउँमा कर्णेलको घरखेतको जिम्मा हरिले लिएको हुन्छ। हरिको छोरा बिकास डाक्टरी अध्ध्ययन गरिरहेका विद्यार्थी हुन्छन् र गीत कविता लेख्ने पनि गर्छन्। गाउँमा उषा, प्रेम, बिकासको भेट हुन्छ। पछि उषा बिकासको माया बस्छ। उषाले पनि गीतकार सुमन भनेको बिकास नै हो भन्ने थाहा पाउँछिन्। प्रेमले उषालाई "माया त आफ्नो हैसियात बराबरको सँग गर्नु पर्छ। बिकास जस्तो त दस जनालाई म नोकर राख्न सक्छु।" भन्छ। प्रेमको वुवाले गाउँलेहरू लगाएर कर्णेललाई हरिको कुरा लगाउँछ र कर्णेलले पनि हरिलाई कामबाट हटाइदिन्छ। त्यसैबेला कर्णेललाई हृदयघात हुन्छ। बिकासले जाँच गर्छ र छिटोभन्दा छिटो सहरमा अस्पताल पुर्‍याउनु पर्ने कुरा उषालाई बताउँछ। काठमाडौं आएपछि कर्णेललाई स्वास्थलाभ हुन्छ। प्रेमले उषालाई निकै मद्दत गर्छ। कर्णेलले छोरीलाई प्रेमसँग विवाह गर्न भन्छ। मन नपरे पनि वुबाको स्वास्थ्यावस्था र वुबाको कुरा काट्न नसकी उषाले प्रेमसँग विवाह गर्छिन्। तर विवाह पछि उषाको मनमा कहिले पनि शान्ति हुँदैन। लोग्ने, सासू, नग्दसँग उनको कुरा कहिल्यै मिल्दैन। बिकासको पढाई सकिएर काठमाडौंमा नै चिकित्सा अभ्यास गरिरहेका हुन्छन्। विवाह पहिले नै गर्भ बसेको र प्रेमीले घोका दिएपछि उनको नन्दले आत्महत्या गर्छिन्। उनको सासू मानसिक रुपमा विक्षिप्त भएर उषालाई बोक्सीको आरोप लगाउँछिन्। एकपटक प्रेम रक्सीको नसामा मोटरसाइकल दुर्घटना हुँदा उनको ज्यान जान्छ। त्यसपछि त झन् उनको सासूले यो बोक्सीले मेरो छोरा,छोरी खायो भन्दै दुर्व्यहार गर्छिन्। उनी निराश भएर आत्महत्या गर्न जान्छिन् तर उनको कर्णेल बुवाले बचाएर माइतमा ल्याएर राख्छन्। उनको ससुरा उनलाई लिन आउँछन् तर कर्णेलले उनलाई हप्काएर पठाउँछन्। कर्णेललाई फेरी हृदयघात हुन्छ र बिकासले उपचार गर्छ। नियमित उपचारको क्रममा कर्णेलले पहिलेको घटना लाई लिएर माफी माग्छ र बुवाको हालखबर बारे सोध्छ। बिकासले बुवाको मृत्यु भइसकेको कुरा बताउँछ र कर्णेल माफी माग्न नपाएकोमा दु:ख मनाउँछ। बिकासले उषाको लागि मन फिर्न अन्य गतिविधिमा संलग्न हुन र आफूलाई व्यस्त राख्न सल्लाह दिन्छ्न् र [[इन्टरनेसनल रेड क्रस एन्ड रेड क्रिसेन्ट मुभमेन्ट|रेडक्रस]]को कार्यक्रममा सहभागी हुन पनि सल्लाह दिन्छन्। == कलाकार == फिल्मले स्थापित थिएटर अभिनेता र ताजा अनुहारहरूको मिश्रणलाई एकसाथ ल्याएर धेरै ऐतिहासिक करियरहरू सुरु गर्‍यो: {| class="wikitable" |+ !कलाकार !भुमिका |- |मीनाक्षी आनन्द (नायिका) |उषा |- |बिस्व बस्नेत (नायक) |बिकास (गीतकार सुमन) |- |[[नीर शाह]] |प्रेम |- |[[गोपालराज मैनाली|गोपाल राज मैनाली]] |चंखे |- |[[वसुन्धरा भुसाल]] |नक्कली |- |[[शान्ति मास्के]] |प्रेमकी आमा |- |[[हरिहर शर्मा]] |प्रेमको बुवा |- |[[हरिप्रसाद रिमाल]] |कर्णेल, उषाको बुवा |- |प्रकाश थापा | |} * == गीतहरू == {| class="wikitable" |+ !गीत !शब्द !स्वर !संगीत !सन्दर्भ |- |आहा! बनमा फुल्यो फुलै फुल |[[किरण खरेल]] |[[तारादेवी]] |[[नातिकाजी]] | |- |लुकु लुकु लाग्यो मलाई |[[किरण खरेल]] |[[नारायणगोपाल]] [[तारादेवी]] |[[नातिकाजी|नातीकाजी]], [[गोपाल योञ्जन|गोपाल योन्जन]] |<ref>{{Cite web |title=लुकूँ लुकूँ लाग्यो मलाई |url=https://paleti.com.np/record/luku-luku-lagyo-malai |access-date=2026-07-18 |website=Paleti |language=ne}}</ref> |- |को कसको हो, कसले चिन्न सक्छ र? |[[किरण खरेल]] |[[नारायणगोपाल]] |[[नातिकाजी|नातीकाजी]], [[गोपाल योञ्जन|गोपाल योन्जन]] |<ref>{{Cite web |title=को कस्को हो |url=https://paleti.com.np/record/ko-kasko-ho |access-date=2026-07-18 |website=Paleti |language=ne}}</ref> |- |हे नक्कली | |[[उदितनारायण झा|उदितनारायण]] | | |- | | | | | |} * == रिलीज र विरासत == यस चलचित्रको आधिकारिक रूपमा नोभेम्बर 26, 1979 मा प्रिमियर भयो (वैकल्पिक रूपमा केही क्षेत्रीय रिलिज तालिकाहरूमा 1980 को रूपमा उद्धृत गरिएको छ। यो ऐतिहासिक जय नेपाल, विश्वज्योति र रञ्जन सिनेमासहित [[काठमाडौँ]] प्रमुख थिएटरहरूमा 52 हप्तासम्म निरन्तर चलेको थियो। घरेलु सीमाभन्दा पर, ''सिन्दूरले'' उज्बेकिस्तान फिल्म फेस्टिभलमा प्रदर्शनका लागि छनोट हुँदा विश्वव्यापी मञ्चमा देशको प्रतिनिधित्व गऱ्यो।<ref name=":0">{{Cite web |date=2025-03-03 |title=Historic Nepali film Sindoor to screen - OnlineKhabar English News |url=https://english.onlinekhabar.com/historic-nepali-film-sindoor-to-screen-on-international-womens-day.html |access-date=2026-07-01 |language=en-GB}}<cite class="citation web cs1" data-ve-ignore="">[https://english.onlinekhabar.com/historic-nepali-film-sindoor-to-screen-on-international-womens-day.html "Historic Nepali film Sindoor to screen - OnlineKhabar English News"]. 2025-03-03<span class="reference-accessdate">. Retrieved <span class="nowrap">2026-07-01</span></span>.</cite></ref> महिला सशक्तिकरणको स्थायी सन्देशको मान्यतामा, फिल्म विकास बोर्डले [[अन्तर्राष्ट्रिय नारी दिवस|अन्तर्राष्ट्रिय महिला दिवस]] सम्मानमा मार्च 2025 मा सिन्दूरको विशेष ऐतिहासिक प्रदर्शनको आयोजना गरेको थियो।<ref name=":0">{{Cite web |date=2025-03-03 |title=Historic Nepali film Sindoor to screen - OnlineKhabar English News |url=https://english.onlinekhabar.com/historic-nepali-film-sindoor-to-screen-on-international-womens-day.html |access-date=2026-07-01 |language=en-GB}}<cite class="citation web cs1" data-ve-ignore="">[https://english.onlinekhabar.com/historic-nepali-film-sindoor-to-screen-on-international-womens-day.html "Historic Nepali film Sindoor to screen - OnlineKhabar English News"]. 2025-03-03<span class="reference-accessdate">. Retrieved <span class="nowrap">2026-07-01</span></span>.</cite></ref><ref>{{Cite web |last=रंगसंसार |first=रंगसंसार |title=ऐतिहासिक नेपाली चलचित्र ‘सिन्दूर’ प्रदर्शन गरिने |url=https://www.rangasansar.com/detail/9787/ |access-date= |website=रंगसंसार}}</ref> == सन्दर्भहरू == <references /> ==बाह्य कडीहरू== * [https://nmdb.film.gov.np/movies/521 Nepali Movie Database ] [[श्रेणी:नेपाली नाटक चलचित्रहरू]] [[श्रेणी:नेपाली भाषाका चलचित्रहरू]] [[श्रेणी:सङ्क्षिप्त विवरण भएका लेखहरू]] r6s6tgurdqxd37h59r2fqco0es5hlua 1366323 1366322 2026-07-19T05:11:09Z Bishaldev100 28807 /* गीतहरू */ 1366323 wikitext text/x-wiki {| class="infobox vevent" ! colspan="2" class="infobox-above summary" style="font-size: 125%; font-style: italic;" |सिन्दूर |- | colspan="2" class="infobox-image" |[[File:Sindoor_nepali_film.png|फ्रेमहीन]] |- | colspan="2" class="infobox-full-data description" |सिन्दुर |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |'''निर्देशक''' | class="infobox-data" |[[प्रकाश थापा]] |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |लेखक | [[दौलतविक्रम विष्ट]] |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |'''पटकथा''' | class="infobox-data" |[[प्रकाश थापा]] |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |कथा | class="infobox-data" |[[दौलतविक्रम विष्ट]] |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |'''मुख्य कलाकार''' | class="infobox-data" |[[नीर शाह]]<br /> विश्व बस्नेत,<br /> मिनाक्षी आनन्द,<br />[[शान्ति मास्के]]<br />[[वसुन्धरा भुसाल]]<br />[[गोपालराज मैनाली|गोपाल राज मैनाली]]<br /> [[हरिहर शर्मा]] |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |'''छायाङ्कन''' | class="infobox-data" |श्याम मोहन श्रेष्ठ |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |सङ्गीत | class="infobox-data" |[[गोपाल योञ्जन]]<br />[[नातिकाजी|नाति काजी]] |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |<div style="display: inline-block; line-height: 1.2em; padding: .1em 0; ">उत्पादन कम्पनी<br /></div> | class="infobox-data" |<div style="vertical-align: middle;">[[नेपालको चलचित्रको इतिहास|शाही नेपाल चलचित्र संस्थान]]</div> |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |'''वितरक''' | class="infobox-data" |रोयल नेपाल फिल्म कर्पोरेसन |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |<div style="display: inline-block; line-height: 1.2em; padding: .1em 0; white-space: normal;">'''प्रदर्शन''' मिति</div> | class="infobox-data" |<div class="plainlist film-date"> * 26 नोभेम्बर 1979 (नेपाल) </div> |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |देश | class="infobox-data" |नेपाल |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |भाषा | class="infobox-data" |नेपाली |} '''''सिन्दूर''''' [[प्रकाश थापा]] द्वारा निर्देशित र शाही नेपाल चलचित्र संस्थानद्वारा निर्मित सन् १९७९ को एउटा ऐतिहासिक नेपाली सामाजिक ड्रामा चलचित्र हो। नेपालको दोस्रो रङ्गीन फिचर फिल्मका रूपमा प्रख्यात, यो नेपाली सिनेमाको इतिहासमा लगातार ५२ हप्तासम्म थिएटरमा चलेर "रजत जयन्ती" पूरा गर्ने पहिलो चलचित्र हो।<ref name=":0">{{Cite web |date=2025-03-03 |title=Historic Nepali film Sindoor to screen - OnlineKhabar English News |url=https://english.onlinekhabar.com/historic-nepali-film-sindoor-to-screen-on-international-womens-day.html |access-date=2026-07-01 |language=en-GB}}</ref> फिल्मको कथा प्रख्यात नेपाली उपन्यासकार [[दौलतविक्रम विष्ट|दौलत बिक्रम बिस्ट]]ले लेखेका हुन्। [[विधवा विवाह]] र महिला सशक्तीकरण यो चलचित्रको मुख्य कथवस्तु हो। == कथावस्तु == ''सिन्दूर चलचित्रले'' परम्परागत नेपाली समाजभित्र स्थापित प्रेम, विवाह र जटिल पारिवारिक अपेक्षाहरूको नाजुक गतिशीलताको अन्वेषण गर्दछ। यो कथा महिलाको गरिमा र आत्मनिर्णयको महत्त्वलाई उजागर गर्दै सामाजिक दबाबहरू मार्गनिर्देशन गर्ने एउटी युवतीको वरिपरि घुम्छ। यस चलचित्रलेतीव्र भावनात्मक र प्रगतिशील सामाजिक विषयवस्तुहरूलाई कुशलतापूर्वक सन्तुलनमा राखेको छ। === कथा === उषालाई गीतकार सुमनको गीत निकै मन पर्छ। उनकी सहपाठी प्रेम सुमनको गीत छापिएका पत्रिकाहरू उषालाई पुर्‍याइदिने गर्छ। तर उनीहरूलाई भने सुमन को हो भन्ने थाह हुँदैन। बिदाको समयमा कर्णेल (उषाको बुवा), उषा, प्रेम र प्रेमको बुवा आफ्नो गाउँ जान्छन्। गाउँमा कर्णेलको घरखेतको जिम्मा हरिले लिएको हुन्छ। हरिको छोरा बिकास डाक्टरी अध्ध्ययन गरिरहेका विद्यार्थी हुन्छन् र गीत कविता लेख्ने पनि गर्छन्। गाउँमा उषा, प्रेम, बिकासको भेट हुन्छ। पछि उषा बिकासको माया बस्छ। उषाले पनि गीतकार सुमन भनेको बिकास नै हो भन्ने थाहा पाउँछिन्। प्रेमले उषालाई "माया त आफ्नो हैसियात बराबरको सँग गर्नु पर्छ। बिकास जस्तो त दस जनालाई म नोकर राख्न सक्छु।" भन्छ। प्रेमको वुवाले गाउँलेहरू लगाएर कर्णेललाई हरिको कुरा लगाउँछ र कर्णेलले पनि हरिलाई कामबाट हटाइदिन्छ। त्यसैबेला कर्णेललाई हृदयघात हुन्छ। बिकासले जाँच गर्छ र छिटोभन्दा छिटो सहरमा अस्पताल पुर्‍याउनु पर्ने कुरा उषालाई बताउँछ। काठमाडौं आएपछि कर्णेललाई स्वास्थलाभ हुन्छ। प्रेमले उषालाई निकै मद्दत गर्छ। कर्णेलले छोरीलाई प्रेमसँग विवाह गर्न भन्छ। मन नपरे पनि वुबाको स्वास्थ्यावस्था र वुबाको कुरा काट्न नसकी उषाले प्रेमसँग विवाह गर्छिन्। तर विवाह पछि उषाको मनमा कहिले पनि शान्ति हुँदैन। लोग्ने, सासू, नग्दसँग उनको कुरा कहिल्यै मिल्दैन। बिकासको पढाई सकिएर काठमाडौंमा नै चिकित्सा अभ्यास गरिरहेका हुन्छन्। विवाह पहिले नै गर्भ बसेको र प्रेमीले घोका दिएपछि उनको नन्दले आत्महत्या गर्छिन्। उनको सासू मानसिक रुपमा विक्षिप्त भएर उषालाई बोक्सीको आरोप लगाउँछिन्। एकपटक प्रेम रक्सीको नसामा मोटरसाइकल दुर्घटना हुँदा उनको ज्यान जान्छ। त्यसपछि त झन् उनको सासूले यो बोक्सीले मेरो छोरा,छोरी खायो भन्दै दुर्व्यहार गर्छिन्। उनी निराश भएर आत्महत्या गर्न जान्छिन् तर उनको कर्णेल बुवाले बचाएर माइतमा ल्याएर राख्छन्। उनको ससुरा उनलाई लिन आउँछन् तर कर्णेलले उनलाई हप्काएर पठाउँछन्। कर्णेललाई फेरी हृदयघात हुन्छ र बिकासले उपचार गर्छ। नियमित उपचारको क्रममा कर्णेलले पहिलेको घटना लाई लिएर माफी माग्छ र बुवाको हालखबर बारे सोध्छ। बिकासले बुवाको मृत्यु भइसकेको कुरा बताउँछ र कर्णेल माफी माग्न नपाएकोमा दु:ख मनाउँछ। बिकासले उषाको लागि मन फिर्न अन्य गतिविधिमा संलग्न हुन र आफूलाई व्यस्त राख्न सल्लाह दिन्छ्न् र [[इन्टरनेसनल रेड क्रस एन्ड रेड क्रिसेन्ट मुभमेन्ट|रेडक्रस]]को कार्यक्रममा सहभागी हुन पनि सल्लाह दिन्छन्। == कलाकार == फिल्मले स्थापित थिएटर अभिनेता र ताजा अनुहारहरूको मिश्रणलाई एकसाथ ल्याएर धेरै ऐतिहासिक करियरहरू सुरु गर्‍यो: {| class="wikitable" |+ !कलाकार !भुमिका |- |मीनाक्षी आनन्द (नायिका) |उषा |- |बिस्व बस्नेत (नायक) |बिकास (गीतकार सुमन) |- |[[नीर शाह]] |प्रेम |- |[[गोपालराज मैनाली|गोपाल राज मैनाली]] |चंखे |- |[[वसुन्धरा भुसाल]] |नक्कली |- |[[शान्ति मास्के]] |प्रेमकी आमा |- |[[हरिहर शर्मा]] |प्रेमको बुवा |- |[[हरिप्रसाद रिमाल]] |कर्णेल, उषाको बुवा |- |प्रकाश थापा | |} * == गीतहरू == {| class="wikitable" |+ !गीत !शब्द !स्वर !संगीत !सन्दर्भ |- |आहा! बनमा फुल्यो फुलै फुल |[[किरण खरेल]] |[[तारादेवी]] |[[नातिकाजी]] | |- |लुकु लुकु लाग्यो मलाई |[[किरण खरेल]] |[[नारायणगोपाल]] [[तारादेवी]] |[[नातिकाजी|नातीकाजी]], [[गोपाल योञ्जन|गोपाल योन्जन]] |<ref>{{Cite web |title=लुकूँ लुकूँ लाग्यो मलाई |url=https://paleti.com.np/record/luku-luku-lagyo-malai |access-date=2026-07-18 |website=Paleti |language=ne}}</ref> |- |को कसको हो, कसले चिन्न सक्छ र? |[[किरण खरेल]] |[[नारायणगोपाल]] |[[नातिकाजी|नातीकाजी]], [[गोपाल योञ्जन|गोपाल योन्जन]] |<ref>{{Cite web |title=को कस्को हो |url=https://paleti.com.np/record/ko-kasko-ho |access-date=2026-07-18 |website=Paleti |language=ne}}</ref> |- |हे नक्कली | |[[उदितनारायण झा|उदितनारायण]] | | |- |मलाई हाँसीदेउ नभन |[[किरण खरेल]] |[[तारादेवी]] |[[नातिकाजी|नातीकाजी]], [[गोपाल योञ्जन|गोपाल योन्जन]] | |} * == रिलीज र विरासत == यस चलचित्रको आधिकारिक रूपमा नोभेम्बर 26, 1979 मा प्रिमियर भयो (वैकल्पिक रूपमा केही क्षेत्रीय रिलिज तालिकाहरूमा 1980 को रूपमा उद्धृत गरिएको छ। यो ऐतिहासिक जय नेपाल, विश्वज्योति र रञ्जन सिनेमासहित [[काठमाडौँ]] प्रमुख थिएटरहरूमा 52 हप्तासम्म निरन्तर चलेको थियो। घरेलु सीमाभन्दा पर, ''सिन्दूरले'' उज्बेकिस्तान फिल्म फेस्टिभलमा प्रदर्शनका लागि छनोट हुँदा विश्वव्यापी मञ्चमा देशको प्रतिनिधित्व गऱ्यो।<ref name=":0">{{Cite web |date=2025-03-03 |title=Historic Nepali film Sindoor to screen - OnlineKhabar English News |url=https://english.onlinekhabar.com/historic-nepali-film-sindoor-to-screen-on-international-womens-day.html |access-date=2026-07-01 |language=en-GB}}<cite class="citation web cs1" data-ve-ignore="">[https://english.onlinekhabar.com/historic-nepali-film-sindoor-to-screen-on-international-womens-day.html "Historic Nepali film Sindoor to screen - OnlineKhabar English News"]. 2025-03-03<span class="reference-accessdate">. Retrieved <span class="nowrap">2026-07-01</span></span>.</cite></ref> महिला सशक्तिकरणको स्थायी सन्देशको मान्यतामा, फिल्म विकास बोर्डले [[अन्तर्राष्ट्रिय नारी दिवस|अन्तर्राष्ट्रिय महिला दिवस]] सम्मानमा मार्च 2025 मा सिन्दूरको विशेष ऐतिहासिक प्रदर्शनको आयोजना गरेको थियो।<ref name=":0">{{Cite web |date=2025-03-03 |title=Historic Nepali film Sindoor to screen - OnlineKhabar English News |url=https://english.onlinekhabar.com/historic-nepali-film-sindoor-to-screen-on-international-womens-day.html |access-date=2026-07-01 |language=en-GB}}<cite class="citation web cs1" data-ve-ignore="">[https://english.onlinekhabar.com/historic-nepali-film-sindoor-to-screen-on-international-womens-day.html "Historic Nepali film Sindoor to screen - OnlineKhabar English News"]. 2025-03-03<span class="reference-accessdate">. Retrieved <span class="nowrap">2026-07-01</span></span>.</cite></ref><ref>{{Cite web |last=रंगसंसार |first=रंगसंसार |title=ऐतिहासिक नेपाली चलचित्र ‘सिन्दूर’ प्रदर्शन गरिने |url=https://www.rangasansar.com/detail/9787/ |access-date= |website=रंगसंसार}}</ref> == सन्दर्भहरू == <references /> ==बाह्य कडीहरू== * [https://nmdb.film.gov.np/movies/521 Nepali Movie Database ] [[श्रेणी:नेपाली नाटक चलचित्रहरू]] [[श्रेणी:नेपाली भाषाका चलचित्रहरू]] [[श्रेणी:सङ्क्षिप्त विवरण भएका लेखहरू]] fh3bu9de5k0t7c4k8n10pftcsgry2yh 1366324 1366323 2026-07-19T05:13:07Z Bishaldev100 28807 /* गीतहरू */ 1366324 wikitext text/x-wiki {| class="infobox vevent" ! colspan="2" class="infobox-above summary" style="font-size: 125%; font-style: italic;" |सिन्दूर |- | colspan="2" class="infobox-image" |[[File:Sindoor_nepali_film.png|फ्रेमहीन]] |- | colspan="2" class="infobox-full-data description" |सिन्दुर |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |'''निर्देशक''' | class="infobox-data" |[[प्रकाश थापा]] |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |लेखक | [[दौलतविक्रम विष्ट]] |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |'''पटकथा''' | class="infobox-data" |[[प्रकाश थापा]] |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |कथा | class="infobox-data" |[[दौलतविक्रम विष्ट]] |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |'''मुख्य कलाकार''' | class="infobox-data" |[[नीर शाह]]<br /> विश्व बस्नेत,<br /> मिनाक्षी आनन्द,<br />[[शान्ति मास्के]]<br />[[वसुन्धरा भुसाल]]<br />[[गोपालराज मैनाली|गोपाल राज मैनाली]]<br /> [[हरिहर शर्मा]] |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |'''छायाङ्कन''' | class="infobox-data" |श्याम मोहन श्रेष्ठ |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |सङ्गीत | class="infobox-data" |[[गोपाल योञ्जन]]<br />[[नातिकाजी|नाति काजी]] |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |<div style="display: inline-block; line-height: 1.2em; padding: .1em 0; ">उत्पादन कम्पनी<br /></div> | class="infobox-data" |<div style="vertical-align: middle;">[[नेपालको चलचित्रको इतिहास|शाही नेपाल चलचित्र संस्थान]]</div> |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |'''वितरक''' | class="infobox-data" |रोयल नेपाल फिल्म कर्पोरेसन |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |<div style="display: inline-block; line-height: 1.2em; padding: .1em 0; white-space: normal;">'''प्रदर्शन''' मिति</div> | class="infobox-data" |<div class="plainlist film-date"> * 26 नोभेम्बर 1979 (नेपाल) </div> |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |देश | class="infobox-data" |नेपाल |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |भाषा | class="infobox-data" |नेपाली |} '''''सिन्दूर''''' [[प्रकाश थापा]] द्वारा निर्देशित र शाही नेपाल चलचित्र संस्थानद्वारा निर्मित सन् १९७९ को एउटा ऐतिहासिक नेपाली सामाजिक ड्रामा चलचित्र हो। नेपालको दोस्रो रङ्गीन फिचर फिल्मका रूपमा प्रख्यात, यो नेपाली सिनेमाको इतिहासमा लगातार ५२ हप्तासम्म थिएटरमा चलेर "रजत जयन्ती" पूरा गर्ने पहिलो चलचित्र हो।<ref name=":0">{{Cite web |date=2025-03-03 |title=Historic Nepali film Sindoor to screen - OnlineKhabar English News |url=https://english.onlinekhabar.com/historic-nepali-film-sindoor-to-screen-on-international-womens-day.html |access-date=2026-07-01 |language=en-GB}}</ref> फिल्मको कथा प्रख्यात नेपाली उपन्यासकार [[दौलतविक्रम विष्ट|दौलत बिक्रम बिस्ट]]ले लेखेका हुन्। [[विधवा विवाह]] र महिला सशक्तीकरण यो चलचित्रको मुख्य कथवस्तु हो। == कथावस्तु == ''सिन्दूर चलचित्रले'' परम्परागत नेपाली समाजभित्र स्थापित प्रेम, विवाह र जटिल पारिवारिक अपेक्षाहरूको नाजुक गतिशीलताको अन्वेषण गर्दछ। यो कथा महिलाको गरिमा र आत्मनिर्णयको महत्त्वलाई उजागर गर्दै सामाजिक दबाबहरू मार्गनिर्देशन गर्ने एउटी युवतीको वरिपरि घुम्छ। यस चलचित्रलेतीव्र भावनात्मक र प्रगतिशील सामाजिक विषयवस्तुहरूलाई कुशलतापूर्वक सन्तुलनमा राखेको छ। === कथा === उषालाई गीतकार सुमनको गीत निकै मन पर्छ। उनकी सहपाठी प्रेम सुमनको गीत छापिएका पत्रिकाहरू उषालाई पुर्‍याइदिने गर्छ। तर उनीहरूलाई भने सुमन को हो भन्ने थाह हुँदैन। बिदाको समयमा कर्णेल (उषाको बुवा), उषा, प्रेम र प्रेमको बुवा आफ्नो गाउँ जान्छन्। गाउँमा कर्णेलको घरखेतको जिम्मा हरिले लिएको हुन्छ। हरिको छोरा बिकास डाक्टरी अध्ध्ययन गरिरहेका विद्यार्थी हुन्छन् र गीत कविता लेख्ने पनि गर्छन्। गाउँमा उषा, प्रेम, बिकासको भेट हुन्छ। पछि उषा बिकासको माया बस्छ। उषाले पनि गीतकार सुमन भनेको बिकास नै हो भन्ने थाहा पाउँछिन्। प्रेमले उषालाई "माया त आफ्नो हैसियात बराबरको सँग गर्नु पर्छ। बिकास जस्तो त दस जनालाई म नोकर राख्न सक्छु।" भन्छ। प्रेमको वुवाले गाउँलेहरू लगाएर कर्णेललाई हरिको कुरा लगाउँछ र कर्णेलले पनि हरिलाई कामबाट हटाइदिन्छ। त्यसैबेला कर्णेललाई हृदयघात हुन्छ। बिकासले जाँच गर्छ र छिटोभन्दा छिटो सहरमा अस्पताल पुर्‍याउनु पर्ने कुरा उषालाई बताउँछ। काठमाडौं आएपछि कर्णेललाई स्वास्थलाभ हुन्छ। प्रेमले उषालाई निकै मद्दत गर्छ। कर्णेलले छोरीलाई प्रेमसँग विवाह गर्न भन्छ। मन नपरे पनि वुबाको स्वास्थ्यावस्था र वुबाको कुरा काट्न नसकी उषाले प्रेमसँग विवाह गर्छिन्। तर विवाह पछि उषाको मनमा कहिले पनि शान्ति हुँदैन। लोग्ने, सासू, नग्दसँग उनको कुरा कहिल्यै मिल्दैन। बिकासको पढाई सकिएर काठमाडौंमा नै चिकित्सा अभ्यास गरिरहेका हुन्छन्। विवाह पहिले नै गर्भ बसेको र प्रेमीले घोका दिएपछि उनको नन्दले आत्महत्या गर्छिन्। उनको सासू मानसिक रुपमा विक्षिप्त भएर उषालाई बोक्सीको आरोप लगाउँछिन्। एकपटक प्रेम रक्सीको नसामा मोटरसाइकल दुर्घटना हुँदा उनको ज्यान जान्छ। त्यसपछि त झन् उनको सासूले यो बोक्सीले मेरो छोरा,छोरी खायो भन्दै दुर्व्यहार गर्छिन्। उनी निराश भएर आत्महत्या गर्न जान्छिन् तर उनको कर्णेल बुवाले बचाएर माइतमा ल्याएर राख्छन्। उनको ससुरा उनलाई लिन आउँछन् तर कर्णेलले उनलाई हप्काएर पठाउँछन्। कर्णेललाई फेरी हृदयघात हुन्छ र बिकासले उपचार गर्छ। नियमित उपचारको क्रममा कर्णेलले पहिलेको घटना लाई लिएर माफी माग्छ र बुवाको हालखबर बारे सोध्छ। बिकासले बुवाको मृत्यु भइसकेको कुरा बताउँछ र कर्णेल माफी माग्न नपाएकोमा दु:ख मनाउँछ। बिकासले उषाको लागि मन फिर्न अन्य गतिविधिमा संलग्न हुन र आफूलाई व्यस्त राख्न सल्लाह दिन्छ्न् र [[इन्टरनेसनल रेड क्रस एन्ड रेड क्रिसेन्ट मुभमेन्ट|रेडक्रस]]को कार्यक्रममा सहभागी हुन पनि सल्लाह दिन्छन्। == कलाकार == फिल्मले स्थापित थिएटर अभिनेता र ताजा अनुहारहरूको मिश्रणलाई एकसाथ ल्याएर धेरै ऐतिहासिक करियरहरू सुरु गर्‍यो: {| class="wikitable" |+ !कलाकार !भुमिका |- |मीनाक्षी आनन्द (नायिका) |उषा |- |बिस्व बस्नेत (नायक) |बिकास (गीतकार सुमन) |- |[[नीर शाह]] |प्रेम |- |[[गोपालराज मैनाली|गोपाल राज मैनाली]] |चंखे |- |[[वसुन्धरा भुसाल]] |नक्कली |- |[[शान्ति मास्के]] |प्रेमकी आमा |- |[[हरिहर शर्मा]] |प्रेमको बुवा |- |[[हरिप्रसाद रिमाल]] |कर्णेल, उषाको बुवा |- |प्रकाश थापा | |} * == गीतहरू == {| class="wikitable" |+ !गीत !शब्द !स्वर !संगीत !सन्दर्भ |- |आहा! बनमा फुल्यो फुलै फुल |[[किरण खरेल]] |[[तारादेवी]] |[[नातिकाजी]] | |- |लुकु लुकु लाग्यो मलाई |[[किरण खरेल]] |[[नारायणगोपाल]] [[तारादेवी]] |[[नातिकाजी|नातीकाजी]], [[गोपाल योञ्जन|गोपाल योन्जन]] |<ref>{{Cite web |title=लुकूँ लुकूँ लाग्यो मलाई |url=https://paleti.com.np/record/luku-luku-lagyo-malai |access-date=2026-07-18 |website=Paleti |language=ne}}</ref> |- |को कसको हो, कसले चिन्न सक्छ र? |[[किरण खरेल]] |[[नारायणगोपाल]] |[[नातिकाजी|नातीकाजी]], [[गोपाल योञ्जन|गोपाल योन्जन]] |<ref>{{Cite web |title=को कस्को हो |url=https://paleti.com.np/record/ko-kasko-ho |access-date=2026-07-18 |website=Paleti |language=ne}}</ref> |- |हे नक्कली |लक्ष्मण लोहनी |[[उदितनारायण झा|उदितनारायण]], सुसुमा श्रेष्ठ |गोपाल योञ्जन |<ref>[https://m.youtube.com/watch?v=BrkrUA_cmqg&pp=ygUKaGUgbmFra2FsaQ%3D%3D Nakkali He Hasili SINDOOR Film song]</ref> |- |मलाई हाँसीदेउ नभन |[[किरण खरेल]] |[[तारादेवी]] |[[नातिकाजी|नातीकाजी]], [[गोपाल योञ्जन|गोपाल योन्जन]] | |} * == रिलीज र विरासत == यस चलचित्रको आधिकारिक रूपमा नोभेम्बर 26, 1979 मा प्रिमियर भयो (वैकल्पिक रूपमा केही क्षेत्रीय रिलिज तालिकाहरूमा 1980 को रूपमा उद्धृत गरिएको छ। यो ऐतिहासिक जय नेपाल, विश्वज्योति र रञ्जन सिनेमासहित [[काठमाडौँ]] प्रमुख थिएटरहरूमा 52 हप्तासम्म निरन्तर चलेको थियो। घरेलु सीमाभन्दा पर, ''सिन्दूरले'' उज्बेकिस्तान फिल्म फेस्टिभलमा प्रदर्शनका लागि छनोट हुँदा विश्वव्यापी मञ्चमा देशको प्रतिनिधित्व गऱ्यो।<ref name=":0">{{Cite web |date=2025-03-03 |title=Historic Nepali film Sindoor to screen - OnlineKhabar English News |url=https://english.onlinekhabar.com/historic-nepali-film-sindoor-to-screen-on-international-womens-day.html |access-date=2026-07-01 |language=en-GB}}<cite class="citation web cs1" data-ve-ignore="">[https://english.onlinekhabar.com/historic-nepali-film-sindoor-to-screen-on-international-womens-day.html "Historic Nepali film Sindoor to screen - OnlineKhabar English News"]. 2025-03-03<span class="reference-accessdate">. Retrieved <span class="nowrap">2026-07-01</span></span>.</cite></ref> महिला सशक्तिकरणको स्थायी सन्देशको मान्यतामा, फिल्म विकास बोर्डले [[अन्तर्राष्ट्रिय नारी दिवस|अन्तर्राष्ट्रिय महिला दिवस]] सम्मानमा मार्च 2025 मा सिन्दूरको विशेष ऐतिहासिक प्रदर्शनको आयोजना गरेको थियो।<ref name=":0">{{Cite web |date=2025-03-03 |title=Historic Nepali film Sindoor to screen - OnlineKhabar English News |url=https://english.onlinekhabar.com/historic-nepali-film-sindoor-to-screen-on-international-womens-day.html |access-date=2026-07-01 |language=en-GB}}<cite class="citation web cs1" data-ve-ignore="">[https://english.onlinekhabar.com/historic-nepali-film-sindoor-to-screen-on-international-womens-day.html "Historic Nepali film Sindoor to screen - OnlineKhabar English News"]. 2025-03-03<span class="reference-accessdate">. Retrieved <span class="nowrap">2026-07-01</span></span>.</cite></ref><ref>{{Cite web |last=रंगसंसार |first=रंगसंसार |title=ऐतिहासिक नेपाली चलचित्र ‘सिन्दूर’ प्रदर्शन गरिने |url=https://www.rangasansar.com/detail/9787/ |access-date= |website=रंगसंसार}}</ref> == सन्दर्भहरू == <references /> ==बाह्य कडीहरू== * [https://nmdb.film.gov.np/movies/521 Nepali Movie Database ] [[श्रेणी:नेपाली नाटक चलचित्रहरू]] [[श्रेणी:नेपाली भाषाका चलचित्रहरू]] [[श्रेणी:सङ्क्षिप्त विवरण भएका लेखहरू]] 8ev3wd089win45nfkbqh3h2mxhhdsco 1366326 1366324 2026-07-19T05:21:09Z Bishaldev100 28807 /* */ 1366326 wikitext text/x-wiki {| class="infobox vevent" ! colspan="2" class="infobox-above summary" style="font-size: 125%; font-style: italic;" |सिन्दूर |- | colspan="2" class="infobox-image" |[[File:Sindoor_nepali_film.png|फ्रेमहीन]] |- | colspan="2" class="infobox-full-data description" |सिन्दुर |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |'''निर्देशक''' | class="infobox-data" |[[प्रकाश थापा]] |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |लेखक | [[दौलतविक्रम विष्ट]] |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |'''पटकथा''' | class="infobox-data" |[[प्रकाश थापा]] |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |कथा | class="infobox-data" |[[दौलतविक्रम विष्ट]] |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |'''मुख्य कलाकार''' | class="infobox-data" |[[नीर शाह]]<br /> विश्व बस्नेत,<br /> मिनाक्षी आनन्द,<br />[[शान्ति मास्के]]<br />[[वसुन्धरा भुसाल]]<br />[[गोपालराज मैनाली|गोपाल राज मैनाली]]<br /> [[हरिहर शर्मा]] |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |'''छायाङ्कन''' | class="infobox-data" |श्याम मोहन श्रेष्ठ |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |सङ्गीत | class="infobox-data" |[[गोपाल योञ्जन]]<br />[[नातिकाजी|नाति काजी]] |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |<div style="display: inline-block; line-height: 1.2em; padding: .1em 0; ">उत्पादन कम्पनी<br /></div> | class="infobox-data" |<div style="vertical-align: middle;">[[नेपालको चलचित्रको इतिहास|शाही नेपाल चलचित्र संस्थान]]</div> |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |'''वितरक''' | class="infobox-data" |रोयल नेपाल फिल्म कर्पोरेसन |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |<div style="display: inline-block; line-height: 1.2em; padding: .1em 0; white-space: normal;">'''प्रदर्शन''' मिति</div> | class="infobox-data" |<div class="plainlist film-date"> * 26 नोभेम्बर 1979 (नेपाल) </div> |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |देश | class="infobox-data" |नेपाल |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |भाषा | class="infobox-data" |नेपाली |} '''''सिन्दूर''''' [[प्रकाश थापा]] द्वारा निर्देशित र शाही नेपाल चलचित्र संस्थानद्वारा निर्मित एउटा ऐतिहासिक नेपाली सामाजिक ड्रामा चलचित्र हो। २०३३ सालमा निर्माण शुरु भएर २०३६ साल मङ्सिर १० गते मात्र प्रदर्शनमा आएको थियो।<ref>{{Cite web |last=थापा |first=राहुल |date=2026-01-16 |title=Blockbuster : नेपाली चलचित्रकी नायिका मीनाक्षी आनन्दको कुरा |url=https://himalayadarpan.com/blockbuster-actress-of-nepali-cinema-meenakshi-anand/ |access-date=2026-07-19 |website=Himalaya Darpan - Latest North Bengal & Northeast India News in Nepali |language=ne-NP}}</ref> नेपालको दोस्रो रङ्गीन फिचर फिल्मका रूपमा प्रख्यात, यो नेपाली सिनेमाको इतिहासमा लगातार ५२ हप्तासम्म थिएटरमा चलेर "रजत जयन्ती" पूरा गर्ने पहिलो चलचित्र हो।<ref name=":0">{{Cite web |date=2025-03-03 |title=Historic Nepali film Sindoor to screen - OnlineKhabar English News |url=https://english.onlinekhabar.com/historic-nepali-film-sindoor-to-screen-on-international-womens-day.html |access-date=2026-07-01 |language=en-GB}}</ref> फिल्मको कथा प्रख्यात नेपाली उपन्यासकार [[दौलतविक्रम विष्ट|दौलत बिक्रम बिस्ट]]ले लेखेका हुन्। [[विधवा विवाह]] र महिला सशक्तीकरण यो चलचित्रको मुख्य कथवस्तु हो। == कथावस्तु == ''सिन्दूर चलचित्रले'' परम्परागत नेपाली समाजभित्र स्थापित प्रेम, विवाह र जटिल पारिवारिक अपेक्षाहरूको नाजुक गतिशीलताको अन्वेषण गर्दछ। यो कथा महिलाको गरिमा र आत्मनिर्णयको महत्त्वलाई उजागर गर्दै सामाजिक दबाबहरू मार्गनिर्देशन गर्ने एउटी युवतीको वरिपरि घुम्छ। यस चलचित्रलेतीव्र भावनात्मक र प्रगतिशील सामाजिक विषयवस्तुहरूलाई कुशलतापूर्वक सन्तुलनमा राखेको छ। === कथा === उषालाई गीतकार सुमनको गीत निकै मन पर्छ। उनकी सहपाठी प्रेम सुमनको गीत छापिएका पत्रिकाहरू उषालाई पुर्‍याइदिने गर्छ। तर उनीहरूलाई भने सुमन को हो भन्ने थाह हुँदैन। बिदाको समयमा कर्णेल (उषाको बुवा), उषा, प्रेम र प्रेमको बुवा आफ्नो गाउँ जान्छन्। गाउँमा कर्णेलको घरखेतको जिम्मा हरिले लिएको हुन्छ। हरिको छोरा बिकास डाक्टरी अध्ध्ययन गरिरहेका विद्यार्थी हुन्छन् र गीत कविता लेख्ने पनि गर्छन्। गाउँमा उषा, प्रेम, बिकासको भेट हुन्छ। पछि उषा बिकासको माया बस्छ। उषाले पनि गीतकार सुमन भनेको बिकास नै हो भन्ने थाहा पाउँछिन्। प्रेमले उषालाई "माया त आफ्नो हैसियात बराबरको सँग गर्नु पर्छ। बिकास जस्तो त दस जनालाई म नोकर राख्न सक्छु।" भन्छ। प्रेमको वुवाले गाउँलेहरू लगाएर कर्णेललाई हरिको कुरा लगाउँछ र कर्णेलले पनि हरिलाई कामबाट हटाइदिन्छ। त्यसैबेला कर्णेललाई हृदयघात हुन्छ। बिकासले जाँच गर्छ र छिटोभन्दा छिटो सहरमा अस्पताल पुर्‍याउनु पर्ने कुरा उषालाई बताउँछ। काठमाडौं आएपछि कर्णेललाई स्वास्थलाभ हुन्छ। प्रेमले उषालाई निकै मद्दत गर्छ। कर्णेलले छोरीलाई प्रेमसँग विवाह गर्न भन्छ। मन नपरे पनि वुबाको स्वास्थ्यावस्था र वुबाको कुरा काट्न नसकी उषाले प्रेमसँग विवाह गर्छिन्। तर विवाह पछि उषाको मनमा कहिले पनि शान्ति हुँदैन। लोग्ने, सासू, नग्दसँग उनको कुरा कहिल्यै मिल्दैन। बिकासको पढाई सकिएर काठमाडौंमा नै चिकित्सा अभ्यास गरिरहेका हुन्छन्। विवाह पहिले नै गर्भ बसेको र प्रेमीले घोका दिएपछि उनको नन्दले आत्महत्या गर्छिन्। उनको सासू मानसिक रुपमा विक्षिप्त भएर उषालाई बोक्सीको आरोप लगाउँछिन्। एकपटक प्रेम रक्सीको नसामा मोटरसाइकल दुर्घटना हुँदा उनको ज्यान जान्छ। त्यसपछि त झन् उनको सासूले यो बोक्सीले मेरो छोरा,छोरी खायो भन्दै दुर्व्यहार गर्छिन्। उनी निराश भएर आत्महत्या गर्न जान्छिन् तर उनको कर्णेल बुवाले बचाएर माइतमा ल्याएर राख्छन्। उनको ससुरा उनलाई लिन आउँछन् तर कर्णेलले उनलाई हप्काएर पठाउँछन्। कर्णेललाई फेरी हृदयघात हुन्छ र बिकासले उपचार गर्छ। नियमित उपचारको क्रममा कर्णेलले पहिलेको घटना लाई लिएर माफी माग्छ र बुवाको हालखबर बारे सोध्छ। बिकासले बुवाको मृत्यु भइसकेको कुरा बताउँछ र कर्णेल माफी माग्न नपाएकोमा दु:ख मनाउँछ। बिकासले उषाको लागि मन फिर्न अन्य गतिविधिमा संलग्न हुन र आफूलाई व्यस्त राख्न सल्लाह दिन्छ्न् र [[इन्टरनेसनल रेड क्रस एन्ड रेड क्रिसेन्ट मुभमेन्ट|रेडक्रस]]को कार्यक्रममा सहभागी हुन पनि सल्लाह दिन्छन्। == कलाकार == फिल्मले स्थापित थिएटर अभिनेता र ताजा अनुहारहरूको मिश्रणलाई एकसाथ ल्याएर धेरै ऐतिहासिक करियरहरू सुरु गर्‍यो: {| class="wikitable" |+ !कलाकार !भुमिका |- |मीनाक्षी आनन्द (नायिका) |उषा |- |बिस्व बस्नेत (नायक) |बिकास (गीतकार सुमन) |- |[[नीर शाह]] |प्रेम |- |[[गोपालराज मैनाली|गोपाल राज मैनाली]] |चंखे |- |[[वसुन्धरा भुसाल]] |नक्कली |- |[[शान्ति मास्के]] |प्रेमकी आमा |- |[[हरिहर शर्मा]] |प्रेमको बुवा |- |[[हरिप्रसाद रिमाल]] |कर्णेल, उषाको बुवा |- |प्रकाश थापा | |} * == गीतहरू == {| class="wikitable" |+ !गीत !शब्द !स्वर !संगीत !सन्दर्भ |- |आहा! बनमा फुल्यो फुलै फुल |[[किरण खरेल]] |[[तारादेवी]] |[[नातिकाजी]] | |- |लुकु लुकु लाग्यो मलाई |[[किरण खरेल]] |[[नारायणगोपाल]] [[तारादेवी]] |[[नातिकाजी|नातीकाजी]], [[गोपाल योञ्जन|गोपाल योन्जन]] |<ref>{{Cite web |title=लुकूँ लुकूँ लाग्यो मलाई |url=https://paleti.com.np/record/luku-luku-lagyo-malai |access-date=2026-07-18 |website=Paleti |language=ne}}</ref> |- |को कसको हो, कसले चिन्न सक्छ र? |[[किरण खरेल]] |[[नारायणगोपाल]] |[[नातिकाजी|नातीकाजी]], [[गोपाल योञ्जन|गोपाल योन्जन]] |<ref>{{Cite web |title=को कस्को हो |url=https://paleti.com.np/record/ko-kasko-ho |access-date=2026-07-18 |website=Paleti |language=ne}}</ref> |- |हे नक्कली |लक्ष्मण लोहनी |[[उदितनारायण झा|उदितनारायण]], सुसुमा श्रेष्ठ |गोपाल योञ्जन |<ref>[https://m.youtube.com/watch?v=BrkrUA_cmqg&pp=ygUKaGUgbmFra2FsaQ%3D%3D Nakkali He Hasili SINDOOR Film song]</ref> |- |मलाई हाँसीदेउ नभन |[[किरण खरेल]] |[[तारादेवी]] |[[नातिकाजी|नातीकाजी]], [[गोपाल योञ्जन|गोपाल योन्जन]] | |} * == रिलीज र विरासत == यस चलचित्रको आधिकारिक रूपमा नोभेम्बर 26, 1979 मा प्रिमियर भयो (वैकल्पिक रूपमा केही क्षेत्रीय रिलिज तालिकाहरूमा 1980 को रूपमा उद्धृत गरिएको छ। यो ऐतिहासिक जय नेपाल, विश्वज्योति र रञ्जन सिनेमासहित [[काठमाडौँ]] प्रमुख थिएटरहरूमा 52 हप्तासम्म निरन्तर चलेको थियो। घरेलु सीमाभन्दा पर, ''सिन्दूरले'' उज्बेकिस्तान फिल्म फेस्टिभलमा प्रदर्शनका लागि छनोट हुँदा विश्वव्यापी मञ्चमा देशको प्रतिनिधित्व गऱ्यो।<ref name=":0">{{Cite web |date=2025-03-03 |title=Historic Nepali film Sindoor to screen - OnlineKhabar English News |url=https://english.onlinekhabar.com/historic-nepali-film-sindoor-to-screen-on-international-womens-day.html |access-date=2026-07-01 |language=en-GB}}<cite class="citation web cs1" data-ve-ignore="">[https://english.onlinekhabar.com/historic-nepali-film-sindoor-to-screen-on-international-womens-day.html "Historic Nepali film Sindoor to screen - OnlineKhabar English News"]. 2025-03-03<span class="reference-accessdate">. Retrieved <span class="nowrap">2026-07-01</span></span>.</cite></ref> महिला सशक्तिकरणको स्थायी सन्देशको मान्यतामा, फिल्म विकास बोर्डले [[अन्तर्राष्ट्रिय नारी दिवस|अन्तर्राष्ट्रिय महिला दिवस]] सम्मानमा मार्च 2025 मा सिन्दूरको विशेष ऐतिहासिक प्रदर्शनको आयोजना गरेको थियो।<ref name=":0">{{Cite web |date=2025-03-03 |title=Historic Nepali film Sindoor to screen - OnlineKhabar English News |url=https://english.onlinekhabar.com/historic-nepali-film-sindoor-to-screen-on-international-womens-day.html |access-date=2026-07-01 |language=en-GB}}<cite class="citation web cs1" data-ve-ignore="">[https://english.onlinekhabar.com/historic-nepali-film-sindoor-to-screen-on-international-womens-day.html "Historic Nepali film Sindoor to screen - OnlineKhabar English News"]. 2025-03-03<span class="reference-accessdate">. Retrieved <span class="nowrap">2026-07-01</span></span>.</cite></ref><ref>{{Cite web |last=रंगसंसार |first=रंगसंसार |title=ऐतिहासिक नेपाली चलचित्र ‘सिन्दूर’ प्रदर्शन गरिने |url=https://www.rangasansar.com/detail/9787/ |access-date= |website=रंगसंसार}}</ref> == सन्दर्भहरू == <references /> ==बाह्य कडीहरू== * [https://nmdb.film.gov.np/movies/521 Nepali Movie Database ] [[श्रेणी:नेपाली नाटक चलचित्रहरू]] [[श्रेणी:नेपाली भाषाका चलचित्रहरू]] [[श्रेणी:सङ्क्षिप्त विवरण भएका लेखहरू]] pj7j70qymuamuzjqxelqgziqnitx2i4 1366328 1366326 2026-07-19T05:25:21Z Bishaldev100 28807 /* */ 1366328 wikitext text/x-wiki {| class="infobox vevent" ! colspan="2" class="infobox-above summary" style="font-size: 125%; font-style: italic;" |सिन्दूर |- | colspan="2" class="infobox-image" |[[File:Sindoor_nepali_film.png|फ्रेमहीन]] |- | colspan="2" class="infobox-full-data description" |सिन्दुर |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |'''निर्देशक''' | class="infobox-data" |[[प्रकाश थापा]] |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |लेखक | [[दौलतविक्रम विष्ट]] |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |'''पटकथा''' | class="infobox-data" |[[प्रकाश थापा]] |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |कथा | class="infobox-data" |[[दौलतविक्रम विष्ट]] |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |'''मुख्य कलाकार''' | class="infobox-data" |[[नीर शाह]]<br /> विश्व बस्नेत,<br /> मिनाक्षी आनन्द,<br />[[शान्ति मास्के]]<br />[[वसुन्धरा भुसाल]]<br />[[गोपालराज मैनाली|गोपाल राज मैनाली]]<br /> [[हरिहर शर्मा]] |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |'''छायाङ्कन''' | class="infobox-data" |श्याम मोहन श्रेष्ठ |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |सङ्गीत | class="infobox-data" |[[गोपाल योञ्जन]]<br />[[नातिकाजी|नाति काजी]] |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |<div style="display: inline-block; line-height: 1.2em; padding: .1em 0; ">उत्पादन कम्पनी<br /></div> | class="infobox-data" |<div style="vertical-align: middle;">[[नेपालको चलचित्रको इतिहास|शाही नेपाल चलचित्र संस्थान]]</div> |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |'''वितरक''' | class="infobox-data" |रोयल नेपाल फिल्म कर्पोरेसन |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |<div style="display: inline-block; line-height: 1.2em; padding: .1em 0; white-space: normal;">'''प्रदर्शन''' मिति</div> | class="infobox-data" |<div class="plainlist film-date"> * 26 नोभेम्बर 1979 (नेपाल) </div> |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |देश | class="infobox-data" |नेपाल |- ! class="infobox-label" scope="row" style="white-space: nowrap; padding-right: 0.65em;" |भाषा | class="infobox-data" |नेपाली |} '''''सिन्दूर''''' [[प्रकाश थापा]] द्वारा निर्देशित र शाही नेपाल चलचित्र संस्थानद्वारा निर्मित एउटा ऐतिहासिक नेपाली सामाजिक ड्रामा चलचित्र हो। २०३३ सालमा निर्माण शुरु भएर २०३६ साल मङ्सिर १० गते मात्र प्रदर्शनमा आएको थियो।<ref>{{Cite web |last=थापा |first=राहुल |date=2026-01-16 |title=Blockbuster : नेपाली चलचित्रकी नायिका मीनाक्षी आनन्दको कुरा |url=https://himalayadarpan.com/blockbuster-actress-of-nepali-cinema-meenakshi-anand/ |access-date=2026-07-19 |website=Himalaya Darpan - Latest North Bengal & Northeast India News in Nepali |language=ne-NP}}</ref> नेपालको दोस्रो रङ्गीन फिचर फिल्मका रूपमा प्रख्यात, यो नेपाली सिनेमाको इतिहासमा लगातार ५२ हप्तासम्म थिएटरमा चलेर "स्वर्ण जयन्ती" पूरा गर्ने पहिलो चलचित्र हो।<ref name=":0">{{Cite web |date=2025-03-03 |title=Historic Nepali film Sindoor to screen - OnlineKhabar English News |url=https://english.onlinekhabar.com/historic-nepali-film-sindoor-to-screen-on-international-womens-day.html |access-date=2026-07-01 |language=en-GB}}</ref> फिल्मको कथा प्रख्यात नेपाली उपन्यासकार [[दौलतविक्रम विष्ट|दौलत बिक्रम बिस्ट]]ले लेखेका हुन्। [[विधवा विवाह]] र महिला सशक्तीकरण यो चलचित्रको मुख्य कथवस्तु हो। == कथावस्तु == ''सिन्दूर चलचित्रले'' परम्परागत नेपाली समाजभित्र स्थापित प्रेम, विवाह र जटिल पारिवारिक अपेक्षाहरूको नाजुक गतिशीलताको अन्वेषण गर्दछ। यो कथा महिलाको गरिमा र आत्मनिर्णयको महत्त्वलाई उजागर गर्दै सामाजिक दबाबहरू मार्गनिर्देशन गर्ने एउटी युवतीको वरिपरि घुम्छ। यस चलचित्रलेतीव्र भावनात्मक र प्रगतिशील सामाजिक विषयवस्तुहरूलाई कुशलतापूर्वक सन्तुलनमा राखेको छ। === कथा === उषालाई गीतकार सुमनको गीत निकै मन पर्छ। उनकी सहपाठी प्रेम सुमनको गीत छापिएका पत्रिकाहरू उषालाई पुर्‍याइदिने गर्छ। तर उनीहरूलाई भने सुमन को हो भन्ने थाह हुँदैन। बिदाको समयमा कर्णेल (उषाको बुवा), उषा, प्रेम र प्रेमको बुवा आफ्नो गाउँ जान्छन्। गाउँमा कर्णेलको घरखेतको जिम्मा हरिले लिएको हुन्छ। हरिको छोरा बिकास डाक्टरी अध्ध्ययन गरिरहेका विद्यार्थी हुन्छन् र गीत कविता लेख्ने पनि गर्छन्। गाउँमा उषा, प्रेम, बिकासको भेट हुन्छ। पछि उषा बिकासको माया बस्छ। उषाले पनि गीतकार सुमन भनेको बिकास नै हो भन्ने थाहा पाउँछिन्। प्रेमले उषालाई "माया त आफ्नो हैसियात बराबरको सँग गर्नु पर्छ। बिकास जस्तो त दस जनालाई म नोकर राख्न सक्छु।" भन्छ। प्रेमको वुवाले गाउँलेहरू लगाएर कर्णेललाई हरिको कुरा लगाउँछ र कर्णेलले पनि हरिलाई कामबाट हटाइदिन्छ। त्यसैबेला कर्णेललाई हृदयघात हुन्छ। बिकासले जाँच गर्छ र छिटोभन्दा छिटो सहरमा अस्पताल पुर्‍याउनु पर्ने कुरा उषालाई बताउँछ। काठमाडौं आएपछि कर्णेललाई स्वास्थलाभ हुन्छ। प्रेमले उषालाई निकै मद्दत गर्छ। कर्णेलले छोरीलाई प्रेमसँग विवाह गर्न भन्छ। मन नपरे पनि वुबाको स्वास्थ्यावस्था र वुबाको कुरा काट्न नसकी उषाले प्रेमसँग विवाह गर्छिन्। तर विवाह पछि उषाको मनमा कहिले पनि शान्ति हुँदैन। लोग्ने, सासू, नग्दसँग उनको कुरा कहिल्यै मिल्दैन। बिकासको पढाई सकिएर काठमाडौंमा नै चिकित्सा अभ्यास गरिरहेका हुन्छन्। विवाह पहिले नै गर्भ बसेको र प्रेमीले घोका दिएपछि उनको नन्दले आत्महत्या गर्छिन्। उनको सासू मानसिक रुपमा विक्षिप्त भएर उषालाई बोक्सीको आरोप लगाउँछिन्। एकपटक प्रेम रक्सीको नसामा मोटरसाइकल दुर्घटना हुँदा उनको ज्यान जान्छ। त्यसपछि त झन् उनको सासूले यो बोक्सीले मेरो छोरा,छोरी खायो भन्दै दुर्व्यहार गर्छिन्। उनी निराश भएर आत्महत्या गर्न जान्छिन् तर उनको कर्णेल बुवाले बचाएर माइतमा ल्याएर राख्छन्। उनको ससुरा उनलाई लिन आउँछन् तर कर्णेलले उनलाई हप्काएर पठाउँछन्। कर्णेललाई फेरी हृदयघात हुन्छ र बिकासले उपचार गर्छ। नियमित उपचारको क्रममा कर्णेलले पहिलेको घटना लाई लिएर माफी माग्छ र बुवाको हालखबर बारे सोध्छ। बिकासले बुवाको मृत्यु भइसकेको कुरा बताउँछ र कर्णेल माफी माग्न नपाएकोमा दु:ख मनाउँछ। बिकासले उषाको लागि मन फिर्न अन्य गतिविधिमा संलग्न हुन र आफूलाई व्यस्त राख्न सल्लाह दिन्छ्न् र [[इन्टरनेसनल रेड क्रस एन्ड रेड क्रिसेन्ट मुभमेन्ट|रेडक्रस]]को कार्यक्रममा सहभागी हुन पनि सल्लाह दिन्छन्। == कलाकार == फिल्मले स्थापित थिएटर अभिनेता र ताजा अनुहारहरूको मिश्रणलाई एकसाथ ल्याएर धेरै ऐतिहासिक करियरहरू सुरु गर्‍यो: {| class="wikitable" |+ !कलाकार !भुमिका |- |मीनाक्षी आनन्द (नायिका) |उषा |- |बिस्व बस्नेत (नायक) |बिकास (गीतकार सुमन) |- |[[नीर शाह]] |प्रेम |- |[[गोपालराज मैनाली|गोपाल राज मैनाली]] |चंखे |- |[[वसुन्धरा भुसाल]] |नक्कली |- |[[शान्ति मास्के]] |प्रेमकी आमा |- |[[हरिहर शर्मा]] |प्रेमको बुवा |- |[[हरिप्रसाद रिमाल]] |कर्णेल, उषाको बुवा |- |प्रकाश थापा | |} * == गीतहरू == {| class="wikitable" |+ !गीत !शब्द !स्वर !संगीत !सन्दर्भ |- |आहा! बनमा फुल्यो फुलै फुल |[[किरण खरेल]] |[[तारादेवी]] |[[नातिकाजी]] | |- |लुकु लुकु लाग्यो मलाई |[[किरण खरेल]] |[[नारायणगोपाल]] [[तारादेवी]] |[[नातिकाजी|नातीकाजी]], [[गोपाल योञ्जन|गोपाल योन्जन]] |<ref>{{Cite web |title=लुकूँ लुकूँ लाग्यो मलाई |url=https://paleti.com.np/record/luku-luku-lagyo-malai |access-date=2026-07-18 |website=Paleti |language=ne}}</ref> |- |को कसको हो, कसले चिन्न सक्छ र? |[[किरण खरेल]] |[[नारायणगोपाल]] |[[नातिकाजी|नातीकाजी]], [[गोपाल योञ्जन|गोपाल योन्जन]] |<ref>{{Cite web |title=को कस्को हो |url=https://paleti.com.np/record/ko-kasko-ho |access-date=2026-07-18 |website=Paleti |language=ne}}</ref> |- |हे नक्कली |लक्ष्मण लोहनी |[[उदितनारायण झा|उदितनारायण]], सुसुमा श्रेष्ठ |गोपाल योञ्जन |<ref>[https://m.youtube.com/watch?v=BrkrUA_cmqg&pp=ygUKaGUgbmFra2FsaQ%3D%3D Nakkali He Hasili SINDOOR Film song]</ref> |- |मलाई हाँसीदेउ नभन |[[किरण खरेल]] |[[तारादेवी]] |[[नातिकाजी|नातीकाजी]], [[गोपाल योञ्जन|गोपाल योन्जन]] | |} * == रिलीज र विरासत == यस चलचित्रको आधिकारिक रूपमा नोभेम्बर 26, 1979 मा प्रिमियर भयो (वैकल्पिक रूपमा केही क्षेत्रीय रिलिज तालिकाहरूमा 1980 को रूपमा उद्धृत गरिएको छ। यो ऐतिहासिक जय नेपाल, विश्वज्योति र रञ्जन सिनेमासहित [[काठमाडौँ]] प्रमुख थिएटरहरूमा 52 हप्तासम्म निरन्तर चलेको थियो। घरेलु सीमाभन्दा पर, ''सिन्दूरले'' उज्बेकिस्तान फिल्म फेस्टिभलमा प्रदर्शनका लागि छनोट हुँदा विश्वव्यापी मञ्चमा देशको प्रतिनिधित्व गऱ्यो।<ref name=":0">{{Cite web |date=2025-03-03 |title=Historic Nepali film Sindoor to screen - OnlineKhabar English News |url=https://english.onlinekhabar.com/historic-nepali-film-sindoor-to-screen-on-international-womens-day.html |access-date=2026-07-01 |language=en-GB}}<cite class="citation web cs1" data-ve-ignore="">[https://english.onlinekhabar.com/historic-nepali-film-sindoor-to-screen-on-international-womens-day.html "Historic Nepali film Sindoor to screen - OnlineKhabar English News"]. 2025-03-03<span class="reference-accessdate">. Retrieved <span class="nowrap">2026-07-01</span></span>.</cite></ref> महिला सशक्तिकरणको स्थायी सन्देशको मान्यतामा, फिल्म विकास बोर्डले [[अन्तर्राष्ट्रिय नारी दिवस|अन्तर्राष्ट्रिय महिला दिवस]] सम्मानमा मार्च 2025 मा सिन्दूरको विशेष ऐतिहासिक प्रदर्शनको आयोजना गरेको थियो।<ref name=":0">{{Cite web |date=2025-03-03 |title=Historic Nepali film Sindoor to screen - OnlineKhabar English News |url=https://english.onlinekhabar.com/historic-nepali-film-sindoor-to-screen-on-international-womens-day.html |access-date=2026-07-01 |language=en-GB}}<cite class="citation web cs1" data-ve-ignore="">[https://english.onlinekhabar.com/historic-nepali-film-sindoor-to-screen-on-international-womens-day.html "Historic Nepali film Sindoor to screen - OnlineKhabar English News"]. 2025-03-03<span class="reference-accessdate">. Retrieved <span class="nowrap">2026-07-01</span></span>.</cite></ref><ref>{{Cite web |last=रंगसंसार |first=रंगसंसार |title=ऐतिहासिक नेपाली चलचित्र ‘सिन्दूर’ प्रदर्शन गरिने |url=https://www.rangasansar.com/detail/9787/ |access-date= |website=रंगसंसार}}</ref> == सन्दर्भहरू == <references /> ==बाह्य कडीहरू== * [https://nmdb.film.gov.np/movies/521 Nepali Movie Database ] [[श्रेणी:नेपाली नाटक चलचित्रहरू]] [[श्रेणी:नेपाली भाषाका चलचित्रहरू]] [[श्रेणी:सङ्क्षिप्त विवरण भएका लेखहरू]] 7kb1hj9m40ix93wflxfk6eky6gpwvz8 पामेला बोर्डेस 0 150855 1366294 2026-07-18T13:44:02Z Ramesh Deuba 37151 नयाँ लेख 1366294 wikitext text/x-wiki {{Short description|भारतीय फोटोग्राफर तथा मोडल}} {{Use dmy dates|date=July 2026}} {{Use Indian English|date=July 2026}} {{Infobox person | name = पामेला बोर्डेस | image = | caption = | birth_name = पामेला चौधरी सिंह | birth_date = १९६१ (उमेर ६४–६५) | birth_place = [[नयाँ दिल्ली]], भारत | nationality = भारतीय | citizenship = भारत | education = साहित्य | alma_mater = [[लेडी श्रीराम कलेज]], दिल्ली | occupation = फोटोग्राफर, पूर्व मोडल | years_active = १९८२–हालसम्म | known_for = [[फेमिना मिस इन्डिया]] १९८२ | title = फेमिना मिस इन्डिया १९८२ | father = मेजर महेन्द्र सिंह चौधरी | mother = शकुन्तला चौधरी | school = महारानी गायत्री देवी गर्ल्स पब्लिक स्कुल, जयपुर | spouse = हेनरी बोर्डेस (सम्बन्धविच्छेद) | website = }} '''पामेला सिंह''' (जन्म सन् १९६१), केही वर्षसम्म '''पामेला बोर्डेस'''का नामले परिचित, एक भारतीय [[फोटोग्राफर]] तथा सौन्दर्य प्रतियोगिताकी विजेता हुन्। उनले सन् १९८२ मा [[फेमिना मिस इन्डिया|मिस इन्डिया १९८२]]को उपाधि जितेकी थिइन्।<ref>{{cite news |title=Adnan Khashoggi: The arms dealer, disarmed by Indian bombshell Pamella Bordes |url=https://economictimes.indiatimes.com/magazines/panache/adnan-khashoggi-the-arms-dealer-disarmed-by-indian-bombshell-pamella-bordes/articleshow/59155310.cms |work=[[The Economic Times]] |date=15 June 2017}}</ref> == व्यक्तिगत जीवन == सिंहको जन्म सन् १९६१ मा [[नयाँ दिल्ली]], भारतमा भएको थियो। उनका पिता मेजर महिन्दर सिंह [[भारतीय सेना]]का एक अधिकारी थिए। उनले [[जयपुर]]स्थित [[महारानी गायत्री देवी गर्ल्स पब्लिक स्कुल]]मा प्रारम्भिक शिक्षा हासिल गरिन्। त्यसपछि उनले [[दिल्ली]]स्थित [[लेडी श्रीराम कलेज]]मा साहित्य विषय अध्ययन गरिन्। सन् १९८२ मा उनले [[फेमिना मिस इन्डिया|मिस इन्डिया]]को उपाधि जितिन् र सोही वर्ष भारतको प्रतिनिधित्व गर्दै [[मिस युनिभर्स १९८२]] प्रतियोगितामा सहभागी भइन्। त्यसपछि उनी युरोप गइन्, जहाँ उनको भेट हेनरी बोर्डेससँग भयो र पछि उनीहरू विवाह बन्धनमा बाँधिए। सिंहले न्यूयोर्कस्थित [[पार्सन्स स्कुल अफ डिजाइन]], [[पेरिस]]स्थित [[अमेरिकन विश्वविद्यालय अफ पेरिस]] तथा न्यूयोर्कस्थित [[इन्टरनेशनल सेन्टर अफ फोटोग्राफी]]मा अध्ययन गरेकी थिइन्।<ref>Khosla, Surabhi. [http://www.the-south-asian.com/May2004/pamela_singh_photography.htm "Shooting what she loves"] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20081207082259/http://www.the-south-asian.com/May2004/pamela_singh_photography.htm|date=7 December 2008}}, ''the-south-asian.com'', May 2004, retrieved 7 October 2008</ref><ref>Thayil, Jeet. [http://www.rediff.com/us/2001/aug/08inter.htm "Pamela Singh's new passion: art photography"], ''rediff.com'', 8 August 2001, retrieved 7 October 2008</ref> सन् १९९७ देखि उनले फोटोग्राफीलाई आफ्नो व्यावसायिक करियरका रूपमा अपनाइन्।<ref>{{cite news |last1=Vetticad |first1=Anna M. M. |author-link1=Anna M. M. Vetticad |title=Past all gossips and scandals, Pamela Singh takes up photography |url=https://www.indiatoday.in/magazine/eyecatchers/story/19970131-past-all-gossips-and-scandals-pamela-singh-takes-up-photography-831766-1997-01-31 |access-date=20 November 2018 |work=India Today |date=January 1997 |language=en}}</ref> == आरोपहरू == सन् १९८० को दशकको उत्तरार्धमा सिंह बेलायतस्थित एक वेश्यालयमा कार्यरत रहेको आरोप सार्वजनिक भएको थियो। उक्त वेश्यालयले बेलायती जनसम्पर्क विशेषज्ञ [[म्याक्स क्लिफर्ड]]का एक ग्राहकलाई विभिन्न सेवाहरू उपलब्ध गराएको बताइन्छ। त्यसपछि क्लिफर्डले उक्त वेश्यालयकी सञ्चालिकासँग त्यहाँ कार्यरत महिलाहरू तथा ग्राहकहरूको विवरण मागे। उनका अनुसार पामेला बोर्डेसले एकै समयमा ''[[द सन्डे टाइम्स]]''का तत्कालीन सम्पादक [[एन्ड्र्यु निल]], ''[[द अब्जर्भर]]''का तत्कालीन सम्पादक [[डोनाल्ड ट्रेलफोर्ड]], बेलायती खेलमन्त्री [[कोलिन मोयनिहान, चौथा ब्यारन मोयनिहान]] तथा अर्बपति हतियार व्यापारी [[अदनान खशोगी]]सँग सम्बन्ध राखेको आरोप लगाइएको थियो।<ref>Summerskill, Bill (28 July 2002). [https://www.theguardian.com/media/2002/jul/28/sundaytimes.comment "Paper tiger"] ''The Observer'' (London) retrieved 14 November 2006.</ref><ref>Roy, Amit (9 October 2005). [http://www.telegraphindia.com/1051009/asp/look/story_5332693.asp "A trip down memory lane"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110606024712/http://www.telegraphindia.com/1051009/asp/look/story_5332693.asp |date=6 June 2011}} ''The Telegraph'' (Calcutta) retrieved 14 November 2006.</ref><ref>{{cite news |url=https://www.standard.co.uk/news/billionaire-arms-dealer-breaks-his-silence-over-claims-he-hired-heather-mills-as-escort-7268752.html |title=Billionaire arms dealer breaks his silence over claims he hired Heather Mills as escort |date=11 November 2006 |access-date=14 November 2006 |work=London Evening Standard}}</ref> क्लिफर्डले त्यसपछि ''News of the World'' का सम्पादक [[प्याट्सी च्यापम्यान]]लाई अनुसन्धानात्मक पत्रकारमार्फत यस घटनासम्बन्धी जानकारी उपलब्ध गराए। मार्च १९८९ मा ''Call Girl Works in Commons'' शीर्षकमा प्रकाशित समाचारमा बोर्डेससँग [[युनाइटेड किङडमको हाउस अफ कमन्स]]को सुरक्षा प्रवेश-पास रहेको र उक्त पास सांसद [[डेभिड श]] तथा [[हेनरी बेलिङ्घम]]को व्यवस्थामा जारी गरिएको दाबी गरिएको थियो।<ref name="IT 1989">{{cite magazine|last1=Tripathi|first1=Salil|last2=Flandrin|first2=Philippe|last3=Jain|first3=Madhu|last4=De Sarkar|first4=Dipankar|last5=Bobb|first5=Dilip|last6=Devadas|first6=David|author-link6=David Devadas|last7=Karkaria|first7=Amrit|date=24 October 2013|orig-year=Originally published on 15 April 1989|title=Pamella Bordes' sexual escapades with high and mighty rock British establishment|url=https://www.indiatoday.in/magazine/special-report/story/19890415-pamella-bordes-sexual-escapades-with-high-and-mighty-rock-british-establishment-815974-1989-04-15|magazine=[[India Today]]|location=[[New Delhi]]|publisher=[[Living Media]]|access-date=10 June 2019}}</ref> क्लिफर्डले बोर्डेस कहिल्यै आफ्नी ग्राहक नरहेको दाबी गरेका छन्। उनका अनुसार उनले उक्त घटनाको "कथा तयार पारेबापत" पारिश्रमिक प्राप्त गरेका थिए, जसको उद्देश्य वेश्यालय सञ्चालिकालाई नकारात्मक प्रचारप्रसार तथा सम्भावित कानुनी कारबाहीबाट जोगाउनु थियो।<ref name="biography">Max Clifford and Angela Levin, ''Max Clifford: Read All About It!'', Virgin Books, 2005 ({{ISBN|978-1-85227-237-1}})</ref> == सन्दर्भ == {{Reflist}} == बाह्य कडीहरू == * [https://web.archive.org/web/20060709160239/http://www.hindustantimes.com/news/specials/proj_tabloid/pamelafeature1.shtml ''हिन्दुस्तान टाइम्स''को विशेष लेख] * [https://www.indiatoday.in/magazine/special-report/story/19890415-pamella-bordes-sexual-escapades-with-high-and-mighty-rock-british-establishment-815974-1989-04-15 ''इन्डिया टुडे''मा प्रकाशित पामेला बोर्डेससम्बन्धी विशेष लेख] {{s-start}} {{succession box | before = [[रुचिता कुमार]] | title = [[फेमिना मिस इन्डिया|मिस इन्डिया]] | years = १९८२ | after = [[रेखा हान्डे]] }} {{s-end}} {{Authority control}} {{DEFAULTSORT:बोर्डेस, पामेला}} g9q87quxvucyiqb2e3wec6753va9008 म्याक्स क्लिफर्ड 0 150856 1366296 2026-07-18T15:01:21Z Ramesh Deuba 37151 नयाँ लेख 1366296 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = म्याक्स क्लिफर्ड | image = Max Clifford 2014.jpg | caption = मार्च २०१४ मा क्लिफर्ड | birth_name = म्याक्सवेल फ्रैंक क्लिफर्ड | birth_date = {{Birth date|df=y|1943|4|6}} | birth_place = [[किङ्स्टन अपन थेम्स]], इङ्ग्ल्यान्ड | death_date = {{Death date and age|df=y|2017|12|10|1943|4|6}} | death_place = [[हिन्चिङब्रुक अस्पताल]], [[हन्टिङ्डन]], इङ्ग्ल्यान्ड | occupation = जनसम्पर्क विशेषज्ञ (पब्लिसिस्ट) | years_active = १९७०–२०१२ | spouse = {{plainlist| * {{marriage|एलिजाबेथ पोर्टर<br />|१९६७|२००३|reason=मृत्यु}} * {{marriage|जो वेस्टवुड<br />|२०१०|२०१४|reason=सम्बन्धविच्छेद}} }} | children = १ }} '''म्याक्सवेल फ्रैंक क्लिफर्ड''' (६ अप्रिल १९४३ – १० डिसेम्बर २०१७) एक अङ्ग्रेज जनसम्पर्क विशेषज्ञ (पब्लिसिस्ट) तथा दोषसिद्ध यौन अपराधी थिए, जो विशेष रूपमा [[ट्याब्लोइड पत्रपत्रिका|ट्याब्लोइड पत्रपत्रिकाहरू]] मा प्रकाशित हुने "[[किस एन्ड टेल]]" (kiss and tell) कथाहरूको प्रचार–प्रसारसँग सम्बन्धित थिए। दिसेम्बर २०१२ मा, [[अपरेसन युट्री]] (Operation Yewtree) अन्तर्गत क्लिफर्डलाई [[अश्लील हमला|यौन अपराध]] को शङ्कामा पक्राउ गरिएको थियो। मे २०१४ मा १५ देखि १९ वर्ष उमेर समूहका चार जना युवती तथा महिलामाथि अश्लील हमला गरेको आठ वटा अभियोगमा दोषी ठहरिएपछि उनलाई आठ वर्षको कारावास सजाय सुनाइएको थियो।<ref name="verdict">{{cite news |author=Richard Lister |date=28 April 2014 |title=Max Clifford guilty of eight indecent assaults |work=[[BBC News Online]] |publisher=BBC |url=https://www.bbc.co.uk/news/uk-27192600 |access-date=28 April 2014}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.crimeline.info/case/r-v-max-clifford |title=R v Max Clifford |publisher=Crimeline |access-date=2 May 2014}}</ref><ref name="Sentencing">{{cite web |date=2 May 2014 |title=Max Clifford jailed for eight years |url=https://www.bbc.co.uk/news/uk-27259318 |access-date=2 May 2014 |publisher=[[BBC News Online]]}}</ref><ref name="Independent 7 November 2014 ">{{cite news |last= Saul |first= Heather |title= Max Clifford loses appeal over eight-year jail sentence for sex offences |url= https://www.independent.co.uk/news/people/max-clifford-loses-appeal-over-eight-year-jails-sentence-for-sex-offences-9845908.html |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220512/https://www.independent.co.uk/news/people/max-clifford-loses-appeal-over-eight-year-jails-sentence-for-sex-offences-9845908.html |archive-date=12 May 2022 |url-access=subscription |url-status=live| date= 7 November 2014 |newspaper= [[The Independent]] |location=London| access-date=10 December 2017 }}</ref> दिसेम्बर २०१७ मा [[एचएम जेल लिटिलहे]] मा हृदयाघात (हार्ट अट्याक) भएपछि उनको निधन भयो।<ref name="BBC101217"/> == प्रारम्भिक जीवन == म्याक्सवेल फ्रैंक क्लिफर्डको जन्म ६ अप्रिल १९४३ मा [[किङ्स्टन अपन थेम्स]], इङ्ग्ल्यान्डमा भएको थियो।<ref name="biography">{{Cite book |last1=Levin |first1=Angela |title=Max Clifford: Read All about it |last2=Clifford |first2=Max |publisher=[[Virgin Books]] |year=2005 |isbn=9781852272371 |language=en}}</ref>{{rp|p=16}} उनका पिता फ्रैंक क्लिफर्ड एक [[विद्युतकर्मी]] थिए भने उनकी आमाको नाम लिलियन (जन्म उपनाम बोफी) थियो।<ref name="FD"/><ref name=whoswho>Anon (2017) {{Who's Who | title=Clifford, Maxwell | id = 42631 | doi=10.1093/ww/9780199540884.013.42631 | edition = online [[Oxford University Press]]|location=Oxford}}</ref> उनी चार जना सन्तानमध्ये सबैभन्दा कान्छा थिए,<ref name="Barton">{{cite news |author= Barton, Laura |url= https://www.theguardian.com/media/2008/apr/28/pressandpublishing.celebrity |title= 'Life has changed – it's nastier now' |work=[[The Guardian]] |location= London |date=28 April 2008 |access-date=26 March 2009}}</ref> जसमा एक जना दिदी र दुई जना दाजुहरू थिए।<ref name="biography"/> उनका परिवारले उनका बुबाको बारम्बार हुने बेरोजगारी, जुवाको बानी र मद्यपानको समस्यासँग सामना गर्नुपरेको थियो। यस कठिन समयमा उनकी हजुरआमा र क्लिफर्डकी दिदीले परिवारलाई सहयोग गरेका थिए। उनकी दिदी [[मॉर्गन, ग्रेनफेल एन्ड कम्पनी|मॉर्गन ग्यारेन्टी ट्रस्ट बैंक]] का लन्डन उपाध्यक्षकी निजी सहायक (PA) का रूपमा कार्यरत थिइन्।<ref name="biography"/> क्लिफर्डले १५ वर्षको उमेरमा कुनै शैक्षिक योग्यता प्राप्त नगरी विद्यालय छोडेका थिए।<ref>{{Cite news | url=https://www.bbc.co.uk/news/uk-24384245 | title=Profile: Max Clifford| work=BBC News| date=6 March 2014}}</ref> त्यसपछि उनले [[विम्बल्डन, लन्डन|विम्बल्डन]] स्थित एलिज डिपार्टमेन्ट स्टोरमा आफ्नो पहिलो जागिर सुरु गरे, तर चार महिनाभित्रै उनलाई जागिरबाट हटाइयो। उनका दाजु बर्नार्डले आफ्नो मुद्रण संघ (प्रिन्ट युनियन) सम्बन्धी सम्पर्कहरूको प्रयोग गर्दै क्लिफर्डलाई ''[[ईगल (ब्रिटिश कमिक्स)|ईगल]]'' पत्रिकामा सम्पादकीय सहायक (Editorial Assistant) को जागिर दिलाए। जब उक्त प्रकाशन संस्थाले आफ्नो कार्यालय अन्य स्थानमा सार्न थाल्यो, तब क्लिफर्डले सेवाबाट अवकाश (redundancy) लिने निर्णय गरे। त्यसपछि उनले आफ्नो पहिलो घर किने र पत्रकारिताको प्रशिक्षण लिनका लागि ''[[साउथ लन्डन प्रेस]]'' मा काम गर्न थाले।<ref name="biography"/> == व्यक्तिगत जीवन == क्लिफर्डले ३ जुन १९६७ मा लन्डनको [[साउथफिल्ड्स]] स्थित सेन्ट बार्नाबास चर्चमा एलिजाबेथ लुइस पोर्टरसँग विवाह गरेका थिए। पोर्टरको ८ अप्रिल २००३ मा [[लन्डन बरो अफ सटन|सटन]], लन्डनमा फोक्सोको क्यान्सरका कारण निधन भएको थियो।<ref name="Digital Spy 4 April 2010"/><ref name="biography"/> यस दम्पतीकी एक छोरी थिइन्, जसको नाम लुइस क्लिफर्ड (१९७१–२०२३) थियो।<ref>[https://metro.co.uk/2023/05/04/max-cliffords-daughter-louise-dies-after-cancer-battle-18723999/ Max Clifford’s daughter Louise dies after cancer battle]. ''Metro''. 4 May 2023. Retrieved 28 August 2025.</ref> १९७० को दशकको उत्तरार्ध र १९८० को दशकको सुरुवातमा, क्लिफर्डले आफ्ना साथीहरू र ग्राहकहरूका लागि लन्डनमा साप्ताहिक वयस्क पार्टीहरूको आयोजना गर्ने र तिनमा सहभागी हुने गर्थे।<ref>{{cite news |last= Cadwalladr |first= Carole |date= 23 July 2006 |title= Circus Maximus |work= The Observer |url= https://www.theguardian.com/media/2006/jul/23/pressandpublishing.observermagazine |access-date= 26 March 2009 }}</ref> यी पार्टीहरूका माध्यमबाट उनको सम्पर्क विभिन्न [[म्याडम (वेश्यावृत्ति)|म्याडमहरू]] सँग भयो। उनले दाबी गरेका थिए कि उनीहरू "प्रेसमा चर्चित व्यक्तिहरूको पर्दाफास हुनबाट जोगाउन आफूलाई सहयोग गर्न तयार थिए।" क्लिफर्डले यी कार्यक्रमहरूको आयोजना गर्ने आफ्नो भूमिकाप्रति कुनै पश्चात्ताप व्यक्त गरेनन्। उनले भनेका थिए, "मैले गरेको कुरा निश्चित रूपमा अनैतिक भए पनि, यौन सम्बन्धको व्यवस्था गर्ने कार्यले मलाई कहिल्यै चिन्तित बनाएन, जबसम्म यसमा संलग्न मानिसहरू आफूले के गरिरहेका छन् भन्ने बुझ्न सक्ने उमेरका छन्।"<ref name="biography"/> धेरै युवा महिला सहभागीहरूको उद्देश्य [[इक्विटी कार्ड]] (Equity card) प्राप्त गर्नु थियो र क्लिफर्डलाई "एक वा दुई जना त्यस्ता एजेन्टहरू" को बारेमा जानकारी थियो, जसले यौन अनुग्रहको बदलामा नक्कली सम्झौताहरू जारी गर्ने गर्थे।<ref name="biography"/> उनका विभिन्न अश्लील हमला (indecent assault) सम्बन्धी मुद्दाको सुनुवाइका क्रममा प्रस्तुत गरिएका प्रमाणहरूमध्ये उनको जननाङ्गको आकारसम्बन्धी विषय पनि समावेश थियो। केही पीडितहरूले यसलाई अत्यन्त सानो (माइक्रोपेनिस) भएको बताएका थिए भने केहीले अत्यन्त ठूलो भएको बताएका थिए। एक चिकित्सकद्वारा गरिएको मापनअनुसार, शिथिल अवस्था (flaccid state) मा क्लिफर्डको लिङ्गको लम्बाइ पाँच र एक चौथाइ इन्च रहेको थियो। यो तथ्यलाई बचाउ पक्षले पीडितहरूको बयानको विश्वसनीयतामाथि प्रश्न उठाउने प्रयासका रूपमा प्रयोग गरेको थियो।<ref>{{cite news |title= Max Clifford's penis 'neither freakishly small nor enormous', lawyer tells court |date= 26 March 2014 |work= The Guardian |url= https://www.theguardian.com/uk-news/2014/mar/26/max-clifford-penis-lawyer-court |access-date= 7 April 2025 }}</ref> मार्च २०१० मा, ''[[न्युज अफ द वर्ल्ड]]'' ले क्लिफर्डले आफ्नो विरुद्ध गरेको कानुनी कारबाहीपछि अदालतबाहिरै सम्झौता गरेको थियो। क्लिफर्डले उक्त समाचारपत्रले आफ्ना भ्वाइसमेल सन्देशहरू अवैध रूपमा अवरोध गरी सुनेको (intercept) आरोप लगाएका थिए। सम्पादक [[रेबेका ब्रुक्स]] सँगको दिवाभोजपछि, उक्त पत्रिकाले क्लिफर्डको कानुनी खर्च बेहोर्ने र क्षतिपूर्ति (damages) का रूपमा नभई "व्यक्तिगत भुक्तानी" का रूपमा वर्णन गरिएको अज्ञात रकम तिर्न सहमति जनाएको थियो। उक्त रकम £१ मिलियनभन्दा बढी थियो। यो भुक्तानी यस सर्तमा गरिएको थियो कि क्लिफर्डले आगामी केही वर्षसम्म विशेष रूपमा आफ्ना समाचारहरू सोही समाचारपत्रलाई उपलब्ध गराइरहनेछन्।<ref name="New York Times 1 September 2010">{{cite news |last1= Van Natta |first1= Don Jr | last2= Becker |first2= Jo | last3= Bowley |first3= Graham | title= Tabloid Hack Attack on Royals, and Beyond| url= https://www.nytimes.com/2010/09/05/magazine/05hacking-t.html| date= 1 September 2010| newspaper= [[The New York Times]] | location=New York City| access-date=10 December 2017 }}</ref><ref name="evans10">{{cite news|url=https://www.theguardian.com/media/2010/feb/03/news-of-the-world-phone-hacking|title=News of the World loses battle over secret phone hacking evidence|last=Evans|first=Rob|date=3 February 2010|work=The Guardian|access-date=4 February 2010}}</ref> कारावासमा जानुअघि क्लिफर्ड [[हर्शम]], सरेमा बसोबास गर्थे।<ref>{{cite news|last=Barrett |first=David |url=https://www.telegraph.co.uk/news/uknews/crime/10769861/Max-Clifford-trial-public-relations-guru-guilty-of-eight-counts-of-indecent-assault.html |title=Max Clifford trial: public relations guru guilty of eight counts of indecent assault |work=The Daily Telegraph |date=28 April 2014 |access-date=31 May 2014}}</ref> ४ अप्रिल २०१० मा उनले आफ्नी पूर्व निजी सहायक (PA) जो वेस्टवुडसँग विवाह गरे। यस विवाह समारोहमा [[डेस ओ'कनर]], [[बबी डाभ्रो]] र [[थियो प्याफाइटिस]] लगायत धेरै अतिथिहरू सहभागी भएका थिए।<ref name="Digital Spy 4 April 2010">{{cite web | title= Max Clifford weds in low-key ceremony| url= http://www.digitalspy.com/showbiz/news/a212439/max-clifford-weds-in-low-key-ceremony/| last= Rollo| first= Sarah| date= 4 April 2010| website= [[BBC News Online]] |publisher= [[Hearst Magazines UK]]| access-date= 10 December 2017 }}</ref> मे २०१४ मा, वेस्टवुडलाई [[डिक्री नाइसी]] (decree nisi) प्रदान गरियो, जसपछि क्लिफर्डसँगको उनको चार वर्ष लामो वैवाहिक सम्बन्ध अन्त्य भयो।<ref>{{cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/celebritynews/10843403/Max-Cliffords-divorce-reveals-his-marriage-was-over-before-his-arrest.html|title=Max Clifford's divorce reveals his marriage was over before his arrest|first=Hayley|last=Dixon|newspaper=The Daily Telegraph|date=20 May 2014|access-date=25 September 2014}}</ref> १८ अगस्ट २०१४ मा, क्लिफर्डलाई आफ्ना दाजु बर्नार्डको अन्त्येष्टिमा सहभागी हुनका लागि [[एचएम जेल लिटिलहे]] बाट अस्थायी रूपमा बाहिर जान अनुमति दिइएको थियो। यस क्रममा उनलाई एक जना जेल अधिकारीसँग हथकडी लगाएर [[मोर्डन कब्रिस्तान|नर्थ इस्ट सरे श्मशान गृह]] (दक्षिण–पश्चिम लन्डन) लगिएको थियो।<ref>{{cite news |title= Max Clifford allowed out of prison for his brother's funeral |date= 18 August 2014 |work= ITV News |url= https://www.itv.com/news/london/update/2014-08-18/max-clifford-allowed-out-of-prison-for-his-brothers-funeral/ }}</ref> २०२५ मा प्रसारित आईटीभी (ITV) को नाटक ''[[द ह्याक]]'' मा, जुन [[न्युज इन्टरनेसनल फोन ह्याकिङ काण्ड]] मा आधारित छ, क्लिफर्डको भूमिका [[रोबर्ट बाथर्स्ट]] ले निभाएका छन्।<ref>{{cite web |last1=Fear |first1=Helen |title=The Hack on ITV1: The talented - and HUGE! - cast of phone hacking drama led by David Tennant |url=https://www.tvguide.co.uk/streaming-guide/the-hack-itv-insanely-talented-cast-phone-hacking-scandal-david-tennant-toby-jones-robert-carlyle |website=TV Guide |access-date=25 September 2025 |language=en}}</ref> == मृत्यु == ७ डिसेम्बर २०१७ मा, क्लिफर्ड आफ्नो कोठा सफा गर्ने प्रयास गर्दा [[एचएम जेल लिटिलहे]] मा अचानक ढलेका थिए। उनलाई [[हन्टिङ्डन]] नजिकै रहेको [[हिन्चिङब्रुक अस्पताल]] लगिएको थियो, जहाँ तीन दिनपछि १० डिसेम्बर २०१७ मा ७४ वर्षको उमेरमा [[हृदयाघात]] का कारण उनको निधन भयो।<ref name="BBC101217">{{cite news |date=10 December 2017 |title=Jailed Max Clifford dies, aged 74 |publisher=[[BBC News Online]] |url=https://www.bbc.co.uk/news/uk-42300593 |access-date=10 December 2017}}</ref><ref name=":0">{{cite web |last=Lamy |first=Joel |title=Max Clifford received 'slow progress' in treatment before dying at Hinchingbrooke Hospital daughter tells inquest |url=https://www.peterboroughtoday.co.uk/news/crime/max-clifford-received-slow-progress-in-treatment-before-dying-at-hinchingbrooke-hospital-daughter-tells-inquest-1-8525378 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20180612140059/https://www.peterboroughtoday.co.uk/news/crime/max-clifford-received-slow-progress-in-treatment-before-dying-at-hinchingbrooke-hospital-daughter-tells-inquest-1-8525378 |archive-date=12 June 2018 |access-date=14 August 2018 |website=Peterborough Telegraph}}</ref><ref name="Telegraph 10 December 2017">{{cite news |last= Marshall |first= Francesca |title= Max Clifford dies after collapsing in prison: PR guru was denied medical treatment, family claim | url= https://www.telegraph.co.uk/news/2017/12/10/max-clifford-dies-collapsing-cell/| date= 10 December 2017 |newspaper= [[The Daily Telegraph]] |location=London| access-date=10 December 2017 }}</ref> मृत्युको अनुसन्धान (inquest) का क्रममा क्लिफर्डको मृत्यु हुनुअघिको खराब स्वास्थ्य अवस्थासम्बन्धी चिकित्सकीय प्रमाणहरू प्रस्तुत गरिएका थिए। १८ डिसेम्बर २०१९ मा कोरोनर (मृत्यु अनुसन्धान अधिकारी) ले उनको मृत्यु प्राकृतिक कारणले भएको निर्णय सुनाएका थिए।<ref name=":0" /><ref>{{cite news | url=https://www.bbc.co.uk/news/uk-england-cambridgeshire-50836300 | title=Max Clifford inquest: Publicist died of natural causes | work=BBC News | date=18 December 2019 }}</ref> == सन्दर्भ == {{Reflist}} == बाह्य कडीहरू == * {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140225082328/http://www.maxclifford.com/ |date=25 February 2014 |title=आधिकारिक वेबसाइट }} * {{Guardian topic}} * {{cite news |title= Max Clifford: Behind the headlines |date= 11 August 2001 |work= BBC News |url= http://news.bbc.co.uk/1/hi/uk/1485789.stm }} * {{cite web|title=साउथवार्क क्राउन कोर्ट – रेजिना बनाम म्याक्सवेल क्लिफर्ड – सजाय सुनाउने टिप्पणीहरू|url=http://www.judiciary.gov.uk/Resources/JCO/Documents/Judgments/sentencing-remarks-hhj-leonard-r-v-clifford.pdf|publisher=युनाइटेड किंगडम सरकार|archive-url=https://web.archive.org/web/20140503151907/http://www.judiciary.gov.uk/Resources/JCO/Documents/Judgments/sentencing-remarks-hhj-leonard-r-v-clifford.pdf|url-status=dead|archive-date=3 May 2014}} * {{IMDb name|166664}} {{Authority control}} 51so7h9k8i4yzrwtzm8ypxt0bjf0wqv 1366297 1366296 2026-07-18T15:03:43Z Ramesh Deuba 37151 1366297 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = म्याक्स क्लिफर्ड | image = Max Clifford 2014.jpg | caption = मार्च २०१४ मा क्लिफर्ड | birth_name = म्याक्सवेल फ्रैंक क्लिफर्ड | birth_date = {{Birth date|df=y|1943|4|6}} | birth_place = [[किङ्स्टन अपन थेम्स]], इङ्ग्ल्यान्ड | death_date = {{Death date and age|df=y|2017|12|10|1943|4|6}} | death_place = [[हिन्चिङब्रुक अस्पताल]], [[हन्टिङ्डन]], इङ्ग्ल्यान्ड | occupation = जनसम्पर्क विशेषज्ञ (पब्लिसिस्ट) | years_active = १९७०–२०१२ | spouse = }} | children = १ }} '''म्याक्सवेल फ्रैंक क्लिफर्ड''' (६ अप्रिल १९४३ – १० डिसेम्बर २०१७) एक अङ्ग्रेज जनसम्पर्क विशेषज्ञ (पब्लिसिस्ट) तथा दोषसिद्ध यौन अपराधी थिए, जो विशेष रूपमा [[ट्याब्लोइड पत्रपत्रिका|ट्याब्लोइड पत्रपत्रिकाहरू]] मा प्रकाशित हुने "[[किस एन्ड टेल]]" (kiss and tell) कथाहरूको प्रचार–प्रसारसँग सम्बन्धित थिए। दिसेम्बर २०१२ मा, [[अपरेसन युट्री]] (Operation Yewtree) अन्तर्गत क्लिफर्डलाई [[अश्लील हमला|यौन अपराध]] को शङ्कामा पक्राउ गरिएको थियो। मे २०१४ मा १५ देखि १९ वर्ष उमेर समूहका चार जना युवती तथा महिलामाथि अश्लील हमला गरेको आठ वटा अभियोगमा दोषी ठहरिएपछि उनलाई आठ वर्षको कारावास सजाय सुनाइएको थियो।<ref name="verdict">{{cite news |author=Richard Lister |date=28 April 2014 |title=Max Clifford guilty of eight indecent assaults |work=[[BBC News Online]] |publisher=BBC |url=https://www.bbc.co.uk/news/uk-27192600 |access-date=28 April 2014}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.crimeline.info/case/r-v-max-clifford |title=R v Max Clifford |publisher=Crimeline |access-date=2 May 2014}}</ref><ref name="Sentencing">{{cite web |date=2 May 2014 |title=Max Clifford jailed for eight years |url=https://www.bbc.co.uk/news/uk-27259318 |access-date=2 May 2014 |publisher=[[BBC News Online]]}}</ref><ref name="Independent 7 November 2014 ">{{cite news |last= Saul |first= Heather |title= Max Clifford loses appeal over eight-year jail sentence for sex offences |url= https://www.independent.co.uk/news/people/max-clifford-loses-appeal-over-eight-year-jails-sentence-for-sex-offences-9845908.html |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220512/https://www.independent.co.uk/news/people/max-clifford-loses-appeal-over-eight-year-jails-sentence-for-sex-offences-9845908.html |archive-date=12 May 2022 |url-access=subscription |url-status=live| date= 7 November 2014 |newspaper= [[The Independent]] |location=London| access-date=10 December 2017 }}</ref> दिसेम्बर २०१७ मा [[एचएम जेल लिटिलहे]] मा हृदयाघात (हार्ट अट्याक) भएपछि उनको निधन भयो।<ref name="BBC101217"/> == प्रारम्भिक जीवन == म्याक्सवेल फ्रैंक क्लिफर्डको जन्म ६ अप्रिल १९४३ मा [[किङ्स्टन अपन थेम्स]], इङ्ग्ल्यान्डमा भएको थियो।<ref name="biography">{{Cite book |last1=Levin |first1=Angela |title=Max Clifford: Read All about it |last2=Clifford |first2=Max |publisher=[[Virgin Books]] |year=2005 |isbn=9781852272371 |language=en}}</ref>{{rp|p=16}} उनका पिता फ्रैंक क्लिफर्ड एक [[विद्युतकर्मी]] थिए भने उनकी आमाको नाम लिलियन (जन्म उपनाम बोफी) थियो।<ref name="FD"/><ref name=whoswho>Anon (2017) {{Who's Who | title=Clifford, Maxwell | id = 42631 | doi=10.1093/ww/9780199540884.013.42631 | edition = online [[Oxford University Press]]|location=Oxford}}</ref> उनी चार जना सन्तानमध्ये सबैभन्दा कान्छा थिए,<ref name="Barton">{{cite news |author= Barton, Laura |url= https://www.theguardian.com/media/2008/apr/28/pressandpublishing.celebrity |title= 'Life has changed – it's nastier now' |work=[[The Guardian]] |location= London |date=28 April 2008 |access-date=26 March 2009}}</ref> जसमा एक जना दिदी र दुई जना दाजुहरू थिए।<ref name="biography"/> उनका परिवारले उनका बुबाको बारम्बार हुने बेरोजगारी, जुवाको बानी र मद्यपानको समस्यासँग सामना गर्नुपरेको थियो। यस कठिन समयमा उनकी हजुरआमा र क्लिफर्डकी दिदीले परिवारलाई सहयोग गरेका थिए। उनकी दिदी [[मॉर्गन, ग्रेनफेल एन्ड कम्पनी|मॉर्गन ग्यारेन्टी ट्रस्ट बैंक]] का लन्डन उपाध्यक्षकी निजी सहायक (PA) का रूपमा कार्यरत थिइन्।<ref name="biography"/> क्लिफर्डले १५ वर्षको उमेरमा कुनै शैक्षिक योग्यता प्राप्त नगरी विद्यालय छोडेका थिए।<ref>{{Cite news | url=https://www.bbc.co.uk/news/uk-24384245 | title=Profile: Max Clifford| work=BBC News| date=6 March 2014}}</ref> त्यसपछि उनले [[विम्बल्डन, लन्डन|विम्बल्डन]] स्थित एलिज डिपार्टमेन्ट स्टोरमा आफ्नो पहिलो जागिर सुरु गरे, तर चार महिनाभित्रै उनलाई जागिरबाट हटाइयो। उनका दाजु बर्नार्डले आफ्नो मुद्रण संघ (प्रिन्ट युनियन) सम्बन्धी सम्पर्कहरूको प्रयोग गर्दै क्लिफर्डलाई ''[[ईगल (ब्रिटिश कमिक्स)|ईगल]]'' पत्रिकामा सम्पादकीय सहायक (Editorial Assistant) को जागिर दिलाए। जब उक्त प्रकाशन संस्थाले आफ्नो कार्यालय अन्य स्थानमा सार्न थाल्यो, तब क्लिफर्डले सेवाबाट अवकाश (redundancy) लिने निर्णय गरे। त्यसपछि उनले आफ्नो पहिलो घर किने र पत्रकारिताको प्रशिक्षण लिनका लागि ''[[साउथ लन्डन प्रेस]]'' मा काम गर्न थाले।<ref name="biography"/> == व्यक्तिगत जीवन == क्लिफर्डले ३ जुन १९६७ मा लन्डनको [[साउथफिल्ड्स]] स्थित सेन्ट बार्नाबास चर्चमा एलिजाबेथ लुइस पोर्टरसँग विवाह गरेका थिए। पोर्टरको ८ अप्रिल २००३ मा [[लन्डन बरो अफ सटन|सटन]], लन्डनमा फोक्सोको क्यान्सरका कारण निधन भएको थियो।<ref name="Digital Spy 4 April 2010"/><ref name="biography"/> यस दम्पतीकी एक छोरी थिइन्, जसको नाम लुइस क्लिफर्ड (१९७१–२०२३) थियो।<ref>[https://metro.co.uk/2023/05/04/max-cliffords-daughter-louise-dies-after-cancer-battle-18723999/ Max Clifford’s daughter Louise dies after cancer battle]. ''Metro''. 4 May 2023. Retrieved 28 August 2025.</ref> १९७० को दशकको उत्तरार्ध र १९८० को दशकको सुरुवातमा, क्लिफर्डले आफ्ना साथीहरू र ग्राहकहरूका लागि लन्डनमा साप्ताहिक वयस्क पार्टीहरूको आयोजना गर्ने र तिनमा सहभागी हुने गर्थे।<ref>{{cite news |last= Cadwalladr |first= Carole |date= 23 July 2006 |title= Circus Maximus |work= The Observer |url= https://www.theguardian.com/media/2006/jul/23/pressandpublishing.observermagazine |access-date= 26 March 2009 }}</ref> यी पार्टीहरूका माध्यमबाट उनको सम्पर्क विभिन्न [[म्याडम (वेश्यावृत्ति)|म्याडमहरू]] सँग भयो। उनले दाबी गरेका थिए कि उनीहरू "प्रेसमा चर्चित व्यक्तिहरूको पर्दाफास हुनबाट जोगाउन आफूलाई सहयोग गर्न तयार थिए।" क्लिफर्डले यी कार्यक्रमहरूको आयोजना गर्ने आफ्नो भूमिकाप्रति कुनै पश्चात्ताप व्यक्त गरेनन्। उनले भनेका थिए, "मैले गरेको कुरा निश्चित रूपमा अनैतिक भए पनि, यौन सम्बन्धको व्यवस्था गर्ने कार्यले मलाई कहिल्यै चिन्तित बनाएन, जबसम्म यसमा संलग्न मानिसहरू आफूले के गरिरहेका छन् भन्ने बुझ्न सक्ने उमेरका छन्।"<ref name="biography"/> धेरै युवा महिला सहभागीहरूको उद्देश्य [[इक्विटी कार्ड]] (Equity card) प्राप्त गर्नु थियो र क्लिफर्डलाई "एक वा दुई जना त्यस्ता एजेन्टहरू" को बारेमा जानकारी थियो, जसले यौन अनुग्रहको बदलामा नक्कली सम्झौताहरू जारी गर्ने गर्थे।<ref name="biography"/> उनका विभिन्न अश्लील हमला (indecent assault) सम्बन्धी मुद्दाको सुनुवाइका क्रममा प्रस्तुत गरिएका प्रमाणहरूमध्ये उनको जननाङ्गको आकारसम्बन्धी विषय पनि समावेश थियो। केही पीडितहरूले यसलाई अत्यन्त सानो (माइक्रोपेनिस) भएको बताएका थिए भने केहीले अत्यन्त ठूलो भएको बताएका थिए। एक चिकित्सकद्वारा गरिएको मापनअनुसार, शिथिल अवस्था (flaccid state) मा क्लिफर्डको लिङ्गको लम्बाइ पाँच र एक चौथाइ इन्च रहेको थियो। यो तथ्यलाई बचाउ पक्षले पीडितहरूको बयानको विश्वसनीयतामाथि प्रश्न उठाउने प्रयासका रूपमा प्रयोग गरेको थियो।<ref>{{cite news |title= Max Clifford's penis 'neither freakishly small nor enormous', lawyer tells court |date= 26 March 2014 |work= The Guardian |url= https://www.theguardian.com/uk-news/2014/mar/26/max-clifford-penis-lawyer-court |access-date= 7 April 2025 }}</ref> मार्च २०१० मा, ''[[न्युज अफ द वर्ल्ड]]'' ले क्लिफर्डले आफ्नो विरुद्ध गरेको कानुनी कारबाहीपछि अदालतबाहिरै सम्झौता गरेको थियो। क्लिफर्डले उक्त समाचारपत्रले आफ्ना भ्वाइसमेल सन्देशहरू अवैध रूपमा अवरोध गरी सुनेको (intercept) आरोप लगाएका थिए। सम्पादक [[रेबेका ब्रुक्स]] सँगको दिवाभोजपछि, उक्त पत्रिकाले क्लिफर्डको कानुनी खर्च बेहोर्ने र क्षतिपूर्ति (damages) का रूपमा नभई "व्यक्तिगत भुक्तानी" का रूपमा वर्णन गरिएको अज्ञात रकम तिर्न सहमति जनाएको थियो। उक्त रकम £१ मिलियनभन्दा बढी थियो। यो भुक्तानी यस सर्तमा गरिएको थियो कि क्लिफर्डले आगामी केही वर्षसम्म विशेष रूपमा आफ्ना समाचारहरू सोही समाचारपत्रलाई उपलब्ध गराइरहनेछन्।<ref name="New York Times 1 September 2010">{{cite news |last1= Van Natta |first1= Don Jr | last2= Becker |first2= Jo | last3= Bowley |first3= Graham | title= Tabloid Hack Attack on Royals, and Beyond| url= https://www.nytimes.com/2010/09/05/magazine/05hacking-t.html| date= 1 September 2010| newspaper= [[The New York Times]] | location=New York City| access-date=10 December 2017 }}</ref><ref name="evans10">{{cite news|url=https://www.theguardian.com/media/2010/feb/03/news-of-the-world-phone-hacking|title=News of the World loses battle over secret phone hacking evidence|last=Evans|first=Rob|date=3 February 2010|work=The Guardian|access-date=4 February 2010}}</ref> कारावासमा जानुअघि क्लिफर्ड [[हर्शम]], सरेमा बसोबास गर्थे।<ref>{{cite news|last=Barrett |first=David |url=https://www.telegraph.co.uk/news/uknews/crime/10769861/Max-Clifford-trial-public-relations-guru-guilty-of-eight-counts-of-indecent-assault.html |title=Max Clifford trial: public relations guru guilty of eight counts of indecent assault |work=The Daily Telegraph |date=28 April 2014 |access-date=31 May 2014}}</ref> ४ अप्रिल २०१० मा उनले आफ्नी पूर्व निजी सहायक (PA) जो वेस्टवुडसँग विवाह गरे। यस विवाह समारोहमा [[डेस ओ'कनर]], [[बबी डाभ्रो]] र [[थियो प्याफाइटिस]] लगायत धेरै अतिथिहरू सहभागी भएका थिए।<ref name="Digital Spy 4 April 2010">{{cite web | title= Max Clifford weds in low-key ceremony| url= http://www.digitalspy.com/showbiz/news/a212439/max-clifford-weds-in-low-key-ceremony/| last= Rollo| first= Sarah| date= 4 April 2010| website= [[BBC News Online]] |publisher= [[Hearst Magazines UK]]| access-date= 10 December 2017 }}</ref> मे २०१४ मा, वेस्टवुडलाई [[डिक्री नाइसी]] (decree nisi) प्रदान गरियो, जसपछि क्लिफर्डसँगको उनको चार वर्ष लामो वैवाहिक सम्बन्ध अन्त्य भयो।<ref>{{cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/celebritynews/10843403/Max-Cliffords-divorce-reveals-his-marriage-was-over-before-his-arrest.html|title=Max Clifford's divorce reveals his marriage was over before his arrest|first=Hayley|last=Dixon|newspaper=The Daily Telegraph|date=20 May 2014|access-date=25 September 2014}}</ref> १८ अगस्ट २०१४ मा, क्लिफर्डलाई आफ्ना दाजु बर्नार्डको अन्त्येष्टिमा सहभागी हुनका लागि [[एचएम जेल लिटिलहे]] बाट अस्थायी रूपमा बाहिर जान अनुमति दिइएको थियो। यस क्रममा उनलाई एक जना जेल अधिकारीसँग हथकडी लगाएर [[मोर्डन कब्रिस्तान|नर्थ इस्ट सरे श्मशान गृह]] (दक्षिण–पश्चिम लन्डन) लगिएको थियो।<ref>{{cite news |title= Max Clifford allowed out of prison for his brother's funeral |date= 18 August 2014 |work= ITV News |url= https://www.itv.com/news/london/update/2014-08-18/max-clifford-allowed-out-of-prison-for-his-brothers-funeral/ }}</ref> २०२५ मा प्रसारित आईटीभी (ITV) को नाटक ''[[द ह्याक]]'' मा, जुन [[न्युज इन्टरनेसनल फोन ह्याकिङ काण्ड]] मा आधारित छ, क्लिफर्डको भूमिका [[रोबर्ट बाथर्स्ट]] ले निभाएका छन्।<ref>{{cite web |last1=Fear |first1=Helen |title=The Hack on ITV1: The talented - and HUGE! - cast of phone hacking drama led by David Tennant |url=https://www.tvguide.co.uk/streaming-guide/the-hack-itv-insanely-talented-cast-phone-hacking-scandal-david-tennant-toby-jones-robert-carlyle |website=TV Guide |access-date=25 September 2025 |language=en}}</ref> == मृत्यु == ७ डिसेम्बर २०१७ मा, क्लिफर्ड आफ्नो कोठा सफा गर्ने प्रयास गर्दा [[एचएम जेल लिटिलहे]] मा अचानक ढलेका थिए। उनलाई [[हन्टिङ्डन]] नजिकै रहेको [[हिन्चिङब्रुक अस्पताल]] लगिएको थियो, जहाँ तीन दिनपछि १० डिसेम्बर २०१७ मा ७४ वर्षको उमेरमा [[हृदयाघात]] का कारण उनको निधन भयो।<ref name="BBC101217">{{cite news |date=10 December 2017 |title=Jailed Max Clifford dies, aged 74 |publisher=[[BBC News Online]] |url=https://www.bbc.co.uk/news/uk-42300593 |access-date=10 December 2017}}</ref><ref name=":0">{{cite web |last=Lamy |first=Joel |title=Max Clifford received 'slow progress' in treatment before dying at Hinchingbrooke Hospital daughter tells inquest |url=https://www.peterboroughtoday.co.uk/news/crime/max-clifford-received-slow-progress-in-treatment-before-dying-at-hinchingbrooke-hospital-daughter-tells-inquest-1-8525378 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20180612140059/https://www.peterboroughtoday.co.uk/news/crime/max-clifford-received-slow-progress-in-treatment-before-dying-at-hinchingbrooke-hospital-daughter-tells-inquest-1-8525378 |archive-date=12 June 2018 |access-date=14 August 2018 |website=Peterborough Telegraph}}</ref><ref name="Telegraph 10 December 2017">{{cite news |last= Marshall |first= Francesca |title= Max Clifford dies after collapsing in prison: PR guru was denied medical treatment, family claim | url= https://www.telegraph.co.uk/news/2017/12/10/max-clifford-dies-collapsing-cell/| date= 10 December 2017 |newspaper= [[The Daily Telegraph]] |location=London| access-date=10 December 2017 }}</ref> मृत्युको अनुसन्धान (inquest) का क्रममा क्लिफर्डको मृत्यु हुनुअघिको खराब स्वास्थ्य अवस्थासम्बन्धी चिकित्सकीय प्रमाणहरू प्रस्तुत गरिएका थिए। १८ डिसेम्बर २०१९ मा कोरोनर (मृत्यु अनुसन्धान अधिकारी) ले उनको मृत्यु प्राकृतिक कारणले भएको निर्णय सुनाएका थिए।<ref name=":0" /><ref>{{cite news | url=https://www.bbc.co.uk/news/uk-england-cambridgeshire-50836300 | title=Max Clifford inquest: Publicist died of natural causes | work=BBC News | date=18 December 2019 }}</ref> == सन्दर्भ == {{Reflist}} == बाह्य कडीहरू == * {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140225082328/http://www.maxclifford.com/ |date=25 February 2014 |title=आधिकारिक वेबसाइट }} * {{Guardian topic}} * {{cite news |title= Max Clifford: Behind the headlines |date= 11 August 2001 |work= BBC News |url= http://news.bbc.co.uk/1/hi/uk/1485789.stm }} * {{cite web|title=साउथवार्क क्राउन कोर्ट – रेजिना बनाम म्याक्सवेल क्लिफर्ड – सजाय सुनाउने टिप्पणीहरू|url=http://www.judiciary.gov.uk/Resources/JCO/Documents/Judgments/sentencing-remarks-hhj-leonard-r-v-clifford.pdf|publisher=युनाइटेड किंगडम सरकार|archive-url=https://web.archive.org/web/20140503151907/http://www.judiciary.gov.uk/Resources/JCO/Documents/Judgments/sentencing-remarks-hhj-leonard-r-v-clifford.pdf|url-status=dead|archive-date=3 May 2014}} * {{IMDb name|166664}} {{Authority control}} s1omnofwl04q892odx2m4ydb0yyz9ya 1366298 1366297 2026-07-18T15:08:24Z Ramesh Deuba 37151 1366298 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = म्याक्स क्लिफर्ड | image = Max Clifford 2014.jpg | caption = मार्च २०१४ मा क्लिफर्ड | birth_name = म्याक्सवेल फ्रैंक क्लिफर्ड | birth_date = {{Birth date|df=y|1943|4|6}} | birth_place = [[किङ्स्टन अपन थेम्स]], इङ्ग्ल्यान्ड | death_date = {{Death date and age|df=y|2017|12|10|1943|4|6}} | death_place = [[हिन्चिङब्रुक अस्पताल]], [[हन्टिङ्डन]], इङ्ग्ल्यान्ड | occupation = जनसम्पर्क विशेषज्ञ (पब्लिसिस्ट) | years_active = १९७०–२०१२ | spouse = }} '''म्याक्सवेल फ्रैंक क्लिफर्ड''' (६ अप्रिल १९४३ – १० डिसेम्बर २०१७) एक अङ्ग्रेज जनसम्पर्क विशेषज्ञ (पब्लिसिस्ट) तथा दोषसिद्ध यौन अपराधी थिए, जो विशेष रूपमा [[ट्याब्लोइड पत्रपत्रिका|ट्याब्लोइड पत्रपत्रिकाहरू]] मा प्रकाशित हुने "[[किस एन्ड टेल]]" (kiss and tell) कथाहरूको प्रचार–प्रसारसँग सम्बन्धित थिए। दिसेम्बर २०१२ मा, [[अपरेसन युट्री]] (Operation Yewtree) अन्तर्गत क्लिफर्डलाई [[अश्लील हमला|यौन अपराध]] को शङ्कामा पक्राउ गरिएको थियो। मे २०१४ मा १५ देखि १९ वर्ष उमेर समूहका चार जना युवती तथा महिलामाथि अश्लील हमला गरेको आठ वटा अभियोगमा दोषी ठहरिएपछि उनलाई आठ वर्षको कारावास सजाय सुनाइएको थियो।<ref name="verdict">{{cite news |author=Richard Lister |date=28 April 2014 |title=Max Clifford guilty of eight indecent assaults |work=[[BBC News Online]] |publisher=BBC |url=https://www.bbc.co.uk/news/uk-27192600 |access-date=28 April 2014}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.crimeline.info/case/r-v-max-clifford |title=R v Max Clifford |publisher=Crimeline |access-date=2 May 2014}}</ref><ref name="Sentencing">{{cite web |date=2 May 2014 |title=Max Clifford jailed for eight years |url=https://www.bbc.co.uk/news/uk-27259318 |access-date=2 May 2014 |publisher=[[BBC News Online]]}}</ref><ref name="Independent 7 November 2014 ">{{cite news |last= Saul |first= Heather |title= Max Clifford loses appeal over eight-year jail sentence for sex offences |url= https://www.independent.co.uk/news/people/max-clifford-loses-appeal-over-eight-year-jails-sentence-for-sex-offences-9845908.html |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220512/https://www.independent.co.uk/news/people/max-clifford-loses-appeal-over-eight-year-jails-sentence-for-sex-offences-9845908.html |archive-date=12 May 2022 |url-access=subscription |url-status=live| date= 7 November 2014 |newspaper= [[The Independent]] |location=London| access-date=10 December 2017 }}</ref> दिसेम्बर २०१७ मा [[एचएम जेल लिटिलहे]] मा हृदयाघात (हार्ट अट्याक) भएपछि उनको निधन भयो।<ref name="BBC101217"/> == प्रारम्भिक जीवन == म्याक्सवेल फ्रैंक क्लिफर्डको जन्म ६ अप्रिल १९४३ मा [[किङ्स्टन अपन थेम्स]], इङ्ग्ल्यान्डमा भएको थियो।<ref name="biography">{{Cite book |last1=Levin |first1=Angela |title=Max Clifford: Read All about it |last2=Clifford |first2=Max |publisher=[[Virgin Books]] |year=2005 |isbn=9781852272371 |language=en}}</ref>{{rp|p=16}} उनका पिता फ्रैंक क्लिफर्ड एक [[विद्युतकर्मी]] थिए भने उनकी आमाको नाम लिलियन (जन्म उपनाम बोफी) थियो।<ref name="FD"/><ref name=whoswho>Anon (2017) {{Who's Who | title=Clifford, Maxwell | id = 42631 | doi=10.1093/ww/9780199540884.013.42631 | edition = online [[Oxford University Press]]|location=Oxford}}</ref> उनी चार जना सन्तानमध्ये सबैभन्दा कान्छा थिए,<ref name="Barton">{{cite news |author= Barton, Laura |url= https://www.theguardian.com/media/2008/apr/28/pressandpublishing.celebrity |title= 'Life has changed – it's nastier now' |work=[[The Guardian]] |location= London |date=28 April 2008 |access-date=26 March 2009}}</ref> जसमा एक जना दिदी र दुई जना दाजुहरू थिए।<ref name="biography"/> उनका परिवारले उनका बुबाको बारम्बार हुने बेरोजगारी, जुवाको बानी र मद्यपानको समस्यासँग सामना गर्नुपरेको थियो। यस कठिन समयमा उनकी हजुरआमा र क्लिफर्डकी दिदीले परिवारलाई सहयोग गरेका थिए। उनकी दिदी [[मॉर्गन, ग्रेनफेल एन्ड कम्पनी|मॉर्गन ग्यारेन्टी ट्रस्ट बैंक]] का लन्डन उपाध्यक्षकी निजी सहायक (PA) का रूपमा कार्यरत थिइन्।<ref name="biography"/> क्लिफर्डले १५ वर्षको उमेरमा कुनै शैक्षिक योग्यता प्राप्त नगरी विद्यालय छोडेका थिए।<ref>{{Cite news | url=https://www.bbc.co.uk/news/uk-24384245 | title=Profile: Max Clifford| work=BBC News| date=6 March 2014}}</ref> त्यसपछि उनले [[विम्बल्डन, लन्डन|विम्बल्डन]] स्थित एलिज डिपार्टमेन्ट स्टोरमा आफ्नो पहिलो जागिर सुरु गरे, तर चार महिनाभित्रै उनलाई जागिरबाट हटाइयो। उनका दाजु बर्नार्डले आफ्नो मुद्रण संघ (प्रिन्ट युनियन) सम्बन्धी सम्पर्कहरूको प्रयोग गर्दै क्लिफर्डलाई ''[[ईगल (ब्रिटिश कमिक्स)|ईगल]]'' पत्रिकामा सम्पादकीय सहायक (Editorial Assistant) को जागिर दिलाए। जब उक्त प्रकाशन संस्थाले आफ्नो कार्यालय अन्य स्थानमा सार्न थाल्यो, तब क्लिफर्डले सेवाबाट अवकाश (redundancy) लिने निर्णय गरे। त्यसपछि उनले आफ्नो पहिलो घर किने र पत्रकारिताको प्रशिक्षण लिनका लागि ''[[साउथ लन्डन प्रेस]]'' मा काम गर्न थाले।<ref name="biography"/> == व्यक्तिगत जीवन == क्लिफर्डले ३ जुन १९६७ मा लन्डनको [[साउथफिल्ड्स]] स्थित सेन्ट बार्नाबास चर्चमा एलिजाबेथ लुइस पोर्टरसँग विवाह गरेका थिए। पोर्टरको ८ अप्रिल २००३ मा [[लन्डन बरो अफ सटन|सटन]], लन्डनमा फोक्सोको क्यान्सरका कारण निधन भएको थियो।<ref name="Digital Spy 4 April 2010"/><ref name="biography"/> यस दम्पतीकी एक छोरी थिइन्, जसको नाम लुइस क्लिफर्ड (१९७१–२०२३) थियो।<ref>[https://metro.co.uk/2023/05/04/max-cliffords-daughter-louise-dies-after-cancer-battle-18723999/ Max Clifford’s daughter Louise dies after cancer battle]. ''Metro''. 4 May 2023. Retrieved 28 August 2025.</ref> १९७० को दशकको उत्तरार्ध र १९८० को दशकको सुरुवातमा, क्लिफर्डले आफ्ना साथीहरू र ग्राहकहरूका लागि लन्डनमा साप्ताहिक वयस्क पार्टीहरूको आयोजना गर्ने र तिनमा सहभागी हुने गर्थे।<ref>{{cite news |last= Cadwalladr |first= Carole |date= 23 July 2006 |title= Circus Maximus |work= The Observer |url= https://www.theguardian.com/media/2006/jul/23/pressandpublishing.observermagazine |access-date= 26 March 2009 }}</ref> यी पार्टीहरूका माध्यमबाट उनको सम्पर्क विभिन्न [[म्याडम (वेश्यावृत्ति)|म्याडमहरू]] सँग भयो। उनले दाबी गरेका थिए कि उनीहरू "प्रेसमा चर्चित व्यक्तिहरूको पर्दाफास हुनबाट जोगाउन आफूलाई सहयोग गर्न तयार थिए।" क्लिफर्डले यी कार्यक्रमहरूको आयोजना गर्ने आफ्नो भूमिकाप्रति कुनै पश्चात्ताप व्यक्त गरेनन्। उनले भनेका थिए, "मैले गरेको कुरा निश्चित रूपमा अनैतिक भए पनि, यौन सम्बन्धको व्यवस्था गर्ने कार्यले मलाई कहिल्यै चिन्तित बनाएन, जबसम्म यसमा संलग्न मानिसहरू आफूले के गरिरहेका छन् भन्ने बुझ्न सक्ने उमेरका छन्।"<ref name="biography"/> धेरै युवा महिला सहभागीहरूको उद्देश्य [[इक्विटी कार्ड]] (Equity card) प्राप्त गर्नु थियो र क्लिफर्डलाई "एक वा दुई जना त्यस्ता एजेन्टहरू" को बारेमा जानकारी थियो, जसले यौन अनुग्रहको बदलामा नक्कली सम्झौताहरू जारी गर्ने गर्थे।<ref name="biography"/> उनका विभिन्न अश्लील हमला (indecent assault) सम्बन्धी मुद्दाको सुनुवाइका क्रममा प्रस्तुत गरिएका प्रमाणहरूमध्ये उनको जननाङ्गको आकारसम्बन्धी विषय पनि समावेश थियो। केही पीडितहरूले यसलाई अत्यन्त सानो (माइक्रोपेनिस) भएको बताएका थिए भने केहीले अत्यन्त ठूलो भएको बताएका थिए। एक चिकित्सकद्वारा गरिएको मापनअनुसार, शिथिल अवस्था (flaccid state) मा क्लिफर्डको लिङ्गको लम्बाइ पाँच र एक चौथाइ इन्च रहेको थियो। यो तथ्यलाई बचाउ पक्षले पीडितहरूको बयानको विश्वसनीयतामाथि प्रश्न उठाउने प्रयासका रूपमा प्रयोग गरेको थियो।<ref>{{cite news |title= Max Clifford's penis 'neither freakishly small nor enormous', lawyer tells court |date= 26 March 2014 |work= The Guardian |url= https://www.theguardian.com/uk-news/2014/mar/26/max-clifford-penis-lawyer-court |access-date= 7 April 2025 }}</ref> मार्च २०१० मा, ''[[न्युज अफ द वर्ल्ड]]'' ले क्लिफर्डले आफ्नो विरुद्ध गरेको कानुनी कारबाहीपछि अदालतबाहिरै सम्झौता गरेको थियो। क्लिफर्डले उक्त समाचारपत्रले आफ्ना भ्वाइसमेल सन्देशहरू अवैध रूपमा अवरोध गरी सुनेको (intercept) आरोप लगाएका थिए। सम्पादक [[रेबेका ब्रुक्स]] सँगको दिवाभोजपछि, उक्त पत्रिकाले क्लिफर्डको कानुनी खर्च बेहोर्ने र क्षतिपूर्ति (damages) का रूपमा नभई "व्यक्तिगत भुक्तानी" का रूपमा वर्णन गरिएको अज्ञात रकम तिर्न सहमति जनाएको थियो। उक्त रकम £१ मिलियनभन्दा बढी थियो। यो भुक्तानी यस सर्तमा गरिएको थियो कि क्लिफर्डले आगामी केही वर्षसम्म विशेष रूपमा आफ्ना समाचारहरू सोही समाचारपत्रलाई उपलब्ध गराइरहनेछन्।<ref name="New York Times 1 September 2010">{{cite news |last1= Van Natta |first1= Don Jr | last2= Becker |first2= Jo | last3= Bowley |first3= Graham | title= Tabloid Hack Attack on Royals, and Beyond| url= https://www.nytimes.com/2010/09/05/magazine/05hacking-t.html| date= 1 September 2010| newspaper= [[The New York Times]] | location=New York City| access-date=10 December 2017 }}</ref><ref name="evans10">{{cite news|url=https://www.theguardian.com/media/2010/feb/03/news-of-the-world-phone-hacking|title=News of the World loses battle over secret phone hacking evidence|last=Evans|first=Rob|date=3 February 2010|work=The Guardian|access-date=4 February 2010}}</ref> कारावासमा जानुअघि क्लिफर्ड [[हर्शम]], सरेमा बसोबास गर्थे।<ref>{{cite news|last=Barrett |first=David |url=https://www.telegraph.co.uk/news/uknews/crime/10769861/Max-Clifford-trial-public-relations-guru-guilty-of-eight-counts-of-indecent-assault.html |title=Max Clifford trial: public relations guru guilty of eight counts of indecent assault |work=The Daily Telegraph |date=28 April 2014 |access-date=31 May 2014}}</ref> ४ अप्रिल २०१० मा उनले आफ्नी पूर्व निजी सहायक (PA) जो वेस्टवुडसँग विवाह गरे। यस विवाह समारोहमा [[डेस ओ'कनर]], [[बबी डाभ्रो]] र [[थियो प्याफाइटिस]] लगायत धेरै अतिथिहरू सहभागी भएका थिए।<ref name="Digital Spy 4 April 2010">{{cite web | title= Max Clifford weds in low-key ceremony| url= http://www.digitalspy.com/showbiz/news/a212439/max-clifford-weds-in-low-key-ceremony/| last= Rollo| first= Sarah| date= 4 April 2010| website= [[BBC News Online]] |publisher= [[Hearst Magazines UK]]| access-date= 10 December 2017 }}</ref> मे २०१४ मा, वेस्टवुडलाई [[डिक्री नाइसी]] (decree nisi) प्रदान गरियो, जसपछि क्लिफर्डसँगको उनको चार वर्ष लामो वैवाहिक सम्बन्ध अन्त्य भयो।<ref>{{cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/celebritynews/10843403/Max-Cliffords-divorce-reveals-his-marriage-was-over-before-his-arrest.html|title=Max Clifford's divorce reveals his marriage was over before his arrest|first=Hayley|last=Dixon|newspaper=The Daily Telegraph|date=20 May 2014|access-date=25 September 2014}}</ref> १८ अगस्ट २०१४ मा, क्लिफर्डलाई आफ्ना दाजु बर्नार्डको अन्त्येष्टिमा सहभागी हुनका लागि [[एचएम जेल लिटिलहे]] बाट अस्थायी रूपमा बाहिर जान अनुमति दिइएको थियो। यस क्रममा उनलाई एक जना जेल अधिकारीसँग हथकडी लगाएर [[मोर्डन कब्रिस्तान|नर्थ इस्ट सरे श्मशान गृह]] (दक्षिण–पश्चिम लन्डन) लगिएको थियो।<ref>{{cite news |title= Max Clifford allowed out of prison for his brother's funeral |date= 18 August 2014 |work= ITV News |url= https://www.itv.com/news/london/update/2014-08-18/max-clifford-allowed-out-of-prison-for-his-brothers-funeral/ }}</ref> २०२५ मा प्रसारित आईटीभी (ITV) को नाटक ''[[द ह्याक]]'' मा, जुन [[न्युज इन्टरनेसनल फोन ह्याकिङ काण्ड]] मा आधारित छ, क्लिफर्डको भूमिका [[रोबर्ट बाथर्स्ट]] ले निभाएका छन्।<ref>{{cite web |last1=Fear |first1=Helen |title=The Hack on ITV1: The talented - and HUGE! - cast of phone hacking drama led by David Tennant |url=https://www.tvguide.co.uk/streaming-guide/the-hack-itv-insanely-talented-cast-phone-hacking-scandal-david-tennant-toby-jones-robert-carlyle |website=TV Guide |access-date=25 September 2025 |language=en}}</ref> == मृत्यु == ७ डिसेम्बर २०१७ मा, क्लिफर्ड आफ्नो कोठा सफा गर्ने प्रयास गर्दा [[एचएम जेल लिटिलहे]] मा अचानक ढलेका थिए। उनलाई [[हन्टिङ्डन]] नजिकै रहेको [[हिन्चिङब्रुक अस्पताल]] लगिएको थियो, जहाँ तीन दिनपछि १० डिसेम्बर २०१७ मा ७४ वर्षको उमेरमा [[हृदयाघात]] का कारण उनको निधन भयो।<ref name="BBC101217">{{cite news |date=10 December 2017 |title=Jailed Max Clifford dies, aged 74 |publisher=[[BBC News Online]] |url=https://www.bbc.co.uk/news/uk-42300593 |access-date=10 December 2017}}</ref><ref name=":0">{{cite web |last=Lamy |first=Joel |title=Max Clifford received 'slow progress' in treatment before dying at Hinchingbrooke Hospital daughter tells inquest |url=https://www.peterboroughtoday.co.uk/news/crime/max-clifford-received-slow-progress-in-treatment-before-dying-at-hinchingbrooke-hospital-daughter-tells-inquest-1-8525378 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20180612140059/https://www.peterboroughtoday.co.uk/news/crime/max-clifford-received-slow-progress-in-treatment-before-dying-at-hinchingbrooke-hospital-daughter-tells-inquest-1-8525378 |archive-date=12 June 2018 |access-date=14 August 2018 |website=Peterborough Telegraph}}</ref><ref name="Telegraph 10 December 2017">{{cite news |last= Marshall |first= Francesca |title= Max Clifford dies after collapsing in prison: PR guru was denied medical treatment, family claim | url= https://www.telegraph.co.uk/news/2017/12/10/max-clifford-dies-collapsing-cell/| date= 10 December 2017 |newspaper= [[The Daily Telegraph]] |location=London| access-date=10 December 2017 }}</ref> मृत्युको अनुसन्धान (inquest) का क्रममा क्लिफर्डको मृत्यु हुनुअघिको खराब स्वास्थ्य अवस्थासम्बन्धी चिकित्सकीय प्रमाणहरू प्रस्तुत गरिएका थिए। १८ डिसेम्बर २०१९ मा कोरोनर (मृत्यु अनुसन्धान अधिकारी) ले उनको मृत्यु प्राकृतिक कारणले भएको निर्णय सुनाएका थिए।<ref name=":0" /><ref>{{cite news | url=https://www.bbc.co.uk/news/uk-england-cambridgeshire-50836300 | title=Max Clifford inquest: Publicist died of natural causes | work=BBC News | date=18 December 2019 }}</ref> == सन्दर्भ == {{Reflist}} == बाह्य कडीहरू == * {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140225082328/http://www.maxclifford.com/ |date=25 February 2014 |title=आधिकारिक वेबसाइट }} * {{Guardian topic}} * {{cite news |title= Max Clifford: Behind the headlines |date= 11 August 2001 |work= BBC News |url= http://news.bbc.co.uk/1/hi/uk/1485789.stm }} * {{cite web|title=साउथवार्क क्राउन कोर्ट – रेजिना बनाम म्याक्सवेल क्लिफर्ड – सजाय सुनाउने टिप्पणीहरू|url=http://www.judiciary.gov.uk/Resources/JCO/Documents/Judgments/sentencing-remarks-hhj-leonard-r-v-clifford.pdf|publisher=युनाइटेड किंगडम सरकार|archive-url=https://web.archive.org/web/20140503151907/http://www.judiciary.gov.uk/Resources/JCO/Documents/Judgments/sentencing-remarks-hhj-leonard-r-v-clifford.pdf|url-status=dead|archive-date=3 May 2014}} * {{IMDb name|166664}} {{Authority control}} gxlywkzfnxayw1egwjvsir6dnorcmvw 1366325 1366298 2026-07-19T05:16:24Z InternetArchiveBot 53012 Rescuing 2 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 1366325 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = म्याक्स क्लिफर्ड | image = Max Clifford 2014.jpg | caption = मार्च २०१४ मा क्लिफर्ड | birth_name = म्याक्सवेल फ्रैंक क्लिफर्ड | birth_date = {{Birth date|df=y|1943|4|6}} | birth_place = [[किङ्स्टन अपन थेम्स]], इङ्ग्ल्यान्ड | death_date = {{Death date and age|df=y|2017|12|10|1943|4|6}} | death_place = [[हिन्चिङब्रुक अस्पताल]], [[हन्टिङ्डन]], इङ्ग्ल्यान्ड | occupation = जनसम्पर्क विशेषज्ञ (पब्लिसिस्ट) | years_active = १९७०–२०१२ | spouse = }} '''म्याक्सवेल फ्रैंक क्लिफर्ड''' (६ अप्रिल १९४३ – १० डिसेम्बर २०१७) एक अङ्ग्रेज जनसम्पर्क विशेषज्ञ (पब्लिसिस्ट) तथा दोषसिद्ध यौन अपराधी थिए, जो विशेष रूपमा [[ट्याब्लोइड पत्रपत्रिका|ट्याब्लोइड पत्रपत्रिकाहरू]] मा प्रकाशित हुने "[[किस एन्ड टेल]]" (kiss and tell) कथाहरूको प्रचार–प्रसारसँग सम्बन्धित थिए। दिसेम्बर २०१२ मा, [[अपरेसन युट्री]] (Operation Yewtree) अन्तर्गत क्लिफर्डलाई [[अश्लील हमला|यौन अपराध]] को शङ्कामा पक्राउ गरिएको थियो। मे २०१४ मा १५ देखि १९ वर्ष उमेर समूहका चार जना युवती तथा महिलामाथि अश्लील हमला गरेको आठ वटा अभियोगमा दोषी ठहरिएपछि उनलाई आठ वर्षको कारावास सजाय सुनाइएको थियो।<ref name="verdict">{{cite news |author=Richard Lister |date=28 April 2014 |title=Max Clifford guilty of eight indecent assaults |work=[[BBC News Online]] |publisher=BBC |url=https://www.bbc.co.uk/news/uk-27192600 |access-date=28 April 2014}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.crimeline.info/case/r-v-max-clifford |title=R v Max Clifford |publisher=Crimeline |access-date=2 May 2014}}</ref><ref name="Sentencing">{{cite web |date=2 May 2014 |title=Max Clifford jailed for eight years |url=https://www.bbc.co.uk/news/uk-27259318 |access-date=2 May 2014 |publisher=[[BBC News Online]]}}</ref><ref name="Independent 7 November 2014 ">{{cite news |last= Saul |first= Heather |title= Max Clifford loses appeal over eight-year jail sentence for sex offences |url= https://www.independent.co.uk/news/people/max-clifford-loses-appeal-over-eight-year-jails-sentence-for-sex-offences-9845908.html |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220512/https://www.independent.co.uk/news/people/max-clifford-loses-appeal-over-eight-year-jails-sentence-for-sex-offences-9845908.html |archive-date=12 May 2022 |url-access=subscription |url-status=live| date= 7 November 2014 |newspaper= [[The Independent]] |location=London| access-date=10 December 2017 }}</ref> दिसेम्बर २०१७ मा [[एचएम जेल लिटिलहे]] मा हृदयाघात (हार्ट अट्याक) भएपछि उनको निधन भयो।<ref name="BBC101217"/> == प्रारम्भिक जीवन == म्याक्सवेल फ्रैंक क्लिफर्डको जन्म ६ अप्रिल १९४३ मा [[किङ्स्टन अपन थेम्स]], इङ्ग्ल्यान्डमा भएको थियो।<ref name="biography">{{Cite book |last1=Levin |first1=Angela |title=Max Clifford: Read All about it |last2=Clifford |first2=Max |publisher=[[Virgin Books]] |year=2005 |isbn=9781852272371 |language=en}}</ref>{{rp|p=16}} उनका पिता फ्रैंक क्लिफर्ड एक [[विद्युतकर्मी]] थिए भने उनकी आमाको नाम लिलियन (जन्म उपनाम बोफी) थियो।<ref name="FD"/><ref name=whoswho>Anon (2017) {{Who's Who | title=Clifford, Maxwell | id = 42631 | doi=10.1093/ww/9780199540884.013.42631 | edition = online [[Oxford University Press]]|location=Oxford}}</ref> उनी चार जना सन्तानमध्ये सबैभन्दा कान्छा थिए,<ref name="Barton">{{cite news |author= Barton, Laura |url= https://www.theguardian.com/media/2008/apr/28/pressandpublishing.celebrity |title= 'Life has changed – it's nastier now' |work=[[The Guardian]] |location= London |date=28 April 2008 |access-date=26 March 2009}}</ref> जसमा एक जना दिदी र दुई जना दाजुहरू थिए।<ref name="biography"/> उनका परिवारले उनका बुबाको बारम्बार हुने बेरोजगारी, जुवाको बानी र मद्यपानको समस्यासँग सामना गर्नुपरेको थियो। यस कठिन समयमा उनकी हजुरआमा र क्लिफर्डकी दिदीले परिवारलाई सहयोग गरेका थिए। उनकी दिदी [[मॉर्गन, ग्रेनफेल एन्ड कम्पनी|मॉर्गन ग्यारेन्टी ट्रस्ट बैंक]] का लन्डन उपाध्यक्षकी निजी सहायक (PA) का रूपमा कार्यरत थिइन्।<ref name="biography"/> क्लिफर्डले १५ वर्षको उमेरमा कुनै शैक्षिक योग्यता प्राप्त नगरी विद्यालय छोडेका थिए।<ref>{{Cite news | url=https://www.bbc.co.uk/news/uk-24384245 | title=Profile: Max Clifford| work=BBC News| date=6 March 2014}}</ref> त्यसपछि उनले [[विम्बल्डन, लन्डन|विम्बल्डन]] स्थित एलिज डिपार्टमेन्ट स्टोरमा आफ्नो पहिलो जागिर सुरु गरे, तर चार महिनाभित्रै उनलाई जागिरबाट हटाइयो। उनका दाजु बर्नार्डले आफ्नो मुद्रण संघ (प्रिन्ट युनियन) सम्बन्धी सम्पर्कहरूको प्रयोग गर्दै क्लिफर्डलाई ''[[ईगल (ब्रिटिश कमिक्स)|ईगल]]'' पत्रिकामा सम्पादकीय सहायक (Editorial Assistant) को जागिर दिलाए। जब उक्त प्रकाशन संस्थाले आफ्नो कार्यालय अन्य स्थानमा सार्न थाल्यो, तब क्लिफर्डले सेवाबाट अवकाश (redundancy) लिने निर्णय गरे। त्यसपछि उनले आफ्नो पहिलो घर किने र पत्रकारिताको प्रशिक्षण लिनका लागि ''[[साउथ लन्डन प्रेस]]'' मा काम गर्न थाले।<ref name="biography"/> == व्यक्तिगत जीवन == क्लिफर्डले ३ जुन १९६७ मा लन्डनको [[साउथफिल्ड्स]] स्थित सेन्ट बार्नाबास चर्चमा एलिजाबेथ लुइस पोर्टरसँग विवाह गरेका थिए। पोर्टरको ८ अप्रिल २००३ मा [[लन्डन बरो अफ सटन|सटन]], लन्डनमा फोक्सोको क्यान्सरका कारण निधन भएको थियो।<ref name="Digital Spy 4 April 2010"/><ref name="biography"/> यस दम्पतीकी एक छोरी थिइन्, जसको नाम लुइस क्लिफर्ड (१९७१–२०२३) थियो।<ref>[https://metro.co.uk/2023/05/04/max-cliffords-daughter-louise-dies-after-cancer-battle-18723999/ Max Clifford’s daughter Louise dies after cancer battle]. ''Metro''. 4 May 2023. Retrieved 28 August 2025.</ref> १९७० को दशकको उत्तरार्ध र १९८० को दशकको सुरुवातमा, क्लिफर्डले आफ्ना साथीहरू र ग्राहकहरूका लागि लन्डनमा साप्ताहिक वयस्क पार्टीहरूको आयोजना गर्ने र तिनमा सहभागी हुने गर्थे।<ref>{{cite news |last= Cadwalladr |first= Carole |date= 23 July 2006 |title= Circus Maximus |work= The Observer |url= https://www.theguardian.com/media/2006/jul/23/pressandpublishing.observermagazine |access-date= 26 March 2009 }}</ref> यी पार्टीहरूका माध्यमबाट उनको सम्पर्क विभिन्न [[म्याडम (वेश्यावृत्ति)|म्याडमहरू]] सँग भयो। उनले दाबी गरेका थिए कि उनीहरू "प्रेसमा चर्चित व्यक्तिहरूको पर्दाफास हुनबाट जोगाउन आफूलाई सहयोग गर्न तयार थिए।" क्लिफर्डले यी कार्यक्रमहरूको आयोजना गर्ने आफ्नो भूमिकाप्रति कुनै पश्चात्ताप व्यक्त गरेनन्। उनले भनेका थिए, "मैले गरेको कुरा निश्चित रूपमा अनैतिक भए पनि, यौन सम्बन्धको व्यवस्था गर्ने कार्यले मलाई कहिल्यै चिन्तित बनाएन, जबसम्म यसमा संलग्न मानिसहरू आफूले के गरिरहेका छन् भन्ने बुझ्न सक्ने उमेरका छन्।"<ref name="biography"/> धेरै युवा महिला सहभागीहरूको उद्देश्य [[इक्विटी कार्ड]] (Equity card) प्राप्त गर्नु थियो र क्लिफर्डलाई "एक वा दुई जना त्यस्ता एजेन्टहरू" को बारेमा जानकारी थियो, जसले यौन अनुग्रहको बदलामा नक्कली सम्झौताहरू जारी गर्ने गर्थे।<ref name="biography"/> उनका विभिन्न अश्लील हमला (indecent assault) सम्बन्धी मुद्दाको सुनुवाइका क्रममा प्रस्तुत गरिएका प्रमाणहरूमध्ये उनको जननाङ्गको आकारसम्बन्धी विषय पनि समावेश थियो। केही पीडितहरूले यसलाई अत्यन्त सानो (माइक्रोपेनिस) भएको बताएका थिए भने केहीले अत्यन्त ठूलो भएको बताएका थिए। एक चिकित्सकद्वारा गरिएको मापनअनुसार, शिथिल अवस्था (flaccid state) मा क्लिफर्डको लिङ्गको लम्बाइ पाँच र एक चौथाइ इन्च रहेको थियो। यो तथ्यलाई बचाउ पक्षले पीडितहरूको बयानको विश्वसनीयतामाथि प्रश्न उठाउने प्रयासका रूपमा प्रयोग गरेको थियो।<ref>{{cite news |title= Max Clifford's penis 'neither freakishly small nor enormous', lawyer tells court |date= 26 March 2014 |work= The Guardian |url= https://www.theguardian.com/uk-news/2014/mar/26/max-clifford-penis-lawyer-court |access-date= 7 April 2025 }}</ref> मार्च २०१० मा, ''[[न्युज अफ द वर्ल्ड]]'' ले क्लिफर्डले आफ्नो विरुद्ध गरेको कानुनी कारबाहीपछि अदालतबाहिरै सम्झौता गरेको थियो। क्लिफर्डले उक्त समाचारपत्रले आफ्ना भ्वाइसमेल सन्देशहरू अवैध रूपमा अवरोध गरी सुनेको (intercept) आरोप लगाएका थिए। सम्पादक [[रेबेका ब्रुक्स]] सँगको दिवाभोजपछि, उक्त पत्रिकाले क्लिफर्डको कानुनी खर्च बेहोर्ने र क्षतिपूर्ति (damages) का रूपमा नभई "व्यक्तिगत भुक्तानी" का रूपमा वर्णन गरिएको अज्ञात रकम तिर्न सहमति जनाएको थियो। उक्त रकम £१ मिलियनभन्दा बढी थियो। यो भुक्तानी यस सर्तमा गरिएको थियो कि क्लिफर्डले आगामी केही वर्षसम्म विशेष रूपमा आफ्ना समाचारहरू सोही समाचारपत्रलाई उपलब्ध गराइरहनेछन्।<ref name="New York Times 1 September 2010">{{cite news |last1= Van Natta |first1= Don Jr | last2= Becker |first2= Jo | last3= Bowley |first3= Graham | title= Tabloid Hack Attack on Royals, and Beyond| url= https://www.nytimes.com/2010/09/05/magazine/05hacking-t.html| date= 1 September 2010| newspaper= [[The New York Times]] | location=New York City| access-date=10 December 2017 }}</ref><ref name="evans10">{{cite news|url=https://www.theguardian.com/media/2010/feb/03/news-of-the-world-phone-hacking|title=News of the World loses battle over secret phone hacking evidence|last=Evans|first=Rob|date=3 February 2010|work=The Guardian|access-date=4 February 2010}}</ref> कारावासमा जानुअघि क्लिफर्ड [[हर्शम]], सरेमा बसोबास गर्थे।<ref>{{cite news|last=Barrett |first=David |url=https://www.telegraph.co.uk/news/uknews/crime/10769861/Max-Clifford-trial-public-relations-guru-guilty-of-eight-counts-of-indecent-assault.html |title=Max Clifford trial: public relations guru guilty of eight counts of indecent assault |work=The Daily Telegraph |date=28 April 2014 |access-date=31 May 2014}}</ref> ४ अप्रिल २०१० मा उनले आफ्नी पूर्व निजी सहायक (PA) जो वेस्टवुडसँग विवाह गरे। यस विवाह समारोहमा [[डेस ओ'कनर]], [[बबी डाभ्रो]] र [[थियो प्याफाइटिस]] लगायत धेरै अतिथिहरू सहभागी भएका थिए।<ref name="Digital Spy 4 April 2010">{{cite web | title= Max Clifford weds in low-key ceremony| url= http://www.digitalspy.com/showbiz/news/a212439/max-clifford-weds-in-low-key-ceremony/| last= Rollo| first= Sarah| date= 4 April 2010| website= [[BBC News Online]] |publisher= [[Hearst Magazines UK]]| access-date= 10 December 2017 }}</ref> मे २०१४ मा, वेस्टवुडलाई [[डिक्री नाइसी]] (decree nisi) प्रदान गरियो, जसपछि क्लिफर्डसँगको उनको चार वर्ष लामो वैवाहिक सम्बन्ध अन्त्य भयो।<ref>{{cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/celebritynews/10843403/Max-Cliffords-divorce-reveals-his-marriage-was-over-before-his-arrest.html|title=Max Clifford's divorce reveals his marriage was over before his arrest|first=Hayley|last=Dixon|newspaper=The Daily Telegraph|date=20 May 2014|access-date=25 September 2014}}</ref> १८ अगस्ट २०१४ मा, क्लिफर्डलाई आफ्ना दाजु बर्नार्डको अन्त्येष्टिमा सहभागी हुनका लागि [[एचएम जेल लिटिलहे]] बाट अस्थायी रूपमा बाहिर जान अनुमति दिइएको थियो। यस क्रममा उनलाई एक जना जेल अधिकारीसँग हथकडी लगाएर [[मोर्डन कब्रिस्तान|नर्थ इस्ट सरे श्मशान गृह]] (दक्षिण–पश्चिम लन्डन) लगिएको थियो।<ref>{{cite news |title= Max Clifford allowed out of prison for his brother's funeral |date= 18 August 2014 |work= ITV News |url= https://www.itv.com/news/london/update/2014-08-18/max-clifford-allowed-out-of-prison-for-his-brothers-funeral/ }}</ref> २०२५ मा प्रसारित आईटीभी (ITV) को नाटक ''[[द ह्याक]]'' मा, जुन [[न्युज इन्टरनेसनल फोन ह्याकिङ काण्ड]] मा आधारित छ, क्लिफर्डको भूमिका [[रोबर्ट बाथर्स्ट]] ले निभाएका छन्।<ref>{{cite web |last1=Fear |first1=Helen |title=The Hack on ITV1: The talented - and HUGE! - cast of phone hacking drama led by David Tennant |url=https://www.tvguide.co.uk/streaming-guide/the-hack-itv-insanely-talented-cast-phone-hacking-scandal-david-tennant-toby-jones-robert-carlyle |website=TV Guide |access-date=25 September 2025 |language=en}}</ref> == मृत्यु == ७ डिसेम्बर २०१७ मा, क्लिफर्ड आफ्नो कोठा सफा गर्ने प्रयास गर्दा [[एचएम जेल लिटिलहे]] मा अचानक ढलेका थिए। उनलाई [[हन्टिङ्डन]] नजिकै रहेको [[हिन्चिङब्रुक अस्पताल]] लगिएको थियो, जहाँ तीन दिनपछि १० डिसेम्बर २०१७ मा ७४ वर्षको उमेरमा [[हृदयाघात]] का कारण उनको निधन भयो।<ref name="BBC101217">{{cite news |date=10 December 2017 |title=Jailed Max Clifford dies, aged 74 |publisher=[[BBC News Online]] |url=https://www.bbc.co.uk/news/uk-42300593 |access-date=10 December 2017}}</ref><ref name=":0">{{cite web |last=Lamy |first=Joel |title=Max Clifford received 'slow progress' in treatment before dying at Hinchingbrooke Hospital daughter tells inquest |url=https://www.peterboroughtoday.co.uk/news/crime/max-clifford-received-slow-progress-in-treatment-before-dying-at-hinchingbrooke-hospital-daughter-tells-inquest-1-8525378 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20180612140059/https://www.peterboroughtoday.co.uk/news/crime/max-clifford-received-slow-progress-in-treatment-before-dying-at-hinchingbrooke-hospital-daughter-tells-inquest-1-8525378 |archive-date=12 June 2018 |access-date=14 August 2018 |website=Peterborough Telegraph }} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20180612140059/https://www.peterboroughtoday.co.uk/news/crime/max-clifford-received-slow-progress-in-treatment-before-dying-at-hinchingbrooke-hospital-daughter-tells-inquest-1-8525378 |date=12 June 2018 }}</ref><ref name="Telegraph 10 December 2017">{{cite news |last= Marshall |first= Francesca |title= Max Clifford dies after collapsing in prison: PR guru was denied medical treatment, family claim | url= https://www.telegraph.co.uk/news/2017/12/10/max-clifford-dies-collapsing-cell/| date= 10 December 2017 |newspaper= [[The Daily Telegraph]] |location=London| access-date=10 December 2017 }}</ref> मृत्युको अनुसन्धान (inquest) का क्रममा क्लिफर्डको मृत्यु हुनुअघिको खराब स्वास्थ्य अवस्थासम्बन्धी चिकित्सकीय प्रमाणहरू प्रस्तुत गरिएका थिए। १८ डिसेम्बर २०१९ मा कोरोनर (मृत्यु अनुसन्धान अधिकारी) ले उनको मृत्यु प्राकृतिक कारणले भएको निर्णय सुनाएका थिए।<ref name=":0" /><ref>{{cite news | url=https://www.bbc.co.uk/news/uk-england-cambridgeshire-50836300 | title=Max Clifford inquest: Publicist died of natural causes | work=BBC News | date=18 December 2019 }}</ref> == सन्दर्भ == {{Reflist}} == बाह्य कडीहरू == * {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140225082328/http://www.maxclifford.com/ |date=25 February 2014 |title=आधिकारिक वेबसाइट }} * {{Guardian topic}} * {{cite news |title= Max Clifford: Behind the headlines |date= 11 August 2001 |work= BBC News |url= http://news.bbc.co.uk/1/hi/uk/1485789.stm }} * {{cite web|title=साउथवार्क क्राउन कोर्ट – रेजिना बनाम म्याक्सवेल क्लिफर्ड – सजाय सुनाउने टिप्पणीहरू|url=http://www.judiciary.gov.uk/Resources/JCO/Documents/Judgments/sentencing-remarks-hhj-leonard-r-v-clifford.pdf|publisher=युनाइटेड किंगडम सरकार|archive-url=https://web.archive.org/web/20140503151907/http://www.judiciary.gov.uk/Resources/JCO/Documents/Judgments/sentencing-remarks-hhj-leonard-r-v-clifford.pdf|url-status=dead|archive-date=3 May 2014}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140503151907/http://www.judiciary.gov.uk/Resources/JCO/Documents/Judgments/sentencing-remarks-hhj-leonard-r-v-clifford.pdf |date=3 May 2014 }} * {{IMDb name|166664}} {{Authority control}} fqwgdul9pc0kcf012w8skvfumegh69t मान सिंह द्वितीय 0 150857 1366299 2026-07-18T15:45:01Z Ramesh Deuba 37151 नयाँ लेख 1366299 wikitext text/x-wiki {{Infobox royalty | name = मान सिंह द्वितीय | image = Man Singh II.jpg | caption = सन् १९३६ मा मान सिंह द्वितीय | succession = [[जयपुर राज्य#शासकहरू|जयपुरका महाराजा]] | reign = ७ सेप्टेम्बर १९२२ – १९४८ | reign_type2 = नाममात्रको शासनकाल | reign2 = १९४८ – १९७० | coronation = १८ सेप्टेम्बर १९२२ | predecessor = [[माधो सिंह द्वितीय|सवाई माधो सिंह द्वितीय]] | successor = [[भवानी सिंह|सवाई भवानी सिंह]] | spouse_type = महारानी | spouse = मारवाडकी राजकुमारी मरुधर कँवर<br />मारवाडकी राजकुमारी किशोर कँवर<br />[[महारानी गायत्री देवी|कुचबिहारकी राजकुमारी गायत्री देवी]] | issue = राजकुमारी प्रेम कुमारी<br>[[भवानी सिंह|भवानी सिंह, जयपुरका युवराज]]<br>राजकुमार जय सिंह<br>राजकुमार पृथ्वीराज सिंह<br>राजकुमार जगत सिंह | royal_house = [[कच्छवाहा वंश]] | father = सवाई सिंह (जैविक)<br>[[माधो सिंह द्वितीय|जयपुरका माधो सिंह द्वितीय]] (दत्तक) | mother = सुगुन कँवर (जैविक) | birth_name = मोर मुकुट सिंह | birth_date = २१ अगस्ट १९१२ | birth_place = इसरदा ठिकाना, [[राजपुताना एजेन्सी]], [[ब्रिटिस भारत]] | death_date = {{death date and age|1970|6|24|1912|8|21|df=yes}} | death_place = [[सिरेन्सेस्टर]], [[ग्लोसेस्टरशायर]], इङ्ग्ल्यान्ड | religion = [[हिन्दू धर्म]] | burial_place = | module = {{Infobox officeholder | embed = yes | office = [[राजप्रमुख]], [[राजस्थान]] | term = ३० मार्च १९४९ – ३१ अक्टोबर १९५६ | predecessor = [[भूपाल सिंह]] | successor = <small>''पद खारेज''</small><br>[[गुरमुख निहाल सिंह]] ''([[राजस्थानका राज्यपालहरूको सूची|राजस्थानका राज्यपाल]] का रूपमा)'' | office2 = [[भारत–स्पेन सम्बन्ध|स्पेनका लागि भारतका राजदूत]] | term2 = १९६५ – १९७०<ref>{{Cite book | url=https://books.google.com/books?id=5tCeDAAAQBAJ&q=ambassador+of+India+to+Spain+man+singh&pg=PT301 | title=Jaipur: Gem of India| isbn=9781942322054| last1=Taknet| first1=D. K. |author-link=D. K. Taknet | date=7 July 2016| publisher=IntegralDMS}}</ref> }} }} [[मेजर जनरल]] [[महाराजा]] [[सवाई (उपाधि)|सवाई]] '''सर मान सिंह द्वितीय''' [[GCSI]] [[GCIE]] (जन्मनाम: [[सवाई (उपाधि)|सवाई]] '''मोर मुकुट सिंह'''; २१ अगस्ट १९१२ – २४ जुन १९७०) एक भारतीय [[देशी राज्य#प्रतिष्ठा र वरीयता|देशी राज्य]]का राजकुमार, सरकारी अधिकारी, कूटनीतिज्ञ तथा खेलकुद व्यक्तित्व थिए। मान सिंह द्वितीय सन् १९२२ देखि १९४७ सम्म [[ब्रिटिस राज]] अन्तर्गतको [[जयपुर राज्य|जयपुर]] [[देशी राज्य]]का शासनरत [[महाराजा]] थिए। सन् १९४८ मा [[भारतको राजनीतिक एकीकरण|स्वतन्त्र भारतमा विलय]] भएपछि भारत सरकारले उनलाई [[भारतमा प्रिभी पर्स|प्रिभी पर्स]] (राजपरिवारलाई प्रदान गरिने वार्षिक भत्ता), केही विशेषाधिकार तथा ''जयपुरका महाराजा'' उपाधि प्रयोग गर्न पाउने अधिकार प्रदान गरेको थियो।<ref name=ramusack-pol-integration>{{cite book|last=Ramusack|first=Barbara N.|authorlink=Barbara Ramusack|title=The Indian princes and their states|url=https://books.google.com/books?id=Kz1-mtazYqEC&pg=PA273|year=2004|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-521-26727-4|page=273|quote=The crucial document was the Instrument of Accession by which rulers ceded to the legislatures of India or Pakistan control over defence, external affairs, and communications.}}</ref>यी सुविधाहरूको बदलामा देशी राज्यका शासकहरूले आफ्ना राज्यहरू स्वतन्त्र भारतमा विलय गर्न सहमति जनाएका थिए। मान सिंह द्वितीयले आफ्नो मृत्यु (१९७०) सम्म ''जयपुरका महाराजा'' उपाधि र अन्य प्रदान गरिएका विशेषाधिकारहरू कायम राखेका थिए।<ref name=ramusack-pol-integration>{{cite book|last=Ramusack|first=Barbara N.|authorlink=Barbara Ramusack|title=The Indian princes and their states|url=https://books.google.com/books?id=Kz1-mtazYqEC&pg=PA273|year=2004|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-521-26727-4|page=273|quote=The crucial document was the Instrument of Accession by which rulers ceded to the legislatures of India or Pakistan control over defence, external affairs, and communications. In return for these concessions, the princes were to be guaranteed a privy purse in perpetuity and certain financial and symbolic privileges such as exemption from customs duties, the use of their titles, the right to fly their state flags on their cars, and to have police protection. ... By December 1947 Patel began to pressure the princes into signing Merger Agreements that integrated their states into adjacent British Indian provinces, soon to be called states or new units of erstwhile princely states, most notably Rajasthan, Patiala and East Punjab States Union, and Matsya Union (Alwar, Bharatpur, Dholpur and Karaulli).}}</ref> उनले सन् १९४९ देखि १९५६ सम्म [[राजस्थान]]का [[राजप्रमुख]] (राज्य प्रमुख) का रूपमा पनि कार्य गरे। जीवनको उत्तरार्धमा उनी स्पेनका लागि भारतका राजदूत नियुक्त भएका थिए। उनी एक प्रतिष्ठित [[पोलो]] खेलाडीका रूपमा पनि परिचित थिए।{{Citation needed|date=August 2019}} == प्रारम्भिक जीवन == सवाई मान सिंह द्वितीयको जन्म '''मोर मुकुट सिंह''' का रूपमा भएको थियो। उनी इसरदाका [[ठाकुर (भारतीय उपाधि)|ठाकुर]] सवाई सिंहका दोस्रो पुत्र थिए। उनकी आमा सुगुन कँवर उत्तर प्रदेशको कोटला गाउँकी थिइन्। उनका पिता [[कच्छवाहा]] वंशका एक कुलीन सामन्त थिए। मोर मुकुट सिंहको बाल्यकाल वर्तमान राजस्थानको [[सवाई माधोपुर]] र जयपुरको बीचमा अवस्थित इसरदा नामक पर्खालले घेरिएको सानो नगरमा बितेको थियो। इसरदा [[राजावत]] उपशाखाको एक प्रमुख [[ठिकाना]] (जागिरदारी क्षेत्र) थियो।उनको परिवार जयपुर तथा [[कोटा]]को शासक राजपरिवारसँग सम्बन्धित थियो। उनका पिताकी दिदीको विवाह कोटाको राजपरिवारमा भएको थियो। त्यसबेलाका जयपुरका महाराजा [[माधो सिंह द्वितीय|सवाई माधो सिंह द्वितीय]] इसरदाका पूर्व ठाकुरका पुत्रका रूपमा जन्मिएका थिए र पछि जयपुरको शासक राजपरिवारमा दत्तक ग्रहण गरिएका थिए। माधो सिंह द्वितीयलाई दत्तक दिएपछि उनका जैविक पितासँग उत्तराधिकारी रहेनन्। त्यसपछि उनले आफ्नै टाढाका नातेदारका एक पुत्रलाई दत्तक ग्रहण गरे, जो पछि इसरदाका ठाकुर बने। ती बालक नै सवाई सिंह थिए, जो मोर मुकुट सिंहका पिता थिए। यसरी मोर मुकुट सिंहलाई जयपुरका महाराजा सवाई माधो सिंह द्वितीयका निकट सम्बन्धीका रूपमा मानिन्थ्यो।{{Citation needed|date=August 2019}} जयपुरका महाराजा बनेपछि माधो सिंह द्वितीयका विभिन्न उपपत्नीहरूबाट धेरै (कम्तीमा ६५ जना) सन्तान भएका थिए। तर अत्यन्त अन्धविश्वासी स्वभावका महाराजालाई एक साधुले वैध उत्तराधिकारी जन्माउन नहुने चेतावनी दिएको भनिन्छ। त्यसकारण उनले आफ्ना पाँच जना महारानीबाट सन्तान नजन्मियोस् भन्ने विषयमा विशेष सावधानी अपनाएका थिए। २४ मार्च १९२१ मा माधो सिंह द्वितीयले मोर मुकुट सिंहलाई आफ्नो पुत्र तथा उत्तराधिकारीका रूपमा दत्तक ग्रहण गरे। दत्तक ग्रहणपछि उनको नाम '''मान सिंह''' राखियो। ७ सेप्टेम्बर १९२२ मा माधो सिंह द्वितीयको निधन भएपछि मान सिंह जयपुरका महाराजा तथा राजपूतहरूको [[कच्छवाहा]] वंशका प्रमुख बने। त्यसबेला नयाँ महाराजाको उमेर केवल १० वर्ष थियो।{{Citation needed|date=August 2019}} == जयपुरका महाराजा == शासनको पूर्ण अधिकार प्राप्त गरेपछि मान सिंह द्वितीयले आधुनिकीकरणको व्यापक कार्यक्रम अघि बढाए। उनले पूर्वाधारको विकास गरे तथा अनेकौँ सार्वजनिक संस्थाहरूको स्थापना गरे, जसका कारण पछि जयपुरलाई राजस्थानको राजधानीका रूपमा चयन गर्न महत्वपूर्ण आधार तयार भयो। सन् १९४७ मा [[ब्रिटिस भारत]] स्वतन्त्र भएपछि मान सिंहले जयपुर राज्यलाई तत्काल [[भारत अधिराज्य]]मा विलय गराउन ढिलाइ गरेका थिए। अन्ततः अप्रिल १९४९ मा उनले [[विलयपत्र]] (Instrument of Accession) मा हस्ताक्षर गरे, जसपछि जयपुर राज्य राजस्थान राज्य सङ्घमा समावेश भयो। प्रारम्भिक चरणमा उनले आन्तरिक प्रशासनसम्बन्धी केही अधिकार भने कायम राखेका थिए। त्यसपछि उनी राजस्थान राज्य सङ्घका [[राजप्रमुख]] नियुक्त भए। सन् १९५६ मा भारतीय राज्यहरूको पुनर्गठन भएपछि उक्त पद खारेज गरिएको थियो।भारतीय देशी राज्यका शासकहरूले शासनसत्ता त्यागिसकेपछि पनि २८ डिसेम्बर १९७१ मा [[भारतको संविधान]]को २६औँ संशोधन लागू नहुँदासम्म उनीहरू आफ्ना उपाधि, प्रिभी पर्स तथा अन्य विशेषाधिकारका हकदार थिए। त्यसअनुसार मान सिंह द्वितीय आफ्नो निधन नभएसम्म जयपुरका महाराजाका रूपमा मान्यता प्राप्त थिए।<ref>''Careers Digest'', Vol. 7 (1970), p. 488: Swai Man Singh : The Maharaja of Jaipur State who died in London recently at the age-of 59, was the 39th ruler of the Jaipur State. A progressive statesman, he was the last Indian Maharaja to sign the Instrument of Accession. He was the Rajpramukh of Rajasthan from April 7, 1949 to October 1956."</ref> सन् १९५८ मा मान सिंह द्वितीय राजस्थानमा [[पर्यटन]]को सम्भावना पहिचान गर्ने शासकमध्ये एक थिए। उनले [[रामबाग दरबार]]लाई रूपान्तरण गरी एक विलासी (लक्जरी) होटलका रूपमा विकास गराए। उनको शासनकालमा जयपुर राज्यमा [[जयपुर टेनेन्सी ऐन]] लगायत विभिन्न भूमि सुधारसम्बन्धी कानुनहरू पहिलोपटक लागू गरिएका थिए। पछि सन् १९५६ मा भारतीय राष्ट्रिय कांग्रेसको शासनकालमा भारतभर ''जागिरदारी'' ([[सामन्तवाद|सामन्ती]]) प्रशासनिक व्यवस्था अन्त्य गरिएको थियो।सन् १९६२ मा मान सिंह द्वितीय भारतीय संसदको माथिल्लो सदन [[राज्यसभा]] (राज्यहरूको परिषद्) का सदस्यमा निर्वाचित भएका थिए। उनको कार्यकाल सन् १९६८ सम्म कायम रहने थियो।<ref name="rajya-sabha">{{cite web|title=SINGH, SHRI SAWAI MAN – RAJYA SABHA MEMBERS BIOGRAPHICAL SKETCHES 1952 – 2003|url=http://rajyasabha.nic.in/rsnew/pre_member/1952_2003/s.pdf|publisher=Rajya Sabha Secretariat|access-date=21 November 2017|page=34}}</ref> तर सन् १९६५ मा भारत सरकारले उनलाई स्पेनका लागि भारतको राजदूत नियुक्त गर्यो। युरोपमा रहेका आफ्ना विभिन्न सम्पर्कहरूको उपयोग गर्दै उनले भारतीय सेनाका लागि नयाँ सैन्य प्रविधि तथा हतियार खरिदसम्बन्धी सम्झौताहरू सुनिश्चित गर्न आफ्नो अधिकांश समय युरोपमै बिताएका थिए (Crewe)। मान सिंह द्वितीय एक उत्साही तथा १०-गोल स्तरका [[पोलो]] खेलाडीका रूपमा विशेष रूपमा परिचित थिए। उनले सन् १९३३ मा पोलो विश्वकपसहित विभिन्न प्रतिष्ठित उपाधिहरू जितेका थिए। जयपुरस्थित [[सवाई मानसिंह स्टेडियम]] उनको सम्मानमा नामकरण गरिएको हो। सन् १९५० को दशकमा मान सिंह द्वितीय [[पश्चिम ससेक्स]]को [[इस्ट ग्रिन्स्टेड]]मा रहेको [[सेन्ट हिल म्यानर]]का मालिक थिए। सन् १९५९ मा उनले उक्त सम्पत्ति [[साइन्टोलोजी]]का संस्थापक [[एल. रोन हबर्ड]]लाई बिक्री गरेका थिए।<ref>{{cite web |url=http://www.sainthillmanor.org.uk/manor.html|title=Visit Historic Saint Hill Manor |author=<!--Staff writer(s); no by-line.--> |website=Saint Hill Manor |access-date=27 December 2013}}</ref> == व्यक्तिगत जीवन == [[File:First_Lady_Jacqueline_Kennedy_with_the_Maharaja_and_Maharani_of_Jaipur.jpg|thumb|अमेरिकी प्रथम महिला [[ज्याक्लिन केनेडी ओनासिस|ज्याक्लिन केनेडी]] जयपुरका महाराजा तथा महारानीसँग।]] [[File:Maharaja_Man_Singh_II_and_Maharani_Gayatri_Devi.jpg|thumb|मान सिंह द्वितीय र महारानी गायत्री देवी।]] === विवाहहरू === मान सिंह द्वितीयले तीन विवाह गरेका थिए र उनका तीनै जना महारानीहरू राजपूत परम्पराअनुसार एउटै दरबारमा सँगै बस्ने गर्थे। उनका पहिलो दुई विवाह [[जोधपुर]]को राजपरिवारका राजकुमारीहरूसँग भएका थिए, जसको राजपूत वंशपरम्परा र सामाजिक हैसियत उनको सरह थियो। दरबारभित्र 'प्रथम महारानी' (First Her Highness) का रूपमा परिचित उनकी जेठी महारानी मरुधर कँवर [[जोधपुर राज्य|जोधपुर]]का महाराजा [[सुमेर सिंह अफ जोधपुर|सुमेर सिंह]]की बहिनी थिइन्। उनी मान सिंहभन्दा करिब बाह्र वर्ष जेठी थिइन्। उनीहरूका दुई सन्तान थिए— पहिलो सन्तान राजकुमारी प्रेम कुमारी र त्यसपछि जेठा छोरा तथा उत्तराधिकारी [[भवानी सिंह अफ जयपुर|भवानी सिंह]]। उनकी दोस्रो महारानी किशोर कँवर पहिलो महारानीकी भतिजी तथा जोधपुरका महाराजा सुमेर सिंहकी छोरी थिइन्। उनी मान सिंहभन्दा पाँच वर्ष कान्छी थिइन् र उनीबाट उनका दुई छोरा जन्मिएका थिए।केही समयका लागि मान सिंह द्वितीयको नाम बेलायती उच्चवर्गीय समाजसेवी [[लेडी उर्सुला डी'आबो|लेडी उर्सुला म्यानर्स]]सँग पनि जोडिएको थियो।{{sfn|d'Abo|2014|p=99}}<ref>{{cite news| title = Londoner's Diary: Alexa's Chung's neighbours make Christmas shopping tricky...| newspaper = [[London Evening Standard]]| date = 7 November 2017| url = https://www.standard.co.uk/news/londoners-diary/londoners-diary-alexas-neighbours-make-christmas-shopping-tricky-a3683861.html| access-date = 29 July 2018}}</ref> सन् १९४० मा मान सिंह द्वितीयले तेस्रो तथा अन्तिम विवाह गरे। उनकी महारानी [[गायत्री देवी अफ कुचबिहार|गायत्री देवी]] थिइन्, जो [[कुचबिहार]]का महाराजा [[जितेन्द्र नारायण]] तथा बडोदाकी राजकुमारी महारानी [[बडोदाकी इन्दिरा|इन्दिरा देवी]]की छोरी थिइन्। गायत्री देवी जयपुरकी महारानीहरूमध्ये सार्वजनिक व्यक्तित्व तथा चर्चित व्यक्तिका रूपमा विशेष परिचित भइन्। प्रारम्भमा उनी आफ्नो सौन्दर्य र फैशनप्रतिको रुचिका कारण चर्चित रहिन् भने पछि राजनीतिज्ञ तथा सांसदका रूपमा स्थापित भइन्। मान सिंह द्वितीय र गायत्री देवीका एक छोरा थिए। गायत्री देवीले आफ्ना पतिभन्दा ३९ वर्ष बढी जीवन बिताइन् र सन् २००९ मा उनको निधन भयो। === सन्तान === मान सिंह द्वितीय आफ्ना तीन महारानीबाट जन्मिएका चार छोरा र एक छोरीका पिता थिए। उनकी पहिलो महारानी मरुधर कँवरबाट एक छोरा र एक छोरी जन्मिएका थिए: * '''प्रेम कुमारी''' (१९२९–१९७०) – सन् १९४८ मा उनको विवाह [[बारिया, भारत|बारिया]]का महारावलसँग भएको थियो। उनीहरूकी एक छोरी थिइन्। * [[भवानी सिंह]] (१९३१–२०११) – सन् १९७० मा उनले आफ्ना पिताको परम्परागत उपाधि उत्तराधिकारमा प्राप्त गरे। सन् १९६७ मा उनले [[सिरमौर]]का राजाकी छोरी पद्मिनी देवीसँग विवाह गरे। उनीहरूकी एक छोरी थिइन्: ** [[दिया कुमारी]] (जन्म १९७०) – उनका तीन सन्तान छन्, जसमा एक छोरा [[पद्मनाभ सिंह]] पनि छन्। उनलाई भवानी सिंहले सन् २००२ मा दत्तक ग्रहण गरी अब अस्तित्वमा नरहेको जयपुर राजपरिवारको परम्परागत उपाधिका उत्तराधिकारीका रूपमा मान्यता दिएका थिए। *** [[पद्मनाभ सिंह]] (जन्म १९९८)।<ref>{{cite magazine |last1=Colacello |first1=Bob |title=Inside Paris's 25th Annual le Bal des Débutantes |url=https://www.vanityfair.com/style/2018/01/le-bal-des-debutantes-paris |magazine=Vanity Fair}}</ref> उनकी दोस्रो महारानी किशोर कँवरबाट दुई छोरा जन्मिएका थिए: * '''जय सिंह''' (जन्म १९३३) – उनलाई उनका पिताले [[झालाई]]का राजा उपाधि तथा झालाईको जागिर (अपानेज) प्रदान गरेका थिए। सन् १९८३ मा उनले जुब्बलका राजाकी छोरी विद्या देवीसँग विवाह गरे। उनीहरूका एक छोरा छन्। ** अजय सिंह * '''पृथ्वीराज सिंह''' (१९३५–२०२०) – उनले भगवतगढका राजा उपाधि प्राप्त गरेका थिए। सन् १९६१ मा उनले त्रिपुराकी राजकुमारी तथा आफ्नी सौतेनी आमा गायत्री देवीकी भान्जी (दिदीकी छोरी) देविका देवीसँग विवाह गरेका थिए। सन् २००९ मा देविका देवीको निधन हुनुभन्दा केही समयअघि नै उनीहरू अलग-अलग बस्न थालेका थिए। वैवाहिक मतभेदका क्रममा गायत्री देवीले आफ्ना सौतेनी छोरा पृथ्वीराज सिंहको पक्ष लिने र आफ्नी भान्जीको आलोचना गर्ने गर्थिन्। पृथ्वीराज सिंह भने जीवनभर आफ्नी सौतेनी आमासँग निकट सम्बन्धमा रहे। पृथ्वीराज सिंह र देविका देवीका एक छोरा थिए: ** '''विजित सिंह''' – उनले सन् १९९१ मा लुनावाडाका महाराजाकी छोरी मीनाक्षी देवीसँग विवाह गरेका थिए। उनीहरूका तीन सन्तान छन्— दुई छोरा '''वेदान्त सिंह''' (जन्म १९९२) र '''सिद्धान्त सिंह''' (जन्म १९९६), तथा एक छोरी '''मोक्षिता''' (जन्म १९९३)। तेस्री महारानी [[गायत्री देवी]] (१९१९–२००९)<ref name="GayatriDevi">{{cite web |url=http://www.deccanherald.com/content/17250/peoples-princess.html?FORM=ZZNR |title=The people's princess |last=Sharma |first=Abha |publisher=Deccan Herald |access-date=27 December 2013}}</ref>बाट: * '''राजकुमार जगत सिंह''' (१९४९–१९९७) – उनले इसरदाका राजा उपाधि प्राप्त गरेका थिए। सन् १९७८ मा उनले थाइल्यान्डकी एक राजकुमारीसँग विवाह गरे, तर सन् १९८७ मा उनीहरूको सम्बन्धविच्छेद भयो। उनीहरूका दुई सन्तान थिए: ** '''लालित्य कुमारी''' (जन्म १९७९), छोरी ** '''देवराज सिंह''' (जन्म १९८१), छोरा == निधन == [[File:SMS-Statue.jpg|right|thumb|250px|३० मार्च २००५ को [[राजस्थान दिवस]]का अवसरमा जयपुरमा मान सिंह द्वितीयको सालिक अनावरण समारोह।]] २४ जुन १९७० मा ५७ वर्षीय मान सिंह द्वितीय इङ्ग्ल्यान्डको [[सिरेन्सेस्टर]]मा [[पोलो]] खेलिरहेका बेला दुर्घटनामा परेका थिए। सोही दिन पछि उनको निधन भयो। उनको निधनपछि उनका चारै छोरा जीवित थिए। उनको निधनपछि उनका जेठा छोरा महाराजा सवाई [[भवानी सिंह अफ जयपुर|भवानी सिंह]] जयपुरका महाराजा तथा [[कच्छवाहा]] वंशका प्रमुख बने। मान सिंह द्वितीयको सम्मानमा ३० मार्च २००५ मा जयपुरस्थित [[राम निवास बाग]]मा भव्य समारोहका बीच उनको सालिक स्थापना गरिएको थियो।<ref name=GayatriDevi/> जयपुरको [[सवाई मानसिंह स्टेडियम]] उनको नाममा नामकरण गरिएको छ। उनकी महारानी गायत्री देवीले उनको सम्मानमा '''महाराजा सवाई मान सिंह विद्यालय''' स्थापना गरेकी थिइन्। उनका उत्तराधिकारी महाराजा सवाई [[भवानी सिंह अफ जयपुर|भवानी सिंह]]को १७ अप्रिल २०११ मा ७९ वर्षको उमेरमा निधन भयो। == सन्दर्भ == {{Reflist|2}} == उद्धृत कृतिहरू == * {{cite book | last = d'Abo | first = Lady Ursula | editor-last = Watkin | editor-first = David | title = The Girl with the Widow's Peak: The Memoirs | publisher = d'Abo Publications | date = 2014 | location = London | isbn = 978-1907991097 }} 0zm5sox0z0mimx7ftm2e45cx319d5k3 र्‍याप्टियो 0 150858 1366300 2026-07-18T15:50:39Z Omnathpokh1 20435 नयाँ पृष्ठ सृजना गरिएको। 1366300 wikitext text/x-wiki ''''र्‍याप्टियो'''' (Raptio) (जसलाई प्राचीन वा साहित्यिक अङ्ग्रेजीमा 'रेप्' अर्थात् बलात्कार भनिन्छ) एउटा ल्याटिन भाषाको शब्द हो जसको 'अपहरण गर्नु', 'खोसेर लैजानु' वा 'जबरजस्ती कब्जामा लिनु' आदि सँग सम्बन्धित धेरै अर्थहरू छन्। यस्ता विभिन्न अर्थहरूका बीच र्‍याप्टियोको मुख्य अर्थ ठूलो सङ्ख्यामा महिलाहरूको सामूहिक अपहरण गर्नु हो। महिलाहरूलाई जबरजस्ती विवाह गराइदिने, रखेल्नी/भोगिनी बनाउने वा यौन दासी बनाउने कामका लागि यस्तो अपहरण गरिन्छ। यसको समार्थक जर्मन शब्द 'फ्राएनराउब' (Frauenraub) हो जसको शाब्दिक अर्थ 'महिला डकैती' हुन्छ। झट्ट सुन्दा [[वधू अपहरण]] जस्तै बुझिने भए पनि 'र्‍याप्टियो'मा पुरुषहरूको समूहले धेरै सङ्ख्यामा महिलाहरूलाई अपहरण गर्छन् जबकी वधू अपहरणमा एकजना पुरुष र उसका साथीभाइ/आफन्तहरू मिलेर मात्र एउटी महिलाको अपहरण गर्छन्। र्‍याप्टियो प्राय: युद्धको समयमा हुन्छ। == शब्दावली == अङ्ग्रेजी शब्द 'रेप्' (नेपाली समानार्थी शब्द बलात्कार)को मूल अर्थ पुरानो ल्याटिन भाषाबाट आएको हो, जसको अर्थ कसैलाई बलपूर्वक लग्ने वा अपहरण गर्ने थियो। तर आजकल, धेरैजसो मानिसहरूले यो शब्दलाई मुख्य रूपमा यौन दुर्व्यवहारको अर्थमा बुझ्छन्। पुरानो अर्थमा 'रेप्'ले युद्धका बेला गरिने सामान्य बल प्रयोगका घटनाहरूलाई जनाउँथ्यो। जस्तै: लुटपाट, सम्पत्ति नष्ट गर्नु, कुनै शहर वा देशका मानिसहरूलाई कब्जा गर्नु आदि। अक्सफोर्ड अङ्ग्रेजी शब्दकोशले 'रेप्'को पुरानो अर्थ — कसैलाई, विशेष गरी महिलालाई, बलपूर्वक अपहरण गर्ने कार्य भनी दिएको छ। यस शब्दकोशले अहिले प्रयोगमा नआउने अर्थ कुनै पनि वस्तु बलपूर्वक लिने र अहिलेको विशिष्ट अर्थ महिलामाथि यौनिक हिंसा गर्नु भनेर पनि दिएको छ। अङ्ग्रेजी शब्द 'रेप्' लाई १४औँ शताब्दीदेखि नै बलपूर्वक कब्जा गर्नु वा लिनु को सामान्य अर्थमा प्रयोग गरिँदै आएको छ। यो पुरानो फ्रान्सेली कानूनी शब्द 'रेपर' बाट आएको हो, जसको अर्थ कब्जा गर्नु थियो। यो शब्द ल्याटिनको 'रेपिर्' (rapere) बाट आएको हो, जसको अर्थ “बलपूर्वक कब्जा गर्नु, लग्नु वा अपहरण गर्नु” हो। ल्याटिन भाषामा यो शब्दले यौनिक हिंसालाई पनि जनाउन सक्थ्यो, तर सँधै त्यही अर्थमा मात्र सीमित थिएन। उदाहरणका लागि, प्रसिद्ध कथा “द रेप् अफ द साबाइन विमन” अन्ततः रोमनहरूको महिलाप्रतिको चाहनासँग जोडिएको थियो। तर साबाइन महिलाहरूलाई त्यतिबेला यौनिक आक्रमणभन्दा बढी अपहरण गरिएको थियो भनिन्छ। पछि रोमनहरूले उनीहरूसँग विवाह गर्न अनुरोध गरे जसरी सामान्य कानुनअनुसार उनीहरूका बुबा वा दाजुभाइसँग पहिले नै सम्झौता गर्नुपर्ने थियो। आज 'रेप्' को यौनिक अर्थ नै मुख्य र प्रबल भएको छ। तर साहित्यिक अङ्ग्रेजीमा यो शब्द अझै पनि यौनिक अर्थमा प्रयोग नहुन सक्छ। उदाहरणका लागि, अलेक्जेन्डर पोपको कविता 'द रेप अफ द लक' शीर्षकको अर्थ कपालको एउटा लट्टा चोरी गर्नु हो। यसले पुरानो अर्थ (बलपूर्वक लिने) प्रयोग गरेर एउटा सानो व्यक्तिगत अपराधलाई निकै ठूलो र गम्भीर बनाएर प्रस्तुत गरेको छ। शास्त्रीय भाषाहरूको गहिरो अध्ययन गरेका लेखक [[जे. आर. आर. टोल्किन]]ले 'द सिल्मारिलियन'मा पनि यो शब्दलाई पुरानो अर्थ (कब्जा गरेर लग्ने) मा प्रयोग गरेका छन्। सङ्गीतात्मक कमेडी द फेन्टास्टिक्स मा पनि यसबारे एउटा विवादास्पद गीत छ। 'रेपासियस (rapacious)' अर्को सम्बन्धित शब्द हो जसले अझै पनि लोभी र जे पनि कब्जा गर्न उत्सुक हुने सामान्य अर्थ कायम राख्छ। रोमन क्याथोलिक क्यानन कानूनमा र्‍याप्टियो ले एउटा कानूनी नियमलाई जनाउँछ जसले बलपूर्वक अपहरण गरिएकी दुलहीसँग विवाह गर्न निषेध गर्छ। यो नियम १९८३ को 'कोड अफ क्यानन् ल' को क्यानन १०८९ मा उल्लेख छ।<ref>{{Cite web |title=Code of Canon Law - Book IV - Function of the Church Liber (Cann. 998-1165) |url=https://www.vatican.va/archive/cod-iuris-canonici/eng/documents/cic_lib4-cann998-1165_en.html |access-date=2026-07-18 |website=www.vatican.va |at=Can. 1089 |quote=No marriage can exist between a man and a woman who has been abducted or at least detained with a view of contracting marriage with her unless the woman chooses marriage of her own accord after she has been separated from the captor and established in a safe and free place.}}</ref> ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{Reflist}} ==बाह्य कडीहरू== j2kfycdji714vkero5dnz1sk6i1ujl1 1366301 1366300 2026-07-18T15:52:13Z Omnathpokh1 20435 /* बाह्य कडीहरू */ 1366301 wikitext text/x-wiki ''''र्‍याप्टियो'''' (Raptio) (जसलाई प्राचीन वा साहित्यिक अङ्ग्रेजीमा 'रेप्' अर्थात् बलात्कार भनिन्छ) एउटा ल्याटिन भाषाको शब्द हो जसको 'अपहरण गर्नु', 'खोसेर लैजानु' वा 'जबरजस्ती कब्जामा लिनु' आदि सँग सम्बन्धित धेरै अर्थहरू छन्। यस्ता विभिन्न अर्थहरूका बीच र्‍याप्टियोको मुख्य अर्थ ठूलो सङ्ख्यामा महिलाहरूको सामूहिक अपहरण गर्नु हो। महिलाहरूलाई जबरजस्ती विवाह गराइदिने, रखेल्नी/भोगिनी बनाउने वा यौन दासी बनाउने कामका लागि यस्तो अपहरण गरिन्छ। यसको समार्थक जर्मन शब्द 'फ्राएनराउब' (Frauenraub) हो जसको शाब्दिक अर्थ 'महिला डकैती' हुन्छ। झट्ट सुन्दा [[वधू अपहरण]] जस्तै बुझिने भए पनि 'र्‍याप्टियो'मा पुरुषहरूको समूहले धेरै सङ्ख्यामा महिलाहरूलाई अपहरण गर्छन् जबकी वधू अपहरणमा एकजना पुरुष र उसका साथीभाइ/आफन्तहरू मिलेर मात्र एउटी महिलाको अपहरण गर्छन्। र्‍याप्टियो प्राय: युद्धको समयमा हुन्छ। == शब्दावली == अङ्ग्रेजी शब्द 'रेप्' (नेपाली समानार्थी शब्द बलात्कार)को मूल अर्थ पुरानो ल्याटिन भाषाबाट आएको हो, जसको अर्थ कसैलाई बलपूर्वक लग्ने वा अपहरण गर्ने थियो। तर आजकल, धेरैजसो मानिसहरूले यो शब्दलाई मुख्य रूपमा यौन दुर्व्यवहारको अर्थमा बुझ्छन्। पुरानो अर्थमा 'रेप्'ले युद्धका बेला गरिने सामान्य बल प्रयोगका घटनाहरूलाई जनाउँथ्यो। जस्तै: लुटपाट, सम्पत्ति नष्ट गर्नु, कुनै शहर वा देशका मानिसहरूलाई कब्जा गर्नु आदि। अक्सफोर्ड अङ्ग्रेजी शब्दकोशले 'रेप्'को पुरानो अर्थ — कसैलाई, विशेष गरी महिलालाई, बलपूर्वक अपहरण गर्ने कार्य भनी दिएको छ। यस शब्दकोशले अहिले प्रयोगमा नआउने अर्थ कुनै पनि वस्तु बलपूर्वक लिने र अहिलेको विशिष्ट अर्थ महिलामाथि यौनिक हिंसा गर्नु भनेर पनि दिएको छ। अङ्ग्रेजी शब्द 'रेप्' लाई १४औँ शताब्दीदेखि नै बलपूर्वक कब्जा गर्नु वा लिनु को सामान्य अर्थमा प्रयोग गरिँदै आएको छ। यो पुरानो फ्रान्सेली कानूनी शब्द 'रेपर' बाट आएको हो, जसको अर्थ कब्जा गर्नु थियो। यो शब्द ल्याटिनको 'रेपिर्' (rapere) बाट आएको हो, जसको अर्थ “बलपूर्वक कब्जा गर्नु, लग्नु वा अपहरण गर्नु” हो। ल्याटिन भाषामा यो शब्दले यौनिक हिंसालाई पनि जनाउन सक्थ्यो, तर सँधै त्यही अर्थमा मात्र सीमित थिएन। उदाहरणका लागि, प्रसिद्ध कथा “द रेप् अफ द साबाइन विमन” अन्ततः रोमनहरूको महिलाप्रतिको चाहनासँग जोडिएको थियो। तर साबाइन महिलाहरूलाई त्यतिबेला यौनिक आक्रमणभन्दा बढी अपहरण गरिएको थियो भनिन्छ। पछि रोमनहरूले उनीहरूसँग विवाह गर्न अनुरोध गरे जसरी सामान्य कानुनअनुसार उनीहरूका बुबा वा दाजुभाइसँग पहिले नै सम्झौता गर्नुपर्ने थियो। आज 'रेप्' को यौनिक अर्थ नै मुख्य र प्रबल भएको छ। तर साहित्यिक अङ्ग्रेजीमा यो शब्द अझै पनि यौनिक अर्थमा प्रयोग नहुन सक्छ। उदाहरणका लागि, अलेक्जेन्डर पोपको कविता 'द रेप अफ द लक' शीर्षकको अर्थ कपालको एउटा लट्टा चोरी गर्नु हो। यसले पुरानो अर्थ (बलपूर्वक लिने) प्रयोग गरेर एउटा सानो व्यक्तिगत अपराधलाई निकै ठूलो र गम्भीर बनाएर प्रस्तुत गरेको छ। शास्त्रीय भाषाहरूको गहिरो अध्ययन गरेका लेखक [[जे. आर. आर. टोल्किन]]ले 'द सिल्मारिलियन'मा पनि यो शब्दलाई पुरानो अर्थ (कब्जा गरेर लग्ने) मा प्रयोग गरेका छन्। सङ्गीतात्मक कमेडी द फेन्टास्टिक्स मा पनि यसबारे एउटा विवादास्पद गीत छ। 'रेपासियस (rapacious)' अर्को सम्बन्धित शब्द हो जसले अझै पनि लोभी र जे पनि कब्जा गर्न उत्सुक हुने सामान्य अर्थ कायम राख्छ। रोमन क्याथोलिक क्यानन कानूनमा र्‍याप्टियो ले एउटा कानूनी नियमलाई जनाउँछ जसले बलपूर्वक अपहरण गरिएकी दुलहीसँग विवाह गर्न निषेध गर्छ। यो नियम १९८३ को 'कोड अफ क्यानन् ल' को क्यानन १०८९ मा उल्लेख छ।<ref>{{Cite web |title=Code of Canon Law - Book IV - Function of the Church Liber (Cann. 998-1165) |url=https://www.vatican.va/archive/cod-iuris-canonici/eng/documents/cic_lib4-cann998-1165_en.html |access-date=2026-07-18 |website=www.vatican.va |at=Can. 1089 |quote=No marriage can exist between a man and a woman who has been abducted or at least detained with a view of contracting marriage with her unless the woman chooses marriage of her own accord after she has been separated from the captor and established in a safe and free place.}}</ref> ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{Reflist}} ==बाह्य कडीहरू== * {{cite journal |last1=Barnes |first1=R. H. |title=Marriage by Capture |journal=The Journal of the Royal Anthropological Institute |date=1999 |volume=5 |issue=1 |pages=57–73 |id=|doi=10.2307/2660963 |jstor=2660963 }} g2x0728xdh6ttsgvqwkzk12cjku3x5e वार्तालाप:र्‍याप्टियो 1 150859 1366302 2026-07-18T15:56:08Z Omnathpokh1 20435 https://fountain.toolforge.org/editathons/wikiwomen-editathon-2026 1366302 wikitext text/x-wiki {{विकी विमिन एडिटाथन २०२६}} f8469qlh5cd67dh1x80viazoucrxwve प्रयोगकर्ता वार्ता:Abhishek Rokaya 3 150860 1366321 2026-07-19T05:00:30Z नेपाली विकिपिडिया स्वागत 28168 [[ढाँचा:नमस्ते|स्वागतम्]] 1366321 wikitext text/x-wiki ==विकिपिडियामा स्वागत छ!== <div style="width: 99%; color: #111; {{box-shadow|0|1px|3px|rgba(0, 0, 0, 0.35)}} {{border-radius|2px}}"> <div style="overflow:hidden; height:auto; background: #fff; width: 100%; padding-bottom:18px;"> <div style="font-size: 36px; margin-top: 24px;margin-left: 16px; font-family: 'Linux Libertine',Georgia,Times,serif; line-height: 1.2em;">नमस्ते, Abhishek Rokayaज्यू</div> <div style="font-size: 24px; padding-top: 0px; margin-left: 16px; font-family: 'Linux Libertine',Georgia,Times,serif; line-height:1.2em; color: #666; "> [[नेपाली विकिपिडिया]]मा हार्दिक [[विकिपिडिया:स्वागत|स्वागत]] छ! </div></div> <div style="vertical-align:middle; color: black; background-color:#fff"> <div style="display: flex; flex-flow: row wrap; background-color:#EAECF0; padding: 10px; padding-left: 25px; "> <div style="font-size: 18px; padding-top: 0px; margin-left: 0px; text-align: center; font-family: 'Linux Libertine',Georgia,Times,serif; line-height:1.5em; color: #111; "> हालसम्म नेपाली विकिपिडियामा [[विशेष:Statistics|२९,९२८]] लेखहरू छन्। यसलाई बढाउन तपाईंको योगदानको आवश्यकता रहेको छ। आउनुहोस् तपाईं हामी सबै मिलेर नेपाली विकिपिडियालाई विश्वका अन्य प्रमुख [[:meta:List_of_Wikipedias/ne|भाषाका विकिपिडिया जत्ति कै धनी]] बनाऔँ। विकिपिडियाले कुनै पनि व्यक्तिलाई सम्पादन गर्ने अधिकार दिन्छ। मलाई आशा छ कि तपाईंले यहाँ मन पराउनुहुन्छ र योगदान गर्ने निर्णय गर्नुहुन्छ।</div> <div style="flex: 1 1 300px;"><br/> <div style="font-size: 17px; font-family: 'Linux Libertine',Georgia,Times,serif; line-height:1.2em; font-weight:normal;">[[चित्र:Symbol support2 vote.svg|25px|alt=|link=]] सुरुवात</div> <div style="font-size: 15px;"> * पहिले [[विकिपिडिया:विकिपिडियाको बारेमा|विकिपिडियाको परिचय पृष्ठ]] पढ्नुहोस्। * तपाईंले कसरी [[मद्दत:सहायता विषयसूचि|विकिपिडियामा योगदान गर्न सक्नुहुन्छ]] जान्नुहोस्। * आफ्नो परिचय दिनको लागि तपाईंको [[प्रयोगकर्ता:Abhishek Rokaya|प्रयोगकर्ता पृष्ठ]] बनाउनुहोला ताकि हामी तपाईंलाई अझ राम्रोसँग चिन्न सक्छौँ। (परिचय दिइरहनु आवश्यक नै भने छैन) </div> </div> <div style="flex: 1 1 300px;"><br/> <div style="font-size: 17px; font-family: 'Linux Libertine',Georgia,Times,serif; line-height:1.2em; font-weight:normal;">[[चित्र:Artículo bueno-blue.svg|25px|alt=|link=]] सुझावहरू</div> <div style="font-size: 15px;"> * कृपया [[विकिपिडिया:स्वशिक्षा/वार्तालाप पृष्ठ|वार्तालाप पृष्ठ]]मा चारवटा वक्र (<code><nowiki>~~~~</nowiki></code>) प्रयोग गरि हस्ताक्षर गर्नुहोला। यसो गर्नाले वार्तालाप पृष्ठमा स्वत: तपाईंको नाम, वार्ता पृष्ठसूत्र र मिति थपिने छ। * यदि तपाईंलाई विकिपिडियामा केही समस्या परेको छ भने आफ्नो वार्तालाप पृष्ठमा <code>'''<nowiki>{{मद्दत}}</nowiki>'''</code> राख्नु होला। हाम्रा प्रयोगकर्ताहरूले तपाईंको समस्याको समाधान बताउने छन्। * नयाँ पृष्ठहरू [[विकिपिडिया:स्वशिक्षा/सम्पादन|सम्पादन गर्दा]] वा [[विकिपिडिया:कसरी लेख बनाउने?|सिर्जना गर्दा]], [[विकिपिडिया:स्वशिक्षा/सन्दर्भ|सन्दर्भ]]हरू थप्दा वा मेटाउँदा गल्ती गर्न डराउनु पर्दैन किनकि गल्ती जो कोहीबाट हुन् सक्छ। </div> </div> </div> <div style="padding: 10px; padding-left: 25px; "> <div style="text-align: center;"> {{clickable button 2|विकिपिडिया:कसरी लेख बनाउने?|कसरी लेख बनाउने?|class=mw-ui-constructive center}} </div> <div style="text-align: center;"> {{clickable button 2|विकिपिडिया:चिया घर|यदि तपाईंसँग प्रश्नहरू छन् भने यहाँ सोध्नुहोस्|class=mw-ui-constructive center}} </div> </div> </div> </div> '''स्वागतम्''', हामी नेपाली विकिपिडियामा तपाईंको सम्पादनको लागि पर्खिरहेका छौँ! -- [[User:नेपाली विकिपिडिया स्वागत|नेपाली विकिपिडिया स्वागत]] ([[User talk:नेपाली विकिपिडिया स्वागत|कुरा गर्नुहोस्]]) १०:४५, १९ जुलाई २०२६ (नेपाली समय) 12ti1ekw8la9gvo89epzyfdyxowcxs8 ग्याँसलाइटिङ 0 150861 1366329 2026-07-19T05:35:06Z Omnathpokh1 20435 नयाँ पृष्ठ सृजना गरिएको। 1366329 wikitext text/x-wiki '''ग्याँसलाइटिङ''' भन्नाले कुनै व्यक्तिलाई आफ्नो वास्तविकताको बुझाइमाथि नै शङ्का गर्न बाध्य पार्ने एक प्रकारको मनोवैज्ञानिक चलखेल/हेराफेरी/तिकडम भन्ने बुझिन्छ।<ref name="APA">{{cite web |title=APA Dictionary of Psychology |url=https://dictionary.apa.org/gaslight |website=APA.org |publisher=American Psychological Association |access-date=19 July 2026 |archive-date=9 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210709185323/https://dictionary.apa.org/gaslight |url-status=live }}</ref><ref name="MerriamWebster">{{cite web |title=Definition of gaslight (Entry 2 of 2) |url=https://www.merriam-webster.com/dictionary/gaslight |work=Merriam Webster |access-date=19 July 2026 |archive-date=9 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210709185759/https://www.merriam-webster.com/dictionary/gaslight |url-status=live }}</ref> यो शब्द सन् १९४४ को चलचित्र ''[[:en:Gaslight (1944 film)|ग्याँसलाइट (१९४४ चलचित्र)]]'' बाट लिइएको हो र सन् २०१० को दशकको मध्यतिर निकै लोकप्रिय भएको थियो।<ref name="Yagoda" /> केही मानसिक स्वास्थ्य विशेषज्ञहरूले यस शब्दको अत्याधिक प्रयोग भइरहेकोमा चिन्ता व्यक्त गरेका छन्। सन् २०२२ मा, ''[[द वासिङ्टन पोस्ट]]'' ले यसलाई मनोवैज्ञानिक चिकित्साका शब्दावलीहरूको जथाभावी प्रयोगको एक उदाहरणका रूपमा चित्रण गरेको थियो। यो शब्द सामान्य मतभेद, वैमनस्यता, मनमुटाव वा असहमतिहरूलाई गलत तरिकाले व्याख्या गर्न एउटा चल्तीको शब्द (बज् वर्ड) बनेको तर्क समेत द वासिङ्टन पोस्टले अघि सारेको थियो। == व्युत्पत्ति == यो शब्द सन् १९४४ को चलचित्र ''[[:en:Gaslight (1944 film)|ग्यासलाइट]]'' को शीर्षकबाट लिइएको हो।<ref name="Oxford English Dictionary">{{cite web |title=Gaslight |url=https://www.oed.com/viewdictionaryentry/Entry/255554 |website=Oxford English Dictionary |access-date=19 July 2026 |quote=Etymology: from the title of George Cukor's 1944 film Gaslight |archive-date=19 October 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20211019092326/https://www.oed.com/viewdictionaryentry/Entry/255554 |url-status=live }}</ref><ref name="NYT">{{cite news |last1=Hoberman |first1=J |title=Why 'Gaslight' Hasn't Lost Its Glow |url=https://www.nytimes.com/2019/08/21/arts/gaslight-movie-afterlife.html |website=The New York Times |date=21 August 2019 |access-date=19 July 2026|quote=The verb 'to gaslight,' voted by the American Dialect Society in 2016 as the word most useful/likely to succeed, and defined as “to psychologically manipulate a person into questioning their own sanity,” derives from MGM’s 1944 movie, directed by George Cukor. |archive-date=22 August 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190822014242/https://www.nytimes.com/2019/08/21/arts/gaslight-movie-afterlife.html |url-status=live }}</ref><ref name="Wilkinson">{{cite web |last1=Wilkinson |first1=Alissa |title=What is gaslighting? The 1944 film Gaslight is the best explainer. |url=https://www.vox.com/culture/2017/1/21/14315372/what-is-gaslighting-gaslight-movie-ingrid-bergman |website=Vox |date=21 January 2017 |access-date=19 July 2026 |quote=to understand gaslighting is to go to the source. George Cukor’s Gaslight. The term 'gaslighting' comes from the movie. |archive-date=23 January 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170123035333/http://www.vox.com/culture/2017/1/21/14315372/what-is-gaslighting-gaslight-movie-ingrid-bergman |url-status=live }}</ref> यो चलचित्र सन् १९३८ मा [[:en:Patrick Hamilton (writer)|प्याट्रिक ह्यामिल्टन]]द्वारा लिखित बेलायती नाटक ''ग्यासलाइट''मा आधारित थियो र यो सन् १९४० को बेलायती चलचित्र रूपान्तरण ''[[ग्यासलाइट]]'' को पुनर्निर्माण थियो। भिक्टोरियन युगको लन्डनका सम्भ्रान्त वर्गको पृष्ठभूमिमा आधारित ''ग्यास लाइट'' र यसका रूपान्तरणहरूमा बाहिरबाट भलाद्मी देखिने एक पतिले आफ्नी धनी श्रीमतीलाई एक्लो पार्न र उनी मानसिक रूपमा बिरामी छिन् भन्ने विश्वास दिलाउन झूट र मानसिक चलखेलको सहारा लिएको देखाइएको छ, ताकि उसले श्रीमतीको सम्पत्ति चोर्न सकोस्।<ref name="Thomas">{{cite journal |last1=Thomas |first1=Laura |title=Gaslight and gaslighting |url=https://www.thelancet.com/journals/lanpsy/article/PIIS2215-0366(18)30024-5/fulltext#%20 |journal=The Lancet. Psychiatry |date=2018 |volume=5 |issue=2 |pages=117–118 |doi=10.1016/S2215-0366(18)30024-5 |pmid=29413137 |access-date=19 July 2026 |archive-date=17 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221117174823/https://www.thelancet.com/journals/lanpsy/article/PIIS2215-0366(18)30024-5/fulltext#%20 |url-status=live |url-access=subscription }}</ref> घरको अन्य ठाउँमा बत्ती बाल्दा ग्यासको दबाब कम भएर बत्ती मधुरो हुनु सामान्य प्रक्रिया हो तर घरका बत्तीहरू अर्थात् ग्यासलाइटहरू समय-समयमा मधुरो हुँदा उनकी श्रीमती आत्तिन्छिन् । तर जब उनले यसबारे कामदारहरूलाई सोध्छिन्, उनीहरूले घरमा अरू कोही नभएको बताउँछन्। उनीहरू कसैलाई थाहा नभएको कुरा के थियो भने, उनका पति माथिल्लो तलाका कोठाहरूमा गहना खोजिरहेका हुन्थे।<ref name=":5">{{Cite web |last=Sweet |first=Paige L. |title=How Gaslighting Manipulates Reality |url=https://www.scientificamerican.com/article/how-gaslighting-manipulates-reality/ |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20220915134534/https://www.scientificamerican.com/article/how-gaslighting-manipulates-reality/ |archive-date=15 September 2022 |access-date=19 July 2026 |website=Scientific American}}</ref> यस शब्दको सबैभन्दा पहिलो लिखित प्रयोग सन् १९६१ मा भएको तथ्याङ्क छ।<ref name="Oxford English Dictionary"/> [[द न्यूयोर्क टाइम्स]]मा यो शब्द पहिलो पटक सन् १९९५ मा [[मोरिन डाउड]]को एउटा स्तम्भमा प्रयोग गरिएको थियो।<ref name="Yagoda">{{cite web |last=Yagoda |first=Ben |author-link=Ben Yagoda |date=12 January 2017 |title=How Old Is 'Gaslighting'? |url=http://www.chronicle.com/blogs/linguafranca/2017/01/12/how-old-is-gaslight/ |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20190801053815/https://www.chronicle.com/blogs/linguafranca/2017/01/12/how-old-is-gaslight/ |archive-date=1 August 2019 |access-date=19 July 2026 |website=[[The Chronicle of Higher Education]]}}</ref> सन् २०२१ मा अमेरिकी मनोवैज्ञानिक सङ्गठनका अनुसार, ग्याँसलाइटिङले कुनै समय यस्तो चरम मानसिक चलखेललाई बुझाउँथ्यो जसले व्यक्तिलाई मानसिक रूपमा बिरामी बनाउँथ्यो वा ग्याँसलाइटिङको सिकार भएको व्यक्तिलाई मानसिक अस्पतालमा भर्ना गर्न बाध्य पार्दथ्यो।<ref name="APA" /> यो शब्द लामो समयसम्म गुमनाम जस्तै रह्यो। त्यसपछिका २० वर्षहरूमा 'द न्यूयोर्क टाइम्स'ले यसलाई जम्मा ९ पटक मात्र प्रयोग गरेको थियो। सन् २०१० को दशकमा आएर मात्र यो शब्द अङ्ग्रेजी शब्दकोशमा घुलमिल भएको हो।<ref name="Yagoda" /> [[मरियम-वेबस्टर]] शब्दकोशले 'ग्याँसलाइटिङ' लाई कसैलाई आफ्नो "वास्तविकताको बुझाइ" माथी नै शङ्का गर्न बाध्य पार्ने र अन्ततः पीडक (हेराफेरी गर्ने व्यक्ति) माथि निर्भर बनाउने एक [[मनोवैज्ञानिक चलखेल]] को रूपमा परिभाषित गरेको छ।<ref name=MerriamWebster/> [[:en:American Dialect Society|अमेरिकी डायलेक्ट सोसाइटी]]ले 'ग्याँसलाइट' लाई सन् २०१६ को सबैभन्दा उपयोगी नयाँ शब्द घोषणा गरेको थियो।<ref name="ADS">{{cite news |last1=Metcalf |first1=Allan |title=2016 Word of the Year |url=https://www.americandialect.org/wp-content/uploads/2016-Word-of-the-Year-PRESS-RELEASE.pdf |access-date=19 July 2026 |publisher=American Dialect Society |quote=most useful word of the year |archive-date=3 March 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210303212451/http://www.americandialect.org/wp-content/uploads/2016-Word-of-the-Year-PRESS-RELEASE.pdf |url-status=live }}</ref> [[अक्सफोर्ड विश्वविद्यालय प्रेस]]ले यसलाई सन् २०१८ को सबैभन्दा लोकप्रिय नयाँ शब्दहरूको सूचीमा दोस्रो स्थानमा राखेको थियो।<ref name="Oxford">{{cite news |title=Word of the Year 2018: Shortlist |url=https://languages.oup.com/word-of-the-year/2018-shortlist/ |access-date=19 July 2026 |publisher=Oxford University Press |archive-date=20 December 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191220194609/https://languages.oup.com/word-of-the-year/2018-shortlist/ |url-status=live }}</ref> ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{Reflist}} ==बाह्य कडीहरू== dkorw2zwkdkmqhj0cy3v7i2fztxuefy 1366330 1366329 2026-07-19T05:45:39Z Omnathpokh1 20435 /* व्युत्पत्ति */ विवरण थपिएको 1366330 wikitext text/x-wiki '''ग्याँसलाइटिङ''' भन्नाले कुनै व्यक्तिलाई आफ्नो वास्तविकताको बुझाइमाथि नै शङ्का गर्न बाध्य पार्ने एक प्रकारको मनोवैज्ञानिक चलखेल/हेराफेरी/तिकडम भन्ने बुझिन्छ।<ref name="APA">{{cite web |title=APA Dictionary of Psychology |url=https://dictionary.apa.org/gaslight |website=APA.org |publisher=American Psychological Association |access-date=19 July 2026 |archive-date=9 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210709185323/https://dictionary.apa.org/gaslight |url-status=live }}</ref><ref name="MerriamWebster">{{cite web |title=Definition of gaslight (Entry 2 of 2) |url=https://www.merriam-webster.com/dictionary/gaslight |work=Merriam Webster |access-date=19 July 2026 |archive-date=9 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210709185759/https://www.merriam-webster.com/dictionary/gaslight |url-status=live }}</ref> यो शब्द सन् १९४४ को चलचित्र ''[[:en:Gaslight (1944 film)|ग्याँसलाइट (१९४४ चलचित्र)]]'' बाट लिइएको हो र सन् २०१० को दशकको मध्यतिर निकै लोकप्रिय भएको थियो।<ref name="Yagoda" /> केही मानसिक स्वास्थ्य विशेषज्ञहरूले यस शब्दको अत्याधिक प्रयोग भइरहेकोमा चिन्ता व्यक्त गरेका छन्। सन् २०२२ मा, ''[[द वासिङ्टन पोस्ट]]'' ले यसलाई मनोवैज्ञानिक चिकित्साका शब्दावलीहरूको जथाभावी प्रयोगको एक उदाहरणका रूपमा चित्रण गरेको थियो। यो शब्द सामान्य मतभेद, वैमनस्यता, मनमुटाव वा असहमतिहरूलाई गलत तरिकाले व्याख्या गर्न एउटा चल्तीको शब्द (बज् वर्ड) बनेको तर्क समेत द वासिङ्टन पोस्टले अघि सारेको थियो। == व्युत्पत्ति == [[चित्र:Gaslight promo still.jpg|thumb|सन् १९४४ को अमेरिकी चलचित्र संस्करण ''[[:en:Gaslight (1944 film)|ग्याँसलाइट (१९४४ चलचित्र)]]'' मा [[:en:Charles Boyer|चार्ल्स बोयर]], [[:en:Ingrid Bergman|इन्ग्रिड बर्गम्यान]] र [[:en:Joseph Cotten|जोसेफ कोटेन]]]] यो शब्द सन् १९४४ को चलचित्र ''[[:en:Gaslight (1944 film)|ग्यासलाइट]]'' को शीर्षकबाट लिइएको हो।<ref name="Oxford English Dictionary">{{cite web |title=Gaslight |url=https://www.oed.com/viewdictionaryentry/Entry/255554 |website=Oxford English Dictionary |access-date=19 July 2026 |quote=Etymology: from the title of George Cukor's 1944 film Gaslight |archive-date=19 October 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20211019092326/https://www.oed.com/viewdictionaryentry/Entry/255554 |url-status=live }}</ref><ref name="NYT">{{cite news |last1=Hoberman |first1=J |title=Why 'Gaslight' Hasn't Lost Its Glow |url=https://www.nytimes.com/2019/08/21/arts/gaslight-movie-afterlife.html |website=The New York Times |date=21 August 2019 |access-date=19 July 2026|quote=The verb 'to gaslight,' voted by the American Dialect Society in 2016 as the word most useful/likely to succeed, and defined as “to psychologically manipulate a person into questioning their own sanity,” derives from MGM’s 1944 movie, directed by George Cukor. |archive-date=22 August 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190822014242/https://www.nytimes.com/2019/08/21/arts/gaslight-movie-afterlife.html |url-status=live }}</ref><ref name="Wilkinson">{{cite web |last1=Wilkinson |first1=Alissa |title=What is gaslighting? The 1944 film Gaslight is the best explainer. |url=https://www.vox.com/culture/2017/1/21/14315372/what-is-gaslighting-gaslight-movie-ingrid-bergman |website=Vox |date=21 January 2017 |access-date=19 July 2026 |quote=to understand gaslighting is to go to the source. George Cukor’s Gaslight. The term 'gaslighting' comes from the movie. |archive-date=23 January 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170123035333/http://www.vox.com/culture/2017/1/21/14315372/what-is-gaslighting-gaslight-movie-ingrid-bergman |url-status=live }}</ref> यो चलचित्र सन् १९३८ मा [[:en:Patrick Hamilton (writer)|प्याट्रिक ह्यामिल्टन]]द्वारा लिखित बेलायती नाटक ''ग्यासलाइट''मा आधारित थियो र यो सन् १९४० को बेलायती चलचित्र रूपान्तरण ''[[ग्यासलाइट]]'' को पुनर्निर्माण थियो। भिक्टोरियन युगको लन्डनका सम्भ्रान्त वर्गको पृष्ठभूमिमा आधारित ''ग्यास लाइट'' र यसका रूपान्तरणहरूमा बाहिरबाट भलाद्मी देखिने एक पतिले आफ्नी धनी श्रीमतीलाई एक्लो पार्न र उनी मानसिक रूपमा बिरामी छिन् भन्ने विश्वास दिलाउन झूट र मानसिक चलखेलको सहारा लिएको देखाइएको छ, ताकि उसले श्रीमतीको सम्पत्ति चोर्न सकोस्।<ref name="Thomas">{{cite journal |last1=Thomas |first1=Laura |title=Gaslight and gaslighting |url=https://www.thelancet.com/journals/lanpsy/article/PIIS2215-0366(18)30024-5/fulltext#%20 |journal=The Lancet. Psychiatry |date=2018 |volume=5 |issue=2 |pages=117–118 |doi=10.1016/S2215-0366(18)30024-5 |pmid=29413137 |access-date=19 July 2026 |archive-date=17 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221117174823/https://www.thelancet.com/journals/lanpsy/article/PIIS2215-0366(18)30024-5/fulltext#%20 |url-status=live |url-access=subscription }}</ref> घरको अन्य ठाउँमा बत्ती बाल्दा ग्यासको दबाब कम भएर बत्ती मधुरो हुनु सामान्य प्रक्रिया हो तर घरका बत्तीहरू अर्थात् ग्यासलाइटहरू समय-समयमा मधुरो हुँदा उनकी श्रीमती आत्तिन्छिन् । तर जब उनले यसबारे कामदारहरूलाई सोध्छिन्, उनीहरूले घरमा अरू कोही नभएको बताउँछन्। उनीहरू कसैलाई थाहा नभएको कुरा के थियो भने, उनका पति माथिल्लो तलाका कोठाहरूमा गहना खोजिरहेका हुन्थे।<ref name=":5">{{Cite web |last=Sweet |first=Paige L. |title=How Gaslighting Manipulates Reality |url=https://www.scientificamerican.com/article/how-gaslighting-manipulates-reality/ |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20220915134534/https://www.scientificamerican.com/article/how-gaslighting-manipulates-reality/ |archive-date=15 September 2022 |access-date=19 July 2026 |website=Scientific American}}</ref> यस शब्दको सबैभन्दा पहिलो लिखित प्रयोग सन् १९६१ मा भएको तथ्याङ्क छ।<ref name="Oxford English Dictionary"/> [[द न्यूयोर्क टाइम्स]]मा यो शब्द पहिलो पटक सन् १९९५ मा [[मोरिन डाउड]]को एउटा स्तम्भमा प्रयोग गरिएको थियो।<ref name="Yagoda">{{cite web |last=Yagoda |first=Ben |author-link=Ben Yagoda |date=12 January 2017 |title=How Old Is 'Gaslighting'? |url=http://www.chronicle.com/blogs/linguafranca/2017/01/12/how-old-is-gaslight/ |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20190801053815/https://www.chronicle.com/blogs/linguafranca/2017/01/12/how-old-is-gaslight/ |archive-date=1 August 2019 |access-date=19 July 2026 |website=[[The Chronicle of Higher Education]]}}</ref> सन् २०२१ मा अमेरिकी मनोवैज्ञानिक सङ्गठनका अनुसार, ग्याँसलाइटिङले कुनै समय यस्तो चरम मानसिक चलखेललाई बुझाउँथ्यो जसले व्यक्तिलाई मानसिक रूपमा बिरामी बनाउँथ्यो वा ग्याँसलाइटिङको सिकार भएको व्यक्तिलाई मानसिक अस्पतालमा भर्ना गर्न बाध्य पार्दथ्यो।<ref name="APA" /> यो शब्द लामो समयसम्म गुमनाम जस्तै रह्यो। त्यसपछिका २० वर्षहरूमा 'द न्यूयोर्क टाइम्स'ले यसलाई जम्मा ९ पटक मात्र प्रयोग गरेको थियो। सन् २०१० को दशकमा आएर मात्र यो शब्द अङ्ग्रेजी शब्दकोशमा घुलमिल भएको हो।<ref name="Yagoda" /> [[मरियम-वेबस्टर]] शब्दकोशले 'ग्याँसलाइटिङ' लाई कसैलाई आफ्नो "वास्तविकताको बुझाइ" माथी नै शङ्का गर्न बाध्य पार्ने र अन्ततः पीडक (हेराफेरी गर्ने व्यक्ति) माथि निर्भर बनाउने एक [[मनोवैज्ञानिक चलखेल]] को रूपमा परिभाषित गरेको छ।<ref name=MerriamWebster/> [[:en:American Dialect Society|अमेरिकी डायलेक्ट सोसाइटी]]ले 'ग्याँसलाइट' लाई सन् २०१६ को सबैभन्दा उपयोगी नयाँ शब्द घोषणा गरेको थियो।<ref name="ADS">{{cite news |last1=Metcalf |first1=Allan |title=2016 Word of the Year |url=https://www.americandialect.org/wp-content/uploads/2016-Word-of-the-Year-PRESS-RELEASE.pdf |access-date=19 July 2026 |publisher=American Dialect Society |quote=most useful word of the year |archive-date=3 March 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210303212451/http://www.americandialect.org/wp-content/uploads/2016-Word-of-the-Year-PRESS-RELEASE.pdf |url-status=live }}</ref> [[अक्सफोर्ड विश्वविद्यालय प्रेस]]ले यसलाई सन् २०१८ को सबैभन्दा लोकप्रिय नयाँ शब्दहरूको सूचीमा दोस्रो स्थानमा राखेको थियो।<ref name="Oxford">{{cite news |title=Word of the Year 2018: Shortlist |url=https://languages.oup.com/word-of-the-year/2018-shortlist/ |access-date=19 July 2026 |publisher=Oxford University Press |archive-date=20 December 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191220194609/https://languages.oup.com/word-of-the-year/2018-shortlist/ |url-status=live }}</ref> ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{Reflist}} ==बाह्य कडीहरू== 9hmdjvhjdiy32almmriszzczshk6907 वार्तालाप:ग्याँसलाइटिङ 1 150862 1366331 2026-07-19T05:52:18Z Omnathpokh1 20435 https://fountain.toolforge.org/editathons/wikiwomen-editathon-2026 1366331 wikitext text/x-wiki {{विकी विमिन एडिटाथन २०२६}} f8469qlh5cd67dh1x80viazoucrxwve डेटिङ दुर्व्यवहार 0 150863 1366336 2026-07-19T06:47:56Z Omnathpokh1 20435 नयाँ पृष्ठ सृजना गरिएको। 1366336 wikitext text/x-wiki रूमानी सम्बन्धमा रहेका युगल किशोर-किशोरी/महिला-पुरुषबीचमा एकले अर्कोसँग नराम्रो व्यवहार गर्छ वा उसलाई चोट पुर्‍याउन धम्की दिन्छ भने, त्यो नै '''डेटिङ दुर्व्यवहार''' हो। यसको मुख्य उद्देश्य एक जना साथीले अर्कोमाथि पूर्ण शक्ति र नियन्त्रण कायम गर्नु हो। यस्तो दुर्व्यवहार उनीहरू डेटिङ गरिरहेको समयमा मात्र होइन, सम्बन्धविच्छेद भएपछि पनि हुन सक्छ। यस्तो दुर्व्यवहार केवल शारीरिक झगडामा मात्र सीमित नभइ अन्य विभिन्न तरिकाले देखिन सक्छ। शारीरिक तथा मौखिक चोट दिने, अर्को व्यक्तिलाई डराउन वा अपमान गर्न हिर्काउने, धकेल्ने वा अपमानजनक शब्द प्रयोग गर्ने, भावनात्मक तथा मानसिक रूपले अर्को व्यक्तिलाई दोषी महसुस गराउने, उसलाई अन्योलमा पार्न झूट बोल्ने वा आफ्नो इच्छा पूरा गराउन धम्की दिने लगायतका कुकार्य पनि डेटिङ दुर्व्यवहार नै हुन्। अर्को व्यक्तिको मित्रता वा विद्यालय अथवा अनलाइनमा रहेको प्रतिष्ठा बिगार्ने प्रयास गर्ने, उसको अघिपछि हिँड्ने वा उसको चियोचर्चो गर्ने, स्टकिङ् गर्ने जस्ता व्यक्तिको सामाजिक सम्बन्ध बिगार्ने प्रयासहरू पनि डेटिङ दुर्व्यवहार कै आयामहरू हुन्। त्यस्तै अर्को व्यक्तिले सहज महसुस नगरेका यौन गतिविधिमा उसलाई जबरजस्ती गर्ने वा दबाब दिने कृत्य पनि डेटिङ दुर्व्यवहार अन्तर्गत नै पर्दछ। डेटिङ हिंसा जो कोहीमाथि पनि हुन सक्छ। व्यक्तिको उमेर, जातीय पृष्ठभूमि वा आर्थिक अवस्था जस्तोसुकै भए पनि यसले फरक पार्दैन।विशेषज्ञहरूका अनुसार, डेटिङ दुर्व्यवहार केवल एकपटक हुने झगडा मात्र नभइ बारम्बार दोहोरिइरहन्छ, जसमा एक व्यक्तिले आफ्नो वर्तमान वा साविकको साथीमाथि हावी हुन लगातार डर देखाउने वा अनुचित उपायहरू अवलम्बन गर्ने गर्दछ।<ref>[[http://www.stoprelationshipabuse.org/signs.html]]</ref> == विशेषताहरू == ===भावनात्मक दुर्व्यवहार=== * पीडितहरू आफ्नो साथी (डेट) सँग डराउँछन्। * उनीहरू आफ्नो साथी रिसाउने डरले आफ्नो असहमतिमा अडिग रहन सक्दैनन्। * उनीहरूका साथीले उनीहरूलाई सार्वजनिक रूपमा लज्जित र अपमानित गरेका हुन्छन्। === मानसिक दुर्व्यवहार=== * साथीले उनीहरूमाथि वा स्वयं आफूमाथि नै हिंसा गर्ने धम्की दिन्छ। (उदाहरणका लागि: "यदि तिमीले मलाई छोड्यौ भने, म आत्म-हत्या गरिदिन्छु।") ===यौन दुर्व्यवहार=== * साथीले उनीहरूलाई आफूसँग यौन सम्बन्ध राख्न जबरजस्ती गर्छ। * उनीहरू साथीको यौन चाहना वा गतिविधिका मागहरूलाई 'हुँदैन' भन्न डराउँछन्। * साथीले उनीहरूको सम्मान गर्दैन र केवल आफ्नो यौन सन्तुष्टि पूरा गर्नमा मात्र केन्द्रित रहन्छ। * साथीले उक्त यौन कृत्यबाट पर्न सक्ने असर वा त्यसमा आफ्नो पार्टनरको भावना कस्तो छ भन्ने कुराको कुनै परवाह गर्दैन। ===शारीरिक दुर्व्यवहार=== * उनीहरू आफ्नो साथीबाट विभिन्न किसिमका शारीरिक आक्रमणको शिकार भएका हुन्छन्। * साथीले उनीहरूलाई जबरजस्ती समातेर दबाउने, धक्का मुक्की हान्ने, लात हान्ने र वस्तुहरूले प्रहार गर्ने जस्ता कार्य गरेको हुन्छ। ===नियन्त्रणकारी व्यवहार=== * साथीले उनीहरूलाई साथीभाइहरूसँग भेटघाट गर्नबाट रोक्ने प्रयास गर्छ। * उनीहरूलाई आफ्नो परिवारसँग सम्पर्क गर्नबाट वञ्चित वा सीमित गरिन्छ। * उनीहरूलाई आफ्नो साथी वा परिवार र साथीभाइमध्ये कुनै एकलाई मात्र रोज्न बाध्य पारिन्छ। * साथीले उनीहरू जुनसुकै समयमा कहाँ छन् भन्ने कुरा थाहा पाउन ढिपी गर्छ र उनीहरूले गर्ने प्रत्येक कार्यको स्पष्टीकरण माग गर्दछ। * यदि उनीहरूले विपरित लिङ्गी (वा आफू आकर्षित हुने लिङ्गी) का अन्य व्यक्तिहरूसँग कुराकानी गरेमा साथी अत्याधिक क्रोधित हुन्छ। * साथीले उनीहरूबाट आफ्नै स्वास्थ्योपचार गराउनु अघि पनि आफूसँग अनुमति लिउन् भन्ने अपेक्षा राख्छ। * साथीले उनीहरूले कस्ता लुगा लगाउने र सार्वजनिक रूपमा कसरी प्रस्तुत हुने भन्ने कुरा पनि दिशानिर्देशन गर्न चाहन्छ। ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{Reflist}} ==बाह्य कडीहरू== lsvz6konnjo8ec34npuohd78etqozeb 1366338 1366336 2026-07-19T07:04:00Z Omnathpokh1 20435 /* बाह्य कडीहरू */ सामग्री थप गरिएको 1366338 wikitext text/x-wiki रूमानी सम्बन्धमा रहेका युगल किशोर-किशोरी/महिला-पुरुषबीचमा एकले अर्कोसँग नराम्रो व्यवहार गर्छ वा उसलाई चोट पुर्‍याउन धम्की दिन्छ भने, त्यो नै '''डेटिङ दुर्व्यवहार''' हो। यसको मुख्य उद्देश्य एक जना साथीले अर्कोमाथि पूर्ण शक्ति र नियन्त्रण कायम गर्नु हो। यस्तो दुर्व्यवहार उनीहरू डेटिङ गरिरहेको समयमा मात्र होइन, सम्बन्धविच्छेद भएपछि पनि हुन सक्छ। यस्तो दुर्व्यवहार केवल शारीरिक झगडामा मात्र सीमित नभइ अन्य विभिन्न तरिकाले देखिन सक्छ। शारीरिक तथा मौखिक चोट दिने, अर्को व्यक्तिलाई डराउन वा अपमान गर्न हिर्काउने, धकेल्ने वा अपमानजनक शब्द प्रयोग गर्ने, भावनात्मक तथा मानसिक रूपले अर्को व्यक्तिलाई दोषी महसुस गराउने, उसलाई अन्योलमा पार्न झूट बोल्ने वा आफ्नो इच्छा पूरा गराउन धम्की दिने लगायतका कुकार्य पनि डेटिङ दुर्व्यवहार नै हुन्। अर्को व्यक्तिको मित्रता वा विद्यालय अथवा अनलाइनमा रहेको प्रतिष्ठा बिगार्ने प्रयास गर्ने, उसको अघिपछि हिँड्ने वा उसको चियोचर्चो गर्ने, स्टकिङ् गर्ने जस्ता व्यक्तिको सामाजिक सम्बन्ध बिगार्ने प्रयासहरू पनि डेटिङ दुर्व्यवहार कै आयामहरू हुन्। त्यस्तै अर्को व्यक्तिले सहज महसुस नगरेका यौन गतिविधिमा उसलाई जबरजस्ती गर्ने वा दबाब दिने कृत्य पनि डेटिङ दुर्व्यवहार अन्तर्गत नै पर्दछ। डेटिङ हिंसा जो कोहीमाथि पनि हुन सक्छ। व्यक्तिको उमेर, जातीय पृष्ठभूमि वा आर्थिक अवस्था जस्तोसुकै भए पनि यसले फरक पार्दैन।विशेषज्ञहरूका अनुसार, डेटिङ दुर्व्यवहार केवल एकपटक हुने झगडा मात्र नभइ बारम्बार दोहोरिइरहन्छ, जसमा एक व्यक्तिले आफ्नो वर्तमान वा साविकको साथीमाथि हावी हुन लगातार डर देखाउने वा अनुचित उपायहरू अवलम्बन गर्ने गर्दछ।<ref>[[http://www.stoprelationshipabuse.org/signs.html]]</ref> == विशेषताहरू == ===भावनात्मक दुर्व्यवहार=== * पीडितहरू आफ्नो साथी (डेट) सँग डराउँछन्। * उनीहरू आफ्नो साथी रिसाउने डरले आफ्नो असहमतिमा अडिग रहन सक्दैनन्। * उनीहरूका साथीले उनीहरूलाई सार्वजनिक रूपमा लज्जित र अपमानित गरेका हुन्छन्। === मानसिक दुर्व्यवहार=== * साथीले उनीहरूमाथि वा स्वयं आफूमाथि नै हिंसा गर्ने धम्की दिन्छ। (उदाहरणका लागि: "यदि तिमीले मलाई छोड्यौ भने, म आत्म-हत्या गरिदिन्छु।") ===यौन दुर्व्यवहार=== * साथीले उनीहरूलाई आफूसँग यौन सम्बन्ध राख्न जबरजस्ती गर्छ। * उनीहरू साथीको यौन चाहना वा गतिविधिका मागहरूलाई 'हुँदैन' भन्न डराउँछन्। * साथीले उनीहरूको सम्मान गर्दैन र केवल आफ्नो यौन सन्तुष्टि पूरा गर्नमा मात्र केन्द्रित रहन्छ। * साथीले उक्त यौन कृत्यबाट पर्न सक्ने असर वा त्यसमा आफ्नो पार्टनरको भावना कस्तो छ भन्ने कुराको कुनै परवाह गर्दैन। ===शारीरिक दुर्व्यवहार=== * उनीहरू आफ्नो साथीबाट विभिन्न किसिमका शारीरिक आक्रमणको शिकार भएका हुन्छन्। * साथीले उनीहरूलाई जबरजस्ती समातेर दबाउने, धक्का मुक्की हान्ने, लात हान्ने र वस्तुहरूले प्रहार गर्ने जस्ता कार्य गरेको हुन्छ। ===नियन्त्रणकारी व्यवहार=== * साथीले उनीहरूलाई साथीभाइहरूसँग भेटघाट गर्नबाट रोक्ने प्रयास गर्छ। * उनीहरूलाई आफ्नो परिवारसँग सम्पर्क गर्नबाट वञ्चित वा सीमित गरिन्छ। * उनीहरूलाई आफ्नो साथी वा परिवार र साथीभाइमध्ये कुनै एकलाई मात्र रोज्न बाध्य पारिन्छ। * साथीले उनीहरू जुनसुकै समयमा कहाँ छन् भन्ने कुरा थाहा पाउन ढिपी गर्छ र उनीहरूले गर्ने प्रत्येक कार्यको स्पष्टीकरण माग गर्दछ। * यदि उनीहरूले विपरित लिङ्गी (वा आफू आकर्षित हुने लिङ्गी) का अन्य व्यक्तिहरूसँग कुराकानी गरेमा साथी अत्याधिक क्रोधित हुन्छ। * साथीले उनीहरूबाट आफ्नै स्वास्थ्योपचार गराउनु अघि पनि आफूसँग अनुमति लिउन् भन्ने अपेक्षा राख्छ। * साथीले उनीहरूले कस्ता लुगा लगाउने र सार्वजनिक रूपमा कसरी प्रस्तुत हुने भन्ने कुरा पनि दिशानिर्देशन गर्न चाहन्छ। ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{Reflist}} ==बाह्य कडीहरू== ; क्यानडेली स्रोतहरू: *[https://web.archive.org/web/20110716165504/http://www.redcross.ca/article.asp?id=11814&tid=001 RespectED], Provided by the Canadian Red Cross, give information to teens, parents, and teachers about abuse in dating relationships. ; संयुक्त अधिराज्यका स्रोतहरू: *[http://www.thehideout.org.uk/ The Hideout] *[http://www.womensaid.org.uk Women's Aid] *[http://www.respect.uk.net Respect] ; संयुक्त राज्य अमेरिकाका स्रोतहरू: *[http://www.stoprelationshipabuse.org Center for Relationship Abuse Awareness] *[http://www.ndvh.org/ National Domestic Violence Hotline] *[http://webarchive.loc.gov/all/20021008103831/http://www.acadv.org/dating.html ACADV.org] -डेटिङ् दुर्व्यवहारका विरुद्ध अलबामा कोएलिसनद्वारा निर्मित। *[http://www.jenniferann.org Jennifer Ann.org] - स्कूल तथा समूह र भिडियो गेम प्रतियोगिता प्रायोजकहरूलाई डेटिङ दुर्व्यवहार सम्बन्धी निःशुल्क शैक्षिक सामग्री उपलब्ध गराउने। *[http://www.loveisnotabuse.com/ Love Is Not Abuse.org] - sponsored by [[Liz Claiborne]], provides educational materials. *[http://www.loveisrespect.org/ Love Is Respect.org] - राष्ट्रिय टिन डेटिङ दुर्व्यवहार हेल्पलाइन सञ्चालन गर्ने *{{usurped|1=[https://web.archive.org/web/20031222024353/http://www.safeyouth.org/scripts/topics/dateviolence.asp National Youth Violence Prevention Center]}} - लेख तथा तथ्य तथ्याङ्क उपलब्ध गराउँछ। t6leedxgvofntiqe6fey1p3wcv82paz वार्तालाप:डेटिङ दुर्व्यवहार 1 150864 1366339 2026-07-19T07:05:04Z Omnathpokh1 20435 https://fountain.toolforge.org/editathons/wikiwomen-editathon-2026 1366339 wikitext text/x-wiki {{विकी विमिन एडिटाथन २०२६}} f8469qlh5cd67dh1x80viazoucrxwve जुपिटर 0 150865 1366351 2026-07-19T11:57:23Z Bishaldev100 28807 "[[:hi:Special:Redirect/revision/6583081|जुपिटर]]" पृष्ठबाट उद्घाटन खण्ड अनुवाद गरेर सिर्जना गरियो 1366351 wikitext text/x-wiki {{Infobox deity | type = Roman | name = जुपिटर | image = 0 Jupiter - Louvre MR 254 - Louvre-Lens (2).JPG | deity_of = [[देवताओं के राजा]]<br/>आकाश और गरज के देवता | abode = स्वर्ग | day = गुरुवार | planet = [[बृहस्पति]]<ref>{{cite book |title=The History and Practice of Ancient Astronomy |first=James |last=Evans |publisher=Oxford University Press |date=1998 |pages=296–7 |url=https://books.google.com/books?id=nS51_7qbEWsC&pg=PA17 |access-date=4 February 2008 |isbn=978-0-19-509539-5}}</ref> | symbol = [[वज्र]], [[महाश्येन]], [[बाँज]] | consort = [[जूनो]] | parents = [[सैटर्न]] और [[ऑप्स]]<ref>Saturni filius, frg. 2 in the edition of Baehrens.</ref><ref>{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=bN8Fdp9kuTkC&q=ops+saturn&pg=PT420 |via=Google Books |title=Selected Poems: Keats: Keats |first=John |last=Keats|date=26 April 2007 |publisher=Penguin UK |isbn=9780141936918 }}</ref> | siblings = [[वेस्टा]], [[सिरीस]], [[जूनो]], [[प्लूटो]], [[नेप्च्यून]] | children = [[मार्स]], [[वलकन]], [[बेलोना]], [[ऐंजेलोस]], [[लुसीना]], [[जुवेंटस]], [[मिनर्वा]], [[हर्क्यूलीस]] | mount = | other_names = जोव | greek_equivalent = [[ज़्यूस]]<ref>West, M.L. (1966) ''Hesiod Theogony'': 18–31; Kirk, G.S. (1970) ''Myth: Its meaning and function in ancient and other cultures'': 214–220 Berkeley and Los Angeles; with Zeus being the Greek equivalent of Jupiter.</ref> | etruscan_equivalent = [[टीनिया]] | hinduism_equivalent = [[द्यौष्पितृ]]<ref>{{Cite book |last=West|first=M. L.|title=Indo-European Poetry and Myth |url=https://archive.org/details/indoeuropeanpoet0000west|publisher=Oxford University Press|year=2007|isbn=978-0-19-928-075-9|page=[https://archive.org/details/indoeuropeanpoet0000west/page/171 171]}}</ref> | caption = जुपिटर की एक संगमरमर की प्रतिमा, [[लूव्र संग्रहालय]] | venerated_in = [[रोमन शाही पंथ]]<br>[[प्राचीन रोमन धर्म]] | member_of = [[प्राचीन त्रय]], [[कैपिटोलाइन त्रय]] एवं [[डी कोंसेंटस]] }} '''जुपुटर''' ( {{Langx|la|Iuppiter}} ) प्राचीन रोमन धर्ममा आकाश र चट्याङका देवता र देवताहरूका राजा हुन्। उनी यस धर्मका मुख्य देवता थिए। रोमन पौराणिक कथामा, उनले रोमन धर्म स्थापना गर्न रोमका दोस्रो राजा [[नूमा पॉम्पिलियस|नुमा पोम्पिलियससँग]] छलफल गर्छन्। बृहस्पति मूल रूपमा आकाश देवता थिए भन्ने विश्वास गरिन्छ। उनको प्रतीक [[बज्र]] र जनावर [[चील|महाश्य]] हो, <ref>{{Harvp|Dumézil|1974}} citing Pliny ''Naturalis Historia'' X 16. </ref> {{Sfnp|Dumézil|1977}} जुन एक प्रमुख चरा मानिन्थ्यो र रोमन सेनाको प्रतीक पनि बन्यो। रोमन र ग्रीक सिक्काहरूमा, जुपिटरलाई आफ्नो पञ्जामा बज्रधारी धारण गर्ने चीलको रूपमा चित्रण गरिएको छ। [[जुपिटर ऑप्टिमस मैक्सिमस मंदिर|उनको मन्दिर]] [[कैपिटोलाइन पहाड़ी|क्यापिटोलिन पहाडमा]] छ, जहाँ जुनो र मिनर्भासँगै उनको पूजा गरिन्थ्यो। जुपिटरको रूख ओक थियो। i4n19hahiwmlnwwlfawmfjp5oiqccfp