وڪيپيڊيا sdwiki https://sd.wikipedia.org/wiki/%D9%85%D9%8F%DA%A9_%D8%B5%D9%81%D8%AD%D9%88 MediaWiki 1.47.0-wmf.7 first-letter ذريعات خاص بحث واپرائيندڙ واپرائيندڙ بحث وڪيپيڊيا وڪيپيڊيا بحث فائل فائل بحث ذريعات وڪي ذريعات وڪي بحث سانچو سانچو بحث مدد مدد بحث زمرو زمرو بحث باب باب بحث TimedText TimedText talk ماڊيول ماڊيول بحث Event Event talk بنگلاديش 0 3235 387186 387065 2026-06-20T19:31:46Z Intisar Ali 8681 /* معيشت */ 387186 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ايشيا جو ملڪ}} {{About|ملڪ بابت}} {{Infobox country | conventional_long_name = عوامي جمهوريه بنگلاديش | common_name = بنگلاديش | native_name = {{native name|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ}}<br />{{resize|90%|{{nobold|{{transliteration|bn|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś}}}}}} | image_flag = Flag of Bangladesh.svg | image_coat = National emblem of Bangladesh.svg | symbol_type = [[بنگلاديش جو قومي نشان|نشان]] | other_symbol = {{unbulleted list |[[File:Government Seal of Bangladesh.svg|100px|بنگلاديش حڪومت جي مهر]]}} | other_symbol_type = [[بنگلاديش حڪومت جي مهر|حڪومتي مهر]] | national_anthem = {{lang|bn|আমার সোনার বাংলা}} ([[بنگالي ٻولي|بنگالي]])<br />{{transliteration|bn|[[امار شونار بنگلا]]}}<br />"منهنجو سونهري بنگال"<br /><div style="display:inline-block;margin-top:0.4em;">[[File:Amar Sonar Bangla instrumental by US Navy Band.oga|center]]</div> | image_map = {{Switcher|[[File: Bangladesh (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File: Bangladesh rel location map.svg |upright=1.15|frameless]]|بنگلاديش جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[ڍاڪا]] | coordinates = {{Coord|23|45|50|N|90|23|20|E|type:city_region:BD|display=inline}} | largest_city = capital | languages_type = سرڪاري ٻولي<br />{{nowrap|{{nobold|۽ قومي ٻولي}}}} | languages = [[بنگالي ٻولي|بنگالي]]<ref name="bdlaws.minlaw.gov.bd">{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh |website=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |access-date=1 February 2017 |archive-date=10 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191110101626/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |script-title=bn:বাংলা ভাষা প্রচলন আইন, ১৯৮৭ |author=<!--Not stated--> |website=bdlaws.minlaw.gov.bd |publisher=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |trans-title=بنگالي ٻولي لاڳو ڪرڻ جو ايڪٽ، 1987ع |language=bn |access-date=7 January 2024 |archive-date=7 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240107175804/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |url-status=live }}</ref> | languages2_type = ٻي عام ٻولي | religion = {{ublist |item_style=white-space:nowrap; |91.04% [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ([[رياستي مذهب|سرڪاري]])|7.94% [[بنگلاديش ۾ هندو ڌرم|هندو ڌرم]] |0.60% [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] |0.30% [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|0.12% [[بنگلاديش ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2022 | languages2 = [[بنگلاديشي انگريزي|انگريزي]]<ref>{{cite journal |id={{ERIC|EJ1249887}} |last1=Ara |first1=Rowshon |title=A Foreign Language or the Second Language: The Future of English in Bangladesh |journal=International Journal of Language Education |date=March 2020 |volume=4 |issue=1 |pages=81–95 |doi=10.26858/ijole.v4i2.10458 |doi-broken-date=9 January 2026 }}</ref><ref>{{cite journal |last1=Islam |first1=Mohammad Nurul |last2=Hashim |first2=Azirah |title=Historical Evolution of English in Bangladesh |journal=Journal of Language Teaching and Research |date=2019 |volume=10 |issue=2 |page=247 |doi=10.17507/jltr.1002.05 }}</ref> | ethnic_groups = 99% [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]]<!--Do not modify to "Bengalis". The name of the ethnic group is "Bengali" and the people who belong to Bengali ethnicity are called "Bengalis".--> {{collapsible list | titlestyle = background:transparent;text-align:left;font-weight:normal;font-size:100%; | title = 1% [[بنگلاديش جا مقامي ماڻهو|ٻيا]] | hlist = on | [[چڪما ماڻهو|چڪما]] | [[گارو ماڻهو|گارو]] | [[خاصي ماڻهو|خاصي]] | [[خومي ماڻهو|خومي]] | [[ميتي ماڻهو|منيپوري]] | [[مرما ماڻهو|مرما]] | [[ميزو ماڻهو|ميزو]] | [[رخائن ماڻهو|اراڪاني]] | [[مرو ماڻهو|مرو]] | [[سنتال ماڻهو|سنتال]] | [[تنچانگيا ماڻهو|تنچانگيا]] | [[ترپوري ماڻهو|ترپوري]] | [[بشنوپريا ماڻهو|بشنوپريا]] }} | ethnic_groups_ref = <ref>{{cite web |title=Ethnic population in 2022 census |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |access-date=9 June 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> | ethnic_groups_year = 2022 | religion_ref = <ref name="census"/> | demonym = [[بنگلاديشي ماڻهو|بنگلاديشي]] | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[محمد شهاب الدين]] | leader_title2 = [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[طارق رحمان]] | leader_title3 = [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] | leader_name3 = [[حفيظ الدين احمد]] | leader_title4 = [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] | leader_name4 = [[زبير رحمان چوڌري]] | legislature = [[جاتيا سنگساد]] | sovereignty_note = [[پاڪستان]] کان | sovereignty_type = [[بنگلاديش جي آزادي|آزادي]] | established_event1 = [[اوڀر بنگال]] | established_date1 = 15 آگسٽ 1947ع | established_event2 = [[اوڀر پاڪستان]] | established_date2 = 29 فيبروري 1956ع | established_event3 = [[بنگلاديشي آزادي جو اعلان|آزاديءَ جو اعلان]] | established_date3 = 26 مارچ 1971ع | established_event4 = [[بنگلاديش جي عارضي حڪومت|عارضي حڪومت]] | established_date4 = 10 اپريل 1971ع | established_event5 = [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ جو دستاويز|فتح]]، [[بنگلاديش آزادي جنگ|آزادي جنگ]] ۾ | established_date5 = 16 ڊسمبر 1971ع | established_event6 = [[بنگلاديش جو آئين|موجوده آئين]] | established_date6 = 16 ڊسمبر 1972ع | area_km2 = 148,460<ref>{{cite web|title=Bangladesh country profile |url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650940|website=[[بي بي سي نيوز]] |date=4 March 2011 |access-date=18 February 2025}}</ref> | area_rank = 93هون | area_sq_mi = 57320 | area_label2 = زميني پکيڙ | area_data2 = 130,170&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=13 November 2021|year=2021}}</ref> | area_label3 = آبي پکيڙ | area_data3 = 18,290&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia"/> | percent_water = 6.4 | population_estimate = 175,423,000<ref name=IMF/> | population_census = 169,828,911<ref name="populationcensus2022">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Post Enumeration Check (PEC) Adjusted Population |url=http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |date=18 April 2023 |website=[[بنگلاديش شماريات بيورو]] |access-date=30 May 2023 |archive-date=30 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230530205648/http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=Report: 68% Bangladeshis live in villages |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |work=[[ڍاڪا ٽربيون]] |date=28 November 2023 |access-date=6 February 2024 |archive-date=6 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240206021005/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |url-status=live }}</ref> | population_estimate_year = 2026 | population_estimate_rank = 8هون | population_census_year = 2022 | population_census_rank = 8هون | population_density_km2 = 1,165 | population_density_sq_mi = 3,020 | population_density_rank = 13هون | GDP_PPP = {{increase}} $1.922 ٽرلين<ref name="IMFWEO.BD">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[بين الاقوامي مالياتي فنڊ]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=19 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 25هون | GDP_PPP_per_capita = {{increase}} $10,955<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_PPP_per_capita_rank = 127هون | GDP_nominal = {{increase}} $510.705 بلين<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 36هون | GDP_nominal_per_capita = {{increase}} $2,911<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_per_capita_rank = 142هون | Gini = 30.9 | Gini_year = 2022 | Gini_change = decrease | Gini_ref = <ref>{{Cite web |title=Gini index - Bangladesh |url=https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=BD |access-date=2026-03-31 |website=World Bank}}</ref> | Gini_rank = | HDI = 0.685 | HDI_year = 2023 | HDI_change = increase | HDI_ref = <ref>{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[گڏيل قومن جو ترقياتي پروگرام]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = {{ordinal|130}} | currency = [[بنگلاديشي ٽڪا|ٽڪا]] ({{lang|bn|[[৳]]}}) | currency_code = BDT | time_zone = [[بنگلاديش معياري وقت|بي ايس ٽي]] | utc_offset = +6 | date_format = dd/mm/yyyy | calling_code = [[بنگلاديش ۾ ٽيليفون نمبر|+880]] | cctld = {{ubl|[[.bd]]|{{lang|bn|[[.bangla|.বাংলা]]}}}} | area_magnitude = | footnote = | today = }} {{Contains special characters|بنگالي}} '''بنگلاديش'''،{{efn|{{IPAc-en|%|b|ae|N|g|l|@|"|d|E|S|,_|%|b|A:|N|-|audio=LL-Q1860 (eng)-Flame, not lame-Bangladesh.wav}}; {{langx|bn|বাংলাদেশ|Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ˈbaŋlaˌdeʃ|pron|Bn-বাংলাদেশ.oga}}}} سرڪاري طور '''عوامي جمهوريه بنگلاديش'''،{{efn|{{langx|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ɡɔnopɾodʒat̪ɔnt̪ɾi‿baŋlad̪eʃ|pron|}}}} [[ڏکڻ ايشيا]] جو هڪ ملڪ آهي. اهو دنيا جو [[آبادي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]] آهي ۽ [[آباديءَ جي گهاٽائي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گنجان آباد ملڪن]] مان هڪ آهي، جتي لڳ ڀڳ 176 ملين آبادي {{convert|148461|km2|sqmi}} ايراضيءَ ۾ رهي ٿي.<ref name=IMF>{{Cite web |title=Bangladesh and the IMF |url=https://www.imf.org/en/countries/bgd |access-date=2026-05-02 |website=IMF}}</ref> بنگلاديش جون زميني سرحدون اتر، اولهه ۽ اوڀر ۾ [[ڀارت]] سان ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ملن ٿيون. ان جي ڏکڻ ۾ [[بنگال جي نار]] سان سامونڊي ڪنارو آهي. اهو [[ڀوٽان]] ۽ [[نيپال]] کان [[سليگڙي لنگهه]] وسيلي الڳ آهي، ۽ اتر طرف [[چين]] کان [[ڀارت جون رياستون|ڀارتي رياست]] [[سڪم]] وسيلي جدا آهي. [[ڍاڪا]]، ملڪ جو گاديءَ جو هنڌ ۽ [[بنگلاديش جا شهر ۽ ڳوٺ|سڀ کان وڏو شهر]]، ملڪ جو سياسي، مالي ۽ ثقافتي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.sinardaily.my/article/728620/culture/travel-amp-food/bangladesh-may-not-have-a-mega-monument-but-what-it-has-is-captivating|title=Bangladesh may not have a mega monument but what it has is captivating|first=S. D.|last=Reporter|date=12 July 2025|website=Sinar Daily}}</ref> [[چٽاگانگ]] ملڪ جو ٻيو وڏو شهر ۽ [[چٽاگانگ بندرگاهه|ملڪ جو سڀ کان مصروف بندرگاهه]] آهي. هاڻوڪي بنگلاديش جو علائقو قديم تاريخ ۾ ڪيترين [[هندو سلطنتن ۽ گهراڻن جي فهرست|هندو]] ۽ [[ٻڌ ڌرم جي بادشاهتن ۽ سلطنتن جي فهرست|ٻڌ]] گهراڻن جو مضبوط مرڪز رهيو. 1204ع ۾ [[بنگال تي غوري فتح|مسلمانن جي فتح]] کان پوءِ، هن علائقي ۾ [[بنگال سلطنت|سلطنتي]] ۽ [[مغل سلطنت|مغل]] حڪمراني قائم ٿي. [[بنگال صوبو|مغل سلطنت جي سڀ کان وڏي صوبي]] طور [[بنگال]] دنيا جي سڀ کان خوشحال ۽ واپاري طور سرگرم علائقن مان هڪ بڻجي اڀريو، جيڪو پنهنجي [[بنگال ۾ ململ جو واپار|ترقي يافته ڪپڙي جي صنعت]] ۽ زرعي پيداوار لاءِ مشهور هو. 1757ع ۾ [[پلاسي جي جنگ]] ايندڙ ٻن صدين لاءِ [[بنگال پريزيڊنسي|برطانوي نوآبادياتي حڪمراني]] جي شروعات ثابت ٿي. هن دور ۾ سرمائي جي وڏي پيماني تي ٻاهر منتقلي ٿي، جنهن کي برطانيا ۾ صنعتي انقلاب جي مالي مدد لاءِ استعمال ڪيو ويو، جڏهن ته بنگال موتمار ڏڪارن جي دورن سبب تباهه ٿيو. 1947ع ۾ [[برطانوي هندستان جي ورهاڱي|هندستان جي ورهاڱي]] کان پوءِ، [[اوڀر بنگال]] نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جنهن کي پوءِ [[اوڀر پاڪستان]] جو نالو ڏنو ويو. [[اولهه پاڪستان]] ۾ قائم حڪومت طرفان ٻن ڏهاڪن کان وڌيڪ سياسي دٻاءُ ۽ [[ادارتي نسل پرستي|نظامي نسل پرستي]] کان پوءِ، [[اوڀر پاڪستان]] ۾ [[عدم تعاون تحريڪ (1971)|1971ع جي عدم تعاون تحريڪ]] سان شهري بيچيني پيدا ٿي، جيڪا حڪومت جي پرتشدد [[آپريشن سرچ لائيٽ|فوجي ڪارروائي]] کان پوءِ [[بنگلاديش آزادي جنگ]] جو سبب بڻي. [[مڪتي باهني]]، [[1971ع جي هندستان-پاڪستان جنگ|ڀارتي فوجن جي مدد ۽ سهڪار]] سان، هڪ ڪامياب [[انقلاب|هٿياربند انقلاب]] وڙهيو؛ ۽ پاڪستان طرفان ڪيل [[بنگلاديش نسل ڪشي]] جي باوجود، بنگلاديش 16 ڊسمبر 1971ع تي هڪ [[خودمختيار قوم]] بڻجي ويو. آزاديءَ کان پوءِ [[شيخ مجيب الرحمان]] ملڪ جي اڳواڻي ڪئي، جيستائين 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] ٿيو. پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن کي پاڻ به 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|قتل]] ڪيو ويو. 1980ع واري ڏهاڪي تي [[حسين محمد ارشاد]] جي آمريت غالب رهي، جنهن کي 1990ع ۾ [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|عوامي بغاوت]] ذريعي هٽايو ويو. 1991ع ۾ جمهوريت جي بحاليءَ کان پوءِ، [[بيگمن جي جنگ]] يعني [[خالده ضياءُ]] ۽ [[شيخ حسينا]] جي رقابت ايندڙ 34 سالن تائين ملڪ جي سياست کي شڪل ڏني. حسينا کي 5 آگسٽ 2024ع تي [[جولاءِ بغاوت|عوامي بغاوت]] ۾ هٽايو ويو.<ref>{{Cite news |title=Battle Of Begums: All About Rivalry Between Khaleda Zia And Sheikh Hasina |url=https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-url=http://web.archive.org/web/20251230091627/https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-date=2025-12-30 |access-date=2026-05-15 |work=NDTV |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Mudgal |first=Aryan |date=2025-12-30 |title=‘Battle of the Begums’: Khaleda Zia and Sheikh Hasina's rivalry over the years |url=https://www.hindustantimes.com/world-news/battle-of-the-begums-khaleda-zia-and-sheikh-hasinas-rivalry-over-the-years-bangladesh-101767079979402.html |access-date=2026-05-15 |website=Hindustan Times |language=en}}</ref> بنگلاديش [[ويسٽ منسٽر نظام]] تي ٻڌل هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي. اهو [[وچولي طاقت]] آهي ۽ [[بنگلاديش جي معيشت|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] رکي ٿو. بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن موجب اسلام|چوٿين نمبر وڏي مسلمان آبادي]] جو گهر آهي. اهو ڏکڻ ايشيا جي [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|ٽئين نمبر وڏي فوج]] رکي ٿو ۽ گڏيل قومن جي [[امن قائم رکڻ]] وارين ڪارروائين ۾ سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ آهي. بنگلاديش [[بنگلاديش جون ڊويزنون|اٺ ڊويزنن]]، [[بنگلاديش جا ضلعا|64 ضلعن]]، [[اپازيلا|500 سب ضلعن]] ۽ [[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|4,599 يونين ڪائونسلن]] تي مشتمل آهي، ۽ دنيا جي [[سندربن|سڀ کان وڏي مينگروو ٻيلي]] جو گهر آهي. ان وٽ دنيا جي سڀ کان وڏي [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|پناهگير آبادي]] مان هڪ آهي ۽ اهو اڃا تائين مقامي سطح تي پکڙيل [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]]، [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جي ڀڃڪڙين]]، [[مذهبي تشدد]]، [[سياسي زوال|سياسي عدم استحڪام]] ۽ [[موسمي تبديلي جا اثر|موسمي تبديلي جي منفي اثرن]] جهڙن چئلينجن کي منهن ڏئي رهيو آهي. بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] ۽ [[بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن]] جو ميمبر ملڪ آهي. == نالي جي بڻ بنياد == {{Main|بنگال جا نالا}} ''بنگلاديش'' ("بنگالي ملڪ") جي نالي جي بڻ بنياد کي ويهين صديءَ جي شروعات تائين ڳولي سگهجي ٿو، جڏهن بنگالي محب وطن گيتن، جهڙوڪ [[رابندرناٿ ٽئگور]] جي ''آجي بنگلاديشير هردوئي'' ۽ [[قاضي نذرالاسلام]] جي ''نمو نمو نمو بنگلاديش مومو'' ۾، ترتيبوار 1905ع ۽ 1932ع ۾، هي اصطلاح استعمال ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |title=Notation of song aaji bangladesher hridoy |access-date=10 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150904011316/http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |archive-date=4 September 2015}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان، بنگالي قومپرستن [[اوڀر پاڪستان]] ۾ سياسي جلسن ۾ هي اصطلاح استعمال ڪرڻ شروع ڪيو. ''بنگلا'' اصطلاح [[بنگال]] علائقي ۽ [[بنگالي ٻولي]] ٻنهي لاءِ استعمال ٿي سگهي ٿو. ''بنگلا'' اصطلاح جي اصل واضح ناهي؛ مختلف نظرين موجب ان جو تعلق ڪانسي جي دور جي ڪنهن [[پروٽو-ڊراوڙي ٻولي|پروٽو-ڊراوڙي]] قبيلي،<ref>{{cite web |url=http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field%28DOCID+bd0014%29 |title=Bangladesh: early history, 1000&nbsp;B.C.–A.D. 1202 |date=September 1988 |website=Bangladesh: A country study |publisher=[[لائبريري آف ڪانگريس]] |access-date=1 December 2014 |quote=Historians believe that Bengal, the area comprising present-day Bangladesh and the Indian state of [[West Bengal]], was settled in about 1000 B.C. by Dravidian-speaking peoples who were later known as the Bang. Their homeland bore various titles that reflected earlier tribal names, such as Vanga, Banga, Bangala, Bangal, and Bengal. |archive-url=https://web.archive.org/web/20131207010051/http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd%2Fcstdy%3A%40field%28DOCID+bd0014%29 |url-status=live |archive-date=7 December 2013 }}</ref> ۽ لوهه جي دور جي [[ونگا سلطنت]] سان جوڙيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |url=https://www.britannica.com/place/Vanga|title=Vanga &#124; ancient kingdom, India|website=Encyclopædia Britannica|access-date=24 April 2023|archive-date=30 July 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160730062030/https://www.britannica.com/place/Vanga|url-status=live}}</ref> هن اصطلاح جو سڀ کان پراڻو ڄاتل استعمال 805ع واري [[نيسري|نيسري پليٽ]] ۾ ملي ٿو. ''ونگلا ديسا'' اصطلاح يارهين صديءَ جي ڏکڻ هندستاني رڪارڊن ۾ ملي ٿو.<ref>{{cite book |last=Keay |first=John |author-link=John Keay |year=2000 |title=India: A History |publisher=[[Atlantic Monthly Press]] |page=220 |isbn=978-0-87113-800-2 |quote=In C1020 ... launched Rajendra's great northern escapade ... peoples he defeated have been tentatively identified ... 'Vangala-desa where the rain water never stopped' sounds like a fair description of Bengal in the monsoon.}}</ref><ref name="Sen-1999">{{cite book |last=Sen |first=Sailendra Nath |year=1999 |orig-date=First published 1988 |title=Ancient Indian History and Civilization |url=https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |publisher=New Age International |page=281 |isbn=978-81-224-1198-0 |access-date=25 July 2023 |archive-date=16 January 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116111745/https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |url-status=live }}</ref> چوڏهين صديءَ ۾ [[بنگال سلطنت]] دوران هن اصطلاح کي سرڪاري حيثيت ملي.<ref name="Ahmed2004">{{cite book |last=Ahmed |first=Salahuddin |date=2004 |title=Bangladesh: Past and Present |url=https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |publisher=APH Publishing |page=23 |isbn=978-81-7648-469-5 |access-date=14 May 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161602/https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |url-status=live }}</ref><ref>"But the most important development of this period was that the country for the first time received a name, ie Bangalah." [http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal Banglapedia: Islam, Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20150723091245/http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal |date=23 July 2015 }}</ref> [[شمس الدين الياس شاهه]] 1342ع ۾ پاڻ کي "بنگلا جو پهريون [[شاهه]]" قرار ڏنو.<ref name="Ahmed2004" /> اسلامي دور ۾ ''بنگال'' لفظ هن علائقي لاءِ سڀ کان عام نالو بڻجي ويو.<ref>{{Cite book |last=Sircar |first=D.C. |author-link=Dineshchandra Sircar |year=1971 |orig-date=First published 1960 |title=Studies in the Geography of Ancient and Medieval India |url=https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |edition=2nd |publisher=Motilal Banarsidass |page=135 |isbn=978-81-208-0690-0 |access-date=19 April 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161603/https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |url-status=live }}</ref> سورهين صديءَ جي تاريخدان [[ابوالفضل بن مبارڪ]] پنهنجي ''[[آئين اڪبري]]'' ۾ لکي ٿو ته پڇاڙي ''"ال"'' جو اضافو ان حقيقت مان ٿيو ته هن زمين جا قديم راجا ٽڪرين جي هيٺاهين وارن هيٺاهن علائقن ۾ مٽيءَ جا دڙا ٺاهيندا هئا، جن کي "ال" چيو ويندو هو.<ref>Land of Two Rivers, [[Nitish Sengupta]]</ref> اهو ذڪر [[غلام حسين سليم]] جي [[رياض السلاطين]] ۾ پڻ ملي ٿو.<ref name="riaj">[http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11 RIYAZU-S-SALĀTĪN: A History of Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20141215055926/http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11|date=15 December 2014}}, [[Ghulam Husain Salim]], The Asiatic Society, Calcutta, 1902.</ref> هند-آريائي پڇاڙي ''[[-desh|ديش]]'' سنسڪرت لفظ ''deśha'' مان نڪتل آهي، جنهن جي معنيٰ "زمين" يا "ملڪ" آهي. تنهنڪري ''بنگلاديش'' نالي جي معنيٰ "بنگال جي زمين" يا "بنگال جو ملڪ" آهي.<ref name="Sen-1999" /> == تاريخ == {{Main|بنگلاديش جي تاريخ}} === ابتدائي تاريخ === [[File:Mahasthan Brahmi Inscription.png|thumb|ٽين صدي ق.م. جو [[مهاستان برهمي ڪتبو]]، جيڪو 1931ع ۾ [[مهاستان ڳڙهه]]، [[بوگرا ضلعو]] مان دريافت ٿيو]] هن علائقي تي پکڙجندڙ پهرين وڏي مقامي سلطنت [[موريا سلطنت]] ({{Circa}} 320–185 ق.م.) هئي. ان جي زوال کان پوءِ [[ساماتاتا]] نالي بادشاھت اڀري، جيڪا [[گپت سلطنت]] (تقريباً 319–540ع) جي باجگذار رياست هئي. [[هرشا]] (606–647ع) ساماتاتا کي پنهنجي نسبتاً ڍري انتظامي سياسي ڍانچي ۾ شامل ڪيو. ٻڌ ڌرم واري [[پالا سلطنت]] 750ع کان 1150ع تائين هن علائقي تي حڪومت ڪئي. بعد ۾ ان کي هندو [[سينا خاندان]] ختم ڪيو، جنهن 1204ع تائين حڪومت ڪئي، جڏهن [[غوري خاندان]] جي [[محمد بختيار خلجي]] جي اڳواڻيءَ ۾ ٿيندڙ [[هندستاني برصغير ۾ مسلمان فتحون|مسلمان فتحن]] هن علائقي تي قبضو ڪيو.<ref>{{cite book|chapter=EARLY HISTORY, 1000 B.C.-A.D. 1202|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/4.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> === وچئين دور === {{Main|بينگال سلطنت|بنگال صوبو}} [[File:Renaldis muslin woman.jpg|thumb|ارڙهين صديءَ ۾ [[ڍاڪا]] جي هڪ عورت نفيس [[بنگال جي ململ واپار|بنگالي ململ]] جو لباس پهريل]] {{multiple image | perrow = 2 | total_width = 300 | image1 = Kusumba Mosque, Naogaon.jpg | image2 = গোয়ালদি মসজিদ 3.jpg | image3 = Bagha Shahi Mosque.jpg | image4 = Choto Shona Mosque Rajshahi.jpg | footer = بنگال سلطنت جي دور جي مسجدن جي تعمير. مٿان کاٻي کان گھڙيال وار ترتيب سان: [[ڪسومبا مسجد]] جا محراب، [[گوالدي مسجد]]، [[باگها مسجد]] ۽ [[ڇوٽو سونا مسجد]] جا نوڪدار محراب ۽ بنگالي ڇت. }} [[File:Hussain Shahis of Bengal.png|thumb|left|[[حسين شاهي خاندان]] جي دور ۾ بنگال]] ان کان پوءِ بنگال [[دهلي سلطنت]] (1206–1526ع) جو حصو بڻيو.<ref name="islamization">{{cite book|chapter=ISLAMIZATION OF BENGAL, 1202–1757|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/5.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> 1341ع ۾ [[فخرالدين مبارڪ شاهه]] آزاد [[بنگال سلطنت]] قائم ڪئي.<ref name="islamization"/> آزاد بنگال سلطنت تي لڳاتار ٻن خاندانن، [[حسين شاهي خاندان]] ۽ [[الياس شاهي خاندان]] حڪومت ڪئي، جڏهن ته [[گنيشا خاندان]] جو مختصر دور پڻ رهيو. جاگرافيائي توسيع ۽ معاشي خوشحاليءَ جي زماني ۾ يورپي ۽ چيني سياحن ان کي "واپار لاءِ دنيا جو سڀ کان مالدار ملڪ" قرار ڏنو.<ref>{{cite book|last=Nanda|first=J.N.|year=2005|title=Bengal: the unique state|publisher=Concept Publishing Company|isbn=978-81-8069-149-2}}</ref>{{rp|10}} 1576ع ۾ [[مغل سلطنت]] بنگال تي قبضو ڪيو.<ref name="islamization"/><ref>Raychaudhuri, Tapan; Habib, Irfan (eds). ''The Cambridge Economic History of India: Volume 1, c.1200–c.1750''. Cambridge University Press, 1982.</ref> اٺارهين صديءَ تائين [[بنگال صوبو]] مغل سلطنت جو سڀ کان مالدار صوبو بڻجي ويو ۽ ان کي "ملڪن جي جنت" ۽ "هندستان جو اناج گهر" سڏيو ويو.<ref name="islamization"/> هتي جي رهواسين جو معيارِ زندگي دنيا جي بهترين معيارن مان هڪ هو، ڇاڪاڻ⁠تہ هي علائقو ڪپهه جي ڪپڙي (خاص طور ململ)، ريشم ۽ [[بنگلاديش ۾ ٻيڙيون ٺاهڻ جي صنعت|ٻيڙيون ٺاهڻ]] جو وڏو عالمي برآمد ڪندڙ ۽ پيدا ڪندڙ هو.<ref name="ray">{{cite book|first=Indrajit|last=Ray|year=2011|title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857)|url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA7|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-82552-1|access-date=30 May 2019}}</ref>{{rp|174}} 1700ع جي شروعات ۾ مغل سلطنت جي زوال کان پوءِ هي علائقو [[بنگال جا نواب|بنگال جي نوابن]] جي ماتحت هڪ نيم خودمختيار رياست بڻجي ويو، جنهن جو بنياد [[مرشد قلي خان]] 1717ع ۾ رکيو. === برطانوي نوآبادياتي دور === {{Main|بنگال پريزيڊنسي}} [[File:Bengal Presidency in British India with dependencies 1852.png|thumb|left|برطانوي هندستان ۾ بنگال پريزيڊنسي (سائي رنگ) ۽ ان جا تابع علائقا (سرمائي رنگ)]] 23 جون 1757ع تي [[سراج الدوله]] جي اڳواڻيءَ واري رياست کي [[ايسٽ انڊيا ڪمپني]] [[پلاسي جي جنگ]] ۾ شڪست ڏني. اها جنگ بنگال ۽ سڄي هندستاني برصغير تي [[برطانوي راڄ]] قائم ڪرڻ ۾ اهم ثابت ٿي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref> بنگال برطانيا جي [[صنعتي انقلاب]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو، پر ان جي قيمت وڏي پئماني تي سرمائي جي نيڪالي، صنعتڪشي جي زوال ۽ بنگالي ڪپڙي جي صنعت جي تباهيءَ جي صورت ۾ ادا ڪئي وئي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref><ref name="ray"/>{{rp|7–10}} 1770ع جي هولناڪ [[عظيم بنگال ڏڪار]] ۾ اندازاً هڪ ڪروڙ تائين ماڻهو فوت ٿيا،<ref>{{cite journal|last=Ghose|first=Ajit Kumar|title=Food Supply and Starvation: A Study of Famines with Reference to the Indian Sub-Continent|volume=34|number=2|pages=368–389|jstor=2662775|publisher=[[Oxford University Press]]|journal=[[Oxford Economic Papers]]|year=1982|doi=10.1093/oxfordjournals.oep.a041557 |pmid=11620403 }}</ref><ref>{{Cite book |last=Dyson |first=Tim |title=A population history of India: from the first modern people to the present day |date=2018 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-882905-8 |edition=1st |location=Oxford |pages=80–81}}</ref><ref name="Irschick2018">{{citation|last=Irschick|first=Eugene F.|author-link=Eugene F. Irschick|title=A History of the New India: Past and Present|url=https://books.google.com/books?id=wqiaDwAAQBAJ&pg=PA73|year=2018|publisher=Routledge|isbn=978-1-317-43617-1|pages=73–}}</ref> جيڪو بنگال پريزيڊنسي جي ڪل آباديءَ جي لڳ ڀڳ ٽئين حصي جي برابر هو.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=6iNuAAAAMAAJ|last=Peers|first=Douglas M.|year=2006|title=India under colonial rule: 1700–1885|publisher=Pearson Education|isbn=978-0-582-31738-3}}</ref>{{rp|47}} === پاڪستان جو حصو === {{Main|ڊومينين آف پاڪستان|اوڀر بنگال|اوڀر پاڪستان}} {{further|اولھ پاڪستان| بنگال جو ورهاڱو (1947)|انڊيا جو ورھاڱو }} لڳ ڀڳ ٻن صدين جي سڌي برطانوي حڪمراني کان پوءِ، جديد بنگلاديش جون سرحدون [[هندستان جي ورهاڱي]] دوران 15 آگسٽ 1947ع تي [[ريڊڪلف لائين]] تحت [[بنگال جي ورهاڱي (1947ع)|بنگال جي ورهاڱي]] سان مقرر ٿيون.<ref>{{cite journal|last=Chatterji|first=Joya|title=The Fashioning of a Frontier: The Radcliffe Line and Bengal's Border Landscape, 1947–52|volume=33|number=1|year=1999|pages=185–242|publisher=[[Cambridge University Press]]|journal=[[Modern Asian Studies]]|doi=10.1017/S0026749X99003066 |jstor=313155}}</ref> ان وقت هي علائقو [[اوڀر بنگال]] جي نالي سان نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جڏهن ته ٻيو حصو [[اولهه پاڪستان]] هو.<ref>{{cite book|chapter=PAKISTAN PERIOD, 1947–71|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/14.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=4|access-date=13 January 2025}}</ref> اوڀر ۽ اولهه پاڪستان جي وچ ۾ هڪ هزار ميلن کان وڌيڪ جاگرافيائي فاصلو هو، جيڪو بعد ۾ شديد معاشي اڻبرابريءَ جو بنيادي سبب بڻيو.<ref>{{cite journal|last=Sobhan|first=Rehman|title=The Problem of Regional Imbalance in the Economic Development of Pakistan|journal=[[Asian Survey]]|volume=2|number=5|year=1962|pages=31–37|doi=10.2307/3023445 |jstor=3023445}}</ref> [[خواجه ناظم الدين]] اوڀر بنگال جو پهريون وزيراعليٰ ٿيو ۽ [[فريڊرڪ چالمرز بورن]] ان جو گورنر مقرر ٿيو. 1949ع ۾ [[آل پاڪستان عوامي مسلم ليگ]] قائم ٿي. 1950ع ۾ [[اوڀر بنگال قانون ساز اسيمبلي]] زمينداري نظام ۽ مستقل بندوبست کي ختم ڪندي زرعي سڌارا نافذ ڪيا.<ref>[[#Baxter|Baxter]], p. 72</ref> 1953ع ۾ عوامي مسلم ليگ جو نالو تبديل ڪري وڌيڪ "سيڪيولر" [[عوامي ليگ]] رکيو ويو.<ref name="LewisSagar1992">{{cite book |author1=David S. Lewis |author2=Darren J. Sagar|title=Political Parties of Asia and the Pacific: A Reference Guide |url={{GBurl|id=S4uyAAAAIAAJ}}|year=1992|publisher=Longman|isbn=978-0-582-09811-4|page=36|access-date=30 July 2017}}</ref> {{مکيه|بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ}} ثقافتي، لساني، سياسي ۽ معاشي امتياز، 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]]، 1966ع جي [[ڇهن نڪتن واري تحريڪ]]، 1970ع جي چونڊن ۾ [[عوامي ليگ]] جي شاندار ڪاميابي ۽ پوءِ [[آپريشن سرچ لائيٽ]] جي فوجي ڪارروائيءَ، بنگلاديش جي آزاديءَ جي جدوجهد کي جنم ڏنو. 25 مارچ 1971ع تي پاڪستاني حڪومت طرفان فوجي آپريشن شروع ڪيو ويو.<ref>{{cite journal|last=Bose|first=Sarmila|title=Anatomy of Violence: Analysis of Civil War in East Pakistan in 1971|journal=[[Economic and Political Weekly]]|volume=40|number=41|year=2005|pages=4463–4471|jstor=4417267}}</ref> 26 مارچ 1971ع تي پاڪستاني فوج پاران [[شيخ مجيب الرحمان]] جي گرفتاري کان پوءِ، آزادي پسند اڳواڻ ميجر [[ضياءُ الرحمان]] مجيب جي طرفان بنگلاديش جي آزاديءَ جو اعلان نشر ڪيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/zias-declaration-19001 | title=Zia's declaration |work=The Daily Star |date=7 April 2014 }}</ref> ان کان پوءِ نَو مهينن تي مشتمل خوني [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] شروع ٿي، جنهن دوران نسلي بنگالين جي خلاف [[بنگلاديش نسل ڪشي]] به ٿي.<ref>{{cite journal|last=Saikia|first=Yasmin|title=Beyond the Archive of Silence: Narratives of Violence of the 1971 Liberation War of Bangladesh|journal=[[History Workshop Journal]]|number=58|year=2004|volume=58 |pages=275–287|doi=10.1093/hwj/58.1.275 |jstor=25472765}}</ref> آخرڪار 16 ڊسمبر 1971ع تي [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ وارو معاهدو|پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ]] کان پوءِ بنگلاديش هڪ خودمختيار ۽ آزاد رياست طور وجود ۾ آيو. === آزاد بنگلاديش === [[بنگلاديش جو آئين]] 4 نومبر 1972ع تي نافذ ڪيو ويو.<ref>{{cite web|last1=Chakma|first1=Parbon|last2=Saumik|first2=Rafid Azad|url=https://www.thedailystar.net/law-our-rights/news/50-years-bangladesh-constitution-nutshell-3160281|title=50 Years of Bangladesh Constitution In a nutshell|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 November 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ، مجيب جي اڳواڻيءَ واري حڪومت وڏي پيماني تي ڪرپشن ۽ بدانتظامي ۾ ملوث ٿي، جنهن سبب سڄي ملڪ ۾ لاقانونيت ۽ معاشي تباهي پيدا ٿي. [[بڪسال|هڪ پارٽي سوشلزم]] قائم ڪرڻ جون ڪوششون ۽ [[1974ع بنگلاديش ڏڪار|1974ع جو وڏو ڏڪار]] مجيب جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي کان پوءِ 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] جو سبب بڻيا.<ref>{{cite book|chapter=Fall of the Bangabandhu, 1972–75|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/19.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|131}} ان کان پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن عوامي نظم بحال ڪيو، زراعت کي صنعتي بنيادن تي آندو، [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] قائم ڪئي ۽ [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم]] جي قيام جي شروعات ڪئي.<ref>{{cite book|chapter=The Zia Regime and Its Aftermath, 1977–82|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/21.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> ضياءُ الرحمان 1 سيپٽمبر 1978ع تي [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite news |title=BNP vows to continue movement |url=https://www.thedailystar.net/news/politics/bnp-vows-continue-movement-for-democracy-restore-1627522 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |agency=[[United News of Bangladesh|UNB]] |date=1 September 2018 |access-date=3 June 2026}}</ref> 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|رحمان جي قتل]] کان پوءِ ايندڙ ڏهاڪو [[حسين محمد ارشاد]] جي ماتحت [[فوجي آمريت]] جو دور رهيو، جنهن ۾ بنيادي ڍانچي جي ترقي، [[اختيارن جي منتقلي]] جون سڌارا، قومي ملڪيت ۾ آيل صنعتن جي نجڪاري ۽ 1988ع ۾ اسلام کي [[رياستي مذهب]] قرار ڏيڻ شامل هئا.<ref>{{cite book|chapter=THE ERSHAD PERIOD: Achieving Stability, 1982–83|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/90.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Emerging Opposition, 1983–86|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/91.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=https://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Relaxation of Martial Law, 1986–87|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/92.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=More Opposition Pressure|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/93.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|بحالي]] کان پوءِ [[پارلياماني جمهوريت]] [[1991ع بنگلاديشي عام چونڊون|1991ع]] ۾ واپس آئي، ۽ اقتدار بي اين پي جي [[خالده ضياءُ]] ۽ عوامي ليگ جي [[شيخ حسينا]] جي وچ ۾ مٽاسٽا ٿيندو رهيو. هن دور کي [[بيگمن جي جنگ]] سڏيو ويو، جنهن 2024ع تائين 34 سالن لاءِ بنگلاديش جي سياست ۽ تاريخ کي شڪل ڏني.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-42999503|title=Bangladesh grows tired of the Battling Begums|last=Rowlatt|first=Justin|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=11 February 2018|access-date =13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|130}} [[2008ع بنگلاديشي عام چونڊون|2008ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ عوامي ليگ ٻيهر اقتدار ۾ آئي.<ref>{{cite web|url=https://www.voanews.com/a/a-13-2008-12-30-voa9/401556.html|title=Bangladesh's Sheikh Hasina Wins Landslide Election|date=1 November 2009|access-date=14 February 2025|publisher=[[Voice of America]]|last=Herman|first=Steve}}</ref> [[شيخ حسينا]] جي اڳواڻيءَ هيٺ ملڪ معاشي ترقي ڏٺي، پر ساڳئي وقت [[جمهوري پٺتي هٽڻ]]، وڌندڙ [[آمريت پسندي]]، وڏي پيماني تي [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]] ۽ وسيع [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جون ڀڃڪڙيون]] پڻ ڏٺيون.<ref>{{cite web|last1=Ethirajan|first1=Anbarasan|last2=Wong|first2=Tessa|title=Sheikh Hasina: The pro-democracy icon who became an autocrat|url=https://www.bbc.com/news/articles/cg3ee303yxpo|date=6 August 2024|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|access-date=15 January 2025}}</ref> مختلف رپورٽن موجب حسينا ۽ عوامي ليگ حڪومت، ڀارت سان سهڪار جي مدد سان، [[2009ع بنگلاديش رائفلز بغاوت]] منظم ڪئي ته جيئن اهڙن قابل فوجي آفيسرن کي ماريو وڃي، جن کي حسينا پنهنجي اقتدار لاءِ خطرو سمجهندي هئي؛ ان سان [[بنگلاديش فوج]] غير مستحڪم ٿي ۽ عملي طور هڪ پارٽي حڪمراني مضبوط ٿي.<ref>{{cite news |last1=Reporter |first1=Staff |title='Hasina, AL leaders behind BDR mutiny' |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/crime-justice/news/hasina-al-leaders-behind-bdr-mutiny-4047691 |access-date=1 December 2025 |work=The Daily Star |date=1 December 2025 |language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Did India benefit from BDR mutiny? What the probe commission says|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/did-india-benefit-bdr-mutiny-what-probe-commission-says-1299101|website=The Business Standard|date=2025-12-01|access-date=2025-12-01|language=en}}</ref> حسينا [[2014ع بنگلاديشي عام چونڊون|2014ع]]، [[2018ع بنگلاديشي عام چونڊون|2018ع]] ۽ [[2024ع بنگلاديشي عام چونڊون|2024ع جي عام چونڊن]] ۾ لڳاتار ٻيو، ٽيون ۽ چوٿون مدو کٽيو؛ اهي سڀئي چونڊون جعلي هيون ۽ نه [[آزاد ۽ منصفاڻي چونڊ|آزاد نه منصفاڻي]].<ref>{{cite web|url=https://edition.cnn.com/2014/01/06/world/asia/bangladesh-elections/index.html|title=Bangladesh ruling party wins elections marred by boycott, violence|date=6 January 2014|access-date=14 February 2025|publisher=[[CNN]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-46718393|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins landslide in disputed vote|date=31 December 2018|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-67889387|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins fourth term in controversial vote|date=8 January 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|last1=Anbarasan|first1=Ethirajan|last2=Ng|first2=Kelly}}</ref> آمرانه حڪومت خلاف [[جولاءِ بغاوت]] کان پوءِ، حسينا کي [[عدم تعاون تحريڪ (2024ع)|استعيفا ڏيڻ ۽ ڀارت ڀڄڻ]] تي مجبور ڪيو ويو، جيڪو [[جولاءِ 36|5 آگسٽ 2024ع]] تي ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2024/8/5/bangladeshs-sheikh-hasina-forced-to-resign-what-happened-and-whats-next|title=Bangladesh's Sheikh Hasina forced to resign: What happened and what's next?|date=5 August 2024|access-date=14 February 2025|publisher=[[Al Jazeera]]}}</ref> آگسٽ 2024ع ۾ هڪ عبوري حڪومت قائم ٿي، جنهن ۾ نوبل انعام يافته [[محمد يونس]] کي [[بنگلاديش جو چيف ايڊوائيزر|چيف ايڊوائيزر]] بڻايو ويو.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/clyg7we8xvno|title=Yunus sworn in as interim Bangladesh leader|last1=Hussain|first1=Samira|last2=Drury|first2=Flora|date=8 August 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref> [[2026ع بنگلاديشي عام چونڊون|2026ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (بي اين پي) ٻيهر اقتدار ۾ آئي ۽ چيئرمين [[طارق رحمان]] 17 فيبروري 2026ع تي بنگلاديش جي وزيراعظم طور حلف کنيو. [[بنگلاديش جماعت اسلامي]] مکيه مخالف ڌر بڻجي وئي.<ref>{{cite web |title=From a marginal force to opposition party: The rise of Bangladesh Jamaat-e-Islami |url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/marginal-force-opposition-party-rise-bangladesh-jamaat-e-islami-1361786 |website=The Business Standard |access-date=19 February 2026}}</ref> 1990ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان، [[آزاد منڊي]] جي پاليسين ۽ [[معاشي آزادڪاري]] جي قدمن سبب، بنگلاديش اهم معاشي واڌ حاصل ڪئي آهي. اهو دنيا جي [[حقيقي جي ڊي پي واڌ جي شرح موجب ملڪن جي فهرست|تيز ترين وڌندڙ معيشتن]] مان هڪ طور اڀريو، جنهن جي پٺيان ان جي وڏي [[بنگلاديش ۾ ڪپڙي جي صنعت|ڪپڙي جي صنعت]] آهي، جيڪا دنيا ۾ ٻئي نمبر تي وڏي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Bashar|first1=Omar K. M. R.|last2=Khan|first2=Habibullah|title=Liberalisation and Growth in Bangladesh: An Empirical Investigation|volume=32|number=1|date=March 2009|pages=61–76|jstor=40795710|journal=The Bangladesh Development Studies|publisher=[[Bangladesh Institute of Development Studies]] (BIDS) |doi=10.57138/XTYK4544 }}</ref> اهو [[نامياري جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] طور اڀريو آهي، ۽ 2018ع کان پاڙيسري ڀارت جي نامياري في ماڻهو جي ڊي پي کان اڳتي نڪري ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/bangladesh/bangladesh-ranked-41st-largest-economy-in-2019-all-over-the-world-study-1684078|title=Bangladesh 2nd largest economy in South Asia|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 January 2019|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://foreignpolicy.com/2020/10/20/india-falls-behind-bangladesh-gdp/|title=Angst and Denial in India as It's Now Officially Poorer Than Bangladesh|last=Babones|first=Salvatore|date=20 October 2020|access-date=13 January 2025|work=[[Foreign Policy]]}}</ref> بنگلاديش پنهنجي [[بنگلاديش ۾ غربت|غربت جي شرح]] گهٽائڻ ۾ نمايان ڪاميابيون حاصل ڪيون آهن، جيڪا 1971ع ۾ 80 سيڪڙو هئي،<ref>{{cite web|url=https://cri.org.bd/2021/03/26/what-milestones-have-bangladesh-crossed-in-50-years/|title=What milestones have Bangladesh crossed in 50 years|date=26 March 2021|access-date=1 October 2022}}</ref> 1991ع ۾ 44.2 سيڪڙو ٿي،<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/results/2018/11/15/bangladesh-reducing-poverty-and-sharing-prosperity|title=Bangladesh: Reducing Poverty and Sharing Prosperity|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022}}</ref> ۽ 2022ع ۾ 18.7 سيڪڙو تائين گهٽجي وئي.<ref>{{cite news|url=https://pip.worldbank.org/country-profiles/BGD|title=Country Profile – Poverty and Inequality Platform|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 January 2025}}</ref> 21هين صديءَ دوران ان جي [[انساني ترقياتي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقياتي اشاري]] جي واڌ رڳو چين کان گهٽ رهي.<ref>{{cite web|url=https://bangladesh.un.org/en/256074-new-directions-human-development-bangladesh|title=New directions for human development in Bangladesh|date=17 December 2023|access-date=12 February 2025|publisher=United Nations}}</ref> [[سبز منتقلي]] جي حصي طور، بنگلاديش جو صنعتي شعبو [[سبز ڪارخانو|سبز ڪارخانا]] ٺاهڻ ۾ اڳواڻ طور اڀريو آهي، ۽ ملڪ وٽ دنيا ۾ تصديق ٿيل سبز ڪارخانن جو سڀ کان وڏو تعداد آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/green-rmg-factories-how-bangladesh-became-global-champion-939426|title=Green RMG factories: How Bangladesh became a global champion|last=Uddin|first=Jasim|date=12 September 2024|access-date=13 January 2025|work=[[Business Standard]]}}</ref> ان 2017ع کان [[روهنگيا نسل ڪشي]] کان ڀڄندڙ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|هڪ ملين کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن]] کي به پناهه ڏني آهي، جنهن ان جي وسيلن تي دٻاءُ وڌو ۽ ان جي انساني همدردي واري عزم کي نمايان ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unrefugees.org/news/rohingya-refugee-crisis-explained/|title=Rohingya Refugee Crisis Explained|date=22 August 2024|work=[[United Nations Commission on Human Rights]] (UNCHR)|access-date=13 January 2025}}</ref> == جاگرافي == {{Main|بنگلاديش جي جاگرافي}} [[File:Map of Bangladesh-en.svg|thumb|بنگلاديش جو طبعي نقشو]] بنگلاديش [[بنگال جي نار]] تي [[ڏکڻ ايشيا]] ۾ واقع آهي. اهو لڳ ڀڳ مڪمل طور پاڙيسري [[ڀارت]] سان گهيريل آهي، ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ان جي هڪ ننڍڙي سرحد آهي، جيتوڻيڪ اهو [[نيپال]]، [[ڀوٽان]] ۽ چين جي تمام ويجهو واقع آهي. ملڪ کي ٽن علائقن ۾ ورهايو ويندو آهي. ملڪ جو گهڻو حصو زرخيز [[گنگا ڊيلٽا]] تي مشتمل آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو دريائي ڊيلٽا آهي.<ref>{{cite web |author1=Aditi Rajagopal|title=How the World's Largest Delta Might Slowly Go Under Water |url=https://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|website=Discovery|date=8 February 2020|access-date=9 March 2020|archive-date=8 February 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200208052815/http://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|url-status=live}}</ref> ملڪ جا اتر اولهه ۽ وچ وارا حصا [[مدهوپور ٽريڪٽ|مدهوپور]] ۽ [[بارند ٽريڪٽ|بارند]] پليٽون سان ٺهيل آهن. اتر اوڀر ۽ ڏکڻ اوڀر وارا علائقا [[سدا بهار]] جبلن جي سلسلن جو گهر آهن. گنگا ڊيلٽا گنگا، جنهن جو مقامي نالو [[پدما درياهه|پدما]] يا ''پوددا'' آهي، [[برهمپتر درياهه|برهمپتر]]، جنهن کي [[جمنا درياهه (بنگلاديش)|جمنا]] يا ''جومونا'' به چيو وڃي ٿو، ۽ [[ميگھنا درياهه|ميگھنا]] درياهن ۽ انهن جي معاون درياهن جي ميلاپ سان ٺهندو آهي. گنگا، جمنا سان ملي ٿي، جيڪا برهمپتر جو مکيه وهڪرو آهي، ۽ پوءِ ميگھنا سان ملي آخرڪار [[بنگال جي نار]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿي. بنگلاديش کي "دريائن جي ڌرتي" چيو ويندو آهي،<ref>{{cite web |title=No Place Like Home – BANGLADESH: LAND OF RIVERS |url=https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |work=Environmental Justice Foundation |access-date=10 March 2020 |archive-date=30 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200930051647/https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |url-status=live }}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ هتي 57 کان وڌيڪ [[سرحد پار درياهه]] آهن، جيڪي ڪنهن به قومي رياست لاءِ سڀ کان وڌيڪ آهن. پاڻيءَ جا معاملا سياسي طور پيچيده آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بنگلاديش ڀارت کان هيٺاهين وهڪري ۾ واقع آهي.<ref>{{cite book |last=Suvedī |first=Sūryaprasāda |title=International watercourses law for the 21st century |publisher=[[Ashgate Publishing]] |year=2005 |pages=154–166 |isbn=978-0-7546-4527-6}}</ref> بنگلاديش گهڻو ڪري زرخيز ۽ هموار ميداني زمين تي مشتمل آهي. ان جو گهڻو حصو سمنڊ جي سطح کان {{convert|12|m|ft|abbr=on}} کان گهٽ اوچائي تي آهي، ۽ اندازو آهي ته جيڪڏهن سمنڊ جي سطح {{convert|1|m|ft|abbr=on}} وڌي وڃي ته ملڪ جي لڳ ڀڳ 10 سيڪڙو زمين ٻڏي ويندي.<ref name="ali">{{cite journal |last=Ali |first=A. |title=Vulnerability of Bangladesh to climate change and sea level rise through tropical cyclones and storm surges |journal=Water, Air, & Soil Pollution |volume=92 |issue=1–2 |pages=171–179 |year=1996 |bibcode=1996WASP...92..171A |doi=10.1007/BF00175563 }}</ref> ملڪ جو 12 سيڪڙو حصو جابلو نظامن سان ڍڪيل آهي. ملڪ جون [[هاور]] آبي زمينون عالمي ماحولياتي سائنس لاءِ اهميت رکن ٿيون. [[بنگلاديش جي جبلن جي فهرست|بنگلاديش جو سڀ کان اوچو هنڌ]] [[سڪا هافونگ]] آهي، جيڪو ميانمار جي سرحد ڀرسان واقع آهي، ۽ ان جي اوچائي {{convert|1064|m|ft|abbr=on}} آهي.<ref name=CIA/> اڳ ۾ [[ڪيوڪراڊونگ]] يا [[تازنگ ڊونگ]] کي سڀ کان اوچو هنڌ سمجهيو ويندو هو. بنگلاديش ۾ [[ٻيلن جو ڍڪ]] ڪل زميني ايراضيءَ جو لڳ ڀڳ 14 سيڪڙو آهي، جيڪو 2020ع ۾ 1,883,400 هيڪٽرن (ha) ٻيلن جي برابر هو، جڏهن ته 1990ع ۾ اهو 1,920,330 هيڪٽر (ha) هو. 2020ع ۾ قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن 1,725,330 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو، جڏهن ته پوکيل ٻيلن 158,070 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو. قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن مان 0 سيڪڙو کي [[ابتدائي ٻيلو]] قرار ڏنو ويو، يعني اهڙو ٻيلو جيڪو مقامي وڻن جي قسمن تي مشتمل هجي ۽ جتي انساني سرگرميءَ جا واضح نشان نه هجن، ۽ لڳ ڀڳ 33 سيڪڙو ٻيلن وارو علائقو محفوظ علائقن اندر مليو. 2015ع لاءِ، ٻيلن جي 100 سيڪڙو ايراضي [[رياستي ملڪيت|عوامي ملڪيت]] هيٺ ڄاڻائي وئي.<ref>{{Cite book |url=https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |title=Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194 |publisher=Food and Agriculture Organization of the United Nations |year=2023 |archive-date=11 September 2024 |access-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240911122341/https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Global Forest Resources Assessment 2020, Bangladesh |url=https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview |website=Food Agriculture Organization of the United Nations |access-date=19 September 2024 |archive-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240919133606/https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview/ |url-status=live }}</ref> === آبهوا === [[File:Aerosol pollution over Northern India, Bangladesh, and Bay of Bengal.jpg|thumb|خلا مان ورتل تصوير، جنهن ۾ بنگلاديش مٿان آلودگي ڏيکاريل آهي]] [[سرطان جو مدار]] بنگلاديش مان گذري ٿو، تنهنڪري بنگلاديش جي آبهوا گرم خطي واري آهي؛ آڪٽوبر کان مارچ تائين هلڪو سيارو ۽ مارچ کان جون تائين گرم ۽ گهم وارو اونهارو هوندو آهي. ملڪ ۾ ڪڏهن به هوائي گرمي پد {{convert|0|°C}} کان هيٺ رڪارڊ نه ٿيو آهي؛ سڀ کان گهٽ رڪارڊ ٿيل گرمي پد {{convert|1.1|°C}} هو، جيڪو اتر اولهه واري شهر [[ديناجپور]] ۾ 3 فيبروري 1905ع تي رڪارڊ ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://kantaji.com/dinajpurmap.html |title=Map of Dinajpur |website=kantaji.com |archive-url=https://web.archive.org/web/20110713134542/http://kantaji.com/dinajpurmap.html |archive-date=13 July 2011 |access-date=17 April 2015}}</ref> گرم ۽ گهم واري [[چوماسي]] موسم جون کان آڪٽوبر تائين جاري رهي ٿي ۽ ملڪ جي اڪثر برسات جو سبب بڻجي ٿي. قدرتي آفتون، جهڙوڪ [[بنگلاديش ۾ ٻوڏون|ٻوڏون]]، [[اڀرندي طوفان]]، [[ٽورنيڊو]] ۽ [[مدي لهرون]] لڳ ڀڳ هر سال اچن ٿيون،<ref name="NatDis">{{cite book |last=Alexander |first=David E. |title= Natural Disasters |chapter-url= {{GBurl|id=gWHsuGTcF34C|p=532}}|year= 1999|publisher=Kluwer Academic Publishers |isbn=978-0-412-04751-0 |page=532 |chapter=The Third World |orig-date=1993}}</ref> جن سان گڏ [[ٻيلن جي ڪٽائي]]، [[مٽيءَ جي زوال ۽ خرابي]] ۽ [[ڪٽاءُ]] جا اثر پڻ شامل ٿين ٿا. 1970ع ۽ 1991ع وارا [[بنگلاديش جي اڀرندي طوفانن جي فهرست|طوفان]] خاص طور تباهه ڪندڙ هئا؛ [[1991ع بنگلاديش طوفان|پوئين طوفان]] ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا.<ref>"[https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html Beset by Bay's Killer Storms, Bangladesh Prepares and Hopes] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240902065034/https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html |date=2 September 2024 }} ". ''Los Angeles Times''. 27 February 2005</ref> سيپٽمبر 1998ع ۾ بنگلاديش جديد تاريخ جي [[1998ع بنگلاديش ٻوڏون|سڀ کان شديد ٻوڏ]] کي ڏٺو، جنهن کان پوءِ ملڪ جا ٻه ٽهائي حصا پاڻيءَ هيٺ اچي ويا، ۽ 1,000 ماڻهو فوت ٿيا.<ref name="EWG">{{cite book |last=Haggett |first=Peter |title=Encyclopedia of World Geography |chapter-url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |publisher=Marshall Cavendish |year=2002 |isbn=978-0-7614-7308-4 |oclc=46578454 |pages=2, 634 |chapter=The Indian Subcontinent |orig-date=2002 |access-date=25 July 2023 |archive-date=28 March 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182107/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |url-status=live }}</ref> آفتن جي خطري ۾ گهٽتائي لاءِ مختلف بين الاقوامي ۽ قومي قدمن جي نتيجي ۾، ٻوڏن ۽ طوفانن سبب انساني جاني نقصان ۽ معاشي نقصان سالن سان گهٽيا آهن.<ref>{{cite news |last=Raju |first=M. N. A. |title=Disaster Preparedness for Sustainable Development in Bangladesh |url=https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10 |work=Daily Sun |date=10 March 2018 |access-date=26 September 2019 |archive-date=24 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210724074442/https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10}}</ref> [[2007ع ڏکڻ ايشيائي ٻوڏون]] ملڪ جي ڪيترن علائقن کي تباهه ڪري ويون، پنج ملين ماڻهن کي بي گهر ڪيو ۽ لڳ ڀڳ 500 ماڻهو مارجي ويا.<ref>{{cite news |title=Bangladesh flood death toll nears 500, thousands ill |url=http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |agency=[[Reuters]] |date=15 August 2007 |access-date=15 August 2007 |archive-date=5 February 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080205073714/http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |url-status=live }}</ref> [[File:Flooding after 1991 cyclone.jpg|thumb|[[1991ع بنگلاديش طوفان]] کان پوءِ ٻوڏ، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا]] ==== موسمي تبديلي ==== بنگلاديش کي انهن ملڪن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو، جيڪي [[موسمي تبديليءَ جي نازڪ پذيري|موسمي تبديليءَ لاءِ سڀ کان وڌيڪ نازڪ]] آهن.<ref>{{Cite journal |last1=Kulp |first1=Scott A. |last2=Strauss |first2=Benjamin H.|date=29 October 2019|title=New elevation data triple estimates of global vulnerability to sea-level rise and coastal flooding|journal=Nature Communications |volume=10 |issue=1 |page=4844 |bibcode=2019NatCo..10.4844K |doi=10.1038/s41467-019-12808-z |pmc=6820795 |pmid=31664024}}</ref><ref>{{cite web |date=29 October 2019|title=Report: Flooded Future: Global vulnerability to sea level rise worse than previously understood |url=https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood|access-date=3 November 2019|website=climatecentral.org|archive-date=2 November 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191102025006/https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood}}</ref> هڪ صديءَ دوران 508 طوفانن بنگال جي نار واري علائقي کي متاثر ڪيو آهي، جن مان 17 سيڪڙو بابت خيال ڪيو وڃي ٿو ته اهي بنگلاديش جي زمين تي پهتا.<ref>{{Cite book|last=Chaturvedi|first=Sanjay|url=https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67|title=Climate Change and the Bay of Bengal|date=29 April 2016|publisher=Flipside Digital Content Company Inc.|isbn=978-981-4762-01-4|access-date=25 July 2023|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182105/https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67#v=onepage&q&f=false|url-status=live}}</ref> وڌندڙ برساتن، سمنڊ جي سطح ۾ اضافي ۽ اڀرندي طوفانن مان پيدا ٿيندڙ [[قدرتي خطرا]] موسمي تبديليءَ سان وڌڻ جا امڪان آهن، ۽ اهي هر هڪ زراعت، پاڻي ۽ خوراڪ جي سلامتي، انساني صحت ۽ رهائش تي سنگين اثر ڇڏيندا.<ref>{{cite book |url=http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|title=Bangladesh Climate Change Strategy and Action Plan, 2008 |publisher=Ministry of Environment and Forests Government of the People's Republic of Bangladesh|year=2008|isbn=978-984-8574-25-6|archive-url=https://web.archive.org/web/20091007060017/http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|archive-date=7 October 2009}}</ref> اندازو آهي ته 2050ع تائين سمنڊ جي سطح ۾ ٽي فوٽ اضافو لڳ ڀڳ 20 سيڪڙو زمين کي ٻوڙي ڇڏيندو ۽ 30 ملين کان وڌيڪ ماڻهن کي بي گهر ڪندو.<ref>{{cite web |last=Glennon |first=Robert|title=The Unfolding Tragedy of Climate Change in Bangladesh |url=https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171201040750/https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|archive-date=1 December 2017|access-date=23 November 2017}}</ref> بنگلاديش ۾ [[سمنڊ جي سطح ۾ اضافو]] واري خطري کي منهن ڏيڻ لاءِ [[بنگلاديش ڊيلٽا پلان 2100]] شروع ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100 |title=Bangladesh Delta Plan 2100|publisher=The Dutch water sector|access-date=24 September 2019|date=20 May 2019|archive-date=13 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230513135800/https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Bangladesh Delta Plan (BDP) 2100}}</ref> === حياتياتي گوناگوني === [[File:Bengal Tiger gets down in a shallow canal in Sundarban.jpg|thumb|[[بنگال ٽائيگر]]، قومي جانور، سندربن ۾]] بنگلاديش [[انڊوملايائي علائقو]] ۾ واقع آهي، ۽ اهو چئن خشڪي وارن ماحولياتي علائقن ۾ اچي ٿو: [[هيٺين گنگا ميدانن جا نم پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، [[ميزورام–منيپور–ڪاچن مينهن وارا ٻيلا]]، [[سندربن تازو پاڻي دلدلي ٻيلا]]، ۽ [[سندربن مينگروو]].<ref name="DinersteinOlson2017">{{cite journal |last1=Dinerstein |first1=Eric |last2=Olson |first2=David |last3=Joshi |first3=Anup |last4=Vynne |first4=Carly |last5=Burgess |first5=Neil D. |last6=Wikramanayake |first6=Eric |last7=Hahn |first7=Nathan |last8=Palminteri |first8=Suzanne |last9=Hedao |first9=Prashant |last10=Noss |first10=Reed |last11=Hansen |first11=Matt |last12=Locke |first12=Harvey |last13=Ellis |first13=Erle C |last14=Jones |first14=Benjamin |last15=Barber |first15=Charles Victor |last16=Hayes |first16=Randy |last17=Kormos |first17=Cyril |last18=Martin |first18=Vance |last19=Crist |first19=Eileen |last20=Sechrest |first20=Wes |last21=Price |first21=Lori |last22=Baillie |first22=Jonathan E. M. |last23=Weeden |first23=Don |last24=Suckling |first24=Kierán |last25=Davis |first25=Crystal |last26=Sizer |first26=Nigel |last27=Moore |first27=Rebecca |last28=Thau |first28=David |last29=Birch |first29=Tanya |last30=Potapov |first30=Peter |last31=Turubanova |first31=Svetlana |last32=Tyukavina |first32=Alexandra |last33=de Souza |first33=Nadia |last34=Pintea |first34=Lilian |last35=Brito |first35=José C. |last36=Llewellyn |first36=Othman A. |last37=Miller |first37=Anthony G. |last38=Patzelt |first38=Annette |last39=Ghazanfar |first39=Shahina A. |last40=Timberlake |first40=Jonathan |last41=Klöser |first41=Heinz |last42=Shennan-Farpón |first42=Yara |last43=Kindt |first43=Roeland |last44=Lillesø |first44=Jens-Peter Barnekow |last45=van Breugel |first45=Paulo |last46=Graudal |first46=Lars |last47=Voge |first47=Maianna |last48=Al-Shammari |first48=Khalaf F. |last49=Saleem |first49=Muhammad|title=An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm |journal=BioScience|volume=67|issue=6|year=2017|pages=534–545 |doi=10.1093/biosci/bix014 |pmid=28608869 |pmc=5451287}}</ref> ان جي ماحوليات ۾ ڊگهو سامونڊي ڪنارو، گهڻا [[بنگلاديش جي درياهن جي فهرست|درياهه ۽ معاون درياهه]]، ڍنڍون، [[آبي زمين]]ون، سدا بهار ٻيلا، نيم سدا بهار ٻيلا، جابلو ٻيلا، نم [[پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، تازو پاڻي دلدلي ٻيلا ۽ ڊگهي گاهه واري هموار زمين شامل آهن. بنگلاديش جو ميدان پنهنجي زرخيز [[دريائي لَٽَ]] واري مٽيءَ لاءِ مشهور آهي، جيڪا وسيع پوک کي سهارو ڏئي ٿي. ملڪ ۾ سرسبز ٻوٽن جو غلبو آهي، ۽ ڳوٺ اڪثر [[آم]]، [[ڪٺل]]، [[بانس]]، [[ڇاليا]]، [[ناريل]] ۽ [[کجور]] جي باغن ۾ لڪل هوندا آهن.<ref name="global.britannica.com">[http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life Bangladesh | history – geography :: Plant and animal life] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140203195926/http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life|date=3 February 2014}}. ''Encyclopædia Britannica''.</ref> ملڪ ۾ ٻوٽن جي زندگيءَ جون 6000 تائين جنسون آهن، جن ۾ 5000 گلدار ٻوٽا شامل آهن.<ref>{{cite web |url=http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna|title=Flora and Fauna – Bangladesh high commission in India |website=Bangladesh High Commission, New Delhi |archive-url=https://web.archive.org/web/20130820012655/http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna |archive-date=20 August 2013}}</ref> آبي ذخيرن ۽ آبي زمينن جا نظام ڪيترن آبي ٻوٽن لاءِ رهائشگاهه فراهم ڪن ٿا. [[نيمفياسي|واٽر للي]] ۽ [[ڪنول]] چوماسي موسم ۾ نمايان طور وڌن ٿا. ملڪ ۾ [[بنگلاديش جي محفوظ علائقن جي فهرست|60 جهنگلي جيوت پناهه گاهون]] آهن.<ref>{{cite web |year=2026|title=Protected Area Profile for Bangladesh from the World Database of Protected Areas|url=https://www.protectedplanet.net/country/BGD|access-date=22 February 2026|website=[[World Database on Protected Areas]]}}</ref> بنگلاديش [[سندربن]] جي گهڻي حصي جو گهر آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي، ۽ ڏکڻ اولهه واري ساحلي علائقي ۾ {{convert|6000|km2}} ايراضيءَ تي پکڙيل آهي. اهو ٽن محفوظ پناهه گاهن ۾ ورهايل آهي: [[سندربن ڏکڻ جهنگلي جيوت پناهه گاهه|ڏکڻ]]، [[سندربن اوڀر جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اوڀر]]، ۽ [[سندربن اولهه جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اولهه]] علائقا. هي ٻيلو يونيسڪو عالمي ورثي واري ماڳ آهي.<ref>{{Cite web |title=The Sundarbans |url=https://whc.unesco.org/en/list/798/ |access-date=2026-02-21 |website=[[UNESCO]] |language=en}}</ref> اتر اوڀر وارو سليٽ علائقو هاور آبي زمينن جو گهر آهي، جيڪو هڪ منفرد ماحولياتي نظام آهي. ان ۾ [[اڀرندي ۽ نيم اڀرندي مخروطي ٻيلا]]، هڪ [[تازو پاڻي دلدلي ٻيلو]]، ۽ گڏيل پن ڇڻڻ وارا ٻيلا پڻ شامل آهن. ڏکڻ اوڀر وارو چٽاگانگ علائقو سدا بهار ۽ نيم سدا بهار جابلو جهنگلن تي مشتمل آهي. وچ بنگلاديش ۾ ميداني سال ٻيلو شامل آهي، جيڪو غازيپور، [[ٽنگائل]] ۽ [[ميمڻ سنگهه]] ضلعن سان گڏ پکڙيل آهي.<ref>{{Cite journal|last=Rahman |first=Mohammed Mahabubur |last2=Rahman |first2=Md. Motiur |last3=Guogang |first3=Zhang |last4=Islam |first4=Kazi Shakila |date=1 March 2010 |title=A Review of the Present Threats to Tropical Moist Deciduous Sal (Shorea Robusta) Forest Ecosystem of Central Bangladesh |url=https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/194008291000300108 |access-date=2026-02-21 |website=[[Sage Journals]] |language=en |doi=10.1177/194008291000300108}}</ref> [[سينٽ مارٽن ٻيٽ]] ملڪ جو واحد [[مرجاني ريف]] آهي.<ref>{{Cite web |last=Kuddus |first=Abdul |date=2025-03-03 |title=Is St Martin's actually a 'coral island', what do researchers say? |url=https://en.prothomalo.com/environment/9rpuv1x2ra |access-date=2026-02-21 |website=[[Prothom Alo]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي ٻيلن، دلدلن، وڻڪار وارن علائقن ۽ جبلن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهنگلي جيوت|جهنگلي جيوت]] گهڻي مقدار ۾ موجود آهي.<ref name="global.britannica.com"/> جانورن جي وڏي اڪثريت {{convert|150000|km2}} جي رهائشگاهه اندر رهي ٿي.<ref>{{cite news |author1=Soraya Auer |author2=Anika Hossain |date=7 July 2012 |title=Lost Wards of the State |url=http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm|work=The Daily Star|access-date=14 February 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150214120509/http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm |archive-date=14 February 2015 |url-status=live}}</ref> [[بنگال ٽائيگر]]، [[بادلدار چيتو]]، [[کاري پاڻيءَ جو مگرمڇ]]، [[ڪارو پينٿر]] ۽ [[مڇي خور ٻلي]] سندربن جا اهم شڪاري جانور آهن.<ref>{{cite book|author=Peter Haggett|title=Encyclopedia of World Geography|url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|year=2001|publisher=Marshall Cavendish|isbn=978-0-7614-7289-6|page=2620|access-date=20 January 2017|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182110/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|url-status=live}}</ref> اتر ۽ اوڀر بنگلاديش [[ايشيائي هاٿي]]، [[هولاڪ گبن]]، [[ايشيائي ڪارو رڇ]] ۽ [[اورينٽل پائڊ هورن بل]] جو گهر آهي.<ref name="bearprojectbd.weebly.com">{{cite web |url=http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|title=Bears in Bangladesh|website=Bangladesh Bear Project|access-date=14 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150214061240/http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|archive-date=14 February 2015|url-status=live}}</ref> [[چيتل]] هرڻ ڏکڻ اولهه وارن وڻڪار وارن علائقن ۾ وڏي پيماني تي ڏسڻ ۾ اچن ٿا. ٻين جانورن ۾ [[ڪاري وڏي گلھري]]، [[ٽوپي دار لنگور]]، [[بنگال لومڙي]]، [[سامبر هرڻ]]، [[جهنگلي ٻلي]]، [[ڪنگ ڪوبرا]]، [[جهنگلي سوئر]]، [[نيولا]]، [[پينگولين]]، [[پائٿن (نسل)|پائٿن]] ۽ [[ايشيائي واٽر مانيٽر|واٽر مانيٽر]] شامل آهن. بنگلاديش ۾ [[ايراواڊي ڊولفن|ايراواڊي]] ۽ [[ڏکڻ ايشيائي درياهي ڊولفن|گنگا ڊولفن]] جي سڀ کان وڏين آبادين مان هڪ موجود آهي.<ref>{{cite web |url=http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|title=6,000 Rare, Large River Dolphins Found in Bangladesh|work=National Geographic|date=March 2009|access-date=13 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20141012093653/http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|archive-date=12 October 2014}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻه جيون]] جون 53، رينگڻ وارن جانورن جون 139، [[سامونڊي رينگڻ وارا جانور|سامونڊي رينگڻ وارن جانورن]] جون 19 ۽ [[سامونڊي ٿڃائتا جانور|سامونڊي ٿڃائتن]] جون 5 جنسون آهن. ان ۾ [[بنگلاديش جي پکين جي فهرست|پکين جون 628 جنسون]] پڻ آهن.<ref>{{cite news |last1=Hossain |first1=Muhammad Selim |date=23 May 2009 |title=Conserving biodiversity must for survival |url=http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |work=The Daily Star |access-date=30 May 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150530100603/http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |archive-date=30 May 2015 |url-status=live}}</ref> گذريل صديءَ دوران بنگلاديش ۾ ڪيترائي جانور ختم ٿي ويا، جن ۾ هڪ سينگ ۽ ٻه سينگ وارا [[گينڊا]] ۽ عام [[مور]] شامل آهن. انساني آبادي شهري علائقن ۾ مرڪوز آهي، جنهن ڪري ٻيلن جي ڪٽائي ڪنهن حد تائين محدود رهي آهي. تيز شهري واڌ قدرتي رهائشگاهن لاءِ خطرو بڻجي وئي آهي. ملڪ ۾ ماحولياتي مسئلا وسيع آهن؛ ڪپڙي جي صنعت سبب [[ڌليشوري درياهه]] جي آلودگي ۽ چڪريا سندربن ۾ جهينگن جي پوک کي عالمن [[ماحولياتي قتل]] طور بيان ڪيو آهي.<ref>{{cite book |last1=Suny |first1=Rabby Us |last2=Sarkar |first2=Oliver Tirtho |last3=Hasan |first3=Md. Abid |title=Politics of Climate Change |chapter=Political Economy of River Ecocide in Bangladesh: A Study in the Context of Dhaleshwari River |date=2023 |pages=83–103 |doi=10.1142/9789811263750_0005 |isbn=978-981-12-6374-3 }}</ref><ref>{{Cite journal |last=Zaman |first=Samia |date=7 June 2023 |title=The Bangladesh Environmental Humanities Reader: by Samina Luthfa, Mohammad Tanzimuddin Khan, and Munasir Kamal, Lanham, Lexinton Books, 2022 ISBN 978-1-4985-9913-9 and 978-1-4985-9914-6 |journal=Environmental Politics |volume=32 |issue=4 |pages=752–754 |doi=10.1080/09644016.2023.2192149 |doi-access=free}}</ref> جيتوڻيڪ ڪيترائي علائقا قانون هيٺ محفوظ آهن، پر ڪجهه بنگلاديشي جهنگلي جيوت هن واڌ سبب خطري ۾ آهي. [[بنگلاديش ماحوليات تحفظ ايڪٽ]] 1995ع ۾ نافذ ڪيو ويو. حڪومت ڪيترن علائقن کي [[ماحولياتي طور نازڪ علائقو]] قرار ڏنو آهي، جن ۾ آبي زمينون، ٻيلا ۽ درياهه شامل آهن. [[سندربن ٽائيگر پروجيڪٽ]] ۽ بنگلاديش بيئر پروجيڪٽ تحفظ کي مضبوط ڪرڻ واريون اهم شروعاتون آهن.<ref name="bearprojectbd.weebly.com"/> بنگلاديش 3 مئي 1994ع تي ريو [[حياتياتي گوناگوني بابت ڪنوينشن]] جي توثيق ڪئي.<ref name="cbd.int">{{cite web |url=http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|title=Bangladesh – Country Profile|website=cbd.int|access-date=16 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150217020013/http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|archive-date=17 February 2015|url-status=live}}</ref> 2014 مطابق ملڪ پنهنجي [[حياتياتي گوناگوني عمل جو منصوبو|قومي حياتياتي گوناگوني حڪمت عملي ۽ عمل منصوبي]] کي نظرثاني ڪرڻ لاءِ تيار هو.<ref name="cbd.int"/> == حڪومت ۽ سياست == {{Multiple image | caption_align = center | total_width = 300 | image1 = Mohammed Shahabuddin official portrait.jpg | caption1 = [[محمد شهاب الدين]]<br /><small>[[بنگلاديش جو صدر|صدر]]</small> | image2 = Tarique Rahman at meeting on Farmer cards, Cabinet Division, Secretariat, Dhaka, 2026-02-23 (cropped).jpg | caption2 = [[طارق رحمان]]<br /><small>[[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]]</small> }} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = National Assembly of Bangladesh (10).jpg | caption1 = [[جاتيا سنگساد ڀَون|قومي پارليامينٽ]] جي عمارت [[شير بنگلا نگر]] ۾، جيڪو هڪ پاڙو آهي ۽ ان جو نالو بنگال جي پهرئين [[بنگال جو وزيراعظم|وزيراعظم]] جي نالي تي رکيل آهي | image2 = Bangabhaban.jpg | caption2 = [[بنگڀون]]، جنهن جي معنيٰ ''بنگال هائوس'' آهي، بنگلاديش جو [[صدارتي محل]] آهي. اصل ۾ اهو [[هندستان جو وائسراءِ|هندستان جي وائسراءِ]] ۽ [[بنگال پريزيڊنسي جي گورنرن جي فهرست|بنگال جي گورنر]] لاءِ گهر هو. }} [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] موجب بنگلاديش هڪ [[وحداني رياست]]<ref name="gov2"/> ۽ ''[[قانوني طور]]'' [[نمائنده جمهوريت]] آهي، جنهن ۾ [[ويسٽ منسٽر نظام|ويسٽ منسٽر]] طرز جو [[پارلياماني جمهوريه|پارلياماني نظام]]<ref name="gov0"/> ۽ [[عام ووٽ جو حق]] موجود آهي.<ref name="gov">{{cite journal|last=Jahan|first=Rounaq|title=The Parliament of Bangladesh: Representation and Accountability|doi=10.1080/13572334.2014.975470|year=2014|pages=250–269|journal=[[The Journal of Legislative Studies]]|volume=21|issue=2}}</ref> [[بنگلاديش جي حڪومت|حڪومت]] کي ٽن ٿنڀن ۾ ورهائي سگهجي ٿو: انتظاميه، مقننه ۽ [[بنگلاديش جي عدليه|عدليه]]. اهي سڀ جوابدهي، شفافيت ۽ [[اختيارن جي ورهاست|اختيارن جي نگراني ۽ توازن]] کي يقيني بڻائڻ لاءِ ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/explained/news/explained-the-branches-bangladeshs-government-3512581|title=Explained: The branches of Bangladesh's government|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2024|access-date=20 January 2025|last=Siddiquee|first=Ayaan Shams}}</ref> آزاديءَ کان وٺي [[عوامي ليگ]] (AL) ۽ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (BNP) بنگلاديش جي سڀ کان طاقتور [[بنگلاديش جون سياسي پارٽيون|سياسي پارٽين]] مان ٻه رهيون آهن.<ref name="gov0">{{cite journal|last=Shah|first=Aqil|title=Democracy Deadlocked in Bangladesh|journal=[[Current History]]|volume=115|number=780|year=2016|pages=130–135|doi=10.1525/curh.2016.115.780.130 |jstor=48614157}}</ref> * حڪومت جو پهريون ٿنڀو انتظامي عضوو آهي، جنهن کي ملڪ جي انتظام جي ذميواري ڏني وئي آهي.<ref name="gov2"/> انتظامي اختيار گهڻو ڪري [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] وٽ هوندا آهن، جيڪو [[حڪومت جو سربراهه]] هوندو آهي ۽ [[بنگلاديش جي ڪابينا|ڪابينا]] جي نگراني ڪندو آهي.<ref name="gov2"/> پارلياماني حڪومت جو مدو پنج سال هوندو آهي. مختلف وزير انتظامي عضوي جو وڏو حصو بڻجن ٿا، سرڪاري کاتن جي نگراني ڪن ٿا ۽ پاليسيون ٺاهين ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش سول سروس|سول سروس]] وزيرن کي پاليسي لاڳو ڪرڻ ۾ مدد ڪري ٿي.<ref name="gov2"/> سڀ اختيار پاليسيون ٺاهڻ، عوامي خدمتون سنڀالڻ ۽ قومي ترقياتي منصوبا لاڳو ڪرڻ لاءِ گڏجي ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] رسمي [[رياست جو سربراهه]] آهي، جنهن جي اختيارن ۾ پارليامينٽ مان منظور ٿيل بلن کي قانون بڻائڻ لاءِ صحيح ڪرڻ، حڪومت جي استحڪام ۽ تسلسل کي برقرار رکڻ،<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|هٿياربند فوجن]] جي ڪمانڊر اِن چيف طور فرض انجام ڏيڻ<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24615.html|title=61.Supreme command|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> ۽ سڀني يونيورسٽين جو [[چانسلر]] هجڻ شامل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-447.html|title=The Dhaka University Order, 1973 (President's Order).|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٻيو ٿنڀو مقننه عضوو آهي، جنهن کي [[جاتيا سنگساد]]، يعني قوم جو گهر، پڻ چيو ويندو آهي.<ref name="parliament">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24619.html|title=65. Establishment of Parliament|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> شهري پارليامينٽ جا ميمبر چونڊين ٿا.<ref name="gov2"/> [[هڪ ايواني]] پارليامينٽ ۾ 350 ميمبر آهن، جن ۾ 300 ميمبر [[فرسٽ پاسٽ دي پوسٽ]] نظام تحت چونڊيا وڃن ٿا، ۽ 50 ميمبر [[عورتن جي بااختياري]] لاءِ مخصوص سيٽن تي مقرر ٿين ٿا.<ref name="parliament"/><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/women-mps-reserved-seats-how-empowered-are-they-really-3601271|title=Women MPs in reserved seats: How empowered are they really?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2024|access-date=20 January 2025|last=Hasan|first=Rashidul}}</ref> [[بنگلاديش جي آئين جو آرٽيڪل 70]] پارليامينٽ جي ميمبرن کي پنهنجي پارٽي جي خلاف ووٽ ڏيڻ کان روڪي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/backpage/article-70-constitution-its-safeguard-democracy-1581670|title=Article 70 of Constitution: It's a safeguard for democracy|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=26 May 2018|access-date=20 January 2025}}</ref> پارليامينٽ جي صدارت [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] ڪندو آهي، جيڪو صدر کان پوءِ ٻئي نمبر تي هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24603.html|title=54.Speaker to act as President during absence, etc.|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٽيون ٿنڀو عدليه آهي، جيڪا قانون جي تشريح، تڪرارن جي حل ۽ انصاف برقرار رکڻ جي ذميوار آهي.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ|سپريم ڪورٽ]] سڀ کان اعليٰ عدالت آهي، جيڪا [[اپيليٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|اپيليٽ ڊويزن]] ۽ [[هاءِ ڪورٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|هاءِ ڪورٽ ڊويزن]] ۾ ورهايل آهي.<ref name="court">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/part-details-203.html|title=THE JUDICIARY|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref><ref name="gov2"/> ان جي اڳواڻي [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] ڪندو آهي.<ref name="court"/> عدليه وٽ ڪنهن قانون جي آئيني حيثيت جاچڻ ۽ قانوني علاج مهيا ڪرڻ جو اختيار آهي. اها شهرين جا حق بچائي ٿي، قانون جي منصفاڻي لاڳو ٿيڻ کي يقيني بڻائي ٿي ۽ حڪومت اندر اختيارن جو توازن برقرار رکي ٿي.<ref name="gov2"/> عدالتن وٽ [[بنگلاديش ۾ عدالتي جائزو|عدالتي جائزي]] ۾ وسيع اختيار آهن، ۽ عدالتي [[نظير]] کي آئين جي آرٽيڪل 111 تحت حمايت حاصل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24668.html|title=111.Binding effect of Supreme Court judgments|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> عدليه ۾ ضلعي ۽ ميٽروپوليٽن عدالتون شامل آهن، جيڪي ديواني ۽ فوجداري عدالتن ۾ ورهايل آهن. ججن جي کوٽ سبب عدليه ۾ ڪيسن جو وڏو ڍير موجود آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/editorial/news/huge-case-backlog-only-hurting-citizens-3306391|title=Huge case backlog only hurting citizens|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 April 2023|access-date=20 January 2025}}</ref> [[انٽرنيشنل انسٽيٽيوٽ فار ڊيموڪريسي اينڊ اليڪٽورل اسسٽنس|انٽرنيشنل IDEA]] جي گلوبل اسٽيٽ آف ڊيموڪريسي (GSoD) انڊيڪسز ۽ ڊيموڪريسي ٽريڪر موجب، بنگلاديش مجموعي جمهوري معيارن ۾ هيٺين حد ۾ اچي ٿو، خاص طور سياسي نمائندگي ۾ ڪمزوريون آهن، جن ۾ معتبر چونڊون، شامل ووٽ جو حق ۽ چونڊيل حڪومت شامل آهن.<ref>{{Cite web |title=Bangladesh {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/bangladesh |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |title=Home {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/ |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref><ref>{{Cite web |title=Global State of Democracy Indices {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/gsod-indices |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref> === انتظامي ورهاست === {{Main|بنگلاديش جي انتظامي جاگرافي}} {{Bangladesh Divisions Image Map}} بنگلاديش کي اٺ انتظامي ڊويزنن ۾ ورهايو ويو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|publisher=Bangladesh Government|title=National Web Portal of Bangladesh|date=15 September 2015|access-date=23 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150923061605/http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|archive-date=23 September 2015|url-status=live}}</ref><ref name="CIA">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=15 May 2007 |year=2007}}</ref><ref>{{cite news |url=http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |title=Rangpur becomes a divivion |work=bdnews24.com |date=25 January 2010 |access-date=6 August 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150903184553/http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |archive-date=3 September 2015 |url-status=live}}</ref> ۽ هر ڊويزن جو نالو ان جي مرڪزي شهر تي رکيل آهي: [[باريسال ڊويزن|باريسال]]، سرڪاري طور ''باريشال''<ref name="namechange">{{cite news |url=https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|title=Bangladesh changes English spellings of five districts|work=bdnews24.com|date=2 April 2018|access-date=1 October 2019 |archive-date=15 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201215091950/https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|url-status=live}}</ref>، [[چٽاگانگ ڊويزن|چٽاگانگ]]، سرڪاري طور ''چٽوگرام''<ref name="namechange" />، [[ڍاڪا ڊويزن|ڍاڪا]]، [[کُلنا ڊويزن|کُلنا]]، [[ميمڻ سنگهه ڊويزن|ميمڻ سنگهه]]، [[راجشاهي ڊويزن|راجشاهي]]، [[رنگپور ڊويزن|رنگپور]]، ۽ [[سليٽ ڊويزن|سليٽ]]. ڊويزنون ضلعن، يعني ''ضلعن''، ۾ ورهايل آهن. بنگلاديش ۾ 64 ضلعا آهن، ۽ هر ضلعو ''اپازيلا''، يعني سب ضلعن، يا ''ٿانا'' ۾ ورهايل آهي. هر پوليس اسٽيشن جي اندر وارو علائقو، سواءِ ميٽروپوليٽن علائقن جي، ''[[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|يونينن]]'' ۾ ورهايل آهي، ۽ هر يونين ڪيترن ڳوٺن تي مشتمل هوندي آهي. ميٽروپوليٽن علائقن ۾ پوليس اسٽيشنون وارڊن ۾ ورهايل آهن، جيڪي وري ''محلن'' ۾ ورهايل آهن. ڊويزن يا ضلعي سطح تي ڪو به چونڊيل نمائندو ناهي، ۽ انتظام رڳو سرڪاري عملدارن تي مشتمل هوندو آهي. هر يونين، يا وارڊ، ۾ چيئرمين ۽ ڪيترن ميمبرن لاءِ سڌيون چونڊون ٿينديون آهن. 1997ع ۾ پارليامينٽ قانون منظور ڪيو، جنهن تحت هر يونين ۾ 12 مان ٽي سيٽون عورتن لاءِ مخصوص ڪيون ويون.<ref>''Local Government Act'', No. 20, 1997</ref> {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; border:2px solid #8fb3d9; background:#f8fbff;" |+ style="background:#d9ecff; color:#003366; font-weight:bold; padding:0.4em;" | بنگلاديش جون انتظامي ڊويزنون |- ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | [[بنگلاديش جون ڊويزنون|ڊويزن]] ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گاديءَ جو شهر ! scope="col" data-sort-type="date" style="background:#b7d7f0;" | قيام ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | پکيڙ (km<sup>2</sup>)<br /><ref>{{cite web |url=http://www.dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |title=Health Bulletin 2016 |website=Directorate General of Health Services |page=14 |access-date=7 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170613050056/http://dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |archive-date=13 June 2017 |url-status=live}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | 2021ع آبادي<br />(اندازي مطابق)<ref>{{cite web |url=http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |title=Population Projection of Bangladesh: Dynamics and Trends, 2011–2061 |date=November 2015 |website=Bangladesh Bureau of Statistics |pages=25–28}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گهاٽائي<br />2021ع |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال]] | 1 جنوري 1993ع | 13,225 | 9,713,000 | 734 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ]] | 1 جنوري 1829ع | 33,909 | 34,747,000 | 1,025 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا]] | 1 جنوري 1829ع | 20,594 | 42,607,000 | 2,069 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا]] | 1 آڪٽوبر 1960ع | 22,284 | 18,217,000 | 817 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه]] | 14 سيپٽمبر 2015ع | 10,584 | 13,457,000 | 1,271 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي]] | 1 جنوري 1829ع | 18,153 | 21,607,000 | 1,190 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور، بنگلاديش|رنگپور]] | 25 جنوري 2010ع | 16,185 | 18,868,000 | 1,166 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ]] | 1 آگسٽ 1995ع | 12,635 | 12,463,000 | 986 |} === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Diplomatic relations of Bangladesh.svg | caption1 = اهي ملڪ، جن جا بنگلاديش سان سفارتي لاڳاپا آهن | image2 = | caption2 = }} بنگلاديش کي [[عالمي سياست]] ۾ هڪ [[وچولي طاقت]] سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|title=Bangladesh at 50: On the Path to Becoming a Middle Power|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=16 December 2021 |last=Hassan |first=Asif Muztaba|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|url-status=live}}</ref> اهو [[هند-پئسفڪ]] جي جيوسياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|title=Understanding the Importance of Bangladesh in the Bay of Bengal and the Indo-Pacific |last=Karim |first=Tariq A.|date=21 May 2022|publisher=[[National Bureau of Asian Research]]|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|url-status=live}}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ اهو ڏکڻ ايشيا ۽ ڏکڻ اوڀر ايشيا جي وچ ۾ حڪمت عمليءَ واري هنڌ تي واقع آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Connecting South Asia and Southeast Asia: A Bangladesh Country Study|date=September 2014|publisher=[[Asian Development Bank]]|access-date=26 September 2022|number=500 |last1=Rahman |first1=Mustafizur |last2=Moazzem |first2=Khondaker Golam |last3=Chowdhury |first3=Mehruna Islam |last4=Sehrin |first4=Farzana}}</ref> بنگلاديش 1972ع ۾ [[قومن جي دولت مشترڪه]] ۾ ۽ 1974ع ۾ گڏيل قومن ۾ شامل ٿيو.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048 |title=Bangladesh enters Commonwealth |last=Sajen |first=Shamsuddoza|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 April 2020 |access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153013/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|title=Bangladesh marks 40 years as Member State of the UN |publisher=United Nations|date=26 September 2014|access-date=26 September 2022 |last=Chaudhury |first=Dipanjan Roy|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153010/https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|url-status=live}}</ref> اهو موسمي تبديلي، ايٽمي هٿيارن جي عدم ڦهلاءُ، واپاري پاليسي ۽ غير روايتي سلامتي جي مسئلن تي گهڻ طرفي سفارتڪاري تي ڀاڙي ٿو.<ref>{{cite web |url=https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | title=Roundtable on 'Non Traditional Security Threats in the Indo-Pacific Region' – NTS-Asia | date=30 August 2022 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184723/https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | url-status=live }}</ref> بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] جي قيام ۾ اڳواڻي ڪئي، جيڪو [[هندستاني برصغير]] ۾ علائقائي سفارتڪاري جو اهم فورم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |last1=De |first1=Prabir |last2=Bhattacharyay |first2=Biswa N.|title=Prospects of India–Bangladesh Economic Cooperation: Implications for South Asian Regional Cooperation|publisher=[[Asian Development Bank]]|date=September 2007|access-date=27 September 2022}}</ref> اهو 1974ع ۾ [[اسلامي تعاون تنظيم]] ۾ شامل ٿيو،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177|title=Bangladesh an example of religious harmony: OIC|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=21 March 2021|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102404/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177 |url-status=live}}</ref> ۽ [[ڊي-8 اقتصادي تعاون تنظيم|ڊيولپنگ-8]] جو باني ميمبر آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=1 August 2022|access-date=27 September 2022|title=Bangladesh receives "International Peace Award" as D-8 founding member|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|url-status=live}}</ref> تازو بنگلاديش [[عالمي بئنڪ]] جي سهڪار سان علائقائي واپار ۽ ٽرانسپورٽ رابطن کي هٿي ڏيڻ تي ڌيان ڏنو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | title=Regional Trade and Connectivity in South Asia Gets More Than $1 Billion Boost from World Bank | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184718/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | url-status=live }}</ref> اهو پنهنجي اهم پرڏيهي پاليسي مقصدن مان هڪ طور [[آسيان ۾ بنگلاديش جي شموليت|آسيان ۾ شامل ٿيڻ جي ڪوشش]] پڻ ڪري رهيو آهي.<ref name=":5">{{Cite news |title=Ultimate goal is to join ASEAN as a full member |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/trade-market/ultimate-goal-is-to-join-asean-as-a-full-member-1743783067 |access-date=2025-07-12 |work=The Financial Express |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=2024-09-05 |title=Will Bangladesh join Asean? Maritime arbitration wins favour Dhaka |url=https://www.scmp.com/week-asia/politics/article/3277348/will-bangladesh-join-asean-maritime-arbitration-wins-and-cultural-links-favour-dhaka |access-date=2025-07-17 |website=South China Morning Post |language=en}}</ref><ref>{{cite web |last=Rahman |first=Mohammad Tariqur |date=8 February 2025 |title=Perhaps: Should Bangladesh be a member of ASEAN? |url=https://apakhabartv.com/2025/02/08/perhaps/ |access-date=17 July 2025 |website=ApakhabarTV}}</ref> ڍاڪا [[بمسٽيڪ]] جو صدر دفتر رکي ٿو، جيڪا [[بنگال جي نار تي ڀاڙيندڙ ملڪ|بنگال جي نار سان لاڳاپيل ملڪن]] کي گڏ ڪندڙ تنظيم آهي. پاڙيسري ميانمار سان [[بنگلاديش–ميانمار لاڳاپا|لاڳاپا]] 2016–2017ع کان سخت ڇڪتاڻ جو شڪار آهن، جڏهن 700,000 کان وڌيڪ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|روهنگيا پناهگير]] غيرقانوني طور بنگلاديش ۾ داخل ٿيا.<ref name="RohingyaHRW">{{cite web |url=https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|title=Bangladesh Is Not My Country|publisher=[[Human Rights Watch]]|date=5 August 2018|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جي پارليامينٽ، حڪومت ۽ سول سوسائٽي روهنگيا خلاف ميانمار جي فوجي ڪارروائين تي [[2016–17ع روهنگيا لڏپلاڻ تي بين الاقوامي ردعمل|بين الاقوامي تنقيد]] جي اڳواڻيءَ ۾ رهيون آهن، ۽ انهن جي [[واپسي جو حق|واپسيءَ جي حق]] جو مطالبو [[اراڪان]] ڏانهن ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | title=Bangladesh and Myanmar Resume Talks on Rohingya Repatriation | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184715/https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|title=Bangladesh tells UN that Rohingya refugees must return to Myanmar|date=17 August 2022|publisher=[[Al Jazeera Media Network|Al Jazeera]]|access-date=27 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926223428/https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|url-status=live}}</ref> بنگلاديش پنهنجي سڀ کان وڏي پاڙيسري ملڪ ڀارت سان اهم [[بنگلاديش–ڀارت لاڳاپا|ٻطرفا ۽ معاشي لاڳاپا]] رکي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=India-Bangladesh Bilateral Relations|date=March 2021|publisher=[[Ministry of External Affairs (India)]]|access-date=27 September 2022}}</ref> جيڪي اڪثر [[ڀارت ۾ پاڻيءَ جي سياست|پاڻيءَ جي سياست]]، [[گنگا پاڻي تڪرار|گنگا]] ۽ [[تيستا درياهه#پاڻي ورهائڻ جو چئلينج|تيستا]] جي مسئلن،<ref>{{cite web |url=https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | title=India and Bangladesh Conflict over the Ganges River &#124; Climate-Diplomacy | date=January 1957 | access-date=23 October 2022 | archive-date=23 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221023122123/https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | url-status=live }}</ref><ref>{{cite thesis |last=Karim |first=Sajid |date=November 2020 |title=Transboundary Water Cooperation between Bangladesh and India in the Ganges River Basin: Exploring a Benefit-sharing Approach |type=Master's |publisher=[[Uppsala University]] |url=http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|access-date=27 September 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|title=India Must Settle the Teesta River Dispute With Bangladesh for Lasting Gains|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=9 April 2021|access-date=27 September 2022 |last=Banerji |first=Anuttama|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|url-status=live}}</ref> ۽ [[بنگلاديش–ڀارت سرحد تي موت|بنگلاديشي شهرين جي سرحدي قتلن]] سبب ڇڪتاڻ جو شڪار ٿين ٿا.<ref>{{cite web |url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343 |title='Unlawful killings' along India border: Bangladeshi families seek justice|publisher=[[Anadolu Agency]]|date=11 February 2021|access-date=27 September 2022 |last=Kamruzzaman |first=Md.|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|title=Bangladesh sees highest border deaths in 10 years|date=22 December 2020 |last=Anik |first=Syed Samiul Basher|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جا پاڪستان سان لاڳاپا مسئلن جو شڪار آهن، خاص طور تي ان ڪري جو پاڪستان 1971ع واري [[بنگلاديش نسل ڪشي]] کان انڪار ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|title=Should Pakistan apologize to Bangladesh for the 1971 war?|work=[[DW News]]|publisher=[[Deutsche Welle]]|date=30 March 2021|access-date=27 September 2022 |last=Janjua |first=Haroon|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|url-status=live}}</ref> اهو چين سان [[بنگلاديش–چين لاڳاپا|گرم لاڳاپا]] برقرار رکي ٿو، جيڪو ان جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار ۽ سڀ کان وڏو هٿيار فراهم ڪندڙ ملڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|title=Decoding China-Bangladesh relationship |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta|date=27 June 2018|access-date=27 September 2022|publisher=[[Observer Research Foundation]]|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|url-status=live}}</ref> جاپان بنگلاديش کي سڀ کان وڌيڪ معاشي امداد ڏيندڙ ملڪ آهي، ۽ ٻنهي ملڪن وچ ۾ [[بنگلاديش–جاپان لاڳاپا|حڪمت عملي ۽ معاشي ڀائيواري]] آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|title=50 Years of Japan-Bangladesh Ties: From Economic to Strategic Partnership|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=10 February 2022 |last=Shazzad |first=Hussain|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153002/https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|url-status=live}}</ref> وچ اوڀر جي ملڪن سان سياسي لاڳاپا مضبوط آهن.<ref>{{cite web |url=https://saudigazette.com.sa/article/38010 | title=Bangladesh and Saudi Arabia have extremely cordial relations – Rizvi | date=27 March 2013 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184720/https://saudigazette.com.sa/article/38010 | url-status=live }}</ref> بنگلاديش کي پنهنجي ترسيل رقم جو 59 سيڪڙو وچ اوڀر مان ملي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | title=Middle East dual shock spillover on Bangladesh's remittance | date=19 July 2020 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184724/https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | url-status=live }}</ref> جيتوڻيڪ خراب ڪم ڪندڙ حالتون وچ اوڀر ۾ رهندڙ چئن ملين کان وڌيڪ [[وچ اوڀر ۾ بنگلاديشي|بنگلاديشي مزدورن]] کي متاثر ڪن ٿيون.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|title=Experts: Middle East remains key to Bangladesh's fortunes in a changing world|date=29 June 2022|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|url-status=live}}</ref> بنگلاديش [[موسمي تبديلي|عالمي موسمي]] سفارتڪاري ۾ [[ڪلايميٽ ولنرئبل فورم]] جي اڳواڻ طور اهم ڪردار ادا ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | title=COP26 and Bangladesh: Time to Consolidate Climate Diplomacy | work=SOAS Blog | date=11 October 2021 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184721/https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | url-status=live }}</ref> === فوج === {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladeshi soldiers on a BTR-80 APC.jpg | caption1 = [[بي ٽي آر-80]] تي بنگلاديش فوج جا اهلڪار | image2 = BNS Bongobondhu2.jpg | caption2 = بنگلاديش بحريه جو [[فريگيٽ]]، [[بي اين ايس خالد بن وليد]] | image3 = Mikoyan MiG-29-Chengdu F-7.jpg | caption3 = بنگلاديش هوائي فوج جا ويڙهاڪ جهاز، مگ-29 ۽ ايف-7 }} [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] [[برطانوي فوج]] ۽ [[برطانوي هندستاني فوج]] جو ادارياتي ڍانچو ورثي ۾ حاصل ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|title=The Military and Democracy in Bangladesh|website=press-files.anu.edu.au|access-date=19 September 2017|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010141253/http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|url-status=live}}</ref> 2024ع ۾ [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] جي سرگرم اهلڪارن جو انگ لڳ ڀڳ 230,000 هو،<ref name="IISS">*{{cite book| title=The Military Balance 2018 |author1=International Institute for Strategic Studies |author-link1=International Institute for Strategic Studies| date=14 February 2018| publisher=[[Routledge]]| isbn=978-1-85743-955-7| ref=IISS2018}}</ref> جنهن ۾ هوائي فوج جا 21,000 ۽ بحريه جا 27,000 اهلڪار شامل هئا.<ref>Including service and civilian personnel. See [https://web.archive.org/web/20120112044228/http://www.bangladeshnavy.org/glance.html Bangladesh Navy]. Retrieved 17 July 2007.</ref> روايتي دفاعي ڪردارن کان علاوه، فوج آفتن جي امدادي ڪارروائين ۾ شهري اختيارين جي مدد ڪئي آهي ۽ سياسي بيچيني جي دورن ۾ اندروني سلامتي پڻ فراهم ڪئي آهي. ڪيترن سالن کان، بنگلاديش [[گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ|گڏيل قومن جي امن فوجن]] ۾ دنيا جو سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ رهيو آهي.<ref>{{Cite web |date=4 April 2023 |title=Contribution of Uniformed Personnel to UN by Country and Personnel Type |url=https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |access-date=12 May 2023 |publisher=United Nations|archive-date=12 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230512143419/https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش جو فوجي بجيٽ]] جي ڊي پي جو 1.3 سيڪڙو آهي، جيڪو 2021ع ۾ 4.3 بلين آمريڪي ڊالرن جي برابر هو.<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |title=Military expenditure (% of GDP) – Bangladesh |publisher=World Bank |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207232946/https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |last=Alif |first=Abdullah |date=11 June 2020 |title=Budget FY21: Military spending increases by Tk2,327 crore |url=https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |work=Dhaka Trbiune |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231443/https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش بحريه]]، جيڪا بنگال جي نار جي وڏين بحرين مان هڪ آهي، فريگيٽن، آبدوزن، ڪورويٽن ۽ ٻين جهازن جي [[بنگلاديش بحريه جي سرگرم جهازن جي فهرست|بيڙي]] تي مشتمل آهي. [[بنگلاديش هوائي فوج]] وٽ گهڻ مقصدي جنگي جهازن جو هڪ [[بنگلاديش جي سرگرم فوجي جهازن جي فهرست|ننڍو بيڙو]] آهي. بنگلاديش جي فوجي سامان جو گهڻو حصو چين کان اچي ٿو.<ref>{{cite news |last=Balachandran |first=P.K. |date=12 April 2017 |title=Rivals India and China woo Bangladesh with aid totalling $46 b |url=http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |work=[[Daily FT]] |access-date=27 July 2017 |archive-date=28 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170728123712/http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |url-status=live }}</ref> تازن سالن ۾، بنگلاديش ۽ ڀارت گڏيل فوجي مشقون، فوجي اڳواڻن جا اعليٰ سطحي دورا، [[دهشتگردي جي روڪٿام]] ۾ سهڪار ۽ ڳجهي ڄاڻ جي مٽاسٽا وڌائي آهي. بنگلاديش [[اتر اوڀر ڀارت]] ۾ استحڪام ۽ سلامتي کي يقيني بڻائڻ لاءِ اهم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |title=Migration, river management, radicalisation: What does the future hold for India-Bangladesh relations? |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta |date=May 2020 |website=Observer Research Foundation |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231444/https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |title=Bangladesh and India's Northeast: A security perspective |work=The Daily Star |date=15 October 2011 |access-date=14 February 2022 |archive-date=8 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220208025833/https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |url-status=live }}</ref> اوڀر برصغير ۾ بنگلاديش جي حڪمت عملي واري اهميت چين جي ويجهڙائي، برما سان سرحد، مکيه ڀارت ۽ اتر اوڀر ڀارت جي جدا ٿيڻ، ۽ بنگال جي نار ۾ ان جي سامونڊي علائقي تي دارومدار رکي ٿي.<ref>{{cite web |author=Anu Anwar, Michael Kugelman |url=https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |title=The U.S. Should Deepen Ties With Bangladesh |work=Foreign Policy |date=1 December 2021 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |url-status=live }}</ref> 2002ع ۾ بنگلاديش ۽ چين دفاعي سهڪار جو معاهدو ڪيو.<ref>{{cite journal |last=Kinne |first=Brandon J. |date=15 August 2018 |title=Defense Cooperation Agreements and the Emergence of a Global Security Network |journal=International Organization |volume=72 |issue=4 |pages=799–837 |doi=10.1017/S0020818318000218 |doi-access=free }}</ref> آمريڪا بنگلاديش سان [[اسٽيٽس آف فورسز ايگريمينٽ]]، [[ايڪويزيشن اينڊ ڪراس-سروسنگ ايگريمينٽ]] ۽ جنرل سيڪيورٽي آف ملٽري انفارميشن ايگريمينٽ بابت ڳالهين جي ڪوشش ڪئي آهي.<ref>{{cite journal |last=Paul |first=Bimal Kanti |year=2005 |title=Bangladeshi American Response to the 1998 Status of Forces Agreement (SOFA): An Assessment |journal=The Professional Geographer |volume=57 |issue=4 |pages=495–505 |doi=10.1111/j.1467-9272.2005.00494.x |bibcode=2005ProfG..57..495P }}</ref><ref>{{cite web |last=Ashraf |first=Nazmul |url=https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |title=U.S. keen on military ties with Dhaka &#124; Uae |work=Gulf News |date=11 May 2002 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162344/https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=US wants 2 defence deals with Bangladesh |url=https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |work=The Daily Star |date=18 October 2019 |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |url-status=live }}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش گڏيل قومن جي [[ايٽمي هٿيارن جي پابندي بابت معاهدو]] جي توثيق ڪئي.<ref>{{cite news |title=Bangladesh ratifies nuclear weapons prohibition treaty |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |work=Dhaka Tribune |date=28 September 2020 |access-date=15 August 2020 |archive-date=20 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200920163951/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |url-status=live }}</ref> ==آبادي== ھن ملڪ جي آبادي لڳ ڀڳ 25 ڪروڙ آهي جنھن جو 83 سيڪڙو مسلمان ۽ 16 سيڪڙو ھندو آھن. ھن ملڪ ۾ انڊونيشيا ، پاڪستان ۽ ڀارت کان پوء مسلمانن جو دنيا ۾ سڀ کان وڏو ملڪ آھي<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. ھن ملڪ جو سرڪاري مذھب پڻ اسلام آھي. مسلمانن جي ملڪن ۾ سڀ کان گھڻا ھندو ھن ملڪ ۾ رھن ٿا<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. مسلمانن جي اڪثريت سني اسلام جي حنفي فقه سان تعلق رکندڙ آهي<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. ھندن جي اڪثريت جو تعلق شيڊول وارين ذاتين سان آهي جن کي ماضي ۾ اڇوت يا [[ھريجن]] (خدا جا ٻچا) سڏيو ويندو هو<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. مٿين طبقي جا ھندو 1947 ۾ انڊيا جي رياست اولھ بينگال ھجرت ڪري ويا<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. == معيشت == {{Main|بنگلاديش جي معيشت}} {{Further|بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Dhaka April (33244268934).jpg | caption1 = [[موتي جهيل ٿاڻو|موتي جهيل]]، گاديءَ واري شهر ڍاڪا جو سڀ کان وڏو [[مرڪزي واپاري ضلعو|واپاري ضلعو]] آهي۔ | image2 = The padma bridge 04.jpg | caption2 = [[پدما پل]]، جيڪا 2022ع ۾ کولِي وئي، هڪ [[سڙڪ-ريل پلن جي فهرست|سڙڪ ۽ ريلوي پل]] آهي جيڪا [[پدما ندي]] تي تعمير ٿيل آهي۔ }} بنگلاديش هڪ [[في ڪس مجموعي قومي آمدني موجب ملڪن جي فهرست#هيٺيون وچولي آمدني وارو گروهه|هيٺين وچولي آمدني]] واري [[مخلوط معيشت|مخلوط منڊي معيشت]] رکندڙ ملڪ آهي۔<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Zobaer|url=https://www.dw.com/en/bangladesh-economy-50-years-on/a-57015896|title=Bangladesh at 50: From 'basket case' to rising economic star|access-date=30 September 2022|work=[[ڊي ڊبليو نيوز]]|publisher=[[ڊيوچي ويلي]]|date=16 December 2021}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/feature/2023/01/22/a-journey-together-bangladesh-and-world-bank-celebrate-historic-partnership|title=A Journey Together: Bangladesh and World Bank Celebrate Historic Partnership|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|date=22 January 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> نالي ماتر انگن اکرن موجب ان جي معيشت دنيا ۾ 36هين وڏي، جڏهن ته [[خريداري قوت برابري]] (PPP) موجب 24هين وڏي معيشت آهي۔ بنگلاديش جي [[مزدور قوت]] 71.4 ملين ماڻهن تي مشتمل آهي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.TLF.TOTL.IN?locations=BD|title=Labor force, total – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> جيڪا دنيا ۾ ستين وڏي مزدور قوت آهي؛ جڏهن ته 2024ع ۾ بيروزگاري جي شرح 3.6٪ هئي۔<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.ZS?locations=BD|title=Unemployment, total (% of total labor force) (modeled ILO estimate) – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> پرڏيهي زرِ مبادلا جا ذخيرا گهٽجڻ باوجود،<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/business/local/s3knbstt64|title=Respite from fall in forex reserves, dollar market stable|work=[[پروٿوم آلو]]|date=19 October 2024|last=Sakib|first=Shanaullah|access-date=9 January 2025}}</ref> ڏکڻ ايشيا ۾ هندستان کان پوءِ ٻئي نمبر تي آهن۔ بنگلاديش جي وڏي [[بنگلاديشي جلاوطن برادري|جلاوطن برادري]] 2024ع دوران لڳ ڀڳ 27 ارب آمريڪي ڊالر [[بنگلاديش ڏانهن موڪليل رقم]] جي صورت ۾ موڪليا۔<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/remittance-hit-all-time-high-2024-3789871|title=Remittance hit all-time high in 2024|last=Hasan|first=Md. Mehedi|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 January 2025|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديشي ٽڪا]] ملڪ جي قومي ڪرنسي آهي۔ {{As خدمتن وارو شعبو ڪل جي ڊي پي جو لڳ ڀڳ 51.5٪ حصو ڏئي ٿو، ان کان پوءِ صنعتي شعبي جو حصو 34.6٪ آهي، جڏهن ته [[بنگلاديش ۾ زراعت|زرعي شعبو]] فقط 11٪ جي ڊي پي پيدا ڪري ٿو۔<ref name="cia"/> تنهن هوندي به روزگار جي لحاظ کان زراعت سڀ کان وڏو شعبو آهي، 2023 مطابق ڪو ملڪ جي لڳ ڀڳ اڌ مزدور قوت کي روزگار فراهم ڪري ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/labour-force-survey-2022-agriculture-still-main-job-generator-3283936|title=Labour Force Survey 2022: Agriculture still main job generator|last=Byron|first=Rejaul Karim|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=30 March 2023|access-date=11 January 2025}}</ref> ملڪ جي برآمداتي آمدني جو 84٪ کان وڌيڪ حصو [[بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت]] مان حاصل ٿئي ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.weforum.org/stories/2024/02/how-bangladesh-offers-lessons-for-sustainable-industrialization-in-africa/|last=Akinrebiyo|first=Femi|title=Bangladesh's leap from poverty to textile powerhouse offers lessons for countries in Africa|date=16 February 2024|work=[[ورلڊ اڪنامڪ فورم]]|access-date=11 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جو ٻيون نمبر وڏو تيار پوشاڪ برآمد ڪندڙ ملڪ آهي ۽ عالمي [[تيز فيشن]] صنعت ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/cd6ye3e8x9po|title=Fast fashion drove Bangladesh – now its troubled economy needs more|work=[[بي بي سي نيوز]]|date=7 September 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> بنگلاديش [[بنگلاديش جي جوٽ صنعت|جوٽ]]،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/symbol-our-degradation-3624216|title=A symbol of our degradation|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 June 2024|last=Choudhury|first=Serajul Islam|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانورن جي پيداوار|چانور]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/bw4ldbvrb4|title=Rice production rising high in Bangladesh|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[پروٿوم آلو]]|date=17 June 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جي مڇين جي فهرست|مڇي]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/good-day-bangladesh/sk7ow1u6en|title=Bangladesh globally second in freshwater fish production|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=10 June 2024|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانهه جي پيداوار|چانهه]]<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/long-term-plan-behind-high-tea-production-3399926|title=Long-term plan behind high tea production|last1=Chowdhury|first1=Dwoha|last2=Halder|first2=Sukanta|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=22 August 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> ۽ گلن جو پڻ اهم پيدا ڪندڙ ملڪ آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/floriculture-lucrative-sector-bangladesh-131728|title=Floriculture: A lucrative sector in Bangladesh|date=12 September 2020|website=Business Standard}}</ref> ٻين اهم صنعتن ۾ [[بنگلاديش ۾ ٻيڙيون ٺاهڻ واري صنعت|ٻيڙيون ٺاهڻ]]، [[بنگلاديش ۾ دواسازي صنعت|دواسازي]]، [[بنگلاديش ۾ فولاد صنعت|فولاد]]، [[بنگلاديش ۾ برقياتي صنعت|برقيات]] ۽ [[بنگلاديش ۾ چمڙي جي صنعت|چمڙي جون شيون]] شامل آهن۔<ref>{{cite journal|last1=Ahaduzzaman|last2=Sarkar|first2=Prottasha|last3=Anjum|first3=Aniqa|last4=Khan|first4=Easir A.|title=Overview of Major Industries in Bangladesh|date=7 December 2017|journal=Journal of Chemical Engineering|volume=30|number=1|doi=10.3329/jce.v30i1.34798|pages=51–58|doi-access=free}}</ref> چين بنگلاديش جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار آهي، جيڪو مجموعي واپار جو 15٪ حصو رکي ٿو، جڏهن ته هندستان 8٪ سان ٻئي نمبر تي آهي۔<ref>{{cite web|last=Haroon|first=Jasim Uddin|date=11 December 2024|work=[[فنانشل ايڪسپريس]]|url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/last-page/china-bangladeshs-top-trading-partner-in-fy24-1733855492|title=China Bangladesh's top trading partner in FY24|access-date=11 January 2025}}</ref> == اهم شخصيتون == * [[شيخ مجيب الرحمان]] * [[شيخ حسينه واجد]] * [[بيگم خالده ضياء]] * [[ڊاڪٽر محمد يونس]] ([[نوبل انعام]] ماڻيندڙ) * [[رونا ليلا]] == پڻ ڏسندا == * [[بنگلاديش جا صدر]] * [[بنگلاديش جا وزير اعظم]] == حوالا == {{حوالا|2}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.bangladesh.gov.bd/ بنگلا ديش جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{سارڪ}} {{OIC}} [[زمرو:بنگلاديش]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:بنگال]] [[زمرو:اسلامي رياستون]] [[زمرو:ايشيا ۾ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ ايشيا جا ملڪ]] [[زمرو:او آئي سي جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:دولت مشترڪه جون رڪن قومون]] qix4fasdibpk3wwjp46s0fpwt8ymb4v 387187 387186 2026-06-20T19:32:22Z Intisar Ali 8681 /* معيشت */ 387187 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ايشيا جو ملڪ}} {{About|ملڪ بابت}} {{Infobox country | conventional_long_name = عوامي جمهوريه بنگلاديش | common_name = بنگلاديش | native_name = {{native name|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ}}<br />{{resize|90%|{{nobold|{{transliteration|bn|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś}}}}}} | image_flag = Flag of Bangladesh.svg | image_coat = National emblem of Bangladesh.svg | symbol_type = [[بنگلاديش جو قومي نشان|نشان]] | other_symbol = {{unbulleted list |[[File:Government Seal of Bangladesh.svg|100px|بنگلاديش حڪومت جي مهر]]}} | other_symbol_type = [[بنگلاديش حڪومت جي مهر|حڪومتي مهر]] | national_anthem = {{lang|bn|আমার সোনার বাংলা}} ([[بنگالي ٻولي|بنگالي]])<br />{{transliteration|bn|[[امار شونار بنگلا]]}}<br />"منهنجو سونهري بنگال"<br /><div style="display:inline-block;margin-top:0.4em;">[[File:Amar Sonar Bangla instrumental by US Navy Band.oga|center]]</div> | image_map = {{Switcher|[[File: Bangladesh (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File: Bangladesh rel location map.svg |upright=1.15|frameless]]|بنگلاديش جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[ڍاڪا]] | coordinates = {{Coord|23|45|50|N|90|23|20|E|type:city_region:BD|display=inline}} | largest_city = capital | languages_type = سرڪاري ٻولي<br />{{nowrap|{{nobold|۽ قومي ٻولي}}}} | languages = [[بنگالي ٻولي|بنگالي]]<ref name="bdlaws.minlaw.gov.bd">{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh |website=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |access-date=1 February 2017 |archive-date=10 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191110101626/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |script-title=bn:বাংলা ভাষা প্রচলন আইন, ১৯৮৭ |author=<!--Not stated--> |website=bdlaws.minlaw.gov.bd |publisher=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |trans-title=بنگالي ٻولي لاڳو ڪرڻ جو ايڪٽ، 1987ع |language=bn |access-date=7 January 2024 |archive-date=7 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240107175804/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |url-status=live }}</ref> | languages2_type = ٻي عام ٻولي | religion = {{ublist |item_style=white-space:nowrap; |91.04% [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ([[رياستي مذهب|سرڪاري]])|7.94% [[بنگلاديش ۾ هندو ڌرم|هندو ڌرم]] |0.60% [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] |0.30% [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|0.12% [[بنگلاديش ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2022 | languages2 = [[بنگلاديشي انگريزي|انگريزي]]<ref>{{cite journal |id={{ERIC|EJ1249887}} |last1=Ara |first1=Rowshon |title=A Foreign Language or the Second Language: The Future of English in Bangladesh |journal=International Journal of Language Education |date=March 2020 |volume=4 |issue=1 |pages=81–95 |doi=10.26858/ijole.v4i2.10458 |doi-broken-date=9 January 2026 }}</ref><ref>{{cite journal |last1=Islam |first1=Mohammad Nurul |last2=Hashim |first2=Azirah |title=Historical Evolution of English in Bangladesh |journal=Journal of Language Teaching and Research |date=2019 |volume=10 |issue=2 |page=247 |doi=10.17507/jltr.1002.05 }}</ref> | ethnic_groups = 99% [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]]<!--Do not modify to "Bengalis". The name of the ethnic group is "Bengali" and the people who belong to Bengali ethnicity are called "Bengalis".--> {{collapsible list | titlestyle = background:transparent;text-align:left;font-weight:normal;font-size:100%; | title = 1% [[بنگلاديش جا مقامي ماڻهو|ٻيا]] | hlist = on | [[چڪما ماڻهو|چڪما]] | [[گارو ماڻهو|گارو]] | [[خاصي ماڻهو|خاصي]] | [[خومي ماڻهو|خومي]] | [[ميتي ماڻهو|منيپوري]] | [[مرما ماڻهو|مرما]] | [[ميزو ماڻهو|ميزو]] | [[رخائن ماڻهو|اراڪاني]] | [[مرو ماڻهو|مرو]] | [[سنتال ماڻهو|سنتال]] | [[تنچانگيا ماڻهو|تنچانگيا]] | [[ترپوري ماڻهو|ترپوري]] | [[بشنوپريا ماڻهو|بشنوپريا]] }} | ethnic_groups_ref = <ref>{{cite web |title=Ethnic population in 2022 census |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |access-date=9 June 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> | ethnic_groups_year = 2022 | religion_ref = <ref name="census"/> | demonym = [[بنگلاديشي ماڻهو|بنگلاديشي]] | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[محمد شهاب الدين]] | leader_title2 = [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[طارق رحمان]] | leader_title3 = [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] | leader_name3 = [[حفيظ الدين احمد]] | leader_title4 = [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] | leader_name4 = [[زبير رحمان چوڌري]] | legislature = [[جاتيا سنگساد]] | sovereignty_note = [[پاڪستان]] کان | sovereignty_type = [[بنگلاديش جي آزادي|آزادي]] | established_event1 = [[اوڀر بنگال]] | established_date1 = 15 آگسٽ 1947ع | established_event2 = [[اوڀر پاڪستان]] | established_date2 = 29 فيبروري 1956ع | established_event3 = [[بنگلاديشي آزادي جو اعلان|آزاديءَ جو اعلان]] | established_date3 = 26 مارچ 1971ع | established_event4 = [[بنگلاديش جي عارضي حڪومت|عارضي حڪومت]] | established_date4 = 10 اپريل 1971ع | established_event5 = [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ جو دستاويز|فتح]]، [[بنگلاديش آزادي جنگ|آزادي جنگ]] ۾ | established_date5 = 16 ڊسمبر 1971ع | established_event6 = [[بنگلاديش جو آئين|موجوده آئين]] | established_date6 = 16 ڊسمبر 1972ع | area_km2 = 148,460<ref>{{cite web|title=Bangladesh country profile |url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650940|website=[[بي بي سي نيوز]] |date=4 March 2011 |access-date=18 February 2025}}</ref> | area_rank = 93هون | area_sq_mi = 57320 | area_label2 = زميني پکيڙ | area_data2 = 130,170&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=13 November 2021|year=2021}}</ref> | area_label3 = آبي پکيڙ | area_data3 = 18,290&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia"/> | percent_water = 6.4 | population_estimate = 175,423,000<ref name=IMF/> | population_census = 169,828,911<ref name="populationcensus2022">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Post Enumeration Check (PEC) Adjusted Population |url=http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |date=18 April 2023 |website=[[بنگلاديش شماريات بيورو]] |access-date=30 May 2023 |archive-date=30 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230530205648/http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=Report: 68% Bangladeshis live in villages |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |work=[[ڍاڪا ٽربيون]] |date=28 November 2023 |access-date=6 February 2024 |archive-date=6 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240206021005/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |url-status=live }}</ref> | population_estimate_year = 2026 | population_estimate_rank = 8هون | population_census_year = 2022 | population_census_rank = 8هون | population_density_km2 = 1,165 | population_density_sq_mi = 3,020 | population_density_rank = 13هون | GDP_PPP = {{increase}} $1.922 ٽرلين<ref name="IMFWEO.BD">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[بين الاقوامي مالياتي فنڊ]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=19 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 25هون | GDP_PPP_per_capita = {{increase}} $10,955<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_PPP_per_capita_rank = 127هون | GDP_nominal = {{increase}} $510.705 بلين<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 36هون | GDP_nominal_per_capita = {{increase}} $2,911<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_per_capita_rank = 142هون | Gini = 30.9 | Gini_year = 2022 | Gini_change = decrease | Gini_ref = <ref>{{Cite web |title=Gini index - Bangladesh |url=https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=BD |access-date=2026-03-31 |website=World Bank}}</ref> | Gini_rank = | HDI = 0.685 | HDI_year = 2023 | HDI_change = increase | HDI_ref = <ref>{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[گڏيل قومن جو ترقياتي پروگرام]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = {{ordinal|130}} | currency = [[بنگلاديشي ٽڪا|ٽڪا]] ({{lang|bn|[[৳]]}}) | currency_code = BDT | time_zone = [[بنگلاديش معياري وقت|بي ايس ٽي]] | utc_offset = +6 | date_format = dd/mm/yyyy | calling_code = [[بنگلاديش ۾ ٽيليفون نمبر|+880]] | cctld = {{ubl|[[.bd]]|{{lang|bn|[[.bangla|.বাংলা]]}}}} | area_magnitude = | footnote = | today = }} {{Contains special characters|بنگالي}} '''بنگلاديش'''،{{efn|{{IPAc-en|%|b|ae|N|g|l|@|"|d|E|S|,_|%|b|A:|N|-|audio=LL-Q1860 (eng)-Flame, not lame-Bangladesh.wav}}; {{langx|bn|বাংলাদেশ|Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ˈbaŋlaˌdeʃ|pron|Bn-বাংলাদেশ.oga}}}} سرڪاري طور '''عوامي جمهوريه بنگلاديش'''،{{efn|{{langx|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ɡɔnopɾodʒat̪ɔnt̪ɾi‿baŋlad̪eʃ|pron|}}}} [[ڏکڻ ايشيا]] جو هڪ ملڪ آهي. اهو دنيا جو [[آبادي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]] آهي ۽ [[آباديءَ جي گهاٽائي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گنجان آباد ملڪن]] مان هڪ آهي، جتي لڳ ڀڳ 176 ملين آبادي {{convert|148461|km2|sqmi}} ايراضيءَ ۾ رهي ٿي.<ref name=IMF>{{Cite web |title=Bangladesh and the IMF |url=https://www.imf.org/en/countries/bgd |access-date=2026-05-02 |website=IMF}}</ref> بنگلاديش جون زميني سرحدون اتر، اولهه ۽ اوڀر ۾ [[ڀارت]] سان ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ملن ٿيون. ان جي ڏکڻ ۾ [[بنگال جي نار]] سان سامونڊي ڪنارو آهي. اهو [[ڀوٽان]] ۽ [[نيپال]] کان [[سليگڙي لنگهه]] وسيلي الڳ آهي، ۽ اتر طرف [[چين]] کان [[ڀارت جون رياستون|ڀارتي رياست]] [[سڪم]] وسيلي جدا آهي. [[ڍاڪا]]، ملڪ جو گاديءَ جو هنڌ ۽ [[بنگلاديش جا شهر ۽ ڳوٺ|سڀ کان وڏو شهر]]، ملڪ جو سياسي، مالي ۽ ثقافتي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.sinardaily.my/article/728620/culture/travel-amp-food/bangladesh-may-not-have-a-mega-monument-but-what-it-has-is-captivating|title=Bangladesh may not have a mega monument but what it has is captivating|first=S. D.|last=Reporter|date=12 July 2025|website=Sinar Daily}}</ref> [[چٽاگانگ]] ملڪ جو ٻيو وڏو شهر ۽ [[چٽاگانگ بندرگاهه|ملڪ جو سڀ کان مصروف بندرگاهه]] آهي. هاڻوڪي بنگلاديش جو علائقو قديم تاريخ ۾ ڪيترين [[هندو سلطنتن ۽ گهراڻن جي فهرست|هندو]] ۽ [[ٻڌ ڌرم جي بادشاهتن ۽ سلطنتن جي فهرست|ٻڌ]] گهراڻن جو مضبوط مرڪز رهيو. 1204ع ۾ [[بنگال تي غوري فتح|مسلمانن جي فتح]] کان پوءِ، هن علائقي ۾ [[بنگال سلطنت|سلطنتي]] ۽ [[مغل سلطنت|مغل]] حڪمراني قائم ٿي. [[بنگال صوبو|مغل سلطنت جي سڀ کان وڏي صوبي]] طور [[بنگال]] دنيا جي سڀ کان خوشحال ۽ واپاري طور سرگرم علائقن مان هڪ بڻجي اڀريو، جيڪو پنهنجي [[بنگال ۾ ململ جو واپار|ترقي يافته ڪپڙي جي صنعت]] ۽ زرعي پيداوار لاءِ مشهور هو. 1757ع ۾ [[پلاسي جي جنگ]] ايندڙ ٻن صدين لاءِ [[بنگال پريزيڊنسي|برطانوي نوآبادياتي حڪمراني]] جي شروعات ثابت ٿي. هن دور ۾ سرمائي جي وڏي پيماني تي ٻاهر منتقلي ٿي، جنهن کي برطانيا ۾ صنعتي انقلاب جي مالي مدد لاءِ استعمال ڪيو ويو، جڏهن ته بنگال موتمار ڏڪارن جي دورن سبب تباهه ٿيو. 1947ع ۾ [[برطانوي هندستان جي ورهاڱي|هندستان جي ورهاڱي]] کان پوءِ، [[اوڀر بنگال]] نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جنهن کي پوءِ [[اوڀر پاڪستان]] جو نالو ڏنو ويو. [[اولهه پاڪستان]] ۾ قائم حڪومت طرفان ٻن ڏهاڪن کان وڌيڪ سياسي دٻاءُ ۽ [[ادارتي نسل پرستي|نظامي نسل پرستي]] کان پوءِ، [[اوڀر پاڪستان]] ۾ [[عدم تعاون تحريڪ (1971)|1971ع جي عدم تعاون تحريڪ]] سان شهري بيچيني پيدا ٿي، جيڪا حڪومت جي پرتشدد [[آپريشن سرچ لائيٽ|فوجي ڪارروائي]] کان پوءِ [[بنگلاديش آزادي جنگ]] جو سبب بڻي. [[مڪتي باهني]]، [[1971ع جي هندستان-پاڪستان جنگ|ڀارتي فوجن جي مدد ۽ سهڪار]] سان، هڪ ڪامياب [[انقلاب|هٿياربند انقلاب]] وڙهيو؛ ۽ پاڪستان طرفان ڪيل [[بنگلاديش نسل ڪشي]] جي باوجود، بنگلاديش 16 ڊسمبر 1971ع تي هڪ [[خودمختيار قوم]] بڻجي ويو. آزاديءَ کان پوءِ [[شيخ مجيب الرحمان]] ملڪ جي اڳواڻي ڪئي، جيستائين 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] ٿيو. پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن کي پاڻ به 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|قتل]] ڪيو ويو. 1980ع واري ڏهاڪي تي [[حسين محمد ارشاد]] جي آمريت غالب رهي، جنهن کي 1990ع ۾ [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|عوامي بغاوت]] ذريعي هٽايو ويو. 1991ع ۾ جمهوريت جي بحاليءَ کان پوءِ، [[بيگمن جي جنگ]] يعني [[خالده ضياءُ]] ۽ [[شيخ حسينا]] جي رقابت ايندڙ 34 سالن تائين ملڪ جي سياست کي شڪل ڏني. حسينا کي 5 آگسٽ 2024ع تي [[جولاءِ بغاوت|عوامي بغاوت]] ۾ هٽايو ويو.<ref>{{Cite news |title=Battle Of Begums: All About Rivalry Between Khaleda Zia And Sheikh Hasina |url=https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-url=http://web.archive.org/web/20251230091627/https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-date=2025-12-30 |access-date=2026-05-15 |work=NDTV |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Mudgal |first=Aryan |date=2025-12-30 |title=‘Battle of the Begums’: Khaleda Zia and Sheikh Hasina's rivalry over the years |url=https://www.hindustantimes.com/world-news/battle-of-the-begums-khaleda-zia-and-sheikh-hasinas-rivalry-over-the-years-bangladesh-101767079979402.html |access-date=2026-05-15 |website=Hindustan Times |language=en}}</ref> بنگلاديش [[ويسٽ منسٽر نظام]] تي ٻڌل هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي. اهو [[وچولي طاقت]] آهي ۽ [[بنگلاديش جي معيشت|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] رکي ٿو. بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن موجب اسلام|چوٿين نمبر وڏي مسلمان آبادي]] جو گهر آهي. اهو ڏکڻ ايشيا جي [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|ٽئين نمبر وڏي فوج]] رکي ٿو ۽ گڏيل قومن جي [[امن قائم رکڻ]] وارين ڪارروائين ۾ سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ آهي. بنگلاديش [[بنگلاديش جون ڊويزنون|اٺ ڊويزنن]]، [[بنگلاديش جا ضلعا|64 ضلعن]]، [[اپازيلا|500 سب ضلعن]] ۽ [[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|4,599 يونين ڪائونسلن]] تي مشتمل آهي، ۽ دنيا جي [[سندربن|سڀ کان وڏي مينگروو ٻيلي]] جو گهر آهي. ان وٽ دنيا جي سڀ کان وڏي [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|پناهگير آبادي]] مان هڪ آهي ۽ اهو اڃا تائين مقامي سطح تي پکڙيل [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]]، [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جي ڀڃڪڙين]]، [[مذهبي تشدد]]، [[سياسي زوال|سياسي عدم استحڪام]] ۽ [[موسمي تبديلي جا اثر|موسمي تبديلي جي منفي اثرن]] جهڙن چئلينجن کي منهن ڏئي رهيو آهي. بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] ۽ [[بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن]] جو ميمبر ملڪ آهي. == نالي جي بڻ بنياد == {{Main|بنگال جا نالا}} ''بنگلاديش'' ("بنگالي ملڪ") جي نالي جي بڻ بنياد کي ويهين صديءَ جي شروعات تائين ڳولي سگهجي ٿو، جڏهن بنگالي محب وطن گيتن، جهڙوڪ [[رابندرناٿ ٽئگور]] جي ''آجي بنگلاديشير هردوئي'' ۽ [[قاضي نذرالاسلام]] جي ''نمو نمو نمو بنگلاديش مومو'' ۾، ترتيبوار 1905ع ۽ 1932ع ۾، هي اصطلاح استعمال ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |title=Notation of song aaji bangladesher hridoy |access-date=10 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150904011316/http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |archive-date=4 September 2015}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان، بنگالي قومپرستن [[اوڀر پاڪستان]] ۾ سياسي جلسن ۾ هي اصطلاح استعمال ڪرڻ شروع ڪيو. ''بنگلا'' اصطلاح [[بنگال]] علائقي ۽ [[بنگالي ٻولي]] ٻنهي لاءِ استعمال ٿي سگهي ٿو. ''بنگلا'' اصطلاح جي اصل واضح ناهي؛ مختلف نظرين موجب ان جو تعلق ڪانسي جي دور جي ڪنهن [[پروٽو-ڊراوڙي ٻولي|پروٽو-ڊراوڙي]] قبيلي،<ref>{{cite web |url=http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field%28DOCID+bd0014%29 |title=Bangladesh: early history, 1000&nbsp;B.C.–A.D. 1202 |date=September 1988 |website=Bangladesh: A country study |publisher=[[لائبريري آف ڪانگريس]] |access-date=1 December 2014 |quote=Historians believe that Bengal, the area comprising present-day Bangladesh and the Indian state of [[West Bengal]], was settled in about 1000 B.C. by Dravidian-speaking peoples who were later known as the Bang. Their homeland bore various titles that reflected earlier tribal names, such as Vanga, Banga, Bangala, Bangal, and Bengal. |archive-url=https://web.archive.org/web/20131207010051/http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd%2Fcstdy%3A%40field%28DOCID+bd0014%29 |url-status=live |archive-date=7 December 2013 }}</ref> ۽ لوهه جي دور جي [[ونگا سلطنت]] سان جوڙيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |url=https://www.britannica.com/place/Vanga|title=Vanga &#124; ancient kingdom, India|website=Encyclopædia Britannica|access-date=24 April 2023|archive-date=30 July 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160730062030/https://www.britannica.com/place/Vanga|url-status=live}}</ref> هن اصطلاح جو سڀ کان پراڻو ڄاتل استعمال 805ع واري [[نيسري|نيسري پليٽ]] ۾ ملي ٿو. ''ونگلا ديسا'' اصطلاح يارهين صديءَ جي ڏکڻ هندستاني رڪارڊن ۾ ملي ٿو.<ref>{{cite book |last=Keay |first=John |author-link=John Keay |year=2000 |title=India: A History |publisher=[[Atlantic Monthly Press]] |page=220 |isbn=978-0-87113-800-2 |quote=In C1020 ... launched Rajendra's great northern escapade ... peoples he defeated have been tentatively identified ... 'Vangala-desa where the rain water never stopped' sounds like a fair description of Bengal in the monsoon.}}</ref><ref name="Sen-1999">{{cite book |last=Sen |first=Sailendra Nath |year=1999 |orig-date=First published 1988 |title=Ancient Indian History and Civilization |url=https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |publisher=New Age International |page=281 |isbn=978-81-224-1198-0 |access-date=25 July 2023 |archive-date=16 January 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116111745/https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |url-status=live }}</ref> چوڏهين صديءَ ۾ [[بنگال سلطنت]] دوران هن اصطلاح کي سرڪاري حيثيت ملي.<ref name="Ahmed2004">{{cite book |last=Ahmed |first=Salahuddin |date=2004 |title=Bangladesh: Past and Present |url=https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |publisher=APH Publishing |page=23 |isbn=978-81-7648-469-5 |access-date=14 May 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161602/https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |url-status=live }}</ref><ref>"But the most important development of this period was that the country for the first time received a name, ie Bangalah." [http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal Banglapedia: Islam, Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20150723091245/http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal |date=23 July 2015 }}</ref> [[شمس الدين الياس شاهه]] 1342ع ۾ پاڻ کي "بنگلا جو پهريون [[شاهه]]" قرار ڏنو.<ref name="Ahmed2004" /> اسلامي دور ۾ ''بنگال'' لفظ هن علائقي لاءِ سڀ کان عام نالو بڻجي ويو.<ref>{{Cite book |last=Sircar |first=D.C. |author-link=Dineshchandra Sircar |year=1971 |orig-date=First published 1960 |title=Studies in the Geography of Ancient and Medieval India |url=https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |edition=2nd |publisher=Motilal Banarsidass |page=135 |isbn=978-81-208-0690-0 |access-date=19 April 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161603/https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |url-status=live }}</ref> سورهين صديءَ جي تاريخدان [[ابوالفضل بن مبارڪ]] پنهنجي ''[[آئين اڪبري]]'' ۾ لکي ٿو ته پڇاڙي ''"ال"'' جو اضافو ان حقيقت مان ٿيو ته هن زمين جا قديم راجا ٽڪرين جي هيٺاهين وارن هيٺاهن علائقن ۾ مٽيءَ جا دڙا ٺاهيندا هئا، جن کي "ال" چيو ويندو هو.<ref>Land of Two Rivers, [[Nitish Sengupta]]</ref> اهو ذڪر [[غلام حسين سليم]] جي [[رياض السلاطين]] ۾ پڻ ملي ٿو.<ref name="riaj">[http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11 RIYAZU-S-SALĀTĪN: A History of Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20141215055926/http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11|date=15 December 2014}}, [[Ghulam Husain Salim]], The Asiatic Society, Calcutta, 1902.</ref> هند-آريائي پڇاڙي ''[[-desh|ديش]]'' سنسڪرت لفظ ''deśha'' مان نڪتل آهي، جنهن جي معنيٰ "زمين" يا "ملڪ" آهي. تنهنڪري ''بنگلاديش'' نالي جي معنيٰ "بنگال جي زمين" يا "بنگال جو ملڪ" آهي.<ref name="Sen-1999" /> == تاريخ == {{Main|بنگلاديش جي تاريخ}} === ابتدائي تاريخ === [[File:Mahasthan Brahmi Inscription.png|thumb|ٽين صدي ق.م. جو [[مهاستان برهمي ڪتبو]]، جيڪو 1931ع ۾ [[مهاستان ڳڙهه]]، [[بوگرا ضلعو]] مان دريافت ٿيو]] هن علائقي تي پکڙجندڙ پهرين وڏي مقامي سلطنت [[موريا سلطنت]] ({{Circa}} 320–185 ق.م.) هئي. ان جي زوال کان پوءِ [[ساماتاتا]] نالي بادشاھت اڀري، جيڪا [[گپت سلطنت]] (تقريباً 319–540ع) جي باجگذار رياست هئي. [[هرشا]] (606–647ع) ساماتاتا کي پنهنجي نسبتاً ڍري انتظامي سياسي ڍانچي ۾ شامل ڪيو. ٻڌ ڌرم واري [[پالا سلطنت]] 750ع کان 1150ع تائين هن علائقي تي حڪومت ڪئي. بعد ۾ ان کي هندو [[سينا خاندان]] ختم ڪيو، جنهن 1204ع تائين حڪومت ڪئي، جڏهن [[غوري خاندان]] جي [[محمد بختيار خلجي]] جي اڳواڻيءَ ۾ ٿيندڙ [[هندستاني برصغير ۾ مسلمان فتحون|مسلمان فتحن]] هن علائقي تي قبضو ڪيو.<ref>{{cite book|chapter=EARLY HISTORY, 1000 B.C.-A.D. 1202|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/4.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> === وچئين دور === {{Main|بينگال سلطنت|بنگال صوبو}} [[File:Renaldis muslin woman.jpg|thumb|ارڙهين صديءَ ۾ [[ڍاڪا]] جي هڪ عورت نفيس [[بنگال جي ململ واپار|بنگالي ململ]] جو لباس پهريل]] {{multiple image | perrow = 2 | total_width = 300 | image1 = Kusumba Mosque, Naogaon.jpg | image2 = গোয়ালদি মসজিদ 3.jpg | image3 = Bagha Shahi Mosque.jpg | image4 = Choto Shona Mosque Rajshahi.jpg | footer = بنگال سلطنت جي دور جي مسجدن جي تعمير. مٿان کاٻي کان گھڙيال وار ترتيب سان: [[ڪسومبا مسجد]] جا محراب، [[گوالدي مسجد]]، [[باگها مسجد]] ۽ [[ڇوٽو سونا مسجد]] جا نوڪدار محراب ۽ بنگالي ڇت. }} [[File:Hussain Shahis of Bengal.png|thumb|left|[[حسين شاهي خاندان]] جي دور ۾ بنگال]] ان کان پوءِ بنگال [[دهلي سلطنت]] (1206–1526ع) جو حصو بڻيو.<ref name="islamization">{{cite book|chapter=ISLAMIZATION OF BENGAL, 1202–1757|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/5.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> 1341ع ۾ [[فخرالدين مبارڪ شاهه]] آزاد [[بنگال سلطنت]] قائم ڪئي.<ref name="islamization"/> آزاد بنگال سلطنت تي لڳاتار ٻن خاندانن، [[حسين شاهي خاندان]] ۽ [[الياس شاهي خاندان]] حڪومت ڪئي، جڏهن ته [[گنيشا خاندان]] جو مختصر دور پڻ رهيو. جاگرافيائي توسيع ۽ معاشي خوشحاليءَ جي زماني ۾ يورپي ۽ چيني سياحن ان کي "واپار لاءِ دنيا جو سڀ کان مالدار ملڪ" قرار ڏنو.<ref>{{cite book|last=Nanda|first=J.N.|year=2005|title=Bengal: the unique state|publisher=Concept Publishing Company|isbn=978-81-8069-149-2}}</ref>{{rp|10}} 1576ع ۾ [[مغل سلطنت]] بنگال تي قبضو ڪيو.<ref name="islamization"/><ref>Raychaudhuri, Tapan; Habib, Irfan (eds). ''The Cambridge Economic History of India: Volume 1, c.1200–c.1750''. Cambridge University Press, 1982.</ref> اٺارهين صديءَ تائين [[بنگال صوبو]] مغل سلطنت جو سڀ کان مالدار صوبو بڻجي ويو ۽ ان کي "ملڪن جي جنت" ۽ "هندستان جو اناج گهر" سڏيو ويو.<ref name="islamization"/> هتي جي رهواسين جو معيارِ زندگي دنيا جي بهترين معيارن مان هڪ هو، ڇاڪاڻ⁠تہ هي علائقو ڪپهه جي ڪپڙي (خاص طور ململ)، ريشم ۽ [[بنگلاديش ۾ ٻيڙيون ٺاهڻ جي صنعت|ٻيڙيون ٺاهڻ]] جو وڏو عالمي برآمد ڪندڙ ۽ پيدا ڪندڙ هو.<ref name="ray">{{cite book|first=Indrajit|last=Ray|year=2011|title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857)|url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA7|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-82552-1|access-date=30 May 2019}}</ref>{{rp|174}} 1700ع جي شروعات ۾ مغل سلطنت جي زوال کان پوءِ هي علائقو [[بنگال جا نواب|بنگال جي نوابن]] جي ماتحت هڪ نيم خودمختيار رياست بڻجي ويو، جنهن جو بنياد [[مرشد قلي خان]] 1717ع ۾ رکيو. === برطانوي نوآبادياتي دور === {{Main|بنگال پريزيڊنسي}} [[File:Bengal Presidency in British India with dependencies 1852.png|thumb|left|برطانوي هندستان ۾ بنگال پريزيڊنسي (سائي رنگ) ۽ ان جا تابع علائقا (سرمائي رنگ)]] 23 جون 1757ع تي [[سراج الدوله]] جي اڳواڻيءَ واري رياست کي [[ايسٽ انڊيا ڪمپني]] [[پلاسي جي جنگ]] ۾ شڪست ڏني. اها جنگ بنگال ۽ سڄي هندستاني برصغير تي [[برطانوي راڄ]] قائم ڪرڻ ۾ اهم ثابت ٿي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref> بنگال برطانيا جي [[صنعتي انقلاب]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو، پر ان جي قيمت وڏي پئماني تي سرمائي جي نيڪالي، صنعتڪشي جي زوال ۽ بنگالي ڪپڙي جي صنعت جي تباهيءَ جي صورت ۾ ادا ڪئي وئي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref><ref name="ray"/>{{rp|7–10}} 1770ع جي هولناڪ [[عظيم بنگال ڏڪار]] ۾ اندازاً هڪ ڪروڙ تائين ماڻهو فوت ٿيا،<ref>{{cite journal|last=Ghose|first=Ajit Kumar|title=Food Supply and Starvation: A Study of Famines with Reference to the Indian Sub-Continent|volume=34|number=2|pages=368–389|jstor=2662775|publisher=[[Oxford University Press]]|journal=[[Oxford Economic Papers]]|year=1982|doi=10.1093/oxfordjournals.oep.a041557 |pmid=11620403 }}</ref><ref>{{Cite book |last=Dyson |first=Tim |title=A population history of India: from the first modern people to the present day |date=2018 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-882905-8 |edition=1st |location=Oxford |pages=80–81}}</ref><ref name="Irschick2018">{{citation|last=Irschick|first=Eugene F.|author-link=Eugene F. Irschick|title=A History of the New India: Past and Present|url=https://books.google.com/books?id=wqiaDwAAQBAJ&pg=PA73|year=2018|publisher=Routledge|isbn=978-1-317-43617-1|pages=73–}}</ref> جيڪو بنگال پريزيڊنسي جي ڪل آباديءَ جي لڳ ڀڳ ٽئين حصي جي برابر هو.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=6iNuAAAAMAAJ|last=Peers|first=Douglas M.|year=2006|title=India under colonial rule: 1700–1885|publisher=Pearson Education|isbn=978-0-582-31738-3}}</ref>{{rp|47}} === پاڪستان جو حصو === {{Main|ڊومينين آف پاڪستان|اوڀر بنگال|اوڀر پاڪستان}} {{further|اولھ پاڪستان| بنگال جو ورهاڱو (1947)|انڊيا جو ورھاڱو }} لڳ ڀڳ ٻن صدين جي سڌي برطانوي حڪمراني کان پوءِ، جديد بنگلاديش جون سرحدون [[هندستان جي ورهاڱي]] دوران 15 آگسٽ 1947ع تي [[ريڊڪلف لائين]] تحت [[بنگال جي ورهاڱي (1947ع)|بنگال جي ورهاڱي]] سان مقرر ٿيون.<ref>{{cite journal|last=Chatterji|first=Joya|title=The Fashioning of a Frontier: The Radcliffe Line and Bengal's Border Landscape, 1947–52|volume=33|number=1|year=1999|pages=185–242|publisher=[[Cambridge University Press]]|journal=[[Modern Asian Studies]]|doi=10.1017/S0026749X99003066 |jstor=313155}}</ref> ان وقت هي علائقو [[اوڀر بنگال]] جي نالي سان نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جڏهن ته ٻيو حصو [[اولهه پاڪستان]] هو.<ref>{{cite book|chapter=PAKISTAN PERIOD, 1947–71|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/14.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=4|access-date=13 January 2025}}</ref> اوڀر ۽ اولهه پاڪستان جي وچ ۾ هڪ هزار ميلن کان وڌيڪ جاگرافيائي فاصلو هو، جيڪو بعد ۾ شديد معاشي اڻبرابريءَ جو بنيادي سبب بڻيو.<ref>{{cite journal|last=Sobhan|first=Rehman|title=The Problem of Regional Imbalance in the Economic Development of Pakistan|journal=[[Asian Survey]]|volume=2|number=5|year=1962|pages=31–37|doi=10.2307/3023445 |jstor=3023445}}</ref> [[خواجه ناظم الدين]] اوڀر بنگال جو پهريون وزيراعليٰ ٿيو ۽ [[فريڊرڪ چالمرز بورن]] ان جو گورنر مقرر ٿيو. 1949ع ۾ [[آل پاڪستان عوامي مسلم ليگ]] قائم ٿي. 1950ع ۾ [[اوڀر بنگال قانون ساز اسيمبلي]] زمينداري نظام ۽ مستقل بندوبست کي ختم ڪندي زرعي سڌارا نافذ ڪيا.<ref>[[#Baxter|Baxter]], p. 72</ref> 1953ع ۾ عوامي مسلم ليگ جو نالو تبديل ڪري وڌيڪ "سيڪيولر" [[عوامي ليگ]] رکيو ويو.<ref name="LewisSagar1992">{{cite book |author1=David S. Lewis |author2=Darren J. Sagar|title=Political Parties of Asia and the Pacific: A Reference Guide |url={{GBurl|id=S4uyAAAAIAAJ}}|year=1992|publisher=Longman|isbn=978-0-582-09811-4|page=36|access-date=30 July 2017}}</ref> {{مکيه|بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ}} ثقافتي، لساني، سياسي ۽ معاشي امتياز، 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]]، 1966ع جي [[ڇهن نڪتن واري تحريڪ]]، 1970ع جي چونڊن ۾ [[عوامي ليگ]] جي شاندار ڪاميابي ۽ پوءِ [[آپريشن سرچ لائيٽ]] جي فوجي ڪارروائيءَ، بنگلاديش جي آزاديءَ جي جدوجهد کي جنم ڏنو. 25 مارچ 1971ع تي پاڪستاني حڪومت طرفان فوجي آپريشن شروع ڪيو ويو.<ref>{{cite journal|last=Bose|first=Sarmila|title=Anatomy of Violence: Analysis of Civil War in East Pakistan in 1971|journal=[[Economic and Political Weekly]]|volume=40|number=41|year=2005|pages=4463–4471|jstor=4417267}}</ref> 26 مارچ 1971ع تي پاڪستاني فوج پاران [[شيخ مجيب الرحمان]] جي گرفتاري کان پوءِ، آزادي پسند اڳواڻ ميجر [[ضياءُ الرحمان]] مجيب جي طرفان بنگلاديش جي آزاديءَ جو اعلان نشر ڪيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/zias-declaration-19001 | title=Zia's declaration |work=The Daily Star |date=7 April 2014 }}</ref> ان کان پوءِ نَو مهينن تي مشتمل خوني [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] شروع ٿي، جنهن دوران نسلي بنگالين جي خلاف [[بنگلاديش نسل ڪشي]] به ٿي.<ref>{{cite journal|last=Saikia|first=Yasmin|title=Beyond the Archive of Silence: Narratives of Violence of the 1971 Liberation War of Bangladesh|journal=[[History Workshop Journal]]|number=58|year=2004|volume=58 |pages=275–287|doi=10.1093/hwj/58.1.275 |jstor=25472765}}</ref> آخرڪار 16 ڊسمبر 1971ع تي [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ وارو معاهدو|پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ]] کان پوءِ بنگلاديش هڪ خودمختيار ۽ آزاد رياست طور وجود ۾ آيو. === آزاد بنگلاديش === [[بنگلاديش جو آئين]] 4 نومبر 1972ع تي نافذ ڪيو ويو.<ref>{{cite web|last1=Chakma|first1=Parbon|last2=Saumik|first2=Rafid Azad|url=https://www.thedailystar.net/law-our-rights/news/50-years-bangladesh-constitution-nutshell-3160281|title=50 Years of Bangladesh Constitution In a nutshell|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 November 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ، مجيب جي اڳواڻيءَ واري حڪومت وڏي پيماني تي ڪرپشن ۽ بدانتظامي ۾ ملوث ٿي، جنهن سبب سڄي ملڪ ۾ لاقانونيت ۽ معاشي تباهي پيدا ٿي. [[بڪسال|هڪ پارٽي سوشلزم]] قائم ڪرڻ جون ڪوششون ۽ [[1974ع بنگلاديش ڏڪار|1974ع جو وڏو ڏڪار]] مجيب جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي کان پوءِ 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] جو سبب بڻيا.<ref>{{cite book|chapter=Fall of the Bangabandhu, 1972–75|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/19.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|131}} ان کان پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن عوامي نظم بحال ڪيو، زراعت کي صنعتي بنيادن تي آندو، [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] قائم ڪئي ۽ [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم]] جي قيام جي شروعات ڪئي.<ref>{{cite book|chapter=The Zia Regime and Its Aftermath, 1977–82|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/21.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> ضياءُ الرحمان 1 سيپٽمبر 1978ع تي [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite news |title=BNP vows to continue movement |url=https://www.thedailystar.net/news/politics/bnp-vows-continue-movement-for-democracy-restore-1627522 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |agency=[[United News of Bangladesh|UNB]] |date=1 September 2018 |access-date=3 June 2026}}</ref> 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|رحمان جي قتل]] کان پوءِ ايندڙ ڏهاڪو [[حسين محمد ارشاد]] جي ماتحت [[فوجي آمريت]] جو دور رهيو، جنهن ۾ بنيادي ڍانچي جي ترقي، [[اختيارن جي منتقلي]] جون سڌارا، قومي ملڪيت ۾ آيل صنعتن جي نجڪاري ۽ 1988ع ۾ اسلام کي [[رياستي مذهب]] قرار ڏيڻ شامل هئا.<ref>{{cite book|chapter=THE ERSHAD PERIOD: Achieving Stability, 1982–83|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/90.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Emerging Opposition, 1983–86|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/91.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=https://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Relaxation of Martial Law, 1986–87|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/92.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=More Opposition Pressure|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/93.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|بحالي]] کان پوءِ [[پارلياماني جمهوريت]] [[1991ع بنگلاديشي عام چونڊون|1991ع]] ۾ واپس آئي، ۽ اقتدار بي اين پي جي [[خالده ضياءُ]] ۽ عوامي ليگ جي [[شيخ حسينا]] جي وچ ۾ مٽاسٽا ٿيندو رهيو. هن دور کي [[بيگمن جي جنگ]] سڏيو ويو، جنهن 2024ع تائين 34 سالن لاءِ بنگلاديش جي سياست ۽ تاريخ کي شڪل ڏني.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-42999503|title=Bangladesh grows tired of the Battling Begums|last=Rowlatt|first=Justin|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=11 February 2018|access-date =13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|130}} [[2008ع بنگلاديشي عام چونڊون|2008ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ عوامي ليگ ٻيهر اقتدار ۾ آئي.<ref>{{cite web|url=https://www.voanews.com/a/a-13-2008-12-30-voa9/401556.html|title=Bangladesh's Sheikh Hasina Wins Landslide Election|date=1 November 2009|access-date=14 February 2025|publisher=[[Voice of America]]|last=Herman|first=Steve}}</ref> [[شيخ حسينا]] جي اڳواڻيءَ هيٺ ملڪ معاشي ترقي ڏٺي، پر ساڳئي وقت [[جمهوري پٺتي هٽڻ]]، وڌندڙ [[آمريت پسندي]]، وڏي پيماني تي [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]] ۽ وسيع [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جون ڀڃڪڙيون]] پڻ ڏٺيون.<ref>{{cite web|last1=Ethirajan|first1=Anbarasan|last2=Wong|first2=Tessa|title=Sheikh Hasina: The pro-democracy icon who became an autocrat|url=https://www.bbc.com/news/articles/cg3ee303yxpo|date=6 August 2024|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|access-date=15 January 2025}}</ref> مختلف رپورٽن موجب حسينا ۽ عوامي ليگ حڪومت، ڀارت سان سهڪار جي مدد سان، [[2009ع بنگلاديش رائفلز بغاوت]] منظم ڪئي ته جيئن اهڙن قابل فوجي آفيسرن کي ماريو وڃي، جن کي حسينا پنهنجي اقتدار لاءِ خطرو سمجهندي هئي؛ ان سان [[بنگلاديش فوج]] غير مستحڪم ٿي ۽ عملي طور هڪ پارٽي حڪمراني مضبوط ٿي.<ref>{{cite news |last1=Reporter |first1=Staff |title='Hasina, AL leaders behind BDR mutiny' |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/crime-justice/news/hasina-al-leaders-behind-bdr-mutiny-4047691 |access-date=1 December 2025 |work=The Daily Star |date=1 December 2025 |language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Did India benefit from BDR mutiny? What the probe commission says|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/did-india-benefit-bdr-mutiny-what-probe-commission-says-1299101|website=The Business Standard|date=2025-12-01|access-date=2025-12-01|language=en}}</ref> حسينا [[2014ع بنگلاديشي عام چونڊون|2014ع]]، [[2018ع بنگلاديشي عام چونڊون|2018ع]] ۽ [[2024ع بنگلاديشي عام چونڊون|2024ع جي عام چونڊن]] ۾ لڳاتار ٻيو، ٽيون ۽ چوٿون مدو کٽيو؛ اهي سڀئي چونڊون جعلي هيون ۽ نه [[آزاد ۽ منصفاڻي چونڊ|آزاد نه منصفاڻي]].<ref>{{cite web|url=https://edition.cnn.com/2014/01/06/world/asia/bangladesh-elections/index.html|title=Bangladesh ruling party wins elections marred by boycott, violence|date=6 January 2014|access-date=14 February 2025|publisher=[[CNN]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-46718393|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins landslide in disputed vote|date=31 December 2018|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-67889387|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins fourth term in controversial vote|date=8 January 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|last1=Anbarasan|first1=Ethirajan|last2=Ng|first2=Kelly}}</ref> آمرانه حڪومت خلاف [[جولاءِ بغاوت]] کان پوءِ، حسينا کي [[عدم تعاون تحريڪ (2024ع)|استعيفا ڏيڻ ۽ ڀارت ڀڄڻ]] تي مجبور ڪيو ويو، جيڪو [[جولاءِ 36|5 آگسٽ 2024ع]] تي ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2024/8/5/bangladeshs-sheikh-hasina-forced-to-resign-what-happened-and-whats-next|title=Bangladesh's Sheikh Hasina forced to resign: What happened and what's next?|date=5 August 2024|access-date=14 February 2025|publisher=[[Al Jazeera]]}}</ref> آگسٽ 2024ع ۾ هڪ عبوري حڪومت قائم ٿي، جنهن ۾ نوبل انعام يافته [[محمد يونس]] کي [[بنگلاديش جو چيف ايڊوائيزر|چيف ايڊوائيزر]] بڻايو ويو.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/clyg7we8xvno|title=Yunus sworn in as interim Bangladesh leader|last1=Hussain|first1=Samira|last2=Drury|first2=Flora|date=8 August 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref> [[2026ع بنگلاديشي عام چونڊون|2026ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (بي اين پي) ٻيهر اقتدار ۾ آئي ۽ چيئرمين [[طارق رحمان]] 17 فيبروري 2026ع تي بنگلاديش جي وزيراعظم طور حلف کنيو. [[بنگلاديش جماعت اسلامي]] مکيه مخالف ڌر بڻجي وئي.<ref>{{cite web |title=From a marginal force to opposition party: The rise of Bangladesh Jamaat-e-Islami |url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/marginal-force-opposition-party-rise-bangladesh-jamaat-e-islami-1361786 |website=The Business Standard |access-date=19 February 2026}}</ref> 1990ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان، [[آزاد منڊي]] جي پاليسين ۽ [[معاشي آزادڪاري]] جي قدمن سبب، بنگلاديش اهم معاشي واڌ حاصل ڪئي آهي. اهو دنيا جي [[حقيقي جي ڊي پي واڌ جي شرح موجب ملڪن جي فهرست|تيز ترين وڌندڙ معيشتن]] مان هڪ طور اڀريو، جنهن جي پٺيان ان جي وڏي [[بنگلاديش ۾ ڪپڙي جي صنعت|ڪپڙي جي صنعت]] آهي، جيڪا دنيا ۾ ٻئي نمبر تي وڏي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Bashar|first1=Omar K. M. R.|last2=Khan|first2=Habibullah|title=Liberalisation and Growth in Bangladesh: An Empirical Investigation|volume=32|number=1|date=March 2009|pages=61–76|jstor=40795710|journal=The Bangladesh Development Studies|publisher=[[Bangladesh Institute of Development Studies]] (BIDS) |doi=10.57138/XTYK4544 }}</ref> اهو [[نامياري جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] طور اڀريو آهي، ۽ 2018ع کان پاڙيسري ڀارت جي نامياري في ماڻهو جي ڊي پي کان اڳتي نڪري ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/bangladesh/bangladesh-ranked-41st-largest-economy-in-2019-all-over-the-world-study-1684078|title=Bangladesh 2nd largest economy in South Asia|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 January 2019|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://foreignpolicy.com/2020/10/20/india-falls-behind-bangladesh-gdp/|title=Angst and Denial in India as It's Now Officially Poorer Than Bangladesh|last=Babones|first=Salvatore|date=20 October 2020|access-date=13 January 2025|work=[[Foreign Policy]]}}</ref> بنگلاديش پنهنجي [[بنگلاديش ۾ غربت|غربت جي شرح]] گهٽائڻ ۾ نمايان ڪاميابيون حاصل ڪيون آهن، جيڪا 1971ع ۾ 80 سيڪڙو هئي،<ref>{{cite web|url=https://cri.org.bd/2021/03/26/what-milestones-have-bangladesh-crossed-in-50-years/|title=What milestones have Bangladesh crossed in 50 years|date=26 March 2021|access-date=1 October 2022}}</ref> 1991ع ۾ 44.2 سيڪڙو ٿي،<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/results/2018/11/15/bangladesh-reducing-poverty-and-sharing-prosperity|title=Bangladesh: Reducing Poverty and Sharing Prosperity|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022}}</ref> ۽ 2022ع ۾ 18.7 سيڪڙو تائين گهٽجي وئي.<ref>{{cite news|url=https://pip.worldbank.org/country-profiles/BGD|title=Country Profile – Poverty and Inequality Platform|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 January 2025}}</ref> 21هين صديءَ دوران ان جي [[انساني ترقياتي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقياتي اشاري]] جي واڌ رڳو چين کان گهٽ رهي.<ref>{{cite web|url=https://bangladesh.un.org/en/256074-new-directions-human-development-bangladesh|title=New directions for human development in Bangladesh|date=17 December 2023|access-date=12 February 2025|publisher=United Nations}}</ref> [[سبز منتقلي]] جي حصي طور، بنگلاديش جو صنعتي شعبو [[سبز ڪارخانو|سبز ڪارخانا]] ٺاهڻ ۾ اڳواڻ طور اڀريو آهي، ۽ ملڪ وٽ دنيا ۾ تصديق ٿيل سبز ڪارخانن جو سڀ کان وڏو تعداد آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/green-rmg-factories-how-bangladesh-became-global-champion-939426|title=Green RMG factories: How Bangladesh became a global champion|last=Uddin|first=Jasim|date=12 September 2024|access-date=13 January 2025|work=[[Business Standard]]}}</ref> ان 2017ع کان [[روهنگيا نسل ڪشي]] کان ڀڄندڙ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|هڪ ملين کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن]] کي به پناهه ڏني آهي، جنهن ان جي وسيلن تي دٻاءُ وڌو ۽ ان جي انساني همدردي واري عزم کي نمايان ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unrefugees.org/news/rohingya-refugee-crisis-explained/|title=Rohingya Refugee Crisis Explained|date=22 August 2024|work=[[United Nations Commission on Human Rights]] (UNCHR)|access-date=13 January 2025}}</ref> == جاگرافي == {{Main|بنگلاديش جي جاگرافي}} [[File:Map of Bangladesh-en.svg|thumb|بنگلاديش جو طبعي نقشو]] بنگلاديش [[بنگال جي نار]] تي [[ڏکڻ ايشيا]] ۾ واقع آهي. اهو لڳ ڀڳ مڪمل طور پاڙيسري [[ڀارت]] سان گهيريل آهي، ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ان جي هڪ ننڍڙي سرحد آهي، جيتوڻيڪ اهو [[نيپال]]، [[ڀوٽان]] ۽ چين جي تمام ويجهو واقع آهي. ملڪ کي ٽن علائقن ۾ ورهايو ويندو آهي. ملڪ جو گهڻو حصو زرخيز [[گنگا ڊيلٽا]] تي مشتمل آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو دريائي ڊيلٽا آهي.<ref>{{cite web |author1=Aditi Rajagopal|title=How the World's Largest Delta Might Slowly Go Under Water |url=https://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|website=Discovery|date=8 February 2020|access-date=9 March 2020|archive-date=8 February 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200208052815/http://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|url-status=live}}</ref> ملڪ جا اتر اولهه ۽ وچ وارا حصا [[مدهوپور ٽريڪٽ|مدهوپور]] ۽ [[بارند ٽريڪٽ|بارند]] پليٽون سان ٺهيل آهن. اتر اوڀر ۽ ڏکڻ اوڀر وارا علائقا [[سدا بهار]] جبلن جي سلسلن جو گهر آهن. گنگا ڊيلٽا گنگا، جنهن جو مقامي نالو [[پدما درياهه|پدما]] يا ''پوددا'' آهي، [[برهمپتر درياهه|برهمپتر]]، جنهن کي [[جمنا درياهه (بنگلاديش)|جمنا]] يا ''جومونا'' به چيو وڃي ٿو، ۽ [[ميگھنا درياهه|ميگھنا]] درياهن ۽ انهن جي معاون درياهن جي ميلاپ سان ٺهندو آهي. گنگا، جمنا سان ملي ٿي، جيڪا برهمپتر جو مکيه وهڪرو آهي، ۽ پوءِ ميگھنا سان ملي آخرڪار [[بنگال جي نار]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿي. بنگلاديش کي "دريائن جي ڌرتي" چيو ويندو آهي،<ref>{{cite web |title=No Place Like Home – BANGLADESH: LAND OF RIVERS |url=https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |work=Environmental Justice Foundation |access-date=10 March 2020 |archive-date=30 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200930051647/https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |url-status=live }}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ هتي 57 کان وڌيڪ [[سرحد پار درياهه]] آهن، جيڪي ڪنهن به قومي رياست لاءِ سڀ کان وڌيڪ آهن. پاڻيءَ جا معاملا سياسي طور پيچيده آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بنگلاديش ڀارت کان هيٺاهين وهڪري ۾ واقع آهي.<ref>{{cite book |last=Suvedī |first=Sūryaprasāda |title=International watercourses law for the 21st century |publisher=[[Ashgate Publishing]] |year=2005 |pages=154–166 |isbn=978-0-7546-4527-6}}</ref> بنگلاديش گهڻو ڪري زرخيز ۽ هموار ميداني زمين تي مشتمل آهي. ان جو گهڻو حصو سمنڊ جي سطح کان {{convert|12|m|ft|abbr=on}} کان گهٽ اوچائي تي آهي، ۽ اندازو آهي ته جيڪڏهن سمنڊ جي سطح {{convert|1|m|ft|abbr=on}} وڌي وڃي ته ملڪ جي لڳ ڀڳ 10 سيڪڙو زمين ٻڏي ويندي.<ref name="ali">{{cite journal |last=Ali |first=A. |title=Vulnerability of Bangladesh to climate change and sea level rise through tropical cyclones and storm surges |journal=Water, Air, & Soil Pollution |volume=92 |issue=1–2 |pages=171–179 |year=1996 |bibcode=1996WASP...92..171A |doi=10.1007/BF00175563 }}</ref> ملڪ جو 12 سيڪڙو حصو جابلو نظامن سان ڍڪيل آهي. ملڪ جون [[هاور]] آبي زمينون عالمي ماحولياتي سائنس لاءِ اهميت رکن ٿيون. [[بنگلاديش جي جبلن جي فهرست|بنگلاديش جو سڀ کان اوچو هنڌ]] [[سڪا هافونگ]] آهي، جيڪو ميانمار جي سرحد ڀرسان واقع آهي، ۽ ان جي اوچائي {{convert|1064|m|ft|abbr=on}} آهي.<ref name=CIA/> اڳ ۾ [[ڪيوڪراڊونگ]] يا [[تازنگ ڊونگ]] کي سڀ کان اوچو هنڌ سمجهيو ويندو هو. بنگلاديش ۾ [[ٻيلن جو ڍڪ]] ڪل زميني ايراضيءَ جو لڳ ڀڳ 14 سيڪڙو آهي، جيڪو 2020ع ۾ 1,883,400 هيڪٽرن (ha) ٻيلن جي برابر هو، جڏهن ته 1990ع ۾ اهو 1,920,330 هيڪٽر (ha) هو. 2020ع ۾ قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن 1,725,330 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو، جڏهن ته پوکيل ٻيلن 158,070 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو. قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن مان 0 سيڪڙو کي [[ابتدائي ٻيلو]] قرار ڏنو ويو، يعني اهڙو ٻيلو جيڪو مقامي وڻن جي قسمن تي مشتمل هجي ۽ جتي انساني سرگرميءَ جا واضح نشان نه هجن، ۽ لڳ ڀڳ 33 سيڪڙو ٻيلن وارو علائقو محفوظ علائقن اندر مليو. 2015ع لاءِ، ٻيلن جي 100 سيڪڙو ايراضي [[رياستي ملڪيت|عوامي ملڪيت]] هيٺ ڄاڻائي وئي.<ref>{{Cite book |url=https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |title=Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194 |publisher=Food and Agriculture Organization of the United Nations |year=2023 |archive-date=11 September 2024 |access-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240911122341/https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Global Forest Resources Assessment 2020, Bangladesh |url=https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview |website=Food Agriculture Organization of the United Nations |access-date=19 September 2024 |archive-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240919133606/https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview/ |url-status=live }}</ref> === آبهوا === [[File:Aerosol pollution over Northern India, Bangladesh, and Bay of Bengal.jpg|thumb|خلا مان ورتل تصوير، جنهن ۾ بنگلاديش مٿان آلودگي ڏيکاريل آهي]] [[سرطان جو مدار]] بنگلاديش مان گذري ٿو، تنهنڪري بنگلاديش جي آبهوا گرم خطي واري آهي؛ آڪٽوبر کان مارچ تائين هلڪو سيارو ۽ مارچ کان جون تائين گرم ۽ گهم وارو اونهارو هوندو آهي. ملڪ ۾ ڪڏهن به هوائي گرمي پد {{convert|0|°C}} کان هيٺ رڪارڊ نه ٿيو آهي؛ سڀ کان گهٽ رڪارڊ ٿيل گرمي پد {{convert|1.1|°C}} هو، جيڪو اتر اولهه واري شهر [[ديناجپور]] ۾ 3 فيبروري 1905ع تي رڪارڊ ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://kantaji.com/dinajpurmap.html |title=Map of Dinajpur |website=kantaji.com |archive-url=https://web.archive.org/web/20110713134542/http://kantaji.com/dinajpurmap.html |archive-date=13 July 2011 |access-date=17 April 2015}}</ref> گرم ۽ گهم واري [[چوماسي]] موسم جون کان آڪٽوبر تائين جاري رهي ٿي ۽ ملڪ جي اڪثر برسات جو سبب بڻجي ٿي. قدرتي آفتون، جهڙوڪ [[بنگلاديش ۾ ٻوڏون|ٻوڏون]]، [[اڀرندي طوفان]]، [[ٽورنيڊو]] ۽ [[مدي لهرون]] لڳ ڀڳ هر سال اچن ٿيون،<ref name="NatDis">{{cite book |last=Alexander |first=David E. |title= Natural Disasters |chapter-url= {{GBurl|id=gWHsuGTcF34C|p=532}}|year= 1999|publisher=Kluwer Academic Publishers |isbn=978-0-412-04751-0 |page=532 |chapter=The Third World |orig-date=1993}}</ref> جن سان گڏ [[ٻيلن جي ڪٽائي]]، [[مٽيءَ جي زوال ۽ خرابي]] ۽ [[ڪٽاءُ]] جا اثر پڻ شامل ٿين ٿا. 1970ع ۽ 1991ع وارا [[بنگلاديش جي اڀرندي طوفانن جي فهرست|طوفان]] خاص طور تباهه ڪندڙ هئا؛ [[1991ع بنگلاديش طوفان|پوئين طوفان]] ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا.<ref>"[https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html Beset by Bay's Killer Storms, Bangladesh Prepares and Hopes] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240902065034/https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html |date=2 September 2024 }} ". ''Los Angeles Times''. 27 February 2005</ref> سيپٽمبر 1998ع ۾ بنگلاديش جديد تاريخ جي [[1998ع بنگلاديش ٻوڏون|سڀ کان شديد ٻوڏ]] کي ڏٺو، جنهن کان پوءِ ملڪ جا ٻه ٽهائي حصا پاڻيءَ هيٺ اچي ويا، ۽ 1,000 ماڻهو فوت ٿيا.<ref name="EWG">{{cite book |last=Haggett |first=Peter |title=Encyclopedia of World Geography |chapter-url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |publisher=Marshall Cavendish |year=2002 |isbn=978-0-7614-7308-4 |oclc=46578454 |pages=2, 634 |chapter=The Indian Subcontinent |orig-date=2002 |access-date=25 July 2023 |archive-date=28 March 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182107/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |url-status=live }}</ref> آفتن جي خطري ۾ گهٽتائي لاءِ مختلف بين الاقوامي ۽ قومي قدمن جي نتيجي ۾، ٻوڏن ۽ طوفانن سبب انساني جاني نقصان ۽ معاشي نقصان سالن سان گهٽيا آهن.<ref>{{cite news |last=Raju |first=M. N. A. |title=Disaster Preparedness for Sustainable Development in Bangladesh |url=https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10 |work=Daily Sun |date=10 March 2018 |access-date=26 September 2019 |archive-date=24 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210724074442/https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10}}</ref> [[2007ع ڏکڻ ايشيائي ٻوڏون]] ملڪ جي ڪيترن علائقن کي تباهه ڪري ويون، پنج ملين ماڻهن کي بي گهر ڪيو ۽ لڳ ڀڳ 500 ماڻهو مارجي ويا.<ref>{{cite news |title=Bangladesh flood death toll nears 500, thousands ill |url=http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |agency=[[Reuters]] |date=15 August 2007 |access-date=15 August 2007 |archive-date=5 February 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080205073714/http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |url-status=live }}</ref> [[File:Flooding after 1991 cyclone.jpg|thumb|[[1991ع بنگلاديش طوفان]] کان پوءِ ٻوڏ، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا]] ==== موسمي تبديلي ==== بنگلاديش کي انهن ملڪن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو، جيڪي [[موسمي تبديليءَ جي نازڪ پذيري|موسمي تبديليءَ لاءِ سڀ کان وڌيڪ نازڪ]] آهن.<ref>{{Cite journal |last1=Kulp |first1=Scott A. |last2=Strauss |first2=Benjamin H.|date=29 October 2019|title=New elevation data triple estimates of global vulnerability to sea-level rise and coastal flooding|journal=Nature Communications |volume=10 |issue=1 |page=4844 |bibcode=2019NatCo..10.4844K |doi=10.1038/s41467-019-12808-z |pmc=6820795 |pmid=31664024}}</ref><ref>{{cite web |date=29 October 2019|title=Report: Flooded Future: Global vulnerability to sea level rise worse than previously understood |url=https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood|access-date=3 November 2019|website=climatecentral.org|archive-date=2 November 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191102025006/https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood}}</ref> هڪ صديءَ دوران 508 طوفانن بنگال جي نار واري علائقي کي متاثر ڪيو آهي، جن مان 17 سيڪڙو بابت خيال ڪيو وڃي ٿو ته اهي بنگلاديش جي زمين تي پهتا.<ref>{{Cite book|last=Chaturvedi|first=Sanjay|url=https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67|title=Climate Change and the Bay of Bengal|date=29 April 2016|publisher=Flipside Digital Content Company Inc.|isbn=978-981-4762-01-4|access-date=25 July 2023|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182105/https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67#v=onepage&q&f=false|url-status=live}}</ref> وڌندڙ برساتن، سمنڊ جي سطح ۾ اضافي ۽ اڀرندي طوفانن مان پيدا ٿيندڙ [[قدرتي خطرا]] موسمي تبديليءَ سان وڌڻ جا امڪان آهن، ۽ اهي هر هڪ زراعت، پاڻي ۽ خوراڪ جي سلامتي، انساني صحت ۽ رهائش تي سنگين اثر ڇڏيندا.<ref>{{cite book |url=http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|title=Bangladesh Climate Change Strategy and Action Plan, 2008 |publisher=Ministry of Environment and Forests Government of the People's Republic of Bangladesh|year=2008|isbn=978-984-8574-25-6|archive-url=https://web.archive.org/web/20091007060017/http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|archive-date=7 October 2009}}</ref> اندازو آهي ته 2050ع تائين سمنڊ جي سطح ۾ ٽي فوٽ اضافو لڳ ڀڳ 20 سيڪڙو زمين کي ٻوڙي ڇڏيندو ۽ 30 ملين کان وڌيڪ ماڻهن کي بي گهر ڪندو.<ref>{{cite web |last=Glennon |first=Robert|title=The Unfolding Tragedy of Climate Change in Bangladesh |url=https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171201040750/https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|archive-date=1 December 2017|access-date=23 November 2017}}</ref> بنگلاديش ۾ [[سمنڊ جي سطح ۾ اضافو]] واري خطري کي منهن ڏيڻ لاءِ [[بنگلاديش ڊيلٽا پلان 2100]] شروع ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100 |title=Bangladesh Delta Plan 2100|publisher=The Dutch water sector|access-date=24 September 2019|date=20 May 2019|archive-date=13 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230513135800/https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Bangladesh Delta Plan (BDP) 2100}}</ref> === حياتياتي گوناگوني === [[File:Bengal Tiger gets down in a shallow canal in Sundarban.jpg|thumb|[[بنگال ٽائيگر]]، قومي جانور، سندربن ۾]] بنگلاديش [[انڊوملايائي علائقو]] ۾ واقع آهي، ۽ اهو چئن خشڪي وارن ماحولياتي علائقن ۾ اچي ٿو: [[هيٺين گنگا ميدانن جا نم پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، [[ميزورام–منيپور–ڪاچن مينهن وارا ٻيلا]]، [[سندربن تازو پاڻي دلدلي ٻيلا]]، ۽ [[سندربن مينگروو]].<ref name="DinersteinOlson2017">{{cite journal |last1=Dinerstein |first1=Eric |last2=Olson |first2=David |last3=Joshi |first3=Anup |last4=Vynne |first4=Carly |last5=Burgess |first5=Neil D. |last6=Wikramanayake |first6=Eric |last7=Hahn |first7=Nathan |last8=Palminteri |first8=Suzanne |last9=Hedao |first9=Prashant |last10=Noss |first10=Reed |last11=Hansen |first11=Matt |last12=Locke |first12=Harvey |last13=Ellis |first13=Erle C |last14=Jones |first14=Benjamin |last15=Barber |first15=Charles Victor |last16=Hayes |first16=Randy |last17=Kormos |first17=Cyril |last18=Martin |first18=Vance |last19=Crist |first19=Eileen |last20=Sechrest |first20=Wes |last21=Price |first21=Lori |last22=Baillie |first22=Jonathan E. M. |last23=Weeden |first23=Don |last24=Suckling |first24=Kierán |last25=Davis |first25=Crystal |last26=Sizer |first26=Nigel |last27=Moore |first27=Rebecca |last28=Thau |first28=David |last29=Birch |first29=Tanya |last30=Potapov |first30=Peter |last31=Turubanova |first31=Svetlana |last32=Tyukavina |first32=Alexandra |last33=de Souza |first33=Nadia |last34=Pintea |first34=Lilian |last35=Brito |first35=José C. |last36=Llewellyn |first36=Othman A. |last37=Miller |first37=Anthony G. |last38=Patzelt |first38=Annette |last39=Ghazanfar |first39=Shahina A. |last40=Timberlake |first40=Jonathan |last41=Klöser |first41=Heinz |last42=Shennan-Farpón |first42=Yara |last43=Kindt |first43=Roeland |last44=Lillesø |first44=Jens-Peter Barnekow |last45=van Breugel |first45=Paulo |last46=Graudal |first46=Lars |last47=Voge |first47=Maianna |last48=Al-Shammari |first48=Khalaf F. |last49=Saleem |first49=Muhammad|title=An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm |journal=BioScience|volume=67|issue=6|year=2017|pages=534–545 |doi=10.1093/biosci/bix014 |pmid=28608869 |pmc=5451287}}</ref> ان جي ماحوليات ۾ ڊگهو سامونڊي ڪنارو، گهڻا [[بنگلاديش جي درياهن جي فهرست|درياهه ۽ معاون درياهه]]، ڍنڍون، [[آبي زمين]]ون، سدا بهار ٻيلا، نيم سدا بهار ٻيلا، جابلو ٻيلا، نم [[پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، تازو پاڻي دلدلي ٻيلا ۽ ڊگهي گاهه واري هموار زمين شامل آهن. بنگلاديش جو ميدان پنهنجي زرخيز [[دريائي لَٽَ]] واري مٽيءَ لاءِ مشهور آهي، جيڪا وسيع پوک کي سهارو ڏئي ٿي. ملڪ ۾ سرسبز ٻوٽن جو غلبو آهي، ۽ ڳوٺ اڪثر [[آم]]، [[ڪٺل]]، [[بانس]]، [[ڇاليا]]، [[ناريل]] ۽ [[کجور]] جي باغن ۾ لڪل هوندا آهن.<ref name="global.britannica.com">[http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life Bangladesh | history – geography :: Plant and animal life] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140203195926/http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life|date=3 February 2014}}. ''Encyclopædia Britannica''.</ref> ملڪ ۾ ٻوٽن جي زندگيءَ جون 6000 تائين جنسون آهن، جن ۾ 5000 گلدار ٻوٽا شامل آهن.<ref>{{cite web |url=http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna|title=Flora and Fauna – Bangladesh high commission in India |website=Bangladesh High Commission, New Delhi |archive-url=https://web.archive.org/web/20130820012655/http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna |archive-date=20 August 2013}}</ref> آبي ذخيرن ۽ آبي زمينن جا نظام ڪيترن آبي ٻوٽن لاءِ رهائشگاهه فراهم ڪن ٿا. [[نيمفياسي|واٽر للي]] ۽ [[ڪنول]] چوماسي موسم ۾ نمايان طور وڌن ٿا. ملڪ ۾ [[بنگلاديش جي محفوظ علائقن جي فهرست|60 جهنگلي جيوت پناهه گاهون]] آهن.<ref>{{cite web |year=2026|title=Protected Area Profile for Bangladesh from the World Database of Protected Areas|url=https://www.protectedplanet.net/country/BGD|access-date=22 February 2026|website=[[World Database on Protected Areas]]}}</ref> بنگلاديش [[سندربن]] جي گهڻي حصي جو گهر آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي، ۽ ڏکڻ اولهه واري ساحلي علائقي ۾ {{convert|6000|km2}} ايراضيءَ تي پکڙيل آهي. اهو ٽن محفوظ پناهه گاهن ۾ ورهايل آهي: [[سندربن ڏکڻ جهنگلي جيوت پناهه گاهه|ڏکڻ]]، [[سندربن اوڀر جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اوڀر]]، ۽ [[سندربن اولهه جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اولهه]] علائقا. هي ٻيلو يونيسڪو عالمي ورثي واري ماڳ آهي.<ref>{{Cite web |title=The Sundarbans |url=https://whc.unesco.org/en/list/798/ |access-date=2026-02-21 |website=[[UNESCO]] |language=en}}</ref> اتر اوڀر وارو سليٽ علائقو هاور آبي زمينن جو گهر آهي، جيڪو هڪ منفرد ماحولياتي نظام آهي. ان ۾ [[اڀرندي ۽ نيم اڀرندي مخروطي ٻيلا]]، هڪ [[تازو پاڻي دلدلي ٻيلو]]، ۽ گڏيل پن ڇڻڻ وارا ٻيلا پڻ شامل آهن. ڏکڻ اوڀر وارو چٽاگانگ علائقو سدا بهار ۽ نيم سدا بهار جابلو جهنگلن تي مشتمل آهي. وچ بنگلاديش ۾ ميداني سال ٻيلو شامل آهي، جيڪو غازيپور، [[ٽنگائل]] ۽ [[ميمڻ سنگهه]] ضلعن سان گڏ پکڙيل آهي.<ref>{{Cite journal|last=Rahman |first=Mohammed Mahabubur |last2=Rahman |first2=Md. Motiur |last3=Guogang |first3=Zhang |last4=Islam |first4=Kazi Shakila |date=1 March 2010 |title=A Review of the Present Threats to Tropical Moist Deciduous Sal (Shorea Robusta) Forest Ecosystem of Central Bangladesh |url=https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/194008291000300108 |access-date=2026-02-21 |website=[[Sage Journals]] |language=en |doi=10.1177/194008291000300108}}</ref> [[سينٽ مارٽن ٻيٽ]] ملڪ جو واحد [[مرجاني ريف]] آهي.<ref>{{Cite web |last=Kuddus |first=Abdul |date=2025-03-03 |title=Is St Martin's actually a 'coral island', what do researchers say? |url=https://en.prothomalo.com/environment/9rpuv1x2ra |access-date=2026-02-21 |website=[[Prothom Alo]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي ٻيلن، دلدلن، وڻڪار وارن علائقن ۽ جبلن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهنگلي جيوت|جهنگلي جيوت]] گهڻي مقدار ۾ موجود آهي.<ref name="global.britannica.com"/> جانورن جي وڏي اڪثريت {{convert|150000|km2}} جي رهائشگاهه اندر رهي ٿي.<ref>{{cite news |author1=Soraya Auer |author2=Anika Hossain |date=7 July 2012 |title=Lost Wards of the State |url=http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm|work=The Daily Star|access-date=14 February 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150214120509/http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm |archive-date=14 February 2015 |url-status=live}}</ref> [[بنگال ٽائيگر]]، [[بادلدار چيتو]]، [[کاري پاڻيءَ جو مگرمڇ]]، [[ڪارو پينٿر]] ۽ [[مڇي خور ٻلي]] سندربن جا اهم شڪاري جانور آهن.<ref>{{cite book|author=Peter Haggett|title=Encyclopedia of World Geography|url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|year=2001|publisher=Marshall Cavendish|isbn=978-0-7614-7289-6|page=2620|access-date=20 January 2017|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182110/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|url-status=live}}</ref> اتر ۽ اوڀر بنگلاديش [[ايشيائي هاٿي]]، [[هولاڪ گبن]]، [[ايشيائي ڪارو رڇ]] ۽ [[اورينٽل پائڊ هورن بل]] جو گهر آهي.<ref name="bearprojectbd.weebly.com">{{cite web |url=http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|title=Bears in Bangladesh|website=Bangladesh Bear Project|access-date=14 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150214061240/http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|archive-date=14 February 2015|url-status=live}}</ref> [[چيتل]] هرڻ ڏکڻ اولهه وارن وڻڪار وارن علائقن ۾ وڏي پيماني تي ڏسڻ ۾ اچن ٿا. ٻين جانورن ۾ [[ڪاري وڏي گلھري]]، [[ٽوپي دار لنگور]]، [[بنگال لومڙي]]، [[سامبر هرڻ]]، [[جهنگلي ٻلي]]، [[ڪنگ ڪوبرا]]، [[جهنگلي سوئر]]، [[نيولا]]، [[پينگولين]]، [[پائٿن (نسل)|پائٿن]] ۽ [[ايشيائي واٽر مانيٽر|واٽر مانيٽر]] شامل آهن. بنگلاديش ۾ [[ايراواڊي ڊولفن|ايراواڊي]] ۽ [[ڏکڻ ايشيائي درياهي ڊولفن|گنگا ڊولفن]] جي سڀ کان وڏين آبادين مان هڪ موجود آهي.<ref>{{cite web |url=http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|title=6,000 Rare, Large River Dolphins Found in Bangladesh|work=National Geographic|date=March 2009|access-date=13 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20141012093653/http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|archive-date=12 October 2014}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻه جيون]] جون 53، رينگڻ وارن جانورن جون 139، [[سامونڊي رينگڻ وارا جانور|سامونڊي رينگڻ وارن جانورن]] جون 19 ۽ [[سامونڊي ٿڃائتا جانور|سامونڊي ٿڃائتن]] جون 5 جنسون آهن. ان ۾ [[بنگلاديش جي پکين جي فهرست|پکين جون 628 جنسون]] پڻ آهن.<ref>{{cite news |last1=Hossain |first1=Muhammad Selim |date=23 May 2009 |title=Conserving biodiversity must for survival |url=http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |work=The Daily Star |access-date=30 May 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150530100603/http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |archive-date=30 May 2015 |url-status=live}}</ref> گذريل صديءَ دوران بنگلاديش ۾ ڪيترائي جانور ختم ٿي ويا، جن ۾ هڪ سينگ ۽ ٻه سينگ وارا [[گينڊا]] ۽ عام [[مور]] شامل آهن. انساني آبادي شهري علائقن ۾ مرڪوز آهي، جنهن ڪري ٻيلن جي ڪٽائي ڪنهن حد تائين محدود رهي آهي. تيز شهري واڌ قدرتي رهائشگاهن لاءِ خطرو بڻجي وئي آهي. ملڪ ۾ ماحولياتي مسئلا وسيع آهن؛ ڪپڙي جي صنعت سبب [[ڌليشوري درياهه]] جي آلودگي ۽ چڪريا سندربن ۾ جهينگن جي پوک کي عالمن [[ماحولياتي قتل]] طور بيان ڪيو آهي.<ref>{{cite book |last1=Suny |first1=Rabby Us |last2=Sarkar |first2=Oliver Tirtho |last3=Hasan |first3=Md. Abid |title=Politics of Climate Change |chapter=Political Economy of River Ecocide in Bangladesh: A Study in the Context of Dhaleshwari River |date=2023 |pages=83–103 |doi=10.1142/9789811263750_0005 |isbn=978-981-12-6374-3 }}</ref><ref>{{Cite journal |last=Zaman |first=Samia |date=7 June 2023 |title=The Bangladesh Environmental Humanities Reader: by Samina Luthfa, Mohammad Tanzimuddin Khan, and Munasir Kamal, Lanham, Lexinton Books, 2022 ISBN 978-1-4985-9913-9 and 978-1-4985-9914-6 |journal=Environmental Politics |volume=32 |issue=4 |pages=752–754 |doi=10.1080/09644016.2023.2192149 |doi-access=free}}</ref> جيتوڻيڪ ڪيترائي علائقا قانون هيٺ محفوظ آهن، پر ڪجهه بنگلاديشي جهنگلي جيوت هن واڌ سبب خطري ۾ آهي. [[بنگلاديش ماحوليات تحفظ ايڪٽ]] 1995ع ۾ نافذ ڪيو ويو. حڪومت ڪيترن علائقن کي [[ماحولياتي طور نازڪ علائقو]] قرار ڏنو آهي، جن ۾ آبي زمينون، ٻيلا ۽ درياهه شامل آهن. [[سندربن ٽائيگر پروجيڪٽ]] ۽ بنگلاديش بيئر پروجيڪٽ تحفظ کي مضبوط ڪرڻ واريون اهم شروعاتون آهن.<ref name="bearprojectbd.weebly.com"/> بنگلاديش 3 مئي 1994ع تي ريو [[حياتياتي گوناگوني بابت ڪنوينشن]] جي توثيق ڪئي.<ref name="cbd.int">{{cite web |url=http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|title=Bangladesh – Country Profile|website=cbd.int|access-date=16 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150217020013/http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|archive-date=17 February 2015|url-status=live}}</ref> 2014 مطابق ملڪ پنهنجي [[حياتياتي گوناگوني عمل جو منصوبو|قومي حياتياتي گوناگوني حڪمت عملي ۽ عمل منصوبي]] کي نظرثاني ڪرڻ لاءِ تيار هو.<ref name="cbd.int"/> == حڪومت ۽ سياست == {{Multiple image | caption_align = center | total_width = 300 | image1 = Mohammed Shahabuddin official portrait.jpg | caption1 = [[محمد شهاب الدين]]<br /><small>[[بنگلاديش جو صدر|صدر]]</small> | image2 = Tarique Rahman at meeting on Farmer cards, Cabinet Division, Secretariat, Dhaka, 2026-02-23 (cropped).jpg | caption2 = [[طارق رحمان]]<br /><small>[[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]]</small> }} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = National Assembly of Bangladesh (10).jpg | caption1 = [[جاتيا سنگساد ڀَون|قومي پارليامينٽ]] جي عمارت [[شير بنگلا نگر]] ۾، جيڪو هڪ پاڙو آهي ۽ ان جو نالو بنگال جي پهرئين [[بنگال جو وزيراعظم|وزيراعظم]] جي نالي تي رکيل آهي | image2 = Bangabhaban.jpg | caption2 = [[بنگڀون]]، جنهن جي معنيٰ ''بنگال هائوس'' آهي، بنگلاديش جو [[صدارتي محل]] آهي. اصل ۾ اهو [[هندستان جو وائسراءِ|هندستان جي وائسراءِ]] ۽ [[بنگال پريزيڊنسي جي گورنرن جي فهرست|بنگال جي گورنر]] لاءِ گهر هو. }} [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] موجب بنگلاديش هڪ [[وحداني رياست]]<ref name="gov2"/> ۽ ''[[قانوني طور]]'' [[نمائنده جمهوريت]] آهي، جنهن ۾ [[ويسٽ منسٽر نظام|ويسٽ منسٽر]] طرز جو [[پارلياماني جمهوريه|پارلياماني نظام]]<ref name="gov0"/> ۽ [[عام ووٽ جو حق]] موجود آهي.<ref name="gov">{{cite journal|last=Jahan|first=Rounaq|title=The Parliament of Bangladesh: Representation and Accountability|doi=10.1080/13572334.2014.975470|year=2014|pages=250–269|journal=[[The Journal of Legislative Studies]]|volume=21|issue=2}}</ref> [[بنگلاديش جي حڪومت|حڪومت]] کي ٽن ٿنڀن ۾ ورهائي سگهجي ٿو: انتظاميه، مقننه ۽ [[بنگلاديش جي عدليه|عدليه]]. اهي سڀ جوابدهي، شفافيت ۽ [[اختيارن جي ورهاست|اختيارن جي نگراني ۽ توازن]] کي يقيني بڻائڻ لاءِ ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/explained/news/explained-the-branches-bangladeshs-government-3512581|title=Explained: The branches of Bangladesh's government|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2024|access-date=20 January 2025|last=Siddiquee|first=Ayaan Shams}}</ref> آزاديءَ کان وٺي [[عوامي ليگ]] (AL) ۽ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (BNP) بنگلاديش جي سڀ کان طاقتور [[بنگلاديش جون سياسي پارٽيون|سياسي پارٽين]] مان ٻه رهيون آهن.<ref name="gov0">{{cite journal|last=Shah|first=Aqil|title=Democracy Deadlocked in Bangladesh|journal=[[Current History]]|volume=115|number=780|year=2016|pages=130–135|doi=10.1525/curh.2016.115.780.130 |jstor=48614157}}</ref> * حڪومت جو پهريون ٿنڀو انتظامي عضوو آهي، جنهن کي ملڪ جي انتظام جي ذميواري ڏني وئي آهي.<ref name="gov2"/> انتظامي اختيار گهڻو ڪري [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] وٽ هوندا آهن، جيڪو [[حڪومت جو سربراهه]] هوندو آهي ۽ [[بنگلاديش جي ڪابينا|ڪابينا]] جي نگراني ڪندو آهي.<ref name="gov2"/> پارلياماني حڪومت جو مدو پنج سال هوندو آهي. مختلف وزير انتظامي عضوي جو وڏو حصو بڻجن ٿا، سرڪاري کاتن جي نگراني ڪن ٿا ۽ پاليسيون ٺاهين ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش سول سروس|سول سروس]] وزيرن کي پاليسي لاڳو ڪرڻ ۾ مدد ڪري ٿي.<ref name="gov2"/> سڀ اختيار پاليسيون ٺاهڻ، عوامي خدمتون سنڀالڻ ۽ قومي ترقياتي منصوبا لاڳو ڪرڻ لاءِ گڏجي ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] رسمي [[رياست جو سربراهه]] آهي، جنهن جي اختيارن ۾ پارليامينٽ مان منظور ٿيل بلن کي قانون بڻائڻ لاءِ صحيح ڪرڻ، حڪومت جي استحڪام ۽ تسلسل کي برقرار رکڻ،<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|هٿياربند فوجن]] جي ڪمانڊر اِن چيف طور فرض انجام ڏيڻ<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24615.html|title=61.Supreme command|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> ۽ سڀني يونيورسٽين جو [[چانسلر]] هجڻ شامل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-447.html|title=The Dhaka University Order, 1973 (President's Order).|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٻيو ٿنڀو مقننه عضوو آهي، جنهن کي [[جاتيا سنگساد]]، يعني قوم جو گهر، پڻ چيو ويندو آهي.<ref name="parliament">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24619.html|title=65. Establishment of Parliament|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> شهري پارليامينٽ جا ميمبر چونڊين ٿا.<ref name="gov2"/> [[هڪ ايواني]] پارليامينٽ ۾ 350 ميمبر آهن، جن ۾ 300 ميمبر [[فرسٽ پاسٽ دي پوسٽ]] نظام تحت چونڊيا وڃن ٿا، ۽ 50 ميمبر [[عورتن جي بااختياري]] لاءِ مخصوص سيٽن تي مقرر ٿين ٿا.<ref name="parliament"/><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/women-mps-reserved-seats-how-empowered-are-they-really-3601271|title=Women MPs in reserved seats: How empowered are they really?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2024|access-date=20 January 2025|last=Hasan|first=Rashidul}}</ref> [[بنگلاديش جي آئين جو آرٽيڪل 70]] پارليامينٽ جي ميمبرن کي پنهنجي پارٽي جي خلاف ووٽ ڏيڻ کان روڪي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/backpage/article-70-constitution-its-safeguard-democracy-1581670|title=Article 70 of Constitution: It's a safeguard for democracy|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=26 May 2018|access-date=20 January 2025}}</ref> پارليامينٽ جي صدارت [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] ڪندو آهي، جيڪو صدر کان پوءِ ٻئي نمبر تي هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24603.html|title=54.Speaker to act as President during absence, etc.|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٽيون ٿنڀو عدليه آهي، جيڪا قانون جي تشريح، تڪرارن جي حل ۽ انصاف برقرار رکڻ جي ذميوار آهي.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ|سپريم ڪورٽ]] سڀ کان اعليٰ عدالت آهي، جيڪا [[اپيليٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|اپيليٽ ڊويزن]] ۽ [[هاءِ ڪورٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|هاءِ ڪورٽ ڊويزن]] ۾ ورهايل آهي.<ref name="court">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/part-details-203.html|title=THE JUDICIARY|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref><ref name="gov2"/> ان جي اڳواڻي [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] ڪندو آهي.<ref name="court"/> عدليه وٽ ڪنهن قانون جي آئيني حيثيت جاچڻ ۽ قانوني علاج مهيا ڪرڻ جو اختيار آهي. اها شهرين جا حق بچائي ٿي، قانون جي منصفاڻي لاڳو ٿيڻ کي يقيني بڻائي ٿي ۽ حڪومت اندر اختيارن جو توازن برقرار رکي ٿي.<ref name="gov2"/> عدالتن وٽ [[بنگلاديش ۾ عدالتي جائزو|عدالتي جائزي]] ۾ وسيع اختيار آهن، ۽ عدالتي [[نظير]] کي آئين جي آرٽيڪل 111 تحت حمايت حاصل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24668.html|title=111.Binding effect of Supreme Court judgments|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> عدليه ۾ ضلعي ۽ ميٽروپوليٽن عدالتون شامل آهن، جيڪي ديواني ۽ فوجداري عدالتن ۾ ورهايل آهن. ججن جي کوٽ سبب عدليه ۾ ڪيسن جو وڏو ڍير موجود آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/editorial/news/huge-case-backlog-only-hurting-citizens-3306391|title=Huge case backlog only hurting citizens|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 April 2023|access-date=20 January 2025}}</ref> [[انٽرنيشنل انسٽيٽيوٽ فار ڊيموڪريسي اينڊ اليڪٽورل اسسٽنس|انٽرنيشنل IDEA]] جي گلوبل اسٽيٽ آف ڊيموڪريسي (GSoD) انڊيڪسز ۽ ڊيموڪريسي ٽريڪر موجب، بنگلاديش مجموعي جمهوري معيارن ۾ هيٺين حد ۾ اچي ٿو، خاص طور سياسي نمائندگي ۾ ڪمزوريون آهن، جن ۾ معتبر چونڊون، شامل ووٽ جو حق ۽ چونڊيل حڪومت شامل آهن.<ref>{{Cite web |title=Bangladesh {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/bangladesh |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |title=Home {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/ |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref><ref>{{Cite web |title=Global State of Democracy Indices {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/gsod-indices |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref> === انتظامي ورهاست === {{Main|بنگلاديش جي انتظامي جاگرافي}} {{Bangladesh Divisions Image Map}} بنگلاديش کي اٺ انتظامي ڊويزنن ۾ ورهايو ويو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|publisher=Bangladesh Government|title=National Web Portal of Bangladesh|date=15 September 2015|access-date=23 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150923061605/http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|archive-date=23 September 2015|url-status=live}}</ref><ref name="CIA">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=15 May 2007 |year=2007}}</ref><ref>{{cite news |url=http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |title=Rangpur becomes a divivion |work=bdnews24.com |date=25 January 2010 |access-date=6 August 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150903184553/http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |archive-date=3 September 2015 |url-status=live}}</ref> ۽ هر ڊويزن جو نالو ان جي مرڪزي شهر تي رکيل آهي: [[باريسال ڊويزن|باريسال]]، سرڪاري طور ''باريشال''<ref name="namechange">{{cite news |url=https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|title=Bangladesh changes English spellings of five districts|work=bdnews24.com|date=2 April 2018|access-date=1 October 2019 |archive-date=15 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201215091950/https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|url-status=live}}</ref>، [[چٽاگانگ ڊويزن|چٽاگانگ]]، سرڪاري طور ''چٽوگرام''<ref name="namechange" />، [[ڍاڪا ڊويزن|ڍاڪا]]، [[کُلنا ڊويزن|کُلنا]]، [[ميمڻ سنگهه ڊويزن|ميمڻ سنگهه]]، [[راجشاهي ڊويزن|راجشاهي]]، [[رنگپور ڊويزن|رنگپور]]، ۽ [[سليٽ ڊويزن|سليٽ]]. ڊويزنون ضلعن، يعني ''ضلعن''، ۾ ورهايل آهن. بنگلاديش ۾ 64 ضلعا آهن، ۽ هر ضلعو ''اپازيلا''، يعني سب ضلعن، يا ''ٿانا'' ۾ ورهايل آهي. هر پوليس اسٽيشن جي اندر وارو علائقو، سواءِ ميٽروپوليٽن علائقن جي، ''[[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|يونينن]]'' ۾ ورهايل آهي، ۽ هر يونين ڪيترن ڳوٺن تي مشتمل هوندي آهي. ميٽروپوليٽن علائقن ۾ پوليس اسٽيشنون وارڊن ۾ ورهايل آهن، جيڪي وري ''محلن'' ۾ ورهايل آهن. ڊويزن يا ضلعي سطح تي ڪو به چونڊيل نمائندو ناهي، ۽ انتظام رڳو سرڪاري عملدارن تي مشتمل هوندو آهي. هر يونين، يا وارڊ، ۾ چيئرمين ۽ ڪيترن ميمبرن لاءِ سڌيون چونڊون ٿينديون آهن. 1997ع ۾ پارليامينٽ قانون منظور ڪيو، جنهن تحت هر يونين ۾ 12 مان ٽي سيٽون عورتن لاءِ مخصوص ڪيون ويون.<ref>''Local Government Act'', No. 20, 1997</ref> {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; border:2px solid #8fb3d9; background:#f8fbff;" |+ style="background:#d9ecff; color:#003366; font-weight:bold; padding:0.4em;" | بنگلاديش جون انتظامي ڊويزنون |- ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | [[بنگلاديش جون ڊويزنون|ڊويزن]] ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گاديءَ جو شهر ! scope="col" data-sort-type="date" style="background:#b7d7f0;" | قيام ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | پکيڙ (km<sup>2</sup>)<br /><ref>{{cite web |url=http://www.dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |title=Health Bulletin 2016 |website=Directorate General of Health Services |page=14 |access-date=7 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170613050056/http://dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |archive-date=13 June 2017 |url-status=live}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | 2021ع آبادي<br />(اندازي مطابق)<ref>{{cite web |url=http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |title=Population Projection of Bangladesh: Dynamics and Trends, 2011–2061 |date=November 2015 |website=Bangladesh Bureau of Statistics |pages=25–28}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گهاٽائي<br />2021ع |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال]] | 1 جنوري 1993ع | 13,225 | 9,713,000 | 734 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ]] | 1 جنوري 1829ع | 33,909 | 34,747,000 | 1,025 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا]] | 1 جنوري 1829ع | 20,594 | 42,607,000 | 2,069 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا]] | 1 آڪٽوبر 1960ع | 22,284 | 18,217,000 | 817 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه]] | 14 سيپٽمبر 2015ع | 10,584 | 13,457,000 | 1,271 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي]] | 1 جنوري 1829ع | 18,153 | 21,607,000 | 1,190 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور، بنگلاديش|رنگپور]] | 25 جنوري 2010ع | 16,185 | 18,868,000 | 1,166 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ]] | 1 آگسٽ 1995ع | 12,635 | 12,463,000 | 986 |} === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Diplomatic relations of Bangladesh.svg | caption1 = اهي ملڪ، جن جا بنگلاديش سان سفارتي لاڳاپا آهن | image2 = | caption2 = }} بنگلاديش کي [[عالمي سياست]] ۾ هڪ [[وچولي طاقت]] سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|title=Bangladesh at 50: On the Path to Becoming a Middle Power|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=16 December 2021 |last=Hassan |first=Asif Muztaba|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|url-status=live}}</ref> اهو [[هند-پئسفڪ]] جي جيوسياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|title=Understanding the Importance of Bangladesh in the Bay of Bengal and the Indo-Pacific |last=Karim |first=Tariq A.|date=21 May 2022|publisher=[[National Bureau of Asian Research]]|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|url-status=live}}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ اهو ڏکڻ ايشيا ۽ ڏکڻ اوڀر ايشيا جي وچ ۾ حڪمت عمليءَ واري هنڌ تي واقع آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Connecting South Asia and Southeast Asia: A Bangladesh Country Study|date=September 2014|publisher=[[Asian Development Bank]]|access-date=26 September 2022|number=500 |last1=Rahman |first1=Mustafizur |last2=Moazzem |first2=Khondaker Golam |last3=Chowdhury |first3=Mehruna Islam |last4=Sehrin |first4=Farzana}}</ref> بنگلاديش 1972ع ۾ [[قومن جي دولت مشترڪه]] ۾ ۽ 1974ع ۾ گڏيل قومن ۾ شامل ٿيو.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048 |title=Bangladesh enters Commonwealth |last=Sajen |first=Shamsuddoza|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 April 2020 |access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153013/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|title=Bangladesh marks 40 years as Member State of the UN |publisher=United Nations|date=26 September 2014|access-date=26 September 2022 |last=Chaudhury |first=Dipanjan Roy|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153010/https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|url-status=live}}</ref> اهو موسمي تبديلي، ايٽمي هٿيارن جي عدم ڦهلاءُ، واپاري پاليسي ۽ غير روايتي سلامتي جي مسئلن تي گهڻ طرفي سفارتڪاري تي ڀاڙي ٿو.<ref>{{cite web |url=https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | title=Roundtable on 'Non Traditional Security Threats in the Indo-Pacific Region' – NTS-Asia | date=30 August 2022 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184723/https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | url-status=live }}</ref> بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] جي قيام ۾ اڳواڻي ڪئي، جيڪو [[هندستاني برصغير]] ۾ علائقائي سفارتڪاري جو اهم فورم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |last1=De |first1=Prabir |last2=Bhattacharyay |first2=Biswa N.|title=Prospects of India–Bangladesh Economic Cooperation: Implications for South Asian Regional Cooperation|publisher=[[Asian Development Bank]]|date=September 2007|access-date=27 September 2022}}</ref> اهو 1974ع ۾ [[اسلامي تعاون تنظيم]] ۾ شامل ٿيو،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177|title=Bangladesh an example of religious harmony: OIC|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=21 March 2021|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102404/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177 |url-status=live}}</ref> ۽ [[ڊي-8 اقتصادي تعاون تنظيم|ڊيولپنگ-8]] جو باني ميمبر آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=1 August 2022|access-date=27 September 2022|title=Bangladesh receives "International Peace Award" as D-8 founding member|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|url-status=live}}</ref> تازو بنگلاديش [[عالمي بئنڪ]] جي سهڪار سان علائقائي واپار ۽ ٽرانسپورٽ رابطن کي هٿي ڏيڻ تي ڌيان ڏنو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | title=Regional Trade and Connectivity in South Asia Gets More Than $1 Billion Boost from World Bank | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184718/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | url-status=live }}</ref> اهو پنهنجي اهم پرڏيهي پاليسي مقصدن مان هڪ طور [[آسيان ۾ بنگلاديش جي شموليت|آسيان ۾ شامل ٿيڻ جي ڪوشش]] پڻ ڪري رهيو آهي.<ref name=":5">{{Cite news |title=Ultimate goal is to join ASEAN as a full member |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/trade-market/ultimate-goal-is-to-join-asean-as-a-full-member-1743783067 |access-date=2025-07-12 |work=The Financial Express |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=2024-09-05 |title=Will Bangladesh join Asean? Maritime arbitration wins favour Dhaka |url=https://www.scmp.com/week-asia/politics/article/3277348/will-bangladesh-join-asean-maritime-arbitration-wins-and-cultural-links-favour-dhaka |access-date=2025-07-17 |website=South China Morning Post |language=en}}</ref><ref>{{cite web |last=Rahman |first=Mohammad Tariqur |date=8 February 2025 |title=Perhaps: Should Bangladesh be a member of ASEAN? |url=https://apakhabartv.com/2025/02/08/perhaps/ |access-date=17 July 2025 |website=ApakhabarTV}}</ref> ڍاڪا [[بمسٽيڪ]] جو صدر دفتر رکي ٿو، جيڪا [[بنگال جي نار تي ڀاڙيندڙ ملڪ|بنگال جي نار سان لاڳاپيل ملڪن]] کي گڏ ڪندڙ تنظيم آهي. پاڙيسري ميانمار سان [[بنگلاديش–ميانمار لاڳاپا|لاڳاپا]] 2016–2017ع کان سخت ڇڪتاڻ جو شڪار آهن، جڏهن 700,000 کان وڌيڪ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|روهنگيا پناهگير]] غيرقانوني طور بنگلاديش ۾ داخل ٿيا.<ref name="RohingyaHRW">{{cite web |url=https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|title=Bangladesh Is Not My Country|publisher=[[Human Rights Watch]]|date=5 August 2018|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جي پارليامينٽ، حڪومت ۽ سول سوسائٽي روهنگيا خلاف ميانمار جي فوجي ڪارروائين تي [[2016–17ع روهنگيا لڏپلاڻ تي بين الاقوامي ردعمل|بين الاقوامي تنقيد]] جي اڳواڻيءَ ۾ رهيون آهن، ۽ انهن جي [[واپسي جو حق|واپسيءَ جي حق]] جو مطالبو [[اراڪان]] ڏانهن ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | title=Bangladesh and Myanmar Resume Talks on Rohingya Repatriation | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184715/https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|title=Bangladesh tells UN that Rohingya refugees must return to Myanmar|date=17 August 2022|publisher=[[Al Jazeera Media Network|Al Jazeera]]|access-date=27 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926223428/https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|url-status=live}}</ref> بنگلاديش پنهنجي سڀ کان وڏي پاڙيسري ملڪ ڀارت سان اهم [[بنگلاديش–ڀارت لاڳاپا|ٻطرفا ۽ معاشي لاڳاپا]] رکي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=India-Bangladesh Bilateral Relations|date=March 2021|publisher=[[Ministry of External Affairs (India)]]|access-date=27 September 2022}}</ref> جيڪي اڪثر [[ڀارت ۾ پاڻيءَ جي سياست|پاڻيءَ جي سياست]]، [[گنگا پاڻي تڪرار|گنگا]] ۽ [[تيستا درياهه#پاڻي ورهائڻ جو چئلينج|تيستا]] جي مسئلن،<ref>{{cite web |url=https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | title=India and Bangladesh Conflict over the Ganges River &#124; Climate-Diplomacy | date=January 1957 | access-date=23 October 2022 | archive-date=23 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221023122123/https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | url-status=live }}</ref><ref>{{cite thesis |last=Karim |first=Sajid |date=November 2020 |title=Transboundary Water Cooperation between Bangladesh and India in the Ganges River Basin: Exploring a Benefit-sharing Approach |type=Master's |publisher=[[Uppsala University]] |url=http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|access-date=27 September 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|title=India Must Settle the Teesta River Dispute With Bangladesh for Lasting Gains|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=9 April 2021|access-date=27 September 2022 |last=Banerji |first=Anuttama|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|url-status=live}}</ref> ۽ [[بنگلاديش–ڀارت سرحد تي موت|بنگلاديشي شهرين جي سرحدي قتلن]] سبب ڇڪتاڻ جو شڪار ٿين ٿا.<ref>{{cite web |url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343 |title='Unlawful killings' along India border: Bangladeshi families seek justice|publisher=[[Anadolu Agency]]|date=11 February 2021|access-date=27 September 2022 |last=Kamruzzaman |first=Md.|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|title=Bangladesh sees highest border deaths in 10 years|date=22 December 2020 |last=Anik |first=Syed Samiul Basher|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جا پاڪستان سان لاڳاپا مسئلن جو شڪار آهن، خاص طور تي ان ڪري جو پاڪستان 1971ع واري [[بنگلاديش نسل ڪشي]] کان انڪار ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|title=Should Pakistan apologize to Bangladesh for the 1971 war?|work=[[DW News]]|publisher=[[Deutsche Welle]]|date=30 March 2021|access-date=27 September 2022 |last=Janjua |first=Haroon|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|url-status=live}}</ref> اهو چين سان [[بنگلاديش–چين لاڳاپا|گرم لاڳاپا]] برقرار رکي ٿو، جيڪو ان جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار ۽ سڀ کان وڏو هٿيار فراهم ڪندڙ ملڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|title=Decoding China-Bangladesh relationship |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta|date=27 June 2018|access-date=27 September 2022|publisher=[[Observer Research Foundation]]|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|url-status=live}}</ref> جاپان بنگلاديش کي سڀ کان وڌيڪ معاشي امداد ڏيندڙ ملڪ آهي، ۽ ٻنهي ملڪن وچ ۾ [[بنگلاديش–جاپان لاڳاپا|حڪمت عملي ۽ معاشي ڀائيواري]] آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|title=50 Years of Japan-Bangladesh Ties: From Economic to Strategic Partnership|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=10 February 2022 |last=Shazzad |first=Hussain|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153002/https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|url-status=live}}</ref> وچ اوڀر جي ملڪن سان سياسي لاڳاپا مضبوط آهن.<ref>{{cite web |url=https://saudigazette.com.sa/article/38010 | title=Bangladesh and Saudi Arabia have extremely cordial relations – Rizvi | date=27 March 2013 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184720/https://saudigazette.com.sa/article/38010 | url-status=live }}</ref> بنگلاديش کي پنهنجي ترسيل رقم جو 59 سيڪڙو وچ اوڀر مان ملي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | title=Middle East dual shock spillover on Bangladesh's remittance | date=19 July 2020 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184724/https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | url-status=live }}</ref> جيتوڻيڪ خراب ڪم ڪندڙ حالتون وچ اوڀر ۾ رهندڙ چئن ملين کان وڌيڪ [[وچ اوڀر ۾ بنگلاديشي|بنگلاديشي مزدورن]] کي متاثر ڪن ٿيون.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|title=Experts: Middle East remains key to Bangladesh's fortunes in a changing world|date=29 June 2022|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|url-status=live}}</ref> بنگلاديش [[موسمي تبديلي|عالمي موسمي]] سفارتڪاري ۾ [[ڪلايميٽ ولنرئبل فورم]] جي اڳواڻ طور اهم ڪردار ادا ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | title=COP26 and Bangladesh: Time to Consolidate Climate Diplomacy | work=SOAS Blog | date=11 October 2021 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184721/https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | url-status=live }}</ref> === فوج === {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladeshi soldiers on a BTR-80 APC.jpg | caption1 = [[بي ٽي آر-80]] تي بنگلاديش فوج جا اهلڪار | image2 = BNS Bongobondhu2.jpg | caption2 = بنگلاديش بحريه جو [[فريگيٽ]]، [[بي اين ايس خالد بن وليد]] | image3 = Mikoyan MiG-29-Chengdu F-7.jpg | caption3 = بنگلاديش هوائي فوج جا ويڙهاڪ جهاز، مگ-29 ۽ ايف-7 }} [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] [[برطانوي فوج]] ۽ [[برطانوي هندستاني فوج]] جو ادارياتي ڍانچو ورثي ۾ حاصل ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|title=The Military and Democracy in Bangladesh|website=press-files.anu.edu.au|access-date=19 September 2017|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010141253/http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|url-status=live}}</ref> 2024ع ۾ [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] جي سرگرم اهلڪارن جو انگ لڳ ڀڳ 230,000 هو،<ref name="IISS">*{{cite book| title=The Military Balance 2018 |author1=International Institute for Strategic Studies |author-link1=International Institute for Strategic Studies| date=14 February 2018| publisher=[[Routledge]]| isbn=978-1-85743-955-7| ref=IISS2018}}</ref> جنهن ۾ هوائي فوج جا 21,000 ۽ بحريه جا 27,000 اهلڪار شامل هئا.<ref>Including service and civilian personnel. See [https://web.archive.org/web/20120112044228/http://www.bangladeshnavy.org/glance.html Bangladesh Navy]. Retrieved 17 July 2007.</ref> روايتي دفاعي ڪردارن کان علاوه، فوج آفتن جي امدادي ڪارروائين ۾ شهري اختيارين جي مدد ڪئي آهي ۽ سياسي بيچيني جي دورن ۾ اندروني سلامتي پڻ فراهم ڪئي آهي. ڪيترن سالن کان، بنگلاديش [[گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ|گڏيل قومن جي امن فوجن]] ۾ دنيا جو سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ رهيو آهي.<ref>{{Cite web |date=4 April 2023 |title=Contribution of Uniformed Personnel to UN by Country and Personnel Type |url=https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |access-date=12 May 2023 |publisher=United Nations|archive-date=12 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230512143419/https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش جو فوجي بجيٽ]] جي ڊي پي جو 1.3 سيڪڙو آهي، جيڪو 2021ع ۾ 4.3 بلين آمريڪي ڊالرن جي برابر هو.<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |title=Military expenditure (% of GDP) – Bangladesh |publisher=World Bank |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207232946/https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |last=Alif |first=Abdullah |date=11 June 2020 |title=Budget FY21: Military spending increases by Tk2,327 crore |url=https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |work=Dhaka Trbiune |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231443/https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش بحريه]]، جيڪا بنگال جي نار جي وڏين بحرين مان هڪ آهي، فريگيٽن، آبدوزن، ڪورويٽن ۽ ٻين جهازن جي [[بنگلاديش بحريه جي سرگرم جهازن جي فهرست|بيڙي]] تي مشتمل آهي. [[بنگلاديش هوائي فوج]] وٽ گهڻ مقصدي جنگي جهازن جو هڪ [[بنگلاديش جي سرگرم فوجي جهازن جي فهرست|ننڍو بيڙو]] آهي. بنگلاديش جي فوجي سامان جو گهڻو حصو چين کان اچي ٿو.<ref>{{cite news |last=Balachandran |first=P.K. |date=12 April 2017 |title=Rivals India and China woo Bangladesh with aid totalling $46 b |url=http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |work=[[Daily FT]] |access-date=27 July 2017 |archive-date=28 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170728123712/http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |url-status=live }}</ref> تازن سالن ۾، بنگلاديش ۽ ڀارت گڏيل فوجي مشقون، فوجي اڳواڻن جا اعليٰ سطحي دورا، [[دهشتگردي جي روڪٿام]] ۾ سهڪار ۽ ڳجهي ڄاڻ جي مٽاسٽا وڌائي آهي. بنگلاديش [[اتر اوڀر ڀارت]] ۾ استحڪام ۽ سلامتي کي يقيني بڻائڻ لاءِ اهم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |title=Migration, river management, radicalisation: What does the future hold for India-Bangladesh relations? |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta |date=May 2020 |website=Observer Research Foundation |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231444/https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |title=Bangladesh and India's Northeast: A security perspective |work=The Daily Star |date=15 October 2011 |access-date=14 February 2022 |archive-date=8 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220208025833/https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |url-status=live }}</ref> اوڀر برصغير ۾ بنگلاديش جي حڪمت عملي واري اهميت چين جي ويجهڙائي، برما سان سرحد، مکيه ڀارت ۽ اتر اوڀر ڀارت جي جدا ٿيڻ، ۽ بنگال جي نار ۾ ان جي سامونڊي علائقي تي دارومدار رکي ٿي.<ref>{{cite web |author=Anu Anwar, Michael Kugelman |url=https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |title=The U.S. Should Deepen Ties With Bangladesh |work=Foreign Policy |date=1 December 2021 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |url-status=live }}</ref> 2002ع ۾ بنگلاديش ۽ چين دفاعي سهڪار جو معاهدو ڪيو.<ref>{{cite journal |last=Kinne |first=Brandon J. |date=15 August 2018 |title=Defense Cooperation Agreements and the Emergence of a Global Security Network |journal=International Organization |volume=72 |issue=4 |pages=799–837 |doi=10.1017/S0020818318000218 |doi-access=free }}</ref> آمريڪا بنگلاديش سان [[اسٽيٽس آف فورسز ايگريمينٽ]]، [[ايڪويزيشن اينڊ ڪراس-سروسنگ ايگريمينٽ]] ۽ جنرل سيڪيورٽي آف ملٽري انفارميشن ايگريمينٽ بابت ڳالهين جي ڪوشش ڪئي آهي.<ref>{{cite journal |last=Paul |first=Bimal Kanti |year=2005 |title=Bangladeshi American Response to the 1998 Status of Forces Agreement (SOFA): An Assessment |journal=The Professional Geographer |volume=57 |issue=4 |pages=495–505 |doi=10.1111/j.1467-9272.2005.00494.x |bibcode=2005ProfG..57..495P }}</ref><ref>{{cite web |last=Ashraf |first=Nazmul |url=https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |title=U.S. keen on military ties with Dhaka &#124; Uae |work=Gulf News |date=11 May 2002 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162344/https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=US wants 2 defence deals with Bangladesh |url=https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |work=The Daily Star |date=18 October 2019 |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |url-status=live }}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش گڏيل قومن جي [[ايٽمي هٿيارن جي پابندي بابت معاهدو]] جي توثيق ڪئي.<ref>{{cite news |title=Bangladesh ratifies nuclear weapons prohibition treaty |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |work=Dhaka Tribune |date=28 September 2020 |access-date=15 August 2020 |archive-date=20 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200920163951/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |url-status=live }}</ref> ==آبادي== ھن ملڪ جي آبادي لڳ ڀڳ 25 ڪروڙ آهي جنھن جو 83 سيڪڙو مسلمان ۽ 16 سيڪڙو ھندو آھن. ھن ملڪ ۾ انڊونيشيا ، پاڪستان ۽ ڀارت کان پوء مسلمانن جو دنيا ۾ سڀ کان وڏو ملڪ آھي<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. ھن ملڪ جو سرڪاري مذھب پڻ اسلام آھي. مسلمانن جي ملڪن ۾ سڀ کان گھڻا ھندو ھن ملڪ ۾ رھن ٿا<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. مسلمانن جي اڪثريت سني اسلام جي حنفي فقه سان تعلق رکندڙ آهي<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. ھندن جي اڪثريت جو تعلق شيڊول وارين ذاتين سان آهي جن کي ماضي ۾ اڇوت يا [[ھريجن]] (خدا جا ٻچا) سڏيو ويندو هو<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. مٿين طبقي جا ھندو 1947 ۾ انڊيا جي رياست اولھ بينگال ھجرت ڪري ويا<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. == معيشت == {{Main|بنگلاديش جي معيشت}} {{Further|بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Dhaka April (33244268934).jpg | caption1 = [[موتي جهيل ٿاڻو|موتي جهيل]]، گاديءَ واري شهر ڍاڪا جو سڀ کان وڏو [[مرڪزي واپاري ضلعو|واپاري ضلعو]] آهي۔ | image2 = The padma bridge 04.jpg | caption2 = [[پدما پل]]، جيڪا 2022ع ۾ کولِي وئي، هڪ [[سڙڪ-ريل پلن جي فهرست|سڙڪ ۽ ريلوي پل]] آهي جيڪا [[پدما ندي]] تي تعمير ٿيل آهي۔ }} بنگلاديش هڪ [[في ڪس مجموعي قومي آمدني موجب ملڪن جي فهرست#هيٺيون وچولي آمدني وارو گروهه|هيٺين وچولي آمدني]] واري [[مخلوط معيشت|مخلوط منڊي معيشت]] رکندڙ ملڪ آهي۔<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Zobaer|url=https://www.dw.com/en/bangladesh-economy-50-years-on/a-57015896|title=Bangladesh at 50: From 'basket case' to rising economic star|access-date=30 September 2022|work=[[ڊي ڊبليو نيوز]]|publisher=[[ڊيوچي ويلي]]|date=16 December 2021}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/feature/2023/01/22/a-journey-together-bangladesh-and-world-bank-celebrate-historic-partnership|title=A Journey Together: Bangladesh and World Bank Celebrate Historic Partnership|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|date=22 January 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> نالي ماتر انگن اکرن موجب ان جي معيشت دنيا ۾ 36هين وڏي، جڏهن ته [[خريداري قوت برابري]] (PPP) موجب 24هين وڏي معيشت آهي۔ بنگلاديش جي [[مزدور قوت]] 71.4 ملين ماڻهن تي مشتمل آهي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.TLF.TOTL.IN?locations=BD|title=Labor force, total – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> جيڪا دنيا ۾ ستين وڏي مزدور قوت آهي؛ جڏهن ته 2024ع ۾ بيروزگاري جي شرح 3.6٪ هئي۔<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.ZS?locations=BD|title=Unemployment, total (% of total labor force) (modeled ILO estimate) – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> پرڏيهي زرِ مبادلا جا ذخيرا گهٽجڻ باوجود،<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/business/local/s3knbstt64|title=Respite from fall in forex reserves, dollar market stable|work=[[پروٿوم آلو]]|date=19 October 2024|last=Sakib|first=Shanaullah|access-date=9 January 2025}}</ref> ڏکڻ ايشيا ۾ هندستان کان پوءِ ٻئي نمبر تي آهن۔ بنگلاديش جي وڏي [[بنگلاديشي جلاوطن برادري|جلاوطن برادري]] 2024ع دوران لڳ ڀڳ 27 ارب آمريڪي ڊالر [[بنگلاديش ڏانهن موڪليل رقم]] جي صورت ۾ موڪليا۔<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/remittance-hit-all-time-high-2024-3789871|title=Remittance hit all-time high in 2024|last=Hasan|first=Md. Mehedi|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 January 2025|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديشي ٽڪا]] ملڪ جي قومي ڪرنسي آهي۔ خدمتن وارو شعبو ڪل جي ڊي پي جو لڳ ڀڳ 51.5٪ حصو ڏئي ٿو، ان کان پوءِ صنعتي شعبي جو حصو 34.6٪ آهي، جڏهن ته [[بنگلاديش ۾ زراعت|زرعي شعبو]] فقط 11٪ جي ڊي پي پيدا ڪري ٿو۔<ref name="cia"/> تنهن هوندي به روزگار جي لحاظ کان زراعت سڀ کان وڏو شعبو آهي، 2023 مطابق ڪو ملڪ جي لڳ ڀڳ اڌ مزدور قوت کي روزگار فراهم ڪري ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/labour-force-survey-2022-agriculture-still-main-job-generator-3283936|title=Labour Force Survey 2022: Agriculture still main job generator|last=Byron|first=Rejaul Karim|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=30 March 2023|access-date=11 January 2025}}</ref> ملڪ جي برآمداتي آمدني جو 84٪ کان وڌيڪ حصو [[بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت]] مان حاصل ٿئي ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.weforum.org/stories/2024/02/how-bangladesh-offers-lessons-for-sustainable-industrialization-in-africa/|last=Akinrebiyo|first=Femi|title=Bangladesh's leap from poverty to textile powerhouse offers lessons for countries in Africa|date=16 February 2024|work=[[ورلڊ اڪنامڪ فورم]]|access-date=11 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جو ٻيون نمبر وڏو تيار پوشاڪ برآمد ڪندڙ ملڪ آهي ۽ عالمي [[تيز فيشن]] صنعت ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/cd6ye3e8x9po|title=Fast fashion drove Bangladesh – now its troubled economy needs more|work=[[بي بي سي نيوز]]|date=7 September 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> بنگلاديش [[بنگلاديش جي جوٽ صنعت|جوٽ]]،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/symbol-our-degradation-3624216|title=A symbol of our degradation|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 June 2024|last=Choudhury|first=Serajul Islam|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانورن جي پيداوار|چانور]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/bw4ldbvrb4|title=Rice production rising high in Bangladesh|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[پروٿوم آلو]]|date=17 June 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جي مڇين جي فهرست|مڇي]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/good-day-bangladesh/sk7ow1u6en|title=Bangladesh globally second in freshwater fish production|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=10 June 2024|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانهه جي پيداوار|چانهه]]<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/long-term-plan-behind-high-tea-production-3399926|title=Long-term plan behind high tea production|last1=Chowdhury|first1=Dwoha|last2=Halder|first2=Sukanta|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=22 August 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> ۽ گلن جو پڻ اهم پيدا ڪندڙ ملڪ آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/floriculture-lucrative-sector-bangladesh-131728|title=Floriculture: A lucrative sector in Bangladesh|date=12 September 2020|website=Business Standard}}</ref> ٻين اهم صنعتن ۾ [[بنگلاديش ۾ ٻيڙيون ٺاهڻ واري صنعت|ٻيڙيون ٺاهڻ]]، [[بنگلاديش ۾ دواسازي صنعت|دواسازي]]، [[بنگلاديش ۾ فولاد صنعت|فولاد]]، [[بنگلاديش ۾ برقياتي صنعت|برقيات]] ۽ [[بنگلاديش ۾ چمڙي جي صنعت|چمڙي جون شيون]] شامل آهن۔<ref>{{cite journal|last1=Ahaduzzaman|last2=Sarkar|first2=Prottasha|last3=Anjum|first3=Aniqa|last4=Khan|first4=Easir A.|title=Overview of Major Industries in Bangladesh|date=7 December 2017|journal=Journal of Chemical Engineering|volume=30|number=1|doi=10.3329/jce.v30i1.34798|pages=51–58|doi-access=free}}</ref> چين بنگلاديش جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار آهي، جيڪو مجموعي واپار جو 15٪ حصو رکي ٿو، جڏهن ته هندستان 8٪ سان ٻئي نمبر تي آهي۔<ref>{{cite web|last=Haroon|first=Jasim Uddin|date=11 December 2024|work=[[فنانشل ايڪسپريس]]|url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/last-page/china-bangladeshs-top-trading-partner-in-fy24-1733855492|title=China Bangladesh's top trading partner in FY24|access-date=11 January 2025}}</ref> == اهم شخصيتون == * [[شيخ مجيب الرحمان]] * [[شيخ حسينه واجد]] * [[بيگم خالده ضياء]] * [[ڊاڪٽر محمد يونس]] ([[نوبل انعام]] ماڻيندڙ) * [[رونا ليلا]] == پڻ ڏسندا == * [[بنگلاديش جا صدر]] * [[بنگلاديش جا وزير اعظم]] == حوالا == {{حوالا|2}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.bangladesh.gov.bd/ بنگلا ديش جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{سارڪ}} {{OIC}} [[زمرو:بنگلاديش]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:بنگال]] [[زمرو:اسلامي رياستون]] [[زمرو:ايشيا ۾ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ ايشيا جا ملڪ]] [[زمرو:او آئي سي جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:دولت مشترڪه جون رڪن قومون]] bar483hen7bu3tz3cc10myo5s67dmti 387188 387187 2026-06-20T19:43:20Z Intisar Ali 8681 /* معيشت */ 387188 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ايشيا جو ملڪ}} {{About|ملڪ بابت}} {{Infobox country | conventional_long_name = عوامي جمهوريه بنگلاديش | common_name = بنگلاديش | native_name = {{native name|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ}}<br />{{resize|90%|{{nobold|{{transliteration|bn|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś}}}}}} | image_flag = Flag of Bangladesh.svg | image_coat = National emblem of Bangladesh.svg | symbol_type = [[بنگلاديش جو قومي نشان|نشان]] | other_symbol = {{unbulleted list |[[File:Government Seal of Bangladesh.svg|100px|بنگلاديش حڪومت جي مهر]]}} | other_symbol_type = [[بنگلاديش حڪومت جي مهر|حڪومتي مهر]] | national_anthem = {{lang|bn|আমার সোনার বাংলা}} ([[بنگالي ٻولي|بنگالي]])<br />{{transliteration|bn|[[امار شونار بنگلا]]}}<br />"منهنجو سونهري بنگال"<br /><div style="display:inline-block;margin-top:0.4em;">[[File:Amar Sonar Bangla instrumental by US Navy Band.oga|center]]</div> | image_map = {{Switcher|[[File: Bangladesh (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File: Bangladesh rel location map.svg |upright=1.15|frameless]]|بنگلاديش جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[ڍاڪا]] | coordinates = {{Coord|23|45|50|N|90|23|20|E|type:city_region:BD|display=inline}} | largest_city = capital | languages_type = سرڪاري ٻولي<br />{{nowrap|{{nobold|۽ قومي ٻولي}}}} | languages = [[بنگالي ٻولي|بنگالي]]<ref name="bdlaws.minlaw.gov.bd">{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh |website=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |access-date=1 February 2017 |archive-date=10 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191110101626/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |script-title=bn:বাংলা ভাষা প্রচলন আইন, ১৯৮৭ |author=<!--Not stated--> |website=bdlaws.minlaw.gov.bd |publisher=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |trans-title=بنگالي ٻولي لاڳو ڪرڻ جو ايڪٽ، 1987ع |language=bn |access-date=7 January 2024 |archive-date=7 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240107175804/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |url-status=live }}</ref> | languages2_type = ٻي عام ٻولي | religion = {{ublist |item_style=white-space:nowrap; |91.04% [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ([[رياستي مذهب|سرڪاري]])|7.94% [[بنگلاديش ۾ هندو ڌرم|هندو ڌرم]] |0.60% [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] |0.30% [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|0.12% [[بنگلاديش ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2022 | languages2 = [[بنگلاديشي انگريزي|انگريزي]]<ref>{{cite journal |id={{ERIC|EJ1249887}} |last1=Ara |first1=Rowshon |title=A Foreign Language or the Second Language: The Future of English in Bangladesh |journal=International Journal of Language Education |date=March 2020 |volume=4 |issue=1 |pages=81–95 |doi=10.26858/ijole.v4i2.10458 |doi-broken-date=9 January 2026 }}</ref><ref>{{cite journal |last1=Islam |first1=Mohammad Nurul |last2=Hashim |first2=Azirah |title=Historical Evolution of English in Bangladesh |journal=Journal of Language Teaching and Research |date=2019 |volume=10 |issue=2 |page=247 |doi=10.17507/jltr.1002.05 }}</ref> | ethnic_groups = 99% [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]]<!--Do not modify to "Bengalis". The name of the ethnic group is "Bengali" and the people who belong to Bengali ethnicity are called "Bengalis".--> {{collapsible list | titlestyle = background:transparent;text-align:left;font-weight:normal;font-size:100%; | title = 1% [[بنگلاديش جا مقامي ماڻهو|ٻيا]] | hlist = on | [[چڪما ماڻهو|چڪما]] | [[گارو ماڻهو|گارو]] | [[خاصي ماڻهو|خاصي]] | [[خومي ماڻهو|خومي]] | [[ميتي ماڻهو|منيپوري]] | [[مرما ماڻهو|مرما]] | [[ميزو ماڻهو|ميزو]] | [[رخائن ماڻهو|اراڪاني]] | [[مرو ماڻهو|مرو]] | [[سنتال ماڻهو|سنتال]] | [[تنچانگيا ماڻهو|تنچانگيا]] | [[ترپوري ماڻهو|ترپوري]] | [[بشنوپريا ماڻهو|بشنوپريا]] }} | ethnic_groups_ref = <ref>{{cite web |title=Ethnic population in 2022 census |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |access-date=9 June 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> | ethnic_groups_year = 2022 | religion_ref = <ref name="census"/> | demonym = [[بنگلاديشي ماڻهو|بنگلاديشي]] | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[محمد شهاب الدين]] | leader_title2 = [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[طارق رحمان]] | leader_title3 = [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] | leader_name3 = [[حفيظ الدين احمد]] | leader_title4 = [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] | leader_name4 = [[زبير رحمان چوڌري]] | legislature = [[جاتيا سنگساد]] | sovereignty_note = [[پاڪستان]] کان | sovereignty_type = [[بنگلاديش جي آزادي|آزادي]] | established_event1 = [[اوڀر بنگال]] | established_date1 = 15 آگسٽ 1947ع | established_event2 = [[اوڀر پاڪستان]] | established_date2 = 29 فيبروري 1956ع | established_event3 = [[بنگلاديشي آزادي جو اعلان|آزاديءَ جو اعلان]] | established_date3 = 26 مارچ 1971ع | established_event4 = [[بنگلاديش جي عارضي حڪومت|عارضي حڪومت]] | established_date4 = 10 اپريل 1971ع | established_event5 = [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ جو دستاويز|فتح]]، [[بنگلاديش آزادي جنگ|آزادي جنگ]] ۾ | established_date5 = 16 ڊسمبر 1971ع | established_event6 = [[بنگلاديش جو آئين|موجوده آئين]] | established_date6 = 16 ڊسمبر 1972ع | area_km2 = 148,460<ref>{{cite web|title=Bangladesh country profile |url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650940|website=[[بي بي سي نيوز]] |date=4 March 2011 |access-date=18 February 2025}}</ref> | area_rank = 93هون | area_sq_mi = 57320 | area_label2 = زميني پکيڙ | area_data2 = 130,170&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=13 November 2021|year=2021}}</ref> | area_label3 = آبي پکيڙ | area_data3 = 18,290&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia"/> | percent_water = 6.4 | population_estimate = 175,423,000<ref name=IMF/> | population_census = 169,828,911<ref name="populationcensus2022">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Post Enumeration Check (PEC) Adjusted Population |url=http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |date=18 April 2023 |website=[[بنگلاديش شماريات بيورو]] |access-date=30 May 2023 |archive-date=30 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230530205648/http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=Report: 68% Bangladeshis live in villages |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |work=[[ڍاڪا ٽربيون]] |date=28 November 2023 |access-date=6 February 2024 |archive-date=6 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240206021005/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |url-status=live }}</ref> | population_estimate_year = 2026 | population_estimate_rank = 8هون | population_census_year = 2022 | population_census_rank = 8هون | population_density_km2 = 1,165 | population_density_sq_mi = 3,020 | population_density_rank = 13هون | GDP_PPP = {{increase}} $1.922 ٽرلين<ref name="IMFWEO.BD">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[بين الاقوامي مالياتي فنڊ]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=19 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 25هون | GDP_PPP_per_capita = {{increase}} $10,955<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_PPP_per_capita_rank = 127هون | GDP_nominal = {{increase}} $510.705 بلين<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 36هون | GDP_nominal_per_capita = {{increase}} $2,911<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_per_capita_rank = 142هون | Gini = 30.9 | Gini_year = 2022 | Gini_change = decrease | Gini_ref = <ref>{{Cite web |title=Gini index - Bangladesh |url=https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=BD |access-date=2026-03-31 |website=World Bank}}</ref> | Gini_rank = | HDI = 0.685 | HDI_year = 2023 | HDI_change = increase | HDI_ref = <ref>{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[گڏيل قومن جو ترقياتي پروگرام]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = {{ordinal|130}} | currency = [[بنگلاديشي ٽڪا|ٽڪا]] ({{lang|bn|[[৳]]}}) | currency_code = BDT | time_zone = [[بنگلاديش معياري وقت|بي ايس ٽي]] | utc_offset = +6 | date_format = dd/mm/yyyy | calling_code = [[بنگلاديش ۾ ٽيليفون نمبر|+880]] | cctld = {{ubl|[[.bd]]|{{lang|bn|[[.bangla|.বাংলা]]}}}} | area_magnitude = | footnote = | today = }} {{Contains special characters|بنگالي}} '''بنگلاديش'''،{{efn|{{IPAc-en|%|b|ae|N|g|l|@|"|d|E|S|,_|%|b|A:|N|-|audio=LL-Q1860 (eng)-Flame, not lame-Bangladesh.wav}}; {{langx|bn|বাংলাদেশ|Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ˈbaŋlaˌdeʃ|pron|Bn-বাংলাদেশ.oga}}}} سرڪاري طور '''عوامي جمهوريه بنگلاديش'''،{{efn|{{langx|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ɡɔnopɾodʒat̪ɔnt̪ɾi‿baŋlad̪eʃ|pron|}}}} [[ڏکڻ ايشيا]] جو هڪ ملڪ آهي. اهو دنيا جو [[آبادي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]] آهي ۽ [[آباديءَ جي گهاٽائي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گنجان آباد ملڪن]] مان هڪ آهي، جتي لڳ ڀڳ 176 ملين آبادي {{convert|148461|km2|sqmi}} ايراضيءَ ۾ رهي ٿي.<ref name=IMF>{{Cite web |title=Bangladesh and the IMF |url=https://www.imf.org/en/countries/bgd |access-date=2026-05-02 |website=IMF}}</ref> بنگلاديش جون زميني سرحدون اتر، اولهه ۽ اوڀر ۾ [[ڀارت]] سان ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ملن ٿيون. ان جي ڏکڻ ۾ [[بنگال جي نار]] سان سامونڊي ڪنارو آهي. اهو [[ڀوٽان]] ۽ [[نيپال]] کان [[سليگڙي لنگهه]] وسيلي الڳ آهي، ۽ اتر طرف [[چين]] کان [[ڀارت جون رياستون|ڀارتي رياست]] [[سڪم]] وسيلي جدا آهي. [[ڍاڪا]]، ملڪ جو گاديءَ جو هنڌ ۽ [[بنگلاديش جا شهر ۽ ڳوٺ|سڀ کان وڏو شهر]]، ملڪ جو سياسي، مالي ۽ ثقافتي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.sinardaily.my/article/728620/culture/travel-amp-food/bangladesh-may-not-have-a-mega-monument-but-what-it-has-is-captivating|title=Bangladesh may not have a mega monument but what it has is captivating|first=S. D.|last=Reporter|date=12 July 2025|website=Sinar Daily}}</ref> [[چٽاگانگ]] ملڪ جو ٻيو وڏو شهر ۽ [[چٽاگانگ بندرگاهه|ملڪ جو سڀ کان مصروف بندرگاهه]] آهي. هاڻوڪي بنگلاديش جو علائقو قديم تاريخ ۾ ڪيترين [[هندو سلطنتن ۽ گهراڻن جي فهرست|هندو]] ۽ [[ٻڌ ڌرم جي بادشاهتن ۽ سلطنتن جي فهرست|ٻڌ]] گهراڻن جو مضبوط مرڪز رهيو. 1204ع ۾ [[بنگال تي غوري فتح|مسلمانن جي فتح]] کان پوءِ، هن علائقي ۾ [[بنگال سلطنت|سلطنتي]] ۽ [[مغل سلطنت|مغل]] حڪمراني قائم ٿي. [[بنگال صوبو|مغل سلطنت جي سڀ کان وڏي صوبي]] طور [[بنگال]] دنيا جي سڀ کان خوشحال ۽ واپاري طور سرگرم علائقن مان هڪ بڻجي اڀريو، جيڪو پنهنجي [[بنگال ۾ ململ جو واپار|ترقي يافته ڪپڙي جي صنعت]] ۽ زرعي پيداوار لاءِ مشهور هو. 1757ع ۾ [[پلاسي جي جنگ]] ايندڙ ٻن صدين لاءِ [[بنگال پريزيڊنسي|برطانوي نوآبادياتي حڪمراني]] جي شروعات ثابت ٿي. هن دور ۾ سرمائي جي وڏي پيماني تي ٻاهر منتقلي ٿي، جنهن کي برطانيا ۾ صنعتي انقلاب جي مالي مدد لاءِ استعمال ڪيو ويو، جڏهن ته بنگال موتمار ڏڪارن جي دورن سبب تباهه ٿيو. 1947ع ۾ [[برطانوي هندستان جي ورهاڱي|هندستان جي ورهاڱي]] کان پوءِ، [[اوڀر بنگال]] نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جنهن کي پوءِ [[اوڀر پاڪستان]] جو نالو ڏنو ويو. [[اولهه پاڪستان]] ۾ قائم حڪومت طرفان ٻن ڏهاڪن کان وڌيڪ سياسي دٻاءُ ۽ [[ادارتي نسل پرستي|نظامي نسل پرستي]] کان پوءِ، [[اوڀر پاڪستان]] ۾ [[عدم تعاون تحريڪ (1971)|1971ع جي عدم تعاون تحريڪ]] سان شهري بيچيني پيدا ٿي، جيڪا حڪومت جي پرتشدد [[آپريشن سرچ لائيٽ|فوجي ڪارروائي]] کان پوءِ [[بنگلاديش آزادي جنگ]] جو سبب بڻي. [[مڪتي باهني]]، [[1971ع جي هندستان-پاڪستان جنگ|ڀارتي فوجن جي مدد ۽ سهڪار]] سان، هڪ ڪامياب [[انقلاب|هٿياربند انقلاب]] وڙهيو؛ ۽ پاڪستان طرفان ڪيل [[بنگلاديش نسل ڪشي]] جي باوجود، بنگلاديش 16 ڊسمبر 1971ع تي هڪ [[خودمختيار قوم]] بڻجي ويو. آزاديءَ کان پوءِ [[شيخ مجيب الرحمان]] ملڪ جي اڳواڻي ڪئي، جيستائين 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] ٿيو. پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن کي پاڻ به 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|قتل]] ڪيو ويو. 1980ع واري ڏهاڪي تي [[حسين محمد ارشاد]] جي آمريت غالب رهي، جنهن کي 1990ع ۾ [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|عوامي بغاوت]] ذريعي هٽايو ويو. 1991ع ۾ جمهوريت جي بحاليءَ کان پوءِ، [[بيگمن جي جنگ]] يعني [[خالده ضياءُ]] ۽ [[شيخ حسينا]] جي رقابت ايندڙ 34 سالن تائين ملڪ جي سياست کي شڪل ڏني. حسينا کي 5 آگسٽ 2024ع تي [[جولاءِ بغاوت|عوامي بغاوت]] ۾ هٽايو ويو.<ref>{{Cite news |title=Battle Of Begums: All About Rivalry Between Khaleda Zia And Sheikh Hasina |url=https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-url=http://web.archive.org/web/20251230091627/https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-date=2025-12-30 |access-date=2026-05-15 |work=NDTV |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Mudgal |first=Aryan |date=2025-12-30 |title=‘Battle of the Begums’: Khaleda Zia and Sheikh Hasina's rivalry over the years |url=https://www.hindustantimes.com/world-news/battle-of-the-begums-khaleda-zia-and-sheikh-hasinas-rivalry-over-the-years-bangladesh-101767079979402.html |access-date=2026-05-15 |website=Hindustan Times |language=en}}</ref> بنگلاديش [[ويسٽ منسٽر نظام]] تي ٻڌل هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي. اهو [[وچولي طاقت]] آهي ۽ [[بنگلاديش جي معيشت|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] رکي ٿو. بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن موجب اسلام|چوٿين نمبر وڏي مسلمان آبادي]] جو گهر آهي. اهو ڏکڻ ايشيا جي [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|ٽئين نمبر وڏي فوج]] رکي ٿو ۽ گڏيل قومن جي [[امن قائم رکڻ]] وارين ڪارروائين ۾ سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ آهي. بنگلاديش [[بنگلاديش جون ڊويزنون|اٺ ڊويزنن]]، [[بنگلاديش جا ضلعا|64 ضلعن]]، [[اپازيلا|500 سب ضلعن]] ۽ [[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|4,599 يونين ڪائونسلن]] تي مشتمل آهي، ۽ دنيا جي [[سندربن|سڀ کان وڏي مينگروو ٻيلي]] جو گهر آهي. ان وٽ دنيا جي سڀ کان وڏي [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|پناهگير آبادي]] مان هڪ آهي ۽ اهو اڃا تائين مقامي سطح تي پکڙيل [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]]، [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جي ڀڃڪڙين]]، [[مذهبي تشدد]]، [[سياسي زوال|سياسي عدم استحڪام]] ۽ [[موسمي تبديلي جا اثر|موسمي تبديلي جي منفي اثرن]] جهڙن چئلينجن کي منهن ڏئي رهيو آهي. بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] ۽ [[بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن]] جو ميمبر ملڪ آهي. == نالي جي بڻ بنياد == {{Main|بنگال جا نالا}} ''بنگلاديش'' ("بنگالي ملڪ") جي نالي جي بڻ بنياد کي ويهين صديءَ جي شروعات تائين ڳولي سگهجي ٿو، جڏهن بنگالي محب وطن گيتن، جهڙوڪ [[رابندرناٿ ٽئگور]] جي ''آجي بنگلاديشير هردوئي'' ۽ [[قاضي نذرالاسلام]] جي ''نمو نمو نمو بنگلاديش مومو'' ۾، ترتيبوار 1905ع ۽ 1932ع ۾، هي اصطلاح استعمال ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |title=Notation of song aaji bangladesher hridoy |access-date=10 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150904011316/http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |archive-date=4 September 2015}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان، بنگالي قومپرستن [[اوڀر پاڪستان]] ۾ سياسي جلسن ۾ هي اصطلاح استعمال ڪرڻ شروع ڪيو. ''بنگلا'' اصطلاح [[بنگال]] علائقي ۽ [[بنگالي ٻولي]] ٻنهي لاءِ استعمال ٿي سگهي ٿو. ''بنگلا'' اصطلاح جي اصل واضح ناهي؛ مختلف نظرين موجب ان جو تعلق ڪانسي جي دور جي ڪنهن [[پروٽو-ڊراوڙي ٻولي|پروٽو-ڊراوڙي]] قبيلي،<ref>{{cite web |url=http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field%28DOCID+bd0014%29 |title=Bangladesh: early history, 1000&nbsp;B.C.–A.D. 1202 |date=September 1988 |website=Bangladesh: A country study |publisher=[[لائبريري آف ڪانگريس]] |access-date=1 December 2014 |quote=Historians believe that Bengal, the area comprising present-day Bangladesh and the Indian state of [[West Bengal]], was settled in about 1000 B.C. by Dravidian-speaking peoples who were later known as the Bang. Their homeland bore various titles that reflected earlier tribal names, such as Vanga, Banga, Bangala, Bangal, and Bengal. |archive-url=https://web.archive.org/web/20131207010051/http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd%2Fcstdy%3A%40field%28DOCID+bd0014%29 |url-status=live |archive-date=7 December 2013 }}</ref> ۽ لوهه جي دور جي [[ونگا سلطنت]] سان جوڙيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |url=https://www.britannica.com/place/Vanga|title=Vanga &#124; ancient kingdom, India|website=Encyclopædia Britannica|access-date=24 April 2023|archive-date=30 July 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160730062030/https://www.britannica.com/place/Vanga|url-status=live}}</ref> هن اصطلاح جو سڀ کان پراڻو ڄاتل استعمال 805ع واري [[نيسري|نيسري پليٽ]] ۾ ملي ٿو. ''ونگلا ديسا'' اصطلاح يارهين صديءَ جي ڏکڻ هندستاني رڪارڊن ۾ ملي ٿو.<ref>{{cite book |last=Keay |first=John |author-link=John Keay |year=2000 |title=India: A History |publisher=[[Atlantic Monthly Press]] |page=220 |isbn=978-0-87113-800-2 |quote=In C1020 ... launched Rajendra's great northern escapade ... peoples he defeated have been tentatively identified ... 'Vangala-desa where the rain water never stopped' sounds like a fair description of Bengal in the monsoon.}}</ref><ref name="Sen-1999">{{cite book |last=Sen |first=Sailendra Nath |year=1999 |orig-date=First published 1988 |title=Ancient Indian History and Civilization |url=https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |publisher=New Age International |page=281 |isbn=978-81-224-1198-0 |access-date=25 July 2023 |archive-date=16 January 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116111745/https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |url-status=live }}</ref> چوڏهين صديءَ ۾ [[بنگال سلطنت]] دوران هن اصطلاح کي سرڪاري حيثيت ملي.<ref name="Ahmed2004">{{cite book |last=Ahmed |first=Salahuddin |date=2004 |title=Bangladesh: Past and Present |url=https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |publisher=APH Publishing |page=23 |isbn=978-81-7648-469-5 |access-date=14 May 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161602/https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |url-status=live }}</ref><ref>"But the most important development of this period was that the country for the first time received a name, ie Bangalah." [http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal Banglapedia: Islam, Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20150723091245/http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal |date=23 July 2015 }}</ref> [[شمس الدين الياس شاهه]] 1342ع ۾ پاڻ کي "بنگلا جو پهريون [[شاهه]]" قرار ڏنو.<ref name="Ahmed2004" /> اسلامي دور ۾ ''بنگال'' لفظ هن علائقي لاءِ سڀ کان عام نالو بڻجي ويو.<ref>{{Cite book |last=Sircar |first=D.C. |author-link=Dineshchandra Sircar |year=1971 |orig-date=First published 1960 |title=Studies in the Geography of Ancient and Medieval India |url=https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |edition=2nd |publisher=Motilal Banarsidass |page=135 |isbn=978-81-208-0690-0 |access-date=19 April 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161603/https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |url-status=live }}</ref> سورهين صديءَ جي تاريخدان [[ابوالفضل بن مبارڪ]] پنهنجي ''[[آئين اڪبري]]'' ۾ لکي ٿو ته پڇاڙي ''"ال"'' جو اضافو ان حقيقت مان ٿيو ته هن زمين جا قديم راجا ٽڪرين جي هيٺاهين وارن هيٺاهن علائقن ۾ مٽيءَ جا دڙا ٺاهيندا هئا، جن کي "ال" چيو ويندو هو.<ref>Land of Two Rivers, [[Nitish Sengupta]]</ref> اهو ذڪر [[غلام حسين سليم]] جي [[رياض السلاطين]] ۾ پڻ ملي ٿو.<ref name="riaj">[http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11 RIYAZU-S-SALĀTĪN: A History of Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20141215055926/http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11|date=15 December 2014}}, [[Ghulam Husain Salim]], The Asiatic Society, Calcutta, 1902.</ref> هند-آريائي پڇاڙي ''[[-desh|ديش]]'' سنسڪرت لفظ ''deśha'' مان نڪتل آهي، جنهن جي معنيٰ "زمين" يا "ملڪ" آهي. تنهنڪري ''بنگلاديش'' نالي جي معنيٰ "بنگال جي زمين" يا "بنگال جو ملڪ" آهي.<ref name="Sen-1999" /> == تاريخ == {{Main|بنگلاديش جي تاريخ}} === ابتدائي تاريخ === [[File:Mahasthan Brahmi Inscription.png|thumb|ٽين صدي ق.م. جو [[مهاستان برهمي ڪتبو]]، جيڪو 1931ع ۾ [[مهاستان ڳڙهه]]، [[بوگرا ضلعو]] مان دريافت ٿيو]] هن علائقي تي پکڙجندڙ پهرين وڏي مقامي سلطنت [[موريا سلطنت]] ({{Circa}} 320–185 ق.م.) هئي. ان جي زوال کان پوءِ [[ساماتاتا]] نالي بادشاھت اڀري، جيڪا [[گپت سلطنت]] (تقريباً 319–540ع) جي باجگذار رياست هئي. [[هرشا]] (606–647ع) ساماتاتا کي پنهنجي نسبتاً ڍري انتظامي سياسي ڍانچي ۾ شامل ڪيو. ٻڌ ڌرم واري [[پالا سلطنت]] 750ع کان 1150ع تائين هن علائقي تي حڪومت ڪئي. بعد ۾ ان کي هندو [[سينا خاندان]] ختم ڪيو، جنهن 1204ع تائين حڪومت ڪئي، جڏهن [[غوري خاندان]] جي [[محمد بختيار خلجي]] جي اڳواڻيءَ ۾ ٿيندڙ [[هندستاني برصغير ۾ مسلمان فتحون|مسلمان فتحن]] هن علائقي تي قبضو ڪيو.<ref>{{cite book|chapter=EARLY HISTORY, 1000 B.C.-A.D. 1202|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/4.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> === وچئين دور === {{Main|بينگال سلطنت|بنگال صوبو}} [[File:Renaldis muslin woman.jpg|thumb|ارڙهين صديءَ ۾ [[ڍاڪا]] جي هڪ عورت نفيس [[بنگال جي ململ واپار|بنگالي ململ]] جو لباس پهريل]] {{multiple image | perrow = 2 | total_width = 300 | image1 = Kusumba Mosque, Naogaon.jpg | image2 = গোয়ালদি মসজিদ 3.jpg | image3 = Bagha Shahi Mosque.jpg | image4 = Choto Shona Mosque Rajshahi.jpg | footer = بنگال سلطنت جي دور جي مسجدن جي تعمير. مٿان کاٻي کان گھڙيال وار ترتيب سان: [[ڪسومبا مسجد]] جا محراب، [[گوالدي مسجد]]، [[باگها مسجد]] ۽ [[ڇوٽو سونا مسجد]] جا نوڪدار محراب ۽ بنگالي ڇت. }} [[File:Hussain Shahis of Bengal.png|thumb|left|[[حسين شاهي خاندان]] جي دور ۾ بنگال]] ان کان پوءِ بنگال [[دهلي سلطنت]] (1206–1526ع) جو حصو بڻيو.<ref name="islamization">{{cite book|chapter=ISLAMIZATION OF BENGAL, 1202–1757|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/5.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> 1341ع ۾ [[فخرالدين مبارڪ شاهه]] آزاد [[بنگال سلطنت]] قائم ڪئي.<ref name="islamization"/> آزاد بنگال سلطنت تي لڳاتار ٻن خاندانن، [[حسين شاهي خاندان]] ۽ [[الياس شاهي خاندان]] حڪومت ڪئي، جڏهن ته [[گنيشا خاندان]] جو مختصر دور پڻ رهيو. جاگرافيائي توسيع ۽ معاشي خوشحاليءَ جي زماني ۾ يورپي ۽ چيني سياحن ان کي "واپار لاءِ دنيا جو سڀ کان مالدار ملڪ" قرار ڏنو.<ref>{{cite book|last=Nanda|first=J.N.|year=2005|title=Bengal: the unique state|publisher=Concept Publishing Company|isbn=978-81-8069-149-2}}</ref>{{rp|10}} 1576ع ۾ [[مغل سلطنت]] بنگال تي قبضو ڪيو.<ref name="islamization"/><ref>Raychaudhuri, Tapan; Habib, Irfan (eds). ''The Cambridge Economic History of India: Volume 1, c.1200–c.1750''. Cambridge University Press, 1982.</ref> اٺارهين صديءَ تائين [[بنگال صوبو]] مغل سلطنت جو سڀ کان مالدار صوبو بڻجي ويو ۽ ان کي "ملڪن جي جنت" ۽ "هندستان جو اناج گهر" سڏيو ويو.<ref name="islamization"/> هتي جي رهواسين جو معيارِ زندگي دنيا جي بهترين معيارن مان هڪ هو، ڇاڪاڻ⁠تہ هي علائقو ڪپهه جي ڪپڙي (خاص طور ململ)، ريشم ۽ [[بنگلاديش ۾ ٻيڙيون ٺاهڻ جي صنعت|ٻيڙيون ٺاهڻ]] جو وڏو عالمي برآمد ڪندڙ ۽ پيدا ڪندڙ هو.<ref name="ray">{{cite book|first=Indrajit|last=Ray|year=2011|title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857)|url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA7|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-82552-1|access-date=30 May 2019}}</ref>{{rp|174}} 1700ع جي شروعات ۾ مغل سلطنت جي زوال کان پوءِ هي علائقو [[بنگال جا نواب|بنگال جي نوابن]] جي ماتحت هڪ نيم خودمختيار رياست بڻجي ويو، جنهن جو بنياد [[مرشد قلي خان]] 1717ع ۾ رکيو. === برطانوي نوآبادياتي دور === {{Main|بنگال پريزيڊنسي}} [[File:Bengal Presidency in British India with dependencies 1852.png|thumb|left|برطانوي هندستان ۾ بنگال پريزيڊنسي (سائي رنگ) ۽ ان جا تابع علائقا (سرمائي رنگ)]] 23 جون 1757ع تي [[سراج الدوله]] جي اڳواڻيءَ واري رياست کي [[ايسٽ انڊيا ڪمپني]] [[پلاسي جي جنگ]] ۾ شڪست ڏني. اها جنگ بنگال ۽ سڄي هندستاني برصغير تي [[برطانوي راڄ]] قائم ڪرڻ ۾ اهم ثابت ٿي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref> بنگال برطانيا جي [[صنعتي انقلاب]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو، پر ان جي قيمت وڏي پئماني تي سرمائي جي نيڪالي، صنعتڪشي جي زوال ۽ بنگالي ڪپڙي جي صنعت جي تباهيءَ جي صورت ۾ ادا ڪئي وئي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref><ref name="ray"/>{{rp|7–10}} 1770ع جي هولناڪ [[عظيم بنگال ڏڪار]] ۾ اندازاً هڪ ڪروڙ تائين ماڻهو فوت ٿيا،<ref>{{cite journal|last=Ghose|first=Ajit Kumar|title=Food Supply and Starvation: A Study of Famines with Reference to the Indian Sub-Continent|volume=34|number=2|pages=368–389|jstor=2662775|publisher=[[Oxford University Press]]|journal=[[Oxford Economic Papers]]|year=1982|doi=10.1093/oxfordjournals.oep.a041557 |pmid=11620403 }}</ref><ref>{{Cite book |last=Dyson |first=Tim |title=A population history of India: from the first modern people to the present day |date=2018 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-882905-8 |edition=1st |location=Oxford |pages=80–81}}</ref><ref name="Irschick2018">{{citation|last=Irschick|first=Eugene F.|author-link=Eugene F. Irschick|title=A History of the New India: Past and Present|url=https://books.google.com/books?id=wqiaDwAAQBAJ&pg=PA73|year=2018|publisher=Routledge|isbn=978-1-317-43617-1|pages=73–}}</ref> جيڪو بنگال پريزيڊنسي جي ڪل آباديءَ جي لڳ ڀڳ ٽئين حصي جي برابر هو.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=6iNuAAAAMAAJ|last=Peers|first=Douglas M.|year=2006|title=India under colonial rule: 1700–1885|publisher=Pearson Education|isbn=978-0-582-31738-3}}</ref>{{rp|47}} === پاڪستان جو حصو === {{Main|ڊومينين آف پاڪستان|اوڀر بنگال|اوڀر پاڪستان}} {{further|اولھ پاڪستان| بنگال جو ورهاڱو (1947)|انڊيا جو ورھاڱو }} لڳ ڀڳ ٻن صدين جي سڌي برطانوي حڪمراني کان پوءِ، جديد بنگلاديش جون سرحدون [[هندستان جي ورهاڱي]] دوران 15 آگسٽ 1947ع تي [[ريڊڪلف لائين]] تحت [[بنگال جي ورهاڱي (1947ع)|بنگال جي ورهاڱي]] سان مقرر ٿيون.<ref>{{cite journal|last=Chatterji|first=Joya|title=The Fashioning of a Frontier: The Radcliffe Line and Bengal's Border Landscape, 1947–52|volume=33|number=1|year=1999|pages=185–242|publisher=[[Cambridge University Press]]|journal=[[Modern Asian Studies]]|doi=10.1017/S0026749X99003066 |jstor=313155}}</ref> ان وقت هي علائقو [[اوڀر بنگال]] جي نالي سان نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جڏهن ته ٻيو حصو [[اولهه پاڪستان]] هو.<ref>{{cite book|chapter=PAKISTAN PERIOD, 1947–71|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/14.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=4|access-date=13 January 2025}}</ref> اوڀر ۽ اولهه پاڪستان جي وچ ۾ هڪ هزار ميلن کان وڌيڪ جاگرافيائي فاصلو هو، جيڪو بعد ۾ شديد معاشي اڻبرابريءَ جو بنيادي سبب بڻيو.<ref>{{cite journal|last=Sobhan|first=Rehman|title=The Problem of Regional Imbalance in the Economic Development of Pakistan|journal=[[Asian Survey]]|volume=2|number=5|year=1962|pages=31–37|doi=10.2307/3023445 |jstor=3023445}}</ref> [[خواجه ناظم الدين]] اوڀر بنگال جو پهريون وزيراعليٰ ٿيو ۽ [[فريڊرڪ چالمرز بورن]] ان جو گورنر مقرر ٿيو. 1949ع ۾ [[آل پاڪستان عوامي مسلم ليگ]] قائم ٿي. 1950ع ۾ [[اوڀر بنگال قانون ساز اسيمبلي]] زمينداري نظام ۽ مستقل بندوبست کي ختم ڪندي زرعي سڌارا نافذ ڪيا.<ref>[[#Baxter|Baxter]], p. 72</ref> 1953ع ۾ عوامي مسلم ليگ جو نالو تبديل ڪري وڌيڪ "سيڪيولر" [[عوامي ليگ]] رکيو ويو.<ref name="LewisSagar1992">{{cite book |author1=David S. Lewis |author2=Darren J. Sagar|title=Political Parties of Asia and the Pacific: A Reference Guide |url={{GBurl|id=S4uyAAAAIAAJ}}|year=1992|publisher=Longman|isbn=978-0-582-09811-4|page=36|access-date=30 July 2017}}</ref> {{مکيه|بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ}} ثقافتي، لساني، سياسي ۽ معاشي امتياز، 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]]، 1966ع جي [[ڇهن نڪتن واري تحريڪ]]، 1970ع جي چونڊن ۾ [[عوامي ليگ]] جي شاندار ڪاميابي ۽ پوءِ [[آپريشن سرچ لائيٽ]] جي فوجي ڪارروائيءَ، بنگلاديش جي آزاديءَ جي جدوجهد کي جنم ڏنو. 25 مارچ 1971ع تي پاڪستاني حڪومت طرفان فوجي آپريشن شروع ڪيو ويو.<ref>{{cite journal|last=Bose|first=Sarmila|title=Anatomy of Violence: Analysis of Civil War in East Pakistan in 1971|journal=[[Economic and Political Weekly]]|volume=40|number=41|year=2005|pages=4463–4471|jstor=4417267}}</ref> 26 مارچ 1971ع تي پاڪستاني فوج پاران [[شيخ مجيب الرحمان]] جي گرفتاري کان پوءِ، آزادي پسند اڳواڻ ميجر [[ضياءُ الرحمان]] مجيب جي طرفان بنگلاديش جي آزاديءَ جو اعلان نشر ڪيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/zias-declaration-19001 | title=Zia's declaration |work=The Daily Star |date=7 April 2014 }}</ref> ان کان پوءِ نَو مهينن تي مشتمل خوني [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] شروع ٿي، جنهن دوران نسلي بنگالين جي خلاف [[بنگلاديش نسل ڪشي]] به ٿي.<ref>{{cite journal|last=Saikia|first=Yasmin|title=Beyond the Archive of Silence: Narratives of Violence of the 1971 Liberation War of Bangladesh|journal=[[History Workshop Journal]]|number=58|year=2004|volume=58 |pages=275–287|doi=10.1093/hwj/58.1.275 |jstor=25472765}}</ref> آخرڪار 16 ڊسمبر 1971ع تي [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ وارو معاهدو|پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ]] کان پوءِ بنگلاديش هڪ خودمختيار ۽ آزاد رياست طور وجود ۾ آيو. === آزاد بنگلاديش === [[بنگلاديش جو آئين]] 4 نومبر 1972ع تي نافذ ڪيو ويو.<ref>{{cite web|last1=Chakma|first1=Parbon|last2=Saumik|first2=Rafid Azad|url=https://www.thedailystar.net/law-our-rights/news/50-years-bangladesh-constitution-nutshell-3160281|title=50 Years of Bangladesh Constitution In a nutshell|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 November 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ، مجيب جي اڳواڻيءَ واري حڪومت وڏي پيماني تي ڪرپشن ۽ بدانتظامي ۾ ملوث ٿي، جنهن سبب سڄي ملڪ ۾ لاقانونيت ۽ معاشي تباهي پيدا ٿي. [[بڪسال|هڪ پارٽي سوشلزم]] قائم ڪرڻ جون ڪوششون ۽ [[1974ع بنگلاديش ڏڪار|1974ع جو وڏو ڏڪار]] مجيب جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي کان پوءِ 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] جو سبب بڻيا.<ref>{{cite book|chapter=Fall of the Bangabandhu, 1972–75|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/19.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|131}} ان کان پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن عوامي نظم بحال ڪيو، زراعت کي صنعتي بنيادن تي آندو، [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] قائم ڪئي ۽ [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم]] جي قيام جي شروعات ڪئي.<ref>{{cite book|chapter=The Zia Regime and Its Aftermath, 1977–82|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/21.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> ضياءُ الرحمان 1 سيپٽمبر 1978ع تي [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite news |title=BNP vows to continue movement |url=https://www.thedailystar.net/news/politics/bnp-vows-continue-movement-for-democracy-restore-1627522 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |agency=[[United News of Bangladesh|UNB]] |date=1 September 2018 |access-date=3 June 2026}}</ref> 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|رحمان جي قتل]] کان پوءِ ايندڙ ڏهاڪو [[حسين محمد ارشاد]] جي ماتحت [[فوجي آمريت]] جو دور رهيو، جنهن ۾ بنيادي ڍانچي جي ترقي، [[اختيارن جي منتقلي]] جون سڌارا، قومي ملڪيت ۾ آيل صنعتن جي نجڪاري ۽ 1988ع ۾ اسلام کي [[رياستي مذهب]] قرار ڏيڻ شامل هئا.<ref>{{cite book|chapter=THE ERSHAD PERIOD: Achieving Stability, 1982–83|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/90.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Emerging Opposition, 1983–86|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/91.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=https://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Relaxation of Martial Law, 1986–87|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/92.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=More Opposition Pressure|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/93.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|بحالي]] کان پوءِ [[پارلياماني جمهوريت]] [[1991ع بنگلاديشي عام چونڊون|1991ع]] ۾ واپس آئي، ۽ اقتدار بي اين پي جي [[خالده ضياءُ]] ۽ عوامي ليگ جي [[شيخ حسينا]] جي وچ ۾ مٽاسٽا ٿيندو رهيو. هن دور کي [[بيگمن جي جنگ]] سڏيو ويو، جنهن 2024ع تائين 34 سالن لاءِ بنگلاديش جي سياست ۽ تاريخ کي شڪل ڏني.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-42999503|title=Bangladesh grows tired of the Battling Begums|last=Rowlatt|first=Justin|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=11 February 2018|access-date =13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|130}} [[2008ع بنگلاديشي عام چونڊون|2008ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ عوامي ليگ ٻيهر اقتدار ۾ آئي.<ref>{{cite web|url=https://www.voanews.com/a/a-13-2008-12-30-voa9/401556.html|title=Bangladesh's Sheikh Hasina Wins Landslide Election|date=1 November 2009|access-date=14 February 2025|publisher=[[Voice of America]]|last=Herman|first=Steve}}</ref> [[شيخ حسينا]] جي اڳواڻيءَ هيٺ ملڪ معاشي ترقي ڏٺي، پر ساڳئي وقت [[جمهوري پٺتي هٽڻ]]، وڌندڙ [[آمريت پسندي]]، وڏي پيماني تي [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]] ۽ وسيع [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جون ڀڃڪڙيون]] پڻ ڏٺيون.<ref>{{cite web|last1=Ethirajan|first1=Anbarasan|last2=Wong|first2=Tessa|title=Sheikh Hasina: The pro-democracy icon who became an autocrat|url=https://www.bbc.com/news/articles/cg3ee303yxpo|date=6 August 2024|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|access-date=15 January 2025}}</ref> مختلف رپورٽن موجب حسينا ۽ عوامي ليگ حڪومت، ڀارت سان سهڪار جي مدد سان، [[2009ع بنگلاديش رائفلز بغاوت]] منظم ڪئي ته جيئن اهڙن قابل فوجي آفيسرن کي ماريو وڃي، جن کي حسينا پنهنجي اقتدار لاءِ خطرو سمجهندي هئي؛ ان سان [[بنگلاديش فوج]] غير مستحڪم ٿي ۽ عملي طور هڪ پارٽي حڪمراني مضبوط ٿي.<ref>{{cite news |last1=Reporter |first1=Staff |title='Hasina, AL leaders behind BDR mutiny' |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/crime-justice/news/hasina-al-leaders-behind-bdr-mutiny-4047691 |access-date=1 December 2025 |work=The Daily Star |date=1 December 2025 |language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Did India benefit from BDR mutiny? What the probe commission says|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/did-india-benefit-bdr-mutiny-what-probe-commission-says-1299101|website=The Business Standard|date=2025-12-01|access-date=2025-12-01|language=en}}</ref> حسينا [[2014ع بنگلاديشي عام چونڊون|2014ع]]، [[2018ع بنگلاديشي عام چونڊون|2018ع]] ۽ [[2024ع بنگلاديشي عام چونڊون|2024ع جي عام چونڊن]] ۾ لڳاتار ٻيو، ٽيون ۽ چوٿون مدو کٽيو؛ اهي سڀئي چونڊون جعلي هيون ۽ نه [[آزاد ۽ منصفاڻي چونڊ|آزاد نه منصفاڻي]].<ref>{{cite web|url=https://edition.cnn.com/2014/01/06/world/asia/bangladesh-elections/index.html|title=Bangladesh ruling party wins elections marred by boycott, violence|date=6 January 2014|access-date=14 February 2025|publisher=[[CNN]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-46718393|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins landslide in disputed vote|date=31 December 2018|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-67889387|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins fourth term in controversial vote|date=8 January 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|last1=Anbarasan|first1=Ethirajan|last2=Ng|first2=Kelly}}</ref> آمرانه حڪومت خلاف [[جولاءِ بغاوت]] کان پوءِ، حسينا کي [[عدم تعاون تحريڪ (2024ع)|استعيفا ڏيڻ ۽ ڀارت ڀڄڻ]] تي مجبور ڪيو ويو، جيڪو [[جولاءِ 36|5 آگسٽ 2024ع]] تي ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2024/8/5/bangladeshs-sheikh-hasina-forced-to-resign-what-happened-and-whats-next|title=Bangladesh's Sheikh Hasina forced to resign: What happened and what's next?|date=5 August 2024|access-date=14 February 2025|publisher=[[Al Jazeera]]}}</ref> آگسٽ 2024ع ۾ هڪ عبوري حڪومت قائم ٿي، جنهن ۾ نوبل انعام يافته [[محمد يونس]] کي [[بنگلاديش جو چيف ايڊوائيزر|چيف ايڊوائيزر]] بڻايو ويو.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/clyg7we8xvno|title=Yunus sworn in as interim Bangladesh leader|last1=Hussain|first1=Samira|last2=Drury|first2=Flora|date=8 August 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref> [[2026ع بنگلاديشي عام چونڊون|2026ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (بي اين پي) ٻيهر اقتدار ۾ آئي ۽ چيئرمين [[طارق رحمان]] 17 فيبروري 2026ع تي بنگلاديش جي وزيراعظم طور حلف کنيو. [[بنگلاديش جماعت اسلامي]] مکيه مخالف ڌر بڻجي وئي.<ref>{{cite web |title=From a marginal force to opposition party: The rise of Bangladesh Jamaat-e-Islami |url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/marginal-force-opposition-party-rise-bangladesh-jamaat-e-islami-1361786 |website=The Business Standard |access-date=19 February 2026}}</ref> 1990ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان، [[آزاد منڊي]] جي پاليسين ۽ [[معاشي آزادڪاري]] جي قدمن سبب، بنگلاديش اهم معاشي واڌ حاصل ڪئي آهي. اهو دنيا جي [[حقيقي جي ڊي پي واڌ جي شرح موجب ملڪن جي فهرست|تيز ترين وڌندڙ معيشتن]] مان هڪ طور اڀريو، جنهن جي پٺيان ان جي وڏي [[بنگلاديش ۾ ڪپڙي جي صنعت|ڪپڙي جي صنعت]] آهي، جيڪا دنيا ۾ ٻئي نمبر تي وڏي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Bashar|first1=Omar K. M. R.|last2=Khan|first2=Habibullah|title=Liberalisation and Growth in Bangladesh: An Empirical Investigation|volume=32|number=1|date=March 2009|pages=61–76|jstor=40795710|journal=The Bangladesh Development Studies|publisher=[[Bangladesh Institute of Development Studies]] (BIDS) |doi=10.57138/XTYK4544 }}</ref> اهو [[نامياري جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] طور اڀريو آهي، ۽ 2018ع کان پاڙيسري ڀارت جي نامياري في ماڻهو جي ڊي پي کان اڳتي نڪري ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/bangladesh/bangladesh-ranked-41st-largest-economy-in-2019-all-over-the-world-study-1684078|title=Bangladesh 2nd largest economy in South Asia|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 January 2019|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://foreignpolicy.com/2020/10/20/india-falls-behind-bangladesh-gdp/|title=Angst and Denial in India as It's Now Officially Poorer Than Bangladesh|last=Babones|first=Salvatore|date=20 October 2020|access-date=13 January 2025|work=[[Foreign Policy]]}}</ref> بنگلاديش پنهنجي [[بنگلاديش ۾ غربت|غربت جي شرح]] گهٽائڻ ۾ نمايان ڪاميابيون حاصل ڪيون آهن، جيڪا 1971ع ۾ 80 سيڪڙو هئي،<ref>{{cite web|url=https://cri.org.bd/2021/03/26/what-milestones-have-bangladesh-crossed-in-50-years/|title=What milestones have Bangladesh crossed in 50 years|date=26 March 2021|access-date=1 October 2022}}</ref> 1991ع ۾ 44.2 سيڪڙو ٿي،<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/results/2018/11/15/bangladesh-reducing-poverty-and-sharing-prosperity|title=Bangladesh: Reducing Poverty and Sharing Prosperity|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022}}</ref> ۽ 2022ع ۾ 18.7 سيڪڙو تائين گهٽجي وئي.<ref>{{cite news|url=https://pip.worldbank.org/country-profiles/BGD|title=Country Profile – Poverty and Inequality Platform|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 January 2025}}</ref> 21هين صديءَ دوران ان جي [[انساني ترقياتي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقياتي اشاري]] جي واڌ رڳو چين کان گهٽ رهي.<ref>{{cite web|url=https://bangladesh.un.org/en/256074-new-directions-human-development-bangladesh|title=New directions for human development in Bangladesh|date=17 December 2023|access-date=12 February 2025|publisher=United Nations}}</ref> [[سبز منتقلي]] جي حصي طور، بنگلاديش جو صنعتي شعبو [[سبز ڪارخانو|سبز ڪارخانا]] ٺاهڻ ۾ اڳواڻ طور اڀريو آهي، ۽ ملڪ وٽ دنيا ۾ تصديق ٿيل سبز ڪارخانن جو سڀ کان وڏو تعداد آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/green-rmg-factories-how-bangladesh-became-global-champion-939426|title=Green RMG factories: How Bangladesh became a global champion|last=Uddin|first=Jasim|date=12 September 2024|access-date=13 January 2025|work=[[Business Standard]]}}</ref> ان 2017ع کان [[روهنگيا نسل ڪشي]] کان ڀڄندڙ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|هڪ ملين کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن]] کي به پناهه ڏني آهي، جنهن ان جي وسيلن تي دٻاءُ وڌو ۽ ان جي انساني همدردي واري عزم کي نمايان ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unrefugees.org/news/rohingya-refugee-crisis-explained/|title=Rohingya Refugee Crisis Explained|date=22 August 2024|work=[[United Nations Commission on Human Rights]] (UNCHR)|access-date=13 January 2025}}</ref> == جاگرافي == {{Main|بنگلاديش جي جاگرافي}} [[File:Map of Bangladesh-en.svg|thumb|بنگلاديش جو طبعي نقشو]] بنگلاديش [[بنگال جي نار]] تي [[ڏکڻ ايشيا]] ۾ واقع آهي. اهو لڳ ڀڳ مڪمل طور پاڙيسري [[ڀارت]] سان گهيريل آهي، ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ان جي هڪ ننڍڙي سرحد آهي، جيتوڻيڪ اهو [[نيپال]]، [[ڀوٽان]] ۽ چين جي تمام ويجهو واقع آهي. ملڪ کي ٽن علائقن ۾ ورهايو ويندو آهي. ملڪ جو گهڻو حصو زرخيز [[گنگا ڊيلٽا]] تي مشتمل آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو دريائي ڊيلٽا آهي.<ref>{{cite web |author1=Aditi Rajagopal|title=How the World's Largest Delta Might Slowly Go Under Water |url=https://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|website=Discovery|date=8 February 2020|access-date=9 March 2020|archive-date=8 February 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200208052815/http://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|url-status=live}}</ref> ملڪ جا اتر اولهه ۽ وچ وارا حصا [[مدهوپور ٽريڪٽ|مدهوپور]] ۽ [[بارند ٽريڪٽ|بارند]] پليٽون سان ٺهيل آهن. اتر اوڀر ۽ ڏکڻ اوڀر وارا علائقا [[سدا بهار]] جبلن جي سلسلن جو گهر آهن. گنگا ڊيلٽا گنگا، جنهن جو مقامي نالو [[پدما درياهه|پدما]] يا ''پوددا'' آهي، [[برهمپتر درياهه|برهمپتر]]، جنهن کي [[جمنا درياهه (بنگلاديش)|جمنا]] يا ''جومونا'' به چيو وڃي ٿو، ۽ [[ميگھنا درياهه|ميگھنا]] درياهن ۽ انهن جي معاون درياهن جي ميلاپ سان ٺهندو آهي. گنگا، جمنا سان ملي ٿي، جيڪا برهمپتر جو مکيه وهڪرو آهي، ۽ پوءِ ميگھنا سان ملي آخرڪار [[بنگال جي نار]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿي. بنگلاديش کي "دريائن جي ڌرتي" چيو ويندو آهي،<ref>{{cite web |title=No Place Like Home – BANGLADESH: LAND OF RIVERS |url=https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |work=Environmental Justice Foundation |access-date=10 March 2020 |archive-date=30 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200930051647/https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |url-status=live }}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ هتي 57 کان وڌيڪ [[سرحد پار درياهه]] آهن، جيڪي ڪنهن به قومي رياست لاءِ سڀ کان وڌيڪ آهن. پاڻيءَ جا معاملا سياسي طور پيچيده آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بنگلاديش ڀارت کان هيٺاهين وهڪري ۾ واقع آهي.<ref>{{cite book |last=Suvedī |first=Sūryaprasāda |title=International watercourses law for the 21st century |publisher=[[Ashgate Publishing]] |year=2005 |pages=154–166 |isbn=978-0-7546-4527-6}}</ref> بنگلاديش گهڻو ڪري زرخيز ۽ هموار ميداني زمين تي مشتمل آهي. ان جو گهڻو حصو سمنڊ جي سطح کان {{convert|12|m|ft|abbr=on}} کان گهٽ اوچائي تي آهي، ۽ اندازو آهي ته جيڪڏهن سمنڊ جي سطح {{convert|1|m|ft|abbr=on}} وڌي وڃي ته ملڪ جي لڳ ڀڳ 10 سيڪڙو زمين ٻڏي ويندي.<ref name="ali">{{cite journal |last=Ali |first=A. |title=Vulnerability of Bangladesh to climate change and sea level rise through tropical cyclones and storm surges |journal=Water, Air, & Soil Pollution |volume=92 |issue=1–2 |pages=171–179 |year=1996 |bibcode=1996WASP...92..171A |doi=10.1007/BF00175563 }}</ref> ملڪ جو 12 سيڪڙو حصو جابلو نظامن سان ڍڪيل آهي. ملڪ جون [[هاور]] آبي زمينون عالمي ماحولياتي سائنس لاءِ اهميت رکن ٿيون. [[بنگلاديش جي جبلن جي فهرست|بنگلاديش جو سڀ کان اوچو هنڌ]] [[سڪا هافونگ]] آهي، جيڪو ميانمار جي سرحد ڀرسان واقع آهي، ۽ ان جي اوچائي {{convert|1064|m|ft|abbr=on}} آهي.<ref name=CIA/> اڳ ۾ [[ڪيوڪراڊونگ]] يا [[تازنگ ڊونگ]] کي سڀ کان اوچو هنڌ سمجهيو ويندو هو. بنگلاديش ۾ [[ٻيلن جو ڍڪ]] ڪل زميني ايراضيءَ جو لڳ ڀڳ 14 سيڪڙو آهي، جيڪو 2020ع ۾ 1,883,400 هيڪٽرن (ha) ٻيلن جي برابر هو، جڏهن ته 1990ع ۾ اهو 1,920,330 هيڪٽر (ha) هو. 2020ع ۾ قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن 1,725,330 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو، جڏهن ته پوکيل ٻيلن 158,070 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو. قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن مان 0 سيڪڙو کي [[ابتدائي ٻيلو]] قرار ڏنو ويو، يعني اهڙو ٻيلو جيڪو مقامي وڻن جي قسمن تي مشتمل هجي ۽ جتي انساني سرگرميءَ جا واضح نشان نه هجن، ۽ لڳ ڀڳ 33 سيڪڙو ٻيلن وارو علائقو محفوظ علائقن اندر مليو. 2015ع لاءِ، ٻيلن جي 100 سيڪڙو ايراضي [[رياستي ملڪيت|عوامي ملڪيت]] هيٺ ڄاڻائي وئي.<ref>{{Cite book |url=https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |title=Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194 |publisher=Food and Agriculture Organization of the United Nations |year=2023 |archive-date=11 September 2024 |access-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240911122341/https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Global Forest Resources Assessment 2020, Bangladesh |url=https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview |website=Food Agriculture Organization of the United Nations |access-date=19 September 2024 |archive-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240919133606/https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview/ |url-status=live }}</ref> === آبهوا === [[File:Aerosol pollution over Northern India, Bangladesh, and Bay of Bengal.jpg|thumb|خلا مان ورتل تصوير، جنهن ۾ بنگلاديش مٿان آلودگي ڏيکاريل آهي]] [[سرطان جو مدار]] بنگلاديش مان گذري ٿو، تنهنڪري بنگلاديش جي آبهوا گرم خطي واري آهي؛ آڪٽوبر کان مارچ تائين هلڪو سيارو ۽ مارچ کان جون تائين گرم ۽ گهم وارو اونهارو هوندو آهي. ملڪ ۾ ڪڏهن به هوائي گرمي پد {{convert|0|°C}} کان هيٺ رڪارڊ نه ٿيو آهي؛ سڀ کان گهٽ رڪارڊ ٿيل گرمي پد {{convert|1.1|°C}} هو، جيڪو اتر اولهه واري شهر [[ديناجپور]] ۾ 3 فيبروري 1905ع تي رڪارڊ ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://kantaji.com/dinajpurmap.html |title=Map of Dinajpur |website=kantaji.com |archive-url=https://web.archive.org/web/20110713134542/http://kantaji.com/dinajpurmap.html |archive-date=13 July 2011 |access-date=17 April 2015}}</ref> گرم ۽ گهم واري [[چوماسي]] موسم جون کان آڪٽوبر تائين جاري رهي ٿي ۽ ملڪ جي اڪثر برسات جو سبب بڻجي ٿي. قدرتي آفتون، جهڙوڪ [[بنگلاديش ۾ ٻوڏون|ٻوڏون]]، [[اڀرندي طوفان]]، [[ٽورنيڊو]] ۽ [[مدي لهرون]] لڳ ڀڳ هر سال اچن ٿيون،<ref name="NatDis">{{cite book |last=Alexander |first=David E. |title= Natural Disasters |chapter-url= {{GBurl|id=gWHsuGTcF34C|p=532}}|year= 1999|publisher=Kluwer Academic Publishers |isbn=978-0-412-04751-0 |page=532 |chapter=The Third World |orig-date=1993}}</ref> جن سان گڏ [[ٻيلن جي ڪٽائي]]، [[مٽيءَ جي زوال ۽ خرابي]] ۽ [[ڪٽاءُ]] جا اثر پڻ شامل ٿين ٿا. 1970ع ۽ 1991ع وارا [[بنگلاديش جي اڀرندي طوفانن جي فهرست|طوفان]] خاص طور تباهه ڪندڙ هئا؛ [[1991ع بنگلاديش طوفان|پوئين طوفان]] ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا.<ref>"[https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html Beset by Bay's Killer Storms, Bangladesh Prepares and Hopes] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240902065034/https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html |date=2 September 2024 }} ". ''Los Angeles Times''. 27 February 2005</ref> سيپٽمبر 1998ع ۾ بنگلاديش جديد تاريخ جي [[1998ع بنگلاديش ٻوڏون|سڀ کان شديد ٻوڏ]] کي ڏٺو، جنهن کان پوءِ ملڪ جا ٻه ٽهائي حصا پاڻيءَ هيٺ اچي ويا، ۽ 1,000 ماڻهو فوت ٿيا.<ref name="EWG">{{cite book |last=Haggett |first=Peter |title=Encyclopedia of World Geography |chapter-url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |publisher=Marshall Cavendish |year=2002 |isbn=978-0-7614-7308-4 |oclc=46578454 |pages=2, 634 |chapter=The Indian Subcontinent |orig-date=2002 |access-date=25 July 2023 |archive-date=28 March 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182107/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |url-status=live }}</ref> آفتن جي خطري ۾ گهٽتائي لاءِ مختلف بين الاقوامي ۽ قومي قدمن جي نتيجي ۾، ٻوڏن ۽ طوفانن سبب انساني جاني نقصان ۽ معاشي نقصان سالن سان گهٽيا آهن.<ref>{{cite news |last=Raju |first=M. N. A. |title=Disaster Preparedness for Sustainable Development in Bangladesh |url=https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10 |work=Daily Sun |date=10 March 2018 |access-date=26 September 2019 |archive-date=24 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210724074442/https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10}}</ref> [[2007ع ڏکڻ ايشيائي ٻوڏون]] ملڪ جي ڪيترن علائقن کي تباهه ڪري ويون، پنج ملين ماڻهن کي بي گهر ڪيو ۽ لڳ ڀڳ 500 ماڻهو مارجي ويا.<ref>{{cite news |title=Bangladesh flood death toll nears 500, thousands ill |url=http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |agency=[[Reuters]] |date=15 August 2007 |access-date=15 August 2007 |archive-date=5 February 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080205073714/http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |url-status=live }}</ref> [[File:Flooding after 1991 cyclone.jpg|thumb|[[1991ع بنگلاديش طوفان]] کان پوءِ ٻوڏ، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا]] ==== موسمي تبديلي ==== بنگلاديش کي انهن ملڪن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو، جيڪي [[موسمي تبديليءَ جي نازڪ پذيري|موسمي تبديليءَ لاءِ سڀ کان وڌيڪ نازڪ]] آهن.<ref>{{Cite journal |last1=Kulp |first1=Scott A. |last2=Strauss |first2=Benjamin H.|date=29 October 2019|title=New elevation data triple estimates of global vulnerability to sea-level rise and coastal flooding|journal=Nature Communications |volume=10 |issue=1 |page=4844 |bibcode=2019NatCo..10.4844K |doi=10.1038/s41467-019-12808-z |pmc=6820795 |pmid=31664024}}</ref><ref>{{cite web |date=29 October 2019|title=Report: Flooded Future: Global vulnerability to sea level rise worse than previously understood |url=https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood|access-date=3 November 2019|website=climatecentral.org|archive-date=2 November 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191102025006/https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood}}</ref> هڪ صديءَ دوران 508 طوفانن بنگال جي نار واري علائقي کي متاثر ڪيو آهي، جن مان 17 سيڪڙو بابت خيال ڪيو وڃي ٿو ته اهي بنگلاديش جي زمين تي پهتا.<ref>{{Cite book|last=Chaturvedi|first=Sanjay|url=https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67|title=Climate Change and the Bay of Bengal|date=29 April 2016|publisher=Flipside Digital Content Company Inc.|isbn=978-981-4762-01-4|access-date=25 July 2023|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182105/https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67#v=onepage&q&f=false|url-status=live}}</ref> وڌندڙ برساتن، سمنڊ جي سطح ۾ اضافي ۽ اڀرندي طوفانن مان پيدا ٿيندڙ [[قدرتي خطرا]] موسمي تبديليءَ سان وڌڻ جا امڪان آهن، ۽ اهي هر هڪ زراعت، پاڻي ۽ خوراڪ جي سلامتي، انساني صحت ۽ رهائش تي سنگين اثر ڇڏيندا.<ref>{{cite book |url=http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|title=Bangladesh Climate Change Strategy and Action Plan, 2008 |publisher=Ministry of Environment and Forests Government of the People's Republic of Bangladesh|year=2008|isbn=978-984-8574-25-6|archive-url=https://web.archive.org/web/20091007060017/http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|archive-date=7 October 2009}}</ref> اندازو آهي ته 2050ع تائين سمنڊ جي سطح ۾ ٽي فوٽ اضافو لڳ ڀڳ 20 سيڪڙو زمين کي ٻوڙي ڇڏيندو ۽ 30 ملين کان وڌيڪ ماڻهن کي بي گهر ڪندو.<ref>{{cite web |last=Glennon |first=Robert|title=The Unfolding Tragedy of Climate Change in Bangladesh |url=https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171201040750/https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|archive-date=1 December 2017|access-date=23 November 2017}}</ref> بنگلاديش ۾ [[سمنڊ جي سطح ۾ اضافو]] واري خطري کي منهن ڏيڻ لاءِ [[بنگلاديش ڊيلٽا پلان 2100]] شروع ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100 |title=Bangladesh Delta Plan 2100|publisher=The Dutch water sector|access-date=24 September 2019|date=20 May 2019|archive-date=13 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230513135800/https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Bangladesh Delta Plan (BDP) 2100}}</ref> === حياتياتي گوناگوني === [[File:Bengal Tiger gets down in a shallow canal in Sundarban.jpg|thumb|[[بنگال ٽائيگر]]، قومي جانور، سندربن ۾]] بنگلاديش [[انڊوملايائي علائقو]] ۾ واقع آهي، ۽ اهو چئن خشڪي وارن ماحولياتي علائقن ۾ اچي ٿو: [[هيٺين گنگا ميدانن جا نم پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، [[ميزورام–منيپور–ڪاچن مينهن وارا ٻيلا]]، [[سندربن تازو پاڻي دلدلي ٻيلا]]، ۽ [[سندربن مينگروو]].<ref name="DinersteinOlson2017">{{cite journal |last1=Dinerstein |first1=Eric |last2=Olson |first2=David |last3=Joshi |first3=Anup |last4=Vynne |first4=Carly |last5=Burgess |first5=Neil D. |last6=Wikramanayake |first6=Eric |last7=Hahn |first7=Nathan |last8=Palminteri |first8=Suzanne |last9=Hedao |first9=Prashant |last10=Noss |first10=Reed |last11=Hansen |first11=Matt |last12=Locke |first12=Harvey |last13=Ellis |first13=Erle C |last14=Jones |first14=Benjamin |last15=Barber |first15=Charles Victor |last16=Hayes |first16=Randy |last17=Kormos |first17=Cyril |last18=Martin |first18=Vance |last19=Crist |first19=Eileen |last20=Sechrest |first20=Wes |last21=Price |first21=Lori |last22=Baillie |first22=Jonathan E. M. |last23=Weeden |first23=Don |last24=Suckling |first24=Kierán |last25=Davis |first25=Crystal |last26=Sizer |first26=Nigel |last27=Moore |first27=Rebecca |last28=Thau |first28=David |last29=Birch |first29=Tanya |last30=Potapov |first30=Peter |last31=Turubanova |first31=Svetlana |last32=Tyukavina |first32=Alexandra |last33=de Souza |first33=Nadia |last34=Pintea |first34=Lilian |last35=Brito |first35=José C. |last36=Llewellyn |first36=Othman A. |last37=Miller |first37=Anthony G. |last38=Patzelt |first38=Annette |last39=Ghazanfar |first39=Shahina A. |last40=Timberlake |first40=Jonathan |last41=Klöser |first41=Heinz |last42=Shennan-Farpón |first42=Yara |last43=Kindt |first43=Roeland |last44=Lillesø |first44=Jens-Peter Barnekow |last45=van Breugel |first45=Paulo |last46=Graudal |first46=Lars |last47=Voge |first47=Maianna |last48=Al-Shammari |first48=Khalaf F. |last49=Saleem |first49=Muhammad|title=An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm |journal=BioScience|volume=67|issue=6|year=2017|pages=534–545 |doi=10.1093/biosci/bix014 |pmid=28608869 |pmc=5451287}}</ref> ان جي ماحوليات ۾ ڊگهو سامونڊي ڪنارو، گهڻا [[بنگلاديش جي درياهن جي فهرست|درياهه ۽ معاون درياهه]]، ڍنڍون، [[آبي زمين]]ون، سدا بهار ٻيلا، نيم سدا بهار ٻيلا، جابلو ٻيلا، نم [[پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، تازو پاڻي دلدلي ٻيلا ۽ ڊگهي گاهه واري هموار زمين شامل آهن. بنگلاديش جو ميدان پنهنجي زرخيز [[دريائي لَٽَ]] واري مٽيءَ لاءِ مشهور آهي، جيڪا وسيع پوک کي سهارو ڏئي ٿي. ملڪ ۾ سرسبز ٻوٽن جو غلبو آهي، ۽ ڳوٺ اڪثر [[آم]]، [[ڪٺل]]، [[بانس]]، [[ڇاليا]]، [[ناريل]] ۽ [[کجور]] جي باغن ۾ لڪل هوندا آهن.<ref name="global.britannica.com">[http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life Bangladesh | history – geography :: Plant and animal life] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140203195926/http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life|date=3 February 2014}}. ''Encyclopædia Britannica''.</ref> ملڪ ۾ ٻوٽن جي زندگيءَ جون 6000 تائين جنسون آهن، جن ۾ 5000 گلدار ٻوٽا شامل آهن.<ref>{{cite web |url=http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna|title=Flora and Fauna – Bangladesh high commission in India |website=Bangladesh High Commission, New Delhi |archive-url=https://web.archive.org/web/20130820012655/http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna |archive-date=20 August 2013}}</ref> آبي ذخيرن ۽ آبي زمينن جا نظام ڪيترن آبي ٻوٽن لاءِ رهائشگاهه فراهم ڪن ٿا. [[نيمفياسي|واٽر للي]] ۽ [[ڪنول]] چوماسي موسم ۾ نمايان طور وڌن ٿا. ملڪ ۾ [[بنگلاديش جي محفوظ علائقن جي فهرست|60 جهنگلي جيوت پناهه گاهون]] آهن.<ref>{{cite web |year=2026|title=Protected Area Profile for Bangladesh from the World Database of Protected Areas|url=https://www.protectedplanet.net/country/BGD|access-date=22 February 2026|website=[[World Database on Protected Areas]]}}</ref> بنگلاديش [[سندربن]] جي گهڻي حصي جو گهر آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي، ۽ ڏکڻ اولهه واري ساحلي علائقي ۾ {{convert|6000|km2}} ايراضيءَ تي پکڙيل آهي. اهو ٽن محفوظ پناهه گاهن ۾ ورهايل آهي: [[سندربن ڏکڻ جهنگلي جيوت پناهه گاهه|ڏکڻ]]، [[سندربن اوڀر جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اوڀر]]، ۽ [[سندربن اولهه جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اولهه]] علائقا. هي ٻيلو يونيسڪو عالمي ورثي واري ماڳ آهي.<ref>{{Cite web |title=The Sundarbans |url=https://whc.unesco.org/en/list/798/ |access-date=2026-02-21 |website=[[UNESCO]] |language=en}}</ref> اتر اوڀر وارو سليٽ علائقو هاور آبي زمينن جو گهر آهي، جيڪو هڪ منفرد ماحولياتي نظام آهي. ان ۾ [[اڀرندي ۽ نيم اڀرندي مخروطي ٻيلا]]، هڪ [[تازو پاڻي دلدلي ٻيلو]]، ۽ گڏيل پن ڇڻڻ وارا ٻيلا پڻ شامل آهن. ڏکڻ اوڀر وارو چٽاگانگ علائقو سدا بهار ۽ نيم سدا بهار جابلو جهنگلن تي مشتمل آهي. وچ بنگلاديش ۾ ميداني سال ٻيلو شامل آهي، جيڪو غازيپور، [[ٽنگائل]] ۽ [[ميمڻ سنگهه]] ضلعن سان گڏ پکڙيل آهي.<ref>{{Cite journal|last=Rahman |first=Mohammed Mahabubur |last2=Rahman |first2=Md. Motiur |last3=Guogang |first3=Zhang |last4=Islam |first4=Kazi Shakila |date=1 March 2010 |title=A Review of the Present Threats to Tropical Moist Deciduous Sal (Shorea Robusta) Forest Ecosystem of Central Bangladesh |url=https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/194008291000300108 |access-date=2026-02-21 |website=[[Sage Journals]] |language=en |doi=10.1177/194008291000300108}}</ref> [[سينٽ مارٽن ٻيٽ]] ملڪ جو واحد [[مرجاني ريف]] آهي.<ref>{{Cite web |last=Kuddus |first=Abdul |date=2025-03-03 |title=Is St Martin's actually a 'coral island', what do researchers say? |url=https://en.prothomalo.com/environment/9rpuv1x2ra |access-date=2026-02-21 |website=[[Prothom Alo]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي ٻيلن، دلدلن، وڻڪار وارن علائقن ۽ جبلن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهنگلي جيوت|جهنگلي جيوت]] گهڻي مقدار ۾ موجود آهي.<ref name="global.britannica.com"/> جانورن جي وڏي اڪثريت {{convert|150000|km2}} جي رهائشگاهه اندر رهي ٿي.<ref>{{cite news |author1=Soraya Auer |author2=Anika Hossain |date=7 July 2012 |title=Lost Wards of the State |url=http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm|work=The Daily Star|access-date=14 February 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150214120509/http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm |archive-date=14 February 2015 |url-status=live}}</ref> [[بنگال ٽائيگر]]، [[بادلدار چيتو]]، [[کاري پاڻيءَ جو مگرمڇ]]، [[ڪارو پينٿر]] ۽ [[مڇي خور ٻلي]] سندربن جا اهم شڪاري جانور آهن.<ref>{{cite book|author=Peter Haggett|title=Encyclopedia of World Geography|url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|year=2001|publisher=Marshall Cavendish|isbn=978-0-7614-7289-6|page=2620|access-date=20 January 2017|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182110/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|url-status=live}}</ref> اتر ۽ اوڀر بنگلاديش [[ايشيائي هاٿي]]، [[هولاڪ گبن]]، [[ايشيائي ڪارو رڇ]] ۽ [[اورينٽل پائڊ هورن بل]] جو گهر آهي.<ref name="bearprojectbd.weebly.com">{{cite web |url=http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|title=Bears in Bangladesh|website=Bangladesh Bear Project|access-date=14 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150214061240/http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|archive-date=14 February 2015|url-status=live}}</ref> [[چيتل]] هرڻ ڏکڻ اولهه وارن وڻڪار وارن علائقن ۾ وڏي پيماني تي ڏسڻ ۾ اچن ٿا. ٻين جانورن ۾ [[ڪاري وڏي گلھري]]، [[ٽوپي دار لنگور]]، [[بنگال لومڙي]]، [[سامبر هرڻ]]، [[جهنگلي ٻلي]]، [[ڪنگ ڪوبرا]]، [[جهنگلي سوئر]]، [[نيولا]]، [[پينگولين]]، [[پائٿن (نسل)|پائٿن]] ۽ [[ايشيائي واٽر مانيٽر|واٽر مانيٽر]] شامل آهن. بنگلاديش ۾ [[ايراواڊي ڊولفن|ايراواڊي]] ۽ [[ڏکڻ ايشيائي درياهي ڊولفن|گنگا ڊولفن]] جي سڀ کان وڏين آبادين مان هڪ موجود آهي.<ref>{{cite web |url=http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|title=6,000 Rare, Large River Dolphins Found in Bangladesh|work=National Geographic|date=March 2009|access-date=13 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20141012093653/http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|archive-date=12 October 2014}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻه جيون]] جون 53، رينگڻ وارن جانورن جون 139، [[سامونڊي رينگڻ وارا جانور|سامونڊي رينگڻ وارن جانورن]] جون 19 ۽ [[سامونڊي ٿڃائتا جانور|سامونڊي ٿڃائتن]] جون 5 جنسون آهن. ان ۾ [[بنگلاديش جي پکين جي فهرست|پکين جون 628 جنسون]] پڻ آهن.<ref>{{cite news |last1=Hossain |first1=Muhammad Selim |date=23 May 2009 |title=Conserving biodiversity must for survival |url=http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |work=The Daily Star |access-date=30 May 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150530100603/http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |archive-date=30 May 2015 |url-status=live}}</ref> گذريل صديءَ دوران بنگلاديش ۾ ڪيترائي جانور ختم ٿي ويا، جن ۾ هڪ سينگ ۽ ٻه سينگ وارا [[گينڊا]] ۽ عام [[مور]] شامل آهن. انساني آبادي شهري علائقن ۾ مرڪوز آهي، جنهن ڪري ٻيلن جي ڪٽائي ڪنهن حد تائين محدود رهي آهي. تيز شهري واڌ قدرتي رهائشگاهن لاءِ خطرو بڻجي وئي آهي. ملڪ ۾ ماحولياتي مسئلا وسيع آهن؛ ڪپڙي جي صنعت سبب [[ڌليشوري درياهه]] جي آلودگي ۽ چڪريا سندربن ۾ جهينگن جي پوک کي عالمن [[ماحولياتي قتل]] طور بيان ڪيو آهي.<ref>{{cite book |last1=Suny |first1=Rabby Us |last2=Sarkar |first2=Oliver Tirtho |last3=Hasan |first3=Md. Abid |title=Politics of Climate Change |chapter=Political Economy of River Ecocide in Bangladesh: A Study in the Context of Dhaleshwari River |date=2023 |pages=83–103 |doi=10.1142/9789811263750_0005 |isbn=978-981-12-6374-3 }}</ref><ref>{{Cite journal |last=Zaman |first=Samia |date=7 June 2023 |title=The Bangladesh Environmental Humanities Reader: by Samina Luthfa, Mohammad Tanzimuddin Khan, and Munasir Kamal, Lanham, Lexinton Books, 2022 ISBN 978-1-4985-9913-9 and 978-1-4985-9914-6 |journal=Environmental Politics |volume=32 |issue=4 |pages=752–754 |doi=10.1080/09644016.2023.2192149 |doi-access=free}}</ref> جيتوڻيڪ ڪيترائي علائقا قانون هيٺ محفوظ آهن، پر ڪجهه بنگلاديشي جهنگلي جيوت هن واڌ سبب خطري ۾ آهي. [[بنگلاديش ماحوليات تحفظ ايڪٽ]] 1995ع ۾ نافذ ڪيو ويو. حڪومت ڪيترن علائقن کي [[ماحولياتي طور نازڪ علائقو]] قرار ڏنو آهي، جن ۾ آبي زمينون، ٻيلا ۽ درياهه شامل آهن. [[سندربن ٽائيگر پروجيڪٽ]] ۽ بنگلاديش بيئر پروجيڪٽ تحفظ کي مضبوط ڪرڻ واريون اهم شروعاتون آهن.<ref name="bearprojectbd.weebly.com"/> بنگلاديش 3 مئي 1994ع تي ريو [[حياتياتي گوناگوني بابت ڪنوينشن]] جي توثيق ڪئي.<ref name="cbd.int">{{cite web |url=http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|title=Bangladesh – Country Profile|website=cbd.int|access-date=16 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150217020013/http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|archive-date=17 February 2015|url-status=live}}</ref> 2014 مطابق ملڪ پنهنجي [[حياتياتي گوناگوني عمل جو منصوبو|قومي حياتياتي گوناگوني حڪمت عملي ۽ عمل منصوبي]] کي نظرثاني ڪرڻ لاءِ تيار هو.<ref name="cbd.int"/> == حڪومت ۽ سياست == {{Multiple image | caption_align = center | total_width = 300 | image1 = Mohammed Shahabuddin official portrait.jpg | caption1 = [[محمد شهاب الدين]]<br /><small>[[بنگلاديش جو صدر|صدر]]</small> | image2 = Tarique Rahman at meeting on Farmer cards, Cabinet Division, Secretariat, Dhaka, 2026-02-23 (cropped).jpg | caption2 = [[طارق رحمان]]<br /><small>[[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]]</small> }} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = National Assembly of Bangladesh (10).jpg | caption1 = [[جاتيا سنگساد ڀَون|قومي پارليامينٽ]] جي عمارت [[شير بنگلا نگر]] ۾، جيڪو هڪ پاڙو آهي ۽ ان جو نالو بنگال جي پهرئين [[بنگال جو وزيراعظم|وزيراعظم]] جي نالي تي رکيل آهي | image2 = Bangabhaban.jpg | caption2 = [[بنگڀون]]، جنهن جي معنيٰ ''بنگال هائوس'' آهي، بنگلاديش جو [[صدارتي محل]] آهي. اصل ۾ اهو [[هندستان جو وائسراءِ|هندستان جي وائسراءِ]] ۽ [[بنگال پريزيڊنسي جي گورنرن جي فهرست|بنگال جي گورنر]] لاءِ گهر هو. }} [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] موجب بنگلاديش هڪ [[وحداني رياست]]<ref name="gov2"/> ۽ ''[[قانوني طور]]'' [[نمائنده جمهوريت]] آهي، جنهن ۾ [[ويسٽ منسٽر نظام|ويسٽ منسٽر]] طرز جو [[پارلياماني جمهوريه|پارلياماني نظام]]<ref name="gov0"/> ۽ [[عام ووٽ جو حق]] موجود آهي.<ref name="gov">{{cite journal|last=Jahan|first=Rounaq|title=The Parliament of Bangladesh: Representation and Accountability|doi=10.1080/13572334.2014.975470|year=2014|pages=250–269|journal=[[The Journal of Legislative Studies]]|volume=21|issue=2}}</ref> [[بنگلاديش جي حڪومت|حڪومت]] کي ٽن ٿنڀن ۾ ورهائي سگهجي ٿو: انتظاميه، مقننه ۽ [[بنگلاديش جي عدليه|عدليه]]. اهي سڀ جوابدهي، شفافيت ۽ [[اختيارن جي ورهاست|اختيارن جي نگراني ۽ توازن]] کي يقيني بڻائڻ لاءِ ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/explained/news/explained-the-branches-bangladeshs-government-3512581|title=Explained: The branches of Bangladesh's government|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2024|access-date=20 January 2025|last=Siddiquee|first=Ayaan Shams}}</ref> آزاديءَ کان وٺي [[عوامي ليگ]] (AL) ۽ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (BNP) بنگلاديش جي سڀ کان طاقتور [[بنگلاديش جون سياسي پارٽيون|سياسي پارٽين]] مان ٻه رهيون آهن.<ref name="gov0">{{cite journal|last=Shah|first=Aqil|title=Democracy Deadlocked in Bangladesh|journal=[[Current History]]|volume=115|number=780|year=2016|pages=130–135|doi=10.1525/curh.2016.115.780.130 |jstor=48614157}}</ref> * حڪومت جو پهريون ٿنڀو انتظامي عضوو آهي، جنهن کي ملڪ جي انتظام جي ذميواري ڏني وئي آهي.<ref name="gov2"/> انتظامي اختيار گهڻو ڪري [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] وٽ هوندا آهن، جيڪو [[حڪومت جو سربراهه]] هوندو آهي ۽ [[بنگلاديش جي ڪابينا|ڪابينا]] جي نگراني ڪندو آهي.<ref name="gov2"/> پارلياماني حڪومت جو مدو پنج سال هوندو آهي. مختلف وزير انتظامي عضوي جو وڏو حصو بڻجن ٿا، سرڪاري کاتن جي نگراني ڪن ٿا ۽ پاليسيون ٺاهين ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش سول سروس|سول سروس]] وزيرن کي پاليسي لاڳو ڪرڻ ۾ مدد ڪري ٿي.<ref name="gov2"/> سڀ اختيار پاليسيون ٺاهڻ، عوامي خدمتون سنڀالڻ ۽ قومي ترقياتي منصوبا لاڳو ڪرڻ لاءِ گڏجي ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] رسمي [[رياست جو سربراهه]] آهي، جنهن جي اختيارن ۾ پارليامينٽ مان منظور ٿيل بلن کي قانون بڻائڻ لاءِ صحيح ڪرڻ، حڪومت جي استحڪام ۽ تسلسل کي برقرار رکڻ،<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|هٿياربند فوجن]] جي ڪمانڊر اِن چيف طور فرض انجام ڏيڻ<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24615.html|title=61.Supreme command|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> ۽ سڀني يونيورسٽين جو [[چانسلر]] هجڻ شامل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-447.html|title=The Dhaka University Order, 1973 (President's Order).|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٻيو ٿنڀو مقننه عضوو آهي، جنهن کي [[جاتيا سنگساد]]، يعني قوم جو گهر، پڻ چيو ويندو آهي.<ref name="parliament">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24619.html|title=65. Establishment of Parliament|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> شهري پارليامينٽ جا ميمبر چونڊين ٿا.<ref name="gov2"/> [[هڪ ايواني]] پارليامينٽ ۾ 350 ميمبر آهن، جن ۾ 300 ميمبر [[فرسٽ پاسٽ دي پوسٽ]] نظام تحت چونڊيا وڃن ٿا، ۽ 50 ميمبر [[عورتن جي بااختياري]] لاءِ مخصوص سيٽن تي مقرر ٿين ٿا.<ref name="parliament"/><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/women-mps-reserved-seats-how-empowered-are-they-really-3601271|title=Women MPs in reserved seats: How empowered are they really?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2024|access-date=20 January 2025|last=Hasan|first=Rashidul}}</ref> [[بنگلاديش جي آئين جو آرٽيڪل 70]] پارليامينٽ جي ميمبرن کي پنهنجي پارٽي جي خلاف ووٽ ڏيڻ کان روڪي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/backpage/article-70-constitution-its-safeguard-democracy-1581670|title=Article 70 of Constitution: It's a safeguard for democracy|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=26 May 2018|access-date=20 January 2025}}</ref> پارليامينٽ جي صدارت [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] ڪندو آهي، جيڪو صدر کان پوءِ ٻئي نمبر تي هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24603.html|title=54.Speaker to act as President during absence, etc.|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٽيون ٿنڀو عدليه آهي، جيڪا قانون جي تشريح، تڪرارن جي حل ۽ انصاف برقرار رکڻ جي ذميوار آهي.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ|سپريم ڪورٽ]] سڀ کان اعليٰ عدالت آهي، جيڪا [[اپيليٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|اپيليٽ ڊويزن]] ۽ [[هاءِ ڪورٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|هاءِ ڪورٽ ڊويزن]] ۾ ورهايل آهي.<ref name="court">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/part-details-203.html|title=THE JUDICIARY|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref><ref name="gov2"/> ان جي اڳواڻي [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] ڪندو آهي.<ref name="court"/> عدليه وٽ ڪنهن قانون جي آئيني حيثيت جاچڻ ۽ قانوني علاج مهيا ڪرڻ جو اختيار آهي. اها شهرين جا حق بچائي ٿي، قانون جي منصفاڻي لاڳو ٿيڻ کي يقيني بڻائي ٿي ۽ حڪومت اندر اختيارن جو توازن برقرار رکي ٿي.<ref name="gov2"/> عدالتن وٽ [[بنگلاديش ۾ عدالتي جائزو|عدالتي جائزي]] ۾ وسيع اختيار آهن، ۽ عدالتي [[نظير]] کي آئين جي آرٽيڪل 111 تحت حمايت حاصل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24668.html|title=111.Binding effect of Supreme Court judgments|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> عدليه ۾ ضلعي ۽ ميٽروپوليٽن عدالتون شامل آهن، جيڪي ديواني ۽ فوجداري عدالتن ۾ ورهايل آهن. ججن جي کوٽ سبب عدليه ۾ ڪيسن جو وڏو ڍير موجود آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/editorial/news/huge-case-backlog-only-hurting-citizens-3306391|title=Huge case backlog only hurting citizens|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 April 2023|access-date=20 January 2025}}</ref> [[انٽرنيشنل انسٽيٽيوٽ فار ڊيموڪريسي اينڊ اليڪٽورل اسسٽنس|انٽرنيشنل IDEA]] جي گلوبل اسٽيٽ آف ڊيموڪريسي (GSoD) انڊيڪسز ۽ ڊيموڪريسي ٽريڪر موجب، بنگلاديش مجموعي جمهوري معيارن ۾ هيٺين حد ۾ اچي ٿو، خاص طور سياسي نمائندگي ۾ ڪمزوريون آهن، جن ۾ معتبر چونڊون، شامل ووٽ جو حق ۽ چونڊيل حڪومت شامل آهن.<ref>{{Cite web |title=Bangladesh {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/bangladesh |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |title=Home {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/ |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref><ref>{{Cite web |title=Global State of Democracy Indices {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/gsod-indices |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref> === انتظامي ورهاست === {{Main|بنگلاديش جي انتظامي جاگرافي}} {{Bangladesh Divisions Image Map}} بنگلاديش کي اٺ انتظامي ڊويزنن ۾ ورهايو ويو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|publisher=Bangladesh Government|title=National Web Portal of Bangladesh|date=15 September 2015|access-date=23 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150923061605/http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|archive-date=23 September 2015|url-status=live}}</ref><ref name="CIA">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=15 May 2007 |year=2007}}</ref><ref>{{cite news |url=http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |title=Rangpur becomes a divivion |work=bdnews24.com |date=25 January 2010 |access-date=6 August 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150903184553/http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |archive-date=3 September 2015 |url-status=live}}</ref> ۽ هر ڊويزن جو نالو ان جي مرڪزي شهر تي رکيل آهي: [[باريسال ڊويزن|باريسال]]، سرڪاري طور ''باريشال''<ref name="namechange">{{cite news |url=https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|title=Bangladesh changes English spellings of five districts|work=bdnews24.com|date=2 April 2018|access-date=1 October 2019 |archive-date=15 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201215091950/https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|url-status=live}}</ref>، [[چٽاگانگ ڊويزن|چٽاگانگ]]، سرڪاري طور ''چٽوگرام''<ref name="namechange" />، [[ڍاڪا ڊويزن|ڍاڪا]]، [[کُلنا ڊويزن|کُلنا]]، [[ميمڻ سنگهه ڊويزن|ميمڻ سنگهه]]، [[راجشاهي ڊويزن|راجشاهي]]، [[رنگپور ڊويزن|رنگپور]]، ۽ [[سليٽ ڊويزن|سليٽ]]. ڊويزنون ضلعن، يعني ''ضلعن''، ۾ ورهايل آهن. بنگلاديش ۾ 64 ضلعا آهن، ۽ هر ضلعو ''اپازيلا''، يعني سب ضلعن، يا ''ٿانا'' ۾ ورهايل آهي. هر پوليس اسٽيشن جي اندر وارو علائقو، سواءِ ميٽروپوليٽن علائقن جي، ''[[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|يونينن]]'' ۾ ورهايل آهي، ۽ هر يونين ڪيترن ڳوٺن تي مشتمل هوندي آهي. ميٽروپوليٽن علائقن ۾ پوليس اسٽيشنون وارڊن ۾ ورهايل آهن، جيڪي وري ''محلن'' ۾ ورهايل آهن. ڊويزن يا ضلعي سطح تي ڪو به چونڊيل نمائندو ناهي، ۽ انتظام رڳو سرڪاري عملدارن تي مشتمل هوندو آهي. هر يونين، يا وارڊ، ۾ چيئرمين ۽ ڪيترن ميمبرن لاءِ سڌيون چونڊون ٿينديون آهن. 1997ع ۾ پارليامينٽ قانون منظور ڪيو، جنهن تحت هر يونين ۾ 12 مان ٽي سيٽون عورتن لاءِ مخصوص ڪيون ويون.<ref>''Local Government Act'', No. 20, 1997</ref> {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; border:2px solid #8fb3d9; background:#f8fbff;" |+ style="background:#d9ecff; color:#003366; font-weight:bold; padding:0.4em;" | بنگلاديش جون انتظامي ڊويزنون |- ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | [[بنگلاديش جون ڊويزنون|ڊويزن]] ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گاديءَ جو شهر ! scope="col" data-sort-type="date" style="background:#b7d7f0;" | قيام ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | پکيڙ (km<sup>2</sup>)<br /><ref>{{cite web |url=http://www.dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |title=Health Bulletin 2016 |website=Directorate General of Health Services |page=14 |access-date=7 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170613050056/http://dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |archive-date=13 June 2017 |url-status=live}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | 2021ع آبادي<br />(اندازي مطابق)<ref>{{cite web |url=http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |title=Population Projection of Bangladesh: Dynamics and Trends, 2011–2061 |date=November 2015 |website=Bangladesh Bureau of Statistics |pages=25–28}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گهاٽائي<br />2021ع |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال]] | 1 جنوري 1993ع | 13,225 | 9,713,000 | 734 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ]] | 1 جنوري 1829ع | 33,909 | 34,747,000 | 1,025 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا]] | 1 جنوري 1829ع | 20,594 | 42,607,000 | 2,069 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا]] | 1 آڪٽوبر 1960ع | 22,284 | 18,217,000 | 817 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه]] | 14 سيپٽمبر 2015ع | 10,584 | 13,457,000 | 1,271 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي]] | 1 جنوري 1829ع | 18,153 | 21,607,000 | 1,190 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور، بنگلاديش|رنگپور]] | 25 جنوري 2010ع | 16,185 | 18,868,000 | 1,166 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ]] | 1 آگسٽ 1995ع | 12,635 | 12,463,000 | 986 |} === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Diplomatic relations of Bangladesh.svg | caption1 = اهي ملڪ، جن جا بنگلاديش سان سفارتي لاڳاپا آهن | image2 = | caption2 = }} بنگلاديش کي [[عالمي سياست]] ۾ هڪ [[وچولي طاقت]] سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|title=Bangladesh at 50: On the Path to Becoming a Middle Power|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=16 December 2021 |last=Hassan |first=Asif Muztaba|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|url-status=live}}</ref> اهو [[هند-پئسفڪ]] جي جيوسياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|title=Understanding the Importance of Bangladesh in the Bay of Bengal and the Indo-Pacific |last=Karim |first=Tariq A.|date=21 May 2022|publisher=[[National Bureau of Asian Research]]|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|url-status=live}}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ اهو ڏکڻ ايشيا ۽ ڏکڻ اوڀر ايشيا جي وچ ۾ حڪمت عمليءَ واري هنڌ تي واقع آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Connecting South Asia and Southeast Asia: A Bangladesh Country Study|date=September 2014|publisher=[[Asian Development Bank]]|access-date=26 September 2022|number=500 |last1=Rahman |first1=Mustafizur |last2=Moazzem |first2=Khondaker Golam |last3=Chowdhury |first3=Mehruna Islam |last4=Sehrin |first4=Farzana}}</ref> بنگلاديش 1972ع ۾ [[قومن جي دولت مشترڪه]] ۾ ۽ 1974ع ۾ گڏيل قومن ۾ شامل ٿيو.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048 |title=Bangladesh enters Commonwealth |last=Sajen |first=Shamsuddoza|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 April 2020 |access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153013/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|title=Bangladesh marks 40 years as Member State of the UN |publisher=United Nations|date=26 September 2014|access-date=26 September 2022 |last=Chaudhury |first=Dipanjan Roy|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153010/https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|url-status=live}}</ref> اهو موسمي تبديلي، ايٽمي هٿيارن جي عدم ڦهلاءُ، واپاري پاليسي ۽ غير روايتي سلامتي جي مسئلن تي گهڻ طرفي سفارتڪاري تي ڀاڙي ٿو.<ref>{{cite web |url=https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | title=Roundtable on 'Non Traditional Security Threats in the Indo-Pacific Region' – NTS-Asia | date=30 August 2022 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184723/https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | url-status=live }}</ref> بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] جي قيام ۾ اڳواڻي ڪئي، جيڪو [[هندستاني برصغير]] ۾ علائقائي سفارتڪاري جو اهم فورم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |last1=De |first1=Prabir |last2=Bhattacharyay |first2=Biswa N.|title=Prospects of India–Bangladesh Economic Cooperation: Implications for South Asian Regional Cooperation|publisher=[[Asian Development Bank]]|date=September 2007|access-date=27 September 2022}}</ref> اهو 1974ع ۾ [[اسلامي تعاون تنظيم]] ۾ شامل ٿيو،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177|title=Bangladesh an example of religious harmony: OIC|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=21 March 2021|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102404/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177 |url-status=live}}</ref> ۽ [[ڊي-8 اقتصادي تعاون تنظيم|ڊيولپنگ-8]] جو باني ميمبر آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=1 August 2022|access-date=27 September 2022|title=Bangladesh receives "International Peace Award" as D-8 founding member|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|url-status=live}}</ref> تازو بنگلاديش [[عالمي بئنڪ]] جي سهڪار سان علائقائي واپار ۽ ٽرانسپورٽ رابطن کي هٿي ڏيڻ تي ڌيان ڏنو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | title=Regional Trade and Connectivity in South Asia Gets More Than $1 Billion Boost from World Bank | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184718/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | url-status=live }}</ref> اهو پنهنجي اهم پرڏيهي پاليسي مقصدن مان هڪ طور [[آسيان ۾ بنگلاديش جي شموليت|آسيان ۾ شامل ٿيڻ جي ڪوشش]] پڻ ڪري رهيو آهي.<ref name=":5">{{Cite news |title=Ultimate goal is to join ASEAN as a full member |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/trade-market/ultimate-goal-is-to-join-asean-as-a-full-member-1743783067 |access-date=2025-07-12 |work=The Financial Express |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=2024-09-05 |title=Will Bangladesh join Asean? Maritime arbitration wins favour Dhaka |url=https://www.scmp.com/week-asia/politics/article/3277348/will-bangladesh-join-asean-maritime-arbitration-wins-and-cultural-links-favour-dhaka |access-date=2025-07-17 |website=South China Morning Post |language=en}}</ref><ref>{{cite web |last=Rahman |first=Mohammad Tariqur |date=8 February 2025 |title=Perhaps: Should Bangladesh be a member of ASEAN? |url=https://apakhabartv.com/2025/02/08/perhaps/ |access-date=17 July 2025 |website=ApakhabarTV}}</ref> ڍاڪا [[بمسٽيڪ]] جو صدر دفتر رکي ٿو، جيڪا [[بنگال جي نار تي ڀاڙيندڙ ملڪ|بنگال جي نار سان لاڳاپيل ملڪن]] کي گڏ ڪندڙ تنظيم آهي. پاڙيسري ميانمار سان [[بنگلاديش–ميانمار لاڳاپا|لاڳاپا]] 2016–2017ع کان سخت ڇڪتاڻ جو شڪار آهن، جڏهن 700,000 کان وڌيڪ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|روهنگيا پناهگير]] غيرقانوني طور بنگلاديش ۾ داخل ٿيا.<ref name="RohingyaHRW">{{cite web |url=https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|title=Bangladesh Is Not My Country|publisher=[[Human Rights Watch]]|date=5 August 2018|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جي پارليامينٽ، حڪومت ۽ سول سوسائٽي روهنگيا خلاف ميانمار جي فوجي ڪارروائين تي [[2016–17ع روهنگيا لڏپلاڻ تي بين الاقوامي ردعمل|بين الاقوامي تنقيد]] جي اڳواڻيءَ ۾ رهيون آهن، ۽ انهن جي [[واپسي جو حق|واپسيءَ جي حق]] جو مطالبو [[اراڪان]] ڏانهن ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | title=Bangladesh and Myanmar Resume Talks on Rohingya Repatriation | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184715/https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|title=Bangladesh tells UN that Rohingya refugees must return to Myanmar|date=17 August 2022|publisher=[[Al Jazeera Media Network|Al Jazeera]]|access-date=27 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926223428/https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|url-status=live}}</ref> بنگلاديش پنهنجي سڀ کان وڏي پاڙيسري ملڪ ڀارت سان اهم [[بنگلاديش–ڀارت لاڳاپا|ٻطرفا ۽ معاشي لاڳاپا]] رکي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=India-Bangladesh Bilateral Relations|date=March 2021|publisher=[[Ministry of External Affairs (India)]]|access-date=27 September 2022}}</ref> جيڪي اڪثر [[ڀارت ۾ پاڻيءَ جي سياست|پاڻيءَ جي سياست]]، [[گنگا پاڻي تڪرار|گنگا]] ۽ [[تيستا درياهه#پاڻي ورهائڻ جو چئلينج|تيستا]] جي مسئلن،<ref>{{cite web |url=https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | title=India and Bangladesh Conflict over the Ganges River &#124; Climate-Diplomacy | date=January 1957 | access-date=23 October 2022 | archive-date=23 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221023122123/https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | url-status=live }}</ref><ref>{{cite thesis |last=Karim |first=Sajid |date=November 2020 |title=Transboundary Water Cooperation between Bangladesh and India in the Ganges River Basin: Exploring a Benefit-sharing Approach |type=Master's |publisher=[[Uppsala University]] |url=http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|access-date=27 September 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|title=India Must Settle the Teesta River Dispute With Bangladesh for Lasting Gains|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=9 April 2021|access-date=27 September 2022 |last=Banerji |first=Anuttama|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|url-status=live}}</ref> ۽ [[بنگلاديش–ڀارت سرحد تي موت|بنگلاديشي شهرين جي سرحدي قتلن]] سبب ڇڪتاڻ جو شڪار ٿين ٿا.<ref>{{cite web |url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343 |title='Unlawful killings' along India border: Bangladeshi families seek justice|publisher=[[Anadolu Agency]]|date=11 February 2021|access-date=27 September 2022 |last=Kamruzzaman |first=Md.|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|title=Bangladesh sees highest border deaths in 10 years|date=22 December 2020 |last=Anik |first=Syed Samiul Basher|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جا پاڪستان سان لاڳاپا مسئلن جو شڪار آهن، خاص طور تي ان ڪري جو پاڪستان 1971ع واري [[بنگلاديش نسل ڪشي]] کان انڪار ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|title=Should Pakistan apologize to Bangladesh for the 1971 war?|work=[[DW News]]|publisher=[[Deutsche Welle]]|date=30 March 2021|access-date=27 September 2022 |last=Janjua |first=Haroon|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|url-status=live}}</ref> اهو چين سان [[بنگلاديش–چين لاڳاپا|گرم لاڳاپا]] برقرار رکي ٿو، جيڪو ان جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار ۽ سڀ کان وڏو هٿيار فراهم ڪندڙ ملڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|title=Decoding China-Bangladesh relationship |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta|date=27 June 2018|access-date=27 September 2022|publisher=[[Observer Research Foundation]]|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|url-status=live}}</ref> جاپان بنگلاديش کي سڀ کان وڌيڪ معاشي امداد ڏيندڙ ملڪ آهي، ۽ ٻنهي ملڪن وچ ۾ [[بنگلاديش–جاپان لاڳاپا|حڪمت عملي ۽ معاشي ڀائيواري]] آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|title=50 Years of Japan-Bangladesh Ties: From Economic to Strategic Partnership|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=10 February 2022 |last=Shazzad |first=Hussain|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153002/https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|url-status=live}}</ref> وچ اوڀر جي ملڪن سان سياسي لاڳاپا مضبوط آهن.<ref>{{cite web |url=https://saudigazette.com.sa/article/38010 | title=Bangladesh and Saudi Arabia have extremely cordial relations – Rizvi | date=27 March 2013 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184720/https://saudigazette.com.sa/article/38010 | url-status=live }}</ref> بنگلاديش کي پنهنجي ترسيل رقم جو 59 سيڪڙو وچ اوڀر مان ملي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | title=Middle East dual shock spillover on Bangladesh's remittance | date=19 July 2020 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184724/https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | url-status=live }}</ref> جيتوڻيڪ خراب ڪم ڪندڙ حالتون وچ اوڀر ۾ رهندڙ چئن ملين کان وڌيڪ [[وچ اوڀر ۾ بنگلاديشي|بنگلاديشي مزدورن]] کي متاثر ڪن ٿيون.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|title=Experts: Middle East remains key to Bangladesh's fortunes in a changing world|date=29 June 2022|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|url-status=live}}</ref> بنگلاديش [[موسمي تبديلي|عالمي موسمي]] سفارتڪاري ۾ [[ڪلايميٽ ولنرئبل فورم]] جي اڳواڻ طور اهم ڪردار ادا ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | title=COP26 and Bangladesh: Time to Consolidate Climate Diplomacy | work=SOAS Blog | date=11 October 2021 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184721/https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | url-status=live }}</ref> === فوج === {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladeshi soldiers on a BTR-80 APC.jpg | caption1 = [[بي ٽي آر-80]] تي بنگلاديش فوج جا اهلڪار | image2 = BNS Bongobondhu2.jpg | caption2 = بنگلاديش بحريه جو [[فريگيٽ]]، [[بي اين ايس خالد بن وليد]] | image3 = Mikoyan MiG-29-Chengdu F-7.jpg | caption3 = بنگلاديش هوائي فوج جا ويڙهاڪ جهاز، مگ-29 ۽ ايف-7 }} [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] [[برطانوي فوج]] ۽ [[برطانوي هندستاني فوج]] جو ادارياتي ڍانچو ورثي ۾ حاصل ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|title=The Military and Democracy in Bangladesh|website=press-files.anu.edu.au|access-date=19 September 2017|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010141253/http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|url-status=live}}</ref> 2024ع ۾ [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] جي سرگرم اهلڪارن جو انگ لڳ ڀڳ 230,000 هو،<ref name="IISS">*{{cite book| title=The Military Balance 2018 |author1=International Institute for Strategic Studies |author-link1=International Institute for Strategic Studies| date=14 February 2018| publisher=[[Routledge]]| isbn=978-1-85743-955-7| ref=IISS2018}}</ref> جنهن ۾ هوائي فوج جا 21,000 ۽ بحريه جا 27,000 اهلڪار شامل هئا.<ref>Including service and civilian personnel. See [https://web.archive.org/web/20120112044228/http://www.bangladeshnavy.org/glance.html Bangladesh Navy]. Retrieved 17 July 2007.</ref> روايتي دفاعي ڪردارن کان علاوه، فوج آفتن جي امدادي ڪارروائين ۾ شهري اختيارين جي مدد ڪئي آهي ۽ سياسي بيچيني جي دورن ۾ اندروني سلامتي پڻ فراهم ڪئي آهي. ڪيترن سالن کان، بنگلاديش [[گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ|گڏيل قومن جي امن فوجن]] ۾ دنيا جو سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ رهيو آهي.<ref>{{Cite web |date=4 April 2023 |title=Contribution of Uniformed Personnel to UN by Country and Personnel Type |url=https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |access-date=12 May 2023 |publisher=United Nations|archive-date=12 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230512143419/https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش جو فوجي بجيٽ]] جي ڊي پي جو 1.3 سيڪڙو آهي، جيڪو 2021ع ۾ 4.3 بلين آمريڪي ڊالرن جي برابر هو.<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |title=Military expenditure (% of GDP) – Bangladesh |publisher=World Bank |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207232946/https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |last=Alif |first=Abdullah |date=11 June 2020 |title=Budget FY21: Military spending increases by Tk2,327 crore |url=https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |work=Dhaka Trbiune |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231443/https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش بحريه]]، جيڪا بنگال جي نار جي وڏين بحرين مان هڪ آهي، فريگيٽن، آبدوزن، ڪورويٽن ۽ ٻين جهازن جي [[بنگلاديش بحريه جي سرگرم جهازن جي فهرست|بيڙي]] تي مشتمل آهي. [[بنگلاديش هوائي فوج]] وٽ گهڻ مقصدي جنگي جهازن جو هڪ [[بنگلاديش جي سرگرم فوجي جهازن جي فهرست|ننڍو بيڙو]] آهي. بنگلاديش جي فوجي سامان جو گهڻو حصو چين کان اچي ٿو.<ref>{{cite news |last=Balachandran |first=P.K. |date=12 April 2017 |title=Rivals India and China woo Bangladesh with aid totalling $46 b |url=http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |work=[[Daily FT]] |access-date=27 July 2017 |archive-date=28 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170728123712/http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |url-status=live }}</ref> تازن سالن ۾، بنگلاديش ۽ ڀارت گڏيل فوجي مشقون، فوجي اڳواڻن جا اعليٰ سطحي دورا، [[دهشتگردي جي روڪٿام]] ۾ سهڪار ۽ ڳجهي ڄاڻ جي مٽاسٽا وڌائي آهي. بنگلاديش [[اتر اوڀر ڀارت]] ۾ استحڪام ۽ سلامتي کي يقيني بڻائڻ لاءِ اهم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |title=Migration, river management, radicalisation: What does the future hold for India-Bangladesh relations? |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta |date=May 2020 |website=Observer Research Foundation |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231444/https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |title=Bangladesh and India's Northeast: A security perspective |work=The Daily Star |date=15 October 2011 |access-date=14 February 2022 |archive-date=8 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220208025833/https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |url-status=live }}</ref> اوڀر برصغير ۾ بنگلاديش جي حڪمت عملي واري اهميت چين جي ويجهڙائي، برما سان سرحد، مکيه ڀارت ۽ اتر اوڀر ڀارت جي جدا ٿيڻ، ۽ بنگال جي نار ۾ ان جي سامونڊي علائقي تي دارومدار رکي ٿي.<ref>{{cite web |author=Anu Anwar, Michael Kugelman |url=https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |title=The U.S. Should Deepen Ties With Bangladesh |work=Foreign Policy |date=1 December 2021 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |url-status=live }}</ref> 2002ع ۾ بنگلاديش ۽ چين دفاعي سهڪار جو معاهدو ڪيو.<ref>{{cite journal |last=Kinne |first=Brandon J. |date=15 August 2018 |title=Defense Cooperation Agreements and the Emergence of a Global Security Network |journal=International Organization |volume=72 |issue=4 |pages=799–837 |doi=10.1017/S0020818318000218 |doi-access=free }}</ref> آمريڪا بنگلاديش سان [[اسٽيٽس آف فورسز ايگريمينٽ]]، [[ايڪويزيشن اينڊ ڪراس-سروسنگ ايگريمينٽ]] ۽ جنرل سيڪيورٽي آف ملٽري انفارميشن ايگريمينٽ بابت ڳالهين جي ڪوشش ڪئي آهي.<ref>{{cite journal |last=Paul |first=Bimal Kanti |year=2005 |title=Bangladeshi American Response to the 1998 Status of Forces Agreement (SOFA): An Assessment |journal=The Professional Geographer |volume=57 |issue=4 |pages=495–505 |doi=10.1111/j.1467-9272.2005.00494.x |bibcode=2005ProfG..57..495P }}</ref><ref>{{cite web |last=Ashraf |first=Nazmul |url=https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |title=U.S. keen on military ties with Dhaka &#124; Uae |work=Gulf News |date=11 May 2002 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162344/https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=US wants 2 defence deals with Bangladesh |url=https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |work=The Daily Star |date=18 October 2019 |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |url-status=live }}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش گڏيل قومن جي [[ايٽمي هٿيارن جي پابندي بابت معاهدو]] جي توثيق ڪئي.<ref>{{cite news |title=Bangladesh ratifies nuclear weapons prohibition treaty |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |work=Dhaka Tribune |date=28 September 2020 |access-date=15 August 2020 |archive-date=20 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200920163951/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |url-status=live }}</ref> ==آبادي== ھن ملڪ جي آبادي لڳ ڀڳ 25 ڪروڙ آهي جنھن جو 83 سيڪڙو مسلمان ۽ 16 سيڪڙو ھندو آھن. ھن ملڪ ۾ انڊونيشيا ، پاڪستان ۽ ڀارت کان پوء مسلمانن جو دنيا ۾ سڀ کان وڏو ملڪ آھي<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. ھن ملڪ جو سرڪاري مذھب پڻ اسلام آھي. مسلمانن جي ملڪن ۾ سڀ کان گھڻا ھندو ھن ملڪ ۾ رھن ٿا<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. مسلمانن جي اڪثريت سني اسلام جي حنفي فقه سان تعلق رکندڙ آهي<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. ھندن جي اڪثريت جو تعلق شيڊول وارين ذاتين سان آهي جن کي ماضي ۾ اڇوت يا [[ھريجن]] (خدا جا ٻچا) سڏيو ويندو هو<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. مٿين طبقي جا ھندو 1947 ۾ انڊيا جي رياست اولھ بينگال ھجرت ڪري ويا<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. == معيشت == {{Main|بنگلاديش جي معيشت}} {{Further|بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Dhaka April (33244268934).jpg | caption1 = [[موتي جهيل ٿاڻو|موتي جهيل]]، قومي گاديءَ واري شهر [[ڍاڪا]] جو سڀ کان وڏو [[مرڪزي واپاري ضلعو|واپاري ضلعو]] آهي۔ | image2 = The padma bridge 04.jpg | caption2 = [[پدما پل]]، جيڪا 2022ع ۾ کولِي وئي، هڪ [[سڙڪ ۽ ريلوي پلن جي فهرست|سڙڪ-ريل پل]] آهي جيڪا [[پدما ندي]] تي تعمير ٿيل آهي۔ }} بنگلاديش هڪ [[في فرد مجموعي قومي آمدني موجب ملڪن جي فهرست#هيٺين وچولي آمدني وارو گروهه|هيٺين وچولي آمدني]] واري [[مخلوط معيشت|مخلوط منڊي معيشت]] رکندڙ ملڪ آهي۔<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Zobaer|url=https://www.dw.com/en/bangladesh-economy-50-years-on/a-57015896|title=Bangladesh at 50: From 'basket case' to rising economic star|access-date=30 September 2022|work=[[ڊي ڊبليو نيوز]]|publisher=[[ڊيوچي ويلي]]|date=16 December 2021}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/feature/2023/01/22/a-journey-together-bangladesh-and-world-bank-celebrate-historic-partnership|title=A Journey Together: Bangladesh and World Bank Celebrate Historic Partnership|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|date=22 January 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> نالي ماتر جي ڊي پي موجب بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن جي جي ڊي پي (نالي ماتر) موجب فهرست|36هين وڏي معيشت]] ۽ [[خريداري قوت برابري]] (PPP) موجب [[ملڪن جي جي ڊي پي (PPP) موجب فهرست|24هين وڏي معيشت]] رکي ٿو۔ بنگلاديش جي [[مزدور قوت]] 71.4 ملين ماڻهن تي مشتمل آهي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.TLF.TOTL.IN?locations=BD|title=Labor force, total – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> جيڪا دنيا ۾ [[مزدور قوت موجب ملڪن جي فهرست|ستين وڏي مزدور قوت]] آهي؛ جڏهن ته {{as of|2024|lc=y}} بيروزگاري جي شرح 3.6٪ هئي۔<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.ZS?locations=BD|title=Unemployment, total (% of total labor force) (modeled ILO estimate) – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ جا [[زرِ مبادلا جا ذخيرا]] گهٽجڻ باوجود،<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/business/local/s3knbstt64|title=Respite from fall in forex reserves, dollar market stable|work=[[پروٿوم آلو]]|date=19 October 2024|last=Sakib|first=Shanaullah|access-date=9 January 2025}}</ref> ڏکڻ ايشيا ۾ هندستان کان پوءِ ٻئي نمبر تي آهن۔ بنگلاديش جي [[بنگلاديشي جلاوطن برادري|جلاوطن برادري]] 2024ع دوران تقريباً 27 ارب آمريڪي ڊالر [[بنگلاديش ڏانهن ترسيل رقم]] جي صورت ۾ موڪليا۔<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/remittance-hit-all-time-high-2024-3789871|title=Remittance hit all-time high in 2024|last=Hasan|first=Md. Mehedi|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 January 2025|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديشي ٽڪا]] ملڪ جي قومي ڪرنسي آهي۔ 2023 مطابق، خدمتن وارو وڏو شعبو ڪل جي ڊي پي جو لڳ ڀڳ 51.5٪ حصو ڏئي ٿو، ان کان پوءِ صنعتي شعبو 34.6٪ سان ٻئي نمبر تي آهي، جڏهن ته [[بنگلاديش ۾ زراعت|زرعي شعبو]] صرف 11٪ جي ڊي پي پيدا ڪري ٿو۔<ref name="cia"/> تنهن هوندي به روزگار جي لحاظ کان اهو سڀ کان وڏو شعبو آهي ۽ ملڪ جي لڳ ڀڳ اڌ مزدور قوت کي روزگار فراهم ڪري ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/labour-force-survey-2022-agriculture-still-main-job-generator-3283936|title=Labour Force Survey 2022: Agriculture still main job generator|last=Byron|first=Rejaul Karim|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=30 March 2023|access-date=11 January 2025}}</ref> ملڪ جي برآمداتي آمدني جو 84٪ کان وڌيڪ حصو [[بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت]] مان حاصل ٿئي ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.weforum.org/stories/2024/02/how-bangladesh-offers-lessons-for-sustainable-industrialization-in-africa/|last=Akinrebiyo|first=Femi|title=Bangladesh's leap from poverty to textile powerhouse offers lessons for countries in Africa|date=16 February 2024|work=[[ورلڊ اڪنامڪ فورم]]|access-date=11 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جو ٻيون نمبر وڏو تيار پوشاڪ برآمد ڪندڙ ملڪ آهي ۽ عالمي [[تيز فيشن]] صنعت ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو، جتي اها مختلف مغربي فيشن برانڊن کي شيون برآمد ڪري ٿي۔<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/cd6ye3e8x9po|title=Fast fashion drove Bangladesh – now its troubled economy needs more|work=[[بي بي سي نيوز]]|date=7 September 2024|access-date=16 January 2025|last=Imandar|first=Nikhil|publisher=[[بي بي سي]]}}</ref> بنگلاديش [[بنگلاديش جي جوٽ صنعت|جوٽ]]،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/symbol-our-degradation-3624216|title=A symbol of our degradation|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 June 2024|last=Choudhury|first=Serajul Islam|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانورن جي پيداوار|چانور]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/bw4ldbvrb4|title=Rice production rising high in Bangladesh|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[پروٿوم آلو]]|date=17 June 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جي مڇين جي فهرست|مڇي]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/good-day-bangladesh/sk7ow1u6en|title=Bangladesh globally second in freshwater fish production|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=10 June 2024|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانهه جي پيداوار|چانهه]]<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/long-term-plan-behind-high-tea-production-3399926|title=Long-term plan behind high tea production|last1=Chowdhury|first1=Dwoha|last2=Halder|first2=Sukanta|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=22 August 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> ۽ گلن جو اهم پيدا ڪندڙ ملڪ پڻ آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/floriculture-lucrative-sector-bangladesh-131728|title=Floriculture: A lucrative sector in Bangladesh|date=12 September 2020|website=Business Standard}}</ref> ٻين وڏين صنعتن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهاز سازي|جهاز سازي]]، [[بنگلاديش ۾ دواسازي صنعت|دواسازي]]، [[بنگلاديش ۾ فولاد صنعت|فولاد]]، [[بنگلاديش ۾ برقيات صنعت|برقيات]] ۽ [[بنگلاديش ۾ چمڙي جي صنعت|چمڙي جون شيون]] شامل آهن۔<ref>{{cite journal|last1=Ahaduzzaman|last2=Sarkar|first2=Prottasha|last3=Anjum|first3=Aniqa|last4=Khan|first4=Easir A.|title=Overview of Major Industries in Bangladesh|date=7 December 2017|journal=Journal of Chemical Engineering|volume=30|number=1|doi=10.3329/jce.v30i1.34798|pages=51–58|doi-access=free}}</ref> چين بنگلاديش جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار آهي، جيڪو ڪل واپار جو 15٪ حصو رکي ٿو، جڏهن ته هندستان 8٪ سان ٻئي نمبر تي آهي۔<ref>{{cite web|last=Haroon|first=Jasim Uddin|date=11 December 2024|work=[[فنانشل ايڪسپريس]]|url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/last-page/china-bangladeshs-top-trading-partner-in-fy24-1733855492|title=China Bangladesh's top trading partner in FY24|access-date=11 January 2025}}</ref> خانگي شعبو ملڪ جي جي ڊي پي جو 80٪ حصو پيدا ڪري ٿو، جڏهن ته سرڪاري ملڪيت وارين ڪمپنين جو ڪردار مسلسل گهٽجي رهيو آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/public-sector-needs-keep-pace-private-sector-359749|title=Public sector needs to keep pace with private sector|date=20 January 2022|website=Business Standard}}</ref> بنگلاديش جي معيشت گهڻو ڪري خانداني ملڪيت واريون [[بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست|واپاري جماعتون]] ۽ ننڍن ۽ وچولي درجي جي ڪاروبارن تي ٻڌل آهي۔ بنگلاديش جون ڪجهه وڏيون عوامي شيئر مارڪيٽ ۾ درج ڪمپنيون [[BEXIMCO]]، [[BRAC Bank]]، [[BSRM]]، [[GPH Ispat]]، [[Grameenphone]]، [[Summit Group]] ۽ [[Square Pharmaceuticals]] آهن۔<ref>{{Cite web |url=https://www.dse.com.bd/dse30_share.php|title=DS30 Index &#124; Dhaka Stock Exchange|website=dse.com.bd}}</ref> [[ڍاڪا اسٽاڪ ايڪسچينج]] ۽ [[چٽگانگ اسٽاڪ ايڪسچينج]] ملڪ جون ٻه اهم [[سرمائي مارڪيٽ]]ون آهن۔<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/tale-two-capital-markets-883756|title=A tale of two capital markets|work=[[Business Standard]]|date=25 June 2024|last=Islam|first=Shadique Mahbub|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ مواصلات]] جي صنعت دنيا جي تيزي سان وڌندڙ صنعتن مان هڪ آهي، جتي نومبر 2024ع جي آخر تائين موبائيل فون استعمال ڪندڙن جو انگ 188.78 ملين تائين پهچي ويو۔<ref>{{cite web|title=Mobile Phone Subscribers in Bangladesh|url=https://www.amtob.org.bd/home/industrystatics|access-date=9 January 2025|work=[[بنگلاديش موبائيل ٽيليڪام آپريٽرز ايسوسيئيشن|AMTOB]]}}</ref> سياسي عدم استحڪام،<ref>{{cite web|url=https://www.eiu.com/n/infrastructure-enhancements-will-underpin-growth-in-dhaka/|title=Infrastructure enhancements will underpin growth in Dhaka|date=30 September 2020|access-date=12 January 2025|work=[[ايڪانامسٽ انٽيليجنس يونٽ]]}}</ref> وڌندڙ مهانگائي،<ref name="sadiq"/> [[بنگلاديش ۾ بدعنواني|گھڻي بدعنواني]]،<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Sadiq|date=22 May 2024|title=Why is it taking so long to stabilise the economy?|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/why-it-taking-so-long-stabilise-the-economy-3615381}}</ref> بجلي جي اڻپوري فراهمي،<ref>{{cite web|last1=Rahman|first1=Asifur|last2=Karmaker|first2=Konkon|date=11 September 2024|title=Power supply may not improve anytime soon|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/how-do-we-overcome-our-corruption-crisis-3731226}}</ref> ۽ سڌارن جي سست رفتار سان عملداري معاشي واڌ ويجهه لاءِ اهم چئلينج آهن۔<ref name="sadiq"/> بنگلاديش کي [[گلوبل انوويشن انڊيڪس]] ۾ 2024ع ۽ 2025ع دوران 106هين درجو حاصل ٿيو۔<ref>{{Cite web |title=Bangladesh ranking in the Global Innovation Index 2025|url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/bangladesh|access-date=2025-10-21 |website=www.wipo.int|language=en}}</ref> == اهم شخصيتون == * [[شيخ مجيب الرحمان]] * [[شيخ حسينه واجد]] * [[بيگم خالده ضياء]] * [[ڊاڪٽر محمد يونس]] ([[نوبل انعام]] ماڻيندڙ) * [[رونا ليلا]] == پڻ ڏسندا == * [[بنگلاديش جا صدر]] * [[بنگلاديش جا وزير اعظم]] == حوالا == {{حوالا|2}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.bangladesh.gov.bd/ بنگلا ديش جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{سارڪ}} {{OIC}} [[زمرو:بنگلاديش]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:بنگال]] [[زمرو:اسلامي رياستون]] [[زمرو:ايشيا ۾ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ ايشيا جا ملڪ]] [[زمرو:او آئي سي جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:دولت مشترڪه جون رڪن قومون]] bm5nae4gviqhed52brsanuj9yusgond 387189 387188 2026-06-20T19:45:13Z Intisar Ali 8681 387189 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ايشيا جو ملڪ}} {{About|ملڪ بابت}} {{Infobox country | conventional_long_name = عوامي جمهوريه بنگلاديش | common_name = بنگلاديش | native_name = {{native name|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ}}<br />{{resize|90%|{{nobold|{{transliteration|bn|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś}}}}}} | image_flag = Flag of Bangladesh.svg | image_coat = National emblem of Bangladesh.svg | symbol_type = [[بنگلاديش جو قومي نشان|نشان]] | other_symbol = {{unbulleted list |[[File:Government Seal of Bangladesh.svg|100px|بنگلاديش حڪومت جي مهر]]}} | other_symbol_type = [[بنگلاديش حڪومت جي مهر|حڪومتي مهر]] | national_anthem = {{lang|bn|আমার সোনার বাংলা}} ([[بنگالي ٻولي|بنگالي]])<br />{{transliteration|bn|[[امار شونار بنگلا]]}}<br />"منهنجو سونهري بنگال"<br /><div style="display:inline-block;margin-top:0.4em;">[[File:Amar Sonar Bangla instrumental by US Navy Band.oga|center]]</div> | image_map = {{Switcher|[[File: Bangladesh (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File: Bangladesh rel location map.svg |upright=1.15|frameless]]|بنگلاديش جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[ڍاڪا]] | coordinates = {{Coord|23|45|50|N|90|23|20|E|type:city_region:BD|display=inline}} | largest_city = capital | languages_type = سرڪاري ٻولي<br />{{nowrap|{{nobold|۽ قومي ٻولي}}}} | languages = [[بنگالي ٻولي|بنگالي]]<ref name="bdlaws.minlaw.gov.bd">{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh |website=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |access-date=1 February 2017 |archive-date=10 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191110101626/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |script-title=bn:বাংলা ভাষা প্রচলন আইন, ১৯৮৭ |author=<!--Not stated--> |website=bdlaws.minlaw.gov.bd |publisher=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |trans-title=بنگالي ٻولي لاڳو ڪرڻ جو ايڪٽ، 1987ع |language=bn |access-date=7 January 2024 |archive-date=7 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240107175804/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |url-status=live }}</ref> | languages2_type = ٻي عام ٻولي | religion = {{ublist |item_style=white-space:nowrap; |91.04% [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ([[رياستي مذهب|سرڪاري]])|7.94% [[بنگلاديش ۾ هندو ڌرم|هندو ڌرم]] |0.60% [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] |0.30% [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|0.12% [[بنگلاديش ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2022 | languages2 = [[بنگلاديشي انگريزي|انگريزي]]<ref>{{cite journal |id={{ERIC|EJ1249887}} |last1=Ara |first1=Rowshon |title=A Foreign Language or the Second Language: The Future of English in Bangladesh |journal=International Journal of Language Education |date=March 2020 |volume=4 |issue=1 |pages=81–95 |doi=10.26858/ijole.v4i2.10458 |doi-broken-date=9 January 2026 }}</ref><ref>{{cite journal |last1=Islam |first1=Mohammad Nurul |last2=Hashim |first2=Azirah |title=Historical Evolution of English in Bangladesh |journal=Journal of Language Teaching and Research |date=2019 |volume=10 |issue=2 |page=247 |doi=10.17507/jltr.1002.05 }}</ref> | ethnic_groups = 99% [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]]<!--Do not modify to "Bengalis". The name of the ethnic group is "Bengali" and the people who belong to Bengali ethnicity are called "Bengalis".--> {{collapsible list | titlestyle = background:transparent;text-align:left;font-weight:normal;font-size:100%; | title = 1% [[بنگلاديش جا مقامي ماڻهو|ٻيا]] | hlist = on | [[چڪما ماڻهو|چڪما]] | [[گارو ماڻهو|گارو]] | [[خاصي ماڻهو|خاصي]] | [[خومي ماڻهو|خومي]] | [[ميتي ماڻهو|منيپوري]] | [[مرما ماڻهو|مرما]] | [[ميزو ماڻهو|ميزو]] | [[رخائن ماڻهو|اراڪاني]] | [[مرو ماڻهو|مرو]] | [[سنتال ماڻهو|سنتال]] | [[تنچانگيا ماڻهو|تنچانگيا]] | [[ترپوري ماڻهو|ترپوري]] | [[بشنوپريا ماڻهو|بشنوپريا]] }} | ethnic_groups_ref = <ref>{{cite web |title=Ethnic population in 2022 census |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |access-date=9 June 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> | ethnic_groups_year = 2022 | religion_ref = <ref name="census"/> | demonym = [[بنگلاديشي ماڻهو|بنگلاديشي]] | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[محمد شهاب الدين]] | leader_title2 = [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[طارق رحمان]] | leader_title3 = [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] | leader_name3 = [[حفيظ الدين احمد]] | leader_title4 = [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] | leader_name4 = [[زبير رحمان چوڌري]] | legislature = [[جاتيا سنگساد]] | sovereignty_note = [[پاڪستان]] کان | sovereignty_type = [[بنگلاديش جي آزادي|آزادي]] | established_event1 = [[اوڀر بنگال]] | established_date1 = 15 آگسٽ 1947ع | established_event2 = [[اوڀر پاڪستان]] | established_date2 = 29 فيبروري 1956ع | established_event3 = [[بنگلاديشي آزادي جو اعلان|آزاديءَ جو اعلان]] | established_date3 = 26 مارچ 1971ع | established_event4 = [[بنگلاديش جي عارضي حڪومت|عارضي حڪومت]] | established_date4 = 10 اپريل 1971ع | established_event5 = [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ جو دستاويز|فتح]]، [[بنگلاديش آزادي جنگ|آزادي جنگ]] ۾ | established_date5 = 16 ڊسمبر 1971ع | established_event6 = [[بنگلاديش جو آئين|موجوده آئين]] | established_date6 = 16 ڊسمبر 1972ع | area_km2 = 148,460<ref>{{cite web|title=Bangladesh country profile |url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650940|website=[[بي بي سي نيوز]] |date=4 March 2011 |access-date=18 February 2025}}</ref> | area_rank = 93هون | area_sq_mi = 57320 | area_label2 = زميني پکيڙ | area_data2 = 130,170&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=13 November 2021|year=2021}}</ref> | area_label3 = آبي پکيڙ | area_data3 = 18,290&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia"/> | percent_water = 6.4 | population_estimate = 175,423,000<ref name=IMF/> | population_census = 169,828,911<ref name="populationcensus2022">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Post Enumeration Check (PEC) Adjusted Population |url=http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |date=18 April 2023 |website=[[بنگلاديش شماريات بيورو]] |access-date=30 May 2023 |archive-date=30 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230530205648/http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=Report: 68% Bangladeshis live in villages |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |work=[[ڍاڪا ٽربيون]] |date=28 November 2023 |access-date=6 February 2024 |archive-date=6 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240206021005/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |url-status=live }}</ref> | population_estimate_year = 2026 | population_estimate_rank = 8هون | population_census_year = 2022 | population_census_rank = 8هون | population_density_km2 = 1,165 | population_density_sq_mi = 3,020 | population_density_rank = 13هون | GDP_PPP = {{increase}} $1.922 ٽرلين<ref name="IMFWEO.BD">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[بين الاقوامي مالياتي فنڊ]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=19 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 25هون | GDP_PPP_per_capita = {{increase}} $10,955<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_PPP_per_capita_rank = 127هون | GDP_nominal = {{increase}} $510.705 بلين<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 36هون | GDP_nominal_per_capita = {{increase}} $2,911<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_per_capita_rank = 142هون | Gini = 30.9 | Gini_year = 2022 | Gini_change = decrease | Gini_ref = <ref>{{Cite web |title=Gini index - Bangladesh |url=https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=BD |access-date=2026-03-31 |website=World Bank}}</ref> | Gini_rank = | HDI = 0.685 | HDI_year = 2023 | HDI_change = increase | HDI_ref = <ref>{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[گڏيل قومن جو ترقياتي پروگرام]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = {{ordinal|130}} | currency = [[بنگلاديشي ٽڪا|ٽڪا]] ({{lang|bn|[[৳]]}}) | currency_code = BDT | time_zone = [[بنگلاديش معياري وقت|بي ايس ٽي]] | utc_offset = +6 | date_format = dd/mm/yyyy | calling_code = [[بنگلاديش ۾ ٽيليفون نمبر|+880]] | cctld = {{ubl|[[.bd]]|{{lang|bn|[[.bangla|.বাংলা]]}}}} | area_magnitude = | footnote = | today = }} {{Contains special characters|بنگالي}} '''بنگلاديش'''،{{efn|{{IPAc-en|%|b|ae|N|g|l|@|"|d|E|S|,_|%|b|A:|N|-|audio=LL-Q1860 (eng)-Flame, not lame-Bangladesh.wav}}; {{langx|bn|বাংলাদেশ|Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ˈbaŋlaˌdeʃ|pron|Bn-বাংলাদেশ.oga}}}} سرڪاري طور '''عوامي جمهوريه بنگلاديش'''،{{efn|{{langx|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ɡɔnopɾodʒat̪ɔnt̪ɾi‿baŋlad̪eʃ|pron|}}}} [[ڏکڻ ايشيا]] جو هڪ ملڪ آهي. اهو دنيا جو [[آبادي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]] آهي ۽ [[آباديءَ جي گهاٽائي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گنجان آباد ملڪن]] مان هڪ آهي، جتي لڳ ڀڳ 176 ملين آبادي {{convert|148461|km2|sqmi}} ايراضيءَ ۾ رهي ٿي.<ref name=IMF>{{Cite web |title=Bangladesh and the IMF |url=https://www.imf.org/en/countries/bgd |access-date=2026-05-02 |website=IMF}}</ref> بنگلاديش جون زميني سرحدون اتر، اولهه ۽ اوڀر ۾ [[ڀارت]] سان ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ملن ٿيون. ان جي ڏکڻ ۾ [[بنگال جي نار]] سان سامونڊي ڪنارو آهي. اهو [[ڀوٽان]] ۽ [[نيپال]] کان [[سليگڙي لنگهه]] وسيلي الڳ آهي، ۽ اتر طرف [[چين]] کان [[ڀارت جون رياستون|ڀارتي رياست]] [[سڪم]] وسيلي جدا آهي. [[ڍاڪا]]، ملڪ جو گاديءَ جو هنڌ ۽ [[بنگلاديش جا شهر ۽ ڳوٺ|سڀ کان وڏو شهر]]، ملڪ جو سياسي، مالي ۽ ثقافتي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.sinardaily.my/article/728620/culture/travel-amp-food/bangladesh-may-not-have-a-mega-monument-but-what-it-has-is-captivating|title=Bangladesh may not have a mega monument but what it has is captivating|first=S. D.|last=Reporter|date=12 July 2025|website=Sinar Daily}}</ref> [[چٽاگانگ]] ملڪ جو ٻيو وڏو شهر ۽ [[چٽاگانگ بندرگاهه|ملڪ جو سڀ کان مصروف بندرگاهه]] آهي. هاڻوڪي بنگلاديش جو علائقو قديم تاريخ ۾ ڪيترين [[هندو سلطنتن ۽ گهراڻن جي فهرست|هندو]] ۽ [[ٻڌ ڌرم جي بادشاهتن ۽ سلطنتن جي فهرست|ٻڌ]] گهراڻن جو مضبوط مرڪز رهيو. 1204ع ۾ [[بنگال تي غوري فتح|مسلمانن جي فتح]] کان پوءِ، هن علائقي ۾ [[بنگال سلطنت|سلطنتي]] ۽ [[مغل سلطنت|مغل]] حڪمراني قائم ٿي. [[بنگال صوبو|مغل سلطنت جي سڀ کان وڏي صوبي]] طور [[بنگال]] دنيا جي سڀ کان خوشحال ۽ واپاري طور سرگرم علائقن مان هڪ بڻجي اڀريو، جيڪو پنهنجي [[بنگال ۾ ململ جو واپار|ترقي يافته ڪپڙي جي صنعت]] ۽ زرعي پيداوار لاءِ مشهور هو. 1757ع ۾ [[پلاسي جي جنگ]] ايندڙ ٻن صدين لاءِ [[بنگال پريزيڊنسي|برطانوي نوآبادياتي حڪمراني]] جي شروعات ثابت ٿي. هن دور ۾ سرمائي جي وڏي پيماني تي ٻاهر منتقلي ٿي، جنهن کي برطانيا ۾ صنعتي انقلاب جي مالي مدد لاءِ استعمال ڪيو ويو، جڏهن ته بنگال موتمار ڏڪارن جي دورن سبب تباهه ٿيو. 1947ع ۾ [[برطانوي هندستان جي ورهاڱي|هندستان جي ورهاڱي]] کان پوءِ، [[اوڀر بنگال]] نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جنهن کي پوءِ [[اوڀر پاڪستان]] جو نالو ڏنو ويو. [[اولهه پاڪستان]] ۾ قائم حڪومت طرفان ٻن ڏهاڪن کان وڌيڪ سياسي دٻاءُ ۽ [[ادارتي نسل پرستي|نظامي نسل پرستي]] کان پوءِ، [[اوڀر پاڪستان]] ۾ [[عدم تعاون تحريڪ (1971)|1971ع جي عدم تعاون تحريڪ]] سان شهري بيچيني پيدا ٿي، جيڪا حڪومت جي پرتشدد [[آپريشن سرچ لائيٽ|فوجي ڪارروائي]] کان پوءِ [[بنگلاديش آزادي جنگ]] جو سبب بڻي. [[مڪتي باهني]]، [[1971ع جي هندستان-پاڪستان جنگ|ڀارتي فوجن جي مدد ۽ سهڪار]] سان، هڪ ڪامياب [[انقلاب|هٿياربند انقلاب]] وڙهيو؛ ۽ پاڪستان طرفان ڪيل [[بنگلاديش نسل ڪشي]] جي باوجود، بنگلاديش 16 ڊسمبر 1971ع تي هڪ [[خودمختيار قوم]] بڻجي ويو. آزاديءَ کان پوءِ [[شيخ مجيب الرحمان]] ملڪ جي اڳواڻي ڪئي، جيستائين 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] ٿيو. پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن کي پاڻ به 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|قتل]] ڪيو ويو. 1980ع واري ڏهاڪي تي [[حسين محمد ارشاد]] جي آمريت غالب رهي، جنهن کي 1990ع ۾ [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|عوامي بغاوت]] ذريعي هٽايو ويو. 1991ع ۾ جمهوريت جي بحاليءَ کان پوءِ، [[بيگمن جي جنگ]] يعني [[خالده ضياءُ]] ۽ [[شيخ حسينا]] جي رقابت ايندڙ 34 سالن تائين ملڪ جي سياست کي شڪل ڏني. حسينا کي 5 آگسٽ 2024ع تي [[جولاءِ بغاوت|عوامي بغاوت]] ۾ هٽايو ويو.<ref>{{Cite news |title=Battle Of Begums: All About Rivalry Between Khaleda Zia And Sheikh Hasina |url=https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-url=http://web.archive.org/web/20251230091627/https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-date=2025-12-30 |access-date=2026-05-15 |work=NDTV |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Mudgal |first=Aryan |date=2025-12-30 |title=‘Battle of the Begums’: Khaleda Zia and Sheikh Hasina's rivalry over the years |url=https://www.hindustantimes.com/world-news/battle-of-the-begums-khaleda-zia-and-sheikh-hasinas-rivalry-over-the-years-bangladesh-101767079979402.html |access-date=2026-05-15 |website=Hindustan Times |language=en}}</ref> بنگلاديش [[ويسٽ منسٽر نظام]] تي ٻڌل هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي. اهو [[وچولي طاقت]] آهي ۽ [[بنگلاديش جي معيشت|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] رکي ٿو. بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن موجب اسلام|چوٿين نمبر وڏي مسلمان آبادي]] جو گهر آهي. اهو ڏکڻ ايشيا جي [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|ٽئين نمبر وڏي فوج]] رکي ٿو ۽ گڏيل قومن جي [[امن قائم رکڻ]] وارين ڪارروائين ۾ سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ آهي. بنگلاديش [[بنگلاديش جون ڊويزنون|اٺ ڊويزنن]]، [[بنگلاديش جا ضلعا|64 ضلعن]]، [[اپازيلا|500 سب ضلعن]] ۽ [[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|4,599 يونين ڪائونسلن]] تي مشتمل آهي، ۽ دنيا جي [[سندربن|سڀ کان وڏي مينگروو ٻيلي]] جو گهر آهي. ان وٽ دنيا جي سڀ کان وڏي [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|پناهگير آبادي]] مان هڪ آهي ۽ اهو اڃا تائين مقامي سطح تي پکڙيل [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]]، [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جي ڀڃڪڙين]]، [[مذهبي تشدد]]، [[سياسي زوال|سياسي عدم استحڪام]] ۽ [[موسمي تبديلي جا اثر|موسمي تبديلي جي منفي اثرن]] جهڙن چئلينجن کي منهن ڏئي رهيو آهي. بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] ۽ [[بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن]] جو ميمبر ملڪ آهي. == نالي جي بڻ بنياد == {{Main|بنگال جا نالا}} ''بنگلاديش'' ("بنگالي ملڪ") جي نالي جي بڻ بنياد کي ويهين صديءَ جي شروعات تائين ڳولي سگهجي ٿو، جڏهن بنگالي محب وطن گيتن، جهڙوڪ [[رابندرناٿ ٽئگور]] جي ''آجي بنگلاديشير هردوئي'' ۽ [[قاضي نذرالاسلام]] جي ''نمو نمو نمو بنگلاديش مومو'' ۾، ترتيبوار 1905ع ۽ 1932ع ۾، هي اصطلاح استعمال ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |title=Notation of song aaji bangladesher hridoy |access-date=10 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150904011316/http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |archive-date=4 September 2015}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان، بنگالي قومپرستن [[اوڀر پاڪستان]] ۾ سياسي جلسن ۾ هي اصطلاح استعمال ڪرڻ شروع ڪيو. ''بنگلا'' اصطلاح [[بنگال]] علائقي ۽ [[بنگالي ٻولي]] ٻنهي لاءِ استعمال ٿي سگهي ٿو. ''بنگلا'' اصطلاح جي اصل واضح ناهي؛ مختلف نظرين موجب ان جو تعلق ڪانسي جي دور جي ڪنهن [[پروٽو-ڊراوڙي ٻولي|پروٽو-ڊراوڙي]] قبيلي،<ref>{{cite web |url=http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field%28DOCID+bd0014%29 |title=Bangladesh: early history, 1000&nbsp;B.C.–A.D. 1202 |date=September 1988 |website=Bangladesh: A country study |publisher=[[لائبريري آف ڪانگريس]] |access-date=1 December 2014 |quote=Historians believe that Bengal, the area comprising present-day Bangladesh and the Indian state of [[West Bengal]], was settled in about 1000 B.C. by Dravidian-speaking peoples who were later known as the Bang. Their homeland bore various titles that reflected earlier tribal names, such as Vanga, Banga, Bangala, Bangal, and Bengal. |archive-url=https://web.archive.org/web/20131207010051/http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd%2Fcstdy%3A%40field%28DOCID+bd0014%29 |url-status=live |archive-date=7 December 2013 }}</ref> ۽ لوهه جي دور جي [[ونگا سلطنت]] سان جوڙيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |url=https://www.britannica.com/place/Vanga|title=Vanga &#124; ancient kingdom, India|website=Encyclopædia Britannica|access-date=24 April 2023|archive-date=30 July 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160730062030/https://www.britannica.com/place/Vanga|url-status=live}}</ref> هن اصطلاح جو سڀ کان پراڻو ڄاتل استعمال 805ع واري [[نيسري|نيسري پليٽ]] ۾ ملي ٿو. ''ونگلا ديسا'' اصطلاح يارهين صديءَ جي ڏکڻ هندستاني رڪارڊن ۾ ملي ٿو.<ref>{{cite book |last=Keay |first=John |author-link=John Keay |year=2000 |title=India: A History |publisher=[[Atlantic Monthly Press]] |page=220 |isbn=978-0-87113-800-2 |quote=In C1020 ... launched Rajendra's great northern escapade ... peoples he defeated have been tentatively identified ... 'Vangala-desa where the rain water never stopped' sounds like a fair description of Bengal in the monsoon.}}</ref><ref name="Sen-1999">{{cite book |last=Sen |first=Sailendra Nath |year=1999 |orig-date=First published 1988 |title=Ancient Indian History and Civilization |url=https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |publisher=New Age International |page=281 |isbn=978-81-224-1198-0 |access-date=25 July 2023 |archive-date=16 January 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116111745/https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |url-status=live }}</ref> چوڏهين صديءَ ۾ [[بنگال سلطنت]] دوران هن اصطلاح کي سرڪاري حيثيت ملي.<ref name="Ahmed2004">{{cite book |last=Ahmed |first=Salahuddin |date=2004 |title=Bangladesh: Past and Present |url=https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |publisher=APH Publishing |page=23 |isbn=978-81-7648-469-5 |access-date=14 May 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161602/https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |url-status=live }}</ref><ref>"But the most important development of this period was that the country for the first time received a name, ie Bangalah." [http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal Banglapedia: Islam, Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20150723091245/http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal |date=23 July 2015 }}</ref> [[شمس الدين الياس شاهه]] 1342ع ۾ پاڻ کي "بنگلا جو پهريون [[شاهه]]" قرار ڏنو.<ref name="Ahmed2004" /> اسلامي دور ۾ ''بنگال'' لفظ هن علائقي لاءِ سڀ کان عام نالو بڻجي ويو.<ref>{{Cite book |last=Sircar |first=D.C. |author-link=Dineshchandra Sircar |year=1971 |orig-date=First published 1960 |title=Studies in the Geography of Ancient and Medieval India |url=https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |edition=2nd |publisher=Motilal Banarsidass |page=135 |isbn=978-81-208-0690-0 |access-date=19 April 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161603/https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |url-status=live }}</ref> سورهين صديءَ جي تاريخدان [[ابوالفضل بن مبارڪ]] پنهنجي ''[[آئين اڪبري]]'' ۾ لکي ٿو ته پڇاڙي ''"ال"'' جو اضافو ان حقيقت مان ٿيو ته هن زمين جا قديم راجا ٽڪرين جي هيٺاهين وارن هيٺاهن علائقن ۾ مٽيءَ جا دڙا ٺاهيندا هئا، جن کي "ال" چيو ويندو هو.<ref>Land of Two Rivers, [[Nitish Sengupta]]</ref> اهو ذڪر [[غلام حسين سليم]] جي [[رياض السلاطين]] ۾ پڻ ملي ٿو.<ref name="riaj">[http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11 RIYAZU-S-SALĀTĪN: A History of Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20141215055926/http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11|date=15 December 2014}}, [[Ghulam Husain Salim]], The Asiatic Society, Calcutta, 1902.</ref> هند-آريائي پڇاڙي ''[[-desh|ديش]]'' سنسڪرت لفظ ''deśha'' مان نڪتل آهي، جنهن جي معنيٰ "زمين" يا "ملڪ" آهي. تنهنڪري ''بنگلاديش'' نالي جي معنيٰ "بنگال جي زمين" يا "بنگال جو ملڪ" آهي.<ref name="Sen-1999" /> == تاريخ == {{Main|بنگلاديش جي تاريخ}} === ابتدائي تاريخ === [[File:Mahasthan Brahmi Inscription.png|thumb|ٽين صدي ق.م. جو [[مهاستان برهمي ڪتبو]]، جيڪو 1931ع ۾ [[مهاستان ڳڙهه]]، [[بوگرا ضلعو]] مان دريافت ٿيو]] هن علائقي تي پکڙجندڙ پهرين وڏي مقامي سلطنت [[موريا سلطنت]] ({{Circa}} 320–185 ق.م.) هئي. ان جي زوال کان پوءِ [[ساماتاتا]] نالي بادشاھت اڀري، جيڪا [[گپت سلطنت]] (تقريباً 319–540ع) جي باجگذار رياست هئي. [[هرشا]] (606–647ع) ساماتاتا کي پنهنجي نسبتاً ڍري انتظامي سياسي ڍانچي ۾ شامل ڪيو. ٻڌ ڌرم واري [[پالا سلطنت]] 750ع کان 1150ع تائين هن علائقي تي حڪومت ڪئي. بعد ۾ ان کي هندو [[سينا خاندان]] ختم ڪيو، جنهن 1204ع تائين حڪومت ڪئي، جڏهن [[غوري خاندان]] جي [[محمد بختيار خلجي]] جي اڳواڻيءَ ۾ ٿيندڙ [[هندستاني برصغير ۾ مسلمان فتحون|مسلمان فتحن]] هن علائقي تي قبضو ڪيو.<ref>{{cite book|chapter=EARLY HISTORY, 1000 B.C.-A.D. 1202|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/4.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> === وچئين دور === {{Main|بينگال سلطنت|بنگال صوبو}} [[File:Renaldis muslin woman.jpg|thumb|ارڙهين صديءَ ۾ [[ڍاڪا]] جي هڪ عورت نفيس [[بنگال جي ململ واپار|بنگالي ململ]] جو لباس پهريل]] {{multiple image | perrow = 2 | total_width = 300 | image1 = Kusumba Mosque, Naogaon.jpg | image2 = গোয়ালদি মসজিদ 3.jpg | image3 = Bagha Shahi Mosque.jpg | image4 = Choto Shona Mosque Rajshahi.jpg | footer = بنگال سلطنت جي دور جي مسجدن جي تعمير. مٿان کاٻي کان گھڙيال وار ترتيب سان: [[ڪسومبا مسجد]] جا محراب، [[گوالدي مسجد]]، [[باگها مسجد]] ۽ [[ڇوٽو سونا مسجد]] جا نوڪدار محراب ۽ بنگالي ڇت. }} [[File:Hussain Shahis of Bengal.png|thumb|left|[[حسين شاهي خاندان]] جي دور ۾ بنگال]] ان کان پوءِ بنگال [[دهلي سلطنت]] (1206–1526ع) جو حصو بڻيو.<ref name="islamization">{{cite book|chapter=ISLAMIZATION OF BENGAL, 1202–1757|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/5.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> 1341ع ۾ [[فخرالدين مبارڪ شاهه]] آزاد [[بنگال سلطنت]] قائم ڪئي.<ref name="islamization"/> آزاد بنگال سلطنت تي لڳاتار ٻن خاندانن، [[حسين شاهي خاندان]] ۽ [[الياس شاهي خاندان]] حڪومت ڪئي، جڏهن ته [[گنيشا خاندان]] جو مختصر دور پڻ رهيو. جاگرافيائي توسيع ۽ معاشي خوشحاليءَ جي زماني ۾ يورپي ۽ چيني سياحن ان کي "واپار لاءِ دنيا جو سڀ کان مالدار ملڪ" قرار ڏنو.<ref>{{cite book|last=Nanda|first=J.N.|year=2005|title=Bengal: the unique state|publisher=Concept Publishing Company|isbn=978-81-8069-149-2}}</ref>{{rp|10}} 1576ع ۾ [[مغل سلطنت]] بنگال تي قبضو ڪيو.<ref name="islamization"/><ref>Raychaudhuri, Tapan; Habib, Irfan (eds). ''The Cambridge Economic History of India: Volume 1, c.1200–c.1750''. Cambridge University Press, 1982.</ref> اٺارهين صديءَ تائين [[بنگال صوبو]] مغل سلطنت جو سڀ کان مالدار صوبو بڻجي ويو ۽ ان کي "ملڪن جي جنت" ۽ "هندستان جو اناج گهر" سڏيو ويو.<ref name="islamization"/> هتي جي رهواسين جو معيارِ زندگي دنيا جي بهترين معيارن مان هڪ هو، ڇاڪاڻ⁠تہ هي علائقو ڪپهه جي ڪپڙي (خاص طور ململ)، ريشم ۽ [[بنگلاديش ۾ ٻيڙيون ٺاهڻ جي صنعت|ٻيڙيون ٺاهڻ]] جو وڏو عالمي برآمد ڪندڙ ۽ پيدا ڪندڙ هو.<ref name="ray">{{cite book|first=Indrajit|last=Ray|year=2011|title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857)|url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA7|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-82552-1|access-date=30 May 2019}}</ref>{{rp|174}} 1700ع جي شروعات ۾ مغل سلطنت جي زوال کان پوءِ هي علائقو [[بنگال جا نواب|بنگال جي نوابن]] جي ماتحت هڪ نيم خودمختيار رياست بڻجي ويو، جنهن جو بنياد [[مرشد قلي خان]] 1717ع ۾ رکيو. === برطانوي نوآبادياتي دور === {{Main|بنگال پريزيڊنسي}} [[File:Bengal Presidency in British India with dependencies 1852.png|thumb|left|برطانوي هندستان ۾ بنگال پريزيڊنسي (سائي رنگ) ۽ ان جا تابع علائقا (سرمائي رنگ)]] 23 جون 1757ع تي [[سراج الدوله]] جي اڳواڻيءَ واري رياست کي [[ايسٽ انڊيا ڪمپني]] [[پلاسي جي جنگ]] ۾ شڪست ڏني. اها جنگ بنگال ۽ سڄي هندستاني برصغير تي [[برطانوي راڄ]] قائم ڪرڻ ۾ اهم ثابت ٿي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref> بنگال برطانيا جي [[صنعتي انقلاب]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو، پر ان جي قيمت وڏي پئماني تي سرمائي جي نيڪالي، صنعتڪشي جي زوال ۽ بنگالي ڪپڙي جي صنعت جي تباهيءَ جي صورت ۾ ادا ڪئي وئي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref><ref name="ray"/>{{rp|7–10}} 1770ع جي هولناڪ [[عظيم بنگال ڏڪار]] ۾ اندازاً هڪ ڪروڙ تائين ماڻهو فوت ٿيا،<ref>{{cite journal|last=Ghose|first=Ajit Kumar|title=Food Supply and Starvation: A Study of Famines with Reference to the Indian Sub-Continent|volume=34|number=2|pages=368–389|jstor=2662775|publisher=[[Oxford University Press]]|journal=[[Oxford Economic Papers]]|year=1982|doi=10.1093/oxfordjournals.oep.a041557 |pmid=11620403 }}</ref><ref>{{Cite book |last=Dyson |first=Tim |title=A population history of India: from the first modern people to the present day |date=2018 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-882905-8 |edition=1st |location=Oxford |pages=80–81}}</ref><ref name="Irschick2018">{{citation|last=Irschick|first=Eugene F.|author-link=Eugene F. Irschick|title=A History of the New India: Past and Present|url=https://books.google.com/books?id=wqiaDwAAQBAJ&pg=PA73|year=2018|publisher=Routledge|isbn=978-1-317-43617-1|pages=73–}}</ref> جيڪو بنگال پريزيڊنسي جي ڪل آباديءَ جي لڳ ڀڳ ٽئين حصي جي برابر هو.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=6iNuAAAAMAAJ|last=Peers|first=Douglas M.|year=2006|title=India under colonial rule: 1700–1885|publisher=Pearson Education|isbn=978-0-582-31738-3}}</ref>{{rp|47}} === پاڪستان جو حصو === {{Main|ڊومينين آف پاڪستان|اوڀر بنگال|اوڀر پاڪستان}} {{further|اولھ پاڪستان| بنگال جو ورهاڱو (1947)|انڊيا جو ورھاڱو }} لڳ ڀڳ ٻن صدين جي سڌي برطانوي حڪمراني کان پوءِ، جديد بنگلاديش جون سرحدون [[هندستان جي ورهاڱي]] دوران 15 آگسٽ 1947ع تي [[ريڊڪلف لائين]] تحت [[بنگال جي ورهاڱي (1947ع)|بنگال جي ورهاڱي]] سان مقرر ٿيون.<ref>{{cite journal|last=Chatterji|first=Joya|title=The Fashioning of a Frontier: The Radcliffe Line and Bengal's Border Landscape, 1947–52|volume=33|number=1|year=1999|pages=185–242|publisher=[[Cambridge University Press]]|journal=[[Modern Asian Studies]]|doi=10.1017/S0026749X99003066 |jstor=313155}}</ref> ان وقت هي علائقو [[اوڀر بنگال]] جي نالي سان نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جڏهن ته ٻيو حصو [[اولهه پاڪستان]] هو.<ref>{{cite book|chapter=PAKISTAN PERIOD, 1947–71|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/14.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=4|access-date=13 January 2025}}</ref> اوڀر ۽ اولهه پاڪستان جي وچ ۾ هڪ هزار ميلن کان وڌيڪ جاگرافيائي فاصلو هو، جيڪو بعد ۾ شديد معاشي اڻبرابريءَ جو بنيادي سبب بڻيو.<ref>{{cite journal|last=Sobhan|first=Rehman|title=The Problem of Regional Imbalance in the Economic Development of Pakistan|journal=[[Asian Survey]]|volume=2|number=5|year=1962|pages=31–37|doi=10.2307/3023445 |jstor=3023445}}</ref> [[خواجه ناظم الدين]] اوڀر بنگال جو پهريون وزيراعليٰ ٿيو ۽ [[فريڊرڪ چالمرز بورن]] ان جو گورنر مقرر ٿيو. 1949ع ۾ [[آل پاڪستان عوامي مسلم ليگ]] قائم ٿي. 1950ع ۾ [[اوڀر بنگال قانون ساز اسيمبلي]] زمينداري نظام ۽ مستقل بندوبست کي ختم ڪندي زرعي سڌارا نافذ ڪيا.<ref>[[#Baxter|Baxter]], p. 72</ref> 1953ع ۾ عوامي مسلم ليگ جو نالو تبديل ڪري وڌيڪ "سيڪيولر" [[عوامي ليگ]] رکيو ويو.<ref name="LewisSagar1992">{{cite book |author1=David S. Lewis |author2=Darren J. Sagar|title=Political Parties of Asia and the Pacific: A Reference Guide |url={{GBurl|id=S4uyAAAAIAAJ}}|year=1992|publisher=Longman|isbn=978-0-582-09811-4|page=36|access-date=30 July 2017}}</ref> {{مکيه|بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ}} ثقافتي، لساني، سياسي ۽ معاشي امتياز، 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]]، 1966ع جي [[ڇهن نڪتن واري تحريڪ]]، 1970ع جي چونڊن ۾ [[عوامي ليگ]] جي شاندار ڪاميابي ۽ پوءِ [[آپريشن سرچ لائيٽ]] جي فوجي ڪارروائيءَ، بنگلاديش جي آزاديءَ جي جدوجهد کي جنم ڏنو. 25 مارچ 1971ع تي پاڪستاني حڪومت طرفان فوجي آپريشن شروع ڪيو ويو.<ref>{{cite journal|last=Bose|first=Sarmila|title=Anatomy of Violence: Analysis of Civil War in East Pakistan in 1971|journal=[[Economic and Political Weekly]]|volume=40|number=41|year=2005|pages=4463–4471|jstor=4417267}}</ref> 26 مارچ 1971ع تي پاڪستاني فوج پاران [[شيخ مجيب الرحمان]] جي گرفتاري کان پوءِ، آزادي پسند اڳواڻ ميجر [[ضياءُ الرحمان]] مجيب جي طرفان بنگلاديش جي آزاديءَ جو اعلان نشر ڪيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/zias-declaration-19001 | title=Zia's declaration |work=The Daily Star |date=7 April 2014 }}</ref> ان کان پوءِ نَو مهينن تي مشتمل خوني [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] شروع ٿي، جنهن دوران نسلي بنگالين جي خلاف [[بنگلاديش نسل ڪشي]] به ٿي.<ref>{{cite journal|last=Saikia|first=Yasmin|title=Beyond the Archive of Silence: Narratives of Violence of the 1971 Liberation War of Bangladesh|journal=[[History Workshop Journal]]|number=58|year=2004|volume=58 |pages=275–287|doi=10.1093/hwj/58.1.275 |jstor=25472765}}</ref> آخرڪار 16 ڊسمبر 1971ع تي [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ وارو معاهدو|پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ]] کان پوءِ بنگلاديش هڪ خودمختيار ۽ آزاد رياست طور وجود ۾ آيو. === آزاد بنگلاديش === [[بنگلاديش جو آئين]] 4 نومبر 1972ع تي نافذ ڪيو ويو.<ref>{{cite web|last1=Chakma|first1=Parbon|last2=Saumik|first2=Rafid Azad|url=https://www.thedailystar.net/law-our-rights/news/50-years-bangladesh-constitution-nutshell-3160281|title=50 Years of Bangladesh Constitution In a nutshell|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 November 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ، مجيب جي اڳواڻيءَ واري حڪومت وڏي پيماني تي ڪرپشن ۽ بدانتظامي ۾ ملوث ٿي، جنهن سبب سڄي ملڪ ۾ لاقانونيت ۽ معاشي تباهي پيدا ٿي. [[بڪسال|هڪ پارٽي سوشلزم]] قائم ڪرڻ جون ڪوششون ۽ [[1974ع بنگلاديش ڏڪار|1974ع جو وڏو ڏڪار]] مجيب جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي کان پوءِ 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] جو سبب بڻيا.<ref>{{cite book|chapter=Fall of the Bangabandhu, 1972–75|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/19.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|131}} ان کان پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن عوامي نظم بحال ڪيو، زراعت کي صنعتي بنيادن تي آندو، [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] قائم ڪئي ۽ [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم]] جي قيام جي شروعات ڪئي.<ref>{{cite book|chapter=The Zia Regime and Its Aftermath, 1977–82|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/21.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> ضياءُ الرحمان 1 سيپٽمبر 1978ع تي [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite news |title=BNP vows to continue movement |url=https://www.thedailystar.net/news/politics/bnp-vows-continue-movement-for-democracy-restore-1627522 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |agency=[[United News of Bangladesh|UNB]] |date=1 September 2018 |access-date=3 June 2026}}</ref> 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|رحمان جي قتل]] کان پوءِ ايندڙ ڏهاڪو [[حسين محمد ارشاد]] جي ماتحت [[فوجي آمريت]] جو دور رهيو، جنهن ۾ بنيادي ڍانچي جي ترقي، [[اختيارن جي منتقلي]] جون سڌارا، قومي ملڪيت ۾ آيل صنعتن جي نجڪاري ۽ 1988ع ۾ اسلام کي [[رياستي مذهب]] قرار ڏيڻ شامل هئا.<ref>{{cite book|chapter=THE ERSHAD PERIOD: Achieving Stability, 1982–83|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/90.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Emerging Opposition, 1983–86|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/91.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=https://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Relaxation of Martial Law, 1986–87|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/92.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=More Opposition Pressure|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/93.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|بحالي]] کان پوءِ [[پارلياماني جمهوريت]] [[1991ع بنگلاديشي عام چونڊون|1991ع]] ۾ واپس آئي، ۽ اقتدار بي اين پي جي [[خالده ضياءُ]] ۽ عوامي ليگ جي [[شيخ حسينا]] جي وچ ۾ مٽاسٽا ٿيندو رهيو. هن دور کي [[بيگمن جي جنگ]] سڏيو ويو، جنهن 2024ع تائين 34 سالن لاءِ بنگلاديش جي سياست ۽ تاريخ کي شڪل ڏني.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-42999503|title=Bangladesh grows tired of the Battling Begums|last=Rowlatt|first=Justin|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=11 February 2018|access-date =13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|130}} [[2008ع بنگلاديشي عام چونڊون|2008ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ عوامي ليگ ٻيهر اقتدار ۾ آئي.<ref>{{cite web|url=https://www.voanews.com/a/a-13-2008-12-30-voa9/401556.html|title=Bangladesh's Sheikh Hasina Wins Landslide Election|date=1 November 2009|access-date=14 February 2025|publisher=[[Voice of America]]|last=Herman|first=Steve}}</ref> [[شيخ حسينا]] جي اڳواڻيءَ هيٺ ملڪ معاشي ترقي ڏٺي، پر ساڳئي وقت [[جمهوري پٺتي هٽڻ]]، وڌندڙ [[آمريت پسندي]]، وڏي پيماني تي [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]] ۽ وسيع [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جون ڀڃڪڙيون]] پڻ ڏٺيون.<ref>{{cite web|last1=Ethirajan|first1=Anbarasan|last2=Wong|first2=Tessa|title=Sheikh Hasina: The pro-democracy icon who became an autocrat|url=https://www.bbc.com/news/articles/cg3ee303yxpo|date=6 August 2024|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|access-date=15 January 2025}}</ref> مختلف رپورٽن موجب حسينا ۽ عوامي ليگ حڪومت، ڀارت سان سهڪار جي مدد سان، [[2009ع بنگلاديش رائفلز بغاوت]] منظم ڪئي ته جيئن اهڙن قابل فوجي آفيسرن کي ماريو وڃي، جن کي حسينا پنهنجي اقتدار لاءِ خطرو سمجهندي هئي؛ ان سان [[بنگلاديش فوج]] غير مستحڪم ٿي ۽ عملي طور هڪ پارٽي حڪمراني مضبوط ٿي.<ref>{{cite news |last1=Reporter |first1=Staff |title='Hasina, AL leaders behind BDR mutiny' |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/crime-justice/news/hasina-al-leaders-behind-bdr-mutiny-4047691 |access-date=1 December 2025 |work=The Daily Star |date=1 December 2025 |language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Did India benefit from BDR mutiny? What the probe commission says|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/did-india-benefit-bdr-mutiny-what-probe-commission-says-1299101|website=The Business Standard|date=2025-12-01|access-date=2025-12-01|language=en}}</ref> حسينا [[2014ع بنگلاديشي عام چونڊون|2014ع]]، [[2018ع بنگلاديشي عام چونڊون|2018ع]] ۽ [[2024ع بنگلاديشي عام چونڊون|2024ع جي عام چونڊن]] ۾ لڳاتار ٻيو، ٽيون ۽ چوٿون مدو کٽيو؛ اهي سڀئي چونڊون جعلي هيون ۽ نه [[آزاد ۽ منصفاڻي چونڊ|آزاد نه منصفاڻي]].<ref>{{cite web|url=https://edition.cnn.com/2014/01/06/world/asia/bangladesh-elections/index.html|title=Bangladesh ruling party wins elections marred by boycott, violence|date=6 January 2014|access-date=14 February 2025|publisher=[[CNN]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-46718393|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins landslide in disputed vote|date=31 December 2018|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-67889387|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins fourth term in controversial vote|date=8 January 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|last1=Anbarasan|first1=Ethirajan|last2=Ng|first2=Kelly}}</ref> آمرانه حڪومت خلاف [[جولاءِ بغاوت]] کان پوءِ، حسينا کي [[عدم تعاون تحريڪ (2024ع)|استعيفا ڏيڻ ۽ ڀارت ڀڄڻ]] تي مجبور ڪيو ويو، جيڪو [[جولاءِ 36|5 آگسٽ 2024ع]] تي ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2024/8/5/bangladeshs-sheikh-hasina-forced-to-resign-what-happened-and-whats-next|title=Bangladesh's Sheikh Hasina forced to resign: What happened and what's next?|date=5 August 2024|access-date=14 February 2025|publisher=[[Al Jazeera]]}}</ref> آگسٽ 2024ع ۾ هڪ عبوري حڪومت قائم ٿي، جنهن ۾ نوبل انعام يافته [[محمد يونس]] کي [[بنگلاديش جو چيف ايڊوائيزر|چيف ايڊوائيزر]] بڻايو ويو.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/clyg7we8xvno|title=Yunus sworn in as interim Bangladesh leader|last1=Hussain|first1=Samira|last2=Drury|first2=Flora|date=8 August 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref> [[2026ع بنگلاديشي عام چونڊون|2026ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (بي اين پي) ٻيهر اقتدار ۾ آئي ۽ چيئرمين [[طارق رحمان]] 17 فيبروري 2026ع تي بنگلاديش جي وزيراعظم طور حلف کنيو. [[بنگلاديش جماعت اسلامي]] مکيه مخالف ڌر بڻجي وئي.<ref>{{cite web |title=From a marginal force to opposition party: The rise of Bangladesh Jamaat-e-Islami |url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/marginal-force-opposition-party-rise-bangladesh-jamaat-e-islami-1361786 |website=The Business Standard |access-date=19 February 2026}}</ref> 1990ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان، [[آزاد منڊي]] جي پاليسين ۽ [[معاشي آزادڪاري]] جي قدمن سبب، بنگلاديش اهم معاشي واڌ حاصل ڪئي آهي. اهو دنيا جي [[حقيقي جي ڊي پي واڌ جي شرح موجب ملڪن جي فهرست|تيز ترين وڌندڙ معيشتن]] مان هڪ طور اڀريو، جنهن جي پٺيان ان جي وڏي [[بنگلاديش ۾ ڪپڙي جي صنعت|ڪپڙي جي صنعت]] آهي، جيڪا دنيا ۾ ٻئي نمبر تي وڏي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Bashar|first1=Omar K. M. R.|last2=Khan|first2=Habibullah|title=Liberalisation and Growth in Bangladesh: An Empirical Investigation|volume=32|number=1|date=March 2009|pages=61–76|jstor=40795710|journal=The Bangladesh Development Studies|publisher=[[Bangladesh Institute of Development Studies]] (BIDS) |doi=10.57138/XTYK4544 }}</ref> اهو [[نامياري جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] طور اڀريو آهي، ۽ 2018ع کان پاڙيسري ڀارت جي نامياري في ماڻهو جي ڊي پي کان اڳتي نڪري ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/bangladesh/bangladesh-ranked-41st-largest-economy-in-2019-all-over-the-world-study-1684078|title=Bangladesh 2nd largest economy in South Asia|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 January 2019|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://foreignpolicy.com/2020/10/20/india-falls-behind-bangladesh-gdp/|title=Angst and Denial in India as It's Now Officially Poorer Than Bangladesh|last=Babones|first=Salvatore|date=20 October 2020|access-date=13 January 2025|work=[[Foreign Policy]]}}</ref> بنگلاديش پنهنجي [[بنگلاديش ۾ غربت|غربت جي شرح]] گهٽائڻ ۾ نمايان ڪاميابيون حاصل ڪيون آهن، جيڪا 1971ع ۾ 80 سيڪڙو هئي،<ref>{{cite web|url=https://cri.org.bd/2021/03/26/what-milestones-have-bangladesh-crossed-in-50-years/|title=What milestones have Bangladesh crossed in 50 years|date=26 March 2021|access-date=1 October 2022}}</ref> 1991ع ۾ 44.2 سيڪڙو ٿي،<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/results/2018/11/15/bangladesh-reducing-poverty-and-sharing-prosperity|title=Bangladesh: Reducing Poverty and Sharing Prosperity|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022}}</ref> ۽ 2022ع ۾ 18.7 سيڪڙو تائين گهٽجي وئي.<ref>{{cite news|url=https://pip.worldbank.org/country-profiles/BGD|title=Country Profile – Poverty and Inequality Platform|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 January 2025}}</ref> 21هين صديءَ دوران ان جي [[انساني ترقياتي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقياتي اشاري]] جي واڌ رڳو چين کان گهٽ رهي.<ref>{{cite web|url=https://bangladesh.un.org/en/256074-new-directions-human-development-bangladesh|title=New directions for human development in Bangladesh|date=17 December 2023|access-date=12 February 2025|publisher=United Nations}}</ref> [[سبز منتقلي]] جي حصي طور، بنگلاديش جو صنعتي شعبو [[سبز ڪارخانو|سبز ڪارخانا]] ٺاهڻ ۾ اڳواڻ طور اڀريو آهي، ۽ ملڪ وٽ دنيا ۾ تصديق ٿيل سبز ڪارخانن جو سڀ کان وڏو تعداد آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/green-rmg-factories-how-bangladesh-became-global-champion-939426|title=Green RMG factories: How Bangladesh became a global champion|last=Uddin|first=Jasim|date=12 September 2024|access-date=13 January 2025|work=[[Business Standard]]}}</ref> ان 2017ع کان [[روهنگيا نسل ڪشي]] کان ڀڄندڙ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|هڪ ملين کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن]] کي به پناهه ڏني آهي، جنهن ان جي وسيلن تي دٻاءُ وڌو ۽ ان جي انساني همدردي واري عزم کي نمايان ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unrefugees.org/news/rohingya-refugee-crisis-explained/|title=Rohingya Refugee Crisis Explained|date=22 August 2024|work=[[United Nations Commission on Human Rights]] (UNCHR)|access-date=13 January 2025}}</ref> == جاگرافي == {{Main|بنگلاديش جي جاگرافي}} [[File:Map of Bangladesh-en.svg|thumb|بنگلاديش جو طبعي نقشو]] بنگلاديش [[بنگال جي نار]] تي [[ڏکڻ ايشيا]] ۾ واقع آهي. اهو لڳ ڀڳ مڪمل طور پاڙيسري [[ڀارت]] سان گهيريل آهي، ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ان جي هڪ ننڍڙي سرحد آهي، جيتوڻيڪ اهو [[نيپال]]، [[ڀوٽان]] ۽ چين جي تمام ويجهو واقع آهي. ملڪ کي ٽن علائقن ۾ ورهايو ويندو آهي. ملڪ جو گهڻو حصو زرخيز [[گنگا ڊيلٽا]] تي مشتمل آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو دريائي ڊيلٽا آهي.<ref>{{cite web |author1=Aditi Rajagopal|title=How the World's Largest Delta Might Slowly Go Under Water |url=https://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|website=Discovery|date=8 February 2020|access-date=9 March 2020|archive-date=8 February 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200208052815/http://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|url-status=live}}</ref> ملڪ جا اتر اولهه ۽ وچ وارا حصا [[مدهوپور ٽريڪٽ|مدهوپور]] ۽ [[بارند ٽريڪٽ|بارند]] پليٽون سان ٺهيل آهن. اتر اوڀر ۽ ڏکڻ اوڀر وارا علائقا [[سدا بهار]] جبلن جي سلسلن جو گهر آهن. گنگا ڊيلٽا گنگا، جنهن جو مقامي نالو [[پدما درياهه|پدما]] يا ''پوددا'' آهي، [[برهمپتر درياهه|برهمپتر]]، جنهن کي [[جمنا درياهه (بنگلاديش)|جمنا]] يا ''جومونا'' به چيو وڃي ٿو، ۽ [[ميگھنا درياهه|ميگھنا]] درياهن ۽ انهن جي معاون درياهن جي ميلاپ سان ٺهندو آهي. گنگا، جمنا سان ملي ٿي، جيڪا برهمپتر جو مکيه وهڪرو آهي، ۽ پوءِ ميگھنا سان ملي آخرڪار [[بنگال جي نار]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿي. بنگلاديش کي "دريائن جي ڌرتي" چيو ويندو آهي،<ref>{{cite web |title=No Place Like Home – BANGLADESH: LAND OF RIVERS |url=https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |work=Environmental Justice Foundation |access-date=10 March 2020 |archive-date=30 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200930051647/https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |url-status=live }}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ هتي 57 کان وڌيڪ [[سرحد پار درياهه]] آهن، جيڪي ڪنهن به قومي رياست لاءِ سڀ کان وڌيڪ آهن. پاڻيءَ جا معاملا سياسي طور پيچيده آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بنگلاديش ڀارت کان هيٺاهين وهڪري ۾ واقع آهي.<ref>{{cite book |last=Suvedī |first=Sūryaprasāda |title=International watercourses law for the 21st century |publisher=[[Ashgate Publishing]] |year=2005 |pages=154–166 |isbn=978-0-7546-4527-6}}</ref> بنگلاديش گهڻو ڪري زرخيز ۽ هموار ميداني زمين تي مشتمل آهي. ان جو گهڻو حصو سمنڊ جي سطح کان {{convert|12|m|ft|abbr=on}} کان گهٽ اوچائي تي آهي، ۽ اندازو آهي ته جيڪڏهن سمنڊ جي سطح {{convert|1|m|ft|abbr=on}} وڌي وڃي ته ملڪ جي لڳ ڀڳ 10 سيڪڙو زمين ٻڏي ويندي.<ref name="ali">{{cite journal |last=Ali |first=A. |title=Vulnerability of Bangladesh to climate change and sea level rise through tropical cyclones and storm surges |journal=Water, Air, & Soil Pollution |volume=92 |issue=1–2 |pages=171–179 |year=1996 |bibcode=1996WASP...92..171A |doi=10.1007/BF00175563 }}</ref> ملڪ جو 12 سيڪڙو حصو جابلو نظامن سان ڍڪيل آهي. ملڪ جون [[هاور]] آبي زمينون عالمي ماحولياتي سائنس لاءِ اهميت رکن ٿيون. [[بنگلاديش جي جبلن جي فهرست|بنگلاديش جو سڀ کان اوچو هنڌ]] [[سڪا هافونگ]] آهي، جيڪو ميانمار جي سرحد ڀرسان واقع آهي، ۽ ان جي اوچائي {{convert|1064|m|ft|abbr=on}} آهي.<ref name=CIA/> اڳ ۾ [[ڪيوڪراڊونگ]] يا [[تازنگ ڊونگ]] کي سڀ کان اوچو هنڌ سمجهيو ويندو هو. بنگلاديش ۾ [[ٻيلن جو ڍڪ]] ڪل زميني ايراضيءَ جو لڳ ڀڳ 14 سيڪڙو آهي، جيڪو 2020ع ۾ 1,883,400 هيڪٽرن (ha) ٻيلن جي برابر هو، جڏهن ته 1990ع ۾ اهو 1,920,330 هيڪٽر (ha) هو. 2020ع ۾ قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن 1,725,330 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو، جڏهن ته پوکيل ٻيلن 158,070 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو. قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن مان 0 سيڪڙو کي [[ابتدائي ٻيلو]] قرار ڏنو ويو، يعني اهڙو ٻيلو جيڪو مقامي وڻن جي قسمن تي مشتمل هجي ۽ جتي انساني سرگرميءَ جا واضح نشان نه هجن، ۽ لڳ ڀڳ 33 سيڪڙو ٻيلن وارو علائقو محفوظ علائقن اندر مليو. 2015ع لاءِ، ٻيلن جي 100 سيڪڙو ايراضي [[رياستي ملڪيت|عوامي ملڪيت]] هيٺ ڄاڻائي وئي.<ref>{{Cite book |url=https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |title=Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194 |publisher=Food and Agriculture Organization of the United Nations |year=2023 |archive-date=11 September 2024 |access-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240911122341/https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Global Forest Resources Assessment 2020, Bangladesh |url=https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview |website=Food Agriculture Organization of the United Nations |access-date=19 September 2024 |archive-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240919133606/https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview/ |url-status=live }}</ref> === آبهوا === [[File:Aerosol pollution over Northern India, Bangladesh, and Bay of Bengal.jpg|thumb|خلا مان ورتل تصوير، جنهن ۾ بنگلاديش مٿان آلودگي ڏيکاريل آهي]] [[سرطان جو مدار]] بنگلاديش مان گذري ٿو، تنهنڪري بنگلاديش جي آبهوا گرم خطي واري آهي؛ آڪٽوبر کان مارچ تائين هلڪو سيارو ۽ مارچ کان جون تائين گرم ۽ گهم وارو اونهارو هوندو آهي. ملڪ ۾ ڪڏهن به هوائي گرمي پد {{convert|0|°C}} کان هيٺ رڪارڊ نه ٿيو آهي؛ سڀ کان گهٽ رڪارڊ ٿيل گرمي پد {{convert|1.1|°C}} هو، جيڪو اتر اولهه واري شهر [[ديناجپور]] ۾ 3 فيبروري 1905ع تي رڪارڊ ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://kantaji.com/dinajpurmap.html |title=Map of Dinajpur |website=kantaji.com |archive-url=https://web.archive.org/web/20110713134542/http://kantaji.com/dinajpurmap.html |archive-date=13 July 2011 |access-date=17 April 2015}}</ref> گرم ۽ گهم واري [[چوماسي]] موسم جون کان آڪٽوبر تائين جاري رهي ٿي ۽ ملڪ جي اڪثر برسات جو سبب بڻجي ٿي. قدرتي آفتون، جهڙوڪ [[بنگلاديش ۾ ٻوڏون|ٻوڏون]]، [[اڀرندي طوفان]]، [[ٽورنيڊو]] ۽ [[مدي لهرون]] لڳ ڀڳ هر سال اچن ٿيون،<ref name="NatDis">{{cite book |last=Alexander |first=David E. |title= Natural Disasters |chapter-url= {{GBurl|id=gWHsuGTcF34C|p=532}}|year= 1999|publisher=Kluwer Academic Publishers |isbn=978-0-412-04751-0 |page=532 |chapter=The Third World |orig-date=1993}}</ref> جن سان گڏ [[ٻيلن جي ڪٽائي]]، [[مٽيءَ جي زوال ۽ خرابي]] ۽ [[ڪٽاءُ]] جا اثر پڻ شامل ٿين ٿا. 1970ع ۽ 1991ع وارا [[بنگلاديش جي اڀرندي طوفانن جي فهرست|طوفان]] خاص طور تباهه ڪندڙ هئا؛ [[1991ع بنگلاديش طوفان|پوئين طوفان]] ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا.<ref>"[https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html Beset by Bay's Killer Storms, Bangladesh Prepares and Hopes] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240902065034/https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html |date=2 September 2024 }} ". ''Los Angeles Times''. 27 February 2005</ref> سيپٽمبر 1998ع ۾ بنگلاديش جديد تاريخ جي [[1998ع بنگلاديش ٻوڏون|سڀ کان شديد ٻوڏ]] کي ڏٺو، جنهن کان پوءِ ملڪ جا ٻه ٽهائي حصا پاڻيءَ هيٺ اچي ويا، ۽ 1,000 ماڻهو فوت ٿيا.<ref name="EWG">{{cite book |last=Haggett |first=Peter |title=Encyclopedia of World Geography |chapter-url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |publisher=Marshall Cavendish |year=2002 |isbn=978-0-7614-7308-4 |oclc=46578454 |pages=2, 634 |chapter=The Indian Subcontinent |orig-date=2002 |access-date=25 July 2023 |archive-date=28 March 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182107/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |url-status=live }}</ref> آفتن جي خطري ۾ گهٽتائي لاءِ مختلف بين الاقوامي ۽ قومي قدمن جي نتيجي ۾، ٻوڏن ۽ طوفانن سبب انساني جاني نقصان ۽ معاشي نقصان سالن سان گهٽيا آهن.<ref>{{cite news |last=Raju |first=M. N. A. |title=Disaster Preparedness for Sustainable Development in Bangladesh |url=https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10 |work=Daily Sun |date=10 March 2018 |access-date=26 September 2019 |archive-date=24 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210724074442/https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10}}</ref> [[2007ع ڏکڻ ايشيائي ٻوڏون]] ملڪ جي ڪيترن علائقن کي تباهه ڪري ويون، پنج ملين ماڻهن کي بي گهر ڪيو ۽ لڳ ڀڳ 500 ماڻهو مارجي ويا.<ref>{{cite news |title=Bangladesh flood death toll nears 500, thousands ill |url=http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |agency=[[Reuters]] |date=15 August 2007 |access-date=15 August 2007 |archive-date=5 February 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080205073714/http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |url-status=live }}</ref> [[File:Flooding after 1991 cyclone.jpg|thumb|[[1991ع بنگلاديش طوفان]] کان پوءِ ٻوڏ، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا]] ==== موسمي تبديلي ==== بنگلاديش کي انهن ملڪن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو، جيڪي [[موسمي تبديليءَ جي نازڪ پذيري|موسمي تبديليءَ لاءِ سڀ کان وڌيڪ نازڪ]] آهن.<ref>{{Cite journal |last1=Kulp |first1=Scott A. |last2=Strauss |first2=Benjamin H.|date=29 October 2019|title=New elevation data triple estimates of global vulnerability to sea-level rise and coastal flooding|journal=Nature Communications |volume=10 |issue=1 |page=4844 |bibcode=2019NatCo..10.4844K |doi=10.1038/s41467-019-12808-z |pmc=6820795 |pmid=31664024}}</ref><ref>{{cite web |date=29 October 2019|title=Report: Flooded Future: Global vulnerability to sea level rise worse than previously understood |url=https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood|access-date=3 November 2019|website=climatecentral.org|archive-date=2 November 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191102025006/https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood}}</ref> هڪ صديءَ دوران 508 طوفانن بنگال جي نار واري علائقي کي متاثر ڪيو آهي، جن مان 17 سيڪڙو بابت خيال ڪيو وڃي ٿو ته اهي بنگلاديش جي زمين تي پهتا.<ref>{{Cite book|last=Chaturvedi|first=Sanjay|url=https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67|title=Climate Change and the Bay of Bengal|date=29 April 2016|publisher=Flipside Digital Content Company Inc.|isbn=978-981-4762-01-4|access-date=25 July 2023|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182105/https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67#v=onepage&q&f=false|url-status=live}}</ref> وڌندڙ برساتن، سمنڊ جي سطح ۾ اضافي ۽ اڀرندي طوفانن مان پيدا ٿيندڙ [[قدرتي خطرا]] موسمي تبديليءَ سان وڌڻ جا امڪان آهن، ۽ اهي هر هڪ زراعت، پاڻي ۽ خوراڪ جي سلامتي، انساني صحت ۽ رهائش تي سنگين اثر ڇڏيندا.<ref>{{cite book |url=http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|title=Bangladesh Climate Change Strategy and Action Plan, 2008 |publisher=Ministry of Environment and Forests Government of the People's Republic of Bangladesh|year=2008|isbn=978-984-8574-25-6|archive-url=https://web.archive.org/web/20091007060017/http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|archive-date=7 October 2009}}</ref> اندازو آهي ته 2050ع تائين سمنڊ جي سطح ۾ ٽي فوٽ اضافو لڳ ڀڳ 20 سيڪڙو زمين کي ٻوڙي ڇڏيندو ۽ 30 ملين کان وڌيڪ ماڻهن کي بي گهر ڪندو.<ref>{{cite web |last=Glennon |first=Robert|title=The Unfolding Tragedy of Climate Change in Bangladesh |url=https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171201040750/https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|archive-date=1 December 2017|access-date=23 November 2017}}</ref> بنگلاديش ۾ [[سمنڊ جي سطح ۾ اضافو]] واري خطري کي منهن ڏيڻ لاءِ [[بنگلاديش ڊيلٽا پلان 2100]] شروع ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100 |title=Bangladesh Delta Plan 2100|publisher=The Dutch water sector|access-date=24 September 2019|date=20 May 2019|archive-date=13 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230513135800/https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Bangladesh Delta Plan (BDP) 2100}}</ref> === حياتياتي گوناگوني === [[File:Bengal Tiger gets down in a shallow canal in Sundarban.jpg|thumb|[[بنگال ٽائيگر]]، قومي جانور، سندربن ۾]] بنگلاديش [[انڊوملايائي علائقو]] ۾ واقع آهي، ۽ اهو چئن خشڪي وارن ماحولياتي علائقن ۾ اچي ٿو: [[هيٺين گنگا ميدانن جا نم پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، [[ميزورام–منيپور–ڪاچن مينهن وارا ٻيلا]]، [[سندربن تازو پاڻي دلدلي ٻيلا]]، ۽ [[سندربن مينگروو]].<ref name="DinersteinOlson2017">{{cite journal |last1=Dinerstein |first1=Eric |last2=Olson |first2=David |last3=Joshi |first3=Anup |last4=Vynne |first4=Carly |last5=Burgess |first5=Neil D. |last6=Wikramanayake |first6=Eric |last7=Hahn |first7=Nathan |last8=Palminteri |first8=Suzanne |last9=Hedao |first9=Prashant |last10=Noss |first10=Reed |last11=Hansen |first11=Matt |last12=Locke |first12=Harvey |last13=Ellis |first13=Erle C |last14=Jones |first14=Benjamin |last15=Barber |first15=Charles Victor |last16=Hayes |first16=Randy |last17=Kormos |first17=Cyril |last18=Martin |first18=Vance |last19=Crist |first19=Eileen |last20=Sechrest |first20=Wes |last21=Price |first21=Lori |last22=Baillie |first22=Jonathan E. M. |last23=Weeden |first23=Don |last24=Suckling |first24=Kierán |last25=Davis |first25=Crystal |last26=Sizer |first26=Nigel |last27=Moore |first27=Rebecca |last28=Thau |first28=David |last29=Birch |first29=Tanya |last30=Potapov |first30=Peter |last31=Turubanova |first31=Svetlana |last32=Tyukavina |first32=Alexandra |last33=de Souza |first33=Nadia |last34=Pintea |first34=Lilian |last35=Brito |first35=José C. |last36=Llewellyn |first36=Othman A. |last37=Miller |first37=Anthony G. |last38=Patzelt |first38=Annette |last39=Ghazanfar |first39=Shahina A. |last40=Timberlake |first40=Jonathan |last41=Klöser |first41=Heinz |last42=Shennan-Farpón |first42=Yara |last43=Kindt |first43=Roeland |last44=Lillesø |first44=Jens-Peter Barnekow |last45=van Breugel |first45=Paulo |last46=Graudal |first46=Lars |last47=Voge |first47=Maianna |last48=Al-Shammari |first48=Khalaf F. |last49=Saleem |first49=Muhammad|title=An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm |journal=BioScience|volume=67|issue=6|year=2017|pages=534–545 |doi=10.1093/biosci/bix014 |pmid=28608869 |pmc=5451287}}</ref> ان جي ماحوليات ۾ ڊگهو سامونڊي ڪنارو، گهڻا [[بنگلاديش جي درياهن جي فهرست|درياهه ۽ معاون درياهه]]، ڍنڍون، [[آبي زمين]]ون، سدا بهار ٻيلا، نيم سدا بهار ٻيلا، جابلو ٻيلا، نم [[پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، تازو پاڻي دلدلي ٻيلا ۽ ڊگهي گاهه واري هموار زمين شامل آهن. بنگلاديش جو ميدان پنهنجي زرخيز [[دريائي لَٽَ]] واري مٽيءَ لاءِ مشهور آهي، جيڪا وسيع پوک کي سهارو ڏئي ٿي. ملڪ ۾ سرسبز ٻوٽن جو غلبو آهي، ۽ ڳوٺ اڪثر [[آم]]، [[ڪٺل]]، [[بانس]]، [[ڇاليا]]، [[ناريل]] ۽ [[کجور]] جي باغن ۾ لڪل هوندا آهن.<ref name="global.britannica.com">[http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life Bangladesh | history – geography :: Plant and animal life] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140203195926/http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life|date=3 February 2014}}. ''Encyclopædia Britannica''.</ref> ملڪ ۾ ٻوٽن جي زندگيءَ جون 6000 تائين جنسون آهن، جن ۾ 5000 گلدار ٻوٽا شامل آهن.<ref>{{cite web |url=http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna|title=Flora and Fauna – Bangladesh high commission in India |website=Bangladesh High Commission, New Delhi |archive-url=https://web.archive.org/web/20130820012655/http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna |archive-date=20 August 2013}}</ref> آبي ذخيرن ۽ آبي زمينن جا نظام ڪيترن آبي ٻوٽن لاءِ رهائشگاهه فراهم ڪن ٿا. [[نيمفياسي|واٽر للي]] ۽ [[ڪنول]] چوماسي موسم ۾ نمايان طور وڌن ٿا. ملڪ ۾ [[بنگلاديش جي محفوظ علائقن جي فهرست|60 جهنگلي جيوت پناهه گاهون]] آهن.<ref>{{cite web |year=2026|title=Protected Area Profile for Bangladesh from the World Database of Protected Areas|url=https://www.protectedplanet.net/country/BGD|access-date=22 February 2026|website=[[World Database on Protected Areas]]}}</ref> بنگلاديش [[سندربن]] جي گهڻي حصي جو گهر آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي، ۽ ڏکڻ اولهه واري ساحلي علائقي ۾ {{convert|6000|km2}} ايراضيءَ تي پکڙيل آهي. اهو ٽن محفوظ پناهه گاهن ۾ ورهايل آهي: [[سندربن ڏکڻ جهنگلي جيوت پناهه گاهه|ڏکڻ]]، [[سندربن اوڀر جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اوڀر]]، ۽ [[سندربن اولهه جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اولهه]] علائقا. هي ٻيلو يونيسڪو عالمي ورثي واري ماڳ آهي.<ref>{{Cite web |title=The Sundarbans |url=https://whc.unesco.org/en/list/798/ |access-date=2026-02-21 |website=[[UNESCO]] |language=en}}</ref> اتر اوڀر وارو سليٽ علائقو هاور آبي زمينن جو گهر آهي، جيڪو هڪ منفرد ماحولياتي نظام آهي. ان ۾ [[اڀرندي ۽ نيم اڀرندي مخروطي ٻيلا]]، هڪ [[تازو پاڻي دلدلي ٻيلو]]، ۽ گڏيل پن ڇڻڻ وارا ٻيلا پڻ شامل آهن. ڏکڻ اوڀر وارو چٽاگانگ علائقو سدا بهار ۽ نيم سدا بهار جابلو جهنگلن تي مشتمل آهي. وچ بنگلاديش ۾ ميداني سال ٻيلو شامل آهي، جيڪو غازيپور، [[ٽنگائل]] ۽ [[ميمڻ سنگهه]] ضلعن سان گڏ پکڙيل آهي.<ref>{{Cite journal|last=Rahman |first=Mohammed Mahabubur |last2=Rahman |first2=Md. Motiur |last3=Guogang |first3=Zhang |last4=Islam |first4=Kazi Shakila |date=1 March 2010 |title=A Review of the Present Threats to Tropical Moist Deciduous Sal (Shorea Robusta) Forest Ecosystem of Central Bangladesh |url=https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/194008291000300108 |access-date=2026-02-21 |website=[[Sage Journals]] |language=en |doi=10.1177/194008291000300108}}</ref> [[سينٽ مارٽن ٻيٽ]] ملڪ جو واحد [[مرجاني ريف]] آهي.<ref>{{Cite web |last=Kuddus |first=Abdul |date=2025-03-03 |title=Is St Martin's actually a 'coral island', what do researchers say? |url=https://en.prothomalo.com/environment/9rpuv1x2ra |access-date=2026-02-21 |website=[[Prothom Alo]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي ٻيلن، دلدلن، وڻڪار وارن علائقن ۽ جبلن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهنگلي جيوت|جهنگلي جيوت]] گهڻي مقدار ۾ موجود آهي.<ref name="global.britannica.com"/> جانورن جي وڏي اڪثريت {{convert|150000|km2}} جي رهائشگاهه اندر رهي ٿي.<ref>{{cite news |author1=Soraya Auer |author2=Anika Hossain |date=7 July 2012 |title=Lost Wards of the State |url=http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm|work=The Daily Star|access-date=14 February 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150214120509/http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm |archive-date=14 February 2015 |url-status=live}}</ref> [[بنگال ٽائيگر]]، [[بادلدار چيتو]]، [[کاري پاڻيءَ جو مگرمڇ]]، [[ڪارو پينٿر]] ۽ [[مڇي خور ٻلي]] سندربن جا اهم شڪاري جانور آهن.<ref>{{cite book|author=Peter Haggett|title=Encyclopedia of World Geography|url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|year=2001|publisher=Marshall Cavendish|isbn=978-0-7614-7289-6|page=2620|access-date=20 January 2017|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182110/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|url-status=live}}</ref> اتر ۽ اوڀر بنگلاديش [[ايشيائي هاٿي]]، [[هولاڪ گبن]]، [[ايشيائي ڪارو رڇ]] ۽ [[اورينٽل پائڊ هورن بل]] جو گهر آهي.<ref name="bearprojectbd.weebly.com">{{cite web |url=http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|title=Bears in Bangladesh|website=Bangladesh Bear Project|access-date=14 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150214061240/http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|archive-date=14 February 2015|url-status=live}}</ref> [[چيتل]] هرڻ ڏکڻ اولهه وارن وڻڪار وارن علائقن ۾ وڏي پيماني تي ڏسڻ ۾ اچن ٿا. ٻين جانورن ۾ [[ڪاري وڏي گلھري]]، [[ٽوپي دار لنگور]]، [[بنگال لومڙي]]، [[سامبر هرڻ]]، [[جهنگلي ٻلي]]، [[ڪنگ ڪوبرا]]، [[جهنگلي سوئر]]، [[نيولا]]، [[پينگولين]]، [[پائٿن (نسل)|پائٿن]] ۽ [[ايشيائي واٽر مانيٽر|واٽر مانيٽر]] شامل آهن. بنگلاديش ۾ [[ايراواڊي ڊولفن|ايراواڊي]] ۽ [[ڏکڻ ايشيائي درياهي ڊولفن|گنگا ڊولفن]] جي سڀ کان وڏين آبادين مان هڪ موجود آهي.<ref>{{cite web |url=http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|title=6,000 Rare, Large River Dolphins Found in Bangladesh|work=National Geographic|date=March 2009|access-date=13 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20141012093653/http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|archive-date=12 October 2014}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻه جيون]] جون 53، رينگڻ وارن جانورن جون 139، [[سامونڊي رينگڻ وارا جانور|سامونڊي رينگڻ وارن جانورن]] جون 19 ۽ [[سامونڊي ٿڃائتا جانور|سامونڊي ٿڃائتن]] جون 5 جنسون آهن. ان ۾ [[بنگلاديش جي پکين جي فهرست|پکين جون 628 جنسون]] پڻ آهن.<ref>{{cite news |last1=Hossain |first1=Muhammad Selim |date=23 May 2009 |title=Conserving biodiversity must for survival |url=http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |work=The Daily Star |access-date=30 May 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150530100603/http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |archive-date=30 May 2015 |url-status=live}}</ref> گذريل صديءَ دوران بنگلاديش ۾ ڪيترائي جانور ختم ٿي ويا، جن ۾ هڪ سينگ ۽ ٻه سينگ وارا [[گينڊا]] ۽ عام [[مور]] شامل آهن. انساني آبادي شهري علائقن ۾ مرڪوز آهي، جنهن ڪري ٻيلن جي ڪٽائي ڪنهن حد تائين محدود رهي آهي. تيز شهري واڌ قدرتي رهائشگاهن لاءِ خطرو بڻجي وئي آهي. ملڪ ۾ ماحولياتي مسئلا وسيع آهن؛ ڪپڙي جي صنعت سبب [[ڌليشوري درياهه]] جي آلودگي ۽ چڪريا سندربن ۾ جهينگن جي پوک کي عالمن [[ماحولياتي قتل]] طور بيان ڪيو آهي.<ref>{{cite book |last1=Suny |first1=Rabby Us |last2=Sarkar |first2=Oliver Tirtho |last3=Hasan |first3=Md. Abid |title=Politics of Climate Change |chapter=Political Economy of River Ecocide in Bangladesh: A Study in the Context of Dhaleshwari River |date=2023 |pages=83–103 |doi=10.1142/9789811263750_0005 |isbn=978-981-12-6374-3 }}</ref><ref>{{Cite journal |last=Zaman |first=Samia |date=7 June 2023 |title=The Bangladesh Environmental Humanities Reader: by Samina Luthfa, Mohammad Tanzimuddin Khan, and Munasir Kamal, Lanham, Lexinton Books, 2022 ISBN 978-1-4985-9913-9 and 978-1-4985-9914-6 |journal=Environmental Politics |volume=32 |issue=4 |pages=752–754 |doi=10.1080/09644016.2023.2192149 |doi-access=free}}</ref> جيتوڻيڪ ڪيترائي علائقا قانون هيٺ محفوظ آهن، پر ڪجهه بنگلاديشي جهنگلي جيوت هن واڌ سبب خطري ۾ آهي. [[بنگلاديش ماحوليات تحفظ ايڪٽ]] 1995ع ۾ نافذ ڪيو ويو. حڪومت ڪيترن علائقن کي [[ماحولياتي طور نازڪ علائقو]] قرار ڏنو آهي، جن ۾ آبي زمينون، ٻيلا ۽ درياهه شامل آهن. [[سندربن ٽائيگر پروجيڪٽ]] ۽ بنگلاديش بيئر پروجيڪٽ تحفظ کي مضبوط ڪرڻ واريون اهم شروعاتون آهن.<ref name="bearprojectbd.weebly.com"/> بنگلاديش 3 مئي 1994ع تي ريو [[حياتياتي گوناگوني بابت ڪنوينشن]] جي توثيق ڪئي.<ref name="cbd.int">{{cite web |url=http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|title=Bangladesh – Country Profile|website=cbd.int|access-date=16 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150217020013/http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|archive-date=17 February 2015|url-status=live}}</ref> 2014 مطابق ملڪ پنهنجي [[حياتياتي گوناگوني عمل جو منصوبو|قومي حياتياتي گوناگوني حڪمت عملي ۽ عمل منصوبي]] کي نظرثاني ڪرڻ لاءِ تيار هو.<ref name="cbd.int"/> == حڪومت ۽ سياست == {{Multiple image | caption_align = center | total_width = 300 | image1 = Mohammed Shahabuddin official portrait.jpg | caption1 = [[محمد شهاب الدين]]<br /><small>[[بنگلاديش جو صدر|صدر]]</small> | image2 = Tarique Rahman at meeting on Farmer cards, Cabinet Division, Secretariat, Dhaka, 2026-02-23 (cropped).jpg | caption2 = [[طارق رحمان]]<br /><small>[[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]]</small> }} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = National Assembly of Bangladesh (10).jpg | caption1 = [[جاتيا سنگساد ڀَون|قومي پارليامينٽ]] جي عمارت [[شير بنگلا نگر]] ۾، جيڪو هڪ پاڙو آهي ۽ ان جو نالو بنگال جي پهرئين [[بنگال جو وزيراعظم|وزيراعظم]] جي نالي تي رکيل آهي | image2 = Bangabhaban.jpg | caption2 = [[بنگڀون]]، جنهن جي معنيٰ ''بنگال هائوس'' آهي، بنگلاديش جو [[صدارتي محل]] آهي. اصل ۾ اهو [[هندستان جو وائسراءِ|هندستان جي وائسراءِ]] ۽ [[بنگال پريزيڊنسي جي گورنرن جي فهرست|بنگال جي گورنر]] لاءِ گهر هو. }} [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] موجب بنگلاديش هڪ [[وحداني رياست]]<ref name="gov2"/> ۽ ''[[قانوني طور]]'' [[نمائنده جمهوريت]] آهي، جنهن ۾ [[ويسٽ منسٽر نظام|ويسٽ منسٽر]] طرز جو [[پارلياماني جمهوريه|پارلياماني نظام]]<ref name="gov0"/> ۽ [[عام ووٽ جو حق]] موجود آهي.<ref name="gov">{{cite journal|last=Jahan|first=Rounaq|title=The Parliament of Bangladesh: Representation and Accountability|doi=10.1080/13572334.2014.975470|year=2014|pages=250–269|journal=[[The Journal of Legislative Studies]]|volume=21|issue=2}}</ref> [[بنگلاديش جي حڪومت|حڪومت]] کي ٽن ٿنڀن ۾ ورهائي سگهجي ٿو: انتظاميه، مقننه ۽ [[بنگلاديش جي عدليه|عدليه]]. اهي سڀ جوابدهي، شفافيت ۽ [[اختيارن جي ورهاست|اختيارن جي نگراني ۽ توازن]] کي يقيني بڻائڻ لاءِ ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/explained/news/explained-the-branches-bangladeshs-government-3512581|title=Explained: The branches of Bangladesh's government|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2024|access-date=20 January 2025|last=Siddiquee|first=Ayaan Shams}}</ref> آزاديءَ کان وٺي [[عوامي ليگ]] (AL) ۽ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (BNP) بنگلاديش جي سڀ کان طاقتور [[بنگلاديش جون سياسي پارٽيون|سياسي پارٽين]] مان ٻه رهيون آهن.<ref name="gov0">{{cite journal|last=Shah|first=Aqil|title=Democracy Deadlocked in Bangladesh|journal=[[Current History]]|volume=115|number=780|year=2016|pages=130–135|doi=10.1525/curh.2016.115.780.130 |jstor=48614157}}</ref> * حڪومت جو پهريون ٿنڀو انتظامي عضوو آهي، جنهن کي ملڪ جي انتظام جي ذميواري ڏني وئي آهي.<ref name="gov2"/> انتظامي اختيار گهڻو ڪري [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] وٽ هوندا آهن، جيڪو [[حڪومت جو سربراهه]] هوندو آهي ۽ [[بنگلاديش جي ڪابينا|ڪابينا]] جي نگراني ڪندو آهي.<ref name="gov2"/> پارلياماني حڪومت جو مدو پنج سال هوندو آهي. مختلف وزير انتظامي عضوي جو وڏو حصو بڻجن ٿا، سرڪاري کاتن جي نگراني ڪن ٿا ۽ پاليسيون ٺاهين ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش سول سروس|سول سروس]] وزيرن کي پاليسي لاڳو ڪرڻ ۾ مدد ڪري ٿي.<ref name="gov2"/> سڀ اختيار پاليسيون ٺاهڻ، عوامي خدمتون سنڀالڻ ۽ قومي ترقياتي منصوبا لاڳو ڪرڻ لاءِ گڏجي ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] رسمي [[رياست جو سربراهه]] آهي، جنهن جي اختيارن ۾ پارليامينٽ مان منظور ٿيل بلن کي قانون بڻائڻ لاءِ صحيح ڪرڻ، حڪومت جي استحڪام ۽ تسلسل کي برقرار رکڻ،<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|هٿياربند فوجن]] جي ڪمانڊر اِن چيف طور فرض انجام ڏيڻ<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24615.html|title=61.Supreme command|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> ۽ سڀني يونيورسٽين جو [[چانسلر]] هجڻ شامل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-447.html|title=The Dhaka University Order, 1973 (President's Order).|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٻيو ٿنڀو مقننه عضوو آهي، جنهن کي [[جاتيا سنگساد]]، يعني قوم جو گهر، پڻ چيو ويندو آهي.<ref name="parliament">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24619.html|title=65. Establishment of Parliament|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> شهري پارليامينٽ جا ميمبر چونڊين ٿا.<ref name="gov2"/> [[هڪ ايواني]] پارليامينٽ ۾ 350 ميمبر آهن، جن ۾ 300 ميمبر [[فرسٽ پاسٽ دي پوسٽ]] نظام تحت چونڊيا وڃن ٿا، ۽ 50 ميمبر [[عورتن جي بااختياري]] لاءِ مخصوص سيٽن تي مقرر ٿين ٿا.<ref name="parliament"/><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/women-mps-reserved-seats-how-empowered-are-they-really-3601271|title=Women MPs in reserved seats: How empowered are they really?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2024|access-date=20 January 2025|last=Hasan|first=Rashidul}}</ref> [[بنگلاديش جي آئين جو آرٽيڪل 70]] پارليامينٽ جي ميمبرن کي پنهنجي پارٽي جي خلاف ووٽ ڏيڻ کان روڪي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/backpage/article-70-constitution-its-safeguard-democracy-1581670|title=Article 70 of Constitution: It's a safeguard for democracy|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=26 May 2018|access-date=20 January 2025}}</ref> پارليامينٽ جي صدارت [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] ڪندو آهي، جيڪو صدر کان پوءِ ٻئي نمبر تي هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24603.html|title=54.Speaker to act as President during absence, etc.|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٽيون ٿنڀو عدليه آهي، جيڪا قانون جي تشريح، تڪرارن جي حل ۽ انصاف برقرار رکڻ جي ذميوار آهي.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ|سپريم ڪورٽ]] سڀ کان اعليٰ عدالت آهي، جيڪا [[اپيليٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|اپيليٽ ڊويزن]] ۽ [[هاءِ ڪورٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|هاءِ ڪورٽ ڊويزن]] ۾ ورهايل آهي.<ref name="court">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/part-details-203.html|title=THE JUDICIARY|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref><ref name="gov2"/> ان جي اڳواڻي [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] ڪندو آهي.<ref name="court"/> عدليه وٽ ڪنهن قانون جي آئيني حيثيت جاچڻ ۽ قانوني علاج مهيا ڪرڻ جو اختيار آهي. اها شهرين جا حق بچائي ٿي، قانون جي منصفاڻي لاڳو ٿيڻ کي يقيني بڻائي ٿي ۽ حڪومت اندر اختيارن جو توازن برقرار رکي ٿي.<ref name="gov2"/> عدالتن وٽ [[بنگلاديش ۾ عدالتي جائزو|عدالتي جائزي]] ۾ وسيع اختيار آهن، ۽ عدالتي [[نظير]] کي آئين جي آرٽيڪل 111 تحت حمايت حاصل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24668.html|title=111.Binding effect of Supreme Court judgments|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> عدليه ۾ ضلعي ۽ ميٽروپوليٽن عدالتون شامل آهن، جيڪي ديواني ۽ فوجداري عدالتن ۾ ورهايل آهن. ججن جي کوٽ سبب عدليه ۾ ڪيسن جو وڏو ڍير موجود آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/editorial/news/huge-case-backlog-only-hurting-citizens-3306391|title=Huge case backlog only hurting citizens|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 April 2023|access-date=20 January 2025}}</ref> [[انٽرنيشنل انسٽيٽيوٽ فار ڊيموڪريسي اينڊ اليڪٽورل اسسٽنس|انٽرنيشنل IDEA]] جي گلوبل اسٽيٽ آف ڊيموڪريسي (GSoD) انڊيڪسز ۽ ڊيموڪريسي ٽريڪر موجب، بنگلاديش مجموعي جمهوري معيارن ۾ هيٺين حد ۾ اچي ٿو، خاص طور سياسي نمائندگي ۾ ڪمزوريون آهن، جن ۾ معتبر چونڊون، شامل ووٽ جو حق ۽ چونڊيل حڪومت شامل آهن.<ref>{{Cite web |title=Bangladesh {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/bangladesh |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |title=Home {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/ |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref><ref>{{Cite web |title=Global State of Democracy Indices {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/gsod-indices |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref> === انتظامي ورهاست === {{Main|بنگلاديش جي انتظامي جاگرافي}} {{Bangladesh Divisions Image Map}} بنگلاديش کي اٺ انتظامي ڊويزنن ۾ ورهايو ويو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|publisher=Bangladesh Government|title=National Web Portal of Bangladesh|date=15 September 2015|access-date=23 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150923061605/http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|archive-date=23 September 2015|url-status=live}}</ref><ref name="CIA">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=15 May 2007 |year=2007}}</ref><ref>{{cite news |url=http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |title=Rangpur becomes a divivion |work=bdnews24.com |date=25 January 2010 |access-date=6 August 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150903184553/http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |archive-date=3 September 2015 |url-status=live}}</ref> ۽ هر ڊويزن جو نالو ان جي مرڪزي شهر تي رکيل آهي: [[باريسال ڊويزن|باريسال]]، سرڪاري طور ''باريشال''<ref name="namechange">{{cite news |url=https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|title=Bangladesh changes English spellings of five districts|work=bdnews24.com|date=2 April 2018|access-date=1 October 2019 |archive-date=15 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201215091950/https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|url-status=live}}</ref>، [[چٽاگانگ ڊويزن|چٽاگانگ]]، سرڪاري طور ''چٽوگرام''<ref name="namechange" />، [[ڍاڪا ڊويزن|ڍاڪا]]، [[کُلنا ڊويزن|کُلنا]]، [[ميمڻ سنگهه ڊويزن|ميمڻ سنگهه]]، [[راجشاهي ڊويزن|راجشاهي]]، [[رنگپور ڊويزن|رنگپور]]، ۽ [[سليٽ ڊويزن|سليٽ]]. ڊويزنون ضلعن، يعني ''ضلعن''، ۾ ورهايل آهن. بنگلاديش ۾ 64 ضلعا آهن، ۽ هر ضلعو ''اپازيلا''، يعني سب ضلعن، يا ''ٿانا'' ۾ ورهايل آهي. هر پوليس اسٽيشن جي اندر وارو علائقو، سواءِ ميٽروپوليٽن علائقن جي، ''[[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|يونينن]]'' ۾ ورهايل آهي، ۽ هر يونين ڪيترن ڳوٺن تي مشتمل هوندي آهي. ميٽروپوليٽن علائقن ۾ پوليس اسٽيشنون وارڊن ۾ ورهايل آهن، جيڪي وري ''محلن'' ۾ ورهايل آهن. ڊويزن يا ضلعي سطح تي ڪو به چونڊيل نمائندو ناهي، ۽ انتظام رڳو سرڪاري عملدارن تي مشتمل هوندو آهي. هر يونين، يا وارڊ، ۾ چيئرمين ۽ ڪيترن ميمبرن لاءِ سڌيون چونڊون ٿينديون آهن. 1997ع ۾ پارليامينٽ قانون منظور ڪيو، جنهن تحت هر يونين ۾ 12 مان ٽي سيٽون عورتن لاءِ مخصوص ڪيون ويون.<ref>''Local Government Act'', No. 20, 1997</ref> {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; border:2px solid #8fb3d9; background:#f8fbff;" |+ style="background:#d9ecff; color:#003366; font-weight:bold; padding:0.4em;" | بنگلاديش جون انتظامي ڊويزنون |- ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | [[بنگلاديش جون ڊويزنون|ڊويزن]] ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گاديءَ جو شهر ! scope="col" data-sort-type="date" style="background:#b7d7f0;" | قيام ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | پکيڙ (km<sup>2</sup>)<br /><ref>{{cite web |url=http://www.dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |title=Health Bulletin 2016 |website=Directorate General of Health Services |page=14 |access-date=7 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170613050056/http://dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |archive-date=13 June 2017 |url-status=live}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | 2021ع آبادي<br />(اندازي مطابق)<ref>{{cite web |url=http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |title=Population Projection of Bangladesh: Dynamics and Trends, 2011–2061 |date=November 2015 |website=Bangladesh Bureau of Statistics |pages=25–28}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گهاٽائي<br />2021ع |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال]] | 1 جنوري 1993ع | 13,225 | 9,713,000 | 734 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ]] | 1 جنوري 1829ع | 33,909 | 34,747,000 | 1,025 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا]] | 1 جنوري 1829ع | 20,594 | 42,607,000 | 2,069 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا]] | 1 آڪٽوبر 1960ع | 22,284 | 18,217,000 | 817 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه]] | 14 سيپٽمبر 2015ع | 10,584 | 13,457,000 | 1,271 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي]] | 1 جنوري 1829ع | 18,153 | 21,607,000 | 1,190 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور، بنگلاديش|رنگپور]] | 25 جنوري 2010ع | 16,185 | 18,868,000 | 1,166 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ]] | 1 آگسٽ 1995ع | 12,635 | 12,463,000 | 986 |} === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Diplomatic relations of Bangladesh.svg | caption1 = اهي ملڪ، جن جا بنگلاديش سان سفارتي لاڳاپا آهن | image2 = | caption2 = }} بنگلاديش کي [[عالمي سياست]] ۾ هڪ [[وچولي طاقت]] سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|title=Bangladesh at 50: On the Path to Becoming a Middle Power|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=16 December 2021 |last=Hassan |first=Asif Muztaba|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|url-status=live}}</ref> اهو [[هند-پئسفڪ]] جي جيوسياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|title=Understanding the Importance of Bangladesh in the Bay of Bengal and the Indo-Pacific |last=Karim |first=Tariq A.|date=21 May 2022|publisher=[[National Bureau of Asian Research]]|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|url-status=live}}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ اهو ڏکڻ ايشيا ۽ ڏکڻ اوڀر ايشيا جي وچ ۾ حڪمت عمليءَ واري هنڌ تي واقع آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Connecting South Asia and Southeast Asia: A Bangladesh Country Study|date=September 2014|publisher=[[Asian Development Bank]]|access-date=26 September 2022|number=500 |last1=Rahman |first1=Mustafizur |last2=Moazzem |first2=Khondaker Golam |last3=Chowdhury |first3=Mehruna Islam |last4=Sehrin |first4=Farzana}}</ref> بنگلاديش 1972ع ۾ [[قومن جي دولت مشترڪه]] ۾ ۽ 1974ع ۾ گڏيل قومن ۾ شامل ٿيو.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048 |title=Bangladesh enters Commonwealth |last=Sajen |first=Shamsuddoza|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 April 2020 |access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153013/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|title=Bangladesh marks 40 years as Member State of the UN |publisher=United Nations|date=26 September 2014|access-date=26 September 2022 |last=Chaudhury |first=Dipanjan Roy|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153010/https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|url-status=live}}</ref> اهو موسمي تبديلي، ايٽمي هٿيارن جي عدم ڦهلاءُ، واپاري پاليسي ۽ غير روايتي سلامتي جي مسئلن تي گهڻ طرفي سفارتڪاري تي ڀاڙي ٿو.<ref>{{cite web |url=https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | title=Roundtable on 'Non Traditional Security Threats in the Indo-Pacific Region' – NTS-Asia | date=30 August 2022 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184723/https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | url-status=live }}</ref> بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] جي قيام ۾ اڳواڻي ڪئي، جيڪو [[هندستاني برصغير]] ۾ علائقائي سفارتڪاري جو اهم فورم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |last1=De |first1=Prabir |last2=Bhattacharyay |first2=Biswa N.|title=Prospects of India–Bangladesh Economic Cooperation: Implications for South Asian Regional Cooperation|publisher=[[Asian Development Bank]]|date=September 2007|access-date=27 September 2022}}</ref> اهو 1974ع ۾ [[اسلامي تعاون تنظيم]] ۾ شامل ٿيو،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177|title=Bangladesh an example of religious harmony: OIC|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=21 March 2021|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102404/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177 |url-status=live}}</ref> ۽ [[ڊي-8 اقتصادي تعاون تنظيم|ڊيولپنگ-8]] جو باني ميمبر آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=1 August 2022|access-date=27 September 2022|title=Bangladesh receives "International Peace Award" as D-8 founding member|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|url-status=live}}</ref> تازو بنگلاديش [[عالمي بئنڪ]] جي سهڪار سان علائقائي واپار ۽ ٽرانسپورٽ رابطن کي هٿي ڏيڻ تي ڌيان ڏنو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | title=Regional Trade and Connectivity in South Asia Gets More Than $1 Billion Boost from World Bank | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184718/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | url-status=live }}</ref> اهو پنهنجي اهم پرڏيهي پاليسي مقصدن مان هڪ طور [[آسيان ۾ بنگلاديش جي شموليت|آسيان ۾ شامل ٿيڻ جي ڪوشش]] پڻ ڪري رهيو آهي.<ref name=":5">{{Cite news |title=Ultimate goal is to join ASEAN as a full member |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/trade-market/ultimate-goal-is-to-join-asean-as-a-full-member-1743783067 |access-date=2025-07-12 |work=The Financial Express |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=2024-09-05 |title=Will Bangladesh join Asean? Maritime arbitration wins favour Dhaka |url=https://www.scmp.com/week-asia/politics/article/3277348/will-bangladesh-join-asean-maritime-arbitration-wins-and-cultural-links-favour-dhaka |access-date=2025-07-17 |website=South China Morning Post |language=en}}</ref><ref>{{cite web |last=Rahman |first=Mohammad Tariqur |date=8 February 2025 |title=Perhaps: Should Bangladesh be a member of ASEAN? |url=https://apakhabartv.com/2025/02/08/perhaps/ |access-date=17 July 2025 |website=ApakhabarTV}}</ref> ڍاڪا [[بمسٽيڪ]] جو صدر دفتر رکي ٿو، جيڪا [[بنگال جي نار تي ڀاڙيندڙ ملڪ|بنگال جي نار سان لاڳاپيل ملڪن]] کي گڏ ڪندڙ تنظيم آهي. پاڙيسري ميانمار سان [[بنگلاديش–ميانمار لاڳاپا|لاڳاپا]] 2016–2017ع کان سخت ڇڪتاڻ جو شڪار آهن، جڏهن 700,000 کان وڌيڪ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|روهنگيا پناهگير]] غيرقانوني طور بنگلاديش ۾ داخل ٿيا.<ref name="RohingyaHRW">{{cite web |url=https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|title=Bangladesh Is Not My Country|publisher=[[Human Rights Watch]]|date=5 August 2018|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جي پارليامينٽ، حڪومت ۽ سول سوسائٽي روهنگيا خلاف ميانمار جي فوجي ڪارروائين تي [[2016–17ع روهنگيا لڏپلاڻ تي بين الاقوامي ردعمل|بين الاقوامي تنقيد]] جي اڳواڻيءَ ۾ رهيون آهن، ۽ انهن جي [[واپسي جو حق|واپسيءَ جي حق]] جو مطالبو [[اراڪان]] ڏانهن ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | title=Bangladesh and Myanmar Resume Talks on Rohingya Repatriation | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184715/https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|title=Bangladesh tells UN that Rohingya refugees must return to Myanmar|date=17 August 2022|publisher=[[Al Jazeera Media Network|Al Jazeera]]|access-date=27 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926223428/https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|url-status=live}}</ref> بنگلاديش پنهنجي سڀ کان وڏي پاڙيسري ملڪ ڀارت سان اهم [[بنگلاديش–ڀارت لاڳاپا|ٻطرفا ۽ معاشي لاڳاپا]] رکي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=India-Bangladesh Bilateral Relations|date=March 2021|publisher=[[Ministry of External Affairs (India)]]|access-date=27 September 2022}}</ref> جيڪي اڪثر [[ڀارت ۾ پاڻيءَ جي سياست|پاڻيءَ جي سياست]]، [[گنگا پاڻي تڪرار|گنگا]] ۽ [[تيستا درياهه#پاڻي ورهائڻ جو چئلينج|تيستا]] جي مسئلن،<ref>{{cite web |url=https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | title=India and Bangladesh Conflict over the Ganges River &#124; Climate-Diplomacy | date=January 1957 | access-date=23 October 2022 | archive-date=23 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221023122123/https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | url-status=live }}</ref><ref>{{cite thesis |last=Karim |first=Sajid |date=November 2020 |title=Transboundary Water Cooperation between Bangladesh and India in the Ganges River Basin: Exploring a Benefit-sharing Approach |type=Master's |publisher=[[Uppsala University]] |url=http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|access-date=27 September 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|title=India Must Settle the Teesta River Dispute With Bangladesh for Lasting Gains|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=9 April 2021|access-date=27 September 2022 |last=Banerji |first=Anuttama|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|url-status=live}}</ref> ۽ [[بنگلاديش–ڀارت سرحد تي موت|بنگلاديشي شهرين جي سرحدي قتلن]] سبب ڇڪتاڻ جو شڪار ٿين ٿا.<ref>{{cite web |url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343 |title='Unlawful killings' along India border: Bangladeshi families seek justice|publisher=[[Anadolu Agency]]|date=11 February 2021|access-date=27 September 2022 |last=Kamruzzaman |first=Md.|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|title=Bangladesh sees highest border deaths in 10 years|date=22 December 2020 |last=Anik |first=Syed Samiul Basher|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جا پاڪستان سان لاڳاپا مسئلن جو شڪار آهن، خاص طور تي ان ڪري جو پاڪستان 1971ع واري [[بنگلاديش نسل ڪشي]] کان انڪار ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|title=Should Pakistan apologize to Bangladesh for the 1971 war?|work=[[DW News]]|publisher=[[Deutsche Welle]]|date=30 March 2021|access-date=27 September 2022 |last=Janjua |first=Haroon|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|url-status=live}}</ref> اهو چين سان [[بنگلاديش–چين لاڳاپا|گرم لاڳاپا]] برقرار رکي ٿو، جيڪو ان جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار ۽ سڀ کان وڏو هٿيار فراهم ڪندڙ ملڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|title=Decoding China-Bangladesh relationship |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta|date=27 June 2018|access-date=27 September 2022|publisher=[[Observer Research Foundation]]|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|url-status=live}}</ref> جاپان بنگلاديش کي سڀ کان وڌيڪ معاشي امداد ڏيندڙ ملڪ آهي، ۽ ٻنهي ملڪن وچ ۾ [[بنگلاديش–جاپان لاڳاپا|حڪمت عملي ۽ معاشي ڀائيواري]] آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|title=50 Years of Japan-Bangladesh Ties: From Economic to Strategic Partnership|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=10 February 2022 |last=Shazzad |first=Hussain|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153002/https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|url-status=live}}</ref> وچ اوڀر جي ملڪن سان سياسي لاڳاپا مضبوط آهن.<ref>{{cite web |url=https://saudigazette.com.sa/article/38010 | title=Bangladesh and Saudi Arabia have extremely cordial relations – Rizvi | date=27 March 2013 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184720/https://saudigazette.com.sa/article/38010 | url-status=live }}</ref> بنگلاديش کي پنهنجي ترسيل رقم جو 59 سيڪڙو وچ اوڀر مان ملي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | title=Middle East dual shock spillover on Bangladesh's remittance | date=19 July 2020 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184724/https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | url-status=live }}</ref> جيتوڻيڪ خراب ڪم ڪندڙ حالتون وچ اوڀر ۾ رهندڙ چئن ملين کان وڌيڪ [[وچ اوڀر ۾ بنگلاديشي|بنگلاديشي مزدورن]] کي متاثر ڪن ٿيون.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|title=Experts: Middle East remains key to Bangladesh's fortunes in a changing world|date=29 June 2022|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|url-status=live}}</ref> بنگلاديش [[موسمي تبديلي|عالمي موسمي]] سفارتڪاري ۾ [[ڪلايميٽ ولنرئبل فورم]] جي اڳواڻ طور اهم ڪردار ادا ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | title=COP26 and Bangladesh: Time to Consolidate Climate Diplomacy | work=SOAS Blog | date=11 October 2021 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184721/https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | url-status=live }}</ref> === فوج === {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladeshi soldiers on a BTR-80 APC.jpg | caption1 = [[بي ٽي آر-80]] تي بنگلاديش فوج جا اهلڪار | image2 = BNS Bongobondhu2.jpg | caption2 = بنگلاديش بحريه جو [[فريگيٽ]]، [[بي اين ايس خالد بن وليد]] | image3 = Mikoyan MiG-29-Chengdu F-7.jpg | caption3 = بنگلاديش هوائي فوج جا ويڙهاڪ جهاز، مگ-29 ۽ ايف-7 }} [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] [[برطانوي فوج]] ۽ [[برطانوي هندستاني فوج]] جو ادارياتي ڍانچو ورثي ۾ حاصل ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|title=The Military and Democracy in Bangladesh|website=press-files.anu.edu.au|access-date=19 September 2017|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010141253/http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|url-status=live}}</ref> 2024ع ۾ [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] جي سرگرم اهلڪارن جو انگ لڳ ڀڳ 230,000 هو،<ref name="IISS">*{{cite book| title=The Military Balance 2018 |author1=International Institute for Strategic Studies |author-link1=International Institute for Strategic Studies| date=14 February 2018| publisher=[[Routledge]]| isbn=978-1-85743-955-7| ref=IISS2018}}</ref> جنهن ۾ هوائي فوج جا 21,000 ۽ بحريه جا 27,000 اهلڪار شامل هئا.<ref>Including service and civilian personnel. See [https://web.archive.org/web/20120112044228/http://www.bangladeshnavy.org/glance.html Bangladesh Navy]. Retrieved 17 July 2007.</ref> روايتي دفاعي ڪردارن کان علاوه، فوج آفتن جي امدادي ڪارروائين ۾ شهري اختيارين جي مدد ڪئي آهي ۽ سياسي بيچيني جي دورن ۾ اندروني سلامتي پڻ فراهم ڪئي آهي. ڪيترن سالن کان، بنگلاديش [[گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ|گڏيل قومن جي امن فوجن]] ۾ دنيا جو سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ رهيو آهي.<ref>{{Cite web |date=4 April 2023 |title=Contribution of Uniformed Personnel to UN by Country and Personnel Type |url=https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |access-date=12 May 2023 |publisher=United Nations|archive-date=12 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230512143419/https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش جو فوجي بجيٽ]] جي ڊي پي جو 1.3 سيڪڙو آهي، جيڪو 2021ع ۾ 4.3 بلين آمريڪي ڊالرن جي برابر هو.<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |title=Military expenditure (% of GDP) – Bangladesh |publisher=World Bank |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207232946/https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |last=Alif |first=Abdullah |date=11 June 2020 |title=Budget FY21: Military spending increases by Tk2,327 crore |url=https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |work=Dhaka Trbiune |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231443/https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش بحريه]]، جيڪا بنگال جي نار جي وڏين بحرين مان هڪ آهي، فريگيٽن، آبدوزن، ڪورويٽن ۽ ٻين جهازن جي [[بنگلاديش بحريه جي سرگرم جهازن جي فهرست|بيڙي]] تي مشتمل آهي. [[بنگلاديش هوائي فوج]] وٽ گهڻ مقصدي جنگي جهازن جو هڪ [[بنگلاديش جي سرگرم فوجي جهازن جي فهرست|ننڍو بيڙو]] آهي. بنگلاديش جي فوجي سامان جو گهڻو حصو چين کان اچي ٿو.<ref>{{cite news |last=Balachandran |first=P.K. |date=12 April 2017 |title=Rivals India and China woo Bangladesh with aid totalling $46 b |url=http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |work=[[Daily FT]] |access-date=27 July 2017 |archive-date=28 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170728123712/http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |url-status=live }}</ref> تازن سالن ۾، بنگلاديش ۽ ڀارت گڏيل فوجي مشقون، فوجي اڳواڻن جا اعليٰ سطحي دورا، [[دهشتگردي جي روڪٿام]] ۾ سهڪار ۽ ڳجهي ڄاڻ جي مٽاسٽا وڌائي آهي. بنگلاديش [[اتر اوڀر ڀارت]] ۾ استحڪام ۽ سلامتي کي يقيني بڻائڻ لاءِ اهم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |title=Migration, river management, radicalisation: What does the future hold for India-Bangladesh relations? |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta |date=May 2020 |website=Observer Research Foundation |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231444/https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |title=Bangladesh and India's Northeast: A security perspective |work=The Daily Star |date=15 October 2011 |access-date=14 February 2022 |archive-date=8 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220208025833/https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |url-status=live }}</ref> اوڀر برصغير ۾ بنگلاديش جي حڪمت عملي واري اهميت چين جي ويجهڙائي، برما سان سرحد، مکيه ڀارت ۽ اتر اوڀر ڀارت جي جدا ٿيڻ، ۽ بنگال جي نار ۾ ان جي سامونڊي علائقي تي دارومدار رکي ٿي.<ref>{{cite web |author=Anu Anwar, Michael Kugelman |url=https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |title=The U.S. Should Deepen Ties With Bangladesh |work=Foreign Policy |date=1 December 2021 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |url-status=live }}</ref> 2002ع ۾ بنگلاديش ۽ چين دفاعي سهڪار جو معاهدو ڪيو.<ref>{{cite journal |last=Kinne |first=Brandon J. |date=15 August 2018 |title=Defense Cooperation Agreements and the Emergence of a Global Security Network |journal=International Organization |volume=72 |issue=4 |pages=799–837 |doi=10.1017/S0020818318000218 |doi-access=free }}</ref> آمريڪا بنگلاديش سان [[اسٽيٽس آف فورسز ايگريمينٽ]]، [[ايڪويزيشن اينڊ ڪراس-سروسنگ ايگريمينٽ]] ۽ جنرل سيڪيورٽي آف ملٽري انفارميشن ايگريمينٽ بابت ڳالهين جي ڪوشش ڪئي آهي.<ref>{{cite journal |last=Paul |first=Bimal Kanti |year=2005 |title=Bangladeshi American Response to the 1998 Status of Forces Agreement (SOFA): An Assessment |journal=The Professional Geographer |volume=57 |issue=4 |pages=495–505 |doi=10.1111/j.1467-9272.2005.00494.x |bibcode=2005ProfG..57..495P }}</ref><ref>{{cite web |last=Ashraf |first=Nazmul |url=https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |title=U.S. keen on military ties with Dhaka &#124; Uae |work=Gulf News |date=11 May 2002 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162344/https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=US wants 2 defence deals with Bangladesh |url=https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |work=The Daily Star |date=18 October 2019 |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |url-status=live }}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش گڏيل قومن جي [[ايٽمي هٿيارن جي پابندي بابت معاهدو]] جي توثيق ڪئي.<ref>{{cite news |title=Bangladesh ratifies nuclear weapons prohibition treaty |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |work=Dhaka Tribune |date=28 September 2020 |access-date=15 August 2020 |archive-date=20 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200920163951/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |url-status=live }}</ref> ==آبادي== ھن ملڪ جي آبادي لڳ ڀڳ 25 ڪروڙ آهي جنھن جو 83 سيڪڙو مسلمان ۽ 16 سيڪڙو ھندو آھن. ھن ملڪ ۾ انڊونيشيا ، پاڪستان ۽ ڀارت کان پوء مسلمانن جو دنيا ۾ سڀ کان وڏو ملڪ آھي<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. ھن ملڪ جو سرڪاري مذھب پڻ اسلام آھي. مسلمانن جي ملڪن ۾ سڀ کان گھڻا ھندو ھن ملڪ ۾ رھن ٿا<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. مسلمانن جي اڪثريت سني اسلام جي حنفي فقه سان تعلق رکندڙ آهي<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. ھندن جي اڪثريت جو تعلق شيڊول وارين ذاتين سان آهي جن کي ماضي ۾ اڇوت يا [[ھريجن]] (خدا جا ٻچا) سڏيو ويندو هو<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. مٿين طبقي جا ھندو 1947 ۾ انڊيا جي رياست اولھ بينگال ھجرت ڪري ويا<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. == معيشت == {{Main|بنگلاديش جي معيشت}} {{Further|بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Dhaka April (33244268934).jpg | caption1 = [[موتي جهيل ٿاڻو|موتي جهيل]]، قومي گاديءَ واري شهر [[ڍاڪا]] جو سڀ کان وڏو [[مرڪزي واپاري ضلعو|واپاري ضلعو]] آهي۔ | image2 = The padma bridge 04.jpg | caption2 = [[پدما پل]]، جيڪا 2022ع ۾ کولِي وئي، هڪ [[سڙڪ ۽ ريلوي پلن جي فهرست|سڙڪ-ريل پل]] آهي جيڪا [[پدما ندي]] تي تعمير ٿيل آهي۔ }} بنگلاديش هڪ [[في فرد مجموعي قومي آمدني موجب ملڪن جي فهرست#هيٺين وچولي آمدني وارو گروهه|هيٺين وچولي آمدني]] واري [[مخلوط معيشت|مخلوط منڊي معيشت]] رکندڙ ملڪ آهي۔<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Zobaer|url=https://www.dw.com/en/bangladesh-economy-50-years-on/a-57015896|title=Bangladesh at 50: From 'basket case' to rising economic star|access-date=30 September 2022|work=[[ڊي ڊبليو نيوز]]|publisher=[[ڊيوچي ويلي]]|date=16 December 2021}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/feature/2023/01/22/a-journey-together-bangladesh-and-world-bank-celebrate-historic-partnership|title=A Journey Together: Bangladesh and World Bank Celebrate Historic Partnership|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|date=22 January 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> نالي ماتر جي ڊي پي موجب بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن جي جي ڊي پي (نالي ماتر) موجب فهرست|36هين وڏي معيشت]] ۽ [[خريداري قوت برابري]] (PPP) موجب [[ملڪن جي جي ڊي پي (PPP) موجب فهرست|24هين وڏي معيشت]] رکي ٿو۔ بنگلاديش جي [[مزدور قوت]] 71.4 ملين ماڻهن تي مشتمل آهي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.TLF.TOTL.IN?locations=BD|title=Labor force, total – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> جيڪا دنيا ۾ [[مزدور قوت موجب ملڪن جي فهرست|ستين وڏي مزدور قوت]] آهي؛ جڏهن ته 2024 مطابق بيروزگاري جي شرح 3.6٪ هئي۔<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.ZS?locations=BD|title=Unemployment, total (% of total labor force) (modeled ILO estimate) – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ جا [[زرِ مبادلا جا ذخيرا]] گهٽجڻ باوجود،<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/business/local/s3knbstt64|title=Respite from fall in forex reserves, dollar market stable|work=[[پروٿوم آلو]]|date=19 October 2024|last=Sakib|first=Shanaullah|access-date=9 January 2025}}</ref> ڏکڻ ايشيا ۾ هندستان کان پوءِ ٻئي نمبر تي آهن۔ بنگلاديش جي [[بنگلاديشي جلاوطن برادري|جلاوطن برادري]] 2024ع دوران تقريباً 27 ارب آمريڪي ڊالر [[بنگلاديش ڏانهن ترسيل رقم]] جي صورت ۾ موڪليا۔<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/remittance-hit-all-time-high-2024-3789871|title=Remittance hit all-time high in 2024|last=Hasan|first=Md. Mehedi|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 January 2025|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديشي ٽڪا]] ملڪ جي قومي ڪرنسي آهي۔ 2023 مطابق، خدمتن وارو وڏو شعبو ڪل جي ڊي پي جو لڳ ڀڳ 51.5٪ حصو ڏئي ٿو، ان کان پوءِ صنعتي شعبو 34.6٪ سان ٻئي نمبر تي آهي، جڏهن ته [[بنگلاديش ۾ زراعت|زرعي شعبو]] صرف 11٪ جي ڊي پي پيدا ڪري ٿو۔<ref name="cia"/> تنهن هوندي به روزگار جي لحاظ کان اهو سڀ کان وڏو شعبو آهي ۽ ملڪ جي لڳ ڀڳ اڌ مزدور قوت کي روزگار فراهم ڪري ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/labour-force-survey-2022-agriculture-still-main-job-generator-3283936|title=Labour Force Survey 2022: Agriculture still main job generator|last=Byron|first=Rejaul Karim|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=30 March 2023|access-date=11 January 2025}}</ref> ملڪ جي برآمداتي آمدني جو 84٪ کان وڌيڪ حصو [[بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت]] مان حاصل ٿئي ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.weforum.org/stories/2024/02/how-bangladesh-offers-lessons-for-sustainable-industrialization-in-africa/|last=Akinrebiyo|first=Femi|title=Bangladesh's leap from poverty to textile powerhouse offers lessons for countries in Africa|date=16 February 2024|work=[[ورلڊ اڪنامڪ فورم]]|access-date=11 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جو ٻيون نمبر وڏو تيار پوشاڪ برآمد ڪندڙ ملڪ آهي ۽ عالمي [[تيز فيشن]] صنعت ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو، جتي اها مختلف مغربي فيشن برانڊن کي شيون برآمد ڪري ٿي۔<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/cd6ye3e8x9po|title=Fast fashion drove Bangladesh – now its troubled economy needs more|work=[[بي بي سي نيوز]]|date=7 September 2024|access-date=16 January 2025|last=Imandar|first=Nikhil|publisher=[[بي بي سي]]}}</ref> بنگلاديش [[بنگلاديش جي جوٽ صنعت|جوٽ]]،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/symbol-our-degradation-3624216|title=A symbol of our degradation|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 June 2024|last=Choudhury|first=Serajul Islam|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانورن جي پيداوار|چانور]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/bw4ldbvrb4|title=Rice production rising high in Bangladesh|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[پروٿوم آلو]]|date=17 June 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جي مڇين جي فهرست|مڇي]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/good-day-bangladesh/sk7ow1u6en|title=Bangladesh globally second in freshwater fish production|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=10 June 2024|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانهه جي پيداوار|چانهه]]<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/long-term-plan-behind-high-tea-production-3399926|title=Long-term plan behind high tea production|last1=Chowdhury|first1=Dwoha|last2=Halder|first2=Sukanta|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=22 August 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> ۽ گلن جو اهم پيدا ڪندڙ ملڪ پڻ آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/floriculture-lucrative-sector-bangladesh-131728|title=Floriculture: A lucrative sector in Bangladesh|date=12 September 2020|website=Business Standard}}</ref> ٻين وڏين صنعتن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهاز سازي|جهاز سازي]]، [[بنگلاديش ۾ دواسازي صنعت|دواسازي]]، [[بنگلاديش ۾ فولاد صنعت|فولاد]]، [[بنگلاديش ۾ برقيات صنعت|برقيات]] ۽ [[بنگلاديش ۾ چمڙي جي صنعت|چمڙي جون شيون]] شامل آهن۔<ref>{{cite journal|last1=Ahaduzzaman|last2=Sarkar|first2=Prottasha|last3=Anjum|first3=Aniqa|last4=Khan|first4=Easir A.|title=Overview of Major Industries in Bangladesh|date=7 December 2017|journal=Journal of Chemical Engineering|volume=30|number=1|doi=10.3329/jce.v30i1.34798|pages=51–58|doi-access=free}}</ref> چين بنگلاديش جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار آهي، جيڪو ڪل واپار جو 15٪ حصو رکي ٿو، جڏهن ته هندستان 8٪ سان ٻئي نمبر تي آهي۔<ref>{{cite web|last=Haroon|first=Jasim Uddin|date=11 December 2024|work=[[فنانشل ايڪسپريس]]|url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/last-page/china-bangladeshs-top-trading-partner-in-fy24-1733855492|title=China Bangladesh's top trading partner in FY24|access-date=11 January 2025}}</ref> خانگي شعبو ملڪ جي جي ڊي پي جو 80٪ حصو پيدا ڪري ٿو، جڏهن ته سرڪاري ملڪيت وارين ڪمپنين جو ڪردار مسلسل گهٽجي رهيو آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/public-sector-needs-keep-pace-private-sector-359749|title=Public sector needs to keep pace with private sector|date=20 January 2022|website=Business Standard}}</ref> بنگلاديش جي معيشت گهڻو ڪري خانداني ملڪيت واريون [[بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست|واپاري جماعتون]] ۽ ننڍن ۽ وچولي درجي جي ڪاروبارن تي ٻڌل آهي۔ بنگلاديش جون ڪجهه وڏيون عوامي شيئر مارڪيٽ ۾ درج ڪمپنيون [[BEXIMCO]]، [[BRAC Bank]]، [[BSRM]]، [[GPH Ispat]]، [[Grameenphone]]، [[Summit Group]] ۽ [[Square Pharmaceuticals]] آهن۔<ref>{{Cite web |url=https://www.dse.com.bd/dse30_share.php|title=DS30 Index &#124; Dhaka Stock Exchange|website=dse.com.bd}}</ref> [[ڍاڪا اسٽاڪ ايڪسچينج]] ۽ [[چٽگانگ اسٽاڪ ايڪسچينج]] ملڪ جون ٻه اهم [[سرمائي مارڪيٽ]]ون آهن۔<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/tale-two-capital-markets-883756|title=A tale of two capital markets|work=[[Business Standard]]|date=25 June 2024|last=Islam|first=Shadique Mahbub|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ مواصلات]] جي صنعت دنيا جي تيزي سان وڌندڙ صنعتن مان هڪ آهي، جتي نومبر 2024ع جي آخر تائين موبائيل فون استعمال ڪندڙن جو انگ 188.78 ملين تائين پهچي ويو۔<ref>{{cite web|title=Mobile Phone Subscribers in Bangladesh|url=https://www.amtob.org.bd/home/industrystatics|access-date=9 January 2025|work=[[بنگلاديش موبائيل ٽيليڪام آپريٽرز ايسوسيئيشن|AMTOB]]}}</ref> سياسي عدم استحڪام،<ref>{{cite web|url=https://www.eiu.com/n/infrastructure-enhancements-will-underpin-growth-in-dhaka/|title=Infrastructure enhancements will underpin growth in Dhaka|date=30 September 2020|access-date=12 January 2025|work=[[ايڪانامسٽ انٽيليجنس يونٽ]]}}</ref> وڌندڙ مهانگائي،<ref name="sadiq"/> [[بنگلاديش ۾ بدعنواني|گھڻي بدعنواني]]،<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Sadiq|date=22 May 2024|title=Why is it taking so long to stabilise the economy?|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/why-it-taking-so-long-stabilise-the-economy-3615381}}</ref> بجلي جي اڻپوري فراهمي،<ref>{{cite web|last1=Rahman|first1=Asifur|last2=Karmaker|first2=Konkon|date=11 September 2024|title=Power supply may not improve anytime soon|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/how-do-we-overcome-our-corruption-crisis-3731226}}</ref> ۽ سڌارن جي سست رفتار سان عملداري معاشي واڌ ويجهه لاءِ اهم چئلينج آهن۔<ref name="sadiq"/> بنگلاديش کي [[گلوبل انوويشن انڊيڪس]] ۾ 2024ع ۽ 2025ع دوران 106هين درجو حاصل ٿيو۔<ref>{{Cite web |title=Bangladesh ranking in the Global Innovation Index 2025|url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/bangladesh|access-date=2025-10-21 |website=www.wipo.int|language=en}}</ref> == اهم شخصيتون == * [[شيخ مجيب الرحمان]] * [[شيخ حسينه واجد]] * [[بيگم خالده ضياء]] * [[ڊاڪٽر محمد يونس]] ([[نوبل انعام]] ماڻيندڙ) * [[رونا ليلا]] == پڻ ڏسندا == * [[بنگلاديش جا صدر]] * [[بنگلاديش جا وزير اعظم]] == حوالا == {{حوالا|2}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.bangladesh.gov.bd/ بنگلا ديش جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{سارڪ}} {{OIC}} [[زمرو:بنگلاديش]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:بنگال]] [[زمرو:اسلامي رياستون]] [[زمرو:ايشيا ۾ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ ايشيا جا ملڪ]] [[زمرو:او آئي سي جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:دولت مشترڪه جون رڪن قومون]] dgzxg27fvomip1gxp6d2z8zkw6gmcl1 387190 387189 2026-06-20T19:48:11Z Intisar Ali 8681 387190 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ايشيا جو ملڪ}} {{About|ملڪ بابت}} {{Infobox country | conventional_long_name = عوامي جمهوريه بنگلاديش | common_name = بنگلاديش | native_name = {{native name|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ}}<br />{{resize|90%|{{nobold|{{transliteration|bn|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś}}}}}} | image_flag = Flag of Bangladesh.svg | image_coat = National emblem of Bangladesh.svg | symbol_type = [[بنگلاديش جو قومي نشان|نشان]] | other_symbol = {{unbulleted list |[[File:Government Seal of Bangladesh.svg|100px|بنگلاديش حڪومت جي مهر]]}} | other_symbol_type = [[بنگلاديش حڪومت جي مهر|حڪومتي مهر]] | national_anthem = {{lang|bn|আমার সোনার বাংলা}} ([[بنگالي ٻولي|بنگالي]])<br />{{transliteration|bn|[[امار شونار بنگلا]]}}<br />"منهنجو سونهري بنگال"<br /><div style="display:inline-block;margin-top:0.4em;">[[File:Amar Sonar Bangla instrumental by US Navy Band.oga|center]]</div> | image_map = {{Switcher|[[File: Bangladesh (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File: Bangladesh rel location map.svg |upright=1.15|frameless]]|بنگلاديش جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[ڍاڪا]] | coordinates = {{Coord|23|45|50|N|90|23|20|E|type:city_region:BD|display=inline}} | largest_city = capital | languages_type = سرڪاري ٻولي<br />{{nowrap|{{nobold|۽ قومي ٻولي}}}} | languages = [[بنگالي ٻولي|بنگالي]]<ref name="bdlaws.minlaw.gov.bd">{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh |website=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |access-date=1 February 2017 |archive-date=10 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191110101626/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |script-title=bn:বাংলা ভাষা প্রচলন আইন, ১৯৮৭ |author=<!--Not stated--> |website=bdlaws.minlaw.gov.bd |publisher=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |trans-title=بنگالي ٻولي لاڳو ڪرڻ جو ايڪٽ، 1987ع |language=bn |access-date=7 January 2024 |archive-date=7 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240107175804/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |url-status=live }}</ref> | languages2_type = ٻي عام ٻولي | religion = {{ublist |item_style=white-space:nowrap; |91.04% [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ([[رياستي مذهب|سرڪاري]])|7.94% [[بنگلاديش ۾ هندو ڌرم|هندو ڌرم]] |0.60% [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] |0.30% [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|0.12% [[بنگلاديش ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2022 | languages2 = [[بنگلاديشي انگريزي|انگريزي]]<ref>{{cite journal |id={{ERIC|EJ1249887}} |last1=Ara |first1=Rowshon |title=A Foreign Language or the Second Language: The Future of English in Bangladesh |journal=International Journal of Language Education |date=March 2020 |volume=4 |issue=1 |pages=81–95 |doi=10.26858/ijole.v4i2.10458 |doi-broken-date=9 January 2026 }}</ref><ref>{{cite journal |last1=Islam |first1=Mohammad Nurul |last2=Hashim |first2=Azirah |title=Historical Evolution of English in Bangladesh |journal=Journal of Language Teaching and Research |date=2019 |volume=10 |issue=2 |page=247 |doi=10.17507/jltr.1002.05 }}</ref> | ethnic_groups = 99% [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]]<!--Do not modify to "Bengalis". The name of the ethnic group is "Bengali" and the people who belong to Bengali ethnicity are called "Bengalis".--> {{collapsible list | titlestyle = background:transparent;text-align:left;font-weight:normal;font-size:100%; | title = 1% [[بنگلاديش جا مقامي ماڻهو|ٻيا]] | hlist = on | [[چڪما ماڻهو|چڪما]] | [[گارو ماڻهو|گارو]] | [[خاصي ماڻهو|خاصي]] | [[خومي ماڻهو|خومي]] | [[ميتي ماڻهو|منيپوري]] | [[مرما ماڻهو|مرما]] | [[ميزو ماڻهو|ميزو]] | [[رخائن ماڻهو|اراڪاني]] | [[مرو ماڻهو|مرو]] | [[سنتال ماڻهو|سنتال]] | [[تنچانگيا ماڻهو|تنچانگيا]] | [[ترپوري ماڻهو|ترپوري]] | [[بشنوپريا ماڻهو|بشنوپريا]] }} | ethnic_groups_ref = <ref>{{cite web |title=Ethnic population in 2022 census |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |access-date=9 June 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> | ethnic_groups_year = 2022 | religion_ref = <ref name="census"/> | demonym = [[بنگلاديشي ماڻهو|بنگلاديشي]] | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[محمد شهاب الدين]] | leader_title2 = [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[طارق رحمان]] | leader_title3 = [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] | leader_name3 = [[حفيظ الدين احمد]] | leader_title4 = [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] | leader_name4 = [[زبير رحمان چوڌري]] | legislature = [[جاتيا سنگساد]] | sovereignty_note = [[پاڪستان]] کان | sovereignty_type = [[بنگلاديش جي آزادي|آزادي]] | established_event1 = [[اوڀر بنگال]] | established_date1 = 15 آگسٽ 1947ع | established_event2 = [[اوڀر پاڪستان]] | established_date2 = 29 فيبروري 1956ع | established_event3 = [[بنگلاديشي آزادي جو اعلان|آزاديءَ جو اعلان]] | established_date3 = 26 مارچ 1971ع | established_event4 = [[بنگلاديش جي عارضي حڪومت|عارضي حڪومت]] | established_date4 = 10 اپريل 1971ع | established_event5 = [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ جو دستاويز|فتح]]، [[بنگلاديش آزادي جنگ|آزادي جنگ]] ۾ | established_date5 = 16 ڊسمبر 1971ع | established_event6 = [[بنگلاديش جو آئين|موجوده آئين]] | established_date6 = 16 ڊسمبر 1972ع | area_km2 = 148,460<ref>{{cite web|title=Bangladesh country profile |url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650940|website=[[بي بي سي نيوز]] |date=4 March 2011 |access-date=18 February 2025}}</ref> | area_rank = 93هون | area_sq_mi = 57320 | area_label2 = زميني پکيڙ | area_data2 = 130,170&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=13 November 2021|year=2021}}</ref> | area_label3 = آبي پکيڙ | area_data3 = 18,290&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia"/> | percent_water = 6.4 | population_estimate = 175,423,000<ref name=IMF/> | population_census = 169,828,911<ref name="populationcensus2022">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Post Enumeration Check (PEC) Adjusted Population |url=http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |date=18 April 2023 |website=[[بنگلاديش شماريات بيورو]] |access-date=30 May 2023 |archive-date=30 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230530205648/http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=Report: 68% Bangladeshis live in villages |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |work=[[ڍاڪا ٽربيون]] |date=28 November 2023 |access-date=6 February 2024 |archive-date=6 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240206021005/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |url-status=live }}</ref> | population_estimate_year = 2026 | population_estimate_rank = 8هون | population_census_year = 2022 | population_census_rank = 8هون | population_density_km2 = 1,165 | population_density_sq_mi = 3,020 | population_density_rank = 13هون | GDP_PPP = {{increase}} $1.922 ٽرلين<ref name="IMFWEO.BD">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[بين الاقوامي مالياتي فنڊ]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=19 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 25هون | GDP_PPP_per_capita = {{increase}} $10,955<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_PPP_per_capita_rank = 127هون | GDP_nominal = {{increase}} $510.705 بلين<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 36هون | GDP_nominal_per_capita = {{increase}} $2,911<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_per_capita_rank = 142هون | Gini = 30.9 | Gini_year = 2022 | Gini_change = decrease | Gini_ref = <ref>{{Cite web |title=Gini index - Bangladesh |url=https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=BD |access-date=2026-03-31 |website=World Bank}}</ref> | Gini_rank = | HDI = 0.685 | HDI_year = 2023 | HDI_change = increase | HDI_ref = <ref>{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[گڏيل قومن جو ترقياتي پروگرام]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = {{ordinal|130}} | currency = [[بنگلاديشي ٽڪا|ٽڪا]] ({{lang|bn|[[৳]]}}) | currency_code = BDT | time_zone = [[بنگلاديش معياري وقت|بي ايس ٽي]] | utc_offset = +6 | date_format = dd/mm/yyyy | calling_code = [[بنگلاديش ۾ ٽيليفون نمبر|+880]] | cctld = {{ubl|[[.bd]]|{{lang|bn|[[.bangla|.বাংলা]]}}}} | area_magnitude = | footnote = | today = }} {{Contains special characters|بنگالي}} '''بنگلاديش'''،{{efn|{{IPAc-en|%|b|ae|N|g|l|@|"|d|E|S|,_|%|b|A:|N|-|audio=LL-Q1860 (eng)-Flame, not lame-Bangladesh.wav}}; {{langx|bn|বাংলাদেশ|Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ˈbaŋlaˌdeʃ|pron|Bn-বাংলাদেশ.oga}}}} سرڪاري طور '''عوامي جمهوريه بنگلاديش'''،{{efn|{{langx|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ɡɔnopɾodʒat̪ɔnt̪ɾi‿baŋlad̪eʃ|pron|}}}} [[ڏکڻ ايشيا]] جو هڪ ملڪ آهي. اهو دنيا جو [[آبادي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]] آهي ۽ [[آباديءَ جي گهاٽائي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گنجان آباد ملڪن]] مان هڪ آهي، جتي لڳ ڀڳ 176 ملين آبادي {{convert|148461|km2|sqmi}} ايراضيءَ ۾ رهي ٿي.<ref name=IMF>{{Cite web |title=Bangladesh and the IMF |url=https://www.imf.org/en/countries/bgd |access-date=2026-05-02 |website=IMF}}</ref> بنگلاديش جون زميني سرحدون اتر، اولهه ۽ اوڀر ۾ [[ڀارت]] سان ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ملن ٿيون. ان جي ڏکڻ ۾ [[بنگال جي نار]] سان سامونڊي ڪنارو آهي. اهو [[ڀوٽان]] ۽ [[نيپال]] کان [[سليگڙي لنگهه]] وسيلي الڳ آهي، ۽ اتر طرف [[چين]] کان [[ڀارت جون رياستون|ڀارتي رياست]] [[سڪم]] وسيلي جدا آهي. [[ڍاڪا]]، ملڪ جو گاديءَ جو هنڌ ۽ [[بنگلاديش جا شهر ۽ ڳوٺ|سڀ کان وڏو شهر]]، ملڪ جو سياسي، مالي ۽ ثقافتي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.sinardaily.my/article/728620/culture/travel-amp-food/bangladesh-may-not-have-a-mega-monument-but-what-it-has-is-captivating|title=Bangladesh may not have a mega monument but what it has is captivating|first=S. D.|last=Reporter|date=12 July 2025|website=Sinar Daily}}</ref> [[چٽاگانگ]] ملڪ جو ٻيو وڏو شهر ۽ [[چٽاگانگ بندرگاهه|ملڪ جو سڀ کان مصروف بندرگاهه]] آهي. هاڻوڪي بنگلاديش جو علائقو قديم تاريخ ۾ ڪيترين [[هندو سلطنتن ۽ گهراڻن جي فهرست|هندو]] ۽ [[ٻڌ ڌرم جي بادشاهتن ۽ سلطنتن جي فهرست|ٻڌ]] گهراڻن جو مضبوط مرڪز رهيو. 1204ع ۾ [[بنگال تي غوري فتح|مسلمانن جي فتح]] کان پوءِ، هن علائقي ۾ [[بنگال سلطنت|سلطنتي]] ۽ [[مغل سلطنت|مغل]] حڪمراني قائم ٿي. [[بنگال صوبو|مغل سلطنت جي سڀ کان وڏي صوبي]] طور [[بنگال]] دنيا جي سڀ کان خوشحال ۽ واپاري طور سرگرم علائقن مان هڪ بڻجي اڀريو، جيڪو پنهنجي [[بنگال ۾ ململ جو واپار|ترقي يافته ڪپڙي جي صنعت]] ۽ زرعي پيداوار لاءِ مشهور هو. 1757ع ۾ [[پلاسي جي جنگ]] ايندڙ ٻن صدين لاءِ [[بنگال پريزيڊنسي|برطانوي نوآبادياتي حڪمراني]] جي شروعات ثابت ٿي. هن دور ۾ سرمائي جي وڏي پيماني تي ٻاهر منتقلي ٿي، جنهن کي برطانيا ۾ صنعتي انقلاب جي مالي مدد لاءِ استعمال ڪيو ويو، جڏهن ته بنگال موتمار ڏڪارن جي دورن سبب تباهه ٿيو. 1947ع ۾ [[برطانوي هندستان جي ورهاڱي|هندستان جي ورهاڱي]] کان پوءِ، [[اوڀر بنگال]] نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جنهن کي پوءِ [[اوڀر پاڪستان]] جو نالو ڏنو ويو. [[اولهه پاڪستان]] ۾ قائم حڪومت طرفان ٻن ڏهاڪن کان وڌيڪ سياسي دٻاءُ ۽ [[ادارتي نسل پرستي|نظامي نسل پرستي]] کان پوءِ، [[اوڀر پاڪستان]] ۾ [[عدم تعاون تحريڪ (1971)|1971ع جي عدم تعاون تحريڪ]] سان شهري بيچيني پيدا ٿي، جيڪا حڪومت جي پرتشدد [[آپريشن سرچ لائيٽ|فوجي ڪارروائي]] کان پوءِ [[بنگلاديش آزادي جنگ]] جو سبب بڻي. [[مڪتي باهني]]، [[1971ع جي هندستان-پاڪستان جنگ|ڀارتي فوجن جي مدد ۽ سهڪار]] سان، هڪ ڪامياب [[انقلاب|هٿياربند انقلاب]] وڙهيو؛ ۽ پاڪستان طرفان ڪيل [[بنگلاديش نسل ڪشي]] جي باوجود، بنگلاديش 16 ڊسمبر 1971ع تي هڪ [[خودمختيار قوم]] بڻجي ويو. آزاديءَ کان پوءِ [[شيخ مجيب الرحمان]] ملڪ جي اڳواڻي ڪئي، جيستائين 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] ٿيو. پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن کي پاڻ به 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|قتل]] ڪيو ويو. 1980ع واري ڏهاڪي تي [[حسين محمد ارشاد]] جي آمريت غالب رهي، جنهن کي 1990ع ۾ [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|عوامي بغاوت]] ذريعي هٽايو ويو. 1991ع ۾ جمهوريت جي بحاليءَ کان پوءِ، [[بيگمن جي جنگ]] يعني [[خالده ضياءُ]] ۽ [[شيخ حسينا]] جي رقابت ايندڙ 34 سالن تائين ملڪ جي سياست کي شڪل ڏني. حسينا کي 5 آگسٽ 2024ع تي [[جولاءِ بغاوت|عوامي بغاوت]] ۾ هٽايو ويو.<ref>{{Cite news |title=Battle Of Begums: All About Rivalry Between Khaleda Zia And Sheikh Hasina |url=https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-url=http://web.archive.org/web/20251230091627/https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-date=2025-12-30 |access-date=2026-05-15 |work=NDTV |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Mudgal |first=Aryan |date=2025-12-30 |title=‘Battle of the Begums’: Khaleda Zia and Sheikh Hasina's rivalry over the years |url=https://www.hindustantimes.com/world-news/battle-of-the-begums-khaleda-zia-and-sheikh-hasinas-rivalry-over-the-years-bangladesh-101767079979402.html |access-date=2026-05-15 |website=Hindustan Times |language=en}}</ref> بنگلاديش [[ويسٽ منسٽر نظام]] تي ٻڌل هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي. اهو [[وچولي طاقت]] آهي ۽ [[بنگلاديش جي معيشت|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] رکي ٿو. بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن موجب اسلام|چوٿين نمبر وڏي مسلمان آبادي]] جو گهر آهي. اهو ڏکڻ ايشيا جي [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|ٽئين نمبر وڏي فوج]] رکي ٿو ۽ گڏيل قومن جي [[امن قائم رکڻ]] وارين ڪارروائين ۾ سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ آهي. بنگلاديش [[بنگلاديش جون ڊويزنون|اٺ ڊويزنن]]، [[بنگلاديش جا ضلعا|64 ضلعن]]، [[اپازيلا|500 سب ضلعن]] ۽ [[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|4,599 يونين ڪائونسلن]] تي مشتمل آهي، ۽ دنيا جي [[سندربن|سڀ کان وڏي مينگروو ٻيلي]] جو گهر آهي. ان وٽ دنيا جي سڀ کان وڏي [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|پناهگير آبادي]] مان هڪ آهي ۽ اهو اڃا تائين مقامي سطح تي پکڙيل [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]]، [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جي ڀڃڪڙين]]، [[مذهبي تشدد]]، [[سياسي زوال|سياسي عدم استحڪام]] ۽ [[موسمي تبديلي جا اثر|موسمي تبديلي جي منفي اثرن]] جهڙن چئلينجن کي منهن ڏئي رهيو آهي. بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] ۽ [[بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن]] جو ميمبر ملڪ آهي. == نالي جي بڻ بنياد == {{Main|بنگال جا نالا}} ''بنگلاديش'' ("بنگالي ملڪ") جي نالي جي بڻ بنياد کي ويهين صديءَ جي شروعات تائين ڳولي سگهجي ٿو، جڏهن بنگالي محب وطن گيتن، جهڙوڪ [[رابندرناٿ ٽئگور]] جي ''آجي بنگلاديشير هردوئي'' ۽ [[قاضي نذرالاسلام]] جي ''نمو نمو نمو بنگلاديش مومو'' ۾، ترتيبوار 1905ع ۽ 1932ع ۾، هي اصطلاح استعمال ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |title=Notation of song aaji bangladesher hridoy |access-date=10 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150904011316/http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |archive-date=4 September 2015}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان، بنگالي قومپرستن [[اوڀر پاڪستان]] ۾ سياسي جلسن ۾ هي اصطلاح استعمال ڪرڻ شروع ڪيو. ''بنگلا'' اصطلاح [[بنگال]] علائقي ۽ [[بنگالي ٻولي]] ٻنهي لاءِ استعمال ٿي سگهي ٿو. ''بنگلا'' اصطلاح جي اصل واضح ناهي؛ مختلف نظرين موجب ان جو تعلق ڪانسي جي دور جي ڪنهن [[پروٽو-ڊراوڙي ٻولي|پروٽو-ڊراوڙي]] قبيلي،<ref>{{cite web |url=http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field%28DOCID+bd0014%29 |title=Bangladesh: early history, 1000&nbsp;B.C.–A.D. 1202 |date=September 1988 |website=Bangladesh: A country study |publisher=[[لائبريري آف ڪانگريس]] |access-date=1 December 2014 |quote=Historians believe that Bengal, the area comprising present-day Bangladesh and the Indian state of [[West Bengal]], was settled in about 1000 B.C. by Dravidian-speaking peoples who were later known as the Bang. Their homeland bore various titles that reflected earlier tribal names, such as Vanga, Banga, Bangala, Bangal, and Bengal. |archive-url=https://web.archive.org/web/20131207010051/http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd%2Fcstdy%3A%40field%28DOCID+bd0014%29 |url-status=live |archive-date=7 December 2013 }}</ref> ۽ لوهه جي دور جي [[ونگا سلطنت]] سان جوڙيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |url=https://www.britannica.com/place/Vanga|title=Vanga &#124; ancient kingdom, India|website=Encyclopædia Britannica|access-date=24 April 2023|archive-date=30 July 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160730062030/https://www.britannica.com/place/Vanga|url-status=live}}</ref> هن اصطلاح جو سڀ کان پراڻو ڄاتل استعمال 805ع واري [[نيسري|نيسري پليٽ]] ۾ ملي ٿو. ''ونگلا ديسا'' اصطلاح يارهين صديءَ جي ڏکڻ هندستاني رڪارڊن ۾ ملي ٿو.<ref>{{cite book |last=Keay |first=John |author-link=John Keay |year=2000 |title=India: A History |publisher=[[Atlantic Monthly Press]] |page=220 |isbn=978-0-87113-800-2 |quote=In C1020 ... launched Rajendra's great northern escapade ... peoples he defeated have been tentatively identified ... 'Vangala-desa where the rain water never stopped' sounds like a fair description of Bengal in the monsoon.}}</ref><ref name="Sen-1999">{{cite book |last=Sen |first=Sailendra Nath |year=1999 |orig-date=First published 1988 |title=Ancient Indian History and Civilization |url=https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |publisher=New Age International |page=281 |isbn=978-81-224-1198-0 |access-date=25 July 2023 |archive-date=16 January 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116111745/https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |url-status=live }}</ref> چوڏهين صديءَ ۾ [[بنگال سلطنت]] دوران هن اصطلاح کي سرڪاري حيثيت ملي.<ref name="Ahmed2004">{{cite book |last=Ahmed |first=Salahuddin |date=2004 |title=Bangladesh: Past and Present |url=https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |publisher=APH Publishing |page=23 |isbn=978-81-7648-469-5 |access-date=14 May 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161602/https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |url-status=live }}</ref><ref>"But the most important development of this period was that the country for the first time received a name, ie Bangalah." [http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal Banglapedia: Islam, Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20150723091245/http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal |date=23 July 2015 }}</ref> [[شمس الدين الياس شاهه]] 1342ع ۾ پاڻ کي "بنگلا جو پهريون [[شاهه]]" قرار ڏنو.<ref name="Ahmed2004" /> اسلامي دور ۾ ''بنگال'' لفظ هن علائقي لاءِ سڀ کان عام نالو بڻجي ويو.<ref>{{Cite book |last=Sircar |first=D.C. |author-link=Dineshchandra Sircar |year=1971 |orig-date=First published 1960 |title=Studies in the Geography of Ancient and Medieval India |url=https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |edition=2nd |publisher=Motilal Banarsidass |page=135 |isbn=978-81-208-0690-0 |access-date=19 April 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161603/https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |url-status=live }}</ref> سورهين صديءَ جي تاريخدان [[ابوالفضل بن مبارڪ]] پنهنجي ''[[آئين اڪبري]]'' ۾ لکي ٿو ته پڇاڙي ''"ال"'' جو اضافو ان حقيقت مان ٿيو ته هن زمين جا قديم راجا ٽڪرين جي هيٺاهين وارن هيٺاهن علائقن ۾ مٽيءَ جا دڙا ٺاهيندا هئا، جن کي "ال" چيو ويندو هو.<ref>Land of Two Rivers, [[Nitish Sengupta]]</ref> اهو ذڪر [[غلام حسين سليم]] جي [[رياض السلاطين]] ۾ پڻ ملي ٿو.<ref name="riaj">[http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11 RIYAZU-S-SALĀTĪN: A History of Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20141215055926/http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11|date=15 December 2014}}, [[Ghulam Husain Salim]], The Asiatic Society, Calcutta, 1902.</ref> هند-آريائي پڇاڙي ''[[-desh|ديش]]'' سنسڪرت لفظ ''deśha'' مان نڪتل آهي، جنهن جي معنيٰ "زمين" يا "ملڪ" آهي. تنهنڪري ''بنگلاديش'' نالي جي معنيٰ "بنگال جي زمين" يا "بنگال جو ملڪ" آهي.<ref name="Sen-1999" /> == تاريخ == {{Main|بنگلاديش جي تاريخ}} === ابتدائي تاريخ === [[File:Mahasthan Brahmi Inscription.png|thumb|ٽين صدي ق.م. جو [[مهاستان برهمي ڪتبو]]، جيڪو 1931ع ۾ [[مهاستان ڳڙهه]]، [[بوگرا ضلعو]] مان دريافت ٿيو]] هن علائقي تي پکڙجندڙ پهرين وڏي مقامي سلطنت [[موريا سلطنت]] ({{Circa}} 320–185 ق.م.) هئي. ان جي زوال کان پوءِ [[ساماتاتا]] نالي بادشاھت اڀري، جيڪا [[گپت سلطنت]] (تقريباً 319–540ع) جي باجگذار رياست هئي. [[هرشا]] (606–647ع) ساماتاتا کي پنهنجي نسبتاً ڍري انتظامي سياسي ڍانچي ۾ شامل ڪيو. ٻڌ ڌرم واري [[پالا سلطنت]] 750ع کان 1150ع تائين هن علائقي تي حڪومت ڪئي. بعد ۾ ان کي هندو [[سينا خاندان]] ختم ڪيو، جنهن 1204ع تائين حڪومت ڪئي، جڏهن [[غوري خاندان]] جي [[محمد بختيار خلجي]] جي اڳواڻيءَ ۾ ٿيندڙ [[هندستاني برصغير ۾ مسلمان فتحون|مسلمان فتحن]] هن علائقي تي قبضو ڪيو.<ref>{{cite book|chapter=EARLY HISTORY, 1000 B.C.-A.D. 1202|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/4.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> === وچئين دور === {{Main|بينگال سلطنت|بنگال صوبو}} [[File:Renaldis muslin woman.jpg|thumb|ارڙهين صديءَ ۾ [[ڍاڪا]] جي هڪ عورت نفيس [[بنگال جي ململ واپار|بنگالي ململ]] جو لباس پهريل]] {{multiple image | perrow = 2 | total_width = 300 | image1 = Kusumba Mosque, Naogaon.jpg | image2 = গোয়ালদি মসজিদ 3.jpg | image3 = Bagha Shahi Mosque.jpg | image4 = Choto Shona Mosque Rajshahi.jpg | footer = بنگال سلطنت جي دور جي مسجدن جي تعمير. مٿان کاٻي کان گھڙيال وار ترتيب سان: [[ڪسومبا مسجد]] جا محراب، [[گوالدي مسجد]]، [[باگها مسجد]] ۽ [[ڇوٽو سونا مسجد]] جا نوڪدار محراب ۽ بنگالي ڇت. }} [[File:Hussain Shahis of Bengal.png|thumb|left|[[حسين شاهي خاندان]] جي دور ۾ بنگال]] ان کان پوءِ بنگال [[دهلي سلطنت]] (1206–1526ع) جو حصو بڻيو.<ref name="islamization">{{cite book|chapter=ISLAMIZATION OF BENGAL, 1202–1757|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/5.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> 1341ع ۾ [[فخرالدين مبارڪ شاهه]] آزاد [[بنگال سلطنت]] قائم ڪئي.<ref name="islamization"/> آزاد بنگال سلطنت تي لڳاتار ٻن خاندانن، [[حسين شاهي خاندان]] ۽ [[الياس شاهي خاندان]] حڪومت ڪئي، جڏهن ته [[گنيشا خاندان]] جو مختصر دور پڻ رهيو. جاگرافيائي توسيع ۽ معاشي خوشحاليءَ جي زماني ۾ يورپي ۽ چيني سياحن ان کي "واپار لاءِ دنيا جو سڀ کان مالدار ملڪ" قرار ڏنو.<ref>{{cite book|last=Nanda|first=J.N.|year=2005|title=Bengal: the unique state|publisher=Concept Publishing Company|isbn=978-81-8069-149-2}}</ref>{{rp|10}} 1576ع ۾ [[مغل سلطنت]] بنگال تي قبضو ڪيو.<ref name="islamization"/><ref>Raychaudhuri, Tapan; Habib, Irfan (eds). ''The Cambridge Economic History of India: Volume 1, c.1200–c.1750''. Cambridge University Press, 1982.</ref> اٺارهين صديءَ تائين [[بنگال صوبو]] مغل سلطنت جو سڀ کان مالدار صوبو بڻجي ويو ۽ ان کي "ملڪن جي جنت" ۽ "هندستان جو اناج گهر" سڏيو ويو.<ref name="islamization"/> هتي جي رهواسين جو معيارِ زندگي دنيا جي بهترين معيارن مان هڪ هو، ڇاڪاڻ⁠تہ هي علائقو ڪپهه جي ڪپڙي (خاص طور ململ)، ريشم ۽ [[بنگلاديش ۾ ٻيڙيون ٺاهڻ جي صنعت|ٻيڙيون ٺاهڻ]] جو وڏو عالمي برآمد ڪندڙ ۽ پيدا ڪندڙ هو.<ref name="ray">{{cite book|first=Indrajit|last=Ray|year=2011|title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857)|url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA7|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-82552-1|access-date=30 May 2019}}</ref>{{rp|174}} 1700ع جي شروعات ۾ مغل سلطنت جي زوال کان پوءِ هي علائقو [[بنگال جا نواب|بنگال جي نوابن]] جي ماتحت هڪ نيم خودمختيار رياست بڻجي ويو، جنهن جو بنياد [[مرشد قلي خان]] 1717ع ۾ رکيو. === برطانوي نوآبادياتي دور === {{Main|بنگال پريزيڊنسي}} [[File:Bengal Presidency in British India with dependencies 1852.png|thumb|left|برطانوي هندستان ۾ بنگال پريزيڊنسي (سائي رنگ) ۽ ان جا تابع علائقا (سرمائي رنگ)]] 23 جون 1757ع تي [[سراج الدوله]] جي اڳواڻيءَ واري رياست کي [[ايسٽ انڊيا ڪمپني]] [[پلاسي جي جنگ]] ۾ شڪست ڏني. اها جنگ بنگال ۽ سڄي هندستاني برصغير تي [[برطانوي راڄ]] قائم ڪرڻ ۾ اهم ثابت ٿي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref> بنگال برطانيا جي [[صنعتي انقلاب]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو، پر ان جي قيمت وڏي پئماني تي سرمائي جي نيڪالي، صنعتڪشي جي زوال ۽ بنگالي ڪپڙي جي صنعت جي تباهيءَ جي صورت ۾ ادا ڪئي وئي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref><ref name="ray"/>{{rp|7–10}} 1770ع جي هولناڪ [[عظيم بنگال ڏڪار]] ۾ اندازاً هڪ ڪروڙ تائين ماڻهو فوت ٿيا،<ref>{{cite journal|last=Ghose|first=Ajit Kumar|title=Food Supply and Starvation: A Study of Famines with Reference to the Indian Sub-Continent|volume=34|number=2|pages=368–389|jstor=2662775|publisher=[[Oxford University Press]]|journal=[[Oxford Economic Papers]]|year=1982|doi=10.1093/oxfordjournals.oep.a041557 |pmid=11620403 }}</ref><ref>{{Cite book |last=Dyson |first=Tim |title=A population history of India: from the first modern people to the present day |date=2018 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-882905-8 |edition=1st |location=Oxford |pages=80–81}}</ref><ref name="Irschick2018">{{citation|last=Irschick|first=Eugene F.|author-link=Eugene F. Irschick|title=A History of the New India: Past and Present|url=https://books.google.com/books?id=wqiaDwAAQBAJ&pg=PA73|year=2018|publisher=Routledge|isbn=978-1-317-43617-1|pages=73–}}</ref> جيڪو بنگال پريزيڊنسي جي ڪل آباديءَ جي لڳ ڀڳ ٽئين حصي جي برابر هو.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=6iNuAAAAMAAJ|last=Peers|first=Douglas M.|year=2006|title=India under colonial rule: 1700–1885|publisher=Pearson Education|isbn=978-0-582-31738-3}}</ref>{{rp|47}} === پاڪستان جو حصو === {{Main|ڊومينين آف پاڪستان|اوڀر بنگال|اوڀر پاڪستان}} {{further|اولھ پاڪستان| بنگال جو ورهاڱو (1947)|انڊيا جو ورھاڱو }} لڳ ڀڳ ٻن صدين جي سڌي برطانوي حڪمراني کان پوءِ، جديد بنگلاديش جون سرحدون [[هندستان جي ورهاڱي]] دوران 15 آگسٽ 1947ع تي [[ريڊڪلف لائين]] تحت [[بنگال جي ورهاڱي (1947ع)|بنگال جي ورهاڱي]] سان مقرر ٿيون.<ref>{{cite journal|last=Chatterji|first=Joya|title=The Fashioning of a Frontier: The Radcliffe Line and Bengal's Border Landscape, 1947–52|volume=33|number=1|year=1999|pages=185–242|publisher=[[Cambridge University Press]]|journal=[[Modern Asian Studies]]|doi=10.1017/S0026749X99003066 |jstor=313155}}</ref> ان وقت هي علائقو [[اوڀر بنگال]] جي نالي سان نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جڏهن ته ٻيو حصو [[اولهه پاڪستان]] هو.<ref>{{cite book|chapter=PAKISTAN PERIOD, 1947–71|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/14.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=4|access-date=13 January 2025}}</ref> اوڀر ۽ اولهه پاڪستان جي وچ ۾ هڪ هزار ميلن کان وڌيڪ جاگرافيائي فاصلو هو، جيڪو بعد ۾ شديد معاشي اڻبرابريءَ جو بنيادي سبب بڻيو.<ref>{{cite journal|last=Sobhan|first=Rehman|title=The Problem of Regional Imbalance in the Economic Development of Pakistan|journal=[[Asian Survey]]|volume=2|number=5|year=1962|pages=31–37|doi=10.2307/3023445 |jstor=3023445}}</ref> [[خواجه ناظم الدين]] اوڀر بنگال جو پهريون وزيراعليٰ ٿيو ۽ [[فريڊرڪ چالمرز بورن]] ان جو گورنر مقرر ٿيو. 1949ع ۾ [[آل پاڪستان عوامي مسلم ليگ]] قائم ٿي. 1950ع ۾ [[اوڀر بنگال قانون ساز اسيمبلي]] زمينداري نظام ۽ مستقل بندوبست کي ختم ڪندي زرعي سڌارا نافذ ڪيا.<ref>[[#Baxter|Baxter]], p. 72</ref> 1953ع ۾ عوامي مسلم ليگ جو نالو تبديل ڪري وڌيڪ "سيڪيولر" [[عوامي ليگ]] رکيو ويو.<ref name="LewisSagar1992">{{cite book |author1=David S. Lewis |author2=Darren J. Sagar|title=Political Parties of Asia and the Pacific: A Reference Guide |url={{GBurl|id=S4uyAAAAIAAJ}}|year=1992|publisher=Longman|isbn=978-0-582-09811-4|page=36|access-date=30 July 2017}}</ref> {{مکيه|بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ}} ثقافتي، لساني، سياسي ۽ معاشي امتياز، 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]]، 1966ع جي [[ڇهن نڪتن واري تحريڪ]]، 1970ع جي چونڊن ۾ [[عوامي ليگ]] جي شاندار ڪاميابي ۽ پوءِ [[آپريشن سرچ لائيٽ]] جي فوجي ڪارروائيءَ، بنگلاديش جي آزاديءَ جي جدوجهد کي جنم ڏنو. 25 مارچ 1971ع تي پاڪستاني حڪومت طرفان فوجي آپريشن شروع ڪيو ويو.<ref>{{cite journal|last=Bose|first=Sarmila|title=Anatomy of Violence: Analysis of Civil War in East Pakistan in 1971|journal=[[Economic and Political Weekly]]|volume=40|number=41|year=2005|pages=4463–4471|jstor=4417267}}</ref> 26 مارچ 1971ع تي پاڪستاني فوج پاران [[شيخ مجيب الرحمان]] جي گرفتاري کان پوءِ، آزادي پسند اڳواڻ ميجر [[ضياءُ الرحمان]] مجيب جي طرفان بنگلاديش جي آزاديءَ جو اعلان نشر ڪيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/zias-declaration-19001 | title=Zia's declaration |work=The Daily Star |date=7 April 2014 }}</ref> ان کان پوءِ نَو مهينن تي مشتمل خوني [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] شروع ٿي، جنهن دوران نسلي بنگالين جي خلاف [[بنگلاديش نسل ڪشي]] به ٿي.<ref>{{cite journal|last=Saikia|first=Yasmin|title=Beyond the Archive of Silence: Narratives of Violence of the 1971 Liberation War of Bangladesh|journal=[[History Workshop Journal]]|number=58|year=2004|volume=58 |pages=275–287|doi=10.1093/hwj/58.1.275 |jstor=25472765}}</ref> آخرڪار 16 ڊسمبر 1971ع تي [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ وارو معاهدو|پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ]] کان پوءِ بنگلاديش هڪ خودمختيار ۽ آزاد رياست طور وجود ۾ آيو. === آزاد بنگلاديش === [[بنگلاديش جو آئين]] 4 نومبر 1972ع تي نافذ ڪيو ويو.<ref>{{cite web|last1=Chakma|first1=Parbon|last2=Saumik|first2=Rafid Azad|url=https://www.thedailystar.net/law-our-rights/news/50-years-bangladesh-constitution-nutshell-3160281|title=50 Years of Bangladesh Constitution In a nutshell|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 November 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ، مجيب جي اڳواڻيءَ واري حڪومت وڏي پيماني تي ڪرپشن ۽ بدانتظامي ۾ ملوث ٿي، جنهن سبب سڄي ملڪ ۾ لاقانونيت ۽ معاشي تباهي پيدا ٿي. [[بڪسال|هڪ پارٽي سوشلزم]] قائم ڪرڻ جون ڪوششون ۽ [[1974ع بنگلاديش ڏڪار|1974ع جو وڏو ڏڪار]] مجيب جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي کان پوءِ 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] جو سبب بڻيا.<ref>{{cite book|chapter=Fall of the Bangabandhu, 1972–75|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/19.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|131}} ان کان پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن عوامي نظم بحال ڪيو، زراعت کي صنعتي بنيادن تي آندو، [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] قائم ڪئي ۽ [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم]] جي قيام جي شروعات ڪئي.<ref>{{cite book|chapter=The Zia Regime and Its Aftermath, 1977–82|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/21.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> ضياءُ الرحمان 1 سيپٽمبر 1978ع تي [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite news |title=BNP vows to continue movement |url=https://www.thedailystar.net/news/politics/bnp-vows-continue-movement-for-democracy-restore-1627522 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |agency=[[United News of Bangladesh|UNB]] |date=1 September 2018 |access-date=3 June 2026}}</ref> 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|رحمان جي قتل]] کان پوءِ ايندڙ ڏهاڪو [[حسين محمد ارشاد]] جي ماتحت [[فوجي آمريت]] جو دور رهيو، جنهن ۾ بنيادي ڍانچي جي ترقي، [[اختيارن جي منتقلي]] جون سڌارا، قومي ملڪيت ۾ آيل صنعتن جي نجڪاري ۽ 1988ع ۾ اسلام کي [[رياستي مذهب]] قرار ڏيڻ شامل هئا.<ref>{{cite book|chapter=THE ERSHAD PERIOD: Achieving Stability, 1982–83|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/90.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Emerging Opposition, 1983–86|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/91.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=https://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Relaxation of Martial Law, 1986–87|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/92.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=More Opposition Pressure|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/93.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|بحالي]] کان پوءِ [[پارلياماني جمهوريت]] [[1991ع بنگلاديشي عام چونڊون|1991ع]] ۾ واپس آئي، ۽ اقتدار بي اين پي جي [[خالده ضياءُ]] ۽ عوامي ليگ جي [[شيخ حسينا]] جي وچ ۾ مٽاسٽا ٿيندو رهيو. هن دور کي [[بيگمن جي جنگ]] سڏيو ويو، جنهن 2024ع تائين 34 سالن لاءِ بنگلاديش جي سياست ۽ تاريخ کي شڪل ڏني.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-42999503|title=Bangladesh grows tired of the Battling Begums|last=Rowlatt|first=Justin|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=11 February 2018|access-date =13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|130}} [[2008ع بنگلاديشي عام چونڊون|2008ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ عوامي ليگ ٻيهر اقتدار ۾ آئي.<ref>{{cite web|url=https://www.voanews.com/a/a-13-2008-12-30-voa9/401556.html|title=Bangladesh's Sheikh Hasina Wins Landslide Election|date=1 November 2009|access-date=14 February 2025|publisher=[[Voice of America]]|last=Herman|first=Steve}}</ref> [[شيخ حسينا]] جي اڳواڻيءَ هيٺ ملڪ معاشي ترقي ڏٺي، پر ساڳئي وقت [[جمهوري پٺتي هٽڻ]]، وڌندڙ [[آمريت پسندي]]، وڏي پيماني تي [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]] ۽ وسيع [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جون ڀڃڪڙيون]] پڻ ڏٺيون.<ref>{{cite web|last1=Ethirajan|first1=Anbarasan|last2=Wong|first2=Tessa|title=Sheikh Hasina: The pro-democracy icon who became an autocrat|url=https://www.bbc.com/news/articles/cg3ee303yxpo|date=6 August 2024|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|access-date=15 January 2025}}</ref> مختلف رپورٽن موجب حسينا ۽ عوامي ليگ حڪومت، ڀارت سان سهڪار جي مدد سان، [[2009ع بنگلاديش رائفلز بغاوت]] منظم ڪئي ته جيئن اهڙن قابل فوجي آفيسرن کي ماريو وڃي، جن کي حسينا پنهنجي اقتدار لاءِ خطرو سمجهندي هئي؛ ان سان [[بنگلاديش فوج]] غير مستحڪم ٿي ۽ عملي طور هڪ پارٽي حڪمراني مضبوط ٿي.<ref>{{cite news |last1=Reporter |first1=Staff |title='Hasina, AL leaders behind BDR mutiny' |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/crime-justice/news/hasina-al-leaders-behind-bdr-mutiny-4047691 |access-date=1 December 2025 |work=The Daily Star |date=1 December 2025 |language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Did India benefit from BDR mutiny? What the probe commission says|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/did-india-benefit-bdr-mutiny-what-probe-commission-says-1299101|website=The Business Standard|date=2025-12-01|access-date=2025-12-01|language=en}}</ref> حسينا [[2014ع بنگلاديشي عام چونڊون|2014ع]]، [[2018ع بنگلاديشي عام چونڊون|2018ع]] ۽ [[2024ع بنگلاديشي عام چونڊون|2024ع جي عام چونڊن]] ۾ لڳاتار ٻيو، ٽيون ۽ چوٿون مدو کٽيو؛ اهي سڀئي چونڊون جعلي هيون ۽ نه [[آزاد ۽ منصفاڻي چونڊ|آزاد نه منصفاڻي]].<ref>{{cite web|url=https://edition.cnn.com/2014/01/06/world/asia/bangladesh-elections/index.html|title=Bangladesh ruling party wins elections marred by boycott, violence|date=6 January 2014|access-date=14 February 2025|publisher=[[CNN]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-46718393|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins landslide in disputed vote|date=31 December 2018|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-67889387|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins fourth term in controversial vote|date=8 January 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|last1=Anbarasan|first1=Ethirajan|last2=Ng|first2=Kelly}}</ref> آمرانه حڪومت خلاف [[جولاءِ بغاوت]] کان پوءِ، حسينا کي [[عدم تعاون تحريڪ (2024ع)|استعيفا ڏيڻ ۽ ڀارت ڀڄڻ]] تي مجبور ڪيو ويو، جيڪو [[جولاءِ 36|5 آگسٽ 2024ع]] تي ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2024/8/5/bangladeshs-sheikh-hasina-forced-to-resign-what-happened-and-whats-next|title=Bangladesh's Sheikh Hasina forced to resign: What happened and what's next?|date=5 August 2024|access-date=14 February 2025|publisher=[[Al Jazeera]]}}</ref> آگسٽ 2024ع ۾ هڪ عبوري حڪومت قائم ٿي، جنهن ۾ نوبل انعام يافته [[محمد يونس]] کي [[بنگلاديش جو چيف ايڊوائيزر|چيف ايڊوائيزر]] بڻايو ويو.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/clyg7we8xvno|title=Yunus sworn in as interim Bangladesh leader|last1=Hussain|first1=Samira|last2=Drury|first2=Flora|date=8 August 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref> [[2026ع بنگلاديشي عام چونڊون|2026ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (بي اين پي) ٻيهر اقتدار ۾ آئي ۽ چيئرمين [[طارق رحمان]] 17 فيبروري 2026ع تي بنگلاديش جي وزيراعظم طور حلف کنيو. [[بنگلاديش جماعت اسلامي]] مکيه مخالف ڌر بڻجي وئي.<ref>{{cite web |title=From a marginal force to opposition party: The rise of Bangladesh Jamaat-e-Islami |url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/marginal-force-opposition-party-rise-bangladesh-jamaat-e-islami-1361786 |website=The Business Standard |access-date=19 February 2026}}</ref> 1990ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان، [[آزاد منڊي]] جي پاليسين ۽ [[معاشي آزادڪاري]] جي قدمن سبب، بنگلاديش اهم معاشي واڌ حاصل ڪئي آهي. اهو دنيا جي [[حقيقي جي ڊي پي واڌ جي شرح موجب ملڪن جي فهرست|تيز ترين وڌندڙ معيشتن]] مان هڪ طور اڀريو، جنهن جي پٺيان ان جي وڏي [[بنگلاديش ۾ ڪپڙي جي صنعت|ڪپڙي جي صنعت]] آهي، جيڪا دنيا ۾ ٻئي نمبر تي وڏي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Bashar|first1=Omar K. M. R.|last2=Khan|first2=Habibullah|title=Liberalisation and Growth in Bangladesh: An Empirical Investigation|volume=32|number=1|date=March 2009|pages=61–76|jstor=40795710|journal=The Bangladesh Development Studies|publisher=[[Bangladesh Institute of Development Studies]] (BIDS) |doi=10.57138/XTYK4544 }}</ref> اهو [[نامياري جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] طور اڀريو آهي، ۽ 2018ع کان پاڙيسري ڀارت جي نامياري في ماڻهو جي ڊي پي کان اڳتي نڪري ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/bangladesh/bangladesh-ranked-41st-largest-economy-in-2019-all-over-the-world-study-1684078|title=Bangladesh 2nd largest economy in South Asia|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 January 2019|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://foreignpolicy.com/2020/10/20/india-falls-behind-bangladesh-gdp/|title=Angst and Denial in India as It's Now Officially Poorer Than Bangladesh|last=Babones|first=Salvatore|date=20 October 2020|access-date=13 January 2025|work=[[Foreign Policy]]}}</ref> بنگلاديش پنهنجي [[بنگلاديش ۾ غربت|غربت جي شرح]] گهٽائڻ ۾ نمايان ڪاميابيون حاصل ڪيون آهن، جيڪا 1971ع ۾ 80 سيڪڙو هئي،<ref>{{cite web|url=https://cri.org.bd/2021/03/26/what-milestones-have-bangladesh-crossed-in-50-years/|title=What milestones have Bangladesh crossed in 50 years|date=26 March 2021|access-date=1 October 2022}}</ref> 1991ع ۾ 44.2 سيڪڙو ٿي،<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/results/2018/11/15/bangladesh-reducing-poverty-and-sharing-prosperity|title=Bangladesh: Reducing Poverty and Sharing Prosperity|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022}}</ref> ۽ 2022ع ۾ 18.7 سيڪڙو تائين گهٽجي وئي.<ref>{{cite news|url=https://pip.worldbank.org/country-profiles/BGD|title=Country Profile – Poverty and Inequality Platform|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 January 2025}}</ref> 21هين صديءَ دوران ان جي [[انساني ترقياتي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقياتي اشاري]] جي واڌ رڳو چين کان گهٽ رهي.<ref>{{cite web|url=https://bangladesh.un.org/en/256074-new-directions-human-development-bangladesh|title=New directions for human development in Bangladesh|date=17 December 2023|access-date=12 February 2025|publisher=United Nations}}</ref> [[سبز منتقلي]] جي حصي طور، بنگلاديش جو صنعتي شعبو [[سبز ڪارخانو|سبز ڪارخانا]] ٺاهڻ ۾ اڳواڻ طور اڀريو آهي، ۽ ملڪ وٽ دنيا ۾ تصديق ٿيل سبز ڪارخانن جو سڀ کان وڏو تعداد آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/green-rmg-factories-how-bangladesh-became-global-champion-939426|title=Green RMG factories: How Bangladesh became a global champion|last=Uddin|first=Jasim|date=12 September 2024|access-date=13 January 2025|work=[[Business Standard]]}}</ref> ان 2017ع کان [[روهنگيا نسل ڪشي]] کان ڀڄندڙ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|هڪ ملين کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن]] کي به پناهه ڏني آهي، جنهن ان جي وسيلن تي دٻاءُ وڌو ۽ ان جي انساني همدردي واري عزم کي نمايان ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unrefugees.org/news/rohingya-refugee-crisis-explained/|title=Rohingya Refugee Crisis Explained|date=22 August 2024|work=[[United Nations Commission on Human Rights]] (UNCHR)|access-date=13 January 2025}}</ref> == جاگرافي == {{Main|بنگلاديش جي جاگرافي}} [[File:Map of Bangladesh-en.svg|thumb|بنگلاديش جو طبعي نقشو]] بنگلاديش [[بنگال جي نار]] تي [[ڏکڻ ايشيا]] ۾ واقع آهي. اهو لڳ ڀڳ مڪمل طور پاڙيسري [[ڀارت]] سان گهيريل آهي، ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ان جي هڪ ننڍڙي سرحد آهي، جيتوڻيڪ اهو [[نيپال]]، [[ڀوٽان]] ۽ چين جي تمام ويجهو واقع آهي. ملڪ کي ٽن علائقن ۾ ورهايو ويندو آهي. ملڪ جو گهڻو حصو زرخيز [[گنگا ڊيلٽا]] تي مشتمل آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو دريائي ڊيلٽا آهي.<ref>{{cite web |author1=Aditi Rajagopal|title=How the World's Largest Delta Might Slowly Go Under Water |url=https://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|website=Discovery|date=8 February 2020|access-date=9 March 2020|archive-date=8 February 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200208052815/http://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|url-status=live}}</ref> ملڪ جا اتر اولهه ۽ وچ وارا حصا [[مدهوپور ٽريڪٽ|مدهوپور]] ۽ [[بارند ٽريڪٽ|بارند]] پليٽون سان ٺهيل آهن. اتر اوڀر ۽ ڏکڻ اوڀر وارا علائقا [[سدا بهار]] جبلن جي سلسلن جو گهر آهن. گنگا ڊيلٽا گنگا، جنهن جو مقامي نالو [[پدما درياهه|پدما]] يا ''پوددا'' آهي، [[برهمپتر درياهه|برهمپتر]]، جنهن کي [[جمنا درياهه (بنگلاديش)|جمنا]] يا ''جومونا'' به چيو وڃي ٿو، ۽ [[ميگھنا درياهه|ميگھنا]] درياهن ۽ انهن جي معاون درياهن جي ميلاپ سان ٺهندو آهي. گنگا، جمنا سان ملي ٿي، جيڪا برهمپتر جو مکيه وهڪرو آهي، ۽ پوءِ ميگھنا سان ملي آخرڪار [[بنگال جي نار]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿي. بنگلاديش کي "دريائن جي ڌرتي" چيو ويندو آهي،<ref>{{cite web |title=No Place Like Home – BANGLADESH: LAND OF RIVERS |url=https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |work=Environmental Justice Foundation |access-date=10 March 2020 |archive-date=30 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200930051647/https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |url-status=live }}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ هتي 57 کان وڌيڪ [[سرحد پار درياهه]] آهن، جيڪي ڪنهن به قومي رياست لاءِ سڀ کان وڌيڪ آهن. پاڻيءَ جا معاملا سياسي طور پيچيده آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بنگلاديش ڀارت کان هيٺاهين وهڪري ۾ واقع آهي.<ref>{{cite book |last=Suvedī |first=Sūryaprasāda |title=International watercourses law for the 21st century |publisher=[[Ashgate Publishing]] |year=2005 |pages=154–166 |isbn=978-0-7546-4527-6}}</ref> بنگلاديش گهڻو ڪري زرخيز ۽ هموار ميداني زمين تي مشتمل آهي. ان جو گهڻو حصو سمنڊ جي سطح کان {{convert|12|m|ft|abbr=on}} کان گهٽ اوچائي تي آهي، ۽ اندازو آهي ته جيڪڏهن سمنڊ جي سطح {{convert|1|m|ft|abbr=on}} وڌي وڃي ته ملڪ جي لڳ ڀڳ 10 سيڪڙو زمين ٻڏي ويندي.<ref name="ali">{{cite journal |last=Ali |first=A. |title=Vulnerability of Bangladesh to climate change and sea level rise through tropical cyclones and storm surges |journal=Water, Air, & Soil Pollution |volume=92 |issue=1–2 |pages=171–179 |year=1996 |bibcode=1996WASP...92..171A |doi=10.1007/BF00175563 }}</ref> ملڪ جو 12 سيڪڙو حصو جابلو نظامن سان ڍڪيل آهي. ملڪ جون [[هاور]] آبي زمينون عالمي ماحولياتي سائنس لاءِ اهميت رکن ٿيون. [[بنگلاديش جي جبلن جي فهرست|بنگلاديش جو سڀ کان اوچو هنڌ]] [[سڪا هافونگ]] آهي، جيڪو ميانمار جي سرحد ڀرسان واقع آهي، ۽ ان جي اوچائي {{convert|1064|m|ft|abbr=on}} آهي.<ref name=CIA/> اڳ ۾ [[ڪيوڪراڊونگ]] يا [[تازنگ ڊونگ]] کي سڀ کان اوچو هنڌ سمجهيو ويندو هو. بنگلاديش ۾ [[ٻيلن جو ڍڪ]] ڪل زميني ايراضيءَ جو لڳ ڀڳ 14 سيڪڙو آهي، جيڪو 2020ع ۾ 1,883,400 هيڪٽرن (ha) ٻيلن جي برابر هو، جڏهن ته 1990ع ۾ اهو 1,920,330 هيڪٽر (ha) هو. 2020ع ۾ قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن 1,725,330 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو، جڏهن ته پوکيل ٻيلن 158,070 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو. قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن مان 0 سيڪڙو کي [[ابتدائي ٻيلو]] قرار ڏنو ويو، يعني اهڙو ٻيلو جيڪو مقامي وڻن جي قسمن تي مشتمل هجي ۽ جتي انساني سرگرميءَ جا واضح نشان نه هجن، ۽ لڳ ڀڳ 33 سيڪڙو ٻيلن وارو علائقو محفوظ علائقن اندر مليو. 2015ع لاءِ، ٻيلن جي 100 سيڪڙو ايراضي [[رياستي ملڪيت|عوامي ملڪيت]] هيٺ ڄاڻائي وئي.<ref>{{Cite book |url=https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |title=Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194 |publisher=Food and Agriculture Organization of the United Nations |year=2023 |archive-date=11 September 2024 |access-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240911122341/https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Global Forest Resources Assessment 2020, Bangladesh |url=https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview |website=Food Agriculture Organization of the United Nations |access-date=19 September 2024 |archive-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240919133606/https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview/ |url-status=live }}</ref> === آبهوا === [[File:Aerosol pollution over Northern India, Bangladesh, and Bay of Bengal.jpg|thumb|خلا مان ورتل تصوير، جنهن ۾ بنگلاديش مٿان آلودگي ڏيکاريل آهي]] [[سرطان جو مدار]] بنگلاديش مان گذري ٿو، تنهنڪري بنگلاديش جي آبهوا گرم خطي واري آهي؛ آڪٽوبر کان مارچ تائين هلڪو سيارو ۽ مارچ کان جون تائين گرم ۽ گهم وارو اونهارو هوندو آهي. ملڪ ۾ ڪڏهن به هوائي گرمي پد {{convert|0|°C}} کان هيٺ رڪارڊ نه ٿيو آهي؛ سڀ کان گهٽ رڪارڊ ٿيل گرمي پد {{convert|1.1|°C}} هو، جيڪو اتر اولهه واري شهر [[ديناجپور]] ۾ 3 فيبروري 1905ع تي رڪارڊ ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://kantaji.com/dinajpurmap.html |title=Map of Dinajpur |website=kantaji.com |archive-url=https://web.archive.org/web/20110713134542/http://kantaji.com/dinajpurmap.html |archive-date=13 July 2011 |access-date=17 April 2015}}</ref> گرم ۽ گهم واري [[چوماسي]] موسم جون کان آڪٽوبر تائين جاري رهي ٿي ۽ ملڪ جي اڪثر برسات جو سبب بڻجي ٿي. قدرتي آفتون، جهڙوڪ [[بنگلاديش ۾ ٻوڏون|ٻوڏون]]، [[اڀرندي طوفان]]، [[ٽورنيڊو]] ۽ [[مدي لهرون]] لڳ ڀڳ هر سال اچن ٿيون،<ref name="NatDis">{{cite book |last=Alexander |first=David E. |title= Natural Disasters |chapter-url= {{GBurl|id=gWHsuGTcF34C|p=532}}|year= 1999|publisher=Kluwer Academic Publishers |isbn=978-0-412-04751-0 |page=532 |chapter=The Third World |orig-date=1993}}</ref> جن سان گڏ [[ٻيلن جي ڪٽائي]]، [[مٽيءَ جي زوال ۽ خرابي]] ۽ [[ڪٽاءُ]] جا اثر پڻ شامل ٿين ٿا. 1970ع ۽ 1991ع وارا [[بنگلاديش جي اڀرندي طوفانن جي فهرست|طوفان]] خاص طور تباهه ڪندڙ هئا؛ [[1991ع بنگلاديش طوفان|پوئين طوفان]] ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا.<ref>"[https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html Beset by Bay's Killer Storms, Bangladesh Prepares and Hopes] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240902065034/https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html |date=2 September 2024 }} ". ''Los Angeles Times''. 27 February 2005</ref> سيپٽمبر 1998ع ۾ بنگلاديش جديد تاريخ جي [[1998ع بنگلاديش ٻوڏون|سڀ کان شديد ٻوڏ]] کي ڏٺو، جنهن کان پوءِ ملڪ جا ٻه ٽهائي حصا پاڻيءَ هيٺ اچي ويا، ۽ 1,000 ماڻهو فوت ٿيا.<ref name="EWG">{{cite book |last=Haggett |first=Peter |title=Encyclopedia of World Geography |chapter-url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |publisher=Marshall Cavendish |year=2002 |isbn=978-0-7614-7308-4 |oclc=46578454 |pages=2, 634 |chapter=The Indian Subcontinent |orig-date=2002 |access-date=25 July 2023 |archive-date=28 March 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182107/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |url-status=live }}</ref> آفتن جي خطري ۾ گهٽتائي لاءِ مختلف بين الاقوامي ۽ قومي قدمن جي نتيجي ۾، ٻوڏن ۽ طوفانن سبب انساني جاني نقصان ۽ معاشي نقصان سالن سان گهٽيا آهن.<ref>{{cite news |last=Raju |first=M. N. A. |title=Disaster Preparedness for Sustainable Development in Bangladesh |url=https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10 |work=Daily Sun |date=10 March 2018 |access-date=26 September 2019 |archive-date=24 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210724074442/https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10}}</ref> [[2007ع ڏکڻ ايشيائي ٻوڏون]] ملڪ جي ڪيترن علائقن کي تباهه ڪري ويون، پنج ملين ماڻهن کي بي گهر ڪيو ۽ لڳ ڀڳ 500 ماڻهو مارجي ويا.<ref>{{cite news |title=Bangladesh flood death toll nears 500, thousands ill |url=http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |agency=[[Reuters]] |date=15 August 2007 |access-date=15 August 2007 |archive-date=5 February 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080205073714/http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |url-status=live }}</ref> [[File:Flooding after 1991 cyclone.jpg|thumb|[[1991ع بنگلاديش طوفان]] کان پوءِ ٻوڏ، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا]] ==== موسمي تبديلي ==== بنگلاديش کي انهن ملڪن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو، جيڪي [[موسمي تبديليءَ جي نازڪ پذيري|موسمي تبديليءَ لاءِ سڀ کان وڌيڪ نازڪ]] آهن.<ref>{{Cite journal |last1=Kulp |first1=Scott A. |last2=Strauss |first2=Benjamin H.|date=29 October 2019|title=New elevation data triple estimates of global vulnerability to sea-level rise and coastal flooding|journal=Nature Communications |volume=10 |issue=1 |page=4844 |bibcode=2019NatCo..10.4844K |doi=10.1038/s41467-019-12808-z |pmc=6820795 |pmid=31664024}}</ref><ref>{{cite web |date=29 October 2019|title=Report: Flooded Future: Global vulnerability to sea level rise worse than previously understood |url=https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood|access-date=3 November 2019|website=climatecentral.org|archive-date=2 November 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191102025006/https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood}}</ref> هڪ صديءَ دوران 508 طوفانن بنگال جي نار واري علائقي کي متاثر ڪيو آهي، جن مان 17 سيڪڙو بابت خيال ڪيو وڃي ٿو ته اهي بنگلاديش جي زمين تي پهتا.<ref>{{Cite book|last=Chaturvedi|first=Sanjay|url=https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67|title=Climate Change and the Bay of Bengal|date=29 April 2016|publisher=Flipside Digital Content Company Inc.|isbn=978-981-4762-01-4|access-date=25 July 2023|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182105/https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67#v=onepage&q&f=false|url-status=live}}</ref> وڌندڙ برساتن، سمنڊ جي سطح ۾ اضافي ۽ اڀرندي طوفانن مان پيدا ٿيندڙ [[قدرتي خطرا]] موسمي تبديليءَ سان وڌڻ جا امڪان آهن، ۽ اهي هر هڪ زراعت، پاڻي ۽ خوراڪ جي سلامتي، انساني صحت ۽ رهائش تي سنگين اثر ڇڏيندا.<ref>{{cite book |url=http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|title=Bangladesh Climate Change Strategy and Action Plan, 2008 |publisher=Ministry of Environment and Forests Government of the People's Republic of Bangladesh|year=2008|isbn=978-984-8574-25-6|archive-url=https://web.archive.org/web/20091007060017/http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|archive-date=7 October 2009}}</ref> اندازو آهي ته 2050ع تائين سمنڊ جي سطح ۾ ٽي فوٽ اضافو لڳ ڀڳ 20 سيڪڙو زمين کي ٻوڙي ڇڏيندو ۽ 30 ملين کان وڌيڪ ماڻهن کي بي گهر ڪندو.<ref>{{cite web |last=Glennon |first=Robert|title=The Unfolding Tragedy of Climate Change in Bangladesh |url=https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171201040750/https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|archive-date=1 December 2017|access-date=23 November 2017}}</ref> بنگلاديش ۾ [[سمنڊ جي سطح ۾ اضافو]] واري خطري کي منهن ڏيڻ لاءِ [[بنگلاديش ڊيلٽا پلان 2100]] شروع ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100 |title=Bangladesh Delta Plan 2100|publisher=The Dutch water sector|access-date=24 September 2019|date=20 May 2019|archive-date=13 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230513135800/https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Bangladesh Delta Plan (BDP) 2100}}</ref> === حياتياتي گوناگوني === [[File:Bengal Tiger gets down in a shallow canal in Sundarban.jpg|thumb|[[بنگال ٽائيگر]]، قومي جانور، سندربن ۾]] بنگلاديش [[انڊوملايائي علائقو]] ۾ واقع آهي، ۽ اهو چئن خشڪي وارن ماحولياتي علائقن ۾ اچي ٿو: [[هيٺين گنگا ميدانن جا نم پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، [[ميزورام–منيپور–ڪاچن مينهن وارا ٻيلا]]، [[سندربن تازو پاڻي دلدلي ٻيلا]]، ۽ [[سندربن مينگروو]].<ref name="DinersteinOlson2017">{{cite journal |last1=Dinerstein |first1=Eric |last2=Olson |first2=David |last3=Joshi |first3=Anup |last4=Vynne |first4=Carly |last5=Burgess |first5=Neil D. |last6=Wikramanayake |first6=Eric |last7=Hahn |first7=Nathan |last8=Palminteri |first8=Suzanne |last9=Hedao |first9=Prashant |last10=Noss |first10=Reed |last11=Hansen |first11=Matt |last12=Locke |first12=Harvey |last13=Ellis |first13=Erle C |last14=Jones |first14=Benjamin |last15=Barber |first15=Charles Victor |last16=Hayes |first16=Randy |last17=Kormos |first17=Cyril |last18=Martin |first18=Vance |last19=Crist |first19=Eileen |last20=Sechrest |first20=Wes |last21=Price |first21=Lori |last22=Baillie |first22=Jonathan E. M. |last23=Weeden |first23=Don |last24=Suckling |first24=Kierán |last25=Davis |first25=Crystal |last26=Sizer |first26=Nigel |last27=Moore |first27=Rebecca |last28=Thau |first28=David |last29=Birch |first29=Tanya |last30=Potapov |first30=Peter |last31=Turubanova |first31=Svetlana |last32=Tyukavina |first32=Alexandra |last33=de Souza |first33=Nadia |last34=Pintea |first34=Lilian |last35=Brito |first35=José C. |last36=Llewellyn |first36=Othman A. |last37=Miller |first37=Anthony G. |last38=Patzelt |first38=Annette |last39=Ghazanfar |first39=Shahina A. |last40=Timberlake |first40=Jonathan |last41=Klöser |first41=Heinz |last42=Shennan-Farpón |first42=Yara |last43=Kindt |first43=Roeland |last44=Lillesø |first44=Jens-Peter Barnekow |last45=van Breugel |first45=Paulo |last46=Graudal |first46=Lars |last47=Voge |first47=Maianna |last48=Al-Shammari |first48=Khalaf F. |last49=Saleem |first49=Muhammad|title=An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm |journal=BioScience|volume=67|issue=6|year=2017|pages=534–545 |doi=10.1093/biosci/bix014 |pmid=28608869 |pmc=5451287}}</ref> ان جي ماحوليات ۾ ڊگهو سامونڊي ڪنارو، گهڻا [[بنگلاديش جي درياهن جي فهرست|درياهه ۽ معاون درياهه]]، ڍنڍون، [[آبي زمين]]ون، سدا بهار ٻيلا، نيم سدا بهار ٻيلا، جابلو ٻيلا، نم [[پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، تازو پاڻي دلدلي ٻيلا ۽ ڊگهي گاهه واري هموار زمين شامل آهن. بنگلاديش جو ميدان پنهنجي زرخيز [[دريائي لَٽَ]] واري مٽيءَ لاءِ مشهور آهي، جيڪا وسيع پوک کي سهارو ڏئي ٿي. ملڪ ۾ سرسبز ٻوٽن جو غلبو آهي، ۽ ڳوٺ اڪثر [[آم]]، [[ڪٺل]]، [[بانس]]، [[ڇاليا]]، [[ناريل]] ۽ [[کجور]] جي باغن ۾ لڪل هوندا آهن.<ref name="global.britannica.com">[http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life Bangladesh | history – geography :: Plant and animal life] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140203195926/http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life|date=3 February 2014}}. ''Encyclopædia Britannica''.</ref> ملڪ ۾ ٻوٽن جي زندگيءَ جون 6000 تائين جنسون آهن، جن ۾ 5000 گلدار ٻوٽا شامل آهن.<ref>{{cite web |url=http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna|title=Flora and Fauna – Bangladesh high commission in India |website=Bangladesh High Commission, New Delhi |archive-url=https://web.archive.org/web/20130820012655/http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna |archive-date=20 August 2013}}</ref> آبي ذخيرن ۽ آبي زمينن جا نظام ڪيترن آبي ٻوٽن لاءِ رهائشگاهه فراهم ڪن ٿا. [[نيمفياسي|واٽر للي]] ۽ [[ڪنول]] چوماسي موسم ۾ نمايان طور وڌن ٿا. ملڪ ۾ [[بنگلاديش جي محفوظ علائقن جي فهرست|60 جهنگلي جيوت پناهه گاهون]] آهن.<ref>{{cite web |year=2026|title=Protected Area Profile for Bangladesh from the World Database of Protected Areas|url=https://www.protectedplanet.net/country/BGD|access-date=22 February 2026|website=[[World Database on Protected Areas]]}}</ref> بنگلاديش [[سندربن]] جي گهڻي حصي جو گهر آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي، ۽ ڏکڻ اولهه واري ساحلي علائقي ۾ {{convert|6000|km2}} ايراضيءَ تي پکڙيل آهي. اهو ٽن محفوظ پناهه گاهن ۾ ورهايل آهي: [[سندربن ڏکڻ جهنگلي جيوت پناهه گاهه|ڏکڻ]]، [[سندربن اوڀر جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اوڀر]]، ۽ [[سندربن اولهه جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اولهه]] علائقا. هي ٻيلو يونيسڪو عالمي ورثي واري ماڳ آهي.<ref>{{Cite web |title=The Sundarbans |url=https://whc.unesco.org/en/list/798/ |access-date=2026-02-21 |website=[[UNESCO]] |language=en}}</ref> اتر اوڀر وارو سليٽ علائقو هاور آبي زمينن جو گهر آهي، جيڪو هڪ منفرد ماحولياتي نظام آهي. ان ۾ [[اڀرندي ۽ نيم اڀرندي مخروطي ٻيلا]]، هڪ [[تازو پاڻي دلدلي ٻيلو]]، ۽ گڏيل پن ڇڻڻ وارا ٻيلا پڻ شامل آهن. ڏکڻ اوڀر وارو چٽاگانگ علائقو سدا بهار ۽ نيم سدا بهار جابلو جهنگلن تي مشتمل آهي. وچ بنگلاديش ۾ ميداني سال ٻيلو شامل آهي، جيڪو غازيپور، [[ٽنگائل]] ۽ [[ميمڻ سنگهه]] ضلعن سان گڏ پکڙيل آهي.<ref>{{Cite journal|last=Rahman |first=Mohammed Mahabubur |last2=Rahman |first2=Md. Motiur |last3=Guogang |first3=Zhang |last4=Islam |first4=Kazi Shakila |date=1 March 2010 |title=A Review of the Present Threats to Tropical Moist Deciduous Sal (Shorea Robusta) Forest Ecosystem of Central Bangladesh |url=https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/194008291000300108 |access-date=2026-02-21 |website=[[Sage Journals]] |language=en |doi=10.1177/194008291000300108}}</ref> [[سينٽ مارٽن ٻيٽ]] ملڪ جو واحد [[مرجاني ريف]] آهي.<ref>{{Cite web |last=Kuddus |first=Abdul |date=2025-03-03 |title=Is St Martin's actually a 'coral island', what do researchers say? |url=https://en.prothomalo.com/environment/9rpuv1x2ra |access-date=2026-02-21 |website=[[Prothom Alo]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي ٻيلن، دلدلن، وڻڪار وارن علائقن ۽ جبلن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهنگلي جيوت|جهنگلي جيوت]] گهڻي مقدار ۾ موجود آهي.<ref name="global.britannica.com"/> جانورن جي وڏي اڪثريت {{convert|150000|km2}} جي رهائشگاهه اندر رهي ٿي.<ref>{{cite news |author1=Soraya Auer |author2=Anika Hossain |date=7 July 2012 |title=Lost Wards of the State |url=http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm|work=The Daily Star|access-date=14 February 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150214120509/http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm |archive-date=14 February 2015 |url-status=live}}</ref> [[بنگال ٽائيگر]]، [[بادلدار چيتو]]، [[کاري پاڻيءَ جو مگرمڇ]]، [[ڪارو پينٿر]] ۽ [[مڇي خور ٻلي]] سندربن جا اهم شڪاري جانور آهن.<ref>{{cite book|author=Peter Haggett|title=Encyclopedia of World Geography|url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|year=2001|publisher=Marshall Cavendish|isbn=978-0-7614-7289-6|page=2620|access-date=20 January 2017|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182110/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|url-status=live}}</ref> اتر ۽ اوڀر بنگلاديش [[ايشيائي هاٿي]]، [[هولاڪ گبن]]، [[ايشيائي ڪارو رڇ]] ۽ [[اورينٽل پائڊ هورن بل]] جو گهر آهي.<ref name="bearprojectbd.weebly.com">{{cite web |url=http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|title=Bears in Bangladesh|website=Bangladesh Bear Project|access-date=14 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150214061240/http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|archive-date=14 February 2015|url-status=live}}</ref> [[چيتل]] هرڻ ڏکڻ اولهه وارن وڻڪار وارن علائقن ۾ وڏي پيماني تي ڏسڻ ۾ اچن ٿا. ٻين جانورن ۾ [[ڪاري وڏي گلھري]]، [[ٽوپي دار لنگور]]، [[بنگال لومڙي]]، [[سامبر هرڻ]]، [[جهنگلي ٻلي]]، [[ڪنگ ڪوبرا]]، [[جهنگلي سوئر]]، [[نيولا]]، [[پينگولين]]، [[پائٿن (نسل)|پائٿن]] ۽ [[ايشيائي واٽر مانيٽر|واٽر مانيٽر]] شامل آهن. بنگلاديش ۾ [[ايراواڊي ڊولفن|ايراواڊي]] ۽ [[ڏکڻ ايشيائي درياهي ڊولفن|گنگا ڊولفن]] جي سڀ کان وڏين آبادين مان هڪ موجود آهي.<ref>{{cite web |url=http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|title=6,000 Rare, Large River Dolphins Found in Bangladesh|work=National Geographic|date=March 2009|access-date=13 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20141012093653/http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|archive-date=12 October 2014}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻه جيون]] جون 53، رينگڻ وارن جانورن جون 139، [[سامونڊي رينگڻ وارا جانور|سامونڊي رينگڻ وارن جانورن]] جون 19 ۽ [[سامونڊي ٿڃائتا جانور|سامونڊي ٿڃائتن]] جون 5 جنسون آهن. ان ۾ [[بنگلاديش جي پکين جي فهرست|پکين جون 628 جنسون]] پڻ آهن.<ref>{{cite news |last1=Hossain |first1=Muhammad Selim |date=23 May 2009 |title=Conserving biodiversity must for survival |url=http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |work=The Daily Star |access-date=30 May 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150530100603/http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |archive-date=30 May 2015 |url-status=live}}</ref> گذريل صديءَ دوران بنگلاديش ۾ ڪيترائي جانور ختم ٿي ويا، جن ۾ هڪ سينگ ۽ ٻه سينگ وارا [[گينڊا]] ۽ عام [[مور]] شامل آهن. انساني آبادي شهري علائقن ۾ مرڪوز آهي، جنهن ڪري ٻيلن جي ڪٽائي ڪنهن حد تائين محدود رهي آهي. تيز شهري واڌ قدرتي رهائشگاهن لاءِ خطرو بڻجي وئي آهي. ملڪ ۾ ماحولياتي مسئلا وسيع آهن؛ ڪپڙي جي صنعت سبب [[ڌليشوري درياهه]] جي آلودگي ۽ چڪريا سندربن ۾ جهينگن جي پوک کي عالمن [[ماحولياتي قتل]] طور بيان ڪيو آهي.<ref>{{cite book |last1=Suny |first1=Rabby Us |last2=Sarkar |first2=Oliver Tirtho |last3=Hasan |first3=Md. Abid |title=Politics of Climate Change |chapter=Political Economy of River Ecocide in Bangladesh: A Study in the Context of Dhaleshwari River |date=2023 |pages=83–103 |doi=10.1142/9789811263750_0005 |isbn=978-981-12-6374-3 }}</ref><ref>{{Cite journal |last=Zaman |first=Samia |date=7 June 2023 |title=The Bangladesh Environmental Humanities Reader: by Samina Luthfa, Mohammad Tanzimuddin Khan, and Munasir Kamal, Lanham, Lexinton Books, 2022 ISBN 978-1-4985-9913-9 and 978-1-4985-9914-6 |journal=Environmental Politics |volume=32 |issue=4 |pages=752–754 |doi=10.1080/09644016.2023.2192149 |doi-access=free}}</ref> جيتوڻيڪ ڪيترائي علائقا قانون هيٺ محفوظ آهن، پر ڪجهه بنگلاديشي جهنگلي جيوت هن واڌ سبب خطري ۾ آهي. [[بنگلاديش ماحوليات تحفظ ايڪٽ]] 1995ع ۾ نافذ ڪيو ويو. حڪومت ڪيترن علائقن کي [[ماحولياتي طور نازڪ علائقو]] قرار ڏنو آهي، جن ۾ آبي زمينون، ٻيلا ۽ درياهه شامل آهن. [[سندربن ٽائيگر پروجيڪٽ]] ۽ بنگلاديش بيئر پروجيڪٽ تحفظ کي مضبوط ڪرڻ واريون اهم شروعاتون آهن.<ref name="bearprojectbd.weebly.com"/> بنگلاديش 3 مئي 1994ع تي ريو [[حياتياتي گوناگوني بابت ڪنوينشن]] جي توثيق ڪئي.<ref name="cbd.int">{{cite web |url=http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|title=Bangladesh – Country Profile|website=cbd.int|access-date=16 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150217020013/http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|archive-date=17 February 2015|url-status=live}}</ref> 2014 مطابق ملڪ پنهنجي [[حياتياتي گوناگوني عمل جو منصوبو|قومي حياتياتي گوناگوني حڪمت عملي ۽ عمل منصوبي]] کي نظرثاني ڪرڻ لاءِ تيار هو.<ref name="cbd.int"/> == حڪومت ۽ سياست == {{Multiple image | caption_align = center | total_width = 300 | image1 = Mohammed Shahabuddin official portrait.jpg | caption1 = [[محمد شهاب الدين]]<br /><small>[[بنگلاديش جو صدر|صدر]]</small> | image2 = Tarique Rahman at meeting on Farmer cards, Cabinet Division, Secretariat, Dhaka, 2026-02-23 (cropped).jpg | caption2 = [[طارق رحمان]]<br /><small>[[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]]</small> }} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = National Assembly of Bangladesh (10).jpg | caption1 = [[جاتيا سنگساد ڀَون|قومي پارليامينٽ]] جي عمارت [[شير بنگلا نگر]] ۾، جيڪو هڪ پاڙو آهي ۽ ان جو نالو بنگال جي پهرئين [[بنگال جو وزيراعظم|وزيراعظم]] جي نالي تي رکيل آهي | image2 = Bangabhaban.jpg | caption2 = [[بنگڀون]]، جنهن جي معنيٰ ''بنگال هائوس'' آهي، بنگلاديش جو [[صدارتي محل]] آهي. اصل ۾ اهو [[هندستان جو وائسراءِ|هندستان جي وائسراءِ]] ۽ [[بنگال پريزيڊنسي جي گورنرن جي فهرست|بنگال جي گورنر]] لاءِ گهر هو. }} [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] موجب بنگلاديش هڪ [[وحداني رياست]]<ref name="gov2"/> ۽ ''[[قانوني طور]]'' [[نمائنده جمهوريت]] آهي، جنهن ۾ [[ويسٽ منسٽر نظام|ويسٽ منسٽر]] طرز جو [[پارلياماني جمهوريه|پارلياماني نظام]]<ref name="gov0"/> ۽ [[عام ووٽ جو حق]] موجود آهي.<ref name="gov">{{cite journal|last=Jahan|first=Rounaq|title=The Parliament of Bangladesh: Representation and Accountability|doi=10.1080/13572334.2014.975470|year=2014|pages=250–269|journal=[[The Journal of Legislative Studies]]|volume=21|issue=2}}</ref> [[بنگلاديش جي حڪومت|حڪومت]] کي ٽن ٿنڀن ۾ ورهائي سگهجي ٿو: انتظاميه، مقننه ۽ [[بنگلاديش جي عدليه|عدليه]]. اهي سڀ جوابدهي، شفافيت ۽ [[اختيارن جي ورهاست|اختيارن جي نگراني ۽ توازن]] کي يقيني بڻائڻ لاءِ ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/explained/news/explained-the-branches-bangladeshs-government-3512581|title=Explained: The branches of Bangladesh's government|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2024|access-date=20 January 2025|last=Siddiquee|first=Ayaan Shams}}</ref> آزاديءَ کان وٺي [[عوامي ليگ]] (AL) ۽ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (BNP) بنگلاديش جي سڀ کان طاقتور [[بنگلاديش جون سياسي پارٽيون|سياسي پارٽين]] مان ٻه رهيون آهن.<ref name="gov0">{{cite journal|last=Shah|first=Aqil|title=Democracy Deadlocked in Bangladesh|journal=[[Current History]]|volume=115|number=780|year=2016|pages=130–135|doi=10.1525/curh.2016.115.780.130 |jstor=48614157}}</ref> * حڪومت جو پهريون ٿنڀو انتظامي عضوو آهي، جنهن کي ملڪ جي انتظام جي ذميواري ڏني وئي آهي.<ref name="gov2"/> انتظامي اختيار گهڻو ڪري [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] وٽ هوندا آهن، جيڪو [[حڪومت جو سربراهه]] هوندو آهي ۽ [[بنگلاديش جي ڪابينا|ڪابينا]] جي نگراني ڪندو آهي.<ref name="gov2"/> پارلياماني حڪومت جو مدو پنج سال هوندو آهي. مختلف وزير انتظامي عضوي جو وڏو حصو بڻجن ٿا، سرڪاري کاتن جي نگراني ڪن ٿا ۽ پاليسيون ٺاهين ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش سول سروس|سول سروس]] وزيرن کي پاليسي لاڳو ڪرڻ ۾ مدد ڪري ٿي.<ref name="gov2"/> سڀ اختيار پاليسيون ٺاهڻ، عوامي خدمتون سنڀالڻ ۽ قومي ترقياتي منصوبا لاڳو ڪرڻ لاءِ گڏجي ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] رسمي [[رياست جو سربراهه]] آهي، جنهن جي اختيارن ۾ پارليامينٽ مان منظور ٿيل بلن کي قانون بڻائڻ لاءِ صحيح ڪرڻ، حڪومت جي استحڪام ۽ تسلسل کي برقرار رکڻ،<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|هٿياربند فوجن]] جي ڪمانڊر اِن چيف طور فرض انجام ڏيڻ<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24615.html|title=61.Supreme command|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> ۽ سڀني يونيورسٽين جو [[چانسلر]] هجڻ شامل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-447.html|title=The Dhaka University Order, 1973 (President's Order).|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٻيو ٿنڀو مقننه عضوو آهي، جنهن کي [[جاتيا سنگساد]]، يعني قوم جو گهر، پڻ چيو ويندو آهي.<ref name="parliament">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24619.html|title=65. Establishment of Parliament|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> شهري پارليامينٽ جا ميمبر چونڊين ٿا.<ref name="gov2"/> [[هڪ ايواني]] پارليامينٽ ۾ 350 ميمبر آهن، جن ۾ 300 ميمبر [[فرسٽ پاسٽ دي پوسٽ]] نظام تحت چونڊيا وڃن ٿا، ۽ 50 ميمبر [[عورتن جي بااختياري]] لاءِ مخصوص سيٽن تي مقرر ٿين ٿا.<ref name="parliament"/><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/women-mps-reserved-seats-how-empowered-are-they-really-3601271|title=Women MPs in reserved seats: How empowered are they really?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2024|access-date=20 January 2025|last=Hasan|first=Rashidul}}</ref> [[بنگلاديش جي آئين جو آرٽيڪل 70]] پارليامينٽ جي ميمبرن کي پنهنجي پارٽي جي خلاف ووٽ ڏيڻ کان روڪي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/backpage/article-70-constitution-its-safeguard-democracy-1581670|title=Article 70 of Constitution: It's a safeguard for democracy|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=26 May 2018|access-date=20 January 2025}}</ref> پارليامينٽ جي صدارت [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] ڪندو آهي، جيڪو صدر کان پوءِ ٻئي نمبر تي هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24603.html|title=54.Speaker to act as President during absence, etc.|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٽيون ٿنڀو عدليه آهي، جيڪا قانون جي تشريح، تڪرارن جي حل ۽ انصاف برقرار رکڻ جي ذميوار آهي.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ|سپريم ڪورٽ]] سڀ کان اعليٰ عدالت آهي، جيڪا [[اپيليٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|اپيليٽ ڊويزن]] ۽ [[هاءِ ڪورٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|هاءِ ڪورٽ ڊويزن]] ۾ ورهايل آهي.<ref name="court">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/part-details-203.html|title=THE JUDICIARY|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref><ref name="gov2"/> ان جي اڳواڻي [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] ڪندو آهي.<ref name="court"/> عدليه وٽ ڪنهن قانون جي آئيني حيثيت جاچڻ ۽ قانوني علاج مهيا ڪرڻ جو اختيار آهي. اها شهرين جا حق بچائي ٿي، قانون جي منصفاڻي لاڳو ٿيڻ کي يقيني بڻائي ٿي ۽ حڪومت اندر اختيارن جو توازن برقرار رکي ٿي.<ref name="gov2"/> عدالتن وٽ [[بنگلاديش ۾ عدالتي جائزو|عدالتي جائزي]] ۾ وسيع اختيار آهن، ۽ عدالتي [[نظير]] کي آئين جي آرٽيڪل 111 تحت حمايت حاصل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24668.html|title=111.Binding effect of Supreme Court judgments|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> عدليه ۾ ضلعي ۽ ميٽروپوليٽن عدالتون شامل آهن، جيڪي ديواني ۽ فوجداري عدالتن ۾ ورهايل آهن. ججن جي کوٽ سبب عدليه ۾ ڪيسن جو وڏو ڍير موجود آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/editorial/news/huge-case-backlog-only-hurting-citizens-3306391|title=Huge case backlog only hurting citizens|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 April 2023|access-date=20 January 2025}}</ref> [[انٽرنيشنل انسٽيٽيوٽ فار ڊيموڪريسي اينڊ اليڪٽورل اسسٽنس|انٽرنيشنل IDEA]] جي گلوبل اسٽيٽ آف ڊيموڪريسي (GSoD) انڊيڪسز ۽ ڊيموڪريسي ٽريڪر موجب، بنگلاديش مجموعي جمهوري معيارن ۾ هيٺين حد ۾ اچي ٿو، خاص طور سياسي نمائندگي ۾ ڪمزوريون آهن، جن ۾ معتبر چونڊون، شامل ووٽ جو حق ۽ چونڊيل حڪومت شامل آهن.<ref>{{Cite web |title=Bangladesh {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/bangladesh |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |title=Home {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/ |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref><ref>{{Cite web |title=Global State of Democracy Indices {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/gsod-indices |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref> === انتظامي ورهاست === {{Main|بنگلاديش جي انتظامي جاگرافي}} {{Bangladesh Divisions Image Map}} بنگلاديش کي اٺ انتظامي ڊويزنن ۾ ورهايو ويو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|publisher=Bangladesh Government|title=National Web Portal of Bangladesh|date=15 September 2015|access-date=23 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150923061605/http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|archive-date=23 September 2015|url-status=live}}</ref><ref name="CIA">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=15 May 2007 |year=2007}}</ref><ref>{{cite news |url=http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |title=Rangpur becomes a divivion |work=bdnews24.com |date=25 January 2010 |access-date=6 August 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150903184553/http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |archive-date=3 September 2015 |url-status=live}}</ref> ۽ هر ڊويزن جو نالو ان جي مرڪزي شهر تي رکيل آهي: [[باريسال ڊويزن|باريسال]]، سرڪاري طور ''باريشال''<ref name="namechange">{{cite news |url=https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|title=Bangladesh changes English spellings of five districts|work=bdnews24.com|date=2 April 2018|access-date=1 October 2019 |archive-date=15 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201215091950/https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|url-status=live}}</ref>، [[چٽاگانگ ڊويزن|چٽاگانگ]]، سرڪاري طور ''چٽوگرام''<ref name="namechange" />، [[ڍاڪا ڊويزن|ڍاڪا]]، [[کُلنا ڊويزن|کُلنا]]، [[ميمڻ سنگهه ڊويزن|ميمڻ سنگهه]]، [[راجشاهي ڊويزن|راجشاهي]]، [[رنگپور ڊويزن|رنگپور]]، ۽ [[سليٽ ڊويزن|سليٽ]]. ڊويزنون ضلعن، يعني ''ضلعن''، ۾ ورهايل آهن. بنگلاديش ۾ 64 ضلعا آهن، ۽ هر ضلعو ''اپازيلا''، يعني سب ضلعن، يا ''ٿانا'' ۾ ورهايل آهي. هر پوليس اسٽيشن جي اندر وارو علائقو، سواءِ ميٽروپوليٽن علائقن جي، ''[[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|يونينن]]'' ۾ ورهايل آهي، ۽ هر يونين ڪيترن ڳوٺن تي مشتمل هوندي آهي. ميٽروپوليٽن علائقن ۾ پوليس اسٽيشنون وارڊن ۾ ورهايل آهن، جيڪي وري ''محلن'' ۾ ورهايل آهن. ڊويزن يا ضلعي سطح تي ڪو به چونڊيل نمائندو ناهي، ۽ انتظام رڳو سرڪاري عملدارن تي مشتمل هوندو آهي. هر يونين، يا وارڊ، ۾ چيئرمين ۽ ڪيترن ميمبرن لاءِ سڌيون چونڊون ٿينديون آهن. 1997ع ۾ پارليامينٽ قانون منظور ڪيو، جنهن تحت هر يونين ۾ 12 مان ٽي سيٽون عورتن لاءِ مخصوص ڪيون ويون.<ref>''Local Government Act'', No. 20, 1997</ref> {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; border:2px solid #8fb3d9; background:#f8fbff;" |+ style="background:#d9ecff; color:#003366; font-weight:bold; padding:0.4em;" | بنگلاديش جون انتظامي ڊويزنون |- ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | [[بنگلاديش جون ڊويزنون|ڊويزن]] ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گاديءَ جو شهر ! scope="col" data-sort-type="date" style="background:#b7d7f0;" | قيام ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | پکيڙ (km<sup>2</sup>)<br /><ref>{{cite web |url=http://www.dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |title=Health Bulletin 2016 |website=Directorate General of Health Services |page=14 |access-date=7 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170613050056/http://dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |archive-date=13 June 2017 |url-status=live}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | 2021ع آبادي<br />(اندازي مطابق)<ref>{{cite web |url=http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |title=Population Projection of Bangladesh: Dynamics and Trends, 2011–2061 |date=November 2015 |website=Bangladesh Bureau of Statistics |pages=25–28}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گهاٽائي<br />2021ع |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال]] | 1 جنوري 1993ع | 13,225 | 9,713,000 | 734 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ]] | 1 جنوري 1829ع | 33,909 | 34,747,000 | 1,025 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا]] | 1 جنوري 1829ع | 20,594 | 42,607,000 | 2,069 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا]] | 1 آڪٽوبر 1960ع | 22,284 | 18,217,000 | 817 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه]] | 14 سيپٽمبر 2015ع | 10,584 | 13,457,000 | 1,271 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي]] | 1 جنوري 1829ع | 18,153 | 21,607,000 | 1,190 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور، بنگلاديش|رنگپور]] | 25 جنوري 2010ع | 16,185 | 18,868,000 | 1,166 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ]] | 1 آگسٽ 1995ع | 12,635 | 12,463,000 | 986 |} === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Diplomatic relations of Bangladesh.svg | caption1 = اهي ملڪ، جن جا بنگلاديش سان سفارتي لاڳاپا آهن | image2 = | caption2 = }} بنگلاديش کي [[عالمي سياست]] ۾ هڪ [[وچولي طاقت]] سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|title=Bangladesh at 50: On the Path to Becoming a Middle Power|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=16 December 2021 |last=Hassan |first=Asif Muztaba|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|url-status=live}}</ref> اهو [[هند-پئسفڪ]] جي جيوسياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|title=Understanding the Importance of Bangladesh in the Bay of Bengal and the Indo-Pacific |last=Karim |first=Tariq A.|date=21 May 2022|publisher=[[National Bureau of Asian Research]]|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|url-status=live}}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ اهو ڏکڻ ايشيا ۽ ڏکڻ اوڀر ايشيا جي وچ ۾ حڪمت عمليءَ واري هنڌ تي واقع آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Connecting South Asia and Southeast Asia: A Bangladesh Country Study|date=September 2014|publisher=[[Asian Development Bank]]|access-date=26 September 2022|number=500 |last1=Rahman |first1=Mustafizur |last2=Moazzem |first2=Khondaker Golam |last3=Chowdhury |first3=Mehruna Islam |last4=Sehrin |first4=Farzana}}</ref> بنگلاديش 1972ع ۾ [[قومن جي دولت مشترڪه]] ۾ ۽ 1974ع ۾ گڏيل قومن ۾ شامل ٿيو.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048 |title=Bangladesh enters Commonwealth |last=Sajen |first=Shamsuddoza|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 April 2020 |access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153013/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|title=Bangladesh marks 40 years as Member State of the UN |publisher=United Nations|date=26 September 2014|access-date=26 September 2022 |last=Chaudhury |first=Dipanjan Roy|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153010/https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|url-status=live}}</ref> اهو موسمي تبديلي، ايٽمي هٿيارن جي عدم ڦهلاءُ، واپاري پاليسي ۽ غير روايتي سلامتي جي مسئلن تي گهڻ طرفي سفارتڪاري تي ڀاڙي ٿو.<ref>{{cite web |url=https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | title=Roundtable on 'Non Traditional Security Threats in the Indo-Pacific Region' – NTS-Asia | date=30 August 2022 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184723/https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | url-status=live }}</ref> بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] جي قيام ۾ اڳواڻي ڪئي، جيڪو [[هندستاني برصغير]] ۾ علائقائي سفارتڪاري جو اهم فورم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |last1=De |first1=Prabir |last2=Bhattacharyay |first2=Biswa N.|title=Prospects of India–Bangladesh Economic Cooperation: Implications for South Asian Regional Cooperation|publisher=[[Asian Development Bank]]|date=September 2007|access-date=27 September 2022}}</ref> اهو 1974ع ۾ [[اسلامي تعاون تنظيم]] ۾ شامل ٿيو،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177|title=Bangladesh an example of religious harmony: OIC|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=21 March 2021|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102404/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177 |url-status=live}}</ref> ۽ [[ڊي-8 اقتصادي تعاون تنظيم|ڊيولپنگ-8]] جو باني ميمبر آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=1 August 2022|access-date=27 September 2022|title=Bangladesh receives "International Peace Award" as D-8 founding member|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|url-status=live}}</ref> تازو بنگلاديش [[عالمي بئنڪ]] جي سهڪار سان علائقائي واپار ۽ ٽرانسپورٽ رابطن کي هٿي ڏيڻ تي ڌيان ڏنو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | title=Regional Trade and Connectivity in South Asia Gets More Than $1 Billion Boost from World Bank | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184718/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | url-status=live }}</ref> اهو پنهنجي اهم پرڏيهي پاليسي مقصدن مان هڪ طور [[آسيان ۾ بنگلاديش جي شموليت|آسيان ۾ شامل ٿيڻ جي ڪوشش]] پڻ ڪري رهيو آهي.<ref name=":5">{{Cite news |title=Ultimate goal is to join ASEAN as a full member |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/trade-market/ultimate-goal-is-to-join-asean-as-a-full-member-1743783067 |access-date=2025-07-12 |work=The Financial Express |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=2024-09-05 |title=Will Bangladesh join Asean? Maritime arbitration wins favour Dhaka |url=https://www.scmp.com/week-asia/politics/article/3277348/will-bangladesh-join-asean-maritime-arbitration-wins-and-cultural-links-favour-dhaka |access-date=2025-07-17 |website=South China Morning Post |language=en}}</ref><ref>{{cite web |last=Rahman |first=Mohammad Tariqur |date=8 February 2025 |title=Perhaps: Should Bangladesh be a member of ASEAN? |url=https://apakhabartv.com/2025/02/08/perhaps/ |access-date=17 July 2025 |website=ApakhabarTV}}</ref> ڍاڪا [[بمسٽيڪ]] جو صدر دفتر رکي ٿو، جيڪا [[بنگال جي نار تي ڀاڙيندڙ ملڪ|بنگال جي نار سان لاڳاپيل ملڪن]] کي گڏ ڪندڙ تنظيم آهي. پاڙيسري ميانمار سان [[بنگلاديش–ميانمار لاڳاپا|لاڳاپا]] 2016–2017ع کان سخت ڇڪتاڻ جو شڪار آهن، جڏهن 700,000 کان وڌيڪ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|روهنگيا پناهگير]] غيرقانوني طور بنگلاديش ۾ داخل ٿيا.<ref name="RohingyaHRW">{{cite web |url=https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|title=Bangladesh Is Not My Country|publisher=[[Human Rights Watch]]|date=5 August 2018|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جي پارليامينٽ، حڪومت ۽ سول سوسائٽي روهنگيا خلاف ميانمار جي فوجي ڪارروائين تي [[2016–17ع روهنگيا لڏپلاڻ تي بين الاقوامي ردعمل|بين الاقوامي تنقيد]] جي اڳواڻيءَ ۾ رهيون آهن، ۽ انهن جي [[واپسي جو حق|واپسيءَ جي حق]] جو مطالبو [[اراڪان]] ڏانهن ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | title=Bangladesh and Myanmar Resume Talks on Rohingya Repatriation | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184715/https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|title=Bangladesh tells UN that Rohingya refugees must return to Myanmar|date=17 August 2022|publisher=[[Al Jazeera Media Network|Al Jazeera]]|access-date=27 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926223428/https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|url-status=live}}</ref> بنگلاديش پنهنجي سڀ کان وڏي پاڙيسري ملڪ ڀارت سان اهم [[بنگلاديش–ڀارت لاڳاپا|ٻطرفا ۽ معاشي لاڳاپا]] رکي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=India-Bangladesh Bilateral Relations|date=March 2021|publisher=[[Ministry of External Affairs (India)]]|access-date=27 September 2022}}</ref> جيڪي اڪثر [[ڀارت ۾ پاڻيءَ جي سياست|پاڻيءَ جي سياست]]، [[گنگا پاڻي تڪرار|گنگا]] ۽ [[تيستا درياهه#پاڻي ورهائڻ جو چئلينج|تيستا]] جي مسئلن،<ref>{{cite web |url=https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | title=India and Bangladesh Conflict over the Ganges River &#124; Climate-Diplomacy | date=January 1957 | access-date=23 October 2022 | archive-date=23 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221023122123/https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | url-status=live }}</ref><ref>{{cite thesis |last=Karim |first=Sajid |date=November 2020 |title=Transboundary Water Cooperation between Bangladesh and India in the Ganges River Basin: Exploring a Benefit-sharing Approach |type=Master's |publisher=[[Uppsala University]] |url=http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|access-date=27 September 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|title=India Must Settle the Teesta River Dispute With Bangladesh for Lasting Gains|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=9 April 2021|access-date=27 September 2022 |last=Banerji |first=Anuttama|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|url-status=live}}</ref> ۽ [[بنگلاديش–ڀارت سرحد تي موت|بنگلاديشي شهرين جي سرحدي قتلن]] سبب ڇڪتاڻ جو شڪار ٿين ٿا.<ref>{{cite web |url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343 |title='Unlawful killings' along India border: Bangladeshi families seek justice|publisher=[[Anadolu Agency]]|date=11 February 2021|access-date=27 September 2022 |last=Kamruzzaman |first=Md.|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|title=Bangladesh sees highest border deaths in 10 years|date=22 December 2020 |last=Anik |first=Syed Samiul Basher|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جا پاڪستان سان لاڳاپا مسئلن جو شڪار آهن، خاص طور تي ان ڪري جو پاڪستان 1971ع واري [[بنگلاديش نسل ڪشي]] کان انڪار ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|title=Should Pakistan apologize to Bangladesh for the 1971 war?|work=[[DW News]]|publisher=[[Deutsche Welle]]|date=30 March 2021|access-date=27 September 2022 |last=Janjua |first=Haroon|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|url-status=live}}</ref> اهو چين سان [[بنگلاديش–چين لاڳاپا|گرم لاڳاپا]] برقرار رکي ٿو، جيڪو ان جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار ۽ سڀ کان وڏو هٿيار فراهم ڪندڙ ملڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|title=Decoding China-Bangladesh relationship |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta|date=27 June 2018|access-date=27 September 2022|publisher=[[Observer Research Foundation]]|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|url-status=live}}</ref> جاپان بنگلاديش کي سڀ کان وڌيڪ معاشي امداد ڏيندڙ ملڪ آهي، ۽ ٻنهي ملڪن وچ ۾ [[بنگلاديش–جاپان لاڳاپا|حڪمت عملي ۽ معاشي ڀائيواري]] آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|title=50 Years of Japan-Bangladesh Ties: From Economic to Strategic Partnership|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=10 February 2022 |last=Shazzad |first=Hussain|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153002/https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|url-status=live}}</ref> وچ اوڀر جي ملڪن سان سياسي لاڳاپا مضبوط آهن.<ref>{{cite web |url=https://saudigazette.com.sa/article/38010 | title=Bangladesh and Saudi Arabia have extremely cordial relations – Rizvi | date=27 March 2013 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184720/https://saudigazette.com.sa/article/38010 | url-status=live }}</ref> بنگلاديش کي پنهنجي ترسيل رقم جو 59 سيڪڙو وچ اوڀر مان ملي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | title=Middle East dual shock spillover on Bangladesh's remittance | date=19 July 2020 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184724/https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | url-status=live }}</ref> جيتوڻيڪ خراب ڪم ڪندڙ حالتون وچ اوڀر ۾ رهندڙ چئن ملين کان وڌيڪ [[وچ اوڀر ۾ بنگلاديشي|بنگلاديشي مزدورن]] کي متاثر ڪن ٿيون.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|title=Experts: Middle East remains key to Bangladesh's fortunes in a changing world|date=29 June 2022|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|url-status=live}}</ref> بنگلاديش [[موسمي تبديلي|عالمي موسمي]] سفارتڪاري ۾ [[ڪلايميٽ ولنرئبل فورم]] جي اڳواڻ طور اهم ڪردار ادا ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | title=COP26 and Bangladesh: Time to Consolidate Climate Diplomacy | work=SOAS Blog | date=11 October 2021 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184721/https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | url-status=live }}</ref> === فوج === {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladeshi soldiers on a BTR-80 APC.jpg | caption1 = [[بي ٽي آر-80]] تي بنگلاديش فوج جا اهلڪار | image2 = BNS Bongobondhu2.jpg | caption2 = بنگلاديش بحريه جو [[فريگيٽ]]، [[بي اين ايس خالد بن وليد]] | image3 = Mikoyan MiG-29-Chengdu F-7.jpg | caption3 = بنگلاديش هوائي فوج جا ويڙهاڪ جهاز، مگ-29 ۽ ايف-7 }} [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] [[برطانوي فوج]] ۽ [[برطانوي هندستاني فوج]] جو ادارياتي ڍانچو ورثي ۾ حاصل ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|title=The Military and Democracy in Bangladesh|website=press-files.anu.edu.au|access-date=19 September 2017|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010141253/http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|url-status=live}}</ref> 2024ع ۾ [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] جي سرگرم اهلڪارن جو انگ لڳ ڀڳ 230,000 هو،<ref name="IISS">*{{cite book| title=The Military Balance 2018 |author1=International Institute for Strategic Studies |author-link1=International Institute for Strategic Studies| date=14 February 2018| publisher=[[Routledge]]| isbn=978-1-85743-955-7| ref=IISS2018}}</ref> جنهن ۾ هوائي فوج جا 21,000 ۽ بحريه جا 27,000 اهلڪار شامل هئا.<ref>Including service and civilian personnel. See [https://web.archive.org/web/20120112044228/http://www.bangladeshnavy.org/glance.html Bangladesh Navy]. Retrieved 17 July 2007.</ref> روايتي دفاعي ڪردارن کان علاوه، فوج آفتن جي امدادي ڪارروائين ۾ شهري اختيارين جي مدد ڪئي آهي ۽ سياسي بيچيني جي دورن ۾ اندروني سلامتي پڻ فراهم ڪئي آهي. ڪيترن سالن کان، بنگلاديش [[گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ|گڏيل قومن جي امن فوجن]] ۾ دنيا جو سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ رهيو آهي.<ref>{{Cite web |date=4 April 2023 |title=Contribution of Uniformed Personnel to UN by Country and Personnel Type |url=https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |access-date=12 May 2023 |publisher=United Nations|archive-date=12 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230512143419/https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش جو فوجي بجيٽ]] جي ڊي پي جو 1.3 سيڪڙو آهي، جيڪو 2021ع ۾ 4.3 بلين آمريڪي ڊالرن جي برابر هو.<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |title=Military expenditure (% of GDP) – Bangladesh |publisher=World Bank |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207232946/https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |last=Alif |first=Abdullah |date=11 June 2020 |title=Budget FY21: Military spending increases by Tk2,327 crore |url=https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |work=Dhaka Trbiune |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231443/https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش بحريه]]، جيڪا بنگال جي نار جي وڏين بحرين مان هڪ آهي، فريگيٽن، آبدوزن، ڪورويٽن ۽ ٻين جهازن جي [[بنگلاديش بحريه جي سرگرم جهازن جي فهرست|بيڙي]] تي مشتمل آهي. [[بنگلاديش هوائي فوج]] وٽ گهڻ مقصدي جنگي جهازن جو هڪ [[بنگلاديش جي سرگرم فوجي جهازن جي فهرست|ننڍو بيڙو]] آهي. بنگلاديش جي فوجي سامان جو گهڻو حصو چين کان اچي ٿو.<ref>{{cite news |last=Balachandran |first=P.K. |date=12 April 2017 |title=Rivals India and China woo Bangladesh with aid totalling $46 b |url=http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |work=[[Daily FT]] |access-date=27 July 2017 |archive-date=28 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170728123712/http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |url-status=live }}</ref> تازن سالن ۾، بنگلاديش ۽ ڀارت گڏيل فوجي مشقون، فوجي اڳواڻن جا اعليٰ سطحي دورا، [[دهشتگردي جي روڪٿام]] ۾ سهڪار ۽ ڳجهي ڄاڻ جي مٽاسٽا وڌائي آهي. بنگلاديش [[اتر اوڀر ڀارت]] ۾ استحڪام ۽ سلامتي کي يقيني بڻائڻ لاءِ اهم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |title=Migration, river management, radicalisation: What does the future hold for India-Bangladesh relations? |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta |date=May 2020 |website=Observer Research Foundation |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231444/https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |title=Bangladesh and India's Northeast: A security perspective |work=The Daily Star |date=15 October 2011 |access-date=14 February 2022 |archive-date=8 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220208025833/https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |url-status=live }}</ref> اوڀر برصغير ۾ بنگلاديش جي حڪمت عملي واري اهميت چين جي ويجهڙائي، برما سان سرحد، مکيه ڀارت ۽ اتر اوڀر ڀارت جي جدا ٿيڻ، ۽ بنگال جي نار ۾ ان جي سامونڊي علائقي تي دارومدار رکي ٿي.<ref>{{cite web |author=Anu Anwar, Michael Kugelman |url=https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |title=The U.S. Should Deepen Ties With Bangladesh |work=Foreign Policy |date=1 December 2021 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |url-status=live }}</ref> 2002ع ۾ بنگلاديش ۽ چين دفاعي سهڪار جو معاهدو ڪيو.<ref>{{cite journal |last=Kinne |first=Brandon J. |date=15 August 2018 |title=Defense Cooperation Agreements and the Emergence of a Global Security Network |journal=International Organization |volume=72 |issue=4 |pages=799–837 |doi=10.1017/S0020818318000218 |doi-access=free }}</ref> آمريڪا بنگلاديش سان [[اسٽيٽس آف فورسز ايگريمينٽ]]، [[ايڪويزيشن اينڊ ڪراس-سروسنگ ايگريمينٽ]] ۽ جنرل سيڪيورٽي آف ملٽري انفارميشن ايگريمينٽ بابت ڳالهين جي ڪوشش ڪئي آهي.<ref>{{cite journal |last=Paul |first=Bimal Kanti |year=2005 |title=Bangladeshi American Response to the 1998 Status of Forces Agreement (SOFA): An Assessment |journal=The Professional Geographer |volume=57 |issue=4 |pages=495–505 |doi=10.1111/j.1467-9272.2005.00494.x |bibcode=2005ProfG..57..495P }}</ref><ref>{{cite web |last=Ashraf |first=Nazmul |url=https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |title=U.S. keen on military ties with Dhaka &#124; Uae |work=Gulf News |date=11 May 2002 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162344/https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=US wants 2 defence deals with Bangladesh |url=https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |work=The Daily Star |date=18 October 2019 |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |url-status=live }}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش گڏيل قومن جي [[ايٽمي هٿيارن جي پابندي بابت معاهدو]] جي توثيق ڪئي.<ref>{{cite news |title=Bangladesh ratifies nuclear weapons prohibition treaty |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |work=Dhaka Tribune |date=28 September 2020 |access-date=15 August 2020 |archive-date=20 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200920163951/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |url-status=live }}</ref> ==آبادي== ھن ملڪ جي آبادي لڳ ڀڳ 25 ڪروڙ آهي جنھن جو 83 سيڪڙو مسلمان ۽ 16 سيڪڙو ھندو آھن. ھن ملڪ ۾ انڊونيشيا ، پاڪستان ۽ ڀارت کان پوء مسلمانن جو دنيا ۾ سڀ کان وڏو ملڪ آھي<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. ھن ملڪ جو سرڪاري مذھب پڻ اسلام آھي. مسلمانن جي ملڪن ۾ سڀ کان گھڻا ھندو ھن ملڪ ۾ رھن ٿا<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. مسلمانن جي اڪثريت سني اسلام جي حنفي فقه سان تعلق رکندڙ آهي<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. ھندن جي اڪثريت جو تعلق شيڊول وارين ذاتين سان آهي جن کي ماضي ۾ اڇوت يا [[ھريجن]] (خدا جا ٻچا) سڏيو ويندو هو<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. مٿين طبقي جا ھندو 1947 ۾ انڊيا جي رياست اولھ بينگال ھجرت ڪري ويا<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. == معيشت == {{Main|بنگلاديش جي معيشت}} {{Further|بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Dhaka April (33244268934).jpg | caption1 = [[موتي جهيل ٿاڻو|موتي جهيل]]، قومي گاديءَ واري شهر [[ڍاڪا]] جو سڀ کان وڏو [[مرڪزي واپاري ضلعو|واپاري ضلعو]] آهي۔ | image2 = The padma bridge 04.jpg | caption2 = [[پدما پل]]، جيڪا 2022ع ۾ کولِي وئي، هڪ [[سڙڪ ۽ ريلوي پلن جي فهرست|سڙڪ-ريل پل]] آهي جيڪا [[پدما ندي]] تي تعمير ٿيل آهي۔ }} بنگلاديش هڪ [[في فرد مجموعي قومي آمدني موجب ملڪن جي فهرست#هيٺين وچولي آمدني وارو گروهه|هيٺين وچولي آمدني]] واري [[مخلوط معيشت|مخلوط منڊي معيشت]] رکندڙ ملڪ آهي۔<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Zobaer|url=https://www.dw.com/en/bangladesh-economy-50-years-on/a-57015896|title=Bangladesh at 50: From 'basket case' to rising economic star|access-date=30 September 2022|work=[[ڊي ڊبليو نيوز]]|publisher=[[ڊيوچي ويلي]]|date=16 December 2021}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/feature/2023/01/22/a-journey-together-bangladesh-and-world-bank-celebrate-historic-partnership|title=A Journey Together: Bangladesh and World Bank Celebrate Historic Partnership|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|date=22 January 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> نالي ماتر جي ڊي پي موجب بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن جي جي ڊي پي (نالي ماتر) موجب فهرست|36هين وڏي معيشت]] ۽ [[خريداري قوت برابري]] (PPP) موجب [[ملڪن جي جي ڊي پي (PPP) موجب فهرست|24هين وڏي معيشت]] رکي ٿو۔ بنگلاديش جي [[مزدور قوت]] 71.4 ملين ماڻهن تي مشتمل آهي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.TLF.TOTL.IN?locations=BD|title=Labor force, total – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> جيڪا دنيا ۾ [[مزدور قوت موجب ملڪن جي فهرست|ستين وڏي مزدور قوت]] آهي؛ جڏهن ته 2024 مطابق بيروزگاري جي شرح 3.6٪ هئي۔<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.ZS?locations=BD|title=Unemployment, total (% of total labor force) (modeled ILO estimate) – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ جا [[زرِ مبادلا جا ذخيرا]] گهٽجڻ باوجود،<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/business/local/s3knbstt64|title=Respite from fall in forex reserves, dollar market stable|work=[[پروٿوم آلو]]|date=19 October 2024|last=Sakib|first=Shanaullah|access-date=9 January 2025}}</ref> ڏکڻ ايشيا ۾ هندستان کان پوءِ ٻئي نمبر تي آهن۔ بنگلاديش جي [[بنگلاديشي جلاوطن برادري|جلاوطن برادري]] 2024ع دوران تقريباً 27 ارب آمريڪي ڊالر [[بنگلاديش ڏانهن ترسيل رقم]] جي صورت ۾ موڪليا۔<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/remittance-hit-all-time-high-2024-3789871|title=Remittance hit all-time high in 2024|last=Hasan|first=Md. Mehedi|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 January 2025|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديشي ٽڪا]] ملڪ جي قومي ڪرنسي آهي۔ 2023 مطابق، خدمتن وارو وڏو شعبو ڪل جي ڊي پي جو لڳ ڀڳ 51.5٪ حصو ڏئي ٿو، ان کان پوءِ صنعتي شعبو 34.6٪ سان ٻئي نمبر تي آهي، جڏهن ته [[بنگلاديش ۾ زراعت|زرعي شعبو]] صرف 11٪ جي ڊي پي پيدا ڪري ٿو۔<ref name="cia"/> تنهن هوندي به روزگار جي لحاظ کان اهو سڀ کان وڏو شعبو آهي ۽ ملڪ جي لڳ ڀڳ اڌ مزدور قوت کي روزگار فراهم ڪري ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/labour-force-survey-2022-agriculture-still-main-job-generator-3283936|title=Labour Force Survey 2022: Agriculture still main job generator|last=Byron|first=Rejaul Karim|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=30 March 2023|access-date=11 January 2025}}</ref> ملڪ جي برآمداتي آمدني جو 84٪ کان وڌيڪ حصو [[بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت]] مان حاصل ٿئي ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.weforum.org/stories/2024/02/how-bangladesh-offers-lessons-for-sustainable-industrialization-in-africa/|last=Akinrebiyo|first=Femi|title=Bangladesh's leap from poverty to textile powerhouse offers lessons for countries in Africa|date=16 February 2024|work=[[ورلڊ اڪنامڪ فورم]]|access-date=11 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جو ٻيون نمبر وڏو تيار پوشاڪ برآمد ڪندڙ ملڪ آهي ۽ عالمي [[تيز فيشن]] صنعت ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو، جتي اها مختلف مغربي فيشن برانڊن کي شيون برآمد ڪري ٿي۔<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/cd6ye3e8x9po|title=Fast fashion drove Bangladesh – now its troubled economy needs more|work=[[بي بي سي نيوز]]|date=7 September 2024|access-date=16 January 2025|last=Imandar|first=Nikhil|publisher=[[بي بي سي]]}}</ref> بنگلاديش [[بنگلاديش جي جوٽ صنعت|جوٽ]]،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/symbol-our-degradation-3624216|title=A symbol of our degradation|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 June 2024|last=Choudhury|first=Serajul Islam|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانورن جي پيداوار|چانور]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/bw4ldbvrb4|title=Rice production rising high in Bangladesh|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[پروٿوم آلو]]|date=17 June 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جي مڇين جي فهرست|مڇي]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/good-day-bangladesh/sk7ow1u6en|title=Bangladesh globally second in freshwater fish production|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=10 June 2024|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانهه جي پيداوار|چانهه]]<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/long-term-plan-behind-high-tea-production-3399926|title=Long-term plan behind high tea production|last1=Chowdhury|first1=Dwoha|last2=Halder|first2=Sukanta|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=22 August 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> ۽ گلن جو اهم پيدا ڪندڙ ملڪ پڻ آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/floriculture-lucrative-sector-bangladesh-131728|title=Floriculture: A lucrative sector in Bangladesh|date=12 September 2020|website=Business Standard}}</ref> ٻين وڏين صنعتن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهاز سازي|جهاز سازي]]، [[بنگلاديش ۾ دواسازي صنعت|دواسازي]]، [[بنگلاديش ۾ فولاد صنعت|فولاد]]، [[بنگلاديش ۾ برقيات صنعت|برقيات]] ۽ [[بنگلاديش ۾ چمڙي جي صنعت|چمڙي جون شيون]] شامل آهن۔<ref>{{cite journal|last1=Ahaduzzaman|last2=Sarkar|first2=Prottasha|last3=Anjum|first3=Aniqa|last4=Khan|first4=Easir A.|title=Overview of Major Industries in Bangladesh|date=7 December 2017|journal=Journal of Chemical Engineering|volume=30|number=1|doi=10.3329/jce.v30i1.34798|pages=51–58|doi-access=free}}</ref> چين بنگلاديش جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار آهي، جيڪو ڪل واپار جو 15٪ حصو رکي ٿو، جڏهن ته هندستان 8٪ سان ٻئي نمبر تي آهي۔<ref>{{cite web|last=Haroon|first=Jasim Uddin|date=11 December 2024|work=[[فنانشل ايڪسپريس]]|url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/last-page/china-bangladeshs-top-trading-partner-in-fy24-1733855492|title=China Bangladesh's top trading partner in FY24|access-date=11 January 2025}}</ref> خانگي شعبو ملڪ جي جي ڊي پي جو 80٪ حصو پيدا ڪري ٿو، جڏهن ته سرڪاري ملڪيت وارين ڪمپنين جو ڪردار مسلسل گهٽجي رهيو آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/public-sector-needs-keep-pace-private-sector-359749|title=Public sector needs to keep pace with private sector|date=20 January 2022|website=Business Standard}}</ref> بنگلاديش جي معيشت گهڻو ڪري خانداني ملڪيت واريون [[بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست|واپاري جماعتون]] ۽ ننڍن ۽ وچولي درجي جي ڪاروبارن تي ٻڌل آهي۔ بنگلاديش جون ڪجهه وڏيون عوامي شيئر مارڪيٽ ۾ درج ڪمپنيون [[بيڪسيمڪو]]، [[بي آر اي سي بينڪ]]، [[بي ايس آر ايم]]، [[جي پي ايڇ اسپات]]، [[گرامينفون]]، [[سمٽ گروپ]] ۽ [[اسڪوائر فارماسيوٽيڪل]] آهن۔<ref>{{Cite web |url=https://www.dse.com.bd/dse30_share.php|title=DS30 Index &#124; Dhaka Stock Exchange|website=dse.com.bd}}</ref> [[ڍاڪا اسٽاڪ ايڪسچينج]] ۽ [[چٽگانگ اسٽاڪ ايڪسچينج]] ملڪ جون ٻه اهم [[سرمائي مارڪيٽ]]ون آهن۔<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/tale-two-capital-markets-883756|title=A tale of two capital markets|work=[[Business Standard]]|date=25 June 2024|last=Islam|first=Shadique Mahbub|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ مواصلات]] جي صنعت دنيا جي تيزي سان وڌندڙ صنعتن مان هڪ آهي، جتي نومبر 2024ع جي آخر تائين موبائيل فون استعمال ڪندڙن جو انگ 188.78 ملين تائين پهچي ويو۔<ref>{{cite web|title=Mobile Phone Subscribers in Bangladesh|url=https://www.amtob.org.bd/home/industrystatics|access-date=9 January 2025|work=[[بنگلاديش موبائيل ٽيليڪام آپريٽرز ايسوسيئيشن|AMTOB]]}}</ref> سياسي عدم استحڪام،<ref>{{cite web|url=https://www.eiu.com/n/infrastructure-enhancements-will-underpin-growth-in-dhaka/|title=Infrastructure enhancements will underpin growth in Dhaka|date=30 September 2020|access-date=12 January 2025|work=[[ايڪانامسٽ انٽيليجنس يونٽ]]}}</ref> وڌندڙ مهانگائي،<ref name="sadiq"/> [[بنگلاديش ۾ بدعنواني|گھڻي بدعنواني]]،<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Sadiq|date=22 May 2024|title=Why is it taking so long to stabilise the economy?|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/why-it-taking-so-long-stabilise-the-economy-3615381}}</ref> بجلي جي اڻپوري فراهمي،<ref>{{cite web|last1=Rahman|first1=Asifur|last2=Karmaker|first2=Konkon|date=11 September 2024|title=Power supply may not improve anytime soon|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/how-do-we-overcome-our-corruption-crisis-3731226}}</ref> ۽ سڌارن جي سست رفتار سان عملداري معاشي واڌ ويجهه لاءِ اهم چئلينج آهن۔<ref name="sadiq"/> بنگلاديش کي [[گلوبل انوويشن انڊيڪس]] ۾ 2024ع ۽ 2025ع دوران 106هين درجو حاصل ٿيو۔<ref>{{Cite web |title=Bangladesh ranking in the Global Innovation Index 2025|url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/bangladesh|access-date=2025-10-21 |website=www.wipo.int|language=en}}</ref> == اهم شخصيتون == * [[شيخ مجيب الرحمان]] * [[شيخ حسينه واجد]] * [[بيگم خالده ضياء]] * [[ڊاڪٽر محمد يونس]] ([[نوبل انعام]] ماڻيندڙ) * [[رونا ليلا]] == پڻ ڏسندا == * [[بنگلاديش جا صدر]] * [[بنگلاديش جا وزير اعظم]] == حوالا == {{حوالا|2}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.bangladesh.gov.bd/ بنگلا ديش جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{سارڪ}} {{OIC}} [[زمرو:بنگلاديش]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:بنگال]] [[زمرو:اسلامي رياستون]] [[زمرو:ايشيا ۾ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ ايشيا جا ملڪ]] [[زمرو:او آئي سي جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:دولت مشترڪه جون رڪن قومون]] j7r4hw31nvnyz6gnupit8w22fz7dseq 387191 387190 2026-06-20T19:50:12Z Intisar Ali 8681 /* معيشت */ 387191 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ايشيا جو ملڪ}} {{About|ملڪ بابت}} {{Infobox country | conventional_long_name = عوامي جمهوريه بنگلاديش | common_name = بنگلاديش | native_name = {{native name|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ}}<br />{{resize|90%|{{nobold|{{transliteration|bn|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś}}}}}} | image_flag = Flag of Bangladesh.svg | image_coat = National emblem of Bangladesh.svg | symbol_type = [[بنگلاديش جو قومي نشان|نشان]] | other_symbol = {{unbulleted list |[[File:Government Seal of Bangladesh.svg|100px|بنگلاديش حڪومت جي مهر]]}} | other_symbol_type = [[بنگلاديش حڪومت جي مهر|حڪومتي مهر]] | national_anthem = {{lang|bn|আমার সোনার বাংলা}} ([[بنگالي ٻولي|بنگالي]])<br />{{transliteration|bn|[[امار شونار بنگلا]]}}<br />"منهنجو سونهري بنگال"<br /><div style="display:inline-block;margin-top:0.4em;">[[File:Amar Sonar Bangla instrumental by US Navy Band.oga|center]]</div> | image_map = {{Switcher|[[File: Bangladesh (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File: Bangladesh rel location map.svg |upright=1.15|frameless]]|بنگلاديش جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[ڍاڪا]] | coordinates = {{Coord|23|45|50|N|90|23|20|E|type:city_region:BD|display=inline}} | largest_city = capital | languages_type = سرڪاري ٻولي<br />{{nowrap|{{nobold|۽ قومي ٻولي}}}} | languages = [[بنگالي ٻولي|بنگالي]]<ref name="bdlaws.minlaw.gov.bd">{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh |website=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |access-date=1 February 2017 |archive-date=10 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191110101626/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |script-title=bn:বাংলা ভাষা প্রচলন আইন, ১৯৮৭ |author=<!--Not stated--> |website=bdlaws.minlaw.gov.bd |publisher=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |trans-title=بنگالي ٻولي لاڳو ڪرڻ جو ايڪٽ، 1987ع |language=bn |access-date=7 January 2024 |archive-date=7 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240107175804/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |url-status=live }}</ref> | languages2_type = ٻي عام ٻولي | religion = {{ublist |item_style=white-space:nowrap; |91.04% [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ([[رياستي مذهب|سرڪاري]])|7.94% [[بنگلاديش ۾ هندو ڌرم|هندو ڌرم]] |0.60% [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] |0.30% [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|0.12% [[بنگلاديش ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2022 | languages2 = [[بنگلاديشي انگريزي|انگريزي]]<ref>{{cite journal |id={{ERIC|EJ1249887}} |last1=Ara |first1=Rowshon |title=A Foreign Language or the Second Language: The Future of English in Bangladesh |journal=International Journal of Language Education |date=March 2020 |volume=4 |issue=1 |pages=81–95 |doi=10.26858/ijole.v4i2.10458 |doi-broken-date=9 January 2026 }}</ref><ref>{{cite journal |last1=Islam |first1=Mohammad Nurul |last2=Hashim |first2=Azirah |title=Historical Evolution of English in Bangladesh |journal=Journal of Language Teaching and Research |date=2019 |volume=10 |issue=2 |page=247 |doi=10.17507/jltr.1002.05 }}</ref> | ethnic_groups = 99% [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]]<!--Do not modify to "Bengalis". The name of the ethnic group is "Bengali" and the people who belong to Bengali ethnicity are called "Bengalis".--> {{collapsible list | titlestyle = background:transparent;text-align:left;font-weight:normal;font-size:100%; | title = 1% [[بنگلاديش جا مقامي ماڻهو|ٻيا]] | hlist = on | [[چڪما ماڻهو|چڪما]] | [[گارو ماڻهو|گارو]] | [[خاصي ماڻهو|خاصي]] | [[خومي ماڻهو|خومي]] | [[ميتي ماڻهو|منيپوري]] | [[مرما ماڻهو|مرما]] | [[ميزو ماڻهو|ميزو]] | [[رخائن ماڻهو|اراڪاني]] | [[مرو ماڻهو|مرو]] | [[سنتال ماڻهو|سنتال]] | [[تنچانگيا ماڻهو|تنچانگيا]] | [[ترپوري ماڻهو|ترپوري]] | [[بشنوپريا ماڻهو|بشنوپريا]] }} | ethnic_groups_ref = <ref>{{cite web |title=Ethnic population in 2022 census |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |access-date=9 June 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> | ethnic_groups_year = 2022 | religion_ref = <ref name="census"/> | demonym = [[بنگلاديشي ماڻهو|بنگلاديشي]] | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[محمد شهاب الدين]] | leader_title2 = [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[طارق رحمان]] | leader_title3 = [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] | leader_name3 = [[حفيظ الدين احمد]] | leader_title4 = [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] | leader_name4 = [[زبير رحمان چوڌري]] | legislature = [[جاتيا سنگساد]] | sovereignty_note = [[پاڪستان]] کان | sovereignty_type = [[بنگلاديش جي آزادي|آزادي]] | established_event1 = [[اوڀر بنگال]] | established_date1 = 15 آگسٽ 1947ع | established_event2 = [[اوڀر پاڪستان]] | established_date2 = 29 فيبروري 1956ع | established_event3 = [[بنگلاديشي آزادي جو اعلان|آزاديءَ جو اعلان]] | established_date3 = 26 مارچ 1971ع | established_event4 = [[بنگلاديش جي عارضي حڪومت|عارضي حڪومت]] | established_date4 = 10 اپريل 1971ع | established_event5 = [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ جو دستاويز|فتح]]، [[بنگلاديش آزادي جنگ|آزادي جنگ]] ۾ | established_date5 = 16 ڊسمبر 1971ع | established_event6 = [[بنگلاديش جو آئين|موجوده آئين]] | established_date6 = 16 ڊسمبر 1972ع | area_km2 = 148,460<ref>{{cite web|title=Bangladesh country profile |url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650940|website=[[بي بي سي نيوز]] |date=4 March 2011 |access-date=18 February 2025}}</ref> | area_rank = 93هون | area_sq_mi = 57320 | area_label2 = زميني پکيڙ | area_data2 = 130,170&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=13 November 2021|year=2021}}</ref> | area_label3 = آبي پکيڙ | area_data3 = 18,290&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia"/> | percent_water = 6.4 | population_estimate = 175,423,000<ref name=IMF/> | population_census = 169,828,911<ref name="populationcensus2022">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Post Enumeration Check (PEC) Adjusted Population |url=http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |date=18 April 2023 |website=[[بنگلاديش شماريات بيورو]] |access-date=30 May 2023 |archive-date=30 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230530205648/http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=Report: 68% Bangladeshis live in villages |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |work=[[ڍاڪا ٽربيون]] |date=28 November 2023 |access-date=6 February 2024 |archive-date=6 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240206021005/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |url-status=live }}</ref> | population_estimate_year = 2026 | population_estimate_rank = 8هون | population_census_year = 2022 | population_census_rank = 8هون | population_density_km2 = 1,165 | population_density_sq_mi = 3,020 | population_density_rank = 13هون | GDP_PPP = {{increase}} $1.922 ٽرلين<ref name="IMFWEO.BD">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[بين الاقوامي مالياتي فنڊ]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=19 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 25هون | GDP_PPP_per_capita = {{increase}} $10,955<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_PPP_per_capita_rank = 127هون | GDP_nominal = {{increase}} $510.705 بلين<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 36هون | GDP_nominal_per_capita = {{increase}} $2,911<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_per_capita_rank = 142هون | Gini = 30.9 | Gini_year = 2022 | Gini_change = decrease | Gini_ref = <ref>{{Cite web |title=Gini index - Bangladesh |url=https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=BD |access-date=2026-03-31 |website=World Bank}}</ref> | Gini_rank = | HDI = 0.685 | HDI_year = 2023 | HDI_change = increase | HDI_ref = <ref>{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[گڏيل قومن جو ترقياتي پروگرام]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = {{ordinal|130}} | currency = [[بنگلاديشي ٽڪا|ٽڪا]] ({{lang|bn|[[৳]]}}) | currency_code = BDT | time_zone = [[بنگلاديش معياري وقت|بي ايس ٽي]] | utc_offset = +6 | date_format = dd/mm/yyyy | calling_code = [[بنگلاديش ۾ ٽيليفون نمبر|+880]] | cctld = {{ubl|[[.bd]]|{{lang|bn|[[.bangla|.বাংলা]]}}}} | area_magnitude = | footnote = | today = }} {{Contains special characters|بنگالي}} '''بنگلاديش'''،{{efn|{{IPAc-en|%|b|ae|N|g|l|@|"|d|E|S|,_|%|b|A:|N|-|audio=LL-Q1860 (eng)-Flame, not lame-Bangladesh.wav}}; {{langx|bn|বাংলাদেশ|Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ˈbaŋlaˌdeʃ|pron|Bn-বাংলাদেশ.oga}}}} سرڪاري طور '''عوامي جمهوريه بنگلاديش'''،{{efn|{{langx|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ɡɔnopɾodʒat̪ɔnt̪ɾi‿baŋlad̪eʃ|pron|}}}} [[ڏکڻ ايشيا]] جو هڪ ملڪ آهي. اهو دنيا جو [[آبادي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]] آهي ۽ [[آباديءَ جي گهاٽائي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گنجان آباد ملڪن]] مان هڪ آهي، جتي لڳ ڀڳ 176 ملين آبادي {{convert|148461|km2|sqmi}} ايراضيءَ ۾ رهي ٿي.<ref name=IMF>{{Cite web |title=Bangladesh and the IMF |url=https://www.imf.org/en/countries/bgd |access-date=2026-05-02 |website=IMF}}</ref> بنگلاديش جون زميني سرحدون اتر، اولهه ۽ اوڀر ۾ [[ڀارت]] سان ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ملن ٿيون. ان جي ڏکڻ ۾ [[بنگال جي نار]] سان سامونڊي ڪنارو آهي. اهو [[ڀوٽان]] ۽ [[نيپال]] کان [[سليگڙي لنگهه]] وسيلي الڳ آهي، ۽ اتر طرف [[چين]] کان [[ڀارت جون رياستون|ڀارتي رياست]] [[سڪم]] وسيلي جدا آهي. [[ڍاڪا]]، ملڪ جو گاديءَ جو هنڌ ۽ [[بنگلاديش جا شهر ۽ ڳوٺ|سڀ کان وڏو شهر]]، ملڪ جو سياسي، مالي ۽ ثقافتي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.sinardaily.my/article/728620/culture/travel-amp-food/bangladesh-may-not-have-a-mega-monument-but-what-it-has-is-captivating|title=Bangladesh may not have a mega monument but what it has is captivating|first=S. D.|last=Reporter|date=12 July 2025|website=Sinar Daily}}</ref> [[چٽاگانگ]] ملڪ جو ٻيو وڏو شهر ۽ [[چٽاگانگ بندرگاهه|ملڪ جو سڀ کان مصروف بندرگاهه]] آهي. هاڻوڪي بنگلاديش جو علائقو قديم تاريخ ۾ ڪيترين [[هندو سلطنتن ۽ گهراڻن جي فهرست|هندو]] ۽ [[ٻڌ ڌرم جي بادشاهتن ۽ سلطنتن جي فهرست|ٻڌ]] گهراڻن جو مضبوط مرڪز رهيو. 1204ع ۾ [[بنگال تي غوري فتح|مسلمانن جي فتح]] کان پوءِ، هن علائقي ۾ [[بنگال سلطنت|سلطنتي]] ۽ [[مغل سلطنت|مغل]] حڪمراني قائم ٿي. [[بنگال صوبو|مغل سلطنت جي سڀ کان وڏي صوبي]] طور [[بنگال]] دنيا جي سڀ کان خوشحال ۽ واپاري طور سرگرم علائقن مان هڪ بڻجي اڀريو، جيڪو پنهنجي [[بنگال ۾ ململ جو واپار|ترقي يافته ڪپڙي جي صنعت]] ۽ زرعي پيداوار لاءِ مشهور هو. 1757ع ۾ [[پلاسي جي جنگ]] ايندڙ ٻن صدين لاءِ [[بنگال پريزيڊنسي|برطانوي نوآبادياتي حڪمراني]] جي شروعات ثابت ٿي. هن دور ۾ سرمائي جي وڏي پيماني تي ٻاهر منتقلي ٿي، جنهن کي برطانيا ۾ صنعتي انقلاب جي مالي مدد لاءِ استعمال ڪيو ويو، جڏهن ته بنگال موتمار ڏڪارن جي دورن سبب تباهه ٿيو. 1947ع ۾ [[برطانوي هندستان جي ورهاڱي|هندستان جي ورهاڱي]] کان پوءِ، [[اوڀر بنگال]] نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جنهن کي پوءِ [[اوڀر پاڪستان]] جو نالو ڏنو ويو. [[اولهه پاڪستان]] ۾ قائم حڪومت طرفان ٻن ڏهاڪن کان وڌيڪ سياسي دٻاءُ ۽ [[ادارتي نسل پرستي|نظامي نسل پرستي]] کان پوءِ، [[اوڀر پاڪستان]] ۾ [[عدم تعاون تحريڪ (1971)|1971ع جي عدم تعاون تحريڪ]] سان شهري بيچيني پيدا ٿي، جيڪا حڪومت جي پرتشدد [[آپريشن سرچ لائيٽ|فوجي ڪارروائي]] کان پوءِ [[بنگلاديش آزادي جنگ]] جو سبب بڻي. [[مڪتي باهني]]، [[1971ع جي هندستان-پاڪستان جنگ|ڀارتي فوجن جي مدد ۽ سهڪار]] سان، هڪ ڪامياب [[انقلاب|هٿياربند انقلاب]] وڙهيو؛ ۽ پاڪستان طرفان ڪيل [[بنگلاديش نسل ڪشي]] جي باوجود، بنگلاديش 16 ڊسمبر 1971ع تي هڪ [[خودمختيار قوم]] بڻجي ويو. آزاديءَ کان پوءِ [[شيخ مجيب الرحمان]] ملڪ جي اڳواڻي ڪئي، جيستائين 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] ٿيو. پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن کي پاڻ به 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|قتل]] ڪيو ويو. 1980ع واري ڏهاڪي تي [[حسين محمد ارشاد]] جي آمريت غالب رهي، جنهن کي 1990ع ۾ [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|عوامي بغاوت]] ذريعي هٽايو ويو. 1991ع ۾ جمهوريت جي بحاليءَ کان پوءِ، [[بيگمن جي جنگ]] يعني [[خالده ضياءُ]] ۽ [[شيخ حسينا]] جي رقابت ايندڙ 34 سالن تائين ملڪ جي سياست کي شڪل ڏني. حسينا کي 5 آگسٽ 2024ع تي [[جولاءِ بغاوت|عوامي بغاوت]] ۾ هٽايو ويو.<ref>{{Cite news |title=Battle Of Begums: All About Rivalry Between Khaleda Zia And Sheikh Hasina |url=https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-url=http://web.archive.org/web/20251230091627/https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-date=2025-12-30 |access-date=2026-05-15 |work=NDTV |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Mudgal |first=Aryan |date=2025-12-30 |title=‘Battle of the Begums’: Khaleda Zia and Sheikh Hasina's rivalry over the years |url=https://www.hindustantimes.com/world-news/battle-of-the-begums-khaleda-zia-and-sheikh-hasinas-rivalry-over-the-years-bangladesh-101767079979402.html |access-date=2026-05-15 |website=Hindustan Times |language=en}}</ref> بنگلاديش [[ويسٽ منسٽر نظام]] تي ٻڌل هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي. اهو [[وچولي طاقت]] آهي ۽ [[بنگلاديش جي معيشت|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] رکي ٿو. بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن موجب اسلام|چوٿين نمبر وڏي مسلمان آبادي]] جو گهر آهي. اهو ڏکڻ ايشيا جي [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|ٽئين نمبر وڏي فوج]] رکي ٿو ۽ گڏيل قومن جي [[امن قائم رکڻ]] وارين ڪارروائين ۾ سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ آهي. بنگلاديش [[بنگلاديش جون ڊويزنون|اٺ ڊويزنن]]، [[بنگلاديش جا ضلعا|64 ضلعن]]، [[اپازيلا|500 سب ضلعن]] ۽ [[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|4,599 يونين ڪائونسلن]] تي مشتمل آهي، ۽ دنيا جي [[سندربن|سڀ کان وڏي مينگروو ٻيلي]] جو گهر آهي. ان وٽ دنيا جي سڀ کان وڏي [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|پناهگير آبادي]] مان هڪ آهي ۽ اهو اڃا تائين مقامي سطح تي پکڙيل [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]]، [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جي ڀڃڪڙين]]، [[مذهبي تشدد]]، [[سياسي زوال|سياسي عدم استحڪام]] ۽ [[موسمي تبديلي جا اثر|موسمي تبديلي جي منفي اثرن]] جهڙن چئلينجن کي منهن ڏئي رهيو آهي. بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] ۽ [[بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن]] جو ميمبر ملڪ آهي. == نالي جي بڻ بنياد == {{Main|بنگال جا نالا}} ''بنگلاديش'' ("بنگالي ملڪ") جي نالي جي بڻ بنياد کي ويهين صديءَ جي شروعات تائين ڳولي سگهجي ٿو، جڏهن بنگالي محب وطن گيتن، جهڙوڪ [[رابندرناٿ ٽئگور]] جي ''آجي بنگلاديشير هردوئي'' ۽ [[قاضي نذرالاسلام]] جي ''نمو نمو نمو بنگلاديش مومو'' ۾، ترتيبوار 1905ع ۽ 1932ع ۾، هي اصطلاح استعمال ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |title=Notation of song aaji bangladesher hridoy |access-date=10 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150904011316/http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |archive-date=4 September 2015}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان، بنگالي قومپرستن [[اوڀر پاڪستان]] ۾ سياسي جلسن ۾ هي اصطلاح استعمال ڪرڻ شروع ڪيو. ''بنگلا'' اصطلاح [[بنگال]] علائقي ۽ [[بنگالي ٻولي]] ٻنهي لاءِ استعمال ٿي سگهي ٿو. ''بنگلا'' اصطلاح جي اصل واضح ناهي؛ مختلف نظرين موجب ان جو تعلق ڪانسي جي دور جي ڪنهن [[پروٽو-ڊراوڙي ٻولي|پروٽو-ڊراوڙي]] قبيلي،<ref>{{cite web |url=http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field%28DOCID+bd0014%29 |title=Bangladesh: early history, 1000&nbsp;B.C.–A.D. 1202 |date=September 1988 |website=Bangladesh: A country study |publisher=[[لائبريري آف ڪانگريس]] |access-date=1 December 2014 |quote=Historians believe that Bengal, the area comprising present-day Bangladesh and the Indian state of [[West Bengal]], was settled in about 1000 B.C. by Dravidian-speaking peoples who were later known as the Bang. Their homeland bore various titles that reflected earlier tribal names, such as Vanga, Banga, Bangala, Bangal, and Bengal. |archive-url=https://web.archive.org/web/20131207010051/http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd%2Fcstdy%3A%40field%28DOCID+bd0014%29 |url-status=live |archive-date=7 December 2013 }}</ref> ۽ لوهه جي دور جي [[ونگا سلطنت]] سان جوڙيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |url=https://www.britannica.com/place/Vanga|title=Vanga &#124; ancient kingdom, India|website=Encyclopædia Britannica|access-date=24 April 2023|archive-date=30 July 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160730062030/https://www.britannica.com/place/Vanga|url-status=live}}</ref> هن اصطلاح جو سڀ کان پراڻو ڄاتل استعمال 805ع واري [[نيسري|نيسري پليٽ]] ۾ ملي ٿو. ''ونگلا ديسا'' اصطلاح يارهين صديءَ جي ڏکڻ هندستاني رڪارڊن ۾ ملي ٿو.<ref>{{cite book |last=Keay |first=John |author-link=John Keay |year=2000 |title=India: A History |publisher=[[Atlantic Monthly Press]] |page=220 |isbn=978-0-87113-800-2 |quote=In C1020 ... launched Rajendra's great northern escapade ... peoples he defeated have been tentatively identified ... 'Vangala-desa where the rain water never stopped' sounds like a fair description of Bengal in the monsoon.}}</ref><ref name="Sen-1999">{{cite book |last=Sen |first=Sailendra Nath |year=1999 |orig-date=First published 1988 |title=Ancient Indian History and Civilization |url=https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |publisher=New Age International |page=281 |isbn=978-81-224-1198-0 |access-date=25 July 2023 |archive-date=16 January 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116111745/https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |url-status=live }}</ref> چوڏهين صديءَ ۾ [[بنگال سلطنت]] دوران هن اصطلاح کي سرڪاري حيثيت ملي.<ref name="Ahmed2004">{{cite book |last=Ahmed |first=Salahuddin |date=2004 |title=Bangladesh: Past and Present |url=https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |publisher=APH Publishing |page=23 |isbn=978-81-7648-469-5 |access-date=14 May 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161602/https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |url-status=live }}</ref><ref>"But the most important development of this period was that the country for the first time received a name, ie Bangalah." [http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal Banglapedia: Islam, Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20150723091245/http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal |date=23 July 2015 }}</ref> [[شمس الدين الياس شاهه]] 1342ع ۾ پاڻ کي "بنگلا جو پهريون [[شاهه]]" قرار ڏنو.<ref name="Ahmed2004" /> اسلامي دور ۾ ''بنگال'' لفظ هن علائقي لاءِ سڀ کان عام نالو بڻجي ويو.<ref>{{Cite book |last=Sircar |first=D.C. |author-link=Dineshchandra Sircar |year=1971 |orig-date=First published 1960 |title=Studies in the Geography of Ancient and Medieval India |url=https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |edition=2nd |publisher=Motilal Banarsidass |page=135 |isbn=978-81-208-0690-0 |access-date=19 April 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161603/https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |url-status=live }}</ref> سورهين صديءَ جي تاريخدان [[ابوالفضل بن مبارڪ]] پنهنجي ''[[آئين اڪبري]]'' ۾ لکي ٿو ته پڇاڙي ''"ال"'' جو اضافو ان حقيقت مان ٿيو ته هن زمين جا قديم راجا ٽڪرين جي هيٺاهين وارن هيٺاهن علائقن ۾ مٽيءَ جا دڙا ٺاهيندا هئا، جن کي "ال" چيو ويندو هو.<ref>Land of Two Rivers, [[Nitish Sengupta]]</ref> اهو ذڪر [[غلام حسين سليم]] جي [[رياض السلاطين]] ۾ پڻ ملي ٿو.<ref name="riaj">[http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11 RIYAZU-S-SALĀTĪN: A History of Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20141215055926/http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11|date=15 December 2014}}, [[Ghulam Husain Salim]], The Asiatic Society, Calcutta, 1902.</ref> هند-آريائي پڇاڙي ''[[-desh|ديش]]'' سنسڪرت لفظ ''deśha'' مان نڪتل آهي، جنهن جي معنيٰ "زمين" يا "ملڪ" آهي. تنهنڪري ''بنگلاديش'' نالي جي معنيٰ "بنگال جي زمين" يا "بنگال جو ملڪ" آهي.<ref name="Sen-1999" /> == تاريخ == {{Main|بنگلاديش جي تاريخ}} === ابتدائي تاريخ === [[File:Mahasthan Brahmi Inscription.png|thumb|ٽين صدي ق.م. جو [[مهاستان برهمي ڪتبو]]، جيڪو 1931ع ۾ [[مهاستان ڳڙهه]]، [[بوگرا ضلعو]] مان دريافت ٿيو]] هن علائقي تي پکڙجندڙ پهرين وڏي مقامي سلطنت [[موريا سلطنت]] ({{Circa}} 320–185 ق.م.) هئي. ان جي زوال کان پوءِ [[ساماتاتا]] نالي بادشاھت اڀري، جيڪا [[گپت سلطنت]] (تقريباً 319–540ع) جي باجگذار رياست هئي. [[هرشا]] (606–647ع) ساماتاتا کي پنهنجي نسبتاً ڍري انتظامي سياسي ڍانچي ۾ شامل ڪيو. ٻڌ ڌرم واري [[پالا سلطنت]] 750ع کان 1150ع تائين هن علائقي تي حڪومت ڪئي. بعد ۾ ان کي هندو [[سينا خاندان]] ختم ڪيو، جنهن 1204ع تائين حڪومت ڪئي، جڏهن [[غوري خاندان]] جي [[محمد بختيار خلجي]] جي اڳواڻيءَ ۾ ٿيندڙ [[هندستاني برصغير ۾ مسلمان فتحون|مسلمان فتحن]] هن علائقي تي قبضو ڪيو.<ref>{{cite book|chapter=EARLY HISTORY, 1000 B.C.-A.D. 1202|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/4.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> === وچئين دور === {{Main|بينگال سلطنت|بنگال صوبو}} [[File:Renaldis muslin woman.jpg|thumb|ارڙهين صديءَ ۾ [[ڍاڪا]] جي هڪ عورت نفيس [[بنگال جي ململ واپار|بنگالي ململ]] جو لباس پهريل]] {{multiple image | perrow = 2 | total_width = 300 | image1 = Kusumba Mosque, Naogaon.jpg | image2 = গোয়ালদি মসজিদ 3.jpg | image3 = Bagha Shahi Mosque.jpg | image4 = Choto Shona Mosque Rajshahi.jpg | footer = بنگال سلطنت جي دور جي مسجدن جي تعمير. مٿان کاٻي کان گھڙيال وار ترتيب سان: [[ڪسومبا مسجد]] جا محراب، [[گوالدي مسجد]]، [[باگها مسجد]] ۽ [[ڇوٽو سونا مسجد]] جا نوڪدار محراب ۽ بنگالي ڇت. }} [[File:Hussain Shahis of Bengal.png|thumb|left|[[حسين شاهي خاندان]] جي دور ۾ بنگال]] ان کان پوءِ بنگال [[دهلي سلطنت]] (1206–1526ع) جو حصو بڻيو.<ref name="islamization">{{cite book|chapter=ISLAMIZATION OF BENGAL, 1202–1757|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/5.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> 1341ع ۾ [[فخرالدين مبارڪ شاهه]] آزاد [[بنگال سلطنت]] قائم ڪئي.<ref name="islamization"/> آزاد بنگال سلطنت تي لڳاتار ٻن خاندانن، [[حسين شاهي خاندان]] ۽ [[الياس شاهي خاندان]] حڪومت ڪئي، جڏهن ته [[گنيشا خاندان]] جو مختصر دور پڻ رهيو. جاگرافيائي توسيع ۽ معاشي خوشحاليءَ جي زماني ۾ يورپي ۽ چيني سياحن ان کي "واپار لاءِ دنيا جو سڀ کان مالدار ملڪ" قرار ڏنو.<ref>{{cite book|last=Nanda|first=J.N.|year=2005|title=Bengal: the unique state|publisher=Concept Publishing Company|isbn=978-81-8069-149-2}}</ref>{{rp|10}} 1576ع ۾ [[مغل سلطنت]] بنگال تي قبضو ڪيو.<ref name="islamization"/><ref>Raychaudhuri, Tapan; Habib, Irfan (eds). ''The Cambridge Economic History of India: Volume 1, c.1200–c.1750''. Cambridge University Press, 1982.</ref> اٺارهين صديءَ تائين [[بنگال صوبو]] مغل سلطنت جو سڀ کان مالدار صوبو بڻجي ويو ۽ ان کي "ملڪن جي جنت" ۽ "هندستان جو اناج گهر" سڏيو ويو.<ref name="islamization"/> هتي جي رهواسين جو معيارِ زندگي دنيا جي بهترين معيارن مان هڪ هو، ڇاڪاڻ⁠تہ هي علائقو ڪپهه جي ڪپڙي (خاص طور ململ)، ريشم ۽ [[بنگلاديش ۾ ٻيڙيون ٺاهڻ جي صنعت|ٻيڙيون ٺاهڻ]] جو وڏو عالمي برآمد ڪندڙ ۽ پيدا ڪندڙ هو.<ref name="ray">{{cite book|first=Indrajit|last=Ray|year=2011|title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857)|url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA7|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-82552-1|access-date=30 May 2019}}</ref>{{rp|174}} 1700ع جي شروعات ۾ مغل سلطنت جي زوال کان پوءِ هي علائقو [[بنگال جا نواب|بنگال جي نوابن]] جي ماتحت هڪ نيم خودمختيار رياست بڻجي ويو، جنهن جو بنياد [[مرشد قلي خان]] 1717ع ۾ رکيو. === برطانوي نوآبادياتي دور === {{Main|بنگال پريزيڊنسي}} [[File:Bengal Presidency in British India with dependencies 1852.png|thumb|left|برطانوي هندستان ۾ بنگال پريزيڊنسي (سائي رنگ) ۽ ان جا تابع علائقا (سرمائي رنگ)]] 23 جون 1757ع تي [[سراج الدوله]] جي اڳواڻيءَ واري رياست کي [[ايسٽ انڊيا ڪمپني]] [[پلاسي جي جنگ]] ۾ شڪست ڏني. اها جنگ بنگال ۽ سڄي هندستاني برصغير تي [[برطانوي راڄ]] قائم ڪرڻ ۾ اهم ثابت ٿي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref> بنگال برطانيا جي [[صنعتي انقلاب]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو، پر ان جي قيمت وڏي پئماني تي سرمائي جي نيڪالي، صنعتڪشي جي زوال ۽ بنگالي ڪپڙي جي صنعت جي تباهيءَ جي صورت ۾ ادا ڪئي وئي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref><ref name="ray"/>{{rp|7–10}} 1770ع جي هولناڪ [[عظيم بنگال ڏڪار]] ۾ اندازاً هڪ ڪروڙ تائين ماڻهو فوت ٿيا،<ref>{{cite journal|last=Ghose|first=Ajit Kumar|title=Food Supply and Starvation: A Study of Famines with Reference to the Indian Sub-Continent|volume=34|number=2|pages=368–389|jstor=2662775|publisher=[[Oxford University Press]]|journal=[[Oxford Economic Papers]]|year=1982|doi=10.1093/oxfordjournals.oep.a041557 |pmid=11620403 }}</ref><ref>{{Cite book |last=Dyson |first=Tim |title=A population history of India: from the first modern people to the present day |date=2018 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-882905-8 |edition=1st |location=Oxford |pages=80–81}}</ref><ref name="Irschick2018">{{citation|last=Irschick|first=Eugene F.|author-link=Eugene F. Irschick|title=A History of the New India: Past and Present|url=https://books.google.com/books?id=wqiaDwAAQBAJ&pg=PA73|year=2018|publisher=Routledge|isbn=978-1-317-43617-1|pages=73–}}</ref> جيڪو بنگال پريزيڊنسي جي ڪل آباديءَ جي لڳ ڀڳ ٽئين حصي جي برابر هو.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=6iNuAAAAMAAJ|last=Peers|first=Douglas M.|year=2006|title=India under colonial rule: 1700–1885|publisher=Pearson Education|isbn=978-0-582-31738-3}}</ref>{{rp|47}} === پاڪستان جو حصو === {{Main|ڊومينين آف پاڪستان|اوڀر بنگال|اوڀر پاڪستان}} {{further|اولھ پاڪستان| بنگال جو ورهاڱو (1947)|انڊيا جو ورھاڱو }} لڳ ڀڳ ٻن صدين جي سڌي برطانوي حڪمراني کان پوءِ، جديد بنگلاديش جون سرحدون [[هندستان جي ورهاڱي]] دوران 15 آگسٽ 1947ع تي [[ريڊڪلف لائين]] تحت [[بنگال جي ورهاڱي (1947ع)|بنگال جي ورهاڱي]] سان مقرر ٿيون.<ref>{{cite journal|last=Chatterji|first=Joya|title=The Fashioning of a Frontier: The Radcliffe Line and Bengal's Border Landscape, 1947–52|volume=33|number=1|year=1999|pages=185–242|publisher=[[Cambridge University Press]]|journal=[[Modern Asian Studies]]|doi=10.1017/S0026749X99003066 |jstor=313155}}</ref> ان وقت هي علائقو [[اوڀر بنگال]] جي نالي سان نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جڏهن ته ٻيو حصو [[اولهه پاڪستان]] هو.<ref>{{cite book|chapter=PAKISTAN PERIOD, 1947–71|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/14.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=4|access-date=13 January 2025}}</ref> اوڀر ۽ اولهه پاڪستان جي وچ ۾ هڪ هزار ميلن کان وڌيڪ جاگرافيائي فاصلو هو، جيڪو بعد ۾ شديد معاشي اڻبرابريءَ جو بنيادي سبب بڻيو.<ref>{{cite journal|last=Sobhan|first=Rehman|title=The Problem of Regional Imbalance in the Economic Development of Pakistan|journal=[[Asian Survey]]|volume=2|number=5|year=1962|pages=31–37|doi=10.2307/3023445 |jstor=3023445}}</ref> [[خواجه ناظم الدين]] اوڀر بنگال جو پهريون وزيراعليٰ ٿيو ۽ [[فريڊرڪ چالمرز بورن]] ان جو گورنر مقرر ٿيو. 1949ع ۾ [[آل پاڪستان عوامي مسلم ليگ]] قائم ٿي. 1950ع ۾ [[اوڀر بنگال قانون ساز اسيمبلي]] زمينداري نظام ۽ مستقل بندوبست کي ختم ڪندي زرعي سڌارا نافذ ڪيا.<ref>[[#Baxter|Baxter]], p. 72</ref> 1953ع ۾ عوامي مسلم ليگ جو نالو تبديل ڪري وڌيڪ "سيڪيولر" [[عوامي ليگ]] رکيو ويو.<ref name="LewisSagar1992">{{cite book |author1=David S. Lewis |author2=Darren J. Sagar|title=Political Parties of Asia and the Pacific: A Reference Guide |url={{GBurl|id=S4uyAAAAIAAJ}}|year=1992|publisher=Longman|isbn=978-0-582-09811-4|page=36|access-date=30 July 2017}}</ref> {{مکيه|بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ}} ثقافتي، لساني، سياسي ۽ معاشي امتياز، 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]]، 1966ع جي [[ڇهن نڪتن واري تحريڪ]]، 1970ع جي چونڊن ۾ [[عوامي ليگ]] جي شاندار ڪاميابي ۽ پوءِ [[آپريشن سرچ لائيٽ]] جي فوجي ڪارروائيءَ، بنگلاديش جي آزاديءَ جي جدوجهد کي جنم ڏنو. 25 مارچ 1971ع تي پاڪستاني حڪومت طرفان فوجي آپريشن شروع ڪيو ويو.<ref>{{cite journal|last=Bose|first=Sarmila|title=Anatomy of Violence: Analysis of Civil War in East Pakistan in 1971|journal=[[Economic and Political Weekly]]|volume=40|number=41|year=2005|pages=4463–4471|jstor=4417267}}</ref> 26 مارچ 1971ع تي پاڪستاني فوج پاران [[شيخ مجيب الرحمان]] جي گرفتاري کان پوءِ، آزادي پسند اڳواڻ ميجر [[ضياءُ الرحمان]] مجيب جي طرفان بنگلاديش جي آزاديءَ جو اعلان نشر ڪيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/zias-declaration-19001 | title=Zia's declaration |work=The Daily Star |date=7 April 2014 }}</ref> ان کان پوءِ نَو مهينن تي مشتمل خوني [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] شروع ٿي، جنهن دوران نسلي بنگالين جي خلاف [[بنگلاديش نسل ڪشي]] به ٿي.<ref>{{cite journal|last=Saikia|first=Yasmin|title=Beyond the Archive of Silence: Narratives of Violence of the 1971 Liberation War of Bangladesh|journal=[[History Workshop Journal]]|number=58|year=2004|volume=58 |pages=275–287|doi=10.1093/hwj/58.1.275 |jstor=25472765}}</ref> آخرڪار 16 ڊسمبر 1971ع تي [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ وارو معاهدو|پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ]] کان پوءِ بنگلاديش هڪ خودمختيار ۽ آزاد رياست طور وجود ۾ آيو. === آزاد بنگلاديش === [[بنگلاديش جو آئين]] 4 نومبر 1972ع تي نافذ ڪيو ويو.<ref>{{cite web|last1=Chakma|first1=Parbon|last2=Saumik|first2=Rafid Azad|url=https://www.thedailystar.net/law-our-rights/news/50-years-bangladesh-constitution-nutshell-3160281|title=50 Years of Bangladesh Constitution In a nutshell|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 November 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ، مجيب جي اڳواڻيءَ واري حڪومت وڏي پيماني تي ڪرپشن ۽ بدانتظامي ۾ ملوث ٿي، جنهن سبب سڄي ملڪ ۾ لاقانونيت ۽ معاشي تباهي پيدا ٿي. [[بڪسال|هڪ پارٽي سوشلزم]] قائم ڪرڻ جون ڪوششون ۽ [[1974ع بنگلاديش ڏڪار|1974ع جو وڏو ڏڪار]] مجيب جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي کان پوءِ 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] جو سبب بڻيا.<ref>{{cite book|chapter=Fall of the Bangabandhu, 1972–75|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/19.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|131}} ان کان پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن عوامي نظم بحال ڪيو، زراعت کي صنعتي بنيادن تي آندو، [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] قائم ڪئي ۽ [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم]] جي قيام جي شروعات ڪئي.<ref>{{cite book|chapter=The Zia Regime and Its Aftermath, 1977–82|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/21.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> ضياءُ الرحمان 1 سيپٽمبر 1978ع تي [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite news |title=BNP vows to continue movement |url=https://www.thedailystar.net/news/politics/bnp-vows-continue-movement-for-democracy-restore-1627522 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |agency=[[United News of Bangladesh|UNB]] |date=1 September 2018 |access-date=3 June 2026}}</ref> 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|رحمان جي قتل]] کان پوءِ ايندڙ ڏهاڪو [[حسين محمد ارشاد]] جي ماتحت [[فوجي آمريت]] جو دور رهيو، جنهن ۾ بنيادي ڍانچي جي ترقي، [[اختيارن جي منتقلي]] جون سڌارا، قومي ملڪيت ۾ آيل صنعتن جي نجڪاري ۽ 1988ع ۾ اسلام کي [[رياستي مذهب]] قرار ڏيڻ شامل هئا.<ref>{{cite book|chapter=THE ERSHAD PERIOD: Achieving Stability, 1982–83|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/90.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Emerging Opposition, 1983–86|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/91.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=https://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Relaxation of Martial Law, 1986–87|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/92.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=More Opposition Pressure|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/93.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|بحالي]] کان پوءِ [[پارلياماني جمهوريت]] [[1991ع بنگلاديشي عام چونڊون|1991ع]] ۾ واپس آئي، ۽ اقتدار بي اين پي جي [[خالده ضياءُ]] ۽ عوامي ليگ جي [[شيخ حسينا]] جي وچ ۾ مٽاسٽا ٿيندو رهيو. هن دور کي [[بيگمن جي جنگ]] سڏيو ويو، جنهن 2024ع تائين 34 سالن لاءِ بنگلاديش جي سياست ۽ تاريخ کي شڪل ڏني.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-42999503|title=Bangladesh grows tired of the Battling Begums|last=Rowlatt|first=Justin|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=11 February 2018|access-date =13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|130}} [[2008ع بنگلاديشي عام چونڊون|2008ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ عوامي ليگ ٻيهر اقتدار ۾ آئي.<ref>{{cite web|url=https://www.voanews.com/a/a-13-2008-12-30-voa9/401556.html|title=Bangladesh's Sheikh Hasina Wins Landslide Election|date=1 November 2009|access-date=14 February 2025|publisher=[[Voice of America]]|last=Herman|first=Steve}}</ref> [[شيخ حسينا]] جي اڳواڻيءَ هيٺ ملڪ معاشي ترقي ڏٺي، پر ساڳئي وقت [[جمهوري پٺتي هٽڻ]]، وڌندڙ [[آمريت پسندي]]، وڏي پيماني تي [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]] ۽ وسيع [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جون ڀڃڪڙيون]] پڻ ڏٺيون.<ref>{{cite web|last1=Ethirajan|first1=Anbarasan|last2=Wong|first2=Tessa|title=Sheikh Hasina: The pro-democracy icon who became an autocrat|url=https://www.bbc.com/news/articles/cg3ee303yxpo|date=6 August 2024|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|access-date=15 January 2025}}</ref> مختلف رپورٽن موجب حسينا ۽ عوامي ليگ حڪومت، ڀارت سان سهڪار جي مدد سان، [[2009ع بنگلاديش رائفلز بغاوت]] منظم ڪئي ته جيئن اهڙن قابل فوجي آفيسرن کي ماريو وڃي، جن کي حسينا پنهنجي اقتدار لاءِ خطرو سمجهندي هئي؛ ان سان [[بنگلاديش فوج]] غير مستحڪم ٿي ۽ عملي طور هڪ پارٽي حڪمراني مضبوط ٿي.<ref>{{cite news |last1=Reporter |first1=Staff |title='Hasina, AL leaders behind BDR mutiny' |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/crime-justice/news/hasina-al-leaders-behind-bdr-mutiny-4047691 |access-date=1 December 2025 |work=The Daily Star |date=1 December 2025 |language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Did India benefit from BDR mutiny? What the probe commission says|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/did-india-benefit-bdr-mutiny-what-probe-commission-says-1299101|website=The Business Standard|date=2025-12-01|access-date=2025-12-01|language=en}}</ref> حسينا [[2014ع بنگلاديشي عام چونڊون|2014ع]]، [[2018ع بنگلاديشي عام چونڊون|2018ع]] ۽ [[2024ع بنگلاديشي عام چونڊون|2024ع جي عام چونڊن]] ۾ لڳاتار ٻيو، ٽيون ۽ چوٿون مدو کٽيو؛ اهي سڀئي چونڊون جعلي هيون ۽ نه [[آزاد ۽ منصفاڻي چونڊ|آزاد نه منصفاڻي]].<ref>{{cite web|url=https://edition.cnn.com/2014/01/06/world/asia/bangladesh-elections/index.html|title=Bangladesh ruling party wins elections marred by boycott, violence|date=6 January 2014|access-date=14 February 2025|publisher=[[CNN]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-46718393|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins landslide in disputed vote|date=31 December 2018|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-67889387|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins fourth term in controversial vote|date=8 January 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|last1=Anbarasan|first1=Ethirajan|last2=Ng|first2=Kelly}}</ref> آمرانه حڪومت خلاف [[جولاءِ بغاوت]] کان پوءِ، حسينا کي [[عدم تعاون تحريڪ (2024ع)|استعيفا ڏيڻ ۽ ڀارت ڀڄڻ]] تي مجبور ڪيو ويو، جيڪو [[جولاءِ 36|5 آگسٽ 2024ع]] تي ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2024/8/5/bangladeshs-sheikh-hasina-forced-to-resign-what-happened-and-whats-next|title=Bangladesh's Sheikh Hasina forced to resign: What happened and what's next?|date=5 August 2024|access-date=14 February 2025|publisher=[[Al Jazeera]]}}</ref> آگسٽ 2024ع ۾ هڪ عبوري حڪومت قائم ٿي، جنهن ۾ نوبل انعام يافته [[محمد يونس]] کي [[بنگلاديش جو چيف ايڊوائيزر|چيف ايڊوائيزر]] بڻايو ويو.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/clyg7we8xvno|title=Yunus sworn in as interim Bangladesh leader|last1=Hussain|first1=Samira|last2=Drury|first2=Flora|date=8 August 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref> [[2026ع بنگلاديشي عام چونڊون|2026ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (بي اين پي) ٻيهر اقتدار ۾ آئي ۽ چيئرمين [[طارق رحمان]] 17 فيبروري 2026ع تي بنگلاديش جي وزيراعظم طور حلف کنيو. [[بنگلاديش جماعت اسلامي]] مکيه مخالف ڌر بڻجي وئي.<ref>{{cite web |title=From a marginal force to opposition party: The rise of Bangladesh Jamaat-e-Islami |url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/marginal-force-opposition-party-rise-bangladesh-jamaat-e-islami-1361786 |website=The Business Standard |access-date=19 February 2026}}</ref> 1990ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان، [[آزاد منڊي]] جي پاليسين ۽ [[معاشي آزادڪاري]] جي قدمن سبب، بنگلاديش اهم معاشي واڌ حاصل ڪئي آهي. اهو دنيا جي [[حقيقي جي ڊي پي واڌ جي شرح موجب ملڪن جي فهرست|تيز ترين وڌندڙ معيشتن]] مان هڪ طور اڀريو، جنهن جي پٺيان ان جي وڏي [[بنگلاديش ۾ ڪپڙي جي صنعت|ڪپڙي جي صنعت]] آهي، جيڪا دنيا ۾ ٻئي نمبر تي وڏي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Bashar|first1=Omar K. M. R.|last2=Khan|first2=Habibullah|title=Liberalisation and Growth in Bangladesh: An Empirical Investigation|volume=32|number=1|date=March 2009|pages=61–76|jstor=40795710|journal=The Bangladesh Development Studies|publisher=[[Bangladesh Institute of Development Studies]] (BIDS) |doi=10.57138/XTYK4544 }}</ref> اهو [[نامياري جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] طور اڀريو آهي، ۽ 2018ع کان پاڙيسري ڀارت جي نامياري في ماڻهو جي ڊي پي کان اڳتي نڪري ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/bangladesh/bangladesh-ranked-41st-largest-economy-in-2019-all-over-the-world-study-1684078|title=Bangladesh 2nd largest economy in South Asia|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 January 2019|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://foreignpolicy.com/2020/10/20/india-falls-behind-bangladesh-gdp/|title=Angst and Denial in India as It's Now Officially Poorer Than Bangladesh|last=Babones|first=Salvatore|date=20 October 2020|access-date=13 January 2025|work=[[Foreign Policy]]}}</ref> بنگلاديش پنهنجي [[بنگلاديش ۾ غربت|غربت جي شرح]] گهٽائڻ ۾ نمايان ڪاميابيون حاصل ڪيون آهن، جيڪا 1971ع ۾ 80 سيڪڙو هئي،<ref>{{cite web|url=https://cri.org.bd/2021/03/26/what-milestones-have-bangladesh-crossed-in-50-years/|title=What milestones have Bangladesh crossed in 50 years|date=26 March 2021|access-date=1 October 2022}}</ref> 1991ع ۾ 44.2 سيڪڙو ٿي،<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/results/2018/11/15/bangladesh-reducing-poverty-and-sharing-prosperity|title=Bangladesh: Reducing Poverty and Sharing Prosperity|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022}}</ref> ۽ 2022ع ۾ 18.7 سيڪڙو تائين گهٽجي وئي.<ref>{{cite news|url=https://pip.worldbank.org/country-profiles/BGD|title=Country Profile – Poverty and Inequality Platform|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 January 2025}}</ref> 21هين صديءَ دوران ان جي [[انساني ترقياتي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقياتي اشاري]] جي واڌ رڳو چين کان گهٽ رهي.<ref>{{cite web|url=https://bangladesh.un.org/en/256074-new-directions-human-development-bangladesh|title=New directions for human development in Bangladesh|date=17 December 2023|access-date=12 February 2025|publisher=United Nations}}</ref> [[سبز منتقلي]] جي حصي طور، بنگلاديش جو صنعتي شعبو [[سبز ڪارخانو|سبز ڪارخانا]] ٺاهڻ ۾ اڳواڻ طور اڀريو آهي، ۽ ملڪ وٽ دنيا ۾ تصديق ٿيل سبز ڪارخانن جو سڀ کان وڏو تعداد آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/green-rmg-factories-how-bangladesh-became-global-champion-939426|title=Green RMG factories: How Bangladesh became a global champion|last=Uddin|first=Jasim|date=12 September 2024|access-date=13 January 2025|work=[[Business Standard]]}}</ref> ان 2017ع کان [[روهنگيا نسل ڪشي]] کان ڀڄندڙ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|هڪ ملين کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن]] کي به پناهه ڏني آهي، جنهن ان جي وسيلن تي دٻاءُ وڌو ۽ ان جي انساني همدردي واري عزم کي نمايان ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unrefugees.org/news/rohingya-refugee-crisis-explained/|title=Rohingya Refugee Crisis Explained|date=22 August 2024|work=[[United Nations Commission on Human Rights]] (UNCHR)|access-date=13 January 2025}}</ref> == جاگرافي == {{Main|بنگلاديش جي جاگرافي}} [[File:Map of Bangladesh-en.svg|thumb|بنگلاديش جو طبعي نقشو]] بنگلاديش [[بنگال جي نار]] تي [[ڏکڻ ايشيا]] ۾ واقع آهي. اهو لڳ ڀڳ مڪمل طور پاڙيسري [[ڀارت]] سان گهيريل آهي، ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ان جي هڪ ننڍڙي سرحد آهي، جيتوڻيڪ اهو [[نيپال]]، [[ڀوٽان]] ۽ چين جي تمام ويجهو واقع آهي. ملڪ کي ٽن علائقن ۾ ورهايو ويندو آهي. ملڪ جو گهڻو حصو زرخيز [[گنگا ڊيلٽا]] تي مشتمل آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو دريائي ڊيلٽا آهي.<ref>{{cite web |author1=Aditi Rajagopal|title=How the World's Largest Delta Might Slowly Go Under Water |url=https://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|website=Discovery|date=8 February 2020|access-date=9 March 2020|archive-date=8 February 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200208052815/http://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|url-status=live}}</ref> ملڪ جا اتر اولهه ۽ وچ وارا حصا [[مدهوپور ٽريڪٽ|مدهوپور]] ۽ [[بارند ٽريڪٽ|بارند]] پليٽون سان ٺهيل آهن. اتر اوڀر ۽ ڏکڻ اوڀر وارا علائقا [[سدا بهار]] جبلن جي سلسلن جو گهر آهن. گنگا ڊيلٽا گنگا، جنهن جو مقامي نالو [[پدما درياهه|پدما]] يا ''پوددا'' آهي، [[برهمپتر درياهه|برهمپتر]]، جنهن کي [[جمنا درياهه (بنگلاديش)|جمنا]] يا ''جومونا'' به چيو وڃي ٿو، ۽ [[ميگھنا درياهه|ميگھنا]] درياهن ۽ انهن جي معاون درياهن جي ميلاپ سان ٺهندو آهي. گنگا، جمنا سان ملي ٿي، جيڪا برهمپتر جو مکيه وهڪرو آهي، ۽ پوءِ ميگھنا سان ملي آخرڪار [[بنگال جي نار]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿي. بنگلاديش کي "دريائن جي ڌرتي" چيو ويندو آهي،<ref>{{cite web |title=No Place Like Home – BANGLADESH: LAND OF RIVERS |url=https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |work=Environmental Justice Foundation |access-date=10 March 2020 |archive-date=30 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200930051647/https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |url-status=live }}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ هتي 57 کان وڌيڪ [[سرحد پار درياهه]] آهن، جيڪي ڪنهن به قومي رياست لاءِ سڀ کان وڌيڪ آهن. پاڻيءَ جا معاملا سياسي طور پيچيده آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بنگلاديش ڀارت کان هيٺاهين وهڪري ۾ واقع آهي.<ref>{{cite book |last=Suvedī |first=Sūryaprasāda |title=International watercourses law for the 21st century |publisher=[[Ashgate Publishing]] |year=2005 |pages=154–166 |isbn=978-0-7546-4527-6}}</ref> بنگلاديش گهڻو ڪري زرخيز ۽ هموار ميداني زمين تي مشتمل آهي. ان جو گهڻو حصو سمنڊ جي سطح کان {{convert|12|m|ft|abbr=on}} کان گهٽ اوچائي تي آهي، ۽ اندازو آهي ته جيڪڏهن سمنڊ جي سطح {{convert|1|m|ft|abbr=on}} وڌي وڃي ته ملڪ جي لڳ ڀڳ 10 سيڪڙو زمين ٻڏي ويندي.<ref name="ali">{{cite journal |last=Ali |first=A. |title=Vulnerability of Bangladesh to climate change and sea level rise through tropical cyclones and storm surges |journal=Water, Air, & Soil Pollution |volume=92 |issue=1–2 |pages=171–179 |year=1996 |bibcode=1996WASP...92..171A |doi=10.1007/BF00175563 }}</ref> ملڪ جو 12 سيڪڙو حصو جابلو نظامن سان ڍڪيل آهي. ملڪ جون [[هاور]] آبي زمينون عالمي ماحولياتي سائنس لاءِ اهميت رکن ٿيون. [[بنگلاديش جي جبلن جي فهرست|بنگلاديش جو سڀ کان اوچو هنڌ]] [[سڪا هافونگ]] آهي، جيڪو ميانمار جي سرحد ڀرسان واقع آهي، ۽ ان جي اوچائي {{convert|1064|m|ft|abbr=on}} آهي.<ref name=CIA/> اڳ ۾ [[ڪيوڪراڊونگ]] يا [[تازنگ ڊونگ]] کي سڀ کان اوچو هنڌ سمجهيو ويندو هو. بنگلاديش ۾ [[ٻيلن جو ڍڪ]] ڪل زميني ايراضيءَ جو لڳ ڀڳ 14 سيڪڙو آهي، جيڪو 2020ع ۾ 1,883,400 هيڪٽرن (ha) ٻيلن جي برابر هو، جڏهن ته 1990ع ۾ اهو 1,920,330 هيڪٽر (ha) هو. 2020ع ۾ قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن 1,725,330 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو، جڏهن ته پوکيل ٻيلن 158,070 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو. قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن مان 0 سيڪڙو کي [[ابتدائي ٻيلو]] قرار ڏنو ويو، يعني اهڙو ٻيلو جيڪو مقامي وڻن جي قسمن تي مشتمل هجي ۽ جتي انساني سرگرميءَ جا واضح نشان نه هجن، ۽ لڳ ڀڳ 33 سيڪڙو ٻيلن وارو علائقو محفوظ علائقن اندر مليو. 2015ع لاءِ، ٻيلن جي 100 سيڪڙو ايراضي [[رياستي ملڪيت|عوامي ملڪيت]] هيٺ ڄاڻائي وئي.<ref>{{Cite book |url=https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |title=Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194 |publisher=Food and Agriculture Organization of the United Nations |year=2023 |archive-date=11 September 2024 |access-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240911122341/https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Global Forest Resources Assessment 2020, Bangladesh |url=https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview |website=Food Agriculture Organization of the United Nations |access-date=19 September 2024 |archive-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240919133606/https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview/ |url-status=live }}</ref> === آبهوا === [[File:Aerosol pollution over Northern India, Bangladesh, and Bay of Bengal.jpg|thumb|خلا مان ورتل تصوير، جنهن ۾ بنگلاديش مٿان آلودگي ڏيکاريل آهي]] [[سرطان جو مدار]] بنگلاديش مان گذري ٿو، تنهنڪري بنگلاديش جي آبهوا گرم خطي واري آهي؛ آڪٽوبر کان مارچ تائين هلڪو سيارو ۽ مارچ کان جون تائين گرم ۽ گهم وارو اونهارو هوندو آهي. ملڪ ۾ ڪڏهن به هوائي گرمي پد {{convert|0|°C}} کان هيٺ رڪارڊ نه ٿيو آهي؛ سڀ کان گهٽ رڪارڊ ٿيل گرمي پد {{convert|1.1|°C}} هو، جيڪو اتر اولهه واري شهر [[ديناجپور]] ۾ 3 فيبروري 1905ع تي رڪارڊ ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://kantaji.com/dinajpurmap.html |title=Map of Dinajpur |website=kantaji.com |archive-url=https://web.archive.org/web/20110713134542/http://kantaji.com/dinajpurmap.html |archive-date=13 July 2011 |access-date=17 April 2015}}</ref> گرم ۽ گهم واري [[چوماسي]] موسم جون کان آڪٽوبر تائين جاري رهي ٿي ۽ ملڪ جي اڪثر برسات جو سبب بڻجي ٿي. قدرتي آفتون، جهڙوڪ [[بنگلاديش ۾ ٻوڏون|ٻوڏون]]، [[اڀرندي طوفان]]، [[ٽورنيڊو]] ۽ [[مدي لهرون]] لڳ ڀڳ هر سال اچن ٿيون،<ref name="NatDis">{{cite book |last=Alexander |first=David E. |title= Natural Disasters |chapter-url= {{GBurl|id=gWHsuGTcF34C|p=532}}|year= 1999|publisher=Kluwer Academic Publishers |isbn=978-0-412-04751-0 |page=532 |chapter=The Third World |orig-date=1993}}</ref> جن سان گڏ [[ٻيلن جي ڪٽائي]]، [[مٽيءَ جي زوال ۽ خرابي]] ۽ [[ڪٽاءُ]] جا اثر پڻ شامل ٿين ٿا. 1970ع ۽ 1991ع وارا [[بنگلاديش جي اڀرندي طوفانن جي فهرست|طوفان]] خاص طور تباهه ڪندڙ هئا؛ [[1991ع بنگلاديش طوفان|پوئين طوفان]] ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا.<ref>"[https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html Beset by Bay's Killer Storms, Bangladesh Prepares and Hopes] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240902065034/https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html |date=2 September 2024 }} ". ''Los Angeles Times''. 27 February 2005</ref> سيپٽمبر 1998ع ۾ بنگلاديش جديد تاريخ جي [[1998ع بنگلاديش ٻوڏون|سڀ کان شديد ٻوڏ]] کي ڏٺو، جنهن کان پوءِ ملڪ جا ٻه ٽهائي حصا پاڻيءَ هيٺ اچي ويا، ۽ 1,000 ماڻهو فوت ٿيا.<ref name="EWG">{{cite book |last=Haggett |first=Peter |title=Encyclopedia of World Geography |chapter-url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |publisher=Marshall Cavendish |year=2002 |isbn=978-0-7614-7308-4 |oclc=46578454 |pages=2, 634 |chapter=The Indian Subcontinent |orig-date=2002 |access-date=25 July 2023 |archive-date=28 March 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182107/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |url-status=live }}</ref> آفتن جي خطري ۾ گهٽتائي لاءِ مختلف بين الاقوامي ۽ قومي قدمن جي نتيجي ۾، ٻوڏن ۽ طوفانن سبب انساني جاني نقصان ۽ معاشي نقصان سالن سان گهٽيا آهن.<ref>{{cite news |last=Raju |first=M. N. A. |title=Disaster Preparedness for Sustainable Development in Bangladesh |url=https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10 |work=Daily Sun |date=10 March 2018 |access-date=26 September 2019 |archive-date=24 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210724074442/https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10}}</ref> [[2007ع ڏکڻ ايشيائي ٻوڏون]] ملڪ جي ڪيترن علائقن کي تباهه ڪري ويون، پنج ملين ماڻهن کي بي گهر ڪيو ۽ لڳ ڀڳ 500 ماڻهو مارجي ويا.<ref>{{cite news |title=Bangladesh flood death toll nears 500, thousands ill |url=http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |agency=[[Reuters]] |date=15 August 2007 |access-date=15 August 2007 |archive-date=5 February 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080205073714/http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |url-status=live }}</ref> [[File:Flooding after 1991 cyclone.jpg|thumb|[[1991ع بنگلاديش طوفان]] کان پوءِ ٻوڏ، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا]] ==== موسمي تبديلي ==== بنگلاديش کي انهن ملڪن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو، جيڪي [[موسمي تبديليءَ جي نازڪ پذيري|موسمي تبديليءَ لاءِ سڀ کان وڌيڪ نازڪ]] آهن.<ref>{{Cite journal |last1=Kulp |first1=Scott A. |last2=Strauss |first2=Benjamin H.|date=29 October 2019|title=New elevation data triple estimates of global vulnerability to sea-level rise and coastal flooding|journal=Nature Communications |volume=10 |issue=1 |page=4844 |bibcode=2019NatCo..10.4844K |doi=10.1038/s41467-019-12808-z |pmc=6820795 |pmid=31664024}}</ref><ref>{{cite web |date=29 October 2019|title=Report: Flooded Future: Global vulnerability to sea level rise worse than previously understood |url=https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood|access-date=3 November 2019|website=climatecentral.org|archive-date=2 November 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191102025006/https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood}}</ref> هڪ صديءَ دوران 508 طوفانن بنگال جي نار واري علائقي کي متاثر ڪيو آهي، جن مان 17 سيڪڙو بابت خيال ڪيو وڃي ٿو ته اهي بنگلاديش جي زمين تي پهتا.<ref>{{Cite book|last=Chaturvedi|first=Sanjay|url=https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67|title=Climate Change and the Bay of Bengal|date=29 April 2016|publisher=Flipside Digital Content Company Inc.|isbn=978-981-4762-01-4|access-date=25 July 2023|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182105/https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67#v=onepage&q&f=false|url-status=live}}</ref> وڌندڙ برساتن، سمنڊ جي سطح ۾ اضافي ۽ اڀرندي طوفانن مان پيدا ٿيندڙ [[قدرتي خطرا]] موسمي تبديليءَ سان وڌڻ جا امڪان آهن، ۽ اهي هر هڪ زراعت، پاڻي ۽ خوراڪ جي سلامتي، انساني صحت ۽ رهائش تي سنگين اثر ڇڏيندا.<ref>{{cite book |url=http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|title=Bangladesh Climate Change Strategy and Action Plan, 2008 |publisher=Ministry of Environment and Forests Government of the People's Republic of Bangladesh|year=2008|isbn=978-984-8574-25-6|archive-url=https://web.archive.org/web/20091007060017/http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|archive-date=7 October 2009}}</ref> اندازو آهي ته 2050ع تائين سمنڊ جي سطح ۾ ٽي فوٽ اضافو لڳ ڀڳ 20 سيڪڙو زمين کي ٻوڙي ڇڏيندو ۽ 30 ملين کان وڌيڪ ماڻهن کي بي گهر ڪندو.<ref>{{cite web |last=Glennon |first=Robert|title=The Unfolding Tragedy of Climate Change in Bangladesh |url=https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171201040750/https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|archive-date=1 December 2017|access-date=23 November 2017}}</ref> بنگلاديش ۾ [[سمنڊ جي سطح ۾ اضافو]] واري خطري کي منهن ڏيڻ لاءِ [[بنگلاديش ڊيلٽا پلان 2100]] شروع ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100 |title=Bangladesh Delta Plan 2100|publisher=The Dutch water sector|access-date=24 September 2019|date=20 May 2019|archive-date=13 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230513135800/https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Bangladesh Delta Plan (BDP) 2100}}</ref> === حياتياتي گوناگوني === [[File:Bengal Tiger gets down in a shallow canal in Sundarban.jpg|thumb|[[بنگال ٽائيگر]]، قومي جانور، سندربن ۾]] بنگلاديش [[انڊوملايائي علائقو]] ۾ واقع آهي، ۽ اهو چئن خشڪي وارن ماحولياتي علائقن ۾ اچي ٿو: [[هيٺين گنگا ميدانن جا نم پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، [[ميزورام–منيپور–ڪاچن مينهن وارا ٻيلا]]، [[سندربن تازو پاڻي دلدلي ٻيلا]]، ۽ [[سندربن مينگروو]].<ref name="DinersteinOlson2017">{{cite journal |last1=Dinerstein |first1=Eric |last2=Olson |first2=David |last3=Joshi |first3=Anup |last4=Vynne |first4=Carly |last5=Burgess |first5=Neil D. |last6=Wikramanayake |first6=Eric |last7=Hahn |first7=Nathan |last8=Palminteri |first8=Suzanne |last9=Hedao |first9=Prashant |last10=Noss |first10=Reed |last11=Hansen |first11=Matt |last12=Locke |first12=Harvey |last13=Ellis |first13=Erle C |last14=Jones |first14=Benjamin |last15=Barber |first15=Charles Victor |last16=Hayes |first16=Randy |last17=Kormos |first17=Cyril |last18=Martin |first18=Vance |last19=Crist |first19=Eileen |last20=Sechrest |first20=Wes |last21=Price |first21=Lori |last22=Baillie |first22=Jonathan E. M. |last23=Weeden |first23=Don |last24=Suckling |first24=Kierán |last25=Davis |first25=Crystal |last26=Sizer |first26=Nigel |last27=Moore |first27=Rebecca |last28=Thau |first28=David |last29=Birch |first29=Tanya |last30=Potapov |first30=Peter |last31=Turubanova |first31=Svetlana |last32=Tyukavina |first32=Alexandra |last33=de Souza |first33=Nadia |last34=Pintea |first34=Lilian |last35=Brito |first35=José C. |last36=Llewellyn |first36=Othman A. |last37=Miller |first37=Anthony G. |last38=Patzelt |first38=Annette |last39=Ghazanfar |first39=Shahina A. |last40=Timberlake |first40=Jonathan |last41=Klöser |first41=Heinz |last42=Shennan-Farpón |first42=Yara |last43=Kindt |first43=Roeland |last44=Lillesø |first44=Jens-Peter Barnekow |last45=van Breugel |first45=Paulo |last46=Graudal |first46=Lars |last47=Voge |first47=Maianna |last48=Al-Shammari |first48=Khalaf F. |last49=Saleem |first49=Muhammad|title=An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm |journal=BioScience|volume=67|issue=6|year=2017|pages=534–545 |doi=10.1093/biosci/bix014 |pmid=28608869 |pmc=5451287}}</ref> ان جي ماحوليات ۾ ڊگهو سامونڊي ڪنارو، گهڻا [[بنگلاديش جي درياهن جي فهرست|درياهه ۽ معاون درياهه]]، ڍنڍون، [[آبي زمين]]ون، سدا بهار ٻيلا، نيم سدا بهار ٻيلا، جابلو ٻيلا، نم [[پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، تازو پاڻي دلدلي ٻيلا ۽ ڊگهي گاهه واري هموار زمين شامل آهن. بنگلاديش جو ميدان پنهنجي زرخيز [[دريائي لَٽَ]] واري مٽيءَ لاءِ مشهور آهي، جيڪا وسيع پوک کي سهارو ڏئي ٿي. ملڪ ۾ سرسبز ٻوٽن جو غلبو آهي، ۽ ڳوٺ اڪثر [[آم]]، [[ڪٺل]]، [[بانس]]، [[ڇاليا]]، [[ناريل]] ۽ [[کجور]] جي باغن ۾ لڪل هوندا آهن.<ref name="global.britannica.com">[http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life Bangladesh | history – geography :: Plant and animal life] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140203195926/http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life|date=3 February 2014}}. ''Encyclopædia Britannica''.</ref> ملڪ ۾ ٻوٽن جي زندگيءَ جون 6000 تائين جنسون آهن، جن ۾ 5000 گلدار ٻوٽا شامل آهن.<ref>{{cite web |url=http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna|title=Flora and Fauna – Bangladesh high commission in India |website=Bangladesh High Commission, New Delhi |archive-url=https://web.archive.org/web/20130820012655/http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna |archive-date=20 August 2013}}</ref> آبي ذخيرن ۽ آبي زمينن جا نظام ڪيترن آبي ٻوٽن لاءِ رهائشگاهه فراهم ڪن ٿا. [[نيمفياسي|واٽر للي]] ۽ [[ڪنول]] چوماسي موسم ۾ نمايان طور وڌن ٿا. ملڪ ۾ [[بنگلاديش جي محفوظ علائقن جي فهرست|60 جهنگلي جيوت پناهه گاهون]] آهن.<ref>{{cite web |year=2026|title=Protected Area Profile for Bangladesh from the World Database of Protected Areas|url=https://www.protectedplanet.net/country/BGD|access-date=22 February 2026|website=[[World Database on Protected Areas]]}}</ref> بنگلاديش [[سندربن]] جي گهڻي حصي جو گهر آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي، ۽ ڏکڻ اولهه واري ساحلي علائقي ۾ {{convert|6000|km2}} ايراضيءَ تي پکڙيل آهي. اهو ٽن محفوظ پناهه گاهن ۾ ورهايل آهي: [[سندربن ڏکڻ جهنگلي جيوت پناهه گاهه|ڏکڻ]]، [[سندربن اوڀر جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اوڀر]]، ۽ [[سندربن اولهه جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اولهه]] علائقا. هي ٻيلو يونيسڪو عالمي ورثي واري ماڳ آهي.<ref>{{Cite web |title=The Sundarbans |url=https://whc.unesco.org/en/list/798/ |access-date=2026-02-21 |website=[[UNESCO]] |language=en}}</ref> اتر اوڀر وارو سليٽ علائقو هاور آبي زمينن جو گهر آهي، جيڪو هڪ منفرد ماحولياتي نظام آهي. ان ۾ [[اڀرندي ۽ نيم اڀرندي مخروطي ٻيلا]]، هڪ [[تازو پاڻي دلدلي ٻيلو]]، ۽ گڏيل پن ڇڻڻ وارا ٻيلا پڻ شامل آهن. ڏکڻ اوڀر وارو چٽاگانگ علائقو سدا بهار ۽ نيم سدا بهار جابلو جهنگلن تي مشتمل آهي. وچ بنگلاديش ۾ ميداني سال ٻيلو شامل آهي، جيڪو غازيپور، [[ٽنگائل]] ۽ [[ميمڻ سنگهه]] ضلعن سان گڏ پکڙيل آهي.<ref>{{Cite journal|last=Rahman |first=Mohammed Mahabubur |last2=Rahman |first2=Md. Motiur |last3=Guogang |first3=Zhang |last4=Islam |first4=Kazi Shakila |date=1 March 2010 |title=A Review of the Present Threats to Tropical Moist Deciduous Sal (Shorea Robusta) Forest Ecosystem of Central Bangladesh |url=https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/194008291000300108 |access-date=2026-02-21 |website=[[Sage Journals]] |language=en |doi=10.1177/194008291000300108}}</ref> [[سينٽ مارٽن ٻيٽ]] ملڪ جو واحد [[مرجاني ريف]] آهي.<ref>{{Cite web |last=Kuddus |first=Abdul |date=2025-03-03 |title=Is St Martin's actually a 'coral island', what do researchers say? |url=https://en.prothomalo.com/environment/9rpuv1x2ra |access-date=2026-02-21 |website=[[Prothom Alo]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي ٻيلن، دلدلن، وڻڪار وارن علائقن ۽ جبلن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهنگلي جيوت|جهنگلي جيوت]] گهڻي مقدار ۾ موجود آهي.<ref name="global.britannica.com"/> جانورن جي وڏي اڪثريت {{convert|150000|km2}} جي رهائشگاهه اندر رهي ٿي.<ref>{{cite news |author1=Soraya Auer |author2=Anika Hossain |date=7 July 2012 |title=Lost Wards of the State |url=http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm|work=The Daily Star|access-date=14 February 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150214120509/http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm |archive-date=14 February 2015 |url-status=live}}</ref> [[بنگال ٽائيگر]]، [[بادلدار چيتو]]، [[کاري پاڻيءَ جو مگرمڇ]]، [[ڪارو پينٿر]] ۽ [[مڇي خور ٻلي]] سندربن جا اهم شڪاري جانور آهن.<ref>{{cite book|author=Peter Haggett|title=Encyclopedia of World Geography|url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|year=2001|publisher=Marshall Cavendish|isbn=978-0-7614-7289-6|page=2620|access-date=20 January 2017|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182110/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|url-status=live}}</ref> اتر ۽ اوڀر بنگلاديش [[ايشيائي هاٿي]]، [[هولاڪ گبن]]، [[ايشيائي ڪارو رڇ]] ۽ [[اورينٽل پائڊ هورن بل]] جو گهر آهي.<ref name="bearprojectbd.weebly.com">{{cite web |url=http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|title=Bears in Bangladesh|website=Bangladesh Bear Project|access-date=14 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150214061240/http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|archive-date=14 February 2015|url-status=live}}</ref> [[چيتل]] هرڻ ڏکڻ اولهه وارن وڻڪار وارن علائقن ۾ وڏي پيماني تي ڏسڻ ۾ اچن ٿا. ٻين جانورن ۾ [[ڪاري وڏي گلھري]]، [[ٽوپي دار لنگور]]، [[بنگال لومڙي]]، [[سامبر هرڻ]]، [[جهنگلي ٻلي]]، [[ڪنگ ڪوبرا]]، [[جهنگلي سوئر]]، [[نيولا]]، [[پينگولين]]، [[پائٿن (نسل)|پائٿن]] ۽ [[ايشيائي واٽر مانيٽر|واٽر مانيٽر]] شامل آهن. بنگلاديش ۾ [[ايراواڊي ڊولفن|ايراواڊي]] ۽ [[ڏکڻ ايشيائي درياهي ڊولفن|گنگا ڊولفن]] جي سڀ کان وڏين آبادين مان هڪ موجود آهي.<ref>{{cite web |url=http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|title=6,000 Rare, Large River Dolphins Found in Bangladesh|work=National Geographic|date=March 2009|access-date=13 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20141012093653/http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|archive-date=12 October 2014}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻه جيون]] جون 53، رينگڻ وارن جانورن جون 139، [[سامونڊي رينگڻ وارا جانور|سامونڊي رينگڻ وارن جانورن]] جون 19 ۽ [[سامونڊي ٿڃائتا جانور|سامونڊي ٿڃائتن]] جون 5 جنسون آهن. ان ۾ [[بنگلاديش جي پکين جي فهرست|پکين جون 628 جنسون]] پڻ آهن.<ref>{{cite news |last1=Hossain |first1=Muhammad Selim |date=23 May 2009 |title=Conserving biodiversity must for survival |url=http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |work=The Daily Star |access-date=30 May 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150530100603/http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |archive-date=30 May 2015 |url-status=live}}</ref> گذريل صديءَ دوران بنگلاديش ۾ ڪيترائي جانور ختم ٿي ويا، جن ۾ هڪ سينگ ۽ ٻه سينگ وارا [[گينڊا]] ۽ عام [[مور]] شامل آهن. انساني آبادي شهري علائقن ۾ مرڪوز آهي، جنهن ڪري ٻيلن جي ڪٽائي ڪنهن حد تائين محدود رهي آهي. تيز شهري واڌ قدرتي رهائشگاهن لاءِ خطرو بڻجي وئي آهي. ملڪ ۾ ماحولياتي مسئلا وسيع آهن؛ ڪپڙي جي صنعت سبب [[ڌليشوري درياهه]] جي آلودگي ۽ چڪريا سندربن ۾ جهينگن جي پوک کي عالمن [[ماحولياتي قتل]] طور بيان ڪيو آهي.<ref>{{cite book |last1=Suny |first1=Rabby Us |last2=Sarkar |first2=Oliver Tirtho |last3=Hasan |first3=Md. Abid |title=Politics of Climate Change |chapter=Political Economy of River Ecocide in Bangladesh: A Study in the Context of Dhaleshwari River |date=2023 |pages=83–103 |doi=10.1142/9789811263750_0005 |isbn=978-981-12-6374-3 }}</ref><ref>{{Cite journal |last=Zaman |first=Samia |date=7 June 2023 |title=The Bangladesh Environmental Humanities Reader: by Samina Luthfa, Mohammad Tanzimuddin Khan, and Munasir Kamal, Lanham, Lexinton Books, 2022 ISBN 978-1-4985-9913-9 and 978-1-4985-9914-6 |journal=Environmental Politics |volume=32 |issue=4 |pages=752–754 |doi=10.1080/09644016.2023.2192149 |doi-access=free}}</ref> جيتوڻيڪ ڪيترائي علائقا قانون هيٺ محفوظ آهن، پر ڪجهه بنگلاديشي جهنگلي جيوت هن واڌ سبب خطري ۾ آهي. [[بنگلاديش ماحوليات تحفظ ايڪٽ]] 1995ع ۾ نافذ ڪيو ويو. حڪومت ڪيترن علائقن کي [[ماحولياتي طور نازڪ علائقو]] قرار ڏنو آهي، جن ۾ آبي زمينون، ٻيلا ۽ درياهه شامل آهن. [[سندربن ٽائيگر پروجيڪٽ]] ۽ بنگلاديش بيئر پروجيڪٽ تحفظ کي مضبوط ڪرڻ واريون اهم شروعاتون آهن.<ref name="bearprojectbd.weebly.com"/> بنگلاديش 3 مئي 1994ع تي ريو [[حياتياتي گوناگوني بابت ڪنوينشن]] جي توثيق ڪئي.<ref name="cbd.int">{{cite web |url=http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|title=Bangladesh – Country Profile|website=cbd.int|access-date=16 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150217020013/http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|archive-date=17 February 2015|url-status=live}}</ref> 2014 مطابق ملڪ پنهنجي [[حياتياتي گوناگوني عمل جو منصوبو|قومي حياتياتي گوناگوني حڪمت عملي ۽ عمل منصوبي]] کي نظرثاني ڪرڻ لاءِ تيار هو.<ref name="cbd.int"/> == حڪومت ۽ سياست == {{Multiple image | caption_align = center | total_width = 300 | image1 = Mohammed Shahabuddin official portrait.jpg | caption1 = [[محمد شهاب الدين]]<br /><small>[[بنگلاديش جو صدر|صدر]]</small> | image2 = Tarique Rahman at meeting on Farmer cards, Cabinet Division, Secretariat, Dhaka, 2026-02-23 (cropped).jpg | caption2 = [[طارق رحمان]]<br /><small>[[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]]</small> }} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = National Assembly of Bangladesh (10).jpg | caption1 = [[جاتيا سنگساد ڀَون|قومي پارليامينٽ]] جي عمارت [[شير بنگلا نگر]] ۾، جيڪو هڪ پاڙو آهي ۽ ان جو نالو بنگال جي پهرئين [[بنگال جو وزيراعظم|وزيراعظم]] جي نالي تي رکيل آهي | image2 = Bangabhaban.jpg | caption2 = [[بنگڀون]]، جنهن جي معنيٰ ''بنگال هائوس'' آهي، بنگلاديش جو [[صدارتي محل]] آهي. اصل ۾ اهو [[هندستان جو وائسراءِ|هندستان جي وائسراءِ]] ۽ [[بنگال پريزيڊنسي جي گورنرن جي فهرست|بنگال جي گورنر]] لاءِ گهر هو. }} [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] موجب بنگلاديش هڪ [[وحداني رياست]]<ref name="gov2"/> ۽ ''[[قانوني طور]]'' [[نمائنده جمهوريت]] آهي، جنهن ۾ [[ويسٽ منسٽر نظام|ويسٽ منسٽر]] طرز جو [[پارلياماني جمهوريه|پارلياماني نظام]]<ref name="gov0"/> ۽ [[عام ووٽ جو حق]] موجود آهي.<ref name="gov">{{cite journal|last=Jahan|first=Rounaq|title=The Parliament of Bangladesh: Representation and Accountability|doi=10.1080/13572334.2014.975470|year=2014|pages=250–269|journal=[[The Journal of Legislative Studies]]|volume=21|issue=2}}</ref> [[بنگلاديش جي حڪومت|حڪومت]] کي ٽن ٿنڀن ۾ ورهائي سگهجي ٿو: انتظاميه، مقننه ۽ [[بنگلاديش جي عدليه|عدليه]]. اهي سڀ جوابدهي، شفافيت ۽ [[اختيارن جي ورهاست|اختيارن جي نگراني ۽ توازن]] کي يقيني بڻائڻ لاءِ ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/explained/news/explained-the-branches-bangladeshs-government-3512581|title=Explained: The branches of Bangladesh's government|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2024|access-date=20 January 2025|last=Siddiquee|first=Ayaan Shams}}</ref> آزاديءَ کان وٺي [[عوامي ليگ]] (AL) ۽ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (BNP) بنگلاديش جي سڀ کان طاقتور [[بنگلاديش جون سياسي پارٽيون|سياسي پارٽين]] مان ٻه رهيون آهن.<ref name="gov0">{{cite journal|last=Shah|first=Aqil|title=Democracy Deadlocked in Bangladesh|journal=[[Current History]]|volume=115|number=780|year=2016|pages=130–135|doi=10.1525/curh.2016.115.780.130 |jstor=48614157}}</ref> * حڪومت جو پهريون ٿنڀو انتظامي عضوو آهي، جنهن کي ملڪ جي انتظام جي ذميواري ڏني وئي آهي.<ref name="gov2"/> انتظامي اختيار گهڻو ڪري [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] وٽ هوندا آهن، جيڪو [[حڪومت جو سربراهه]] هوندو آهي ۽ [[بنگلاديش جي ڪابينا|ڪابينا]] جي نگراني ڪندو آهي.<ref name="gov2"/> پارلياماني حڪومت جو مدو پنج سال هوندو آهي. مختلف وزير انتظامي عضوي جو وڏو حصو بڻجن ٿا، سرڪاري کاتن جي نگراني ڪن ٿا ۽ پاليسيون ٺاهين ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش سول سروس|سول سروس]] وزيرن کي پاليسي لاڳو ڪرڻ ۾ مدد ڪري ٿي.<ref name="gov2"/> سڀ اختيار پاليسيون ٺاهڻ، عوامي خدمتون سنڀالڻ ۽ قومي ترقياتي منصوبا لاڳو ڪرڻ لاءِ گڏجي ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] رسمي [[رياست جو سربراهه]] آهي، جنهن جي اختيارن ۾ پارليامينٽ مان منظور ٿيل بلن کي قانون بڻائڻ لاءِ صحيح ڪرڻ، حڪومت جي استحڪام ۽ تسلسل کي برقرار رکڻ،<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|هٿياربند فوجن]] جي ڪمانڊر اِن چيف طور فرض انجام ڏيڻ<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24615.html|title=61.Supreme command|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> ۽ سڀني يونيورسٽين جو [[چانسلر]] هجڻ شامل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-447.html|title=The Dhaka University Order, 1973 (President's Order).|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٻيو ٿنڀو مقننه عضوو آهي، جنهن کي [[جاتيا سنگساد]]، يعني قوم جو گهر، پڻ چيو ويندو آهي.<ref name="parliament">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24619.html|title=65. Establishment of Parliament|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> شهري پارليامينٽ جا ميمبر چونڊين ٿا.<ref name="gov2"/> [[هڪ ايواني]] پارليامينٽ ۾ 350 ميمبر آهن، جن ۾ 300 ميمبر [[فرسٽ پاسٽ دي پوسٽ]] نظام تحت چونڊيا وڃن ٿا، ۽ 50 ميمبر [[عورتن جي بااختياري]] لاءِ مخصوص سيٽن تي مقرر ٿين ٿا.<ref name="parliament"/><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/women-mps-reserved-seats-how-empowered-are-they-really-3601271|title=Women MPs in reserved seats: How empowered are they really?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2024|access-date=20 January 2025|last=Hasan|first=Rashidul}}</ref> [[بنگلاديش جي آئين جو آرٽيڪل 70]] پارليامينٽ جي ميمبرن کي پنهنجي پارٽي جي خلاف ووٽ ڏيڻ کان روڪي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/backpage/article-70-constitution-its-safeguard-democracy-1581670|title=Article 70 of Constitution: It's a safeguard for democracy|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=26 May 2018|access-date=20 January 2025}}</ref> پارليامينٽ جي صدارت [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] ڪندو آهي، جيڪو صدر کان پوءِ ٻئي نمبر تي هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24603.html|title=54.Speaker to act as President during absence, etc.|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٽيون ٿنڀو عدليه آهي، جيڪا قانون جي تشريح، تڪرارن جي حل ۽ انصاف برقرار رکڻ جي ذميوار آهي.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ|سپريم ڪورٽ]] سڀ کان اعليٰ عدالت آهي، جيڪا [[اپيليٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|اپيليٽ ڊويزن]] ۽ [[هاءِ ڪورٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|هاءِ ڪورٽ ڊويزن]] ۾ ورهايل آهي.<ref name="court">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/part-details-203.html|title=THE JUDICIARY|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref><ref name="gov2"/> ان جي اڳواڻي [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] ڪندو آهي.<ref name="court"/> عدليه وٽ ڪنهن قانون جي آئيني حيثيت جاچڻ ۽ قانوني علاج مهيا ڪرڻ جو اختيار آهي. اها شهرين جا حق بچائي ٿي، قانون جي منصفاڻي لاڳو ٿيڻ کي يقيني بڻائي ٿي ۽ حڪومت اندر اختيارن جو توازن برقرار رکي ٿي.<ref name="gov2"/> عدالتن وٽ [[بنگلاديش ۾ عدالتي جائزو|عدالتي جائزي]] ۾ وسيع اختيار آهن، ۽ عدالتي [[نظير]] کي آئين جي آرٽيڪل 111 تحت حمايت حاصل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24668.html|title=111.Binding effect of Supreme Court judgments|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> عدليه ۾ ضلعي ۽ ميٽروپوليٽن عدالتون شامل آهن، جيڪي ديواني ۽ فوجداري عدالتن ۾ ورهايل آهن. ججن جي کوٽ سبب عدليه ۾ ڪيسن جو وڏو ڍير موجود آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/editorial/news/huge-case-backlog-only-hurting-citizens-3306391|title=Huge case backlog only hurting citizens|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 April 2023|access-date=20 January 2025}}</ref> [[انٽرنيشنل انسٽيٽيوٽ فار ڊيموڪريسي اينڊ اليڪٽورل اسسٽنس|انٽرنيشنل IDEA]] جي گلوبل اسٽيٽ آف ڊيموڪريسي (GSoD) انڊيڪسز ۽ ڊيموڪريسي ٽريڪر موجب، بنگلاديش مجموعي جمهوري معيارن ۾ هيٺين حد ۾ اچي ٿو، خاص طور سياسي نمائندگي ۾ ڪمزوريون آهن، جن ۾ معتبر چونڊون، شامل ووٽ جو حق ۽ چونڊيل حڪومت شامل آهن.<ref>{{Cite web |title=Bangladesh {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/bangladesh |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |title=Home {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/ |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref><ref>{{Cite web |title=Global State of Democracy Indices {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/gsod-indices |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref> === انتظامي ورهاست === {{Main|بنگلاديش جي انتظامي جاگرافي}} {{Bangladesh Divisions Image Map}} بنگلاديش کي اٺ انتظامي ڊويزنن ۾ ورهايو ويو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|publisher=Bangladesh Government|title=National Web Portal of Bangladesh|date=15 September 2015|access-date=23 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150923061605/http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|archive-date=23 September 2015|url-status=live}}</ref><ref name="CIA">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=15 May 2007 |year=2007}}</ref><ref>{{cite news |url=http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |title=Rangpur becomes a divivion |work=bdnews24.com |date=25 January 2010 |access-date=6 August 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150903184553/http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |archive-date=3 September 2015 |url-status=live}}</ref> ۽ هر ڊويزن جو نالو ان جي مرڪزي شهر تي رکيل آهي: [[باريسال ڊويزن|باريسال]]، سرڪاري طور ''باريشال''<ref name="namechange">{{cite news |url=https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|title=Bangladesh changes English spellings of five districts|work=bdnews24.com|date=2 April 2018|access-date=1 October 2019 |archive-date=15 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201215091950/https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|url-status=live}}</ref>، [[چٽاگانگ ڊويزن|چٽاگانگ]]، سرڪاري طور ''چٽوگرام''<ref name="namechange" />، [[ڍاڪا ڊويزن|ڍاڪا]]، [[کُلنا ڊويزن|کُلنا]]، [[ميمڻ سنگهه ڊويزن|ميمڻ سنگهه]]، [[راجشاهي ڊويزن|راجشاهي]]، [[رنگپور ڊويزن|رنگپور]]، ۽ [[سليٽ ڊويزن|سليٽ]]. ڊويزنون ضلعن، يعني ''ضلعن''، ۾ ورهايل آهن. بنگلاديش ۾ 64 ضلعا آهن، ۽ هر ضلعو ''اپازيلا''، يعني سب ضلعن، يا ''ٿانا'' ۾ ورهايل آهي. هر پوليس اسٽيشن جي اندر وارو علائقو، سواءِ ميٽروپوليٽن علائقن جي، ''[[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|يونينن]]'' ۾ ورهايل آهي، ۽ هر يونين ڪيترن ڳوٺن تي مشتمل هوندي آهي. ميٽروپوليٽن علائقن ۾ پوليس اسٽيشنون وارڊن ۾ ورهايل آهن، جيڪي وري ''محلن'' ۾ ورهايل آهن. ڊويزن يا ضلعي سطح تي ڪو به چونڊيل نمائندو ناهي، ۽ انتظام رڳو سرڪاري عملدارن تي مشتمل هوندو آهي. هر يونين، يا وارڊ، ۾ چيئرمين ۽ ڪيترن ميمبرن لاءِ سڌيون چونڊون ٿينديون آهن. 1997ع ۾ پارليامينٽ قانون منظور ڪيو، جنهن تحت هر يونين ۾ 12 مان ٽي سيٽون عورتن لاءِ مخصوص ڪيون ويون.<ref>''Local Government Act'', No. 20, 1997</ref> {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; border:2px solid #8fb3d9; background:#f8fbff;" |+ style="background:#d9ecff; color:#003366; font-weight:bold; padding:0.4em;" | بنگلاديش جون انتظامي ڊويزنون |- ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | [[بنگلاديش جون ڊويزنون|ڊويزن]] ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گاديءَ جو شهر ! scope="col" data-sort-type="date" style="background:#b7d7f0;" | قيام ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | پکيڙ (km<sup>2</sup>)<br /><ref>{{cite web |url=http://www.dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |title=Health Bulletin 2016 |website=Directorate General of Health Services |page=14 |access-date=7 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170613050056/http://dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |archive-date=13 June 2017 |url-status=live}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | 2021ع آبادي<br />(اندازي مطابق)<ref>{{cite web |url=http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |title=Population Projection of Bangladesh: Dynamics and Trends, 2011–2061 |date=November 2015 |website=Bangladesh Bureau of Statistics |pages=25–28}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گهاٽائي<br />2021ع |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال]] | 1 جنوري 1993ع | 13,225 | 9,713,000 | 734 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ]] | 1 جنوري 1829ع | 33,909 | 34,747,000 | 1,025 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا]] | 1 جنوري 1829ع | 20,594 | 42,607,000 | 2,069 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا]] | 1 آڪٽوبر 1960ع | 22,284 | 18,217,000 | 817 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه]] | 14 سيپٽمبر 2015ع | 10,584 | 13,457,000 | 1,271 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي]] | 1 جنوري 1829ع | 18,153 | 21,607,000 | 1,190 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور، بنگلاديش|رنگپور]] | 25 جنوري 2010ع | 16,185 | 18,868,000 | 1,166 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ]] | 1 آگسٽ 1995ع | 12,635 | 12,463,000 | 986 |} === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Diplomatic relations of Bangladesh.svg | caption1 = اهي ملڪ، جن جا بنگلاديش سان سفارتي لاڳاپا آهن | image2 = | caption2 = }} بنگلاديش کي [[عالمي سياست]] ۾ هڪ [[وچولي طاقت]] سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|title=Bangladesh at 50: On the Path to Becoming a Middle Power|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=16 December 2021 |last=Hassan |first=Asif Muztaba|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|url-status=live}}</ref> اهو [[هند-پئسفڪ]] جي جيوسياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|title=Understanding the Importance of Bangladesh in the Bay of Bengal and the Indo-Pacific |last=Karim |first=Tariq A.|date=21 May 2022|publisher=[[National Bureau of Asian Research]]|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|url-status=live}}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ اهو ڏکڻ ايشيا ۽ ڏکڻ اوڀر ايشيا جي وچ ۾ حڪمت عمليءَ واري هنڌ تي واقع آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Connecting South Asia and Southeast Asia: A Bangladesh Country Study|date=September 2014|publisher=[[Asian Development Bank]]|access-date=26 September 2022|number=500 |last1=Rahman |first1=Mustafizur |last2=Moazzem |first2=Khondaker Golam |last3=Chowdhury |first3=Mehruna Islam |last4=Sehrin |first4=Farzana}}</ref> بنگلاديش 1972ع ۾ [[قومن جي دولت مشترڪه]] ۾ ۽ 1974ع ۾ گڏيل قومن ۾ شامل ٿيو.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048 |title=Bangladesh enters Commonwealth |last=Sajen |first=Shamsuddoza|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 April 2020 |access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153013/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|title=Bangladesh marks 40 years as Member State of the UN |publisher=United Nations|date=26 September 2014|access-date=26 September 2022 |last=Chaudhury |first=Dipanjan Roy|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153010/https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|url-status=live}}</ref> اهو موسمي تبديلي، ايٽمي هٿيارن جي عدم ڦهلاءُ، واپاري پاليسي ۽ غير روايتي سلامتي جي مسئلن تي گهڻ طرفي سفارتڪاري تي ڀاڙي ٿو.<ref>{{cite web |url=https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | title=Roundtable on 'Non Traditional Security Threats in the Indo-Pacific Region' – NTS-Asia | date=30 August 2022 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184723/https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | url-status=live }}</ref> بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] جي قيام ۾ اڳواڻي ڪئي، جيڪو [[هندستاني برصغير]] ۾ علائقائي سفارتڪاري جو اهم فورم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |last1=De |first1=Prabir |last2=Bhattacharyay |first2=Biswa N.|title=Prospects of India–Bangladesh Economic Cooperation: Implications for South Asian Regional Cooperation|publisher=[[Asian Development Bank]]|date=September 2007|access-date=27 September 2022}}</ref> اهو 1974ع ۾ [[اسلامي تعاون تنظيم]] ۾ شامل ٿيو،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177|title=Bangladesh an example of religious harmony: OIC|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=21 March 2021|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102404/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177 |url-status=live}}</ref> ۽ [[ڊي-8 اقتصادي تعاون تنظيم|ڊيولپنگ-8]] جو باني ميمبر آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=1 August 2022|access-date=27 September 2022|title=Bangladesh receives "International Peace Award" as D-8 founding member|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|url-status=live}}</ref> تازو بنگلاديش [[عالمي بئنڪ]] جي سهڪار سان علائقائي واپار ۽ ٽرانسپورٽ رابطن کي هٿي ڏيڻ تي ڌيان ڏنو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | title=Regional Trade and Connectivity in South Asia Gets More Than $1 Billion Boost from World Bank | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184718/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | url-status=live }}</ref> اهو پنهنجي اهم پرڏيهي پاليسي مقصدن مان هڪ طور [[آسيان ۾ بنگلاديش جي شموليت|آسيان ۾ شامل ٿيڻ جي ڪوشش]] پڻ ڪري رهيو آهي.<ref name=":5">{{Cite news |title=Ultimate goal is to join ASEAN as a full member |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/trade-market/ultimate-goal-is-to-join-asean-as-a-full-member-1743783067 |access-date=2025-07-12 |work=The Financial Express |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=2024-09-05 |title=Will Bangladesh join Asean? Maritime arbitration wins favour Dhaka |url=https://www.scmp.com/week-asia/politics/article/3277348/will-bangladesh-join-asean-maritime-arbitration-wins-and-cultural-links-favour-dhaka |access-date=2025-07-17 |website=South China Morning Post |language=en}}</ref><ref>{{cite web |last=Rahman |first=Mohammad Tariqur |date=8 February 2025 |title=Perhaps: Should Bangladesh be a member of ASEAN? |url=https://apakhabartv.com/2025/02/08/perhaps/ |access-date=17 July 2025 |website=ApakhabarTV}}</ref> ڍاڪا [[بمسٽيڪ]] جو صدر دفتر رکي ٿو، جيڪا [[بنگال جي نار تي ڀاڙيندڙ ملڪ|بنگال جي نار سان لاڳاپيل ملڪن]] کي گڏ ڪندڙ تنظيم آهي. پاڙيسري ميانمار سان [[بنگلاديش–ميانمار لاڳاپا|لاڳاپا]] 2016–2017ع کان سخت ڇڪتاڻ جو شڪار آهن، جڏهن 700,000 کان وڌيڪ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|روهنگيا پناهگير]] غيرقانوني طور بنگلاديش ۾ داخل ٿيا.<ref name="RohingyaHRW">{{cite web |url=https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|title=Bangladesh Is Not My Country|publisher=[[Human Rights Watch]]|date=5 August 2018|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جي پارليامينٽ، حڪومت ۽ سول سوسائٽي روهنگيا خلاف ميانمار جي فوجي ڪارروائين تي [[2016–17ع روهنگيا لڏپلاڻ تي بين الاقوامي ردعمل|بين الاقوامي تنقيد]] جي اڳواڻيءَ ۾ رهيون آهن، ۽ انهن جي [[واپسي جو حق|واپسيءَ جي حق]] جو مطالبو [[اراڪان]] ڏانهن ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | title=Bangladesh and Myanmar Resume Talks on Rohingya Repatriation | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184715/https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|title=Bangladesh tells UN that Rohingya refugees must return to Myanmar|date=17 August 2022|publisher=[[Al Jazeera Media Network|Al Jazeera]]|access-date=27 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926223428/https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|url-status=live}}</ref> بنگلاديش پنهنجي سڀ کان وڏي پاڙيسري ملڪ ڀارت سان اهم [[بنگلاديش–ڀارت لاڳاپا|ٻطرفا ۽ معاشي لاڳاپا]] رکي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=India-Bangladesh Bilateral Relations|date=March 2021|publisher=[[Ministry of External Affairs (India)]]|access-date=27 September 2022}}</ref> جيڪي اڪثر [[ڀارت ۾ پاڻيءَ جي سياست|پاڻيءَ جي سياست]]، [[گنگا پاڻي تڪرار|گنگا]] ۽ [[تيستا درياهه#پاڻي ورهائڻ جو چئلينج|تيستا]] جي مسئلن،<ref>{{cite web |url=https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | title=India and Bangladesh Conflict over the Ganges River &#124; Climate-Diplomacy | date=January 1957 | access-date=23 October 2022 | archive-date=23 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221023122123/https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | url-status=live }}</ref><ref>{{cite thesis |last=Karim |first=Sajid |date=November 2020 |title=Transboundary Water Cooperation between Bangladesh and India in the Ganges River Basin: Exploring a Benefit-sharing Approach |type=Master's |publisher=[[Uppsala University]] |url=http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|access-date=27 September 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|title=India Must Settle the Teesta River Dispute With Bangladesh for Lasting Gains|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=9 April 2021|access-date=27 September 2022 |last=Banerji |first=Anuttama|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|url-status=live}}</ref> ۽ [[بنگلاديش–ڀارت سرحد تي موت|بنگلاديشي شهرين جي سرحدي قتلن]] سبب ڇڪتاڻ جو شڪار ٿين ٿا.<ref>{{cite web |url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343 |title='Unlawful killings' along India border: Bangladeshi families seek justice|publisher=[[Anadolu Agency]]|date=11 February 2021|access-date=27 September 2022 |last=Kamruzzaman |first=Md.|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|title=Bangladesh sees highest border deaths in 10 years|date=22 December 2020 |last=Anik |first=Syed Samiul Basher|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جا پاڪستان سان لاڳاپا مسئلن جو شڪار آهن، خاص طور تي ان ڪري جو پاڪستان 1971ع واري [[بنگلاديش نسل ڪشي]] کان انڪار ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|title=Should Pakistan apologize to Bangladesh for the 1971 war?|work=[[DW News]]|publisher=[[Deutsche Welle]]|date=30 March 2021|access-date=27 September 2022 |last=Janjua |first=Haroon|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|url-status=live}}</ref> اهو چين سان [[بنگلاديش–چين لاڳاپا|گرم لاڳاپا]] برقرار رکي ٿو، جيڪو ان جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار ۽ سڀ کان وڏو هٿيار فراهم ڪندڙ ملڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|title=Decoding China-Bangladesh relationship |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta|date=27 June 2018|access-date=27 September 2022|publisher=[[Observer Research Foundation]]|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|url-status=live}}</ref> جاپان بنگلاديش کي سڀ کان وڌيڪ معاشي امداد ڏيندڙ ملڪ آهي، ۽ ٻنهي ملڪن وچ ۾ [[بنگلاديش–جاپان لاڳاپا|حڪمت عملي ۽ معاشي ڀائيواري]] آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|title=50 Years of Japan-Bangladesh Ties: From Economic to Strategic Partnership|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=10 February 2022 |last=Shazzad |first=Hussain|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153002/https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|url-status=live}}</ref> وچ اوڀر جي ملڪن سان سياسي لاڳاپا مضبوط آهن.<ref>{{cite web |url=https://saudigazette.com.sa/article/38010 | title=Bangladesh and Saudi Arabia have extremely cordial relations – Rizvi | date=27 March 2013 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184720/https://saudigazette.com.sa/article/38010 | url-status=live }}</ref> بنگلاديش کي پنهنجي ترسيل رقم جو 59 سيڪڙو وچ اوڀر مان ملي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | title=Middle East dual shock spillover on Bangladesh's remittance | date=19 July 2020 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184724/https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | url-status=live }}</ref> جيتوڻيڪ خراب ڪم ڪندڙ حالتون وچ اوڀر ۾ رهندڙ چئن ملين کان وڌيڪ [[وچ اوڀر ۾ بنگلاديشي|بنگلاديشي مزدورن]] کي متاثر ڪن ٿيون.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|title=Experts: Middle East remains key to Bangladesh's fortunes in a changing world|date=29 June 2022|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|url-status=live}}</ref> بنگلاديش [[موسمي تبديلي|عالمي موسمي]] سفارتڪاري ۾ [[ڪلايميٽ ولنرئبل فورم]] جي اڳواڻ طور اهم ڪردار ادا ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | title=COP26 and Bangladesh: Time to Consolidate Climate Diplomacy | work=SOAS Blog | date=11 October 2021 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184721/https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | url-status=live }}</ref> === فوج === {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladeshi soldiers on a BTR-80 APC.jpg | caption1 = [[بي ٽي آر-80]] تي بنگلاديش فوج جا اهلڪار | image2 = BNS Bongobondhu2.jpg | caption2 = بنگلاديش بحريه جو [[فريگيٽ]]، [[بي اين ايس خالد بن وليد]] | image3 = Mikoyan MiG-29-Chengdu F-7.jpg | caption3 = بنگلاديش هوائي فوج جا ويڙهاڪ جهاز، مگ-29 ۽ ايف-7 }} [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] [[برطانوي فوج]] ۽ [[برطانوي هندستاني فوج]] جو ادارياتي ڍانچو ورثي ۾ حاصل ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|title=The Military and Democracy in Bangladesh|website=press-files.anu.edu.au|access-date=19 September 2017|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010141253/http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|url-status=live}}</ref> 2024ع ۾ [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] جي سرگرم اهلڪارن جو انگ لڳ ڀڳ 230,000 هو،<ref name="IISS">*{{cite book| title=The Military Balance 2018 |author1=International Institute for Strategic Studies |author-link1=International Institute for Strategic Studies| date=14 February 2018| publisher=[[Routledge]]| isbn=978-1-85743-955-7| ref=IISS2018}}</ref> جنهن ۾ هوائي فوج جا 21,000 ۽ بحريه جا 27,000 اهلڪار شامل هئا.<ref>Including service and civilian personnel. See [https://web.archive.org/web/20120112044228/http://www.bangladeshnavy.org/glance.html Bangladesh Navy]. Retrieved 17 July 2007.</ref> روايتي دفاعي ڪردارن کان علاوه، فوج آفتن جي امدادي ڪارروائين ۾ شهري اختيارين جي مدد ڪئي آهي ۽ سياسي بيچيني جي دورن ۾ اندروني سلامتي پڻ فراهم ڪئي آهي. ڪيترن سالن کان، بنگلاديش [[گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ|گڏيل قومن جي امن فوجن]] ۾ دنيا جو سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ رهيو آهي.<ref>{{Cite web |date=4 April 2023 |title=Contribution of Uniformed Personnel to UN by Country and Personnel Type |url=https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |access-date=12 May 2023 |publisher=United Nations|archive-date=12 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230512143419/https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش جو فوجي بجيٽ]] جي ڊي پي جو 1.3 سيڪڙو آهي، جيڪو 2021ع ۾ 4.3 بلين آمريڪي ڊالرن جي برابر هو.<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |title=Military expenditure (% of GDP) – Bangladesh |publisher=World Bank |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207232946/https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |last=Alif |first=Abdullah |date=11 June 2020 |title=Budget FY21: Military spending increases by Tk2,327 crore |url=https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |work=Dhaka Trbiune |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231443/https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش بحريه]]، جيڪا بنگال جي نار جي وڏين بحرين مان هڪ آهي، فريگيٽن، آبدوزن، ڪورويٽن ۽ ٻين جهازن جي [[بنگلاديش بحريه جي سرگرم جهازن جي فهرست|بيڙي]] تي مشتمل آهي. [[بنگلاديش هوائي فوج]] وٽ گهڻ مقصدي جنگي جهازن جو هڪ [[بنگلاديش جي سرگرم فوجي جهازن جي فهرست|ننڍو بيڙو]] آهي. بنگلاديش جي فوجي سامان جو گهڻو حصو چين کان اچي ٿو.<ref>{{cite news |last=Balachandran |first=P.K. |date=12 April 2017 |title=Rivals India and China woo Bangladesh with aid totalling $46 b |url=http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |work=[[Daily FT]] |access-date=27 July 2017 |archive-date=28 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170728123712/http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |url-status=live }}</ref> تازن سالن ۾، بنگلاديش ۽ ڀارت گڏيل فوجي مشقون، فوجي اڳواڻن جا اعليٰ سطحي دورا، [[دهشتگردي جي روڪٿام]] ۾ سهڪار ۽ ڳجهي ڄاڻ جي مٽاسٽا وڌائي آهي. بنگلاديش [[اتر اوڀر ڀارت]] ۾ استحڪام ۽ سلامتي کي يقيني بڻائڻ لاءِ اهم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |title=Migration, river management, radicalisation: What does the future hold for India-Bangladesh relations? |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta |date=May 2020 |website=Observer Research Foundation |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231444/https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |title=Bangladesh and India's Northeast: A security perspective |work=The Daily Star |date=15 October 2011 |access-date=14 February 2022 |archive-date=8 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220208025833/https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |url-status=live }}</ref> اوڀر برصغير ۾ بنگلاديش جي حڪمت عملي واري اهميت چين جي ويجهڙائي، برما سان سرحد، مکيه ڀارت ۽ اتر اوڀر ڀارت جي جدا ٿيڻ، ۽ بنگال جي نار ۾ ان جي سامونڊي علائقي تي دارومدار رکي ٿي.<ref>{{cite web |author=Anu Anwar, Michael Kugelman |url=https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |title=The U.S. Should Deepen Ties With Bangladesh |work=Foreign Policy |date=1 December 2021 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |url-status=live }}</ref> 2002ع ۾ بنگلاديش ۽ چين دفاعي سهڪار جو معاهدو ڪيو.<ref>{{cite journal |last=Kinne |first=Brandon J. |date=15 August 2018 |title=Defense Cooperation Agreements and the Emergence of a Global Security Network |journal=International Organization |volume=72 |issue=4 |pages=799–837 |doi=10.1017/S0020818318000218 |doi-access=free }}</ref> آمريڪا بنگلاديش سان [[اسٽيٽس آف فورسز ايگريمينٽ]]، [[ايڪويزيشن اينڊ ڪراس-سروسنگ ايگريمينٽ]] ۽ جنرل سيڪيورٽي آف ملٽري انفارميشن ايگريمينٽ بابت ڳالهين جي ڪوشش ڪئي آهي.<ref>{{cite journal |last=Paul |first=Bimal Kanti |year=2005 |title=Bangladeshi American Response to the 1998 Status of Forces Agreement (SOFA): An Assessment |journal=The Professional Geographer |volume=57 |issue=4 |pages=495–505 |doi=10.1111/j.1467-9272.2005.00494.x |bibcode=2005ProfG..57..495P }}</ref><ref>{{cite web |last=Ashraf |first=Nazmul |url=https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |title=U.S. keen on military ties with Dhaka &#124; Uae |work=Gulf News |date=11 May 2002 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162344/https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=US wants 2 defence deals with Bangladesh |url=https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |work=The Daily Star |date=18 October 2019 |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |url-status=live }}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش گڏيل قومن جي [[ايٽمي هٿيارن جي پابندي بابت معاهدو]] جي توثيق ڪئي.<ref>{{cite news |title=Bangladesh ratifies nuclear weapons prohibition treaty |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |work=Dhaka Tribune |date=28 September 2020 |access-date=15 August 2020 |archive-date=20 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200920163951/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |url-status=live }}</ref> ==آبادي== ھن ملڪ جي آبادي لڳ ڀڳ 25 ڪروڙ آهي جنھن جو 83 سيڪڙو مسلمان ۽ 16 سيڪڙو ھندو آھن. ھن ملڪ ۾ انڊونيشيا ، پاڪستان ۽ ڀارت کان پوء مسلمانن جو دنيا ۾ سڀ کان وڏو ملڪ آھي<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. ھن ملڪ جو سرڪاري مذھب پڻ اسلام آھي. مسلمانن جي ملڪن ۾ سڀ کان گھڻا ھندو ھن ملڪ ۾ رھن ٿا<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. مسلمانن جي اڪثريت سني اسلام جي حنفي فقه سان تعلق رکندڙ آهي<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. ھندن جي اڪثريت جو تعلق شيڊول وارين ذاتين سان آهي جن کي ماضي ۾ اڇوت يا [[ھريجن]] (خدا جا ٻچا) سڏيو ويندو هو<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. مٿين طبقي جا ھندو 1947 ۾ انڊيا جي رياست اولھ بينگال ھجرت ڪري ويا<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. == معيشت == {{Main|بنگلاديش جي معيشت}} {{Further|بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Dhaka April (33244268934).jpg | caption1 = [[موتي جهيل ٿاڻو|موتي جهيل]]، قومي گاديءَ واري شهر [[ڍاڪا]] جو سڀ کان وڏو [[مرڪزي واپاري ضلعو|واپاري ضلعو]] آهي۔ | image2 = The padma bridge 04.jpg | caption2 = [[پدما پل]]، جيڪا 2022ع ۾ کولِي وئي، هڪ [[سڙڪ ۽ ريلوي پلن جي فهرست|سڙڪ-ريل پل]] آهي جيڪا [[پدما ندي]] تي تعمير ٿيل آهي۔ }} بنگلاديش هڪ [[في فرد مجموعي قومي آمدني موجب ملڪن جي فهرست#هيٺين وچولي آمدني وارو گروهه|هيٺين وچولي آمدني]] واري [[مخلوط معيشت|مخلوط منڊي معيشت]] رکندڙ ملڪ آهي۔<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Zobaer|url=https://www.dw.com/en/bangladesh-economy-50-years-on/a-57015896|title=Bangladesh at 50: From 'basket case' to rising economic star|access-date=30 September 2022|work=[[ڊي ڊبليو نيوز]]|publisher=[[ڊيوچي ويلي]]|date=16 December 2021}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/feature/2023/01/22/a-journey-together-bangladesh-and-world-bank-celebrate-historic-partnership|title=A Journey Together: Bangladesh and World Bank Celebrate Historic Partnership|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|date=22 January 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> نالي ماتر جي ڊي پي موجب بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن جي جي ڊي پي (نالي ماتر) موجب فهرست|36هين وڏي معيشت]] ۽ [[خريداري قوت برابري]] (PPP) موجب [[ملڪن جي جي ڊي پي (PPP) موجب فهرست|24هين وڏي معيشت]] رکي ٿو۔ بنگلاديش جي [[مزدور قوت]] 71.4 ملين ماڻهن تي مشتمل آهي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.TLF.TOTL.IN?locations=BD|title=Labor force, total – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> جيڪا دنيا ۾ [[مزدور قوت موجب ملڪن جي فهرست|ستين وڏي مزدور قوت]] آهي؛ جڏهن ته 2024 مطابق بيروزگاري جي شرح 3.6٪ هئي۔<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.ZS?locations=BD|title=Unemployment, total (% of total labor force) (modeled ILO estimate) – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ جا [[زرِ مبادلا جا ذخيرا]] گهٽجڻ باوجود،<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/business/local/s3knbstt64|title=Respite from fall in forex reserves, dollar market stable|work=[[پروٿوم آلو]]|date=19 October 2024|last=Sakib|first=Shanaullah|access-date=9 January 2025}}</ref> ڏکڻ ايشيا ۾ هندستان کان پوءِ ٻئي نمبر تي آهن۔ بنگلاديش جي [[بنگلاديشي جلاوطن برادري|جلاوطن برادري]] 2024ع دوران تقريباً 27 ارب آمريڪي ڊالر [[بنگلاديش ڏانهن ترسيل رقم]] جي صورت ۾ موڪليا۔<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/remittance-hit-all-time-high-2024-3789871|title=Remittance hit all-time high in 2024|last=Hasan|first=Md. Mehedi|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 January 2025|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديشي ٽڪا]] ملڪ جي قومي ڪرنسي آهي۔ 2023 مطابق، خدمتن وارو وڏو شعبو ڪل جي ڊي پي جو لڳ ڀڳ 51.5٪ حصو ڏئي ٿو، ان کان پوءِ صنعتي شعبو 34.6٪ سان ٻئي نمبر تي آهي، جڏهن ته [[بنگلاديش ۾ زراعت|زرعي شعبو]] صرف 11٪ جي ڊي پي پيدا ڪري ٿو۔<ref name="cia"/> تنهن هوندي به روزگار جي لحاظ کان اهو سڀ کان وڏو شعبو آهي ۽ ملڪ جي لڳ ڀڳ اڌ مزدور قوت کي روزگار فراهم ڪري ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/labour-force-survey-2022-agriculture-still-main-job-generator-3283936|title=Labour Force Survey 2022: Agriculture still main job generator|last=Byron|first=Rejaul Karim|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=30 March 2023|access-date=11 January 2025}}</ref> ملڪ جي برآمداتي آمدني جو 84٪ کان وڌيڪ حصو [[بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت]] مان حاصل ٿئي ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.weforum.org/stories/2024/02/how-bangladesh-offers-lessons-for-sustainable-industrialization-in-africa/|last=Akinrebiyo|first=Femi|title=Bangladesh's leap from poverty to textile powerhouse offers lessons for countries in Africa|date=16 February 2024|work=[[ورلڊ اڪنامڪ فورم]]|access-date=11 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جو ٻيون نمبر وڏو تيار پوشاڪ برآمد ڪندڙ ملڪ آهي ۽ عالمي [[تيز فيشن]] صنعت ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو، جتي اها مختلف مغربي فيشن برانڊن کي شيون برآمد ڪري ٿي۔<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/cd6ye3e8x9po|title=Fast fashion drove Bangladesh – now its troubled economy needs more|work=[[بي بي سي نيوز]]|date=7 September 2024|access-date=16 January 2025|last=Imandar|first=Nikhil|publisher=[[بي بي سي]]}}</ref> بنگلاديش [[بنگلاديش جي جوٽ صنعت|جوٽ]]،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/symbol-our-degradation-3624216|title=A symbol of our degradation|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 June 2024|last=Choudhury|first=Serajul Islam|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانورن جي پيداوار|چانور]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/bw4ldbvrb4|title=Rice production rising high in Bangladesh|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[پروٿوم آلو]]|date=17 June 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جي مڇين جي فهرست|مڇي]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/good-day-bangladesh/sk7ow1u6en|title=Bangladesh globally second in freshwater fish production|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=10 June 2024|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانهه جي پيداوار|چانهه]]<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/long-term-plan-behind-high-tea-production-3399926|title=Long-term plan behind high tea production|last1=Chowdhury|first1=Dwoha|last2=Halder|first2=Sukanta|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=22 August 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> ۽ گلن جو اهم پيدا ڪندڙ ملڪ پڻ آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/floriculture-lucrative-sector-bangladesh-131728|title=Floriculture: A lucrative sector in Bangladesh|date=12 September 2020|website=Business Standard}}</ref> ٻين وڏين صنعتن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهاز سازي|جهاز سازي]]، [[بنگلاديش ۾ دواسازي صنعت|دواسازي]]، [[بنگلاديش ۾ فولاد صنعت|فولاد]]، [[بنگلاديش ۾ برقيات صنعت|برقيات]] ۽ [[بنگلاديش ۾ چمڙي جي صنعت|چمڙي جون شيون]] شامل آهن۔<ref>{{cite journal|last1=Ahaduzzaman|last2=Sarkar|first2=Prottasha|last3=Anjum|first3=Aniqa|last4=Khan|first4=Easir A.|title=Overview of Major Industries in Bangladesh|date=7 December 2017|journal=Journal of Chemical Engineering|volume=30|number=1|doi=10.3329/jce.v30i1.34798|pages=51–58|doi-access=free}}</ref> چين بنگلاديش جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار آهي، جيڪو ڪل واپار جو 15٪ حصو رکي ٿو، جڏهن ته هندستان 8٪ سان ٻئي نمبر تي آهي۔<ref>{{cite web|last=Haroon|first=Jasim Uddin|date=11 December 2024|work=[[فنانشل ايڪسپريس]]|url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/last-page/china-bangladeshs-top-trading-partner-in-fy24-1733855492|title=China Bangladesh's top trading partner in FY24|access-date=11 January 2025}}</ref> خانگي شعبو ملڪ جي جي ڊي پي جو 80٪ حصو پيدا ڪري ٿو، جڏهن ته سرڪاري ملڪيت وارين ڪمپنين جو ڪردار مسلسل گهٽجي رهيو آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/public-sector-needs-keep-pace-private-sector-359749|title=Public sector needs to keep pace with private sector|date=20 January 2022|website=Business Standard}}</ref> بنگلاديش جي معيشت گهڻو ڪري خانداني ملڪيت واريون [[بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست|واپاري جماعتون]] ۽ ننڍن ۽ وچولي درجي جي ڪاروبارن تي ٻڌل آهي۔ بنگلاديش جون ڪجهه وڏيون عوامي شيئر مارڪيٽ ۾ درج ڪمپنيون [[بيڪسيمڪو]]، [[بي آر اي سي بينڪ]]، [[بي ايس آر ايم]]، [[جي پي ايڇ اسپات]]، [[گرامينفون]]، [[سمٽ گروپ]] ۽ [[اسڪوائر فارماسيوٽيڪل]] آهن۔<ref>{{Cite web |url=https://www.dse.com.bd/dse30_share.php|title=DS30 Index &#124; Dhaka Stock Exchange|website=dse.com.bd}}</ref> [[ڍاڪا اسٽاڪ ايڪسچينج]] ۽ [[چٽگانگ اسٽاڪ ايڪسچينج]] ملڪ جون ٻه اهم [[سرمائي مارڪيٽ]]ون آهن۔<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/tale-two-capital-markets-883756|title=A tale of two capital markets|work=[[Business Standard]]|date=25 June 2024|last=Islam|first=Shadique Mahbub|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ مواصلات]] جي صنعت دنيا جي تيزي سان وڌندڙ صنعتن مان هڪ آهي، جتي نومبر 2024ع جي آخر تائين موبائيل فون استعمال ڪندڙن جو انگ 188.78 ملين تائين پهچي ويو۔<ref>{{cite web|title=Mobile Phone Subscribers in Bangladesh|url=https://www.amtob.org.bd/home/industrystatics|access-date=9 January 2025|work=[[بنگلاديش موبائيل ٽيليڪام آپريٽرز ايسوسيئيشن|AMTOB]]}}</ref> سياسي عدم استحڪام،<ref>{{cite web|url=https://www.eiu.com/n/infrastructure-enhancements-will-underpin-growth-in-dhaka/|title=Infrastructure enhancements will underpin growth in Dhaka|date=30 September 2020|access-date=12 January 2025|work=[[ايڪانامسٽ انٽيليجنس يونٽ]]}}</ref> وڌندڙ مهانگائي،<ref name="sadiq"/> [[بنگلاديش ۾ بدعنواني|گھڻي بدعنواني]]،<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Sadiq|date=22 May 2024|title=Why is it taking so long to stabilise the economy?|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/why-it-taking-so-long-stabilise-the-economy-3615381}}</ref> بجلي جي اڻپوري فراهمي،<ref>{{cite web|last1=Rahman|first1=Asifur|last2=Karmaker|first2=Konkon|date=11 September 2024|title=Power supply may not improve anytime soon|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/how-do-we-overcome-our-corruption-crisis-3731226}}</ref> ۽ سڌارن جي سست رفتار سان عملداري معاشي واڌ ويجهه لاءِ اهم چئلينج آهن۔<ref name="sadiq"/> بنگلاديش کي [[گلوبل انوويشن انڊيڪس]] ۾ 2024ع ۽ 2025ع دوران 106هين درجو حاصل ٿيو۔<ref>{{Cite web |title=Bangladesh ranking in the Global Innovation Index 2025|url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/bangladesh|access-date=2025-10-21 |website=www.wipo.int|language=en}}</ref> === توانائي === {{Main|بنگلاديش ۾ بجلي وارو شعبو}} {{Further|بنگلاديش جي توانائي پاليسي|بنگلاديش پاور ڊولپمينٽ بورڊ|بنگلاديش ۾ قدرتي گئس ۽ پيٽروليم|پيٽرو بنگلا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Ruppur Nuclear Power Plant , Ruppur, Pabna.jpg | caption1 = رات جو تعمير هيٺ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] | image2 = Moving Turbines!!.jpg | caption2 = [[ڪتوبديا ٻيٽ]] تي هوا واريون ٽربائينون }} بنگلاديش، جتي 2009ع ۾ روزانو ڪيترائي ڀيرا بجلي بند ٿيڻ جا واقعا ٿيندا هئا، 2022ع تائين 100٪ بجلي پهچ حاصل ڪري چڪو هو.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|title=How 100% electrification changed the rural game|date=14 March 2022|website=Business Standard|access-date=1 October 2022|archive-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221004183507/https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |title=Electricity now in every house |work=The Daily Star |date=22 March 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=30 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221130005200/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |url-status=live }}</ref> اهو آهستي آهستي [[سبز معيشت]] ڏانهن منتقل ٿي رهيو آهي ۽ دنيا جو سڀ کان وڏو آف-گرڊ شمسي بجلي پروگرام رکي ٿو، جنهن مان 20 ملين ماڻهو فائدو وٺن ٿا.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|title=Bangladesh Solar Home Systems Provide Clean Energy for 20 million People|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001203911/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|url-status=live}}</ref> ملڪ ۾ پيداوار لاءِ ''پالڪي'' نالي هڪ [[برقي ڪار]] تيار ڪئي پئي وڃي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |title=Palki: An affordable locally assembled Electric Vehicle on its way |work=The Daily Star |date=26 August 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=2 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240902065543/https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |url-status=live }}</ref> [[بايو گئس]] کي نامياتي ڀاڻ ٺاهڻ لاءِ استعمال ڪيو پيو وڃي.<ref>{{cite web |last=Mang |first=Heinz-Peter |title=Situation Analysis of Agro-Industrial Biogas Plants in Bangladesh |url=https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20220618191038/https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-date=18 June 2022 |url-status=live |access-date=12 October 2022 |website=sreeda.gov.bd}}</ref> روسي ڪمپني [[روس ائٽم]] جي مدد سان تعمير ٿيندڙ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] ملڪ جو پهريون فعال [[ائٽمي بجلي گهر]] هوندو. ان جي ٻن ڪل يونٽن مان پهريون يونٽ 2025ع ۾ ڪم شروع ڪرڻ جي اميد رکي ٿو.<ref>{{Cite web|author=Mohiuddin|title=Rooppur nuclear power plant: Power generation deferred|work=[[Prothom Alo]]|date=19 May 2024|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/mens8s0lt0 |access-date=8 January 2025}}</ref> بنگلاديش وٽ اڃا به قدرتي گئس جا وڏا اڻ استعمال ٿيل ذخيرا موجود آهن، خاص طور تي پنهنجي سامونڊي علائقي ۾.<ref>{{cite web |url=http://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh|title=Natural Gas – Underexplored in Bangladesh?|date=15 December 2021|website=GEO ExPro|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114124/https://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |title=Bangladesh: Asia's New Energy Superpower? |access-date=3 October 2022 |archive-date=29 December 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20161229123448/https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |url-status=live }}</ref> ڳولا جي کوٽ ۽ ثابت ٿيل ذخيرن ۾ گهٽتائي سبب بنگلاديش کي ٻاهرين ملڪن مان [[ايل اين جي]] درآمد ڪرڻي پئي آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|title=Imported LNG to be 24 times more expensive than local gas: CPD|date=13 February 2022|website=Business Standard|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114118/https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite news |url=https://www.reuters.com/article/bangladesh-lng-power-idINL1N2Z10R7|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=Reuters|date=20 July 2022}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|title=Let us not become dependent on LNG import|first=Badrul|last=Imam|date=26 December 2021|work=The Daily Star|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114121/https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|url-status=live}}</ref> گئس جي کوٽ [[روسي-يوڪريني جنگ (2022ع–هاڻوڪي)|روسي-يوڪريني جنگ]] سبب وڌيڪ وڌي وئي.<ref>{{Cite news|url=https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|title=Bangladesh is being 'killed by economic conditions elsewhere in the world'|newspaper=Financial Times|location=London|date=24 August 2022|access-date=1 October 2022|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126085309/https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|url-status=live}}</ref> عالمي مارڪيٽ ۾ قيمتن جي تيز واڌ سبب، مسلسل لوڊشيڊنگ جي باوجود، بنگلاديش جولاءِ 2022ع ۾ عارضي طور [[اسپاٽ قيمت]] تي ايل اين جي خريد ڪرڻ بند ڪري ڇڏي.<ref>{{cite web|url=https://www.reuters.com/article/markets/commodities/bangladesh-halts-expensive-spot-lng-imports-despite-load-shedding-idUSL1N2Z10R7/|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=[[Reuters]]|date=20 July 2022|access-date=8 January 2025}}</ref> قيمتون گهٽجڻ کان پوءِ فيبروري 2023ع ۾ هن وري اسپاٽ قيمت تي ايل اين جي خريد ڪرڻ شروع ڪئي.<ref>{{cite web|last1=Paul|first1=Ruma|last2=Chow|first2=Emily|url=https://www.reuters.com/business/energy/bangladesh-restart-spot-lng-buying-prices-ease-sources-2023-02-01/|title=Bangladesh to restart spot LNG buying as prices ease – sources|work=[[Reuters]]|date=1 February 2023|access-date=8 January 2025}}</ref> جڏهن ته [[بنگلاديش جون سرڪاري ملڪيت واريون ڪمپنيون]] بنگلاديش جي لڳ ڀڳ اڌ بجلي پيدا ڪن ٿيون، خانگي ملڪيت واريون ڪمپنيون، جهڙوڪ سمٽ گروپ ۽ [[اورين گروپ (بنگلاديش)|اورين گروپ]]، بجلي پيدا ڪرڻ سان گڏ مشينري، ريئڪٽر ۽ سامان فراهم ڪرڻ ۾ وڌندڙ اهم ڪردار ادا ڪري رهيون آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|title=Summit signs 22-year PPA for upcoming 583 MW gas power plant; GE to co-develop plant in Bangladesh|website=GE News|access-date=23 October 2022|archive-date=23 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221023153618/https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|url-status=live}}</ref> بنگلاديش بجلي پيدا ڪرڻ جي صلاحيت 2009ع ۾ 5 گيگاواٽ کان وڌائي 2022ع ۾ 25.5 گيگاواٽ ڪئي. ملڪ ان کي 2041ع تائين وڌيڪ وڌائي 50 [[گيگاواٽ]] ڪرڻ جو ارادو رکي ٿو. آمريڪي ڪمپنيون جهڙوڪ [[شيوران ڪارپوريشن|شيوران]] ۽ [[جنرل اليڪٽرڪ]] بنگلاديش جي ملڪي قدرتي گئس پيداوار جو لڳ ڀڳ 55٪ فراهم ڪن ٿيون ۽ بجلي منصوبن ۾ سڀ کان وڏن سيڙپڪارن مان آهن. بنگلاديش جي لڳل گئس سان هلندڙ بجلي پيداوار جي صلاحيت جو 80٪ آمريڪا ۾ تيار ٿيل ٽربائينن مان اچي ٿو.<ref>{{cite web | url=https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | title=Bangladesh – Power and Energy | date=20 July 2022 | access-date=5 October 2022 | archive-date=5 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221005062425/https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | url-status=live }}</ref> == اهم شخصيتون == * [[شيخ مجيب الرحمان]] * [[شيخ حسينه واجد]] * [[بيگم خالده ضياء]] * [[ڊاڪٽر محمد يونس]] ([[نوبل انعام]] ماڻيندڙ) * [[رونا ليلا]] == پڻ ڏسندا == * [[بنگلاديش جا صدر]] * [[بنگلاديش جا وزير اعظم]] == حوالا == {{حوالا|2}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.bangladesh.gov.bd/ بنگلا ديش جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{سارڪ}} {{OIC}} [[زمرو:بنگلاديش]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:بنگال]] [[زمرو:اسلامي رياستون]] [[زمرو:ايشيا ۾ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ ايشيا جا ملڪ]] [[زمرو:او آئي سي جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:دولت مشترڪه جون رڪن قومون]] k3xd2gg0hevswm60z5len7b6qxl2ihx 387192 387191 2026-06-20T19:51:17Z Intisar Ali 8681 387192 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ايشيا جو ملڪ}} {{About|ملڪ بابت}} {{Infobox country | conventional_long_name = عوامي جمهوريه بنگلاديش | common_name = بنگلاديش | native_name = {{native name|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ}}<br />{{resize|90%|{{nobold|{{transliteration|bn|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś}}}}}} | image_flag = Flag of Bangladesh.svg | image_coat = National emblem of Bangladesh.svg | symbol_type = [[بنگلاديش جو قومي نشان|نشان]] | other_symbol = {{unbulleted list |[[File:Government Seal of Bangladesh.svg|100px|بنگلاديش حڪومت جي مهر]]}} | other_symbol_type = [[بنگلاديش حڪومت جي مهر|حڪومتي مهر]] | national_anthem = {{lang|bn|আমার সোনার বাংলা}} ([[بنگالي ٻولي|بنگالي]])<br />{{transliteration|bn|[[امار شونار بنگلا]]}}<br />"منهنجو سونهري بنگال"<br /><div style="display:inline-block;margin-top:0.4em;">[[File:Amar Sonar Bangla instrumental by US Navy Band.oga|center]]</div> | image_map = {{Switcher|[[File: Bangladesh (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File: Bangladesh rel location map.svg |upright=1.15|frameless]]|بنگلاديش جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[ڍاڪا]] | coordinates = {{Coord|23|45|50|N|90|23|20|E|type:city_region:BD|display=inline}} | largest_city = capital | languages_type = سرڪاري ٻولي<br />{{nowrap|{{nobold|۽ قومي ٻولي}}}} | languages = [[بنگالي ٻولي|بنگالي]]<ref name="bdlaws.minlaw.gov.bd">{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh |website=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |access-date=1 February 2017 |archive-date=10 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191110101626/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |script-title=bn:বাংলা ভাষা প্রচলন আইন, ১৯৮৭ |author=<!--Not stated--> |website=bdlaws.minlaw.gov.bd |publisher=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |trans-title=بنگالي ٻولي لاڳو ڪرڻ جو ايڪٽ، 1987ع |language=bn |access-date=7 January 2024 |archive-date=7 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240107175804/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |url-status=live }}</ref> | languages2_type = ٻي عام ٻولي | religion = {{ublist |item_style=white-space:nowrap; |91.04% [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ([[رياستي مذهب|سرڪاري]])|7.94% [[بنگلاديش ۾ هندو ڌرم|هندو ڌرم]] |0.60% [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] |0.30% [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|0.12% [[بنگلاديش ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2022 | languages2 = [[بنگلاديشي انگريزي|انگريزي]]<ref>{{cite journal |id={{ERIC|EJ1249887}} |last1=Ara |first1=Rowshon |title=A Foreign Language or the Second Language: The Future of English in Bangladesh |journal=International Journal of Language Education |date=March 2020 |volume=4 |issue=1 |pages=81–95 |doi=10.26858/ijole.v4i2.10458 |doi-broken-date=9 January 2026 }}</ref><ref>{{cite journal |last1=Islam |first1=Mohammad Nurul |last2=Hashim |first2=Azirah |title=Historical Evolution of English in Bangladesh |journal=Journal of Language Teaching and Research |date=2019 |volume=10 |issue=2 |page=247 |doi=10.17507/jltr.1002.05 }}</ref> | ethnic_groups = 99% [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]]<!--Do not modify to "Bengalis". The name of the ethnic group is "Bengali" and the people who belong to Bengali ethnicity are called "Bengalis".--> {{collapsible list | titlestyle = background:transparent;text-align:left;font-weight:normal;font-size:100%; | title = 1% [[بنگلاديش جا مقامي ماڻهو|ٻيا]] | hlist = on | [[چڪما ماڻهو|چڪما]] | [[گارو ماڻهو|گارو]] | [[خاصي ماڻهو|خاصي]] | [[خومي ماڻهو|خومي]] | [[ميتي ماڻهو|منيپوري]] | [[مرما ماڻهو|مرما]] | [[ميزو ماڻهو|ميزو]] | [[رخائن ماڻهو|اراڪاني]] | [[مرو ماڻهو|مرو]] | [[سنتال ماڻهو|سنتال]] | [[تنچانگيا ماڻهو|تنچانگيا]] | [[ترپوري ماڻهو|ترپوري]] | [[بشنوپريا ماڻهو|بشنوپريا]] }} | ethnic_groups_ref = <ref>{{cite web |title=Ethnic population in 2022 census |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |access-date=9 June 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> | ethnic_groups_year = 2022 | religion_ref = <ref name="census"/> | demonym = [[بنگلاديشي ماڻهو|بنگلاديشي]] | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[محمد شهاب الدين]] | leader_title2 = [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[طارق رحمان]] | leader_title3 = [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] | leader_name3 = [[حفيظ الدين احمد]] | leader_title4 = [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] | leader_name4 = [[زبير رحمان چوڌري]] | legislature = [[جاتيا سنگساد]] | sovereignty_note = [[پاڪستان]] کان | sovereignty_type = [[بنگلاديش جي آزادي|آزادي]] | established_event1 = [[اوڀر بنگال]] | established_date1 = 15 آگسٽ 1947ع | established_event2 = [[اوڀر پاڪستان]] | established_date2 = 29 فيبروري 1956ع | established_event3 = [[بنگلاديشي آزادي جو اعلان|آزاديءَ جو اعلان]] | established_date3 = 26 مارچ 1971ع | established_event4 = [[بنگلاديش جي عارضي حڪومت|عارضي حڪومت]] | established_date4 = 10 اپريل 1971ع | established_event5 = [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ جو دستاويز|فتح]]، [[بنگلاديش آزادي جنگ|آزادي جنگ]] ۾ | established_date5 = 16 ڊسمبر 1971ع | established_event6 = [[بنگلاديش جو آئين|موجوده آئين]] | established_date6 = 16 ڊسمبر 1972ع | area_km2 = 148,460<ref>{{cite web|title=Bangladesh country profile |url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650940|website=[[بي بي سي نيوز]] |date=4 March 2011 |access-date=18 February 2025}}</ref> | area_rank = 93هون | area_sq_mi = 57320 | area_label2 = زميني پکيڙ | area_data2 = 130,170&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=13 November 2021|year=2021}}</ref> | area_label3 = آبي پکيڙ | area_data3 = 18,290&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia"/> | percent_water = 6.4 | population_estimate = 175,423,000<ref name=IMF/> | population_census = 169,828,911<ref name="populationcensus2022">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Post Enumeration Check (PEC) Adjusted Population |url=http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |date=18 April 2023 |website=[[بنگلاديش شماريات بيورو]] |access-date=30 May 2023 |archive-date=30 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230530205648/http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=Report: 68% Bangladeshis live in villages |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |work=[[ڍاڪا ٽربيون]] |date=28 November 2023 |access-date=6 February 2024 |archive-date=6 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240206021005/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |url-status=live }}</ref> | population_estimate_year = 2026 | population_estimate_rank = 8هون | population_census_year = 2022 | population_census_rank = 8هون | population_density_km2 = 1,165 | population_density_sq_mi = 3,020 | population_density_rank = 13هون | GDP_PPP = {{increase}} $1.922 ٽرلين<ref name="IMFWEO.BD">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[بين الاقوامي مالياتي فنڊ]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=19 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 25هون | GDP_PPP_per_capita = {{increase}} $10,955<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_PPP_per_capita_rank = 127هون | GDP_nominal = {{increase}} $510.705 بلين<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 36هون | GDP_nominal_per_capita = {{increase}} $2,911<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_per_capita_rank = 142هون | Gini = 30.9 | Gini_year = 2022 | Gini_change = decrease | Gini_ref = <ref>{{Cite web |title=Gini index - Bangladesh |url=https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=BD |access-date=2026-03-31 |website=World Bank}}</ref> | Gini_rank = | HDI = 0.685 | HDI_year = 2023 | HDI_change = increase | HDI_ref = <ref>{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[گڏيل قومن جو ترقياتي پروگرام]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = {{ordinal|130}} | currency = [[بنگلاديشي ٽڪا|ٽڪا]] ({{lang|bn|[[৳]]}}) | currency_code = BDT | time_zone = [[بنگلاديش معياري وقت|بي ايس ٽي]] | utc_offset = +6 | date_format = dd/mm/yyyy | calling_code = [[بنگلاديش ۾ ٽيليفون نمبر|+880]] | cctld = {{ubl|[[.bd]]|{{lang|bn|[[.bangla|.বাংলা]]}}}} | area_magnitude = | footnote = | today = }} {{Contains special characters|بنگالي}} '''بنگلاديش'''،{{efn|{{IPAc-en|%|b|ae|N|g|l|@|"|d|E|S|,_|%|b|A:|N|-|audio=LL-Q1860 (eng)-Flame, not lame-Bangladesh.wav}}; {{langx|bn|বাংলাদেশ|Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ˈbaŋlaˌdeʃ|pron|Bn-বাংলাদেশ.oga}}}} سرڪاري طور '''عوامي جمهوريه بنگلاديش'''،{{efn|{{langx|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ɡɔnopɾodʒat̪ɔnt̪ɾi‿baŋlad̪eʃ|pron|}}}} [[ڏکڻ ايشيا]] جو هڪ ملڪ آهي. اهو دنيا جو [[آبادي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]] آهي ۽ [[آباديءَ جي گهاٽائي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گنجان آباد ملڪن]] مان هڪ آهي، جتي لڳ ڀڳ 176 ملين آبادي {{convert|148461|km2|sqmi}} ايراضيءَ ۾ رهي ٿي.<ref name=IMF>{{Cite web |title=Bangladesh and the IMF |url=https://www.imf.org/en/countries/bgd |access-date=2026-05-02 |website=IMF}}</ref> بنگلاديش جون زميني سرحدون اتر، اولهه ۽ اوڀر ۾ [[ڀارت]] سان ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ملن ٿيون. ان جي ڏکڻ ۾ [[بنگال جي نار]] سان سامونڊي ڪنارو آهي. اهو [[ڀوٽان]] ۽ [[نيپال]] کان [[سليگڙي لنگهه]] وسيلي الڳ آهي، ۽ اتر طرف [[چين]] کان [[ڀارت جون رياستون|ڀارتي رياست]] [[سڪم]] وسيلي جدا آهي. [[ڍاڪا]]، ملڪ جو گاديءَ جو هنڌ ۽ [[بنگلاديش جا شهر ۽ ڳوٺ|سڀ کان وڏو شهر]]، ملڪ جو سياسي، مالي ۽ ثقافتي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.sinardaily.my/article/728620/culture/travel-amp-food/bangladesh-may-not-have-a-mega-monument-but-what-it-has-is-captivating|title=Bangladesh may not have a mega monument but what it has is captivating|first=S. D.|last=Reporter|date=12 July 2025|website=Sinar Daily}}</ref> [[چٽاگانگ]] ملڪ جو ٻيو وڏو شهر ۽ [[چٽاگانگ بندرگاهه|ملڪ جو سڀ کان مصروف بندرگاهه]] آهي. هاڻوڪي بنگلاديش جو علائقو قديم تاريخ ۾ ڪيترين [[هندو سلطنتن ۽ گهراڻن جي فهرست|هندو]] ۽ [[ٻڌ ڌرم جي بادشاهتن ۽ سلطنتن جي فهرست|ٻڌ]] گهراڻن جو مضبوط مرڪز رهيو. 1204ع ۾ [[بنگال تي غوري فتح|مسلمانن جي فتح]] کان پوءِ، هن علائقي ۾ [[بنگال سلطنت|سلطنتي]] ۽ [[مغل سلطنت|مغل]] حڪمراني قائم ٿي. [[بنگال صوبو|مغل سلطنت جي سڀ کان وڏي صوبي]] طور [[بنگال]] دنيا جي سڀ کان خوشحال ۽ واپاري طور سرگرم علائقن مان هڪ بڻجي اڀريو، جيڪو پنهنجي [[بنگال ۾ ململ جو واپار|ترقي يافته ڪپڙي جي صنعت]] ۽ زرعي پيداوار لاءِ مشهور هو. 1757ع ۾ [[پلاسي جي جنگ]] ايندڙ ٻن صدين لاءِ [[بنگال پريزيڊنسي|برطانوي نوآبادياتي حڪمراني]] جي شروعات ثابت ٿي. هن دور ۾ سرمائي جي وڏي پيماني تي ٻاهر منتقلي ٿي، جنهن کي برطانيا ۾ صنعتي انقلاب جي مالي مدد لاءِ استعمال ڪيو ويو، جڏهن ته بنگال موتمار ڏڪارن جي دورن سبب تباهه ٿيو. 1947ع ۾ [[برطانوي هندستان جي ورهاڱي|هندستان جي ورهاڱي]] کان پوءِ، [[اوڀر بنگال]] نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جنهن کي پوءِ [[اوڀر پاڪستان]] جو نالو ڏنو ويو. [[اولهه پاڪستان]] ۾ قائم حڪومت طرفان ٻن ڏهاڪن کان وڌيڪ سياسي دٻاءُ ۽ [[ادارتي نسل پرستي|نظامي نسل پرستي]] کان پوءِ، [[اوڀر پاڪستان]] ۾ [[عدم تعاون تحريڪ (1971)|1971ع جي عدم تعاون تحريڪ]] سان شهري بيچيني پيدا ٿي، جيڪا حڪومت جي پرتشدد [[آپريشن سرچ لائيٽ|فوجي ڪارروائي]] کان پوءِ [[بنگلاديش آزادي جنگ]] جو سبب بڻي. [[مڪتي باهني]]، [[1971ع جي هندستان-پاڪستان جنگ|ڀارتي فوجن جي مدد ۽ سهڪار]] سان، هڪ ڪامياب [[انقلاب|هٿياربند انقلاب]] وڙهيو؛ ۽ پاڪستان طرفان ڪيل [[بنگلاديش نسل ڪشي]] جي باوجود، بنگلاديش 16 ڊسمبر 1971ع تي هڪ [[خودمختيار قوم]] بڻجي ويو. آزاديءَ کان پوءِ [[شيخ مجيب الرحمان]] ملڪ جي اڳواڻي ڪئي، جيستائين 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] ٿيو. پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن کي پاڻ به 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|قتل]] ڪيو ويو. 1980ع واري ڏهاڪي تي [[حسين محمد ارشاد]] جي آمريت غالب رهي، جنهن کي 1990ع ۾ [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|عوامي بغاوت]] ذريعي هٽايو ويو. 1991ع ۾ جمهوريت جي بحاليءَ کان پوءِ، [[بيگمن جي جنگ]] يعني [[خالده ضياءُ]] ۽ [[شيخ حسينا]] جي رقابت ايندڙ 34 سالن تائين ملڪ جي سياست کي شڪل ڏني. حسينا کي 5 آگسٽ 2024ع تي [[جولاءِ بغاوت|عوامي بغاوت]] ۾ هٽايو ويو.<ref>{{Cite news |title=Battle Of Begums: All About Rivalry Between Khaleda Zia And Sheikh Hasina |url=https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-url=http://web.archive.org/web/20251230091627/https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-date=2025-12-30 |access-date=2026-05-15 |work=NDTV |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Mudgal |first=Aryan |date=2025-12-30 |title=‘Battle of the Begums’: Khaleda Zia and Sheikh Hasina's rivalry over the years |url=https://www.hindustantimes.com/world-news/battle-of-the-begums-khaleda-zia-and-sheikh-hasinas-rivalry-over-the-years-bangladesh-101767079979402.html |access-date=2026-05-15 |website=Hindustan Times |language=en}}</ref> بنگلاديش [[ويسٽ منسٽر نظام]] تي ٻڌل هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي. اهو [[وچولي طاقت]] آهي ۽ [[بنگلاديش جي معيشت|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] رکي ٿو. بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن موجب اسلام|چوٿين نمبر وڏي مسلمان آبادي]] جو گهر آهي. اهو ڏکڻ ايشيا جي [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|ٽئين نمبر وڏي فوج]] رکي ٿو ۽ گڏيل قومن جي [[امن قائم رکڻ]] وارين ڪارروائين ۾ سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ آهي. بنگلاديش [[بنگلاديش جون ڊويزنون|اٺ ڊويزنن]]، [[بنگلاديش جا ضلعا|64 ضلعن]]، [[اپازيلا|500 سب ضلعن]] ۽ [[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|4,599 يونين ڪائونسلن]] تي مشتمل آهي، ۽ دنيا جي [[سندربن|سڀ کان وڏي مينگروو ٻيلي]] جو گهر آهي. ان وٽ دنيا جي سڀ کان وڏي [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|پناهگير آبادي]] مان هڪ آهي ۽ اهو اڃا تائين مقامي سطح تي پکڙيل [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]]، [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جي ڀڃڪڙين]]، [[مذهبي تشدد]]، [[سياسي زوال|سياسي عدم استحڪام]] ۽ [[موسمي تبديلي جا اثر|موسمي تبديلي جي منفي اثرن]] جهڙن چئلينجن کي منهن ڏئي رهيو آهي. بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] ۽ [[بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن]] جو ميمبر ملڪ آهي. == نالي جي بڻ بنياد == {{Main|بنگال جا نالا}} ''بنگلاديش'' ("بنگالي ملڪ") جي نالي جي بڻ بنياد کي ويهين صديءَ جي شروعات تائين ڳولي سگهجي ٿو، جڏهن بنگالي محب وطن گيتن، جهڙوڪ [[رابندرناٿ ٽئگور]] جي ''آجي بنگلاديشير هردوئي'' ۽ [[قاضي نذرالاسلام]] جي ''نمو نمو نمو بنگلاديش مومو'' ۾، ترتيبوار 1905ع ۽ 1932ع ۾، هي اصطلاح استعمال ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |title=Notation of song aaji bangladesher hridoy |access-date=10 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150904011316/http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |archive-date=4 September 2015}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان، بنگالي قومپرستن [[اوڀر پاڪستان]] ۾ سياسي جلسن ۾ هي اصطلاح استعمال ڪرڻ شروع ڪيو. ''بنگلا'' اصطلاح [[بنگال]] علائقي ۽ [[بنگالي ٻولي]] ٻنهي لاءِ استعمال ٿي سگهي ٿو. ''بنگلا'' اصطلاح جي اصل واضح ناهي؛ مختلف نظرين موجب ان جو تعلق ڪانسي جي دور جي ڪنهن [[پروٽو-ڊراوڙي ٻولي|پروٽو-ڊراوڙي]] قبيلي،<ref>{{cite web |url=http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field%28DOCID+bd0014%29 |title=Bangladesh: early history, 1000&nbsp;B.C.–A.D. 1202 |date=September 1988 |website=Bangladesh: A country study |publisher=[[لائبريري آف ڪانگريس]] |access-date=1 December 2014 |quote=Historians believe that Bengal, the area comprising present-day Bangladesh and the Indian state of [[West Bengal]], was settled in about 1000 B.C. by Dravidian-speaking peoples who were later known as the Bang. Their homeland bore various titles that reflected earlier tribal names, such as Vanga, Banga, Bangala, Bangal, and Bengal. |archive-url=https://web.archive.org/web/20131207010051/http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd%2Fcstdy%3A%40field%28DOCID+bd0014%29 |url-status=live |archive-date=7 December 2013 }}</ref> ۽ لوهه جي دور جي [[ونگا سلطنت]] سان جوڙيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |url=https://www.britannica.com/place/Vanga|title=Vanga &#124; ancient kingdom, India|website=Encyclopædia Britannica|access-date=24 April 2023|archive-date=30 July 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160730062030/https://www.britannica.com/place/Vanga|url-status=live}}</ref> هن اصطلاح جو سڀ کان پراڻو ڄاتل استعمال 805ع واري [[نيسري|نيسري پليٽ]] ۾ ملي ٿو. ''ونگلا ديسا'' اصطلاح يارهين صديءَ جي ڏکڻ هندستاني رڪارڊن ۾ ملي ٿو.<ref>{{cite book |last=Keay |first=John |author-link=John Keay |year=2000 |title=India: A History |publisher=[[Atlantic Monthly Press]] |page=220 |isbn=978-0-87113-800-2 |quote=In C1020 ... launched Rajendra's great northern escapade ... peoples he defeated have been tentatively identified ... 'Vangala-desa where the rain water never stopped' sounds like a fair description of Bengal in the monsoon.}}</ref><ref name="Sen-1999">{{cite book |last=Sen |first=Sailendra Nath |year=1999 |orig-date=First published 1988 |title=Ancient Indian History and Civilization |url=https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |publisher=New Age International |page=281 |isbn=978-81-224-1198-0 |access-date=25 July 2023 |archive-date=16 January 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116111745/https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |url-status=live }}</ref> چوڏهين صديءَ ۾ [[بنگال سلطنت]] دوران هن اصطلاح کي سرڪاري حيثيت ملي.<ref name="Ahmed2004">{{cite book |last=Ahmed |first=Salahuddin |date=2004 |title=Bangladesh: Past and Present |url=https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |publisher=APH Publishing |page=23 |isbn=978-81-7648-469-5 |access-date=14 May 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161602/https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |url-status=live }}</ref><ref>"But the most important development of this period was that the country for the first time received a name, ie Bangalah." [http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal Banglapedia: Islam, Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20150723091245/http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal |date=23 July 2015 }}</ref> [[شمس الدين الياس شاهه]] 1342ع ۾ پاڻ کي "بنگلا جو پهريون [[شاهه]]" قرار ڏنو.<ref name="Ahmed2004" /> اسلامي دور ۾ ''بنگال'' لفظ هن علائقي لاءِ سڀ کان عام نالو بڻجي ويو.<ref>{{Cite book |last=Sircar |first=D.C. |author-link=Dineshchandra Sircar |year=1971 |orig-date=First published 1960 |title=Studies in the Geography of Ancient and Medieval India |url=https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |edition=2nd |publisher=Motilal Banarsidass |page=135 |isbn=978-81-208-0690-0 |access-date=19 April 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161603/https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |url-status=live }}</ref> سورهين صديءَ جي تاريخدان [[ابوالفضل بن مبارڪ]] پنهنجي ''[[آئين اڪبري]]'' ۾ لکي ٿو ته پڇاڙي ''"ال"'' جو اضافو ان حقيقت مان ٿيو ته هن زمين جا قديم راجا ٽڪرين جي هيٺاهين وارن هيٺاهن علائقن ۾ مٽيءَ جا دڙا ٺاهيندا هئا، جن کي "ال" چيو ويندو هو.<ref>Land of Two Rivers, [[Nitish Sengupta]]</ref> اهو ذڪر [[غلام حسين سليم]] جي [[رياض السلاطين]] ۾ پڻ ملي ٿو.<ref name="riaj">[http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11 RIYAZU-S-SALĀTĪN: A History of Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20141215055926/http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11|date=15 December 2014}}, [[Ghulam Husain Salim]], The Asiatic Society, Calcutta, 1902.</ref> هند-آريائي پڇاڙي ''[[-desh|ديش]]'' سنسڪرت لفظ ''deśha'' مان نڪتل آهي، جنهن جي معنيٰ "زمين" يا "ملڪ" آهي. تنهنڪري ''بنگلاديش'' نالي جي معنيٰ "بنگال جي زمين" يا "بنگال جو ملڪ" آهي.<ref name="Sen-1999" /> == تاريخ == {{Main|بنگلاديش جي تاريخ}} === ابتدائي تاريخ === [[File:Mahasthan Brahmi Inscription.png|thumb|ٽين صدي ق.م. جو [[مهاستان برهمي ڪتبو]]، جيڪو 1931ع ۾ [[مهاستان ڳڙهه]]، [[بوگرا ضلعو]] مان دريافت ٿيو]] هن علائقي تي پکڙجندڙ پهرين وڏي مقامي سلطنت [[موريا سلطنت]] ({{Circa}} 320–185 ق.م.) هئي. ان جي زوال کان پوءِ [[ساماتاتا]] نالي بادشاھت اڀري، جيڪا [[گپت سلطنت]] (تقريباً 319–540ع) جي باجگذار رياست هئي. [[هرشا]] (606–647ع) ساماتاتا کي پنهنجي نسبتاً ڍري انتظامي سياسي ڍانچي ۾ شامل ڪيو. ٻڌ ڌرم واري [[پالا سلطنت]] 750ع کان 1150ع تائين هن علائقي تي حڪومت ڪئي. بعد ۾ ان کي هندو [[سينا خاندان]] ختم ڪيو، جنهن 1204ع تائين حڪومت ڪئي، جڏهن [[غوري خاندان]] جي [[محمد بختيار خلجي]] جي اڳواڻيءَ ۾ ٿيندڙ [[هندستاني برصغير ۾ مسلمان فتحون|مسلمان فتحن]] هن علائقي تي قبضو ڪيو.<ref>{{cite book|chapter=EARLY HISTORY, 1000 B.C.-A.D. 1202|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/4.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> === وچئين دور === {{Main|بينگال سلطنت|بنگال صوبو}} [[File:Renaldis muslin woman.jpg|thumb|ارڙهين صديءَ ۾ [[ڍاڪا]] جي هڪ عورت نفيس [[بنگال جي ململ واپار|بنگالي ململ]] جو لباس پهريل]] {{multiple image | perrow = 2 | total_width = 300 | image1 = Kusumba Mosque, Naogaon.jpg | image2 = গোয়ালদি মসজিদ 3.jpg | image3 = Bagha Shahi Mosque.jpg | image4 = Choto Shona Mosque Rajshahi.jpg | footer = بنگال سلطنت جي دور جي مسجدن جي تعمير. مٿان کاٻي کان گھڙيال وار ترتيب سان: [[ڪسومبا مسجد]] جا محراب، [[گوالدي مسجد]]، [[باگها مسجد]] ۽ [[ڇوٽو سونا مسجد]] جا نوڪدار محراب ۽ بنگالي ڇت. }} [[File:Hussain Shahis of Bengal.png|thumb|left|[[حسين شاهي خاندان]] جي دور ۾ بنگال]] ان کان پوءِ بنگال [[دهلي سلطنت]] (1206–1526ع) جو حصو بڻيو.<ref name="islamization">{{cite book|chapter=ISLAMIZATION OF BENGAL, 1202–1757|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/5.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> 1341ع ۾ [[فخرالدين مبارڪ شاهه]] آزاد [[بنگال سلطنت]] قائم ڪئي.<ref name="islamization"/> آزاد بنگال سلطنت تي لڳاتار ٻن خاندانن، [[حسين شاهي خاندان]] ۽ [[الياس شاهي خاندان]] حڪومت ڪئي، جڏهن ته [[گنيشا خاندان]] جو مختصر دور پڻ رهيو. جاگرافيائي توسيع ۽ معاشي خوشحاليءَ جي زماني ۾ يورپي ۽ چيني سياحن ان کي "واپار لاءِ دنيا جو سڀ کان مالدار ملڪ" قرار ڏنو.<ref>{{cite book|last=Nanda|first=J.N.|year=2005|title=Bengal: the unique state|publisher=Concept Publishing Company|isbn=978-81-8069-149-2}}</ref>{{rp|10}} 1576ع ۾ [[مغل سلطنت]] بنگال تي قبضو ڪيو.<ref name="islamization"/><ref>Raychaudhuri, Tapan; Habib, Irfan (eds). ''The Cambridge Economic History of India: Volume 1, c.1200–c.1750''. Cambridge University Press, 1982.</ref> اٺارهين صديءَ تائين [[بنگال صوبو]] مغل سلطنت جو سڀ کان مالدار صوبو بڻجي ويو ۽ ان کي "ملڪن جي جنت" ۽ "هندستان جو اناج گهر" سڏيو ويو.<ref name="islamization"/> هتي جي رهواسين جو معيارِ زندگي دنيا جي بهترين معيارن مان هڪ هو، ڇاڪاڻ⁠تہ هي علائقو ڪپهه جي ڪپڙي (خاص طور ململ)، ريشم ۽ [[بنگلاديش ۾ ٻيڙيون ٺاهڻ جي صنعت|ٻيڙيون ٺاهڻ]] جو وڏو عالمي برآمد ڪندڙ ۽ پيدا ڪندڙ هو.<ref name="ray">{{cite book|first=Indrajit|last=Ray|year=2011|title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857)|url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA7|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-82552-1|access-date=30 May 2019}}</ref>{{rp|174}} 1700ع جي شروعات ۾ مغل سلطنت جي زوال کان پوءِ هي علائقو [[بنگال جا نواب|بنگال جي نوابن]] جي ماتحت هڪ نيم خودمختيار رياست بڻجي ويو، جنهن جو بنياد [[مرشد قلي خان]] 1717ع ۾ رکيو. === برطانوي نوآبادياتي دور === {{Main|بنگال پريزيڊنسي}} [[File:Bengal Presidency in British India with dependencies 1852.png|thumb|left|برطانوي هندستان ۾ بنگال پريزيڊنسي (سائي رنگ) ۽ ان جا تابع علائقا (سرمائي رنگ)]] 23 جون 1757ع تي [[سراج الدوله]] جي اڳواڻيءَ واري رياست کي [[ايسٽ انڊيا ڪمپني]] [[پلاسي جي جنگ]] ۾ شڪست ڏني. اها جنگ بنگال ۽ سڄي هندستاني برصغير تي [[برطانوي راڄ]] قائم ڪرڻ ۾ اهم ثابت ٿي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref> بنگال برطانيا جي [[صنعتي انقلاب]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو، پر ان جي قيمت وڏي پئماني تي سرمائي جي نيڪالي، صنعتڪشي جي زوال ۽ بنگالي ڪپڙي جي صنعت جي تباهيءَ جي صورت ۾ ادا ڪئي وئي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref><ref name="ray"/>{{rp|7–10}} 1770ع جي هولناڪ [[عظيم بنگال ڏڪار]] ۾ اندازاً هڪ ڪروڙ تائين ماڻهو فوت ٿيا،<ref>{{cite journal|last=Ghose|first=Ajit Kumar|title=Food Supply and Starvation: A Study of Famines with Reference to the Indian Sub-Continent|volume=34|number=2|pages=368–389|jstor=2662775|publisher=[[Oxford University Press]]|journal=[[Oxford Economic Papers]]|year=1982|doi=10.1093/oxfordjournals.oep.a041557 |pmid=11620403 }}</ref><ref>{{Cite book |last=Dyson |first=Tim |title=A population history of India: from the first modern people to the present day |date=2018 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-882905-8 |edition=1st |location=Oxford |pages=80–81}}</ref><ref name="Irschick2018">{{citation|last=Irschick|first=Eugene F.|author-link=Eugene F. Irschick|title=A History of the New India: Past and Present|url=https://books.google.com/books?id=wqiaDwAAQBAJ&pg=PA73|year=2018|publisher=Routledge|isbn=978-1-317-43617-1|pages=73–}}</ref> جيڪو بنگال پريزيڊنسي جي ڪل آباديءَ جي لڳ ڀڳ ٽئين حصي جي برابر هو.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=6iNuAAAAMAAJ|last=Peers|first=Douglas M.|year=2006|title=India under colonial rule: 1700–1885|publisher=Pearson Education|isbn=978-0-582-31738-3}}</ref>{{rp|47}} === پاڪستان جو حصو === {{Main|ڊومينين آف پاڪستان|اوڀر بنگال|اوڀر پاڪستان}} {{further|اولھ پاڪستان| بنگال جو ورهاڱو (1947)|انڊيا جو ورھاڱو }} لڳ ڀڳ ٻن صدين جي سڌي برطانوي حڪمراني کان پوءِ، جديد بنگلاديش جون سرحدون [[هندستان جي ورهاڱي]] دوران 15 آگسٽ 1947ع تي [[ريڊڪلف لائين]] تحت [[بنگال جي ورهاڱي (1947ع)|بنگال جي ورهاڱي]] سان مقرر ٿيون.<ref>{{cite journal|last=Chatterji|first=Joya|title=The Fashioning of a Frontier: The Radcliffe Line and Bengal's Border Landscape, 1947–52|volume=33|number=1|year=1999|pages=185–242|publisher=[[Cambridge University Press]]|journal=[[Modern Asian Studies]]|doi=10.1017/S0026749X99003066 |jstor=313155}}</ref> ان وقت هي علائقو [[اوڀر بنگال]] جي نالي سان نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جڏهن ته ٻيو حصو [[اولهه پاڪستان]] هو.<ref>{{cite book|chapter=PAKISTAN PERIOD, 1947–71|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/14.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=4|access-date=13 January 2025}}</ref> اوڀر ۽ اولهه پاڪستان جي وچ ۾ هڪ هزار ميلن کان وڌيڪ جاگرافيائي فاصلو هو، جيڪو بعد ۾ شديد معاشي اڻبرابريءَ جو بنيادي سبب بڻيو.<ref>{{cite journal|last=Sobhan|first=Rehman|title=The Problem of Regional Imbalance in the Economic Development of Pakistan|journal=[[Asian Survey]]|volume=2|number=5|year=1962|pages=31–37|doi=10.2307/3023445 |jstor=3023445}}</ref> [[خواجه ناظم الدين]] اوڀر بنگال جو پهريون وزيراعليٰ ٿيو ۽ [[فريڊرڪ چالمرز بورن]] ان جو گورنر مقرر ٿيو. 1949ع ۾ [[آل پاڪستان عوامي مسلم ليگ]] قائم ٿي. 1950ع ۾ [[اوڀر بنگال قانون ساز اسيمبلي]] زمينداري نظام ۽ مستقل بندوبست کي ختم ڪندي زرعي سڌارا نافذ ڪيا.<ref>[[#Baxter|Baxter]], p. 72</ref> 1953ع ۾ عوامي مسلم ليگ جو نالو تبديل ڪري وڌيڪ "سيڪيولر" [[عوامي ليگ]] رکيو ويو.<ref name="LewisSagar1992">{{cite book |author1=David S. Lewis |author2=Darren J. Sagar|title=Political Parties of Asia and the Pacific: A Reference Guide |url={{GBurl|id=S4uyAAAAIAAJ}}|year=1992|publisher=Longman|isbn=978-0-582-09811-4|page=36|access-date=30 July 2017}}</ref> {{مکيه|بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ}} ثقافتي، لساني، سياسي ۽ معاشي امتياز، 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]]، 1966ع جي [[ڇهن نڪتن واري تحريڪ]]، 1970ع جي چونڊن ۾ [[عوامي ليگ]] جي شاندار ڪاميابي ۽ پوءِ [[آپريشن سرچ لائيٽ]] جي فوجي ڪارروائيءَ، بنگلاديش جي آزاديءَ جي جدوجهد کي جنم ڏنو. 25 مارچ 1971ع تي پاڪستاني حڪومت طرفان فوجي آپريشن شروع ڪيو ويو.<ref>{{cite journal|last=Bose|first=Sarmila|title=Anatomy of Violence: Analysis of Civil War in East Pakistan in 1971|journal=[[Economic and Political Weekly]]|volume=40|number=41|year=2005|pages=4463–4471|jstor=4417267}}</ref> 26 مارچ 1971ع تي پاڪستاني فوج پاران [[شيخ مجيب الرحمان]] جي گرفتاري کان پوءِ، آزادي پسند اڳواڻ ميجر [[ضياءُ الرحمان]] مجيب جي طرفان بنگلاديش جي آزاديءَ جو اعلان نشر ڪيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/zias-declaration-19001 | title=Zia's declaration |work=The Daily Star |date=7 April 2014 }}</ref> ان کان پوءِ نَو مهينن تي مشتمل خوني [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] شروع ٿي، جنهن دوران نسلي بنگالين جي خلاف [[بنگلاديش نسل ڪشي]] به ٿي.<ref>{{cite journal|last=Saikia|first=Yasmin|title=Beyond the Archive of Silence: Narratives of Violence of the 1971 Liberation War of Bangladesh|journal=[[History Workshop Journal]]|number=58|year=2004|volume=58 |pages=275–287|doi=10.1093/hwj/58.1.275 |jstor=25472765}}</ref> آخرڪار 16 ڊسمبر 1971ع تي [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ وارو معاهدو|پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ]] کان پوءِ بنگلاديش هڪ خودمختيار ۽ آزاد رياست طور وجود ۾ آيو. === آزاد بنگلاديش === [[بنگلاديش جو آئين]] 4 نومبر 1972ع تي نافذ ڪيو ويو.<ref>{{cite web|last1=Chakma|first1=Parbon|last2=Saumik|first2=Rafid Azad|url=https://www.thedailystar.net/law-our-rights/news/50-years-bangladesh-constitution-nutshell-3160281|title=50 Years of Bangladesh Constitution In a nutshell|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 November 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ، مجيب جي اڳواڻيءَ واري حڪومت وڏي پيماني تي ڪرپشن ۽ بدانتظامي ۾ ملوث ٿي، جنهن سبب سڄي ملڪ ۾ لاقانونيت ۽ معاشي تباهي پيدا ٿي. [[بڪسال|هڪ پارٽي سوشلزم]] قائم ڪرڻ جون ڪوششون ۽ [[1974ع بنگلاديش ڏڪار|1974ع جو وڏو ڏڪار]] مجيب جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي کان پوءِ 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] جو سبب بڻيا.<ref>{{cite book|chapter=Fall of the Bangabandhu, 1972–75|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/19.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|131}} ان کان پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن عوامي نظم بحال ڪيو، زراعت کي صنعتي بنيادن تي آندو، [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] قائم ڪئي ۽ [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم]] جي قيام جي شروعات ڪئي.<ref>{{cite book|chapter=The Zia Regime and Its Aftermath, 1977–82|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/21.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> ضياءُ الرحمان 1 سيپٽمبر 1978ع تي [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite news |title=BNP vows to continue movement |url=https://www.thedailystar.net/news/politics/bnp-vows-continue-movement-for-democracy-restore-1627522 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |agency=[[United News of Bangladesh|UNB]] |date=1 September 2018 |access-date=3 June 2026}}</ref> 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|رحمان جي قتل]] کان پوءِ ايندڙ ڏهاڪو [[حسين محمد ارشاد]] جي ماتحت [[فوجي آمريت]] جو دور رهيو، جنهن ۾ بنيادي ڍانچي جي ترقي، [[اختيارن جي منتقلي]] جون سڌارا، قومي ملڪيت ۾ آيل صنعتن جي نجڪاري ۽ 1988ع ۾ اسلام کي [[رياستي مذهب]] قرار ڏيڻ شامل هئا.<ref>{{cite book|chapter=THE ERSHAD PERIOD: Achieving Stability, 1982–83|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/90.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Emerging Opposition, 1983–86|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/91.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=https://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Relaxation of Martial Law, 1986–87|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/92.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=More Opposition Pressure|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/93.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|بحالي]] کان پوءِ [[پارلياماني جمهوريت]] [[1991ع بنگلاديشي عام چونڊون|1991ع]] ۾ واپس آئي، ۽ اقتدار بي اين پي جي [[خالده ضياءُ]] ۽ عوامي ليگ جي [[شيخ حسينا]] جي وچ ۾ مٽاسٽا ٿيندو رهيو. هن دور کي [[بيگمن جي جنگ]] سڏيو ويو، جنهن 2024ع تائين 34 سالن لاءِ بنگلاديش جي سياست ۽ تاريخ کي شڪل ڏني.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-42999503|title=Bangladesh grows tired of the Battling Begums|last=Rowlatt|first=Justin|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=11 February 2018|access-date =13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|130}} [[2008ع بنگلاديشي عام چونڊون|2008ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ عوامي ليگ ٻيهر اقتدار ۾ آئي.<ref>{{cite web|url=https://www.voanews.com/a/a-13-2008-12-30-voa9/401556.html|title=Bangladesh's Sheikh Hasina Wins Landslide Election|date=1 November 2009|access-date=14 February 2025|publisher=[[Voice of America]]|last=Herman|first=Steve}}</ref> [[شيخ حسينا]] جي اڳواڻيءَ هيٺ ملڪ معاشي ترقي ڏٺي، پر ساڳئي وقت [[جمهوري پٺتي هٽڻ]]، وڌندڙ [[آمريت پسندي]]، وڏي پيماني تي [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]] ۽ وسيع [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جون ڀڃڪڙيون]] پڻ ڏٺيون.<ref>{{cite web|last1=Ethirajan|first1=Anbarasan|last2=Wong|first2=Tessa|title=Sheikh Hasina: The pro-democracy icon who became an autocrat|url=https://www.bbc.com/news/articles/cg3ee303yxpo|date=6 August 2024|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|access-date=15 January 2025}}</ref> مختلف رپورٽن موجب حسينا ۽ عوامي ليگ حڪومت، ڀارت سان سهڪار جي مدد سان، [[2009ع بنگلاديش رائفلز بغاوت]] منظم ڪئي ته جيئن اهڙن قابل فوجي آفيسرن کي ماريو وڃي، جن کي حسينا پنهنجي اقتدار لاءِ خطرو سمجهندي هئي؛ ان سان [[بنگلاديش فوج]] غير مستحڪم ٿي ۽ عملي طور هڪ پارٽي حڪمراني مضبوط ٿي.<ref>{{cite news |last1=Reporter |first1=Staff |title='Hasina, AL leaders behind BDR mutiny' |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/crime-justice/news/hasina-al-leaders-behind-bdr-mutiny-4047691 |access-date=1 December 2025 |work=The Daily Star |date=1 December 2025 |language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Did India benefit from BDR mutiny? What the probe commission says|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/did-india-benefit-bdr-mutiny-what-probe-commission-says-1299101|website=The Business Standard|date=2025-12-01|access-date=2025-12-01|language=en}}</ref> حسينا [[2014ع بنگلاديشي عام چونڊون|2014ع]]، [[2018ع بنگلاديشي عام چونڊون|2018ع]] ۽ [[2024ع بنگلاديشي عام چونڊون|2024ع جي عام چونڊن]] ۾ لڳاتار ٻيو، ٽيون ۽ چوٿون مدو کٽيو؛ اهي سڀئي چونڊون جعلي هيون ۽ نه [[آزاد ۽ منصفاڻي چونڊ|آزاد نه منصفاڻي]].<ref>{{cite web|url=https://edition.cnn.com/2014/01/06/world/asia/bangladesh-elections/index.html|title=Bangladesh ruling party wins elections marred by boycott, violence|date=6 January 2014|access-date=14 February 2025|publisher=[[CNN]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-46718393|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins landslide in disputed vote|date=31 December 2018|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-67889387|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins fourth term in controversial vote|date=8 January 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|last1=Anbarasan|first1=Ethirajan|last2=Ng|first2=Kelly}}</ref> آمرانه حڪومت خلاف [[جولاءِ بغاوت]] کان پوءِ، حسينا کي [[عدم تعاون تحريڪ (2024ع)|استعيفا ڏيڻ ۽ ڀارت ڀڄڻ]] تي مجبور ڪيو ويو، جيڪو [[جولاءِ 36|5 آگسٽ 2024ع]] تي ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2024/8/5/bangladeshs-sheikh-hasina-forced-to-resign-what-happened-and-whats-next|title=Bangladesh's Sheikh Hasina forced to resign: What happened and what's next?|date=5 August 2024|access-date=14 February 2025|publisher=[[Al Jazeera]]}}</ref> آگسٽ 2024ع ۾ هڪ عبوري حڪومت قائم ٿي، جنهن ۾ نوبل انعام يافته [[محمد يونس]] کي [[بنگلاديش جو چيف ايڊوائيزر|چيف ايڊوائيزر]] بڻايو ويو.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/clyg7we8xvno|title=Yunus sworn in as interim Bangladesh leader|last1=Hussain|first1=Samira|last2=Drury|first2=Flora|date=8 August 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref> [[2026ع بنگلاديشي عام چونڊون|2026ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (بي اين پي) ٻيهر اقتدار ۾ آئي ۽ چيئرمين [[طارق رحمان]] 17 فيبروري 2026ع تي بنگلاديش جي وزيراعظم طور حلف کنيو. [[بنگلاديش جماعت اسلامي]] مکيه مخالف ڌر بڻجي وئي.<ref>{{cite web |title=From a marginal force to opposition party: The rise of Bangladesh Jamaat-e-Islami |url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/marginal-force-opposition-party-rise-bangladesh-jamaat-e-islami-1361786 |website=The Business Standard |access-date=19 February 2026}}</ref> 1990ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان، [[آزاد منڊي]] جي پاليسين ۽ [[معاشي آزادڪاري]] جي قدمن سبب، بنگلاديش اهم معاشي واڌ حاصل ڪئي آهي. اهو دنيا جي [[حقيقي جي ڊي پي واڌ جي شرح موجب ملڪن جي فهرست|تيز ترين وڌندڙ معيشتن]] مان هڪ طور اڀريو، جنهن جي پٺيان ان جي وڏي [[بنگلاديش ۾ ڪپڙي جي صنعت|ڪپڙي جي صنعت]] آهي، جيڪا دنيا ۾ ٻئي نمبر تي وڏي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Bashar|first1=Omar K. M. R.|last2=Khan|first2=Habibullah|title=Liberalisation and Growth in Bangladesh: An Empirical Investigation|volume=32|number=1|date=March 2009|pages=61–76|jstor=40795710|journal=The Bangladesh Development Studies|publisher=[[Bangladesh Institute of Development Studies]] (BIDS) |doi=10.57138/XTYK4544 }}</ref> اهو [[نامياري جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] طور اڀريو آهي، ۽ 2018ع کان پاڙيسري ڀارت جي نامياري في ماڻهو جي ڊي پي کان اڳتي نڪري ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/bangladesh/bangladesh-ranked-41st-largest-economy-in-2019-all-over-the-world-study-1684078|title=Bangladesh 2nd largest economy in South Asia|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 January 2019|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://foreignpolicy.com/2020/10/20/india-falls-behind-bangladesh-gdp/|title=Angst and Denial in India as It's Now Officially Poorer Than Bangladesh|last=Babones|first=Salvatore|date=20 October 2020|access-date=13 January 2025|work=[[Foreign Policy]]}}</ref> بنگلاديش پنهنجي [[بنگلاديش ۾ غربت|غربت جي شرح]] گهٽائڻ ۾ نمايان ڪاميابيون حاصل ڪيون آهن، جيڪا 1971ع ۾ 80 سيڪڙو هئي،<ref>{{cite web|url=https://cri.org.bd/2021/03/26/what-milestones-have-bangladesh-crossed-in-50-years/|title=What milestones have Bangladesh crossed in 50 years|date=26 March 2021|access-date=1 October 2022}}</ref> 1991ع ۾ 44.2 سيڪڙو ٿي،<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/results/2018/11/15/bangladesh-reducing-poverty-and-sharing-prosperity|title=Bangladesh: Reducing Poverty and Sharing Prosperity|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022}}</ref> ۽ 2022ع ۾ 18.7 سيڪڙو تائين گهٽجي وئي.<ref>{{cite news|url=https://pip.worldbank.org/country-profiles/BGD|title=Country Profile – Poverty and Inequality Platform|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 January 2025}}</ref> 21هين صديءَ دوران ان جي [[انساني ترقياتي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقياتي اشاري]] جي واڌ رڳو چين کان گهٽ رهي.<ref>{{cite web|url=https://bangladesh.un.org/en/256074-new-directions-human-development-bangladesh|title=New directions for human development in Bangladesh|date=17 December 2023|access-date=12 February 2025|publisher=United Nations}}</ref> [[سبز منتقلي]] جي حصي طور، بنگلاديش جو صنعتي شعبو [[سبز ڪارخانو|سبز ڪارخانا]] ٺاهڻ ۾ اڳواڻ طور اڀريو آهي، ۽ ملڪ وٽ دنيا ۾ تصديق ٿيل سبز ڪارخانن جو سڀ کان وڏو تعداد آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/green-rmg-factories-how-bangladesh-became-global-champion-939426|title=Green RMG factories: How Bangladesh became a global champion|last=Uddin|first=Jasim|date=12 September 2024|access-date=13 January 2025|work=[[Business Standard]]}}</ref> ان 2017ع کان [[روهنگيا نسل ڪشي]] کان ڀڄندڙ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|هڪ ملين کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن]] کي به پناهه ڏني آهي، جنهن ان جي وسيلن تي دٻاءُ وڌو ۽ ان جي انساني همدردي واري عزم کي نمايان ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unrefugees.org/news/rohingya-refugee-crisis-explained/|title=Rohingya Refugee Crisis Explained|date=22 August 2024|work=[[United Nations Commission on Human Rights]] (UNCHR)|access-date=13 January 2025}}</ref> == جاگرافي == {{Main|بنگلاديش جي جاگرافي}} [[File:Map of Bangladesh-en.svg|thumb|بنگلاديش جو طبعي نقشو]] بنگلاديش [[بنگال جي نار]] تي [[ڏکڻ ايشيا]] ۾ واقع آهي. اهو لڳ ڀڳ مڪمل طور پاڙيسري [[ڀارت]] سان گهيريل آهي، ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ان جي هڪ ننڍڙي سرحد آهي، جيتوڻيڪ اهو [[نيپال]]، [[ڀوٽان]] ۽ چين جي تمام ويجهو واقع آهي. ملڪ کي ٽن علائقن ۾ ورهايو ويندو آهي. ملڪ جو گهڻو حصو زرخيز [[گنگا ڊيلٽا]] تي مشتمل آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو دريائي ڊيلٽا آهي.<ref>{{cite web |author1=Aditi Rajagopal|title=How the World's Largest Delta Might Slowly Go Under Water |url=https://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|website=Discovery|date=8 February 2020|access-date=9 March 2020|archive-date=8 February 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200208052815/http://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|url-status=live}}</ref> ملڪ جا اتر اولهه ۽ وچ وارا حصا [[مدهوپور ٽريڪٽ|مدهوپور]] ۽ [[بارند ٽريڪٽ|بارند]] پليٽون سان ٺهيل آهن. اتر اوڀر ۽ ڏکڻ اوڀر وارا علائقا [[سدا بهار]] جبلن جي سلسلن جو گهر آهن. گنگا ڊيلٽا گنگا، جنهن جو مقامي نالو [[پدما درياهه|پدما]] يا ''پوددا'' آهي، [[برهمپتر درياهه|برهمپتر]]، جنهن کي [[جمنا درياهه (بنگلاديش)|جمنا]] يا ''جومونا'' به چيو وڃي ٿو، ۽ [[ميگھنا درياهه|ميگھنا]] درياهن ۽ انهن جي معاون درياهن جي ميلاپ سان ٺهندو آهي. گنگا، جمنا سان ملي ٿي، جيڪا برهمپتر جو مکيه وهڪرو آهي، ۽ پوءِ ميگھنا سان ملي آخرڪار [[بنگال جي نار]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿي. بنگلاديش کي "دريائن جي ڌرتي" چيو ويندو آهي،<ref>{{cite web |title=No Place Like Home – BANGLADESH: LAND OF RIVERS |url=https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |work=Environmental Justice Foundation |access-date=10 March 2020 |archive-date=30 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200930051647/https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |url-status=live }}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ هتي 57 کان وڌيڪ [[سرحد پار درياهه]] آهن، جيڪي ڪنهن به قومي رياست لاءِ سڀ کان وڌيڪ آهن. پاڻيءَ جا معاملا سياسي طور پيچيده آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بنگلاديش ڀارت کان هيٺاهين وهڪري ۾ واقع آهي.<ref>{{cite book |last=Suvedī |first=Sūryaprasāda |title=International watercourses law for the 21st century |publisher=[[Ashgate Publishing]] |year=2005 |pages=154–166 |isbn=978-0-7546-4527-6}}</ref> بنگلاديش گهڻو ڪري زرخيز ۽ هموار ميداني زمين تي مشتمل آهي. ان جو گهڻو حصو سمنڊ جي سطح کان {{convert|12|m|ft|abbr=on}} کان گهٽ اوچائي تي آهي، ۽ اندازو آهي ته جيڪڏهن سمنڊ جي سطح {{convert|1|m|ft|abbr=on}} وڌي وڃي ته ملڪ جي لڳ ڀڳ 10 سيڪڙو زمين ٻڏي ويندي.<ref name="ali">{{cite journal |last=Ali |first=A. |title=Vulnerability of Bangladesh to climate change and sea level rise through tropical cyclones and storm surges |journal=Water, Air, & Soil Pollution |volume=92 |issue=1–2 |pages=171–179 |year=1996 |bibcode=1996WASP...92..171A |doi=10.1007/BF00175563 }}</ref> ملڪ جو 12 سيڪڙو حصو جابلو نظامن سان ڍڪيل آهي. ملڪ جون [[هاور]] آبي زمينون عالمي ماحولياتي سائنس لاءِ اهميت رکن ٿيون. [[بنگلاديش جي جبلن جي فهرست|بنگلاديش جو سڀ کان اوچو هنڌ]] [[سڪا هافونگ]] آهي، جيڪو ميانمار جي سرحد ڀرسان واقع آهي، ۽ ان جي اوچائي {{convert|1064|m|ft|abbr=on}} آهي.<ref name=CIA/> اڳ ۾ [[ڪيوڪراڊونگ]] يا [[تازنگ ڊونگ]] کي سڀ کان اوچو هنڌ سمجهيو ويندو هو. بنگلاديش ۾ [[ٻيلن جو ڍڪ]] ڪل زميني ايراضيءَ جو لڳ ڀڳ 14 سيڪڙو آهي، جيڪو 2020ع ۾ 1,883,400 هيڪٽرن (ha) ٻيلن جي برابر هو، جڏهن ته 1990ع ۾ اهو 1,920,330 هيڪٽر (ha) هو. 2020ع ۾ قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن 1,725,330 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو، جڏهن ته پوکيل ٻيلن 158,070 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو. قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن مان 0 سيڪڙو کي [[ابتدائي ٻيلو]] قرار ڏنو ويو، يعني اهڙو ٻيلو جيڪو مقامي وڻن جي قسمن تي مشتمل هجي ۽ جتي انساني سرگرميءَ جا واضح نشان نه هجن، ۽ لڳ ڀڳ 33 سيڪڙو ٻيلن وارو علائقو محفوظ علائقن اندر مليو. 2015ع لاءِ، ٻيلن جي 100 سيڪڙو ايراضي [[رياستي ملڪيت|عوامي ملڪيت]] هيٺ ڄاڻائي وئي.<ref>{{Cite book |url=https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |title=Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194 |publisher=Food and Agriculture Organization of the United Nations |year=2023 |archive-date=11 September 2024 |access-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240911122341/https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Global Forest Resources Assessment 2020, Bangladesh |url=https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview |website=Food Agriculture Organization of the United Nations |access-date=19 September 2024 |archive-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240919133606/https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview/ |url-status=live }}</ref> === آبهوا === [[File:Aerosol pollution over Northern India, Bangladesh, and Bay of Bengal.jpg|thumb|خلا مان ورتل تصوير، جنهن ۾ بنگلاديش مٿان آلودگي ڏيکاريل آهي]] [[سرطان جو مدار]] بنگلاديش مان گذري ٿو، تنهنڪري بنگلاديش جي آبهوا گرم خطي واري آهي؛ آڪٽوبر کان مارچ تائين هلڪو سيارو ۽ مارچ کان جون تائين گرم ۽ گهم وارو اونهارو هوندو آهي. ملڪ ۾ ڪڏهن به هوائي گرمي پد {{convert|0|°C}} کان هيٺ رڪارڊ نه ٿيو آهي؛ سڀ کان گهٽ رڪارڊ ٿيل گرمي پد {{convert|1.1|°C}} هو، جيڪو اتر اولهه واري شهر [[ديناجپور]] ۾ 3 فيبروري 1905ع تي رڪارڊ ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://kantaji.com/dinajpurmap.html |title=Map of Dinajpur |website=kantaji.com |archive-url=https://web.archive.org/web/20110713134542/http://kantaji.com/dinajpurmap.html |archive-date=13 July 2011 |access-date=17 April 2015}}</ref> گرم ۽ گهم واري [[چوماسي]] موسم جون کان آڪٽوبر تائين جاري رهي ٿي ۽ ملڪ جي اڪثر برسات جو سبب بڻجي ٿي. قدرتي آفتون، جهڙوڪ [[بنگلاديش ۾ ٻوڏون|ٻوڏون]]، [[اڀرندي طوفان]]، [[ٽورنيڊو]] ۽ [[مدي لهرون]] لڳ ڀڳ هر سال اچن ٿيون،<ref name="NatDis">{{cite book |last=Alexander |first=David E. |title= Natural Disasters |chapter-url= {{GBurl|id=gWHsuGTcF34C|p=532}}|year= 1999|publisher=Kluwer Academic Publishers |isbn=978-0-412-04751-0 |page=532 |chapter=The Third World |orig-date=1993}}</ref> جن سان گڏ [[ٻيلن جي ڪٽائي]]، [[مٽيءَ جي زوال ۽ خرابي]] ۽ [[ڪٽاءُ]] جا اثر پڻ شامل ٿين ٿا. 1970ع ۽ 1991ع وارا [[بنگلاديش جي اڀرندي طوفانن جي فهرست|طوفان]] خاص طور تباهه ڪندڙ هئا؛ [[1991ع بنگلاديش طوفان|پوئين طوفان]] ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا.<ref>"[https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html Beset by Bay's Killer Storms, Bangladesh Prepares and Hopes] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240902065034/https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html |date=2 September 2024 }} ". ''Los Angeles Times''. 27 February 2005</ref> سيپٽمبر 1998ع ۾ بنگلاديش جديد تاريخ جي [[1998ع بنگلاديش ٻوڏون|سڀ کان شديد ٻوڏ]] کي ڏٺو، جنهن کان پوءِ ملڪ جا ٻه ٽهائي حصا پاڻيءَ هيٺ اچي ويا، ۽ 1,000 ماڻهو فوت ٿيا.<ref name="EWG">{{cite book |last=Haggett |first=Peter |title=Encyclopedia of World Geography |chapter-url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |publisher=Marshall Cavendish |year=2002 |isbn=978-0-7614-7308-4 |oclc=46578454 |pages=2, 634 |chapter=The Indian Subcontinent |orig-date=2002 |access-date=25 July 2023 |archive-date=28 March 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182107/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |url-status=live }}</ref> آفتن جي خطري ۾ گهٽتائي لاءِ مختلف بين الاقوامي ۽ قومي قدمن جي نتيجي ۾، ٻوڏن ۽ طوفانن سبب انساني جاني نقصان ۽ معاشي نقصان سالن سان گهٽيا آهن.<ref>{{cite news |last=Raju |first=M. N. A. |title=Disaster Preparedness for Sustainable Development in Bangladesh |url=https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10 |work=Daily Sun |date=10 March 2018 |access-date=26 September 2019 |archive-date=24 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210724074442/https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10}}</ref> [[2007ع ڏکڻ ايشيائي ٻوڏون]] ملڪ جي ڪيترن علائقن کي تباهه ڪري ويون، پنج ملين ماڻهن کي بي گهر ڪيو ۽ لڳ ڀڳ 500 ماڻهو مارجي ويا.<ref>{{cite news |title=Bangladesh flood death toll nears 500, thousands ill |url=http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |agency=[[Reuters]] |date=15 August 2007 |access-date=15 August 2007 |archive-date=5 February 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080205073714/http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |url-status=live }}</ref> [[File:Flooding after 1991 cyclone.jpg|thumb|[[1991ع بنگلاديش طوفان]] کان پوءِ ٻوڏ، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا]] ==== موسمي تبديلي ==== بنگلاديش کي انهن ملڪن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو، جيڪي [[موسمي تبديليءَ جي نازڪ پذيري|موسمي تبديليءَ لاءِ سڀ کان وڌيڪ نازڪ]] آهن.<ref>{{Cite journal |last1=Kulp |first1=Scott A. |last2=Strauss |first2=Benjamin H.|date=29 October 2019|title=New elevation data triple estimates of global vulnerability to sea-level rise and coastal flooding|journal=Nature Communications |volume=10 |issue=1 |page=4844 |bibcode=2019NatCo..10.4844K |doi=10.1038/s41467-019-12808-z |pmc=6820795 |pmid=31664024}}</ref><ref>{{cite web |date=29 October 2019|title=Report: Flooded Future: Global vulnerability to sea level rise worse than previously understood |url=https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood|access-date=3 November 2019|website=climatecentral.org|archive-date=2 November 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191102025006/https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood}}</ref> هڪ صديءَ دوران 508 طوفانن بنگال جي نار واري علائقي کي متاثر ڪيو آهي، جن مان 17 سيڪڙو بابت خيال ڪيو وڃي ٿو ته اهي بنگلاديش جي زمين تي پهتا.<ref>{{Cite book|last=Chaturvedi|first=Sanjay|url=https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67|title=Climate Change and the Bay of Bengal|date=29 April 2016|publisher=Flipside Digital Content Company Inc.|isbn=978-981-4762-01-4|access-date=25 July 2023|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182105/https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67#v=onepage&q&f=false|url-status=live}}</ref> وڌندڙ برساتن، سمنڊ جي سطح ۾ اضافي ۽ اڀرندي طوفانن مان پيدا ٿيندڙ [[قدرتي خطرا]] موسمي تبديليءَ سان وڌڻ جا امڪان آهن، ۽ اهي هر هڪ زراعت، پاڻي ۽ خوراڪ جي سلامتي، انساني صحت ۽ رهائش تي سنگين اثر ڇڏيندا.<ref>{{cite book |url=http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|title=Bangladesh Climate Change Strategy and Action Plan, 2008 |publisher=Ministry of Environment and Forests Government of the People's Republic of Bangladesh|year=2008|isbn=978-984-8574-25-6|archive-url=https://web.archive.org/web/20091007060017/http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|archive-date=7 October 2009}}</ref> اندازو آهي ته 2050ع تائين سمنڊ جي سطح ۾ ٽي فوٽ اضافو لڳ ڀڳ 20 سيڪڙو زمين کي ٻوڙي ڇڏيندو ۽ 30 ملين کان وڌيڪ ماڻهن کي بي گهر ڪندو.<ref>{{cite web |last=Glennon |first=Robert|title=The Unfolding Tragedy of Climate Change in Bangladesh |url=https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171201040750/https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|archive-date=1 December 2017|access-date=23 November 2017}}</ref> بنگلاديش ۾ [[سمنڊ جي سطح ۾ اضافو]] واري خطري کي منهن ڏيڻ لاءِ [[بنگلاديش ڊيلٽا پلان 2100]] شروع ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100 |title=Bangladesh Delta Plan 2100|publisher=The Dutch water sector|access-date=24 September 2019|date=20 May 2019|archive-date=13 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230513135800/https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Bangladesh Delta Plan (BDP) 2100}}</ref> === حياتياتي گوناگوني === [[File:Bengal Tiger gets down in a shallow canal in Sundarban.jpg|thumb|[[بنگال ٽائيگر]]، قومي جانور، سندربن ۾]] بنگلاديش [[انڊوملايائي علائقو]] ۾ واقع آهي، ۽ اهو چئن خشڪي وارن ماحولياتي علائقن ۾ اچي ٿو: [[هيٺين گنگا ميدانن جا نم پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، [[ميزورام–منيپور–ڪاچن مينهن وارا ٻيلا]]، [[سندربن تازو پاڻي دلدلي ٻيلا]]، ۽ [[سندربن مينگروو]].<ref name="DinersteinOlson2017">{{cite journal |last1=Dinerstein |first1=Eric |last2=Olson |first2=David |last3=Joshi |first3=Anup |last4=Vynne |first4=Carly |last5=Burgess |first5=Neil D. |last6=Wikramanayake |first6=Eric |last7=Hahn |first7=Nathan |last8=Palminteri |first8=Suzanne |last9=Hedao |first9=Prashant |last10=Noss |first10=Reed |last11=Hansen |first11=Matt |last12=Locke |first12=Harvey |last13=Ellis |first13=Erle C |last14=Jones |first14=Benjamin |last15=Barber |first15=Charles Victor |last16=Hayes |first16=Randy |last17=Kormos |first17=Cyril |last18=Martin |first18=Vance |last19=Crist |first19=Eileen |last20=Sechrest |first20=Wes |last21=Price |first21=Lori |last22=Baillie |first22=Jonathan E. M. |last23=Weeden |first23=Don |last24=Suckling |first24=Kierán |last25=Davis |first25=Crystal |last26=Sizer |first26=Nigel |last27=Moore |first27=Rebecca |last28=Thau |first28=David |last29=Birch |first29=Tanya |last30=Potapov |first30=Peter |last31=Turubanova |first31=Svetlana |last32=Tyukavina |first32=Alexandra |last33=de Souza |first33=Nadia |last34=Pintea |first34=Lilian |last35=Brito |first35=José C. |last36=Llewellyn |first36=Othman A. |last37=Miller |first37=Anthony G. |last38=Patzelt |first38=Annette |last39=Ghazanfar |first39=Shahina A. |last40=Timberlake |first40=Jonathan |last41=Klöser |first41=Heinz |last42=Shennan-Farpón |first42=Yara |last43=Kindt |first43=Roeland |last44=Lillesø |first44=Jens-Peter Barnekow |last45=van Breugel |first45=Paulo |last46=Graudal |first46=Lars |last47=Voge |first47=Maianna |last48=Al-Shammari |first48=Khalaf F. |last49=Saleem |first49=Muhammad|title=An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm |journal=BioScience|volume=67|issue=6|year=2017|pages=534–545 |doi=10.1093/biosci/bix014 |pmid=28608869 |pmc=5451287}}</ref> ان جي ماحوليات ۾ ڊگهو سامونڊي ڪنارو، گهڻا [[بنگلاديش جي درياهن جي فهرست|درياهه ۽ معاون درياهه]]، ڍنڍون، [[آبي زمين]]ون، سدا بهار ٻيلا، نيم سدا بهار ٻيلا، جابلو ٻيلا، نم [[پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، تازو پاڻي دلدلي ٻيلا ۽ ڊگهي گاهه واري هموار زمين شامل آهن. بنگلاديش جو ميدان پنهنجي زرخيز [[دريائي لَٽَ]] واري مٽيءَ لاءِ مشهور آهي، جيڪا وسيع پوک کي سهارو ڏئي ٿي. ملڪ ۾ سرسبز ٻوٽن جو غلبو آهي، ۽ ڳوٺ اڪثر [[آم]]، [[ڪٺل]]، [[بانس]]، [[ڇاليا]]، [[ناريل]] ۽ [[کجور]] جي باغن ۾ لڪل هوندا آهن.<ref name="global.britannica.com">[http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life Bangladesh | history – geography :: Plant and animal life] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140203195926/http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life|date=3 February 2014}}. ''Encyclopædia Britannica''.</ref> ملڪ ۾ ٻوٽن جي زندگيءَ جون 6000 تائين جنسون آهن، جن ۾ 5000 گلدار ٻوٽا شامل آهن.<ref>{{cite web |url=http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna|title=Flora and Fauna – Bangladesh high commission in India |website=Bangladesh High Commission, New Delhi |archive-url=https://web.archive.org/web/20130820012655/http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna |archive-date=20 August 2013}}</ref> آبي ذخيرن ۽ آبي زمينن جا نظام ڪيترن آبي ٻوٽن لاءِ رهائشگاهه فراهم ڪن ٿا. [[نيمفياسي|واٽر للي]] ۽ [[ڪنول]] چوماسي موسم ۾ نمايان طور وڌن ٿا. ملڪ ۾ [[بنگلاديش جي محفوظ علائقن جي فهرست|60 جهنگلي جيوت پناهه گاهون]] آهن.<ref>{{cite web |year=2026|title=Protected Area Profile for Bangladesh from the World Database of Protected Areas|url=https://www.protectedplanet.net/country/BGD|access-date=22 February 2026|website=[[World Database on Protected Areas]]}}</ref> بنگلاديش [[سندربن]] جي گهڻي حصي جو گهر آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي، ۽ ڏکڻ اولهه واري ساحلي علائقي ۾ {{convert|6000|km2}} ايراضيءَ تي پکڙيل آهي. اهو ٽن محفوظ پناهه گاهن ۾ ورهايل آهي: [[سندربن ڏکڻ جهنگلي جيوت پناهه گاهه|ڏکڻ]]، [[سندربن اوڀر جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اوڀر]]، ۽ [[سندربن اولهه جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اولهه]] علائقا. هي ٻيلو يونيسڪو عالمي ورثي واري ماڳ آهي.<ref>{{Cite web |title=The Sundarbans |url=https://whc.unesco.org/en/list/798/ |access-date=2026-02-21 |website=[[UNESCO]] |language=en}}</ref> اتر اوڀر وارو سليٽ علائقو هاور آبي زمينن جو گهر آهي، جيڪو هڪ منفرد ماحولياتي نظام آهي. ان ۾ [[اڀرندي ۽ نيم اڀرندي مخروطي ٻيلا]]، هڪ [[تازو پاڻي دلدلي ٻيلو]]، ۽ گڏيل پن ڇڻڻ وارا ٻيلا پڻ شامل آهن. ڏکڻ اوڀر وارو چٽاگانگ علائقو سدا بهار ۽ نيم سدا بهار جابلو جهنگلن تي مشتمل آهي. وچ بنگلاديش ۾ ميداني سال ٻيلو شامل آهي، جيڪو غازيپور، [[ٽنگائل]] ۽ [[ميمڻ سنگهه]] ضلعن سان گڏ پکڙيل آهي.<ref>{{Cite journal|last=Rahman |first=Mohammed Mahabubur |last2=Rahman |first2=Md. Motiur |last3=Guogang |first3=Zhang |last4=Islam |first4=Kazi Shakila |date=1 March 2010 |title=A Review of the Present Threats to Tropical Moist Deciduous Sal (Shorea Robusta) Forest Ecosystem of Central Bangladesh |url=https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/194008291000300108 |access-date=2026-02-21 |website=[[Sage Journals]] |language=en |doi=10.1177/194008291000300108}}</ref> [[سينٽ مارٽن ٻيٽ]] ملڪ جو واحد [[مرجاني ريف]] آهي.<ref>{{Cite web |last=Kuddus |first=Abdul |date=2025-03-03 |title=Is St Martin's actually a 'coral island', what do researchers say? |url=https://en.prothomalo.com/environment/9rpuv1x2ra |access-date=2026-02-21 |website=[[Prothom Alo]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي ٻيلن، دلدلن، وڻڪار وارن علائقن ۽ جبلن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهنگلي جيوت|جهنگلي جيوت]] گهڻي مقدار ۾ موجود آهي.<ref name="global.britannica.com"/> جانورن جي وڏي اڪثريت {{convert|150000|km2}} جي رهائشگاهه اندر رهي ٿي.<ref>{{cite news |author1=Soraya Auer |author2=Anika Hossain |date=7 July 2012 |title=Lost Wards of the State |url=http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm|work=The Daily Star|access-date=14 February 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150214120509/http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm |archive-date=14 February 2015 |url-status=live}}</ref> [[بنگال ٽائيگر]]، [[بادلدار چيتو]]، [[کاري پاڻيءَ جو مگرمڇ]]، [[ڪارو پينٿر]] ۽ [[مڇي خور ٻلي]] سندربن جا اهم شڪاري جانور آهن.<ref>{{cite book|author=Peter Haggett|title=Encyclopedia of World Geography|url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|year=2001|publisher=Marshall Cavendish|isbn=978-0-7614-7289-6|page=2620|access-date=20 January 2017|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182110/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|url-status=live}}</ref> اتر ۽ اوڀر بنگلاديش [[ايشيائي هاٿي]]، [[هولاڪ گبن]]، [[ايشيائي ڪارو رڇ]] ۽ [[اورينٽل پائڊ هورن بل]] جو گهر آهي.<ref name="bearprojectbd.weebly.com">{{cite web |url=http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|title=Bears in Bangladesh|website=Bangladesh Bear Project|access-date=14 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150214061240/http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|archive-date=14 February 2015|url-status=live}}</ref> [[چيتل]] هرڻ ڏکڻ اولهه وارن وڻڪار وارن علائقن ۾ وڏي پيماني تي ڏسڻ ۾ اچن ٿا. ٻين جانورن ۾ [[ڪاري وڏي گلھري]]، [[ٽوپي دار لنگور]]، [[بنگال لومڙي]]، [[سامبر هرڻ]]، [[جهنگلي ٻلي]]، [[ڪنگ ڪوبرا]]، [[جهنگلي سوئر]]، [[نيولا]]، [[پينگولين]]، [[پائٿن (نسل)|پائٿن]] ۽ [[ايشيائي واٽر مانيٽر|واٽر مانيٽر]] شامل آهن. بنگلاديش ۾ [[ايراواڊي ڊولفن|ايراواڊي]] ۽ [[ڏکڻ ايشيائي درياهي ڊولفن|گنگا ڊولفن]] جي سڀ کان وڏين آبادين مان هڪ موجود آهي.<ref>{{cite web |url=http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|title=6,000 Rare, Large River Dolphins Found in Bangladesh|work=National Geographic|date=March 2009|access-date=13 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20141012093653/http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|archive-date=12 October 2014}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻه جيون]] جون 53، رينگڻ وارن جانورن جون 139، [[سامونڊي رينگڻ وارا جانور|سامونڊي رينگڻ وارن جانورن]] جون 19 ۽ [[سامونڊي ٿڃائتا جانور|سامونڊي ٿڃائتن]] جون 5 جنسون آهن. ان ۾ [[بنگلاديش جي پکين جي فهرست|پکين جون 628 جنسون]] پڻ آهن.<ref>{{cite news |last1=Hossain |first1=Muhammad Selim |date=23 May 2009 |title=Conserving biodiversity must for survival |url=http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |work=The Daily Star |access-date=30 May 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150530100603/http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |archive-date=30 May 2015 |url-status=live}}</ref> گذريل صديءَ دوران بنگلاديش ۾ ڪيترائي جانور ختم ٿي ويا، جن ۾ هڪ سينگ ۽ ٻه سينگ وارا [[گينڊا]] ۽ عام [[مور]] شامل آهن. انساني آبادي شهري علائقن ۾ مرڪوز آهي، جنهن ڪري ٻيلن جي ڪٽائي ڪنهن حد تائين محدود رهي آهي. تيز شهري واڌ قدرتي رهائشگاهن لاءِ خطرو بڻجي وئي آهي. ملڪ ۾ ماحولياتي مسئلا وسيع آهن؛ ڪپڙي جي صنعت سبب [[ڌليشوري درياهه]] جي آلودگي ۽ چڪريا سندربن ۾ جهينگن جي پوک کي عالمن [[ماحولياتي قتل]] طور بيان ڪيو آهي.<ref>{{cite book |last1=Suny |first1=Rabby Us |last2=Sarkar |first2=Oliver Tirtho |last3=Hasan |first3=Md. Abid |title=Politics of Climate Change |chapter=Political Economy of River Ecocide in Bangladesh: A Study in the Context of Dhaleshwari River |date=2023 |pages=83–103 |doi=10.1142/9789811263750_0005 |isbn=978-981-12-6374-3 }}</ref><ref>{{Cite journal |last=Zaman |first=Samia |date=7 June 2023 |title=The Bangladesh Environmental Humanities Reader: by Samina Luthfa, Mohammad Tanzimuddin Khan, and Munasir Kamal, Lanham, Lexinton Books, 2022 ISBN 978-1-4985-9913-9 and 978-1-4985-9914-6 |journal=Environmental Politics |volume=32 |issue=4 |pages=752–754 |doi=10.1080/09644016.2023.2192149 |doi-access=free}}</ref> جيتوڻيڪ ڪيترائي علائقا قانون هيٺ محفوظ آهن، پر ڪجهه بنگلاديشي جهنگلي جيوت هن واڌ سبب خطري ۾ آهي. [[بنگلاديش ماحوليات تحفظ ايڪٽ]] 1995ع ۾ نافذ ڪيو ويو. حڪومت ڪيترن علائقن کي [[ماحولياتي طور نازڪ علائقو]] قرار ڏنو آهي، جن ۾ آبي زمينون، ٻيلا ۽ درياهه شامل آهن. [[سندربن ٽائيگر پروجيڪٽ]] ۽ بنگلاديش بيئر پروجيڪٽ تحفظ کي مضبوط ڪرڻ واريون اهم شروعاتون آهن.<ref name="bearprojectbd.weebly.com"/> بنگلاديش 3 مئي 1994ع تي ريو [[حياتياتي گوناگوني بابت ڪنوينشن]] جي توثيق ڪئي.<ref name="cbd.int">{{cite web |url=http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|title=Bangladesh – Country Profile|website=cbd.int|access-date=16 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150217020013/http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|archive-date=17 February 2015|url-status=live}}</ref> 2014 مطابق ملڪ پنهنجي [[حياتياتي گوناگوني عمل جو منصوبو|قومي حياتياتي گوناگوني حڪمت عملي ۽ عمل منصوبي]] کي نظرثاني ڪرڻ لاءِ تيار هو.<ref name="cbd.int"/> == حڪومت ۽ سياست == {{Multiple image | caption_align = center | total_width = 300 | image1 = Mohammed Shahabuddin official portrait.jpg | caption1 = [[محمد شهاب الدين]]<br /><small>[[بنگلاديش جو صدر|صدر]]</small> | image2 = Tarique Rahman at meeting on Farmer cards, Cabinet Division, Secretariat, Dhaka, 2026-02-23 (cropped).jpg | caption2 = [[طارق رحمان]]<br /><small>[[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]]</small> }} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = National Assembly of Bangladesh (10).jpg | caption1 = [[جاتيا سنگساد ڀَون|قومي پارليامينٽ]] جي عمارت [[شير بنگلا نگر]] ۾، جيڪو هڪ پاڙو آهي ۽ ان جو نالو بنگال جي پهرئين [[بنگال جو وزيراعظم|وزيراعظم]] جي نالي تي رکيل آهي | image2 = Bangabhaban.jpg | caption2 = [[بنگڀون]]، جنهن جي معنيٰ ''بنگال هائوس'' آهي، بنگلاديش جو [[صدارتي محل]] آهي. اصل ۾ اهو [[هندستان جو وائسراءِ|هندستان جي وائسراءِ]] ۽ [[بنگال پريزيڊنسي جي گورنرن جي فهرست|بنگال جي گورنر]] لاءِ گهر هو. }} [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] موجب بنگلاديش هڪ [[وحداني رياست]]<ref name="gov2"/> ۽ ''[[قانوني طور]]'' [[نمائنده جمهوريت]] آهي، جنهن ۾ [[ويسٽ منسٽر نظام|ويسٽ منسٽر]] طرز جو [[پارلياماني جمهوريه|پارلياماني نظام]]<ref name="gov0"/> ۽ [[عام ووٽ جو حق]] موجود آهي.<ref name="gov">{{cite journal|last=Jahan|first=Rounaq|title=The Parliament of Bangladesh: Representation and Accountability|doi=10.1080/13572334.2014.975470|year=2014|pages=250–269|journal=[[The Journal of Legislative Studies]]|volume=21|issue=2}}</ref> [[بنگلاديش جي حڪومت|حڪومت]] کي ٽن ٿنڀن ۾ ورهائي سگهجي ٿو: انتظاميه، مقننه ۽ [[بنگلاديش جي عدليه|عدليه]]. اهي سڀ جوابدهي، شفافيت ۽ [[اختيارن جي ورهاست|اختيارن جي نگراني ۽ توازن]] کي يقيني بڻائڻ لاءِ ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/explained/news/explained-the-branches-bangladeshs-government-3512581|title=Explained: The branches of Bangladesh's government|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2024|access-date=20 January 2025|last=Siddiquee|first=Ayaan Shams}}</ref> آزاديءَ کان وٺي [[عوامي ليگ]] (AL) ۽ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (BNP) بنگلاديش جي سڀ کان طاقتور [[بنگلاديش جون سياسي پارٽيون|سياسي پارٽين]] مان ٻه رهيون آهن.<ref name="gov0">{{cite journal|last=Shah|first=Aqil|title=Democracy Deadlocked in Bangladesh|journal=[[Current History]]|volume=115|number=780|year=2016|pages=130–135|doi=10.1525/curh.2016.115.780.130 |jstor=48614157}}</ref> * حڪومت جو پهريون ٿنڀو انتظامي عضوو آهي، جنهن کي ملڪ جي انتظام جي ذميواري ڏني وئي آهي.<ref name="gov2"/> انتظامي اختيار گهڻو ڪري [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] وٽ هوندا آهن، جيڪو [[حڪومت جو سربراهه]] هوندو آهي ۽ [[بنگلاديش جي ڪابينا|ڪابينا]] جي نگراني ڪندو آهي.<ref name="gov2"/> پارلياماني حڪومت جو مدو پنج سال هوندو آهي. مختلف وزير انتظامي عضوي جو وڏو حصو بڻجن ٿا، سرڪاري کاتن جي نگراني ڪن ٿا ۽ پاليسيون ٺاهين ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش سول سروس|سول سروس]] وزيرن کي پاليسي لاڳو ڪرڻ ۾ مدد ڪري ٿي.<ref name="gov2"/> سڀ اختيار پاليسيون ٺاهڻ، عوامي خدمتون سنڀالڻ ۽ قومي ترقياتي منصوبا لاڳو ڪرڻ لاءِ گڏجي ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] رسمي [[رياست جو سربراهه]] آهي، جنهن جي اختيارن ۾ پارليامينٽ مان منظور ٿيل بلن کي قانون بڻائڻ لاءِ صحيح ڪرڻ، حڪومت جي استحڪام ۽ تسلسل کي برقرار رکڻ،<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|هٿياربند فوجن]] جي ڪمانڊر اِن چيف طور فرض انجام ڏيڻ<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24615.html|title=61.Supreme command|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> ۽ سڀني يونيورسٽين جو [[چانسلر]] هجڻ شامل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-447.html|title=The Dhaka University Order, 1973 (President's Order).|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٻيو ٿنڀو مقننه عضوو آهي، جنهن کي [[جاتيا سنگساد]]، يعني قوم جو گهر، پڻ چيو ويندو آهي.<ref name="parliament">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24619.html|title=65. Establishment of Parliament|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> شهري پارليامينٽ جا ميمبر چونڊين ٿا.<ref name="gov2"/> [[هڪ ايواني]] پارليامينٽ ۾ 350 ميمبر آهن، جن ۾ 300 ميمبر [[فرسٽ پاسٽ دي پوسٽ]] نظام تحت چونڊيا وڃن ٿا، ۽ 50 ميمبر [[عورتن جي بااختياري]] لاءِ مخصوص سيٽن تي مقرر ٿين ٿا.<ref name="parliament"/><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/women-mps-reserved-seats-how-empowered-are-they-really-3601271|title=Women MPs in reserved seats: How empowered are they really?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2024|access-date=20 January 2025|last=Hasan|first=Rashidul}}</ref> [[بنگلاديش جي آئين جو آرٽيڪل 70]] پارليامينٽ جي ميمبرن کي پنهنجي پارٽي جي خلاف ووٽ ڏيڻ کان روڪي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/backpage/article-70-constitution-its-safeguard-democracy-1581670|title=Article 70 of Constitution: It's a safeguard for democracy|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=26 May 2018|access-date=20 January 2025}}</ref> پارليامينٽ جي صدارت [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] ڪندو آهي، جيڪو صدر کان پوءِ ٻئي نمبر تي هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24603.html|title=54.Speaker to act as President during absence, etc.|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٽيون ٿنڀو عدليه آهي، جيڪا قانون جي تشريح، تڪرارن جي حل ۽ انصاف برقرار رکڻ جي ذميوار آهي.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ|سپريم ڪورٽ]] سڀ کان اعليٰ عدالت آهي، جيڪا [[اپيليٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|اپيليٽ ڊويزن]] ۽ [[هاءِ ڪورٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|هاءِ ڪورٽ ڊويزن]] ۾ ورهايل آهي.<ref name="court">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/part-details-203.html|title=THE JUDICIARY|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref><ref name="gov2"/> ان جي اڳواڻي [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] ڪندو آهي.<ref name="court"/> عدليه وٽ ڪنهن قانون جي آئيني حيثيت جاچڻ ۽ قانوني علاج مهيا ڪرڻ جو اختيار آهي. اها شهرين جا حق بچائي ٿي، قانون جي منصفاڻي لاڳو ٿيڻ کي يقيني بڻائي ٿي ۽ حڪومت اندر اختيارن جو توازن برقرار رکي ٿي.<ref name="gov2"/> عدالتن وٽ [[بنگلاديش ۾ عدالتي جائزو|عدالتي جائزي]] ۾ وسيع اختيار آهن، ۽ عدالتي [[نظير]] کي آئين جي آرٽيڪل 111 تحت حمايت حاصل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24668.html|title=111.Binding effect of Supreme Court judgments|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> عدليه ۾ ضلعي ۽ ميٽروپوليٽن عدالتون شامل آهن، جيڪي ديواني ۽ فوجداري عدالتن ۾ ورهايل آهن. ججن جي کوٽ سبب عدليه ۾ ڪيسن جو وڏو ڍير موجود آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/editorial/news/huge-case-backlog-only-hurting-citizens-3306391|title=Huge case backlog only hurting citizens|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 April 2023|access-date=20 January 2025}}</ref> [[انٽرنيشنل انسٽيٽيوٽ فار ڊيموڪريسي اينڊ اليڪٽورل اسسٽنس|انٽرنيشنل IDEA]] جي گلوبل اسٽيٽ آف ڊيموڪريسي (GSoD) انڊيڪسز ۽ ڊيموڪريسي ٽريڪر موجب، بنگلاديش مجموعي جمهوري معيارن ۾ هيٺين حد ۾ اچي ٿو، خاص طور سياسي نمائندگي ۾ ڪمزوريون آهن، جن ۾ معتبر چونڊون، شامل ووٽ جو حق ۽ چونڊيل حڪومت شامل آهن.<ref>{{Cite web |title=Bangladesh {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/bangladesh |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |title=Home {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/ |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref><ref>{{Cite web |title=Global State of Democracy Indices {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/gsod-indices |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref> === انتظامي ورهاست === {{Main|بنگلاديش جي انتظامي جاگرافي}} {{Bangladesh Divisions Image Map}} بنگلاديش کي اٺ انتظامي ڊويزنن ۾ ورهايو ويو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|publisher=Bangladesh Government|title=National Web Portal of Bangladesh|date=15 September 2015|access-date=23 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150923061605/http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|archive-date=23 September 2015|url-status=live}}</ref><ref name="CIA">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=15 May 2007 |year=2007}}</ref><ref>{{cite news |url=http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |title=Rangpur becomes a divivion |work=bdnews24.com |date=25 January 2010 |access-date=6 August 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150903184553/http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |archive-date=3 September 2015 |url-status=live}}</ref> ۽ هر ڊويزن جو نالو ان جي مرڪزي شهر تي رکيل آهي: [[باريسال ڊويزن|باريسال]]، سرڪاري طور ''باريشال''<ref name="namechange">{{cite news |url=https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|title=Bangladesh changes English spellings of five districts|work=bdnews24.com|date=2 April 2018|access-date=1 October 2019 |archive-date=15 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201215091950/https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|url-status=live}}</ref>، [[چٽاگانگ ڊويزن|چٽاگانگ]]، سرڪاري طور ''چٽوگرام''<ref name="namechange" />، [[ڍاڪا ڊويزن|ڍاڪا]]، [[کُلنا ڊويزن|کُلنا]]، [[ميمڻ سنگهه ڊويزن|ميمڻ سنگهه]]، [[راجشاهي ڊويزن|راجشاهي]]، [[رنگپور ڊويزن|رنگپور]]، ۽ [[سليٽ ڊويزن|سليٽ]]. ڊويزنون ضلعن، يعني ''ضلعن''، ۾ ورهايل آهن. بنگلاديش ۾ 64 ضلعا آهن، ۽ هر ضلعو ''اپازيلا''، يعني سب ضلعن، يا ''ٿانا'' ۾ ورهايل آهي. هر پوليس اسٽيشن جي اندر وارو علائقو، سواءِ ميٽروپوليٽن علائقن جي، ''[[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|يونينن]]'' ۾ ورهايل آهي، ۽ هر يونين ڪيترن ڳوٺن تي مشتمل هوندي آهي. ميٽروپوليٽن علائقن ۾ پوليس اسٽيشنون وارڊن ۾ ورهايل آهن، جيڪي وري ''محلن'' ۾ ورهايل آهن. ڊويزن يا ضلعي سطح تي ڪو به چونڊيل نمائندو ناهي، ۽ انتظام رڳو سرڪاري عملدارن تي مشتمل هوندو آهي. هر يونين، يا وارڊ، ۾ چيئرمين ۽ ڪيترن ميمبرن لاءِ سڌيون چونڊون ٿينديون آهن. 1997ع ۾ پارليامينٽ قانون منظور ڪيو، جنهن تحت هر يونين ۾ 12 مان ٽي سيٽون عورتن لاءِ مخصوص ڪيون ويون.<ref>''Local Government Act'', No. 20, 1997</ref> {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; border:2px solid #8fb3d9; background:#f8fbff;" |+ style="background:#d9ecff; color:#003366; font-weight:bold; padding:0.4em;" | بنگلاديش جون انتظامي ڊويزنون |- ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | [[بنگلاديش جون ڊويزنون|ڊويزن]] ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گاديءَ جو شهر ! scope="col" data-sort-type="date" style="background:#b7d7f0;" | قيام ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | پکيڙ (km<sup>2</sup>)<br /><ref>{{cite web |url=http://www.dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |title=Health Bulletin 2016 |website=Directorate General of Health Services |page=14 |access-date=7 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170613050056/http://dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |archive-date=13 June 2017 |url-status=live}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | 2021ع آبادي<br />(اندازي مطابق)<ref>{{cite web |url=http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |title=Population Projection of Bangladesh: Dynamics and Trends, 2011–2061 |date=November 2015 |website=Bangladesh Bureau of Statistics |pages=25–28}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گهاٽائي<br />2021ع |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال]] | 1 جنوري 1993ع | 13,225 | 9,713,000 | 734 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ]] | 1 جنوري 1829ع | 33,909 | 34,747,000 | 1,025 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا]] | 1 جنوري 1829ع | 20,594 | 42,607,000 | 2,069 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا]] | 1 آڪٽوبر 1960ع | 22,284 | 18,217,000 | 817 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه]] | 14 سيپٽمبر 2015ع | 10,584 | 13,457,000 | 1,271 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي]] | 1 جنوري 1829ع | 18,153 | 21,607,000 | 1,190 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور، بنگلاديش|رنگپور]] | 25 جنوري 2010ع | 16,185 | 18,868,000 | 1,166 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ]] | 1 آگسٽ 1995ع | 12,635 | 12,463,000 | 986 |} === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Diplomatic relations of Bangladesh.svg | caption1 = اهي ملڪ، جن جا بنگلاديش سان سفارتي لاڳاپا آهن | image2 = | caption2 = }} بنگلاديش کي [[عالمي سياست]] ۾ هڪ [[وچولي طاقت]] سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|title=Bangladesh at 50: On the Path to Becoming a Middle Power|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=16 December 2021 |last=Hassan |first=Asif Muztaba|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|url-status=live}}</ref> اهو [[هند-پئسفڪ]] جي جيوسياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|title=Understanding the Importance of Bangladesh in the Bay of Bengal and the Indo-Pacific |last=Karim |first=Tariq A.|date=21 May 2022|publisher=[[National Bureau of Asian Research]]|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|url-status=live}}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ اهو ڏکڻ ايشيا ۽ ڏکڻ اوڀر ايشيا جي وچ ۾ حڪمت عمليءَ واري هنڌ تي واقع آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Connecting South Asia and Southeast Asia: A Bangladesh Country Study|date=September 2014|publisher=[[Asian Development Bank]]|access-date=26 September 2022|number=500 |last1=Rahman |first1=Mustafizur |last2=Moazzem |first2=Khondaker Golam |last3=Chowdhury |first3=Mehruna Islam |last4=Sehrin |first4=Farzana}}</ref> بنگلاديش 1972ع ۾ [[قومن جي دولت مشترڪه]] ۾ ۽ 1974ع ۾ گڏيل قومن ۾ شامل ٿيو.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048 |title=Bangladesh enters Commonwealth |last=Sajen |first=Shamsuddoza|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 April 2020 |access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153013/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|title=Bangladesh marks 40 years as Member State of the UN |publisher=United Nations|date=26 September 2014|access-date=26 September 2022 |last=Chaudhury |first=Dipanjan Roy|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153010/https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|url-status=live}}</ref> اهو موسمي تبديلي، ايٽمي هٿيارن جي عدم ڦهلاءُ، واپاري پاليسي ۽ غير روايتي سلامتي جي مسئلن تي گهڻ طرفي سفارتڪاري تي ڀاڙي ٿو.<ref>{{cite web |url=https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | title=Roundtable on 'Non Traditional Security Threats in the Indo-Pacific Region' – NTS-Asia | date=30 August 2022 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184723/https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | url-status=live }}</ref> بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] جي قيام ۾ اڳواڻي ڪئي، جيڪو [[هندستاني برصغير]] ۾ علائقائي سفارتڪاري جو اهم فورم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |last1=De |first1=Prabir |last2=Bhattacharyay |first2=Biswa N.|title=Prospects of India–Bangladesh Economic Cooperation: Implications for South Asian Regional Cooperation|publisher=[[Asian Development Bank]]|date=September 2007|access-date=27 September 2022}}</ref> اهو 1974ع ۾ [[اسلامي تعاون تنظيم]] ۾ شامل ٿيو،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177|title=Bangladesh an example of religious harmony: OIC|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=21 March 2021|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102404/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177 |url-status=live}}</ref> ۽ [[ڊي-8 اقتصادي تعاون تنظيم|ڊيولپنگ-8]] جو باني ميمبر آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=1 August 2022|access-date=27 September 2022|title=Bangladesh receives "International Peace Award" as D-8 founding member|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|url-status=live}}</ref> تازو بنگلاديش [[عالمي بئنڪ]] جي سهڪار سان علائقائي واپار ۽ ٽرانسپورٽ رابطن کي هٿي ڏيڻ تي ڌيان ڏنو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | title=Regional Trade and Connectivity in South Asia Gets More Than $1 Billion Boost from World Bank | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184718/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | url-status=live }}</ref> اهو پنهنجي اهم پرڏيهي پاليسي مقصدن مان هڪ طور [[آسيان ۾ بنگلاديش جي شموليت|آسيان ۾ شامل ٿيڻ جي ڪوشش]] پڻ ڪري رهيو آهي.<ref name=":5">{{Cite news |title=Ultimate goal is to join ASEAN as a full member |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/trade-market/ultimate-goal-is-to-join-asean-as-a-full-member-1743783067 |access-date=2025-07-12 |work=The Financial Express |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=2024-09-05 |title=Will Bangladesh join Asean? Maritime arbitration wins favour Dhaka |url=https://www.scmp.com/week-asia/politics/article/3277348/will-bangladesh-join-asean-maritime-arbitration-wins-and-cultural-links-favour-dhaka |access-date=2025-07-17 |website=South China Morning Post |language=en}}</ref><ref>{{cite web |last=Rahman |first=Mohammad Tariqur |date=8 February 2025 |title=Perhaps: Should Bangladesh be a member of ASEAN? |url=https://apakhabartv.com/2025/02/08/perhaps/ |access-date=17 July 2025 |website=ApakhabarTV}}</ref> ڍاڪا [[بمسٽيڪ]] جو صدر دفتر رکي ٿو، جيڪا [[بنگال جي نار تي ڀاڙيندڙ ملڪ|بنگال جي نار سان لاڳاپيل ملڪن]] کي گڏ ڪندڙ تنظيم آهي. پاڙيسري ميانمار سان [[بنگلاديش–ميانمار لاڳاپا|لاڳاپا]] 2016–2017ع کان سخت ڇڪتاڻ جو شڪار آهن، جڏهن 700,000 کان وڌيڪ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|روهنگيا پناهگير]] غيرقانوني طور بنگلاديش ۾ داخل ٿيا.<ref name="RohingyaHRW">{{cite web |url=https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|title=Bangladesh Is Not My Country|publisher=[[Human Rights Watch]]|date=5 August 2018|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جي پارليامينٽ، حڪومت ۽ سول سوسائٽي روهنگيا خلاف ميانمار جي فوجي ڪارروائين تي [[2016–17ع روهنگيا لڏپلاڻ تي بين الاقوامي ردعمل|بين الاقوامي تنقيد]] جي اڳواڻيءَ ۾ رهيون آهن، ۽ انهن جي [[واپسي جو حق|واپسيءَ جي حق]] جو مطالبو [[اراڪان]] ڏانهن ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | title=Bangladesh and Myanmar Resume Talks on Rohingya Repatriation | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184715/https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|title=Bangladesh tells UN that Rohingya refugees must return to Myanmar|date=17 August 2022|publisher=[[Al Jazeera Media Network|Al Jazeera]]|access-date=27 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926223428/https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|url-status=live}}</ref> بنگلاديش پنهنجي سڀ کان وڏي پاڙيسري ملڪ ڀارت سان اهم [[بنگلاديش–ڀارت لاڳاپا|ٻطرفا ۽ معاشي لاڳاپا]] رکي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=India-Bangladesh Bilateral Relations|date=March 2021|publisher=[[Ministry of External Affairs (India)]]|access-date=27 September 2022}}</ref> جيڪي اڪثر [[ڀارت ۾ پاڻيءَ جي سياست|پاڻيءَ جي سياست]]، [[گنگا پاڻي تڪرار|گنگا]] ۽ [[تيستا درياهه#پاڻي ورهائڻ جو چئلينج|تيستا]] جي مسئلن،<ref>{{cite web |url=https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | title=India and Bangladesh Conflict over the Ganges River &#124; Climate-Diplomacy | date=January 1957 | access-date=23 October 2022 | archive-date=23 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221023122123/https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | url-status=live }}</ref><ref>{{cite thesis |last=Karim |first=Sajid |date=November 2020 |title=Transboundary Water Cooperation between Bangladesh and India in the Ganges River Basin: Exploring a Benefit-sharing Approach |type=Master's |publisher=[[Uppsala University]] |url=http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|access-date=27 September 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|title=India Must Settle the Teesta River Dispute With Bangladesh for Lasting Gains|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=9 April 2021|access-date=27 September 2022 |last=Banerji |first=Anuttama|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|url-status=live}}</ref> ۽ [[بنگلاديش–ڀارت سرحد تي موت|بنگلاديشي شهرين جي سرحدي قتلن]] سبب ڇڪتاڻ جو شڪار ٿين ٿا.<ref>{{cite web |url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343 |title='Unlawful killings' along India border: Bangladeshi families seek justice|publisher=[[Anadolu Agency]]|date=11 February 2021|access-date=27 September 2022 |last=Kamruzzaman |first=Md.|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|title=Bangladesh sees highest border deaths in 10 years|date=22 December 2020 |last=Anik |first=Syed Samiul Basher|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جا پاڪستان سان لاڳاپا مسئلن جو شڪار آهن، خاص طور تي ان ڪري جو پاڪستان 1971ع واري [[بنگلاديش نسل ڪشي]] کان انڪار ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|title=Should Pakistan apologize to Bangladesh for the 1971 war?|work=[[DW News]]|publisher=[[Deutsche Welle]]|date=30 March 2021|access-date=27 September 2022 |last=Janjua |first=Haroon|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|url-status=live}}</ref> اهو چين سان [[بنگلاديش–چين لاڳاپا|گرم لاڳاپا]] برقرار رکي ٿو، جيڪو ان جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار ۽ سڀ کان وڏو هٿيار فراهم ڪندڙ ملڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|title=Decoding China-Bangladesh relationship |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta|date=27 June 2018|access-date=27 September 2022|publisher=[[Observer Research Foundation]]|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|url-status=live}}</ref> جاپان بنگلاديش کي سڀ کان وڌيڪ معاشي امداد ڏيندڙ ملڪ آهي، ۽ ٻنهي ملڪن وچ ۾ [[بنگلاديش–جاپان لاڳاپا|حڪمت عملي ۽ معاشي ڀائيواري]] آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|title=50 Years of Japan-Bangladesh Ties: From Economic to Strategic Partnership|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=10 February 2022 |last=Shazzad |first=Hussain|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153002/https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|url-status=live}}</ref> وچ اوڀر جي ملڪن سان سياسي لاڳاپا مضبوط آهن.<ref>{{cite web |url=https://saudigazette.com.sa/article/38010 | title=Bangladesh and Saudi Arabia have extremely cordial relations – Rizvi | date=27 March 2013 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184720/https://saudigazette.com.sa/article/38010 | url-status=live }}</ref> بنگلاديش کي پنهنجي ترسيل رقم جو 59 سيڪڙو وچ اوڀر مان ملي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | title=Middle East dual shock spillover on Bangladesh's remittance | date=19 July 2020 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184724/https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | url-status=live }}</ref> جيتوڻيڪ خراب ڪم ڪندڙ حالتون وچ اوڀر ۾ رهندڙ چئن ملين کان وڌيڪ [[وچ اوڀر ۾ بنگلاديشي|بنگلاديشي مزدورن]] کي متاثر ڪن ٿيون.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|title=Experts: Middle East remains key to Bangladesh's fortunes in a changing world|date=29 June 2022|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|url-status=live}}</ref> بنگلاديش [[موسمي تبديلي|عالمي موسمي]] سفارتڪاري ۾ [[ڪلايميٽ ولنرئبل فورم]] جي اڳواڻ طور اهم ڪردار ادا ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | title=COP26 and Bangladesh: Time to Consolidate Climate Diplomacy | work=SOAS Blog | date=11 October 2021 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184721/https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | url-status=live }}</ref> === فوج === {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladeshi soldiers on a BTR-80 APC.jpg | caption1 = [[بي ٽي آر-80]] تي بنگلاديش فوج جا اهلڪار | image2 = BNS Bongobondhu2.jpg | caption2 = بنگلاديش بحريه جو [[فريگيٽ]]، [[بي اين ايس خالد بن وليد]] | image3 = Mikoyan MiG-29-Chengdu F-7.jpg | caption3 = بنگلاديش هوائي فوج جا ويڙهاڪ جهاز، مگ-29 ۽ ايف-7 }} [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] [[برطانوي فوج]] ۽ [[برطانوي هندستاني فوج]] جو ادارياتي ڍانچو ورثي ۾ حاصل ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|title=The Military and Democracy in Bangladesh|website=press-files.anu.edu.au|access-date=19 September 2017|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010141253/http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|url-status=live}}</ref> 2024ع ۾ [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] جي سرگرم اهلڪارن جو انگ لڳ ڀڳ 230,000 هو،<ref name="IISS">*{{cite book| title=The Military Balance 2018 |author1=International Institute for Strategic Studies |author-link1=International Institute for Strategic Studies| date=14 February 2018| publisher=[[Routledge]]| isbn=978-1-85743-955-7| ref=IISS2018}}</ref> جنهن ۾ هوائي فوج جا 21,000 ۽ بحريه جا 27,000 اهلڪار شامل هئا.<ref>Including service and civilian personnel. See [https://web.archive.org/web/20120112044228/http://www.bangladeshnavy.org/glance.html Bangladesh Navy]. Retrieved 17 July 2007.</ref> روايتي دفاعي ڪردارن کان علاوه، فوج آفتن جي امدادي ڪارروائين ۾ شهري اختيارين جي مدد ڪئي آهي ۽ سياسي بيچيني جي دورن ۾ اندروني سلامتي پڻ فراهم ڪئي آهي. ڪيترن سالن کان، بنگلاديش [[گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ|گڏيل قومن جي امن فوجن]] ۾ دنيا جو سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ رهيو آهي.<ref>{{Cite web |date=4 April 2023 |title=Contribution of Uniformed Personnel to UN by Country and Personnel Type |url=https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |access-date=12 May 2023 |publisher=United Nations|archive-date=12 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230512143419/https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش جو فوجي بجيٽ]] جي ڊي پي جو 1.3 سيڪڙو آهي، جيڪو 2021ع ۾ 4.3 بلين آمريڪي ڊالرن جي برابر هو.<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |title=Military expenditure (% of GDP) – Bangladesh |publisher=World Bank |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207232946/https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |last=Alif |first=Abdullah |date=11 June 2020 |title=Budget FY21: Military spending increases by Tk2,327 crore |url=https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |work=Dhaka Trbiune |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231443/https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش بحريه]]، جيڪا بنگال جي نار جي وڏين بحرين مان هڪ آهي، فريگيٽن، آبدوزن، ڪورويٽن ۽ ٻين جهازن جي [[بنگلاديش بحريه جي سرگرم جهازن جي فهرست|بيڙي]] تي مشتمل آهي. [[بنگلاديش هوائي فوج]] وٽ گهڻ مقصدي جنگي جهازن جو هڪ [[بنگلاديش جي سرگرم فوجي جهازن جي فهرست|ننڍو بيڙو]] آهي. بنگلاديش جي فوجي سامان جو گهڻو حصو چين کان اچي ٿو.<ref>{{cite news |last=Balachandran |first=P.K. |date=12 April 2017 |title=Rivals India and China woo Bangladesh with aid totalling $46 b |url=http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |work=[[Daily FT]] |access-date=27 July 2017 |archive-date=28 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170728123712/http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |url-status=live }}</ref> تازن سالن ۾، بنگلاديش ۽ ڀارت گڏيل فوجي مشقون، فوجي اڳواڻن جا اعليٰ سطحي دورا، [[دهشتگردي جي روڪٿام]] ۾ سهڪار ۽ ڳجهي ڄاڻ جي مٽاسٽا وڌائي آهي. بنگلاديش [[اتر اوڀر ڀارت]] ۾ استحڪام ۽ سلامتي کي يقيني بڻائڻ لاءِ اهم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |title=Migration, river management, radicalisation: What does the future hold for India-Bangladesh relations? |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta |date=May 2020 |website=Observer Research Foundation |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231444/https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |title=Bangladesh and India's Northeast: A security perspective |work=The Daily Star |date=15 October 2011 |access-date=14 February 2022 |archive-date=8 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220208025833/https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |url-status=live }}</ref> اوڀر برصغير ۾ بنگلاديش جي حڪمت عملي واري اهميت چين جي ويجهڙائي، برما سان سرحد، مکيه ڀارت ۽ اتر اوڀر ڀارت جي جدا ٿيڻ، ۽ بنگال جي نار ۾ ان جي سامونڊي علائقي تي دارومدار رکي ٿي.<ref>{{cite web |author=Anu Anwar, Michael Kugelman |url=https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |title=The U.S. Should Deepen Ties With Bangladesh |work=Foreign Policy |date=1 December 2021 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |url-status=live }}</ref> 2002ع ۾ بنگلاديش ۽ چين دفاعي سهڪار جو معاهدو ڪيو.<ref>{{cite journal |last=Kinne |first=Brandon J. |date=15 August 2018 |title=Defense Cooperation Agreements and the Emergence of a Global Security Network |journal=International Organization |volume=72 |issue=4 |pages=799–837 |doi=10.1017/S0020818318000218 |doi-access=free }}</ref> آمريڪا بنگلاديش سان [[اسٽيٽس آف فورسز ايگريمينٽ]]، [[ايڪويزيشن اينڊ ڪراس-سروسنگ ايگريمينٽ]] ۽ جنرل سيڪيورٽي آف ملٽري انفارميشن ايگريمينٽ بابت ڳالهين جي ڪوشش ڪئي آهي.<ref>{{cite journal |last=Paul |first=Bimal Kanti |year=2005 |title=Bangladeshi American Response to the 1998 Status of Forces Agreement (SOFA): An Assessment |journal=The Professional Geographer |volume=57 |issue=4 |pages=495–505 |doi=10.1111/j.1467-9272.2005.00494.x |bibcode=2005ProfG..57..495P }}</ref><ref>{{cite web |last=Ashraf |first=Nazmul |url=https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |title=U.S. keen on military ties with Dhaka &#124; Uae |work=Gulf News |date=11 May 2002 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162344/https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=US wants 2 defence deals with Bangladesh |url=https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |work=The Daily Star |date=18 October 2019 |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |url-status=live }}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش گڏيل قومن جي [[ايٽمي هٿيارن جي پابندي بابت معاهدو]] جي توثيق ڪئي.<ref>{{cite news |title=Bangladesh ratifies nuclear weapons prohibition treaty |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |work=Dhaka Tribune |date=28 September 2020 |access-date=15 August 2020 |archive-date=20 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200920163951/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |url-status=live }}</ref> ==آبادي== ھن ملڪ جي آبادي لڳ ڀڳ 25 ڪروڙ آهي جنھن جو 83 سيڪڙو مسلمان ۽ 16 سيڪڙو ھندو آھن. ھن ملڪ ۾ انڊونيشيا ، پاڪستان ۽ ڀارت کان پوء مسلمانن جو دنيا ۾ سڀ کان وڏو ملڪ آھي<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. ھن ملڪ جو سرڪاري مذھب پڻ اسلام آھي. مسلمانن جي ملڪن ۾ سڀ کان گھڻا ھندو ھن ملڪ ۾ رھن ٿا<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. مسلمانن جي اڪثريت سني اسلام جي حنفي فقه سان تعلق رکندڙ آهي<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. ھندن جي اڪثريت جو تعلق شيڊول وارين ذاتين سان آهي جن کي ماضي ۾ اڇوت يا [[ھريجن]] (خدا جا ٻچا) سڏيو ويندو هو<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. مٿين طبقي جا ھندو 1947 ۾ انڊيا جي رياست اولھ بينگال ھجرت ڪري ويا<ref name="انسائيڪلوپيڊيا آف اسلام" />. == معيشت == {{Main|بنگلاديش جي معيشت}} {{Further|بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Dhaka April (33244268934).jpg | caption1 = [[موتي جهيل ٿاڻو|موتي جهيل]]، قومي گاديءَ واري شهر [[ڍاڪا]] جو سڀ کان وڏو [[مرڪزي واپاري ضلعو|واپاري ضلعو]] آهي۔ | image2 = The padma bridge 04.jpg | caption2 = [[پدما پل]]، جيڪا 2022ع ۾ کولِي وئي، هڪ [[سڙڪ ۽ ريلوي پلن جي فهرست|سڙڪ-ريل پل]] آهي جيڪا [[پدما ندي]] تي تعمير ٿيل آهي۔ }} بنگلاديش هڪ [[في فرد مجموعي قومي آمدني موجب ملڪن جي فهرست#هيٺين وچولي آمدني وارو گروهه|هيٺين وچولي آمدني]] واري [[مخلوط معيشت|مخلوط منڊي معيشت]] رکندڙ ملڪ آهي۔<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Zobaer|url=https://www.dw.com/en/bangladesh-economy-50-years-on/a-57015896|title=Bangladesh at 50: From 'basket case' to rising economic star|access-date=30 September 2022|work=[[ڊي ڊبليو نيوز]]|publisher=[[ڊيوچي ويلي]]|date=16 December 2021}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/feature/2023/01/22/a-journey-together-bangladesh-and-world-bank-celebrate-historic-partnership|title=A Journey Together: Bangladesh and World Bank Celebrate Historic Partnership|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|date=22 January 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> نالي ماتر جي ڊي پي موجب بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن جي جي ڊي پي (نالي ماتر) موجب فهرست|36هين وڏي معيشت]] ۽ [[خريداري قوت برابري]] (PPP) موجب [[ملڪن جي جي ڊي پي (PPP) موجب فهرست|24هين وڏي معيشت]] رکي ٿو۔ بنگلاديش جي [[مزدور قوت]] 71.4 ملين ماڻهن تي مشتمل آهي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.TLF.TOTL.IN?locations=BD|title=Labor force, total – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> جيڪا دنيا ۾ [[مزدور قوت موجب ملڪن جي فهرست|ستين وڏي مزدور قوت]] آهي؛ جڏهن ته 2024 مطابق بيروزگاري جي شرح 3.6٪ هئي۔<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.ZS?locations=BD|title=Unemployment, total (% of total labor force) (modeled ILO estimate) – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ جا [[زرِ مبادلا جا ذخيرا]] گهٽجڻ باوجود،<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/business/local/s3knbstt64|title=Respite from fall in forex reserves, dollar market stable|work=[[پروٿوم آلو]]|date=19 October 2024|last=Sakib|first=Shanaullah|access-date=9 January 2025}}</ref> ڏکڻ ايشيا ۾ هندستان کان پوءِ ٻئي نمبر تي آهن۔ بنگلاديش جي [[بنگلاديشي جلاوطن برادري|جلاوطن برادري]] 2024ع دوران تقريباً 27 ارب آمريڪي ڊالر [[بنگلاديش ڏانهن ترسيل رقم]] جي صورت ۾ موڪليا۔<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/remittance-hit-all-time-high-2024-3789871|title=Remittance hit all-time high in 2024|last=Hasan|first=Md. Mehedi|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 January 2025|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديشي ٽڪا]] ملڪ جي قومي ڪرنسي آهي۔ 2023 مطابق، خدمتن وارو وڏو شعبو ڪل جي ڊي پي جو لڳ ڀڳ 51.5٪ حصو ڏئي ٿو، ان کان پوءِ صنعتي شعبو 34.6٪ سان ٻئي نمبر تي آهي، جڏهن ته [[بنگلاديش ۾ زراعت|زرعي شعبو]] صرف 11٪ جي ڊي پي پيدا ڪري ٿو۔<ref name="cia"/> تنهن هوندي به روزگار جي لحاظ کان اهو سڀ کان وڏو شعبو آهي ۽ ملڪ جي لڳ ڀڳ اڌ مزدور قوت کي روزگار فراهم ڪري ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/labour-force-survey-2022-agriculture-still-main-job-generator-3283936|title=Labour Force Survey 2022: Agriculture still main job generator|last=Byron|first=Rejaul Karim|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=30 March 2023|access-date=11 January 2025}}</ref> ملڪ جي برآمداتي آمدني جو 84٪ کان وڌيڪ حصو [[بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت]] مان حاصل ٿئي ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.weforum.org/stories/2024/02/how-bangladesh-offers-lessons-for-sustainable-industrialization-in-africa/|last=Akinrebiyo|first=Femi|title=Bangladesh's leap from poverty to textile powerhouse offers lessons for countries in Africa|date=16 February 2024|work=[[ورلڊ اڪنامڪ فورم]]|access-date=11 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جو ٻيون نمبر وڏو تيار پوشاڪ برآمد ڪندڙ ملڪ آهي ۽ عالمي [[تيز فيشن]] صنعت ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو، جتي اها مختلف مغربي فيشن برانڊن کي شيون برآمد ڪري ٿي۔<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/cd6ye3e8x9po|title=Fast fashion drove Bangladesh – now its troubled economy needs more|work=[[بي بي سي نيوز]]|date=7 September 2024|access-date=16 January 2025|last=Imandar|first=Nikhil|publisher=[[بي بي سي]]}}</ref> بنگلاديش [[بنگلاديش جي جوٽ صنعت|جوٽ]]،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/symbol-our-degradation-3624216|title=A symbol of our degradation|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 June 2024|last=Choudhury|first=Serajul Islam|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانورن جي پيداوار|چانور]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/bw4ldbvrb4|title=Rice production rising high in Bangladesh|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[پروٿوم آلو]]|date=17 June 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جي مڇين جي فهرست|مڇي]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/good-day-bangladesh/sk7ow1u6en|title=Bangladesh globally second in freshwater fish production|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=10 June 2024|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانهه جي پيداوار|چانهه]]<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/long-term-plan-behind-high-tea-production-3399926|title=Long-term plan behind high tea production|last1=Chowdhury|first1=Dwoha|last2=Halder|first2=Sukanta|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=22 August 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> ۽ گلن جو اهم پيدا ڪندڙ ملڪ پڻ آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/floriculture-lucrative-sector-bangladesh-131728|title=Floriculture: A lucrative sector in Bangladesh|date=12 September 2020|website=Business Standard}}</ref> ٻين وڏين صنعتن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهاز سازي|جهاز سازي]]، [[بنگلاديش ۾ دواسازي صنعت|دواسازي]]، [[بنگلاديش ۾ فولاد صنعت|فولاد]]، [[بنگلاديش ۾ برقيات صنعت|برقيات]] ۽ [[بنگلاديش ۾ چمڙي جي صنعت|چمڙي جون شيون]] شامل آهن۔<ref>{{cite journal|last1=Ahaduzzaman|last2=Sarkar|first2=Prottasha|last3=Anjum|first3=Aniqa|last4=Khan|first4=Easir A.|title=Overview of Major Industries in Bangladesh|date=7 December 2017|journal=Journal of Chemical Engineering|volume=30|number=1|doi=10.3329/jce.v30i1.34798|pages=51–58|doi-access=free}}</ref> چين بنگلاديش جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار آهي، جيڪو ڪل واپار جو 15٪ حصو رکي ٿو، جڏهن ته هندستان 8٪ سان ٻئي نمبر تي آهي۔<ref>{{cite web|last=Haroon|first=Jasim Uddin|date=11 December 2024|work=[[فنانشل ايڪسپريس]]|url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/last-page/china-bangladeshs-top-trading-partner-in-fy24-1733855492|title=China Bangladesh's top trading partner in FY24|access-date=11 January 2025}}</ref> خانگي شعبو ملڪ جي جي ڊي پي جو 80٪ حصو پيدا ڪري ٿو، جڏهن ته سرڪاري ملڪيت وارين ڪمپنين جو ڪردار مسلسل گهٽجي رهيو آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/public-sector-needs-keep-pace-private-sector-359749|title=Public sector needs to keep pace with private sector|date=20 January 2022|website=Business Standard}}</ref> بنگلاديش جي معيشت گهڻو ڪري خانداني ملڪيت واريون [[بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست|واپاري جماعتون]] ۽ ننڍن ۽ وچولي درجي جي ڪاروبارن تي ٻڌل آهي۔ بنگلاديش جون ڪجهه وڏيون عوامي شيئر مارڪيٽ ۾ درج ڪمپنيون [[بيڪسيمڪو]]، [[بي آر اي سي بينڪ]]، [[بي ايس آر ايم]]، [[جي پي ايڇ اسپات]]، [[گرامينفون]]، [[سمٽ گروپ]] ۽ [[اسڪوائر فارماسيوٽيڪل]] آهن۔<ref>{{Cite web |url=https://www.dse.com.bd/dse30_share.php|title=DS30 Index &#124; Dhaka Stock Exchange|website=dse.com.bd}}</ref> [[ڍاڪا اسٽاڪ ايڪسچينج]] ۽ [[چٽگانگ اسٽاڪ ايڪسچينج]] ملڪ جون ٻه اهم [[سرمائي مارڪيٽ]]ون آهن۔<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/tale-two-capital-markets-883756|title=A tale of two capital markets|work=[[Business Standard]]|date=25 June 2024|last=Islam|first=Shadique Mahbub|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ مواصلات]] جي صنعت دنيا جي تيزي سان وڌندڙ صنعتن مان هڪ آهي، جتي نومبر 2024ع جي آخر تائين موبائيل فون استعمال ڪندڙن جو انگ 188.78 ملين تائين پهچي ويو۔<ref>{{cite web|title=Mobile Phone Subscribers in Bangladesh|url=https://www.amtob.org.bd/home/industrystatics|access-date=9 January 2025|work=[[بنگلاديش موبائيل ٽيليڪام آپريٽرز ايسوسيئيشن|AMTOB]]}}</ref> سياسي عدم استحڪام،<ref>{{cite web|url=https://www.eiu.com/n/infrastructure-enhancements-will-underpin-growth-in-dhaka/|title=Infrastructure enhancements will underpin growth in Dhaka|date=30 September 2020|access-date=12 January 2025|work=[[ايڪانامسٽ انٽيليجنس يونٽ]]}}</ref> وڌندڙ مهانگائي،<ref name="sadiq"/> [[بنگلاديش ۾ بدعنواني|گھڻي بدعنواني]]،<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Sadiq|date=22 May 2024|title=Why is it taking so long to stabilise the economy?|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/why-it-taking-so-long-stabilise-the-economy-3615381}}</ref> بجلي جي اڻپوري فراهمي،<ref>{{cite web|last1=Rahman|first1=Asifur|last2=Karmaker|first2=Konkon|date=11 September 2024|title=Power supply may not improve anytime soon|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/how-do-we-overcome-our-corruption-crisis-3731226}}</ref> ۽ سڌارن جي سست رفتار سان عملداري معاشي واڌ ويجهه لاءِ اهم چئلينج آهن۔<ref name="sadiq"/> بنگلاديش کي [[گلوبل انوويشن انڊيڪس]] ۾ 2024ع ۽ 2025ع دوران 106هين درجو حاصل ٿيو۔<ref>{{Cite web |title=Bangladesh ranking in the Global Innovation Index 2025|url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/bangladesh|access-date=2025-10-21 |website=www.wipo.int|language=en}}</ref> === توانائي === {{Main|بنگلاديش ۾ بجلي وارو شعبو}} {{Further|بنگلاديش جي توانائي پاليسي|بنگلاديش پاور ڊولپمينٽ بورڊ|بنگلاديش ۾ قدرتي گئس ۽ پيٽروليم|پيٽرو بنگلا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Ruppur Nuclear Power Plant , Ruppur, Pabna.jpg | caption1 = رات جو تعمير هيٺ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] | image2 = Moving Turbines!!.jpg | caption2 = [[ڪتوبديا ٻيٽ]] تي هوا واريون ٽربائينون }} بنگلاديش، جتي 2009ع ۾ روزانو ڪيترائي ڀيرا بجلي بند ٿيڻ جا واقعا ٿيندا هئا، 2022ع تائين 100٪ بجلي پهچ حاصل ڪري چڪو هو.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|title=How 100% electrification changed the rural game|date=14 March 2022|website=Business Standard|access-date=1 October 2022|archive-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221004183507/https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |title=Electricity now in every house |work=The Daily Star |date=22 March 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=30 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221130005200/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |url-status=live }}</ref> اهو آهستي آهستي [[سبز معيشت]] ڏانهن منتقل ٿي رهيو آهي ۽ دنيا جو سڀ کان وڏو آف-گرڊ شمسي بجلي پروگرام رکي ٿو، جنهن مان 20 ملين ماڻهو فائدو وٺن ٿا.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|title=Bangladesh Solar Home Systems Provide Clean Energy for 20 million People|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001203911/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|url-status=live}}</ref> ملڪ ۾ پيداوار لاءِ ''پالڪي'' نالي هڪ [[برقي ڪار]] تيار ڪئي پئي وڃي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |title=Palki: An affordable locally assembled Electric Vehicle on its way |work=The Daily Star |date=26 August 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=2 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240902065543/https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |url-status=live }}</ref> [[بايو گئس]] کي نامياتي ڀاڻ ٺاهڻ لاءِ استعمال ڪيو پيو وڃي.<ref>{{cite web |last=Mang |first=Heinz-Peter |title=Situation Analysis of Agro-Industrial Biogas Plants in Bangladesh |url=https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20220618191038/https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-date=18 June 2022 |url-status=live |access-date=12 October 2022 |website=sreeda.gov.bd}}</ref> روسي ڪمپني [[روس ائٽم]] جي مدد سان تعمير ٿيندڙ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] ملڪ جو پهريون فعال [[ائٽمي بجلي گهر]] هوندو. ان جي ٻن ڪل يونٽن مان پهريون يونٽ 2025ع ۾ ڪم شروع ڪرڻ جي اميد رکي ٿو.<ref>{{Cite web|author=Mohiuddin|title=Rooppur nuclear power plant: Power generation deferred|work=[[Prothom Alo]]|date=19 May 2024|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/mens8s0lt0 |access-date=8 January 2025}}</ref> بنگلاديش وٽ اڃا به قدرتي گئس جا وڏا اڻ استعمال ٿيل ذخيرا موجود آهن، خاص طور تي پنهنجي سامونڊي علائقي ۾.<ref>{{cite web |url=http://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh|title=Natural Gas – Underexplored in Bangladesh?|date=15 December 2021|website=GEO ExPro|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114124/https://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |title=Bangladesh: Asia's New Energy Superpower? |access-date=3 October 2022 |archive-date=29 December 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20161229123448/https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |url-status=live }}</ref> ڳولا جي کوٽ ۽ ثابت ٿيل ذخيرن ۾ گهٽتائي سبب بنگلاديش کي ٻاهرين ملڪن مان [[ايل اين جي]] درآمد ڪرڻي پئي آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|title=Imported LNG to be 24 times more expensive than local gas: CPD|date=13 February 2022|website=Business Standard|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114118/https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite news |url=https://www.reuters.com/article/bangladesh-lng-power-idINL1N2Z10R7|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=Reuters|date=20 July 2022}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|title=Let us not become dependent on LNG import|first=Badrul|last=Imam|date=26 December 2021|work=The Daily Star|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114121/https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|url-status=live}}</ref> گئس جي کوٽ [[روسي-يوڪريني جنگ (2022ع–هاڻوڪي)|روسي-يوڪريني جنگ]] سبب وڌيڪ وڌي وئي.<ref>{{Cite news|url=https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|title=Bangladesh is being 'killed by economic conditions elsewhere in the world'|newspaper=Financial Times|location=London|date=24 August 2022|access-date=1 October 2022|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126085309/https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|url-status=live}}</ref> عالمي مارڪيٽ ۾ قيمتن جي تيز واڌ سبب، مسلسل لوڊشيڊنگ جي باوجود، بنگلاديش جولاءِ 2022ع ۾ عارضي طور [[اسپاٽ قيمت]] تي ايل اين جي خريد ڪرڻ بند ڪري ڇڏي.<ref>{{cite web|url=https://www.reuters.com/article/markets/commodities/bangladesh-halts-expensive-spot-lng-imports-despite-load-shedding-idUSL1N2Z10R7/|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=[[Reuters]]|date=20 July 2022|access-date=8 January 2025}}</ref> قيمتون گهٽجڻ کان پوءِ فيبروري 2023ع ۾ هن وري اسپاٽ قيمت تي ايل اين جي خريد ڪرڻ شروع ڪئي.<ref>{{cite web|last1=Paul|first1=Ruma|last2=Chow|first2=Emily|url=https://www.reuters.com/business/energy/bangladesh-restart-spot-lng-buying-prices-ease-sources-2023-02-01/|title=Bangladesh to restart spot LNG buying as prices ease – sources|work=[[Reuters]]|date=1 February 2023|access-date=8 January 2025}}</ref> جڏهن ته [[بنگلاديش جون سرڪاري ملڪيت واريون ڪمپنيون]] بنگلاديش جي لڳ ڀڳ اڌ بجلي پيدا ڪن ٿيون، خانگي ملڪيت واريون ڪمپنيون، جهڙوڪ سمٽ گروپ ۽ [[اورين گروپ (بنگلاديش)|اورين گروپ]]، بجلي پيدا ڪرڻ سان گڏ مشينري، ريئڪٽر ۽ سامان فراهم ڪرڻ ۾ وڌندڙ اهم ڪردار ادا ڪري رهيون آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|title=Summit signs 22-year PPA for upcoming 583 MW gas power plant; GE to co-develop plant in Bangladesh|website=GE News|access-date=23 October 2022|archive-date=23 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221023153618/https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|url-status=live}}</ref> بنگلاديش بجلي پيدا ڪرڻ جي صلاحيت 2009ع ۾ 5 گيگاواٽ کان وڌائي 2022ع ۾ 25.5 گيگاواٽ ڪئي. ملڪ ان کي 2041ع تائين وڌيڪ وڌائي 50 [[گيگاواٽ]] ڪرڻ جو ارادو رکي ٿو. آمريڪي ڪمپنيون جهڙوڪ [[شيوران ڪارپوريشن|شيوران]] ۽ [[جنرل اليڪٽرڪ]] بنگلاديش جي ملڪي قدرتي گئس پيداوار جو لڳ ڀڳ 55٪ فراهم ڪن ٿيون ۽ بجلي منصوبن ۾ سڀ کان وڏن سيڙپڪارن مان آهن. بنگلاديش جي لڳل گئس سان هلندڙ بجلي پيداوار جي صلاحيت جو 80٪ آمريڪا ۾ تيار ٿيل ٽربائينن مان اچي ٿو.<ref>{{cite web | url=https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | title=Bangladesh – Power and Energy | date=20 July 2022 | access-date=5 October 2022 | archive-date=5 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221005062425/https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | url-status=live }}</ref> === سياحت === {{Main|بنگلاديش ۾ سياحت}} [[File:Save the sundarbans 20.jpg|thumb|[[سندر بن]] دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي.]] [[بنگلاديش ۾ سياحت|سياحت جي صنعت]] تيزيءَ سان وڌي رهي آهي ۽ مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) ۾ لڳ ڀڳ 3.02٪ حصو ڏئي ٿي.<ref>{{cite web|last1=Byron|first1=Rejaul Karim|first2=Mahmudul|last2=Hasan|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/industries/tourism/news/tourisms-share-302pc-gdp-2904556|title=Tourism's share 3.02% in GDP|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 November 2021|access-date=30 September 2022}}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش جي بين الاقوامي سياحتي آمدني 391 ملين آمريڪي ڊالر هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/ST.INT.RCPT.CD?locations=BD|title=International tourism, receipts (current US$) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ وٽ [[بنگلاديش جا عالمي ورثي جا ماڳ|يونيسڪو جا ٽي عالمي ورثي وارا ماڳ]] آهن: [[باگرهات جي تاريخي مسجدن جو شهر|مسجدن جو شهر]]، [[پهاڙپور ۾ ٻڌ وهار جا آثار|ٻڌ وهار]] ۽ [[سندر بن]]؛ جڏهن ته ست ماڳ [[عالمي ورثي جو ماڳ#نامزدگي جو عمل|عبوري فهرست]] ۾ شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|title=Tentative Lists|access-date=6 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20120806231331/https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|archive-date=6 August 2012|url-status=live}}</ref> [[عالمي سفر ۽ سياحت ڪائونسل]] (WTTC) جي 2019ع واري رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ سفر ۽ سياحت جي شعبي 2018ع دوران سڌي طرح 11,80,500 نوڪريون پيدا ڪيون، جيڪي ملڪ جي ڪل روزگار جو 1.9٪ هيون.<ref name="2019 report">{{cite web |url=http://reports.weforum.org/pdf/ttci-2019/WEF_TTCI_2019_Profile_BGD.pdf |title=Travel & Tourism Competitiveness Index 2019 edition: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council|access-date=18 December 2019}}</ref> ساڳئي رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ هر سال لڳ ڀڳ 125,000 بين الاقوامي سياحن جي آمد ٿئي ٿي.<ref name="2019 report"/> 2012ع ۾ ملڪي خرچن سفر ۽ سياحت سان لاڳاپيل سڌي مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) جو 97.7٪ پيدا ڪيو هو.<ref name="2013 report">{{cite web |url=http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |title=Travel & Tourism Economic Impact 2013: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007183403/http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |archive-date=7 October 2013}}</ref> == اهم شخصيتون == * [[شيخ مجيب الرحمان]] * [[شيخ حسينه واجد]] * [[بيگم خالده ضياء]] * [[ڊاڪٽر محمد يونس]] ([[نوبل انعام]] ماڻيندڙ) * [[رونا ليلا]] == پڻ ڏسندا == * [[بنگلاديش جا صدر]] * [[بنگلاديش جا وزير اعظم]] == حوالا == {{حوالا|2}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.bangladesh.gov.bd/ بنگلا ديش جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{سارڪ}} {{OIC}} [[زمرو:بنگلاديش]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:بنگال]] [[زمرو:اسلامي رياستون]] [[زمرو:ايشيا ۾ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ ايشيا جا ملڪ]] [[زمرو:او آئي سي جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:دولت مشترڪه جون رڪن قومون]] rgf4rn1ahbdrdrrba030jsmnikem5en 387193 387192 2026-06-20T19:55:06Z Intisar Ali 8681 387193 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ايشيا جو ملڪ}} {{About|ملڪ بابت}} {{Infobox country | conventional_long_name = عوامي جمهوريه بنگلاديش | common_name = بنگلاديش | native_name = {{native name|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ}}<br />{{resize|90%|{{nobold|{{transliteration|bn|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś}}}}}} | image_flag = Flag of Bangladesh.svg | image_coat = National emblem of Bangladesh.svg | symbol_type = [[بنگلاديش جو قومي نشان|نشان]] | other_symbol = {{unbulleted list |[[File:Government Seal of Bangladesh.svg|100px|بنگلاديش حڪومت جي مهر]]}} | other_symbol_type = [[بنگلاديش حڪومت جي مهر|حڪومتي مهر]] | national_anthem = {{lang|bn|আমার সোনার বাংলা}} ([[بنگالي ٻولي|بنگالي]])<br />{{transliteration|bn|[[امار شونار بنگلا]]}}<br />"منهنجو سونهري بنگال"<br /><div style="display:inline-block;margin-top:0.4em;">[[File:Amar Sonar Bangla instrumental by US Navy Band.oga|center]]</div> | image_map = {{Switcher|[[File: Bangladesh (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File: Bangladesh rel location map.svg |upright=1.15|frameless]]|بنگلاديش جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[ڍاڪا]] | coordinates = {{Coord|23|45|50|N|90|23|20|E|type:city_region:BD|display=inline}} | largest_city = capital | languages_type = سرڪاري ٻولي<br />{{nowrap|{{nobold|۽ قومي ٻولي}}}} | languages = [[بنگالي ٻولي|بنگالي]]<ref name="bdlaws.minlaw.gov.bd">{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh |website=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |access-date=1 February 2017 |archive-date=10 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191110101626/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |script-title=bn:বাংলা ভাষা প্রচলন আইন, ১৯৮৭ |author=<!--Not stated--> |website=bdlaws.minlaw.gov.bd |publisher=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |trans-title=بنگالي ٻولي لاڳو ڪرڻ جو ايڪٽ، 1987ع |language=bn |access-date=7 January 2024 |archive-date=7 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240107175804/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |url-status=live }}</ref> | languages2_type = ٻي عام ٻولي | religion = {{ublist |item_style=white-space:nowrap; |91.04% [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ([[رياستي مذهب|سرڪاري]])|7.94% [[بنگلاديش ۾ هندو ڌرم|هندو ڌرم]] |0.60% [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] |0.30% [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|0.12% [[بنگلاديش ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2022 | languages2 = [[بنگلاديشي انگريزي|انگريزي]]<ref>{{cite journal |id={{ERIC|EJ1249887}} |last1=Ara |first1=Rowshon |title=A Foreign Language or the Second Language: The Future of English in Bangladesh |journal=International Journal of Language Education |date=March 2020 |volume=4 |issue=1 |pages=81–95 |doi=10.26858/ijole.v4i2.10458 |doi-broken-date=9 January 2026 }}</ref><ref>{{cite journal |last1=Islam |first1=Mohammad Nurul |last2=Hashim |first2=Azirah |title=Historical Evolution of English in Bangladesh |journal=Journal of Language Teaching and Research |date=2019 |volume=10 |issue=2 |page=247 |doi=10.17507/jltr.1002.05 }}</ref> | ethnic_groups = 99% [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]]<!--Do not modify to "Bengalis". The name of the ethnic group is "Bengali" and the people who belong to Bengali ethnicity are called "Bengalis".--> {{collapsible list | titlestyle = background:transparent;text-align:left;font-weight:normal;font-size:100%; | title = 1% [[بنگلاديش جا مقامي ماڻهو|ٻيا]] | hlist = on | [[چڪما ماڻهو|چڪما]] | [[گارو ماڻهو|گارو]] | [[خاصي ماڻهو|خاصي]] | [[خومي ماڻهو|خومي]] | [[ميتي ماڻهو|منيپوري]] | [[مرما ماڻهو|مرما]] | [[ميزو ماڻهو|ميزو]] | [[رخائن ماڻهو|اراڪاني]] | [[مرو ماڻهو|مرو]] | [[سنتال ماڻهو|سنتال]] | [[تنچانگيا ماڻهو|تنچانگيا]] | [[ترپوري ماڻهو|ترپوري]] | [[بشنوپريا ماڻهو|بشنوپريا]] }} | ethnic_groups_ref = <ref>{{cite web |title=Ethnic population in 2022 census |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |access-date=9 June 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> | ethnic_groups_year = 2022 | religion_ref = <ref name="census"/> | demonym = [[بنگلاديشي ماڻهو|بنگلاديشي]] | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[محمد شهاب الدين]] | leader_title2 = [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[طارق رحمان]] | leader_title3 = [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] | leader_name3 = [[حفيظ الدين احمد]] | leader_title4 = [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] | leader_name4 = [[زبير رحمان چوڌري]] | legislature = [[جاتيا سنگساد]] | sovereignty_note = [[پاڪستان]] کان | sovereignty_type = [[بنگلاديش جي آزادي|آزادي]] | established_event1 = [[اوڀر بنگال]] | established_date1 = 15 آگسٽ 1947ع | established_event2 = [[اوڀر پاڪستان]] | established_date2 = 29 فيبروري 1956ع | established_event3 = [[بنگلاديشي آزادي جو اعلان|آزاديءَ جو اعلان]] | established_date3 = 26 مارچ 1971ع | established_event4 = [[بنگلاديش جي عارضي حڪومت|عارضي حڪومت]] | established_date4 = 10 اپريل 1971ع | established_event5 = [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ جو دستاويز|فتح]]، [[بنگلاديش آزادي جنگ|آزادي جنگ]] ۾ | established_date5 = 16 ڊسمبر 1971ع | established_event6 = [[بنگلاديش جو آئين|موجوده آئين]] | established_date6 = 16 ڊسمبر 1972ع | area_km2 = 148,460<ref>{{cite web|title=Bangladesh country profile |url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650940|website=[[بي بي سي نيوز]] |date=4 March 2011 |access-date=18 February 2025}}</ref> | area_rank = 93هون | area_sq_mi = 57320 | area_label2 = زميني پکيڙ | area_data2 = 130,170&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=13 November 2021|year=2021}}</ref> | area_label3 = آبي پکيڙ | area_data3 = 18,290&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia"/> | percent_water = 6.4 | population_estimate = 175,423,000<ref name=IMF/> | population_census = 169,828,911<ref name="populationcensus2022">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Post Enumeration Check (PEC) Adjusted Population |url=http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |date=18 April 2023 |website=[[بنگلاديش شماريات بيورو]] |access-date=30 May 2023 |archive-date=30 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230530205648/http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=Report: 68% Bangladeshis live in villages |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |work=[[ڍاڪا ٽربيون]] |date=28 November 2023 |access-date=6 February 2024 |archive-date=6 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240206021005/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |url-status=live }}</ref> | population_estimate_year = 2026 | population_estimate_rank = 8هون | population_census_year = 2022 | population_census_rank = 8هون | population_density_km2 = 1,165 | population_density_sq_mi = 3,020 | population_density_rank = 13هون | GDP_PPP = {{increase}} $1.922 ٽرلين<ref name="IMFWEO.BD">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[بين الاقوامي مالياتي فنڊ]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=19 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 25هون | GDP_PPP_per_capita = {{increase}} $10,955<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_PPP_per_capita_rank = 127هون | GDP_nominal = {{increase}} $510.705 بلين<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 36هون | GDP_nominal_per_capita = {{increase}} $2,911<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_per_capita_rank = 142هون | Gini = 30.9 | Gini_year = 2022 | Gini_change = decrease | Gini_ref = <ref>{{Cite web |title=Gini index - Bangladesh |url=https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=BD |access-date=2026-03-31 |website=World Bank}}</ref> | Gini_rank = | HDI = 0.685 | HDI_year = 2023 | HDI_change = increase | HDI_ref = <ref>{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[گڏيل قومن جو ترقياتي پروگرام]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = {{ordinal|130}} | currency = [[بنگلاديشي ٽڪا|ٽڪا]] ({{lang|bn|[[৳]]}}) | currency_code = BDT | time_zone = [[بنگلاديش معياري وقت|بي ايس ٽي]] | utc_offset = +6 | date_format = dd/mm/yyyy | calling_code = [[بنگلاديش ۾ ٽيليفون نمبر|+880]] | cctld = {{ubl|[[.bd]]|{{lang|bn|[[.bangla|.বাংলা]]}}}} | area_magnitude = | footnote = | today = }} {{Contains special characters|بنگالي}} '''بنگلاديش'''،{{efn|{{IPAc-en|%|b|ae|N|g|l|@|"|d|E|S|,_|%|b|A:|N|-|audio=LL-Q1860 (eng)-Flame, not lame-Bangladesh.wav}}; {{langx|bn|বাংলাদেশ|Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ˈbaŋlaˌdeʃ|pron|Bn-বাংলাদেশ.oga}}}} سرڪاري طور '''عوامي جمهوريه بنگلاديش'''،{{efn|{{langx|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ɡɔnopɾodʒat̪ɔnt̪ɾi‿baŋlad̪eʃ|pron|}}}} [[ڏکڻ ايشيا]] جو هڪ ملڪ آهي. اهو دنيا جو [[آبادي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]] آهي ۽ [[آباديءَ جي گهاٽائي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گنجان آباد ملڪن]] مان هڪ آهي، جتي لڳ ڀڳ 176 ملين آبادي {{convert|148461|km2|sqmi}} ايراضيءَ ۾ رهي ٿي.<ref name=IMF>{{Cite web |title=Bangladesh and the IMF |url=https://www.imf.org/en/countries/bgd |access-date=2026-05-02 |website=IMF}}</ref> بنگلاديش جون زميني سرحدون اتر، اولهه ۽ اوڀر ۾ [[ڀارت]] سان ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ملن ٿيون. ان جي ڏکڻ ۾ [[بنگال جي نار]] سان سامونڊي ڪنارو آهي. اهو [[ڀوٽان]] ۽ [[نيپال]] کان [[سليگڙي لنگهه]] وسيلي الڳ آهي، ۽ اتر طرف [[چين]] کان [[ڀارت جون رياستون|ڀارتي رياست]] [[سڪم]] وسيلي جدا آهي. [[ڍاڪا]]، ملڪ جو گاديءَ جو هنڌ ۽ [[بنگلاديش جا شهر ۽ ڳوٺ|سڀ کان وڏو شهر]]، ملڪ جو سياسي، مالي ۽ ثقافتي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.sinardaily.my/article/728620/culture/travel-amp-food/bangladesh-may-not-have-a-mega-monument-but-what-it-has-is-captivating|title=Bangladesh may not have a mega monument but what it has is captivating|first=S. D.|last=Reporter|date=12 July 2025|website=Sinar Daily}}</ref> [[چٽاگانگ]] ملڪ جو ٻيو وڏو شهر ۽ [[چٽاگانگ بندرگاهه|ملڪ جو سڀ کان مصروف بندرگاهه]] آهي. هاڻوڪي بنگلاديش جو علائقو قديم تاريخ ۾ ڪيترين [[هندو سلطنتن ۽ گهراڻن جي فهرست|هندو]] ۽ [[ٻڌ ڌرم جي بادشاهتن ۽ سلطنتن جي فهرست|ٻڌ]] گهراڻن جو مضبوط مرڪز رهيو. 1204ع ۾ [[بنگال تي غوري فتح|مسلمانن جي فتح]] کان پوءِ، هن علائقي ۾ [[بنگال سلطنت|سلطنتي]] ۽ [[مغل سلطنت|مغل]] حڪمراني قائم ٿي. [[بنگال صوبو|مغل سلطنت جي سڀ کان وڏي صوبي]] طور [[بنگال]] دنيا جي سڀ کان خوشحال ۽ واپاري طور سرگرم علائقن مان هڪ بڻجي اڀريو، جيڪو پنهنجي [[بنگال ۾ ململ جو واپار|ترقي يافته ڪپڙي جي صنعت]] ۽ زرعي پيداوار لاءِ مشهور هو. 1757ع ۾ [[پلاسي جي جنگ]] ايندڙ ٻن صدين لاءِ [[بنگال پريزيڊنسي|برطانوي نوآبادياتي حڪمراني]] جي شروعات ثابت ٿي. هن دور ۾ سرمائي جي وڏي پيماني تي ٻاهر منتقلي ٿي، جنهن کي برطانيا ۾ صنعتي انقلاب جي مالي مدد لاءِ استعمال ڪيو ويو، جڏهن ته بنگال موتمار ڏڪارن جي دورن سبب تباهه ٿيو. 1947ع ۾ [[برطانوي هندستان جي ورهاڱي|هندستان جي ورهاڱي]] کان پوءِ، [[اوڀر بنگال]] نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جنهن کي پوءِ [[اوڀر پاڪستان]] جو نالو ڏنو ويو. [[اولهه پاڪستان]] ۾ قائم حڪومت طرفان ٻن ڏهاڪن کان وڌيڪ سياسي دٻاءُ ۽ [[ادارتي نسل پرستي|نظامي نسل پرستي]] کان پوءِ، [[اوڀر پاڪستان]] ۾ [[عدم تعاون تحريڪ (1971)|1971ع جي عدم تعاون تحريڪ]] سان شهري بيچيني پيدا ٿي، جيڪا حڪومت جي پرتشدد [[آپريشن سرچ لائيٽ|فوجي ڪارروائي]] کان پوءِ [[بنگلاديش آزادي جنگ]] جو سبب بڻي. [[مڪتي باهني]]، [[1971ع جي هندستان-پاڪستان جنگ|ڀارتي فوجن جي مدد ۽ سهڪار]] سان، هڪ ڪامياب [[انقلاب|هٿياربند انقلاب]] وڙهيو؛ ۽ پاڪستان طرفان ڪيل [[بنگلاديش نسل ڪشي]] جي باوجود، بنگلاديش 16 ڊسمبر 1971ع تي هڪ [[خودمختيار قوم]] بڻجي ويو. آزاديءَ کان پوءِ [[شيخ مجيب الرحمان]] ملڪ جي اڳواڻي ڪئي، جيستائين 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] ٿيو. پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن کي پاڻ به 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|قتل]] ڪيو ويو. 1980ع واري ڏهاڪي تي [[حسين محمد ارشاد]] جي آمريت غالب رهي، جنهن کي 1990ع ۾ [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|عوامي بغاوت]] ذريعي هٽايو ويو. 1991ع ۾ جمهوريت جي بحاليءَ کان پوءِ، [[بيگمن جي جنگ]] يعني [[خالده ضياءُ]] ۽ [[شيخ حسينا]] جي رقابت ايندڙ 34 سالن تائين ملڪ جي سياست کي شڪل ڏني. حسينا کي 5 آگسٽ 2024ع تي [[جولاءِ بغاوت|عوامي بغاوت]] ۾ هٽايو ويو.<ref>{{Cite news |title=Battle Of Begums: All About Rivalry Between Khaleda Zia And Sheikh Hasina |url=https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-url=http://web.archive.org/web/20251230091627/https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-date=2025-12-30 |access-date=2026-05-15 |work=NDTV |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Mudgal |first=Aryan |date=2025-12-30 |title=‘Battle of the Begums’: Khaleda Zia and Sheikh Hasina's rivalry over the years |url=https://www.hindustantimes.com/world-news/battle-of-the-begums-khaleda-zia-and-sheikh-hasinas-rivalry-over-the-years-bangladesh-101767079979402.html |access-date=2026-05-15 |website=Hindustan Times |language=en}}</ref> بنگلاديش [[ويسٽ منسٽر نظام]] تي ٻڌل هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي. اهو [[وچولي طاقت]] آهي ۽ [[بنگلاديش جي معيشت|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] رکي ٿو. بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن موجب اسلام|چوٿين نمبر وڏي مسلمان آبادي]] جو گهر آهي. اهو ڏکڻ ايشيا جي [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|ٽئين نمبر وڏي فوج]] رکي ٿو ۽ گڏيل قومن جي [[امن قائم رکڻ]] وارين ڪارروائين ۾ سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ آهي. بنگلاديش [[بنگلاديش جون ڊويزنون|اٺ ڊويزنن]]، [[بنگلاديش جا ضلعا|64 ضلعن]]، [[اپازيلا|500 سب ضلعن]] ۽ [[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|4,599 يونين ڪائونسلن]] تي مشتمل آهي، ۽ دنيا جي [[سندربن|سڀ کان وڏي مينگروو ٻيلي]] جو گهر آهي. ان وٽ دنيا جي سڀ کان وڏي [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|پناهگير آبادي]] مان هڪ آهي ۽ اهو اڃا تائين مقامي سطح تي پکڙيل [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]]، [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جي ڀڃڪڙين]]، [[مذهبي تشدد]]، [[سياسي زوال|سياسي عدم استحڪام]] ۽ [[موسمي تبديلي جا اثر|موسمي تبديلي جي منفي اثرن]] جهڙن چئلينجن کي منهن ڏئي رهيو آهي. بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] ۽ [[بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن]] جو ميمبر ملڪ آهي. == نالي جي بڻ بنياد == {{Main|بنگال جا نالا}} ''بنگلاديش'' ("بنگالي ملڪ") جي نالي جي بڻ بنياد کي ويهين صديءَ جي شروعات تائين ڳولي سگهجي ٿو، جڏهن بنگالي محب وطن گيتن، جهڙوڪ [[رابندرناٿ ٽئگور]] جي ''آجي بنگلاديشير هردوئي'' ۽ [[قاضي نذرالاسلام]] جي ''نمو نمو نمو بنگلاديش مومو'' ۾، ترتيبوار 1905ع ۽ 1932ع ۾، هي اصطلاح استعمال ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |title=Notation of song aaji bangladesher hridoy |access-date=10 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150904011316/http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |archive-date=4 September 2015}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان، بنگالي قومپرستن [[اوڀر پاڪستان]] ۾ سياسي جلسن ۾ هي اصطلاح استعمال ڪرڻ شروع ڪيو. ''بنگلا'' اصطلاح [[بنگال]] علائقي ۽ [[بنگالي ٻولي]] ٻنهي لاءِ استعمال ٿي سگهي ٿو. ''بنگلا'' اصطلاح جي اصل واضح ناهي؛ مختلف نظرين موجب ان جو تعلق ڪانسي جي دور جي ڪنهن [[پروٽو-ڊراوڙي ٻولي|پروٽو-ڊراوڙي]] قبيلي،<ref>{{cite web |url=http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field%28DOCID+bd0014%29 |title=Bangladesh: early history, 1000&nbsp;B.C.–A.D. 1202 |date=September 1988 |website=Bangladesh: A country study |publisher=[[لائبريري آف ڪانگريس]] |access-date=1 December 2014 |quote=Historians believe that Bengal, the area comprising present-day Bangladesh and the Indian state of [[West Bengal]], was settled in about 1000 B.C. by Dravidian-speaking peoples who were later known as the Bang. Their homeland bore various titles that reflected earlier tribal names, such as Vanga, Banga, Bangala, Bangal, and Bengal. |archive-url=https://web.archive.org/web/20131207010051/http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd%2Fcstdy%3A%40field%28DOCID+bd0014%29 |url-status=live |archive-date=7 December 2013 }}</ref> ۽ لوهه جي دور جي [[ونگا سلطنت]] سان جوڙيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |url=https://www.britannica.com/place/Vanga|title=Vanga &#124; ancient kingdom, India|website=Encyclopædia Britannica|access-date=24 April 2023|archive-date=30 July 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160730062030/https://www.britannica.com/place/Vanga|url-status=live}}</ref> هن اصطلاح جو سڀ کان پراڻو ڄاتل استعمال 805ع واري [[نيسري|نيسري پليٽ]] ۾ ملي ٿو. ''ونگلا ديسا'' اصطلاح يارهين صديءَ جي ڏکڻ هندستاني رڪارڊن ۾ ملي ٿو.<ref>{{cite book |last=Keay |first=John |author-link=John Keay |year=2000 |title=India: A History |publisher=[[Atlantic Monthly Press]] |page=220 |isbn=978-0-87113-800-2 |quote=In C1020 ... launched Rajendra's great northern escapade ... peoples he defeated have been tentatively identified ... 'Vangala-desa where the rain water never stopped' sounds like a fair description of Bengal in the monsoon.}}</ref><ref name="Sen-1999">{{cite book |last=Sen |first=Sailendra Nath |year=1999 |orig-date=First published 1988 |title=Ancient Indian History and Civilization |url=https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |publisher=New Age International |page=281 |isbn=978-81-224-1198-0 |access-date=25 July 2023 |archive-date=16 January 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116111745/https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |url-status=live }}</ref> چوڏهين صديءَ ۾ [[بنگال سلطنت]] دوران هن اصطلاح کي سرڪاري حيثيت ملي.<ref name="Ahmed2004">{{cite book |last=Ahmed |first=Salahuddin |date=2004 |title=Bangladesh: Past and Present |url=https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |publisher=APH Publishing |page=23 |isbn=978-81-7648-469-5 |access-date=14 May 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161602/https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |url-status=live }}</ref><ref>"But the most important development of this period was that the country for the first time received a name, ie Bangalah." [http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal Banglapedia: Islam, Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20150723091245/http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal |date=23 July 2015 }}</ref> [[شمس الدين الياس شاهه]] 1342ع ۾ پاڻ کي "بنگلا جو پهريون [[شاهه]]" قرار ڏنو.<ref name="Ahmed2004" /> اسلامي دور ۾ ''بنگال'' لفظ هن علائقي لاءِ سڀ کان عام نالو بڻجي ويو.<ref>{{Cite book |last=Sircar |first=D.C. |author-link=Dineshchandra Sircar |year=1971 |orig-date=First published 1960 |title=Studies in the Geography of Ancient and Medieval India |url=https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |edition=2nd |publisher=Motilal Banarsidass |page=135 |isbn=978-81-208-0690-0 |access-date=19 April 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161603/https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |url-status=live }}</ref> سورهين صديءَ جي تاريخدان [[ابوالفضل بن مبارڪ]] پنهنجي ''[[آئين اڪبري]]'' ۾ لکي ٿو ته پڇاڙي ''"ال"'' جو اضافو ان حقيقت مان ٿيو ته هن زمين جا قديم راجا ٽڪرين جي هيٺاهين وارن هيٺاهن علائقن ۾ مٽيءَ جا دڙا ٺاهيندا هئا، جن کي "ال" چيو ويندو هو.<ref>Land of Two Rivers, [[Nitish Sengupta]]</ref> اهو ذڪر [[غلام حسين سليم]] جي [[رياض السلاطين]] ۾ پڻ ملي ٿو.<ref name="riaj">[http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11 RIYAZU-S-SALĀTĪN: A History of Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20141215055926/http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11|date=15 December 2014}}, [[Ghulam Husain Salim]], The Asiatic Society, Calcutta, 1902.</ref> هند-آريائي پڇاڙي ''[[-desh|ديش]]'' سنسڪرت لفظ ''deśha'' مان نڪتل آهي، جنهن جي معنيٰ "زمين" يا "ملڪ" آهي. تنهنڪري ''بنگلاديش'' نالي جي معنيٰ "بنگال جي زمين" يا "بنگال جو ملڪ" آهي.<ref name="Sen-1999" /> == تاريخ == {{Main|بنگلاديش جي تاريخ}} === ابتدائي تاريخ === [[File:Mahasthan Brahmi Inscription.png|thumb|ٽين صدي ق.م. جو [[مهاستان برهمي ڪتبو]]، جيڪو 1931ع ۾ [[مهاستان ڳڙهه]]، [[بوگرا ضلعو]] مان دريافت ٿيو]] هن علائقي تي پکڙجندڙ پهرين وڏي مقامي سلطنت [[موريا سلطنت]] ({{Circa}} 320–185 ق.م.) هئي. ان جي زوال کان پوءِ [[ساماتاتا]] نالي بادشاھت اڀري، جيڪا [[گپت سلطنت]] (تقريباً 319–540ع) جي باجگذار رياست هئي. [[هرشا]] (606–647ع) ساماتاتا کي پنهنجي نسبتاً ڍري انتظامي سياسي ڍانچي ۾ شامل ڪيو. ٻڌ ڌرم واري [[پالا سلطنت]] 750ع کان 1150ع تائين هن علائقي تي حڪومت ڪئي. بعد ۾ ان کي هندو [[سينا خاندان]] ختم ڪيو، جنهن 1204ع تائين حڪومت ڪئي، جڏهن [[غوري خاندان]] جي [[محمد بختيار خلجي]] جي اڳواڻيءَ ۾ ٿيندڙ [[هندستاني برصغير ۾ مسلمان فتحون|مسلمان فتحن]] هن علائقي تي قبضو ڪيو.<ref>{{cite book|chapter=EARLY HISTORY, 1000 B.C.-A.D. 1202|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/4.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> === وچئين دور === {{Main|بينگال سلطنت|بنگال صوبو}} [[File:Renaldis muslin woman.jpg|thumb|ارڙهين صديءَ ۾ [[ڍاڪا]] جي هڪ عورت نفيس [[بنگال جي ململ واپار|بنگالي ململ]] جو لباس پهريل]] {{multiple image | perrow = 2 | total_width = 300 | image1 = Kusumba Mosque, Naogaon.jpg | image2 = গোয়ালদি মসজিদ 3.jpg | image3 = Bagha Shahi Mosque.jpg | image4 = Choto Shona Mosque Rajshahi.jpg | footer = بنگال سلطنت جي دور جي مسجدن جي تعمير. مٿان کاٻي کان گھڙيال وار ترتيب سان: [[ڪسومبا مسجد]] جا محراب، [[گوالدي مسجد]]، [[باگها مسجد]] ۽ [[ڇوٽو سونا مسجد]] جا نوڪدار محراب ۽ بنگالي ڇت. }} [[File:Hussain Shahis of Bengal.png|thumb|left|[[حسين شاهي خاندان]] جي دور ۾ بنگال]] ان کان پوءِ بنگال [[دهلي سلطنت]] (1206–1526ع) جو حصو بڻيو.<ref name="islamization">{{cite book|chapter=ISLAMIZATION OF BENGAL, 1202–1757|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/5.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> 1341ع ۾ [[فخرالدين مبارڪ شاهه]] آزاد [[بنگال سلطنت]] قائم ڪئي.<ref name="islamization"/> آزاد بنگال سلطنت تي لڳاتار ٻن خاندانن، [[حسين شاهي خاندان]] ۽ [[الياس شاهي خاندان]] حڪومت ڪئي، جڏهن ته [[گنيشا خاندان]] جو مختصر دور پڻ رهيو. جاگرافيائي توسيع ۽ معاشي خوشحاليءَ جي زماني ۾ يورپي ۽ چيني سياحن ان کي "واپار لاءِ دنيا جو سڀ کان مالدار ملڪ" قرار ڏنو.<ref>{{cite book|last=Nanda|first=J.N.|year=2005|title=Bengal: the unique state|publisher=Concept Publishing Company|isbn=978-81-8069-149-2}}</ref>{{rp|10}} 1576ع ۾ [[مغل سلطنت]] بنگال تي قبضو ڪيو.<ref name="islamization"/><ref>Raychaudhuri, Tapan; Habib, Irfan (eds). ''The Cambridge Economic History of India: Volume 1, c.1200–c.1750''. Cambridge University Press, 1982.</ref> اٺارهين صديءَ تائين [[بنگال صوبو]] مغل سلطنت جو سڀ کان مالدار صوبو بڻجي ويو ۽ ان کي "ملڪن جي جنت" ۽ "هندستان جو اناج گهر" سڏيو ويو.<ref name="islamization"/> هتي جي رهواسين جو معيارِ زندگي دنيا جي بهترين معيارن مان هڪ هو، ڇاڪاڻ⁠تہ هي علائقو ڪپهه جي ڪپڙي (خاص طور ململ)، ريشم ۽ [[بنگلاديش ۾ ٻيڙيون ٺاهڻ جي صنعت|ٻيڙيون ٺاهڻ]] جو وڏو عالمي برآمد ڪندڙ ۽ پيدا ڪندڙ هو.<ref name="ray">{{cite book|first=Indrajit|last=Ray|year=2011|title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857)|url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA7|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-82552-1|access-date=30 May 2019}}</ref>{{rp|174}} 1700ع جي شروعات ۾ مغل سلطنت جي زوال کان پوءِ هي علائقو [[بنگال جا نواب|بنگال جي نوابن]] جي ماتحت هڪ نيم خودمختيار رياست بڻجي ويو، جنهن جو بنياد [[مرشد قلي خان]] 1717ع ۾ رکيو. === برطانوي نوآبادياتي دور === {{Main|بنگال پريزيڊنسي}} [[File:Bengal Presidency in British India with dependencies 1852.png|thumb|left|برطانوي هندستان ۾ بنگال پريزيڊنسي (سائي رنگ) ۽ ان جا تابع علائقا (سرمائي رنگ)]] 23 جون 1757ع تي [[سراج الدوله]] جي اڳواڻيءَ واري رياست کي [[ايسٽ انڊيا ڪمپني]] [[پلاسي جي جنگ]] ۾ شڪست ڏني. اها جنگ بنگال ۽ سڄي هندستاني برصغير تي [[برطانوي راڄ]] قائم ڪرڻ ۾ اهم ثابت ٿي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref> بنگال برطانيا جي [[صنعتي انقلاب]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو، پر ان جي قيمت وڏي پئماني تي سرمائي جي نيڪالي، صنعتڪشي جي زوال ۽ بنگالي ڪپڙي جي صنعت جي تباهيءَ جي صورت ۾ ادا ڪئي وئي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref><ref name="ray"/>{{rp|7–10}} 1770ع جي هولناڪ [[عظيم بنگال ڏڪار]] ۾ اندازاً هڪ ڪروڙ تائين ماڻهو فوت ٿيا،<ref>{{cite journal|last=Ghose|first=Ajit Kumar|title=Food Supply and Starvation: A Study of Famines with Reference to the Indian Sub-Continent|volume=34|number=2|pages=368–389|jstor=2662775|publisher=[[Oxford University Press]]|journal=[[Oxford Economic Papers]]|year=1982|doi=10.1093/oxfordjournals.oep.a041557 |pmid=11620403 }}</ref><ref>{{Cite book |last=Dyson |first=Tim |title=A population history of India: from the first modern people to the present day |date=2018 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-882905-8 |edition=1st |location=Oxford |pages=80–81}}</ref><ref name="Irschick2018">{{citation|last=Irschick|first=Eugene F.|author-link=Eugene F. Irschick|title=A History of the New India: Past and Present|url=https://books.google.com/books?id=wqiaDwAAQBAJ&pg=PA73|year=2018|publisher=Routledge|isbn=978-1-317-43617-1|pages=73–}}</ref> جيڪو بنگال پريزيڊنسي جي ڪل آباديءَ جي لڳ ڀڳ ٽئين حصي جي برابر هو.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=6iNuAAAAMAAJ|last=Peers|first=Douglas M.|year=2006|title=India under colonial rule: 1700–1885|publisher=Pearson Education|isbn=978-0-582-31738-3}}</ref>{{rp|47}} === پاڪستان جو حصو === {{Main|ڊومينين آف پاڪستان|اوڀر بنگال|اوڀر پاڪستان}} {{further|اولھ پاڪستان| بنگال جو ورهاڱو (1947)|انڊيا جو ورھاڱو }} لڳ ڀڳ ٻن صدين جي سڌي برطانوي حڪمراني کان پوءِ، جديد بنگلاديش جون سرحدون [[هندستان جي ورهاڱي]] دوران 15 آگسٽ 1947ع تي [[ريڊڪلف لائين]] تحت [[بنگال جي ورهاڱي (1947ع)|بنگال جي ورهاڱي]] سان مقرر ٿيون.<ref>{{cite journal|last=Chatterji|first=Joya|title=The Fashioning of a Frontier: The Radcliffe Line and Bengal's Border Landscape, 1947–52|volume=33|number=1|year=1999|pages=185–242|publisher=[[Cambridge University Press]]|journal=[[Modern Asian Studies]]|doi=10.1017/S0026749X99003066 |jstor=313155}}</ref> ان وقت هي علائقو [[اوڀر بنگال]] جي نالي سان نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جڏهن ته ٻيو حصو [[اولهه پاڪستان]] هو.<ref>{{cite book|chapter=PAKISTAN PERIOD, 1947–71|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/14.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=4|access-date=13 January 2025}}</ref> اوڀر ۽ اولهه پاڪستان جي وچ ۾ هڪ هزار ميلن کان وڌيڪ جاگرافيائي فاصلو هو، جيڪو بعد ۾ شديد معاشي اڻبرابريءَ جو بنيادي سبب بڻيو.<ref>{{cite journal|last=Sobhan|first=Rehman|title=The Problem of Regional Imbalance in the Economic Development of Pakistan|journal=[[Asian Survey]]|volume=2|number=5|year=1962|pages=31–37|doi=10.2307/3023445 |jstor=3023445}}</ref> [[خواجه ناظم الدين]] اوڀر بنگال جو پهريون وزيراعليٰ ٿيو ۽ [[فريڊرڪ چالمرز بورن]] ان جو گورنر مقرر ٿيو. 1949ع ۾ [[آل پاڪستان عوامي مسلم ليگ]] قائم ٿي. 1950ع ۾ [[اوڀر بنگال قانون ساز اسيمبلي]] زمينداري نظام ۽ مستقل بندوبست کي ختم ڪندي زرعي سڌارا نافذ ڪيا.<ref>[[#Baxter|Baxter]], p. 72</ref> 1953ع ۾ عوامي مسلم ليگ جو نالو تبديل ڪري وڌيڪ "سيڪيولر" [[عوامي ليگ]] رکيو ويو.<ref name="LewisSagar1992">{{cite book |author1=David S. Lewis |author2=Darren J. Sagar|title=Political Parties of Asia and the Pacific: A Reference Guide |url={{GBurl|id=S4uyAAAAIAAJ}}|year=1992|publisher=Longman|isbn=978-0-582-09811-4|page=36|access-date=30 July 2017}}</ref> {{مکيه|بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ}} ثقافتي، لساني، سياسي ۽ معاشي امتياز، 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]]، 1966ع جي [[ڇهن نڪتن واري تحريڪ]]، 1970ع جي چونڊن ۾ [[عوامي ليگ]] جي شاندار ڪاميابي ۽ پوءِ [[آپريشن سرچ لائيٽ]] جي فوجي ڪارروائيءَ، بنگلاديش جي آزاديءَ جي جدوجهد کي جنم ڏنو. 25 مارچ 1971ع تي پاڪستاني حڪومت طرفان فوجي آپريشن شروع ڪيو ويو.<ref>{{cite journal|last=Bose|first=Sarmila|title=Anatomy of Violence: Analysis of Civil War in East Pakistan in 1971|journal=[[Economic and Political Weekly]]|volume=40|number=41|year=2005|pages=4463–4471|jstor=4417267}}</ref> 26 مارچ 1971ع تي پاڪستاني فوج پاران [[شيخ مجيب الرحمان]] جي گرفتاري کان پوءِ، آزادي پسند اڳواڻ ميجر [[ضياءُ الرحمان]] مجيب جي طرفان بنگلاديش جي آزاديءَ جو اعلان نشر ڪيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/zias-declaration-19001 | title=Zia's declaration |work=The Daily Star |date=7 April 2014 }}</ref> ان کان پوءِ نَو مهينن تي مشتمل خوني [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] شروع ٿي، جنهن دوران نسلي بنگالين جي خلاف [[بنگلاديش نسل ڪشي]] به ٿي.<ref>{{cite journal|last=Saikia|first=Yasmin|title=Beyond the Archive of Silence: Narratives of Violence of the 1971 Liberation War of Bangladesh|journal=[[History Workshop Journal]]|number=58|year=2004|volume=58 |pages=275–287|doi=10.1093/hwj/58.1.275 |jstor=25472765}}</ref> آخرڪار 16 ڊسمبر 1971ع تي [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ وارو معاهدو|پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ]] کان پوءِ بنگلاديش هڪ خودمختيار ۽ آزاد رياست طور وجود ۾ آيو. === آزاد بنگلاديش === [[بنگلاديش جو آئين]] 4 نومبر 1972ع تي نافذ ڪيو ويو.<ref>{{cite web|last1=Chakma|first1=Parbon|last2=Saumik|first2=Rafid Azad|url=https://www.thedailystar.net/law-our-rights/news/50-years-bangladesh-constitution-nutshell-3160281|title=50 Years of Bangladesh Constitution In a nutshell|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 November 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ، مجيب جي اڳواڻيءَ واري حڪومت وڏي پيماني تي ڪرپشن ۽ بدانتظامي ۾ ملوث ٿي، جنهن سبب سڄي ملڪ ۾ لاقانونيت ۽ معاشي تباهي پيدا ٿي. [[بڪسال|هڪ پارٽي سوشلزم]] قائم ڪرڻ جون ڪوششون ۽ [[1974ع بنگلاديش ڏڪار|1974ع جو وڏو ڏڪار]] مجيب جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي کان پوءِ 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] جو سبب بڻيا.<ref>{{cite book|chapter=Fall of the Bangabandhu, 1972–75|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/19.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|131}} ان کان پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن عوامي نظم بحال ڪيو، زراعت کي صنعتي بنيادن تي آندو، [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] قائم ڪئي ۽ [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم]] جي قيام جي شروعات ڪئي.<ref>{{cite book|chapter=The Zia Regime and Its Aftermath, 1977–82|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/21.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> ضياءُ الرحمان 1 سيپٽمبر 1978ع تي [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite news |title=BNP vows to continue movement |url=https://www.thedailystar.net/news/politics/bnp-vows-continue-movement-for-democracy-restore-1627522 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |agency=[[United News of Bangladesh|UNB]] |date=1 September 2018 |access-date=3 June 2026}}</ref> 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|رحمان جي قتل]] کان پوءِ ايندڙ ڏهاڪو [[حسين محمد ارشاد]] جي ماتحت [[فوجي آمريت]] جو دور رهيو، جنهن ۾ بنيادي ڍانچي جي ترقي، [[اختيارن جي منتقلي]] جون سڌارا، قومي ملڪيت ۾ آيل صنعتن جي نجڪاري ۽ 1988ع ۾ اسلام کي [[رياستي مذهب]] قرار ڏيڻ شامل هئا.<ref>{{cite book|chapter=THE ERSHAD PERIOD: Achieving Stability, 1982–83|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/90.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Emerging Opposition, 1983–86|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/91.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=https://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Relaxation of Martial Law, 1986–87|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/92.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=More Opposition Pressure|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/93.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|بحالي]] کان پوءِ [[پارلياماني جمهوريت]] [[1991ع بنگلاديشي عام چونڊون|1991ع]] ۾ واپس آئي، ۽ اقتدار بي اين پي جي [[خالده ضياءُ]] ۽ عوامي ليگ جي [[شيخ حسينا]] جي وچ ۾ مٽاسٽا ٿيندو رهيو. هن دور کي [[بيگمن جي جنگ]] سڏيو ويو، جنهن 2024ع تائين 34 سالن لاءِ بنگلاديش جي سياست ۽ تاريخ کي شڪل ڏني.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-42999503|title=Bangladesh grows tired of the Battling Begums|last=Rowlatt|first=Justin|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=11 February 2018|access-date =13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|130}} [[2008ع بنگلاديشي عام چونڊون|2008ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ عوامي ليگ ٻيهر اقتدار ۾ آئي.<ref>{{cite web|url=https://www.voanews.com/a/a-13-2008-12-30-voa9/401556.html|title=Bangladesh's Sheikh Hasina Wins Landslide Election|date=1 November 2009|access-date=14 February 2025|publisher=[[Voice of America]]|last=Herman|first=Steve}}</ref> [[شيخ حسينا]] جي اڳواڻيءَ هيٺ ملڪ معاشي ترقي ڏٺي، پر ساڳئي وقت [[جمهوري پٺتي هٽڻ]]، وڌندڙ [[آمريت پسندي]]، وڏي پيماني تي [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]] ۽ وسيع [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جون ڀڃڪڙيون]] پڻ ڏٺيون.<ref>{{cite web|last1=Ethirajan|first1=Anbarasan|last2=Wong|first2=Tessa|title=Sheikh Hasina: The pro-democracy icon who became an autocrat|url=https://www.bbc.com/news/articles/cg3ee303yxpo|date=6 August 2024|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|access-date=15 January 2025}}</ref> مختلف رپورٽن موجب حسينا ۽ عوامي ليگ حڪومت، ڀارت سان سهڪار جي مدد سان، [[2009ع بنگلاديش رائفلز بغاوت]] منظم ڪئي ته جيئن اهڙن قابل فوجي آفيسرن کي ماريو وڃي، جن کي حسينا پنهنجي اقتدار لاءِ خطرو سمجهندي هئي؛ ان سان [[بنگلاديش فوج]] غير مستحڪم ٿي ۽ عملي طور هڪ پارٽي حڪمراني مضبوط ٿي.<ref>{{cite news |last1=Reporter |first1=Staff |title='Hasina, AL leaders behind BDR mutiny' |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/crime-justice/news/hasina-al-leaders-behind-bdr-mutiny-4047691 |access-date=1 December 2025 |work=The Daily Star |date=1 December 2025 |language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Did India benefit from BDR mutiny? What the probe commission says|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/did-india-benefit-bdr-mutiny-what-probe-commission-says-1299101|website=The Business Standard|date=2025-12-01|access-date=2025-12-01|language=en}}</ref> حسينا [[2014ع بنگلاديشي عام چونڊون|2014ع]]، [[2018ع بنگلاديشي عام چونڊون|2018ع]] ۽ [[2024ع بنگلاديشي عام چونڊون|2024ع جي عام چونڊن]] ۾ لڳاتار ٻيو، ٽيون ۽ چوٿون مدو کٽيو؛ اهي سڀئي چونڊون جعلي هيون ۽ نه [[آزاد ۽ منصفاڻي چونڊ|آزاد نه منصفاڻي]].<ref>{{cite web|url=https://edition.cnn.com/2014/01/06/world/asia/bangladesh-elections/index.html|title=Bangladesh ruling party wins elections marred by boycott, violence|date=6 January 2014|access-date=14 February 2025|publisher=[[CNN]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-46718393|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins landslide in disputed vote|date=31 December 2018|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-67889387|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins fourth term in controversial vote|date=8 January 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|last1=Anbarasan|first1=Ethirajan|last2=Ng|first2=Kelly}}</ref> آمرانه حڪومت خلاف [[جولاءِ بغاوت]] کان پوءِ، حسينا کي [[عدم تعاون تحريڪ (2024ع)|استعيفا ڏيڻ ۽ ڀارت ڀڄڻ]] تي مجبور ڪيو ويو، جيڪو [[جولاءِ 36|5 آگسٽ 2024ع]] تي ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2024/8/5/bangladeshs-sheikh-hasina-forced-to-resign-what-happened-and-whats-next|title=Bangladesh's Sheikh Hasina forced to resign: What happened and what's next?|date=5 August 2024|access-date=14 February 2025|publisher=[[Al Jazeera]]}}</ref> آگسٽ 2024ع ۾ هڪ عبوري حڪومت قائم ٿي، جنهن ۾ نوبل انعام يافته [[محمد يونس]] کي [[بنگلاديش جو چيف ايڊوائيزر|چيف ايڊوائيزر]] بڻايو ويو.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/clyg7we8xvno|title=Yunus sworn in as interim Bangladesh leader|last1=Hussain|first1=Samira|last2=Drury|first2=Flora|date=8 August 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref> [[2026ع بنگلاديشي عام چونڊون|2026ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (بي اين پي) ٻيهر اقتدار ۾ آئي ۽ چيئرمين [[طارق رحمان]] 17 فيبروري 2026ع تي بنگلاديش جي وزيراعظم طور حلف کنيو. [[بنگلاديش جماعت اسلامي]] مکيه مخالف ڌر بڻجي وئي.<ref>{{cite web |title=From a marginal force to opposition party: The rise of Bangladesh Jamaat-e-Islami |url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/marginal-force-opposition-party-rise-bangladesh-jamaat-e-islami-1361786 |website=The Business Standard |access-date=19 February 2026}}</ref> 1990ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان، [[آزاد منڊي]] جي پاليسين ۽ [[معاشي آزادڪاري]] جي قدمن سبب، بنگلاديش اهم معاشي واڌ حاصل ڪئي آهي. اهو دنيا جي [[حقيقي جي ڊي پي واڌ جي شرح موجب ملڪن جي فهرست|تيز ترين وڌندڙ معيشتن]] مان هڪ طور اڀريو، جنهن جي پٺيان ان جي وڏي [[بنگلاديش ۾ ڪپڙي جي صنعت|ڪپڙي جي صنعت]] آهي، جيڪا دنيا ۾ ٻئي نمبر تي وڏي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Bashar|first1=Omar K. M. R.|last2=Khan|first2=Habibullah|title=Liberalisation and Growth in Bangladesh: An Empirical Investigation|volume=32|number=1|date=March 2009|pages=61–76|jstor=40795710|journal=The Bangladesh Development Studies|publisher=[[Bangladesh Institute of Development Studies]] (BIDS) |doi=10.57138/XTYK4544 }}</ref> اهو [[نامياري جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] طور اڀريو آهي، ۽ 2018ع کان پاڙيسري ڀارت جي نامياري في ماڻهو جي ڊي پي کان اڳتي نڪري ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/bangladesh/bangladesh-ranked-41st-largest-economy-in-2019-all-over-the-world-study-1684078|title=Bangladesh 2nd largest economy in South Asia|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 January 2019|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://foreignpolicy.com/2020/10/20/india-falls-behind-bangladesh-gdp/|title=Angst and Denial in India as It's Now Officially Poorer Than Bangladesh|last=Babones|first=Salvatore|date=20 October 2020|access-date=13 January 2025|work=[[Foreign Policy]]}}</ref> بنگلاديش پنهنجي [[بنگلاديش ۾ غربت|غربت جي شرح]] گهٽائڻ ۾ نمايان ڪاميابيون حاصل ڪيون آهن، جيڪا 1971ع ۾ 80 سيڪڙو هئي،<ref>{{cite web|url=https://cri.org.bd/2021/03/26/what-milestones-have-bangladesh-crossed-in-50-years/|title=What milestones have Bangladesh crossed in 50 years|date=26 March 2021|access-date=1 October 2022}}</ref> 1991ع ۾ 44.2 سيڪڙو ٿي،<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/results/2018/11/15/bangladesh-reducing-poverty-and-sharing-prosperity|title=Bangladesh: Reducing Poverty and Sharing Prosperity|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022}}</ref> ۽ 2022ع ۾ 18.7 سيڪڙو تائين گهٽجي وئي.<ref>{{cite news|url=https://pip.worldbank.org/country-profiles/BGD|title=Country Profile – Poverty and Inequality Platform|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 January 2025}}</ref> 21هين صديءَ دوران ان جي [[انساني ترقياتي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقياتي اشاري]] جي واڌ رڳو چين کان گهٽ رهي.<ref>{{cite web|url=https://bangladesh.un.org/en/256074-new-directions-human-development-bangladesh|title=New directions for human development in Bangladesh|date=17 December 2023|access-date=12 February 2025|publisher=United Nations}}</ref> [[سبز منتقلي]] جي حصي طور، بنگلاديش جو صنعتي شعبو [[سبز ڪارخانو|سبز ڪارخانا]] ٺاهڻ ۾ اڳواڻ طور اڀريو آهي، ۽ ملڪ وٽ دنيا ۾ تصديق ٿيل سبز ڪارخانن جو سڀ کان وڏو تعداد آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/green-rmg-factories-how-bangladesh-became-global-champion-939426|title=Green RMG factories: How Bangladesh became a global champion|last=Uddin|first=Jasim|date=12 September 2024|access-date=13 January 2025|work=[[Business Standard]]}}</ref> ان 2017ع کان [[روهنگيا نسل ڪشي]] کان ڀڄندڙ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|هڪ ملين کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن]] کي به پناهه ڏني آهي، جنهن ان جي وسيلن تي دٻاءُ وڌو ۽ ان جي انساني همدردي واري عزم کي نمايان ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unrefugees.org/news/rohingya-refugee-crisis-explained/|title=Rohingya Refugee Crisis Explained|date=22 August 2024|work=[[United Nations Commission on Human Rights]] (UNCHR)|access-date=13 January 2025}}</ref> == جاگرافي == {{Main|بنگلاديش جي جاگرافي}} [[File:Map of Bangladesh-en.svg|thumb|بنگلاديش جو طبعي نقشو]] بنگلاديش [[بنگال جي نار]] تي [[ڏکڻ ايشيا]] ۾ واقع آهي. اهو لڳ ڀڳ مڪمل طور پاڙيسري [[ڀارت]] سان گهيريل آهي، ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ان جي هڪ ننڍڙي سرحد آهي، جيتوڻيڪ اهو [[نيپال]]، [[ڀوٽان]] ۽ چين جي تمام ويجهو واقع آهي. ملڪ کي ٽن علائقن ۾ ورهايو ويندو آهي. ملڪ جو گهڻو حصو زرخيز [[گنگا ڊيلٽا]] تي مشتمل آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو دريائي ڊيلٽا آهي.<ref>{{cite web |author1=Aditi Rajagopal|title=How the World's Largest Delta Might Slowly Go Under Water |url=https://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|website=Discovery|date=8 February 2020|access-date=9 March 2020|archive-date=8 February 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200208052815/http://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|url-status=live}}</ref> ملڪ جا اتر اولهه ۽ وچ وارا حصا [[مدهوپور ٽريڪٽ|مدهوپور]] ۽ [[بارند ٽريڪٽ|بارند]] پليٽون سان ٺهيل آهن. اتر اوڀر ۽ ڏکڻ اوڀر وارا علائقا [[سدا بهار]] جبلن جي سلسلن جو گهر آهن. گنگا ڊيلٽا گنگا، جنهن جو مقامي نالو [[پدما درياهه|پدما]] يا ''پوددا'' آهي، [[برهمپتر درياهه|برهمپتر]]، جنهن کي [[جمنا درياهه (بنگلاديش)|جمنا]] يا ''جومونا'' به چيو وڃي ٿو، ۽ [[ميگھنا درياهه|ميگھنا]] درياهن ۽ انهن جي معاون درياهن جي ميلاپ سان ٺهندو آهي. گنگا، جمنا سان ملي ٿي، جيڪا برهمپتر جو مکيه وهڪرو آهي، ۽ پوءِ ميگھنا سان ملي آخرڪار [[بنگال جي نار]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿي. بنگلاديش کي "دريائن جي ڌرتي" چيو ويندو آهي،<ref>{{cite web |title=No Place Like Home – BANGLADESH: LAND OF RIVERS |url=https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |work=Environmental Justice Foundation |access-date=10 March 2020 |archive-date=30 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200930051647/https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |url-status=live }}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ هتي 57 کان وڌيڪ [[سرحد پار درياهه]] آهن، جيڪي ڪنهن به قومي رياست لاءِ سڀ کان وڌيڪ آهن. پاڻيءَ جا معاملا سياسي طور پيچيده آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بنگلاديش ڀارت کان هيٺاهين وهڪري ۾ واقع آهي.<ref>{{cite book |last=Suvedī |first=Sūryaprasāda |title=International watercourses law for the 21st century |publisher=[[Ashgate Publishing]] |year=2005 |pages=154–166 |isbn=978-0-7546-4527-6}}</ref> بنگلاديش گهڻو ڪري زرخيز ۽ هموار ميداني زمين تي مشتمل آهي. ان جو گهڻو حصو سمنڊ جي سطح کان {{convert|12|m|ft|abbr=on}} کان گهٽ اوچائي تي آهي، ۽ اندازو آهي ته جيڪڏهن سمنڊ جي سطح {{convert|1|m|ft|abbr=on}} وڌي وڃي ته ملڪ جي لڳ ڀڳ 10 سيڪڙو زمين ٻڏي ويندي.<ref name="ali">{{cite journal |last=Ali |first=A. |title=Vulnerability of Bangladesh to climate change and sea level rise through tropical cyclones and storm surges |journal=Water, Air, & Soil Pollution |volume=92 |issue=1–2 |pages=171–179 |year=1996 |bibcode=1996WASP...92..171A |doi=10.1007/BF00175563 }}</ref> ملڪ جو 12 سيڪڙو حصو جابلو نظامن سان ڍڪيل آهي. ملڪ جون [[هاور]] آبي زمينون عالمي ماحولياتي سائنس لاءِ اهميت رکن ٿيون. [[بنگلاديش جي جبلن جي فهرست|بنگلاديش جو سڀ کان اوچو هنڌ]] [[سڪا هافونگ]] آهي، جيڪو ميانمار جي سرحد ڀرسان واقع آهي، ۽ ان جي اوچائي {{convert|1064|m|ft|abbr=on}} آهي.<ref name=CIA/> اڳ ۾ [[ڪيوڪراڊونگ]] يا [[تازنگ ڊونگ]] کي سڀ کان اوچو هنڌ سمجهيو ويندو هو. بنگلاديش ۾ [[ٻيلن جو ڍڪ]] ڪل زميني ايراضيءَ جو لڳ ڀڳ 14 سيڪڙو آهي، جيڪو 2020ع ۾ 1,883,400 هيڪٽرن (ha) ٻيلن جي برابر هو، جڏهن ته 1990ع ۾ اهو 1,920,330 هيڪٽر (ha) هو. 2020ع ۾ قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن 1,725,330 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو، جڏهن ته پوکيل ٻيلن 158,070 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو. قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن مان 0 سيڪڙو کي [[ابتدائي ٻيلو]] قرار ڏنو ويو، يعني اهڙو ٻيلو جيڪو مقامي وڻن جي قسمن تي مشتمل هجي ۽ جتي انساني سرگرميءَ جا واضح نشان نه هجن، ۽ لڳ ڀڳ 33 سيڪڙو ٻيلن وارو علائقو محفوظ علائقن اندر مليو. 2015ع لاءِ، ٻيلن جي 100 سيڪڙو ايراضي [[رياستي ملڪيت|عوامي ملڪيت]] هيٺ ڄاڻائي وئي.<ref>{{Cite book |url=https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |title=Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194 |publisher=Food and Agriculture Organization of the United Nations |year=2023 |archive-date=11 September 2024 |access-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240911122341/https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Global Forest Resources Assessment 2020, Bangladesh |url=https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview |website=Food Agriculture Organization of the United Nations |access-date=19 September 2024 |archive-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240919133606/https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview/ |url-status=live }}</ref> === آبهوا === [[File:Aerosol pollution over Northern India, Bangladesh, and Bay of Bengal.jpg|thumb|خلا مان ورتل تصوير، جنهن ۾ بنگلاديش مٿان آلودگي ڏيکاريل آهي]] [[سرطان جو مدار]] بنگلاديش مان گذري ٿو، تنهنڪري بنگلاديش جي آبهوا گرم خطي واري آهي؛ آڪٽوبر کان مارچ تائين هلڪو سيارو ۽ مارچ کان جون تائين گرم ۽ گهم وارو اونهارو هوندو آهي. ملڪ ۾ ڪڏهن به هوائي گرمي پد {{convert|0|°C}} کان هيٺ رڪارڊ نه ٿيو آهي؛ سڀ کان گهٽ رڪارڊ ٿيل گرمي پد {{convert|1.1|°C}} هو، جيڪو اتر اولهه واري شهر [[ديناجپور]] ۾ 3 فيبروري 1905ع تي رڪارڊ ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://kantaji.com/dinajpurmap.html |title=Map of Dinajpur |website=kantaji.com |archive-url=https://web.archive.org/web/20110713134542/http://kantaji.com/dinajpurmap.html |archive-date=13 July 2011 |access-date=17 April 2015}}</ref> گرم ۽ گهم واري [[چوماسي]] موسم جون کان آڪٽوبر تائين جاري رهي ٿي ۽ ملڪ جي اڪثر برسات جو سبب بڻجي ٿي. قدرتي آفتون، جهڙوڪ [[بنگلاديش ۾ ٻوڏون|ٻوڏون]]، [[اڀرندي طوفان]]، [[ٽورنيڊو]] ۽ [[مدي لهرون]] لڳ ڀڳ هر سال اچن ٿيون،<ref name="NatDis">{{cite book |last=Alexander |first=David E. |title= Natural Disasters |chapter-url= {{GBurl|id=gWHsuGTcF34C|p=532}}|year= 1999|publisher=Kluwer Academic Publishers |isbn=978-0-412-04751-0 |page=532 |chapter=The Third World |orig-date=1993}}</ref> جن سان گڏ [[ٻيلن جي ڪٽائي]]، [[مٽيءَ جي زوال ۽ خرابي]] ۽ [[ڪٽاءُ]] جا اثر پڻ شامل ٿين ٿا. 1970ع ۽ 1991ع وارا [[بنگلاديش جي اڀرندي طوفانن جي فهرست|طوفان]] خاص طور تباهه ڪندڙ هئا؛ [[1991ع بنگلاديش طوفان|پوئين طوفان]] ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا.<ref>"[https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html Beset by Bay's Killer Storms, Bangladesh Prepares and Hopes] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240902065034/https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html |date=2 September 2024 }} ". ''Los Angeles Times''. 27 February 2005</ref> سيپٽمبر 1998ع ۾ بنگلاديش جديد تاريخ جي [[1998ع بنگلاديش ٻوڏون|سڀ کان شديد ٻوڏ]] کي ڏٺو، جنهن کان پوءِ ملڪ جا ٻه ٽهائي حصا پاڻيءَ هيٺ اچي ويا، ۽ 1,000 ماڻهو فوت ٿيا.<ref name="EWG">{{cite book |last=Haggett |first=Peter |title=Encyclopedia of World Geography |chapter-url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |publisher=Marshall Cavendish |year=2002 |isbn=978-0-7614-7308-4 |oclc=46578454 |pages=2, 634 |chapter=The Indian Subcontinent |orig-date=2002 |access-date=25 July 2023 |archive-date=28 March 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182107/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |url-status=live }}</ref> آفتن جي خطري ۾ گهٽتائي لاءِ مختلف بين الاقوامي ۽ قومي قدمن جي نتيجي ۾، ٻوڏن ۽ طوفانن سبب انساني جاني نقصان ۽ معاشي نقصان سالن سان گهٽيا آهن.<ref>{{cite news |last=Raju |first=M. N. A. |title=Disaster Preparedness for Sustainable Development in Bangladesh |url=https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10 |work=Daily Sun |date=10 March 2018 |access-date=26 September 2019 |archive-date=24 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210724074442/https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10}}</ref> [[2007ع ڏکڻ ايشيائي ٻوڏون]] ملڪ جي ڪيترن علائقن کي تباهه ڪري ويون، پنج ملين ماڻهن کي بي گهر ڪيو ۽ لڳ ڀڳ 500 ماڻهو مارجي ويا.<ref>{{cite news |title=Bangladesh flood death toll nears 500, thousands ill |url=http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |agency=[[Reuters]] |date=15 August 2007 |access-date=15 August 2007 |archive-date=5 February 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080205073714/http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |url-status=live }}</ref> [[File:Flooding after 1991 cyclone.jpg|thumb|[[1991ع بنگلاديش طوفان]] کان پوءِ ٻوڏ، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا]] ==== موسمي تبديلي ==== بنگلاديش کي انهن ملڪن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو، جيڪي [[موسمي تبديليءَ جي نازڪ پذيري|موسمي تبديليءَ لاءِ سڀ کان وڌيڪ نازڪ]] آهن.<ref>{{Cite journal |last1=Kulp |first1=Scott A. |last2=Strauss |first2=Benjamin H.|date=29 October 2019|title=New elevation data triple estimates of global vulnerability to sea-level rise and coastal flooding|journal=Nature Communications |volume=10 |issue=1 |page=4844 |bibcode=2019NatCo..10.4844K |doi=10.1038/s41467-019-12808-z |pmc=6820795 |pmid=31664024}}</ref><ref>{{cite web |date=29 October 2019|title=Report: Flooded Future: Global vulnerability to sea level rise worse than previously understood |url=https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood|access-date=3 November 2019|website=climatecentral.org|archive-date=2 November 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191102025006/https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood}}</ref> هڪ صديءَ دوران 508 طوفانن بنگال جي نار واري علائقي کي متاثر ڪيو آهي، جن مان 17 سيڪڙو بابت خيال ڪيو وڃي ٿو ته اهي بنگلاديش جي زمين تي پهتا.<ref>{{Cite book|last=Chaturvedi|first=Sanjay|url=https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67|title=Climate Change and the Bay of Bengal|date=29 April 2016|publisher=Flipside Digital Content Company Inc.|isbn=978-981-4762-01-4|access-date=25 July 2023|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182105/https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67#v=onepage&q&f=false|url-status=live}}</ref> وڌندڙ برساتن، سمنڊ جي سطح ۾ اضافي ۽ اڀرندي طوفانن مان پيدا ٿيندڙ [[قدرتي خطرا]] موسمي تبديليءَ سان وڌڻ جا امڪان آهن، ۽ اهي هر هڪ زراعت، پاڻي ۽ خوراڪ جي سلامتي، انساني صحت ۽ رهائش تي سنگين اثر ڇڏيندا.<ref>{{cite book |url=http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|title=Bangladesh Climate Change Strategy and Action Plan, 2008 |publisher=Ministry of Environment and Forests Government of the People's Republic of Bangladesh|year=2008|isbn=978-984-8574-25-6|archive-url=https://web.archive.org/web/20091007060017/http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|archive-date=7 October 2009}}</ref> اندازو آهي ته 2050ع تائين سمنڊ جي سطح ۾ ٽي فوٽ اضافو لڳ ڀڳ 20 سيڪڙو زمين کي ٻوڙي ڇڏيندو ۽ 30 ملين کان وڌيڪ ماڻهن کي بي گهر ڪندو.<ref>{{cite web |last=Glennon |first=Robert|title=The Unfolding Tragedy of Climate Change in Bangladesh |url=https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171201040750/https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|archive-date=1 December 2017|access-date=23 November 2017}}</ref> بنگلاديش ۾ [[سمنڊ جي سطح ۾ اضافو]] واري خطري کي منهن ڏيڻ لاءِ [[بنگلاديش ڊيلٽا پلان 2100]] شروع ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100 |title=Bangladesh Delta Plan 2100|publisher=The Dutch water sector|access-date=24 September 2019|date=20 May 2019|archive-date=13 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230513135800/https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Bangladesh Delta Plan (BDP) 2100}}</ref> === حياتياتي گوناگوني === [[File:Bengal Tiger gets down in a shallow canal in Sundarban.jpg|thumb|[[بنگال ٽائيگر]]، قومي جانور، سندربن ۾]] بنگلاديش [[انڊوملايائي علائقو]] ۾ واقع آهي، ۽ اهو چئن خشڪي وارن ماحولياتي علائقن ۾ اچي ٿو: [[هيٺين گنگا ميدانن جا نم پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، [[ميزورام–منيپور–ڪاچن مينهن وارا ٻيلا]]، [[سندربن تازو پاڻي دلدلي ٻيلا]]، ۽ [[سندربن مينگروو]].<ref name="DinersteinOlson2017">{{cite journal |last1=Dinerstein |first1=Eric |last2=Olson |first2=David |last3=Joshi |first3=Anup |last4=Vynne |first4=Carly |last5=Burgess |first5=Neil D. |last6=Wikramanayake |first6=Eric |last7=Hahn |first7=Nathan |last8=Palminteri |first8=Suzanne |last9=Hedao |first9=Prashant |last10=Noss |first10=Reed |last11=Hansen |first11=Matt |last12=Locke |first12=Harvey |last13=Ellis |first13=Erle C |last14=Jones |first14=Benjamin |last15=Barber |first15=Charles Victor |last16=Hayes |first16=Randy |last17=Kormos |first17=Cyril |last18=Martin |first18=Vance |last19=Crist |first19=Eileen |last20=Sechrest |first20=Wes |last21=Price |first21=Lori |last22=Baillie |first22=Jonathan E. M. |last23=Weeden |first23=Don |last24=Suckling |first24=Kierán |last25=Davis |first25=Crystal |last26=Sizer |first26=Nigel |last27=Moore |first27=Rebecca |last28=Thau |first28=David |last29=Birch |first29=Tanya |last30=Potapov |first30=Peter |last31=Turubanova |first31=Svetlana |last32=Tyukavina |first32=Alexandra |last33=de Souza |first33=Nadia |last34=Pintea |first34=Lilian |last35=Brito |first35=José C. |last36=Llewellyn |first36=Othman A. |last37=Miller |first37=Anthony G. |last38=Patzelt |first38=Annette |last39=Ghazanfar |first39=Shahina A. |last40=Timberlake |first40=Jonathan |last41=Klöser |first41=Heinz |last42=Shennan-Farpón |first42=Yara |last43=Kindt |first43=Roeland |last44=Lillesø |first44=Jens-Peter Barnekow |last45=van Breugel |first45=Paulo |last46=Graudal |first46=Lars |last47=Voge |first47=Maianna |last48=Al-Shammari |first48=Khalaf F. |last49=Saleem |first49=Muhammad|title=An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm |journal=BioScience|volume=67|issue=6|year=2017|pages=534–545 |doi=10.1093/biosci/bix014 |pmid=28608869 |pmc=5451287}}</ref> ان جي ماحوليات ۾ ڊگهو سامونڊي ڪنارو، گهڻا [[بنگلاديش جي درياهن جي فهرست|درياهه ۽ معاون درياهه]]، ڍنڍون، [[آبي زمين]]ون، سدا بهار ٻيلا، نيم سدا بهار ٻيلا، جابلو ٻيلا، نم [[پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، تازو پاڻي دلدلي ٻيلا ۽ ڊگهي گاهه واري هموار زمين شامل آهن. بنگلاديش جو ميدان پنهنجي زرخيز [[دريائي لَٽَ]] واري مٽيءَ لاءِ مشهور آهي، جيڪا وسيع پوک کي سهارو ڏئي ٿي. ملڪ ۾ سرسبز ٻوٽن جو غلبو آهي، ۽ ڳوٺ اڪثر [[آم]]، [[ڪٺل]]، [[بانس]]، [[ڇاليا]]، [[ناريل]] ۽ [[کجور]] جي باغن ۾ لڪل هوندا آهن.<ref name="global.britannica.com">[http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life Bangladesh | history – geography :: Plant and animal life] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140203195926/http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life|date=3 February 2014}}. ''Encyclopædia Britannica''.</ref> ملڪ ۾ ٻوٽن جي زندگيءَ جون 6000 تائين جنسون آهن، جن ۾ 5000 گلدار ٻوٽا شامل آهن.<ref>{{cite web |url=http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna|title=Flora and Fauna – Bangladesh high commission in India |website=Bangladesh High Commission, New Delhi |archive-url=https://web.archive.org/web/20130820012655/http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna |archive-date=20 August 2013}}</ref> آبي ذخيرن ۽ آبي زمينن جا نظام ڪيترن آبي ٻوٽن لاءِ رهائشگاهه فراهم ڪن ٿا. [[نيمفياسي|واٽر للي]] ۽ [[ڪنول]] چوماسي موسم ۾ نمايان طور وڌن ٿا. ملڪ ۾ [[بنگلاديش جي محفوظ علائقن جي فهرست|60 جهنگلي جيوت پناهه گاهون]] آهن.<ref>{{cite web |year=2026|title=Protected Area Profile for Bangladesh from the World Database of Protected Areas|url=https://www.protectedplanet.net/country/BGD|access-date=22 February 2026|website=[[World Database on Protected Areas]]}}</ref> بنگلاديش [[سندربن]] جي گهڻي حصي جو گهر آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي، ۽ ڏکڻ اولهه واري ساحلي علائقي ۾ {{convert|6000|km2}} ايراضيءَ تي پکڙيل آهي. اهو ٽن محفوظ پناهه گاهن ۾ ورهايل آهي: [[سندربن ڏکڻ جهنگلي جيوت پناهه گاهه|ڏکڻ]]، [[سندربن اوڀر جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اوڀر]]، ۽ [[سندربن اولهه جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اولهه]] علائقا. هي ٻيلو يونيسڪو عالمي ورثي واري ماڳ آهي.<ref>{{Cite web |title=The Sundarbans |url=https://whc.unesco.org/en/list/798/ |access-date=2026-02-21 |website=[[UNESCO]] |language=en}}</ref> اتر اوڀر وارو سليٽ علائقو هاور آبي زمينن جو گهر آهي، جيڪو هڪ منفرد ماحولياتي نظام آهي. ان ۾ [[اڀرندي ۽ نيم اڀرندي مخروطي ٻيلا]]، هڪ [[تازو پاڻي دلدلي ٻيلو]]، ۽ گڏيل پن ڇڻڻ وارا ٻيلا پڻ شامل آهن. ڏکڻ اوڀر وارو چٽاگانگ علائقو سدا بهار ۽ نيم سدا بهار جابلو جهنگلن تي مشتمل آهي. وچ بنگلاديش ۾ ميداني سال ٻيلو شامل آهي، جيڪو غازيپور، [[ٽنگائل]] ۽ [[ميمڻ سنگهه]] ضلعن سان گڏ پکڙيل آهي.<ref>{{Cite journal|last=Rahman |first=Mohammed Mahabubur |last2=Rahman |first2=Md. Motiur |last3=Guogang |first3=Zhang |last4=Islam |first4=Kazi Shakila |date=1 March 2010 |title=A Review of the Present Threats to Tropical Moist Deciduous Sal (Shorea Robusta) Forest Ecosystem of Central Bangladesh |url=https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/194008291000300108 |access-date=2026-02-21 |website=[[Sage Journals]] |language=en |doi=10.1177/194008291000300108}}</ref> [[سينٽ مارٽن ٻيٽ]] ملڪ جو واحد [[مرجاني ريف]] آهي.<ref>{{Cite web |last=Kuddus |first=Abdul |date=2025-03-03 |title=Is St Martin's actually a 'coral island', what do researchers say? |url=https://en.prothomalo.com/environment/9rpuv1x2ra |access-date=2026-02-21 |website=[[Prothom Alo]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي ٻيلن، دلدلن، وڻڪار وارن علائقن ۽ جبلن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهنگلي جيوت|جهنگلي جيوت]] گهڻي مقدار ۾ موجود آهي.<ref name="global.britannica.com"/> جانورن جي وڏي اڪثريت {{convert|150000|km2}} جي رهائشگاهه اندر رهي ٿي.<ref>{{cite news |author1=Soraya Auer |author2=Anika Hossain |date=7 July 2012 |title=Lost Wards of the State |url=http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm|work=The Daily Star|access-date=14 February 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150214120509/http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm |archive-date=14 February 2015 |url-status=live}}</ref> [[بنگال ٽائيگر]]، [[بادلدار چيتو]]، [[کاري پاڻيءَ جو مگرمڇ]]، [[ڪارو پينٿر]] ۽ [[مڇي خور ٻلي]] سندربن جا اهم شڪاري جانور آهن.<ref>{{cite book|author=Peter Haggett|title=Encyclopedia of World Geography|url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|year=2001|publisher=Marshall Cavendish|isbn=978-0-7614-7289-6|page=2620|access-date=20 January 2017|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182110/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|url-status=live}}</ref> اتر ۽ اوڀر بنگلاديش [[ايشيائي هاٿي]]، [[هولاڪ گبن]]، [[ايشيائي ڪارو رڇ]] ۽ [[اورينٽل پائڊ هورن بل]] جو گهر آهي.<ref name="bearprojectbd.weebly.com">{{cite web |url=http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|title=Bears in Bangladesh|website=Bangladesh Bear Project|access-date=14 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150214061240/http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|archive-date=14 February 2015|url-status=live}}</ref> [[چيتل]] هرڻ ڏکڻ اولهه وارن وڻڪار وارن علائقن ۾ وڏي پيماني تي ڏسڻ ۾ اچن ٿا. ٻين جانورن ۾ [[ڪاري وڏي گلھري]]، [[ٽوپي دار لنگور]]، [[بنگال لومڙي]]، [[سامبر هرڻ]]، [[جهنگلي ٻلي]]، [[ڪنگ ڪوبرا]]، [[جهنگلي سوئر]]، [[نيولا]]، [[پينگولين]]، [[پائٿن (نسل)|پائٿن]] ۽ [[ايشيائي واٽر مانيٽر|واٽر مانيٽر]] شامل آهن. بنگلاديش ۾ [[ايراواڊي ڊولفن|ايراواڊي]] ۽ [[ڏکڻ ايشيائي درياهي ڊولفن|گنگا ڊولفن]] جي سڀ کان وڏين آبادين مان هڪ موجود آهي.<ref>{{cite web |url=http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|title=6,000 Rare, Large River Dolphins Found in Bangladesh|work=National Geographic|date=March 2009|access-date=13 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20141012093653/http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|archive-date=12 October 2014}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻه جيون]] جون 53، رينگڻ وارن جانورن جون 139، [[سامونڊي رينگڻ وارا جانور|سامونڊي رينگڻ وارن جانورن]] جون 19 ۽ [[سامونڊي ٿڃائتا جانور|سامونڊي ٿڃائتن]] جون 5 جنسون آهن. ان ۾ [[بنگلاديش جي پکين جي فهرست|پکين جون 628 جنسون]] پڻ آهن.<ref>{{cite news |last1=Hossain |first1=Muhammad Selim |date=23 May 2009 |title=Conserving biodiversity must for survival |url=http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |work=The Daily Star |access-date=30 May 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150530100603/http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |archive-date=30 May 2015 |url-status=live}}</ref> گذريل صديءَ دوران بنگلاديش ۾ ڪيترائي جانور ختم ٿي ويا، جن ۾ هڪ سينگ ۽ ٻه سينگ وارا [[گينڊا]] ۽ عام [[مور]] شامل آهن. انساني آبادي شهري علائقن ۾ مرڪوز آهي، جنهن ڪري ٻيلن جي ڪٽائي ڪنهن حد تائين محدود رهي آهي. تيز شهري واڌ قدرتي رهائشگاهن لاءِ خطرو بڻجي وئي آهي. ملڪ ۾ ماحولياتي مسئلا وسيع آهن؛ ڪپڙي جي صنعت سبب [[ڌليشوري درياهه]] جي آلودگي ۽ چڪريا سندربن ۾ جهينگن جي پوک کي عالمن [[ماحولياتي قتل]] طور بيان ڪيو آهي.<ref>{{cite book |last1=Suny |first1=Rabby Us |last2=Sarkar |first2=Oliver Tirtho |last3=Hasan |first3=Md. Abid |title=Politics of Climate Change |chapter=Political Economy of River Ecocide in Bangladesh: A Study in the Context of Dhaleshwari River |date=2023 |pages=83–103 |doi=10.1142/9789811263750_0005 |isbn=978-981-12-6374-3 }}</ref><ref>{{Cite journal |last=Zaman |first=Samia |date=7 June 2023 |title=The Bangladesh Environmental Humanities Reader: by Samina Luthfa, Mohammad Tanzimuddin Khan, and Munasir Kamal, Lanham, Lexinton Books, 2022 ISBN 978-1-4985-9913-9 and 978-1-4985-9914-6 |journal=Environmental Politics |volume=32 |issue=4 |pages=752–754 |doi=10.1080/09644016.2023.2192149 |doi-access=free}}</ref> جيتوڻيڪ ڪيترائي علائقا قانون هيٺ محفوظ آهن، پر ڪجهه بنگلاديشي جهنگلي جيوت هن واڌ سبب خطري ۾ آهي. [[بنگلاديش ماحوليات تحفظ ايڪٽ]] 1995ع ۾ نافذ ڪيو ويو. حڪومت ڪيترن علائقن کي [[ماحولياتي طور نازڪ علائقو]] قرار ڏنو آهي، جن ۾ آبي زمينون، ٻيلا ۽ درياهه شامل آهن. [[سندربن ٽائيگر پروجيڪٽ]] ۽ بنگلاديش بيئر پروجيڪٽ تحفظ کي مضبوط ڪرڻ واريون اهم شروعاتون آهن.<ref name="bearprojectbd.weebly.com"/> بنگلاديش 3 مئي 1994ع تي ريو [[حياتياتي گوناگوني بابت ڪنوينشن]] جي توثيق ڪئي.<ref name="cbd.int">{{cite web |url=http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|title=Bangladesh – Country Profile|website=cbd.int|access-date=16 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150217020013/http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|archive-date=17 February 2015|url-status=live}}</ref> 2014 مطابق ملڪ پنهنجي [[حياتياتي گوناگوني عمل جو منصوبو|قومي حياتياتي گوناگوني حڪمت عملي ۽ عمل منصوبي]] کي نظرثاني ڪرڻ لاءِ تيار هو.<ref name="cbd.int"/> == حڪومت ۽ سياست == {{Multiple image | caption_align = center | total_width = 300 | image1 = Mohammed Shahabuddin official portrait.jpg | caption1 = [[محمد شهاب الدين]]<br /><small>[[بنگلاديش جو صدر|صدر]]</small> | image2 = Tarique Rahman at meeting on Farmer cards, Cabinet Division, Secretariat, Dhaka, 2026-02-23 (cropped).jpg | caption2 = [[طارق رحمان]]<br /><small>[[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]]</small> }} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = National Assembly of Bangladesh (10).jpg | caption1 = [[جاتيا سنگساد ڀَون|قومي پارليامينٽ]] جي عمارت [[شير بنگلا نگر]] ۾، جيڪو هڪ پاڙو آهي ۽ ان جو نالو بنگال جي پهرئين [[بنگال جو وزيراعظم|وزيراعظم]] جي نالي تي رکيل آهي | image2 = Bangabhaban.jpg | caption2 = [[بنگڀون]]، جنهن جي معنيٰ ''بنگال هائوس'' آهي، بنگلاديش جو [[صدارتي محل]] آهي. اصل ۾ اهو [[هندستان جو وائسراءِ|هندستان جي وائسراءِ]] ۽ [[بنگال پريزيڊنسي جي گورنرن جي فهرست|بنگال جي گورنر]] لاءِ گهر هو. }} [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] موجب بنگلاديش هڪ [[وحداني رياست]]<ref name="gov2"/> ۽ ''[[قانوني طور]]'' [[نمائنده جمهوريت]] آهي، جنهن ۾ [[ويسٽ منسٽر نظام|ويسٽ منسٽر]] طرز جو [[پارلياماني جمهوريه|پارلياماني نظام]]<ref name="gov0"/> ۽ [[عام ووٽ جو حق]] موجود آهي.<ref name="gov">{{cite journal|last=Jahan|first=Rounaq|title=The Parliament of Bangladesh: Representation and Accountability|doi=10.1080/13572334.2014.975470|year=2014|pages=250–269|journal=[[The Journal of Legislative Studies]]|volume=21|issue=2}}</ref> [[بنگلاديش جي حڪومت|حڪومت]] کي ٽن ٿنڀن ۾ ورهائي سگهجي ٿو: انتظاميه، مقننه ۽ [[بنگلاديش جي عدليه|عدليه]]. اهي سڀ جوابدهي، شفافيت ۽ [[اختيارن جي ورهاست|اختيارن جي نگراني ۽ توازن]] کي يقيني بڻائڻ لاءِ ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/explained/news/explained-the-branches-bangladeshs-government-3512581|title=Explained: The branches of Bangladesh's government|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2024|access-date=20 January 2025|last=Siddiquee|first=Ayaan Shams}}</ref> آزاديءَ کان وٺي [[عوامي ليگ]] (AL) ۽ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (BNP) بنگلاديش جي سڀ کان طاقتور [[بنگلاديش جون سياسي پارٽيون|سياسي پارٽين]] مان ٻه رهيون آهن.<ref name="gov0">{{cite journal|last=Shah|first=Aqil|title=Democracy Deadlocked in Bangladesh|journal=[[Current History]]|volume=115|number=780|year=2016|pages=130–135|doi=10.1525/curh.2016.115.780.130 |jstor=48614157}}</ref> * حڪومت جو پهريون ٿنڀو انتظامي عضوو آهي، جنهن کي ملڪ جي انتظام جي ذميواري ڏني وئي آهي.<ref name="gov2"/> انتظامي اختيار گهڻو ڪري [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] وٽ هوندا آهن، جيڪو [[حڪومت جو سربراهه]] هوندو آهي ۽ [[بنگلاديش جي ڪابينا|ڪابينا]] جي نگراني ڪندو آهي.<ref name="gov2"/> پارلياماني حڪومت جو مدو پنج سال هوندو آهي. مختلف وزير انتظامي عضوي جو وڏو حصو بڻجن ٿا، سرڪاري کاتن جي نگراني ڪن ٿا ۽ پاليسيون ٺاهين ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش سول سروس|سول سروس]] وزيرن کي پاليسي لاڳو ڪرڻ ۾ مدد ڪري ٿي.<ref name="gov2"/> سڀ اختيار پاليسيون ٺاهڻ، عوامي خدمتون سنڀالڻ ۽ قومي ترقياتي منصوبا لاڳو ڪرڻ لاءِ گڏجي ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] رسمي [[رياست جو سربراهه]] آهي، جنهن جي اختيارن ۾ پارليامينٽ مان منظور ٿيل بلن کي قانون بڻائڻ لاءِ صحيح ڪرڻ، حڪومت جي استحڪام ۽ تسلسل کي برقرار رکڻ،<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|هٿياربند فوجن]] جي ڪمانڊر اِن چيف طور فرض انجام ڏيڻ<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24615.html|title=61.Supreme command|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> ۽ سڀني يونيورسٽين جو [[چانسلر]] هجڻ شامل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-447.html|title=The Dhaka University Order, 1973 (President's Order).|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٻيو ٿنڀو مقننه عضوو آهي، جنهن کي [[جاتيا سنگساد]]، يعني قوم جو گهر، پڻ چيو ويندو آهي.<ref name="parliament">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24619.html|title=65. Establishment of Parliament|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> شهري پارليامينٽ جا ميمبر چونڊين ٿا.<ref name="gov2"/> [[هڪ ايواني]] پارليامينٽ ۾ 350 ميمبر آهن، جن ۾ 300 ميمبر [[فرسٽ پاسٽ دي پوسٽ]] نظام تحت چونڊيا وڃن ٿا، ۽ 50 ميمبر [[عورتن جي بااختياري]] لاءِ مخصوص سيٽن تي مقرر ٿين ٿا.<ref name="parliament"/><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/women-mps-reserved-seats-how-empowered-are-they-really-3601271|title=Women MPs in reserved seats: How empowered are they really?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2024|access-date=20 January 2025|last=Hasan|first=Rashidul}}</ref> [[بنگلاديش جي آئين جو آرٽيڪل 70]] پارليامينٽ جي ميمبرن کي پنهنجي پارٽي جي خلاف ووٽ ڏيڻ کان روڪي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/backpage/article-70-constitution-its-safeguard-democracy-1581670|title=Article 70 of Constitution: It's a safeguard for democracy|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=26 May 2018|access-date=20 January 2025}}</ref> پارليامينٽ جي صدارت [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] ڪندو آهي، جيڪو صدر کان پوءِ ٻئي نمبر تي هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24603.html|title=54.Speaker to act as President during absence, etc.|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٽيون ٿنڀو عدليه آهي، جيڪا قانون جي تشريح، تڪرارن جي حل ۽ انصاف برقرار رکڻ جي ذميوار آهي.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ|سپريم ڪورٽ]] سڀ کان اعليٰ عدالت آهي، جيڪا [[اپيليٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|اپيليٽ ڊويزن]] ۽ [[هاءِ ڪورٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|هاءِ ڪورٽ ڊويزن]] ۾ ورهايل آهي.<ref name="court">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/part-details-203.html|title=THE JUDICIARY|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref><ref name="gov2"/> ان جي اڳواڻي [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] ڪندو آهي.<ref name="court"/> عدليه وٽ ڪنهن قانون جي آئيني حيثيت جاچڻ ۽ قانوني علاج مهيا ڪرڻ جو اختيار آهي. اها شهرين جا حق بچائي ٿي، قانون جي منصفاڻي لاڳو ٿيڻ کي يقيني بڻائي ٿي ۽ حڪومت اندر اختيارن جو توازن برقرار رکي ٿي.<ref name="gov2"/> عدالتن وٽ [[بنگلاديش ۾ عدالتي جائزو|عدالتي جائزي]] ۾ وسيع اختيار آهن، ۽ عدالتي [[نظير]] کي آئين جي آرٽيڪل 111 تحت حمايت حاصل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24668.html|title=111.Binding effect of Supreme Court judgments|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> عدليه ۾ ضلعي ۽ ميٽروپوليٽن عدالتون شامل آهن، جيڪي ديواني ۽ فوجداري عدالتن ۾ ورهايل آهن. ججن جي کوٽ سبب عدليه ۾ ڪيسن جو وڏو ڍير موجود آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/editorial/news/huge-case-backlog-only-hurting-citizens-3306391|title=Huge case backlog only hurting citizens|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 April 2023|access-date=20 January 2025}}</ref> [[انٽرنيشنل انسٽيٽيوٽ فار ڊيموڪريسي اينڊ اليڪٽورل اسسٽنس|انٽرنيشنل IDEA]] جي گلوبل اسٽيٽ آف ڊيموڪريسي (GSoD) انڊيڪسز ۽ ڊيموڪريسي ٽريڪر موجب، بنگلاديش مجموعي جمهوري معيارن ۾ هيٺين حد ۾ اچي ٿو، خاص طور سياسي نمائندگي ۾ ڪمزوريون آهن، جن ۾ معتبر چونڊون، شامل ووٽ جو حق ۽ چونڊيل حڪومت شامل آهن.<ref>{{Cite web |title=Bangladesh {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/bangladesh |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |title=Home {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/ |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref><ref>{{Cite web |title=Global State of Democracy Indices {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/gsod-indices |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref> === انتظامي ورهاست === {{Main|بنگلاديش جي انتظامي جاگرافي}} {{Bangladesh Divisions Image Map}} بنگلاديش کي اٺ انتظامي ڊويزنن ۾ ورهايو ويو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|publisher=Bangladesh Government|title=National Web Portal of Bangladesh|date=15 September 2015|access-date=23 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150923061605/http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|archive-date=23 September 2015|url-status=live}}</ref><ref name="CIA">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=15 May 2007 |year=2007}}</ref><ref>{{cite news |url=http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |title=Rangpur becomes a divivion |work=bdnews24.com |date=25 January 2010 |access-date=6 August 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150903184553/http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |archive-date=3 September 2015 |url-status=live}}</ref> ۽ هر ڊويزن جو نالو ان جي مرڪزي شهر تي رکيل آهي: [[باريسال ڊويزن|باريسال]]، سرڪاري طور ''باريشال''<ref name="namechange">{{cite news |url=https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|title=Bangladesh changes English spellings of five districts|work=bdnews24.com|date=2 April 2018|access-date=1 October 2019 |archive-date=15 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201215091950/https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|url-status=live}}</ref>، [[چٽاگانگ ڊويزن|چٽاگانگ]]، سرڪاري طور ''چٽوگرام''<ref name="namechange" />، [[ڍاڪا ڊويزن|ڍاڪا]]، [[کُلنا ڊويزن|کُلنا]]، [[ميمڻ سنگهه ڊويزن|ميمڻ سنگهه]]، [[راجشاهي ڊويزن|راجشاهي]]، [[رنگپور ڊويزن|رنگپور]]، ۽ [[سليٽ ڊويزن|سليٽ]]. ڊويزنون ضلعن، يعني ''ضلعن''، ۾ ورهايل آهن. بنگلاديش ۾ 64 ضلعا آهن، ۽ هر ضلعو ''اپازيلا''، يعني سب ضلعن، يا ''ٿانا'' ۾ ورهايل آهي. هر پوليس اسٽيشن جي اندر وارو علائقو، سواءِ ميٽروپوليٽن علائقن جي، ''[[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|يونينن]]'' ۾ ورهايل آهي، ۽ هر يونين ڪيترن ڳوٺن تي مشتمل هوندي آهي. ميٽروپوليٽن علائقن ۾ پوليس اسٽيشنون وارڊن ۾ ورهايل آهن، جيڪي وري ''محلن'' ۾ ورهايل آهن. ڊويزن يا ضلعي سطح تي ڪو به چونڊيل نمائندو ناهي، ۽ انتظام رڳو سرڪاري عملدارن تي مشتمل هوندو آهي. هر يونين، يا وارڊ، ۾ چيئرمين ۽ ڪيترن ميمبرن لاءِ سڌيون چونڊون ٿينديون آهن. 1997ع ۾ پارليامينٽ قانون منظور ڪيو، جنهن تحت هر يونين ۾ 12 مان ٽي سيٽون عورتن لاءِ مخصوص ڪيون ويون.<ref>''Local Government Act'', No. 20, 1997</ref> {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; border:2px solid #8fb3d9; background:#f8fbff;" |+ style="background:#d9ecff; color:#003366; font-weight:bold; padding:0.4em;" | بنگلاديش جون انتظامي ڊويزنون |- ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | [[بنگلاديش جون ڊويزنون|ڊويزن]] ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گاديءَ جو شهر ! scope="col" data-sort-type="date" style="background:#b7d7f0;" | قيام ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | پکيڙ (km<sup>2</sup>)<br /><ref>{{cite web |url=http://www.dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |title=Health Bulletin 2016 |website=Directorate General of Health Services |page=14 |access-date=7 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170613050056/http://dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |archive-date=13 June 2017 |url-status=live}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | 2021ع آبادي<br />(اندازي مطابق)<ref>{{cite web |url=http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |title=Population Projection of Bangladesh: Dynamics and Trends, 2011–2061 |date=November 2015 |website=Bangladesh Bureau of Statistics |pages=25–28}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گهاٽائي<br />2021ع |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال]] | 1 جنوري 1993ع | 13,225 | 9,713,000 | 734 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ]] | 1 جنوري 1829ع | 33,909 | 34,747,000 | 1,025 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا]] | 1 جنوري 1829ع | 20,594 | 42,607,000 | 2,069 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا]] | 1 آڪٽوبر 1960ع | 22,284 | 18,217,000 | 817 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه]] | 14 سيپٽمبر 2015ع | 10,584 | 13,457,000 | 1,271 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي]] | 1 جنوري 1829ع | 18,153 | 21,607,000 | 1,190 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور، بنگلاديش|رنگپور]] | 25 جنوري 2010ع | 16,185 | 18,868,000 | 1,166 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ]] | 1 آگسٽ 1995ع | 12,635 | 12,463,000 | 986 |} === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Diplomatic relations of Bangladesh.svg | caption1 = اهي ملڪ، جن جا بنگلاديش سان سفارتي لاڳاپا آهن | image2 = | caption2 = }} بنگلاديش کي [[عالمي سياست]] ۾ هڪ [[وچولي طاقت]] سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|title=Bangladesh at 50: On the Path to Becoming a Middle Power|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=16 December 2021 |last=Hassan |first=Asif Muztaba|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|url-status=live}}</ref> اهو [[هند-پئسفڪ]] جي جيوسياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|title=Understanding the Importance of Bangladesh in the Bay of Bengal and the Indo-Pacific |last=Karim |first=Tariq A.|date=21 May 2022|publisher=[[National Bureau of Asian Research]]|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|url-status=live}}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ اهو ڏکڻ ايشيا ۽ ڏکڻ اوڀر ايشيا جي وچ ۾ حڪمت عمليءَ واري هنڌ تي واقع آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Connecting South Asia and Southeast Asia: A Bangladesh Country Study|date=September 2014|publisher=[[Asian Development Bank]]|access-date=26 September 2022|number=500 |last1=Rahman |first1=Mustafizur |last2=Moazzem |first2=Khondaker Golam |last3=Chowdhury |first3=Mehruna Islam |last4=Sehrin |first4=Farzana}}</ref> بنگلاديش 1972ع ۾ [[قومن جي دولت مشترڪه]] ۾ ۽ 1974ع ۾ گڏيل قومن ۾ شامل ٿيو.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048 |title=Bangladesh enters Commonwealth |last=Sajen |first=Shamsuddoza|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 April 2020 |access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153013/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|title=Bangladesh marks 40 years as Member State of the UN |publisher=United Nations|date=26 September 2014|access-date=26 September 2022 |last=Chaudhury |first=Dipanjan Roy|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153010/https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|url-status=live}}</ref> اهو موسمي تبديلي، ايٽمي هٿيارن جي عدم ڦهلاءُ، واپاري پاليسي ۽ غير روايتي سلامتي جي مسئلن تي گهڻ طرفي سفارتڪاري تي ڀاڙي ٿو.<ref>{{cite web |url=https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | title=Roundtable on 'Non Traditional Security Threats in the Indo-Pacific Region' – NTS-Asia | date=30 August 2022 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184723/https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | url-status=live }}</ref> بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] جي قيام ۾ اڳواڻي ڪئي، جيڪو [[هندستاني برصغير]] ۾ علائقائي سفارتڪاري جو اهم فورم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |last1=De |first1=Prabir |last2=Bhattacharyay |first2=Biswa N.|title=Prospects of India–Bangladesh Economic Cooperation: Implications for South Asian Regional Cooperation|publisher=[[Asian Development Bank]]|date=September 2007|access-date=27 September 2022}}</ref> اهو 1974ع ۾ [[اسلامي تعاون تنظيم]] ۾ شامل ٿيو،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177|title=Bangladesh an example of religious harmony: OIC|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=21 March 2021|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102404/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177 |url-status=live}}</ref> ۽ [[ڊي-8 اقتصادي تعاون تنظيم|ڊيولپنگ-8]] جو باني ميمبر آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=1 August 2022|access-date=27 September 2022|title=Bangladesh receives "International Peace Award" as D-8 founding member|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|url-status=live}}</ref> تازو بنگلاديش [[عالمي بئنڪ]] جي سهڪار سان علائقائي واپار ۽ ٽرانسپورٽ رابطن کي هٿي ڏيڻ تي ڌيان ڏنو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | title=Regional Trade and Connectivity in South Asia Gets More Than $1 Billion Boost from World Bank | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184718/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | url-status=live }}</ref> اهو پنهنجي اهم پرڏيهي پاليسي مقصدن مان هڪ طور [[آسيان ۾ بنگلاديش جي شموليت|آسيان ۾ شامل ٿيڻ جي ڪوشش]] پڻ ڪري رهيو آهي.<ref name=":5">{{Cite news |title=Ultimate goal is to join ASEAN as a full member |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/trade-market/ultimate-goal-is-to-join-asean-as-a-full-member-1743783067 |access-date=2025-07-12 |work=The Financial Express |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=2024-09-05 |title=Will Bangladesh join Asean? Maritime arbitration wins favour Dhaka |url=https://www.scmp.com/week-asia/politics/article/3277348/will-bangladesh-join-asean-maritime-arbitration-wins-and-cultural-links-favour-dhaka |access-date=2025-07-17 |website=South China Morning Post |language=en}}</ref><ref>{{cite web |last=Rahman |first=Mohammad Tariqur |date=8 February 2025 |title=Perhaps: Should Bangladesh be a member of ASEAN? |url=https://apakhabartv.com/2025/02/08/perhaps/ |access-date=17 July 2025 |website=ApakhabarTV}}</ref> ڍاڪا [[بمسٽيڪ]] جو صدر دفتر رکي ٿو، جيڪا [[بنگال جي نار تي ڀاڙيندڙ ملڪ|بنگال جي نار سان لاڳاپيل ملڪن]] کي گڏ ڪندڙ تنظيم آهي. پاڙيسري ميانمار سان [[بنگلاديش–ميانمار لاڳاپا|لاڳاپا]] 2016–2017ع کان سخت ڇڪتاڻ جو شڪار آهن، جڏهن 700,000 کان وڌيڪ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|روهنگيا پناهگير]] غيرقانوني طور بنگلاديش ۾ داخل ٿيا.<ref name="RohingyaHRW">{{cite web |url=https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|title=Bangladesh Is Not My Country|publisher=[[Human Rights Watch]]|date=5 August 2018|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جي پارليامينٽ، حڪومت ۽ سول سوسائٽي روهنگيا خلاف ميانمار جي فوجي ڪارروائين تي [[2016–17ع روهنگيا لڏپلاڻ تي بين الاقوامي ردعمل|بين الاقوامي تنقيد]] جي اڳواڻيءَ ۾ رهيون آهن، ۽ انهن جي [[واپسي جو حق|واپسيءَ جي حق]] جو مطالبو [[اراڪان]] ڏانهن ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | title=Bangladesh and Myanmar Resume Talks on Rohingya Repatriation | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184715/https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|title=Bangladesh tells UN that Rohingya refugees must return to Myanmar|date=17 August 2022|publisher=[[Al Jazeera Media Network|Al Jazeera]]|access-date=27 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926223428/https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|url-status=live}}</ref> بنگلاديش پنهنجي سڀ کان وڏي پاڙيسري ملڪ ڀارت سان اهم [[بنگلاديش–ڀارت لاڳاپا|ٻطرفا ۽ معاشي لاڳاپا]] رکي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=India-Bangladesh Bilateral Relations|date=March 2021|publisher=[[Ministry of External Affairs (India)]]|access-date=27 September 2022}}</ref> جيڪي اڪثر [[ڀارت ۾ پاڻيءَ جي سياست|پاڻيءَ جي سياست]]، [[گنگا پاڻي تڪرار|گنگا]] ۽ [[تيستا درياهه#پاڻي ورهائڻ جو چئلينج|تيستا]] جي مسئلن،<ref>{{cite web |url=https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | title=India and Bangladesh Conflict over the Ganges River &#124; Climate-Diplomacy | date=January 1957 | access-date=23 October 2022 | archive-date=23 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221023122123/https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | url-status=live }}</ref><ref>{{cite thesis |last=Karim |first=Sajid |date=November 2020 |title=Transboundary Water Cooperation between Bangladesh and India in the Ganges River Basin: Exploring a Benefit-sharing Approach |type=Master's |publisher=[[Uppsala University]] |url=http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|access-date=27 September 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|title=India Must Settle the Teesta River Dispute With Bangladesh for Lasting Gains|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=9 April 2021|access-date=27 September 2022 |last=Banerji |first=Anuttama|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|url-status=live}}</ref> ۽ [[بنگلاديش–ڀارت سرحد تي موت|بنگلاديشي شهرين جي سرحدي قتلن]] سبب ڇڪتاڻ جو شڪار ٿين ٿا.<ref>{{cite web |url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343 |title='Unlawful killings' along India border: Bangladeshi families seek justice|publisher=[[Anadolu Agency]]|date=11 February 2021|access-date=27 September 2022 |last=Kamruzzaman |first=Md.|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|title=Bangladesh sees highest border deaths in 10 years|date=22 December 2020 |last=Anik |first=Syed Samiul Basher|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جا پاڪستان سان لاڳاپا مسئلن جو شڪار آهن، خاص طور تي ان ڪري جو پاڪستان 1971ع واري [[بنگلاديش نسل ڪشي]] کان انڪار ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|title=Should Pakistan apologize to Bangladesh for the 1971 war?|work=[[DW News]]|publisher=[[Deutsche Welle]]|date=30 March 2021|access-date=27 September 2022 |last=Janjua |first=Haroon|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|url-status=live}}</ref> اهو چين سان [[بنگلاديش–چين لاڳاپا|گرم لاڳاپا]] برقرار رکي ٿو، جيڪو ان جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار ۽ سڀ کان وڏو هٿيار فراهم ڪندڙ ملڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|title=Decoding China-Bangladesh relationship |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta|date=27 June 2018|access-date=27 September 2022|publisher=[[Observer Research Foundation]]|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|url-status=live}}</ref> جاپان بنگلاديش کي سڀ کان وڌيڪ معاشي امداد ڏيندڙ ملڪ آهي، ۽ ٻنهي ملڪن وچ ۾ [[بنگلاديش–جاپان لاڳاپا|حڪمت عملي ۽ معاشي ڀائيواري]] آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|title=50 Years of Japan-Bangladesh Ties: From Economic to Strategic Partnership|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=10 February 2022 |last=Shazzad |first=Hussain|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153002/https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|url-status=live}}</ref> وچ اوڀر جي ملڪن سان سياسي لاڳاپا مضبوط آهن.<ref>{{cite web |url=https://saudigazette.com.sa/article/38010 | title=Bangladesh and Saudi Arabia have extremely cordial relations – Rizvi | date=27 March 2013 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184720/https://saudigazette.com.sa/article/38010 | url-status=live }}</ref> بنگلاديش کي پنهنجي ترسيل رقم جو 59 سيڪڙو وچ اوڀر مان ملي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | title=Middle East dual shock spillover on Bangladesh's remittance | date=19 July 2020 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184724/https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | url-status=live }}</ref> جيتوڻيڪ خراب ڪم ڪندڙ حالتون وچ اوڀر ۾ رهندڙ چئن ملين کان وڌيڪ [[وچ اوڀر ۾ بنگلاديشي|بنگلاديشي مزدورن]] کي متاثر ڪن ٿيون.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|title=Experts: Middle East remains key to Bangladesh's fortunes in a changing world|date=29 June 2022|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|url-status=live}}</ref> بنگلاديش [[موسمي تبديلي|عالمي موسمي]] سفارتڪاري ۾ [[ڪلايميٽ ولنرئبل فورم]] جي اڳواڻ طور اهم ڪردار ادا ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | title=COP26 and Bangladesh: Time to Consolidate Climate Diplomacy | work=SOAS Blog | date=11 October 2021 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184721/https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | url-status=live }}</ref> === فوج === {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladeshi soldiers on a BTR-80 APC.jpg | caption1 = [[بي ٽي آر-80]] تي بنگلاديش فوج جا اهلڪار | image2 = BNS Bongobondhu2.jpg | caption2 = بنگلاديش بحريه جو [[فريگيٽ]]، [[بي اين ايس خالد بن وليد]] | image3 = Mikoyan MiG-29-Chengdu F-7.jpg | caption3 = بنگلاديش هوائي فوج جا ويڙهاڪ جهاز، مگ-29 ۽ ايف-7 }} [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] [[برطانوي فوج]] ۽ [[برطانوي هندستاني فوج]] جو ادارياتي ڍانچو ورثي ۾ حاصل ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|title=The Military and Democracy in Bangladesh|website=press-files.anu.edu.au|access-date=19 September 2017|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010141253/http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|url-status=live}}</ref> 2024ع ۾ [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] جي سرگرم اهلڪارن جو انگ لڳ ڀڳ 230,000 هو،<ref name="IISS">*{{cite book| title=The Military Balance 2018 |author1=International Institute for Strategic Studies |author-link1=International Institute for Strategic Studies| date=14 February 2018| publisher=[[Routledge]]| isbn=978-1-85743-955-7| ref=IISS2018}}</ref> جنهن ۾ هوائي فوج جا 21,000 ۽ بحريه جا 27,000 اهلڪار شامل هئا.<ref>Including service and civilian personnel. See [https://web.archive.org/web/20120112044228/http://www.bangladeshnavy.org/glance.html Bangladesh Navy]. Retrieved 17 July 2007.</ref> روايتي دفاعي ڪردارن کان علاوه، فوج آفتن جي امدادي ڪارروائين ۾ شهري اختيارين جي مدد ڪئي آهي ۽ سياسي بيچيني جي دورن ۾ اندروني سلامتي پڻ فراهم ڪئي آهي. ڪيترن سالن کان، بنگلاديش [[گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ|گڏيل قومن جي امن فوجن]] ۾ دنيا جو سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ رهيو آهي.<ref>{{Cite web |date=4 April 2023 |title=Contribution of Uniformed Personnel to UN by Country and Personnel Type |url=https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |access-date=12 May 2023 |publisher=United Nations|archive-date=12 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230512143419/https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش جو فوجي بجيٽ]] جي ڊي پي جو 1.3 سيڪڙو آهي، جيڪو 2021ع ۾ 4.3 بلين آمريڪي ڊالرن جي برابر هو.<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |title=Military expenditure (% of GDP) – Bangladesh |publisher=World Bank |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207232946/https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |last=Alif |first=Abdullah |date=11 June 2020 |title=Budget FY21: Military spending increases by Tk2,327 crore |url=https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |work=Dhaka Trbiune |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231443/https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش بحريه]]، جيڪا بنگال جي نار جي وڏين بحرين مان هڪ آهي، فريگيٽن، آبدوزن، ڪورويٽن ۽ ٻين جهازن جي [[بنگلاديش بحريه جي سرگرم جهازن جي فهرست|بيڙي]] تي مشتمل آهي. [[بنگلاديش هوائي فوج]] وٽ گهڻ مقصدي جنگي جهازن جو هڪ [[بنگلاديش جي سرگرم فوجي جهازن جي فهرست|ننڍو بيڙو]] آهي. بنگلاديش جي فوجي سامان جو گهڻو حصو چين کان اچي ٿو.<ref>{{cite news |last=Balachandran |first=P.K. |date=12 April 2017 |title=Rivals India and China woo Bangladesh with aid totalling $46 b |url=http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |work=[[Daily FT]] |access-date=27 July 2017 |archive-date=28 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170728123712/http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |url-status=live }}</ref> تازن سالن ۾، بنگلاديش ۽ ڀارت گڏيل فوجي مشقون، فوجي اڳواڻن جا اعليٰ سطحي دورا، [[دهشتگردي جي روڪٿام]] ۾ سهڪار ۽ ڳجهي ڄاڻ جي مٽاسٽا وڌائي آهي. بنگلاديش [[اتر اوڀر ڀارت]] ۾ استحڪام ۽ سلامتي کي يقيني بڻائڻ لاءِ اهم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |title=Migration, river management, radicalisation: What does the future hold for India-Bangladesh relations? |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta |date=May 2020 |website=Observer Research Foundation |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231444/https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |title=Bangladesh and India's Northeast: A security perspective |work=The Daily Star |date=15 October 2011 |access-date=14 February 2022 |archive-date=8 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220208025833/https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |url-status=live }}</ref> اوڀر برصغير ۾ بنگلاديش جي حڪمت عملي واري اهميت چين جي ويجهڙائي، برما سان سرحد، مکيه ڀارت ۽ اتر اوڀر ڀارت جي جدا ٿيڻ، ۽ بنگال جي نار ۾ ان جي سامونڊي علائقي تي دارومدار رکي ٿي.<ref>{{cite web |author=Anu Anwar, Michael Kugelman |url=https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |title=The U.S. Should Deepen Ties With Bangladesh |work=Foreign Policy |date=1 December 2021 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |url-status=live }}</ref> 2002ع ۾ بنگلاديش ۽ چين دفاعي سهڪار جو معاهدو ڪيو.<ref>{{cite journal |last=Kinne |first=Brandon J. |date=15 August 2018 |title=Defense Cooperation Agreements and the Emergence of a Global Security Network |journal=International Organization |volume=72 |issue=4 |pages=799–837 |doi=10.1017/S0020818318000218 |doi-access=free }}</ref> آمريڪا بنگلاديش سان [[اسٽيٽس آف فورسز ايگريمينٽ]]، [[ايڪويزيشن اينڊ ڪراس-سروسنگ ايگريمينٽ]] ۽ جنرل سيڪيورٽي آف ملٽري انفارميشن ايگريمينٽ بابت ڳالهين جي ڪوشش ڪئي آهي.<ref>{{cite journal |last=Paul |first=Bimal Kanti |year=2005 |title=Bangladeshi American Response to the 1998 Status of Forces Agreement (SOFA): An Assessment |journal=The Professional Geographer |volume=57 |issue=4 |pages=495–505 |doi=10.1111/j.1467-9272.2005.00494.x |bibcode=2005ProfG..57..495P }}</ref><ref>{{cite web |last=Ashraf |first=Nazmul |url=https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |title=U.S. keen on military ties with Dhaka &#124; Uae |work=Gulf News |date=11 May 2002 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162344/https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=US wants 2 defence deals with Bangladesh |url=https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |work=The Daily Star |date=18 October 2019 |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |url-status=live }}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش گڏيل قومن جي [[ايٽمي هٿيارن جي پابندي بابت معاهدو]] جي توثيق ڪئي.<ref>{{cite news |title=Bangladesh ratifies nuclear weapons prohibition treaty |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |work=Dhaka Tribune |date=28 September 2020 |access-date=15 August 2020 |archive-date=20 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200920163951/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |url-status=live }}</ref> == آبادي == {{Main|بنگلاديش جي آبادي}} {{Further|بنگالي}} {{Historical populations |source = World Bank<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|publisher=[[World Bank]]|title=Population, total – Bangladesh|access-date=19 January 2025}}</ref> |title = آبادي (ملينن ۾) |percentages = pagr |1960 |51,828,660 |1971 |70,276,758 |1980 |88,016,432 |1990 |111,633,717 |2000 |134,544,304 |2010 |152,201,981 |2023 |171,466,990 }} بنگلاديش جي آبادي [[2022ع بنگلاديشي آدمشماري|2022ع جي آدمشماري]] ۾ 169.8&nbsp;ملين رڪارڊ ڪئي وئي،<ref name="populationcensus2022"/> جيڪا {{as of|2023|lc=y}} وڌي 171.4&nbsp;ملين ٿي وئي.<ref name="unpop">{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|title=Population, total – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 April 2025}}</ref> اهو دنيا جو [[آبادي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ايشيا جو [[آبادي موجب ايشيائي ملڪن جي فهرست|پنجون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ۽ دنيا جو [[آبادي جي گهاٽائي موجب ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گهاٽي آبادي وارو وڏو ملڪ]] آهي، جتي {{as of|2020|lc=y}} مکيه آبادي گهاٽائي 1,265 ماڻهو/km<sup>2</sup> هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/EN.POP.DNST?locations=BD|title=Population density (people per sq. km of land area) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR)، جيڪا ڪڏهن دنيا جي سڀ کان وڌيڪ شرحن مان هڪ هئي، نمايان گهٽتائي مان گذري آهي؛ اها 1985ع ۾ 5.5 کان 1995ع ۾ 3.7 ۽ پوءِ 2022ع ۾ 1.9 تائين گهٽجي وئي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.TFRT.IN?locations=BD|title=Fertility rate, total (births per woman) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> جيڪا 2.1 واري [[متبادل سطح کان هيٺ زرخيزي]] کان به گهٽ آهي.<ref>{{cite journal |last1=Bora |first1=Jayanta Kumar |last2=Saikia |first2=Nandita |last3=Kebede |first3=Endale Birhanu |last4=Lutz |first4=Wolfgang |title=Revisiting the causes of fertility decline in Bangladesh: The relative importance of female education and family planning programs |journal=Asian Population Studies |date=2023 |volume=19 |pages=81–104 |doi=10.1080/17441730.2022.2028253 |doi-access=free }}</ref> آبادي جو گهڻو حصو ڳوٺاڻن علائقن ۾ رهي ٿو، جڏهن ته {{as of|2023|lc=y}} صرف 40٪ آبادي شهري علائقن ۾ رهي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.URB.TOTL.IN.ZS?locations=BD|title=Urban population (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[وچولي عمر]] لڳ ڀڳ 28 سال آهي؛ ڪل آبادي جو 26٪ حصو 14 سالن يا ان کان گهٽ عمر جو آهي،<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.0014.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 0–14 (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ۽ {{as of|2023|lc=y}} صرف 6٪ ماڻهو 65 سالن يا ان کان وڌيڪ عمر جا آهن.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.65UP.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 65 and above (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش هڪ [[نسلي ۽ ثقافتي تنوع جي سطح موجب ملڪن جي فهرست|نسلي ۽ ثقافتي طور هم جنس سماج]] آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]] آبادي جو 99٪ آهن.<ref name="cia"/> [[آديواسي]] آبادي ۾ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما]]، [[مارما ماڻهو|مارما]]، [[سانٿال ماڻهو|سانٿال]]، [[مرو ماڻهو|مرو]]، [[تانچنگيا ماڻهو|تانچنگيا]]، [[باوم ماڻهو|باوم]]، [[تريپوري ماڻهو|تريپوري]]، [[خاصي ماڻهو|خاصي]]، [[خومي ماڻهو|خومي]]، [[ڪوڪي ماڻهو|ڪوڪي]]، [[گارو ماڻهو|گارو]] ۽ [[بشنوپريا منيپوري ماڻهو|بشنوپريا منيپوري]] شامل آهن. چٽاگانگ پهاڙي علائقن ۾ مقامي ماڻهن جي خودمختياري تحريڪ سبب 1975ع کان 1997ع تائين بدامني ۽ [[چٽاگانگ پهاڙي علائقن جو تڪرار|بغاوت]] رهي. جيتوڻيڪ 1997ع ۾ امن معاهدو ٿيو، پر علائقو [[آپريشن اتاران|اڃا به فوجي موجودگي هيٺ]] آهي.<ref name="rashiduzzaman">{{cite journal |last=Rashiduzzaman |first=M. |year=1998 |title=Bangladesh's Chittagong Hill Tracts Peace Accord: Institutional Features and Strategic Concerns |journal=Asian Survey |volume=38 |issue=7 |pages=653–70 |doi=10.2307/2645754 |jstor=2645754}}</ref> [[اردو]] ڳالهائيندڙ [[رهجي ويل پاڪستاني]]ن کي 2008ع ۾ سپريم ڪورٽ طرفان شهريت ڏني وئي.<ref>{{cite web|url=https://www.unhcr.org/news/stories/how-bangladesh-court-ruling-changed-lives-more-300000-stateless-people|title=How a Bangladesh court ruling changed the lives of more than 300,000 stateless people|last1=Shadman|first1=Onchita|last2=Schönbauer|first2=Roland|date=23 February 2015|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش 2017ع کان وٺي 700,000 کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن جي ميزباني پڻ ڪري ٿو، جنهن سبب اهو دنيا جي سڀ کان وڏين پناهگير آبادين وارن ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="RohingyaHRW"/> == معيشت == {{Main|بنگلاديش جي معيشت}} {{Further|بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Dhaka April (33244268934).jpg | caption1 = [[موتي جهيل ٿاڻو|موتي جهيل]]، قومي گاديءَ واري شهر [[ڍاڪا]] جو سڀ کان وڏو [[مرڪزي واپاري ضلعو|واپاري ضلعو]] آهي۔ | image2 = The padma bridge 04.jpg | caption2 = [[پدما پل]]، جيڪا 2022ع ۾ کولِي وئي، هڪ [[سڙڪ ۽ ريلوي پلن جي فهرست|سڙڪ-ريل پل]] آهي جيڪا [[پدما ندي]] تي تعمير ٿيل آهي۔ }} بنگلاديش هڪ [[في فرد مجموعي قومي آمدني موجب ملڪن جي فهرست#هيٺين وچولي آمدني وارو گروهه|هيٺين وچولي آمدني]] واري [[مخلوط معيشت|مخلوط منڊي معيشت]] رکندڙ ملڪ آهي۔<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Zobaer|url=https://www.dw.com/en/bangladesh-economy-50-years-on/a-57015896|title=Bangladesh at 50: From 'basket case' to rising economic star|access-date=30 September 2022|work=[[ڊي ڊبليو نيوز]]|publisher=[[ڊيوچي ويلي]]|date=16 December 2021}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/feature/2023/01/22/a-journey-together-bangladesh-and-world-bank-celebrate-historic-partnership|title=A Journey Together: Bangladesh and World Bank Celebrate Historic Partnership|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|date=22 January 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> نالي ماتر جي ڊي پي موجب بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن جي جي ڊي پي (نالي ماتر) موجب فهرست|36هين وڏي معيشت]] ۽ [[خريداري قوت برابري]] (PPP) موجب [[ملڪن جي جي ڊي پي (PPP) موجب فهرست|24هين وڏي معيشت]] رکي ٿو۔ بنگلاديش جي [[مزدور قوت]] 71.4 ملين ماڻهن تي مشتمل آهي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.TLF.TOTL.IN?locations=BD|title=Labor force, total – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> جيڪا دنيا ۾ [[مزدور قوت موجب ملڪن جي فهرست|ستين وڏي مزدور قوت]] آهي؛ جڏهن ته 2024 مطابق بيروزگاري جي شرح 3.6٪ هئي۔<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.ZS?locations=BD|title=Unemployment, total (% of total labor force) (modeled ILO estimate) – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ جا [[زرِ مبادلا جا ذخيرا]] گهٽجڻ باوجود،<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/business/local/s3knbstt64|title=Respite from fall in forex reserves, dollar market stable|work=[[پروٿوم آلو]]|date=19 October 2024|last=Sakib|first=Shanaullah|access-date=9 January 2025}}</ref> ڏکڻ ايشيا ۾ هندستان کان پوءِ ٻئي نمبر تي آهن۔ بنگلاديش جي [[بنگلاديشي جلاوطن برادري|جلاوطن برادري]] 2024ع دوران تقريباً 27 ارب آمريڪي ڊالر [[بنگلاديش ڏانهن ترسيل رقم]] جي صورت ۾ موڪليا۔<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/remittance-hit-all-time-high-2024-3789871|title=Remittance hit all-time high in 2024|last=Hasan|first=Md. Mehedi|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 January 2025|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديشي ٽڪا]] ملڪ جي قومي ڪرنسي آهي۔ 2023 مطابق، خدمتن وارو وڏو شعبو ڪل جي ڊي پي جو لڳ ڀڳ 51.5٪ حصو ڏئي ٿو، ان کان پوءِ صنعتي شعبو 34.6٪ سان ٻئي نمبر تي آهي، جڏهن ته [[بنگلاديش ۾ زراعت|زرعي شعبو]] صرف 11٪ جي ڊي پي پيدا ڪري ٿو۔<ref name="cia"/> تنهن هوندي به روزگار جي لحاظ کان اهو سڀ کان وڏو شعبو آهي ۽ ملڪ جي لڳ ڀڳ اڌ مزدور قوت کي روزگار فراهم ڪري ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/labour-force-survey-2022-agriculture-still-main-job-generator-3283936|title=Labour Force Survey 2022: Agriculture still main job generator|last=Byron|first=Rejaul Karim|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=30 March 2023|access-date=11 January 2025}}</ref> ملڪ جي برآمداتي آمدني جو 84٪ کان وڌيڪ حصو [[بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت]] مان حاصل ٿئي ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.weforum.org/stories/2024/02/how-bangladesh-offers-lessons-for-sustainable-industrialization-in-africa/|last=Akinrebiyo|first=Femi|title=Bangladesh's leap from poverty to textile powerhouse offers lessons for countries in Africa|date=16 February 2024|work=[[ورلڊ اڪنامڪ فورم]]|access-date=11 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جو ٻيون نمبر وڏو تيار پوشاڪ برآمد ڪندڙ ملڪ آهي ۽ عالمي [[تيز فيشن]] صنعت ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو، جتي اها مختلف مغربي فيشن برانڊن کي شيون برآمد ڪري ٿي۔<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/cd6ye3e8x9po|title=Fast fashion drove Bangladesh – now its troubled economy needs more|work=[[بي بي سي نيوز]]|date=7 September 2024|access-date=16 January 2025|last=Imandar|first=Nikhil|publisher=[[بي بي سي]]}}</ref> بنگلاديش [[بنگلاديش جي جوٽ صنعت|جوٽ]]،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/symbol-our-degradation-3624216|title=A symbol of our degradation|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 June 2024|last=Choudhury|first=Serajul Islam|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانورن جي پيداوار|چانور]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/bw4ldbvrb4|title=Rice production rising high in Bangladesh|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[پروٿوم آلو]]|date=17 June 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جي مڇين جي فهرست|مڇي]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/good-day-bangladesh/sk7ow1u6en|title=Bangladesh globally second in freshwater fish production|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=10 June 2024|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانهه جي پيداوار|چانهه]]<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/long-term-plan-behind-high-tea-production-3399926|title=Long-term plan behind high tea production|last1=Chowdhury|first1=Dwoha|last2=Halder|first2=Sukanta|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=22 August 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> ۽ گلن جو اهم پيدا ڪندڙ ملڪ پڻ آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/floriculture-lucrative-sector-bangladesh-131728|title=Floriculture: A lucrative sector in Bangladesh|date=12 September 2020|website=Business Standard}}</ref> ٻين وڏين صنعتن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهاز سازي|جهاز سازي]]، [[بنگلاديش ۾ دواسازي صنعت|دواسازي]]، [[بنگلاديش ۾ فولاد صنعت|فولاد]]، [[بنگلاديش ۾ برقيات صنعت|برقيات]] ۽ [[بنگلاديش ۾ چمڙي جي صنعت|چمڙي جون شيون]] شامل آهن۔<ref>{{cite journal|last1=Ahaduzzaman|last2=Sarkar|first2=Prottasha|last3=Anjum|first3=Aniqa|last4=Khan|first4=Easir A.|title=Overview of Major Industries in Bangladesh|date=7 December 2017|journal=Journal of Chemical Engineering|volume=30|number=1|doi=10.3329/jce.v30i1.34798|pages=51–58|doi-access=free}}</ref> چين بنگلاديش جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار آهي، جيڪو ڪل واپار جو 15٪ حصو رکي ٿو، جڏهن ته هندستان 8٪ سان ٻئي نمبر تي آهي۔<ref>{{cite web|last=Haroon|first=Jasim Uddin|date=11 December 2024|work=[[فنانشل ايڪسپريس]]|url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/last-page/china-bangladeshs-top-trading-partner-in-fy24-1733855492|title=China Bangladesh's top trading partner in FY24|access-date=11 January 2025}}</ref> خانگي شعبو ملڪ جي جي ڊي پي جو 80٪ حصو پيدا ڪري ٿو، جڏهن ته سرڪاري ملڪيت وارين ڪمپنين جو ڪردار مسلسل گهٽجي رهيو آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/public-sector-needs-keep-pace-private-sector-359749|title=Public sector needs to keep pace with private sector|date=20 January 2022|website=Business Standard}}</ref> بنگلاديش جي معيشت گهڻو ڪري خانداني ملڪيت واريون [[بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست|واپاري جماعتون]] ۽ ننڍن ۽ وچولي درجي جي ڪاروبارن تي ٻڌل آهي۔ بنگلاديش جون ڪجهه وڏيون عوامي شيئر مارڪيٽ ۾ درج ڪمپنيون [[بيڪسيمڪو]]، [[بي آر اي سي بينڪ]]، [[بي ايس آر ايم]]، [[جي پي ايڇ اسپات]]، [[گرامينفون]]، [[سمٽ گروپ]] ۽ [[اسڪوائر فارماسيوٽيڪل]] آهن۔<ref>{{Cite web |url=https://www.dse.com.bd/dse30_share.php|title=DS30 Index &#124; Dhaka Stock Exchange|website=dse.com.bd}}</ref> [[ڍاڪا اسٽاڪ ايڪسچينج]] ۽ [[چٽگانگ اسٽاڪ ايڪسچينج]] ملڪ جون ٻه اهم [[سرمائي مارڪيٽ]]ون آهن۔<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/tale-two-capital-markets-883756|title=A tale of two capital markets|work=[[Business Standard]]|date=25 June 2024|last=Islam|first=Shadique Mahbub|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ مواصلات]] جي صنعت دنيا جي تيزي سان وڌندڙ صنعتن مان هڪ آهي، جتي نومبر 2024ع جي آخر تائين موبائيل فون استعمال ڪندڙن جو انگ 188.78 ملين تائين پهچي ويو۔<ref>{{cite web|title=Mobile Phone Subscribers in Bangladesh|url=https://www.amtob.org.bd/home/industrystatics|access-date=9 January 2025|work=[[بنگلاديش موبائيل ٽيليڪام آپريٽرز ايسوسيئيشن|AMTOB]]}}</ref> سياسي عدم استحڪام،<ref>{{cite web|url=https://www.eiu.com/n/infrastructure-enhancements-will-underpin-growth-in-dhaka/|title=Infrastructure enhancements will underpin growth in Dhaka|date=30 September 2020|access-date=12 January 2025|work=[[ايڪانامسٽ انٽيليجنس يونٽ]]}}</ref> وڌندڙ مهانگائي،<ref name="sadiq"/> [[بنگلاديش ۾ بدعنواني|گھڻي بدعنواني]]،<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Sadiq|date=22 May 2024|title=Why is it taking so long to stabilise the economy?|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/why-it-taking-so-long-stabilise-the-economy-3615381}}</ref> بجلي جي اڻپوري فراهمي،<ref>{{cite web|last1=Rahman|first1=Asifur|last2=Karmaker|first2=Konkon|date=11 September 2024|title=Power supply may not improve anytime soon|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/how-do-we-overcome-our-corruption-crisis-3731226}}</ref> ۽ سڌارن جي سست رفتار سان عملداري معاشي واڌ ويجهه لاءِ اهم چئلينج آهن۔<ref name="sadiq"/> بنگلاديش کي [[گلوبل انوويشن انڊيڪس]] ۾ 2024ع ۽ 2025ع دوران 106هين درجو حاصل ٿيو۔<ref>{{Cite web |title=Bangladesh ranking in the Global Innovation Index 2025|url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/bangladesh|access-date=2025-10-21 |website=www.wipo.int|language=en}}</ref> === توانائي === {{Main|بنگلاديش ۾ بجلي وارو شعبو}} {{Further|بنگلاديش جي توانائي پاليسي|بنگلاديش پاور ڊولپمينٽ بورڊ|بنگلاديش ۾ قدرتي گئس ۽ پيٽروليم|پيٽرو بنگلا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Ruppur Nuclear Power Plant , Ruppur, Pabna.jpg | caption1 = رات جو تعمير هيٺ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] | image2 = Moving Turbines!!.jpg | caption2 = [[ڪتوبديا ٻيٽ]] تي هوا واريون ٽربائينون }} بنگلاديش، جتي 2009ع ۾ روزانو ڪيترائي ڀيرا بجلي بند ٿيڻ جا واقعا ٿيندا هئا، 2022ع تائين 100٪ بجلي پهچ حاصل ڪري چڪو هو.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|title=How 100% electrification changed the rural game|date=14 March 2022|website=Business Standard|access-date=1 October 2022|archive-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221004183507/https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |title=Electricity now in every house |work=The Daily Star |date=22 March 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=30 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221130005200/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |url-status=live }}</ref> اهو آهستي آهستي [[سبز معيشت]] ڏانهن منتقل ٿي رهيو آهي ۽ دنيا جو سڀ کان وڏو آف-گرڊ شمسي بجلي پروگرام رکي ٿو، جنهن مان 20 ملين ماڻهو فائدو وٺن ٿا.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|title=Bangladesh Solar Home Systems Provide Clean Energy for 20 million People|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001203911/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|url-status=live}}</ref> ملڪ ۾ پيداوار لاءِ ''پالڪي'' نالي هڪ [[برقي ڪار]] تيار ڪئي پئي وڃي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |title=Palki: An affordable locally assembled Electric Vehicle on its way |work=The Daily Star |date=26 August 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=2 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240902065543/https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |url-status=live }}</ref> [[بايو گئس]] کي نامياتي ڀاڻ ٺاهڻ لاءِ استعمال ڪيو پيو وڃي.<ref>{{cite web |last=Mang |first=Heinz-Peter |title=Situation Analysis of Agro-Industrial Biogas Plants in Bangladesh |url=https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20220618191038/https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-date=18 June 2022 |url-status=live |access-date=12 October 2022 |website=sreeda.gov.bd}}</ref> روسي ڪمپني [[روس ائٽم]] جي مدد سان تعمير ٿيندڙ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] ملڪ جو پهريون فعال [[ائٽمي بجلي گهر]] هوندو. ان جي ٻن ڪل يونٽن مان پهريون يونٽ 2025ع ۾ ڪم شروع ڪرڻ جي اميد رکي ٿو.<ref>{{Cite web|author=Mohiuddin|title=Rooppur nuclear power plant: Power generation deferred|work=[[Prothom Alo]]|date=19 May 2024|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/mens8s0lt0 |access-date=8 January 2025}}</ref> بنگلاديش وٽ اڃا به قدرتي گئس جا وڏا اڻ استعمال ٿيل ذخيرا موجود آهن، خاص طور تي پنهنجي سامونڊي علائقي ۾.<ref>{{cite web |url=http://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh|title=Natural Gas – Underexplored in Bangladesh?|date=15 December 2021|website=GEO ExPro|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114124/https://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |title=Bangladesh: Asia's New Energy Superpower? |access-date=3 October 2022 |archive-date=29 December 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20161229123448/https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |url-status=live }}</ref> ڳولا جي کوٽ ۽ ثابت ٿيل ذخيرن ۾ گهٽتائي سبب بنگلاديش کي ٻاهرين ملڪن مان [[ايل اين جي]] درآمد ڪرڻي پئي آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|title=Imported LNG to be 24 times more expensive than local gas: CPD|date=13 February 2022|website=Business Standard|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114118/https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite news |url=https://www.reuters.com/article/bangladesh-lng-power-idINL1N2Z10R7|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=Reuters|date=20 July 2022}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|title=Let us not become dependent on LNG import|first=Badrul|last=Imam|date=26 December 2021|work=The Daily Star|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114121/https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|url-status=live}}</ref> گئس جي کوٽ [[روسي-يوڪريني جنگ (2022ع–هاڻوڪي)|روسي-يوڪريني جنگ]] سبب وڌيڪ وڌي وئي.<ref>{{Cite news|url=https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|title=Bangladesh is being 'killed by economic conditions elsewhere in the world'|newspaper=Financial Times|location=London|date=24 August 2022|access-date=1 October 2022|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126085309/https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|url-status=live}}</ref> عالمي مارڪيٽ ۾ قيمتن جي تيز واڌ سبب، مسلسل لوڊشيڊنگ جي باوجود، بنگلاديش جولاءِ 2022ع ۾ عارضي طور [[اسپاٽ قيمت]] تي ايل اين جي خريد ڪرڻ بند ڪري ڇڏي.<ref>{{cite web|url=https://www.reuters.com/article/markets/commodities/bangladesh-halts-expensive-spot-lng-imports-despite-load-shedding-idUSL1N2Z10R7/|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=[[Reuters]]|date=20 July 2022|access-date=8 January 2025}}</ref> قيمتون گهٽجڻ کان پوءِ فيبروري 2023ع ۾ هن وري اسپاٽ قيمت تي ايل اين جي خريد ڪرڻ شروع ڪئي.<ref>{{cite web|last1=Paul|first1=Ruma|last2=Chow|first2=Emily|url=https://www.reuters.com/business/energy/bangladesh-restart-spot-lng-buying-prices-ease-sources-2023-02-01/|title=Bangladesh to restart spot LNG buying as prices ease – sources|work=[[Reuters]]|date=1 February 2023|access-date=8 January 2025}}</ref> جڏهن ته [[بنگلاديش جون سرڪاري ملڪيت واريون ڪمپنيون]] بنگلاديش جي لڳ ڀڳ اڌ بجلي پيدا ڪن ٿيون، خانگي ملڪيت واريون ڪمپنيون، جهڙوڪ سمٽ گروپ ۽ [[اورين گروپ (بنگلاديش)|اورين گروپ]]، بجلي پيدا ڪرڻ سان گڏ مشينري، ريئڪٽر ۽ سامان فراهم ڪرڻ ۾ وڌندڙ اهم ڪردار ادا ڪري رهيون آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|title=Summit signs 22-year PPA for upcoming 583 MW gas power plant; GE to co-develop plant in Bangladesh|website=GE News|access-date=23 October 2022|archive-date=23 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221023153618/https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|url-status=live}}</ref> بنگلاديش بجلي پيدا ڪرڻ جي صلاحيت 2009ع ۾ 5 گيگاواٽ کان وڌائي 2022ع ۾ 25.5 گيگاواٽ ڪئي. ملڪ ان کي 2041ع تائين وڌيڪ وڌائي 50 [[گيگاواٽ]] ڪرڻ جو ارادو رکي ٿو. آمريڪي ڪمپنيون جهڙوڪ [[شيوران ڪارپوريشن|شيوران]] ۽ [[جنرل اليڪٽرڪ]] بنگلاديش جي ملڪي قدرتي گئس پيداوار جو لڳ ڀڳ 55٪ فراهم ڪن ٿيون ۽ بجلي منصوبن ۾ سڀ کان وڏن سيڙپڪارن مان آهن. بنگلاديش جي لڳل گئس سان هلندڙ بجلي پيداوار جي صلاحيت جو 80٪ آمريڪا ۾ تيار ٿيل ٽربائينن مان اچي ٿو.<ref>{{cite web | url=https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | title=Bangladesh – Power and Energy | date=20 July 2022 | access-date=5 October 2022 | archive-date=5 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221005062425/https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | url-status=live }}</ref> === سياحت === {{Main|بنگلاديش ۾ سياحت}} [[File:Save the sundarbans 20.jpg|thumb|[[سندر بن]] دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي.]] [[بنگلاديش ۾ سياحت|سياحت جي صنعت]] تيزيءَ سان وڌي رهي آهي ۽ مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) ۾ لڳ ڀڳ 3.02٪ حصو ڏئي ٿي.<ref>{{cite web|last1=Byron|first1=Rejaul Karim|first2=Mahmudul|last2=Hasan|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/industries/tourism/news/tourisms-share-302pc-gdp-2904556|title=Tourism's share 3.02% in GDP|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 November 2021|access-date=30 September 2022}}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش جي بين الاقوامي سياحتي آمدني 391 ملين آمريڪي ڊالر هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/ST.INT.RCPT.CD?locations=BD|title=International tourism, receipts (current US$) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ وٽ [[بنگلاديش جا عالمي ورثي جا ماڳ|يونيسڪو جا ٽي عالمي ورثي وارا ماڳ]] آهن: [[باگرهات جي تاريخي مسجدن جو شهر|مسجدن جو شهر]]، [[پهاڙپور ۾ ٻڌ وهار جا آثار|ٻڌ وهار]] ۽ [[سندر بن]]؛ جڏهن ته ست ماڳ [[عالمي ورثي جو ماڳ#نامزدگي جو عمل|عبوري فهرست]] ۾ شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|title=Tentative Lists|access-date=6 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20120806231331/https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|archive-date=6 August 2012|url-status=live}}</ref> [[عالمي سفر ۽ سياحت ڪائونسل]] (WTTC) جي 2019ع واري رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ سفر ۽ سياحت جي شعبي 2018ع دوران سڌي طرح 11,80,500 نوڪريون پيدا ڪيون، جيڪي ملڪ جي ڪل روزگار جو 1.9٪ هيون.<ref name="2019 report">{{cite web |url=http://reports.weforum.org/pdf/ttci-2019/WEF_TTCI_2019_Profile_BGD.pdf |title=Travel & Tourism Competitiveness Index 2019 edition: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council|access-date=18 December 2019}}</ref> ساڳئي رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ هر سال لڳ ڀڳ 125,000 بين الاقوامي سياحن جي آمد ٿئي ٿي.<ref name="2019 report"/> 2012ع ۾ ملڪي خرچن سفر ۽ سياحت سان لاڳاپيل سڌي مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) جو 97.7٪ پيدا ڪيو هو.<ref name="2013 report">{{cite web |url=http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |title=Travel & Tourism Economic Impact 2013: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007183403/http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |archive-date=7 October 2013}}</ref> == اهم شخصيتون == * [[شيخ مجيب الرحمان]] * [[شيخ حسينه واجد]] * [[بيگم خالده ضياء]] * [[ڊاڪٽر محمد يونس]] ([[نوبل انعام]] ماڻيندڙ) * [[رونا ليلا]] == پڻ ڏسندا == * [[بنگلاديش جا صدر]] * [[بنگلاديش جا وزير اعظم]] == حوالا == {{حوالا|2}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.bangladesh.gov.bd/ بنگلا ديش جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{سارڪ}} {{OIC}} [[زمرو:بنگلاديش]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:بنگال]] [[زمرو:اسلامي رياستون]] [[زمرو:ايشيا ۾ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ ايشيا جا ملڪ]] [[زمرو:او آئي سي جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:دولت مشترڪه جون رڪن قومون]] 1wpad3lppk1c7q5lpb6ytc8zevpa6ic 387194 387193 2026-06-20T19:56:07Z Intisar Ali 8681 387194 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ايشيا جو ملڪ}} {{About|ملڪ بابت}} {{Infobox country | conventional_long_name = عوامي جمهوريه بنگلاديش | common_name = بنگلاديش | native_name = {{native name|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ}}<br />{{resize|90%|{{nobold|{{transliteration|bn|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś}}}}}} | image_flag = Flag of Bangladesh.svg | image_coat = National emblem of Bangladesh.svg | symbol_type = [[بنگلاديش جو قومي نشان|نشان]] | other_symbol = {{unbulleted list |[[File:Government Seal of Bangladesh.svg|100px|بنگلاديش حڪومت جي مهر]]}} | other_symbol_type = [[بنگلاديش حڪومت جي مهر|حڪومتي مهر]] | national_anthem = {{lang|bn|আমার সোনার বাংলা}} ([[بنگالي ٻولي|بنگالي]])<br />{{transliteration|bn|[[امار شونار بنگلا]]}}<br />"منهنجو سونهري بنگال"<br /><div style="display:inline-block;margin-top:0.4em;">[[File:Amar Sonar Bangla instrumental by US Navy Band.oga|center]]</div> | image_map = {{Switcher|[[File: Bangladesh (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File: Bangladesh rel location map.svg |upright=1.15|frameless]]|بنگلاديش جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[ڍاڪا]] | coordinates = {{Coord|23|45|50|N|90|23|20|E|type:city_region:BD|display=inline}} | largest_city = capital | languages_type = سرڪاري ٻولي<br />{{nowrap|{{nobold|۽ قومي ٻولي}}}} | languages = [[بنگالي ٻولي|بنگالي]]<ref name="bdlaws.minlaw.gov.bd">{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh |website=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |access-date=1 February 2017 |archive-date=10 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191110101626/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |script-title=bn:বাংলা ভাষা প্রচলন আইন, ১৯৮৭ |author=<!--Not stated--> |website=bdlaws.minlaw.gov.bd |publisher=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |trans-title=بنگالي ٻولي لاڳو ڪرڻ جو ايڪٽ، 1987ع |language=bn |access-date=7 January 2024 |archive-date=7 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240107175804/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |url-status=live }}</ref> | languages2_type = ٻي عام ٻولي | religion = {{ublist |item_style=white-space:nowrap; |91.04% [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ([[رياستي مذهب|سرڪاري]])|7.94% [[بنگلاديش ۾ هندو ڌرم|هندو ڌرم]] |0.60% [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] |0.30% [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|0.12% [[بنگلاديش ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2022 | languages2 = [[بنگلاديشي انگريزي|انگريزي]]<ref>{{cite journal |id={{ERIC|EJ1249887}} |last1=Ara |first1=Rowshon |title=A Foreign Language or the Second Language: The Future of English in Bangladesh |journal=International Journal of Language Education |date=March 2020 |volume=4 |issue=1 |pages=81–95 |doi=10.26858/ijole.v4i2.10458 |doi-broken-date=9 January 2026 }}</ref><ref>{{cite journal |last1=Islam |first1=Mohammad Nurul |last2=Hashim |first2=Azirah |title=Historical Evolution of English in Bangladesh |journal=Journal of Language Teaching and Research |date=2019 |volume=10 |issue=2 |page=247 |doi=10.17507/jltr.1002.05 }}</ref> | ethnic_groups = 99% [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]]<!--Do not modify to "Bengalis". The name of the ethnic group is "Bengali" and the people who belong to Bengali ethnicity are called "Bengalis".--> {{collapsible list | titlestyle = background:transparent;text-align:left;font-weight:normal;font-size:100%; | title = 1% [[بنگلاديش جا مقامي ماڻهو|ٻيا]] | hlist = on | [[چڪما ماڻهو|چڪما]] | [[گارو ماڻهو|گارو]] | [[خاصي ماڻهو|خاصي]] | [[خومي ماڻهو|خومي]] | [[ميتي ماڻهو|منيپوري]] | [[مرما ماڻهو|مرما]] | [[ميزو ماڻهو|ميزو]] | [[رخائن ماڻهو|اراڪاني]] | [[مرو ماڻهو|مرو]] | [[سنتال ماڻهو|سنتال]] | [[تنچانگيا ماڻهو|تنچانگيا]] | [[ترپوري ماڻهو|ترپوري]] | [[بشنوپريا ماڻهو|بشنوپريا]] }} | ethnic_groups_ref = <ref>{{cite web |title=Ethnic population in 2022 census |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |access-date=9 June 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> | ethnic_groups_year = 2022 | religion_ref = <ref name="census"/> | demonym = [[بنگلاديشي ماڻهو|بنگلاديشي]] | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[محمد شهاب الدين]] | leader_title2 = [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[طارق رحمان]] | leader_title3 = [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] | leader_name3 = [[حفيظ الدين احمد]] | leader_title4 = [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] | leader_name4 = [[زبير رحمان چوڌري]] | legislature = [[جاتيا سنگساد]] | sovereignty_note = [[پاڪستان]] کان | sovereignty_type = [[بنگلاديش جي آزادي|آزادي]] | established_event1 = [[اوڀر بنگال]] | established_date1 = 15 آگسٽ 1947ع | established_event2 = [[اوڀر پاڪستان]] | established_date2 = 29 فيبروري 1956ع | established_event3 = [[بنگلاديشي آزادي جو اعلان|آزاديءَ جو اعلان]] | established_date3 = 26 مارچ 1971ع | established_event4 = [[بنگلاديش جي عارضي حڪومت|عارضي حڪومت]] | established_date4 = 10 اپريل 1971ع | established_event5 = [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ جو دستاويز|فتح]]، [[بنگلاديش آزادي جنگ|آزادي جنگ]] ۾ | established_date5 = 16 ڊسمبر 1971ع | established_event6 = [[بنگلاديش جو آئين|موجوده آئين]] | established_date6 = 16 ڊسمبر 1972ع | area_km2 = 148,460<ref>{{cite web|title=Bangladesh country profile |url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650940|website=[[بي بي سي نيوز]] |date=4 March 2011 |access-date=18 February 2025}}</ref> | area_rank = 93هون | area_sq_mi = 57320 | area_label2 = زميني پکيڙ | area_data2 = 130,170&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=13 November 2021|year=2021}}</ref> | area_label3 = آبي پکيڙ | area_data3 = 18,290&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia"/> | percent_water = 6.4 | population_estimate = 175,423,000<ref name=IMF/> | population_census = 169,828,911<ref name="populationcensus2022">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Post Enumeration Check (PEC) Adjusted Population |url=http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |date=18 April 2023 |website=[[بنگلاديش شماريات بيورو]] |access-date=30 May 2023 |archive-date=30 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230530205648/http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=Report: 68% Bangladeshis live in villages |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |work=[[ڍاڪا ٽربيون]] |date=28 November 2023 |access-date=6 February 2024 |archive-date=6 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240206021005/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |url-status=live }}</ref> | population_estimate_year = 2026 | population_estimate_rank = 8هون | population_census_year = 2022 | population_census_rank = 8هون | population_density_km2 = 1,165 | population_density_sq_mi = 3,020 | population_density_rank = 13هون | GDP_PPP = {{increase}} $1.922 ٽرلين<ref name="IMFWEO.BD">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[بين الاقوامي مالياتي فنڊ]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=19 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 25هون | GDP_PPP_per_capita = {{increase}} $10,955<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_PPP_per_capita_rank = 127هون | GDP_nominal = {{increase}} $510.705 بلين<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 36هون | GDP_nominal_per_capita = {{increase}} $2,911<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_per_capita_rank = 142هون | Gini = 30.9 | Gini_year = 2022 | Gini_change = decrease | Gini_ref = <ref>{{Cite web |title=Gini index - Bangladesh |url=https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=BD |access-date=2026-03-31 |website=World Bank}}</ref> | Gini_rank = | HDI = 0.685 | HDI_year = 2023 | HDI_change = increase | HDI_ref = <ref>{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[گڏيل قومن جو ترقياتي پروگرام]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = {{ordinal|130}} | currency = [[بنگلاديشي ٽڪا|ٽڪا]] ({{lang|bn|[[৳]]}}) | currency_code = BDT | time_zone = [[بنگلاديش معياري وقت|بي ايس ٽي]] | utc_offset = +6 | date_format = dd/mm/yyyy | calling_code = [[بنگلاديش ۾ ٽيليفون نمبر|+880]] | cctld = {{ubl|[[.bd]]|{{lang|bn|[[.bangla|.বাংলা]]}}}} | area_magnitude = | footnote = | today = }} {{Contains special characters|بنگالي}} '''بنگلاديش'''،{{efn|{{IPAc-en|%|b|ae|N|g|l|@|"|d|E|S|,_|%|b|A:|N|-|audio=LL-Q1860 (eng)-Flame, not lame-Bangladesh.wav}}; {{langx|bn|বাংলাদেশ|Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ˈbaŋlaˌdeʃ|pron|Bn-বাংলাদেশ.oga}}}} سرڪاري طور '''عوامي جمهوريه بنگلاديش'''،{{efn|{{langx|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ɡɔnopɾodʒat̪ɔnt̪ɾi‿baŋlad̪eʃ|pron|}}}} [[ڏکڻ ايشيا]] جو هڪ ملڪ آهي. اهو دنيا جو [[آبادي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]] آهي ۽ [[آباديءَ جي گهاٽائي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گنجان آباد ملڪن]] مان هڪ آهي، جتي لڳ ڀڳ 176 ملين آبادي {{convert|148461|km2|sqmi}} ايراضيءَ ۾ رهي ٿي.<ref name=IMF>{{Cite web |title=Bangladesh and the IMF |url=https://www.imf.org/en/countries/bgd |access-date=2026-05-02 |website=IMF}}</ref> بنگلاديش جون زميني سرحدون اتر، اولهه ۽ اوڀر ۾ [[ڀارت]] سان ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ملن ٿيون. ان جي ڏکڻ ۾ [[بنگال جي نار]] سان سامونڊي ڪنارو آهي. اهو [[ڀوٽان]] ۽ [[نيپال]] کان [[سليگڙي لنگهه]] وسيلي الڳ آهي، ۽ اتر طرف [[چين]] کان [[ڀارت جون رياستون|ڀارتي رياست]] [[سڪم]] وسيلي جدا آهي. [[ڍاڪا]]، ملڪ جو گاديءَ جو هنڌ ۽ [[بنگلاديش جا شهر ۽ ڳوٺ|سڀ کان وڏو شهر]]، ملڪ جو سياسي، مالي ۽ ثقافتي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.sinardaily.my/article/728620/culture/travel-amp-food/bangladesh-may-not-have-a-mega-monument-but-what-it-has-is-captivating|title=Bangladesh may not have a mega monument but what it has is captivating|first=S. D.|last=Reporter|date=12 July 2025|website=Sinar Daily}}</ref> [[چٽاگانگ]] ملڪ جو ٻيو وڏو شهر ۽ [[چٽاگانگ بندرگاهه|ملڪ جو سڀ کان مصروف بندرگاهه]] آهي. هاڻوڪي بنگلاديش جو علائقو قديم تاريخ ۾ ڪيترين [[هندو سلطنتن ۽ گهراڻن جي فهرست|هندو]] ۽ [[ٻڌ ڌرم جي بادشاهتن ۽ سلطنتن جي فهرست|ٻڌ]] گهراڻن جو مضبوط مرڪز رهيو. 1204ع ۾ [[بنگال تي غوري فتح|مسلمانن جي فتح]] کان پوءِ، هن علائقي ۾ [[بنگال سلطنت|سلطنتي]] ۽ [[مغل سلطنت|مغل]] حڪمراني قائم ٿي. [[بنگال صوبو|مغل سلطنت جي سڀ کان وڏي صوبي]] طور [[بنگال]] دنيا جي سڀ کان خوشحال ۽ واپاري طور سرگرم علائقن مان هڪ بڻجي اڀريو، جيڪو پنهنجي [[بنگال ۾ ململ جو واپار|ترقي يافته ڪپڙي جي صنعت]] ۽ زرعي پيداوار لاءِ مشهور هو. 1757ع ۾ [[پلاسي جي جنگ]] ايندڙ ٻن صدين لاءِ [[بنگال پريزيڊنسي|برطانوي نوآبادياتي حڪمراني]] جي شروعات ثابت ٿي. هن دور ۾ سرمائي جي وڏي پيماني تي ٻاهر منتقلي ٿي، جنهن کي برطانيا ۾ صنعتي انقلاب جي مالي مدد لاءِ استعمال ڪيو ويو، جڏهن ته بنگال موتمار ڏڪارن جي دورن سبب تباهه ٿيو. 1947ع ۾ [[برطانوي هندستان جي ورهاڱي|هندستان جي ورهاڱي]] کان پوءِ، [[اوڀر بنگال]] نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جنهن کي پوءِ [[اوڀر پاڪستان]] جو نالو ڏنو ويو. [[اولهه پاڪستان]] ۾ قائم حڪومت طرفان ٻن ڏهاڪن کان وڌيڪ سياسي دٻاءُ ۽ [[ادارتي نسل پرستي|نظامي نسل پرستي]] کان پوءِ، [[اوڀر پاڪستان]] ۾ [[عدم تعاون تحريڪ (1971)|1971ع جي عدم تعاون تحريڪ]] سان شهري بيچيني پيدا ٿي، جيڪا حڪومت جي پرتشدد [[آپريشن سرچ لائيٽ|فوجي ڪارروائي]] کان پوءِ [[بنگلاديش آزادي جنگ]] جو سبب بڻي. [[مڪتي باهني]]، [[1971ع جي هندستان-پاڪستان جنگ|ڀارتي فوجن جي مدد ۽ سهڪار]] سان، هڪ ڪامياب [[انقلاب|هٿياربند انقلاب]] وڙهيو؛ ۽ پاڪستان طرفان ڪيل [[بنگلاديش نسل ڪشي]] جي باوجود، بنگلاديش 16 ڊسمبر 1971ع تي هڪ [[خودمختيار قوم]] بڻجي ويو. آزاديءَ کان پوءِ [[شيخ مجيب الرحمان]] ملڪ جي اڳواڻي ڪئي، جيستائين 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] ٿيو. پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن کي پاڻ به 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|قتل]] ڪيو ويو. 1980ع واري ڏهاڪي تي [[حسين محمد ارشاد]] جي آمريت غالب رهي، جنهن کي 1990ع ۾ [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|عوامي بغاوت]] ذريعي هٽايو ويو. 1991ع ۾ جمهوريت جي بحاليءَ کان پوءِ، [[بيگمن جي جنگ]] يعني [[خالده ضياءُ]] ۽ [[شيخ حسينا]] جي رقابت ايندڙ 34 سالن تائين ملڪ جي سياست کي شڪل ڏني. حسينا کي 5 آگسٽ 2024ع تي [[جولاءِ بغاوت|عوامي بغاوت]] ۾ هٽايو ويو.<ref>{{Cite news |title=Battle Of Begums: All About Rivalry Between Khaleda Zia And Sheikh Hasina |url=https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-url=http://web.archive.org/web/20251230091627/https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-date=2025-12-30 |access-date=2026-05-15 |work=NDTV |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Mudgal |first=Aryan |date=2025-12-30 |title=‘Battle of the Begums’: Khaleda Zia and Sheikh Hasina's rivalry over the years |url=https://www.hindustantimes.com/world-news/battle-of-the-begums-khaleda-zia-and-sheikh-hasinas-rivalry-over-the-years-bangladesh-101767079979402.html |access-date=2026-05-15 |website=Hindustan Times |language=en}}</ref> بنگلاديش [[ويسٽ منسٽر نظام]] تي ٻڌل هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي. اهو [[وچولي طاقت]] آهي ۽ [[بنگلاديش جي معيشت|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] رکي ٿو. بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن موجب اسلام|چوٿين نمبر وڏي مسلمان آبادي]] جو گهر آهي. اهو ڏکڻ ايشيا جي [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|ٽئين نمبر وڏي فوج]] رکي ٿو ۽ گڏيل قومن جي [[امن قائم رکڻ]] وارين ڪارروائين ۾ سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ آهي. بنگلاديش [[بنگلاديش جون ڊويزنون|اٺ ڊويزنن]]، [[بنگلاديش جا ضلعا|64 ضلعن]]، [[اپازيلا|500 سب ضلعن]] ۽ [[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|4,599 يونين ڪائونسلن]] تي مشتمل آهي، ۽ دنيا جي [[سندربن|سڀ کان وڏي مينگروو ٻيلي]] جو گهر آهي. ان وٽ دنيا جي سڀ کان وڏي [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|پناهگير آبادي]] مان هڪ آهي ۽ اهو اڃا تائين مقامي سطح تي پکڙيل [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]]، [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جي ڀڃڪڙين]]، [[مذهبي تشدد]]، [[سياسي زوال|سياسي عدم استحڪام]] ۽ [[موسمي تبديلي جا اثر|موسمي تبديلي جي منفي اثرن]] جهڙن چئلينجن کي منهن ڏئي رهيو آهي. بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] ۽ [[بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن]] جو ميمبر ملڪ آهي. == نالي جي بڻ بنياد == {{Main|بنگال جا نالا}} ''بنگلاديش'' ("بنگالي ملڪ") جي نالي جي بڻ بنياد کي ويهين صديءَ جي شروعات تائين ڳولي سگهجي ٿو، جڏهن بنگالي محب وطن گيتن، جهڙوڪ [[رابندرناٿ ٽئگور]] جي ''آجي بنگلاديشير هردوئي'' ۽ [[قاضي نذرالاسلام]] جي ''نمو نمو نمو بنگلاديش مومو'' ۾، ترتيبوار 1905ع ۽ 1932ع ۾، هي اصطلاح استعمال ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |title=Notation of song aaji bangladesher hridoy |access-date=10 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150904011316/http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |archive-date=4 September 2015}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان، بنگالي قومپرستن [[اوڀر پاڪستان]] ۾ سياسي جلسن ۾ هي اصطلاح استعمال ڪرڻ شروع ڪيو. ''بنگلا'' اصطلاح [[بنگال]] علائقي ۽ [[بنگالي ٻولي]] ٻنهي لاءِ استعمال ٿي سگهي ٿو. ''بنگلا'' اصطلاح جي اصل واضح ناهي؛ مختلف نظرين موجب ان جو تعلق ڪانسي جي دور جي ڪنهن [[پروٽو-ڊراوڙي ٻولي|پروٽو-ڊراوڙي]] قبيلي،<ref>{{cite web |url=http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field%28DOCID+bd0014%29 |title=Bangladesh: early history, 1000&nbsp;B.C.–A.D. 1202 |date=September 1988 |website=Bangladesh: A country study |publisher=[[لائبريري آف ڪانگريس]] |access-date=1 December 2014 |quote=Historians believe that Bengal, the area comprising present-day Bangladesh and the Indian state of [[West Bengal]], was settled in about 1000 B.C. by Dravidian-speaking peoples who were later known as the Bang. Their homeland bore various titles that reflected earlier tribal names, such as Vanga, Banga, Bangala, Bangal, and Bengal. |archive-url=https://web.archive.org/web/20131207010051/http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd%2Fcstdy%3A%40field%28DOCID+bd0014%29 |url-status=live |archive-date=7 December 2013 }}</ref> ۽ لوهه جي دور جي [[ونگا سلطنت]] سان جوڙيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |url=https://www.britannica.com/place/Vanga|title=Vanga &#124; ancient kingdom, India|website=Encyclopædia Britannica|access-date=24 April 2023|archive-date=30 July 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160730062030/https://www.britannica.com/place/Vanga|url-status=live}}</ref> هن اصطلاح جو سڀ کان پراڻو ڄاتل استعمال 805ع واري [[نيسري|نيسري پليٽ]] ۾ ملي ٿو. ''ونگلا ديسا'' اصطلاح يارهين صديءَ جي ڏکڻ هندستاني رڪارڊن ۾ ملي ٿو.<ref>{{cite book |last=Keay |first=John |author-link=John Keay |year=2000 |title=India: A History |publisher=[[Atlantic Monthly Press]] |page=220 |isbn=978-0-87113-800-2 |quote=In C1020 ... launched Rajendra's great northern escapade ... peoples he defeated have been tentatively identified ... 'Vangala-desa where the rain water never stopped' sounds like a fair description of Bengal in the monsoon.}}</ref><ref name="Sen-1999">{{cite book |last=Sen |first=Sailendra Nath |year=1999 |orig-date=First published 1988 |title=Ancient Indian History and Civilization |url=https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |publisher=New Age International |page=281 |isbn=978-81-224-1198-0 |access-date=25 July 2023 |archive-date=16 January 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116111745/https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |url-status=live }}</ref> چوڏهين صديءَ ۾ [[بنگال سلطنت]] دوران هن اصطلاح کي سرڪاري حيثيت ملي.<ref name="Ahmed2004">{{cite book |last=Ahmed |first=Salahuddin |date=2004 |title=Bangladesh: Past and Present |url=https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |publisher=APH Publishing |page=23 |isbn=978-81-7648-469-5 |access-date=14 May 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161602/https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |url-status=live }}</ref><ref>"But the most important development of this period was that the country for the first time received a name, ie Bangalah." [http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal Banglapedia: Islam, Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20150723091245/http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal |date=23 July 2015 }}</ref> [[شمس الدين الياس شاهه]] 1342ع ۾ پاڻ کي "بنگلا جو پهريون [[شاهه]]" قرار ڏنو.<ref name="Ahmed2004" /> اسلامي دور ۾ ''بنگال'' لفظ هن علائقي لاءِ سڀ کان عام نالو بڻجي ويو.<ref>{{Cite book |last=Sircar |first=D.C. |author-link=Dineshchandra Sircar |year=1971 |orig-date=First published 1960 |title=Studies in the Geography of Ancient and Medieval India |url=https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |edition=2nd |publisher=Motilal Banarsidass |page=135 |isbn=978-81-208-0690-0 |access-date=19 April 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161603/https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |url-status=live }}</ref> سورهين صديءَ جي تاريخدان [[ابوالفضل بن مبارڪ]] پنهنجي ''[[آئين اڪبري]]'' ۾ لکي ٿو ته پڇاڙي ''"ال"'' جو اضافو ان حقيقت مان ٿيو ته هن زمين جا قديم راجا ٽڪرين جي هيٺاهين وارن هيٺاهن علائقن ۾ مٽيءَ جا دڙا ٺاهيندا هئا، جن کي "ال" چيو ويندو هو.<ref>Land of Two Rivers, [[Nitish Sengupta]]</ref> اهو ذڪر [[غلام حسين سليم]] جي [[رياض السلاطين]] ۾ پڻ ملي ٿو.<ref name="riaj">[http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11 RIYAZU-S-SALĀTĪN: A History of Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20141215055926/http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11|date=15 December 2014}}, [[Ghulam Husain Salim]], The Asiatic Society, Calcutta, 1902.</ref> هند-آريائي پڇاڙي ''[[-desh|ديش]]'' سنسڪرت لفظ ''deśha'' مان نڪتل آهي، جنهن جي معنيٰ "زمين" يا "ملڪ" آهي. تنهنڪري ''بنگلاديش'' نالي جي معنيٰ "بنگال جي زمين" يا "بنگال جو ملڪ" آهي.<ref name="Sen-1999" /> == تاريخ == {{Main|بنگلاديش جي تاريخ}} === ابتدائي تاريخ === [[File:Mahasthan Brahmi Inscription.png|thumb|ٽين صدي ق.م. جو [[مهاستان برهمي ڪتبو]]، جيڪو 1931ع ۾ [[مهاستان ڳڙهه]]، [[بوگرا ضلعو]] مان دريافت ٿيو]] هن علائقي تي پکڙجندڙ پهرين وڏي مقامي سلطنت [[موريا سلطنت]] ({{Circa}} 320–185 ق.م.) هئي. ان جي زوال کان پوءِ [[ساماتاتا]] نالي بادشاھت اڀري، جيڪا [[گپت سلطنت]] (تقريباً 319–540ع) جي باجگذار رياست هئي. [[هرشا]] (606–647ع) ساماتاتا کي پنهنجي نسبتاً ڍري انتظامي سياسي ڍانچي ۾ شامل ڪيو. ٻڌ ڌرم واري [[پالا سلطنت]] 750ع کان 1150ع تائين هن علائقي تي حڪومت ڪئي. بعد ۾ ان کي هندو [[سينا خاندان]] ختم ڪيو، جنهن 1204ع تائين حڪومت ڪئي، جڏهن [[غوري خاندان]] جي [[محمد بختيار خلجي]] جي اڳواڻيءَ ۾ ٿيندڙ [[هندستاني برصغير ۾ مسلمان فتحون|مسلمان فتحن]] هن علائقي تي قبضو ڪيو.<ref>{{cite book|chapter=EARLY HISTORY, 1000 B.C.-A.D. 1202|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/4.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> === وچئين دور === {{Main|بينگال سلطنت|بنگال صوبو}} [[File:Renaldis muslin woman.jpg|thumb|ارڙهين صديءَ ۾ [[ڍاڪا]] جي هڪ عورت نفيس [[بنگال جي ململ واپار|بنگالي ململ]] جو لباس پهريل]] {{multiple image | perrow = 2 | total_width = 300 | image1 = Kusumba Mosque, Naogaon.jpg | image2 = গোয়ালদি মসজিদ 3.jpg | image3 = Bagha Shahi Mosque.jpg | image4 = Choto Shona Mosque Rajshahi.jpg | footer = بنگال سلطنت جي دور جي مسجدن جي تعمير. مٿان کاٻي کان گھڙيال وار ترتيب سان: [[ڪسومبا مسجد]] جا محراب، [[گوالدي مسجد]]، [[باگها مسجد]] ۽ [[ڇوٽو سونا مسجد]] جا نوڪدار محراب ۽ بنگالي ڇت. }} [[File:Hussain Shahis of Bengal.png|thumb|left|[[حسين شاهي خاندان]] جي دور ۾ بنگال]] ان کان پوءِ بنگال [[دهلي سلطنت]] (1206–1526ع) جو حصو بڻيو.<ref name="islamization">{{cite book|chapter=ISLAMIZATION OF BENGAL, 1202–1757|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/5.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> 1341ع ۾ [[فخرالدين مبارڪ شاهه]] آزاد [[بنگال سلطنت]] قائم ڪئي.<ref name="islamization"/> آزاد بنگال سلطنت تي لڳاتار ٻن خاندانن، [[حسين شاهي خاندان]] ۽ [[الياس شاهي خاندان]] حڪومت ڪئي، جڏهن ته [[گنيشا خاندان]] جو مختصر دور پڻ رهيو. جاگرافيائي توسيع ۽ معاشي خوشحاليءَ جي زماني ۾ يورپي ۽ چيني سياحن ان کي "واپار لاءِ دنيا جو سڀ کان مالدار ملڪ" قرار ڏنو.<ref>{{cite book|last=Nanda|first=J.N.|year=2005|title=Bengal: the unique state|publisher=Concept Publishing Company|isbn=978-81-8069-149-2}}</ref>{{rp|10}} 1576ع ۾ [[مغل سلطنت]] بنگال تي قبضو ڪيو.<ref name="islamization"/><ref>Raychaudhuri, Tapan; Habib, Irfan (eds). ''The Cambridge Economic History of India: Volume 1, c.1200–c.1750''. Cambridge University Press, 1982.</ref> اٺارهين صديءَ تائين [[بنگال صوبو]] مغل سلطنت جو سڀ کان مالدار صوبو بڻجي ويو ۽ ان کي "ملڪن جي جنت" ۽ "هندستان جو اناج گهر" سڏيو ويو.<ref name="islamization"/> هتي جي رهواسين جو معيارِ زندگي دنيا جي بهترين معيارن مان هڪ هو، ڇاڪاڻ⁠تہ هي علائقو ڪپهه جي ڪپڙي (خاص طور ململ)، ريشم ۽ [[بنگلاديش ۾ ٻيڙيون ٺاهڻ جي صنعت|ٻيڙيون ٺاهڻ]] جو وڏو عالمي برآمد ڪندڙ ۽ پيدا ڪندڙ هو.<ref name="ray">{{cite book|first=Indrajit|last=Ray|year=2011|title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857)|url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA7|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-82552-1|access-date=30 May 2019}}</ref>{{rp|174}} 1700ع جي شروعات ۾ مغل سلطنت جي زوال کان پوءِ هي علائقو [[بنگال جا نواب|بنگال جي نوابن]] جي ماتحت هڪ نيم خودمختيار رياست بڻجي ويو، جنهن جو بنياد [[مرشد قلي خان]] 1717ع ۾ رکيو. === برطانوي نوآبادياتي دور === {{Main|بنگال پريزيڊنسي}} [[File:Bengal Presidency in British India with dependencies 1852.png|thumb|left|برطانوي هندستان ۾ بنگال پريزيڊنسي (سائي رنگ) ۽ ان جا تابع علائقا (سرمائي رنگ)]] 23 جون 1757ع تي [[سراج الدوله]] جي اڳواڻيءَ واري رياست کي [[ايسٽ انڊيا ڪمپني]] [[پلاسي جي جنگ]] ۾ شڪست ڏني. اها جنگ بنگال ۽ سڄي هندستاني برصغير تي [[برطانوي راڄ]] قائم ڪرڻ ۾ اهم ثابت ٿي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref> بنگال برطانيا جي [[صنعتي انقلاب]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو، پر ان جي قيمت وڏي پئماني تي سرمائي جي نيڪالي، صنعتڪشي جي زوال ۽ بنگالي ڪپڙي جي صنعت جي تباهيءَ جي صورت ۾ ادا ڪئي وئي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref><ref name="ray"/>{{rp|7–10}} 1770ع جي هولناڪ [[عظيم بنگال ڏڪار]] ۾ اندازاً هڪ ڪروڙ تائين ماڻهو فوت ٿيا،<ref>{{cite journal|last=Ghose|first=Ajit Kumar|title=Food Supply and Starvation: A Study of Famines with Reference to the Indian Sub-Continent|volume=34|number=2|pages=368–389|jstor=2662775|publisher=[[Oxford University Press]]|journal=[[Oxford Economic Papers]]|year=1982|doi=10.1093/oxfordjournals.oep.a041557 |pmid=11620403 }}</ref><ref>{{Cite book |last=Dyson |first=Tim |title=A population history of India: from the first modern people to the present day |date=2018 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-882905-8 |edition=1st |location=Oxford |pages=80–81}}</ref><ref name="Irschick2018">{{citation|last=Irschick|first=Eugene F.|author-link=Eugene F. Irschick|title=A History of the New India: Past and Present|url=https://books.google.com/books?id=wqiaDwAAQBAJ&pg=PA73|year=2018|publisher=Routledge|isbn=978-1-317-43617-1|pages=73–}}</ref> جيڪو بنگال پريزيڊنسي جي ڪل آباديءَ جي لڳ ڀڳ ٽئين حصي جي برابر هو.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=6iNuAAAAMAAJ|last=Peers|first=Douglas M.|year=2006|title=India under colonial rule: 1700–1885|publisher=Pearson Education|isbn=978-0-582-31738-3}}</ref>{{rp|47}} === پاڪستان جو حصو === {{Main|ڊومينين آف پاڪستان|اوڀر بنگال|اوڀر پاڪستان}} {{further|اولھ پاڪستان| بنگال جو ورهاڱو (1947)|انڊيا جو ورھاڱو }} لڳ ڀڳ ٻن صدين جي سڌي برطانوي حڪمراني کان پوءِ، جديد بنگلاديش جون سرحدون [[هندستان جي ورهاڱي]] دوران 15 آگسٽ 1947ع تي [[ريڊڪلف لائين]] تحت [[بنگال جي ورهاڱي (1947ع)|بنگال جي ورهاڱي]] سان مقرر ٿيون.<ref>{{cite journal|last=Chatterji|first=Joya|title=The Fashioning of a Frontier: The Radcliffe Line and Bengal's Border Landscape, 1947–52|volume=33|number=1|year=1999|pages=185–242|publisher=[[Cambridge University Press]]|journal=[[Modern Asian Studies]]|doi=10.1017/S0026749X99003066 |jstor=313155}}</ref> ان وقت هي علائقو [[اوڀر بنگال]] جي نالي سان نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جڏهن ته ٻيو حصو [[اولهه پاڪستان]] هو.<ref>{{cite book|chapter=PAKISTAN PERIOD, 1947–71|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/14.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=4|access-date=13 January 2025}}</ref> اوڀر ۽ اولهه پاڪستان جي وچ ۾ هڪ هزار ميلن کان وڌيڪ جاگرافيائي فاصلو هو، جيڪو بعد ۾ شديد معاشي اڻبرابريءَ جو بنيادي سبب بڻيو.<ref>{{cite journal|last=Sobhan|first=Rehman|title=The Problem of Regional Imbalance in the Economic Development of Pakistan|journal=[[Asian Survey]]|volume=2|number=5|year=1962|pages=31–37|doi=10.2307/3023445 |jstor=3023445}}</ref> [[خواجه ناظم الدين]] اوڀر بنگال جو پهريون وزيراعليٰ ٿيو ۽ [[فريڊرڪ چالمرز بورن]] ان جو گورنر مقرر ٿيو. 1949ع ۾ [[آل پاڪستان عوامي مسلم ليگ]] قائم ٿي. 1950ع ۾ [[اوڀر بنگال قانون ساز اسيمبلي]] زمينداري نظام ۽ مستقل بندوبست کي ختم ڪندي زرعي سڌارا نافذ ڪيا.<ref>[[#Baxter|Baxter]], p. 72</ref> 1953ع ۾ عوامي مسلم ليگ جو نالو تبديل ڪري وڌيڪ "سيڪيولر" [[عوامي ليگ]] رکيو ويو.<ref name="LewisSagar1992">{{cite book |author1=David S. Lewis |author2=Darren J. Sagar|title=Political Parties of Asia and the Pacific: A Reference Guide |url={{GBurl|id=S4uyAAAAIAAJ}}|year=1992|publisher=Longman|isbn=978-0-582-09811-4|page=36|access-date=30 July 2017}}</ref> {{مکيه|بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ}} ثقافتي، لساني، سياسي ۽ معاشي امتياز، 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]]، 1966ع جي [[ڇهن نڪتن واري تحريڪ]]، 1970ع جي چونڊن ۾ [[عوامي ليگ]] جي شاندار ڪاميابي ۽ پوءِ [[آپريشن سرچ لائيٽ]] جي فوجي ڪارروائيءَ، بنگلاديش جي آزاديءَ جي جدوجهد کي جنم ڏنو. 25 مارچ 1971ع تي پاڪستاني حڪومت طرفان فوجي آپريشن شروع ڪيو ويو.<ref>{{cite journal|last=Bose|first=Sarmila|title=Anatomy of Violence: Analysis of Civil War in East Pakistan in 1971|journal=[[Economic and Political Weekly]]|volume=40|number=41|year=2005|pages=4463–4471|jstor=4417267}}</ref> 26 مارچ 1971ع تي پاڪستاني فوج پاران [[شيخ مجيب الرحمان]] جي گرفتاري کان پوءِ، آزادي پسند اڳواڻ ميجر [[ضياءُ الرحمان]] مجيب جي طرفان بنگلاديش جي آزاديءَ جو اعلان نشر ڪيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/zias-declaration-19001 | title=Zia's declaration |work=The Daily Star |date=7 April 2014 }}</ref> ان کان پوءِ نَو مهينن تي مشتمل خوني [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] شروع ٿي، جنهن دوران نسلي بنگالين جي خلاف [[بنگلاديش نسل ڪشي]] به ٿي.<ref>{{cite journal|last=Saikia|first=Yasmin|title=Beyond the Archive of Silence: Narratives of Violence of the 1971 Liberation War of Bangladesh|journal=[[History Workshop Journal]]|number=58|year=2004|volume=58 |pages=275–287|doi=10.1093/hwj/58.1.275 |jstor=25472765}}</ref> آخرڪار 16 ڊسمبر 1971ع تي [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ وارو معاهدو|پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ]] کان پوءِ بنگلاديش هڪ خودمختيار ۽ آزاد رياست طور وجود ۾ آيو. === آزاد بنگلاديش === [[بنگلاديش جو آئين]] 4 نومبر 1972ع تي نافذ ڪيو ويو.<ref>{{cite web|last1=Chakma|first1=Parbon|last2=Saumik|first2=Rafid Azad|url=https://www.thedailystar.net/law-our-rights/news/50-years-bangladesh-constitution-nutshell-3160281|title=50 Years of Bangladesh Constitution In a nutshell|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 November 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ، مجيب جي اڳواڻيءَ واري حڪومت وڏي پيماني تي ڪرپشن ۽ بدانتظامي ۾ ملوث ٿي، جنهن سبب سڄي ملڪ ۾ لاقانونيت ۽ معاشي تباهي پيدا ٿي. [[بڪسال|هڪ پارٽي سوشلزم]] قائم ڪرڻ جون ڪوششون ۽ [[1974ع بنگلاديش ڏڪار|1974ع جو وڏو ڏڪار]] مجيب جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي کان پوءِ 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] جو سبب بڻيا.<ref>{{cite book|chapter=Fall of the Bangabandhu, 1972–75|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/19.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|131}} ان کان پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن عوامي نظم بحال ڪيو، زراعت کي صنعتي بنيادن تي آندو، [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] قائم ڪئي ۽ [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم]] جي قيام جي شروعات ڪئي.<ref>{{cite book|chapter=The Zia Regime and Its Aftermath, 1977–82|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/21.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> ضياءُ الرحمان 1 سيپٽمبر 1978ع تي [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite news |title=BNP vows to continue movement |url=https://www.thedailystar.net/news/politics/bnp-vows-continue-movement-for-democracy-restore-1627522 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |agency=[[United News of Bangladesh|UNB]] |date=1 September 2018 |access-date=3 June 2026}}</ref> 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|رحمان جي قتل]] کان پوءِ ايندڙ ڏهاڪو [[حسين محمد ارشاد]] جي ماتحت [[فوجي آمريت]] جو دور رهيو، جنهن ۾ بنيادي ڍانچي جي ترقي، [[اختيارن جي منتقلي]] جون سڌارا، قومي ملڪيت ۾ آيل صنعتن جي نجڪاري ۽ 1988ع ۾ اسلام کي [[رياستي مذهب]] قرار ڏيڻ شامل هئا.<ref>{{cite book|chapter=THE ERSHAD PERIOD: Achieving Stability, 1982–83|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/90.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Emerging Opposition, 1983–86|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/91.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=https://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Relaxation of Martial Law, 1986–87|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/92.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=More Opposition Pressure|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/93.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|بحالي]] کان پوءِ [[پارلياماني جمهوريت]] [[1991ع بنگلاديشي عام چونڊون|1991ع]] ۾ واپس آئي، ۽ اقتدار بي اين پي جي [[خالده ضياءُ]] ۽ عوامي ليگ جي [[شيخ حسينا]] جي وچ ۾ مٽاسٽا ٿيندو رهيو. هن دور کي [[بيگمن جي جنگ]] سڏيو ويو، جنهن 2024ع تائين 34 سالن لاءِ بنگلاديش جي سياست ۽ تاريخ کي شڪل ڏني.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-42999503|title=Bangladesh grows tired of the Battling Begums|last=Rowlatt|first=Justin|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=11 February 2018|access-date =13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|130}} [[2008ع بنگلاديشي عام چونڊون|2008ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ عوامي ليگ ٻيهر اقتدار ۾ آئي.<ref>{{cite web|url=https://www.voanews.com/a/a-13-2008-12-30-voa9/401556.html|title=Bangladesh's Sheikh Hasina Wins Landslide Election|date=1 November 2009|access-date=14 February 2025|publisher=[[Voice of America]]|last=Herman|first=Steve}}</ref> [[شيخ حسينا]] جي اڳواڻيءَ هيٺ ملڪ معاشي ترقي ڏٺي، پر ساڳئي وقت [[جمهوري پٺتي هٽڻ]]، وڌندڙ [[آمريت پسندي]]، وڏي پيماني تي [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]] ۽ وسيع [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جون ڀڃڪڙيون]] پڻ ڏٺيون.<ref>{{cite web|last1=Ethirajan|first1=Anbarasan|last2=Wong|first2=Tessa|title=Sheikh Hasina: The pro-democracy icon who became an autocrat|url=https://www.bbc.com/news/articles/cg3ee303yxpo|date=6 August 2024|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|access-date=15 January 2025}}</ref> مختلف رپورٽن موجب حسينا ۽ عوامي ليگ حڪومت، ڀارت سان سهڪار جي مدد سان، [[2009ع بنگلاديش رائفلز بغاوت]] منظم ڪئي ته جيئن اهڙن قابل فوجي آفيسرن کي ماريو وڃي، جن کي حسينا پنهنجي اقتدار لاءِ خطرو سمجهندي هئي؛ ان سان [[بنگلاديش فوج]] غير مستحڪم ٿي ۽ عملي طور هڪ پارٽي حڪمراني مضبوط ٿي.<ref>{{cite news |last1=Reporter |first1=Staff |title='Hasina, AL leaders behind BDR mutiny' |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/crime-justice/news/hasina-al-leaders-behind-bdr-mutiny-4047691 |access-date=1 December 2025 |work=The Daily Star |date=1 December 2025 |language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Did India benefit from BDR mutiny? What the probe commission says|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/did-india-benefit-bdr-mutiny-what-probe-commission-says-1299101|website=The Business Standard|date=2025-12-01|access-date=2025-12-01|language=en}}</ref> حسينا [[2014ع بنگلاديشي عام چونڊون|2014ع]]، [[2018ع بنگلاديشي عام چونڊون|2018ع]] ۽ [[2024ع بنگلاديشي عام چونڊون|2024ع جي عام چونڊن]] ۾ لڳاتار ٻيو، ٽيون ۽ چوٿون مدو کٽيو؛ اهي سڀئي چونڊون جعلي هيون ۽ نه [[آزاد ۽ منصفاڻي چونڊ|آزاد نه منصفاڻي]].<ref>{{cite web|url=https://edition.cnn.com/2014/01/06/world/asia/bangladesh-elections/index.html|title=Bangladesh ruling party wins elections marred by boycott, violence|date=6 January 2014|access-date=14 February 2025|publisher=[[CNN]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-46718393|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins landslide in disputed vote|date=31 December 2018|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-67889387|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins fourth term in controversial vote|date=8 January 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|last1=Anbarasan|first1=Ethirajan|last2=Ng|first2=Kelly}}</ref> آمرانه حڪومت خلاف [[جولاءِ بغاوت]] کان پوءِ، حسينا کي [[عدم تعاون تحريڪ (2024ع)|استعيفا ڏيڻ ۽ ڀارت ڀڄڻ]] تي مجبور ڪيو ويو، جيڪو [[جولاءِ 36|5 آگسٽ 2024ع]] تي ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2024/8/5/bangladeshs-sheikh-hasina-forced-to-resign-what-happened-and-whats-next|title=Bangladesh's Sheikh Hasina forced to resign: What happened and what's next?|date=5 August 2024|access-date=14 February 2025|publisher=[[Al Jazeera]]}}</ref> آگسٽ 2024ع ۾ هڪ عبوري حڪومت قائم ٿي، جنهن ۾ نوبل انعام يافته [[محمد يونس]] کي [[بنگلاديش جو چيف ايڊوائيزر|چيف ايڊوائيزر]] بڻايو ويو.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/clyg7we8xvno|title=Yunus sworn in as interim Bangladesh leader|last1=Hussain|first1=Samira|last2=Drury|first2=Flora|date=8 August 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref> [[2026ع بنگلاديشي عام چونڊون|2026ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (بي اين پي) ٻيهر اقتدار ۾ آئي ۽ چيئرمين [[طارق رحمان]] 17 فيبروري 2026ع تي بنگلاديش جي وزيراعظم طور حلف کنيو. [[بنگلاديش جماعت اسلامي]] مکيه مخالف ڌر بڻجي وئي.<ref>{{cite web |title=From a marginal force to opposition party: The rise of Bangladesh Jamaat-e-Islami |url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/marginal-force-opposition-party-rise-bangladesh-jamaat-e-islami-1361786 |website=The Business Standard |access-date=19 February 2026}}</ref> 1990ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان، [[آزاد منڊي]] جي پاليسين ۽ [[معاشي آزادڪاري]] جي قدمن سبب، بنگلاديش اهم معاشي واڌ حاصل ڪئي آهي. اهو دنيا جي [[حقيقي جي ڊي پي واڌ جي شرح موجب ملڪن جي فهرست|تيز ترين وڌندڙ معيشتن]] مان هڪ طور اڀريو، جنهن جي پٺيان ان جي وڏي [[بنگلاديش ۾ ڪپڙي جي صنعت|ڪپڙي جي صنعت]] آهي، جيڪا دنيا ۾ ٻئي نمبر تي وڏي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Bashar|first1=Omar K. M. R.|last2=Khan|first2=Habibullah|title=Liberalisation and Growth in Bangladesh: An Empirical Investigation|volume=32|number=1|date=March 2009|pages=61–76|jstor=40795710|journal=The Bangladesh Development Studies|publisher=[[Bangladesh Institute of Development Studies]] (BIDS) |doi=10.57138/XTYK4544 }}</ref> اهو [[نامياري جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] طور اڀريو آهي، ۽ 2018ع کان پاڙيسري ڀارت جي نامياري في ماڻهو جي ڊي پي کان اڳتي نڪري ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/bangladesh/bangladesh-ranked-41st-largest-economy-in-2019-all-over-the-world-study-1684078|title=Bangladesh 2nd largest economy in South Asia|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 January 2019|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://foreignpolicy.com/2020/10/20/india-falls-behind-bangladesh-gdp/|title=Angst and Denial in India as It's Now Officially Poorer Than Bangladesh|last=Babones|first=Salvatore|date=20 October 2020|access-date=13 January 2025|work=[[Foreign Policy]]}}</ref> بنگلاديش پنهنجي [[بنگلاديش ۾ غربت|غربت جي شرح]] گهٽائڻ ۾ نمايان ڪاميابيون حاصل ڪيون آهن، جيڪا 1971ع ۾ 80 سيڪڙو هئي،<ref>{{cite web|url=https://cri.org.bd/2021/03/26/what-milestones-have-bangladesh-crossed-in-50-years/|title=What milestones have Bangladesh crossed in 50 years|date=26 March 2021|access-date=1 October 2022}}</ref> 1991ع ۾ 44.2 سيڪڙو ٿي،<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/results/2018/11/15/bangladesh-reducing-poverty-and-sharing-prosperity|title=Bangladesh: Reducing Poverty and Sharing Prosperity|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022}}</ref> ۽ 2022ع ۾ 18.7 سيڪڙو تائين گهٽجي وئي.<ref>{{cite news|url=https://pip.worldbank.org/country-profiles/BGD|title=Country Profile – Poverty and Inequality Platform|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 January 2025}}</ref> 21هين صديءَ دوران ان جي [[انساني ترقياتي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقياتي اشاري]] جي واڌ رڳو چين کان گهٽ رهي.<ref>{{cite web|url=https://bangladesh.un.org/en/256074-new-directions-human-development-bangladesh|title=New directions for human development in Bangladesh|date=17 December 2023|access-date=12 February 2025|publisher=United Nations}}</ref> [[سبز منتقلي]] جي حصي طور، بنگلاديش جو صنعتي شعبو [[سبز ڪارخانو|سبز ڪارخانا]] ٺاهڻ ۾ اڳواڻ طور اڀريو آهي، ۽ ملڪ وٽ دنيا ۾ تصديق ٿيل سبز ڪارخانن جو سڀ کان وڏو تعداد آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/green-rmg-factories-how-bangladesh-became-global-champion-939426|title=Green RMG factories: How Bangladesh became a global champion|last=Uddin|first=Jasim|date=12 September 2024|access-date=13 January 2025|work=[[Business Standard]]}}</ref> ان 2017ع کان [[روهنگيا نسل ڪشي]] کان ڀڄندڙ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|هڪ ملين کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن]] کي به پناهه ڏني آهي، جنهن ان جي وسيلن تي دٻاءُ وڌو ۽ ان جي انساني همدردي واري عزم کي نمايان ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unrefugees.org/news/rohingya-refugee-crisis-explained/|title=Rohingya Refugee Crisis Explained|date=22 August 2024|work=[[United Nations Commission on Human Rights]] (UNCHR)|access-date=13 January 2025}}</ref> == جاگرافي == {{Main|بنگلاديش جي جاگرافي}} [[File:Map of Bangladesh-en.svg|thumb|بنگلاديش جو طبعي نقشو]] بنگلاديش [[بنگال جي نار]] تي [[ڏکڻ ايشيا]] ۾ واقع آهي. اهو لڳ ڀڳ مڪمل طور پاڙيسري [[ڀارت]] سان گهيريل آهي، ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ان جي هڪ ننڍڙي سرحد آهي، جيتوڻيڪ اهو [[نيپال]]، [[ڀوٽان]] ۽ چين جي تمام ويجهو واقع آهي. ملڪ کي ٽن علائقن ۾ ورهايو ويندو آهي. ملڪ جو گهڻو حصو زرخيز [[گنگا ڊيلٽا]] تي مشتمل آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو دريائي ڊيلٽا آهي.<ref>{{cite web |author1=Aditi Rajagopal|title=How the World's Largest Delta Might Slowly Go Under Water |url=https://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|website=Discovery|date=8 February 2020|access-date=9 March 2020|archive-date=8 February 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200208052815/http://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|url-status=live}}</ref> ملڪ جا اتر اولهه ۽ وچ وارا حصا [[مدهوپور ٽريڪٽ|مدهوپور]] ۽ [[بارند ٽريڪٽ|بارند]] پليٽون سان ٺهيل آهن. اتر اوڀر ۽ ڏکڻ اوڀر وارا علائقا [[سدا بهار]] جبلن جي سلسلن جو گهر آهن. گنگا ڊيلٽا گنگا، جنهن جو مقامي نالو [[پدما درياهه|پدما]] يا ''پوددا'' آهي، [[برهمپتر درياهه|برهمپتر]]، جنهن کي [[جمنا درياهه (بنگلاديش)|جمنا]] يا ''جومونا'' به چيو وڃي ٿو، ۽ [[ميگھنا درياهه|ميگھنا]] درياهن ۽ انهن جي معاون درياهن جي ميلاپ سان ٺهندو آهي. گنگا، جمنا سان ملي ٿي، جيڪا برهمپتر جو مکيه وهڪرو آهي، ۽ پوءِ ميگھنا سان ملي آخرڪار [[بنگال جي نار]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿي. بنگلاديش کي "دريائن جي ڌرتي" چيو ويندو آهي،<ref>{{cite web |title=No Place Like Home – BANGLADESH: LAND OF RIVERS |url=https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |work=Environmental Justice Foundation |access-date=10 March 2020 |archive-date=30 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200930051647/https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |url-status=live }}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ هتي 57 کان وڌيڪ [[سرحد پار درياهه]] آهن، جيڪي ڪنهن به قومي رياست لاءِ سڀ کان وڌيڪ آهن. پاڻيءَ جا معاملا سياسي طور پيچيده آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بنگلاديش ڀارت کان هيٺاهين وهڪري ۾ واقع آهي.<ref>{{cite book |last=Suvedī |first=Sūryaprasāda |title=International watercourses law for the 21st century |publisher=[[Ashgate Publishing]] |year=2005 |pages=154–166 |isbn=978-0-7546-4527-6}}</ref> بنگلاديش گهڻو ڪري زرخيز ۽ هموار ميداني زمين تي مشتمل آهي. ان جو گهڻو حصو سمنڊ جي سطح کان {{convert|12|m|ft|abbr=on}} کان گهٽ اوچائي تي آهي، ۽ اندازو آهي ته جيڪڏهن سمنڊ جي سطح {{convert|1|m|ft|abbr=on}} وڌي وڃي ته ملڪ جي لڳ ڀڳ 10 سيڪڙو زمين ٻڏي ويندي.<ref name="ali">{{cite journal |last=Ali |first=A. |title=Vulnerability of Bangladesh to climate change and sea level rise through tropical cyclones and storm surges |journal=Water, Air, & Soil Pollution |volume=92 |issue=1–2 |pages=171–179 |year=1996 |bibcode=1996WASP...92..171A |doi=10.1007/BF00175563 }}</ref> ملڪ جو 12 سيڪڙو حصو جابلو نظامن سان ڍڪيل آهي. ملڪ جون [[هاور]] آبي زمينون عالمي ماحولياتي سائنس لاءِ اهميت رکن ٿيون. [[بنگلاديش جي جبلن جي فهرست|بنگلاديش جو سڀ کان اوچو هنڌ]] [[سڪا هافونگ]] آهي، جيڪو ميانمار جي سرحد ڀرسان واقع آهي، ۽ ان جي اوچائي {{convert|1064|m|ft|abbr=on}} آهي.<ref name=CIA/> اڳ ۾ [[ڪيوڪراڊونگ]] يا [[تازنگ ڊونگ]] کي سڀ کان اوچو هنڌ سمجهيو ويندو هو. بنگلاديش ۾ [[ٻيلن جو ڍڪ]] ڪل زميني ايراضيءَ جو لڳ ڀڳ 14 سيڪڙو آهي، جيڪو 2020ع ۾ 1,883,400 هيڪٽرن (ha) ٻيلن جي برابر هو، جڏهن ته 1990ع ۾ اهو 1,920,330 هيڪٽر (ha) هو. 2020ع ۾ قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن 1,725,330 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو، جڏهن ته پوکيل ٻيلن 158,070 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو. قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن مان 0 سيڪڙو کي [[ابتدائي ٻيلو]] قرار ڏنو ويو، يعني اهڙو ٻيلو جيڪو مقامي وڻن جي قسمن تي مشتمل هجي ۽ جتي انساني سرگرميءَ جا واضح نشان نه هجن، ۽ لڳ ڀڳ 33 سيڪڙو ٻيلن وارو علائقو محفوظ علائقن اندر مليو. 2015ع لاءِ، ٻيلن جي 100 سيڪڙو ايراضي [[رياستي ملڪيت|عوامي ملڪيت]] هيٺ ڄاڻائي وئي.<ref>{{Cite book |url=https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |title=Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194 |publisher=Food and Agriculture Organization of the United Nations |year=2023 |archive-date=11 September 2024 |access-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240911122341/https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Global Forest Resources Assessment 2020, Bangladesh |url=https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview |website=Food Agriculture Organization of the United Nations |access-date=19 September 2024 |archive-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240919133606/https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview/ |url-status=live }}</ref> === آبهوا === [[File:Aerosol pollution over Northern India, Bangladesh, and Bay of Bengal.jpg|thumb|خلا مان ورتل تصوير، جنهن ۾ بنگلاديش مٿان آلودگي ڏيکاريل آهي]] [[سرطان جو مدار]] بنگلاديش مان گذري ٿو، تنهنڪري بنگلاديش جي آبهوا گرم خطي واري آهي؛ آڪٽوبر کان مارچ تائين هلڪو سيارو ۽ مارچ کان جون تائين گرم ۽ گهم وارو اونهارو هوندو آهي. ملڪ ۾ ڪڏهن به هوائي گرمي پد {{convert|0|°C}} کان هيٺ رڪارڊ نه ٿيو آهي؛ سڀ کان گهٽ رڪارڊ ٿيل گرمي پد {{convert|1.1|°C}} هو، جيڪو اتر اولهه واري شهر [[ديناجپور]] ۾ 3 فيبروري 1905ع تي رڪارڊ ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://kantaji.com/dinajpurmap.html |title=Map of Dinajpur |website=kantaji.com |archive-url=https://web.archive.org/web/20110713134542/http://kantaji.com/dinajpurmap.html |archive-date=13 July 2011 |access-date=17 April 2015}}</ref> گرم ۽ گهم واري [[چوماسي]] موسم جون کان آڪٽوبر تائين جاري رهي ٿي ۽ ملڪ جي اڪثر برسات جو سبب بڻجي ٿي. قدرتي آفتون، جهڙوڪ [[بنگلاديش ۾ ٻوڏون|ٻوڏون]]، [[اڀرندي طوفان]]، [[ٽورنيڊو]] ۽ [[مدي لهرون]] لڳ ڀڳ هر سال اچن ٿيون،<ref name="NatDis">{{cite book |last=Alexander |first=David E. |title= Natural Disasters |chapter-url= {{GBurl|id=gWHsuGTcF34C|p=532}}|year= 1999|publisher=Kluwer Academic Publishers |isbn=978-0-412-04751-0 |page=532 |chapter=The Third World |orig-date=1993}}</ref> جن سان گڏ [[ٻيلن جي ڪٽائي]]، [[مٽيءَ جي زوال ۽ خرابي]] ۽ [[ڪٽاءُ]] جا اثر پڻ شامل ٿين ٿا. 1970ع ۽ 1991ع وارا [[بنگلاديش جي اڀرندي طوفانن جي فهرست|طوفان]] خاص طور تباهه ڪندڙ هئا؛ [[1991ع بنگلاديش طوفان|پوئين طوفان]] ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا.<ref>"[https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html Beset by Bay's Killer Storms, Bangladesh Prepares and Hopes] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240902065034/https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html |date=2 September 2024 }} ". ''Los Angeles Times''. 27 February 2005</ref> سيپٽمبر 1998ع ۾ بنگلاديش جديد تاريخ جي [[1998ع بنگلاديش ٻوڏون|سڀ کان شديد ٻوڏ]] کي ڏٺو، جنهن کان پوءِ ملڪ جا ٻه ٽهائي حصا پاڻيءَ هيٺ اچي ويا، ۽ 1,000 ماڻهو فوت ٿيا.<ref name="EWG">{{cite book |last=Haggett |first=Peter |title=Encyclopedia of World Geography |chapter-url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |publisher=Marshall Cavendish |year=2002 |isbn=978-0-7614-7308-4 |oclc=46578454 |pages=2, 634 |chapter=The Indian Subcontinent |orig-date=2002 |access-date=25 July 2023 |archive-date=28 March 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182107/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |url-status=live }}</ref> آفتن جي خطري ۾ گهٽتائي لاءِ مختلف بين الاقوامي ۽ قومي قدمن جي نتيجي ۾، ٻوڏن ۽ طوفانن سبب انساني جاني نقصان ۽ معاشي نقصان سالن سان گهٽيا آهن.<ref>{{cite news |last=Raju |first=M. N. A. |title=Disaster Preparedness for Sustainable Development in Bangladesh |url=https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10 |work=Daily Sun |date=10 March 2018 |access-date=26 September 2019 |archive-date=24 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210724074442/https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10}}</ref> [[2007ع ڏکڻ ايشيائي ٻوڏون]] ملڪ جي ڪيترن علائقن کي تباهه ڪري ويون، پنج ملين ماڻهن کي بي گهر ڪيو ۽ لڳ ڀڳ 500 ماڻهو مارجي ويا.<ref>{{cite news |title=Bangladesh flood death toll nears 500, thousands ill |url=http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |agency=[[Reuters]] |date=15 August 2007 |access-date=15 August 2007 |archive-date=5 February 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080205073714/http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |url-status=live }}</ref> [[File:Flooding after 1991 cyclone.jpg|thumb|[[1991ع بنگلاديش طوفان]] کان پوءِ ٻوڏ، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا]] ==== موسمي تبديلي ==== بنگلاديش کي انهن ملڪن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو، جيڪي [[موسمي تبديليءَ جي نازڪ پذيري|موسمي تبديليءَ لاءِ سڀ کان وڌيڪ نازڪ]] آهن.<ref>{{Cite journal |last1=Kulp |first1=Scott A. |last2=Strauss |first2=Benjamin H.|date=29 October 2019|title=New elevation data triple estimates of global vulnerability to sea-level rise and coastal flooding|journal=Nature Communications |volume=10 |issue=1 |page=4844 |bibcode=2019NatCo..10.4844K |doi=10.1038/s41467-019-12808-z |pmc=6820795 |pmid=31664024}}</ref><ref>{{cite web |date=29 October 2019|title=Report: Flooded Future: Global vulnerability to sea level rise worse than previously understood |url=https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood|access-date=3 November 2019|website=climatecentral.org|archive-date=2 November 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191102025006/https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood}}</ref> هڪ صديءَ دوران 508 طوفانن بنگال جي نار واري علائقي کي متاثر ڪيو آهي، جن مان 17 سيڪڙو بابت خيال ڪيو وڃي ٿو ته اهي بنگلاديش جي زمين تي پهتا.<ref>{{Cite book|last=Chaturvedi|first=Sanjay|url=https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67|title=Climate Change and the Bay of Bengal|date=29 April 2016|publisher=Flipside Digital Content Company Inc.|isbn=978-981-4762-01-4|access-date=25 July 2023|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182105/https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67#v=onepage&q&f=false|url-status=live}}</ref> وڌندڙ برساتن، سمنڊ جي سطح ۾ اضافي ۽ اڀرندي طوفانن مان پيدا ٿيندڙ [[قدرتي خطرا]] موسمي تبديليءَ سان وڌڻ جا امڪان آهن، ۽ اهي هر هڪ زراعت، پاڻي ۽ خوراڪ جي سلامتي، انساني صحت ۽ رهائش تي سنگين اثر ڇڏيندا.<ref>{{cite book |url=http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|title=Bangladesh Climate Change Strategy and Action Plan, 2008 |publisher=Ministry of Environment and Forests Government of the People's Republic of Bangladesh|year=2008|isbn=978-984-8574-25-6|archive-url=https://web.archive.org/web/20091007060017/http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|archive-date=7 October 2009}}</ref> اندازو آهي ته 2050ع تائين سمنڊ جي سطح ۾ ٽي فوٽ اضافو لڳ ڀڳ 20 سيڪڙو زمين کي ٻوڙي ڇڏيندو ۽ 30 ملين کان وڌيڪ ماڻهن کي بي گهر ڪندو.<ref>{{cite web |last=Glennon |first=Robert|title=The Unfolding Tragedy of Climate Change in Bangladesh |url=https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171201040750/https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|archive-date=1 December 2017|access-date=23 November 2017}}</ref> بنگلاديش ۾ [[سمنڊ جي سطح ۾ اضافو]] واري خطري کي منهن ڏيڻ لاءِ [[بنگلاديش ڊيلٽا پلان 2100]] شروع ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100 |title=Bangladesh Delta Plan 2100|publisher=The Dutch water sector|access-date=24 September 2019|date=20 May 2019|archive-date=13 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230513135800/https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Bangladesh Delta Plan (BDP) 2100}}</ref> === حياتياتي گوناگوني === [[File:Bengal Tiger gets down in a shallow canal in Sundarban.jpg|thumb|[[بنگال ٽائيگر]]، قومي جانور، سندربن ۾]] بنگلاديش [[انڊوملايائي علائقو]] ۾ واقع آهي، ۽ اهو چئن خشڪي وارن ماحولياتي علائقن ۾ اچي ٿو: [[هيٺين گنگا ميدانن جا نم پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، [[ميزورام–منيپور–ڪاچن مينهن وارا ٻيلا]]، [[سندربن تازو پاڻي دلدلي ٻيلا]]، ۽ [[سندربن مينگروو]].<ref name="DinersteinOlson2017">{{cite journal |last1=Dinerstein |first1=Eric |last2=Olson |first2=David |last3=Joshi |first3=Anup |last4=Vynne |first4=Carly |last5=Burgess |first5=Neil D. |last6=Wikramanayake |first6=Eric |last7=Hahn |first7=Nathan |last8=Palminteri |first8=Suzanne |last9=Hedao |first9=Prashant |last10=Noss |first10=Reed |last11=Hansen |first11=Matt |last12=Locke |first12=Harvey |last13=Ellis |first13=Erle C |last14=Jones |first14=Benjamin |last15=Barber |first15=Charles Victor |last16=Hayes |first16=Randy |last17=Kormos |first17=Cyril |last18=Martin |first18=Vance |last19=Crist |first19=Eileen |last20=Sechrest |first20=Wes |last21=Price |first21=Lori |last22=Baillie |first22=Jonathan E. M. |last23=Weeden |first23=Don |last24=Suckling |first24=Kierán |last25=Davis |first25=Crystal |last26=Sizer |first26=Nigel |last27=Moore |first27=Rebecca |last28=Thau |first28=David |last29=Birch |first29=Tanya |last30=Potapov |first30=Peter |last31=Turubanova |first31=Svetlana |last32=Tyukavina |first32=Alexandra |last33=de Souza |first33=Nadia |last34=Pintea |first34=Lilian |last35=Brito |first35=José C. |last36=Llewellyn |first36=Othman A. |last37=Miller |first37=Anthony G. |last38=Patzelt |first38=Annette |last39=Ghazanfar |first39=Shahina A. |last40=Timberlake |first40=Jonathan |last41=Klöser |first41=Heinz |last42=Shennan-Farpón |first42=Yara |last43=Kindt |first43=Roeland |last44=Lillesø |first44=Jens-Peter Barnekow |last45=van Breugel |first45=Paulo |last46=Graudal |first46=Lars |last47=Voge |first47=Maianna |last48=Al-Shammari |first48=Khalaf F. |last49=Saleem |first49=Muhammad|title=An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm |journal=BioScience|volume=67|issue=6|year=2017|pages=534–545 |doi=10.1093/biosci/bix014 |pmid=28608869 |pmc=5451287}}</ref> ان جي ماحوليات ۾ ڊگهو سامونڊي ڪنارو، گهڻا [[بنگلاديش جي درياهن جي فهرست|درياهه ۽ معاون درياهه]]، ڍنڍون، [[آبي زمين]]ون، سدا بهار ٻيلا، نيم سدا بهار ٻيلا، جابلو ٻيلا، نم [[پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، تازو پاڻي دلدلي ٻيلا ۽ ڊگهي گاهه واري هموار زمين شامل آهن. بنگلاديش جو ميدان پنهنجي زرخيز [[دريائي لَٽَ]] واري مٽيءَ لاءِ مشهور آهي، جيڪا وسيع پوک کي سهارو ڏئي ٿي. ملڪ ۾ سرسبز ٻوٽن جو غلبو آهي، ۽ ڳوٺ اڪثر [[آم]]، [[ڪٺل]]، [[بانس]]، [[ڇاليا]]، [[ناريل]] ۽ [[کجور]] جي باغن ۾ لڪل هوندا آهن.<ref name="global.britannica.com">[http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life Bangladesh | history – geography :: Plant and animal life] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140203195926/http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life|date=3 February 2014}}. ''Encyclopædia Britannica''.</ref> ملڪ ۾ ٻوٽن جي زندگيءَ جون 6000 تائين جنسون آهن، جن ۾ 5000 گلدار ٻوٽا شامل آهن.<ref>{{cite web |url=http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna|title=Flora and Fauna – Bangladesh high commission in India |website=Bangladesh High Commission, New Delhi |archive-url=https://web.archive.org/web/20130820012655/http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna |archive-date=20 August 2013}}</ref> آبي ذخيرن ۽ آبي زمينن جا نظام ڪيترن آبي ٻوٽن لاءِ رهائشگاهه فراهم ڪن ٿا. [[نيمفياسي|واٽر للي]] ۽ [[ڪنول]] چوماسي موسم ۾ نمايان طور وڌن ٿا. ملڪ ۾ [[بنگلاديش جي محفوظ علائقن جي فهرست|60 جهنگلي جيوت پناهه گاهون]] آهن.<ref>{{cite web |year=2026|title=Protected Area Profile for Bangladesh from the World Database of Protected Areas|url=https://www.protectedplanet.net/country/BGD|access-date=22 February 2026|website=[[World Database on Protected Areas]]}}</ref> بنگلاديش [[سندربن]] جي گهڻي حصي جو گهر آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي، ۽ ڏکڻ اولهه واري ساحلي علائقي ۾ {{convert|6000|km2}} ايراضيءَ تي پکڙيل آهي. اهو ٽن محفوظ پناهه گاهن ۾ ورهايل آهي: [[سندربن ڏکڻ جهنگلي جيوت پناهه گاهه|ڏکڻ]]، [[سندربن اوڀر جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اوڀر]]، ۽ [[سندربن اولهه جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اولهه]] علائقا. هي ٻيلو يونيسڪو عالمي ورثي واري ماڳ آهي.<ref>{{Cite web |title=The Sundarbans |url=https://whc.unesco.org/en/list/798/ |access-date=2026-02-21 |website=[[UNESCO]] |language=en}}</ref> اتر اوڀر وارو سليٽ علائقو هاور آبي زمينن جو گهر آهي، جيڪو هڪ منفرد ماحولياتي نظام آهي. ان ۾ [[اڀرندي ۽ نيم اڀرندي مخروطي ٻيلا]]، هڪ [[تازو پاڻي دلدلي ٻيلو]]، ۽ گڏيل پن ڇڻڻ وارا ٻيلا پڻ شامل آهن. ڏکڻ اوڀر وارو چٽاگانگ علائقو سدا بهار ۽ نيم سدا بهار جابلو جهنگلن تي مشتمل آهي. وچ بنگلاديش ۾ ميداني سال ٻيلو شامل آهي، جيڪو غازيپور، [[ٽنگائل]] ۽ [[ميمڻ سنگهه]] ضلعن سان گڏ پکڙيل آهي.<ref>{{Cite journal|last=Rahman |first=Mohammed Mahabubur |last2=Rahman |first2=Md. Motiur |last3=Guogang |first3=Zhang |last4=Islam |first4=Kazi Shakila |date=1 March 2010 |title=A Review of the Present Threats to Tropical Moist Deciduous Sal (Shorea Robusta) Forest Ecosystem of Central Bangladesh |url=https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/194008291000300108 |access-date=2026-02-21 |website=[[Sage Journals]] |language=en |doi=10.1177/194008291000300108}}</ref> [[سينٽ مارٽن ٻيٽ]] ملڪ جو واحد [[مرجاني ريف]] آهي.<ref>{{Cite web |last=Kuddus |first=Abdul |date=2025-03-03 |title=Is St Martin's actually a 'coral island', what do researchers say? |url=https://en.prothomalo.com/environment/9rpuv1x2ra |access-date=2026-02-21 |website=[[Prothom Alo]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي ٻيلن، دلدلن، وڻڪار وارن علائقن ۽ جبلن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهنگلي جيوت|جهنگلي جيوت]] گهڻي مقدار ۾ موجود آهي.<ref name="global.britannica.com"/> جانورن جي وڏي اڪثريت {{convert|150000|km2}} جي رهائشگاهه اندر رهي ٿي.<ref>{{cite news |author1=Soraya Auer |author2=Anika Hossain |date=7 July 2012 |title=Lost Wards of the State |url=http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm|work=The Daily Star|access-date=14 February 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150214120509/http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm |archive-date=14 February 2015 |url-status=live}}</ref> [[بنگال ٽائيگر]]، [[بادلدار چيتو]]، [[کاري پاڻيءَ جو مگرمڇ]]، [[ڪارو پينٿر]] ۽ [[مڇي خور ٻلي]] سندربن جا اهم شڪاري جانور آهن.<ref>{{cite book|author=Peter Haggett|title=Encyclopedia of World Geography|url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|year=2001|publisher=Marshall Cavendish|isbn=978-0-7614-7289-6|page=2620|access-date=20 January 2017|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182110/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|url-status=live}}</ref> اتر ۽ اوڀر بنگلاديش [[ايشيائي هاٿي]]، [[هولاڪ گبن]]، [[ايشيائي ڪارو رڇ]] ۽ [[اورينٽل پائڊ هورن بل]] جو گهر آهي.<ref name="bearprojectbd.weebly.com">{{cite web |url=http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|title=Bears in Bangladesh|website=Bangladesh Bear Project|access-date=14 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150214061240/http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|archive-date=14 February 2015|url-status=live}}</ref> [[چيتل]] هرڻ ڏکڻ اولهه وارن وڻڪار وارن علائقن ۾ وڏي پيماني تي ڏسڻ ۾ اچن ٿا. ٻين جانورن ۾ [[ڪاري وڏي گلھري]]، [[ٽوپي دار لنگور]]، [[بنگال لومڙي]]، [[سامبر هرڻ]]، [[جهنگلي ٻلي]]، [[ڪنگ ڪوبرا]]، [[جهنگلي سوئر]]، [[نيولا]]، [[پينگولين]]، [[پائٿن (نسل)|پائٿن]] ۽ [[ايشيائي واٽر مانيٽر|واٽر مانيٽر]] شامل آهن. بنگلاديش ۾ [[ايراواڊي ڊولفن|ايراواڊي]] ۽ [[ڏکڻ ايشيائي درياهي ڊولفن|گنگا ڊولفن]] جي سڀ کان وڏين آبادين مان هڪ موجود آهي.<ref>{{cite web |url=http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|title=6,000 Rare, Large River Dolphins Found in Bangladesh|work=National Geographic|date=March 2009|access-date=13 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20141012093653/http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|archive-date=12 October 2014}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻه جيون]] جون 53، رينگڻ وارن جانورن جون 139، [[سامونڊي رينگڻ وارا جانور|سامونڊي رينگڻ وارن جانورن]] جون 19 ۽ [[سامونڊي ٿڃائتا جانور|سامونڊي ٿڃائتن]] جون 5 جنسون آهن. ان ۾ [[بنگلاديش جي پکين جي فهرست|پکين جون 628 جنسون]] پڻ آهن.<ref>{{cite news |last1=Hossain |first1=Muhammad Selim |date=23 May 2009 |title=Conserving biodiversity must for survival |url=http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |work=The Daily Star |access-date=30 May 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150530100603/http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |archive-date=30 May 2015 |url-status=live}}</ref> گذريل صديءَ دوران بنگلاديش ۾ ڪيترائي جانور ختم ٿي ويا، جن ۾ هڪ سينگ ۽ ٻه سينگ وارا [[گينڊا]] ۽ عام [[مور]] شامل آهن. انساني آبادي شهري علائقن ۾ مرڪوز آهي، جنهن ڪري ٻيلن جي ڪٽائي ڪنهن حد تائين محدود رهي آهي. تيز شهري واڌ قدرتي رهائشگاهن لاءِ خطرو بڻجي وئي آهي. ملڪ ۾ ماحولياتي مسئلا وسيع آهن؛ ڪپڙي جي صنعت سبب [[ڌليشوري درياهه]] جي آلودگي ۽ چڪريا سندربن ۾ جهينگن جي پوک کي عالمن [[ماحولياتي قتل]] طور بيان ڪيو آهي.<ref>{{cite book |last1=Suny |first1=Rabby Us |last2=Sarkar |first2=Oliver Tirtho |last3=Hasan |first3=Md. Abid |title=Politics of Climate Change |chapter=Political Economy of River Ecocide in Bangladesh: A Study in the Context of Dhaleshwari River |date=2023 |pages=83–103 |doi=10.1142/9789811263750_0005 |isbn=978-981-12-6374-3 }}</ref><ref>{{Cite journal |last=Zaman |first=Samia |date=7 June 2023 |title=The Bangladesh Environmental Humanities Reader: by Samina Luthfa, Mohammad Tanzimuddin Khan, and Munasir Kamal, Lanham, Lexinton Books, 2022 ISBN 978-1-4985-9913-9 and 978-1-4985-9914-6 |journal=Environmental Politics |volume=32 |issue=4 |pages=752–754 |doi=10.1080/09644016.2023.2192149 |doi-access=free}}</ref> جيتوڻيڪ ڪيترائي علائقا قانون هيٺ محفوظ آهن، پر ڪجهه بنگلاديشي جهنگلي جيوت هن واڌ سبب خطري ۾ آهي. [[بنگلاديش ماحوليات تحفظ ايڪٽ]] 1995ع ۾ نافذ ڪيو ويو. حڪومت ڪيترن علائقن کي [[ماحولياتي طور نازڪ علائقو]] قرار ڏنو آهي، جن ۾ آبي زمينون، ٻيلا ۽ درياهه شامل آهن. [[سندربن ٽائيگر پروجيڪٽ]] ۽ بنگلاديش بيئر پروجيڪٽ تحفظ کي مضبوط ڪرڻ واريون اهم شروعاتون آهن.<ref name="bearprojectbd.weebly.com"/> بنگلاديش 3 مئي 1994ع تي ريو [[حياتياتي گوناگوني بابت ڪنوينشن]] جي توثيق ڪئي.<ref name="cbd.int">{{cite web |url=http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|title=Bangladesh – Country Profile|website=cbd.int|access-date=16 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150217020013/http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|archive-date=17 February 2015|url-status=live}}</ref> 2014 مطابق ملڪ پنهنجي [[حياتياتي گوناگوني عمل جو منصوبو|قومي حياتياتي گوناگوني حڪمت عملي ۽ عمل منصوبي]] کي نظرثاني ڪرڻ لاءِ تيار هو.<ref name="cbd.int"/> == حڪومت ۽ سياست == {{Multiple image | caption_align = center | total_width = 300 | image1 = Mohammed Shahabuddin official portrait.jpg | caption1 = [[محمد شهاب الدين]]<br /><small>[[بنگلاديش جو صدر|صدر]]</small> | image2 = Tarique Rahman at meeting on Farmer cards, Cabinet Division, Secretariat, Dhaka, 2026-02-23 (cropped).jpg | caption2 = [[طارق رحمان]]<br /><small>[[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]]</small> }} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = National Assembly of Bangladesh (10).jpg | caption1 = [[جاتيا سنگساد ڀَون|قومي پارليامينٽ]] جي عمارت [[شير بنگلا نگر]] ۾، جيڪو هڪ پاڙو آهي ۽ ان جو نالو بنگال جي پهرئين [[بنگال جو وزيراعظم|وزيراعظم]] جي نالي تي رکيل آهي | image2 = Bangabhaban.jpg | caption2 = [[بنگڀون]]، جنهن جي معنيٰ ''بنگال هائوس'' آهي، بنگلاديش جو [[صدارتي محل]] آهي. اصل ۾ اهو [[هندستان جو وائسراءِ|هندستان جي وائسراءِ]] ۽ [[بنگال پريزيڊنسي جي گورنرن جي فهرست|بنگال جي گورنر]] لاءِ گهر هو. }} [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] موجب بنگلاديش هڪ [[وحداني رياست]]<ref name="gov2"/> ۽ ''[[قانوني طور]]'' [[نمائنده جمهوريت]] آهي، جنهن ۾ [[ويسٽ منسٽر نظام|ويسٽ منسٽر]] طرز جو [[پارلياماني جمهوريه|پارلياماني نظام]]<ref name="gov0"/> ۽ [[عام ووٽ جو حق]] موجود آهي.<ref name="gov">{{cite journal|last=Jahan|first=Rounaq|title=The Parliament of Bangladesh: Representation and Accountability|doi=10.1080/13572334.2014.975470|year=2014|pages=250–269|journal=[[The Journal of Legislative Studies]]|volume=21|issue=2}}</ref> [[بنگلاديش جي حڪومت|حڪومت]] کي ٽن ٿنڀن ۾ ورهائي سگهجي ٿو: انتظاميه، مقننه ۽ [[بنگلاديش جي عدليه|عدليه]]. اهي سڀ جوابدهي، شفافيت ۽ [[اختيارن جي ورهاست|اختيارن جي نگراني ۽ توازن]] کي يقيني بڻائڻ لاءِ ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/explained/news/explained-the-branches-bangladeshs-government-3512581|title=Explained: The branches of Bangladesh's government|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2024|access-date=20 January 2025|last=Siddiquee|first=Ayaan Shams}}</ref> آزاديءَ کان وٺي [[عوامي ليگ]] (AL) ۽ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (BNP) بنگلاديش جي سڀ کان طاقتور [[بنگلاديش جون سياسي پارٽيون|سياسي پارٽين]] مان ٻه رهيون آهن.<ref name="gov0">{{cite journal|last=Shah|first=Aqil|title=Democracy Deadlocked in Bangladesh|journal=[[Current History]]|volume=115|number=780|year=2016|pages=130–135|doi=10.1525/curh.2016.115.780.130 |jstor=48614157}}</ref> * حڪومت جو پهريون ٿنڀو انتظامي عضوو آهي، جنهن کي ملڪ جي انتظام جي ذميواري ڏني وئي آهي.<ref name="gov2"/> انتظامي اختيار گهڻو ڪري [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] وٽ هوندا آهن، جيڪو [[حڪومت جو سربراهه]] هوندو آهي ۽ [[بنگلاديش جي ڪابينا|ڪابينا]] جي نگراني ڪندو آهي.<ref name="gov2"/> پارلياماني حڪومت جو مدو پنج سال هوندو آهي. مختلف وزير انتظامي عضوي جو وڏو حصو بڻجن ٿا، سرڪاري کاتن جي نگراني ڪن ٿا ۽ پاليسيون ٺاهين ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش سول سروس|سول سروس]] وزيرن کي پاليسي لاڳو ڪرڻ ۾ مدد ڪري ٿي.<ref name="gov2"/> سڀ اختيار پاليسيون ٺاهڻ، عوامي خدمتون سنڀالڻ ۽ قومي ترقياتي منصوبا لاڳو ڪرڻ لاءِ گڏجي ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] رسمي [[رياست جو سربراهه]] آهي، جنهن جي اختيارن ۾ پارليامينٽ مان منظور ٿيل بلن کي قانون بڻائڻ لاءِ صحيح ڪرڻ، حڪومت جي استحڪام ۽ تسلسل کي برقرار رکڻ،<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|هٿياربند فوجن]] جي ڪمانڊر اِن چيف طور فرض انجام ڏيڻ<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24615.html|title=61.Supreme command|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> ۽ سڀني يونيورسٽين جو [[چانسلر]] هجڻ شامل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-447.html|title=The Dhaka University Order, 1973 (President's Order).|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٻيو ٿنڀو مقننه عضوو آهي، جنهن کي [[جاتيا سنگساد]]، يعني قوم جو گهر، پڻ چيو ويندو آهي.<ref name="parliament">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24619.html|title=65. Establishment of Parliament|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> شهري پارليامينٽ جا ميمبر چونڊين ٿا.<ref name="gov2"/> [[هڪ ايواني]] پارليامينٽ ۾ 350 ميمبر آهن، جن ۾ 300 ميمبر [[فرسٽ پاسٽ دي پوسٽ]] نظام تحت چونڊيا وڃن ٿا، ۽ 50 ميمبر [[عورتن جي بااختياري]] لاءِ مخصوص سيٽن تي مقرر ٿين ٿا.<ref name="parliament"/><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/women-mps-reserved-seats-how-empowered-are-they-really-3601271|title=Women MPs in reserved seats: How empowered are they really?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2024|access-date=20 January 2025|last=Hasan|first=Rashidul}}</ref> [[بنگلاديش جي آئين جو آرٽيڪل 70]] پارليامينٽ جي ميمبرن کي پنهنجي پارٽي جي خلاف ووٽ ڏيڻ کان روڪي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/backpage/article-70-constitution-its-safeguard-democracy-1581670|title=Article 70 of Constitution: It's a safeguard for democracy|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=26 May 2018|access-date=20 January 2025}}</ref> پارليامينٽ جي صدارت [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] ڪندو آهي، جيڪو صدر کان پوءِ ٻئي نمبر تي هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24603.html|title=54.Speaker to act as President during absence, etc.|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٽيون ٿنڀو عدليه آهي، جيڪا قانون جي تشريح، تڪرارن جي حل ۽ انصاف برقرار رکڻ جي ذميوار آهي.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ|سپريم ڪورٽ]] سڀ کان اعليٰ عدالت آهي، جيڪا [[اپيليٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|اپيليٽ ڊويزن]] ۽ [[هاءِ ڪورٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|هاءِ ڪورٽ ڊويزن]] ۾ ورهايل آهي.<ref name="court">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/part-details-203.html|title=THE JUDICIARY|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref><ref name="gov2"/> ان جي اڳواڻي [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] ڪندو آهي.<ref name="court"/> عدليه وٽ ڪنهن قانون جي آئيني حيثيت جاچڻ ۽ قانوني علاج مهيا ڪرڻ جو اختيار آهي. اها شهرين جا حق بچائي ٿي، قانون جي منصفاڻي لاڳو ٿيڻ کي يقيني بڻائي ٿي ۽ حڪومت اندر اختيارن جو توازن برقرار رکي ٿي.<ref name="gov2"/> عدالتن وٽ [[بنگلاديش ۾ عدالتي جائزو|عدالتي جائزي]] ۾ وسيع اختيار آهن، ۽ عدالتي [[نظير]] کي آئين جي آرٽيڪل 111 تحت حمايت حاصل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24668.html|title=111.Binding effect of Supreme Court judgments|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> عدليه ۾ ضلعي ۽ ميٽروپوليٽن عدالتون شامل آهن، جيڪي ديواني ۽ فوجداري عدالتن ۾ ورهايل آهن. ججن جي کوٽ سبب عدليه ۾ ڪيسن جو وڏو ڍير موجود آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/editorial/news/huge-case-backlog-only-hurting-citizens-3306391|title=Huge case backlog only hurting citizens|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 April 2023|access-date=20 January 2025}}</ref> [[انٽرنيشنل انسٽيٽيوٽ فار ڊيموڪريسي اينڊ اليڪٽورل اسسٽنس|انٽرنيشنل IDEA]] جي گلوبل اسٽيٽ آف ڊيموڪريسي (GSoD) انڊيڪسز ۽ ڊيموڪريسي ٽريڪر موجب، بنگلاديش مجموعي جمهوري معيارن ۾ هيٺين حد ۾ اچي ٿو، خاص طور سياسي نمائندگي ۾ ڪمزوريون آهن، جن ۾ معتبر چونڊون، شامل ووٽ جو حق ۽ چونڊيل حڪومت شامل آهن.<ref>{{Cite web |title=Bangladesh {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/bangladesh |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |title=Home {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/ |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref><ref>{{Cite web |title=Global State of Democracy Indices {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/gsod-indices |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref> === انتظامي ورهاست === {{Main|بنگلاديش جي انتظامي جاگرافي}} {{Bangladesh Divisions Image Map}} بنگلاديش کي اٺ انتظامي ڊويزنن ۾ ورهايو ويو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|publisher=Bangladesh Government|title=National Web Portal of Bangladesh|date=15 September 2015|access-date=23 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150923061605/http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|archive-date=23 September 2015|url-status=live}}</ref><ref name="CIA">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=15 May 2007 |year=2007}}</ref><ref>{{cite news |url=http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |title=Rangpur becomes a divivion |work=bdnews24.com |date=25 January 2010 |access-date=6 August 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150903184553/http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |archive-date=3 September 2015 |url-status=live}}</ref> ۽ هر ڊويزن جو نالو ان جي مرڪزي شهر تي رکيل آهي: [[باريسال ڊويزن|باريسال]]، سرڪاري طور ''باريشال''<ref name="namechange">{{cite news |url=https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|title=Bangladesh changes English spellings of five districts|work=bdnews24.com|date=2 April 2018|access-date=1 October 2019 |archive-date=15 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201215091950/https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|url-status=live}}</ref>، [[چٽاگانگ ڊويزن|چٽاگانگ]]، سرڪاري طور ''چٽوگرام''<ref name="namechange" />، [[ڍاڪا ڊويزن|ڍاڪا]]، [[کُلنا ڊويزن|کُلنا]]، [[ميمڻ سنگهه ڊويزن|ميمڻ سنگهه]]، [[راجشاهي ڊويزن|راجشاهي]]، [[رنگپور ڊويزن|رنگپور]]، ۽ [[سليٽ ڊويزن|سليٽ]]. ڊويزنون ضلعن، يعني ''ضلعن''، ۾ ورهايل آهن. بنگلاديش ۾ 64 ضلعا آهن، ۽ هر ضلعو ''اپازيلا''، يعني سب ضلعن، يا ''ٿانا'' ۾ ورهايل آهي. هر پوليس اسٽيشن جي اندر وارو علائقو، سواءِ ميٽروپوليٽن علائقن جي، ''[[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|يونينن]]'' ۾ ورهايل آهي، ۽ هر يونين ڪيترن ڳوٺن تي مشتمل هوندي آهي. ميٽروپوليٽن علائقن ۾ پوليس اسٽيشنون وارڊن ۾ ورهايل آهن، جيڪي وري ''محلن'' ۾ ورهايل آهن. ڊويزن يا ضلعي سطح تي ڪو به چونڊيل نمائندو ناهي، ۽ انتظام رڳو سرڪاري عملدارن تي مشتمل هوندو آهي. هر يونين، يا وارڊ، ۾ چيئرمين ۽ ڪيترن ميمبرن لاءِ سڌيون چونڊون ٿينديون آهن. 1997ع ۾ پارليامينٽ قانون منظور ڪيو، جنهن تحت هر يونين ۾ 12 مان ٽي سيٽون عورتن لاءِ مخصوص ڪيون ويون.<ref>''Local Government Act'', No. 20, 1997</ref> {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; border:2px solid #8fb3d9; background:#f8fbff;" |+ style="background:#d9ecff; color:#003366; font-weight:bold; padding:0.4em;" | بنگلاديش جون انتظامي ڊويزنون |- ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | [[بنگلاديش جون ڊويزنون|ڊويزن]] ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گاديءَ جو شهر ! scope="col" data-sort-type="date" style="background:#b7d7f0;" | قيام ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | پکيڙ (km<sup>2</sup>)<br /><ref>{{cite web |url=http://www.dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |title=Health Bulletin 2016 |website=Directorate General of Health Services |page=14 |access-date=7 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170613050056/http://dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |archive-date=13 June 2017 |url-status=live}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | 2021ع آبادي<br />(اندازي مطابق)<ref>{{cite web |url=http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |title=Population Projection of Bangladesh: Dynamics and Trends, 2011–2061 |date=November 2015 |website=Bangladesh Bureau of Statistics |pages=25–28}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گهاٽائي<br />2021ع |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال]] | 1 جنوري 1993ع | 13,225 | 9,713,000 | 734 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ]] | 1 جنوري 1829ع | 33,909 | 34,747,000 | 1,025 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا]] | 1 جنوري 1829ع | 20,594 | 42,607,000 | 2,069 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا]] | 1 آڪٽوبر 1960ع | 22,284 | 18,217,000 | 817 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه]] | 14 سيپٽمبر 2015ع | 10,584 | 13,457,000 | 1,271 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي]] | 1 جنوري 1829ع | 18,153 | 21,607,000 | 1,190 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور، بنگلاديش|رنگپور]] | 25 جنوري 2010ع | 16,185 | 18,868,000 | 1,166 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ]] | 1 آگسٽ 1995ع | 12,635 | 12,463,000 | 986 |} === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Diplomatic relations of Bangladesh.svg | caption1 = اهي ملڪ، جن جا بنگلاديش سان سفارتي لاڳاپا آهن | image2 = | caption2 = }} بنگلاديش کي [[عالمي سياست]] ۾ هڪ [[وچولي طاقت]] سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|title=Bangladesh at 50: On the Path to Becoming a Middle Power|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=16 December 2021 |last=Hassan |first=Asif Muztaba|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|url-status=live}}</ref> اهو [[هند-پئسفڪ]] جي جيوسياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|title=Understanding the Importance of Bangladesh in the Bay of Bengal and the Indo-Pacific |last=Karim |first=Tariq A.|date=21 May 2022|publisher=[[National Bureau of Asian Research]]|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|url-status=live}}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ اهو ڏکڻ ايشيا ۽ ڏکڻ اوڀر ايشيا جي وچ ۾ حڪمت عمليءَ واري هنڌ تي واقع آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Connecting South Asia and Southeast Asia: A Bangladesh Country Study|date=September 2014|publisher=[[Asian Development Bank]]|access-date=26 September 2022|number=500 |last1=Rahman |first1=Mustafizur |last2=Moazzem |first2=Khondaker Golam |last3=Chowdhury |first3=Mehruna Islam |last4=Sehrin |first4=Farzana}}</ref> بنگلاديش 1972ع ۾ [[قومن جي دولت مشترڪه]] ۾ ۽ 1974ع ۾ گڏيل قومن ۾ شامل ٿيو.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048 |title=Bangladesh enters Commonwealth |last=Sajen |first=Shamsuddoza|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 April 2020 |access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153013/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|title=Bangladesh marks 40 years as Member State of the UN |publisher=United Nations|date=26 September 2014|access-date=26 September 2022 |last=Chaudhury |first=Dipanjan Roy|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153010/https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|url-status=live}}</ref> اهو موسمي تبديلي، ايٽمي هٿيارن جي عدم ڦهلاءُ، واپاري پاليسي ۽ غير روايتي سلامتي جي مسئلن تي گهڻ طرفي سفارتڪاري تي ڀاڙي ٿو.<ref>{{cite web |url=https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | title=Roundtable on 'Non Traditional Security Threats in the Indo-Pacific Region' – NTS-Asia | date=30 August 2022 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184723/https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | url-status=live }}</ref> بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] جي قيام ۾ اڳواڻي ڪئي، جيڪو [[هندستاني برصغير]] ۾ علائقائي سفارتڪاري جو اهم فورم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |last1=De |first1=Prabir |last2=Bhattacharyay |first2=Biswa N.|title=Prospects of India–Bangladesh Economic Cooperation: Implications for South Asian Regional Cooperation|publisher=[[Asian Development Bank]]|date=September 2007|access-date=27 September 2022}}</ref> اهو 1974ع ۾ [[اسلامي تعاون تنظيم]] ۾ شامل ٿيو،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177|title=Bangladesh an example of religious harmony: OIC|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=21 March 2021|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102404/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177 |url-status=live}}</ref> ۽ [[ڊي-8 اقتصادي تعاون تنظيم|ڊيولپنگ-8]] جو باني ميمبر آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=1 August 2022|access-date=27 September 2022|title=Bangladesh receives "International Peace Award" as D-8 founding member|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|url-status=live}}</ref> تازو بنگلاديش [[عالمي بئنڪ]] جي سهڪار سان علائقائي واپار ۽ ٽرانسپورٽ رابطن کي هٿي ڏيڻ تي ڌيان ڏنو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | title=Regional Trade and Connectivity in South Asia Gets More Than $1 Billion Boost from World Bank | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184718/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | url-status=live }}</ref> اهو پنهنجي اهم پرڏيهي پاليسي مقصدن مان هڪ طور [[آسيان ۾ بنگلاديش جي شموليت|آسيان ۾ شامل ٿيڻ جي ڪوشش]] پڻ ڪري رهيو آهي.<ref name=":5">{{Cite news |title=Ultimate goal is to join ASEAN as a full member |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/trade-market/ultimate-goal-is-to-join-asean-as-a-full-member-1743783067 |access-date=2025-07-12 |work=The Financial Express |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=2024-09-05 |title=Will Bangladesh join Asean? Maritime arbitration wins favour Dhaka |url=https://www.scmp.com/week-asia/politics/article/3277348/will-bangladesh-join-asean-maritime-arbitration-wins-and-cultural-links-favour-dhaka |access-date=2025-07-17 |website=South China Morning Post |language=en}}</ref><ref>{{cite web |last=Rahman |first=Mohammad Tariqur |date=8 February 2025 |title=Perhaps: Should Bangladesh be a member of ASEAN? |url=https://apakhabartv.com/2025/02/08/perhaps/ |access-date=17 July 2025 |website=ApakhabarTV}}</ref> ڍاڪا [[بمسٽيڪ]] جو صدر دفتر رکي ٿو، جيڪا [[بنگال جي نار تي ڀاڙيندڙ ملڪ|بنگال جي نار سان لاڳاپيل ملڪن]] کي گڏ ڪندڙ تنظيم آهي. پاڙيسري ميانمار سان [[بنگلاديش–ميانمار لاڳاپا|لاڳاپا]] 2016–2017ع کان سخت ڇڪتاڻ جو شڪار آهن، جڏهن 700,000 کان وڌيڪ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|روهنگيا پناهگير]] غيرقانوني طور بنگلاديش ۾ داخل ٿيا.<ref name="RohingyaHRW">{{cite web |url=https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|title=Bangladesh Is Not My Country|publisher=[[Human Rights Watch]]|date=5 August 2018|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جي پارليامينٽ، حڪومت ۽ سول سوسائٽي روهنگيا خلاف ميانمار جي فوجي ڪارروائين تي [[2016–17ع روهنگيا لڏپلاڻ تي بين الاقوامي ردعمل|بين الاقوامي تنقيد]] جي اڳواڻيءَ ۾ رهيون آهن، ۽ انهن جي [[واپسي جو حق|واپسيءَ جي حق]] جو مطالبو [[اراڪان]] ڏانهن ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | title=Bangladesh and Myanmar Resume Talks on Rohingya Repatriation | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184715/https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|title=Bangladesh tells UN that Rohingya refugees must return to Myanmar|date=17 August 2022|publisher=[[Al Jazeera Media Network|Al Jazeera]]|access-date=27 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926223428/https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|url-status=live}}</ref> بنگلاديش پنهنجي سڀ کان وڏي پاڙيسري ملڪ ڀارت سان اهم [[بنگلاديش–ڀارت لاڳاپا|ٻطرفا ۽ معاشي لاڳاپا]] رکي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=India-Bangladesh Bilateral Relations|date=March 2021|publisher=[[Ministry of External Affairs (India)]]|access-date=27 September 2022}}</ref> جيڪي اڪثر [[ڀارت ۾ پاڻيءَ جي سياست|پاڻيءَ جي سياست]]، [[گنگا پاڻي تڪرار|گنگا]] ۽ [[تيستا درياهه#پاڻي ورهائڻ جو چئلينج|تيستا]] جي مسئلن،<ref>{{cite web |url=https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | title=India and Bangladesh Conflict over the Ganges River &#124; Climate-Diplomacy | date=January 1957 | access-date=23 October 2022 | archive-date=23 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221023122123/https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | url-status=live }}</ref><ref>{{cite thesis |last=Karim |first=Sajid |date=November 2020 |title=Transboundary Water Cooperation between Bangladesh and India in the Ganges River Basin: Exploring a Benefit-sharing Approach |type=Master's |publisher=[[Uppsala University]] |url=http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|access-date=27 September 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|title=India Must Settle the Teesta River Dispute With Bangladesh for Lasting Gains|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=9 April 2021|access-date=27 September 2022 |last=Banerji |first=Anuttama|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|url-status=live}}</ref> ۽ [[بنگلاديش–ڀارت سرحد تي موت|بنگلاديشي شهرين جي سرحدي قتلن]] سبب ڇڪتاڻ جو شڪار ٿين ٿا.<ref>{{cite web |url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343 |title='Unlawful killings' along India border: Bangladeshi families seek justice|publisher=[[Anadolu Agency]]|date=11 February 2021|access-date=27 September 2022 |last=Kamruzzaman |first=Md.|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|title=Bangladesh sees highest border deaths in 10 years|date=22 December 2020 |last=Anik |first=Syed Samiul Basher|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جا پاڪستان سان لاڳاپا مسئلن جو شڪار آهن، خاص طور تي ان ڪري جو پاڪستان 1971ع واري [[بنگلاديش نسل ڪشي]] کان انڪار ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|title=Should Pakistan apologize to Bangladesh for the 1971 war?|work=[[DW News]]|publisher=[[Deutsche Welle]]|date=30 March 2021|access-date=27 September 2022 |last=Janjua |first=Haroon|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|url-status=live}}</ref> اهو چين سان [[بنگلاديش–چين لاڳاپا|گرم لاڳاپا]] برقرار رکي ٿو، جيڪو ان جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار ۽ سڀ کان وڏو هٿيار فراهم ڪندڙ ملڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|title=Decoding China-Bangladesh relationship |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta|date=27 June 2018|access-date=27 September 2022|publisher=[[Observer Research Foundation]]|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|url-status=live}}</ref> جاپان بنگلاديش کي سڀ کان وڌيڪ معاشي امداد ڏيندڙ ملڪ آهي، ۽ ٻنهي ملڪن وچ ۾ [[بنگلاديش–جاپان لاڳاپا|حڪمت عملي ۽ معاشي ڀائيواري]] آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|title=50 Years of Japan-Bangladesh Ties: From Economic to Strategic Partnership|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=10 February 2022 |last=Shazzad |first=Hussain|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153002/https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|url-status=live}}</ref> وچ اوڀر جي ملڪن سان سياسي لاڳاپا مضبوط آهن.<ref>{{cite web |url=https://saudigazette.com.sa/article/38010 | title=Bangladesh and Saudi Arabia have extremely cordial relations – Rizvi | date=27 March 2013 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184720/https://saudigazette.com.sa/article/38010 | url-status=live }}</ref> بنگلاديش کي پنهنجي ترسيل رقم جو 59 سيڪڙو وچ اوڀر مان ملي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | title=Middle East dual shock spillover on Bangladesh's remittance | date=19 July 2020 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184724/https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | url-status=live }}</ref> جيتوڻيڪ خراب ڪم ڪندڙ حالتون وچ اوڀر ۾ رهندڙ چئن ملين کان وڌيڪ [[وچ اوڀر ۾ بنگلاديشي|بنگلاديشي مزدورن]] کي متاثر ڪن ٿيون.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|title=Experts: Middle East remains key to Bangladesh's fortunes in a changing world|date=29 June 2022|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|url-status=live}}</ref> بنگلاديش [[موسمي تبديلي|عالمي موسمي]] سفارتڪاري ۾ [[ڪلايميٽ ولنرئبل فورم]] جي اڳواڻ طور اهم ڪردار ادا ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | title=COP26 and Bangladesh: Time to Consolidate Climate Diplomacy | work=SOAS Blog | date=11 October 2021 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184721/https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | url-status=live }}</ref> === فوج === {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladeshi soldiers on a BTR-80 APC.jpg | caption1 = [[بي ٽي آر-80]] تي بنگلاديش فوج جا اهلڪار | image2 = BNS Bongobondhu2.jpg | caption2 = بنگلاديش بحريه جو [[فريگيٽ]]، [[بي اين ايس خالد بن وليد]] | image3 = Mikoyan MiG-29-Chengdu F-7.jpg | caption3 = بنگلاديش هوائي فوج جا ويڙهاڪ جهاز، مگ-29 ۽ ايف-7 }} [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] [[برطانوي فوج]] ۽ [[برطانوي هندستاني فوج]] جو ادارياتي ڍانچو ورثي ۾ حاصل ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|title=The Military and Democracy in Bangladesh|website=press-files.anu.edu.au|access-date=19 September 2017|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010141253/http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|url-status=live}}</ref> 2024ع ۾ [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] جي سرگرم اهلڪارن جو انگ لڳ ڀڳ 230,000 هو،<ref name="IISS">*{{cite book| title=The Military Balance 2018 |author1=International Institute for Strategic Studies |author-link1=International Institute for Strategic Studies| date=14 February 2018| publisher=[[Routledge]]| isbn=978-1-85743-955-7| ref=IISS2018}}</ref> جنهن ۾ هوائي فوج جا 21,000 ۽ بحريه جا 27,000 اهلڪار شامل هئا.<ref>Including service and civilian personnel. See [https://web.archive.org/web/20120112044228/http://www.bangladeshnavy.org/glance.html Bangladesh Navy]. Retrieved 17 July 2007.</ref> روايتي دفاعي ڪردارن کان علاوه، فوج آفتن جي امدادي ڪارروائين ۾ شهري اختيارين جي مدد ڪئي آهي ۽ سياسي بيچيني جي دورن ۾ اندروني سلامتي پڻ فراهم ڪئي آهي. ڪيترن سالن کان، بنگلاديش [[گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ|گڏيل قومن جي امن فوجن]] ۾ دنيا جو سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ رهيو آهي.<ref>{{Cite web |date=4 April 2023 |title=Contribution of Uniformed Personnel to UN by Country and Personnel Type |url=https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |access-date=12 May 2023 |publisher=United Nations|archive-date=12 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230512143419/https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش جو فوجي بجيٽ]] جي ڊي پي جو 1.3 سيڪڙو آهي، جيڪو 2021ع ۾ 4.3 بلين آمريڪي ڊالرن جي برابر هو.<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |title=Military expenditure (% of GDP) – Bangladesh |publisher=World Bank |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207232946/https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |last=Alif |first=Abdullah |date=11 June 2020 |title=Budget FY21: Military spending increases by Tk2,327 crore |url=https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |work=Dhaka Trbiune |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231443/https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش بحريه]]، جيڪا بنگال جي نار جي وڏين بحرين مان هڪ آهي، فريگيٽن، آبدوزن، ڪورويٽن ۽ ٻين جهازن جي [[بنگلاديش بحريه جي سرگرم جهازن جي فهرست|بيڙي]] تي مشتمل آهي. [[بنگلاديش هوائي فوج]] وٽ گهڻ مقصدي جنگي جهازن جو هڪ [[بنگلاديش جي سرگرم فوجي جهازن جي فهرست|ننڍو بيڙو]] آهي. بنگلاديش جي فوجي سامان جو گهڻو حصو چين کان اچي ٿو.<ref>{{cite news |last=Balachandran |first=P.K. |date=12 April 2017 |title=Rivals India and China woo Bangladesh with aid totalling $46 b |url=http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |work=[[Daily FT]] |access-date=27 July 2017 |archive-date=28 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170728123712/http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |url-status=live }}</ref> تازن سالن ۾، بنگلاديش ۽ ڀارت گڏيل فوجي مشقون، فوجي اڳواڻن جا اعليٰ سطحي دورا، [[دهشتگردي جي روڪٿام]] ۾ سهڪار ۽ ڳجهي ڄاڻ جي مٽاسٽا وڌائي آهي. بنگلاديش [[اتر اوڀر ڀارت]] ۾ استحڪام ۽ سلامتي کي يقيني بڻائڻ لاءِ اهم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |title=Migration, river management, radicalisation: What does the future hold for India-Bangladesh relations? |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta |date=May 2020 |website=Observer Research Foundation |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231444/https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |title=Bangladesh and India's Northeast: A security perspective |work=The Daily Star |date=15 October 2011 |access-date=14 February 2022 |archive-date=8 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220208025833/https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |url-status=live }}</ref> اوڀر برصغير ۾ بنگلاديش جي حڪمت عملي واري اهميت چين جي ويجهڙائي، برما سان سرحد، مکيه ڀارت ۽ اتر اوڀر ڀارت جي جدا ٿيڻ، ۽ بنگال جي نار ۾ ان جي سامونڊي علائقي تي دارومدار رکي ٿي.<ref>{{cite web |author=Anu Anwar, Michael Kugelman |url=https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |title=The U.S. Should Deepen Ties With Bangladesh |work=Foreign Policy |date=1 December 2021 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |url-status=live }}</ref> 2002ع ۾ بنگلاديش ۽ چين دفاعي سهڪار جو معاهدو ڪيو.<ref>{{cite journal |last=Kinne |first=Brandon J. |date=15 August 2018 |title=Defense Cooperation Agreements and the Emergence of a Global Security Network |journal=International Organization |volume=72 |issue=4 |pages=799–837 |doi=10.1017/S0020818318000218 |doi-access=free }}</ref> آمريڪا بنگلاديش سان [[اسٽيٽس آف فورسز ايگريمينٽ]]، [[ايڪويزيشن اينڊ ڪراس-سروسنگ ايگريمينٽ]] ۽ جنرل سيڪيورٽي آف ملٽري انفارميشن ايگريمينٽ بابت ڳالهين جي ڪوشش ڪئي آهي.<ref>{{cite journal |last=Paul |first=Bimal Kanti |year=2005 |title=Bangladeshi American Response to the 1998 Status of Forces Agreement (SOFA): An Assessment |journal=The Professional Geographer |volume=57 |issue=4 |pages=495–505 |doi=10.1111/j.1467-9272.2005.00494.x |bibcode=2005ProfG..57..495P }}</ref><ref>{{cite web |last=Ashraf |first=Nazmul |url=https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |title=U.S. keen on military ties with Dhaka &#124; Uae |work=Gulf News |date=11 May 2002 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162344/https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=US wants 2 defence deals with Bangladesh |url=https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |work=The Daily Star |date=18 October 2019 |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |url-status=live }}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش گڏيل قومن جي [[ايٽمي هٿيارن جي پابندي بابت معاهدو]] جي توثيق ڪئي.<ref>{{cite news |title=Bangladesh ratifies nuclear weapons prohibition treaty |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |work=Dhaka Tribune |date=28 September 2020 |access-date=15 August 2020 |archive-date=20 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200920163951/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |url-status=live }}</ref> == آبادي == {{Main|بنگلاديش جي آبادي}} {{Further|بنگالي}} {{Historical populations |source = World Bank<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|publisher=[[World Bank]]|title=Population, total – Bangladesh|access-date=19 January 2025}}</ref> |title = آبادي (ملينن ۾) |percentages = pagr |1960 |51,828,660 |1971 |70,276,758 |1980 |88,016,432 |1990 |111,633,717 |2000 |134,544,304 |2010 |152,201,981 |2023 |171,466,990 }} بنگلاديش جي آبادي [[2022ع بنگلاديشي آدمشماري|2022ع جي آدمشماري]] ۾ 169.8&nbsp;ملين رڪارڊ ڪئي وئي،<ref name="populationcensus2022"/> جيڪا {{as of|2023|lc=y}} وڌي 171.4&nbsp;ملين ٿي وئي.<ref name="unpop">{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|title=Population, total – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 April 2025}}</ref> اهو دنيا جو [[آبادي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ايشيا جو [[آبادي موجب ايشيائي ملڪن جي فهرست|پنجون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ۽ دنيا جو [[آبادي جي گهاٽائي موجب ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گهاٽي آبادي وارو وڏو ملڪ]] آهي، جتي {{as of|2020|lc=y}} مکيه آبادي گهاٽائي 1,265 ماڻهو/km<sup>2</sup> هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/EN.POP.DNST?locations=BD|title=Population density (people per sq. km of land area) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR)، جيڪا ڪڏهن دنيا جي سڀ کان وڌيڪ شرحن مان هڪ هئي، نمايان گهٽتائي مان گذري آهي؛ اها 1985ع ۾ 5.5 کان 1995ع ۾ 3.7 ۽ پوءِ 2022ع ۾ 1.9 تائين گهٽجي وئي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.TFRT.IN?locations=BD|title=Fertility rate, total (births per woman) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> جيڪا 2.1 واري [[متبادل سطح کان هيٺ زرخيزي]] کان به گهٽ آهي.<ref>{{cite journal |last1=Bora |first1=Jayanta Kumar |last2=Saikia |first2=Nandita |last3=Kebede |first3=Endale Birhanu |last4=Lutz |first4=Wolfgang |title=Revisiting the causes of fertility decline in Bangladesh: The relative importance of female education and family planning programs |journal=Asian Population Studies |date=2023 |volume=19 |pages=81–104 |doi=10.1080/17441730.2022.2028253 |doi-access=free }}</ref> آبادي جو گهڻو حصو ڳوٺاڻن علائقن ۾ رهي ٿو، جڏهن ته 2023ع مطابق صرف 40٪ آبادي شهري علائقن ۾ رهي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.URB.TOTL.IN.ZS?locations=BD|title=Urban population (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[وچولي عمر]] لڳ ڀڳ 28 سال آهي؛ ڪل آبادي جو 26٪ حصو 14 سالن يا ان کان گهٽ عمر جو آهي،<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.0014.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 0–14 (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ۽ {{as of|2023|lc=y}} صرف 6٪ ماڻهو 65 سالن يا ان کان وڌيڪ عمر جا آهن.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.65UP.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 65 and above (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش هڪ [[نسلي ۽ ثقافتي تنوع جي سطح موجب ملڪن جي فهرست|نسلي ۽ ثقافتي طور هم جنس سماج]] آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]] آبادي جو 99٪ آهن.<ref name="cia"/> [[آديواسي]] آبادي ۾ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما]]، [[مارما ماڻهو|مارما]]، [[سانٿال ماڻهو|سانٿال]]، [[مرو ماڻهو|مرو]]، [[تانچنگيا ماڻهو|تانچنگيا]]، [[باوم ماڻهو|باوم]]، [[تريپوري ماڻهو|تريپوري]]، [[خاصي ماڻهو|خاصي]]، [[خومي ماڻهو|خومي]]، [[ڪوڪي ماڻهو|ڪوڪي]]، [[گارو ماڻهو|گارو]] ۽ [[بشنوپريا منيپوري ماڻهو|بشنوپريا منيپوري]] شامل آهن. چٽاگانگ پهاڙي علائقن ۾ مقامي ماڻهن جي خودمختياري تحريڪ سبب 1975ع کان 1997ع تائين بدامني ۽ [[چٽاگانگ پهاڙي علائقن جو تڪرار|بغاوت]] رهي. جيتوڻيڪ 1997ع ۾ امن معاهدو ٿيو، پر علائقو [[آپريشن اتاران|اڃا به فوجي موجودگي هيٺ]] آهي.<ref name="rashiduzzaman">{{cite journal |last=Rashiduzzaman |first=M. |year=1998 |title=Bangladesh's Chittagong Hill Tracts Peace Accord: Institutional Features and Strategic Concerns |journal=Asian Survey |volume=38 |issue=7 |pages=653–70 |doi=10.2307/2645754 |jstor=2645754}}</ref> [[اردو]] ڳالهائيندڙ [[رهجي ويل پاڪستاني]]ن کي 2008ع ۾ سپريم ڪورٽ طرفان شهريت ڏني وئي.<ref>{{cite web|url=https://www.unhcr.org/news/stories/how-bangladesh-court-ruling-changed-lives-more-300000-stateless-people|title=How a Bangladesh court ruling changed the lives of more than 300,000 stateless people|last1=Shadman|first1=Onchita|last2=Schönbauer|first2=Roland|date=23 February 2015|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش 2017ع کان وٺي 700,000 کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن جي ميزباني پڻ ڪري ٿو، جنهن سبب اهو دنيا جي سڀ کان وڏين پناهگير آبادين وارن ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="RohingyaHRW"/> == معيشت == {{Main|بنگلاديش جي معيشت}} {{Further|بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Dhaka April (33244268934).jpg | caption1 = [[موتي جهيل ٿاڻو|موتي جهيل]]، قومي گاديءَ واري شهر [[ڍاڪا]] جو سڀ کان وڏو [[مرڪزي واپاري ضلعو|واپاري ضلعو]] آهي۔ | image2 = The padma bridge 04.jpg | caption2 = [[پدما پل]]، جيڪا 2022ع ۾ کولِي وئي، هڪ [[سڙڪ ۽ ريلوي پلن جي فهرست|سڙڪ-ريل پل]] آهي جيڪا [[پدما ندي]] تي تعمير ٿيل آهي۔ }} بنگلاديش هڪ [[في فرد مجموعي قومي آمدني موجب ملڪن جي فهرست#هيٺين وچولي آمدني وارو گروهه|هيٺين وچولي آمدني]] واري [[مخلوط معيشت|مخلوط منڊي معيشت]] رکندڙ ملڪ آهي۔<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Zobaer|url=https://www.dw.com/en/bangladesh-economy-50-years-on/a-57015896|title=Bangladesh at 50: From 'basket case' to rising economic star|access-date=30 September 2022|work=[[ڊي ڊبليو نيوز]]|publisher=[[ڊيوچي ويلي]]|date=16 December 2021}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/feature/2023/01/22/a-journey-together-bangladesh-and-world-bank-celebrate-historic-partnership|title=A Journey Together: Bangladesh and World Bank Celebrate Historic Partnership|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|date=22 January 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> نالي ماتر جي ڊي پي موجب بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن جي جي ڊي پي (نالي ماتر) موجب فهرست|36هين وڏي معيشت]] ۽ [[خريداري قوت برابري]] (PPP) موجب [[ملڪن جي جي ڊي پي (PPP) موجب فهرست|24هين وڏي معيشت]] رکي ٿو۔ بنگلاديش جي [[مزدور قوت]] 71.4 ملين ماڻهن تي مشتمل آهي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.TLF.TOTL.IN?locations=BD|title=Labor force, total – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> جيڪا دنيا ۾ [[مزدور قوت موجب ملڪن جي فهرست|ستين وڏي مزدور قوت]] آهي؛ جڏهن ته 2024 مطابق بيروزگاري جي شرح 3.6٪ هئي۔<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.ZS?locations=BD|title=Unemployment, total (% of total labor force) (modeled ILO estimate) – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ جا [[زرِ مبادلا جا ذخيرا]] گهٽجڻ باوجود،<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/business/local/s3knbstt64|title=Respite from fall in forex reserves, dollar market stable|work=[[پروٿوم آلو]]|date=19 October 2024|last=Sakib|first=Shanaullah|access-date=9 January 2025}}</ref> ڏکڻ ايشيا ۾ هندستان کان پوءِ ٻئي نمبر تي آهن۔ بنگلاديش جي [[بنگلاديشي جلاوطن برادري|جلاوطن برادري]] 2024ع دوران تقريباً 27 ارب آمريڪي ڊالر [[بنگلاديش ڏانهن ترسيل رقم]] جي صورت ۾ موڪليا۔<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/remittance-hit-all-time-high-2024-3789871|title=Remittance hit all-time high in 2024|last=Hasan|first=Md. Mehedi|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 January 2025|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديشي ٽڪا]] ملڪ جي قومي ڪرنسي آهي۔ 2023 مطابق، خدمتن وارو وڏو شعبو ڪل جي ڊي پي جو لڳ ڀڳ 51.5٪ حصو ڏئي ٿو، ان کان پوءِ صنعتي شعبو 34.6٪ سان ٻئي نمبر تي آهي، جڏهن ته [[بنگلاديش ۾ زراعت|زرعي شعبو]] صرف 11٪ جي ڊي پي پيدا ڪري ٿو۔<ref name="cia"/> تنهن هوندي به روزگار جي لحاظ کان اهو سڀ کان وڏو شعبو آهي ۽ ملڪ جي لڳ ڀڳ اڌ مزدور قوت کي روزگار فراهم ڪري ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/labour-force-survey-2022-agriculture-still-main-job-generator-3283936|title=Labour Force Survey 2022: Agriculture still main job generator|last=Byron|first=Rejaul Karim|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=30 March 2023|access-date=11 January 2025}}</ref> ملڪ جي برآمداتي آمدني جو 84٪ کان وڌيڪ حصو [[بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت]] مان حاصل ٿئي ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.weforum.org/stories/2024/02/how-bangladesh-offers-lessons-for-sustainable-industrialization-in-africa/|last=Akinrebiyo|first=Femi|title=Bangladesh's leap from poverty to textile powerhouse offers lessons for countries in Africa|date=16 February 2024|work=[[ورلڊ اڪنامڪ فورم]]|access-date=11 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جو ٻيون نمبر وڏو تيار پوشاڪ برآمد ڪندڙ ملڪ آهي ۽ عالمي [[تيز فيشن]] صنعت ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو، جتي اها مختلف مغربي فيشن برانڊن کي شيون برآمد ڪري ٿي۔<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/cd6ye3e8x9po|title=Fast fashion drove Bangladesh – now its troubled economy needs more|work=[[بي بي سي نيوز]]|date=7 September 2024|access-date=16 January 2025|last=Imandar|first=Nikhil|publisher=[[بي بي سي]]}}</ref> بنگلاديش [[بنگلاديش جي جوٽ صنعت|جوٽ]]،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/symbol-our-degradation-3624216|title=A symbol of our degradation|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 June 2024|last=Choudhury|first=Serajul Islam|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانورن جي پيداوار|چانور]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/bw4ldbvrb4|title=Rice production rising high in Bangladesh|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[پروٿوم آلو]]|date=17 June 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جي مڇين جي فهرست|مڇي]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/good-day-bangladesh/sk7ow1u6en|title=Bangladesh globally second in freshwater fish production|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=10 June 2024|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانهه جي پيداوار|چانهه]]<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/long-term-plan-behind-high-tea-production-3399926|title=Long-term plan behind high tea production|last1=Chowdhury|first1=Dwoha|last2=Halder|first2=Sukanta|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=22 August 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> ۽ گلن جو اهم پيدا ڪندڙ ملڪ پڻ آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/floriculture-lucrative-sector-bangladesh-131728|title=Floriculture: A lucrative sector in Bangladesh|date=12 September 2020|website=Business Standard}}</ref> ٻين وڏين صنعتن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهاز سازي|جهاز سازي]]، [[بنگلاديش ۾ دواسازي صنعت|دواسازي]]، [[بنگلاديش ۾ فولاد صنعت|فولاد]]، [[بنگلاديش ۾ برقيات صنعت|برقيات]] ۽ [[بنگلاديش ۾ چمڙي جي صنعت|چمڙي جون شيون]] شامل آهن۔<ref>{{cite journal|last1=Ahaduzzaman|last2=Sarkar|first2=Prottasha|last3=Anjum|first3=Aniqa|last4=Khan|first4=Easir A.|title=Overview of Major Industries in Bangladesh|date=7 December 2017|journal=Journal of Chemical Engineering|volume=30|number=1|doi=10.3329/jce.v30i1.34798|pages=51–58|doi-access=free}}</ref> چين بنگلاديش جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار آهي، جيڪو ڪل واپار جو 15٪ حصو رکي ٿو، جڏهن ته هندستان 8٪ سان ٻئي نمبر تي آهي۔<ref>{{cite web|last=Haroon|first=Jasim Uddin|date=11 December 2024|work=[[فنانشل ايڪسپريس]]|url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/last-page/china-bangladeshs-top-trading-partner-in-fy24-1733855492|title=China Bangladesh's top trading partner in FY24|access-date=11 January 2025}}</ref> خانگي شعبو ملڪ جي جي ڊي پي جو 80٪ حصو پيدا ڪري ٿو، جڏهن ته سرڪاري ملڪيت وارين ڪمپنين جو ڪردار مسلسل گهٽجي رهيو آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/public-sector-needs-keep-pace-private-sector-359749|title=Public sector needs to keep pace with private sector|date=20 January 2022|website=Business Standard}}</ref> بنگلاديش جي معيشت گهڻو ڪري خانداني ملڪيت واريون [[بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست|واپاري جماعتون]] ۽ ننڍن ۽ وچولي درجي جي ڪاروبارن تي ٻڌل آهي۔ بنگلاديش جون ڪجهه وڏيون عوامي شيئر مارڪيٽ ۾ درج ڪمپنيون [[بيڪسيمڪو]]، [[بي آر اي سي بينڪ]]، [[بي ايس آر ايم]]، [[جي پي ايڇ اسپات]]، [[گرامينفون]]، [[سمٽ گروپ]] ۽ [[اسڪوائر فارماسيوٽيڪل]] آهن۔<ref>{{Cite web |url=https://www.dse.com.bd/dse30_share.php|title=DS30 Index &#124; Dhaka Stock Exchange|website=dse.com.bd}}</ref> [[ڍاڪا اسٽاڪ ايڪسچينج]] ۽ [[چٽگانگ اسٽاڪ ايڪسچينج]] ملڪ جون ٻه اهم [[سرمائي مارڪيٽ]]ون آهن۔<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/tale-two-capital-markets-883756|title=A tale of two capital markets|work=[[Business Standard]]|date=25 June 2024|last=Islam|first=Shadique Mahbub|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ مواصلات]] جي صنعت دنيا جي تيزي سان وڌندڙ صنعتن مان هڪ آهي، جتي نومبر 2024ع جي آخر تائين موبائيل فون استعمال ڪندڙن جو انگ 188.78 ملين تائين پهچي ويو۔<ref>{{cite web|title=Mobile Phone Subscribers in Bangladesh|url=https://www.amtob.org.bd/home/industrystatics|access-date=9 January 2025|work=[[بنگلاديش موبائيل ٽيليڪام آپريٽرز ايسوسيئيشن|AMTOB]]}}</ref> سياسي عدم استحڪام،<ref>{{cite web|url=https://www.eiu.com/n/infrastructure-enhancements-will-underpin-growth-in-dhaka/|title=Infrastructure enhancements will underpin growth in Dhaka|date=30 September 2020|access-date=12 January 2025|work=[[ايڪانامسٽ انٽيليجنس يونٽ]]}}</ref> وڌندڙ مهانگائي،<ref name="sadiq"/> [[بنگلاديش ۾ بدعنواني|گھڻي بدعنواني]]،<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Sadiq|date=22 May 2024|title=Why is it taking so long to stabilise the economy?|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/why-it-taking-so-long-stabilise-the-economy-3615381}}</ref> بجلي جي اڻپوري فراهمي،<ref>{{cite web|last1=Rahman|first1=Asifur|last2=Karmaker|first2=Konkon|date=11 September 2024|title=Power supply may not improve anytime soon|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/how-do-we-overcome-our-corruption-crisis-3731226}}</ref> ۽ سڌارن جي سست رفتار سان عملداري معاشي واڌ ويجهه لاءِ اهم چئلينج آهن۔<ref name="sadiq"/> بنگلاديش کي [[گلوبل انوويشن انڊيڪس]] ۾ 2024ع ۽ 2025ع دوران 106هين درجو حاصل ٿيو۔<ref>{{Cite web |title=Bangladesh ranking in the Global Innovation Index 2025|url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/bangladesh|access-date=2025-10-21 |website=www.wipo.int|language=en}}</ref> === توانائي === {{Main|بنگلاديش ۾ بجلي وارو شعبو}} {{Further|بنگلاديش جي توانائي پاليسي|بنگلاديش پاور ڊولپمينٽ بورڊ|بنگلاديش ۾ قدرتي گئس ۽ پيٽروليم|پيٽرو بنگلا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Ruppur Nuclear Power Plant , Ruppur, Pabna.jpg | caption1 = رات جو تعمير هيٺ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] | image2 = Moving Turbines!!.jpg | caption2 = [[ڪتوبديا ٻيٽ]] تي هوا واريون ٽربائينون }} بنگلاديش، جتي 2009ع ۾ روزانو ڪيترائي ڀيرا بجلي بند ٿيڻ جا واقعا ٿيندا هئا، 2022ع تائين 100٪ بجلي پهچ حاصل ڪري چڪو هو.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|title=How 100% electrification changed the rural game|date=14 March 2022|website=Business Standard|access-date=1 October 2022|archive-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221004183507/https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |title=Electricity now in every house |work=The Daily Star |date=22 March 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=30 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221130005200/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |url-status=live }}</ref> اهو آهستي آهستي [[سبز معيشت]] ڏانهن منتقل ٿي رهيو آهي ۽ دنيا جو سڀ کان وڏو آف-گرڊ شمسي بجلي پروگرام رکي ٿو، جنهن مان 20 ملين ماڻهو فائدو وٺن ٿا.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|title=Bangladesh Solar Home Systems Provide Clean Energy for 20 million People|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001203911/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|url-status=live}}</ref> ملڪ ۾ پيداوار لاءِ ''پالڪي'' نالي هڪ [[برقي ڪار]] تيار ڪئي پئي وڃي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |title=Palki: An affordable locally assembled Electric Vehicle on its way |work=The Daily Star |date=26 August 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=2 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240902065543/https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |url-status=live }}</ref> [[بايو گئس]] کي نامياتي ڀاڻ ٺاهڻ لاءِ استعمال ڪيو پيو وڃي.<ref>{{cite web |last=Mang |first=Heinz-Peter |title=Situation Analysis of Agro-Industrial Biogas Plants in Bangladesh |url=https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20220618191038/https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-date=18 June 2022 |url-status=live |access-date=12 October 2022 |website=sreeda.gov.bd}}</ref> روسي ڪمپني [[روس ائٽم]] جي مدد سان تعمير ٿيندڙ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] ملڪ جو پهريون فعال [[ائٽمي بجلي گهر]] هوندو. ان جي ٻن ڪل يونٽن مان پهريون يونٽ 2025ع ۾ ڪم شروع ڪرڻ جي اميد رکي ٿو.<ref>{{Cite web|author=Mohiuddin|title=Rooppur nuclear power plant: Power generation deferred|work=[[Prothom Alo]]|date=19 May 2024|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/mens8s0lt0 |access-date=8 January 2025}}</ref> بنگلاديش وٽ اڃا به قدرتي گئس جا وڏا اڻ استعمال ٿيل ذخيرا موجود آهن، خاص طور تي پنهنجي سامونڊي علائقي ۾.<ref>{{cite web |url=http://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh|title=Natural Gas – Underexplored in Bangladesh?|date=15 December 2021|website=GEO ExPro|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114124/https://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |title=Bangladesh: Asia's New Energy Superpower? |access-date=3 October 2022 |archive-date=29 December 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20161229123448/https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |url-status=live }}</ref> ڳولا جي کوٽ ۽ ثابت ٿيل ذخيرن ۾ گهٽتائي سبب بنگلاديش کي ٻاهرين ملڪن مان [[ايل اين جي]] درآمد ڪرڻي پئي آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|title=Imported LNG to be 24 times more expensive than local gas: CPD|date=13 February 2022|website=Business Standard|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114118/https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite news |url=https://www.reuters.com/article/bangladesh-lng-power-idINL1N2Z10R7|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=Reuters|date=20 July 2022}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|title=Let us not become dependent on LNG import|first=Badrul|last=Imam|date=26 December 2021|work=The Daily Star|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114121/https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|url-status=live}}</ref> گئس جي کوٽ [[روسي-يوڪريني جنگ (2022ع–هاڻوڪي)|روسي-يوڪريني جنگ]] سبب وڌيڪ وڌي وئي.<ref>{{Cite news|url=https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|title=Bangladesh is being 'killed by economic conditions elsewhere in the world'|newspaper=Financial Times|location=London|date=24 August 2022|access-date=1 October 2022|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126085309/https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|url-status=live}}</ref> عالمي مارڪيٽ ۾ قيمتن جي تيز واڌ سبب، مسلسل لوڊشيڊنگ جي باوجود، بنگلاديش جولاءِ 2022ع ۾ عارضي طور [[اسپاٽ قيمت]] تي ايل اين جي خريد ڪرڻ بند ڪري ڇڏي.<ref>{{cite web|url=https://www.reuters.com/article/markets/commodities/bangladesh-halts-expensive-spot-lng-imports-despite-load-shedding-idUSL1N2Z10R7/|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=[[Reuters]]|date=20 July 2022|access-date=8 January 2025}}</ref> قيمتون گهٽجڻ کان پوءِ فيبروري 2023ع ۾ هن وري اسپاٽ قيمت تي ايل اين جي خريد ڪرڻ شروع ڪئي.<ref>{{cite web|last1=Paul|first1=Ruma|last2=Chow|first2=Emily|url=https://www.reuters.com/business/energy/bangladesh-restart-spot-lng-buying-prices-ease-sources-2023-02-01/|title=Bangladesh to restart spot LNG buying as prices ease – sources|work=[[Reuters]]|date=1 February 2023|access-date=8 January 2025}}</ref> جڏهن ته [[بنگلاديش جون سرڪاري ملڪيت واريون ڪمپنيون]] بنگلاديش جي لڳ ڀڳ اڌ بجلي پيدا ڪن ٿيون، خانگي ملڪيت واريون ڪمپنيون، جهڙوڪ سمٽ گروپ ۽ [[اورين گروپ (بنگلاديش)|اورين گروپ]]، بجلي پيدا ڪرڻ سان گڏ مشينري، ريئڪٽر ۽ سامان فراهم ڪرڻ ۾ وڌندڙ اهم ڪردار ادا ڪري رهيون آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|title=Summit signs 22-year PPA for upcoming 583 MW gas power plant; GE to co-develop plant in Bangladesh|website=GE News|access-date=23 October 2022|archive-date=23 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221023153618/https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|url-status=live}}</ref> بنگلاديش بجلي پيدا ڪرڻ جي صلاحيت 2009ع ۾ 5 گيگاواٽ کان وڌائي 2022ع ۾ 25.5 گيگاواٽ ڪئي. ملڪ ان کي 2041ع تائين وڌيڪ وڌائي 50 [[گيگاواٽ]] ڪرڻ جو ارادو رکي ٿو. آمريڪي ڪمپنيون جهڙوڪ [[شيوران ڪارپوريشن|شيوران]] ۽ [[جنرل اليڪٽرڪ]] بنگلاديش جي ملڪي قدرتي گئس پيداوار جو لڳ ڀڳ 55٪ فراهم ڪن ٿيون ۽ بجلي منصوبن ۾ سڀ کان وڏن سيڙپڪارن مان آهن. بنگلاديش جي لڳل گئس سان هلندڙ بجلي پيداوار جي صلاحيت جو 80٪ آمريڪا ۾ تيار ٿيل ٽربائينن مان اچي ٿو.<ref>{{cite web | url=https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | title=Bangladesh – Power and Energy | date=20 July 2022 | access-date=5 October 2022 | archive-date=5 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221005062425/https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | url-status=live }}</ref> === سياحت === {{Main|بنگلاديش ۾ سياحت}} [[File:Save the sundarbans 20.jpg|thumb|[[سندر بن]] دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي.]] [[بنگلاديش ۾ سياحت|سياحت جي صنعت]] تيزيءَ سان وڌي رهي آهي ۽ مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) ۾ لڳ ڀڳ 3.02٪ حصو ڏئي ٿي.<ref>{{cite web|last1=Byron|first1=Rejaul Karim|first2=Mahmudul|last2=Hasan|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/industries/tourism/news/tourisms-share-302pc-gdp-2904556|title=Tourism's share 3.02% in GDP|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 November 2021|access-date=30 September 2022}}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش جي بين الاقوامي سياحتي آمدني 391 ملين آمريڪي ڊالر هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/ST.INT.RCPT.CD?locations=BD|title=International tourism, receipts (current US$) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ وٽ [[بنگلاديش جا عالمي ورثي جا ماڳ|يونيسڪو جا ٽي عالمي ورثي وارا ماڳ]] آهن: [[باگرهات جي تاريخي مسجدن جو شهر|مسجدن جو شهر]]، [[پهاڙپور ۾ ٻڌ وهار جا آثار|ٻڌ وهار]] ۽ [[سندر بن]]؛ جڏهن ته ست ماڳ [[عالمي ورثي جو ماڳ#نامزدگي جو عمل|عبوري فهرست]] ۾ شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|title=Tentative Lists|access-date=6 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20120806231331/https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|archive-date=6 August 2012|url-status=live}}</ref> [[عالمي سفر ۽ سياحت ڪائونسل]] (WTTC) جي 2019ع واري رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ سفر ۽ سياحت جي شعبي 2018ع دوران سڌي طرح 11,80,500 نوڪريون پيدا ڪيون، جيڪي ملڪ جي ڪل روزگار جو 1.9٪ هيون.<ref name="2019 report">{{cite web |url=http://reports.weforum.org/pdf/ttci-2019/WEF_TTCI_2019_Profile_BGD.pdf |title=Travel & Tourism Competitiveness Index 2019 edition: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council|access-date=18 December 2019}}</ref> ساڳئي رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ هر سال لڳ ڀڳ 125,000 بين الاقوامي سياحن جي آمد ٿئي ٿي.<ref name="2019 report"/> 2012ع ۾ ملڪي خرچن سفر ۽ سياحت سان لاڳاپيل سڌي مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) جو 97.7٪ پيدا ڪيو هو.<ref name="2013 report">{{cite web |url=http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |title=Travel & Tourism Economic Impact 2013: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007183403/http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |archive-date=7 October 2013}}</ref> == اهم شخصيتون == * [[شيخ مجيب الرحمان]] * [[شيخ حسينه واجد]] * [[بيگم خالده ضياء]] * [[ڊاڪٽر محمد يونس]] ([[نوبل انعام]] ماڻيندڙ) * [[رونا ليلا]] == پڻ ڏسندا == * [[بنگلاديش جا صدر]] * [[بنگلاديش جا وزير اعظم]] == حوالا == {{حوالا|2}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.bangladesh.gov.bd/ بنگلا ديش جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{سارڪ}} {{OIC}} [[زمرو:بنگلاديش]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:بنگال]] [[زمرو:اسلامي رياستون]] [[زمرو:ايشيا ۾ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ ايشيا جا ملڪ]] [[زمرو:او آئي سي جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:دولت مشترڪه جون رڪن قومون]] 4lwi4j9msih5ajv1hidiezi1i85hf2y 387195 387194 2026-06-20T19:56:55Z Intisar Ali 8681 387195 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ايشيا جو ملڪ}} {{About|ملڪ بابت}} {{Infobox country | conventional_long_name = عوامي جمهوريه بنگلاديش | common_name = بنگلاديش | native_name = {{native name|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ}}<br />{{resize|90%|{{nobold|{{transliteration|bn|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś}}}}}} | image_flag = Flag of Bangladesh.svg | image_coat = National emblem of Bangladesh.svg | symbol_type = [[بنگلاديش جو قومي نشان|نشان]] | other_symbol = {{unbulleted list |[[File:Government Seal of Bangladesh.svg|100px|بنگلاديش حڪومت جي مهر]]}} | other_symbol_type = [[بنگلاديش حڪومت جي مهر|حڪومتي مهر]] | national_anthem = {{lang|bn|আমার সোনার বাংলা}} ([[بنگالي ٻولي|بنگالي]])<br />{{transliteration|bn|[[امار شونار بنگلا]]}}<br />"منهنجو سونهري بنگال"<br /><div style="display:inline-block;margin-top:0.4em;">[[File:Amar Sonar Bangla instrumental by US Navy Band.oga|center]]</div> | image_map = {{Switcher|[[File: Bangladesh (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File: Bangladesh rel location map.svg |upright=1.15|frameless]]|بنگلاديش جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[ڍاڪا]] | coordinates = {{Coord|23|45|50|N|90|23|20|E|type:city_region:BD|display=inline}} | largest_city = capital | languages_type = سرڪاري ٻولي<br />{{nowrap|{{nobold|۽ قومي ٻولي}}}} | languages = [[بنگالي ٻولي|بنگالي]]<ref name="bdlaws.minlaw.gov.bd">{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh |website=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |access-date=1 February 2017 |archive-date=10 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191110101626/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |script-title=bn:বাংলা ভাষা প্রচলন আইন, ১৯৮৭ |author=<!--Not stated--> |website=bdlaws.minlaw.gov.bd |publisher=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |trans-title=بنگالي ٻولي لاڳو ڪرڻ جو ايڪٽ، 1987ع |language=bn |access-date=7 January 2024 |archive-date=7 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240107175804/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |url-status=live }}</ref> | languages2_type = ٻي عام ٻولي | religion = {{ublist |item_style=white-space:nowrap; |91.04% [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ([[رياستي مذهب|سرڪاري]])|7.94% [[بنگلاديش ۾ هندو ڌرم|هندو ڌرم]] |0.60% [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] |0.30% [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|0.12% [[بنگلاديش ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2022 | languages2 = [[بنگلاديشي انگريزي|انگريزي]]<ref>{{cite journal |id={{ERIC|EJ1249887}} |last1=Ara |first1=Rowshon |title=A Foreign Language or the Second Language: The Future of English in Bangladesh |journal=International Journal of Language Education |date=March 2020 |volume=4 |issue=1 |pages=81–95 |doi=10.26858/ijole.v4i2.10458 |doi-broken-date=9 January 2026 }}</ref><ref>{{cite journal |last1=Islam |first1=Mohammad Nurul |last2=Hashim |first2=Azirah |title=Historical Evolution of English in Bangladesh |journal=Journal of Language Teaching and Research |date=2019 |volume=10 |issue=2 |page=247 |doi=10.17507/jltr.1002.05 }}</ref> | ethnic_groups = 99% [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]]<!--Do not modify to "Bengalis". The name of the ethnic group is "Bengali" and the people who belong to Bengali ethnicity are called "Bengalis".--> {{collapsible list | titlestyle = background:transparent;text-align:left;font-weight:normal;font-size:100%; | title = 1% [[بنگلاديش جا مقامي ماڻهو|ٻيا]] | hlist = on | [[چڪما ماڻهو|چڪما]] | [[گارو ماڻهو|گارو]] | [[خاصي ماڻهو|خاصي]] | [[خومي ماڻهو|خومي]] | [[ميتي ماڻهو|منيپوري]] | [[مرما ماڻهو|مرما]] | [[ميزو ماڻهو|ميزو]] | [[رخائن ماڻهو|اراڪاني]] | [[مرو ماڻهو|مرو]] | [[سنتال ماڻهو|سنتال]] | [[تنچانگيا ماڻهو|تنچانگيا]] | [[ترپوري ماڻهو|ترپوري]] | [[بشنوپريا ماڻهو|بشنوپريا]] }} | ethnic_groups_ref = <ref>{{cite web |title=Ethnic population in 2022 census |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |access-date=9 June 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> | ethnic_groups_year = 2022 | religion_ref = <ref name="census"/> | demonym = [[بنگلاديشي ماڻهو|بنگلاديشي]] | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[محمد شهاب الدين]] | leader_title2 = [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[طارق رحمان]] | leader_title3 = [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] | leader_name3 = [[حفيظ الدين احمد]] | leader_title4 = [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] | leader_name4 = [[زبير رحمان چوڌري]] | legislature = [[جاتيا سنگساد]] | sovereignty_note = [[پاڪستان]] کان | sovereignty_type = [[بنگلاديش جي آزادي|آزادي]] | established_event1 = [[اوڀر بنگال]] | established_date1 = 15 آگسٽ 1947ع | established_event2 = [[اوڀر پاڪستان]] | established_date2 = 29 فيبروري 1956ع | established_event3 = [[بنگلاديشي آزادي جو اعلان|آزاديءَ جو اعلان]] | established_date3 = 26 مارچ 1971ع | established_event4 = [[بنگلاديش جي عارضي حڪومت|عارضي حڪومت]] | established_date4 = 10 اپريل 1971ع | established_event5 = [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ جو دستاويز|فتح]]، [[بنگلاديش آزادي جنگ|آزادي جنگ]] ۾ | established_date5 = 16 ڊسمبر 1971ع | established_event6 = [[بنگلاديش جو آئين|موجوده آئين]] | established_date6 = 16 ڊسمبر 1972ع | area_km2 = 148,460<ref>{{cite web|title=Bangladesh country profile |url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650940|website=[[بي بي سي نيوز]] |date=4 March 2011 |access-date=18 February 2025}}</ref> | area_rank = 93هون | area_sq_mi = 57320 | area_label2 = زميني پکيڙ | area_data2 = 130,170&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=13 November 2021|year=2021}}</ref> | area_label3 = آبي پکيڙ | area_data3 = 18,290&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia"/> | percent_water = 6.4 | population_estimate = 175,423,000<ref name=IMF/> | population_census = 169,828,911<ref name="populationcensus2022">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Post Enumeration Check (PEC) Adjusted Population |url=http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |date=18 April 2023 |website=[[بنگلاديش شماريات بيورو]] |access-date=30 May 2023 |archive-date=30 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230530205648/http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=Report: 68% Bangladeshis live in villages |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |work=[[ڍاڪا ٽربيون]] |date=28 November 2023 |access-date=6 February 2024 |archive-date=6 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240206021005/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |url-status=live }}</ref> | population_estimate_year = 2026 | population_estimate_rank = 8هون | population_census_year = 2022 | population_census_rank = 8هون | population_density_km2 = 1,165 | population_density_sq_mi = 3,020 | population_density_rank = 13هون | GDP_PPP = {{increase}} $1.922 ٽرلين<ref name="IMFWEO.BD">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[بين الاقوامي مالياتي فنڊ]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=19 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 25هون | GDP_PPP_per_capita = {{increase}} $10,955<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_PPP_per_capita_rank = 127هون | GDP_nominal = {{increase}} $510.705 بلين<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 36هون | GDP_nominal_per_capita = {{increase}} $2,911<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_per_capita_rank = 142هون | Gini = 30.9 | Gini_year = 2022 | Gini_change = decrease | Gini_ref = <ref>{{Cite web |title=Gini index - Bangladesh |url=https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=BD |access-date=2026-03-31 |website=World Bank}}</ref> | Gini_rank = | HDI = 0.685 | HDI_year = 2023 | HDI_change = increase | HDI_ref = <ref>{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[گڏيل قومن جو ترقياتي پروگرام]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = {{ordinal|130}} | currency = [[بنگلاديشي ٽڪا|ٽڪا]] ({{lang|bn|[[৳]]}}) | currency_code = BDT | time_zone = [[بنگلاديش معياري وقت|بي ايس ٽي]] | utc_offset = +6 | date_format = dd/mm/yyyy | calling_code = [[بنگلاديش ۾ ٽيليفون نمبر|+880]] | cctld = {{ubl|[[.bd]]|{{lang|bn|[[.bangla|.বাংলা]]}}}} | area_magnitude = | footnote = | today = }} {{Contains special characters|بنگالي}} '''بنگلاديش'''،{{efn|{{IPAc-en|%|b|ae|N|g|l|@|"|d|E|S|,_|%|b|A:|N|-|audio=LL-Q1860 (eng)-Flame, not lame-Bangladesh.wav}}; {{langx|bn|বাংলাদেশ|Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ˈbaŋlaˌdeʃ|pron|Bn-বাংলাদেশ.oga}}}} سرڪاري طور '''عوامي جمهوريه بنگلاديش'''،{{efn|{{langx|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ɡɔnopɾodʒat̪ɔnt̪ɾi‿baŋlad̪eʃ|pron|}}}} [[ڏکڻ ايشيا]] جو هڪ ملڪ آهي. اهو دنيا جو [[آبادي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]] آهي ۽ [[آباديءَ جي گهاٽائي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گنجان آباد ملڪن]] مان هڪ آهي، جتي لڳ ڀڳ 176 ملين آبادي {{convert|148461|km2|sqmi}} ايراضيءَ ۾ رهي ٿي.<ref name=IMF>{{Cite web |title=Bangladesh and the IMF |url=https://www.imf.org/en/countries/bgd |access-date=2026-05-02 |website=IMF}}</ref> بنگلاديش جون زميني سرحدون اتر، اولهه ۽ اوڀر ۾ [[ڀارت]] سان ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ملن ٿيون. ان جي ڏکڻ ۾ [[بنگال جي نار]] سان سامونڊي ڪنارو آهي. اهو [[ڀوٽان]] ۽ [[نيپال]] کان [[سليگڙي لنگهه]] وسيلي الڳ آهي، ۽ اتر طرف [[چين]] کان [[ڀارت جون رياستون|ڀارتي رياست]] [[سڪم]] وسيلي جدا آهي. [[ڍاڪا]]، ملڪ جو گاديءَ جو هنڌ ۽ [[بنگلاديش جا شهر ۽ ڳوٺ|سڀ کان وڏو شهر]]، ملڪ جو سياسي، مالي ۽ ثقافتي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.sinardaily.my/article/728620/culture/travel-amp-food/bangladesh-may-not-have-a-mega-monument-but-what-it-has-is-captivating|title=Bangladesh may not have a mega monument but what it has is captivating|first=S. D.|last=Reporter|date=12 July 2025|website=Sinar Daily}}</ref> [[چٽاگانگ]] ملڪ جو ٻيو وڏو شهر ۽ [[چٽاگانگ بندرگاهه|ملڪ جو سڀ کان مصروف بندرگاهه]] آهي. هاڻوڪي بنگلاديش جو علائقو قديم تاريخ ۾ ڪيترين [[هندو سلطنتن ۽ گهراڻن جي فهرست|هندو]] ۽ [[ٻڌ ڌرم جي بادشاهتن ۽ سلطنتن جي فهرست|ٻڌ]] گهراڻن جو مضبوط مرڪز رهيو. 1204ع ۾ [[بنگال تي غوري فتح|مسلمانن جي فتح]] کان پوءِ، هن علائقي ۾ [[بنگال سلطنت|سلطنتي]] ۽ [[مغل سلطنت|مغل]] حڪمراني قائم ٿي. [[بنگال صوبو|مغل سلطنت جي سڀ کان وڏي صوبي]] طور [[بنگال]] دنيا جي سڀ کان خوشحال ۽ واپاري طور سرگرم علائقن مان هڪ بڻجي اڀريو، جيڪو پنهنجي [[بنگال ۾ ململ جو واپار|ترقي يافته ڪپڙي جي صنعت]] ۽ زرعي پيداوار لاءِ مشهور هو. 1757ع ۾ [[پلاسي جي جنگ]] ايندڙ ٻن صدين لاءِ [[بنگال پريزيڊنسي|برطانوي نوآبادياتي حڪمراني]] جي شروعات ثابت ٿي. هن دور ۾ سرمائي جي وڏي پيماني تي ٻاهر منتقلي ٿي، جنهن کي برطانيا ۾ صنعتي انقلاب جي مالي مدد لاءِ استعمال ڪيو ويو، جڏهن ته بنگال موتمار ڏڪارن جي دورن سبب تباهه ٿيو. 1947ع ۾ [[برطانوي هندستان جي ورهاڱي|هندستان جي ورهاڱي]] کان پوءِ، [[اوڀر بنگال]] نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جنهن کي پوءِ [[اوڀر پاڪستان]] جو نالو ڏنو ويو. [[اولهه پاڪستان]] ۾ قائم حڪومت طرفان ٻن ڏهاڪن کان وڌيڪ سياسي دٻاءُ ۽ [[ادارتي نسل پرستي|نظامي نسل پرستي]] کان پوءِ، [[اوڀر پاڪستان]] ۾ [[عدم تعاون تحريڪ (1971)|1971ع جي عدم تعاون تحريڪ]] سان شهري بيچيني پيدا ٿي، جيڪا حڪومت جي پرتشدد [[آپريشن سرچ لائيٽ|فوجي ڪارروائي]] کان پوءِ [[بنگلاديش آزادي جنگ]] جو سبب بڻي. [[مڪتي باهني]]، [[1971ع جي هندستان-پاڪستان جنگ|ڀارتي فوجن جي مدد ۽ سهڪار]] سان، هڪ ڪامياب [[انقلاب|هٿياربند انقلاب]] وڙهيو؛ ۽ پاڪستان طرفان ڪيل [[بنگلاديش نسل ڪشي]] جي باوجود، بنگلاديش 16 ڊسمبر 1971ع تي هڪ [[خودمختيار قوم]] بڻجي ويو. آزاديءَ کان پوءِ [[شيخ مجيب الرحمان]] ملڪ جي اڳواڻي ڪئي، جيستائين 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] ٿيو. پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن کي پاڻ به 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|قتل]] ڪيو ويو. 1980ع واري ڏهاڪي تي [[حسين محمد ارشاد]] جي آمريت غالب رهي، جنهن کي 1990ع ۾ [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|عوامي بغاوت]] ذريعي هٽايو ويو. 1991ع ۾ جمهوريت جي بحاليءَ کان پوءِ، [[بيگمن جي جنگ]] يعني [[خالده ضياءُ]] ۽ [[شيخ حسينا]] جي رقابت ايندڙ 34 سالن تائين ملڪ جي سياست کي شڪل ڏني. حسينا کي 5 آگسٽ 2024ع تي [[جولاءِ بغاوت|عوامي بغاوت]] ۾ هٽايو ويو.<ref>{{Cite news |title=Battle Of Begums: All About Rivalry Between Khaleda Zia And Sheikh Hasina |url=https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-url=http://web.archive.org/web/20251230091627/https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-date=2025-12-30 |access-date=2026-05-15 |work=NDTV |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Mudgal |first=Aryan |date=2025-12-30 |title=‘Battle of the Begums’: Khaleda Zia and Sheikh Hasina's rivalry over the years |url=https://www.hindustantimes.com/world-news/battle-of-the-begums-khaleda-zia-and-sheikh-hasinas-rivalry-over-the-years-bangladesh-101767079979402.html |access-date=2026-05-15 |website=Hindustan Times |language=en}}</ref> بنگلاديش [[ويسٽ منسٽر نظام]] تي ٻڌل هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي. اهو [[وچولي طاقت]] آهي ۽ [[بنگلاديش جي معيشت|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] رکي ٿو. بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن موجب اسلام|چوٿين نمبر وڏي مسلمان آبادي]] جو گهر آهي. اهو ڏکڻ ايشيا جي [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|ٽئين نمبر وڏي فوج]] رکي ٿو ۽ گڏيل قومن جي [[امن قائم رکڻ]] وارين ڪارروائين ۾ سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ آهي. بنگلاديش [[بنگلاديش جون ڊويزنون|اٺ ڊويزنن]]، [[بنگلاديش جا ضلعا|64 ضلعن]]، [[اپازيلا|500 سب ضلعن]] ۽ [[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|4,599 يونين ڪائونسلن]] تي مشتمل آهي، ۽ دنيا جي [[سندربن|سڀ کان وڏي مينگروو ٻيلي]] جو گهر آهي. ان وٽ دنيا جي سڀ کان وڏي [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|پناهگير آبادي]] مان هڪ آهي ۽ اهو اڃا تائين مقامي سطح تي پکڙيل [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]]، [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جي ڀڃڪڙين]]، [[مذهبي تشدد]]، [[سياسي زوال|سياسي عدم استحڪام]] ۽ [[موسمي تبديلي جا اثر|موسمي تبديلي جي منفي اثرن]] جهڙن چئلينجن کي منهن ڏئي رهيو آهي. بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] ۽ [[بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن]] جو ميمبر ملڪ آهي. == نالي جي بڻ بنياد == {{Main|بنگال جا نالا}} ''بنگلاديش'' ("بنگالي ملڪ") جي نالي جي بڻ بنياد کي ويهين صديءَ جي شروعات تائين ڳولي سگهجي ٿو، جڏهن بنگالي محب وطن گيتن، جهڙوڪ [[رابندرناٿ ٽئگور]] جي ''آجي بنگلاديشير هردوئي'' ۽ [[قاضي نذرالاسلام]] جي ''نمو نمو نمو بنگلاديش مومو'' ۾، ترتيبوار 1905ع ۽ 1932ع ۾، هي اصطلاح استعمال ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |title=Notation of song aaji bangladesher hridoy |access-date=10 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150904011316/http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |archive-date=4 September 2015}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان، بنگالي قومپرستن [[اوڀر پاڪستان]] ۾ سياسي جلسن ۾ هي اصطلاح استعمال ڪرڻ شروع ڪيو. ''بنگلا'' اصطلاح [[بنگال]] علائقي ۽ [[بنگالي ٻولي]] ٻنهي لاءِ استعمال ٿي سگهي ٿو. ''بنگلا'' اصطلاح جي اصل واضح ناهي؛ مختلف نظرين موجب ان جو تعلق ڪانسي جي دور جي ڪنهن [[پروٽو-ڊراوڙي ٻولي|پروٽو-ڊراوڙي]] قبيلي،<ref>{{cite web |url=http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field%28DOCID+bd0014%29 |title=Bangladesh: early history, 1000&nbsp;B.C.–A.D. 1202 |date=September 1988 |website=Bangladesh: A country study |publisher=[[لائبريري آف ڪانگريس]] |access-date=1 December 2014 |quote=Historians believe that Bengal, the area comprising present-day Bangladesh and the Indian state of [[West Bengal]], was settled in about 1000 B.C. by Dravidian-speaking peoples who were later known as the Bang. Their homeland bore various titles that reflected earlier tribal names, such as Vanga, Banga, Bangala, Bangal, and Bengal. |archive-url=https://web.archive.org/web/20131207010051/http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd%2Fcstdy%3A%40field%28DOCID+bd0014%29 |url-status=live |archive-date=7 December 2013 }}</ref> ۽ لوهه جي دور جي [[ونگا سلطنت]] سان جوڙيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |url=https://www.britannica.com/place/Vanga|title=Vanga &#124; ancient kingdom, India|website=Encyclopædia Britannica|access-date=24 April 2023|archive-date=30 July 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160730062030/https://www.britannica.com/place/Vanga|url-status=live}}</ref> هن اصطلاح جو سڀ کان پراڻو ڄاتل استعمال 805ع واري [[نيسري|نيسري پليٽ]] ۾ ملي ٿو. ''ونگلا ديسا'' اصطلاح يارهين صديءَ جي ڏکڻ هندستاني رڪارڊن ۾ ملي ٿو.<ref>{{cite book |last=Keay |first=John |author-link=John Keay |year=2000 |title=India: A History |publisher=[[Atlantic Monthly Press]] |page=220 |isbn=978-0-87113-800-2 |quote=In C1020 ... launched Rajendra's great northern escapade ... peoples he defeated have been tentatively identified ... 'Vangala-desa where the rain water never stopped' sounds like a fair description of Bengal in the monsoon.}}</ref><ref name="Sen-1999">{{cite book |last=Sen |first=Sailendra Nath |year=1999 |orig-date=First published 1988 |title=Ancient Indian History and Civilization |url=https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |publisher=New Age International |page=281 |isbn=978-81-224-1198-0 |access-date=25 July 2023 |archive-date=16 January 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116111745/https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |url-status=live }}</ref> چوڏهين صديءَ ۾ [[بنگال سلطنت]] دوران هن اصطلاح کي سرڪاري حيثيت ملي.<ref name="Ahmed2004">{{cite book |last=Ahmed |first=Salahuddin |date=2004 |title=Bangladesh: Past and Present |url=https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |publisher=APH Publishing |page=23 |isbn=978-81-7648-469-5 |access-date=14 May 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161602/https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |url-status=live }}</ref><ref>"But the most important development of this period was that the country for the first time received a name, ie Bangalah." [http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal Banglapedia: Islam, Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20150723091245/http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal |date=23 July 2015 }}</ref> [[شمس الدين الياس شاهه]] 1342ع ۾ پاڻ کي "بنگلا جو پهريون [[شاهه]]" قرار ڏنو.<ref name="Ahmed2004" /> اسلامي دور ۾ ''بنگال'' لفظ هن علائقي لاءِ سڀ کان عام نالو بڻجي ويو.<ref>{{Cite book |last=Sircar |first=D.C. |author-link=Dineshchandra Sircar |year=1971 |orig-date=First published 1960 |title=Studies in the Geography of Ancient and Medieval India |url=https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |edition=2nd |publisher=Motilal Banarsidass |page=135 |isbn=978-81-208-0690-0 |access-date=19 April 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161603/https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |url-status=live }}</ref> سورهين صديءَ جي تاريخدان [[ابوالفضل بن مبارڪ]] پنهنجي ''[[آئين اڪبري]]'' ۾ لکي ٿو ته پڇاڙي ''"ال"'' جو اضافو ان حقيقت مان ٿيو ته هن زمين جا قديم راجا ٽڪرين جي هيٺاهين وارن هيٺاهن علائقن ۾ مٽيءَ جا دڙا ٺاهيندا هئا، جن کي "ال" چيو ويندو هو.<ref>Land of Two Rivers, [[Nitish Sengupta]]</ref> اهو ذڪر [[غلام حسين سليم]] جي [[رياض السلاطين]] ۾ پڻ ملي ٿو.<ref name="riaj">[http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11 RIYAZU-S-SALĀTĪN: A History of Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20141215055926/http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11|date=15 December 2014}}, [[Ghulam Husain Salim]], The Asiatic Society, Calcutta, 1902.</ref> هند-آريائي پڇاڙي ''[[-desh|ديش]]'' سنسڪرت لفظ ''deśha'' مان نڪتل آهي، جنهن جي معنيٰ "زمين" يا "ملڪ" آهي. تنهنڪري ''بنگلاديش'' نالي جي معنيٰ "بنگال جي زمين" يا "بنگال جو ملڪ" آهي.<ref name="Sen-1999" /> == تاريخ == {{Main|بنگلاديش جي تاريخ}} === ابتدائي تاريخ === [[File:Mahasthan Brahmi Inscription.png|thumb|ٽين صدي ق.م. جو [[مهاستان برهمي ڪتبو]]، جيڪو 1931ع ۾ [[مهاستان ڳڙهه]]، [[بوگرا ضلعو]] مان دريافت ٿيو]] هن علائقي تي پکڙجندڙ پهرين وڏي مقامي سلطنت [[موريا سلطنت]] ({{Circa}} 320–185 ق.م.) هئي. ان جي زوال کان پوءِ [[ساماتاتا]] نالي بادشاھت اڀري، جيڪا [[گپت سلطنت]] (تقريباً 319–540ع) جي باجگذار رياست هئي. [[هرشا]] (606–647ع) ساماتاتا کي پنهنجي نسبتاً ڍري انتظامي سياسي ڍانچي ۾ شامل ڪيو. ٻڌ ڌرم واري [[پالا سلطنت]] 750ع کان 1150ع تائين هن علائقي تي حڪومت ڪئي. بعد ۾ ان کي هندو [[سينا خاندان]] ختم ڪيو، جنهن 1204ع تائين حڪومت ڪئي، جڏهن [[غوري خاندان]] جي [[محمد بختيار خلجي]] جي اڳواڻيءَ ۾ ٿيندڙ [[هندستاني برصغير ۾ مسلمان فتحون|مسلمان فتحن]] هن علائقي تي قبضو ڪيو.<ref>{{cite book|chapter=EARLY HISTORY, 1000 B.C.-A.D. 1202|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/4.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> === وچئين دور === {{Main|بينگال سلطنت|بنگال صوبو}} [[File:Renaldis muslin woman.jpg|thumb|ارڙهين صديءَ ۾ [[ڍاڪا]] جي هڪ عورت نفيس [[بنگال جي ململ واپار|بنگالي ململ]] جو لباس پهريل]] {{multiple image | perrow = 2 | total_width = 300 | image1 = Kusumba Mosque, Naogaon.jpg | image2 = গোয়ালদি মসজিদ 3.jpg | image3 = Bagha Shahi Mosque.jpg | image4 = Choto Shona Mosque Rajshahi.jpg | footer = بنگال سلطنت جي دور جي مسجدن جي تعمير. مٿان کاٻي کان گھڙيال وار ترتيب سان: [[ڪسومبا مسجد]] جا محراب، [[گوالدي مسجد]]، [[باگها مسجد]] ۽ [[ڇوٽو سونا مسجد]] جا نوڪدار محراب ۽ بنگالي ڇت. }} [[File:Hussain Shahis of Bengal.png|thumb|left|[[حسين شاهي خاندان]] جي دور ۾ بنگال]] ان کان پوءِ بنگال [[دهلي سلطنت]] (1206–1526ع) جو حصو بڻيو.<ref name="islamization">{{cite book|chapter=ISLAMIZATION OF BENGAL, 1202–1757|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/5.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> 1341ع ۾ [[فخرالدين مبارڪ شاهه]] آزاد [[بنگال سلطنت]] قائم ڪئي.<ref name="islamization"/> آزاد بنگال سلطنت تي لڳاتار ٻن خاندانن، [[حسين شاهي خاندان]] ۽ [[الياس شاهي خاندان]] حڪومت ڪئي، جڏهن ته [[گنيشا خاندان]] جو مختصر دور پڻ رهيو. جاگرافيائي توسيع ۽ معاشي خوشحاليءَ جي زماني ۾ يورپي ۽ چيني سياحن ان کي "واپار لاءِ دنيا جو سڀ کان مالدار ملڪ" قرار ڏنو.<ref>{{cite book|last=Nanda|first=J.N.|year=2005|title=Bengal: the unique state|publisher=Concept Publishing Company|isbn=978-81-8069-149-2}}</ref>{{rp|10}} 1576ع ۾ [[مغل سلطنت]] بنگال تي قبضو ڪيو.<ref name="islamization"/><ref>Raychaudhuri, Tapan; Habib, Irfan (eds). ''The Cambridge Economic History of India: Volume 1, c.1200–c.1750''. Cambridge University Press, 1982.</ref> اٺارهين صديءَ تائين [[بنگال صوبو]] مغل سلطنت جو سڀ کان مالدار صوبو بڻجي ويو ۽ ان کي "ملڪن جي جنت" ۽ "هندستان جو اناج گهر" سڏيو ويو.<ref name="islamization"/> هتي جي رهواسين جو معيارِ زندگي دنيا جي بهترين معيارن مان هڪ هو، ڇاڪاڻ⁠تہ هي علائقو ڪپهه جي ڪپڙي (خاص طور ململ)، ريشم ۽ [[بنگلاديش ۾ ٻيڙيون ٺاهڻ جي صنعت|ٻيڙيون ٺاهڻ]] جو وڏو عالمي برآمد ڪندڙ ۽ پيدا ڪندڙ هو.<ref name="ray">{{cite book|first=Indrajit|last=Ray|year=2011|title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857)|url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA7|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-82552-1|access-date=30 May 2019}}</ref>{{rp|174}} 1700ع جي شروعات ۾ مغل سلطنت جي زوال کان پوءِ هي علائقو [[بنگال جا نواب|بنگال جي نوابن]] جي ماتحت هڪ نيم خودمختيار رياست بڻجي ويو، جنهن جو بنياد [[مرشد قلي خان]] 1717ع ۾ رکيو. === برطانوي نوآبادياتي دور === {{Main|بنگال پريزيڊنسي}} [[File:Bengal Presidency in British India with dependencies 1852.png|thumb|left|برطانوي هندستان ۾ بنگال پريزيڊنسي (سائي رنگ) ۽ ان جا تابع علائقا (سرمائي رنگ)]] 23 جون 1757ع تي [[سراج الدوله]] جي اڳواڻيءَ واري رياست کي [[ايسٽ انڊيا ڪمپني]] [[پلاسي جي جنگ]] ۾ شڪست ڏني. اها جنگ بنگال ۽ سڄي هندستاني برصغير تي [[برطانوي راڄ]] قائم ڪرڻ ۾ اهم ثابت ٿي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref> بنگال برطانيا جي [[صنعتي انقلاب]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو، پر ان جي قيمت وڏي پئماني تي سرمائي جي نيڪالي، صنعتڪشي جي زوال ۽ بنگالي ڪپڙي جي صنعت جي تباهيءَ جي صورت ۾ ادا ڪئي وئي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref><ref name="ray"/>{{rp|7–10}} 1770ع جي هولناڪ [[عظيم بنگال ڏڪار]] ۾ اندازاً هڪ ڪروڙ تائين ماڻهو فوت ٿيا،<ref>{{cite journal|last=Ghose|first=Ajit Kumar|title=Food Supply and Starvation: A Study of Famines with Reference to the Indian Sub-Continent|volume=34|number=2|pages=368–389|jstor=2662775|publisher=[[Oxford University Press]]|journal=[[Oxford Economic Papers]]|year=1982|doi=10.1093/oxfordjournals.oep.a041557 |pmid=11620403 }}</ref><ref>{{Cite book |last=Dyson |first=Tim |title=A population history of India: from the first modern people to the present day |date=2018 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-882905-8 |edition=1st |location=Oxford |pages=80–81}}</ref><ref name="Irschick2018">{{citation|last=Irschick|first=Eugene F.|author-link=Eugene F. Irschick|title=A History of the New India: Past and Present|url=https://books.google.com/books?id=wqiaDwAAQBAJ&pg=PA73|year=2018|publisher=Routledge|isbn=978-1-317-43617-1|pages=73–}}</ref> جيڪو بنگال پريزيڊنسي جي ڪل آباديءَ جي لڳ ڀڳ ٽئين حصي جي برابر هو.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=6iNuAAAAMAAJ|last=Peers|first=Douglas M.|year=2006|title=India under colonial rule: 1700–1885|publisher=Pearson Education|isbn=978-0-582-31738-3}}</ref>{{rp|47}} === پاڪستان جو حصو === {{Main|ڊومينين آف پاڪستان|اوڀر بنگال|اوڀر پاڪستان}} {{further|اولھ پاڪستان| بنگال جو ورهاڱو (1947)|انڊيا جو ورھاڱو }} لڳ ڀڳ ٻن صدين جي سڌي برطانوي حڪمراني کان پوءِ، جديد بنگلاديش جون سرحدون [[هندستان جي ورهاڱي]] دوران 15 آگسٽ 1947ع تي [[ريڊڪلف لائين]] تحت [[بنگال جي ورهاڱي (1947ع)|بنگال جي ورهاڱي]] سان مقرر ٿيون.<ref>{{cite journal|last=Chatterji|first=Joya|title=The Fashioning of a Frontier: The Radcliffe Line and Bengal's Border Landscape, 1947–52|volume=33|number=1|year=1999|pages=185–242|publisher=[[Cambridge University Press]]|journal=[[Modern Asian Studies]]|doi=10.1017/S0026749X99003066 |jstor=313155}}</ref> ان وقت هي علائقو [[اوڀر بنگال]] جي نالي سان نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جڏهن ته ٻيو حصو [[اولهه پاڪستان]] هو.<ref>{{cite book|chapter=PAKISTAN PERIOD, 1947–71|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/14.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=4|access-date=13 January 2025}}</ref> اوڀر ۽ اولهه پاڪستان جي وچ ۾ هڪ هزار ميلن کان وڌيڪ جاگرافيائي فاصلو هو، جيڪو بعد ۾ شديد معاشي اڻبرابريءَ جو بنيادي سبب بڻيو.<ref>{{cite journal|last=Sobhan|first=Rehman|title=The Problem of Regional Imbalance in the Economic Development of Pakistan|journal=[[Asian Survey]]|volume=2|number=5|year=1962|pages=31–37|doi=10.2307/3023445 |jstor=3023445}}</ref> [[خواجه ناظم الدين]] اوڀر بنگال جو پهريون وزيراعليٰ ٿيو ۽ [[فريڊرڪ چالمرز بورن]] ان جو گورنر مقرر ٿيو. 1949ع ۾ [[آل پاڪستان عوامي مسلم ليگ]] قائم ٿي. 1950ع ۾ [[اوڀر بنگال قانون ساز اسيمبلي]] زمينداري نظام ۽ مستقل بندوبست کي ختم ڪندي زرعي سڌارا نافذ ڪيا.<ref>[[#Baxter|Baxter]], p. 72</ref> 1953ع ۾ عوامي مسلم ليگ جو نالو تبديل ڪري وڌيڪ "سيڪيولر" [[عوامي ليگ]] رکيو ويو.<ref name="LewisSagar1992">{{cite book |author1=David S. Lewis |author2=Darren J. Sagar|title=Political Parties of Asia and the Pacific: A Reference Guide |url={{GBurl|id=S4uyAAAAIAAJ}}|year=1992|publisher=Longman|isbn=978-0-582-09811-4|page=36|access-date=30 July 2017}}</ref> {{مکيه|بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ}} ثقافتي، لساني، سياسي ۽ معاشي امتياز، 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]]، 1966ع جي [[ڇهن نڪتن واري تحريڪ]]، 1970ع جي چونڊن ۾ [[عوامي ليگ]] جي شاندار ڪاميابي ۽ پوءِ [[آپريشن سرچ لائيٽ]] جي فوجي ڪارروائيءَ، بنگلاديش جي آزاديءَ جي جدوجهد کي جنم ڏنو. 25 مارچ 1971ع تي پاڪستاني حڪومت طرفان فوجي آپريشن شروع ڪيو ويو.<ref>{{cite journal|last=Bose|first=Sarmila|title=Anatomy of Violence: Analysis of Civil War in East Pakistan in 1971|journal=[[Economic and Political Weekly]]|volume=40|number=41|year=2005|pages=4463–4471|jstor=4417267}}</ref> 26 مارچ 1971ع تي پاڪستاني فوج پاران [[شيخ مجيب الرحمان]] جي گرفتاري کان پوءِ، آزادي پسند اڳواڻ ميجر [[ضياءُ الرحمان]] مجيب جي طرفان بنگلاديش جي آزاديءَ جو اعلان نشر ڪيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/zias-declaration-19001 | title=Zia's declaration |work=The Daily Star |date=7 April 2014 }}</ref> ان کان پوءِ نَو مهينن تي مشتمل خوني [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] شروع ٿي، جنهن دوران نسلي بنگالين جي خلاف [[بنگلاديش نسل ڪشي]] به ٿي.<ref>{{cite journal|last=Saikia|first=Yasmin|title=Beyond the Archive of Silence: Narratives of Violence of the 1971 Liberation War of Bangladesh|journal=[[History Workshop Journal]]|number=58|year=2004|volume=58 |pages=275–287|doi=10.1093/hwj/58.1.275 |jstor=25472765}}</ref> آخرڪار 16 ڊسمبر 1971ع تي [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ وارو معاهدو|پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ]] کان پوءِ بنگلاديش هڪ خودمختيار ۽ آزاد رياست طور وجود ۾ آيو. === آزاد بنگلاديش === [[بنگلاديش جو آئين]] 4 نومبر 1972ع تي نافذ ڪيو ويو.<ref>{{cite web|last1=Chakma|first1=Parbon|last2=Saumik|first2=Rafid Azad|url=https://www.thedailystar.net/law-our-rights/news/50-years-bangladesh-constitution-nutshell-3160281|title=50 Years of Bangladesh Constitution In a nutshell|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 November 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ، مجيب جي اڳواڻيءَ واري حڪومت وڏي پيماني تي ڪرپشن ۽ بدانتظامي ۾ ملوث ٿي، جنهن سبب سڄي ملڪ ۾ لاقانونيت ۽ معاشي تباهي پيدا ٿي. [[بڪسال|هڪ پارٽي سوشلزم]] قائم ڪرڻ جون ڪوششون ۽ [[1974ع بنگلاديش ڏڪار|1974ع جو وڏو ڏڪار]] مجيب جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي کان پوءِ 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] جو سبب بڻيا.<ref>{{cite book|chapter=Fall of the Bangabandhu, 1972–75|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/19.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|131}} ان کان پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن عوامي نظم بحال ڪيو، زراعت کي صنعتي بنيادن تي آندو، [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] قائم ڪئي ۽ [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم]] جي قيام جي شروعات ڪئي.<ref>{{cite book|chapter=The Zia Regime and Its Aftermath, 1977–82|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/21.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> ضياءُ الرحمان 1 سيپٽمبر 1978ع تي [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite news |title=BNP vows to continue movement |url=https://www.thedailystar.net/news/politics/bnp-vows-continue-movement-for-democracy-restore-1627522 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |agency=[[United News of Bangladesh|UNB]] |date=1 September 2018 |access-date=3 June 2026}}</ref> 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|رحمان جي قتل]] کان پوءِ ايندڙ ڏهاڪو [[حسين محمد ارشاد]] جي ماتحت [[فوجي آمريت]] جو دور رهيو، جنهن ۾ بنيادي ڍانچي جي ترقي، [[اختيارن جي منتقلي]] جون سڌارا، قومي ملڪيت ۾ آيل صنعتن جي نجڪاري ۽ 1988ع ۾ اسلام کي [[رياستي مذهب]] قرار ڏيڻ شامل هئا.<ref>{{cite book|chapter=THE ERSHAD PERIOD: Achieving Stability, 1982–83|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/90.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Emerging Opposition, 1983–86|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/91.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=https://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Relaxation of Martial Law, 1986–87|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/92.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=More Opposition Pressure|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/93.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|بحالي]] کان پوءِ [[پارلياماني جمهوريت]] [[1991ع بنگلاديشي عام چونڊون|1991ع]] ۾ واپس آئي، ۽ اقتدار بي اين پي جي [[خالده ضياءُ]] ۽ عوامي ليگ جي [[شيخ حسينا]] جي وچ ۾ مٽاسٽا ٿيندو رهيو. هن دور کي [[بيگمن جي جنگ]] سڏيو ويو، جنهن 2024ع تائين 34 سالن لاءِ بنگلاديش جي سياست ۽ تاريخ کي شڪل ڏني.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-42999503|title=Bangladesh grows tired of the Battling Begums|last=Rowlatt|first=Justin|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=11 February 2018|access-date =13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|130}} [[2008ع بنگلاديشي عام چونڊون|2008ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ عوامي ليگ ٻيهر اقتدار ۾ آئي.<ref>{{cite web|url=https://www.voanews.com/a/a-13-2008-12-30-voa9/401556.html|title=Bangladesh's Sheikh Hasina Wins Landslide Election|date=1 November 2009|access-date=14 February 2025|publisher=[[Voice of America]]|last=Herman|first=Steve}}</ref> [[شيخ حسينا]] جي اڳواڻيءَ هيٺ ملڪ معاشي ترقي ڏٺي، پر ساڳئي وقت [[جمهوري پٺتي هٽڻ]]، وڌندڙ [[آمريت پسندي]]، وڏي پيماني تي [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]] ۽ وسيع [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جون ڀڃڪڙيون]] پڻ ڏٺيون.<ref>{{cite web|last1=Ethirajan|first1=Anbarasan|last2=Wong|first2=Tessa|title=Sheikh Hasina: The pro-democracy icon who became an autocrat|url=https://www.bbc.com/news/articles/cg3ee303yxpo|date=6 August 2024|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|access-date=15 January 2025}}</ref> مختلف رپورٽن موجب حسينا ۽ عوامي ليگ حڪومت، ڀارت سان سهڪار جي مدد سان، [[2009ع بنگلاديش رائفلز بغاوت]] منظم ڪئي ته جيئن اهڙن قابل فوجي آفيسرن کي ماريو وڃي، جن کي حسينا پنهنجي اقتدار لاءِ خطرو سمجهندي هئي؛ ان سان [[بنگلاديش فوج]] غير مستحڪم ٿي ۽ عملي طور هڪ پارٽي حڪمراني مضبوط ٿي.<ref>{{cite news |last1=Reporter |first1=Staff |title='Hasina, AL leaders behind BDR mutiny' |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/crime-justice/news/hasina-al-leaders-behind-bdr-mutiny-4047691 |access-date=1 December 2025 |work=The Daily Star |date=1 December 2025 |language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Did India benefit from BDR mutiny? What the probe commission says|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/did-india-benefit-bdr-mutiny-what-probe-commission-says-1299101|website=The Business Standard|date=2025-12-01|access-date=2025-12-01|language=en}}</ref> حسينا [[2014ع بنگلاديشي عام چونڊون|2014ع]]، [[2018ع بنگلاديشي عام چونڊون|2018ع]] ۽ [[2024ع بنگلاديشي عام چونڊون|2024ع جي عام چونڊن]] ۾ لڳاتار ٻيو، ٽيون ۽ چوٿون مدو کٽيو؛ اهي سڀئي چونڊون جعلي هيون ۽ نه [[آزاد ۽ منصفاڻي چونڊ|آزاد نه منصفاڻي]].<ref>{{cite web|url=https://edition.cnn.com/2014/01/06/world/asia/bangladesh-elections/index.html|title=Bangladesh ruling party wins elections marred by boycott, violence|date=6 January 2014|access-date=14 February 2025|publisher=[[CNN]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-46718393|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins landslide in disputed vote|date=31 December 2018|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-67889387|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins fourth term in controversial vote|date=8 January 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|last1=Anbarasan|first1=Ethirajan|last2=Ng|first2=Kelly}}</ref> آمرانه حڪومت خلاف [[جولاءِ بغاوت]] کان پوءِ، حسينا کي [[عدم تعاون تحريڪ (2024ع)|استعيفا ڏيڻ ۽ ڀارت ڀڄڻ]] تي مجبور ڪيو ويو، جيڪو [[جولاءِ 36|5 آگسٽ 2024ع]] تي ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2024/8/5/bangladeshs-sheikh-hasina-forced-to-resign-what-happened-and-whats-next|title=Bangladesh's Sheikh Hasina forced to resign: What happened and what's next?|date=5 August 2024|access-date=14 February 2025|publisher=[[Al Jazeera]]}}</ref> آگسٽ 2024ع ۾ هڪ عبوري حڪومت قائم ٿي، جنهن ۾ نوبل انعام يافته [[محمد يونس]] کي [[بنگلاديش جو چيف ايڊوائيزر|چيف ايڊوائيزر]] بڻايو ويو.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/clyg7we8xvno|title=Yunus sworn in as interim Bangladesh leader|last1=Hussain|first1=Samira|last2=Drury|first2=Flora|date=8 August 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref> [[2026ع بنگلاديشي عام چونڊون|2026ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (بي اين پي) ٻيهر اقتدار ۾ آئي ۽ چيئرمين [[طارق رحمان]] 17 فيبروري 2026ع تي بنگلاديش جي وزيراعظم طور حلف کنيو. [[بنگلاديش جماعت اسلامي]] مکيه مخالف ڌر بڻجي وئي.<ref>{{cite web |title=From a marginal force to opposition party: The rise of Bangladesh Jamaat-e-Islami |url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/marginal-force-opposition-party-rise-bangladesh-jamaat-e-islami-1361786 |website=The Business Standard |access-date=19 February 2026}}</ref> 1990ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان، [[آزاد منڊي]] جي پاليسين ۽ [[معاشي آزادڪاري]] جي قدمن سبب، بنگلاديش اهم معاشي واڌ حاصل ڪئي آهي. اهو دنيا جي [[حقيقي جي ڊي پي واڌ جي شرح موجب ملڪن جي فهرست|تيز ترين وڌندڙ معيشتن]] مان هڪ طور اڀريو، جنهن جي پٺيان ان جي وڏي [[بنگلاديش ۾ ڪپڙي جي صنعت|ڪپڙي جي صنعت]] آهي، جيڪا دنيا ۾ ٻئي نمبر تي وڏي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Bashar|first1=Omar K. M. R.|last2=Khan|first2=Habibullah|title=Liberalisation and Growth in Bangladesh: An Empirical Investigation|volume=32|number=1|date=March 2009|pages=61–76|jstor=40795710|journal=The Bangladesh Development Studies|publisher=[[Bangladesh Institute of Development Studies]] (BIDS) |doi=10.57138/XTYK4544 }}</ref> اهو [[نامياري جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] طور اڀريو آهي، ۽ 2018ع کان پاڙيسري ڀارت جي نامياري في ماڻهو جي ڊي پي کان اڳتي نڪري ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/bangladesh/bangladesh-ranked-41st-largest-economy-in-2019-all-over-the-world-study-1684078|title=Bangladesh 2nd largest economy in South Asia|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 January 2019|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://foreignpolicy.com/2020/10/20/india-falls-behind-bangladesh-gdp/|title=Angst and Denial in India as It's Now Officially Poorer Than Bangladesh|last=Babones|first=Salvatore|date=20 October 2020|access-date=13 January 2025|work=[[Foreign Policy]]}}</ref> بنگلاديش پنهنجي [[بنگلاديش ۾ غربت|غربت جي شرح]] گهٽائڻ ۾ نمايان ڪاميابيون حاصل ڪيون آهن، جيڪا 1971ع ۾ 80 سيڪڙو هئي،<ref>{{cite web|url=https://cri.org.bd/2021/03/26/what-milestones-have-bangladesh-crossed-in-50-years/|title=What milestones have Bangladesh crossed in 50 years|date=26 March 2021|access-date=1 October 2022}}</ref> 1991ع ۾ 44.2 سيڪڙو ٿي،<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/results/2018/11/15/bangladesh-reducing-poverty-and-sharing-prosperity|title=Bangladesh: Reducing Poverty and Sharing Prosperity|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022}}</ref> ۽ 2022ع ۾ 18.7 سيڪڙو تائين گهٽجي وئي.<ref>{{cite news|url=https://pip.worldbank.org/country-profiles/BGD|title=Country Profile – Poverty and Inequality Platform|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 January 2025}}</ref> 21هين صديءَ دوران ان جي [[انساني ترقياتي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقياتي اشاري]] جي واڌ رڳو چين کان گهٽ رهي.<ref>{{cite web|url=https://bangladesh.un.org/en/256074-new-directions-human-development-bangladesh|title=New directions for human development in Bangladesh|date=17 December 2023|access-date=12 February 2025|publisher=United Nations}}</ref> [[سبز منتقلي]] جي حصي طور، بنگلاديش جو صنعتي شعبو [[سبز ڪارخانو|سبز ڪارخانا]] ٺاهڻ ۾ اڳواڻ طور اڀريو آهي، ۽ ملڪ وٽ دنيا ۾ تصديق ٿيل سبز ڪارخانن جو سڀ کان وڏو تعداد آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/green-rmg-factories-how-bangladesh-became-global-champion-939426|title=Green RMG factories: How Bangladesh became a global champion|last=Uddin|first=Jasim|date=12 September 2024|access-date=13 January 2025|work=[[Business Standard]]}}</ref> ان 2017ع کان [[روهنگيا نسل ڪشي]] کان ڀڄندڙ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|هڪ ملين کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن]] کي به پناهه ڏني آهي، جنهن ان جي وسيلن تي دٻاءُ وڌو ۽ ان جي انساني همدردي واري عزم کي نمايان ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unrefugees.org/news/rohingya-refugee-crisis-explained/|title=Rohingya Refugee Crisis Explained|date=22 August 2024|work=[[United Nations Commission on Human Rights]] (UNCHR)|access-date=13 January 2025}}</ref> == جاگرافي == {{Main|بنگلاديش جي جاگرافي}} [[File:Map of Bangladesh-en.svg|thumb|بنگلاديش جو طبعي نقشو]] بنگلاديش [[بنگال جي نار]] تي [[ڏکڻ ايشيا]] ۾ واقع آهي. اهو لڳ ڀڳ مڪمل طور پاڙيسري [[ڀارت]] سان گهيريل آهي، ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ان جي هڪ ننڍڙي سرحد آهي، جيتوڻيڪ اهو [[نيپال]]، [[ڀوٽان]] ۽ چين جي تمام ويجهو واقع آهي. ملڪ کي ٽن علائقن ۾ ورهايو ويندو آهي. ملڪ جو گهڻو حصو زرخيز [[گنگا ڊيلٽا]] تي مشتمل آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو دريائي ڊيلٽا آهي.<ref>{{cite web |author1=Aditi Rajagopal|title=How the World's Largest Delta Might Slowly Go Under Water |url=https://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|website=Discovery|date=8 February 2020|access-date=9 March 2020|archive-date=8 February 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200208052815/http://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|url-status=live}}</ref> ملڪ جا اتر اولهه ۽ وچ وارا حصا [[مدهوپور ٽريڪٽ|مدهوپور]] ۽ [[بارند ٽريڪٽ|بارند]] پليٽون سان ٺهيل آهن. اتر اوڀر ۽ ڏکڻ اوڀر وارا علائقا [[سدا بهار]] جبلن جي سلسلن جو گهر آهن. گنگا ڊيلٽا گنگا، جنهن جو مقامي نالو [[پدما درياهه|پدما]] يا ''پوددا'' آهي، [[برهمپتر درياهه|برهمپتر]]، جنهن کي [[جمنا درياهه (بنگلاديش)|جمنا]] يا ''جومونا'' به چيو وڃي ٿو، ۽ [[ميگھنا درياهه|ميگھنا]] درياهن ۽ انهن جي معاون درياهن جي ميلاپ سان ٺهندو آهي. گنگا، جمنا سان ملي ٿي، جيڪا برهمپتر جو مکيه وهڪرو آهي، ۽ پوءِ ميگھنا سان ملي آخرڪار [[بنگال جي نار]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿي. بنگلاديش کي "دريائن جي ڌرتي" چيو ويندو آهي،<ref>{{cite web |title=No Place Like Home – BANGLADESH: LAND OF RIVERS |url=https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |work=Environmental Justice Foundation |access-date=10 March 2020 |archive-date=30 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200930051647/https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |url-status=live }}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ هتي 57 کان وڌيڪ [[سرحد پار درياهه]] آهن، جيڪي ڪنهن به قومي رياست لاءِ سڀ کان وڌيڪ آهن. پاڻيءَ جا معاملا سياسي طور پيچيده آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بنگلاديش ڀارت کان هيٺاهين وهڪري ۾ واقع آهي.<ref>{{cite book |last=Suvedī |first=Sūryaprasāda |title=International watercourses law for the 21st century |publisher=[[Ashgate Publishing]] |year=2005 |pages=154–166 |isbn=978-0-7546-4527-6}}</ref> بنگلاديش گهڻو ڪري زرخيز ۽ هموار ميداني زمين تي مشتمل آهي. ان جو گهڻو حصو سمنڊ جي سطح کان {{convert|12|m|ft|abbr=on}} کان گهٽ اوچائي تي آهي، ۽ اندازو آهي ته جيڪڏهن سمنڊ جي سطح {{convert|1|m|ft|abbr=on}} وڌي وڃي ته ملڪ جي لڳ ڀڳ 10 سيڪڙو زمين ٻڏي ويندي.<ref name="ali">{{cite journal |last=Ali |first=A. |title=Vulnerability of Bangladesh to climate change and sea level rise through tropical cyclones and storm surges |journal=Water, Air, & Soil Pollution |volume=92 |issue=1–2 |pages=171–179 |year=1996 |bibcode=1996WASP...92..171A |doi=10.1007/BF00175563 }}</ref> ملڪ جو 12 سيڪڙو حصو جابلو نظامن سان ڍڪيل آهي. ملڪ جون [[هاور]] آبي زمينون عالمي ماحولياتي سائنس لاءِ اهميت رکن ٿيون. [[بنگلاديش جي جبلن جي فهرست|بنگلاديش جو سڀ کان اوچو هنڌ]] [[سڪا هافونگ]] آهي، جيڪو ميانمار جي سرحد ڀرسان واقع آهي، ۽ ان جي اوچائي {{convert|1064|m|ft|abbr=on}} آهي.<ref name=CIA/> اڳ ۾ [[ڪيوڪراڊونگ]] يا [[تازنگ ڊونگ]] کي سڀ کان اوچو هنڌ سمجهيو ويندو هو. بنگلاديش ۾ [[ٻيلن جو ڍڪ]] ڪل زميني ايراضيءَ جو لڳ ڀڳ 14 سيڪڙو آهي، جيڪو 2020ع ۾ 1,883,400 هيڪٽرن (ha) ٻيلن جي برابر هو، جڏهن ته 1990ع ۾ اهو 1,920,330 هيڪٽر (ha) هو. 2020ع ۾ قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن 1,725,330 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو، جڏهن ته پوکيل ٻيلن 158,070 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو. قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن مان 0 سيڪڙو کي [[ابتدائي ٻيلو]] قرار ڏنو ويو، يعني اهڙو ٻيلو جيڪو مقامي وڻن جي قسمن تي مشتمل هجي ۽ جتي انساني سرگرميءَ جا واضح نشان نه هجن، ۽ لڳ ڀڳ 33 سيڪڙو ٻيلن وارو علائقو محفوظ علائقن اندر مليو. 2015ع لاءِ، ٻيلن جي 100 سيڪڙو ايراضي [[رياستي ملڪيت|عوامي ملڪيت]] هيٺ ڄاڻائي وئي.<ref>{{Cite book |url=https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |title=Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194 |publisher=Food and Agriculture Organization of the United Nations |year=2023 |archive-date=11 September 2024 |access-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240911122341/https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Global Forest Resources Assessment 2020, Bangladesh |url=https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview |website=Food Agriculture Organization of the United Nations |access-date=19 September 2024 |archive-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240919133606/https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview/ |url-status=live }}</ref> === آبهوا === [[File:Aerosol pollution over Northern India, Bangladesh, and Bay of Bengal.jpg|thumb|خلا مان ورتل تصوير، جنهن ۾ بنگلاديش مٿان آلودگي ڏيکاريل آهي]] [[سرطان جو مدار]] بنگلاديش مان گذري ٿو، تنهنڪري بنگلاديش جي آبهوا گرم خطي واري آهي؛ آڪٽوبر کان مارچ تائين هلڪو سيارو ۽ مارچ کان جون تائين گرم ۽ گهم وارو اونهارو هوندو آهي. ملڪ ۾ ڪڏهن به هوائي گرمي پد {{convert|0|°C}} کان هيٺ رڪارڊ نه ٿيو آهي؛ سڀ کان گهٽ رڪارڊ ٿيل گرمي پد {{convert|1.1|°C}} هو، جيڪو اتر اولهه واري شهر [[ديناجپور]] ۾ 3 فيبروري 1905ع تي رڪارڊ ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://kantaji.com/dinajpurmap.html |title=Map of Dinajpur |website=kantaji.com |archive-url=https://web.archive.org/web/20110713134542/http://kantaji.com/dinajpurmap.html |archive-date=13 July 2011 |access-date=17 April 2015}}</ref> گرم ۽ گهم واري [[چوماسي]] موسم جون کان آڪٽوبر تائين جاري رهي ٿي ۽ ملڪ جي اڪثر برسات جو سبب بڻجي ٿي. قدرتي آفتون، جهڙوڪ [[بنگلاديش ۾ ٻوڏون|ٻوڏون]]، [[اڀرندي طوفان]]، [[ٽورنيڊو]] ۽ [[مدي لهرون]] لڳ ڀڳ هر سال اچن ٿيون،<ref name="NatDis">{{cite book |last=Alexander |first=David E. |title= Natural Disasters |chapter-url= {{GBurl|id=gWHsuGTcF34C|p=532}}|year= 1999|publisher=Kluwer Academic Publishers |isbn=978-0-412-04751-0 |page=532 |chapter=The Third World |orig-date=1993}}</ref> جن سان گڏ [[ٻيلن جي ڪٽائي]]، [[مٽيءَ جي زوال ۽ خرابي]] ۽ [[ڪٽاءُ]] جا اثر پڻ شامل ٿين ٿا. 1970ع ۽ 1991ع وارا [[بنگلاديش جي اڀرندي طوفانن جي فهرست|طوفان]] خاص طور تباهه ڪندڙ هئا؛ [[1991ع بنگلاديش طوفان|پوئين طوفان]] ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا.<ref>"[https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html Beset by Bay's Killer Storms, Bangladesh Prepares and Hopes] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240902065034/https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html |date=2 September 2024 }} ". ''Los Angeles Times''. 27 February 2005</ref> سيپٽمبر 1998ع ۾ بنگلاديش جديد تاريخ جي [[1998ع بنگلاديش ٻوڏون|سڀ کان شديد ٻوڏ]] کي ڏٺو، جنهن کان پوءِ ملڪ جا ٻه ٽهائي حصا پاڻيءَ هيٺ اچي ويا، ۽ 1,000 ماڻهو فوت ٿيا.<ref name="EWG">{{cite book |last=Haggett |first=Peter |title=Encyclopedia of World Geography |chapter-url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |publisher=Marshall Cavendish |year=2002 |isbn=978-0-7614-7308-4 |oclc=46578454 |pages=2, 634 |chapter=The Indian Subcontinent |orig-date=2002 |access-date=25 July 2023 |archive-date=28 March 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182107/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |url-status=live }}</ref> آفتن جي خطري ۾ گهٽتائي لاءِ مختلف بين الاقوامي ۽ قومي قدمن جي نتيجي ۾، ٻوڏن ۽ طوفانن سبب انساني جاني نقصان ۽ معاشي نقصان سالن سان گهٽيا آهن.<ref>{{cite news |last=Raju |first=M. N. A. |title=Disaster Preparedness for Sustainable Development in Bangladesh |url=https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10 |work=Daily Sun |date=10 March 2018 |access-date=26 September 2019 |archive-date=24 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210724074442/https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10}}</ref> [[2007ع ڏکڻ ايشيائي ٻوڏون]] ملڪ جي ڪيترن علائقن کي تباهه ڪري ويون، پنج ملين ماڻهن کي بي گهر ڪيو ۽ لڳ ڀڳ 500 ماڻهو مارجي ويا.<ref>{{cite news |title=Bangladesh flood death toll nears 500, thousands ill |url=http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |agency=[[Reuters]] |date=15 August 2007 |access-date=15 August 2007 |archive-date=5 February 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080205073714/http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |url-status=live }}</ref> [[File:Flooding after 1991 cyclone.jpg|thumb|[[1991ع بنگلاديش طوفان]] کان پوءِ ٻوڏ، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا]] ==== موسمي تبديلي ==== بنگلاديش کي انهن ملڪن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو، جيڪي [[موسمي تبديليءَ جي نازڪ پذيري|موسمي تبديليءَ لاءِ سڀ کان وڌيڪ نازڪ]] آهن.<ref>{{Cite journal |last1=Kulp |first1=Scott A. |last2=Strauss |first2=Benjamin H.|date=29 October 2019|title=New elevation data triple estimates of global vulnerability to sea-level rise and coastal flooding|journal=Nature Communications |volume=10 |issue=1 |page=4844 |bibcode=2019NatCo..10.4844K |doi=10.1038/s41467-019-12808-z |pmc=6820795 |pmid=31664024}}</ref><ref>{{cite web |date=29 October 2019|title=Report: Flooded Future: Global vulnerability to sea level rise worse than previously understood |url=https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood|access-date=3 November 2019|website=climatecentral.org|archive-date=2 November 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191102025006/https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood}}</ref> هڪ صديءَ دوران 508 طوفانن بنگال جي نار واري علائقي کي متاثر ڪيو آهي، جن مان 17 سيڪڙو بابت خيال ڪيو وڃي ٿو ته اهي بنگلاديش جي زمين تي پهتا.<ref>{{Cite book|last=Chaturvedi|first=Sanjay|url=https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67|title=Climate Change and the Bay of Bengal|date=29 April 2016|publisher=Flipside Digital Content Company Inc.|isbn=978-981-4762-01-4|access-date=25 July 2023|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182105/https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67#v=onepage&q&f=false|url-status=live}}</ref> وڌندڙ برساتن، سمنڊ جي سطح ۾ اضافي ۽ اڀرندي طوفانن مان پيدا ٿيندڙ [[قدرتي خطرا]] موسمي تبديليءَ سان وڌڻ جا امڪان آهن، ۽ اهي هر هڪ زراعت، پاڻي ۽ خوراڪ جي سلامتي، انساني صحت ۽ رهائش تي سنگين اثر ڇڏيندا.<ref>{{cite book |url=http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|title=Bangladesh Climate Change Strategy and Action Plan, 2008 |publisher=Ministry of Environment and Forests Government of the People's Republic of Bangladesh|year=2008|isbn=978-984-8574-25-6|archive-url=https://web.archive.org/web/20091007060017/http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|archive-date=7 October 2009}}</ref> اندازو آهي ته 2050ع تائين سمنڊ جي سطح ۾ ٽي فوٽ اضافو لڳ ڀڳ 20 سيڪڙو زمين کي ٻوڙي ڇڏيندو ۽ 30 ملين کان وڌيڪ ماڻهن کي بي گهر ڪندو.<ref>{{cite web |last=Glennon |first=Robert|title=The Unfolding Tragedy of Climate Change in Bangladesh |url=https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171201040750/https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|archive-date=1 December 2017|access-date=23 November 2017}}</ref> بنگلاديش ۾ [[سمنڊ جي سطح ۾ اضافو]] واري خطري کي منهن ڏيڻ لاءِ [[بنگلاديش ڊيلٽا پلان 2100]] شروع ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100 |title=Bangladesh Delta Plan 2100|publisher=The Dutch water sector|access-date=24 September 2019|date=20 May 2019|archive-date=13 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230513135800/https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Bangladesh Delta Plan (BDP) 2100}}</ref> === حياتياتي گوناگوني === [[File:Bengal Tiger gets down in a shallow canal in Sundarban.jpg|thumb|[[بنگال ٽائيگر]]، قومي جانور، سندربن ۾]] بنگلاديش [[انڊوملايائي علائقو]] ۾ واقع آهي، ۽ اهو چئن خشڪي وارن ماحولياتي علائقن ۾ اچي ٿو: [[هيٺين گنگا ميدانن جا نم پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، [[ميزورام–منيپور–ڪاچن مينهن وارا ٻيلا]]، [[سندربن تازو پاڻي دلدلي ٻيلا]]، ۽ [[سندربن مينگروو]].<ref name="DinersteinOlson2017">{{cite journal |last1=Dinerstein |first1=Eric |last2=Olson |first2=David |last3=Joshi |first3=Anup |last4=Vynne |first4=Carly |last5=Burgess |first5=Neil D. |last6=Wikramanayake |first6=Eric |last7=Hahn |first7=Nathan |last8=Palminteri |first8=Suzanne |last9=Hedao |first9=Prashant |last10=Noss |first10=Reed |last11=Hansen |first11=Matt |last12=Locke |first12=Harvey |last13=Ellis |first13=Erle C |last14=Jones |first14=Benjamin |last15=Barber |first15=Charles Victor |last16=Hayes |first16=Randy |last17=Kormos |first17=Cyril |last18=Martin |first18=Vance |last19=Crist |first19=Eileen |last20=Sechrest |first20=Wes |last21=Price |first21=Lori |last22=Baillie |first22=Jonathan E. M. |last23=Weeden |first23=Don |last24=Suckling |first24=Kierán |last25=Davis |first25=Crystal |last26=Sizer |first26=Nigel |last27=Moore |first27=Rebecca |last28=Thau |first28=David |last29=Birch |first29=Tanya |last30=Potapov |first30=Peter |last31=Turubanova |first31=Svetlana |last32=Tyukavina |first32=Alexandra |last33=de Souza |first33=Nadia |last34=Pintea |first34=Lilian |last35=Brito |first35=José C. |last36=Llewellyn |first36=Othman A. |last37=Miller |first37=Anthony G. |last38=Patzelt |first38=Annette |last39=Ghazanfar |first39=Shahina A. |last40=Timberlake |first40=Jonathan |last41=Klöser |first41=Heinz |last42=Shennan-Farpón |first42=Yara |last43=Kindt |first43=Roeland |last44=Lillesø |first44=Jens-Peter Barnekow |last45=van Breugel |first45=Paulo |last46=Graudal |first46=Lars |last47=Voge |first47=Maianna |last48=Al-Shammari |first48=Khalaf F. |last49=Saleem |first49=Muhammad|title=An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm |journal=BioScience|volume=67|issue=6|year=2017|pages=534–545 |doi=10.1093/biosci/bix014 |pmid=28608869 |pmc=5451287}}</ref> ان جي ماحوليات ۾ ڊگهو سامونڊي ڪنارو، گهڻا [[بنگلاديش جي درياهن جي فهرست|درياهه ۽ معاون درياهه]]، ڍنڍون، [[آبي زمين]]ون، سدا بهار ٻيلا، نيم سدا بهار ٻيلا، جابلو ٻيلا، نم [[پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، تازو پاڻي دلدلي ٻيلا ۽ ڊگهي گاهه واري هموار زمين شامل آهن. بنگلاديش جو ميدان پنهنجي زرخيز [[دريائي لَٽَ]] واري مٽيءَ لاءِ مشهور آهي، جيڪا وسيع پوک کي سهارو ڏئي ٿي. ملڪ ۾ سرسبز ٻوٽن جو غلبو آهي، ۽ ڳوٺ اڪثر [[آم]]، [[ڪٺل]]، [[بانس]]، [[ڇاليا]]، [[ناريل]] ۽ [[کجور]] جي باغن ۾ لڪل هوندا آهن.<ref name="global.britannica.com">[http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life Bangladesh | history – geography :: Plant and animal life] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140203195926/http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life|date=3 February 2014}}. ''Encyclopædia Britannica''.</ref> ملڪ ۾ ٻوٽن جي زندگيءَ جون 6000 تائين جنسون آهن، جن ۾ 5000 گلدار ٻوٽا شامل آهن.<ref>{{cite web |url=http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna|title=Flora and Fauna – Bangladesh high commission in India |website=Bangladesh High Commission, New Delhi |archive-url=https://web.archive.org/web/20130820012655/http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna |archive-date=20 August 2013}}</ref> آبي ذخيرن ۽ آبي زمينن جا نظام ڪيترن آبي ٻوٽن لاءِ رهائشگاهه فراهم ڪن ٿا. [[نيمفياسي|واٽر للي]] ۽ [[ڪنول]] چوماسي موسم ۾ نمايان طور وڌن ٿا. ملڪ ۾ [[بنگلاديش جي محفوظ علائقن جي فهرست|60 جهنگلي جيوت پناهه گاهون]] آهن.<ref>{{cite web |year=2026|title=Protected Area Profile for Bangladesh from the World Database of Protected Areas|url=https://www.protectedplanet.net/country/BGD|access-date=22 February 2026|website=[[World Database on Protected Areas]]}}</ref> بنگلاديش [[سندربن]] جي گهڻي حصي جو گهر آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي، ۽ ڏکڻ اولهه واري ساحلي علائقي ۾ {{convert|6000|km2}} ايراضيءَ تي پکڙيل آهي. اهو ٽن محفوظ پناهه گاهن ۾ ورهايل آهي: [[سندربن ڏکڻ جهنگلي جيوت پناهه گاهه|ڏکڻ]]، [[سندربن اوڀر جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اوڀر]]، ۽ [[سندربن اولهه جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اولهه]] علائقا. هي ٻيلو يونيسڪو عالمي ورثي واري ماڳ آهي.<ref>{{Cite web |title=The Sundarbans |url=https://whc.unesco.org/en/list/798/ |access-date=2026-02-21 |website=[[UNESCO]] |language=en}}</ref> اتر اوڀر وارو سليٽ علائقو هاور آبي زمينن جو گهر آهي، جيڪو هڪ منفرد ماحولياتي نظام آهي. ان ۾ [[اڀرندي ۽ نيم اڀرندي مخروطي ٻيلا]]، هڪ [[تازو پاڻي دلدلي ٻيلو]]، ۽ گڏيل پن ڇڻڻ وارا ٻيلا پڻ شامل آهن. ڏکڻ اوڀر وارو چٽاگانگ علائقو سدا بهار ۽ نيم سدا بهار جابلو جهنگلن تي مشتمل آهي. وچ بنگلاديش ۾ ميداني سال ٻيلو شامل آهي، جيڪو غازيپور، [[ٽنگائل]] ۽ [[ميمڻ سنگهه]] ضلعن سان گڏ پکڙيل آهي.<ref>{{Cite journal|last=Rahman |first=Mohammed Mahabubur |last2=Rahman |first2=Md. Motiur |last3=Guogang |first3=Zhang |last4=Islam |first4=Kazi Shakila |date=1 March 2010 |title=A Review of the Present Threats to Tropical Moist Deciduous Sal (Shorea Robusta) Forest Ecosystem of Central Bangladesh |url=https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/194008291000300108 |access-date=2026-02-21 |website=[[Sage Journals]] |language=en |doi=10.1177/194008291000300108}}</ref> [[سينٽ مارٽن ٻيٽ]] ملڪ جو واحد [[مرجاني ريف]] آهي.<ref>{{Cite web |last=Kuddus |first=Abdul |date=2025-03-03 |title=Is St Martin's actually a 'coral island', what do researchers say? |url=https://en.prothomalo.com/environment/9rpuv1x2ra |access-date=2026-02-21 |website=[[Prothom Alo]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي ٻيلن، دلدلن، وڻڪار وارن علائقن ۽ جبلن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهنگلي جيوت|جهنگلي جيوت]] گهڻي مقدار ۾ موجود آهي.<ref name="global.britannica.com"/> جانورن جي وڏي اڪثريت {{convert|150000|km2}} جي رهائشگاهه اندر رهي ٿي.<ref>{{cite news |author1=Soraya Auer |author2=Anika Hossain |date=7 July 2012 |title=Lost Wards of the State |url=http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm|work=The Daily Star|access-date=14 February 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150214120509/http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm |archive-date=14 February 2015 |url-status=live}}</ref> [[بنگال ٽائيگر]]، [[بادلدار چيتو]]، [[کاري پاڻيءَ جو مگرمڇ]]، [[ڪارو پينٿر]] ۽ [[مڇي خور ٻلي]] سندربن جا اهم شڪاري جانور آهن.<ref>{{cite book|author=Peter Haggett|title=Encyclopedia of World Geography|url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|year=2001|publisher=Marshall Cavendish|isbn=978-0-7614-7289-6|page=2620|access-date=20 January 2017|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182110/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|url-status=live}}</ref> اتر ۽ اوڀر بنگلاديش [[ايشيائي هاٿي]]، [[هولاڪ گبن]]، [[ايشيائي ڪارو رڇ]] ۽ [[اورينٽل پائڊ هورن بل]] جو گهر آهي.<ref name="bearprojectbd.weebly.com">{{cite web |url=http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|title=Bears in Bangladesh|website=Bangladesh Bear Project|access-date=14 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150214061240/http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|archive-date=14 February 2015|url-status=live}}</ref> [[چيتل]] هرڻ ڏکڻ اولهه وارن وڻڪار وارن علائقن ۾ وڏي پيماني تي ڏسڻ ۾ اچن ٿا. ٻين جانورن ۾ [[ڪاري وڏي گلھري]]، [[ٽوپي دار لنگور]]، [[بنگال لومڙي]]، [[سامبر هرڻ]]، [[جهنگلي ٻلي]]، [[ڪنگ ڪوبرا]]، [[جهنگلي سوئر]]، [[نيولا]]، [[پينگولين]]، [[پائٿن (نسل)|پائٿن]] ۽ [[ايشيائي واٽر مانيٽر|واٽر مانيٽر]] شامل آهن. بنگلاديش ۾ [[ايراواڊي ڊولفن|ايراواڊي]] ۽ [[ڏکڻ ايشيائي درياهي ڊولفن|گنگا ڊولفن]] جي سڀ کان وڏين آبادين مان هڪ موجود آهي.<ref>{{cite web |url=http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|title=6,000 Rare, Large River Dolphins Found in Bangladesh|work=National Geographic|date=March 2009|access-date=13 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20141012093653/http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|archive-date=12 October 2014}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻه جيون]] جون 53، رينگڻ وارن جانورن جون 139، [[سامونڊي رينگڻ وارا جانور|سامونڊي رينگڻ وارن جانورن]] جون 19 ۽ [[سامونڊي ٿڃائتا جانور|سامونڊي ٿڃائتن]] جون 5 جنسون آهن. ان ۾ [[بنگلاديش جي پکين جي فهرست|پکين جون 628 جنسون]] پڻ آهن.<ref>{{cite news |last1=Hossain |first1=Muhammad Selim |date=23 May 2009 |title=Conserving biodiversity must for survival |url=http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |work=The Daily Star |access-date=30 May 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150530100603/http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |archive-date=30 May 2015 |url-status=live}}</ref> گذريل صديءَ دوران بنگلاديش ۾ ڪيترائي جانور ختم ٿي ويا، جن ۾ هڪ سينگ ۽ ٻه سينگ وارا [[گينڊا]] ۽ عام [[مور]] شامل آهن. انساني آبادي شهري علائقن ۾ مرڪوز آهي، جنهن ڪري ٻيلن جي ڪٽائي ڪنهن حد تائين محدود رهي آهي. تيز شهري واڌ قدرتي رهائشگاهن لاءِ خطرو بڻجي وئي آهي. ملڪ ۾ ماحولياتي مسئلا وسيع آهن؛ ڪپڙي جي صنعت سبب [[ڌليشوري درياهه]] جي آلودگي ۽ چڪريا سندربن ۾ جهينگن جي پوک کي عالمن [[ماحولياتي قتل]] طور بيان ڪيو آهي.<ref>{{cite book |last1=Suny |first1=Rabby Us |last2=Sarkar |first2=Oliver Tirtho |last3=Hasan |first3=Md. Abid |title=Politics of Climate Change |chapter=Political Economy of River Ecocide in Bangladesh: A Study in the Context of Dhaleshwari River |date=2023 |pages=83–103 |doi=10.1142/9789811263750_0005 |isbn=978-981-12-6374-3 }}</ref><ref>{{Cite journal |last=Zaman |first=Samia |date=7 June 2023 |title=The Bangladesh Environmental Humanities Reader: by Samina Luthfa, Mohammad Tanzimuddin Khan, and Munasir Kamal, Lanham, Lexinton Books, 2022 ISBN 978-1-4985-9913-9 and 978-1-4985-9914-6 |journal=Environmental Politics |volume=32 |issue=4 |pages=752–754 |doi=10.1080/09644016.2023.2192149 |doi-access=free}}</ref> جيتوڻيڪ ڪيترائي علائقا قانون هيٺ محفوظ آهن، پر ڪجهه بنگلاديشي جهنگلي جيوت هن واڌ سبب خطري ۾ آهي. [[بنگلاديش ماحوليات تحفظ ايڪٽ]] 1995ع ۾ نافذ ڪيو ويو. حڪومت ڪيترن علائقن کي [[ماحولياتي طور نازڪ علائقو]] قرار ڏنو آهي، جن ۾ آبي زمينون، ٻيلا ۽ درياهه شامل آهن. [[سندربن ٽائيگر پروجيڪٽ]] ۽ بنگلاديش بيئر پروجيڪٽ تحفظ کي مضبوط ڪرڻ واريون اهم شروعاتون آهن.<ref name="bearprojectbd.weebly.com"/> بنگلاديش 3 مئي 1994ع تي ريو [[حياتياتي گوناگوني بابت ڪنوينشن]] جي توثيق ڪئي.<ref name="cbd.int">{{cite web |url=http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|title=Bangladesh – Country Profile|website=cbd.int|access-date=16 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150217020013/http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|archive-date=17 February 2015|url-status=live}}</ref> 2014 مطابق ملڪ پنهنجي [[حياتياتي گوناگوني عمل جو منصوبو|قومي حياتياتي گوناگوني حڪمت عملي ۽ عمل منصوبي]] کي نظرثاني ڪرڻ لاءِ تيار هو.<ref name="cbd.int"/> == حڪومت ۽ سياست == {{Multiple image | caption_align = center | total_width = 300 | image1 = Mohammed Shahabuddin official portrait.jpg | caption1 = [[محمد شهاب الدين]]<br /><small>[[بنگلاديش جو صدر|صدر]]</small> | image2 = Tarique Rahman at meeting on Farmer cards, Cabinet Division, Secretariat, Dhaka, 2026-02-23 (cropped).jpg | caption2 = [[طارق رحمان]]<br /><small>[[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]]</small> }} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = National Assembly of Bangladesh (10).jpg | caption1 = [[جاتيا سنگساد ڀَون|قومي پارليامينٽ]] جي عمارت [[شير بنگلا نگر]] ۾، جيڪو هڪ پاڙو آهي ۽ ان جو نالو بنگال جي پهرئين [[بنگال جو وزيراعظم|وزيراعظم]] جي نالي تي رکيل آهي | image2 = Bangabhaban.jpg | caption2 = [[بنگڀون]]، جنهن جي معنيٰ ''بنگال هائوس'' آهي، بنگلاديش جو [[صدارتي محل]] آهي. اصل ۾ اهو [[هندستان جو وائسراءِ|هندستان جي وائسراءِ]] ۽ [[بنگال پريزيڊنسي جي گورنرن جي فهرست|بنگال جي گورنر]] لاءِ گهر هو. }} [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] موجب بنگلاديش هڪ [[وحداني رياست]]<ref name="gov2"/> ۽ ''[[قانوني طور]]'' [[نمائنده جمهوريت]] آهي، جنهن ۾ [[ويسٽ منسٽر نظام|ويسٽ منسٽر]] طرز جو [[پارلياماني جمهوريه|پارلياماني نظام]]<ref name="gov0"/> ۽ [[عام ووٽ جو حق]] موجود آهي.<ref name="gov">{{cite journal|last=Jahan|first=Rounaq|title=The Parliament of Bangladesh: Representation and Accountability|doi=10.1080/13572334.2014.975470|year=2014|pages=250–269|journal=[[The Journal of Legislative Studies]]|volume=21|issue=2}}</ref> [[بنگلاديش جي حڪومت|حڪومت]] کي ٽن ٿنڀن ۾ ورهائي سگهجي ٿو: انتظاميه، مقننه ۽ [[بنگلاديش جي عدليه|عدليه]]. اهي سڀ جوابدهي، شفافيت ۽ [[اختيارن جي ورهاست|اختيارن جي نگراني ۽ توازن]] کي يقيني بڻائڻ لاءِ ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/explained/news/explained-the-branches-bangladeshs-government-3512581|title=Explained: The branches of Bangladesh's government|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2024|access-date=20 January 2025|last=Siddiquee|first=Ayaan Shams}}</ref> آزاديءَ کان وٺي [[عوامي ليگ]] (AL) ۽ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (BNP) بنگلاديش جي سڀ کان طاقتور [[بنگلاديش جون سياسي پارٽيون|سياسي پارٽين]] مان ٻه رهيون آهن.<ref name="gov0">{{cite journal|last=Shah|first=Aqil|title=Democracy Deadlocked in Bangladesh|journal=[[Current History]]|volume=115|number=780|year=2016|pages=130–135|doi=10.1525/curh.2016.115.780.130 |jstor=48614157}}</ref> * حڪومت جو پهريون ٿنڀو انتظامي عضوو آهي، جنهن کي ملڪ جي انتظام جي ذميواري ڏني وئي آهي.<ref name="gov2"/> انتظامي اختيار گهڻو ڪري [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] وٽ هوندا آهن، جيڪو [[حڪومت جو سربراهه]] هوندو آهي ۽ [[بنگلاديش جي ڪابينا|ڪابينا]] جي نگراني ڪندو آهي.<ref name="gov2"/> پارلياماني حڪومت جو مدو پنج سال هوندو آهي. مختلف وزير انتظامي عضوي جو وڏو حصو بڻجن ٿا، سرڪاري کاتن جي نگراني ڪن ٿا ۽ پاليسيون ٺاهين ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش سول سروس|سول سروس]] وزيرن کي پاليسي لاڳو ڪرڻ ۾ مدد ڪري ٿي.<ref name="gov2"/> سڀ اختيار پاليسيون ٺاهڻ، عوامي خدمتون سنڀالڻ ۽ قومي ترقياتي منصوبا لاڳو ڪرڻ لاءِ گڏجي ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] رسمي [[رياست جو سربراهه]] آهي، جنهن جي اختيارن ۾ پارليامينٽ مان منظور ٿيل بلن کي قانون بڻائڻ لاءِ صحيح ڪرڻ، حڪومت جي استحڪام ۽ تسلسل کي برقرار رکڻ،<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|هٿياربند فوجن]] جي ڪمانڊر اِن چيف طور فرض انجام ڏيڻ<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24615.html|title=61.Supreme command|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> ۽ سڀني يونيورسٽين جو [[چانسلر]] هجڻ شامل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-447.html|title=The Dhaka University Order, 1973 (President's Order).|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٻيو ٿنڀو مقننه عضوو آهي، جنهن کي [[جاتيا سنگساد]]، يعني قوم جو گهر، پڻ چيو ويندو آهي.<ref name="parliament">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24619.html|title=65. Establishment of Parliament|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> شهري پارليامينٽ جا ميمبر چونڊين ٿا.<ref name="gov2"/> [[هڪ ايواني]] پارليامينٽ ۾ 350 ميمبر آهن، جن ۾ 300 ميمبر [[فرسٽ پاسٽ دي پوسٽ]] نظام تحت چونڊيا وڃن ٿا، ۽ 50 ميمبر [[عورتن جي بااختياري]] لاءِ مخصوص سيٽن تي مقرر ٿين ٿا.<ref name="parliament"/><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/women-mps-reserved-seats-how-empowered-are-they-really-3601271|title=Women MPs in reserved seats: How empowered are they really?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2024|access-date=20 January 2025|last=Hasan|first=Rashidul}}</ref> [[بنگلاديش جي آئين جو آرٽيڪل 70]] پارليامينٽ جي ميمبرن کي پنهنجي پارٽي جي خلاف ووٽ ڏيڻ کان روڪي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/backpage/article-70-constitution-its-safeguard-democracy-1581670|title=Article 70 of Constitution: It's a safeguard for democracy|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=26 May 2018|access-date=20 January 2025}}</ref> پارليامينٽ جي صدارت [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] ڪندو آهي، جيڪو صدر کان پوءِ ٻئي نمبر تي هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24603.html|title=54.Speaker to act as President during absence, etc.|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٽيون ٿنڀو عدليه آهي، جيڪا قانون جي تشريح، تڪرارن جي حل ۽ انصاف برقرار رکڻ جي ذميوار آهي.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ|سپريم ڪورٽ]] سڀ کان اعليٰ عدالت آهي، جيڪا [[اپيليٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|اپيليٽ ڊويزن]] ۽ [[هاءِ ڪورٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|هاءِ ڪورٽ ڊويزن]] ۾ ورهايل آهي.<ref name="court">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/part-details-203.html|title=THE JUDICIARY|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref><ref name="gov2"/> ان جي اڳواڻي [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] ڪندو آهي.<ref name="court"/> عدليه وٽ ڪنهن قانون جي آئيني حيثيت جاچڻ ۽ قانوني علاج مهيا ڪرڻ جو اختيار آهي. اها شهرين جا حق بچائي ٿي، قانون جي منصفاڻي لاڳو ٿيڻ کي يقيني بڻائي ٿي ۽ حڪومت اندر اختيارن جو توازن برقرار رکي ٿي.<ref name="gov2"/> عدالتن وٽ [[بنگلاديش ۾ عدالتي جائزو|عدالتي جائزي]] ۾ وسيع اختيار آهن، ۽ عدالتي [[نظير]] کي آئين جي آرٽيڪل 111 تحت حمايت حاصل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24668.html|title=111.Binding effect of Supreme Court judgments|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> عدليه ۾ ضلعي ۽ ميٽروپوليٽن عدالتون شامل آهن، جيڪي ديواني ۽ فوجداري عدالتن ۾ ورهايل آهن. ججن جي کوٽ سبب عدليه ۾ ڪيسن جو وڏو ڍير موجود آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/editorial/news/huge-case-backlog-only-hurting-citizens-3306391|title=Huge case backlog only hurting citizens|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 April 2023|access-date=20 January 2025}}</ref> [[انٽرنيشنل انسٽيٽيوٽ فار ڊيموڪريسي اينڊ اليڪٽورل اسسٽنس|انٽرنيشنل IDEA]] جي گلوبل اسٽيٽ آف ڊيموڪريسي (GSoD) انڊيڪسز ۽ ڊيموڪريسي ٽريڪر موجب، بنگلاديش مجموعي جمهوري معيارن ۾ هيٺين حد ۾ اچي ٿو، خاص طور سياسي نمائندگي ۾ ڪمزوريون آهن، جن ۾ معتبر چونڊون، شامل ووٽ جو حق ۽ چونڊيل حڪومت شامل آهن.<ref>{{Cite web |title=Bangladesh {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/bangladesh |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |title=Home {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/ |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref><ref>{{Cite web |title=Global State of Democracy Indices {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/gsod-indices |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref> === انتظامي ورهاست === {{Main|بنگلاديش جي انتظامي جاگرافي}} {{Bangladesh Divisions Image Map}} بنگلاديش کي اٺ انتظامي ڊويزنن ۾ ورهايو ويو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|publisher=Bangladesh Government|title=National Web Portal of Bangladesh|date=15 September 2015|access-date=23 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150923061605/http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|archive-date=23 September 2015|url-status=live}}</ref><ref name="CIA">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=15 May 2007 |year=2007}}</ref><ref>{{cite news |url=http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |title=Rangpur becomes a divivion |work=bdnews24.com |date=25 January 2010 |access-date=6 August 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150903184553/http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |archive-date=3 September 2015 |url-status=live}}</ref> ۽ هر ڊويزن جو نالو ان جي مرڪزي شهر تي رکيل آهي: [[باريسال ڊويزن|باريسال]]، سرڪاري طور ''باريشال''<ref name="namechange">{{cite news |url=https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|title=Bangladesh changes English spellings of five districts|work=bdnews24.com|date=2 April 2018|access-date=1 October 2019 |archive-date=15 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201215091950/https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|url-status=live}}</ref>، [[چٽاگانگ ڊويزن|چٽاگانگ]]، سرڪاري طور ''چٽوگرام''<ref name="namechange" />، [[ڍاڪا ڊويزن|ڍاڪا]]، [[کُلنا ڊويزن|کُلنا]]، [[ميمڻ سنگهه ڊويزن|ميمڻ سنگهه]]، [[راجشاهي ڊويزن|راجشاهي]]، [[رنگپور ڊويزن|رنگپور]]، ۽ [[سليٽ ڊويزن|سليٽ]]. ڊويزنون ضلعن، يعني ''ضلعن''، ۾ ورهايل آهن. بنگلاديش ۾ 64 ضلعا آهن، ۽ هر ضلعو ''اپازيلا''، يعني سب ضلعن، يا ''ٿانا'' ۾ ورهايل آهي. هر پوليس اسٽيشن جي اندر وارو علائقو، سواءِ ميٽروپوليٽن علائقن جي، ''[[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|يونينن]]'' ۾ ورهايل آهي، ۽ هر يونين ڪيترن ڳوٺن تي مشتمل هوندي آهي. ميٽروپوليٽن علائقن ۾ پوليس اسٽيشنون وارڊن ۾ ورهايل آهن، جيڪي وري ''محلن'' ۾ ورهايل آهن. ڊويزن يا ضلعي سطح تي ڪو به چونڊيل نمائندو ناهي، ۽ انتظام رڳو سرڪاري عملدارن تي مشتمل هوندو آهي. هر يونين، يا وارڊ، ۾ چيئرمين ۽ ڪيترن ميمبرن لاءِ سڌيون چونڊون ٿينديون آهن. 1997ع ۾ پارليامينٽ قانون منظور ڪيو، جنهن تحت هر يونين ۾ 12 مان ٽي سيٽون عورتن لاءِ مخصوص ڪيون ويون.<ref>''Local Government Act'', No. 20, 1997</ref> {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; border:2px solid #8fb3d9; background:#f8fbff;" |+ style="background:#d9ecff; color:#003366; font-weight:bold; padding:0.4em;" | بنگلاديش جون انتظامي ڊويزنون |- ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | [[بنگلاديش جون ڊويزنون|ڊويزن]] ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گاديءَ جو شهر ! scope="col" data-sort-type="date" style="background:#b7d7f0;" | قيام ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | پکيڙ (km<sup>2</sup>)<br /><ref>{{cite web |url=http://www.dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |title=Health Bulletin 2016 |website=Directorate General of Health Services |page=14 |access-date=7 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170613050056/http://dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |archive-date=13 June 2017 |url-status=live}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | 2021ع آبادي<br />(اندازي مطابق)<ref>{{cite web |url=http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |title=Population Projection of Bangladesh: Dynamics and Trends, 2011–2061 |date=November 2015 |website=Bangladesh Bureau of Statistics |pages=25–28}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گهاٽائي<br />2021ع |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال]] | 1 جنوري 1993ع | 13,225 | 9,713,000 | 734 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ]] | 1 جنوري 1829ع | 33,909 | 34,747,000 | 1,025 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا]] | 1 جنوري 1829ع | 20,594 | 42,607,000 | 2,069 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا]] | 1 آڪٽوبر 1960ع | 22,284 | 18,217,000 | 817 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه]] | 14 سيپٽمبر 2015ع | 10,584 | 13,457,000 | 1,271 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي]] | 1 جنوري 1829ع | 18,153 | 21,607,000 | 1,190 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور، بنگلاديش|رنگپور]] | 25 جنوري 2010ع | 16,185 | 18,868,000 | 1,166 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ]] | 1 آگسٽ 1995ع | 12,635 | 12,463,000 | 986 |} === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Diplomatic relations of Bangladesh.svg | caption1 = اهي ملڪ، جن جا بنگلاديش سان سفارتي لاڳاپا آهن | image2 = | caption2 = }} بنگلاديش کي [[عالمي سياست]] ۾ هڪ [[وچولي طاقت]] سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|title=Bangladesh at 50: On the Path to Becoming a Middle Power|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=16 December 2021 |last=Hassan |first=Asif Muztaba|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|url-status=live}}</ref> اهو [[هند-پئسفڪ]] جي جيوسياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|title=Understanding the Importance of Bangladesh in the Bay of Bengal and the Indo-Pacific |last=Karim |first=Tariq A.|date=21 May 2022|publisher=[[National Bureau of Asian Research]]|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|url-status=live}}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ اهو ڏکڻ ايشيا ۽ ڏکڻ اوڀر ايشيا جي وچ ۾ حڪمت عمليءَ واري هنڌ تي واقع آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Connecting South Asia and Southeast Asia: A Bangladesh Country Study|date=September 2014|publisher=[[Asian Development Bank]]|access-date=26 September 2022|number=500 |last1=Rahman |first1=Mustafizur |last2=Moazzem |first2=Khondaker Golam |last3=Chowdhury |first3=Mehruna Islam |last4=Sehrin |first4=Farzana}}</ref> بنگلاديش 1972ع ۾ [[قومن جي دولت مشترڪه]] ۾ ۽ 1974ع ۾ گڏيل قومن ۾ شامل ٿيو.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048 |title=Bangladesh enters Commonwealth |last=Sajen |first=Shamsuddoza|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 April 2020 |access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153013/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|title=Bangladesh marks 40 years as Member State of the UN |publisher=United Nations|date=26 September 2014|access-date=26 September 2022 |last=Chaudhury |first=Dipanjan Roy|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153010/https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|url-status=live}}</ref> اهو موسمي تبديلي، ايٽمي هٿيارن جي عدم ڦهلاءُ، واپاري پاليسي ۽ غير روايتي سلامتي جي مسئلن تي گهڻ طرفي سفارتڪاري تي ڀاڙي ٿو.<ref>{{cite web |url=https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | title=Roundtable on 'Non Traditional Security Threats in the Indo-Pacific Region' – NTS-Asia | date=30 August 2022 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184723/https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | url-status=live }}</ref> بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] جي قيام ۾ اڳواڻي ڪئي، جيڪو [[هندستاني برصغير]] ۾ علائقائي سفارتڪاري جو اهم فورم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |last1=De |first1=Prabir |last2=Bhattacharyay |first2=Biswa N.|title=Prospects of India–Bangladesh Economic Cooperation: Implications for South Asian Regional Cooperation|publisher=[[Asian Development Bank]]|date=September 2007|access-date=27 September 2022}}</ref> اهو 1974ع ۾ [[اسلامي تعاون تنظيم]] ۾ شامل ٿيو،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177|title=Bangladesh an example of religious harmony: OIC|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=21 March 2021|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102404/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177 |url-status=live}}</ref> ۽ [[ڊي-8 اقتصادي تعاون تنظيم|ڊيولپنگ-8]] جو باني ميمبر آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=1 August 2022|access-date=27 September 2022|title=Bangladesh receives "International Peace Award" as D-8 founding member|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|url-status=live}}</ref> تازو بنگلاديش [[عالمي بئنڪ]] جي سهڪار سان علائقائي واپار ۽ ٽرانسپورٽ رابطن کي هٿي ڏيڻ تي ڌيان ڏنو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | title=Regional Trade and Connectivity in South Asia Gets More Than $1 Billion Boost from World Bank | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184718/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | url-status=live }}</ref> اهو پنهنجي اهم پرڏيهي پاليسي مقصدن مان هڪ طور [[آسيان ۾ بنگلاديش جي شموليت|آسيان ۾ شامل ٿيڻ جي ڪوشش]] پڻ ڪري رهيو آهي.<ref name=":5">{{Cite news |title=Ultimate goal is to join ASEAN as a full member |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/trade-market/ultimate-goal-is-to-join-asean-as-a-full-member-1743783067 |access-date=2025-07-12 |work=The Financial Express |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=2024-09-05 |title=Will Bangladesh join Asean? Maritime arbitration wins favour Dhaka |url=https://www.scmp.com/week-asia/politics/article/3277348/will-bangladesh-join-asean-maritime-arbitration-wins-and-cultural-links-favour-dhaka |access-date=2025-07-17 |website=South China Morning Post |language=en}}</ref><ref>{{cite web |last=Rahman |first=Mohammad Tariqur |date=8 February 2025 |title=Perhaps: Should Bangladesh be a member of ASEAN? |url=https://apakhabartv.com/2025/02/08/perhaps/ |access-date=17 July 2025 |website=ApakhabarTV}}</ref> ڍاڪا [[بمسٽيڪ]] جو صدر دفتر رکي ٿو، جيڪا [[بنگال جي نار تي ڀاڙيندڙ ملڪ|بنگال جي نار سان لاڳاپيل ملڪن]] کي گڏ ڪندڙ تنظيم آهي. پاڙيسري ميانمار سان [[بنگلاديش–ميانمار لاڳاپا|لاڳاپا]] 2016–2017ع کان سخت ڇڪتاڻ جو شڪار آهن، جڏهن 700,000 کان وڌيڪ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|روهنگيا پناهگير]] غيرقانوني طور بنگلاديش ۾ داخل ٿيا.<ref name="RohingyaHRW">{{cite web |url=https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|title=Bangladesh Is Not My Country|publisher=[[Human Rights Watch]]|date=5 August 2018|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جي پارليامينٽ، حڪومت ۽ سول سوسائٽي روهنگيا خلاف ميانمار جي فوجي ڪارروائين تي [[2016–17ع روهنگيا لڏپلاڻ تي بين الاقوامي ردعمل|بين الاقوامي تنقيد]] جي اڳواڻيءَ ۾ رهيون آهن، ۽ انهن جي [[واپسي جو حق|واپسيءَ جي حق]] جو مطالبو [[اراڪان]] ڏانهن ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | title=Bangladesh and Myanmar Resume Talks on Rohingya Repatriation | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184715/https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|title=Bangladesh tells UN that Rohingya refugees must return to Myanmar|date=17 August 2022|publisher=[[Al Jazeera Media Network|Al Jazeera]]|access-date=27 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926223428/https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|url-status=live}}</ref> بنگلاديش پنهنجي سڀ کان وڏي پاڙيسري ملڪ ڀارت سان اهم [[بنگلاديش–ڀارت لاڳاپا|ٻطرفا ۽ معاشي لاڳاپا]] رکي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=India-Bangladesh Bilateral Relations|date=March 2021|publisher=[[Ministry of External Affairs (India)]]|access-date=27 September 2022}}</ref> جيڪي اڪثر [[ڀارت ۾ پاڻيءَ جي سياست|پاڻيءَ جي سياست]]، [[گنگا پاڻي تڪرار|گنگا]] ۽ [[تيستا درياهه#پاڻي ورهائڻ جو چئلينج|تيستا]] جي مسئلن،<ref>{{cite web |url=https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | title=India and Bangladesh Conflict over the Ganges River &#124; Climate-Diplomacy | date=January 1957 | access-date=23 October 2022 | archive-date=23 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221023122123/https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | url-status=live }}</ref><ref>{{cite thesis |last=Karim |first=Sajid |date=November 2020 |title=Transboundary Water Cooperation between Bangladesh and India in the Ganges River Basin: Exploring a Benefit-sharing Approach |type=Master's |publisher=[[Uppsala University]] |url=http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|access-date=27 September 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|title=India Must Settle the Teesta River Dispute With Bangladesh for Lasting Gains|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=9 April 2021|access-date=27 September 2022 |last=Banerji |first=Anuttama|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|url-status=live}}</ref> ۽ [[بنگلاديش–ڀارت سرحد تي موت|بنگلاديشي شهرين جي سرحدي قتلن]] سبب ڇڪتاڻ جو شڪار ٿين ٿا.<ref>{{cite web |url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343 |title='Unlawful killings' along India border: Bangladeshi families seek justice|publisher=[[Anadolu Agency]]|date=11 February 2021|access-date=27 September 2022 |last=Kamruzzaman |first=Md.|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|title=Bangladesh sees highest border deaths in 10 years|date=22 December 2020 |last=Anik |first=Syed Samiul Basher|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جا پاڪستان سان لاڳاپا مسئلن جو شڪار آهن، خاص طور تي ان ڪري جو پاڪستان 1971ع واري [[بنگلاديش نسل ڪشي]] کان انڪار ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|title=Should Pakistan apologize to Bangladesh for the 1971 war?|work=[[DW News]]|publisher=[[Deutsche Welle]]|date=30 March 2021|access-date=27 September 2022 |last=Janjua |first=Haroon|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|url-status=live}}</ref> اهو چين سان [[بنگلاديش–چين لاڳاپا|گرم لاڳاپا]] برقرار رکي ٿو، جيڪو ان جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار ۽ سڀ کان وڏو هٿيار فراهم ڪندڙ ملڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|title=Decoding China-Bangladesh relationship |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta|date=27 June 2018|access-date=27 September 2022|publisher=[[Observer Research Foundation]]|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|url-status=live}}</ref> جاپان بنگلاديش کي سڀ کان وڌيڪ معاشي امداد ڏيندڙ ملڪ آهي، ۽ ٻنهي ملڪن وچ ۾ [[بنگلاديش–جاپان لاڳاپا|حڪمت عملي ۽ معاشي ڀائيواري]] آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|title=50 Years of Japan-Bangladesh Ties: From Economic to Strategic Partnership|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=10 February 2022 |last=Shazzad |first=Hussain|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153002/https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|url-status=live}}</ref> وچ اوڀر جي ملڪن سان سياسي لاڳاپا مضبوط آهن.<ref>{{cite web |url=https://saudigazette.com.sa/article/38010 | title=Bangladesh and Saudi Arabia have extremely cordial relations – Rizvi | date=27 March 2013 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184720/https://saudigazette.com.sa/article/38010 | url-status=live }}</ref> بنگلاديش کي پنهنجي ترسيل رقم جو 59 سيڪڙو وچ اوڀر مان ملي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | title=Middle East dual shock spillover on Bangladesh's remittance | date=19 July 2020 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184724/https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | url-status=live }}</ref> جيتوڻيڪ خراب ڪم ڪندڙ حالتون وچ اوڀر ۾ رهندڙ چئن ملين کان وڌيڪ [[وچ اوڀر ۾ بنگلاديشي|بنگلاديشي مزدورن]] کي متاثر ڪن ٿيون.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|title=Experts: Middle East remains key to Bangladesh's fortunes in a changing world|date=29 June 2022|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|url-status=live}}</ref> بنگلاديش [[موسمي تبديلي|عالمي موسمي]] سفارتڪاري ۾ [[ڪلايميٽ ولنرئبل فورم]] جي اڳواڻ طور اهم ڪردار ادا ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | title=COP26 and Bangladesh: Time to Consolidate Climate Diplomacy | work=SOAS Blog | date=11 October 2021 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184721/https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | url-status=live }}</ref> === فوج === {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladeshi soldiers on a BTR-80 APC.jpg | caption1 = [[بي ٽي آر-80]] تي بنگلاديش فوج جا اهلڪار | image2 = BNS Bongobondhu2.jpg | caption2 = بنگلاديش بحريه جو [[فريگيٽ]]، [[بي اين ايس خالد بن وليد]] | image3 = Mikoyan MiG-29-Chengdu F-7.jpg | caption3 = بنگلاديش هوائي فوج جا ويڙهاڪ جهاز، مگ-29 ۽ ايف-7 }} [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] [[برطانوي فوج]] ۽ [[برطانوي هندستاني فوج]] جو ادارياتي ڍانچو ورثي ۾ حاصل ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|title=The Military and Democracy in Bangladesh|website=press-files.anu.edu.au|access-date=19 September 2017|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010141253/http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|url-status=live}}</ref> 2024ع ۾ [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] جي سرگرم اهلڪارن جو انگ لڳ ڀڳ 230,000 هو،<ref name="IISS">*{{cite book| title=The Military Balance 2018 |author1=International Institute for Strategic Studies |author-link1=International Institute for Strategic Studies| date=14 February 2018| publisher=[[Routledge]]| isbn=978-1-85743-955-7| ref=IISS2018}}</ref> جنهن ۾ هوائي فوج جا 21,000 ۽ بحريه جا 27,000 اهلڪار شامل هئا.<ref>Including service and civilian personnel. See [https://web.archive.org/web/20120112044228/http://www.bangladeshnavy.org/glance.html Bangladesh Navy]. Retrieved 17 July 2007.</ref> روايتي دفاعي ڪردارن کان علاوه، فوج آفتن جي امدادي ڪارروائين ۾ شهري اختيارين جي مدد ڪئي آهي ۽ سياسي بيچيني جي دورن ۾ اندروني سلامتي پڻ فراهم ڪئي آهي. ڪيترن سالن کان، بنگلاديش [[گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ|گڏيل قومن جي امن فوجن]] ۾ دنيا جو سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ رهيو آهي.<ref>{{Cite web |date=4 April 2023 |title=Contribution of Uniformed Personnel to UN by Country and Personnel Type |url=https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |access-date=12 May 2023 |publisher=United Nations|archive-date=12 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230512143419/https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش جو فوجي بجيٽ]] جي ڊي پي جو 1.3 سيڪڙو آهي، جيڪو 2021ع ۾ 4.3 بلين آمريڪي ڊالرن جي برابر هو.<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |title=Military expenditure (% of GDP) – Bangladesh |publisher=World Bank |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207232946/https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |last=Alif |first=Abdullah |date=11 June 2020 |title=Budget FY21: Military spending increases by Tk2,327 crore |url=https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |work=Dhaka Trbiune |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231443/https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش بحريه]]، جيڪا بنگال جي نار جي وڏين بحرين مان هڪ آهي، فريگيٽن، آبدوزن، ڪورويٽن ۽ ٻين جهازن جي [[بنگلاديش بحريه جي سرگرم جهازن جي فهرست|بيڙي]] تي مشتمل آهي. [[بنگلاديش هوائي فوج]] وٽ گهڻ مقصدي جنگي جهازن جو هڪ [[بنگلاديش جي سرگرم فوجي جهازن جي فهرست|ننڍو بيڙو]] آهي. بنگلاديش جي فوجي سامان جو گهڻو حصو چين کان اچي ٿو.<ref>{{cite news |last=Balachandran |first=P.K. |date=12 April 2017 |title=Rivals India and China woo Bangladesh with aid totalling $46 b |url=http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |work=[[Daily FT]] |access-date=27 July 2017 |archive-date=28 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170728123712/http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |url-status=live }}</ref> تازن سالن ۾، بنگلاديش ۽ ڀارت گڏيل فوجي مشقون، فوجي اڳواڻن جا اعليٰ سطحي دورا، [[دهشتگردي جي روڪٿام]] ۾ سهڪار ۽ ڳجهي ڄاڻ جي مٽاسٽا وڌائي آهي. بنگلاديش [[اتر اوڀر ڀارت]] ۾ استحڪام ۽ سلامتي کي يقيني بڻائڻ لاءِ اهم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |title=Migration, river management, radicalisation: What does the future hold for India-Bangladesh relations? |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta |date=May 2020 |website=Observer Research Foundation |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231444/https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |title=Bangladesh and India's Northeast: A security perspective |work=The Daily Star |date=15 October 2011 |access-date=14 February 2022 |archive-date=8 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220208025833/https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |url-status=live }}</ref> اوڀر برصغير ۾ بنگلاديش جي حڪمت عملي واري اهميت چين جي ويجهڙائي، برما سان سرحد، مکيه ڀارت ۽ اتر اوڀر ڀارت جي جدا ٿيڻ، ۽ بنگال جي نار ۾ ان جي سامونڊي علائقي تي دارومدار رکي ٿي.<ref>{{cite web |author=Anu Anwar, Michael Kugelman |url=https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |title=The U.S. Should Deepen Ties With Bangladesh |work=Foreign Policy |date=1 December 2021 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |url-status=live }}</ref> 2002ع ۾ بنگلاديش ۽ چين دفاعي سهڪار جو معاهدو ڪيو.<ref>{{cite journal |last=Kinne |first=Brandon J. |date=15 August 2018 |title=Defense Cooperation Agreements and the Emergence of a Global Security Network |journal=International Organization |volume=72 |issue=4 |pages=799–837 |doi=10.1017/S0020818318000218 |doi-access=free }}</ref> آمريڪا بنگلاديش سان [[اسٽيٽس آف فورسز ايگريمينٽ]]، [[ايڪويزيشن اينڊ ڪراس-سروسنگ ايگريمينٽ]] ۽ جنرل سيڪيورٽي آف ملٽري انفارميشن ايگريمينٽ بابت ڳالهين جي ڪوشش ڪئي آهي.<ref>{{cite journal |last=Paul |first=Bimal Kanti |year=2005 |title=Bangladeshi American Response to the 1998 Status of Forces Agreement (SOFA): An Assessment |journal=The Professional Geographer |volume=57 |issue=4 |pages=495–505 |doi=10.1111/j.1467-9272.2005.00494.x |bibcode=2005ProfG..57..495P }}</ref><ref>{{cite web |last=Ashraf |first=Nazmul |url=https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |title=U.S. keen on military ties with Dhaka &#124; Uae |work=Gulf News |date=11 May 2002 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162344/https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=US wants 2 defence deals with Bangladesh |url=https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |work=The Daily Star |date=18 October 2019 |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |url-status=live }}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش گڏيل قومن جي [[ايٽمي هٿيارن جي پابندي بابت معاهدو]] جي توثيق ڪئي.<ref>{{cite news |title=Bangladesh ratifies nuclear weapons prohibition treaty |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |work=Dhaka Tribune |date=28 September 2020 |access-date=15 August 2020 |archive-date=20 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200920163951/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |url-status=live }}</ref> == آبادي == {{Main|بنگلاديش جي آبادي}} {{Further|بنگالي}} {{Historical populations |source = World Bank<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|publisher=[[World Bank]]|title=Population, total – Bangladesh|access-date=19 January 2025}}</ref> |title = آبادي (ملينن ۾) |percentages = pagr |1960 |51,828,660 |1971 |70,276,758 |1980 |88,016,432 |1990 |111,633,717 |2000 |134,544,304 |2010 |152,201,981 |2023 |171,466,990 }} بنگلاديش جي آبادي [[2022ع بنگلاديشي آدمشماري|2022ع جي آدمشماري]] ۾ 169.8&nbsp;ملين رڪارڊ ڪئي وئي،<ref name="populationcensus2022"/> جيڪا {{as of|2023|lc=y}} وڌي 171.4&nbsp;ملين ٿي وئي.<ref name="unpop">{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|title=Population, total – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 April 2025}}</ref> اهو دنيا جو [[آبادي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ايشيا جو [[آبادي موجب ايشيائي ملڪن جي فهرست|پنجون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ۽ دنيا جو [[آبادي جي گهاٽائي موجب ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گهاٽي آبادي وارو وڏو ملڪ]] آهي، جتي {{as of|2020|lc=y}} مکيه آبادي گهاٽائي 1,265 ماڻهو/km<sup>2</sup> هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/EN.POP.DNST?locations=BD|title=Population density (people per sq. km of land area) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR)، جيڪا ڪڏهن دنيا جي سڀ کان وڌيڪ شرحن مان هڪ هئي، نمايان گهٽتائي مان گذري آهي؛ اها 1985ع ۾ 5.5 کان 1995ع ۾ 3.7 ۽ پوءِ 2022ع ۾ 1.9 تائين گهٽجي وئي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.TFRT.IN?locations=BD|title=Fertility rate, total (births per woman) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> جيڪا 2.1 واري [[متبادل سطح کان هيٺ زرخيزي]] کان به گهٽ آهي.<ref>{{cite journal |last1=Bora |first1=Jayanta Kumar |last2=Saikia |first2=Nandita |last3=Kebede |first3=Endale Birhanu |last4=Lutz |first4=Wolfgang |title=Revisiting the causes of fertility decline in Bangladesh: The relative importance of female education and family planning programs |journal=Asian Population Studies |date=2023 |volume=19 |pages=81–104 |doi=10.1080/17441730.2022.2028253 |doi-access=free }}</ref> آبادي جو گهڻو حصو ڳوٺاڻن علائقن ۾ رهي ٿو، جڏهن ته 2023ع مطابق صرف 40٪ آبادي شهري علائقن ۾ رهي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.URB.TOTL.IN.ZS?locations=BD|title=Urban population (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[وچولي عمر]] لڳ ڀڳ 28 سال آهي؛ ڪل آبادي جو 26٪ حصو 14 سالن يا ان کان گهٽ عمر جو آهي،<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.0014.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 0–14 (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ۽ 2023ع صرف 6٪ ماڻهو 65 سالن يا ان کان وڌيڪ عمر جا آهن.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.65UP.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 65 and above (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش هڪ [[نسلي ۽ ثقافتي تنوع جي سطح موجب ملڪن جي فهرست|نسلي ۽ ثقافتي طور هم جنس سماج]] آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]] آبادي جو 99٪ آهن.<ref name="cia"/> [[آديواسي]] آبادي ۾ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما]]، [[مارما ماڻهو|مارما]]، [[سانٿال ماڻهو|سانٿال]]، [[مرو ماڻهو|مرو]]، [[تانچنگيا ماڻهو|تانچنگيا]]، [[باوم ماڻهو|باوم]]، [[تريپوري ماڻهو|تريپوري]]، [[خاصي ماڻهو|خاصي]]، [[خومي ماڻهو|خومي]]، [[ڪوڪي ماڻهو|ڪوڪي]]، [[گارو ماڻهو|گارو]] ۽ [[بشنوپريا منيپوري ماڻهو|بشنوپريا منيپوري]] شامل آهن. چٽاگانگ پهاڙي علائقن ۾ مقامي ماڻهن جي خودمختياري تحريڪ سبب 1975ع کان 1997ع تائين بدامني ۽ [[چٽاگانگ پهاڙي علائقن جو تڪرار|بغاوت]] رهي. جيتوڻيڪ 1997ع ۾ امن معاهدو ٿيو، پر علائقو [[آپريشن اتاران|اڃا به فوجي موجودگي هيٺ]] آهي.<ref name="rashiduzzaman">{{cite journal |last=Rashiduzzaman |first=M. |year=1998 |title=Bangladesh's Chittagong Hill Tracts Peace Accord: Institutional Features and Strategic Concerns |journal=Asian Survey |volume=38 |issue=7 |pages=653–70 |doi=10.2307/2645754 |jstor=2645754}}</ref> [[اردو]] ڳالهائيندڙ [[رهجي ويل پاڪستاني]]ن کي 2008ع ۾ سپريم ڪورٽ طرفان شهريت ڏني وئي.<ref>{{cite web|url=https://www.unhcr.org/news/stories/how-bangladesh-court-ruling-changed-lives-more-300000-stateless-people|title=How a Bangladesh court ruling changed the lives of more than 300,000 stateless people|last1=Shadman|first1=Onchita|last2=Schönbauer|first2=Roland|date=23 February 2015|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش 2017ع کان وٺي 700,000 کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن جي ميزباني پڻ ڪري ٿو، جنهن سبب اهو دنيا جي سڀ کان وڏين پناهگير آبادين وارن ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="RohingyaHRW"/> == معيشت == {{Main|بنگلاديش جي معيشت}} {{Further|بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Dhaka April (33244268934).jpg | caption1 = [[موتي جهيل ٿاڻو|موتي جهيل]]، قومي گاديءَ واري شهر [[ڍاڪا]] جو سڀ کان وڏو [[مرڪزي واپاري ضلعو|واپاري ضلعو]] آهي۔ | image2 = The padma bridge 04.jpg | caption2 = [[پدما پل]]، جيڪا 2022ع ۾ کولِي وئي، هڪ [[سڙڪ ۽ ريلوي پلن جي فهرست|سڙڪ-ريل پل]] آهي جيڪا [[پدما ندي]] تي تعمير ٿيل آهي۔ }} بنگلاديش هڪ [[في فرد مجموعي قومي آمدني موجب ملڪن جي فهرست#هيٺين وچولي آمدني وارو گروهه|هيٺين وچولي آمدني]] واري [[مخلوط معيشت|مخلوط منڊي معيشت]] رکندڙ ملڪ آهي۔<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Zobaer|url=https://www.dw.com/en/bangladesh-economy-50-years-on/a-57015896|title=Bangladesh at 50: From 'basket case' to rising economic star|access-date=30 September 2022|work=[[ڊي ڊبليو نيوز]]|publisher=[[ڊيوچي ويلي]]|date=16 December 2021}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/feature/2023/01/22/a-journey-together-bangladesh-and-world-bank-celebrate-historic-partnership|title=A Journey Together: Bangladesh and World Bank Celebrate Historic Partnership|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|date=22 January 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> نالي ماتر جي ڊي پي موجب بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن جي جي ڊي پي (نالي ماتر) موجب فهرست|36هين وڏي معيشت]] ۽ [[خريداري قوت برابري]] (PPP) موجب [[ملڪن جي جي ڊي پي (PPP) موجب فهرست|24هين وڏي معيشت]] رکي ٿو۔ بنگلاديش جي [[مزدور قوت]] 71.4 ملين ماڻهن تي مشتمل آهي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.TLF.TOTL.IN?locations=BD|title=Labor force, total – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> جيڪا دنيا ۾ [[مزدور قوت موجب ملڪن جي فهرست|ستين وڏي مزدور قوت]] آهي؛ جڏهن ته 2024 مطابق بيروزگاري جي شرح 3.6٪ هئي۔<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.ZS?locations=BD|title=Unemployment, total (% of total labor force) (modeled ILO estimate) – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ جا [[زرِ مبادلا جا ذخيرا]] گهٽجڻ باوجود،<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/business/local/s3knbstt64|title=Respite from fall in forex reserves, dollar market stable|work=[[پروٿوم آلو]]|date=19 October 2024|last=Sakib|first=Shanaullah|access-date=9 January 2025}}</ref> ڏکڻ ايشيا ۾ هندستان کان پوءِ ٻئي نمبر تي آهن۔ بنگلاديش جي [[بنگلاديشي جلاوطن برادري|جلاوطن برادري]] 2024ع دوران تقريباً 27 ارب آمريڪي ڊالر [[بنگلاديش ڏانهن ترسيل رقم]] جي صورت ۾ موڪليا۔<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/remittance-hit-all-time-high-2024-3789871|title=Remittance hit all-time high in 2024|last=Hasan|first=Md. Mehedi|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 January 2025|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديشي ٽڪا]] ملڪ جي قومي ڪرنسي آهي۔ 2023 مطابق، خدمتن وارو وڏو شعبو ڪل جي ڊي پي جو لڳ ڀڳ 51.5٪ حصو ڏئي ٿو، ان کان پوءِ صنعتي شعبو 34.6٪ سان ٻئي نمبر تي آهي، جڏهن ته [[بنگلاديش ۾ زراعت|زرعي شعبو]] صرف 11٪ جي ڊي پي پيدا ڪري ٿو۔<ref name="cia"/> تنهن هوندي به روزگار جي لحاظ کان اهو سڀ کان وڏو شعبو آهي ۽ ملڪ جي لڳ ڀڳ اڌ مزدور قوت کي روزگار فراهم ڪري ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/labour-force-survey-2022-agriculture-still-main-job-generator-3283936|title=Labour Force Survey 2022: Agriculture still main job generator|last=Byron|first=Rejaul Karim|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=30 March 2023|access-date=11 January 2025}}</ref> ملڪ جي برآمداتي آمدني جو 84٪ کان وڌيڪ حصو [[بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت]] مان حاصل ٿئي ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.weforum.org/stories/2024/02/how-bangladesh-offers-lessons-for-sustainable-industrialization-in-africa/|last=Akinrebiyo|first=Femi|title=Bangladesh's leap from poverty to textile powerhouse offers lessons for countries in Africa|date=16 February 2024|work=[[ورلڊ اڪنامڪ فورم]]|access-date=11 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جو ٻيون نمبر وڏو تيار پوشاڪ برآمد ڪندڙ ملڪ آهي ۽ عالمي [[تيز فيشن]] صنعت ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو، جتي اها مختلف مغربي فيشن برانڊن کي شيون برآمد ڪري ٿي۔<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/cd6ye3e8x9po|title=Fast fashion drove Bangladesh – now its troubled economy needs more|work=[[بي بي سي نيوز]]|date=7 September 2024|access-date=16 January 2025|last=Imandar|first=Nikhil|publisher=[[بي بي سي]]}}</ref> بنگلاديش [[بنگلاديش جي جوٽ صنعت|جوٽ]]،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/symbol-our-degradation-3624216|title=A symbol of our degradation|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 June 2024|last=Choudhury|first=Serajul Islam|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانورن جي پيداوار|چانور]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/bw4ldbvrb4|title=Rice production rising high in Bangladesh|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[پروٿوم آلو]]|date=17 June 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جي مڇين جي فهرست|مڇي]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/good-day-bangladesh/sk7ow1u6en|title=Bangladesh globally second in freshwater fish production|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=10 June 2024|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانهه جي پيداوار|چانهه]]<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/long-term-plan-behind-high-tea-production-3399926|title=Long-term plan behind high tea production|last1=Chowdhury|first1=Dwoha|last2=Halder|first2=Sukanta|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=22 August 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> ۽ گلن جو اهم پيدا ڪندڙ ملڪ پڻ آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/floriculture-lucrative-sector-bangladesh-131728|title=Floriculture: A lucrative sector in Bangladesh|date=12 September 2020|website=Business Standard}}</ref> ٻين وڏين صنعتن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهاز سازي|جهاز سازي]]، [[بنگلاديش ۾ دواسازي صنعت|دواسازي]]، [[بنگلاديش ۾ فولاد صنعت|فولاد]]، [[بنگلاديش ۾ برقيات صنعت|برقيات]] ۽ [[بنگلاديش ۾ چمڙي جي صنعت|چمڙي جون شيون]] شامل آهن۔<ref>{{cite journal|last1=Ahaduzzaman|last2=Sarkar|first2=Prottasha|last3=Anjum|first3=Aniqa|last4=Khan|first4=Easir A.|title=Overview of Major Industries in Bangladesh|date=7 December 2017|journal=Journal of Chemical Engineering|volume=30|number=1|doi=10.3329/jce.v30i1.34798|pages=51–58|doi-access=free}}</ref> چين بنگلاديش جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار آهي، جيڪو ڪل واپار جو 15٪ حصو رکي ٿو، جڏهن ته هندستان 8٪ سان ٻئي نمبر تي آهي۔<ref>{{cite web|last=Haroon|first=Jasim Uddin|date=11 December 2024|work=[[فنانشل ايڪسپريس]]|url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/last-page/china-bangladeshs-top-trading-partner-in-fy24-1733855492|title=China Bangladesh's top trading partner in FY24|access-date=11 January 2025}}</ref> خانگي شعبو ملڪ جي جي ڊي پي جو 80٪ حصو پيدا ڪري ٿو، جڏهن ته سرڪاري ملڪيت وارين ڪمپنين جو ڪردار مسلسل گهٽجي رهيو آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/public-sector-needs-keep-pace-private-sector-359749|title=Public sector needs to keep pace with private sector|date=20 January 2022|website=Business Standard}}</ref> بنگلاديش جي معيشت گهڻو ڪري خانداني ملڪيت واريون [[بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست|واپاري جماعتون]] ۽ ننڍن ۽ وچولي درجي جي ڪاروبارن تي ٻڌل آهي۔ بنگلاديش جون ڪجهه وڏيون عوامي شيئر مارڪيٽ ۾ درج ڪمپنيون [[بيڪسيمڪو]]، [[بي آر اي سي بينڪ]]، [[بي ايس آر ايم]]، [[جي پي ايڇ اسپات]]، [[گرامينفون]]، [[سمٽ گروپ]] ۽ [[اسڪوائر فارماسيوٽيڪل]] آهن۔<ref>{{Cite web |url=https://www.dse.com.bd/dse30_share.php|title=DS30 Index &#124; Dhaka Stock Exchange|website=dse.com.bd}}</ref> [[ڍاڪا اسٽاڪ ايڪسچينج]] ۽ [[چٽگانگ اسٽاڪ ايڪسچينج]] ملڪ جون ٻه اهم [[سرمائي مارڪيٽ]]ون آهن۔<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/tale-two-capital-markets-883756|title=A tale of two capital markets|work=[[Business Standard]]|date=25 June 2024|last=Islam|first=Shadique Mahbub|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ مواصلات]] جي صنعت دنيا جي تيزي سان وڌندڙ صنعتن مان هڪ آهي، جتي نومبر 2024ع جي آخر تائين موبائيل فون استعمال ڪندڙن جو انگ 188.78 ملين تائين پهچي ويو۔<ref>{{cite web|title=Mobile Phone Subscribers in Bangladesh|url=https://www.amtob.org.bd/home/industrystatics|access-date=9 January 2025|work=[[بنگلاديش موبائيل ٽيليڪام آپريٽرز ايسوسيئيشن|AMTOB]]}}</ref> سياسي عدم استحڪام،<ref>{{cite web|url=https://www.eiu.com/n/infrastructure-enhancements-will-underpin-growth-in-dhaka/|title=Infrastructure enhancements will underpin growth in Dhaka|date=30 September 2020|access-date=12 January 2025|work=[[ايڪانامسٽ انٽيليجنس يونٽ]]}}</ref> وڌندڙ مهانگائي،<ref name="sadiq"/> [[بنگلاديش ۾ بدعنواني|گھڻي بدعنواني]]،<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Sadiq|date=22 May 2024|title=Why is it taking so long to stabilise the economy?|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/why-it-taking-so-long-stabilise-the-economy-3615381}}</ref> بجلي جي اڻپوري فراهمي،<ref>{{cite web|last1=Rahman|first1=Asifur|last2=Karmaker|first2=Konkon|date=11 September 2024|title=Power supply may not improve anytime soon|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/how-do-we-overcome-our-corruption-crisis-3731226}}</ref> ۽ سڌارن جي سست رفتار سان عملداري معاشي واڌ ويجهه لاءِ اهم چئلينج آهن۔<ref name="sadiq"/> بنگلاديش کي [[گلوبل انوويشن انڊيڪس]] ۾ 2024ع ۽ 2025ع دوران 106هين درجو حاصل ٿيو۔<ref>{{Cite web |title=Bangladesh ranking in the Global Innovation Index 2025|url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/bangladesh|access-date=2025-10-21 |website=www.wipo.int|language=en}}</ref> === توانائي === {{Main|بنگلاديش ۾ بجلي وارو شعبو}} {{Further|بنگلاديش جي توانائي پاليسي|بنگلاديش پاور ڊولپمينٽ بورڊ|بنگلاديش ۾ قدرتي گئس ۽ پيٽروليم|پيٽرو بنگلا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Ruppur Nuclear Power Plant , Ruppur, Pabna.jpg | caption1 = رات جو تعمير هيٺ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] | image2 = Moving Turbines!!.jpg | caption2 = [[ڪتوبديا ٻيٽ]] تي هوا واريون ٽربائينون }} بنگلاديش، جتي 2009ع ۾ روزانو ڪيترائي ڀيرا بجلي بند ٿيڻ جا واقعا ٿيندا هئا، 2022ع تائين 100٪ بجلي پهچ حاصل ڪري چڪو هو.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|title=How 100% electrification changed the rural game|date=14 March 2022|website=Business Standard|access-date=1 October 2022|archive-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221004183507/https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |title=Electricity now in every house |work=The Daily Star |date=22 March 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=30 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221130005200/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |url-status=live }}</ref> اهو آهستي آهستي [[سبز معيشت]] ڏانهن منتقل ٿي رهيو آهي ۽ دنيا جو سڀ کان وڏو آف-گرڊ شمسي بجلي پروگرام رکي ٿو، جنهن مان 20 ملين ماڻهو فائدو وٺن ٿا.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|title=Bangladesh Solar Home Systems Provide Clean Energy for 20 million People|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001203911/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|url-status=live}}</ref> ملڪ ۾ پيداوار لاءِ ''پالڪي'' نالي هڪ [[برقي ڪار]] تيار ڪئي پئي وڃي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |title=Palki: An affordable locally assembled Electric Vehicle on its way |work=The Daily Star |date=26 August 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=2 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240902065543/https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |url-status=live }}</ref> [[بايو گئس]] کي نامياتي ڀاڻ ٺاهڻ لاءِ استعمال ڪيو پيو وڃي.<ref>{{cite web |last=Mang |first=Heinz-Peter |title=Situation Analysis of Agro-Industrial Biogas Plants in Bangladesh |url=https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20220618191038/https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-date=18 June 2022 |url-status=live |access-date=12 October 2022 |website=sreeda.gov.bd}}</ref> روسي ڪمپني [[روس ائٽم]] جي مدد سان تعمير ٿيندڙ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] ملڪ جو پهريون فعال [[ائٽمي بجلي گهر]] هوندو. ان جي ٻن ڪل يونٽن مان پهريون يونٽ 2025ع ۾ ڪم شروع ڪرڻ جي اميد رکي ٿو.<ref>{{Cite web|author=Mohiuddin|title=Rooppur nuclear power plant: Power generation deferred|work=[[Prothom Alo]]|date=19 May 2024|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/mens8s0lt0 |access-date=8 January 2025}}</ref> بنگلاديش وٽ اڃا به قدرتي گئس جا وڏا اڻ استعمال ٿيل ذخيرا موجود آهن، خاص طور تي پنهنجي سامونڊي علائقي ۾.<ref>{{cite web |url=http://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh|title=Natural Gas – Underexplored in Bangladesh?|date=15 December 2021|website=GEO ExPro|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114124/https://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |title=Bangladesh: Asia's New Energy Superpower? |access-date=3 October 2022 |archive-date=29 December 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20161229123448/https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |url-status=live }}</ref> ڳولا جي کوٽ ۽ ثابت ٿيل ذخيرن ۾ گهٽتائي سبب بنگلاديش کي ٻاهرين ملڪن مان [[ايل اين جي]] درآمد ڪرڻي پئي آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|title=Imported LNG to be 24 times more expensive than local gas: CPD|date=13 February 2022|website=Business Standard|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114118/https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite news |url=https://www.reuters.com/article/bangladesh-lng-power-idINL1N2Z10R7|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=Reuters|date=20 July 2022}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|title=Let us not become dependent on LNG import|first=Badrul|last=Imam|date=26 December 2021|work=The Daily Star|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114121/https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|url-status=live}}</ref> گئس جي کوٽ [[روسي-يوڪريني جنگ (2022ع–هاڻوڪي)|روسي-يوڪريني جنگ]] سبب وڌيڪ وڌي وئي.<ref>{{Cite news|url=https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|title=Bangladesh is being 'killed by economic conditions elsewhere in the world'|newspaper=Financial Times|location=London|date=24 August 2022|access-date=1 October 2022|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126085309/https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|url-status=live}}</ref> عالمي مارڪيٽ ۾ قيمتن جي تيز واڌ سبب، مسلسل لوڊشيڊنگ جي باوجود، بنگلاديش جولاءِ 2022ع ۾ عارضي طور [[اسپاٽ قيمت]] تي ايل اين جي خريد ڪرڻ بند ڪري ڇڏي.<ref>{{cite web|url=https://www.reuters.com/article/markets/commodities/bangladesh-halts-expensive-spot-lng-imports-despite-load-shedding-idUSL1N2Z10R7/|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=[[Reuters]]|date=20 July 2022|access-date=8 January 2025}}</ref> قيمتون گهٽجڻ کان پوءِ فيبروري 2023ع ۾ هن وري اسپاٽ قيمت تي ايل اين جي خريد ڪرڻ شروع ڪئي.<ref>{{cite web|last1=Paul|first1=Ruma|last2=Chow|first2=Emily|url=https://www.reuters.com/business/energy/bangladesh-restart-spot-lng-buying-prices-ease-sources-2023-02-01/|title=Bangladesh to restart spot LNG buying as prices ease – sources|work=[[Reuters]]|date=1 February 2023|access-date=8 January 2025}}</ref> جڏهن ته [[بنگلاديش جون سرڪاري ملڪيت واريون ڪمپنيون]] بنگلاديش جي لڳ ڀڳ اڌ بجلي پيدا ڪن ٿيون، خانگي ملڪيت واريون ڪمپنيون، جهڙوڪ سمٽ گروپ ۽ [[اورين گروپ (بنگلاديش)|اورين گروپ]]، بجلي پيدا ڪرڻ سان گڏ مشينري، ريئڪٽر ۽ سامان فراهم ڪرڻ ۾ وڌندڙ اهم ڪردار ادا ڪري رهيون آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|title=Summit signs 22-year PPA for upcoming 583 MW gas power plant; GE to co-develop plant in Bangladesh|website=GE News|access-date=23 October 2022|archive-date=23 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221023153618/https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|url-status=live}}</ref> بنگلاديش بجلي پيدا ڪرڻ جي صلاحيت 2009ع ۾ 5 گيگاواٽ کان وڌائي 2022ع ۾ 25.5 گيگاواٽ ڪئي. ملڪ ان کي 2041ع تائين وڌيڪ وڌائي 50 [[گيگاواٽ]] ڪرڻ جو ارادو رکي ٿو. آمريڪي ڪمپنيون جهڙوڪ [[شيوران ڪارپوريشن|شيوران]] ۽ [[جنرل اليڪٽرڪ]] بنگلاديش جي ملڪي قدرتي گئس پيداوار جو لڳ ڀڳ 55٪ فراهم ڪن ٿيون ۽ بجلي منصوبن ۾ سڀ کان وڏن سيڙپڪارن مان آهن. بنگلاديش جي لڳل گئس سان هلندڙ بجلي پيداوار جي صلاحيت جو 80٪ آمريڪا ۾ تيار ٿيل ٽربائينن مان اچي ٿو.<ref>{{cite web | url=https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | title=Bangladesh – Power and Energy | date=20 July 2022 | access-date=5 October 2022 | archive-date=5 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221005062425/https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | url-status=live }}</ref> === سياحت === {{Main|بنگلاديش ۾ سياحت}} [[File:Save the sundarbans 20.jpg|thumb|[[سندر بن]] دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي.]] [[بنگلاديش ۾ سياحت|سياحت جي صنعت]] تيزيءَ سان وڌي رهي آهي ۽ مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) ۾ لڳ ڀڳ 3.02٪ حصو ڏئي ٿي.<ref>{{cite web|last1=Byron|first1=Rejaul Karim|first2=Mahmudul|last2=Hasan|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/industries/tourism/news/tourisms-share-302pc-gdp-2904556|title=Tourism's share 3.02% in GDP|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 November 2021|access-date=30 September 2022}}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش جي بين الاقوامي سياحتي آمدني 391 ملين آمريڪي ڊالر هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/ST.INT.RCPT.CD?locations=BD|title=International tourism, receipts (current US$) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ وٽ [[بنگلاديش جا عالمي ورثي جا ماڳ|يونيسڪو جا ٽي عالمي ورثي وارا ماڳ]] آهن: [[باگرهات جي تاريخي مسجدن جو شهر|مسجدن جو شهر]]، [[پهاڙپور ۾ ٻڌ وهار جا آثار|ٻڌ وهار]] ۽ [[سندر بن]]؛ جڏهن ته ست ماڳ [[عالمي ورثي جو ماڳ#نامزدگي جو عمل|عبوري فهرست]] ۾ شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|title=Tentative Lists|access-date=6 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20120806231331/https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|archive-date=6 August 2012|url-status=live}}</ref> [[عالمي سفر ۽ سياحت ڪائونسل]] (WTTC) جي 2019ع واري رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ سفر ۽ سياحت جي شعبي 2018ع دوران سڌي طرح 11,80,500 نوڪريون پيدا ڪيون، جيڪي ملڪ جي ڪل روزگار جو 1.9٪ هيون.<ref name="2019 report">{{cite web |url=http://reports.weforum.org/pdf/ttci-2019/WEF_TTCI_2019_Profile_BGD.pdf |title=Travel & Tourism Competitiveness Index 2019 edition: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council|access-date=18 December 2019}}</ref> ساڳئي رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ هر سال لڳ ڀڳ 125,000 بين الاقوامي سياحن جي آمد ٿئي ٿي.<ref name="2019 report"/> 2012ع ۾ ملڪي خرچن سفر ۽ سياحت سان لاڳاپيل سڌي مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) جو 97.7٪ پيدا ڪيو هو.<ref name="2013 report">{{cite web |url=http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |title=Travel & Tourism Economic Impact 2013: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007183403/http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |archive-date=7 October 2013}}</ref> == اهم شخصيتون == * [[شيخ مجيب الرحمان]] * [[شيخ حسينه واجد]] * [[بيگم خالده ضياء]] * [[ڊاڪٽر محمد يونس]] ([[نوبل انعام]] ماڻيندڙ) * [[رونا ليلا]] == پڻ ڏسندا == * [[بنگلاديش جا صدر]] * [[بنگلاديش جا وزير اعظم]] == حوالا == {{حوالا|2}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.bangladesh.gov.bd/ بنگلا ديش جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{سارڪ}} {{OIC}} [[زمرو:بنگلاديش]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:بنگال]] [[زمرو:اسلامي رياستون]] [[زمرو:ايشيا ۾ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ ايشيا جا ملڪ]] [[زمرو:او آئي سي جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:دولت مشترڪه جون رڪن قومون]] kr0qmzqq7nnsms2jhmc224hft2ba2p7 387196 387195 2026-06-20T19:57:36Z Intisar Ali 8681 387196 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ايشيا جو ملڪ}} {{About|ملڪ بابت}} {{Infobox country | conventional_long_name = عوامي جمهوريه بنگلاديش | common_name = بنگلاديش | native_name = {{native name|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ}}<br />{{resize|90%|{{nobold|{{transliteration|bn|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś}}}}}} | image_flag = Flag of Bangladesh.svg | image_coat = National emblem of Bangladesh.svg | symbol_type = [[بنگلاديش جو قومي نشان|نشان]] | other_symbol = {{unbulleted list |[[File:Government Seal of Bangladesh.svg|100px|بنگلاديش حڪومت جي مهر]]}} | other_symbol_type = [[بنگلاديش حڪومت جي مهر|حڪومتي مهر]] | national_anthem = {{lang|bn|আমার সোনার বাংলা}} ([[بنگالي ٻولي|بنگالي]])<br />{{transliteration|bn|[[امار شونار بنگلا]]}}<br />"منهنجو سونهري بنگال"<br /><div style="display:inline-block;margin-top:0.4em;">[[File:Amar Sonar Bangla instrumental by US Navy Band.oga|center]]</div> | image_map = {{Switcher|[[File: Bangladesh (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File: Bangladesh rel location map.svg |upright=1.15|frameless]]|بنگلاديش جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[ڍاڪا]] | coordinates = {{Coord|23|45|50|N|90|23|20|E|type:city_region:BD|display=inline}} | largest_city = capital | languages_type = سرڪاري ٻولي<br />{{nowrap|{{nobold|۽ قومي ٻولي}}}} | languages = [[بنگالي ٻولي|بنگالي]]<ref name="bdlaws.minlaw.gov.bd">{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh |website=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |access-date=1 February 2017 |archive-date=10 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191110101626/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |script-title=bn:বাংলা ভাষা প্রচলন আইন, ১৯৮৭ |author=<!--Not stated--> |website=bdlaws.minlaw.gov.bd |publisher=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |trans-title=بنگالي ٻولي لاڳو ڪرڻ جو ايڪٽ، 1987ع |language=bn |access-date=7 January 2024 |archive-date=7 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240107175804/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |url-status=live }}</ref> | languages2_type = ٻي عام ٻولي | religion = {{ublist |item_style=white-space:nowrap; |91.04% [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ([[رياستي مذهب|سرڪاري]])|7.94% [[بنگلاديش ۾ هندو ڌرم|هندو ڌرم]] |0.60% [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] |0.30% [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|0.12% [[بنگلاديش ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2022 | languages2 = [[بنگلاديشي انگريزي|انگريزي]]<ref>{{cite journal |id={{ERIC|EJ1249887}} |last1=Ara |first1=Rowshon |title=A Foreign Language or the Second Language: The Future of English in Bangladesh |journal=International Journal of Language Education |date=March 2020 |volume=4 |issue=1 |pages=81–95 |doi=10.26858/ijole.v4i2.10458 |doi-broken-date=9 January 2026 }}</ref><ref>{{cite journal |last1=Islam |first1=Mohammad Nurul |last2=Hashim |first2=Azirah |title=Historical Evolution of English in Bangladesh |journal=Journal of Language Teaching and Research |date=2019 |volume=10 |issue=2 |page=247 |doi=10.17507/jltr.1002.05 }}</ref> | ethnic_groups = 99% [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]]<!--Do not modify to "Bengalis". The name of the ethnic group is "Bengali" and the people who belong to Bengali ethnicity are called "Bengalis".--> {{collapsible list | titlestyle = background:transparent;text-align:left;font-weight:normal;font-size:100%; | title = 1% [[بنگلاديش جا مقامي ماڻهو|ٻيا]] | hlist = on | [[چڪما ماڻهو|چڪما]] | [[گارو ماڻهو|گارو]] | [[خاصي ماڻهو|خاصي]] | [[خومي ماڻهو|خومي]] | [[ميتي ماڻهو|منيپوري]] | [[مرما ماڻهو|مرما]] | [[ميزو ماڻهو|ميزو]] | [[رخائن ماڻهو|اراڪاني]] | [[مرو ماڻهو|مرو]] | [[سنتال ماڻهو|سنتال]] | [[تنچانگيا ماڻهو|تنچانگيا]] | [[ترپوري ماڻهو|ترپوري]] | [[بشنوپريا ماڻهو|بشنوپريا]] }} | ethnic_groups_ref = <ref>{{cite web |title=Ethnic population in 2022 census |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |access-date=9 June 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> | ethnic_groups_year = 2022 | religion_ref = <ref name="census"/> | demonym = [[بنگلاديشي ماڻهو|بنگلاديشي]] | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[محمد شهاب الدين]] | leader_title2 = [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[طارق رحمان]] | leader_title3 = [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] | leader_name3 = [[حفيظ الدين احمد]] | leader_title4 = [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] | leader_name4 = [[زبير رحمان چوڌري]] | legislature = [[جاتيا سنگساد]] | sovereignty_note = [[پاڪستان]] کان | sovereignty_type = [[بنگلاديش جي آزادي|آزادي]] | established_event1 = [[اوڀر بنگال]] | established_date1 = 15 آگسٽ 1947ع | established_event2 = [[اوڀر پاڪستان]] | established_date2 = 29 فيبروري 1956ع | established_event3 = [[بنگلاديشي آزادي جو اعلان|آزاديءَ جو اعلان]] | established_date3 = 26 مارچ 1971ع | established_event4 = [[بنگلاديش جي عارضي حڪومت|عارضي حڪومت]] | established_date4 = 10 اپريل 1971ع | established_event5 = [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ جو دستاويز|فتح]]، [[بنگلاديش آزادي جنگ|آزادي جنگ]] ۾ | established_date5 = 16 ڊسمبر 1971ع | established_event6 = [[بنگلاديش جو آئين|موجوده آئين]] | established_date6 = 16 ڊسمبر 1972ع | area_km2 = 148,460<ref>{{cite web|title=Bangladesh country profile |url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650940|website=[[بي بي سي نيوز]] |date=4 March 2011 |access-date=18 February 2025}}</ref> | area_rank = 93هون | area_sq_mi = 57320 | area_label2 = زميني پکيڙ | area_data2 = 130,170&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=13 November 2021|year=2021}}</ref> | area_label3 = آبي پکيڙ | area_data3 = 18,290&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia"/> | percent_water = 6.4 | population_estimate = 175,423,000<ref name=IMF/> | population_census = 169,828,911<ref name="populationcensus2022">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Post Enumeration Check (PEC) Adjusted Population |url=http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |date=18 April 2023 |website=[[بنگلاديش شماريات بيورو]] |access-date=30 May 2023 |archive-date=30 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230530205648/http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=Report: 68% Bangladeshis live in villages |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |work=[[ڍاڪا ٽربيون]] |date=28 November 2023 |access-date=6 February 2024 |archive-date=6 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240206021005/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |url-status=live }}</ref> | population_estimate_year = 2026 | population_estimate_rank = 8هون | population_census_year = 2022 | population_census_rank = 8هون | population_density_km2 = 1,165 | population_density_sq_mi = 3,020 | population_density_rank = 13هون | GDP_PPP = {{increase}} $1.922 ٽرلين<ref name="IMFWEO.BD">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[بين الاقوامي مالياتي فنڊ]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=19 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 25هون | GDP_PPP_per_capita = {{increase}} $10,955<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_PPP_per_capita_rank = 127هون | GDP_nominal = {{increase}} $510.705 بلين<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 36هون | GDP_nominal_per_capita = {{increase}} $2,911<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_per_capita_rank = 142هون | Gini = 30.9 | Gini_year = 2022 | Gini_change = decrease | Gini_ref = <ref>{{Cite web |title=Gini index - Bangladesh |url=https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=BD |access-date=2026-03-31 |website=World Bank}}</ref> | Gini_rank = | HDI = 0.685 | HDI_year = 2023 | HDI_change = increase | HDI_ref = <ref>{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[گڏيل قومن جو ترقياتي پروگرام]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = {{ordinal|130}} | currency = [[بنگلاديشي ٽڪا|ٽڪا]] ({{lang|bn|[[৳]]}}) | currency_code = BDT | time_zone = [[بنگلاديش معياري وقت|بي ايس ٽي]] | utc_offset = +6 | date_format = dd/mm/yyyy | calling_code = [[بنگلاديش ۾ ٽيليفون نمبر|+880]] | cctld = {{ubl|[[.bd]]|{{lang|bn|[[.bangla|.বাংলা]]}}}} | area_magnitude = | footnote = | today = }} {{Contains special characters|بنگالي}} '''بنگلاديش'''،{{efn|{{IPAc-en|%|b|ae|N|g|l|@|"|d|E|S|,_|%|b|A:|N|-|audio=LL-Q1860 (eng)-Flame, not lame-Bangladesh.wav}}; {{langx|bn|বাংলাদেশ|Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ˈbaŋlaˌdeʃ|pron|Bn-বাংলাদেশ.oga}}}} سرڪاري طور '''عوامي جمهوريه بنگلاديش'''،{{efn|{{langx|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ɡɔnopɾodʒat̪ɔnt̪ɾi‿baŋlad̪eʃ|pron|}}}} [[ڏکڻ ايشيا]] جو هڪ ملڪ آهي. اهو دنيا جو [[آبادي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]] آهي ۽ [[آباديءَ جي گهاٽائي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گنجان آباد ملڪن]] مان هڪ آهي، جتي لڳ ڀڳ 176 ملين آبادي {{convert|148461|km2|sqmi}} ايراضيءَ ۾ رهي ٿي.<ref name=IMF>{{Cite web |title=Bangladesh and the IMF |url=https://www.imf.org/en/countries/bgd |access-date=2026-05-02 |website=IMF}}</ref> بنگلاديش جون زميني سرحدون اتر، اولهه ۽ اوڀر ۾ [[ڀارت]] سان ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ملن ٿيون. ان جي ڏکڻ ۾ [[بنگال جي نار]] سان سامونڊي ڪنارو آهي. اهو [[ڀوٽان]] ۽ [[نيپال]] کان [[سليگڙي لنگهه]] وسيلي الڳ آهي، ۽ اتر طرف [[چين]] کان [[ڀارت جون رياستون|ڀارتي رياست]] [[سڪم]] وسيلي جدا آهي. [[ڍاڪا]]، ملڪ جو گاديءَ جو هنڌ ۽ [[بنگلاديش جا شهر ۽ ڳوٺ|سڀ کان وڏو شهر]]، ملڪ جو سياسي، مالي ۽ ثقافتي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.sinardaily.my/article/728620/culture/travel-amp-food/bangladesh-may-not-have-a-mega-monument-but-what-it-has-is-captivating|title=Bangladesh may not have a mega monument but what it has is captivating|first=S. D.|last=Reporter|date=12 July 2025|website=Sinar Daily}}</ref> [[چٽاگانگ]] ملڪ جو ٻيو وڏو شهر ۽ [[چٽاگانگ بندرگاهه|ملڪ جو سڀ کان مصروف بندرگاهه]] آهي. هاڻوڪي بنگلاديش جو علائقو قديم تاريخ ۾ ڪيترين [[هندو سلطنتن ۽ گهراڻن جي فهرست|هندو]] ۽ [[ٻڌ ڌرم جي بادشاهتن ۽ سلطنتن جي فهرست|ٻڌ]] گهراڻن جو مضبوط مرڪز رهيو. 1204ع ۾ [[بنگال تي غوري فتح|مسلمانن جي فتح]] کان پوءِ، هن علائقي ۾ [[بنگال سلطنت|سلطنتي]] ۽ [[مغل سلطنت|مغل]] حڪمراني قائم ٿي. [[بنگال صوبو|مغل سلطنت جي سڀ کان وڏي صوبي]] طور [[بنگال]] دنيا جي سڀ کان خوشحال ۽ واپاري طور سرگرم علائقن مان هڪ بڻجي اڀريو، جيڪو پنهنجي [[بنگال ۾ ململ جو واپار|ترقي يافته ڪپڙي جي صنعت]] ۽ زرعي پيداوار لاءِ مشهور هو. 1757ع ۾ [[پلاسي جي جنگ]] ايندڙ ٻن صدين لاءِ [[بنگال پريزيڊنسي|برطانوي نوآبادياتي حڪمراني]] جي شروعات ثابت ٿي. هن دور ۾ سرمائي جي وڏي پيماني تي ٻاهر منتقلي ٿي، جنهن کي برطانيا ۾ صنعتي انقلاب جي مالي مدد لاءِ استعمال ڪيو ويو، جڏهن ته بنگال موتمار ڏڪارن جي دورن سبب تباهه ٿيو. 1947ع ۾ [[برطانوي هندستان جي ورهاڱي|هندستان جي ورهاڱي]] کان پوءِ، [[اوڀر بنگال]] نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جنهن کي پوءِ [[اوڀر پاڪستان]] جو نالو ڏنو ويو. [[اولهه پاڪستان]] ۾ قائم حڪومت طرفان ٻن ڏهاڪن کان وڌيڪ سياسي دٻاءُ ۽ [[ادارتي نسل پرستي|نظامي نسل پرستي]] کان پوءِ، [[اوڀر پاڪستان]] ۾ [[عدم تعاون تحريڪ (1971)|1971ع جي عدم تعاون تحريڪ]] سان شهري بيچيني پيدا ٿي، جيڪا حڪومت جي پرتشدد [[آپريشن سرچ لائيٽ|فوجي ڪارروائي]] کان پوءِ [[بنگلاديش آزادي جنگ]] جو سبب بڻي. [[مڪتي باهني]]، [[1971ع جي هندستان-پاڪستان جنگ|ڀارتي فوجن جي مدد ۽ سهڪار]] سان، هڪ ڪامياب [[انقلاب|هٿياربند انقلاب]] وڙهيو؛ ۽ پاڪستان طرفان ڪيل [[بنگلاديش نسل ڪشي]] جي باوجود، بنگلاديش 16 ڊسمبر 1971ع تي هڪ [[خودمختيار قوم]] بڻجي ويو. آزاديءَ کان پوءِ [[شيخ مجيب الرحمان]] ملڪ جي اڳواڻي ڪئي، جيستائين 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] ٿيو. پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن کي پاڻ به 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|قتل]] ڪيو ويو. 1980ع واري ڏهاڪي تي [[حسين محمد ارشاد]] جي آمريت غالب رهي، جنهن کي 1990ع ۾ [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|عوامي بغاوت]] ذريعي هٽايو ويو. 1991ع ۾ جمهوريت جي بحاليءَ کان پوءِ، [[بيگمن جي جنگ]] يعني [[خالده ضياءُ]] ۽ [[شيخ حسينا]] جي رقابت ايندڙ 34 سالن تائين ملڪ جي سياست کي شڪل ڏني. حسينا کي 5 آگسٽ 2024ع تي [[جولاءِ بغاوت|عوامي بغاوت]] ۾ هٽايو ويو.<ref>{{Cite news |title=Battle Of Begums: All About Rivalry Between Khaleda Zia And Sheikh Hasina |url=https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-url=http://web.archive.org/web/20251230091627/https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-date=2025-12-30 |access-date=2026-05-15 |work=NDTV |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Mudgal |first=Aryan |date=2025-12-30 |title=‘Battle of the Begums’: Khaleda Zia and Sheikh Hasina's rivalry over the years |url=https://www.hindustantimes.com/world-news/battle-of-the-begums-khaleda-zia-and-sheikh-hasinas-rivalry-over-the-years-bangladesh-101767079979402.html |access-date=2026-05-15 |website=Hindustan Times |language=en}}</ref> بنگلاديش [[ويسٽ منسٽر نظام]] تي ٻڌل هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي. اهو [[وچولي طاقت]] آهي ۽ [[بنگلاديش جي معيشت|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] رکي ٿو. بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن موجب اسلام|چوٿين نمبر وڏي مسلمان آبادي]] جو گهر آهي. اهو ڏکڻ ايشيا جي [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|ٽئين نمبر وڏي فوج]] رکي ٿو ۽ گڏيل قومن جي [[امن قائم رکڻ]] وارين ڪارروائين ۾ سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ آهي. بنگلاديش [[بنگلاديش جون ڊويزنون|اٺ ڊويزنن]]، [[بنگلاديش جا ضلعا|64 ضلعن]]، [[اپازيلا|500 سب ضلعن]] ۽ [[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|4,599 يونين ڪائونسلن]] تي مشتمل آهي، ۽ دنيا جي [[سندربن|سڀ کان وڏي مينگروو ٻيلي]] جو گهر آهي. ان وٽ دنيا جي سڀ کان وڏي [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|پناهگير آبادي]] مان هڪ آهي ۽ اهو اڃا تائين مقامي سطح تي پکڙيل [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]]، [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جي ڀڃڪڙين]]، [[مذهبي تشدد]]، [[سياسي زوال|سياسي عدم استحڪام]] ۽ [[موسمي تبديلي جا اثر|موسمي تبديلي جي منفي اثرن]] جهڙن چئلينجن کي منهن ڏئي رهيو آهي. بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] ۽ [[بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن]] جو ميمبر ملڪ آهي. == نالي جي بڻ بنياد == {{Main|بنگال جا نالا}} ''بنگلاديش'' ("بنگالي ملڪ") جي نالي جي بڻ بنياد کي ويهين صديءَ جي شروعات تائين ڳولي سگهجي ٿو، جڏهن بنگالي محب وطن گيتن، جهڙوڪ [[رابندرناٿ ٽئگور]] جي ''آجي بنگلاديشير هردوئي'' ۽ [[قاضي نذرالاسلام]] جي ''نمو نمو نمو بنگلاديش مومو'' ۾، ترتيبوار 1905ع ۽ 1932ع ۾، هي اصطلاح استعمال ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |title=Notation of song aaji bangladesher hridoy |access-date=10 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150904011316/http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |archive-date=4 September 2015}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان، بنگالي قومپرستن [[اوڀر پاڪستان]] ۾ سياسي جلسن ۾ هي اصطلاح استعمال ڪرڻ شروع ڪيو. ''بنگلا'' اصطلاح [[بنگال]] علائقي ۽ [[بنگالي ٻولي]] ٻنهي لاءِ استعمال ٿي سگهي ٿو. ''بنگلا'' اصطلاح جي اصل واضح ناهي؛ مختلف نظرين موجب ان جو تعلق ڪانسي جي دور جي ڪنهن [[پروٽو-ڊراوڙي ٻولي|پروٽو-ڊراوڙي]] قبيلي،<ref>{{cite web |url=http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field%28DOCID+bd0014%29 |title=Bangladesh: early history, 1000&nbsp;B.C.–A.D. 1202 |date=September 1988 |website=Bangladesh: A country study |publisher=[[لائبريري آف ڪانگريس]] |access-date=1 December 2014 |quote=Historians believe that Bengal, the area comprising present-day Bangladesh and the Indian state of [[West Bengal]], was settled in about 1000 B.C. by Dravidian-speaking peoples who were later known as the Bang. Their homeland bore various titles that reflected earlier tribal names, such as Vanga, Banga, Bangala, Bangal, and Bengal. |archive-url=https://web.archive.org/web/20131207010051/http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd%2Fcstdy%3A%40field%28DOCID+bd0014%29 |url-status=live |archive-date=7 December 2013 }}</ref> ۽ لوهه جي دور جي [[ونگا سلطنت]] سان جوڙيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |url=https://www.britannica.com/place/Vanga|title=Vanga &#124; ancient kingdom, India|website=Encyclopædia Britannica|access-date=24 April 2023|archive-date=30 July 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160730062030/https://www.britannica.com/place/Vanga|url-status=live}}</ref> هن اصطلاح جو سڀ کان پراڻو ڄاتل استعمال 805ع واري [[نيسري|نيسري پليٽ]] ۾ ملي ٿو. ''ونگلا ديسا'' اصطلاح يارهين صديءَ جي ڏکڻ هندستاني رڪارڊن ۾ ملي ٿو.<ref>{{cite book |last=Keay |first=John |author-link=John Keay |year=2000 |title=India: A History |publisher=[[Atlantic Monthly Press]] |page=220 |isbn=978-0-87113-800-2 |quote=In C1020 ... launched Rajendra's great northern escapade ... peoples he defeated have been tentatively identified ... 'Vangala-desa where the rain water never stopped' sounds like a fair description of Bengal in the monsoon.}}</ref><ref name="Sen-1999">{{cite book |last=Sen |first=Sailendra Nath |year=1999 |orig-date=First published 1988 |title=Ancient Indian History and Civilization |url=https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |publisher=New Age International |page=281 |isbn=978-81-224-1198-0 |access-date=25 July 2023 |archive-date=16 January 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116111745/https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |url-status=live }}</ref> چوڏهين صديءَ ۾ [[بنگال سلطنت]] دوران هن اصطلاح کي سرڪاري حيثيت ملي.<ref name="Ahmed2004">{{cite book |last=Ahmed |first=Salahuddin |date=2004 |title=Bangladesh: Past and Present |url=https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |publisher=APH Publishing |page=23 |isbn=978-81-7648-469-5 |access-date=14 May 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161602/https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |url-status=live }}</ref><ref>"But the most important development of this period was that the country for the first time received a name, ie Bangalah." [http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal Banglapedia: Islam, Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20150723091245/http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal |date=23 July 2015 }}</ref> [[شمس الدين الياس شاهه]] 1342ع ۾ پاڻ کي "بنگلا جو پهريون [[شاهه]]" قرار ڏنو.<ref name="Ahmed2004" /> اسلامي دور ۾ ''بنگال'' لفظ هن علائقي لاءِ سڀ کان عام نالو بڻجي ويو.<ref>{{Cite book |last=Sircar |first=D.C. |author-link=Dineshchandra Sircar |year=1971 |orig-date=First published 1960 |title=Studies in the Geography of Ancient and Medieval India |url=https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |edition=2nd |publisher=Motilal Banarsidass |page=135 |isbn=978-81-208-0690-0 |access-date=19 April 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161603/https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |url-status=live }}</ref> سورهين صديءَ جي تاريخدان [[ابوالفضل بن مبارڪ]] پنهنجي ''[[آئين اڪبري]]'' ۾ لکي ٿو ته پڇاڙي ''"ال"'' جو اضافو ان حقيقت مان ٿيو ته هن زمين جا قديم راجا ٽڪرين جي هيٺاهين وارن هيٺاهن علائقن ۾ مٽيءَ جا دڙا ٺاهيندا هئا، جن کي "ال" چيو ويندو هو.<ref>Land of Two Rivers, [[Nitish Sengupta]]</ref> اهو ذڪر [[غلام حسين سليم]] جي [[رياض السلاطين]] ۾ پڻ ملي ٿو.<ref name="riaj">[http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11 RIYAZU-S-SALĀTĪN: A History of Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20141215055926/http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11|date=15 December 2014}}, [[Ghulam Husain Salim]], The Asiatic Society, Calcutta, 1902.</ref> هند-آريائي پڇاڙي ''[[-desh|ديش]]'' سنسڪرت لفظ ''deśha'' مان نڪتل آهي، جنهن جي معنيٰ "زمين" يا "ملڪ" آهي. تنهنڪري ''بنگلاديش'' نالي جي معنيٰ "بنگال جي زمين" يا "بنگال جو ملڪ" آهي.<ref name="Sen-1999" /> == تاريخ == {{Main|بنگلاديش جي تاريخ}} === ابتدائي تاريخ === [[File:Mahasthan Brahmi Inscription.png|thumb|ٽين صدي ق.م. جو [[مهاستان برهمي ڪتبو]]، جيڪو 1931ع ۾ [[مهاستان ڳڙهه]]، [[بوگرا ضلعو]] مان دريافت ٿيو]] هن علائقي تي پکڙجندڙ پهرين وڏي مقامي سلطنت [[موريا سلطنت]] ({{Circa}} 320–185 ق.م.) هئي. ان جي زوال کان پوءِ [[ساماتاتا]] نالي بادشاھت اڀري، جيڪا [[گپت سلطنت]] (تقريباً 319–540ع) جي باجگذار رياست هئي. [[هرشا]] (606–647ع) ساماتاتا کي پنهنجي نسبتاً ڍري انتظامي سياسي ڍانچي ۾ شامل ڪيو. ٻڌ ڌرم واري [[پالا سلطنت]] 750ع کان 1150ع تائين هن علائقي تي حڪومت ڪئي. بعد ۾ ان کي هندو [[سينا خاندان]] ختم ڪيو، جنهن 1204ع تائين حڪومت ڪئي، جڏهن [[غوري خاندان]] جي [[محمد بختيار خلجي]] جي اڳواڻيءَ ۾ ٿيندڙ [[هندستاني برصغير ۾ مسلمان فتحون|مسلمان فتحن]] هن علائقي تي قبضو ڪيو.<ref>{{cite book|chapter=EARLY HISTORY, 1000 B.C.-A.D. 1202|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/4.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> === وچئين دور === {{Main|بينگال سلطنت|بنگال صوبو}} [[File:Renaldis muslin woman.jpg|thumb|ارڙهين صديءَ ۾ [[ڍاڪا]] جي هڪ عورت نفيس [[بنگال جي ململ واپار|بنگالي ململ]] جو لباس پهريل]] {{multiple image | perrow = 2 | total_width = 300 | image1 = Kusumba Mosque, Naogaon.jpg | image2 = গোয়ালদি মসজিদ 3.jpg | image3 = Bagha Shahi Mosque.jpg | image4 = Choto Shona Mosque Rajshahi.jpg | footer = بنگال سلطنت جي دور جي مسجدن جي تعمير. مٿان کاٻي کان گھڙيال وار ترتيب سان: [[ڪسومبا مسجد]] جا محراب، [[گوالدي مسجد]]، [[باگها مسجد]] ۽ [[ڇوٽو سونا مسجد]] جا نوڪدار محراب ۽ بنگالي ڇت. }} [[File:Hussain Shahis of Bengal.png|thumb|left|[[حسين شاهي خاندان]] جي دور ۾ بنگال]] ان کان پوءِ بنگال [[دهلي سلطنت]] (1206–1526ع) جو حصو بڻيو.<ref name="islamization">{{cite book|chapter=ISLAMIZATION OF BENGAL, 1202–1757|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/5.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> 1341ع ۾ [[فخرالدين مبارڪ شاهه]] آزاد [[بنگال سلطنت]] قائم ڪئي.<ref name="islamization"/> آزاد بنگال سلطنت تي لڳاتار ٻن خاندانن، [[حسين شاهي خاندان]] ۽ [[الياس شاهي خاندان]] حڪومت ڪئي، جڏهن ته [[گنيشا خاندان]] جو مختصر دور پڻ رهيو. جاگرافيائي توسيع ۽ معاشي خوشحاليءَ جي زماني ۾ يورپي ۽ چيني سياحن ان کي "واپار لاءِ دنيا جو سڀ کان مالدار ملڪ" قرار ڏنو.<ref>{{cite book|last=Nanda|first=J.N.|year=2005|title=Bengal: the unique state|publisher=Concept Publishing Company|isbn=978-81-8069-149-2}}</ref>{{rp|10}} 1576ع ۾ [[مغل سلطنت]] بنگال تي قبضو ڪيو.<ref name="islamization"/><ref>Raychaudhuri, Tapan; Habib, Irfan (eds). ''The Cambridge Economic History of India: Volume 1, c.1200–c.1750''. Cambridge University Press, 1982.</ref> اٺارهين صديءَ تائين [[بنگال صوبو]] مغل سلطنت جو سڀ کان مالدار صوبو بڻجي ويو ۽ ان کي "ملڪن جي جنت" ۽ "هندستان جو اناج گهر" سڏيو ويو.<ref name="islamization"/> هتي جي رهواسين جو معيارِ زندگي دنيا جي بهترين معيارن مان هڪ هو، ڇاڪاڻ⁠تہ هي علائقو ڪپهه جي ڪپڙي (خاص طور ململ)، ريشم ۽ [[بنگلاديش ۾ ٻيڙيون ٺاهڻ جي صنعت|ٻيڙيون ٺاهڻ]] جو وڏو عالمي برآمد ڪندڙ ۽ پيدا ڪندڙ هو.<ref name="ray">{{cite book|first=Indrajit|last=Ray|year=2011|title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857)|url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA7|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-82552-1|access-date=30 May 2019}}</ref>{{rp|174}} 1700ع جي شروعات ۾ مغل سلطنت جي زوال کان پوءِ هي علائقو [[بنگال جا نواب|بنگال جي نوابن]] جي ماتحت هڪ نيم خودمختيار رياست بڻجي ويو، جنهن جو بنياد [[مرشد قلي خان]] 1717ع ۾ رکيو. === برطانوي نوآبادياتي دور === {{Main|بنگال پريزيڊنسي}} [[File:Bengal Presidency in British India with dependencies 1852.png|thumb|left|برطانوي هندستان ۾ بنگال پريزيڊنسي (سائي رنگ) ۽ ان جا تابع علائقا (سرمائي رنگ)]] 23 جون 1757ع تي [[سراج الدوله]] جي اڳواڻيءَ واري رياست کي [[ايسٽ انڊيا ڪمپني]] [[پلاسي جي جنگ]] ۾ شڪست ڏني. اها جنگ بنگال ۽ سڄي هندستاني برصغير تي [[برطانوي راڄ]] قائم ڪرڻ ۾ اهم ثابت ٿي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref> بنگال برطانيا جي [[صنعتي انقلاب]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو، پر ان جي قيمت وڏي پئماني تي سرمائي جي نيڪالي، صنعتڪشي جي زوال ۽ بنگالي ڪپڙي جي صنعت جي تباهيءَ جي صورت ۾ ادا ڪئي وئي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref><ref name="ray"/>{{rp|7–10}} 1770ع جي هولناڪ [[عظيم بنگال ڏڪار]] ۾ اندازاً هڪ ڪروڙ تائين ماڻهو فوت ٿيا،<ref>{{cite journal|last=Ghose|first=Ajit Kumar|title=Food Supply and Starvation: A Study of Famines with Reference to the Indian Sub-Continent|volume=34|number=2|pages=368–389|jstor=2662775|publisher=[[Oxford University Press]]|journal=[[Oxford Economic Papers]]|year=1982|doi=10.1093/oxfordjournals.oep.a041557 |pmid=11620403 }}</ref><ref>{{Cite book |last=Dyson |first=Tim |title=A population history of India: from the first modern people to the present day |date=2018 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-882905-8 |edition=1st |location=Oxford |pages=80–81}}</ref><ref name="Irschick2018">{{citation|last=Irschick|first=Eugene F.|author-link=Eugene F. Irschick|title=A History of the New India: Past and Present|url=https://books.google.com/books?id=wqiaDwAAQBAJ&pg=PA73|year=2018|publisher=Routledge|isbn=978-1-317-43617-1|pages=73–}}</ref> جيڪو بنگال پريزيڊنسي جي ڪل آباديءَ جي لڳ ڀڳ ٽئين حصي جي برابر هو.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=6iNuAAAAMAAJ|last=Peers|first=Douglas M.|year=2006|title=India under colonial rule: 1700–1885|publisher=Pearson Education|isbn=978-0-582-31738-3}}</ref>{{rp|47}} === پاڪستان جو حصو === {{Main|ڊومينين آف پاڪستان|اوڀر بنگال|اوڀر پاڪستان}} {{further|اولھ پاڪستان| بنگال جو ورهاڱو (1947)|انڊيا جو ورھاڱو }} لڳ ڀڳ ٻن صدين جي سڌي برطانوي حڪمراني کان پوءِ، جديد بنگلاديش جون سرحدون [[هندستان جي ورهاڱي]] دوران 15 آگسٽ 1947ع تي [[ريڊڪلف لائين]] تحت [[بنگال جي ورهاڱي (1947ع)|بنگال جي ورهاڱي]] سان مقرر ٿيون.<ref>{{cite journal|last=Chatterji|first=Joya|title=The Fashioning of a Frontier: The Radcliffe Line and Bengal's Border Landscape, 1947–52|volume=33|number=1|year=1999|pages=185–242|publisher=[[Cambridge University Press]]|journal=[[Modern Asian Studies]]|doi=10.1017/S0026749X99003066 |jstor=313155}}</ref> ان وقت هي علائقو [[اوڀر بنگال]] جي نالي سان نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جڏهن ته ٻيو حصو [[اولهه پاڪستان]] هو.<ref>{{cite book|chapter=PAKISTAN PERIOD, 1947–71|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/14.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=4|access-date=13 January 2025}}</ref> اوڀر ۽ اولهه پاڪستان جي وچ ۾ هڪ هزار ميلن کان وڌيڪ جاگرافيائي فاصلو هو، جيڪو بعد ۾ شديد معاشي اڻبرابريءَ جو بنيادي سبب بڻيو.<ref>{{cite journal|last=Sobhan|first=Rehman|title=The Problem of Regional Imbalance in the Economic Development of Pakistan|journal=[[Asian Survey]]|volume=2|number=5|year=1962|pages=31–37|doi=10.2307/3023445 |jstor=3023445}}</ref> [[خواجه ناظم الدين]] اوڀر بنگال جو پهريون وزيراعليٰ ٿيو ۽ [[فريڊرڪ چالمرز بورن]] ان جو گورنر مقرر ٿيو. 1949ع ۾ [[آل پاڪستان عوامي مسلم ليگ]] قائم ٿي. 1950ع ۾ [[اوڀر بنگال قانون ساز اسيمبلي]] زمينداري نظام ۽ مستقل بندوبست کي ختم ڪندي زرعي سڌارا نافذ ڪيا.<ref>[[#Baxter|Baxter]], p. 72</ref> 1953ع ۾ عوامي مسلم ليگ جو نالو تبديل ڪري وڌيڪ "سيڪيولر" [[عوامي ليگ]] رکيو ويو.<ref name="LewisSagar1992">{{cite book |author1=David S. Lewis |author2=Darren J. Sagar|title=Political Parties of Asia and the Pacific: A Reference Guide |url={{GBurl|id=S4uyAAAAIAAJ}}|year=1992|publisher=Longman|isbn=978-0-582-09811-4|page=36|access-date=30 July 2017}}</ref> {{مکيه|بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ}} ثقافتي، لساني، سياسي ۽ معاشي امتياز، 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]]، 1966ع جي [[ڇهن نڪتن واري تحريڪ]]، 1970ع جي چونڊن ۾ [[عوامي ليگ]] جي شاندار ڪاميابي ۽ پوءِ [[آپريشن سرچ لائيٽ]] جي فوجي ڪارروائيءَ، بنگلاديش جي آزاديءَ جي جدوجهد کي جنم ڏنو. 25 مارچ 1971ع تي پاڪستاني حڪومت طرفان فوجي آپريشن شروع ڪيو ويو.<ref>{{cite journal|last=Bose|first=Sarmila|title=Anatomy of Violence: Analysis of Civil War in East Pakistan in 1971|journal=[[Economic and Political Weekly]]|volume=40|number=41|year=2005|pages=4463–4471|jstor=4417267}}</ref> 26 مارچ 1971ع تي پاڪستاني فوج پاران [[شيخ مجيب الرحمان]] جي گرفتاري کان پوءِ، آزادي پسند اڳواڻ ميجر [[ضياءُ الرحمان]] مجيب جي طرفان بنگلاديش جي آزاديءَ جو اعلان نشر ڪيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/zias-declaration-19001 | title=Zia's declaration |work=The Daily Star |date=7 April 2014 }}</ref> ان کان پوءِ نَو مهينن تي مشتمل خوني [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] شروع ٿي، جنهن دوران نسلي بنگالين جي خلاف [[بنگلاديش نسل ڪشي]] به ٿي.<ref>{{cite journal|last=Saikia|first=Yasmin|title=Beyond the Archive of Silence: Narratives of Violence of the 1971 Liberation War of Bangladesh|journal=[[History Workshop Journal]]|number=58|year=2004|volume=58 |pages=275–287|doi=10.1093/hwj/58.1.275 |jstor=25472765}}</ref> آخرڪار 16 ڊسمبر 1971ع تي [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ وارو معاهدو|پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ]] کان پوءِ بنگلاديش هڪ خودمختيار ۽ آزاد رياست طور وجود ۾ آيو. === آزاد بنگلاديش === [[بنگلاديش جو آئين]] 4 نومبر 1972ع تي نافذ ڪيو ويو.<ref>{{cite web|last1=Chakma|first1=Parbon|last2=Saumik|first2=Rafid Azad|url=https://www.thedailystar.net/law-our-rights/news/50-years-bangladesh-constitution-nutshell-3160281|title=50 Years of Bangladesh Constitution In a nutshell|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 November 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ، مجيب جي اڳواڻيءَ واري حڪومت وڏي پيماني تي ڪرپشن ۽ بدانتظامي ۾ ملوث ٿي، جنهن سبب سڄي ملڪ ۾ لاقانونيت ۽ معاشي تباهي پيدا ٿي. [[بڪسال|هڪ پارٽي سوشلزم]] قائم ڪرڻ جون ڪوششون ۽ [[1974ع بنگلاديش ڏڪار|1974ع جو وڏو ڏڪار]] مجيب جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي کان پوءِ 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] جو سبب بڻيا.<ref>{{cite book|chapter=Fall of the Bangabandhu, 1972–75|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/19.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|131}} ان کان پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن عوامي نظم بحال ڪيو، زراعت کي صنعتي بنيادن تي آندو، [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] قائم ڪئي ۽ [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم]] جي قيام جي شروعات ڪئي.<ref>{{cite book|chapter=The Zia Regime and Its Aftermath, 1977–82|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/21.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> ضياءُ الرحمان 1 سيپٽمبر 1978ع تي [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite news |title=BNP vows to continue movement |url=https://www.thedailystar.net/news/politics/bnp-vows-continue-movement-for-democracy-restore-1627522 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |agency=[[United News of Bangladesh|UNB]] |date=1 September 2018 |access-date=3 June 2026}}</ref> 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|رحمان جي قتل]] کان پوءِ ايندڙ ڏهاڪو [[حسين محمد ارشاد]] جي ماتحت [[فوجي آمريت]] جو دور رهيو، جنهن ۾ بنيادي ڍانچي جي ترقي، [[اختيارن جي منتقلي]] جون سڌارا، قومي ملڪيت ۾ آيل صنعتن جي نجڪاري ۽ 1988ع ۾ اسلام کي [[رياستي مذهب]] قرار ڏيڻ شامل هئا.<ref>{{cite book|chapter=THE ERSHAD PERIOD: Achieving Stability, 1982–83|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/90.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Emerging Opposition, 1983–86|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/91.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=https://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Relaxation of Martial Law, 1986–87|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/92.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=More Opposition Pressure|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/93.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|بحالي]] کان پوءِ [[پارلياماني جمهوريت]] [[1991ع بنگلاديشي عام چونڊون|1991ع]] ۾ واپس آئي، ۽ اقتدار بي اين پي جي [[خالده ضياءُ]] ۽ عوامي ليگ جي [[شيخ حسينا]] جي وچ ۾ مٽاسٽا ٿيندو رهيو. هن دور کي [[بيگمن جي جنگ]] سڏيو ويو، جنهن 2024ع تائين 34 سالن لاءِ بنگلاديش جي سياست ۽ تاريخ کي شڪل ڏني.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-42999503|title=Bangladesh grows tired of the Battling Begums|last=Rowlatt|first=Justin|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=11 February 2018|access-date =13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|130}} [[2008ع بنگلاديشي عام چونڊون|2008ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ عوامي ليگ ٻيهر اقتدار ۾ آئي.<ref>{{cite web|url=https://www.voanews.com/a/a-13-2008-12-30-voa9/401556.html|title=Bangladesh's Sheikh Hasina Wins Landslide Election|date=1 November 2009|access-date=14 February 2025|publisher=[[Voice of America]]|last=Herman|first=Steve}}</ref> [[شيخ حسينا]] جي اڳواڻيءَ هيٺ ملڪ معاشي ترقي ڏٺي، پر ساڳئي وقت [[جمهوري پٺتي هٽڻ]]، وڌندڙ [[آمريت پسندي]]، وڏي پيماني تي [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]] ۽ وسيع [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جون ڀڃڪڙيون]] پڻ ڏٺيون.<ref>{{cite web|last1=Ethirajan|first1=Anbarasan|last2=Wong|first2=Tessa|title=Sheikh Hasina: The pro-democracy icon who became an autocrat|url=https://www.bbc.com/news/articles/cg3ee303yxpo|date=6 August 2024|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|access-date=15 January 2025}}</ref> مختلف رپورٽن موجب حسينا ۽ عوامي ليگ حڪومت، ڀارت سان سهڪار جي مدد سان، [[2009ع بنگلاديش رائفلز بغاوت]] منظم ڪئي ته جيئن اهڙن قابل فوجي آفيسرن کي ماريو وڃي، جن کي حسينا پنهنجي اقتدار لاءِ خطرو سمجهندي هئي؛ ان سان [[بنگلاديش فوج]] غير مستحڪم ٿي ۽ عملي طور هڪ پارٽي حڪمراني مضبوط ٿي.<ref>{{cite news |last1=Reporter |first1=Staff |title='Hasina, AL leaders behind BDR mutiny' |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/crime-justice/news/hasina-al-leaders-behind-bdr-mutiny-4047691 |access-date=1 December 2025 |work=The Daily Star |date=1 December 2025 |language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Did India benefit from BDR mutiny? What the probe commission says|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/did-india-benefit-bdr-mutiny-what-probe-commission-says-1299101|website=The Business Standard|date=2025-12-01|access-date=2025-12-01|language=en}}</ref> حسينا [[2014ع بنگلاديشي عام چونڊون|2014ع]]، [[2018ع بنگلاديشي عام چونڊون|2018ع]] ۽ [[2024ع بنگلاديشي عام چونڊون|2024ع جي عام چونڊن]] ۾ لڳاتار ٻيو، ٽيون ۽ چوٿون مدو کٽيو؛ اهي سڀئي چونڊون جعلي هيون ۽ نه [[آزاد ۽ منصفاڻي چونڊ|آزاد نه منصفاڻي]].<ref>{{cite web|url=https://edition.cnn.com/2014/01/06/world/asia/bangladesh-elections/index.html|title=Bangladesh ruling party wins elections marred by boycott, violence|date=6 January 2014|access-date=14 February 2025|publisher=[[CNN]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-46718393|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins landslide in disputed vote|date=31 December 2018|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-67889387|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins fourth term in controversial vote|date=8 January 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|last1=Anbarasan|first1=Ethirajan|last2=Ng|first2=Kelly}}</ref> آمرانه حڪومت خلاف [[جولاءِ بغاوت]] کان پوءِ، حسينا کي [[عدم تعاون تحريڪ (2024ع)|استعيفا ڏيڻ ۽ ڀارت ڀڄڻ]] تي مجبور ڪيو ويو، جيڪو [[جولاءِ 36|5 آگسٽ 2024ع]] تي ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2024/8/5/bangladeshs-sheikh-hasina-forced-to-resign-what-happened-and-whats-next|title=Bangladesh's Sheikh Hasina forced to resign: What happened and what's next?|date=5 August 2024|access-date=14 February 2025|publisher=[[Al Jazeera]]}}</ref> آگسٽ 2024ع ۾ هڪ عبوري حڪومت قائم ٿي، جنهن ۾ نوبل انعام يافته [[محمد يونس]] کي [[بنگلاديش جو چيف ايڊوائيزر|چيف ايڊوائيزر]] بڻايو ويو.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/clyg7we8xvno|title=Yunus sworn in as interim Bangladesh leader|last1=Hussain|first1=Samira|last2=Drury|first2=Flora|date=8 August 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref> [[2026ع بنگلاديشي عام چونڊون|2026ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (بي اين پي) ٻيهر اقتدار ۾ آئي ۽ چيئرمين [[طارق رحمان]] 17 فيبروري 2026ع تي بنگلاديش جي وزيراعظم طور حلف کنيو. [[بنگلاديش جماعت اسلامي]] مکيه مخالف ڌر بڻجي وئي.<ref>{{cite web |title=From a marginal force to opposition party: The rise of Bangladesh Jamaat-e-Islami |url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/marginal-force-opposition-party-rise-bangladesh-jamaat-e-islami-1361786 |website=The Business Standard |access-date=19 February 2026}}</ref> 1990ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان، [[آزاد منڊي]] جي پاليسين ۽ [[معاشي آزادڪاري]] جي قدمن سبب، بنگلاديش اهم معاشي واڌ حاصل ڪئي آهي. اهو دنيا جي [[حقيقي جي ڊي پي واڌ جي شرح موجب ملڪن جي فهرست|تيز ترين وڌندڙ معيشتن]] مان هڪ طور اڀريو، جنهن جي پٺيان ان جي وڏي [[بنگلاديش ۾ ڪپڙي جي صنعت|ڪپڙي جي صنعت]] آهي، جيڪا دنيا ۾ ٻئي نمبر تي وڏي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Bashar|first1=Omar K. M. R.|last2=Khan|first2=Habibullah|title=Liberalisation and Growth in Bangladesh: An Empirical Investigation|volume=32|number=1|date=March 2009|pages=61–76|jstor=40795710|journal=The Bangladesh Development Studies|publisher=[[Bangladesh Institute of Development Studies]] (BIDS) |doi=10.57138/XTYK4544 }}</ref> اهو [[نامياري جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] طور اڀريو آهي، ۽ 2018ع کان پاڙيسري ڀارت جي نامياري في ماڻهو جي ڊي پي کان اڳتي نڪري ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/bangladesh/bangladesh-ranked-41st-largest-economy-in-2019-all-over-the-world-study-1684078|title=Bangladesh 2nd largest economy in South Asia|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 January 2019|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://foreignpolicy.com/2020/10/20/india-falls-behind-bangladesh-gdp/|title=Angst and Denial in India as It's Now Officially Poorer Than Bangladesh|last=Babones|first=Salvatore|date=20 October 2020|access-date=13 January 2025|work=[[Foreign Policy]]}}</ref> بنگلاديش پنهنجي [[بنگلاديش ۾ غربت|غربت جي شرح]] گهٽائڻ ۾ نمايان ڪاميابيون حاصل ڪيون آهن، جيڪا 1971ع ۾ 80 سيڪڙو هئي،<ref>{{cite web|url=https://cri.org.bd/2021/03/26/what-milestones-have-bangladesh-crossed-in-50-years/|title=What milestones have Bangladesh crossed in 50 years|date=26 March 2021|access-date=1 October 2022}}</ref> 1991ع ۾ 44.2 سيڪڙو ٿي،<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/results/2018/11/15/bangladesh-reducing-poverty-and-sharing-prosperity|title=Bangladesh: Reducing Poverty and Sharing Prosperity|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022}}</ref> ۽ 2022ع ۾ 18.7 سيڪڙو تائين گهٽجي وئي.<ref>{{cite news|url=https://pip.worldbank.org/country-profiles/BGD|title=Country Profile – Poverty and Inequality Platform|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 January 2025}}</ref> 21هين صديءَ دوران ان جي [[انساني ترقياتي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقياتي اشاري]] جي واڌ رڳو چين کان گهٽ رهي.<ref>{{cite web|url=https://bangladesh.un.org/en/256074-new-directions-human-development-bangladesh|title=New directions for human development in Bangladesh|date=17 December 2023|access-date=12 February 2025|publisher=United Nations}}</ref> [[سبز منتقلي]] جي حصي طور، بنگلاديش جو صنعتي شعبو [[سبز ڪارخانو|سبز ڪارخانا]] ٺاهڻ ۾ اڳواڻ طور اڀريو آهي، ۽ ملڪ وٽ دنيا ۾ تصديق ٿيل سبز ڪارخانن جو سڀ کان وڏو تعداد آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/green-rmg-factories-how-bangladesh-became-global-champion-939426|title=Green RMG factories: How Bangladesh became a global champion|last=Uddin|first=Jasim|date=12 September 2024|access-date=13 January 2025|work=[[Business Standard]]}}</ref> ان 2017ع کان [[روهنگيا نسل ڪشي]] کان ڀڄندڙ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|هڪ ملين کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن]] کي به پناهه ڏني آهي، جنهن ان جي وسيلن تي دٻاءُ وڌو ۽ ان جي انساني همدردي واري عزم کي نمايان ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unrefugees.org/news/rohingya-refugee-crisis-explained/|title=Rohingya Refugee Crisis Explained|date=22 August 2024|work=[[United Nations Commission on Human Rights]] (UNCHR)|access-date=13 January 2025}}</ref> == جاگرافي == {{Main|بنگلاديش جي جاگرافي}} [[File:Map of Bangladesh-en.svg|thumb|بنگلاديش جو طبعي نقشو]] بنگلاديش [[بنگال جي نار]] تي [[ڏکڻ ايشيا]] ۾ واقع آهي. اهو لڳ ڀڳ مڪمل طور پاڙيسري [[ڀارت]] سان گهيريل آهي، ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ان جي هڪ ننڍڙي سرحد آهي، جيتوڻيڪ اهو [[نيپال]]، [[ڀوٽان]] ۽ چين جي تمام ويجهو واقع آهي. ملڪ کي ٽن علائقن ۾ ورهايو ويندو آهي. ملڪ جو گهڻو حصو زرخيز [[گنگا ڊيلٽا]] تي مشتمل آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو دريائي ڊيلٽا آهي.<ref>{{cite web |author1=Aditi Rajagopal|title=How the World's Largest Delta Might Slowly Go Under Water |url=https://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|website=Discovery|date=8 February 2020|access-date=9 March 2020|archive-date=8 February 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200208052815/http://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|url-status=live}}</ref> ملڪ جا اتر اولهه ۽ وچ وارا حصا [[مدهوپور ٽريڪٽ|مدهوپور]] ۽ [[بارند ٽريڪٽ|بارند]] پليٽون سان ٺهيل آهن. اتر اوڀر ۽ ڏکڻ اوڀر وارا علائقا [[سدا بهار]] جبلن جي سلسلن جو گهر آهن. گنگا ڊيلٽا گنگا، جنهن جو مقامي نالو [[پدما درياهه|پدما]] يا ''پوددا'' آهي، [[برهمپتر درياهه|برهمپتر]]، جنهن کي [[جمنا درياهه (بنگلاديش)|جمنا]] يا ''جومونا'' به چيو وڃي ٿو، ۽ [[ميگھنا درياهه|ميگھنا]] درياهن ۽ انهن جي معاون درياهن جي ميلاپ سان ٺهندو آهي. گنگا، جمنا سان ملي ٿي، جيڪا برهمپتر جو مکيه وهڪرو آهي، ۽ پوءِ ميگھنا سان ملي آخرڪار [[بنگال جي نار]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿي. بنگلاديش کي "دريائن جي ڌرتي" چيو ويندو آهي،<ref>{{cite web |title=No Place Like Home – BANGLADESH: LAND OF RIVERS |url=https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |work=Environmental Justice Foundation |access-date=10 March 2020 |archive-date=30 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200930051647/https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |url-status=live }}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ هتي 57 کان وڌيڪ [[سرحد پار درياهه]] آهن، جيڪي ڪنهن به قومي رياست لاءِ سڀ کان وڌيڪ آهن. پاڻيءَ جا معاملا سياسي طور پيچيده آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بنگلاديش ڀارت کان هيٺاهين وهڪري ۾ واقع آهي.<ref>{{cite book |last=Suvedī |first=Sūryaprasāda |title=International watercourses law for the 21st century |publisher=[[Ashgate Publishing]] |year=2005 |pages=154–166 |isbn=978-0-7546-4527-6}}</ref> بنگلاديش گهڻو ڪري زرخيز ۽ هموار ميداني زمين تي مشتمل آهي. ان جو گهڻو حصو سمنڊ جي سطح کان {{convert|12|m|ft|abbr=on}} کان گهٽ اوچائي تي آهي، ۽ اندازو آهي ته جيڪڏهن سمنڊ جي سطح {{convert|1|m|ft|abbr=on}} وڌي وڃي ته ملڪ جي لڳ ڀڳ 10 سيڪڙو زمين ٻڏي ويندي.<ref name="ali">{{cite journal |last=Ali |first=A. |title=Vulnerability of Bangladesh to climate change and sea level rise through tropical cyclones and storm surges |journal=Water, Air, & Soil Pollution |volume=92 |issue=1–2 |pages=171–179 |year=1996 |bibcode=1996WASP...92..171A |doi=10.1007/BF00175563 }}</ref> ملڪ جو 12 سيڪڙو حصو جابلو نظامن سان ڍڪيل آهي. ملڪ جون [[هاور]] آبي زمينون عالمي ماحولياتي سائنس لاءِ اهميت رکن ٿيون. [[بنگلاديش جي جبلن جي فهرست|بنگلاديش جو سڀ کان اوچو هنڌ]] [[سڪا هافونگ]] آهي، جيڪو ميانمار جي سرحد ڀرسان واقع آهي، ۽ ان جي اوچائي {{convert|1064|m|ft|abbr=on}} آهي.<ref name=CIA/> اڳ ۾ [[ڪيوڪراڊونگ]] يا [[تازنگ ڊونگ]] کي سڀ کان اوچو هنڌ سمجهيو ويندو هو. بنگلاديش ۾ [[ٻيلن جو ڍڪ]] ڪل زميني ايراضيءَ جو لڳ ڀڳ 14 سيڪڙو آهي، جيڪو 2020ع ۾ 1,883,400 هيڪٽرن (ha) ٻيلن جي برابر هو، جڏهن ته 1990ع ۾ اهو 1,920,330 هيڪٽر (ha) هو. 2020ع ۾ قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن 1,725,330 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو، جڏهن ته پوکيل ٻيلن 158,070 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو. قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن مان 0 سيڪڙو کي [[ابتدائي ٻيلو]] قرار ڏنو ويو، يعني اهڙو ٻيلو جيڪو مقامي وڻن جي قسمن تي مشتمل هجي ۽ جتي انساني سرگرميءَ جا واضح نشان نه هجن، ۽ لڳ ڀڳ 33 سيڪڙو ٻيلن وارو علائقو محفوظ علائقن اندر مليو. 2015ع لاءِ، ٻيلن جي 100 سيڪڙو ايراضي [[رياستي ملڪيت|عوامي ملڪيت]] هيٺ ڄاڻائي وئي.<ref>{{Cite book |url=https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |title=Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194 |publisher=Food and Agriculture Organization of the United Nations |year=2023 |archive-date=11 September 2024 |access-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240911122341/https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Global Forest Resources Assessment 2020, Bangladesh |url=https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview |website=Food Agriculture Organization of the United Nations |access-date=19 September 2024 |archive-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240919133606/https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview/ |url-status=live }}</ref> === آبهوا === [[File:Aerosol pollution over Northern India, Bangladesh, and Bay of Bengal.jpg|thumb|خلا مان ورتل تصوير، جنهن ۾ بنگلاديش مٿان آلودگي ڏيکاريل آهي]] [[سرطان جو مدار]] بنگلاديش مان گذري ٿو، تنهنڪري بنگلاديش جي آبهوا گرم خطي واري آهي؛ آڪٽوبر کان مارچ تائين هلڪو سيارو ۽ مارچ کان جون تائين گرم ۽ گهم وارو اونهارو هوندو آهي. ملڪ ۾ ڪڏهن به هوائي گرمي پد {{convert|0|°C}} کان هيٺ رڪارڊ نه ٿيو آهي؛ سڀ کان گهٽ رڪارڊ ٿيل گرمي پد {{convert|1.1|°C}} هو، جيڪو اتر اولهه واري شهر [[ديناجپور]] ۾ 3 فيبروري 1905ع تي رڪارڊ ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://kantaji.com/dinajpurmap.html |title=Map of Dinajpur |website=kantaji.com |archive-url=https://web.archive.org/web/20110713134542/http://kantaji.com/dinajpurmap.html |archive-date=13 July 2011 |access-date=17 April 2015}}</ref> گرم ۽ گهم واري [[چوماسي]] موسم جون کان آڪٽوبر تائين جاري رهي ٿي ۽ ملڪ جي اڪثر برسات جو سبب بڻجي ٿي. قدرتي آفتون، جهڙوڪ [[بنگلاديش ۾ ٻوڏون|ٻوڏون]]، [[اڀرندي طوفان]]، [[ٽورنيڊو]] ۽ [[مدي لهرون]] لڳ ڀڳ هر سال اچن ٿيون،<ref name="NatDis">{{cite book |last=Alexander |first=David E. |title= Natural Disasters |chapter-url= {{GBurl|id=gWHsuGTcF34C|p=532}}|year= 1999|publisher=Kluwer Academic Publishers |isbn=978-0-412-04751-0 |page=532 |chapter=The Third World |orig-date=1993}}</ref> جن سان گڏ [[ٻيلن جي ڪٽائي]]، [[مٽيءَ جي زوال ۽ خرابي]] ۽ [[ڪٽاءُ]] جا اثر پڻ شامل ٿين ٿا. 1970ع ۽ 1991ع وارا [[بنگلاديش جي اڀرندي طوفانن جي فهرست|طوفان]] خاص طور تباهه ڪندڙ هئا؛ [[1991ع بنگلاديش طوفان|پوئين طوفان]] ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا.<ref>"[https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html Beset by Bay's Killer Storms, Bangladesh Prepares and Hopes] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240902065034/https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html |date=2 September 2024 }} ". ''Los Angeles Times''. 27 February 2005</ref> سيپٽمبر 1998ع ۾ بنگلاديش جديد تاريخ جي [[1998ع بنگلاديش ٻوڏون|سڀ کان شديد ٻوڏ]] کي ڏٺو، جنهن کان پوءِ ملڪ جا ٻه ٽهائي حصا پاڻيءَ هيٺ اچي ويا، ۽ 1,000 ماڻهو فوت ٿيا.<ref name="EWG">{{cite book |last=Haggett |first=Peter |title=Encyclopedia of World Geography |chapter-url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |publisher=Marshall Cavendish |year=2002 |isbn=978-0-7614-7308-4 |oclc=46578454 |pages=2, 634 |chapter=The Indian Subcontinent |orig-date=2002 |access-date=25 July 2023 |archive-date=28 March 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182107/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |url-status=live }}</ref> آفتن جي خطري ۾ گهٽتائي لاءِ مختلف بين الاقوامي ۽ قومي قدمن جي نتيجي ۾، ٻوڏن ۽ طوفانن سبب انساني جاني نقصان ۽ معاشي نقصان سالن سان گهٽيا آهن.<ref>{{cite news |last=Raju |first=M. N. A. |title=Disaster Preparedness for Sustainable Development in Bangladesh |url=https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10 |work=Daily Sun |date=10 March 2018 |access-date=26 September 2019 |archive-date=24 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210724074442/https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10}}</ref> [[2007ع ڏکڻ ايشيائي ٻوڏون]] ملڪ جي ڪيترن علائقن کي تباهه ڪري ويون، پنج ملين ماڻهن کي بي گهر ڪيو ۽ لڳ ڀڳ 500 ماڻهو مارجي ويا.<ref>{{cite news |title=Bangladesh flood death toll nears 500, thousands ill |url=http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |agency=[[Reuters]] |date=15 August 2007 |access-date=15 August 2007 |archive-date=5 February 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080205073714/http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |url-status=live }}</ref> [[File:Flooding after 1991 cyclone.jpg|thumb|[[1991ع بنگلاديش طوفان]] کان پوءِ ٻوڏ، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا]] ==== موسمي تبديلي ==== بنگلاديش کي انهن ملڪن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو، جيڪي [[موسمي تبديليءَ جي نازڪ پذيري|موسمي تبديليءَ لاءِ سڀ کان وڌيڪ نازڪ]] آهن.<ref>{{Cite journal |last1=Kulp |first1=Scott A. |last2=Strauss |first2=Benjamin H.|date=29 October 2019|title=New elevation data triple estimates of global vulnerability to sea-level rise and coastal flooding|journal=Nature Communications |volume=10 |issue=1 |page=4844 |bibcode=2019NatCo..10.4844K |doi=10.1038/s41467-019-12808-z |pmc=6820795 |pmid=31664024}}</ref><ref>{{cite web |date=29 October 2019|title=Report: Flooded Future: Global vulnerability to sea level rise worse than previously understood |url=https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood|access-date=3 November 2019|website=climatecentral.org|archive-date=2 November 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191102025006/https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood}}</ref> هڪ صديءَ دوران 508 طوفانن بنگال جي نار واري علائقي کي متاثر ڪيو آهي، جن مان 17 سيڪڙو بابت خيال ڪيو وڃي ٿو ته اهي بنگلاديش جي زمين تي پهتا.<ref>{{Cite book|last=Chaturvedi|first=Sanjay|url=https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67|title=Climate Change and the Bay of Bengal|date=29 April 2016|publisher=Flipside Digital Content Company Inc.|isbn=978-981-4762-01-4|access-date=25 July 2023|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182105/https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67#v=onepage&q&f=false|url-status=live}}</ref> وڌندڙ برساتن، سمنڊ جي سطح ۾ اضافي ۽ اڀرندي طوفانن مان پيدا ٿيندڙ [[قدرتي خطرا]] موسمي تبديليءَ سان وڌڻ جا امڪان آهن، ۽ اهي هر هڪ زراعت، پاڻي ۽ خوراڪ جي سلامتي، انساني صحت ۽ رهائش تي سنگين اثر ڇڏيندا.<ref>{{cite book |url=http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|title=Bangladesh Climate Change Strategy and Action Plan, 2008 |publisher=Ministry of Environment and Forests Government of the People's Republic of Bangladesh|year=2008|isbn=978-984-8574-25-6|archive-url=https://web.archive.org/web/20091007060017/http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|archive-date=7 October 2009}}</ref> اندازو آهي ته 2050ع تائين سمنڊ جي سطح ۾ ٽي فوٽ اضافو لڳ ڀڳ 20 سيڪڙو زمين کي ٻوڙي ڇڏيندو ۽ 30 ملين کان وڌيڪ ماڻهن کي بي گهر ڪندو.<ref>{{cite web |last=Glennon |first=Robert|title=The Unfolding Tragedy of Climate Change in Bangladesh |url=https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171201040750/https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|archive-date=1 December 2017|access-date=23 November 2017}}</ref> بنگلاديش ۾ [[سمنڊ جي سطح ۾ اضافو]] واري خطري کي منهن ڏيڻ لاءِ [[بنگلاديش ڊيلٽا پلان 2100]] شروع ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100 |title=Bangladesh Delta Plan 2100|publisher=The Dutch water sector|access-date=24 September 2019|date=20 May 2019|archive-date=13 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230513135800/https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Bangladesh Delta Plan (BDP) 2100}}</ref> === حياتياتي گوناگوني === [[File:Bengal Tiger gets down in a shallow canal in Sundarban.jpg|thumb|[[بنگال ٽائيگر]]، قومي جانور، سندربن ۾]] بنگلاديش [[انڊوملايائي علائقو]] ۾ واقع آهي، ۽ اهو چئن خشڪي وارن ماحولياتي علائقن ۾ اچي ٿو: [[هيٺين گنگا ميدانن جا نم پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، [[ميزورام–منيپور–ڪاچن مينهن وارا ٻيلا]]، [[سندربن تازو پاڻي دلدلي ٻيلا]]، ۽ [[سندربن مينگروو]].<ref name="DinersteinOlson2017">{{cite journal |last1=Dinerstein |first1=Eric |last2=Olson |first2=David |last3=Joshi |first3=Anup |last4=Vynne |first4=Carly |last5=Burgess |first5=Neil D. |last6=Wikramanayake |first6=Eric |last7=Hahn |first7=Nathan |last8=Palminteri |first8=Suzanne |last9=Hedao |first9=Prashant |last10=Noss |first10=Reed |last11=Hansen |first11=Matt |last12=Locke |first12=Harvey |last13=Ellis |first13=Erle C |last14=Jones |first14=Benjamin |last15=Barber |first15=Charles Victor |last16=Hayes |first16=Randy |last17=Kormos |first17=Cyril |last18=Martin |first18=Vance |last19=Crist |first19=Eileen |last20=Sechrest |first20=Wes |last21=Price |first21=Lori |last22=Baillie |first22=Jonathan E. M. |last23=Weeden |first23=Don |last24=Suckling |first24=Kierán |last25=Davis |first25=Crystal |last26=Sizer |first26=Nigel |last27=Moore |first27=Rebecca |last28=Thau |first28=David |last29=Birch |first29=Tanya |last30=Potapov |first30=Peter |last31=Turubanova |first31=Svetlana |last32=Tyukavina |first32=Alexandra |last33=de Souza |first33=Nadia |last34=Pintea |first34=Lilian |last35=Brito |first35=José C. |last36=Llewellyn |first36=Othman A. |last37=Miller |first37=Anthony G. |last38=Patzelt |first38=Annette |last39=Ghazanfar |first39=Shahina A. |last40=Timberlake |first40=Jonathan |last41=Klöser |first41=Heinz |last42=Shennan-Farpón |first42=Yara |last43=Kindt |first43=Roeland |last44=Lillesø |first44=Jens-Peter Barnekow |last45=van Breugel |first45=Paulo |last46=Graudal |first46=Lars |last47=Voge |first47=Maianna |last48=Al-Shammari |first48=Khalaf F. |last49=Saleem |first49=Muhammad|title=An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm |journal=BioScience|volume=67|issue=6|year=2017|pages=534–545 |doi=10.1093/biosci/bix014 |pmid=28608869 |pmc=5451287}}</ref> ان جي ماحوليات ۾ ڊگهو سامونڊي ڪنارو، گهڻا [[بنگلاديش جي درياهن جي فهرست|درياهه ۽ معاون درياهه]]، ڍنڍون، [[آبي زمين]]ون، سدا بهار ٻيلا، نيم سدا بهار ٻيلا، جابلو ٻيلا، نم [[پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، تازو پاڻي دلدلي ٻيلا ۽ ڊگهي گاهه واري هموار زمين شامل آهن. بنگلاديش جو ميدان پنهنجي زرخيز [[دريائي لَٽَ]] واري مٽيءَ لاءِ مشهور آهي، جيڪا وسيع پوک کي سهارو ڏئي ٿي. ملڪ ۾ سرسبز ٻوٽن جو غلبو آهي، ۽ ڳوٺ اڪثر [[آم]]، [[ڪٺل]]، [[بانس]]، [[ڇاليا]]، [[ناريل]] ۽ [[کجور]] جي باغن ۾ لڪل هوندا آهن.<ref name="global.britannica.com">[http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life Bangladesh | history – geography :: Plant and animal life] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140203195926/http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life|date=3 February 2014}}. ''Encyclopædia Britannica''.</ref> ملڪ ۾ ٻوٽن جي زندگيءَ جون 6000 تائين جنسون آهن، جن ۾ 5000 گلدار ٻوٽا شامل آهن.<ref>{{cite web |url=http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna|title=Flora and Fauna – Bangladesh high commission in India |website=Bangladesh High Commission, New Delhi |archive-url=https://web.archive.org/web/20130820012655/http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna |archive-date=20 August 2013}}</ref> آبي ذخيرن ۽ آبي زمينن جا نظام ڪيترن آبي ٻوٽن لاءِ رهائشگاهه فراهم ڪن ٿا. [[نيمفياسي|واٽر للي]] ۽ [[ڪنول]] چوماسي موسم ۾ نمايان طور وڌن ٿا. ملڪ ۾ [[بنگلاديش جي محفوظ علائقن جي فهرست|60 جهنگلي جيوت پناهه گاهون]] آهن.<ref>{{cite web |year=2026|title=Protected Area Profile for Bangladesh from the World Database of Protected Areas|url=https://www.protectedplanet.net/country/BGD|access-date=22 February 2026|website=[[World Database on Protected Areas]]}}</ref> بنگلاديش [[سندربن]] جي گهڻي حصي جو گهر آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي، ۽ ڏکڻ اولهه واري ساحلي علائقي ۾ {{convert|6000|km2}} ايراضيءَ تي پکڙيل آهي. اهو ٽن محفوظ پناهه گاهن ۾ ورهايل آهي: [[سندربن ڏکڻ جهنگلي جيوت پناهه گاهه|ڏکڻ]]، [[سندربن اوڀر جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اوڀر]]، ۽ [[سندربن اولهه جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اولهه]] علائقا. هي ٻيلو يونيسڪو عالمي ورثي واري ماڳ آهي.<ref>{{Cite web |title=The Sundarbans |url=https://whc.unesco.org/en/list/798/ |access-date=2026-02-21 |website=[[UNESCO]] |language=en}}</ref> اتر اوڀر وارو سليٽ علائقو هاور آبي زمينن جو گهر آهي، جيڪو هڪ منفرد ماحولياتي نظام آهي. ان ۾ [[اڀرندي ۽ نيم اڀرندي مخروطي ٻيلا]]، هڪ [[تازو پاڻي دلدلي ٻيلو]]، ۽ گڏيل پن ڇڻڻ وارا ٻيلا پڻ شامل آهن. ڏکڻ اوڀر وارو چٽاگانگ علائقو سدا بهار ۽ نيم سدا بهار جابلو جهنگلن تي مشتمل آهي. وچ بنگلاديش ۾ ميداني سال ٻيلو شامل آهي، جيڪو غازيپور، [[ٽنگائل]] ۽ [[ميمڻ سنگهه]] ضلعن سان گڏ پکڙيل آهي.<ref>{{Cite journal|last=Rahman |first=Mohammed Mahabubur |last2=Rahman |first2=Md. Motiur |last3=Guogang |first3=Zhang |last4=Islam |first4=Kazi Shakila |date=1 March 2010 |title=A Review of the Present Threats to Tropical Moist Deciduous Sal (Shorea Robusta) Forest Ecosystem of Central Bangladesh |url=https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/194008291000300108 |access-date=2026-02-21 |website=[[Sage Journals]] |language=en |doi=10.1177/194008291000300108}}</ref> [[سينٽ مارٽن ٻيٽ]] ملڪ جو واحد [[مرجاني ريف]] آهي.<ref>{{Cite web |last=Kuddus |first=Abdul |date=2025-03-03 |title=Is St Martin's actually a 'coral island', what do researchers say? |url=https://en.prothomalo.com/environment/9rpuv1x2ra |access-date=2026-02-21 |website=[[Prothom Alo]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي ٻيلن، دلدلن، وڻڪار وارن علائقن ۽ جبلن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهنگلي جيوت|جهنگلي جيوت]] گهڻي مقدار ۾ موجود آهي.<ref name="global.britannica.com"/> جانورن جي وڏي اڪثريت {{convert|150000|km2}} جي رهائشگاهه اندر رهي ٿي.<ref>{{cite news |author1=Soraya Auer |author2=Anika Hossain |date=7 July 2012 |title=Lost Wards of the State |url=http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm|work=The Daily Star|access-date=14 February 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150214120509/http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm |archive-date=14 February 2015 |url-status=live}}</ref> [[بنگال ٽائيگر]]، [[بادلدار چيتو]]، [[کاري پاڻيءَ جو مگرمڇ]]، [[ڪارو پينٿر]] ۽ [[مڇي خور ٻلي]] سندربن جا اهم شڪاري جانور آهن.<ref>{{cite book|author=Peter Haggett|title=Encyclopedia of World Geography|url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|year=2001|publisher=Marshall Cavendish|isbn=978-0-7614-7289-6|page=2620|access-date=20 January 2017|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182110/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|url-status=live}}</ref> اتر ۽ اوڀر بنگلاديش [[ايشيائي هاٿي]]، [[هولاڪ گبن]]، [[ايشيائي ڪارو رڇ]] ۽ [[اورينٽل پائڊ هورن بل]] جو گهر آهي.<ref name="bearprojectbd.weebly.com">{{cite web |url=http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|title=Bears in Bangladesh|website=Bangladesh Bear Project|access-date=14 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150214061240/http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|archive-date=14 February 2015|url-status=live}}</ref> [[چيتل]] هرڻ ڏکڻ اولهه وارن وڻڪار وارن علائقن ۾ وڏي پيماني تي ڏسڻ ۾ اچن ٿا. ٻين جانورن ۾ [[ڪاري وڏي گلھري]]، [[ٽوپي دار لنگور]]، [[بنگال لومڙي]]، [[سامبر هرڻ]]، [[جهنگلي ٻلي]]، [[ڪنگ ڪوبرا]]، [[جهنگلي سوئر]]، [[نيولا]]، [[پينگولين]]، [[پائٿن (نسل)|پائٿن]] ۽ [[ايشيائي واٽر مانيٽر|واٽر مانيٽر]] شامل آهن. بنگلاديش ۾ [[ايراواڊي ڊولفن|ايراواڊي]] ۽ [[ڏکڻ ايشيائي درياهي ڊولفن|گنگا ڊولفن]] جي سڀ کان وڏين آبادين مان هڪ موجود آهي.<ref>{{cite web |url=http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|title=6,000 Rare, Large River Dolphins Found in Bangladesh|work=National Geographic|date=March 2009|access-date=13 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20141012093653/http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|archive-date=12 October 2014}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻه جيون]] جون 53، رينگڻ وارن جانورن جون 139، [[سامونڊي رينگڻ وارا جانور|سامونڊي رينگڻ وارن جانورن]] جون 19 ۽ [[سامونڊي ٿڃائتا جانور|سامونڊي ٿڃائتن]] جون 5 جنسون آهن. ان ۾ [[بنگلاديش جي پکين جي فهرست|پکين جون 628 جنسون]] پڻ آهن.<ref>{{cite news |last1=Hossain |first1=Muhammad Selim |date=23 May 2009 |title=Conserving biodiversity must for survival |url=http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |work=The Daily Star |access-date=30 May 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150530100603/http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |archive-date=30 May 2015 |url-status=live}}</ref> گذريل صديءَ دوران بنگلاديش ۾ ڪيترائي جانور ختم ٿي ويا، جن ۾ هڪ سينگ ۽ ٻه سينگ وارا [[گينڊا]] ۽ عام [[مور]] شامل آهن. انساني آبادي شهري علائقن ۾ مرڪوز آهي، جنهن ڪري ٻيلن جي ڪٽائي ڪنهن حد تائين محدود رهي آهي. تيز شهري واڌ قدرتي رهائشگاهن لاءِ خطرو بڻجي وئي آهي. ملڪ ۾ ماحولياتي مسئلا وسيع آهن؛ ڪپڙي جي صنعت سبب [[ڌليشوري درياهه]] جي آلودگي ۽ چڪريا سندربن ۾ جهينگن جي پوک کي عالمن [[ماحولياتي قتل]] طور بيان ڪيو آهي.<ref>{{cite book |last1=Suny |first1=Rabby Us |last2=Sarkar |first2=Oliver Tirtho |last3=Hasan |first3=Md. Abid |title=Politics of Climate Change |chapter=Political Economy of River Ecocide in Bangladesh: A Study in the Context of Dhaleshwari River |date=2023 |pages=83–103 |doi=10.1142/9789811263750_0005 |isbn=978-981-12-6374-3 }}</ref><ref>{{Cite journal |last=Zaman |first=Samia |date=7 June 2023 |title=The Bangladesh Environmental Humanities Reader: by Samina Luthfa, Mohammad Tanzimuddin Khan, and Munasir Kamal, Lanham, Lexinton Books, 2022 ISBN 978-1-4985-9913-9 and 978-1-4985-9914-6 |journal=Environmental Politics |volume=32 |issue=4 |pages=752–754 |doi=10.1080/09644016.2023.2192149 |doi-access=free}}</ref> جيتوڻيڪ ڪيترائي علائقا قانون هيٺ محفوظ آهن، پر ڪجهه بنگلاديشي جهنگلي جيوت هن واڌ سبب خطري ۾ آهي. [[بنگلاديش ماحوليات تحفظ ايڪٽ]] 1995ع ۾ نافذ ڪيو ويو. حڪومت ڪيترن علائقن کي [[ماحولياتي طور نازڪ علائقو]] قرار ڏنو آهي، جن ۾ آبي زمينون، ٻيلا ۽ درياهه شامل آهن. [[سندربن ٽائيگر پروجيڪٽ]] ۽ بنگلاديش بيئر پروجيڪٽ تحفظ کي مضبوط ڪرڻ واريون اهم شروعاتون آهن.<ref name="bearprojectbd.weebly.com"/> بنگلاديش 3 مئي 1994ع تي ريو [[حياتياتي گوناگوني بابت ڪنوينشن]] جي توثيق ڪئي.<ref name="cbd.int">{{cite web |url=http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|title=Bangladesh – Country Profile|website=cbd.int|access-date=16 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150217020013/http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|archive-date=17 February 2015|url-status=live}}</ref> 2014 مطابق ملڪ پنهنجي [[حياتياتي گوناگوني عمل جو منصوبو|قومي حياتياتي گوناگوني حڪمت عملي ۽ عمل منصوبي]] کي نظرثاني ڪرڻ لاءِ تيار هو.<ref name="cbd.int"/> == حڪومت ۽ سياست == {{Multiple image | caption_align = center | total_width = 300 | image1 = Mohammed Shahabuddin official portrait.jpg | caption1 = [[محمد شهاب الدين]]<br /><small>[[بنگلاديش جو صدر|صدر]]</small> | image2 = Tarique Rahman at meeting on Farmer cards, Cabinet Division, Secretariat, Dhaka, 2026-02-23 (cropped).jpg | caption2 = [[طارق رحمان]]<br /><small>[[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]]</small> }} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = National Assembly of Bangladesh (10).jpg | caption1 = [[جاتيا سنگساد ڀَون|قومي پارليامينٽ]] جي عمارت [[شير بنگلا نگر]] ۾، جيڪو هڪ پاڙو آهي ۽ ان جو نالو بنگال جي پهرئين [[بنگال جو وزيراعظم|وزيراعظم]] جي نالي تي رکيل آهي | image2 = Bangabhaban.jpg | caption2 = [[بنگڀون]]، جنهن جي معنيٰ ''بنگال هائوس'' آهي، بنگلاديش جو [[صدارتي محل]] آهي. اصل ۾ اهو [[هندستان جو وائسراءِ|هندستان جي وائسراءِ]] ۽ [[بنگال پريزيڊنسي جي گورنرن جي فهرست|بنگال جي گورنر]] لاءِ گهر هو. }} [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] موجب بنگلاديش هڪ [[وحداني رياست]]<ref name="gov2"/> ۽ ''[[قانوني طور]]'' [[نمائنده جمهوريت]] آهي، جنهن ۾ [[ويسٽ منسٽر نظام|ويسٽ منسٽر]] طرز جو [[پارلياماني جمهوريه|پارلياماني نظام]]<ref name="gov0"/> ۽ [[عام ووٽ جو حق]] موجود آهي.<ref name="gov">{{cite journal|last=Jahan|first=Rounaq|title=The Parliament of Bangladesh: Representation and Accountability|doi=10.1080/13572334.2014.975470|year=2014|pages=250–269|journal=[[The Journal of Legislative Studies]]|volume=21|issue=2}}</ref> [[بنگلاديش جي حڪومت|حڪومت]] کي ٽن ٿنڀن ۾ ورهائي سگهجي ٿو: انتظاميه، مقننه ۽ [[بنگلاديش جي عدليه|عدليه]]. اهي سڀ جوابدهي، شفافيت ۽ [[اختيارن جي ورهاست|اختيارن جي نگراني ۽ توازن]] کي يقيني بڻائڻ لاءِ ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/explained/news/explained-the-branches-bangladeshs-government-3512581|title=Explained: The branches of Bangladesh's government|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2024|access-date=20 January 2025|last=Siddiquee|first=Ayaan Shams}}</ref> آزاديءَ کان وٺي [[عوامي ليگ]] (AL) ۽ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (BNP) بنگلاديش جي سڀ کان طاقتور [[بنگلاديش جون سياسي پارٽيون|سياسي پارٽين]] مان ٻه رهيون آهن.<ref name="gov0">{{cite journal|last=Shah|first=Aqil|title=Democracy Deadlocked in Bangladesh|journal=[[Current History]]|volume=115|number=780|year=2016|pages=130–135|doi=10.1525/curh.2016.115.780.130 |jstor=48614157}}</ref> * حڪومت جو پهريون ٿنڀو انتظامي عضوو آهي، جنهن کي ملڪ جي انتظام جي ذميواري ڏني وئي آهي.<ref name="gov2"/> انتظامي اختيار گهڻو ڪري [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] وٽ هوندا آهن، جيڪو [[حڪومت جو سربراهه]] هوندو آهي ۽ [[بنگلاديش جي ڪابينا|ڪابينا]] جي نگراني ڪندو آهي.<ref name="gov2"/> پارلياماني حڪومت جو مدو پنج سال هوندو آهي. مختلف وزير انتظامي عضوي جو وڏو حصو بڻجن ٿا، سرڪاري کاتن جي نگراني ڪن ٿا ۽ پاليسيون ٺاهين ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش سول سروس|سول سروس]] وزيرن کي پاليسي لاڳو ڪرڻ ۾ مدد ڪري ٿي.<ref name="gov2"/> سڀ اختيار پاليسيون ٺاهڻ، عوامي خدمتون سنڀالڻ ۽ قومي ترقياتي منصوبا لاڳو ڪرڻ لاءِ گڏجي ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] رسمي [[رياست جو سربراهه]] آهي، جنهن جي اختيارن ۾ پارليامينٽ مان منظور ٿيل بلن کي قانون بڻائڻ لاءِ صحيح ڪرڻ، حڪومت جي استحڪام ۽ تسلسل کي برقرار رکڻ،<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|هٿياربند فوجن]] جي ڪمانڊر اِن چيف طور فرض انجام ڏيڻ<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24615.html|title=61.Supreme command|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> ۽ سڀني يونيورسٽين جو [[چانسلر]] هجڻ شامل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-447.html|title=The Dhaka University Order, 1973 (President's Order).|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٻيو ٿنڀو مقننه عضوو آهي، جنهن کي [[جاتيا سنگساد]]، يعني قوم جو گهر، پڻ چيو ويندو آهي.<ref name="parliament">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24619.html|title=65. Establishment of Parliament|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> شهري پارليامينٽ جا ميمبر چونڊين ٿا.<ref name="gov2"/> [[هڪ ايواني]] پارليامينٽ ۾ 350 ميمبر آهن، جن ۾ 300 ميمبر [[فرسٽ پاسٽ دي پوسٽ]] نظام تحت چونڊيا وڃن ٿا، ۽ 50 ميمبر [[عورتن جي بااختياري]] لاءِ مخصوص سيٽن تي مقرر ٿين ٿا.<ref name="parliament"/><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/women-mps-reserved-seats-how-empowered-are-they-really-3601271|title=Women MPs in reserved seats: How empowered are they really?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2024|access-date=20 January 2025|last=Hasan|first=Rashidul}}</ref> [[بنگلاديش جي آئين جو آرٽيڪل 70]] پارليامينٽ جي ميمبرن کي پنهنجي پارٽي جي خلاف ووٽ ڏيڻ کان روڪي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/backpage/article-70-constitution-its-safeguard-democracy-1581670|title=Article 70 of Constitution: It's a safeguard for democracy|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=26 May 2018|access-date=20 January 2025}}</ref> پارليامينٽ جي صدارت [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] ڪندو آهي، جيڪو صدر کان پوءِ ٻئي نمبر تي هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24603.html|title=54.Speaker to act as President during absence, etc.|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٽيون ٿنڀو عدليه آهي، جيڪا قانون جي تشريح، تڪرارن جي حل ۽ انصاف برقرار رکڻ جي ذميوار آهي.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ|سپريم ڪورٽ]] سڀ کان اعليٰ عدالت آهي، جيڪا [[اپيليٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|اپيليٽ ڊويزن]] ۽ [[هاءِ ڪورٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|هاءِ ڪورٽ ڊويزن]] ۾ ورهايل آهي.<ref name="court">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/part-details-203.html|title=THE JUDICIARY|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref><ref name="gov2"/> ان جي اڳواڻي [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] ڪندو آهي.<ref name="court"/> عدليه وٽ ڪنهن قانون جي آئيني حيثيت جاچڻ ۽ قانوني علاج مهيا ڪرڻ جو اختيار آهي. اها شهرين جا حق بچائي ٿي، قانون جي منصفاڻي لاڳو ٿيڻ کي يقيني بڻائي ٿي ۽ حڪومت اندر اختيارن جو توازن برقرار رکي ٿي.<ref name="gov2"/> عدالتن وٽ [[بنگلاديش ۾ عدالتي جائزو|عدالتي جائزي]] ۾ وسيع اختيار آهن، ۽ عدالتي [[نظير]] کي آئين جي آرٽيڪل 111 تحت حمايت حاصل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24668.html|title=111.Binding effect of Supreme Court judgments|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> عدليه ۾ ضلعي ۽ ميٽروپوليٽن عدالتون شامل آهن، جيڪي ديواني ۽ فوجداري عدالتن ۾ ورهايل آهن. ججن جي کوٽ سبب عدليه ۾ ڪيسن جو وڏو ڍير موجود آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/editorial/news/huge-case-backlog-only-hurting-citizens-3306391|title=Huge case backlog only hurting citizens|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 April 2023|access-date=20 January 2025}}</ref> [[انٽرنيشنل انسٽيٽيوٽ فار ڊيموڪريسي اينڊ اليڪٽورل اسسٽنس|انٽرنيشنل IDEA]] جي گلوبل اسٽيٽ آف ڊيموڪريسي (GSoD) انڊيڪسز ۽ ڊيموڪريسي ٽريڪر موجب، بنگلاديش مجموعي جمهوري معيارن ۾ هيٺين حد ۾ اچي ٿو، خاص طور سياسي نمائندگي ۾ ڪمزوريون آهن، جن ۾ معتبر چونڊون، شامل ووٽ جو حق ۽ چونڊيل حڪومت شامل آهن.<ref>{{Cite web |title=Bangladesh {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/bangladesh |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |title=Home {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/ |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref><ref>{{Cite web |title=Global State of Democracy Indices {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/gsod-indices |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref> === انتظامي ورهاست === {{Main|بنگلاديش جي انتظامي جاگرافي}} {{Bangladesh Divisions Image Map}} بنگلاديش کي اٺ انتظامي ڊويزنن ۾ ورهايو ويو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|publisher=Bangladesh Government|title=National Web Portal of Bangladesh|date=15 September 2015|access-date=23 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150923061605/http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|archive-date=23 September 2015|url-status=live}}</ref><ref name="CIA">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=15 May 2007 |year=2007}}</ref><ref>{{cite news |url=http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |title=Rangpur becomes a divivion |work=bdnews24.com |date=25 January 2010 |access-date=6 August 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150903184553/http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |archive-date=3 September 2015 |url-status=live}}</ref> ۽ هر ڊويزن جو نالو ان جي مرڪزي شهر تي رکيل آهي: [[باريسال ڊويزن|باريسال]]، سرڪاري طور ''باريشال''<ref name="namechange">{{cite news |url=https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|title=Bangladesh changes English spellings of five districts|work=bdnews24.com|date=2 April 2018|access-date=1 October 2019 |archive-date=15 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201215091950/https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|url-status=live}}</ref>، [[چٽاگانگ ڊويزن|چٽاگانگ]]، سرڪاري طور ''چٽوگرام''<ref name="namechange" />، [[ڍاڪا ڊويزن|ڍاڪا]]، [[کُلنا ڊويزن|کُلنا]]، [[ميمڻ سنگهه ڊويزن|ميمڻ سنگهه]]، [[راجشاهي ڊويزن|راجشاهي]]، [[رنگپور ڊويزن|رنگپور]]، ۽ [[سليٽ ڊويزن|سليٽ]]. ڊويزنون ضلعن، يعني ''ضلعن''، ۾ ورهايل آهن. بنگلاديش ۾ 64 ضلعا آهن، ۽ هر ضلعو ''اپازيلا''، يعني سب ضلعن، يا ''ٿانا'' ۾ ورهايل آهي. هر پوليس اسٽيشن جي اندر وارو علائقو، سواءِ ميٽروپوليٽن علائقن جي، ''[[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|يونينن]]'' ۾ ورهايل آهي، ۽ هر يونين ڪيترن ڳوٺن تي مشتمل هوندي آهي. ميٽروپوليٽن علائقن ۾ پوليس اسٽيشنون وارڊن ۾ ورهايل آهن، جيڪي وري ''محلن'' ۾ ورهايل آهن. ڊويزن يا ضلعي سطح تي ڪو به چونڊيل نمائندو ناهي، ۽ انتظام رڳو سرڪاري عملدارن تي مشتمل هوندو آهي. هر يونين، يا وارڊ، ۾ چيئرمين ۽ ڪيترن ميمبرن لاءِ سڌيون چونڊون ٿينديون آهن. 1997ع ۾ پارليامينٽ قانون منظور ڪيو، جنهن تحت هر يونين ۾ 12 مان ٽي سيٽون عورتن لاءِ مخصوص ڪيون ويون.<ref>''Local Government Act'', No. 20, 1997</ref> {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; border:2px solid #8fb3d9; background:#f8fbff;" |+ style="background:#d9ecff; color:#003366; font-weight:bold; padding:0.4em;" | بنگلاديش جون انتظامي ڊويزنون |- ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | [[بنگلاديش جون ڊويزنون|ڊويزن]] ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گاديءَ جو شهر ! scope="col" data-sort-type="date" style="background:#b7d7f0;" | قيام ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | پکيڙ (km<sup>2</sup>)<br /><ref>{{cite web |url=http://www.dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |title=Health Bulletin 2016 |website=Directorate General of Health Services |page=14 |access-date=7 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170613050056/http://dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |archive-date=13 June 2017 |url-status=live}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | 2021ع آبادي<br />(اندازي مطابق)<ref>{{cite web |url=http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |title=Population Projection of Bangladesh: Dynamics and Trends, 2011–2061 |date=November 2015 |website=Bangladesh Bureau of Statistics |pages=25–28}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گهاٽائي<br />2021ع |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال]] | 1 جنوري 1993ع | 13,225 | 9,713,000 | 734 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ]] | 1 جنوري 1829ع | 33,909 | 34,747,000 | 1,025 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا]] | 1 جنوري 1829ع | 20,594 | 42,607,000 | 2,069 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا]] | 1 آڪٽوبر 1960ع | 22,284 | 18,217,000 | 817 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه]] | 14 سيپٽمبر 2015ع | 10,584 | 13,457,000 | 1,271 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي]] | 1 جنوري 1829ع | 18,153 | 21,607,000 | 1,190 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور، بنگلاديش|رنگپور]] | 25 جنوري 2010ع | 16,185 | 18,868,000 | 1,166 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ]] | 1 آگسٽ 1995ع | 12,635 | 12,463,000 | 986 |} === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Diplomatic relations of Bangladesh.svg | caption1 = اهي ملڪ، جن جا بنگلاديش سان سفارتي لاڳاپا آهن | image2 = | caption2 = }} بنگلاديش کي [[عالمي سياست]] ۾ هڪ [[وچولي طاقت]] سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|title=Bangladesh at 50: On the Path to Becoming a Middle Power|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=16 December 2021 |last=Hassan |first=Asif Muztaba|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|url-status=live}}</ref> اهو [[هند-پئسفڪ]] جي جيوسياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|title=Understanding the Importance of Bangladesh in the Bay of Bengal and the Indo-Pacific |last=Karim |first=Tariq A.|date=21 May 2022|publisher=[[National Bureau of Asian Research]]|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|url-status=live}}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ اهو ڏکڻ ايشيا ۽ ڏکڻ اوڀر ايشيا جي وچ ۾ حڪمت عمليءَ واري هنڌ تي واقع آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Connecting South Asia and Southeast Asia: A Bangladesh Country Study|date=September 2014|publisher=[[Asian Development Bank]]|access-date=26 September 2022|number=500 |last1=Rahman |first1=Mustafizur |last2=Moazzem |first2=Khondaker Golam |last3=Chowdhury |first3=Mehruna Islam |last4=Sehrin |first4=Farzana}}</ref> بنگلاديش 1972ع ۾ [[قومن جي دولت مشترڪه]] ۾ ۽ 1974ع ۾ گڏيل قومن ۾ شامل ٿيو.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048 |title=Bangladesh enters Commonwealth |last=Sajen |first=Shamsuddoza|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 April 2020 |access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153013/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|title=Bangladesh marks 40 years as Member State of the UN |publisher=United Nations|date=26 September 2014|access-date=26 September 2022 |last=Chaudhury |first=Dipanjan Roy|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153010/https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|url-status=live}}</ref> اهو موسمي تبديلي، ايٽمي هٿيارن جي عدم ڦهلاءُ، واپاري پاليسي ۽ غير روايتي سلامتي جي مسئلن تي گهڻ طرفي سفارتڪاري تي ڀاڙي ٿو.<ref>{{cite web |url=https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | title=Roundtable on 'Non Traditional Security Threats in the Indo-Pacific Region' – NTS-Asia | date=30 August 2022 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184723/https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | url-status=live }}</ref> بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] جي قيام ۾ اڳواڻي ڪئي، جيڪو [[هندستاني برصغير]] ۾ علائقائي سفارتڪاري جو اهم فورم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |last1=De |first1=Prabir |last2=Bhattacharyay |first2=Biswa N.|title=Prospects of India–Bangladesh Economic Cooperation: Implications for South Asian Regional Cooperation|publisher=[[Asian Development Bank]]|date=September 2007|access-date=27 September 2022}}</ref> اهو 1974ع ۾ [[اسلامي تعاون تنظيم]] ۾ شامل ٿيو،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177|title=Bangladesh an example of religious harmony: OIC|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=21 March 2021|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102404/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177 |url-status=live}}</ref> ۽ [[ڊي-8 اقتصادي تعاون تنظيم|ڊيولپنگ-8]] جو باني ميمبر آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=1 August 2022|access-date=27 September 2022|title=Bangladesh receives "International Peace Award" as D-8 founding member|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|url-status=live}}</ref> تازو بنگلاديش [[عالمي بئنڪ]] جي سهڪار سان علائقائي واپار ۽ ٽرانسپورٽ رابطن کي هٿي ڏيڻ تي ڌيان ڏنو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | title=Regional Trade and Connectivity in South Asia Gets More Than $1 Billion Boost from World Bank | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184718/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | url-status=live }}</ref> اهو پنهنجي اهم پرڏيهي پاليسي مقصدن مان هڪ طور [[آسيان ۾ بنگلاديش جي شموليت|آسيان ۾ شامل ٿيڻ جي ڪوشش]] پڻ ڪري رهيو آهي.<ref name=":5">{{Cite news |title=Ultimate goal is to join ASEAN as a full member |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/trade-market/ultimate-goal-is-to-join-asean-as-a-full-member-1743783067 |access-date=2025-07-12 |work=The Financial Express |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=2024-09-05 |title=Will Bangladesh join Asean? Maritime arbitration wins favour Dhaka |url=https://www.scmp.com/week-asia/politics/article/3277348/will-bangladesh-join-asean-maritime-arbitration-wins-and-cultural-links-favour-dhaka |access-date=2025-07-17 |website=South China Morning Post |language=en}}</ref><ref>{{cite web |last=Rahman |first=Mohammad Tariqur |date=8 February 2025 |title=Perhaps: Should Bangladesh be a member of ASEAN? |url=https://apakhabartv.com/2025/02/08/perhaps/ |access-date=17 July 2025 |website=ApakhabarTV}}</ref> ڍاڪا [[بمسٽيڪ]] جو صدر دفتر رکي ٿو، جيڪا [[بنگال جي نار تي ڀاڙيندڙ ملڪ|بنگال جي نار سان لاڳاپيل ملڪن]] کي گڏ ڪندڙ تنظيم آهي. پاڙيسري ميانمار سان [[بنگلاديش–ميانمار لاڳاپا|لاڳاپا]] 2016–2017ع کان سخت ڇڪتاڻ جو شڪار آهن، جڏهن 700,000 کان وڌيڪ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|روهنگيا پناهگير]] غيرقانوني طور بنگلاديش ۾ داخل ٿيا.<ref name="RohingyaHRW">{{cite web |url=https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|title=Bangladesh Is Not My Country|publisher=[[Human Rights Watch]]|date=5 August 2018|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جي پارليامينٽ، حڪومت ۽ سول سوسائٽي روهنگيا خلاف ميانمار جي فوجي ڪارروائين تي [[2016–17ع روهنگيا لڏپلاڻ تي بين الاقوامي ردعمل|بين الاقوامي تنقيد]] جي اڳواڻيءَ ۾ رهيون آهن، ۽ انهن جي [[واپسي جو حق|واپسيءَ جي حق]] جو مطالبو [[اراڪان]] ڏانهن ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | title=Bangladesh and Myanmar Resume Talks on Rohingya Repatriation | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184715/https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|title=Bangladesh tells UN that Rohingya refugees must return to Myanmar|date=17 August 2022|publisher=[[Al Jazeera Media Network|Al Jazeera]]|access-date=27 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926223428/https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|url-status=live}}</ref> بنگلاديش پنهنجي سڀ کان وڏي پاڙيسري ملڪ ڀارت سان اهم [[بنگلاديش–ڀارت لاڳاپا|ٻطرفا ۽ معاشي لاڳاپا]] رکي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=India-Bangladesh Bilateral Relations|date=March 2021|publisher=[[Ministry of External Affairs (India)]]|access-date=27 September 2022}}</ref> جيڪي اڪثر [[ڀارت ۾ پاڻيءَ جي سياست|پاڻيءَ جي سياست]]، [[گنگا پاڻي تڪرار|گنگا]] ۽ [[تيستا درياهه#پاڻي ورهائڻ جو چئلينج|تيستا]] جي مسئلن،<ref>{{cite web |url=https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | title=India and Bangladesh Conflict over the Ganges River &#124; Climate-Diplomacy | date=January 1957 | access-date=23 October 2022 | archive-date=23 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221023122123/https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | url-status=live }}</ref><ref>{{cite thesis |last=Karim |first=Sajid |date=November 2020 |title=Transboundary Water Cooperation between Bangladesh and India in the Ganges River Basin: Exploring a Benefit-sharing Approach |type=Master's |publisher=[[Uppsala University]] |url=http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|access-date=27 September 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|title=India Must Settle the Teesta River Dispute With Bangladesh for Lasting Gains|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=9 April 2021|access-date=27 September 2022 |last=Banerji |first=Anuttama|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|url-status=live}}</ref> ۽ [[بنگلاديش–ڀارت سرحد تي موت|بنگلاديشي شهرين جي سرحدي قتلن]] سبب ڇڪتاڻ جو شڪار ٿين ٿا.<ref>{{cite web |url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343 |title='Unlawful killings' along India border: Bangladeshi families seek justice|publisher=[[Anadolu Agency]]|date=11 February 2021|access-date=27 September 2022 |last=Kamruzzaman |first=Md.|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|title=Bangladesh sees highest border deaths in 10 years|date=22 December 2020 |last=Anik |first=Syed Samiul Basher|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جا پاڪستان سان لاڳاپا مسئلن جو شڪار آهن، خاص طور تي ان ڪري جو پاڪستان 1971ع واري [[بنگلاديش نسل ڪشي]] کان انڪار ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|title=Should Pakistan apologize to Bangladesh for the 1971 war?|work=[[DW News]]|publisher=[[Deutsche Welle]]|date=30 March 2021|access-date=27 September 2022 |last=Janjua |first=Haroon|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|url-status=live}}</ref> اهو چين سان [[بنگلاديش–چين لاڳاپا|گرم لاڳاپا]] برقرار رکي ٿو، جيڪو ان جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار ۽ سڀ کان وڏو هٿيار فراهم ڪندڙ ملڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|title=Decoding China-Bangladesh relationship |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta|date=27 June 2018|access-date=27 September 2022|publisher=[[Observer Research Foundation]]|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|url-status=live}}</ref> جاپان بنگلاديش کي سڀ کان وڌيڪ معاشي امداد ڏيندڙ ملڪ آهي، ۽ ٻنهي ملڪن وچ ۾ [[بنگلاديش–جاپان لاڳاپا|حڪمت عملي ۽ معاشي ڀائيواري]] آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|title=50 Years of Japan-Bangladesh Ties: From Economic to Strategic Partnership|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=10 February 2022 |last=Shazzad |first=Hussain|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153002/https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|url-status=live}}</ref> وچ اوڀر جي ملڪن سان سياسي لاڳاپا مضبوط آهن.<ref>{{cite web |url=https://saudigazette.com.sa/article/38010 | title=Bangladesh and Saudi Arabia have extremely cordial relations – Rizvi | date=27 March 2013 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184720/https://saudigazette.com.sa/article/38010 | url-status=live }}</ref> بنگلاديش کي پنهنجي ترسيل رقم جو 59 سيڪڙو وچ اوڀر مان ملي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | title=Middle East dual shock spillover on Bangladesh's remittance | date=19 July 2020 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184724/https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | url-status=live }}</ref> جيتوڻيڪ خراب ڪم ڪندڙ حالتون وچ اوڀر ۾ رهندڙ چئن ملين کان وڌيڪ [[وچ اوڀر ۾ بنگلاديشي|بنگلاديشي مزدورن]] کي متاثر ڪن ٿيون.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|title=Experts: Middle East remains key to Bangladesh's fortunes in a changing world|date=29 June 2022|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|url-status=live}}</ref> بنگلاديش [[موسمي تبديلي|عالمي موسمي]] سفارتڪاري ۾ [[ڪلايميٽ ولنرئبل فورم]] جي اڳواڻ طور اهم ڪردار ادا ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | title=COP26 and Bangladesh: Time to Consolidate Climate Diplomacy | work=SOAS Blog | date=11 October 2021 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184721/https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | url-status=live }}</ref> === فوج === {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladeshi soldiers on a BTR-80 APC.jpg | caption1 = [[بي ٽي آر-80]] تي بنگلاديش فوج جا اهلڪار | image2 = BNS Bongobondhu2.jpg | caption2 = بنگلاديش بحريه جو [[فريگيٽ]]، [[بي اين ايس خالد بن وليد]] | image3 = Mikoyan MiG-29-Chengdu F-7.jpg | caption3 = بنگلاديش هوائي فوج جا ويڙهاڪ جهاز، مگ-29 ۽ ايف-7 }} [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] [[برطانوي فوج]] ۽ [[برطانوي هندستاني فوج]] جو ادارياتي ڍانچو ورثي ۾ حاصل ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|title=The Military and Democracy in Bangladesh|website=press-files.anu.edu.au|access-date=19 September 2017|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010141253/http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|url-status=live}}</ref> 2024ع ۾ [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] جي سرگرم اهلڪارن جو انگ لڳ ڀڳ 230,000 هو،<ref name="IISS">*{{cite book| title=The Military Balance 2018 |author1=International Institute for Strategic Studies |author-link1=International Institute for Strategic Studies| date=14 February 2018| publisher=[[Routledge]]| isbn=978-1-85743-955-7| ref=IISS2018}}</ref> جنهن ۾ هوائي فوج جا 21,000 ۽ بحريه جا 27,000 اهلڪار شامل هئا.<ref>Including service and civilian personnel. See [https://web.archive.org/web/20120112044228/http://www.bangladeshnavy.org/glance.html Bangladesh Navy]. Retrieved 17 July 2007.</ref> روايتي دفاعي ڪردارن کان علاوه، فوج آفتن جي امدادي ڪارروائين ۾ شهري اختيارين جي مدد ڪئي آهي ۽ سياسي بيچيني جي دورن ۾ اندروني سلامتي پڻ فراهم ڪئي آهي. ڪيترن سالن کان، بنگلاديش [[گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ|گڏيل قومن جي امن فوجن]] ۾ دنيا جو سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ رهيو آهي.<ref>{{Cite web |date=4 April 2023 |title=Contribution of Uniformed Personnel to UN by Country and Personnel Type |url=https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |access-date=12 May 2023 |publisher=United Nations|archive-date=12 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230512143419/https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش جو فوجي بجيٽ]] جي ڊي پي جو 1.3 سيڪڙو آهي، جيڪو 2021ع ۾ 4.3 بلين آمريڪي ڊالرن جي برابر هو.<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |title=Military expenditure (% of GDP) – Bangladesh |publisher=World Bank |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207232946/https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |last=Alif |first=Abdullah |date=11 June 2020 |title=Budget FY21: Military spending increases by Tk2,327 crore |url=https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |work=Dhaka Trbiune |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231443/https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش بحريه]]، جيڪا بنگال جي نار جي وڏين بحرين مان هڪ آهي، فريگيٽن، آبدوزن، ڪورويٽن ۽ ٻين جهازن جي [[بنگلاديش بحريه جي سرگرم جهازن جي فهرست|بيڙي]] تي مشتمل آهي. [[بنگلاديش هوائي فوج]] وٽ گهڻ مقصدي جنگي جهازن جو هڪ [[بنگلاديش جي سرگرم فوجي جهازن جي فهرست|ننڍو بيڙو]] آهي. بنگلاديش جي فوجي سامان جو گهڻو حصو چين کان اچي ٿو.<ref>{{cite news |last=Balachandran |first=P.K. |date=12 April 2017 |title=Rivals India and China woo Bangladesh with aid totalling $46 b |url=http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |work=[[Daily FT]] |access-date=27 July 2017 |archive-date=28 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170728123712/http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |url-status=live }}</ref> تازن سالن ۾، بنگلاديش ۽ ڀارت گڏيل فوجي مشقون، فوجي اڳواڻن جا اعليٰ سطحي دورا، [[دهشتگردي جي روڪٿام]] ۾ سهڪار ۽ ڳجهي ڄاڻ جي مٽاسٽا وڌائي آهي. بنگلاديش [[اتر اوڀر ڀارت]] ۾ استحڪام ۽ سلامتي کي يقيني بڻائڻ لاءِ اهم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |title=Migration, river management, radicalisation: What does the future hold for India-Bangladesh relations? |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta |date=May 2020 |website=Observer Research Foundation |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231444/https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |title=Bangladesh and India's Northeast: A security perspective |work=The Daily Star |date=15 October 2011 |access-date=14 February 2022 |archive-date=8 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220208025833/https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |url-status=live }}</ref> اوڀر برصغير ۾ بنگلاديش جي حڪمت عملي واري اهميت چين جي ويجهڙائي، برما سان سرحد، مکيه ڀارت ۽ اتر اوڀر ڀارت جي جدا ٿيڻ، ۽ بنگال جي نار ۾ ان جي سامونڊي علائقي تي دارومدار رکي ٿي.<ref>{{cite web |author=Anu Anwar, Michael Kugelman |url=https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |title=The U.S. Should Deepen Ties With Bangladesh |work=Foreign Policy |date=1 December 2021 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |url-status=live }}</ref> 2002ع ۾ بنگلاديش ۽ چين دفاعي سهڪار جو معاهدو ڪيو.<ref>{{cite journal |last=Kinne |first=Brandon J. |date=15 August 2018 |title=Defense Cooperation Agreements and the Emergence of a Global Security Network |journal=International Organization |volume=72 |issue=4 |pages=799–837 |doi=10.1017/S0020818318000218 |doi-access=free }}</ref> آمريڪا بنگلاديش سان [[اسٽيٽس آف فورسز ايگريمينٽ]]، [[ايڪويزيشن اينڊ ڪراس-سروسنگ ايگريمينٽ]] ۽ جنرل سيڪيورٽي آف ملٽري انفارميشن ايگريمينٽ بابت ڳالهين جي ڪوشش ڪئي آهي.<ref>{{cite journal |last=Paul |first=Bimal Kanti |year=2005 |title=Bangladeshi American Response to the 1998 Status of Forces Agreement (SOFA): An Assessment |journal=The Professional Geographer |volume=57 |issue=4 |pages=495–505 |doi=10.1111/j.1467-9272.2005.00494.x |bibcode=2005ProfG..57..495P }}</ref><ref>{{cite web |last=Ashraf |first=Nazmul |url=https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |title=U.S. keen on military ties with Dhaka &#124; Uae |work=Gulf News |date=11 May 2002 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162344/https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=US wants 2 defence deals with Bangladesh |url=https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |work=The Daily Star |date=18 October 2019 |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |url-status=live }}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش گڏيل قومن جي [[ايٽمي هٿيارن جي پابندي بابت معاهدو]] جي توثيق ڪئي.<ref>{{cite news |title=Bangladesh ratifies nuclear weapons prohibition treaty |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |work=Dhaka Tribune |date=28 September 2020 |access-date=15 August 2020 |archive-date=20 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200920163951/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |url-status=live }}</ref> == آبادي == {{Main|بنگلاديش جي آبادي}} {{Further|بنگالي}} {{Historical populations |source = World Bank<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|publisher=[[World Bank]]|title=Population, total – Bangladesh|access-date=19 January 2025}}</ref> |title = آبادي (ملينن ۾) |percentages = pagr |1960 |51,828,660 |1971 |70,276,758 |1980 |88,016,432 |1990 |111,633,717 |2000 |134,544,304 |2010 |152,201,981 |2023 |171,466,990 }} بنگلاديش جي آبادي [[2022ع بنگلاديشي آدمشماري|2022ع جي آدمشماري]] ۾ 169.8&nbsp;ملين رڪارڊ ڪئي وئي،<ref name="populationcensus2022"/> جيڪا 2023ع ۾ وڌي 171.4&nbsp;ملين ٿي وئي.<ref name="unpop">{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|title=Population, total – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 April 2025}}</ref> اهو دنيا جو [[آبادي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ايشيا جو [[آبادي موجب ايشيائي ملڪن جي فهرست|پنجون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ۽ دنيا جو [[آبادي جي گهاٽائي موجب ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گهاٽي آبادي وارو وڏو ملڪ]] آهي، جتي {{as of|2020|lc=y}} مکيه آبادي گهاٽائي 1,265 ماڻهو/km<sup>2</sup> هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/EN.POP.DNST?locations=BD|title=Population density (people per sq. km of land area) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR)، جيڪا ڪڏهن دنيا جي سڀ کان وڌيڪ شرحن مان هڪ هئي، نمايان گهٽتائي مان گذري آهي؛ اها 1985ع ۾ 5.5 کان 1995ع ۾ 3.7 ۽ پوءِ 2022ع ۾ 1.9 تائين گهٽجي وئي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.TFRT.IN?locations=BD|title=Fertility rate, total (births per woman) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> جيڪا 2.1 واري [[متبادل سطح کان هيٺ زرخيزي]] کان به گهٽ آهي.<ref>{{cite journal |last1=Bora |first1=Jayanta Kumar |last2=Saikia |first2=Nandita |last3=Kebede |first3=Endale Birhanu |last4=Lutz |first4=Wolfgang |title=Revisiting the causes of fertility decline in Bangladesh: The relative importance of female education and family planning programs |journal=Asian Population Studies |date=2023 |volume=19 |pages=81–104 |doi=10.1080/17441730.2022.2028253 |doi-access=free }}</ref> آبادي جو گهڻو حصو ڳوٺاڻن علائقن ۾ رهي ٿو، جڏهن ته 2023ع مطابق صرف 40٪ آبادي شهري علائقن ۾ رهي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.URB.TOTL.IN.ZS?locations=BD|title=Urban population (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[وچولي عمر]] لڳ ڀڳ 28 سال آهي؛ ڪل آبادي جو 26٪ حصو 14 سالن يا ان کان گهٽ عمر جو آهي،<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.0014.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 0–14 (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ۽ 2023ع صرف 6٪ ماڻهو 65 سالن يا ان کان وڌيڪ عمر جا آهن.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.65UP.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 65 and above (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش هڪ [[نسلي ۽ ثقافتي تنوع جي سطح موجب ملڪن جي فهرست|نسلي ۽ ثقافتي طور هم جنس سماج]] آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]] آبادي جو 99٪ آهن.<ref name="cia"/> [[آديواسي]] آبادي ۾ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما]]، [[مارما ماڻهو|مارما]]، [[سانٿال ماڻهو|سانٿال]]، [[مرو ماڻهو|مرو]]، [[تانچنگيا ماڻهو|تانچنگيا]]، [[باوم ماڻهو|باوم]]، [[تريپوري ماڻهو|تريپوري]]، [[خاصي ماڻهو|خاصي]]، [[خومي ماڻهو|خومي]]، [[ڪوڪي ماڻهو|ڪوڪي]]، [[گارو ماڻهو|گارو]] ۽ [[بشنوپريا منيپوري ماڻهو|بشنوپريا منيپوري]] شامل آهن. چٽاگانگ پهاڙي علائقن ۾ مقامي ماڻهن جي خودمختياري تحريڪ سبب 1975ع کان 1997ع تائين بدامني ۽ [[چٽاگانگ پهاڙي علائقن جو تڪرار|بغاوت]] رهي. جيتوڻيڪ 1997ع ۾ امن معاهدو ٿيو، پر علائقو [[آپريشن اتاران|اڃا به فوجي موجودگي هيٺ]] آهي.<ref name="rashiduzzaman">{{cite journal |last=Rashiduzzaman |first=M. |year=1998 |title=Bangladesh's Chittagong Hill Tracts Peace Accord: Institutional Features and Strategic Concerns |journal=Asian Survey |volume=38 |issue=7 |pages=653–70 |doi=10.2307/2645754 |jstor=2645754}}</ref> [[اردو]] ڳالهائيندڙ [[رهجي ويل پاڪستاني]]ن کي 2008ع ۾ سپريم ڪورٽ طرفان شهريت ڏني وئي.<ref>{{cite web|url=https://www.unhcr.org/news/stories/how-bangladesh-court-ruling-changed-lives-more-300000-stateless-people|title=How a Bangladesh court ruling changed the lives of more than 300,000 stateless people|last1=Shadman|first1=Onchita|last2=Schönbauer|first2=Roland|date=23 February 2015|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش 2017ع کان وٺي 700,000 کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن جي ميزباني پڻ ڪري ٿو، جنهن سبب اهو دنيا جي سڀ کان وڏين پناهگير آبادين وارن ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="RohingyaHRW"/> == معيشت == {{Main|بنگلاديش جي معيشت}} {{Further|بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Dhaka April (33244268934).jpg | caption1 = [[موتي جهيل ٿاڻو|موتي جهيل]]، قومي گاديءَ واري شهر [[ڍاڪا]] جو سڀ کان وڏو [[مرڪزي واپاري ضلعو|واپاري ضلعو]] آهي۔ | image2 = The padma bridge 04.jpg | caption2 = [[پدما پل]]، جيڪا 2022ع ۾ کولِي وئي، هڪ [[سڙڪ ۽ ريلوي پلن جي فهرست|سڙڪ-ريل پل]] آهي جيڪا [[پدما ندي]] تي تعمير ٿيل آهي۔ }} بنگلاديش هڪ [[في فرد مجموعي قومي آمدني موجب ملڪن جي فهرست#هيٺين وچولي آمدني وارو گروهه|هيٺين وچولي آمدني]] واري [[مخلوط معيشت|مخلوط منڊي معيشت]] رکندڙ ملڪ آهي۔<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Zobaer|url=https://www.dw.com/en/bangladesh-economy-50-years-on/a-57015896|title=Bangladesh at 50: From 'basket case' to rising economic star|access-date=30 September 2022|work=[[ڊي ڊبليو نيوز]]|publisher=[[ڊيوچي ويلي]]|date=16 December 2021}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/feature/2023/01/22/a-journey-together-bangladesh-and-world-bank-celebrate-historic-partnership|title=A Journey Together: Bangladesh and World Bank Celebrate Historic Partnership|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|date=22 January 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> نالي ماتر جي ڊي پي موجب بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن جي جي ڊي پي (نالي ماتر) موجب فهرست|36هين وڏي معيشت]] ۽ [[خريداري قوت برابري]] (PPP) موجب [[ملڪن جي جي ڊي پي (PPP) موجب فهرست|24هين وڏي معيشت]] رکي ٿو۔ بنگلاديش جي [[مزدور قوت]] 71.4 ملين ماڻهن تي مشتمل آهي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.TLF.TOTL.IN?locations=BD|title=Labor force, total – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> جيڪا دنيا ۾ [[مزدور قوت موجب ملڪن جي فهرست|ستين وڏي مزدور قوت]] آهي؛ جڏهن ته 2024 مطابق بيروزگاري جي شرح 3.6٪ هئي۔<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.ZS?locations=BD|title=Unemployment, total (% of total labor force) (modeled ILO estimate) – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ جا [[زرِ مبادلا جا ذخيرا]] گهٽجڻ باوجود،<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/business/local/s3knbstt64|title=Respite from fall in forex reserves, dollar market stable|work=[[پروٿوم آلو]]|date=19 October 2024|last=Sakib|first=Shanaullah|access-date=9 January 2025}}</ref> ڏکڻ ايشيا ۾ هندستان کان پوءِ ٻئي نمبر تي آهن۔ بنگلاديش جي [[بنگلاديشي جلاوطن برادري|جلاوطن برادري]] 2024ع دوران تقريباً 27 ارب آمريڪي ڊالر [[بنگلاديش ڏانهن ترسيل رقم]] جي صورت ۾ موڪليا۔<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/remittance-hit-all-time-high-2024-3789871|title=Remittance hit all-time high in 2024|last=Hasan|first=Md. Mehedi|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 January 2025|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديشي ٽڪا]] ملڪ جي قومي ڪرنسي آهي۔ 2023 مطابق، خدمتن وارو وڏو شعبو ڪل جي ڊي پي جو لڳ ڀڳ 51.5٪ حصو ڏئي ٿو، ان کان پوءِ صنعتي شعبو 34.6٪ سان ٻئي نمبر تي آهي، جڏهن ته [[بنگلاديش ۾ زراعت|زرعي شعبو]] صرف 11٪ جي ڊي پي پيدا ڪري ٿو۔<ref name="cia"/> تنهن هوندي به روزگار جي لحاظ کان اهو سڀ کان وڏو شعبو آهي ۽ ملڪ جي لڳ ڀڳ اڌ مزدور قوت کي روزگار فراهم ڪري ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/labour-force-survey-2022-agriculture-still-main-job-generator-3283936|title=Labour Force Survey 2022: Agriculture still main job generator|last=Byron|first=Rejaul Karim|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=30 March 2023|access-date=11 January 2025}}</ref> ملڪ جي برآمداتي آمدني جو 84٪ کان وڌيڪ حصو [[بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت]] مان حاصل ٿئي ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.weforum.org/stories/2024/02/how-bangladesh-offers-lessons-for-sustainable-industrialization-in-africa/|last=Akinrebiyo|first=Femi|title=Bangladesh's leap from poverty to textile powerhouse offers lessons for countries in Africa|date=16 February 2024|work=[[ورلڊ اڪنامڪ فورم]]|access-date=11 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جو ٻيون نمبر وڏو تيار پوشاڪ برآمد ڪندڙ ملڪ آهي ۽ عالمي [[تيز فيشن]] صنعت ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو، جتي اها مختلف مغربي فيشن برانڊن کي شيون برآمد ڪري ٿي۔<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/cd6ye3e8x9po|title=Fast fashion drove Bangladesh – now its troubled economy needs more|work=[[بي بي سي نيوز]]|date=7 September 2024|access-date=16 January 2025|last=Imandar|first=Nikhil|publisher=[[بي بي سي]]}}</ref> بنگلاديش [[بنگلاديش جي جوٽ صنعت|جوٽ]]،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/symbol-our-degradation-3624216|title=A symbol of our degradation|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 June 2024|last=Choudhury|first=Serajul Islam|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانورن جي پيداوار|چانور]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/bw4ldbvrb4|title=Rice production rising high in Bangladesh|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[پروٿوم آلو]]|date=17 June 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جي مڇين جي فهرست|مڇي]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/good-day-bangladesh/sk7ow1u6en|title=Bangladesh globally second in freshwater fish production|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=10 June 2024|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانهه جي پيداوار|چانهه]]<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/long-term-plan-behind-high-tea-production-3399926|title=Long-term plan behind high tea production|last1=Chowdhury|first1=Dwoha|last2=Halder|first2=Sukanta|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=22 August 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> ۽ گلن جو اهم پيدا ڪندڙ ملڪ پڻ آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/floriculture-lucrative-sector-bangladesh-131728|title=Floriculture: A lucrative sector in Bangladesh|date=12 September 2020|website=Business Standard}}</ref> ٻين وڏين صنعتن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهاز سازي|جهاز سازي]]، [[بنگلاديش ۾ دواسازي صنعت|دواسازي]]، [[بنگلاديش ۾ فولاد صنعت|فولاد]]، [[بنگلاديش ۾ برقيات صنعت|برقيات]] ۽ [[بنگلاديش ۾ چمڙي جي صنعت|چمڙي جون شيون]] شامل آهن۔<ref>{{cite journal|last1=Ahaduzzaman|last2=Sarkar|first2=Prottasha|last3=Anjum|first3=Aniqa|last4=Khan|first4=Easir A.|title=Overview of Major Industries in Bangladesh|date=7 December 2017|journal=Journal of Chemical Engineering|volume=30|number=1|doi=10.3329/jce.v30i1.34798|pages=51–58|doi-access=free}}</ref> چين بنگلاديش جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار آهي، جيڪو ڪل واپار جو 15٪ حصو رکي ٿو، جڏهن ته هندستان 8٪ سان ٻئي نمبر تي آهي۔<ref>{{cite web|last=Haroon|first=Jasim Uddin|date=11 December 2024|work=[[فنانشل ايڪسپريس]]|url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/last-page/china-bangladeshs-top-trading-partner-in-fy24-1733855492|title=China Bangladesh's top trading partner in FY24|access-date=11 January 2025}}</ref> خانگي شعبو ملڪ جي جي ڊي پي جو 80٪ حصو پيدا ڪري ٿو، جڏهن ته سرڪاري ملڪيت وارين ڪمپنين جو ڪردار مسلسل گهٽجي رهيو آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/public-sector-needs-keep-pace-private-sector-359749|title=Public sector needs to keep pace with private sector|date=20 January 2022|website=Business Standard}}</ref> بنگلاديش جي معيشت گهڻو ڪري خانداني ملڪيت واريون [[بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست|واپاري جماعتون]] ۽ ننڍن ۽ وچولي درجي جي ڪاروبارن تي ٻڌل آهي۔ بنگلاديش جون ڪجهه وڏيون عوامي شيئر مارڪيٽ ۾ درج ڪمپنيون [[بيڪسيمڪو]]، [[بي آر اي سي بينڪ]]، [[بي ايس آر ايم]]، [[جي پي ايڇ اسپات]]، [[گرامينفون]]، [[سمٽ گروپ]] ۽ [[اسڪوائر فارماسيوٽيڪل]] آهن۔<ref>{{Cite web |url=https://www.dse.com.bd/dse30_share.php|title=DS30 Index &#124; Dhaka Stock Exchange|website=dse.com.bd}}</ref> [[ڍاڪا اسٽاڪ ايڪسچينج]] ۽ [[چٽگانگ اسٽاڪ ايڪسچينج]] ملڪ جون ٻه اهم [[سرمائي مارڪيٽ]]ون آهن۔<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/tale-two-capital-markets-883756|title=A tale of two capital markets|work=[[Business Standard]]|date=25 June 2024|last=Islam|first=Shadique Mahbub|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ مواصلات]] جي صنعت دنيا جي تيزي سان وڌندڙ صنعتن مان هڪ آهي، جتي نومبر 2024ع جي آخر تائين موبائيل فون استعمال ڪندڙن جو انگ 188.78 ملين تائين پهچي ويو۔<ref>{{cite web|title=Mobile Phone Subscribers in Bangladesh|url=https://www.amtob.org.bd/home/industrystatics|access-date=9 January 2025|work=[[بنگلاديش موبائيل ٽيليڪام آپريٽرز ايسوسيئيشن|AMTOB]]}}</ref> سياسي عدم استحڪام،<ref>{{cite web|url=https://www.eiu.com/n/infrastructure-enhancements-will-underpin-growth-in-dhaka/|title=Infrastructure enhancements will underpin growth in Dhaka|date=30 September 2020|access-date=12 January 2025|work=[[ايڪانامسٽ انٽيليجنس يونٽ]]}}</ref> وڌندڙ مهانگائي،<ref name="sadiq"/> [[بنگلاديش ۾ بدعنواني|گھڻي بدعنواني]]،<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Sadiq|date=22 May 2024|title=Why is it taking so long to stabilise the economy?|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/why-it-taking-so-long-stabilise-the-economy-3615381}}</ref> بجلي جي اڻپوري فراهمي،<ref>{{cite web|last1=Rahman|first1=Asifur|last2=Karmaker|first2=Konkon|date=11 September 2024|title=Power supply may not improve anytime soon|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/how-do-we-overcome-our-corruption-crisis-3731226}}</ref> ۽ سڌارن جي سست رفتار سان عملداري معاشي واڌ ويجهه لاءِ اهم چئلينج آهن۔<ref name="sadiq"/> بنگلاديش کي [[گلوبل انوويشن انڊيڪس]] ۾ 2024ع ۽ 2025ع دوران 106هين درجو حاصل ٿيو۔<ref>{{Cite web |title=Bangladesh ranking in the Global Innovation Index 2025|url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/bangladesh|access-date=2025-10-21 |website=www.wipo.int|language=en}}</ref> === توانائي === {{Main|بنگلاديش ۾ بجلي وارو شعبو}} {{Further|بنگلاديش جي توانائي پاليسي|بنگلاديش پاور ڊولپمينٽ بورڊ|بنگلاديش ۾ قدرتي گئس ۽ پيٽروليم|پيٽرو بنگلا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Ruppur Nuclear Power Plant , Ruppur, Pabna.jpg | caption1 = رات جو تعمير هيٺ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] | image2 = Moving Turbines!!.jpg | caption2 = [[ڪتوبديا ٻيٽ]] تي هوا واريون ٽربائينون }} بنگلاديش، جتي 2009ع ۾ روزانو ڪيترائي ڀيرا بجلي بند ٿيڻ جا واقعا ٿيندا هئا، 2022ع تائين 100٪ بجلي پهچ حاصل ڪري چڪو هو.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|title=How 100% electrification changed the rural game|date=14 March 2022|website=Business Standard|access-date=1 October 2022|archive-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221004183507/https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |title=Electricity now in every house |work=The Daily Star |date=22 March 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=30 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221130005200/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |url-status=live }}</ref> اهو آهستي آهستي [[سبز معيشت]] ڏانهن منتقل ٿي رهيو آهي ۽ دنيا جو سڀ کان وڏو آف-گرڊ شمسي بجلي پروگرام رکي ٿو، جنهن مان 20 ملين ماڻهو فائدو وٺن ٿا.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|title=Bangladesh Solar Home Systems Provide Clean Energy for 20 million People|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001203911/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|url-status=live}}</ref> ملڪ ۾ پيداوار لاءِ ''پالڪي'' نالي هڪ [[برقي ڪار]] تيار ڪئي پئي وڃي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |title=Palki: An affordable locally assembled Electric Vehicle on its way |work=The Daily Star |date=26 August 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=2 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240902065543/https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |url-status=live }}</ref> [[بايو گئس]] کي نامياتي ڀاڻ ٺاهڻ لاءِ استعمال ڪيو پيو وڃي.<ref>{{cite web |last=Mang |first=Heinz-Peter |title=Situation Analysis of Agro-Industrial Biogas Plants in Bangladesh |url=https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20220618191038/https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-date=18 June 2022 |url-status=live |access-date=12 October 2022 |website=sreeda.gov.bd}}</ref> روسي ڪمپني [[روس ائٽم]] جي مدد سان تعمير ٿيندڙ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] ملڪ جو پهريون فعال [[ائٽمي بجلي گهر]] هوندو. ان جي ٻن ڪل يونٽن مان پهريون يونٽ 2025ع ۾ ڪم شروع ڪرڻ جي اميد رکي ٿو.<ref>{{Cite web|author=Mohiuddin|title=Rooppur nuclear power plant: Power generation deferred|work=[[Prothom Alo]]|date=19 May 2024|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/mens8s0lt0 |access-date=8 January 2025}}</ref> بنگلاديش وٽ اڃا به قدرتي گئس جا وڏا اڻ استعمال ٿيل ذخيرا موجود آهن، خاص طور تي پنهنجي سامونڊي علائقي ۾.<ref>{{cite web |url=http://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh|title=Natural Gas – Underexplored in Bangladesh?|date=15 December 2021|website=GEO ExPro|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114124/https://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |title=Bangladesh: Asia's New Energy Superpower? |access-date=3 October 2022 |archive-date=29 December 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20161229123448/https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |url-status=live }}</ref> ڳولا جي کوٽ ۽ ثابت ٿيل ذخيرن ۾ گهٽتائي سبب بنگلاديش کي ٻاهرين ملڪن مان [[ايل اين جي]] درآمد ڪرڻي پئي آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|title=Imported LNG to be 24 times more expensive than local gas: CPD|date=13 February 2022|website=Business Standard|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114118/https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite news |url=https://www.reuters.com/article/bangladesh-lng-power-idINL1N2Z10R7|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=Reuters|date=20 July 2022}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|title=Let us not become dependent on LNG import|first=Badrul|last=Imam|date=26 December 2021|work=The Daily Star|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114121/https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|url-status=live}}</ref> گئس جي کوٽ [[روسي-يوڪريني جنگ (2022ع–هاڻوڪي)|روسي-يوڪريني جنگ]] سبب وڌيڪ وڌي وئي.<ref>{{Cite news|url=https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|title=Bangladesh is being 'killed by economic conditions elsewhere in the world'|newspaper=Financial Times|location=London|date=24 August 2022|access-date=1 October 2022|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126085309/https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|url-status=live}}</ref> عالمي مارڪيٽ ۾ قيمتن جي تيز واڌ سبب، مسلسل لوڊشيڊنگ جي باوجود، بنگلاديش جولاءِ 2022ع ۾ عارضي طور [[اسپاٽ قيمت]] تي ايل اين جي خريد ڪرڻ بند ڪري ڇڏي.<ref>{{cite web|url=https://www.reuters.com/article/markets/commodities/bangladesh-halts-expensive-spot-lng-imports-despite-load-shedding-idUSL1N2Z10R7/|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=[[Reuters]]|date=20 July 2022|access-date=8 January 2025}}</ref> قيمتون گهٽجڻ کان پوءِ فيبروري 2023ع ۾ هن وري اسپاٽ قيمت تي ايل اين جي خريد ڪرڻ شروع ڪئي.<ref>{{cite web|last1=Paul|first1=Ruma|last2=Chow|first2=Emily|url=https://www.reuters.com/business/energy/bangladesh-restart-spot-lng-buying-prices-ease-sources-2023-02-01/|title=Bangladesh to restart spot LNG buying as prices ease – sources|work=[[Reuters]]|date=1 February 2023|access-date=8 January 2025}}</ref> جڏهن ته [[بنگلاديش جون سرڪاري ملڪيت واريون ڪمپنيون]] بنگلاديش جي لڳ ڀڳ اڌ بجلي پيدا ڪن ٿيون، خانگي ملڪيت واريون ڪمپنيون، جهڙوڪ سمٽ گروپ ۽ [[اورين گروپ (بنگلاديش)|اورين گروپ]]، بجلي پيدا ڪرڻ سان گڏ مشينري، ريئڪٽر ۽ سامان فراهم ڪرڻ ۾ وڌندڙ اهم ڪردار ادا ڪري رهيون آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|title=Summit signs 22-year PPA for upcoming 583 MW gas power plant; GE to co-develop plant in Bangladesh|website=GE News|access-date=23 October 2022|archive-date=23 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221023153618/https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|url-status=live}}</ref> بنگلاديش بجلي پيدا ڪرڻ جي صلاحيت 2009ع ۾ 5 گيگاواٽ کان وڌائي 2022ع ۾ 25.5 گيگاواٽ ڪئي. ملڪ ان کي 2041ع تائين وڌيڪ وڌائي 50 [[گيگاواٽ]] ڪرڻ جو ارادو رکي ٿو. آمريڪي ڪمپنيون جهڙوڪ [[شيوران ڪارپوريشن|شيوران]] ۽ [[جنرل اليڪٽرڪ]] بنگلاديش جي ملڪي قدرتي گئس پيداوار جو لڳ ڀڳ 55٪ فراهم ڪن ٿيون ۽ بجلي منصوبن ۾ سڀ کان وڏن سيڙپڪارن مان آهن. بنگلاديش جي لڳل گئس سان هلندڙ بجلي پيداوار جي صلاحيت جو 80٪ آمريڪا ۾ تيار ٿيل ٽربائينن مان اچي ٿو.<ref>{{cite web | url=https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | title=Bangladesh – Power and Energy | date=20 July 2022 | access-date=5 October 2022 | archive-date=5 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221005062425/https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | url-status=live }}</ref> === سياحت === {{Main|بنگلاديش ۾ سياحت}} [[File:Save the sundarbans 20.jpg|thumb|[[سندر بن]] دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي.]] [[بنگلاديش ۾ سياحت|سياحت جي صنعت]] تيزيءَ سان وڌي رهي آهي ۽ مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) ۾ لڳ ڀڳ 3.02٪ حصو ڏئي ٿي.<ref>{{cite web|last1=Byron|first1=Rejaul Karim|first2=Mahmudul|last2=Hasan|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/industries/tourism/news/tourisms-share-302pc-gdp-2904556|title=Tourism's share 3.02% in GDP|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 November 2021|access-date=30 September 2022}}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش جي بين الاقوامي سياحتي آمدني 391 ملين آمريڪي ڊالر هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/ST.INT.RCPT.CD?locations=BD|title=International tourism, receipts (current US$) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ وٽ [[بنگلاديش جا عالمي ورثي جا ماڳ|يونيسڪو جا ٽي عالمي ورثي وارا ماڳ]] آهن: [[باگرهات جي تاريخي مسجدن جو شهر|مسجدن جو شهر]]، [[پهاڙپور ۾ ٻڌ وهار جا آثار|ٻڌ وهار]] ۽ [[سندر بن]]؛ جڏهن ته ست ماڳ [[عالمي ورثي جو ماڳ#نامزدگي جو عمل|عبوري فهرست]] ۾ شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|title=Tentative Lists|access-date=6 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20120806231331/https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|archive-date=6 August 2012|url-status=live}}</ref> [[عالمي سفر ۽ سياحت ڪائونسل]] (WTTC) جي 2019ع واري رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ سفر ۽ سياحت جي شعبي 2018ع دوران سڌي طرح 11,80,500 نوڪريون پيدا ڪيون، جيڪي ملڪ جي ڪل روزگار جو 1.9٪ هيون.<ref name="2019 report">{{cite web |url=http://reports.weforum.org/pdf/ttci-2019/WEF_TTCI_2019_Profile_BGD.pdf |title=Travel & Tourism Competitiveness Index 2019 edition: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council|access-date=18 December 2019}}</ref> ساڳئي رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ هر سال لڳ ڀڳ 125,000 بين الاقوامي سياحن جي آمد ٿئي ٿي.<ref name="2019 report"/> 2012ع ۾ ملڪي خرچن سفر ۽ سياحت سان لاڳاپيل سڌي مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) جو 97.7٪ پيدا ڪيو هو.<ref name="2013 report">{{cite web |url=http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |title=Travel & Tourism Economic Impact 2013: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007183403/http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |archive-date=7 October 2013}}</ref> == اهم شخصيتون == * [[شيخ مجيب الرحمان]] * [[شيخ حسينه واجد]] * [[بيگم خالده ضياء]] * [[ڊاڪٽر محمد يونس]] ([[نوبل انعام]] ماڻيندڙ) * [[رونا ليلا]] == پڻ ڏسندا == * [[بنگلاديش جا صدر]] * [[بنگلاديش جا وزير اعظم]] == حوالا == {{حوالا|2}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.bangladesh.gov.bd/ بنگلا ديش جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{سارڪ}} {{OIC}} [[زمرو:بنگلاديش]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:بنگال]] [[زمرو:اسلامي رياستون]] [[زمرو:ايشيا ۾ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ ايشيا جا ملڪ]] [[زمرو:او آئي سي جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:دولت مشترڪه جون رڪن قومون]] glrb5tpkueldug9ia3b50tfsxori7oa 387197 387196 2026-06-20T20:00:25Z Intisar Ali 8681 /* آبادي */ 387197 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ايشيا جو ملڪ}} {{About|ملڪ بابت}} {{Infobox country | conventional_long_name = عوامي جمهوريه بنگلاديش | common_name = بنگلاديش | native_name = {{native name|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ}}<br />{{resize|90%|{{nobold|{{transliteration|bn|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś}}}}}} | image_flag = Flag of Bangladesh.svg | image_coat = National emblem of Bangladesh.svg | symbol_type = [[بنگلاديش جو قومي نشان|نشان]] | other_symbol = {{unbulleted list |[[File:Government Seal of Bangladesh.svg|100px|بنگلاديش حڪومت جي مهر]]}} | other_symbol_type = [[بنگلاديش حڪومت جي مهر|حڪومتي مهر]] | national_anthem = {{lang|bn|আমার সোনার বাংলা}} ([[بنگالي ٻولي|بنگالي]])<br />{{transliteration|bn|[[امار شونار بنگلا]]}}<br />"منهنجو سونهري بنگال"<br /><div style="display:inline-block;margin-top:0.4em;">[[File:Amar Sonar Bangla instrumental by US Navy Band.oga|center]]</div> | image_map = {{Switcher|[[File: Bangladesh (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File: Bangladesh rel location map.svg |upright=1.15|frameless]]|بنگلاديش جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[ڍاڪا]] | coordinates = {{Coord|23|45|50|N|90|23|20|E|type:city_region:BD|display=inline}} | largest_city = capital | languages_type = سرڪاري ٻولي<br />{{nowrap|{{nobold|۽ قومي ٻولي}}}} | languages = [[بنگالي ٻولي|بنگالي]]<ref name="bdlaws.minlaw.gov.bd">{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh |website=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |access-date=1 February 2017 |archive-date=10 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191110101626/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |script-title=bn:বাংলা ভাষা প্রচলন আইন, ১৯৮৭ |author=<!--Not stated--> |website=bdlaws.minlaw.gov.bd |publisher=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |trans-title=بنگالي ٻولي لاڳو ڪرڻ جو ايڪٽ، 1987ع |language=bn |access-date=7 January 2024 |archive-date=7 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240107175804/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |url-status=live }}</ref> | languages2_type = ٻي عام ٻولي | religion = {{ublist |item_style=white-space:nowrap; |91.04% [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ([[رياستي مذهب|سرڪاري]])|7.94% [[بنگلاديش ۾ هندو ڌرم|هندو ڌرم]] |0.60% [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] |0.30% [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|0.12% [[بنگلاديش ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2022 | languages2 = [[بنگلاديشي انگريزي|انگريزي]]<ref>{{cite journal |id={{ERIC|EJ1249887}} |last1=Ara |first1=Rowshon |title=A Foreign Language or the Second Language: The Future of English in Bangladesh |journal=International Journal of Language Education |date=March 2020 |volume=4 |issue=1 |pages=81–95 |doi=10.26858/ijole.v4i2.10458 |doi-broken-date=9 January 2026 }}</ref><ref>{{cite journal |last1=Islam |first1=Mohammad Nurul |last2=Hashim |first2=Azirah |title=Historical Evolution of English in Bangladesh |journal=Journal of Language Teaching and Research |date=2019 |volume=10 |issue=2 |page=247 |doi=10.17507/jltr.1002.05 }}</ref> | ethnic_groups = 99% [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]]<!--Do not modify to "Bengalis". The name of the ethnic group is "Bengali" and the people who belong to Bengali ethnicity are called "Bengalis".--> {{collapsible list | titlestyle = background:transparent;text-align:left;font-weight:normal;font-size:100%; | title = 1% [[بنگلاديش جا مقامي ماڻهو|ٻيا]] | hlist = on | [[چڪما ماڻهو|چڪما]] | [[گارو ماڻهو|گارو]] | [[خاصي ماڻهو|خاصي]] | [[خومي ماڻهو|خومي]] | [[ميتي ماڻهو|منيپوري]] | [[مرما ماڻهو|مرما]] | [[ميزو ماڻهو|ميزو]] | [[رخائن ماڻهو|اراڪاني]] | [[مرو ماڻهو|مرو]] | [[سنتال ماڻهو|سنتال]] | [[تنچانگيا ماڻهو|تنچانگيا]] | [[ترپوري ماڻهو|ترپوري]] | [[بشنوپريا ماڻهو|بشنوپريا]] }} | ethnic_groups_ref = <ref>{{cite web |title=Ethnic population in 2022 census |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |access-date=9 June 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> | ethnic_groups_year = 2022 | religion_ref = <ref name="census"/> | demonym = [[بنگلاديشي ماڻهو|بنگلاديشي]] | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[محمد شهاب الدين]] | leader_title2 = [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[طارق رحمان]] | leader_title3 = [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] | leader_name3 = [[حفيظ الدين احمد]] | leader_title4 = [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] | leader_name4 = [[زبير رحمان چوڌري]] | legislature = [[جاتيا سنگساد]] | sovereignty_note = [[پاڪستان]] کان | sovereignty_type = [[بنگلاديش جي آزادي|آزادي]] | established_event1 = [[اوڀر بنگال]] | established_date1 = 15 آگسٽ 1947ع | established_event2 = [[اوڀر پاڪستان]] | established_date2 = 29 فيبروري 1956ع | established_event3 = [[بنگلاديشي آزادي جو اعلان|آزاديءَ جو اعلان]] | established_date3 = 26 مارچ 1971ع | established_event4 = [[بنگلاديش جي عارضي حڪومت|عارضي حڪومت]] | established_date4 = 10 اپريل 1971ع | established_event5 = [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ جو دستاويز|فتح]]، [[بنگلاديش آزادي جنگ|آزادي جنگ]] ۾ | established_date5 = 16 ڊسمبر 1971ع | established_event6 = [[بنگلاديش جو آئين|موجوده آئين]] | established_date6 = 16 ڊسمبر 1972ع | area_km2 = 148,460<ref>{{cite web|title=Bangladesh country profile |url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650940|website=[[بي بي سي نيوز]] |date=4 March 2011 |access-date=18 February 2025}}</ref> | area_rank = 93هون | area_sq_mi = 57320 | area_label2 = زميني پکيڙ | area_data2 = 130,170&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=13 November 2021|year=2021}}</ref> | area_label3 = آبي پکيڙ | area_data3 = 18,290&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia"/> | percent_water = 6.4 | population_estimate = 175,423,000<ref name=IMF/> | population_census = 169,828,911<ref name="populationcensus2022">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Post Enumeration Check (PEC) Adjusted Population |url=http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |date=18 April 2023 |website=[[بنگلاديش شماريات بيورو]] |access-date=30 May 2023 |archive-date=30 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230530205648/http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=Report: 68% Bangladeshis live in villages |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |work=[[ڍاڪا ٽربيون]] |date=28 November 2023 |access-date=6 February 2024 |archive-date=6 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240206021005/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |url-status=live }}</ref> | population_estimate_year = 2026 | population_estimate_rank = 8هون | population_census_year = 2022 | population_census_rank = 8هون | population_density_km2 = 1,165 | population_density_sq_mi = 3,020 | population_density_rank = 13هون | GDP_PPP = {{increase}} $1.922 ٽرلين<ref name="IMFWEO.BD">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[بين الاقوامي مالياتي فنڊ]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=19 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 25هون | GDP_PPP_per_capita = {{increase}} $10,955<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_PPP_per_capita_rank = 127هون | GDP_nominal = {{increase}} $510.705 بلين<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 36هون | GDP_nominal_per_capita = {{increase}} $2,911<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_per_capita_rank = 142هون | Gini = 30.9 | Gini_year = 2022 | Gini_change = decrease | Gini_ref = <ref>{{Cite web |title=Gini index - Bangladesh |url=https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=BD |access-date=2026-03-31 |website=World Bank}}</ref> | Gini_rank = | HDI = 0.685 | HDI_year = 2023 | HDI_change = increase | HDI_ref = <ref>{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[گڏيل قومن جو ترقياتي پروگرام]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = {{ordinal|130}} | currency = [[بنگلاديشي ٽڪا|ٽڪا]] ({{lang|bn|[[৳]]}}) | currency_code = BDT | time_zone = [[بنگلاديش معياري وقت|بي ايس ٽي]] | utc_offset = +6 | date_format = dd/mm/yyyy | calling_code = [[بنگلاديش ۾ ٽيليفون نمبر|+880]] | cctld = {{ubl|[[.bd]]|{{lang|bn|[[.bangla|.বাংলা]]}}}} | area_magnitude = | footnote = | today = }} {{Contains special characters|بنگالي}} '''بنگلاديش'''،{{efn|{{IPAc-en|%|b|ae|N|g|l|@|"|d|E|S|,_|%|b|A:|N|-|audio=LL-Q1860 (eng)-Flame, not lame-Bangladesh.wav}}; {{langx|bn|বাংলাদেশ|Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ˈbaŋlaˌdeʃ|pron|Bn-বাংলাদেশ.oga}}}} سرڪاري طور '''عوامي جمهوريه بنگلاديش'''،{{efn|{{langx|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ɡɔnopɾodʒat̪ɔnt̪ɾi‿baŋlad̪eʃ|pron|}}}} [[ڏکڻ ايشيا]] جو هڪ ملڪ آهي. اهو دنيا جو [[آبادي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]] آهي ۽ [[آباديءَ جي گهاٽائي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گنجان آباد ملڪن]] مان هڪ آهي، جتي لڳ ڀڳ 176 ملين آبادي {{convert|148461|km2|sqmi}} ايراضيءَ ۾ رهي ٿي.<ref name=IMF>{{Cite web |title=Bangladesh and the IMF |url=https://www.imf.org/en/countries/bgd |access-date=2026-05-02 |website=IMF}}</ref> بنگلاديش جون زميني سرحدون اتر، اولهه ۽ اوڀر ۾ [[ڀارت]] سان ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ملن ٿيون. ان جي ڏکڻ ۾ [[بنگال جي نار]] سان سامونڊي ڪنارو آهي. اهو [[ڀوٽان]] ۽ [[نيپال]] کان [[سليگڙي لنگهه]] وسيلي الڳ آهي، ۽ اتر طرف [[چين]] کان [[ڀارت جون رياستون|ڀارتي رياست]] [[سڪم]] وسيلي جدا آهي. [[ڍاڪا]]، ملڪ جو گاديءَ جو هنڌ ۽ [[بنگلاديش جا شهر ۽ ڳوٺ|سڀ کان وڏو شهر]]، ملڪ جو سياسي، مالي ۽ ثقافتي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.sinardaily.my/article/728620/culture/travel-amp-food/bangladesh-may-not-have-a-mega-monument-but-what-it-has-is-captivating|title=Bangladesh may not have a mega monument but what it has is captivating|first=S. D.|last=Reporter|date=12 July 2025|website=Sinar Daily}}</ref> [[چٽاگانگ]] ملڪ جو ٻيو وڏو شهر ۽ [[چٽاگانگ بندرگاهه|ملڪ جو سڀ کان مصروف بندرگاهه]] آهي. هاڻوڪي بنگلاديش جو علائقو قديم تاريخ ۾ ڪيترين [[هندو سلطنتن ۽ گهراڻن جي فهرست|هندو]] ۽ [[ٻڌ ڌرم جي بادشاهتن ۽ سلطنتن جي فهرست|ٻڌ]] گهراڻن جو مضبوط مرڪز رهيو. 1204ع ۾ [[بنگال تي غوري فتح|مسلمانن جي فتح]] کان پوءِ، هن علائقي ۾ [[بنگال سلطنت|سلطنتي]] ۽ [[مغل سلطنت|مغل]] حڪمراني قائم ٿي. [[بنگال صوبو|مغل سلطنت جي سڀ کان وڏي صوبي]] طور [[بنگال]] دنيا جي سڀ کان خوشحال ۽ واپاري طور سرگرم علائقن مان هڪ بڻجي اڀريو، جيڪو پنهنجي [[بنگال ۾ ململ جو واپار|ترقي يافته ڪپڙي جي صنعت]] ۽ زرعي پيداوار لاءِ مشهور هو. 1757ع ۾ [[پلاسي جي جنگ]] ايندڙ ٻن صدين لاءِ [[بنگال پريزيڊنسي|برطانوي نوآبادياتي حڪمراني]] جي شروعات ثابت ٿي. هن دور ۾ سرمائي جي وڏي پيماني تي ٻاهر منتقلي ٿي، جنهن کي برطانيا ۾ صنعتي انقلاب جي مالي مدد لاءِ استعمال ڪيو ويو، جڏهن ته بنگال موتمار ڏڪارن جي دورن سبب تباهه ٿيو. 1947ع ۾ [[برطانوي هندستان جي ورهاڱي|هندستان جي ورهاڱي]] کان پوءِ، [[اوڀر بنگال]] نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جنهن کي پوءِ [[اوڀر پاڪستان]] جو نالو ڏنو ويو. [[اولهه پاڪستان]] ۾ قائم حڪومت طرفان ٻن ڏهاڪن کان وڌيڪ سياسي دٻاءُ ۽ [[ادارتي نسل پرستي|نظامي نسل پرستي]] کان پوءِ، [[اوڀر پاڪستان]] ۾ [[عدم تعاون تحريڪ (1971)|1971ع جي عدم تعاون تحريڪ]] سان شهري بيچيني پيدا ٿي، جيڪا حڪومت جي پرتشدد [[آپريشن سرچ لائيٽ|فوجي ڪارروائي]] کان پوءِ [[بنگلاديش آزادي جنگ]] جو سبب بڻي. [[مڪتي باهني]]، [[1971ع جي هندستان-پاڪستان جنگ|ڀارتي فوجن جي مدد ۽ سهڪار]] سان، هڪ ڪامياب [[انقلاب|هٿياربند انقلاب]] وڙهيو؛ ۽ پاڪستان طرفان ڪيل [[بنگلاديش نسل ڪشي]] جي باوجود، بنگلاديش 16 ڊسمبر 1971ع تي هڪ [[خودمختيار قوم]] بڻجي ويو. آزاديءَ کان پوءِ [[شيخ مجيب الرحمان]] ملڪ جي اڳواڻي ڪئي، جيستائين 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] ٿيو. پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن کي پاڻ به 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|قتل]] ڪيو ويو. 1980ع واري ڏهاڪي تي [[حسين محمد ارشاد]] جي آمريت غالب رهي، جنهن کي 1990ع ۾ [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|عوامي بغاوت]] ذريعي هٽايو ويو. 1991ع ۾ جمهوريت جي بحاليءَ کان پوءِ، [[بيگمن جي جنگ]] يعني [[خالده ضياءُ]] ۽ [[شيخ حسينا]] جي رقابت ايندڙ 34 سالن تائين ملڪ جي سياست کي شڪل ڏني. حسينا کي 5 آگسٽ 2024ع تي [[جولاءِ بغاوت|عوامي بغاوت]] ۾ هٽايو ويو.<ref>{{Cite news |title=Battle Of Begums: All About Rivalry Between Khaleda Zia And Sheikh Hasina |url=https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-url=http://web.archive.org/web/20251230091627/https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-date=2025-12-30 |access-date=2026-05-15 |work=NDTV |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Mudgal |first=Aryan |date=2025-12-30 |title=‘Battle of the Begums’: Khaleda Zia and Sheikh Hasina's rivalry over the years |url=https://www.hindustantimes.com/world-news/battle-of-the-begums-khaleda-zia-and-sheikh-hasinas-rivalry-over-the-years-bangladesh-101767079979402.html |access-date=2026-05-15 |website=Hindustan Times |language=en}}</ref> بنگلاديش [[ويسٽ منسٽر نظام]] تي ٻڌل هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي. اهو [[وچولي طاقت]] آهي ۽ [[بنگلاديش جي معيشت|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] رکي ٿو. بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن موجب اسلام|چوٿين نمبر وڏي مسلمان آبادي]] جو گهر آهي. اهو ڏکڻ ايشيا جي [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|ٽئين نمبر وڏي فوج]] رکي ٿو ۽ گڏيل قومن جي [[امن قائم رکڻ]] وارين ڪارروائين ۾ سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ آهي. بنگلاديش [[بنگلاديش جون ڊويزنون|اٺ ڊويزنن]]، [[بنگلاديش جا ضلعا|64 ضلعن]]، [[اپازيلا|500 سب ضلعن]] ۽ [[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|4,599 يونين ڪائونسلن]] تي مشتمل آهي، ۽ دنيا جي [[سندربن|سڀ کان وڏي مينگروو ٻيلي]] جو گهر آهي. ان وٽ دنيا جي سڀ کان وڏي [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|پناهگير آبادي]] مان هڪ آهي ۽ اهو اڃا تائين مقامي سطح تي پکڙيل [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]]، [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جي ڀڃڪڙين]]، [[مذهبي تشدد]]، [[سياسي زوال|سياسي عدم استحڪام]] ۽ [[موسمي تبديلي جا اثر|موسمي تبديلي جي منفي اثرن]] جهڙن چئلينجن کي منهن ڏئي رهيو آهي. بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] ۽ [[بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن]] جو ميمبر ملڪ آهي. == نالي جي بڻ بنياد == {{Main|بنگال جا نالا}} ''بنگلاديش'' ("بنگالي ملڪ") جي نالي جي بڻ بنياد کي ويهين صديءَ جي شروعات تائين ڳولي سگهجي ٿو، جڏهن بنگالي محب وطن گيتن، جهڙوڪ [[رابندرناٿ ٽئگور]] جي ''آجي بنگلاديشير هردوئي'' ۽ [[قاضي نذرالاسلام]] جي ''نمو نمو نمو بنگلاديش مومو'' ۾، ترتيبوار 1905ع ۽ 1932ع ۾، هي اصطلاح استعمال ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |title=Notation of song aaji bangladesher hridoy |access-date=10 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150904011316/http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |archive-date=4 September 2015}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان، بنگالي قومپرستن [[اوڀر پاڪستان]] ۾ سياسي جلسن ۾ هي اصطلاح استعمال ڪرڻ شروع ڪيو. ''بنگلا'' اصطلاح [[بنگال]] علائقي ۽ [[بنگالي ٻولي]] ٻنهي لاءِ استعمال ٿي سگهي ٿو. ''بنگلا'' اصطلاح جي اصل واضح ناهي؛ مختلف نظرين موجب ان جو تعلق ڪانسي جي دور جي ڪنهن [[پروٽو-ڊراوڙي ٻولي|پروٽو-ڊراوڙي]] قبيلي،<ref>{{cite web |url=http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field%28DOCID+bd0014%29 |title=Bangladesh: early history, 1000&nbsp;B.C.–A.D. 1202 |date=September 1988 |website=Bangladesh: A country study |publisher=[[لائبريري آف ڪانگريس]] |access-date=1 December 2014 |quote=Historians believe that Bengal, the area comprising present-day Bangladesh and the Indian state of [[West Bengal]], was settled in about 1000 B.C. by Dravidian-speaking peoples who were later known as the Bang. Their homeland bore various titles that reflected earlier tribal names, such as Vanga, Banga, Bangala, Bangal, and Bengal. |archive-url=https://web.archive.org/web/20131207010051/http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd%2Fcstdy%3A%40field%28DOCID+bd0014%29 |url-status=live |archive-date=7 December 2013 }}</ref> ۽ لوهه جي دور جي [[ونگا سلطنت]] سان جوڙيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |url=https://www.britannica.com/place/Vanga|title=Vanga &#124; ancient kingdom, India|website=Encyclopædia Britannica|access-date=24 April 2023|archive-date=30 July 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160730062030/https://www.britannica.com/place/Vanga|url-status=live}}</ref> هن اصطلاح جو سڀ کان پراڻو ڄاتل استعمال 805ع واري [[نيسري|نيسري پليٽ]] ۾ ملي ٿو. ''ونگلا ديسا'' اصطلاح يارهين صديءَ جي ڏکڻ هندستاني رڪارڊن ۾ ملي ٿو.<ref>{{cite book |last=Keay |first=John |author-link=John Keay |year=2000 |title=India: A History |publisher=[[Atlantic Monthly Press]] |page=220 |isbn=978-0-87113-800-2 |quote=In C1020 ... launched Rajendra's great northern escapade ... peoples he defeated have been tentatively identified ... 'Vangala-desa where the rain water never stopped' sounds like a fair description of Bengal in the monsoon.}}</ref><ref name="Sen-1999">{{cite book |last=Sen |first=Sailendra Nath |year=1999 |orig-date=First published 1988 |title=Ancient Indian History and Civilization |url=https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |publisher=New Age International |page=281 |isbn=978-81-224-1198-0 |access-date=25 July 2023 |archive-date=16 January 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116111745/https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |url-status=live }}</ref> چوڏهين صديءَ ۾ [[بنگال سلطنت]] دوران هن اصطلاح کي سرڪاري حيثيت ملي.<ref name="Ahmed2004">{{cite book |last=Ahmed |first=Salahuddin |date=2004 |title=Bangladesh: Past and Present |url=https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |publisher=APH Publishing |page=23 |isbn=978-81-7648-469-5 |access-date=14 May 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161602/https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |url-status=live }}</ref><ref>"But the most important development of this period was that the country for the first time received a name, ie Bangalah." [http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal Banglapedia: Islam, Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20150723091245/http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal |date=23 July 2015 }}</ref> [[شمس الدين الياس شاهه]] 1342ع ۾ پاڻ کي "بنگلا جو پهريون [[شاهه]]" قرار ڏنو.<ref name="Ahmed2004" /> اسلامي دور ۾ ''بنگال'' لفظ هن علائقي لاءِ سڀ کان عام نالو بڻجي ويو.<ref>{{Cite book |last=Sircar |first=D.C. |author-link=Dineshchandra Sircar |year=1971 |orig-date=First published 1960 |title=Studies in the Geography of Ancient and Medieval India |url=https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |edition=2nd |publisher=Motilal Banarsidass |page=135 |isbn=978-81-208-0690-0 |access-date=19 April 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161603/https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |url-status=live }}</ref> سورهين صديءَ جي تاريخدان [[ابوالفضل بن مبارڪ]] پنهنجي ''[[آئين اڪبري]]'' ۾ لکي ٿو ته پڇاڙي ''"ال"'' جو اضافو ان حقيقت مان ٿيو ته هن زمين جا قديم راجا ٽڪرين جي هيٺاهين وارن هيٺاهن علائقن ۾ مٽيءَ جا دڙا ٺاهيندا هئا، جن کي "ال" چيو ويندو هو.<ref>Land of Two Rivers, [[Nitish Sengupta]]</ref> اهو ذڪر [[غلام حسين سليم]] جي [[رياض السلاطين]] ۾ پڻ ملي ٿو.<ref name="riaj">[http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11 RIYAZU-S-SALĀTĪN: A History of Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20141215055926/http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11|date=15 December 2014}}, [[Ghulam Husain Salim]], The Asiatic Society, Calcutta, 1902.</ref> هند-آريائي پڇاڙي ''[[-desh|ديش]]'' سنسڪرت لفظ ''deśha'' مان نڪتل آهي، جنهن جي معنيٰ "زمين" يا "ملڪ" آهي. تنهنڪري ''بنگلاديش'' نالي جي معنيٰ "بنگال جي زمين" يا "بنگال جو ملڪ" آهي.<ref name="Sen-1999" /> == تاريخ == {{Main|بنگلاديش جي تاريخ}} === ابتدائي تاريخ === [[File:Mahasthan Brahmi Inscription.png|thumb|ٽين صدي ق.م. جو [[مهاستان برهمي ڪتبو]]، جيڪو 1931ع ۾ [[مهاستان ڳڙهه]]، [[بوگرا ضلعو]] مان دريافت ٿيو]] هن علائقي تي پکڙجندڙ پهرين وڏي مقامي سلطنت [[موريا سلطنت]] ({{Circa}} 320–185 ق.م.) هئي. ان جي زوال کان پوءِ [[ساماتاتا]] نالي بادشاھت اڀري، جيڪا [[گپت سلطنت]] (تقريباً 319–540ع) جي باجگذار رياست هئي. [[هرشا]] (606–647ع) ساماتاتا کي پنهنجي نسبتاً ڍري انتظامي سياسي ڍانچي ۾ شامل ڪيو. ٻڌ ڌرم واري [[پالا سلطنت]] 750ع کان 1150ع تائين هن علائقي تي حڪومت ڪئي. بعد ۾ ان کي هندو [[سينا خاندان]] ختم ڪيو، جنهن 1204ع تائين حڪومت ڪئي، جڏهن [[غوري خاندان]] جي [[محمد بختيار خلجي]] جي اڳواڻيءَ ۾ ٿيندڙ [[هندستاني برصغير ۾ مسلمان فتحون|مسلمان فتحن]] هن علائقي تي قبضو ڪيو.<ref>{{cite book|chapter=EARLY HISTORY, 1000 B.C.-A.D. 1202|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/4.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> === وچئين دور === {{Main|بينگال سلطنت|بنگال صوبو}} [[File:Renaldis muslin woman.jpg|thumb|ارڙهين صديءَ ۾ [[ڍاڪا]] جي هڪ عورت نفيس [[بنگال جي ململ واپار|بنگالي ململ]] جو لباس پهريل]] {{multiple image | perrow = 2 | total_width = 300 | image1 = Kusumba Mosque, Naogaon.jpg | image2 = গোয়ালদি মসজিদ 3.jpg | image3 = Bagha Shahi Mosque.jpg | image4 = Choto Shona Mosque Rajshahi.jpg | footer = بنگال سلطنت جي دور جي مسجدن جي تعمير. مٿان کاٻي کان گھڙيال وار ترتيب سان: [[ڪسومبا مسجد]] جا محراب، [[گوالدي مسجد]]، [[باگها مسجد]] ۽ [[ڇوٽو سونا مسجد]] جا نوڪدار محراب ۽ بنگالي ڇت. }} [[File:Hussain Shahis of Bengal.png|thumb|left|[[حسين شاهي خاندان]] جي دور ۾ بنگال]] ان کان پوءِ بنگال [[دهلي سلطنت]] (1206–1526ع) جو حصو بڻيو.<ref name="islamization">{{cite book|chapter=ISLAMIZATION OF BENGAL, 1202–1757|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/5.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> 1341ع ۾ [[فخرالدين مبارڪ شاهه]] آزاد [[بنگال سلطنت]] قائم ڪئي.<ref name="islamization"/> آزاد بنگال سلطنت تي لڳاتار ٻن خاندانن، [[حسين شاهي خاندان]] ۽ [[الياس شاهي خاندان]] حڪومت ڪئي، جڏهن ته [[گنيشا خاندان]] جو مختصر دور پڻ رهيو. جاگرافيائي توسيع ۽ معاشي خوشحاليءَ جي زماني ۾ يورپي ۽ چيني سياحن ان کي "واپار لاءِ دنيا جو سڀ کان مالدار ملڪ" قرار ڏنو.<ref>{{cite book|last=Nanda|first=J.N.|year=2005|title=Bengal: the unique state|publisher=Concept Publishing Company|isbn=978-81-8069-149-2}}</ref>{{rp|10}} 1576ع ۾ [[مغل سلطنت]] بنگال تي قبضو ڪيو.<ref name="islamization"/><ref>Raychaudhuri, Tapan; Habib, Irfan (eds). ''The Cambridge Economic History of India: Volume 1, c.1200–c.1750''. Cambridge University Press, 1982.</ref> اٺارهين صديءَ تائين [[بنگال صوبو]] مغل سلطنت جو سڀ کان مالدار صوبو بڻجي ويو ۽ ان کي "ملڪن جي جنت" ۽ "هندستان جو اناج گهر" سڏيو ويو.<ref name="islamization"/> هتي جي رهواسين جو معيارِ زندگي دنيا جي بهترين معيارن مان هڪ هو، ڇاڪاڻ⁠تہ هي علائقو ڪپهه جي ڪپڙي (خاص طور ململ)، ريشم ۽ [[بنگلاديش ۾ ٻيڙيون ٺاهڻ جي صنعت|ٻيڙيون ٺاهڻ]] جو وڏو عالمي برآمد ڪندڙ ۽ پيدا ڪندڙ هو.<ref name="ray">{{cite book|first=Indrajit|last=Ray|year=2011|title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857)|url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA7|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-82552-1|access-date=30 May 2019}}</ref>{{rp|174}} 1700ع جي شروعات ۾ مغل سلطنت جي زوال کان پوءِ هي علائقو [[بنگال جا نواب|بنگال جي نوابن]] جي ماتحت هڪ نيم خودمختيار رياست بڻجي ويو، جنهن جو بنياد [[مرشد قلي خان]] 1717ع ۾ رکيو. === برطانوي نوآبادياتي دور === {{Main|بنگال پريزيڊنسي}} [[File:Bengal Presidency in British India with dependencies 1852.png|thumb|left|برطانوي هندستان ۾ بنگال پريزيڊنسي (سائي رنگ) ۽ ان جا تابع علائقا (سرمائي رنگ)]] 23 جون 1757ع تي [[سراج الدوله]] جي اڳواڻيءَ واري رياست کي [[ايسٽ انڊيا ڪمپني]] [[پلاسي جي جنگ]] ۾ شڪست ڏني. اها جنگ بنگال ۽ سڄي هندستاني برصغير تي [[برطانوي راڄ]] قائم ڪرڻ ۾ اهم ثابت ٿي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref> بنگال برطانيا جي [[صنعتي انقلاب]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو، پر ان جي قيمت وڏي پئماني تي سرمائي جي نيڪالي، صنعتڪشي جي زوال ۽ بنگالي ڪپڙي جي صنعت جي تباهيءَ جي صورت ۾ ادا ڪئي وئي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref><ref name="ray"/>{{rp|7–10}} 1770ع جي هولناڪ [[عظيم بنگال ڏڪار]] ۾ اندازاً هڪ ڪروڙ تائين ماڻهو فوت ٿيا،<ref>{{cite journal|last=Ghose|first=Ajit Kumar|title=Food Supply and Starvation: A Study of Famines with Reference to the Indian Sub-Continent|volume=34|number=2|pages=368–389|jstor=2662775|publisher=[[Oxford University Press]]|journal=[[Oxford Economic Papers]]|year=1982|doi=10.1093/oxfordjournals.oep.a041557 |pmid=11620403 }}</ref><ref>{{Cite book |last=Dyson |first=Tim |title=A population history of India: from the first modern people to the present day |date=2018 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-882905-8 |edition=1st |location=Oxford |pages=80–81}}</ref><ref name="Irschick2018">{{citation|last=Irschick|first=Eugene F.|author-link=Eugene F. Irschick|title=A History of the New India: Past and Present|url=https://books.google.com/books?id=wqiaDwAAQBAJ&pg=PA73|year=2018|publisher=Routledge|isbn=978-1-317-43617-1|pages=73–}}</ref> جيڪو بنگال پريزيڊنسي جي ڪل آباديءَ جي لڳ ڀڳ ٽئين حصي جي برابر هو.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=6iNuAAAAMAAJ|last=Peers|first=Douglas M.|year=2006|title=India under colonial rule: 1700–1885|publisher=Pearson Education|isbn=978-0-582-31738-3}}</ref>{{rp|47}} === پاڪستان جو حصو === {{Main|ڊومينين آف پاڪستان|اوڀر بنگال|اوڀر پاڪستان}} {{further|اولھ پاڪستان| بنگال جو ورهاڱو (1947)|انڊيا جو ورھاڱو }} لڳ ڀڳ ٻن صدين جي سڌي برطانوي حڪمراني کان پوءِ، جديد بنگلاديش جون سرحدون [[هندستان جي ورهاڱي]] دوران 15 آگسٽ 1947ع تي [[ريڊڪلف لائين]] تحت [[بنگال جي ورهاڱي (1947ع)|بنگال جي ورهاڱي]] سان مقرر ٿيون.<ref>{{cite journal|last=Chatterji|first=Joya|title=The Fashioning of a Frontier: The Radcliffe Line and Bengal's Border Landscape, 1947–52|volume=33|number=1|year=1999|pages=185–242|publisher=[[Cambridge University Press]]|journal=[[Modern Asian Studies]]|doi=10.1017/S0026749X99003066 |jstor=313155}}</ref> ان وقت هي علائقو [[اوڀر بنگال]] جي نالي سان نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جڏهن ته ٻيو حصو [[اولهه پاڪستان]] هو.<ref>{{cite book|chapter=PAKISTAN PERIOD, 1947–71|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/14.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=4|access-date=13 January 2025}}</ref> اوڀر ۽ اولهه پاڪستان جي وچ ۾ هڪ هزار ميلن کان وڌيڪ جاگرافيائي فاصلو هو، جيڪو بعد ۾ شديد معاشي اڻبرابريءَ جو بنيادي سبب بڻيو.<ref>{{cite journal|last=Sobhan|first=Rehman|title=The Problem of Regional Imbalance in the Economic Development of Pakistan|journal=[[Asian Survey]]|volume=2|number=5|year=1962|pages=31–37|doi=10.2307/3023445 |jstor=3023445}}</ref> [[خواجه ناظم الدين]] اوڀر بنگال جو پهريون وزيراعليٰ ٿيو ۽ [[فريڊرڪ چالمرز بورن]] ان جو گورنر مقرر ٿيو. 1949ع ۾ [[آل پاڪستان عوامي مسلم ليگ]] قائم ٿي. 1950ع ۾ [[اوڀر بنگال قانون ساز اسيمبلي]] زمينداري نظام ۽ مستقل بندوبست کي ختم ڪندي زرعي سڌارا نافذ ڪيا.<ref>[[#Baxter|Baxter]], p. 72</ref> 1953ع ۾ عوامي مسلم ليگ جو نالو تبديل ڪري وڌيڪ "سيڪيولر" [[عوامي ليگ]] رکيو ويو.<ref name="LewisSagar1992">{{cite book |author1=David S. Lewis |author2=Darren J. Sagar|title=Political Parties of Asia and the Pacific: A Reference Guide |url={{GBurl|id=S4uyAAAAIAAJ}}|year=1992|publisher=Longman|isbn=978-0-582-09811-4|page=36|access-date=30 July 2017}}</ref> {{مکيه|بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ}} ثقافتي، لساني، سياسي ۽ معاشي امتياز، 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]]، 1966ع جي [[ڇهن نڪتن واري تحريڪ]]، 1970ع جي چونڊن ۾ [[عوامي ليگ]] جي شاندار ڪاميابي ۽ پوءِ [[آپريشن سرچ لائيٽ]] جي فوجي ڪارروائيءَ، بنگلاديش جي آزاديءَ جي جدوجهد کي جنم ڏنو. 25 مارچ 1971ع تي پاڪستاني حڪومت طرفان فوجي آپريشن شروع ڪيو ويو.<ref>{{cite journal|last=Bose|first=Sarmila|title=Anatomy of Violence: Analysis of Civil War in East Pakistan in 1971|journal=[[Economic and Political Weekly]]|volume=40|number=41|year=2005|pages=4463–4471|jstor=4417267}}</ref> 26 مارچ 1971ع تي پاڪستاني فوج پاران [[شيخ مجيب الرحمان]] جي گرفتاري کان پوءِ، آزادي پسند اڳواڻ ميجر [[ضياءُ الرحمان]] مجيب جي طرفان بنگلاديش جي آزاديءَ جو اعلان نشر ڪيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/zias-declaration-19001 | title=Zia's declaration |work=The Daily Star |date=7 April 2014 }}</ref> ان کان پوءِ نَو مهينن تي مشتمل خوني [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] شروع ٿي، جنهن دوران نسلي بنگالين جي خلاف [[بنگلاديش نسل ڪشي]] به ٿي.<ref>{{cite journal|last=Saikia|first=Yasmin|title=Beyond the Archive of Silence: Narratives of Violence of the 1971 Liberation War of Bangladesh|journal=[[History Workshop Journal]]|number=58|year=2004|volume=58 |pages=275–287|doi=10.1093/hwj/58.1.275 |jstor=25472765}}</ref> آخرڪار 16 ڊسمبر 1971ع تي [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ وارو معاهدو|پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ]] کان پوءِ بنگلاديش هڪ خودمختيار ۽ آزاد رياست طور وجود ۾ آيو. === آزاد بنگلاديش === [[بنگلاديش جو آئين]] 4 نومبر 1972ع تي نافذ ڪيو ويو.<ref>{{cite web|last1=Chakma|first1=Parbon|last2=Saumik|first2=Rafid Azad|url=https://www.thedailystar.net/law-our-rights/news/50-years-bangladesh-constitution-nutshell-3160281|title=50 Years of Bangladesh Constitution In a nutshell|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 November 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ، مجيب جي اڳواڻيءَ واري حڪومت وڏي پيماني تي ڪرپشن ۽ بدانتظامي ۾ ملوث ٿي، جنهن سبب سڄي ملڪ ۾ لاقانونيت ۽ معاشي تباهي پيدا ٿي. [[بڪسال|هڪ پارٽي سوشلزم]] قائم ڪرڻ جون ڪوششون ۽ [[1974ع بنگلاديش ڏڪار|1974ع جو وڏو ڏڪار]] مجيب جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي کان پوءِ 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] جو سبب بڻيا.<ref>{{cite book|chapter=Fall of the Bangabandhu, 1972–75|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/19.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|131}} ان کان پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن عوامي نظم بحال ڪيو، زراعت کي صنعتي بنيادن تي آندو، [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] قائم ڪئي ۽ [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم]] جي قيام جي شروعات ڪئي.<ref>{{cite book|chapter=The Zia Regime and Its Aftermath, 1977–82|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/21.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> ضياءُ الرحمان 1 سيپٽمبر 1978ع تي [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite news |title=BNP vows to continue movement |url=https://www.thedailystar.net/news/politics/bnp-vows-continue-movement-for-democracy-restore-1627522 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |agency=[[United News of Bangladesh|UNB]] |date=1 September 2018 |access-date=3 June 2026}}</ref> 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|رحمان جي قتل]] کان پوءِ ايندڙ ڏهاڪو [[حسين محمد ارشاد]] جي ماتحت [[فوجي آمريت]] جو دور رهيو، جنهن ۾ بنيادي ڍانچي جي ترقي، [[اختيارن جي منتقلي]] جون سڌارا، قومي ملڪيت ۾ آيل صنعتن جي نجڪاري ۽ 1988ع ۾ اسلام کي [[رياستي مذهب]] قرار ڏيڻ شامل هئا.<ref>{{cite book|chapter=THE ERSHAD PERIOD: Achieving Stability, 1982–83|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/90.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Emerging Opposition, 1983–86|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/91.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=https://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Relaxation of Martial Law, 1986–87|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/92.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=More Opposition Pressure|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/93.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|بحالي]] کان پوءِ [[پارلياماني جمهوريت]] [[1991ع بنگلاديشي عام چونڊون|1991ع]] ۾ واپس آئي، ۽ اقتدار بي اين پي جي [[خالده ضياءُ]] ۽ عوامي ليگ جي [[شيخ حسينا]] جي وچ ۾ مٽاسٽا ٿيندو رهيو. هن دور کي [[بيگمن جي جنگ]] سڏيو ويو، جنهن 2024ع تائين 34 سالن لاءِ بنگلاديش جي سياست ۽ تاريخ کي شڪل ڏني.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-42999503|title=Bangladesh grows tired of the Battling Begums|last=Rowlatt|first=Justin|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=11 February 2018|access-date =13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|130}} [[2008ع بنگلاديشي عام چونڊون|2008ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ عوامي ليگ ٻيهر اقتدار ۾ آئي.<ref>{{cite web|url=https://www.voanews.com/a/a-13-2008-12-30-voa9/401556.html|title=Bangladesh's Sheikh Hasina Wins Landslide Election|date=1 November 2009|access-date=14 February 2025|publisher=[[Voice of America]]|last=Herman|first=Steve}}</ref> [[شيخ حسينا]] جي اڳواڻيءَ هيٺ ملڪ معاشي ترقي ڏٺي، پر ساڳئي وقت [[جمهوري پٺتي هٽڻ]]، وڌندڙ [[آمريت پسندي]]، وڏي پيماني تي [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]] ۽ وسيع [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جون ڀڃڪڙيون]] پڻ ڏٺيون.<ref>{{cite web|last1=Ethirajan|first1=Anbarasan|last2=Wong|first2=Tessa|title=Sheikh Hasina: The pro-democracy icon who became an autocrat|url=https://www.bbc.com/news/articles/cg3ee303yxpo|date=6 August 2024|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|access-date=15 January 2025}}</ref> مختلف رپورٽن موجب حسينا ۽ عوامي ليگ حڪومت، ڀارت سان سهڪار جي مدد سان، [[2009ع بنگلاديش رائفلز بغاوت]] منظم ڪئي ته جيئن اهڙن قابل فوجي آفيسرن کي ماريو وڃي، جن کي حسينا پنهنجي اقتدار لاءِ خطرو سمجهندي هئي؛ ان سان [[بنگلاديش فوج]] غير مستحڪم ٿي ۽ عملي طور هڪ پارٽي حڪمراني مضبوط ٿي.<ref>{{cite news |last1=Reporter |first1=Staff |title='Hasina, AL leaders behind BDR mutiny' |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/crime-justice/news/hasina-al-leaders-behind-bdr-mutiny-4047691 |access-date=1 December 2025 |work=The Daily Star |date=1 December 2025 |language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Did India benefit from BDR mutiny? What the probe commission says|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/did-india-benefit-bdr-mutiny-what-probe-commission-says-1299101|website=The Business Standard|date=2025-12-01|access-date=2025-12-01|language=en}}</ref> حسينا [[2014ع بنگلاديشي عام چونڊون|2014ع]]، [[2018ع بنگلاديشي عام چونڊون|2018ع]] ۽ [[2024ع بنگلاديشي عام چونڊون|2024ع جي عام چونڊن]] ۾ لڳاتار ٻيو، ٽيون ۽ چوٿون مدو کٽيو؛ اهي سڀئي چونڊون جعلي هيون ۽ نه [[آزاد ۽ منصفاڻي چونڊ|آزاد نه منصفاڻي]].<ref>{{cite web|url=https://edition.cnn.com/2014/01/06/world/asia/bangladesh-elections/index.html|title=Bangladesh ruling party wins elections marred by boycott, violence|date=6 January 2014|access-date=14 February 2025|publisher=[[CNN]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-46718393|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins landslide in disputed vote|date=31 December 2018|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-67889387|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins fourth term in controversial vote|date=8 January 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|last1=Anbarasan|first1=Ethirajan|last2=Ng|first2=Kelly}}</ref> آمرانه حڪومت خلاف [[جولاءِ بغاوت]] کان پوءِ، حسينا کي [[عدم تعاون تحريڪ (2024ع)|استعيفا ڏيڻ ۽ ڀارت ڀڄڻ]] تي مجبور ڪيو ويو، جيڪو [[جولاءِ 36|5 آگسٽ 2024ع]] تي ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2024/8/5/bangladeshs-sheikh-hasina-forced-to-resign-what-happened-and-whats-next|title=Bangladesh's Sheikh Hasina forced to resign: What happened and what's next?|date=5 August 2024|access-date=14 February 2025|publisher=[[Al Jazeera]]}}</ref> آگسٽ 2024ع ۾ هڪ عبوري حڪومت قائم ٿي، جنهن ۾ نوبل انعام يافته [[محمد يونس]] کي [[بنگلاديش جو چيف ايڊوائيزر|چيف ايڊوائيزر]] بڻايو ويو.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/clyg7we8xvno|title=Yunus sworn in as interim Bangladesh leader|last1=Hussain|first1=Samira|last2=Drury|first2=Flora|date=8 August 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref> [[2026ع بنگلاديشي عام چونڊون|2026ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (بي اين پي) ٻيهر اقتدار ۾ آئي ۽ چيئرمين [[طارق رحمان]] 17 فيبروري 2026ع تي بنگلاديش جي وزيراعظم طور حلف کنيو. [[بنگلاديش جماعت اسلامي]] مکيه مخالف ڌر بڻجي وئي.<ref>{{cite web |title=From a marginal force to opposition party: The rise of Bangladesh Jamaat-e-Islami |url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/marginal-force-opposition-party-rise-bangladesh-jamaat-e-islami-1361786 |website=The Business Standard |access-date=19 February 2026}}</ref> 1990ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان، [[آزاد منڊي]] جي پاليسين ۽ [[معاشي آزادڪاري]] جي قدمن سبب، بنگلاديش اهم معاشي واڌ حاصل ڪئي آهي. اهو دنيا جي [[حقيقي جي ڊي پي واڌ جي شرح موجب ملڪن جي فهرست|تيز ترين وڌندڙ معيشتن]] مان هڪ طور اڀريو، جنهن جي پٺيان ان جي وڏي [[بنگلاديش ۾ ڪپڙي جي صنعت|ڪپڙي جي صنعت]] آهي، جيڪا دنيا ۾ ٻئي نمبر تي وڏي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Bashar|first1=Omar K. M. R.|last2=Khan|first2=Habibullah|title=Liberalisation and Growth in Bangladesh: An Empirical Investigation|volume=32|number=1|date=March 2009|pages=61–76|jstor=40795710|journal=The Bangladesh Development Studies|publisher=[[Bangladesh Institute of Development Studies]] (BIDS) |doi=10.57138/XTYK4544 }}</ref> اهو [[نامياري جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] طور اڀريو آهي، ۽ 2018ع کان پاڙيسري ڀارت جي نامياري في ماڻهو جي ڊي پي کان اڳتي نڪري ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/bangladesh/bangladesh-ranked-41st-largest-economy-in-2019-all-over-the-world-study-1684078|title=Bangladesh 2nd largest economy in South Asia|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 January 2019|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://foreignpolicy.com/2020/10/20/india-falls-behind-bangladesh-gdp/|title=Angst and Denial in India as It's Now Officially Poorer Than Bangladesh|last=Babones|first=Salvatore|date=20 October 2020|access-date=13 January 2025|work=[[Foreign Policy]]}}</ref> بنگلاديش پنهنجي [[بنگلاديش ۾ غربت|غربت جي شرح]] گهٽائڻ ۾ نمايان ڪاميابيون حاصل ڪيون آهن، جيڪا 1971ع ۾ 80 سيڪڙو هئي،<ref>{{cite web|url=https://cri.org.bd/2021/03/26/what-milestones-have-bangladesh-crossed-in-50-years/|title=What milestones have Bangladesh crossed in 50 years|date=26 March 2021|access-date=1 October 2022}}</ref> 1991ع ۾ 44.2 سيڪڙو ٿي،<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/results/2018/11/15/bangladesh-reducing-poverty-and-sharing-prosperity|title=Bangladesh: Reducing Poverty and Sharing Prosperity|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022}}</ref> ۽ 2022ع ۾ 18.7 سيڪڙو تائين گهٽجي وئي.<ref>{{cite news|url=https://pip.worldbank.org/country-profiles/BGD|title=Country Profile – Poverty and Inequality Platform|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 January 2025}}</ref> 21هين صديءَ دوران ان جي [[انساني ترقياتي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقياتي اشاري]] جي واڌ رڳو چين کان گهٽ رهي.<ref>{{cite web|url=https://bangladesh.un.org/en/256074-new-directions-human-development-bangladesh|title=New directions for human development in Bangladesh|date=17 December 2023|access-date=12 February 2025|publisher=United Nations}}</ref> [[سبز منتقلي]] جي حصي طور، بنگلاديش جو صنعتي شعبو [[سبز ڪارخانو|سبز ڪارخانا]] ٺاهڻ ۾ اڳواڻ طور اڀريو آهي، ۽ ملڪ وٽ دنيا ۾ تصديق ٿيل سبز ڪارخانن جو سڀ کان وڏو تعداد آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/green-rmg-factories-how-bangladesh-became-global-champion-939426|title=Green RMG factories: How Bangladesh became a global champion|last=Uddin|first=Jasim|date=12 September 2024|access-date=13 January 2025|work=[[Business Standard]]}}</ref> ان 2017ع کان [[روهنگيا نسل ڪشي]] کان ڀڄندڙ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|هڪ ملين کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن]] کي به پناهه ڏني آهي، جنهن ان جي وسيلن تي دٻاءُ وڌو ۽ ان جي انساني همدردي واري عزم کي نمايان ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unrefugees.org/news/rohingya-refugee-crisis-explained/|title=Rohingya Refugee Crisis Explained|date=22 August 2024|work=[[United Nations Commission on Human Rights]] (UNCHR)|access-date=13 January 2025}}</ref> == جاگرافي == {{Main|بنگلاديش جي جاگرافي}} [[File:Map of Bangladesh-en.svg|thumb|بنگلاديش جو طبعي نقشو]] بنگلاديش [[بنگال جي نار]] تي [[ڏکڻ ايشيا]] ۾ واقع آهي. اهو لڳ ڀڳ مڪمل طور پاڙيسري [[ڀارت]] سان گهيريل آهي، ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ان جي هڪ ننڍڙي سرحد آهي، جيتوڻيڪ اهو [[نيپال]]، [[ڀوٽان]] ۽ چين جي تمام ويجهو واقع آهي. ملڪ کي ٽن علائقن ۾ ورهايو ويندو آهي. ملڪ جو گهڻو حصو زرخيز [[گنگا ڊيلٽا]] تي مشتمل آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو دريائي ڊيلٽا آهي.<ref>{{cite web |author1=Aditi Rajagopal|title=How the World's Largest Delta Might Slowly Go Under Water |url=https://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|website=Discovery|date=8 February 2020|access-date=9 March 2020|archive-date=8 February 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200208052815/http://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|url-status=live}}</ref> ملڪ جا اتر اولهه ۽ وچ وارا حصا [[مدهوپور ٽريڪٽ|مدهوپور]] ۽ [[بارند ٽريڪٽ|بارند]] پليٽون سان ٺهيل آهن. اتر اوڀر ۽ ڏکڻ اوڀر وارا علائقا [[سدا بهار]] جبلن جي سلسلن جو گهر آهن. گنگا ڊيلٽا گنگا، جنهن جو مقامي نالو [[پدما درياهه|پدما]] يا ''پوددا'' آهي، [[برهمپتر درياهه|برهمپتر]]، جنهن کي [[جمنا درياهه (بنگلاديش)|جمنا]] يا ''جومونا'' به چيو وڃي ٿو، ۽ [[ميگھنا درياهه|ميگھنا]] درياهن ۽ انهن جي معاون درياهن جي ميلاپ سان ٺهندو آهي. گنگا، جمنا سان ملي ٿي، جيڪا برهمپتر جو مکيه وهڪرو آهي، ۽ پوءِ ميگھنا سان ملي آخرڪار [[بنگال جي نار]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿي. بنگلاديش کي "دريائن جي ڌرتي" چيو ويندو آهي،<ref>{{cite web |title=No Place Like Home – BANGLADESH: LAND OF RIVERS |url=https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |work=Environmental Justice Foundation |access-date=10 March 2020 |archive-date=30 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200930051647/https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |url-status=live }}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ هتي 57 کان وڌيڪ [[سرحد پار درياهه]] آهن، جيڪي ڪنهن به قومي رياست لاءِ سڀ کان وڌيڪ آهن. پاڻيءَ جا معاملا سياسي طور پيچيده آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بنگلاديش ڀارت کان هيٺاهين وهڪري ۾ واقع آهي.<ref>{{cite book |last=Suvedī |first=Sūryaprasāda |title=International watercourses law for the 21st century |publisher=[[Ashgate Publishing]] |year=2005 |pages=154–166 |isbn=978-0-7546-4527-6}}</ref> بنگلاديش گهڻو ڪري زرخيز ۽ هموار ميداني زمين تي مشتمل آهي. ان جو گهڻو حصو سمنڊ جي سطح کان {{convert|12|m|ft|abbr=on}} کان گهٽ اوچائي تي آهي، ۽ اندازو آهي ته جيڪڏهن سمنڊ جي سطح {{convert|1|m|ft|abbr=on}} وڌي وڃي ته ملڪ جي لڳ ڀڳ 10 سيڪڙو زمين ٻڏي ويندي.<ref name="ali">{{cite journal |last=Ali |first=A. |title=Vulnerability of Bangladesh to climate change and sea level rise through tropical cyclones and storm surges |journal=Water, Air, & Soil Pollution |volume=92 |issue=1–2 |pages=171–179 |year=1996 |bibcode=1996WASP...92..171A |doi=10.1007/BF00175563 }}</ref> ملڪ جو 12 سيڪڙو حصو جابلو نظامن سان ڍڪيل آهي. ملڪ جون [[هاور]] آبي زمينون عالمي ماحولياتي سائنس لاءِ اهميت رکن ٿيون. [[بنگلاديش جي جبلن جي فهرست|بنگلاديش جو سڀ کان اوچو هنڌ]] [[سڪا هافونگ]] آهي، جيڪو ميانمار جي سرحد ڀرسان واقع آهي، ۽ ان جي اوچائي {{convert|1064|m|ft|abbr=on}} آهي.<ref name=CIA/> اڳ ۾ [[ڪيوڪراڊونگ]] يا [[تازنگ ڊونگ]] کي سڀ کان اوچو هنڌ سمجهيو ويندو هو. بنگلاديش ۾ [[ٻيلن جو ڍڪ]] ڪل زميني ايراضيءَ جو لڳ ڀڳ 14 سيڪڙو آهي، جيڪو 2020ع ۾ 1,883,400 هيڪٽرن (ha) ٻيلن جي برابر هو، جڏهن ته 1990ع ۾ اهو 1,920,330 هيڪٽر (ha) هو. 2020ع ۾ قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن 1,725,330 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو، جڏهن ته پوکيل ٻيلن 158,070 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو. قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن مان 0 سيڪڙو کي [[ابتدائي ٻيلو]] قرار ڏنو ويو، يعني اهڙو ٻيلو جيڪو مقامي وڻن جي قسمن تي مشتمل هجي ۽ جتي انساني سرگرميءَ جا واضح نشان نه هجن، ۽ لڳ ڀڳ 33 سيڪڙو ٻيلن وارو علائقو محفوظ علائقن اندر مليو. 2015ع لاءِ، ٻيلن جي 100 سيڪڙو ايراضي [[رياستي ملڪيت|عوامي ملڪيت]] هيٺ ڄاڻائي وئي.<ref>{{Cite book |url=https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |title=Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194 |publisher=Food and Agriculture Organization of the United Nations |year=2023 |archive-date=11 September 2024 |access-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240911122341/https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Global Forest Resources Assessment 2020, Bangladesh |url=https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview |website=Food Agriculture Organization of the United Nations |access-date=19 September 2024 |archive-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240919133606/https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview/ |url-status=live }}</ref> === آبهوا === [[File:Aerosol pollution over Northern India, Bangladesh, and Bay of Bengal.jpg|thumb|خلا مان ورتل تصوير، جنهن ۾ بنگلاديش مٿان آلودگي ڏيکاريل آهي]] [[سرطان جو مدار]] بنگلاديش مان گذري ٿو، تنهنڪري بنگلاديش جي آبهوا گرم خطي واري آهي؛ آڪٽوبر کان مارچ تائين هلڪو سيارو ۽ مارچ کان جون تائين گرم ۽ گهم وارو اونهارو هوندو آهي. ملڪ ۾ ڪڏهن به هوائي گرمي پد {{convert|0|°C}} کان هيٺ رڪارڊ نه ٿيو آهي؛ سڀ کان گهٽ رڪارڊ ٿيل گرمي پد {{convert|1.1|°C}} هو، جيڪو اتر اولهه واري شهر [[ديناجپور]] ۾ 3 فيبروري 1905ع تي رڪارڊ ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://kantaji.com/dinajpurmap.html |title=Map of Dinajpur |website=kantaji.com |archive-url=https://web.archive.org/web/20110713134542/http://kantaji.com/dinajpurmap.html |archive-date=13 July 2011 |access-date=17 April 2015}}</ref> گرم ۽ گهم واري [[چوماسي]] موسم جون کان آڪٽوبر تائين جاري رهي ٿي ۽ ملڪ جي اڪثر برسات جو سبب بڻجي ٿي. قدرتي آفتون، جهڙوڪ [[بنگلاديش ۾ ٻوڏون|ٻوڏون]]، [[اڀرندي طوفان]]، [[ٽورنيڊو]] ۽ [[مدي لهرون]] لڳ ڀڳ هر سال اچن ٿيون،<ref name="NatDis">{{cite book |last=Alexander |first=David E. |title= Natural Disasters |chapter-url= {{GBurl|id=gWHsuGTcF34C|p=532}}|year= 1999|publisher=Kluwer Academic Publishers |isbn=978-0-412-04751-0 |page=532 |chapter=The Third World |orig-date=1993}}</ref> جن سان گڏ [[ٻيلن جي ڪٽائي]]، [[مٽيءَ جي زوال ۽ خرابي]] ۽ [[ڪٽاءُ]] جا اثر پڻ شامل ٿين ٿا. 1970ع ۽ 1991ع وارا [[بنگلاديش جي اڀرندي طوفانن جي فهرست|طوفان]] خاص طور تباهه ڪندڙ هئا؛ [[1991ع بنگلاديش طوفان|پوئين طوفان]] ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا.<ref>"[https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html Beset by Bay's Killer Storms, Bangladesh Prepares and Hopes] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240902065034/https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html |date=2 September 2024 }} ". ''Los Angeles Times''. 27 February 2005</ref> سيپٽمبر 1998ع ۾ بنگلاديش جديد تاريخ جي [[1998ع بنگلاديش ٻوڏون|سڀ کان شديد ٻوڏ]] کي ڏٺو، جنهن کان پوءِ ملڪ جا ٻه ٽهائي حصا پاڻيءَ هيٺ اچي ويا، ۽ 1,000 ماڻهو فوت ٿيا.<ref name="EWG">{{cite book |last=Haggett |first=Peter |title=Encyclopedia of World Geography |chapter-url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |publisher=Marshall Cavendish |year=2002 |isbn=978-0-7614-7308-4 |oclc=46578454 |pages=2, 634 |chapter=The Indian Subcontinent |orig-date=2002 |access-date=25 July 2023 |archive-date=28 March 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182107/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |url-status=live }}</ref> آفتن جي خطري ۾ گهٽتائي لاءِ مختلف بين الاقوامي ۽ قومي قدمن جي نتيجي ۾، ٻوڏن ۽ طوفانن سبب انساني جاني نقصان ۽ معاشي نقصان سالن سان گهٽيا آهن.<ref>{{cite news |last=Raju |first=M. N. A. |title=Disaster Preparedness for Sustainable Development in Bangladesh |url=https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10 |work=Daily Sun |date=10 March 2018 |access-date=26 September 2019 |archive-date=24 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210724074442/https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10}}</ref> [[2007ع ڏکڻ ايشيائي ٻوڏون]] ملڪ جي ڪيترن علائقن کي تباهه ڪري ويون، پنج ملين ماڻهن کي بي گهر ڪيو ۽ لڳ ڀڳ 500 ماڻهو مارجي ويا.<ref>{{cite news |title=Bangladesh flood death toll nears 500, thousands ill |url=http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |agency=[[Reuters]] |date=15 August 2007 |access-date=15 August 2007 |archive-date=5 February 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080205073714/http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |url-status=live }}</ref> [[File:Flooding after 1991 cyclone.jpg|thumb|[[1991ع بنگلاديش طوفان]] کان پوءِ ٻوڏ، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا]] ==== موسمي تبديلي ==== بنگلاديش کي انهن ملڪن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو، جيڪي [[موسمي تبديليءَ جي نازڪ پذيري|موسمي تبديليءَ لاءِ سڀ کان وڌيڪ نازڪ]] آهن.<ref>{{Cite journal |last1=Kulp |first1=Scott A. |last2=Strauss |first2=Benjamin H.|date=29 October 2019|title=New elevation data triple estimates of global vulnerability to sea-level rise and coastal flooding|journal=Nature Communications |volume=10 |issue=1 |page=4844 |bibcode=2019NatCo..10.4844K |doi=10.1038/s41467-019-12808-z |pmc=6820795 |pmid=31664024}}</ref><ref>{{cite web |date=29 October 2019|title=Report: Flooded Future: Global vulnerability to sea level rise worse than previously understood |url=https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood|access-date=3 November 2019|website=climatecentral.org|archive-date=2 November 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191102025006/https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood}}</ref> هڪ صديءَ دوران 508 طوفانن بنگال جي نار واري علائقي کي متاثر ڪيو آهي، جن مان 17 سيڪڙو بابت خيال ڪيو وڃي ٿو ته اهي بنگلاديش جي زمين تي پهتا.<ref>{{Cite book|last=Chaturvedi|first=Sanjay|url=https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67|title=Climate Change and the Bay of Bengal|date=29 April 2016|publisher=Flipside Digital Content Company Inc.|isbn=978-981-4762-01-4|access-date=25 July 2023|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182105/https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67#v=onepage&q&f=false|url-status=live}}</ref> وڌندڙ برساتن، سمنڊ جي سطح ۾ اضافي ۽ اڀرندي طوفانن مان پيدا ٿيندڙ [[قدرتي خطرا]] موسمي تبديليءَ سان وڌڻ جا امڪان آهن، ۽ اهي هر هڪ زراعت، پاڻي ۽ خوراڪ جي سلامتي، انساني صحت ۽ رهائش تي سنگين اثر ڇڏيندا.<ref>{{cite book |url=http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|title=Bangladesh Climate Change Strategy and Action Plan, 2008 |publisher=Ministry of Environment and Forests Government of the People's Republic of Bangladesh|year=2008|isbn=978-984-8574-25-6|archive-url=https://web.archive.org/web/20091007060017/http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|archive-date=7 October 2009}}</ref> اندازو آهي ته 2050ع تائين سمنڊ جي سطح ۾ ٽي فوٽ اضافو لڳ ڀڳ 20 سيڪڙو زمين کي ٻوڙي ڇڏيندو ۽ 30 ملين کان وڌيڪ ماڻهن کي بي گهر ڪندو.<ref>{{cite web |last=Glennon |first=Robert|title=The Unfolding Tragedy of Climate Change in Bangladesh |url=https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171201040750/https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|archive-date=1 December 2017|access-date=23 November 2017}}</ref> بنگلاديش ۾ [[سمنڊ جي سطح ۾ اضافو]] واري خطري کي منهن ڏيڻ لاءِ [[بنگلاديش ڊيلٽا پلان 2100]] شروع ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100 |title=Bangladesh Delta Plan 2100|publisher=The Dutch water sector|access-date=24 September 2019|date=20 May 2019|archive-date=13 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230513135800/https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Bangladesh Delta Plan (BDP) 2100}}</ref> === حياتياتي گوناگوني === [[File:Bengal Tiger gets down in a shallow canal in Sundarban.jpg|thumb|[[بنگال ٽائيگر]]، قومي جانور، سندربن ۾]] بنگلاديش [[انڊوملايائي علائقو]] ۾ واقع آهي، ۽ اهو چئن خشڪي وارن ماحولياتي علائقن ۾ اچي ٿو: [[هيٺين گنگا ميدانن جا نم پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، [[ميزورام–منيپور–ڪاچن مينهن وارا ٻيلا]]، [[سندربن تازو پاڻي دلدلي ٻيلا]]، ۽ [[سندربن مينگروو]].<ref name="DinersteinOlson2017">{{cite journal |last1=Dinerstein |first1=Eric |last2=Olson |first2=David |last3=Joshi |first3=Anup |last4=Vynne |first4=Carly |last5=Burgess |first5=Neil D. |last6=Wikramanayake |first6=Eric |last7=Hahn |first7=Nathan |last8=Palminteri |first8=Suzanne |last9=Hedao |first9=Prashant |last10=Noss |first10=Reed |last11=Hansen |first11=Matt |last12=Locke |first12=Harvey |last13=Ellis |first13=Erle C |last14=Jones |first14=Benjamin |last15=Barber |first15=Charles Victor |last16=Hayes |first16=Randy |last17=Kormos |first17=Cyril |last18=Martin |first18=Vance |last19=Crist |first19=Eileen |last20=Sechrest |first20=Wes |last21=Price |first21=Lori |last22=Baillie |first22=Jonathan E. M. |last23=Weeden |first23=Don |last24=Suckling |first24=Kierán |last25=Davis |first25=Crystal |last26=Sizer |first26=Nigel |last27=Moore |first27=Rebecca |last28=Thau |first28=David |last29=Birch |first29=Tanya |last30=Potapov |first30=Peter |last31=Turubanova |first31=Svetlana |last32=Tyukavina |first32=Alexandra |last33=de Souza |first33=Nadia |last34=Pintea |first34=Lilian |last35=Brito |first35=José C. |last36=Llewellyn |first36=Othman A. |last37=Miller |first37=Anthony G. |last38=Patzelt |first38=Annette |last39=Ghazanfar |first39=Shahina A. |last40=Timberlake |first40=Jonathan |last41=Klöser |first41=Heinz |last42=Shennan-Farpón |first42=Yara |last43=Kindt |first43=Roeland |last44=Lillesø |first44=Jens-Peter Barnekow |last45=van Breugel |first45=Paulo |last46=Graudal |first46=Lars |last47=Voge |first47=Maianna |last48=Al-Shammari |first48=Khalaf F. |last49=Saleem |first49=Muhammad|title=An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm |journal=BioScience|volume=67|issue=6|year=2017|pages=534–545 |doi=10.1093/biosci/bix014 |pmid=28608869 |pmc=5451287}}</ref> ان جي ماحوليات ۾ ڊگهو سامونڊي ڪنارو، گهڻا [[بنگلاديش جي درياهن جي فهرست|درياهه ۽ معاون درياهه]]، ڍنڍون، [[آبي زمين]]ون، سدا بهار ٻيلا، نيم سدا بهار ٻيلا، جابلو ٻيلا، نم [[پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، تازو پاڻي دلدلي ٻيلا ۽ ڊگهي گاهه واري هموار زمين شامل آهن. بنگلاديش جو ميدان پنهنجي زرخيز [[دريائي لَٽَ]] واري مٽيءَ لاءِ مشهور آهي، جيڪا وسيع پوک کي سهارو ڏئي ٿي. ملڪ ۾ سرسبز ٻوٽن جو غلبو آهي، ۽ ڳوٺ اڪثر [[آم]]، [[ڪٺل]]، [[بانس]]، [[ڇاليا]]، [[ناريل]] ۽ [[کجور]] جي باغن ۾ لڪل هوندا آهن.<ref name="global.britannica.com">[http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life Bangladesh | history – geography :: Plant and animal life] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140203195926/http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life|date=3 February 2014}}. ''Encyclopædia Britannica''.</ref> ملڪ ۾ ٻوٽن جي زندگيءَ جون 6000 تائين جنسون آهن، جن ۾ 5000 گلدار ٻوٽا شامل آهن.<ref>{{cite web |url=http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna|title=Flora and Fauna – Bangladesh high commission in India |website=Bangladesh High Commission, New Delhi |archive-url=https://web.archive.org/web/20130820012655/http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna |archive-date=20 August 2013}}</ref> آبي ذخيرن ۽ آبي زمينن جا نظام ڪيترن آبي ٻوٽن لاءِ رهائشگاهه فراهم ڪن ٿا. [[نيمفياسي|واٽر للي]] ۽ [[ڪنول]] چوماسي موسم ۾ نمايان طور وڌن ٿا. ملڪ ۾ [[بنگلاديش جي محفوظ علائقن جي فهرست|60 جهنگلي جيوت پناهه گاهون]] آهن.<ref>{{cite web |year=2026|title=Protected Area Profile for Bangladesh from the World Database of Protected Areas|url=https://www.protectedplanet.net/country/BGD|access-date=22 February 2026|website=[[World Database on Protected Areas]]}}</ref> بنگلاديش [[سندربن]] جي گهڻي حصي جو گهر آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي، ۽ ڏکڻ اولهه واري ساحلي علائقي ۾ {{convert|6000|km2}} ايراضيءَ تي پکڙيل آهي. اهو ٽن محفوظ پناهه گاهن ۾ ورهايل آهي: [[سندربن ڏکڻ جهنگلي جيوت پناهه گاهه|ڏکڻ]]، [[سندربن اوڀر جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اوڀر]]، ۽ [[سندربن اولهه جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اولهه]] علائقا. هي ٻيلو يونيسڪو عالمي ورثي واري ماڳ آهي.<ref>{{Cite web |title=The Sundarbans |url=https://whc.unesco.org/en/list/798/ |access-date=2026-02-21 |website=[[UNESCO]] |language=en}}</ref> اتر اوڀر وارو سليٽ علائقو هاور آبي زمينن جو گهر آهي، جيڪو هڪ منفرد ماحولياتي نظام آهي. ان ۾ [[اڀرندي ۽ نيم اڀرندي مخروطي ٻيلا]]، هڪ [[تازو پاڻي دلدلي ٻيلو]]، ۽ گڏيل پن ڇڻڻ وارا ٻيلا پڻ شامل آهن. ڏکڻ اوڀر وارو چٽاگانگ علائقو سدا بهار ۽ نيم سدا بهار جابلو جهنگلن تي مشتمل آهي. وچ بنگلاديش ۾ ميداني سال ٻيلو شامل آهي، جيڪو غازيپور، [[ٽنگائل]] ۽ [[ميمڻ سنگهه]] ضلعن سان گڏ پکڙيل آهي.<ref>{{Cite journal|last=Rahman |first=Mohammed Mahabubur |last2=Rahman |first2=Md. Motiur |last3=Guogang |first3=Zhang |last4=Islam |first4=Kazi Shakila |date=1 March 2010 |title=A Review of the Present Threats to Tropical Moist Deciduous Sal (Shorea Robusta) Forest Ecosystem of Central Bangladesh |url=https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/194008291000300108 |access-date=2026-02-21 |website=[[Sage Journals]] |language=en |doi=10.1177/194008291000300108}}</ref> [[سينٽ مارٽن ٻيٽ]] ملڪ جو واحد [[مرجاني ريف]] آهي.<ref>{{Cite web |last=Kuddus |first=Abdul |date=2025-03-03 |title=Is St Martin's actually a 'coral island', what do researchers say? |url=https://en.prothomalo.com/environment/9rpuv1x2ra |access-date=2026-02-21 |website=[[Prothom Alo]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي ٻيلن، دلدلن، وڻڪار وارن علائقن ۽ جبلن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهنگلي جيوت|جهنگلي جيوت]] گهڻي مقدار ۾ موجود آهي.<ref name="global.britannica.com"/> جانورن جي وڏي اڪثريت {{convert|150000|km2}} جي رهائشگاهه اندر رهي ٿي.<ref>{{cite news |author1=Soraya Auer |author2=Anika Hossain |date=7 July 2012 |title=Lost Wards of the State |url=http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm|work=The Daily Star|access-date=14 February 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150214120509/http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm |archive-date=14 February 2015 |url-status=live}}</ref> [[بنگال ٽائيگر]]، [[بادلدار چيتو]]، [[کاري پاڻيءَ جو مگرمڇ]]، [[ڪارو پينٿر]] ۽ [[مڇي خور ٻلي]] سندربن جا اهم شڪاري جانور آهن.<ref>{{cite book|author=Peter Haggett|title=Encyclopedia of World Geography|url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|year=2001|publisher=Marshall Cavendish|isbn=978-0-7614-7289-6|page=2620|access-date=20 January 2017|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182110/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|url-status=live}}</ref> اتر ۽ اوڀر بنگلاديش [[ايشيائي هاٿي]]، [[هولاڪ گبن]]، [[ايشيائي ڪارو رڇ]] ۽ [[اورينٽل پائڊ هورن بل]] جو گهر آهي.<ref name="bearprojectbd.weebly.com">{{cite web |url=http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|title=Bears in Bangladesh|website=Bangladesh Bear Project|access-date=14 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150214061240/http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|archive-date=14 February 2015|url-status=live}}</ref> [[چيتل]] هرڻ ڏکڻ اولهه وارن وڻڪار وارن علائقن ۾ وڏي پيماني تي ڏسڻ ۾ اچن ٿا. ٻين جانورن ۾ [[ڪاري وڏي گلھري]]، [[ٽوپي دار لنگور]]، [[بنگال لومڙي]]، [[سامبر هرڻ]]، [[جهنگلي ٻلي]]، [[ڪنگ ڪوبرا]]، [[جهنگلي سوئر]]، [[نيولا]]، [[پينگولين]]، [[پائٿن (نسل)|پائٿن]] ۽ [[ايشيائي واٽر مانيٽر|واٽر مانيٽر]] شامل آهن. بنگلاديش ۾ [[ايراواڊي ڊولفن|ايراواڊي]] ۽ [[ڏکڻ ايشيائي درياهي ڊولفن|گنگا ڊولفن]] جي سڀ کان وڏين آبادين مان هڪ موجود آهي.<ref>{{cite web |url=http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|title=6,000 Rare, Large River Dolphins Found in Bangladesh|work=National Geographic|date=March 2009|access-date=13 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20141012093653/http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|archive-date=12 October 2014}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻه جيون]] جون 53، رينگڻ وارن جانورن جون 139، [[سامونڊي رينگڻ وارا جانور|سامونڊي رينگڻ وارن جانورن]] جون 19 ۽ [[سامونڊي ٿڃائتا جانور|سامونڊي ٿڃائتن]] جون 5 جنسون آهن. ان ۾ [[بنگلاديش جي پکين جي فهرست|پکين جون 628 جنسون]] پڻ آهن.<ref>{{cite news |last1=Hossain |first1=Muhammad Selim |date=23 May 2009 |title=Conserving biodiversity must for survival |url=http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |work=The Daily Star |access-date=30 May 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150530100603/http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |archive-date=30 May 2015 |url-status=live}}</ref> گذريل صديءَ دوران بنگلاديش ۾ ڪيترائي جانور ختم ٿي ويا، جن ۾ هڪ سينگ ۽ ٻه سينگ وارا [[گينڊا]] ۽ عام [[مور]] شامل آهن. انساني آبادي شهري علائقن ۾ مرڪوز آهي، جنهن ڪري ٻيلن جي ڪٽائي ڪنهن حد تائين محدود رهي آهي. تيز شهري واڌ قدرتي رهائشگاهن لاءِ خطرو بڻجي وئي آهي. ملڪ ۾ ماحولياتي مسئلا وسيع آهن؛ ڪپڙي جي صنعت سبب [[ڌليشوري درياهه]] جي آلودگي ۽ چڪريا سندربن ۾ جهينگن جي پوک کي عالمن [[ماحولياتي قتل]] طور بيان ڪيو آهي.<ref>{{cite book |last1=Suny |first1=Rabby Us |last2=Sarkar |first2=Oliver Tirtho |last3=Hasan |first3=Md. Abid |title=Politics of Climate Change |chapter=Political Economy of River Ecocide in Bangladesh: A Study in the Context of Dhaleshwari River |date=2023 |pages=83–103 |doi=10.1142/9789811263750_0005 |isbn=978-981-12-6374-3 }}</ref><ref>{{Cite journal |last=Zaman |first=Samia |date=7 June 2023 |title=The Bangladesh Environmental Humanities Reader: by Samina Luthfa, Mohammad Tanzimuddin Khan, and Munasir Kamal, Lanham, Lexinton Books, 2022 ISBN 978-1-4985-9913-9 and 978-1-4985-9914-6 |journal=Environmental Politics |volume=32 |issue=4 |pages=752–754 |doi=10.1080/09644016.2023.2192149 |doi-access=free}}</ref> جيتوڻيڪ ڪيترائي علائقا قانون هيٺ محفوظ آهن، پر ڪجهه بنگلاديشي جهنگلي جيوت هن واڌ سبب خطري ۾ آهي. [[بنگلاديش ماحوليات تحفظ ايڪٽ]] 1995ع ۾ نافذ ڪيو ويو. حڪومت ڪيترن علائقن کي [[ماحولياتي طور نازڪ علائقو]] قرار ڏنو آهي، جن ۾ آبي زمينون، ٻيلا ۽ درياهه شامل آهن. [[سندربن ٽائيگر پروجيڪٽ]] ۽ بنگلاديش بيئر پروجيڪٽ تحفظ کي مضبوط ڪرڻ واريون اهم شروعاتون آهن.<ref name="bearprojectbd.weebly.com"/> بنگلاديش 3 مئي 1994ع تي ريو [[حياتياتي گوناگوني بابت ڪنوينشن]] جي توثيق ڪئي.<ref name="cbd.int">{{cite web |url=http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|title=Bangladesh – Country Profile|website=cbd.int|access-date=16 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150217020013/http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|archive-date=17 February 2015|url-status=live}}</ref> 2014 مطابق ملڪ پنهنجي [[حياتياتي گوناگوني عمل جو منصوبو|قومي حياتياتي گوناگوني حڪمت عملي ۽ عمل منصوبي]] کي نظرثاني ڪرڻ لاءِ تيار هو.<ref name="cbd.int"/> == حڪومت ۽ سياست == {{Multiple image | caption_align = center | total_width = 300 | image1 = Mohammed Shahabuddin official portrait.jpg | caption1 = [[محمد شهاب الدين]]<br /><small>[[بنگلاديش جو صدر|صدر]]</small> | image2 = Tarique Rahman at meeting on Farmer cards, Cabinet Division, Secretariat, Dhaka, 2026-02-23 (cropped).jpg | caption2 = [[طارق رحمان]]<br /><small>[[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]]</small> }} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = National Assembly of Bangladesh (10).jpg | caption1 = [[جاتيا سنگساد ڀَون|قومي پارليامينٽ]] جي عمارت [[شير بنگلا نگر]] ۾، جيڪو هڪ پاڙو آهي ۽ ان جو نالو بنگال جي پهرئين [[بنگال جو وزيراعظم|وزيراعظم]] جي نالي تي رکيل آهي | image2 = Bangabhaban.jpg | caption2 = [[بنگڀون]]، جنهن جي معنيٰ ''بنگال هائوس'' آهي، بنگلاديش جو [[صدارتي محل]] آهي. اصل ۾ اهو [[هندستان جو وائسراءِ|هندستان جي وائسراءِ]] ۽ [[بنگال پريزيڊنسي جي گورنرن جي فهرست|بنگال جي گورنر]] لاءِ گهر هو. }} [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] موجب بنگلاديش هڪ [[وحداني رياست]]<ref name="gov2"/> ۽ ''[[قانوني طور]]'' [[نمائنده جمهوريت]] آهي، جنهن ۾ [[ويسٽ منسٽر نظام|ويسٽ منسٽر]] طرز جو [[پارلياماني جمهوريه|پارلياماني نظام]]<ref name="gov0"/> ۽ [[عام ووٽ جو حق]] موجود آهي.<ref name="gov">{{cite journal|last=Jahan|first=Rounaq|title=The Parliament of Bangladesh: Representation and Accountability|doi=10.1080/13572334.2014.975470|year=2014|pages=250–269|journal=[[The Journal of Legislative Studies]]|volume=21|issue=2}}</ref> [[بنگلاديش جي حڪومت|حڪومت]] کي ٽن ٿنڀن ۾ ورهائي سگهجي ٿو: انتظاميه، مقننه ۽ [[بنگلاديش جي عدليه|عدليه]]. اهي سڀ جوابدهي، شفافيت ۽ [[اختيارن جي ورهاست|اختيارن جي نگراني ۽ توازن]] کي يقيني بڻائڻ لاءِ ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/explained/news/explained-the-branches-bangladeshs-government-3512581|title=Explained: The branches of Bangladesh's government|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2024|access-date=20 January 2025|last=Siddiquee|first=Ayaan Shams}}</ref> آزاديءَ کان وٺي [[عوامي ليگ]] (AL) ۽ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (BNP) بنگلاديش جي سڀ کان طاقتور [[بنگلاديش جون سياسي پارٽيون|سياسي پارٽين]] مان ٻه رهيون آهن.<ref name="gov0">{{cite journal|last=Shah|first=Aqil|title=Democracy Deadlocked in Bangladesh|journal=[[Current History]]|volume=115|number=780|year=2016|pages=130–135|doi=10.1525/curh.2016.115.780.130 |jstor=48614157}}</ref> * حڪومت جو پهريون ٿنڀو انتظامي عضوو آهي، جنهن کي ملڪ جي انتظام جي ذميواري ڏني وئي آهي.<ref name="gov2"/> انتظامي اختيار گهڻو ڪري [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] وٽ هوندا آهن، جيڪو [[حڪومت جو سربراهه]] هوندو آهي ۽ [[بنگلاديش جي ڪابينا|ڪابينا]] جي نگراني ڪندو آهي.<ref name="gov2"/> پارلياماني حڪومت جو مدو پنج سال هوندو آهي. مختلف وزير انتظامي عضوي جو وڏو حصو بڻجن ٿا، سرڪاري کاتن جي نگراني ڪن ٿا ۽ پاليسيون ٺاهين ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش سول سروس|سول سروس]] وزيرن کي پاليسي لاڳو ڪرڻ ۾ مدد ڪري ٿي.<ref name="gov2"/> سڀ اختيار پاليسيون ٺاهڻ، عوامي خدمتون سنڀالڻ ۽ قومي ترقياتي منصوبا لاڳو ڪرڻ لاءِ گڏجي ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] رسمي [[رياست جو سربراهه]] آهي، جنهن جي اختيارن ۾ پارليامينٽ مان منظور ٿيل بلن کي قانون بڻائڻ لاءِ صحيح ڪرڻ، حڪومت جي استحڪام ۽ تسلسل کي برقرار رکڻ،<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|هٿياربند فوجن]] جي ڪمانڊر اِن چيف طور فرض انجام ڏيڻ<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24615.html|title=61.Supreme command|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> ۽ سڀني يونيورسٽين جو [[چانسلر]] هجڻ شامل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-447.html|title=The Dhaka University Order, 1973 (President's Order).|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٻيو ٿنڀو مقننه عضوو آهي، جنهن کي [[جاتيا سنگساد]]، يعني قوم جو گهر، پڻ چيو ويندو آهي.<ref name="parliament">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24619.html|title=65. Establishment of Parliament|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> شهري پارليامينٽ جا ميمبر چونڊين ٿا.<ref name="gov2"/> [[هڪ ايواني]] پارليامينٽ ۾ 350 ميمبر آهن، جن ۾ 300 ميمبر [[فرسٽ پاسٽ دي پوسٽ]] نظام تحت چونڊيا وڃن ٿا، ۽ 50 ميمبر [[عورتن جي بااختياري]] لاءِ مخصوص سيٽن تي مقرر ٿين ٿا.<ref name="parliament"/><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/women-mps-reserved-seats-how-empowered-are-they-really-3601271|title=Women MPs in reserved seats: How empowered are they really?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2024|access-date=20 January 2025|last=Hasan|first=Rashidul}}</ref> [[بنگلاديش جي آئين جو آرٽيڪل 70]] پارليامينٽ جي ميمبرن کي پنهنجي پارٽي جي خلاف ووٽ ڏيڻ کان روڪي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/backpage/article-70-constitution-its-safeguard-democracy-1581670|title=Article 70 of Constitution: It's a safeguard for democracy|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=26 May 2018|access-date=20 January 2025}}</ref> پارليامينٽ جي صدارت [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] ڪندو آهي، جيڪو صدر کان پوءِ ٻئي نمبر تي هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24603.html|title=54.Speaker to act as President during absence, etc.|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٽيون ٿنڀو عدليه آهي، جيڪا قانون جي تشريح، تڪرارن جي حل ۽ انصاف برقرار رکڻ جي ذميوار آهي.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ|سپريم ڪورٽ]] سڀ کان اعليٰ عدالت آهي، جيڪا [[اپيليٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|اپيليٽ ڊويزن]] ۽ [[هاءِ ڪورٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|هاءِ ڪورٽ ڊويزن]] ۾ ورهايل آهي.<ref name="court">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/part-details-203.html|title=THE JUDICIARY|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref><ref name="gov2"/> ان جي اڳواڻي [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] ڪندو آهي.<ref name="court"/> عدليه وٽ ڪنهن قانون جي آئيني حيثيت جاچڻ ۽ قانوني علاج مهيا ڪرڻ جو اختيار آهي. اها شهرين جا حق بچائي ٿي، قانون جي منصفاڻي لاڳو ٿيڻ کي يقيني بڻائي ٿي ۽ حڪومت اندر اختيارن جو توازن برقرار رکي ٿي.<ref name="gov2"/> عدالتن وٽ [[بنگلاديش ۾ عدالتي جائزو|عدالتي جائزي]] ۾ وسيع اختيار آهن، ۽ عدالتي [[نظير]] کي آئين جي آرٽيڪل 111 تحت حمايت حاصل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24668.html|title=111.Binding effect of Supreme Court judgments|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> عدليه ۾ ضلعي ۽ ميٽروپوليٽن عدالتون شامل آهن، جيڪي ديواني ۽ فوجداري عدالتن ۾ ورهايل آهن. ججن جي کوٽ سبب عدليه ۾ ڪيسن جو وڏو ڍير موجود آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/editorial/news/huge-case-backlog-only-hurting-citizens-3306391|title=Huge case backlog only hurting citizens|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 April 2023|access-date=20 January 2025}}</ref> [[انٽرنيشنل انسٽيٽيوٽ فار ڊيموڪريسي اينڊ اليڪٽورل اسسٽنس|انٽرنيشنل IDEA]] جي گلوبل اسٽيٽ آف ڊيموڪريسي (GSoD) انڊيڪسز ۽ ڊيموڪريسي ٽريڪر موجب، بنگلاديش مجموعي جمهوري معيارن ۾ هيٺين حد ۾ اچي ٿو، خاص طور سياسي نمائندگي ۾ ڪمزوريون آهن، جن ۾ معتبر چونڊون، شامل ووٽ جو حق ۽ چونڊيل حڪومت شامل آهن.<ref>{{Cite web |title=Bangladesh {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/bangladesh |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |title=Home {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/ |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref><ref>{{Cite web |title=Global State of Democracy Indices {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/gsod-indices |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref> === انتظامي ورهاست === {{Main|بنگلاديش جي انتظامي جاگرافي}} {{Bangladesh Divisions Image Map}} بنگلاديش کي اٺ انتظامي ڊويزنن ۾ ورهايو ويو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|publisher=Bangladesh Government|title=National Web Portal of Bangladesh|date=15 September 2015|access-date=23 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150923061605/http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|archive-date=23 September 2015|url-status=live}}</ref><ref name="CIA">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=15 May 2007 |year=2007}}</ref><ref>{{cite news |url=http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |title=Rangpur becomes a divivion |work=bdnews24.com |date=25 January 2010 |access-date=6 August 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150903184553/http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |archive-date=3 September 2015 |url-status=live}}</ref> ۽ هر ڊويزن جو نالو ان جي مرڪزي شهر تي رکيل آهي: [[باريسال ڊويزن|باريسال]]، سرڪاري طور ''باريشال''<ref name="namechange">{{cite news |url=https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|title=Bangladesh changes English spellings of five districts|work=bdnews24.com|date=2 April 2018|access-date=1 October 2019 |archive-date=15 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201215091950/https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|url-status=live}}</ref>، [[چٽاگانگ ڊويزن|چٽاگانگ]]، سرڪاري طور ''چٽوگرام''<ref name="namechange" />، [[ڍاڪا ڊويزن|ڍاڪا]]، [[کُلنا ڊويزن|کُلنا]]، [[ميمڻ سنگهه ڊويزن|ميمڻ سنگهه]]، [[راجشاهي ڊويزن|راجشاهي]]، [[رنگپور ڊويزن|رنگپور]]، ۽ [[سليٽ ڊويزن|سليٽ]]. ڊويزنون ضلعن، يعني ''ضلعن''، ۾ ورهايل آهن. بنگلاديش ۾ 64 ضلعا آهن، ۽ هر ضلعو ''اپازيلا''، يعني سب ضلعن، يا ''ٿانا'' ۾ ورهايل آهي. هر پوليس اسٽيشن جي اندر وارو علائقو، سواءِ ميٽروپوليٽن علائقن جي، ''[[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|يونينن]]'' ۾ ورهايل آهي، ۽ هر يونين ڪيترن ڳوٺن تي مشتمل هوندي آهي. ميٽروپوليٽن علائقن ۾ پوليس اسٽيشنون وارڊن ۾ ورهايل آهن، جيڪي وري ''محلن'' ۾ ورهايل آهن. ڊويزن يا ضلعي سطح تي ڪو به چونڊيل نمائندو ناهي، ۽ انتظام رڳو سرڪاري عملدارن تي مشتمل هوندو آهي. هر يونين، يا وارڊ، ۾ چيئرمين ۽ ڪيترن ميمبرن لاءِ سڌيون چونڊون ٿينديون آهن. 1997ع ۾ پارليامينٽ قانون منظور ڪيو، جنهن تحت هر يونين ۾ 12 مان ٽي سيٽون عورتن لاءِ مخصوص ڪيون ويون.<ref>''Local Government Act'', No. 20, 1997</ref> {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; border:2px solid #8fb3d9; background:#f8fbff;" |+ style="background:#d9ecff; color:#003366; font-weight:bold; padding:0.4em;" | بنگلاديش جون انتظامي ڊويزنون |- ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | [[بنگلاديش جون ڊويزنون|ڊويزن]] ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گاديءَ جو شهر ! scope="col" data-sort-type="date" style="background:#b7d7f0;" | قيام ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | پکيڙ (km<sup>2</sup>)<br /><ref>{{cite web |url=http://www.dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |title=Health Bulletin 2016 |website=Directorate General of Health Services |page=14 |access-date=7 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170613050056/http://dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |archive-date=13 June 2017 |url-status=live}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | 2021ع آبادي<br />(اندازي مطابق)<ref>{{cite web |url=http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |title=Population Projection of Bangladesh: Dynamics and Trends, 2011–2061 |date=November 2015 |website=Bangladesh Bureau of Statistics |pages=25–28}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گهاٽائي<br />2021ع |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال]] | 1 جنوري 1993ع | 13,225 | 9,713,000 | 734 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ]] | 1 جنوري 1829ع | 33,909 | 34,747,000 | 1,025 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا]] | 1 جنوري 1829ع | 20,594 | 42,607,000 | 2,069 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا]] | 1 آڪٽوبر 1960ع | 22,284 | 18,217,000 | 817 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه]] | 14 سيپٽمبر 2015ع | 10,584 | 13,457,000 | 1,271 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي]] | 1 جنوري 1829ع | 18,153 | 21,607,000 | 1,190 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور، بنگلاديش|رنگپور]] | 25 جنوري 2010ع | 16,185 | 18,868,000 | 1,166 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ]] | 1 آگسٽ 1995ع | 12,635 | 12,463,000 | 986 |} === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Diplomatic relations of Bangladesh.svg | caption1 = اهي ملڪ، جن جا بنگلاديش سان سفارتي لاڳاپا آهن | image2 = | caption2 = }} بنگلاديش کي [[عالمي سياست]] ۾ هڪ [[وچولي طاقت]] سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|title=Bangladesh at 50: On the Path to Becoming a Middle Power|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=16 December 2021 |last=Hassan |first=Asif Muztaba|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|url-status=live}}</ref> اهو [[هند-پئسفڪ]] جي جيوسياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|title=Understanding the Importance of Bangladesh in the Bay of Bengal and the Indo-Pacific |last=Karim |first=Tariq A.|date=21 May 2022|publisher=[[National Bureau of Asian Research]]|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|url-status=live}}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ اهو ڏکڻ ايشيا ۽ ڏکڻ اوڀر ايشيا جي وچ ۾ حڪمت عمليءَ واري هنڌ تي واقع آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Connecting South Asia and Southeast Asia: A Bangladesh Country Study|date=September 2014|publisher=[[Asian Development Bank]]|access-date=26 September 2022|number=500 |last1=Rahman |first1=Mustafizur |last2=Moazzem |first2=Khondaker Golam |last3=Chowdhury |first3=Mehruna Islam |last4=Sehrin |first4=Farzana}}</ref> بنگلاديش 1972ع ۾ [[قومن جي دولت مشترڪه]] ۾ ۽ 1974ع ۾ گڏيل قومن ۾ شامل ٿيو.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048 |title=Bangladesh enters Commonwealth |last=Sajen |first=Shamsuddoza|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 April 2020 |access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153013/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|title=Bangladesh marks 40 years as Member State of the UN |publisher=United Nations|date=26 September 2014|access-date=26 September 2022 |last=Chaudhury |first=Dipanjan Roy|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153010/https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|url-status=live}}</ref> اهو موسمي تبديلي، ايٽمي هٿيارن جي عدم ڦهلاءُ، واپاري پاليسي ۽ غير روايتي سلامتي جي مسئلن تي گهڻ طرفي سفارتڪاري تي ڀاڙي ٿو.<ref>{{cite web |url=https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | title=Roundtable on 'Non Traditional Security Threats in the Indo-Pacific Region' – NTS-Asia | date=30 August 2022 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184723/https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | url-status=live }}</ref> بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] جي قيام ۾ اڳواڻي ڪئي، جيڪو [[هندستاني برصغير]] ۾ علائقائي سفارتڪاري جو اهم فورم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |last1=De |first1=Prabir |last2=Bhattacharyay |first2=Biswa N.|title=Prospects of India–Bangladesh Economic Cooperation: Implications for South Asian Regional Cooperation|publisher=[[Asian Development Bank]]|date=September 2007|access-date=27 September 2022}}</ref> اهو 1974ع ۾ [[اسلامي تعاون تنظيم]] ۾ شامل ٿيو،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177|title=Bangladesh an example of religious harmony: OIC|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=21 March 2021|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102404/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177 |url-status=live}}</ref> ۽ [[ڊي-8 اقتصادي تعاون تنظيم|ڊيولپنگ-8]] جو باني ميمبر آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=1 August 2022|access-date=27 September 2022|title=Bangladesh receives "International Peace Award" as D-8 founding member|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|url-status=live}}</ref> تازو بنگلاديش [[عالمي بئنڪ]] جي سهڪار سان علائقائي واپار ۽ ٽرانسپورٽ رابطن کي هٿي ڏيڻ تي ڌيان ڏنو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | title=Regional Trade and Connectivity in South Asia Gets More Than $1 Billion Boost from World Bank | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184718/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | url-status=live }}</ref> اهو پنهنجي اهم پرڏيهي پاليسي مقصدن مان هڪ طور [[آسيان ۾ بنگلاديش جي شموليت|آسيان ۾ شامل ٿيڻ جي ڪوشش]] پڻ ڪري رهيو آهي.<ref name=":5">{{Cite news |title=Ultimate goal is to join ASEAN as a full member |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/trade-market/ultimate-goal-is-to-join-asean-as-a-full-member-1743783067 |access-date=2025-07-12 |work=The Financial Express |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=2024-09-05 |title=Will Bangladesh join Asean? Maritime arbitration wins favour Dhaka |url=https://www.scmp.com/week-asia/politics/article/3277348/will-bangladesh-join-asean-maritime-arbitration-wins-and-cultural-links-favour-dhaka |access-date=2025-07-17 |website=South China Morning Post |language=en}}</ref><ref>{{cite web |last=Rahman |first=Mohammad Tariqur |date=8 February 2025 |title=Perhaps: Should Bangladesh be a member of ASEAN? |url=https://apakhabartv.com/2025/02/08/perhaps/ |access-date=17 July 2025 |website=ApakhabarTV}}</ref> ڍاڪا [[بمسٽيڪ]] جو صدر دفتر رکي ٿو، جيڪا [[بنگال جي نار تي ڀاڙيندڙ ملڪ|بنگال جي نار سان لاڳاپيل ملڪن]] کي گڏ ڪندڙ تنظيم آهي. پاڙيسري ميانمار سان [[بنگلاديش–ميانمار لاڳاپا|لاڳاپا]] 2016–2017ع کان سخت ڇڪتاڻ جو شڪار آهن، جڏهن 700,000 کان وڌيڪ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|روهنگيا پناهگير]] غيرقانوني طور بنگلاديش ۾ داخل ٿيا.<ref name="RohingyaHRW">{{cite web |url=https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|title=Bangladesh Is Not My Country|publisher=[[Human Rights Watch]]|date=5 August 2018|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جي پارليامينٽ، حڪومت ۽ سول سوسائٽي روهنگيا خلاف ميانمار جي فوجي ڪارروائين تي [[2016–17ع روهنگيا لڏپلاڻ تي بين الاقوامي ردعمل|بين الاقوامي تنقيد]] جي اڳواڻيءَ ۾ رهيون آهن، ۽ انهن جي [[واپسي جو حق|واپسيءَ جي حق]] جو مطالبو [[اراڪان]] ڏانهن ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | title=Bangladesh and Myanmar Resume Talks on Rohingya Repatriation | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184715/https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|title=Bangladesh tells UN that Rohingya refugees must return to Myanmar|date=17 August 2022|publisher=[[Al Jazeera Media Network|Al Jazeera]]|access-date=27 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926223428/https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|url-status=live}}</ref> بنگلاديش پنهنجي سڀ کان وڏي پاڙيسري ملڪ ڀارت سان اهم [[بنگلاديش–ڀارت لاڳاپا|ٻطرفا ۽ معاشي لاڳاپا]] رکي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=India-Bangladesh Bilateral Relations|date=March 2021|publisher=[[Ministry of External Affairs (India)]]|access-date=27 September 2022}}</ref> جيڪي اڪثر [[ڀارت ۾ پاڻيءَ جي سياست|پاڻيءَ جي سياست]]، [[گنگا پاڻي تڪرار|گنگا]] ۽ [[تيستا درياهه#پاڻي ورهائڻ جو چئلينج|تيستا]] جي مسئلن،<ref>{{cite web |url=https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | title=India and Bangladesh Conflict over the Ganges River &#124; Climate-Diplomacy | date=January 1957 | access-date=23 October 2022 | archive-date=23 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221023122123/https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | url-status=live }}</ref><ref>{{cite thesis |last=Karim |first=Sajid |date=November 2020 |title=Transboundary Water Cooperation between Bangladesh and India in the Ganges River Basin: Exploring a Benefit-sharing Approach |type=Master's |publisher=[[Uppsala University]] |url=http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|access-date=27 September 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|title=India Must Settle the Teesta River Dispute With Bangladesh for Lasting Gains|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=9 April 2021|access-date=27 September 2022 |last=Banerji |first=Anuttama|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|url-status=live}}</ref> ۽ [[بنگلاديش–ڀارت سرحد تي موت|بنگلاديشي شهرين جي سرحدي قتلن]] سبب ڇڪتاڻ جو شڪار ٿين ٿا.<ref>{{cite web |url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343 |title='Unlawful killings' along India border: Bangladeshi families seek justice|publisher=[[Anadolu Agency]]|date=11 February 2021|access-date=27 September 2022 |last=Kamruzzaman |first=Md.|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|title=Bangladesh sees highest border deaths in 10 years|date=22 December 2020 |last=Anik |first=Syed Samiul Basher|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جا پاڪستان سان لاڳاپا مسئلن جو شڪار آهن، خاص طور تي ان ڪري جو پاڪستان 1971ع واري [[بنگلاديش نسل ڪشي]] کان انڪار ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|title=Should Pakistan apologize to Bangladesh for the 1971 war?|work=[[DW News]]|publisher=[[Deutsche Welle]]|date=30 March 2021|access-date=27 September 2022 |last=Janjua |first=Haroon|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|url-status=live}}</ref> اهو چين سان [[بنگلاديش–چين لاڳاپا|گرم لاڳاپا]] برقرار رکي ٿو، جيڪو ان جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار ۽ سڀ کان وڏو هٿيار فراهم ڪندڙ ملڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|title=Decoding China-Bangladesh relationship |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta|date=27 June 2018|access-date=27 September 2022|publisher=[[Observer Research Foundation]]|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|url-status=live}}</ref> جاپان بنگلاديش کي سڀ کان وڌيڪ معاشي امداد ڏيندڙ ملڪ آهي، ۽ ٻنهي ملڪن وچ ۾ [[بنگلاديش–جاپان لاڳاپا|حڪمت عملي ۽ معاشي ڀائيواري]] آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|title=50 Years of Japan-Bangladesh Ties: From Economic to Strategic Partnership|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=10 February 2022 |last=Shazzad |first=Hussain|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153002/https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|url-status=live}}</ref> وچ اوڀر جي ملڪن سان سياسي لاڳاپا مضبوط آهن.<ref>{{cite web |url=https://saudigazette.com.sa/article/38010 | title=Bangladesh and Saudi Arabia have extremely cordial relations – Rizvi | date=27 March 2013 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184720/https://saudigazette.com.sa/article/38010 | url-status=live }}</ref> بنگلاديش کي پنهنجي ترسيل رقم جو 59 سيڪڙو وچ اوڀر مان ملي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | title=Middle East dual shock spillover on Bangladesh's remittance | date=19 July 2020 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184724/https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | url-status=live }}</ref> جيتوڻيڪ خراب ڪم ڪندڙ حالتون وچ اوڀر ۾ رهندڙ چئن ملين کان وڌيڪ [[وچ اوڀر ۾ بنگلاديشي|بنگلاديشي مزدورن]] کي متاثر ڪن ٿيون.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|title=Experts: Middle East remains key to Bangladesh's fortunes in a changing world|date=29 June 2022|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|url-status=live}}</ref> بنگلاديش [[موسمي تبديلي|عالمي موسمي]] سفارتڪاري ۾ [[ڪلايميٽ ولنرئبل فورم]] جي اڳواڻ طور اهم ڪردار ادا ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | title=COP26 and Bangladesh: Time to Consolidate Climate Diplomacy | work=SOAS Blog | date=11 October 2021 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184721/https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | url-status=live }}</ref> === فوج === {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladeshi soldiers on a BTR-80 APC.jpg | caption1 = [[بي ٽي آر-80]] تي بنگلاديش فوج جا اهلڪار | image2 = BNS Bongobondhu2.jpg | caption2 = بنگلاديش بحريه جو [[فريگيٽ]]، [[بي اين ايس خالد بن وليد]] | image3 = Mikoyan MiG-29-Chengdu F-7.jpg | caption3 = بنگلاديش هوائي فوج جا ويڙهاڪ جهاز، مگ-29 ۽ ايف-7 }} [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] [[برطانوي فوج]] ۽ [[برطانوي هندستاني فوج]] جو ادارياتي ڍانچو ورثي ۾ حاصل ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|title=The Military and Democracy in Bangladesh|website=press-files.anu.edu.au|access-date=19 September 2017|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010141253/http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|url-status=live}}</ref> 2024ع ۾ [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] جي سرگرم اهلڪارن جو انگ لڳ ڀڳ 230,000 هو،<ref name="IISS">*{{cite book| title=The Military Balance 2018 |author1=International Institute for Strategic Studies |author-link1=International Institute for Strategic Studies| date=14 February 2018| publisher=[[Routledge]]| isbn=978-1-85743-955-7| ref=IISS2018}}</ref> جنهن ۾ هوائي فوج جا 21,000 ۽ بحريه جا 27,000 اهلڪار شامل هئا.<ref>Including service and civilian personnel. See [https://web.archive.org/web/20120112044228/http://www.bangladeshnavy.org/glance.html Bangladesh Navy]. Retrieved 17 July 2007.</ref> روايتي دفاعي ڪردارن کان علاوه، فوج آفتن جي امدادي ڪارروائين ۾ شهري اختيارين جي مدد ڪئي آهي ۽ سياسي بيچيني جي دورن ۾ اندروني سلامتي پڻ فراهم ڪئي آهي. ڪيترن سالن کان، بنگلاديش [[گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ|گڏيل قومن جي امن فوجن]] ۾ دنيا جو سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ رهيو آهي.<ref>{{Cite web |date=4 April 2023 |title=Contribution of Uniformed Personnel to UN by Country and Personnel Type |url=https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |access-date=12 May 2023 |publisher=United Nations|archive-date=12 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230512143419/https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش جو فوجي بجيٽ]] جي ڊي پي جو 1.3 سيڪڙو آهي، جيڪو 2021ع ۾ 4.3 بلين آمريڪي ڊالرن جي برابر هو.<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |title=Military expenditure (% of GDP) – Bangladesh |publisher=World Bank |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207232946/https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |last=Alif |first=Abdullah |date=11 June 2020 |title=Budget FY21: Military spending increases by Tk2,327 crore |url=https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |work=Dhaka Trbiune |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231443/https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش بحريه]]، جيڪا بنگال جي نار جي وڏين بحرين مان هڪ آهي، فريگيٽن، آبدوزن، ڪورويٽن ۽ ٻين جهازن جي [[بنگلاديش بحريه جي سرگرم جهازن جي فهرست|بيڙي]] تي مشتمل آهي. [[بنگلاديش هوائي فوج]] وٽ گهڻ مقصدي جنگي جهازن جو هڪ [[بنگلاديش جي سرگرم فوجي جهازن جي فهرست|ننڍو بيڙو]] آهي. بنگلاديش جي فوجي سامان جو گهڻو حصو چين کان اچي ٿو.<ref>{{cite news |last=Balachandran |first=P.K. |date=12 April 2017 |title=Rivals India and China woo Bangladesh with aid totalling $46 b |url=http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |work=[[Daily FT]] |access-date=27 July 2017 |archive-date=28 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170728123712/http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |url-status=live }}</ref> تازن سالن ۾، بنگلاديش ۽ ڀارت گڏيل فوجي مشقون، فوجي اڳواڻن جا اعليٰ سطحي دورا، [[دهشتگردي جي روڪٿام]] ۾ سهڪار ۽ ڳجهي ڄاڻ جي مٽاسٽا وڌائي آهي. بنگلاديش [[اتر اوڀر ڀارت]] ۾ استحڪام ۽ سلامتي کي يقيني بڻائڻ لاءِ اهم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |title=Migration, river management, radicalisation: What does the future hold for India-Bangladesh relations? |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta |date=May 2020 |website=Observer Research Foundation |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231444/https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |title=Bangladesh and India's Northeast: A security perspective |work=The Daily Star |date=15 October 2011 |access-date=14 February 2022 |archive-date=8 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220208025833/https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |url-status=live }}</ref> اوڀر برصغير ۾ بنگلاديش جي حڪمت عملي واري اهميت چين جي ويجهڙائي، برما سان سرحد، مکيه ڀارت ۽ اتر اوڀر ڀارت جي جدا ٿيڻ، ۽ بنگال جي نار ۾ ان جي سامونڊي علائقي تي دارومدار رکي ٿي.<ref>{{cite web |author=Anu Anwar, Michael Kugelman |url=https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |title=The U.S. Should Deepen Ties With Bangladesh |work=Foreign Policy |date=1 December 2021 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |url-status=live }}</ref> 2002ع ۾ بنگلاديش ۽ چين دفاعي سهڪار جو معاهدو ڪيو.<ref>{{cite journal |last=Kinne |first=Brandon J. |date=15 August 2018 |title=Defense Cooperation Agreements and the Emergence of a Global Security Network |journal=International Organization |volume=72 |issue=4 |pages=799–837 |doi=10.1017/S0020818318000218 |doi-access=free }}</ref> آمريڪا بنگلاديش سان [[اسٽيٽس آف فورسز ايگريمينٽ]]، [[ايڪويزيشن اينڊ ڪراس-سروسنگ ايگريمينٽ]] ۽ جنرل سيڪيورٽي آف ملٽري انفارميشن ايگريمينٽ بابت ڳالهين جي ڪوشش ڪئي آهي.<ref>{{cite journal |last=Paul |first=Bimal Kanti |year=2005 |title=Bangladeshi American Response to the 1998 Status of Forces Agreement (SOFA): An Assessment |journal=The Professional Geographer |volume=57 |issue=4 |pages=495–505 |doi=10.1111/j.1467-9272.2005.00494.x |bibcode=2005ProfG..57..495P }}</ref><ref>{{cite web |last=Ashraf |first=Nazmul |url=https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |title=U.S. keen on military ties with Dhaka &#124; Uae |work=Gulf News |date=11 May 2002 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162344/https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=US wants 2 defence deals with Bangladesh |url=https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |work=The Daily Star |date=18 October 2019 |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |url-status=live }}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش گڏيل قومن جي [[ايٽمي هٿيارن جي پابندي بابت معاهدو]] جي توثيق ڪئي.<ref>{{cite news |title=Bangladesh ratifies nuclear weapons prohibition treaty |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |work=Dhaka Tribune |date=28 September 2020 |access-date=15 August 2020 |archive-date=20 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200920163951/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |url-status=live }}</ref> == آبادي == {{Main|بنگلاديش جي آبادي}} {{Further|بنگالي}} {{Historical populations |source = World Bank<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|publisher=[[World Bank]]|title=Population, total – Bangladesh|access-date=19 January 2025}}</ref> |title = آبادي (ملينن ۾) |percentages = pagr |1960 |51,828,660 |1971 |70,276,758 |1980 |88,016,432 |1990 |111,633,717 |2000 |134,544,304 |2010 |152,201,981 |2023 |171,466,990 }} بنگلاديش جي آبادي [[2022ع بنگلاديشي آدمشماري|2022ع جي آدمشماري]] ۾ 169.8&nbsp;ملين رڪارڊ ڪئي وئي،<ref name="populationcensus2022"/> جيڪا 2023ع ۾ وڌي 171.4&nbsp;ملين ٿي وئي.<ref name="unpop">{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|title=Population, total – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 April 2025}}</ref> اهو دنيا جو [[آبادي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ايشيا جو [[آبادي موجب ايشيائي ملڪن جي فهرست|پنجون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ۽ دنيا جو [[آبادي جي گهاٽائي موجب ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گهاٽي آبادي وارو وڏو ملڪ]] آهي، جتي 2020ع ۾ مکيه آبادي گهاٽائي 1,265 ماڻهو/km<sup>2</sup> هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/EN.POP.DNST?locations=BD|title=Population density (people per sq. km of land area) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR)، جيڪا ڪڏهن دنيا جي سڀ کان وڌيڪ شرحن مان هڪ هئي، نمايان گهٽتائي مان گذري آهي؛ اها 1985ع ۾ 5.5 کان 1995ع ۾ 3.7 ۽ پوءِ 2022ع ۾ 1.9 تائين گهٽجي وئي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.TFRT.IN?locations=BD|title=Fertility rate, total (births per woman) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> جيڪا 2.1 واري [[متبادل سطح کان هيٺ زرخيزي]] کان به گهٽ آهي.<ref>{{cite journal |last1=Bora |first1=Jayanta Kumar |last2=Saikia |first2=Nandita |last3=Kebede |first3=Endale Birhanu |last4=Lutz |first4=Wolfgang |title=Revisiting the causes of fertility decline in Bangladesh: The relative importance of female education and family planning programs |journal=Asian Population Studies |date=2023 |volume=19 |pages=81–104 |doi=10.1080/17441730.2022.2028253 |doi-access=free }}</ref> آبادي جو گهڻو حصو ڳوٺاڻن علائقن ۾ رهي ٿو، جڏهن ته 2023ع مطابق صرف 40٪ آبادي شهري علائقن ۾ رهي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.URB.TOTL.IN.ZS?locations=BD|title=Urban population (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[وچولي عمر]] لڳ ڀڳ 28 سال آهي؛ ڪل آبادي جو 26٪ حصو 14 سالن يا ان کان گهٽ عمر جو آهي،<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.0014.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 0–14 (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ۽ 2023ع صرف 6٪ ماڻهو 65 سالن يا ان کان وڌيڪ عمر جا آهن.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.65UP.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 65 and above (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش هڪ [[نسلي ۽ ثقافتي تنوع جي سطح موجب ملڪن جي فهرست|نسلي ۽ ثقافتي طور هم جنس سماج]] آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]] آبادي جو 99٪ آهن.<ref name="cia"/> [[آديواسي]] آبادي ۾ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما]]، [[مارما ماڻهو|مارما]]، [[سانٿال ماڻهو|سانٿال]]، [[مرو ماڻهو|مرو]]، [[تانچنگيا ماڻهو|تانچنگيا]]، [[باوم ماڻهو|باوم]]، [[تريپوري ماڻهو|تريپوري]]، [[خاصي ماڻهو|خاصي]]، [[خومي ماڻهو|خومي]]، [[ڪوڪي ماڻهو|ڪوڪي]]، [[گارو ماڻهو|گارو]] ۽ [[بشنوپريا منيپوري ماڻهو|بشنوپريا منيپوري]] شامل آهن. چٽاگانگ پهاڙي علائقن ۾ مقامي ماڻهن جي خودمختياري تحريڪ سبب 1975ع کان 1997ع تائين بدامني ۽ [[چٽاگانگ پهاڙي علائقن جو تڪرار|بغاوت]] رهي. جيتوڻيڪ 1997ع ۾ امن معاهدو ٿيو، پر علائقو [[آپريشن اتاران|اڃا به فوجي موجودگي هيٺ]] آهي.<ref name="rashiduzzaman">{{cite journal |last=Rashiduzzaman |first=M. |year=1998 |title=Bangladesh's Chittagong Hill Tracts Peace Accord: Institutional Features and Strategic Concerns |journal=Asian Survey |volume=38 |issue=7 |pages=653–70 |doi=10.2307/2645754 |jstor=2645754}}</ref> [[اردو]] ڳالهائيندڙ [[رهجي ويل پاڪستاني]]ن کي 2008ع ۾ سپريم ڪورٽ طرفان شهريت ڏني وئي.<ref>{{cite web|url=https://www.unhcr.org/news/stories/how-bangladesh-court-ruling-changed-lives-more-300000-stateless-people|title=How a Bangladesh court ruling changed the lives of more than 300,000 stateless people|last1=Shadman|first1=Onchita|last2=Schönbauer|first2=Roland|date=23 February 2015|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش 2017ع کان وٺي 700,000 کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن جي ميزباني پڻ ڪري ٿو، جنهن سبب اهو دنيا جي سڀ کان وڏين پناهگير آبادين وارن ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="RohingyaHRW"/> === شهري مرڪز === {{Further|بنگلاديش جي شهرن ۽ قصبن جي فهرست}} بنگلاديش جو گاديءَ وارو ۽ سڀ کان وڏو شهر [[ڍاڪا]] آهي، جنهن جي انتظام لاءِ ٻه شهري ڪارپوريشنون قائم آهن، جيڪي شهر جي اترين ۽ ڏاکڻي حصن جي نگراني ڪن ٿيون. بنگلاديش ۾ ڪُل 13 [[بنگلاديش جي شهري ڪارپوريشنن جي فهرست|شهري ڪارپوريشنون]] آهن، جتي ميئرن جون چونڊون ٿينديون آهن: ڍاڪا ڏکڻ، ڍاڪا اتر، [[چٽاگانگ]]، [[ڪوميلا]]، [[خولنا]]، [[ميمن سنگهه]]، [[سلهٽ]]، [[راجشاهي]]، [[باريسال]]، [[رنگپور]]، [[گازيپور]]، [[بوگرا]] ۽ [[نارائن گنج]]. ميئر پنجن سالن جي مدي لاءِ چونڊيا ويندا آهن. بنگلاديش ۾ مجموعي طور 506 شهري مرڪز آهن، جن مان 43 شهرن جي آبادي 100,000 کان وڌيڪ آهي. {{Largest cities | country = Bangladesh | stat_ref = [https://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-09-27-09-50-a3672cdf61961a45347ab8660a3109b6.pdf] | list_by_pop = | div_name = ملڪ | div_link = Bangladesh | city_1 = ڍاڪا | pop_1 = 10,278,882 | city_2 = چٽاگانگ | pop_2 = 3,227,246 | city_3 = گازيپور | pop_3 = 2,674,697 | city_4 = نارائن گنج | pop_4 = 967,724 | city_5 = خولنا | pop_5 = 718,735 | city_6 = Rangpur, Bangladesh{{!}}رنگپور | pop_6 = 708,384 | city_7 = ميمن سنگهه | pop_7 = 576,722 | city_8 = راجشاهي | pop_8 = 552,791 | city_9 = سلهٽ | pop_9 = 532,426 | city_10 = بوگرا | pop_10 = 542,420 | city_11 = ڪوميلا | pop_11 = 439,414 }} == معيشت == {{Main|بنگلاديش جي معيشت}} {{Further|بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Dhaka April (33244268934).jpg | caption1 = [[موتي جهيل ٿاڻو|موتي جهيل]]، قومي گاديءَ واري شهر [[ڍاڪا]] جو سڀ کان وڏو [[مرڪزي واپاري ضلعو|واپاري ضلعو]] آهي۔ | image2 = The padma bridge 04.jpg | caption2 = [[پدما پل]]، جيڪا 2022ع ۾ کولِي وئي، هڪ [[سڙڪ ۽ ريلوي پلن جي فهرست|سڙڪ-ريل پل]] آهي جيڪا [[پدما ندي]] تي تعمير ٿيل آهي۔ }} بنگلاديش هڪ [[في فرد مجموعي قومي آمدني موجب ملڪن جي فهرست#هيٺين وچولي آمدني وارو گروهه|هيٺين وچولي آمدني]] واري [[مخلوط معيشت|مخلوط منڊي معيشت]] رکندڙ ملڪ آهي۔<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Zobaer|url=https://www.dw.com/en/bangladesh-economy-50-years-on/a-57015896|title=Bangladesh at 50: From 'basket case' to rising economic star|access-date=30 September 2022|work=[[ڊي ڊبليو نيوز]]|publisher=[[ڊيوچي ويلي]]|date=16 December 2021}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/feature/2023/01/22/a-journey-together-bangladesh-and-world-bank-celebrate-historic-partnership|title=A Journey Together: Bangladesh and World Bank Celebrate Historic Partnership|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|date=22 January 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> نالي ماتر جي ڊي پي موجب بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن جي جي ڊي پي (نالي ماتر) موجب فهرست|36هين وڏي معيشت]] ۽ [[خريداري قوت برابري]] (PPP) موجب [[ملڪن جي جي ڊي پي (PPP) موجب فهرست|24هين وڏي معيشت]] رکي ٿو۔ بنگلاديش جي [[مزدور قوت]] 71.4 ملين ماڻهن تي مشتمل آهي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.TLF.TOTL.IN?locations=BD|title=Labor force, total – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> جيڪا دنيا ۾ [[مزدور قوت موجب ملڪن جي فهرست|ستين وڏي مزدور قوت]] آهي؛ جڏهن ته 2024 مطابق بيروزگاري جي شرح 3.6٪ هئي۔<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.ZS?locations=BD|title=Unemployment, total (% of total labor force) (modeled ILO estimate) – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ جا [[زرِ مبادلا جا ذخيرا]] گهٽجڻ باوجود،<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/business/local/s3knbstt64|title=Respite from fall in forex reserves, dollar market stable|work=[[پروٿوم آلو]]|date=19 October 2024|last=Sakib|first=Shanaullah|access-date=9 January 2025}}</ref> ڏکڻ ايشيا ۾ هندستان کان پوءِ ٻئي نمبر تي آهن۔ بنگلاديش جي [[بنگلاديشي جلاوطن برادري|جلاوطن برادري]] 2024ع دوران تقريباً 27 ارب آمريڪي ڊالر [[بنگلاديش ڏانهن ترسيل رقم]] جي صورت ۾ موڪليا۔<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/remittance-hit-all-time-high-2024-3789871|title=Remittance hit all-time high in 2024|last=Hasan|first=Md. Mehedi|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 January 2025|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديشي ٽڪا]] ملڪ جي قومي ڪرنسي آهي۔ 2023 مطابق، خدمتن وارو وڏو شعبو ڪل جي ڊي پي جو لڳ ڀڳ 51.5٪ حصو ڏئي ٿو، ان کان پوءِ صنعتي شعبو 34.6٪ سان ٻئي نمبر تي آهي، جڏهن ته [[بنگلاديش ۾ زراعت|زرعي شعبو]] صرف 11٪ جي ڊي پي پيدا ڪري ٿو۔<ref name="cia"/> تنهن هوندي به روزگار جي لحاظ کان اهو سڀ کان وڏو شعبو آهي ۽ ملڪ جي لڳ ڀڳ اڌ مزدور قوت کي روزگار فراهم ڪري ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/labour-force-survey-2022-agriculture-still-main-job-generator-3283936|title=Labour Force Survey 2022: Agriculture still main job generator|last=Byron|first=Rejaul Karim|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=30 March 2023|access-date=11 January 2025}}</ref> ملڪ جي برآمداتي آمدني جو 84٪ کان وڌيڪ حصو [[بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت]] مان حاصل ٿئي ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.weforum.org/stories/2024/02/how-bangladesh-offers-lessons-for-sustainable-industrialization-in-africa/|last=Akinrebiyo|first=Femi|title=Bangladesh's leap from poverty to textile powerhouse offers lessons for countries in Africa|date=16 February 2024|work=[[ورلڊ اڪنامڪ فورم]]|access-date=11 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جو ٻيون نمبر وڏو تيار پوشاڪ برآمد ڪندڙ ملڪ آهي ۽ عالمي [[تيز فيشن]] صنعت ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو، جتي اها مختلف مغربي فيشن برانڊن کي شيون برآمد ڪري ٿي۔<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/cd6ye3e8x9po|title=Fast fashion drove Bangladesh – now its troubled economy needs more|work=[[بي بي سي نيوز]]|date=7 September 2024|access-date=16 January 2025|last=Imandar|first=Nikhil|publisher=[[بي بي سي]]}}</ref> بنگلاديش [[بنگلاديش جي جوٽ صنعت|جوٽ]]،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/symbol-our-degradation-3624216|title=A symbol of our degradation|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 June 2024|last=Choudhury|first=Serajul Islam|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانورن جي پيداوار|چانور]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/bw4ldbvrb4|title=Rice production rising high in Bangladesh|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[پروٿوم آلو]]|date=17 June 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جي مڇين جي فهرست|مڇي]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/good-day-bangladesh/sk7ow1u6en|title=Bangladesh globally second in freshwater fish production|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=10 June 2024|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانهه جي پيداوار|چانهه]]<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/long-term-plan-behind-high-tea-production-3399926|title=Long-term plan behind high tea production|last1=Chowdhury|first1=Dwoha|last2=Halder|first2=Sukanta|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=22 August 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> ۽ گلن جو اهم پيدا ڪندڙ ملڪ پڻ آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/floriculture-lucrative-sector-bangladesh-131728|title=Floriculture: A lucrative sector in Bangladesh|date=12 September 2020|website=Business Standard}}</ref> ٻين وڏين صنعتن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهاز سازي|جهاز سازي]]، [[بنگلاديش ۾ دواسازي صنعت|دواسازي]]، [[بنگلاديش ۾ فولاد صنعت|فولاد]]، [[بنگلاديش ۾ برقيات صنعت|برقيات]] ۽ [[بنگلاديش ۾ چمڙي جي صنعت|چمڙي جون شيون]] شامل آهن۔<ref>{{cite journal|last1=Ahaduzzaman|last2=Sarkar|first2=Prottasha|last3=Anjum|first3=Aniqa|last4=Khan|first4=Easir A.|title=Overview of Major Industries in Bangladesh|date=7 December 2017|journal=Journal of Chemical Engineering|volume=30|number=1|doi=10.3329/jce.v30i1.34798|pages=51–58|doi-access=free}}</ref> چين بنگلاديش جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار آهي، جيڪو ڪل واپار جو 15٪ حصو رکي ٿو، جڏهن ته هندستان 8٪ سان ٻئي نمبر تي آهي۔<ref>{{cite web|last=Haroon|first=Jasim Uddin|date=11 December 2024|work=[[فنانشل ايڪسپريس]]|url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/last-page/china-bangladeshs-top-trading-partner-in-fy24-1733855492|title=China Bangladesh's top trading partner in FY24|access-date=11 January 2025}}</ref> خانگي شعبو ملڪ جي جي ڊي پي جو 80٪ حصو پيدا ڪري ٿو، جڏهن ته سرڪاري ملڪيت وارين ڪمپنين جو ڪردار مسلسل گهٽجي رهيو آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/public-sector-needs-keep-pace-private-sector-359749|title=Public sector needs to keep pace with private sector|date=20 January 2022|website=Business Standard}}</ref> بنگلاديش جي معيشت گهڻو ڪري خانداني ملڪيت واريون [[بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست|واپاري جماعتون]] ۽ ننڍن ۽ وچولي درجي جي ڪاروبارن تي ٻڌل آهي۔ بنگلاديش جون ڪجهه وڏيون عوامي شيئر مارڪيٽ ۾ درج ڪمپنيون [[بيڪسيمڪو]]، [[بي آر اي سي بينڪ]]، [[بي ايس آر ايم]]، [[جي پي ايڇ اسپات]]، [[گرامينفون]]، [[سمٽ گروپ]] ۽ [[اسڪوائر فارماسيوٽيڪل]] آهن۔<ref>{{Cite web |url=https://www.dse.com.bd/dse30_share.php|title=DS30 Index &#124; Dhaka Stock Exchange|website=dse.com.bd}}</ref> [[ڍاڪا اسٽاڪ ايڪسچينج]] ۽ [[چٽگانگ اسٽاڪ ايڪسچينج]] ملڪ جون ٻه اهم [[سرمائي مارڪيٽ]]ون آهن۔<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/tale-two-capital-markets-883756|title=A tale of two capital markets|work=[[Business Standard]]|date=25 June 2024|last=Islam|first=Shadique Mahbub|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ مواصلات]] جي صنعت دنيا جي تيزي سان وڌندڙ صنعتن مان هڪ آهي، جتي نومبر 2024ع جي آخر تائين موبائيل فون استعمال ڪندڙن جو انگ 188.78 ملين تائين پهچي ويو۔<ref>{{cite web|title=Mobile Phone Subscribers in Bangladesh|url=https://www.amtob.org.bd/home/industrystatics|access-date=9 January 2025|work=[[بنگلاديش موبائيل ٽيليڪام آپريٽرز ايسوسيئيشن|AMTOB]]}}</ref> سياسي عدم استحڪام،<ref>{{cite web|url=https://www.eiu.com/n/infrastructure-enhancements-will-underpin-growth-in-dhaka/|title=Infrastructure enhancements will underpin growth in Dhaka|date=30 September 2020|access-date=12 January 2025|work=[[ايڪانامسٽ انٽيليجنس يونٽ]]}}</ref> وڌندڙ مهانگائي،<ref name="sadiq"/> [[بنگلاديش ۾ بدعنواني|گھڻي بدعنواني]]،<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Sadiq|date=22 May 2024|title=Why is it taking so long to stabilise the economy?|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/why-it-taking-so-long-stabilise-the-economy-3615381}}</ref> بجلي جي اڻپوري فراهمي،<ref>{{cite web|last1=Rahman|first1=Asifur|last2=Karmaker|first2=Konkon|date=11 September 2024|title=Power supply may not improve anytime soon|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/how-do-we-overcome-our-corruption-crisis-3731226}}</ref> ۽ سڌارن جي سست رفتار سان عملداري معاشي واڌ ويجهه لاءِ اهم چئلينج آهن۔<ref name="sadiq"/> بنگلاديش کي [[گلوبل انوويشن انڊيڪس]] ۾ 2024ع ۽ 2025ع دوران 106هين درجو حاصل ٿيو۔<ref>{{Cite web |title=Bangladesh ranking in the Global Innovation Index 2025|url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/bangladesh|access-date=2025-10-21 |website=www.wipo.int|language=en}}</ref> === توانائي === {{Main|بنگلاديش ۾ بجلي وارو شعبو}} {{Further|بنگلاديش جي توانائي پاليسي|بنگلاديش پاور ڊولپمينٽ بورڊ|بنگلاديش ۾ قدرتي گئس ۽ پيٽروليم|پيٽرو بنگلا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Ruppur Nuclear Power Plant , Ruppur, Pabna.jpg | caption1 = رات جو تعمير هيٺ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] | image2 = Moving Turbines!!.jpg | caption2 = [[ڪتوبديا ٻيٽ]] تي هوا واريون ٽربائينون }} بنگلاديش، جتي 2009ع ۾ روزانو ڪيترائي ڀيرا بجلي بند ٿيڻ جا واقعا ٿيندا هئا، 2022ع تائين 100٪ بجلي پهچ حاصل ڪري چڪو هو.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|title=How 100% electrification changed the rural game|date=14 March 2022|website=Business Standard|access-date=1 October 2022|archive-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221004183507/https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |title=Electricity now in every house |work=The Daily Star |date=22 March 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=30 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221130005200/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |url-status=live }}</ref> اهو آهستي آهستي [[سبز معيشت]] ڏانهن منتقل ٿي رهيو آهي ۽ دنيا جو سڀ کان وڏو آف-گرڊ شمسي بجلي پروگرام رکي ٿو، جنهن مان 20 ملين ماڻهو فائدو وٺن ٿا.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|title=Bangladesh Solar Home Systems Provide Clean Energy for 20 million People|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001203911/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|url-status=live}}</ref> ملڪ ۾ پيداوار لاءِ ''پالڪي'' نالي هڪ [[برقي ڪار]] تيار ڪئي پئي وڃي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |title=Palki: An affordable locally assembled Electric Vehicle on its way |work=The Daily Star |date=26 August 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=2 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240902065543/https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |url-status=live }}</ref> [[بايو گئس]] کي نامياتي ڀاڻ ٺاهڻ لاءِ استعمال ڪيو پيو وڃي.<ref>{{cite web |last=Mang |first=Heinz-Peter |title=Situation Analysis of Agro-Industrial Biogas Plants in Bangladesh |url=https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20220618191038/https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-date=18 June 2022 |url-status=live |access-date=12 October 2022 |website=sreeda.gov.bd}}</ref> روسي ڪمپني [[روس ائٽم]] جي مدد سان تعمير ٿيندڙ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] ملڪ جو پهريون فعال [[ائٽمي بجلي گهر]] هوندو. ان جي ٻن ڪل يونٽن مان پهريون يونٽ 2025ع ۾ ڪم شروع ڪرڻ جي اميد رکي ٿو.<ref>{{Cite web|author=Mohiuddin|title=Rooppur nuclear power plant: Power generation deferred|work=[[Prothom Alo]]|date=19 May 2024|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/mens8s0lt0 |access-date=8 January 2025}}</ref> بنگلاديش وٽ اڃا به قدرتي گئس جا وڏا اڻ استعمال ٿيل ذخيرا موجود آهن، خاص طور تي پنهنجي سامونڊي علائقي ۾.<ref>{{cite web |url=http://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh|title=Natural Gas – Underexplored in Bangladesh?|date=15 December 2021|website=GEO ExPro|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114124/https://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |title=Bangladesh: Asia's New Energy Superpower? |access-date=3 October 2022 |archive-date=29 December 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20161229123448/https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |url-status=live }}</ref> ڳولا جي کوٽ ۽ ثابت ٿيل ذخيرن ۾ گهٽتائي سبب بنگلاديش کي ٻاهرين ملڪن مان [[ايل اين جي]] درآمد ڪرڻي پئي آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|title=Imported LNG to be 24 times more expensive than local gas: CPD|date=13 February 2022|website=Business Standard|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114118/https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite news |url=https://www.reuters.com/article/bangladesh-lng-power-idINL1N2Z10R7|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=Reuters|date=20 July 2022}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|title=Let us not become dependent on LNG import|first=Badrul|last=Imam|date=26 December 2021|work=The Daily Star|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114121/https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|url-status=live}}</ref> گئس جي کوٽ [[روسي-يوڪريني جنگ (2022ع–هاڻوڪي)|روسي-يوڪريني جنگ]] سبب وڌيڪ وڌي وئي.<ref>{{Cite news|url=https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|title=Bangladesh is being 'killed by economic conditions elsewhere in the world'|newspaper=Financial Times|location=London|date=24 August 2022|access-date=1 October 2022|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126085309/https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|url-status=live}}</ref> عالمي مارڪيٽ ۾ قيمتن جي تيز واڌ سبب، مسلسل لوڊشيڊنگ جي باوجود، بنگلاديش جولاءِ 2022ع ۾ عارضي طور [[اسپاٽ قيمت]] تي ايل اين جي خريد ڪرڻ بند ڪري ڇڏي.<ref>{{cite web|url=https://www.reuters.com/article/markets/commodities/bangladesh-halts-expensive-spot-lng-imports-despite-load-shedding-idUSL1N2Z10R7/|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=[[Reuters]]|date=20 July 2022|access-date=8 January 2025}}</ref> قيمتون گهٽجڻ کان پوءِ فيبروري 2023ع ۾ هن وري اسپاٽ قيمت تي ايل اين جي خريد ڪرڻ شروع ڪئي.<ref>{{cite web|last1=Paul|first1=Ruma|last2=Chow|first2=Emily|url=https://www.reuters.com/business/energy/bangladesh-restart-spot-lng-buying-prices-ease-sources-2023-02-01/|title=Bangladesh to restart spot LNG buying as prices ease – sources|work=[[Reuters]]|date=1 February 2023|access-date=8 January 2025}}</ref> جڏهن ته [[بنگلاديش جون سرڪاري ملڪيت واريون ڪمپنيون]] بنگلاديش جي لڳ ڀڳ اڌ بجلي پيدا ڪن ٿيون، خانگي ملڪيت واريون ڪمپنيون، جهڙوڪ سمٽ گروپ ۽ [[اورين گروپ (بنگلاديش)|اورين گروپ]]، بجلي پيدا ڪرڻ سان گڏ مشينري، ريئڪٽر ۽ سامان فراهم ڪرڻ ۾ وڌندڙ اهم ڪردار ادا ڪري رهيون آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|title=Summit signs 22-year PPA for upcoming 583 MW gas power plant; GE to co-develop plant in Bangladesh|website=GE News|access-date=23 October 2022|archive-date=23 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221023153618/https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|url-status=live}}</ref> بنگلاديش بجلي پيدا ڪرڻ جي صلاحيت 2009ع ۾ 5 گيگاواٽ کان وڌائي 2022ع ۾ 25.5 گيگاواٽ ڪئي. ملڪ ان کي 2041ع تائين وڌيڪ وڌائي 50 [[گيگاواٽ]] ڪرڻ جو ارادو رکي ٿو. آمريڪي ڪمپنيون جهڙوڪ [[شيوران ڪارپوريشن|شيوران]] ۽ [[جنرل اليڪٽرڪ]] بنگلاديش جي ملڪي قدرتي گئس پيداوار جو لڳ ڀڳ 55٪ فراهم ڪن ٿيون ۽ بجلي منصوبن ۾ سڀ کان وڏن سيڙپڪارن مان آهن. بنگلاديش جي لڳل گئس سان هلندڙ بجلي پيداوار جي صلاحيت جو 80٪ آمريڪا ۾ تيار ٿيل ٽربائينن مان اچي ٿو.<ref>{{cite web | url=https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | title=Bangladesh – Power and Energy | date=20 July 2022 | access-date=5 October 2022 | archive-date=5 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221005062425/https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | url-status=live }}</ref> === سياحت === {{Main|بنگلاديش ۾ سياحت}} [[File:Save the sundarbans 20.jpg|thumb|[[سندر بن]] دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي.]] [[بنگلاديش ۾ سياحت|سياحت جي صنعت]] تيزيءَ سان وڌي رهي آهي ۽ مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) ۾ لڳ ڀڳ 3.02٪ حصو ڏئي ٿي.<ref>{{cite web|last1=Byron|first1=Rejaul Karim|first2=Mahmudul|last2=Hasan|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/industries/tourism/news/tourisms-share-302pc-gdp-2904556|title=Tourism's share 3.02% in GDP|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 November 2021|access-date=30 September 2022}}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش جي بين الاقوامي سياحتي آمدني 391 ملين آمريڪي ڊالر هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/ST.INT.RCPT.CD?locations=BD|title=International tourism, receipts (current US$) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ وٽ [[بنگلاديش جا عالمي ورثي جا ماڳ|يونيسڪو جا ٽي عالمي ورثي وارا ماڳ]] آهن: [[باگرهات جي تاريخي مسجدن جو شهر|مسجدن جو شهر]]، [[پهاڙپور ۾ ٻڌ وهار جا آثار|ٻڌ وهار]] ۽ [[سندر بن]]؛ جڏهن ته ست ماڳ [[عالمي ورثي جو ماڳ#نامزدگي جو عمل|عبوري فهرست]] ۾ شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|title=Tentative Lists|access-date=6 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20120806231331/https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|archive-date=6 August 2012|url-status=live}}</ref> [[عالمي سفر ۽ سياحت ڪائونسل]] (WTTC) جي 2019ع واري رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ سفر ۽ سياحت جي شعبي 2018ع دوران سڌي طرح 11,80,500 نوڪريون پيدا ڪيون، جيڪي ملڪ جي ڪل روزگار جو 1.9٪ هيون.<ref name="2019 report">{{cite web |url=http://reports.weforum.org/pdf/ttci-2019/WEF_TTCI_2019_Profile_BGD.pdf |title=Travel & Tourism Competitiveness Index 2019 edition: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council|access-date=18 December 2019}}</ref> ساڳئي رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ هر سال لڳ ڀڳ 125,000 بين الاقوامي سياحن جي آمد ٿئي ٿي.<ref name="2019 report"/> 2012ع ۾ ملڪي خرچن سفر ۽ سياحت سان لاڳاپيل سڌي مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) جو 97.7٪ پيدا ڪيو هو.<ref name="2013 report">{{cite web |url=http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |title=Travel & Tourism Economic Impact 2013: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007183403/http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |archive-date=7 October 2013}}</ref> == اهم شخصيتون == * [[شيخ مجيب الرحمان]] * [[شيخ حسينه واجد]] * [[بيگم خالده ضياء]] * [[ڊاڪٽر محمد يونس]] ([[نوبل انعام]] ماڻيندڙ) * [[رونا ليلا]] == پڻ ڏسندا == * [[بنگلاديش جا صدر]] * [[بنگلاديش جا وزير اعظم]] == حوالا == {{حوالا|2}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.bangladesh.gov.bd/ بنگلا ديش جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{سارڪ}} {{OIC}} [[زمرو:بنگلاديش]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:بنگال]] [[زمرو:اسلامي رياستون]] [[زمرو:ايشيا ۾ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ ايشيا جا ملڪ]] [[زمرو:او آئي سي جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:دولت مشترڪه جون رڪن قومون]] 4eoz24w098d52oya3zdepetagq0huve 387198 387197 2026-06-20T20:21:07Z Intisar Ali 8681 /* شهري مرڪز */ 387198 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ايشيا جو ملڪ}} {{About|ملڪ بابت}} {{Infobox country | conventional_long_name = عوامي جمهوريه بنگلاديش | common_name = بنگلاديش | native_name = {{native name|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ}}<br />{{resize|90%|{{nobold|{{transliteration|bn|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś}}}}}} | image_flag = Flag of Bangladesh.svg | image_coat = National emblem of Bangladesh.svg | symbol_type = [[بنگلاديش جو قومي نشان|نشان]] | other_symbol = {{unbulleted list |[[File:Government Seal of Bangladesh.svg|100px|بنگلاديش حڪومت جي مهر]]}} | other_symbol_type = [[بنگلاديش حڪومت جي مهر|حڪومتي مهر]] | national_anthem = {{lang|bn|আমার সোনার বাংলা}} ([[بنگالي ٻولي|بنگالي]])<br />{{transliteration|bn|[[امار شونار بنگلا]]}}<br />"منهنجو سونهري بنگال"<br /><div style="display:inline-block;margin-top:0.4em;">[[File:Amar Sonar Bangla instrumental by US Navy Band.oga|center]]</div> | image_map = {{Switcher|[[File: Bangladesh (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File: Bangladesh rel location map.svg |upright=1.15|frameless]]|بنگلاديش جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[ڍاڪا]] | coordinates = {{Coord|23|45|50|N|90|23|20|E|type:city_region:BD|display=inline}} | largest_city = capital | languages_type = سرڪاري ٻولي<br />{{nowrap|{{nobold|۽ قومي ٻولي}}}} | languages = [[بنگالي ٻولي|بنگالي]]<ref name="bdlaws.minlaw.gov.bd">{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh |website=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |access-date=1 February 2017 |archive-date=10 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191110101626/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |script-title=bn:বাংলা ভাষা প্রচলন আইন, ১৯৮৭ |author=<!--Not stated--> |website=bdlaws.minlaw.gov.bd |publisher=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |trans-title=بنگالي ٻولي لاڳو ڪرڻ جو ايڪٽ، 1987ع |language=bn |access-date=7 January 2024 |archive-date=7 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240107175804/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |url-status=live }}</ref> | languages2_type = ٻي عام ٻولي | religion = {{ublist |item_style=white-space:nowrap; |91.04% [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ([[رياستي مذهب|سرڪاري]])|7.94% [[بنگلاديش ۾ هندو ڌرم|هندو ڌرم]] |0.60% [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] |0.30% [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|0.12% [[بنگلاديش ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2022 | languages2 = [[بنگلاديشي انگريزي|انگريزي]]<ref>{{cite journal |id={{ERIC|EJ1249887}} |last1=Ara |first1=Rowshon |title=A Foreign Language or the Second Language: The Future of English in Bangladesh |journal=International Journal of Language Education |date=March 2020 |volume=4 |issue=1 |pages=81–95 |doi=10.26858/ijole.v4i2.10458 |doi-broken-date=9 January 2026 }}</ref><ref>{{cite journal |last1=Islam |first1=Mohammad Nurul |last2=Hashim |first2=Azirah |title=Historical Evolution of English in Bangladesh |journal=Journal of Language Teaching and Research |date=2019 |volume=10 |issue=2 |page=247 |doi=10.17507/jltr.1002.05 }}</ref> | ethnic_groups = 99% [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]]<!--Do not modify to "Bengalis". The name of the ethnic group is "Bengali" and the people who belong to Bengali ethnicity are called "Bengalis".--> {{collapsible list | titlestyle = background:transparent;text-align:left;font-weight:normal;font-size:100%; | title = 1% [[بنگلاديش جا مقامي ماڻهو|ٻيا]] | hlist = on | [[چڪما ماڻهو|چڪما]] | [[گارو ماڻهو|گارو]] | [[خاصي ماڻهو|خاصي]] | [[خومي ماڻهو|خومي]] | [[ميتي ماڻهو|منيپوري]] | [[مرما ماڻهو|مرما]] | [[ميزو ماڻهو|ميزو]] | [[رخائن ماڻهو|اراڪاني]] | [[مرو ماڻهو|مرو]] | [[سنتال ماڻهو|سنتال]] | [[تنچانگيا ماڻهو|تنچانگيا]] | [[ترپوري ماڻهو|ترپوري]] | [[بشنوپريا ماڻهو|بشنوپريا]] }} | ethnic_groups_ref = <ref>{{cite web |title=Ethnic population in 2022 census |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |access-date=9 June 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> | ethnic_groups_year = 2022 | religion_ref = <ref name="census"/> | demonym = [[بنگلاديشي ماڻهو|بنگلاديشي]] | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[محمد شهاب الدين]] | leader_title2 = [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[طارق رحمان]] | leader_title3 = [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] | leader_name3 = [[حفيظ الدين احمد]] | leader_title4 = [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] | leader_name4 = [[زبير رحمان چوڌري]] | legislature = [[جاتيا سنگساد]] | sovereignty_note = [[پاڪستان]] کان | sovereignty_type = [[بنگلاديش جي آزادي|آزادي]] | established_event1 = [[اوڀر بنگال]] | established_date1 = 15 آگسٽ 1947ع | established_event2 = [[اوڀر پاڪستان]] | established_date2 = 29 فيبروري 1956ع | established_event3 = [[بنگلاديشي آزادي جو اعلان|آزاديءَ جو اعلان]] | established_date3 = 26 مارچ 1971ع | established_event4 = [[بنگلاديش جي عارضي حڪومت|عارضي حڪومت]] | established_date4 = 10 اپريل 1971ع | established_event5 = [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ جو دستاويز|فتح]]، [[بنگلاديش آزادي جنگ|آزادي جنگ]] ۾ | established_date5 = 16 ڊسمبر 1971ع | established_event6 = [[بنگلاديش جو آئين|موجوده آئين]] | established_date6 = 16 ڊسمبر 1972ع | area_km2 = 148,460<ref>{{cite web|title=Bangladesh country profile |url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650940|website=[[بي بي سي نيوز]] |date=4 March 2011 |access-date=18 February 2025}}</ref> | area_rank = 93هون | area_sq_mi = 57320 | area_label2 = زميني پکيڙ | area_data2 = 130,170&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=13 November 2021|year=2021}}</ref> | area_label3 = آبي پکيڙ | area_data3 = 18,290&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia"/> | percent_water = 6.4 | population_estimate = 175,423,000<ref name=IMF/> | population_census = 169,828,911<ref name="populationcensus2022">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Post Enumeration Check (PEC) Adjusted Population |url=http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |date=18 April 2023 |website=[[بنگلاديش شماريات بيورو]] |access-date=30 May 2023 |archive-date=30 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230530205648/http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=Report: 68% Bangladeshis live in villages |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |work=[[ڍاڪا ٽربيون]] |date=28 November 2023 |access-date=6 February 2024 |archive-date=6 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240206021005/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |url-status=live }}</ref> | population_estimate_year = 2026 | population_estimate_rank = 8هون | population_census_year = 2022 | population_census_rank = 8هون | population_density_km2 = 1,165 | population_density_sq_mi = 3,020 | population_density_rank = 13هون | GDP_PPP = {{increase}} $1.922 ٽرلين<ref name="IMFWEO.BD">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[بين الاقوامي مالياتي فنڊ]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=19 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 25هون | GDP_PPP_per_capita = {{increase}} $10,955<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_PPP_per_capita_rank = 127هون | GDP_nominal = {{increase}} $510.705 بلين<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 36هون | GDP_nominal_per_capita = {{increase}} $2,911<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_per_capita_rank = 142هون | Gini = 30.9 | Gini_year = 2022 | Gini_change = decrease | Gini_ref = <ref>{{Cite web |title=Gini index - Bangladesh |url=https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=BD |access-date=2026-03-31 |website=World Bank}}</ref> | Gini_rank = | HDI = 0.685 | HDI_year = 2023 | HDI_change = increase | HDI_ref = <ref>{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[گڏيل قومن جو ترقياتي پروگرام]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = {{ordinal|130}} | currency = [[بنگلاديشي ٽڪا|ٽڪا]] ({{lang|bn|[[৳]]}}) | currency_code = BDT | time_zone = [[بنگلاديش معياري وقت|بي ايس ٽي]] | utc_offset = +6 | date_format = dd/mm/yyyy | calling_code = [[بنگلاديش ۾ ٽيليفون نمبر|+880]] | cctld = {{ubl|[[.bd]]|{{lang|bn|[[.bangla|.বাংলা]]}}}} | area_magnitude = | footnote = | today = }} {{Contains special characters|بنگالي}} '''بنگلاديش'''،{{efn|{{IPAc-en|%|b|ae|N|g|l|@|"|d|E|S|,_|%|b|A:|N|-|audio=LL-Q1860 (eng)-Flame, not lame-Bangladesh.wav}}; {{langx|bn|বাংলাদেশ|Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ˈbaŋlaˌdeʃ|pron|Bn-বাংলাদেশ.oga}}}} سرڪاري طور '''عوامي جمهوريه بنگلاديش'''،{{efn|{{langx|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ɡɔnopɾodʒat̪ɔnt̪ɾi‿baŋlad̪eʃ|pron|}}}} [[ڏکڻ ايشيا]] جو هڪ ملڪ آهي. اهو دنيا جو [[آبادي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]] آهي ۽ [[آباديءَ جي گهاٽائي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گنجان آباد ملڪن]] مان هڪ آهي، جتي لڳ ڀڳ 176 ملين آبادي {{convert|148461|km2|sqmi}} ايراضيءَ ۾ رهي ٿي.<ref name=IMF>{{Cite web |title=Bangladesh and the IMF |url=https://www.imf.org/en/countries/bgd |access-date=2026-05-02 |website=IMF}}</ref> بنگلاديش جون زميني سرحدون اتر، اولهه ۽ اوڀر ۾ [[ڀارت]] سان ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ملن ٿيون. ان جي ڏکڻ ۾ [[بنگال جي نار]] سان سامونڊي ڪنارو آهي. اهو [[ڀوٽان]] ۽ [[نيپال]] کان [[سليگڙي لنگهه]] وسيلي الڳ آهي، ۽ اتر طرف [[چين]] کان [[ڀارت جون رياستون|ڀارتي رياست]] [[سڪم]] وسيلي جدا آهي. [[ڍاڪا]]، ملڪ جو گاديءَ جو هنڌ ۽ [[بنگلاديش جا شهر ۽ ڳوٺ|سڀ کان وڏو شهر]]، ملڪ جو سياسي، مالي ۽ ثقافتي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.sinardaily.my/article/728620/culture/travel-amp-food/bangladesh-may-not-have-a-mega-monument-but-what-it-has-is-captivating|title=Bangladesh may not have a mega monument but what it has is captivating|first=S. D.|last=Reporter|date=12 July 2025|website=Sinar Daily}}</ref> [[چٽاگانگ]] ملڪ جو ٻيو وڏو شهر ۽ [[چٽاگانگ بندرگاهه|ملڪ جو سڀ کان مصروف بندرگاهه]] آهي. هاڻوڪي بنگلاديش جو علائقو قديم تاريخ ۾ ڪيترين [[هندو سلطنتن ۽ گهراڻن جي فهرست|هندو]] ۽ [[ٻڌ ڌرم جي بادشاهتن ۽ سلطنتن جي فهرست|ٻڌ]] گهراڻن جو مضبوط مرڪز رهيو. 1204ع ۾ [[بنگال تي غوري فتح|مسلمانن جي فتح]] کان پوءِ، هن علائقي ۾ [[بنگال سلطنت|سلطنتي]] ۽ [[مغل سلطنت|مغل]] حڪمراني قائم ٿي. [[بنگال صوبو|مغل سلطنت جي سڀ کان وڏي صوبي]] طور [[بنگال]] دنيا جي سڀ کان خوشحال ۽ واپاري طور سرگرم علائقن مان هڪ بڻجي اڀريو، جيڪو پنهنجي [[بنگال ۾ ململ جو واپار|ترقي يافته ڪپڙي جي صنعت]] ۽ زرعي پيداوار لاءِ مشهور هو. 1757ع ۾ [[پلاسي جي جنگ]] ايندڙ ٻن صدين لاءِ [[بنگال پريزيڊنسي|برطانوي نوآبادياتي حڪمراني]] جي شروعات ثابت ٿي. هن دور ۾ سرمائي جي وڏي پيماني تي ٻاهر منتقلي ٿي، جنهن کي برطانيا ۾ صنعتي انقلاب جي مالي مدد لاءِ استعمال ڪيو ويو، جڏهن ته بنگال موتمار ڏڪارن جي دورن سبب تباهه ٿيو. 1947ع ۾ [[برطانوي هندستان جي ورهاڱي|هندستان جي ورهاڱي]] کان پوءِ، [[اوڀر بنگال]] نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جنهن کي پوءِ [[اوڀر پاڪستان]] جو نالو ڏنو ويو. [[اولهه پاڪستان]] ۾ قائم حڪومت طرفان ٻن ڏهاڪن کان وڌيڪ سياسي دٻاءُ ۽ [[ادارتي نسل پرستي|نظامي نسل پرستي]] کان پوءِ، [[اوڀر پاڪستان]] ۾ [[عدم تعاون تحريڪ (1971)|1971ع جي عدم تعاون تحريڪ]] سان شهري بيچيني پيدا ٿي، جيڪا حڪومت جي پرتشدد [[آپريشن سرچ لائيٽ|فوجي ڪارروائي]] کان پوءِ [[بنگلاديش آزادي جنگ]] جو سبب بڻي. [[مڪتي باهني]]، [[1971ع جي هندستان-پاڪستان جنگ|ڀارتي فوجن جي مدد ۽ سهڪار]] سان، هڪ ڪامياب [[انقلاب|هٿياربند انقلاب]] وڙهيو؛ ۽ پاڪستان طرفان ڪيل [[بنگلاديش نسل ڪشي]] جي باوجود، بنگلاديش 16 ڊسمبر 1971ع تي هڪ [[خودمختيار قوم]] بڻجي ويو. آزاديءَ کان پوءِ [[شيخ مجيب الرحمان]] ملڪ جي اڳواڻي ڪئي، جيستائين 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] ٿيو. پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن کي پاڻ به 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|قتل]] ڪيو ويو. 1980ع واري ڏهاڪي تي [[حسين محمد ارشاد]] جي آمريت غالب رهي، جنهن کي 1990ع ۾ [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|عوامي بغاوت]] ذريعي هٽايو ويو. 1991ع ۾ جمهوريت جي بحاليءَ کان پوءِ، [[بيگمن جي جنگ]] يعني [[خالده ضياءُ]] ۽ [[شيخ حسينا]] جي رقابت ايندڙ 34 سالن تائين ملڪ جي سياست کي شڪل ڏني. حسينا کي 5 آگسٽ 2024ع تي [[جولاءِ بغاوت|عوامي بغاوت]] ۾ هٽايو ويو.<ref>{{Cite news |title=Battle Of Begums: All About Rivalry Between Khaleda Zia And Sheikh Hasina |url=https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-url=http://web.archive.org/web/20251230091627/https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-date=2025-12-30 |access-date=2026-05-15 |work=NDTV |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Mudgal |first=Aryan |date=2025-12-30 |title=‘Battle of the Begums’: Khaleda Zia and Sheikh Hasina's rivalry over the years |url=https://www.hindustantimes.com/world-news/battle-of-the-begums-khaleda-zia-and-sheikh-hasinas-rivalry-over-the-years-bangladesh-101767079979402.html |access-date=2026-05-15 |website=Hindustan Times |language=en}}</ref> بنگلاديش [[ويسٽ منسٽر نظام]] تي ٻڌل هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي. اهو [[وچولي طاقت]] آهي ۽ [[بنگلاديش جي معيشت|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] رکي ٿو. بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن موجب اسلام|چوٿين نمبر وڏي مسلمان آبادي]] جو گهر آهي. اهو ڏکڻ ايشيا جي [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|ٽئين نمبر وڏي فوج]] رکي ٿو ۽ گڏيل قومن جي [[امن قائم رکڻ]] وارين ڪارروائين ۾ سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ آهي. بنگلاديش [[بنگلاديش جون ڊويزنون|اٺ ڊويزنن]]، [[بنگلاديش جا ضلعا|64 ضلعن]]، [[اپازيلا|500 سب ضلعن]] ۽ [[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|4,599 يونين ڪائونسلن]] تي مشتمل آهي، ۽ دنيا جي [[سندربن|سڀ کان وڏي مينگروو ٻيلي]] جو گهر آهي. ان وٽ دنيا جي سڀ کان وڏي [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|پناهگير آبادي]] مان هڪ آهي ۽ اهو اڃا تائين مقامي سطح تي پکڙيل [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]]، [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جي ڀڃڪڙين]]، [[مذهبي تشدد]]، [[سياسي زوال|سياسي عدم استحڪام]] ۽ [[موسمي تبديلي جا اثر|موسمي تبديلي جي منفي اثرن]] جهڙن چئلينجن کي منهن ڏئي رهيو آهي. بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] ۽ [[بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن]] جو ميمبر ملڪ آهي. == نالي جي بڻ بنياد == {{Main|بنگال جا نالا}} ''بنگلاديش'' ("بنگالي ملڪ") جي نالي جي بڻ بنياد کي ويهين صديءَ جي شروعات تائين ڳولي سگهجي ٿو، جڏهن بنگالي محب وطن گيتن، جهڙوڪ [[رابندرناٿ ٽئگور]] جي ''آجي بنگلاديشير هردوئي'' ۽ [[قاضي نذرالاسلام]] جي ''نمو نمو نمو بنگلاديش مومو'' ۾، ترتيبوار 1905ع ۽ 1932ع ۾، هي اصطلاح استعمال ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |title=Notation of song aaji bangladesher hridoy |access-date=10 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150904011316/http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |archive-date=4 September 2015}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان، بنگالي قومپرستن [[اوڀر پاڪستان]] ۾ سياسي جلسن ۾ هي اصطلاح استعمال ڪرڻ شروع ڪيو. ''بنگلا'' اصطلاح [[بنگال]] علائقي ۽ [[بنگالي ٻولي]] ٻنهي لاءِ استعمال ٿي سگهي ٿو. ''بنگلا'' اصطلاح جي اصل واضح ناهي؛ مختلف نظرين موجب ان جو تعلق ڪانسي جي دور جي ڪنهن [[پروٽو-ڊراوڙي ٻولي|پروٽو-ڊراوڙي]] قبيلي،<ref>{{cite web |url=http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field%28DOCID+bd0014%29 |title=Bangladesh: early history, 1000&nbsp;B.C.–A.D. 1202 |date=September 1988 |website=Bangladesh: A country study |publisher=[[لائبريري آف ڪانگريس]] |access-date=1 December 2014 |quote=Historians believe that Bengal, the area comprising present-day Bangladesh and the Indian state of [[West Bengal]], was settled in about 1000 B.C. by Dravidian-speaking peoples who were later known as the Bang. Their homeland bore various titles that reflected earlier tribal names, such as Vanga, Banga, Bangala, Bangal, and Bengal. |archive-url=https://web.archive.org/web/20131207010051/http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd%2Fcstdy%3A%40field%28DOCID+bd0014%29 |url-status=live |archive-date=7 December 2013 }}</ref> ۽ لوهه جي دور جي [[ونگا سلطنت]] سان جوڙيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |url=https://www.britannica.com/place/Vanga|title=Vanga &#124; ancient kingdom, India|website=Encyclopædia Britannica|access-date=24 April 2023|archive-date=30 July 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160730062030/https://www.britannica.com/place/Vanga|url-status=live}}</ref> هن اصطلاح جو سڀ کان پراڻو ڄاتل استعمال 805ع واري [[نيسري|نيسري پليٽ]] ۾ ملي ٿو. ''ونگلا ديسا'' اصطلاح يارهين صديءَ جي ڏکڻ هندستاني رڪارڊن ۾ ملي ٿو.<ref>{{cite book |last=Keay |first=John |author-link=John Keay |year=2000 |title=India: A History |publisher=[[Atlantic Monthly Press]] |page=220 |isbn=978-0-87113-800-2 |quote=In C1020 ... launched Rajendra's great northern escapade ... peoples he defeated have been tentatively identified ... 'Vangala-desa where the rain water never stopped' sounds like a fair description of Bengal in the monsoon.}}</ref><ref name="Sen-1999">{{cite book |last=Sen |first=Sailendra Nath |year=1999 |orig-date=First published 1988 |title=Ancient Indian History and Civilization |url=https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |publisher=New Age International |page=281 |isbn=978-81-224-1198-0 |access-date=25 July 2023 |archive-date=16 January 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116111745/https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |url-status=live }}</ref> چوڏهين صديءَ ۾ [[بنگال سلطنت]] دوران هن اصطلاح کي سرڪاري حيثيت ملي.<ref name="Ahmed2004">{{cite book |last=Ahmed |first=Salahuddin |date=2004 |title=Bangladesh: Past and Present |url=https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |publisher=APH Publishing |page=23 |isbn=978-81-7648-469-5 |access-date=14 May 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161602/https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |url-status=live }}</ref><ref>"But the most important development of this period was that the country for the first time received a name, ie Bangalah." [http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal Banglapedia: Islam, Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20150723091245/http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal |date=23 July 2015 }}</ref> [[شمس الدين الياس شاهه]] 1342ع ۾ پاڻ کي "بنگلا جو پهريون [[شاهه]]" قرار ڏنو.<ref name="Ahmed2004" /> اسلامي دور ۾ ''بنگال'' لفظ هن علائقي لاءِ سڀ کان عام نالو بڻجي ويو.<ref>{{Cite book |last=Sircar |first=D.C. |author-link=Dineshchandra Sircar |year=1971 |orig-date=First published 1960 |title=Studies in the Geography of Ancient and Medieval India |url=https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |edition=2nd |publisher=Motilal Banarsidass |page=135 |isbn=978-81-208-0690-0 |access-date=19 April 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161603/https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |url-status=live }}</ref> سورهين صديءَ جي تاريخدان [[ابوالفضل بن مبارڪ]] پنهنجي ''[[آئين اڪبري]]'' ۾ لکي ٿو ته پڇاڙي ''"ال"'' جو اضافو ان حقيقت مان ٿيو ته هن زمين جا قديم راجا ٽڪرين جي هيٺاهين وارن هيٺاهن علائقن ۾ مٽيءَ جا دڙا ٺاهيندا هئا، جن کي "ال" چيو ويندو هو.<ref>Land of Two Rivers, [[Nitish Sengupta]]</ref> اهو ذڪر [[غلام حسين سليم]] جي [[رياض السلاطين]] ۾ پڻ ملي ٿو.<ref name="riaj">[http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11 RIYAZU-S-SALĀTĪN: A History of Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20141215055926/http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11|date=15 December 2014}}, [[Ghulam Husain Salim]], The Asiatic Society, Calcutta, 1902.</ref> هند-آريائي پڇاڙي ''[[-desh|ديش]]'' سنسڪرت لفظ ''deśha'' مان نڪتل آهي، جنهن جي معنيٰ "زمين" يا "ملڪ" آهي. تنهنڪري ''بنگلاديش'' نالي جي معنيٰ "بنگال جي زمين" يا "بنگال جو ملڪ" آهي.<ref name="Sen-1999" /> == تاريخ == {{Main|بنگلاديش جي تاريخ}} === ابتدائي تاريخ === [[File:Mahasthan Brahmi Inscription.png|thumb|ٽين صدي ق.م. جو [[مهاستان برهمي ڪتبو]]، جيڪو 1931ع ۾ [[مهاستان ڳڙهه]]، [[بوگرا ضلعو]] مان دريافت ٿيو]] هن علائقي تي پکڙجندڙ پهرين وڏي مقامي سلطنت [[موريا سلطنت]] ({{Circa}} 320–185 ق.م.) هئي. ان جي زوال کان پوءِ [[ساماتاتا]] نالي بادشاھت اڀري، جيڪا [[گپت سلطنت]] (تقريباً 319–540ع) جي باجگذار رياست هئي. [[هرشا]] (606–647ع) ساماتاتا کي پنهنجي نسبتاً ڍري انتظامي سياسي ڍانچي ۾ شامل ڪيو. ٻڌ ڌرم واري [[پالا سلطنت]] 750ع کان 1150ع تائين هن علائقي تي حڪومت ڪئي. بعد ۾ ان کي هندو [[سينا خاندان]] ختم ڪيو، جنهن 1204ع تائين حڪومت ڪئي، جڏهن [[غوري خاندان]] جي [[محمد بختيار خلجي]] جي اڳواڻيءَ ۾ ٿيندڙ [[هندستاني برصغير ۾ مسلمان فتحون|مسلمان فتحن]] هن علائقي تي قبضو ڪيو.<ref>{{cite book|chapter=EARLY HISTORY, 1000 B.C.-A.D. 1202|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/4.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> === وچئين دور === {{Main|بينگال سلطنت|بنگال صوبو}} [[File:Renaldis muslin woman.jpg|thumb|ارڙهين صديءَ ۾ [[ڍاڪا]] جي هڪ عورت نفيس [[بنگال جي ململ واپار|بنگالي ململ]] جو لباس پهريل]] {{multiple image | perrow = 2 | total_width = 300 | image1 = Kusumba Mosque, Naogaon.jpg | image2 = গোয়ালদি মসজিদ 3.jpg | image3 = Bagha Shahi Mosque.jpg | image4 = Choto Shona Mosque Rajshahi.jpg | footer = بنگال سلطنت جي دور جي مسجدن جي تعمير. مٿان کاٻي کان گھڙيال وار ترتيب سان: [[ڪسومبا مسجد]] جا محراب، [[گوالدي مسجد]]، [[باگها مسجد]] ۽ [[ڇوٽو سونا مسجد]] جا نوڪدار محراب ۽ بنگالي ڇت. }} [[File:Hussain Shahis of Bengal.png|thumb|left|[[حسين شاهي خاندان]] جي دور ۾ بنگال]] ان کان پوءِ بنگال [[دهلي سلطنت]] (1206–1526ع) جو حصو بڻيو.<ref name="islamization">{{cite book|chapter=ISLAMIZATION OF BENGAL, 1202–1757|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/5.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> 1341ع ۾ [[فخرالدين مبارڪ شاهه]] آزاد [[بنگال سلطنت]] قائم ڪئي.<ref name="islamization"/> آزاد بنگال سلطنت تي لڳاتار ٻن خاندانن، [[حسين شاهي خاندان]] ۽ [[الياس شاهي خاندان]] حڪومت ڪئي، جڏهن ته [[گنيشا خاندان]] جو مختصر دور پڻ رهيو. جاگرافيائي توسيع ۽ معاشي خوشحاليءَ جي زماني ۾ يورپي ۽ چيني سياحن ان کي "واپار لاءِ دنيا جو سڀ کان مالدار ملڪ" قرار ڏنو.<ref>{{cite book|last=Nanda|first=J.N.|year=2005|title=Bengal: the unique state|publisher=Concept Publishing Company|isbn=978-81-8069-149-2}}</ref>{{rp|10}} 1576ع ۾ [[مغل سلطنت]] بنگال تي قبضو ڪيو.<ref name="islamization"/><ref>Raychaudhuri, Tapan; Habib, Irfan (eds). ''The Cambridge Economic History of India: Volume 1, c.1200–c.1750''. Cambridge University Press, 1982.</ref> اٺارهين صديءَ تائين [[بنگال صوبو]] مغل سلطنت جو سڀ کان مالدار صوبو بڻجي ويو ۽ ان کي "ملڪن جي جنت" ۽ "هندستان جو اناج گهر" سڏيو ويو.<ref name="islamization"/> هتي جي رهواسين جو معيارِ زندگي دنيا جي بهترين معيارن مان هڪ هو، ڇاڪاڻ⁠تہ هي علائقو ڪپهه جي ڪپڙي (خاص طور ململ)، ريشم ۽ [[بنگلاديش ۾ ٻيڙيون ٺاهڻ جي صنعت|ٻيڙيون ٺاهڻ]] جو وڏو عالمي برآمد ڪندڙ ۽ پيدا ڪندڙ هو.<ref name="ray">{{cite book|first=Indrajit|last=Ray|year=2011|title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857)|url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA7|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-82552-1|access-date=30 May 2019}}</ref>{{rp|174}} 1700ع جي شروعات ۾ مغل سلطنت جي زوال کان پوءِ هي علائقو [[بنگال جا نواب|بنگال جي نوابن]] جي ماتحت هڪ نيم خودمختيار رياست بڻجي ويو، جنهن جو بنياد [[مرشد قلي خان]] 1717ع ۾ رکيو. === برطانوي نوآبادياتي دور === {{Main|بنگال پريزيڊنسي}} [[File:Bengal Presidency in British India with dependencies 1852.png|thumb|left|برطانوي هندستان ۾ بنگال پريزيڊنسي (سائي رنگ) ۽ ان جا تابع علائقا (سرمائي رنگ)]] 23 جون 1757ع تي [[سراج الدوله]] جي اڳواڻيءَ واري رياست کي [[ايسٽ انڊيا ڪمپني]] [[پلاسي جي جنگ]] ۾ شڪست ڏني. اها جنگ بنگال ۽ سڄي هندستاني برصغير تي [[برطانوي راڄ]] قائم ڪرڻ ۾ اهم ثابت ٿي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref> بنگال برطانيا جي [[صنعتي انقلاب]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو، پر ان جي قيمت وڏي پئماني تي سرمائي جي نيڪالي، صنعتڪشي جي زوال ۽ بنگالي ڪپڙي جي صنعت جي تباهيءَ جي صورت ۾ ادا ڪئي وئي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref><ref name="ray"/>{{rp|7–10}} 1770ع جي هولناڪ [[عظيم بنگال ڏڪار]] ۾ اندازاً هڪ ڪروڙ تائين ماڻهو فوت ٿيا،<ref>{{cite journal|last=Ghose|first=Ajit Kumar|title=Food Supply and Starvation: A Study of Famines with Reference to the Indian Sub-Continent|volume=34|number=2|pages=368–389|jstor=2662775|publisher=[[Oxford University Press]]|journal=[[Oxford Economic Papers]]|year=1982|doi=10.1093/oxfordjournals.oep.a041557 |pmid=11620403 }}</ref><ref>{{Cite book |last=Dyson |first=Tim |title=A population history of India: from the first modern people to the present day |date=2018 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-882905-8 |edition=1st |location=Oxford |pages=80–81}}</ref><ref name="Irschick2018">{{citation|last=Irschick|first=Eugene F.|author-link=Eugene F. Irschick|title=A History of the New India: Past and Present|url=https://books.google.com/books?id=wqiaDwAAQBAJ&pg=PA73|year=2018|publisher=Routledge|isbn=978-1-317-43617-1|pages=73–}}</ref> جيڪو بنگال پريزيڊنسي جي ڪل آباديءَ جي لڳ ڀڳ ٽئين حصي جي برابر هو.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=6iNuAAAAMAAJ|last=Peers|first=Douglas M.|year=2006|title=India under colonial rule: 1700–1885|publisher=Pearson Education|isbn=978-0-582-31738-3}}</ref>{{rp|47}} === پاڪستان جو حصو === {{Main|ڊومينين آف پاڪستان|اوڀر بنگال|اوڀر پاڪستان}} {{further|اولھ پاڪستان| بنگال جو ورهاڱو (1947)|انڊيا جو ورھاڱو }} لڳ ڀڳ ٻن صدين جي سڌي برطانوي حڪمراني کان پوءِ، جديد بنگلاديش جون سرحدون [[هندستان جي ورهاڱي]] دوران 15 آگسٽ 1947ع تي [[ريڊڪلف لائين]] تحت [[بنگال جي ورهاڱي (1947ع)|بنگال جي ورهاڱي]] سان مقرر ٿيون.<ref>{{cite journal|last=Chatterji|first=Joya|title=The Fashioning of a Frontier: The Radcliffe Line and Bengal's Border Landscape, 1947–52|volume=33|number=1|year=1999|pages=185–242|publisher=[[Cambridge University Press]]|journal=[[Modern Asian Studies]]|doi=10.1017/S0026749X99003066 |jstor=313155}}</ref> ان وقت هي علائقو [[اوڀر بنگال]] جي نالي سان نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جڏهن ته ٻيو حصو [[اولهه پاڪستان]] هو.<ref>{{cite book|chapter=PAKISTAN PERIOD, 1947–71|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/14.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=4|access-date=13 January 2025}}</ref> اوڀر ۽ اولهه پاڪستان جي وچ ۾ هڪ هزار ميلن کان وڌيڪ جاگرافيائي فاصلو هو، جيڪو بعد ۾ شديد معاشي اڻبرابريءَ جو بنيادي سبب بڻيو.<ref>{{cite journal|last=Sobhan|first=Rehman|title=The Problem of Regional Imbalance in the Economic Development of Pakistan|journal=[[Asian Survey]]|volume=2|number=5|year=1962|pages=31–37|doi=10.2307/3023445 |jstor=3023445}}</ref> [[خواجه ناظم الدين]] اوڀر بنگال جو پهريون وزيراعليٰ ٿيو ۽ [[فريڊرڪ چالمرز بورن]] ان جو گورنر مقرر ٿيو. 1949ع ۾ [[آل پاڪستان عوامي مسلم ليگ]] قائم ٿي. 1950ع ۾ [[اوڀر بنگال قانون ساز اسيمبلي]] زمينداري نظام ۽ مستقل بندوبست کي ختم ڪندي زرعي سڌارا نافذ ڪيا.<ref>[[#Baxter|Baxter]], p. 72</ref> 1953ع ۾ عوامي مسلم ليگ جو نالو تبديل ڪري وڌيڪ "سيڪيولر" [[عوامي ليگ]] رکيو ويو.<ref name="LewisSagar1992">{{cite book |author1=David S. Lewis |author2=Darren J. Sagar|title=Political Parties of Asia and the Pacific: A Reference Guide |url={{GBurl|id=S4uyAAAAIAAJ}}|year=1992|publisher=Longman|isbn=978-0-582-09811-4|page=36|access-date=30 July 2017}}</ref> {{مکيه|بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ}} ثقافتي، لساني، سياسي ۽ معاشي امتياز، 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]]، 1966ع جي [[ڇهن نڪتن واري تحريڪ]]، 1970ع جي چونڊن ۾ [[عوامي ليگ]] جي شاندار ڪاميابي ۽ پوءِ [[آپريشن سرچ لائيٽ]] جي فوجي ڪارروائيءَ، بنگلاديش جي آزاديءَ جي جدوجهد کي جنم ڏنو. 25 مارچ 1971ع تي پاڪستاني حڪومت طرفان فوجي آپريشن شروع ڪيو ويو.<ref>{{cite journal|last=Bose|first=Sarmila|title=Anatomy of Violence: Analysis of Civil War in East Pakistan in 1971|journal=[[Economic and Political Weekly]]|volume=40|number=41|year=2005|pages=4463–4471|jstor=4417267}}</ref> 26 مارچ 1971ع تي پاڪستاني فوج پاران [[شيخ مجيب الرحمان]] جي گرفتاري کان پوءِ، آزادي پسند اڳواڻ ميجر [[ضياءُ الرحمان]] مجيب جي طرفان بنگلاديش جي آزاديءَ جو اعلان نشر ڪيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/zias-declaration-19001 | title=Zia's declaration |work=The Daily Star |date=7 April 2014 }}</ref> ان کان پوءِ نَو مهينن تي مشتمل خوني [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] شروع ٿي، جنهن دوران نسلي بنگالين جي خلاف [[بنگلاديش نسل ڪشي]] به ٿي.<ref>{{cite journal|last=Saikia|first=Yasmin|title=Beyond the Archive of Silence: Narratives of Violence of the 1971 Liberation War of Bangladesh|journal=[[History Workshop Journal]]|number=58|year=2004|volume=58 |pages=275–287|doi=10.1093/hwj/58.1.275 |jstor=25472765}}</ref> آخرڪار 16 ڊسمبر 1971ع تي [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ وارو معاهدو|پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ]] کان پوءِ بنگلاديش هڪ خودمختيار ۽ آزاد رياست طور وجود ۾ آيو. === آزاد بنگلاديش === [[بنگلاديش جو آئين]] 4 نومبر 1972ع تي نافذ ڪيو ويو.<ref>{{cite web|last1=Chakma|first1=Parbon|last2=Saumik|first2=Rafid Azad|url=https://www.thedailystar.net/law-our-rights/news/50-years-bangladesh-constitution-nutshell-3160281|title=50 Years of Bangladesh Constitution In a nutshell|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 November 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ، مجيب جي اڳواڻيءَ واري حڪومت وڏي پيماني تي ڪرپشن ۽ بدانتظامي ۾ ملوث ٿي، جنهن سبب سڄي ملڪ ۾ لاقانونيت ۽ معاشي تباهي پيدا ٿي. [[بڪسال|هڪ پارٽي سوشلزم]] قائم ڪرڻ جون ڪوششون ۽ [[1974ع بنگلاديش ڏڪار|1974ع جو وڏو ڏڪار]] مجيب جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي کان پوءِ 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] جو سبب بڻيا.<ref>{{cite book|chapter=Fall of the Bangabandhu, 1972–75|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/19.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|131}} ان کان پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن عوامي نظم بحال ڪيو، زراعت کي صنعتي بنيادن تي آندو، [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] قائم ڪئي ۽ [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم]] جي قيام جي شروعات ڪئي.<ref>{{cite book|chapter=The Zia Regime and Its Aftermath, 1977–82|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/21.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> ضياءُ الرحمان 1 سيپٽمبر 1978ع تي [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite news |title=BNP vows to continue movement |url=https://www.thedailystar.net/news/politics/bnp-vows-continue-movement-for-democracy-restore-1627522 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |agency=[[United News of Bangladesh|UNB]] |date=1 September 2018 |access-date=3 June 2026}}</ref> 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|رحمان جي قتل]] کان پوءِ ايندڙ ڏهاڪو [[حسين محمد ارشاد]] جي ماتحت [[فوجي آمريت]] جو دور رهيو، جنهن ۾ بنيادي ڍانچي جي ترقي، [[اختيارن جي منتقلي]] جون سڌارا، قومي ملڪيت ۾ آيل صنعتن جي نجڪاري ۽ 1988ع ۾ اسلام کي [[رياستي مذهب]] قرار ڏيڻ شامل هئا.<ref>{{cite book|chapter=THE ERSHAD PERIOD: Achieving Stability, 1982–83|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/90.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Emerging Opposition, 1983–86|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/91.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=https://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Relaxation of Martial Law, 1986–87|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/92.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=More Opposition Pressure|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/93.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|بحالي]] کان پوءِ [[پارلياماني جمهوريت]] [[1991ع بنگلاديشي عام چونڊون|1991ع]] ۾ واپس آئي، ۽ اقتدار بي اين پي جي [[خالده ضياءُ]] ۽ عوامي ليگ جي [[شيخ حسينا]] جي وچ ۾ مٽاسٽا ٿيندو رهيو. هن دور کي [[بيگمن جي جنگ]] سڏيو ويو، جنهن 2024ع تائين 34 سالن لاءِ بنگلاديش جي سياست ۽ تاريخ کي شڪل ڏني.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-42999503|title=Bangladesh grows tired of the Battling Begums|last=Rowlatt|first=Justin|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=11 February 2018|access-date =13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|130}} [[2008ع بنگلاديشي عام چونڊون|2008ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ عوامي ليگ ٻيهر اقتدار ۾ آئي.<ref>{{cite web|url=https://www.voanews.com/a/a-13-2008-12-30-voa9/401556.html|title=Bangladesh's Sheikh Hasina Wins Landslide Election|date=1 November 2009|access-date=14 February 2025|publisher=[[Voice of America]]|last=Herman|first=Steve}}</ref> [[شيخ حسينا]] جي اڳواڻيءَ هيٺ ملڪ معاشي ترقي ڏٺي، پر ساڳئي وقت [[جمهوري پٺتي هٽڻ]]، وڌندڙ [[آمريت پسندي]]، وڏي پيماني تي [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]] ۽ وسيع [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جون ڀڃڪڙيون]] پڻ ڏٺيون.<ref>{{cite web|last1=Ethirajan|first1=Anbarasan|last2=Wong|first2=Tessa|title=Sheikh Hasina: The pro-democracy icon who became an autocrat|url=https://www.bbc.com/news/articles/cg3ee303yxpo|date=6 August 2024|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|access-date=15 January 2025}}</ref> مختلف رپورٽن موجب حسينا ۽ عوامي ليگ حڪومت، ڀارت سان سهڪار جي مدد سان، [[2009ع بنگلاديش رائفلز بغاوت]] منظم ڪئي ته جيئن اهڙن قابل فوجي آفيسرن کي ماريو وڃي، جن کي حسينا پنهنجي اقتدار لاءِ خطرو سمجهندي هئي؛ ان سان [[بنگلاديش فوج]] غير مستحڪم ٿي ۽ عملي طور هڪ پارٽي حڪمراني مضبوط ٿي.<ref>{{cite news |last1=Reporter |first1=Staff |title='Hasina, AL leaders behind BDR mutiny' |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/crime-justice/news/hasina-al-leaders-behind-bdr-mutiny-4047691 |access-date=1 December 2025 |work=The Daily Star |date=1 December 2025 |language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Did India benefit from BDR mutiny? What the probe commission says|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/did-india-benefit-bdr-mutiny-what-probe-commission-says-1299101|website=The Business Standard|date=2025-12-01|access-date=2025-12-01|language=en}}</ref> حسينا [[2014ع بنگلاديشي عام چونڊون|2014ع]]، [[2018ع بنگلاديشي عام چونڊون|2018ع]] ۽ [[2024ع بنگلاديشي عام چونڊون|2024ع جي عام چونڊن]] ۾ لڳاتار ٻيو، ٽيون ۽ چوٿون مدو کٽيو؛ اهي سڀئي چونڊون جعلي هيون ۽ نه [[آزاد ۽ منصفاڻي چونڊ|آزاد نه منصفاڻي]].<ref>{{cite web|url=https://edition.cnn.com/2014/01/06/world/asia/bangladesh-elections/index.html|title=Bangladesh ruling party wins elections marred by boycott, violence|date=6 January 2014|access-date=14 February 2025|publisher=[[CNN]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-46718393|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins landslide in disputed vote|date=31 December 2018|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-67889387|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins fourth term in controversial vote|date=8 January 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|last1=Anbarasan|first1=Ethirajan|last2=Ng|first2=Kelly}}</ref> آمرانه حڪومت خلاف [[جولاءِ بغاوت]] کان پوءِ، حسينا کي [[عدم تعاون تحريڪ (2024ع)|استعيفا ڏيڻ ۽ ڀارت ڀڄڻ]] تي مجبور ڪيو ويو، جيڪو [[جولاءِ 36|5 آگسٽ 2024ع]] تي ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2024/8/5/bangladeshs-sheikh-hasina-forced-to-resign-what-happened-and-whats-next|title=Bangladesh's Sheikh Hasina forced to resign: What happened and what's next?|date=5 August 2024|access-date=14 February 2025|publisher=[[Al Jazeera]]}}</ref> آگسٽ 2024ع ۾ هڪ عبوري حڪومت قائم ٿي، جنهن ۾ نوبل انعام يافته [[محمد يونس]] کي [[بنگلاديش جو چيف ايڊوائيزر|چيف ايڊوائيزر]] بڻايو ويو.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/clyg7we8xvno|title=Yunus sworn in as interim Bangladesh leader|last1=Hussain|first1=Samira|last2=Drury|first2=Flora|date=8 August 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref> [[2026ع بنگلاديشي عام چونڊون|2026ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (بي اين پي) ٻيهر اقتدار ۾ آئي ۽ چيئرمين [[طارق رحمان]] 17 فيبروري 2026ع تي بنگلاديش جي وزيراعظم طور حلف کنيو. [[بنگلاديش جماعت اسلامي]] مکيه مخالف ڌر بڻجي وئي.<ref>{{cite web |title=From a marginal force to opposition party: The rise of Bangladesh Jamaat-e-Islami |url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/marginal-force-opposition-party-rise-bangladesh-jamaat-e-islami-1361786 |website=The Business Standard |access-date=19 February 2026}}</ref> 1990ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان، [[آزاد منڊي]] جي پاليسين ۽ [[معاشي آزادڪاري]] جي قدمن سبب، بنگلاديش اهم معاشي واڌ حاصل ڪئي آهي. اهو دنيا جي [[حقيقي جي ڊي پي واڌ جي شرح موجب ملڪن جي فهرست|تيز ترين وڌندڙ معيشتن]] مان هڪ طور اڀريو، جنهن جي پٺيان ان جي وڏي [[بنگلاديش ۾ ڪپڙي جي صنعت|ڪپڙي جي صنعت]] آهي، جيڪا دنيا ۾ ٻئي نمبر تي وڏي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Bashar|first1=Omar K. M. R.|last2=Khan|first2=Habibullah|title=Liberalisation and Growth in Bangladesh: An Empirical Investigation|volume=32|number=1|date=March 2009|pages=61–76|jstor=40795710|journal=The Bangladesh Development Studies|publisher=[[Bangladesh Institute of Development Studies]] (BIDS) |doi=10.57138/XTYK4544 }}</ref> اهو [[نامياري جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] طور اڀريو آهي، ۽ 2018ع کان پاڙيسري ڀارت جي نامياري في ماڻهو جي ڊي پي کان اڳتي نڪري ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/bangladesh/bangladesh-ranked-41st-largest-economy-in-2019-all-over-the-world-study-1684078|title=Bangladesh 2nd largest economy in South Asia|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 January 2019|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://foreignpolicy.com/2020/10/20/india-falls-behind-bangladesh-gdp/|title=Angst and Denial in India as It's Now Officially Poorer Than Bangladesh|last=Babones|first=Salvatore|date=20 October 2020|access-date=13 January 2025|work=[[Foreign Policy]]}}</ref> بنگلاديش پنهنجي [[بنگلاديش ۾ غربت|غربت جي شرح]] گهٽائڻ ۾ نمايان ڪاميابيون حاصل ڪيون آهن، جيڪا 1971ع ۾ 80 سيڪڙو هئي،<ref>{{cite web|url=https://cri.org.bd/2021/03/26/what-milestones-have-bangladesh-crossed-in-50-years/|title=What milestones have Bangladesh crossed in 50 years|date=26 March 2021|access-date=1 October 2022}}</ref> 1991ع ۾ 44.2 سيڪڙو ٿي،<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/results/2018/11/15/bangladesh-reducing-poverty-and-sharing-prosperity|title=Bangladesh: Reducing Poverty and Sharing Prosperity|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022}}</ref> ۽ 2022ع ۾ 18.7 سيڪڙو تائين گهٽجي وئي.<ref>{{cite news|url=https://pip.worldbank.org/country-profiles/BGD|title=Country Profile – Poverty and Inequality Platform|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 January 2025}}</ref> 21هين صديءَ دوران ان جي [[انساني ترقياتي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقياتي اشاري]] جي واڌ رڳو چين کان گهٽ رهي.<ref>{{cite web|url=https://bangladesh.un.org/en/256074-new-directions-human-development-bangladesh|title=New directions for human development in Bangladesh|date=17 December 2023|access-date=12 February 2025|publisher=United Nations}}</ref> [[سبز منتقلي]] جي حصي طور، بنگلاديش جو صنعتي شعبو [[سبز ڪارخانو|سبز ڪارخانا]] ٺاهڻ ۾ اڳواڻ طور اڀريو آهي، ۽ ملڪ وٽ دنيا ۾ تصديق ٿيل سبز ڪارخانن جو سڀ کان وڏو تعداد آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/green-rmg-factories-how-bangladesh-became-global-champion-939426|title=Green RMG factories: How Bangladesh became a global champion|last=Uddin|first=Jasim|date=12 September 2024|access-date=13 January 2025|work=[[Business Standard]]}}</ref> ان 2017ع کان [[روهنگيا نسل ڪشي]] کان ڀڄندڙ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|هڪ ملين کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن]] کي به پناهه ڏني آهي، جنهن ان جي وسيلن تي دٻاءُ وڌو ۽ ان جي انساني همدردي واري عزم کي نمايان ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unrefugees.org/news/rohingya-refugee-crisis-explained/|title=Rohingya Refugee Crisis Explained|date=22 August 2024|work=[[United Nations Commission on Human Rights]] (UNCHR)|access-date=13 January 2025}}</ref> == جاگرافي == {{Main|بنگلاديش جي جاگرافي}} [[File:Map of Bangladesh-en.svg|thumb|بنگلاديش جو طبعي نقشو]] بنگلاديش [[بنگال جي نار]] تي [[ڏکڻ ايشيا]] ۾ واقع آهي. اهو لڳ ڀڳ مڪمل طور پاڙيسري [[ڀارت]] سان گهيريل آهي، ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ان جي هڪ ننڍڙي سرحد آهي، جيتوڻيڪ اهو [[نيپال]]، [[ڀوٽان]] ۽ چين جي تمام ويجهو واقع آهي. ملڪ کي ٽن علائقن ۾ ورهايو ويندو آهي. ملڪ جو گهڻو حصو زرخيز [[گنگا ڊيلٽا]] تي مشتمل آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو دريائي ڊيلٽا آهي.<ref>{{cite web |author1=Aditi Rajagopal|title=How the World's Largest Delta Might Slowly Go Under Water |url=https://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|website=Discovery|date=8 February 2020|access-date=9 March 2020|archive-date=8 February 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200208052815/http://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|url-status=live}}</ref> ملڪ جا اتر اولهه ۽ وچ وارا حصا [[مدهوپور ٽريڪٽ|مدهوپور]] ۽ [[بارند ٽريڪٽ|بارند]] پليٽون سان ٺهيل آهن. اتر اوڀر ۽ ڏکڻ اوڀر وارا علائقا [[سدا بهار]] جبلن جي سلسلن جو گهر آهن. گنگا ڊيلٽا گنگا، جنهن جو مقامي نالو [[پدما درياهه|پدما]] يا ''پوددا'' آهي، [[برهمپتر درياهه|برهمپتر]]، جنهن کي [[جمنا درياهه (بنگلاديش)|جمنا]] يا ''جومونا'' به چيو وڃي ٿو، ۽ [[ميگھنا درياهه|ميگھنا]] درياهن ۽ انهن جي معاون درياهن جي ميلاپ سان ٺهندو آهي. گنگا، جمنا سان ملي ٿي، جيڪا برهمپتر جو مکيه وهڪرو آهي، ۽ پوءِ ميگھنا سان ملي آخرڪار [[بنگال جي نار]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿي. بنگلاديش کي "دريائن جي ڌرتي" چيو ويندو آهي،<ref>{{cite web |title=No Place Like Home – BANGLADESH: LAND OF RIVERS |url=https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |work=Environmental Justice Foundation |access-date=10 March 2020 |archive-date=30 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200930051647/https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |url-status=live }}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ هتي 57 کان وڌيڪ [[سرحد پار درياهه]] آهن، جيڪي ڪنهن به قومي رياست لاءِ سڀ کان وڌيڪ آهن. پاڻيءَ جا معاملا سياسي طور پيچيده آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بنگلاديش ڀارت کان هيٺاهين وهڪري ۾ واقع آهي.<ref>{{cite book |last=Suvedī |first=Sūryaprasāda |title=International watercourses law for the 21st century |publisher=[[Ashgate Publishing]] |year=2005 |pages=154–166 |isbn=978-0-7546-4527-6}}</ref> بنگلاديش گهڻو ڪري زرخيز ۽ هموار ميداني زمين تي مشتمل آهي. ان جو گهڻو حصو سمنڊ جي سطح کان {{convert|12|m|ft|abbr=on}} کان گهٽ اوچائي تي آهي، ۽ اندازو آهي ته جيڪڏهن سمنڊ جي سطح {{convert|1|m|ft|abbr=on}} وڌي وڃي ته ملڪ جي لڳ ڀڳ 10 سيڪڙو زمين ٻڏي ويندي.<ref name="ali">{{cite journal |last=Ali |first=A. |title=Vulnerability of Bangladesh to climate change and sea level rise through tropical cyclones and storm surges |journal=Water, Air, & Soil Pollution |volume=92 |issue=1–2 |pages=171–179 |year=1996 |bibcode=1996WASP...92..171A |doi=10.1007/BF00175563 }}</ref> ملڪ جو 12 سيڪڙو حصو جابلو نظامن سان ڍڪيل آهي. ملڪ جون [[هاور]] آبي زمينون عالمي ماحولياتي سائنس لاءِ اهميت رکن ٿيون. [[بنگلاديش جي جبلن جي فهرست|بنگلاديش جو سڀ کان اوچو هنڌ]] [[سڪا هافونگ]] آهي، جيڪو ميانمار جي سرحد ڀرسان واقع آهي، ۽ ان جي اوچائي {{convert|1064|m|ft|abbr=on}} آهي.<ref name=CIA/> اڳ ۾ [[ڪيوڪراڊونگ]] يا [[تازنگ ڊونگ]] کي سڀ کان اوچو هنڌ سمجهيو ويندو هو. بنگلاديش ۾ [[ٻيلن جو ڍڪ]] ڪل زميني ايراضيءَ جو لڳ ڀڳ 14 سيڪڙو آهي، جيڪو 2020ع ۾ 1,883,400 هيڪٽرن (ha) ٻيلن جي برابر هو، جڏهن ته 1990ع ۾ اهو 1,920,330 هيڪٽر (ha) هو. 2020ع ۾ قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن 1,725,330 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو، جڏهن ته پوکيل ٻيلن 158,070 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو. قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن مان 0 سيڪڙو کي [[ابتدائي ٻيلو]] قرار ڏنو ويو، يعني اهڙو ٻيلو جيڪو مقامي وڻن جي قسمن تي مشتمل هجي ۽ جتي انساني سرگرميءَ جا واضح نشان نه هجن، ۽ لڳ ڀڳ 33 سيڪڙو ٻيلن وارو علائقو محفوظ علائقن اندر مليو. 2015ع لاءِ، ٻيلن جي 100 سيڪڙو ايراضي [[رياستي ملڪيت|عوامي ملڪيت]] هيٺ ڄاڻائي وئي.<ref>{{Cite book |url=https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |title=Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194 |publisher=Food and Agriculture Organization of the United Nations |year=2023 |archive-date=11 September 2024 |access-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240911122341/https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Global Forest Resources Assessment 2020, Bangladesh |url=https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview |website=Food Agriculture Organization of the United Nations |access-date=19 September 2024 |archive-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240919133606/https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview/ |url-status=live }}</ref> === آبهوا === [[File:Aerosol pollution over Northern India, Bangladesh, and Bay of Bengal.jpg|thumb|خلا مان ورتل تصوير، جنهن ۾ بنگلاديش مٿان آلودگي ڏيکاريل آهي]] [[سرطان جو مدار]] بنگلاديش مان گذري ٿو، تنهنڪري بنگلاديش جي آبهوا گرم خطي واري آهي؛ آڪٽوبر کان مارچ تائين هلڪو سيارو ۽ مارچ کان جون تائين گرم ۽ گهم وارو اونهارو هوندو آهي. ملڪ ۾ ڪڏهن به هوائي گرمي پد {{convert|0|°C}} کان هيٺ رڪارڊ نه ٿيو آهي؛ سڀ کان گهٽ رڪارڊ ٿيل گرمي پد {{convert|1.1|°C}} هو، جيڪو اتر اولهه واري شهر [[ديناجپور]] ۾ 3 فيبروري 1905ع تي رڪارڊ ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://kantaji.com/dinajpurmap.html |title=Map of Dinajpur |website=kantaji.com |archive-url=https://web.archive.org/web/20110713134542/http://kantaji.com/dinajpurmap.html |archive-date=13 July 2011 |access-date=17 April 2015}}</ref> گرم ۽ گهم واري [[چوماسي]] موسم جون کان آڪٽوبر تائين جاري رهي ٿي ۽ ملڪ جي اڪثر برسات جو سبب بڻجي ٿي. قدرتي آفتون، جهڙوڪ [[بنگلاديش ۾ ٻوڏون|ٻوڏون]]، [[اڀرندي طوفان]]، [[ٽورنيڊو]] ۽ [[مدي لهرون]] لڳ ڀڳ هر سال اچن ٿيون،<ref name="NatDis">{{cite book |last=Alexander |first=David E. |title= Natural Disasters |chapter-url= {{GBurl|id=gWHsuGTcF34C|p=532}}|year= 1999|publisher=Kluwer Academic Publishers |isbn=978-0-412-04751-0 |page=532 |chapter=The Third World |orig-date=1993}}</ref> جن سان گڏ [[ٻيلن جي ڪٽائي]]، [[مٽيءَ جي زوال ۽ خرابي]] ۽ [[ڪٽاءُ]] جا اثر پڻ شامل ٿين ٿا. 1970ع ۽ 1991ع وارا [[بنگلاديش جي اڀرندي طوفانن جي فهرست|طوفان]] خاص طور تباهه ڪندڙ هئا؛ [[1991ع بنگلاديش طوفان|پوئين طوفان]] ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا.<ref>"[https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html Beset by Bay's Killer Storms, Bangladesh Prepares and Hopes] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240902065034/https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html |date=2 September 2024 }} ". ''Los Angeles Times''. 27 February 2005</ref> سيپٽمبر 1998ع ۾ بنگلاديش جديد تاريخ جي [[1998ع بنگلاديش ٻوڏون|سڀ کان شديد ٻوڏ]] کي ڏٺو، جنهن کان پوءِ ملڪ جا ٻه ٽهائي حصا پاڻيءَ هيٺ اچي ويا، ۽ 1,000 ماڻهو فوت ٿيا.<ref name="EWG">{{cite book |last=Haggett |first=Peter |title=Encyclopedia of World Geography |chapter-url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |publisher=Marshall Cavendish |year=2002 |isbn=978-0-7614-7308-4 |oclc=46578454 |pages=2, 634 |chapter=The Indian Subcontinent |orig-date=2002 |access-date=25 July 2023 |archive-date=28 March 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182107/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |url-status=live }}</ref> آفتن جي خطري ۾ گهٽتائي لاءِ مختلف بين الاقوامي ۽ قومي قدمن جي نتيجي ۾، ٻوڏن ۽ طوفانن سبب انساني جاني نقصان ۽ معاشي نقصان سالن سان گهٽيا آهن.<ref>{{cite news |last=Raju |first=M. N. A. |title=Disaster Preparedness for Sustainable Development in Bangladesh |url=https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10 |work=Daily Sun |date=10 March 2018 |access-date=26 September 2019 |archive-date=24 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210724074442/https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10}}</ref> [[2007ع ڏکڻ ايشيائي ٻوڏون]] ملڪ جي ڪيترن علائقن کي تباهه ڪري ويون، پنج ملين ماڻهن کي بي گهر ڪيو ۽ لڳ ڀڳ 500 ماڻهو مارجي ويا.<ref>{{cite news |title=Bangladesh flood death toll nears 500, thousands ill |url=http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |agency=[[Reuters]] |date=15 August 2007 |access-date=15 August 2007 |archive-date=5 February 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080205073714/http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |url-status=live }}</ref> [[File:Flooding after 1991 cyclone.jpg|thumb|[[1991ع بنگلاديش طوفان]] کان پوءِ ٻوڏ، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا]] ==== موسمي تبديلي ==== بنگلاديش کي انهن ملڪن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو، جيڪي [[موسمي تبديليءَ جي نازڪ پذيري|موسمي تبديليءَ لاءِ سڀ کان وڌيڪ نازڪ]] آهن.<ref>{{Cite journal |last1=Kulp |first1=Scott A. |last2=Strauss |first2=Benjamin H.|date=29 October 2019|title=New elevation data triple estimates of global vulnerability to sea-level rise and coastal flooding|journal=Nature Communications |volume=10 |issue=1 |page=4844 |bibcode=2019NatCo..10.4844K |doi=10.1038/s41467-019-12808-z |pmc=6820795 |pmid=31664024}}</ref><ref>{{cite web |date=29 October 2019|title=Report: Flooded Future: Global vulnerability to sea level rise worse than previously understood |url=https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood|access-date=3 November 2019|website=climatecentral.org|archive-date=2 November 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191102025006/https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood}}</ref> هڪ صديءَ دوران 508 طوفانن بنگال جي نار واري علائقي کي متاثر ڪيو آهي، جن مان 17 سيڪڙو بابت خيال ڪيو وڃي ٿو ته اهي بنگلاديش جي زمين تي پهتا.<ref>{{Cite book|last=Chaturvedi|first=Sanjay|url=https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67|title=Climate Change and the Bay of Bengal|date=29 April 2016|publisher=Flipside Digital Content Company Inc.|isbn=978-981-4762-01-4|access-date=25 July 2023|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182105/https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67#v=onepage&q&f=false|url-status=live}}</ref> وڌندڙ برساتن، سمنڊ جي سطح ۾ اضافي ۽ اڀرندي طوفانن مان پيدا ٿيندڙ [[قدرتي خطرا]] موسمي تبديليءَ سان وڌڻ جا امڪان آهن، ۽ اهي هر هڪ زراعت، پاڻي ۽ خوراڪ جي سلامتي، انساني صحت ۽ رهائش تي سنگين اثر ڇڏيندا.<ref>{{cite book |url=http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|title=Bangladesh Climate Change Strategy and Action Plan, 2008 |publisher=Ministry of Environment and Forests Government of the People's Republic of Bangladesh|year=2008|isbn=978-984-8574-25-6|archive-url=https://web.archive.org/web/20091007060017/http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|archive-date=7 October 2009}}</ref> اندازو آهي ته 2050ع تائين سمنڊ جي سطح ۾ ٽي فوٽ اضافو لڳ ڀڳ 20 سيڪڙو زمين کي ٻوڙي ڇڏيندو ۽ 30 ملين کان وڌيڪ ماڻهن کي بي گهر ڪندو.<ref>{{cite web |last=Glennon |first=Robert|title=The Unfolding Tragedy of Climate Change in Bangladesh |url=https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171201040750/https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|archive-date=1 December 2017|access-date=23 November 2017}}</ref> بنگلاديش ۾ [[سمنڊ جي سطح ۾ اضافو]] واري خطري کي منهن ڏيڻ لاءِ [[بنگلاديش ڊيلٽا پلان 2100]] شروع ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100 |title=Bangladesh Delta Plan 2100|publisher=The Dutch water sector|access-date=24 September 2019|date=20 May 2019|archive-date=13 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230513135800/https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Bangladesh Delta Plan (BDP) 2100}}</ref> === حياتياتي گوناگوني === [[File:Bengal Tiger gets down in a shallow canal in Sundarban.jpg|thumb|[[بنگال ٽائيگر]]، قومي جانور، سندربن ۾]] بنگلاديش [[انڊوملايائي علائقو]] ۾ واقع آهي، ۽ اهو چئن خشڪي وارن ماحولياتي علائقن ۾ اچي ٿو: [[هيٺين گنگا ميدانن جا نم پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، [[ميزورام–منيپور–ڪاچن مينهن وارا ٻيلا]]، [[سندربن تازو پاڻي دلدلي ٻيلا]]، ۽ [[سندربن مينگروو]].<ref name="DinersteinOlson2017">{{cite journal |last1=Dinerstein |first1=Eric |last2=Olson |first2=David |last3=Joshi |first3=Anup |last4=Vynne |first4=Carly |last5=Burgess |first5=Neil D. |last6=Wikramanayake |first6=Eric |last7=Hahn |first7=Nathan |last8=Palminteri |first8=Suzanne |last9=Hedao |first9=Prashant |last10=Noss |first10=Reed |last11=Hansen |first11=Matt |last12=Locke |first12=Harvey |last13=Ellis |first13=Erle C |last14=Jones |first14=Benjamin |last15=Barber |first15=Charles Victor |last16=Hayes |first16=Randy |last17=Kormos |first17=Cyril |last18=Martin |first18=Vance |last19=Crist |first19=Eileen |last20=Sechrest |first20=Wes |last21=Price |first21=Lori |last22=Baillie |first22=Jonathan E. M. |last23=Weeden |first23=Don |last24=Suckling |first24=Kierán |last25=Davis |first25=Crystal |last26=Sizer |first26=Nigel |last27=Moore |first27=Rebecca |last28=Thau |first28=David |last29=Birch |first29=Tanya |last30=Potapov |first30=Peter |last31=Turubanova |first31=Svetlana |last32=Tyukavina |first32=Alexandra |last33=de Souza |first33=Nadia |last34=Pintea |first34=Lilian |last35=Brito |first35=José C. |last36=Llewellyn |first36=Othman A. |last37=Miller |first37=Anthony G. |last38=Patzelt |first38=Annette |last39=Ghazanfar |first39=Shahina A. |last40=Timberlake |first40=Jonathan |last41=Klöser |first41=Heinz |last42=Shennan-Farpón |first42=Yara |last43=Kindt |first43=Roeland |last44=Lillesø |first44=Jens-Peter Barnekow |last45=van Breugel |first45=Paulo |last46=Graudal |first46=Lars |last47=Voge |first47=Maianna |last48=Al-Shammari |first48=Khalaf F. |last49=Saleem |first49=Muhammad|title=An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm |journal=BioScience|volume=67|issue=6|year=2017|pages=534–545 |doi=10.1093/biosci/bix014 |pmid=28608869 |pmc=5451287}}</ref> ان جي ماحوليات ۾ ڊگهو سامونڊي ڪنارو، گهڻا [[بنگلاديش جي درياهن جي فهرست|درياهه ۽ معاون درياهه]]، ڍنڍون، [[آبي زمين]]ون، سدا بهار ٻيلا، نيم سدا بهار ٻيلا، جابلو ٻيلا، نم [[پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، تازو پاڻي دلدلي ٻيلا ۽ ڊگهي گاهه واري هموار زمين شامل آهن. بنگلاديش جو ميدان پنهنجي زرخيز [[دريائي لَٽَ]] واري مٽيءَ لاءِ مشهور آهي، جيڪا وسيع پوک کي سهارو ڏئي ٿي. ملڪ ۾ سرسبز ٻوٽن جو غلبو آهي، ۽ ڳوٺ اڪثر [[آم]]، [[ڪٺل]]، [[بانس]]، [[ڇاليا]]، [[ناريل]] ۽ [[کجور]] جي باغن ۾ لڪل هوندا آهن.<ref name="global.britannica.com">[http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life Bangladesh | history – geography :: Plant and animal life] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140203195926/http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life|date=3 February 2014}}. ''Encyclopædia Britannica''.</ref> ملڪ ۾ ٻوٽن جي زندگيءَ جون 6000 تائين جنسون آهن، جن ۾ 5000 گلدار ٻوٽا شامل آهن.<ref>{{cite web |url=http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna|title=Flora and Fauna – Bangladesh high commission in India |website=Bangladesh High Commission, New Delhi |archive-url=https://web.archive.org/web/20130820012655/http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna |archive-date=20 August 2013}}</ref> آبي ذخيرن ۽ آبي زمينن جا نظام ڪيترن آبي ٻوٽن لاءِ رهائشگاهه فراهم ڪن ٿا. [[نيمفياسي|واٽر للي]] ۽ [[ڪنول]] چوماسي موسم ۾ نمايان طور وڌن ٿا. ملڪ ۾ [[بنگلاديش جي محفوظ علائقن جي فهرست|60 جهنگلي جيوت پناهه گاهون]] آهن.<ref>{{cite web |year=2026|title=Protected Area Profile for Bangladesh from the World Database of Protected Areas|url=https://www.protectedplanet.net/country/BGD|access-date=22 February 2026|website=[[World Database on Protected Areas]]}}</ref> بنگلاديش [[سندربن]] جي گهڻي حصي جو گهر آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي، ۽ ڏکڻ اولهه واري ساحلي علائقي ۾ {{convert|6000|km2}} ايراضيءَ تي پکڙيل آهي. اهو ٽن محفوظ پناهه گاهن ۾ ورهايل آهي: [[سندربن ڏکڻ جهنگلي جيوت پناهه گاهه|ڏکڻ]]، [[سندربن اوڀر جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اوڀر]]، ۽ [[سندربن اولهه جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اولهه]] علائقا. هي ٻيلو يونيسڪو عالمي ورثي واري ماڳ آهي.<ref>{{Cite web |title=The Sundarbans |url=https://whc.unesco.org/en/list/798/ |access-date=2026-02-21 |website=[[UNESCO]] |language=en}}</ref> اتر اوڀر وارو سليٽ علائقو هاور آبي زمينن جو گهر آهي، جيڪو هڪ منفرد ماحولياتي نظام آهي. ان ۾ [[اڀرندي ۽ نيم اڀرندي مخروطي ٻيلا]]، هڪ [[تازو پاڻي دلدلي ٻيلو]]، ۽ گڏيل پن ڇڻڻ وارا ٻيلا پڻ شامل آهن. ڏکڻ اوڀر وارو چٽاگانگ علائقو سدا بهار ۽ نيم سدا بهار جابلو جهنگلن تي مشتمل آهي. وچ بنگلاديش ۾ ميداني سال ٻيلو شامل آهي، جيڪو غازيپور، [[ٽنگائل]] ۽ [[ميمڻ سنگهه]] ضلعن سان گڏ پکڙيل آهي.<ref>{{Cite journal|last=Rahman |first=Mohammed Mahabubur |last2=Rahman |first2=Md. Motiur |last3=Guogang |first3=Zhang |last4=Islam |first4=Kazi Shakila |date=1 March 2010 |title=A Review of the Present Threats to Tropical Moist Deciduous Sal (Shorea Robusta) Forest Ecosystem of Central Bangladesh |url=https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/194008291000300108 |access-date=2026-02-21 |website=[[Sage Journals]] |language=en |doi=10.1177/194008291000300108}}</ref> [[سينٽ مارٽن ٻيٽ]] ملڪ جو واحد [[مرجاني ريف]] آهي.<ref>{{Cite web |last=Kuddus |first=Abdul |date=2025-03-03 |title=Is St Martin's actually a 'coral island', what do researchers say? |url=https://en.prothomalo.com/environment/9rpuv1x2ra |access-date=2026-02-21 |website=[[Prothom Alo]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي ٻيلن، دلدلن، وڻڪار وارن علائقن ۽ جبلن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهنگلي جيوت|جهنگلي جيوت]] گهڻي مقدار ۾ موجود آهي.<ref name="global.britannica.com"/> جانورن جي وڏي اڪثريت {{convert|150000|km2}} جي رهائشگاهه اندر رهي ٿي.<ref>{{cite news |author1=Soraya Auer |author2=Anika Hossain |date=7 July 2012 |title=Lost Wards of the State |url=http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm|work=The Daily Star|access-date=14 February 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150214120509/http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm |archive-date=14 February 2015 |url-status=live}}</ref> [[بنگال ٽائيگر]]، [[بادلدار چيتو]]، [[کاري پاڻيءَ جو مگرمڇ]]، [[ڪارو پينٿر]] ۽ [[مڇي خور ٻلي]] سندربن جا اهم شڪاري جانور آهن.<ref>{{cite book|author=Peter Haggett|title=Encyclopedia of World Geography|url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|year=2001|publisher=Marshall Cavendish|isbn=978-0-7614-7289-6|page=2620|access-date=20 January 2017|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182110/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|url-status=live}}</ref> اتر ۽ اوڀر بنگلاديش [[ايشيائي هاٿي]]، [[هولاڪ گبن]]، [[ايشيائي ڪارو رڇ]] ۽ [[اورينٽل پائڊ هورن بل]] جو گهر آهي.<ref name="bearprojectbd.weebly.com">{{cite web |url=http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|title=Bears in Bangladesh|website=Bangladesh Bear Project|access-date=14 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150214061240/http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|archive-date=14 February 2015|url-status=live}}</ref> [[چيتل]] هرڻ ڏکڻ اولهه وارن وڻڪار وارن علائقن ۾ وڏي پيماني تي ڏسڻ ۾ اچن ٿا. ٻين جانورن ۾ [[ڪاري وڏي گلھري]]، [[ٽوپي دار لنگور]]، [[بنگال لومڙي]]، [[سامبر هرڻ]]، [[جهنگلي ٻلي]]، [[ڪنگ ڪوبرا]]، [[جهنگلي سوئر]]، [[نيولا]]، [[پينگولين]]، [[پائٿن (نسل)|پائٿن]] ۽ [[ايشيائي واٽر مانيٽر|واٽر مانيٽر]] شامل آهن. بنگلاديش ۾ [[ايراواڊي ڊولفن|ايراواڊي]] ۽ [[ڏکڻ ايشيائي درياهي ڊولفن|گنگا ڊولفن]] جي سڀ کان وڏين آبادين مان هڪ موجود آهي.<ref>{{cite web |url=http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|title=6,000 Rare, Large River Dolphins Found in Bangladesh|work=National Geographic|date=March 2009|access-date=13 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20141012093653/http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|archive-date=12 October 2014}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻه جيون]] جون 53، رينگڻ وارن جانورن جون 139، [[سامونڊي رينگڻ وارا جانور|سامونڊي رينگڻ وارن جانورن]] جون 19 ۽ [[سامونڊي ٿڃائتا جانور|سامونڊي ٿڃائتن]] جون 5 جنسون آهن. ان ۾ [[بنگلاديش جي پکين جي فهرست|پکين جون 628 جنسون]] پڻ آهن.<ref>{{cite news |last1=Hossain |first1=Muhammad Selim |date=23 May 2009 |title=Conserving biodiversity must for survival |url=http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |work=The Daily Star |access-date=30 May 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150530100603/http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |archive-date=30 May 2015 |url-status=live}}</ref> گذريل صديءَ دوران بنگلاديش ۾ ڪيترائي جانور ختم ٿي ويا، جن ۾ هڪ سينگ ۽ ٻه سينگ وارا [[گينڊا]] ۽ عام [[مور]] شامل آهن. انساني آبادي شهري علائقن ۾ مرڪوز آهي، جنهن ڪري ٻيلن جي ڪٽائي ڪنهن حد تائين محدود رهي آهي. تيز شهري واڌ قدرتي رهائشگاهن لاءِ خطرو بڻجي وئي آهي. ملڪ ۾ ماحولياتي مسئلا وسيع آهن؛ ڪپڙي جي صنعت سبب [[ڌليشوري درياهه]] جي آلودگي ۽ چڪريا سندربن ۾ جهينگن جي پوک کي عالمن [[ماحولياتي قتل]] طور بيان ڪيو آهي.<ref>{{cite book |last1=Suny |first1=Rabby Us |last2=Sarkar |first2=Oliver Tirtho |last3=Hasan |first3=Md. Abid |title=Politics of Climate Change |chapter=Political Economy of River Ecocide in Bangladesh: A Study in the Context of Dhaleshwari River |date=2023 |pages=83–103 |doi=10.1142/9789811263750_0005 |isbn=978-981-12-6374-3 }}</ref><ref>{{Cite journal |last=Zaman |first=Samia |date=7 June 2023 |title=The Bangladesh Environmental Humanities Reader: by Samina Luthfa, Mohammad Tanzimuddin Khan, and Munasir Kamal, Lanham, Lexinton Books, 2022 ISBN 978-1-4985-9913-9 and 978-1-4985-9914-6 |journal=Environmental Politics |volume=32 |issue=4 |pages=752–754 |doi=10.1080/09644016.2023.2192149 |doi-access=free}}</ref> جيتوڻيڪ ڪيترائي علائقا قانون هيٺ محفوظ آهن، پر ڪجهه بنگلاديشي جهنگلي جيوت هن واڌ سبب خطري ۾ آهي. [[بنگلاديش ماحوليات تحفظ ايڪٽ]] 1995ع ۾ نافذ ڪيو ويو. حڪومت ڪيترن علائقن کي [[ماحولياتي طور نازڪ علائقو]] قرار ڏنو آهي، جن ۾ آبي زمينون، ٻيلا ۽ درياهه شامل آهن. [[سندربن ٽائيگر پروجيڪٽ]] ۽ بنگلاديش بيئر پروجيڪٽ تحفظ کي مضبوط ڪرڻ واريون اهم شروعاتون آهن.<ref name="bearprojectbd.weebly.com"/> بنگلاديش 3 مئي 1994ع تي ريو [[حياتياتي گوناگوني بابت ڪنوينشن]] جي توثيق ڪئي.<ref name="cbd.int">{{cite web |url=http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|title=Bangladesh – Country Profile|website=cbd.int|access-date=16 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150217020013/http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|archive-date=17 February 2015|url-status=live}}</ref> 2014 مطابق ملڪ پنهنجي [[حياتياتي گوناگوني عمل جو منصوبو|قومي حياتياتي گوناگوني حڪمت عملي ۽ عمل منصوبي]] کي نظرثاني ڪرڻ لاءِ تيار هو.<ref name="cbd.int"/> == حڪومت ۽ سياست == {{Multiple image | caption_align = center | total_width = 300 | image1 = Mohammed Shahabuddin official portrait.jpg | caption1 = [[محمد شهاب الدين]]<br /><small>[[بنگلاديش جو صدر|صدر]]</small> | image2 = Tarique Rahman at meeting on Farmer cards, Cabinet Division, Secretariat, Dhaka, 2026-02-23 (cropped).jpg | caption2 = [[طارق رحمان]]<br /><small>[[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]]</small> }} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = National Assembly of Bangladesh (10).jpg | caption1 = [[جاتيا سنگساد ڀَون|قومي پارليامينٽ]] جي عمارت [[شير بنگلا نگر]] ۾، جيڪو هڪ پاڙو آهي ۽ ان جو نالو بنگال جي پهرئين [[بنگال جو وزيراعظم|وزيراعظم]] جي نالي تي رکيل آهي | image2 = Bangabhaban.jpg | caption2 = [[بنگڀون]]، جنهن جي معنيٰ ''بنگال هائوس'' آهي، بنگلاديش جو [[صدارتي محل]] آهي. اصل ۾ اهو [[هندستان جو وائسراءِ|هندستان جي وائسراءِ]] ۽ [[بنگال پريزيڊنسي جي گورنرن جي فهرست|بنگال جي گورنر]] لاءِ گهر هو. }} [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] موجب بنگلاديش هڪ [[وحداني رياست]]<ref name="gov2"/> ۽ ''[[قانوني طور]]'' [[نمائنده جمهوريت]] آهي، جنهن ۾ [[ويسٽ منسٽر نظام|ويسٽ منسٽر]] طرز جو [[پارلياماني جمهوريه|پارلياماني نظام]]<ref name="gov0"/> ۽ [[عام ووٽ جو حق]] موجود آهي.<ref name="gov">{{cite journal|last=Jahan|first=Rounaq|title=The Parliament of Bangladesh: Representation and Accountability|doi=10.1080/13572334.2014.975470|year=2014|pages=250–269|journal=[[The Journal of Legislative Studies]]|volume=21|issue=2}}</ref> [[بنگلاديش جي حڪومت|حڪومت]] کي ٽن ٿنڀن ۾ ورهائي سگهجي ٿو: انتظاميه، مقننه ۽ [[بنگلاديش جي عدليه|عدليه]]. اهي سڀ جوابدهي، شفافيت ۽ [[اختيارن جي ورهاست|اختيارن جي نگراني ۽ توازن]] کي يقيني بڻائڻ لاءِ ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/explained/news/explained-the-branches-bangladeshs-government-3512581|title=Explained: The branches of Bangladesh's government|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2024|access-date=20 January 2025|last=Siddiquee|first=Ayaan Shams}}</ref> آزاديءَ کان وٺي [[عوامي ليگ]] (AL) ۽ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (BNP) بنگلاديش جي سڀ کان طاقتور [[بنگلاديش جون سياسي پارٽيون|سياسي پارٽين]] مان ٻه رهيون آهن.<ref name="gov0">{{cite journal|last=Shah|first=Aqil|title=Democracy Deadlocked in Bangladesh|journal=[[Current History]]|volume=115|number=780|year=2016|pages=130–135|doi=10.1525/curh.2016.115.780.130 |jstor=48614157}}</ref> * حڪومت جو پهريون ٿنڀو انتظامي عضوو آهي، جنهن کي ملڪ جي انتظام جي ذميواري ڏني وئي آهي.<ref name="gov2"/> انتظامي اختيار گهڻو ڪري [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] وٽ هوندا آهن، جيڪو [[حڪومت جو سربراهه]] هوندو آهي ۽ [[بنگلاديش جي ڪابينا|ڪابينا]] جي نگراني ڪندو آهي.<ref name="gov2"/> پارلياماني حڪومت جو مدو پنج سال هوندو آهي. مختلف وزير انتظامي عضوي جو وڏو حصو بڻجن ٿا، سرڪاري کاتن جي نگراني ڪن ٿا ۽ پاليسيون ٺاهين ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش سول سروس|سول سروس]] وزيرن کي پاليسي لاڳو ڪرڻ ۾ مدد ڪري ٿي.<ref name="gov2"/> سڀ اختيار پاليسيون ٺاهڻ، عوامي خدمتون سنڀالڻ ۽ قومي ترقياتي منصوبا لاڳو ڪرڻ لاءِ گڏجي ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] رسمي [[رياست جو سربراهه]] آهي، جنهن جي اختيارن ۾ پارليامينٽ مان منظور ٿيل بلن کي قانون بڻائڻ لاءِ صحيح ڪرڻ، حڪومت جي استحڪام ۽ تسلسل کي برقرار رکڻ،<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|هٿياربند فوجن]] جي ڪمانڊر اِن چيف طور فرض انجام ڏيڻ<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24615.html|title=61.Supreme command|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> ۽ سڀني يونيورسٽين جو [[چانسلر]] هجڻ شامل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-447.html|title=The Dhaka University Order, 1973 (President's Order).|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٻيو ٿنڀو مقننه عضوو آهي، جنهن کي [[جاتيا سنگساد]]، يعني قوم جو گهر، پڻ چيو ويندو آهي.<ref name="parliament">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24619.html|title=65. Establishment of Parliament|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> شهري پارليامينٽ جا ميمبر چونڊين ٿا.<ref name="gov2"/> [[هڪ ايواني]] پارليامينٽ ۾ 350 ميمبر آهن، جن ۾ 300 ميمبر [[فرسٽ پاسٽ دي پوسٽ]] نظام تحت چونڊيا وڃن ٿا، ۽ 50 ميمبر [[عورتن جي بااختياري]] لاءِ مخصوص سيٽن تي مقرر ٿين ٿا.<ref name="parliament"/><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/women-mps-reserved-seats-how-empowered-are-they-really-3601271|title=Women MPs in reserved seats: How empowered are they really?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2024|access-date=20 January 2025|last=Hasan|first=Rashidul}}</ref> [[بنگلاديش جي آئين جو آرٽيڪل 70]] پارليامينٽ جي ميمبرن کي پنهنجي پارٽي جي خلاف ووٽ ڏيڻ کان روڪي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/backpage/article-70-constitution-its-safeguard-democracy-1581670|title=Article 70 of Constitution: It's a safeguard for democracy|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=26 May 2018|access-date=20 January 2025}}</ref> پارليامينٽ جي صدارت [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] ڪندو آهي، جيڪو صدر کان پوءِ ٻئي نمبر تي هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24603.html|title=54.Speaker to act as President during absence, etc.|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٽيون ٿنڀو عدليه آهي، جيڪا قانون جي تشريح، تڪرارن جي حل ۽ انصاف برقرار رکڻ جي ذميوار آهي.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ|سپريم ڪورٽ]] سڀ کان اعليٰ عدالت آهي، جيڪا [[اپيليٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|اپيليٽ ڊويزن]] ۽ [[هاءِ ڪورٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|هاءِ ڪورٽ ڊويزن]] ۾ ورهايل آهي.<ref name="court">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/part-details-203.html|title=THE JUDICIARY|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref><ref name="gov2"/> ان جي اڳواڻي [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] ڪندو آهي.<ref name="court"/> عدليه وٽ ڪنهن قانون جي آئيني حيثيت جاچڻ ۽ قانوني علاج مهيا ڪرڻ جو اختيار آهي. اها شهرين جا حق بچائي ٿي، قانون جي منصفاڻي لاڳو ٿيڻ کي يقيني بڻائي ٿي ۽ حڪومت اندر اختيارن جو توازن برقرار رکي ٿي.<ref name="gov2"/> عدالتن وٽ [[بنگلاديش ۾ عدالتي جائزو|عدالتي جائزي]] ۾ وسيع اختيار آهن، ۽ عدالتي [[نظير]] کي آئين جي آرٽيڪل 111 تحت حمايت حاصل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24668.html|title=111.Binding effect of Supreme Court judgments|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> عدليه ۾ ضلعي ۽ ميٽروپوليٽن عدالتون شامل آهن، جيڪي ديواني ۽ فوجداري عدالتن ۾ ورهايل آهن. ججن جي کوٽ سبب عدليه ۾ ڪيسن جو وڏو ڍير موجود آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/editorial/news/huge-case-backlog-only-hurting-citizens-3306391|title=Huge case backlog only hurting citizens|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 April 2023|access-date=20 January 2025}}</ref> [[انٽرنيشنل انسٽيٽيوٽ فار ڊيموڪريسي اينڊ اليڪٽورل اسسٽنس|انٽرنيشنل IDEA]] جي گلوبل اسٽيٽ آف ڊيموڪريسي (GSoD) انڊيڪسز ۽ ڊيموڪريسي ٽريڪر موجب، بنگلاديش مجموعي جمهوري معيارن ۾ هيٺين حد ۾ اچي ٿو، خاص طور سياسي نمائندگي ۾ ڪمزوريون آهن، جن ۾ معتبر چونڊون، شامل ووٽ جو حق ۽ چونڊيل حڪومت شامل آهن.<ref>{{Cite web |title=Bangladesh {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/bangladesh |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |title=Home {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/ |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref><ref>{{Cite web |title=Global State of Democracy Indices {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/gsod-indices |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref> === انتظامي ورهاست === {{Main|بنگلاديش جي انتظامي جاگرافي}} {{Bangladesh Divisions Image Map}} بنگلاديش کي اٺ انتظامي ڊويزنن ۾ ورهايو ويو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|publisher=Bangladesh Government|title=National Web Portal of Bangladesh|date=15 September 2015|access-date=23 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150923061605/http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|archive-date=23 September 2015|url-status=live}}</ref><ref name="CIA">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=15 May 2007 |year=2007}}</ref><ref>{{cite news |url=http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |title=Rangpur becomes a divivion |work=bdnews24.com |date=25 January 2010 |access-date=6 August 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150903184553/http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |archive-date=3 September 2015 |url-status=live}}</ref> ۽ هر ڊويزن جو نالو ان جي مرڪزي شهر تي رکيل آهي: [[باريسال ڊويزن|باريسال]]، سرڪاري طور ''باريشال''<ref name="namechange">{{cite news |url=https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|title=Bangladesh changes English spellings of five districts|work=bdnews24.com|date=2 April 2018|access-date=1 October 2019 |archive-date=15 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201215091950/https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|url-status=live}}</ref>، [[چٽاگانگ ڊويزن|چٽاگانگ]]، سرڪاري طور ''چٽوگرام''<ref name="namechange" />، [[ڍاڪا ڊويزن|ڍاڪا]]، [[کُلنا ڊويزن|کُلنا]]، [[ميمڻ سنگهه ڊويزن|ميمڻ سنگهه]]، [[راجشاهي ڊويزن|راجشاهي]]، [[رنگپور ڊويزن|رنگپور]]، ۽ [[سليٽ ڊويزن|سليٽ]]. ڊويزنون ضلعن، يعني ''ضلعن''، ۾ ورهايل آهن. بنگلاديش ۾ 64 ضلعا آهن، ۽ هر ضلعو ''اپازيلا''، يعني سب ضلعن، يا ''ٿانا'' ۾ ورهايل آهي. هر پوليس اسٽيشن جي اندر وارو علائقو، سواءِ ميٽروپوليٽن علائقن جي، ''[[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|يونينن]]'' ۾ ورهايل آهي، ۽ هر يونين ڪيترن ڳوٺن تي مشتمل هوندي آهي. ميٽروپوليٽن علائقن ۾ پوليس اسٽيشنون وارڊن ۾ ورهايل آهن، جيڪي وري ''محلن'' ۾ ورهايل آهن. ڊويزن يا ضلعي سطح تي ڪو به چونڊيل نمائندو ناهي، ۽ انتظام رڳو سرڪاري عملدارن تي مشتمل هوندو آهي. هر يونين، يا وارڊ، ۾ چيئرمين ۽ ڪيترن ميمبرن لاءِ سڌيون چونڊون ٿينديون آهن. 1997ع ۾ پارليامينٽ قانون منظور ڪيو، جنهن تحت هر يونين ۾ 12 مان ٽي سيٽون عورتن لاءِ مخصوص ڪيون ويون.<ref>''Local Government Act'', No. 20, 1997</ref> {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; border:2px solid #8fb3d9; background:#f8fbff;" |+ style="background:#d9ecff; color:#003366; font-weight:bold; padding:0.4em;" | بنگلاديش جون انتظامي ڊويزنون |- ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | [[بنگلاديش جون ڊويزنون|ڊويزن]] ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گاديءَ جو شهر ! scope="col" data-sort-type="date" style="background:#b7d7f0;" | قيام ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | پکيڙ (km<sup>2</sup>)<br /><ref>{{cite web |url=http://www.dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |title=Health Bulletin 2016 |website=Directorate General of Health Services |page=14 |access-date=7 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170613050056/http://dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |archive-date=13 June 2017 |url-status=live}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | 2021ع آبادي<br />(اندازي مطابق)<ref>{{cite web |url=http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |title=Population Projection of Bangladesh: Dynamics and Trends, 2011–2061 |date=November 2015 |website=Bangladesh Bureau of Statistics |pages=25–28}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گهاٽائي<br />2021ع |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال]] | 1 جنوري 1993ع | 13,225 | 9,713,000 | 734 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ]] | 1 جنوري 1829ع | 33,909 | 34,747,000 | 1,025 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا]] | 1 جنوري 1829ع | 20,594 | 42,607,000 | 2,069 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا]] | 1 آڪٽوبر 1960ع | 22,284 | 18,217,000 | 817 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه]] | 14 سيپٽمبر 2015ع | 10,584 | 13,457,000 | 1,271 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي]] | 1 جنوري 1829ع | 18,153 | 21,607,000 | 1,190 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور، بنگلاديش|رنگپور]] | 25 جنوري 2010ع | 16,185 | 18,868,000 | 1,166 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ]] | 1 آگسٽ 1995ع | 12,635 | 12,463,000 | 986 |} === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Diplomatic relations of Bangladesh.svg | caption1 = اهي ملڪ، جن جا بنگلاديش سان سفارتي لاڳاپا آهن | image2 = | caption2 = }} بنگلاديش کي [[عالمي سياست]] ۾ هڪ [[وچولي طاقت]] سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|title=Bangladesh at 50: On the Path to Becoming a Middle Power|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=16 December 2021 |last=Hassan |first=Asif Muztaba|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|url-status=live}}</ref> اهو [[هند-پئسفڪ]] جي جيوسياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|title=Understanding the Importance of Bangladesh in the Bay of Bengal and the Indo-Pacific |last=Karim |first=Tariq A.|date=21 May 2022|publisher=[[National Bureau of Asian Research]]|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|url-status=live}}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ اهو ڏکڻ ايشيا ۽ ڏکڻ اوڀر ايشيا جي وچ ۾ حڪمت عمليءَ واري هنڌ تي واقع آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Connecting South Asia and Southeast Asia: A Bangladesh Country Study|date=September 2014|publisher=[[Asian Development Bank]]|access-date=26 September 2022|number=500 |last1=Rahman |first1=Mustafizur |last2=Moazzem |first2=Khondaker Golam |last3=Chowdhury |first3=Mehruna Islam |last4=Sehrin |first4=Farzana}}</ref> بنگلاديش 1972ع ۾ [[قومن جي دولت مشترڪه]] ۾ ۽ 1974ع ۾ گڏيل قومن ۾ شامل ٿيو.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048 |title=Bangladesh enters Commonwealth |last=Sajen |first=Shamsuddoza|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 April 2020 |access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153013/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|title=Bangladesh marks 40 years as Member State of the UN |publisher=United Nations|date=26 September 2014|access-date=26 September 2022 |last=Chaudhury |first=Dipanjan Roy|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153010/https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|url-status=live}}</ref> اهو موسمي تبديلي، ايٽمي هٿيارن جي عدم ڦهلاءُ، واپاري پاليسي ۽ غير روايتي سلامتي جي مسئلن تي گهڻ طرفي سفارتڪاري تي ڀاڙي ٿو.<ref>{{cite web |url=https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | title=Roundtable on 'Non Traditional Security Threats in the Indo-Pacific Region' – NTS-Asia | date=30 August 2022 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184723/https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | url-status=live }}</ref> بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] جي قيام ۾ اڳواڻي ڪئي، جيڪو [[هندستاني برصغير]] ۾ علائقائي سفارتڪاري جو اهم فورم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |last1=De |first1=Prabir |last2=Bhattacharyay |first2=Biswa N.|title=Prospects of India–Bangladesh Economic Cooperation: Implications for South Asian Regional Cooperation|publisher=[[Asian Development Bank]]|date=September 2007|access-date=27 September 2022}}</ref> اهو 1974ع ۾ [[اسلامي تعاون تنظيم]] ۾ شامل ٿيو،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177|title=Bangladesh an example of religious harmony: OIC|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=21 March 2021|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102404/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177 |url-status=live}}</ref> ۽ [[ڊي-8 اقتصادي تعاون تنظيم|ڊيولپنگ-8]] جو باني ميمبر آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=1 August 2022|access-date=27 September 2022|title=Bangladesh receives "International Peace Award" as D-8 founding member|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|url-status=live}}</ref> تازو بنگلاديش [[عالمي بئنڪ]] جي سهڪار سان علائقائي واپار ۽ ٽرانسپورٽ رابطن کي هٿي ڏيڻ تي ڌيان ڏنو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | title=Regional Trade and Connectivity in South Asia Gets More Than $1 Billion Boost from World Bank | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184718/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | url-status=live }}</ref> اهو پنهنجي اهم پرڏيهي پاليسي مقصدن مان هڪ طور [[آسيان ۾ بنگلاديش جي شموليت|آسيان ۾ شامل ٿيڻ جي ڪوشش]] پڻ ڪري رهيو آهي.<ref name=":5">{{Cite news |title=Ultimate goal is to join ASEAN as a full member |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/trade-market/ultimate-goal-is-to-join-asean-as-a-full-member-1743783067 |access-date=2025-07-12 |work=The Financial Express |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=2024-09-05 |title=Will Bangladesh join Asean? Maritime arbitration wins favour Dhaka |url=https://www.scmp.com/week-asia/politics/article/3277348/will-bangladesh-join-asean-maritime-arbitration-wins-and-cultural-links-favour-dhaka |access-date=2025-07-17 |website=South China Morning Post |language=en}}</ref><ref>{{cite web |last=Rahman |first=Mohammad Tariqur |date=8 February 2025 |title=Perhaps: Should Bangladesh be a member of ASEAN? |url=https://apakhabartv.com/2025/02/08/perhaps/ |access-date=17 July 2025 |website=ApakhabarTV}}</ref> ڍاڪا [[بمسٽيڪ]] جو صدر دفتر رکي ٿو، جيڪا [[بنگال جي نار تي ڀاڙيندڙ ملڪ|بنگال جي نار سان لاڳاپيل ملڪن]] کي گڏ ڪندڙ تنظيم آهي. پاڙيسري ميانمار سان [[بنگلاديش–ميانمار لاڳاپا|لاڳاپا]] 2016–2017ع کان سخت ڇڪتاڻ جو شڪار آهن، جڏهن 700,000 کان وڌيڪ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|روهنگيا پناهگير]] غيرقانوني طور بنگلاديش ۾ داخل ٿيا.<ref name="RohingyaHRW">{{cite web |url=https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|title=Bangladesh Is Not My Country|publisher=[[Human Rights Watch]]|date=5 August 2018|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جي پارليامينٽ، حڪومت ۽ سول سوسائٽي روهنگيا خلاف ميانمار جي فوجي ڪارروائين تي [[2016–17ع روهنگيا لڏپلاڻ تي بين الاقوامي ردعمل|بين الاقوامي تنقيد]] جي اڳواڻيءَ ۾ رهيون آهن، ۽ انهن جي [[واپسي جو حق|واپسيءَ جي حق]] جو مطالبو [[اراڪان]] ڏانهن ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | title=Bangladesh and Myanmar Resume Talks on Rohingya Repatriation | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184715/https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|title=Bangladesh tells UN that Rohingya refugees must return to Myanmar|date=17 August 2022|publisher=[[Al Jazeera Media Network|Al Jazeera]]|access-date=27 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926223428/https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|url-status=live}}</ref> بنگلاديش پنهنجي سڀ کان وڏي پاڙيسري ملڪ ڀارت سان اهم [[بنگلاديش–ڀارت لاڳاپا|ٻطرفا ۽ معاشي لاڳاپا]] رکي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=India-Bangladesh Bilateral Relations|date=March 2021|publisher=[[Ministry of External Affairs (India)]]|access-date=27 September 2022}}</ref> جيڪي اڪثر [[ڀارت ۾ پاڻيءَ جي سياست|پاڻيءَ جي سياست]]، [[گنگا پاڻي تڪرار|گنگا]] ۽ [[تيستا درياهه#پاڻي ورهائڻ جو چئلينج|تيستا]] جي مسئلن،<ref>{{cite web |url=https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | title=India and Bangladesh Conflict over the Ganges River &#124; Climate-Diplomacy | date=January 1957 | access-date=23 October 2022 | archive-date=23 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221023122123/https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | url-status=live }}</ref><ref>{{cite thesis |last=Karim |first=Sajid |date=November 2020 |title=Transboundary Water Cooperation between Bangladesh and India in the Ganges River Basin: Exploring a Benefit-sharing Approach |type=Master's |publisher=[[Uppsala University]] |url=http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|access-date=27 September 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|title=India Must Settle the Teesta River Dispute With Bangladesh for Lasting Gains|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=9 April 2021|access-date=27 September 2022 |last=Banerji |first=Anuttama|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|url-status=live}}</ref> ۽ [[بنگلاديش–ڀارت سرحد تي موت|بنگلاديشي شهرين جي سرحدي قتلن]] سبب ڇڪتاڻ جو شڪار ٿين ٿا.<ref>{{cite web |url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343 |title='Unlawful killings' along India border: Bangladeshi families seek justice|publisher=[[Anadolu Agency]]|date=11 February 2021|access-date=27 September 2022 |last=Kamruzzaman |first=Md.|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|title=Bangladesh sees highest border deaths in 10 years|date=22 December 2020 |last=Anik |first=Syed Samiul Basher|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جا پاڪستان سان لاڳاپا مسئلن جو شڪار آهن، خاص طور تي ان ڪري جو پاڪستان 1971ع واري [[بنگلاديش نسل ڪشي]] کان انڪار ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|title=Should Pakistan apologize to Bangladesh for the 1971 war?|work=[[DW News]]|publisher=[[Deutsche Welle]]|date=30 March 2021|access-date=27 September 2022 |last=Janjua |first=Haroon|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|url-status=live}}</ref> اهو چين سان [[بنگلاديش–چين لاڳاپا|گرم لاڳاپا]] برقرار رکي ٿو، جيڪو ان جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار ۽ سڀ کان وڏو هٿيار فراهم ڪندڙ ملڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|title=Decoding China-Bangladesh relationship |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta|date=27 June 2018|access-date=27 September 2022|publisher=[[Observer Research Foundation]]|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|url-status=live}}</ref> جاپان بنگلاديش کي سڀ کان وڌيڪ معاشي امداد ڏيندڙ ملڪ آهي، ۽ ٻنهي ملڪن وچ ۾ [[بنگلاديش–جاپان لاڳاپا|حڪمت عملي ۽ معاشي ڀائيواري]] آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|title=50 Years of Japan-Bangladesh Ties: From Economic to Strategic Partnership|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=10 February 2022 |last=Shazzad |first=Hussain|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153002/https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|url-status=live}}</ref> وچ اوڀر جي ملڪن سان سياسي لاڳاپا مضبوط آهن.<ref>{{cite web |url=https://saudigazette.com.sa/article/38010 | title=Bangladesh and Saudi Arabia have extremely cordial relations – Rizvi | date=27 March 2013 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184720/https://saudigazette.com.sa/article/38010 | url-status=live }}</ref> بنگلاديش کي پنهنجي ترسيل رقم جو 59 سيڪڙو وچ اوڀر مان ملي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | title=Middle East dual shock spillover on Bangladesh's remittance | date=19 July 2020 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184724/https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | url-status=live }}</ref> جيتوڻيڪ خراب ڪم ڪندڙ حالتون وچ اوڀر ۾ رهندڙ چئن ملين کان وڌيڪ [[وچ اوڀر ۾ بنگلاديشي|بنگلاديشي مزدورن]] کي متاثر ڪن ٿيون.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|title=Experts: Middle East remains key to Bangladesh's fortunes in a changing world|date=29 June 2022|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|url-status=live}}</ref> بنگلاديش [[موسمي تبديلي|عالمي موسمي]] سفارتڪاري ۾ [[ڪلايميٽ ولنرئبل فورم]] جي اڳواڻ طور اهم ڪردار ادا ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | title=COP26 and Bangladesh: Time to Consolidate Climate Diplomacy | work=SOAS Blog | date=11 October 2021 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184721/https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | url-status=live }}</ref> === فوج === {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladeshi soldiers on a BTR-80 APC.jpg | caption1 = [[بي ٽي آر-80]] تي بنگلاديش فوج جا اهلڪار | image2 = BNS Bongobondhu2.jpg | caption2 = بنگلاديش بحريه جو [[فريگيٽ]]، [[بي اين ايس خالد بن وليد]] | image3 = Mikoyan MiG-29-Chengdu F-7.jpg | caption3 = بنگلاديش هوائي فوج جا ويڙهاڪ جهاز، مگ-29 ۽ ايف-7 }} [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] [[برطانوي فوج]] ۽ [[برطانوي هندستاني فوج]] جو ادارياتي ڍانچو ورثي ۾ حاصل ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|title=The Military and Democracy in Bangladesh|website=press-files.anu.edu.au|access-date=19 September 2017|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010141253/http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|url-status=live}}</ref> 2024ع ۾ [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] جي سرگرم اهلڪارن جو انگ لڳ ڀڳ 230,000 هو،<ref name="IISS">*{{cite book| title=The Military Balance 2018 |author1=International Institute for Strategic Studies |author-link1=International Institute for Strategic Studies| date=14 February 2018| publisher=[[Routledge]]| isbn=978-1-85743-955-7| ref=IISS2018}}</ref> جنهن ۾ هوائي فوج جا 21,000 ۽ بحريه جا 27,000 اهلڪار شامل هئا.<ref>Including service and civilian personnel. See [https://web.archive.org/web/20120112044228/http://www.bangladeshnavy.org/glance.html Bangladesh Navy]. Retrieved 17 July 2007.</ref> روايتي دفاعي ڪردارن کان علاوه، فوج آفتن جي امدادي ڪارروائين ۾ شهري اختيارين جي مدد ڪئي آهي ۽ سياسي بيچيني جي دورن ۾ اندروني سلامتي پڻ فراهم ڪئي آهي. ڪيترن سالن کان، بنگلاديش [[گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ|گڏيل قومن جي امن فوجن]] ۾ دنيا جو سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ رهيو آهي.<ref>{{Cite web |date=4 April 2023 |title=Contribution of Uniformed Personnel to UN by Country and Personnel Type |url=https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |access-date=12 May 2023 |publisher=United Nations|archive-date=12 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230512143419/https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش جو فوجي بجيٽ]] جي ڊي پي جو 1.3 سيڪڙو آهي، جيڪو 2021ع ۾ 4.3 بلين آمريڪي ڊالرن جي برابر هو.<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |title=Military expenditure (% of GDP) – Bangladesh |publisher=World Bank |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207232946/https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |last=Alif |first=Abdullah |date=11 June 2020 |title=Budget FY21: Military spending increases by Tk2,327 crore |url=https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |work=Dhaka Trbiune |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231443/https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش بحريه]]، جيڪا بنگال جي نار جي وڏين بحرين مان هڪ آهي، فريگيٽن، آبدوزن، ڪورويٽن ۽ ٻين جهازن جي [[بنگلاديش بحريه جي سرگرم جهازن جي فهرست|بيڙي]] تي مشتمل آهي. [[بنگلاديش هوائي فوج]] وٽ گهڻ مقصدي جنگي جهازن جو هڪ [[بنگلاديش جي سرگرم فوجي جهازن جي فهرست|ننڍو بيڙو]] آهي. بنگلاديش جي فوجي سامان جو گهڻو حصو چين کان اچي ٿو.<ref>{{cite news |last=Balachandran |first=P.K. |date=12 April 2017 |title=Rivals India and China woo Bangladesh with aid totalling $46 b |url=http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |work=[[Daily FT]] |access-date=27 July 2017 |archive-date=28 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170728123712/http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |url-status=live }}</ref> تازن سالن ۾، بنگلاديش ۽ ڀارت گڏيل فوجي مشقون، فوجي اڳواڻن جا اعليٰ سطحي دورا، [[دهشتگردي جي روڪٿام]] ۾ سهڪار ۽ ڳجهي ڄاڻ جي مٽاسٽا وڌائي آهي. بنگلاديش [[اتر اوڀر ڀارت]] ۾ استحڪام ۽ سلامتي کي يقيني بڻائڻ لاءِ اهم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |title=Migration, river management, radicalisation: What does the future hold for India-Bangladesh relations? |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta |date=May 2020 |website=Observer Research Foundation |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231444/https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |title=Bangladesh and India's Northeast: A security perspective |work=The Daily Star |date=15 October 2011 |access-date=14 February 2022 |archive-date=8 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220208025833/https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |url-status=live }}</ref> اوڀر برصغير ۾ بنگلاديش جي حڪمت عملي واري اهميت چين جي ويجهڙائي، برما سان سرحد، مکيه ڀارت ۽ اتر اوڀر ڀارت جي جدا ٿيڻ، ۽ بنگال جي نار ۾ ان جي سامونڊي علائقي تي دارومدار رکي ٿي.<ref>{{cite web |author=Anu Anwar, Michael Kugelman |url=https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |title=The U.S. Should Deepen Ties With Bangladesh |work=Foreign Policy |date=1 December 2021 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |url-status=live }}</ref> 2002ع ۾ بنگلاديش ۽ چين دفاعي سهڪار جو معاهدو ڪيو.<ref>{{cite journal |last=Kinne |first=Brandon J. |date=15 August 2018 |title=Defense Cooperation Agreements and the Emergence of a Global Security Network |journal=International Organization |volume=72 |issue=4 |pages=799–837 |doi=10.1017/S0020818318000218 |doi-access=free }}</ref> آمريڪا بنگلاديش سان [[اسٽيٽس آف فورسز ايگريمينٽ]]، [[ايڪويزيشن اينڊ ڪراس-سروسنگ ايگريمينٽ]] ۽ جنرل سيڪيورٽي آف ملٽري انفارميشن ايگريمينٽ بابت ڳالهين جي ڪوشش ڪئي آهي.<ref>{{cite journal |last=Paul |first=Bimal Kanti |year=2005 |title=Bangladeshi American Response to the 1998 Status of Forces Agreement (SOFA): An Assessment |journal=The Professional Geographer |volume=57 |issue=4 |pages=495–505 |doi=10.1111/j.1467-9272.2005.00494.x |bibcode=2005ProfG..57..495P }}</ref><ref>{{cite web |last=Ashraf |first=Nazmul |url=https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |title=U.S. keen on military ties with Dhaka &#124; Uae |work=Gulf News |date=11 May 2002 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162344/https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=US wants 2 defence deals with Bangladesh |url=https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |work=The Daily Star |date=18 October 2019 |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |url-status=live }}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش گڏيل قومن جي [[ايٽمي هٿيارن جي پابندي بابت معاهدو]] جي توثيق ڪئي.<ref>{{cite news |title=Bangladesh ratifies nuclear weapons prohibition treaty |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |work=Dhaka Tribune |date=28 September 2020 |access-date=15 August 2020 |archive-date=20 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200920163951/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |url-status=live }}</ref> == آبادي == {{Main|بنگلاديش جي آبادي}} {{Further|بنگالي}} {{Historical populations |source = World Bank<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|publisher=[[World Bank]]|title=Population, total – Bangladesh|access-date=19 January 2025}}</ref> |title = آبادي (ملينن ۾) |percentages = pagr |1960 |51,828,660 |1971 |70,276,758 |1980 |88,016,432 |1990 |111,633,717 |2000 |134,544,304 |2010 |152,201,981 |2023 |171,466,990 }} بنگلاديش جي آبادي [[2022ع بنگلاديشي آدمشماري|2022ع جي آدمشماري]] ۾ 169.8&nbsp;ملين رڪارڊ ڪئي وئي،<ref name="populationcensus2022"/> جيڪا 2023ع ۾ وڌي 171.4&nbsp;ملين ٿي وئي.<ref name="unpop">{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|title=Population, total – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 April 2025}}</ref> اهو دنيا جو [[آبادي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ايشيا جو [[آبادي موجب ايشيائي ملڪن جي فهرست|پنجون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ۽ دنيا جو [[آبادي جي گهاٽائي موجب ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گهاٽي آبادي وارو وڏو ملڪ]] آهي، جتي 2020ع ۾ مکيه آبادي گهاٽائي 1,265 ماڻهو/km<sup>2</sup> هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/EN.POP.DNST?locations=BD|title=Population density (people per sq. km of land area) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR)، جيڪا ڪڏهن دنيا جي سڀ کان وڌيڪ شرحن مان هڪ هئي، نمايان گهٽتائي مان گذري آهي؛ اها 1985ع ۾ 5.5 کان 1995ع ۾ 3.7 ۽ پوءِ 2022ع ۾ 1.9 تائين گهٽجي وئي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.TFRT.IN?locations=BD|title=Fertility rate, total (births per woman) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> جيڪا 2.1 واري [[متبادل سطح کان هيٺ زرخيزي]] کان به گهٽ آهي.<ref>{{cite journal |last1=Bora |first1=Jayanta Kumar |last2=Saikia |first2=Nandita |last3=Kebede |first3=Endale Birhanu |last4=Lutz |first4=Wolfgang |title=Revisiting the causes of fertility decline in Bangladesh: The relative importance of female education and family planning programs |journal=Asian Population Studies |date=2023 |volume=19 |pages=81–104 |doi=10.1080/17441730.2022.2028253 |doi-access=free }}</ref> آبادي جو گهڻو حصو ڳوٺاڻن علائقن ۾ رهي ٿو، جڏهن ته 2023ع مطابق صرف 40٪ آبادي شهري علائقن ۾ رهي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.URB.TOTL.IN.ZS?locations=BD|title=Urban population (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[وچولي عمر]] لڳ ڀڳ 28 سال آهي؛ ڪل آبادي جو 26٪ حصو 14 سالن يا ان کان گهٽ عمر جو آهي،<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.0014.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 0–14 (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ۽ 2023ع صرف 6٪ ماڻهو 65 سالن يا ان کان وڌيڪ عمر جا آهن.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.65UP.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 65 and above (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش هڪ [[نسلي ۽ ثقافتي تنوع جي سطح موجب ملڪن جي فهرست|نسلي ۽ ثقافتي طور هم جنس سماج]] آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]] آبادي جو 99٪ آهن.<ref name="cia"/> [[آديواسي]] آبادي ۾ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما]]، [[مارما ماڻهو|مارما]]، [[سانٿال ماڻهو|سانٿال]]، [[مرو ماڻهو|مرو]]، [[تانچنگيا ماڻهو|تانچنگيا]]، [[باوم ماڻهو|باوم]]، [[تريپوري ماڻهو|تريپوري]]، [[خاصي ماڻهو|خاصي]]، [[خومي ماڻهو|خومي]]، [[ڪوڪي ماڻهو|ڪوڪي]]، [[گارو ماڻهو|گارو]] ۽ [[بشنوپريا منيپوري ماڻهو|بشنوپريا منيپوري]] شامل آهن. چٽاگانگ پهاڙي علائقن ۾ مقامي ماڻهن جي خودمختياري تحريڪ سبب 1975ع کان 1997ع تائين بدامني ۽ [[چٽاگانگ پهاڙي علائقن جو تڪرار|بغاوت]] رهي. جيتوڻيڪ 1997ع ۾ امن معاهدو ٿيو، پر علائقو [[آپريشن اتاران|اڃا به فوجي موجودگي هيٺ]] آهي.<ref name="rashiduzzaman">{{cite journal |last=Rashiduzzaman |first=M. |year=1998 |title=Bangladesh's Chittagong Hill Tracts Peace Accord: Institutional Features and Strategic Concerns |journal=Asian Survey |volume=38 |issue=7 |pages=653–70 |doi=10.2307/2645754 |jstor=2645754}}</ref> [[اردو]] ڳالهائيندڙ [[رهجي ويل پاڪستاني]]ن کي 2008ع ۾ سپريم ڪورٽ طرفان شهريت ڏني وئي.<ref>{{cite web|url=https://www.unhcr.org/news/stories/how-bangladesh-court-ruling-changed-lives-more-300000-stateless-people|title=How a Bangladesh court ruling changed the lives of more than 300,000 stateless people|last1=Shadman|first1=Onchita|last2=Schönbauer|first2=Roland|date=23 February 2015|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش 2017ع کان وٺي 700,000 کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن جي ميزباني پڻ ڪري ٿو، جنهن سبب اهو دنيا جي سڀ کان وڏين پناهگير آبادين وارن ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="RohingyaHRW"/> === شهري مرڪز === {{Further|بنگلاديش جي شهرن ۽ قصبن جي فهرست}} بنگلاديش جو گاديءَ وارو ۽ سڀ کان وڏو شهر [[ڍاڪا]] آهي، جنهن جي انتظام لاءِ ٻه شهري ڪارپوريشنون قائم آهن، جيڪي شهر جي اترين ۽ ڏاکڻي حصن جي نگراني ڪن ٿيون. بنگلاديش ۾ ڪُل 13 [[بنگلاديش جي شهري ڪارپوريشنن جي فهرست|شهري ڪارپوريشنون]] آهن، جتي ميئرن جون چونڊون ٿينديون آهن: ڍاڪا ڏکڻ، ڍاڪا اتر، [[چٽاگانگ]]، [[ڪوميلا]]، [[خولنا]]، [[ميمن سنگهه]]، [[سلهٽ]]، [[راجشاهي]]، [[باريسال]]، [[رنگپور]]، [[گازيپور]]، [[بوگرا]] ۽ [[نارائن گنج]]. ميئر پنجن سالن جي مدي لاءِ چونڊيا ويندا آهن. بنگلاديش ۾ مجموعي طور 506 شهري مرڪز آهن، جن مان 43 شهرن جي آبادي 100,000 کان وڌيڪ آهي. {{Largest cities | country = Bangladesh | stat_ref = [https://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-09-27-09-50-a3672cdf61961a45347ab8660a3109b6.pdf] | list_by_pop = | div_name = ملڪ | div_link = Bangladesh | city_1 = ڍاڪا | pop_1 = 10,278,882 | city_2 = چٽاگانگ | pop_2 = 3,227,246 | city_3 = گازيپور | pop_3 = 2,674,697 | city_4 = نارائن گنج | pop_4 = 967,724 | city_5 = خولنا | pop_5 = 718,735 | city_6 = Rangpur, Bangladesh{{!}}رنگپور | pop_6 = 708,384 | city_7 = ميمن سنگهه | pop_7 = 576,722 | city_8 = راجشاهي | pop_8 = 552,791 | city_9 = سلهٽ | pop_9 = 532,426 | city_10 = بوگرا | pop_10 = 542,420 | city_11 = ڪوميلا | pop_11 = 439,414 }} === ٻولي === {{Main|بنگلاديش جون ٻوليون}} [[File:Shaheed Minar, Dhaka, Bangladesh.jpg|thumb|[[ڍاڪا شهيد مينار|شهيد مينار]]، ڍاڪا ۾ واقع هڪ قومي يادگار آهي، جيڪو 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]] جي شهيدن جي ياد ۾ تعمير ڪيو ويو هو ۽ بنگالي قومپرستي جي علامت سمجهيو وڃي ٿو.]] بنگلاديش جي سرڪاري ۽ غالب ٻولي [[بنگالي ٻولي|بنگالي]] آهي، جيڪا آبادي جي 99 سيڪڙو کان وڌيڪ ماڻهن جي [[مادري ٻولي]] آهي.<ref>{{Cite book|title=Population and Housing Census 2022: Report on Socio-Economic and Demographic Survey 2023 |url=http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf|date=June 2024|publisher=Bangladesh Bureau of Statistics|page=xx|isbn=978-984-35-2977-0|access-date=9 June 2024|archive-date=9 June 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240609144133/http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf}}</ref><ref name="LOG">{{cite encyclopedia|last1=Rahim|first1=Enayetur|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert L.|title=Ethnicity and Linguistic Diversity|encyclopedia=Bangladesh: a country study|year=1989|access-date=24 September 2022|url=http://countrystudies.us/bangladesh/29.htm|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=59|oclc=49223313}}</ref> بنگالي کي هڪ [[لهجن جو تسلسل]] (Dialect Continuum) طور بيان ڪيو ويندو آهي، جنهن ۾ سڄي ملڪ ۾ مختلف [[بنگالي لهجا|لهجا]] ڳالهايا وڃن ٿا. ملڪ ۾ [[دولسانيت]] (Diglossia) پڻ موجود آهي، جنهن تحت گهڻا ماڻهو معياري ڳالهائجندڙ بنگالي سمجهي يا ڳالهائي سگهن ٿا، ساڳئي وقت پنهنجي علائقائي لهجي يا ٻوليءَ جي صورت پڻ استعمال ڪن ٿا.<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/supplements/amar-ekushey-2018/amago-bhasha-1537534|title=Amago Basha|last=Khan|first=Sameer Ud Dowla|date=21 February 2018|access-date=24 September 2022|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> انهن ۾ [[چٽاگانگي ٻولي|چٽاگانگي]] شامل آهي، جيڪا چٽاگانگ جي ڏکڻ اوڀر واري علائقي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref>{{Cite book |last=Masica |first=Colin |author-link=Colin Masica |year=1991 |title=The Indo-Aryan Languages |place= Cambridge |publisher=Cambridge University Press |page=16}}</ref> [[نواخالي ٻولي|نواخالي]]، جيڪا [[نواخالي ضلعو|نواخالي]] ضلعي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي،<ref>{{citation|author=Sarwar, Fatina|title=Noakhali Dialect: Its Prospect of Standardization}}</ref><ref>{{cite journal|last=Rashel|first=Md. Mostafa|title=Phonological Analysis of Chatkhil Dialect in Noakhali District, Bangladesh|journal=Theory and Practice in Language Studies|volume=1|issue=9|date=September 2011|pages=1051–1061|doi=10.4304/tpls.1.9.1051-1061|url=http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html/|archive-date=15 June 2022|access-date=6 January 2025|archive-url=https://web.archive.org/web/20220615203456/http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html}}</ref> ۽ [[سلهٽي ٻولي|سلهٽي]]، جيڪا اتر اوڀر واري [[سلهٽ ڊويزن]] ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref name="LOG"/> [[انگريزي ٻولي|انگريزي]] بنگلاديش جي عدالتي ۽ تعليمي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿي، ڇاڪاڻ⁠تہ ملڪ ماضي ۾ برطانوي سلطنت جو حصو رهيو آهي. اها وڏي پيماني تي ڳالهائي ۽ سمجهي وڃي ٿي، ۽ سڀني [[بنگلاديش جي اسڪولن جي فهرست|اسڪولن]]، [[بنگلاديش جي ڪاليجن جي فهرست|ڪاليجن]] ۽ [[بنگلاديش جي يونيورسٽين جي فهرست|يونيورسٽين]] ۾ لازمي مضمون طور پڙهائي وڃي ٿي، جڏهن ته انگريزي-ذريعو تعليمي نظام پڻ وڏي پيماني تي اختيار ڪيو وڃي ٿو.<ref>{{cite journal |last1=Rahman |first1=Mohammad Mosiur |last2=Islam |first2=Md Shaiful |last3=Karim |first3=Abdul |last4=Chowdhury |first4=Takad Ahmed |last5=Rahman |first5=Muhammad Mushfiqur |last6=Seraj |first6=Prodhan Mahbub Ibna |last7=Singh |first7=Manjet Kaur Mehar |title=English language teaching in Bangladesh today: Issues, outcomes and implications |journal=Language Testing in Asia |date=2019 |volume=9 |article-number=9 |doi=10.1186/s40468-019-0085-8 |doi-access=free }}</ref> قبائلي ٻوليون، جيتوڻيڪ آهستي آهستي خطري ۾ پئجي رهيون آهن، تڏهن به ملڪ جي لساني ورثي جو اهم حصو آهن. انهن ۾ [[چاڪما ٻولي]] شامل آهي، جيڪا هڪ اوڀر هند-آريائي ٻولي آهي ۽ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite thesis |last1=Chakma |first1=Sujana |title=Chakma language: survival from being extinct in Bangladesh |date=2014 |hdl=10361/3983 }}{{page needed|date=January 2026}}</ref> ٻين قبائلي ٻولين ۾ [[گارو ٻولي|گارو]]، [[ميتيئي ٻولي|ميتيئي]]، [[ڪوڪ بوروڪ]] ۽ [[راخين ٻولي|راخين]] شامل آهن. [[آسٽرو ايشيائي ٻوليون|آسٽرو ايشيائي ٻولين]] مان سڀ کان وڌيڪ ڳالهائي ويندڙ ٻولي [[سانتالي ٻولي]] آهي، جيڪا [[سانٿال ماڻهو|سانٿال ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite web|last1=Seung|first1=Kim|last2=Kim|first2=Amy|title=The Santali cluster in Bangladesh: a sociolinguistic survey|year=2010|url=https://www.sil.org/system/files/reapdata/85/39/32/85393268857150358467007206894440229270/silesr2010_006.pdf|issue=2010–006|publisher=[[SIL International]]|series=Survey Report|access-date=24 September 2022}}</ref> [[بنگلاديش ۾ رهجي ويل پاڪستاني|رهجي ويل پاڪستاني]] ۽ [[ڍاڪايا|پراڻي ڍاڪا]] جي ڪجهه آبادي اڄ به [[اردو]] کي پنهنجي مادري ٻولي طور استعمال ڪن ٿا. تنهن هوندي به، اردو جي استعمال بابت سماجي تنقيد ۽ ناپسنديدگي اڃا تائين وڏي حد تائين موجود آهي.<ref>{{cite web|last=Ashrafi|first=Shah Tazria |title=How the Urdu language and literature slipped into darkness in Bangladesh|url=https://www.trtworld.com/opinion/how-the-urdu-language-and-literature-slipped-into-darkness-in-bangladesh-43391|work=[[TRT World]]|date=19 January 2021|type=Opinion|access-date=24 September 2022}}</ref> == معيشت == {{Main|بنگلاديش جي معيشت}} {{Further|بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Dhaka April (33244268934).jpg | caption1 = [[موتي جهيل ٿاڻو|موتي جهيل]]، قومي گاديءَ واري شهر [[ڍاڪا]] جو سڀ کان وڏو [[مرڪزي واپاري ضلعو|واپاري ضلعو]] آهي۔ | image2 = The padma bridge 04.jpg | caption2 = [[پدما پل]]، جيڪا 2022ع ۾ کولِي وئي، هڪ [[سڙڪ ۽ ريلوي پلن جي فهرست|سڙڪ-ريل پل]] آهي جيڪا [[پدما ندي]] تي تعمير ٿيل آهي۔ }} بنگلاديش هڪ [[في فرد مجموعي قومي آمدني موجب ملڪن جي فهرست#هيٺين وچولي آمدني وارو گروهه|هيٺين وچولي آمدني]] واري [[مخلوط معيشت|مخلوط منڊي معيشت]] رکندڙ ملڪ آهي۔<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Zobaer|url=https://www.dw.com/en/bangladesh-economy-50-years-on/a-57015896|title=Bangladesh at 50: From 'basket case' to rising economic star|access-date=30 September 2022|work=[[ڊي ڊبليو نيوز]]|publisher=[[ڊيوچي ويلي]]|date=16 December 2021}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/feature/2023/01/22/a-journey-together-bangladesh-and-world-bank-celebrate-historic-partnership|title=A Journey Together: Bangladesh and World Bank Celebrate Historic Partnership|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|date=22 January 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> نالي ماتر جي ڊي پي موجب بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن جي جي ڊي پي (نالي ماتر) موجب فهرست|36هين وڏي معيشت]] ۽ [[خريداري قوت برابري]] (PPP) موجب [[ملڪن جي جي ڊي پي (PPP) موجب فهرست|24هين وڏي معيشت]] رکي ٿو۔ بنگلاديش جي [[مزدور قوت]] 71.4 ملين ماڻهن تي مشتمل آهي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.TLF.TOTL.IN?locations=BD|title=Labor force, total – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> جيڪا دنيا ۾ [[مزدور قوت موجب ملڪن جي فهرست|ستين وڏي مزدور قوت]] آهي؛ جڏهن ته 2024 مطابق بيروزگاري جي شرح 3.6٪ هئي۔<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.ZS?locations=BD|title=Unemployment, total (% of total labor force) (modeled ILO estimate) – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ جا [[زرِ مبادلا جا ذخيرا]] گهٽجڻ باوجود،<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/business/local/s3knbstt64|title=Respite from fall in forex reserves, dollar market stable|work=[[پروٿوم آلو]]|date=19 October 2024|last=Sakib|first=Shanaullah|access-date=9 January 2025}}</ref> ڏکڻ ايشيا ۾ هندستان کان پوءِ ٻئي نمبر تي آهن۔ بنگلاديش جي [[بنگلاديشي جلاوطن برادري|جلاوطن برادري]] 2024ع دوران تقريباً 27 ارب آمريڪي ڊالر [[بنگلاديش ڏانهن ترسيل رقم]] جي صورت ۾ موڪليا۔<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/remittance-hit-all-time-high-2024-3789871|title=Remittance hit all-time high in 2024|last=Hasan|first=Md. Mehedi|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 January 2025|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديشي ٽڪا]] ملڪ جي قومي ڪرنسي آهي۔ 2023 مطابق، خدمتن وارو وڏو شعبو ڪل جي ڊي پي جو لڳ ڀڳ 51.5٪ حصو ڏئي ٿو، ان کان پوءِ صنعتي شعبو 34.6٪ سان ٻئي نمبر تي آهي، جڏهن ته [[بنگلاديش ۾ زراعت|زرعي شعبو]] صرف 11٪ جي ڊي پي پيدا ڪري ٿو۔<ref name="cia"/> تنهن هوندي به روزگار جي لحاظ کان اهو سڀ کان وڏو شعبو آهي ۽ ملڪ جي لڳ ڀڳ اڌ مزدور قوت کي روزگار فراهم ڪري ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/labour-force-survey-2022-agriculture-still-main-job-generator-3283936|title=Labour Force Survey 2022: Agriculture still main job generator|last=Byron|first=Rejaul Karim|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=30 March 2023|access-date=11 January 2025}}</ref> ملڪ جي برآمداتي آمدني جو 84٪ کان وڌيڪ حصو [[بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت]] مان حاصل ٿئي ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.weforum.org/stories/2024/02/how-bangladesh-offers-lessons-for-sustainable-industrialization-in-africa/|last=Akinrebiyo|first=Femi|title=Bangladesh's leap from poverty to textile powerhouse offers lessons for countries in Africa|date=16 February 2024|work=[[ورلڊ اڪنامڪ فورم]]|access-date=11 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جو ٻيون نمبر وڏو تيار پوشاڪ برآمد ڪندڙ ملڪ آهي ۽ عالمي [[تيز فيشن]] صنعت ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو، جتي اها مختلف مغربي فيشن برانڊن کي شيون برآمد ڪري ٿي۔<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/cd6ye3e8x9po|title=Fast fashion drove Bangladesh – now its troubled economy needs more|work=[[بي بي سي نيوز]]|date=7 September 2024|access-date=16 January 2025|last=Imandar|first=Nikhil|publisher=[[بي بي سي]]}}</ref> بنگلاديش [[بنگلاديش جي جوٽ صنعت|جوٽ]]،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/symbol-our-degradation-3624216|title=A symbol of our degradation|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 June 2024|last=Choudhury|first=Serajul Islam|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانورن جي پيداوار|چانور]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/bw4ldbvrb4|title=Rice production rising high in Bangladesh|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[پروٿوم آلو]]|date=17 June 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جي مڇين جي فهرست|مڇي]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/good-day-bangladesh/sk7ow1u6en|title=Bangladesh globally second in freshwater fish production|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=10 June 2024|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانهه جي پيداوار|چانهه]]<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/long-term-plan-behind-high-tea-production-3399926|title=Long-term plan behind high tea production|last1=Chowdhury|first1=Dwoha|last2=Halder|first2=Sukanta|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=22 August 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> ۽ گلن جو اهم پيدا ڪندڙ ملڪ پڻ آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/floriculture-lucrative-sector-bangladesh-131728|title=Floriculture: A lucrative sector in Bangladesh|date=12 September 2020|website=Business Standard}}</ref> ٻين وڏين صنعتن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهاز سازي|جهاز سازي]]، [[بنگلاديش ۾ دواسازي صنعت|دواسازي]]، [[بنگلاديش ۾ فولاد صنعت|فولاد]]، [[بنگلاديش ۾ برقيات صنعت|برقيات]] ۽ [[بنگلاديش ۾ چمڙي جي صنعت|چمڙي جون شيون]] شامل آهن۔<ref>{{cite journal|last1=Ahaduzzaman|last2=Sarkar|first2=Prottasha|last3=Anjum|first3=Aniqa|last4=Khan|first4=Easir A.|title=Overview of Major Industries in Bangladesh|date=7 December 2017|journal=Journal of Chemical Engineering|volume=30|number=1|doi=10.3329/jce.v30i1.34798|pages=51–58|doi-access=free}}</ref> چين بنگلاديش جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار آهي، جيڪو ڪل واپار جو 15٪ حصو رکي ٿو، جڏهن ته هندستان 8٪ سان ٻئي نمبر تي آهي۔<ref>{{cite web|last=Haroon|first=Jasim Uddin|date=11 December 2024|work=[[فنانشل ايڪسپريس]]|url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/last-page/china-bangladeshs-top-trading-partner-in-fy24-1733855492|title=China Bangladesh's top trading partner in FY24|access-date=11 January 2025}}</ref> خانگي شعبو ملڪ جي جي ڊي پي جو 80٪ حصو پيدا ڪري ٿو، جڏهن ته سرڪاري ملڪيت وارين ڪمپنين جو ڪردار مسلسل گهٽجي رهيو آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/public-sector-needs-keep-pace-private-sector-359749|title=Public sector needs to keep pace with private sector|date=20 January 2022|website=Business Standard}}</ref> بنگلاديش جي معيشت گهڻو ڪري خانداني ملڪيت واريون [[بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست|واپاري جماعتون]] ۽ ننڍن ۽ وچولي درجي جي ڪاروبارن تي ٻڌل آهي۔ بنگلاديش جون ڪجهه وڏيون عوامي شيئر مارڪيٽ ۾ درج ڪمپنيون [[بيڪسيمڪو]]، [[بي آر اي سي بينڪ]]، [[بي ايس آر ايم]]، [[جي پي ايڇ اسپات]]، [[گرامينفون]]، [[سمٽ گروپ]] ۽ [[اسڪوائر فارماسيوٽيڪل]] آهن۔<ref>{{Cite web |url=https://www.dse.com.bd/dse30_share.php|title=DS30 Index &#124; Dhaka Stock Exchange|website=dse.com.bd}}</ref> [[ڍاڪا اسٽاڪ ايڪسچينج]] ۽ [[چٽگانگ اسٽاڪ ايڪسچينج]] ملڪ جون ٻه اهم [[سرمائي مارڪيٽ]]ون آهن۔<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/tale-two-capital-markets-883756|title=A tale of two capital markets|work=[[Business Standard]]|date=25 June 2024|last=Islam|first=Shadique Mahbub|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ مواصلات]] جي صنعت دنيا جي تيزي سان وڌندڙ صنعتن مان هڪ آهي، جتي نومبر 2024ع جي آخر تائين موبائيل فون استعمال ڪندڙن جو انگ 188.78 ملين تائين پهچي ويو۔<ref>{{cite web|title=Mobile Phone Subscribers in Bangladesh|url=https://www.amtob.org.bd/home/industrystatics|access-date=9 January 2025|work=[[بنگلاديش موبائيل ٽيليڪام آپريٽرز ايسوسيئيشن|AMTOB]]}}</ref> سياسي عدم استحڪام،<ref>{{cite web|url=https://www.eiu.com/n/infrastructure-enhancements-will-underpin-growth-in-dhaka/|title=Infrastructure enhancements will underpin growth in Dhaka|date=30 September 2020|access-date=12 January 2025|work=[[ايڪانامسٽ انٽيليجنس يونٽ]]}}</ref> وڌندڙ مهانگائي،<ref name="sadiq"/> [[بنگلاديش ۾ بدعنواني|گھڻي بدعنواني]]،<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Sadiq|date=22 May 2024|title=Why is it taking so long to stabilise the economy?|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/why-it-taking-so-long-stabilise-the-economy-3615381}}</ref> بجلي جي اڻپوري فراهمي،<ref>{{cite web|last1=Rahman|first1=Asifur|last2=Karmaker|first2=Konkon|date=11 September 2024|title=Power supply may not improve anytime soon|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/how-do-we-overcome-our-corruption-crisis-3731226}}</ref> ۽ سڌارن جي سست رفتار سان عملداري معاشي واڌ ويجهه لاءِ اهم چئلينج آهن۔<ref name="sadiq"/> بنگلاديش کي [[گلوبل انوويشن انڊيڪس]] ۾ 2024ع ۽ 2025ع دوران 106هين درجو حاصل ٿيو۔<ref>{{Cite web |title=Bangladesh ranking in the Global Innovation Index 2025|url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/bangladesh|access-date=2025-10-21 |website=www.wipo.int|language=en}}</ref> === توانائي === {{Main|بنگلاديش ۾ بجلي وارو شعبو}} {{Further|بنگلاديش جي توانائي پاليسي|بنگلاديش پاور ڊولپمينٽ بورڊ|بنگلاديش ۾ قدرتي گئس ۽ پيٽروليم|پيٽرو بنگلا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Ruppur Nuclear Power Plant , Ruppur, Pabna.jpg | caption1 = رات جو تعمير هيٺ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] | image2 = Moving Turbines!!.jpg | caption2 = [[ڪتوبديا ٻيٽ]] تي هوا واريون ٽربائينون }} بنگلاديش، جتي 2009ع ۾ روزانو ڪيترائي ڀيرا بجلي بند ٿيڻ جا واقعا ٿيندا هئا، 2022ع تائين 100٪ بجلي پهچ حاصل ڪري چڪو هو.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|title=How 100% electrification changed the rural game|date=14 March 2022|website=Business Standard|access-date=1 October 2022|archive-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221004183507/https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |title=Electricity now in every house |work=The Daily Star |date=22 March 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=30 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221130005200/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |url-status=live }}</ref> اهو آهستي آهستي [[سبز معيشت]] ڏانهن منتقل ٿي رهيو آهي ۽ دنيا جو سڀ کان وڏو آف-گرڊ شمسي بجلي پروگرام رکي ٿو، جنهن مان 20 ملين ماڻهو فائدو وٺن ٿا.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|title=Bangladesh Solar Home Systems Provide Clean Energy for 20 million People|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001203911/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|url-status=live}}</ref> ملڪ ۾ پيداوار لاءِ ''پالڪي'' نالي هڪ [[برقي ڪار]] تيار ڪئي پئي وڃي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |title=Palki: An affordable locally assembled Electric Vehicle on its way |work=The Daily Star |date=26 August 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=2 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240902065543/https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |url-status=live }}</ref> [[بايو گئس]] کي نامياتي ڀاڻ ٺاهڻ لاءِ استعمال ڪيو پيو وڃي.<ref>{{cite web |last=Mang |first=Heinz-Peter |title=Situation Analysis of Agro-Industrial Biogas Plants in Bangladesh |url=https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20220618191038/https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-date=18 June 2022 |url-status=live |access-date=12 October 2022 |website=sreeda.gov.bd}}</ref> روسي ڪمپني [[روس ائٽم]] جي مدد سان تعمير ٿيندڙ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] ملڪ جو پهريون فعال [[ائٽمي بجلي گهر]] هوندو. ان جي ٻن ڪل يونٽن مان پهريون يونٽ 2025ع ۾ ڪم شروع ڪرڻ جي اميد رکي ٿو.<ref>{{Cite web|author=Mohiuddin|title=Rooppur nuclear power plant: Power generation deferred|work=[[Prothom Alo]]|date=19 May 2024|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/mens8s0lt0 |access-date=8 January 2025}}</ref> بنگلاديش وٽ اڃا به قدرتي گئس جا وڏا اڻ استعمال ٿيل ذخيرا موجود آهن، خاص طور تي پنهنجي سامونڊي علائقي ۾.<ref>{{cite web |url=http://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh|title=Natural Gas – Underexplored in Bangladesh?|date=15 December 2021|website=GEO ExPro|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114124/https://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |title=Bangladesh: Asia's New Energy Superpower? |access-date=3 October 2022 |archive-date=29 December 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20161229123448/https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |url-status=live }}</ref> ڳولا جي کوٽ ۽ ثابت ٿيل ذخيرن ۾ گهٽتائي سبب بنگلاديش کي ٻاهرين ملڪن مان [[ايل اين جي]] درآمد ڪرڻي پئي آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|title=Imported LNG to be 24 times more expensive than local gas: CPD|date=13 February 2022|website=Business Standard|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114118/https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite news |url=https://www.reuters.com/article/bangladesh-lng-power-idINL1N2Z10R7|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=Reuters|date=20 July 2022}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|title=Let us not become dependent on LNG import|first=Badrul|last=Imam|date=26 December 2021|work=The Daily Star|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114121/https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|url-status=live}}</ref> گئس جي کوٽ [[روسي-يوڪريني جنگ (2022ع–هاڻوڪي)|روسي-يوڪريني جنگ]] سبب وڌيڪ وڌي وئي.<ref>{{Cite news|url=https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|title=Bangladesh is being 'killed by economic conditions elsewhere in the world'|newspaper=Financial Times|location=London|date=24 August 2022|access-date=1 October 2022|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126085309/https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|url-status=live}}</ref> عالمي مارڪيٽ ۾ قيمتن جي تيز واڌ سبب، مسلسل لوڊشيڊنگ جي باوجود، بنگلاديش جولاءِ 2022ع ۾ عارضي طور [[اسپاٽ قيمت]] تي ايل اين جي خريد ڪرڻ بند ڪري ڇڏي.<ref>{{cite web|url=https://www.reuters.com/article/markets/commodities/bangladesh-halts-expensive-spot-lng-imports-despite-load-shedding-idUSL1N2Z10R7/|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=[[Reuters]]|date=20 July 2022|access-date=8 January 2025}}</ref> قيمتون گهٽجڻ کان پوءِ فيبروري 2023ع ۾ هن وري اسپاٽ قيمت تي ايل اين جي خريد ڪرڻ شروع ڪئي.<ref>{{cite web|last1=Paul|first1=Ruma|last2=Chow|first2=Emily|url=https://www.reuters.com/business/energy/bangladesh-restart-spot-lng-buying-prices-ease-sources-2023-02-01/|title=Bangladesh to restart spot LNG buying as prices ease – sources|work=[[Reuters]]|date=1 February 2023|access-date=8 January 2025}}</ref> جڏهن ته [[بنگلاديش جون سرڪاري ملڪيت واريون ڪمپنيون]] بنگلاديش جي لڳ ڀڳ اڌ بجلي پيدا ڪن ٿيون، خانگي ملڪيت واريون ڪمپنيون، جهڙوڪ سمٽ گروپ ۽ [[اورين گروپ (بنگلاديش)|اورين گروپ]]، بجلي پيدا ڪرڻ سان گڏ مشينري، ريئڪٽر ۽ سامان فراهم ڪرڻ ۾ وڌندڙ اهم ڪردار ادا ڪري رهيون آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|title=Summit signs 22-year PPA for upcoming 583 MW gas power plant; GE to co-develop plant in Bangladesh|website=GE News|access-date=23 October 2022|archive-date=23 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221023153618/https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|url-status=live}}</ref> بنگلاديش بجلي پيدا ڪرڻ جي صلاحيت 2009ع ۾ 5 گيگاواٽ کان وڌائي 2022ع ۾ 25.5 گيگاواٽ ڪئي. ملڪ ان کي 2041ع تائين وڌيڪ وڌائي 50 [[گيگاواٽ]] ڪرڻ جو ارادو رکي ٿو. آمريڪي ڪمپنيون جهڙوڪ [[شيوران ڪارپوريشن|شيوران]] ۽ [[جنرل اليڪٽرڪ]] بنگلاديش جي ملڪي قدرتي گئس پيداوار جو لڳ ڀڳ 55٪ فراهم ڪن ٿيون ۽ بجلي منصوبن ۾ سڀ کان وڏن سيڙپڪارن مان آهن. بنگلاديش جي لڳل گئس سان هلندڙ بجلي پيداوار جي صلاحيت جو 80٪ آمريڪا ۾ تيار ٿيل ٽربائينن مان اچي ٿو.<ref>{{cite web | url=https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | title=Bangladesh – Power and Energy | date=20 July 2022 | access-date=5 October 2022 | archive-date=5 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221005062425/https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | url-status=live }}</ref> === سياحت === {{Main|بنگلاديش ۾ سياحت}} [[File:Save the sundarbans 20.jpg|thumb|[[سندر بن]] دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي.]] [[بنگلاديش ۾ سياحت|سياحت جي صنعت]] تيزيءَ سان وڌي رهي آهي ۽ مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) ۾ لڳ ڀڳ 3.02٪ حصو ڏئي ٿي.<ref>{{cite web|last1=Byron|first1=Rejaul Karim|first2=Mahmudul|last2=Hasan|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/industries/tourism/news/tourisms-share-302pc-gdp-2904556|title=Tourism's share 3.02% in GDP|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 November 2021|access-date=30 September 2022}}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش جي بين الاقوامي سياحتي آمدني 391 ملين آمريڪي ڊالر هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/ST.INT.RCPT.CD?locations=BD|title=International tourism, receipts (current US$) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ وٽ [[بنگلاديش جا عالمي ورثي جا ماڳ|يونيسڪو جا ٽي عالمي ورثي وارا ماڳ]] آهن: [[باگرهات جي تاريخي مسجدن جو شهر|مسجدن جو شهر]]، [[پهاڙپور ۾ ٻڌ وهار جا آثار|ٻڌ وهار]] ۽ [[سندر بن]]؛ جڏهن ته ست ماڳ [[عالمي ورثي جو ماڳ#نامزدگي جو عمل|عبوري فهرست]] ۾ شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|title=Tentative Lists|access-date=6 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20120806231331/https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|archive-date=6 August 2012|url-status=live}}</ref> [[عالمي سفر ۽ سياحت ڪائونسل]] (WTTC) جي 2019ع واري رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ سفر ۽ سياحت جي شعبي 2018ع دوران سڌي طرح 11,80,500 نوڪريون پيدا ڪيون، جيڪي ملڪ جي ڪل روزگار جو 1.9٪ هيون.<ref name="2019 report">{{cite web |url=http://reports.weforum.org/pdf/ttci-2019/WEF_TTCI_2019_Profile_BGD.pdf |title=Travel & Tourism Competitiveness Index 2019 edition: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council|access-date=18 December 2019}}</ref> ساڳئي رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ هر سال لڳ ڀڳ 125,000 بين الاقوامي سياحن جي آمد ٿئي ٿي.<ref name="2019 report"/> 2012ع ۾ ملڪي خرچن سفر ۽ سياحت سان لاڳاپيل سڌي مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) جو 97.7٪ پيدا ڪيو هو.<ref name="2013 report">{{cite web |url=http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |title=Travel & Tourism Economic Impact 2013: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007183403/http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |archive-date=7 October 2013}}</ref> == اهم شخصيتون == * [[شيخ مجيب الرحمان]] * [[شيخ حسينه واجد]] * [[بيگم خالده ضياء]] * [[ڊاڪٽر محمد يونس]] ([[نوبل انعام]] ماڻيندڙ) * [[رونا ليلا]] == پڻ ڏسندا == * [[بنگلاديش جا صدر]] * [[بنگلاديش جا وزير اعظم]] == حوالا == {{حوالا|2}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.bangladesh.gov.bd/ بنگلا ديش جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{سارڪ}} {{OIC}} [[زمرو:بنگلاديش]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:بنگال]] [[زمرو:اسلامي رياستون]] [[زمرو:ايشيا ۾ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ ايشيا جا ملڪ]] [[زمرو:او آئي سي جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:دولت مشترڪه جون رڪن قومون]] 8n0to2vhfatdzwe8coiql33evy13d7t 387199 387198 2026-06-20T20:23:08Z Intisar Ali 8681 387199 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ايشيا جو ملڪ}} {{About|ملڪ بابت}} {{Infobox country | conventional_long_name = عوامي جمهوريه بنگلاديش | common_name = بنگلاديش | native_name = {{native name|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ}}<br />{{resize|90%|{{nobold|{{transliteration|bn|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś}}}}}} | image_flag = Flag of Bangladesh.svg | image_coat = National emblem of Bangladesh.svg | symbol_type = [[بنگلاديش جو قومي نشان|نشان]] | other_symbol = {{unbulleted list |[[File:Government Seal of Bangladesh.svg|100px|بنگلاديش حڪومت جي مهر]]}} | other_symbol_type = [[بنگلاديش حڪومت جي مهر|حڪومتي مهر]] | national_anthem = {{lang|bn|আমার সোনার বাংলা}} ([[بنگالي ٻولي|بنگالي]])<br />{{transliteration|bn|[[امار شونار بنگلا]]}}<br />"منهنجو سونهري بنگال"<br /><div style="display:inline-block;margin-top:0.4em;">[[File:Amar Sonar Bangla instrumental by US Navy Band.oga|center]]</div> | image_map = {{Switcher|[[File: Bangladesh (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File: Bangladesh rel location map.svg |upright=1.15|frameless]]|بنگلاديش جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[ڍاڪا]] | coordinates = {{Coord|23|45|50|N|90|23|20|E|type:city_region:BD|display=inline}} | largest_city = capital | languages_type = سرڪاري ٻولي<br />{{nowrap|{{nobold|۽ قومي ٻولي}}}} | languages = [[بنگالي ٻولي|بنگالي]]<ref name="bdlaws.minlaw.gov.bd">{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh |website=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |access-date=1 February 2017 |archive-date=10 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191110101626/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |script-title=bn:বাংলা ভাষা প্রচলন আইন, ১৯৮৭ |author=<!--Not stated--> |website=bdlaws.minlaw.gov.bd |publisher=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |trans-title=بنگالي ٻولي لاڳو ڪرڻ جو ايڪٽ، 1987ع |language=bn |access-date=7 January 2024 |archive-date=7 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240107175804/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |url-status=live }}</ref> | languages2_type = ٻي عام ٻولي | religion = {{ublist |item_style=white-space:nowrap; |91.04% [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ([[رياستي مذهب|سرڪاري]])|7.94% [[بنگلاديش ۾ هندو ڌرم|هندو ڌرم]] |0.60% [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] |0.30% [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|0.12% [[بنگلاديش ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2022 | languages2 = [[بنگلاديشي انگريزي|انگريزي]]<ref>{{cite journal |id={{ERIC|EJ1249887}} |last1=Ara |first1=Rowshon |title=A Foreign Language or the Second Language: The Future of English in Bangladesh |journal=International Journal of Language Education |date=March 2020 |volume=4 |issue=1 |pages=81–95 |doi=10.26858/ijole.v4i2.10458 |doi-broken-date=9 January 2026 }}</ref><ref>{{cite journal |last1=Islam |first1=Mohammad Nurul |last2=Hashim |first2=Azirah |title=Historical Evolution of English in Bangladesh |journal=Journal of Language Teaching and Research |date=2019 |volume=10 |issue=2 |page=247 |doi=10.17507/jltr.1002.05 }}</ref> | ethnic_groups = 99% [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]]<!--Do not modify to "Bengalis". The name of the ethnic group is "Bengali" and the people who belong to Bengali ethnicity are called "Bengalis".--> {{collapsible list | titlestyle = background:transparent;text-align:left;font-weight:normal;font-size:100%; | title = 1% [[بنگلاديش جا مقامي ماڻهو|ٻيا]] | hlist = on | [[چڪما ماڻهو|چڪما]] | [[گارو ماڻهو|گارو]] | [[خاصي ماڻهو|خاصي]] | [[خومي ماڻهو|خومي]] | [[ميتي ماڻهو|منيپوري]] | [[مرما ماڻهو|مرما]] | [[ميزو ماڻهو|ميزو]] | [[رخائن ماڻهو|اراڪاني]] | [[مرو ماڻهو|مرو]] | [[سنتال ماڻهو|سنتال]] | [[تنچانگيا ماڻهو|تنچانگيا]] | [[ترپوري ماڻهو|ترپوري]] | [[بشنوپريا ماڻهو|بشنوپريا]] }} | ethnic_groups_ref = <ref>{{cite web |title=Ethnic population in 2022 census |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |access-date=9 June 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> | ethnic_groups_year = 2022 | religion_ref = <ref name="census"/> | demonym = [[بنگلاديشي ماڻهو|بنگلاديشي]] | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[محمد شهاب الدين]] | leader_title2 = [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[طارق رحمان]] | leader_title3 = [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] | leader_name3 = [[حفيظ الدين احمد]] | leader_title4 = [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] | leader_name4 = [[زبير رحمان چوڌري]] | legislature = [[جاتيا سنگساد]] | sovereignty_note = [[پاڪستان]] کان | sovereignty_type = [[بنگلاديش جي آزادي|آزادي]] | established_event1 = [[اوڀر بنگال]] | established_date1 = 15 آگسٽ 1947ع | established_event2 = [[اوڀر پاڪستان]] | established_date2 = 29 فيبروري 1956ع | established_event3 = [[بنگلاديشي آزادي جو اعلان|آزاديءَ جو اعلان]] | established_date3 = 26 مارچ 1971ع | established_event4 = [[بنگلاديش جي عارضي حڪومت|عارضي حڪومت]] | established_date4 = 10 اپريل 1971ع | established_event5 = [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ جو دستاويز|فتح]]، [[بنگلاديش آزادي جنگ|آزادي جنگ]] ۾ | established_date5 = 16 ڊسمبر 1971ع | established_event6 = [[بنگلاديش جو آئين|موجوده آئين]] | established_date6 = 16 ڊسمبر 1972ع | area_km2 = 148,460<ref>{{cite web|title=Bangladesh country profile |url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650940|website=[[بي بي سي نيوز]] |date=4 March 2011 |access-date=18 February 2025}}</ref> | area_rank = 93هون | area_sq_mi = 57320 | area_label2 = زميني پکيڙ | area_data2 = 130,170&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=13 November 2021|year=2021}}</ref> | area_label3 = آبي پکيڙ | area_data3 = 18,290&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia"/> | percent_water = 6.4 | population_estimate = 175,423,000<ref name=IMF/> | population_census = 169,828,911<ref name="populationcensus2022">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Post Enumeration Check (PEC) Adjusted Population |url=http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |date=18 April 2023 |website=[[بنگلاديش شماريات بيورو]] |access-date=30 May 2023 |archive-date=30 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230530205648/http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=Report: 68% Bangladeshis live in villages |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |work=[[ڍاڪا ٽربيون]] |date=28 November 2023 |access-date=6 February 2024 |archive-date=6 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240206021005/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |url-status=live }}</ref> | population_estimate_year = 2026 | population_estimate_rank = 8هون | population_census_year = 2022 | population_census_rank = 8هون | population_density_km2 = 1,165 | population_density_sq_mi = 3,020 | population_density_rank = 13هون | GDP_PPP = {{increase}} $1.922 ٽرلين<ref name="IMFWEO.BD">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[بين الاقوامي مالياتي فنڊ]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=19 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 25هون | GDP_PPP_per_capita = {{increase}} $10,955<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_PPP_per_capita_rank = 127هون | GDP_nominal = {{increase}} $510.705 بلين<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 36هون | GDP_nominal_per_capita = {{increase}} $2,911<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_per_capita_rank = 142هون | Gini = 30.9 | Gini_year = 2022 | Gini_change = decrease | Gini_ref = <ref>{{Cite web |title=Gini index - Bangladesh |url=https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=BD |access-date=2026-03-31 |website=World Bank}}</ref> | Gini_rank = | HDI = 0.685 | HDI_year = 2023 | HDI_change = increase | HDI_ref = <ref>{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[گڏيل قومن جو ترقياتي پروگرام]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = {{ordinal|130}} | currency = [[بنگلاديشي ٽڪا|ٽڪا]] ({{lang|bn|[[৳]]}}) | currency_code = BDT | time_zone = [[بنگلاديش معياري وقت|بي ايس ٽي]] | utc_offset = +6 | date_format = dd/mm/yyyy | calling_code = [[بنگلاديش ۾ ٽيليفون نمبر|+880]] | cctld = {{ubl|[[.bd]]|{{lang|bn|[[.bangla|.বাংলা]]}}}} | area_magnitude = | footnote = | today = }} {{Contains special characters|بنگالي}} '''بنگلاديش'''،{{efn|{{IPAc-en|%|b|ae|N|g|l|@|"|d|E|S|,_|%|b|A:|N|-|audio=LL-Q1860 (eng)-Flame, not lame-Bangladesh.wav}}; {{langx|bn|বাংলাদেশ|Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ˈbaŋlaˌdeʃ|pron|Bn-বাংলাদেশ.oga}}}} سرڪاري طور '''عوامي جمهوريه بنگلاديش'''،{{efn|{{langx|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ɡɔnopɾodʒat̪ɔnt̪ɾi‿baŋlad̪eʃ|pron|}}}} [[ڏکڻ ايشيا]] جو هڪ ملڪ آهي. اهو دنيا جو [[آبادي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]] آهي ۽ [[آباديءَ جي گهاٽائي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گنجان آباد ملڪن]] مان هڪ آهي، جتي لڳ ڀڳ 176 ملين آبادي {{convert|148461|km2|sqmi}} ايراضيءَ ۾ رهي ٿي.<ref name=IMF>{{Cite web |title=Bangladesh and the IMF |url=https://www.imf.org/en/countries/bgd |access-date=2026-05-02 |website=IMF}}</ref> بنگلاديش جون زميني سرحدون اتر، اولهه ۽ اوڀر ۾ [[ڀارت]] سان ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ملن ٿيون. ان جي ڏکڻ ۾ [[بنگال جي نار]] سان سامونڊي ڪنارو آهي. اهو [[ڀوٽان]] ۽ [[نيپال]] کان [[سليگڙي لنگهه]] وسيلي الڳ آهي، ۽ اتر طرف [[چين]] کان [[ڀارت جون رياستون|ڀارتي رياست]] [[سڪم]] وسيلي جدا آهي. [[ڍاڪا]]، ملڪ جو گاديءَ جو هنڌ ۽ [[بنگلاديش جا شهر ۽ ڳوٺ|سڀ کان وڏو شهر]]، ملڪ جو سياسي، مالي ۽ ثقافتي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.sinardaily.my/article/728620/culture/travel-amp-food/bangladesh-may-not-have-a-mega-monument-but-what-it-has-is-captivating|title=Bangladesh may not have a mega monument but what it has is captivating|first=S. D.|last=Reporter|date=12 July 2025|website=Sinar Daily}}</ref> [[چٽاگانگ]] ملڪ جو ٻيو وڏو شهر ۽ [[چٽاگانگ بندرگاهه|ملڪ جو سڀ کان مصروف بندرگاهه]] آهي. هاڻوڪي بنگلاديش جو علائقو قديم تاريخ ۾ ڪيترين [[هندو سلطنتن ۽ گهراڻن جي فهرست|هندو]] ۽ [[ٻڌ ڌرم جي بادشاهتن ۽ سلطنتن جي فهرست|ٻڌ]] گهراڻن جو مضبوط مرڪز رهيو. 1204ع ۾ [[بنگال تي غوري فتح|مسلمانن جي فتح]] کان پوءِ، هن علائقي ۾ [[بنگال سلطنت|سلطنتي]] ۽ [[مغل سلطنت|مغل]] حڪمراني قائم ٿي. [[بنگال صوبو|مغل سلطنت جي سڀ کان وڏي صوبي]] طور [[بنگال]] دنيا جي سڀ کان خوشحال ۽ واپاري طور سرگرم علائقن مان هڪ بڻجي اڀريو، جيڪو پنهنجي [[بنگال ۾ ململ جو واپار|ترقي يافته ڪپڙي جي صنعت]] ۽ زرعي پيداوار لاءِ مشهور هو. 1757ع ۾ [[پلاسي جي جنگ]] ايندڙ ٻن صدين لاءِ [[بنگال پريزيڊنسي|برطانوي نوآبادياتي حڪمراني]] جي شروعات ثابت ٿي. هن دور ۾ سرمائي جي وڏي پيماني تي ٻاهر منتقلي ٿي، جنهن کي برطانيا ۾ صنعتي انقلاب جي مالي مدد لاءِ استعمال ڪيو ويو، جڏهن ته بنگال موتمار ڏڪارن جي دورن سبب تباهه ٿيو. 1947ع ۾ [[برطانوي هندستان جي ورهاڱي|هندستان جي ورهاڱي]] کان پوءِ، [[اوڀر بنگال]] نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جنهن کي پوءِ [[اوڀر پاڪستان]] جو نالو ڏنو ويو. [[اولهه پاڪستان]] ۾ قائم حڪومت طرفان ٻن ڏهاڪن کان وڌيڪ سياسي دٻاءُ ۽ [[ادارتي نسل پرستي|نظامي نسل پرستي]] کان پوءِ، [[اوڀر پاڪستان]] ۾ [[عدم تعاون تحريڪ (1971)|1971ع جي عدم تعاون تحريڪ]] سان شهري بيچيني پيدا ٿي، جيڪا حڪومت جي پرتشدد [[آپريشن سرچ لائيٽ|فوجي ڪارروائي]] کان پوءِ [[بنگلاديش آزادي جنگ]] جو سبب بڻي. [[مڪتي باهني]]، [[1971ع جي هندستان-پاڪستان جنگ|ڀارتي فوجن جي مدد ۽ سهڪار]] سان، هڪ ڪامياب [[انقلاب|هٿياربند انقلاب]] وڙهيو؛ ۽ پاڪستان طرفان ڪيل [[بنگلاديش نسل ڪشي]] جي باوجود، بنگلاديش 16 ڊسمبر 1971ع تي هڪ [[خودمختيار قوم]] بڻجي ويو. آزاديءَ کان پوءِ [[شيخ مجيب الرحمان]] ملڪ جي اڳواڻي ڪئي، جيستائين 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] ٿيو. پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن کي پاڻ به 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|قتل]] ڪيو ويو. 1980ع واري ڏهاڪي تي [[حسين محمد ارشاد]] جي آمريت غالب رهي، جنهن کي 1990ع ۾ [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|عوامي بغاوت]] ذريعي هٽايو ويو. 1991ع ۾ جمهوريت جي بحاليءَ کان پوءِ، [[بيگمن جي جنگ]] يعني [[خالده ضياءُ]] ۽ [[شيخ حسينا]] جي رقابت ايندڙ 34 سالن تائين ملڪ جي سياست کي شڪل ڏني. حسينا کي 5 آگسٽ 2024ع تي [[جولاءِ بغاوت|عوامي بغاوت]] ۾ هٽايو ويو.<ref>{{Cite news |title=Battle Of Begums: All About Rivalry Between Khaleda Zia And Sheikh Hasina |url=https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-url=http://web.archive.org/web/20251230091627/https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-date=2025-12-30 |access-date=2026-05-15 |work=NDTV |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Mudgal |first=Aryan |date=2025-12-30 |title=‘Battle of the Begums’: Khaleda Zia and Sheikh Hasina's rivalry over the years |url=https://www.hindustantimes.com/world-news/battle-of-the-begums-khaleda-zia-and-sheikh-hasinas-rivalry-over-the-years-bangladesh-101767079979402.html |access-date=2026-05-15 |website=Hindustan Times |language=en}}</ref> بنگلاديش [[ويسٽ منسٽر نظام]] تي ٻڌل هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي. اهو [[وچولي طاقت]] آهي ۽ [[بنگلاديش جي معيشت|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] رکي ٿو. بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن موجب اسلام|چوٿين نمبر وڏي مسلمان آبادي]] جو گهر آهي. اهو ڏکڻ ايشيا جي [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|ٽئين نمبر وڏي فوج]] رکي ٿو ۽ گڏيل قومن جي [[امن قائم رکڻ]] وارين ڪارروائين ۾ سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ آهي. بنگلاديش [[بنگلاديش جون ڊويزنون|اٺ ڊويزنن]]، [[بنگلاديش جا ضلعا|64 ضلعن]]، [[اپازيلا|500 سب ضلعن]] ۽ [[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|4,599 يونين ڪائونسلن]] تي مشتمل آهي، ۽ دنيا جي [[سندربن|سڀ کان وڏي مينگروو ٻيلي]] جو گهر آهي. ان وٽ دنيا جي سڀ کان وڏي [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|پناهگير آبادي]] مان هڪ آهي ۽ اهو اڃا تائين مقامي سطح تي پکڙيل [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]]، [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جي ڀڃڪڙين]]، [[مذهبي تشدد]]، [[سياسي زوال|سياسي عدم استحڪام]] ۽ [[موسمي تبديلي جا اثر|موسمي تبديلي جي منفي اثرن]] جهڙن چئلينجن کي منهن ڏئي رهيو آهي. بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] ۽ [[بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن]] جو ميمبر ملڪ آهي. == نالي جي بڻ بنياد == {{Main|بنگال جا نالا}} ''بنگلاديش'' ("بنگالي ملڪ") جي نالي جي بڻ بنياد کي ويهين صديءَ جي شروعات تائين ڳولي سگهجي ٿو، جڏهن بنگالي محب وطن گيتن، جهڙوڪ [[رابندرناٿ ٽئگور]] جي ''آجي بنگلاديشير هردوئي'' ۽ [[قاضي نذرالاسلام]] جي ''نمو نمو نمو بنگلاديش مومو'' ۾، ترتيبوار 1905ع ۽ 1932ع ۾، هي اصطلاح استعمال ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |title=Notation of song aaji bangladesher hridoy |access-date=10 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150904011316/http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |archive-date=4 September 2015}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان، بنگالي قومپرستن [[اوڀر پاڪستان]] ۾ سياسي جلسن ۾ هي اصطلاح استعمال ڪرڻ شروع ڪيو. ''بنگلا'' اصطلاح [[بنگال]] علائقي ۽ [[بنگالي ٻولي]] ٻنهي لاءِ استعمال ٿي سگهي ٿو. ''بنگلا'' اصطلاح جي اصل واضح ناهي؛ مختلف نظرين موجب ان جو تعلق ڪانسي جي دور جي ڪنهن [[پروٽو-ڊراوڙي ٻولي|پروٽو-ڊراوڙي]] قبيلي،<ref>{{cite web |url=http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field%28DOCID+bd0014%29 |title=Bangladesh: early history, 1000&nbsp;B.C.–A.D. 1202 |date=September 1988 |website=Bangladesh: A country study |publisher=[[لائبريري آف ڪانگريس]] |access-date=1 December 2014 |quote=Historians believe that Bengal, the area comprising present-day Bangladesh and the Indian state of [[West Bengal]], was settled in about 1000 B.C. by Dravidian-speaking peoples who were later known as the Bang. Their homeland bore various titles that reflected earlier tribal names, such as Vanga, Banga, Bangala, Bangal, and Bengal. |archive-url=https://web.archive.org/web/20131207010051/http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd%2Fcstdy%3A%40field%28DOCID+bd0014%29 |url-status=live |archive-date=7 December 2013 }}</ref> ۽ لوهه جي دور جي [[ونگا سلطنت]] سان جوڙيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |url=https://www.britannica.com/place/Vanga|title=Vanga &#124; ancient kingdom, India|website=Encyclopædia Britannica|access-date=24 April 2023|archive-date=30 July 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160730062030/https://www.britannica.com/place/Vanga|url-status=live}}</ref> هن اصطلاح جو سڀ کان پراڻو ڄاتل استعمال 805ع واري [[نيسري|نيسري پليٽ]] ۾ ملي ٿو. ''ونگلا ديسا'' اصطلاح يارهين صديءَ جي ڏکڻ هندستاني رڪارڊن ۾ ملي ٿو.<ref>{{cite book |last=Keay |first=John |author-link=John Keay |year=2000 |title=India: A History |publisher=[[Atlantic Monthly Press]] |page=220 |isbn=978-0-87113-800-2 |quote=In C1020 ... launched Rajendra's great northern escapade ... peoples he defeated have been tentatively identified ... 'Vangala-desa where the rain water never stopped' sounds like a fair description of Bengal in the monsoon.}}</ref><ref name="Sen-1999">{{cite book |last=Sen |first=Sailendra Nath |year=1999 |orig-date=First published 1988 |title=Ancient Indian History and Civilization |url=https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |publisher=New Age International |page=281 |isbn=978-81-224-1198-0 |access-date=25 July 2023 |archive-date=16 January 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116111745/https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |url-status=live }}</ref> چوڏهين صديءَ ۾ [[بنگال سلطنت]] دوران هن اصطلاح کي سرڪاري حيثيت ملي.<ref name="Ahmed2004">{{cite book |last=Ahmed |first=Salahuddin |date=2004 |title=Bangladesh: Past and Present |url=https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |publisher=APH Publishing |page=23 |isbn=978-81-7648-469-5 |access-date=14 May 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161602/https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |url-status=live }}</ref><ref>"But the most important development of this period was that the country for the first time received a name, ie Bangalah." [http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal Banglapedia: Islam, Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20150723091245/http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal |date=23 July 2015 }}</ref> [[شمس الدين الياس شاهه]] 1342ع ۾ پاڻ کي "بنگلا جو پهريون [[شاهه]]" قرار ڏنو.<ref name="Ahmed2004" /> اسلامي دور ۾ ''بنگال'' لفظ هن علائقي لاءِ سڀ کان عام نالو بڻجي ويو.<ref>{{Cite book |last=Sircar |first=D.C. |author-link=Dineshchandra Sircar |year=1971 |orig-date=First published 1960 |title=Studies in the Geography of Ancient and Medieval India |url=https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |edition=2nd |publisher=Motilal Banarsidass |page=135 |isbn=978-81-208-0690-0 |access-date=19 April 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161603/https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |url-status=live }}</ref> سورهين صديءَ جي تاريخدان [[ابوالفضل بن مبارڪ]] پنهنجي ''[[آئين اڪبري]]'' ۾ لکي ٿو ته پڇاڙي ''"ال"'' جو اضافو ان حقيقت مان ٿيو ته هن زمين جا قديم راجا ٽڪرين جي هيٺاهين وارن هيٺاهن علائقن ۾ مٽيءَ جا دڙا ٺاهيندا هئا، جن کي "ال" چيو ويندو هو.<ref>Land of Two Rivers, [[Nitish Sengupta]]</ref> اهو ذڪر [[غلام حسين سليم]] جي [[رياض السلاطين]] ۾ پڻ ملي ٿو.<ref name="riaj">[http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11 RIYAZU-S-SALĀTĪN: A History of Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20141215055926/http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11|date=15 December 2014}}, [[Ghulam Husain Salim]], The Asiatic Society, Calcutta, 1902.</ref> هند-آريائي پڇاڙي ''[[-desh|ديش]]'' سنسڪرت لفظ ''deśha'' مان نڪتل آهي، جنهن جي معنيٰ "زمين" يا "ملڪ" آهي. تنهنڪري ''بنگلاديش'' نالي جي معنيٰ "بنگال جي زمين" يا "بنگال جو ملڪ" آهي.<ref name="Sen-1999" /> == تاريخ == {{Main|بنگلاديش جي تاريخ}} === ابتدائي تاريخ === [[File:Mahasthan Brahmi Inscription.png|thumb|ٽين صدي ق.م. جو [[مهاستان برهمي ڪتبو]]، جيڪو 1931ع ۾ [[مهاستان ڳڙهه]]، [[بوگرا ضلعو]] مان دريافت ٿيو]] هن علائقي تي پکڙجندڙ پهرين وڏي مقامي سلطنت [[موريا سلطنت]] ({{Circa}} 320–185 ق.م.) هئي. ان جي زوال کان پوءِ [[ساماتاتا]] نالي بادشاھت اڀري، جيڪا [[گپت سلطنت]] (تقريباً 319–540ع) جي باجگذار رياست هئي. [[هرشا]] (606–647ع) ساماتاتا کي پنهنجي نسبتاً ڍري انتظامي سياسي ڍانچي ۾ شامل ڪيو. ٻڌ ڌرم واري [[پالا سلطنت]] 750ع کان 1150ع تائين هن علائقي تي حڪومت ڪئي. بعد ۾ ان کي هندو [[سينا خاندان]] ختم ڪيو، جنهن 1204ع تائين حڪومت ڪئي، جڏهن [[غوري خاندان]] جي [[محمد بختيار خلجي]] جي اڳواڻيءَ ۾ ٿيندڙ [[هندستاني برصغير ۾ مسلمان فتحون|مسلمان فتحن]] هن علائقي تي قبضو ڪيو.<ref>{{cite book|chapter=EARLY HISTORY, 1000 B.C.-A.D. 1202|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/4.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> === وچئين دور === {{Main|بينگال سلطنت|بنگال صوبو}} [[File:Renaldis muslin woman.jpg|thumb|ارڙهين صديءَ ۾ [[ڍاڪا]] جي هڪ عورت نفيس [[بنگال جي ململ واپار|بنگالي ململ]] جو لباس پهريل]] {{multiple image | perrow = 2 | total_width = 300 | image1 = Kusumba Mosque, Naogaon.jpg | image2 = গোয়ালদি মসজিদ 3.jpg | image3 = Bagha Shahi Mosque.jpg | image4 = Choto Shona Mosque Rajshahi.jpg | footer = بنگال سلطنت جي دور جي مسجدن جي تعمير. مٿان کاٻي کان گھڙيال وار ترتيب سان: [[ڪسومبا مسجد]] جا محراب، [[گوالدي مسجد]]، [[باگها مسجد]] ۽ [[ڇوٽو سونا مسجد]] جا نوڪدار محراب ۽ بنگالي ڇت. }} [[File:Hussain Shahis of Bengal.png|thumb|left|[[حسين شاهي خاندان]] جي دور ۾ بنگال]] ان کان پوءِ بنگال [[دهلي سلطنت]] (1206–1526ع) جو حصو بڻيو.<ref name="islamization">{{cite book|chapter=ISLAMIZATION OF BENGAL, 1202–1757|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/5.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> 1341ع ۾ [[فخرالدين مبارڪ شاهه]] آزاد [[بنگال سلطنت]] قائم ڪئي.<ref name="islamization"/> آزاد بنگال سلطنت تي لڳاتار ٻن خاندانن، [[حسين شاهي خاندان]] ۽ [[الياس شاهي خاندان]] حڪومت ڪئي، جڏهن ته [[گنيشا خاندان]] جو مختصر دور پڻ رهيو. جاگرافيائي توسيع ۽ معاشي خوشحاليءَ جي زماني ۾ يورپي ۽ چيني سياحن ان کي "واپار لاءِ دنيا جو سڀ کان مالدار ملڪ" قرار ڏنو.<ref>{{cite book|last=Nanda|first=J.N.|year=2005|title=Bengal: the unique state|publisher=Concept Publishing Company|isbn=978-81-8069-149-2}}</ref>{{rp|10}} 1576ع ۾ [[مغل سلطنت]] بنگال تي قبضو ڪيو.<ref name="islamization"/><ref>Raychaudhuri, Tapan; Habib, Irfan (eds). ''The Cambridge Economic History of India: Volume 1, c.1200–c.1750''. Cambridge University Press, 1982.</ref> اٺارهين صديءَ تائين [[بنگال صوبو]] مغل سلطنت جو سڀ کان مالدار صوبو بڻجي ويو ۽ ان کي "ملڪن جي جنت" ۽ "هندستان جو اناج گهر" سڏيو ويو.<ref name="islamization"/> هتي جي رهواسين جو معيارِ زندگي دنيا جي بهترين معيارن مان هڪ هو، ڇاڪاڻ⁠تہ هي علائقو ڪپهه جي ڪپڙي (خاص طور ململ)، ريشم ۽ [[بنگلاديش ۾ ٻيڙيون ٺاهڻ جي صنعت|ٻيڙيون ٺاهڻ]] جو وڏو عالمي برآمد ڪندڙ ۽ پيدا ڪندڙ هو.<ref name="ray">{{cite book|first=Indrajit|last=Ray|year=2011|title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857)|url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA7|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-82552-1|access-date=30 May 2019}}</ref>{{rp|174}} 1700ع جي شروعات ۾ مغل سلطنت جي زوال کان پوءِ هي علائقو [[بنگال جا نواب|بنگال جي نوابن]] جي ماتحت هڪ نيم خودمختيار رياست بڻجي ويو، جنهن جو بنياد [[مرشد قلي خان]] 1717ع ۾ رکيو. === برطانوي نوآبادياتي دور === {{Main|بنگال پريزيڊنسي}} [[File:Bengal Presidency in British India with dependencies 1852.png|thumb|left|برطانوي هندستان ۾ بنگال پريزيڊنسي (سائي رنگ) ۽ ان جا تابع علائقا (سرمائي رنگ)]] 23 جون 1757ع تي [[سراج الدوله]] جي اڳواڻيءَ واري رياست کي [[ايسٽ انڊيا ڪمپني]] [[پلاسي جي جنگ]] ۾ شڪست ڏني. اها جنگ بنگال ۽ سڄي هندستاني برصغير تي [[برطانوي راڄ]] قائم ڪرڻ ۾ اهم ثابت ٿي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref> بنگال برطانيا جي [[صنعتي انقلاب]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو، پر ان جي قيمت وڏي پئماني تي سرمائي جي نيڪالي، صنعتڪشي جي زوال ۽ بنگالي ڪپڙي جي صنعت جي تباهيءَ جي صورت ۾ ادا ڪئي وئي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref><ref name="ray"/>{{rp|7–10}} 1770ع جي هولناڪ [[عظيم بنگال ڏڪار]] ۾ اندازاً هڪ ڪروڙ تائين ماڻهو فوت ٿيا،<ref>{{cite journal|last=Ghose|first=Ajit Kumar|title=Food Supply and Starvation: A Study of Famines with Reference to the Indian Sub-Continent|volume=34|number=2|pages=368–389|jstor=2662775|publisher=[[Oxford University Press]]|journal=[[Oxford Economic Papers]]|year=1982|doi=10.1093/oxfordjournals.oep.a041557 |pmid=11620403 }}</ref><ref>{{Cite book |last=Dyson |first=Tim |title=A population history of India: from the first modern people to the present day |date=2018 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-882905-8 |edition=1st |location=Oxford |pages=80–81}}</ref><ref name="Irschick2018">{{citation|last=Irschick|first=Eugene F.|author-link=Eugene F. Irschick|title=A History of the New India: Past and Present|url=https://books.google.com/books?id=wqiaDwAAQBAJ&pg=PA73|year=2018|publisher=Routledge|isbn=978-1-317-43617-1|pages=73–}}</ref> جيڪو بنگال پريزيڊنسي جي ڪل آباديءَ جي لڳ ڀڳ ٽئين حصي جي برابر هو.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=6iNuAAAAMAAJ|last=Peers|first=Douglas M.|year=2006|title=India under colonial rule: 1700–1885|publisher=Pearson Education|isbn=978-0-582-31738-3}}</ref>{{rp|47}} === پاڪستان جو حصو === {{Main|ڊومينين آف پاڪستان|اوڀر بنگال|اوڀر پاڪستان}} {{further|اولھ پاڪستان| بنگال جو ورهاڱو (1947)|انڊيا جو ورھاڱو }} لڳ ڀڳ ٻن صدين جي سڌي برطانوي حڪمراني کان پوءِ، جديد بنگلاديش جون سرحدون [[هندستان جي ورهاڱي]] دوران 15 آگسٽ 1947ع تي [[ريڊڪلف لائين]] تحت [[بنگال جي ورهاڱي (1947ع)|بنگال جي ورهاڱي]] سان مقرر ٿيون.<ref>{{cite journal|last=Chatterji|first=Joya|title=The Fashioning of a Frontier: The Radcliffe Line and Bengal's Border Landscape, 1947–52|volume=33|number=1|year=1999|pages=185–242|publisher=[[Cambridge University Press]]|journal=[[Modern Asian Studies]]|doi=10.1017/S0026749X99003066 |jstor=313155}}</ref> ان وقت هي علائقو [[اوڀر بنگال]] جي نالي سان نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جڏهن ته ٻيو حصو [[اولهه پاڪستان]] هو.<ref>{{cite book|chapter=PAKISTAN PERIOD, 1947–71|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/14.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=4|access-date=13 January 2025}}</ref> اوڀر ۽ اولهه پاڪستان جي وچ ۾ هڪ هزار ميلن کان وڌيڪ جاگرافيائي فاصلو هو، جيڪو بعد ۾ شديد معاشي اڻبرابريءَ جو بنيادي سبب بڻيو.<ref>{{cite journal|last=Sobhan|first=Rehman|title=The Problem of Regional Imbalance in the Economic Development of Pakistan|journal=[[Asian Survey]]|volume=2|number=5|year=1962|pages=31–37|doi=10.2307/3023445 |jstor=3023445}}</ref> [[خواجه ناظم الدين]] اوڀر بنگال جو پهريون وزيراعليٰ ٿيو ۽ [[فريڊرڪ چالمرز بورن]] ان جو گورنر مقرر ٿيو. 1949ع ۾ [[آل پاڪستان عوامي مسلم ليگ]] قائم ٿي. 1950ع ۾ [[اوڀر بنگال قانون ساز اسيمبلي]] زمينداري نظام ۽ مستقل بندوبست کي ختم ڪندي زرعي سڌارا نافذ ڪيا.<ref>[[#Baxter|Baxter]], p. 72</ref> 1953ع ۾ عوامي مسلم ليگ جو نالو تبديل ڪري وڌيڪ "سيڪيولر" [[عوامي ليگ]] رکيو ويو.<ref name="LewisSagar1992">{{cite book |author1=David S. Lewis |author2=Darren J. Sagar|title=Political Parties of Asia and the Pacific: A Reference Guide |url={{GBurl|id=S4uyAAAAIAAJ}}|year=1992|publisher=Longman|isbn=978-0-582-09811-4|page=36|access-date=30 July 2017}}</ref> {{مکيه|بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ}} ثقافتي، لساني، سياسي ۽ معاشي امتياز، 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]]، 1966ع جي [[ڇهن نڪتن واري تحريڪ]]، 1970ع جي چونڊن ۾ [[عوامي ليگ]] جي شاندار ڪاميابي ۽ پوءِ [[آپريشن سرچ لائيٽ]] جي فوجي ڪارروائيءَ، بنگلاديش جي آزاديءَ جي جدوجهد کي جنم ڏنو. 25 مارچ 1971ع تي پاڪستاني حڪومت طرفان فوجي آپريشن شروع ڪيو ويو.<ref>{{cite journal|last=Bose|first=Sarmila|title=Anatomy of Violence: Analysis of Civil War in East Pakistan in 1971|journal=[[Economic and Political Weekly]]|volume=40|number=41|year=2005|pages=4463–4471|jstor=4417267}}</ref> 26 مارچ 1971ع تي پاڪستاني فوج پاران [[شيخ مجيب الرحمان]] جي گرفتاري کان پوءِ، آزادي پسند اڳواڻ ميجر [[ضياءُ الرحمان]] مجيب جي طرفان بنگلاديش جي آزاديءَ جو اعلان نشر ڪيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/zias-declaration-19001 | title=Zia's declaration |work=The Daily Star |date=7 April 2014 }}</ref> ان کان پوءِ نَو مهينن تي مشتمل خوني [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] شروع ٿي، جنهن دوران نسلي بنگالين جي خلاف [[بنگلاديش نسل ڪشي]] به ٿي.<ref>{{cite journal|last=Saikia|first=Yasmin|title=Beyond the Archive of Silence: Narratives of Violence of the 1971 Liberation War of Bangladesh|journal=[[History Workshop Journal]]|number=58|year=2004|volume=58 |pages=275–287|doi=10.1093/hwj/58.1.275 |jstor=25472765}}</ref> آخرڪار 16 ڊسمبر 1971ع تي [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ وارو معاهدو|پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ]] کان پوءِ بنگلاديش هڪ خودمختيار ۽ آزاد رياست طور وجود ۾ آيو. === آزاد بنگلاديش === [[بنگلاديش جو آئين]] 4 نومبر 1972ع تي نافذ ڪيو ويو.<ref>{{cite web|last1=Chakma|first1=Parbon|last2=Saumik|first2=Rafid Azad|url=https://www.thedailystar.net/law-our-rights/news/50-years-bangladesh-constitution-nutshell-3160281|title=50 Years of Bangladesh Constitution In a nutshell|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 November 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ، مجيب جي اڳواڻيءَ واري حڪومت وڏي پيماني تي ڪرپشن ۽ بدانتظامي ۾ ملوث ٿي، جنهن سبب سڄي ملڪ ۾ لاقانونيت ۽ معاشي تباهي پيدا ٿي. [[بڪسال|هڪ پارٽي سوشلزم]] قائم ڪرڻ جون ڪوششون ۽ [[1974ع بنگلاديش ڏڪار|1974ع جو وڏو ڏڪار]] مجيب جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي کان پوءِ 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] جو سبب بڻيا.<ref>{{cite book|chapter=Fall of the Bangabandhu, 1972–75|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/19.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|131}} ان کان پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن عوامي نظم بحال ڪيو، زراعت کي صنعتي بنيادن تي آندو، [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] قائم ڪئي ۽ [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم]] جي قيام جي شروعات ڪئي.<ref>{{cite book|chapter=The Zia Regime and Its Aftermath, 1977–82|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/21.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> ضياءُ الرحمان 1 سيپٽمبر 1978ع تي [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite news |title=BNP vows to continue movement |url=https://www.thedailystar.net/news/politics/bnp-vows-continue-movement-for-democracy-restore-1627522 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |agency=[[United News of Bangladesh|UNB]] |date=1 September 2018 |access-date=3 June 2026}}</ref> 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|رحمان جي قتل]] کان پوءِ ايندڙ ڏهاڪو [[حسين محمد ارشاد]] جي ماتحت [[فوجي آمريت]] جو دور رهيو، جنهن ۾ بنيادي ڍانچي جي ترقي، [[اختيارن جي منتقلي]] جون سڌارا، قومي ملڪيت ۾ آيل صنعتن جي نجڪاري ۽ 1988ع ۾ اسلام کي [[رياستي مذهب]] قرار ڏيڻ شامل هئا.<ref>{{cite book|chapter=THE ERSHAD PERIOD: Achieving Stability, 1982–83|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/90.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Emerging Opposition, 1983–86|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/91.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=https://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Relaxation of Martial Law, 1986–87|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/92.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=More Opposition Pressure|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/93.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|بحالي]] کان پوءِ [[پارلياماني جمهوريت]] [[1991ع بنگلاديشي عام چونڊون|1991ع]] ۾ واپس آئي، ۽ اقتدار بي اين پي جي [[خالده ضياءُ]] ۽ عوامي ليگ جي [[شيخ حسينا]] جي وچ ۾ مٽاسٽا ٿيندو رهيو. هن دور کي [[بيگمن جي جنگ]] سڏيو ويو، جنهن 2024ع تائين 34 سالن لاءِ بنگلاديش جي سياست ۽ تاريخ کي شڪل ڏني.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-42999503|title=Bangladesh grows tired of the Battling Begums|last=Rowlatt|first=Justin|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=11 February 2018|access-date =13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|130}} [[2008ع بنگلاديشي عام چونڊون|2008ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ عوامي ليگ ٻيهر اقتدار ۾ آئي.<ref>{{cite web|url=https://www.voanews.com/a/a-13-2008-12-30-voa9/401556.html|title=Bangladesh's Sheikh Hasina Wins Landslide Election|date=1 November 2009|access-date=14 February 2025|publisher=[[Voice of America]]|last=Herman|first=Steve}}</ref> [[شيخ حسينا]] جي اڳواڻيءَ هيٺ ملڪ معاشي ترقي ڏٺي، پر ساڳئي وقت [[جمهوري پٺتي هٽڻ]]، وڌندڙ [[آمريت پسندي]]، وڏي پيماني تي [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]] ۽ وسيع [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جون ڀڃڪڙيون]] پڻ ڏٺيون.<ref>{{cite web|last1=Ethirajan|first1=Anbarasan|last2=Wong|first2=Tessa|title=Sheikh Hasina: The pro-democracy icon who became an autocrat|url=https://www.bbc.com/news/articles/cg3ee303yxpo|date=6 August 2024|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|access-date=15 January 2025}}</ref> مختلف رپورٽن موجب حسينا ۽ عوامي ليگ حڪومت، ڀارت سان سهڪار جي مدد سان، [[2009ع بنگلاديش رائفلز بغاوت]] منظم ڪئي ته جيئن اهڙن قابل فوجي آفيسرن کي ماريو وڃي، جن کي حسينا پنهنجي اقتدار لاءِ خطرو سمجهندي هئي؛ ان سان [[بنگلاديش فوج]] غير مستحڪم ٿي ۽ عملي طور هڪ پارٽي حڪمراني مضبوط ٿي.<ref>{{cite news |last1=Reporter |first1=Staff |title='Hasina, AL leaders behind BDR mutiny' |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/crime-justice/news/hasina-al-leaders-behind-bdr-mutiny-4047691 |access-date=1 December 2025 |work=The Daily Star |date=1 December 2025 |language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Did India benefit from BDR mutiny? What the probe commission says|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/did-india-benefit-bdr-mutiny-what-probe-commission-says-1299101|website=The Business Standard|date=2025-12-01|access-date=2025-12-01|language=en}}</ref> حسينا [[2014ع بنگلاديشي عام چونڊون|2014ع]]، [[2018ع بنگلاديشي عام چونڊون|2018ع]] ۽ [[2024ع بنگلاديشي عام چونڊون|2024ع جي عام چونڊن]] ۾ لڳاتار ٻيو، ٽيون ۽ چوٿون مدو کٽيو؛ اهي سڀئي چونڊون جعلي هيون ۽ نه [[آزاد ۽ منصفاڻي چونڊ|آزاد نه منصفاڻي]].<ref>{{cite web|url=https://edition.cnn.com/2014/01/06/world/asia/bangladesh-elections/index.html|title=Bangladesh ruling party wins elections marred by boycott, violence|date=6 January 2014|access-date=14 February 2025|publisher=[[CNN]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-46718393|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins landslide in disputed vote|date=31 December 2018|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-67889387|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins fourth term in controversial vote|date=8 January 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|last1=Anbarasan|first1=Ethirajan|last2=Ng|first2=Kelly}}</ref> آمرانه حڪومت خلاف [[جولاءِ بغاوت]] کان پوءِ، حسينا کي [[عدم تعاون تحريڪ (2024ع)|استعيفا ڏيڻ ۽ ڀارت ڀڄڻ]] تي مجبور ڪيو ويو، جيڪو [[جولاءِ 36|5 آگسٽ 2024ع]] تي ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2024/8/5/bangladeshs-sheikh-hasina-forced-to-resign-what-happened-and-whats-next|title=Bangladesh's Sheikh Hasina forced to resign: What happened and what's next?|date=5 August 2024|access-date=14 February 2025|publisher=[[Al Jazeera]]}}</ref> آگسٽ 2024ع ۾ هڪ عبوري حڪومت قائم ٿي، جنهن ۾ نوبل انعام يافته [[محمد يونس]] کي [[بنگلاديش جو چيف ايڊوائيزر|چيف ايڊوائيزر]] بڻايو ويو.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/clyg7we8xvno|title=Yunus sworn in as interim Bangladesh leader|last1=Hussain|first1=Samira|last2=Drury|first2=Flora|date=8 August 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref> [[2026ع بنگلاديشي عام چونڊون|2026ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (بي اين پي) ٻيهر اقتدار ۾ آئي ۽ چيئرمين [[طارق رحمان]] 17 فيبروري 2026ع تي بنگلاديش جي وزيراعظم طور حلف کنيو. [[بنگلاديش جماعت اسلامي]] مکيه مخالف ڌر بڻجي وئي.<ref>{{cite web |title=From a marginal force to opposition party: The rise of Bangladesh Jamaat-e-Islami |url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/marginal-force-opposition-party-rise-bangladesh-jamaat-e-islami-1361786 |website=The Business Standard |access-date=19 February 2026}}</ref> 1990ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان، [[آزاد منڊي]] جي پاليسين ۽ [[معاشي آزادڪاري]] جي قدمن سبب، بنگلاديش اهم معاشي واڌ حاصل ڪئي آهي. اهو دنيا جي [[حقيقي جي ڊي پي واڌ جي شرح موجب ملڪن جي فهرست|تيز ترين وڌندڙ معيشتن]] مان هڪ طور اڀريو، جنهن جي پٺيان ان جي وڏي [[بنگلاديش ۾ ڪپڙي جي صنعت|ڪپڙي جي صنعت]] آهي، جيڪا دنيا ۾ ٻئي نمبر تي وڏي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Bashar|first1=Omar K. M. R.|last2=Khan|first2=Habibullah|title=Liberalisation and Growth in Bangladesh: An Empirical Investigation|volume=32|number=1|date=March 2009|pages=61–76|jstor=40795710|journal=The Bangladesh Development Studies|publisher=[[Bangladesh Institute of Development Studies]] (BIDS) |doi=10.57138/XTYK4544 }}</ref> اهو [[نامياري جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] طور اڀريو آهي، ۽ 2018ع کان پاڙيسري ڀارت جي نامياري في ماڻهو جي ڊي پي کان اڳتي نڪري ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/bangladesh/bangladesh-ranked-41st-largest-economy-in-2019-all-over-the-world-study-1684078|title=Bangladesh 2nd largest economy in South Asia|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 January 2019|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://foreignpolicy.com/2020/10/20/india-falls-behind-bangladesh-gdp/|title=Angst and Denial in India as It's Now Officially Poorer Than Bangladesh|last=Babones|first=Salvatore|date=20 October 2020|access-date=13 January 2025|work=[[Foreign Policy]]}}</ref> بنگلاديش پنهنجي [[بنگلاديش ۾ غربت|غربت جي شرح]] گهٽائڻ ۾ نمايان ڪاميابيون حاصل ڪيون آهن، جيڪا 1971ع ۾ 80 سيڪڙو هئي،<ref>{{cite web|url=https://cri.org.bd/2021/03/26/what-milestones-have-bangladesh-crossed-in-50-years/|title=What milestones have Bangladesh crossed in 50 years|date=26 March 2021|access-date=1 October 2022}}</ref> 1991ع ۾ 44.2 سيڪڙو ٿي،<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/results/2018/11/15/bangladesh-reducing-poverty-and-sharing-prosperity|title=Bangladesh: Reducing Poverty and Sharing Prosperity|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022}}</ref> ۽ 2022ع ۾ 18.7 سيڪڙو تائين گهٽجي وئي.<ref>{{cite news|url=https://pip.worldbank.org/country-profiles/BGD|title=Country Profile – Poverty and Inequality Platform|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 January 2025}}</ref> 21هين صديءَ دوران ان جي [[انساني ترقياتي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقياتي اشاري]] جي واڌ رڳو چين کان گهٽ رهي.<ref>{{cite web|url=https://bangladesh.un.org/en/256074-new-directions-human-development-bangladesh|title=New directions for human development in Bangladesh|date=17 December 2023|access-date=12 February 2025|publisher=United Nations}}</ref> [[سبز منتقلي]] جي حصي طور، بنگلاديش جو صنعتي شعبو [[سبز ڪارخانو|سبز ڪارخانا]] ٺاهڻ ۾ اڳواڻ طور اڀريو آهي، ۽ ملڪ وٽ دنيا ۾ تصديق ٿيل سبز ڪارخانن جو سڀ کان وڏو تعداد آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/green-rmg-factories-how-bangladesh-became-global-champion-939426|title=Green RMG factories: How Bangladesh became a global champion|last=Uddin|first=Jasim|date=12 September 2024|access-date=13 January 2025|work=[[Business Standard]]}}</ref> ان 2017ع کان [[روهنگيا نسل ڪشي]] کان ڀڄندڙ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|هڪ ملين کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن]] کي به پناهه ڏني آهي، جنهن ان جي وسيلن تي دٻاءُ وڌو ۽ ان جي انساني همدردي واري عزم کي نمايان ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unrefugees.org/news/rohingya-refugee-crisis-explained/|title=Rohingya Refugee Crisis Explained|date=22 August 2024|work=[[United Nations Commission on Human Rights]] (UNCHR)|access-date=13 January 2025}}</ref> == جاگرافي == {{Main|بنگلاديش جي جاگرافي}} [[File:Map of Bangladesh-en.svg|thumb|بنگلاديش جو طبعي نقشو]] بنگلاديش [[بنگال جي نار]] تي [[ڏکڻ ايشيا]] ۾ واقع آهي. اهو لڳ ڀڳ مڪمل طور پاڙيسري [[ڀارت]] سان گهيريل آهي، ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ان جي هڪ ننڍڙي سرحد آهي، جيتوڻيڪ اهو [[نيپال]]، [[ڀوٽان]] ۽ چين جي تمام ويجهو واقع آهي. ملڪ کي ٽن علائقن ۾ ورهايو ويندو آهي. ملڪ جو گهڻو حصو زرخيز [[گنگا ڊيلٽا]] تي مشتمل آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو دريائي ڊيلٽا آهي.<ref>{{cite web |author1=Aditi Rajagopal|title=How the World's Largest Delta Might Slowly Go Under Water |url=https://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|website=Discovery|date=8 February 2020|access-date=9 March 2020|archive-date=8 February 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200208052815/http://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|url-status=live}}</ref> ملڪ جا اتر اولهه ۽ وچ وارا حصا [[مدهوپور ٽريڪٽ|مدهوپور]] ۽ [[بارند ٽريڪٽ|بارند]] پليٽون سان ٺهيل آهن. اتر اوڀر ۽ ڏکڻ اوڀر وارا علائقا [[سدا بهار]] جبلن جي سلسلن جو گهر آهن. گنگا ڊيلٽا گنگا، جنهن جو مقامي نالو [[پدما درياهه|پدما]] يا ''پوددا'' آهي، [[برهمپتر درياهه|برهمپتر]]، جنهن کي [[جمنا درياهه (بنگلاديش)|جمنا]] يا ''جومونا'' به چيو وڃي ٿو، ۽ [[ميگھنا درياهه|ميگھنا]] درياهن ۽ انهن جي معاون درياهن جي ميلاپ سان ٺهندو آهي. گنگا، جمنا سان ملي ٿي، جيڪا برهمپتر جو مکيه وهڪرو آهي، ۽ پوءِ ميگھنا سان ملي آخرڪار [[بنگال جي نار]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿي. بنگلاديش کي "دريائن جي ڌرتي" چيو ويندو آهي،<ref>{{cite web |title=No Place Like Home – BANGLADESH: LAND OF RIVERS |url=https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |work=Environmental Justice Foundation |access-date=10 March 2020 |archive-date=30 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200930051647/https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |url-status=live }}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ هتي 57 کان وڌيڪ [[سرحد پار درياهه]] آهن، جيڪي ڪنهن به قومي رياست لاءِ سڀ کان وڌيڪ آهن. پاڻيءَ جا معاملا سياسي طور پيچيده آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بنگلاديش ڀارت کان هيٺاهين وهڪري ۾ واقع آهي.<ref>{{cite book |last=Suvedī |first=Sūryaprasāda |title=International watercourses law for the 21st century |publisher=[[Ashgate Publishing]] |year=2005 |pages=154–166 |isbn=978-0-7546-4527-6}}</ref> بنگلاديش گهڻو ڪري زرخيز ۽ هموار ميداني زمين تي مشتمل آهي. ان جو گهڻو حصو سمنڊ جي سطح کان {{convert|12|m|ft|abbr=on}} کان گهٽ اوچائي تي آهي، ۽ اندازو آهي ته جيڪڏهن سمنڊ جي سطح {{convert|1|m|ft|abbr=on}} وڌي وڃي ته ملڪ جي لڳ ڀڳ 10 سيڪڙو زمين ٻڏي ويندي.<ref name="ali">{{cite journal |last=Ali |first=A. |title=Vulnerability of Bangladesh to climate change and sea level rise through tropical cyclones and storm surges |journal=Water, Air, & Soil Pollution |volume=92 |issue=1–2 |pages=171–179 |year=1996 |bibcode=1996WASP...92..171A |doi=10.1007/BF00175563 }}</ref> ملڪ جو 12 سيڪڙو حصو جابلو نظامن سان ڍڪيل آهي. ملڪ جون [[هاور]] آبي زمينون عالمي ماحولياتي سائنس لاءِ اهميت رکن ٿيون. [[بنگلاديش جي جبلن جي فهرست|بنگلاديش جو سڀ کان اوچو هنڌ]] [[سڪا هافونگ]] آهي، جيڪو ميانمار جي سرحد ڀرسان واقع آهي، ۽ ان جي اوچائي {{convert|1064|m|ft|abbr=on}} آهي.<ref name=CIA/> اڳ ۾ [[ڪيوڪراڊونگ]] يا [[تازنگ ڊونگ]] کي سڀ کان اوچو هنڌ سمجهيو ويندو هو. بنگلاديش ۾ [[ٻيلن جو ڍڪ]] ڪل زميني ايراضيءَ جو لڳ ڀڳ 14 سيڪڙو آهي، جيڪو 2020ع ۾ 1,883,400 هيڪٽرن (ha) ٻيلن جي برابر هو، جڏهن ته 1990ع ۾ اهو 1,920,330 هيڪٽر (ha) هو. 2020ع ۾ قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن 1,725,330 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو، جڏهن ته پوکيل ٻيلن 158,070 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو. قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن مان 0 سيڪڙو کي [[ابتدائي ٻيلو]] قرار ڏنو ويو، يعني اهڙو ٻيلو جيڪو مقامي وڻن جي قسمن تي مشتمل هجي ۽ جتي انساني سرگرميءَ جا واضح نشان نه هجن، ۽ لڳ ڀڳ 33 سيڪڙو ٻيلن وارو علائقو محفوظ علائقن اندر مليو. 2015ع لاءِ، ٻيلن جي 100 سيڪڙو ايراضي [[رياستي ملڪيت|عوامي ملڪيت]] هيٺ ڄاڻائي وئي.<ref>{{Cite book |url=https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |title=Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194 |publisher=Food and Agriculture Organization of the United Nations |year=2023 |archive-date=11 September 2024 |access-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240911122341/https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Global Forest Resources Assessment 2020, Bangladesh |url=https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview |website=Food Agriculture Organization of the United Nations |access-date=19 September 2024 |archive-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240919133606/https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview/ |url-status=live }}</ref> === آبهوا === [[File:Aerosol pollution over Northern India, Bangladesh, and Bay of Bengal.jpg|thumb|خلا مان ورتل تصوير، جنهن ۾ بنگلاديش مٿان آلودگي ڏيکاريل آهي]] [[سرطان جو مدار]] بنگلاديش مان گذري ٿو، تنهنڪري بنگلاديش جي آبهوا گرم خطي واري آهي؛ آڪٽوبر کان مارچ تائين هلڪو سيارو ۽ مارچ کان جون تائين گرم ۽ گهم وارو اونهارو هوندو آهي. ملڪ ۾ ڪڏهن به هوائي گرمي پد {{convert|0|°C}} کان هيٺ رڪارڊ نه ٿيو آهي؛ سڀ کان گهٽ رڪارڊ ٿيل گرمي پد {{convert|1.1|°C}} هو، جيڪو اتر اولهه واري شهر [[ديناجپور]] ۾ 3 فيبروري 1905ع تي رڪارڊ ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://kantaji.com/dinajpurmap.html |title=Map of Dinajpur |website=kantaji.com |archive-url=https://web.archive.org/web/20110713134542/http://kantaji.com/dinajpurmap.html |archive-date=13 July 2011 |access-date=17 April 2015}}</ref> گرم ۽ گهم واري [[چوماسي]] موسم جون کان آڪٽوبر تائين جاري رهي ٿي ۽ ملڪ جي اڪثر برسات جو سبب بڻجي ٿي. قدرتي آفتون، جهڙوڪ [[بنگلاديش ۾ ٻوڏون|ٻوڏون]]، [[اڀرندي طوفان]]، [[ٽورنيڊو]] ۽ [[مدي لهرون]] لڳ ڀڳ هر سال اچن ٿيون،<ref name="NatDis">{{cite book |last=Alexander |first=David E. |title= Natural Disasters |chapter-url= {{GBurl|id=gWHsuGTcF34C|p=532}}|year= 1999|publisher=Kluwer Academic Publishers |isbn=978-0-412-04751-0 |page=532 |chapter=The Third World |orig-date=1993}}</ref> جن سان گڏ [[ٻيلن جي ڪٽائي]]، [[مٽيءَ جي زوال ۽ خرابي]] ۽ [[ڪٽاءُ]] جا اثر پڻ شامل ٿين ٿا. 1970ع ۽ 1991ع وارا [[بنگلاديش جي اڀرندي طوفانن جي فهرست|طوفان]] خاص طور تباهه ڪندڙ هئا؛ [[1991ع بنگلاديش طوفان|پوئين طوفان]] ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا.<ref>"[https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html Beset by Bay's Killer Storms, Bangladesh Prepares and Hopes] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240902065034/https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html |date=2 September 2024 }} ". ''Los Angeles Times''. 27 February 2005</ref> سيپٽمبر 1998ع ۾ بنگلاديش جديد تاريخ جي [[1998ع بنگلاديش ٻوڏون|سڀ کان شديد ٻوڏ]] کي ڏٺو، جنهن کان پوءِ ملڪ جا ٻه ٽهائي حصا پاڻيءَ هيٺ اچي ويا، ۽ 1,000 ماڻهو فوت ٿيا.<ref name="EWG">{{cite book |last=Haggett |first=Peter |title=Encyclopedia of World Geography |chapter-url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |publisher=Marshall Cavendish |year=2002 |isbn=978-0-7614-7308-4 |oclc=46578454 |pages=2, 634 |chapter=The Indian Subcontinent |orig-date=2002 |access-date=25 July 2023 |archive-date=28 March 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182107/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |url-status=live }}</ref> آفتن جي خطري ۾ گهٽتائي لاءِ مختلف بين الاقوامي ۽ قومي قدمن جي نتيجي ۾، ٻوڏن ۽ طوفانن سبب انساني جاني نقصان ۽ معاشي نقصان سالن سان گهٽيا آهن.<ref>{{cite news |last=Raju |first=M. N. A. |title=Disaster Preparedness for Sustainable Development in Bangladesh |url=https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10 |work=Daily Sun |date=10 March 2018 |access-date=26 September 2019 |archive-date=24 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210724074442/https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10}}</ref> [[2007ع ڏکڻ ايشيائي ٻوڏون]] ملڪ جي ڪيترن علائقن کي تباهه ڪري ويون، پنج ملين ماڻهن کي بي گهر ڪيو ۽ لڳ ڀڳ 500 ماڻهو مارجي ويا.<ref>{{cite news |title=Bangladesh flood death toll nears 500, thousands ill |url=http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |agency=[[Reuters]] |date=15 August 2007 |access-date=15 August 2007 |archive-date=5 February 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080205073714/http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |url-status=live }}</ref> [[File:Flooding after 1991 cyclone.jpg|thumb|[[1991ع بنگلاديش طوفان]] کان پوءِ ٻوڏ، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا]] ==== موسمي تبديلي ==== بنگلاديش کي انهن ملڪن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو، جيڪي [[موسمي تبديليءَ جي نازڪ پذيري|موسمي تبديليءَ لاءِ سڀ کان وڌيڪ نازڪ]] آهن.<ref>{{Cite journal |last1=Kulp |first1=Scott A. |last2=Strauss |first2=Benjamin H.|date=29 October 2019|title=New elevation data triple estimates of global vulnerability to sea-level rise and coastal flooding|journal=Nature Communications |volume=10 |issue=1 |page=4844 |bibcode=2019NatCo..10.4844K |doi=10.1038/s41467-019-12808-z |pmc=6820795 |pmid=31664024}}</ref><ref>{{cite web |date=29 October 2019|title=Report: Flooded Future: Global vulnerability to sea level rise worse than previously understood |url=https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood|access-date=3 November 2019|website=climatecentral.org|archive-date=2 November 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191102025006/https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood}}</ref> هڪ صديءَ دوران 508 طوفانن بنگال جي نار واري علائقي کي متاثر ڪيو آهي، جن مان 17 سيڪڙو بابت خيال ڪيو وڃي ٿو ته اهي بنگلاديش جي زمين تي پهتا.<ref>{{Cite book|last=Chaturvedi|first=Sanjay|url=https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67|title=Climate Change and the Bay of Bengal|date=29 April 2016|publisher=Flipside Digital Content Company Inc.|isbn=978-981-4762-01-4|access-date=25 July 2023|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182105/https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67#v=onepage&q&f=false|url-status=live}}</ref> وڌندڙ برساتن، سمنڊ جي سطح ۾ اضافي ۽ اڀرندي طوفانن مان پيدا ٿيندڙ [[قدرتي خطرا]] موسمي تبديليءَ سان وڌڻ جا امڪان آهن، ۽ اهي هر هڪ زراعت، پاڻي ۽ خوراڪ جي سلامتي، انساني صحت ۽ رهائش تي سنگين اثر ڇڏيندا.<ref>{{cite book |url=http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|title=Bangladesh Climate Change Strategy and Action Plan, 2008 |publisher=Ministry of Environment and Forests Government of the People's Republic of Bangladesh|year=2008|isbn=978-984-8574-25-6|archive-url=https://web.archive.org/web/20091007060017/http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|archive-date=7 October 2009}}</ref> اندازو آهي ته 2050ع تائين سمنڊ جي سطح ۾ ٽي فوٽ اضافو لڳ ڀڳ 20 سيڪڙو زمين کي ٻوڙي ڇڏيندو ۽ 30 ملين کان وڌيڪ ماڻهن کي بي گهر ڪندو.<ref>{{cite web |last=Glennon |first=Robert|title=The Unfolding Tragedy of Climate Change in Bangladesh |url=https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171201040750/https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|archive-date=1 December 2017|access-date=23 November 2017}}</ref> بنگلاديش ۾ [[سمنڊ جي سطح ۾ اضافو]] واري خطري کي منهن ڏيڻ لاءِ [[بنگلاديش ڊيلٽا پلان 2100]] شروع ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100 |title=Bangladesh Delta Plan 2100|publisher=The Dutch water sector|access-date=24 September 2019|date=20 May 2019|archive-date=13 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230513135800/https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Bangladesh Delta Plan (BDP) 2100}}</ref> === حياتياتي گوناگوني === [[File:Bengal Tiger gets down in a shallow canal in Sundarban.jpg|thumb|[[بنگال ٽائيگر]]، قومي جانور، سندربن ۾]] بنگلاديش [[انڊوملايائي علائقو]] ۾ واقع آهي، ۽ اهو چئن خشڪي وارن ماحولياتي علائقن ۾ اچي ٿو: [[هيٺين گنگا ميدانن جا نم پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، [[ميزورام–منيپور–ڪاچن مينهن وارا ٻيلا]]، [[سندربن تازو پاڻي دلدلي ٻيلا]]، ۽ [[سندربن مينگروو]].<ref name="DinersteinOlson2017">{{cite journal |last1=Dinerstein |first1=Eric |last2=Olson |first2=David |last3=Joshi |first3=Anup |last4=Vynne |first4=Carly |last5=Burgess |first5=Neil D. |last6=Wikramanayake |first6=Eric |last7=Hahn |first7=Nathan |last8=Palminteri |first8=Suzanne |last9=Hedao |first9=Prashant |last10=Noss |first10=Reed |last11=Hansen |first11=Matt |last12=Locke |first12=Harvey |last13=Ellis |first13=Erle C |last14=Jones |first14=Benjamin |last15=Barber |first15=Charles Victor |last16=Hayes |first16=Randy |last17=Kormos |first17=Cyril |last18=Martin |first18=Vance |last19=Crist |first19=Eileen |last20=Sechrest |first20=Wes |last21=Price |first21=Lori |last22=Baillie |first22=Jonathan E. M. |last23=Weeden |first23=Don |last24=Suckling |first24=Kierán |last25=Davis |first25=Crystal |last26=Sizer |first26=Nigel |last27=Moore |first27=Rebecca |last28=Thau |first28=David |last29=Birch |first29=Tanya |last30=Potapov |first30=Peter |last31=Turubanova |first31=Svetlana |last32=Tyukavina |first32=Alexandra |last33=de Souza |first33=Nadia |last34=Pintea |first34=Lilian |last35=Brito |first35=José C. |last36=Llewellyn |first36=Othman A. |last37=Miller |first37=Anthony G. |last38=Patzelt |first38=Annette |last39=Ghazanfar |first39=Shahina A. |last40=Timberlake |first40=Jonathan |last41=Klöser |first41=Heinz |last42=Shennan-Farpón |first42=Yara |last43=Kindt |first43=Roeland |last44=Lillesø |first44=Jens-Peter Barnekow |last45=van Breugel |first45=Paulo |last46=Graudal |first46=Lars |last47=Voge |first47=Maianna |last48=Al-Shammari |first48=Khalaf F. |last49=Saleem |first49=Muhammad|title=An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm |journal=BioScience|volume=67|issue=6|year=2017|pages=534–545 |doi=10.1093/biosci/bix014 |pmid=28608869 |pmc=5451287}}</ref> ان جي ماحوليات ۾ ڊگهو سامونڊي ڪنارو، گهڻا [[بنگلاديش جي درياهن جي فهرست|درياهه ۽ معاون درياهه]]، ڍنڍون، [[آبي زمين]]ون، سدا بهار ٻيلا، نيم سدا بهار ٻيلا، جابلو ٻيلا، نم [[پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، تازو پاڻي دلدلي ٻيلا ۽ ڊگهي گاهه واري هموار زمين شامل آهن. بنگلاديش جو ميدان پنهنجي زرخيز [[دريائي لَٽَ]] واري مٽيءَ لاءِ مشهور آهي، جيڪا وسيع پوک کي سهارو ڏئي ٿي. ملڪ ۾ سرسبز ٻوٽن جو غلبو آهي، ۽ ڳوٺ اڪثر [[آم]]، [[ڪٺل]]، [[بانس]]، [[ڇاليا]]، [[ناريل]] ۽ [[کجور]] جي باغن ۾ لڪل هوندا آهن.<ref name="global.britannica.com">[http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life Bangladesh | history – geography :: Plant and animal life] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140203195926/http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life|date=3 February 2014}}. ''Encyclopædia Britannica''.</ref> ملڪ ۾ ٻوٽن جي زندگيءَ جون 6000 تائين جنسون آهن، جن ۾ 5000 گلدار ٻوٽا شامل آهن.<ref>{{cite web |url=http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna|title=Flora and Fauna – Bangladesh high commission in India |website=Bangladesh High Commission, New Delhi |archive-url=https://web.archive.org/web/20130820012655/http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna |archive-date=20 August 2013}}</ref> آبي ذخيرن ۽ آبي زمينن جا نظام ڪيترن آبي ٻوٽن لاءِ رهائشگاهه فراهم ڪن ٿا. [[نيمفياسي|واٽر للي]] ۽ [[ڪنول]] چوماسي موسم ۾ نمايان طور وڌن ٿا. ملڪ ۾ [[بنگلاديش جي محفوظ علائقن جي فهرست|60 جهنگلي جيوت پناهه گاهون]] آهن.<ref>{{cite web |year=2026|title=Protected Area Profile for Bangladesh from the World Database of Protected Areas|url=https://www.protectedplanet.net/country/BGD|access-date=22 February 2026|website=[[World Database on Protected Areas]]}}</ref> بنگلاديش [[سندربن]] جي گهڻي حصي جو گهر آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي، ۽ ڏکڻ اولهه واري ساحلي علائقي ۾ {{convert|6000|km2}} ايراضيءَ تي پکڙيل آهي. اهو ٽن محفوظ پناهه گاهن ۾ ورهايل آهي: [[سندربن ڏکڻ جهنگلي جيوت پناهه گاهه|ڏکڻ]]، [[سندربن اوڀر جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اوڀر]]، ۽ [[سندربن اولهه جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اولهه]] علائقا. هي ٻيلو يونيسڪو عالمي ورثي واري ماڳ آهي.<ref>{{Cite web |title=The Sundarbans |url=https://whc.unesco.org/en/list/798/ |access-date=2026-02-21 |website=[[UNESCO]] |language=en}}</ref> اتر اوڀر وارو سليٽ علائقو هاور آبي زمينن جو گهر آهي، جيڪو هڪ منفرد ماحولياتي نظام آهي. ان ۾ [[اڀرندي ۽ نيم اڀرندي مخروطي ٻيلا]]، هڪ [[تازو پاڻي دلدلي ٻيلو]]، ۽ گڏيل پن ڇڻڻ وارا ٻيلا پڻ شامل آهن. ڏکڻ اوڀر وارو چٽاگانگ علائقو سدا بهار ۽ نيم سدا بهار جابلو جهنگلن تي مشتمل آهي. وچ بنگلاديش ۾ ميداني سال ٻيلو شامل آهي، جيڪو غازيپور، [[ٽنگائل]] ۽ [[ميمڻ سنگهه]] ضلعن سان گڏ پکڙيل آهي.<ref>{{Cite journal|last=Rahman |first=Mohammed Mahabubur |last2=Rahman |first2=Md. Motiur |last3=Guogang |first3=Zhang |last4=Islam |first4=Kazi Shakila |date=1 March 2010 |title=A Review of the Present Threats to Tropical Moist Deciduous Sal (Shorea Robusta) Forest Ecosystem of Central Bangladesh |url=https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/194008291000300108 |access-date=2026-02-21 |website=[[Sage Journals]] |language=en |doi=10.1177/194008291000300108}}</ref> [[سينٽ مارٽن ٻيٽ]] ملڪ جو واحد [[مرجاني ريف]] آهي.<ref>{{Cite web |last=Kuddus |first=Abdul |date=2025-03-03 |title=Is St Martin's actually a 'coral island', what do researchers say? |url=https://en.prothomalo.com/environment/9rpuv1x2ra |access-date=2026-02-21 |website=[[Prothom Alo]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي ٻيلن، دلدلن، وڻڪار وارن علائقن ۽ جبلن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهنگلي جيوت|جهنگلي جيوت]] گهڻي مقدار ۾ موجود آهي.<ref name="global.britannica.com"/> جانورن جي وڏي اڪثريت {{convert|150000|km2}} جي رهائشگاهه اندر رهي ٿي.<ref>{{cite news |author1=Soraya Auer |author2=Anika Hossain |date=7 July 2012 |title=Lost Wards of the State |url=http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm|work=The Daily Star|access-date=14 February 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150214120509/http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm |archive-date=14 February 2015 |url-status=live}}</ref> [[بنگال ٽائيگر]]، [[بادلدار چيتو]]، [[کاري پاڻيءَ جو مگرمڇ]]، [[ڪارو پينٿر]] ۽ [[مڇي خور ٻلي]] سندربن جا اهم شڪاري جانور آهن.<ref>{{cite book|author=Peter Haggett|title=Encyclopedia of World Geography|url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|year=2001|publisher=Marshall Cavendish|isbn=978-0-7614-7289-6|page=2620|access-date=20 January 2017|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182110/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|url-status=live}}</ref> اتر ۽ اوڀر بنگلاديش [[ايشيائي هاٿي]]، [[هولاڪ گبن]]، [[ايشيائي ڪارو رڇ]] ۽ [[اورينٽل پائڊ هورن بل]] جو گهر آهي.<ref name="bearprojectbd.weebly.com">{{cite web |url=http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|title=Bears in Bangladesh|website=Bangladesh Bear Project|access-date=14 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150214061240/http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|archive-date=14 February 2015|url-status=live}}</ref> [[چيتل]] هرڻ ڏکڻ اولهه وارن وڻڪار وارن علائقن ۾ وڏي پيماني تي ڏسڻ ۾ اچن ٿا. ٻين جانورن ۾ [[ڪاري وڏي گلھري]]، [[ٽوپي دار لنگور]]، [[بنگال لومڙي]]، [[سامبر هرڻ]]، [[جهنگلي ٻلي]]، [[ڪنگ ڪوبرا]]، [[جهنگلي سوئر]]، [[نيولا]]، [[پينگولين]]، [[پائٿن (نسل)|پائٿن]] ۽ [[ايشيائي واٽر مانيٽر|واٽر مانيٽر]] شامل آهن. بنگلاديش ۾ [[ايراواڊي ڊولفن|ايراواڊي]] ۽ [[ڏکڻ ايشيائي درياهي ڊولفن|گنگا ڊولفن]] جي سڀ کان وڏين آبادين مان هڪ موجود آهي.<ref>{{cite web |url=http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|title=6,000 Rare, Large River Dolphins Found in Bangladesh|work=National Geographic|date=March 2009|access-date=13 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20141012093653/http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|archive-date=12 October 2014}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻه جيون]] جون 53، رينگڻ وارن جانورن جون 139، [[سامونڊي رينگڻ وارا جانور|سامونڊي رينگڻ وارن جانورن]] جون 19 ۽ [[سامونڊي ٿڃائتا جانور|سامونڊي ٿڃائتن]] جون 5 جنسون آهن. ان ۾ [[بنگلاديش جي پکين جي فهرست|پکين جون 628 جنسون]] پڻ آهن.<ref>{{cite news |last1=Hossain |first1=Muhammad Selim |date=23 May 2009 |title=Conserving biodiversity must for survival |url=http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |work=The Daily Star |access-date=30 May 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150530100603/http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |archive-date=30 May 2015 |url-status=live}}</ref> گذريل صديءَ دوران بنگلاديش ۾ ڪيترائي جانور ختم ٿي ويا، جن ۾ هڪ سينگ ۽ ٻه سينگ وارا [[گينڊا]] ۽ عام [[مور]] شامل آهن. انساني آبادي شهري علائقن ۾ مرڪوز آهي، جنهن ڪري ٻيلن جي ڪٽائي ڪنهن حد تائين محدود رهي آهي. تيز شهري واڌ قدرتي رهائشگاهن لاءِ خطرو بڻجي وئي آهي. ملڪ ۾ ماحولياتي مسئلا وسيع آهن؛ ڪپڙي جي صنعت سبب [[ڌليشوري درياهه]] جي آلودگي ۽ چڪريا سندربن ۾ جهينگن جي پوک کي عالمن [[ماحولياتي قتل]] طور بيان ڪيو آهي.<ref>{{cite book |last1=Suny |first1=Rabby Us |last2=Sarkar |first2=Oliver Tirtho |last3=Hasan |first3=Md. Abid |title=Politics of Climate Change |chapter=Political Economy of River Ecocide in Bangladesh: A Study in the Context of Dhaleshwari River |date=2023 |pages=83–103 |doi=10.1142/9789811263750_0005 |isbn=978-981-12-6374-3 }}</ref><ref>{{Cite journal |last=Zaman |first=Samia |date=7 June 2023 |title=The Bangladesh Environmental Humanities Reader: by Samina Luthfa, Mohammad Tanzimuddin Khan, and Munasir Kamal, Lanham, Lexinton Books, 2022 ISBN 978-1-4985-9913-9 and 978-1-4985-9914-6 |journal=Environmental Politics |volume=32 |issue=4 |pages=752–754 |doi=10.1080/09644016.2023.2192149 |doi-access=free}}</ref> جيتوڻيڪ ڪيترائي علائقا قانون هيٺ محفوظ آهن، پر ڪجهه بنگلاديشي جهنگلي جيوت هن واڌ سبب خطري ۾ آهي. [[بنگلاديش ماحوليات تحفظ ايڪٽ]] 1995ع ۾ نافذ ڪيو ويو. حڪومت ڪيترن علائقن کي [[ماحولياتي طور نازڪ علائقو]] قرار ڏنو آهي، جن ۾ آبي زمينون، ٻيلا ۽ درياهه شامل آهن. [[سندربن ٽائيگر پروجيڪٽ]] ۽ بنگلاديش بيئر پروجيڪٽ تحفظ کي مضبوط ڪرڻ واريون اهم شروعاتون آهن.<ref name="bearprojectbd.weebly.com"/> بنگلاديش 3 مئي 1994ع تي ريو [[حياتياتي گوناگوني بابت ڪنوينشن]] جي توثيق ڪئي.<ref name="cbd.int">{{cite web |url=http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|title=Bangladesh – Country Profile|website=cbd.int|access-date=16 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150217020013/http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|archive-date=17 February 2015|url-status=live}}</ref> 2014 مطابق ملڪ پنهنجي [[حياتياتي گوناگوني عمل جو منصوبو|قومي حياتياتي گوناگوني حڪمت عملي ۽ عمل منصوبي]] کي نظرثاني ڪرڻ لاءِ تيار هو.<ref name="cbd.int"/> == حڪومت ۽ سياست == {{Multiple image | caption_align = center | total_width = 300 | image1 = Mohammed Shahabuddin official portrait.jpg | caption1 = [[محمد شهاب الدين]]<br /><small>[[بنگلاديش جو صدر|صدر]]</small> | image2 = Tarique Rahman at meeting on Farmer cards, Cabinet Division, Secretariat, Dhaka, 2026-02-23 (cropped).jpg | caption2 = [[طارق رحمان]]<br /><small>[[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]]</small> }} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = National Assembly of Bangladesh (10).jpg | caption1 = [[جاتيا سنگساد ڀَون|قومي پارليامينٽ]] جي عمارت [[شير بنگلا نگر]] ۾، جيڪو هڪ پاڙو آهي ۽ ان جو نالو بنگال جي پهرئين [[بنگال جو وزيراعظم|وزيراعظم]] جي نالي تي رکيل آهي | image2 = Bangabhaban.jpg | caption2 = [[بنگڀون]]، جنهن جي معنيٰ ''بنگال هائوس'' آهي، بنگلاديش جو [[صدارتي محل]] آهي. اصل ۾ اهو [[هندستان جو وائسراءِ|هندستان جي وائسراءِ]] ۽ [[بنگال پريزيڊنسي جي گورنرن جي فهرست|بنگال جي گورنر]] لاءِ گهر هو. }} [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] موجب بنگلاديش هڪ [[وحداني رياست]]<ref name="gov2"/> ۽ ''[[قانوني طور]]'' [[نمائنده جمهوريت]] آهي، جنهن ۾ [[ويسٽ منسٽر نظام|ويسٽ منسٽر]] طرز جو [[پارلياماني جمهوريه|پارلياماني نظام]]<ref name="gov0"/> ۽ [[عام ووٽ جو حق]] موجود آهي.<ref name="gov">{{cite journal|last=Jahan|first=Rounaq|title=The Parliament of Bangladesh: Representation and Accountability|doi=10.1080/13572334.2014.975470|year=2014|pages=250–269|journal=[[The Journal of Legislative Studies]]|volume=21|issue=2}}</ref> [[بنگلاديش جي حڪومت|حڪومت]] کي ٽن ٿنڀن ۾ ورهائي سگهجي ٿو: انتظاميه، مقننه ۽ [[بنگلاديش جي عدليه|عدليه]]. اهي سڀ جوابدهي، شفافيت ۽ [[اختيارن جي ورهاست|اختيارن جي نگراني ۽ توازن]] کي يقيني بڻائڻ لاءِ ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/explained/news/explained-the-branches-bangladeshs-government-3512581|title=Explained: The branches of Bangladesh's government|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2024|access-date=20 January 2025|last=Siddiquee|first=Ayaan Shams}}</ref> آزاديءَ کان وٺي [[عوامي ليگ]] (AL) ۽ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (BNP) بنگلاديش جي سڀ کان طاقتور [[بنگلاديش جون سياسي پارٽيون|سياسي پارٽين]] مان ٻه رهيون آهن.<ref name="gov0">{{cite journal|last=Shah|first=Aqil|title=Democracy Deadlocked in Bangladesh|journal=[[Current History]]|volume=115|number=780|year=2016|pages=130–135|doi=10.1525/curh.2016.115.780.130 |jstor=48614157}}</ref> * حڪومت جو پهريون ٿنڀو انتظامي عضوو آهي، جنهن کي ملڪ جي انتظام جي ذميواري ڏني وئي آهي.<ref name="gov2"/> انتظامي اختيار گهڻو ڪري [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] وٽ هوندا آهن، جيڪو [[حڪومت جو سربراهه]] هوندو آهي ۽ [[بنگلاديش جي ڪابينا|ڪابينا]] جي نگراني ڪندو آهي.<ref name="gov2"/> پارلياماني حڪومت جو مدو پنج سال هوندو آهي. مختلف وزير انتظامي عضوي جو وڏو حصو بڻجن ٿا، سرڪاري کاتن جي نگراني ڪن ٿا ۽ پاليسيون ٺاهين ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش سول سروس|سول سروس]] وزيرن کي پاليسي لاڳو ڪرڻ ۾ مدد ڪري ٿي.<ref name="gov2"/> سڀ اختيار پاليسيون ٺاهڻ، عوامي خدمتون سنڀالڻ ۽ قومي ترقياتي منصوبا لاڳو ڪرڻ لاءِ گڏجي ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] رسمي [[رياست جو سربراهه]] آهي، جنهن جي اختيارن ۾ پارليامينٽ مان منظور ٿيل بلن کي قانون بڻائڻ لاءِ صحيح ڪرڻ، حڪومت جي استحڪام ۽ تسلسل کي برقرار رکڻ،<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|هٿياربند فوجن]] جي ڪمانڊر اِن چيف طور فرض انجام ڏيڻ<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24615.html|title=61.Supreme command|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> ۽ سڀني يونيورسٽين جو [[چانسلر]] هجڻ شامل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-447.html|title=The Dhaka University Order, 1973 (President's Order).|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٻيو ٿنڀو مقننه عضوو آهي، جنهن کي [[جاتيا سنگساد]]، يعني قوم جو گهر، پڻ چيو ويندو آهي.<ref name="parliament">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24619.html|title=65. Establishment of Parliament|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> شهري پارليامينٽ جا ميمبر چونڊين ٿا.<ref name="gov2"/> [[هڪ ايواني]] پارليامينٽ ۾ 350 ميمبر آهن، جن ۾ 300 ميمبر [[فرسٽ پاسٽ دي پوسٽ]] نظام تحت چونڊيا وڃن ٿا، ۽ 50 ميمبر [[عورتن جي بااختياري]] لاءِ مخصوص سيٽن تي مقرر ٿين ٿا.<ref name="parliament"/><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/women-mps-reserved-seats-how-empowered-are-they-really-3601271|title=Women MPs in reserved seats: How empowered are they really?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2024|access-date=20 January 2025|last=Hasan|first=Rashidul}}</ref> [[بنگلاديش جي آئين جو آرٽيڪل 70]] پارليامينٽ جي ميمبرن کي پنهنجي پارٽي جي خلاف ووٽ ڏيڻ کان روڪي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/backpage/article-70-constitution-its-safeguard-democracy-1581670|title=Article 70 of Constitution: It's a safeguard for democracy|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=26 May 2018|access-date=20 January 2025}}</ref> پارليامينٽ جي صدارت [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] ڪندو آهي، جيڪو صدر کان پوءِ ٻئي نمبر تي هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24603.html|title=54.Speaker to act as President during absence, etc.|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٽيون ٿنڀو عدليه آهي، جيڪا قانون جي تشريح، تڪرارن جي حل ۽ انصاف برقرار رکڻ جي ذميوار آهي.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ|سپريم ڪورٽ]] سڀ کان اعليٰ عدالت آهي، جيڪا [[اپيليٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|اپيليٽ ڊويزن]] ۽ [[هاءِ ڪورٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|هاءِ ڪورٽ ڊويزن]] ۾ ورهايل آهي.<ref name="court">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/part-details-203.html|title=THE JUDICIARY|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref><ref name="gov2"/> ان جي اڳواڻي [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] ڪندو آهي.<ref name="court"/> عدليه وٽ ڪنهن قانون جي آئيني حيثيت جاچڻ ۽ قانوني علاج مهيا ڪرڻ جو اختيار آهي. اها شهرين جا حق بچائي ٿي، قانون جي منصفاڻي لاڳو ٿيڻ کي يقيني بڻائي ٿي ۽ حڪومت اندر اختيارن جو توازن برقرار رکي ٿي.<ref name="gov2"/> عدالتن وٽ [[بنگلاديش ۾ عدالتي جائزو|عدالتي جائزي]] ۾ وسيع اختيار آهن، ۽ عدالتي [[نظير]] کي آئين جي آرٽيڪل 111 تحت حمايت حاصل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24668.html|title=111.Binding effect of Supreme Court judgments|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> عدليه ۾ ضلعي ۽ ميٽروپوليٽن عدالتون شامل آهن، جيڪي ديواني ۽ فوجداري عدالتن ۾ ورهايل آهن. ججن جي کوٽ سبب عدليه ۾ ڪيسن جو وڏو ڍير موجود آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/editorial/news/huge-case-backlog-only-hurting-citizens-3306391|title=Huge case backlog only hurting citizens|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 April 2023|access-date=20 January 2025}}</ref> [[انٽرنيشنل انسٽيٽيوٽ فار ڊيموڪريسي اينڊ اليڪٽورل اسسٽنس|انٽرنيشنل IDEA]] جي گلوبل اسٽيٽ آف ڊيموڪريسي (GSoD) انڊيڪسز ۽ ڊيموڪريسي ٽريڪر موجب، بنگلاديش مجموعي جمهوري معيارن ۾ هيٺين حد ۾ اچي ٿو، خاص طور سياسي نمائندگي ۾ ڪمزوريون آهن، جن ۾ معتبر چونڊون، شامل ووٽ جو حق ۽ چونڊيل حڪومت شامل آهن.<ref>{{Cite web |title=Bangladesh {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/bangladesh |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |title=Home {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/ |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref><ref>{{Cite web |title=Global State of Democracy Indices {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/gsod-indices |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref> === انتظامي ورهاست === {{Main|بنگلاديش جي انتظامي جاگرافي}} {{Bangladesh Divisions Image Map}} بنگلاديش کي اٺ انتظامي ڊويزنن ۾ ورهايو ويو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|publisher=Bangladesh Government|title=National Web Portal of Bangladesh|date=15 September 2015|access-date=23 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150923061605/http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|archive-date=23 September 2015|url-status=live}}</ref><ref name="CIA">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=15 May 2007 |year=2007}}</ref><ref>{{cite news |url=http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |title=Rangpur becomes a divivion |work=bdnews24.com |date=25 January 2010 |access-date=6 August 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150903184553/http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |archive-date=3 September 2015 |url-status=live}}</ref> ۽ هر ڊويزن جو نالو ان جي مرڪزي شهر تي رکيل آهي: [[باريسال ڊويزن|باريسال]]، سرڪاري طور ''باريشال''<ref name="namechange">{{cite news |url=https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|title=Bangladesh changes English spellings of five districts|work=bdnews24.com|date=2 April 2018|access-date=1 October 2019 |archive-date=15 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201215091950/https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|url-status=live}}</ref>، [[چٽاگانگ ڊويزن|چٽاگانگ]]، سرڪاري طور ''چٽوگرام''<ref name="namechange" />، [[ڍاڪا ڊويزن|ڍاڪا]]، [[کُلنا ڊويزن|کُلنا]]، [[ميمڻ سنگهه ڊويزن|ميمڻ سنگهه]]، [[راجشاهي ڊويزن|راجشاهي]]، [[رنگپور ڊويزن|رنگپور]]، ۽ [[سليٽ ڊويزن|سليٽ]]. ڊويزنون ضلعن، يعني ''ضلعن''، ۾ ورهايل آهن. بنگلاديش ۾ 64 ضلعا آهن، ۽ هر ضلعو ''اپازيلا''، يعني سب ضلعن، يا ''ٿانا'' ۾ ورهايل آهي. هر پوليس اسٽيشن جي اندر وارو علائقو، سواءِ ميٽروپوليٽن علائقن جي، ''[[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|يونينن]]'' ۾ ورهايل آهي، ۽ هر يونين ڪيترن ڳوٺن تي مشتمل هوندي آهي. ميٽروپوليٽن علائقن ۾ پوليس اسٽيشنون وارڊن ۾ ورهايل آهن، جيڪي وري ''محلن'' ۾ ورهايل آهن. ڊويزن يا ضلعي سطح تي ڪو به چونڊيل نمائندو ناهي، ۽ انتظام رڳو سرڪاري عملدارن تي مشتمل هوندو آهي. هر يونين، يا وارڊ، ۾ چيئرمين ۽ ڪيترن ميمبرن لاءِ سڌيون چونڊون ٿينديون آهن. 1997ع ۾ پارليامينٽ قانون منظور ڪيو، جنهن تحت هر يونين ۾ 12 مان ٽي سيٽون عورتن لاءِ مخصوص ڪيون ويون.<ref>''Local Government Act'', No. 20, 1997</ref> {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; border:2px solid #8fb3d9; background:#f8fbff;" |+ style="background:#d9ecff; color:#003366; font-weight:bold; padding:0.4em;" | بنگلاديش جون انتظامي ڊويزنون |- ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | [[بنگلاديش جون ڊويزنون|ڊويزن]] ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گاديءَ جو شهر ! scope="col" data-sort-type="date" style="background:#b7d7f0;" | قيام ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | پکيڙ (km<sup>2</sup>)<br /><ref>{{cite web |url=http://www.dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |title=Health Bulletin 2016 |website=Directorate General of Health Services |page=14 |access-date=7 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170613050056/http://dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |archive-date=13 June 2017 |url-status=live}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | 2021ع آبادي<br />(اندازي مطابق)<ref>{{cite web |url=http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |title=Population Projection of Bangladesh: Dynamics and Trends, 2011–2061 |date=November 2015 |website=Bangladesh Bureau of Statistics |pages=25–28}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گهاٽائي<br />2021ع |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال]] | 1 جنوري 1993ع | 13,225 | 9,713,000 | 734 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ]] | 1 جنوري 1829ع | 33,909 | 34,747,000 | 1,025 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا]] | 1 جنوري 1829ع | 20,594 | 42,607,000 | 2,069 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا]] | 1 آڪٽوبر 1960ع | 22,284 | 18,217,000 | 817 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه]] | 14 سيپٽمبر 2015ع | 10,584 | 13,457,000 | 1,271 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي]] | 1 جنوري 1829ع | 18,153 | 21,607,000 | 1,190 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور، بنگلاديش|رنگپور]] | 25 جنوري 2010ع | 16,185 | 18,868,000 | 1,166 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ]] | 1 آگسٽ 1995ع | 12,635 | 12,463,000 | 986 |} === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Diplomatic relations of Bangladesh.svg | caption1 = اهي ملڪ، جن جا بنگلاديش سان سفارتي لاڳاپا آهن | image2 = | caption2 = }} بنگلاديش کي [[عالمي سياست]] ۾ هڪ [[وچولي طاقت]] سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|title=Bangladesh at 50: On the Path to Becoming a Middle Power|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=16 December 2021 |last=Hassan |first=Asif Muztaba|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|url-status=live}}</ref> اهو [[هند-پئسفڪ]] جي جيوسياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|title=Understanding the Importance of Bangladesh in the Bay of Bengal and the Indo-Pacific |last=Karim |first=Tariq A.|date=21 May 2022|publisher=[[National Bureau of Asian Research]]|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|url-status=live}}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ اهو ڏکڻ ايشيا ۽ ڏکڻ اوڀر ايشيا جي وچ ۾ حڪمت عمليءَ واري هنڌ تي واقع آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Connecting South Asia and Southeast Asia: A Bangladesh Country Study|date=September 2014|publisher=[[Asian Development Bank]]|access-date=26 September 2022|number=500 |last1=Rahman |first1=Mustafizur |last2=Moazzem |first2=Khondaker Golam |last3=Chowdhury |first3=Mehruna Islam |last4=Sehrin |first4=Farzana}}</ref> بنگلاديش 1972ع ۾ [[قومن جي دولت مشترڪه]] ۾ ۽ 1974ع ۾ گڏيل قومن ۾ شامل ٿيو.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048 |title=Bangladesh enters Commonwealth |last=Sajen |first=Shamsuddoza|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 April 2020 |access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153013/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|title=Bangladesh marks 40 years as Member State of the UN |publisher=United Nations|date=26 September 2014|access-date=26 September 2022 |last=Chaudhury |first=Dipanjan Roy|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153010/https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|url-status=live}}</ref> اهو موسمي تبديلي، ايٽمي هٿيارن جي عدم ڦهلاءُ، واپاري پاليسي ۽ غير روايتي سلامتي جي مسئلن تي گهڻ طرفي سفارتڪاري تي ڀاڙي ٿو.<ref>{{cite web |url=https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | title=Roundtable on 'Non Traditional Security Threats in the Indo-Pacific Region' – NTS-Asia | date=30 August 2022 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184723/https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | url-status=live }}</ref> بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] جي قيام ۾ اڳواڻي ڪئي، جيڪو [[هندستاني برصغير]] ۾ علائقائي سفارتڪاري جو اهم فورم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |last1=De |first1=Prabir |last2=Bhattacharyay |first2=Biswa N.|title=Prospects of India–Bangladesh Economic Cooperation: Implications for South Asian Regional Cooperation|publisher=[[Asian Development Bank]]|date=September 2007|access-date=27 September 2022}}</ref> اهو 1974ع ۾ [[اسلامي تعاون تنظيم]] ۾ شامل ٿيو،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177|title=Bangladesh an example of religious harmony: OIC|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=21 March 2021|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102404/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177 |url-status=live}}</ref> ۽ [[ڊي-8 اقتصادي تعاون تنظيم|ڊيولپنگ-8]] جو باني ميمبر آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=1 August 2022|access-date=27 September 2022|title=Bangladesh receives "International Peace Award" as D-8 founding member|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|url-status=live}}</ref> تازو بنگلاديش [[عالمي بئنڪ]] جي سهڪار سان علائقائي واپار ۽ ٽرانسپورٽ رابطن کي هٿي ڏيڻ تي ڌيان ڏنو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | title=Regional Trade and Connectivity in South Asia Gets More Than $1 Billion Boost from World Bank | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184718/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | url-status=live }}</ref> اهو پنهنجي اهم پرڏيهي پاليسي مقصدن مان هڪ طور [[آسيان ۾ بنگلاديش جي شموليت|آسيان ۾ شامل ٿيڻ جي ڪوشش]] پڻ ڪري رهيو آهي.<ref name=":5">{{Cite news |title=Ultimate goal is to join ASEAN as a full member |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/trade-market/ultimate-goal-is-to-join-asean-as-a-full-member-1743783067 |access-date=2025-07-12 |work=The Financial Express |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=2024-09-05 |title=Will Bangladesh join Asean? Maritime arbitration wins favour Dhaka |url=https://www.scmp.com/week-asia/politics/article/3277348/will-bangladesh-join-asean-maritime-arbitration-wins-and-cultural-links-favour-dhaka |access-date=2025-07-17 |website=South China Morning Post |language=en}}</ref><ref>{{cite web |last=Rahman |first=Mohammad Tariqur |date=8 February 2025 |title=Perhaps: Should Bangladesh be a member of ASEAN? |url=https://apakhabartv.com/2025/02/08/perhaps/ |access-date=17 July 2025 |website=ApakhabarTV}}</ref> ڍاڪا [[بمسٽيڪ]] جو صدر دفتر رکي ٿو، جيڪا [[بنگال جي نار تي ڀاڙيندڙ ملڪ|بنگال جي نار سان لاڳاپيل ملڪن]] کي گڏ ڪندڙ تنظيم آهي. پاڙيسري ميانمار سان [[بنگلاديش–ميانمار لاڳاپا|لاڳاپا]] 2016–2017ع کان سخت ڇڪتاڻ جو شڪار آهن، جڏهن 700,000 کان وڌيڪ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|روهنگيا پناهگير]] غيرقانوني طور بنگلاديش ۾ داخل ٿيا.<ref name="RohingyaHRW">{{cite web |url=https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|title=Bangladesh Is Not My Country|publisher=[[Human Rights Watch]]|date=5 August 2018|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جي پارليامينٽ، حڪومت ۽ سول سوسائٽي روهنگيا خلاف ميانمار جي فوجي ڪارروائين تي [[2016–17ع روهنگيا لڏپلاڻ تي بين الاقوامي ردعمل|بين الاقوامي تنقيد]] جي اڳواڻيءَ ۾ رهيون آهن، ۽ انهن جي [[واپسي جو حق|واپسيءَ جي حق]] جو مطالبو [[اراڪان]] ڏانهن ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | title=Bangladesh and Myanmar Resume Talks on Rohingya Repatriation | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184715/https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|title=Bangladesh tells UN that Rohingya refugees must return to Myanmar|date=17 August 2022|publisher=[[Al Jazeera Media Network|Al Jazeera]]|access-date=27 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926223428/https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|url-status=live}}</ref> بنگلاديش پنهنجي سڀ کان وڏي پاڙيسري ملڪ ڀارت سان اهم [[بنگلاديش–ڀارت لاڳاپا|ٻطرفا ۽ معاشي لاڳاپا]] رکي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=India-Bangladesh Bilateral Relations|date=March 2021|publisher=[[Ministry of External Affairs (India)]]|access-date=27 September 2022}}</ref> جيڪي اڪثر [[ڀارت ۾ پاڻيءَ جي سياست|پاڻيءَ جي سياست]]، [[گنگا پاڻي تڪرار|گنگا]] ۽ [[تيستا درياهه#پاڻي ورهائڻ جو چئلينج|تيستا]] جي مسئلن،<ref>{{cite web |url=https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | title=India and Bangladesh Conflict over the Ganges River &#124; Climate-Diplomacy | date=January 1957 | access-date=23 October 2022 | archive-date=23 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221023122123/https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | url-status=live }}</ref><ref>{{cite thesis |last=Karim |first=Sajid |date=November 2020 |title=Transboundary Water Cooperation between Bangladesh and India in the Ganges River Basin: Exploring a Benefit-sharing Approach |type=Master's |publisher=[[Uppsala University]] |url=http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|access-date=27 September 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|title=India Must Settle the Teesta River Dispute With Bangladesh for Lasting Gains|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=9 April 2021|access-date=27 September 2022 |last=Banerji |first=Anuttama|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|url-status=live}}</ref> ۽ [[بنگلاديش–ڀارت سرحد تي موت|بنگلاديشي شهرين جي سرحدي قتلن]] سبب ڇڪتاڻ جو شڪار ٿين ٿا.<ref>{{cite web |url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343 |title='Unlawful killings' along India border: Bangladeshi families seek justice|publisher=[[Anadolu Agency]]|date=11 February 2021|access-date=27 September 2022 |last=Kamruzzaman |first=Md.|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|title=Bangladesh sees highest border deaths in 10 years|date=22 December 2020 |last=Anik |first=Syed Samiul Basher|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جا پاڪستان سان لاڳاپا مسئلن جو شڪار آهن، خاص طور تي ان ڪري جو پاڪستان 1971ع واري [[بنگلاديش نسل ڪشي]] کان انڪار ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|title=Should Pakistan apologize to Bangladesh for the 1971 war?|work=[[DW News]]|publisher=[[Deutsche Welle]]|date=30 March 2021|access-date=27 September 2022 |last=Janjua |first=Haroon|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|url-status=live}}</ref> اهو چين سان [[بنگلاديش–چين لاڳاپا|گرم لاڳاپا]] برقرار رکي ٿو، جيڪو ان جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار ۽ سڀ کان وڏو هٿيار فراهم ڪندڙ ملڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|title=Decoding China-Bangladesh relationship |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta|date=27 June 2018|access-date=27 September 2022|publisher=[[Observer Research Foundation]]|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|url-status=live}}</ref> جاپان بنگلاديش کي سڀ کان وڌيڪ معاشي امداد ڏيندڙ ملڪ آهي، ۽ ٻنهي ملڪن وچ ۾ [[بنگلاديش–جاپان لاڳاپا|حڪمت عملي ۽ معاشي ڀائيواري]] آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|title=50 Years of Japan-Bangladesh Ties: From Economic to Strategic Partnership|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=10 February 2022 |last=Shazzad |first=Hussain|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153002/https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|url-status=live}}</ref> وچ اوڀر جي ملڪن سان سياسي لاڳاپا مضبوط آهن.<ref>{{cite web |url=https://saudigazette.com.sa/article/38010 | title=Bangladesh and Saudi Arabia have extremely cordial relations – Rizvi | date=27 March 2013 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184720/https://saudigazette.com.sa/article/38010 | url-status=live }}</ref> بنگلاديش کي پنهنجي ترسيل رقم جو 59 سيڪڙو وچ اوڀر مان ملي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | title=Middle East dual shock spillover on Bangladesh's remittance | date=19 July 2020 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184724/https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | url-status=live }}</ref> جيتوڻيڪ خراب ڪم ڪندڙ حالتون وچ اوڀر ۾ رهندڙ چئن ملين کان وڌيڪ [[وچ اوڀر ۾ بنگلاديشي|بنگلاديشي مزدورن]] کي متاثر ڪن ٿيون.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|title=Experts: Middle East remains key to Bangladesh's fortunes in a changing world|date=29 June 2022|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|url-status=live}}</ref> بنگلاديش [[موسمي تبديلي|عالمي موسمي]] سفارتڪاري ۾ [[ڪلايميٽ ولنرئبل فورم]] جي اڳواڻ طور اهم ڪردار ادا ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | title=COP26 and Bangladesh: Time to Consolidate Climate Diplomacy | work=SOAS Blog | date=11 October 2021 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184721/https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | url-status=live }}</ref> === فوج === {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladeshi soldiers on a BTR-80 APC.jpg | caption1 = [[بي ٽي آر-80]] تي بنگلاديش فوج جا اهلڪار | image2 = BNS Bongobondhu2.jpg | caption2 = بنگلاديش بحريه جو [[فريگيٽ]]، [[بي اين ايس خالد بن وليد]] | image3 = Mikoyan MiG-29-Chengdu F-7.jpg | caption3 = بنگلاديش هوائي فوج جا ويڙهاڪ جهاز، مگ-29 ۽ ايف-7 }} [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] [[برطانوي فوج]] ۽ [[برطانوي هندستاني فوج]] جو ادارياتي ڍانچو ورثي ۾ حاصل ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|title=The Military and Democracy in Bangladesh|website=press-files.anu.edu.au|access-date=19 September 2017|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010141253/http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|url-status=live}}</ref> 2024ع ۾ [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] جي سرگرم اهلڪارن جو انگ لڳ ڀڳ 230,000 هو،<ref name="IISS">*{{cite book| title=The Military Balance 2018 |author1=International Institute for Strategic Studies |author-link1=International Institute for Strategic Studies| date=14 February 2018| publisher=[[Routledge]]| isbn=978-1-85743-955-7| ref=IISS2018}}</ref> جنهن ۾ هوائي فوج جا 21,000 ۽ بحريه جا 27,000 اهلڪار شامل هئا.<ref>Including service and civilian personnel. See [https://web.archive.org/web/20120112044228/http://www.bangladeshnavy.org/glance.html Bangladesh Navy]. Retrieved 17 July 2007.</ref> روايتي دفاعي ڪردارن کان علاوه، فوج آفتن جي امدادي ڪارروائين ۾ شهري اختيارين جي مدد ڪئي آهي ۽ سياسي بيچيني جي دورن ۾ اندروني سلامتي پڻ فراهم ڪئي آهي. ڪيترن سالن کان، بنگلاديش [[گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ|گڏيل قومن جي امن فوجن]] ۾ دنيا جو سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ رهيو آهي.<ref>{{Cite web |date=4 April 2023 |title=Contribution of Uniformed Personnel to UN by Country and Personnel Type |url=https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |access-date=12 May 2023 |publisher=United Nations|archive-date=12 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230512143419/https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش جو فوجي بجيٽ]] جي ڊي پي جو 1.3 سيڪڙو آهي، جيڪو 2021ع ۾ 4.3 بلين آمريڪي ڊالرن جي برابر هو.<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |title=Military expenditure (% of GDP) – Bangladesh |publisher=World Bank |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207232946/https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |last=Alif |first=Abdullah |date=11 June 2020 |title=Budget FY21: Military spending increases by Tk2,327 crore |url=https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |work=Dhaka Trbiune |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231443/https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش بحريه]]، جيڪا بنگال جي نار جي وڏين بحرين مان هڪ آهي، فريگيٽن، آبدوزن، ڪورويٽن ۽ ٻين جهازن جي [[بنگلاديش بحريه جي سرگرم جهازن جي فهرست|بيڙي]] تي مشتمل آهي. [[بنگلاديش هوائي فوج]] وٽ گهڻ مقصدي جنگي جهازن جو هڪ [[بنگلاديش جي سرگرم فوجي جهازن جي فهرست|ننڍو بيڙو]] آهي. بنگلاديش جي فوجي سامان جو گهڻو حصو چين کان اچي ٿو.<ref>{{cite news |last=Balachandran |first=P.K. |date=12 April 2017 |title=Rivals India and China woo Bangladesh with aid totalling $46 b |url=http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |work=[[Daily FT]] |access-date=27 July 2017 |archive-date=28 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170728123712/http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |url-status=live }}</ref> تازن سالن ۾، بنگلاديش ۽ ڀارت گڏيل فوجي مشقون، فوجي اڳواڻن جا اعليٰ سطحي دورا، [[دهشتگردي جي روڪٿام]] ۾ سهڪار ۽ ڳجهي ڄاڻ جي مٽاسٽا وڌائي آهي. بنگلاديش [[اتر اوڀر ڀارت]] ۾ استحڪام ۽ سلامتي کي يقيني بڻائڻ لاءِ اهم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |title=Migration, river management, radicalisation: What does the future hold for India-Bangladesh relations? |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta |date=May 2020 |website=Observer Research Foundation |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231444/https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |title=Bangladesh and India's Northeast: A security perspective |work=The Daily Star |date=15 October 2011 |access-date=14 February 2022 |archive-date=8 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220208025833/https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |url-status=live }}</ref> اوڀر برصغير ۾ بنگلاديش جي حڪمت عملي واري اهميت چين جي ويجهڙائي، برما سان سرحد، مکيه ڀارت ۽ اتر اوڀر ڀارت جي جدا ٿيڻ، ۽ بنگال جي نار ۾ ان جي سامونڊي علائقي تي دارومدار رکي ٿي.<ref>{{cite web |author=Anu Anwar, Michael Kugelman |url=https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |title=The U.S. Should Deepen Ties With Bangladesh |work=Foreign Policy |date=1 December 2021 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |url-status=live }}</ref> 2002ع ۾ بنگلاديش ۽ چين دفاعي سهڪار جو معاهدو ڪيو.<ref>{{cite journal |last=Kinne |first=Brandon J. |date=15 August 2018 |title=Defense Cooperation Agreements and the Emergence of a Global Security Network |journal=International Organization |volume=72 |issue=4 |pages=799–837 |doi=10.1017/S0020818318000218 |doi-access=free }}</ref> آمريڪا بنگلاديش سان [[اسٽيٽس آف فورسز ايگريمينٽ]]، [[ايڪويزيشن اينڊ ڪراس-سروسنگ ايگريمينٽ]] ۽ جنرل سيڪيورٽي آف ملٽري انفارميشن ايگريمينٽ بابت ڳالهين جي ڪوشش ڪئي آهي.<ref>{{cite journal |last=Paul |first=Bimal Kanti |year=2005 |title=Bangladeshi American Response to the 1998 Status of Forces Agreement (SOFA): An Assessment |journal=The Professional Geographer |volume=57 |issue=4 |pages=495–505 |doi=10.1111/j.1467-9272.2005.00494.x |bibcode=2005ProfG..57..495P }}</ref><ref>{{cite web |last=Ashraf |first=Nazmul |url=https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |title=U.S. keen on military ties with Dhaka &#124; Uae |work=Gulf News |date=11 May 2002 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162344/https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=US wants 2 defence deals with Bangladesh |url=https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |work=The Daily Star |date=18 October 2019 |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |url-status=live }}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش گڏيل قومن جي [[ايٽمي هٿيارن جي پابندي بابت معاهدو]] جي توثيق ڪئي.<ref>{{cite news |title=Bangladesh ratifies nuclear weapons prohibition treaty |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |work=Dhaka Tribune |date=28 September 2020 |access-date=15 August 2020 |archive-date=20 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200920163951/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |url-status=live }}</ref> == آبادي == {{Main|بنگلاديش جي آبادي}} {{Further|بنگالي}} {{Historical populations |source = World Bank<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|publisher=[[World Bank]]|title=Population, total – Bangladesh|access-date=19 January 2025}}</ref> |title = آبادي (ملينن ۾) |percentages = pagr |1960 |51,828,660 |1971 |70,276,758 |1980 |88,016,432 |1990 |111,633,717 |2000 |134,544,304 |2010 |152,201,981 |2023 |171,466,990 }} بنگلاديش جي آبادي [[2022ع بنگلاديشي آدمشماري|2022ع جي آدمشماري]] ۾ 169.8&nbsp;ملين رڪارڊ ڪئي وئي،<ref name="populationcensus2022"/> جيڪا 2023ع ۾ وڌي 171.4&nbsp;ملين ٿي وئي.<ref name="unpop">{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|title=Population, total – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 April 2025}}</ref> اهو دنيا جو [[آبادي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ايشيا جو [[آبادي موجب ايشيائي ملڪن جي فهرست|پنجون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ۽ دنيا جو [[آبادي جي گهاٽائي موجب ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گهاٽي آبادي وارو وڏو ملڪ]] آهي، جتي 2020ع ۾ مکيه آبادي گهاٽائي 1,265 ماڻهو/km<sup>2</sup> هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/EN.POP.DNST?locations=BD|title=Population density (people per sq. km of land area) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR)، جيڪا ڪڏهن دنيا جي سڀ کان وڌيڪ شرحن مان هڪ هئي، نمايان گهٽتائي مان گذري آهي؛ اها 1985ع ۾ 5.5 کان 1995ع ۾ 3.7 ۽ پوءِ 2022ع ۾ 1.9 تائين گهٽجي وئي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.TFRT.IN?locations=BD|title=Fertility rate, total (births per woman) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> جيڪا 2.1 واري [[متبادل سطح کان هيٺ زرخيزي]] کان به گهٽ آهي.<ref>{{cite journal |last1=Bora |first1=Jayanta Kumar |last2=Saikia |first2=Nandita |last3=Kebede |first3=Endale Birhanu |last4=Lutz |first4=Wolfgang |title=Revisiting the causes of fertility decline in Bangladesh: The relative importance of female education and family planning programs |journal=Asian Population Studies |date=2023 |volume=19 |pages=81–104 |doi=10.1080/17441730.2022.2028253 |doi-access=free }}</ref> آبادي جو گهڻو حصو ڳوٺاڻن علائقن ۾ رهي ٿو، جڏهن ته 2023ع مطابق صرف 40٪ آبادي شهري علائقن ۾ رهي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.URB.TOTL.IN.ZS?locations=BD|title=Urban population (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[وچولي عمر]] لڳ ڀڳ 28 سال آهي؛ ڪل آبادي جو 26٪ حصو 14 سالن يا ان کان گهٽ عمر جو آهي،<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.0014.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 0–14 (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ۽ 2023ع صرف 6٪ ماڻهو 65 سالن يا ان کان وڌيڪ عمر جا آهن.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.65UP.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 65 and above (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش هڪ [[نسلي ۽ ثقافتي تنوع جي سطح موجب ملڪن جي فهرست|نسلي ۽ ثقافتي طور هم جنس سماج]] آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]] آبادي جو 99٪ آهن.<ref name="cia"/> [[آديواسي]] آبادي ۾ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما]]، [[مارما ماڻهو|مارما]]، [[سانٿال ماڻهو|سانٿال]]، [[مرو ماڻهو|مرو]]، [[تانچنگيا ماڻهو|تانچنگيا]]، [[باوم ماڻهو|باوم]]، [[تريپوري ماڻهو|تريپوري]]، [[خاصي ماڻهو|خاصي]]، [[خومي ماڻهو|خومي]]، [[ڪوڪي ماڻهو|ڪوڪي]]، [[گارو ماڻهو|گارو]] ۽ [[بشنوپريا منيپوري ماڻهو|بشنوپريا منيپوري]] شامل آهن. چٽاگانگ پهاڙي علائقن ۾ مقامي ماڻهن جي خودمختياري تحريڪ سبب 1975ع کان 1997ع تائين بدامني ۽ [[چٽاگانگ پهاڙي علائقن جو تڪرار|بغاوت]] رهي. جيتوڻيڪ 1997ع ۾ امن معاهدو ٿيو، پر علائقو [[آپريشن اتاران|اڃا به فوجي موجودگي هيٺ]] آهي.<ref name="rashiduzzaman">{{cite journal |last=Rashiduzzaman |first=M. |year=1998 |title=Bangladesh's Chittagong Hill Tracts Peace Accord: Institutional Features and Strategic Concerns |journal=Asian Survey |volume=38 |issue=7 |pages=653–70 |doi=10.2307/2645754 |jstor=2645754}}</ref> [[اردو]] ڳالهائيندڙ [[رهجي ويل پاڪستاني]]ن کي 2008ع ۾ سپريم ڪورٽ طرفان شهريت ڏني وئي.<ref>{{cite web|url=https://www.unhcr.org/news/stories/how-bangladesh-court-ruling-changed-lives-more-300000-stateless-people|title=How a Bangladesh court ruling changed the lives of more than 300,000 stateless people|last1=Shadman|first1=Onchita|last2=Schönbauer|first2=Roland|date=23 February 2015|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش 2017ع کان وٺي 700,000 کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن جي ميزباني پڻ ڪري ٿو، جنهن سبب اهو دنيا جي سڀ کان وڏين پناهگير آبادين وارن ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="RohingyaHRW"/> === شهري مرڪز === {{Further|بنگلاديش جي شهرن ۽ قصبن جي فهرست}} بنگلاديش جو گاديءَ وارو ۽ سڀ کان وڏو شهر [[ڍاڪا]] آهي، جنهن جي انتظام لاءِ ٻه شهري ڪارپوريشنون قائم آهن، جيڪي شهر جي اترين ۽ ڏاکڻي حصن جي نگراني ڪن ٿيون. بنگلاديش ۾ ڪُل 13 [[بنگلاديش جي شهري ڪارپوريشنن جي فهرست|شهري ڪارپوريشنون]] آهن، جتي ميئرن جون چونڊون ٿينديون آهن: ڍاڪا ڏکڻ، ڍاڪا اتر، [[چٽاگانگ]]، [[ڪوميلا]]، [[خولنا]]، [[ميمن سنگهه]]، [[سلهٽ]]، [[راجشاهي]]، [[باريسال]]، [[رنگپور]]، [[گازيپور]]، [[بوگرا]] ۽ [[نارائن گنج]]. ميئر پنجن سالن جي مدي لاءِ چونڊيا ويندا آهن. بنگلاديش ۾ مجموعي طور 506 شهري مرڪز آهن، جن مان 43 شهرن جي آبادي 100,000 کان وڌيڪ آهي. {{Largest cities | country = Bangladesh | stat_ref = [https://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-09-27-09-50-a3672cdf61961a45347ab8660a3109b6.pdf] | list_by_pop = | div_name = ملڪ | div_link = Bangladesh | city_1 = ڍاڪا | pop_1 = 10,278,882 | city_2 = چٽاگانگ | pop_2 = 3,227,246 | city_3 = گازيپور | pop_3 = 2,674,697 | city_4 = نارائن گنج | pop_4 = 967,724 | city_5 = خولنا | pop_5 = 718,735 | city_6 = Rangpur, Bangladesh{{!}}رنگپور | pop_6 = 708,384 | city_7 = ميمن سنگهه | pop_7 = 576,722 | city_8 = راجشاهي | pop_8 = 552,791 | city_9 = سلهٽ | pop_9 = 532,426 | city_10 = بوگرا | pop_10 = 542,420 | city_11 = ڪوميلا | pop_11 = 439,414 }} === ٻولي === {{Main|بنگلاديش جون ٻوليون}} [[File:Shaheed Minar, Dhaka, Bangladesh.jpg|thumb|[[ڍاڪا شهيد مينار|شهيد مينار]]، ڍاڪا ۾ واقع هڪ قومي يادگار آهي، جيڪو 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]] جي شهيدن جي ياد ۾ تعمير ڪيو ويو هو ۽ بنگالي قومپرستي جي علامت سمجهيو وڃي ٿو.]] بنگلاديش جي سرڪاري ۽ غالب ٻولي [[بنگالي ٻولي|بنگالي]] آهي، جيڪا آبادي جي 99 سيڪڙو کان وڌيڪ ماڻهن جي [[مادري ٻولي]] آهي.<ref>{{Cite book|title=Population and Housing Census 2022: Report on Socio-Economic and Demographic Survey 2023 |url=http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf|date=June 2024|publisher=Bangladesh Bureau of Statistics|page=xx|isbn=978-984-35-2977-0|access-date=9 June 2024|archive-date=9 June 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240609144133/http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf}}</ref><ref name="LOG">{{cite encyclopedia|last1=Rahim|first1=Enayetur|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert L.|title=Ethnicity and Linguistic Diversity|encyclopedia=Bangladesh: a country study|year=1989|access-date=24 September 2022|url=http://countrystudies.us/bangladesh/29.htm|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=59|oclc=49223313}}</ref> بنگالي کي هڪ [[لهجن جو تسلسل]] (Dialect Continuum) طور بيان ڪيو ويندو آهي، جنهن ۾ سڄي ملڪ ۾ مختلف [[بنگالي لهجا|لهجا]] ڳالهايا وڃن ٿا. ملڪ ۾ [[دولسانيت]] (Diglossia) پڻ موجود آهي، جنهن تحت گهڻا ماڻهو معياري ڳالهائجندڙ بنگالي سمجهي يا ڳالهائي سگهن ٿا، ساڳئي وقت پنهنجي علائقائي لهجي يا ٻوليءَ جي صورت پڻ استعمال ڪن ٿا.<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/supplements/amar-ekushey-2018/amago-bhasha-1537534|title=Amago Basha|last=Khan|first=Sameer Ud Dowla|date=21 February 2018|access-date=24 September 2022|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> انهن ۾ [[چٽاگانگي ٻولي|چٽاگانگي]] شامل آهي، جيڪا چٽاگانگ جي ڏکڻ اوڀر واري علائقي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref>{{Cite book |last=Masica |first=Colin |author-link=Colin Masica |year=1991 |title=The Indo-Aryan Languages |place= Cambridge |publisher=Cambridge University Press |page=16}}</ref> [[نواخالي ٻولي|نواخالي]]، جيڪا [[نواخالي ضلعو|نواخالي]] ضلعي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي،<ref>{{citation|author=Sarwar, Fatina|title=Noakhali Dialect: Its Prospect of Standardization}}</ref><ref>{{cite journal|last=Rashel|first=Md. Mostafa|title=Phonological Analysis of Chatkhil Dialect in Noakhali District, Bangladesh|journal=Theory and Practice in Language Studies|volume=1|issue=9|date=September 2011|pages=1051–1061|doi=10.4304/tpls.1.9.1051-1061|url=http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html/|archive-date=15 June 2022|access-date=6 January 2025|archive-url=https://web.archive.org/web/20220615203456/http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html}}</ref> ۽ [[سلهٽي ٻولي|سلهٽي]]، جيڪا اتر اوڀر واري [[سلهٽ ڊويزن]] ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref name="LOG"/> [[انگريزي ٻولي|انگريزي]] بنگلاديش جي عدالتي ۽ تعليمي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿي، ڇاڪاڻ⁠تہ ملڪ ماضي ۾ برطانوي سلطنت جو حصو رهيو آهي. اها وڏي پيماني تي ڳالهائي ۽ سمجهي وڃي ٿي، ۽ سڀني [[بنگلاديش جي اسڪولن جي فهرست|اسڪولن]]، [[بنگلاديش جي ڪاليجن جي فهرست|ڪاليجن]] ۽ [[بنگلاديش جي يونيورسٽين جي فهرست|يونيورسٽين]] ۾ لازمي مضمون طور پڙهائي وڃي ٿي، جڏهن ته انگريزي-ذريعو تعليمي نظام پڻ وڏي پيماني تي اختيار ڪيو وڃي ٿو.<ref>{{cite journal |last1=Rahman |first1=Mohammad Mosiur |last2=Islam |first2=Md Shaiful |last3=Karim |first3=Abdul |last4=Chowdhury |first4=Takad Ahmed |last5=Rahman |first5=Muhammad Mushfiqur |last6=Seraj |first6=Prodhan Mahbub Ibna |last7=Singh |first7=Manjet Kaur Mehar |title=English language teaching in Bangladesh today: Issues, outcomes and implications |journal=Language Testing in Asia |date=2019 |volume=9 |article-number=9 |doi=10.1186/s40468-019-0085-8 |doi-access=free }}</ref> قبائلي ٻوليون، جيتوڻيڪ آهستي آهستي خطري ۾ پئجي رهيون آهن، تڏهن به ملڪ جي لساني ورثي جو اهم حصو آهن. انهن ۾ [[چاڪما ٻولي]] شامل آهي، جيڪا هڪ اوڀر هند-آريائي ٻولي آهي ۽ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite thesis |last1=Chakma |first1=Sujana |title=Chakma language: survival from being extinct in Bangladesh |date=2014 |hdl=10361/3983 }}{{page needed|date=January 2026}}</ref> ٻين قبائلي ٻولين ۾ [[گارو ٻولي|گارو]]، [[ميتيئي ٻولي|ميتيئي]]، [[ڪوڪ بوروڪ]] ۽ [[راخين ٻولي|راخين]] شامل آهن. [[آسٽرو ايشيائي ٻوليون|آسٽرو ايشيائي ٻولين]] مان سڀ کان وڌيڪ ڳالهائي ويندڙ ٻولي [[سانتالي ٻولي]] آهي، جيڪا [[سانٿال ماڻهو|سانٿال ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite web|last1=Seung|first1=Kim|last2=Kim|first2=Amy|title=The Santali cluster in Bangladesh: a sociolinguistic survey|year=2010|url=https://www.sil.org/system/files/reapdata/85/39/32/85393268857150358467007206894440229270/silesr2010_006.pdf|issue=2010–006|publisher=[[SIL International]]|series=Survey Report|access-date=24 September 2022}}</ref> [[بنگلاديش ۾ رهجي ويل پاڪستاني|رهجي ويل پاڪستاني]] ۽ [[ڍاڪايا|پراڻي ڍاڪا]] جي ڪجهه آبادي اڄ به [[اردو]] کي پنهنجي مادري ٻولي طور استعمال ڪن ٿا. تنهن هوندي به، اردو جي استعمال بابت سماجي تنقيد ۽ ناپسنديدگي اڃا تائين وڏي حد تائين موجود آهي.<ref>{{cite web|last=Ashrafi|first=Shah Tazria |title=How the Urdu language and literature slipped into darkness in Bangladesh|url=https://www.trtworld.com/opinion/how-the-urdu-language-and-literature-slipped-into-darkness-in-bangladesh-43391|work=[[TRT World]]|date=19 January 2021|type=Opinion|access-date=24 September 2022}}</ref> === مذهب === {{Main|بنگلاديش ۾ مذهب}} {{bar box |title=بنگلاديش ۾ مذهب (2022ع جي آدمشماري)<ref name="census">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Preliminary Report |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |publisher=Bangladesh Bureau of Statistics |page=16 |date=August 2022 |access-date=25 September 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> |titlebar=#Fcd116 |left1=مذهب |right1=سيڪڙو |float=right |bars= {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ اسلام|مسلمان]]|green|91.04}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ هندومت|هندو]]|darkorange|7.94}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌ]]|yellow|0.60}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائي]]|darkblue|0.31}} {{bar percent|ٻيا|red|0.11}} }} [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] بنگلاديش جو [[سرڪاري مذهب]] آهي.<ref name="state religion">{{cite web |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part I) |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24549.html |access-date=12 January 2025 |website=Laws of Bangladesh}}</ref> بهرحال، [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] سيڪيولرزم (مذهبي غيرجانبداري) کي پڻ برقرار رکي ٿو ۽ سڀني مذهبن لاءِ برابر حقن جي ضمانت ڏئي ٿو.<ref name="secularism">{{cite web |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part II) |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24560.html |access-date=12 January 2025 |website=Laws of Bangladesh}}</ref><ref name="state religion"/> هر شهري کي پنهنجي پسند جو مذهب اختيار ڪرڻ ۽ ان تي عمل ڪرڻ جي آزادي حاصل آهي. [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ملڪ جو سڀ کان وڏو مذهب آهي، جنهن تي لڳ ڀڳ 91.1٪ آبادي عمل ڪري ٿي.<ref name="census"/> بنگلاديش جي مسلمانن جي وڏي اڪثريت [[بنگالي مسلمان]] آهي، جيڪي [[سني اسلام]] سان وابسته آهن.<ref name="state"/> بنگلاديش دنيا جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ مسلمان اڪثريت وارو ملڪ آهي ۽ مجموعي مسلمان آبادي جي لحاظ کان چوٿين نمبر تي اچي ٿو.<ref>{{cite web |url=http://features.pewforum.org/muslim-population/?sort=Pop2010 |title=Muslim Population by Country |publisher=Pew Research |date=27 January 2011 |access-date=23 October 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130726201620/http://features.pewforum.org/muslim-population/?sort=Pop2010 |archive-date=26 July 2013 |url-status=live}}</ref> [[بنگالي هندو]] ملڪ جي [[بنگلاديش ۾ هندومت|ٻي وڏي مذهبي اقليت]] آهن ۽ دنيا جي [[هندن جي آبادي]] جي لحاظ کان ٽئين وڏي هندو برادري ٺهن ٿا. [[2022ع جي بنگلاديشي آدمشماري]] موجب هندو آبادي جو 7.95٪ آهن.<ref name="state"/><ref name="census"/> جڏهن ته [[2011ع جي بنگلاديشي آدمشماري]] ۾ هندو آبادي جو 8.54٪ هئا. [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] ملڪ جو ٽيون سڀ کان وڏو مذهب آهي، جنهن تي صرف 0.6٪ آبادي عمل ڪري ٿي.<ref name="census"/> بنگلاديشي ٻڌ ڌرم جا پوئلڳ خاص طور تي [[چٽاگانگ ٽڪريون وارو علائقو|چٽاگانگ ٽڪريون واري علائقي]] جي قبائلي قومن ۽ سامونڊي چٽاگانگ ۾ رهندڙ [[بنگالي ٻڌ ڌرمي]] اقليت ۾ مرڪوز آهن، جيڪي گهڻو ڪري [[ٿيراوادا]] روايت جي پيروي ڪن ٿا.<ref name="state"/> [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]] چوٿون وڏو مذهب آهي، جنهن جا پيروڪار آبادي جو 0.3٪ آهن. انهن مان گهڻا هڪ ننڍڙي [[بنگالي عيسائي]] برادري سان تعلق رکن ٿا.<ref name="census"/> آبادي جو لڳ ڀڳ 0.1٪ حصو ٻين مذهبن تي عمل ڪري ٿو، جهڙوڪ [[روح پرستي]]، يا ڪنهن به مذهب سان وابسته نه آهي.<ref name="state">{{cite web|url=https://www.state.gov/reports/2022-report-on-international-religious-freedom/bangladesh/|title=2022 Report on International Religious Freedom: Bangladesh|work=[[United States Department of State]]|access-date=8 January 2025}}</ref> == معيشت == {{Main|بنگلاديش جي معيشت}} {{Further|بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Dhaka April (33244268934).jpg | caption1 = [[موتي جهيل ٿاڻو|موتي جهيل]]، قومي گاديءَ واري شهر [[ڍاڪا]] جو سڀ کان وڏو [[مرڪزي واپاري ضلعو|واپاري ضلعو]] آهي۔ | image2 = The padma bridge 04.jpg | caption2 = [[پدما پل]]، جيڪا 2022ع ۾ کولِي وئي، هڪ [[سڙڪ ۽ ريلوي پلن جي فهرست|سڙڪ-ريل پل]] آهي جيڪا [[پدما ندي]] تي تعمير ٿيل آهي۔ }} بنگلاديش هڪ [[في فرد مجموعي قومي آمدني موجب ملڪن جي فهرست#هيٺين وچولي آمدني وارو گروهه|هيٺين وچولي آمدني]] واري [[مخلوط معيشت|مخلوط منڊي معيشت]] رکندڙ ملڪ آهي۔<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Zobaer|url=https://www.dw.com/en/bangladesh-economy-50-years-on/a-57015896|title=Bangladesh at 50: From 'basket case' to rising economic star|access-date=30 September 2022|work=[[ڊي ڊبليو نيوز]]|publisher=[[ڊيوچي ويلي]]|date=16 December 2021}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/feature/2023/01/22/a-journey-together-bangladesh-and-world-bank-celebrate-historic-partnership|title=A Journey Together: Bangladesh and World Bank Celebrate Historic Partnership|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|date=22 January 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> نالي ماتر جي ڊي پي موجب بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن جي جي ڊي پي (نالي ماتر) موجب فهرست|36هين وڏي معيشت]] ۽ [[خريداري قوت برابري]] (PPP) موجب [[ملڪن جي جي ڊي پي (PPP) موجب فهرست|24هين وڏي معيشت]] رکي ٿو۔ بنگلاديش جي [[مزدور قوت]] 71.4 ملين ماڻهن تي مشتمل آهي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.TLF.TOTL.IN?locations=BD|title=Labor force, total – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> جيڪا دنيا ۾ [[مزدور قوت موجب ملڪن جي فهرست|ستين وڏي مزدور قوت]] آهي؛ جڏهن ته 2024 مطابق بيروزگاري جي شرح 3.6٪ هئي۔<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.ZS?locations=BD|title=Unemployment, total (% of total labor force) (modeled ILO estimate) – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ جا [[زرِ مبادلا جا ذخيرا]] گهٽجڻ باوجود،<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/business/local/s3knbstt64|title=Respite from fall in forex reserves, dollar market stable|work=[[پروٿوم آلو]]|date=19 October 2024|last=Sakib|first=Shanaullah|access-date=9 January 2025}}</ref> ڏکڻ ايشيا ۾ هندستان کان پوءِ ٻئي نمبر تي آهن۔ بنگلاديش جي [[بنگلاديشي جلاوطن برادري|جلاوطن برادري]] 2024ع دوران تقريباً 27 ارب آمريڪي ڊالر [[بنگلاديش ڏانهن ترسيل رقم]] جي صورت ۾ موڪليا۔<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/remittance-hit-all-time-high-2024-3789871|title=Remittance hit all-time high in 2024|last=Hasan|first=Md. Mehedi|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 January 2025|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديشي ٽڪا]] ملڪ جي قومي ڪرنسي آهي۔ 2023 مطابق، خدمتن وارو وڏو شعبو ڪل جي ڊي پي جو لڳ ڀڳ 51.5٪ حصو ڏئي ٿو، ان کان پوءِ صنعتي شعبو 34.6٪ سان ٻئي نمبر تي آهي، جڏهن ته [[بنگلاديش ۾ زراعت|زرعي شعبو]] صرف 11٪ جي ڊي پي پيدا ڪري ٿو۔<ref name="cia"/> تنهن هوندي به روزگار جي لحاظ کان اهو سڀ کان وڏو شعبو آهي ۽ ملڪ جي لڳ ڀڳ اڌ مزدور قوت کي روزگار فراهم ڪري ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/labour-force-survey-2022-agriculture-still-main-job-generator-3283936|title=Labour Force Survey 2022: Agriculture still main job generator|last=Byron|first=Rejaul Karim|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=30 March 2023|access-date=11 January 2025}}</ref> ملڪ جي برآمداتي آمدني جو 84٪ کان وڌيڪ حصو [[بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت]] مان حاصل ٿئي ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.weforum.org/stories/2024/02/how-bangladesh-offers-lessons-for-sustainable-industrialization-in-africa/|last=Akinrebiyo|first=Femi|title=Bangladesh's leap from poverty to textile powerhouse offers lessons for countries in Africa|date=16 February 2024|work=[[ورلڊ اڪنامڪ فورم]]|access-date=11 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جو ٻيون نمبر وڏو تيار پوشاڪ برآمد ڪندڙ ملڪ آهي ۽ عالمي [[تيز فيشن]] صنعت ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو، جتي اها مختلف مغربي فيشن برانڊن کي شيون برآمد ڪري ٿي۔<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/cd6ye3e8x9po|title=Fast fashion drove Bangladesh – now its troubled economy needs more|work=[[بي بي سي نيوز]]|date=7 September 2024|access-date=16 January 2025|last=Imandar|first=Nikhil|publisher=[[بي بي سي]]}}</ref> بنگلاديش [[بنگلاديش جي جوٽ صنعت|جوٽ]]،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/symbol-our-degradation-3624216|title=A symbol of our degradation|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 June 2024|last=Choudhury|first=Serajul Islam|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانورن جي پيداوار|چانور]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/bw4ldbvrb4|title=Rice production rising high in Bangladesh|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[پروٿوم آلو]]|date=17 June 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جي مڇين جي فهرست|مڇي]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/good-day-bangladesh/sk7ow1u6en|title=Bangladesh globally second in freshwater fish production|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=10 June 2024|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانهه جي پيداوار|چانهه]]<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/long-term-plan-behind-high-tea-production-3399926|title=Long-term plan behind high tea production|last1=Chowdhury|first1=Dwoha|last2=Halder|first2=Sukanta|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=22 August 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> ۽ گلن جو اهم پيدا ڪندڙ ملڪ پڻ آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/floriculture-lucrative-sector-bangladesh-131728|title=Floriculture: A lucrative sector in Bangladesh|date=12 September 2020|website=Business Standard}}</ref> ٻين وڏين صنعتن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهاز سازي|جهاز سازي]]، [[بنگلاديش ۾ دواسازي صنعت|دواسازي]]، [[بنگلاديش ۾ فولاد صنعت|فولاد]]، [[بنگلاديش ۾ برقيات صنعت|برقيات]] ۽ [[بنگلاديش ۾ چمڙي جي صنعت|چمڙي جون شيون]] شامل آهن۔<ref>{{cite journal|last1=Ahaduzzaman|last2=Sarkar|first2=Prottasha|last3=Anjum|first3=Aniqa|last4=Khan|first4=Easir A.|title=Overview of Major Industries in Bangladesh|date=7 December 2017|journal=Journal of Chemical Engineering|volume=30|number=1|doi=10.3329/jce.v30i1.34798|pages=51–58|doi-access=free}}</ref> چين بنگلاديش جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار آهي، جيڪو ڪل واپار جو 15٪ حصو رکي ٿو، جڏهن ته هندستان 8٪ سان ٻئي نمبر تي آهي۔<ref>{{cite web|last=Haroon|first=Jasim Uddin|date=11 December 2024|work=[[فنانشل ايڪسپريس]]|url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/last-page/china-bangladeshs-top-trading-partner-in-fy24-1733855492|title=China Bangladesh's top trading partner in FY24|access-date=11 January 2025}}</ref> خانگي شعبو ملڪ جي جي ڊي پي جو 80٪ حصو پيدا ڪري ٿو، جڏهن ته سرڪاري ملڪيت وارين ڪمپنين جو ڪردار مسلسل گهٽجي رهيو آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/public-sector-needs-keep-pace-private-sector-359749|title=Public sector needs to keep pace with private sector|date=20 January 2022|website=Business Standard}}</ref> بنگلاديش جي معيشت گهڻو ڪري خانداني ملڪيت واريون [[بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست|واپاري جماعتون]] ۽ ننڍن ۽ وچولي درجي جي ڪاروبارن تي ٻڌل آهي۔ بنگلاديش جون ڪجهه وڏيون عوامي شيئر مارڪيٽ ۾ درج ڪمپنيون [[بيڪسيمڪو]]، [[بي آر اي سي بينڪ]]، [[بي ايس آر ايم]]، [[جي پي ايڇ اسپات]]، [[گرامينفون]]، [[سمٽ گروپ]] ۽ [[اسڪوائر فارماسيوٽيڪل]] آهن۔<ref>{{Cite web |url=https://www.dse.com.bd/dse30_share.php|title=DS30 Index &#124; Dhaka Stock Exchange|website=dse.com.bd}}</ref> [[ڍاڪا اسٽاڪ ايڪسچينج]] ۽ [[چٽگانگ اسٽاڪ ايڪسچينج]] ملڪ جون ٻه اهم [[سرمائي مارڪيٽ]]ون آهن۔<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/tale-two-capital-markets-883756|title=A tale of two capital markets|work=[[Business Standard]]|date=25 June 2024|last=Islam|first=Shadique Mahbub|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ مواصلات]] جي صنعت دنيا جي تيزي سان وڌندڙ صنعتن مان هڪ آهي، جتي نومبر 2024ع جي آخر تائين موبائيل فون استعمال ڪندڙن جو انگ 188.78 ملين تائين پهچي ويو۔<ref>{{cite web|title=Mobile Phone Subscribers in Bangladesh|url=https://www.amtob.org.bd/home/industrystatics|access-date=9 January 2025|work=[[بنگلاديش موبائيل ٽيليڪام آپريٽرز ايسوسيئيشن|AMTOB]]}}</ref> سياسي عدم استحڪام،<ref>{{cite web|url=https://www.eiu.com/n/infrastructure-enhancements-will-underpin-growth-in-dhaka/|title=Infrastructure enhancements will underpin growth in Dhaka|date=30 September 2020|access-date=12 January 2025|work=[[ايڪانامسٽ انٽيليجنس يونٽ]]}}</ref> وڌندڙ مهانگائي،<ref name="sadiq"/> [[بنگلاديش ۾ بدعنواني|گھڻي بدعنواني]]،<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Sadiq|date=22 May 2024|title=Why is it taking so long to stabilise the economy?|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/why-it-taking-so-long-stabilise-the-economy-3615381}}</ref> بجلي جي اڻپوري فراهمي،<ref>{{cite web|last1=Rahman|first1=Asifur|last2=Karmaker|first2=Konkon|date=11 September 2024|title=Power supply may not improve anytime soon|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/how-do-we-overcome-our-corruption-crisis-3731226}}</ref> ۽ سڌارن جي سست رفتار سان عملداري معاشي واڌ ويجهه لاءِ اهم چئلينج آهن۔<ref name="sadiq"/> بنگلاديش کي [[گلوبل انوويشن انڊيڪس]] ۾ 2024ع ۽ 2025ع دوران 106هين درجو حاصل ٿيو۔<ref>{{Cite web |title=Bangladesh ranking in the Global Innovation Index 2025|url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/bangladesh|access-date=2025-10-21 |website=www.wipo.int|language=en}}</ref> === توانائي === {{Main|بنگلاديش ۾ بجلي وارو شعبو}} {{Further|بنگلاديش جي توانائي پاليسي|بنگلاديش پاور ڊولپمينٽ بورڊ|بنگلاديش ۾ قدرتي گئس ۽ پيٽروليم|پيٽرو بنگلا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Ruppur Nuclear Power Plant , Ruppur, Pabna.jpg | caption1 = رات جو تعمير هيٺ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] | image2 = Moving Turbines!!.jpg | caption2 = [[ڪتوبديا ٻيٽ]] تي هوا واريون ٽربائينون }} بنگلاديش، جتي 2009ع ۾ روزانو ڪيترائي ڀيرا بجلي بند ٿيڻ جا واقعا ٿيندا هئا، 2022ع تائين 100٪ بجلي پهچ حاصل ڪري چڪو هو.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|title=How 100% electrification changed the rural game|date=14 March 2022|website=Business Standard|access-date=1 October 2022|archive-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221004183507/https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |title=Electricity now in every house |work=The Daily Star |date=22 March 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=30 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221130005200/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |url-status=live }}</ref> اهو آهستي آهستي [[سبز معيشت]] ڏانهن منتقل ٿي رهيو آهي ۽ دنيا جو سڀ کان وڏو آف-گرڊ شمسي بجلي پروگرام رکي ٿو، جنهن مان 20 ملين ماڻهو فائدو وٺن ٿا.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|title=Bangladesh Solar Home Systems Provide Clean Energy for 20 million People|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001203911/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|url-status=live}}</ref> ملڪ ۾ پيداوار لاءِ ''پالڪي'' نالي هڪ [[برقي ڪار]] تيار ڪئي پئي وڃي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |title=Palki: An affordable locally assembled Electric Vehicle on its way |work=The Daily Star |date=26 August 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=2 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240902065543/https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |url-status=live }}</ref> [[بايو گئس]] کي نامياتي ڀاڻ ٺاهڻ لاءِ استعمال ڪيو پيو وڃي.<ref>{{cite web |last=Mang |first=Heinz-Peter |title=Situation Analysis of Agro-Industrial Biogas Plants in Bangladesh |url=https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20220618191038/https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-date=18 June 2022 |url-status=live |access-date=12 October 2022 |website=sreeda.gov.bd}}</ref> روسي ڪمپني [[روس ائٽم]] جي مدد سان تعمير ٿيندڙ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] ملڪ جو پهريون فعال [[ائٽمي بجلي گهر]] هوندو. ان جي ٻن ڪل يونٽن مان پهريون يونٽ 2025ع ۾ ڪم شروع ڪرڻ جي اميد رکي ٿو.<ref>{{Cite web|author=Mohiuddin|title=Rooppur nuclear power plant: Power generation deferred|work=[[Prothom Alo]]|date=19 May 2024|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/mens8s0lt0 |access-date=8 January 2025}}</ref> بنگلاديش وٽ اڃا به قدرتي گئس جا وڏا اڻ استعمال ٿيل ذخيرا موجود آهن، خاص طور تي پنهنجي سامونڊي علائقي ۾.<ref>{{cite web |url=http://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh|title=Natural Gas – Underexplored in Bangladesh?|date=15 December 2021|website=GEO ExPro|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114124/https://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |title=Bangladesh: Asia's New Energy Superpower? |access-date=3 October 2022 |archive-date=29 December 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20161229123448/https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |url-status=live }}</ref> ڳولا جي کوٽ ۽ ثابت ٿيل ذخيرن ۾ گهٽتائي سبب بنگلاديش کي ٻاهرين ملڪن مان [[ايل اين جي]] درآمد ڪرڻي پئي آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|title=Imported LNG to be 24 times more expensive than local gas: CPD|date=13 February 2022|website=Business Standard|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114118/https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite news |url=https://www.reuters.com/article/bangladesh-lng-power-idINL1N2Z10R7|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=Reuters|date=20 July 2022}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|title=Let us not become dependent on LNG import|first=Badrul|last=Imam|date=26 December 2021|work=The Daily Star|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114121/https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|url-status=live}}</ref> گئس جي کوٽ [[روسي-يوڪريني جنگ (2022ع–هاڻوڪي)|روسي-يوڪريني جنگ]] سبب وڌيڪ وڌي وئي.<ref>{{Cite news|url=https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|title=Bangladesh is being 'killed by economic conditions elsewhere in the world'|newspaper=Financial Times|location=London|date=24 August 2022|access-date=1 October 2022|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126085309/https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|url-status=live}}</ref> عالمي مارڪيٽ ۾ قيمتن جي تيز واڌ سبب، مسلسل لوڊشيڊنگ جي باوجود، بنگلاديش جولاءِ 2022ع ۾ عارضي طور [[اسپاٽ قيمت]] تي ايل اين جي خريد ڪرڻ بند ڪري ڇڏي.<ref>{{cite web|url=https://www.reuters.com/article/markets/commodities/bangladesh-halts-expensive-spot-lng-imports-despite-load-shedding-idUSL1N2Z10R7/|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=[[Reuters]]|date=20 July 2022|access-date=8 January 2025}}</ref> قيمتون گهٽجڻ کان پوءِ فيبروري 2023ع ۾ هن وري اسپاٽ قيمت تي ايل اين جي خريد ڪرڻ شروع ڪئي.<ref>{{cite web|last1=Paul|first1=Ruma|last2=Chow|first2=Emily|url=https://www.reuters.com/business/energy/bangladesh-restart-spot-lng-buying-prices-ease-sources-2023-02-01/|title=Bangladesh to restart spot LNG buying as prices ease – sources|work=[[Reuters]]|date=1 February 2023|access-date=8 January 2025}}</ref> جڏهن ته [[بنگلاديش جون سرڪاري ملڪيت واريون ڪمپنيون]] بنگلاديش جي لڳ ڀڳ اڌ بجلي پيدا ڪن ٿيون، خانگي ملڪيت واريون ڪمپنيون، جهڙوڪ سمٽ گروپ ۽ [[اورين گروپ (بنگلاديش)|اورين گروپ]]، بجلي پيدا ڪرڻ سان گڏ مشينري، ريئڪٽر ۽ سامان فراهم ڪرڻ ۾ وڌندڙ اهم ڪردار ادا ڪري رهيون آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|title=Summit signs 22-year PPA for upcoming 583 MW gas power plant; GE to co-develop plant in Bangladesh|website=GE News|access-date=23 October 2022|archive-date=23 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221023153618/https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|url-status=live}}</ref> بنگلاديش بجلي پيدا ڪرڻ جي صلاحيت 2009ع ۾ 5 گيگاواٽ کان وڌائي 2022ع ۾ 25.5 گيگاواٽ ڪئي. ملڪ ان کي 2041ع تائين وڌيڪ وڌائي 50 [[گيگاواٽ]] ڪرڻ جو ارادو رکي ٿو. آمريڪي ڪمپنيون جهڙوڪ [[شيوران ڪارپوريشن|شيوران]] ۽ [[جنرل اليڪٽرڪ]] بنگلاديش جي ملڪي قدرتي گئس پيداوار جو لڳ ڀڳ 55٪ فراهم ڪن ٿيون ۽ بجلي منصوبن ۾ سڀ کان وڏن سيڙپڪارن مان آهن. بنگلاديش جي لڳل گئس سان هلندڙ بجلي پيداوار جي صلاحيت جو 80٪ آمريڪا ۾ تيار ٿيل ٽربائينن مان اچي ٿو.<ref>{{cite web | url=https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | title=Bangladesh – Power and Energy | date=20 July 2022 | access-date=5 October 2022 | archive-date=5 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221005062425/https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | url-status=live }}</ref> === سياحت === {{Main|بنگلاديش ۾ سياحت}} [[File:Save the sundarbans 20.jpg|thumb|[[سندر بن]] دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي.]] [[بنگلاديش ۾ سياحت|سياحت جي صنعت]] تيزيءَ سان وڌي رهي آهي ۽ مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) ۾ لڳ ڀڳ 3.02٪ حصو ڏئي ٿي.<ref>{{cite web|last1=Byron|first1=Rejaul Karim|first2=Mahmudul|last2=Hasan|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/industries/tourism/news/tourisms-share-302pc-gdp-2904556|title=Tourism's share 3.02% in GDP|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 November 2021|access-date=30 September 2022}}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش جي بين الاقوامي سياحتي آمدني 391 ملين آمريڪي ڊالر هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/ST.INT.RCPT.CD?locations=BD|title=International tourism, receipts (current US$) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ وٽ [[بنگلاديش جا عالمي ورثي جا ماڳ|يونيسڪو جا ٽي عالمي ورثي وارا ماڳ]] آهن: [[باگرهات جي تاريخي مسجدن جو شهر|مسجدن جو شهر]]، [[پهاڙپور ۾ ٻڌ وهار جا آثار|ٻڌ وهار]] ۽ [[سندر بن]]؛ جڏهن ته ست ماڳ [[عالمي ورثي جو ماڳ#نامزدگي جو عمل|عبوري فهرست]] ۾ شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|title=Tentative Lists|access-date=6 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20120806231331/https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|archive-date=6 August 2012|url-status=live}}</ref> [[عالمي سفر ۽ سياحت ڪائونسل]] (WTTC) جي 2019ع واري رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ سفر ۽ سياحت جي شعبي 2018ع دوران سڌي طرح 11,80,500 نوڪريون پيدا ڪيون، جيڪي ملڪ جي ڪل روزگار جو 1.9٪ هيون.<ref name="2019 report">{{cite web |url=http://reports.weforum.org/pdf/ttci-2019/WEF_TTCI_2019_Profile_BGD.pdf |title=Travel & Tourism Competitiveness Index 2019 edition: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council|access-date=18 December 2019}}</ref> ساڳئي رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ هر سال لڳ ڀڳ 125,000 بين الاقوامي سياحن جي آمد ٿئي ٿي.<ref name="2019 report"/> 2012ع ۾ ملڪي خرچن سفر ۽ سياحت سان لاڳاپيل سڌي مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) جو 97.7٪ پيدا ڪيو هو.<ref name="2013 report">{{cite web |url=http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |title=Travel & Tourism Economic Impact 2013: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007183403/http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |archive-date=7 October 2013}}</ref> == اهم شخصيتون == * [[شيخ مجيب الرحمان]] * [[شيخ حسينه واجد]] * [[بيگم خالده ضياء]] * [[ڊاڪٽر محمد يونس]] ([[نوبل انعام]] ماڻيندڙ) * [[رونا ليلا]] == پڻ ڏسندا == * [[بنگلاديش جا صدر]] * [[بنگلاديش جا وزير اعظم]] == حوالا == {{حوالا|2}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.bangladesh.gov.bd/ بنگلا ديش جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{سارڪ}} {{OIC}} [[زمرو:بنگلاديش]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:بنگال]] [[زمرو:اسلامي رياستون]] [[زمرو:ايشيا ۾ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ ايشيا جا ملڪ]] [[زمرو:او آئي سي جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:دولت مشترڪه جون رڪن قومون]] 7x2at9g93tm2snj91594pby5rmu2anl 387200 387199 2026-06-20T20:29:05Z Intisar Ali 8681 387200 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ايشيا جو ملڪ}} {{About|ملڪ بابت}} {{Infobox country | conventional_long_name = عوامي جمهوريه بنگلاديش | common_name = بنگلاديش | native_name = {{native name|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ}}<br />{{resize|90%|{{nobold|{{transliteration|bn|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś}}}}}} | image_flag = Flag of Bangladesh.svg | image_coat = National emblem of Bangladesh.svg | symbol_type = [[بنگلاديش جو قومي نشان|نشان]] | other_symbol = {{unbulleted list |[[File:Government Seal of Bangladesh.svg|100px|بنگلاديش حڪومت جي مهر]]}} | other_symbol_type = [[بنگلاديش حڪومت جي مهر|حڪومتي مهر]] | national_anthem = {{lang|bn|আমার সোনার বাংলা}} ([[بنگالي ٻولي|بنگالي]])<br />{{transliteration|bn|[[امار شونار بنگلا]]}}<br />"منهنجو سونهري بنگال"<br /><div style="display:inline-block;margin-top:0.4em;">[[File:Amar Sonar Bangla instrumental by US Navy Band.oga|center]]</div> | image_map = {{Switcher|[[File: Bangladesh (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File: Bangladesh rel location map.svg |upright=1.15|frameless]]|بنگلاديش جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[ڍاڪا]] | coordinates = {{Coord|23|45|50|N|90|23|20|E|type:city_region:BD|display=inline}} | largest_city = capital | languages_type = سرڪاري ٻولي<br />{{nowrap|{{nobold|۽ قومي ٻولي}}}} | languages = [[بنگالي ٻولي|بنگالي]]<ref name="bdlaws.minlaw.gov.bd">{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh |website=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |access-date=1 February 2017 |archive-date=10 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191110101626/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |script-title=bn:বাংলা ভাষা প্রচলন আইন, ১৯৮৭ |author=<!--Not stated--> |website=bdlaws.minlaw.gov.bd |publisher=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |trans-title=بنگالي ٻولي لاڳو ڪرڻ جو ايڪٽ، 1987ع |language=bn |access-date=7 January 2024 |archive-date=7 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240107175804/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |url-status=live }}</ref> | languages2_type = ٻي عام ٻولي | religion = {{ublist |item_style=white-space:nowrap; |91.04% [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ([[رياستي مذهب|سرڪاري]])|7.94% [[بنگلاديش ۾ هندو ڌرم|هندو ڌرم]] |0.60% [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] |0.30% [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|0.12% [[بنگلاديش ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2022 | languages2 = [[بنگلاديشي انگريزي|انگريزي]]<ref>{{cite journal |id={{ERIC|EJ1249887}} |last1=Ara |first1=Rowshon |title=A Foreign Language or the Second Language: The Future of English in Bangladesh |journal=International Journal of Language Education |date=March 2020 |volume=4 |issue=1 |pages=81–95 |doi=10.26858/ijole.v4i2.10458 |doi-broken-date=9 January 2026 }}</ref><ref>{{cite journal |last1=Islam |first1=Mohammad Nurul |last2=Hashim |first2=Azirah |title=Historical Evolution of English in Bangladesh |journal=Journal of Language Teaching and Research |date=2019 |volume=10 |issue=2 |page=247 |doi=10.17507/jltr.1002.05 }}</ref> | ethnic_groups = 99% [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]]<!--Do not modify to "Bengalis". The name of the ethnic group is "Bengali" and the people who belong to Bengali ethnicity are called "Bengalis".--> {{collapsible list | titlestyle = background:transparent;text-align:left;font-weight:normal;font-size:100%; | title = 1% [[بنگلاديش جا مقامي ماڻهو|ٻيا]] | hlist = on | [[چڪما ماڻهو|چڪما]] | [[گارو ماڻهو|گارو]] | [[خاصي ماڻهو|خاصي]] | [[خومي ماڻهو|خومي]] | [[ميتي ماڻهو|منيپوري]] | [[مرما ماڻهو|مرما]] | [[ميزو ماڻهو|ميزو]] | [[رخائن ماڻهو|اراڪاني]] | [[مرو ماڻهو|مرو]] | [[سنتال ماڻهو|سنتال]] | [[تنچانگيا ماڻهو|تنچانگيا]] | [[ترپوري ماڻهو|ترپوري]] | [[بشنوپريا ماڻهو|بشنوپريا]] }} | ethnic_groups_ref = <ref>{{cite web |title=Ethnic population in 2022 census |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |access-date=9 June 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> | ethnic_groups_year = 2022 | religion_ref = <ref name="census"/> | demonym = [[بنگلاديشي ماڻهو|بنگلاديشي]] | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[محمد شهاب الدين]] | leader_title2 = [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[طارق رحمان]] | leader_title3 = [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] | leader_name3 = [[حفيظ الدين احمد]] | leader_title4 = [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] | leader_name4 = [[زبير رحمان چوڌري]] | legislature = [[جاتيا سنگساد]] | sovereignty_note = [[پاڪستان]] کان | sovereignty_type = [[بنگلاديش جي آزادي|آزادي]] | established_event1 = [[اوڀر بنگال]] | established_date1 = 15 آگسٽ 1947ع | established_event2 = [[اوڀر پاڪستان]] | established_date2 = 29 فيبروري 1956ع | established_event3 = [[بنگلاديشي آزادي جو اعلان|آزاديءَ جو اعلان]] | established_date3 = 26 مارچ 1971ع | established_event4 = [[بنگلاديش جي عارضي حڪومت|عارضي حڪومت]] | established_date4 = 10 اپريل 1971ع | established_event5 = [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ جو دستاويز|فتح]]، [[بنگلاديش آزادي جنگ|آزادي جنگ]] ۾ | established_date5 = 16 ڊسمبر 1971ع | established_event6 = [[بنگلاديش جو آئين|موجوده آئين]] | established_date6 = 16 ڊسمبر 1972ع | area_km2 = 148,460<ref>{{cite web|title=Bangladesh country profile |url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650940|website=[[بي بي سي نيوز]] |date=4 March 2011 |access-date=18 February 2025}}</ref> | area_rank = 93هون | area_sq_mi = 57320 | area_label2 = زميني پکيڙ | area_data2 = 130,170&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=13 November 2021|year=2021}}</ref> | area_label3 = آبي پکيڙ | area_data3 = 18,290&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia"/> | percent_water = 6.4 | population_estimate = 175,423,000<ref name=IMF/> | population_census = 169,828,911<ref name="populationcensus2022">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Post Enumeration Check (PEC) Adjusted Population |url=http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |date=18 April 2023 |website=[[بنگلاديش شماريات بيورو]] |access-date=30 May 2023 |archive-date=30 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230530205648/http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=Report: 68% Bangladeshis live in villages |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |work=[[ڍاڪا ٽربيون]] |date=28 November 2023 |access-date=6 February 2024 |archive-date=6 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240206021005/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |url-status=live }}</ref> | population_estimate_year = 2026 | population_estimate_rank = 8هون | population_census_year = 2022 | population_census_rank = 8هون | population_density_km2 = 1,165 | population_density_sq_mi = 3,020 | population_density_rank = 13هون | GDP_PPP = {{increase}} $1.922 ٽرلين<ref name="IMFWEO.BD">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[بين الاقوامي مالياتي فنڊ]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=19 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 25هون | GDP_PPP_per_capita = {{increase}} $10,955<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_PPP_per_capita_rank = 127هون | GDP_nominal = {{increase}} $510.705 بلين<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 36هون | GDP_nominal_per_capita = {{increase}} $2,911<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_per_capita_rank = 142هون | Gini = 30.9 | Gini_year = 2022 | Gini_change = decrease | Gini_ref = <ref>{{Cite web |title=Gini index - Bangladesh |url=https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=BD |access-date=2026-03-31 |website=World Bank}}</ref> | Gini_rank = | HDI = 0.685 | HDI_year = 2023 | HDI_change = increase | HDI_ref = <ref>{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[گڏيل قومن جو ترقياتي پروگرام]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = {{ordinal|130}} | currency = [[بنگلاديشي ٽڪا|ٽڪا]] ({{lang|bn|[[৳]]}}) | currency_code = BDT | time_zone = [[بنگلاديش معياري وقت|بي ايس ٽي]] | utc_offset = +6 | date_format = dd/mm/yyyy | calling_code = [[بنگلاديش ۾ ٽيليفون نمبر|+880]] | cctld = {{ubl|[[.bd]]|{{lang|bn|[[.bangla|.বাংলা]]}}}} | area_magnitude = | footnote = | today = }} {{Contains special characters|بنگالي}} '''بنگلاديش'''،{{efn|{{IPAc-en|%|b|ae|N|g|l|@|"|d|E|S|,_|%|b|A:|N|-|audio=LL-Q1860 (eng)-Flame, not lame-Bangladesh.wav}}; {{langx|bn|বাংলাদেশ|Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ˈbaŋlaˌdeʃ|pron|Bn-বাংলাদেশ.oga}}}} سرڪاري طور '''عوامي جمهوريه بنگلاديش'''،{{efn|{{langx|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ɡɔnopɾodʒat̪ɔnt̪ɾi‿baŋlad̪eʃ|pron|}}}} [[ڏکڻ ايشيا]] جو هڪ ملڪ آهي. اهو دنيا جو [[آبادي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]] آهي ۽ [[آباديءَ جي گهاٽائي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گنجان آباد ملڪن]] مان هڪ آهي، جتي لڳ ڀڳ 176 ملين آبادي {{convert|148461|km2|sqmi}} ايراضيءَ ۾ رهي ٿي.<ref name=IMF>{{Cite web |title=Bangladesh and the IMF |url=https://www.imf.org/en/countries/bgd |access-date=2026-05-02 |website=IMF}}</ref> بنگلاديش جون زميني سرحدون اتر، اولهه ۽ اوڀر ۾ [[ڀارت]] سان ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ملن ٿيون. ان جي ڏکڻ ۾ [[بنگال جي نار]] سان سامونڊي ڪنارو آهي. اهو [[ڀوٽان]] ۽ [[نيپال]] کان [[سليگڙي لنگهه]] وسيلي الڳ آهي، ۽ اتر طرف [[چين]] کان [[ڀارت جون رياستون|ڀارتي رياست]] [[سڪم]] وسيلي جدا آهي. [[ڍاڪا]]، ملڪ جو گاديءَ جو هنڌ ۽ [[بنگلاديش جا شهر ۽ ڳوٺ|سڀ کان وڏو شهر]]، ملڪ جو سياسي، مالي ۽ ثقافتي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.sinardaily.my/article/728620/culture/travel-amp-food/bangladesh-may-not-have-a-mega-monument-but-what-it-has-is-captivating|title=Bangladesh may not have a mega monument but what it has is captivating|first=S. D.|last=Reporter|date=12 July 2025|website=Sinar Daily}}</ref> [[چٽاگانگ]] ملڪ جو ٻيو وڏو شهر ۽ [[چٽاگانگ بندرگاهه|ملڪ جو سڀ کان مصروف بندرگاهه]] آهي. هاڻوڪي بنگلاديش جو علائقو قديم تاريخ ۾ ڪيترين [[هندو سلطنتن ۽ گهراڻن جي فهرست|هندو]] ۽ [[ٻڌ ڌرم جي بادشاهتن ۽ سلطنتن جي فهرست|ٻڌ]] گهراڻن جو مضبوط مرڪز رهيو. 1204ع ۾ [[بنگال تي غوري فتح|مسلمانن جي فتح]] کان پوءِ، هن علائقي ۾ [[بنگال سلطنت|سلطنتي]] ۽ [[مغل سلطنت|مغل]] حڪمراني قائم ٿي. [[بنگال صوبو|مغل سلطنت جي سڀ کان وڏي صوبي]] طور [[بنگال]] دنيا جي سڀ کان خوشحال ۽ واپاري طور سرگرم علائقن مان هڪ بڻجي اڀريو، جيڪو پنهنجي [[بنگال ۾ ململ جو واپار|ترقي يافته ڪپڙي جي صنعت]] ۽ زرعي پيداوار لاءِ مشهور هو. 1757ع ۾ [[پلاسي جي جنگ]] ايندڙ ٻن صدين لاءِ [[بنگال پريزيڊنسي|برطانوي نوآبادياتي حڪمراني]] جي شروعات ثابت ٿي. هن دور ۾ سرمائي جي وڏي پيماني تي ٻاهر منتقلي ٿي، جنهن کي برطانيا ۾ صنعتي انقلاب جي مالي مدد لاءِ استعمال ڪيو ويو، جڏهن ته بنگال موتمار ڏڪارن جي دورن سبب تباهه ٿيو. 1947ع ۾ [[برطانوي هندستان جي ورهاڱي|هندستان جي ورهاڱي]] کان پوءِ، [[اوڀر بنگال]] نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جنهن کي پوءِ [[اوڀر پاڪستان]] جو نالو ڏنو ويو. [[اولهه پاڪستان]] ۾ قائم حڪومت طرفان ٻن ڏهاڪن کان وڌيڪ سياسي دٻاءُ ۽ [[ادارتي نسل پرستي|نظامي نسل پرستي]] کان پوءِ، [[اوڀر پاڪستان]] ۾ [[عدم تعاون تحريڪ (1971)|1971ع جي عدم تعاون تحريڪ]] سان شهري بيچيني پيدا ٿي، جيڪا حڪومت جي پرتشدد [[آپريشن سرچ لائيٽ|فوجي ڪارروائي]] کان پوءِ [[بنگلاديش آزادي جنگ]] جو سبب بڻي. [[مڪتي باهني]]، [[1971ع جي هندستان-پاڪستان جنگ|ڀارتي فوجن جي مدد ۽ سهڪار]] سان، هڪ ڪامياب [[انقلاب|هٿياربند انقلاب]] وڙهيو؛ ۽ پاڪستان طرفان ڪيل [[بنگلاديش نسل ڪشي]] جي باوجود، بنگلاديش 16 ڊسمبر 1971ع تي هڪ [[خودمختيار قوم]] بڻجي ويو. آزاديءَ کان پوءِ [[شيخ مجيب الرحمان]] ملڪ جي اڳواڻي ڪئي، جيستائين 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] ٿيو. پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن کي پاڻ به 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|قتل]] ڪيو ويو. 1980ع واري ڏهاڪي تي [[حسين محمد ارشاد]] جي آمريت غالب رهي، جنهن کي 1990ع ۾ [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|عوامي بغاوت]] ذريعي هٽايو ويو. 1991ع ۾ جمهوريت جي بحاليءَ کان پوءِ، [[بيگمن جي جنگ]] يعني [[خالده ضياءُ]] ۽ [[شيخ حسينا]] جي رقابت ايندڙ 34 سالن تائين ملڪ جي سياست کي شڪل ڏني. حسينا کي 5 آگسٽ 2024ع تي [[جولاءِ بغاوت|عوامي بغاوت]] ۾ هٽايو ويو.<ref>{{Cite news |title=Battle Of Begums: All About Rivalry Between Khaleda Zia And Sheikh Hasina |url=https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-url=http://web.archive.org/web/20251230091627/https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-date=2025-12-30 |access-date=2026-05-15 |work=NDTV |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Mudgal |first=Aryan |date=2025-12-30 |title=‘Battle of the Begums’: Khaleda Zia and Sheikh Hasina's rivalry over the years |url=https://www.hindustantimes.com/world-news/battle-of-the-begums-khaleda-zia-and-sheikh-hasinas-rivalry-over-the-years-bangladesh-101767079979402.html |access-date=2026-05-15 |website=Hindustan Times |language=en}}</ref> بنگلاديش [[ويسٽ منسٽر نظام]] تي ٻڌل هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي. اهو [[وچولي طاقت]] آهي ۽ [[بنگلاديش جي معيشت|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] رکي ٿو. بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن موجب اسلام|چوٿين نمبر وڏي مسلمان آبادي]] جو گهر آهي. اهو ڏکڻ ايشيا جي [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|ٽئين نمبر وڏي فوج]] رکي ٿو ۽ گڏيل قومن جي [[امن قائم رکڻ]] وارين ڪارروائين ۾ سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ آهي. بنگلاديش [[بنگلاديش جون ڊويزنون|اٺ ڊويزنن]]، [[بنگلاديش جا ضلعا|64 ضلعن]]، [[اپازيلا|500 سب ضلعن]] ۽ [[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|4,599 يونين ڪائونسلن]] تي مشتمل آهي، ۽ دنيا جي [[سندربن|سڀ کان وڏي مينگروو ٻيلي]] جو گهر آهي. ان وٽ دنيا جي سڀ کان وڏي [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|پناهگير آبادي]] مان هڪ آهي ۽ اهو اڃا تائين مقامي سطح تي پکڙيل [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]]، [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جي ڀڃڪڙين]]، [[مذهبي تشدد]]، [[سياسي زوال|سياسي عدم استحڪام]] ۽ [[موسمي تبديلي جا اثر|موسمي تبديلي جي منفي اثرن]] جهڙن چئلينجن کي منهن ڏئي رهيو آهي. بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] ۽ [[بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن]] جو ميمبر ملڪ آهي. == نالي جي بڻ بنياد == {{Main|بنگال جا نالا}} ''بنگلاديش'' ("بنگالي ملڪ") جي نالي جي بڻ بنياد کي ويهين صديءَ جي شروعات تائين ڳولي سگهجي ٿو، جڏهن بنگالي محب وطن گيتن، جهڙوڪ [[رابندرناٿ ٽئگور]] جي ''آجي بنگلاديشير هردوئي'' ۽ [[قاضي نذرالاسلام]] جي ''نمو نمو نمو بنگلاديش مومو'' ۾، ترتيبوار 1905ع ۽ 1932ع ۾، هي اصطلاح استعمال ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |title=Notation of song aaji bangladesher hridoy |access-date=10 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150904011316/http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |archive-date=4 September 2015}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان، بنگالي قومپرستن [[اوڀر پاڪستان]] ۾ سياسي جلسن ۾ هي اصطلاح استعمال ڪرڻ شروع ڪيو. ''بنگلا'' اصطلاح [[بنگال]] علائقي ۽ [[بنگالي ٻولي]] ٻنهي لاءِ استعمال ٿي سگهي ٿو. ''بنگلا'' اصطلاح جي اصل واضح ناهي؛ مختلف نظرين موجب ان جو تعلق ڪانسي جي دور جي ڪنهن [[پروٽو-ڊراوڙي ٻولي|پروٽو-ڊراوڙي]] قبيلي،<ref>{{cite web |url=http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field%28DOCID+bd0014%29 |title=Bangladesh: early history, 1000&nbsp;B.C.–A.D. 1202 |date=September 1988 |website=Bangladesh: A country study |publisher=[[لائبريري آف ڪانگريس]] |access-date=1 December 2014 |quote=Historians believe that Bengal, the area comprising present-day Bangladesh and the Indian state of [[West Bengal]], was settled in about 1000 B.C. by Dravidian-speaking peoples who were later known as the Bang. Their homeland bore various titles that reflected earlier tribal names, such as Vanga, Banga, Bangala, Bangal, and Bengal. |archive-url=https://web.archive.org/web/20131207010051/http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd%2Fcstdy%3A%40field%28DOCID+bd0014%29 |url-status=live |archive-date=7 December 2013 }}</ref> ۽ لوهه جي دور جي [[ونگا سلطنت]] سان جوڙيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |url=https://www.britannica.com/place/Vanga|title=Vanga &#124; ancient kingdom, India|website=Encyclopædia Britannica|access-date=24 April 2023|archive-date=30 July 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160730062030/https://www.britannica.com/place/Vanga|url-status=live}}</ref> هن اصطلاح جو سڀ کان پراڻو ڄاتل استعمال 805ع واري [[نيسري|نيسري پليٽ]] ۾ ملي ٿو. ''ونگلا ديسا'' اصطلاح يارهين صديءَ جي ڏکڻ هندستاني رڪارڊن ۾ ملي ٿو.<ref>{{cite book |last=Keay |first=John |author-link=John Keay |year=2000 |title=India: A History |publisher=[[Atlantic Monthly Press]] |page=220 |isbn=978-0-87113-800-2 |quote=In C1020 ... launched Rajendra's great northern escapade ... peoples he defeated have been tentatively identified ... 'Vangala-desa where the rain water never stopped' sounds like a fair description of Bengal in the monsoon.}}</ref><ref name="Sen-1999">{{cite book |last=Sen |first=Sailendra Nath |year=1999 |orig-date=First published 1988 |title=Ancient Indian History and Civilization |url=https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |publisher=New Age International |page=281 |isbn=978-81-224-1198-0 |access-date=25 July 2023 |archive-date=16 January 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116111745/https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |url-status=live }}</ref> چوڏهين صديءَ ۾ [[بنگال سلطنت]] دوران هن اصطلاح کي سرڪاري حيثيت ملي.<ref name="Ahmed2004">{{cite book |last=Ahmed |first=Salahuddin |date=2004 |title=Bangladesh: Past and Present |url=https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |publisher=APH Publishing |page=23 |isbn=978-81-7648-469-5 |access-date=14 May 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161602/https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |url-status=live }}</ref><ref>"But the most important development of this period was that the country for the first time received a name, ie Bangalah." [http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal Banglapedia: Islam, Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20150723091245/http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal |date=23 July 2015 }}</ref> [[شمس الدين الياس شاهه]] 1342ع ۾ پاڻ کي "بنگلا جو پهريون [[شاهه]]" قرار ڏنو.<ref name="Ahmed2004" /> اسلامي دور ۾ ''بنگال'' لفظ هن علائقي لاءِ سڀ کان عام نالو بڻجي ويو.<ref>{{Cite book |last=Sircar |first=D.C. |author-link=Dineshchandra Sircar |year=1971 |orig-date=First published 1960 |title=Studies in the Geography of Ancient and Medieval India |url=https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |edition=2nd |publisher=Motilal Banarsidass |page=135 |isbn=978-81-208-0690-0 |access-date=19 April 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161603/https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |url-status=live }}</ref> سورهين صديءَ جي تاريخدان [[ابوالفضل بن مبارڪ]] پنهنجي ''[[آئين اڪبري]]'' ۾ لکي ٿو ته پڇاڙي ''"ال"'' جو اضافو ان حقيقت مان ٿيو ته هن زمين جا قديم راجا ٽڪرين جي هيٺاهين وارن هيٺاهن علائقن ۾ مٽيءَ جا دڙا ٺاهيندا هئا، جن کي "ال" چيو ويندو هو.<ref>Land of Two Rivers, [[Nitish Sengupta]]</ref> اهو ذڪر [[غلام حسين سليم]] جي [[رياض السلاطين]] ۾ پڻ ملي ٿو.<ref name="riaj">[http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11 RIYAZU-S-SALĀTĪN: A History of Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20141215055926/http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11|date=15 December 2014}}, [[Ghulam Husain Salim]], The Asiatic Society, Calcutta, 1902.</ref> هند-آريائي پڇاڙي ''[[-desh|ديش]]'' سنسڪرت لفظ ''deśha'' مان نڪتل آهي، جنهن جي معنيٰ "زمين" يا "ملڪ" آهي. تنهنڪري ''بنگلاديش'' نالي جي معنيٰ "بنگال جي زمين" يا "بنگال جو ملڪ" آهي.<ref name="Sen-1999" /> == تاريخ == {{Main|بنگلاديش جي تاريخ}} === ابتدائي تاريخ === [[File:Mahasthan Brahmi Inscription.png|thumb|ٽين صدي ق.م. جو [[مهاستان برهمي ڪتبو]]، جيڪو 1931ع ۾ [[مهاستان ڳڙهه]]، [[بوگرا ضلعو]] مان دريافت ٿيو]] هن علائقي تي پکڙجندڙ پهرين وڏي مقامي سلطنت [[موريا سلطنت]] ({{Circa}} 320–185 ق.م.) هئي. ان جي زوال کان پوءِ [[ساماتاتا]] نالي بادشاھت اڀري، جيڪا [[گپت سلطنت]] (تقريباً 319–540ع) جي باجگذار رياست هئي. [[هرشا]] (606–647ع) ساماتاتا کي پنهنجي نسبتاً ڍري انتظامي سياسي ڍانچي ۾ شامل ڪيو. ٻڌ ڌرم واري [[پالا سلطنت]] 750ع کان 1150ع تائين هن علائقي تي حڪومت ڪئي. بعد ۾ ان کي هندو [[سينا خاندان]] ختم ڪيو، جنهن 1204ع تائين حڪومت ڪئي، جڏهن [[غوري خاندان]] جي [[محمد بختيار خلجي]] جي اڳواڻيءَ ۾ ٿيندڙ [[هندستاني برصغير ۾ مسلمان فتحون|مسلمان فتحن]] هن علائقي تي قبضو ڪيو.<ref>{{cite book|chapter=EARLY HISTORY, 1000 B.C.-A.D. 1202|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/4.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> === وچئين دور === {{Main|بينگال سلطنت|بنگال صوبو}} [[File:Renaldis muslin woman.jpg|thumb|ارڙهين صديءَ ۾ [[ڍاڪا]] جي هڪ عورت نفيس [[بنگال جي ململ واپار|بنگالي ململ]] جو لباس پهريل]] {{multiple image | perrow = 2 | total_width = 300 | image1 = Kusumba Mosque, Naogaon.jpg | image2 = গোয়ালদি মসজিদ 3.jpg | image3 = Bagha Shahi Mosque.jpg | image4 = Choto Shona Mosque Rajshahi.jpg | footer = بنگال سلطنت جي دور جي مسجدن جي تعمير. مٿان کاٻي کان گھڙيال وار ترتيب سان: [[ڪسومبا مسجد]] جا محراب، [[گوالدي مسجد]]، [[باگها مسجد]] ۽ [[ڇوٽو سونا مسجد]] جا نوڪدار محراب ۽ بنگالي ڇت. }} [[File:Hussain Shahis of Bengal.png|thumb|left|[[حسين شاهي خاندان]] جي دور ۾ بنگال]] ان کان پوءِ بنگال [[دهلي سلطنت]] (1206–1526ع) جو حصو بڻيو.<ref name="islamization">{{cite book|chapter=ISLAMIZATION OF BENGAL, 1202–1757|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/5.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> 1341ع ۾ [[فخرالدين مبارڪ شاهه]] آزاد [[بنگال سلطنت]] قائم ڪئي.<ref name="islamization"/> آزاد بنگال سلطنت تي لڳاتار ٻن خاندانن، [[حسين شاهي خاندان]] ۽ [[الياس شاهي خاندان]] حڪومت ڪئي، جڏهن ته [[گنيشا خاندان]] جو مختصر دور پڻ رهيو. جاگرافيائي توسيع ۽ معاشي خوشحاليءَ جي زماني ۾ يورپي ۽ چيني سياحن ان کي "واپار لاءِ دنيا جو سڀ کان مالدار ملڪ" قرار ڏنو.<ref>{{cite book|last=Nanda|first=J.N.|year=2005|title=Bengal: the unique state|publisher=Concept Publishing Company|isbn=978-81-8069-149-2}}</ref>{{rp|10}} 1576ع ۾ [[مغل سلطنت]] بنگال تي قبضو ڪيو.<ref name="islamization"/><ref>Raychaudhuri, Tapan; Habib, Irfan (eds). ''The Cambridge Economic History of India: Volume 1, c.1200–c.1750''. Cambridge University Press, 1982.</ref> اٺارهين صديءَ تائين [[بنگال صوبو]] مغل سلطنت جو سڀ کان مالدار صوبو بڻجي ويو ۽ ان کي "ملڪن جي جنت" ۽ "هندستان جو اناج گهر" سڏيو ويو.<ref name="islamization"/> هتي جي رهواسين جو معيارِ زندگي دنيا جي بهترين معيارن مان هڪ هو، ڇاڪاڻ⁠تہ هي علائقو ڪپهه جي ڪپڙي (خاص طور ململ)، ريشم ۽ [[بنگلاديش ۾ ٻيڙيون ٺاهڻ جي صنعت|ٻيڙيون ٺاهڻ]] جو وڏو عالمي برآمد ڪندڙ ۽ پيدا ڪندڙ هو.<ref name="ray">{{cite book|first=Indrajit|last=Ray|year=2011|title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857)|url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA7|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-82552-1|access-date=30 May 2019}}</ref>{{rp|174}} 1700ع جي شروعات ۾ مغل سلطنت جي زوال کان پوءِ هي علائقو [[بنگال جا نواب|بنگال جي نوابن]] جي ماتحت هڪ نيم خودمختيار رياست بڻجي ويو، جنهن جو بنياد [[مرشد قلي خان]] 1717ع ۾ رکيو. === برطانوي نوآبادياتي دور === {{Main|بنگال پريزيڊنسي}} [[File:Bengal Presidency in British India with dependencies 1852.png|thumb|left|برطانوي هندستان ۾ بنگال پريزيڊنسي (سائي رنگ) ۽ ان جا تابع علائقا (سرمائي رنگ)]] 23 جون 1757ع تي [[سراج الدوله]] جي اڳواڻيءَ واري رياست کي [[ايسٽ انڊيا ڪمپني]] [[پلاسي جي جنگ]] ۾ شڪست ڏني. اها جنگ بنگال ۽ سڄي هندستاني برصغير تي [[برطانوي راڄ]] قائم ڪرڻ ۾ اهم ثابت ٿي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref> بنگال برطانيا جي [[صنعتي انقلاب]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو، پر ان جي قيمت وڏي پئماني تي سرمائي جي نيڪالي، صنعتڪشي جي زوال ۽ بنگالي ڪپڙي جي صنعت جي تباهيءَ جي صورت ۾ ادا ڪئي وئي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref><ref name="ray"/>{{rp|7–10}} 1770ع جي هولناڪ [[عظيم بنگال ڏڪار]] ۾ اندازاً هڪ ڪروڙ تائين ماڻهو فوت ٿيا،<ref>{{cite journal|last=Ghose|first=Ajit Kumar|title=Food Supply and Starvation: A Study of Famines with Reference to the Indian Sub-Continent|volume=34|number=2|pages=368–389|jstor=2662775|publisher=[[Oxford University Press]]|journal=[[Oxford Economic Papers]]|year=1982|doi=10.1093/oxfordjournals.oep.a041557 |pmid=11620403 }}</ref><ref>{{Cite book |last=Dyson |first=Tim |title=A population history of India: from the first modern people to the present day |date=2018 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-882905-8 |edition=1st |location=Oxford |pages=80–81}}</ref><ref name="Irschick2018">{{citation|last=Irschick|first=Eugene F.|author-link=Eugene F. Irschick|title=A History of the New India: Past and Present|url=https://books.google.com/books?id=wqiaDwAAQBAJ&pg=PA73|year=2018|publisher=Routledge|isbn=978-1-317-43617-1|pages=73–}}</ref> جيڪو بنگال پريزيڊنسي جي ڪل آباديءَ جي لڳ ڀڳ ٽئين حصي جي برابر هو.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=6iNuAAAAMAAJ|last=Peers|first=Douglas M.|year=2006|title=India under colonial rule: 1700–1885|publisher=Pearson Education|isbn=978-0-582-31738-3}}</ref>{{rp|47}} === پاڪستان جو حصو === {{Main|ڊومينين آف پاڪستان|اوڀر بنگال|اوڀر پاڪستان}} {{further|اولھ پاڪستان| بنگال جو ورهاڱو (1947)|انڊيا جو ورھاڱو }} لڳ ڀڳ ٻن صدين جي سڌي برطانوي حڪمراني کان پوءِ، جديد بنگلاديش جون سرحدون [[هندستان جي ورهاڱي]] دوران 15 آگسٽ 1947ع تي [[ريڊڪلف لائين]] تحت [[بنگال جي ورهاڱي (1947ع)|بنگال جي ورهاڱي]] سان مقرر ٿيون.<ref>{{cite journal|last=Chatterji|first=Joya|title=The Fashioning of a Frontier: The Radcliffe Line and Bengal's Border Landscape, 1947–52|volume=33|number=1|year=1999|pages=185–242|publisher=[[Cambridge University Press]]|journal=[[Modern Asian Studies]]|doi=10.1017/S0026749X99003066 |jstor=313155}}</ref> ان وقت هي علائقو [[اوڀر بنگال]] جي نالي سان نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جڏهن ته ٻيو حصو [[اولهه پاڪستان]] هو.<ref>{{cite book|chapter=PAKISTAN PERIOD, 1947–71|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/14.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=4|access-date=13 January 2025}}</ref> اوڀر ۽ اولهه پاڪستان جي وچ ۾ هڪ هزار ميلن کان وڌيڪ جاگرافيائي فاصلو هو، جيڪو بعد ۾ شديد معاشي اڻبرابريءَ جو بنيادي سبب بڻيو.<ref>{{cite journal|last=Sobhan|first=Rehman|title=The Problem of Regional Imbalance in the Economic Development of Pakistan|journal=[[Asian Survey]]|volume=2|number=5|year=1962|pages=31–37|doi=10.2307/3023445 |jstor=3023445}}</ref> [[خواجه ناظم الدين]] اوڀر بنگال جو پهريون وزيراعليٰ ٿيو ۽ [[فريڊرڪ چالمرز بورن]] ان جو گورنر مقرر ٿيو. 1949ع ۾ [[آل پاڪستان عوامي مسلم ليگ]] قائم ٿي. 1950ع ۾ [[اوڀر بنگال قانون ساز اسيمبلي]] زمينداري نظام ۽ مستقل بندوبست کي ختم ڪندي زرعي سڌارا نافذ ڪيا.<ref>[[#Baxter|Baxter]], p. 72</ref> 1953ع ۾ عوامي مسلم ليگ جو نالو تبديل ڪري وڌيڪ "سيڪيولر" [[عوامي ليگ]] رکيو ويو.<ref name="LewisSagar1992">{{cite book |author1=David S. Lewis |author2=Darren J. Sagar|title=Political Parties of Asia and the Pacific: A Reference Guide |url={{GBurl|id=S4uyAAAAIAAJ}}|year=1992|publisher=Longman|isbn=978-0-582-09811-4|page=36|access-date=30 July 2017}}</ref> {{مکيه|بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ}} ثقافتي، لساني، سياسي ۽ معاشي امتياز، 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]]، 1966ع جي [[ڇهن نڪتن واري تحريڪ]]، 1970ع جي چونڊن ۾ [[عوامي ليگ]] جي شاندار ڪاميابي ۽ پوءِ [[آپريشن سرچ لائيٽ]] جي فوجي ڪارروائيءَ، بنگلاديش جي آزاديءَ جي جدوجهد کي جنم ڏنو. 25 مارچ 1971ع تي پاڪستاني حڪومت طرفان فوجي آپريشن شروع ڪيو ويو.<ref>{{cite journal|last=Bose|first=Sarmila|title=Anatomy of Violence: Analysis of Civil War in East Pakistan in 1971|journal=[[Economic and Political Weekly]]|volume=40|number=41|year=2005|pages=4463–4471|jstor=4417267}}</ref> 26 مارچ 1971ع تي پاڪستاني فوج پاران [[شيخ مجيب الرحمان]] جي گرفتاري کان پوءِ، آزادي پسند اڳواڻ ميجر [[ضياءُ الرحمان]] مجيب جي طرفان بنگلاديش جي آزاديءَ جو اعلان نشر ڪيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/zias-declaration-19001 | title=Zia's declaration |work=The Daily Star |date=7 April 2014 }}</ref> ان کان پوءِ نَو مهينن تي مشتمل خوني [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] شروع ٿي، جنهن دوران نسلي بنگالين جي خلاف [[بنگلاديش نسل ڪشي]] به ٿي.<ref>{{cite journal|last=Saikia|first=Yasmin|title=Beyond the Archive of Silence: Narratives of Violence of the 1971 Liberation War of Bangladesh|journal=[[History Workshop Journal]]|number=58|year=2004|volume=58 |pages=275–287|doi=10.1093/hwj/58.1.275 |jstor=25472765}}</ref> آخرڪار 16 ڊسمبر 1971ع تي [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ وارو معاهدو|پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ]] کان پوءِ بنگلاديش هڪ خودمختيار ۽ آزاد رياست طور وجود ۾ آيو. === آزاد بنگلاديش === [[بنگلاديش جو آئين]] 4 نومبر 1972ع تي نافذ ڪيو ويو.<ref>{{cite web|last1=Chakma|first1=Parbon|last2=Saumik|first2=Rafid Azad|url=https://www.thedailystar.net/law-our-rights/news/50-years-bangladesh-constitution-nutshell-3160281|title=50 Years of Bangladesh Constitution In a nutshell|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 November 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ، مجيب جي اڳواڻيءَ واري حڪومت وڏي پيماني تي ڪرپشن ۽ بدانتظامي ۾ ملوث ٿي، جنهن سبب سڄي ملڪ ۾ لاقانونيت ۽ معاشي تباهي پيدا ٿي. [[بڪسال|هڪ پارٽي سوشلزم]] قائم ڪرڻ جون ڪوششون ۽ [[1974ع بنگلاديش ڏڪار|1974ع جو وڏو ڏڪار]] مجيب جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي کان پوءِ 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] جو سبب بڻيا.<ref>{{cite book|chapter=Fall of the Bangabandhu, 1972–75|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/19.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|131}} ان کان پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن عوامي نظم بحال ڪيو، زراعت کي صنعتي بنيادن تي آندو، [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] قائم ڪئي ۽ [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم]] جي قيام جي شروعات ڪئي.<ref>{{cite book|chapter=The Zia Regime and Its Aftermath, 1977–82|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/21.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> ضياءُ الرحمان 1 سيپٽمبر 1978ع تي [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite news |title=BNP vows to continue movement |url=https://www.thedailystar.net/news/politics/bnp-vows-continue-movement-for-democracy-restore-1627522 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |agency=[[United News of Bangladesh|UNB]] |date=1 September 2018 |access-date=3 June 2026}}</ref> 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|رحمان جي قتل]] کان پوءِ ايندڙ ڏهاڪو [[حسين محمد ارشاد]] جي ماتحت [[فوجي آمريت]] جو دور رهيو، جنهن ۾ بنيادي ڍانچي جي ترقي، [[اختيارن جي منتقلي]] جون سڌارا، قومي ملڪيت ۾ آيل صنعتن جي نجڪاري ۽ 1988ع ۾ اسلام کي [[رياستي مذهب]] قرار ڏيڻ شامل هئا.<ref>{{cite book|chapter=THE ERSHAD PERIOD: Achieving Stability, 1982–83|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/90.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Emerging Opposition, 1983–86|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/91.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=https://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Relaxation of Martial Law, 1986–87|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/92.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=More Opposition Pressure|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/93.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|بحالي]] کان پوءِ [[پارلياماني جمهوريت]] [[1991ع بنگلاديشي عام چونڊون|1991ع]] ۾ واپس آئي، ۽ اقتدار بي اين پي جي [[خالده ضياءُ]] ۽ عوامي ليگ جي [[شيخ حسينا]] جي وچ ۾ مٽاسٽا ٿيندو رهيو. هن دور کي [[بيگمن جي جنگ]] سڏيو ويو، جنهن 2024ع تائين 34 سالن لاءِ بنگلاديش جي سياست ۽ تاريخ کي شڪل ڏني.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-42999503|title=Bangladesh grows tired of the Battling Begums|last=Rowlatt|first=Justin|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=11 February 2018|access-date =13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|130}} [[2008ع بنگلاديشي عام چونڊون|2008ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ عوامي ليگ ٻيهر اقتدار ۾ آئي.<ref>{{cite web|url=https://www.voanews.com/a/a-13-2008-12-30-voa9/401556.html|title=Bangladesh's Sheikh Hasina Wins Landslide Election|date=1 November 2009|access-date=14 February 2025|publisher=[[Voice of America]]|last=Herman|first=Steve}}</ref> [[شيخ حسينا]] جي اڳواڻيءَ هيٺ ملڪ معاشي ترقي ڏٺي، پر ساڳئي وقت [[جمهوري پٺتي هٽڻ]]، وڌندڙ [[آمريت پسندي]]، وڏي پيماني تي [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]] ۽ وسيع [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جون ڀڃڪڙيون]] پڻ ڏٺيون.<ref>{{cite web|last1=Ethirajan|first1=Anbarasan|last2=Wong|first2=Tessa|title=Sheikh Hasina: The pro-democracy icon who became an autocrat|url=https://www.bbc.com/news/articles/cg3ee303yxpo|date=6 August 2024|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|access-date=15 January 2025}}</ref> مختلف رپورٽن موجب حسينا ۽ عوامي ليگ حڪومت، ڀارت سان سهڪار جي مدد سان، [[2009ع بنگلاديش رائفلز بغاوت]] منظم ڪئي ته جيئن اهڙن قابل فوجي آفيسرن کي ماريو وڃي، جن کي حسينا پنهنجي اقتدار لاءِ خطرو سمجهندي هئي؛ ان سان [[بنگلاديش فوج]] غير مستحڪم ٿي ۽ عملي طور هڪ پارٽي حڪمراني مضبوط ٿي.<ref>{{cite news |last1=Reporter |first1=Staff |title='Hasina, AL leaders behind BDR mutiny' |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/crime-justice/news/hasina-al-leaders-behind-bdr-mutiny-4047691 |access-date=1 December 2025 |work=The Daily Star |date=1 December 2025 |language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Did India benefit from BDR mutiny? What the probe commission says|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/did-india-benefit-bdr-mutiny-what-probe-commission-says-1299101|website=The Business Standard|date=2025-12-01|access-date=2025-12-01|language=en}}</ref> حسينا [[2014ع بنگلاديشي عام چونڊون|2014ع]]، [[2018ع بنگلاديشي عام چونڊون|2018ع]] ۽ [[2024ع بنگلاديشي عام چونڊون|2024ع جي عام چونڊن]] ۾ لڳاتار ٻيو، ٽيون ۽ چوٿون مدو کٽيو؛ اهي سڀئي چونڊون جعلي هيون ۽ نه [[آزاد ۽ منصفاڻي چونڊ|آزاد نه منصفاڻي]].<ref>{{cite web|url=https://edition.cnn.com/2014/01/06/world/asia/bangladesh-elections/index.html|title=Bangladesh ruling party wins elections marred by boycott, violence|date=6 January 2014|access-date=14 February 2025|publisher=[[CNN]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-46718393|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins landslide in disputed vote|date=31 December 2018|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-67889387|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins fourth term in controversial vote|date=8 January 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|last1=Anbarasan|first1=Ethirajan|last2=Ng|first2=Kelly}}</ref> آمرانه حڪومت خلاف [[جولاءِ بغاوت]] کان پوءِ، حسينا کي [[عدم تعاون تحريڪ (2024ع)|استعيفا ڏيڻ ۽ ڀارت ڀڄڻ]] تي مجبور ڪيو ويو، جيڪو [[جولاءِ 36|5 آگسٽ 2024ع]] تي ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2024/8/5/bangladeshs-sheikh-hasina-forced-to-resign-what-happened-and-whats-next|title=Bangladesh's Sheikh Hasina forced to resign: What happened and what's next?|date=5 August 2024|access-date=14 February 2025|publisher=[[Al Jazeera]]}}</ref> آگسٽ 2024ع ۾ هڪ عبوري حڪومت قائم ٿي، جنهن ۾ نوبل انعام يافته [[محمد يونس]] کي [[بنگلاديش جو چيف ايڊوائيزر|چيف ايڊوائيزر]] بڻايو ويو.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/clyg7we8xvno|title=Yunus sworn in as interim Bangladesh leader|last1=Hussain|first1=Samira|last2=Drury|first2=Flora|date=8 August 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref> [[2026ع بنگلاديشي عام چونڊون|2026ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (بي اين پي) ٻيهر اقتدار ۾ آئي ۽ چيئرمين [[طارق رحمان]] 17 فيبروري 2026ع تي بنگلاديش جي وزيراعظم طور حلف کنيو. [[بنگلاديش جماعت اسلامي]] مکيه مخالف ڌر بڻجي وئي.<ref>{{cite web |title=From a marginal force to opposition party: The rise of Bangladesh Jamaat-e-Islami |url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/marginal-force-opposition-party-rise-bangladesh-jamaat-e-islami-1361786 |website=The Business Standard |access-date=19 February 2026}}</ref> 1990ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان، [[آزاد منڊي]] جي پاليسين ۽ [[معاشي آزادڪاري]] جي قدمن سبب، بنگلاديش اهم معاشي واڌ حاصل ڪئي آهي. اهو دنيا جي [[حقيقي جي ڊي پي واڌ جي شرح موجب ملڪن جي فهرست|تيز ترين وڌندڙ معيشتن]] مان هڪ طور اڀريو، جنهن جي پٺيان ان جي وڏي [[بنگلاديش ۾ ڪپڙي جي صنعت|ڪپڙي جي صنعت]] آهي، جيڪا دنيا ۾ ٻئي نمبر تي وڏي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Bashar|first1=Omar K. M. R.|last2=Khan|first2=Habibullah|title=Liberalisation and Growth in Bangladesh: An Empirical Investigation|volume=32|number=1|date=March 2009|pages=61–76|jstor=40795710|journal=The Bangladesh Development Studies|publisher=[[Bangladesh Institute of Development Studies]] (BIDS) |doi=10.57138/XTYK4544 }}</ref> اهو [[نامياري جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] طور اڀريو آهي، ۽ 2018ع کان پاڙيسري ڀارت جي نامياري في ماڻهو جي ڊي پي کان اڳتي نڪري ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/bangladesh/bangladesh-ranked-41st-largest-economy-in-2019-all-over-the-world-study-1684078|title=Bangladesh 2nd largest economy in South Asia|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 January 2019|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://foreignpolicy.com/2020/10/20/india-falls-behind-bangladesh-gdp/|title=Angst and Denial in India as It's Now Officially Poorer Than Bangladesh|last=Babones|first=Salvatore|date=20 October 2020|access-date=13 January 2025|work=[[Foreign Policy]]}}</ref> بنگلاديش پنهنجي [[بنگلاديش ۾ غربت|غربت جي شرح]] گهٽائڻ ۾ نمايان ڪاميابيون حاصل ڪيون آهن، جيڪا 1971ع ۾ 80 سيڪڙو هئي،<ref>{{cite web|url=https://cri.org.bd/2021/03/26/what-milestones-have-bangladesh-crossed-in-50-years/|title=What milestones have Bangladesh crossed in 50 years|date=26 March 2021|access-date=1 October 2022}}</ref> 1991ع ۾ 44.2 سيڪڙو ٿي،<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/results/2018/11/15/bangladesh-reducing-poverty-and-sharing-prosperity|title=Bangladesh: Reducing Poverty and Sharing Prosperity|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022}}</ref> ۽ 2022ع ۾ 18.7 سيڪڙو تائين گهٽجي وئي.<ref>{{cite news|url=https://pip.worldbank.org/country-profiles/BGD|title=Country Profile – Poverty and Inequality Platform|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 January 2025}}</ref> 21هين صديءَ دوران ان جي [[انساني ترقياتي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقياتي اشاري]] جي واڌ رڳو چين کان گهٽ رهي.<ref>{{cite web|url=https://bangladesh.un.org/en/256074-new-directions-human-development-bangladesh|title=New directions for human development in Bangladesh|date=17 December 2023|access-date=12 February 2025|publisher=United Nations}}</ref> [[سبز منتقلي]] جي حصي طور، بنگلاديش جو صنعتي شعبو [[سبز ڪارخانو|سبز ڪارخانا]] ٺاهڻ ۾ اڳواڻ طور اڀريو آهي، ۽ ملڪ وٽ دنيا ۾ تصديق ٿيل سبز ڪارخانن جو سڀ کان وڏو تعداد آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/green-rmg-factories-how-bangladesh-became-global-champion-939426|title=Green RMG factories: How Bangladesh became a global champion|last=Uddin|first=Jasim|date=12 September 2024|access-date=13 January 2025|work=[[Business Standard]]}}</ref> ان 2017ع کان [[روهنگيا نسل ڪشي]] کان ڀڄندڙ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|هڪ ملين کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن]] کي به پناهه ڏني آهي، جنهن ان جي وسيلن تي دٻاءُ وڌو ۽ ان جي انساني همدردي واري عزم کي نمايان ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unrefugees.org/news/rohingya-refugee-crisis-explained/|title=Rohingya Refugee Crisis Explained|date=22 August 2024|work=[[United Nations Commission on Human Rights]] (UNCHR)|access-date=13 January 2025}}</ref> == جاگرافي == {{Main|بنگلاديش جي جاگرافي}} [[File:Map of Bangladesh-en.svg|thumb|بنگلاديش جو طبعي نقشو]] بنگلاديش [[بنگال جي نار]] تي [[ڏکڻ ايشيا]] ۾ واقع آهي. اهو لڳ ڀڳ مڪمل طور پاڙيسري [[ڀارت]] سان گهيريل آهي، ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ان جي هڪ ننڍڙي سرحد آهي، جيتوڻيڪ اهو [[نيپال]]، [[ڀوٽان]] ۽ چين جي تمام ويجهو واقع آهي. ملڪ کي ٽن علائقن ۾ ورهايو ويندو آهي. ملڪ جو گهڻو حصو زرخيز [[گنگا ڊيلٽا]] تي مشتمل آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو دريائي ڊيلٽا آهي.<ref>{{cite web |author1=Aditi Rajagopal|title=How the World's Largest Delta Might Slowly Go Under Water |url=https://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|website=Discovery|date=8 February 2020|access-date=9 March 2020|archive-date=8 February 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200208052815/http://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|url-status=live}}</ref> ملڪ جا اتر اولهه ۽ وچ وارا حصا [[مدهوپور ٽريڪٽ|مدهوپور]] ۽ [[بارند ٽريڪٽ|بارند]] پليٽون سان ٺهيل آهن. اتر اوڀر ۽ ڏکڻ اوڀر وارا علائقا [[سدا بهار]] جبلن جي سلسلن جو گهر آهن. گنگا ڊيلٽا گنگا، جنهن جو مقامي نالو [[پدما درياهه|پدما]] يا ''پوددا'' آهي، [[برهمپتر درياهه|برهمپتر]]، جنهن کي [[جمنا درياهه (بنگلاديش)|جمنا]] يا ''جومونا'' به چيو وڃي ٿو، ۽ [[ميگھنا درياهه|ميگھنا]] درياهن ۽ انهن جي معاون درياهن جي ميلاپ سان ٺهندو آهي. گنگا، جمنا سان ملي ٿي، جيڪا برهمپتر جو مکيه وهڪرو آهي، ۽ پوءِ ميگھنا سان ملي آخرڪار [[بنگال جي نار]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿي. بنگلاديش کي "دريائن جي ڌرتي" چيو ويندو آهي،<ref>{{cite web |title=No Place Like Home – BANGLADESH: LAND OF RIVERS |url=https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |work=Environmental Justice Foundation |access-date=10 March 2020 |archive-date=30 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200930051647/https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |url-status=live }}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ هتي 57 کان وڌيڪ [[سرحد پار درياهه]] آهن، جيڪي ڪنهن به قومي رياست لاءِ سڀ کان وڌيڪ آهن. پاڻيءَ جا معاملا سياسي طور پيچيده آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بنگلاديش ڀارت کان هيٺاهين وهڪري ۾ واقع آهي.<ref>{{cite book |last=Suvedī |first=Sūryaprasāda |title=International watercourses law for the 21st century |publisher=[[Ashgate Publishing]] |year=2005 |pages=154–166 |isbn=978-0-7546-4527-6}}</ref> بنگلاديش گهڻو ڪري زرخيز ۽ هموار ميداني زمين تي مشتمل آهي. ان جو گهڻو حصو سمنڊ جي سطح کان {{convert|12|m|ft|abbr=on}} کان گهٽ اوچائي تي آهي، ۽ اندازو آهي ته جيڪڏهن سمنڊ جي سطح {{convert|1|m|ft|abbr=on}} وڌي وڃي ته ملڪ جي لڳ ڀڳ 10 سيڪڙو زمين ٻڏي ويندي.<ref name="ali">{{cite journal |last=Ali |first=A. |title=Vulnerability of Bangladesh to climate change and sea level rise through tropical cyclones and storm surges |journal=Water, Air, & Soil Pollution |volume=92 |issue=1–2 |pages=171–179 |year=1996 |bibcode=1996WASP...92..171A |doi=10.1007/BF00175563 }}</ref> ملڪ جو 12 سيڪڙو حصو جابلو نظامن سان ڍڪيل آهي. ملڪ جون [[هاور]] آبي زمينون عالمي ماحولياتي سائنس لاءِ اهميت رکن ٿيون. [[بنگلاديش جي جبلن جي فهرست|بنگلاديش جو سڀ کان اوچو هنڌ]] [[سڪا هافونگ]] آهي، جيڪو ميانمار جي سرحد ڀرسان واقع آهي، ۽ ان جي اوچائي {{convert|1064|m|ft|abbr=on}} آهي.<ref name=CIA/> اڳ ۾ [[ڪيوڪراڊونگ]] يا [[تازنگ ڊونگ]] کي سڀ کان اوچو هنڌ سمجهيو ويندو هو. بنگلاديش ۾ [[ٻيلن جو ڍڪ]] ڪل زميني ايراضيءَ جو لڳ ڀڳ 14 سيڪڙو آهي، جيڪو 2020ع ۾ 1,883,400 هيڪٽرن (ha) ٻيلن جي برابر هو، جڏهن ته 1990ع ۾ اهو 1,920,330 هيڪٽر (ha) هو. 2020ع ۾ قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن 1,725,330 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو، جڏهن ته پوکيل ٻيلن 158,070 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو. قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن مان 0 سيڪڙو کي [[ابتدائي ٻيلو]] قرار ڏنو ويو، يعني اهڙو ٻيلو جيڪو مقامي وڻن جي قسمن تي مشتمل هجي ۽ جتي انساني سرگرميءَ جا واضح نشان نه هجن، ۽ لڳ ڀڳ 33 سيڪڙو ٻيلن وارو علائقو محفوظ علائقن اندر مليو. 2015ع لاءِ، ٻيلن جي 100 سيڪڙو ايراضي [[رياستي ملڪيت|عوامي ملڪيت]] هيٺ ڄاڻائي وئي.<ref>{{Cite book |url=https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |title=Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194 |publisher=Food and Agriculture Organization of the United Nations |year=2023 |archive-date=11 September 2024 |access-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240911122341/https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Global Forest Resources Assessment 2020, Bangladesh |url=https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview |website=Food Agriculture Organization of the United Nations |access-date=19 September 2024 |archive-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240919133606/https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview/ |url-status=live }}</ref> === آبهوا === [[File:Aerosol pollution over Northern India, Bangladesh, and Bay of Bengal.jpg|thumb|خلا مان ورتل تصوير، جنهن ۾ بنگلاديش مٿان آلودگي ڏيکاريل آهي]] [[سرطان جو مدار]] بنگلاديش مان گذري ٿو، تنهنڪري بنگلاديش جي آبهوا گرم خطي واري آهي؛ آڪٽوبر کان مارچ تائين هلڪو سيارو ۽ مارچ کان جون تائين گرم ۽ گهم وارو اونهارو هوندو آهي. ملڪ ۾ ڪڏهن به هوائي گرمي پد {{convert|0|°C}} کان هيٺ رڪارڊ نه ٿيو آهي؛ سڀ کان گهٽ رڪارڊ ٿيل گرمي پد {{convert|1.1|°C}} هو، جيڪو اتر اولهه واري شهر [[ديناجپور]] ۾ 3 فيبروري 1905ع تي رڪارڊ ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://kantaji.com/dinajpurmap.html |title=Map of Dinajpur |website=kantaji.com |archive-url=https://web.archive.org/web/20110713134542/http://kantaji.com/dinajpurmap.html |archive-date=13 July 2011 |access-date=17 April 2015}}</ref> گرم ۽ گهم واري [[چوماسي]] موسم جون کان آڪٽوبر تائين جاري رهي ٿي ۽ ملڪ جي اڪثر برسات جو سبب بڻجي ٿي. قدرتي آفتون، جهڙوڪ [[بنگلاديش ۾ ٻوڏون|ٻوڏون]]، [[اڀرندي طوفان]]، [[ٽورنيڊو]] ۽ [[مدي لهرون]] لڳ ڀڳ هر سال اچن ٿيون،<ref name="NatDis">{{cite book |last=Alexander |first=David E. |title= Natural Disasters |chapter-url= {{GBurl|id=gWHsuGTcF34C|p=532}}|year= 1999|publisher=Kluwer Academic Publishers |isbn=978-0-412-04751-0 |page=532 |chapter=The Third World |orig-date=1993}}</ref> جن سان گڏ [[ٻيلن جي ڪٽائي]]، [[مٽيءَ جي زوال ۽ خرابي]] ۽ [[ڪٽاءُ]] جا اثر پڻ شامل ٿين ٿا. 1970ع ۽ 1991ع وارا [[بنگلاديش جي اڀرندي طوفانن جي فهرست|طوفان]] خاص طور تباهه ڪندڙ هئا؛ [[1991ع بنگلاديش طوفان|پوئين طوفان]] ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا.<ref>"[https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html Beset by Bay's Killer Storms, Bangladesh Prepares and Hopes] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240902065034/https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html |date=2 September 2024 }} ". ''Los Angeles Times''. 27 February 2005</ref> سيپٽمبر 1998ع ۾ بنگلاديش جديد تاريخ جي [[1998ع بنگلاديش ٻوڏون|سڀ کان شديد ٻوڏ]] کي ڏٺو، جنهن کان پوءِ ملڪ جا ٻه ٽهائي حصا پاڻيءَ هيٺ اچي ويا، ۽ 1,000 ماڻهو فوت ٿيا.<ref name="EWG">{{cite book |last=Haggett |first=Peter |title=Encyclopedia of World Geography |chapter-url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |publisher=Marshall Cavendish |year=2002 |isbn=978-0-7614-7308-4 |oclc=46578454 |pages=2, 634 |chapter=The Indian Subcontinent |orig-date=2002 |access-date=25 July 2023 |archive-date=28 March 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182107/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |url-status=live }}</ref> آفتن جي خطري ۾ گهٽتائي لاءِ مختلف بين الاقوامي ۽ قومي قدمن جي نتيجي ۾، ٻوڏن ۽ طوفانن سبب انساني جاني نقصان ۽ معاشي نقصان سالن سان گهٽيا آهن.<ref>{{cite news |last=Raju |first=M. N. A. |title=Disaster Preparedness for Sustainable Development in Bangladesh |url=https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10 |work=Daily Sun |date=10 March 2018 |access-date=26 September 2019 |archive-date=24 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210724074442/https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10}}</ref> [[2007ع ڏکڻ ايشيائي ٻوڏون]] ملڪ جي ڪيترن علائقن کي تباهه ڪري ويون، پنج ملين ماڻهن کي بي گهر ڪيو ۽ لڳ ڀڳ 500 ماڻهو مارجي ويا.<ref>{{cite news |title=Bangladesh flood death toll nears 500, thousands ill |url=http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |agency=[[Reuters]] |date=15 August 2007 |access-date=15 August 2007 |archive-date=5 February 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080205073714/http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |url-status=live }}</ref> [[File:Flooding after 1991 cyclone.jpg|thumb|[[1991ع بنگلاديش طوفان]] کان پوءِ ٻوڏ، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا]] ==== موسمي تبديلي ==== بنگلاديش کي انهن ملڪن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو، جيڪي [[موسمي تبديليءَ جي نازڪ پذيري|موسمي تبديليءَ لاءِ سڀ کان وڌيڪ نازڪ]] آهن.<ref>{{Cite journal |last1=Kulp |first1=Scott A. |last2=Strauss |first2=Benjamin H.|date=29 October 2019|title=New elevation data triple estimates of global vulnerability to sea-level rise and coastal flooding|journal=Nature Communications |volume=10 |issue=1 |page=4844 |bibcode=2019NatCo..10.4844K |doi=10.1038/s41467-019-12808-z |pmc=6820795 |pmid=31664024}}</ref><ref>{{cite web |date=29 October 2019|title=Report: Flooded Future: Global vulnerability to sea level rise worse than previously understood |url=https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood|access-date=3 November 2019|website=climatecentral.org|archive-date=2 November 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191102025006/https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood}}</ref> هڪ صديءَ دوران 508 طوفانن بنگال جي نار واري علائقي کي متاثر ڪيو آهي، جن مان 17 سيڪڙو بابت خيال ڪيو وڃي ٿو ته اهي بنگلاديش جي زمين تي پهتا.<ref>{{Cite book|last=Chaturvedi|first=Sanjay|url=https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67|title=Climate Change and the Bay of Bengal|date=29 April 2016|publisher=Flipside Digital Content Company Inc.|isbn=978-981-4762-01-4|access-date=25 July 2023|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182105/https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67#v=onepage&q&f=false|url-status=live}}</ref> وڌندڙ برساتن، سمنڊ جي سطح ۾ اضافي ۽ اڀرندي طوفانن مان پيدا ٿيندڙ [[قدرتي خطرا]] موسمي تبديليءَ سان وڌڻ جا امڪان آهن، ۽ اهي هر هڪ زراعت، پاڻي ۽ خوراڪ جي سلامتي، انساني صحت ۽ رهائش تي سنگين اثر ڇڏيندا.<ref>{{cite book |url=http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|title=Bangladesh Climate Change Strategy and Action Plan, 2008 |publisher=Ministry of Environment and Forests Government of the People's Republic of Bangladesh|year=2008|isbn=978-984-8574-25-6|archive-url=https://web.archive.org/web/20091007060017/http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|archive-date=7 October 2009}}</ref> اندازو آهي ته 2050ع تائين سمنڊ جي سطح ۾ ٽي فوٽ اضافو لڳ ڀڳ 20 سيڪڙو زمين کي ٻوڙي ڇڏيندو ۽ 30 ملين کان وڌيڪ ماڻهن کي بي گهر ڪندو.<ref>{{cite web |last=Glennon |first=Robert|title=The Unfolding Tragedy of Climate Change in Bangladesh |url=https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171201040750/https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|archive-date=1 December 2017|access-date=23 November 2017}}</ref> بنگلاديش ۾ [[سمنڊ جي سطح ۾ اضافو]] واري خطري کي منهن ڏيڻ لاءِ [[بنگلاديش ڊيلٽا پلان 2100]] شروع ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100 |title=Bangladesh Delta Plan 2100|publisher=The Dutch water sector|access-date=24 September 2019|date=20 May 2019|archive-date=13 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230513135800/https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Bangladesh Delta Plan (BDP) 2100}}</ref> === حياتياتي گوناگوني === [[File:Bengal Tiger gets down in a shallow canal in Sundarban.jpg|thumb|[[بنگال ٽائيگر]]، قومي جانور، سندربن ۾]] بنگلاديش [[انڊوملايائي علائقو]] ۾ واقع آهي، ۽ اهو چئن خشڪي وارن ماحولياتي علائقن ۾ اچي ٿو: [[هيٺين گنگا ميدانن جا نم پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، [[ميزورام–منيپور–ڪاچن مينهن وارا ٻيلا]]، [[سندربن تازو پاڻي دلدلي ٻيلا]]، ۽ [[سندربن مينگروو]].<ref name="DinersteinOlson2017">{{cite journal |last1=Dinerstein |first1=Eric |last2=Olson |first2=David |last3=Joshi |first3=Anup |last4=Vynne |first4=Carly |last5=Burgess |first5=Neil D. |last6=Wikramanayake |first6=Eric |last7=Hahn |first7=Nathan |last8=Palminteri |first8=Suzanne |last9=Hedao |first9=Prashant |last10=Noss |first10=Reed |last11=Hansen |first11=Matt |last12=Locke |first12=Harvey |last13=Ellis |first13=Erle C |last14=Jones |first14=Benjamin |last15=Barber |first15=Charles Victor |last16=Hayes |first16=Randy |last17=Kormos |first17=Cyril |last18=Martin |first18=Vance |last19=Crist |first19=Eileen |last20=Sechrest |first20=Wes |last21=Price |first21=Lori |last22=Baillie |first22=Jonathan E. M. |last23=Weeden |first23=Don |last24=Suckling |first24=Kierán |last25=Davis |first25=Crystal |last26=Sizer |first26=Nigel |last27=Moore |first27=Rebecca |last28=Thau |first28=David |last29=Birch |first29=Tanya |last30=Potapov |first30=Peter |last31=Turubanova |first31=Svetlana |last32=Tyukavina |first32=Alexandra |last33=de Souza |first33=Nadia |last34=Pintea |first34=Lilian |last35=Brito |first35=José C. |last36=Llewellyn |first36=Othman A. |last37=Miller |first37=Anthony G. |last38=Patzelt |first38=Annette |last39=Ghazanfar |first39=Shahina A. |last40=Timberlake |first40=Jonathan |last41=Klöser |first41=Heinz |last42=Shennan-Farpón |first42=Yara |last43=Kindt |first43=Roeland |last44=Lillesø |first44=Jens-Peter Barnekow |last45=van Breugel |first45=Paulo |last46=Graudal |first46=Lars |last47=Voge |first47=Maianna |last48=Al-Shammari |first48=Khalaf F. |last49=Saleem |first49=Muhammad|title=An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm |journal=BioScience|volume=67|issue=6|year=2017|pages=534–545 |doi=10.1093/biosci/bix014 |pmid=28608869 |pmc=5451287}}</ref> ان جي ماحوليات ۾ ڊگهو سامونڊي ڪنارو، گهڻا [[بنگلاديش جي درياهن جي فهرست|درياهه ۽ معاون درياهه]]، ڍنڍون، [[آبي زمين]]ون، سدا بهار ٻيلا، نيم سدا بهار ٻيلا، جابلو ٻيلا، نم [[پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، تازو پاڻي دلدلي ٻيلا ۽ ڊگهي گاهه واري هموار زمين شامل آهن. بنگلاديش جو ميدان پنهنجي زرخيز [[دريائي لَٽَ]] واري مٽيءَ لاءِ مشهور آهي، جيڪا وسيع پوک کي سهارو ڏئي ٿي. ملڪ ۾ سرسبز ٻوٽن جو غلبو آهي، ۽ ڳوٺ اڪثر [[آم]]، [[ڪٺل]]، [[بانس]]، [[ڇاليا]]، [[ناريل]] ۽ [[کجور]] جي باغن ۾ لڪل هوندا آهن.<ref name="global.britannica.com">[http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life Bangladesh | history – geography :: Plant and animal life] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140203195926/http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life|date=3 February 2014}}. ''Encyclopædia Britannica''.</ref> ملڪ ۾ ٻوٽن جي زندگيءَ جون 6000 تائين جنسون آهن، جن ۾ 5000 گلدار ٻوٽا شامل آهن.<ref>{{cite web |url=http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna|title=Flora and Fauna – Bangladesh high commission in India |website=Bangladesh High Commission, New Delhi |archive-url=https://web.archive.org/web/20130820012655/http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna |archive-date=20 August 2013}}</ref> آبي ذخيرن ۽ آبي زمينن جا نظام ڪيترن آبي ٻوٽن لاءِ رهائشگاهه فراهم ڪن ٿا. [[نيمفياسي|واٽر للي]] ۽ [[ڪنول]] چوماسي موسم ۾ نمايان طور وڌن ٿا. ملڪ ۾ [[بنگلاديش جي محفوظ علائقن جي فهرست|60 جهنگلي جيوت پناهه گاهون]] آهن.<ref>{{cite web |year=2026|title=Protected Area Profile for Bangladesh from the World Database of Protected Areas|url=https://www.protectedplanet.net/country/BGD|access-date=22 February 2026|website=[[World Database on Protected Areas]]}}</ref> بنگلاديش [[سندربن]] جي گهڻي حصي جو گهر آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي، ۽ ڏکڻ اولهه واري ساحلي علائقي ۾ {{convert|6000|km2}} ايراضيءَ تي پکڙيل آهي. اهو ٽن محفوظ پناهه گاهن ۾ ورهايل آهي: [[سندربن ڏکڻ جهنگلي جيوت پناهه گاهه|ڏکڻ]]، [[سندربن اوڀر جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اوڀر]]، ۽ [[سندربن اولهه جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اولهه]] علائقا. هي ٻيلو يونيسڪو عالمي ورثي واري ماڳ آهي.<ref>{{Cite web |title=The Sundarbans |url=https://whc.unesco.org/en/list/798/ |access-date=2026-02-21 |website=[[UNESCO]] |language=en}}</ref> اتر اوڀر وارو سليٽ علائقو هاور آبي زمينن جو گهر آهي، جيڪو هڪ منفرد ماحولياتي نظام آهي. ان ۾ [[اڀرندي ۽ نيم اڀرندي مخروطي ٻيلا]]، هڪ [[تازو پاڻي دلدلي ٻيلو]]، ۽ گڏيل پن ڇڻڻ وارا ٻيلا پڻ شامل آهن. ڏکڻ اوڀر وارو چٽاگانگ علائقو سدا بهار ۽ نيم سدا بهار جابلو جهنگلن تي مشتمل آهي. وچ بنگلاديش ۾ ميداني سال ٻيلو شامل آهي، جيڪو غازيپور، [[ٽنگائل]] ۽ [[ميمڻ سنگهه]] ضلعن سان گڏ پکڙيل آهي.<ref>{{Cite journal|last=Rahman |first=Mohammed Mahabubur |last2=Rahman |first2=Md. Motiur |last3=Guogang |first3=Zhang |last4=Islam |first4=Kazi Shakila |date=1 March 2010 |title=A Review of the Present Threats to Tropical Moist Deciduous Sal (Shorea Robusta) Forest Ecosystem of Central Bangladesh |url=https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/194008291000300108 |access-date=2026-02-21 |website=[[Sage Journals]] |language=en |doi=10.1177/194008291000300108}}</ref> [[سينٽ مارٽن ٻيٽ]] ملڪ جو واحد [[مرجاني ريف]] آهي.<ref>{{Cite web |last=Kuddus |first=Abdul |date=2025-03-03 |title=Is St Martin's actually a 'coral island', what do researchers say? |url=https://en.prothomalo.com/environment/9rpuv1x2ra |access-date=2026-02-21 |website=[[Prothom Alo]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي ٻيلن، دلدلن، وڻڪار وارن علائقن ۽ جبلن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهنگلي جيوت|جهنگلي جيوت]] گهڻي مقدار ۾ موجود آهي.<ref name="global.britannica.com"/> جانورن جي وڏي اڪثريت {{convert|150000|km2}} جي رهائشگاهه اندر رهي ٿي.<ref>{{cite news |author1=Soraya Auer |author2=Anika Hossain |date=7 July 2012 |title=Lost Wards of the State |url=http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm|work=The Daily Star|access-date=14 February 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150214120509/http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm |archive-date=14 February 2015 |url-status=live}}</ref> [[بنگال ٽائيگر]]، [[بادلدار چيتو]]، [[کاري پاڻيءَ جو مگرمڇ]]، [[ڪارو پينٿر]] ۽ [[مڇي خور ٻلي]] سندربن جا اهم شڪاري جانور آهن.<ref>{{cite book|author=Peter Haggett|title=Encyclopedia of World Geography|url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|year=2001|publisher=Marshall Cavendish|isbn=978-0-7614-7289-6|page=2620|access-date=20 January 2017|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182110/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|url-status=live}}</ref> اتر ۽ اوڀر بنگلاديش [[ايشيائي هاٿي]]، [[هولاڪ گبن]]، [[ايشيائي ڪارو رڇ]] ۽ [[اورينٽل پائڊ هورن بل]] جو گهر آهي.<ref name="bearprojectbd.weebly.com">{{cite web |url=http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|title=Bears in Bangladesh|website=Bangladesh Bear Project|access-date=14 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150214061240/http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|archive-date=14 February 2015|url-status=live}}</ref> [[چيتل]] هرڻ ڏکڻ اولهه وارن وڻڪار وارن علائقن ۾ وڏي پيماني تي ڏسڻ ۾ اچن ٿا. ٻين جانورن ۾ [[ڪاري وڏي گلھري]]، [[ٽوپي دار لنگور]]، [[بنگال لومڙي]]، [[سامبر هرڻ]]، [[جهنگلي ٻلي]]، [[ڪنگ ڪوبرا]]، [[جهنگلي سوئر]]، [[نيولا]]، [[پينگولين]]، [[پائٿن (نسل)|پائٿن]] ۽ [[ايشيائي واٽر مانيٽر|واٽر مانيٽر]] شامل آهن. بنگلاديش ۾ [[ايراواڊي ڊولفن|ايراواڊي]] ۽ [[ڏکڻ ايشيائي درياهي ڊولفن|گنگا ڊولفن]] جي سڀ کان وڏين آبادين مان هڪ موجود آهي.<ref>{{cite web |url=http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|title=6,000 Rare, Large River Dolphins Found in Bangladesh|work=National Geographic|date=March 2009|access-date=13 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20141012093653/http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|archive-date=12 October 2014}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻه جيون]] جون 53، رينگڻ وارن جانورن جون 139، [[سامونڊي رينگڻ وارا جانور|سامونڊي رينگڻ وارن جانورن]] جون 19 ۽ [[سامونڊي ٿڃائتا جانور|سامونڊي ٿڃائتن]] جون 5 جنسون آهن. ان ۾ [[بنگلاديش جي پکين جي فهرست|پکين جون 628 جنسون]] پڻ آهن.<ref>{{cite news |last1=Hossain |first1=Muhammad Selim |date=23 May 2009 |title=Conserving biodiversity must for survival |url=http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |work=The Daily Star |access-date=30 May 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150530100603/http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |archive-date=30 May 2015 |url-status=live}}</ref> گذريل صديءَ دوران بنگلاديش ۾ ڪيترائي جانور ختم ٿي ويا، جن ۾ هڪ سينگ ۽ ٻه سينگ وارا [[گينڊا]] ۽ عام [[مور]] شامل آهن. انساني آبادي شهري علائقن ۾ مرڪوز آهي، جنهن ڪري ٻيلن جي ڪٽائي ڪنهن حد تائين محدود رهي آهي. تيز شهري واڌ قدرتي رهائشگاهن لاءِ خطرو بڻجي وئي آهي. ملڪ ۾ ماحولياتي مسئلا وسيع آهن؛ ڪپڙي جي صنعت سبب [[ڌليشوري درياهه]] جي آلودگي ۽ چڪريا سندربن ۾ جهينگن جي پوک کي عالمن [[ماحولياتي قتل]] طور بيان ڪيو آهي.<ref>{{cite book |last1=Suny |first1=Rabby Us |last2=Sarkar |first2=Oliver Tirtho |last3=Hasan |first3=Md. Abid |title=Politics of Climate Change |chapter=Political Economy of River Ecocide in Bangladesh: A Study in the Context of Dhaleshwari River |date=2023 |pages=83–103 |doi=10.1142/9789811263750_0005 |isbn=978-981-12-6374-3 }}</ref><ref>{{Cite journal |last=Zaman |first=Samia |date=7 June 2023 |title=The Bangladesh Environmental Humanities Reader: by Samina Luthfa, Mohammad Tanzimuddin Khan, and Munasir Kamal, Lanham, Lexinton Books, 2022 ISBN 978-1-4985-9913-9 and 978-1-4985-9914-6 |journal=Environmental Politics |volume=32 |issue=4 |pages=752–754 |doi=10.1080/09644016.2023.2192149 |doi-access=free}}</ref> جيتوڻيڪ ڪيترائي علائقا قانون هيٺ محفوظ آهن، پر ڪجهه بنگلاديشي جهنگلي جيوت هن واڌ سبب خطري ۾ آهي. [[بنگلاديش ماحوليات تحفظ ايڪٽ]] 1995ع ۾ نافذ ڪيو ويو. حڪومت ڪيترن علائقن کي [[ماحولياتي طور نازڪ علائقو]] قرار ڏنو آهي، جن ۾ آبي زمينون، ٻيلا ۽ درياهه شامل آهن. [[سندربن ٽائيگر پروجيڪٽ]] ۽ بنگلاديش بيئر پروجيڪٽ تحفظ کي مضبوط ڪرڻ واريون اهم شروعاتون آهن.<ref name="bearprojectbd.weebly.com"/> بنگلاديش 3 مئي 1994ع تي ريو [[حياتياتي گوناگوني بابت ڪنوينشن]] جي توثيق ڪئي.<ref name="cbd.int">{{cite web |url=http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|title=Bangladesh – Country Profile|website=cbd.int|access-date=16 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150217020013/http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|archive-date=17 February 2015|url-status=live}}</ref> 2014 مطابق ملڪ پنهنجي [[حياتياتي گوناگوني عمل جو منصوبو|قومي حياتياتي گوناگوني حڪمت عملي ۽ عمل منصوبي]] کي نظرثاني ڪرڻ لاءِ تيار هو.<ref name="cbd.int"/> == حڪومت ۽ سياست == {{Multiple image | caption_align = center | total_width = 300 | image1 = Mohammed Shahabuddin official portrait.jpg | caption1 = [[محمد شهاب الدين]]<br /><small>[[بنگلاديش جو صدر|صدر]]</small> | image2 = Tarique Rahman at meeting on Farmer cards, Cabinet Division, Secretariat, Dhaka, 2026-02-23 (cropped).jpg | caption2 = [[طارق رحمان]]<br /><small>[[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]]</small> }} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = National Assembly of Bangladesh (10).jpg | caption1 = [[جاتيا سنگساد ڀَون|قومي پارليامينٽ]] جي عمارت [[شير بنگلا نگر]] ۾، جيڪو هڪ پاڙو آهي ۽ ان جو نالو بنگال جي پهرئين [[بنگال جو وزيراعظم|وزيراعظم]] جي نالي تي رکيل آهي | image2 = Bangabhaban.jpg | caption2 = [[بنگڀون]]، جنهن جي معنيٰ ''بنگال هائوس'' آهي، بنگلاديش جو [[صدارتي محل]] آهي. اصل ۾ اهو [[هندستان جو وائسراءِ|هندستان جي وائسراءِ]] ۽ [[بنگال پريزيڊنسي جي گورنرن جي فهرست|بنگال جي گورنر]] لاءِ گهر هو. }} [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] موجب بنگلاديش هڪ [[وحداني رياست]]<ref name="gov2"/> ۽ ''[[قانوني طور]]'' [[نمائنده جمهوريت]] آهي، جنهن ۾ [[ويسٽ منسٽر نظام|ويسٽ منسٽر]] طرز جو [[پارلياماني جمهوريه|پارلياماني نظام]]<ref name="gov0"/> ۽ [[عام ووٽ جو حق]] موجود آهي.<ref name="gov">{{cite journal|last=Jahan|first=Rounaq|title=The Parliament of Bangladesh: Representation and Accountability|doi=10.1080/13572334.2014.975470|year=2014|pages=250–269|journal=[[The Journal of Legislative Studies]]|volume=21|issue=2}}</ref> [[بنگلاديش جي حڪومت|حڪومت]] کي ٽن ٿنڀن ۾ ورهائي سگهجي ٿو: انتظاميه، مقننه ۽ [[بنگلاديش جي عدليه|عدليه]]. اهي سڀ جوابدهي، شفافيت ۽ [[اختيارن جي ورهاست|اختيارن جي نگراني ۽ توازن]] کي يقيني بڻائڻ لاءِ ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/explained/news/explained-the-branches-bangladeshs-government-3512581|title=Explained: The branches of Bangladesh's government|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2024|access-date=20 January 2025|last=Siddiquee|first=Ayaan Shams}}</ref> آزاديءَ کان وٺي [[عوامي ليگ]] (AL) ۽ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (BNP) بنگلاديش جي سڀ کان طاقتور [[بنگلاديش جون سياسي پارٽيون|سياسي پارٽين]] مان ٻه رهيون آهن.<ref name="gov0">{{cite journal|last=Shah|first=Aqil|title=Democracy Deadlocked in Bangladesh|journal=[[Current History]]|volume=115|number=780|year=2016|pages=130–135|doi=10.1525/curh.2016.115.780.130 |jstor=48614157}}</ref> * حڪومت جو پهريون ٿنڀو انتظامي عضوو آهي، جنهن کي ملڪ جي انتظام جي ذميواري ڏني وئي آهي.<ref name="gov2"/> انتظامي اختيار گهڻو ڪري [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] وٽ هوندا آهن، جيڪو [[حڪومت جو سربراهه]] هوندو آهي ۽ [[بنگلاديش جي ڪابينا|ڪابينا]] جي نگراني ڪندو آهي.<ref name="gov2"/> پارلياماني حڪومت جو مدو پنج سال هوندو آهي. مختلف وزير انتظامي عضوي جو وڏو حصو بڻجن ٿا، سرڪاري کاتن جي نگراني ڪن ٿا ۽ پاليسيون ٺاهين ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش سول سروس|سول سروس]] وزيرن کي پاليسي لاڳو ڪرڻ ۾ مدد ڪري ٿي.<ref name="gov2"/> سڀ اختيار پاليسيون ٺاهڻ، عوامي خدمتون سنڀالڻ ۽ قومي ترقياتي منصوبا لاڳو ڪرڻ لاءِ گڏجي ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] رسمي [[رياست جو سربراهه]] آهي، جنهن جي اختيارن ۾ پارليامينٽ مان منظور ٿيل بلن کي قانون بڻائڻ لاءِ صحيح ڪرڻ، حڪومت جي استحڪام ۽ تسلسل کي برقرار رکڻ،<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|هٿياربند فوجن]] جي ڪمانڊر اِن چيف طور فرض انجام ڏيڻ<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24615.html|title=61.Supreme command|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> ۽ سڀني يونيورسٽين جو [[چانسلر]] هجڻ شامل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-447.html|title=The Dhaka University Order, 1973 (President's Order).|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٻيو ٿنڀو مقننه عضوو آهي، جنهن کي [[جاتيا سنگساد]]، يعني قوم جو گهر، پڻ چيو ويندو آهي.<ref name="parliament">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24619.html|title=65. Establishment of Parliament|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> شهري پارليامينٽ جا ميمبر چونڊين ٿا.<ref name="gov2"/> [[هڪ ايواني]] پارليامينٽ ۾ 350 ميمبر آهن، جن ۾ 300 ميمبر [[فرسٽ پاسٽ دي پوسٽ]] نظام تحت چونڊيا وڃن ٿا، ۽ 50 ميمبر [[عورتن جي بااختياري]] لاءِ مخصوص سيٽن تي مقرر ٿين ٿا.<ref name="parliament"/><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/women-mps-reserved-seats-how-empowered-are-they-really-3601271|title=Women MPs in reserved seats: How empowered are they really?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2024|access-date=20 January 2025|last=Hasan|first=Rashidul}}</ref> [[بنگلاديش جي آئين جو آرٽيڪل 70]] پارليامينٽ جي ميمبرن کي پنهنجي پارٽي جي خلاف ووٽ ڏيڻ کان روڪي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/backpage/article-70-constitution-its-safeguard-democracy-1581670|title=Article 70 of Constitution: It's a safeguard for democracy|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=26 May 2018|access-date=20 January 2025}}</ref> پارليامينٽ جي صدارت [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] ڪندو آهي، جيڪو صدر کان پوءِ ٻئي نمبر تي هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24603.html|title=54.Speaker to act as President during absence, etc.|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٽيون ٿنڀو عدليه آهي، جيڪا قانون جي تشريح، تڪرارن جي حل ۽ انصاف برقرار رکڻ جي ذميوار آهي.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ|سپريم ڪورٽ]] سڀ کان اعليٰ عدالت آهي، جيڪا [[اپيليٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|اپيليٽ ڊويزن]] ۽ [[هاءِ ڪورٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|هاءِ ڪورٽ ڊويزن]] ۾ ورهايل آهي.<ref name="court">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/part-details-203.html|title=THE JUDICIARY|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref><ref name="gov2"/> ان جي اڳواڻي [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] ڪندو آهي.<ref name="court"/> عدليه وٽ ڪنهن قانون جي آئيني حيثيت جاچڻ ۽ قانوني علاج مهيا ڪرڻ جو اختيار آهي. اها شهرين جا حق بچائي ٿي، قانون جي منصفاڻي لاڳو ٿيڻ کي يقيني بڻائي ٿي ۽ حڪومت اندر اختيارن جو توازن برقرار رکي ٿي.<ref name="gov2"/> عدالتن وٽ [[بنگلاديش ۾ عدالتي جائزو|عدالتي جائزي]] ۾ وسيع اختيار آهن، ۽ عدالتي [[نظير]] کي آئين جي آرٽيڪل 111 تحت حمايت حاصل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24668.html|title=111.Binding effect of Supreme Court judgments|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> عدليه ۾ ضلعي ۽ ميٽروپوليٽن عدالتون شامل آهن، جيڪي ديواني ۽ فوجداري عدالتن ۾ ورهايل آهن. ججن جي کوٽ سبب عدليه ۾ ڪيسن جو وڏو ڍير موجود آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/editorial/news/huge-case-backlog-only-hurting-citizens-3306391|title=Huge case backlog only hurting citizens|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 April 2023|access-date=20 January 2025}}</ref> [[انٽرنيشنل انسٽيٽيوٽ فار ڊيموڪريسي اينڊ اليڪٽورل اسسٽنس|انٽرنيشنل IDEA]] جي گلوبل اسٽيٽ آف ڊيموڪريسي (GSoD) انڊيڪسز ۽ ڊيموڪريسي ٽريڪر موجب، بنگلاديش مجموعي جمهوري معيارن ۾ هيٺين حد ۾ اچي ٿو، خاص طور سياسي نمائندگي ۾ ڪمزوريون آهن، جن ۾ معتبر چونڊون، شامل ووٽ جو حق ۽ چونڊيل حڪومت شامل آهن.<ref>{{Cite web |title=Bangladesh {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/bangladesh |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |title=Home {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/ |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref><ref>{{Cite web |title=Global State of Democracy Indices {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/gsod-indices |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref> === انتظامي ورهاست === {{Main|بنگلاديش جي انتظامي جاگرافي}} {{Bangladesh Divisions Image Map}} بنگلاديش کي اٺ انتظامي ڊويزنن ۾ ورهايو ويو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|publisher=Bangladesh Government|title=National Web Portal of Bangladesh|date=15 September 2015|access-date=23 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150923061605/http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|archive-date=23 September 2015|url-status=live}}</ref><ref name="CIA">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=15 May 2007 |year=2007}}</ref><ref>{{cite news |url=http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |title=Rangpur becomes a divivion |work=bdnews24.com |date=25 January 2010 |access-date=6 August 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150903184553/http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |archive-date=3 September 2015 |url-status=live}}</ref> ۽ هر ڊويزن جو نالو ان جي مرڪزي شهر تي رکيل آهي: [[باريسال ڊويزن|باريسال]]، سرڪاري طور ''باريشال''<ref name="namechange">{{cite news |url=https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|title=Bangladesh changes English spellings of five districts|work=bdnews24.com|date=2 April 2018|access-date=1 October 2019 |archive-date=15 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201215091950/https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|url-status=live}}</ref>، [[چٽاگانگ ڊويزن|چٽاگانگ]]، سرڪاري طور ''چٽوگرام''<ref name="namechange" />، [[ڍاڪا ڊويزن|ڍاڪا]]، [[کُلنا ڊويزن|کُلنا]]، [[ميمڻ سنگهه ڊويزن|ميمڻ سنگهه]]، [[راجشاهي ڊويزن|راجشاهي]]، [[رنگپور ڊويزن|رنگپور]]، ۽ [[سليٽ ڊويزن|سليٽ]]. ڊويزنون ضلعن، يعني ''ضلعن''، ۾ ورهايل آهن. بنگلاديش ۾ 64 ضلعا آهن، ۽ هر ضلعو ''اپازيلا''، يعني سب ضلعن، يا ''ٿانا'' ۾ ورهايل آهي. هر پوليس اسٽيشن جي اندر وارو علائقو، سواءِ ميٽروپوليٽن علائقن جي، ''[[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|يونينن]]'' ۾ ورهايل آهي، ۽ هر يونين ڪيترن ڳوٺن تي مشتمل هوندي آهي. ميٽروپوليٽن علائقن ۾ پوليس اسٽيشنون وارڊن ۾ ورهايل آهن، جيڪي وري ''محلن'' ۾ ورهايل آهن. ڊويزن يا ضلعي سطح تي ڪو به چونڊيل نمائندو ناهي، ۽ انتظام رڳو سرڪاري عملدارن تي مشتمل هوندو آهي. هر يونين، يا وارڊ، ۾ چيئرمين ۽ ڪيترن ميمبرن لاءِ سڌيون چونڊون ٿينديون آهن. 1997ع ۾ پارليامينٽ قانون منظور ڪيو، جنهن تحت هر يونين ۾ 12 مان ٽي سيٽون عورتن لاءِ مخصوص ڪيون ويون.<ref>''Local Government Act'', No. 20, 1997</ref> {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; border:2px solid #8fb3d9; background:#f8fbff;" |+ style="background:#d9ecff; color:#003366; font-weight:bold; padding:0.4em;" | بنگلاديش جون انتظامي ڊويزنون |- ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | [[بنگلاديش جون ڊويزنون|ڊويزن]] ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گاديءَ جو شهر ! scope="col" data-sort-type="date" style="background:#b7d7f0;" | قيام ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | پکيڙ (km<sup>2</sup>)<br /><ref>{{cite web |url=http://www.dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |title=Health Bulletin 2016 |website=Directorate General of Health Services |page=14 |access-date=7 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170613050056/http://dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |archive-date=13 June 2017 |url-status=live}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | 2021ع آبادي<br />(اندازي مطابق)<ref>{{cite web |url=http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |title=Population Projection of Bangladesh: Dynamics and Trends, 2011–2061 |date=November 2015 |website=Bangladesh Bureau of Statistics |pages=25–28}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گهاٽائي<br />2021ع |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال]] | 1 جنوري 1993ع | 13,225 | 9,713,000 | 734 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ]] | 1 جنوري 1829ع | 33,909 | 34,747,000 | 1,025 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا]] | 1 جنوري 1829ع | 20,594 | 42,607,000 | 2,069 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا]] | 1 آڪٽوبر 1960ع | 22,284 | 18,217,000 | 817 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه]] | 14 سيپٽمبر 2015ع | 10,584 | 13,457,000 | 1,271 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي]] | 1 جنوري 1829ع | 18,153 | 21,607,000 | 1,190 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور، بنگلاديش|رنگپور]] | 25 جنوري 2010ع | 16,185 | 18,868,000 | 1,166 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ]] | 1 آگسٽ 1995ع | 12,635 | 12,463,000 | 986 |} === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Diplomatic relations of Bangladesh.svg | caption1 = اهي ملڪ، جن جا بنگلاديش سان سفارتي لاڳاپا آهن | image2 = | caption2 = }} بنگلاديش کي [[عالمي سياست]] ۾ هڪ [[وچولي طاقت]] سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|title=Bangladesh at 50: On the Path to Becoming a Middle Power|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=16 December 2021 |last=Hassan |first=Asif Muztaba|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|url-status=live}}</ref> اهو [[هند-پئسفڪ]] جي جيوسياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|title=Understanding the Importance of Bangladesh in the Bay of Bengal and the Indo-Pacific |last=Karim |first=Tariq A.|date=21 May 2022|publisher=[[National Bureau of Asian Research]]|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|url-status=live}}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ اهو ڏکڻ ايشيا ۽ ڏکڻ اوڀر ايشيا جي وچ ۾ حڪمت عمليءَ واري هنڌ تي واقع آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Connecting South Asia and Southeast Asia: A Bangladesh Country Study|date=September 2014|publisher=[[Asian Development Bank]]|access-date=26 September 2022|number=500 |last1=Rahman |first1=Mustafizur |last2=Moazzem |first2=Khondaker Golam |last3=Chowdhury |first3=Mehruna Islam |last4=Sehrin |first4=Farzana}}</ref> بنگلاديش 1972ع ۾ [[قومن جي دولت مشترڪه]] ۾ ۽ 1974ع ۾ گڏيل قومن ۾ شامل ٿيو.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048 |title=Bangladesh enters Commonwealth |last=Sajen |first=Shamsuddoza|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 April 2020 |access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153013/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|title=Bangladesh marks 40 years as Member State of the UN |publisher=United Nations|date=26 September 2014|access-date=26 September 2022 |last=Chaudhury |first=Dipanjan Roy|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153010/https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|url-status=live}}</ref> اهو موسمي تبديلي، ايٽمي هٿيارن جي عدم ڦهلاءُ، واپاري پاليسي ۽ غير روايتي سلامتي جي مسئلن تي گهڻ طرفي سفارتڪاري تي ڀاڙي ٿو.<ref>{{cite web |url=https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | title=Roundtable on 'Non Traditional Security Threats in the Indo-Pacific Region' – NTS-Asia | date=30 August 2022 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184723/https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | url-status=live }}</ref> بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] جي قيام ۾ اڳواڻي ڪئي، جيڪو [[هندستاني برصغير]] ۾ علائقائي سفارتڪاري جو اهم فورم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |last1=De |first1=Prabir |last2=Bhattacharyay |first2=Biswa N.|title=Prospects of India–Bangladesh Economic Cooperation: Implications for South Asian Regional Cooperation|publisher=[[Asian Development Bank]]|date=September 2007|access-date=27 September 2022}}</ref> اهو 1974ع ۾ [[اسلامي تعاون تنظيم]] ۾ شامل ٿيو،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177|title=Bangladesh an example of religious harmony: OIC|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=21 March 2021|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102404/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177 |url-status=live}}</ref> ۽ [[ڊي-8 اقتصادي تعاون تنظيم|ڊيولپنگ-8]] جو باني ميمبر آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=1 August 2022|access-date=27 September 2022|title=Bangladesh receives "International Peace Award" as D-8 founding member|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|url-status=live}}</ref> تازو بنگلاديش [[عالمي بئنڪ]] جي سهڪار سان علائقائي واپار ۽ ٽرانسپورٽ رابطن کي هٿي ڏيڻ تي ڌيان ڏنو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | title=Regional Trade and Connectivity in South Asia Gets More Than $1 Billion Boost from World Bank | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184718/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | url-status=live }}</ref> اهو پنهنجي اهم پرڏيهي پاليسي مقصدن مان هڪ طور [[آسيان ۾ بنگلاديش جي شموليت|آسيان ۾ شامل ٿيڻ جي ڪوشش]] پڻ ڪري رهيو آهي.<ref name=":5">{{Cite news |title=Ultimate goal is to join ASEAN as a full member |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/trade-market/ultimate-goal-is-to-join-asean-as-a-full-member-1743783067 |access-date=2025-07-12 |work=The Financial Express |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=2024-09-05 |title=Will Bangladesh join Asean? Maritime arbitration wins favour Dhaka |url=https://www.scmp.com/week-asia/politics/article/3277348/will-bangladesh-join-asean-maritime-arbitration-wins-and-cultural-links-favour-dhaka |access-date=2025-07-17 |website=South China Morning Post |language=en}}</ref><ref>{{cite web |last=Rahman |first=Mohammad Tariqur |date=8 February 2025 |title=Perhaps: Should Bangladesh be a member of ASEAN? |url=https://apakhabartv.com/2025/02/08/perhaps/ |access-date=17 July 2025 |website=ApakhabarTV}}</ref> ڍاڪا [[بمسٽيڪ]] جو صدر دفتر رکي ٿو، جيڪا [[بنگال جي نار تي ڀاڙيندڙ ملڪ|بنگال جي نار سان لاڳاپيل ملڪن]] کي گڏ ڪندڙ تنظيم آهي. پاڙيسري ميانمار سان [[بنگلاديش–ميانمار لاڳاپا|لاڳاپا]] 2016–2017ع کان سخت ڇڪتاڻ جو شڪار آهن، جڏهن 700,000 کان وڌيڪ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|روهنگيا پناهگير]] غيرقانوني طور بنگلاديش ۾ داخل ٿيا.<ref name="RohingyaHRW">{{cite web |url=https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|title=Bangladesh Is Not My Country|publisher=[[Human Rights Watch]]|date=5 August 2018|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جي پارليامينٽ، حڪومت ۽ سول سوسائٽي روهنگيا خلاف ميانمار جي فوجي ڪارروائين تي [[2016–17ع روهنگيا لڏپلاڻ تي بين الاقوامي ردعمل|بين الاقوامي تنقيد]] جي اڳواڻيءَ ۾ رهيون آهن، ۽ انهن جي [[واپسي جو حق|واپسيءَ جي حق]] جو مطالبو [[اراڪان]] ڏانهن ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | title=Bangladesh and Myanmar Resume Talks on Rohingya Repatriation | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184715/https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|title=Bangladesh tells UN that Rohingya refugees must return to Myanmar|date=17 August 2022|publisher=[[Al Jazeera Media Network|Al Jazeera]]|access-date=27 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926223428/https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|url-status=live}}</ref> بنگلاديش پنهنجي سڀ کان وڏي پاڙيسري ملڪ ڀارت سان اهم [[بنگلاديش–ڀارت لاڳاپا|ٻطرفا ۽ معاشي لاڳاپا]] رکي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=India-Bangladesh Bilateral Relations|date=March 2021|publisher=[[Ministry of External Affairs (India)]]|access-date=27 September 2022}}</ref> جيڪي اڪثر [[ڀارت ۾ پاڻيءَ جي سياست|پاڻيءَ جي سياست]]، [[گنگا پاڻي تڪرار|گنگا]] ۽ [[تيستا درياهه#پاڻي ورهائڻ جو چئلينج|تيستا]] جي مسئلن،<ref>{{cite web |url=https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | title=India and Bangladesh Conflict over the Ganges River &#124; Climate-Diplomacy | date=January 1957 | access-date=23 October 2022 | archive-date=23 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221023122123/https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | url-status=live }}</ref><ref>{{cite thesis |last=Karim |first=Sajid |date=November 2020 |title=Transboundary Water Cooperation between Bangladesh and India in the Ganges River Basin: Exploring a Benefit-sharing Approach |type=Master's |publisher=[[Uppsala University]] |url=http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|access-date=27 September 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|title=India Must Settle the Teesta River Dispute With Bangladesh for Lasting Gains|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=9 April 2021|access-date=27 September 2022 |last=Banerji |first=Anuttama|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|url-status=live}}</ref> ۽ [[بنگلاديش–ڀارت سرحد تي موت|بنگلاديشي شهرين جي سرحدي قتلن]] سبب ڇڪتاڻ جو شڪار ٿين ٿا.<ref>{{cite web |url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343 |title='Unlawful killings' along India border: Bangladeshi families seek justice|publisher=[[Anadolu Agency]]|date=11 February 2021|access-date=27 September 2022 |last=Kamruzzaman |first=Md.|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|title=Bangladesh sees highest border deaths in 10 years|date=22 December 2020 |last=Anik |first=Syed Samiul Basher|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جا پاڪستان سان لاڳاپا مسئلن جو شڪار آهن، خاص طور تي ان ڪري جو پاڪستان 1971ع واري [[بنگلاديش نسل ڪشي]] کان انڪار ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|title=Should Pakistan apologize to Bangladesh for the 1971 war?|work=[[DW News]]|publisher=[[Deutsche Welle]]|date=30 March 2021|access-date=27 September 2022 |last=Janjua |first=Haroon|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|url-status=live}}</ref> اهو چين سان [[بنگلاديش–چين لاڳاپا|گرم لاڳاپا]] برقرار رکي ٿو، جيڪو ان جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار ۽ سڀ کان وڏو هٿيار فراهم ڪندڙ ملڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|title=Decoding China-Bangladesh relationship |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta|date=27 June 2018|access-date=27 September 2022|publisher=[[Observer Research Foundation]]|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|url-status=live}}</ref> جاپان بنگلاديش کي سڀ کان وڌيڪ معاشي امداد ڏيندڙ ملڪ آهي، ۽ ٻنهي ملڪن وچ ۾ [[بنگلاديش–جاپان لاڳاپا|حڪمت عملي ۽ معاشي ڀائيواري]] آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|title=50 Years of Japan-Bangladesh Ties: From Economic to Strategic Partnership|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=10 February 2022 |last=Shazzad |first=Hussain|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153002/https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|url-status=live}}</ref> وچ اوڀر جي ملڪن سان سياسي لاڳاپا مضبوط آهن.<ref>{{cite web |url=https://saudigazette.com.sa/article/38010 | title=Bangladesh and Saudi Arabia have extremely cordial relations – Rizvi | date=27 March 2013 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184720/https://saudigazette.com.sa/article/38010 | url-status=live }}</ref> بنگلاديش کي پنهنجي ترسيل رقم جو 59 سيڪڙو وچ اوڀر مان ملي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | title=Middle East dual shock spillover on Bangladesh's remittance | date=19 July 2020 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184724/https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | url-status=live }}</ref> جيتوڻيڪ خراب ڪم ڪندڙ حالتون وچ اوڀر ۾ رهندڙ چئن ملين کان وڌيڪ [[وچ اوڀر ۾ بنگلاديشي|بنگلاديشي مزدورن]] کي متاثر ڪن ٿيون.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|title=Experts: Middle East remains key to Bangladesh's fortunes in a changing world|date=29 June 2022|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|url-status=live}}</ref> بنگلاديش [[موسمي تبديلي|عالمي موسمي]] سفارتڪاري ۾ [[ڪلايميٽ ولنرئبل فورم]] جي اڳواڻ طور اهم ڪردار ادا ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | title=COP26 and Bangladesh: Time to Consolidate Climate Diplomacy | work=SOAS Blog | date=11 October 2021 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184721/https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | url-status=live }}</ref> === فوج === {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladeshi soldiers on a BTR-80 APC.jpg | caption1 = [[بي ٽي آر-80]] تي بنگلاديش فوج جا اهلڪار | image2 = BNS Bongobondhu2.jpg | caption2 = بنگلاديش بحريه جو [[فريگيٽ]]، [[بي اين ايس خالد بن وليد]] | image3 = Mikoyan MiG-29-Chengdu F-7.jpg | caption3 = بنگلاديش هوائي فوج جا ويڙهاڪ جهاز، مگ-29 ۽ ايف-7 }} [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] [[برطانوي فوج]] ۽ [[برطانوي هندستاني فوج]] جو ادارياتي ڍانچو ورثي ۾ حاصل ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|title=The Military and Democracy in Bangladesh|website=press-files.anu.edu.au|access-date=19 September 2017|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010141253/http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|url-status=live}}</ref> 2024ع ۾ [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] جي سرگرم اهلڪارن جو انگ لڳ ڀڳ 230,000 هو،<ref name="IISS">*{{cite book| title=The Military Balance 2018 |author1=International Institute for Strategic Studies |author-link1=International Institute for Strategic Studies| date=14 February 2018| publisher=[[Routledge]]| isbn=978-1-85743-955-7| ref=IISS2018}}</ref> جنهن ۾ هوائي فوج جا 21,000 ۽ بحريه جا 27,000 اهلڪار شامل هئا.<ref>Including service and civilian personnel. See [https://web.archive.org/web/20120112044228/http://www.bangladeshnavy.org/glance.html Bangladesh Navy]. Retrieved 17 July 2007.</ref> روايتي دفاعي ڪردارن کان علاوه، فوج آفتن جي امدادي ڪارروائين ۾ شهري اختيارين جي مدد ڪئي آهي ۽ سياسي بيچيني جي دورن ۾ اندروني سلامتي پڻ فراهم ڪئي آهي. ڪيترن سالن کان، بنگلاديش [[گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ|گڏيل قومن جي امن فوجن]] ۾ دنيا جو سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ رهيو آهي.<ref>{{Cite web |date=4 April 2023 |title=Contribution of Uniformed Personnel to UN by Country and Personnel Type |url=https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |access-date=12 May 2023 |publisher=United Nations|archive-date=12 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230512143419/https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش جو فوجي بجيٽ]] جي ڊي پي جو 1.3 سيڪڙو آهي، جيڪو 2021ع ۾ 4.3 بلين آمريڪي ڊالرن جي برابر هو.<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |title=Military expenditure (% of GDP) – Bangladesh |publisher=World Bank |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207232946/https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |last=Alif |first=Abdullah |date=11 June 2020 |title=Budget FY21: Military spending increases by Tk2,327 crore |url=https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |work=Dhaka Trbiune |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231443/https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش بحريه]]، جيڪا بنگال جي نار جي وڏين بحرين مان هڪ آهي، فريگيٽن، آبدوزن، ڪورويٽن ۽ ٻين جهازن جي [[بنگلاديش بحريه جي سرگرم جهازن جي فهرست|بيڙي]] تي مشتمل آهي. [[بنگلاديش هوائي فوج]] وٽ گهڻ مقصدي جنگي جهازن جو هڪ [[بنگلاديش جي سرگرم فوجي جهازن جي فهرست|ننڍو بيڙو]] آهي. بنگلاديش جي فوجي سامان جو گهڻو حصو چين کان اچي ٿو.<ref>{{cite news |last=Balachandran |first=P.K. |date=12 April 2017 |title=Rivals India and China woo Bangladesh with aid totalling $46 b |url=http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |work=[[Daily FT]] |access-date=27 July 2017 |archive-date=28 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170728123712/http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |url-status=live }}</ref> تازن سالن ۾، بنگلاديش ۽ ڀارت گڏيل فوجي مشقون، فوجي اڳواڻن جا اعليٰ سطحي دورا، [[دهشتگردي جي روڪٿام]] ۾ سهڪار ۽ ڳجهي ڄاڻ جي مٽاسٽا وڌائي آهي. بنگلاديش [[اتر اوڀر ڀارت]] ۾ استحڪام ۽ سلامتي کي يقيني بڻائڻ لاءِ اهم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |title=Migration, river management, radicalisation: What does the future hold for India-Bangladesh relations? |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta |date=May 2020 |website=Observer Research Foundation |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231444/https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |title=Bangladesh and India's Northeast: A security perspective |work=The Daily Star |date=15 October 2011 |access-date=14 February 2022 |archive-date=8 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220208025833/https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |url-status=live }}</ref> اوڀر برصغير ۾ بنگلاديش جي حڪمت عملي واري اهميت چين جي ويجهڙائي، برما سان سرحد، مکيه ڀارت ۽ اتر اوڀر ڀارت جي جدا ٿيڻ، ۽ بنگال جي نار ۾ ان جي سامونڊي علائقي تي دارومدار رکي ٿي.<ref>{{cite web |author=Anu Anwar, Michael Kugelman |url=https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |title=The U.S. Should Deepen Ties With Bangladesh |work=Foreign Policy |date=1 December 2021 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |url-status=live }}</ref> 2002ع ۾ بنگلاديش ۽ چين دفاعي سهڪار جو معاهدو ڪيو.<ref>{{cite journal |last=Kinne |first=Brandon J. |date=15 August 2018 |title=Defense Cooperation Agreements and the Emergence of a Global Security Network |journal=International Organization |volume=72 |issue=4 |pages=799–837 |doi=10.1017/S0020818318000218 |doi-access=free }}</ref> آمريڪا بنگلاديش سان [[اسٽيٽس آف فورسز ايگريمينٽ]]، [[ايڪويزيشن اينڊ ڪراس-سروسنگ ايگريمينٽ]] ۽ جنرل سيڪيورٽي آف ملٽري انفارميشن ايگريمينٽ بابت ڳالهين جي ڪوشش ڪئي آهي.<ref>{{cite journal |last=Paul |first=Bimal Kanti |year=2005 |title=Bangladeshi American Response to the 1998 Status of Forces Agreement (SOFA): An Assessment |journal=The Professional Geographer |volume=57 |issue=4 |pages=495–505 |doi=10.1111/j.1467-9272.2005.00494.x |bibcode=2005ProfG..57..495P }}</ref><ref>{{cite web |last=Ashraf |first=Nazmul |url=https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |title=U.S. keen on military ties with Dhaka &#124; Uae |work=Gulf News |date=11 May 2002 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162344/https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=US wants 2 defence deals with Bangladesh |url=https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |work=The Daily Star |date=18 October 2019 |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |url-status=live }}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش گڏيل قومن جي [[ايٽمي هٿيارن جي پابندي بابت معاهدو]] جي توثيق ڪئي.<ref>{{cite news |title=Bangladesh ratifies nuclear weapons prohibition treaty |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |work=Dhaka Tribune |date=28 September 2020 |access-date=15 August 2020 |archive-date=20 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200920163951/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |url-status=live }}</ref> == آبادي == {{Main|بنگلاديش جي آبادي}} {{Further|بنگالي}} {{Historical populations |source = World Bank<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|publisher=[[World Bank]]|title=Population, total – Bangladesh|access-date=19 January 2025}}</ref> |title = آبادي (ملينن ۾) |percentages = pagr |1960 |51,828,660 |1971 |70,276,758 |1980 |88,016,432 |1990 |111,633,717 |2000 |134,544,304 |2010 |152,201,981 |2023 |171,466,990 }} بنگلاديش جي آبادي [[2022ع بنگلاديشي آدمشماري|2022ع جي آدمشماري]] ۾ 169.8&nbsp;ملين رڪارڊ ڪئي وئي،<ref name="populationcensus2022"/> جيڪا 2023ع ۾ وڌي 171.4&nbsp;ملين ٿي وئي.<ref name="unpop">{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|title=Population, total – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 April 2025}}</ref> اهو دنيا جو [[آبادي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ايشيا جو [[آبادي موجب ايشيائي ملڪن جي فهرست|پنجون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ۽ دنيا جو [[آبادي جي گهاٽائي موجب ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گهاٽي آبادي وارو وڏو ملڪ]] آهي، جتي 2020ع ۾ مکيه آبادي گهاٽائي 1,265 ماڻهو/km<sup>2</sup> هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/EN.POP.DNST?locations=BD|title=Population density (people per sq. km of land area) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR)، جيڪا ڪڏهن دنيا جي سڀ کان وڌيڪ شرحن مان هڪ هئي، نمايان گهٽتائي مان گذري آهي؛ اها 1985ع ۾ 5.5 کان 1995ع ۾ 3.7 ۽ پوءِ 2022ع ۾ 1.9 تائين گهٽجي وئي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.TFRT.IN?locations=BD|title=Fertility rate, total (births per woman) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> جيڪا 2.1 واري [[متبادل سطح کان هيٺ زرخيزي]] کان به گهٽ آهي.<ref>{{cite journal |last1=Bora |first1=Jayanta Kumar |last2=Saikia |first2=Nandita |last3=Kebede |first3=Endale Birhanu |last4=Lutz |first4=Wolfgang |title=Revisiting the causes of fertility decline in Bangladesh: The relative importance of female education and family planning programs |journal=Asian Population Studies |date=2023 |volume=19 |pages=81–104 |doi=10.1080/17441730.2022.2028253 |doi-access=free }}</ref> آبادي جو گهڻو حصو ڳوٺاڻن علائقن ۾ رهي ٿو، جڏهن ته 2023ع مطابق صرف 40٪ آبادي شهري علائقن ۾ رهي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.URB.TOTL.IN.ZS?locations=BD|title=Urban population (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[وچولي عمر]] لڳ ڀڳ 28 سال آهي؛ ڪل آبادي جو 26٪ حصو 14 سالن يا ان کان گهٽ عمر جو آهي،<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.0014.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 0–14 (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ۽ 2023ع صرف 6٪ ماڻهو 65 سالن يا ان کان وڌيڪ عمر جا آهن.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.65UP.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 65 and above (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش هڪ [[نسلي ۽ ثقافتي تنوع جي سطح موجب ملڪن جي فهرست|نسلي ۽ ثقافتي طور هم جنس سماج]] آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]] آبادي جو 99٪ آهن.<ref name="cia"/> [[آديواسي]] آبادي ۾ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما]]، [[مارما ماڻهو|مارما]]، [[سانٿال ماڻهو|سانٿال]]، [[مرو ماڻهو|مرو]]، [[تانچنگيا ماڻهو|تانچنگيا]]، [[باوم ماڻهو|باوم]]، [[تريپوري ماڻهو|تريپوري]]، [[خاصي ماڻهو|خاصي]]، [[خومي ماڻهو|خومي]]، [[ڪوڪي ماڻهو|ڪوڪي]]، [[گارو ماڻهو|گارو]] ۽ [[بشنوپريا منيپوري ماڻهو|بشنوپريا منيپوري]] شامل آهن. چٽاگانگ پهاڙي علائقن ۾ مقامي ماڻهن جي خودمختياري تحريڪ سبب 1975ع کان 1997ع تائين بدامني ۽ [[چٽاگانگ پهاڙي علائقن جو تڪرار|بغاوت]] رهي. جيتوڻيڪ 1997ع ۾ امن معاهدو ٿيو، پر علائقو [[آپريشن اتاران|اڃا به فوجي موجودگي هيٺ]] آهي.<ref name="rashiduzzaman">{{cite journal |last=Rashiduzzaman |first=M. |year=1998 |title=Bangladesh's Chittagong Hill Tracts Peace Accord: Institutional Features and Strategic Concerns |journal=Asian Survey |volume=38 |issue=7 |pages=653–70 |doi=10.2307/2645754 |jstor=2645754}}</ref> [[اردو]] ڳالهائيندڙ [[رهجي ويل پاڪستاني]]ن کي 2008ع ۾ سپريم ڪورٽ طرفان شهريت ڏني وئي.<ref>{{cite web|url=https://www.unhcr.org/news/stories/how-bangladesh-court-ruling-changed-lives-more-300000-stateless-people|title=How a Bangladesh court ruling changed the lives of more than 300,000 stateless people|last1=Shadman|first1=Onchita|last2=Schönbauer|first2=Roland|date=23 February 2015|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش 2017ع کان وٺي 700,000 کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن جي ميزباني پڻ ڪري ٿو، جنهن سبب اهو دنيا جي سڀ کان وڏين پناهگير آبادين وارن ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="RohingyaHRW"/> === شهري مرڪز === {{Further|بنگلاديش جي شهرن ۽ قصبن جي فهرست}} بنگلاديش جو گاديءَ وارو ۽ سڀ کان وڏو شهر [[ڍاڪا]] آهي، جنهن جي انتظام لاءِ ٻه شهري ڪارپوريشنون قائم آهن، جيڪي شهر جي اترين ۽ ڏاکڻي حصن جي نگراني ڪن ٿيون. بنگلاديش ۾ ڪُل 13 [[بنگلاديش جي شهري ڪارپوريشنن جي فهرست|شهري ڪارپوريشنون]] آهن، جتي ميئرن جون چونڊون ٿينديون آهن: ڍاڪا ڏکڻ، ڍاڪا اتر، [[چٽاگانگ]]، [[ڪوميلا]]، [[خولنا]]، [[ميمن سنگهه]]، [[سلهٽ]]، [[راجشاهي]]، [[باريسال]]، [[رنگپور]]، [[گازيپور]]، [[بوگرا]] ۽ [[نارائن گنج]]. ميئر پنجن سالن جي مدي لاءِ چونڊيا ويندا آهن. بنگلاديش ۾ مجموعي طور 506 شهري مرڪز آهن، جن مان 43 شهرن جي آبادي 100,000 کان وڌيڪ آهي. {{Largest cities | country = Bangladesh | stat_ref = [https://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-09-27-09-50-a3672cdf61961a45347ab8660a3109b6.pdf] | list_by_pop = | div_name = ملڪ | div_link = Bangladesh | city_1 = ڍاڪا | pop_1 = 10,278,882 | city_2 = چٽاگانگ | pop_2 = 3,227,246 | city_3 = گازيپور | pop_3 = 2,674,697 | city_4 = نارائن گنج | pop_4 = 967,724 | city_5 = خولنا | pop_5 = 718,735 | city_6 = Rangpur, Bangladesh{{!}}رنگپور | pop_6 = 708,384 | city_7 = ميمن سنگهه | pop_7 = 576,722 | city_8 = راجشاهي | pop_8 = 552,791 | city_9 = سلهٽ | pop_9 = 532,426 | city_10 = بوگرا | pop_10 = 542,420 | city_11 = ڪوميلا | pop_11 = 439,414 }} === ٻولي === {{Main|بنگلاديش جون ٻوليون}} [[File:Shaheed Minar, Dhaka, Bangladesh.jpg|thumb|[[ڍاڪا شهيد مينار|شهيد مينار]]، ڍاڪا ۾ واقع هڪ قومي يادگار آهي، جيڪو 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]] جي شهيدن جي ياد ۾ تعمير ڪيو ويو هو ۽ بنگالي قومپرستي جي علامت سمجهيو وڃي ٿو.]] بنگلاديش جي سرڪاري ۽ غالب ٻولي [[بنگالي ٻولي|بنگالي]] آهي، جيڪا آبادي جي 99 سيڪڙو کان وڌيڪ ماڻهن جي [[مادري ٻولي]] آهي.<ref>{{Cite book|title=Population and Housing Census 2022: Report on Socio-Economic and Demographic Survey 2023 |url=http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf|date=June 2024|publisher=Bangladesh Bureau of Statistics|page=xx|isbn=978-984-35-2977-0|access-date=9 June 2024|archive-date=9 June 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240609144133/http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf}}</ref><ref name="LOG">{{cite encyclopedia|last1=Rahim|first1=Enayetur|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert L.|title=Ethnicity and Linguistic Diversity|encyclopedia=Bangladesh: a country study|year=1989|access-date=24 September 2022|url=http://countrystudies.us/bangladesh/29.htm|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=59|oclc=49223313}}</ref> بنگالي کي هڪ [[لهجن جو تسلسل]] (Dialect Continuum) طور بيان ڪيو ويندو آهي، جنهن ۾ سڄي ملڪ ۾ مختلف [[بنگالي لهجا|لهجا]] ڳالهايا وڃن ٿا. ملڪ ۾ [[دولسانيت]] (Diglossia) پڻ موجود آهي، جنهن تحت گهڻا ماڻهو معياري ڳالهائجندڙ بنگالي سمجهي يا ڳالهائي سگهن ٿا، ساڳئي وقت پنهنجي علائقائي لهجي يا ٻوليءَ جي صورت پڻ استعمال ڪن ٿا.<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/supplements/amar-ekushey-2018/amago-bhasha-1537534|title=Amago Basha|last=Khan|first=Sameer Ud Dowla|date=21 February 2018|access-date=24 September 2022|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> انهن ۾ [[چٽاگانگي ٻولي|چٽاگانگي]] شامل آهي، جيڪا چٽاگانگ جي ڏکڻ اوڀر واري علائقي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref>{{Cite book |last=Masica |first=Colin |author-link=Colin Masica |year=1991 |title=The Indo-Aryan Languages |place= Cambridge |publisher=Cambridge University Press |page=16}}</ref> [[نواخالي ٻولي|نواخالي]]، جيڪا [[نواخالي ضلعو|نواخالي]] ضلعي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي،<ref>{{citation|author=Sarwar, Fatina|title=Noakhali Dialect: Its Prospect of Standardization}}</ref><ref>{{cite journal|last=Rashel|first=Md. Mostafa|title=Phonological Analysis of Chatkhil Dialect in Noakhali District, Bangladesh|journal=Theory and Practice in Language Studies|volume=1|issue=9|date=September 2011|pages=1051–1061|doi=10.4304/tpls.1.9.1051-1061|url=http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html/|archive-date=15 June 2022|access-date=6 January 2025|archive-url=https://web.archive.org/web/20220615203456/http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html}}</ref> ۽ [[سلهٽي ٻولي|سلهٽي]]، جيڪا اتر اوڀر واري [[سلهٽ ڊويزن]] ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref name="LOG"/> [[انگريزي ٻولي|انگريزي]] بنگلاديش جي عدالتي ۽ تعليمي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿي، ڇاڪاڻ⁠تہ ملڪ ماضي ۾ برطانوي سلطنت جو حصو رهيو آهي. اها وڏي پيماني تي ڳالهائي ۽ سمجهي وڃي ٿي، ۽ سڀني [[بنگلاديش جي اسڪولن جي فهرست|اسڪولن]]، [[بنگلاديش جي ڪاليجن جي فهرست|ڪاليجن]] ۽ [[بنگلاديش جي يونيورسٽين جي فهرست|يونيورسٽين]] ۾ لازمي مضمون طور پڙهائي وڃي ٿي، جڏهن ته انگريزي-ذريعو تعليمي نظام پڻ وڏي پيماني تي اختيار ڪيو وڃي ٿو.<ref>{{cite journal |last1=Rahman |first1=Mohammad Mosiur |last2=Islam |first2=Md Shaiful |last3=Karim |first3=Abdul |last4=Chowdhury |first4=Takad Ahmed |last5=Rahman |first5=Muhammad Mushfiqur |last6=Seraj |first6=Prodhan Mahbub Ibna |last7=Singh |first7=Manjet Kaur Mehar |title=English language teaching in Bangladesh today: Issues, outcomes and implications |journal=Language Testing in Asia |date=2019 |volume=9 |article-number=9 |doi=10.1186/s40468-019-0085-8 |doi-access=free }}</ref> قبائلي ٻوليون، جيتوڻيڪ آهستي آهستي خطري ۾ پئجي رهيون آهن، تڏهن به ملڪ جي لساني ورثي جو اهم حصو آهن. انهن ۾ [[چاڪما ٻولي]] شامل آهي، جيڪا هڪ اوڀر هند-آريائي ٻولي آهي ۽ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite thesis |last1=Chakma |first1=Sujana |title=Chakma language: survival from being extinct in Bangladesh |date=2014 |hdl=10361/3983 }}{{page needed|date=January 2026}}</ref> ٻين قبائلي ٻولين ۾ [[گارو ٻولي|گارو]]، [[ميتيئي ٻولي|ميتيئي]]، [[ڪوڪ بوروڪ]] ۽ [[راخين ٻولي|راخين]] شامل آهن. [[آسٽرو ايشيائي ٻوليون|آسٽرو ايشيائي ٻولين]] مان سڀ کان وڌيڪ ڳالهائي ويندڙ ٻولي [[سانتالي ٻولي]] آهي، جيڪا [[سانٿال ماڻهو|سانٿال ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite web|last1=Seung|first1=Kim|last2=Kim|first2=Amy|title=The Santali cluster in Bangladesh: a sociolinguistic survey|year=2010|url=https://www.sil.org/system/files/reapdata/85/39/32/85393268857150358467007206894440229270/silesr2010_006.pdf|issue=2010–006|publisher=[[SIL International]]|series=Survey Report|access-date=24 September 2022}}</ref> [[بنگلاديش ۾ رهجي ويل پاڪستاني|رهجي ويل پاڪستاني]] ۽ [[ڍاڪايا|پراڻي ڍاڪا]] جي ڪجهه آبادي اڄ به [[اردو]] کي پنهنجي مادري ٻولي طور استعمال ڪن ٿا. تنهن هوندي به، اردو جي استعمال بابت سماجي تنقيد ۽ ناپسنديدگي اڃا تائين وڏي حد تائين موجود آهي.<ref>{{cite web|last=Ashrafi|first=Shah Tazria |title=How the Urdu language and literature slipped into darkness in Bangladesh|url=https://www.trtworld.com/opinion/how-the-urdu-language-and-literature-slipped-into-darkness-in-bangladesh-43391|work=[[TRT World]]|date=19 January 2021|type=Opinion|access-date=24 September 2022}}</ref> === مذهب === {{Main|بنگلاديش ۾ مذهب}} {{bar box |title=بنگلاديش ۾ مذهب (2022ع جي آدمشماري)<ref name="census">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Preliminary Report |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |publisher=Bangladesh Bureau of Statistics |page=16 |date=August 2022 |access-date=25 September 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> |titlebar=#Fcd116 |left1=مذهب |right1=سيڪڙو |float=right |bars= {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ اسلام|مسلمان]]|green|91.04}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ هندومت|هندو]]|darkorange|7.94}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌ]]|yellow|0.60}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائي]]|darkblue|0.31}} {{bar percent|ٻيا|red|0.11}} }} [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] بنگلاديش جو [[سرڪاري مذهب]] آهي.<ref name="state religion">{{cite web |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part I) |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24549.html |access-date=12 January 2025 |website=Laws of Bangladesh}}</ref> بهرحال، [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] سيڪيولرزم (مذهبي غيرجانبداري) کي پڻ برقرار رکي ٿو ۽ سڀني مذهبن لاءِ برابر حقن جي ضمانت ڏئي ٿو.<ref name="secularism">{{cite web |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part II) |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24560.html |access-date=12 January 2025 |website=Laws of Bangladesh}}</ref><ref name="state religion"/> هر شهري کي پنهنجي پسند جو مذهب اختيار ڪرڻ ۽ ان تي عمل ڪرڻ جي آزادي حاصل آهي. [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ملڪ جو سڀ کان وڏو مذهب آهي، جنهن تي لڳ ڀڳ 91.1٪ آبادي عمل ڪري ٿي.<ref name="census"/> بنگلاديش جي مسلمانن جي وڏي اڪثريت [[بنگالي مسلمان]] آهي، جيڪي [[سني اسلام]] سان وابسته آهن.<ref name="state"/> بنگلاديش دنيا جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ مسلمان اڪثريت وارو ملڪ آهي ۽ مجموعي مسلمان آبادي جي لحاظ کان چوٿين نمبر تي اچي ٿو.<ref>{{cite web |url=http://features.pewforum.org/muslim-population/?sort=Pop2010 |title=Muslim Population by Country |publisher=Pew Research |date=27 January 2011 |access-date=23 October 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130726201620/http://features.pewforum.org/muslim-population/?sort=Pop2010 |archive-date=26 July 2013 |url-status=live}}</ref> [[بنگالي هندو]] ملڪ جي [[بنگلاديش ۾ هندومت|ٻي وڏي مذهبي اقليت]] آهن ۽ دنيا جي [[هندن جي آبادي]] جي لحاظ کان ٽئين وڏي هندو برادري ٺهن ٿا. [[2022ع جي بنگلاديشي آدمشماري]] موجب هندو آبادي جو 7.95٪ آهن.<ref name="state"/><ref name="census"/> جڏهن ته [[2011ع جي بنگلاديشي آدمشماري]] ۾ هندو آبادي جو 8.54٪ هئا. [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] ملڪ جو ٽيون سڀ کان وڏو مذهب آهي، جنهن تي صرف 0.6٪ آبادي عمل ڪري ٿي.<ref name="census"/> بنگلاديشي ٻڌ ڌرم جا پوئلڳ خاص طور تي [[چٽاگانگ ٽڪريون وارو علائقو|چٽاگانگ ٽڪريون واري علائقي]] جي قبائلي قومن ۽ سامونڊي چٽاگانگ ۾ رهندڙ [[بنگالي ٻڌ ڌرمي]] اقليت ۾ مرڪوز آهن، جيڪي گهڻو ڪري [[ٿيراوادا]] روايت جي پيروي ڪن ٿا.<ref name="state"/> [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]] چوٿون وڏو مذهب آهي، جنهن جا پيروڪار آبادي جو 0.3٪ آهن. انهن مان گهڻا هڪ ننڍڙي [[بنگالي عيسائي]] برادري سان تعلق رکن ٿا.<ref name="census"/> آبادي جو لڳ ڀڳ 0.1٪ حصو ٻين مذهبن تي عمل ڪري ٿو، جهڙوڪ [[روح پرستي]]، يا ڪنهن به مذهب سان وابسته نه آهي.<ref name="state">{{cite web|url=https://www.state.gov/reports/2022-report-on-international-religious-freedom/bangladesh/|title=2022 Report on International Religious Freedom: Bangladesh|work=[[United States Department of State]]|access-date=8 January 2025}}</ref> === تعليم === {{Main|بنگلاديش ۾ تعليم}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladesh Literacy Rate (2022, Total).svg | caption1 = بنگلاديش جي ضلعن ۾ [[خواندگي]] جي شرح | image2 = Curzon Hall - Northern Facade - University of Dhaka - Dhaka 2015-05-31 1992.JPG | caption2 = [[ڪرزن هال]]، [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جو هڪ حصو }} بنگلاديش جو آئين بيان ڪري ٿو ته سڀني ٻارن کي مفت ۽ لازمي تعليم فراهم ڪئي ويندي.<ref>{{cite web|title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh: Article 17 (Free and compulsory education)|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24565.html|website=Legislative and Parliamentary Affairs Division, Ministry of Law, Justice and Parliamentary Affairs|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش ۾ تعليم جي نگراني [[بنگلاديش جي تعليم واري وزارت]] ڪندي آهي. [[بنگلاديش جي پرائمري ۽ عوامي تعليم واري وزارت]] مقامي سطح تي ابتدائي تعليم ۽ سرڪاري مالي سهائتا حاصل ڪندڙ اسڪولن بابت پاليسين جي نفاذ جي ذميوار آهي. ابتدائي ۽ ثانوي تعليم [[لازمي تعليم]] آهي، جيڪا رياست جي خرچ تي هلائي ويندي آهي ۽ سرڪاري اسڪولن ۾ مفت فراهم ڪئي ويندي آهي. 2021ع تائين بنگلاديش جي [[خواندگي]] جي شرح 76٪ هئي؛ مردن ۾ 79٪ ۽ عورتن ۾ 71.9٪.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult total (% of people ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.MA.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult male (% of males ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.FE.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult female (% of females ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref> ملڪ جو تعليمي نظام ٽن وڏن درجن تي ٻڌل آهي ۽ ان کي وڏي پيماني تي سرڪاري مالي سهائتا حاصل آهي. حڪومت ابتدائي، ثانوي ۽ اعليٰ ثانوي سطحن تي ڪيترائي تعليمي ادارا هلائي ٿي ۽ ڪيترن نجي ادارن کي پڻ امداد فراهم ڪري ٿي. تنهن هوندي به تعليم تي سرڪاري خرچ دنيا ۾ سڀ کان گهٽ خرچن مان هڪ آهي، جيڪو مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جو صرف 1.8٪ آهي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.XPD.TOTL.GD.ZS?locations=BD|title=Government expenditure on education, total (% of GDP) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=12 January 2025}}</ref> تعليمي نظام پنجن مرحلن ۾ ورهايل آهي: * ابتدائي تعليم (پهرين کان پنجين جماعت) * جونيئر ثانوي تعليم (ڇهين کان اٺين جماعت) * ثانوي تعليم (نائين ۽ ڏهين جماعت) * اعليٰ ثانوي تعليم (يارهين ۽ ٻارهين جماعت) * اعليٰ تعليم (يونيورسٽي سطح) <ref name="CompEd2">{{cite book |author=T. Neville Postlethwaite |title=The Encyclopedia of Comparative Education and National Systems of Education |publisher=Pergamon Press |year=1988 |isbn=978-0-08-030853-1 |page=130}}</ref> ابتدائي سطح جا شاگرد جونيئر ثانوي سطح ۾ داخلا لاءِ [[پرائمري ايجوڪيشن ڪمپليشن]] (PEC) امتحان پاس ڪندا آهن. ان کان پوءِ جونيئر ثانوي شاگرد [[جونيئر اسڪول سرٽيفڪيٽ]] (JSC) امتحان ڏيندا آهن ته جيئن نائين جماعت ۾ داخلا وٺي سگهن. ڏهين جماعت جا شاگرد [[سيڪنڊري اسڪول سرٽيفڪيٽ (بنگلاديش)|سيڪنڊري اسڪول سرٽيفڪيٽ]] (SSC) امتحان پاس ڪري يارهين جماعت ۾ داخل ٿيندا آهن. آخرڪار ٻارهين جماعت ۾ شاگردن کي [[هائير سيڪنڊري سرٽيفڪيٽ]] (HSC) امتحان پاس ڪرڻو پوندو آهي ته جيئن اعليٰ تعليم يا يونيورسٽين ۾ داخلا لاءِ درخواست ڏئي سگهن.<ref>{{cite journal |last1=Mamun |first1=Mohammed A. |last2=Griffiths |first2=Mark D. |title=Young Teenage Suicides in Bangladesh—Are Mandatory Junior School Certificate Exams to Blame? |journal=International Journal of Mental Health and Addiction |date=2022 |volume=20 |issue=3 |pages=1627–1631 |doi=10.1007/s11469-020-00275-3 }}</ref> [[بنگلاديش جون يونيورسٽيون|يونيورسٽيون]] ٽن قسمن جون آهن: * سرڪاري يونيورسٽيون (حڪومت جي ملڪيت ۽ [[بنگلاديش يونيورسٽي گرانٽس ڪميشن]] جي مالي سهائتا سان) * نجي يونيورسٽيون * بين الاقوامي يونيورسٽيون (بين الاقوامي ادارن پاران هلندڙ) ملڪ ۾ 55 سرڪاري،<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/public-universities|title=List of Public Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> 115 نجي<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/private-universities|title=List of Private Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> ۽ 2 بين الاقوامي يونيورسٽيون آهن.<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/international-universities|title=List of International Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> [[نيشنل يونيورسٽي، بنگلاديش]] داخلا وٺندڙ شاگردن جي تعداد جي لحاظ کان دنيا جي ٻي وڏي يونيورسٽي آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/why-campus-programmes-matter-national-university-982726|title=Why on-campus programmes matter for National University|work=[[Business Standard]]|date=2 November 2024|last=Hossain|first=Shaikh Shohag}}</ref> [[ڍاڪا يونيورسٽي]]، جيڪا 1921ع ۾ قائم ٿي، ملڪ جي سڀ کان پراڻي سرڪاري يونيورسٽي آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/youth/education/campus/news/the-conception-and-birth-dhaka-university-2121841|title=The conception and birth of Dhaka University|date=2 July 2021|access-date=9 February 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|last=Mujib|first=Rasheek Tabassum}}</ref> [[بنگلاديش يونيورسٽي آف انجنيئرنگ اينڊ ٽيڪنالاجي|بي يو اي ٽي (BUET)]] انجنيئرنگ تعليم لاءِ ملڪ جي سڀ کان نمايان يونيورسٽي سمجهي وڃي ٿي. [[چٽاگانگ يونيورسٽي]]، جيڪا 1966ع ۾ قائم ٿي، ملڪ جو سڀ کان وڏو يونيورسٽي ڪيمپس رکي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/education/2017/10/19/chittagong-university-model-campus-tourism/|title=Chittagong University: A model of campus tourism|last=Mahmud|first=Tarek|date=19 October 2017|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007152843/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/education/2017/10/19/chittagong-university-model-campus-tourism|archive-date=7 October 2022}}</ref> [[بنگلاديش يونيورسٽي آف پروفيشنلز|بي يو پي (BUP)]] هٿياربند فوجن سان لاڳاپيل سڀ کان وڏي سرڪاري يونيورسٽي آهي.<ref>{{Cite web|date=8 April 2009|title=Bangladesh University of Professionals Act, 2009 (Act No. 30 of 2009)|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-1016.html?lang=en|access-date=5 September 2021|website=bdlaws.minlaw.gov.bd}}</ref> [[ڍاڪا ڪاليج]]، جيڪو 1841ع ۾ قائم ٿيو، برصغير جي قديم ترين تعليمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/weekend-read/news/dhakas-educational-heritage-3414361|title=Dhaka's educational heritage|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=9 September 2023|last1=Nand|first1=Dipan|last2=Rahaman|first2=Arafat|access-date=9 February 2025}}</ref> طبي تعليم 39 سرڪاري، 6 هٿياربند فوجن سان لاڳاپيل ۽ 68 نجي [[بنگلاديش جي طبي ڪاليجن جي فهرست|طبي ڪاليجن]] ذريعي فراهم ڪئي ويندي آهي. سڀئي طبي ڪاليج [[بنگلاديش جي صحت ۽ خانداني ڀلائي واري وزارت]] سان لاڳاپيل آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/365640/three-more-medical-colleges-renamed-by-health|title=Three more medical colleges renamed by Health Ministry|date=19 November 2024|access-date=9 February 2025|work=[[Dhaka Tribune]]}}</ref> [[نارٿ سائوٿ يونيورسٽي]] کي عام طور ملڪ جي اڳواڻ نجي يونيورسٽي طور ڏٺو ويندو آهي.<ref>{{cite web |title=Times Higher Education Rankings 2023: DU, NSU ranked top Bangladeshi universities |url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/education/times-higher-education-rankings-2023-du-nsu-ranked-top-bangladeshi-universities |website=The Business Standard |date=12 October 2022 |access-date=19 February 2026}}</ref> == معيشت == {{Main|بنگلاديش جي معيشت}} {{Further|بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Dhaka April (33244268934).jpg | caption1 = [[موتي جهيل ٿاڻو|موتي جهيل]]، قومي گاديءَ واري شهر [[ڍاڪا]] جو سڀ کان وڏو [[مرڪزي واپاري ضلعو|واپاري ضلعو]] آهي۔ | image2 = The padma bridge 04.jpg | caption2 = [[پدما پل]]، جيڪا 2022ع ۾ کولِي وئي، هڪ [[سڙڪ ۽ ريلوي پلن جي فهرست|سڙڪ-ريل پل]] آهي جيڪا [[پدما ندي]] تي تعمير ٿيل آهي۔ }} بنگلاديش هڪ [[في فرد مجموعي قومي آمدني موجب ملڪن جي فهرست#هيٺين وچولي آمدني وارو گروهه|هيٺين وچولي آمدني]] واري [[مخلوط معيشت|مخلوط منڊي معيشت]] رکندڙ ملڪ آهي۔<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Zobaer|url=https://www.dw.com/en/bangladesh-economy-50-years-on/a-57015896|title=Bangladesh at 50: From 'basket case' to rising economic star|access-date=30 September 2022|work=[[ڊي ڊبليو نيوز]]|publisher=[[ڊيوچي ويلي]]|date=16 December 2021}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/feature/2023/01/22/a-journey-together-bangladesh-and-world-bank-celebrate-historic-partnership|title=A Journey Together: Bangladesh and World Bank Celebrate Historic Partnership|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|date=22 January 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> نالي ماتر جي ڊي پي موجب بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن جي جي ڊي پي (نالي ماتر) موجب فهرست|36هين وڏي معيشت]] ۽ [[خريداري قوت برابري]] (PPP) موجب [[ملڪن جي جي ڊي پي (PPP) موجب فهرست|24هين وڏي معيشت]] رکي ٿو۔ بنگلاديش جي [[مزدور قوت]] 71.4 ملين ماڻهن تي مشتمل آهي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.TLF.TOTL.IN?locations=BD|title=Labor force, total – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> جيڪا دنيا ۾ [[مزدور قوت موجب ملڪن جي فهرست|ستين وڏي مزدور قوت]] آهي؛ جڏهن ته 2024 مطابق بيروزگاري جي شرح 3.6٪ هئي۔<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.ZS?locations=BD|title=Unemployment, total (% of total labor force) (modeled ILO estimate) – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ جا [[زرِ مبادلا جا ذخيرا]] گهٽجڻ باوجود،<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/business/local/s3knbstt64|title=Respite from fall in forex reserves, dollar market stable|work=[[پروٿوم آلو]]|date=19 October 2024|last=Sakib|first=Shanaullah|access-date=9 January 2025}}</ref> ڏکڻ ايشيا ۾ هندستان کان پوءِ ٻئي نمبر تي آهن۔ بنگلاديش جي [[بنگلاديشي جلاوطن برادري|جلاوطن برادري]] 2024ع دوران تقريباً 27 ارب آمريڪي ڊالر [[بنگلاديش ڏانهن ترسيل رقم]] جي صورت ۾ موڪليا۔<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/remittance-hit-all-time-high-2024-3789871|title=Remittance hit all-time high in 2024|last=Hasan|first=Md. Mehedi|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 January 2025|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديشي ٽڪا]] ملڪ جي قومي ڪرنسي آهي۔ 2023 مطابق، خدمتن وارو وڏو شعبو ڪل جي ڊي پي جو لڳ ڀڳ 51.5٪ حصو ڏئي ٿو، ان کان پوءِ صنعتي شعبو 34.6٪ سان ٻئي نمبر تي آهي، جڏهن ته [[بنگلاديش ۾ زراعت|زرعي شعبو]] صرف 11٪ جي ڊي پي پيدا ڪري ٿو۔<ref name="cia"/> تنهن هوندي به روزگار جي لحاظ کان اهو سڀ کان وڏو شعبو آهي ۽ ملڪ جي لڳ ڀڳ اڌ مزدور قوت کي روزگار فراهم ڪري ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/labour-force-survey-2022-agriculture-still-main-job-generator-3283936|title=Labour Force Survey 2022: Agriculture still main job generator|last=Byron|first=Rejaul Karim|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=30 March 2023|access-date=11 January 2025}}</ref> ملڪ جي برآمداتي آمدني جو 84٪ کان وڌيڪ حصو [[بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت]] مان حاصل ٿئي ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.weforum.org/stories/2024/02/how-bangladesh-offers-lessons-for-sustainable-industrialization-in-africa/|last=Akinrebiyo|first=Femi|title=Bangladesh's leap from poverty to textile powerhouse offers lessons for countries in Africa|date=16 February 2024|work=[[ورلڊ اڪنامڪ فورم]]|access-date=11 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جو ٻيون نمبر وڏو تيار پوشاڪ برآمد ڪندڙ ملڪ آهي ۽ عالمي [[تيز فيشن]] صنعت ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو، جتي اها مختلف مغربي فيشن برانڊن کي شيون برآمد ڪري ٿي۔<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/cd6ye3e8x9po|title=Fast fashion drove Bangladesh – now its troubled economy needs more|work=[[بي بي سي نيوز]]|date=7 September 2024|access-date=16 January 2025|last=Imandar|first=Nikhil|publisher=[[بي بي سي]]}}</ref> بنگلاديش [[بنگلاديش جي جوٽ صنعت|جوٽ]]،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/symbol-our-degradation-3624216|title=A symbol of our degradation|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 June 2024|last=Choudhury|first=Serajul Islam|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانورن جي پيداوار|چانور]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/bw4ldbvrb4|title=Rice production rising high in Bangladesh|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[پروٿوم آلو]]|date=17 June 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جي مڇين جي فهرست|مڇي]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/good-day-bangladesh/sk7ow1u6en|title=Bangladesh globally second in freshwater fish production|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=10 June 2024|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانهه جي پيداوار|چانهه]]<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/long-term-plan-behind-high-tea-production-3399926|title=Long-term plan behind high tea production|last1=Chowdhury|first1=Dwoha|last2=Halder|first2=Sukanta|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=22 August 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> ۽ گلن جو اهم پيدا ڪندڙ ملڪ پڻ آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/floriculture-lucrative-sector-bangladesh-131728|title=Floriculture: A lucrative sector in Bangladesh|date=12 September 2020|website=Business Standard}}</ref> ٻين وڏين صنعتن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهاز سازي|جهاز سازي]]، [[بنگلاديش ۾ دواسازي صنعت|دواسازي]]، [[بنگلاديش ۾ فولاد صنعت|فولاد]]، [[بنگلاديش ۾ برقيات صنعت|برقيات]] ۽ [[بنگلاديش ۾ چمڙي جي صنعت|چمڙي جون شيون]] شامل آهن۔<ref>{{cite journal|last1=Ahaduzzaman|last2=Sarkar|first2=Prottasha|last3=Anjum|first3=Aniqa|last4=Khan|first4=Easir A.|title=Overview of Major Industries in Bangladesh|date=7 December 2017|journal=Journal of Chemical Engineering|volume=30|number=1|doi=10.3329/jce.v30i1.34798|pages=51–58|doi-access=free}}</ref> چين بنگلاديش جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار آهي، جيڪو ڪل واپار جو 15٪ حصو رکي ٿو، جڏهن ته هندستان 8٪ سان ٻئي نمبر تي آهي۔<ref>{{cite web|last=Haroon|first=Jasim Uddin|date=11 December 2024|work=[[فنانشل ايڪسپريس]]|url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/last-page/china-bangladeshs-top-trading-partner-in-fy24-1733855492|title=China Bangladesh's top trading partner in FY24|access-date=11 January 2025}}</ref> خانگي شعبو ملڪ جي جي ڊي پي جو 80٪ حصو پيدا ڪري ٿو، جڏهن ته سرڪاري ملڪيت وارين ڪمپنين جو ڪردار مسلسل گهٽجي رهيو آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/public-sector-needs-keep-pace-private-sector-359749|title=Public sector needs to keep pace with private sector|date=20 January 2022|website=Business Standard}}</ref> بنگلاديش جي معيشت گهڻو ڪري خانداني ملڪيت واريون [[بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست|واپاري جماعتون]] ۽ ننڍن ۽ وچولي درجي جي ڪاروبارن تي ٻڌل آهي۔ بنگلاديش جون ڪجهه وڏيون عوامي شيئر مارڪيٽ ۾ درج ڪمپنيون [[بيڪسيمڪو]]، [[بي آر اي سي بينڪ]]، [[بي ايس آر ايم]]، [[جي پي ايڇ اسپات]]، [[گرامينفون]]، [[سمٽ گروپ]] ۽ [[اسڪوائر فارماسيوٽيڪل]] آهن۔<ref>{{Cite web |url=https://www.dse.com.bd/dse30_share.php|title=DS30 Index &#124; Dhaka Stock Exchange|website=dse.com.bd}}</ref> [[ڍاڪا اسٽاڪ ايڪسچينج]] ۽ [[چٽگانگ اسٽاڪ ايڪسچينج]] ملڪ جون ٻه اهم [[سرمائي مارڪيٽ]]ون آهن۔<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/tale-two-capital-markets-883756|title=A tale of two capital markets|work=[[Business Standard]]|date=25 June 2024|last=Islam|first=Shadique Mahbub|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ مواصلات]] جي صنعت دنيا جي تيزي سان وڌندڙ صنعتن مان هڪ آهي، جتي نومبر 2024ع جي آخر تائين موبائيل فون استعمال ڪندڙن جو انگ 188.78 ملين تائين پهچي ويو۔<ref>{{cite web|title=Mobile Phone Subscribers in Bangladesh|url=https://www.amtob.org.bd/home/industrystatics|access-date=9 January 2025|work=[[بنگلاديش موبائيل ٽيليڪام آپريٽرز ايسوسيئيشن|AMTOB]]}}</ref> سياسي عدم استحڪام،<ref>{{cite web|url=https://www.eiu.com/n/infrastructure-enhancements-will-underpin-growth-in-dhaka/|title=Infrastructure enhancements will underpin growth in Dhaka|date=30 September 2020|access-date=12 January 2025|work=[[ايڪانامسٽ انٽيليجنس يونٽ]]}}</ref> وڌندڙ مهانگائي،<ref name="sadiq"/> [[بنگلاديش ۾ بدعنواني|گھڻي بدعنواني]]،<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Sadiq|date=22 May 2024|title=Why is it taking so long to stabilise the economy?|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/why-it-taking-so-long-stabilise-the-economy-3615381}}</ref> بجلي جي اڻپوري فراهمي،<ref>{{cite web|last1=Rahman|first1=Asifur|last2=Karmaker|first2=Konkon|date=11 September 2024|title=Power supply may not improve anytime soon|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/how-do-we-overcome-our-corruption-crisis-3731226}}</ref> ۽ سڌارن جي سست رفتار سان عملداري معاشي واڌ ويجهه لاءِ اهم چئلينج آهن۔<ref name="sadiq"/> بنگلاديش کي [[گلوبل انوويشن انڊيڪس]] ۾ 2024ع ۽ 2025ع دوران 106هين درجو حاصل ٿيو۔<ref>{{Cite web |title=Bangladesh ranking in the Global Innovation Index 2025|url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/bangladesh|access-date=2025-10-21 |website=www.wipo.int|language=en}}</ref> === توانائي === {{Main|بنگلاديش ۾ بجلي وارو شعبو}} {{Further|بنگلاديش جي توانائي پاليسي|بنگلاديش پاور ڊولپمينٽ بورڊ|بنگلاديش ۾ قدرتي گئس ۽ پيٽروليم|پيٽرو بنگلا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Ruppur Nuclear Power Plant , Ruppur, Pabna.jpg | caption1 = رات جو تعمير هيٺ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] | image2 = Moving Turbines!!.jpg | caption2 = [[ڪتوبديا ٻيٽ]] تي هوا واريون ٽربائينون }} بنگلاديش، جتي 2009ع ۾ روزانو ڪيترائي ڀيرا بجلي بند ٿيڻ جا واقعا ٿيندا هئا، 2022ع تائين 100٪ بجلي پهچ حاصل ڪري چڪو هو.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|title=How 100% electrification changed the rural game|date=14 March 2022|website=Business Standard|access-date=1 October 2022|archive-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221004183507/https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |title=Electricity now in every house |work=The Daily Star |date=22 March 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=30 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221130005200/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |url-status=live }}</ref> اهو آهستي آهستي [[سبز معيشت]] ڏانهن منتقل ٿي رهيو آهي ۽ دنيا جو سڀ کان وڏو آف-گرڊ شمسي بجلي پروگرام رکي ٿو، جنهن مان 20 ملين ماڻهو فائدو وٺن ٿا.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|title=Bangladesh Solar Home Systems Provide Clean Energy for 20 million People|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001203911/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|url-status=live}}</ref> ملڪ ۾ پيداوار لاءِ ''پالڪي'' نالي هڪ [[برقي ڪار]] تيار ڪئي پئي وڃي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |title=Palki: An affordable locally assembled Electric Vehicle on its way |work=The Daily Star |date=26 August 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=2 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240902065543/https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |url-status=live }}</ref> [[بايو گئس]] کي نامياتي ڀاڻ ٺاهڻ لاءِ استعمال ڪيو پيو وڃي.<ref>{{cite web |last=Mang |first=Heinz-Peter |title=Situation Analysis of Agro-Industrial Biogas Plants in Bangladesh |url=https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20220618191038/https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-date=18 June 2022 |url-status=live |access-date=12 October 2022 |website=sreeda.gov.bd}}</ref> روسي ڪمپني [[روس ائٽم]] جي مدد سان تعمير ٿيندڙ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] ملڪ جو پهريون فعال [[ائٽمي بجلي گهر]] هوندو. ان جي ٻن ڪل يونٽن مان پهريون يونٽ 2025ع ۾ ڪم شروع ڪرڻ جي اميد رکي ٿو.<ref>{{Cite web|author=Mohiuddin|title=Rooppur nuclear power plant: Power generation deferred|work=[[Prothom Alo]]|date=19 May 2024|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/mens8s0lt0 |access-date=8 January 2025}}</ref> بنگلاديش وٽ اڃا به قدرتي گئس جا وڏا اڻ استعمال ٿيل ذخيرا موجود آهن، خاص طور تي پنهنجي سامونڊي علائقي ۾.<ref>{{cite web |url=http://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh|title=Natural Gas – Underexplored in Bangladesh?|date=15 December 2021|website=GEO ExPro|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114124/https://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |title=Bangladesh: Asia's New Energy Superpower? |access-date=3 October 2022 |archive-date=29 December 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20161229123448/https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |url-status=live }}</ref> ڳولا جي کوٽ ۽ ثابت ٿيل ذخيرن ۾ گهٽتائي سبب بنگلاديش کي ٻاهرين ملڪن مان [[ايل اين جي]] درآمد ڪرڻي پئي آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|title=Imported LNG to be 24 times more expensive than local gas: CPD|date=13 February 2022|website=Business Standard|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114118/https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite news |url=https://www.reuters.com/article/bangladesh-lng-power-idINL1N2Z10R7|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=Reuters|date=20 July 2022}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|title=Let us not become dependent on LNG import|first=Badrul|last=Imam|date=26 December 2021|work=The Daily Star|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114121/https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|url-status=live}}</ref> گئس جي کوٽ [[روسي-يوڪريني جنگ (2022ع–هاڻوڪي)|روسي-يوڪريني جنگ]] سبب وڌيڪ وڌي وئي.<ref>{{Cite news|url=https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|title=Bangladesh is being 'killed by economic conditions elsewhere in the world'|newspaper=Financial Times|location=London|date=24 August 2022|access-date=1 October 2022|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126085309/https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|url-status=live}}</ref> عالمي مارڪيٽ ۾ قيمتن جي تيز واڌ سبب، مسلسل لوڊشيڊنگ جي باوجود، بنگلاديش جولاءِ 2022ع ۾ عارضي طور [[اسپاٽ قيمت]] تي ايل اين جي خريد ڪرڻ بند ڪري ڇڏي.<ref>{{cite web|url=https://www.reuters.com/article/markets/commodities/bangladesh-halts-expensive-spot-lng-imports-despite-load-shedding-idUSL1N2Z10R7/|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=[[Reuters]]|date=20 July 2022|access-date=8 January 2025}}</ref> قيمتون گهٽجڻ کان پوءِ فيبروري 2023ع ۾ هن وري اسپاٽ قيمت تي ايل اين جي خريد ڪرڻ شروع ڪئي.<ref>{{cite web|last1=Paul|first1=Ruma|last2=Chow|first2=Emily|url=https://www.reuters.com/business/energy/bangladesh-restart-spot-lng-buying-prices-ease-sources-2023-02-01/|title=Bangladesh to restart spot LNG buying as prices ease – sources|work=[[Reuters]]|date=1 February 2023|access-date=8 January 2025}}</ref> جڏهن ته [[بنگلاديش جون سرڪاري ملڪيت واريون ڪمپنيون]] بنگلاديش جي لڳ ڀڳ اڌ بجلي پيدا ڪن ٿيون، خانگي ملڪيت واريون ڪمپنيون، جهڙوڪ سمٽ گروپ ۽ [[اورين گروپ (بنگلاديش)|اورين گروپ]]، بجلي پيدا ڪرڻ سان گڏ مشينري، ريئڪٽر ۽ سامان فراهم ڪرڻ ۾ وڌندڙ اهم ڪردار ادا ڪري رهيون آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|title=Summit signs 22-year PPA for upcoming 583 MW gas power plant; GE to co-develop plant in Bangladesh|website=GE News|access-date=23 October 2022|archive-date=23 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221023153618/https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|url-status=live}}</ref> بنگلاديش بجلي پيدا ڪرڻ جي صلاحيت 2009ع ۾ 5 گيگاواٽ کان وڌائي 2022ع ۾ 25.5 گيگاواٽ ڪئي. ملڪ ان کي 2041ع تائين وڌيڪ وڌائي 50 [[گيگاواٽ]] ڪرڻ جو ارادو رکي ٿو. آمريڪي ڪمپنيون جهڙوڪ [[شيوران ڪارپوريشن|شيوران]] ۽ [[جنرل اليڪٽرڪ]] بنگلاديش جي ملڪي قدرتي گئس پيداوار جو لڳ ڀڳ 55٪ فراهم ڪن ٿيون ۽ بجلي منصوبن ۾ سڀ کان وڏن سيڙپڪارن مان آهن. بنگلاديش جي لڳل گئس سان هلندڙ بجلي پيداوار جي صلاحيت جو 80٪ آمريڪا ۾ تيار ٿيل ٽربائينن مان اچي ٿو.<ref>{{cite web | url=https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | title=Bangladesh – Power and Energy | date=20 July 2022 | access-date=5 October 2022 | archive-date=5 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221005062425/https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | url-status=live }}</ref> === سياحت === {{Main|بنگلاديش ۾ سياحت}} [[File:Save the sundarbans 20.jpg|thumb|[[سندر بن]] دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي.]] [[بنگلاديش ۾ سياحت|سياحت جي صنعت]] تيزيءَ سان وڌي رهي آهي ۽ مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) ۾ لڳ ڀڳ 3.02٪ حصو ڏئي ٿي.<ref>{{cite web|last1=Byron|first1=Rejaul Karim|first2=Mahmudul|last2=Hasan|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/industries/tourism/news/tourisms-share-302pc-gdp-2904556|title=Tourism's share 3.02% in GDP|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 November 2021|access-date=30 September 2022}}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش جي بين الاقوامي سياحتي آمدني 391 ملين آمريڪي ڊالر هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/ST.INT.RCPT.CD?locations=BD|title=International tourism, receipts (current US$) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ وٽ [[بنگلاديش جا عالمي ورثي جا ماڳ|يونيسڪو جا ٽي عالمي ورثي وارا ماڳ]] آهن: [[باگرهات جي تاريخي مسجدن جو شهر|مسجدن جو شهر]]، [[پهاڙپور ۾ ٻڌ وهار جا آثار|ٻڌ وهار]] ۽ [[سندر بن]]؛ جڏهن ته ست ماڳ [[عالمي ورثي جو ماڳ#نامزدگي جو عمل|عبوري فهرست]] ۾ شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|title=Tentative Lists|access-date=6 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20120806231331/https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|archive-date=6 August 2012|url-status=live}}</ref> [[عالمي سفر ۽ سياحت ڪائونسل]] (WTTC) جي 2019ع واري رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ سفر ۽ سياحت جي شعبي 2018ع دوران سڌي طرح 11,80,500 نوڪريون پيدا ڪيون، جيڪي ملڪ جي ڪل روزگار جو 1.9٪ هيون.<ref name="2019 report">{{cite web |url=http://reports.weforum.org/pdf/ttci-2019/WEF_TTCI_2019_Profile_BGD.pdf |title=Travel & Tourism Competitiveness Index 2019 edition: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council|access-date=18 December 2019}}</ref> ساڳئي رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ هر سال لڳ ڀڳ 125,000 بين الاقوامي سياحن جي آمد ٿئي ٿي.<ref name="2019 report"/> 2012ع ۾ ملڪي خرچن سفر ۽ سياحت سان لاڳاپيل سڌي مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) جو 97.7٪ پيدا ڪيو هو.<ref name="2013 report">{{cite web |url=http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |title=Travel & Tourism Economic Impact 2013: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007183403/http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |archive-date=7 October 2013}}</ref> == اهم شخصيتون == * [[شيخ مجيب الرحمان]] * [[شيخ حسينه واجد]] * [[بيگم خالده ضياء]] * [[ڊاڪٽر محمد يونس]] ([[نوبل انعام]] ماڻيندڙ) * [[رونا ليلا]] == پڻ ڏسندا == * [[بنگلاديش جا صدر]] * [[بنگلاديش جا وزير اعظم]] == حوالا == {{حوالا|2}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.bangladesh.gov.bd/ بنگلا ديش جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{سارڪ}} {{OIC}} [[زمرو:بنگلاديش]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:بنگال]] [[زمرو:اسلامي رياستون]] [[زمرو:ايشيا ۾ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ ايشيا جا ملڪ]] [[زمرو:او آئي سي جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:دولت مشترڪه جون رڪن قومون]] j2dw26bnxcd8lmkxrvdw1vrlhr1weun 387201 387200 2026-06-20T20:32:55Z Intisar Ali 8681 387201 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ايشيا جو ملڪ}} {{About|ملڪ بابت}} {{Infobox country | conventional_long_name = عوامي جمهوريه بنگلاديش | common_name = بنگلاديش | native_name = {{native name|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ}}<br />{{resize|90%|{{nobold|{{transliteration|bn|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś}}}}}} | image_flag = Flag of Bangladesh.svg | image_coat = National emblem of Bangladesh.svg | symbol_type = [[بنگلاديش جو قومي نشان|نشان]] | other_symbol = {{unbulleted list |[[File:Government Seal of Bangladesh.svg|100px|بنگلاديش حڪومت جي مهر]]}} | other_symbol_type = [[بنگلاديش حڪومت جي مهر|حڪومتي مهر]] | national_anthem = {{lang|bn|আমার সোনার বাংলা}} ([[بنگالي ٻولي|بنگالي]])<br />{{transliteration|bn|[[امار شونار بنگلا]]}}<br />"منهنجو سونهري بنگال"<br /><div style="display:inline-block;margin-top:0.4em;">[[File:Amar Sonar Bangla instrumental by US Navy Band.oga|center]]</div> | image_map = {{Switcher|[[File: Bangladesh (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File: Bangladesh rel location map.svg |upright=1.15|frameless]]|بنگلاديش جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[ڍاڪا]] | coordinates = {{Coord|23|45|50|N|90|23|20|E|type:city_region:BD|display=inline}} | largest_city = capital | languages_type = سرڪاري ٻولي<br />{{nowrap|{{nobold|۽ قومي ٻولي}}}} | languages = [[بنگالي ٻولي|بنگالي]]<ref name="bdlaws.minlaw.gov.bd">{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh |website=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |access-date=1 February 2017 |archive-date=10 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191110101626/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |script-title=bn:বাংলা ভাষা প্রচলন আইন, ১৯৮৭ |author=<!--Not stated--> |website=bdlaws.minlaw.gov.bd |publisher=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |trans-title=بنگالي ٻولي لاڳو ڪرڻ جو ايڪٽ، 1987ع |language=bn |access-date=7 January 2024 |archive-date=7 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240107175804/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |url-status=live }}</ref> | languages2_type = ٻي عام ٻولي | religion = {{ublist |item_style=white-space:nowrap; |91.04% [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ([[رياستي مذهب|سرڪاري]])|7.94% [[بنگلاديش ۾ هندو ڌرم|هندو ڌرم]] |0.60% [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] |0.30% [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|0.12% [[بنگلاديش ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2022 | languages2 = [[بنگلاديشي انگريزي|انگريزي]]<ref>{{cite journal |id={{ERIC|EJ1249887}} |last1=Ara |first1=Rowshon |title=A Foreign Language or the Second Language: The Future of English in Bangladesh |journal=International Journal of Language Education |date=March 2020 |volume=4 |issue=1 |pages=81–95 |doi=10.26858/ijole.v4i2.10458 |doi-broken-date=9 January 2026 }}</ref><ref>{{cite journal |last1=Islam |first1=Mohammad Nurul |last2=Hashim |first2=Azirah |title=Historical Evolution of English in Bangladesh |journal=Journal of Language Teaching and Research |date=2019 |volume=10 |issue=2 |page=247 |doi=10.17507/jltr.1002.05 }}</ref> | ethnic_groups = 99% [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]]<!--Do not modify to "Bengalis". The name of the ethnic group is "Bengali" and the people who belong to Bengali ethnicity are called "Bengalis".--> {{collapsible list | titlestyle = background:transparent;text-align:left;font-weight:normal;font-size:100%; | title = 1% [[بنگلاديش جا مقامي ماڻهو|ٻيا]] | hlist = on | [[چڪما ماڻهو|چڪما]] | [[گارو ماڻهو|گارو]] | [[خاصي ماڻهو|خاصي]] | [[خومي ماڻهو|خومي]] | [[ميتي ماڻهو|منيپوري]] | [[مرما ماڻهو|مرما]] | [[ميزو ماڻهو|ميزو]] | [[رخائن ماڻهو|اراڪاني]] | [[مرو ماڻهو|مرو]] | [[سنتال ماڻهو|سنتال]] | [[تنچانگيا ماڻهو|تنچانگيا]] | [[ترپوري ماڻهو|ترپوري]] | [[بشنوپريا ماڻهو|بشنوپريا]] }} | ethnic_groups_ref = <ref>{{cite web |title=Ethnic population in 2022 census |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |access-date=9 June 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> | ethnic_groups_year = 2022 | religion_ref = <ref name="census"/> | demonym = [[بنگلاديشي ماڻهو|بنگلاديشي]] | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[محمد شهاب الدين]] | leader_title2 = [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[طارق رحمان]] | leader_title3 = [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] | leader_name3 = [[حفيظ الدين احمد]] | leader_title4 = [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] | leader_name4 = [[زبير رحمان چوڌري]] | legislature = [[جاتيا سنگساد]] | sovereignty_note = [[پاڪستان]] کان | sovereignty_type = [[بنگلاديش جي آزادي|آزادي]] | established_event1 = [[اوڀر بنگال]] | established_date1 = 15 آگسٽ 1947ع | established_event2 = [[اوڀر پاڪستان]] | established_date2 = 29 فيبروري 1956ع | established_event3 = [[بنگلاديشي آزادي جو اعلان|آزاديءَ جو اعلان]] | established_date3 = 26 مارچ 1971ع | established_event4 = [[بنگلاديش جي عارضي حڪومت|عارضي حڪومت]] | established_date4 = 10 اپريل 1971ع | established_event5 = [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ جو دستاويز|فتح]]، [[بنگلاديش آزادي جنگ|آزادي جنگ]] ۾ | established_date5 = 16 ڊسمبر 1971ع | established_event6 = [[بنگلاديش جو آئين|موجوده آئين]] | established_date6 = 16 ڊسمبر 1972ع | area_km2 = 148,460<ref>{{cite web|title=Bangladesh country profile |url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650940|website=[[بي بي سي نيوز]] |date=4 March 2011 |access-date=18 February 2025}}</ref> | area_rank = 93هون | area_sq_mi = 57320 | area_label2 = زميني پکيڙ | area_data2 = 130,170&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=13 November 2021|year=2021}}</ref> | area_label3 = آبي پکيڙ | area_data3 = 18,290&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia"/> | percent_water = 6.4 | population_estimate = 175,423,000<ref name=IMF/> | population_census = 169,828,911<ref name="populationcensus2022">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Post Enumeration Check (PEC) Adjusted Population |url=http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |date=18 April 2023 |website=[[بنگلاديش شماريات بيورو]] |access-date=30 May 2023 |archive-date=30 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230530205648/http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=Report: 68% Bangladeshis live in villages |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |work=[[ڍاڪا ٽربيون]] |date=28 November 2023 |access-date=6 February 2024 |archive-date=6 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240206021005/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |url-status=live }}</ref> | population_estimate_year = 2026 | population_estimate_rank = 8هون | population_census_year = 2022 | population_census_rank = 8هون | population_density_km2 = 1,165 | population_density_sq_mi = 3,020 | population_density_rank = 13هون | GDP_PPP = {{increase}} $1.922 ٽرلين<ref name="IMFWEO.BD">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[بين الاقوامي مالياتي فنڊ]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=19 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 25هون | GDP_PPP_per_capita = {{increase}} $10,955<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_PPP_per_capita_rank = 127هون | GDP_nominal = {{increase}} $510.705 بلين<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 36هون | GDP_nominal_per_capita = {{increase}} $2,911<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_per_capita_rank = 142هون | Gini = 30.9 | Gini_year = 2022 | Gini_change = decrease | Gini_ref = <ref>{{Cite web |title=Gini index - Bangladesh |url=https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=BD |access-date=2026-03-31 |website=World Bank}}</ref> | Gini_rank = | HDI = 0.685 | HDI_year = 2023 | HDI_change = increase | HDI_ref = <ref>{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[گڏيل قومن جو ترقياتي پروگرام]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = {{ordinal|130}} | currency = [[بنگلاديشي ٽڪا|ٽڪا]] ({{lang|bn|[[৳]]}}) | currency_code = BDT | time_zone = [[بنگلاديش معياري وقت|بي ايس ٽي]] | utc_offset = +6 | date_format = dd/mm/yyyy | calling_code = [[بنگلاديش ۾ ٽيليفون نمبر|+880]] | cctld = {{ubl|[[.bd]]|{{lang|bn|[[.bangla|.বাংলা]]}}}} | area_magnitude = | footnote = | today = }} {{Contains special characters|بنگالي}} '''بنگلاديش'''،{{efn|{{IPAc-en|%|b|ae|N|g|l|@|"|d|E|S|,_|%|b|A:|N|-|audio=LL-Q1860 (eng)-Flame, not lame-Bangladesh.wav}}; {{langx|bn|বাংলাদেশ|Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ˈbaŋlaˌdeʃ|pron|Bn-বাংলাদেশ.oga}}}} سرڪاري طور '''عوامي جمهوريه بنگلاديش'''،{{efn|{{langx|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ɡɔnopɾodʒat̪ɔnt̪ɾi‿baŋlad̪eʃ|pron|}}}} [[ڏکڻ ايشيا]] جو هڪ ملڪ آهي. اهو دنيا جو [[آبادي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]] آهي ۽ [[آباديءَ جي گهاٽائي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گنجان آباد ملڪن]] مان هڪ آهي، جتي لڳ ڀڳ 176 ملين آبادي {{convert|148461|km2|sqmi}} ايراضيءَ ۾ رهي ٿي.<ref name=IMF>{{Cite web |title=Bangladesh and the IMF |url=https://www.imf.org/en/countries/bgd |access-date=2026-05-02 |website=IMF}}</ref> بنگلاديش جون زميني سرحدون اتر، اولهه ۽ اوڀر ۾ [[ڀارت]] سان ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ملن ٿيون. ان جي ڏکڻ ۾ [[بنگال جي نار]] سان سامونڊي ڪنارو آهي. اهو [[ڀوٽان]] ۽ [[نيپال]] کان [[سليگڙي لنگهه]] وسيلي الڳ آهي، ۽ اتر طرف [[چين]] کان [[ڀارت جون رياستون|ڀارتي رياست]] [[سڪم]] وسيلي جدا آهي. [[ڍاڪا]]، ملڪ جو گاديءَ جو هنڌ ۽ [[بنگلاديش جا شهر ۽ ڳوٺ|سڀ کان وڏو شهر]]، ملڪ جو سياسي، مالي ۽ ثقافتي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.sinardaily.my/article/728620/culture/travel-amp-food/bangladesh-may-not-have-a-mega-monument-but-what-it-has-is-captivating|title=Bangladesh may not have a mega monument but what it has is captivating|first=S. D.|last=Reporter|date=12 July 2025|website=Sinar Daily}}</ref> [[چٽاگانگ]] ملڪ جو ٻيو وڏو شهر ۽ [[چٽاگانگ بندرگاهه|ملڪ جو سڀ کان مصروف بندرگاهه]] آهي. هاڻوڪي بنگلاديش جو علائقو قديم تاريخ ۾ ڪيترين [[هندو سلطنتن ۽ گهراڻن جي فهرست|هندو]] ۽ [[ٻڌ ڌرم جي بادشاهتن ۽ سلطنتن جي فهرست|ٻڌ]] گهراڻن جو مضبوط مرڪز رهيو. 1204ع ۾ [[بنگال تي غوري فتح|مسلمانن جي فتح]] کان پوءِ، هن علائقي ۾ [[بنگال سلطنت|سلطنتي]] ۽ [[مغل سلطنت|مغل]] حڪمراني قائم ٿي. [[بنگال صوبو|مغل سلطنت جي سڀ کان وڏي صوبي]] طور [[بنگال]] دنيا جي سڀ کان خوشحال ۽ واپاري طور سرگرم علائقن مان هڪ بڻجي اڀريو، جيڪو پنهنجي [[بنگال ۾ ململ جو واپار|ترقي يافته ڪپڙي جي صنعت]] ۽ زرعي پيداوار لاءِ مشهور هو. 1757ع ۾ [[پلاسي جي جنگ]] ايندڙ ٻن صدين لاءِ [[بنگال پريزيڊنسي|برطانوي نوآبادياتي حڪمراني]] جي شروعات ثابت ٿي. هن دور ۾ سرمائي جي وڏي پيماني تي ٻاهر منتقلي ٿي، جنهن کي برطانيا ۾ صنعتي انقلاب جي مالي مدد لاءِ استعمال ڪيو ويو، جڏهن ته بنگال موتمار ڏڪارن جي دورن سبب تباهه ٿيو. 1947ع ۾ [[برطانوي هندستان جي ورهاڱي|هندستان جي ورهاڱي]] کان پوءِ، [[اوڀر بنگال]] نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جنهن کي پوءِ [[اوڀر پاڪستان]] جو نالو ڏنو ويو. [[اولهه پاڪستان]] ۾ قائم حڪومت طرفان ٻن ڏهاڪن کان وڌيڪ سياسي دٻاءُ ۽ [[ادارتي نسل پرستي|نظامي نسل پرستي]] کان پوءِ، [[اوڀر پاڪستان]] ۾ [[عدم تعاون تحريڪ (1971)|1971ع جي عدم تعاون تحريڪ]] سان شهري بيچيني پيدا ٿي، جيڪا حڪومت جي پرتشدد [[آپريشن سرچ لائيٽ|فوجي ڪارروائي]] کان پوءِ [[بنگلاديش آزادي جنگ]] جو سبب بڻي. [[مڪتي باهني]]، [[1971ع جي هندستان-پاڪستان جنگ|ڀارتي فوجن جي مدد ۽ سهڪار]] سان، هڪ ڪامياب [[انقلاب|هٿياربند انقلاب]] وڙهيو؛ ۽ پاڪستان طرفان ڪيل [[بنگلاديش نسل ڪشي]] جي باوجود، بنگلاديش 16 ڊسمبر 1971ع تي هڪ [[خودمختيار قوم]] بڻجي ويو. آزاديءَ کان پوءِ [[شيخ مجيب الرحمان]] ملڪ جي اڳواڻي ڪئي، جيستائين 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] ٿيو. پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن کي پاڻ به 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|قتل]] ڪيو ويو. 1980ع واري ڏهاڪي تي [[حسين محمد ارشاد]] جي آمريت غالب رهي، جنهن کي 1990ع ۾ [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|عوامي بغاوت]] ذريعي هٽايو ويو. 1991ع ۾ جمهوريت جي بحاليءَ کان پوءِ، [[بيگمن جي جنگ]] يعني [[خالده ضياءُ]] ۽ [[شيخ حسينا]] جي رقابت ايندڙ 34 سالن تائين ملڪ جي سياست کي شڪل ڏني. حسينا کي 5 آگسٽ 2024ع تي [[جولاءِ بغاوت|عوامي بغاوت]] ۾ هٽايو ويو.<ref>{{Cite news |title=Battle Of Begums: All About Rivalry Between Khaleda Zia And Sheikh Hasina |url=https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-url=http://web.archive.org/web/20251230091627/https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-date=2025-12-30 |access-date=2026-05-15 |work=NDTV |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Mudgal |first=Aryan |date=2025-12-30 |title=‘Battle of the Begums’: Khaleda Zia and Sheikh Hasina's rivalry over the years |url=https://www.hindustantimes.com/world-news/battle-of-the-begums-khaleda-zia-and-sheikh-hasinas-rivalry-over-the-years-bangladesh-101767079979402.html |access-date=2026-05-15 |website=Hindustan Times |language=en}}</ref> بنگلاديش [[ويسٽ منسٽر نظام]] تي ٻڌل هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي. اهو [[وچولي طاقت]] آهي ۽ [[بنگلاديش جي معيشت|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] رکي ٿو. بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن موجب اسلام|چوٿين نمبر وڏي مسلمان آبادي]] جو گهر آهي. اهو ڏکڻ ايشيا جي [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|ٽئين نمبر وڏي فوج]] رکي ٿو ۽ گڏيل قومن جي [[امن قائم رکڻ]] وارين ڪارروائين ۾ سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ آهي. بنگلاديش [[بنگلاديش جون ڊويزنون|اٺ ڊويزنن]]، [[بنگلاديش جا ضلعا|64 ضلعن]]، [[اپازيلا|500 سب ضلعن]] ۽ [[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|4,599 يونين ڪائونسلن]] تي مشتمل آهي، ۽ دنيا جي [[سندربن|سڀ کان وڏي مينگروو ٻيلي]] جو گهر آهي. ان وٽ دنيا جي سڀ کان وڏي [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|پناهگير آبادي]] مان هڪ آهي ۽ اهو اڃا تائين مقامي سطح تي پکڙيل [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]]، [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جي ڀڃڪڙين]]، [[مذهبي تشدد]]، [[سياسي زوال|سياسي عدم استحڪام]] ۽ [[موسمي تبديلي جا اثر|موسمي تبديلي جي منفي اثرن]] جهڙن چئلينجن کي منهن ڏئي رهيو آهي. بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] ۽ [[بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن]] جو ميمبر ملڪ آهي. == نالي جي بڻ بنياد == {{Main|بنگال جا نالا}} ''بنگلاديش'' ("بنگالي ملڪ") جي نالي جي بڻ بنياد کي ويهين صديءَ جي شروعات تائين ڳولي سگهجي ٿو، جڏهن بنگالي محب وطن گيتن، جهڙوڪ [[رابندرناٿ ٽئگور]] جي ''آجي بنگلاديشير هردوئي'' ۽ [[قاضي نذرالاسلام]] جي ''نمو نمو نمو بنگلاديش مومو'' ۾، ترتيبوار 1905ع ۽ 1932ع ۾، هي اصطلاح استعمال ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |title=Notation of song aaji bangladesher hridoy |access-date=10 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150904011316/http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |archive-date=4 September 2015}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان، بنگالي قومپرستن [[اوڀر پاڪستان]] ۾ سياسي جلسن ۾ هي اصطلاح استعمال ڪرڻ شروع ڪيو. ''بنگلا'' اصطلاح [[بنگال]] علائقي ۽ [[بنگالي ٻولي]] ٻنهي لاءِ استعمال ٿي سگهي ٿو. ''بنگلا'' اصطلاح جي اصل واضح ناهي؛ مختلف نظرين موجب ان جو تعلق ڪانسي جي دور جي ڪنهن [[پروٽو-ڊراوڙي ٻولي|پروٽو-ڊراوڙي]] قبيلي،<ref>{{cite web |url=http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field%28DOCID+bd0014%29 |title=Bangladesh: early history, 1000&nbsp;B.C.–A.D. 1202 |date=September 1988 |website=Bangladesh: A country study |publisher=[[لائبريري آف ڪانگريس]] |access-date=1 December 2014 |quote=Historians believe that Bengal, the area comprising present-day Bangladesh and the Indian state of [[West Bengal]], was settled in about 1000 B.C. by Dravidian-speaking peoples who were later known as the Bang. Their homeland bore various titles that reflected earlier tribal names, such as Vanga, Banga, Bangala, Bangal, and Bengal. |archive-url=https://web.archive.org/web/20131207010051/http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd%2Fcstdy%3A%40field%28DOCID+bd0014%29 |url-status=live |archive-date=7 December 2013 }}</ref> ۽ لوهه جي دور جي [[ونگا سلطنت]] سان جوڙيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |url=https://www.britannica.com/place/Vanga|title=Vanga &#124; ancient kingdom, India|website=Encyclopædia Britannica|access-date=24 April 2023|archive-date=30 July 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160730062030/https://www.britannica.com/place/Vanga|url-status=live}}</ref> هن اصطلاح جو سڀ کان پراڻو ڄاتل استعمال 805ع واري [[نيسري|نيسري پليٽ]] ۾ ملي ٿو. ''ونگلا ديسا'' اصطلاح يارهين صديءَ جي ڏکڻ هندستاني رڪارڊن ۾ ملي ٿو.<ref>{{cite book |last=Keay |first=John |author-link=John Keay |year=2000 |title=India: A History |publisher=[[Atlantic Monthly Press]] |page=220 |isbn=978-0-87113-800-2 |quote=In C1020 ... launched Rajendra's great northern escapade ... peoples he defeated have been tentatively identified ... 'Vangala-desa where the rain water never stopped' sounds like a fair description of Bengal in the monsoon.}}</ref><ref name="Sen-1999">{{cite book |last=Sen |first=Sailendra Nath |year=1999 |orig-date=First published 1988 |title=Ancient Indian History and Civilization |url=https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |publisher=New Age International |page=281 |isbn=978-81-224-1198-0 |access-date=25 July 2023 |archive-date=16 January 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116111745/https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |url-status=live }}</ref> چوڏهين صديءَ ۾ [[بنگال سلطنت]] دوران هن اصطلاح کي سرڪاري حيثيت ملي.<ref name="Ahmed2004">{{cite book |last=Ahmed |first=Salahuddin |date=2004 |title=Bangladesh: Past and Present |url=https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |publisher=APH Publishing |page=23 |isbn=978-81-7648-469-5 |access-date=14 May 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161602/https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |url-status=live }}</ref><ref>"But the most important development of this period was that the country for the first time received a name, ie Bangalah." [http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal Banglapedia: Islam, Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20150723091245/http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal |date=23 July 2015 }}</ref> [[شمس الدين الياس شاهه]] 1342ع ۾ پاڻ کي "بنگلا جو پهريون [[شاهه]]" قرار ڏنو.<ref name="Ahmed2004" /> اسلامي دور ۾ ''بنگال'' لفظ هن علائقي لاءِ سڀ کان عام نالو بڻجي ويو.<ref>{{Cite book |last=Sircar |first=D.C. |author-link=Dineshchandra Sircar |year=1971 |orig-date=First published 1960 |title=Studies in the Geography of Ancient and Medieval India |url=https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |edition=2nd |publisher=Motilal Banarsidass |page=135 |isbn=978-81-208-0690-0 |access-date=19 April 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161603/https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |url-status=live }}</ref> سورهين صديءَ جي تاريخدان [[ابوالفضل بن مبارڪ]] پنهنجي ''[[آئين اڪبري]]'' ۾ لکي ٿو ته پڇاڙي ''"ال"'' جو اضافو ان حقيقت مان ٿيو ته هن زمين جا قديم راجا ٽڪرين جي هيٺاهين وارن هيٺاهن علائقن ۾ مٽيءَ جا دڙا ٺاهيندا هئا، جن کي "ال" چيو ويندو هو.<ref>Land of Two Rivers, [[Nitish Sengupta]]</ref> اهو ذڪر [[غلام حسين سليم]] جي [[رياض السلاطين]] ۾ پڻ ملي ٿو.<ref name="riaj">[http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11 RIYAZU-S-SALĀTĪN: A History of Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20141215055926/http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11|date=15 December 2014}}, [[Ghulam Husain Salim]], The Asiatic Society, Calcutta, 1902.</ref> هند-آريائي پڇاڙي ''[[-desh|ديش]]'' سنسڪرت لفظ ''deśha'' مان نڪتل آهي، جنهن جي معنيٰ "زمين" يا "ملڪ" آهي. تنهنڪري ''بنگلاديش'' نالي جي معنيٰ "بنگال جي زمين" يا "بنگال جو ملڪ" آهي.<ref name="Sen-1999" /> == تاريخ == {{Main|بنگلاديش جي تاريخ}} === ابتدائي تاريخ === [[File:Mahasthan Brahmi Inscription.png|thumb|ٽين صدي ق.م. جو [[مهاستان برهمي ڪتبو]]، جيڪو 1931ع ۾ [[مهاستان ڳڙهه]]، [[بوگرا ضلعو]] مان دريافت ٿيو]] هن علائقي تي پکڙجندڙ پهرين وڏي مقامي سلطنت [[موريا سلطنت]] ({{Circa}} 320–185 ق.م.) هئي. ان جي زوال کان پوءِ [[ساماتاتا]] نالي بادشاھت اڀري، جيڪا [[گپت سلطنت]] (تقريباً 319–540ع) جي باجگذار رياست هئي. [[هرشا]] (606–647ع) ساماتاتا کي پنهنجي نسبتاً ڍري انتظامي سياسي ڍانچي ۾ شامل ڪيو. ٻڌ ڌرم واري [[پالا سلطنت]] 750ع کان 1150ع تائين هن علائقي تي حڪومت ڪئي. بعد ۾ ان کي هندو [[سينا خاندان]] ختم ڪيو، جنهن 1204ع تائين حڪومت ڪئي، جڏهن [[غوري خاندان]] جي [[محمد بختيار خلجي]] جي اڳواڻيءَ ۾ ٿيندڙ [[هندستاني برصغير ۾ مسلمان فتحون|مسلمان فتحن]] هن علائقي تي قبضو ڪيو.<ref>{{cite book|chapter=EARLY HISTORY, 1000 B.C.-A.D. 1202|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/4.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> === وچئين دور === {{Main|بينگال سلطنت|بنگال صوبو}} [[File:Renaldis muslin woman.jpg|thumb|ارڙهين صديءَ ۾ [[ڍاڪا]] جي هڪ عورت نفيس [[بنگال جي ململ واپار|بنگالي ململ]] جو لباس پهريل]] {{multiple image | perrow = 2 | total_width = 300 | image1 = Kusumba Mosque, Naogaon.jpg | image2 = গোয়ালদি মসজিদ 3.jpg | image3 = Bagha Shahi Mosque.jpg | image4 = Choto Shona Mosque Rajshahi.jpg | footer = بنگال سلطنت جي دور جي مسجدن جي تعمير. مٿان کاٻي کان گھڙيال وار ترتيب سان: [[ڪسومبا مسجد]] جا محراب، [[گوالدي مسجد]]، [[باگها مسجد]] ۽ [[ڇوٽو سونا مسجد]] جا نوڪدار محراب ۽ بنگالي ڇت. }} [[File:Hussain Shahis of Bengal.png|thumb|left|[[حسين شاهي خاندان]] جي دور ۾ بنگال]] ان کان پوءِ بنگال [[دهلي سلطنت]] (1206–1526ع) جو حصو بڻيو.<ref name="islamization">{{cite book|chapter=ISLAMIZATION OF BENGAL, 1202–1757|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/5.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> 1341ع ۾ [[فخرالدين مبارڪ شاهه]] آزاد [[بنگال سلطنت]] قائم ڪئي.<ref name="islamization"/> آزاد بنگال سلطنت تي لڳاتار ٻن خاندانن، [[حسين شاهي خاندان]] ۽ [[الياس شاهي خاندان]] حڪومت ڪئي، جڏهن ته [[گنيشا خاندان]] جو مختصر دور پڻ رهيو. جاگرافيائي توسيع ۽ معاشي خوشحاليءَ جي زماني ۾ يورپي ۽ چيني سياحن ان کي "واپار لاءِ دنيا جو سڀ کان مالدار ملڪ" قرار ڏنو.<ref>{{cite book|last=Nanda|first=J.N.|year=2005|title=Bengal: the unique state|publisher=Concept Publishing Company|isbn=978-81-8069-149-2}}</ref>{{rp|10}} 1576ع ۾ [[مغل سلطنت]] بنگال تي قبضو ڪيو.<ref name="islamization"/><ref>Raychaudhuri, Tapan; Habib, Irfan (eds). ''The Cambridge Economic History of India: Volume 1, c.1200–c.1750''. Cambridge University Press, 1982.</ref> اٺارهين صديءَ تائين [[بنگال صوبو]] مغل سلطنت جو سڀ کان مالدار صوبو بڻجي ويو ۽ ان کي "ملڪن جي جنت" ۽ "هندستان جو اناج گهر" سڏيو ويو.<ref name="islamization"/> هتي جي رهواسين جو معيارِ زندگي دنيا جي بهترين معيارن مان هڪ هو، ڇاڪاڻ⁠تہ هي علائقو ڪپهه جي ڪپڙي (خاص طور ململ)، ريشم ۽ [[بنگلاديش ۾ ٻيڙيون ٺاهڻ جي صنعت|ٻيڙيون ٺاهڻ]] جو وڏو عالمي برآمد ڪندڙ ۽ پيدا ڪندڙ هو.<ref name="ray">{{cite book|first=Indrajit|last=Ray|year=2011|title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857)|url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA7|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-82552-1|access-date=30 May 2019}}</ref>{{rp|174}} 1700ع جي شروعات ۾ مغل سلطنت جي زوال کان پوءِ هي علائقو [[بنگال جا نواب|بنگال جي نوابن]] جي ماتحت هڪ نيم خودمختيار رياست بڻجي ويو، جنهن جو بنياد [[مرشد قلي خان]] 1717ع ۾ رکيو. === برطانوي نوآبادياتي دور === {{Main|بنگال پريزيڊنسي}} [[File:Bengal Presidency in British India with dependencies 1852.png|thumb|left|برطانوي هندستان ۾ بنگال پريزيڊنسي (سائي رنگ) ۽ ان جا تابع علائقا (سرمائي رنگ)]] 23 جون 1757ع تي [[سراج الدوله]] جي اڳواڻيءَ واري رياست کي [[ايسٽ انڊيا ڪمپني]] [[پلاسي جي جنگ]] ۾ شڪست ڏني. اها جنگ بنگال ۽ سڄي هندستاني برصغير تي [[برطانوي راڄ]] قائم ڪرڻ ۾ اهم ثابت ٿي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref> بنگال برطانيا جي [[صنعتي انقلاب]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو، پر ان جي قيمت وڏي پئماني تي سرمائي جي نيڪالي، صنعتڪشي جي زوال ۽ بنگالي ڪپڙي جي صنعت جي تباهيءَ جي صورت ۾ ادا ڪئي وئي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref><ref name="ray"/>{{rp|7–10}} 1770ع جي هولناڪ [[عظيم بنگال ڏڪار]] ۾ اندازاً هڪ ڪروڙ تائين ماڻهو فوت ٿيا،<ref>{{cite journal|last=Ghose|first=Ajit Kumar|title=Food Supply and Starvation: A Study of Famines with Reference to the Indian Sub-Continent|volume=34|number=2|pages=368–389|jstor=2662775|publisher=[[Oxford University Press]]|journal=[[Oxford Economic Papers]]|year=1982|doi=10.1093/oxfordjournals.oep.a041557 |pmid=11620403 }}</ref><ref>{{Cite book |last=Dyson |first=Tim |title=A population history of India: from the first modern people to the present day |date=2018 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-882905-8 |edition=1st |location=Oxford |pages=80–81}}</ref><ref name="Irschick2018">{{citation|last=Irschick|first=Eugene F.|author-link=Eugene F. Irschick|title=A History of the New India: Past and Present|url=https://books.google.com/books?id=wqiaDwAAQBAJ&pg=PA73|year=2018|publisher=Routledge|isbn=978-1-317-43617-1|pages=73–}}</ref> جيڪو بنگال پريزيڊنسي جي ڪل آباديءَ جي لڳ ڀڳ ٽئين حصي جي برابر هو.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=6iNuAAAAMAAJ|last=Peers|first=Douglas M.|year=2006|title=India under colonial rule: 1700–1885|publisher=Pearson Education|isbn=978-0-582-31738-3}}</ref>{{rp|47}} === پاڪستان جو حصو === {{Main|ڊومينين آف پاڪستان|اوڀر بنگال|اوڀر پاڪستان}} {{further|اولھ پاڪستان| بنگال جو ورهاڱو (1947)|انڊيا جو ورھاڱو }} لڳ ڀڳ ٻن صدين جي سڌي برطانوي حڪمراني کان پوءِ، جديد بنگلاديش جون سرحدون [[هندستان جي ورهاڱي]] دوران 15 آگسٽ 1947ع تي [[ريڊڪلف لائين]] تحت [[بنگال جي ورهاڱي (1947ع)|بنگال جي ورهاڱي]] سان مقرر ٿيون.<ref>{{cite journal|last=Chatterji|first=Joya|title=The Fashioning of a Frontier: The Radcliffe Line and Bengal's Border Landscape, 1947–52|volume=33|number=1|year=1999|pages=185–242|publisher=[[Cambridge University Press]]|journal=[[Modern Asian Studies]]|doi=10.1017/S0026749X99003066 |jstor=313155}}</ref> ان وقت هي علائقو [[اوڀر بنگال]] جي نالي سان نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جڏهن ته ٻيو حصو [[اولهه پاڪستان]] هو.<ref>{{cite book|chapter=PAKISTAN PERIOD, 1947–71|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/14.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=4|access-date=13 January 2025}}</ref> اوڀر ۽ اولهه پاڪستان جي وچ ۾ هڪ هزار ميلن کان وڌيڪ جاگرافيائي فاصلو هو، جيڪو بعد ۾ شديد معاشي اڻبرابريءَ جو بنيادي سبب بڻيو.<ref>{{cite journal|last=Sobhan|first=Rehman|title=The Problem of Regional Imbalance in the Economic Development of Pakistan|journal=[[Asian Survey]]|volume=2|number=5|year=1962|pages=31–37|doi=10.2307/3023445 |jstor=3023445}}</ref> [[خواجه ناظم الدين]] اوڀر بنگال جو پهريون وزيراعليٰ ٿيو ۽ [[فريڊرڪ چالمرز بورن]] ان جو گورنر مقرر ٿيو. 1949ع ۾ [[آل پاڪستان عوامي مسلم ليگ]] قائم ٿي. 1950ع ۾ [[اوڀر بنگال قانون ساز اسيمبلي]] زمينداري نظام ۽ مستقل بندوبست کي ختم ڪندي زرعي سڌارا نافذ ڪيا.<ref>[[#Baxter|Baxter]], p. 72</ref> 1953ع ۾ عوامي مسلم ليگ جو نالو تبديل ڪري وڌيڪ "سيڪيولر" [[عوامي ليگ]] رکيو ويو.<ref name="LewisSagar1992">{{cite book |author1=David S. Lewis |author2=Darren J. Sagar|title=Political Parties of Asia and the Pacific: A Reference Guide |url={{GBurl|id=S4uyAAAAIAAJ}}|year=1992|publisher=Longman|isbn=978-0-582-09811-4|page=36|access-date=30 July 2017}}</ref> {{مکيه|بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ}} ثقافتي، لساني، سياسي ۽ معاشي امتياز، 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]]، 1966ع جي [[ڇهن نڪتن واري تحريڪ]]، 1970ع جي چونڊن ۾ [[عوامي ليگ]] جي شاندار ڪاميابي ۽ پوءِ [[آپريشن سرچ لائيٽ]] جي فوجي ڪارروائيءَ، بنگلاديش جي آزاديءَ جي جدوجهد کي جنم ڏنو. 25 مارچ 1971ع تي پاڪستاني حڪومت طرفان فوجي آپريشن شروع ڪيو ويو.<ref>{{cite journal|last=Bose|first=Sarmila|title=Anatomy of Violence: Analysis of Civil War in East Pakistan in 1971|journal=[[Economic and Political Weekly]]|volume=40|number=41|year=2005|pages=4463–4471|jstor=4417267}}</ref> 26 مارچ 1971ع تي پاڪستاني فوج پاران [[شيخ مجيب الرحمان]] جي گرفتاري کان پوءِ، آزادي پسند اڳواڻ ميجر [[ضياءُ الرحمان]] مجيب جي طرفان بنگلاديش جي آزاديءَ جو اعلان نشر ڪيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/zias-declaration-19001 | title=Zia's declaration |work=The Daily Star |date=7 April 2014 }}</ref> ان کان پوءِ نَو مهينن تي مشتمل خوني [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] شروع ٿي، جنهن دوران نسلي بنگالين جي خلاف [[بنگلاديش نسل ڪشي]] به ٿي.<ref>{{cite journal|last=Saikia|first=Yasmin|title=Beyond the Archive of Silence: Narratives of Violence of the 1971 Liberation War of Bangladesh|journal=[[History Workshop Journal]]|number=58|year=2004|volume=58 |pages=275–287|doi=10.1093/hwj/58.1.275 |jstor=25472765}}</ref> آخرڪار 16 ڊسمبر 1971ع تي [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ وارو معاهدو|پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ]] کان پوءِ بنگلاديش هڪ خودمختيار ۽ آزاد رياست طور وجود ۾ آيو. === آزاد بنگلاديش === [[بنگلاديش جو آئين]] 4 نومبر 1972ع تي نافذ ڪيو ويو.<ref>{{cite web|last1=Chakma|first1=Parbon|last2=Saumik|first2=Rafid Azad|url=https://www.thedailystar.net/law-our-rights/news/50-years-bangladesh-constitution-nutshell-3160281|title=50 Years of Bangladesh Constitution In a nutshell|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 November 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ، مجيب جي اڳواڻيءَ واري حڪومت وڏي پيماني تي ڪرپشن ۽ بدانتظامي ۾ ملوث ٿي، جنهن سبب سڄي ملڪ ۾ لاقانونيت ۽ معاشي تباهي پيدا ٿي. [[بڪسال|هڪ پارٽي سوشلزم]] قائم ڪرڻ جون ڪوششون ۽ [[1974ع بنگلاديش ڏڪار|1974ع جو وڏو ڏڪار]] مجيب جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي کان پوءِ 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] جو سبب بڻيا.<ref>{{cite book|chapter=Fall of the Bangabandhu, 1972–75|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/19.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|131}} ان کان پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن عوامي نظم بحال ڪيو، زراعت کي صنعتي بنيادن تي آندو، [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] قائم ڪئي ۽ [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم]] جي قيام جي شروعات ڪئي.<ref>{{cite book|chapter=The Zia Regime and Its Aftermath, 1977–82|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/21.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> ضياءُ الرحمان 1 سيپٽمبر 1978ع تي [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite news |title=BNP vows to continue movement |url=https://www.thedailystar.net/news/politics/bnp-vows-continue-movement-for-democracy-restore-1627522 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |agency=[[United News of Bangladesh|UNB]] |date=1 September 2018 |access-date=3 June 2026}}</ref> 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|رحمان جي قتل]] کان پوءِ ايندڙ ڏهاڪو [[حسين محمد ارشاد]] جي ماتحت [[فوجي آمريت]] جو دور رهيو، جنهن ۾ بنيادي ڍانچي جي ترقي، [[اختيارن جي منتقلي]] جون سڌارا، قومي ملڪيت ۾ آيل صنعتن جي نجڪاري ۽ 1988ع ۾ اسلام کي [[رياستي مذهب]] قرار ڏيڻ شامل هئا.<ref>{{cite book|chapter=THE ERSHAD PERIOD: Achieving Stability, 1982–83|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/90.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Emerging Opposition, 1983–86|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/91.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=https://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Relaxation of Martial Law, 1986–87|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/92.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=More Opposition Pressure|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/93.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|بحالي]] کان پوءِ [[پارلياماني جمهوريت]] [[1991ع بنگلاديشي عام چونڊون|1991ع]] ۾ واپس آئي، ۽ اقتدار بي اين پي جي [[خالده ضياءُ]] ۽ عوامي ليگ جي [[شيخ حسينا]] جي وچ ۾ مٽاسٽا ٿيندو رهيو. هن دور کي [[بيگمن جي جنگ]] سڏيو ويو، جنهن 2024ع تائين 34 سالن لاءِ بنگلاديش جي سياست ۽ تاريخ کي شڪل ڏني.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-42999503|title=Bangladesh grows tired of the Battling Begums|last=Rowlatt|first=Justin|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=11 February 2018|access-date =13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|130}} [[2008ع بنگلاديشي عام چونڊون|2008ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ عوامي ليگ ٻيهر اقتدار ۾ آئي.<ref>{{cite web|url=https://www.voanews.com/a/a-13-2008-12-30-voa9/401556.html|title=Bangladesh's Sheikh Hasina Wins Landslide Election|date=1 November 2009|access-date=14 February 2025|publisher=[[Voice of America]]|last=Herman|first=Steve}}</ref> [[شيخ حسينا]] جي اڳواڻيءَ هيٺ ملڪ معاشي ترقي ڏٺي، پر ساڳئي وقت [[جمهوري پٺتي هٽڻ]]، وڌندڙ [[آمريت پسندي]]، وڏي پيماني تي [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]] ۽ وسيع [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جون ڀڃڪڙيون]] پڻ ڏٺيون.<ref>{{cite web|last1=Ethirajan|first1=Anbarasan|last2=Wong|first2=Tessa|title=Sheikh Hasina: The pro-democracy icon who became an autocrat|url=https://www.bbc.com/news/articles/cg3ee303yxpo|date=6 August 2024|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|access-date=15 January 2025}}</ref> مختلف رپورٽن موجب حسينا ۽ عوامي ليگ حڪومت، ڀارت سان سهڪار جي مدد سان، [[2009ع بنگلاديش رائفلز بغاوت]] منظم ڪئي ته جيئن اهڙن قابل فوجي آفيسرن کي ماريو وڃي، جن کي حسينا پنهنجي اقتدار لاءِ خطرو سمجهندي هئي؛ ان سان [[بنگلاديش فوج]] غير مستحڪم ٿي ۽ عملي طور هڪ پارٽي حڪمراني مضبوط ٿي.<ref>{{cite news |last1=Reporter |first1=Staff |title='Hasina, AL leaders behind BDR mutiny' |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/crime-justice/news/hasina-al-leaders-behind-bdr-mutiny-4047691 |access-date=1 December 2025 |work=The Daily Star |date=1 December 2025 |language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Did India benefit from BDR mutiny? What the probe commission says|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/did-india-benefit-bdr-mutiny-what-probe-commission-says-1299101|website=The Business Standard|date=2025-12-01|access-date=2025-12-01|language=en}}</ref> حسينا [[2014ع بنگلاديشي عام چونڊون|2014ع]]، [[2018ع بنگلاديشي عام چونڊون|2018ع]] ۽ [[2024ع بنگلاديشي عام چونڊون|2024ع جي عام چونڊن]] ۾ لڳاتار ٻيو، ٽيون ۽ چوٿون مدو کٽيو؛ اهي سڀئي چونڊون جعلي هيون ۽ نه [[آزاد ۽ منصفاڻي چونڊ|آزاد نه منصفاڻي]].<ref>{{cite web|url=https://edition.cnn.com/2014/01/06/world/asia/bangladesh-elections/index.html|title=Bangladesh ruling party wins elections marred by boycott, violence|date=6 January 2014|access-date=14 February 2025|publisher=[[CNN]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-46718393|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins landslide in disputed vote|date=31 December 2018|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-67889387|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins fourth term in controversial vote|date=8 January 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|last1=Anbarasan|first1=Ethirajan|last2=Ng|first2=Kelly}}</ref> آمرانه حڪومت خلاف [[جولاءِ بغاوت]] کان پوءِ، حسينا کي [[عدم تعاون تحريڪ (2024ع)|استعيفا ڏيڻ ۽ ڀارت ڀڄڻ]] تي مجبور ڪيو ويو، جيڪو [[جولاءِ 36|5 آگسٽ 2024ع]] تي ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2024/8/5/bangladeshs-sheikh-hasina-forced-to-resign-what-happened-and-whats-next|title=Bangladesh's Sheikh Hasina forced to resign: What happened and what's next?|date=5 August 2024|access-date=14 February 2025|publisher=[[Al Jazeera]]}}</ref> آگسٽ 2024ع ۾ هڪ عبوري حڪومت قائم ٿي، جنهن ۾ نوبل انعام يافته [[محمد يونس]] کي [[بنگلاديش جو چيف ايڊوائيزر|چيف ايڊوائيزر]] بڻايو ويو.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/clyg7we8xvno|title=Yunus sworn in as interim Bangladesh leader|last1=Hussain|first1=Samira|last2=Drury|first2=Flora|date=8 August 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref> [[2026ع بنگلاديشي عام چونڊون|2026ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (بي اين پي) ٻيهر اقتدار ۾ آئي ۽ چيئرمين [[طارق رحمان]] 17 فيبروري 2026ع تي بنگلاديش جي وزيراعظم طور حلف کنيو. [[بنگلاديش جماعت اسلامي]] مکيه مخالف ڌر بڻجي وئي.<ref>{{cite web |title=From a marginal force to opposition party: The rise of Bangladesh Jamaat-e-Islami |url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/marginal-force-opposition-party-rise-bangladesh-jamaat-e-islami-1361786 |website=The Business Standard |access-date=19 February 2026}}</ref> 1990ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان، [[آزاد منڊي]] جي پاليسين ۽ [[معاشي آزادڪاري]] جي قدمن سبب، بنگلاديش اهم معاشي واڌ حاصل ڪئي آهي. اهو دنيا جي [[حقيقي جي ڊي پي واڌ جي شرح موجب ملڪن جي فهرست|تيز ترين وڌندڙ معيشتن]] مان هڪ طور اڀريو، جنهن جي پٺيان ان جي وڏي [[بنگلاديش ۾ ڪپڙي جي صنعت|ڪپڙي جي صنعت]] آهي، جيڪا دنيا ۾ ٻئي نمبر تي وڏي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Bashar|first1=Omar K. M. R.|last2=Khan|first2=Habibullah|title=Liberalisation and Growth in Bangladesh: An Empirical Investigation|volume=32|number=1|date=March 2009|pages=61–76|jstor=40795710|journal=The Bangladesh Development Studies|publisher=[[Bangladesh Institute of Development Studies]] (BIDS) |doi=10.57138/XTYK4544 }}</ref> اهو [[نامياري جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] طور اڀريو آهي، ۽ 2018ع کان پاڙيسري ڀارت جي نامياري في ماڻهو جي ڊي پي کان اڳتي نڪري ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/bangladesh/bangladesh-ranked-41st-largest-economy-in-2019-all-over-the-world-study-1684078|title=Bangladesh 2nd largest economy in South Asia|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 January 2019|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://foreignpolicy.com/2020/10/20/india-falls-behind-bangladesh-gdp/|title=Angst and Denial in India as It's Now Officially Poorer Than Bangladesh|last=Babones|first=Salvatore|date=20 October 2020|access-date=13 January 2025|work=[[Foreign Policy]]}}</ref> بنگلاديش پنهنجي [[بنگلاديش ۾ غربت|غربت جي شرح]] گهٽائڻ ۾ نمايان ڪاميابيون حاصل ڪيون آهن، جيڪا 1971ع ۾ 80 سيڪڙو هئي،<ref>{{cite web|url=https://cri.org.bd/2021/03/26/what-milestones-have-bangladesh-crossed-in-50-years/|title=What milestones have Bangladesh crossed in 50 years|date=26 March 2021|access-date=1 October 2022}}</ref> 1991ع ۾ 44.2 سيڪڙو ٿي،<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/results/2018/11/15/bangladesh-reducing-poverty-and-sharing-prosperity|title=Bangladesh: Reducing Poverty and Sharing Prosperity|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022}}</ref> ۽ 2022ع ۾ 18.7 سيڪڙو تائين گهٽجي وئي.<ref>{{cite news|url=https://pip.worldbank.org/country-profiles/BGD|title=Country Profile – Poverty and Inequality Platform|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 January 2025}}</ref> 21هين صديءَ دوران ان جي [[انساني ترقياتي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقياتي اشاري]] جي واڌ رڳو چين کان گهٽ رهي.<ref>{{cite web|url=https://bangladesh.un.org/en/256074-new-directions-human-development-bangladesh|title=New directions for human development in Bangladesh|date=17 December 2023|access-date=12 February 2025|publisher=United Nations}}</ref> [[سبز منتقلي]] جي حصي طور، بنگلاديش جو صنعتي شعبو [[سبز ڪارخانو|سبز ڪارخانا]] ٺاهڻ ۾ اڳواڻ طور اڀريو آهي، ۽ ملڪ وٽ دنيا ۾ تصديق ٿيل سبز ڪارخانن جو سڀ کان وڏو تعداد آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/green-rmg-factories-how-bangladesh-became-global-champion-939426|title=Green RMG factories: How Bangladesh became a global champion|last=Uddin|first=Jasim|date=12 September 2024|access-date=13 January 2025|work=[[Business Standard]]}}</ref> ان 2017ع کان [[روهنگيا نسل ڪشي]] کان ڀڄندڙ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|هڪ ملين کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن]] کي به پناهه ڏني آهي، جنهن ان جي وسيلن تي دٻاءُ وڌو ۽ ان جي انساني همدردي واري عزم کي نمايان ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unrefugees.org/news/rohingya-refugee-crisis-explained/|title=Rohingya Refugee Crisis Explained|date=22 August 2024|work=[[United Nations Commission on Human Rights]] (UNCHR)|access-date=13 January 2025}}</ref> == جاگرافي == {{Main|بنگلاديش جي جاگرافي}} [[File:Map of Bangladesh-en.svg|thumb|بنگلاديش جو طبعي نقشو]] بنگلاديش [[بنگال جي نار]] تي [[ڏکڻ ايشيا]] ۾ واقع آهي. اهو لڳ ڀڳ مڪمل طور پاڙيسري [[ڀارت]] سان گهيريل آهي، ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ان جي هڪ ننڍڙي سرحد آهي، جيتوڻيڪ اهو [[نيپال]]، [[ڀوٽان]] ۽ چين جي تمام ويجهو واقع آهي. ملڪ کي ٽن علائقن ۾ ورهايو ويندو آهي. ملڪ جو گهڻو حصو زرخيز [[گنگا ڊيلٽا]] تي مشتمل آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو دريائي ڊيلٽا آهي.<ref>{{cite web |author1=Aditi Rajagopal|title=How the World's Largest Delta Might Slowly Go Under Water |url=https://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|website=Discovery|date=8 February 2020|access-date=9 March 2020|archive-date=8 February 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200208052815/http://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|url-status=live}}</ref> ملڪ جا اتر اولهه ۽ وچ وارا حصا [[مدهوپور ٽريڪٽ|مدهوپور]] ۽ [[بارند ٽريڪٽ|بارند]] پليٽون سان ٺهيل آهن. اتر اوڀر ۽ ڏکڻ اوڀر وارا علائقا [[سدا بهار]] جبلن جي سلسلن جو گهر آهن. گنگا ڊيلٽا گنگا، جنهن جو مقامي نالو [[پدما درياهه|پدما]] يا ''پوددا'' آهي، [[برهمپتر درياهه|برهمپتر]]، جنهن کي [[جمنا درياهه (بنگلاديش)|جمنا]] يا ''جومونا'' به چيو وڃي ٿو، ۽ [[ميگھنا درياهه|ميگھنا]] درياهن ۽ انهن جي معاون درياهن جي ميلاپ سان ٺهندو آهي. گنگا، جمنا سان ملي ٿي، جيڪا برهمپتر جو مکيه وهڪرو آهي، ۽ پوءِ ميگھنا سان ملي آخرڪار [[بنگال جي نار]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿي. بنگلاديش کي "دريائن جي ڌرتي" چيو ويندو آهي،<ref>{{cite web |title=No Place Like Home – BANGLADESH: LAND OF RIVERS |url=https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |work=Environmental Justice Foundation |access-date=10 March 2020 |archive-date=30 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200930051647/https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |url-status=live }}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ هتي 57 کان وڌيڪ [[سرحد پار درياهه]] آهن، جيڪي ڪنهن به قومي رياست لاءِ سڀ کان وڌيڪ آهن. پاڻيءَ جا معاملا سياسي طور پيچيده آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بنگلاديش ڀارت کان هيٺاهين وهڪري ۾ واقع آهي.<ref>{{cite book |last=Suvedī |first=Sūryaprasāda |title=International watercourses law for the 21st century |publisher=[[Ashgate Publishing]] |year=2005 |pages=154–166 |isbn=978-0-7546-4527-6}}</ref> بنگلاديش گهڻو ڪري زرخيز ۽ هموار ميداني زمين تي مشتمل آهي. ان جو گهڻو حصو سمنڊ جي سطح کان {{convert|12|m|ft|abbr=on}} کان گهٽ اوچائي تي آهي، ۽ اندازو آهي ته جيڪڏهن سمنڊ جي سطح {{convert|1|m|ft|abbr=on}} وڌي وڃي ته ملڪ جي لڳ ڀڳ 10 سيڪڙو زمين ٻڏي ويندي.<ref name="ali">{{cite journal |last=Ali |first=A. |title=Vulnerability of Bangladesh to climate change and sea level rise through tropical cyclones and storm surges |journal=Water, Air, & Soil Pollution |volume=92 |issue=1–2 |pages=171–179 |year=1996 |bibcode=1996WASP...92..171A |doi=10.1007/BF00175563 }}</ref> ملڪ جو 12 سيڪڙو حصو جابلو نظامن سان ڍڪيل آهي. ملڪ جون [[هاور]] آبي زمينون عالمي ماحولياتي سائنس لاءِ اهميت رکن ٿيون. [[بنگلاديش جي جبلن جي فهرست|بنگلاديش جو سڀ کان اوچو هنڌ]] [[سڪا هافونگ]] آهي، جيڪو ميانمار جي سرحد ڀرسان واقع آهي، ۽ ان جي اوچائي {{convert|1064|m|ft|abbr=on}} آهي.<ref name=CIA/> اڳ ۾ [[ڪيوڪراڊونگ]] يا [[تازنگ ڊونگ]] کي سڀ کان اوچو هنڌ سمجهيو ويندو هو. بنگلاديش ۾ [[ٻيلن جو ڍڪ]] ڪل زميني ايراضيءَ جو لڳ ڀڳ 14 سيڪڙو آهي، جيڪو 2020ع ۾ 1,883,400 هيڪٽرن (ha) ٻيلن جي برابر هو، جڏهن ته 1990ع ۾ اهو 1,920,330 هيڪٽر (ha) هو. 2020ع ۾ قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن 1,725,330 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو، جڏهن ته پوکيل ٻيلن 158,070 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو. قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن مان 0 سيڪڙو کي [[ابتدائي ٻيلو]] قرار ڏنو ويو، يعني اهڙو ٻيلو جيڪو مقامي وڻن جي قسمن تي مشتمل هجي ۽ جتي انساني سرگرميءَ جا واضح نشان نه هجن، ۽ لڳ ڀڳ 33 سيڪڙو ٻيلن وارو علائقو محفوظ علائقن اندر مليو. 2015ع لاءِ، ٻيلن جي 100 سيڪڙو ايراضي [[رياستي ملڪيت|عوامي ملڪيت]] هيٺ ڄاڻائي وئي.<ref>{{Cite book |url=https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |title=Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194 |publisher=Food and Agriculture Organization of the United Nations |year=2023 |archive-date=11 September 2024 |access-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240911122341/https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Global Forest Resources Assessment 2020, Bangladesh |url=https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview |website=Food Agriculture Organization of the United Nations |access-date=19 September 2024 |archive-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240919133606/https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview/ |url-status=live }}</ref> === آبهوا === [[File:Aerosol pollution over Northern India, Bangladesh, and Bay of Bengal.jpg|thumb|خلا مان ورتل تصوير، جنهن ۾ بنگلاديش مٿان آلودگي ڏيکاريل آهي]] [[سرطان جو مدار]] بنگلاديش مان گذري ٿو، تنهنڪري بنگلاديش جي آبهوا گرم خطي واري آهي؛ آڪٽوبر کان مارچ تائين هلڪو سيارو ۽ مارچ کان جون تائين گرم ۽ گهم وارو اونهارو هوندو آهي. ملڪ ۾ ڪڏهن به هوائي گرمي پد {{convert|0|°C}} کان هيٺ رڪارڊ نه ٿيو آهي؛ سڀ کان گهٽ رڪارڊ ٿيل گرمي پد {{convert|1.1|°C}} هو، جيڪو اتر اولهه واري شهر [[ديناجپور]] ۾ 3 فيبروري 1905ع تي رڪارڊ ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://kantaji.com/dinajpurmap.html |title=Map of Dinajpur |website=kantaji.com |archive-url=https://web.archive.org/web/20110713134542/http://kantaji.com/dinajpurmap.html |archive-date=13 July 2011 |access-date=17 April 2015}}</ref> گرم ۽ گهم واري [[چوماسي]] موسم جون کان آڪٽوبر تائين جاري رهي ٿي ۽ ملڪ جي اڪثر برسات جو سبب بڻجي ٿي. قدرتي آفتون، جهڙوڪ [[بنگلاديش ۾ ٻوڏون|ٻوڏون]]، [[اڀرندي طوفان]]، [[ٽورنيڊو]] ۽ [[مدي لهرون]] لڳ ڀڳ هر سال اچن ٿيون،<ref name="NatDis">{{cite book |last=Alexander |first=David E. |title= Natural Disasters |chapter-url= {{GBurl|id=gWHsuGTcF34C|p=532}}|year= 1999|publisher=Kluwer Academic Publishers |isbn=978-0-412-04751-0 |page=532 |chapter=The Third World |orig-date=1993}}</ref> جن سان گڏ [[ٻيلن جي ڪٽائي]]، [[مٽيءَ جي زوال ۽ خرابي]] ۽ [[ڪٽاءُ]] جا اثر پڻ شامل ٿين ٿا. 1970ع ۽ 1991ع وارا [[بنگلاديش جي اڀرندي طوفانن جي فهرست|طوفان]] خاص طور تباهه ڪندڙ هئا؛ [[1991ع بنگلاديش طوفان|پوئين طوفان]] ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا.<ref>"[https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html Beset by Bay's Killer Storms, Bangladesh Prepares and Hopes] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240902065034/https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html |date=2 September 2024 }} ". ''Los Angeles Times''. 27 February 2005</ref> سيپٽمبر 1998ع ۾ بنگلاديش جديد تاريخ جي [[1998ع بنگلاديش ٻوڏون|سڀ کان شديد ٻوڏ]] کي ڏٺو، جنهن کان پوءِ ملڪ جا ٻه ٽهائي حصا پاڻيءَ هيٺ اچي ويا، ۽ 1,000 ماڻهو فوت ٿيا.<ref name="EWG">{{cite book |last=Haggett |first=Peter |title=Encyclopedia of World Geography |chapter-url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |publisher=Marshall Cavendish |year=2002 |isbn=978-0-7614-7308-4 |oclc=46578454 |pages=2, 634 |chapter=The Indian Subcontinent |orig-date=2002 |access-date=25 July 2023 |archive-date=28 March 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182107/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |url-status=live }}</ref> آفتن جي خطري ۾ گهٽتائي لاءِ مختلف بين الاقوامي ۽ قومي قدمن جي نتيجي ۾، ٻوڏن ۽ طوفانن سبب انساني جاني نقصان ۽ معاشي نقصان سالن سان گهٽيا آهن.<ref>{{cite news |last=Raju |first=M. N. A. |title=Disaster Preparedness for Sustainable Development in Bangladesh |url=https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10 |work=Daily Sun |date=10 March 2018 |access-date=26 September 2019 |archive-date=24 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210724074442/https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10}}</ref> [[2007ع ڏکڻ ايشيائي ٻوڏون]] ملڪ جي ڪيترن علائقن کي تباهه ڪري ويون، پنج ملين ماڻهن کي بي گهر ڪيو ۽ لڳ ڀڳ 500 ماڻهو مارجي ويا.<ref>{{cite news |title=Bangladesh flood death toll nears 500, thousands ill |url=http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |agency=[[Reuters]] |date=15 August 2007 |access-date=15 August 2007 |archive-date=5 February 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080205073714/http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |url-status=live }}</ref> [[File:Flooding after 1991 cyclone.jpg|thumb|[[1991ع بنگلاديش طوفان]] کان پوءِ ٻوڏ، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا]] ==== موسمي تبديلي ==== بنگلاديش کي انهن ملڪن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو، جيڪي [[موسمي تبديليءَ جي نازڪ پذيري|موسمي تبديليءَ لاءِ سڀ کان وڌيڪ نازڪ]] آهن.<ref>{{Cite journal |last1=Kulp |first1=Scott A. |last2=Strauss |first2=Benjamin H.|date=29 October 2019|title=New elevation data triple estimates of global vulnerability to sea-level rise and coastal flooding|journal=Nature Communications |volume=10 |issue=1 |page=4844 |bibcode=2019NatCo..10.4844K |doi=10.1038/s41467-019-12808-z |pmc=6820795 |pmid=31664024}}</ref><ref>{{cite web |date=29 October 2019|title=Report: Flooded Future: Global vulnerability to sea level rise worse than previously understood |url=https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood|access-date=3 November 2019|website=climatecentral.org|archive-date=2 November 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191102025006/https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood}}</ref> هڪ صديءَ دوران 508 طوفانن بنگال جي نار واري علائقي کي متاثر ڪيو آهي، جن مان 17 سيڪڙو بابت خيال ڪيو وڃي ٿو ته اهي بنگلاديش جي زمين تي پهتا.<ref>{{Cite book|last=Chaturvedi|first=Sanjay|url=https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67|title=Climate Change and the Bay of Bengal|date=29 April 2016|publisher=Flipside Digital Content Company Inc.|isbn=978-981-4762-01-4|access-date=25 July 2023|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182105/https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67#v=onepage&q&f=false|url-status=live}}</ref> وڌندڙ برساتن، سمنڊ جي سطح ۾ اضافي ۽ اڀرندي طوفانن مان پيدا ٿيندڙ [[قدرتي خطرا]] موسمي تبديليءَ سان وڌڻ جا امڪان آهن، ۽ اهي هر هڪ زراعت، پاڻي ۽ خوراڪ جي سلامتي، انساني صحت ۽ رهائش تي سنگين اثر ڇڏيندا.<ref>{{cite book |url=http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|title=Bangladesh Climate Change Strategy and Action Plan, 2008 |publisher=Ministry of Environment and Forests Government of the People's Republic of Bangladesh|year=2008|isbn=978-984-8574-25-6|archive-url=https://web.archive.org/web/20091007060017/http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|archive-date=7 October 2009}}</ref> اندازو آهي ته 2050ع تائين سمنڊ جي سطح ۾ ٽي فوٽ اضافو لڳ ڀڳ 20 سيڪڙو زمين کي ٻوڙي ڇڏيندو ۽ 30 ملين کان وڌيڪ ماڻهن کي بي گهر ڪندو.<ref>{{cite web |last=Glennon |first=Robert|title=The Unfolding Tragedy of Climate Change in Bangladesh |url=https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171201040750/https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|archive-date=1 December 2017|access-date=23 November 2017}}</ref> بنگلاديش ۾ [[سمنڊ جي سطح ۾ اضافو]] واري خطري کي منهن ڏيڻ لاءِ [[بنگلاديش ڊيلٽا پلان 2100]] شروع ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100 |title=Bangladesh Delta Plan 2100|publisher=The Dutch water sector|access-date=24 September 2019|date=20 May 2019|archive-date=13 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230513135800/https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Bangladesh Delta Plan (BDP) 2100}}</ref> === حياتياتي گوناگوني === [[File:Bengal Tiger gets down in a shallow canal in Sundarban.jpg|thumb|[[بنگال ٽائيگر]]، قومي جانور، سندربن ۾]] بنگلاديش [[انڊوملايائي علائقو]] ۾ واقع آهي، ۽ اهو چئن خشڪي وارن ماحولياتي علائقن ۾ اچي ٿو: [[هيٺين گنگا ميدانن جا نم پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، [[ميزورام–منيپور–ڪاچن مينهن وارا ٻيلا]]، [[سندربن تازو پاڻي دلدلي ٻيلا]]، ۽ [[سندربن مينگروو]].<ref name="DinersteinOlson2017">{{cite journal |last1=Dinerstein |first1=Eric |last2=Olson |first2=David |last3=Joshi |first3=Anup |last4=Vynne |first4=Carly |last5=Burgess |first5=Neil D. |last6=Wikramanayake |first6=Eric |last7=Hahn |first7=Nathan |last8=Palminteri |first8=Suzanne |last9=Hedao |first9=Prashant |last10=Noss |first10=Reed |last11=Hansen |first11=Matt |last12=Locke |first12=Harvey |last13=Ellis |first13=Erle C |last14=Jones |first14=Benjamin |last15=Barber |first15=Charles Victor |last16=Hayes |first16=Randy |last17=Kormos |first17=Cyril |last18=Martin |first18=Vance |last19=Crist |first19=Eileen |last20=Sechrest |first20=Wes |last21=Price |first21=Lori |last22=Baillie |first22=Jonathan E. M. |last23=Weeden |first23=Don |last24=Suckling |first24=Kierán |last25=Davis |first25=Crystal |last26=Sizer |first26=Nigel |last27=Moore |first27=Rebecca |last28=Thau |first28=David |last29=Birch |first29=Tanya |last30=Potapov |first30=Peter |last31=Turubanova |first31=Svetlana |last32=Tyukavina |first32=Alexandra |last33=de Souza |first33=Nadia |last34=Pintea |first34=Lilian |last35=Brito |first35=José C. |last36=Llewellyn |first36=Othman A. |last37=Miller |first37=Anthony G. |last38=Patzelt |first38=Annette |last39=Ghazanfar |first39=Shahina A. |last40=Timberlake |first40=Jonathan |last41=Klöser |first41=Heinz |last42=Shennan-Farpón |first42=Yara |last43=Kindt |first43=Roeland |last44=Lillesø |first44=Jens-Peter Barnekow |last45=van Breugel |first45=Paulo |last46=Graudal |first46=Lars |last47=Voge |first47=Maianna |last48=Al-Shammari |first48=Khalaf F. |last49=Saleem |first49=Muhammad|title=An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm |journal=BioScience|volume=67|issue=6|year=2017|pages=534–545 |doi=10.1093/biosci/bix014 |pmid=28608869 |pmc=5451287}}</ref> ان جي ماحوليات ۾ ڊگهو سامونڊي ڪنارو، گهڻا [[بنگلاديش جي درياهن جي فهرست|درياهه ۽ معاون درياهه]]، ڍنڍون، [[آبي زمين]]ون، سدا بهار ٻيلا، نيم سدا بهار ٻيلا، جابلو ٻيلا، نم [[پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، تازو پاڻي دلدلي ٻيلا ۽ ڊگهي گاهه واري هموار زمين شامل آهن. بنگلاديش جو ميدان پنهنجي زرخيز [[دريائي لَٽَ]] واري مٽيءَ لاءِ مشهور آهي، جيڪا وسيع پوک کي سهارو ڏئي ٿي. ملڪ ۾ سرسبز ٻوٽن جو غلبو آهي، ۽ ڳوٺ اڪثر [[آم]]، [[ڪٺل]]، [[بانس]]، [[ڇاليا]]، [[ناريل]] ۽ [[کجور]] جي باغن ۾ لڪل هوندا آهن.<ref name="global.britannica.com">[http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life Bangladesh | history – geography :: Plant and animal life] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140203195926/http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life|date=3 February 2014}}. ''Encyclopædia Britannica''.</ref> ملڪ ۾ ٻوٽن جي زندگيءَ جون 6000 تائين جنسون آهن، جن ۾ 5000 گلدار ٻوٽا شامل آهن.<ref>{{cite web |url=http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna|title=Flora and Fauna – Bangladesh high commission in India |website=Bangladesh High Commission, New Delhi |archive-url=https://web.archive.org/web/20130820012655/http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna |archive-date=20 August 2013}}</ref> آبي ذخيرن ۽ آبي زمينن جا نظام ڪيترن آبي ٻوٽن لاءِ رهائشگاهه فراهم ڪن ٿا. [[نيمفياسي|واٽر للي]] ۽ [[ڪنول]] چوماسي موسم ۾ نمايان طور وڌن ٿا. ملڪ ۾ [[بنگلاديش جي محفوظ علائقن جي فهرست|60 جهنگلي جيوت پناهه گاهون]] آهن.<ref>{{cite web |year=2026|title=Protected Area Profile for Bangladesh from the World Database of Protected Areas|url=https://www.protectedplanet.net/country/BGD|access-date=22 February 2026|website=[[World Database on Protected Areas]]}}</ref> بنگلاديش [[سندربن]] جي گهڻي حصي جو گهر آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي، ۽ ڏکڻ اولهه واري ساحلي علائقي ۾ {{convert|6000|km2}} ايراضيءَ تي پکڙيل آهي. اهو ٽن محفوظ پناهه گاهن ۾ ورهايل آهي: [[سندربن ڏکڻ جهنگلي جيوت پناهه گاهه|ڏکڻ]]، [[سندربن اوڀر جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اوڀر]]، ۽ [[سندربن اولهه جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اولهه]] علائقا. هي ٻيلو يونيسڪو عالمي ورثي واري ماڳ آهي.<ref>{{Cite web |title=The Sundarbans |url=https://whc.unesco.org/en/list/798/ |access-date=2026-02-21 |website=[[UNESCO]] |language=en}}</ref> اتر اوڀر وارو سليٽ علائقو هاور آبي زمينن جو گهر آهي، جيڪو هڪ منفرد ماحولياتي نظام آهي. ان ۾ [[اڀرندي ۽ نيم اڀرندي مخروطي ٻيلا]]، هڪ [[تازو پاڻي دلدلي ٻيلو]]، ۽ گڏيل پن ڇڻڻ وارا ٻيلا پڻ شامل آهن. ڏکڻ اوڀر وارو چٽاگانگ علائقو سدا بهار ۽ نيم سدا بهار جابلو جهنگلن تي مشتمل آهي. وچ بنگلاديش ۾ ميداني سال ٻيلو شامل آهي، جيڪو غازيپور، [[ٽنگائل]] ۽ [[ميمڻ سنگهه]] ضلعن سان گڏ پکڙيل آهي.<ref>{{Cite journal|last=Rahman |first=Mohammed Mahabubur |last2=Rahman |first2=Md. Motiur |last3=Guogang |first3=Zhang |last4=Islam |first4=Kazi Shakila |date=1 March 2010 |title=A Review of the Present Threats to Tropical Moist Deciduous Sal (Shorea Robusta) Forest Ecosystem of Central Bangladesh |url=https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/194008291000300108 |access-date=2026-02-21 |website=[[Sage Journals]] |language=en |doi=10.1177/194008291000300108}}</ref> [[سينٽ مارٽن ٻيٽ]] ملڪ جو واحد [[مرجاني ريف]] آهي.<ref>{{Cite web |last=Kuddus |first=Abdul |date=2025-03-03 |title=Is St Martin's actually a 'coral island', what do researchers say? |url=https://en.prothomalo.com/environment/9rpuv1x2ra |access-date=2026-02-21 |website=[[Prothom Alo]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي ٻيلن، دلدلن، وڻڪار وارن علائقن ۽ جبلن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهنگلي جيوت|جهنگلي جيوت]] گهڻي مقدار ۾ موجود آهي.<ref name="global.britannica.com"/> جانورن جي وڏي اڪثريت {{convert|150000|km2}} جي رهائشگاهه اندر رهي ٿي.<ref>{{cite news |author1=Soraya Auer |author2=Anika Hossain |date=7 July 2012 |title=Lost Wards of the State |url=http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm|work=The Daily Star|access-date=14 February 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150214120509/http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm |archive-date=14 February 2015 |url-status=live}}</ref> [[بنگال ٽائيگر]]، [[بادلدار چيتو]]، [[کاري پاڻيءَ جو مگرمڇ]]، [[ڪارو پينٿر]] ۽ [[مڇي خور ٻلي]] سندربن جا اهم شڪاري جانور آهن.<ref>{{cite book|author=Peter Haggett|title=Encyclopedia of World Geography|url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|year=2001|publisher=Marshall Cavendish|isbn=978-0-7614-7289-6|page=2620|access-date=20 January 2017|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182110/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|url-status=live}}</ref> اتر ۽ اوڀر بنگلاديش [[ايشيائي هاٿي]]، [[هولاڪ گبن]]، [[ايشيائي ڪارو رڇ]] ۽ [[اورينٽل پائڊ هورن بل]] جو گهر آهي.<ref name="bearprojectbd.weebly.com">{{cite web |url=http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|title=Bears in Bangladesh|website=Bangladesh Bear Project|access-date=14 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150214061240/http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|archive-date=14 February 2015|url-status=live}}</ref> [[چيتل]] هرڻ ڏکڻ اولهه وارن وڻڪار وارن علائقن ۾ وڏي پيماني تي ڏسڻ ۾ اچن ٿا. ٻين جانورن ۾ [[ڪاري وڏي گلھري]]، [[ٽوپي دار لنگور]]، [[بنگال لومڙي]]، [[سامبر هرڻ]]، [[جهنگلي ٻلي]]، [[ڪنگ ڪوبرا]]، [[جهنگلي سوئر]]، [[نيولا]]، [[پينگولين]]، [[پائٿن (نسل)|پائٿن]] ۽ [[ايشيائي واٽر مانيٽر|واٽر مانيٽر]] شامل آهن. بنگلاديش ۾ [[ايراواڊي ڊولفن|ايراواڊي]] ۽ [[ڏکڻ ايشيائي درياهي ڊولفن|گنگا ڊولفن]] جي سڀ کان وڏين آبادين مان هڪ موجود آهي.<ref>{{cite web |url=http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|title=6,000 Rare, Large River Dolphins Found in Bangladesh|work=National Geographic|date=March 2009|access-date=13 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20141012093653/http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|archive-date=12 October 2014}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻه جيون]] جون 53، رينگڻ وارن جانورن جون 139، [[سامونڊي رينگڻ وارا جانور|سامونڊي رينگڻ وارن جانورن]] جون 19 ۽ [[سامونڊي ٿڃائتا جانور|سامونڊي ٿڃائتن]] جون 5 جنسون آهن. ان ۾ [[بنگلاديش جي پکين جي فهرست|پکين جون 628 جنسون]] پڻ آهن.<ref>{{cite news |last1=Hossain |first1=Muhammad Selim |date=23 May 2009 |title=Conserving biodiversity must for survival |url=http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |work=The Daily Star |access-date=30 May 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150530100603/http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |archive-date=30 May 2015 |url-status=live}}</ref> گذريل صديءَ دوران بنگلاديش ۾ ڪيترائي جانور ختم ٿي ويا، جن ۾ هڪ سينگ ۽ ٻه سينگ وارا [[گينڊا]] ۽ عام [[مور]] شامل آهن. انساني آبادي شهري علائقن ۾ مرڪوز آهي، جنهن ڪري ٻيلن جي ڪٽائي ڪنهن حد تائين محدود رهي آهي. تيز شهري واڌ قدرتي رهائشگاهن لاءِ خطرو بڻجي وئي آهي. ملڪ ۾ ماحولياتي مسئلا وسيع آهن؛ ڪپڙي جي صنعت سبب [[ڌليشوري درياهه]] جي آلودگي ۽ چڪريا سندربن ۾ جهينگن جي پوک کي عالمن [[ماحولياتي قتل]] طور بيان ڪيو آهي.<ref>{{cite book |last1=Suny |first1=Rabby Us |last2=Sarkar |first2=Oliver Tirtho |last3=Hasan |first3=Md. Abid |title=Politics of Climate Change |chapter=Political Economy of River Ecocide in Bangladesh: A Study in the Context of Dhaleshwari River |date=2023 |pages=83–103 |doi=10.1142/9789811263750_0005 |isbn=978-981-12-6374-3 }}</ref><ref>{{Cite journal |last=Zaman |first=Samia |date=7 June 2023 |title=The Bangladesh Environmental Humanities Reader: by Samina Luthfa, Mohammad Tanzimuddin Khan, and Munasir Kamal, Lanham, Lexinton Books, 2022 ISBN 978-1-4985-9913-9 and 978-1-4985-9914-6 |journal=Environmental Politics |volume=32 |issue=4 |pages=752–754 |doi=10.1080/09644016.2023.2192149 |doi-access=free}}</ref> جيتوڻيڪ ڪيترائي علائقا قانون هيٺ محفوظ آهن، پر ڪجهه بنگلاديشي جهنگلي جيوت هن واڌ سبب خطري ۾ آهي. [[بنگلاديش ماحوليات تحفظ ايڪٽ]] 1995ع ۾ نافذ ڪيو ويو. حڪومت ڪيترن علائقن کي [[ماحولياتي طور نازڪ علائقو]] قرار ڏنو آهي، جن ۾ آبي زمينون، ٻيلا ۽ درياهه شامل آهن. [[سندربن ٽائيگر پروجيڪٽ]] ۽ بنگلاديش بيئر پروجيڪٽ تحفظ کي مضبوط ڪرڻ واريون اهم شروعاتون آهن.<ref name="bearprojectbd.weebly.com"/> بنگلاديش 3 مئي 1994ع تي ريو [[حياتياتي گوناگوني بابت ڪنوينشن]] جي توثيق ڪئي.<ref name="cbd.int">{{cite web |url=http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|title=Bangladesh – Country Profile|website=cbd.int|access-date=16 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150217020013/http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|archive-date=17 February 2015|url-status=live}}</ref> 2014 مطابق ملڪ پنهنجي [[حياتياتي گوناگوني عمل جو منصوبو|قومي حياتياتي گوناگوني حڪمت عملي ۽ عمل منصوبي]] کي نظرثاني ڪرڻ لاءِ تيار هو.<ref name="cbd.int"/> == حڪومت ۽ سياست == {{Multiple image | caption_align = center | total_width = 300 | image1 = Mohammed Shahabuddin official portrait.jpg | caption1 = [[محمد شهاب الدين]]<br /><small>[[بنگلاديش جو صدر|صدر]]</small> | image2 = Tarique Rahman at meeting on Farmer cards, Cabinet Division, Secretariat, Dhaka, 2026-02-23 (cropped).jpg | caption2 = [[طارق رحمان]]<br /><small>[[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]]</small> }} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = National Assembly of Bangladesh (10).jpg | caption1 = [[جاتيا سنگساد ڀَون|قومي پارليامينٽ]] جي عمارت [[شير بنگلا نگر]] ۾، جيڪو هڪ پاڙو آهي ۽ ان جو نالو بنگال جي پهرئين [[بنگال جو وزيراعظم|وزيراعظم]] جي نالي تي رکيل آهي | image2 = Bangabhaban.jpg | caption2 = [[بنگڀون]]، جنهن جي معنيٰ ''بنگال هائوس'' آهي، بنگلاديش جو [[صدارتي محل]] آهي. اصل ۾ اهو [[هندستان جو وائسراءِ|هندستان جي وائسراءِ]] ۽ [[بنگال پريزيڊنسي جي گورنرن جي فهرست|بنگال جي گورنر]] لاءِ گهر هو. }} [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] موجب بنگلاديش هڪ [[وحداني رياست]]<ref name="gov2"/> ۽ ''[[قانوني طور]]'' [[نمائنده جمهوريت]] آهي، جنهن ۾ [[ويسٽ منسٽر نظام|ويسٽ منسٽر]] طرز جو [[پارلياماني جمهوريه|پارلياماني نظام]]<ref name="gov0"/> ۽ [[عام ووٽ جو حق]] موجود آهي.<ref name="gov">{{cite journal|last=Jahan|first=Rounaq|title=The Parliament of Bangladesh: Representation and Accountability|doi=10.1080/13572334.2014.975470|year=2014|pages=250–269|journal=[[The Journal of Legislative Studies]]|volume=21|issue=2}}</ref> [[بنگلاديش جي حڪومت|حڪومت]] کي ٽن ٿنڀن ۾ ورهائي سگهجي ٿو: انتظاميه، مقننه ۽ [[بنگلاديش جي عدليه|عدليه]]. اهي سڀ جوابدهي، شفافيت ۽ [[اختيارن جي ورهاست|اختيارن جي نگراني ۽ توازن]] کي يقيني بڻائڻ لاءِ ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/explained/news/explained-the-branches-bangladeshs-government-3512581|title=Explained: The branches of Bangladesh's government|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2024|access-date=20 January 2025|last=Siddiquee|first=Ayaan Shams}}</ref> آزاديءَ کان وٺي [[عوامي ليگ]] (AL) ۽ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (BNP) بنگلاديش جي سڀ کان طاقتور [[بنگلاديش جون سياسي پارٽيون|سياسي پارٽين]] مان ٻه رهيون آهن.<ref name="gov0">{{cite journal|last=Shah|first=Aqil|title=Democracy Deadlocked in Bangladesh|journal=[[Current History]]|volume=115|number=780|year=2016|pages=130–135|doi=10.1525/curh.2016.115.780.130 |jstor=48614157}}</ref> * حڪومت جو پهريون ٿنڀو انتظامي عضوو آهي، جنهن کي ملڪ جي انتظام جي ذميواري ڏني وئي آهي.<ref name="gov2"/> انتظامي اختيار گهڻو ڪري [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] وٽ هوندا آهن، جيڪو [[حڪومت جو سربراهه]] هوندو آهي ۽ [[بنگلاديش جي ڪابينا|ڪابينا]] جي نگراني ڪندو آهي.<ref name="gov2"/> پارلياماني حڪومت جو مدو پنج سال هوندو آهي. مختلف وزير انتظامي عضوي جو وڏو حصو بڻجن ٿا، سرڪاري کاتن جي نگراني ڪن ٿا ۽ پاليسيون ٺاهين ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش سول سروس|سول سروس]] وزيرن کي پاليسي لاڳو ڪرڻ ۾ مدد ڪري ٿي.<ref name="gov2"/> سڀ اختيار پاليسيون ٺاهڻ، عوامي خدمتون سنڀالڻ ۽ قومي ترقياتي منصوبا لاڳو ڪرڻ لاءِ گڏجي ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] رسمي [[رياست جو سربراهه]] آهي، جنهن جي اختيارن ۾ پارليامينٽ مان منظور ٿيل بلن کي قانون بڻائڻ لاءِ صحيح ڪرڻ، حڪومت جي استحڪام ۽ تسلسل کي برقرار رکڻ،<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|هٿياربند فوجن]] جي ڪمانڊر اِن چيف طور فرض انجام ڏيڻ<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24615.html|title=61.Supreme command|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> ۽ سڀني يونيورسٽين جو [[چانسلر]] هجڻ شامل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-447.html|title=The Dhaka University Order, 1973 (President's Order).|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٻيو ٿنڀو مقننه عضوو آهي، جنهن کي [[جاتيا سنگساد]]، يعني قوم جو گهر، پڻ چيو ويندو آهي.<ref name="parliament">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24619.html|title=65. Establishment of Parliament|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> شهري پارليامينٽ جا ميمبر چونڊين ٿا.<ref name="gov2"/> [[هڪ ايواني]] پارليامينٽ ۾ 350 ميمبر آهن، جن ۾ 300 ميمبر [[فرسٽ پاسٽ دي پوسٽ]] نظام تحت چونڊيا وڃن ٿا، ۽ 50 ميمبر [[عورتن جي بااختياري]] لاءِ مخصوص سيٽن تي مقرر ٿين ٿا.<ref name="parliament"/><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/women-mps-reserved-seats-how-empowered-are-they-really-3601271|title=Women MPs in reserved seats: How empowered are they really?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2024|access-date=20 January 2025|last=Hasan|first=Rashidul}}</ref> [[بنگلاديش جي آئين جو آرٽيڪل 70]] پارليامينٽ جي ميمبرن کي پنهنجي پارٽي جي خلاف ووٽ ڏيڻ کان روڪي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/backpage/article-70-constitution-its-safeguard-democracy-1581670|title=Article 70 of Constitution: It's a safeguard for democracy|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=26 May 2018|access-date=20 January 2025}}</ref> پارليامينٽ جي صدارت [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] ڪندو آهي، جيڪو صدر کان پوءِ ٻئي نمبر تي هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24603.html|title=54.Speaker to act as President during absence, etc.|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٽيون ٿنڀو عدليه آهي، جيڪا قانون جي تشريح، تڪرارن جي حل ۽ انصاف برقرار رکڻ جي ذميوار آهي.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ|سپريم ڪورٽ]] سڀ کان اعليٰ عدالت آهي، جيڪا [[اپيليٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|اپيليٽ ڊويزن]] ۽ [[هاءِ ڪورٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|هاءِ ڪورٽ ڊويزن]] ۾ ورهايل آهي.<ref name="court">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/part-details-203.html|title=THE JUDICIARY|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref><ref name="gov2"/> ان جي اڳواڻي [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] ڪندو آهي.<ref name="court"/> عدليه وٽ ڪنهن قانون جي آئيني حيثيت جاچڻ ۽ قانوني علاج مهيا ڪرڻ جو اختيار آهي. اها شهرين جا حق بچائي ٿي، قانون جي منصفاڻي لاڳو ٿيڻ کي يقيني بڻائي ٿي ۽ حڪومت اندر اختيارن جو توازن برقرار رکي ٿي.<ref name="gov2"/> عدالتن وٽ [[بنگلاديش ۾ عدالتي جائزو|عدالتي جائزي]] ۾ وسيع اختيار آهن، ۽ عدالتي [[نظير]] کي آئين جي آرٽيڪل 111 تحت حمايت حاصل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24668.html|title=111.Binding effect of Supreme Court judgments|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> عدليه ۾ ضلعي ۽ ميٽروپوليٽن عدالتون شامل آهن، جيڪي ديواني ۽ فوجداري عدالتن ۾ ورهايل آهن. ججن جي کوٽ سبب عدليه ۾ ڪيسن جو وڏو ڍير موجود آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/editorial/news/huge-case-backlog-only-hurting-citizens-3306391|title=Huge case backlog only hurting citizens|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 April 2023|access-date=20 January 2025}}</ref> [[انٽرنيشنل انسٽيٽيوٽ فار ڊيموڪريسي اينڊ اليڪٽورل اسسٽنس|انٽرنيشنل IDEA]] جي گلوبل اسٽيٽ آف ڊيموڪريسي (GSoD) انڊيڪسز ۽ ڊيموڪريسي ٽريڪر موجب، بنگلاديش مجموعي جمهوري معيارن ۾ هيٺين حد ۾ اچي ٿو، خاص طور سياسي نمائندگي ۾ ڪمزوريون آهن، جن ۾ معتبر چونڊون، شامل ووٽ جو حق ۽ چونڊيل حڪومت شامل آهن.<ref>{{Cite web |title=Bangladesh {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/bangladesh |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |title=Home {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/ |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref><ref>{{Cite web |title=Global State of Democracy Indices {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/gsod-indices |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref> === انتظامي ورهاست === {{Main|بنگلاديش جي انتظامي جاگرافي}} {{Bangladesh Divisions Image Map}} بنگلاديش کي اٺ انتظامي ڊويزنن ۾ ورهايو ويو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|publisher=Bangladesh Government|title=National Web Portal of Bangladesh|date=15 September 2015|access-date=23 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150923061605/http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|archive-date=23 September 2015|url-status=live}}</ref><ref name="CIA">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=15 May 2007 |year=2007}}</ref><ref>{{cite news |url=http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |title=Rangpur becomes a divivion |work=bdnews24.com |date=25 January 2010 |access-date=6 August 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150903184553/http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |archive-date=3 September 2015 |url-status=live}}</ref> ۽ هر ڊويزن جو نالو ان جي مرڪزي شهر تي رکيل آهي: [[باريسال ڊويزن|باريسال]]، سرڪاري طور ''باريشال''<ref name="namechange">{{cite news |url=https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|title=Bangladesh changes English spellings of five districts|work=bdnews24.com|date=2 April 2018|access-date=1 October 2019 |archive-date=15 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201215091950/https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|url-status=live}}</ref>، [[چٽاگانگ ڊويزن|چٽاگانگ]]، سرڪاري طور ''چٽوگرام''<ref name="namechange" />، [[ڍاڪا ڊويزن|ڍاڪا]]، [[کُلنا ڊويزن|کُلنا]]، [[ميمڻ سنگهه ڊويزن|ميمڻ سنگهه]]، [[راجشاهي ڊويزن|راجشاهي]]، [[رنگپور ڊويزن|رنگپور]]، ۽ [[سليٽ ڊويزن|سليٽ]]. ڊويزنون ضلعن، يعني ''ضلعن''، ۾ ورهايل آهن. بنگلاديش ۾ 64 ضلعا آهن، ۽ هر ضلعو ''اپازيلا''، يعني سب ضلعن، يا ''ٿانا'' ۾ ورهايل آهي. هر پوليس اسٽيشن جي اندر وارو علائقو، سواءِ ميٽروپوليٽن علائقن جي، ''[[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|يونينن]]'' ۾ ورهايل آهي، ۽ هر يونين ڪيترن ڳوٺن تي مشتمل هوندي آهي. ميٽروپوليٽن علائقن ۾ پوليس اسٽيشنون وارڊن ۾ ورهايل آهن، جيڪي وري ''محلن'' ۾ ورهايل آهن. ڊويزن يا ضلعي سطح تي ڪو به چونڊيل نمائندو ناهي، ۽ انتظام رڳو سرڪاري عملدارن تي مشتمل هوندو آهي. هر يونين، يا وارڊ، ۾ چيئرمين ۽ ڪيترن ميمبرن لاءِ سڌيون چونڊون ٿينديون آهن. 1997ع ۾ پارليامينٽ قانون منظور ڪيو، جنهن تحت هر يونين ۾ 12 مان ٽي سيٽون عورتن لاءِ مخصوص ڪيون ويون.<ref>''Local Government Act'', No. 20, 1997</ref> {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; border:2px solid #8fb3d9; background:#f8fbff;" |+ style="background:#d9ecff; color:#003366; font-weight:bold; padding:0.4em;" | بنگلاديش جون انتظامي ڊويزنون |- ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | [[بنگلاديش جون ڊويزنون|ڊويزن]] ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گاديءَ جو شهر ! scope="col" data-sort-type="date" style="background:#b7d7f0;" | قيام ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | پکيڙ (km<sup>2</sup>)<br /><ref>{{cite web |url=http://www.dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |title=Health Bulletin 2016 |website=Directorate General of Health Services |page=14 |access-date=7 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170613050056/http://dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |archive-date=13 June 2017 |url-status=live}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | 2021ع آبادي<br />(اندازي مطابق)<ref>{{cite web |url=http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |title=Population Projection of Bangladesh: Dynamics and Trends, 2011–2061 |date=November 2015 |website=Bangladesh Bureau of Statistics |pages=25–28}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گهاٽائي<br />2021ع |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال]] | 1 جنوري 1993ع | 13,225 | 9,713,000 | 734 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ]] | 1 جنوري 1829ع | 33,909 | 34,747,000 | 1,025 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا]] | 1 جنوري 1829ع | 20,594 | 42,607,000 | 2,069 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا]] | 1 آڪٽوبر 1960ع | 22,284 | 18,217,000 | 817 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه]] | 14 سيپٽمبر 2015ع | 10,584 | 13,457,000 | 1,271 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي]] | 1 جنوري 1829ع | 18,153 | 21,607,000 | 1,190 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور، بنگلاديش|رنگپور]] | 25 جنوري 2010ع | 16,185 | 18,868,000 | 1,166 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ]] | 1 آگسٽ 1995ع | 12,635 | 12,463,000 | 986 |} === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Diplomatic relations of Bangladesh.svg | caption1 = اهي ملڪ، جن جا بنگلاديش سان سفارتي لاڳاپا آهن | image2 = | caption2 = }} بنگلاديش کي [[عالمي سياست]] ۾ هڪ [[وچولي طاقت]] سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|title=Bangladesh at 50: On the Path to Becoming a Middle Power|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=16 December 2021 |last=Hassan |first=Asif Muztaba|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|url-status=live}}</ref> اهو [[هند-پئسفڪ]] جي جيوسياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|title=Understanding the Importance of Bangladesh in the Bay of Bengal and the Indo-Pacific |last=Karim |first=Tariq A.|date=21 May 2022|publisher=[[National Bureau of Asian Research]]|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|url-status=live}}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ اهو ڏکڻ ايشيا ۽ ڏکڻ اوڀر ايشيا جي وچ ۾ حڪمت عمليءَ واري هنڌ تي واقع آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Connecting South Asia and Southeast Asia: A Bangladesh Country Study|date=September 2014|publisher=[[Asian Development Bank]]|access-date=26 September 2022|number=500 |last1=Rahman |first1=Mustafizur |last2=Moazzem |first2=Khondaker Golam |last3=Chowdhury |first3=Mehruna Islam |last4=Sehrin |first4=Farzana}}</ref> بنگلاديش 1972ع ۾ [[قومن جي دولت مشترڪه]] ۾ ۽ 1974ع ۾ گڏيل قومن ۾ شامل ٿيو.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048 |title=Bangladesh enters Commonwealth |last=Sajen |first=Shamsuddoza|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 April 2020 |access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153013/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|title=Bangladesh marks 40 years as Member State of the UN |publisher=United Nations|date=26 September 2014|access-date=26 September 2022 |last=Chaudhury |first=Dipanjan Roy|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153010/https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|url-status=live}}</ref> اهو موسمي تبديلي، ايٽمي هٿيارن جي عدم ڦهلاءُ، واپاري پاليسي ۽ غير روايتي سلامتي جي مسئلن تي گهڻ طرفي سفارتڪاري تي ڀاڙي ٿو.<ref>{{cite web |url=https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | title=Roundtable on 'Non Traditional Security Threats in the Indo-Pacific Region' – NTS-Asia | date=30 August 2022 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184723/https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | url-status=live }}</ref> بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] جي قيام ۾ اڳواڻي ڪئي، جيڪو [[هندستاني برصغير]] ۾ علائقائي سفارتڪاري جو اهم فورم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |last1=De |first1=Prabir |last2=Bhattacharyay |first2=Biswa N.|title=Prospects of India–Bangladesh Economic Cooperation: Implications for South Asian Regional Cooperation|publisher=[[Asian Development Bank]]|date=September 2007|access-date=27 September 2022}}</ref> اهو 1974ع ۾ [[اسلامي تعاون تنظيم]] ۾ شامل ٿيو،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177|title=Bangladesh an example of religious harmony: OIC|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=21 March 2021|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102404/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177 |url-status=live}}</ref> ۽ [[ڊي-8 اقتصادي تعاون تنظيم|ڊيولپنگ-8]] جو باني ميمبر آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=1 August 2022|access-date=27 September 2022|title=Bangladesh receives "International Peace Award" as D-8 founding member|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|url-status=live}}</ref> تازو بنگلاديش [[عالمي بئنڪ]] جي سهڪار سان علائقائي واپار ۽ ٽرانسپورٽ رابطن کي هٿي ڏيڻ تي ڌيان ڏنو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | title=Regional Trade and Connectivity in South Asia Gets More Than $1 Billion Boost from World Bank | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184718/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | url-status=live }}</ref> اهو پنهنجي اهم پرڏيهي پاليسي مقصدن مان هڪ طور [[آسيان ۾ بنگلاديش جي شموليت|آسيان ۾ شامل ٿيڻ جي ڪوشش]] پڻ ڪري رهيو آهي.<ref name=":5">{{Cite news |title=Ultimate goal is to join ASEAN as a full member |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/trade-market/ultimate-goal-is-to-join-asean-as-a-full-member-1743783067 |access-date=2025-07-12 |work=The Financial Express |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=2024-09-05 |title=Will Bangladesh join Asean? Maritime arbitration wins favour Dhaka |url=https://www.scmp.com/week-asia/politics/article/3277348/will-bangladesh-join-asean-maritime-arbitration-wins-and-cultural-links-favour-dhaka |access-date=2025-07-17 |website=South China Morning Post |language=en}}</ref><ref>{{cite web |last=Rahman |first=Mohammad Tariqur |date=8 February 2025 |title=Perhaps: Should Bangladesh be a member of ASEAN? |url=https://apakhabartv.com/2025/02/08/perhaps/ |access-date=17 July 2025 |website=ApakhabarTV}}</ref> ڍاڪا [[بمسٽيڪ]] جو صدر دفتر رکي ٿو، جيڪا [[بنگال جي نار تي ڀاڙيندڙ ملڪ|بنگال جي نار سان لاڳاپيل ملڪن]] کي گڏ ڪندڙ تنظيم آهي. پاڙيسري ميانمار سان [[بنگلاديش–ميانمار لاڳاپا|لاڳاپا]] 2016–2017ع کان سخت ڇڪتاڻ جو شڪار آهن، جڏهن 700,000 کان وڌيڪ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|روهنگيا پناهگير]] غيرقانوني طور بنگلاديش ۾ داخل ٿيا.<ref name="RohingyaHRW">{{cite web |url=https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|title=Bangladesh Is Not My Country|publisher=[[Human Rights Watch]]|date=5 August 2018|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جي پارليامينٽ، حڪومت ۽ سول سوسائٽي روهنگيا خلاف ميانمار جي فوجي ڪارروائين تي [[2016–17ع روهنگيا لڏپلاڻ تي بين الاقوامي ردعمل|بين الاقوامي تنقيد]] جي اڳواڻيءَ ۾ رهيون آهن، ۽ انهن جي [[واپسي جو حق|واپسيءَ جي حق]] جو مطالبو [[اراڪان]] ڏانهن ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | title=Bangladesh and Myanmar Resume Talks on Rohingya Repatriation | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184715/https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|title=Bangladesh tells UN that Rohingya refugees must return to Myanmar|date=17 August 2022|publisher=[[Al Jazeera Media Network|Al Jazeera]]|access-date=27 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926223428/https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|url-status=live}}</ref> بنگلاديش پنهنجي سڀ کان وڏي پاڙيسري ملڪ ڀارت سان اهم [[بنگلاديش–ڀارت لاڳاپا|ٻطرفا ۽ معاشي لاڳاپا]] رکي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=India-Bangladesh Bilateral Relations|date=March 2021|publisher=[[Ministry of External Affairs (India)]]|access-date=27 September 2022}}</ref> جيڪي اڪثر [[ڀارت ۾ پاڻيءَ جي سياست|پاڻيءَ جي سياست]]، [[گنگا پاڻي تڪرار|گنگا]] ۽ [[تيستا درياهه#پاڻي ورهائڻ جو چئلينج|تيستا]] جي مسئلن،<ref>{{cite web |url=https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | title=India and Bangladesh Conflict over the Ganges River &#124; Climate-Diplomacy | date=January 1957 | access-date=23 October 2022 | archive-date=23 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221023122123/https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | url-status=live }}</ref><ref>{{cite thesis |last=Karim |first=Sajid |date=November 2020 |title=Transboundary Water Cooperation between Bangladesh and India in the Ganges River Basin: Exploring a Benefit-sharing Approach |type=Master's |publisher=[[Uppsala University]] |url=http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|access-date=27 September 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|title=India Must Settle the Teesta River Dispute With Bangladesh for Lasting Gains|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=9 April 2021|access-date=27 September 2022 |last=Banerji |first=Anuttama|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|url-status=live}}</ref> ۽ [[بنگلاديش–ڀارت سرحد تي موت|بنگلاديشي شهرين جي سرحدي قتلن]] سبب ڇڪتاڻ جو شڪار ٿين ٿا.<ref>{{cite web |url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343 |title='Unlawful killings' along India border: Bangladeshi families seek justice|publisher=[[Anadolu Agency]]|date=11 February 2021|access-date=27 September 2022 |last=Kamruzzaman |first=Md.|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|title=Bangladesh sees highest border deaths in 10 years|date=22 December 2020 |last=Anik |first=Syed Samiul Basher|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جا پاڪستان سان لاڳاپا مسئلن جو شڪار آهن، خاص طور تي ان ڪري جو پاڪستان 1971ع واري [[بنگلاديش نسل ڪشي]] کان انڪار ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|title=Should Pakistan apologize to Bangladesh for the 1971 war?|work=[[DW News]]|publisher=[[Deutsche Welle]]|date=30 March 2021|access-date=27 September 2022 |last=Janjua |first=Haroon|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|url-status=live}}</ref> اهو چين سان [[بنگلاديش–چين لاڳاپا|گرم لاڳاپا]] برقرار رکي ٿو، جيڪو ان جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار ۽ سڀ کان وڏو هٿيار فراهم ڪندڙ ملڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|title=Decoding China-Bangladesh relationship |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta|date=27 June 2018|access-date=27 September 2022|publisher=[[Observer Research Foundation]]|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|url-status=live}}</ref> جاپان بنگلاديش کي سڀ کان وڌيڪ معاشي امداد ڏيندڙ ملڪ آهي، ۽ ٻنهي ملڪن وچ ۾ [[بنگلاديش–جاپان لاڳاپا|حڪمت عملي ۽ معاشي ڀائيواري]] آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|title=50 Years of Japan-Bangladesh Ties: From Economic to Strategic Partnership|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=10 February 2022 |last=Shazzad |first=Hussain|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153002/https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|url-status=live}}</ref> وچ اوڀر جي ملڪن سان سياسي لاڳاپا مضبوط آهن.<ref>{{cite web |url=https://saudigazette.com.sa/article/38010 | title=Bangladesh and Saudi Arabia have extremely cordial relations – Rizvi | date=27 March 2013 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184720/https://saudigazette.com.sa/article/38010 | url-status=live }}</ref> بنگلاديش کي پنهنجي ترسيل رقم جو 59 سيڪڙو وچ اوڀر مان ملي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | title=Middle East dual shock spillover on Bangladesh's remittance | date=19 July 2020 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184724/https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | url-status=live }}</ref> جيتوڻيڪ خراب ڪم ڪندڙ حالتون وچ اوڀر ۾ رهندڙ چئن ملين کان وڌيڪ [[وچ اوڀر ۾ بنگلاديشي|بنگلاديشي مزدورن]] کي متاثر ڪن ٿيون.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|title=Experts: Middle East remains key to Bangladesh's fortunes in a changing world|date=29 June 2022|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|url-status=live}}</ref> بنگلاديش [[موسمي تبديلي|عالمي موسمي]] سفارتڪاري ۾ [[ڪلايميٽ ولنرئبل فورم]] جي اڳواڻ طور اهم ڪردار ادا ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | title=COP26 and Bangladesh: Time to Consolidate Climate Diplomacy | work=SOAS Blog | date=11 October 2021 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184721/https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | url-status=live }}</ref> === فوج === {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladeshi soldiers on a BTR-80 APC.jpg | caption1 = [[بي ٽي آر-80]] تي بنگلاديش فوج جا اهلڪار | image2 = BNS Bongobondhu2.jpg | caption2 = بنگلاديش بحريه جو [[فريگيٽ]]، [[بي اين ايس خالد بن وليد]] | image3 = Mikoyan MiG-29-Chengdu F-7.jpg | caption3 = بنگلاديش هوائي فوج جا ويڙهاڪ جهاز، مگ-29 ۽ ايف-7 }} [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] [[برطانوي فوج]] ۽ [[برطانوي هندستاني فوج]] جو ادارياتي ڍانچو ورثي ۾ حاصل ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|title=The Military and Democracy in Bangladesh|website=press-files.anu.edu.au|access-date=19 September 2017|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010141253/http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|url-status=live}}</ref> 2024ع ۾ [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] جي سرگرم اهلڪارن جو انگ لڳ ڀڳ 230,000 هو،<ref name="IISS">*{{cite book| title=The Military Balance 2018 |author1=International Institute for Strategic Studies |author-link1=International Institute for Strategic Studies| date=14 February 2018| publisher=[[Routledge]]| isbn=978-1-85743-955-7| ref=IISS2018}}</ref> جنهن ۾ هوائي فوج جا 21,000 ۽ بحريه جا 27,000 اهلڪار شامل هئا.<ref>Including service and civilian personnel. See [https://web.archive.org/web/20120112044228/http://www.bangladeshnavy.org/glance.html Bangladesh Navy]. Retrieved 17 July 2007.</ref> روايتي دفاعي ڪردارن کان علاوه، فوج آفتن جي امدادي ڪارروائين ۾ شهري اختيارين جي مدد ڪئي آهي ۽ سياسي بيچيني جي دورن ۾ اندروني سلامتي پڻ فراهم ڪئي آهي. ڪيترن سالن کان، بنگلاديش [[گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ|گڏيل قومن جي امن فوجن]] ۾ دنيا جو سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ رهيو آهي.<ref>{{Cite web |date=4 April 2023 |title=Contribution of Uniformed Personnel to UN by Country and Personnel Type |url=https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |access-date=12 May 2023 |publisher=United Nations|archive-date=12 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230512143419/https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش جو فوجي بجيٽ]] جي ڊي پي جو 1.3 سيڪڙو آهي، جيڪو 2021ع ۾ 4.3 بلين آمريڪي ڊالرن جي برابر هو.<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |title=Military expenditure (% of GDP) – Bangladesh |publisher=World Bank |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207232946/https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |last=Alif |first=Abdullah |date=11 June 2020 |title=Budget FY21: Military spending increases by Tk2,327 crore |url=https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |work=Dhaka Trbiune |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231443/https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش بحريه]]، جيڪا بنگال جي نار جي وڏين بحرين مان هڪ آهي، فريگيٽن، آبدوزن، ڪورويٽن ۽ ٻين جهازن جي [[بنگلاديش بحريه جي سرگرم جهازن جي فهرست|بيڙي]] تي مشتمل آهي. [[بنگلاديش هوائي فوج]] وٽ گهڻ مقصدي جنگي جهازن جو هڪ [[بنگلاديش جي سرگرم فوجي جهازن جي فهرست|ننڍو بيڙو]] آهي. بنگلاديش جي فوجي سامان جو گهڻو حصو چين کان اچي ٿو.<ref>{{cite news |last=Balachandran |first=P.K. |date=12 April 2017 |title=Rivals India and China woo Bangladesh with aid totalling $46 b |url=http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |work=[[Daily FT]] |access-date=27 July 2017 |archive-date=28 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170728123712/http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |url-status=live }}</ref> تازن سالن ۾، بنگلاديش ۽ ڀارت گڏيل فوجي مشقون، فوجي اڳواڻن جا اعليٰ سطحي دورا، [[دهشتگردي جي روڪٿام]] ۾ سهڪار ۽ ڳجهي ڄاڻ جي مٽاسٽا وڌائي آهي. بنگلاديش [[اتر اوڀر ڀارت]] ۾ استحڪام ۽ سلامتي کي يقيني بڻائڻ لاءِ اهم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |title=Migration, river management, radicalisation: What does the future hold for India-Bangladesh relations? |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta |date=May 2020 |website=Observer Research Foundation |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231444/https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |title=Bangladesh and India's Northeast: A security perspective |work=The Daily Star |date=15 October 2011 |access-date=14 February 2022 |archive-date=8 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220208025833/https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |url-status=live }}</ref> اوڀر برصغير ۾ بنگلاديش جي حڪمت عملي واري اهميت چين جي ويجهڙائي، برما سان سرحد، مکيه ڀارت ۽ اتر اوڀر ڀارت جي جدا ٿيڻ، ۽ بنگال جي نار ۾ ان جي سامونڊي علائقي تي دارومدار رکي ٿي.<ref>{{cite web |author=Anu Anwar, Michael Kugelman |url=https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |title=The U.S. Should Deepen Ties With Bangladesh |work=Foreign Policy |date=1 December 2021 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |url-status=live }}</ref> 2002ع ۾ بنگلاديش ۽ چين دفاعي سهڪار جو معاهدو ڪيو.<ref>{{cite journal |last=Kinne |first=Brandon J. |date=15 August 2018 |title=Defense Cooperation Agreements and the Emergence of a Global Security Network |journal=International Organization |volume=72 |issue=4 |pages=799–837 |doi=10.1017/S0020818318000218 |doi-access=free }}</ref> آمريڪا بنگلاديش سان [[اسٽيٽس آف فورسز ايگريمينٽ]]، [[ايڪويزيشن اينڊ ڪراس-سروسنگ ايگريمينٽ]] ۽ جنرل سيڪيورٽي آف ملٽري انفارميشن ايگريمينٽ بابت ڳالهين جي ڪوشش ڪئي آهي.<ref>{{cite journal |last=Paul |first=Bimal Kanti |year=2005 |title=Bangladeshi American Response to the 1998 Status of Forces Agreement (SOFA): An Assessment |journal=The Professional Geographer |volume=57 |issue=4 |pages=495–505 |doi=10.1111/j.1467-9272.2005.00494.x |bibcode=2005ProfG..57..495P }}</ref><ref>{{cite web |last=Ashraf |first=Nazmul |url=https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |title=U.S. keen on military ties with Dhaka &#124; Uae |work=Gulf News |date=11 May 2002 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162344/https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=US wants 2 defence deals with Bangladesh |url=https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |work=The Daily Star |date=18 October 2019 |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |url-status=live }}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش گڏيل قومن جي [[ايٽمي هٿيارن جي پابندي بابت معاهدو]] جي توثيق ڪئي.<ref>{{cite news |title=Bangladesh ratifies nuclear weapons prohibition treaty |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |work=Dhaka Tribune |date=28 September 2020 |access-date=15 August 2020 |archive-date=20 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200920163951/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |url-status=live }}</ref> == آبادي == {{Main|بنگلاديش جي آبادي}} {{Further|بنگالي}} {{Historical populations |source = World Bank<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|publisher=[[World Bank]]|title=Population, total – Bangladesh|access-date=19 January 2025}}</ref> |title = آبادي (ملينن ۾) |percentages = pagr |1960 |51,828,660 |1971 |70,276,758 |1980 |88,016,432 |1990 |111,633,717 |2000 |134,544,304 |2010 |152,201,981 |2023 |171,466,990 }} بنگلاديش جي آبادي [[2022ع بنگلاديشي آدمشماري|2022ع جي آدمشماري]] ۾ 169.8&nbsp;ملين رڪارڊ ڪئي وئي،<ref name="populationcensus2022"/> جيڪا 2023ع ۾ وڌي 171.4&nbsp;ملين ٿي وئي.<ref name="unpop">{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|title=Population, total – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 April 2025}}</ref> اهو دنيا جو [[آبادي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ايشيا جو [[آبادي موجب ايشيائي ملڪن جي فهرست|پنجون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ۽ دنيا جو [[آبادي جي گهاٽائي موجب ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گهاٽي آبادي وارو وڏو ملڪ]] آهي، جتي 2020ع ۾ مکيه آبادي گهاٽائي 1,265 ماڻهو/km<sup>2</sup> هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/EN.POP.DNST?locations=BD|title=Population density (people per sq. km of land area) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR)، جيڪا ڪڏهن دنيا جي سڀ کان وڌيڪ شرحن مان هڪ هئي، نمايان گهٽتائي مان گذري آهي؛ اها 1985ع ۾ 5.5 کان 1995ع ۾ 3.7 ۽ پوءِ 2022ع ۾ 1.9 تائين گهٽجي وئي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.TFRT.IN?locations=BD|title=Fertility rate, total (births per woman) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> جيڪا 2.1 واري [[متبادل سطح کان هيٺ زرخيزي]] کان به گهٽ آهي.<ref>{{cite journal |last1=Bora |first1=Jayanta Kumar |last2=Saikia |first2=Nandita |last3=Kebede |first3=Endale Birhanu |last4=Lutz |first4=Wolfgang |title=Revisiting the causes of fertility decline in Bangladesh: The relative importance of female education and family planning programs |journal=Asian Population Studies |date=2023 |volume=19 |pages=81–104 |doi=10.1080/17441730.2022.2028253 |doi-access=free }}</ref> آبادي جو گهڻو حصو ڳوٺاڻن علائقن ۾ رهي ٿو، جڏهن ته 2023ع مطابق صرف 40٪ آبادي شهري علائقن ۾ رهي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.URB.TOTL.IN.ZS?locations=BD|title=Urban population (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[وچولي عمر]] لڳ ڀڳ 28 سال آهي؛ ڪل آبادي جو 26٪ حصو 14 سالن يا ان کان گهٽ عمر جو آهي،<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.0014.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 0–14 (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ۽ 2023ع صرف 6٪ ماڻهو 65 سالن يا ان کان وڌيڪ عمر جا آهن.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.65UP.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 65 and above (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش هڪ [[نسلي ۽ ثقافتي تنوع جي سطح موجب ملڪن جي فهرست|نسلي ۽ ثقافتي طور هم جنس سماج]] آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]] آبادي جو 99٪ آهن.<ref name="cia"/> [[آديواسي]] آبادي ۾ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما]]، [[مارما ماڻهو|مارما]]، [[سانٿال ماڻهو|سانٿال]]، [[مرو ماڻهو|مرو]]، [[تانچنگيا ماڻهو|تانچنگيا]]، [[باوم ماڻهو|باوم]]، [[تريپوري ماڻهو|تريپوري]]، [[خاصي ماڻهو|خاصي]]، [[خومي ماڻهو|خومي]]، [[ڪوڪي ماڻهو|ڪوڪي]]، [[گارو ماڻهو|گارو]] ۽ [[بشنوپريا منيپوري ماڻهو|بشنوپريا منيپوري]] شامل آهن. چٽاگانگ پهاڙي علائقن ۾ مقامي ماڻهن جي خودمختياري تحريڪ سبب 1975ع کان 1997ع تائين بدامني ۽ [[چٽاگانگ پهاڙي علائقن جو تڪرار|بغاوت]] رهي. جيتوڻيڪ 1997ع ۾ امن معاهدو ٿيو، پر علائقو [[آپريشن اتاران|اڃا به فوجي موجودگي هيٺ]] آهي.<ref name="rashiduzzaman">{{cite journal |last=Rashiduzzaman |first=M. |year=1998 |title=Bangladesh's Chittagong Hill Tracts Peace Accord: Institutional Features and Strategic Concerns |journal=Asian Survey |volume=38 |issue=7 |pages=653–70 |doi=10.2307/2645754 |jstor=2645754}}</ref> [[اردو]] ڳالهائيندڙ [[رهجي ويل پاڪستاني]]ن کي 2008ع ۾ سپريم ڪورٽ طرفان شهريت ڏني وئي.<ref>{{cite web|url=https://www.unhcr.org/news/stories/how-bangladesh-court-ruling-changed-lives-more-300000-stateless-people|title=How a Bangladesh court ruling changed the lives of more than 300,000 stateless people|last1=Shadman|first1=Onchita|last2=Schönbauer|first2=Roland|date=23 February 2015|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش 2017ع کان وٺي 700,000 کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن جي ميزباني پڻ ڪري ٿو، جنهن سبب اهو دنيا جي سڀ کان وڏين پناهگير آبادين وارن ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="RohingyaHRW"/> === شهري مرڪز === {{Further|بنگلاديش جي شهرن ۽ قصبن جي فهرست}} بنگلاديش جو گاديءَ وارو ۽ سڀ کان وڏو شهر [[ڍاڪا]] آهي، جنهن جي انتظام لاءِ ٻه شهري ڪارپوريشنون قائم آهن، جيڪي شهر جي اترين ۽ ڏاکڻي حصن جي نگراني ڪن ٿيون. بنگلاديش ۾ ڪُل 13 [[بنگلاديش جي شهري ڪارپوريشنن جي فهرست|شهري ڪارپوريشنون]] آهن، جتي ميئرن جون چونڊون ٿينديون آهن: ڍاڪا ڏکڻ، ڍاڪا اتر، [[چٽاگانگ]]، [[ڪوميلا]]، [[خولنا]]، [[ميمن سنگهه]]، [[سلهٽ]]، [[راجشاهي]]، [[باريسال]]، [[رنگپور]]، [[گازيپور]]، [[بوگرا]] ۽ [[نارائن گنج]]. ميئر پنجن سالن جي مدي لاءِ چونڊيا ويندا آهن. بنگلاديش ۾ مجموعي طور 506 شهري مرڪز آهن، جن مان 43 شهرن جي آبادي 100,000 کان وڌيڪ آهي. {{Largest cities | country = Bangladesh | stat_ref = [https://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-09-27-09-50-a3672cdf61961a45347ab8660a3109b6.pdf] | list_by_pop = | div_name = ملڪ | div_link = Bangladesh | city_1 = ڍاڪا | pop_1 = 10,278,882 | city_2 = چٽاگانگ | pop_2 = 3,227,246 | city_3 = گازيپور | pop_3 = 2,674,697 | city_4 = نارائن گنج | pop_4 = 967,724 | city_5 = خولنا | pop_5 = 718,735 | city_6 = Rangpur, Bangladesh{{!}}رنگپور | pop_6 = 708,384 | city_7 = ميمن سنگهه | pop_7 = 576,722 | city_8 = راجشاهي | pop_8 = 552,791 | city_9 = سلهٽ | pop_9 = 532,426 | city_10 = بوگرا | pop_10 = 542,420 | city_11 = ڪوميلا | pop_11 = 439,414 }} === ٻولي === {{Main|بنگلاديش جون ٻوليون}} [[File:Shaheed Minar, Dhaka, Bangladesh.jpg|thumb|[[ڍاڪا شهيد مينار|شهيد مينار]]، ڍاڪا ۾ واقع هڪ قومي يادگار آهي، جيڪو 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]] جي شهيدن جي ياد ۾ تعمير ڪيو ويو هو ۽ بنگالي قومپرستي جي علامت سمجهيو وڃي ٿو.]] بنگلاديش جي سرڪاري ۽ غالب ٻولي [[بنگالي ٻولي|بنگالي]] آهي، جيڪا آبادي جي 99 سيڪڙو کان وڌيڪ ماڻهن جي [[مادري ٻولي]] آهي.<ref>{{Cite book|title=Population and Housing Census 2022: Report on Socio-Economic and Demographic Survey 2023 |url=http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf|date=June 2024|publisher=Bangladesh Bureau of Statistics|page=xx|isbn=978-984-35-2977-0|access-date=9 June 2024|archive-date=9 June 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240609144133/http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf}}</ref><ref name="LOG">{{cite encyclopedia|last1=Rahim|first1=Enayetur|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert L.|title=Ethnicity and Linguistic Diversity|encyclopedia=Bangladesh: a country study|year=1989|access-date=24 September 2022|url=http://countrystudies.us/bangladesh/29.htm|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=59|oclc=49223313}}</ref> بنگالي کي هڪ [[لهجن جو تسلسل]] (Dialect Continuum) طور بيان ڪيو ويندو آهي، جنهن ۾ سڄي ملڪ ۾ مختلف [[بنگالي لهجا|لهجا]] ڳالهايا وڃن ٿا. ملڪ ۾ [[دولسانيت]] (Diglossia) پڻ موجود آهي، جنهن تحت گهڻا ماڻهو معياري ڳالهائجندڙ بنگالي سمجهي يا ڳالهائي سگهن ٿا، ساڳئي وقت پنهنجي علائقائي لهجي يا ٻوليءَ جي صورت پڻ استعمال ڪن ٿا.<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/supplements/amar-ekushey-2018/amago-bhasha-1537534|title=Amago Basha|last=Khan|first=Sameer Ud Dowla|date=21 February 2018|access-date=24 September 2022|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> انهن ۾ [[چٽاگانگي ٻولي|چٽاگانگي]] شامل آهي، جيڪا چٽاگانگ جي ڏکڻ اوڀر واري علائقي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref>{{Cite book |last=Masica |first=Colin |author-link=Colin Masica |year=1991 |title=The Indo-Aryan Languages |place= Cambridge |publisher=Cambridge University Press |page=16}}</ref> [[نواخالي ٻولي|نواخالي]]، جيڪا [[نواخالي ضلعو|نواخالي]] ضلعي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي،<ref>{{citation|author=Sarwar, Fatina|title=Noakhali Dialect: Its Prospect of Standardization}}</ref><ref>{{cite journal|last=Rashel|first=Md. Mostafa|title=Phonological Analysis of Chatkhil Dialect in Noakhali District, Bangladesh|journal=Theory and Practice in Language Studies|volume=1|issue=9|date=September 2011|pages=1051–1061|doi=10.4304/tpls.1.9.1051-1061|url=http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html/|archive-date=15 June 2022|access-date=6 January 2025|archive-url=https://web.archive.org/web/20220615203456/http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html}}</ref> ۽ [[سلهٽي ٻولي|سلهٽي]]، جيڪا اتر اوڀر واري [[سلهٽ ڊويزن]] ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref name="LOG"/> [[انگريزي ٻولي|انگريزي]] بنگلاديش جي عدالتي ۽ تعليمي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿي، ڇاڪاڻ⁠تہ ملڪ ماضي ۾ برطانوي سلطنت جو حصو رهيو آهي. اها وڏي پيماني تي ڳالهائي ۽ سمجهي وڃي ٿي، ۽ سڀني [[بنگلاديش جي اسڪولن جي فهرست|اسڪولن]]، [[بنگلاديش جي ڪاليجن جي فهرست|ڪاليجن]] ۽ [[بنگلاديش جي يونيورسٽين جي فهرست|يونيورسٽين]] ۾ لازمي مضمون طور پڙهائي وڃي ٿي، جڏهن ته انگريزي-ذريعو تعليمي نظام پڻ وڏي پيماني تي اختيار ڪيو وڃي ٿو.<ref>{{cite journal |last1=Rahman |first1=Mohammad Mosiur |last2=Islam |first2=Md Shaiful |last3=Karim |first3=Abdul |last4=Chowdhury |first4=Takad Ahmed |last5=Rahman |first5=Muhammad Mushfiqur |last6=Seraj |first6=Prodhan Mahbub Ibna |last7=Singh |first7=Manjet Kaur Mehar |title=English language teaching in Bangladesh today: Issues, outcomes and implications |journal=Language Testing in Asia |date=2019 |volume=9 |article-number=9 |doi=10.1186/s40468-019-0085-8 |doi-access=free }}</ref> قبائلي ٻوليون، جيتوڻيڪ آهستي آهستي خطري ۾ پئجي رهيون آهن، تڏهن به ملڪ جي لساني ورثي جو اهم حصو آهن. انهن ۾ [[چاڪما ٻولي]] شامل آهي، جيڪا هڪ اوڀر هند-آريائي ٻولي آهي ۽ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite thesis |last1=Chakma |first1=Sujana |title=Chakma language: survival from being extinct in Bangladesh |date=2014 |hdl=10361/3983 }}{{page needed|date=January 2026}}</ref> ٻين قبائلي ٻولين ۾ [[گارو ٻولي|گارو]]، [[ميتيئي ٻولي|ميتيئي]]، [[ڪوڪ بوروڪ]] ۽ [[راخين ٻولي|راخين]] شامل آهن. [[آسٽرو ايشيائي ٻوليون|آسٽرو ايشيائي ٻولين]] مان سڀ کان وڌيڪ ڳالهائي ويندڙ ٻولي [[سانتالي ٻولي]] آهي، جيڪا [[سانٿال ماڻهو|سانٿال ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite web|last1=Seung|first1=Kim|last2=Kim|first2=Amy|title=The Santali cluster in Bangladesh: a sociolinguistic survey|year=2010|url=https://www.sil.org/system/files/reapdata/85/39/32/85393268857150358467007206894440229270/silesr2010_006.pdf|issue=2010–006|publisher=[[SIL International]]|series=Survey Report|access-date=24 September 2022}}</ref> [[بنگلاديش ۾ رهجي ويل پاڪستاني|رهجي ويل پاڪستاني]] ۽ [[ڍاڪايا|پراڻي ڍاڪا]] جي ڪجهه آبادي اڄ به [[اردو]] کي پنهنجي مادري ٻولي طور استعمال ڪن ٿا. تنهن هوندي به، اردو جي استعمال بابت سماجي تنقيد ۽ ناپسنديدگي اڃا تائين وڏي حد تائين موجود آهي.<ref>{{cite web|last=Ashrafi|first=Shah Tazria |title=How the Urdu language and literature slipped into darkness in Bangladesh|url=https://www.trtworld.com/opinion/how-the-urdu-language-and-literature-slipped-into-darkness-in-bangladesh-43391|work=[[TRT World]]|date=19 January 2021|type=Opinion|access-date=24 September 2022}}</ref> === مذهب === {{Main|بنگلاديش ۾ مذهب}} {{bar box |title=بنگلاديش ۾ مذهب (2022ع جي آدمشماري)<ref name="census">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Preliminary Report |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |publisher=Bangladesh Bureau of Statistics |page=16 |date=August 2022 |access-date=25 September 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> |titlebar=#Fcd116 |left1=مذهب |right1=سيڪڙو |float=right |bars= {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ اسلام|مسلمان]]|green|91.04}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ هندومت|هندو]]|darkorange|7.94}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌ]]|yellow|0.60}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائي]]|darkblue|0.31}} {{bar percent|ٻيا|red|0.11}} }} [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] بنگلاديش جو [[سرڪاري مذهب]] آهي.<ref name="state religion">{{cite web |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part I) |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24549.html |access-date=12 January 2025 |website=Laws of Bangladesh}}</ref> بهرحال، [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] سيڪيولرزم (مذهبي غيرجانبداري) کي پڻ برقرار رکي ٿو ۽ سڀني مذهبن لاءِ برابر حقن جي ضمانت ڏئي ٿو.<ref name="secularism">{{cite web |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part II) |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24560.html |access-date=12 January 2025 |website=Laws of Bangladesh}}</ref><ref name="state religion"/> هر شهري کي پنهنجي پسند جو مذهب اختيار ڪرڻ ۽ ان تي عمل ڪرڻ جي آزادي حاصل آهي. [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ملڪ جو سڀ کان وڏو مذهب آهي، جنهن تي لڳ ڀڳ 91.1٪ آبادي عمل ڪري ٿي.<ref name="census"/> بنگلاديش جي مسلمانن جي وڏي اڪثريت [[بنگالي مسلمان]] آهي، جيڪي [[سني اسلام]] سان وابسته آهن.<ref name="state"/> بنگلاديش دنيا جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ مسلمان اڪثريت وارو ملڪ آهي ۽ مجموعي مسلمان آبادي جي لحاظ کان چوٿين نمبر تي اچي ٿو.<ref>{{cite web |url=http://features.pewforum.org/muslim-population/?sort=Pop2010 |title=Muslim Population by Country |publisher=Pew Research |date=27 January 2011 |access-date=23 October 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130726201620/http://features.pewforum.org/muslim-population/?sort=Pop2010 |archive-date=26 July 2013 |url-status=live}}</ref> [[بنگالي هندو]] ملڪ جي [[بنگلاديش ۾ هندومت|ٻي وڏي مذهبي اقليت]] آهن ۽ دنيا جي [[هندن جي آبادي]] جي لحاظ کان ٽئين وڏي هندو برادري ٺهن ٿا. [[2022ع جي بنگلاديشي آدمشماري]] موجب هندو آبادي جو 7.95٪ آهن.<ref name="state"/><ref name="census"/> جڏهن ته [[2011ع جي بنگلاديشي آدمشماري]] ۾ هندو آبادي جو 8.54٪ هئا. [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] ملڪ جو ٽيون سڀ کان وڏو مذهب آهي، جنهن تي صرف 0.6٪ آبادي عمل ڪري ٿي.<ref name="census"/> بنگلاديشي ٻڌ ڌرم جا پوئلڳ خاص طور تي [[چٽاگانگ ٽڪريون وارو علائقو|چٽاگانگ ٽڪريون واري علائقي]] جي قبائلي قومن ۽ سامونڊي چٽاگانگ ۾ رهندڙ [[بنگالي ٻڌ ڌرمي]] اقليت ۾ مرڪوز آهن، جيڪي گهڻو ڪري [[ٿيراوادا]] روايت جي پيروي ڪن ٿا.<ref name="state"/> [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]] چوٿون وڏو مذهب آهي، جنهن جا پيروڪار آبادي جو 0.3٪ آهن. انهن مان گهڻا هڪ ننڍڙي [[بنگالي عيسائي]] برادري سان تعلق رکن ٿا.<ref name="census"/> آبادي جو لڳ ڀڳ 0.1٪ حصو ٻين مذهبن تي عمل ڪري ٿو، جهڙوڪ [[روح پرستي]]، يا ڪنهن به مذهب سان وابسته نه آهي.<ref name="state">{{cite web|url=https://www.state.gov/reports/2022-report-on-international-religious-freedom/bangladesh/|title=2022 Report on International Religious Freedom: Bangladesh|work=[[United States Department of State]]|access-date=8 January 2025}}</ref> === تعليم === {{Main|بنگلاديش ۾ تعليم}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladesh Literacy Rate (2022, Total).svg | caption1 = بنگلاديش جي ضلعن ۾ [[خواندگي]] جي شرح | image2 = Curzon Hall - Northern Facade - University of Dhaka - Dhaka 2015-05-31 1992.JPG | caption2 = [[ڪرزن هال]]، [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جو هڪ حصو }} بنگلاديش جو آئين بيان ڪري ٿو ته سڀني ٻارن کي مفت ۽ لازمي تعليم فراهم ڪئي ويندي.<ref>{{cite web|title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh: Article 17 (Free and compulsory education)|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24565.html|website=Legislative and Parliamentary Affairs Division, Ministry of Law, Justice and Parliamentary Affairs|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش ۾ تعليم جي نگراني [[بنگلاديش جي تعليم واري وزارت]] ڪندي آهي. [[بنگلاديش جي پرائمري ۽ عوامي تعليم واري وزارت]] مقامي سطح تي ابتدائي تعليم ۽ سرڪاري مالي سهائتا حاصل ڪندڙ اسڪولن بابت پاليسين جي نفاذ جي ذميوار آهي. ابتدائي ۽ ثانوي تعليم [[لازمي تعليم]] آهي، جيڪا رياست جي خرچ تي هلائي ويندي آهي ۽ سرڪاري اسڪولن ۾ مفت فراهم ڪئي ويندي آهي. 2021ع تائين بنگلاديش جي [[خواندگي]] جي شرح 76٪ هئي؛ مردن ۾ 79٪ ۽ عورتن ۾ 71.9٪.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult total (% of people ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.MA.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult male (% of males ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.FE.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult female (% of females ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref> ملڪ جو تعليمي نظام ٽن وڏن درجن تي ٻڌل آهي ۽ ان کي وڏي پيماني تي سرڪاري مالي سهائتا حاصل آهي. حڪومت ابتدائي، ثانوي ۽ اعليٰ ثانوي سطحن تي ڪيترائي تعليمي ادارا هلائي ٿي ۽ ڪيترن نجي ادارن کي پڻ امداد فراهم ڪري ٿي. تنهن هوندي به تعليم تي سرڪاري خرچ دنيا ۾ سڀ کان گهٽ خرچن مان هڪ آهي، جيڪو مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جو صرف 1.8٪ آهي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.XPD.TOTL.GD.ZS?locations=BD|title=Government expenditure on education, total (% of GDP) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=12 January 2025}}</ref> تعليمي نظام پنجن مرحلن ۾ ورهايل آهي: * ابتدائي تعليم (پهرين کان پنجين جماعت) * جونيئر ثانوي تعليم (ڇهين کان اٺين جماعت) * ثانوي تعليم (نائين ۽ ڏهين جماعت) * اعليٰ ثانوي تعليم (يارهين ۽ ٻارهين جماعت) * اعليٰ تعليم (يونيورسٽي سطح) <ref name="CompEd2">{{cite book |author=T. Neville Postlethwaite |title=The Encyclopedia of Comparative Education and National Systems of Education |publisher=Pergamon Press |year=1988 |isbn=978-0-08-030853-1 |page=130}}</ref> ابتدائي سطح جا شاگرد جونيئر ثانوي سطح ۾ داخلا لاءِ [[پرائمري ايجوڪيشن ڪمپليشن]] (PEC) امتحان پاس ڪندا آهن. ان کان پوءِ جونيئر ثانوي شاگرد [[جونيئر اسڪول سرٽيفڪيٽ]] (JSC) امتحان ڏيندا آهن ته جيئن نائين جماعت ۾ داخلا وٺي سگهن. ڏهين جماعت جا شاگرد [[سيڪنڊري اسڪول سرٽيفڪيٽ (بنگلاديش)|سيڪنڊري اسڪول سرٽيفڪيٽ]] (SSC) امتحان پاس ڪري يارهين جماعت ۾ داخل ٿيندا آهن. آخرڪار ٻارهين جماعت ۾ شاگردن کي [[هائير سيڪنڊري سرٽيفڪيٽ]] (HSC) امتحان پاس ڪرڻو پوندو آهي ته جيئن اعليٰ تعليم يا يونيورسٽين ۾ داخلا لاءِ درخواست ڏئي سگهن.<ref>{{cite journal |last1=Mamun |first1=Mohammed A. |last2=Griffiths |first2=Mark D. |title=Young Teenage Suicides in Bangladesh—Are Mandatory Junior School Certificate Exams to Blame? |journal=International Journal of Mental Health and Addiction |date=2022 |volume=20 |issue=3 |pages=1627–1631 |doi=10.1007/s11469-020-00275-3 }}</ref> [[بنگلاديش جون يونيورسٽيون|يونيورسٽيون]] ٽن قسمن جون آهن: * سرڪاري يونيورسٽيون (حڪومت جي ملڪيت ۽ [[بنگلاديش يونيورسٽي گرانٽس ڪميشن]] جي مالي سهائتا سان) * نجي يونيورسٽيون * بين الاقوامي يونيورسٽيون (بين الاقوامي ادارن پاران هلندڙ) ملڪ ۾ 55 سرڪاري،<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/public-universities|title=List of Public Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> 115 نجي<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/private-universities|title=List of Private Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> ۽ 2 بين الاقوامي يونيورسٽيون آهن.<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/international-universities|title=List of International Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> [[نيشنل يونيورسٽي، بنگلاديش]] داخلا وٺندڙ شاگردن جي تعداد جي لحاظ کان دنيا جي ٻي وڏي يونيورسٽي آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/why-campus-programmes-matter-national-university-982726|title=Why on-campus programmes matter for National University|work=[[Business Standard]]|date=2 November 2024|last=Hossain|first=Shaikh Shohag}}</ref> [[ڍاڪا يونيورسٽي]]، جيڪا 1921ع ۾ قائم ٿي، ملڪ جي سڀ کان پراڻي سرڪاري يونيورسٽي آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/youth/education/campus/news/the-conception-and-birth-dhaka-university-2121841|title=The conception and birth of Dhaka University|date=2 July 2021|access-date=9 February 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|last=Mujib|first=Rasheek Tabassum}}</ref> [[بنگلاديش يونيورسٽي آف انجنيئرنگ اينڊ ٽيڪنالاجي|بي يو اي ٽي (BUET)]] انجنيئرنگ تعليم لاءِ ملڪ جي سڀ کان نمايان يونيورسٽي سمجهي وڃي ٿي. [[چٽاگانگ يونيورسٽي]]، جيڪا 1966ع ۾ قائم ٿي، ملڪ جو سڀ کان وڏو يونيورسٽي ڪيمپس رکي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/education/2017/10/19/chittagong-university-model-campus-tourism/|title=Chittagong University: A model of campus tourism|last=Mahmud|first=Tarek|date=19 October 2017|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007152843/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/education/2017/10/19/chittagong-university-model-campus-tourism|archive-date=7 October 2022}}</ref> [[بنگلاديش يونيورسٽي آف پروفيشنلز|بي يو پي (BUP)]] هٿياربند فوجن سان لاڳاپيل سڀ کان وڏي سرڪاري يونيورسٽي آهي.<ref>{{Cite web|date=8 April 2009|title=Bangladesh University of Professionals Act, 2009 (Act No. 30 of 2009)|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-1016.html?lang=en|access-date=5 September 2021|website=bdlaws.minlaw.gov.bd}}</ref> [[ڍاڪا ڪاليج]]، جيڪو 1841ع ۾ قائم ٿيو، برصغير جي قديم ترين تعليمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/weekend-read/news/dhakas-educational-heritage-3414361|title=Dhaka's educational heritage|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=9 September 2023|last1=Nand|first1=Dipan|last2=Rahaman|first2=Arafat|access-date=9 February 2025}}</ref> طبي تعليم 39 سرڪاري، 6 هٿياربند فوجن سان لاڳاپيل ۽ 68 نجي [[بنگلاديش جي طبي ڪاليجن جي فهرست|طبي ڪاليجن]] ذريعي فراهم ڪئي ويندي آهي. سڀئي طبي ڪاليج [[بنگلاديش جي صحت ۽ خانداني ڀلائي واري وزارت]] سان لاڳاپيل آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/365640/three-more-medical-colleges-renamed-by-health|title=Three more medical colleges renamed by Health Ministry|date=19 November 2024|access-date=9 February 2025|work=[[Dhaka Tribune]]}}</ref> [[نارٿ سائوٿ يونيورسٽي]] کي عام طور ملڪ جي اڳواڻ نجي يونيورسٽي طور ڏٺو ويندو آهي.<ref>{{cite web |title=Times Higher Education Rankings 2023: DU, NSU ranked top Bangladeshi universities |url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/education/times-higher-education-rankings-2023-du-nsu-ranked-top-bangladeshi-universities |website=The Business Standard |date=12 October 2022 |access-date=19 February 2026}}</ref> === صحت === {{Main|بنگلاديش ۾ صحت}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Life expectancy by WBG -Bangladesh.png | caption1 = بنگلاديش ۾ [[متوقع عمر]] جي تاريخي واڌ، جيڪا آزادي کان پوءِ نمايان بهتري ڏيکاري ٿي | image2 = Child mortality rate in Bangladesh.png | caption2 = 1990ع کان پوءِ بنگلاديش ۾ [[ٻارن جي شرحِ اموات]] جي تاريخي واڌ ويجھ، جيڪا نمايان گهٽتائي ظاهر ڪري ٿي | image3 = A community health worker conducting a survey in the Korail slum, Bangladesh (8630810827).jpg | caption3 = راڄڌاني ڍاڪا جي هڪ ڪچي آبادي ۾ سروي ڪندڙ هڪ برادري صحت ڪارڪن }} بنگلاديش جو آئين پنهنجي سڀني شهرين لاءِ صحت جون خدمتون بنيادي حق طور ضمانت ڏئي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://mof.portal.gov.bd/sites/default/files/files/mof.portal.gov.bd/budget_mof/b3342588_2e85_4fcb_95af_dddfdea4851b/G-1_04_127_Health%20Services_English.pdf|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mof.portal.gov.bd/sites/default/files/files/mof.portal.gov.bd/budget_mof/b3342588_2e85_4fcb_95af_dddfdea4851b/G-1_04_127_Health%20Services_English.pdf|archive-date=9 October 2022|url-status=live|title=Chapter-5 {{!}} Health Services Division|publisher=[[Ministry of Finance (Bangladesh)]]|access-date=1 October 2022}}</ref> [[بنگلاديش جي صحت ۽ خانداني ڀلائي واري وزارت]] ملڪ ۾ صحت جون خدمتون فراهم ڪندڙ سڀ کان وڏو ادارياتي ادارو آهي،<ref name="overview">{{cite journal |author1=World Health Organization Regional Office for the Western Pacific |title=Bangladesh health system review |journal=Health Systems in Transition |date=17 July 2015 |volume=5 |issue=3 |hdl=10665/208214 |hdl-access=free }}</ref> جنهن ۾ ٻه ڊويزنون شامل آهن: [[صحت خدمتون ڊويزن]] ۽ [[طبي تعليم ۽ خانداني ڀلائي ڊويزن]].<ref>{{cite web|url=https://www.newagebd.net/article/11610/onelink.to/articlelist/323/Cartoon|title=Health Ministry split into 2 divisions|work=[[New Age (Bangladesh)|New Age]]|date=20 March 2017|access-date=1 October 2022}}</ref> تنهن هوندي به بنگلاديش جون صحت جون سهولتون اڃا تائين مڪمل طور تي ڪافي نه سمجهيون وڃن ٿيون، جيتوڻيڪ معيشت جي واڌ ۽ غربت ۾ نمايان گهٽتائي سان انهن ۾ سڌارو آيو آهي.<ref name="overview"/> ملڪ کي صحت جي افرادي قوت جي شديد کوٽ کي منهن ڏيڻو پوي ٿو، ڇاڪاڻ ته باقاعده تربيت يافته صحت فراهم ڪندڙ مجموعي صحت عملي جو تمام ننڍو حصو آهن.<ref>{{cite journal|last1=Ahmed|first1=Syed Masud|last2=Hossain|first2=Md. Awlad|last3=Chowdhury|first3=Ahmed Mushtaque Raja|last4=Bhuiya|first4=Abbas Uddin|title=The health workforce crisis in Bangladesh: shortage, inappropriate skill-mix, and inequitable distribution|date=22 January 2011|journal=[[Human Resources for Health]]|publisher=[[BioMed Central]]|volume=9|number=3|page=3|pmid=21255446|doi=10.1186/1478-4491-9-3|pmc=3037300|doi-access=free}}</ref> ڳوٺاڻن ڊاڪٽرن جي علاج واري عمل ۾ اڃا به نمايان خاميون موجود آهن ۽ دوائن جي غير مناسب ۽ نقصانڪار تجويز عام آهي.<ref>{{cite journal |last1=Mahmood|first1=Shehrin S.|last2=Iqbal|first2=Mohammad|last3=Hanifi|first3=S. M. A.|last4=Wahed|first4=Tania|last5=Bhuiya|first5=Abbas|title=Are 'Village Doctors' in Bangladesh a curse or a blessing?|date=6 July 2010|doi=10.1186/1472-698X-10-18|volume=10|number=18|pmid=20602805|journal=BMC International Health and Human Rights|page=18|publisher=[[BioMed Central]]|pmc=2910021|doi-access=free}}</ref> بنگلاديش جو صحت جو نظام سرڪاري ناڪافي مالي مدد سبب متاثر آهي.<ref name="overview"/> {{As of|2021}} صحت تي خرچ مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جو صرف 2.36٪ هو،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.CHEX.GD.ZS?locations=BD|title=Current health expenditure (% of GDP) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> جڏهن ته صحت لاءِ گهريلو سرڪاري خرچ مجموعي صحت خرچن جو 16.88٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.GHED.CH.ZS?locations=BD|title=Domestic general government health expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ذاتي خرچن مان ادا ڪيل صحت خرچ مجموعي خرچن جو لڳ ڀڳ 73٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.OOPC.CH.ZS?locations=BD|title=Out-of-pocket expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> خانگي صحت خرچ مجموعي صحت خرچن جو تقريباً 75.48٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.PVTD.CH.ZS?locations=BD|title=Domestic private health expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ملڪ ۾ هر 10,000 ماڻهن لاءِ صرف 5.3 ڊاڪٽر موجود هئا،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.PHYS.ZS?locations=BD|title=Physicians (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> جڏهن ته هر 1,000 ماڻهن لاءِ لڳ ڀڳ 6 ڊاڪٽر ۽ 6 نرسون موجود هيون.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.NUMW.P3?locations=BD|title=Nurses and midwives (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> اسپتالن ۾ هر 1,000 ماڻهن لاءِ صرف 9 بسترا موجود هئا.<ref>{{cite journal|last1=Islam|first1=Md. Taimur|last2=Talukder|first2=Anup Kumar|last3=Siddiqui|first3=Md. Nurealam|last4=Islam|first4=Tofazzal|title=Tackling the COVID-19 pandemic: The Bangladesh perspective|journal=Journal of Public Health Research|doi=10.4081/jphr.2020.1794|date=14 October 2020|volume=9|number=4|article-number=jphr.2020.1794|pmid=33117758|pmc=7582102}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.BEDS.ZS?locations=BD|title=Hospital beds (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ماهر جراحي عملي جو انگ هر 100,000 ماڻهن لاءِ صرف 3 هو،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.SAOP.P5?locations=BD|title=Specialist surgical workforce (per 100,000 population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> جڏهن ته هر 1,000 ماڻهن لاءِ لڳ ڀڳ 5 برادري صحت ڪارڪن موجود هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.CMHW.P3?locations=BD|title=Community health workers (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> 2022ع ۾ تقريباً 60٪ آبادي کي محفوظ [[پيئڻ جي پاڻي]] تائين رسائي حاصل هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.H2O.SMDW.ZS?locations=BD|title=People using safely managed drinking water services (% of population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> 2002ع ۾ اندازو لڳايو ويو ته پيئڻ جي پاڻي جو اڌ حصو [[آرسينڪ]] سان آلوده هو، جنهن ۾ في ليٽر 10 مائڪروگرام کان وڌيڪ مقدار موجود هئي.<ref>{{cite web|url=https://www.euronews.com/green/2024/01/18/half-of-bangladeshi-drinking-water-is-polluted-with-arsenic-and-climate-change-is-making-i|title=Half of Bangladeshi drinking water is polluted with arsenic – and climate change is making it worse|work=[[Euronews]]|date=18 January 2024|access-date=7 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جي بدترين هوا جي معيار وارن ملڪن مان هڪ آهي، خاص طور تي گهڻي آبادي وارن شهري علائقن، جهڙوڪ [[ڍاڪا]] ۽ ان جي ميٽروپوليٽن علائقي ۾.<ref>{{cite web|url=https://www.atlanticcouncil.org/blogs/energysource/bangladeshs-air-quality-is-among-the-worlds-worst-what-can-be-done/|title=Bangladesh's air quality is among the world's worst. What can be done?|date=25 June 2024|access-date=7 January 2025|work=[[Atlantic Council]]|last1=Webster|first1=Joseph|last2=Sinha|first2=Natalie|last3=Meadows|first3=Sarah}}</ref> عالمي بينڪ جي اندازي موجب 2019ع ۾ فضائي آلودگي سبب بنگلاديش ۾ 80,000 کان 90,000 موت ٿيا. اها ملڪ ۾ موت ۽ معذوري جو ٻيو وڏو سبب هئي ۽ ان سبب ملڪ کي پنهنجي GDP جو لڳ ڀڳ 4–4.4٪ معاشي نقصان برداشت ڪرڻو پيو.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/12/03/high-air-pollution-level-is-creating-physical-and-mental-health-hazards-in-bangladesh-world-bank|title=High Air Pollution Level is Creating Physical and Mental Health Hazards in Bangladesh: World Bank|publisher=[[World Bank]]|date=4 December 2022|access-date=7 January 2025}}</ref> {{As of|2022}} پيدائش وقت مجموعي [[متوقع عمر]] 74 سال هئي، جنهن ۾ مردن جي متوقع عمر 72 سال ۽ عورتن جي 76 سال هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.LE00.IN?locations=BD|title=Life expectancy at birth, total (years) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻارن جي شرحِ اموات]] نسبتاً بلند آهي. هر 1,000 جيئري ڄمڻن تي شيرخوار ٻارن جي اموات جي شرح 24 ۽ پنجن سالن کان گهٽ عمر وارن ٻارن جي اموات جي شرح 29 هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.IMRT.IN?locations=BD|title=Mortality rate, infant (per 1,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.DYN.MORT?locations=BD|title=Mortality rate, under-5 (per 1,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> {{As of|2020}} [[مائرن جي اموات جي شرح]] هر 100,000 جيئري ڄمڻن تي 123 هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.STA.MMRT?locations=BD|title=Maternal mortality ratio (modeled estimate, per 100,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> بنگلاديش ڪيترن ئي ملڪن، خاص طور تي [[ڀارت ۾ طبي سياحت|ڀارت]]، لاءِ [[طبي سياحت]] جو هڪ اهم ذريعو آهي،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/business/tourism/bangladesh-key-source-market-medical-tourism-1571314|title=Bangladesh a key source market for medical tourism|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2018|access-date=4 October 2022}}</ref> ڇاڪاڻ ته ڪيترائي شهري پنهنجي ملڪ جي صحت واري نظام تي اطمينان ۽ اعتماد نٿا رکن.<ref>{{cite journal|last1=Andaleeb|first1=Syed Saad|last2=Siddiqui|first2=Nazlee |first3=Shahjahan |last3=Khandakar|title=Patient satisfaction with health services in Bangladesh|volume=22|number=4|date=July 2007 |pages=263–273|doi=10.1093/heapol/czm017 |journal=[[Health Policy and Planning]]|publisher=[[Oxford University Press]]|pmid=17545252|doi-access=free}}</ref> موت جا مکيه سبب [[ڪورونري شريانن جي بيماري]]، فالج ۽ دائمي [[ساھ جون بيماريون]] آهن، جيڪي بالغ مردن ۽ عورتن جي مجموعي موتن جو ترتيبوار 62٪ ۽ 60٪ حصو بڻجن ٿيون.<ref>{{cite journal|last1=Shawon|first1=Md. Toufiq Hassan|last2=Ashrafi|first2=Shah Ali Akbar|last3=Azad|first3=Abul Kalam|last4=Firth|first4=Sonja M.|last5=Chowdhury|first5=Hafizur|last6=Mswia|first6=Robert G.|last7=Adair|first7=Tim|last8=Riley|first8=Ian|last9=Abouzahr|first9=Carla|last10=Lopez|first10=Alan D.|title=Routine mortality surveillance to identify the cause of death pattern for out-of-hospital adult (aged 12+ years) deaths in Bangladesh: introduction of automated verbal autopsy|date=12 March 2021|journal=BMC Public Health|publisher=[[BioMed Central]]|volume=21|number=491|page=491|doi=10.1186/s12889-021-10468-7|pmid=33706739|pmc=7952220|doi-access=free}}</ref> [[غذائي کوٽ]] بنگلاديش ۾ هڪ وڏو ۽ مستقل مسئلو آهي، جيڪو خاص طور تي ڳوٺاڻن علائقن کي متاثر ڪري ٿو. آبادي جي اڌ کان وڌيڪ حصي کي غذائي کوٽ جو شڪار سمجهيو وڃي ٿو. شديد غذائي کوٽ 450,000 ٻارن کي متاثر ڪري ٿي، جڏهن ته لڳ ڀڳ 20 لک ٻار وچولي درجي جي شديد غذائي کوٽ جو شڪار آهن. پنجن سالن کان گهٽ عمر وارن ٻارن مان 52٪ [[رت جي گهٽتائي]]، 41٪ واڌ ويجھ ۾ رڪاوٽ، 16٪ شديد ڪمزوري ۽ 36٪ گهٽ وزن جو شڪار آهن. عورتن مان چوٿون حصو گهٽ وزن وارو آهي ۽ تقريباً 15٪ جو قد معمول کان گهٽ آهي، جڏهن ته اڌ کان وڌيڪ عورتون پڻ رت جي گهٽتائي جو شڪار آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.icddrb.org/news-and-events/press-corner/media-resources/malnutrition|title=Malnutrition|publisher=[[International Centre for Diarrhoeal Disease Research, Bangladesh]] (ICDDR,B)|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001130754/https://www.icddrb.org/news-and-events/press-corner/media-resources/malnutrition}}</ref> 2024ع جي [[عالمي بک اشاري]] ۾ بنگلاديش 127 ملڪن مان 84هين نمبر تي رهيو.<ref>{{Cite web|title=Global Hunger Index Scores by 2024 GHI Rank|url=https://www.globalhungerindex.org/ranking.html|access-date=2024-12-11|website=Global Hunger Index (GHI)}}</ref> == معيشت == {{Main|بنگلاديش جي معيشت}} {{Further|بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Dhaka April (33244268934).jpg | caption1 = [[موتي جهيل ٿاڻو|موتي جهيل]]، قومي گاديءَ واري شهر [[ڍاڪا]] جو سڀ کان وڏو [[مرڪزي واپاري ضلعو|واپاري ضلعو]] آهي۔ | image2 = The padma bridge 04.jpg | caption2 = [[پدما پل]]، جيڪا 2022ع ۾ کولِي وئي، هڪ [[سڙڪ ۽ ريلوي پلن جي فهرست|سڙڪ-ريل پل]] آهي جيڪا [[پدما ندي]] تي تعمير ٿيل آهي۔ }} بنگلاديش هڪ [[في فرد مجموعي قومي آمدني موجب ملڪن جي فهرست#هيٺين وچولي آمدني وارو گروهه|هيٺين وچولي آمدني]] واري [[مخلوط معيشت|مخلوط منڊي معيشت]] رکندڙ ملڪ آهي۔<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Zobaer|url=https://www.dw.com/en/bangladesh-economy-50-years-on/a-57015896|title=Bangladesh at 50: From 'basket case' to rising economic star|access-date=30 September 2022|work=[[ڊي ڊبليو نيوز]]|publisher=[[ڊيوچي ويلي]]|date=16 December 2021}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/feature/2023/01/22/a-journey-together-bangladesh-and-world-bank-celebrate-historic-partnership|title=A Journey Together: Bangladesh and World Bank Celebrate Historic Partnership|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|date=22 January 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> نالي ماتر جي ڊي پي موجب بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن جي جي ڊي پي (نالي ماتر) موجب فهرست|36هين وڏي معيشت]] ۽ [[خريداري قوت برابري]] (PPP) موجب [[ملڪن جي جي ڊي پي (PPP) موجب فهرست|24هين وڏي معيشت]] رکي ٿو۔ بنگلاديش جي [[مزدور قوت]] 71.4 ملين ماڻهن تي مشتمل آهي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.TLF.TOTL.IN?locations=BD|title=Labor force, total – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> جيڪا دنيا ۾ [[مزدور قوت موجب ملڪن جي فهرست|ستين وڏي مزدور قوت]] آهي؛ جڏهن ته 2024 مطابق بيروزگاري جي شرح 3.6٪ هئي۔<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.ZS?locations=BD|title=Unemployment, total (% of total labor force) (modeled ILO estimate) – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ جا [[زرِ مبادلا جا ذخيرا]] گهٽجڻ باوجود،<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/business/local/s3knbstt64|title=Respite from fall in forex reserves, dollar market stable|work=[[پروٿوم آلو]]|date=19 October 2024|last=Sakib|first=Shanaullah|access-date=9 January 2025}}</ref> ڏکڻ ايشيا ۾ هندستان کان پوءِ ٻئي نمبر تي آهن۔ بنگلاديش جي [[بنگلاديشي جلاوطن برادري|جلاوطن برادري]] 2024ع دوران تقريباً 27 ارب آمريڪي ڊالر [[بنگلاديش ڏانهن ترسيل رقم]] جي صورت ۾ موڪليا۔<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/remittance-hit-all-time-high-2024-3789871|title=Remittance hit all-time high in 2024|last=Hasan|first=Md. Mehedi|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 January 2025|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديشي ٽڪا]] ملڪ جي قومي ڪرنسي آهي۔ 2023 مطابق، خدمتن وارو وڏو شعبو ڪل جي ڊي پي جو لڳ ڀڳ 51.5٪ حصو ڏئي ٿو، ان کان پوءِ صنعتي شعبو 34.6٪ سان ٻئي نمبر تي آهي، جڏهن ته [[بنگلاديش ۾ زراعت|زرعي شعبو]] صرف 11٪ جي ڊي پي پيدا ڪري ٿو۔<ref name="cia"/> تنهن هوندي به روزگار جي لحاظ کان اهو سڀ کان وڏو شعبو آهي ۽ ملڪ جي لڳ ڀڳ اڌ مزدور قوت کي روزگار فراهم ڪري ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/labour-force-survey-2022-agriculture-still-main-job-generator-3283936|title=Labour Force Survey 2022: Agriculture still main job generator|last=Byron|first=Rejaul Karim|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=30 March 2023|access-date=11 January 2025}}</ref> ملڪ جي برآمداتي آمدني جو 84٪ کان وڌيڪ حصو [[بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت]] مان حاصل ٿئي ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.weforum.org/stories/2024/02/how-bangladesh-offers-lessons-for-sustainable-industrialization-in-africa/|last=Akinrebiyo|first=Femi|title=Bangladesh's leap from poverty to textile powerhouse offers lessons for countries in Africa|date=16 February 2024|work=[[ورلڊ اڪنامڪ فورم]]|access-date=11 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جو ٻيون نمبر وڏو تيار پوشاڪ برآمد ڪندڙ ملڪ آهي ۽ عالمي [[تيز فيشن]] صنعت ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو، جتي اها مختلف مغربي فيشن برانڊن کي شيون برآمد ڪري ٿي۔<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/cd6ye3e8x9po|title=Fast fashion drove Bangladesh – now its troubled economy needs more|work=[[بي بي سي نيوز]]|date=7 September 2024|access-date=16 January 2025|last=Imandar|first=Nikhil|publisher=[[بي بي سي]]}}</ref> بنگلاديش [[بنگلاديش جي جوٽ صنعت|جوٽ]]،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/symbol-our-degradation-3624216|title=A symbol of our degradation|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 June 2024|last=Choudhury|first=Serajul Islam|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانورن جي پيداوار|چانور]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/bw4ldbvrb4|title=Rice production rising high in Bangladesh|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[پروٿوم آلو]]|date=17 June 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جي مڇين جي فهرست|مڇي]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/good-day-bangladesh/sk7ow1u6en|title=Bangladesh globally second in freshwater fish production|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=10 June 2024|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانهه جي پيداوار|چانهه]]<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/long-term-plan-behind-high-tea-production-3399926|title=Long-term plan behind high tea production|last1=Chowdhury|first1=Dwoha|last2=Halder|first2=Sukanta|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=22 August 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> ۽ گلن جو اهم پيدا ڪندڙ ملڪ پڻ آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/floriculture-lucrative-sector-bangladesh-131728|title=Floriculture: A lucrative sector in Bangladesh|date=12 September 2020|website=Business Standard}}</ref> ٻين وڏين صنعتن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهاز سازي|جهاز سازي]]، [[بنگلاديش ۾ دواسازي صنعت|دواسازي]]، [[بنگلاديش ۾ فولاد صنعت|فولاد]]، [[بنگلاديش ۾ برقيات صنعت|برقيات]] ۽ [[بنگلاديش ۾ چمڙي جي صنعت|چمڙي جون شيون]] شامل آهن۔<ref>{{cite journal|last1=Ahaduzzaman|last2=Sarkar|first2=Prottasha|last3=Anjum|first3=Aniqa|last4=Khan|first4=Easir A.|title=Overview of Major Industries in Bangladesh|date=7 December 2017|journal=Journal of Chemical Engineering|volume=30|number=1|doi=10.3329/jce.v30i1.34798|pages=51–58|doi-access=free}}</ref> چين بنگلاديش جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار آهي، جيڪو ڪل واپار جو 15٪ حصو رکي ٿو، جڏهن ته هندستان 8٪ سان ٻئي نمبر تي آهي۔<ref>{{cite web|last=Haroon|first=Jasim Uddin|date=11 December 2024|work=[[فنانشل ايڪسپريس]]|url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/last-page/china-bangladeshs-top-trading-partner-in-fy24-1733855492|title=China Bangladesh's top trading partner in FY24|access-date=11 January 2025}}</ref> خانگي شعبو ملڪ جي جي ڊي پي جو 80٪ حصو پيدا ڪري ٿو، جڏهن ته سرڪاري ملڪيت وارين ڪمپنين جو ڪردار مسلسل گهٽجي رهيو آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/public-sector-needs-keep-pace-private-sector-359749|title=Public sector needs to keep pace with private sector|date=20 January 2022|website=Business Standard}}</ref> بنگلاديش جي معيشت گهڻو ڪري خانداني ملڪيت واريون [[بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست|واپاري جماعتون]] ۽ ننڍن ۽ وچولي درجي جي ڪاروبارن تي ٻڌل آهي۔ بنگلاديش جون ڪجهه وڏيون عوامي شيئر مارڪيٽ ۾ درج ڪمپنيون [[بيڪسيمڪو]]، [[بي آر اي سي بينڪ]]، [[بي ايس آر ايم]]، [[جي پي ايڇ اسپات]]، [[گرامينفون]]، [[سمٽ گروپ]] ۽ [[اسڪوائر فارماسيوٽيڪل]] آهن۔<ref>{{Cite web |url=https://www.dse.com.bd/dse30_share.php|title=DS30 Index &#124; Dhaka Stock Exchange|website=dse.com.bd}}</ref> [[ڍاڪا اسٽاڪ ايڪسچينج]] ۽ [[چٽگانگ اسٽاڪ ايڪسچينج]] ملڪ جون ٻه اهم [[سرمائي مارڪيٽ]]ون آهن۔<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/tale-two-capital-markets-883756|title=A tale of two capital markets|work=[[Business Standard]]|date=25 June 2024|last=Islam|first=Shadique Mahbub|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ مواصلات]] جي صنعت دنيا جي تيزي سان وڌندڙ صنعتن مان هڪ آهي، جتي نومبر 2024ع جي آخر تائين موبائيل فون استعمال ڪندڙن جو انگ 188.78 ملين تائين پهچي ويو۔<ref>{{cite web|title=Mobile Phone Subscribers in Bangladesh|url=https://www.amtob.org.bd/home/industrystatics|access-date=9 January 2025|work=[[بنگلاديش موبائيل ٽيليڪام آپريٽرز ايسوسيئيشن|AMTOB]]}}</ref> سياسي عدم استحڪام،<ref>{{cite web|url=https://www.eiu.com/n/infrastructure-enhancements-will-underpin-growth-in-dhaka/|title=Infrastructure enhancements will underpin growth in Dhaka|date=30 September 2020|access-date=12 January 2025|work=[[ايڪانامسٽ انٽيليجنس يونٽ]]}}</ref> وڌندڙ مهانگائي،<ref name="sadiq"/> [[بنگلاديش ۾ بدعنواني|گھڻي بدعنواني]]،<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Sadiq|date=22 May 2024|title=Why is it taking so long to stabilise the economy?|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/why-it-taking-so-long-stabilise-the-economy-3615381}}</ref> بجلي جي اڻپوري فراهمي،<ref>{{cite web|last1=Rahman|first1=Asifur|last2=Karmaker|first2=Konkon|date=11 September 2024|title=Power supply may not improve anytime soon|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/how-do-we-overcome-our-corruption-crisis-3731226}}</ref> ۽ سڌارن جي سست رفتار سان عملداري معاشي واڌ ويجهه لاءِ اهم چئلينج آهن۔<ref name="sadiq"/> بنگلاديش کي [[گلوبل انوويشن انڊيڪس]] ۾ 2024ع ۽ 2025ع دوران 106هين درجو حاصل ٿيو۔<ref>{{Cite web |title=Bangladesh ranking in the Global Innovation Index 2025|url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/bangladesh|access-date=2025-10-21 |website=www.wipo.int|language=en}}</ref> === توانائي === {{Main|بنگلاديش ۾ بجلي وارو شعبو}} {{Further|بنگلاديش جي توانائي پاليسي|بنگلاديش پاور ڊولپمينٽ بورڊ|بنگلاديش ۾ قدرتي گئس ۽ پيٽروليم|پيٽرو بنگلا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Ruppur Nuclear Power Plant , Ruppur, Pabna.jpg | caption1 = رات جو تعمير هيٺ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] | image2 = Moving Turbines!!.jpg | caption2 = [[ڪتوبديا ٻيٽ]] تي هوا واريون ٽربائينون }} بنگلاديش، جتي 2009ع ۾ روزانو ڪيترائي ڀيرا بجلي بند ٿيڻ جا واقعا ٿيندا هئا، 2022ع تائين 100٪ بجلي پهچ حاصل ڪري چڪو هو.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|title=How 100% electrification changed the rural game|date=14 March 2022|website=Business Standard|access-date=1 October 2022|archive-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221004183507/https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |title=Electricity now in every house |work=The Daily Star |date=22 March 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=30 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221130005200/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |url-status=live }}</ref> اهو آهستي آهستي [[سبز معيشت]] ڏانهن منتقل ٿي رهيو آهي ۽ دنيا جو سڀ کان وڏو آف-گرڊ شمسي بجلي پروگرام رکي ٿو، جنهن مان 20 ملين ماڻهو فائدو وٺن ٿا.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|title=Bangladesh Solar Home Systems Provide Clean Energy for 20 million People|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001203911/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|url-status=live}}</ref> ملڪ ۾ پيداوار لاءِ ''پالڪي'' نالي هڪ [[برقي ڪار]] تيار ڪئي پئي وڃي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |title=Palki: An affordable locally assembled Electric Vehicle on its way |work=The Daily Star |date=26 August 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=2 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240902065543/https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |url-status=live }}</ref> [[بايو گئس]] کي نامياتي ڀاڻ ٺاهڻ لاءِ استعمال ڪيو پيو وڃي.<ref>{{cite web |last=Mang |first=Heinz-Peter |title=Situation Analysis of Agro-Industrial Biogas Plants in Bangladesh |url=https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20220618191038/https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-date=18 June 2022 |url-status=live |access-date=12 October 2022 |website=sreeda.gov.bd}}</ref> روسي ڪمپني [[روس ائٽم]] جي مدد سان تعمير ٿيندڙ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] ملڪ جو پهريون فعال [[ائٽمي بجلي گهر]] هوندو. ان جي ٻن ڪل يونٽن مان پهريون يونٽ 2025ع ۾ ڪم شروع ڪرڻ جي اميد رکي ٿو.<ref>{{Cite web|author=Mohiuddin|title=Rooppur nuclear power plant: Power generation deferred|work=[[Prothom Alo]]|date=19 May 2024|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/mens8s0lt0 |access-date=8 January 2025}}</ref> بنگلاديش وٽ اڃا به قدرتي گئس جا وڏا اڻ استعمال ٿيل ذخيرا موجود آهن، خاص طور تي پنهنجي سامونڊي علائقي ۾.<ref>{{cite web |url=http://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh|title=Natural Gas – Underexplored in Bangladesh?|date=15 December 2021|website=GEO ExPro|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114124/https://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |title=Bangladesh: Asia's New Energy Superpower? |access-date=3 October 2022 |archive-date=29 December 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20161229123448/https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |url-status=live }}</ref> ڳولا جي کوٽ ۽ ثابت ٿيل ذخيرن ۾ گهٽتائي سبب بنگلاديش کي ٻاهرين ملڪن مان [[ايل اين جي]] درآمد ڪرڻي پئي آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|title=Imported LNG to be 24 times more expensive than local gas: CPD|date=13 February 2022|website=Business Standard|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114118/https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite news |url=https://www.reuters.com/article/bangladesh-lng-power-idINL1N2Z10R7|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=Reuters|date=20 July 2022}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|title=Let us not become dependent on LNG import|first=Badrul|last=Imam|date=26 December 2021|work=The Daily Star|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114121/https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|url-status=live}}</ref> گئس جي کوٽ [[روسي-يوڪريني جنگ (2022ع–هاڻوڪي)|روسي-يوڪريني جنگ]] سبب وڌيڪ وڌي وئي.<ref>{{Cite news|url=https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|title=Bangladesh is being 'killed by economic conditions elsewhere in the world'|newspaper=Financial Times|location=London|date=24 August 2022|access-date=1 October 2022|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126085309/https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|url-status=live}}</ref> عالمي مارڪيٽ ۾ قيمتن جي تيز واڌ سبب، مسلسل لوڊشيڊنگ جي باوجود، بنگلاديش جولاءِ 2022ع ۾ عارضي طور [[اسپاٽ قيمت]] تي ايل اين جي خريد ڪرڻ بند ڪري ڇڏي.<ref>{{cite web|url=https://www.reuters.com/article/markets/commodities/bangladesh-halts-expensive-spot-lng-imports-despite-load-shedding-idUSL1N2Z10R7/|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=[[Reuters]]|date=20 July 2022|access-date=8 January 2025}}</ref> قيمتون گهٽجڻ کان پوءِ فيبروري 2023ع ۾ هن وري اسپاٽ قيمت تي ايل اين جي خريد ڪرڻ شروع ڪئي.<ref>{{cite web|last1=Paul|first1=Ruma|last2=Chow|first2=Emily|url=https://www.reuters.com/business/energy/bangladesh-restart-spot-lng-buying-prices-ease-sources-2023-02-01/|title=Bangladesh to restart spot LNG buying as prices ease – sources|work=[[Reuters]]|date=1 February 2023|access-date=8 January 2025}}</ref> جڏهن ته [[بنگلاديش جون سرڪاري ملڪيت واريون ڪمپنيون]] بنگلاديش جي لڳ ڀڳ اڌ بجلي پيدا ڪن ٿيون، خانگي ملڪيت واريون ڪمپنيون، جهڙوڪ سمٽ گروپ ۽ [[اورين گروپ (بنگلاديش)|اورين گروپ]]، بجلي پيدا ڪرڻ سان گڏ مشينري، ريئڪٽر ۽ سامان فراهم ڪرڻ ۾ وڌندڙ اهم ڪردار ادا ڪري رهيون آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|title=Summit signs 22-year PPA for upcoming 583 MW gas power plant; GE to co-develop plant in Bangladesh|website=GE News|access-date=23 October 2022|archive-date=23 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221023153618/https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|url-status=live}}</ref> بنگلاديش بجلي پيدا ڪرڻ جي صلاحيت 2009ع ۾ 5 گيگاواٽ کان وڌائي 2022ع ۾ 25.5 گيگاواٽ ڪئي. ملڪ ان کي 2041ع تائين وڌيڪ وڌائي 50 [[گيگاواٽ]] ڪرڻ جو ارادو رکي ٿو. آمريڪي ڪمپنيون جهڙوڪ [[شيوران ڪارپوريشن|شيوران]] ۽ [[جنرل اليڪٽرڪ]] بنگلاديش جي ملڪي قدرتي گئس پيداوار جو لڳ ڀڳ 55٪ فراهم ڪن ٿيون ۽ بجلي منصوبن ۾ سڀ کان وڏن سيڙپڪارن مان آهن. بنگلاديش جي لڳل گئس سان هلندڙ بجلي پيداوار جي صلاحيت جو 80٪ آمريڪا ۾ تيار ٿيل ٽربائينن مان اچي ٿو.<ref>{{cite web | url=https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | title=Bangladesh – Power and Energy | date=20 July 2022 | access-date=5 October 2022 | archive-date=5 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221005062425/https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | url-status=live }}</ref> === سياحت === {{Main|بنگلاديش ۾ سياحت}} [[File:Save the sundarbans 20.jpg|thumb|[[سندر بن]] دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي.]] [[بنگلاديش ۾ سياحت|سياحت جي صنعت]] تيزيءَ سان وڌي رهي آهي ۽ مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) ۾ لڳ ڀڳ 3.02٪ حصو ڏئي ٿي.<ref>{{cite web|last1=Byron|first1=Rejaul Karim|first2=Mahmudul|last2=Hasan|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/industries/tourism/news/tourisms-share-302pc-gdp-2904556|title=Tourism's share 3.02% in GDP|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 November 2021|access-date=30 September 2022}}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش جي بين الاقوامي سياحتي آمدني 391 ملين آمريڪي ڊالر هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/ST.INT.RCPT.CD?locations=BD|title=International tourism, receipts (current US$) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ وٽ [[بنگلاديش جا عالمي ورثي جا ماڳ|يونيسڪو جا ٽي عالمي ورثي وارا ماڳ]] آهن: [[باگرهات جي تاريخي مسجدن جو شهر|مسجدن جو شهر]]، [[پهاڙپور ۾ ٻڌ وهار جا آثار|ٻڌ وهار]] ۽ [[سندر بن]]؛ جڏهن ته ست ماڳ [[عالمي ورثي جو ماڳ#نامزدگي جو عمل|عبوري فهرست]] ۾ شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|title=Tentative Lists|access-date=6 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20120806231331/https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|archive-date=6 August 2012|url-status=live}}</ref> [[عالمي سفر ۽ سياحت ڪائونسل]] (WTTC) جي 2019ع واري رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ سفر ۽ سياحت جي شعبي 2018ع دوران سڌي طرح 11,80,500 نوڪريون پيدا ڪيون، جيڪي ملڪ جي ڪل روزگار جو 1.9٪ هيون.<ref name="2019 report">{{cite web |url=http://reports.weforum.org/pdf/ttci-2019/WEF_TTCI_2019_Profile_BGD.pdf |title=Travel & Tourism Competitiveness Index 2019 edition: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council|access-date=18 December 2019}}</ref> ساڳئي رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ هر سال لڳ ڀڳ 125,000 بين الاقوامي سياحن جي آمد ٿئي ٿي.<ref name="2019 report"/> 2012ع ۾ ملڪي خرچن سفر ۽ سياحت سان لاڳاپيل سڌي مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) جو 97.7٪ پيدا ڪيو هو.<ref name="2013 report">{{cite web |url=http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |title=Travel & Tourism Economic Impact 2013: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007183403/http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |archive-date=7 October 2013}}</ref> == اهم شخصيتون == * [[شيخ مجيب الرحمان]] * [[شيخ حسينه واجد]] * [[بيگم خالده ضياء]] * [[ڊاڪٽر محمد يونس]] ([[نوبل انعام]] ماڻيندڙ) * [[رونا ليلا]] == پڻ ڏسندا == * [[بنگلاديش جا صدر]] * [[بنگلاديش جا وزير اعظم]] == حوالا == {{حوالا|2}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.bangladesh.gov.bd/ بنگلا ديش جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{سارڪ}} {{OIC}} [[زمرو:بنگلاديش]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:بنگال]] [[زمرو:اسلامي رياستون]] [[زمرو:ايشيا ۾ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ ايشيا جا ملڪ]] [[زمرو:او آئي سي جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:دولت مشترڪه جون رڪن قومون]] 6if06dj5pabs9da8kywzc9e0xgmmnmx 387202 387201 2026-06-20T20:34:15Z Intisar Ali 8681 387202 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ايشيا جو ملڪ}} {{About|ملڪ بابت}} {{Infobox country | conventional_long_name = عوامي جمهوريه بنگلاديش | common_name = بنگلاديش | native_name = {{native name|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ}}<br />{{resize|90%|{{nobold|{{transliteration|bn|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś}}}}}} | image_flag = Flag of Bangladesh.svg | image_coat = National emblem of Bangladesh.svg | symbol_type = [[بنگلاديش جو قومي نشان|نشان]] | other_symbol = {{unbulleted list |[[File:Government Seal of Bangladesh.svg|100px|بنگلاديش حڪومت جي مهر]]}} | other_symbol_type = [[بنگلاديش حڪومت جي مهر|حڪومتي مهر]] | national_anthem = {{lang|bn|আমার সোনার বাংলা}} ([[بنگالي ٻولي|بنگالي]])<br />{{transliteration|bn|[[امار شونار بنگلا]]}}<br />"منهنجو سونهري بنگال"<br /><div style="display:inline-block;margin-top:0.4em;">[[File:Amar Sonar Bangla instrumental by US Navy Band.oga|center]]</div> | image_map = {{Switcher|[[File: Bangladesh (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File: Bangladesh rel location map.svg |upright=1.15|frameless]]|بنگلاديش جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[ڍاڪا]] | coordinates = {{Coord|23|45|50|N|90|23|20|E|type:city_region:BD|display=inline}} | largest_city = capital | languages_type = سرڪاري ٻولي<br />{{nowrap|{{nobold|۽ قومي ٻولي}}}} | languages = [[بنگالي ٻولي|بنگالي]]<ref name="bdlaws.minlaw.gov.bd">{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh |website=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |access-date=1 February 2017 |archive-date=10 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191110101626/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |script-title=bn:বাংলা ভাষা প্রচলন আইন, ১৯৮৭ |author=<!--Not stated--> |website=bdlaws.minlaw.gov.bd |publisher=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |trans-title=بنگالي ٻولي لاڳو ڪرڻ جو ايڪٽ، 1987ع |language=bn |access-date=7 January 2024 |archive-date=7 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240107175804/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |url-status=live }}</ref> | languages2_type = ٻي عام ٻولي | religion = {{ublist |item_style=white-space:nowrap; |91.04% [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ([[رياستي مذهب|سرڪاري]])|7.94% [[بنگلاديش ۾ هندو ڌرم|هندو ڌرم]] |0.60% [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] |0.30% [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|0.12% [[بنگلاديش ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2022 | languages2 = [[بنگلاديشي انگريزي|انگريزي]]<ref>{{cite journal |id={{ERIC|EJ1249887}} |last1=Ara |first1=Rowshon |title=A Foreign Language or the Second Language: The Future of English in Bangladesh |journal=International Journal of Language Education |date=March 2020 |volume=4 |issue=1 |pages=81–95 |doi=10.26858/ijole.v4i2.10458 |doi-broken-date=9 January 2026 }}</ref><ref>{{cite journal |last1=Islam |first1=Mohammad Nurul |last2=Hashim |first2=Azirah |title=Historical Evolution of English in Bangladesh |journal=Journal of Language Teaching and Research |date=2019 |volume=10 |issue=2 |page=247 |doi=10.17507/jltr.1002.05 }}</ref> | ethnic_groups = 99% [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]]<!--Do not modify to "Bengalis". The name of the ethnic group is "Bengali" and the people who belong to Bengali ethnicity are called "Bengalis".--> {{collapsible list | titlestyle = background:transparent;text-align:left;font-weight:normal;font-size:100%; | title = 1% [[بنگلاديش جا مقامي ماڻهو|ٻيا]] | hlist = on | [[چڪما ماڻهو|چڪما]] | [[گارو ماڻهو|گارو]] | [[خاصي ماڻهو|خاصي]] | [[خومي ماڻهو|خومي]] | [[ميتي ماڻهو|منيپوري]] | [[مرما ماڻهو|مرما]] | [[ميزو ماڻهو|ميزو]] | [[رخائن ماڻهو|اراڪاني]] | [[مرو ماڻهو|مرو]] | [[سنتال ماڻهو|سنتال]] | [[تنچانگيا ماڻهو|تنچانگيا]] | [[ترپوري ماڻهو|ترپوري]] | [[بشنوپريا ماڻهو|بشنوپريا]] }} | ethnic_groups_ref = <ref>{{cite web |title=Ethnic population in 2022 census |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |access-date=9 June 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> | ethnic_groups_year = 2022 | religion_ref = <ref name="census"/> | demonym = [[بنگلاديشي ماڻهو|بنگلاديشي]] | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[محمد شهاب الدين]] | leader_title2 = [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[طارق رحمان]] | leader_title3 = [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] | leader_name3 = [[حفيظ الدين احمد]] | leader_title4 = [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] | leader_name4 = [[زبير رحمان چوڌري]] | legislature = [[جاتيا سنگساد]] | sovereignty_note = [[پاڪستان]] کان | sovereignty_type = [[بنگلاديش جي آزادي|آزادي]] | established_event1 = [[اوڀر بنگال]] | established_date1 = 15 آگسٽ 1947ع | established_event2 = [[اوڀر پاڪستان]] | established_date2 = 29 فيبروري 1956ع | established_event3 = [[بنگلاديشي آزادي جو اعلان|آزاديءَ جو اعلان]] | established_date3 = 26 مارچ 1971ع | established_event4 = [[بنگلاديش جي عارضي حڪومت|عارضي حڪومت]] | established_date4 = 10 اپريل 1971ع | established_event5 = [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ جو دستاويز|فتح]]، [[بنگلاديش آزادي جنگ|آزادي جنگ]] ۾ | established_date5 = 16 ڊسمبر 1971ع | established_event6 = [[بنگلاديش جو آئين|موجوده آئين]] | established_date6 = 16 ڊسمبر 1972ع | area_km2 = 148,460<ref>{{cite web|title=Bangladesh country profile |url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650940|website=[[بي بي سي نيوز]] |date=4 March 2011 |access-date=18 February 2025}}</ref> | area_rank = 93هون | area_sq_mi = 57320 | area_label2 = زميني پکيڙ | area_data2 = 130,170&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=13 November 2021|year=2021}}</ref> | area_label3 = آبي پکيڙ | area_data3 = 18,290&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia"/> | percent_water = 6.4 | population_estimate = 175,423,000<ref name=IMF/> | population_census = 169,828,911<ref name="populationcensus2022">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Post Enumeration Check (PEC) Adjusted Population |url=http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |date=18 April 2023 |website=[[بنگلاديش شماريات بيورو]] |access-date=30 May 2023 |archive-date=30 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230530205648/http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=Report: 68% Bangladeshis live in villages |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |work=[[ڍاڪا ٽربيون]] |date=28 November 2023 |access-date=6 February 2024 |archive-date=6 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240206021005/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |url-status=live }}</ref> | population_estimate_year = 2026 | population_estimate_rank = 8هون | population_census_year = 2022 | population_census_rank = 8هون | population_density_km2 = 1,165 | population_density_sq_mi = 3,020 | population_density_rank = 13هون | GDP_PPP = {{increase}} $1.922 ٽرلين<ref name="IMFWEO.BD">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[بين الاقوامي مالياتي فنڊ]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=19 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 25هون | GDP_PPP_per_capita = {{increase}} $10,955<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_PPP_per_capita_rank = 127هون | GDP_nominal = {{increase}} $510.705 بلين<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 36هون | GDP_nominal_per_capita = {{increase}} $2,911<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_per_capita_rank = 142هون | Gini = 30.9 | Gini_year = 2022 | Gini_change = decrease | Gini_ref = <ref>{{Cite web |title=Gini index - Bangladesh |url=https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=BD |access-date=2026-03-31 |website=World Bank}}</ref> | Gini_rank = | HDI = 0.685 | HDI_year = 2023 | HDI_change = increase | HDI_ref = <ref>{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[گڏيل قومن جو ترقياتي پروگرام]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = {{ordinal|130}} | currency = [[بنگلاديشي ٽڪا|ٽڪا]] ({{lang|bn|[[৳]]}}) | currency_code = BDT | time_zone = [[بنگلاديش معياري وقت|بي ايس ٽي]] | utc_offset = +6 | date_format = dd/mm/yyyy | calling_code = [[بنگلاديش ۾ ٽيليفون نمبر|+880]] | cctld = {{ubl|[[.bd]]|{{lang|bn|[[.bangla|.বাংলা]]}}}} | area_magnitude = | footnote = | today = }} {{Contains special characters|بنگالي}} '''بنگلاديش'''،{{efn|{{IPAc-en|%|b|ae|N|g|l|@|"|d|E|S|,_|%|b|A:|N|-|audio=LL-Q1860 (eng)-Flame, not lame-Bangladesh.wav}}; {{langx|bn|বাংলাদেশ|Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ˈbaŋlaˌdeʃ|pron|Bn-বাংলাদেশ.oga}}}} سرڪاري طور '''عوامي جمهوريه بنگلاديش'''،{{efn|{{langx|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ɡɔnopɾodʒat̪ɔnt̪ɾi‿baŋlad̪eʃ|pron|}}}} [[ڏکڻ ايشيا]] جو هڪ ملڪ آهي. اهو دنيا جو [[آبادي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]] آهي ۽ [[آباديءَ جي گهاٽائي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گنجان آباد ملڪن]] مان هڪ آهي، جتي لڳ ڀڳ 176 ملين آبادي {{convert|148461|km2|sqmi}} ايراضيءَ ۾ رهي ٿي.<ref name=IMF>{{Cite web |title=Bangladesh and the IMF |url=https://www.imf.org/en/countries/bgd |access-date=2026-05-02 |website=IMF}}</ref> بنگلاديش جون زميني سرحدون اتر، اولهه ۽ اوڀر ۾ [[ڀارت]] سان ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ملن ٿيون. ان جي ڏکڻ ۾ [[بنگال جي نار]] سان سامونڊي ڪنارو آهي. اهو [[ڀوٽان]] ۽ [[نيپال]] کان [[سليگڙي لنگهه]] وسيلي الڳ آهي، ۽ اتر طرف [[چين]] کان [[ڀارت جون رياستون|ڀارتي رياست]] [[سڪم]] وسيلي جدا آهي. [[ڍاڪا]]، ملڪ جو گاديءَ جو هنڌ ۽ [[بنگلاديش جا شهر ۽ ڳوٺ|سڀ کان وڏو شهر]]، ملڪ جو سياسي، مالي ۽ ثقافتي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.sinardaily.my/article/728620/culture/travel-amp-food/bangladesh-may-not-have-a-mega-monument-but-what-it-has-is-captivating|title=Bangladesh may not have a mega monument but what it has is captivating|first=S. D.|last=Reporter|date=12 July 2025|website=Sinar Daily}}</ref> [[چٽاگانگ]] ملڪ جو ٻيو وڏو شهر ۽ [[چٽاگانگ بندرگاهه|ملڪ جو سڀ کان مصروف بندرگاهه]] آهي. هاڻوڪي بنگلاديش جو علائقو قديم تاريخ ۾ ڪيترين [[هندو سلطنتن ۽ گهراڻن جي فهرست|هندو]] ۽ [[ٻڌ ڌرم جي بادشاهتن ۽ سلطنتن جي فهرست|ٻڌ]] گهراڻن جو مضبوط مرڪز رهيو. 1204ع ۾ [[بنگال تي غوري فتح|مسلمانن جي فتح]] کان پوءِ، هن علائقي ۾ [[بنگال سلطنت|سلطنتي]] ۽ [[مغل سلطنت|مغل]] حڪمراني قائم ٿي. [[بنگال صوبو|مغل سلطنت جي سڀ کان وڏي صوبي]] طور [[بنگال]] دنيا جي سڀ کان خوشحال ۽ واپاري طور سرگرم علائقن مان هڪ بڻجي اڀريو، جيڪو پنهنجي [[بنگال ۾ ململ جو واپار|ترقي يافته ڪپڙي جي صنعت]] ۽ زرعي پيداوار لاءِ مشهور هو. 1757ع ۾ [[پلاسي جي جنگ]] ايندڙ ٻن صدين لاءِ [[بنگال پريزيڊنسي|برطانوي نوآبادياتي حڪمراني]] جي شروعات ثابت ٿي. هن دور ۾ سرمائي جي وڏي پيماني تي ٻاهر منتقلي ٿي، جنهن کي برطانيا ۾ صنعتي انقلاب جي مالي مدد لاءِ استعمال ڪيو ويو، جڏهن ته بنگال موتمار ڏڪارن جي دورن سبب تباهه ٿيو. 1947ع ۾ [[برطانوي هندستان جي ورهاڱي|هندستان جي ورهاڱي]] کان پوءِ، [[اوڀر بنگال]] نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جنهن کي پوءِ [[اوڀر پاڪستان]] جو نالو ڏنو ويو. [[اولهه پاڪستان]] ۾ قائم حڪومت طرفان ٻن ڏهاڪن کان وڌيڪ سياسي دٻاءُ ۽ [[ادارتي نسل پرستي|نظامي نسل پرستي]] کان پوءِ، [[اوڀر پاڪستان]] ۾ [[عدم تعاون تحريڪ (1971)|1971ع جي عدم تعاون تحريڪ]] سان شهري بيچيني پيدا ٿي، جيڪا حڪومت جي پرتشدد [[آپريشن سرچ لائيٽ|فوجي ڪارروائي]] کان پوءِ [[بنگلاديش آزادي جنگ]] جو سبب بڻي. [[مڪتي باهني]]، [[1971ع جي هندستان-پاڪستان جنگ|ڀارتي فوجن جي مدد ۽ سهڪار]] سان، هڪ ڪامياب [[انقلاب|هٿياربند انقلاب]] وڙهيو؛ ۽ پاڪستان طرفان ڪيل [[بنگلاديش نسل ڪشي]] جي باوجود، بنگلاديش 16 ڊسمبر 1971ع تي هڪ [[خودمختيار قوم]] بڻجي ويو. آزاديءَ کان پوءِ [[شيخ مجيب الرحمان]] ملڪ جي اڳواڻي ڪئي، جيستائين 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] ٿيو. پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن کي پاڻ به 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|قتل]] ڪيو ويو. 1980ع واري ڏهاڪي تي [[حسين محمد ارشاد]] جي آمريت غالب رهي، جنهن کي 1990ع ۾ [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|عوامي بغاوت]] ذريعي هٽايو ويو. 1991ع ۾ جمهوريت جي بحاليءَ کان پوءِ، [[بيگمن جي جنگ]] يعني [[خالده ضياءُ]] ۽ [[شيخ حسينا]] جي رقابت ايندڙ 34 سالن تائين ملڪ جي سياست کي شڪل ڏني. حسينا کي 5 آگسٽ 2024ع تي [[جولاءِ بغاوت|عوامي بغاوت]] ۾ هٽايو ويو.<ref>{{Cite news |title=Battle Of Begums: All About Rivalry Between Khaleda Zia And Sheikh Hasina |url=https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-url=http://web.archive.org/web/20251230091627/https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-date=2025-12-30 |access-date=2026-05-15 |work=NDTV |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Mudgal |first=Aryan |date=2025-12-30 |title=‘Battle of the Begums’: Khaleda Zia and Sheikh Hasina's rivalry over the years |url=https://www.hindustantimes.com/world-news/battle-of-the-begums-khaleda-zia-and-sheikh-hasinas-rivalry-over-the-years-bangladesh-101767079979402.html |access-date=2026-05-15 |website=Hindustan Times |language=en}}</ref> بنگلاديش [[ويسٽ منسٽر نظام]] تي ٻڌل هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي. اهو [[وچولي طاقت]] آهي ۽ [[بنگلاديش جي معيشت|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] رکي ٿو. بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن موجب اسلام|چوٿين نمبر وڏي مسلمان آبادي]] جو گهر آهي. اهو ڏکڻ ايشيا جي [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|ٽئين نمبر وڏي فوج]] رکي ٿو ۽ گڏيل قومن جي [[امن قائم رکڻ]] وارين ڪارروائين ۾ سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ آهي. بنگلاديش [[بنگلاديش جون ڊويزنون|اٺ ڊويزنن]]، [[بنگلاديش جا ضلعا|64 ضلعن]]، [[اپازيلا|500 سب ضلعن]] ۽ [[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|4,599 يونين ڪائونسلن]] تي مشتمل آهي، ۽ دنيا جي [[سندربن|سڀ کان وڏي مينگروو ٻيلي]] جو گهر آهي. ان وٽ دنيا جي سڀ کان وڏي [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|پناهگير آبادي]] مان هڪ آهي ۽ اهو اڃا تائين مقامي سطح تي پکڙيل [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]]، [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جي ڀڃڪڙين]]، [[مذهبي تشدد]]، [[سياسي زوال|سياسي عدم استحڪام]] ۽ [[موسمي تبديلي جا اثر|موسمي تبديلي جي منفي اثرن]] جهڙن چئلينجن کي منهن ڏئي رهيو آهي. بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] ۽ [[بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن]] جو ميمبر ملڪ آهي. == نالي جي بڻ بنياد == {{Main|بنگال جا نالا}} ''بنگلاديش'' ("بنگالي ملڪ") جي نالي جي بڻ بنياد کي ويهين صديءَ جي شروعات تائين ڳولي سگهجي ٿو، جڏهن بنگالي محب وطن گيتن، جهڙوڪ [[رابندرناٿ ٽئگور]] جي ''آجي بنگلاديشير هردوئي'' ۽ [[قاضي نذرالاسلام]] جي ''نمو نمو نمو بنگلاديش مومو'' ۾، ترتيبوار 1905ع ۽ 1932ع ۾، هي اصطلاح استعمال ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |title=Notation of song aaji bangladesher hridoy |access-date=10 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150904011316/http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |archive-date=4 September 2015}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان، بنگالي قومپرستن [[اوڀر پاڪستان]] ۾ سياسي جلسن ۾ هي اصطلاح استعمال ڪرڻ شروع ڪيو. ''بنگلا'' اصطلاح [[بنگال]] علائقي ۽ [[بنگالي ٻولي]] ٻنهي لاءِ استعمال ٿي سگهي ٿو. ''بنگلا'' اصطلاح جي اصل واضح ناهي؛ مختلف نظرين موجب ان جو تعلق ڪانسي جي دور جي ڪنهن [[پروٽو-ڊراوڙي ٻولي|پروٽو-ڊراوڙي]] قبيلي،<ref>{{cite web |url=http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field%28DOCID+bd0014%29 |title=Bangladesh: early history, 1000&nbsp;B.C.–A.D. 1202 |date=September 1988 |website=Bangladesh: A country study |publisher=[[لائبريري آف ڪانگريس]] |access-date=1 December 2014 |quote=Historians believe that Bengal, the area comprising present-day Bangladesh and the Indian state of [[West Bengal]], was settled in about 1000 B.C. by Dravidian-speaking peoples who were later known as the Bang. Their homeland bore various titles that reflected earlier tribal names, such as Vanga, Banga, Bangala, Bangal, and Bengal. |archive-url=https://web.archive.org/web/20131207010051/http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd%2Fcstdy%3A%40field%28DOCID+bd0014%29 |url-status=live |archive-date=7 December 2013 }}</ref> ۽ لوهه جي دور جي [[ونگا سلطنت]] سان جوڙيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |url=https://www.britannica.com/place/Vanga|title=Vanga &#124; ancient kingdom, India|website=Encyclopædia Britannica|access-date=24 April 2023|archive-date=30 July 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160730062030/https://www.britannica.com/place/Vanga|url-status=live}}</ref> هن اصطلاح جو سڀ کان پراڻو ڄاتل استعمال 805ع واري [[نيسري|نيسري پليٽ]] ۾ ملي ٿو. ''ونگلا ديسا'' اصطلاح يارهين صديءَ جي ڏکڻ هندستاني رڪارڊن ۾ ملي ٿو.<ref>{{cite book |last=Keay |first=John |author-link=John Keay |year=2000 |title=India: A History |publisher=[[Atlantic Monthly Press]] |page=220 |isbn=978-0-87113-800-2 |quote=In C1020 ... launched Rajendra's great northern escapade ... peoples he defeated have been tentatively identified ... 'Vangala-desa where the rain water never stopped' sounds like a fair description of Bengal in the monsoon.}}</ref><ref name="Sen-1999">{{cite book |last=Sen |first=Sailendra Nath |year=1999 |orig-date=First published 1988 |title=Ancient Indian History and Civilization |url=https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |publisher=New Age International |page=281 |isbn=978-81-224-1198-0 |access-date=25 July 2023 |archive-date=16 January 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116111745/https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |url-status=live }}</ref> چوڏهين صديءَ ۾ [[بنگال سلطنت]] دوران هن اصطلاح کي سرڪاري حيثيت ملي.<ref name="Ahmed2004">{{cite book |last=Ahmed |first=Salahuddin |date=2004 |title=Bangladesh: Past and Present |url=https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |publisher=APH Publishing |page=23 |isbn=978-81-7648-469-5 |access-date=14 May 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161602/https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |url-status=live }}</ref><ref>"But the most important development of this period was that the country for the first time received a name, ie Bangalah." [http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal Banglapedia: Islam, Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20150723091245/http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal |date=23 July 2015 }}</ref> [[شمس الدين الياس شاهه]] 1342ع ۾ پاڻ کي "بنگلا جو پهريون [[شاهه]]" قرار ڏنو.<ref name="Ahmed2004" /> اسلامي دور ۾ ''بنگال'' لفظ هن علائقي لاءِ سڀ کان عام نالو بڻجي ويو.<ref>{{Cite book |last=Sircar |first=D.C. |author-link=Dineshchandra Sircar |year=1971 |orig-date=First published 1960 |title=Studies in the Geography of Ancient and Medieval India |url=https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |edition=2nd |publisher=Motilal Banarsidass |page=135 |isbn=978-81-208-0690-0 |access-date=19 April 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161603/https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |url-status=live }}</ref> سورهين صديءَ جي تاريخدان [[ابوالفضل بن مبارڪ]] پنهنجي ''[[آئين اڪبري]]'' ۾ لکي ٿو ته پڇاڙي ''"ال"'' جو اضافو ان حقيقت مان ٿيو ته هن زمين جا قديم راجا ٽڪرين جي هيٺاهين وارن هيٺاهن علائقن ۾ مٽيءَ جا دڙا ٺاهيندا هئا، جن کي "ال" چيو ويندو هو.<ref>Land of Two Rivers, [[Nitish Sengupta]]</ref> اهو ذڪر [[غلام حسين سليم]] جي [[رياض السلاطين]] ۾ پڻ ملي ٿو.<ref name="riaj">[http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11 RIYAZU-S-SALĀTĪN: A History of Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20141215055926/http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11|date=15 December 2014}}, [[Ghulam Husain Salim]], The Asiatic Society, Calcutta, 1902.</ref> هند-آريائي پڇاڙي ''[[-desh|ديش]]'' سنسڪرت لفظ ''deśha'' مان نڪتل آهي، جنهن جي معنيٰ "زمين" يا "ملڪ" آهي. تنهنڪري ''بنگلاديش'' نالي جي معنيٰ "بنگال جي زمين" يا "بنگال جو ملڪ" آهي.<ref name="Sen-1999" /> == تاريخ == {{Main|بنگلاديش جي تاريخ}} === ابتدائي تاريخ === [[File:Mahasthan Brahmi Inscription.png|thumb|ٽين صدي ق.م. جو [[مهاستان برهمي ڪتبو]]، جيڪو 1931ع ۾ [[مهاستان ڳڙهه]]، [[بوگرا ضلعو]] مان دريافت ٿيو]] هن علائقي تي پکڙجندڙ پهرين وڏي مقامي سلطنت [[موريا سلطنت]] ({{Circa}} 320–185 ق.م.) هئي. ان جي زوال کان پوءِ [[ساماتاتا]] نالي بادشاھت اڀري، جيڪا [[گپت سلطنت]] (تقريباً 319–540ع) جي باجگذار رياست هئي. [[هرشا]] (606–647ع) ساماتاتا کي پنهنجي نسبتاً ڍري انتظامي سياسي ڍانچي ۾ شامل ڪيو. ٻڌ ڌرم واري [[پالا سلطنت]] 750ع کان 1150ع تائين هن علائقي تي حڪومت ڪئي. بعد ۾ ان کي هندو [[سينا خاندان]] ختم ڪيو، جنهن 1204ع تائين حڪومت ڪئي، جڏهن [[غوري خاندان]] جي [[محمد بختيار خلجي]] جي اڳواڻيءَ ۾ ٿيندڙ [[هندستاني برصغير ۾ مسلمان فتحون|مسلمان فتحن]] هن علائقي تي قبضو ڪيو.<ref>{{cite book|chapter=EARLY HISTORY, 1000 B.C.-A.D. 1202|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/4.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> === وچئين دور === {{Main|بينگال سلطنت|بنگال صوبو}} [[File:Renaldis muslin woman.jpg|thumb|ارڙهين صديءَ ۾ [[ڍاڪا]] جي هڪ عورت نفيس [[بنگال جي ململ واپار|بنگالي ململ]] جو لباس پهريل]] {{multiple image | perrow = 2 | total_width = 300 | image1 = Kusumba Mosque, Naogaon.jpg | image2 = গোয়ালদি মসজিদ 3.jpg | image3 = Bagha Shahi Mosque.jpg | image4 = Choto Shona Mosque Rajshahi.jpg | footer = بنگال سلطنت جي دور جي مسجدن جي تعمير. مٿان کاٻي کان گھڙيال وار ترتيب سان: [[ڪسومبا مسجد]] جا محراب، [[گوالدي مسجد]]، [[باگها مسجد]] ۽ [[ڇوٽو سونا مسجد]] جا نوڪدار محراب ۽ بنگالي ڇت. }} [[File:Hussain Shahis of Bengal.png|thumb|left|[[حسين شاهي خاندان]] جي دور ۾ بنگال]] ان کان پوءِ بنگال [[دهلي سلطنت]] (1206–1526ع) جو حصو بڻيو.<ref name="islamization">{{cite book|chapter=ISLAMIZATION OF BENGAL, 1202–1757|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/5.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> 1341ع ۾ [[فخرالدين مبارڪ شاهه]] آزاد [[بنگال سلطنت]] قائم ڪئي.<ref name="islamization"/> آزاد بنگال سلطنت تي لڳاتار ٻن خاندانن، [[حسين شاهي خاندان]] ۽ [[الياس شاهي خاندان]] حڪومت ڪئي، جڏهن ته [[گنيشا خاندان]] جو مختصر دور پڻ رهيو. جاگرافيائي توسيع ۽ معاشي خوشحاليءَ جي زماني ۾ يورپي ۽ چيني سياحن ان کي "واپار لاءِ دنيا جو سڀ کان مالدار ملڪ" قرار ڏنو.<ref>{{cite book|last=Nanda|first=J.N.|year=2005|title=Bengal: the unique state|publisher=Concept Publishing Company|isbn=978-81-8069-149-2}}</ref>{{rp|10}} 1576ع ۾ [[مغل سلطنت]] بنگال تي قبضو ڪيو.<ref name="islamization"/><ref>Raychaudhuri, Tapan; Habib, Irfan (eds). ''The Cambridge Economic History of India: Volume 1, c.1200–c.1750''. Cambridge University Press, 1982.</ref> اٺارهين صديءَ تائين [[بنگال صوبو]] مغل سلطنت جو سڀ کان مالدار صوبو بڻجي ويو ۽ ان کي "ملڪن جي جنت" ۽ "هندستان جو اناج گهر" سڏيو ويو.<ref name="islamization"/> هتي جي رهواسين جو معيارِ زندگي دنيا جي بهترين معيارن مان هڪ هو، ڇاڪاڻ⁠تہ هي علائقو ڪپهه جي ڪپڙي (خاص طور ململ)، ريشم ۽ [[بنگلاديش ۾ ٻيڙيون ٺاهڻ جي صنعت|ٻيڙيون ٺاهڻ]] جو وڏو عالمي برآمد ڪندڙ ۽ پيدا ڪندڙ هو.<ref name="ray">{{cite book|first=Indrajit|last=Ray|year=2011|title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857)|url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA7|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-82552-1|access-date=30 May 2019}}</ref>{{rp|174}} 1700ع جي شروعات ۾ مغل سلطنت جي زوال کان پوءِ هي علائقو [[بنگال جا نواب|بنگال جي نوابن]] جي ماتحت هڪ نيم خودمختيار رياست بڻجي ويو، جنهن جو بنياد [[مرشد قلي خان]] 1717ع ۾ رکيو. === برطانوي نوآبادياتي دور === {{Main|بنگال پريزيڊنسي}} [[File:Bengal Presidency in British India with dependencies 1852.png|thumb|left|برطانوي هندستان ۾ بنگال پريزيڊنسي (سائي رنگ) ۽ ان جا تابع علائقا (سرمائي رنگ)]] 23 جون 1757ع تي [[سراج الدوله]] جي اڳواڻيءَ واري رياست کي [[ايسٽ انڊيا ڪمپني]] [[پلاسي جي جنگ]] ۾ شڪست ڏني. اها جنگ بنگال ۽ سڄي هندستاني برصغير تي [[برطانوي راڄ]] قائم ڪرڻ ۾ اهم ثابت ٿي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref> بنگال برطانيا جي [[صنعتي انقلاب]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو، پر ان جي قيمت وڏي پئماني تي سرمائي جي نيڪالي، صنعتڪشي جي زوال ۽ بنگالي ڪپڙي جي صنعت جي تباهيءَ جي صورت ۾ ادا ڪئي وئي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref><ref name="ray"/>{{rp|7–10}} 1770ع جي هولناڪ [[عظيم بنگال ڏڪار]] ۾ اندازاً هڪ ڪروڙ تائين ماڻهو فوت ٿيا،<ref>{{cite journal|last=Ghose|first=Ajit Kumar|title=Food Supply and Starvation: A Study of Famines with Reference to the Indian Sub-Continent|volume=34|number=2|pages=368–389|jstor=2662775|publisher=[[Oxford University Press]]|journal=[[Oxford Economic Papers]]|year=1982|doi=10.1093/oxfordjournals.oep.a041557 |pmid=11620403 }}</ref><ref>{{Cite book |last=Dyson |first=Tim |title=A population history of India: from the first modern people to the present day |date=2018 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-882905-8 |edition=1st |location=Oxford |pages=80–81}}</ref><ref name="Irschick2018">{{citation|last=Irschick|first=Eugene F.|author-link=Eugene F. Irschick|title=A History of the New India: Past and Present|url=https://books.google.com/books?id=wqiaDwAAQBAJ&pg=PA73|year=2018|publisher=Routledge|isbn=978-1-317-43617-1|pages=73–}}</ref> جيڪو بنگال پريزيڊنسي جي ڪل آباديءَ جي لڳ ڀڳ ٽئين حصي جي برابر هو.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=6iNuAAAAMAAJ|last=Peers|first=Douglas M.|year=2006|title=India under colonial rule: 1700–1885|publisher=Pearson Education|isbn=978-0-582-31738-3}}</ref>{{rp|47}} === پاڪستان جو حصو === {{Main|ڊومينين آف پاڪستان|اوڀر بنگال|اوڀر پاڪستان}} {{further|اولھ پاڪستان| بنگال جو ورهاڱو (1947)|انڊيا جو ورھاڱو }} لڳ ڀڳ ٻن صدين جي سڌي برطانوي حڪمراني کان پوءِ، جديد بنگلاديش جون سرحدون [[هندستان جي ورهاڱي]] دوران 15 آگسٽ 1947ع تي [[ريڊڪلف لائين]] تحت [[بنگال جي ورهاڱي (1947ع)|بنگال جي ورهاڱي]] سان مقرر ٿيون.<ref>{{cite journal|last=Chatterji|first=Joya|title=The Fashioning of a Frontier: The Radcliffe Line and Bengal's Border Landscape, 1947–52|volume=33|number=1|year=1999|pages=185–242|publisher=[[Cambridge University Press]]|journal=[[Modern Asian Studies]]|doi=10.1017/S0026749X99003066 |jstor=313155}}</ref> ان وقت هي علائقو [[اوڀر بنگال]] جي نالي سان نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جڏهن ته ٻيو حصو [[اولهه پاڪستان]] هو.<ref>{{cite book|chapter=PAKISTAN PERIOD, 1947–71|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/14.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=4|access-date=13 January 2025}}</ref> اوڀر ۽ اولهه پاڪستان جي وچ ۾ هڪ هزار ميلن کان وڌيڪ جاگرافيائي فاصلو هو، جيڪو بعد ۾ شديد معاشي اڻبرابريءَ جو بنيادي سبب بڻيو.<ref>{{cite journal|last=Sobhan|first=Rehman|title=The Problem of Regional Imbalance in the Economic Development of Pakistan|journal=[[Asian Survey]]|volume=2|number=5|year=1962|pages=31–37|doi=10.2307/3023445 |jstor=3023445}}</ref> [[خواجه ناظم الدين]] اوڀر بنگال جو پهريون وزيراعليٰ ٿيو ۽ [[فريڊرڪ چالمرز بورن]] ان جو گورنر مقرر ٿيو. 1949ع ۾ [[آل پاڪستان عوامي مسلم ليگ]] قائم ٿي. 1950ع ۾ [[اوڀر بنگال قانون ساز اسيمبلي]] زمينداري نظام ۽ مستقل بندوبست کي ختم ڪندي زرعي سڌارا نافذ ڪيا.<ref>[[#Baxter|Baxter]], p. 72</ref> 1953ع ۾ عوامي مسلم ليگ جو نالو تبديل ڪري وڌيڪ "سيڪيولر" [[عوامي ليگ]] رکيو ويو.<ref name="LewisSagar1992">{{cite book |author1=David S. Lewis |author2=Darren J. Sagar|title=Political Parties of Asia and the Pacific: A Reference Guide |url={{GBurl|id=S4uyAAAAIAAJ}}|year=1992|publisher=Longman|isbn=978-0-582-09811-4|page=36|access-date=30 July 2017}}</ref> {{مکيه|بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ}} ثقافتي، لساني، سياسي ۽ معاشي امتياز، 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]]، 1966ع جي [[ڇهن نڪتن واري تحريڪ]]، 1970ع جي چونڊن ۾ [[عوامي ليگ]] جي شاندار ڪاميابي ۽ پوءِ [[آپريشن سرچ لائيٽ]] جي فوجي ڪارروائيءَ، بنگلاديش جي آزاديءَ جي جدوجهد کي جنم ڏنو. 25 مارچ 1971ع تي پاڪستاني حڪومت طرفان فوجي آپريشن شروع ڪيو ويو.<ref>{{cite journal|last=Bose|first=Sarmila|title=Anatomy of Violence: Analysis of Civil War in East Pakistan in 1971|journal=[[Economic and Political Weekly]]|volume=40|number=41|year=2005|pages=4463–4471|jstor=4417267}}</ref> 26 مارچ 1971ع تي پاڪستاني فوج پاران [[شيخ مجيب الرحمان]] جي گرفتاري کان پوءِ، آزادي پسند اڳواڻ ميجر [[ضياءُ الرحمان]] مجيب جي طرفان بنگلاديش جي آزاديءَ جو اعلان نشر ڪيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/zias-declaration-19001 | title=Zia's declaration |work=The Daily Star |date=7 April 2014 }}</ref> ان کان پوءِ نَو مهينن تي مشتمل خوني [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] شروع ٿي، جنهن دوران نسلي بنگالين جي خلاف [[بنگلاديش نسل ڪشي]] به ٿي.<ref>{{cite journal|last=Saikia|first=Yasmin|title=Beyond the Archive of Silence: Narratives of Violence of the 1971 Liberation War of Bangladesh|journal=[[History Workshop Journal]]|number=58|year=2004|volume=58 |pages=275–287|doi=10.1093/hwj/58.1.275 |jstor=25472765}}</ref> آخرڪار 16 ڊسمبر 1971ع تي [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ وارو معاهدو|پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ]] کان پوءِ بنگلاديش هڪ خودمختيار ۽ آزاد رياست طور وجود ۾ آيو. === آزاد بنگلاديش === [[بنگلاديش جو آئين]] 4 نومبر 1972ع تي نافذ ڪيو ويو.<ref>{{cite web|last1=Chakma|first1=Parbon|last2=Saumik|first2=Rafid Azad|url=https://www.thedailystar.net/law-our-rights/news/50-years-bangladesh-constitution-nutshell-3160281|title=50 Years of Bangladesh Constitution In a nutshell|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 November 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ، مجيب جي اڳواڻيءَ واري حڪومت وڏي پيماني تي ڪرپشن ۽ بدانتظامي ۾ ملوث ٿي، جنهن سبب سڄي ملڪ ۾ لاقانونيت ۽ معاشي تباهي پيدا ٿي. [[بڪسال|هڪ پارٽي سوشلزم]] قائم ڪرڻ جون ڪوششون ۽ [[1974ع بنگلاديش ڏڪار|1974ع جو وڏو ڏڪار]] مجيب جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي کان پوءِ 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] جو سبب بڻيا.<ref>{{cite book|chapter=Fall of the Bangabandhu, 1972–75|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/19.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|131}} ان کان پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن عوامي نظم بحال ڪيو، زراعت کي صنعتي بنيادن تي آندو، [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] قائم ڪئي ۽ [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم]] جي قيام جي شروعات ڪئي.<ref>{{cite book|chapter=The Zia Regime and Its Aftermath, 1977–82|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/21.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> ضياءُ الرحمان 1 سيپٽمبر 1978ع تي [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite news |title=BNP vows to continue movement |url=https://www.thedailystar.net/news/politics/bnp-vows-continue-movement-for-democracy-restore-1627522 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |agency=[[United News of Bangladesh|UNB]] |date=1 September 2018 |access-date=3 June 2026}}</ref> 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|رحمان جي قتل]] کان پوءِ ايندڙ ڏهاڪو [[حسين محمد ارشاد]] جي ماتحت [[فوجي آمريت]] جو دور رهيو، جنهن ۾ بنيادي ڍانچي جي ترقي، [[اختيارن جي منتقلي]] جون سڌارا، قومي ملڪيت ۾ آيل صنعتن جي نجڪاري ۽ 1988ع ۾ اسلام کي [[رياستي مذهب]] قرار ڏيڻ شامل هئا.<ref>{{cite book|chapter=THE ERSHAD PERIOD: Achieving Stability, 1982–83|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/90.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Emerging Opposition, 1983–86|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/91.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=https://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Relaxation of Martial Law, 1986–87|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/92.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=More Opposition Pressure|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/93.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|بحالي]] کان پوءِ [[پارلياماني جمهوريت]] [[1991ع بنگلاديشي عام چونڊون|1991ع]] ۾ واپس آئي، ۽ اقتدار بي اين پي جي [[خالده ضياءُ]] ۽ عوامي ليگ جي [[شيخ حسينا]] جي وچ ۾ مٽاسٽا ٿيندو رهيو. هن دور کي [[بيگمن جي جنگ]] سڏيو ويو، جنهن 2024ع تائين 34 سالن لاءِ بنگلاديش جي سياست ۽ تاريخ کي شڪل ڏني.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-42999503|title=Bangladesh grows tired of the Battling Begums|last=Rowlatt|first=Justin|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=11 February 2018|access-date =13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|130}} [[2008ع بنگلاديشي عام چونڊون|2008ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ عوامي ليگ ٻيهر اقتدار ۾ آئي.<ref>{{cite web|url=https://www.voanews.com/a/a-13-2008-12-30-voa9/401556.html|title=Bangladesh's Sheikh Hasina Wins Landslide Election|date=1 November 2009|access-date=14 February 2025|publisher=[[Voice of America]]|last=Herman|first=Steve}}</ref> [[شيخ حسينا]] جي اڳواڻيءَ هيٺ ملڪ معاشي ترقي ڏٺي، پر ساڳئي وقت [[جمهوري پٺتي هٽڻ]]، وڌندڙ [[آمريت پسندي]]، وڏي پيماني تي [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]] ۽ وسيع [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جون ڀڃڪڙيون]] پڻ ڏٺيون.<ref>{{cite web|last1=Ethirajan|first1=Anbarasan|last2=Wong|first2=Tessa|title=Sheikh Hasina: The pro-democracy icon who became an autocrat|url=https://www.bbc.com/news/articles/cg3ee303yxpo|date=6 August 2024|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|access-date=15 January 2025}}</ref> مختلف رپورٽن موجب حسينا ۽ عوامي ليگ حڪومت، ڀارت سان سهڪار جي مدد سان، [[2009ع بنگلاديش رائفلز بغاوت]] منظم ڪئي ته جيئن اهڙن قابل فوجي آفيسرن کي ماريو وڃي، جن کي حسينا پنهنجي اقتدار لاءِ خطرو سمجهندي هئي؛ ان سان [[بنگلاديش فوج]] غير مستحڪم ٿي ۽ عملي طور هڪ پارٽي حڪمراني مضبوط ٿي.<ref>{{cite news |last1=Reporter |first1=Staff |title='Hasina, AL leaders behind BDR mutiny' |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/crime-justice/news/hasina-al-leaders-behind-bdr-mutiny-4047691 |access-date=1 December 2025 |work=The Daily Star |date=1 December 2025 |language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Did India benefit from BDR mutiny? What the probe commission says|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/did-india-benefit-bdr-mutiny-what-probe-commission-says-1299101|website=The Business Standard|date=2025-12-01|access-date=2025-12-01|language=en}}</ref> حسينا [[2014ع بنگلاديشي عام چونڊون|2014ع]]، [[2018ع بنگلاديشي عام چونڊون|2018ع]] ۽ [[2024ع بنگلاديشي عام چونڊون|2024ع جي عام چونڊن]] ۾ لڳاتار ٻيو، ٽيون ۽ چوٿون مدو کٽيو؛ اهي سڀئي چونڊون جعلي هيون ۽ نه [[آزاد ۽ منصفاڻي چونڊ|آزاد نه منصفاڻي]].<ref>{{cite web|url=https://edition.cnn.com/2014/01/06/world/asia/bangladesh-elections/index.html|title=Bangladesh ruling party wins elections marred by boycott, violence|date=6 January 2014|access-date=14 February 2025|publisher=[[CNN]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-46718393|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins landslide in disputed vote|date=31 December 2018|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-67889387|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins fourth term in controversial vote|date=8 January 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|last1=Anbarasan|first1=Ethirajan|last2=Ng|first2=Kelly}}</ref> آمرانه حڪومت خلاف [[جولاءِ بغاوت]] کان پوءِ، حسينا کي [[عدم تعاون تحريڪ (2024ع)|استعيفا ڏيڻ ۽ ڀارت ڀڄڻ]] تي مجبور ڪيو ويو، جيڪو [[جولاءِ 36|5 آگسٽ 2024ع]] تي ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2024/8/5/bangladeshs-sheikh-hasina-forced-to-resign-what-happened-and-whats-next|title=Bangladesh's Sheikh Hasina forced to resign: What happened and what's next?|date=5 August 2024|access-date=14 February 2025|publisher=[[Al Jazeera]]}}</ref> آگسٽ 2024ع ۾ هڪ عبوري حڪومت قائم ٿي، جنهن ۾ نوبل انعام يافته [[محمد يونس]] کي [[بنگلاديش جو چيف ايڊوائيزر|چيف ايڊوائيزر]] بڻايو ويو.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/clyg7we8xvno|title=Yunus sworn in as interim Bangladesh leader|last1=Hussain|first1=Samira|last2=Drury|first2=Flora|date=8 August 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref> [[2026ع بنگلاديشي عام چونڊون|2026ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (بي اين پي) ٻيهر اقتدار ۾ آئي ۽ چيئرمين [[طارق رحمان]] 17 فيبروري 2026ع تي بنگلاديش جي وزيراعظم طور حلف کنيو. [[بنگلاديش جماعت اسلامي]] مکيه مخالف ڌر بڻجي وئي.<ref>{{cite web |title=From a marginal force to opposition party: The rise of Bangladesh Jamaat-e-Islami |url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/marginal-force-opposition-party-rise-bangladesh-jamaat-e-islami-1361786 |website=The Business Standard |access-date=19 February 2026}}</ref> 1990ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان، [[آزاد منڊي]] جي پاليسين ۽ [[معاشي آزادڪاري]] جي قدمن سبب، بنگلاديش اهم معاشي واڌ حاصل ڪئي آهي. اهو دنيا جي [[حقيقي جي ڊي پي واڌ جي شرح موجب ملڪن جي فهرست|تيز ترين وڌندڙ معيشتن]] مان هڪ طور اڀريو، جنهن جي پٺيان ان جي وڏي [[بنگلاديش ۾ ڪپڙي جي صنعت|ڪپڙي جي صنعت]] آهي، جيڪا دنيا ۾ ٻئي نمبر تي وڏي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Bashar|first1=Omar K. M. R.|last2=Khan|first2=Habibullah|title=Liberalisation and Growth in Bangladesh: An Empirical Investigation|volume=32|number=1|date=March 2009|pages=61–76|jstor=40795710|journal=The Bangladesh Development Studies|publisher=[[Bangladesh Institute of Development Studies]] (BIDS) |doi=10.57138/XTYK4544 }}</ref> اهو [[نامياري جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] طور اڀريو آهي، ۽ 2018ع کان پاڙيسري ڀارت جي نامياري في ماڻهو جي ڊي پي کان اڳتي نڪري ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/bangladesh/bangladesh-ranked-41st-largest-economy-in-2019-all-over-the-world-study-1684078|title=Bangladesh 2nd largest economy in South Asia|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 January 2019|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://foreignpolicy.com/2020/10/20/india-falls-behind-bangladesh-gdp/|title=Angst and Denial in India as It's Now Officially Poorer Than Bangladesh|last=Babones|first=Salvatore|date=20 October 2020|access-date=13 January 2025|work=[[Foreign Policy]]}}</ref> بنگلاديش پنهنجي [[بنگلاديش ۾ غربت|غربت جي شرح]] گهٽائڻ ۾ نمايان ڪاميابيون حاصل ڪيون آهن، جيڪا 1971ع ۾ 80 سيڪڙو هئي،<ref>{{cite web|url=https://cri.org.bd/2021/03/26/what-milestones-have-bangladesh-crossed-in-50-years/|title=What milestones have Bangladesh crossed in 50 years|date=26 March 2021|access-date=1 October 2022}}</ref> 1991ع ۾ 44.2 سيڪڙو ٿي،<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/results/2018/11/15/bangladesh-reducing-poverty-and-sharing-prosperity|title=Bangladesh: Reducing Poverty and Sharing Prosperity|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022}}</ref> ۽ 2022ع ۾ 18.7 سيڪڙو تائين گهٽجي وئي.<ref>{{cite news|url=https://pip.worldbank.org/country-profiles/BGD|title=Country Profile – Poverty and Inequality Platform|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 January 2025}}</ref> 21هين صديءَ دوران ان جي [[انساني ترقياتي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقياتي اشاري]] جي واڌ رڳو چين کان گهٽ رهي.<ref>{{cite web|url=https://bangladesh.un.org/en/256074-new-directions-human-development-bangladesh|title=New directions for human development in Bangladesh|date=17 December 2023|access-date=12 February 2025|publisher=United Nations}}</ref> [[سبز منتقلي]] جي حصي طور، بنگلاديش جو صنعتي شعبو [[سبز ڪارخانو|سبز ڪارخانا]] ٺاهڻ ۾ اڳواڻ طور اڀريو آهي، ۽ ملڪ وٽ دنيا ۾ تصديق ٿيل سبز ڪارخانن جو سڀ کان وڏو تعداد آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/green-rmg-factories-how-bangladesh-became-global-champion-939426|title=Green RMG factories: How Bangladesh became a global champion|last=Uddin|first=Jasim|date=12 September 2024|access-date=13 January 2025|work=[[Business Standard]]}}</ref> ان 2017ع کان [[روهنگيا نسل ڪشي]] کان ڀڄندڙ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|هڪ ملين کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن]] کي به پناهه ڏني آهي، جنهن ان جي وسيلن تي دٻاءُ وڌو ۽ ان جي انساني همدردي واري عزم کي نمايان ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unrefugees.org/news/rohingya-refugee-crisis-explained/|title=Rohingya Refugee Crisis Explained|date=22 August 2024|work=[[United Nations Commission on Human Rights]] (UNCHR)|access-date=13 January 2025}}</ref> == جاگرافي == {{Main|بنگلاديش جي جاگرافي}} [[File:Map of Bangladesh-en.svg|thumb|بنگلاديش جو طبعي نقشو]] بنگلاديش [[بنگال جي نار]] تي [[ڏکڻ ايشيا]] ۾ واقع آهي. اهو لڳ ڀڳ مڪمل طور پاڙيسري [[ڀارت]] سان گهيريل آهي، ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ان جي هڪ ننڍڙي سرحد آهي، جيتوڻيڪ اهو [[نيپال]]، [[ڀوٽان]] ۽ چين جي تمام ويجهو واقع آهي. ملڪ کي ٽن علائقن ۾ ورهايو ويندو آهي. ملڪ جو گهڻو حصو زرخيز [[گنگا ڊيلٽا]] تي مشتمل آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو دريائي ڊيلٽا آهي.<ref>{{cite web |author1=Aditi Rajagopal|title=How the World's Largest Delta Might Slowly Go Under Water |url=https://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|website=Discovery|date=8 February 2020|access-date=9 March 2020|archive-date=8 February 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200208052815/http://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|url-status=live}}</ref> ملڪ جا اتر اولهه ۽ وچ وارا حصا [[مدهوپور ٽريڪٽ|مدهوپور]] ۽ [[بارند ٽريڪٽ|بارند]] پليٽون سان ٺهيل آهن. اتر اوڀر ۽ ڏکڻ اوڀر وارا علائقا [[سدا بهار]] جبلن جي سلسلن جو گهر آهن. گنگا ڊيلٽا گنگا، جنهن جو مقامي نالو [[پدما درياهه|پدما]] يا ''پوددا'' آهي، [[برهمپتر درياهه|برهمپتر]]، جنهن کي [[جمنا درياهه (بنگلاديش)|جمنا]] يا ''جومونا'' به چيو وڃي ٿو، ۽ [[ميگھنا درياهه|ميگھنا]] درياهن ۽ انهن جي معاون درياهن جي ميلاپ سان ٺهندو آهي. گنگا، جمنا سان ملي ٿي، جيڪا برهمپتر جو مکيه وهڪرو آهي، ۽ پوءِ ميگھنا سان ملي آخرڪار [[بنگال جي نار]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿي. بنگلاديش کي "دريائن جي ڌرتي" چيو ويندو آهي،<ref>{{cite web |title=No Place Like Home – BANGLADESH: LAND OF RIVERS |url=https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |work=Environmental Justice Foundation |access-date=10 March 2020 |archive-date=30 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200930051647/https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |url-status=live }}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ هتي 57 کان وڌيڪ [[سرحد پار درياهه]] آهن، جيڪي ڪنهن به قومي رياست لاءِ سڀ کان وڌيڪ آهن. پاڻيءَ جا معاملا سياسي طور پيچيده آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بنگلاديش ڀارت کان هيٺاهين وهڪري ۾ واقع آهي.<ref>{{cite book |last=Suvedī |first=Sūryaprasāda |title=International watercourses law for the 21st century |publisher=[[Ashgate Publishing]] |year=2005 |pages=154–166 |isbn=978-0-7546-4527-6}}</ref> بنگلاديش گهڻو ڪري زرخيز ۽ هموار ميداني زمين تي مشتمل آهي. ان جو گهڻو حصو سمنڊ جي سطح کان {{convert|12|m|ft|abbr=on}} کان گهٽ اوچائي تي آهي، ۽ اندازو آهي ته جيڪڏهن سمنڊ جي سطح {{convert|1|m|ft|abbr=on}} وڌي وڃي ته ملڪ جي لڳ ڀڳ 10 سيڪڙو زمين ٻڏي ويندي.<ref name="ali">{{cite journal |last=Ali |first=A. |title=Vulnerability of Bangladesh to climate change and sea level rise through tropical cyclones and storm surges |journal=Water, Air, & Soil Pollution |volume=92 |issue=1–2 |pages=171–179 |year=1996 |bibcode=1996WASP...92..171A |doi=10.1007/BF00175563 }}</ref> ملڪ جو 12 سيڪڙو حصو جابلو نظامن سان ڍڪيل آهي. ملڪ جون [[هاور]] آبي زمينون عالمي ماحولياتي سائنس لاءِ اهميت رکن ٿيون. [[بنگلاديش جي جبلن جي فهرست|بنگلاديش جو سڀ کان اوچو هنڌ]] [[سڪا هافونگ]] آهي، جيڪو ميانمار جي سرحد ڀرسان واقع آهي، ۽ ان جي اوچائي {{convert|1064|m|ft|abbr=on}} آهي.<ref name=CIA/> اڳ ۾ [[ڪيوڪراڊونگ]] يا [[تازنگ ڊونگ]] کي سڀ کان اوچو هنڌ سمجهيو ويندو هو. بنگلاديش ۾ [[ٻيلن جو ڍڪ]] ڪل زميني ايراضيءَ جو لڳ ڀڳ 14 سيڪڙو آهي، جيڪو 2020ع ۾ 1,883,400 هيڪٽرن (ha) ٻيلن جي برابر هو، جڏهن ته 1990ع ۾ اهو 1,920,330 هيڪٽر (ha) هو. 2020ع ۾ قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن 1,725,330 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو، جڏهن ته پوکيل ٻيلن 158,070 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو. قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن مان 0 سيڪڙو کي [[ابتدائي ٻيلو]] قرار ڏنو ويو، يعني اهڙو ٻيلو جيڪو مقامي وڻن جي قسمن تي مشتمل هجي ۽ جتي انساني سرگرميءَ جا واضح نشان نه هجن، ۽ لڳ ڀڳ 33 سيڪڙو ٻيلن وارو علائقو محفوظ علائقن اندر مليو. 2015ع لاءِ، ٻيلن جي 100 سيڪڙو ايراضي [[رياستي ملڪيت|عوامي ملڪيت]] هيٺ ڄاڻائي وئي.<ref>{{Cite book |url=https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |title=Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194 |publisher=Food and Agriculture Organization of the United Nations |year=2023 |archive-date=11 September 2024 |access-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240911122341/https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Global Forest Resources Assessment 2020, Bangladesh |url=https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview |website=Food Agriculture Organization of the United Nations |access-date=19 September 2024 |archive-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240919133606/https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview/ |url-status=live }}</ref> === آبهوا === [[File:Aerosol pollution over Northern India, Bangladesh, and Bay of Bengal.jpg|thumb|خلا مان ورتل تصوير، جنهن ۾ بنگلاديش مٿان آلودگي ڏيکاريل آهي]] [[سرطان جو مدار]] بنگلاديش مان گذري ٿو، تنهنڪري بنگلاديش جي آبهوا گرم خطي واري آهي؛ آڪٽوبر کان مارچ تائين هلڪو سيارو ۽ مارچ کان جون تائين گرم ۽ گهم وارو اونهارو هوندو آهي. ملڪ ۾ ڪڏهن به هوائي گرمي پد {{convert|0|°C}} کان هيٺ رڪارڊ نه ٿيو آهي؛ سڀ کان گهٽ رڪارڊ ٿيل گرمي پد {{convert|1.1|°C}} هو، جيڪو اتر اولهه واري شهر [[ديناجپور]] ۾ 3 فيبروري 1905ع تي رڪارڊ ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://kantaji.com/dinajpurmap.html |title=Map of Dinajpur |website=kantaji.com |archive-url=https://web.archive.org/web/20110713134542/http://kantaji.com/dinajpurmap.html |archive-date=13 July 2011 |access-date=17 April 2015}}</ref> گرم ۽ گهم واري [[چوماسي]] موسم جون کان آڪٽوبر تائين جاري رهي ٿي ۽ ملڪ جي اڪثر برسات جو سبب بڻجي ٿي. قدرتي آفتون، جهڙوڪ [[بنگلاديش ۾ ٻوڏون|ٻوڏون]]، [[اڀرندي طوفان]]، [[ٽورنيڊو]] ۽ [[مدي لهرون]] لڳ ڀڳ هر سال اچن ٿيون،<ref name="NatDis">{{cite book |last=Alexander |first=David E. |title= Natural Disasters |chapter-url= {{GBurl|id=gWHsuGTcF34C|p=532}}|year= 1999|publisher=Kluwer Academic Publishers |isbn=978-0-412-04751-0 |page=532 |chapter=The Third World |orig-date=1993}}</ref> جن سان گڏ [[ٻيلن جي ڪٽائي]]، [[مٽيءَ جي زوال ۽ خرابي]] ۽ [[ڪٽاءُ]] جا اثر پڻ شامل ٿين ٿا. 1970ع ۽ 1991ع وارا [[بنگلاديش جي اڀرندي طوفانن جي فهرست|طوفان]] خاص طور تباهه ڪندڙ هئا؛ [[1991ع بنگلاديش طوفان|پوئين طوفان]] ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا.<ref>"[https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html Beset by Bay's Killer Storms, Bangladesh Prepares and Hopes] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240902065034/https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html |date=2 September 2024 }} ". ''Los Angeles Times''. 27 February 2005</ref> سيپٽمبر 1998ع ۾ بنگلاديش جديد تاريخ جي [[1998ع بنگلاديش ٻوڏون|سڀ کان شديد ٻوڏ]] کي ڏٺو، جنهن کان پوءِ ملڪ جا ٻه ٽهائي حصا پاڻيءَ هيٺ اچي ويا، ۽ 1,000 ماڻهو فوت ٿيا.<ref name="EWG">{{cite book |last=Haggett |first=Peter |title=Encyclopedia of World Geography |chapter-url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |publisher=Marshall Cavendish |year=2002 |isbn=978-0-7614-7308-4 |oclc=46578454 |pages=2, 634 |chapter=The Indian Subcontinent |orig-date=2002 |access-date=25 July 2023 |archive-date=28 March 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182107/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |url-status=live }}</ref> آفتن جي خطري ۾ گهٽتائي لاءِ مختلف بين الاقوامي ۽ قومي قدمن جي نتيجي ۾، ٻوڏن ۽ طوفانن سبب انساني جاني نقصان ۽ معاشي نقصان سالن سان گهٽيا آهن.<ref>{{cite news |last=Raju |first=M. N. A. |title=Disaster Preparedness for Sustainable Development in Bangladesh |url=https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10 |work=Daily Sun |date=10 March 2018 |access-date=26 September 2019 |archive-date=24 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210724074442/https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10}}</ref> [[2007ع ڏکڻ ايشيائي ٻوڏون]] ملڪ جي ڪيترن علائقن کي تباهه ڪري ويون، پنج ملين ماڻهن کي بي گهر ڪيو ۽ لڳ ڀڳ 500 ماڻهو مارجي ويا.<ref>{{cite news |title=Bangladesh flood death toll nears 500, thousands ill |url=http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |agency=[[Reuters]] |date=15 August 2007 |access-date=15 August 2007 |archive-date=5 February 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080205073714/http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |url-status=live }}</ref> [[File:Flooding after 1991 cyclone.jpg|thumb|[[1991ع بنگلاديش طوفان]] کان پوءِ ٻوڏ، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا]] ==== موسمي تبديلي ==== بنگلاديش کي انهن ملڪن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو، جيڪي [[موسمي تبديليءَ جي نازڪ پذيري|موسمي تبديليءَ لاءِ سڀ کان وڌيڪ نازڪ]] آهن.<ref>{{Cite journal |last1=Kulp |first1=Scott A. |last2=Strauss |first2=Benjamin H.|date=29 October 2019|title=New elevation data triple estimates of global vulnerability to sea-level rise and coastal flooding|journal=Nature Communications |volume=10 |issue=1 |page=4844 |bibcode=2019NatCo..10.4844K |doi=10.1038/s41467-019-12808-z |pmc=6820795 |pmid=31664024}}</ref><ref>{{cite web |date=29 October 2019|title=Report: Flooded Future: Global vulnerability to sea level rise worse than previously understood |url=https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood|access-date=3 November 2019|website=climatecentral.org|archive-date=2 November 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191102025006/https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood}}</ref> هڪ صديءَ دوران 508 طوفانن بنگال جي نار واري علائقي کي متاثر ڪيو آهي، جن مان 17 سيڪڙو بابت خيال ڪيو وڃي ٿو ته اهي بنگلاديش جي زمين تي پهتا.<ref>{{Cite book|last=Chaturvedi|first=Sanjay|url=https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67|title=Climate Change and the Bay of Bengal|date=29 April 2016|publisher=Flipside Digital Content Company Inc.|isbn=978-981-4762-01-4|access-date=25 July 2023|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182105/https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67#v=onepage&q&f=false|url-status=live}}</ref> وڌندڙ برساتن، سمنڊ جي سطح ۾ اضافي ۽ اڀرندي طوفانن مان پيدا ٿيندڙ [[قدرتي خطرا]] موسمي تبديليءَ سان وڌڻ جا امڪان آهن، ۽ اهي هر هڪ زراعت، پاڻي ۽ خوراڪ جي سلامتي، انساني صحت ۽ رهائش تي سنگين اثر ڇڏيندا.<ref>{{cite book |url=http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|title=Bangladesh Climate Change Strategy and Action Plan, 2008 |publisher=Ministry of Environment and Forests Government of the People's Republic of Bangladesh|year=2008|isbn=978-984-8574-25-6|archive-url=https://web.archive.org/web/20091007060017/http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|archive-date=7 October 2009}}</ref> اندازو آهي ته 2050ع تائين سمنڊ جي سطح ۾ ٽي فوٽ اضافو لڳ ڀڳ 20 سيڪڙو زمين کي ٻوڙي ڇڏيندو ۽ 30 ملين کان وڌيڪ ماڻهن کي بي گهر ڪندو.<ref>{{cite web |last=Glennon |first=Robert|title=The Unfolding Tragedy of Climate Change in Bangladesh |url=https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171201040750/https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|archive-date=1 December 2017|access-date=23 November 2017}}</ref> بنگلاديش ۾ [[سمنڊ جي سطح ۾ اضافو]] واري خطري کي منهن ڏيڻ لاءِ [[بنگلاديش ڊيلٽا پلان 2100]] شروع ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100 |title=Bangladesh Delta Plan 2100|publisher=The Dutch water sector|access-date=24 September 2019|date=20 May 2019|archive-date=13 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230513135800/https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Bangladesh Delta Plan (BDP) 2100}}</ref> === حياتياتي گوناگوني === [[File:Bengal Tiger gets down in a shallow canal in Sundarban.jpg|thumb|[[بنگال ٽائيگر]]، قومي جانور، سندربن ۾]] بنگلاديش [[انڊوملايائي علائقو]] ۾ واقع آهي، ۽ اهو چئن خشڪي وارن ماحولياتي علائقن ۾ اچي ٿو: [[هيٺين گنگا ميدانن جا نم پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، [[ميزورام–منيپور–ڪاچن مينهن وارا ٻيلا]]، [[سندربن تازو پاڻي دلدلي ٻيلا]]، ۽ [[سندربن مينگروو]].<ref name="DinersteinOlson2017">{{cite journal |last1=Dinerstein |first1=Eric |last2=Olson |first2=David |last3=Joshi |first3=Anup |last4=Vynne |first4=Carly |last5=Burgess |first5=Neil D. |last6=Wikramanayake |first6=Eric |last7=Hahn |first7=Nathan |last8=Palminteri |first8=Suzanne |last9=Hedao |first9=Prashant |last10=Noss |first10=Reed |last11=Hansen |first11=Matt |last12=Locke |first12=Harvey |last13=Ellis |first13=Erle C |last14=Jones |first14=Benjamin |last15=Barber |first15=Charles Victor |last16=Hayes |first16=Randy |last17=Kormos |first17=Cyril |last18=Martin |first18=Vance |last19=Crist |first19=Eileen |last20=Sechrest |first20=Wes |last21=Price |first21=Lori |last22=Baillie |first22=Jonathan E. M. |last23=Weeden |first23=Don |last24=Suckling |first24=Kierán |last25=Davis |first25=Crystal |last26=Sizer |first26=Nigel |last27=Moore |first27=Rebecca |last28=Thau |first28=David |last29=Birch |first29=Tanya |last30=Potapov |first30=Peter |last31=Turubanova |first31=Svetlana |last32=Tyukavina |first32=Alexandra |last33=de Souza |first33=Nadia |last34=Pintea |first34=Lilian |last35=Brito |first35=José C. |last36=Llewellyn |first36=Othman A. |last37=Miller |first37=Anthony G. |last38=Patzelt |first38=Annette |last39=Ghazanfar |first39=Shahina A. |last40=Timberlake |first40=Jonathan |last41=Klöser |first41=Heinz |last42=Shennan-Farpón |first42=Yara |last43=Kindt |first43=Roeland |last44=Lillesø |first44=Jens-Peter Barnekow |last45=van Breugel |first45=Paulo |last46=Graudal |first46=Lars |last47=Voge |first47=Maianna |last48=Al-Shammari |first48=Khalaf F. |last49=Saleem |first49=Muhammad|title=An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm |journal=BioScience|volume=67|issue=6|year=2017|pages=534–545 |doi=10.1093/biosci/bix014 |pmid=28608869 |pmc=5451287}}</ref> ان جي ماحوليات ۾ ڊگهو سامونڊي ڪنارو، گهڻا [[بنگلاديش جي درياهن جي فهرست|درياهه ۽ معاون درياهه]]، ڍنڍون، [[آبي زمين]]ون، سدا بهار ٻيلا، نيم سدا بهار ٻيلا، جابلو ٻيلا، نم [[پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، تازو پاڻي دلدلي ٻيلا ۽ ڊگهي گاهه واري هموار زمين شامل آهن. بنگلاديش جو ميدان پنهنجي زرخيز [[دريائي لَٽَ]] واري مٽيءَ لاءِ مشهور آهي، جيڪا وسيع پوک کي سهارو ڏئي ٿي. ملڪ ۾ سرسبز ٻوٽن جو غلبو آهي، ۽ ڳوٺ اڪثر [[آم]]، [[ڪٺل]]، [[بانس]]، [[ڇاليا]]، [[ناريل]] ۽ [[کجور]] جي باغن ۾ لڪل هوندا آهن.<ref name="global.britannica.com">[http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life Bangladesh | history – geography :: Plant and animal life] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140203195926/http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life|date=3 February 2014}}. ''Encyclopædia Britannica''.</ref> ملڪ ۾ ٻوٽن جي زندگيءَ جون 6000 تائين جنسون آهن، جن ۾ 5000 گلدار ٻوٽا شامل آهن.<ref>{{cite web |url=http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna|title=Flora and Fauna – Bangladesh high commission in India |website=Bangladesh High Commission, New Delhi |archive-url=https://web.archive.org/web/20130820012655/http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna |archive-date=20 August 2013}}</ref> آبي ذخيرن ۽ آبي زمينن جا نظام ڪيترن آبي ٻوٽن لاءِ رهائشگاهه فراهم ڪن ٿا. [[نيمفياسي|واٽر للي]] ۽ [[ڪنول]] چوماسي موسم ۾ نمايان طور وڌن ٿا. ملڪ ۾ [[بنگلاديش جي محفوظ علائقن جي فهرست|60 جهنگلي جيوت پناهه گاهون]] آهن.<ref>{{cite web |year=2026|title=Protected Area Profile for Bangladesh from the World Database of Protected Areas|url=https://www.protectedplanet.net/country/BGD|access-date=22 February 2026|website=[[World Database on Protected Areas]]}}</ref> بنگلاديش [[سندربن]] جي گهڻي حصي جو گهر آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي، ۽ ڏکڻ اولهه واري ساحلي علائقي ۾ {{convert|6000|km2}} ايراضيءَ تي پکڙيل آهي. اهو ٽن محفوظ پناهه گاهن ۾ ورهايل آهي: [[سندربن ڏکڻ جهنگلي جيوت پناهه گاهه|ڏکڻ]]، [[سندربن اوڀر جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اوڀر]]، ۽ [[سندربن اولهه جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اولهه]] علائقا. هي ٻيلو يونيسڪو عالمي ورثي واري ماڳ آهي.<ref>{{Cite web |title=The Sundarbans |url=https://whc.unesco.org/en/list/798/ |access-date=2026-02-21 |website=[[UNESCO]] |language=en}}</ref> اتر اوڀر وارو سليٽ علائقو هاور آبي زمينن جو گهر آهي، جيڪو هڪ منفرد ماحولياتي نظام آهي. ان ۾ [[اڀرندي ۽ نيم اڀرندي مخروطي ٻيلا]]، هڪ [[تازو پاڻي دلدلي ٻيلو]]، ۽ گڏيل پن ڇڻڻ وارا ٻيلا پڻ شامل آهن. ڏکڻ اوڀر وارو چٽاگانگ علائقو سدا بهار ۽ نيم سدا بهار جابلو جهنگلن تي مشتمل آهي. وچ بنگلاديش ۾ ميداني سال ٻيلو شامل آهي، جيڪو غازيپور، [[ٽنگائل]] ۽ [[ميمڻ سنگهه]] ضلعن سان گڏ پکڙيل آهي.<ref>{{Cite journal|last=Rahman |first=Mohammed Mahabubur |last2=Rahman |first2=Md. Motiur |last3=Guogang |first3=Zhang |last4=Islam |first4=Kazi Shakila |date=1 March 2010 |title=A Review of the Present Threats to Tropical Moist Deciduous Sal (Shorea Robusta) Forest Ecosystem of Central Bangladesh |url=https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/194008291000300108 |access-date=2026-02-21 |website=[[Sage Journals]] |language=en |doi=10.1177/194008291000300108}}</ref> [[سينٽ مارٽن ٻيٽ]] ملڪ جو واحد [[مرجاني ريف]] آهي.<ref>{{Cite web |last=Kuddus |first=Abdul |date=2025-03-03 |title=Is St Martin's actually a 'coral island', what do researchers say? |url=https://en.prothomalo.com/environment/9rpuv1x2ra |access-date=2026-02-21 |website=[[Prothom Alo]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي ٻيلن، دلدلن، وڻڪار وارن علائقن ۽ جبلن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهنگلي جيوت|جهنگلي جيوت]] گهڻي مقدار ۾ موجود آهي.<ref name="global.britannica.com"/> جانورن جي وڏي اڪثريت {{convert|150000|km2}} جي رهائشگاهه اندر رهي ٿي.<ref>{{cite news |author1=Soraya Auer |author2=Anika Hossain |date=7 July 2012 |title=Lost Wards of the State |url=http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm|work=The Daily Star|access-date=14 February 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150214120509/http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm |archive-date=14 February 2015 |url-status=live}}</ref> [[بنگال ٽائيگر]]، [[بادلدار چيتو]]، [[کاري پاڻيءَ جو مگرمڇ]]، [[ڪارو پينٿر]] ۽ [[مڇي خور ٻلي]] سندربن جا اهم شڪاري جانور آهن.<ref>{{cite book|author=Peter Haggett|title=Encyclopedia of World Geography|url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|year=2001|publisher=Marshall Cavendish|isbn=978-0-7614-7289-6|page=2620|access-date=20 January 2017|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182110/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|url-status=live}}</ref> اتر ۽ اوڀر بنگلاديش [[ايشيائي هاٿي]]، [[هولاڪ گبن]]، [[ايشيائي ڪارو رڇ]] ۽ [[اورينٽل پائڊ هورن بل]] جو گهر آهي.<ref name="bearprojectbd.weebly.com">{{cite web |url=http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|title=Bears in Bangladesh|website=Bangladesh Bear Project|access-date=14 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150214061240/http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|archive-date=14 February 2015|url-status=live}}</ref> [[چيتل]] هرڻ ڏکڻ اولهه وارن وڻڪار وارن علائقن ۾ وڏي پيماني تي ڏسڻ ۾ اچن ٿا. ٻين جانورن ۾ [[ڪاري وڏي گلھري]]، [[ٽوپي دار لنگور]]، [[بنگال لومڙي]]، [[سامبر هرڻ]]، [[جهنگلي ٻلي]]، [[ڪنگ ڪوبرا]]، [[جهنگلي سوئر]]، [[نيولا]]، [[پينگولين]]، [[پائٿن (نسل)|پائٿن]] ۽ [[ايشيائي واٽر مانيٽر|واٽر مانيٽر]] شامل آهن. بنگلاديش ۾ [[ايراواڊي ڊولفن|ايراواڊي]] ۽ [[ڏکڻ ايشيائي درياهي ڊولفن|گنگا ڊولفن]] جي سڀ کان وڏين آبادين مان هڪ موجود آهي.<ref>{{cite web |url=http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|title=6,000 Rare, Large River Dolphins Found in Bangladesh|work=National Geographic|date=March 2009|access-date=13 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20141012093653/http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|archive-date=12 October 2014}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻه جيون]] جون 53، رينگڻ وارن جانورن جون 139، [[سامونڊي رينگڻ وارا جانور|سامونڊي رينگڻ وارن جانورن]] جون 19 ۽ [[سامونڊي ٿڃائتا جانور|سامونڊي ٿڃائتن]] جون 5 جنسون آهن. ان ۾ [[بنگلاديش جي پکين جي فهرست|پکين جون 628 جنسون]] پڻ آهن.<ref>{{cite news |last1=Hossain |first1=Muhammad Selim |date=23 May 2009 |title=Conserving biodiversity must for survival |url=http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |work=The Daily Star |access-date=30 May 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150530100603/http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |archive-date=30 May 2015 |url-status=live}}</ref> گذريل صديءَ دوران بنگلاديش ۾ ڪيترائي جانور ختم ٿي ويا، جن ۾ هڪ سينگ ۽ ٻه سينگ وارا [[گينڊا]] ۽ عام [[مور]] شامل آهن. انساني آبادي شهري علائقن ۾ مرڪوز آهي، جنهن ڪري ٻيلن جي ڪٽائي ڪنهن حد تائين محدود رهي آهي. تيز شهري واڌ قدرتي رهائشگاهن لاءِ خطرو بڻجي وئي آهي. ملڪ ۾ ماحولياتي مسئلا وسيع آهن؛ ڪپڙي جي صنعت سبب [[ڌليشوري درياهه]] جي آلودگي ۽ چڪريا سندربن ۾ جهينگن جي پوک کي عالمن [[ماحولياتي قتل]] طور بيان ڪيو آهي.<ref>{{cite book |last1=Suny |first1=Rabby Us |last2=Sarkar |first2=Oliver Tirtho |last3=Hasan |first3=Md. Abid |title=Politics of Climate Change |chapter=Political Economy of River Ecocide in Bangladesh: A Study in the Context of Dhaleshwari River |date=2023 |pages=83–103 |doi=10.1142/9789811263750_0005 |isbn=978-981-12-6374-3 }}</ref><ref>{{Cite journal |last=Zaman |first=Samia |date=7 June 2023 |title=The Bangladesh Environmental Humanities Reader: by Samina Luthfa, Mohammad Tanzimuddin Khan, and Munasir Kamal, Lanham, Lexinton Books, 2022 ISBN 978-1-4985-9913-9 and 978-1-4985-9914-6 |journal=Environmental Politics |volume=32 |issue=4 |pages=752–754 |doi=10.1080/09644016.2023.2192149 |doi-access=free}}</ref> جيتوڻيڪ ڪيترائي علائقا قانون هيٺ محفوظ آهن، پر ڪجهه بنگلاديشي جهنگلي جيوت هن واڌ سبب خطري ۾ آهي. [[بنگلاديش ماحوليات تحفظ ايڪٽ]] 1995ع ۾ نافذ ڪيو ويو. حڪومت ڪيترن علائقن کي [[ماحولياتي طور نازڪ علائقو]] قرار ڏنو آهي، جن ۾ آبي زمينون، ٻيلا ۽ درياهه شامل آهن. [[سندربن ٽائيگر پروجيڪٽ]] ۽ بنگلاديش بيئر پروجيڪٽ تحفظ کي مضبوط ڪرڻ واريون اهم شروعاتون آهن.<ref name="bearprojectbd.weebly.com"/> بنگلاديش 3 مئي 1994ع تي ريو [[حياتياتي گوناگوني بابت ڪنوينشن]] جي توثيق ڪئي.<ref name="cbd.int">{{cite web |url=http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|title=Bangladesh – Country Profile|website=cbd.int|access-date=16 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150217020013/http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|archive-date=17 February 2015|url-status=live}}</ref> 2014 مطابق ملڪ پنهنجي [[حياتياتي گوناگوني عمل جو منصوبو|قومي حياتياتي گوناگوني حڪمت عملي ۽ عمل منصوبي]] کي نظرثاني ڪرڻ لاءِ تيار هو.<ref name="cbd.int"/> == حڪومت ۽ سياست == {{Multiple image | caption_align = center | total_width = 300 | image1 = Mohammed Shahabuddin official portrait.jpg | caption1 = [[محمد شهاب الدين]]<br /><small>[[بنگلاديش جو صدر|صدر]]</small> | image2 = Tarique Rahman at meeting on Farmer cards, Cabinet Division, Secretariat, Dhaka, 2026-02-23 (cropped).jpg | caption2 = [[طارق رحمان]]<br /><small>[[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]]</small> }} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = National Assembly of Bangladesh (10).jpg | caption1 = [[جاتيا سنگساد ڀَون|قومي پارليامينٽ]] جي عمارت [[شير بنگلا نگر]] ۾، جيڪو هڪ پاڙو آهي ۽ ان جو نالو بنگال جي پهرئين [[بنگال جو وزيراعظم|وزيراعظم]] جي نالي تي رکيل آهي | image2 = Bangabhaban.jpg | caption2 = [[بنگڀون]]، جنهن جي معنيٰ ''بنگال هائوس'' آهي، بنگلاديش جو [[صدارتي محل]] آهي. اصل ۾ اهو [[هندستان جو وائسراءِ|هندستان جي وائسراءِ]] ۽ [[بنگال پريزيڊنسي جي گورنرن جي فهرست|بنگال جي گورنر]] لاءِ گهر هو. }} [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] موجب بنگلاديش هڪ [[وحداني رياست]]<ref name="gov2"/> ۽ ''[[قانوني طور]]'' [[نمائنده جمهوريت]] آهي، جنهن ۾ [[ويسٽ منسٽر نظام|ويسٽ منسٽر]] طرز جو [[پارلياماني جمهوريه|پارلياماني نظام]]<ref name="gov0"/> ۽ [[عام ووٽ جو حق]] موجود آهي.<ref name="gov">{{cite journal|last=Jahan|first=Rounaq|title=The Parliament of Bangladesh: Representation and Accountability|doi=10.1080/13572334.2014.975470|year=2014|pages=250–269|journal=[[The Journal of Legislative Studies]]|volume=21|issue=2}}</ref> [[بنگلاديش جي حڪومت|حڪومت]] کي ٽن ٿنڀن ۾ ورهائي سگهجي ٿو: انتظاميه، مقننه ۽ [[بنگلاديش جي عدليه|عدليه]]. اهي سڀ جوابدهي، شفافيت ۽ [[اختيارن جي ورهاست|اختيارن جي نگراني ۽ توازن]] کي يقيني بڻائڻ لاءِ ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/explained/news/explained-the-branches-bangladeshs-government-3512581|title=Explained: The branches of Bangladesh's government|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2024|access-date=20 January 2025|last=Siddiquee|first=Ayaan Shams}}</ref> آزاديءَ کان وٺي [[عوامي ليگ]] (AL) ۽ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (BNP) بنگلاديش جي سڀ کان طاقتور [[بنگلاديش جون سياسي پارٽيون|سياسي پارٽين]] مان ٻه رهيون آهن.<ref name="gov0">{{cite journal|last=Shah|first=Aqil|title=Democracy Deadlocked in Bangladesh|journal=[[Current History]]|volume=115|number=780|year=2016|pages=130–135|doi=10.1525/curh.2016.115.780.130 |jstor=48614157}}</ref> * حڪومت جو پهريون ٿنڀو انتظامي عضوو آهي، جنهن کي ملڪ جي انتظام جي ذميواري ڏني وئي آهي.<ref name="gov2"/> انتظامي اختيار گهڻو ڪري [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] وٽ هوندا آهن، جيڪو [[حڪومت جو سربراهه]] هوندو آهي ۽ [[بنگلاديش جي ڪابينا|ڪابينا]] جي نگراني ڪندو آهي.<ref name="gov2"/> پارلياماني حڪومت جو مدو پنج سال هوندو آهي. مختلف وزير انتظامي عضوي جو وڏو حصو بڻجن ٿا، سرڪاري کاتن جي نگراني ڪن ٿا ۽ پاليسيون ٺاهين ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش سول سروس|سول سروس]] وزيرن کي پاليسي لاڳو ڪرڻ ۾ مدد ڪري ٿي.<ref name="gov2"/> سڀ اختيار پاليسيون ٺاهڻ، عوامي خدمتون سنڀالڻ ۽ قومي ترقياتي منصوبا لاڳو ڪرڻ لاءِ گڏجي ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] رسمي [[رياست جو سربراهه]] آهي، جنهن جي اختيارن ۾ پارليامينٽ مان منظور ٿيل بلن کي قانون بڻائڻ لاءِ صحيح ڪرڻ، حڪومت جي استحڪام ۽ تسلسل کي برقرار رکڻ،<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|هٿياربند فوجن]] جي ڪمانڊر اِن چيف طور فرض انجام ڏيڻ<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24615.html|title=61.Supreme command|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> ۽ سڀني يونيورسٽين جو [[چانسلر]] هجڻ شامل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-447.html|title=The Dhaka University Order, 1973 (President's Order).|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٻيو ٿنڀو مقننه عضوو آهي، جنهن کي [[جاتيا سنگساد]]، يعني قوم جو گهر، پڻ چيو ويندو آهي.<ref name="parliament">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24619.html|title=65. Establishment of Parliament|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> شهري پارليامينٽ جا ميمبر چونڊين ٿا.<ref name="gov2"/> [[هڪ ايواني]] پارليامينٽ ۾ 350 ميمبر آهن، جن ۾ 300 ميمبر [[فرسٽ پاسٽ دي پوسٽ]] نظام تحت چونڊيا وڃن ٿا، ۽ 50 ميمبر [[عورتن جي بااختياري]] لاءِ مخصوص سيٽن تي مقرر ٿين ٿا.<ref name="parliament"/><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/women-mps-reserved-seats-how-empowered-are-they-really-3601271|title=Women MPs in reserved seats: How empowered are they really?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2024|access-date=20 January 2025|last=Hasan|first=Rashidul}}</ref> [[بنگلاديش جي آئين جو آرٽيڪل 70]] پارليامينٽ جي ميمبرن کي پنهنجي پارٽي جي خلاف ووٽ ڏيڻ کان روڪي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/backpage/article-70-constitution-its-safeguard-democracy-1581670|title=Article 70 of Constitution: It's a safeguard for democracy|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=26 May 2018|access-date=20 January 2025}}</ref> پارليامينٽ جي صدارت [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] ڪندو آهي، جيڪو صدر کان پوءِ ٻئي نمبر تي هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24603.html|title=54.Speaker to act as President during absence, etc.|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٽيون ٿنڀو عدليه آهي، جيڪا قانون جي تشريح، تڪرارن جي حل ۽ انصاف برقرار رکڻ جي ذميوار آهي.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ|سپريم ڪورٽ]] سڀ کان اعليٰ عدالت آهي، جيڪا [[اپيليٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|اپيليٽ ڊويزن]] ۽ [[هاءِ ڪورٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|هاءِ ڪورٽ ڊويزن]] ۾ ورهايل آهي.<ref name="court">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/part-details-203.html|title=THE JUDICIARY|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref><ref name="gov2"/> ان جي اڳواڻي [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] ڪندو آهي.<ref name="court"/> عدليه وٽ ڪنهن قانون جي آئيني حيثيت جاچڻ ۽ قانوني علاج مهيا ڪرڻ جو اختيار آهي. اها شهرين جا حق بچائي ٿي، قانون جي منصفاڻي لاڳو ٿيڻ کي يقيني بڻائي ٿي ۽ حڪومت اندر اختيارن جو توازن برقرار رکي ٿي.<ref name="gov2"/> عدالتن وٽ [[بنگلاديش ۾ عدالتي جائزو|عدالتي جائزي]] ۾ وسيع اختيار آهن، ۽ عدالتي [[نظير]] کي آئين جي آرٽيڪل 111 تحت حمايت حاصل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24668.html|title=111.Binding effect of Supreme Court judgments|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> عدليه ۾ ضلعي ۽ ميٽروپوليٽن عدالتون شامل آهن، جيڪي ديواني ۽ فوجداري عدالتن ۾ ورهايل آهن. ججن جي کوٽ سبب عدليه ۾ ڪيسن جو وڏو ڍير موجود آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/editorial/news/huge-case-backlog-only-hurting-citizens-3306391|title=Huge case backlog only hurting citizens|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 April 2023|access-date=20 January 2025}}</ref> [[انٽرنيشنل انسٽيٽيوٽ فار ڊيموڪريسي اينڊ اليڪٽورل اسسٽنس|انٽرنيشنل IDEA]] جي گلوبل اسٽيٽ آف ڊيموڪريسي (GSoD) انڊيڪسز ۽ ڊيموڪريسي ٽريڪر موجب، بنگلاديش مجموعي جمهوري معيارن ۾ هيٺين حد ۾ اچي ٿو، خاص طور سياسي نمائندگي ۾ ڪمزوريون آهن، جن ۾ معتبر چونڊون، شامل ووٽ جو حق ۽ چونڊيل حڪومت شامل آهن.<ref>{{Cite web |title=Bangladesh {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/bangladesh |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |title=Home {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/ |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref><ref>{{Cite web |title=Global State of Democracy Indices {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/gsod-indices |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref> === انتظامي ورهاست === {{Main|بنگلاديش جي انتظامي جاگرافي}} {{Bangladesh Divisions Image Map}} بنگلاديش کي اٺ انتظامي ڊويزنن ۾ ورهايو ويو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|publisher=Bangladesh Government|title=National Web Portal of Bangladesh|date=15 September 2015|access-date=23 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150923061605/http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|archive-date=23 September 2015|url-status=live}}</ref><ref name="CIA">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=15 May 2007 |year=2007}}</ref><ref>{{cite news |url=http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |title=Rangpur becomes a divivion |work=bdnews24.com |date=25 January 2010 |access-date=6 August 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150903184553/http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |archive-date=3 September 2015 |url-status=live}}</ref> ۽ هر ڊويزن جو نالو ان جي مرڪزي شهر تي رکيل آهي: [[باريسال ڊويزن|باريسال]]، سرڪاري طور ''باريشال''<ref name="namechange">{{cite news |url=https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|title=Bangladesh changes English spellings of five districts|work=bdnews24.com|date=2 April 2018|access-date=1 October 2019 |archive-date=15 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201215091950/https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|url-status=live}}</ref>، [[چٽاگانگ ڊويزن|چٽاگانگ]]، سرڪاري طور ''چٽوگرام''<ref name="namechange" />، [[ڍاڪا ڊويزن|ڍاڪا]]، [[کُلنا ڊويزن|کُلنا]]، [[ميمڻ سنگهه ڊويزن|ميمڻ سنگهه]]، [[راجشاهي ڊويزن|راجشاهي]]، [[رنگپور ڊويزن|رنگپور]]، ۽ [[سليٽ ڊويزن|سليٽ]]. ڊويزنون ضلعن، يعني ''ضلعن''، ۾ ورهايل آهن. بنگلاديش ۾ 64 ضلعا آهن، ۽ هر ضلعو ''اپازيلا''، يعني سب ضلعن، يا ''ٿانا'' ۾ ورهايل آهي. هر پوليس اسٽيشن جي اندر وارو علائقو، سواءِ ميٽروپوليٽن علائقن جي، ''[[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|يونينن]]'' ۾ ورهايل آهي، ۽ هر يونين ڪيترن ڳوٺن تي مشتمل هوندي آهي. ميٽروپوليٽن علائقن ۾ پوليس اسٽيشنون وارڊن ۾ ورهايل آهن، جيڪي وري ''محلن'' ۾ ورهايل آهن. ڊويزن يا ضلعي سطح تي ڪو به چونڊيل نمائندو ناهي، ۽ انتظام رڳو سرڪاري عملدارن تي مشتمل هوندو آهي. هر يونين، يا وارڊ، ۾ چيئرمين ۽ ڪيترن ميمبرن لاءِ سڌيون چونڊون ٿينديون آهن. 1997ع ۾ پارليامينٽ قانون منظور ڪيو، جنهن تحت هر يونين ۾ 12 مان ٽي سيٽون عورتن لاءِ مخصوص ڪيون ويون.<ref>''Local Government Act'', No. 20, 1997</ref> {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; border:2px solid #8fb3d9; background:#f8fbff;" |+ style="background:#d9ecff; color:#003366; font-weight:bold; padding:0.4em;" | بنگلاديش جون انتظامي ڊويزنون |- ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | [[بنگلاديش جون ڊويزنون|ڊويزن]] ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گاديءَ جو شهر ! scope="col" data-sort-type="date" style="background:#b7d7f0;" | قيام ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | پکيڙ (km<sup>2</sup>)<br /><ref>{{cite web |url=http://www.dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |title=Health Bulletin 2016 |website=Directorate General of Health Services |page=14 |access-date=7 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170613050056/http://dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |archive-date=13 June 2017 |url-status=live}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | 2021ع آبادي<br />(اندازي مطابق)<ref>{{cite web |url=http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |title=Population Projection of Bangladesh: Dynamics and Trends, 2011–2061 |date=November 2015 |website=Bangladesh Bureau of Statistics |pages=25–28}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گهاٽائي<br />2021ع |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال]] | 1 جنوري 1993ع | 13,225 | 9,713,000 | 734 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ]] | 1 جنوري 1829ع | 33,909 | 34,747,000 | 1,025 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا]] | 1 جنوري 1829ع | 20,594 | 42,607,000 | 2,069 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا]] | 1 آڪٽوبر 1960ع | 22,284 | 18,217,000 | 817 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه]] | 14 سيپٽمبر 2015ع | 10,584 | 13,457,000 | 1,271 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي]] | 1 جنوري 1829ع | 18,153 | 21,607,000 | 1,190 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور، بنگلاديش|رنگپور]] | 25 جنوري 2010ع | 16,185 | 18,868,000 | 1,166 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ]] | 1 آگسٽ 1995ع | 12,635 | 12,463,000 | 986 |} === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Diplomatic relations of Bangladesh.svg | caption1 = اهي ملڪ، جن جا بنگلاديش سان سفارتي لاڳاپا آهن | image2 = | caption2 = }} بنگلاديش کي [[عالمي سياست]] ۾ هڪ [[وچولي طاقت]] سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|title=Bangladesh at 50: On the Path to Becoming a Middle Power|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=16 December 2021 |last=Hassan |first=Asif Muztaba|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|url-status=live}}</ref> اهو [[هند-پئسفڪ]] جي جيوسياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|title=Understanding the Importance of Bangladesh in the Bay of Bengal and the Indo-Pacific |last=Karim |first=Tariq A.|date=21 May 2022|publisher=[[National Bureau of Asian Research]]|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|url-status=live}}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ اهو ڏکڻ ايشيا ۽ ڏکڻ اوڀر ايشيا جي وچ ۾ حڪمت عمليءَ واري هنڌ تي واقع آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Connecting South Asia and Southeast Asia: A Bangladesh Country Study|date=September 2014|publisher=[[Asian Development Bank]]|access-date=26 September 2022|number=500 |last1=Rahman |first1=Mustafizur |last2=Moazzem |first2=Khondaker Golam |last3=Chowdhury |first3=Mehruna Islam |last4=Sehrin |first4=Farzana}}</ref> بنگلاديش 1972ع ۾ [[قومن جي دولت مشترڪه]] ۾ ۽ 1974ع ۾ گڏيل قومن ۾ شامل ٿيو.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048 |title=Bangladesh enters Commonwealth |last=Sajen |first=Shamsuddoza|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 April 2020 |access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153013/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|title=Bangladesh marks 40 years as Member State of the UN |publisher=United Nations|date=26 September 2014|access-date=26 September 2022 |last=Chaudhury |first=Dipanjan Roy|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153010/https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|url-status=live}}</ref> اهو موسمي تبديلي، ايٽمي هٿيارن جي عدم ڦهلاءُ، واپاري پاليسي ۽ غير روايتي سلامتي جي مسئلن تي گهڻ طرفي سفارتڪاري تي ڀاڙي ٿو.<ref>{{cite web |url=https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | title=Roundtable on 'Non Traditional Security Threats in the Indo-Pacific Region' – NTS-Asia | date=30 August 2022 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184723/https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | url-status=live }}</ref> بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] جي قيام ۾ اڳواڻي ڪئي، جيڪو [[هندستاني برصغير]] ۾ علائقائي سفارتڪاري جو اهم فورم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |last1=De |first1=Prabir |last2=Bhattacharyay |first2=Biswa N.|title=Prospects of India–Bangladesh Economic Cooperation: Implications for South Asian Regional Cooperation|publisher=[[Asian Development Bank]]|date=September 2007|access-date=27 September 2022}}</ref> اهو 1974ع ۾ [[اسلامي تعاون تنظيم]] ۾ شامل ٿيو،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177|title=Bangladesh an example of religious harmony: OIC|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=21 March 2021|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102404/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177 |url-status=live}}</ref> ۽ [[ڊي-8 اقتصادي تعاون تنظيم|ڊيولپنگ-8]] جو باني ميمبر آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=1 August 2022|access-date=27 September 2022|title=Bangladesh receives "International Peace Award" as D-8 founding member|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|url-status=live}}</ref> تازو بنگلاديش [[عالمي بئنڪ]] جي سهڪار سان علائقائي واپار ۽ ٽرانسپورٽ رابطن کي هٿي ڏيڻ تي ڌيان ڏنو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | title=Regional Trade and Connectivity in South Asia Gets More Than $1 Billion Boost from World Bank | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184718/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | url-status=live }}</ref> اهو پنهنجي اهم پرڏيهي پاليسي مقصدن مان هڪ طور [[آسيان ۾ بنگلاديش جي شموليت|آسيان ۾ شامل ٿيڻ جي ڪوشش]] پڻ ڪري رهيو آهي.<ref name=":5">{{Cite news |title=Ultimate goal is to join ASEAN as a full member |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/trade-market/ultimate-goal-is-to-join-asean-as-a-full-member-1743783067 |access-date=2025-07-12 |work=The Financial Express |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=2024-09-05 |title=Will Bangladesh join Asean? Maritime arbitration wins favour Dhaka |url=https://www.scmp.com/week-asia/politics/article/3277348/will-bangladesh-join-asean-maritime-arbitration-wins-and-cultural-links-favour-dhaka |access-date=2025-07-17 |website=South China Morning Post |language=en}}</ref><ref>{{cite web |last=Rahman |first=Mohammad Tariqur |date=8 February 2025 |title=Perhaps: Should Bangladesh be a member of ASEAN? |url=https://apakhabartv.com/2025/02/08/perhaps/ |access-date=17 July 2025 |website=ApakhabarTV}}</ref> ڍاڪا [[بمسٽيڪ]] جو صدر دفتر رکي ٿو، جيڪا [[بنگال جي نار تي ڀاڙيندڙ ملڪ|بنگال جي نار سان لاڳاپيل ملڪن]] کي گڏ ڪندڙ تنظيم آهي. پاڙيسري ميانمار سان [[بنگلاديش–ميانمار لاڳاپا|لاڳاپا]] 2016–2017ع کان سخت ڇڪتاڻ جو شڪار آهن، جڏهن 700,000 کان وڌيڪ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|روهنگيا پناهگير]] غيرقانوني طور بنگلاديش ۾ داخل ٿيا.<ref name="RohingyaHRW">{{cite web |url=https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|title=Bangladesh Is Not My Country|publisher=[[Human Rights Watch]]|date=5 August 2018|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جي پارليامينٽ، حڪومت ۽ سول سوسائٽي روهنگيا خلاف ميانمار جي فوجي ڪارروائين تي [[2016–17ع روهنگيا لڏپلاڻ تي بين الاقوامي ردعمل|بين الاقوامي تنقيد]] جي اڳواڻيءَ ۾ رهيون آهن، ۽ انهن جي [[واپسي جو حق|واپسيءَ جي حق]] جو مطالبو [[اراڪان]] ڏانهن ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | title=Bangladesh and Myanmar Resume Talks on Rohingya Repatriation | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184715/https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|title=Bangladesh tells UN that Rohingya refugees must return to Myanmar|date=17 August 2022|publisher=[[Al Jazeera Media Network|Al Jazeera]]|access-date=27 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926223428/https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|url-status=live}}</ref> بنگلاديش پنهنجي سڀ کان وڏي پاڙيسري ملڪ ڀارت سان اهم [[بنگلاديش–ڀارت لاڳاپا|ٻطرفا ۽ معاشي لاڳاپا]] رکي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=India-Bangladesh Bilateral Relations|date=March 2021|publisher=[[Ministry of External Affairs (India)]]|access-date=27 September 2022}}</ref> جيڪي اڪثر [[ڀارت ۾ پاڻيءَ جي سياست|پاڻيءَ جي سياست]]، [[گنگا پاڻي تڪرار|گنگا]] ۽ [[تيستا درياهه#پاڻي ورهائڻ جو چئلينج|تيستا]] جي مسئلن،<ref>{{cite web |url=https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | title=India and Bangladesh Conflict over the Ganges River &#124; Climate-Diplomacy | date=January 1957 | access-date=23 October 2022 | archive-date=23 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221023122123/https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | url-status=live }}</ref><ref>{{cite thesis |last=Karim |first=Sajid |date=November 2020 |title=Transboundary Water Cooperation between Bangladesh and India in the Ganges River Basin: Exploring a Benefit-sharing Approach |type=Master's |publisher=[[Uppsala University]] |url=http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|access-date=27 September 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|title=India Must Settle the Teesta River Dispute With Bangladesh for Lasting Gains|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=9 April 2021|access-date=27 September 2022 |last=Banerji |first=Anuttama|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|url-status=live}}</ref> ۽ [[بنگلاديش–ڀارت سرحد تي موت|بنگلاديشي شهرين جي سرحدي قتلن]] سبب ڇڪتاڻ جو شڪار ٿين ٿا.<ref>{{cite web |url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343 |title='Unlawful killings' along India border: Bangladeshi families seek justice|publisher=[[Anadolu Agency]]|date=11 February 2021|access-date=27 September 2022 |last=Kamruzzaman |first=Md.|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|title=Bangladesh sees highest border deaths in 10 years|date=22 December 2020 |last=Anik |first=Syed Samiul Basher|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جا پاڪستان سان لاڳاپا مسئلن جو شڪار آهن، خاص طور تي ان ڪري جو پاڪستان 1971ع واري [[بنگلاديش نسل ڪشي]] کان انڪار ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|title=Should Pakistan apologize to Bangladesh for the 1971 war?|work=[[DW News]]|publisher=[[Deutsche Welle]]|date=30 March 2021|access-date=27 September 2022 |last=Janjua |first=Haroon|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|url-status=live}}</ref> اهو چين سان [[بنگلاديش–چين لاڳاپا|گرم لاڳاپا]] برقرار رکي ٿو، جيڪو ان جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار ۽ سڀ کان وڏو هٿيار فراهم ڪندڙ ملڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|title=Decoding China-Bangladesh relationship |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta|date=27 June 2018|access-date=27 September 2022|publisher=[[Observer Research Foundation]]|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|url-status=live}}</ref> جاپان بنگلاديش کي سڀ کان وڌيڪ معاشي امداد ڏيندڙ ملڪ آهي، ۽ ٻنهي ملڪن وچ ۾ [[بنگلاديش–جاپان لاڳاپا|حڪمت عملي ۽ معاشي ڀائيواري]] آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|title=50 Years of Japan-Bangladesh Ties: From Economic to Strategic Partnership|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=10 February 2022 |last=Shazzad |first=Hussain|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153002/https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|url-status=live}}</ref> وچ اوڀر جي ملڪن سان سياسي لاڳاپا مضبوط آهن.<ref>{{cite web |url=https://saudigazette.com.sa/article/38010 | title=Bangladesh and Saudi Arabia have extremely cordial relations – Rizvi | date=27 March 2013 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184720/https://saudigazette.com.sa/article/38010 | url-status=live }}</ref> بنگلاديش کي پنهنجي ترسيل رقم جو 59 سيڪڙو وچ اوڀر مان ملي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | title=Middle East dual shock spillover on Bangladesh's remittance | date=19 July 2020 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184724/https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | url-status=live }}</ref> جيتوڻيڪ خراب ڪم ڪندڙ حالتون وچ اوڀر ۾ رهندڙ چئن ملين کان وڌيڪ [[وچ اوڀر ۾ بنگلاديشي|بنگلاديشي مزدورن]] کي متاثر ڪن ٿيون.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|title=Experts: Middle East remains key to Bangladesh's fortunes in a changing world|date=29 June 2022|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|url-status=live}}</ref> بنگلاديش [[موسمي تبديلي|عالمي موسمي]] سفارتڪاري ۾ [[ڪلايميٽ ولنرئبل فورم]] جي اڳواڻ طور اهم ڪردار ادا ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | title=COP26 and Bangladesh: Time to Consolidate Climate Diplomacy | work=SOAS Blog | date=11 October 2021 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184721/https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | url-status=live }}</ref> === فوج === {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladeshi soldiers on a BTR-80 APC.jpg | caption1 = [[بي ٽي آر-80]] تي بنگلاديش فوج جا اهلڪار | image2 = BNS Bongobondhu2.jpg | caption2 = بنگلاديش بحريه جو [[فريگيٽ]]، [[بي اين ايس خالد بن وليد]] | image3 = Mikoyan MiG-29-Chengdu F-7.jpg | caption3 = بنگلاديش هوائي فوج جا ويڙهاڪ جهاز، مگ-29 ۽ ايف-7 }} [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] [[برطانوي فوج]] ۽ [[برطانوي هندستاني فوج]] جو ادارياتي ڍانچو ورثي ۾ حاصل ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|title=The Military and Democracy in Bangladesh|website=press-files.anu.edu.au|access-date=19 September 2017|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010141253/http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|url-status=live}}</ref> 2024ع ۾ [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] جي سرگرم اهلڪارن جو انگ لڳ ڀڳ 230,000 هو،<ref name="IISS">*{{cite book| title=The Military Balance 2018 |author1=International Institute for Strategic Studies |author-link1=International Institute for Strategic Studies| date=14 February 2018| publisher=[[Routledge]]| isbn=978-1-85743-955-7| ref=IISS2018}}</ref> جنهن ۾ هوائي فوج جا 21,000 ۽ بحريه جا 27,000 اهلڪار شامل هئا.<ref>Including service and civilian personnel. See [https://web.archive.org/web/20120112044228/http://www.bangladeshnavy.org/glance.html Bangladesh Navy]. Retrieved 17 July 2007.</ref> روايتي دفاعي ڪردارن کان علاوه، فوج آفتن جي امدادي ڪارروائين ۾ شهري اختيارين جي مدد ڪئي آهي ۽ سياسي بيچيني جي دورن ۾ اندروني سلامتي پڻ فراهم ڪئي آهي. ڪيترن سالن کان، بنگلاديش [[گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ|گڏيل قومن جي امن فوجن]] ۾ دنيا جو سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ رهيو آهي.<ref>{{Cite web |date=4 April 2023 |title=Contribution of Uniformed Personnel to UN by Country and Personnel Type |url=https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |access-date=12 May 2023 |publisher=United Nations|archive-date=12 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230512143419/https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش جو فوجي بجيٽ]] جي ڊي پي جو 1.3 سيڪڙو آهي، جيڪو 2021ع ۾ 4.3 بلين آمريڪي ڊالرن جي برابر هو.<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |title=Military expenditure (% of GDP) – Bangladesh |publisher=World Bank |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207232946/https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |last=Alif |first=Abdullah |date=11 June 2020 |title=Budget FY21: Military spending increases by Tk2,327 crore |url=https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |work=Dhaka Trbiune |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231443/https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش بحريه]]، جيڪا بنگال جي نار جي وڏين بحرين مان هڪ آهي، فريگيٽن، آبدوزن، ڪورويٽن ۽ ٻين جهازن جي [[بنگلاديش بحريه جي سرگرم جهازن جي فهرست|بيڙي]] تي مشتمل آهي. [[بنگلاديش هوائي فوج]] وٽ گهڻ مقصدي جنگي جهازن جو هڪ [[بنگلاديش جي سرگرم فوجي جهازن جي فهرست|ننڍو بيڙو]] آهي. بنگلاديش جي فوجي سامان جو گهڻو حصو چين کان اچي ٿو.<ref>{{cite news |last=Balachandran |first=P.K. |date=12 April 2017 |title=Rivals India and China woo Bangladesh with aid totalling $46 b |url=http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |work=[[Daily FT]] |access-date=27 July 2017 |archive-date=28 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170728123712/http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |url-status=live }}</ref> تازن سالن ۾، بنگلاديش ۽ ڀارت گڏيل فوجي مشقون، فوجي اڳواڻن جا اعليٰ سطحي دورا، [[دهشتگردي جي روڪٿام]] ۾ سهڪار ۽ ڳجهي ڄاڻ جي مٽاسٽا وڌائي آهي. بنگلاديش [[اتر اوڀر ڀارت]] ۾ استحڪام ۽ سلامتي کي يقيني بڻائڻ لاءِ اهم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |title=Migration, river management, radicalisation: What does the future hold for India-Bangladesh relations? |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta |date=May 2020 |website=Observer Research Foundation |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231444/https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |title=Bangladesh and India's Northeast: A security perspective |work=The Daily Star |date=15 October 2011 |access-date=14 February 2022 |archive-date=8 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220208025833/https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |url-status=live }}</ref> اوڀر برصغير ۾ بنگلاديش جي حڪمت عملي واري اهميت چين جي ويجهڙائي، برما سان سرحد، مکيه ڀارت ۽ اتر اوڀر ڀارت جي جدا ٿيڻ، ۽ بنگال جي نار ۾ ان جي سامونڊي علائقي تي دارومدار رکي ٿي.<ref>{{cite web |author=Anu Anwar, Michael Kugelman |url=https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |title=The U.S. Should Deepen Ties With Bangladesh |work=Foreign Policy |date=1 December 2021 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |url-status=live }}</ref> 2002ع ۾ بنگلاديش ۽ چين دفاعي سهڪار جو معاهدو ڪيو.<ref>{{cite journal |last=Kinne |first=Brandon J. |date=15 August 2018 |title=Defense Cooperation Agreements and the Emergence of a Global Security Network |journal=International Organization |volume=72 |issue=4 |pages=799–837 |doi=10.1017/S0020818318000218 |doi-access=free }}</ref> آمريڪا بنگلاديش سان [[اسٽيٽس آف فورسز ايگريمينٽ]]، [[ايڪويزيشن اينڊ ڪراس-سروسنگ ايگريمينٽ]] ۽ جنرل سيڪيورٽي آف ملٽري انفارميشن ايگريمينٽ بابت ڳالهين جي ڪوشش ڪئي آهي.<ref>{{cite journal |last=Paul |first=Bimal Kanti |year=2005 |title=Bangladeshi American Response to the 1998 Status of Forces Agreement (SOFA): An Assessment |journal=The Professional Geographer |volume=57 |issue=4 |pages=495–505 |doi=10.1111/j.1467-9272.2005.00494.x |bibcode=2005ProfG..57..495P }}</ref><ref>{{cite web |last=Ashraf |first=Nazmul |url=https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |title=U.S. keen on military ties with Dhaka &#124; Uae |work=Gulf News |date=11 May 2002 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162344/https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=US wants 2 defence deals with Bangladesh |url=https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |work=The Daily Star |date=18 October 2019 |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |url-status=live }}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش گڏيل قومن جي [[ايٽمي هٿيارن جي پابندي بابت معاهدو]] جي توثيق ڪئي.<ref>{{cite news |title=Bangladesh ratifies nuclear weapons prohibition treaty |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |work=Dhaka Tribune |date=28 September 2020 |access-date=15 August 2020 |archive-date=20 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200920163951/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |url-status=live }}</ref> == آبادي == {{Main|بنگلاديش جي آبادي}} {{Further|بنگالي}} {{Historical populations |source = World Bank<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|publisher=[[World Bank]]|title=Population, total – Bangladesh|access-date=19 January 2025}}</ref> |title = آبادي (ملينن ۾) |percentages = pagr |1960 |51,828,660 |1971 |70,276,758 |1980 |88,016,432 |1990 |111,633,717 |2000 |134,544,304 |2010 |152,201,981 |2023 |171,466,990 }} بنگلاديش جي آبادي [[2022ع بنگلاديشي آدمشماري|2022ع جي آدمشماري]] ۾ 169.8&nbsp;ملين رڪارڊ ڪئي وئي،<ref name="populationcensus2022"/> جيڪا 2023ع ۾ وڌي 171.4&nbsp;ملين ٿي وئي.<ref name="unpop">{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|title=Population, total – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 April 2025}}</ref> اهو دنيا جو [[آبادي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ايشيا جو [[آبادي موجب ايشيائي ملڪن جي فهرست|پنجون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ۽ دنيا جو [[آبادي جي گهاٽائي موجب ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گهاٽي آبادي وارو وڏو ملڪ]] آهي، جتي 2020ع ۾ مکيه آبادي گهاٽائي 1,265 ماڻهو/km<sup>2</sup> هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/EN.POP.DNST?locations=BD|title=Population density (people per sq. km of land area) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR)، جيڪا ڪڏهن دنيا جي سڀ کان وڌيڪ شرحن مان هڪ هئي، نمايان گهٽتائي مان گذري آهي؛ اها 1985ع ۾ 5.5 کان 1995ع ۾ 3.7 ۽ پوءِ 2022ع ۾ 1.9 تائين گهٽجي وئي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.TFRT.IN?locations=BD|title=Fertility rate, total (births per woman) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> جيڪا 2.1 واري [[متبادل سطح کان هيٺ زرخيزي]] کان به گهٽ آهي.<ref>{{cite journal |last1=Bora |first1=Jayanta Kumar |last2=Saikia |first2=Nandita |last3=Kebede |first3=Endale Birhanu |last4=Lutz |first4=Wolfgang |title=Revisiting the causes of fertility decline in Bangladesh: The relative importance of female education and family planning programs |journal=Asian Population Studies |date=2023 |volume=19 |pages=81–104 |doi=10.1080/17441730.2022.2028253 |doi-access=free }}</ref> آبادي جو گهڻو حصو ڳوٺاڻن علائقن ۾ رهي ٿو، جڏهن ته 2023ع مطابق صرف 40٪ آبادي شهري علائقن ۾ رهي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.URB.TOTL.IN.ZS?locations=BD|title=Urban population (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[وچولي عمر]] لڳ ڀڳ 28 سال آهي؛ ڪل آبادي جو 26٪ حصو 14 سالن يا ان کان گهٽ عمر جو آهي،<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.0014.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 0–14 (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ۽ 2023ع صرف 6٪ ماڻهو 65 سالن يا ان کان وڌيڪ عمر جا آهن.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.65UP.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 65 and above (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش هڪ [[نسلي ۽ ثقافتي تنوع جي سطح موجب ملڪن جي فهرست|نسلي ۽ ثقافتي طور هم جنس سماج]] آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]] آبادي جو 99٪ آهن.<ref name="cia"/> [[آديواسي]] آبادي ۾ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما]]، [[مارما ماڻهو|مارما]]، [[سانٿال ماڻهو|سانٿال]]، [[مرو ماڻهو|مرو]]، [[تانچنگيا ماڻهو|تانچنگيا]]، [[باوم ماڻهو|باوم]]، [[تريپوري ماڻهو|تريپوري]]، [[خاصي ماڻهو|خاصي]]، [[خومي ماڻهو|خومي]]، [[ڪوڪي ماڻهو|ڪوڪي]]، [[گارو ماڻهو|گارو]] ۽ [[بشنوپريا منيپوري ماڻهو|بشنوپريا منيپوري]] شامل آهن. چٽاگانگ پهاڙي علائقن ۾ مقامي ماڻهن جي خودمختياري تحريڪ سبب 1975ع کان 1997ع تائين بدامني ۽ [[چٽاگانگ پهاڙي علائقن جو تڪرار|بغاوت]] رهي. جيتوڻيڪ 1997ع ۾ امن معاهدو ٿيو، پر علائقو [[آپريشن اتاران|اڃا به فوجي موجودگي هيٺ]] آهي.<ref name="rashiduzzaman">{{cite journal |last=Rashiduzzaman |first=M. |year=1998 |title=Bangladesh's Chittagong Hill Tracts Peace Accord: Institutional Features and Strategic Concerns |journal=Asian Survey |volume=38 |issue=7 |pages=653–70 |doi=10.2307/2645754 |jstor=2645754}}</ref> [[اردو]] ڳالهائيندڙ [[رهجي ويل پاڪستاني]]ن کي 2008ع ۾ سپريم ڪورٽ طرفان شهريت ڏني وئي.<ref>{{cite web|url=https://www.unhcr.org/news/stories/how-bangladesh-court-ruling-changed-lives-more-300000-stateless-people|title=How a Bangladesh court ruling changed the lives of more than 300,000 stateless people|last1=Shadman|first1=Onchita|last2=Schönbauer|first2=Roland|date=23 February 2015|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش 2017ع کان وٺي 700,000 کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن جي ميزباني پڻ ڪري ٿو، جنهن سبب اهو دنيا جي سڀ کان وڏين پناهگير آبادين وارن ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="RohingyaHRW"/> === شهري مرڪز === {{Further|بنگلاديش جي شهرن ۽ قصبن جي فهرست}} بنگلاديش جو گاديءَ وارو ۽ سڀ کان وڏو شهر [[ڍاڪا]] آهي، جنهن جي انتظام لاءِ ٻه شهري ڪارپوريشنون قائم آهن، جيڪي شهر جي اترين ۽ ڏاکڻي حصن جي نگراني ڪن ٿيون. بنگلاديش ۾ ڪُل 13 [[بنگلاديش جي شهري ڪارپوريشنن جي فهرست|شهري ڪارپوريشنون]] آهن، جتي ميئرن جون چونڊون ٿينديون آهن: ڍاڪا ڏکڻ، ڍاڪا اتر، [[چٽاگانگ]]، [[ڪوميلا]]، [[خولنا]]، [[ميمن سنگهه]]، [[سلهٽ]]، [[راجشاهي]]، [[باريسال]]، [[رنگپور]]، [[گازيپور]]، [[بوگرا]] ۽ [[نارائن گنج]]. ميئر پنجن سالن جي مدي لاءِ چونڊيا ويندا آهن. بنگلاديش ۾ مجموعي طور 506 شهري مرڪز آهن، جن مان 43 شهرن جي آبادي 100,000 کان وڌيڪ آهي. {{Largest cities | country = Bangladesh | stat_ref = [https://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-09-27-09-50-a3672cdf61961a45347ab8660a3109b6.pdf] | list_by_pop = | div_name = ملڪ | div_link = Bangladesh | city_1 = ڍاڪا | pop_1 = 10,278,882 | city_2 = چٽاگانگ | pop_2 = 3,227,246 | city_3 = گازيپور | pop_3 = 2,674,697 | city_4 = نارائن گنج | pop_4 = 967,724 | city_5 = خولنا | pop_5 = 718,735 | city_6 = Rangpur, Bangladesh{{!}}رنگپور | pop_6 = 708,384 | city_7 = ميمن سنگهه | pop_7 = 576,722 | city_8 = راجشاهي | pop_8 = 552,791 | city_9 = سلهٽ | pop_9 = 532,426 | city_10 = بوگرا | pop_10 = 542,420 | city_11 = ڪوميلا | pop_11 = 439,414 }} === ٻولي === {{Main|بنگلاديش جون ٻوليون}} [[File:Shaheed Minar, Dhaka, Bangladesh.jpg|thumb|[[ڍاڪا شهيد مينار|شهيد مينار]]، ڍاڪا ۾ واقع هڪ قومي يادگار آهي، جيڪو 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]] جي شهيدن جي ياد ۾ تعمير ڪيو ويو هو ۽ بنگالي قومپرستي جي علامت سمجهيو وڃي ٿو.]] بنگلاديش جي سرڪاري ۽ غالب ٻولي [[بنگالي ٻولي|بنگالي]] آهي، جيڪا آبادي جي 99 سيڪڙو کان وڌيڪ ماڻهن جي [[مادري ٻولي]] آهي.<ref>{{Cite book|title=Population and Housing Census 2022: Report on Socio-Economic and Demographic Survey 2023 |url=http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf|date=June 2024|publisher=Bangladesh Bureau of Statistics|page=xx|isbn=978-984-35-2977-0|access-date=9 June 2024|archive-date=9 June 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240609144133/http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf}}</ref><ref name="LOG">{{cite encyclopedia|last1=Rahim|first1=Enayetur|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert L.|title=Ethnicity and Linguistic Diversity|encyclopedia=Bangladesh: a country study|year=1989|access-date=24 September 2022|url=http://countrystudies.us/bangladesh/29.htm|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=59|oclc=49223313}}</ref> بنگالي کي هڪ [[لهجن جو تسلسل]] (Dialect Continuum) طور بيان ڪيو ويندو آهي، جنهن ۾ سڄي ملڪ ۾ مختلف [[بنگالي لهجا|لهجا]] ڳالهايا وڃن ٿا. ملڪ ۾ [[دولسانيت]] (Diglossia) پڻ موجود آهي، جنهن تحت گهڻا ماڻهو معياري ڳالهائجندڙ بنگالي سمجهي يا ڳالهائي سگهن ٿا، ساڳئي وقت پنهنجي علائقائي لهجي يا ٻوليءَ جي صورت پڻ استعمال ڪن ٿا.<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/supplements/amar-ekushey-2018/amago-bhasha-1537534|title=Amago Basha|last=Khan|first=Sameer Ud Dowla|date=21 February 2018|access-date=24 September 2022|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> انهن ۾ [[چٽاگانگي ٻولي|چٽاگانگي]] شامل آهي، جيڪا چٽاگانگ جي ڏکڻ اوڀر واري علائقي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref>{{Cite book |last=Masica |first=Colin |author-link=Colin Masica |year=1991 |title=The Indo-Aryan Languages |place= Cambridge |publisher=Cambridge University Press |page=16}}</ref> [[نواخالي ٻولي|نواخالي]]، جيڪا [[نواخالي ضلعو|نواخالي]] ضلعي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي،<ref>{{citation|author=Sarwar, Fatina|title=Noakhali Dialect: Its Prospect of Standardization}}</ref><ref>{{cite journal|last=Rashel|first=Md. Mostafa|title=Phonological Analysis of Chatkhil Dialect in Noakhali District, Bangladesh|journal=Theory and Practice in Language Studies|volume=1|issue=9|date=September 2011|pages=1051–1061|doi=10.4304/tpls.1.9.1051-1061|url=http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html/|archive-date=15 June 2022|access-date=6 January 2025|archive-url=https://web.archive.org/web/20220615203456/http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html}}</ref> ۽ [[سلهٽي ٻولي|سلهٽي]]، جيڪا اتر اوڀر واري [[سلهٽ ڊويزن]] ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref name="LOG"/> [[انگريزي ٻولي|انگريزي]] بنگلاديش جي عدالتي ۽ تعليمي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿي، ڇاڪاڻ⁠تہ ملڪ ماضي ۾ برطانوي سلطنت جو حصو رهيو آهي. اها وڏي پيماني تي ڳالهائي ۽ سمجهي وڃي ٿي، ۽ سڀني [[بنگلاديش جي اسڪولن جي فهرست|اسڪولن]]، [[بنگلاديش جي ڪاليجن جي فهرست|ڪاليجن]] ۽ [[بنگلاديش جي يونيورسٽين جي فهرست|يونيورسٽين]] ۾ لازمي مضمون طور پڙهائي وڃي ٿي، جڏهن ته انگريزي-ذريعو تعليمي نظام پڻ وڏي پيماني تي اختيار ڪيو وڃي ٿو.<ref>{{cite journal |last1=Rahman |first1=Mohammad Mosiur |last2=Islam |first2=Md Shaiful |last3=Karim |first3=Abdul |last4=Chowdhury |first4=Takad Ahmed |last5=Rahman |first5=Muhammad Mushfiqur |last6=Seraj |first6=Prodhan Mahbub Ibna |last7=Singh |first7=Manjet Kaur Mehar |title=English language teaching in Bangladesh today: Issues, outcomes and implications |journal=Language Testing in Asia |date=2019 |volume=9 |article-number=9 |doi=10.1186/s40468-019-0085-8 |doi-access=free }}</ref> قبائلي ٻوليون، جيتوڻيڪ آهستي آهستي خطري ۾ پئجي رهيون آهن، تڏهن به ملڪ جي لساني ورثي جو اهم حصو آهن. انهن ۾ [[چاڪما ٻولي]] شامل آهي، جيڪا هڪ اوڀر هند-آريائي ٻولي آهي ۽ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite thesis |last1=Chakma |first1=Sujana |title=Chakma language: survival from being extinct in Bangladesh |date=2014 |hdl=10361/3983 }}{{page needed|date=January 2026}}</ref> ٻين قبائلي ٻولين ۾ [[گارو ٻولي|گارو]]، [[ميتيئي ٻولي|ميتيئي]]، [[ڪوڪ بوروڪ]] ۽ [[راخين ٻولي|راخين]] شامل آهن. [[آسٽرو ايشيائي ٻوليون|آسٽرو ايشيائي ٻولين]] مان سڀ کان وڌيڪ ڳالهائي ويندڙ ٻولي [[سانتالي ٻولي]] آهي، جيڪا [[سانٿال ماڻهو|سانٿال ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite web|last1=Seung|first1=Kim|last2=Kim|first2=Amy|title=The Santali cluster in Bangladesh: a sociolinguistic survey|year=2010|url=https://www.sil.org/system/files/reapdata/85/39/32/85393268857150358467007206894440229270/silesr2010_006.pdf|issue=2010–006|publisher=[[SIL International]]|series=Survey Report|access-date=24 September 2022}}</ref> [[بنگلاديش ۾ رهجي ويل پاڪستاني|رهجي ويل پاڪستاني]] ۽ [[ڍاڪايا|پراڻي ڍاڪا]] جي ڪجهه آبادي اڄ به [[اردو]] کي پنهنجي مادري ٻولي طور استعمال ڪن ٿا. تنهن هوندي به، اردو جي استعمال بابت سماجي تنقيد ۽ ناپسنديدگي اڃا تائين وڏي حد تائين موجود آهي.<ref>{{cite web|last=Ashrafi|first=Shah Tazria |title=How the Urdu language and literature slipped into darkness in Bangladesh|url=https://www.trtworld.com/opinion/how-the-urdu-language-and-literature-slipped-into-darkness-in-bangladesh-43391|work=[[TRT World]]|date=19 January 2021|type=Opinion|access-date=24 September 2022}}</ref> === مذهب === {{Main|بنگلاديش ۾ مذهب}} {{bar box |title=بنگلاديش ۾ مذهب (2022ع جي آدمشماري)<ref name="census">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Preliminary Report |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |publisher=Bangladesh Bureau of Statistics |page=16 |date=August 2022 |access-date=25 September 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> |titlebar=#Fcd116 |left1=مذهب |right1=سيڪڙو |float=right |bars= {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ اسلام|مسلمان]]|green|91.04}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ هندومت|هندو]]|darkorange|7.94}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌ]]|yellow|0.60}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائي]]|darkblue|0.31}} {{bar percent|ٻيا|red|0.11}} }} [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] بنگلاديش جو [[سرڪاري مذهب]] آهي.<ref name="state religion">{{cite web |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part I) |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24549.html |access-date=12 January 2025 |website=Laws of Bangladesh}}</ref> بهرحال، [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] سيڪيولرزم (مذهبي غيرجانبداري) کي پڻ برقرار رکي ٿو ۽ سڀني مذهبن لاءِ برابر حقن جي ضمانت ڏئي ٿو.<ref name="secularism">{{cite web |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part II) |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24560.html |access-date=12 January 2025 |website=Laws of Bangladesh}}</ref><ref name="state religion"/> هر شهري کي پنهنجي پسند جو مذهب اختيار ڪرڻ ۽ ان تي عمل ڪرڻ جي آزادي حاصل آهي. [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ملڪ جو سڀ کان وڏو مذهب آهي، جنهن تي لڳ ڀڳ 91.1٪ آبادي عمل ڪري ٿي.<ref name="census"/> بنگلاديش جي مسلمانن جي وڏي اڪثريت [[بنگالي مسلمان]] آهي، جيڪي [[سني اسلام]] سان وابسته آهن.<ref name="state"/> بنگلاديش دنيا جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ مسلمان اڪثريت وارو ملڪ آهي ۽ مجموعي مسلمان آبادي جي لحاظ کان چوٿين نمبر تي اچي ٿو.<ref>{{cite web |url=http://features.pewforum.org/muslim-population/?sort=Pop2010 |title=Muslim Population by Country |publisher=Pew Research |date=27 January 2011 |access-date=23 October 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130726201620/http://features.pewforum.org/muslim-population/?sort=Pop2010 |archive-date=26 July 2013 |url-status=live}}</ref> [[بنگالي هندو]] ملڪ جي [[بنگلاديش ۾ هندومت|ٻي وڏي مذهبي اقليت]] آهن ۽ دنيا جي [[هندن جي آبادي]] جي لحاظ کان ٽئين وڏي هندو برادري ٺهن ٿا. [[2022ع جي بنگلاديشي آدمشماري]] موجب هندو آبادي جو 7.95٪ آهن.<ref name="state"/><ref name="census"/> جڏهن ته [[2011ع جي بنگلاديشي آدمشماري]] ۾ هندو آبادي جو 8.54٪ هئا. [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] ملڪ جو ٽيون سڀ کان وڏو مذهب آهي، جنهن تي صرف 0.6٪ آبادي عمل ڪري ٿي.<ref name="census"/> بنگلاديشي ٻڌ ڌرم جا پوئلڳ خاص طور تي [[چٽاگانگ ٽڪريون وارو علائقو|چٽاگانگ ٽڪريون واري علائقي]] جي قبائلي قومن ۽ سامونڊي چٽاگانگ ۾ رهندڙ [[بنگالي ٻڌ ڌرمي]] اقليت ۾ مرڪوز آهن، جيڪي گهڻو ڪري [[ٿيراوادا]] روايت جي پيروي ڪن ٿا.<ref name="state"/> [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]] چوٿون وڏو مذهب آهي، جنهن جا پيروڪار آبادي جو 0.3٪ آهن. انهن مان گهڻا هڪ ننڍڙي [[بنگالي عيسائي]] برادري سان تعلق رکن ٿا.<ref name="census"/> آبادي جو لڳ ڀڳ 0.1٪ حصو ٻين مذهبن تي عمل ڪري ٿو، جهڙوڪ [[روح پرستي]]، يا ڪنهن به مذهب سان وابسته نه آهي.<ref name="state">{{cite web|url=https://www.state.gov/reports/2022-report-on-international-religious-freedom/bangladesh/|title=2022 Report on International Religious Freedom: Bangladesh|work=[[United States Department of State]]|access-date=8 January 2025}}</ref> === تعليم === {{Main|بنگلاديش ۾ تعليم}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladesh Literacy Rate (2022, Total).svg | caption1 = بنگلاديش جي ضلعن ۾ [[خواندگي]] جي شرح | image2 = Curzon Hall - Northern Facade - University of Dhaka - Dhaka 2015-05-31 1992.JPG | caption2 = [[ڪرزن هال]]، [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جو هڪ حصو }} بنگلاديش جو آئين بيان ڪري ٿو ته سڀني ٻارن کي مفت ۽ لازمي تعليم فراهم ڪئي ويندي.<ref>{{cite web|title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh: Article 17 (Free and compulsory education)|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24565.html|website=Legislative and Parliamentary Affairs Division, Ministry of Law, Justice and Parliamentary Affairs|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش ۾ تعليم جي نگراني [[بنگلاديش جي تعليم واري وزارت]] ڪندي آهي. [[بنگلاديش جي پرائمري ۽ عوامي تعليم واري وزارت]] مقامي سطح تي ابتدائي تعليم ۽ سرڪاري مالي سهائتا حاصل ڪندڙ اسڪولن بابت پاليسين جي نفاذ جي ذميوار آهي. ابتدائي ۽ ثانوي تعليم [[لازمي تعليم]] آهي، جيڪا رياست جي خرچ تي هلائي ويندي آهي ۽ سرڪاري اسڪولن ۾ مفت فراهم ڪئي ويندي آهي. 2021ع تائين بنگلاديش جي [[خواندگي]] جي شرح 76٪ هئي؛ مردن ۾ 79٪ ۽ عورتن ۾ 71.9٪.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult total (% of people ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.MA.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult male (% of males ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.FE.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult female (% of females ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref> ملڪ جو تعليمي نظام ٽن وڏن درجن تي ٻڌل آهي ۽ ان کي وڏي پيماني تي سرڪاري مالي سهائتا حاصل آهي. حڪومت ابتدائي، ثانوي ۽ اعليٰ ثانوي سطحن تي ڪيترائي تعليمي ادارا هلائي ٿي ۽ ڪيترن نجي ادارن کي پڻ امداد فراهم ڪري ٿي. تنهن هوندي به تعليم تي سرڪاري خرچ دنيا ۾ سڀ کان گهٽ خرچن مان هڪ آهي، جيڪو مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جو صرف 1.8٪ آهي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.XPD.TOTL.GD.ZS?locations=BD|title=Government expenditure on education, total (% of GDP) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=12 January 2025}}</ref> تعليمي نظام پنجن مرحلن ۾ ورهايل آهي: * ابتدائي تعليم (پهرين کان پنجين جماعت) * جونيئر ثانوي تعليم (ڇهين کان اٺين جماعت) * ثانوي تعليم (نائين ۽ ڏهين جماعت) * اعليٰ ثانوي تعليم (يارهين ۽ ٻارهين جماعت) * اعليٰ تعليم (يونيورسٽي سطح) <ref name="CompEd2">{{cite book |author=T. Neville Postlethwaite |title=The Encyclopedia of Comparative Education and National Systems of Education |publisher=Pergamon Press |year=1988 |isbn=978-0-08-030853-1 |page=130}}</ref> ابتدائي سطح جا شاگرد جونيئر ثانوي سطح ۾ داخلا لاءِ [[پرائمري ايجوڪيشن ڪمپليشن]] (PEC) امتحان پاس ڪندا آهن. ان کان پوءِ جونيئر ثانوي شاگرد [[جونيئر اسڪول سرٽيفڪيٽ]] (JSC) امتحان ڏيندا آهن ته جيئن نائين جماعت ۾ داخلا وٺي سگهن. ڏهين جماعت جا شاگرد [[سيڪنڊري اسڪول سرٽيفڪيٽ (بنگلاديش)|سيڪنڊري اسڪول سرٽيفڪيٽ]] (SSC) امتحان پاس ڪري يارهين جماعت ۾ داخل ٿيندا آهن. آخرڪار ٻارهين جماعت ۾ شاگردن کي [[هائير سيڪنڊري سرٽيفڪيٽ]] (HSC) امتحان پاس ڪرڻو پوندو آهي ته جيئن اعليٰ تعليم يا يونيورسٽين ۾ داخلا لاءِ درخواست ڏئي سگهن.<ref>{{cite journal |last1=Mamun |first1=Mohammed A. |last2=Griffiths |first2=Mark D. |title=Young Teenage Suicides in Bangladesh—Are Mandatory Junior School Certificate Exams to Blame? |journal=International Journal of Mental Health and Addiction |date=2022 |volume=20 |issue=3 |pages=1627–1631 |doi=10.1007/s11469-020-00275-3 }}</ref> [[بنگلاديش جون يونيورسٽيون|يونيورسٽيون]] ٽن قسمن جون آهن: * سرڪاري يونيورسٽيون (حڪومت جي ملڪيت ۽ [[بنگلاديش يونيورسٽي گرانٽس ڪميشن]] جي مالي سهائتا سان) * نجي يونيورسٽيون * بين الاقوامي يونيورسٽيون (بين الاقوامي ادارن پاران هلندڙ) ملڪ ۾ 55 سرڪاري،<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/public-universities|title=List of Public Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> 115 نجي<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/private-universities|title=List of Private Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> ۽ 2 بين الاقوامي يونيورسٽيون آهن.<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/international-universities|title=List of International Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> [[نيشنل يونيورسٽي، بنگلاديش]] داخلا وٺندڙ شاگردن جي تعداد جي لحاظ کان دنيا جي ٻي وڏي يونيورسٽي آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/why-campus-programmes-matter-national-university-982726|title=Why on-campus programmes matter for National University|work=[[Business Standard]]|date=2 November 2024|last=Hossain|first=Shaikh Shohag}}</ref> [[ڍاڪا يونيورسٽي]]، جيڪا 1921ع ۾ قائم ٿي، ملڪ جي سڀ کان پراڻي سرڪاري يونيورسٽي آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/youth/education/campus/news/the-conception-and-birth-dhaka-university-2121841|title=The conception and birth of Dhaka University|date=2 July 2021|access-date=9 February 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|last=Mujib|first=Rasheek Tabassum}}</ref> [[بنگلاديش يونيورسٽي آف انجنيئرنگ اينڊ ٽيڪنالاجي|بي يو اي ٽي (BUET)]] انجنيئرنگ تعليم لاءِ ملڪ جي سڀ کان نمايان يونيورسٽي سمجهي وڃي ٿي. [[چٽاگانگ يونيورسٽي]]، جيڪا 1966ع ۾ قائم ٿي، ملڪ جو سڀ کان وڏو يونيورسٽي ڪيمپس رکي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/education/2017/10/19/chittagong-university-model-campus-tourism/|title=Chittagong University: A model of campus tourism|last=Mahmud|first=Tarek|date=19 October 2017|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007152843/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/education/2017/10/19/chittagong-university-model-campus-tourism|archive-date=7 October 2022}}</ref> [[بنگلاديش يونيورسٽي آف پروفيشنلز|بي يو پي (BUP)]] هٿياربند فوجن سان لاڳاپيل سڀ کان وڏي سرڪاري يونيورسٽي آهي.<ref>{{Cite web|date=8 April 2009|title=Bangladesh University of Professionals Act, 2009 (Act No. 30 of 2009)|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-1016.html?lang=en|access-date=5 September 2021|website=bdlaws.minlaw.gov.bd}}</ref> [[ڍاڪا ڪاليج]]، جيڪو 1841ع ۾ قائم ٿيو، برصغير جي قديم ترين تعليمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/weekend-read/news/dhakas-educational-heritage-3414361|title=Dhaka's educational heritage|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=9 September 2023|last1=Nand|first1=Dipan|last2=Rahaman|first2=Arafat|access-date=9 February 2025}}</ref> طبي تعليم 39 سرڪاري، 6 هٿياربند فوجن سان لاڳاپيل ۽ 68 نجي [[بنگلاديش جي طبي ڪاليجن جي فهرست|طبي ڪاليجن]] ذريعي فراهم ڪئي ويندي آهي. سڀئي طبي ڪاليج [[بنگلاديش جي صحت ۽ خانداني ڀلائي واري وزارت]] سان لاڳاپيل آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/365640/three-more-medical-colleges-renamed-by-health|title=Three more medical colleges renamed by Health Ministry|date=19 November 2024|access-date=9 February 2025|work=[[Dhaka Tribune]]}}</ref> [[نارٿ سائوٿ يونيورسٽي]] کي عام طور ملڪ جي اڳواڻ نجي يونيورسٽي طور ڏٺو ويندو آهي.<ref>{{cite web |title=Times Higher Education Rankings 2023: DU, NSU ranked top Bangladeshi universities |url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/education/times-higher-education-rankings-2023-du-nsu-ranked-top-bangladeshi-universities |website=The Business Standard |date=12 October 2022 |access-date=19 February 2026}}</ref> === صحت === {{Main|بنگلاديش ۾ صحت}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Life expectancy by WBG -Bangladesh.png | caption1 = بنگلاديش ۾ [[متوقع عمر]] جي تاريخي واڌ، جيڪا آزادي کان پوءِ نمايان بهتري ڏيکاري ٿي | image2 = Child mortality rate in Bangladesh.png | caption2 = 1990ع کان پوءِ بنگلاديش ۾ [[ٻارن جي شرحِ اموات]] جي تاريخي واڌ ويجھ، جيڪا نمايان گهٽتائي ظاهر ڪري ٿي | image3 = A community health worker conducting a survey in the Korail slum, Bangladesh (8630810827).jpg | caption3 = راڄڌاني ڍاڪا جي هڪ ڪچي آبادي ۾ سروي ڪندڙ هڪ برادري صحت ڪارڪن }} بنگلاديش جو آئين پنهنجي سڀني شهرين لاءِ صحت جون خدمتون بنيادي حق طور ضمانت ڏئي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://mof.portal.gov.bd/sites/default/files/files/mof.portal.gov.bd/budget_mof/b3342588_2e85_4fcb_95af_dddfdea4851b/G-1_04_127_Health%20Services_English.pdf|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mof.portal.gov.bd/sites/default/files/files/mof.portal.gov.bd/budget_mof/b3342588_2e85_4fcb_95af_dddfdea4851b/G-1_04_127_Health%20Services_English.pdf|archive-date=9 October 2022|url-status=live|title=Chapter-5 {{!}} Health Services Division|publisher=[[Ministry of Finance (Bangladesh)]]|access-date=1 October 2022}}</ref> [[بنگلاديش جي صحت ۽ خانداني ڀلائي واري وزارت]] ملڪ ۾ صحت جون خدمتون فراهم ڪندڙ سڀ کان وڏو ادارياتي ادارو آهي،<ref name="overview">{{cite journal |author1=World Health Organization Regional Office for the Western Pacific |title=Bangladesh health system review |journal=Health Systems in Transition |date=17 July 2015 |volume=5 |issue=3 |hdl=10665/208214 |hdl-access=free }}</ref> جنهن ۾ ٻه ڊويزنون شامل آهن: [[صحت خدمتون ڊويزن]] ۽ [[طبي تعليم ۽ خانداني ڀلائي ڊويزن]].<ref>{{cite web|url=https://www.newagebd.net/article/11610/onelink.to/articlelist/323/Cartoon|title=Health Ministry split into 2 divisions|work=[[New Age (Bangladesh)|New Age]]|date=20 March 2017|access-date=1 October 2022}}</ref> تنهن هوندي به بنگلاديش جون صحت جون سهولتون اڃا تائين مڪمل طور تي ڪافي نه سمجهيون وڃن ٿيون، جيتوڻيڪ معيشت جي واڌ ۽ غربت ۾ نمايان گهٽتائي سان انهن ۾ سڌارو آيو آهي.<ref name="overview"/> ملڪ کي صحت جي افرادي قوت جي شديد کوٽ کي منهن ڏيڻو پوي ٿو، ڇاڪاڻ ته باقاعده تربيت يافته صحت فراهم ڪندڙ مجموعي صحت عملي جو تمام ننڍو حصو آهن.<ref>{{cite journal|last1=Ahmed|first1=Syed Masud|last2=Hossain|first2=Md. Awlad|last3=Chowdhury|first3=Ahmed Mushtaque Raja|last4=Bhuiya|first4=Abbas Uddin|title=The health workforce crisis in Bangladesh: shortage, inappropriate skill-mix, and inequitable distribution|date=22 January 2011|journal=[[Human Resources for Health]]|publisher=[[BioMed Central]]|volume=9|number=3|page=3|pmid=21255446|doi=10.1186/1478-4491-9-3|pmc=3037300|doi-access=free}}</ref> ڳوٺاڻن ڊاڪٽرن جي علاج واري عمل ۾ اڃا به نمايان خاميون موجود آهن ۽ دوائن جي غير مناسب ۽ نقصانڪار تجويز عام آهي.<ref>{{cite journal |last1=Mahmood|first1=Shehrin S.|last2=Iqbal|first2=Mohammad|last3=Hanifi|first3=S. M. A.|last4=Wahed|first4=Tania|last5=Bhuiya|first5=Abbas|title=Are 'Village Doctors' in Bangladesh a curse or a blessing?|date=6 July 2010|doi=10.1186/1472-698X-10-18|volume=10|number=18|pmid=20602805|journal=BMC International Health and Human Rights|page=18|publisher=[[BioMed Central]]|pmc=2910021|doi-access=free}}</ref> بنگلاديش جو صحت جو نظام سرڪاري ناڪافي مالي مدد سبب متاثر آهي.<ref name="overview"/> {{As of|2021}} صحت تي خرچ مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جو صرف 2.36٪ هو،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.CHEX.GD.ZS?locations=BD|title=Current health expenditure (% of GDP) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> جڏهن ته صحت لاءِ گهريلو سرڪاري خرچ مجموعي صحت خرچن جو 16.88٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.GHED.CH.ZS?locations=BD|title=Domestic general government health expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ذاتي خرچن مان ادا ڪيل صحت خرچ مجموعي خرچن جو لڳ ڀڳ 73٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.OOPC.CH.ZS?locations=BD|title=Out-of-pocket expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> خانگي صحت خرچ مجموعي صحت خرچن جو تقريباً 75.48٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.PVTD.CH.ZS?locations=BD|title=Domestic private health expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ملڪ ۾ هر 10,000 ماڻهن لاءِ صرف 5.3 ڊاڪٽر موجود هئا،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.PHYS.ZS?locations=BD|title=Physicians (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> جڏهن ته هر 1,000 ماڻهن لاءِ لڳ ڀڳ 6 ڊاڪٽر ۽ 6 نرسون موجود هيون.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.NUMW.P3?locations=BD|title=Nurses and midwives (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> اسپتالن ۾ هر 1,000 ماڻهن لاءِ صرف 9 بسترا موجود هئا.<ref>{{cite journal|last1=Islam|first1=Md. Taimur|last2=Talukder|first2=Anup Kumar|last3=Siddiqui|first3=Md. Nurealam|last4=Islam|first4=Tofazzal|title=Tackling the COVID-19 pandemic: The Bangladesh perspective|journal=Journal of Public Health Research|doi=10.4081/jphr.2020.1794|date=14 October 2020|volume=9|number=4|article-number=jphr.2020.1794|pmid=33117758|pmc=7582102}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.BEDS.ZS?locations=BD|title=Hospital beds (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ماهر جراحي عملي جو انگ هر 100,000 ماڻهن لاءِ صرف 3 هو،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.SAOP.P5?locations=BD|title=Specialist surgical workforce (per 100,000 population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> جڏهن ته هر 1,000 ماڻهن لاءِ لڳ ڀڳ 5 برادري صحت ڪارڪن موجود هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.CMHW.P3?locations=BD|title=Community health workers (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> 2022ع ۾ تقريباً 60٪ آبادي کي محفوظ [[پيئڻ جي پاڻي]] تائين رسائي حاصل هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.H2O.SMDW.ZS?locations=BD|title=People using safely managed drinking water services (% of population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> 2002ع ۾ اندازو لڳايو ويو ته پيئڻ جي پاڻي جو اڌ حصو [[آرسينڪ]] سان آلوده هو، جنهن ۾ في ليٽر 10 مائڪروگرام کان وڌيڪ مقدار موجود هئي.<ref>{{cite web|url=https://www.euronews.com/green/2024/01/18/half-of-bangladeshi-drinking-water-is-polluted-with-arsenic-and-climate-change-is-making-i|title=Half of Bangladeshi drinking water is polluted with arsenic – and climate change is making it worse|work=[[Euronews]]|date=18 January 2024|access-date=7 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جي بدترين هوا جي معيار وارن ملڪن مان هڪ آهي، خاص طور تي گهڻي آبادي وارن شهري علائقن، جهڙوڪ [[ڍاڪا]] ۽ ان جي ميٽروپوليٽن علائقي ۾.<ref>{{cite web|url=https://www.atlanticcouncil.org/blogs/energysource/bangladeshs-air-quality-is-among-the-worlds-worst-what-can-be-done/|title=Bangladesh's air quality is among the world's worst. What can be done?|date=25 June 2024|access-date=7 January 2025|work=[[Atlantic Council]]|last1=Webster|first1=Joseph|last2=Sinha|first2=Natalie|last3=Meadows|first3=Sarah}}</ref> عالمي بينڪ جي اندازي موجب 2019ع ۾ فضائي آلودگي سبب بنگلاديش ۾ 80,000 کان 90,000 موت ٿيا. اها ملڪ ۾ موت ۽ معذوري جو ٻيو وڏو سبب هئي ۽ ان سبب ملڪ کي پنهنجي GDP جو لڳ ڀڳ 4–4.4٪ معاشي نقصان برداشت ڪرڻو پيو.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/12/03/high-air-pollution-level-is-creating-physical-and-mental-health-hazards-in-bangladesh-world-bank|title=High Air Pollution Level is Creating Physical and Mental Health Hazards in Bangladesh: World Bank|publisher=[[World Bank]]|date=4 December 2022|access-date=7 January 2025}}</ref> 2022ع مطابق پيدائش وقت مجموعي [[متوقع عمر]] 74 سال هئي، جنهن ۾ مردن جي متوقع عمر 72 سال ۽ عورتن جي 76 سال هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.LE00.IN?locations=BD|title=Life expectancy at birth, total (years) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻارن جي شرحِ اموات]] نسبتاً بلند آهي. هر 1,000 جيئري ڄمڻن تي شيرخوار ٻارن جي اموات جي شرح 24 ۽ پنجن سالن کان گهٽ عمر وارن ٻارن جي اموات جي شرح 29 هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.IMRT.IN?locations=BD|title=Mortality rate, infant (per 1,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.DYN.MORT?locations=BD|title=Mortality rate, under-5 (per 1,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> 2020ع مطابق [[مائرن جي اموات جي شرح]] هر 100,000 جيئري ڄمڻن تي 123 هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.STA.MMRT?locations=BD|title=Maternal mortality ratio (modeled estimate, per 100,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> بنگلاديش ڪيترن ئي ملڪن، خاص طور تي [[ڀارت ۾ طبي سياحت|ڀارت]]، لاءِ [[طبي سياحت]] جو هڪ اهم ذريعو آهي،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/business/tourism/bangladesh-key-source-market-medical-tourism-1571314|title=Bangladesh a key source market for medical tourism|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2018|access-date=4 October 2022}}</ref> ڇاڪاڻ ته ڪيترائي شهري پنهنجي ملڪ جي صحت واري نظام تي اطمينان ۽ اعتماد نٿا رکن.<ref>{{cite journal|last1=Andaleeb|first1=Syed Saad|last2=Siddiqui|first2=Nazlee |first3=Shahjahan |last3=Khandakar|title=Patient satisfaction with health services in Bangladesh|volume=22|number=4|date=July 2007 |pages=263–273|doi=10.1093/heapol/czm017 |journal=[[Health Policy and Planning]]|publisher=[[Oxford University Press]]|pmid=17545252|doi-access=free}}</ref> موت جا مکيه سبب [[ڪورونري شريانن جي بيماري]]، فالج ۽ دائمي [[ساھ جون بيماريون]] آهن، جيڪي بالغ مردن ۽ عورتن جي مجموعي موتن جو ترتيبوار 62٪ ۽ 60٪ حصو بڻجن ٿيون.<ref>{{cite journal|last1=Shawon|first1=Md. Toufiq Hassan|last2=Ashrafi|first2=Shah Ali Akbar|last3=Azad|first3=Abul Kalam|last4=Firth|first4=Sonja M.|last5=Chowdhury|first5=Hafizur|last6=Mswia|first6=Robert G.|last7=Adair|first7=Tim|last8=Riley|first8=Ian|last9=Abouzahr|first9=Carla|last10=Lopez|first10=Alan D.|title=Routine mortality surveillance to identify the cause of death pattern for out-of-hospital adult (aged 12+ years) deaths in Bangladesh: introduction of automated verbal autopsy|date=12 March 2021|journal=BMC Public Health|publisher=[[BioMed Central]]|volume=21|number=491|page=491|doi=10.1186/s12889-021-10468-7|pmid=33706739|pmc=7952220|doi-access=free}}</ref> [[غذائي کوٽ]] بنگلاديش ۾ هڪ وڏو ۽ مستقل مسئلو آهي، جيڪو خاص طور تي ڳوٺاڻن علائقن کي متاثر ڪري ٿو. آبادي جي اڌ کان وڌيڪ حصي کي غذائي کوٽ جو شڪار سمجهيو وڃي ٿو. شديد غذائي کوٽ 450,000 ٻارن کي متاثر ڪري ٿي، جڏهن ته لڳ ڀڳ 20 لک ٻار وچولي درجي جي شديد غذائي کوٽ جو شڪار آهن. پنجن سالن کان گهٽ عمر وارن ٻارن مان 52٪ [[رت جي گهٽتائي]]، 41٪ واڌ ويجھ ۾ رڪاوٽ، 16٪ شديد ڪمزوري ۽ 36٪ گهٽ وزن جو شڪار آهن. عورتن مان چوٿون حصو گهٽ وزن وارو آهي ۽ تقريباً 15٪ جو قد معمول کان گهٽ آهي، جڏهن ته اڌ کان وڌيڪ عورتون پڻ رت جي گهٽتائي جو شڪار آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.icddrb.org/news-and-events/press-corner/media-resources/malnutrition|title=Malnutrition|publisher=[[International Centre for Diarrhoeal Disease Research, Bangladesh]] (ICDDR,B)|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001130754/https://www.icddrb.org/news-and-events/press-corner/media-resources/malnutrition}}</ref> 2024ع جي [[عالمي بک اشاري]] ۾ بنگلاديش 127 ملڪن مان 84هين نمبر تي رهيو.<ref>{{Cite web|title=Global Hunger Index Scores by 2024 GHI Rank|url=https://www.globalhungerindex.org/ranking.html|access-date=2024-12-11|website=Global Hunger Index (GHI)}}</ref> == معيشت == {{Main|بنگلاديش جي معيشت}} {{Further|بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Dhaka April (33244268934).jpg | caption1 = [[موتي جهيل ٿاڻو|موتي جهيل]]، قومي گاديءَ واري شهر [[ڍاڪا]] جو سڀ کان وڏو [[مرڪزي واپاري ضلعو|واپاري ضلعو]] آهي۔ | image2 = The padma bridge 04.jpg | caption2 = [[پدما پل]]، جيڪا 2022ع ۾ کولِي وئي، هڪ [[سڙڪ ۽ ريلوي پلن جي فهرست|سڙڪ-ريل پل]] آهي جيڪا [[پدما ندي]] تي تعمير ٿيل آهي۔ }} بنگلاديش هڪ [[في فرد مجموعي قومي آمدني موجب ملڪن جي فهرست#هيٺين وچولي آمدني وارو گروهه|هيٺين وچولي آمدني]] واري [[مخلوط معيشت|مخلوط منڊي معيشت]] رکندڙ ملڪ آهي۔<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Zobaer|url=https://www.dw.com/en/bangladesh-economy-50-years-on/a-57015896|title=Bangladesh at 50: From 'basket case' to rising economic star|access-date=30 September 2022|work=[[ڊي ڊبليو نيوز]]|publisher=[[ڊيوچي ويلي]]|date=16 December 2021}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/feature/2023/01/22/a-journey-together-bangladesh-and-world-bank-celebrate-historic-partnership|title=A Journey Together: Bangladesh and World Bank Celebrate Historic Partnership|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|date=22 January 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> نالي ماتر جي ڊي پي موجب بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن جي جي ڊي پي (نالي ماتر) موجب فهرست|36هين وڏي معيشت]] ۽ [[خريداري قوت برابري]] (PPP) موجب [[ملڪن جي جي ڊي پي (PPP) موجب فهرست|24هين وڏي معيشت]] رکي ٿو۔ بنگلاديش جي [[مزدور قوت]] 71.4 ملين ماڻهن تي مشتمل آهي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.TLF.TOTL.IN?locations=BD|title=Labor force, total – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> جيڪا دنيا ۾ [[مزدور قوت موجب ملڪن جي فهرست|ستين وڏي مزدور قوت]] آهي؛ جڏهن ته 2024 مطابق بيروزگاري جي شرح 3.6٪ هئي۔<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.ZS?locations=BD|title=Unemployment, total (% of total labor force) (modeled ILO estimate) – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ جا [[زرِ مبادلا جا ذخيرا]] گهٽجڻ باوجود،<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/business/local/s3knbstt64|title=Respite from fall in forex reserves, dollar market stable|work=[[پروٿوم آلو]]|date=19 October 2024|last=Sakib|first=Shanaullah|access-date=9 January 2025}}</ref> ڏکڻ ايشيا ۾ هندستان کان پوءِ ٻئي نمبر تي آهن۔ بنگلاديش جي [[بنگلاديشي جلاوطن برادري|جلاوطن برادري]] 2024ع دوران تقريباً 27 ارب آمريڪي ڊالر [[بنگلاديش ڏانهن ترسيل رقم]] جي صورت ۾ موڪليا۔<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/remittance-hit-all-time-high-2024-3789871|title=Remittance hit all-time high in 2024|last=Hasan|first=Md. Mehedi|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 January 2025|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديشي ٽڪا]] ملڪ جي قومي ڪرنسي آهي۔ 2023 مطابق، خدمتن وارو وڏو شعبو ڪل جي ڊي پي جو لڳ ڀڳ 51.5٪ حصو ڏئي ٿو، ان کان پوءِ صنعتي شعبو 34.6٪ سان ٻئي نمبر تي آهي، جڏهن ته [[بنگلاديش ۾ زراعت|زرعي شعبو]] صرف 11٪ جي ڊي پي پيدا ڪري ٿو۔<ref name="cia"/> تنهن هوندي به روزگار جي لحاظ کان اهو سڀ کان وڏو شعبو آهي ۽ ملڪ جي لڳ ڀڳ اڌ مزدور قوت کي روزگار فراهم ڪري ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/labour-force-survey-2022-agriculture-still-main-job-generator-3283936|title=Labour Force Survey 2022: Agriculture still main job generator|last=Byron|first=Rejaul Karim|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=30 March 2023|access-date=11 January 2025}}</ref> ملڪ جي برآمداتي آمدني جو 84٪ کان وڌيڪ حصو [[بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت]] مان حاصل ٿئي ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.weforum.org/stories/2024/02/how-bangladesh-offers-lessons-for-sustainable-industrialization-in-africa/|last=Akinrebiyo|first=Femi|title=Bangladesh's leap from poverty to textile powerhouse offers lessons for countries in Africa|date=16 February 2024|work=[[ورلڊ اڪنامڪ فورم]]|access-date=11 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جو ٻيون نمبر وڏو تيار پوشاڪ برآمد ڪندڙ ملڪ آهي ۽ عالمي [[تيز فيشن]] صنعت ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو، جتي اها مختلف مغربي فيشن برانڊن کي شيون برآمد ڪري ٿي۔<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/cd6ye3e8x9po|title=Fast fashion drove Bangladesh – now its troubled economy needs more|work=[[بي بي سي نيوز]]|date=7 September 2024|access-date=16 January 2025|last=Imandar|first=Nikhil|publisher=[[بي بي سي]]}}</ref> بنگلاديش [[بنگلاديش جي جوٽ صنعت|جوٽ]]،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/symbol-our-degradation-3624216|title=A symbol of our degradation|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 June 2024|last=Choudhury|first=Serajul Islam|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانورن جي پيداوار|چانور]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/bw4ldbvrb4|title=Rice production rising high in Bangladesh|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[پروٿوم آلو]]|date=17 June 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جي مڇين جي فهرست|مڇي]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/good-day-bangladesh/sk7ow1u6en|title=Bangladesh globally second in freshwater fish production|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=10 June 2024|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانهه جي پيداوار|چانهه]]<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/long-term-plan-behind-high-tea-production-3399926|title=Long-term plan behind high tea production|last1=Chowdhury|first1=Dwoha|last2=Halder|first2=Sukanta|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=22 August 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> ۽ گلن جو اهم پيدا ڪندڙ ملڪ پڻ آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/floriculture-lucrative-sector-bangladesh-131728|title=Floriculture: A lucrative sector in Bangladesh|date=12 September 2020|website=Business Standard}}</ref> ٻين وڏين صنعتن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهاز سازي|جهاز سازي]]، [[بنگلاديش ۾ دواسازي صنعت|دواسازي]]، [[بنگلاديش ۾ فولاد صنعت|فولاد]]، [[بنگلاديش ۾ برقيات صنعت|برقيات]] ۽ [[بنگلاديش ۾ چمڙي جي صنعت|چمڙي جون شيون]] شامل آهن۔<ref>{{cite journal|last1=Ahaduzzaman|last2=Sarkar|first2=Prottasha|last3=Anjum|first3=Aniqa|last4=Khan|first4=Easir A.|title=Overview of Major Industries in Bangladesh|date=7 December 2017|journal=Journal of Chemical Engineering|volume=30|number=1|doi=10.3329/jce.v30i1.34798|pages=51–58|doi-access=free}}</ref> چين بنگلاديش جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار آهي، جيڪو ڪل واپار جو 15٪ حصو رکي ٿو، جڏهن ته هندستان 8٪ سان ٻئي نمبر تي آهي۔<ref>{{cite web|last=Haroon|first=Jasim Uddin|date=11 December 2024|work=[[فنانشل ايڪسپريس]]|url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/last-page/china-bangladeshs-top-trading-partner-in-fy24-1733855492|title=China Bangladesh's top trading partner in FY24|access-date=11 January 2025}}</ref> خانگي شعبو ملڪ جي جي ڊي پي جو 80٪ حصو پيدا ڪري ٿو، جڏهن ته سرڪاري ملڪيت وارين ڪمپنين جو ڪردار مسلسل گهٽجي رهيو آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/public-sector-needs-keep-pace-private-sector-359749|title=Public sector needs to keep pace with private sector|date=20 January 2022|website=Business Standard}}</ref> بنگلاديش جي معيشت گهڻو ڪري خانداني ملڪيت واريون [[بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست|واپاري جماعتون]] ۽ ننڍن ۽ وچولي درجي جي ڪاروبارن تي ٻڌل آهي۔ بنگلاديش جون ڪجهه وڏيون عوامي شيئر مارڪيٽ ۾ درج ڪمپنيون [[بيڪسيمڪو]]، [[بي آر اي سي بينڪ]]، [[بي ايس آر ايم]]، [[جي پي ايڇ اسپات]]، [[گرامينفون]]، [[سمٽ گروپ]] ۽ [[اسڪوائر فارماسيوٽيڪل]] آهن۔<ref>{{Cite web |url=https://www.dse.com.bd/dse30_share.php|title=DS30 Index &#124; Dhaka Stock Exchange|website=dse.com.bd}}</ref> [[ڍاڪا اسٽاڪ ايڪسچينج]] ۽ [[چٽگانگ اسٽاڪ ايڪسچينج]] ملڪ جون ٻه اهم [[سرمائي مارڪيٽ]]ون آهن۔<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/tale-two-capital-markets-883756|title=A tale of two capital markets|work=[[Business Standard]]|date=25 June 2024|last=Islam|first=Shadique Mahbub|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ مواصلات]] جي صنعت دنيا جي تيزي سان وڌندڙ صنعتن مان هڪ آهي، جتي نومبر 2024ع جي آخر تائين موبائيل فون استعمال ڪندڙن جو انگ 188.78 ملين تائين پهچي ويو۔<ref>{{cite web|title=Mobile Phone Subscribers in Bangladesh|url=https://www.amtob.org.bd/home/industrystatics|access-date=9 January 2025|work=[[بنگلاديش موبائيل ٽيليڪام آپريٽرز ايسوسيئيشن|AMTOB]]}}</ref> سياسي عدم استحڪام،<ref>{{cite web|url=https://www.eiu.com/n/infrastructure-enhancements-will-underpin-growth-in-dhaka/|title=Infrastructure enhancements will underpin growth in Dhaka|date=30 September 2020|access-date=12 January 2025|work=[[ايڪانامسٽ انٽيليجنس يونٽ]]}}</ref> وڌندڙ مهانگائي،<ref name="sadiq"/> [[بنگلاديش ۾ بدعنواني|گھڻي بدعنواني]]،<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Sadiq|date=22 May 2024|title=Why is it taking so long to stabilise the economy?|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/why-it-taking-so-long-stabilise-the-economy-3615381}}</ref> بجلي جي اڻپوري فراهمي،<ref>{{cite web|last1=Rahman|first1=Asifur|last2=Karmaker|first2=Konkon|date=11 September 2024|title=Power supply may not improve anytime soon|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/how-do-we-overcome-our-corruption-crisis-3731226}}</ref> ۽ سڌارن جي سست رفتار سان عملداري معاشي واڌ ويجهه لاءِ اهم چئلينج آهن۔<ref name="sadiq"/> بنگلاديش کي [[گلوبل انوويشن انڊيڪس]] ۾ 2024ع ۽ 2025ع دوران 106هين درجو حاصل ٿيو۔<ref>{{Cite web |title=Bangladesh ranking in the Global Innovation Index 2025|url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/bangladesh|access-date=2025-10-21 |website=www.wipo.int|language=en}}</ref> === توانائي === {{Main|بنگلاديش ۾ بجلي وارو شعبو}} {{Further|بنگلاديش جي توانائي پاليسي|بنگلاديش پاور ڊولپمينٽ بورڊ|بنگلاديش ۾ قدرتي گئس ۽ پيٽروليم|پيٽرو بنگلا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Ruppur Nuclear Power Plant , Ruppur, Pabna.jpg | caption1 = رات جو تعمير هيٺ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] | image2 = Moving Turbines!!.jpg | caption2 = [[ڪتوبديا ٻيٽ]] تي هوا واريون ٽربائينون }} بنگلاديش، جتي 2009ع ۾ روزانو ڪيترائي ڀيرا بجلي بند ٿيڻ جا واقعا ٿيندا هئا، 2022ع تائين 100٪ بجلي پهچ حاصل ڪري چڪو هو.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|title=How 100% electrification changed the rural game|date=14 March 2022|website=Business Standard|access-date=1 October 2022|archive-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221004183507/https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |title=Electricity now in every house |work=The Daily Star |date=22 March 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=30 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221130005200/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |url-status=live }}</ref> اهو آهستي آهستي [[سبز معيشت]] ڏانهن منتقل ٿي رهيو آهي ۽ دنيا جو سڀ کان وڏو آف-گرڊ شمسي بجلي پروگرام رکي ٿو، جنهن مان 20 ملين ماڻهو فائدو وٺن ٿا.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|title=Bangladesh Solar Home Systems Provide Clean Energy for 20 million People|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001203911/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|url-status=live}}</ref> ملڪ ۾ پيداوار لاءِ ''پالڪي'' نالي هڪ [[برقي ڪار]] تيار ڪئي پئي وڃي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |title=Palki: An affordable locally assembled Electric Vehicle on its way |work=The Daily Star |date=26 August 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=2 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240902065543/https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |url-status=live }}</ref> [[بايو گئس]] کي نامياتي ڀاڻ ٺاهڻ لاءِ استعمال ڪيو پيو وڃي.<ref>{{cite web |last=Mang |first=Heinz-Peter |title=Situation Analysis of Agro-Industrial Biogas Plants in Bangladesh |url=https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20220618191038/https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-date=18 June 2022 |url-status=live |access-date=12 October 2022 |website=sreeda.gov.bd}}</ref> روسي ڪمپني [[روس ائٽم]] جي مدد سان تعمير ٿيندڙ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] ملڪ جو پهريون فعال [[ائٽمي بجلي گهر]] هوندو. ان جي ٻن ڪل يونٽن مان پهريون يونٽ 2025ع ۾ ڪم شروع ڪرڻ جي اميد رکي ٿو.<ref>{{Cite web|author=Mohiuddin|title=Rooppur nuclear power plant: Power generation deferred|work=[[Prothom Alo]]|date=19 May 2024|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/mens8s0lt0 |access-date=8 January 2025}}</ref> بنگلاديش وٽ اڃا به قدرتي گئس جا وڏا اڻ استعمال ٿيل ذخيرا موجود آهن، خاص طور تي پنهنجي سامونڊي علائقي ۾.<ref>{{cite web |url=http://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh|title=Natural Gas – Underexplored in Bangladesh?|date=15 December 2021|website=GEO ExPro|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114124/https://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |title=Bangladesh: Asia's New Energy Superpower? |access-date=3 October 2022 |archive-date=29 December 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20161229123448/https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |url-status=live }}</ref> ڳولا جي کوٽ ۽ ثابت ٿيل ذخيرن ۾ گهٽتائي سبب بنگلاديش کي ٻاهرين ملڪن مان [[ايل اين جي]] درآمد ڪرڻي پئي آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|title=Imported LNG to be 24 times more expensive than local gas: CPD|date=13 February 2022|website=Business Standard|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114118/https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite news |url=https://www.reuters.com/article/bangladesh-lng-power-idINL1N2Z10R7|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=Reuters|date=20 July 2022}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|title=Let us not become dependent on LNG import|first=Badrul|last=Imam|date=26 December 2021|work=The Daily Star|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114121/https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|url-status=live}}</ref> گئس جي کوٽ [[روسي-يوڪريني جنگ (2022ع–هاڻوڪي)|روسي-يوڪريني جنگ]] سبب وڌيڪ وڌي وئي.<ref>{{Cite news|url=https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|title=Bangladesh is being 'killed by economic conditions elsewhere in the world'|newspaper=Financial Times|location=London|date=24 August 2022|access-date=1 October 2022|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126085309/https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|url-status=live}}</ref> عالمي مارڪيٽ ۾ قيمتن جي تيز واڌ سبب، مسلسل لوڊشيڊنگ جي باوجود، بنگلاديش جولاءِ 2022ع ۾ عارضي طور [[اسپاٽ قيمت]] تي ايل اين جي خريد ڪرڻ بند ڪري ڇڏي.<ref>{{cite web|url=https://www.reuters.com/article/markets/commodities/bangladesh-halts-expensive-spot-lng-imports-despite-load-shedding-idUSL1N2Z10R7/|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=[[Reuters]]|date=20 July 2022|access-date=8 January 2025}}</ref> قيمتون گهٽجڻ کان پوءِ فيبروري 2023ع ۾ هن وري اسپاٽ قيمت تي ايل اين جي خريد ڪرڻ شروع ڪئي.<ref>{{cite web|last1=Paul|first1=Ruma|last2=Chow|first2=Emily|url=https://www.reuters.com/business/energy/bangladesh-restart-spot-lng-buying-prices-ease-sources-2023-02-01/|title=Bangladesh to restart spot LNG buying as prices ease – sources|work=[[Reuters]]|date=1 February 2023|access-date=8 January 2025}}</ref> جڏهن ته [[بنگلاديش جون سرڪاري ملڪيت واريون ڪمپنيون]] بنگلاديش جي لڳ ڀڳ اڌ بجلي پيدا ڪن ٿيون، خانگي ملڪيت واريون ڪمپنيون، جهڙوڪ سمٽ گروپ ۽ [[اورين گروپ (بنگلاديش)|اورين گروپ]]، بجلي پيدا ڪرڻ سان گڏ مشينري، ريئڪٽر ۽ سامان فراهم ڪرڻ ۾ وڌندڙ اهم ڪردار ادا ڪري رهيون آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|title=Summit signs 22-year PPA for upcoming 583 MW gas power plant; GE to co-develop plant in Bangladesh|website=GE News|access-date=23 October 2022|archive-date=23 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221023153618/https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|url-status=live}}</ref> بنگلاديش بجلي پيدا ڪرڻ جي صلاحيت 2009ع ۾ 5 گيگاواٽ کان وڌائي 2022ع ۾ 25.5 گيگاواٽ ڪئي. ملڪ ان کي 2041ع تائين وڌيڪ وڌائي 50 [[گيگاواٽ]] ڪرڻ جو ارادو رکي ٿو. آمريڪي ڪمپنيون جهڙوڪ [[شيوران ڪارپوريشن|شيوران]] ۽ [[جنرل اليڪٽرڪ]] بنگلاديش جي ملڪي قدرتي گئس پيداوار جو لڳ ڀڳ 55٪ فراهم ڪن ٿيون ۽ بجلي منصوبن ۾ سڀ کان وڏن سيڙپڪارن مان آهن. بنگلاديش جي لڳل گئس سان هلندڙ بجلي پيداوار جي صلاحيت جو 80٪ آمريڪا ۾ تيار ٿيل ٽربائينن مان اچي ٿو.<ref>{{cite web | url=https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | title=Bangladesh – Power and Energy | date=20 July 2022 | access-date=5 October 2022 | archive-date=5 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221005062425/https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | url-status=live }}</ref> === سياحت === {{Main|بنگلاديش ۾ سياحت}} [[File:Save the sundarbans 20.jpg|thumb|[[سندر بن]] دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي.]] [[بنگلاديش ۾ سياحت|سياحت جي صنعت]] تيزيءَ سان وڌي رهي آهي ۽ مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) ۾ لڳ ڀڳ 3.02٪ حصو ڏئي ٿي.<ref>{{cite web|last1=Byron|first1=Rejaul Karim|first2=Mahmudul|last2=Hasan|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/industries/tourism/news/tourisms-share-302pc-gdp-2904556|title=Tourism's share 3.02% in GDP|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 November 2021|access-date=30 September 2022}}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش جي بين الاقوامي سياحتي آمدني 391 ملين آمريڪي ڊالر هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/ST.INT.RCPT.CD?locations=BD|title=International tourism, receipts (current US$) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ وٽ [[بنگلاديش جا عالمي ورثي جا ماڳ|يونيسڪو جا ٽي عالمي ورثي وارا ماڳ]] آهن: [[باگرهات جي تاريخي مسجدن جو شهر|مسجدن جو شهر]]، [[پهاڙپور ۾ ٻڌ وهار جا آثار|ٻڌ وهار]] ۽ [[سندر بن]]؛ جڏهن ته ست ماڳ [[عالمي ورثي جو ماڳ#نامزدگي جو عمل|عبوري فهرست]] ۾ شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|title=Tentative Lists|access-date=6 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20120806231331/https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|archive-date=6 August 2012|url-status=live}}</ref> [[عالمي سفر ۽ سياحت ڪائونسل]] (WTTC) جي 2019ع واري رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ سفر ۽ سياحت جي شعبي 2018ع دوران سڌي طرح 11,80,500 نوڪريون پيدا ڪيون، جيڪي ملڪ جي ڪل روزگار جو 1.9٪ هيون.<ref name="2019 report">{{cite web |url=http://reports.weforum.org/pdf/ttci-2019/WEF_TTCI_2019_Profile_BGD.pdf |title=Travel & Tourism Competitiveness Index 2019 edition: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council|access-date=18 December 2019}}</ref> ساڳئي رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ هر سال لڳ ڀڳ 125,000 بين الاقوامي سياحن جي آمد ٿئي ٿي.<ref name="2019 report"/> 2012ع ۾ ملڪي خرچن سفر ۽ سياحت سان لاڳاپيل سڌي مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) جو 97.7٪ پيدا ڪيو هو.<ref name="2013 report">{{cite web |url=http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |title=Travel & Tourism Economic Impact 2013: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007183403/http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |archive-date=7 October 2013}}</ref> == اهم شخصيتون == * [[شيخ مجيب الرحمان]] * [[شيخ حسينه واجد]] * [[بيگم خالده ضياء]] * [[ڊاڪٽر محمد يونس]] ([[نوبل انعام]] ماڻيندڙ) * [[رونا ليلا]] == پڻ ڏسندا == * [[بنگلاديش جا صدر]] * [[بنگلاديش جا وزير اعظم]] == حوالا == {{حوالا|2}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.bangladesh.gov.bd/ بنگلا ديش جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{سارڪ}} {{OIC}} [[زمرو:بنگلاديش]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:بنگال]] [[زمرو:اسلامي رياستون]] [[زمرو:ايشيا ۾ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ ايشيا جا ملڪ]] [[زمرو:او آئي سي جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:دولت مشترڪه جون رڪن قومون]] 6z9194ua2e113jpd96zavod7gfvk01j 387203 387202 2026-06-20T20:36:14Z Intisar Ali 8681 387203 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ايشيا جو ملڪ}} {{About|ملڪ بابت}} {{Infobox country | conventional_long_name = عوامي جمهوريه بنگلاديش | common_name = بنگلاديش | native_name = {{native name|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ}}<br />{{resize|90%|{{nobold|{{transliteration|bn|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś}}}}}} | image_flag = Flag of Bangladesh.svg | image_coat = National emblem of Bangladesh.svg | symbol_type = [[بنگلاديش جو قومي نشان|نشان]] | other_symbol = {{unbulleted list |[[File:Government Seal of Bangladesh.svg|100px|بنگلاديش حڪومت جي مهر]]}} | other_symbol_type = [[بنگلاديش حڪومت جي مهر|حڪومتي مهر]] | national_anthem = {{lang|bn|আমার সোনার বাংলা}} ([[بنگالي ٻولي|بنگالي]])<br />{{transliteration|bn|[[امار شونار بنگلا]]}}<br />"منهنجو سونهري بنگال"<br /><div style="display:inline-block;margin-top:0.4em;">[[File:Amar Sonar Bangla instrumental by US Navy Band.oga|center]]</div> | image_map = {{Switcher|[[File: Bangladesh (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File: Bangladesh rel location map.svg |upright=1.15|frameless]]|بنگلاديش جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[ڍاڪا]] | coordinates = {{Coord|23|45|50|N|90|23|20|E|type:city_region:BD|display=inline}} | largest_city = capital | languages_type = سرڪاري ٻولي<br />{{nowrap|{{nobold|۽ قومي ٻولي}}}} | languages = [[بنگالي ٻولي|بنگالي]]<ref name="bdlaws.minlaw.gov.bd">{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh |website=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |access-date=1 February 2017 |archive-date=10 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191110101626/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |script-title=bn:বাংলা ভাষা প্রচলন আইন, ১৯৮৭ |author=<!--Not stated--> |website=bdlaws.minlaw.gov.bd |publisher=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |trans-title=بنگالي ٻولي لاڳو ڪرڻ جو ايڪٽ، 1987ع |language=bn |access-date=7 January 2024 |archive-date=7 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240107175804/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |url-status=live }}</ref> | languages2_type = ٻي عام ٻولي | religion = {{ublist |item_style=white-space:nowrap; |91.04% [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ([[رياستي مذهب|سرڪاري]])|7.94% [[بنگلاديش ۾ هندو ڌرم|هندو ڌرم]] |0.60% [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] |0.30% [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|0.12% [[بنگلاديش ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2022 | languages2 = [[بنگلاديشي انگريزي|انگريزي]]<ref>{{cite journal |id={{ERIC|EJ1249887}} |last1=Ara |first1=Rowshon |title=A Foreign Language or the Second Language: The Future of English in Bangladesh |journal=International Journal of Language Education |date=March 2020 |volume=4 |issue=1 |pages=81–95 |doi=10.26858/ijole.v4i2.10458 |doi-broken-date=9 January 2026 }}</ref><ref>{{cite journal |last1=Islam |first1=Mohammad Nurul |last2=Hashim |first2=Azirah |title=Historical Evolution of English in Bangladesh |journal=Journal of Language Teaching and Research |date=2019 |volume=10 |issue=2 |page=247 |doi=10.17507/jltr.1002.05 }}</ref> | ethnic_groups = 99% [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]]<!--Do not modify to "Bengalis". The name of the ethnic group is "Bengali" and the people who belong to Bengali ethnicity are called "Bengalis".--> {{collapsible list | titlestyle = background:transparent;text-align:left;font-weight:normal;font-size:100%; | title = 1% [[بنگلاديش جا مقامي ماڻهو|ٻيا]] | hlist = on | [[چڪما ماڻهو|چڪما]] | [[گارو ماڻهو|گارو]] | [[خاصي ماڻهو|خاصي]] | [[خومي ماڻهو|خومي]] | [[ميتي ماڻهو|منيپوري]] | [[مرما ماڻهو|مرما]] | [[ميزو ماڻهو|ميزو]] | [[رخائن ماڻهو|اراڪاني]] | [[مرو ماڻهو|مرو]] | [[سنتال ماڻهو|سنتال]] | [[تنچانگيا ماڻهو|تنچانگيا]] | [[ترپوري ماڻهو|ترپوري]] | [[بشنوپريا ماڻهو|بشنوپريا]] }} | ethnic_groups_ref = <ref>{{cite web |title=Ethnic population in 2022 census |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |access-date=9 June 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> | ethnic_groups_year = 2022 | religion_ref = <ref name="census"/> | demonym = [[بنگلاديشي ماڻهو|بنگلاديشي]] | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[محمد شهاب الدين]] | leader_title2 = [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[طارق رحمان]] | leader_title3 = [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] | leader_name3 = [[حفيظ الدين احمد]] | leader_title4 = [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] | leader_name4 = [[زبير رحمان چوڌري]] | legislature = [[جاتيا سنگساد]] | sovereignty_note = [[پاڪستان]] کان | sovereignty_type = [[بنگلاديش جي آزادي|آزادي]] | established_event1 = [[اوڀر بنگال]] | established_date1 = 15 آگسٽ 1947ع | established_event2 = [[اوڀر پاڪستان]] | established_date2 = 29 فيبروري 1956ع | established_event3 = [[بنگلاديشي آزادي جو اعلان|آزاديءَ جو اعلان]] | established_date3 = 26 مارچ 1971ع | established_event4 = [[بنگلاديش جي عارضي حڪومت|عارضي حڪومت]] | established_date4 = 10 اپريل 1971ع | established_event5 = [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ جو دستاويز|فتح]]، [[بنگلاديش آزادي جنگ|آزادي جنگ]] ۾ | established_date5 = 16 ڊسمبر 1971ع | established_event6 = [[بنگلاديش جو آئين|موجوده آئين]] | established_date6 = 16 ڊسمبر 1972ع | area_km2 = 148,460<ref>{{cite web|title=Bangladesh country profile |url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650940|website=[[بي بي سي نيوز]] |date=4 March 2011 |access-date=18 February 2025}}</ref> | area_rank = 93هون | area_sq_mi = 57320 | area_label2 = زميني پکيڙ | area_data2 = 130,170&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=13 November 2021|year=2021}}</ref> | area_label3 = آبي پکيڙ | area_data3 = 18,290&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia"/> | percent_water = 6.4 | population_estimate = 175,423,000<ref name=IMF/> | population_census = 169,828,911<ref name="populationcensus2022">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Post Enumeration Check (PEC) Adjusted Population |url=http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |date=18 April 2023 |website=[[بنگلاديش شماريات بيورو]] |access-date=30 May 2023 |archive-date=30 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230530205648/http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=Report: 68% Bangladeshis live in villages |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |work=[[ڍاڪا ٽربيون]] |date=28 November 2023 |access-date=6 February 2024 |archive-date=6 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240206021005/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |url-status=live }}</ref> | population_estimate_year = 2026 | population_estimate_rank = 8هون | population_census_year = 2022 | population_census_rank = 8هون | population_density_km2 = 1,165 | population_density_sq_mi = 3,020 | population_density_rank = 13هون | GDP_PPP = {{increase}} $1.922 ٽرلين<ref name="IMFWEO.BD">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[بين الاقوامي مالياتي فنڊ]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=19 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 25هون | GDP_PPP_per_capita = {{increase}} $10,955<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_PPP_per_capita_rank = 127هون | GDP_nominal = {{increase}} $510.705 بلين<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 36هون | GDP_nominal_per_capita = {{increase}} $2,911<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_per_capita_rank = 142هون | Gini = 30.9 | Gini_year = 2022 | Gini_change = decrease | Gini_ref = <ref>{{Cite web |title=Gini index - Bangladesh |url=https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=BD |access-date=2026-03-31 |website=World Bank}}</ref> | Gini_rank = | HDI = 0.685 | HDI_year = 2023 | HDI_change = increase | HDI_ref = <ref>{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[گڏيل قومن جو ترقياتي پروگرام]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = {{ordinal|130}} | currency = [[بنگلاديشي ٽڪا|ٽڪا]] ({{lang|bn|[[৳]]}}) | currency_code = BDT | time_zone = [[بنگلاديش معياري وقت|بي ايس ٽي]] | utc_offset = +6 | date_format = dd/mm/yyyy | calling_code = [[بنگلاديش ۾ ٽيليفون نمبر|+880]] | cctld = {{ubl|[[.bd]]|{{lang|bn|[[.bangla|.বাংলা]]}}}} | area_magnitude = | footnote = | today = }} {{Contains special characters|بنگالي}} '''بنگلاديش'''،{{efn|{{IPAc-en|%|b|ae|N|g|l|@|"|d|E|S|,_|%|b|A:|N|-|audio=LL-Q1860 (eng)-Flame, not lame-Bangladesh.wav}}; {{langx|bn|বাংলাদেশ|Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ˈbaŋlaˌdeʃ|pron|Bn-বাংলাদেশ.oga}}}} سرڪاري طور '''عوامي جمهوريه بنگلاديش'''،{{efn|{{langx|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ɡɔnopɾodʒat̪ɔnt̪ɾi‿baŋlad̪eʃ|pron|}}}} [[ڏکڻ ايشيا]] جو هڪ ملڪ آهي. اهو دنيا جو [[آبادي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]] آهي ۽ [[آباديءَ جي گهاٽائي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گنجان آباد ملڪن]] مان هڪ آهي، جتي لڳ ڀڳ 176 ملين آبادي {{convert|148461|km2|sqmi}} ايراضيءَ ۾ رهي ٿي.<ref name=IMF>{{Cite web |title=Bangladesh and the IMF |url=https://www.imf.org/en/countries/bgd |access-date=2026-05-02 |website=IMF}}</ref> بنگلاديش جون زميني سرحدون اتر، اولهه ۽ اوڀر ۾ [[ڀارت]] سان ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ملن ٿيون. ان جي ڏکڻ ۾ [[بنگال جي نار]] سان سامونڊي ڪنارو آهي. اهو [[ڀوٽان]] ۽ [[نيپال]] کان [[سليگڙي لنگهه]] وسيلي الڳ آهي، ۽ اتر طرف [[چين]] کان [[ڀارت جون رياستون|ڀارتي رياست]] [[سڪم]] وسيلي جدا آهي. [[ڍاڪا]]، ملڪ جو گاديءَ جو هنڌ ۽ [[بنگلاديش جا شهر ۽ ڳوٺ|سڀ کان وڏو شهر]]، ملڪ جو سياسي، مالي ۽ ثقافتي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.sinardaily.my/article/728620/culture/travel-amp-food/bangladesh-may-not-have-a-mega-monument-but-what-it-has-is-captivating|title=Bangladesh may not have a mega monument but what it has is captivating|first=S. D.|last=Reporter|date=12 July 2025|website=Sinar Daily}}</ref> [[چٽاگانگ]] ملڪ جو ٻيو وڏو شهر ۽ [[چٽاگانگ بندرگاهه|ملڪ جو سڀ کان مصروف بندرگاهه]] آهي. هاڻوڪي بنگلاديش جو علائقو قديم تاريخ ۾ ڪيترين [[هندو سلطنتن ۽ گهراڻن جي فهرست|هندو]] ۽ [[ٻڌ ڌرم جي بادشاهتن ۽ سلطنتن جي فهرست|ٻڌ]] گهراڻن جو مضبوط مرڪز رهيو. 1204ع ۾ [[بنگال تي غوري فتح|مسلمانن جي فتح]] کان پوءِ، هن علائقي ۾ [[بنگال سلطنت|سلطنتي]] ۽ [[مغل سلطنت|مغل]] حڪمراني قائم ٿي. [[بنگال صوبو|مغل سلطنت جي سڀ کان وڏي صوبي]] طور [[بنگال]] دنيا جي سڀ کان خوشحال ۽ واپاري طور سرگرم علائقن مان هڪ بڻجي اڀريو، جيڪو پنهنجي [[بنگال ۾ ململ جو واپار|ترقي يافته ڪپڙي جي صنعت]] ۽ زرعي پيداوار لاءِ مشهور هو. 1757ع ۾ [[پلاسي جي جنگ]] ايندڙ ٻن صدين لاءِ [[بنگال پريزيڊنسي|برطانوي نوآبادياتي حڪمراني]] جي شروعات ثابت ٿي. هن دور ۾ سرمائي جي وڏي پيماني تي ٻاهر منتقلي ٿي، جنهن کي برطانيا ۾ صنعتي انقلاب جي مالي مدد لاءِ استعمال ڪيو ويو، جڏهن ته بنگال موتمار ڏڪارن جي دورن سبب تباهه ٿيو. 1947ع ۾ [[برطانوي هندستان جي ورهاڱي|هندستان جي ورهاڱي]] کان پوءِ، [[اوڀر بنگال]] نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جنهن کي پوءِ [[اوڀر پاڪستان]] جو نالو ڏنو ويو. [[اولهه پاڪستان]] ۾ قائم حڪومت طرفان ٻن ڏهاڪن کان وڌيڪ سياسي دٻاءُ ۽ [[ادارتي نسل پرستي|نظامي نسل پرستي]] کان پوءِ، [[اوڀر پاڪستان]] ۾ [[عدم تعاون تحريڪ (1971)|1971ع جي عدم تعاون تحريڪ]] سان شهري بيچيني پيدا ٿي، جيڪا حڪومت جي پرتشدد [[آپريشن سرچ لائيٽ|فوجي ڪارروائي]] کان پوءِ [[بنگلاديش آزادي جنگ]] جو سبب بڻي. [[مڪتي باهني]]، [[1971ع جي هندستان-پاڪستان جنگ|ڀارتي فوجن جي مدد ۽ سهڪار]] سان، هڪ ڪامياب [[انقلاب|هٿياربند انقلاب]] وڙهيو؛ ۽ پاڪستان طرفان ڪيل [[بنگلاديش نسل ڪشي]] جي باوجود، بنگلاديش 16 ڊسمبر 1971ع تي هڪ [[خودمختيار قوم]] بڻجي ويو. آزاديءَ کان پوءِ [[شيخ مجيب الرحمان]] ملڪ جي اڳواڻي ڪئي، جيستائين 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] ٿيو. پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن کي پاڻ به 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|قتل]] ڪيو ويو. 1980ع واري ڏهاڪي تي [[حسين محمد ارشاد]] جي آمريت غالب رهي، جنهن کي 1990ع ۾ [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|عوامي بغاوت]] ذريعي هٽايو ويو. 1991ع ۾ جمهوريت جي بحاليءَ کان پوءِ، [[بيگمن جي جنگ]] يعني [[خالده ضياءُ]] ۽ [[شيخ حسينا]] جي رقابت ايندڙ 34 سالن تائين ملڪ جي سياست کي شڪل ڏني. حسينا کي 5 آگسٽ 2024ع تي [[جولاءِ بغاوت|عوامي بغاوت]] ۾ هٽايو ويو.<ref>{{Cite news |title=Battle Of Begums: All About Rivalry Between Khaleda Zia And Sheikh Hasina |url=https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-url=http://web.archive.org/web/20251230091627/https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-date=2025-12-30 |access-date=2026-05-15 |work=NDTV |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Mudgal |first=Aryan |date=2025-12-30 |title=‘Battle of the Begums’: Khaleda Zia and Sheikh Hasina's rivalry over the years |url=https://www.hindustantimes.com/world-news/battle-of-the-begums-khaleda-zia-and-sheikh-hasinas-rivalry-over-the-years-bangladesh-101767079979402.html |access-date=2026-05-15 |website=Hindustan Times |language=en}}</ref> بنگلاديش [[ويسٽ منسٽر نظام]] تي ٻڌل هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي. اهو [[وچولي طاقت]] آهي ۽ [[بنگلاديش جي معيشت|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] رکي ٿو. بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن موجب اسلام|چوٿين نمبر وڏي مسلمان آبادي]] جو گهر آهي. اهو ڏکڻ ايشيا جي [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|ٽئين نمبر وڏي فوج]] رکي ٿو ۽ گڏيل قومن جي [[امن قائم رکڻ]] وارين ڪارروائين ۾ سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ آهي. بنگلاديش [[بنگلاديش جون ڊويزنون|اٺ ڊويزنن]]، [[بنگلاديش جا ضلعا|64 ضلعن]]، [[اپازيلا|500 سب ضلعن]] ۽ [[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|4,599 يونين ڪائونسلن]] تي مشتمل آهي، ۽ دنيا جي [[سندربن|سڀ کان وڏي مينگروو ٻيلي]] جو گهر آهي. ان وٽ دنيا جي سڀ کان وڏي [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|پناهگير آبادي]] مان هڪ آهي ۽ اهو اڃا تائين مقامي سطح تي پکڙيل [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]]، [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جي ڀڃڪڙين]]، [[مذهبي تشدد]]، [[سياسي زوال|سياسي عدم استحڪام]] ۽ [[موسمي تبديلي جا اثر|موسمي تبديلي جي منفي اثرن]] جهڙن چئلينجن کي منهن ڏئي رهيو آهي. بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] ۽ [[بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن]] جو ميمبر ملڪ آهي. == نالي جي بڻ بنياد == {{Main|بنگال جا نالا}} ''بنگلاديش'' ("بنگالي ملڪ") جي نالي جي بڻ بنياد کي ويهين صديءَ جي شروعات تائين ڳولي سگهجي ٿو، جڏهن بنگالي محب وطن گيتن، جهڙوڪ [[رابندرناٿ ٽئگور]] جي ''آجي بنگلاديشير هردوئي'' ۽ [[قاضي نذرالاسلام]] جي ''نمو نمو نمو بنگلاديش مومو'' ۾، ترتيبوار 1905ع ۽ 1932ع ۾، هي اصطلاح استعمال ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |title=Notation of song aaji bangladesher hridoy |access-date=10 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150904011316/http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |archive-date=4 September 2015}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان، بنگالي قومپرستن [[اوڀر پاڪستان]] ۾ سياسي جلسن ۾ هي اصطلاح استعمال ڪرڻ شروع ڪيو. ''بنگلا'' اصطلاح [[بنگال]] علائقي ۽ [[بنگالي ٻولي]] ٻنهي لاءِ استعمال ٿي سگهي ٿو. ''بنگلا'' اصطلاح جي اصل واضح ناهي؛ مختلف نظرين موجب ان جو تعلق ڪانسي جي دور جي ڪنهن [[پروٽو-ڊراوڙي ٻولي|پروٽو-ڊراوڙي]] قبيلي،<ref>{{cite web |url=http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field%28DOCID+bd0014%29 |title=Bangladesh: early history, 1000&nbsp;B.C.–A.D. 1202 |date=September 1988 |website=Bangladesh: A country study |publisher=[[لائبريري آف ڪانگريس]] |access-date=1 December 2014 |quote=Historians believe that Bengal, the area comprising present-day Bangladesh and the Indian state of [[West Bengal]], was settled in about 1000 B.C. by Dravidian-speaking peoples who were later known as the Bang. Their homeland bore various titles that reflected earlier tribal names, such as Vanga, Banga, Bangala, Bangal, and Bengal. |archive-url=https://web.archive.org/web/20131207010051/http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd%2Fcstdy%3A%40field%28DOCID+bd0014%29 |url-status=live |archive-date=7 December 2013 }}</ref> ۽ لوهه جي دور جي [[ونگا سلطنت]] سان جوڙيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |url=https://www.britannica.com/place/Vanga|title=Vanga &#124; ancient kingdom, India|website=Encyclopædia Britannica|access-date=24 April 2023|archive-date=30 July 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160730062030/https://www.britannica.com/place/Vanga|url-status=live}}</ref> هن اصطلاح جو سڀ کان پراڻو ڄاتل استعمال 805ع واري [[نيسري|نيسري پليٽ]] ۾ ملي ٿو. ''ونگلا ديسا'' اصطلاح يارهين صديءَ جي ڏکڻ هندستاني رڪارڊن ۾ ملي ٿو.<ref>{{cite book |last=Keay |first=John |author-link=John Keay |year=2000 |title=India: A History |publisher=[[Atlantic Monthly Press]] |page=220 |isbn=978-0-87113-800-2 |quote=In C1020 ... launched Rajendra's great northern escapade ... peoples he defeated have been tentatively identified ... 'Vangala-desa where the rain water never stopped' sounds like a fair description of Bengal in the monsoon.}}</ref><ref name="Sen-1999">{{cite book |last=Sen |first=Sailendra Nath |year=1999 |orig-date=First published 1988 |title=Ancient Indian History and Civilization |url=https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |publisher=New Age International |page=281 |isbn=978-81-224-1198-0 |access-date=25 July 2023 |archive-date=16 January 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116111745/https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |url-status=live }}</ref> چوڏهين صديءَ ۾ [[بنگال سلطنت]] دوران هن اصطلاح کي سرڪاري حيثيت ملي.<ref name="Ahmed2004">{{cite book |last=Ahmed |first=Salahuddin |date=2004 |title=Bangladesh: Past and Present |url=https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |publisher=APH Publishing |page=23 |isbn=978-81-7648-469-5 |access-date=14 May 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161602/https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |url-status=live }}</ref><ref>"But the most important development of this period was that the country for the first time received a name, ie Bangalah." [http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal Banglapedia: Islam, Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20150723091245/http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal |date=23 July 2015 }}</ref> [[شمس الدين الياس شاهه]] 1342ع ۾ پاڻ کي "بنگلا جو پهريون [[شاهه]]" قرار ڏنو.<ref name="Ahmed2004" /> اسلامي دور ۾ ''بنگال'' لفظ هن علائقي لاءِ سڀ کان عام نالو بڻجي ويو.<ref>{{Cite book |last=Sircar |first=D.C. |author-link=Dineshchandra Sircar |year=1971 |orig-date=First published 1960 |title=Studies in the Geography of Ancient and Medieval India |url=https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |edition=2nd |publisher=Motilal Banarsidass |page=135 |isbn=978-81-208-0690-0 |access-date=19 April 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161603/https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |url-status=live }}</ref> سورهين صديءَ جي تاريخدان [[ابوالفضل بن مبارڪ]] پنهنجي ''[[آئين اڪبري]]'' ۾ لکي ٿو ته پڇاڙي ''"ال"'' جو اضافو ان حقيقت مان ٿيو ته هن زمين جا قديم راجا ٽڪرين جي هيٺاهين وارن هيٺاهن علائقن ۾ مٽيءَ جا دڙا ٺاهيندا هئا، جن کي "ال" چيو ويندو هو.<ref>Land of Two Rivers, [[Nitish Sengupta]]</ref> اهو ذڪر [[غلام حسين سليم]] جي [[رياض السلاطين]] ۾ پڻ ملي ٿو.<ref name="riaj">[http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11 RIYAZU-S-SALĀTĪN: A History of Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20141215055926/http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11|date=15 December 2014}}, [[Ghulam Husain Salim]], The Asiatic Society, Calcutta, 1902.</ref> هند-آريائي پڇاڙي ''[[-desh|ديش]]'' سنسڪرت لفظ ''deśha'' مان نڪتل آهي، جنهن جي معنيٰ "زمين" يا "ملڪ" آهي. تنهنڪري ''بنگلاديش'' نالي جي معنيٰ "بنگال جي زمين" يا "بنگال جو ملڪ" آهي.<ref name="Sen-1999" /> == تاريخ == {{Main|بنگلاديش جي تاريخ}} === ابتدائي تاريخ === [[File:Mahasthan Brahmi Inscription.png|thumb|ٽين صدي ق.م. جو [[مهاستان برهمي ڪتبو]]، جيڪو 1931ع ۾ [[مهاستان ڳڙهه]]، [[بوگرا ضلعو]] مان دريافت ٿيو]] هن علائقي تي پکڙجندڙ پهرين وڏي مقامي سلطنت [[موريا سلطنت]] ({{Circa}} 320–185 ق.م.) هئي. ان جي زوال کان پوءِ [[ساماتاتا]] نالي بادشاھت اڀري، جيڪا [[گپت سلطنت]] (تقريباً 319–540ع) جي باجگذار رياست هئي. [[هرشا]] (606–647ع) ساماتاتا کي پنهنجي نسبتاً ڍري انتظامي سياسي ڍانچي ۾ شامل ڪيو. ٻڌ ڌرم واري [[پالا سلطنت]] 750ع کان 1150ع تائين هن علائقي تي حڪومت ڪئي. بعد ۾ ان کي هندو [[سينا خاندان]] ختم ڪيو، جنهن 1204ع تائين حڪومت ڪئي، جڏهن [[غوري خاندان]] جي [[محمد بختيار خلجي]] جي اڳواڻيءَ ۾ ٿيندڙ [[هندستاني برصغير ۾ مسلمان فتحون|مسلمان فتحن]] هن علائقي تي قبضو ڪيو.<ref>{{cite book|chapter=EARLY HISTORY, 1000 B.C.-A.D. 1202|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/4.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> === وچئين دور === {{Main|بينگال سلطنت|بنگال صوبو}} [[File:Renaldis muslin woman.jpg|thumb|ارڙهين صديءَ ۾ [[ڍاڪا]] جي هڪ عورت نفيس [[بنگال جي ململ واپار|بنگالي ململ]] جو لباس پهريل]] {{multiple image | perrow = 2 | total_width = 300 | image1 = Kusumba Mosque, Naogaon.jpg | image2 = গোয়ালদি মসজিদ 3.jpg | image3 = Bagha Shahi Mosque.jpg | image4 = Choto Shona Mosque Rajshahi.jpg | footer = بنگال سلطنت جي دور جي مسجدن جي تعمير. مٿان کاٻي کان گھڙيال وار ترتيب سان: [[ڪسومبا مسجد]] جا محراب، [[گوالدي مسجد]]، [[باگها مسجد]] ۽ [[ڇوٽو سونا مسجد]] جا نوڪدار محراب ۽ بنگالي ڇت. }} [[File:Hussain Shahis of Bengal.png|thumb|left|[[حسين شاهي خاندان]] جي دور ۾ بنگال]] ان کان پوءِ بنگال [[دهلي سلطنت]] (1206–1526ع) جو حصو بڻيو.<ref name="islamization">{{cite book|chapter=ISLAMIZATION OF BENGAL, 1202–1757|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/5.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> 1341ع ۾ [[فخرالدين مبارڪ شاهه]] آزاد [[بنگال سلطنت]] قائم ڪئي.<ref name="islamization"/> آزاد بنگال سلطنت تي لڳاتار ٻن خاندانن، [[حسين شاهي خاندان]] ۽ [[الياس شاهي خاندان]] حڪومت ڪئي، جڏهن ته [[گنيشا خاندان]] جو مختصر دور پڻ رهيو. جاگرافيائي توسيع ۽ معاشي خوشحاليءَ جي زماني ۾ يورپي ۽ چيني سياحن ان کي "واپار لاءِ دنيا جو سڀ کان مالدار ملڪ" قرار ڏنو.<ref>{{cite book|last=Nanda|first=J.N.|year=2005|title=Bengal: the unique state|publisher=Concept Publishing Company|isbn=978-81-8069-149-2}}</ref>{{rp|10}} 1576ع ۾ [[مغل سلطنت]] بنگال تي قبضو ڪيو.<ref name="islamization"/><ref>Raychaudhuri, Tapan; Habib, Irfan (eds). ''The Cambridge Economic History of India: Volume 1, c.1200–c.1750''. Cambridge University Press, 1982.</ref> اٺارهين صديءَ تائين [[بنگال صوبو]] مغل سلطنت جو سڀ کان مالدار صوبو بڻجي ويو ۽ ان کي "ملڪن جي جنت" ۽ "هندستان جو اناج گهر" سڏيو ويو.<ref name="islamization"/> هتي جي رهواسين جو معيارِ زندگي دنيا جي بهترين معيارن مان هڪ هو، ڇاڪاڻ⁠تہ هي علائقو ڪپهه جي ڪپڙي (خاص طور ململ)، ريشم ۽ [[بنگلاديش ۾ ٻيڙيون ٺاهڻ جي صنعت|ٻيڙيون ٺاهڻ]] جو وڏو عالمي برآمد ڪندڙ ۽ پيدا ڪندڙ هو.<ref name="ray">{{cite book|first=Indrajit|last=Ray|year=2011|title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857)|url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA7|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-82552-1|access-date=30 May 2019}}</ref>{{rp|174}} 1700ع جي شروعات ۾ مغل سلطنت جي زوال کان پوءِ هي علائقو [[بنگال جا نواب|بنگال جي نوابن]] جي ماتحت هڪ نيم خودمختيار رياست بڻجي ويو، جنهن جو بنياد [[مرشد قلي خان]] 1717ع ۾ رکيو. === برطانوي نوآبادياتي دور === {{Main|بنگال پريزيڊنسي}} [[File:Bengal Presidency in British India with dependencies 1852.png|thumb|left|برطانوي هندستان ۾ بنگال پريزيڊنسي (سائي رنگ) ۽ ان جا تابع علائقا (سرمائي رنگ)]] 23 جون 1757ع تي [[سراج الدوله]] جي اڳواڻيءَ واري رياست کي [[ايسٽ انڊيا ڪمپني]] [[پلاسي جي جنگ]] ۾ شڪست ڏني. اها جنگ بنگال ۽ سڄي هندستاني برصغير تي [[برطانوي راڄ]] قائم ڪرڻ ۾ اهم ثابت ٿي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref> بنگال برطانيا جي [[صنعتي انقلاب]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو، پر ان جي قيمت وڏي پئماني تي سرمائي جي نيڪالي، صنعتڪشي جي زوال ۽ بنگالي ڪپڙي جي صنعت جي تباهيءَ جي صورت ۾ ادا ڪئي وئي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref><ref name="ray"/>{{rp|7–10}} 1770ع جي هولناڪ [[عظيم بنگال ڏڪار]] ۾ اندازاً هڪ ڪروڙ تائين ماڻهو فوت ٿيا،<ref>{{cite journal|last=Ghose|first=Ajit Kumar|title=Food Supply and Starvation: A Study of Famines with Reference to the Indian Sub-Continent|volume=34|number=2|pages=368–389|jstor=2662775|publisher=[[Oxford University Press]]|journal=[[Oxford Economic Papers]]|year=1982|doi=10.1093/oxfordjournals.oep.a041557 |pmid=11620403 }}</ref><ref>{{Cite book |last=Dyson |first=Tim |title=A population history of India: from the first modern people to the present day |date=2018 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-882905-8 |edition=1st |location=Oxford |pages=80–81}}</ref><ref name="Irschick2018">{{citation|last=Irschick|first=Eugene F.|author-link=Eugene F. Irschick|title=A History of the New India: Past and Present|url=https://books.google.com/books?id=wqiaDwAAQBAJ&pg=PA73|year=2018|publisher=Routledge|isbn=978-1-317-43617-1|pages=73–}}</ref> جيڪو بنگال پريزيڊنسي جي ڪل آباديءَ جي لڳ ڀڳ ٽئين حصي جي برابر هو.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=6iNuAAAAMAAJ|last=Peers|first=Douglas M.|year=2006|title=India under colonial rule: 1700–1885|publisher=Pearson Education|isbn=978-0-582-31738-3}}</ref>{{rp|47}} === پاڪستان جو حصو === {{Main|ڊومينين آف پاڪستان|اوڀر بنگال|اوڀر پاڪستان}} {{further|اولھ پاڪستان| بنگال جو ورهاڱو (1947)|انڊيا جو ورھاڱو }} لڳ ڀڳ ٻن صدين جي سڌي برطانوي حڪمراني کان پوءِ، جديد بنگلاديش جون سرحدون [[هندستان جي ورهاڱي]] دوران 15 آگسٽ 1947ع تي [[ريڊڪلف لائين]] تحت [[بنگال جي ورهاڱي (1947ع)|بنگال جي ورهاڱي]] سان مقرر ٿيون.<ref>{{cite journal|last=Chatterji|first=Joya|title=The Fashioning of a Frontier: The Radcliffe Line and Bengal's Border Landscape, 1947–52|volume=33|number=1|year=1999|pages=185–242|publisher=[[Cambridge University Press]]|journal=[[Modern Asian Studies]]|doi=10.1017/S0026749X99003066 |jstor=313155}}</ref> ان وقت هي علائقو [[اوڀر بنگال]] جي نالي سان نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جڏهن ته ٻيو حصو [[اولهه پاڪستان]] هو.<ref>{{cite book|chapter=PAKISTAN PERIOD, 1947–71|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/14.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=4|access-date=13 January 2025}}</ref> اوڀر ۽ اولهه پاڪستان جي وچ ۾ هڪ هزار ميلن کان وڌيڪ جاگرافيائي فاصلو هو، جيڪو بعد ۾ شديد معاشي اڻبرابريءَ جو بنيادي سبب بڻيو.<ref>{{cite journal|last=Sobhan|first=Rehman|title=The Problem of Regional Imbalance in the Economic Development of Pakistan|journal=[[Asian Survey]]|volume=2|number=5|year=1962|pages=31–37|doi=10.2307/3023445 |jstor=3023445}}</ref> [[خواجه ناظم الدين]] اوڀر بنگال جو پهريون وزيراعليٰ ٿيو ۽ [[فريڊرڪ چالمرز بورن]] ان جو گورنر مقرر ٿيو. 1949ع ۾ [[آل پاڪستان عوامي مسلم ليگ]] قائم ٿي. 1950ع ۾ [[اوڀر بنگال قانون ساز اسيمبلي]] زمينداري نظام ۽ مستقل بندوبست کي ختم ڪندي زرعي سڌارا نافذ ڪيا.<ref>[[#Baxter|Baxter]], p. 72</ref> 1953ع ۾ عوامي مسلم ليگ جو نالو تبديل ڪري وڌيڪ "سيڪيولر" [[عوامي ليگ]] رکيو ويو.<ref name="LewisSagar1992">{{cite book |author1=David S. Lewis |author2=Darren J. Sagar|title=Political Parties of Asia and the Pacific: A Reference Guide |url={{GBurl|id=S4uyAAAAIAAJ}}|year=1992|publisher=Longman|isbn=978-0-582-09811-4|page=36|access-date=30 July 2017}}</ref> {{مکيه|بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ}} ثقافتي، لساني، سياسي ۽ معاشي امتياز، 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]]، 1966ع جي [[ڇهن نڪتن واري تحريڪ]]، 1970ع جي چونڊن ۾ [[عوامي ليگ]] جي شاندار ڪاميابي ۽ پوءِ [[آپريشن سرچ لائيٽ]] جي فوجي ڪارروائيءَ، بنگلاديش جي آزاديءَ جي جدوجهد کي جنم ڏنو. 25 مارچ 1971ع تي پاڪستاني حڪومت طرفان فوجي آپريشن شروع ڪيو ويو.<ref>{{cite journal|last=Bose|first=Sarmila|title=Anatomy of Violence: Analysis of Civil War in East Pakistan in 1971|journal=[[Economic and Political Weekly]]|volume=40|number=41|year=2005|pages=4463–4471|jstor=4417267}}</ref> 26 مارچ 1971ع تي پاڪستاني فوج پاران [[شيخ مجيب الرحمان]] جي گرفتاري کان پوءِ، آزادي پسند اڳواڻ ميجر [[ضياءُ الرحمان]] مجيب جي طرفان بنگلاديش جي آزاديءَ جو اعلان نشر ڪيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/zias-declaration-19001 | title=Zia's declaration |work=The Daily Star |date=7 April 2014 }}</ref> ان کان پوءِ نَو مهينن تي مشتمل خوني [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] شروع ٿي، جنهن دوران نسلي بنگالين جي خلاف [[بنگلاديش نسل ڪشي]] به ٿي.<ref>{{cite journal|last=Saikia|first=Yasmin|title=Beyond the Archive of Silence: Narratives of Violence of the 1971 Liberation War of Bangladesh|journal=[[History Workshop Journal]]|number=58|year=2004|volume=58 |pages=275–287|doi=10.1093/hwj/58.1.275 |jstor=25472765}}</ref> آخرڪار 16 ڊسمبر 1971ع تي [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ وارو معاهدو|پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ]] کان پوءِ بنگلاديش هڪ خودمختيار ۽ آزاد رياست طور وجود ۾ آيو. === آزاد بنگلاديش === [[بنگلاديش جو آئين]] 4 نومبر 1972ع تي نافذ ڪيو ويو.<ref>{{cite web|last1=Chakma|first1=Parbon|last2=Saumik|first2=Rafid Azad|url=https://www.thedailystar.net/law-our-rights/news/50-years-bangladesh-constitution-nutshell-3160281|title=50 Years of Bangladesh Constitution In a nutshell|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 November 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ، مجيب جي اڳواڻيءَ واري حڪومت وڏي پيماني تي ڪرپشن ۽ بدانتظامي ۾ ملوث ٿي، جنهن سبب سڄي ملڪ ۾ لاقانونيت ۽ معاشي تباهي پيدا ٿي. [[بڪسال|هڪ پارٽي سوشلزم]] قائم ڪرڻ جون ڪوششون ۽ [[1974ع بنگلاديش ڏڪار|1974ع جو وڏو ڏڪار]] مجيب جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي کان پوءِ 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] جو سبب بڻيا.<ref>{{cite book|chapter=Fall of the Bangabandhu, 1972–75|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/19.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|131}} ان کان پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن عوامي نظم بحال ڪيو، زراعت کي صنعتي بنيادن تي آندو، [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] قائم ڪئي ۽ [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم]] جي قيام جي شروعات ڪئي.<ref>{{cite book|chapter=The Zia Regime and Its Aftermath, 1977–82|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/21.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> ضياءُ الرحمان 1 سيپٽمبر 1978ع تي [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite news |title=BNP vows to continue movement |url=https://www.thedailystar.net/news/politics/bnp-vows-continue-movement-for-democracy-restore-1627522 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |agency=[[United News of Bangladesh|UNB]] |date=1 September 2018 |access-date=3 June 2026}}</ref> 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|رحمان جي قتل]] کان پوءِ ايندڙ ڏهاڪو [[حسين محمد ارشاد]] جي ماتحت [[فوجي آمريت]] جو دور رهيو، جنهن ۾ بنيادي ڍانچي جي ترقي، [[اختيارن جي منتقلي]] جون سڌارا، قومي ملڪيت ۾ آيل صنعتن جي نجڪاري ۽ 1988ع ۾ اسلام کي [[رياستي مذهب]] قرار ڏيڻ شامل هئا.<ref>{{cite book|chapter=THE ERSHAD PERIOD: Achieving Stability, 1982–83|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/90.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Emerging Opposition, 1983–86|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/91.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=https://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Relaxation of Martial Law, 1986–87|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/92.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=More Opposition Pressure|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/93.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|بحالي]] کان پوءِ [[پارلياماني جمهوريت]] [[1991ع بنگلاديشي عام چونڊون|1991ع]] ۾ واپس آئي، ۽ اقتدار بي اين پي جي [[خالده ضياءُ]] ۽ عوامي ليگ جي [[شيخ حسينا]] جي وچ ۾ مٽاسٽا ٿيندو رهيو. هن دور کي [[بيگمن جي جنگ]] سڏيو ويو، جنهن 2024ع تائين 34 سالن لاءِ بنگلاديش جي سياست ۽ تاريخ کي شڪل ڏني.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-42999503|title=Bangladesh grows tired of the Battling Begums|last=Rowlatt|first=Justin|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=11 February 2018|access-date =13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|130}} [[2008ع بنگلاديشي عام چونڊون|2008ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ عوامي ليگ ٻيهر اقتدار ۾ آئي.<ref>{{cite web|url=https://www.voanews.com/a/a-13-2008-12-30-voa9/401556.html|title=Bangladesh's Sheikh Hasina Wins Landslide Election|date=1 November 2009|access-date=14 February 2025|publisher=[[Voice of America]]|last=Herman|first=Steve}}</ref> [[شيخ حسينا]] جي اڳواڻيءَ هيٺ ملڪ معاشي ترقي ڏٺي، پر ساڳئي وقت [[جمهوري پٺتي هٽڻ]]، وڌندڙ [[آمريت پسندي]]، وڏي پيماني تي [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]] ۽ وسيع [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جون ڀڃڪڙيون]] پڻ ڏٺيون.<ref>{{cite web|last1=Ethirajan|first1=Anbarasan|last2=Wong|first2=Tessa|title=Sheikh Hasina: The pro-democracy icon who became an autocrat|url=https://www.bbc.com/news/articles/cg3ee303yxpo|date=6 August 2024|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|access-date=15 January 2025}}</ref> مختلف رپورٽن موجب حسينا ۽ عوامي ليگ حڪومت، ڀارت سان سهڪار جي مدد سان، [[2009ع بنگلاديش رائفلز بغاوت]] منظم ڪئي ته جيئن اهڙن قابل فوجي آفيسرن کي ماريو وڃي، جن کي حسينا پنهنجي اقتدار لاءِ خطرو سمجهندي هئي؛ ان سان [[بنگلاديش فوج]] غير مستحڪم ٿي ۽ عملي طور هڪ پارٽي حڪمراني مضبوط ٿي.<ref>{{cite news |last1=Reporter |first1=Staff |title='Hasina, AL leaders behind BDR mutiny' |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/crime-justice/news/hasina-al-leaders-behind-bdr-mutiny-4047691 |access-date=1 December 2025 |work=The Daily Star |date=1 December 2025 |language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Did India benefit from BDR mutiny? What the probe commission says|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/did-india-benefit-bdr-mutiny-what-probe-commission-says-1299101|website=The Business Standard|date=2025-12-01|access-date=2025-12-01|language=en}}</ref> حسينا [[2014ع بنگلاديشي عام چونڊون|2014ع]]، [[2018ع بنگلاديشي عام چونڊون|2018ع]] ۽ [[2024ع بنگلاديشي عام چونڊون|2024ع جي عام چونڊن]] ۾ لڳاتار ٻيو، ٽيون ۽ چوٿون مدو کٽيو؛ اهي سڀئي چونڊون جعلي هيون ۽ نه [[آزاد ۽ منصفاڻي چونڊ|آزاد نه منصفاڻي]].<ref>{{cite web|url=https://edition.cnn.com/2014/01/06/world/asia/bangladesh-elections/index.html|title=Bangladesh ruling party wins elections marred by boycott, violence|date=6 January 2014|access-date=14 February 2025|publisher=[[CNN]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-46718393|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins landslide in disputed vote|date=31 December 2018|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-67889387|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins fourth term in controversial vote|date=8 January 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|last1=Anbarasan|first1=Ethirajan|last2=Ng|first2=Kelly}}</ref> آمرانه حڪومت خلاف [[جولاءِ بغاوت]] کان پوءِ، حسينا کي [[عدم تعاون تحريڪ (2024ع)|استعيفا ڏيڻ ۽ ڀارت ڀڄڻ]] تي مجبور ڪيو ويو، جيڪو [[جولاءِ 36|5 آگسٽ 2024ع]] تي ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2024/8/5/bangladeshs-sheikh-hasina-forced-to-resign-what-happened-and-whats-next|title=Bangladesh's Sheikh Hasina forced to resign: What happened and what's next?|date=5 August 2024|access-date=14 February 2025|publisher=[[Al Jazeera]]}}</ref> آگسٽ 2024ع ۾ هڪ عبوري حڪومت قائم ٿي، جنهن ۾ نوبل انعام يافته [[محمد يونس]] کي [[بنگلاديش جو چيف ايڊوائيزر|چيف ايڊوائيزر]] بڻايو ويو.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/clyg7we8xvno|title=Yunus sworn in as interim Bangladesh leader|last1=Hussain|first1=Samira|last2=Drury|first2=Flora|date=8 August 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref> [[2026ع بنگلاديشي عام چونڊون|2026ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (بي اين پي) ٻيهر اقتدار ۾ آئي ۽ چيئرمين [[طارق رحمان]] 17 فيبروري 2026ع تي بنگلاديش جي وزيراعظم طور حلف کنيو. [[بنگلاديش جماعت اسلامي]] مکيه مخالف ڌر بڻجي وئي.<ref>{{cite web |title=From a marginal force to opposition party: The rise of Bangladesh Jamaat-e-Islami |url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/marginal-force-opposition-party-rise-bangladesh-jamaat-e-islami-1361786 |website=The Business Standard |access-date=19 February 2026}}</ref> 1990ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان، [[آزاد منڊي]] جي پاليسين ۽ [[معاشي آزادڪاري]] جي قدمن سبب، بنگلاديش اهم معاشي واڌ حاصل ڪئي آهي. اهو دنيا جي [[حقيقي جي ڊي پي واڌ جي شرح موجب ملڪن جي فهرست|تيز ترين وڌندڙ معيشتن]] مان هڪ طور اڀريو، جنهن جي پٺيان ان جي وڏي [[بنگلاديش ۾ ڪپڙي جي صنعت|ڪپڙي جي صنعت]] آهي، جيڪا دنيا ۾ ٻئي نمبر تي وڏي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Bashar|first1=Omar K. M. R.|last2=Khan|first2=Habibullah|title=Liberalisation and Growth in Bangladesh: An Empirical Investigation|volume=32|number=1|date=March 2009|pages=61–76|jstor=40795710|journal=The Bangladesh Development Studies|publisher=[[Bangladesh Institute of Development Studies]] (BIDS) |doi=10.57138/XTYK4544 }}</ref> اهو [[نامياري جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] طور اڀريو آهي، ۽ 2018ع کان پاڙيسري ڀارت جي نامياري في ماڻهو جي ڊي پي کان اڳتي نڪري ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/bangladesh/bangladesh-ranked-41st-largest-economy-in-2019-all-over-the-world-study-1684078|title=Bangladesh 2nd largest economy in South Asia|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 January 2019|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://foreignpolicy.com/2020/10/20/india-falls-behind-bangladesh-gdp/|title=Angst and Denial in India as It's Now Officially Poorer Than Bangladesh|last=Babones|first=Salvatore|date=20 October 2020|access-date=13 January 2025|work=[[Foreign Policy]]}}</ref> بنگلاديش پنهنجي [[بنگلاديش ۾ غربت|غربت جي شرح]] گهٽائڻ ۾ نمايان ڪاميابيون حاصل ڪيون آهن، جيڪا 1971ع ۾ 80 سيڪڙو هئي،<ref>{{cite web|url=https://cri.org.bd/2021/03/26/what-milestones-have-bangladesh-crossed-in-50-years/|title=What milestones have Bangladesh crossed in 50 years|date=26 March 2021|access-date=1 October 2022}}</ref> 1991ع ۾ 44.2 سيڪڙو ٿي،<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/results/2018/11/15/bangladesh-reducing-poverty-and-sharing-prosperity|title=Bangladesh: Reducing Poverty and Sharing Prosperity|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022}}</ref> ۽ 2022ع ۾ 18.7 سيڪڙو تائين گهٽجي وئي.<ref>{{cite news|url=https://pip.worldbank.org/country-profiles/BGD|title=Country Profile – Poverty and Inequality Platform|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 January 2025}}</ref> 21هين صديءَ دوران ان جي [[انساني ترقياتي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقياتي اشاري]] جي واڌ رڳو چين کان گهٽ رهي.<ref>{{cite web|url=https://bangladesh.un.org/en/256074-new-directions-human-development-bangladesh|title=New directions for human development in Bangladesh|date=17 December 2023|access-date=12 February 2025|publisher=United Nations}}</ref> [[سبز منتقلي]] جي حصي طور، بنگلاديش جو صنعتي شعبو [[سبز ڪارخانو|سبز ڪارخانا]] ٺاهڻ ۾ اڳواڻ طور اڀريو آهي، ۽ ملڪ وٽ دنيا ۾ تصديق ٿيل سبز ڪارخانن جو سڀ کان وڏو تعداد آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/green-rmg-factories-how-bangladesh-became-global-champion-939426|title=Green RMG factories: How Bangladesh became a global champion|last=Uddin|first=Jasim|date=12 September 2024|access-date=13 January 2025|work=[[Business Standard]]}}</ref> ان 2017ع کان [[روهنگيا نسل ڪشي]] کان ڀڄندڙ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|هڪ ملين کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن]] کي به پناهه ڏني آهي، جنهن ان جي وسيلن تي دٻاءُ وڌو ۽ ان جي انساني همدردي واري عزم کي نمايان ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unrefugees.org/news/rohingya-refugee-crisis-explained/|title=Rohingya Refugee Crisis Explained|date=22 August 2024|work=[[United Nations Commission on Human Rights]] (UNCHR)|access-date=13 January 2025}}</ref> == جاگرافي == {{Main|بنگلاديش جي جاگرافي}} [[File:Map of Bangladesh-en.svg|thumb|بنگلاديش جو طبعي نقشو]] بنگلاديش [[بنگال جي نار]] تي [[ڏکڻ ايشيا]] ۾ واقع آهي. اهو لڳ ڀڳ مڪمل طور پاڙيسري [[ڀارت]] سان گهيريل آهي، ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ان جي هڪ ننڍڙي سرحد آهي، جيتوڻيڪ اهو [[نيپال]]، [[ڀوٽان]] ۽ چين جي تمام ويجهو واقع آهي. ملڪ کي ٽن علائقن ۾ ورهايو ويندو آهي. ملڪ جو گهڻو حصو زرخيز [[گنگا ڊيلٽا]] تي مشتمل آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو دريائي ڊيلٽا آهي.<ref>{{cite web |author1=Aditi Rajagopal|title=How the World's Largest Delta Might Slowly Go Under Water |url=https://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|website=Discovery|date=8 February 2020|access-date=9 March 2020|archive-date=8 February 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200208052815/http://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|url-status=live}}</ref> ملڪ جا اتر اولهه ۽ وچ وارا حصا [[مدهوپور ٽريڪٽ|مدهوپور]] ۽ [[بارند ٽريڪٽ|بارند]] پليٽون سان ٺهيل آهن. اتر اوڀر ۽ ڏکڻ اوڀر وارا علائقا [[سدا بهار]] جبلن جي سلسلن جو گهر آهن. گنگا ڊيلٽا گنگا، جنهن جو مقامي نالو [[پدما درياهه|پدما]] يا ''پوددا'' آهي، [[برهمپتر درياهه|برهمپتر]]، جنهن کي [[جمنا درياهه (بنگلاديش)|جمنا]] يا ''جومونا'' به چيو وڃي ٿو، ۽ [[ميگھنا درياهه|ميگھنا]] درياهن ۽ انهن جي معاون درياهن جي ميلاپ سان ٺهندو آهي. گنگا، جمنا سان ملي ٿي، جيڪا برهمپتر جو مکيه وهڪرو آهي، ۽ پوءِ ميگھنا سان ملي آخرڪار [[بنگال جي نار]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿي. بنگلاديش کي "دريائن جي ڌرتي" چيو ويندو آهي،<ref>{{cite web |title=No Place Like Home – BANGLADESH: LAND OF RIVERS |url=https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |work=Environmental Justice Foundation |access-date=10 March 2020 |archive-date=30 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200930051647/https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |url-status=live }}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ هتي 57 کان وڌيڪ [[سرحد پار درياهه]] آهن، جيڪي ڪنهن به قومي رياست لاءِ سڀ کان وڌيڪ آهن. پاڻيءَ جا معاملا سياسي طور پيچيده آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بنگلاديش ڀارت کان هيٺاهين وهڪري ۾ واقع آهي.<ref>{{cite book |last=Suvedī |first=Sūryaprasāda |title=International watercourses law for the 21st century |publisher=[[Ashgate Publishing]] |year=2005 |pages=154–166 |isbn=978-0-7546-4527-6}}</ref> بنگلاديش گهڻو ڪري زرخيز ۽ هموار ميداني زمين تي مشتمل آهي. ان جو گهڻو حصو سمنڊ جي سطح کان {{convert|12|m|ft|abbr=on}} کان گهٽ اوچائي تي آهي، ۽ اندازو آهي ته جيڪڏهن سمنڊ جي سطح {{convert|1|m|ft|abbr=on}} وڌي وڃي ته ملڪ جي لڳ ڀڳ 10 سيڪڙو زمين ٻڏي ويندي.<ref name="ali">{{cite journal |last=Ali |first=A. |title=Vulnerability of Bangladesh to climate change and sea level rise through tropical cyclones and storm surges |journal=Water, Air, & Soil Pollution |volume=92 |issue=1–2 |pages=171–179 |year=1996 |bibcode=1996WASP...92..171A |doi=10.1007/BF00175563 }}</ref> ملڪ جو 12 سيڪڙو حصو جابلو نظامن سان ڍڪيل آهي. ملڪ جون [[هاور]] آبي زمينون عالمي ماحولياتي سائنس لاءِ اهميت رکن ٿيون. [[بنگلاديش جي جبلن جي فهرست|بنگلاديش جو سڀ کان اوچو هنڌ]] [[سڪا هافونگ]] آهي، جيڪو ميانمار جي سرحد ڀرسان واقع آهي، ۽ ان جي اوچائي {{convert|1064|m|ft|abbr=on}} آهي.<ref name=CIA/> اڳ ۾ [[ڪيوڪراڊونگ]] يا [[تازنگ ڊونگ]] کي سڀ کان اوچو هنڌ سمجهيو ويندو هو. بنگلاديش ۾ [[ٻيلن جو ڍڪ]] ڪل زميني ايراضيءَ جو لڳ ڀڳ 14 سيڪڙو آهي، جيڪو 2020ع ۾ 1,883,400 هيڪٽرن (ha) ٻيلن جي برابر هو، جڏهن ته 1990ع ۾ اهو 1,920,330 هيڪٽر (ha) هو. 2020ع ۾ قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن 1,725,330 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو، جڏهن ته پوکيل ٻيلن 158,070 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو. قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن مان 0 سيڪڙو کي [[ابتدائي ٻيلو]] قرار ڏنو ويو، يعني اهڙو ٻيلو جيڪو مقامي وڻن جي قسمن تي مشتمل هجي ۽ جتي انساني سرگرميءَ جا واضح نشان نه هجن، ۽ لڳ ڀڳ 33 سيڪڙو ٻيلن وارو علائقو محفوظ علائقن اندر مليو. 2015ع لاءِ، ٻيلن جي 100 سيڪڙو ايراضي [[رياستي ملڪيت|عوامي ملڪيت]] هيٺ ڄاڻائي وئي.<ref>{{Cite book |url=https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |title=Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194 |publisher=Food and Agriculture Organization of the United Nations |year=2023 |archive-date=11 September 2024 |access-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240911122341/https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Global Forest Resources Assessment 2020, Bangladesh |url=https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview |website=Food Agriculture Organization of the United Nations |access-date=19 September 2024 |archive-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240919133606/https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview/ |url-status=live }}</ref> === آبهوا === [[File:Aerosol pollution over Northern India, Bangladesh, and Bay of Bengal.jpg|thumb|خلا مان ورتل تصوير، جنهن ۾ بنگلاديش مٿان آلودگي ڏيکاريل آهي]] [[سرطان جو مدار]] بنگلاديش مان گذري ٿو، تنهنڪري بنگلاديش جي آبهوا گرم خطي واري آهي؛ آڪٽوبر کان مارچ تائين هلڪو سيارو ۽ مارچ کان جون تائين گرم ۽ گهم وارو اونهارو هوندو آهي. ملڪ ۾ ڪڏهن به هوائي گرمي پد {{convert|0|°C}} کان هيٺ رڪارڊ نه ٿيو آهي؛ سڀ کان گهٽ رڪارڊ ٿيل گرمي پد {{convert|1.1|°C}} هو، جيڪو اتر اولهه واري شهر [[ديناجپور]] ۾ 3 فيبروري 1905ع تي رڪارڊ ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://kantaji.com/dinajpurmap.html |title=Map of Dinajpur |website=kantaji.com |archive-url=https://web.archive.org/web/20110713134542/http://kantaji.com/dinajpurmap.html |archive-date=13 July 2011 |access-date=17 April 2015}}</ref> گرم ۽ گهم واري [[چوماسي]] موسم جون کان آڪٽوبر تائين جاري رهي ٿي ۽ ملڪ جي اڪثر برسات جو سبب بڻجي ٿي. قدرتي آفتون، جهڙوڪ [[بنگلاديش ۾ ٻوڏون|ٻوڏون]]، [[اڀرندي طوفان]]، [[ٽورنيڊو]] ۽ [[مدي لهرون]] لڳ ڀڳ هر سال اچن ٿيون،<ref name="NatDis">{{cite book |last=Alexander |first=David E. |title= Natural Disasters |chapter-url= {{GBurl|id=gWHsuGTcF34C|p=532}}|year= 1999|publisher=Kluwer Academic Publishers |isbn=978-0-412-04751-0 |page=532 |chapter=The Third World |orig-date=1993}}</ref> جن سان گڏ [[ٻيلن جي ڪٽائي]]، [[مٽيءَ جي زوال ۽ خرابي]] ۽ [[ڪٽاءُ]] جا اثر پڻ شامل ٿين ٿا. 1970ع ۽ 1991ع وارا [[بنگلاديش جي اڀرندي طوفانن جي فهرست|طوفان]] خاص طور تباهه ڪندڙ هئا؛ [[1991ع بنگلاديش طوفان|پوئين طوفان]] ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا.<ref>"[https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html Beset by Bay's Killer Storms, Bangladesh Prepares and Hopes] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240902065034/https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html |date=2 September 2024 }} ". ''Los Angeles Times''. 27 February 2005</ref> سيپٽمبر 1998ع ۾ بنگلاديش جديد تاريخ جي [[1998ع بنگلاديش ٻوڏون|سڀ کان شديد ٻوڏ]] کي ڏٺو، جنهن کان پوءِ ملڪ جا ٻه ٽهائي حصا پاڻيءَ هيٺ اچي ويا، ۽ 1,000 ماڻهو فوت ٿيا.<ref name="EWG">{{cite book |last=Haggett |first=Peter |title=Encyclopedia of World Geography |chapter-url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |publisher=Marshall Cavendish |year=2002 |isbn=978-0-7614-7308-4 |oclc=46578454 |pages=2, 634 |chapter=The Indian Subcontinent |orig-date=2002 |access-date=25 July 2023 |archive-date=28 March 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182107/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |url-status=live }}</ref> آفتن جي خطري ۾ گهٽتائي لاءِ مختلف بين الاقوامي ۽ قومي قدمن جي نتيجي ۾، ٻوڏن ۽ طوفانن سبب انساني جاني نقصان ۽ معاشي نقصان سالن سان گهٽيا آهن.<ref>{{cite news |last=Raju |first=M. N. A. |title=Disaster Preparedness for Sustainable Development in Bangladesh |url=https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10 |work=Daily Sun |date=10 March 2018 |access-date=26 September 2019 |archive-date=24 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210724074442/https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10}}</ref> [[2007ع ڏکڻ ايشيائي ٻوڏون]] ملڪ جي ڪيترن علائقن کي تباهه ڪري ويون، پنج ملين ماڻهن کي بي گهر ڪيو ۽ لڳ ڀڳ 500 ماڻهو مارجي ويا.<ref>{{cite news |title=Bangladesh flood death toll nears 500, thousands ill |url=http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |agency=[[Reuters]] |date=15 August 2007 |access-date=15 August 2007 |archive-date=5 February 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080205073714/http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |url-status=live }}</ref> [[File:Flooding after 1991 cyclone.jpg|thumb|[[1991ع بنگلاديش طوفان]] کان پوءِ ٻوڏ، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا]] ==== موسمي تبديلي ==== بنگلاديش کي انهن ملڪن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو، جيڪي [[موسمي تبديليءَ جي نازڪ پذيري|موسمي تبديليءَ لاءِ سڀ کان وڌيڪ نازڪ]] آهن.<ref>{{Cite journal |last1=Kulp |first1=Scott A. |last2=Strauss |first2=Benjamin H.|date=29 October 2019|title=New elevation data triple estimates of global vulnerability to sea-level rise and coastal flooding|journal=Nature Communications |volume=10 |issue=1 |page=4844 |bibcode=2019NatCo..10.4844K |doi=10.1038/s41467-019-12808-z |pmc=6820795 |pmid=31664024}}</ref><ref>{{cite web |date=29 October 2019|title=Report: Flooded Future: Global vulnerability to sea level rise worse than previously understood |url=https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood|access-date=3 November 2019|website=climatecentral.org|archive-date=2 November 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191102025006/https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood}}</ref> هڪ صديءَ دوران 508 طوفانن بنگال جي نار واري علائقي کي متاثر ڪيو آهي، جن مان 17 سيڪڙو بابت خيال ڪيو وڃي ٿو ته اهي بنگلاديش جي زمين تي پهتا.<ref>{{Cite book|last=Chaturvedi|first=Sanjay|url=https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67|title=Climate Change and the Bay of Bengal|date=29 April 2016|publisher=Flipside Digital Content Company Inc.|isbn=978-981-4762-01-4|access-date=25 July 2023|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182105/https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67#v=onepage&q&f=false|url-status=live}}</ref> وڌندڙ برساتن، سمنڊ جي سطح ۾ اضافي ۽ اڀرندي طوفانن مان پيدا ٿيندڙ [[قدرتي خطرا]] موسمي تبديليءَ سان وڌڻ جا امڪان آهن، ۽ اهي هر هڪ زراعت، پاڻي ۽ خوراڪ جي سلامتي، انساني صحت ۽ رهائش تي سنگين اثر ڇڏيندا.<ref>{{cite book |url=http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|title=Bangladesh Climate Change Strategy and Action Plan, 2008 |publisher=Ministry of Environment and Forests Government of the People's Republic of Bangladesh|year=2008|isbn=978-984-8574-25-6|archive-url=https://web.archive.org/web/20091007060017/http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|archive-date=7 October 2009}}</ref> اندازو آهي ته 2050ع تائين سمنڊ جي سطح ۾ ٽي فوٽ اضافو لڳ ڀڳ 20 سيڪڙو زمين کي ٻوڙي ڇڏيندو ۽ 30 ملين کان وڌيڪ ماڻهن کي بي گهر ڪندو.<ref>{{cite web |last=Glennon |first=Robert|title=The Unfolding Tragedy of Climate Change in Bangladesh |url=https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171201040750/https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|archive-date=1 December 2017|access-date=23 November 2017}}</ref> بنگلاديش ۾ [[سمنڊ جي سطح ۾ اضافو]] واري خطري کي منهن ڏيڻ لاءِ [[بنگلاديش ڊيلٽا پلان 2100]] شروع ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100 |title=Bangladesh Delta Plan 2100|publisher=The Dutch water sector|access-date=24 September 2019|date=20 May 2019|archive-date=13 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230513135800/https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Bangladesh Delta Plan (BDP) 2100}}</ref> === حياتياتي گوناگوني === [[File:Bengal Tiger gets down in a shallow canal in Sundarban.jpg|thumb|[[بنگال ٽائيگر]]، قومي جانور، سندربن ۾]] بنگلاديش [[انڊوملايائي علائقو]] ۾ واقع آهي، ۽ اهو چئن خشڪي وارن ماحولياتي علائقن ۾ اچي ٿو: [[هيٺين گنگا ميدانن جا نم پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، [[ميزورام–منيپور–ڪاچن مينهن وارا ٻيلا]]، [[سندربن تازو پاڻي دلدلي ٻيلا]]، ۽ [[سندربن مينگروو]].<ref name="DinersteinOlson2017">{{cite journal |last1=Dinerstein |first1=Eric |last2=Olson |first2=David |last3=Joshi |first3=Anup |last4=Vynne |first4=Carly |last5=Burgess |first5=Neil D. |last6=Wikramanayake |first6=Eric |last7=Hahn |first7=Nathan |last8=Palminteri |first8=Suzanne |last9=Hedao |first9=Prashant |last10=Noss |first10=Reed |last11=Hansen |first11=Matt |last12=Locke |first12=Harvey |last13=Ellis |first13=Erle C |last14=Jones |first14=Benjamin |last15=Barber |first15=Charles Victor |last16=Hayes |first16=Randy |last17=Kormos |first17=Cyril |last18=Martin |first18=Vance |last19=Crist |first19=Eileen |last20=Sechrest |first20=Wes |last21=Price |first21=Lori |last22=Baillie |first22=Jonathan E. M. |last23=Weeden |first23=Don |last24=Suckling |first24=Kierán |last25=Davis |first25=Crystal |last26=Sizer |first26=Nigel |last27=Moore |first27=Rebecca |last28=Thau |first28=David |last29=Birch |first29=Tanya |last30=Potapov |first30=Peter |last31=Turubanova |first31=Svetlana |last32=Tyukavina |first32=Alexandra |last33=de Souza |first33=Nadia |last34=Pintea |first34=Lilian |last35=Brito |first35=José C. |last36=Llewellyn |first36=Othman A. |last37=Miller |first37=Anthony G. |last38=Patzelt |first38=Annette |last39=Ghazanfar |first39=Shahina A. |last40=Timberlake |first40=Jonathan |last41=Klöser |first41=Heinz |last42=Shennan-Farpón |first42=Yara |last43=Kindt |first43=Roeland |last44=Lillesø |first44=Jens-Peter Barnekow |last45=van Breugel |first45=Paulo |last46=Graudal |first46=Lars |last47=Voge |first47=Maianna |last48=Al-Shammari |first48=Khalaf F. |last49=Saleem |first49=Muhammad|title=An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm |journal=BioScience|volume=67|issue=6|year=2017|pages=534–545 |doi=10.1093/biosci/bix014 |pmid=28608869 |pmc=5451287}}</ref> ان جي ماحوليات ۾ ڊگهو سامونڊي ڪنارو، گهڻا [[بنگلاديش جي درياهن جي فهرست|درياهه ۽ معاون درياهه]]، ڍنڍون، [[آبي زمين]]ون، سدا بهار ٻيلا، نيم سدا بهار ٻيلا، جابلو ٻيلا، نم [[پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، تازو پاڻي دلدلي ٻيلا ۽ ڊگهي گاهه واري هموار زمين شامل آهن. بنگلاديش جو ميدان پنهنجي زرخيز [[دريائي لَٽَ]] واري مٽيءَ لاءِ مشهور آهي، جيڪا وسيع پوک کي سهارو ڏئي ٿي. ملڪ ۾ سرسبز ٻوٽن جو غلبو آهي، ۽ ڳوٺ اڪثر [[آم]]، [[ڪٺل]]، [[بانس]]، [[ڇاليا]]، [[ناريل]] ۽ [[کجور]] جي باغن ۾ لڪل هوندا آهن.<ref name="global.britannica.com">[http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life Bangladesh | history – geography :: Plant and animal life] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140203195926/http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life|date=3 February 2014}}. ''Encyclopædia Britannica''.</ref> ملڪ ۾ ٻوٽن جي زندگيءَ جون 6000 تائين جنسون آهن، جن ۾ 5000 گلدار ٻوٽا شامل آهن.<ref>{{cite web |url=http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna|title=Flora and Fauna – Bangladesh high commission in India |website=Bangladesh High Commission, New Delhi |archive-url=https://web.archive.org/web/20130820012655/http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna |archive-date=20 August 2013}}</ref> آبي ذخيرن ۽ آبي زمينن جا نظام ڪيترن آبي ٻوٽن لاءِ رهائشگاهه فراهم ڪن ٿا. [[نيمفياسي|واٽر للي]] ۽ [[ڪنول]] چوماسي موسم ۾ نمايان طور وڌن ٿا. ملڪ ۾ [[بنگلاديش جي محفوظ علائقن جي فهرست|60 جهنگلي جيوت پناهه گاهون]] آهن.<ref>{{cite web |year=2026|title=Protected Area Profile for Bangladesh from the World Database of Protected Areas|url=https://www.protectedplanet.net/country/BGD|access-date=22 February 2026|website=[[World Database on Protected Areas]]}}</ref> بنگلاديش [[سندربن]] جي گهڻي حصي جو گهر آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي، ۽ ڏکڻ اولهه واري ساحلي علائقي ۾ {{convert|6000|km2}} ايراضيءَ تي پکڙيل آهي. اهو ٽن محفوظ پناهه گاهن ۾ ورهايل آهي: [[سندربن ڏکڻ جهنگلي جيوت پناهه گاهه|ڏکڻ]]، [[سندربن اوڀر جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اوڀر]]، ۽ [[سندربن اولهه جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اولهه]] علائقا. هي ٻيلو يونيسڪو عالمي ورثي واري ماڳ آهي.<ref>{{Cite web |title=The Sundarbans |url=https://whc.unesco.org/en/list/798/ |access-date=2026-02-21 |website=[[UNESCO]] |language=en}}</ref> اتر اوڀر وارو سليٽ علائقو هاور آبي زمينن جو گهر آهي، جيڪو هڪ منفرد ماحولياتي نظام آهي. ان ۾ [[اڀرندي ۽ نيم اڀرندي مخروطي ٻيلا]]، هڪ [[تازو پاڻي دلدلي ٻيلو]]، ۽ گڏيل پن ڇڻڻ وارا ٻيلا پڻ شامل آهن. ڏکڻ اوڀر وارو چٽاگانگ علائقو سدا بهار ۽ نيم سدا بهار جابلو جهنگلن تي مشتمل آهي. وچ بنگلاديش ۾ ميداني سال ٻيلو شامل آهي، جيڪو غازيپور، [[ٽنگائل]] ۽ [[ميمڻ سنگهه]] ضلعن سان گڏ پکڙيل آهي.<ref>{{Cite journal|last=Rahman |first=Mohammed Mahabubur |last2=Rahman |first2=Md. Motiur |last3=Guogang |first3=Zhang |last4=Islam |first4=Kazi Shakila |date=1 March 2010 |title=A Review of the Present Threats to Tropical Moist Deciduous Sal (Shorea Robusta) Forest Ecosystem of Central Bangladesh |url=https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/194008291000300108 |access-date=2026-02-21 |website=[[Sage Journals]] |language=en |doi=10.1177/194008291000300108}}</ref> [[سينٽ مارٽن ٻيٽ]] ملڪ جو واحد [[مرجاني ريف]] آهي.<ref>{{Cite web |last=Kuddus |first=Abdul |date=2025-03-03 |title=Is St Martin's actually a 'coral island', what do researchers say? |url=https://en.prothomalo.com/environment/9rpuv1x2ra |access-date=2026-02-21 |website=[[Prothom Alo]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي ٻيلن، دلدلن، وڻڪار وارن علائقن ۽ جبلن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهنگلي جيوت|جهنگلي جيوت]] گهڻي مقدار ۾ موجود آهي.<ref name="global.britannica.com"/> جانورن جي وڏي اڪثريت {{convert|150000|km2}} جي رهائشگاهه اندر رهي ٿي.<ref>{{cite news |author1=Soraya Auer |author2=Anika Hossain |date=7 July 2012 |title=Lost Wards of the State |url=http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm|work=The Daily Star|access-date=14 February 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150214120509/http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm |archive-date=14 February 2015 |url-status=live}}</ref> [[بنگال ٽائيگر]]، [[بادلدار چيتو]]، [[کاري پاڻيءَ جو مگرمڇ]]، [[ڪارو پينٿر]] ۽ [[مڇي خور ٻلي]] سندربن جا اهم شڪاري جانور آهن.<ref>{{cite book|author=Peter Haggett|title=Encyclopedia of World Geography|url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|year=2001|publisher=Marshall Cavendish|isbn=978-0-7614-7289-6|page=2620|access-date=20 January 2017|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182110/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|url-status=live}}</ref> اتر ۽ اوڀر بنگلاديش [[ايشيائي هاٿي]]، [[هولاڪ گبن]]، [[ايشيائي ڪارو رڇ]] ۽ [[اورينٽل پائڊ هورن بل]] جو گهر آهي.<ref name="bearprojectbd.weebly.com">{{cite web |url=http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|title=Bears in Bangladesh|website=Bangladesh Bear Project|access-date=14 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150214061240/http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|archive-date=14 February 2015|url-status=live}}</ref> [[چيتل]] هرڻ ڏکڻ اولهه وارن وڻڪار وارن علائقن ۾ وڏي پيماني تي ڏسڻ ۾ اچن ٿا. ٻين جانورن ۾ [[ڪاري وڏي گلھري]]، [[ٽوپي دار لنگور]]، [[بنگال لومڙي]]، [[سامبر هرڻ]]، [[جهنگلي ٻلي]]، [[ڪنگ ڪوبرا]]، [[جهنگلي سوئر]]، [[نيولا]]، [[پينگولين]]، [[پائٿن (نسل)|پائٿن]] ۽ [[ايشيائي واٽر مانيٽر|واٽر مانيٽر]] شامل آهن. بنگلاديش ۾ [[ايراواڊي ڊولفن|ايراواڊي]] ۽ [[ڏکڻ ايشيائي درياهي ڊولفن|گنگا ڊولفن]] جي سڀ کان وڏين آبادين مان هڪ موجود آهي.<ref>{{cite web |url=http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|title=6,000 Rare, Large River Dolphins Found in Bangladesh|work=National Geographic|date=March 2009|access-date=13 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20141012093653/http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|archive-date=12 October 2014}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻه جيون]] جون 53، رينگڻ وارن جانورن جون 139، [[سامونڊي رينگڻ وارا جانور|سامونڊي رينگڻ وارن جانورن]] جون 19 ۽ [[سامونڊي ٿڃائتا جانور|سامونڊي ٿڃائتن]] جون 5 جنسون آهن. ان ۾ [[بنگلاديش جي پکين جي فهرست|پکين جون 628 جنسون]] پڻ آهن.<ref>{{cite news |last1=Hossain |first1=Muhammad Selim |date=23 May 2009 |title=Conserving biodiversity must for survival |url=http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |work=The Daily Star |access-date=30 May 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150530100603/http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |archive-date=30 May 2015 |url-status=live}}</ref> گذريل صديءَ دوران بنگلاديش ۾ ڪيترائي جانور ختم ٿي ويا، جن ۾ هڪ سينگ ۽ ٻه سينگ وارا [[گينڊا]] ۽ عام [[مور]] شامل آهن. انساني آبادي شهري علائقن ۾ مرڪوز آهي، جنهن ڪري ٻيلن جي ڪٽائي ڪنهن حد تائين محدود رهي آهي. تيز شهري واڌ قدرتي رهائشگاهن لاءِ خطرو بڻجي وئي آهي. ملڪ ۾ ماحولياتي مسئلا وسيع آهن؛ ڪپڙي جي صنعت سبب [[ڌليشوري درياهه]] جي آلودگي ۽ چڪريا سندربن ۾ جهينگن جي پوک کي عالمن [[ماحولياتي قتل]] طور بيان ڪيو آهي.<ref>{{cite book |last1=Suny |first1=Rabby Us |last2=Sarkar |first2=Oliver Tirtho |last3=Hasan |first3=Md. Abid |title=Politics of Climate Change |chapter=Political Economy of River Ecocide in Bangladesh: A Study in the Context of Dhaleshwari River |date=2023 |pages=83–103 |doi=10.1142/9789811263750_0005 |isbn=978-981-12-6374-3 }}</ref><ref>{{Cite journal |last=Zaman |first=Samia |date=7 June 2023 |title=The Bangladesh Environmental Humanities Reader: by Samina Luthfa, Mohammad Tanzimuddin Khan, and Munasir Kamal, Lanham, Lexinton Books, 2022 ISBN 978-1-4985-9913-9 and 978-1-4985-9914-6 |journal=Environmental Politics |volume=32 |issue=4 |pages=752–754 |doi=10.1080/09644016.2023.2192149 |doi-access=free}}</ref> جيتوڻيڪ ڪيترائي علائقا قانون هيٺ محفوظ آهن، پر ڪجهه بنگلاديشي جهنگلي جيوت هن واڌ سبب خطري ۾ آهي. [[بنگلاديش ماحوليات تحفظ ايڪٽ]] 1995ع ۾ نافذ ڪيو ويو. حڪومت ڪيترن علائقن کي [[ماحولياتي طور نازڪ علائقو]] قرار ڏنو آهي، جن ۾ آبي زمينون، ٻيلا ۽ درياهه شامل آهن. [[سندربن ٽائيگر پروجيڪٽ]] ۽ بنگلاديش بيئر پروجيڪٽ تحفظ کي مضبوط ڪرڻ واريون اهم شروعاتون آهن.<ref name="bearprojectbd.weebly.com"/> بنگلاديش 3 مئي 1994ع تي ريو [[حياتياتي گوناگوني بابت ڪنوينشن]] جي توثيق ڪئي.<ref name="cbd.int">{{cite web |url=http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|title=Bangladesh – Country Profile|website=cbd.int|access-date=16 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150217020013/http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|archive-date=17 February 2015|url-status=live}}</ref> 2014 مطابق ملڪ پنهنجي [[حياتياتي گوناگوني عمل جو منصوبو|قومي حياتياتي گوناگوني حڪمت عملي ۽ عمل منصوبي]] کي نظرثاني ڪرڻ لاءِ تيار هو.<ref name="cbd.int"/> == حڪومت ۽ سياست == {{Multiple image | caption_align = center | total_width = 300 | image1 = Mohammed Shahabuddin official portrait.jpg | caption1 = [[محمد شهاب الدين]]<br /><small>[[بنگلاديش جو صدر|صدر]]</small> | image2 = Tarique Rahman at meeting on Farmer cards, Cabinet Division, Secretariat, Dhaka, 2026-02-23 (cropped).jpg | caption2 = [[طارق رحمان]]<br /><small>[[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]]</small> }} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = National Assembly of Bangladesh (10).jpg | caption1 = [[جاتيا سنگساد ڀَون|قومي پارليامينٽ]] جي عمارت [[شير بنگلا نگر]] ۾، جيڪو هڪ پاڙو آهي ۽ ان جو نالو بنگال جي پهرئين [[بنگال جو وزيراعظم|وزيراعظم]] جي نالي تي رکيل آهي | image2 = Bangabhaban.jpg | caption2 = [[بنگڀون]]، جنهن جي معنيٰ ''بنگال هائوس'' آهي، بنگلاديش جو [[صدارتي محل]] آهي. اصل ۾ اهو [[هندستان جو وائسراءِ|هندستان جي وائسراءِ]] ۽ [[بنگال پريزيڊنسي جي گورنرن جي فهرست|بنگال جي گورنر]] لاءِ گهر هو. }} [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] موجب بنگلاديش هڪ [[وحداني رياست]]<ref name="gov2"/> ۽ ''[[قانوني طور]]'' [[نمائنده جمهوريت]] آهي، جنهن ۾ [[ويسٽ منسٽر نظام|ويسٽ منسٽر]] طرز جو [[پارلياماني جمهوريه|پارلياماني نظام]]<ref name="gov0"/> ۽ [[عام ووٽ جو حق]] موجود آهي.<ref name="gov">{{cite journal|last=Jahan|first=Rounaq|title=The Parliament of Bangladesh: Representation and Accountability|doi=10.1080/13572334.2014.975470|year=2014|pages=250–269|journal=[[The Journal of Legislative Studies]]|volume=21|issue=2}}</ref> [[بنگلاديش جي حڪومت|حڪومت]] کي ٽن ٿنڀن ۾ ورهائي سگهجي ٿو: انتظاميه، مقننه ۽ [[بنگلاديش جي عدليه|عدليه]]. اهي سڀ جوابدهي، شفافيت ۽ [[اختيارن جي ورهاست|اختيارن جي نگراني ۽ توازن]] کي يقيني بڻائڻ لاءِ ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/explained/news/explained-the-branches-bangladeshs-government-3512581|title=Explained: The branches of Bangladesh's government|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2024|access-date=20 January 2025|last=Siddiquee|first=Ayaan Shams}}</ref> آزاديءَ کان وٺي [[عوامي ليگ]] (AL) ۽ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (BNP) بنگلاديش جي سڀ کان طاقتور [[بنگلاديش جون سياسي پارٽيون|سياسي پارٽين]] مان ٻه رهيون آهن.<ref name="gov0">{{cite journal|last=Shah|first=Aqil|title=Democracy Deadlocked in Bangladesh|journal=[[Current History]]|volume=115|number=780|year=2016|pages=130–135|doi=10.1525/curh.2016.115.780.130 |jstor=48614157}}</ref> * حڪومت جو پهريون ٿنڀو انتظامي عضوو آهي، جنهن کي ملڪ جي انتظام جي ذميواري ڏني وئي آهي.<ref name="gov2"/> انتظامي اختيار گهڻو ڪري [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] وٽ هوندا آهن، جيڪو [[حڪومت جو سربراهه]] هوندو آهي ۽ [[بنگلاديش جي ڪابينا|ڪابينا]] جي نگراني ڪندو آهي.<ref name="gov2"/> پارلياماني حڪومت جو مدو پنج سال هوندو آهي. مختلف وزير انتظامي عضوي جو وڏو حصو بڻجن ٿا، سرڪاري کاتن جي نگراني ڪن ٿا ۽ پاليسيون ٺاهين ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش سول سروس|سول سروس]] وزيرن کي پاليسي لاڳو ڪرڻ ۾ مدد ڪري ٿي.<ref name="gov2"/> سڀ اختيار پاليسيون ٺاهڻ، عوامي خدمتون سنڀالڻ ۽ قومي ترقياتي منصوبا لاڳو ڪرڻ لاءِ گڏجي ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] رسمي [[رياست جو سربراهه]] آهي، جنهن جي اختيارن ۾ پارليامينٽ مان منظور ٿيل بلن کي قانون بڻائڻ لاءِ صحيح ڪرڻ، حڪومت جي استحڪام ۽ تسلسل کي برقرار رکڻ،<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|هٿياربند فوجن]] جي ڪمانڊر اِن چيف طور فرض انجام ڏيڻ<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24615.html|title=61.Supreme command|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> ۽ سڀني يونيورسٽين جو [[چانسلر]] هجڻ شامل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-447.html|title=The Dhaka University Order, 1973 (President's Order).|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٻيو ٿنڀو مقننه عضوو آهي، جنهن کي [[جاتيا سنگساد]]، يعني قوم جو گهر، پڻ چيو ويندو آهي.<ref name="parliament">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24619.html|title=65. Establishment of Parliament|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> شهري پارليامينٽ جا ميمبر چونڊين ٿا.<ref name="gov2"/> [[هڪ ايواني]] پارليامينٽ ۾ 350 ميمبر آهن، جن ۾ 300 ميمبر [[فرسٽ پاسٽ دي پوسٽ]] نظام تحت چونڊيا وڃن ٿا، ۽ 50 ميمبر [[عورتن جي بااختياري]] لاءِ مخصوص سيٽن تي مقرر ٿين ٿا.<ref name="parliament"/><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/women-mps-reserved-seats-how-empowered-are-they-really-3601271|title=Women MPs in reserved seats: How empowered are they really?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2024|access-date=20 January 2025|last=Hasan|first=Rashidul}}</ref> [[بنگلاديش جي آئين جو آرٽيڪل 70]] پارليامينٽ جي ميمبرن کي پنهنجي پارٽي جي خلاف ووٽ ڏيڻ کان روڪي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/backpage/article-70-constitution-its-safeguard-democracy-1581670|title=Article 70 of Constitution: It's a safeguard for democracy|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=26 May 2018|access-date=20 January 2025}}</ref> پارليامينٽ جي صدارت [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] ڪندو آهي، جيڪو صدر کان پوءِ ٻئي نمبر تي هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24603.html|title=54.Speaker to act as President during absence, etc.|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٽيون ٿنڀو عدليه آهي، جيڪا قانون جي تشريح، تڪرارن جي حل ۽ انصاف برقرار رکڻ جي ذميوار آهي.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ|سپريم ڪورٽ]] سڀ کان اعليٰ عدالت آهي، جيڪا [[اپيليٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|اپيليٽ ڊويزن]] ۽ [[هاءِ ڪورٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|هاءِ ڪورٽ ڊويزن]] ۾ ورهايل آهي.<ref name="court">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/part-details-203.html|title=THE JUDICIARY|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref><ref name="gov2"/> ان جي اڳواڻي [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] ڪندو آهي.<ref name="court"/> عدليه وٽ ڪنهن قانون جي آئيني حيثيت جاچڻ ۽ قانوني علاج مهيا ڪرڻ جو اختيار آهي. اها شهرين جا حق بچائي ٿي، قانون جي منصفاڻي لاڳو ٿيڻ کي يقيني بڻائي ٿي ۽ حڪومت اندر اختيارن جو توازن برقرار رکي ٿي.<ref name="gov2"/> عدالتن وٽ [[بنگلاديش ۾ عدالتي جائزو|عدالتي جائزي]] ۾ وسيع اختيار آهن، ۽ عدالتي [[نظير]] کي آئين جي آرٽيڪل 111 تحت حمايت حاصل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24668.html|title=111.Binding effect of Supreme Court judgments|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> عدليه ۾ ضلعي ۽ ميٽروپوليٽن عدالتون شامل آهن، جيڪي ديواني ۽ فوجداري عدالتن ۾ ورهايل آهن. ججن جي کوٽ سبب عدليه ۾ ڪيسن جو وڏو ڍير موجود آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/editorial/news/huge-case-backlog-only-hurting-citizens-3306391|title=Huge case backlog only hurting citizens|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 April 2023|access-date=20 January 2025}}</ref> [[انٽرنيشنل انسٽيٽيوٽ فار ڊيموڪريسي اينڊ اليڪٽورل اسسٽنس|انٽرنيشنل IDEA]] جي گلوبل اسٽيٽ آف ڊيموڪريسي (GSoD) انڊيڪسز ۽ ڊيموڪريسي ٽريڪر موجب، بنگلاديش مجموعي جمهوري معيارن ۾ هيٺين حد ۾ اچي ٿو، خاص طور سياسي نمائندگي ۾ ڪمزوريون آهن، جن ۾ معتبر چونڊون، شامل ووٽ جو حق ۽ چونڊيل حڪومت شامل آهن.<ref>{{Cite web |title=Bangladesh {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/bangladesh |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |title=Home {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/ |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref><ref>{{Cite web |title=Global State of Democracy Indices {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/gsod-indices |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref> === انتظامي ورهاست === {{Main|بنگلاديش جي انتظامي جاگرافي}} {{Bangladesh Divisions Image Map}} بنگلاديش کي اٺ انتظامي ڊويزنن ۾ ورهايو ويو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|publisher=Bangladesh Government|title=National Web Portal of Bangladesh|date=15 September 2015|access-date=23 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150923061605/http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|archive-date=23 September 2015|url-status=live}}</ref><ref name="CIA">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=15 May 2007 |year=2007}}</ref><ref>{{cite news |url=http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |title=Rangpur becomes a divivion |work=bdnews24.com |date=25 January 2010 |access-date=6 August 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150903184553/http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |archive-date=3 September 2015 |url-status=live}}</ref> ۽ هر ڊويزن جو نالو ان جي مرڪزي شهر تي رکيل آهي: [[باريسال ڊويزن|باريسال]]، سرڪاري طور ''باريشال''<ref name="namechange">{{cite news |url=https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|title=Bangladesh changes English spellings of five districts|work=bdnews24.com|date=2 April 2018|access-date=1 October 2019 |archive-date=15 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201215091950/https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|url-status=live}}</ref>، [[چٽاگانگ ڊويزن|چٽاگانگ]]، سرڪاري طور ''چٽوگرام''<ref name="namechange" />، [[ڍاڪا ڊويزن|ڍاڪا]]، [[کُلنا ڊويزن|کُلنا]]، [[ميمڻ سنگهه ڊويزن|ميمڻ سنگهه]]، [[راجشاهي ڊويزن|راجشاهي]]، [[رنگپور ڊويزن|رنگپور]]، ۽ [[سليٽ ڊويزن|سليٽ]]. ڊويزنون ضلعن، يعني ''ضلعن''، ۾ ورهايل آهن. بنگلاديش ۾ 64 ضلعا آهن، ۽ هر ضلعو ''اپازيلا''، يعني سب ضلعن، يا ''ٿانا'' ۾ ورهايل آهي. هر پوليس اسٽيشن جي اندر وارو علائقو، سواءِ ميٽروپوليٽن علائقن جي، ''[[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|يونينن]]'' ۾ ورهايل آهي، ۽ هر يونين ڪيترن ڳوٺن تي مشتمل هوندي آهي. ميٽروپوليٽن علائقن ۾ پوليس اسٽيشنون وارڊن ۾ ورهايل آهن، جيڪي وري ''محلن'' ۾ ورهايل آهن. ڊويزن يا ضلعي سطح تي ڪو به چونڊيل نمائندو ناهي، ۽ انتظام رڳو سرڪاري عملدارن تي مشتمل هوندو آهي. هر يونين، يا وارڊ، ۾ چيئرمين ۽ ڪيترن ميمبرن لاءِ سڌيون چونڊون ٿينديون آهن. 1997ع ۾ پارليامينٽ قانون منظور ڪيو، جنهن تحت هر يونين ۾ 12 مان ٽي سيٽون عورتن لاءِ مخصوص ڪيون ويون.<ref>''Local Government Act'', No. 20, 1997</ref> {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; border:2px solid #8fb3d9; background:#f8fbff;" |+ style="background:#d9ecff; color:#003366; font-weight:bold; padding:0.4em;" | بنگلاديش جون انتظامي ڊويزنون |- ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | [[بنگلاديش جون ڊويزنون|ڊويزن]] ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گاديءَ جو شهر ! scope="col" data-sort-type="date" style="background:#b7d7f0;" | قيام ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | پکيڙ (km<sup>2</sup>)<br /><ref>{{cite web |url=http://www.dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |title=Health Bulletin 2016 |website=Directorate General of Health Services |page=14 |access-date=7 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170613050056/http://dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |archive-date=13 June 2017 |url-status=live}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | 2021ع آبادي<br />(اندازي مطابق)<ref>{{cite web |url=http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |title=Population Projection of Bangladesh: Dynamics and Trends, 2011–2061 |date=November 2015 |website=Bangladesh Bureau of Statistics |pages=25–28}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گهاٽائي<br />2021ع |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال]] | 1 جنوري 1993ع | 13,225 | 9,713,000 | 734 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ]] | 1 جنوري 1829ع | 33,909 | 34,747,000 | 1,025 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا]] | 1 جنوري 1829ع | 20,594 | 42,607,000 | 2,069 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا]] | 1 آڪٽوبر 1960ع | 22,284 | 18,217,000 | 817 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه]] | 14 سيپٽمبر 2015ع | 10,584 | 13,457,000 | 1,271 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي]] | 1 جنوري 1829ع | 18,153 | 21,607,000 | 1,190 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور، بنگلاديش|رنگپور]] | 25 جنوري 2010ع | 16,185 | 18,868,000 | 1,166 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ]] | 1 آگسٽ 1995ع | 12,635 | 12,463,000 | 986 |} === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Diplomatic relations of Bangladesh.svg | caption1 = اهي ملڪ، جن جا بنگلاديش سان سفارتي لاڳاپا آهن | image2 = | caption2 = }} بنگلاديش کي [[عالمي سياست]] ۾ هڪ [[وچولي طاقت]] سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|title=Bangladesh at 50: On the Path to Becoming a Middle Power|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=16 December 2021 |last=Hassan |first=Asif Muztaba|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|url-status=live}}</ref> اهو [[هند-پئسفڪ]] جي جيوسياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|title=Understanding the Importance of Bangladesh in the Bay of Bengal and the Indo-Pacific |last=Karim |first=Tariq A.|date=21 May 2022|publisher=[[National Bureau of Asian Research]]|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|url-status=live}}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ اهو ڏکڻ ايشيا ۽ ڏکڻ اوڀر ايشيا جي وچ ۾ حڪمت عمليءَ واري هنڌ تي واقع آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Connecting South Asia and Southeast Asia: A Bangladesh Country Study|date=September 2014|publisher=[[Asian Development Bank]]|access-date=26 September 2022|number=500 |last1=Rahman |first1=Mustafizur |last2=Moazzem |first2=Khondaker Golam |last3=Chowdhury |first3=Mehruna Islam |last4=Sehrin |first4=Farzana}}</ref> بنگلاديش 1972ع ۾ [[قومن جي دولت مشترڪه]] ۾ ۽ 1974ع ۾ گڏيل قومن ۾ شامل ٿيو.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048 |title=Bangladesh enters Commonwealth |last=Sajen |first=Shamsuddoza|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 April 2020 |access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153013/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|title=Bangladesh marks 40 years as Member State of the UN |publisher=United Nations|date=26 September 2014|access-date=26 September 2022 |last=Chaudhury |first=Dipanjan Roy|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153010/https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|url-status=live}}</ref> اهو موسمي تبديلي، ايٽمي هٿيارن جي عدم ڦهلاءُ، واپاري پاليسي ۽ غير روايتي سلامتي جي مسئلن تي گهڻ طرفي سفارتڪاري تي ڀاڙي ٿو.<ref>{{cite web |url=https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | title=Roundtable on 'Non Traditional Security Threats in the Indo-Pacific Region' – NTS-Asia | date=30 August 2022 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184723/https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | url-status=live }}</ref> بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] جي قيام ۾ اڳواڻي ڪئي، جيڪو [[هندستاني برصغير]] ۾ علائقائي سفارتڪاري جو اهم فورم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |last1=De |first1=Prabir |last2=Bhattacharyay |first2=Biswa N.|title=Prospects of India–Bangladesh Economic Cooperation: Implications for South Asian Regional Cooperation|publisher=[[Asian Development Bank]]|date=September 2007|access-date=27 September 2022}}</ref> اهو 1974ع ۾ [[اسلامي تعاون تنظيم]] ۾ شامل ٿيو،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177|title=Bangladesh an example of religious harmony: OIC|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=21 March 2021|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102404/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177 |url-status=live}}</ref> ۽ [[ڊي-8 اقتصادي تعاون تنظيم|ڊيولپنگ-8]] جو باني ميمبر آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=1 August 2022|access-date=27 September 2022|title=Bangladesh receives "International Peace Award" as D-8 founding member|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|url-status=live}}</ref> تازو بنگلاديش [[عالمي بئنڪ]] جي سهڪار سان علائقائي واپار ۽ ٽرانسپورٽ رابطن کي هٿي ڏيڻ تي ڌيان ڏنو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | title=Regional Trade and Connectivity in South Asia Gets More Than $1 Billion Boost from World Bank | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184718/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | url-status=live }}</ref> اهو پنهنجي اهم پرڏيهي پاليسي مقصدن مان هڪ طور [[آسيان ۾ بنگلاديش جي شموليت|آسيان ۾ شامل ٿيڻ جي ڪوشش]] پڻ ڪري رهيو آهي.<ref name=":5">{{Cite news |title=Ultimate goal is to join ASEAN as a full member |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/trade-market/ultimate-goal-is-to-join-asean-as-a-full-member-1743783067 |access-date=2025-07-12 |work=The Financial Express |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=2024-09-05 |title=Will Bangladesh join Asean? Maritime arbitration wins favour Dhaka |url=https://www.scmp.com/week-asia/politics/article/3277348/will-bangladesh-join-asean-maritime-arbitration-wins-and-cultural-links-favour-dhaka |access-date=2025-07-17 |website=South China Morning Post |language=en}}</ref><ref>{{cite web |last=Rahman |first=Mohammad Tariqur |date=8 February 2025 |title=Perhaps: Should Bangladesh be a member of ASEAN? |url=https://apakhabartv.com/2025/02/08/perhaps/ |access-date=17 July 2025 |website=ApakhabarTV}}</ref> ڍاڪا [[بمسٽيڪ]] جو صدر دفتر رکي ٿو، جيڪا [[بنگال جي نار تي ڀاڙيندڙ ملڪ|بنگال جي نار سان لاڳاپيل ملڪن]] کي گڏ ڪندڙ تنظيم آهي. پاڙيسري ميانمار سان [[بنگلاديش–ميانمار لاڳاپا|لاڳاپا]] 2016–2017ع کان سخت ڇڪتاڻ جو شڪار آهن، جڏهن 700,000 کان وڌيڪ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|روهنگيا پناهگير]] غيرقانوني طور بنگلاديش ۾ داخل ٿيا.<ref name="RohingyaHRW">{{cite web |url=https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|title=Bangladesh Is Not My Country|publisher=[[Human Rights Watch]]|date=5 August 2018|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جي پارليامينٽ، حڪومت ۽ سول سوسائٽي روهنگيا خلاف ميانمار جي فوجي ڪارروائين تي [[2016–17ع روهنگيا لڏپلاڻ تي بين الاقوامي ردعمل|بين الاقوامي تنقيد]] جي اڳواڻيءَ ۾ رهيون آهن، ۽ انهن جي [[واپسي جو حق|واپسيءَ جي حق]] جو مطالبو [[اراڪان]] ڏانهن ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | title=Bangladesh and Myanmar Resume Talks on Rohingya Repatriation | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184715/https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|title=Bangladesh tells UN that Rohingya refugees must return to Myanmar|date=17 August 2022|publisher=[[Al Jazeera Media Network|Al Jazeera]]|access-date=27 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926223428/https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|url-status=live}}</ref> بنگلاديش پنهنجي سڀ کان وڏي پاڙيسري ملڪ ڀارت سان اهم [[بنگلاديش–ڀارت لاڳاپا|ٻطرفا ۽ معاشي لاڳاپا]] رکي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=India-Bangladesh Bilateral Relations|date=March 2021|publisher=[[Ministry of External Affairs (India)]]|access-date=27 September 2022}}</ref> جيڪي اڪثر [[ڀارت ۾ پاڻيءَ جي سياست|پاڻيءَ جي سياست]]، [[گنگا پاڻي تڪرار|گنگا]] ۽ [[تيستا درياهه#پاڻي ورهائڻ جو چئلينج|تيستا]] جي مسئلن،<ref>{{cite web |url=https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | title=India and Bangladesh Conflict over the Ganges River &#124; Climate-Diplomacy | date=January 1957 | access-date=23 October 2022 | archive-date=23 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221023122123/https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | url-status=live }}</ref><ref>{{cite thesis |last=Karim |first=Sajid |date=November 2020 |title=Transboundary Water Cooperation between Bangladesh and India in the Ganges River Basin: Exploring a Benefit-sharing Approach |type=Master's |publisher=[[Uppsala University]] |url=http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|access-date=27 September 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|title=India Must Settle the Teesta River Dispute With Bangladesh for Lasting Gains|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=9 April 2021|access-date=27 September 2022 |last=Banerji |first=Anuttama|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|url-status=live}}</ref> ۽ [[بنگلاديش–ڀارت سرحد تي موت|بنگلاديشي شهرين جي سرحدي قتلن]] سبب ڇڪتاڻ جو شڪار ٿين ٿا.<ref>{{cite web |url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343 |title='Unlawful killings' along India border: Bangladeshi families seek justice|publisher=[[Anadolu Agency]]|date=11 February 2021|access-date=27 September 2022 |last=Kamruzzaman |first=Md.|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|title=Bangladesh sees highest border deaths in 10 years|date=22 December 2020 |last=Anik |first=Syed Samiul Basher|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جا پاڪستان سان لاڳاپا مسئلن جو شڪار آهن، خاص طور تي ان ڪري جو پاڪستان 1971ع واري [[بنگلاديش نسل ڪشي]] کان انڪار ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|title=Should Pakistan apologize to Bangladesh for the 1971 war?|work=[[DW News]]|publisher=[[Deutsche Welle]]|date=30 March 2021|access-date=27 September 2022 |last=Janjua |first=Haroon|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|url-status=live}}</ref> اهو چين سان [[بنگلاديش–چين لاڳاپا|گرم لاڳاپا]] برقرار رکي ٿو، جيڪو ان جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار ۽ سڀ کان وڏو هٿيار فراهم ڪندڙ ملڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|title=Decoding China-Bangladesh relationship |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta|date=27 June 2018|access-date=27 September 2022|publisher=[[Observer Research Foundation]]|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|url-status=live}}</ref> جاپان بنگلاديش کي سڀ کان وڌيڪ معاشي امداد ڏيندڙ ملڪ آهي، ۽ ٻنهي ملڪن وچ ۾ [[بنگلاديش–جاپان لاڳاپا|حڪمت عملي ۽ معاشي ڀائيواري]] آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|title=50 Years of Japan-Bangladesh Ties: From Economic to Strategic Partnership|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=10 February 2022 |last=Shazzad |first=Hussain|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153002/https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|url-status=live}}</ref> وچ اوڀر جي ملڪن سان سياسي لاڳاپا مضبوط آهن.<ref>{{cite web |url=https://saudigazette.com.sa/article/38010 | title=Bangladesh and Saudi Arabia have extremely cordial relations – Rizvi | date=27 March 2013 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184720/https://saudigazette.com.sa/article/38010 | url-status=live }}</ref> بنگلاديش کي پنهنجي ترسيل رقم جو 59 سيڪڙو وچ اوڀر مان ملي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | title=Middle East dual shock spillover on Bangladesh's remittance | date=19 July 2020 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184724/https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | url-status=live }}</ref> جيتوڻيڪ خراب ڪم ڪندڙ حالتون وچ اوڀر ۾ رهندڙ چئن ملين کان وڌيڪ [[وچ اوڀر ۾ بنگلاديشي|بنگلاديشي مزدورن]] کي متاثر ڪن ٿيون.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|title=Experts: Middle East remains key to Bangladesh's fortunes in a changing world|date=29 June 2022|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|url-status=live}}</ref> بنگلاديش [[موسمي تبديلي|عالمي موسمي]] سفارتڪاري ۾ [[ڪلايميٽ ولنرئبل فورم]] جي اڳواڻ طور اهم ڪردار ادا ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | title=COP26 and Bangladesh: Time to Consolidate Climate Diplomacy | work=SOAS Blog | date=11 October 2021 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184721/https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | url-status=live }}</ref> === فوج === {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladeshi soldiers on a BTR-80 APC.jpg | caption1 = [[بي ٽي آر-80]] تي بنگلاديش فوج جا اهلڪار | image2 = BNS Bongobondhu2.jpg | caption2 = بنگلاديش بحريه جو [[فريگيٽ]]، [[بي اين ايس خالد بن وليد]] | image3 = Mikoyan MiG-29-Chengdu F-7.jpg | caption3 = بنگلاديش هوائي فوج جا ويڙهاڪ جهاز، مگ-29 ۽ ايف-7 }} [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] [[برطانوي فوج]] ۽ [[برطانوي هندستاني فوج]] جو ادارياتي ڍانچو ورثي ۾ حاصل ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|title=The Military and Democracy in Bangladesh|website=press-files.anu.edu.au|access-date=19 September 2017|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010141253/http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|url-status=live}}</ref> 2024ع ۾ [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] جي سرگرم اهلڪارن جو انگ لڳ ڀڳ 230,000 هو،<ref name="IISS">*{{cite book| title=The Military Balance 2018 |author1=International Institute for Strategic Studies |author-link1=International Institute for Strategic Studies| date=14 February 2018| publisher=[[Routledge]]| isbn=978-1-85743-955-7| ref=IISS2018}}</ref> جنهن ۾ هوائي فوج جا 21,000 ۽ بحريه جا 27,000 اهلڪار شامل هئا.<ref>Including service and civilian personnel. See [https://web.archive.org/web/20120112044228/http://www.bangladeshnavy.org/glance.html Bangladesh Navy]. Retrieved 17 July 2007.</ref> روايتي دفاعي ڪردارن کان علاوه، فوج آفتن جي امدادي ڪارروائين ۾ شهري اختيارين جي مدد ڪئي آهي ۽ سياسي بيچيني جي دورن ۾ اندروني سلامتي پڻ فراهم ڪئي آهي. ڪيترن سالن کان، بنگلاديش [[گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ|گڏيل قومن جي امن فوجن]] ۾ دنيا جو سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ رهيو آهي.<ref>{{Cite web |date=4 April 2023 |title=Contribution of Uniformed Personnel to UN by Country and Personnel Type |url=https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |access-date=12 May 2023 |publisher=United Nations|archive-date=12 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230512143419/https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش جو فوجي بجيٽ]] جي ڊي پي جو 1.3 سيڪڙو آهي، جيڪو 2021ع ۾ 4.3 بلين آمريڪي ڊالرن جي برابر هو.<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |title=Military expenditure (% of GDP) – Bangladesh |publisher=World Bank |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207232946/https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |last=Alif |first=Abdullah |date=11 June 2020 |title=Budget FY21: Military spending increases by Tk2,327 crore |url=https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |work=Dhaka Trbiune |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231443/https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش بحريه]]، جيڪا بنگال جي نار جي وڏين بحرين مان هڪ آهي، فريگيٽن، آبدوزن، ڪورويٽن ۽ ٻين جهازن جي [[بنگلاديش بحريه جي سرگرم جهازن جي فهرست|بيڙي]] تي مشتمل آهي. [[بنگلاديش هوائي فوج]] وٽ گهڻ مقصدي جنگي جهازن جو هڪ [[بنگلاديش جي سرگرم فوجي جهازن جي فهرست|ننڍو بيڙو]] آهي. بنگلاديش جي فوجي سامان جو گهڻو حصو چين کان اچي ٿو.<ref>{{cite news |last=Balachandran |first=P.K. |date=12 April 2017 |title=Rivals India and China woo Bangladesh with aid totalling $46 b |url=http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |work=[[Daily FT]] |access-date=27 July 2017 |archive-date=28 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170728123712/http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |url-status=live }}</ref> تازن سالن ۾، بنگلاديش ۽ ڀارت گڏيل فوجي مشقون، فوجي اڳواڻن جا اعليٰ سطحي دورا، [[دهشتگردي جي روڪٿام]] ۾ سهڪار ۽ ڳجهي ڄاڻ جي مٽاسٽا وڌائي آهي. بنگلاديش [[اتر اوڀر ڀارت]] ۾ استحڪام ۽ سلامتي کي يقيني بڻائڻ لاءِ اهم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |title=Migration, river management, radicalisation: What does the future hold for India-Bangladesh relations? |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta |date=May 2020 |website=Observer Research Foundation |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231444/https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |title=Bangladesh and India's Northeast: A security perspective |work=The Daily Star |date=15 October 2011 |access-date=14 February 2022 |archive-date=8 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220208025833/https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |url-status=live }}</ref> اوڀر برصغير ۾ بنگلاديش جي حڪمت عملي واري اهميت چين جي ويجهڙائي، برما سان سرحد، مکيه ڀارت ۽ اتر اوڀر ڀارت جي جدا ٿيڻ، ۽ بنگال جي نار ۾ ان جي سامونڊي علائقي تي دارومدار رکي ٿي.<ref>{{cite web |author=Anu Anwar, Michael Kugelman |url=https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |title=The U.S. Should Deepen Ties With Bangladesh |work=Foreign Policy |date=1 December 2021 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |url-status=live }}</ref> 2002ع ۾ بنگلاديش ۽ چين دفاعي سهڪار جو معاهدو ڪيو.<ref>{{cite journal |last=Kinne |first=Brandon J. |date=15 August 2018 |title=Defense Cooperation Agreements and the Emergence of a Global Security Network |journal=International Organization |volume=72 |issue=4 |pages=799–837 |doi=10.1017/S0020818318000218 |doi-access=free }}</ref> آمريڪا بنگلاديش سان [[اسٽيٽس آف فورسز ايگريمينٽ]]، [[ايڪويزيشن اينڊ ڪراس-سروسنگ ايگريمينٽ]] ۽ جنرل سيڪيورٽي آف ملٽري انفارميشن ايگريمينٽ بابت ڳالهين جي ڪوشش ڪئي آهي.<ref>{{cite journal |last=Paul |first=Bimal Kanti |year=2005 |title=Bangladeshi American Response to the 1998 Status of Forces Agreement (SOFA): An Assessment |journal=The Professional Geographer |volume=57 |issue=4 |pages=495–505 |doi=10.1111/j.1467-9272.2005.00494.x |bibcode=2005ProfG..57..495P }}</ref><ref>{{cite web |last=Ashraf |first=Nazmul |url=https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |title=U.S. keen on military ties with Dhaka &#124; Uae |work=Gulf News |date=11 May 2002 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162344/https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=US wants 2 defence deals with Bangladesh |url=https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |work=The Daily Star |date=18 October 2019 |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |url-status=live }}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش گڏيل قومن جي [[ايٽمي هٿيارن جي پابندي بابت معاهدو]] جي توثيق ڪئي.<ref>{{cite news |title=Bangladesh ratifies nuclear weapons prohibition treaty |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |work=Dhaka Tribune |date=28 September 2020 |access-date=15 August 2020 |archive-date=20 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200920163951/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |url-status=live }}</ref> == آبادي == {{Main|بنگلاديش جي آبادي}} {{Further|بنگالي}} {{Historical populations |source = World Bank<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|publisher=[[World Bank]]|title=Population, total – Bangladesh|access-date=19 January 2025}}</ref> |title = آبادي (ملينن ۾) |percentages = pagr |1960 |51,828,660 |1971 |70,276,758 |1980 |88,016,432 |1990 |111,633,717 |2000 |134,544,304 |2010 |152,201,981 |2023 |171,466,990 }} بنگلاديش جي آبادي [[2022ع بنگلاديشي آدمشماري|2022ع جي آدمشماري]] ۾ 169.8&nbsp;ملين رڪارڊ ڪئي وئي،<ref name="populationcensus2022"/> جيڪا 2023ع ۾ وڌي 171.4&nbsp;ملين ٿي وئي.<ref name="unpop">{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|title=Population, total – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 April 2025}}</ref> اهو دنيا جو [[آبادي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ايشيا جو [[آبادي موجب ايشيائي ملڪن جي فهرست|پنجون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ۽ دنيا جو [[آبادي جي گهاٽائي موجب ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گهاٽي آبادي وارو وڏو ملڪ]] آهي، جتي 2020ع ۾ مکيه آبادي گهاٽائي 1,265 ماڻهو/km<sup>2</sup> هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/EN.POP.DNST?locations=BD|title=Population density (people per sq. km of land area) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR)، جيڪا ڪڏهن دنيا جي سڀ کان وڌيڪ شرحن مان هڪ هئي، نمايان گهٽتائي مان گذري آهي؛ اها 1985ع ۾ 5.5 کان 1995ع ۾ 3.7 ۽ پوءِ 2022ع ۾ 1.9 تائين گهٽجي وئي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.TFRT.IN?locations=BD|title=Fertility rate, total (births per woman) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> جيڪا 2.1 واري [[متبادل سطح کان هيٺ زرخيزي]] کان به گهٽ آهي.<ref>{{cite journal |last1=Bora |first1=Jayanta Kumar |last2=Saikia |first2=Nandita |last3=Kebede |first3=Endale Birhanu |last4=Lutz |first4=Wolfgang |title=Revisiting the causes of fertility decline in Bangladesh: The relative importance of female education and family planning programs |journal=Asian Population Studies |date=2023 |volume=19 |pages=81–104 |doi=10.1080/17441730.2022.2028253 |doi-access=free }}</ref> آبادي جو گهڻو حصو ڳوٺاڻن علائقن ۾ رهي ٿو، جڏهن ته 2023ع مطابق صرف 40٪ آبادي شهري علائقن ۾ رهي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.URB.TOTL.IN.ZS?locations=BD|title=Urban population (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[وچولي عمر]] لڳ ڀڳ 28 سال آهي؛ ڪل آبادي جو 26٪ حصو 14 سالن يا ان کان گهٽ عمر جو آهي،<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.0014.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 0–14 (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ۽ 2023ع صرف 6٪ ماڻهو 65 سالن يا ان کان وڌيڪ عمر جا آهن.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.65UP.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 65 and above (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش هڪ [[نسلي ۽ ثقافتي تنوع جي سطح موجب ملڪن جي فهرست|نسلي ۽ ثقافتي طور هم جنس سماج]] آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]] آبادي جو 99٪ آهن.<ref name="cia"/> [[آديواسي]] آبادي ۾ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما]]، [[مارما ماڻهو|مارما]]، [[سانٿال ماڻهو|سانٿال]]، [[مرو ماڻهو|مرو]]، [[تانچنگيا ماڻهو|تانچنگيا]]، [[باوم ماڻهو|باوم]]، [[تريپوري ماڻهو|تريپوري]]، [[خاصي ماڻهو|خاصي]]، [[خومي ماڻهو|خومي]]، [[ڪوڪي ماڻهو|ڪوڪي]]، [[گارو ماڻهو|گارو]] ۽ [[بشنوپريا منيپوري ماڻهو|بشنوپريا منيپوري]] شامل آهن. چٽاگانگ پهاڙي علائقن ۾ مقامي ماڻهن جي خودمختياري تحريڪ سبب 1975ع کان 1997ع تائين بدامني ۽ [[چٽاگانگ پهاڙي علائقن جو تڪرار|بغاوت]] رهي. جيتوڻيڪ 1997ع ۾ امن معاهدو ٿيو، پر علائقو [[آپريشن اتاران|اڃا به فوجي موجودگي هيٺ]] آهي.<ref name="rashiduzzaman">{{cite journal |last=Rashiduzzaman |first=M. |year=1998 |title=Bangladesh's Chittagong Hill Tracts Peace Accord: Institutional Features and Strategic Concerns |journal=Asian Survey |volume=38 |issue=7 |pages=653–70 |doi=10.2307/2645754 |jstor=2645754}}</ref> [[اردو]] ڳالهائيندڙ [[رهجي ويل پاڪستاني]]ن کي 2008ع ۾ سپريم ڪورٽ طرفان شهريت ڏني وئي.<ref>{{cite web|url=https://www.unhcr.org/news/stories/how-bangladesh-court-ruling-changed-lives-more-300000-stateless-people|title=How a Bangladesh court ruling changed the lives of more than 300,000 stateless people|last1=Shadman|first1=Onchita|last2=Schönbauer|first2=Roland|date=23 February 2015|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش 2017ع کان وٺي 700,000 کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن جي ميزباني پڻ ڪري ٿو، جنهن سبب اهو دنيا جي سڀ کان وڏين پناهگير آبادين وارن ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="RohingyaHRW"/> === شهري مرڪز === {{Further|بنگلاديش جي شهرن ۽ قصبن جي فهرست}} بنگلاديش جو گاديءَ وارو ۽ سڀ کان وڏو شهر [[ڍاڪا]] آهي، جنهن جي انتظام لاءِ ٻه شهري ڪارپوريشنون قائم آهن، جيڪي شهر جي اترين ۽ ڏاکڻي حصن جي نگراني ڪن ٿيون. بنگلاديش ۾ ڪُل 13 [[بنگلاديش جي شهري ڪارپوريشنن جي فهرست|شهري ڪارپوريشنون]] آهن، جتي ميئرن جون چونڊون ٿينديون آهن: ڍاڪا ڏکڻ، ڍاڪا اتر، [[چٽاگانگ]]، [[ڪوميلا]]، [[خولنا]]، [[ميمن سنگهه]]، [[سلهٽ]]، [[راجشاهي]]، [[باريسال]]، [[رنگپور]]، [[گازيپور]]، [[بوگرا]] ۽ [[نارائن گنج]]. ميئر پنجن سالن جي مدي لاءِ چونڊيا ويندا آهن. بنگلاديش ۾ مجموعي طور 506 شهري مرڪز آهن، جن مان 43 شهرن جي آبادي 100,000 کان وڌيڪ آهي. {{Largest cities | country = Bangladesh | stat_ref = [https://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-09-27-09-50-a3672cdf61961a45347ab8660a3109b6.pdf] | list_by_pop = | div_name = ملڪ | div_link = Bangladesh | city_1 = ڍاڪا | pop_1 = 10,278,882 | city_2 = چٽاگانگ | pop_2 = 3,227,246 | city_3 = گازيپور | pop_3 = 2,674,697 | city_4 = نارائن گنج | pop_4 = 967,724 | city_5 = خولنا | pop_5 = 718,735 | city_6 = Rangpur, Bangladesh{{!}}رنگپور | pop_6 = 708,384 | city_7 = ميمن سنگهه | pop_7 = 576,722 | city_8 = راجشاهي | pop_8 = 552,791 | city_9 = سلهٽ | pop_9 = 532,426 | city_10 = بوگرا | pop_10 = 542,420 | city_11 = ڪوميلا | pop_11 = 439,414 }} === ٻولي === {{Main|بنگلاديش جون ٻوليون}} [[File:Shaheed Minar, Dhaka, Bangladesh.jpg|thumb|[[ڍاڪا شهيد مينار|شهيد مينار]]، ڍاڪا ۾ واقع هڪ قومي يادگار آهي، جيڪو 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]] جي شهيدن جي ياد ۾ تعمير ڪيو ويو هو ۽ بنگالي قومپرستي جي علامت سمجهيو وڃي ٿو.]] بنگلاديش جي سرڪاري ۽ غالب ٻولي [[بنگالي ٻولي|بنگالي]] آهي، جيڪا آبادي جي 99 سيڪڙو کان وڌيڪ ماڻهن جي [[مادري ٻولي]] آهي.<ref>{{Cite book|title=Population and Housing Census 2022: Report on Socio-Economic and Demographic Survey 2023 |url=http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf|date=June 2024|publisher=Bangladesh Bureau of Statistics|page=xx|isbn=978-984-35-2977-0|access-date=9 June 2024|archive-date=9 June 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240609144133/http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf}}</ref><ref name="LOG">{{cite encyclopedia|last1=Rahim|first1=Enayetur|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert L.|title=Ethnicity and Linguistic Diversity|encyclopedia=Bangladesh: a country study|year=1989|access-date=24 September 2022|url=http://countrystudies.us/bangladesh/29.htm|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=59|oclc=49223313}}</ref> بنگالي کي هڪ [[لهجن جو تسلسل]] (Dialect Continuum) طور بيان ڪيو ويندو آهي، جنهن ۾ سڄي ملڪ ۾ مختلف [[بنگالي لهجا|لهجا]] ڳالهايا وڃن ٿا. ملڪ ۾ [[دولسانيت]] (Diglossia) پڻ موجود آهي، جنهن تحت گهڻا ماڻهو معياري ڳالهائجندڙ بنگالي سمجهي يا ڳالهائي سگهن ٿا، ساڳئي وقت پنهنجي علائقائي لهجي يا ٻوليءَ جي صورت پڻ استعمال ڪن ٿا.<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/supplements/amar-ekushey-2018/amago-bhasha-1537534|title=Amago Basha|last=Khan|first=Sameer Ud Dowla|date=21 February 2018|access-date=24 September 2022|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> انهن ۾ [[چٽاگانگي ٻولي|چٽاگانگي]] شامل آهي، جيڪا چٽاگانگ جي ڏکڻ اوڀر واري علائقي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref>{{Cite book |last=Masica |first=Colin |author-link=Colin Masica |year=1991 |title=The Indo-Aryan Languages |place= Cambridge |publisher=Cambridge University Press |page=16}}</ref> [[نواخالي ٻولي|نواخالي]]، جيڪا [[نواخالي ضلعو|نواخالي]] ضلعي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي،<ref>{{citation|author=Sarwar, Fatina|title=Noakhali Dialect: Its Prospect of Standardization}}</ref><ref>{{cite journal|last=Rashel|first=Md. Mostafa|title=Phonological Analysis of Chatkhil Dialect in Noakhali District, Bangladesh|journal=Theory and Practice in Language Studies|volume=1|issue=9|date=September 2011|pages=1051–1061|doi=10.4304/tpls.1.9.1051-1061|url=http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html/|archive-date=15 June 2022|access-date=6 January 2025|archive-url=https://web.archive.org/web/20220615203456/http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html}}</ref> ۽ [[سلهٽي ٻولي|سلهٽي]]، جيڪا اتر اوڀر واري [[سلهٽ ڊويزن]] ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref name="LOG"/> [[انگريزي ٻولي|انگريزي]] بنگلاديش جي عدالتي ۽ تعليمي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿي، ڇاڪاڻ⁠تہ ملڪ ماضي ۾ برطانوي سلطنت جو حصو رهيو آهي. اها وڏي پيماني تي ڳالهائي ۽ سمجهي وڃي ٿي، ۽ سڀني [[بنگلاديش جي اسڪولن جي فهرست|اسڪولن]]، [[بنگلاديش جي ڪاليجن جي فهرست|ڪاليجن]] ۽ [[بنگلاديش جي يونيورسٽين جي فهرست|يونيورسٽين]] ۾ لازمي مضمون طور پڙهائي وڃي ٿي، جڏهن ته انگريزي-ذريعو تعليمي نظام پڻ وڏي پيماني تي اختيار ڪيو وڃي ٿو.<ref>{{cite journal |last1=Rahman |first1=Mohammad Mosiur |last2=Islam |first2=Md Shaiful |last3=Karim |first3=Abdul |last4=Chowdhury |first4=Takad Ahmed |last5=Rahman |first5=Muhammad Mushfiqur |last6=Seraj |first6=Prodhan Mahbub Ibna |last7=Singh |first7=Manjet Kaur Mehar |title=English language teaching in Bangladesh today: Issues, outcomes and implications |journal=Language Testing in Asia |date=2019 |volume=9 |article-number=9 |doi=10.1186/s40468-019-0085-8 |doi-access=free }}</ref> قبائلي ٻوليون، جيتوڻيڪ آهستي آهستي خطري ۾ پئجي رهيون آهن، تڏهن به ملڪ جي لساني ورثي جو اهم حصو آهن. انهن ۾ [[چاڪما ٻولي]] شامل آهي، جيڪا هڪ اوڀر هند-آريائي ٻولي آهي ۽ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite thesis |last1=Chakma |first1=Sujana |title=Chakma language: survival from being extinct in Bangladesh |date=2014 |hdl=10361/3983 }}{{page needed|date=January 2026}}</ref> ٻين قبائلي ٻولين ۾ [[گارو ٻولي|گارو]]، [[ميتيئي ٻولي|ميتيئي]]، [[ڪوڪ بوروڪ]] ۽ [[راخين ٻولي|راخين]] شامل آهن. [[آسٽرو ايشيائي ٻوليون|آسٽرو ايشيائي ٻولين]] مان سڀ کان وڌيڪ ڳالهائي ويندڙ ٻولي [[سانتالي ٻولي]] آهي، جيڪا [[سانٿال ماڻهو|سانٿال ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite web|last1=Seung|first1=Kim|last2=Kim|first2=Amy|title=The Santali cluster in Bangladesh: a sociolinguistic survey|year=2010|url=https://www.sil.org/system/files/reapdata/85/39/32/85393268857150358467007206894440229270/silesr2010_006.pdf|issue=2010–006|publisher=[[SIL International]]|series=Survey Report|access-date=24 September 2022}}</ref> [[بنگلاديش ۾ رهجي ويل پاڪستاني|رهجي ويل پاڪستاني]] ۽ [[ڍاڪايا|پراڻي ڍاڪا]] جي ڪجهه آبادي اڄ به [[اردو]] کي پنهنجي مادري ٻولي طور استعمال ڪن ٿا. تنهن هوندي به، اردو جي استعمال بابت سماجي تنقيد ۽ ناپسنديدگي اڃا تائين وڏي حد تائين موجود آهي.<ref>{{cite web|last=Ashrafi|first=Shah Tazria |title=How the Urdu language and literature slipped into darkness in Bangladesh|url=https://www.trtworld.com/opinion/how-the-urdu-language-and-literature-slipped-into-darkness-in-bangladesh-43391|work=[[TRT World]]|date=19 January 2021|type=Opinion|access-date=24 September 2022}}</ref> === مذهب === {{Main|بنگلاديش ۾ مذهب}} {{bar box |title=بنگلاديش ۾ مذهب (2022ع جي آدمشماري)<ref name="census">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Preliminary Report |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |publisher=Bangladesh Bureau of Statistics |page=16 |date=August 2022 |access-date=25 September 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> |titlebar=#Fcd116 |left1=مذهب |right1=سيڪڙو |float=right |bars= {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ اسلام|مسلمان]]|green|91.04}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ هندومت|هندو]]|darkorange|7.94}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌ]]|yellow|0.60}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائي]]|darkblue|0.31}} {{bar percent|ٻيا|red|0.11}} }} [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] بنگلاديش جو [[سرڪاري مذهب]] آهي.<ref name="state religion">{{cite web |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part I) |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24549.html |access-date=12 January 2025 |website=Laws of Bangladesh}}</ref> بهرحال، [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] سيڪيولرزم (مذهبي غيرجانبداري) کي پڻ برقرار رکي ٿو ۽ سڀني مذهبن لاءِ برابر حقن جي ضمانت ڏئي ٿو.<ref name="secularism">{{cite web |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part II) |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24560.html |access-date=12 January 2025 |website=Laws of Bangladesh}}</ref><ref name="state religion"/> هر شهري کي پنهنجي پسند جو مذهب اختيار ڪرڻ ۽ ان تي عمل ڪرڻ جي آزادي حاصل آهي. [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ملڪ جو سڀ کان وڏو مذهب آهي، جنهن تي لڳ ڀڳ 91.1٪ آبادي عمل ڪري ٿي.<ref name="census"/> بنگلاديش جي مسلمانن جي وڏي اڪثريت [[بنگالي مسلمان]] آهي، جيڪي [[سني اسلام]] سان وابسته آهن.<ref name="state"/> بنگلاديش دنيا جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ مسلمان اڪثريت وارو ملڪ آهي ۽ مجموعي مسلمان آبادي جي لحاظ کان چوٿين نمبر تي اچي ٿو.<ref>{{cite web |url=http://features.pewforum.org/muslim-population/?sort=Pop2010 |title=Muslim Population by Country |publisher=Pew Research |date=27 January 2011 |access-date=23 October 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130726201620/http://features.pewforum.org/muslim-population/?sort=Pop2010 |archive-date=26 July 2013 |url-status=live}}</ref> [[بنگالي هندو]] ملڪ جي [[بنگلاديش ۾ هندومت|ٻي وڏي مذهبي اقليت]] آهن ۽ دنيا جي [[هندن جي آبادي]] جي لحاظ کان ٽئين وڏي هندو برادري ٺهن ٿا. [[2022ع جي بنگلاديشي آدمشماري]] موجب هندو آبادي جو 7.95٪ آهن.<ref name="state"/><ref name="census"/> جڏهن ته [[2011ع جي بنگلاديشي آدمشماري]] ۾ هندو آبادي جو 8.54٪ هئا. [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] ملڪ جو ٽيون سڀ کان وڏو مذهب آهي، جنهن تي صرف 0.6٪ آبادي عمل ڪري ٿي.<ref name="census"/> بنگلاديشي ٻڌ ڌرم جا پوئلڳ خاص طور تي [[چٽاگانگ ٽڪريون وارو علائقو|چٽاگانگ ٽڪريون واري علائقي]] جي قبائلي قومن ۽ سامونڊي چٽاگانگ ۾ رهندڙ [[بنگالي ٻڌ ڌرمي]] اقليت ۾ مرڪوز آهن، جيڪي گهڻو ڪري [[ٿيراوادا]] روايت جي پيروي ڪن ٿا.<ref name="state"/> [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]] چوٿون وڏو مذهب آهي، جنهن جا پيروڪار آبادي جو 0.3٪ آهن. انهن مان گهڻا هڪ ننڍڙي [[بنگالي عيسائي]] برادري سان تعلق رکن ٿا.<ref name="census"/> آبادي جو لڳ ڀڳ 0.1٪ حصو ٻين مذهبن تي عمل ڪري ٿو، جهڙوڪ [[روح پرستي]]، يا ڪنهن به مذهب سان وابسته نه آهي.<ref name="state">{{cite web|url=https://www.state.gov/reports/2022-report-on-international-religious-freedom/bangladesh/|title=2022 Report on International Religious Freedom: Bangladesh|work=[[United States Department of State]]|access-date=8 January 2025}}</ref> === تعليم === {{Main|بنگلاديش ۾ تعليم}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladesh Literacy Rate (2022, Total).svg | caption1 = بنگلاديش جي ضلعن ۾ [[خواندگي]] جي شرح | image2 = Curzon Hall - Northern Facade - University of Dhaka - Dhaka 2015-05-31 1992.JPG | caption2 = [[ڪرزن هال]]، [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جو هڪ حصو }} بنگلاديش جو آئين بيان ڪري ٿو ته سڀني ٻارن کي مفت ۽ لازمي تعليم فراهم ڪئي ويندي.<ref>{{cite web|title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh: Article 17 (Free and compulsory education)|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24565.html|website=Legislative and Parliamentary Affairs Division, Ministry of Law, Justice and Parliamentary Affairs|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش ۾ تعليم جي نگراني [[بنگلاديش جي تعليم واري وزارت]] ڪندي آهي. [[بنگلاديش جي پرائمري ۽ عوامي تعليم واري وزارت]] مقامي سطح تي ابتدائي تعليم ۽ سرڪاري مالي سهائتا حاصل ڪندڙ اسڪولن بابت پاليسين جي نفاذ جي ذميوار آهي. ابتدائي ۽ ثانوي تعليم [[لازمي تعليم]] آهي، جيڪا رياست جي خرچ تي هلائي ويندي آهي ۽ سرڪاري اسڪولن ۾ مفت فراهم ڪئي ويندي آهي. 2021ع تائين بنگلاديش جي [[خواندگي]] جي شرح 76٪ هئي؛ مردن ۾ 79٪ ۽ عورتن ۾ 71.9٪.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult total (% of people ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.MA.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult male (% of males ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.FE.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult female (% of females ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref> ملڪ جو تعليمي نظام ٽن وڏن درجن تي ٻڌل آهي ۽ ان کي وڏي پيماني تي سرڪاري مالي سهائتا حاصل آهي. حڪومت ابتدائي، ثانوي ۽ اعليٰ ثانوي سطحن تي ڪيترائي تعليمي ادارا هلائي ٿي ۽ ڪيترن نجي ادارن کي پڻ امداد فراهم ڪري ٿي. تنهن هوندي به تعليم تي سرڪاري خرچ دنيا ۾ سڀ کان گهٽ خرچن مان هڪ آهي، جيڪو مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جو صرف 1.8٪ آهي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.XPD.TOTL.GD.ZS?locations=BD|title=Government expenditure on education, total (% of GDP) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=12 January 2025}}</ref> تعليمي نظام پنجن مرحلن ۾ ورهايل آهي: * ابتدائي تعليم (پهرين کان پنجين جماعت) * جونيئر ثانوي تعليم (ڇهين کان اٺين جماعت) * ثانوي تعليم (نائين ۽ ڏهين جماعت) * اعليٰ ثانوي تعليم (يارهين ۽ ٻارهين جماعت) * اعليٰ تعليم (يونيورسٽي سطح) <ref name="CompEd2">{{cite book |author=T. Neville Postlethwaite |title=The Encyclopedia of Comparative Education and National Systems of Education |publisher=Pergamon Press |year=1988 |isbn=978-0-08-030853-1 |page=130}}</ref> ابتدائي سطح جا شاگرد جونيئر ثانوي سطح ۾ داخلا لاءِ [[پرائمري ايجوڪيشن ڪمپليشن]] (PEC) امتحان پاس ڪندا آهن. ان کان پوءِ جونيئر ثانوي شاگرد [[جونيئر اسڪول سرٽيفڪيٽ]] (JSC) امتحان ڏيندا آهن ته جيئن نائين جماعت ۾ داخلا وٺي سگهن. ڏهين جماعت جا شاگرد [[سيڪنڊري اسڪول سرٽيفڪيٽ (بنگلاديش)|سيڪنڊري اسڪول سرٽيفڪيٽ]] (SSC) امتحان پاس ڪري يارهين جماعت ۾ داخل ٿيندا آهن. آخرڪار ٻارهين جماعت ۾ شاگردن کي [[هائير سيڪنڊري سرٽيفڪيٽ]] (HSC) امتحان پاس ڪرڻو پوندو آهي ته جيئن اعليٰ تعليم يا يونيورسٽين ۾ داخلا لاءِ درخواست ڏئي سگهن.<ref>{{cite journal |last1=Mamun |first1=Mohammed A. |last2=Griffiths |first2=Mark D. |title=Young Teenage Suicides in Bangladesh—Are Mandatory Junior School Certificate Exams to Blame? |journal=International Journal of Mental Health and Addiction |date=2022 |volume=20 |issue=3 |pages=1627–1631 |doi=10.1007/s11469-020-00275-3 }}</ref> [[بنگلاديش جون يونيورسٽيون|يونيورسٽيون]] ٽن قسمن جون آهن: * سرڪاري يونيورسٽيون (حڪومت جي ملڪيت ۽ [[بنگلاديش يونيورسٽي گرانٽس ڪميشن]] جي مالي سهائتا سان) * نجي يونيورسٽيون * بين الاقوامي يونيورسٽيون (بين الاقوامي ادارن پاران هلندڙ) ملڪ ۾ 55 سرڪاري،<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/public-universities|title=List of Public Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> 115 نجي<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/private-universities|title=List of Private Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> ۽ 2 بين الاقوامي يونيورسٽيون آهن.<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/international-universities|title=List of International Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> [[نيشنل يونيورسٽي، بنگلاديش]] داخلا وٺندڙ شاگردن جي تعداد جي لحاظ کان دنيا جي ٻي وڏي يونيورسٽي آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/why-campus-programmes-matter-national-university-982726|title=Why on-campus programmes matter for National University|work=[[Business Standard]]|date=2 November 2024|last=Hossain|first=Shaikh Shohag}}</ref> [[ڍاڪا يونيورسٽي]]، جيڪا 1921ع ۾ قائم ٿي، ملڪ جي سڀ کان پراڻي سرڪاري يونيورسٽي آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/youth/education/campus/news/the-conception-and-birth-dhaka-university-2121841|title=The conception and birth of Dhaka University|date=2 July 2021|access-date=9 February 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|last=Mujib|first=Rasheek Tabassum}}</ref> [[بنگلاديش يونيورسٽي آف انجنيئرنگ اينڊ ٽيڪنالاجي|بي يو اي ٽي (BUET)]] انجنيئرنگ تعليم لاءِ ملڪ جي سڀ کان نمايان يونيورسٽي سمجهي وڃي ٿي. [[چٽاگانگ يونيورسٽي]]، جيڪا 1966ع ۾ قائم ٿي، ملڪ جو سڀ کان وڏو يونيورسٽي ڪيمپس رکي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/education/2017/10/19/chittagong-university-model-campus-tourism/|title=Chittagong University: A model of campus tourism|last=Mahmud|first=Tarek|date=19 October 2017|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007152843/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/education/2017/10/19/chittagong-university-model-campus-tourism|archive-date=7 October 2022}}</ref> [[بنگلاديش يونيورسٽي آف پروفيشنلز|بي يو پي (BUP)]] هٿياربند فوجن سان لاڳاپيل سڀ کان وڏي سرڪاري يونيورسٽي آهي.<ref>{{Cite web|date=8 April 2009|title=Bangladesh University of Professionals Act, 2009 (Act No. 30 of 2009)|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-1016.html?lang=en|access-date=5 September 2021|website=bdlaws.minlaw.gov.bd}}</ref> [[ڍاڪا ڪاليج]]، جيڪو 1841ع ۾ قائم ٿيو، برصغير جي قديم ترين تعليمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/weekend-read/news/dhakas-educational-heritage-3414361|title=Dhaka's educational heritage|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=9 September 2023|last1=Nand|first1=Dipan|last2=Rahaman|first2=Arafat|access-date=9 February 2025}}</ref> طبي تعليم 39 سرڪاري، 6 هٿياربند فوجن سان لاڳاپيل ۽ 68 نجي [[بنگلاديش جي طبي ڪاليجن جي فهرست|طبي ڪاليجن]] ذريعي فراهم ڪئي ويندي آهي. سڀئي طبي ڪاليج [[بنگلاديش جي صحت ۽ خانداني ڀلائي واري وزارت]] سان لاڳاپيل آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/365640/three-more-medical-colleges-renamed-by-health|title=Three more medical colleges renamed by Health Ministry|date=19 November 2024|access-date=9 February 2025|work=[[Dhaka Tribune]]}}</ref> [[نارٿ سائوٿ يونيورسٽي]] کي عام طور ملڪ جي اڳواڻ نجي يونيورسٽي طور ڏٺو ويندو آهي.<ref>{{cite web |title=Times Higher Education Rankings 2023: DU, NSU ranked top Bangladeshi universities |url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/education/times-higher-education-rankings-2023-du-nsu-ranked-top-bangladeshi-universities |website=The Business Standard |date=12 October 2022 |access-date=19 February 2026}}</ref> === صحت === {{Main|بنگلاديش ۾ صحت}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Life expectancy by WBG -Bangladesh.png | caption1 = بنگلاديش ۾ [[متوقع عمر]] جي تاريخي واڌ، جيڪا آزادي کان پوءِ نمايان بهتري ڏيکاري ٿي | image2 = Child mortality rate in Bangladesh.png | caption2 = 1990ع کان پوءِ بنگلاديش ۾ [[ٻارن جي شرحِ اموات]] جي تاريخي واڌ ويجھ، جيڪا نمايان گهٽتائي ظاهر ڪري ٿي | image3 = A community health worker conducting a survey in the Korail slum, Bangladesh (8630810827).jpg | caption3 = راڄڌاني ڍاڪا جي هڪ ڪچي آبادي ۾ سروي ڪندڙ هڪ برادري صحت ڪارڪن }} بنگلاديش جو آئين پنهنجي سڀني شهرين لاءِ صحت جون خدمتون بنيادي حق طور ضمانت ڏئي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://mof.portal.gov.bd/sites/default/files/files/mof.portal.gov.bd/budget_mof/b3342588_2e85_4fcb_95af_dddfdea4851b/G-1_04_127_Health%20Services_English.pdf|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mof.portal.gov.bd/sites/default/files/files/mof.portal.gov.bd/budget_mof/b3342588_2e85_4fcb_95af_dddfdea4851b/G-1_04_127_Health%20Services_English.pdf|archive-date=9 October 2022|url-status=live|title=Chapter-5 {{!}} Health Services Division|publisher=[[Ministry of Finance (Bangladesh)]]|access-date=1 October 2022}}</ref> [[بنگلاديش جي صحت ۽ خانداني ڀلائي واري وزارت]] ملڪ ۾ صحت جون خدمتون فراهم ڪندڙ سڀ کان وڏو ادارياتي ادارو آهي،<ref name="overview">{{cite journal |author1=World Health Organization Regional Office for the Western Pacific |title=Bangladesh health system review |journal=Health Systems in Transition |date=17 July 2015 |volume=5 |issue=3 |hdl=10665/208214 |hdl-access=free }}</ref> جنهن ۾ ٻه ڊويزنون شامل آهن: [[صحت خدمتون ڊويزن]] ۽ [[طبي تعليم ۽ خانداني ڀلائي ڊويزن]].<ref>{{cite web|url=https://www.newagebd.net/article/11610/onelink.to/articlelist/323/Cartoon|title=Health Ministry split into 2 divisions|work=[[New Age (Bangladesh)|New Age]]|date=20 March 2017|access-date=1 October 2022}}</ref> تنهن هوندي به بنگلاديش جون صحت جون سهولتون اڃا تائين مڪمل طور تي ڪافي نه سمجهيون وڃن ٿيون، جيتوڻيڪ معيشت جي واڌ ۽ غربت ۾ نمايان گهٽتائي سان انهن ۾ سڌارو آيو آهي.<ref name="overview"/> ملڪ کي صحت جي افرادي قوت جي شديد کوٽ کي منهن ڏيڻو پوي ٿو، ڇاڪاڻ ته باقاعده تربيت يافته صحت فراهم ڪندڙ مجموعي صحت عملي جو تمام ننڍو حصو آهن.<ref>{{cite journal|last1=Ahmed|first1=Syed Masud|last2=Hossain|first2=Md. Awlad|last3=Chowdhury|first3=Ahmed Mushtaque Raja|last4=Bhuiya|first4=Abbas Uddin|title=The health workforce crisis in Bangladesh: shortage, inappropriate skill-mix, and inequitable distribution|date=22 January 2011|journal=[[Human Resources for Health]]|publisher=[[BioMed Central]]|volume=9|number=3|page=3|pmid=21255446|doi=10.1186/1478-4491-9-3|pmc=3037300|doi-access=free}}</ref> ڳوٺاڻن ڊاڪٽرن جي علاج واري عمل ۾ اڃا به نمايان خاميون موجود آهن ۽ دوائن جي غير مناسب ۽ نقصانڪار تجويز عام آهي.<ref>{{cite journal |last1=Mahmood|first1=Shehrin S.|last2=Iqbal|first2=Mohammad|last3=Hanifi|first3=S. M. A.|last4=Wahed|first4=Tania|last5=Bhuiya|first5=Abbas|title=Are 'Village Doctors' in Bangladesh a curse or a blessing?|date=6 July 2010|doi=10.1186/1472-698X-10-18|volume=10|number=18|pmid=20602805|journal=BMC International Health and Human Rights|page=18|publisher=[[BioMed Central]]|pmc=2910021|doi-access=free}}</ref> بنگلاديش جو صحت جو نظام سرڪاري ناڪافي مالي مدد سبب متاثر آهي.<ref name="overview"/> 2021ع مطابق صحت تي خرچ مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جو صرف 2.36٪ هو،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.CHEX.GD.ZS?locations=BD|title=Current health expenditure (% of GDP) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> جڏهن ته صحت لاءِ گهريلو سرڪاري خرچ مجموعي صحت خرچن جو 16.88٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.GHED.CH.ZS?locations=BD|title=Domestic general government health expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ذاتي خرچن مان ادا ڪيل صحت خرچ مجموعي خرچن جو لڳ ڀڳ 73٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.OOPC.CH.ZS?locations=BD|title=Out-of-pocket expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> خانگي صحت خرچ مجموعي صحت خرچن جو تقريباً 75.48٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.PVTD.CH.ZS?locations=BD|title=Domestic private health expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ملڪ ۾ هر 10,000 ماڻهن لاءِ صرف 5.3 ڊاڪٽر موجود هئا،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.PHYS.ZS?locations=BD|title=Physicians (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> جڏهن ته هر 1,000 ماڻهن لاءِ لڳ ڀڳ 6 ڊاڪٽر ۽ 6 نرسون موجود هيون.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.NUMW.P3?locations=BD|title=Nurses and midwives (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> اسپتالن ۾ هر 1,000 ماڻهن لاءِ صرف 9 بسترا موجود هئا.<ref>{{cite journal|last1=Islam|first1=Md. Taimur|last2=Talukder|first2=Anup Kumar|last3=Siddiqui|first3=Md. Nurealam|last4=Islam|first4=Tofazzal|title=Tackling the COVID-19 pandemic: The Bangladesh perspective|journal=Journal of Public Health Research|doi=10.4081/jphr.2020.1794|date=14 October 2020|volume=9|number=4|article-number=jphr.2020.1794|pmid=33117758|pmc=7582102}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.BEDS.ZS?locations=BD|title=Hospital beds (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ماهر جراحي عملي جو انگ هر 100,000 ماڻهن لاءِ صرف 3 هو،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.SAOP.P5?locations=BD|title=Specialist surgical workforce (per 100,000 population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> جڏهن ته هر 1,000 ماڻهن لاءِ لڳ ڀڳ 5 برادري صحت ڪارڪن موجود هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.CMHW.P3?locations=BD|title=Community health workers (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> 2022ع ۾ تقريباً 60٪ آبادي کي محفوظ [[پيئڻ جي پاڻي]] تائين رسائي حاصل هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.H2O.SMDW.ZS?locations=BD|title=People using safely managed drinking water services (% of population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> 2002ع ۾ اندازو لڳايو ويو ته پيئڻ جي پاڻي جو اڌ حصو [[آرسينڪ]] سان آلوده هو، جنهن ۾ في ليٽر 10 مائڪروگرام کان وڌيڪ مقدار موجود هئي.<ref>{{cite web|url=https://www.euronews.com/green/2024/01/18/half-of-bangladeshi-drinking-water-is-polluted-with-arsenic-and-climate-change-is-making-i|title=Half of Bangladeshi drinking water is polluted with arsenic – and climate change is making it worse|work=[[Euronews]]|date=18 January 2024|access-date=7 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جي بدترين هوا جي معيار وارن ملڪن مان هڪ آهي، خاص طور تي گهڻي آبادي وارن شهري علائقن، جهڙوڪ [[ڍاڪا]] ۽ ان جي ميٽروپوليٽن علائقي ۾.<ref>{{cite web|url=https://www.atlanticcouncil.org/blogs/energysource/bangladeshs-air-quality-is-among-the-worlds-worst-what-can-be-done/|title=Bangladesh's air quality is among the world's worst. What can be done?|date=25 June 2024|access-date=7 January 2025|work=[[Atlantic Council]]|last1=Webster|first1=Joseph|last2=Sinha|first2=Natalie|last3=Meadows|first3=Sarah}}</ref> عالمي بينڪ جي اندازي موجب 2019ع ۾ فضائي آلودگي سبب بنگلاديش ۾ 80,000 کان 90,000 موت ٿيا. اها ملڪ ۾ موت ۽ معذوري جو ٻيو وڏو سبب هئي ۽ ان سبب ملڪ کي پنهنجي GDP جو لڳ ڀڳ 4–4.4٪ معاشي نقصان برداشت ڪرڻو پيو.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/12/03/high-air-pollution-level-is-creating-physical-and-mental-health-hazards-in-bangladesh-world-bank|title=High Air Pollution Level is Creating Physical and Mental Health Hazards in Bangladesh: World Bank|publisher=[[World Bank]]|date=4 December 2022|access-date=7 January 2025}}</ref> 2022ع مطابق پيدائش وقت مجموعي [[متوقع عمر]] 74 سال هئي، جنهن ۾ مردن جي متوقع عمر 72 سال ۽ عورتن جي 76 سال هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.LE00.IN?locations=BD|title=Life expectancy at birth, total (years) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻارن جي شرحِ اموات]] نسبتاً بلند آهي. هر 1,000 جيئري ڄمڻن تي شيرخوار ٻارن جي اموات جي شرح 24 ۽ پنجن سالن کان گهٽ عمر وارن ٻارن جي اموات جي شرح 29 هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.IMRT.IN?locations=BD|title=Mortality rate, infant (per 1,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.DYN.MORT?locations=BD|title=Mortality rate, under-5 (per 1,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> 2020ع مطابق [[مائرن جي اموات جي شرح]] هر 100,000 جيئري ڄمڻن تي 123 هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.STA.MMRT?locations=BD|title=Maternal mortality ratio (modeled estimate, per 100,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> بنگلاديش ڪيترن ئي ملڪن، خاص طور تي [[ڀارت ۾ طبي سياحت|ڀارت]]، لاءِ [[طبي سياحت]] جو هڪ اهم ذريعو آهي،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/business/tourism/bangladesh-key-source-market-medical-tourism-1571314|title=Bangladesh a key source market for medical tourism|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2018|access-date=4 October 2022}}</ref> ڇاڪاڻ ته ڪيترائي شهري پنهنجي ملڪ جي صحت واري نظام تي اطمينان ۽ اعتماد نٿا رکن.<ref>{{cite journal|last1=Andaleeb|first1=Syed Saad|last2=Siddiqui|first2=Nazlee |first3=Shahjahan |last3=Khandakar|title=Patient satisfaction with health services in Bangladesh|volume=22|number=4|date=July 2007 |pages=263–273|doi=10.1093/heapol/czm017 |journal=[[Health Policy and Planning]]|publisher=[[Oxford University Press]]|pmid=17545252|doi-access=free}}</ref> موت جا مکيه سبب [[ڪورونري شريانن جي بيماري]]، فالج ۽ دائمي [[ساھ جون بيماريون]] آهن، جيڪي بالغ مردن ۽ عورتن جي مجموعي موتن جو ترتيبوار 62٪ ۽ 60٪ حصو بڻجن ٿيون.<ref>{{cite journal|last1=Shawon|first1=Md. Toufiq Hassan|last2=Ashrafi|first2=Shah Ali Akbar|last3=Azad|first3=Abul Kalam|last4=Firth|first4=Sonja M.|last5=Chowdhury|first5=Hafizur|last6=Mswia|first6=Robert G.|last7=Adair|first7=Tim|last8=Riley|first8=Ian|last9=Abouzahr|first9=Carla|last10=Lopez|first10=Alan D.|title=Routine mortality surveillance to identify the cause of death pattern for out-of-hospital adult (aged 12+ years) deaths in Bangladesh: introduction of automated verbal autopsy|date=12 March 2021|journal=BMC Public Health|publisher=[[BioMed Central]]|volume=21|number=491|page=491|doi=10.1186/s12889-021-10468-7|pmid=33706739|pmc=7952220|doi-access=free}}</ref> [[غذائي کوٽ]] بنگلاديش ۾ هڪ وڏو ۽ مستقل مسئلو آهي، جيڪو خاص طور تي ڳوٺاڻن علائقن کي متاثر ڪري ٿو. آبادي جي اڌ کان وڌيڪ حصي کي غذائي کوٽ جو شڪار سمجهيو وڃي ٿو. شديد غذائي کوٽ 450,000 ٻارن کي متاثر ڪري ٿي، جڏهن ته لڳ ڀڳ 20 لک ٻار وچولي درجي جي شديد غذائي کوٽ جو شڪار آهن. پنجن سالن کان گهٽ عمر وارن ٻارن مان 52٪ [[رت جي گهٽتائي]]، 41٪ واڌ ويجھ ۾ رڪاوٽ، 16٪ شديد ڪمزوري ۽ 36٪ گهٽ وزن جو شڪار آهن. عورتن مان چوٿون حصو گهٽ وزن وارو آهي ۽ تقريباً 15٪ جو قد معمول کان گهٽ آهي، جڏهن ته اڌ کان وڌيڪ عورتون پڻ رت جي گهٽتائي جو شڪار آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.icddrb.org/news-and-events/press-corner/media-resources/malnutrition|title=Malnutrition|publisher=[[International Centre for Diarrhoeal Disease Research, Bangladesh]] (ICDDR,B)|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001130754/https://www.icddrb.org/news-and-events/press-corner/media-resources/malnutrition}}</ref> 2024ع جي [[عالمي بک اشاري]] ۾ بنگلاديش 127 ملڪن مان 84هين نمبر تي رهيو.<ref>{{Cite web|title=Global Hunger Index Scores by 2024 GHI Rank|url=https://www.globalhungerindex.org/ranking.html|access-date=2024-12-11|website=Global Hunger Index (GHI)}}</ref> == معيشت == {{Main|بنگلاديش جي معيشت}} {{Further|بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Dhaka April (33244268934).jpg | caption1 = [[موتي جهيل ٿاڻو|موتي جهيل]]، قومي گاديءَ واري شهر [[ڍاڪا]] جو سڀ کان وڏو [[مرڪزي واپاري ضلعو|واپاري ضلعو]] آهي۔ | image2 = The padma bridge 04.jpg | caption2 = [[پدما پل]]، جيڪا 2022ع ۾ کولِي وئي، هڪ [[سڙڪ ۽ ريلوي پلن جي فهرست|سڙڪ-ريل پل]] آهي جيڪا [[پدما ندي]] تي تعمير ٿيل آهي۔ }} بنگلاديش هڪ [[في فرد مجموعي قومي آمدني موجب ملڪن جي فهرست#هيٺين وچولي آمدني وارو گروهه|هيٺين وچولي آمدني]] واري [[مخلوط معيشت|مخلوط منڊي معيشت]] رکندڙ ملڪ آهي۔<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Zobaer|url=https://www.dw.com/en/bangladesh-economy-50-years-on/a-57015896|title=Bangladesh at 50: From 'basket case' to rising economic star|access-date=30 September 2022|work=[[ڊي ڊبليو نيوز]]|publisher=[[ڊيوچي ويلي]]|date=16 December 2021}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/feature/2023/01/22/a-journey-together-bangladesh-and-world-bank-celebrate-historic-partnership|title=A Journey Together: Bangladesh and World Bank Celebrate Historic Partnership|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|date=22 January 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> نالي ماتر جي ڊي پي موجب بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن جي جي ڊي پي (نالي ماتر) موجب فهرست|36هين وڏي معيشت]] ۽ [[خريداري قوت برابري]] (PPP) موجب [[ملڪن جي جي ڊي پي (PPP) موجب فهرست|24هين وڏي معيشت]] رکي ٿو۔ بنگلاديش جي [[مزدور قوت]] 71.4 ملين ماڻهن تي مشتمل آهي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.TLF.TOTL.IN?locations=BD|title=Labor force, total – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> جيڪا دنيا ۾ [[مزدور قوت موجب ملڪن جي فهرست|ستين وڏي مزدور قوت]] آهي؛ جڏهن ته 2024 مطابق بيروزگاري جي شرح 3.6٪ هئي۔<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.ZS?locations=BD|title=Unemployment, total (% of total labor force) (modeled ILO estimate) – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ جا [[زرِ مبادلا جا ذخيرا]] گهٽجڻ باوجود،<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/business/local/s3knbstt64|title=Respite from fall in forex reserves, dollar market stable|work=[[پروٿوم آلو]]|date=19 October 2024|last=Sakib|first=Shanaullah|access-date=9 January 2025}}</ref> ڏکڻ ايشيا ۾ هندستان کان پوءِ ٻئي نمبر تي آهن۔ بنگلاديش جي [[بنگلاديشي جلاوطن برادري|جلاوطن برادري]] 2024ع دوران تقريباً 27 ارب آمريڪي ڊالر [[بنگلاديش ڏانهن ترسيل رقم]] جي صورت ۾ موڪليا۔<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/remittance-hit-all-time-high-2024-3789871|title=Remittance hit all-time high in 2024|last=Hasan|first=Md. Mehedi|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 January 2025|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديشي ٽڪا]] ملڪ جي قومي ڪرنسي آهي۔ 2023 مطابق، خدمتن وارو وڏو شعبو ڪل جي ڊي پي جو لڳ ڀڳ 51.5٪ حصو ڏئي ٿو، ان کان پوءِ صنعتي شعبو 34.6٪ سان ٻئي نمبر تي آهي، جڏهن ته [[بنگلاديش ۾ زراعت|زرعي شعبو]] صرف 11٪ جي ڊي پي پيدا ڪري ٿو۔<ref name="cia"/> تنهن هوندي به روزگار جي لحاظ کان اهو سڀ کان وڏو شعبو آهي ۽ ملڪ جي لڳ ڀڳ اڌ مزدور قوت کي روزگار فراهم ڪري ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/labour-force-survey-2022-agriculture-still-main-job-generator-3283936|title=Labour Force Survey 2022: Agriculture still main job generator|last=Byron|first=Rejaul Karim|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=30 March 2023|access-date=11 January 2025}}</ref> ملڪ جي برآمداتي آمدني جو 84٪ کان وڌيڪ حصو [[بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت]] مان حاصل ٿئي ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.weforum.org/stories/2024/02/how-bangladesh-offers-lessons-for-sustainable-industrialization-in-africa/|last=Akinrebiyo|first=Femi|title=Bangladesh's leap from poverty to textile powerhouse offers lessons for countries in Africa|date=16 February 2024|work=[[ورلڊ اڪنامڪ فورم]]|access-date=11 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جو ٻيون نمبر وڏو تيار پوشاڪ برآمد ڪندڙ ملڪ آهي ۽ عالمي [[تيز فيشن]] صنعت ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو، جتي اها مختلف مغربي فيشن برانڊن کي شيون برآمد ڪري ٿي۔<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/cd6ye3e8x9po|title=Fast fashion drove Bangladesh – now its troubled economy needs more|work=[[بي بي سي نيوز]]|date=7 September 2024|access-date=16 January 2025|last=Imandar|first=Nikhil|publisher=[[بي بي سي]]}}</ref> بنگلاديش [[بنگلاديش جي جوٽ صنعت|جوٽ]]،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/symbol-our-degradation-3624216|title=A symbol of our degradation|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 June 2024|last=Choudhury|first=Serajul Islam|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانورن جي پيداوار|چانور]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/bw4ldbvrb4|title=Rice production rising high in Bangladesh|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[پروٿوم آلو]]|date=17 June 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جي مڇين جي فهرست|مڇي]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/good-day-bangladesh/sk7ow1u6en|title=Bangladesh globally second in freshwater fish production|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=10 June 2024|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانهه جي پيداوار|چانهه]]<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/long-term-plan-behind-high-tea-production-3399926|title=Long-term plan behind high tea production|last1=Chowdhury|first1=Dwoha|last2=Halder|first2=Sukanta|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=22 August 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> ۽ گلن جو اهم پيدا ڪندڙ ملڪ پڻ آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/floriculture-lucrative-sector-bangladesh-131728|title=Floriculture: A lucrative sector in Bangladesh|date=12 September 2020|website=Business Standard}}</ref> ٻين وڏين صنعتن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهاز سازي|جهاز سازي]]، [[بنگلاديش ۾ دواسازي صنعت|دواسازي]]، [[بنگلاديش ۾ فولاد صنعت|فولاد]]، [[بنگلاديش ۾ برقيات صنعت|برقيات]] ۽ [[بنگلاديش ۾ چمڙي جي صنعت|چمڙي جون شيون]] شامل آهن۔<ref>{{cite journal|last1=Ahaduzzaman|last2=Sarkar|first2=Prottasha|last3=Anjum|first3=Aniqa|last4=Khan|first4=Easir A.|title=Overview of Major Industries in Bangladesh|date=7 December 2017|journal=Journal of Chemical Engineering|volume=30|number=1|doi=10.3329/jce.v30i1.34798|pages=51–58|doi-access=free}}</ref> چين بنگلاديش جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار آهي، جيڪو ڪل واپار جو 15٪ حصو رکي ٿو، جڏهن ته هندستان 8٪ سان ٻئي نمبر تي آهي۔<ref>{{cite web|last=Haroon|first=Jasim Uddin|date=11 December 2024|work=[[فنانشل ايڪسپريس]]|url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/last-page/china-bangladeshs-top-trading-partner-in-fy24-1733855492|title=China Bangladesh's top trading partner in FY24|access-date=11 January 2025}}</ref> خانگي شعبو ملڪ جي جي ڊي پي جو 80٪ حصو پيدا ڪري ٿو، جڏهن ته سرڪاري ملڪيت وارين ڪمپنين جو ڪردار مسلسل گهٽجي رهيو آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/public-sector-needs-keep-pace-private-sector-359749|title=Public sector needs to keep pace with private sector|date=20 January 2022|website=Business Standard}}</ref> بنگلاديش جي معيشت گهڻو ڪري خانداني ملڪيت واريون [[بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست|واپاري جماعتون]] ۽ ننڍن ۽ وچولي درجي جي ڪاروبارن تي ٻڌل آهي۔ بنگلاديش جون ڪجهه وڏيون عوامي شيئر مارڪيٽ ۾ درج ڪمپنيون [[بيڪسيمڪو]]، [[بي آر اي سي بينڪ]]، [[بي ايس آر ايم]]، [[جي پي ايڇ اسپات]]، [[گرامينفون]]، [[سمٽ گروپ]] ۽ [[اسڪوائر فارماسيوٽيڪل]] آهن۔<ref>{{Cite web |url=https://www.dse.com.bd/dse30_share.php|title=DS30 Index &#124; Dhaka Stock Exchange|website=dse.com.bd}}</ref> [[ڍاڪا اسٽاڪ ايڪسچينج]] ۽ [[چٽگانگ اسٽاڪ ايڪسچينج]] ملڪ جون ٻه اهم [[سرمائي مارڪيٽ]]ون آهن۔<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/tale-two-capital-markets-883756|title=A tale of two capital markets|work=[[Business Standard]]|date=25 June 2024|last=Islam|first=Shadique Mahbub|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ مواصلات]] جي صنعت دنيا جي تيزي سان وڌندڙ صنعتن مان هڪ آهي، جتي نومبر 2024ع جي آخر تائين موبائيل فون استعمال ڪندڙن جو انگ 188.78 ملين تائين پهچي ويو۔<ref>{{cite web|title=Mobile Phone Subscribers in Bangladesh|url=https://www.amtob.org.bd/home/industrystatics|access-date=9 January 2025|work=[[بنگلاديش موبائيل ٽيليڪام آپريٽرز ايسوسيئيشن|AMTOB]]}}</ref> سياسي عدم استحڪام،<ref>{{cite web|url=https://www.eiu.com/n/infrastructure-enhancements-will-underpin-growth-in-dhaka/|title=Infrastructure enhancements will underpin growth in Dhaka|date=30 September 2020|access-date=12 January 2025|work=[[ايڪانامسٽ انٽيليجنس يونٽ]]}}</ref> وڌندڙ مهانگائي،<ref name="sadiq"/> [[بنگلاديش ۾ بدعنواني|گھڻي بدعنواني]]،<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Sadiq|date=22 May 2024|title=Why is it taking so long to stabilise the economy?|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/why-it-taking-so-long-stabilise-the-economy-3615381}}</ref> بجلي جي اڻپوري فراهمي،<ref>{{cite web|last1=Rahman|first1=Asifur|last2=Karmaker|first2=Konkon|date=11 September 2024|title=Power supply may not improve anytime soon|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/how-do-we-overcome-our-corruption-crisis-3731226}}</ref> ۽ سڌارن جي سست رفتار سان عملداري معاشي واڌ ويجهه لاءِ اهم چئلينج آهن۔<ref name="sadiq"/> بنگلاديش کي [[گلوبل انوويشن انڊيڪس]] ۾ 2024ع ۽ 2025ع دوران 106هين درجو حاصل ٿيو۔<ref>{{Cite web |title=Bangladesh ranking in the Global Innovation Index 2025|url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/bangladesh|access-date=2025-10-21 |website=www.wipo.int|language=en}}</ref> === توانائي === {{Main|بنگلاديش ۾ بجلي وارو شعبو}} {{Further|بنگلاديش جي توانائي پاليسي|بنگلاديش پاور ڊولپمينٽ بورڊ|بنگلاديش ۾ قدرتي گئس ۽ پيٽروليم|پيٽرو بنگلا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Ruppur Nuclear Power Plant , Ruppur, Pabna.jpg | caption1 = رات جو تعمير هيٺ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] | image2 = Moving Turbines!!.jpg | caption2 = [[ڪتوبديا ٻيٽ]] تي هوا واريون ٽربائينون }} بنگلاديش، جتي 2009ع ۾ روزانو ڪيترائي ڀيرا بجلي بند ٿيڻ جا واقعا ٿيندا هئا، 2022ع تائين 100٪ بجلي پهچ حاصل ڪري چڪو هو.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|title=How 100% electrification changed the rural game|date=14 March 2022|website=Business Standard|access-date=1 October 2022|archive-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221004183507/https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |title=Electricity now in every house |work=The Daily Star |date=22 March 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=30 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221130005200/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |url-status=live }}</ref> اهو آهستي آهستي [[سبز معيشت]] ڏانهن منتقل ٿي رهيو آهي ۽ دنيا جو سڀ کان وڏو آف-گرڊ شمسي بجلي پروگرام رکي ٿو، جنهن مان 20 ملين ماڻهو فائدو وٺن ٿا.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|title=Bangladesh Solar Home Systems Provide Clean Energy for 20 million People|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001203911/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|url-status=live}}</ref> ملڪ ۾ پيداوار لاءِ ''پالڪي'' نالي هڪ [[برقي ڪار]] تيار ڪئي پئي وڃي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |title=Palki: An affordable locally assembled Electric Vehicle on its way |work=The Daily Star |date=26 August 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=2 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240902065543/https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |url-status=live }}</ref> [[بايو گئس]] کي نامياتي ڀاڻ ٺاهڻ لاءِ استعمال ڪيو پيو وڃي.<ref>{{cite web |last=Mang |first=Heinz-Peter |title=Situation Analysis of Agro-Industrial Biogas Plants in Bangladesh |url=https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20220618191038/https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-date=18 June 2022 |url-status=live |access-date=12 October 2022 |website=sreeda.gov.bd}}</ref> روسي ڪمپني [[روس ائٽم]] جي مدد سان تعمير ٿيندڙ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] ملڪ جو پهريون فعال [[ائٽمي بجلي گهر]] هوندو. ان جي ٻن ڪل يونٽن مان پهريون يونٽ 2025ع ۾ ڪم شروع ڪرڻ جي اميد رکي ٿو.<ref>{{Cite web|author=Mohiuddin|title=Rooppur nuclear power plant: Power generation deferred|work=[[Prothom Alo]]|date=19 May 2024|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/mens8s0lt0 |access-date=8 January 2025}}</ref> بنگلاديش وٽ اڃا به قدرتي گئس جا وڏا اڻ استعمال ٿيل ذخيرا موجود آهن، خاص طور تي پنهنجي سامونڊي علائقي ۾.<ref>{{cite web |url=http://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh|title=Natural Gas – Underexplored in Bangladesh?|date=15 December 2021|website=GEO ExPro|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114124/https://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |title=Bangladesh: Asia's New Energy Superpower? |access-date=3 October 2022 |archive-date=29 December 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20161229123448/https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |url-status=live }}</ref> ڳولا جي کوٽ ۽ ثابت ٿيل ذخيرن ۾ گهٽتائي سبب بنگلاديش کي ٻاهرين ملڪن مان [[ايل اين جي]] درآمد ڪرڻي پئي آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|title=Imported LNG to be 24 times more expensive than local gas: CPD|date=13 February 2022|website=Business Standard|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114118/https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite news |url=https://www.reuters.com/article/bangladesh-lng-power-idINL1N2Z10R7|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=Reuters|date=20 July 2022}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|title=Let us not become dependent on LNG import|first=Badrul|last=Imam|date=26 December 2021|work=The Daily Star|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114121/https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|url-status=live}}</ref> گئس جي کوٽ [[روسي-يوڪريني جنگ (2022ع–هاڻوڪي)|روسي-يوڪريني جنگ]] سبب وڌيڪ وڌي وئي.<ref>{{Cite news|url=https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|title=Bangladesh is being 'killed by economic conditions elsewhere in the world'|newspaper=Financial Times|location=London|date=24 August 2022|access-date=1 October 2022|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126085309/https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|url-status=live}}</ref> عالمي مارڪيٽ ۾ قيمتن جي تيز واڌ سبب، مسلسل لوڊشيڊنگ جي باوجود، بنگلاديش جولاءِ 2022ع ۾ عارضي طور [[اسپاٽ قيمت]] تي ايل اين جي خريد ڪرڻ بند ڪري ڇڏي.<ref>{{cite web|url=https://www.reuters.com/article/markets/commodities/bangladesh-halts-expensive-spot-lng-imports-despite-load-shedding-idUSL1N2Z10R7/|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=[[Reuters]]|date=20 July 2022|access-date=8 January 2025}}</ref> قيمتون گهٽجڻ کان پوءِ فيبروري 2023ع ۾ هن وري اسپاٽ قيمت تي ايل اين جي خريد ڪرڻ شروع ڪئي.<ref>{{cite web|last1=Paul|first1=Ruma|last2=Chow|first2=Emily|url=https://www.reuters.com/business/energy/bangladesh-restart-spot-lng-buying-prices-ease-sources-2023-02-01/|title=Bangladesh to restart spot LNG buying as prices ease – sources|work=[[Reuters]]|date=1 February 2023|access-date=8 January 2025}}</ref> جڏهن ته [[بنگلاديش جون سرڪاري ملڪيت واريون ڪمپنيون]] بنگلاديش جي لڳ ڀڳ اڌ بجلي پيدا ڪن ٿيون، خانگي ملڪيت واريون ڪمپنيون، جهڙوڪ سمٽ گروپ ۽ [[اورين گروپ (بنگلاديش)|اورين گروپ]]، بجلي پيدا ڪرڻ سان گڏ مشينري، ريئڪٽر ۽ سامان فراهم ڪرڻ ۾ وڌندڙ اهم ڪردار ادا ڪري رهيون آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|title=Summit signs 22-year PPA for upcoming 583 MW gas power plant; GE to co-develop plant in Bangladesh|website=GE News|access-date=23 October 2022|archive-date=23 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221023153618/https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|url-status=live}}</ref> بنگلاديش بجلي پيدا ڪرڻ جي صلاحيت 2009ع ۾ 5 گيگاواٽ کان وڌائي 2022ع ۾ 25.5 گيگاواٽ ڪئي. ملڪ ان کي 2041ع تائين وڌيڪ وڌائي 50 [[گيگاواٽ]] ڪرڻ جو ارادو رکي ٿو. آمريڪي ڪمپنيون جهڙوڪ [[شيوران ڪارپوريشن|شيوران]] ۽ [[جنرل اليڪٽرڪ]] بنگلاديش جي ملڪي قدرتي گئس پيداوار جو لڳ ڀڳ 55٪ فراهم ڪن ٿيون ۽ بجلي منصوبن ۾ سڀ کان وڏن سيڙپڪارن مان آهن. بنگلاديش جي لڳل گئس سان هلندڙ بجلي پيداوار جي صلاحيت جو 80٪ آمريڪا ۾ تيار ٿيل ٽربائينن مان اچي ٿو.<ref>{{cite web | url=https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | title=Bangladesh – Power and Energy | date=20 July 2022 | access-date=5 October 2022 | archive-date=5 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221005062425/https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | url-status=live }}</ref> === سياحت === {{Main|بنگلاديش ۾ سياحت}} [[File:Save the sundarbans 20.jpg|thumb|[[سندر بن]] دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي.]] [[بنگلاديش ۾ سياحت|سياحت جي صنعت]] تيزيءَ سان وڌي رهي آهي ۽ مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) ۾ لڳ ڀڳ 3.02٪ حصو ڏئي ٿي.<ref>{{cite web|last1=Byron|first1=Rejaul Karim|first2=Mahmudul|last2=Hasan|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/industries/tourism/news/tourisms-share-302pc-gdp-2904556|title=Tourism's share 3.02% in GDP|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 November 2021|access-date=30 September 2022}}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش جي بين الاقوامي سياحتي آمدني 391 ملين آمريڪي ڊالر هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/ST.INT.RCPT.CD?locations=BD|title=International tourism, receipts (current US$) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ وٽ [[بنگلاديش جا عالمي ورثي جا ماڳ|يونيسڪو جا ٽي عالمي ورثي وارا ماڳ]] آهن: [[باگرهات جي تاريخي مسجدن جو شهر|مسجدن جو شهر]]، [[پهاڙپور ۾ ٻڌ وهار جا آثار|ٻڌ وهار]] ۽ [[سندر بن]]؛ جڏهن ته ست ماڳ [[عالمي ورثي جو ماڳ#نامزدگي جو عمل|عبوري فهرست]] ۾ شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|title=Tentative Lists|access-date=6 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20120806231331/https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|archive-date=6 August 2012|url-status=live}}</ref> [[عالمي سفر ۽ سياحت ڪائونسل]] (WTTC) جي 2019ع واري رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ سفر ۽ سياحت جي شعبي 2018ع دوران سڌي طرح 11,80,500 نوڪريون پيدا ڪيون، جيڪي ملڪ جي ڪل روزگار جو 1.9٪ هيون.<ref name="2019 report">{{cite web |url=http://reports.weforum.org/pdf/ttci-2019/WEF_TTCI_2019_Profile_BGD.pdf |title=Travel & Tourism Competitiveness Index 2019 edition: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council|access-date=18 December 2019}}</ref> ساڳئي رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ هر سال لڳ ڀڳ 125,000 بين الاقوامي سياحن جي آمد ٿئي ٿي.<ref name="2019 report"/> 2012ع ۾ ملڪي خرچن سفر ۽ سياحت سان لاڳاپيل سڌي مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) جو 97.7٪ پيدا ڪيو هو.<ref name="2013 report">{{cite web |url=http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |title=Travel & Tourism Economic Impact 2013: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007183403/http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |archive-date=7 October 2013}}</ref> == اهم شخصيتون == * [[شيخ مجيب الرحمان]] * [[شيخ حسينه واجد]] * [[بيگم خالده ضياء]] * [[ڊاڪٽر محمد يونس]] ([[نوبل انعام]] ماڻيندڙ) * [[رونا ليلا]] == پڻ ڏسندا == * [[بنگلاديش جا صدر]] * [[بنگلاديش جا وزير اعظم]] == حوالا == {{حوالا|2}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.bangladesh.gov.bd/ بنگلا ديش جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{سارڪ}} {{OIC}} [[زمرو:بنگلاديش]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:بنگال]] [[زمرو:اسلامي رياستون]] [[زمرو:ايشيا ۾ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ ايشيا جا ملڪ]] [[زمرو:او آئي سي جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:دولت مشترڪه جون رڪن قومون]] dcminoic97ldz4rfjrr15hkrmmx4keg 387204 387203 2026-06-20T20:39:18Z Intisar Ali 8681 387204 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ايشيا جو ملڪ}} {{About|ملڪ بابت}} {{Infobox country | conventional_long_name = عوامي جمهوريه بنگلاديش | common_name = بنگلاديش | native_name = {{native name|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ}}<br />{{resize|90%|{{nobold|{{transliteration|bn|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś}}}}}} | image_flag = Flag of Bangladesh.svg | image_coat = National emblem of Bangladesh.svg | symbol_type = [[بنگلاديش جو قومي نشان|نشان]] | other_symbol = {{unbulleted list |[[File:Government Seal of Bangladesh.svg|100px|بنگلاديش حڪومت جي مهر]]}} | other_symbol_type = [[بنگلاديش حڪومت جي مهر|حڪومتي مهر]] | national_anthem = {{lang|bn|আমার সোনার বাংলা}} ([[بنگالي ٻولي|بنگالي]])<br />{{transliteration|bn|[[امار شونار بنگلا]]}}<br />"منهنجو سونهري بنگال"<br /><div style="display:inline-block;margin-top:0.4em;">[[File:Amar Sonar Bangla instrumental by US Navy Band.oga|center]]</div> | image_map = {{Switcher|[[File: Bangladesh (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File: Bangladesh rel location map.svg |upright=1.15|frameless]]|بنگلاديش جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[ڍاڪا]] | coordinates = {{Coord|23|45|50|N|90|23|20|E|type:city_region:BD|display=inline}} | largest_city = capital | languages_type = سرڪاري ٻولي<br />{{nowrap|{{nobold|۽ قومي ٻولي}}}} | languages = [[بنگالي ٻولي|بنگالي]]<ref name="bdlaws.minlaw.gov.bd">{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh |website=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |access-date=1 February 2017 |archive-date=10 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191110101626/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |script-title=bn:বাংলা ভাষা প্রচলন আইন, ১৯৮৭ |author=<!--Not stated--> |website=bdlaws.minlaw.gov.bd |publisher=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |trans-title=بنگالي ٻولي لاڳو ڪرڻ جو ايڪٽ، 1987ع |language=bn |access-date=7 January 2024 |archive-date=7 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240107175804/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |url-status=live }}</ref> | languages2_type = ٻي عام ٻولي | religion = {{ublist |item_style=white-space:nowrap; |91.04% [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ([[رياستي مذهب|سرڪاري]])|7.94% [[بنگلاديش ۾ هندو ڌرم|هندو ڌرم]] |0.60% [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] |0.30% [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|0.12% [[بنگلاديش ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2022 | languages2 = [[بنگلاديشي انگريزي|انگريزي]]<ref>{{cite journal |id={{ERIC|EJ1249887}} |last1=Ara |first1=Rowshon |title=A Foreign Language or the Second Language: The Future of English in Bangladesh |journal=International Journal of Language Education |date=March 2020 |volume=4 |issue=1 |pages=81–95 |doi=10.26858/ijole.v4i2.10458 |doi-broken-date=9 January 2026 }}</ref><ref>{{cite journal |last1=Islam |first1=Mohammad Nurul |last2=Hashim |first2=Azirah |title=Historical Evolution of English in Bangladesh |journal=Journal of Language Teaching and Research |date=2019 |volume=10 |issue=2 |page=247 |doi=10.17507/jltr.1002.05 }}</ref> | ethnic_groups = 99% [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]]<!--Do not modify to "Bengalis". The name of the ethnic group is "Bengali" and the people who belong to Bengali ethnicity are called "Bengalis".--> {{collapsible list | titlestyle = background:transparent;text-align:left;font-weight:normal;font-size:100%; | title = 1% [[بنگلاديش جا مقامي ماڻهو|ٻيا]] | hlist = on | [[چڪما ماڻهو|چڪما]] | [[گارو ماڻهو|گارو]] | [[خاصي ماڻهو|خاصي]] | [[خومي ماڻهو|خومي]] | [[ميتي ماڻهو|منيپوري]] | [[مرما ماڻهو|مرما]] | [[ميزو ماڻهو|ميزو]] | [[رخائن ماڻهو|اراڪاني]] | [[مرو ماڻهو|مرو]] | [[سنتال ماڻهو|سنتال]] | [[تنچانگيا ماڻهو|تنچانگيا]] | [[ترپوري ماڻهو|ترپوري]] | [[بشنوپريا ماڻهو|بشنوپريا]] }} | ethnic_groups_ref = <ref>{{cite web |title=Ethnic population in 2022 census |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |access-date=9 June 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> | ethnic_groups_year = 2022 | religion_ref = <ref name="census"/> | demonym = [[بنگلاديشي ماڻهو|بنگلاديشي]] | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[محمد شهاب الدين]] | leader_title2 = [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[طارق رحمان]] | leader_title3 = [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] | leader_name3 = [[حفيظ الدين احمد]] | leader_title4 = [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] | leader_name4 = [[زبير رحمان چوڌري]] | legislature = [[جاتيا سنگساد]] | sovereignty_note = [[پاڪستان]] کان | sovereignty_type = [[بنگلاديش جي آزادي|آزادي]] | established_event1 = [[اوڀر بنگال]] | established_date1 = 15 آگسٽ 1947ع | established_event2 = [[اوڀر پاڪستان]] | established_date2 = 29 فيبروري 1956ع | established_event3 = [[بنگلاديشي آزادي جو اعلان|آزاديءَ جو اعلان]] | established_date3 = 26 مارچ 1971ع | established_event4 = [[بنگلاديش جي عارضي حڪومت|عارضي حڪومت]] | established_date4 = 10 اپريل 1971ع | established_event5 = [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ جو دستاويز|فتح]]، [[بنگلاديش آزادي جنگ|آزادي جنگ]] ۾ | established_date5 = 16 ڊسمبر 1971ع | established_event6 = [[بنگلاديش جو آئين|موجوده آئين]] | established_date6 = 16 ڊسمبر 1972ع | area_km2 = 148,460<ref>{{cite web|title=Bangladesh country profile |url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650940|website=[[بي بي سي نيوز]] |date=4 March 2011 |access-date=18 February 2025}}</ref> | area_rank = 93هون | area_sq_mi = 57320 | area_label2 = زميني پکيڙ | area_data2 = 130,170&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=13 November 2021|year=2021}}</ref> | area_label3 = آبي پکيڙ | area_data3 = 18,290&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia"/> | percent_water = 6.4 | population_estimate = 175,423,000<ref name=IMF/> | population_census = 169,828,911<ref name="populationcensus2022">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Post Enumeration Check (PEC) Adjusted Population |url=http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |date=18 April 2023 |website=[[بنگلاديش شماريات بيورو]] |access-date=30 May 2023 |archive-date=30 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230530205648/http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=Report: 68% Bangladeshis live in villages |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |work=[[ڍاڪا ٽربيون]] |date=28 November 2023 |access-date=6 February 2024 |archive-date=6 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240206021005/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |url-status=live }}</ref> | population_estimate_year = 2026 | population_estimate_rank = 8هون | population_census_year = 2022 | population_census_rank = 8هون | population_density_km2 = 1,165 | population_density_sq_mi = 3,020 | population_density_rank = 13هون | GDP_PPP = {{increase}} $1.922 ٽرلين<ref name="IMFWEO.BD">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[بين الاقوامي مالياتي فنڊ]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=19 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 25هون | GDP_PPP_per_capita = {{increase}} $10,955<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_PPP_per_capita_rank = 127هون | GDP_nominal = {{increase}} $510.705 بلين<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 36هون | GDP_nominal_per_capita = {{increase}} $2,911<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_per_capita_rank = 142هون | Gini = 30.9 | Gini_year = 2022 | Gini_change = decrease | Gini_ref = <ref>{{Cite web |title=Gini index - Bangladesh |url=https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=BD |access-date=2026-03-31 |website=World Bank}}</ref> | Gini_rank = | HDI = 0.685 | HDI_year = 2023 | HDI_change = increase | HDI_ref = <ref>{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[گڏيل قومن جو ترقياتي پروگرام]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = {{ordinal|130}} | currency = [[بنگلاديشي ٽڪا|ٽڪا]] ({{lang|bn|[[৳]]}}) | currency_code = BDT | time_zone = [[بنگلاديش معياري وقت|بي ايس ٽي]] | utc_offset = +6 | date_format = dd/mm/yyyy | calling_code = [[بنگلاديش ۾ ٽيليفون نمبر|+880]] | cctld = {{ubl|[[.bd]]|{{lang|bn|[[.bangla|.বাংলা]]}}}} | area_magnitude = | footnote = | today = }} {{Contains special characters|بنگالي}} '''بنگلاديش'''،{{efn|{{IPAc-en|%|b|ae|N|g|l|@|"|d|E|S|,_|%|b|A:|N|-|audio=LL-Q1860 (eng)-Flame, not lame-Bangladesh.wav}}; {{langx|bn|বাংলাদেশ|Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ˈbaŋlaˌdeʃ|pron|Bn-বাংলাদেশ.oga}}}} سرڪاري طور '''عوامي جمهوريه بنگلاديش'''،{{efn|{{langx|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ɡɔnopɾodʒat̪ɔnt̪ɾi‿baŋlad̪eʃ|pron|}}}} [[ڏکڻ ايشيا]] جو هڪ ملڪ آهي. اهو دنيا جو [[آبادي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]] آهي ۽ [[آباديءَ جي گهاٽائي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گنجان آباد ملڪن]] مان هڪ آهي، جتي لڳ ڀڳ 176 ملين آبادي {{convert|148461|km2|sqmi}} ايراضيءَ ۾ رهي ٿي.<ref name=IMF>{{Cite web |title=Bangladesh and the IMF |url=https://www.imf.org/en/countries/bgd |access-date=2026-05-02 |website=IMF}}</ref> بنگلاديش جون زميني سرحدون اتر، اولهه ۽ اوڀر ۾ [[ڀارت]] سان ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ملن ٿيون. ان جي ڏکڻ ۾ [[بنگال جي نار]] سان سامونڊي ڪنارو آهي. اهو [[ڀوٽان]] ۽ [[نيپال]] کان [[سليگڙي لنگهه]] وسيلي الڳ آهي، ۽ اتر طرف [[چين]] کان [[ڀارت جون رياستون|ڀارتي رياست]] [[سڪم]] وسيلي جدا آهي. [[ڍاڪا]]، ملڪ جو گاديءَ جو هنڌ ۽ [[بنگلاديش جا شهر ۽ ڳوٺ|سڀ کان وڏو شهر]]، ملڪ جو سياسي، مالي ۽ ثقافتي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.sinardaily.my/article/728620/culture/travel-amp-food/bangladesh-may-not-have-a-mega-monument-but-what-it-has-is-captivating|title=Bangladesh may not have a mega monument but what it has is captivating|first=S. D.|last=Reporter|date=12 July 2025|website=Sinar Daily}}</ref> [[چٽاگانگ]] ملڪ جو ٻيو وڏو شهر ۽ [[چٽاگانگ بندرگاهه|ملڪ جو سڀ کان مصروف بندرگاهه]] آهي. هاڻوڪي بنگلاديش جو علائقو قديم تاريخ ۾ ڪيترين [[هندو سلطنتن ۽ گهراڻن جي فهرست|هندو]] ۽ [[ٻڌ ڌرم جي بادشاهتن ۽ سلطنتن جي فهرست|ٻڌ]] گهراڻن جو مضبوط مرڪز رهيو. 1204ع ۾ [[بنگال تي غوري فتح|مسلمانن جي فتح]] کان پوءِ، هن علائقي ۾ [[بنگال سلطنت|سلطنتي]] ۽ [[مغل سلطنت|مغل]] حڪمراني قائم ٿي. [[بنگال صوبو|مغل سلطنت جي سڀ کان وڏي صوبي]] طور [[بنگال]] دنيا جي سڀ کان خوشحال ۽ واپاري طور سرگرم علائقن مان هڪ بڻجي اڀريو، جيڪو پنهنجي [[بنگال ۾ ململ جو واپار|ترقي يافته ڪپڙي جي صنعت]] ۽ زرعي پيداوار لاءِ مشهور هو. 1757ع ۾ [[پلاسي جي جنگ]] ايندڙ ٻن صدين لاءِ [[بنگال پريزيڊنسي|برطانوي نوآبادياتي حڪمراني]] جي شروعات ثابت ٿي. هن دور ۾ سرمائي جي وڏي پيماني تي ٻاهر منتقلي ٿي، جنهن کي برطانيا ۾ صنعتي انقلاب جي مالي مدد لاءِ استعمال ڪيو ويو، جڏهن ته بنگال موتمار ڏڪارن جي دورن سبب تباهه ٿيو. 1947ع ۾ [[برطانوي هندستان جي ورهاڱي|هندستان جي ورهاڱي]] کان پوءِ، [[اوڀر بنگال]] نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جنهن کي پوءِ [[اوڀر پاڪستان]] جو نالو ڏنو ويو. [[اولهه پاڪستان]] ۾ قائم حڪومت طرفان ٻن ڏهاڪن کان وڌيڪ سياسي دٻاءُ ۽ [[ادارتي نسل پرستي|نظامي نسل پرستي]] کان پوءِ، [[اوڀر پاڪستان]] ۾ [[عدم تعاون تحريڪ (1971)|1971ع جي عدم تعاون تحريڪ]] سان شهري بيچيني پيدا ٿي، جيڪا حڪومت جي پرتشدد [[آپريشن سرچ لائيٽ|فوجي ڪارروائي]] کان پوءِ [[بنگلاديش آزادي جنگ]] جو سبب بڻي. [[مڪتي باهني]]، [[1971ع جي هندستان-پاڪستان جنگ|ڀارتي فوجن جي مدد ۽ سهڪار]] سان، هڪ ڪامياب [[انقلاب|هٿياربند انقلاب]] وڙهيو؛ ۽ پاڪستان طرفان ڪيل [[بنگلاديش نسل ڪشي]] جي باوجود، بنگلاديش 16 ڊسمبر 1971ع تي هڪ [[خودمختيار قوم]] بڻجي ويو. آزاديءَ کان پوءِ [[شيخ مجيب الرحمان]] ملڪ جي اڳواڻي ڪئي، جيستائين 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] ٿيو. پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن کي پاڻ به 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|قتل]] ڪيو ويو. 1980ع واري ڏهاڪي تي [[حسين محمد ارشاد]] جي آمريت غالب رهي، جنهن کي 1990ع ۾ [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|عوامي بغاوت]] ذريعي هٽايو ويو. 1991ع ۾ جمهوريت جي بحاليءَ کان پوءِ، [[بيگمن جي جنگ]] يعني [[خالده ضياءُ]] ۽ [[شيخ حسينا]] جي رقابت ايندڙ 34 سالن تائين ملڪ جي سياست کي شڪل ڏني. حسينا کي 5 آگسٽ 2024ع تي [[جولاءِ بغاوت|عوامي بغاوت]] ۾ هٽايو ويو.<ref>{{Cite news |title=Battle Of Begums: All About Rivalry Between Khaleda Zia And Sheikh Hasina |url=https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-url=http://web.archive.org/web/20251230091627/https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-date=2025-12-30 |access-date=2026-05-15 |work=NDTV |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Mudgal |first=Aryan |date=2025-12-30 |title=‘Battle of the Begums’: Khaleda Zia and Sheikh Hasina's rivalry over the years |url=https://www.hindustantimes.com/world-news/battle-of-the-begums-khaleda-zia-and-sheikh-hasinas-rivalry-over-the-years-bangladesh-101767079979402.html |access-date=2026-05-15 |website=Hindustan Times |language=en}}</ref> بنگلاديش [[ويسٽ منسٽر نظام]] تي ٻڌل هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي. اهو [[وچولي طاقت]] آهي ۽ [[بنگلاديش جي معيشت|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] رکي ٿو. بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن موجب اسلام|چوٿين نمبر وڏي مسلمان آبادي]] جو گهر آهي. اهو ڏکڻ ايشيا جي [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|ٽئين نمبر وڏي فوج]] رکي ٿو ۽ گڏيل قومن جي [[امن قائم رکڻ]] وارين ڪارروائين ۾ سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ آهي. بنگلاديش [[بنگلاديش جون ڊويزنون|اٺ ڊويزنن]]، [[بنگلاديش جا ضلعا|64 ضلعن]]، [[اپازيلا|500 سب ضلعن]] ۽ [[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|4,599 يونين ڪائونسلن]] تي مشتمل آهي، ۽ دنيا جي [[سندربن|سڀ کان وڏي مينگروو ٻيلي]] جو گهر آهي. ان وٽ دنيا جي سڀ کان وڏي [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|پناهگير آبادي]] مان هڪ آهي ۽ اهو اڃا تائين مقامي سطح تي پکڙيل [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]]، [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جي ڀڃڪڙين]]، [[مذهبي تشدد]]، [[سياسي زوال|سياسي عدم استحڪام]] ۽ [[موسمي تبديلي جا اثر|موسمي تبديلي جي منفي اثرن]] جهڙن چئلينجن کي منهن ڏئي رهيو آهي. بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] ۽ [[بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن]] جو ميمبر ملڪ آهي. == نالي جي بڻ بنياد == {{Main|بنگال جا نالا}} ''بنگلاديش'' ("بنگالي ملڪ") جي نالي جي بڻ بنياد کي ويهين صديءَ جي شروعات تائين ڳولي سگهجي ٿو، جڏهن بنگالي محب وطن گيتن، جهڙوڪ [[رابندرناٿ ٽئگور]] جي ''آجي بنگلاديشير هردوئي'' ۽ [[قاضي نذرالاسلام]] جي ''نمو نمو نمو بنگلاديش مومو'' ۾، ترتيبوار 1905ع ۽ 1932ع ۾، هي اصطلاح استعمال ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |title=Notation of song aaji bangladesher hridoy |access-date=10 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150904011316/http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |archive-date=4 September 2015}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان، بنگالي قومپرستن [[اوڀر پاڪستان]] ۾ سياسي جلسن ۾ هي اصطلاح استعمال ڪرڻ شروع ڪيو. ''بنگلا'' اصطلاح [[بنگال]] علائقي ۽ [[بنگالي ٻولي]] ٻنهي لاءِ استعمال ٿي سگهي ٿو. ''بنگلا'' اصطلاح جي اصل واضح ناهي؛ مختلف نظرين موجب ان جو تعلق ڪانسي جي دور جي ڪنهن [[پروٽو-ڊراوڙي ٻولي|پروٽو-ڊراوڙي]] قبيلي،<ref>{{cite web |url=http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field%28DOCID+bd0014%29 |title=Bangladesh: early history, 1000&nbsp;B.C.–A.D. 1202 |date=September 1988 |website=Bangladesh: A country study |publisher=[[لائبريري آف ڪانگريس]] |access-date=1 December 2014 |quote=Historians believe that Bengal, the area comprising present-day Bangladesh and the Indian state of [[West Bengal]], was settled in about 1000 B.C. by Dravidian-speaking peoples who were later known as the Bang. Their homeland bore various titles that reflected earlier tribal names, such as Vanga, Banga, Bangala, Bangal, and Bengal. |archive-url=https://web.archive.org/web/20131207010051/http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd%2Fcstdy%3A%40field%28DOCID+bd0014%29 |url-status=live |archive-date=7 December 2013 }}</ref> ۽ لوهه جي دور جي [[ونگا سلطنت]] سان جوڙيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |url=https://www.britannica.com/place/Vanga|title=Vanga &#124; ancient kingdom, India|website=Encyclopædia Britannica|access-date=24 April 2023|archive-date=30 July 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160730062030/https://www.britannica.com/place/Vanga|url-status=live}}</ref> هن اصطلاح جو سڀ کان پراڻو ڄاتل استعمال 805ع واري [[نيسري|نيسري پليٽ]] ۾ ملي ٿو. ''ونگلا ديسا'' اصطلاح يارهين صديءَ جي ڏکڻ هندستاني رڪارڊن ۾ ملي ٿو.<ref>{{cite book |last=Keay |first=John |author-link=John Keay |year=2000 |title=India: A History |publisher=[[Atlantic Monthly Press]] |page=220 |isbn=978-0-87113-800-2 |quote=In C1020 ... launched Rajendra's great northern escapade ... peoples he defeated have been tentatively identified ... 'Vangala-desa where the rain water never stopped' sounds like a fair description of Bengal in the monsoon.}}</ref><ref name="Sen-1999">{{cite book |last=Sen |first=Sailendra Nath |year=1999 |orig-date=First published 1988 |title=Ancient Indian History and Civilization |url=https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |publisher=New Age International |page=281 |isbn=978-81-224-1198-0 |access-date=25 July 2023 |archive-date=16 January 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116111745/https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |url-status=live }}</ref> چوڏهين صديءَ ۾ [[بنگال سلطنت]] دوران هن اصطلاح کي سرڪاري حيثيت ملي.<ref name="Ahmed2004">{{cite book |last=Ahmed |first=Salahuddin |date=2004 |title=Bangladesh: Past and Present |url=https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |publisher=APH Publishing |page=23 |isbn=978-81-7648-469-5 |access-date=14 May 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161602/https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |url-status=live }}</ref><ref>"But the most important development of this period was that the country for the first time received a name, ie Bangalah." [http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal Banglapedia: Islam, Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20150723091245/http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal |date=23 July 2015 }}</ref> [[شمس الدين الياس شاهه]] 1342ع ۾ پاڻ کي "بنگلا جو پهريون [[شاهه]]" قرار ڏنو.<ref name="Ahmed2004" /> اسلامي دور ۾ ''بنگال'' لفظ هن علائقي لاءِ سڀ کان عام نالو بڻجي ويو.<ref>{{Cite book |last=Sircar |first=D.C. |author-link=Dineshchandra Sircar |year=1971 |orig-date=First published 1960 |title=Studies in the Geography of Ancient and Medieval India |url=https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |edition=2nd |publisher=Motilal Banarsidass |page=135 |isbn=978-81-208-0690-0 |access-date=19 April 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161603/https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |url-status=live }}</ref> سورهين صديءَ جي تاريخدان [[ابوالفضل بن مبارڪ]] پنهنجي ''[[آئين اڪبري]]'' ۾ لکي ٿو ته پڇاڙي ''"ال"'' جو اضافو ان حقيقت مان ٿيو ته هن زمين جا قديم راجا ٽڪرين جي هيٺاهين وارن هيٺاهن علائقن ۾ مٽيءَ جا دڙا ٺاهيندا هئا، جن کي "ال" چيو ويندو هو.<ref>Land of Two Rivers, [[Nitish Sengupta]]</ref> اهو ذڪر [[غلام حسين سليم]] جي [[رياض السلاطين]] ۾ پڻ ملي ٿو.<ref name="riaj">[http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11 RIYAZU-S-SALĀTĪN: A History of Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20141215055926/http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11|date=15 December 2014}}, [[Ghulam Husain Salim]], The Asiatic Society, Calcutta, 1902.</ref> هند-آريائي پڇاڙي ''[[-desh|ديش]]'' سنسڪرت لفظ ''deśha'' مان نڪتل آهي، جنهن جي معنيٰ "زمين" يا "ملڪ" آهي. تنهنڪري ''بنگلاديش'' نالي جي معنيٰ "بنگال جي زمين" يا "بنگال جو ملڪ" آهي.<ref name="Sen-1999" /> == تاريخ == {{Main|بنگلاديش جي تاريخ}} === ابتدائي تاريخ === [[File:Mahasthan Brahmi Inscription.png|thumb|ٽين صدي ق.م. جو [[مهاستان برهمي ڪتبو]]، جيڪو 1931ع ۾ [[مهاستان ڳڙهه]]، [[بوگرا ضلعو]] مان دريافت ٿيو]] هن علائقي تي پکڙجندڙ پهرين وڏي مقامي سلطنت [[موريا سلطنت]] ({{Circa}} 320–185 ق.م.) هئي. ان جي زوال کان پوءِ [[ساماتاتا]] نالي بادشاھت اڀري، جيڪا [[گپت سلطنت]] (تقريباً 319–540ع) جي باجگذار رياست هئي. [[هرشا]] (606–647ع) ساماتاتا کي پنهنجي نسبتاً ڍري انتظامي سياسي ڍانچي ۾ شامل ڪيو. ٻڌ ڌرم واري [[پالا سلطنت]] 750ع کان 1150ع تائين هن علائقي تي حڪومت ڪئي. بعد ۾ ان کي هندو [[سينا خاندان]] ختم ڪيو، جنهن 1204ع تائين حڪومت ڪئي، جڏهن [[غوري خاندان]] جي [[محمد بختيار خلجي]] جي اڳواڻيءَ ۾ ٿيندڙ [[هندستاني برصغير ۾ مسلمان فتحون|مسلمان فتحن]] هن علائقي تي قبضو ڪيو.<ref>{{cite book|chapter=EARLY HISTORY, 1000 B.C.-A.D. 1202|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/4.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> === وچئين دور === {{Main|بينگال سلطنت|بنگال صوبو}} [[File:Renaldis muslin woman.jpg|thumb|ارڙهين صديءَ ۾ [[ڍاڪا]] جي هڪ عورت نفيس [[بنگال جي ململ واپار|بنگالي ململ]] جو لباس پهريل]] {{multiple image | perrow = 2 | total_width = 300 | image1 = Kusumba Mosque, Naogaon.jpg | image2 = গোয়ালদি মসজিদ 3.jpg | image3 = Bagha Shahi Mosque.jpg | image4 = Choto Shona Mosque Rajshahi.jpg | footer = بنگال سلطنت جي دور جي مسجدن جي تعمير. مٿان کاٻي کان گھڙيال وار ترتيب سان: [[ڪسومبا مسجد]] جا محراب، [[گوالدي مسجد]]، [[باگها مسجد]] ۽ [[ڇوٽو سونا مسجد]] جا نوڪدار محراب ۽ بنگالي ڇت. }} [[File:Hussain Shahis of Bengal.png|thumb|left|[[حسين شاهي خاندان]] جي دور ۾ بنگال]] ان کان پوءِ بنگال [[دهلي سلطنت]] (1206–1526ع) جو حصو بڻيو.<ref name="islamization">{{cite book|chapter=ISLAMIZATION OF BENGAL, 1202–1757|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/5.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> 1341ع ۾ [[فخرالدين مبارڪ شاهه]] آزاد [[بنگال سلطنت]] قائم ڪئي.<ref name="islamization"/> آزاد بنگال سلطنت تي لڳاتار ٻن خاندانن، [[حسين شاهي خاندان]] ۽ [[الياس شاهي خاندان]] حڪومت ڪئي، جڏهن ته [[گنيشا خاندان]] جو مختصر دور پڻ رهيو. جاگرافيائي توسيع ۽ معاشي خوشحاليءَ جي زماني ۾ يورپي ۽ چيني سياحن ان کي "واپار لاءِ دنيا جو سڀ کان مالدار ملڪ" قرار ڏنو.<ref>{{cite book|last=Nanda|first=J.N.|year=2005|title=Bengal: the unique state|publisher=Concept Publishing Company|isbn=978-81-8069-149-2}}</ref>{{rp|10}} 1576ع ۾ [[مغل سلطنت]] بنگال تي قبضو ڪيو.<ref name="islamization"/><ref>Raychaudhuri, Tapan; Habib, Irfan (eds). ''The Cambridge Economic History of India: Volume 1, c.1200–c.1750''. Cambridge University Press, 1982.</ref> اٺارهين صديءَ تائين [[بنگال صوبو]] مغل سلطنت جو سڀ کان مالدار صوبو بڻجي ويو ۽ ان کي "ملڪن جي جنت" ۽ "هندستان جو اناج گهر" سڏيو ويو.<ref name="islamization"/> هتي جي رهواسين جو معيارِ زندگي دنيا جي بهترين معيارن مان هڪ هو، ڇاڪاڻ⁠تہ هي علائقو ڪپهه جي ڪپڙي (خاص طور ململ)، ريشم ۽ [[بنگلاديش ۾ ٻيڙيون ٺاهڻ جي صنعت|ٻيڙيون ٺاهڻ]] جو وڏو عالمي برآمد ڪندڙ ۽ پيدا ڪندڙ هو.<ref name="ray">{{cite book|first=Indrajit|last=Ray|year=2011|title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857)|url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA7|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-82552-1|access-date=30 May 2019}}</ref>{{rp|174}} 1700ع جي شروعات ۾ مغل سلطنت جي زوال کان پوءِ هي علائقو [[بنگال جا نواب|بنگال جي نوابن]] جي ماتحت هڪ نيم خودمختيار رياست بڻجي ويو، جنهن جو بنياد [[مرشد قلي خان]] 1717ع ۾ رکيو. === برطانوي نوآبادياتي دور === {{Main|بنگال پريزيڊنسي}} [[File:Bengal Presidency in British India with dependencies 1852.png|thumb|left|برطانوي هندستان ۾ بنگال پريزيڊنسي (سائي رنگ) ۽ ان جا تابع علائقا (سرمائي رنگ)]] 23 جون 1757ع تي [[سراج الدوله]] جي اڳواڻيءَ واري رياست کي [[ايسٽ انڊيا ڪمپني]] [[پلاسي جي جنگ]] ۾ شڪست ڏني. اها جنگ بنگال ۽ سڄي هندستاني برصغير تي [[برطانوي راڄ]] قائم ڪرڻ ۾ اهم ثابت ٿي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref> بنگال برطانيا جي [[صنعتي انقلاب]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو، پر ان جي قيمت وڏي پئماني تي سرمائي جي نيڪالي، صنعتڪشي جي زوال ۽ بنگالي ڪپڙي جي صنعت جي تباهيءَ جي صورت ۾ ادا ڪئي وئي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref><ref name="ray"/>{{rp|7–10}} 1770ع جي هولناڪ [[عظيم بنگال ڏڪار]] ۾ اندازاً هڪ ڪروڙ تائين ماڻهو فوت ٿيا،<ref>{{cite journal|last=Ghose|first=Ajit Kumar|title=Food Supply and Starvation: A Study of Famines with Reference to the Indian Sub-Continent|volume=34|number=2|pages=368–389|jstor=2662775|publisher=[[Oxford University Press]]|journal=[[Oxford Economic Papers]]|year=1982|doi=10.1093/oxfordjournals.oep.a041557 |pmid=11620403 }}</ref><ref>{{Cite book |last=Dyson |first=Tim |title=A population history of India: from the first modern people to the present day |date=2018 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-882905-8 |edition=1st |location=Oxford |pages=80–81}}</ref><ref name="Irschick2018">{{citation|last=Irschick|first=Eugene F.|author-link=Eugene F. Irschick|title=A History of the New India: Past and Present|url=https://books.google.com/books?id=wqiaDwAAQBAJ&pg=PA73|year=2018|publisher=Routledge|isbn=978-1-317-43617-1|pages=73–}}</ref> جيڪو بنگال پريزيڊنسي جي ڪل آباديءَ جي لڳ ڀڳ ٽئين حصي جي برابر هو.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=6iNuAAAAMAAJ|last=Peers|first=Douglas M.|year=2006|title=India under colonial rule: 1700–1885|publisher=Pearson Education|isbn=978-0-582-31738-3}}</ref>{{rp|47}} === پاڪستان جو حصو === {{Main|ڊومينين آف پاڪستان|اوڀر بنگال|اوڀر پاڪستان}} {{further|اولھ پاڪستان| بنگال جو ورهاڱو (1947)|انڊيا جو ورھاڱو }} لڳ ڀڳ ٻن صدين جي سڌي برطانوي حڪمراني کان پوءِ، جديد بنگلاديش جون سرحدون [[هندستان جي ورهاڱي]] دوران 15 آگسٽ 1947ع تي [[ريڊڪلف لائين]] تحت [[بنگال جي ورهاڱي (1947ع)|بنگال جي ورهاڱي]] سان مقرر ٿيون.<ref>{{cite journal|last=Chatterji|first=Joya|title=The Fashioning of a Frontier: The Radcliffe Line and Bengal's Border Landscape, 1947–52|volume=33|number=1|year=1999|pages=185–242|publisher=[[Cambridge University Press]]|journal=[[Modern Asian Studies]]|doi=10.1017/S0026749X99003066 |jstor=313155}}</ref> ان وقت هي علائقو [[اوڀر بنگال]] جي نالي سان نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جڏهن ته ٻيو حصو [[اولهه پاڪستان]] هو.<ref>{{cite book|chapter=PAKISTAN PERIOD, 1947–71|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/14.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=4|access-date=13 January 2025}}</ref> اوڀر ۽ اولهه پاڪستان جي وچ ۾ هڪ هزار ميلن کان وڌيڪ جاگرافيائي فاصلو هو، جيڪو بعد ۾ شديد معاشي اڻبرابريءَ جو بنيادي سبب بڻيو.<ref>{{cite journal|last=Sobhan|first=Rehman|title=The Problem of Regional Imbalance in the Economic Development of Pakistan|journal=[[Asian Survey]]|volume=2|number=5|year=1962|pages=31–37|doi=10.2307/3023445 |jstor=3023445}}</ref> [[خواجه ناظم الدين]] اوڀر بنگال جو پهريون وزيراعليٰ ٿيو ۽ [[فريڊرڪ چالمرز بورن]] ان جو گورنر مقرر ٿيو. 1949ع ۾ [[آل پاڪستان عوامي مسلم ليگ]] قائم ٿي. 1950ع ۾ [[اوڀر بنگال قانون ساز اسيمبلي]] زمينداري نظام ۽ مستقل بندوبست کي ختم ڪندي زرعي سڌارا نافذ ڪيا.<ref>[[#Baxter|Baxter]], p. 72</ref> 1953ع ۾ عوامي مسلم ليگ جو نالو تبديل ڪري وڌيڪ "سيڪيولر" [[عوامي ليگ]] رکيو ويو.<ref name="LewisSagar1992">{{cite book |author1=David S. Lewis |author2=Darren J. Sagar|title=Political Parties of Asia and the Pacific: A Reference Guide |url={{GBurl|id=S4uyAAAAIAAJ}}|year=1992|publisher=Longman|isbn=978-0-582-09811-4|page=36|access-date=30 July 2017}}</ref> {{مکيه|بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ}} ثقافتي، لساني، سياسي ۽ معاشي امتياز، 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]]، 1966ع جي [[ڇهن نڪتن واري تحريڪ]]، 1970ع جي چونڊن ۾ [[عوامي ليگ]] جي شاندار ڪاميابي ۽ پوءِ [[آپريشن سرچ لائيٽ]] جي فوجي ڪارروائيءَ، بنگلاديش جي آزاديءَ جي جدوجهد کي جنم ڏنو. 25 مارچ 1971ع تي پاڪستاني حڪومت طرفان فوجي آپريشن شروع ڪيو ويو.<ref>{{cite journal|last=Bose|first=Sarmila|title=Anatomy of Violence: Analysis of Civil War in East Pakistan in 1971|journal=[[Economic and Political Weekly]]|volume=40|number=41|year=2005|pages=4463–4471|jstor=4417267}}</ref> 26 مارچ 1971ع تي پاڪستاني فوج پاران [[شيخ مجيب الرحمان]] جي گرفتاري کان پوءِ، آزادي پسند اڳواڻ ميجر [[ضياءُ الرحمان]] مجيب جي طرفان بنگلاديش جي آزاديءَ جو اعلان نشر ڪيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/zias-declaration-19001 | title=Zia's declaration |work=The Daily Star |date=7 April 2014 }}</ref> ان کان پوءِ نَو مهينن تي مشتمل خوني [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] شروع ٿي، جنهن دوران نسلي بنگالين جي خلاف [[بنگلاديش نسل ڪشي]] به ٿي.<ref>{{cite journal|last=Saikia|first=Yasmin|title=Beyond the Archive of Silence: Narratives of Violence of the 1971 Liberation War of Bangladesh|journal=[[History Workshop Journal]]|number=58|year=2004|volume=58 |pages=275–287|doi=10.1093/hwj/58.1.275 |jstor=25472765}}</ref> آخرڪار 16 ڊسمبر 1971ع تي [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ وارو معاهدو|پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ]] کان پوءِ بنگلاديش هڪ خودمختيار ۽ آزاد رياست طور وجود ۾ آيو. === آزاد بنگلاديش === [[بنگلاديش جو آئين]] 4 نومبر 1972ع تي نافذ ڪيو ويو.<ref>{{cite web|last1=Chakma|first1=Parbon|last2=Saumik|first2=Rafid Azad|url=https://www.thedailystar.net/law-our-rights/news/50-years-bangladesh-constitution-nutshell-3160281|title=50 Years of Bangladesh Constitution In a nutshell|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 November 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ، مجيب جي اڳواڻيءَ واري حڪومت وڏي پيماني تي ڪرپشن ۽ بدانتظامي ۾ ملوث ٿي، جنهن سبب سڄي ملڪ ۾ لاقانونيت ۽ معاشي تباهي پيدا ٿي. [[بڪسال|هڪ پارٽي سوشلزم]] قائم ڪرڻ جون ڪوششون ۽ [[1974ع بنگلاديش ڏڪار|1974ع جو وڏو ڏڪار]] مجيب جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي کان پوءِ 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] جو سبب بڻيا.<ref>{{cite book|chapter=Fall of the Bangabandhu, 1972–75|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/19.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|131}} ان کان پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن عوامي نظم بحال ڪيو، زراعت کي صنعتي بنيادن تي آندو، [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] قائم ڪئي ۽ [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم]] جي قيام جي شروعات ڪئي.<ref>{{cite book|chapter=The Zia Regime and Its Aftermath, 1977–82|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/21.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> ضياءُ الرحمان 1 سيپٽمبر 1978ع تي [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite news |title=BNP vows to continue movement |url=https://www.thedailystar.net/news/politics/bnp-vows-continue-movement-for-democracy-restore-1627522 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |agency=[[United News of Bangladesh|UNB]] |date=1 September 2018 |access-date=3 June 2026}}</ref> 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|رحمان جي قتل]] کان پوءِ ايندڙ ڏهاڪو [[حسين محمد ارشاد]] جي ماتحت [[فوجي آمريت]] جو دور رهيو، جنهن ۾ بنيادي ڍانچي جي ترقي، [[اختيارن جي منتقلي]] جون سڌارا، قومي ملڪيت ۾ آيل صنعتن جي نجڪاري ۽ 1988ع ۾ اسلام کي [[رياستي مذهب]] قرار ڏيڻ شامل هئا.<ref>{{cite book|chapter=THE ERSHAD PERIOD: Achieving Stability, 1982–83|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/90.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Emerging Opposition, 1983–86|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/91.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=https://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Relaxation of Martial Law, 1986–87|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/92.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=More Opposition Pressure|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/93.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|بحالي]] کان پوءِ [[پارلياماني جمهوريت]] [[1991ع بنگلاديشي عام چونڊون|1991ع]] ۾ واپس آئي، ۽ اقتدار بي اين پي جي [[خالده ضياءُ]] ۽ عوامي ليگ جي [[شيخ حسينا]] جي وچ ۾ مٽاسٽا ٿيندو رهيو. هن دور کي [[بيگمن جي جنگ]] سڏيو ويو، جنهن 2024ع تائين 34 سالن لاءِ بنگلاديش جي سياست ۽ تاريخ کي شڪل ڏني.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-42999503|title=Bangladesh grows tired of the Battling Begums|last=Rowlatt|first=Justin|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=11 February 2018|access-date =13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|130}} [[2008ع بنگلاديشي عام چونڊون|2008ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ عوامي ليگ ٻيهر اقتدار ۾ آئي.<ref>{{cite web|url=https://www.voanews.com/a/a-13-2008-12-30-voa9/401556.html|title=Bangladesh's Sheikh Hasina Wins Landslide Election|date=1 November 2009|access-date=14 February 2025|publisher=[[Voice of America]]|last=Herman|first=Steve}}</ref> [[شيخ حسينا]] جي اڳواڻيءَ هيٺ ملڪ معاشي ترقي ڏٺي، پر ساڳئي وقت [[جمهوري پٺتي هٽڻ]]، وڌندڙ [[آمريت پسندي]]، وڏي پيماني تي [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]] ۽ وسيع [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جون ڀڃڪڙيون]] پڻ ڏٺيون.<ref>{{cite web|last1=Ethirajan|first1=Anbarasan|last2=Wong|first2=Tessa|title=Sheikh Hasina: The pro-democracy icon who became an autocrat|url=https://www.bbc.com/news/articles/cg3ee303yxpo|date=6 August 2024|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|access-date=15 January 2025}}</ref> مختلف رپورٽن موجب حسينا ۽ عوامي ليگ حڪومت، ڀارت سان سهڪار جي مدد سان، [[2009ع بنگلاديش رائفلز بغاوت]] منظم ڪئي ته جيئن اهڙن قابل فوجي آفيسرن کي ماريو وڃي، جن کي حسينا پنهنجي اقتدار لاءِ خطرو سمجهندي هئي؛ ان سان [[بنگلاديش فوج]] غير مستحڪم ٿي ۽ عملي طور هڪ پارٽي حڪمراني مضبوط ٿي.<ref>{{cite news |last1=Reporter |first1=Staff |title='Hasina, AL leaders behind BDR mutiny' |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/crime-justice/news/hasina-al-leaders-behind-bdr-mutiny-4047691 |access-date=1 December 2025 |work=The Daily Star |date=1 December 2025 |language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Did India benefit from BDR mutiny? What the probe commission says|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/did-india-benefit-bdr-mutiny-what-probe-commission-says-1299101|website=The Business Standard|date=2025-12-01|access-date=2025-12-01|language=en}}</ref> حسينا [[2014ع بنگلاديشي عام چونڊون|2014ع]]، [[2018ع بنگلاديشي عام چونڊون|2018ع]] ۽ [[2024ع بنگلاديشي عام چونڊون|2024ع جي عام چونڊن]] ۾ لڳاتار ٻيو، ٽيون ۽ چوٿون مدو کٽيو؛ اهي سڀئي چونڊون جعلي هيون ۽ نه [[آزاد ۽ منصفاڻي چونڊ|آزاد نه منصفاڻي]].<ref>{{cite web|url=https://edition.cnn.com/2014/01/06/world/asia/bangladesh-elections/index.html|title=Bangladesh ruling party wins elections marred by boycott, violence|date=6 January 2014|access-date=14 February 2025|publisher=[[CNN]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-46718393|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins landslide in disputed vote|date=31 December 2018|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-67889387|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins fourth term in controversial vote|date=8 January 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|last1=Anbarasan|first1=Ethirajan|last2=Ng|first2=Kelly}}</ref> آمرانه حڪومت خلاف [[جولاءِ بغاوت]] کان پوءِ، حسينا کي [[عدم تعاون تحريڪ (2024ع)|استعيفا ڏيڻ ۽ ڀارت ڀڄڻ]] تي مجبور ڪيو ويو، جيڪو [[جولاءِ 36|5 آگسٽ 2024ع]] تي ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2024/8/5/bangladeshs-sheikh-hasina-forced-to-resign-what-happened-and-whats-next|title=Bangladesh's Sheikh Hasina forced to resign: What happened and what's next?|date=5 August 2024|access-date=14 February 2025|publisher=[[Al Jazeera]]}}</ref> آگسٽ 2024ع ۾ هڪ عبوري حڪومت قائم ٿي، جنهن ۾ نوبل انعام يافته [[محمد يونس]] کي [[بنگلاديش جو چيف ايڊوائيزر|چيف ايڊوائيزر]] بڻايو ويو.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/clyg7we8xvno|title=Yunus sworn in as interim Bangladesh leader|last1=Hussain|first1=Samira|last2=Drury|first2=Flora|date=8 August 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref> [[2026ع بنگلاديشي عام چونڊون|2026ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (بي اين پي) ٻيهر اقتدار ۾ آئي ۽ چيئرمين [[طارق رحمان]] 17 فيبروري 2026ع تي بنگلاديش جي وزيراعظم طور حلف کنيو. [[بنگلاديش جماعت اسلامي]] مکيه مخالف ڌر بڻجي وئي.<ref>{{cite web |title=From a marginal force to opposition party: The rise of Bangladesh Jamaat-e-Islami |url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/marginal-force-opposition-party-rise-bangladesh-jamaat-e-islami-1361786 |website=The Business Standard |access-date=19 February 2026}}</ref> 1990ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان، [[آزاد منڊي]] جي پاليسين ۽ [[معاشي آزادڪاري]] جي قدمن سبب، بنگلاديش اهم معاشي واڌ حاصل ڪئي آهي. اهو دنيا جي [[حقيقي جي ڊي پي واڌ جي شرح موجب ملڪن جي فهرست|تيز ترين وڌندڙ معيشتن]] مان هڪ طور اڀريو، جنهن جي پٺيان ان جي وڏي [[بنگلاديش ۾ ڪپڙي جي صنعت|ڪپڙي جي صنعت]] آهي، جيڪا دنيا ۾ ٻئي نمبر تي وڏي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Bashar|first1=Omar K. M. R.|last2=Khan|first2=Habibullah|title=Liberalisation and Growth in Bangladesh: An Empirical Investigation|volume=32|number=1|date=March 2009|pages=61–76|jstor=40795710|journal=The Bangladesh Development Studies|publisher=[[Bangladesh Institute of Development Studies]] (BIDS) |doi=10.57138/XTYK4544 }}</ref> اهو [[نامياري جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] طور اڀريو آهي، ۽ 2018ع کان پاڙيسري ڀارت جي نامياري في ماڻهو جي ڊي پي کان اڳتي نڪري ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/bangladesh/bangladesh-ranked-41st-largest-economy-in-2019-all-over-the-world-study-1684078|title=Bangladesh 2nd largest economy in South Asia|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 January 2019|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://foreignpolicy.com/2020/10/20/india-falls-behind-bangladesh-gdp/|title=Angst and Denial in India as It's Now Officially Poorer Than Bangladesh|last=Babones|first=Salvatore|date=20 October 2020|access-date=13 January 2025|work=[[Foreign Policy]]}}</ref> بنگلاديش پنهنجي [[بنگلاديش ۾ غربت|غربت جي شرح]] گهٽائڻ ۾ نمايان ڪاميابيون حاصل ڪيون آهن، جيڪا 1971ع ۾ 80 سيڪڙو هئي،<ref>{{cite web|url=https://cri.org.bd/2021/03/26/what-milestones-have-bangladesh-crossed-in-50-years/|title=What milestones have Bangladesh crossed in 50 years|date=26 March 2021|access-date=1 October 2022}}</ref> 1991ع ۾ 44.2 سيڪڙو ٿي،<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/results/2018/11/15/bangladesh-reducing-poverty-and-sharing-prosperity|title=Bangladesh: Reducing Poverty and Sharing Prosperity|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022}}</ref> ۽ 2022ع ۾ 18.7 سيڪڙو تائين گهٽجي وئي.<ref>{{cite news|url=https://pip.worldbank.org/country-profiles/BGD|title=Country Profile – Poverty and Inequality Platform|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 January 2025}}</ref> 21هين صديءَ دوران ان جي [[انساني ترقياتي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقياتي اشاري]] جي واڌ رڳو چين کان گهٽ رهي.<ref>{{cite web|url=https://bangladesh.un.org/en/256074-new-directions-human-development-bangladesh|title=New directions for human development in Bangladesh|date=17 December 2023|access-date=12 February 2025|publisher=United Nations}}</ref> [[سبز منتقلي]] جي حصي طور، بنگلاديش جو صنعتي شعبو [[سبز ڪارخانو|سبز ڪارخانا]] ٺاهڻ ۾ اڳواڻ طور اڀريو آهي، ۽ ملڪ وٽ دنيا ۾ تصديق ٿيل سبز ڪارخانن جو سڀ کان وڏو تعداد آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/green-rmg-factories-how-bangladesh-became-global-champion-939426|title=Green RMG factories: How Bangladesh became a global champion|last=Uddin|first=Jasim|date=12 September 2024|access-date=13 January 2025|work=[[Business Standard]]}}</ref> ان 2017ع کان [[روهنگيا نسل ڪشي]] کان ڀڄندڙ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|هڪ ملين کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن]] کي به پناهه ڏني آهي، جنهن ان جي وسيلن تي دٻاءُ وڌو ۽ ان جي انساني همدردي واري عزم کي نمايان ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unrefugees.org/news/rohingya-refugee-crisis-explained/|title=Rohingya Refugee Crisis Explained|date=22 August 2024|work=[[United Nations Commission on Human Rights]] (UNCHR)|access-date=13 January 2025}}</ref> == جاگرافي == {{Main|بنگلاديش جي جاگرافي}} [[File:Map of Bangladesh-en.svg|thumb|بنگلاديش جو طبعي نقشو]] بنگلاديش [[بنگال جي نار]] تي [[ڏکڻ ايشيا]] ۾ واقع آهي. اهو لڳ ڀڳ مڪمل طور پاڙيسري [[ڀارت]] سان گهيريل آهي، ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ان جي هڪ ننڍڙي سرحد آهي، جيتوڻيڪ اهو [[نيپال]]، [[ڀوٽان]] ۽ چين جي تمام ويجهو واقع آهي. ملڪ کي ٽن علائقن ۾ ورهايو ويندو آهي. ملڪ جو گهڻو حصو زرخيز [[گنگا ڊيلٽا]] تي مشتمل آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو دريائي ڊيلٽا آهي.<ref>{{cite web |author1=Aditi Rajagopal|title=How the World's Largest Delta Might Slowly Go Under Water |url=https://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|website=Discovery|date=8 February 2020|access-date=9 March 2020|archive-date=8 February 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200208052815/http://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|url-status=live}}</ref> ملڪ جا اتر اولهه ۽ وچ وارا حصا [[مدهوپور ٽريڪٽ|مدهوپور]] ۽ [[بارند ٽريڪٽ|بارند]] پليٽون سان ٺهيل آهن. اتر اوڀر ۽ ڏکڻ اوڀر وارا علائقا [[سدا بهار]] جبلن جي سلسلن جو گهر آهن. گنگا ڊيلٽا گنگا، جنهن جو مقامي نالو [[پدما درياهه|پدما]] يا ''پوددا'' آهي، [[برهمپتر درياهه|برهمپتر]]، جنهن کي [[جمنا درياهه (بنگلاديش)|جمنا]] يا ''جومونا'' به چيو وڃي ٿو، ۽ [[ميگھنا درياهه|ميگھنا]] درياهن ۽ انهن جي معاون درياهن جي ميلاپ سان ٺهندو آهي. گنگا، جمنا سان ملي ٿي، جيڪا برهمپتر جو مکيه وهڪرو آهي، ۽ پوءِ ميگھنا سان ملي آخرڪار [[بنگال جي نار]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿي. بنگلاديش کي "دريائن جي ڌرتي" چيو ويندو آهي،<ref>{{cite web |title=No Place Like Home – BANGLADESH: LAND OF RIVERS |url=https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |work=Environmental Justice Foundation |access-date=10 March 2020 |archive-date=30 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200930051647/https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |url-status=live }}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ هتي 57 کان وڌيڪ [[سرحد پار درياهه]] آهن، جيڪي ڪنهن به قومي رياست لاءِ سڀ کان وڌيڪ آهن. پاڻيءَ جا معاملا سياسي طور پيچيده آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بنگلاديش ڀارت کان هيٺاهين وهڪري ۾ واقع آهي.<ref>{{cite book |last=Suvedī |first=Sūryaprasāda |title=International watercourses law for the 21st century |publisher=[[Ashgate Publishing]] |year=2005 |pages=154–166 |isbn=978-0-7546-4527-6}}</ref> بنگلاديش گهڻو ڪري زرخيز ۽ هموار ميداني زمين تي مشتمل آهي. ان جو گهڻو حصو سمنڊ جي سطح کان {{convert|12|m|ft|abbr=on}} کان گهٽ اوچائي تي آهي، ۽ اندازو آهي ته جيڪڏهن سمنڊ جي سطح {{convert|1|m|ft|abbr=on}} وڌي وڃي ته ملڪ جي لڳ ڀڳ 10 سيڪڙو زمين ٻڏي ويندي.<ref name="ali">{{cite journal |last=Ali |first=A. |title=Vulnerability of Bangladesh to climate change and sea level rise through tropical cyclones and storm surges |journal=Water, Air, & Soil Pollution |volume=92 |issue=1–2 |pages=171–179 |year=1996 |bibcode=1996WASP...92..171A |doi=10.1007/BF00175563 }}</ref> ملڪ جو 12 سيڪڙو حصو جابلو نظامن سان ڍڪيل آهي. ملڪ جون [[هاور]] آبي زمينون عالمي ماحولياتي سائنس لاءِ اهميت رکن ٿيون. [[بنگلاديش جي جبلن جي فهرست|بنگلاديش جو سڀ کان اوچو هنڌ]] [[سڪا هافونگ]] آهي، جيڪو ميانمار جي سرحد ڀرسان واقع آهي، ۽ ان جي اوچائي {{convert|1064|m|ft|abbr=on}} آهي.<ref name=CIA/> اڳ ۾ [[ڪيوڪراڊونگ]] يا [[تازنگ ڊونگ]] کي سڀ کان اوچو هنڌ سمجهيو ويندو هو. بنگلاديش ۾ [[ٻيلن جو ڍڪ]] ڪل زميني ايراضيءَ جو لڳ ڀڳ 14 سيڪڙو آهي، جيڪو 2020ع ۾ 1,883,400 هيڪٽرن (ha) ٻيلن جي برابر هو، جڏهن ته 1990ع ۾ اهو 1,920,330 هيڪٽر (ha) هو. 2020ع ۾ قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن 1,725,330 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو، جڏهن ته پوکيل ٻيلن 158,070 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو. قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن مان 0 سيڪڙو کي [[ابتدائي ٻيلو]] قرار ڏنو ويو، يعني اهڙو ٻيلو جيڪو مقامي وڻن جي قسمن تي مشتمل هجي ۽ جتي انساني سرگرميءَ جا واضح نشان نه هجن، ۽ لڳ ڀڳ 33 سيڪڙو ٻيلن وارو علائقو محفوظ علائقن اندر مليو. 2015ع لاءِ، ٻيلن جي 100 سيڪڙو ايراضي [[رياستي ملڪيت|عوامي ملڪيت]] هيٺ ڄاڻائي وئي.<ref>{{Cite book |url=https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |title=Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194 |publisher=Food and Agriculture Organization of the United Nations |year=2023 |archive-date=11 September 2024 |access-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240911122341/https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Global Forest Resources Assessment 2020, Bangladesh |url=https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview |website=Food Agriculture Organization of the United Nations |access-date=19 September 2024 |archive-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240919133606/https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview/ |url-status=live }}</ref> === آبهوا === [[File:Aerosol pollution over Northern India, Bangladesh, and Bay of Bengal.jpg|thumb|خلا مان ورتل تصوير، جنهن ۾ بنگلاديش مٿان آلودگي ڏيکاريل آهي]] [[سرطان جو مدار]] بنگلاديش مان گذري ٿو، تنهنڪري بنگلاديش جي آبهوا گرم خطي واري آهي؛ آڪٽوبر کان مارچ تائين هلڪو سيارو ۽ مارچ کان جون تائين گرم ۽ گهم وارو اونهارو هوندو آهي. ملڪ ۾ ڪڏهن به هوائي گرمي پد {{convert|0|°C}} کان هيٺ رڪارڊ نه ٿيو آهي؛ سڀ کان گهٽ رڪارڊ ٿيل گرمي پد {{convert|1.1|°C}} هو، جيڪو اتر اولهه واري شهر [[ديناجپور]] ۾ 3 فيبروري 1905ع تي رڪارڊ ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://kantaji.com/dinajpurmap.html |title=Map of Dinajpur |website=kantaji.com |archive-url=https://web.archive.org/web/20110713134542/http://kantaji.com/dinajpurmap.html |archive-date=13 July 2011 |access-date=17 April 2015}}</ref> گرم ۽ گهم واري [[چوماسي]] موسم جون کان آڪٽوبر تائين جاري رهي ٿي ۽ ملڪ جي اڪثر برسات جو سبب بڻجي ٿي. قدرتي آفتون، جهڙوڪ [[بنگلاديش ۾ ٻوڏون|ٻوڏون]]، [[اڀرندي طوفان]]، [[ٽورنيڊو]] ۽ [[مدي لهرون]] لڳ ڀڳ هر سال اچن ٿيون،<ref name="NatDis">{{cite book |last=Alexander |first=David E. |title= Natural Disasters |chapter-url= {{GBurl|id=gWHsuGTcF34C|p=532}}|year= 1999|publisher=Kluwer Academic Publishers |isbn=978-0-412-04751-0 |page=532 |chapter=The Third World |orig-date=1993}}</ref> جن سان گڏ [[ٻيلن جي ڪٽائي]]، [[مٽيءَ جي زوال ۽ خرابي]] ۽ [[ڪٽاءُ]] جا اثر پڻ شامل ٿين ٿا. 1970ع ۽ 1991ع وارا [[بنگلاديش جي اڀرندي طوفانن جي فهرست|طوفان]] خاص طور تباهه ڪندڙ هئا؛ [[1991ع بنگلاديش طوفان|پوئين طوفان]] ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا.<ref>"[https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html Beset by Bay's Killer Storms, Bangladesh Prepares and Hopes] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240902065034/https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html |date=2 September 2024 }} ". ''Los Angeles Times''. 27 February 2005</ref> سيپٽمبر 1998ع ۾ بنگلاديش جديد تاريخ جي [[1998ع بنگلاديش ٻوڏون|سڀ کان شديد ٻوڏ]] کي ڏٺو، جنهن کان پوءِ ملڪ جا ٻه ٽهائي حصا پاڻيءَ هيٺ اچي ويا، ۽ 1,000 ماڻهو فوت ٿيا.<ref name="EWG">{{cite book |last=Haggett |first=Peter |title=Encyclopedia of World Geography |chapter-url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |publisher=Marshall Cavendish |year=2002 |isbn=978-0-7614-7308-4 |oclc=46578454 |pages=2, 634 |chapter=The Indian Subcontinent |orig-date=2002 |access-date=25 July 2023 |archive-date=28 March 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182107/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |url-status=live }}</ref> آفتن جي خطري ۾ گهٽتائي لاءِ مختلف بين الاقوامي ۽ قومي قدمن جي نتيجي ۾، ٻوڏن ۽ طوفانن سبب انساني جاني نقصان ۽ معاشي نقصان سالن سان گهٽيا آهن.<ref>{{cite news |last=Raju |first=M. N. A. |title=Disaster Preparedness for Sustainable Development in Bangladesh |url=https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10 |work=Daily Sun |date=10 March 2018 |access-date=26 September 2019 |archive-date=24 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210724074442/https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10}}</ref> [[2007ع ڏکڻ ايشيائي ٻوڏون]] ملڪ جي ڪيترن علائقن کي تباهه ڪري ويون، پنج ملين ماڻهن کي بي گهر ڪيو ۽ لڳ ڀڳ 500 ماڻهو مارجي ويا.<ref>{{cite news |title=Bangladesh flood death toll nears 500, thousands ill |url=http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |agency=[[Reuters]] |date=15 August 2007 |access-date=15 August 2007 |archive-date=5 February 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080205073714/http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |url-status=live }}</ref> [[File:Flooding after 1991 cyclone.jpg|thumb|[[1991ع بنگلاديش طوفان]] کان پوءِ ٻوڏ، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا]] ==== موسمي تبديلي ==== بنگلاديش کي انهن ملڪن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو، جيڪي [[موسمي تبديليءَ جي نازڪ پذيري|موسمي تبديليءَ لاءِ سڀ کان وڌيڪ نازڪ]] آهن.<ref>{{Cite journal |last1=Kulp |first1=Scott A. |last2=Strauss |first2=Benjamin H.|date=29 October 2019|title=New elevation data triple estimates of global vulnerability to sea-level rise and coastal flooding|journal=Nature Communications |volume=10 |issue=1 |page=4844 |bibcode=2019NatCo..10.4844K |doi=10.1038/s41467-019-12808-z |pmc=6820795 |pmid=31664024}}</ref><ref>{{cite web |date=29 October 2019|title=Report: Flooded Future: Global vulnerability to sea level rise worse than previously understood |url=https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood|access-date=3 November 2019|website=climatecentral.org|archive-date=2 November 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191102025006/https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood}}</ref> هڪ صديءَ دوران 508 طوفانن بنگال جي نار واري علائقي کي متاثر ڪيو آهي، جن مان 17 سيڪڙو بابت خيال ڪيو وڃي ٿو ته اهي بنگلاديش جي زمين تي پهتا.<ref>{{Cite book|last=Chaturvedi|first=Sanjay|url=https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67|title=Climate Change and the Bay of Bengal|date=29 April 2016|publisher=Flipside Digital Content Company Inc.|isbn=978-981-4762-01-4|access-date=25 July 2023|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182105/https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67#v=onepage&q&f=false|url-status=live}}</ref> وڌندڙ برساتن، سمنڊ جي سطح ۾ اضافي ۽ اڀرندي طوفانن مان پيدا ٿيندڙ [[قدرتي خطرا]] موسمي تبديليءَ سان وڌڻ جا امڪان آهن، ۽ اهي هر هڪ زراعت، پاڻي ۽ خوراڪ جي سلامتي، انساني صحت ۽ رهائش تي سنگين اثر ڇڏيندا.<ref>{{cite book |url=http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|title=Bangladesh Climate Change Strategy and Action Plan, 2008 |publisher=Ministry of Environment and Forests Government of the People's Republic of Bangladesh|year=2008|isbn=978-984-8574-25-6|archive-url=https://web.archive.org/web/20091007060017/http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|archive-date=7 October 2009}}</ref> اندازو آهي ته 2050ع تائين سمنڊ جي سطح ۾ ٽي فوٽ اضافو لڳ ڀڳ 20 سيڪڙو زمين کي ٻوڙي ڇڏيندو ۽ 30 ملين کان وڌيڪ ماڻهن کي بي گهر ڪندو.<ref>{{cite web |last=Glennon |first=Robert|title=The Unfolding Tragedy of Climate Change in Bangladesh |url=https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171201040750/https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|archive-date=1 December 2017|access-date=23 November 2017}}</ref> بنگلاديش ۾ [[سمنڊ جي سطح ۾ اضافو]] واري خطري کي منهن ڏيڻ لاءِ [[بنگلاديش ڊيلٽا پلان 2100]] شروع ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100 |title=Bangladesh Delta Plan 2100|publisher=The Dutch water sector|access-date=24 September 2019|date=20 May 2019|archive-date=13 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230513135800/https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Bangladesh Delta Plan (BDP) 2100}}</ref> === حياتياتي گوناگوني === [[File:Bengal Tiger gets down in a shallow canal in Sundarban.jpg|thumb|[[بنگال ٽائيگر]]، قومي جانور، سندربن ۾]] بنگلاديش [[انڊوملايائي علائقو]] ۾ واقع آهي، ۽ اهو چئن خشڪي وارن ماحولياتي علائقن ۾ اچي ٿو: [[هيٺين گنگا ميدانن جا نم پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، [[ميزورام–منيپور–ڪاچن مينهن وارا ٻيلا]]، [[سندربن تازو پاڻي دلدلي ٻيلا]]، ۽ [[سندربن مينگروو]].<ref name="DinersteinOlson2017">{{cite journal |last1=Dinerstein |first1=Eric |last2=Olson |first2=David |last3=Joshi |first3=Anup |last4=Vynne |first4=Carly |last5=Burgess |first5=Neil D. |last6=Wikramanayake |first6=Eric |last7=Hahn |first7=Nathan |last8=Palminteri |first8=Suzanne |last9=Hedao |first9=Prashant |last10=Noss |first10=Reed |last11=Hansen |first11=Matt |last12=Locke |first12=Harvey |last13=Ellis |first13=Erle C |last14=Jones |first14=Benjamin |last15=Barber |first15=Charles Victor |last16=Hayes |first16=Randy |last17=Kormos |first17=Cyril |last18=Martin |first18=Vance |last19=Crist |first19=Eileen |last20=Sechrest |first20=Wes |last21=Price |first21=Lori |last22=Baillie |first22=Jonathan E. M. |last23=Weeden |first23=Don |last24=Suckling |first24=Kierán |last25=Davis |first25=Crystal |last26=Sizer |first26=Nigel |last27=Moore |first27=Rebecca |last28=Thau |first28=David |last29=Birch |first29=Tanya |last30=Potapov |first30=Peter |last31=Turubanova |first31=Svetlana |last32=Tyukavina |first32=Alexandra |last33=de Souza |first33=Nadia |last34=Pintea |first34=Lilian |last35=Brito |first35=José C. |last36=Llewellyn |first36=Othman A. |last37=Miller |first37=Anthony G. |last38=Patzelt |first38=Annette |last39=Ghazanfar |first39=Shahina A. |last40=Timberlake |first40=Jonathan |last41=Klöser |first41=Heinz |last42=Shennan-Farpón |first42=Yara |last43=Kindt |first43=Roeland |last44=Lillesø |first44=Jens-Peter Barnekow |last45=van Breugel |first45=Paulo |last46=Graudal |first46=Lars |last47=Voge |first47=Maianna |last48=Al-Shammari |first48=Khalaf F. |last49=Saleem |first49=Muhammad|title=An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm |journal=BioScience|volume=67|issue=6|year=2017|pages=534–545 |doi=10.1093/biosci/bix014 |pmid=28608869 |pmc=5451287}}</ref> ان جي ماحوليات ۾ ڊگهو سامونڊي ڪنارو، گهڻا [[بنگلاديش جي درياهن جي فهرست|درياهه ۽ معاون درياهه]]، ڍنڍون، [[آبي زمين]]ون، سدا بهار ٻيلا، نيم سدا بهار ٻيلا، جابلو ٻيلا، نم [[پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، تازو پاڻي دلدلي ٻيلا ۽ ڊگهي گاهه واري هموار زمين شامل آهن. بنگلاديش جو ميدان پنهنجي زرخيز [[دريائي لَٽَ]] واري مٽيءَ لاءِ مشهور آهي، جيڪا وسيع پوک کي سهارو ڏئي ٿي. ملڪ ۾ سرسبز ٻوٽن جو غلبو آهي، ۽ ڳوٺ اڪثر [[آم]]، [[ڪٺل]]، [[بانس]]، [[ڇاليا]]، [[ناريل]] ۽ [[کجور]] جي باغن ۾ لڪل هوندا آهن.<ref name="global.britannica.com">[http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life Bangladesh | history – geography :: Plant and animal life] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140203195926/http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life|date=3 February 2014}}. ''Encyclopædia Britannica''.</ref> ملڪ ۾ ٻوٽن جي زندگيءَ جون 6000 تائين جنسون آهن، جن ۾ 5000 گلدار ٻوٽا شامل آهن.<ref>{{cite web |url=http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna|title=Flora and Fauna – Bangladesh high commission in India |website=Bangladesh High Commission, New Delhi |archive-url=https://web.archive.org/web/20130820012655/http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna |archive-date=20 August 2013}}</ref> آبي ذخيرن ۽ آبي زمينن جا نظام ڪيترن آبي ٻوٽن لاءِ رهائشگاهه فراهم ڪن ٿا. [[نيمفياسي|واٽر للي]] ۽ [[ڪنول]] چوماسي موسم ۾ نمايان طور وڌن ٿا. ملڪ ۾ [[بنگلاديش جي محفوظ علائقن جي فهرست|60 جهنگلي جيوت پناهه گاهون]] آهن.<ref>{{cite web |year=2026|title=Protected Area Profile for Bangladesh from the World Database of Protected Areas|url=https://www.protectedplanet.net/country/BGD|access-date=22 February 2026|website=[[World Database on Protected Areas]]}}</ref> بنگلاديش [[سندربن]] جي گهڻي حصي جو گهر آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي، ۽ ڏکڻ اولهه واري ساحلي علائقي ۾ {{convert|6000|km2}} ايراضيءَ تي پکڙيل آهي. اهو ٽن محفوظ پناهه گاهن ۾ ورهايل آهي: [[سندربن ڏکڻ جهنگلي جيوت پناهه گاهه|ڏکڻ]]، [[سندربن اوڀر جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اوڀر]]، ۽ [[سندربن اولهه جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اولهه]] علائقا. هي ٻيلو يونيسڪو عالمي ورثي واري ماڳ آهي.<ref>{{Cite web |title=The Sundarbans |url=https://whc.unesco.org/en/list/798/ |access-date=2026-02-21 |website=[[UNESCO]] |language=en}}</ref> اتر اوڀر وارو سليٽ علائقو هاور آبي زمينن جو گهر آهي، جيڪو هڪ منفرد ماحولياتي نظام آهي. ان ۾ [[اڀرندي ۽ نيم اڀرندي مخروطي ٻيلا]]، هڪ [[تازو پاڻي دلدلي ٻيلو]]، ۽ گڏيل پن ڇڻڻ وارا ٻيلا پڻ شامل آهن. ڏکڻ اوڀر وارو چٽاگانگ علائقو سدا بهار ۽ نيم سدا بهار جابلو جهنگلن تي مشتمل آهي. وچ بنگلاديش ۾ ميداني سال ٻيلو شامل آهي، جيڪو غازيپور، [[ٽنگائل]] ۽ [[ميمڻ سنگهه]] ضلعن سان گڏ پکڙيل آهي.<ref>{{Cite journal|last=Rahman |first=Mohammed Mahabubur |last2=Rahman |first2=Md. Motiur |last3=Guogang |first3=Zhang |last4=Islam |first4=Kazi Shakila |date=1 March 2010 |title=A Review of the Present Threats to Tropical Moist Deciduous Sal (Shorea Robusta) Forest Ecosystem of Central Bangladesh |url=https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/194008291000300108 |access-date=2026-02-21 |website=[[Sage Journals]] |language=en |doi=10.1177/194008291000300108}}</ref> [[سينٽ مارٽن ٻيٽ]] ملڪ جو واحد [[مرجاني ريف]] آهي.<ref>{{Cite web |last=Kuddus |first=Abdul |date=2025-03-03 |title=Is St Martin's actually a 'coral island', what do researchers say? |url=https://en.prothomalo.com/environment/9rpuv1x2ra |access-date=2026-02-21 |website=[[Prothom Alo]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي ٻيلن، دلدلن، وڻڪار وارن علائقن ۽ جبلن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهنگلي جيوت|جهنگلي جيوت]] گهڻي مقدار ۾ موجود آهي.<ref name="global.britannica.com"/> جانورن جي وڏي اڪثريت {{convert|150000|km2}} جي رهائشگاهه اندر رهي ٿي.<ref>{{cite news |author1=Soraya Auer |author2=Anika Hossain |date=7 July 2012 |title=Lost Wards of the State |url=http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm|work=The Daily Star|access-date=14 February 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150214120509/http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm |archive-date=14 February 2015 |url-status=live}}</ref> [[بنگال ٽائيگر]]، [[بادلدار چيتو]]، [[کاري پاڻيءَ جو مگرمڇ]]، [[ڪارو پينٿر]] ۽ [[مڇي خور ٻلي]] سندربن جا اهم شڪاري جانور آهن.<ref>{{cite book|author=Peter Haggett|title=Encyclopedia of World Geography|url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|year=2001|publisher=Marshall Cavendish|isbn=978-0-7614-7289-6|page=2620|access-date=20 January 2017|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182110/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|url-status=live}}</ref> اتر ۽ اوڀر بنگلاديش [[ايشيائي هاٿي]]، [[هولاڪ گبن]]، [[ايشيائي ڪارو رڇ]] ۽ [[اورينٽل پائڊ هورن بل]] جو گهر آهي.<ref name="bearprojectbd.weebly.com">{{cite web |url=http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|title=Bears in Bangladesh|website=Bangladesh Bear Project|access-date=14 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150214061240/http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|archive-date=14 February 2015|url-status=live}}</ref> [[چيتل]] هرڻ ڏکڻ اولهه وارن وڻڪار وارن علائقن ۾ وڏي پيماني تي ڏسڻ ۾ اچن ٿا. ٻين جانورن ۾ [[ڪاري وڏي گلھري]]، [[ٽوپي دار لنگور]]، [[بنگال لومڙي]]، [[سامبر هرڻ]]، [[جهنگلي ٻلي]]، [[ڪنگ ڪوبرا]]، [[جهنگلي سوئر]]، [[نيولا]]، [[پينگولين]]، [[پائٿن (نسل)|پائٿن]] ۽ [[ايشيائي واٽر مانيٽر|واٽر مانيٽر]] شامل آهن. بنگلاديش ۾ [[ايراواڊي ڊولفن|ايراواڊي]] ۽ [[ڏکڻ ايشيائي درياهي ڊولفن|گنگا ڊولفن]] جي سڀ کان وڏين آبادين مان هڪ موجود آهي.<ref>{{cite web |url=http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|title=6,000 Rare, Large River Dolphins Found in Bangladesh|work=National Geographic|date=March 2009|access-date=13 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20141012093653/http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|archive-date=12 October 2014}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻه جيون]] جون 53، رينگڻ وارن جانورن جون 139، [[سامونڊي رينگڻ وارا جانور|سامونڊي رينگڻ وارن جانورن]] جون 19 ۽ [[سامونڊي ٿڃائتا جانور|سامونڊي ٿڃائتن]] جون 5 جنسون آهن. ان ۾ [[بنگلاديش جي پکين جي فهرست|پکين جون 628 جنسون]] پڻ آهن.<ref>{{cite news |last1=Hossain |first1=Muhammad Selim |date=23 May 2009 |title=Conserving biodiversity must for survival |url=http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |work=The Daily Star |access-date=30 May 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150530100603/http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |archive-date=30 May 2015 |url-status=live}}</ref> گذريل صديءَ دوران بنگلاديش ۾ ڪيترائي جانور ختم ٿي ويا، جن ۾ هڪ سينگ ۽ ٻه سينگ وارا [[گينڊا]] ۽ عام [[مور]] شامل آهن. انساني آبادي شهري علائقن ۾ مرڪوز آهي، جنهن ڪري ٻيلن جي ڪٽائي ڪنهن حد تائين محدود رهي آهي. تيز شهري واڌ قدرتي رهائشگاهن لاءِ خطرو بڻجي وئي آهي. ملڪ ۾ ماحولياتي مسئلا وسيع آهن؛ ڪپڙي جي صنعت سبب [[ڌليشوري درياهه]] جي آلودگي ۽ چڪريا سندربن ۾ جهينگن جي پوک کي عالمن [[ماحولياتي قتل]] طور بيان ڪيو آهي.<ref>{{cite book |last1=Suny |first1=Rabby Us |last2=Sarkar |first2=Oliver Tirtho |last3=Hasan |first3=Md. Abid |title=Politics of Climate Change |chapter=Political Economy of River Ecocide in Bangladesh: A Study in the Context of Dhaleshwari River |date=2023 |pages=83–103 |doi=10.1142/9789811263750_0005 |isbn=978-981-12-6374-3 }}</ref><ref>{{Cite journal |last=Zaman |first=Samia |date=7 June 2023 |title=The Bangladesh Environmental Humanities Reader: by Samina Luthfa, Mohammad Tanzimuddin Khan, and Munasir Kamal, Lanham, Lexinton Books, 2022 ISBN 978-1-4985-9913-9 and 978-1-4985-9914-6 |journal=Environmental Politics |volume=32 |issue=4 |pages=752–754 |doi=10.1080/09644016.2023.2192149 |doi-access=free}}</ref> جيتوڻيڪ ڪيترائي علائقا قانون هيٺ محفوظ آهن، پر ڪجهه بنگلاديشي جهنگلي جيوت هن واڌ سبب خطري ۾ آهي. [[بنگلاديش ماحوليات تحفظ ايڪٽ]] 1995ع ۾ نافذ ڪيو ويو. حڪومت ڪيترن علائقن کي [[ماحولياتي طور نازڪ علائقو]] قرار ڏنو آهي، جن ۾ آبي زمينون، ٻيلا ۽ درياهه شامل آهن. [[سندربن ٽائيگر پروجيڪٽ]] ۽ بنگلاديش بيئر پروجيڪٽ تحفظ کي مضبوط ڪرڻ واريون اهم شروعاتون آهن.<ref name="bearprojectbd.weebly.com"/> بنگلاديش 3 مئي 1994ع تي ريو [[حياتياتي گوناگوني بابت ڪنوينشن]] جي توثيق ڪئي.<ref name="cbd.int">{{cite web |url=http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|title=Bangladesh – Country Profile|website=cbd.int|access-date=16 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150217020013/http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|archive-date=17 February 2015|url-status=live}}</ref> 2014 مطابق ملڪ پنهنجي [[حياتياتي گوناگوني عمل جو منصوبو|قومي حياتياتي گوناگوني حڪمت عملي ۽ عمل منصوبي]] کي نظرثاني ڪرڻ لاءِ تيار هو.<ref name="cbd.int"/> == حڪومت ۽ سياست == {{Multiple image | caption_align = center | total_width = 300 | image1 = Mohammed Shahabuddin official portrait.jpg | caption1 = [[محمد شهاب الدين]]<br /><small>[[بنگلاديش جو صدر|صدر]]</small> | image2 = Tarique Rahman at meeting on Farmer cards, Cabinet Division, Secretariat, Dhaka, 2026-02-23 (cropped).jpg | caption2 = [[طارق رحمان]]<br /><small>[[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]]</small> }} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = National Assembly of Bangladesh (10).jpg | caption1 = [[جاتيا سنگساد ڀَون|قومي پارليامينٽ]] جي عمارت [[شير بنگلا نگر]] ۾، جيڪو هڪ پاڙو آهي ۽ ان جو نالو بنگال جي پهرئين [[بنگال جو وزيراعظم|وزيراعظم]] جي نالي تي رکيل آهي | image2 = Bangabhaban.jpg | caption2 = [[بنگڀون]]، جنهن جي معنيٰ ''بنگال هائوس'' آهي، بنگلاديش جو [[صدارتي محل]] آهي. اصل ۾ اهو [[هندستان جو وائسراءِ|هندستان جي وائسراءِ]] ۽ [[بنگال پريزيڊنسي جي گورنرن جي فهرست|بنگال جي گورنر]] لاءِ گهر هو. }} [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] موجب بنگلاديش هڪ [[وحداني رياست]]<ref name="gov2"/> ۽ ''[[قانوني طور]]'' [[نمائنده جمهوريت]] آهي، جنهن ۾ [[ويسٽ منسٽر نظام|ويسٽ منسٽر]] طرز جو [[پارلياماني جمهوريه|پارلياماني نظام]]<ref name="gov0"/> ۽ [[عام ووٽ جو حق]] موجود آهي.<ref name="gov">{{cite journal|last=Jahan|first=Rounaq|title=The Parliament of Bangladesh: Representation and Accountability|doi=10.1080/13572334.2014.975470|year=2014|pages=250–269|journal=[[The Journal of Legislative Studies]]|volume=21|issue=2}}</ref> [[بنگلاديش جي حڪومت|حڪومت]] کي ٽن ٿنڀن ۾ ورهائي سگهجي ٿو: انتظاميه، مقننه ۽ [[بنگلاديش جي عدليه|عدليه]]. اهي سڀ جوابدهي، شفافيت ۽ [[اختيارن جي ورهاست|اختيارن جي نگراني ۽ توازن]] کي يقيني بڻائڻ لاءِ ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/explained/news/explained-the-branches-bangladeshs-government-3512581|title=Explained: The branches of Bangladesh's government|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2024|access-date=20 January 2025|last=Siddiquee|first=Ayaan Shams}}</ref> آزاديءَ کان وٺي [[عوامي ليگ]] (AL) ۽ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (BNP) بنگلاديش جي سڀ کان طاقتور [[بنگلاديش جون سياسي پارٽيون|سياسي پارٽين]] مان ٻه رهيون آهن.<ref name="gov0">{{cite journal|last=Shah|first=Aqil|title=Democracy Deadlocked in Bangladesh|journal=[[Current History]]|volume=115|number=780|year=2016|pages=130–135|doi=10.1525/curh.2016.115.780.130 |jstor=48614157}}</ref> * حڪومت جو پهريون ٿنڀو انتظامي عضوو آهي، جنهن کي ملڪ جي انتظام جي ذميواري ڏني وئي آهي.<ref name="gov2"/> انتظامي اختيار گهڻو ڪري [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] وٽ هوندا آهن، جيڪو [[حڪومت جو سربراهه]] هوندو آهي ۽ [[بنگلاديش جي ڪابينا|ڪابينا]] جي نگراني ڪندو آهي.<ref name="gov2"/> پارلياماني حڪومت جو مدو پنج سال هوندو آهي. مختلف وزير انتظامي عضوي جو وڏو حصو بڻجن ٿا، سرڪاري کاتن جي نگراني ڪن ٿا ۽ پاليسيون ٺاهين ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش سول سروس|سول سروس]] وزيرن کي پاليسي لاڳو ڪرڻ ۾ مدد ڪري ٿي.<ref name="gov2"/> سڀ اختيار پاليسيون ٺاهڻ، عوامي خدمتون سنڀالڻ ۽ قومي ترقياتي منصوبا لاڳو ڪرڻ لاءِ گڏجي ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] رسمي [[رياست جو سربراهه]] آهي، جنهن جي اختيارن ۾ پارليامينٽ مان منظور ٿيل بلن کي قانون بڻائڻ لاءِ صحيح ڪرڻ، حڪومت جي استحڪام ۽ تسلسل کي برقرار رکڻ،<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|هٿياربند فوجن]] جي ڪمانڊر اِن چيف طور فرض انجام ڏيڻ<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24615.html|title=61.Supreme command|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> ۽ سڀني يونيورسٽين جو [[چانسلر]] هجڻ شامل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-447.html|title=The Dhaka University Order, 1973 (President's Order).|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٻيو ٿنڀو مقننه عضوو آهي، جنهن کي [[جاتيا سنگساد]]، يعني قوم جو گهر، پڻ چيو ويندو آهي.<ref name="parliament">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24619.html|title=65. Establishment of Parliament|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> شهري پارليامينٽ جا ميمبر چونڊين ٿا.<ref name="gov2"/> [[هڪ ايواني]] پارليامينٽ ۾ 350 ميمبر آهن، جن ۾ 300 ميمبر [[فرسٽ پاسٽ دي پوسٽ]] نظام تحت چونڊيا وڃن ٿا، ۽ 50 ميمبر [[عورتن جي بااختياري]] لاءِ مخصوص سيٽن تي مقرر ٿين ٿا.<ref name="parliament"/><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/women-mps-reserved-seats-how-empowered-are-they-really-3601271|title=Women MPs in reserved seats: How empowered are they really?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2024|access-date=20 January 2025|last=Hasan|first=Rashidul}}</ref> [[بنگلاديش جي آئين جو آرٽيڪل 70]] پارليامينٽ جي ميمبرن کي پنهنجي پارٽي جي خلاف ووٽ ڏيڻ کان روڪي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/backpage/article-70-constitution-its-safeguard-democracy-1581670|title=Article 70 of Constitution: It's a safeguard for democracy|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=26 May 2018|access-date=20 January 2025}}</ref> پارليامينٽ جي صدارت [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] ڪندو آهي، جيڪو صدر کان پوءِ ٻئي نمبر تي هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24603.html|title=54.Speaker to act as President during absence, etc.|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٽيون ٿنڀو عدليه آهي، جيڪا قانون جي تشريح، تڪرارن جي حل ۽ انصاف برقرار رکڻ جي ذميوار آهي.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ|سپريم ڪورٽ]] سڀ کان اعليٰ عدالت آهي، جيڪا [[اپيليٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|اپيليٽ ڊويزن]] ۽ [[هاءِ ڪورٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|هاءِ ڪورٽ ڊويزن]] ۾ ورهايل آهي.<ref name="court">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/part-details-203.html|title=THE JUDICIARY|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref><ref name="gov2"/> ان جي اڳواڻي [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] ڪندو آهي.<ref name="court"/> عدليه وٽ ڪنهن قانون جي آئيني حيثيت جاچڻ ۽ قانوني علاج مهيا ڪرڻ جو اختيار آهي. اها شهرين جا حق بچائي ٿي، قانون جي منصفاڻي لاڳو ٿيڻ کي يقيني بڻائي ٿي ۽ حڪومت اندر اختيارن جو توازن برقرار رکي ٿي.<ref name="gov2"/> عدالتن وٽ [[بنگلاديش ۾ عدالتي جائزو|عدالتي جائزي]] ۾ وسيع اختيار آهن، ۽ عدالتي [[نظير]] کي آئين جي آرٽيڪل 111 تحت حمايت حاصل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24668.html|title=111.Binding effect of Supreme Court judgments|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> عدليه ۾ ضلعي ۽ ميٽروپوليٽن عدالتون شامل آهن، جيڪي ديواني ۽ فوجداري عدالتن ۾ ورهايل آهن. ججن جي کوٽ سبب عدليه ۾ ڪيسن جو وڏو ڍير موجود آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/editorial/news/huge-case-backlog-only-hurting-citizens-3306391|title=Huge case backlog only hurting citizens|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 April 2023|access-date=20 January 2025}}</ref> [[انٽرنيشنل انسٽيٽيوٽ فار ڊيموڪريسي اينڊ اليڪٽورل اسسٽنس|انٽرنيشنل IDEA]] جي گلوبل اسٽيٽ آف ڊيموڪريسي (GSoD) انڊيڪسز ۽ ڊيموڪريسي ٽريڪر موجب، بنگلاديش مجموعي جمهوري معيارن ۾ هيٺين حد ۾ اچي ٿو، خاص طور سياسي نمائندگي ۾ ڪمزوريون آهن، جن ۾ معتبر چونڊون، شامل ووٽ جو حق ۽ چونڊيل حڪومت شامل آهن.<ref>{{Cite web |title=Bangladesh {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/bangladesh |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |title=Home {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/ |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref><ref>{{Cite web |title=Global State of Democracy Indices {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/gsod-indices |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref> === انتظامي ورهاست === {{Main|بنگلاديش جي انتظامي جاگرافي}} {{Bangladesh Divisions Image Map}} بنگلاديش کي اٺ انتظامي ڊويزنن ۾ ورهايو ويو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|publisher=Bangladesh Government|title=National Web Portal of Bangladesh|date=15 September 2015|access-date=23 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150923061605/http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|archive-date=23 September 2015|url-status=live}}</ref><ref name="CIA">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=15 May 2007 |year=2007}}</ref><ref>{{cite news |url=http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |title=Rangpur becomes a divivion |work=bdnews24.com |date=25 January 2010 |access-date=6 August 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150903184553/http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |archive-date=3 September 2015 |url-status=live}}</ref> ۽ هر ڊويزن جو نالو ان جي مرڪزي شهر تي رکيل آهي: [[باريسال ڊويزن|باريسال]]، سرڪاري طور ''باريشال''<ref name="namechange">{{cite news |url=https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|title=Bangladesh changes English spellings of five districts|work=bdnews24.com|date=2 April 2018|access-date=1 October 2019 |archive-date=15 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201215091950/https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|url-status=live}}</ref>، [[چٽاگانگ ڊويزن|چٽاگانگ]]، سرڪاري طور ''چٽوگرام''<ref name="namechange" />، [[ڍاڪا ڊويزن|ڍاڪا]]، [[کُلنا ڊويزن|کُلنا]]، [[ميمڻ سنگهه ڊويزن|ميمڻ سنگهه]]، [[راجشاهي ڊويزن|راجشاهي]]، [[رنگپور ڊويزن|رنگپور]]، ۽ [[سليٽ ڊويزن|سليٽ]]. ڊويزنون ضلعن، يعني ''ضلعن''، ۾ ورهايل آهن. بنگلاديش ۾ 64 ضلعا آهن، ۽ هر ضلعو ''اپازيلا''، يعني سب ضلعن، يا ''ٿانا'' ۾ ورهايل آهي. هر پوليس اسٽيشن جي اندر وارو علائقو، سواءِ ميٽروپوليٽن علائقن جي، ''[[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|يونينن]]'' ۾ ورهايل آهي، ۽ هر يونين ڪيترن ڳوٺن تي مشتمل هوندي آهي. ميٽروپوليٽن علائقن ۾ پوليس اسٽيشنون وارڊن ۾ ورهايل آهن، جيڪي وري ''محلن'' ۾ ورهايل آهن. ڊويزن يا ضلعي سطح تي ڪو به چونڊيل نمائندو ناهي، ۽ انتظام رڳو سرڪاري عملدارن تي مشتمل هوندو آهي. هر يونين، يا وارڊ، ۾ چيئرمين ۽ ڪيترن ميمبرن لاءِ سڌيون چونڊون ٿينديون آهن. 1997ع ۾ پارليامينٽ قانون منظور ڪيو، جنهن تحت هر يونين ۾ 12 مان ٽي سيٽون عورتن لاءِ مخصوص ڪيون ويون.<ref>''Local Government Act'', No. 20, 1997</ref> {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; border:2px solid #8fb3d9; background:#f8fbff;" |+ style="background:#d9ecff; color:#003366; font-weight:bold; padding:0.4em;" | بنگلاديش جون انتظامي ڊويزنون |- ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | [[بنگلاديش جون ڊويزنون|ڊويزن]] ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گاديءَ جو شهر ! scope="col" data-sort-type="date" style="background:#b7d7f0;" | قيام ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | پکيڙ (km<sup>2</sup>)<br /><ref>{{cite web |url=http://www.dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |title=Health Bulletin 2016 |website=Directorate General of Health Services |page=14 |access-date=7 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170613050056/http://dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |archive-date=13 June 2017 |url-status=live}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | 2021ع آبادي<br />(اندازي مطابق)<ref>{{cite web |url=http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |title=Population Projection of Bangladesh: Dynamics and Trends, 2011–2061 |date=November 2015 |website=Bangladesh Bureau of Statistics |pages=25–28}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گهاٽائي<br />2021ع |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال]] | 1 جنوري 1993ع | 13,225 | 9,713,000 | 734 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ]] | 1 جنوري 1829ع | 33,909 | 34,747,000 | 1,025 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا]] | 1 جنوري 1829ع | 20,594 | 42,607,000 | 2,069 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا]] | 1 آڪٽوبر 1960ع | 22,284 | 18,217,000 | 817 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه]] | 14 سيپٽمبر 2015ع | 10,584 | 13,457,000 | 1,271 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي]] | 1 جنوري 1829ع | 18,153 | 21,607,000 | 1,190 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور، بنگلاديش|رنگپور]] | 25 جنوري 2010ع | 16,185 | 18,868,000 | 1,166 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ]] | 1 آگسٽ 1995ع | 12,635 | 12,463,000 | 986 |} === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Diplomatic relations of Bangladesh.svg | caption1 = اهي ملڪ، جن جا بنگلاديش سان سفارتي لاڳاپا آهن | image2 = | caption2 = }} بنگلاديش کي [[عالمي سياست]] ۾ هڪ [[وچولي طاقت]] سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|title=Bangladesh at 50: On the Path to Becoming a Middle Power|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=16 December 2021 |last=Hassan |first=Asif Muztaba|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|url-status=live}}</ref> اهو [[هند-پئسفڪ]] جي جيوسياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|title=Understanding the Importance of Bangladesh in the Bay of Bengal and the Indo-Pacific |last=Karim |first=Tariq A.|date=21 May 2022|publisher=[[National Bureau of Asian Research]]|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|url-status=live}}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ اهو ڏکڻ ايشيا ۽ ڏکڻ اوڀر ايشيا جي وچ ۾ حڪمت عمليءَ واري هنڌ تي واقع آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Connecting South Asia and Southeast Asia: A Bangladesh Country Study|date=September 2014|publisher=[[Asian Development Bank]]|access-date=26 September 2022|number=500 |last1=Rahman |first1=Mustafizur |last2=Moazzem |first2=Khondaker Golam |last3=Chowdhury |first3=Mehruna Islam |last4=Sehrin |first4=Farzana}}</ref> بنگلاديش 1972ع ۾ [[قومن جي دولت مشترڪه]] ۾ ۽ 1974ع ۾ گڏيل قومن ۾ شامل ٿيو.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048 |title=Bangladesh enters Commonwealth |last=Sajen |first=Shamsuddoza|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 April 2020 |access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153013/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|title=Bangladesh marks 40 years as Member State of the UN |publisher=United Nations|date=26 September 2014|access-date=26 September 2022 |last=Chaudhury |first=Dipanjan Roy|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153010/https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|url-status=live}}</ref> اهو موسمي تبديلي، ايٽمي هٿيارن جي عدم ڦهلاءُ، واپاري پاليسي ۽ غير روايتي سلامتي جي مسئلن تي گهڻ طرفي سفارتڪاري تي ڀاڙي ٿو.<ref>{{cite web |url=https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | title=Roundtable on 'Non Traditional Security Threats in the Indo-Pacific Region' – NTS-Asia | date=30 August 2022 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184723/https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | url-status=live }}</ref> بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] جي قيام ۾ اڳواڻي ڪئي، جيڪو [[هندستاني برصغير]] ۾ علائقائي سفارتڪاري جو اهم فورم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |last1=De |first1=Prabir |last2=Bhattacharyay |first2=Biswa N.|title=Prospects of India–Bangladesh Economic Cooperation: Implications for South Asian Regional Cooperation|publisher=[[Asian Development Bank]]|date=September 2007|access-date=27 September 2022}}</ref> اهو 1974ع ۾ [[اسلامي تعاون تنظيم]] ۾ شامل ٿيو،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177|title=Bangladesh an example of religious harmony: OIC|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=21 March 2021|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102404/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177 |url-status=live}}</ref> ۽ [[ڊي-8 اقتصادي تعاون تنظيم|ڊيولپنگ-8]] جو باني ميمبر آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=1 August 2022|access-date=27 September 2022|title=Bangladesh receives "International Peace Award" as D-8 founding member|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|url-status=live}}</ref> تازو بنگلاديش [[عالمي بئنڪ]] جي سهڪار سان علائقائي واپار ۽ ٽرانسپورٽ رابطن کي هٿي ڏيڻ تي ڌيان ڏنو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | title=Regional Trade and Connectivity in South Asia Gets More Than $1 Billion Boost from World Bank | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184718/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | url-status=live }}</ref> اهو پنهنجي اهم پرڏيهي پاليسي مقصدن مان هڪ طور [[آسيان ۾ بنگلاديش جي شموليت|آسيان ۾ شامل ٿيڻ جي ڪوشش]] پڻ ڪري رهيو آهي.<ref name=":5">{{Cite news |title=Ultimate goal is to join ASEAN as a full member |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/trade-market/ultimate-goal-is-to-join-asean-as-a-full-member-1743783067 |access-date=2025-07-12 |work=The Financial Express |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=2024-09-05 |title=Will Bangladesh join Asean? Maritime arbitration wins favour Dhaka |url=https://www.scmp.com/week-asia/politics/article/3277348/will-bangladesh-join-asean-maritime-arbitration-wins-and-cultural-links-favour-dhaka |access-date=2025-07-17 |website=South China Morning Post |language=en}}</ref><ref>{{cite web |last=Rahman |first=Mohammad Tariqur |date=8 February 2025 |title=Perhaps: Should Bangladesh be a member of ASEAN? |url=https://apakhabartv.com/2025/02/08/perhaps/ |access-date=17 July 2025 |website=ApakhabarTV}}</ref> ڍاڪا [[بمسٽيڪ]] جو صدر دفتر رکي ٿو، جيڪا [[بنگال جي نار تي ڀاڙيندڙ ملڪ|بنگال جي نار سان لاڳاپيل ملڪن]] کي گڏ ڪندڙ تنظيم آهي. پاڙيسري ميانمار سان [[بنگلاديش–ميانمار لاڳاپا|لاڳاپا]] 2016–2017ع کان سخت ڇڪتاڻ جو شڪار آهن، جڏهن 700,000 کان وڌيڪ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|روهنگيا پناهگير]] غيرقانوني طور بنگلاديش ۾ داخل ٿيا.<ref name="RohingyaHRW">{{cite web |url=https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|title=Bangladesh Is Not My Country|publisher=[[Human Rights Watch]]|date=5 August 2018|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جي پارليامينٽ، حڪومت ۽ سول سوسائٽي روهنگيا خلاف ميانمار جي فوجي ڪارروائين تي [[2016–17ع روهنگيا لڏپلاڻ تي بين الاقوامي ردعمل|بين الاقوامي تنقيد]] جي اڳواڻيءَ ۾ رهيون آهن، ۽ انهن جي [[واپسي جو حق|واپسيءَ جي حق]] جو مطالبو [[اراڪان]] ڏانهن ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | title=Bangladesh and Myanmar Resume Talks on Rohingya Repatriation | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184715/https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|title=Bangladesh tells UN that Rohingya refugees must return to Myanmar|date=17 August 2022|publisher=[[Al Jazeera Media Network|Al Jazeera]]|access-date=27 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926223428/https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|url-status=live}}</ref> بنگلاديش پنهنجي سڀ کان وڏي پاڙيسري ملڪ ڀارت سان اهم [[بنگلاديش–ڀارت لاڳاپا|ٻطرفا ۽ معاشي لاڳاپا]] رکي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=India-Bangladesh Bilateral Relations|date=March 2021|publisher=[[Ministry of External Affairs (India)]]|access-date=27 September 2022}}</ref> جيڪي اڪثر [[ڀارت ۾ پاڻيءَ جي سياست|پاڻيءَ جي سياست]]، [[گنگا پاڻي تڪرار|گنگا]] ۽ [[تيستا درياهه#پاڻي ورهائڻ جو چئلينج|تيستا]] جي مسئلن،<ref>{{cite web |url=https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | title=India and Bangladesh Conflict over the Ganges River &#124; Climate-Diplomacy | date=January 1957 | access-date=23 October 2022 | archive-date=23 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221023122123/https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | url-status=live }}</ref><ref>{{cite thesis |last=Karim |first=Sajid |date=November 2020 |title=Transboundary Water Cooperation between Bangladesh and India in the Ganges River Basin: Exploring a Benefit-sharing Approach |type=Master's |publisher=[[Uppsala University]] |url=http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|access-date=27 September 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|title=India Must Settle the Teesta River Dispute With Bangladesh for Lasting Gains|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=9 April 2021|access-date=27 September 2022 |last=Banerji |first=Anuttama|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|url-status=live}}</ref> ۽ [[بنگلاديش–ڀارت سرحد تي موت|بنگلاديشي شهرين جي سرحدي قتلن]] سبب ڇڪتاڻ جو شڪار ٿين ٿا.<ref>{{cite web |url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343 |title='Unlawful killings' along India border: Bangladeshi families seek justice|publisher=[[Anadolu Agency]]|date=11 February 2021|access-date=27 September 2022 |last=Kamruzzaman |first=Md.|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|title=Bangladesh sees highest border deaths in 10 years|date=22 December 2020 |last=Anik |first=Syed Samiul Basher|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جا پاڪستان سان لاڳاپا مسئلن جو شڪار آهن، خاص طور تي ان ڪري جو پاڪستان 1971ع واري [[بنگلاديش نسل ڪشي]] کان انڪار ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|title=Should Pakistan apologize to Bangladesh for the 1971 war?|work=[[DW News]]|publisher=[[Deutsche Welle]]|date=30 March 2021|access-date=27 September 2022 |last=Janjua |first=Haroon|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|url-status=live}}</ref> اهو چين سان [[بنگلاديش–چين لاڳاپا|گرم لاڳاپا]] برقرار رکي ٿو، جيڪو ان جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار ۽ سڀ کان وڏو هٿيار فراهم ڪندڙ ملڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|title=Decoding China-Bangladesh relationship |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta|date=27 June 2018|access-date=27 September 2022|publisher=[[Observer Research Foundation]]|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|url-status=live}}</ref> جاپان بنگلاديش کي سڀ کان وڌيڪ معاشي امداد ڏيندڙ ملڪ آهي، ۽ ٻنهي ملڪن وچ ۾ [[بنگلاديش–جاپان لاڳاپا|حڪمت عملي ۽ معاشي ڀائيواري]] آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|title=50 Years of Japan-Bangladesh Ties: From Economic to Strategic Partnership|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=10 February 2022 |last=Shazzad |first=Hussain|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153002/https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|url-status=live}}</ref> وچ اوڀر جي ملڪن سان سياسي لاڳاپا مضبوط آهن.<ref>{{cite web |url=https://saudigazette.com.sa/article/38010 | title=Bangladesh and Saudi Arabia have extremely cordial relations – Rizvi | date=27 March 2013 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184720/https://saudigazette.com.sa/article/38010 | url-status=live }}</ref> بنگلاديش کي پنهنجي ترسيل رقم جو 59 سيڪڙو وچ اوڀر مان ملي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | title=Middle East dual shock spillover on Bangladesh's remittance | date=19 July 2020 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184724/https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | url-status=live }}</ref> جيتوڻيڪ خراب ڪم ڪندڙ حالتون وچ اوڀر ۾ رهندڙ چئن ملين کان وڌيڪ [[وچ اوڀر ۾ بنگلاديشي|بنگلاديشي مزدورن]] کي متاثر ڪن ٿيون.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|title=Experts: Middle East remains key to Bangladesh's fortunes in a changing world|date=29 June 2022|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|url-status=live}}</ref> بنگلاديش [[موسمي تبديلي|عالمي موسمي]] سفارتڪاري ۾ [[ڪلايميٽ ولنرئبل فورم]] جي اڳواڻ طور اهم ڪردار ادا ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | title=COP26 and Bangladesh: Time to Consolidate Climate Diplomacy | work=SOAS Blog | date=11 October 2021 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184721/https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | url-status=live }}</ref> === فوج === {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladeshi soldiers on a BTR-80 APC.jpg | caption1 = [[بي ٽي آر-80]] تي بنگلاديش فوج جا اهلڪار | image2 = BNS Bongobondhu2.jpg | caption2 = بنگلاديش بحريه جو [[فريگيٽ]]، [[بي اين ايس خالد بن وليد]] | image3 = Mikoyan MiG-29-Chengdu F-7.jpg | caption3 = بنگلاديش هوائي فوج جا ويڙهاڪ جهاز، مگ-29 ۽ ايف-7 }} [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] [[برطانوي فوج]] ۽ [[برطانوي هندستاني فوج]] جو ادارياتي ڍانچو ورثي ۾ حاصل ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|title=The Military and Democracy in Bangladesh|website=press-files.anu.edu.au|access-date=19 September 2017|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010141253/http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|url-status=live}}</ref> 2024ع ۾ [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] جي سرگرم اهلڪارن جو انگ لڳ ڀڳ 230,000 هو،<ref name="IISS">*{{cite book| title=The Military Balance 2018 |author1=International Institute for Strategic Studies |author-link1=International Institute for Strategic Studies| date=14 February 2018| publisher=[[Routledge]]| isbn=978-1-85743-955-7| ref=IISS2018}}</ref> جنهن ۾ هوائي فوج جا 21,000 ۽ بحريه جا 27,000 اهلڪار شامل هئا.<ref>Including service and civilian personnel. See [https://web.archive.org/web/20120112044228/http://www.bangladeshnavy.org/glance.html Bangladesh Navy]. Retrieved 17 July 2007.</ref> روايتي دفاعي ڪردارن کان علاوه، فوج آفتن جي امدادي ڪارروائين ۾ شهري اختيارين جي مدد ڪئي آهي ۽ سياسي بيچيني جي دورن ۾ اندروني سلامتي پڻ فراهم ڪئي آهي. ڪيترن سالن کان، بنگلاديش [[گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ|گڏيل قومن جي امن فوجن]] ۾ دنيا جو سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ رهيو آهي.<ref>{{Cite web |date=4 April 2023 |title=Contribution of Uniformed Personnel to UN by Country and Personnel Type |url=https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |access-date=12 May 2023 |publisher=United Nations|archive-date=12 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230512143419/https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش جو فوجي بجيٽ]] جي ڊي پي جو 1.3 سيڪڙو آهي، جيڪو 2021ع ۾ 4.3 بلين آمريڪي ڊالرن جي برابر هو.<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |title=Military expenditure (% of GDP) – Bangladesh |publisher=World Bank |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207232946/https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |last=Alif |first=Abdullah |date=11 June 2020 |title=Budget FY21: Military spending increases by Tk2,327 crore |url=https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |work=Dhaka Trbiune |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231443/https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش بحريه]]، جيڪا بنگال جي نار جي وڏين بحرين مان هڪ آهي، فريگيٽن، آبدوزن، ڪورويٽن ۽ ٻين جهازن جي [[بنگلاديش بحريه جي سرگرم جهازن جي فهرست|بيڙي]] تي مشتمل آهي. [[بنگلاديش هوائي فوج]] وٽ گهڻ مقصدي جنگي جهازن جو هڪ [[بنگلاديش جي سرگرم فوجي جهازن جي فهرست|ننڍو بيڙو]] آهي. بنگلاديش جي فوجي سامان جو گهڻو حصو چين کان اچي ٿو.<ref>{{cite news |last=Balachandran |first=P.K. |date=12 April 2017 |title=Rivals India and China woo Bangladesh with aid totalling $46 b |url=http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |work=[[Daily FT]] |access-date=27 July 2017 |archive-date=28 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170728123712/http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |url-status=live }}</ref> تازن سالن ۾، بنگلاديش ۽ ڀارت گڏيل فوجي مشقون، فوجي اڳواڻن جا اعليٰ سطحي دورا، [[دهشتگردي جي روڪٿام]] ۾ سهڪار ۽ ڳجهي ڄاڻ جي مٽاسٽا وڌائي آهي. بنگلاديش [[اتر اوڀر ڀارت]] ۾ استحڪام ۽ سلامتي کي يقيني بڻائڻ لاءِ اهم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |title=Migration, river management, radicalisation: What does the future hold for India-Bangladesh relations? |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta |date=May 2020 |website=Observer Research Foundation |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231444/https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |title=Bangladesh and India's Northeast: A security perspective |work=The Daily Star |date=15 October 2011 |access-date=14 February 2022 |archive-date=8 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220208025833/https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |url-status=live }}</ref> اوڀر برصغير ۾ بنگلاديش جي حڪمت عملي واري اهميت چين جي ويجهڙائي، برما سان سرحد، مکيه ڀارت ۽ اتر اوڀر ڀارت جي جدا ٿيڻ، ۽ بنگال جي نار ۾ ان جي سامونڊي علائقي تي دارومدار رکي ٿي.<ref>{{cite web |author=Anu Anwar, Michael Kugelman |url=https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |title=The U.S. Should Deepen Ties With Bangladesh |work=Foreign Policy |date=1 December 2021 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |url-status=live }}</ref> 2002ع ۾ بنگلاديش ۽ چين دفاعي سهڪار جو معاهدو ڪيو.<ref>{{cite journal |last=Kinne |first=Brandon J. |date=15 August 2018 |title=Defense Cooperation Agreements and the Emergence of a Global Security Network |journal=International Organization |volume=72 |issue=4 |pages=799–837 |doi=10.1017/S0020818318000218 |doi-access=free }}</ref> آمريڪا بنگلاديش سان [[اسٽيٽس آف فورسز ايگريمينٽ]]، [[ايڪويزيشن اينڊ ڪراس-سروسنگ ايگريمينٽ]] ۽ جنرل سيڪيورٽي آف ملٽري انفارميشن ايگريمينٽ بابت ڳالهين جي ڪوشش ڪئي آهي.<ref>{{cite journal |last=Paul |first=Bimal Kanti |year=2005 |title=Bangladeshi American Response to the 1998 Status of Forces Agreement (SOFA): An Assessment |journal=The Professional Geographer |volume=57 |issue=4 |pages=495–505 |doi=10.1111/j.1467-9272.2005.00494.x |bibcode=2005ProfG..57..495P }}</ref><ref>{{cite web |last=Ashraf |first=Nazmul |url=https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |title=U.S. keen on military ties with Dhaka &#124; Uae |work=Gulf News |date=11 May 2002 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162344/https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=US wants 2 defence deals with Bangladesh |url=https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |work=The Daily Star |date=18 October 2019 |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |url-status=live }}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش گڏيل قومن جي [[ايٽمي هٿيارن جي پابندي بابت معاهدو]] جي توثيق ڪئي.<ref>{{cite news |title=Bangladesh ratifies nuclear weapons prohibition treaty |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |work=Dhaka Tribune |date=28 September 2020 |access-date=15 August 2020 |archive-date=20 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200920163951/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |url-status=live }}</ref> == آبادي == {{Main|بنگلاديش جي آبادي}} {{Further|بنگالي}} {{Historical populations |source = World Bank<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|publisher=[[World Bank]]|title=Population, total – Bangladesh|access-date=19 January 2025}}</ref> |title = آبادي (ملينن ۾) |percentages = pagr |1960 |51,828,660 |1971 |70,276,758 |1980 |88,016,432 |1990 |111,633,717 |2000 |134,544,304 |2010 |152,201,981 |2023 |171,466,990 }} بنگلاديش جي آبادي [[2022ع بنگلاديشي آدمشماري|2022ع جي آدمشماري]] ۾ 169.8&nbsp;ملين رڪارڊ ڪئي وئي،<ref name="populationcensus2022"/> جيڪا 2023ع ۾ وڌي 171.4&nbsp;ملين ٿي وئي.<ref name="unpop">{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|title=Population, total – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 April 2025}}</ref> اهو دنيا جو [[آبادي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ايشيا جو [[آبادي موجب ايشيائي ملڪن جي فهرست|پنجون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ۽ دنيا جو [[آبادي جي گهاٽائي موجب ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گهاٽي آبادي وارو وڏو ملڪ]] آهي، جتي 2020ع ۾ مکيه آبادي گهاٽائي 1,265 ماڻهو/km<sup>2</sup> هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/EN.POP.DNST?locations=BD|title=Population density (people per sq. km of land area) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR)، جيڪا ڪڏهن دنيا جي سڀ کان وڌيڪ شرحن مان هڪ هئي، نمايان گهٽتائي مان گذري آهي؛ اها 1985ع ۾ 5.5 کان 1995ع ۾ 3.7 ۽ پوءِ 2022ع ۾ 1.9 تائين گهٽجي وئي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.TFRT.IN?locations=BD|title=Fertility rate, total (births per woman) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> جيڪا 2.1 واري [[متبادل سطح کان هيٺ زرخيزي]] کان به گهٽ آهي.<ref>{{cite journal |last1=Bora |first1=Jayanta Kumar |last2=Saikia |first2=Nandita |last3=Kebede |first3=Endale Birhanu |last4=Lutz |first4=Wolfgang |title=Revisiting the causes of fertility decline in Bangladesh: The relative importance of female education and family planning programs |journal=Asian Population Studies |date=2023 |volume=19 |pages=81–104 |doi=10.1080/17441730.2022.2028253 |doi-access=free }}</ref> آبادي جو گهڻو حصو ڳوٺاڻن علائقن ۾ رهي ٿو، جڏهن ته 2023ع مطابق صرف 40٪ آبادي شهري علائقن ۾ رهي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.URB.TOTL.IN.ZS?locations=BD|title=Urban population (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[وچولي عمر]] لڳ ڀڳ 28 سال آهي؛ ڪل آبادي جو 26٪ حصو 14 سالن يا ان کان گهٽ عمر جو آهي،<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.0014.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 0–14 (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ۽ 2023ع صرف 6٪ ماڻهو 65 سالن يا ان کان وڌيڪ عمر جا آهن.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.65UP.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 65 and above (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش هڪ [[نسلي ۽ ثقافتي تنوع جي سطح موجب ملڪن جي فهرست|نسلي ۽ ثقافتي طور هم جنس سماج]] آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]] آبادي جو 99٪ آهن.<ref name="cia"/> [[آديواسي]] آبادي ۾ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما]]، [[مارما ماڻهو|مارما]]، [[سانٿال ماڻهو|سانٿال]]، [[مرو ماڻهو|مرو]]، [[تانچنگيا ماڻهو|تانچنگيا]]، [[باوم ماڻهو|باوم]]، [[تريپوري ماڻهو|تريپوري]]، [[خاصي ماڻهو|خاصي]]، [[خومي ماڻهو|خومي]]، [[ڪوڪي ماڻهو|ڪوڪي]]، [[گارو ماڻهو|گارو]] ۽ [[بشنوپريا منيپوري ماڻهو|بشنوپريا منيپوري]] شامل آهن. چٽاگانگ پهاڙي علائقن ۾ مقامي ماڻهن جي خودمختياري تحريڪ سبب 1975ع کان 1997ع تائين بدامني ۽ [[چٽاگانگ پهاڙي علائقن جو تڪرار|بغاوت]] رهي. جيتوڻيڪ 1997ع ۾ امن معاهدو ٿيو، پر علائقو [[آپريشن اتاران|اڃا به فوجي موجودگي هيٺ]] آهي.<ref name="rashiduzzaman">{{cite journal |last=Rashiduzzaman |first=M. |year=1998 |title=Bangladesh's Chittagong Hill Tracts Peace Accord: Institutional Features and Strategic Concerns |journal=Asian Survey |volume=38 |issue=7 |pages=653–70 |doi=10.2307/2645754 |jstor=2645754}}</ref> [[اردو]] ڳالهائيندڙ [[رهجي ويل پاڪستاني]]ن کي 2008ع ۾ سپريم ڪورٽ طرفان شهريت ڏني وئي.<ref>{{cite web|url=https://www.unhcr.org/news/stories/how-bangladesh-court-ruling-changed-lives-more-300000-stateless-people|title=How a Bangladesh court ruling changed the lives of more than 300,000 stateless people|last1=Shadman|first1=Onchita|last2=Schönbauer|first2=Roland|date=23 February 2015|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش 2017ع کان وٺي 700,000 کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن جي ميزباني پڻ ڪري ٿو، جنهن سبب اهو دنيا جي سڀ کان وڏين پناهگير آبادين وارن ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="RohingyaHRW"/> === شهري مرڪز === {{Further|بنگلاديش جي شهرن ۽ قصبن جي فهرست}} بنگلاديش جو گاديءَ وارو ۽ سڀ کان وڏو شهر [[ڍاڪا]] آهي، جنهن جي انتظام لاءِ ٻه شهري ڪارپوريشنون قائم آهن، جيڪي شهر جي اترين ۽ ڏاکڻي حصن جي نگراني ڪن ٿيون. بنگلاديش ۾ ڪُل 13 [[بنگلاديش جي شهري ڪارپوريشنن جي فهرست|شهري ڪارپوريشنون]] آهن، جتي ميئرن جون چونڊون ٿينديون آهن: ڍاڪا ڏکڻ، ڍاڪا اتر، [[چٽاگانگ]]، [[ڪوميلا]]، [[خولنا]]، [[ميمن سنگهه]]، [[سلهٽ]]، [[راجشاهي]]، [[باريسال]]، [[رنگپور]]، [[گازيپور]]، [[بوگرا]] ۽ [[نارائن گنج]]. ميئر پنجن سالن جي مدي لاءِ چونڊيا ويندا آهن. بنگلاديش ۾ مجموعي طور 506 شهري مرڪز آهن، جن مان 43 شهرن جي آبادي 100,000 کان وڌيڪ آهي. {{Largest cities | country = Bangladesh | stat_ref = [https://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-09-27-09-50-a3672cdf61961a45347ab8660a3109b6.pdf] | list_by_pop = | div_name = ملڪ | div_link = Bangladesh | city_1 = ڍاڪا | pop_1 = 10,278,882 | city_2 = چٽاگانگ | pop_2 = 3,227,246 | city_3 = گازيپور | pop_3 = 2,674,697 | city_4 = نارائن گنج | pop_4 = 967,724 | city_5 = خولنا | pop_5 = 718,735 | city_6 = Rangpur, Bangladesh{{!}}رنگپور | pop_6 = 708,384 | city_7 = ميمن سنگهه | pop_7 = 576,722 | city_8 = راجشاهي | pop_8 = 552,791 | city_9 = سلهٽ | pop_9 = 532,426 | city_10 = بوگرا | pop_10 = 542,420 | city_11 = ڪوميلا | pop_11 = 439,414 }} === ٻولي === {{Main|بنگلاديش جون ٻوليون}} [[File:Shaheed Minar, Dhaka, Bangladesh.jpg|thumb|[[ڍاڪا شهيد مينار|شهيد مينار]]، ڍاڪا ۾ واقع هڪ قومي يادگار آهي، جيڪو 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]] جي شهيدن جي ياد ۾ تعمير ڪيو ويو هو ۽ بنگالي قومپرستي جي علامت سمجهيو وڃي ٿو.]] بنگلاديش جي سرڪاري ۽ غالب ٻولي [[بنگالي ٻولي|بنگالي]] آهي، جيڪا آبادي جي 99 سيڪڙو کان وڌيڪ ماڻهن جي [[مادري ٻولي]] آهي.<ref>{{Cite book|title=Population and Housing Census 2022: Report on Socio-Economic and Demographic Survey 2023 |url=http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf|date=June 2024|publisher=Bangladesh Bureau of Statistics|page=xx|isbn=978-984-35-2977-0|access-date=9 June 2024|archive-date=9 June 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240609144133/http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf}}</ref><ref name="LOG">{{cite encyclopedia|last1=Rahim|first1=Enayetur|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert L.|title=Ethnicity and Linguistic Diversity|encyclopedia=Bangladesh: a country study|year=1989|access-date=24 September 2022|url=http://countrystudies.us/bangladesh/29.htm|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=59|oclc=49223313}}</ref> بنگالي کي هڪ [[لهجن جو تسلسل]] (Dialect Continuum) طور بيان ڪيو ويندو آهي، جنهن ۾ سڄي ملڪ ۾ مختلف [[بنگالي لهجا|لهجا]] ڳالهايا وڃن ٿا. ملڪ ۾ [[دولسانيت]] (Diglossia) پڻ موجود آهي، جنهن تحت گهڻا ماڻهو معياري ڳالهائجندڙ بنگالي سمجهي يا ڳالهائي سگهن ٿا، ساڳئي وقت پنهنجي علائقائي لهجي يا ٻوليءَ جي صورت پڻ استعمال ڪن ٿا.<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/supplements/amar-ekushey-2018/amago-bhasha-1537534|title=Amago Basha|last=Khan|first=Sameer Ud Dowla|date=21 February 2018|access-date=24 September 2022|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> انهن ۾ [[چٽاگانگي ٻولي|چٽاگانگي]] شامل آهي، جيڪا چٽاگانگ جي ڏکڻ اوڀر واري علائقي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref>{{Cite book |last=Masica |first=Colin |author-link=Colin Masica |year=1991 |title=The Indo-Aryan Languages |place= Cambridge |publisher=Cambridge University Press |page=16}}</ref> [[نواخالي ٻولي|نواخالي]]، جيڪا [[نواخالي ضلعو|نواخالي]] ضلعي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي،<ref>{{citation|author=Sarwar, Fatina|title=Noakhali Dialect: Its Prospect of Standardization}}</ref><ref>{{cite journal|last=Rashel|first=Md. Mostafa|title=Phonological Analysis of Chatkhil Dialect in Noakhali District, Bangladesh|journal=Theory and Practice in Language Studies|volume=1|issue=9|date=September 2011|pages=1051–1061|doi=10.4304/tpls.1.9.1051-1061|url=http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html/|archive-date=15 June 2022|access-date=6 January 2025|archive-url=https://web.archive.org/web/20220615203456/http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html}}</ref> ۽ [[سلهٽي ٻولي|سلهٽي]]، جيڪا اتر اوڀر واري [[سلهٽ ڊويزن]] ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref name="LOG"/> [[انگريزي ٻولي|انگريزي]] بنگلاديش جي عدالتي ۽ تعليمي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿي، ڇاڪاڻ⁠تہ ملڪ ماضي ۾ برطانوي سلطنت جو حصو رهيو آهي. اها وڏي پيماني تي ڳالهائي ۽ سمجهي وڃي ٿي، ۽ سڀني [[بنگلاديش جي اسڪولن جي فهرست|اسڪولن]]، [[بنگلاديش جي ڪاليجن جي فهرست|ڪاليجن]] ۽ [[بنگلاديش جي يونيورسٽين جي فهرست|يونيورسٽين]] ۾ لازمي مضمون طور پڙهائي وڃي ٿي، جڏهن ته انگريزي-ذريعو تعليمي نظام پڻ وڏي پيماني تي اختيار ڪيو وڃي ٿو.<ref>{{cite journal |last1=Rahman |first1=Mohammad Mosiur |last2=Islam |first2=Md Shaiful |last3=Karim |first3=Abdul |last4=Chowdhury |first4=Takad Ahmed |last5=Rahman |first5=Muhammad Mushfiqur |last6=Seraj |first6=Prodhan Mahbub Ibna |last7=Singh |first7=Manjet Kaur Mehar |title=English language teaching in Bangladesh today: Issues, outcomes and implications |journal=Language Testing in Asia |date=2019 |volume=9 |article-number=9 |doi=10.1186/s40468-019-0085-8 |doi-access=free }}</ref> قبائلي ٻوليون، جيتوڻيڪ آهستي آهستي خطري ۾ پئجي رهيون آهن، تڏهن به ملڪ جي لساني ورثي جو اهم حصو آهن. انهن ۾ [[چاڪما ٻولي]] شامل آهي، جيڪا هڪ اوڀر هند-آريائي ٻولي آهي ۽ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite thesis |last1=Chakma |first1=Sujana |title=Chakma language: survival from being extinct in Bangladesh |date=2014 |hdl=10361/3983 }}{{page needed|date=January 2026}}</ref> ٻين قبائلي ٻولين ۾ [[گارو ٻولي|گارو]]، [[ميتيئي ٻولي|ميتيئي]]، [[ڪوڪ بوروڪ]] ۽ [[راخين ٻولي|راخين]] شامل آهن. [[آسٽرو ايشيائي ٻوليون|آسٽرو ايشيائي ٻولين]] مان سڀ کان وڌيڪ ڳالهائي ويندڙ ٻولي [[سانتالي ٻولي]] آهي، جيڪا [[سانٿال ماڻهو|سانٿال ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite web|last1=Seung|first1=Kim|last2=Kim|first2=Amy|title=The Santali cluster in Bangladesh: a sociolinguistic survey|year=2010|url=https://www.sil.org/system/files/reapdata/85/39/32/85393268857150358467007206894440229270/silesr2010_006.pdf|issue=2010–006|publisher=[[SIL International]]|series=Survey Report|access-date=24 September 2022}}</ref> [[بنگلاديش ۾ رهجي ويل پاڪستاني|رهجي ويل پاڪستاني]] ۽ [[ڍاڪايا|پراڻي ڍاڪا]] جي ڪجهه آبادي اڄ به [[اردو]] کي پنهنجي مادري ٻولي طور استعمال ڪن ٿا. تنهن هوندي به، اردو جي استعمال بابت سماجي تنقيد ۽ ناپسنديدگي اڃا تائين وڏي حد تائين موجود آهي.<ref>{{cite web|last=Ashrafi|first=Shah Tazria |title=How the Urdu language and literature slipped into darkness in Bangladesh|url=https://www.trtworld.com/opinion/how-the-urdu-language-and-literature-slipped-into-darkness-in-bangladesh-43391|work=[[TRT World]]|date=19 January 2021|type=Opinion|access-date=24 September 2022}}</ref> === مذهب === {{Main|بنگلاديش ۾ مذهب}} {{bar box |title=بنگلاديش ۾ مذهب (2022ع جي آدمشماري)<ref name="census">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Preliminary Report |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |publisher=Bangladesh Bureau of Statistics |page=16 |date=August 2022 |access-date=25 September 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> |titlebar=#Fcd116 |left1=مذهب |right1=سيڪڙو |float=right |bars= {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ اسلام|مسلمان]]|green|91.04}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ هندومت|هندو]]|darkorange|7.94}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌ]]|yellow|0.60}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائي]]|darkblue|0.31}} {{bar percent|ٻيا|red|0.11}} }} [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] بنگلاديش جو [[سرڪاري مذهب]] آهي.<ref name="state religion">{{cite web |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part I) |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24549.html |access-date=12 January 2025 |website=Laws of Bangladesh}}</ref> بهرحال، [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] سيڪيولرزم (مذهبي غيرجانبداري) کي پڻ برقرار رکي ٿو ۽ سڀني مذهبن لاءِ برابر حقن جي ضمانت ڏئي ٿو.<ref name="secularism">{{cite web |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part II) |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24560.html |access-date=12 January 2025 |website=Laws of Bangladesh}}</ref><ref name="state religion"/> هر شهري کي پنهنجي پسند جو مذهب اختيار ڪرڻ ۽ ان تي عمل ڪرڻ جي آزادي حاصل آهي. [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ملڪ جو سڀ کان وڏو مذهب آهي، جنهن تي لڳ ڀڳ 91.1٪ آبادي عمل ڪري ٿي.<ref name="census"/> بنگلاديش جي مسلمانن جي وڏي اڪثريت [[بنگالي مسلمان]] آهي، جيڪي [[سني اسلام]] سان وابسته آهن.<ref name="state"/> بنگلاديش دنيا جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ مسلمان اڪثريت وارو ملڪ آهي ۽ مجموعي مسلمان آبادي جي لحاظ کان چوٿين نمبر تي اچي ٿو.<ref>{{cite web |url=http://features.pewforum.org/muslim-population/?sort=Pop2010 |title=Muslim Population by Country |publisher=Pew Research |date=27 January 2011 |access-date=23 October 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130726201620/http://features.pewforum.org/muslim-population/?sort=Pop2010 |archive-date=26 July 2013 |url-status=live}}</ref> [[بنگالي هندو]] ملڪ جي [[بنگلاديش ۾ هندومت|ٻي وڏي مذهبي اقليت]] آهن ۽ دنيا جي [[هندن جي آبادي]] جي لحاظ کان ٽئين وڏي هندو برادري ٺهن ٿا. [[2022ع جي بنگلاديشي آدمشماري]] موجب هندو آبادي جو 7.95٪ آهن.<ref name="state"/><ref name="census"/> جڏهن ته [[2011ع جي بنگلاديشي آدمشماري]] ۾ هندو آبادي جو 8.54٪ هئا. [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] ملڪ جو ٽيون سڀ کان وڏو مذهب آهي، جنهن تي صرف 0.6٪ آبادي عمل ڪري ٿي.<ref name="census"/> بنگلاديشي ٻڌ ڌرم جا پوئلڳ خاص طور تي [[چٽاگانگ ٽڪريون وارو علائقو|چٽاگانگ ٽڪريون واري علائقي]] جي قبائلي قومن ۽ سامونڊي چٽاگانگ ۾ رهندڙ [[بنگالي ٻڌ ڌرمي]] اقليت ۾ مرڪوز آهن، جيڪي گهڻو ڪري [[ٿيراوادا]] روايت جي پيروي ڪن ٿا.<ref name="state"/> [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]] چوٿون وڏو مذهب آهي، جنهن جا پيروڪار آبادي جو 0.3٪ آهن. انهن مان گهڻا هڪ ننڍڙي [[بنگالي عيسائي]] برادري سان تعلق رکن ٿا.<ref name="census"/> آبادي جو لڳ ڀڳ 0.1٪ حصو ٻين مذهبن تي عمل ڪري ٿو، جهڙوڪ [[روح پرستي]]، يا ڪنهن به مذهب سان وابسته نه آهي.<ref name="state">{{cite web|url=https://www.state.gov/reports/2022-report-on-international-religious-freedom/bangladesh/|title=2022 Report on International Religious Freedom: Bangladesh|work=[[United States Department of State]]|access-date=8 January 2025}}</ref> === تعليم === {{Main|بنگلاديش ۾ تعليم}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladesh Literacy Rate (2022, Total).svg | caption1 = بنگلاديش جي ضلعن ۾ [[خواندگي]] جي شرح | image2 = Curzon Hall - Northern Facade - University of Dhaka - Dhaka 2015-05-31 1992.JPG | caption2 = [[ڪرزن هال]]، [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جو هڪ حصو }} بنگلاديش جو آئين بيان ڪري ٿو ته سڀني ٻارن کي مفت ۽ لازمي تعليم فراهم ڪئي ويندي.<ref>{{cite web|title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh: Article 17 (Free and compulsory education)|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24565.html|website=Legislative and Parliamentary Affairs Division, Ministry of Law, Justice and Parliamentary Affairs|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش ۾ تعليم جي نگراني [[بنگلاديش جي تعليم واري وزارت]] ڪندي آهي. [[بنگلاديش جي پرائمري ۽ عوامي تعليم واري وزارت]] مقامي سطح تي ابتدائي تعليم ۽ سرڪاري مالي سهائتا حاصل ڪندڙ اسڪولن بابت پاليسين جي نفاذ جي ذميوار آهي. ابتدائي ۽ ثانوي تعليم [[لازمي تعليم]] آهي، جيڪا رياست جي خرچ تي هلائي ويندي آهي ۽ سرڪاري اسڪولن ۾ مفت فراهم ڪئي ويندي آهي. 2021ع تائين بنگلاديش جي [[خواندگي]] جي شرح 76٪ هئي؛ مردن ۾ 79٪ ۽ عورتن ۾ 71.9٪.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult total (% of people ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.MA.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult male (% of males ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.FE.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult female (% of females ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref> ملڪ جو تعليمي نظام ٽن وڏن درجن تي ٻڌل آهي ۽ ان کي وڏي پيماني تي سرڪاري مالي سهائتا حاصل آهي. حڪومت ابتدائي، ثانوي ۽ اعليٰ ثانوي سطحن تي ڪيترائي تعليمي ادارا هلائي ٿي ۽ ڪيترن نجي ادارن کي پڻ امداد فراهم ڪري ٿي. تنهن هوندي به تعليم تي سرڪاري خرچ دنيا ۾ سڀ کان گهٽ خرچن مان هڪ آهي، جيڪو مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جو صرف 1.8٪ آهي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.XPD.TOTL.GD.ZS?locations=BD|title=Government expenditure on education, total (% of GDP) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=12 January 2025}}</ref> تعليمي نظام پنجن مرحلن ۾ ورهايل آهي: * ابتدائي تعليم (پهرين کان پنجين جماعت) * جونيئر ثانوي تعليم (ڇهين کان اٺين جماعت) * ثانوي تعليم (نائين ۽ ڏهين جماعت) * اعليٰ ثانوي تعليم (يارهين ۽ ٻارهين جماعت) * اعليٰ تعليم (يونيورسٽي سطح) <ref name="CompEd2">{{cite book |author=T. Neville Postlethwaite |title=The Encyclopedia of Comparative Education and National Systems of Education |publisher=Pergamon Press |year=1988 |isbn=978-0-08-030853-1 |page=130}}</ref> ابتدائي سطح جا شاگرد جونيئر ثانوي سطح ۾ داخلا لاءِ [[پرائمري ايجوڪيشن ڪمپليشن]] (PEC) امتحان پاس ڪندا آهن. ان کان پوءِ جونيئر ثانوي شاگرد [[جونيئر اسڪول سرٽيفڪيٽ]] (JSC) امتحان ڏيندا آهن ته جيئن نائين جماعت ۾ داخلا وٺي سگهن. ڏهين جماعت جا شاگرد [[سيڪنڊري اسڪول سرٽيفڪيٽ (بنگلاديش)|سيڪنڊري اسڪول سرٽيفڪيٽ]] (SSC) امتحان پاس ڪري يارهين جماعت ۾ داخل ٿيندا آهن. آخرڪار ٻارهين جماعت ۾ شاگردن کي [[هائير سيڪنڊري سرٽيفڪيٽ]] (HSC) امتحان پاس ڪرڻو پوندو آهي ته جيئن اعليٰ تعليم يا يونيورسٽين ۾ داخلا لاءِ درخواست ڏئي سگهن.<ref>{{cite journal |last1=Mamun |first1=Mohammed A. |last2=Griffiths |first2=Mark D. |title=Young Teenage Suicides in Bangladesh—Are Mandatory Junior School Certificate Exams to Blame? |journal=International Journal of Mental Health and Addiction |date=2022 |volume=20 |issue=3 |pages=1627–1631 |doi=10.1007/s11469-020-00275-3 }}</ref> [[بنگلاديش جون يونيورسٽيون|يونيورسٽيون]] ٽن قسمن جون آهن: * سرڪاري يونيورسٽيون (حڪومت جي ملڪيت ۽ [[بنگلاديش يونيورسٽي گرانٽس ڪميشن]] جي مالي سهائتا سان) * نجي يونيورسٽيون * بين الاقوامي يونيورسٽيون (بين الاقوامي ادارن پاران هلندڙ) ملڪ ۾ 55 سرڪاري،<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/public-universities|title=List of Public Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> 115 نجي<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/private-universities|title=List of Private Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> ۽ 2 بين الاقوامي يونيورسٽيون آهن.<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/international-universities|title=List of International Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> [[نيشنل يونيورسٽي، بنگلاديش]] داخلا وٺندڙ شاگردن جي تعداد جي لحاظ کان دنيا جي ٻي وڏي يونيورسٽي آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/why-campus-programmes-matter-national-university-982726|title=Why on-campus programmes matter for National University|work=[[Business Standard]]|date=2 November 2024|last=Hossain|first=Shaikh Shohag}}</ref> [[ڍاڪا يونيورسٽي]]، جيڪا 1921ع ۾ قائم ٿي، ملڪ جي سڀ کان پراڻي سرڪاري يونيورسٽي آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/youth/education/campus/news/the-conception-and-birth-dhaka-university-2121841|title=The conception and birth of Dhaka University|date=2 July 2021|access-date=9 February 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|last=Mujib|first=Rasheek Tabassum}}</ref> [[بنگلاديش يونيورسٽي آف انجنيئرنگ اينڊ ٽيڪنالاجي|بي يو اي ٽي (BUET)]] انجنيئرنگ تعليم لاءِ ملڪ جي سڀ کان نمايان يونيورسٽي سمجهي وڃي ٿي. [[چٽاگانگ يونيورسٽي]]، جيڪا 1966ع ۾ قائم ٿي، ملڪ جو سڀ کان وڏو يونيورسٽي ڪيمپس رکي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/education/2017/10/19/chittagong-university-model-campus-tourism/|title=Chittagong University: A model of campus tourism|last=Mahmud|first=Tarek|date=19 October 2017|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007152843/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/education/2017/10/19/chittagong-university-model-campus-tourism|archive-date=7 October 2022}}</ref> [[بنگلاديش يونيورسٽي آف پروفيشنلز|بي يو پي (BUP)]] هٿياربند فوجن سان لاڳاپيل سڀ کان وڏي سرڪاري يونيورسٽي آهي.<ref>{{Cite web|date=8 April 2009|title=Bangladesh University of Professionals Act, 2009 (Act No. 30 of 2009)|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-1016.html?lang=en|access-date=5 September 2021|website=bdlaws.minlaw.gov.bd}}</ref> [[ڍاڪا ڪاليج]]، جيڪو 1841ع ۾ قائم ٿيو، برصغير جي قديم ترين تعليمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/weekend-read/news/dhakas-educational-heritage-3414361|title=Dhaka's educational heritage|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=9 September 2023|last1=Nand|first1=Dipan|last2=Rahaman|first2=Arafat|access-date=9 February 2025}}</ref> طبي تعليم 39 سرڪاري، 6 هٿياربند فوجن سان لاڳاپيل ۽ 68 نجي [[بنگلاديش جي طبي ڪاليجن جي فهرست|طبي ڪاليجن]] ذريعي فراهم ڪئي ويندي آهي. سڀئي طبي ڪاليج [[بنگلاديش جي صحت ۽ خانداني ڀلائي واري وزارت]] سان لاڳاپيل آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/365640/three-more-medical-colleges-renamed-by-health|title=Three more medical colleges renamed by Health Ministry|date=19 November 2024|access-date=9 February 2025|work=[[Dhaka Tribune]]}}</ref> [[نارٿ سائوٿ يونيورسٽي]] کي عام طور ملڪ جي اڳواڻ نجي يونيورسٽي طور ڏٺو ويندو آهي.<ref>{{cite web |title=Times Higher Education Rankings 2023: DU, NSU ranked top Bangladeshi universities |url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/education/times-higher-education-rankings-2023-du-nsu-ranked-top-bangladeshi-universities |website=The Business Standard |date=12 October 2022 |access-date=19 February 2026}}</ref> === صحت === {{Main|بنگلاديش ۾ صحت}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Life expectancy by WBG -Bangladesh.png | caption1 = بنگلاديش ۾ [[متوقع عمر]] جي تاريخي واڌ، جيڪا آزادي کان پوءِ نمايان بهتري ڏيکاري ٿي | image2 = Child mortality rate in Bangladesh.png | caption2 = 1990ع کان پوءِ بنگلاديش ۾ [[ٻارن جي شرحِ اموات]] جي تاريخي واڌ ويجھ، جيڪا نمايان گهٽتائي ظاهر ڪري ٿي | image3 = A community health worker conducting a survey in the Korail slum, Bangladesh (8630810827).jpg | caption3 = راڄڌاني ڍاڪا جي هڪ ڪچي آبادي ۾ سروي ڪندڙ هڪ برادري صحت ڪارڪن }} بنگلاديش جو آئين پنهنجي سڀني شهرين لاءِ صحت جون خدمتون بنيادي حق طور ضمانت ڏئي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://mof.portal.gov.bd/sites/default/files/files/mof.portal.gov.bd/budget_mof/b3342588_2e85_4fcb_95af_dddfdea4851b/G-1_04_127_Health%20Services_English.pdf|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mof.portal.gov.bd/sites/default/files/files/mof.portal.gov.bd/budget_mof/b3342588_2e85_4fcb_95af_dddfdea4851b/G-1_04_127_Health%20Services_English.pdf|archive-date=9 October 2022|url-status=live|title=Chapter-5 {{!}} Health Services Division|publisher=[[Ministry of Finance (Bangladesh)]]|access-date=1 October 2022}}</ref> [[بنگلاديش جي صحت ۽ خانداني ڀلائي واري وزارت]] ملڪ ۾ صحت جون خدمتون فراهم ڪندڙ سڀ کان وڏو ادارياتي ادارو آهي،<ref name="overview">{{cite journal |author1=World Health Organization Regional Office for the Western Pacific |title=Bangladesh health system review |journal=Health Systems in Transition |date=17 July 2015 |volume=5 |issue=3 |hdl=10665/208214 |hdl-access=free }}</ref> جنهن ۾ ٻه ڊويزنون شامل آهن: [[صحت خدمتون ڊويزن]] ۽ [[طبي تعليم ۽ خانداني ڀلائي ڊويزن]].<ref>{{cite web|url=https://www.newagebd.net/article/11610/onelink.to/articlelist/323/Cartoon|title=Health Ministry split into 2 divisions|work=[[New Age (Bangladesh)|New Age]]|date=20 March 2017|access-date=1 October 2022}}</ref> تنهن هوندي به بنگلاديش جون صحت جون سهولتون اڃا تائين مڪمل طور تي ڪافي نه سمجهيون وڃن ٿيون، جيتوڻيڪ معيشت جي واڌ ۽ غربت ۾ نمايان گهٽتائي سان انهن ۾ سڌارو آيو آهي.<ref name="overview"/> ملڪ کي صحت جي افرادي قوت جي شديد کوٽ کي منهن ڏيڻو پوي ٿو، ڇاڪاڻ ته باقاعده تربيت يافته صحت فراهم ڪندڙ مجموعي صحت عملي جو تمام ننڍو حصو آهن.<ref>{{cite journal|last1=Ahmed|first1=Syed Masud|last2=Hossain|first2=Md. Awlad|last3=Chowdhury|first3=Ahmed Mushtaque Raja|last4=Bhuiya|first4=Abbas Uddin|title=The health workforce crisis in Bangladesh: shortage, inappropriate skill-mix, and inequitable distribution|date=22 January 2011|journal=[[Human Resources for Health]]|publisher=[[BioMed Central]]|volume=9|number=3|page=3|pmid=21255446|doi=10.1186/1478-4491-9-3|pmc=3037300|doi-access=free}}</ref> ڳوٺاڻن ڊاڪٽرن جي علاج واري عمل ۾ اڃا به نمايان خاميون موجود آهن ۽ دوائن جي غير مناسب ۽ نقصانڪار تجويز عام آهي.<ref>{{cite journal |last1=Mahmood|first1=Shehrin S.|last2=Iqbal|first2=Mohammad|last3=Hanifi|first3=S. M. A.|last4=Wahed|first4=Tania|last5=Bhuiya|first5=Abbas|title=Are 'Village Doctors' in Bangladesh a curse or a blessing?|date=6 July 2010|doi=10.1186/1472-698X-10-18|volume=10|number=18|pmid=20602805|journal=BMC International Health and Human Rights|page=18|publisher=[[BioMed Central]]|pmc=2910021|doi-access=free}}</ref> بنگلاديش جو صحت جو نظام سرڪاري ناڪافي مالي مدد سبب متاثر آهي.<ref name="overview"/> 2021ع مطابق صحت تي خرچ مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جو صرف 2.36٪ هو،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.CHEX.GD.ZS?locations=BD|title=Current health expenditure (% of GDP) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> جڏهن ته صحت لاءِ گهريلو سرڪاري خرچ مجموعي صحت خرچن جو 16.88٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.GHED.CH.ZS?locations=BD|title=Domestic general government health expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ذاتي خرچن مان ادا ڪيل صحت خرچ مجموعي خرچن جو لڳ ڀڳ 73٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.OOPC.CH.ZS?locations=BD|title=Out-of-pocket expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> خانگي صحت خرچ مجموعي صحت خرچن جو تقريباً 75.48٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.PVTD.CH.ZS?locations=BD|title=Domestic private health expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ملڪ ۾ هر 10,000 ماڻهن لاءِ صرف 5.3 ڊاڪٽر موجود هئا،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.PHYS.ZS?locations=BD|title=Physicians (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> جڏهن ته هر 1,000 ماڻهن لاءِ لڳ ڀڳ 6 ڊاڪٽر ۽ 6 نرسون موجود هيون.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.NUMW.P3?locations=BD|title=Nurses and midwives (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> اسپتالن ۾ هر 1,000 ماڻهن لاءِ صرف 9 بسترا موجود هئا.<ref>{{cite journal|last1=Islam|first1=Md. Taimur|last2=Talukder|first2=Anup Kumar|last3=Siddiqui|first3=Md. Nurealam|last4=Islam|first4=Tofazzal|title=Tackling the COVID-19 pandemic: The Bangladesh perspective|journal=Journal of Public Health Research|doi=10.4081/jphr.2020.1794|date=14 October 2020|volume=9|number=4|article-number=jphr.2020.1794|pmid=33117758|pmc=7582102}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.BEDS.ZS?locations=BD|title=Hospital beds (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ماهر جراحي عملي جو انگ هر 100,000 ماڻهن لاءِ صرف 3 هو،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.SAOP.P5?locations=BD|title=Specialist surgical workforce (per 100,000 population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> جڏهن ته هر 1,000 ماڻهن لاءِ لڳ ڀڳ 5 برادري صحت ڪارڪن موجود هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.CMHW.P3?locations=BD|title=Community health workers (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> 2022ع ۾ تقريباً 60٪ آبادي کي محفوظ [[پيئڻ جي پاڻي]] تائين رسائي حاصل هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.H2O.SMDW.ZS?locations=BD|title=People using safely managed drinking water services (% of population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> 2002ع ۾ اندازو لڳايو ويو ته پيئڻ جي پاڻي جو اڌ حصو [[آرسينڪ]] سان آلوده هو، جنهن ۾ في ليٽر 10 مائڪروگرام کان وڌيڪ مقدار موجود هئي.<ref>{{cite web|url=https://www.euronews.com/green/2024/01/18/half-of-bangladeshi-drinking-water-is-polluted-with-arsenic-and-climate-change-is-making-i|title=Half of Bangladeshi drinking water is polluted with arsenic – and climate change is making it worse|work=[[Euronews]]|date=18 January 2024|access-date=7 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جي بدترين هوا جي معيار وارن ملڪن مان هڪ آهي، خاص طور تي گهڻي آبادي وارن شهري علائقن، جهڙوڪ [[ڍاڪا]] ۽ ان جي ميٽروپوليٽن علائقي ۾.<ref>{{cite web|url=https://www.atlanticcouncil.org/blogs/energysource/bangladeshs-air-quality-is-among-the-worlds-worst-what-can-be-done/|title=Bangladesh's air quality is among the world's worst. What can be done?|date=25 June 2024|access-date=7 January 2025|work=[[Atlantic Council]]|last1=Webster|first1=Joseph|last2=Sinha|first2=Natalie|last3=Meadows|first3=Sarah}}</ref> عالمي بينڪ جي اندازي موجب 2019ع ۾ فضائي آلودگي سبب بنگلاديش ۾ 80,000 کان 90,000 موت ٿيا. اها ملڪ ۾ موت ۽ معذوري جو ٻيو وڏو سبب هئي ۽ ان سبب ملڪ کي پنهنجي GDP جو لڳ ڀڳ 4–4.4٪ معاشي نقصان برداشت ڪرڻو پيو.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/12/03/high-air-pollution-level-is-creating-physical-and-mental-health-hazards-in-bangladesh-world-bank|title=High Air Pollution Level is Creating Physical and Mental Health Hazards in Bangladesh: World Bank|publisher=[[World Bank]]|date=4 December 2022|access-date=7 January 2025}}</ref> 2022ع مطابق پيدائش وقت مجموعي [[متوقع عمر]] 74 سال هئي، جنهن ۾ مردن جي متوقع عمر 72 سال ۽ عورتن جي 76 سال هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.LE00.IN?locations=BD|title=Life expectancy at birth, total (years) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻارن جي شرحِ اموات]] نسبتاً بلند آهي. هر 1,000 جيئري ڄمڻن تي شيرخوار ٻارن جي اموات جي شرح 24 ۽ پنجن سالن کان گهٽ عمر وارن ٻارن جي اموات جي شرح 29 هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.IMRT.IN?locations=BD|title=Mortality rate, infant (per 1,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.DYN.MORT?locations=BD|title=Mortality rate, under-5 (per 1,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> 2020ع مطابق [[مائرن جي اموات جي شرح]] هر 100,000 جيئري ڄمڻن تي 123 هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.STA.MMRT?locations=BD|title=Maternal mortality ratio (modeled estimate, per 100,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> بنگلاديش ڪيترن ئي ملڪن، خاص طور تي [[ڀارت ۾ طبي سياحت|ڀارت]]، لاءِ [[طبي سياحت]] جو هڪ اهم ذريعو آهي،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/business/tourism/bangladesh-key-source-market-medical-tourism-1571314|title=Bangladesh a key source market for medical tourism|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2018|access-date=4 October 2022}}</ref> ڇاڪاڻ ته ڪيترائي شهري پنهنجي ملڪ جي صحت واري نظام تي اطمينان ۽ اعتماد نٿا رکن.<ref>{{cite journal|last1=Andaleeb|first1=Syed Saad|last2=Siddiqui|first2=Nazlee |first3=Shahjahan |last3=Khandakar|title=Patient satisfaction with health services in Bangladesh|volume=22|number=4|date=July 2007 |pages=263–273|doi=10.1093/heapol/czm017 |journal=[[Health Policy and Planning]]|publisher=[[Oxford University Press]]|pmid=17545252|doi-access=free}}</ref> موت جا مکيه سبب [[ڪورونري شريانن جي بيماري]]، فالج ۽ دائمي [[ساھ جون بيماريون]] آهن، جيڪي بالغ مردن ۽ عورتن جي مجموعي موتن جو ترتيبوار 62٪ ۽ 60٪ حصو بڻجن ٿيون.<ref>{{cite journal|last1=Shawon|first1=Md. Toufiq Hassan|last2=Ashrafi|first2=Shah Ali Akbar|last3=Azad|first3=Abul Kalam|last4=Firth|first4=Sonja M.|last5=Chowdhury|first5=Hafizur|last6=Mswia|first6=Robert G.|last7=Adair|first7=Tim|last8=Riley|first8=Ian|last9=Abouzahr|first9=Carla|last10=Lopez|first10=Alan D.|title=Routine mortality surveillance to identify the cause of death pattern for out-of-hospital adult (aged 12+ years) deaths in Bangladesh: introduction of automated verbal autopsy|date=12 March 2021|journal=BMC Public Health|publisher=[[BioMed Central]]|volume=21|number=491|page=491|doi=10.1186/s12889-021-10468-7|pmid=33706739|pmc=7952220|doi-access=free}}</ref> [[غذائي کوٽ]] بنگلاديش ۾ هڪ وڏو ۽ مستقل مسئلو آهي، جيڪو خاص طور تي ڳوٺاڻن علائقن کي متاثر ڪري ٿو. آبادي جي اڌ کان وڌيڪ حصي کي غذائي کوٽ جو شڪار سمجهيو وڃي ٿو. شديد غذائي کوٽ 450,000 ٻارن کي متاثر ڪري ٿي، جڏهن ته لڳ ڀڳ 20 لک ٻار وچولي درجي جي شديد غذائي کوٽ جو شڪار آهن. پنجن سالن کان گهٽ عمر وارن ٻارن مان 52٪ [[رت جي گهٽتائي]]، 41٪ واڌ ويجھ ۾ رڪاوٽ، 16٪ شديد ڪمزوري ۽ 36٪ گهٽ وزن جو شڪار آهن. عورتن مان چوٿون حصو گهٽ وزن وارو آهي ۽ تقريباً 15٪ جو قد معمول کان گهٽ آهي، جڏهن ته اڌ کان وڌيڪ عورتون پڻ رت جي گهٽتائي جو شڪار آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.icddrb.org/news-and-events/press-corner/media-resources/malnutrition|title=Malnutrition|publisher=[[International Centre for Diarrhoeal Disease Research, Bangladesh]] (ICDDR,B)|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001130754/https://www.icddrb.org/news-and-events/press-corner/media-resources/malnutrition}}</ref> 2024ع جي [[عالمي بک اشاري]] ۾ بنگلاديش 127 ملڪن مان 84هين نمبر تي رهيو.<ref>{{Cite web|title=Global Hunger Index Scores by 2024 GHI Rank|url=https://www.globalhungerindex.org/ranking.html|access-date=2024-12-11|website=Global Hunger Index (GHI)}}</ref> == معيشت == {{Main|بنگلاديش جي معيشت}} {{Further|بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Dhaka April (33244268934).jpg | caption1 = [[موتي جهيل ٿاڻو|موتي جهيل]]، قومي گاديءَ واري شهر [[ڍاڪا]] جو سڀ کان وڏو [[مرڪزي واپاري ضلعو|واپاري ضلعو]] آهي۔ | image2 = The padma bridge 04.jpg | caption2 = [[پدما پل]]، جيڪا 2022ع ۾ کولِي وئي، هڪ [[سڙڪ ۽ ريلوي پلن جي فهرست|سڙڪ-ريل پل]] آهي جيڪا [[پدما ندي]] تي تعمير ٿيل آهي۔ }} بنگلاديش هڪ [[في فرد مجموعي قومي آمدني موجب ملڪن جي فهرست#هيٺين وچولي آمدني وارو گروهه|هيٺين وچولي آمدني]] واري [[مخلوط معيشت|مخلوط منڊي معيشت]] رکندڙ ملڪ آهي۔<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Zobaer|url=https://www.dw.com/en/bangladesh-economy-50-years-on/a-57015896|title=Bangladesh at 50: From 'basket case' to rising economic star|access-date=30 September 2022|work=[[ڊي ڊبليو نيوز]]|publisher=[[ڊيوچي ويلي]]|date=16 December 2021}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/feature/2023/01/22/a-journey-together-bangladesh-and-world-bank-celebrate-historic-partnership|title=A Journey Together: Bangladesh and World Bank Celebrate Historic Partnership|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|date=22 January 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> نالي ماتر جي ڊي پي موجب بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن جي جي ڊي پي (نالي ماتر) موجب فهرست|36هين وڏي معيشت]] ۽ [[خريداري قوت برابري]] (PPP) موجب [[ملڪن جي جي ڊي پي (PPP) موجب فهرست|24هين وڏي معيشت]] رکي ٿو۔ بنگلاديش جي [[مزدور قوت]] 71.4 ملين ماڻهن تي مشتمل آهي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.TLF.TOTL.IN?locations=BD|title=Labor force, total – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> جيڪا دنيا ۾ [[مزدور قوت موجب ملڪن جي فهرست|ستين وڏي مزدور قوت]] آهي؛ جڏهن ته 2024 مطابق بيروزگاري جي شرح 3.6٪ هئي۔<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.ZS?locations=BD|title=Unemployment, total (% of total labor force) (modeled ILO estimate) – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ جا [[زرِ مبادلا جا ذخيرا]] گهٽجڻ باوجود،<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/business/local/s3knbstt64|title=Respite from fall in forex reserves, dollar market stable|work=[[پروٿوم آلو]]|date=19 October 2024|last=Sakib|first=Shanaullah|access-date=9 January 2025}}</ref> ڏکڻ ايشيا ۾ هندستان کان پوءِ ٻئي نمبر تي آهن۔ بنگلاديش جي [[بنگلاديشي جلاوطن برادري|جلاوطن برادري]] 2024ع دوران تقريباً 27 ارب آمريڪي ڊالر [[بنگلاديش ڏانهن ترسيل رقم]] جي صورت ۾ موڪليا۔<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/remittance-hit-all-time-high-2024-3789871|title=Remittance hit all-time high in 2024|last=Hasan|first=Md. Mehedi|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 January 2025|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديشي ٽڪا]] ملڪ جي قومي ڪرنسي آهي۔ 2023 مطابق، خدمتن وارو وڏو شعبو ڪل جي ڊي پي جو لڳ ڀڳ 51.5٪ حصو ڏئي ٿو، ان کان پوءِ صنعتي شعبو 34.6٪ سان ٻئي نمبر تي آهي، جڏهن ته [[بنگلاديش ۾ زراعت|زرعي شعبو]] صرف 11٪ جي ڊي پي پيدا ڪري ٿو۔<ref name="cia"/> تنهن هوندي به روزگار جي لحاظ کان اهو سڀ کان وڏو شعبو آهي ۽ ملڪ جي لڳ ڀڳ اڌ مزدور قوت کي روزگار فراهم ڪري ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/labour-force-survey-2022-agriculture-still-main-job-generator-3283936|title=Labour Force Survey 2022: Agriculture still main job generator|last=Byron|first=Rejaul Karim|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=30 March 2023|access-date=11 January 2025}}</ref> ملڪ جي برآمداتي آمدني جو 84٪ کان وڌيڪ حصو [[بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت]] مان حاصل ٿئي ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.weforum.org/stories/2024/02/how-bangladesh-offers-lessons-for-sustainable-industrialization-in-africa/|last=Akinrebiyo|first=Femi|title=Bangladesh's leap from poverty to textile powerhouse offers lessons for countries in Africa|date=16 February 2024|work=[[ورلڊ اڪنامڪ فورم]]|access-date=11 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جو ٻيون نمبر وڏو تيار پوشاڪ برآمد ڪندڙ ملڪ آهي ۽ عالمي [[تيز فيشن]] صنعت ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو، جتي اها مختلف مغربي فيشن برانڊن کي شيون برآمد ڪري ٿي۔<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/cd6ye3e8x9po|title=Fast fashion drove Bangladesh – now its troubled economy needs more|work=[[بي بي سي نيوز]]|date=7 September 2024|access-date=16 January 2025|last=Imandar|first=Nikhil|publisher=[[بي بي سي]]}}</ref> بنگلاديش [[بنگلاديش جي جوٽ صنعت|جوٽ]]،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/symbol-our-degradation-3624216|title=A symbol of our degradation|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 June 2024|last=Choudhury|first=Serajul Islam|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانورن جي پيداوار|چانور]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/bw4ldbvrb4|title=Rice production rising high in Bangladesh|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[پروٿوم آلو]]|date=17 June 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جي مڇين جي فهرست|مڇي]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/good-day-bangladesh/sk7ow1u6en|title=Bangladesh globally second in freshwater fish production|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=10 June 2024|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانهه جي پيداوار|چانهه]]<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/long-term-plan-behind-high-tea-production-3399926|title=Long-term plan behind high tea production|last1=Chowdhury|first1=Dwoha|last2=Halder|first2=Sukanta|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=22 August 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> ۽ گلن جو اهم پيدا ڪندڙ ملڪ پڻ آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/floriculture-lucrative-sector-bangladesh-131728|title=Floriculture: A lucrative sector in Bangladesh|date=12 September 2020|website=Business Standard}}</ref> ٻين وڏين صنعتن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهاز سازي|جهاز سازي]]، [[بنگلاديش ۾ دواسازي صنعت|دواسازي]]، [[بنگلاديش ۾ فولاد صنعت|فولاد]]، [[بنگلاديش ۾ برقيات صنعت|برقيات]] ۽ [[بنگلاديش ۾ چمڙي جي صنعت|چمڙي جون شيون]] شامل آهن۔<ref>{{cite journal|last1=Ahaduzzaman|last2=Sarkar|first2=Prottasha|last3=Anjum|first3=Aniqa|last4=Khan|first4=Easir A.|title=Overview of Major Industries in Bangladesh|date=7 December 2017|journal=Journal of Chemical Engineering|volume=30|number=1|doi=10.3329/jce.v30i1.34798|pages=51–58|doi-access=free}}</ref> چين بنگلاديش جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار آهي، جيڪو ڪل واپار جو 15٪ حصو رکي ٿو، جڏهن ته هندستان 8٪ سان ٻئي نمبر تي آهي۔<ref>{{cite web|last=Haroon|first=Jasim Uddin|date=11 December 2024|work=[[فنانشل ايڪسپريس]]|url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/last-page/china-bangladeshs-top-trading-partner-in-fy24-1733855492|title=China Bangladesh's top trading partner in FY24|access-date=11 January 2025}}</ref> خانگي شعبو ملڪ جي جي ڊي پي جو 80٪ حصو پيدا ڪري ٿو، جڏهن ته سرڪاري ملڪيت وارين ڪمپنين جو ڪردار مسلسل گهٽجي رهيو آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/public-sector-needs-keep-pace-private-sector-359749|title=Public sector needs to keep pace with private sector|date=20 January 2022|website=Business Standard}}</ref> بنگلاديش جي معيشت گهڻو ڪري خانداني ملڪيت واريون [[بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست|واپاري جماعتون]] ۽ ننڍن ۽ وچولي درجي جي ڪاروبارن تي ٻڌل آهي۔ بنگلاديش جون ڪجهه وڏيون عوامي شيئر مارڪيٽ ۾ درج ڪمپنيون [[بيڪسيمڪو]]، [[بي آر اي سي بينڪ]]، [[بي ايس آر ايم]]، [[جي پي ايڇ اسپات]]، [[گرامينفون]]، [[سمٽ گروپ]] ۽ [[اسڪوائر فارماسيوٽيڪل]] آهن۔<ref>{{Cite web |url=https://www.dse.com.bd/dse30_share.php|title=DS30 Index &#124; Dhaka Stock Exchange|website=dse.com.bd}}</ref> [[ڍاڪا اسٽاڪ ايڪسچينج]] ۽ [[چٽگانگ اسٽاڪ ايڪسچينج]] ملڪ جون ٻه اهم [[سرمائي مارڪيٽ]]ون آهن۔<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/tale-two-capital-markets-883756|title=A tale of two capital markets|work=[[Business Standard]]|date=25 June 2024|last=Islam|first=Shadique Mahbub|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ مواصلات]] جي صنعت دنيا جي تيزي سان وڌندڙ صنعتن مان هڪ آهي، جتي نومبر 2024ع جي آخر تائين موبائيل فون استعمال ڪندڙن جو انگ 188.78 ملين تائين پهچي ويو۔<ref>{{cite web|title=Mobile Phone Subscribers in Bangladesh|url=https://www.amtob.org.bd/home/industrystatics|access-date=9 January 2025|work=[[بنگلاديش موبائيل ٽيليڪام آپريٽرز ايسوسيئيشن|AMTOB]]}}</ref> سياسي عدم استحڪام،<ref>{{cite web|url=https://www.eiu.com/n/infrastructure-enhancements-will-underpin-growth-in-dhaka/|title=Infrastructure enhancements will underpin growth in Dhaka|date=30 September 2020|access-date=12 January 2025|work=[[ايڪانامسٽ انٽيليجنس يونٽ]]}}</ref> وڌندڙ مهانگائي،<ref name="sadiq"/> [[بنگلاديش ۾ بدعنواني|گھڻي بدعنواني]]،<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Sadiq|date=22 May 2024|title=Why is it taking so long to stabilise the economy?|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/why-it-taking-so-long-stabilise-the-economy-3615381}}</ref> بجلي جي اڻپوري فراهمي،<ref>{{cite web|last1=Rahman|first1=Asifur|last2=Karmaker|first2=Konkon|date=11 September 2024|title=Power supply may not improve anytime soon|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/how-do-we-overcome-our-corruption-crisis-3731226}}</ref> ۽ سڌارن جي سست رفتار سان عملداري معاشي واڌ ويجهه لاءِ اهم چئلينج آهن۔<ref name="sadiq"/> بنگلاديش کي [[گلوبل انوويشن انڊيڪس]] ۾ 2024ع ۽ 2025ع دوران 106هين درجو حاصل ٿيو۔<ref>{{Cite web |title=Bangladesh ranking in the Global Innovation Index 2025|url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/bangladesh|access-date=2025-10-21 |website=www.wipo.int|language=en}}</ref> === توانائي === {{Main|بنگلاديش ۾ بجلي وارو شعبو}} {{Further|بنگلاديش جي توانائي پاليسي|بنگلاديش پاور ڊولپمينٽ بورڊ|بنگلاديش ۾ قدرتي گئس ۽ پيٽروليم|پيٽرو بنگلا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Ruppur Nuclear Power Plant , Ruppur, Pabna.jpg | caption1 = رات جو تعمير هيٺ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] | image2 = Moving Turbines!!.jpg | caption2 = [[ڪتوبديا ٻيٽ]] تي هوا واريون ٽربائينون }} بنگلاديش، جتي 2009ع ۾ روزانو ڪيترائي ڀيرا بجلي بند ٿيڻ جا واقعا ٿيندا هئا، 2022ع تائين 100٪ بجلي پهچ حاصل ڪري چڪو هو.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|title=How 100% electrification changed the rural game|date=14 March 2022|website=Business Standard|access-date=1 October 2022|archive-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221004183507/https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |title=Electricity now in every house |work=The Daily Star |date=22 March 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=30 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221130005200/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |url-status=live }}</ref> اهو آهستي آهستي [[سبز معيشت]] ڏانهن منتقل ٿي رهيو آهي ۽ دنيا جو سڀ کان وڏو آف-گرڊ شمسي بجلي پروگرام رکي ٿو، جنهن مان 20 ملين ماڻهو فائدو وٺن ٿا.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|title=Bangladesh Solar Home Systems Provide Clean Energy for 20 million People|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001203911/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|url-status=live}}</ref> ملڪ ۾ پيداوار لاءِ ''پالڪي'' نالي هڪ [[برقي ڪار]] تيار ڪئي پئي وڃي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |title=Palki: An affordable locally assembled Electric Vehicle on its way |work=The Daily Star |date=26 August 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=2 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240902065543/https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |url-status=live }}</ref> [[بايو گئس]] کي نامياتي ڀاڻ ٺاهڻ لاءِ استعمال ڪيو پيو وڃي.<ref>{{cite web |last=Mang |first=Heinz-Peter |title=Situation Analysis of Agro-Industrial Biogas Plants in Bangladesh |url=https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20220618191038/https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-date=18 June 2022 |url-status=live |access-date=12 October 2022 |website=sreeda.gov.bd}}</ref> روسي ڪمپني [[روس ائٽم]] جي مدد سان تعمير ٿيندڙ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] ملڪ جو پهريون فعال [[ائٽمي بجلي گهر]] هوندو. ان جي ٻن ڪل يونٽن مان پهريون يونٽ 2025ع ۾ ڪم شروع ڪرڻ جي اميد رکي ٿو.<ref>{{Cite web|author=Mohiuddin|title=Rooppur nuclear power plant: Power generation deferred|work=[[Prothom Alo]]|date=19 May 2024|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/mens8s0lt0 |access-date=8 January 2025}}</ref> بنگلاديش وٽ اڃا به قدرتي گئس جا وڏا اڻ استعمال ٿيل ذخيرا موجود آهن، خاص طور تي پنهنجي سامونڊي علائقي ۾.<ref>{{cite web |url=http://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh|title=Natural Gas – Underexplored in Bangladesh?|date=15 December 2021|website=GEO ExPro|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114124/https://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |title=Bangladesh: Asia's New Energy Superpower? |access-date=3 October 2022 |archive-date=29 December 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20161229123448/https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |url-status=live }}</ref> ڳولا جي کوٽ ۽ ثابت ٿيل ذخيرن ۾ گهٽتائي سبب بنگلاديش کي ٻاهرين ملڪن مان [[ايل اين جي]] درآمد ڪرڻي پئي آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|title=Imported LNG to be 24 times more expensive than local gas: CPD|date=13 February 2022|website=Business Standard|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114118/https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite news |url=https://www.reuters.com/article/bangladesh-lng-power-idINL1N2Z10R7|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=Reuters|date=20 July 2022}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|title=Let us not become dependent on LNG import|first=Badrul|last=Imam|date=26 December 2021|work=The Daily Star|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114121/https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|url-status=live}}</ref> گئس جي کوٽ [[روسي-يوڪريني جنگ (2022ع–هاڻوڪي)|روسي-يوڪريني جنگ]] سبب وڌيڪ وڌي وئي.<ref>{{Cite news|url=https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|title=Bangladesh is being 'killed by economic conditions elsewhere in the world'|newspaper=Financial Times|location=London|date=24 August 2022|access-date=1 October 2022|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126085309/https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|url-status=live}}</ref> عالمي مارڪيٽ ۾ قيمتن جي تيز واڌ سبب، مسلسل لوڊشيڊنگ جي باوجود، بنگلاديش جولاءِ 2022ع ۾ عارضي طور [[اسپاٽ قيمت]] تي ايل اين جي خريد ڪرڻ بند ڪري ڇڏي.<ref>{{cite web|url=https://www.reuters.com/article/markets/commodities/bangladesh-halts-expensive-spot-lng-imports-despite-load-shedding-idUSL1N2Z10R7/|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=[[Reuters]]|date=20 July 2022|access-date=8 January 2025}}</ref> قيمتون گهٽجڻ کان پوءِ فيبروري 2023ع ۾ هن وري اسپاٽ قيمت تي ايل اين جي خريد ڪرڻ شروع ڪئي.<ref>{{cite web|last1=Paul|first1=Ruma|last2=Chow|first2=Emily|url=https://www.reuters.com/business/energy/bangladesh-restart-spot-lng-buying-prices-ease-sources-2023-02-01/|title=Bangladesh to restart spot LNG buying as prices ease – sources|work=[[Reuters]]|date=1 February 2023|access-date=8 January 2025}}</ref> جڏهن ته [[بنگلاديش جون سرڪاري ملڪيت واريون ڪمپنيون]] بنگلاديش جي لڳ ڀڳ اڌ بجلي پيدا ڪن ٿيون، خانگي ملڪيت واريون ڪمپنيون، جهڙوڪ سمٽ گروپ ۽ [[اورين گروپ (بنگلاديش)|اورين گروپ]]، بجلي پيدا ڪرڻ سان گڏ مشينري، ريئڪٽر ۽ سامان فراهم ڪرڻ ۾ وڌندڙ اهم ڪردار ادا ڪري رهيون آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|title=Summit signs 22-year PPA for upcoming 583 MW gas power plant; GE to co-develop plant in Bangladesh|website=GE News|access-date=23 October 2022|archive-date=23 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221023153618/https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|url-status=live}}</ref> بنگلاديش بجلي پيدا ڪرڻ جي صلاحيت 2009ع ۾ 5 گيگاواٽ کان وڌائي 2022ع ۾ 25.5 گيگاواٽ ڪئي. ملڪ ان کي 2041ع تائين وڌيڪ وڌائي 50 [[گيگاواٽ]] ڪرڻ جو ارادو رکي ٿو. آمريڪي ڪمپنيون جهڙوڪ [[شيوران ڪارپوريشن|شيوران]] ۽ [[جنرل اليڪٽرڪ]] بنگلاديش جي ملڪي قدرتي گئس پيداوار جو لڳ ڀڳ 55٪ فراهم ڪن ٿيون ۽ بجلي منصوبن ۾ سڀ کان وڏن سيڙپڪارن مان آهن. بنگلاديش جي لڳل گئس سان هلندڙ بجلي پيداوار جي صلاحيت جو 80٪ آمريڪا ۾ تيار ٿيل ٽربائينن مان اچي ٿو.<ref>{{cite web | url=https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | title=Bangladesh – Power and Energy | date=20 July 2022 | access-date=5 October 2022 | archive-date=5 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221005062425/https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | url-status=live }}</ref> === سياحت === {{Main|بنگلاديش ۾ سياحت}} [[File:Save the sundarbans 20.jpg|thumb|[[سندر بن]] دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي.]] [[بنگلاديش ۾ سياحت|سياحت جي صنعت]] تيزيءَ سان وڌي رهي آهي ۽ مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) ۾ لڳ ڀڳ 3.02٪ حصو ڏئي ٿي.<ref>{{cite web|last1=Byron|first1=Rejaul Karim|first2=Mahmudul|last2=Hasan|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/industries/tourism/news/tourisms-share-302pc-gdp-2904556|title=Tourism's share 3.02% in GDP|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 November 2021|access-date=30 September 2022}}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش جي بين الاقوامي سياحتي آمدني 391 ملين آمريڪي ڊالر هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/ST.INT.RCPT.CD?locations=BD|title=International tourism, receipts (current US$) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ وٽ [[بنگلاديش جا عالمي ورثي جا ماڳ|يونيسڪو جا ٽي عالمي ورثي وارا ماڳ]] آهن: [[باگرهات جي تاريخي مسجدن جو شهر|مسجدن جو شهر]]، [[پهاڙپور ۾ ٻڌ وهار جا آثار|ٻڌ وهار]] ۽ [[سندر بن]]؛ جڏهن ته ست ماڳ [[عالمي ورثي جو ماڳ#نامزدگي جو عمل|عبوري فهرست]] ۾ شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|title=Tentative Lists|access-date=6 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20120806231331/https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|archive-date=6 August 2012|url-status=live}}</ref> [[عالمي سفر ۽ سياحت ڪائونسل]] (WTTC) جي 2019ع واري رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ سفر ۽ سياحت جي شعبي 2018ع دوران سڌي طرح 11,80,500 نوڪريون پيدا ڪيون، جيڪي ملڪ جي ڪل روزگار جو 1.9٪ هيون.<ref name="2019 report">{{cite web |url=http://reports.weforum.org/pdf/ttci-2019/WEF_TTCI_2019_Profile_BGD.pdf |title=Travel & Tourism Competitiveness Index 2019 edition: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council|access-date=18 December 2019}}</ref> ساڳئي رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ هر سال لڳ ڀڳ 125,000 بين الاقوامي سياحن جي آمد ٿئي ٿي.<ref name="2019 report"/> 2012ع ۾ ملڪي خرچن سفر ۽ سياحت سان لاڳاپيل سڌي مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) جو 97.7٪ پيدا ڪيو هو.<ref name="2013 report">{{cite web |url=http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |title=Travel & Tourism Economic Impact 2013: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007183403/http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |archive-date=7 October 2013}}</ref> == ثقافت == {{Main|بنگلاديش جي ثقافت}} {{Further|بنگال جي ثقافت|بنگلاديش جا عجائب گهر|بنگلاديش جي ڪتب خانن جي فهرست}} === موڪلون ۽ ميلا === {{Main|بنگلاديش جون سرڪاري موڪلون|بنگلاديش جي ميلن جي فهرست}} روايتي ميلن ۾ [[پهيلو بوئشاکھ]] (بنگالي نئون سال) شامل آهي، جيڪو بنگالي ثقافت جو سڀ کان وڏو ميلو آهي ۽ وڏي پيماني تي جشن ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/shout/news/the-universal-appeal-pahela-baishakh-2077693|title=The Universal Appeal of Pahela Baishakh|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=14 April 2021|access-date=16 January 2025|last=Islam|first=Hiya}}</ref> [[پوهيلا فالگون]] [[بنگلاديش ۾ ويلنٽائن ڏهاڙو]] سان گڏ ايندو آهي ۽ موسيقي، ناچ ۽ ٻين ثقافتي سرگرمين سان ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/dhaka/373684/du-celebrates-pohela-falgun-with-spring-festival|title=DU celebrates Pohela Falgun with spring festival|work=[[Dhaka Tribune]]|date=14 February 2025|access-date=15 February 2025}}</ref> ٻين ميلن ۾ [[نوبنّو]] ۽ [[پوش پربن]] شامل آهن، جيڪي نئين فصل جي لاباري جي خوشيءَ ۾ ملهايا ويندا آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/nobanno-the-old-bangla-new-year-49964|title=Nobanno: The Old Bangla New Year|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=13 November 2014|access-date=16 January 2025|last=Chowdhury|first=Asrar}}</ref> [[شڪرائين]] هڪ ساليانو جشن آهي، جنهن دوران [[پتنگ]] اڏايا ويندا آهن. اهو [[بنگالي ڪئلينڊر]] جي نائين مهيني [[پوش]] جي پڄاڻيءَ تي ملهايو ويندو آهي. هي ميلو ڀارت ۽ نيپال ۾ ملهايل [[مڪر سنڪرنتي]] سان به هم وقت هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news-detail-170574|title=Shakrain festival|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=19 January 2011|access-date=16 January 2025}}</ref> [[File:Jatiyo Sritisoudho.jpg|thumb|[[قومي شهيد يادگار]] تي فتح ڏهاڙي جون تقريبون]] مذهبي ميلن مان مسلمانن جا ٻه سڀ کان وڏا عيدون [[عيدالفطر]] ۽ [[عيدالاضحيٰ]] آهن. عيدالفطر [[رمضان]] جي مهيني جي پڄاڻيءَ تي ملهايي ويندي آهي، جڏهن ته عيدالاضحيٰ قربانيءَ جو ميلو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2020/7/31/what-is-eid-al-adha-and-how-is-it-celebrated|title=What is Eid al-Adha and how is it celebrated?|publisher=[[Al Jazeera]]|date=31 July 2020|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻنهي عيدن جي موقعي تي ملڪ ۾ سڀ کان ڊگهيون [[بنگلاديش جون سرڪاري موڪلون|سرڪاري موڪلون]] ڏنيون وينديون آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/governance/news/five-day-eid-vacation-two-day-holiday-durga-puja-3729086|title=Five-day Eid vacation, two-day holiday for Durga puja|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=17 October 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻين اسلامي ميلن ۾ [[مولد النبي]] (عيد ميلاد النبي)،<ref>{{cite news|last=Zamir|first=Muhammad|title=Various dimensions of Mawlid or Milad-un-nabi|url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/various-dimensions-of-mawlid-or-milad-un-nabi|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=15 September 2024}}</ref> [[عاشورا]]،<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/ashura-being-observed-bangladesh-673434|title=Ashura being observed in Bangladesh|work=[[Business Standard]]|date=29 July 2023|access-date=16 January 2025}}</ref> [[چنڊ رات]]،<ref>{{cite news|title=A reminiscent tour of Chaand Raat through the decades|url=https://thefinancialexpress.com.bd/lifestyle/culture/a-reminiscent-tour-of-chaand-raat-through-the-decades|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=10 April 2024}}</ref> [[شب برات]]، [[شب معراج]]، [[شب قدر]] ۽ [[عالمي اجتماع]] شامل آهن.<ref>{{cite news|title=Shab-e-Barat to be observed on March 29|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2021/03/14/shab-e-barat-to-be-observed-on-march-29|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=14 March 2021}}</ref> هندن جو سڀ کان وڏو ميلو [[درگا پوجا]] آهي.<ref>{{cite web|last=Zand|first=Sahar|url=https://www.bbc.com/travel/article/20241008-bangladeshs-devoted-idol-creators|title=The 'god makers': Bangladesh's devoted idol creators|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=9 October 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻين اهم هندو ميلن ۾ [[ڪرشن جنماشتمي]]، [[ڪالي پوجا]]، [[سرسوتي پوجا]] ۽ [[رتھ ياترا]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/dxpkrv51ga|title=Janmashtami today|work=[[Prothom Alo]]|date=26 August 2024|access-date=16 January 2025}}</ref><ref>{{cite news|title=Ratha Yatra festival begins across Bangladesh|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/351359/ratha-yatra-festival-begins-across-bangladesh|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=7 July 2024}}</ref> بدھ مت جي پوئلڳن جو سڀ کان وڏو ميلو [[بدھ پورنيما]] آهي، جيڪو [[گوتم بدھ]] جي جنم ڏينهن جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/buddha-purnima-today-3615671|title=Buddha Purnima today|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=22 May 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> عيسائين ۾ [[ڪرسمس]]، جيڪو [[بڙو ڏينهن]] جي نالي سان مشهور آهي، ۽ [[ايسٽر]] سڀ کان وڌيڪ ملهايا ويندڙ مذهبي جشن آهن.<ref>{{cite web|last1=Islam|first1=Tousef|last2=Gomez|first2=Rexy Jason|url=https://www.tbsnews.net/features/christmas-bangladesh-transposing-jingle-bells-memories-764026|title=Buddha Purnima today|work=[[Business Standard]]|date=25 December 2023|access-date=16 January 2025}}</ref> قومپرستانه قومي ڏينهن ۾ [[ٻولي تحريڪ جو ڏهاڙو]] شامل آهي، جيڪو هر سال 21 فيبروري تي 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]] جي شهيدن جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|last=Rahman|first=Mohammad Afzalur|url=https://www.thedailystar.net/supplements/amar-ekushe-2024/news/how-ekushey-was-commemorated-during-the-pakistan-period-3549101|title=How Ekushey was commemorated during the Pakistan period|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=21 February 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> 1999ع ۾ [[يونيسڪو]] هن ڏينهن کي [[مادري ٻوليءَ جو عالمي ڏينهن]] قرار ڏنو.<ref>{{cite web|url=https://www.unesco.org/en/days/mother-language|title=International Mother Language Day|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جو آزادي ڏهاڙو|آزادي ڏهاڙو]] 26 مارچ تي پاڪستان کان آزاديءَ جي اعلان جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="star2"/> [[بنگلاديش جو فتح ڏهاڙو|فتح ڏهاڙو]] 16 ڊسمبر تي [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فتح جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="star2">{{cite web|date=26 March 2024|last=Rafa|first=Amrin Tasnim|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/news/the-significance-bangladeshs-independence-day-and-victory-day-3575421|title=The significance of Bangladesh's Independence Day and Victory Day|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|access-date=15 January 2025}}</ref> انهن ٽنهي قومي ڏينهن تي [[شهيد مينار، ڍاڪا]] ۽ [[قومي شهيد يادگار]] تي عوامي تقريبون منعقد ڪيون وينديون آهن، جتي شهيدن کي ڀيٽا پيش ڪئي ويندي آهي.<ref>{{cite news|title=Nation set to pay homage to language martyrs tomorrow|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/nation-set-pay-homage-language-martyrs-tomorrow-795818|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=20 February 2024}}</ref><ref>{{cite news|title=National Martyrs' Memorial ready for Independence Day observance|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/307542/national-martyrs-memorial-ready-for-independence|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=25 March 2023|last=Sabbir|first=Ariful Islam}}</ref> === ادب === {{Main|بنگالي ادب}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Nazrul.jpg | caption1 = [[قاضي نذرالاسلام]]، بنگلاديش جو قومي شاعر.<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/zoogq5cu7n|title=Kazi Nazrul Islam officially recognised as national poet|date=3 January 2025|access-date=18 January 2025|work=[[Prothom Alo]]}}</ref> | image2 = Humayun ahmed gossip.jpg | caption2 = [[همايون احمد]]، مشهور ناول نگار ۽ فلمساز }} بنگالي ادب بنگالي ثقافت جو هڪ اهم حصو آهي. ڏهين کان ٻارهين صدي عيسويءَ جي وچ واري دور جون [[چرياپد]] نظمون بنگالي ٻوليءَ جا قديم ترين محفوظ مثال آهن.<ref>{{cite book|editor1-last=Guhathakurta|editor1-first= Meghna|editor2-last=Schendel|editor2-first=Willem van|title=The Bangladesh Reader: History, Culture, Politics|publisher=[[Duke University Press]]|year=2013|isbn=978-0-8223-5318-8}}</ref>{{rp|40}} [[بنگال سلطنت]] جي دور ۾ وچئين دور جي بنگالي ليکڪن تي عربي ۽ [[فارسي ادب]] جو گهرو اثر پيو.<ref>{{cite web|last=Bari|first=Sarah Anjum|title=A Tale of Two Languages: How the Persian language seeped into Bengali|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=12 April 2019|access-date=18 January 2025|url=https://www.thedailystar.net/star-weekend/longform/news/tale-two-languages-how-the-persian-language-seeped-bengali-1728421}}</ref> وچئين دور جي اهم ادبي ڪاميابين ۾ [[منگل ڪاويا]] شامل آهن.<ref name="run"/> [[بنگال جي نئين سجاڳي]] (18هين صديءَ جي آخر کان 20هين صديءَ جي شروعات تائين) جديد بنگالي ادب تي گهرو اثر ڇڏيو. [[مائيڪل مدھوسودن دت]] بنگالي شاعريءَ ۾ آزاد بحر متعارف ڪرايو.<ref>{{cite journal|year=2003|last=Radice|first=William|title=The Significance of Madhusudan Dutt and his Epic|journal=India International Centre Quarterly|publisher=[[India International Centre]]|jstor=23005843|pages=73–88|volume=30|number=1}}</ref> [[مير مشرف حسين]] پهريون وڏو بنگالي مسلمان اديب هو.<ref>{{Cite book|title=Bangla Sahitye Musalman|last=Syed|first=Abdul Mannan|publisher=[[Islamic Foundation Bangladesh|Islamic Foundation]]|year=2009|isbn=978-984-06-0478-4|location=Dhaka|page=20}}</ref> [[رابندرناٿ ٽيگور]] ادب جو [[ادب جو نوبل انعام|نوبل انعام]] حاصل ڪندڙ پهريون ايشيائي ۽ غير يورپي شخص هو.<ref>{{cite journal|year=2000|last=Jewell|first=Richard|title=The Nobel Prize: History and Canonicity|journal=The Journal of the Midwest Modern Language Association|publisher=Midwest Modern Language Association|doi=10.2307/1315120|jstor=1315120|pages=97–113|volume=33|number=1}}</ref> [[قاضي نذرالاسلام]] انقلابي شاعر هو، جنهن نوآباديات ۽ فاشزم خلاف سياسي مزاحمت جي حمايت ڪئي.<ref>{{cite journal|last=Rahaman|first=Habibur|title=Kazi Nazrul Islam and Decolonisation: Poetry as a Praxis of Political Intervention and Cultural Ecology|journal=Asiatic|publisher=[[Bangabandhu Sheikh Mujibur Rahman Science and Technology University]]|pages=120–136|volume=16|number=1|date=June 2022}}</ref> [[جيبنانندا داس]] کي ٽيگور ۽ نذرال کان پوءِ سڀ کان وڌيڪ مشهور بنگالي شاعر سمجهيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news|url=http://www.prothomalo.com/entertainment/article/703870|title=Barishale Jibanananda Mela|date=6 December 2015|work=Prothom Alo|access-date=7 June 2018}}</ref> [[بيگم روڪيا]] کي بنگلاديش جي نسواني ادب جي باني ليکڪا طور ڏٺو وڃي ٿو.<ref>{{cite journal|year=1998|last=Alam|first=S. M. Shamsul|title=Women in the Era of Modernity and Islamic Fundamentalism: The Case of Taslima Nasrin of Bangladesh|publisher=[[The University of Chicago Press]]|jstor=3175098}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ [[همايون احمد]] سڀ کان وڌيڪ مقبول ليکڪ بڻيو.<ref name="pied"/> هر سال [[اڪوشي ڪتاب ميلو]] ۽ [[ڍاڪا ادبي ميلو]]، جيڪي [[بنگلا اڪيڊمي]] جي نگراني هيٺ منعقد ٿيندا آهن، ڏکڻ ايشيا جي سڀ کان وڏن ادبي ميلن مان شمار ٿين ٿا.<ref>{{cite web|url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/columns/lit-fest-ekushey-boi-mela-and-our-books-1673450330|title=Lit Fest, Ekushey Boi Mela ... and our books|last=Ahsan|first=Syed Badrul|date=22 January 2023|access-date=17 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]}}</ref> === اڏاوت === {{Main|بنگلاديش جي اڏاوت}} {{Further|بنگال جي اڏاوت|بنگلاديش جي آثار قديمه وارن ماڳن جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Paharpur Buddhist Bihar.jpg | caption1 = [[سومپورا مهاويهار]]، [[نوگاون]] ۾ واقع، [[بنگلاديش جا عالمي ورثي وارا ماڳ|يونيسڪو عالمي ورثي وارو ماڳ]] | image2 = Sixty Dome Mosque,Bagerhat.jpg | caption2 = [[سٺ گنبذن واري مسجد]]، [[باگرهات]] ۾ واقع، [[بنگلاديش جا عالمي ورثي وارا ماڳ|يونيسڪو عالمي ورثي وارو ماڳ]] | image3 = Ahsan Manzil-Front View.jpg | caption3 = [[احسن منزل]]، [[پراڻو ڍاڪا]] }} == اهم شخصيتون == * [[شيخ مجيب الرحمان]] * [[شيخ حسينه واجد]] * [[بيگم خالده ضياء]] * [[ڊاڪٽر محمد يونس]] ([[نوبل انعام]] ماڻيندڙ) * [[رونا ليلا]] == پڻ ڏسندا == * [[بنگلاديش جا صدر]] * [[بنگلاديش جا وزير اعظم]] == حوالا == {{حوالا|2}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.bangladesh.gov.bd/ بنگلا ديش جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{سارڪ}} {{OIC}} [[زمرو:بنگلاديش]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:بنگال]] [[زمرو:اسلامي رياستون]] [[زمرو:ايشيا ۾ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ ايشيا جا ملڪ]] [[زمرو:او آئي سي جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:دولت مشترڪه جون رڪن قومون]] 5crpu7rzn67ismb5vx03l7svicg66jp 387205 387204 2026-06-20T20:41:57Z Intisar Ali 8681 387205 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ايشيا جو ملڪ}} {{About|ملڪ بابت}} {{Infobox country | conventional_long_name = عوامي جمهوريه بنگلاديش | common_name = بنگلاديش | native_name = {{native name|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ}}<br />{{resize|90%|{{nobold|{{transliteration|bn|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś}}}}}} | image_flag = Flag of Bangladesh.svg | image_coat = National emblem of Bangladesh.svg | symbol_type = [[بنگلاديش جو قومي نشان|نشان]] | other_symbol = {{unbulleted list |[[File:Government Seal of Bangladesh.svg|100px|بنگلاديش حڪومت جي مهر]]}} | other_symbol_type = [[بنگلاديش حڪومت جي مهر|حڪومتي مهر]] | national_anthem = {{lang|bn|আমার সোনার বাংলা}} ([[بنگالي ٻولي|بنگالي]])<br />{{transliteration|bn|[[امار شونار بنگلا]]}}<br />"منهنجو سونهري بنگال"<br /><div style="display:inline-block;margin-top:0.4em;">[[File:Amar Sonar Bangla instrumental by US Navy Band.oga|center]]</div> | image_map = {{Switcher|[[File: Bangladesh (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File: Bangladesh rel location map.svg |upright=1.15|frameless]]|بنگلاديش جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[ڍاڪا]] | coordinates = {{Coord|23|45|50|N|90|23|20|E|type:city_region:BD|display=inline}} | largest_city = capital | languages_type = سرڪاري ٻولي<br />{{nowrap|{{nobold|۽ قومي ٻولي}}}} | languages = [[بنگالي ٻولي|بنگالي]]<ref name="bdlaws.minlaw.gov.bd">{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh |website=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |access-date=1 February 2017 |archive-date=10 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191110101626/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |script-title=bn:বাংলা ভাষা প্রচলন আইন, ১৯৮৭ |author=<!--Not stated--> |website=bdlaws.minlaw.gov.bd |publisher=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |trans-title=بنگالي ٻولي لاڳو ڪرڻ جو ايڪٽ، 1987ع |language=bn |access-date=7 January 2024 |archive-date=7 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240107175804/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |url-status=live }}</ref> | languages2_type = ٻي عام ٻولي | religion = {{ublist |item_style=white-space:nowrap; |91.04% [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ([[رياستي مذهب|سرڪاري]])|7.94% [[بنگلاديش ۾ هندو ڌرم|هندو ڌرم]] |0.60% [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] |0.30% [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|0.12% [[بنگلاديش ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2022 | languages2 = [[بنگلاديشي انگريزي|انگريزي]]<ref>{{cite journal |id={{ERIC|EJ1249887}} |last1=Ara |first1=Rowshon |title=A Foreign Language or the Second Language: The Future of English in Bangladesh |journal=International Journal of Language Education |date=March 2020 |volume=4 |issue=1 |pages=81–95 |doi=10.26858/ijole.v4i2.10458 |doi-broken-date=9 January 2026 }}</ref><ref>{{cite journal |last1=Islam |first1=Mohammad Nurul |last2=Hashim |first2=Azirah |title=Historical Evolution of English in Bangladesh |journal=Journal of Language Teaching and Research |date=2019 |volume=10 |issue=2 |page=247 |doi=10.17507/jltr.1002.05 }}</ref> | ethnic_groups = 99% [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]]<!--Do not modify to "Bengalis". The name of the ethnic group is "Bengali" and the people who belong to Bengali ethnicity are called "Bengalis".--> {{collapsible list | titlestyle = background:transparent;text-align:left;font-weight:normal;font-size:100%; | title = 1% [[بنگلاديش جا مقامي ماڻهو|ٻيا]] | hlist = on | [[چڪما ماڻهو|چڪما]] | [[گارو ماڻهو|گارو]] | [[خاصي ماڻهو|خاصي]] | [[خومي ماڻهو|خومي]] | [[ميتي ماڻهو|منيپوري]] | [[مرما ماڻهو|مرما]] | [[ميزو ماڻهو|ميزو]] | [[رخائن ماڻهو|اراڪاني]] | [[مرو ماڻهو|مرو]] | [[سنتال ماڻهو|سنتال]] | [[تنچانگيا ماڻهو|تنچانگيا]] | [[ترپوري ماڻهو|ترپوري]] | [[بشنوپريا ماڻهو|بشنوپريا]] }} | ethnic_groups_ref = <ref>{{cite web |title=Ethnic population in 2022 census |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |access-date=9 June 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> | ethnic_groups_year = 2022 | religion_ref = <ref name="census"/> | demonym = [[بنگلاديشي ماڻهو|بنگلاديشي]] | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[محمد شهاب الدين]] | leader_title2 = [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[طارق رحمان]] | leader_title3 = [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] | leader_name3 = [[حفيظ الدين احمد]] | leader_title4 = [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] | leader_name4 = [[زبير رحمان چوڌري]] | legislature = [[جاتيا سنگساد]] | sovereignty_note = [[پاڪستان]] کان | sovereignty_type = [[بنگلاديش جي آزادي|آزادي]] | established_event1 = [[اوڀر بنگال]] | established_date1 = 15 آگسٽ 1947ع | established_event2 = [[اوڀر پاڪستان]] | established_date2 = 29 فيبروري 1956ع | established_event3 = [[بنگلاديشي آزادي جو اعلان|آزاديءَ جو اعلان]] | established_date3 = 26 مارچ 1971ع | established_event4 = [[بنگلاديش جي عارضي حڪومت|عارضي حڪومت]] | established_date4 = 10 اپريل 1971ع | established_event5 = [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ جو دستاويز|فتح]]، [[بنگلاديش آزادي جنگ|آزادي جنگ]] ۾ | established_date5 = 16 ڊسمبر 1971ع | established_event6 = [[بنگلاديش جو آئين|موجوده آئين]] | established_date6 = 16 ڊسمبر 1972ع | area_km2 = 148,460<ref>{{cite web|title=Bangladesh country profile |url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650940|website=[[بي بي سي نيوز]] |date=4 March 2011 |access-date=18 February 2025}}</ref> | area_rank = 93هون | area_sq_mi = 57320 | area_label2 = زميني پکيڙ | area_data2 = 130,170&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=13 November 2021|year=2021}}</ref> | area_label3 = آبي پکيڙ | area_data3 = 18,290&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia"/> | percent_water = 6.4 | population_estimate = 175,423,000<ref name=IMF/> | population_census = 169,828,911<ref name="populationcensus2022">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Post Enumeration Check (PEC) Adjusted Population |url=http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |date=18 April 2023 |website=[[بنگلاديش شماريات بيورو]] |access-date=30 May 2023 |archive-date=30 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230530205648/http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=Report: 68% Bangladeshis live in villages |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |work=[[ڍاڪا ٽربيون]] |date=28 November 2023 |access-date=6 February 2024 |archive-date=6 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240206021005/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |url-status=live }}</ref> | population_estimate_year = 2026 | population_estimate_rank = 8هون | population_census_year = 2022 | population_census_rank = 8هون | population_density_km2 = 1,165 | population_density_sq_mi = 3,020 | population_density_rank = 13هون | GDP_PPP = {{increase}} $1.922 ٽرلين<ref name="IMFWEO.BD">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[بين الاقوامي مالياتي فنڊ]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=19 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 25هون | GDP_PPP_per_capita = {{increase}} $10,955<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_PPP_per_capita_rank = 127هون | GDP_nominal = {{increase}} $510.705 بلين<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 36هون | GDP_nominal_per_capita = {{increase}} $2,911<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_per_capita_rank = 142هون | Gini = 30.9 | Gini_year = 2022 | Gini_change = decrease | Gini_ref = <ref>{{Cite web |title=Gini index - Bangladesh |url=https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=BD |access-date=2026-03-31 |website=World Bank}}</ref> | Gini_rank = | HDI = 0.685 | HDI_year = 2023 | HDI_change = increase | HDI_ref = <ref>{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[گڏيل قومن جو ترقياتي پروگرام]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = {{ordinal|130}} | currency = [[بنگلاديشي ٽڪا|ٽڪا]] ({{lang|bn|[[৳]]}}) | currency_code = BDT | time_zone = [[بنگلاديش معياري وقت|بي ايس ٽي]] | utc_offset = +6 | date_format = dd/mm/yyyy | calling_code = [[بنگلاديش ۾ ٽيليفون نمبر|+880]] | cctld = {{ubl|[[.bd]]|{{lang|bn|[[.bangla|.বাংলা]]}}}} | area_magnitude = | footnote = | today = }} {{Contains special characters|بنگالي}} '''بنگلاديش'''،{{efn|{{IPAc-en|%|b|ae|N|g|l|@|"|d|E|S|,_|%|b|A:|N|-|audio=LL-Q1860 (eng)-Flame, not lame-Bangladesh.wav}}; {{langx|bn|বাংলাদেশ|Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ˈbaŋlaˌdeʃ|pron|Bn-বাংলাদেশ.oga}}}} سرڪاري طور '''عوامي جمهوريه بنگلاديش'''،{{efn|{{langx|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ɡɔnopɾodʒat̪ɔnt̪ɾi‿baŋlad̪eʃ|pron|}}}} [[ڏکڻ ايشيا]] جو هڪ ملڪ آهي. اهو دنيا جو [[آبادي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]] آهي ۽ [[آباديءَ جي گهاٽائي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گنجان آباد ملڪن]] مان هڪ آهي، جتي لڳ ڀڳ 176 ملين آبادي {{convert|148461|km2|sqmi}} ايراضيءَ ۾ رهي ٿي.<ref name=IMF>{{Cite web |title=Bangladesh and the IMF |url=https://www.imf.org/en/countries/bgd |access-date=2026-05-02 |website=IMF}}</ref> بنگلاديش جون زميني سرحدون اتر، اولهه ۽ اوڀر ۾ [[ڀارت]] سان ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ملن ٿيون. ان جي ڏکڻ ۾ [[بنگال جي نار]] سان سامونڊي ڪنارو آهي. اهو [[ڀوٽان]] ۽ [[نيپال]] کان [[سليگڙي لنگهه]] وسيلي الڳ آهي، ۽ اتر طرف [[چين]] کان [[ڀارت جون رياستون|ڀارتي رياست]] [[سڪم]] وسيلي جدا آهي. [[ڍاڪا]]، ملڪ جو گاديءَ جو هنڌ ۽ [[بنگلاديش جا شهر ۽ ڳوٺ|سڀ کان وڏو شهر]]، ملڪ جو سياسي، مالي ۽ ثقافتي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.sinardaily.my/article/728620/culture/travel-amp-food/bangladesh-may-not-have-a-mega-monument-but-what-it-has-is-captivating|title=Bangladesh may not have a mega monument but what it has is captivating|first=S. D.|last=Reporter|date=12 July 2025|website=Sinar Daily}}</ref> [[چٽاگانگ]] ملڪ جو ٻيو وڏو شهر ۽ [[چٽاگانگ بندرگاهه|ملڪ جو سڀ کان مصروف بندرگاهه]] آهي. هاڻوڪي بنگلاديش جو علائقو قديم تاريخ ۾ ڪيترين [[هندو سلطنتن ۽ گهراڻن جي فهرست|هندو]] ۽ [[ٻڌ ڌرم جي بادشاهتن ۽ سلطنتن جي فهرست|ٻڌ]] گهراڻن جو مضبوط مرڪز رهيو. 1204ع ۾ [[بنگال تي غوري فتح|مسلمانن جي فتح]] کان پوءِ، هن علائقي ۾ [[بنگال سلطنت|سلطنتي]] ۽ [[مغل سلطنت|مغل]] حڪمراني قائم ٿي. [[بنگال صوبو|مغل سلطنت جي سڀ کان وڏي صوبي]] طور [[بنگال]] دنيا جي سڀ کان خوشحال ۽ واپاري طور سرگرم علائقن مان هڪ بڻجي اڀريو، جيڪو پنهنجي [[بنگال ۾ ململ جو واپار|ترقي يافته ڪپڙي جي صنعت]] ۽ زرعي پيداوار لاءِ مشهور هو. 1757ع ۾ [[پلاسي جي جنگ]] ايندڙ ٻن صدين لاءِ [[بنگال پريزيڊنسي|برطانوي نوآبادياتي حڪمراني]] جي شروعات ثابت ٿي. هن دور ۾ سرمائي جي وڏي پيماني تي ٻاهر منتقلي ٿي، جنهن کي برطانيا ۾ صنعتي انقلاب جي مالي مدد لاءِ استعمال ڪيو ويو، جڏهن ته بنگال موتمار ڏڪارن جي دورن سبب تباهه ٿيو. 1947ع ۾ [[برطانوي هندستان جي ورهاڱي|هندستان جي ورهاڱي]] کان پوءِ، [[اوڀر بنگال]] نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جنهن کي پوءِ [[اوڀر پاڪستان]] جو نالو ڏنو ويو. [[اولهه پاڪستان]] ۾ قائم حڪومت طرفان ٻن ڏهاڪن کان وڌيڪ سياسي دٻاءُ ۽ [[ادارتي نسل پرستي|نظامي نسل پرستي]] کان پوءِ، [[اوڀر پاڪستان]] ۾ [[عدم تعاون تحريڪ (1971)|1971ع جي عدم تعاون تحريڪ]] سان شهري بيچيني پيدا ٿي، جيڪا حڪومت جي پرتشدد [[آپريشن سرچ لائيٽ|فوجي ڪارروائي]] کان پوءِ [[بنگلاديش آزادي جنگ]] جو سبب بڻي. [[مڪتي باهني]]، [[1971ع جي هندستان-پاڪستان جنگ|ڀارتي فوجن جي مدد ۽ سهڪار]] سان، هڪ ڪامياب [[انقلاب|هٿياربند انقلاب]] وڙهيو؛ ۽ پاڪستان طرفان ڪيل [[بنگلاديش نسل ڪشي]] جي باوجود، بنگلاديش 16 ڊسمبر 1971ع تي هڪ [[خودمختيار قوم]] بڻجي ويو. آزاديءَ کان پوءِ [[شيخ مجيب الرحمان]] ملڪ جي اڳواڻي ڪئي، جيستائين 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] ٿيو. پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن کي پاڻ به 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|قتل]] ڪيو ويو. 1980ع واري ڏهاڪي تي [[حسين محمد ارشاد]] جي آمريت غالب رهي، جنهن کي 1990ع ۾ [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|عوامي بغاوت]] ذريعي هٽايو ويو. 1991ع ۾ جمهوريت جي بحاليءَ کان پوءِ، [[بيگمن جي جنگ]] يعني [[خالده ضياءُ]] ۽ [[شيخ حسينا]] جي رقابت ايندڙ 34 سالن تائين ملڪ جي سياست کي شڪل ڏني. حسينا کي 5 آگسٽ 2024ع تي [[جولاءِ بغاوت|عوامي بغاوت]] ۾ هٽايو ويو.<ref>{{Cite news |title=Battle Of Begums: All About Rivalry Between Khaleda Zia And Sheikh Hasina |url=https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-url=http://web.archive.org/web/20251230091627/https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-date=2025-12-30 |access-date=2026-05-15 |work=NDTV |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Mudgal |first=Aryan |date=2025-12-30 |title=‘Battle of the Begums’: Khaleda Zia and Sheikh Hasina's rivalry over the years |url=https://www.hindustantimes.com/world-news/battle-of-the-begums-khaleda-zia-and-sheikh-hasinas-rivalry-over-the-years-bangladesh-101767079979402.html |access-date=2026-05-15 |website=Hindustan Times |language=en}}</ref> بنگلاديش [[ويسٽ منسٽر نظام]] تي ٻڌل هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي. اهو [[وچولي طاقت]] آهي ۽ [[بنگلاديش جي معيشت|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] رکي ٿو. بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن موجب اسلام|چوٿين نمبر وڏي مسلمان آبادي]] جو گهر آهي. اهو ڏکڻ ايشيا جي [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|ٽئين نمبر وڏي فوج]] رکي ٿو ۽ گڏيل قومن جي [[امن قائم رکڻ]] وارين ڪارروائين ۾ سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ آهي. بنگلاديش [[بنگلاديش جون ڊويزنون|اٺ ڊويزنن]]، [[بنگلاديش جا ضلعا|64 ضلعن]]، [[اپازيلا|500 سب ضلعن]] ۽ [[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|4,599 يونين ڪائونسلن]] تي مشتمل آهي، ۽ دنيا جي [[سندربن|سڀ کان وڏي مينگروو ٻيلي]] جو گهر آهي. ان وٽ دنيا جي سڀ کان وڏي [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|پناهگير آبادي]] مان هڪ آهي ۽ اهو اڃا تائين مقامي سطح تي پکڙيل [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]]، [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جي ڀڃڪڙين]]، [[مذهبي تشدد]]، [[سياسي زوال|سياسي عدم استحڪام]] ۽ [[موسمي تبديلي جا اثر|موسمي تبديلي جي منفي اثرن]] جهڙن چئلينجن کي منهن ڏئي رهيو آهي. بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] ۽ [[بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن]] جو ميمبر ملڪ آهي. == نالي جي بڻ بنياد == {{Main|بنگال جا نالا}} ''بنگلاديش'' ("بنگالي ملڪ") جي نالي جي بڻ بنياد کي ويهين صديءَ جي شروعات تائين ڳولي سگهجي ٿو، جڏهن بنگالي محب وطن گيتن، جهڙوڪ [[رابندرناٿ ٽئگور]] جي ''آجي بنگلاديشير هردوئي'' ۽ [[قاضي نذرالاسلام]] جي ''نمو نمو نمو بنگلاديش مومو'' ۾، ترتيبوار 1905ع ۽ 1932ع ۾، هي اصطلاح استعمال ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |title=Notation of song aaji bangladesher hridoy |access-date=10 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150904011316/http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |archive-date=4 September 2015}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان، بنگالي قومپرستن [[اوڀر پاڪستان]] ۾ سياسي جلسن ۾ هي اصطلاح استعمال ڪرڻ شروع ڪيو. ''بنگلا'' اصطلاح [[بنگال]] علائقي ۽ [[بنگالي ٻولي]] ٻنهي لاءِ استعمال ٿي سگهي ٿو. ''بنگلا'' اصطلاح جي اصل واضح ناهي؛ مختلف نظرين موجب ان جو تعلق ڪانسي جي دور جي ڪنهن [[پروٽو-ڊراوڙي ٻولي|پروٽو-ڊراوڙي]] قبيلي،<ref>{{cite web |url=http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field%28DOCID+bd0014%29 |title=Bangladesh: early history, 1000&nbsp;B.C.–A.D. 1202 |date=September 1988 |website=Bangladesh: A country study |publisher=[[لائبريري آف ڪانگريس]] |access-date=1 December 2014 |quote=Historians believe that Bengal, the area comprising present-day Bangladesh and the Indian state of [[West Bengal]], was settled in about 1000 B.C. by Dravidian-speaking peoples who were later known as the Bang. Their homeland bore various titles that reflected earlier tribal names, such as Vanga, Banga, Bangala, Bangal, and Bengal. |archive-url=https://web.archive.org/web/20131207010051/http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd%2Fcstdy%3A%40field%28DOCID+bd0014%29 |url-status=live |archive-date=7 December 2013 }}</ref> ۽ لوهه جي دور جي [[ونگا سلطنت]] سان جوڙيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |url=https://www.britannica.com/place/Vanga|title=Vanga &#124; ancient kingdom, India|website=Encyclopædia Britannica|access-date=24 April 2023|archive-date=30 July 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160730062030/https://www.britannica.com/place/Vanga|url-status=live}}</ref> هن اصطلاح جو سڀ کان پراڻو ڄاتل استعمال 805ع واري [[نيسري|نيسري پليٽ]] ۾ ملي ٿو. ''ونگلا ديسا'' اصطلاح يارهين صديءَ جي ڏکڻ هندستاني رڪارڊن ۾ ملي ٿو.<ref>{{cite book |last=Keay |first=John |author-link=John Keay |year=2000 |title=India: A History |publisher=[[Atlantic Monthly Press]] |page=220 |isbn=978-0-87113-800-2 |quote=In C1020 ... launched Rajendra's great northern escapade ... peoples he defeated have been tentatively identified ... 'Vangala-desa where the rain water never stopped' sounds like a fair description of Bengal in the monsoon.}}</ref><ref name="Sen-1999">{{cite book |last=Sen |first=Sailendra Nath |year=1999 |orig-date=First published 1988 |title=Ancient Indian History and Civilization |url=https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |publisher=New Age International |page=281 |isbn=978-81-224-1198-0 |access-date=25 July 2023 |archive-date=16 January 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116111745/https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |url-status=live }}</ref> چوڏهين صديءَ ۾ [[بنگال سلطنت]] دوران هن اصطلاح کي سرڪاري حيثيت ملي.<ref name="Ahmed2004">{{cite book |last=Ahmed |first=Salahuddin |date=2004 |title=Bangladesh: Past and Present |url=https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |publisher=APH Publishing |page=23 |isbn=978-81-7648-469-5 |access-date=14 May 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161602/https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |url-status=live }}</ref><ref>"But the most important development of this period was that the country for the first time received a name, ie Bangalah." [http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal Banglapedia: Islam, Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20150723091245/http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal |date=23 July 2015 }}</ref> [[شمس الدين الياس شاهه]] 1342ع ۾ پاڻ کي "بنگلا جو پهريون [[شاهه]]" قرار ڏنو.<ref name="Ahmed2004" /> اسلامي دور ۾ ''بنگال'' لفظ هن علائقي لاءِ سڀ کان عام نالو بڻجي ويو.<ref>{{Cite book |last=Sircar |first=D.C. |author-link=Dineshchandra Sircar |year=1971 |orig-date=First published 1960 |title=Studies in the Geography of Ancient and Medieval India |url=https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |edition=2nd |publisher=Motilal Banarsidass |page=135 |isbn=978-81-208-0690-0 |access-date=19 April 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161603/https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |url-status=live }}</ref> سورهين صديءَ جي تاريخدان [[ابوالفضل بن مبارڪ]] پنهنجي ''[[آئين اڪبري]]'' ۾ لکي ٿو ته پڇاڙي ''"ال"'' جو اضافو ان حقيقت مان ٿيو ته هن زمين جا قديم راجا ٽڪرين جي هيٺاهين وارن هيٺاهن علائقن ۾ مٽيءَ جا دڙا ٺاهيندا هئا، جن کي "ال" چيو ويندو هو.<ref>Land of Two Rivers, [[Nitish Sengupta]]</ref> اهو ذڪر [[غلام حسين سليم]] جي [[رياض السلاطين]] ۾ پڻ ملي ٿو.<ref name="riaj">[http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11 RIYAZU-S-SALĀTĪN: A History of Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20141215055926/http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11|date=15 December 2014}}, [[Ghulam Husain Salim]], The Asiatic Society, Calcutta, 1902.</ref> هند-آريائي پڇاڙي ''[[-desh|ديش]]'' سنسڪرت لفظ ''deśha'' مان نڪتل آهي، جنهن جي معنيٰ "زمين" يا "ملڪ" آهي. تنهنڪري ''بنگلاديش'' نالي جي معنيٰ "بنگال جي زمين" يا "بنگال جو ملڪ" آهي.<ref name="Sen-1999" /> == تاريخ == {{Main|بنگلاديش جي تاريخ}} === ابتدائي تاريخ === [[File:Mahasthan Brahmi Inscription.png|thumb|ٽين صدي ق.م. جو [[مهاستان برهمي ڪتبو]]، جيڪو 1931ع ۾ [[مهاستان ڳڙهه]]، [[بوگرا ضلعو]] مان دريافت ٿيو]] هن علائقي تي پکڙجندڙ پهرين وڏي مقامي سلطنت [[موريا سلطنت]] ({{Circa}} 320–185 ق.م.) هئي. ان جي زوال کان پوءِ [[ساماتاتا]] نالي بادشاھت اڀري، جيڪا [[گپت سلطنت]] (تقريباً 319–540ع) جي باجگذار رياست هئي. [[هرشا]] (606–647ع) ساماتاتا کي پنهنجي نسبتاً ڍري انتظامي سياسي ڍانچي ۾ شامل ڪيو. ٻڌ ڌرم واري [[پالا سلطنت]] 750ع کان 1150ع تائين هن علائقي تي حڪومت ڪئي. بعد ۾ ان کي هندو [[سينا خاندان]] ختم ڪيو، جنهن 1204ع تائين حڪومت ڪئي، جڏهن [[غوري خاندان]] جي [[محمد بختيار خلجي]] جي اڳواڻيءَ ۾ ٿيندڙ [[هندستاني برصغير ۾ مسلمان فتحون|مسلمان فتحن]] هن علائقي تي قبضو ڪيو.<ref>{{cite book|chapter=EARLY HISTORY, 1000 B.C.-A.D. 1202|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/4.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> === وچئين دور === {{Main|بينگال سلطنت|بنگال صوبو}} [[File:Renaldis muslin woman.jpg|thumb|ارڙهين صديءَ ۾ [[ڍاڪا]] جي هڪ عورت نفيس [[بنگال جي ململ واپار|بنگالي ململ]] جو لباس پهريل]] {{multiple image | perrow = 2 | total_width = 300 | image1 = Kusumba Mosque, Naogaon.jpg | image2 = গোয়ালদি মসজিদ 3.jpg | image3 = Bagha Shahi Mosque.jpg | image4 = Choto Shona Mosque Rajshahi.jpg | footer = بنگال سلطنت جي دور جي مسجدن جي تعمير. مٿان کاٻي کان گھڙيال وار ترتيب سان: [[ڪسومبا مسجد]] جا محراب، [[گوالدي مسجد]]، [[باگها مسجد]] ۽ [[ڇوٽو سونا مسجد]] جا نوڪدار محراب ۽ بنگالي ڇت. }} [[File:Hussain Shahis of Bengal.png|thumb|left|[[حسين شاهي خاندان]] جي دور ۾ بنگال]] ان کان پوءِ بنگال [[دهلي سلطنت]] (1206–1526ع) جو حصو بڻيو.<ref name="islamization">{{cite book|chapter=ISLAMIZATION OF BENGAL, 1202–1757|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/5.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> 1341ع ۾ [[فخرالدين مبارڪ شاهه]] آزاد [[بنگال سلطنت]] قائم ڪئي.<ref name="islamization"/> آزاد بنگال سلطنت تي لڳاتار ٻن خاندانن، [[حسين شاهي خاندان]] ۽ [[الياس شاهي خاندان]] حڪومت ڪئي، جڏهن ته [[گنيشا خاندان]] جو مختصر دور پڻ رهيو. جاگرافيائي توسيع ۽ معاشي خوشحاليءَ جي زماني ۾ يورپي ۽ چيني سياحن ان کي "واپار لاءِ دنيا جو سڀ کان مالدار ملڪ" قرار ڏنو.<ref>{{cite book|last=Nanda|first=J.N.|year=2005|title=Bengal: the unique state|publisher=Concept Publishing Company|isbn=978-81-8069-149-2}}</ref>{{rp|10}} 1576ع ۾ [[مغل سلطنت]] بنگال تي قبضو ڪيو.<ref name="islamization"/><ref>Raychaudhuri, Tapan; Habib, Irfan (eds). ''The Cambridge Economic History of India: Volume 1, c.1200–c.1750''. Cambridge University Press, 1982.</ref> اٺارهين صديءَ تائين [[بنگال صوبو]] مغل سلطنت جو سڀ کان مالدار صوبو بڻجي ويو ۽ ان کي "ملڪن جي جنت" ۽ "هندستان جو اناج گهر" سڏيو ويو.<ref name="islamization"/> هتي جي رهواسين جو معيارِ زندگي دنيا جي بهترين معيارن مان هڪ هو، ڇاڪاڻ⁠تہ هي علائقو ڪپهه جي ڪپڙي (خاص طور ململ)، ريشم ۽ [[بنگلاديش ۾ ٻيڙيون ٺاهڻ جي صنعت|ٻيڙيون ٺاهڻ]] جو وڏو عالمي برآمد ڪندڙ ۽ پيدا ڪندڙ هو.<ref name="ray">{{cite book|first=Indrajit|last=Ray|year=2011|title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857)|url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA7|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-82552-1|access-date=30 May 2019}}</ref>{{rp|174}} 1700ع جي شروعات ۾ مغل سلطنت جي زوال کان پوءِ هي علائقو [[بنگال جا نواب|بنگال جي نوابن]] جي ماتحت هڪ نيم خودمختيار رياست بڻجي ويو، جنهن جو بنياد [[مرشد قلي خان]] 1717ع ۾ رکيو. === برطانوي نوآبادياتي دور === {{Main|بنگال پريزيڊنسي}} [[File:Bengal Presidency in British India with dependencies 1852.png|thumb|left|برطانوي هندستان ۾ بنگال پريزيڊنسي (سائي رنگ) ۽ ان جا تابع علائقا (سرمائي رنگ)]] 23 جون 1757ع تي [[سراج الدوله]] جي اڳواڻيءَ واري رياست کي [[ايسٽ انڊيا ڪمپني]] [[پلاسي جي جنگ]] ۾ شڪست ڏني. اها جنگ بنگال ۽ سڄي هندستاني برصغير تي [[برطانوي راڄ]] قائم ڪرڻ ۾ اهم ثابت ٿي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref> بنگال برطانيا جي [[صنعتي انقلاب]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو، پر ان جي قيمت وڏي پئماني تي سرمائي جي نيڪالي، صنعتڪشي جي زوال ۽ بنگالي ڪپڙي جي صنعت جي تباهيءَ جي صورت ۾ ادا ڪئي وئي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref><ref name="ray"/>{{rp|7–10}} 1770ع جي هولناڪ [[عظيم بنگال ڏڪار]] ۾ اندازاً هڪ ڪروڙ تائين ماڻهو فوت ٿيا،<ref>{{cite journal|last=Ghose|first=Ajit Kumar|title=Food Supply and Starvation: A Study of Famines with Reference to the Indian Sub-Continent|volume=34|number=2|pages=368–389|jstor=2662775|publisher=[[Oxford University Press]]|journal=[[Oxford Economic Papers]]|year=1982|doi=10.1093/oxfordjournals.oep.a041557 |pmid=11620403 }}</ref><ref>{{Cite book |last=Dyson |first=Tim |title=A population history of India: from the first modern people to the present day |date=2018 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-882905-8 |edition=1st |location=Oxford |pages=80–81}}</ref><ref name="Irschick2018">{{citation|last=Irschick|first=Eugene F.|author-link=Eugene F. Irschick|title=A History of the New India: Past and Present|url=https://books.google.com/books?id=wqiaDwAAQBAJ&pg=PA73|year=2018|publisher=Routledge|isbn=978-1-317-43617-1|pages=73–}}</ref> جيڪو بنگال پريزيڊنسي جي ڪل آباديءَ جي لڳ ڀڳ ٽئين حصي جي برابر هو.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=6iNuAAAAMAAJ|last=Peers|first=Douglas M.|year=2006|title=India under colonial rule: 1700–1885|publisher=Pearson Education|isbn=978-0-582-31738-3}}</ref>{{rp|47}} === پاڪستان جو حصو === {{Main|ڊومينين آف پاڪستان|اوڀر بنگال|اوڀر پاڪستان}} {{further|اولھ پاڪستان| بنگال جو ورهاڱو (1947)|انڊيا جو ورھاڱو }} لڳ ڀڳ ٻن صدين جي سڌي برطانوي حڪمراني کان پوءِ، جديد بنگلاديش جون سرحدون [[هندستان جي ورهاڱي]] دوران 15 آگسٽ 1947ع تي [[ريڊڪلف لائين]] تحت [[بنگال جي ورهاڱي (1947ع)|بنگال جي ورهاڱي]] سان مقرر ٿيون.<ref>{{cite journal|last=Chatterji|first=Joya|title=The Fashioning of a Frontier: The Radcliffe Line and Bengal's Border Landscape, 1947–52|volume=33|number=1|year=1999|pages=185–242|publisher=[[Cambridge University Press]]|journal=[[Modern Asian Studies]]|doi=10.1017/S0026749X99003066 |jstor=313155}}</ref> ان وقت هي علائقو [[اوڀر بنگال]] جي نالي سان نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جڏهن ته ٻيو حصو [[اولهه پاڪستان]] هو.<ref>{{cite book|chapter=PAKISTAN PERIOD, 1947–71|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/14.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=4|access-date=13 January 2025}}</ref> اوڀر ۽ اولهه پاڪستان جي وچ ۾ هڪ هزار ميلن کان وڌيڪ جاگرافيائي فاصلو هو، جيڪو بعد ۾ شديد معاشي اڻبرابريءَ جو بنيادي سبب بڻيو.<ref>{{cite journal|last=Sobhan|first=Rehman|title=The Problem of Regional Imbalance in the Economic Development of Pakistan|journal=[[Asian Survey]]|volume=2|number=5|year=1962|pages=31–37|doi=10.2307/3023445 |jstor=3023445}}</ref> [[خواجه ناظم الدين]] اوڀر بنگال جو پهريون وزيراعليٰ ٿيو ۽ [[فريڊرڪ چالمرز بورن]] ان جو گورنر مقرر ٿيو. 1949ع ۾ [[آل پاڪستان عوامي مسلم ليگ]] قائم ٿي. 1950ع ۾ [[اوڀر بنگال قانون ساز اسيمبلي]] زمينداري نظام ۽ مستقل بندوبست کي ختم ڪندي زرعي سڌارا نافذ ڪيا.<ref>[[#Baxter|Baxter]], p. 72</ref> 1953ع ۾ عوامي مسلم ليگ جو نالو تبديل ڪري وڌيڪ "سيڪيولر" [[عوامي ليگ]] رکيو ويو.<ref name="LewisSagar1992">{{cite book |author1=David S. Lewis |author2=Darren J. Sagar|title=Political Parties of Asia and the Pacific: A Reference Guide |url={{GBurl|id=S4uyAAAAIAAJ}}|year=1992|publisher=Longman|isbn=978-0-582-09811-4|page=36|access-date=30 July 2017}}</ref> {{مکيه|بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ}} ثقافتي، لساني، سياسي ۽ معاشي امتياز، 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]]، 1966ع جي [[ڇهن نڪتن واري تحريڪ]]، 1970ع جي چونڊن ۾ [[عوامي ليگ]] جي شاندار ڪاميابي ۽ پوءِ [[آپريشن سرچ لائيٽ]] جي فوجي ڪارروائيءَ، بنگلاديش جي آزاديءَ جي جدوجهد کي جنم ڏنو. 25 مارچ 1971ع تي پاڪستاني حڪومت طرفان فوجي آپريشن شروع ڪيو ويو.<ref>{{cite journal|last=Bose|first=Sarmila|title=Anatomy of Violence: Analysis of Civil War in East Pakistan in 1971|journal=[[Economic and Political Weekly]]|volume=40|number=41|year=2005|pages=4463–4471|jstor=4417267}}</ref> 26 مارچ 1971ع تي پاڪستاني فوج پاران [[شيخ مجيب الرحمان]] جي گرفتاري کان پوءِ، آزادي پسند اڳواڻ ميجر [[ضياءُ الرحمان]] مجيب جي طرفان بنگلاديش جي آزاديءَ جو اعلان نشر ڪيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/zias-declaration-19001 | title=Zia's declaration |work=The Daily Star |date=7 April 2014 }}</ref> ان کان پوءِ نَو مهينن تي مشتمل خوني [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] شروع ٿي، جنهن دوران نسلي بنگالين جي خلاف [[بنگلاديش نسل ڪشي]] به ٿي.<ref>{{cite journal|last=Saikia|first=Yasmin|title=Beyond the Archive of Silence: Narratives of Violence of the 1971 Liberation War of Bangladesh|journal=[[History Workshop Journal]]|number=58|year=2004|volume=58 |pages=275–287|doi=10.1093/hwj/58.1.275 |jstor=25472765}}</ref> آخرڪار 16 ڊسمبر 1971ع تي [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ وارو معاهدو|پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ]] کان پوءِ بنگلاديش هڪ خودمختيار ۽ آزاد رياست طور وجود ۾ آيو. === آزاد بنگلاديش === [[بنگلاديش جو آئين]] 4 نومبر 1972ع تي نافذ ڪيو ويو.<ref>{{cite web|last1=Chakma|first1=Parbon|last2=Saumik|first2=Rafid Azad|url=https://www.thedailystar.net/law-our-rights/news/50-years-bangladesh-constitution-nutshell-3160281|title=50 Years of Bangladesh Constitution In a nutshell|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 November 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ، مجيب جي اڳواڻيءَ واري حڪومت وڏي پيماني تي ڪرپشن ۽ بدانتظامي ۾ ملوث ٿي، جنهن سبب سڄي ملڪ ۾ لاقانونيت ۽ معاشي تباهي پيدا ٿي. [[بڪسال|هڪ پارٽي سوشلزم]] قائم ڪرڻ جون ڪوششون ۽ [[1974ع بنگلاديش ڏڪار|1974ع جو وڏو ڏڪار]] مجيب جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي کان پوءِ 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] جو سبب بڻيا.<ref>{{cite book|chapter=Fall of the Bangabandhu, 1972–75|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/19.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|131}} ان کان پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن عوامي نظم بحال ڪيو، زراعت کي صنعتي بنيادن تي آندو، [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] قائم ڪئي ۽ [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم]] جي قيام جي شروعات ڪئي.<ref>{{cite book|chapter=The Zia Regime and Its Aftermath, 1977–82|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/21.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> ضياءُ الرحمان 1 سيپٽمبر 1978ع تي [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite news |title=BNP vows to continue movement |url=https://www.thedailystar.net/news/politics/bnp-vows-continue-movement-for-democracy-restore-1627522 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |agency=[[United News of Bangladesh|UNB]] |date=1 September 2018 |access-date=3 June 2026}}</ref> 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|رحمان جي قتل]] کان پوءِ ايندڙ ڏهاڪو [[حسين محمد ارشاد]] جي ماتحت [[فوجي آمريت]] جو دور رهيو، جنهن ۾ بنيادي ڍانچي جي ترقي، [[اختيارن جي منتقلي]] جون سڌارا، قومي ملڪيت ۾ آيل صنعتن جي نجڪاري ۽ 1988ع ۾ اسلام کي [[رياستي مذهب]] قرار ڏيڻ شامل هئا.<ref>{{cite book|chapter=THE ERSHAD PERIOD: Achieving Stability, 1982–83|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/90.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Emerging Opposition, 1983–86|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/91.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=https://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Relaxation of Martial Law, 1986–87|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/92.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=More Opposition Pressure|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/93.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|بحالي]] کان پوءِ [[پارلياماني جمهوريت]] [[1991ع بنگلاديشي عام چونڊون|1991ع]] ۾ واپس آئي، ۽ اقتدار بي اين پي جي [[خالده ضياءُ]] ۽ عوامي ليگ جي [[شيخ حسينا]] جي وچ ۾ مٽاسٽا ٿيندو رهيو. هن دور کي [[بيگمن جي جنگ]] سڏيو ويو، جنهن 2024ع تائين 34 سالن لاءِ بنگلاديش جي سياست ۽ تاريخ کي شڪل ڏني.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-42999503|title=Bangladesh grows tired of the Battling Begums|last=Rowlatt|first=Justin|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=11 February 2018|access-date =13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|130}} [[2008ع بنگلاديشي عام چونڊون|2008ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ عوامي ليگ ٻيهر اقتدار ۾ آئي.<ref>{{cite web|url=https://www.voanews.com/a/a-13-2008-12-30-voa9/401556.html|title=Bangladesh's Sheikh Hasina Wins Landslide Election|date=1 November 2009|access-date=14 February 2025|publisher=[[Voice of America]]|last=Herman|first=Steve}}</ref> [[شيخ حسينا]] جي اڳواڻيءَ هيٺ ملڪ معاشي ترقي ڏٺي، پر ساڳئي وقت [[جمهوري پٺتي هٽڻ]]، وڌندڙ [[آمريت پسندي]]، وڏي پيماني تي [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]] ۽ وسيع [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جون ڀڃڪڙيون]] پڻ ڏٺيون.<ref>{{cite web|last1=Ethirajan|first1=Anbarasan|last2=Wong|first2=Tessa|title=Sheikh Hasina: The pro-democracy icon who became an autocrat|url=https://www.bbc.com/news/articles/cg3ee303yxpo|date=6 August 2024|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|access-date=15 January 2025}}</ref> مختلف رپورٽن موجب حسينا ۽ عوامي ليگ حڪومت، ڀارت سان سهڪار جي مدد سان، [[2009ع بنگلاديش رائفلز بغاوت]] منظم ڪئي ته جيئن اهڙن قابل فوجي آفيسرن کي ماريو وڃي، جن کي حسينا پنهنجي اقتدار لاءِ خطرو سمجهندي هئي؛ ان سان [[بنگلاديش فوج]] غير مستحڪم ٿي ۽ عملي طور هڪ پارٽي حڪمراني مضبوط ٿي.<ref>{{cite news |last1=Reporter |first1=Staff |title='Hasina, AL leaders behind BDR mutiny' |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/crime-justice/news/hasina-al-leaders-behind-bdr-mutiny-4047691 |access-date=1 December 2025 |work=The Daily Star |date=1 December 2025 |language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Did India benefit from BDR mutiny? What the probe commission says|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/did-india-benefit-bdr-mutiny-what-probe-commission-says-1299101|website=The Business Standard|date=2025-12-01|access-date=2025-12-01|language=en}}</ref> حسينا [[2014ع بنگلاديشي عام چونڊون|2014ع]]، [[2018ع بنگلاديشي عام چونڊون|2018ع]] ۽ [[2024ع بنگلاديشي عام چونڊون|2024ع جي عام چونڊن]] ۾ لڳاتار ٻيو، ٽيون ۽ چوٿون مدو کٽيو؛ اهي سڀئي چونڊون جعلي هيون ۽ نه [[آزاد ۽ منصفاڻي چونڊ|آزاد نه منصفاڻي]].<ref>{{cite web|url=https://edition.cnn.com/2014/01/06/world/asia/bangladesh-elections/index.html|title=Bangladesh ruling party wins elections marred by boycott, violence|date=6 January 2014|access-date=14 February 2025|publisher=[[CNN]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-46718393|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins landslide in disputed vote|date=31 December 2018|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-67889387|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins fourth term in controversial vote|date=8 January 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|last1=Anbarasan|first1=Ethirajan|last2=Ng|first2=Kelly}}</ref> آمرانه حڪومت خلاف [[جولاءِ بغاوت]] کان پوءِ، حسينا کي [[عدم تعاون تحريڪ (2024ع)|استعيفا ڏيڻ ۽ ڀارت ڀڄڻ]] تي مجبور ڪيو ويو، جيڪو [[جولاءِ 36|5 آگسٽ 2024ع]] تي ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2024/8/5/bangladeshs-sheikh-hasina-forced-to-resign-what-happened-and-whats-next|title=Bangladesh's Sheikh Hasina forced to resign: What happened and what's next?|date=5 August 2024|access-date=14 February 2025|publisher=[[Al Jazeera]]}}</ref> آگسٽ 2024ع ۾ هڪ عبوري حڪومت قائم ٿي، جنهن ۾ نوبل انعام يافته [[محمد يونس]] کي [[بنگلاديش جو چيف ايڊوائيزر|چيف ايڊوائيزر]] بڻايو ويو.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/clyg7we8xvno|title=Yunus sworn in as interim Bangladesh leader|last1=Hussain|first1=Samira|last2=Drury|first2=Flora|date=8 August 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref> [[2026ع بنگلاديشي عام چونڊون|2026ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (بي اين پي) ٻيهر اقتدار ۾ آئي ۽ چيئرمين [[طارق رحمان]] 17 فيبروري 2026ع تي بنگلاديش جي وزيراعظم طور حلف کنيو. [[بنگلاديش جماعت اسلامي]] مکيه مخالف ڌر بڻجي وئي.<ref>{{cite web |title=From a marginal force to opposition party: The rise of Bangladesh Jamaat-e-Islami |url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/marginal-force-opposition-party-rise-bangladesh-jamaat-e-islami-1361786 |website=The Business Standard |access-date=19 February 2026}}</ref> 1990ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان، [[آزاد منڊي]] جي پاليسين ۽ [[معاشي آزادڪاري]] جي قدمن سبب، بنگلاديش اهم معاشي واڌ حاصل ڪئي آهي. اهو دنيا جي [[حقيقي جي ڊي پي واڌ جي شرح موجب ملڪن جي فهرست|تيز ترين وڌندڙ معيشتن]] مان هڪ طور اڀريو، جنهن جي پٺيان ان جي وڏي [[بنگلاديش ۾ ڪپڙي جي صنعت|ڪپڙي جي صنعت]] آهي، جيڪا دنيا ۾ ٻئي نمبر تي وڏي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Bashar|first1=Omar K. M. R.|last2=Khan|first2=Habibullah|title=Liberalisation and Growth in Bangladesh: An Empirical Investigation|volume=32|number=1|date=March 2009|pages=61–76|jstor=40795710|journal=The Bangladesh Development Studies|publisher=[[Bangladesh Institute of Development Studies]] (BIDS) |doi=10.57138/XTYK4544 }}</ref> اهو [[نامياري جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] طور اڀريو آهي، ۽ 2018ع کان پاڙيسري ڀارت جي نامياري في ماڻهو جي ڊي پي کان اڳتي نڪري ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/bangladesh/bangladesh-ranked-41st-largest-economy-in-2019-all-over-the-world-study-1684078|title=Bangladesh 2nd largest economy in South Asia|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 January 2019|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://foreignpolicy.com/2020/10/20/india-falls-behind-bangladesh-gdp/|title=Angst and Denial in India as It's Now Officially Poorer Than Bangladesh|last=Babones|first=Salvatore|date=20 October 2020|access-date=13 January 2025|work=[[Foreign Policy]]}}</ref> بنگلاديش پنهنجي [[بنگلاديش ۾ غربت|غربت جي شرح]] گهٽائڻ ۾ نمايان ڪاميابيون حاصل ڪيون آهن، جيڪا 1971ع ۾ 80 سيڪڙو هئي،<ref>{{cite web|url=https://cri.org.bd/2021/03/26/what-milestones-have-bangladesh-crossed-in-50-years/|title=What milestones have Bangladesh crossed in 50 years|date=26 March 2021|access-date=1 October 2022}}</ref> 1991ع ۾ 44.2 سيڪڙو ٿي،<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/results/2018/11/15/bangladesh-reducing-poverty-and-sharing-prosperity|title=Bangladesh: Reducing Poverty and Sharing Prosperity|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022}}</ref> ۽ 2022ع ۾ 18.7 سيڪڙو تائين گهٽجي وئي.<ref>{{cite news|url=https://pip.worldbank.org/country-profiles/BGD|title=Country Profile – Poverty and Inequality Platform|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 January 2025}}</ref> 21هين صديءَ دوران ان جي [[انساني ترقياتي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقياتي اشاري]] جي واڌ رڳو چين کان گهٽ رهي.<ref>{{cite web|url=https://bangladesh.un.org/en/256074-new-directions-human-development-bangladesh|title=New directions for human development in Bangladesh|date=17 December 2023|access-date=12 February 2025|publisher=United Nations}}</ref> [[سبز منتقلي]] جي حصي طور، بنگلاديش جو صنعتي شعبو [[سبز ڪارخانو|سبز ڪارخانا]] ٺاهڻ ۾ اڳواڻ طور اڀريو آهي، ۽ ملڪ وٽ دنيا ۾ تصديق ٿيل سبز ڪارخانن جو سڀ کان وڏو تعداد آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/green-rmg-factories-how-bangladesh-became-global-champion-939426|title=Green RMG factories: How Bangladesh became a global champion|last=Uddin|first=Jasim|date=12 September 2024|access-date=13 January 2025|work=[[Business Standard]]}}</ref> ان 2017ع کان [[روهنگيا نسل ڪشي]] کان ڀڄندڙ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|هڪ ملين کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن]] کي به پناهه ڏني آهي، جنهن ان جي وسيلن تي دٻاءُ وڌو ۽ ان جي انساني همدردي واري عزم کي نمايان ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unrefugees.org/news/rohingya-refugee-crisis-explained/|title=Rohingya Refugee Crisis Explained|date=22 August 2024|work=[[United Nations Commission on Human Rights]] (UNCHR)|access-date=13 January 2025}}</ref> == جاگرافي == {{Main|بنگلاديش جي جاگرافي}} [[File:Map of Bangladesh-en.svg|thumb|بنگلاديش جو طبعي نقشو]] بنگلاديش [[بنگال جي نار]] تي [[ڏکڻ ايشيا]] ۾ واقع آهي. اهو لڳ ڀڳ مڪمل طور پاڙيسري [[ڀارت]] سان گهيريل آهي، ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ان جي هڪ ننڍڙي سرحد آهي، جيتوڻيڪ اهو [[نيپال]]، [[ڀوٽان]] ۽ چين جي تمام ويجهو واقع آهي. ملڪ کي ٽن علائقن ۾ ورهايو ويندو آهي. ملڪ جو گهڻو حصو زرخيز [[گنگا ڊيلٽا]] تي مشتمل آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو دريائي ڊيلٽا آهي.<ref>{{cite web |author1=Aditi Rajagopal|title=How the World's Largest Delta Might Slowly Go Under Water |url=https://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|website=Discovery|date=8 February 2020|access-date=9 March 2020|archive-date=8 February 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200208052815/http://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|url-status=live}}</ref> ملڪ جا اتر اولهه ۽ وچ وارا حصا [[مدهوپور ٽريڪٽ|مدهوپور]] ۽ [[بارند ٽريڪٽ|بارند]] پليٽون سان ٺهيل آهن. اتر اوڀر ۽ ڏکڻ اوڀر وارا علائقا [[سدا بهار]] جبلن جي سلسلن جو گهر آهن. گنگا ڊيلٽا گنگا، جنهن جو مقامي نالو [[پدما درياهه|پدما]] يا ''پوددا'' آهي، [[برهمپتر درياهه|برهمپتر]]، جنهن کي [[جمنا درياهه (بنگلاديش)|جمنا]] يا ''جومونا'' به چيو وڃي ٿو، ۽ [[ميگھنا درياهه|ميگھنا]] درياهن ۽ انهن جي معاون درياهن جي ميلاپ سان ٺهندو آهي. گنگا، جمنا سان ملي ٿي، جيڪا برهمپتر جو مکيه وهڪرو آهي، ۽ پوءِ ميگھنا سان ملي آخرڪار [[بنگال جي نار]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿي. بنگلاديش کي "دريائن جي ڌرتي" چيو ويندو آهي،<ref>{{cite web |title=No Place Like Home – BANGLADESH: LAND OF RIVERS |url=https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |work=Environmental Justice Foundation |access-date=10 March 2020 |archive-date=30 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200930051647/https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |url-status=live }}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ هتي 57 کان وڌيڪ [[سرحد پار درياهه]] آهن، جيڪي ڪنهن به قومي رياست لاءِ سڀ کان وڌيڪ آهن. پاڻيءَ جا معاملا سياسي طور پيچيده آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بنگلاديش ڀارت کان هيٺاهين وهڪري ۾ واقع آهي.<ref>{{cite book |last=Suvedī |first=Sūryaprasāda |title=International watercourses law for the 21st century |publisher=[[Ashgate Publishing]] |year=2005 |pages=154–166 |isbn=978-0-7546-4527-6}}</ref> بنگلاديش گهڻو ڪري زرخيز ۽ هموار ميداني زمين تي مشتمل آهي. ان جو گهڻو حصو سمنڊ جي سطح کان {{convert|12|m|ft|abbr=on}} کان گهٽ اوچائي تي آهي، ۽ اندازو آهي ته جيڪڏهن سمنڊ جي سطح {{convert|1|m|ft|abbr=on}} وڌي وڃي ته ملڪ جي لڳ ڀڳ 10 سيڪڙو زمين ٻڏي ويندي.<ref name="ali">{{cite journal |last=Ali |first=A. |title=Vulnerability of Bangladesh to climate change and sea level rise through tropical cyclones and storm surges |journal=Water, Air, & Soil Pollution |volume=92 |issue=1–2 |pages=171–179 |year=1996 |bibcode=1996WASP...92..171A |doi=10.1007/BF00175563 }}</ref> ملڪ جو 12 سيڪڙو حصو جابلو نظامن سان ڍڪيل آهي. ملڪ جون [[هاور]] آبي زمينون عالمي ماحولياتي سائنس لاءِ اهميت رکن ٿيون. [[بنگلاديش جي جبلن جي فهرست|بنگلاديش جو سڀ کان اوچو هنڌ]] [[سڪا هافونگ]] آهي، جيڪو ميانمار جي سرحد ڀرسان واقع آهي، ۽ ان جي اوچائي {{convert|1064|m|ft|abbr=on}} آهي.<ref name=CIA/> اڳ ۾ [[ڪيوڪراڊونگ]] يا [[تازنگ ڊونگ]] کي سڀ کان اوچو هنڌ سمجهيو ويندو هو. بنگلاديش ۾ [[ٻيلن جو ڍڪ]] ڪل زميني ايراضيءَ جو لڳ ڀڳ 14 سيڪڙو آهي، جيڪو 2020ع ۾ 1,883,400 هيڪٽرن (ha) ٻيلن جي برابر هو، جڏهن ته 1990ع ۾ اهو 1,920,330 هيڪٽر (ha) هو. 2020ع ۾ قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن 1,725,330 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو، جڏهن ته پوکيل ٻيلن 158,070 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو. قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن مان 0 سيڪڙو کي [[ابتدائي ٻيلو]] قرار ڏنو ويو، يعني اهڙو ٻيلو جيڪو مقامي وڻن جي قسمن تي مشتمل هجي ۽ جتي انساني سرگرميءَ جا واضح نشان نه هجن، ۽ لڳ ڀڳ 33 سيڪڙو ٻيلن وارو علائقو محفوظ علائقن اندر مليو. 2015ع لاءِ، ٻيلن جي 100 سيڪڙو ايراضي [[رياستي ملڪيت|عوامي ملڪيت]] هيٺ ڄاڻائي وئي.<ref>{{Cite book |url=https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |title=Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194 |publisher=Food and Agriculture Organization of the United Nations |year=2023 |archive-date=11 September 2024 |access-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240911122341/https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Global Forest Resources Assessment 2020, Bangladesh |url=https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview |website=Food Agriculture Organization of the United Nations |access-date=19 September 2024 |archive-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240919133606/https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview/ |url-status=live }}</ref> === آبهوا === [[File:Aerosol pollution over Northern India, Bangladesh, and Bay of Bengal.jpg|thumb|خلا مان ورتل تصوير، جنهن ۾ بنگلاديش مٿان آلودگي ڏيکاريل آهي]] [[سرطان جو مدار]] بنگلاديش مان گذري ٿو، تنهنڪري بنگلاديش جي آبهوا گرم خطي واري آهي؛ آڪٽوبر کان مارچ تائين هلڪو سيارو ۽ مارچ کان جون تائين گرم ۽ گهم وارو اونهارو هوندو آهي. ملڪ ۾ ڪڏهن به هوائي گرمي پد {{convert|0|°C}} کان هيٺ رڪارڊ نه ٿيو آهي؛ سڀ کان گهٽ رڪارڊ ٿيل گرمي پد {{convert|1.1|°C}} هو، جيڪو اتر اولهه واري شهر [[ديناجپور]] ۾ 3 فيبروري 1905ع تي رڪارڊ ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://kantaji.com/dinajpurmap.html |title=Map of Dinajpur |website=kantaji.com |archive-url=https://web.archive.org/web/20110713134542/http://kantaji.com/dinajpurmap.html |archive-date=13 July 2011 |access-date=17 April 2015}}</ref> گرم ۽ گهم واري [[چوماسي]] موسم جون کان آڪٽوبر تائين جاري رهي ٿي ۽ ملڪ جي اڪثر برسات جو سبب بڻجي ٿي. قدرتي آفتون، جهڙوڪ [[بنگلاديش ۾ ٻوڏون|ٻوڏون]]، [[اڀرندي طوفان]]، [[ٽورنيڊو]] ۽ [[مدي لهرون]] لڳ ڀڳ هر سال اچن ٿيون،<ref name="NatDis">{{cite book |last=Alexander |first=David E. |title= Natural Disasters |chapter-url= {{GBurl|id=gWHsuGTcF34C|p=532}}|year= 1999|publisher=Kluwer Academic Publishers |isbn=978-0-412-04751-0 |page=532 |chapter=The Third World |orig-date=1993}}</ref> جن سان گڏ [[ٻيلن جي ڪٽائي]]، [[مٽيءَ جي زوال ۽ خرابي]] ۽ [[ڪٽاءُ]] جا اثر پڻ شامل ٿين ٿا. 1970ع ۽ 1991ع وارا [[بنگلاديش جي اڀرندي طوفانن جي فهرست|طوفان]] خاص طور تباهه ڪندڙ هئا؛ [[1991ع بنگلاديش طوفان|پوئين طوفان]] ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا.<ref>"[https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html Beset by Bay's Killer Storms, Bangladesh Prepares and Hopes] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240902065034/https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html |date=2 September 2024 }} ". ''Los Angeles Times''. 27 February 2005</ref> سيپٽمبر 1998ع ۾ بنگلاديش جديد تاريخ جي [[1998ع بنگلاديش ٻوڏون|سڀ کان شديد ٻوڏ]] کي ڏٺو، جنهن کان پوءِ ملڪ جا ٻه ٽهائي حصا پاڻيءَ هيٺ اچي ويا، ۽ 1,000 ماڻهو فوت ٿيا.<ref name="EWG">{{cite book |last=Haggett |first=Peter |title=Encyclopedia of World Geography |chapter-url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |publisher=Marshall Cavendish |year=2002 |isbn=978-0-7614-7308-4 |oclc=46578454 |pages=2, 634 |chapter=The Indian Subcontinent |orig-date=2002 |access-date=25 July 2023 |archive-date=28 March 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182107/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |url-status=live }}</ref> آفتن جي خطري ۾ گهٽتائي لاءِ مختلف بين الاقوامي ۽ قومي قدمن جي نتيجي ۾، ٻوڏن ۽ طوفانن سبب انساني جاني نقصان ۽ معاشي نقصان سالن سان گهٽيا آهن.<ref>{{cite news |last=Raju |first=M. N. A. |title=Disaster Preparedness for Sustainable Development in Bangladesh |url=https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10 |work=Daily Sun |date=10 March 2018 |access-date=26 September 2019 |archive-date=24 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210724074442/https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10}}</ref> [[2007ع ڏکڻ ايشيائي ٻوڏون]] ملڪ جي ڪيترن علائقن کي تباهه ڪري ويون، پنج ملين ماڻهن کي بي گهر ڪيو ۽ لڳ ڀڳ 500 ماڻهو مارجي ويا.<ref>{{cite news |title=Bangladesh flood death toll nears 500, thousands ill |url=http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |agency=[[Reuters]] |date=15 August 2007 |access-date=15 August 2007 |archive-date=5 February 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080205073714/http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |url-status=live }}</ref> [[File:Flooding after 1991 cyclone.jpg|thumb|[[1991ع بنگلاديش طوفان]] کان پوءِ ٻوڏ، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا]] ==== موسمي تبديلي ==== بنگلاديش کي انهن ملڪن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو، جيڪي [[موسمي تبديليءَ جي نازڪ پذيري|موسمي تبديليءَ لاءِ سڀ کان وڌيڪ نازڪ]] آهن.<ref>{{Cite journal |last1=Kulp |first1=Scott A. |last2=Strauss |first2=Benjamin H.|date=29 October 2019|title=New elevation data triple estimates of global vulnerability to sea-level rise and coastal flooding|journal=Nature Communications |volume=10 |issue=1 |page=4844 |bibcode=2019NatCo..10.4844K |doi=10.1038/s41467-019-12808-z |pmc=6820795 |pmid=31664024}}</ref><ref>{{cite web |date=29 October 2019|title=Report: Flooded Future: Global vulnerability to sea level rise worse than previously understood |url=https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood|access-date=3 November 2019|website=climatecentral.org|archive-date=2 November 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191102025006/https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood}}</ref> هڪ صديءَ دوران 508 طوفانن بنگال جي نار واري علائقي کي متاثر ڪيو آهي، جن مان 17 سيڪڙو بابت خيال ڪيو وڃي ٿو ته اهي بنگلاديش جي زمين تي پهتا.<ref>{{Cite book|last=Chaturvedi|first=Sanjay|url=https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67|title=Climate Change and the Bay of Bengal|date=29 April 2016|publisher=Flipside Digital Content Company Inc.|isbn=978-981-4762-01-4|access-date=25 July 2023|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182105/https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67#v=onepage&q&f=false|url-status=live}}</ref> وڌندڙ برساتن، سمنڊ جي سطح ۾ اضافي ۽ اڀرندي طوفانن مان پيدا ٿيندڙ [[قدرتي خطرا]] موسمي تبديليءَ سان وڌڻ جا امڪان آهن، ۽ اهي هر هڪ زراعت، پاڻي ۽ خوراڪ جي سلامتي، انساني صحت ۽ رهائش تي سنگين اثر ڇڏيندا.<ref>{{cite book |url=http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|title=Bangladesh Climate Change Strategy and Action Plan, 2008 |publisher=Ministry of Environment and Forests Government of the People's Republic of Bangladesh|year=2008|isbn=978-984-8574-25-6|archive-url=https://web.archive.org/web/20091007060017/http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|archive-date=7 October 2009}}</ref> اندازو آهي ته 2050ع تائين سمنڊ جي سطح ۾ ٽي فوٽ اضافو لڳ ڀڳ 20 سيڪڙو زمين کي ٻوڙي ڇڏيندو ۽ 30 ملين کان وڌيڪ ماڻهن کي بي گهر ڪندو.<ref>{{cite web |last=Glennon |first=Robert|title=The Unfolding Tragedy of Climate Change in Bangladesh |url=https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171201040750/https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|archive-date=1 December 2017|access-date=23 November 2017}}</ref> بنگلاديش ۾ [[سمنڊ جي سطح ۾ اضافو]] واري خطري کي منهن ڏيڻ لاءِ [[بنگلاديش ڊيلٽا پلان 2100]] شروع ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100 |title=Bangladesh Delta Plan 2100|publisher=The Dutch water sector|access-date=24 September 2019|date=20 May 2019|archive-date=13 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230513135800/https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Bangladesh Delta Plan (BDP) 2100}}</ref> === حياتياتي گوناگوني === [[File:Bengal Tiger gets down in a shallow canal in Sundarban.jpg|thumb|[[بنگال ٽائيگر]]، قومي جانور، سندربن ۾]] بنگلاديش [[انڊوملايائي علائقو]] ۾ واقع آهي، ۽ اهو چئن خشڪي وارن ماحولياتي علائقن ۾ اچي ٿو: [[هيٺين گنگا ميدانن جا نم پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، [[ميزورام–منيپور–ڪاچن مينهن وارا ٻيلا]]، [[سندربن تازو پاڻي دلدلي ٻيلا]]، ۽ [[سندربن مينگروو]].<ref name="DinersteinOlson2017">{{cite journal |last1=Dinerstein |first1=Eric |last2=Olson |first2=David |last3=Joshi |first3=Anup |last4=Vynne |first4=Carly |last5=Burgess |first5=Neil D. |last6=Wikramanayake |first6=Eric |last7=Hahn |first7=Nathan |last8=Palminteri |first8=Suzanne |last9=Hedao |first9=Prashant |last10=Noss |first10=Reed |last11=Hansen |first11=Matt |last12=Locke |first12=Harvey |last13=Ellis |first13=Erle C |last14=Jones |first14=Benjamin |last15=Barber |first15=Charles Victor |last16=Hayes |first16=Randy |last17=Kormos |first17=Cyril |last18=Martin |first18=Vance |last19=Crist |first19=Eileen |last20=Sechrest |first20=Wes |last21=Price |first21=Lori |last22=Baillie |first22=Jonathan E. M. |last23=Weeden |first23=Don |last24=Suckling |first24=Kierán |last25=Davis |first25=Crystal |last26=Sizer |first26=Nigel |last27=Moore |first27=Rebecca |last28=Thau |first28=David |last29=Birch |first29=Tanya |last30=Potapov |first30=Peter |last31=Turubanova |first31=Svetlana |last32=Tyukavina |first32=Alexandra |last33=de Souza |first33=Nadia |last34=Pintea |first34=Lilian |last35=Brito |first35=José C. |last36=Llewellyn |first36=Othman A. |last37=Miller |first37=Anthony G. |last38=Patzelt |first38=Annette |last39=Ghazanfar |first39=Shahina A. |last40=Timberlake |first40=Jonathan |last41=Klöser |first41=Heinz |last42=Shennan-Farpón |first42=Yara |last43=Kindt |first43=Roeland |last44=Lillesø |first44=Jens-Peter Barnekow |last45=van Breugel |first45=Paulo |last46=Graudal |first46=Lars |last47=Voge |first47=Maianna |last48=Al-Shammari |first48=Khalaf F. |last49=Saleem |first49=Muhammad|title=An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm |journal=BioScience|volume=67|issue=6|year=2017|pages=534–545 |doi=10.1093/biosci/bix014 |pmid=28608869 |pmc=5451287}}</ref> ان جي ماحوليات ۾ ڊگهو سامونڊي ڪنارو، گهڻا [[بنگلاديش جي درياهن جي فهرست|درياهه ۽ معاون درياهه]]، ڍنڍون، [[آبي زمين]]ون، سدا بهار ٻيلا، نيم سدا بهار ٻيلا، جابلو ٻيلا، نم [[پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، تازو پاڻي دلدلي ٻيلا ۽ ڊگهي گاهه واري هموار زمين شامل آهن. بنگلاديش جو ميدان پنهنجي زرخيز [[دريائي لَٽَ]] واري مٽيءَ لاءِ مشهور آهي، جيڪا وسيع پوک کي سهارو ڏئي ٿي. ملڪ ۾ سرسبز ٻوٽن جو غلبو آهي، ۽ ڳوٺ اڪثر [[آم]]، [[ڪٺل]]، [[بانس]]، [[ڇاليا]]، [[ناريل]] ۽ [[کجور]] جي باغن ۾ لڪل هوندا آهن.<ref name="global.britannica.com">[http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life Bangladesh | history – geography :: Plant and animal life] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140203195926/http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life|date=3 February 2014}}. ''Encyclopædia Britannica''.</ref> ملڪ ۾ ٻوٽن جي زندگيءَ جون 6000 تائين جنسون آهن، جن ۾ 5000 گلدار ٻوٽا شامل آهن.<ref>{{cite web |url=http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna|title=Flora and Fauna – Bangladesh high commission in India |website=Bangladesh High Commission, New Delhi |archive-url=https://web.archive.org/web/20130820012655/http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna |archive-date=20 August 2013}}</ref> آبي ذخيرن ۽ آبي زمينن جا نظام ڪيترن آبي ٻوٽن لاءِ رهائشگاهه فراهم ڪن ٿا. [[نيمفياسي|واٽر للي]] ۽ [[ڪنول]] چوماسي موسم ۾ نمايان طور وڌن ٿا. ملڪ ۾ [[بنگلاديش جي محفوظ علائقن جي فهرست|60 جهنگلي جيوت پناهه گاهون]] آهن.<ref>{{cite web |year=2026|title=Protected Area Profile for Bangladesh from the World Database of Protected Areas|url=https://www.protectedplanet.net/country/BGD|access-date=22 February 2026|website=[[World Database on Protected Areas]]}}</ref> بنگلاديش [[سندربن]] جي گهڻي حصي جو گهر آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي، ۽ ڏکڻ اولهه واري ساحلي علائقي ۾ {{convert|6000|km2}} ايراضيءَ تي پکڙيل آهي. اهو ٽن محفوظ پناهه گاهن ۾ ورهايل آهي: [[سندربن ڏکڻ جهنگلي جيوت پناهه گاهه|ڏکڻ]]، [[سندربن اوڀر جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اوڀر]]، ۽ [[سندربن اولهه جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اولهه]] علائقا. هي ٻيلو يونيسڪو عالمي ورثي واري ماڳ آهي.<ref>{{Cite web |title=The Sundarbans |url=https://whc.unesco.org/en/list/798/ |access-date=2026-02-21 |website=[[UNESCO]] |language=en}}</ref> اتر اوڀر وارو سليٽ علائقو هاور آبي زمينن جو گهر آهي، جيڪو هڪ منفرد ماحولياتي نظام آهي. ان ۾ [[اڀرندي ۽ نيم اڀرندي مخروطي ٻيلا]]، هڪ [[تازو پاڻي دلدلي ٻيلو]]، ۽ گڏيل پن ڇڻڻ وارا ٻيلا پڻ شامل آهن. ڏکڻ اوڀر وارو چٽاگانگ علائقو سدا بهار ۽ نيم سدا بهار جابلو جهنگلن تي مشتمل آهي. وچ بنگلاديش ۾ ميداني سال ٻيلو شامل آهي، جيڪو غازيپور، [[ٽنگائل]] ۽ [[ميمڻ سنگهه]] ضلعن سان گڏ پکڙيل آهي.<ref>{{Cite journal|last=Rahman |first=Mohammed Mahabubur |last2=Rahman |first2=Md. Motiur |last3=Guogang |first3=Zhang |last4=Islam |first4=Kazi Shakila |date=1 March 2010 |title=A Review of the Present Threats to Tropical Moist Deciduous Sal (Shorea Robusta) Forest Ecosystem of Central Bangladesh |url=https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/194008291000300108 |access-date=2026-02-21 |website=[[Sage Journals]] |language=en |doi=10.1177/194008291000300108}}</ref> [[سينٽ مارٽن ٻيٽ]] ملڪ جو واحد [[مرجاني ريف]] آهي.<ref>{{Cite web |last=Kuddus |first=Abdul |date=2025-03-03 |title=Is St Martin's actually a 'coral island', what do researchers say? |url=https://en.prothomalo.com/environment/9rpuv1x2ra |access-date=2026-02-21 |website=[[Prothom Alo]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي ٻيلن، دلدلن، وڻڪار وارن علائقن ۽ جبلن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهنگلي جيوت|جهنگلي جيوت]] گهڻي مقدار ۾ موجود آهي.<ref name="global.britannica.com"/> جانورن جي وڏي اڪثريت {{convert|150000|km2}} جي رهائشگاهه اندر رهي ٿي.<ref>{{cite news |author1=Soraya Auer |author2=Anika Hossain |date=7 July 2012 |title=Lost Wards of the State |url=http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm|work=The Daily Star|access-date=14 February 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150214120509/http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm |archive-date=14 February 2015 |url-status=live}}</ref> [[بنگال ٽائيگر]]، [[بادلدار چيتو]]، [[کاري پاڻيءَ جو مگرمڇ]]، [[ڪارو پينٿر]] ۽ [[مڇي خور ٻلي]] سندربن جا اهم شڪاري جانور آهن.<ref>{{cite book|author=Peter Haggett|title=Encyclopedia of World Geography|url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|year=2001|publisher=Marshall Cavendish|isbn=978-0-7614-7289-6|page=2620|access-date=20 January 2017|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182110/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|url-status=live}}</ref> اتر ۽ اوڀر بنگلاديش [[ايشيائي هاٿي]]، [[هولاڪ گبن]]، [[ايشيائي ڪارو رڇ]] ۽ [[اورينٽل پائڊ هورن بل]] جو گهر آهي.<ref name="bearprojectbd.weebly.com">{{cite web |url=http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|title=Bears in Bangladesh|website=Bangladesh Bear Project|access-date=14 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150214061240/http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|archive-date=14 February 2015|url-status=live}}</ref> [[چيتل]] هرڻ ڏکڻ اولهه وارن وڻڪار وارن علائقن ۾ وڏي پيماني تي ڏسڻ ۾ اچن ٿا. ٻين جانورن ۾ [[ڪاري وڏي گلھري]]، [[ٽوپي دار لنگور]]، [[بنگال لومڙي]]، [[سامبر هرڻ]]، [[جهنگلي ٻلي]]، [[ڪنگ ڪوبرا]]، [[جهنگلي سوئر]]، [[نيولا]]، [[پينگولين]]، [[پائٿن (نسل)|پائٿن]] ۽ [[ايشيائي واٽر مانيٽر|واٽر مانيٽر]] شامل آهن. بنگلاديش ۾ [[ايراواڊي ڊولفن|ايراواڊي]] ۽ [[ڏکڻ ايشيائي درياهي ڊولفن|گنگا ڊولفن]] جي سڀ کان وڏين آبادين مان هڪ موجود آهي.<ref>{{cite web |url=http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|title=6,000 Rare, Large River Dolphins Found in Bangladesh|work=National Geographic|date=March 2009|access-date=13 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20141012093653/http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|archive-date=12 October 2014}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻه جيون]] جون 53، رينگڻ وارن جانورن جون 139، [[سامونڊي رينگڻ وارا جانور|سامونڊي رينگڻ وارن جانورن]] جون 19 ۽ [[سامونڊي ٿڃائتا جانور|سامونڊي ٿڃائتن]] جون 5 جنسون آهن. ان ۾ [[بنگلاديش جي پکين جي فهرست|پکين جون 628 جنسون]] پڻ آهن.<ref>{{cite news |last1=Hossain |first1=Muhammad Selim |date=23 May 2009 |title=Conserving biodiversity must for survival |url=http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |work=The Daily Star |access-date=30 May 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150530100603/http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |archive-date=30 May 2015 |url-status=live}}</ref> گذريل صديءَ دوران بنگلاديش ۾ ڪيترائي جانور ختم ٿي ويا، جن ۾ هڪ سينگ ۽ ٻه سينگ وارا [[گينڊا]] ۽ عام [[مور]] شامل آهن. انساني آبادي شهري علائقن ۾ مرڪوز آهي، جنهن ڪري ٻيلن جي ڪٽائي ڪنهن حد تائين محدود رهي آهي. تيز شهري واڌ قدرتي رهائشگاهن لاءِ خطرو بڻجي وئي آهي. ملڪ ۾ ماحولياتي مسئلا وسيع آهن؛ ڪپڙي جي صنعت سبب [[ڌليشوري درياهه]] جي آلودگي ۽ چڪريا سندربن ۾ جهينگن جي پوک کي عالمن [[ماحولياتي قتل]] طور بيان ڪيو آهي.<ref>{{cite book |last1=Suny |first1=Rabby Us |last2=Sarkar |first2=Oliver Tirtho |last3=Hasan |first3=Md. Abid |title=Politics of Climate Change |chapter=Political Economy of River Ecocide in Bangladesh: A Study in the Context of Dhaleshwari River |date=2023 |pages=83–103 |doi=10.1142/9789811263750_0005 |isbn=978-981-12-6374-3 }}</ref><ref>{{Cite journal |last=Zaman |first=Samia |date=7 June 2023 |title=The Bangladesh Environmental Humanities Reader: by Samina Luthfa, Mohammad Tanzimuddin Khan, and Munasir Kamal, Lanham, Lexinton Books, 2022 ISBN 978-1-4985-9913-9 and 978-1-4985-9914-6 |journal=Environmental Politics |volume=32 |issue=4 |pages=752–754 |doi=10.1080/09644016.2023.2192149 |doi-access=free}}</ref> جيتوڻيڪ ڪيترائي علائقا قانون هيٺ محفوظ آهن، پر ڪجهه بنگلاديشي جهنگلي جيوت هن واڌ سبب خطري ۾ آهي. [[بنگلاديش ماحوليات تحفظ ايڪٽ]] 1995ع ۾ نافذ ڪيو ويو. حڪومت ڪيترن علائقن کي [[ماحولياتي طور نازڪ علائقو]] قرار ڏنو آهي، جن ۾ آبي زمينون، ٻيلا ۽ درياهه شامل آهن. [[سندربن ٽائيگر پروجيڪٽ]] ۽ بنگلاديش بيئر پروجيڪٽ تحفظ کي مضبوط ڪرڻ واريون اهم شروعاتون آهن.<ref name="bearprojectbd.weebly.com"/> بنگلاديش 3 مئي 1994ع تي ريو [[حياتياتي گوناگوني بابت ڪنوينشن]] جي توثيق ڪئي.<ref name="cbd.int">{{cite web |url=http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|title=Bangladesh – Country Profile|website=cbd.int|access-date=16 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150217020013/http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|archive-date=17 February 2015|url-status=live}}</ref> 2014 مطابق ملڪ پنهنجي [[حياتياتي گوناگوني عمل جو منصوبو|قومي حياتياتي گوناگوني حڪمت عملي ۽ عمل منصوبي]] کي نظرثاني ڪرڻ لاءِ تيار هو.<ref name="cbd.int"/> == حڪومت ۽ سياست == {{Multiple image | caption_align = center | total_width = 300 | image1 = Mohammed Shahabuddin official portrait.jpg | caption1 = [[محمد شهاب الدين]]<br /><small>[[بنگلاديش جو صدر|صدر]]</small> | image2 = Tarique Rahman at meeting on Farmer cards, Cabinet Division, Secretariat, Dhaka, 2026-02-23 (cropped).jpg | caption2 = [[طارق رحمان]]<br /><small>[[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]]</small> }} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = National Assembly of Bangladesh (10).jpg | caption1 = [[جاتيا سنگساد ڀَون|قومي پارليامينٽ]] جي عمارت [[شير بنگلا نگر]] ۾، جيڪو هڪ پاڙو آهي ۽ ان جو نالو بنگال جي پهرئين [[بنگال جو وزيراعظم|وزيراعظم]] جي نالي تي رکيل آهي | image2 = Bangabhaban.jpg | caption2 = [[بنگڀون]]، جنهن جي معنيٰ ''بنگال هائوس'' آهي، بنگلاديش جو [[صدارتي محل]] آهي. اصل ۾ اهو [[هندستان جو وائسراءِ|هندستان جي وائسراءِ]] ۽ [[بنگال پريزيڊنسي جي گورنرن جي فهرست|بنگال جي گورنر]] لاءِ گهر هو. }} [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] موجب بنگلاديش هڪ [[وحداني رياست]]<ref name="gov2"/> ۽ ''[[قانوني طور]]'' [[نمائنده جمهوريت]] آهي، جنهن ۾ [[ويسٽ منسٽر نظام|ويسٽ منسٽر]] طرز جو [[پارلياماني جمهوريه|پارلياماني نظام]]<ref name="gov0"/> ۽ [[عام ووٽ جو حق]] موجود آهي.<ref name="gov">{{cite journal|last=Jahan|first=Rounaq|title=The Parliament of Bangladesh: Representation and Accountability|doi=10.1080/13572334.2014.975470|year=2014|pages=250–269|journal=[[The Journal of Legislative Studies]]|volume=21|issue=2}}</ref> [[بنگلاديش جي حڪومت|حڪومت]] کي ٽن ٿنڀن ۾ ورهائي سگهجي ٿو: انتظاميه، مقننه ۽ [[بنگلاديش جي عدليه|عدليه]]. اهي سڀ جوابدهي، شفافيت ۽ [[اختيارن جي ورهاست|اختيارن جي نگراني ۽ توازن]] کي يقيني بڻائڻ لاءِ ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/explained/news/explained-the-branches-bangladeshs-government-3512581|title=Explained: The branches of Bangladesh's government|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2024|access-date=20 January 2025|last=Siddiquee|first=Ayaan Shams}}</ref> آزاديءَ کان وٺي [[عوامي ليگ]] (AL) ۽ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (BNP) بنگلاديش جي سڀ کان طاقتور [[بنگلاديش جون سياسي پارٽيون|سياسي پارٽين]] مان ٻه رهيون آهن.<ref name="gov0">{{cite journal|last=Shah|first=Aqil|title=Democracy Deadlocked in Bangladesh|journal=[[Current History]]|volume=115|number=780|year=2016|pages=130–135|doi=10.1525/curh.2016.115.780.130 |jstor=48614157}}</ref> * حڪومت جو پهريون ٿنڀو انتظامي عضوو آهي، جنهن کي ملڪ جي انتظام جي ذميواري ڏني وئي آهي.<ref name="gov2"/> انتظامي اختيار گهڻو ڪري [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] وٽ هوندا آهن، جيڪو [[حڪومت جو سربراهه]] هوندو آهي ۽ [[بنگلاديش جي ڪابينا|ڪابينا]] جي نگراني ڪندو آهي.<ref name="gov2"/> پارلياماني حڪومت جو مدو پنج سال هوندو آهي. مختلف وزير انتظامي عضوي جو وڏو حصو بڻجن ٿا، سرڪاري کاتن جي نگراني ڪن ٿا ۽ پاليسيون ٺاهين ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش سول سروس|سول سروس]] وزيرن کي پاليسي لاڳو ڪرڻ ۾ مدد ڪري ٿي.<ref name="gov2"/> سڀ اختيار پاليسيون ٺاهڻ، عوامي خدمتون سنڀالڻ ۽ قومي ترقياتي منصوبا لاڳو ڪرڻ لاءِ گڏجي ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] رسمي [[رياست جو سربراهه]] آهي، جنهن جي اختيارن ۾ پارليامينٽ مان منظور ٿيل بلن کي قانون بڻائڻ لاءِ صحيح ڪرڻ، حڪومت جي استحڪام ۽ تسلسل کي برقرار رکڻ،<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|هٿياربند فوجن]] جي ڪمانڊر اِن چيف طور فرض انجام ڏيڻ<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24615.html|title=61.Supreme command|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> ۽ سڀني يونيورسٽين جو [[چانسلر]] هجڻ شامل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-447.html|title=The Dhaka University Order, 1973 (President's Order).|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٻيو ٿنڀو مقننه عضوو آهي، جنهن کي [[جاتيا سنگساد]]، يعني قوم جو گهر، پڻ چيو ويندو آهي.<ref name="parliament">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24619.html|title=65. Establishment of Parliament|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> شهري پارليامينٽ جا ميمبر چونڊين ٿا.<ref name="gov2"/> [[هڪ ايواني]] پارليامينٽ ۾ 350 ميمبر آهن، جن ۾ 300 ميمبر [[فرسٽ پاسٽ دي پوسٽ]] نظام تحت چونڊيا وڃن ٿا، ۽ 50 ميمبر [[عورتن جي بااختياري]] لاءِ مخصوص سيٽن تي مقرر ٿين ٿا.<ref name="parliament"/><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/women-mps-reserved-seats-how-empowered-are-they-really-3601271|title=Women MPs in reserved seats: How empowered are they really?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2024|access-date=20 January 2025|last=Hasan|first=Rashidul}}</ref> [[بنگلاديش جي آئين جو آرٽيڪل 70]] پارليامينٽ جي ميمبرن کي پنهنجي پارٽي جي خلاف ووٽ ڏيڻ کان روڪي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/backpage/article-70-constitution-its-safeguard-democracy-1581670|title=Article 70 of Constitution: It's a safeguard for democracy|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=26 May 2018|access-date=20 January 2025}}</ref> پارليامينٽ جي صدارت [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] ڪندو آهي، جيڪو صدر کان پوءِ ٻئي نمبر تي هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24603.html|title=54.Speaker to act as President during absence, etc.|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٽيون ٿنڀو عدليه آهي، جيڪا قانون جي تشريح، تڪرارن جي حل ۽ انصاف برقرار رکڻ جي ذميوار آهي.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ|سپريم ڪورٽ]] سڀ کان اعليٰ عدالت آهي، جيڪا [[اپيليٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|اپيليٽ ڊويزن]] ۽ [[هاءِ ڪورٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|هاءِ ڪورٽ ڊويزن]] ۾ ورهايل آهي.<ref name="court">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/part-details-203.html|title=THE JUDICIARY|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref><ref name="gov2"/> ان جي اڳواڻي [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] ڪندو آهي.<ref name="court"/> عدليه وٽ ڪنهن قانون جي آئيني حيثيت جاچڻ ۽ قانوني علاج مهيا ڪرڻ جو اختيار آهي. اها شهرين جا حق بچائي ٿي، قانون جي منصفاڻي لاڳو ٿيڻ کي يقيني بڻائي ٿي ۽ حڪومت اندر اختيارن جو توازن برقرار رکي ٿي.<ref name="gov2"/> عدالتن وٽ [[بنگلاديش ۾ عدالتي جائزو|عدالتي جائزي]] ۾ وسيع اختيار آهن، ۽ عدالتي [[نظير]] کي آئين جي آرٽيڪل 111 تحت حمايت حاصل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24668.html|title=111.Binding effect of Supreme Court judgments|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> عدليه ۾ ضلعي ۽ ميٽروپوليٽن عدالتون شامل آهن، جيڪي ديواني ۽ فوجداري عدالتن ۾ ورهايل آهن. ججن جي کوٽ سبب عدليه ۾ ڪيسن جو وڏو ڍير موجود آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/editorial/news/huge-case-backlog-only-hurting-citizens-3306391|title=Huge case backlog only hurting citizens|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 April 2023|access-date=20 January 2025}}</ref> [[انٽرنيشنل انسٽيٽيوٽ فار ڊيموڪريسي اينڊ اليڪٽورل اسسٽنس|انٽرنيشنل IDEA]] جي گلوبل اسٽيٽ آف ڊيموڪريسي (GSoD) انڊيڪسز ۽ ڊيموڪريسي ٽريڪر موجب، بنگلاديش مجموعي جمهوري معيارن ۾ هيٺين حد ۾ اچي ٿو، خاص طور سياسي نمائندگي ۾ ڪمزوريون آهن، جن ۾ معتبر چونڊون، شامل ووٽ جو حق ۽ چونڊيل حڪومت شامل آهن.<ref>{{Cite web |title=Bangladesh {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/bangladesh |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |title=Home {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/ |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref><ref>{{Cite web |title=Global State of Democracy Indices {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/gsod-indices |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref> === انتظامي ورهاست === {{Main|بنگلاديش جي انتظامي جاگرافي}} {{Bangladesh Divisions Image Map}} بنگلاديش کي اٺ انتظامي ڊويزنن ۾ ورهايو ويو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|publisher=Bangladesh Government|title=National Web Portal of Bangladesh|date=15 September 2015|access-date=23 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150923061605/http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|archive-date=23 September 2015|url-status=live}}</ref><ref name="CIA">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=15 May 2007 |year=2007}}</ref><ref>{{cite news |url=http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |title=Rangpur becomes a divivion |work=bdnews24.com |date=25 January 2010 |access-date=6 August 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150903184553/http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |archive-date=3 September 2015 |url-status=live}}</ref> ۽ هر ڊويزن جو نالو ان جي مرڪزي شهر تي رکيل آهي: [[باريسال ڊويزن|باريسال]]، سرڪاري طور ''باريشال''<ref name="namechange">{{cite news |url=https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|title=Bangladesh changes English spellings of five districts|work=bdnews24.com|date=2 April 2018|access-date=1 October 2019 |archive-date=15 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201215091950/https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|url-status=live}}</ref>، [[چٽاگانگ ڊويزن|چٽاگانگ]]، سرڪاري طور ''چٽوگرام''<ref name="namechange" />، [[ڍاڪا ڊويزن|ڍاڪا]]، [[کُلنا ڊويزن|کُلنا]]، [[ميمڻ سنگهه ڊويزن|ميمڻ سنگهه]]، [[راجشاهي ڊويزن|راجشاهي]]، [[رنگپور ڊويزن|رنگپور]]، ۽ [[سليٽ ڊويزن|سليٽ]]. ڊويزنون ضلعن، يعني ''ضلعن''، ۾ ورهايل آهن. بنگلاديش ۾ 64 ضلعا آهن، ۽ هر ضلعو ''اپازيلا''، يعني سب ضلعن، يا ''ٿانا'' ۾ ورهايل آهي. هر پوليس اسٽيشن جي اندر وارو علائقو، سواءِ ميٽروپوليٽن علائقن جي، ''[[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|يونينن]]'' ۾ ورهايل آهي، ۽ هر يونين ڪيترن ڳوٺن تي مشتمل هوندي آهي. ميٽروپوليٽن علائقن ۾ پوليس اسٽيشنون وارڊن ۾ ورهايل آهن، جيڪي وري ''محلن'' ۾ ورهايل آهن. ڊويزن يا ضلعي سطح تي ڪو به چونڊيل نمائندو ناهي، ۽ انتظام رڳو سرڪاري عملدارن تي مشتمل هوندو آهي. هر يونين، يا وارڊ، ۾ چيئرمين ۽ ڪيترن ميمبرن لاءِ سڌيون چونڊون ٿينديون آهن. 1997ع ۾ پارليامينٽ قانون منظور ڪيو، جنهن تحت هر يونين ۾ 12 مان ٽي سيٽون عورتن لاءِ مخصوص ڪيون ويون.<ref>''Local Government Act'', No. 20, 1997</ref> {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; border:2px solid #8fb3d9; background:#f8fbff;" |+ style="background:#d9ecff; color:#003366; font-weight:bold; padding:0.4em;" | بنگلاديش جون انتظامي ڊويزنون |- ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | [[بنگلاديش جون ڊويزنون|ڊويزن]] ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گاديءَ جو شهر ! scope="col" data-sort-type="date" style="background:#b7d7f0;" | قيام ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | پکيڙ (km<sup>2</sup>)<br /><ref>{{cite web |url=http://www.dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |title=Health Bulletin 2016 |website=Directorate General of Health Services |page=14 |access-date=7 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170613050056/http://dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |archive-date=13 June 2017 |url-status=live}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | 2021ع آبادي<br />(اندازي مطابق)<ref>{{cite web |url=http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |title=Population Projection of Bangladesh: Dynamics and Trends, 2011–2061 |date=November 2015 |website=Bangladesh Bureau of Statistics |pages=25–28}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گهاٽائي<br />2021ع |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال]] | 1 جنوري 1993ع | 13,225 | 9,713,000 | 734 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ]] | 1 جنوري 1829ع | 33,909 | 34,747,000 | 1,025 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا]] | 1 جنوري 1829ع | 20,594 | 42,607,000 | 2,069 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا]] | 1 آڪٽوبر 1960ع | 22,284 | 18,217,000 | 817 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه]] | 14 سيپٽمبر 2015ع | 10,584 | 13,457,000 | 1,271 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي]] | 1 جنوري 1829ع | 18,153 | 21,607,000 | 1,190 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور، بنگلاديش|رنگپور]] | 25 جنوري 2010ع | 16,185 | 18,868,000 | 1,166 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ]] | 1 آگسٽ 1995ع | 12,635 | 12,463,000 | 986 |} === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Diplomatic relations of Bangladesh.svg | caption1 = اهي ملڪ، جن جا بنگلاديش سان سفارتي لاڳاپا آهن | image2 = | caption2 = }} بنگلاديش کي [[عالمي سياست]] ۾ هڪ [[وچولي طاقت]] سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|title=Bangladesh at 50: On the Path to Becoming a Middle Power|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=16 December 2021 |last=Hassan |first=Asif Muztaba|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|url-status=live}}</ref> اهو [[هند-پئسفڪ]] جي جيوسياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|title=Understanding the Importance of Bangladesh in the Bay of Bengal and the Indo-Pacific |last=Karim |first=Tariq A.|date=21 May 2022|publisher=[[National Bureau of Asian Research]]|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|url-status=live}}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ اهو ڏکڻ ايشيا ۽ ڏکڻ اوڀر ايشيا جي وچ ۾ حڪمت عمليءَ واري هنڌ تي واقع آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Connecting South Asia and Southeast Asia: A Bangladesh Country Study|date=September 2014|publisher=[[Asian Development Bank]]|access-date=26 September 2022|number=500 |last1=Rahman |first1=Mustafizur |last2=Moazzem |first2=Khondaker Golam |last3=Chowdhury |first3=Mehruna Islam |last4=Sehrin |first4=Farzana}}</ref> بنگلاديش 1972ع ۾ [[قومن جي دولت مشترڪه]] ۾ ۽ 1974ع ۾ گڏيل قومن ۾ شامل ٿيو.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048 |title=Bangladesh enters Commonwealth |last=Sajen |first=Shamsuddoza|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 April 2020 |access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153013/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|title=Bangladesh marks 40 years as Member State of the UN |publisher=United Nations|date=26 September 2014|access-date=26 September 2022 |last=Chaudhury |first=Dipanjan Roy|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153010/https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|url-status=live}}</ref> اهو موسمي تبديلي، ايٽمي هٿيارن جي عدم ڦهلاءُ، واپاري پاليسي ۽ غير روايتي سلامتي جي مسئلن تي گهڻ طرفي سفارتڪاري تي ڀاڙي ٿو.<ref>{{cite web |url=https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | title=Roundtable on 'Non Traditional Security Threats in the Indo-Pacific Region' – NTS-Asia | date=30 August 2022 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184723/https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | url-status=live }}</ref> بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] جي قيام ۾ اڳواڻي ڪئي، جيڪو [[هندستاني برصغير]] ۾ علائقائي سفارتڪاري جو اهم فورم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |last1=De |first1=Prabir |last2=Bhattacharyay |first2=Biswa N.|title=Prospects of India–Bangladesh Economic Cooperation: Implications for South Asian Regional Cooperation|publisher=[[Asian Development Bank]]|date=September 2007|access-date=27 September 2022}}</ref> اهو 1974ع ۾ [[اسلامي تعاون تنظيم]] ۾ شامل ٿيو،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177|title=Bangladesh an example of religious harmony: OIC|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=21 March 2021|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102404/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177 |url-status=live}}</ref> ۽ [[ڊي-8 اقتصادي تعاون تنظيم|ڊيولپنگ-8]] جو باني ميمبر آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=1 August 2022|access-date=27 September 2022|title=Bangladesh receives "International Peace Award" as D-8 founding member|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|url-status=live}}</ref> تازو بنگلاديش [[عالمي بئنڪ]] جي سهڪار سان علائقائي واپار ۽ ٽرانسپورٽ رابطن کي هٿي ڏيڻ تي ڌيان ڏنو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | title=Regional Trade and Connectivity in South Asia Gets More Than $1 Billion Boost from World Bank | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184718/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | url-status=live }}</ref> اهو پنهنجي اهم پرڏيهي پاليسي مقصدن مان هڪ طور [[آسيان ۾ بنگلاديش جي شموليت|آسيان ۾ شامل ٿيڻ جي ڪوشش]] پڻ ڪري رهيو آهي.<ref name=":5">{{Cite news |title=Ultimate goal is to join ASEAN as a full member |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/trade-market/ultimate-goal-is-to-join-asean-as-a-full-member-1743783067 |access-date=2025-07-12 |work=The Financial Express |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=2024-09-05 |title=Will Bangladesh join Asean? Maritime arbitration wins favour Dhaka |url=https://www.scmp.com/week-asia/politics/article/3277348/will-bangladesh-join-asean-maritime-arbitration-wins-and-cultural-links-favour-dhaka |access-date=2025-07-17 |website=South China Morning Post |language=en}}</ref><ref>{{cite web |last=Rahman |first=Mohammad Tariqur |date=8 February 2025 |title=Perhaps: Should Bangladesh be a member of ASEAN? |url=https://apakhabartv.com/2025/02/08/perhaps/ |access-date=17 July 2025 |website=ApakhabarTV}}</ref> ڍاڪا [[بمسٽيڪ]] جو صدر دفتر رکي ٿو، جيڪا [[بنگال جي نار تي ڀاڙيندڙ ملڪ|بنگال جي نار سان لاڳاپيل ملڪن]] کي گڏ ڪندڙ تنظيم آهي. پاڙيسري ميانمار سان [[بنگلاديش–ميانمار لاڳاپا|لاڳاپا]] 2016–2017ع کان سخت ڇڪتاڻ جو شڪار آهن، جڏهن 700,000 کان وڌيڪ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|روهنگيا پناهگير]] غيرقانوني طور بنگلاديش ۾ داخل ٿيا.<ref name="RohingyaHRW">{{cite web |url=https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|title=Bangladesh Is Not My Country|publisher=[[Human Rights Watch]]|date=5 August 2018|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جي پارليامينٽ، حڪومت ۽ سول سوسائٽي روهنگيا خلاف ميانمار جي فوجي ڪارروائين تي [[2016–17ع روهنگيا لڏپلاڻ تي بين الاقوامي ردعمل|بين الاقوامي تنقيد]] جي اڳواڻيءَ ۾ رهيون آهن، ۽ انهن جي [[واپسي جو حق|واپسيءَ جي حق]] جو مطالبو [[اراڪان]] ڏانهن ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | title=Bangladesh and Myanmar Resume Talks on Rohingya Repatriation | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184715/https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|title=Bangladesh tells UN that Rohingya refugees must return to Myanmar|date=17 August 2022|publisher=[[Al Jazeera Media Network|Al Jazeera]]|access-date=27 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926223428/https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|url-status=live}}</ref> بنگلاديش پنهنجي سڀ کان وڏي پاڙيسري ملڪ ڀارت سان اهم [[بنگلاديش–ڀارت لاڳاپا|ٻطرفا ۽ معاشي لاڳاپا]] رکي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=India-Bangladesh Bilateral Relations|date=March 2021|publisher=[[Ministry of External Affairs (India)]]|access-date=27 September 2022}}</ref> جيڪي اڪثر [[ڀارت ۾ پاڻيءَ جي سياست|پاڻيءَ جي سياست]]، [[گنگا پاڻي تڪرار|گنگا]] ۽ [[تيستا درياهه#پاڻي ورهائڻ جو چئلينج|تيستا]] جي مسئلن،<ref>{{cite web |url=https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | title=India and Bangladesh Conflict over the Ganges River &#124; Climate-Diplomacy | date=January 1957 | access-date=23 October 2022 | archive-date=23 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221023122123/https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | url-status=live }}</ref><ref>{{cite thesis |last=Karim |first=Sajid |date=November 2020 |title=Transboundary Water Cooperation between Bangladesh and India in the Ganges River Basin: Exploring a Benefit-sharing Approach |type=Master's |publisher=[[Uppsala University]] |url=http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|access-date=27 September 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|title=India Must Settle the Teesta River Dispute With Bangladesh for Lasting Gains|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=9 April 2021|access-date=27 September 2022 |last=Banerji |first=Anuttama|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|url-status=live}}</ref> ۽ [[بنگلاديش–ڀارت سرحد تي موت|بنگلاديشي شهرين جي سرحدي قتلن]] سبب ڇڪتاڻ جو شڪار ٿين ٿا.<ref>{{cite web |url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343 |title='Unlawful killings' along India border: Bangladeshi families seek justice|publisher=[[Anadolu Agency]]|date=11 February 2021|access-date=27 September 2022 |last=Kamruzzaman |first=Md.|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|title=Bangladesh sees highest border deaths in 10 years|date=22 December 2020 |last=Anik |first=Syed Samiul Basher|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جا پاڪستان سان لاڳاپا مسئلن جو شڪار آهن، خاص طور تي ان ڪري جو پاڪستان 1971ع واري [[بنگلاديش نسل ڪشي]] کان انڪار ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|title=Should Pakistan apologize to Bangladesh for the 1971 war?|work=[[DW News]]|publisher=[[Deutsche Welle]]|date=30 March 2021|access-date=27 September 2022 |last=Janjua |first=Haroon|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|url-status=live}}</ref> اهو چين سان [[بنگلاديش–چين لاڳاپا|گرم لاڳاپا]] برقرار رکي ٿو، جيڪو ان جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار ۽ سڀ کان وڏو هٿيار فراهم ڪندڙ ملڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|title=Decoding China-Bangladesh relationship |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta|date=27 June 2018|access-date=27 September 2022|publisher=[[Observer Research Foundation]]|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|url-status=live}}</ref> جاپان بنگلاديش کي سڀ کان وڌيڪ معاشي امداد ڏيندڙ ملڪ آهي، ۽ ٻنهي ملڪن وچ ۾ [[بنگلاديش–جاپان لاڳاپا|حڪمت عملي ۽ معاشي ڀائيواري]] آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|title=50 Years of Japan-Bangladesh Ties: From Economic to Strategic Partnership|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=10 February 2022 |last=Shazzad |first=Hussain|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153002/https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|url-status=live}}</ref> وچ اوڀر جي ملڪن سان سياسي لاڳاپا مضبوط آهن.<ref>{{cite web |url=https://saudigazette.com.sa/article/38010 | title=Bangladesh and Saudi Arabia have extremely cordial relations – Rizvi | date=27 March 2013 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184720/https://saudigazette.com.sa/article/38010 | url-status=live }}</ref> بنگلاديش کي پنهنجي ترسيل رقم جو 59 سيڪڙو وچ اوڀر مان ملي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | title=Middle East dual shock spillover on Bangladesh's remittance | date=19 July 2020 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184724/https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | url-status=live }}</ref> جيتوڻيڪ خراب ڪم ڪندڙ حالتون وچ اوڀر ۾ رهندڙ چئن ملين کان وڌيڪ [[وچ اوڀر ۾ بنگلاديشي|بنگلاديشي مزدورن]] کي متاثر ڪن ٿيون.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|title=Experts: Middle East remains key to Bangladesh's fortunes in a changing world|date=29 June 2022|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|url-status=live}}</ref> بنگلاديش [[موسمي تبديلي|عالمي موسمي]] سفارتڪاري ۾ [[ڪلايميٽ ولنرئبل فورم]] جي اڳواڻ طور اهم ڪردار ادا ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | title=COP26 and Bangladesh: Time to Consolidate Climate Diplomacy | work=SOAS Blog | date=11 October 2021 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184721/https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | url-status=live }}</ref> === فوج === {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladeshi soldiers on a BTR-80 APC.jpg | caption1 = [[بي ٽي آر-80]] تي بنگلاديش فوج جا اهلڪار | image2 = BNS Bongobondhu2.jpg | caption2 = بنگلاديش بحريه جو [[فريگيٽ]]، [[بي اين ايس خالد بن وليد]] | image3 = Mikoyan MiG-29-Chengdu F-7.jpg | caption3 = بنگلاديش هوائي فوج جا ويڙهاڪ جهاز، مگ-29 ۽ ايف-7 }} [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] [[برطانوي فوج]] ۽ [[برطانوي هندستاني فوج]] جو ادارياتي ڍانچو ورثي ۾ حاصل ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|title=The Military and Democracy in Bangladesh|website=press-files.anu.edu.au|access-date=19 September 2017|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010141253/http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|url-status=live}}</ref> 2024ع ۾ [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] جي سرگرم اهلڪارن جو انگ لڳ ڀڳ 230,000 هو،<ref name="IISS">*{{cite book| title=The Military Balance 2018 |author1=International Institute for Strategic Studies |author-link1=International Institute for Strategic Studies| date=14 February 2018| publisher=[[Routledge]]| isbn=978-1-85743-955-7| ref=IISS2018}}</ref> جنهن ۾ هوائي فوج جا 21,000 ۽ بحريه جا 27,000 اهلڪار شامل هئا.<ref>Including service and civilian personnel. See [https://web.archive.org/web/20120112044228/http://www.bangladeshnavy.org/glance.html Bangladesh Navy]. Retrieved 17 July 2007.</ref> روايتي دفاعي ڪردارن کان علاوه، فوج آفتن جي امدادي ڪارروائين ۾ شهري اختيارين جي مدد ڪئي آهي ۽ سياسي بيچيني جي دورن ۾ اندروني سلامتي پڻ فراهم ڪئي آهي. ڪيترن سالن کان، بنگلاديش [[گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ|گڏيل قومن جي امن فوجن]] ۾ دنيا جو سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ رهيو آهي.<ref>{{Cite web |date=4 April 2023 |title=Contribution of Uniformed Personnel to UN by Country and Personnel Type |url=https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |access-date=12 May 2023 |publisher=United Nations|archive-date=12 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230512143419/https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش جو فوجي بجيٽ]] جي ڊي پي جو 1.3 سيڪڙو آهي، جيڪو 2021ع ۾ 4.3 بلين آمريڪي ڊالرن جي برابر هو.<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |title=Military expenditure (% of GDP) – Bangladesh |publisher=World Bank |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207232946/https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |last=Alif |first=Abdullah |date=11 June 2020 |title=Budget FY21: Military spending increases by Tk2,327 crore |url=https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |work=Dhaka Trbiune |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231443/https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش بحريه]]، جيڪا بنگال جي نار جي وڏين بحرين مان هڪ آهي، فريگيٽن، آبدوزن، ڪورويٽن ۽ ٻين جهازن جي [[بنگلاديش بحريه جي سرگرم جهازن جي فهرست|بيڙي]] تي مشتمل آهي. [[بنگلاديش هوائي فوج]] وٽ گهڻ مقصدي جنگي جهازن جو هڪ [[بنگلاديش جي سرگرم فوجي جهازن جي فهرست|ننڍو بيڙو]] آهي. بنگلاديش جي فوجي سامان جو گهڻو حصو چين کان اچي ٿو.<ref>{{cite news |last=Balachandran |first=P.K. |date=12 April 2017 |title=Rivals India and China woo Bangladesh with aid totalling $46 b |url=http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |work=[[Daily FT]] |access-date=27 July 2017 |archive-date=28 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170728123712/http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |url-status=live }}</ref> تازن سالن ۾، بنگلاديش ۽ ڀارت گڏيل فوجي مشقون، فوجي اڳواڻن جا اعليٰ سطحي دورا، [[دهشتگردي جي روڪٿام]] ۾ سهڪار ۽ ڳجهي ڄاڻ جي مٽاسٽا وڌائي آهي. بنگلاديش [[اتر اوڀر ڀارت]] ۾ استحڪام ۽ سلامتي کي يقيني بڻائڻ لاءِ اهم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |title=Migration, river management, radicalisation: What does the future hold for India-Bangladesh relations? |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta |date=May 2020 |website=Observer Research Foundation |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231444/https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |title=Bangladesh and India's Northeast: A security perspective |work=The Daily Star |date=15 October 2011 |access-date=14 February 2022 |archive-date=8 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220208025833/https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |url-status=live }}</ref> اوڀر برصغير ۾ بنگلاديش جي حڪمت عملي واري اهميت چين جي ويجهڙائي، برما سان سرحد، مکيه ڀارت ۽ اتر اوڀر ڀارت جي جدا ٿيڻ، ۽ بنگال جي نار ۾ ان جي سامونڊي علائقي تي دارومدار رکي ٿي.<ref>{{cite web |author=Anu Anwar, Michael Kugelman |url=https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |title=The U.S. Should Deepen Ties With Bangladesh |work=Foreign Policy |date=1 December 2021 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |url-status=live }}</ref> 2002ع ۾ بنگلاديش ۽ چين دفاعي سهڪار جو معاهدو ڪيو.<ref>{{cite journal |last=Kinne |first=Brandon J. |date=15 August 2018 |title=Defense Cooperation Agreements and the Emergence of a Global Security Network |journal=International Organization |volume=72 |issue=4 |pages=799–837 |doi=10.1017/S0020818318000218 |doi-access=free }}</ref> آمريڪا بنگلاديش سان [[اسٽيٽس آف فورسز ايگريمينٽ]]، [[ايڪويزيشن اينڊ ڪراس-سروسنگ ايگريمينٽ]] ۽ جنرل سيڪيورٽي آف ملٽري انفارميشن ايگريمينٽ بابت ڳالهين جي ڪوشش ڪئي آهي.<ref>{{cite journal |last=Paul |first=Bimal Kanti |year=2005 |title=Bangladeshi American Response to the 1998 Status of Forces Agreement (SOFA): An Assessment |journal=The Professional Geographer |volume=57 |issue=4 |pages=495–505 |doi=10.1111/j.1467-9272.2005.00494.x |bibcode=2005ProfG..57..495P }}</ref><ref>{{cite web |last=Ashraf |first=Nazmul |url=https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |title=U.S. keen on military ties with Dhaka &#124; Uae |work=Gulf News |date=11 May 2002 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162344/https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=US wants 2 defence deals with Bangladesh |url=https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |work=The Daily Star |date=18 October 2019 |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |url-status=live }}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش گڏيل قومن جي [[ايٽمي هٿيارن جي پابندي بابت معاهدو]] جي توثيق ڪئي.<ref>{{cite news |title=Bangladesh ratifies nuclear weapons prohibition treaty |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |work=Dhaka Tribune |date=28 September 2020 |access-date=15 August 2020 |archive-date=20 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200920163951/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |url-status=live }}</ref> == آبادي == {{Main|بنگلاديش جي آبادي}} {{Further|بنگالي}} {{Historical populations |source = World Bank<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|publisher=[[World Bank]]|title=Population, total – Bangladesh|access-date=19 January 2025}}</ref> |title = آبادي (ملينن ۾) |percentages = pagr |1960 |51,828,660 |1971 |70,276,758 |1980 |88,016,432 |1990 |111,633,717 |2000 |134,544,304 |2010 |152,201,981 |2023 |171,466,990 }} بنگلاديش جي آبادي [[2022ع بنگلاديشي آدمشماري|2022ع جي آدمشماري]] ۾ 169.8&nbsp;ملين رڪارڊ ڪئي وئي،<ref name="populationcensus2022"/> جيڪا 2023ع ۾ وڌي 171.4&nbsp;ملين ٿي وئي.<ref name="unpop">{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|title=Population, total – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 April 2025}}</ref> اهو دنيا جو [[آبادي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ايشيا جو [[آبادي موجب ايشيائي ملڪن جي فهرست|پنجون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ۽ دنيا جو [[آبادي جي گهاٽائي موجب ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گهاٽي آبادي وارو وڏو ملڪ]] آهي، جتي 2020ع ۾ مکيه آبادي گهاٽائي 1,265 ماڻهو/km<sup>2</sup> هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/EN.POP.DNST?locations=BD|title=Population density (people per sq. km of land area) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR)، جيڪا ڪڏهن دنيا جي سڀ کان وڌيڪ شرحن مان هڪ هئي، نمايان گهٽتائي مان گذري آهي؛ اها 1985ع ۾ 5.5 کان 1995ع ۾ 3.7 ۽ پوءِ 2022ع ۾ 1.9 تائين گهٽجي وئي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.TFRT.IN?locations=BD|title=Fertility rate, total (births per woman) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> جيڪا 2.1 واري [[متبادل سطح کان هيٺ زرخيزي]] کان به گهٽ آهي.<ref>{{cite journal |last1=Bora |first1=Jayanta Kumar |last2=Saikia |first2=Nandita |last3=Kebede |first3=Endale Birhanu |last4=Lutz |first4=Wolfgang |title=Revisiting the causes of fertility decline in Bangladesh: The relative importance of female education and family planning programs |journal=Asian Population Studies |date=2023 |volume=19 |pages=81–104 |doi=10.1080/17441730.2022.2028253 |doi-access=free }}</ref> آبادي جو گهڻو حصو ڳوٺاڻن علائقن ۾ رهي ٿو، جڏهن ته 2023ع مطابق صرف 40٪ آبادي شهري علائقن ۾ رهي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.URB.TOTL.IN.ZS?locations=BD|title=Urban population (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[وچولي عمر]] لڳ ڀڳ 28 سال آهي؛ ڪل آبادي جو 26٪ حصو 14 سالن يا ان کان گهٽ عمر جو آهي،<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.0014.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 0–14 (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ۽ 2023ع صرف 6٪ ماڻهو 65 سالن يا ان کان وڌيڪ عمر جا آهن.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.65UP.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 65 and above (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش هڪ [[نسلي ۽ ثقافتي تنوع جي سطح موجب ملڪن جي فهرست|نسلي ۽ ثقافتي طور هم جنس سماج]] آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]] آبادي جو 99٪ آهن.<ref name="cia"/> [[آديواسي]] آبادي ۾ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما]]، [[مارما ماڻهو|مارما]]، [[سانٿال ماڻهو|سانٿال]]، [[مرو ماڻهو|مرو]]، [[تانچنگيا ماڻهو|تانچنگيا]]، [[باوم ماڻهو|باوم]]، [[تريپوري ماڻهو|تريپوري]]، [[خاصي ماڻهو|خاصي]]، [[خومي ماڻهو|خومي]]، [[ڪوڪي ماڻهو|ڪوڪي]]، [[گارو ماڻهو|گارو]] ۽ [[بشنوپريا منيپوري ماڻهو|بشنوپريا منيپوري]] شامل آهن. چٽاگانگ پهاڙي علائقن ۾ مقامي ماڻهن جي خودمختياري تحريڪ سبب 1975ع کان 1997ع تائين بدامني ۽ [[چٽاگانگ پهاڙي علائقن جو تڪرار|بغاوت]] رهي. جيتوڻيڪ 1997ع ۾ امن معاهدو ٿيو، پر علائقو [[آپريشن اتاران|اڃا به فوجي موجودگي هيٺ]] آهي.<ref name="rashiduzzaman">{{cite journal |last=Rashiduzzaman |first=M. |year=1998 |title=Bangladesh's Chittagong Hill Tracts Peace Accord: Institutional Features and Strategic Concerns |journal=Asian Survey |volume=38 |issue=7 |pages=653–70 |doi=10.2307/2645754 |jstor=2645754}}</ref> [[اردو]] ڳالهائيندڙ [[رهجي ويل پاڪستاني]]ن کي 2008ع ۾ سپريم ڪورٽ طرفان شهريت ڏني وئي.<ref>{{cite web|url=https://www.unhcr.org/news/stories/how-bangladesh-court-ruling-changed-lives-more-300000-stateless-people|title=How a Bangladesh court ruling changed the lives of more than 300,000 stateless people|last1=Shadman|first1=Onchita|last2=Schönbauer|first2=Roland|date=23 February 2015|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش 2017ع کان وٺي 700,000 کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن جي ميزباني پڻ ڪري ٿو، جنهن سبب اهو دنيا جي سڀ کان وڏين پناهگير آبادين وارن ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="RohingyaHRW"/> === شهري مرڪز === {{Further|بنگلاديش جي شهرن ۽ قصبن جي فهرست}} بنگلاديش جو گاديءَ وارو ۽ سڀ کان وڏو شهر [[ڍاڪا]] آهي، جنهن جي انتظام لاءِ ٻه شهري ڪارپوريشنون قائم آهن، جيڪي شهر جي اترين ۽ ڏاکڻي حصن جي نگراني ڪن ٿيون. بنگلاديش ۾ ڪُل 13 [[بنگلاديش جي شهري ڪارپوريشنن جي فهرست|شهري ڪارپوريشنون]] آهن، جتي ميئرن جون چونڊون ٿينديون آهن: ڍاڪا ڏکڻ، ڍاڪا اتر، [[چٽاگانگ]]، [[ڪوميلا]]، [[خولنا]]، [[ميمن سنگهه]]، [[سلهٽ]]، [[راجشاهي]]، [[باريسال]]، [[رنگپور]]، [[گازيپور]]، [[بوگرا]] ۽ [[نارائن گنج]]. ميئر پنجن سالن جي مدي لاءِ چونڊيا ويندا آهن. بنگلاديش ۾ مجموعي طور 506 شهري مرڪز آهن، جن مان 43 شهرن جي آبادي 100,000 کان وڌيڪ آهي. {{Largest cities | country = Bangladesh | stat_ref = [https://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-09-27-09-50-a3672cdf61961a45347ab8660a3109b6.pdf] | list_by_pop = | div_name = ملڪ | div_link = Bangladesh | city_1 = ڍاڪا | pop_1 = 10,278,882 | city_2 = چٽاگانگ | pop_2 = 3,227,246 | city_3 = گازيپور | pop_3 = 2,674,697 | city_4 = نارائن گنج | pop_4 = 967,724 | city_5 = خولنا | pop_5 = 718,735 | city_6 = Rangpur, Bangladesh{{!}}رنگپور | pop_6 = 708,384 | city_7 = ميمن سنگهه | pop_7 = 576,722 | city_8 = راجشاهي | pop_8 = 552,791 | city_9 = سلهٽ | pop_9 = 532,426 | city_10 = بوگرا | pop_10 = 542,420 | city_11 = ڪوميلا | pop_11 = 439,414 }} === ٻولي === {{Main|بنگلاديش جون ٻوليون}} [[File:Shaheed Minar, Dhaka, Bangladesh.jpg|thumb|[[ڍاڪا شهيد مينار|شهيد مينار]]، ڍاڪا ۾ واقع هڪ قومي يادگار آهي، جيڪو 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]] جي شهيدن جي ياد ۾ تعمير ڪيو ويو هو ۽ بنگالي قومپرستي جي علامت سمجهيو وڃي ٿو.]] بنگلاديش جي سرڪاري ۽ غالب ٻولي [[بنگالي ٻولي|بنگالي]] آهي، جيڪا آبادي جي 99 سيڪڙو کان وڌيڪ ماڻهن جي [[مادري ٻولي]] آهي.<ref>{{Cite book|title=Population and Housing Census 2022: Report on Socio-Economic and Demographic Survey 2023 |url=http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf|date=June 2024|publisher=Bangladesh Bureau of Statistics|page=xx|isbn=978-984-35-2977-0|access-date=9 June 2024|archive-date=9 June 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240609144133/http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf}}</ref><ref name="LOG">{{cite encyclopedia|last1=Rahim|first1=Enayetur|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert L.|title=Ethnicity and Linguistic Diversity|encyclopedia=Bangladesh: a country study|year=1989|access-date=24 September 2022|url=http://countrystudies.us/bangladesh/29.htm|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=59|oclc=49223313}}</ref> بنگالي کي هڪ [[لهجن جو تسلسل]] (Dialect Continuum) طور بيان ڪيو ويندو آهي، جنهن ۾ سڄي ملڪ ۾ مختلف [[بنگالي لهجا|لهجا]] ڳالهايا وڃن ٿا. ملڪ ۾ [[دولسانيت]] (Diglossia) پڻ موجود آهي، جنهن تحت گهڻا ماڻهو معياري ڳالهائجندڙ بنگالي سمجهي يا ڳالهائي سگهن ٿا، ساڳئي وقت پنهنجي علائقائي لهجي يا ٻوليءَ جي صورت پڻ استعمال ڪن ٿا.<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/supplements/amar-ekushey-2018/amago-bhasha-1537534|title=Amago Basha|last=Khan|first=Sameer Ud Dowla|date=21 February 2018|access-date=24 September 2022|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> انهن ۾ [[چٽاگانگي ٻولي|چٽاگانگي]] شامل آهي، جيڪا چٽاگانگ جي ڏکڻ اوڀر واري علائقي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref>{{Cite book |last=Masica |first=Colin |author-link=Colin Masica |year=1991 |title=The Indo-Aryan Languages |place= Cambridge |publisher=Cambridge University Press |page=16}}</ref> [[نواخالي ٻولي|نواخالي]]، جيڪا [[نواخالي ضلعو|نواخالي]] ضلعي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي،<ref>{{citation|author=Sarwar, Fatina|title=Noakhali Dialect: Its Prospect of Standardization}}</ref><ref>{{cite journal|last=Rashel|first=Md. Mostafa|title=Phonological Analysis of Chatkhil Dialect in Noakhali District, Bangladesh|journal=Theory and Practice in Language Studies|volume=1|issue=9|date=September 2011|pages=1051–1061|doi=10.4304/tpls.1.9.1051-1061|url=http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html/|archive-date=15 June 2022|access-date=6 January 2025|archive-url=https://web.archive.org/web/20220615203456/http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html}}</ref> ۽ [[سلهٽي ٻولي|سلهٽي]]، جيڪا اتر اوڀر واري [[سلهٽ ڊويزن]] ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref name="LOG"/> [[انگريزي ٻولي|انگريزي]] بنگلاديش جي عدالتي ۽ تعليمي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿي، ڇاڪاڻ⁠تہ ملڪ ماضي ۾ برطانوي سلطنت جو حصو رهيو آهي. اها وڏي پيماني تي ڳالهائي ۽ سمجهي وڃي ٿي، ۽ سڀني [[بنگلاديش جي اسڪولن جي فهرست|اسڪولن]]، [[بنگلاديش جي ڪاليجن جي فهرست|ڪاليجن]] ۽ [[بنگلاديش جي يونيورسٽين جي فهرست|يونيورسٽين]] ۾ لازمي مضمون طور پڙهائي وڃي ٿي، جڏهن ته انگريزي-ذريعو تعليمي نظام پڻ وڏي پيماني تي اختيار ڪيو وڃي ٿو.<ref>{{cite journal |last1=Rahman |first1=Mohammad Mosiur |last2=Islam |first2=Md Shaiful |last3=Karim |first3=Abdul |last4=Chowdhury |first4=Takad Ahmed |last5=Rahman |first5=Muhammad Mushfiqur |last6=Seraj |first6=Prodhan Mahbub Ibna |last7=Singh |first7=Manjet Kaur Mehar |title=English language teaching in Bangladesh today: Issues, outcomes and implications |journal=Language Testing in Asia |date=2019 |volume=9 |article-number=9 |doi=10.1186/s40468-019-0085-8 |doi-access=free }}</ref> قبائلي ٻوليون، جيتوڻيڪ آهستي آهستي خطري ۾ پئجي رهيون آهن، تڏهن به ملڪ جي لساني ورثي جو اهم حصو آهن. انهن ۾ [[چاڪما ٻولي]] شامل آهي، جيڪا هڪ اوڀر هند-آريائي ٻولي آهي ۽ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite thesis |last1=Chakma |first1=Sujana |title=Chakma language: survival from being extinct in Bangladesh |date=2014 |hdl=10361/3983 }}{{page needed|date=January 2026}}</ref> ٻين قبائلي ٻولين ۾ [[گارو ٻولي|گارو]]، [[ميتيئي ٻولي|ميتيئي]]، [[ڪوڪ بوروڪ]] ۽ [[راخين ٻولي|راخين]] شامل آهن. [[آسٽرو ايشيائي ٻوليون|آسٽرو ايشيائي ٻولين]] مان سڀ کان وڌيڪ ڳالهائي ويندڙ ٻولي [[سانتالي ٻولي]] آهي، جيڪا [[سانٿال ماڻهو|سانٿال ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite web|last1=Seung|first1=Kim|last2=Kim|first2=Amy|title=The Santali cluster in Bangladesh: a sociolinguistic survey|year=2010|url=https://www.sil.org/system/files/reapdata/85/39/32/85393268857150358467007206894440229270/silesr2010_006.pdf|issue=2010–006|publisher=[[SIL International]]|series=Survey Report|access-date=24 September 2022}}</ref> [[بنگلاديش ۾ رهجي ويل پاڪستاني|رهجي ويل پاڪستاني]] ۽ [[ڍاڪايا|پراڻي ڍاڪا]] جي ڪجهه آبادي اڄ به [[اردو]] کي پنهنجي مادري ٻولي طور استعمال ڪن ٿا. تنهن هوندي به، اردو جي استعمال بابت سماجي تنقيد ۽ ناپسنديدگي اڃا تائين وڏي حد تائين موجود آهي.<ref>{{cite web|last=Ashrafi|first=Shah Tazria |title=How the Urdu language and literature slipped into darkness in Bangladesh|url=https://www.trtworld.com/opinion/how-the-urdu-language-and-literature-slipped-into-darkness-in-bangladesh-43391|work=[[TRT World]]|date=19 January 2021|type=Opinion|access-date=24 September 2022}}</ref> === مذهب === {{Main|بنگلاديش ۾ مذهب}} {{bar box |title=بنگلاديش ۾ مذهب (2022ع جي آدمشماري)<ref name="census">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Preliminary Report |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |publisher=Bangladesh Bureau of Statistics |page=16 |date=August 2022 |access-date=25 September 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> |titlebar=#Fcd116 |left1=مذهب |right1=سيڪڙو |float=right |bars= {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ اسلام|مسلمان]]|green|91.04}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ هندومت|هندو]]|darkorange|7.94}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌ]]|yellow|0.60}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائي]]|darkblue|0.31}} {{bar percent|ٻيا|red|0.11}} }} [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] بنگلاديش جو [[سرڪاري مذهب]] آهي.<ref name="state religion">{{cite web |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part I) |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24549.html |access-date=12 January 2025 |website=Laws of Bangladesh}}</ref> بهرحال، [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] سيڪيولرزم (مذهبي غيرجانبداري) کي پڻ برقرار رکي ٿو ۽ سڀني مذهبن لاءِ برابر حقن جي ضمانت ڏئي ٿو.<ref name="secularism">{{cite web |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part II) |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24560.html |access-date=12 January 2025 |website=Laws of Bangladesh}}</ref><ref name="state religion"/> هر شهري کي پنهنجي پسند جو مذهب اختيار ڪرڻ ۽ ان تي عمل ڪرڻ جي آزادي حاصل آهي. [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ملڪ جو سڀ کان وڏو مذهب آهي، جنهن تي لڳ ڀڳ 91.1٪ آبادي عمل ڪري ٿي.<ref name="census"/> بنگلاديش جي مسلمانن جي وڏي اڪثريت [[بنگالي مسلمان]] آهي، جيڪي [[سني اسلام]] سان وابسته آهن.<ref name="state"/> بنگلاديش دنيا جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ مسلمان اڪثريت وارو ملڪ آهي ۽ مجموعي مسلمان آبادي جي لحاظ کان چوٿين نمبر تي اچي ٿو.<ref>{{cite web |url=http://features.pewforum.org/muslim-population/?sort=Pop2010 |title=Muslim Population by Country |publisher=Pew Research |date=27 January 2011 |access-date=23 October 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130726201620/http://features.pewforum.org/muslim-population/?sort=Pop2010 |archive-date=26 July 2013 |url-status=live}}</ref> [[بنگالي هندو]] ملڪ جي [[بنگلاديش ۾ هندومت|ٻي وڏي مذهبي اقليت]] آهن ۽ دنيا جي [[هندن جي آبادي]] جي لحاظ کان ٽئين وڏي هندو برادري ٺهن ٿا. [[2022ع جي بنگلاديشي آدمشماري]] موجب هندو آبادي جو 7.95٪ آهن.<ref name="state"/><ref name="census"/> جڏهن ته [[2011ع جي بنگلاديشي آدمشماري]] ۾ هندو آبادي جو 8.54٪ هئا. [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] ملڪ جو ٽيون سڀ کان وڏو مذهب آهي، جنهن تي صرف 0.6٪ آبادي عمل ڪري ٿي.<ref name="census"/> بنگلاديشي ٻڌ ڌرم جا پوئلڳ خاص طور تي [[چٽاگانگ ٽڪريون وارو علائقو|چٽاگانگ ٽڪريون واري علائقي]] جي قبائلي قومن ۽ سامونڊي چٽاگانگ ۾ رهندڙ [[بنگالي ٻڌ ڌرمي]] اقليت ۾ مرڪوز آهن، جيڪي گهڻو ڪري [[ٿيراوادا]] روايت جي پيروي ڪن ٿا.<ref name="state"/> [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]] چوٿون وڏو مذهب آهي، جنهن جا پيروڪار آبادي جو 0.3٪ آهن. انهن مان گهڻا هڪ ننڍڙي [[بنگالي عيسائي]] برادري سان تعلق رکن ٿا.<ref name="census"/> آبادي جو لڳ ڀڳ 0.1٪ حصو ٻين مذهبن تي عمل ڪري ٿو، جهڙوڪ [[روح پرستي]]، يا ڪنهن به مذهب سان وابسته نه آهي.<ref name="state">{{cite web|url=https://www.state.gov/reports/2022-report-on-international-religious-freedom/bangladesh/|title=2022 Report on International Religious Freedom: Bangladesh|work=[[United States Department of State]]|access-date=8 January 2025}}</ref> === تعليم === {{Main|بنگلاديش ۾ تعليم}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladesh Literacy Rate (2022, Total).svg | caption1 = بنگلاديش جي ضلعن ۾ [[خواندگي]] جي شرح | image2 = Curzon Hall - Northern Facade - University of Dhaka - Dhaka 2015-05-31 1992.JPG | caption2 = [[ڪرزن هال]]، [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جو هڪ حصو }} بنگلاديش جو آئين بيان ڪري ٿو ته سڀني ٻارن کي مفت ۽ لازمي تعليم فراهم ڪئي ويندي.<ref>{{cite web|title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh: Article 17 (Free and compulsory education)|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24565.html|website=Legislative and Parliamentary Affairs Division, Ministry of Law, Justice and Parliamentary Affairs|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش ۾ تعليم جي نگراني [[بنگلاديش جي تعليم واري وزارت]] ڪندي آهي. [[بنگلاديش جي پرائمري ۽ عوامي تعليم واري وزارت]] مقامي سطح تي ابتدائي تعليم ۽ سرڪاري مالي سهائتا حاصل ڪندڙ اسڪولن بابت پاليسين جي نفاذ جي ذميوار آهي. ابتدائي ۽ ثانوي تعليم [[لازمي تعليم]] آهي، جيڪا رياست جي خرچ تي هلائي ويندي آهي ۽ سرڪاري اسڪولن ۾ مفت فراهم ڪئي ويندي آهي. 2021ع تائين بنگلاديش جي [[خواندگي]] جي شرح 76٪ هئي؛ مردن ۾ 79٪ ۽ عورتن ۾ 71.9٪.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult total (% of people ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.MA.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult male (% of males ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.FE.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult female (% of females ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref> ملڪ جو تعليمي نظام ٽن وڏن درجن تي ٻڌل آهي ۽ ان کي وڏي پيماني تي سرڪاري مالي سهائتا حاصل آهي. حڪومت ابتدائي، ثانوي ۽ اعليٰ ثانوي سطحن تي ڪيترائي تعليمي ادارا هلائي ٿي ۽ ڪيترن نجي ادارن کي پڻ امداد فراهم ڪري ٿي. تنهن هوندي به تعليم تي سرڪاري خرچ دنيا ۾ سڀ کان گهٽ خرچن مان هڪ آهي، جيڪو مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جو صرف 1.8٪ آهي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.XPD.TOTL.GD.ZS?locations=BD|title=Government expenditure on education, total (% of GDP) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=12 January 2025}}</ref> تعليمي نظام پنجن مرحلن ۾ ورهايل آهي: * ابتدائي تعليم (پهرين کان پنجين جماعت) * جونيئر ثانوي تعليم (ڇهين کان اٺين جماعت) * ثانوي تعليم (نائين ۽ ڏهين جماعت) * اعليٰ ثانوي تعليم (يارهين ۽ ٻارهين جماعت) * اعليٰ تعليم (يونيورسٽي سطح) <ref name="CompEd2">{{cite book |author=T. Neville Postlethwaite |title=The Encyclopedia of Comparative Education and National Systems of Education |publisher=Pergamon Press |year=1988 |isbn=978-0-08-030853-1 |page=130}}</ref> ابتدائي سطح جا شاگرد جونيئر ثانوي سطح ۾ داخلا لاءِ [[پرائمري ايجوڪيشن ڪمپليشن]] (PEC) امتحان پاس ڪندا آهن. ان کان پوءِ جونيئر ثانوي شاگرد [[جونيئر اسڪول سرٽيفڪيٽ]] (JSC) امتحان ڏيندا آهن ته جيئن نائين جماعت ۾ داخلا وٺي سگهن. ڏهين جماعت جا شاگرد [[سيڪنڊري اسڪول سرٽيفڪيٽ (بنگلاديش)|سيڪنڊري اسڪول سرٽيفڪيٽ]] (SSC) امتحان پاس ڪري يارهين جماعت ۾ داخل ٿيندا آهن. آخرڪار ٻارهين جماعت ۾ شاگردن کي [[هائير سيڪنڊري سرٽيفڪيٽ]] (HSC) امتحان پاس ڪرڻو پوندو آهي ته جيئن اعليٰ تعليم يا يونيورسٽين ۾ داخلا لاءِ درخواست ڏئي سگهن.<ref>{{cite journal |last1=Mamun |first1=Mohammed A. |last2=Griffiths |first2=Mark D. |title=Young Teenage Suicides in Bangladesh—Are Mandatory Junior School Certificate Exams to Blame? |journal=International Journal of Mental Health and Addiction |date=2022 |volume=20 |issue=3 |pages=1627–1631 |doi=10.1007/s11469-020-00275-3 }}</ref> [[بنگلاديش جون يونيورسٽيون|يونيورسٽيون]] ٽن قسمن جون آهن: * سرڪاري يونيورسٽيون (حڪومت جي ملڪيت ۽ [[بنگلاديش يونيورسٽي گرانٽس ڪميشن]] جي مالي سهائتا سان) * نجي يونيورسٽيون * بين الاقوامي يونيورسٽيون (بين الاقوامي ادارن پاران هلندڙ) ملڪ ۾ 55 سرڪاري،<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/public-universities|title=List of Public Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> 115 نجي<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/private-universities|title=List of Private Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> ۽ 2 بين الاقوامي يونيورسٽيون آهن.<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/international-universities|title=List of International Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> [[نيشنل يونيورسٽي، بنگلاديش]] داخلا وٺندڙ شاگردن جي تعداد جي لحاظ کان دنيا جي ٻي وڏي يونيورسٽي آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/why-campus-programmes-matter-national-university-982726|title=Why on-campus programmes matter for National University|work=[[Business Standard]]|date=2 November 2024|last=Hossain|first=Shaikh Shohag}}</ref> [[ڍاڪا يونيورسٽي]]، جيڪا 1921ع ۾ قائم ٿي، ملڪ جي سڀ کان پراڻي سرڪاري يونيورسٽي آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/youth/education/campus/news/the-conception-and-birth-dhaka-university-2121841|title=The conception and birth of Dhaka University|date=2 July 2021|access-date=9 February 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|last=Mujib|first=Rasheek Tabassum}}</ref> [[بنگلاديش يونيورسٽي آف انجنيئرنگ اينڊ ٽيڪنالاجي|بي يو اي ٽي (BUET)]] انجنيئرنگ تعليم لاءِ ملڪ جي سڀ کان نمايان يونيورسٽي سمجهي وڃي ٿي. [[چٽاگانگ يونيورسٽي]]، جيڪا 1966ع ۾ قائم ٿي، ملڪ جو سڀ کان وڏو يونيورسٽي ڪيمپس رکي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/education/2017/10/19/chittagong-university-model-campus-tourism/|title=Chittagong University: A model of campus tourism|last=Mahmud|first=Tarek|date=19 October 2017|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007152843/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/education/2017/10/19/chittagong-university-model-campus-tourism|archive-date=7 October 2022}}</ref> [[بنگلاديش يونيورسٽي آف پروفيشنلز|بي يو پي (BUP)]] هٿياربند فوجن سان لاڳاپيل سڀ کان وڏي سرڪاري يونيورسٽي آهي.<ref>{{Cite web|date=8 April 2009|title=Bangladesh University of Professionals Act, 2009 (Act No. 30 of 2009)|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-1016.html?lang=en|access-date=5 September 2021|website=bdlaws.minlaw.gov.bd}}</ref> [[ڍاڪا ڪاليج]]، جيڪو 1841ع ۾ قائم ٿيو، برصغير جي قديم ترين تعليمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/weekend-read/news/dhakas-educational-heritage-3414361|title=Dhaka's educational heritage|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=9 September 2023|last1=Nand|first1=Dipan|last2=Rahaman|first2=Arafat|access-date=9 February 2025}}</ref> طبي تعليم 39 سرڪاري، 6 هٿياربند فوجن سان لاڳاپيل ۽ 68 نجي [[بنگلاديش جي طبي ڪاليجن جي فهرست|طبي ڪاليجن]] ذريعي فراهم ڪئي ويندي آهي. سڀئي طبي ڪاليج [[بنگلاديش جي صحت ۽ خانداني ڀلائي واري وزارت]] سان لاڳاپيل آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/365640/three-more-medical-colleges-renamed-by-health|title=Three more medical colleges renamed by Health Ministry|date=19 November 2024|access-date=9 February 2025|work=[[Dhaka Tribune]]}}</ref> [[نارٿ سائوٿ يونيورسٽي]] کي عام طور ملڪ جي اڳواڻ نجي يونيورسٽي طور ڏٺو ويندو آهي.<ref>{{cite web |title=Times Higher Education Rankings 2023: DU, NSU ranked top Bangladeshi universities |url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/education/times-higher-education-rankings-2023-du-nsu-ranked-top-bangladeshi-universities |website=The Business Standard |date=12 October 2022 |access-date=19 February 2026}}</ref> === صحت === {{Main|بنگلاديش ۾ صحت}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Life expectancy by WBG -Bangladesh.png | caption1 = بنگلاديش ۾ [[متوقع عمر]] جي تاريخي واڌ، جيڪا آزادي کان پوءِ نمايان بهتري ڏيکاري ٿي | image2 = Child mortality rate in Bangladesh.png | caption2 = 1990ع کان پوءِ بنگلاديش ۾ [[ٻارن جي شرحِ اموات]] جي تاريخي واڌ ويجھ، جيڪا نمايان گهٽتائي ظاهر ڪري ٿي | image3 = A community health worker conducting a survey in the Korail slum, Bangladesh (8630810827).jpg | caption3 = راڄڌاني ڍاڪا جي هڪ ڪچي آبادي ۾ سروي ڪندڙ هڪ برادري صحت ڪارڪن }} بنگلاديش جو آئين پنهنجي سڀني شهرين لاءِ صحت جون خدمتون بنيادي حق طور ضمانت ڏئي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://mof.portal.gov.bd/sites/default/files/files/mof.portal.gov.bd/budget_mof/b3342588_2e85_4fcb_95af_dddfdea4851b/G-1_04_127_Health%20Services_English.pdf|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mof.portal.gov.bd/sites/default/files/files/mof.portal.gov.bd/budget_mof/b3342588_2e85_4fcb_95af_dddfdea4851b/G-1_04_127_Health%20Services_English.pdf|archive-date=9 October 2022|url-status=live|title=Chapter-5 {{!}} Health Services Division|publisher=[[Ministry of Finance (Bangladesh)]]|access-date=1 October 2022}}</ref> [[بنگلاديش جي صحت ۽ خانداني ڀلائي واري وزارت]] ملڪ ۾ صحت جون خدمتون فراهم ڪندڙ سڀ کان وڏو ادارياتي ادارو آهي،<ref name="overview">{{cite journal |author1=World Health Organization Regional Office for the Western Pacific |title=Bangladesh health system review |journal=Health Systems in Transition |date=17 July 2015 |volume=5 |issue=3 |hdl=10665/208214 |hdl-access=free }}</ref> جنهن ۾ ٻه ڊويزنون شامل آهن: [[صحت خدمتون ڊويزن]] ۽ [[طبي تعليم ۽ خانداني ڀلائي ڊويزن]].<ref>{{cite web|url=https://www.newagebd.net/article/11610/onelink.to/articlelist/323/Cartoon|title=Health Ministry split into 2 divisions|work=[[New Age (Bangladesh)|New Age]]|date=20 March 2017|access-date=1 October 2022}}</ref> تنهن هوندي به بنگلاديش جون صحت جون سهولتون اڃا تائين مڪمل طور تي ڪافي نه سمجهيون وڃن ٿيون، جيتوڻيڪ معيشت جي واڌ ۽ غربت ۾ نمايان گهٽتائي سان انهن ۾ سڌارو آيو آهي.<ref name="overview"/> ملڪ کي صحت جي افرادي قوت جي شديد کوٽ کي منهن ڏيڻو پوي ٿو، ڇاڪاڻ ته باقاعده تربيت يافته صحت فراهم ڪندڙ مجموعي صحت عملي جو تمام ننڍو حصو آهن.<ref>{{cite journal|last1=Ahmed|first1=Syed Masud|last2=Hossain|first2=Md. Awlad|last3=Chowdhury|first3=Ahmed Mushtaque Raja|last4=Bhuiya|first4=Abbas Uddin|title=The health workforce crisis in Bangladesh: shortage, inappropriate skill-mix, and inequitable distribution|date=22 January 2011|journal=[[Human Resources for Health]]|publisher=[[BioMed Central]]|volume=9|number=3|page=3|pmid=21255446|doi=10.1186/1478-4491-9-3|pmc=3037300|doi-access=free}}</ref> ڳوٺاڻن ڊاڪٽرن جي علاج واري عمل ۾ اڃا به نمايان خاميون موجود آهن ۽ دوائن جي غير مناسب ۽ نقصانڪار تجويز عام آهي.<ref>{{cite journal |last1=Mahmood|first1=Shehrin S.|last2=Iqbal|first2=Mohammad|last3=Hanifi|first3=S. M. A.|last4=Wahed|first4=Tania|last5=Bhuiya|first5=Abbas|title=Are 'Village Doctors' in Bangladesh a curse or a blessing?|date=6 July 2010|doi=10.1186/1472-698X-10-18|volume=10|number=18|pmid=20602805|journal=BMC International Health and Human Rights|page=18|publisher=[[BioMed Central]]|pmc=2910021|doi-access=free}}</ref> بنگلاديش جو صحت جو نظام سرڪاري ناڪافي مالي مدد سبب متاثر آهي.<ref name="overview"/> 2021ع مطابق صحت تي خرچ مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جو صرف 2.36٪ هو،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.CHEX.GD.ZS?locations=BD|title=Current health expenditure (% of GDP) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> جڏهن ته صحت لاءِ گهريلو سرڪاري خرچ مجموعي صحت خرچن جو 16.88٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.GHED.CH.ZS?locations=BD|title=Domestic general government health expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ذاتي خرچن مان ادا ڪيل صحت خرچ مجموعي خرچن جو لڳ ڀڳ 73٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.OOPC.CH.ZS?locations=BD|title=Out-of-pocket expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> خانگي صحت خرچ مجموعي صحت خرچن جو تقريباً 75.48٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.PVTD.CH.ZS?locations=BD|title=Domestic private health expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ملڪ ۾ هر 10,000 ماڻهن لاءِ صرف 5.3 ڊاڪٽر موجود هئا،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.PHYS.ZS?locations=BD|title=Physicians (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> جڏهن ته هر 1,000 ماڻهن لاءِ لڳ ڀڳ 6 ڊاڪٽر ۽ 6 نرسون موجود هيون.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.NUMW.P3?locations=BD|title=Nurses and midwives (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> اسپتالن ۾ هر 1,000 ماڻهن لاءِ صرف 9 بسترا موجود هئا.<ref>{{cite journal|last1=Islam|first1=Md. Taimur|last2=Talukder|first2=Anup Kumar|last3=Siddiqui|first3=Md. Nurealam|last4=Islam|first4=Tofazzal|title=Tackling the COVID-19 pandemic: The Bangladesh perspective|journal=Journal of Public Health Research|doi=10.4081/jphr.2020.1794|date=14 October 2020|volume=9|number=4|article-number=jphr.2020.1794|pmid=33117758|pmc=7582102}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.BEDS.ZS?locations=BD|title=Hospital beds (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ماهر جراحي عملي جو انگ هر 100,000 ماڻهن لاءِ صرف 3 هو،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.SAOP.P5?locations=BD|title=Specialist surgical workforce (per 100,000 population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> جڏهن ته هر 1,000 ماڻهن لاءِ لڳ ڀڳ 5 برادري صحت ڪارڪن موجود هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.CMHW.P3?locations=BD|title=Community health workers (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> 2022ع ۾ تقريباً 60٪ آبادي کي محفوظ [[پيئڻ جي پاڻي]] تائين رسائي حاصل هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.H2O.SMDW.ZS?locations=BD|title=People using safely managed drinking water services (% of population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> 2002ع ۾ اندازو لڳايو ويو ته پيئڻ جي پاڻي جو اڌ حصو [[آرسينڪ]] سان آلوده هو، جنهن ۾ في ليٽر 10 مائڪروگرام کان وڌيڪ مقدار موجود هئي.<ref>{{cite web|url=https://www.euronews.com/green/2024/01/18/half-of-bangladeshi-drinking-water-is-polluted-with-arsenic-and-climate-change-is-making-i|title=Half of Bangladeshi drinking water is polluted with arsenic – and climate change is making it worse|work=[[Euronews]]|date=18 January 2024|access-date=7 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جي بدترين هوا جي معيار وارن ملڪن مان هڪ آهي، خاص طور تي گهڻي آبادي وارن شهري علائقن، جهڙوڪ [[ڍاڪا]] ۽ ان جي ميٽروپوليٽن علائقي ۾.<ref>{{cite web|url=https://www.atlanticcouncil.org/blogs/energysource/bangladeshs-air-quality-is-among-the-worlds-worst-what-can-be-done/|title=Bangladesh's air quality is among the world's worst. What can be done?|date=25 June 2024|access-date=7 January 2025|work=[[Atlantic Council]]|last1=Webster|first1=Joseph|last2=Sinha|first2=Natalie|last3=Meadows|first3=Sarah}}</ref> عالمي بينڪ جي اندازي موجب 2019ع ۾ فضائي آلودگي سبب بنگلاديش ۾ 80,000 کان 90,000 موت ٿيا. اها ملڪ ۾ موت ۽ معذوري جو ٻيو وڏو سبب هئي ۽ ان سبب ملڪ کي پنهنجي GDP جو لڳ ڀڳ 4–4.4٪ معاشي نقصان برداشت ڪرڻو پيو.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/12/03/high-air-pollution-level-is-creating-physical-and-mental-health-hazards-in-bangladesh-world-bank|title=High Air Pollution Level is Creating Physical and Mental Health Hazards in Bangladesh: World Bank|publisher=[[World Bank]]|date=4 December 2022|access-date=7 January 2025}}</ref> 2022ع مطابق پيدائش وقت مجموعي [[متوقع عمر]] 74 سال هئي، جنهن ۾ مردن جي متوقع عمر 72 سال ۽ عورتن جي 76 سال هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.LE00.IN?locations=BD|title=Life expectancy at birth, total (years) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻارن جي شرحِ اموات]] نسبتاً بلند آهي. هر 1,000 جيئري ڄمڻن تي شيرخوار ٻارن جي اموات جي شرح 24 ۽ پنجن سالن کان گهٽ عمر وارن ٻارن جي اموات جي شرح 29 هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.IMRT.IN?locations=BD|title=Mortality rate, infant (per 1,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.DYN.MORT?locations=BD|title=Mortality rate, under-5 (per 1,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> 2020ع مطابق [[مائرن جي اموات جي شرح]] هر 100,000 جيئري ڄمڻن تي 123 هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.STA.MMRT?locations=BD|title=Maternal mortality ratio (modeled estimate, per 100,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> بنگلاديش ڪيترن ئي ملڪن، خاص طور تي [[ڀارت ۾ طبي سياحت|ڀارت]]، لاءِ [[طبي سياحت]] جو هڪ اهم ذريعو آهي،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/business/tourism/bangladesh-key-source-market-medical-tourism-1571314|title=Bangladesh a key source market for medical tourism|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2018|access-date=4 October 2022}}</ref> ڇاڪاڻ ته ڪيترائي شهري پنهنجي ملڪ جي صحت واري نظام تي اطمينان ۽ اعتماد نٿا رکن.<ref>{{cite journal|last1=Andaleeb|first1=Syed Saad|last2=Siddiqui|first2=Nazlee |first3=Shahjahan |last3=Khandakar|title=Patient satisfaction with health services in Bangladesh|volume=22|number=4|date=July 2007 |pages=263–273|doi=10.1093/heapol/czm017 |journal=[[Health Policy and Planning]]|publisher=[[Oxford University Press]]|pmid=17545252|doi-access=free}}</ref> موت جا مکيه سبب [[ڪورونري شريانن جي بيماري]]، فالج ۽ دائمي [[ساھ جون بيماريون]] آهن، جيڪي بالغ مردن ۽ عورتن جي مجموعي موتن جو ترتيبوار 62٪ ۽ 60٪ حصو بڻجن ٿيون.<ref>{{cite journal|last1=Shawon|first1=Md. Toufiq Hassan|last2=Ashrafi|first2=Shah Ali Akbar|last3=Azad|first3=Abul Kalam|last4=Firth|first4=Sonja M.|last5=Chowdhury|first5=Hafizur|last6=Mswia|first6=Robert G.|last7=Adair|first7=Tim|last8=Riley|first8=Ian|last9=Abouzahr|first9=Carla|last10=Lopez|first10=Alan D.|title=Routine mortality surveillance to identify the cause of death pattern for out-of-hospital adult (aged 12+ years) deaths in Bangladesh: introduction of automated verbal autopsy|date=12 March 2021|journal=BMC Public Health|publisher=[[BioMed Central]]|volume=21|number=491|page=491|doi=10.1186/s12889-021-10468-7|pmid=33706739|pmc=7952220|doi-access=free}}</ref> [[غذائي کوٽ]] بنگلاديش ۾ هڪ وڏو ۽ مستقل مسئلو آهي، جيڪو خاص طور تي ڳوٺاڻن علائقن کي متاثر ڪري ٿو. آبادي جي اڌ کان وڌيڪ حصي کي غذائي کوٽ جو شڪار سمجهيو وڃي ٿو. شديد غذائي کوٽ 450,000 ٻارن کي متاثر ڪري ٿي، جڏهن ته لڳ ڀڳ 20 لک ٻار وچولي درجي جي شديد غذائي کوٽ جو شڪار آهن. پنجن سالن کان گهٽ عمر وارن ٻارن مان 52٪ [[رت جي گهٽتائي]]، 41٪ واڌ ويجھ ۾ رڪاوٽ، 16٪ شديد ڪمزوري ۽ 36٪ گهٽ وزن جو شڪار آهن. عورتن مان چوٿون حصو گهٽ وزن وارو آهي ۽ تقريباً 15٪ جو قد معمول کان گهٽ آهي، جڏهن ته اڌ کان وڌيڪ عورتون پڻ رت جي گهٽتائي جو شڪار آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.icddrb.org/news-and-events/press-corner/media-resources/malnutrition|title=Malnutrition|publisher=[[International Centre for Diarrhoeal Disease Research, Bangladesh]] (ICDDR,B)|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001130754/https://www.icddrb.org/news-and-events/press-corner/media-resources/malnutrition}}</ref> 2024ع جي [[عالمي بک اشاري]] ۾ بنگلاديش 127 ملڪن مان 84هين نمبر تي رهيو.<ref>{{Cite web|title=Global Hunger Index Scores by 2024 GHI Rank|url=https://www.globalhungerindex.org/ranking.html|access-date=2024-12-11|website=Global Hunger Index (GHI)}}</ref> == معيشت == {{Main|بنگلاديش جي معيشت}} {{Further|بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Dhaka April (33244268934).jpg | caption1 = [[موتي جهيل ٿاڻو|موتي جهيل]]، قومي گاديءَ واري شهر [[ڍاڪا]] جو سڀ کان وڏو [[مرڪزي واپاري ضلعو|واپاري ضلعو]] آهي۔ | image2 = The padma bridge 04.jpg | caption2 = [[پدما پل]]، جيڪا 2022ع ۾ کولِي وئي، هڪ [[سڙڪ ۽ ريلوي پلن جي فهرست|سڙڪ-ريل پل]] آهي جيڪا [[پدما ندي]] تي تعمير ٿيل آهي۔ }} بنگلاديش هڪ [[في فرد مجموعي قومي آمدني موجب ملڪن جي فهرست#هيٺين وچولي آمدني وارو گروهه|هيٺين وچولي آمدني]] واري [[مخلوط معيشت|مخلوط منڊي معيشت]] رکندڙ ملڪ آهي۔<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Zobaer|url=https://www.dw.com/en/bangladesh-economy-50-years-on/a-57015896|title=Bangladesh at 50: From 'basket case' to rising economic star|access-date=30 September 2022|work=[[ڊي ڊبليو نيوز]]|publisher=[[ڊيوچي ويلي]]|date=16 December 2021}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/feature/2023/01/22/a-journey-together-bangladesh-and-world-bank-celebrate-historic-partnership|title=A Journey Together: Bangladesh and World Bank Celebrate Historic Partnership|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|date=22 January 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> نالي ماتر جي ڊي پي موجب بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن جي جي ڊي پي (نالي ماتر) موجب فهرست|36هين وڏي معيشت]] ۽ [[خريداري قوت برابري]] (PPP) موجب [[ملڪن جي جي ڊي پي (PPP) موجب فهرست|24هين وڏي معيشت]] رکي ٿو۔ بنگلاديش جي [[مزدور قوت]] 71.4 ملين ماڻهن تي مشتمل آهي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.TLF.TOTL.IN?locations=BD|title=Labor force, total – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> جيڪا دنيا ۾ [[مزدور قوت موجب ملڪن جي فهرست|ستين وڏي مزدور قوت]] آهي؛ جڏهن ته 2024 مطابق بيروزگاري جي شرح 3.6٪ هئي۔<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.ZS?locations=BD|title=Unemployment, total (% of total labor force) (modeled ILO estimate) – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ جا [[زرِ مبادلا جا ذخيرا]] گهٽجڻ باوجود،<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/business/local/s3knbstt64|title=Respite from fall in forex reserves, dollar market stable|work=[[پروٿوم آلو]]|date=19 October 2024|last=Sakib|first=Shanaullah|access-date=9 January 2025}}</ref> ڏکڻ ايشيا ۾ هندستان کان پوءِ ٻئي نمبر تي آهن۔ بنگلاديش جي [[بنگلاديشي جلاوطن برادري|جلاوطن برادري]] 2024ع دوران تقريباً 27 ارب آمريڪي ڊالر [[بنگلاديش ڏانهن ترسيل رقم]] جي صورت ۾ موڪليا۔<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/remittance-hit-all-time-high-2024-3789871|title=Remittance hit all-time high in 2024|last=Hasan|first=Md. Mehedi|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 January 2025|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديشي ٽڪا]] ملڪ جي قومي ڪرنسي آهي۔ 2023 مطابق، خدمتن وارو وڏو شعبو ڪل جي ڊي پي جو لڳ ڀڳ 51.5٪ حصو ڏئي ٿو، ان کان پوءِ صنعتي شعبو 34.6٪ سان ٻئي نمبر تي آهي، جڏهن ته [[بنگلاديش ۾ زراعت|زرعي شعبو]] صرف 11٪ جي ڊي پي پيدا ڪري ٿو۔<ref name="cia"/> تنهن هوندي به روزگار جي لحاظ کان اهو سڀ کان وڏو شعبو آهي ۽ ملڪ جي لڳ ڀڳ اڌ مزدور قوت کي روزگار فراهم ڪري ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/labour-force-survey-2022-agriculture-still-main-job-generator-3283936|title=Labour Force Survey 2022: Agriculture still main job generator|last=Byron|first=Rejaul Karim|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=30 March 2023|access-date=11 January 2025}}</ref> ملڪ جي برآمداتي آمدني جو 84٪ کان وڌيڪ حصو [[بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت]] مان حاصل ٿئي ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.weforum.org/stories/2024/02/how-bangladesh-offers-lessons-for-sustainable-industrialization-in-africa/|last=Akinrebiyo|first=Femi|title=Bangladesh's leap from poverty to textile powerhouse offers lessons for countries in Africa|date=16 February 2024|work=[[ورلڊ اڪنامڪ فورم]]|access-date=11 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جو ٻيون نمبر وڏو تيار پوشاڪ برآمد ڪندڙ ملڪ آهي ۽ عالمي [[تيز فيشن]] صنعت ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو، جتي اها مختلف مغربي فيشن برانڊن کي شيون برآمد ڪري ٿي۔<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/cd6ye3e8x9po|title=Fast fashion drove Bangladesh – now its troubled economy needs more|work=[[بي بي سي نيوز]]|date=7 September 2024|access-date=16 January 2025|last=Imandar|first=Nikhil|publisher=[[بي بي سي]]}}</ref> بنگلاديش [[بنگلاديش جي جوٽ صنعت|جوٽ]]،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/symbol-our-degradation-3624216|title=A symbol of our degradation|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 June 2024|last=Choudhury|first=Serajul Islam|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانورن جي پيداوار|چانور]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/bw4ldbvrb4|title=Rice production rising high in Bangladesh|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[پروٿوم آلو]]|date=17 June 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جي مڇين جي فهرست|مڇي]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/good-day-bangladesh/sk7ow1u6en|title=Bangladesh globally second in freshwater fish production|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=10 June 2024|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانهه جي پيداوار|چانهه]]<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/long-term-plan-behind-high-tea-production-3399926|title=Long-term plan behind high tea production|last1=Chowdhury|first1=Dwoha|last2=Halder|first2=Sukanta|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=22 August 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> ۽ گلن جو اهم پيدا ڪندڙ ملڪ پڻ آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/floriculture-lucrative-sector-bangladesh-131728|title=Floriculture: A lucrative sector in Bangladesh|date=12 September 2020|website=Business Standard}}</ref> ٻين وڏين صنعتن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهاز سازي|جهاز سازي]]، [[بنگلاديش ۾ دواسازي صنعت|دواسازي]]، [[بنگلاديش ۾ فولاد صنعت|فولاد]]، [[بنگلاديش ۾ برقيات صنعت|برقيات]] ۽ [[بنگلاديش ۾ چمڙي جي صنعت|چمڙي جون شيون]] شامل آهن۔<ref>{{cite journal|last1=Ahaduzzaman|last2=Sarkar|first2=Prottasha|last3=Anjum|first3=Aniqa|last4=Khan|first4=Easir A.|title=Overview of Major Industries in Bangladesh|date=7 December 2017|journal=Journal of Chemical Engineering|volume=30|number=1|doi=10.3329/jce.v30i1.34798|pages=51–58|doi-access=free}}</ref> چين بنگلاديش جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار آهي، جيڪو ڪل واپار جو 15٪ حصو رکي ٿو، جڏهن ته هندستان 8٪ سان ٻئي نمبر تي آهي۔<ref>{{cite web|last=Haroon|first=Jasim Uddin|date=11 December 2024|work=[[فنانشل ايڪسپريس]]|url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/last-page/china-bangladeshs-top-trading-partner-in-fy24-1733855492|title=China Bangladesh's top trading partner in FY24|access-date=11 January 2025}}</ref> خانگي شعبو ملڪ جي جي ڊي پي جو 80٪ حصو پيدا ڪري ٿو، جڏهن ته سرڪاري ملڪيت وارين ڪمپنين جو ڪردار مسلسل گهٽجي رهيو آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/public-sector-needs-keep-pace-private-sector-359749|title=Public sector needs to keep pace with private sector|date=20 January 2022|website=Business Standard}}</ref> بنگلاديش جي معيشت گهڻو ڪري خانداني ملڪيت واريون [[بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست|واپاري جماعتون]] ۽ ننڍن ۽ وچولي درجي جي ڪاروبارن تي ٻڌل آهي۔ بنگلاديش جون ڪجهه وڏيون عوامي شيئر مارڪيٽ ۾ درج ڪمپنيون [[بيڪسيمڪو]]، [[بي آر اي سي بينڪ]]، [[بي ايس آر ايم]]، [[جي پي ايڇ اسپات]]، [[گرامينفون]]، [[سمٽ گروپ]] ۽ [[اسڪوائر فارماسيوٽيڪل]] آهن۔<ref>{{Cite web |url=https://www.dse.com.bd/dse30_share.php|title=DS30 Index &#124; Dhaka Stock Exchange|website=dse.com.bd}}</ref> [[ڍاڪا اسٽاڪ ايڪسچينج]] ۽ [[چٽگانگ اسٽاڪ ايڪسچينج]] ملڪ جون ٻه اهم [[سرمائي مارڪيٽ]]ون آهن۔<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/tale-two-capital-markets-883756|title=A tale of two capital markets|work=[[Business Standard]]|date=25 June 2024|last=Islam|first=Shadique Mahbub|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ مواصلات]] جي صنعت دنيا جي تيزي سان وڌندڙ صنعتن مان هڪ آهي، جتي نومبر 2024ع جي آخر تائين موبائيل فون استعمال ڪندڙن جو انگ 188.78 ملين تائين پهچي ويو۔<ref>{{cite web|title=Mobile Phone Subscribers in Bangladesh|url=https://www.amtob.org.bd/home/industrystatics|access-date=9 January 2025|work=[[بنگلاديش موبائيل ٽيليڪام آپريٽرز ايسوسيئيشن|AMTOB]]}}</ref> سياسي عدم استحڪام،<ref>{{cite web|url=https://www.eiu.com/n/infrastructure-enhancements-will-underpin-growth-in-dhaka/|title=Infrastructure enhancements will underpin growth in Dhaka|date=30 September 2020|access-date=12 January 2025|work=[[ايڪانامسٽ انٽيليجنس يونٽ]]}}</ref> وڌندڙ مهانگائي،<ref name="sadiq"/> [[بنگلاديش ۾ بدعنواني|گھڻي بدعنواني]]،<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Sadiq|date=22 May 2024|title=Why is it taking so long to stabilise the economy?|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/why-it-taking-so-long-stabilise-the-economy-3615381}}</ref> بجلي جي اڻپوري فراهمي،<ref>{{cite web|last1=Rahman|first1=Asifur|last2=Karmaker|first2=Konkon|date=11 September 2024|title=Power supply may not improve anytime soon|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/how-do-we-overcome-our-corruption-crisis-3731226}}</ref> ۽ سڌارن جي سست رفتار سان عملداري معاشي واڌ ويجهه لاءِ اهم چئلينج آهن۔<ref name="sadiq"/> بنگلاديش کي [[گلوبل انوويشن انڊيڪس]] ۾ 2024ع ۽ 2025ع دوران 106هين درجو حاصل ٿيو۔<ref>{{Cite web |title=Bangladesh ranking in the Global Innovation Index 2025|url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/bangladesh|access-date=2025-10-21 |website=www.wipo.int|language=en}}</ref> === توانائي === {{Main|بنگلاديش ۾ بجلي وارو شعبو}} {{Further|بنگلاديش جي توانائي پاليسي|بنگلاديش پاور ڊولپمينٽ بورڊ|بنگلاديش ۾ قدرتي گئس ۽ پيٽروليم|پيٽرو بنگلا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Ruppur Nuclear Power Plant , Ruppur, Pabna.jpg | caption1 = رات جو تعمير هيٺ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] | image2 = Moving Turbines!!.jpg | caption2 = [[ڪتوبديا ٻيٽ]] تي هوا واريون ٽربائينون }} بنگلاديش، جتي 2009ع ۾ روزانو ڪيترائي ڀيرا بجلي بند ٿيڻ جا واقعا ٿيندا هئا، 2022ع تائين 100٪ بجلي پهچ حاصل ڪري چڪو هو.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|title=How 100% electrification changed the rural game|date=14 March 2022|website=Business Standard|access-date=1 October 2022|archive-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221004183507/https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |title=Electricity now in every house |work=The Daily Star |date=22 March 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=30 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221130005200/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |url-status=live }}</ref> اهو آهستي آهستي [[سبز معيشت]] ڏانهن منتقل ٿي رهيو آهي ۽ دنيا جو سڀ کان وڏو آف-گرڊ شمسي بجلي پروگرام رکي ٿو، جنهن مان 20 ملين ماڻهو فائدو وٺن ٿا.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|title=Bangladesh Solar Home Systems Provide Clean Energy for 20 million People|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001203911/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|url-status=live}}</ref> ملڪ ۾ پيداوار لاءِ ''پالڪي'' نالي هڪ [[برقي ڪار]] تيار ڪئي پئي وڃي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |title=Palki: An affordable locally assembled Electric Vehicle on its way |work=The Daily Star |date=26 August 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=2 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240902065543/https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |url-status=live }}</ref> [[بايو گئس]] کي نامياتي ڀاڻ ٺاهڻ لاءِ استعمال ڪيو پيو وڃي.<ref>{{cite web |last=Mang |first=Heinz-Peter |title=Situation Analysis of Agro-Industrial Biogas Plants in Bangladesh |url=https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20220618191038/https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-date=18 June 2022 |url-status=live |access-date=12 October 2022 |website=sreeda.gov.bd}}</ref> روسي ڪمپني [[روس ائٽم]] جي مدد سان تعمير ٿيندڙ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] ملڪ جو پهريون فعال [[ائٽمي بجلي گهر]] هوندو. ان جي ٻن ڪل يونٽن مان پهريون يونٽ 2025ع ۾ ڪم شروع ڪرڻ جي اميد رکي ٿو.<ref>{{Cite web|author=Mohiuddin|title=Rooppur nuclear power plant: Power generation deferred|work=[[Prothom Alo]]|date=19 May 2024|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/mens8s0lt0 |access-date=8 January 2025}}</ref> بنگلاديش وٽ اڃا به قدرتي گئس جا وڏا اڻ استعمال ٿيل ذخيرا موجود آهن، خاص طور تي پنهنجي سامونڊي علائقي ۾.<ref>{{cite web |url=http://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh|title=Natural Gas – Underexplored in Bangladesh?|date=15 December 2021|website=GEO ExPro|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114124/https://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |title=Bangladesh: Asia's New Energy Superpower? |access-date=3 October 2022 |archive-date=29 December 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20161229123448/https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |url-status=live }}</ref> ڳولا جي کوٽ ۽ ثابت ٿيل ذخيرن ۾ گهٽتائي سبب بنگلاديش کي ٻاهرين ملڪن مان [[ايل اين جي]] درآمد ڪرڻي پئي آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|title=Imported LNG to be 24 times more expensive than local gas: CPD|date=13 February 2022|website=Business Standard|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114118/https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite news |url=https://www.reuters.com/article/bangladesh-lng-power-idINL1N2Z10R7|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=Reuters|date=20 July 2022}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|title=Let us not become dependent on LNG import|first=Badrul|last=Imam|date=26 December 2021|work=The Daily Star|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114121/https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|url-status=live}}</ref> گئس جي کوٽ [[روسي-يوڪريني جنگ (2022ع–هاڻوڪي)|روسي-يوڪريني جنگ]] سبب وڌيڪ وڌي وئي.<ref>{{Cite news|url=https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|title=Bangladesh is being 'killed by economic conditions elsewhere in the world'|newspaper=Financial Times|location=London|date=24 August 2022|access-date=1 October 2022|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126085309/https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|url-status=live}}</ref> عالمي مارڪيٽ ۾ قيمتن جي تيز واڌ سبب، مسلسل لوڊشيڊنگ جي باوجود، بنگلاديش جولاءِ 2022ع ۾ عارضي طور [[اسپاٽ قيمت]] تي ايل اين جي خريد ڪرڻ بند ڪري ڇڏي.<ref>{{cite web|url=https://www.reuters.com/article/markets/commodities/bangladesh-halts-expensive-spot-lng-imports-despite-load-shedding-idUSL1N2Z10R7/|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=[[Reuters]]|date=20 July 2022|access-date=8 January 2025}}</ref> قيمتون گهٽجڻ کان پوءِ فيبروري 2023ع ۾ هن وري اسپاٽ قيمت تي ايل اين جي خريد ڪرڻ شروع ڪئي.<ref>{{cite web|last1=Paul|first1=Ruma|last2=Chow|first2=Emily|url=https://www.reuters.com/business/energy/bangladesh-restart-spot-lng-buying-prices-ease-sources-2023-02-01/|title=Bangladesh to restart spot LNG buying as prices ease – sources|work=[[Reuters]]|date=1 February 2023|access-date=8 January 2025}}</ref> جڏهن ته [[بنگلاديش جون سرڪاري ملڪيت واريون ڪمپنيون]] بنگلاديش جي لڳ ڀڳ اڌ بجلي پيدا ڪن ٿيون، خانگي ملڪيت واريون ڪمپنيون، جهڙوڪ سمٽ گروپ ۽ [[اورين گروپ (بنگلاديش)|اورين گروپ]]، بجلي پيدا ڪرڻ سان گڏ مشينري، ريئڪٽر ۽ سامان فراهم ڪرڻ ۾ وڌندڙ اهم ڪردار ادا ڪري رهيون آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|title=Summit signs 22-year PPA for upcoming 583 MW gas power plant; GE to co-develop plant in Bangladesh|website=GE News|access-date=23 October 2022|archive-date=23 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221023153618/https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|url-status=live}}</ref> بنگلاديش بجلي پيدا ڪرڻ جي صلاحيت 2009ع ۾ 5 گيگاواٽ کان وڌائي 2022ع ۾ 25.5 گيگاواٽ ڪئي. ملڪ ان کي 2041ع تائين وڌيڪ وڌائي 50 [[گيگاواٽ]] ڪرڻ جو ارادو رکي ٿو. آمريڪي ڪمپنيون جهڙوڪ [[شيوران ڪارپوريشن|شيوران]] ۽ [[جنرل اليڪٽرڪ]] بنگلاديش جي ملڪي قدرتي گئس پيداوار جو لڳ ڀڳ 55٪ فراهم ڪن ٿيون ۽ بجلي منصوبن ۾ سڀ کان وڏن سيڙپڪارن مان آهن. بنگلاديش جي لڳل گئس سان هلندڙ بجلي پيداوار جي صلاحيت جو 80٪ آمريڪا ۾ تيار ٿيل ٽربائينن مان اچي ٿو.<ref>{{cite web | url=https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | title=Bangladesh – Power and Energy | date=20 July 2022 | access-date=5 October 2022 | archive-date=5 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221005062425/https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | url-status=live }}</ref> === سياحت === {{Main|بنگلاديش ۾ سياحت}} [[File:Save the sundarbans 20.jpg|thumb|[[سندر بن]] دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي.]] [[بنگلاديش ۾ سياحت|سياحت جي صنعت]] تيزيءَ سان وڌي رهي آهي ۽ مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) ۾ لڳ ڀڳ 3.02٪ حصو ڏئي ٿي.<ref>{{cite web|last1=Byron|first1=Rejaul Karim|first2=Mahmudul|last2=Hasan|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/industries/tourism/news/tourisms-share-302pc-gdp-2904556|title=Tourism's share 3.02% in GDP|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 November 2021|access-date=30 September 2022}}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش جي بين الاقوامي سياحتي آمدني 391 ملين آمريڪي ڊالر هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/ST.INT.RCPT.CD?locations=BD|title=International tourism, receipts (current US$) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ وٽ [[بنگلاديش جا عالمي ورثي جا ماڳ|يونيسڪو جا ٽي عالمي ورثي وارا ماڳ]] آهن: [[باگرهات جي تاريخي مسجدن جو شهر|مسجدن جو شهر]]، [[پهاڙپور ۾ ٻڌ وهار جا آثار|ٻڌ وهار]] ۽ [[سندر بن]]؛ جڏهن ته ست ماڳ [[عالمي ورثي جو ماڳ#نامزدگي جو عمل|عبوري فهرست]] ۾ شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|title=Tentative Lists|access-date=6 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20120806231331/https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|archive-date=6 August 2012|url-status=live}}</ref> [[عالمي سفر ۽ سياحت ڪائونسل]] (WTTC) جي 2019ع واري رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ سفر ۽ سياحت جي شعبي 2018ع دوران سڌي طرح 11,80,500 نوڪريون پيدا ڪيون، جيڪي ملڪ جي ڪل روزگار جو 1.9٪ هيون.<ref name="2019 report">{{cite web |url=http://reports.weforum.org/pdf/ttci-2019/WEF_TTCI_2019_Profile_BGD.pdf |title=Travel & Tourism Competitiveness Index 2019 edition: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council|access-date=18 December 2019}}</ref> ساڳئي رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ هر سال لڳ ڀڳ 125,000 بين الاقوامي سياحن جي آمد ٿئي ٿي.<ref name="2019 report"/> 2012ع ۾ ملڪي خرچن سفر ۽ سياحت سان لاڳاپيل سڌي مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) جو 97.7٪ پيدا ڪيو هو.<ref name="2013 report">{{cite web |url=http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |title=Travel & Tourism Economic Impact 2013: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007183403/http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |archive-date=7 October 2013}}</ref> == ثقافت == {{Main|بنگلاديش جي ثقافت}} {{Further|بنگال جي ثقافت|بنگلاديش جا عجائب گهر|بنگلاديش جي ڪتب خانن جي فهرست}} === موڪلون ۽ ميلا === {{Main|بنگلاديش جون سرڪاري موڪلون|بنگلاديش جي ميلن جي فهرست}} روايتي ميلن ۾ [[پهيلو بوئشاکھ]] (بنگالي نئون سال) شامل آهي، جيڪو بنگالي ثقافت جو سڀ کان وڏو ميلو آهي ۽ وڏي پيماني تي جشن ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/shout/news/the-universal-appeal-pahela-baishakh-2077693|title=The Universal Appeal of Pahela Baishakh|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=14 April 2021|access-date=16 January 2025|last=Islam|first=Hiya}}</ref> [[پوهيلا فالگون]] [[بنگلاديش ۾ ويلنٽائن ڏهاڙو]] سان گڏ ايندو آهي ۽ موسيقي، ناچ ۽ ٻين ثقافتي سرگرمين سان ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/dhaka/373684/du-celebrates-pohela-falgun-with-spring-festival|title=DU celebrates Pohela Falgun with spring festival|work=[[Dhaka Tribune]]|date=14 February 2025|access-date=15 February 2025}}</ref> ٻين ميلن ۾ [[نوبنّو]] ۽ [[پوش پربن]] شامل آهن، جيڪي نئين فصل جي لاباري جي خوشيءَ ۾ ملهايا ويندا آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/nobanno-the-old-bangla-new-year-49964|title=Nobanno: The Old Bangla New Year|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=13 November 2014|access-date=16 January 2025|last=Chowdhury|first=Asrar}}</ref> [[شڪرائين]] هڪ ساليانو جشن آهي، جنهن دوران [[پتنگ]] اڏايا ويندا آهن. اهو [[بنگالي ڪئلينڊر]] جي نائين مهيني [[پوش]] جي پڄاڻيءَ تي ملهايو ويندو آهي. هي ميلو ڀارت ۽ نيپال ۾ ملهايل [[مڪر سنڪرنتي]] سان به هم وقت هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news-detail-170574|title=Shakrain festival|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=19 January 2011|access-date=16 January 2025}}</ref> [[File:Jatiyo Sritisoudho.jpg|thumb|[[قومي شهيد يادگار]] تي فتح ڏهاڙي جون تقريبون]] مذهبي ميلن مان مسلمانن جا ٻه سڀ کان وڏا عيدون [[عيدالفطر]] ۽ [[عيدالاضحيٰ]] آهن. عيدالفطر [[رمضان]] جي مهيني جي پڄاڻيءَ تي ملهايي ويندي آهي، جڏهن ته عيدالاضحيٰ قربانيءَ جو ميلو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2020/7/31/what-is-eid-al-adha-and-how-is-it-celebrated|title=What is Eid al-Adha and how is it celebrated?|publisher=[[Al Jazeera]]|date=31 July 2020|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻنهي عيدن جي موقعي تي ملڪ ۾ سڀ کان ڊگهيون [[بنگلاديش جون سرڪاري موڪلون|سرڪاري موڪلون]] ڏنيون وينديون آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/governance/news/five-day-eid-vacation-two-day-holiday-durga-puja-3729086|title=Five-day Eid vacation, two-day holiday for Durga puja|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=17 October 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻين اسلامي ميلن ۾ [[مولد النبي]] (عيد ميلاد النبي)،<ref>{{cite news|last=Zamir|first=Muhammad|title=Various dimensions of Mawlid or Milad-un-nabi|url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/various-dimensions-of-mawlid-or-milad-un-nabi|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=15 September 2024}}</ref> [[عاشورا]]،<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/ashura-being-observed-bangladesh-673434|title=Ashura being observed in Bangladesh|work=[[Business Standard]]|date=29 July 2023|access-date=16 January 2025}}</ref> [[چنڊ رات]]،<ref>{{cite news|title=A reminiscent tour of Chaand Raat through the decades|url=https://thefinancialexpress.com.bd/lifestyle/culture/a-reminiscent-tour-of-chaand-raat-through-the-decades|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=10 April 2024}}</ref> [[شب برات]]، [[شب معراج]]، [[شب قدر]] ۽ [[عالمي اجتماع]] شامل آهن.<ref>{{cite news|title=Shab-e-Barat to be observed on March 29|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2021/03/14/shab-e-barat-to-be-observed-on-march-29|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=14 March 2021}}</ref> هندن جو سڀ کان وڏو ميلو [[درگا پوجا]] آهي.<ref>{{cite web|last=Zand|first=Sahar|url=https://www.bbc.com/travel/article/20241008-bangladeshs-devoted-idol-creators|title=The 'god makers': Bangladesh's devoted idol creators|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=9 October 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻين اهم هندو ميلن ۾ [[ڪرشن جنماشتمي]]، [[ڪالي پوجا]]، [[سرسوتي پوجا]] ۽ [[رتھ ياترا]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/dxpkrv51ga|title=Janmashtami today|work=[[Prothom Alo]]|date=26 August 2024|access-date=16 January 2025}}</ref><ref>{{cite news|title=Ratha Yatra festival begins across Bangladesh|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/351359/ratha-yatra-festival-begins-across-bangladesh|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=7 July 2024}}</ref> بدھ مت جي پوئلڳن جو سڀ کان وڏو ميلو [[بدھ پورنيما]] آهي، جيڪو [[گوتم بدھ]] جي جنم ڏينهن جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/buddha-purnima-today-3615671|title=Buddha Purnima today|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=22 May 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> عيسائين ۾ [[ڪرسمس]]، جيڪو [[بڙو ڏينهن]] جي نالي سان مشهور آهي، ۽ [[ايسٽر]] سڀ کان وڌيڪ ملهايا ويندڙ مذهبي جشن آهن.<ref>{{cite web|last1=Islam|first1=Tousef|last2=Gomez|first2=Rexy Jason|url=https://www.tbsnews.net/features/christmas-bangladesh-transposing-jingle-bells-memories-764026|title=Buddha Purnima today|work=[[Business Standard]]|date=25 December 2023|access-date=16 January 2025}}</ref> قومپرستانه قومي ڏينهن ۾ [[ٻولي تحريڪ جو ڏهاڙو]] شامل آهي، جيڪو هر سال 21 فيبروري تي 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]] جي شهيدن جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|last=Rahman|first=Mohammad Afzalur|url=https://www.thedailystar.net/supplements/amar-ekushe-2024/news/how-ekushey-was-commemorated-during-the-pakistan-period-3549101|title=How Ekushey was commemorated during the Pakistan period|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=21 February 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> 1999ع ۾ [[يونيسڪو]] هن ڏينهن کي [[مادري ٻوليءَ جو عالمي ڏينهن]] قرار ڏنو.<ref>{{cite web|url=https://www.unesco.org/en/days/mother-language|title=International Mother Language Day|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جو آزادي ڏهاڙو|آزادي ڏهاڙو]] 26 مارچ تي پاڪستان کان آزاديءَ جي اعلان جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="star2"/> [[بنگلاديش جو فتح ڏهاڙو|فتح ڏهاڙو]] 16 ڊسمبر تي [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فتح جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="star2">{{cite web|date=26 March 2024|last=Rafa|first=Amrin Tasnim|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/news/the-significance-bangladeshs-independence-day-and-victory-day-3575421|title=The significance of Bangladesh's Independence Day and Victory Day|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|access-date=15 January 2025}}</ref> انهن ٽنهي قومي ڏينهن تي [[شهيد مينار، ڍاڪا]] ۽ [[قومي شهيد يادگار]] تي عوامي تقريبون منعقد ڪيون وينديون آهن، جتي شهيدن کي ڀيٽا پيش ڪئي ويندي آهي.<ref>{{cite news|title=Nation set to pay homage to language martyrs tomorrow|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/nation-set-pay-homage-language-martyrs-tomorrow-795818|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=20 February 2024}}</ref><ref>{{cite news|title=National Martyrs' Memorial ready for Independence Day observance|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/307542/national-martyrs-memorial-ready-for-independence|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=25 March 2023|last=Sabbir|first=Ariful Islam}}</ref> === ادب === {{Main|بنگالي ادب}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Nazrul.jpg | caption1 = [[قاضي نذرالاسلام]]، بنگلاديش جو قومي شاعر.<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/zoogq5cu7n|title=Kazi Nazrul Islam officially recognised as national poet|date=3 January 2025|access-date=18 January 2025|work=[[Prothom Alo]]}}</ref> | image2 = Humayun ahmed gossip.jpg | caption2 = [[همايون احمد]]، مشهور ناول نگار ۽ فلمساز }} بنگالي ادب بنگالي ثقافت جو هڪ اهم حصو آهي. ڏهين کان ٻارهين صدي عيسويءَ جي وچ واري دور جون [[چرياپد]] نظمون بنگالي ٻوليءَ جا قديم ترين محفوظ مثال آهن.<ref>{{cite book|editor1-last=Guhathakurta|editor1-first= Meghna|editor2-last=Schendel|editor2-first=Willem van|title=The Bangladesh Reader: History, Culture, Politics|publisher=[[Duke University Press]]|year=2013|isbn=978-0-8223-5318-8}}</ref>{{rp|40}} [[بنگال سلطنت]] جي دور ۾ وچئين دور جي بنگالي ليکڪن تي عربي ۽ [[فارسي ادب]] جو گهرو اثر پيو.<ref>{{cite web|last=Bari|first=Sarah Anjum|title=A Tale of Two Languages: How the Persian language seeped into Bengali|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=12 April 2019|access-date=18 January 2025|url=https://www.thedailystar.net/star-weekend/longform/news/tale-two-languages-how-the-persian-language-seeped-bengali-1728421}}</ref> وچئين دور جي اهم ادبي ڪاميابين ۾ [[منگل ڪاويا]] شامل آهن.<ref name="run"/> [[بنگال جي نئين سجاڳي]] (18هين صديءَ جي آخر کان 20هين صديءَ جي شروعات تائين) جديد بنگالي ادب تي گهرو اثر ڇڏيو. [[مائيڪل مدھوسودن دت]] بنگالي شاعريءَ ۾ آزاد بحر متعارف ڪرايو.<ref>{{cite journal|year=2003|last=Radice|first=William|title=The Significance of Madhusudan Dutt and his Epic|journal=India International Centre Quarterly|publisher=[[India International Centre]]|jstor=23005843|pages=73–88|volume=30|number=1}}</ref> [[مير مشرف حسين]] پهريون وڏو بنگالي مسلمان اديب هو.<ref>{{Cite book|title=Bangla Sahitye Musalman|last=Syed|first=Abdul Mannan|publisher=[[Islamic Foundation Bangladesh|Islamic Foundation]]|year=2009|isbn=978-984-06-0478-4|location=Dhaka|page=20}}</ref> [[رابندرناٿ ٽيگور]] ادب جو [[ادب جو نوبل انعام|نوبل انعام]] حاصل ڪندڙ پهريون ايشيائي ۽ غير يورپي شخص هو.<ref>{{cite journal|year=2000|last=Jewell|first=Richard|title=The Nobel Prize: History and Canonicity|journal=The Journal of the Midwest Modern Language Association|publisher=Midwest Modern Language Association|doi=10.2307/1315120|jstor=1315120|pages=97–113|volume=33|number=1}}</ref> [[قاضي نذرالاسلام]] انقلابي شاعر هو، جنهن نوآباديات ۽ فاشزم خلاف سياسي مزاحمت جي حمايت ڪئي.<ref>{{cite journal|last=Rahaman|first=Habibur|title=Kazi Nazrul Islam and Decolonisation: Poetry as a Praxis of Political Intervention and Cultural Ecology|journal=Asiatic|publisher=[[Bangabandhu Sheikh Mujibur Rahman Science and Technology University]]|pages=120–136|volume=16|number=1|date=June 2022}}</ref> [[جيبنانندا داس]] کي ٽيگور ۽ نذرال کان پوءِ سڀ کان وڌيڪ مشهور بنگالي شاعر سمجهيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news|url=http://www.prothomalo.com/entertainment/article/703870|title=Barishale Jibanananda Mela|date=6 December 2015|work=Prothom Alo|access-date=7 June 2018}}</ref> [[بيگم روڪيا]] کي بنگلاديش جي نسواني ادب جي باني ليکڪا طور ڏٺو وڃي ٿو.<ref>{{cite journal|year=1998|last=Alam|first=S. M. Shamsul|title=Women in the Era of Modernity and Islamic Fundamentalism: The Case of Taslima Nasrin of Bangladesh|publisher=[[The University of Chicago Press]]|jstor=3175098}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ [[همايون احمد]] سڀ کان وڌيڪ مقبول ليکڪ بڻيو.<ref name="pied"/> هر سال [[اڪوشي ڪتاب ميلو]] ۽ [[ڍاڪا ادبي ميلو]]، جيڪي [[بنگلا اڪيڊمي]] جي نگراني هيٺ منعقد ٿيندا آهن، ڏکڻ ايشيا جي سڀ کان وڏن ادبي ميلن مان شمار ٿين ٿا.<ref>{{cite web|url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/columns/lit-fest-ekushey-boi-mela-and-our-books-1673450330|title=Lit Fest, Ekushey Boi Mela ... and our books|last=Ahsan|first=Syed Badrul|date=22 January 2023|access-date=17 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]}}</ref> === اڏاوت === {{Main|بنگلاديش جي اڏاوت}} {{Further|بنگال جي اڏاوت|بنگلاديش جي آثار قديمه وارن ماڳن جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Paharpur Buddhist Bihar.jpg | caption1 = [[سومپورا مهاويهار]]، [[نوگائون]] ۾، [[بنگلاديش جا عالمي ورثي وارا ماڳ|يونيسڪو عالمي ورثي وارو ماڳ]] | image2 = Sixty Dome Mosque,Bagerhat.jpg | caption2 = [[سٺ گنبذن واري مسجد]]، [[باگرهات]] ۾، [[بنگلاديش جا عالمي ورثي وارا ماڳ|يونيسڪو عالمي ورثي وارو ماڳ]] | image3 = Ahsan Manzil-Front View.jpg | caption3 = [[احسن منزل]]، [[پراڻو ڍاڪا]] ۾ }} بنگلاديش جي اڏاوت [[بنگال جي اڏاوت|بنگال خطي]] ۽ وسيع [[ڀارت جي اڏاوت|هندستاني ننڍي کنڊ]] جي اڏاوت سان ڳنڍيل آهي. ان تي ملڪ جي [[بنگلاديش جي ثقافت|ثقافت]]، [[بنگلاديش ۾ مذهب|مذهب]] ۽ [[بنگلاديش جي تاريخ|تاريخ]] جو اثر آهي.<ref>{{cite encyclopedia|url=http://www.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/277578/Visual-art-and-architecture|title=Visual art and architecture in Bangladesh|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|access-date=6 September 2009}}</ref> هندو ۽ بدھ اڏاوتي باقيات [[مهاستان ڳڙھ]] مان مليا آهن، جيڪو ٽين صدي ق.م. سان لاڳاپيل آهي.<ref name="re">{{cite book|author=Susan L. Huntington|title=The "Påala-Sena" Schools of Sculpture|url= https://books.google.com/books?id=xLA3AAAAIAAJ|year=1984|publisher=[[Brill Publishers]]|isbn=90-04-06856-2}}</ref>{{rp|157}} [[نندي پد]] ۽ [[سواستڪ]] جا نشان [[واري-بتشور کنڊرات]] ۾ پٿر جي جنڊن تي مليا آهن، جيڪي [[لوهي دور]]، 400 کان 100 ق.م. تائين، هن علائقي ۾ [[هندومت]] جي موجودگي ڏيکارين ٿا.<ref>{{cite journal|last1=Imam|first1=Abu|last2=Bulbul|first2=Ahmed|last3=Masood|first3=Imran|title=Religious and Auspicious Symbols Depicted on Artifacts of Wari-Bateshwar|journal=Pratnatattva|number=12|year=2006|pages=1–12|publisher=[[Jahangirnagar University]]}}</ref> اٺين صديءَ ۾ بدھ [[پال سلطنت]] جي دور ۾ ٺهيل [[سومپورا مهاويهار]] اسلام کان اڳ واري دور جو هڪ شاندار مثال آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/life-living/travel/news/think-youve-seen-it-all-wait-till-you-visit-8th-century-gem-bangladesh-3729731|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|title=Think you've seen it all? Wait till you visit this 8th-century gem in Bangladesh|date=17 October 2024|access-date=13 January 2025|last=Zarif|first=Mannan Mashhur}}</ref> ٻين بدھ [[ويهارا]]ن ۾ [[مينامتي]] جو [[شلبن بهار]] ۽ [[بڪرمپور]] جو [[بڪرمپور ويهار]] شامل آهن.<ref name="re"/>{{rp|164–167}} تازين کوٽائين اسلام کان اڳ جي ننڍن مندرن جا به نوان ثبوت ظاهر ڪيا آهن، جيڪي هن علائقي جي هندو، بدھ ۽ [[جين مت|جين]] آباديءَ جي خدمت ڪندا هئا.<ref name="sat"/> [[هند-اسلامي اڏاوت]] 13هين صديءَ کان ڏسي سگهجي ٿي، خاص ڪري [[بنگال سلطنت]] جي منفرد مسجد اڏاوت ۾؛ ان جو هڪ مثال [[باگرهات جي مسجدن جو شهر]] ۾ [[سٺ گنبذن واري مسجد]] آهي، جيڪو [[بنگلاديش جا عالمي ورثي وارا ماڳ|يونيسڪو عالمي ورثي وارو ماڳ]] آهي.<ref>{{cite journal|last=Hasan|first=Perween|title=Sultanate Mosques and Continuity in Bengal Architecture|journal=[[Muqarnas (journal)|Muqarnas]]|volume=6|pages=58–74|year=1989|publisher=[[Brill Publishers]]|jstor=1602281|doi=10.2307/1602281}}</ref><ref name="sat">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/focus/news/sultanate-mughal-the-architectural-legacy-bengal-3738301|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|title=From Sultanate to Mughal: The Architectural Legacy of Bengal|date=28 October 2024|access-date=13 January 2025}}</ref> [[مغل بنگال]] ۾ علائقي اندر [[مغل اڏاوت]] پکڙجي وئي. ڍاڪا جا مثال [[پراڻو ڍاڪا]] ۾ [[برا ڪٽرا]] ۽ [[ڇوٽو ڪٽرا]]، [[محمدپور ٿاڻو|محمدپور]] ۾ [[ست گنبذ مسجد]] ۽ [[ڪرزن هال]] ۾ [[موسيٰ خان مسجد]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/6672/|title=Mughal Mosques in Bangladesh|publisher=[[UNESCO]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/historic-sites-left-ruins-3006146|last=Sarkar|first=Tarun|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|title=Boro Katra, Chhoto Katra: Dhaka's key historic sites in ruins|date=17 April 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> مغل دور جي اهم قلعن ۾ [[پراڻو ڍاڪا]] جو [[لال باغ قلعو]]، [[منشي گنج]] جو [[ادراڪپور قلعو]]، ۽ ترتيبوار [[نارايڻ گنج]] جا [[حاجي گنج قلعو]] ۽ [[سوناکاندا قلعو]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/6675/|title=Mughal Forts on Fluvial Terrains in Dhaka|publisher=[[UNESCO]]|access-date=20 January 2025}}</ref> [[ڪانتاجيو مندر]] ۽ [[ڍاڪي شواري مندر]] وچئين دور جي پوئين حصي جي [[هندو مندر اڏاوت]] جا بهترين مثال آهن.<ref>{{cite book|editor-last=Husain|editor-first=ABM|title=Architecture: A History Through the Ages|series=Cultural Survey of Bangladesh Series|volume=2|publisher=[[Asiatic Society of Bangladesh]]|page=243|oclc=298612818}}</ref><ref>{{cite book|last=Bakshi|first=Akhil|title=Between Heaven and Hell: Travels Through Sri Lanka, Bangladesh, Bhutan, Nepal, and India: an Account of the Expedition Hands Across the Borders|year=2004|page=221|isbn=81-900862-1-9|publisher=Odyssey Books}}</ref> بنگالي [[مقامي اڏاوت]] [[بنگلو]] جي ابتدا لاءِ مشهور آهي.<ref>{{cite journal|last=Groth|first=Paul|title=Making New Connections in Vernacular Architecture|journal=[[Journal of the Society of Architectural Historians]]|publisher=[[University of California Press]]|publication-date=September 1999 |volume=58 |pages=444–451|doi=10.2307/991538|jstor=991538|number=3}}</ref> [[سونارگائون]] ۾ [[پانام نگر]] سلطنت، مغل، برطانوي ۽ گڏيل نوآبادياتي روايتن جا اڏاوتي اثر ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite book|last=Haque|first=AKM Muzzammil|title=Historic Sonargaon|date=February 2016|publisher=[[Bangladesh Folk Arts and Crafts Foundation]]|isbn=978-984-34-0277-6|location=Narayanganj|language=bn|script-title=bn:এতিহাসিক সোনারগাঁ}}</ref>{{rp|22}} [[هند-ساراسيني اڏاوت]] [[برطانوي راڄ]] دوران ترقي ڪئي،<ref>{{cite journal|last=Groth|first=Paul|title=Architecture and the Representation of Empire: India, 1860–1910|journal=[[Representations]]|number=6|pages=37–65|year=1984|publisher=[[University of California Press]]|jstor=2928537|doi=10.2307/2928537}}</ref> جنهن جا مثال [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جو [[ڪرزن هال]]، [[چٽاگانگ ڪورٽ بلڊنگ]]، [[رنگپور ٽائون هال]] ۽ [[راجشاهي ڪاليج]] آهن. [[زميندار]] اشرافيه هن پوئين طرز ۾ ڪيترائي محل تعمير ڪيا، جن ۾ [[احسن منزل]]، [[بلياتي زمينداري|بلياتي زميندار باري]]، [[تاجهات محل]]، [[روز گارڊن محل]]، [[اترا گنڀابن|ديگاپاتيا محل]]، [[پوٺيا راجباري]]، [[نٽور راجباري]] ۽ [[موهيرا زميندار باري]] شامل آهن. [[مزهرالاسلام]] کي بنگلاديش ۽ ڏکڻ ايشيا ۾ [[جديد اڏاوت|جديديت پسند تحريڪ]] جو اڳواڻ سمجهيو وڃي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/6674/|title=The Architectural Works of Muzharul Islam: an Outstanding Contribution to the Modern Movement in South Asia|publisher=[[UNESCO]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[لوئس ڪان]] هڪ اهم پرڏيهي اڏاوتڪار هو، جنهن [[شير بنگلا نگر]] ۾ [[جاتيا سنگسد ڀبن|قومي پارليامينٽ عمارت]] جو نقشو ٺاهيو.<ref>{{cite journal |last1=Lutolli |first1=Blerim |last2=Jashanica |first2=Kaltrina |title=Kahn's light: The measurable and the unmeasurable of the Bangladesh National Assembly Building |journal=Frontiers of Architectural Research |date=2022 |volume=11 |pages=89–102 |doi=10.1016/j.foar.2021.09.005 }}</ref> == اهم شخصيتون == * [[شيخ مجيب الرحمان]] * [[شيخ حسينه واجد]] * [[بيگم خالده ضياء]] * [[ڊاڪٽر محمد يونس]] ([[نوبل انعام]] ماڻيندڙ) * [[رونا ليلا]] == پڻ ڏسندا == * [[بنگلاديش جا صدر]] * [[بنگلاديش جا وزير اعظم]] == حوالا == {{حوالا|2}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.bangladesh.gov.bd/ بنگلا ديش جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{سارڪ}} {{OIC}} [[زمرو:بنگلاديش]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:بنگال]] [[زمرو:اسلامي رياستون]] [[زمرو:ايشيا ۾ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ ايشيا جا ملڪ]] [[زمرو:او آئي سي جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:دولت مشترڪه جون رڪن قومون]] fnpoi1wl7jrxh2k62hrnmp26z075e2w 387206 387205 2026-06-20T20:43:20Z Intisar Ali 8681 387206 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ايشيا جو ملڪ}} {{About|ملڪ بابت}} {{Infobox country | conventional_long_name = عوامي جمهوريه بنگلاديش | common_name = بنگلاديش | native_name = {{native name|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ}}<br />{{resize|90%|{{nobold|{{transliteration|bn|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś}}}}}} | image_flag = Flag of Bangladesh.svg | image_coat = National emblem of Bangladesh.svg | symbol_type = [[بنگلاديش جو قومي نشان|نشان]] | other_symbol = {{unbulleted list |[[File:Government Seal of Bangladesh.svg|100px|بنگلاديش حڪومت جي مهر]]}} | other_symbol_type = [[بنگلاديش حڪومت جي مهر|حڪومتي مهر]] | national_anthem = {{lang|bn|আমার সোনার বাংলা}} ([[بنگالي ٻولي|بنگالي]])<br />{{transliteration|bn|[[امار شونار بنگلا]]}}<br />"منهنجو سونهري بنگال"<br /><div style="display:inline-block;margin-top:0.4em;">[[File:Amar Sonar Bangla instrumental by US Navy Band.oga|center]]</div> | image_map = {{Switcher|[[File: Bangladesh (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File: Bangladesh rel location map.svg |upright=1.15|frameless]]|بنگلاديش جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[ڍاڪا]] | coordinates = {{Coord|23|45|50|N|90|23|20|E|type:city_region:BD|display=inline}} | largest_city = capital | languages_type = سرڪاري ٻولي<br />{{nowrap|{{nobold|۽ قومي ٻولي}}}} | languages = [[بنگالي ٻولي|بنگالي]]<ref name="bdlaws.minlaw.gov.bd">{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh |website=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |access-date=1 February 2017 |archive-date=10 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191110101626/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |script-title=bn:বাংলা ভাষা প্রচলন আইন, ১৯৮৭ |author=<!--Not stated--> |website=bdlaws.minlaw.gov.bd |publisher=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |trans-title=بنگالي ٻولي لاڳو ڪرڻ جو ايڪٽ، 1987ع |language=bn |access-date=7 January 2024 |archive-date=7 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240107175804/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |url-status=live }}</ref> | languages2_type = ٻي عام ٻولي | religion = {{ublist |item_style=white-space:nowrap; |91.04% [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ([[رياستي مذهب|سرڪاري]])|7.94% [[بنگلاديش ۾ هندو ڌرم|هندو ڌرم]] |0.60% [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] |0.30% [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|0.12% [[بنگلاديش ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2022 | languages2 = [[بنگلاديشي انگريزي|انگريزي]]<ref>{{cite journal |id={{ERIC|EJ1249887}} |last1=Ara |first1=Rowshon |title=A Foreign Language or the Second Language: The Future of English in Bangladesh |journal=International Journal of Language Education |date=March 2020 |volume=4 |issue=1 |pages=81–95 |doi=10.26858/ijole.v4i2.10458 |doi-broken-date=9 January 2026 }}</ref><ref>{{cite journal |last1=Islam |first1=Mohammad Nurul |last2=Hashim |first2=Azirah |title=Historical Evolution of English in Bangladesh |journal=Journal of Language Teaching and Research |date=2019 |volume=10 |issue=2 |page=247 |doi=10.17507/jltr.1002.05 }}</ref> | ethnic_groups = 99% [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]]<!--Do not modify to "Bengalis". The name of the ethnic group is "Bengali" and the people who belong to Bengali ethnicity are called "Bengalis".--> {{collapsible list | titlestyle = background:transparent;text-align:left;font-weight:normal;font-size:100%; | title = 1% [[بنگلاديش جا مقامي ماڻهو|ٻيا]] | hlist = on | [[چڪما ماڻهو|چڪما]] | [[گارو ماڻهو|گارو]] | [[خاصي ماڻهو|خاصي]] | [[خومي ماڻهو|خومي]] | [[ميتي ماڻهو|منيپوري]] | [[مرما ماڻهو|مرما]] | [[ميزو ماڻهو|ميزو]] | [[رخائن ماڻهو|اراڪاني]] | [[مرو ماڻهو|مرو]] | [[سنتال ماڻهو|سنتال]] | [[تنچانگيا ماڻهو|تنچانگيا]] | [[ترپوري ماڻهو|ترپوري]] | [[بشنوپريا ماڻهو|بشنوپريا]] }} | ethnic_groups_ref = <ref>{{cite web |title=Ethnic population in 2022 census |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |access-date=9 June 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> | ethnic_groups_year = 2022 | religion_ref = <ref name="census"/> | demonym = [[بنگلاديشي ماڻهو|بنگلاديشي]] | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[محمد شهاب الدين]] | leader_title2 = [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[طارق رحمان]] | leader_title3 = [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] | leader_name3 = [[حفيظ الدين احمد]] | leader_title4 = [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] | leader_name4 = [[زبير رحمان چوڌري]] | legislature = [[جاتيا سنگساد]] | sovereignty_note = [[پاڪستان]] کان | sovereignty_type = [[بنگلاديش جي آزادي|آزادي]] | established_event1 = [[اوڀر بنگال]] | established_date1 = 15 آگسٽ 1947ع | established_event2 = [[اوڀر پاڪستان]] | established_date2 = 29 فيبروري 1956ع | established_event3 = [[بنگلاديشي آزادي جو اعلان|آزاديءَ جو اعلان]] | established_date3 = 26 مارچ 1971ع | established_event4 = [[بنگلاديش جي عارضي حڪومت|عارضي حڪومت]] | established_date4 = 10 اپريل 1971ع | established_event5 = [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ جو دستاويز|فتح]]، [[بنگلاديش آزادي جنگ|آزادي جنگ]] ۾ | established_date5 = 16 ڊسمبر 1971ع | established_event6 = [[بنگلاديش جو آئين|موجوده آئين]] | established_date6 = 16 ڊسمبر 1972ع | area_km2 = 148,460<ref>{{cite web|title=Bangladesh country profile |url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650940|website=[[بي بي سي نيوز]] |date=4 March 2011 |access-date=18 February 2025}}</ref> | area_rank = 93هون | area_sq_mi = 57320 | area_label2 = زميني پکيڙ | area_data2 = 130,170&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=13 November 2021|year=2021}}</ref> | area_label3 = آبي پکيڙ | area_data3 = 18,290&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia"/> | percent_water = 6.4 | population_estimate = 175,423,000<ref name=IMF/> | population_census = 169,828,911<ref name="populationcensus2022">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Post Enumeration Check (PEC) Adjusted Population |url=http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |date=18 April 2023 |website=[[بنگلاديش شماريات بيورو]] |access-date=30 May 2023 |archive-date=30 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230530205648/http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=Report: 68% Bangladeshis live in villages |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |work=[[ڍاڪا ٽربيون]] |date=28 November 2023 |access-date=6 February 2024 |archive-date=6 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240206021005/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |url-status=live }}</ref> | population_estimate_year = 2026 | population_estimate_rank = 8هون | population_census_year = 2022 | population_census_rank = 8هون | population_density_km2 = 1,165 | population_density_sq_mi = 3,020 | population_density_rank = 13هون | GDP_PPP = {{increase}} $1.922 ٽرلين<ref name="IMFWEO.BD">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[بين الاقوامي مالياتي فنڊ]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=19 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 25هون | GDP_PPP_per_capita = {{increase}} $10,955<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_PPP_per_capita_rank = 127هون | GDP_nominal = {{increase}} $510.705 بلين<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 36هون | GDP_nominal_per_capita = {{increase}} $2,911<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_per_capita_rank = 142هون | Gini = 30.9 | Gini_year = 2022 | Gini_change = decrease | Gini_ref = <ref>{{Cite web |title=Gini index - Bangladesh |url=https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=BD |access-date=2026-03-31 |website=World Bank}}</ref> | Gini_rank = | HDI = 0.685 | HDI_year = 2023 | HDI_change = increase | HDI_ref = <ref>{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[گڏيل قومن جو ترقياتي پروگرام]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = {{ordinal|130}} | currency = [[بنگلاديشي ٽڪا|ٽڪا]] ({{lang|bn|[[৳]]}}) | currency_code = BDT | time_zone = [[بنگلاديش معياري وقت|بي ايس ٽي]] | utc_offset = +6 | date_format = dd/mm/yyyy | calling_code = [[بنگلاديش ۾ ٽيليفون نمبر|+880]] | cctld = {{ubl|[[.bd]]|{{lang|bn|[[.bangla|.বাংলা]]}}}} | area_magnitude = | footnote = | today = }} {{Contains special characters|بنگالي}} '''بنگلاديش'''،{{efn|{{IPAc-en|%|b|ae|N|g|l|@|"|d|E|S|,_|%|b|A:|N|-|audio=LL-Q1860 (eng)-Flame, not lame-Bangladesh.wav}}; {{langx|bn|বাংলাদেশ|Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ˈbaŋlaˌdeʃ|pron|Bn-বাংলাদেশ.oga}}}} سرڪاري طور '''عوامي جمهوريه بنگلاديش'''،{{efn|{{langx|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ɡɔnopɾodʒat̪ɔnt̪ɾi‿baŋlad̪eʃ|pron|}}}} [[ڏکڻ ايشيا]] جو هڪ ملڪ آهي. اهو دنيا جو [[آبادي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]] آهي ۽ [[آباديءَ جي گهاٽائي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گنجان آباد ملڪن]] مان هڪ آهي، جتي لڳ ڀڳ 176 ملين آبادي {{convert|148461|km2|sqmi}} ايراضيءَ ۾ رهي ٿي.<ref name=IMF>{{Cite web |title=Bangladesh and the IMF |url=https://www.imf.org/en/countries/bgd |access-date=2026-05-02 |website=IMF}}</ref> بنگلاديش جون زميني سرحدون اتر، اولهه ۽ اوڀر ۾ [[ڀارت]] سان ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ملن ٿيون. ان جي ڏکڻ ۾ [[بنگال جي نار]] سان سامونڊي ڪنارو آهي. اهو [[ڀوٽان]] ۽ [[نيپال]] کان [[سليگڙي لنگهه]] وسيلي الڳ آهي، ۽ اتر طرف [[چين]] کان [[ڀارت جون رياستون|ڀارتي رياست]] [[سڪم]] وسيلي جدا آهي. [[ڍاڪا]]، ملڪ جو گاديءَ جو هنڌ ۽ [[بنگلاديش جا شهر ۽ ڳوٺ|سڀ کان وڏو شهر]]، ملڪ جو سياسي، مالي ۽ ثقافتي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.sinardaily.my/article/728620/culture/travel-amp-food/bangladesh-may-not-have-a-mega-monument-but-what-it-has-is-captivating|title=Bangladesh may not have a mega monument but what it has is captivating|first=S. D.|last=Reporter|date=12 July 2025|website=Sinar Daily}}</ref> [[چٽاگانگ]] ملڪ جو ٻيو وڏو شهر ۽ [[چٽاگانگ بندرگاهه|ملڪ جو سڀ کان مصروف بندرگاهه]] آهي. هاڻوڪي بنگلاديش جو علائقو قديم تاريخ ۾ ڪيترين [[هندو سلطنتن ۽ گهراڻن جي فهرست|هندو]] ۽ [[ٻڌ ڌرم جي بادشاهتن ۽ سلطنتن جي فهرست|ٻڌ]] گهراڻن جو مضبوط مرڪز رهيو. 1204ع ۾ [[بنگال تي غوري فتح|مسلمانن جي فتح]] کان پوءِ، هن علائقي ۾ [[بنگال سلطنت|سلطنتي]] ۽ [[مغل سلطنت|مغل]] حڪمراني قائم ٿي. [[بنگال صوبو|مغل سلطنت جي سڀ کان وڏي صوبي]] طور [[بنگال]] دنيا جي سڀ کان خوشحال ۽ واپاري طور سرگرم علائقن مان هڪ بڻجي اڀريو، جيڪو پنهنجي [[بنگال ۾ ململ جو واپار|ترقي يافته ڪپڙي جي صنعت]] ۽ زرعي پيداوار لاءِ مشهور هو. 1757ع ۾ [[پلاسي جي جنگ]] ايندڙ ٻن صدين لاءِ [[بنگال پريزيڊنسي|برطانوي نوآبادياتي حڪمراني]] جي شروعات ثابت ٿي. هن دور ۾ سرمائي جي وڏي پيماني تي ٻاهر منتقلي ٿي، جنهن کي برطانيا ۾ صنعتي انقلاب جي مالي مدد لاءِ استعمال ڪيو ويو، جڏهن ته بنگال موتمار ڏڪارن جي دورن سبب تباهه ٿيو. 1947ع ۾ [[برطانوي هندستان جي ورهاڱي|هندستان جي ورهاڱي]] کان پوءِ، [[اوڀر بنگال]] نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جنهن کي پوءِ [[اوڀر پاڪستان]] جو نالو ڏنو ويو. [[اولهه پاڪستان]] ۾ قائم حڪومت طرفان ٻن ڏهاڪن کان وڌيڪ سياسي دٻاءُ ۽ [[ادارتي نسل پرستي|نظامي نسل پرستي]] کان پوءِ، [[اوڀر پاڪستان]] ۾ [[عدم تعاون تحريڪ (1971)|1971ع جي عدم تعاون تحريڪ]] سان شهري بيچيني پيدا ٿي، جيڪا حڪومت جي پرتشدد [[آپريشن سرچ لائيٽ|فوجي ڪارروائي]] کان پوءِ [[بنگلاديش آزادي جنگ]] جو سبب بڻي. [[مڪتي باهني]]، [[1971ع جي هندستان-پاڪستان جنگ|ڀارتي فوجن جي مدد ۽ سهڪار]] سان، هڪ ڪامياب [[انقلاب|هٿياربند انقلاب]] وڙهيو؛ ۽ پاڪستان طرفان ڪيل [[بنگلاديش نسل ڪشي]] جي باوجود، بنگلاديش 16 ڊسمبر 1971ع تي هڪ [[خودمختيار قوم]] بڻجي ويو. آزاديءَ کان پوءِ [[شيخ مجيب الرحمان]] ملڪ جي اڳواڻي ڪئي، جيستائين 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] ٿيو. پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن کي پاڻ به 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|قتل]] ڪيو ويو. 1980ع واري ڏهاڪي تي [[حسين محمد ارشاد]] جي آمريت غالب رهي، جنهن کي 1990ع ۾ [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|عوامي بغاوت]] ذريعي هٽايو ويو. 1991ع ۾ جمهوريت جي بحاليءَ کان پوءِ، [[بيگمن جي جنگ]] يعني [[خالده ضياءُ]] ۽ [[شيخ حسينا]] جي رقابت ايندڙ 34 سالن تائين ملڪ جي سياست کي شڪل ڏني. حسينا کي 5 آگسٽ 2024ع تي [[جولاءِ بغاوت|عوامي بغاوت]] ۾ هٽايو ويو.<ref>{{Cite news |title=Battle Of Begums: All About Rivalry Between Khaleda Zia And Sheikh Hasina |url=https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-url=http://web.archive.org/web/20251230091627/https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-date=2025-12-30 |access-date=2026-05-15 |work=NDTV |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Mudgal |first=Aryan |date=2025-12-30 |title=‘Battle of the Begums’: Khaleda Zia and Sheikh Hasina's rivalry over the years |url=https://www.hindustantimes.com/world-news/battle-of-the-begums-khaleda-zia-and-sheikh-hasinas-rivalry-over-the-years-bangladesh-101767079979402.html |access-date=2026-05-15 |website=Hindustan Times |language=en}}</ref> بنگلاديش [[ويسٽ منسٽر نظام]] تي ٻڌل هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي. اهو [[وچولي طاقت]] آهي ۽ [[بنگلاديش جي معيشت|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] رکي ٿو. بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن موجب اسلام|چوٿين نمبر وڏي مسلمان آبادي]] جو گهر آهي. اهو ڏکڻ ايشيا جي [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|ٽئين نمبر وڏي فوج]] رکي ٿو ۽ گڏيل قومن جي [[امن قائم رکڻ]] وارين ڪارروائين ۾ سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ آهي. بنگلاديش [[بنگلاديش جون ڊويزنون|اٺ ڊويزنن]]، [[بنگلاديش جا ضلعا|64 ضلعن]]، [[اپازيلا|500 سب ضلعن]] ۽ [[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|4,599 يونين ڪائونسلن]] تي مشتمل آهي، ۽ دنيا جي [[سندربن|سڀ کان وڏي مينگروو ٻيلي]] جو گهر آهي. ان وٽ دنيا جي سڀ کان وڏي [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|پناهگير آبادي]] مان هڪ آهي ۽ اهو اڃا تائين مقامي سطح تي پکڙيل [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]]، [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جي ڀڃڪڙين]]، [[مذهبي تشدد]]، [[سياسي زوال|سياسي عدم استحڪام]] ۽ [[موسمي تبديلي جا اثر|موسمي تبديلي جي منفي اثرن]] جهڙن چئلينجن کي منهن ڏئي رهيو آهي. بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] ۽ [[بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن]] جو ميمبر ملڪ آهي. == نالي جي بڻ بنياد == {{Main|بنگال جا نالا}} ''بنگلاديش'' ("بنگالي ملڪ") جي نالي جي بڻ بنياد کي ويهين صديءَ جي شروعات تائين ڳولي سگهجي ٿو، جڏهن بنگالي محب وطن گيتن، جهڙوڪ [[رابندرناٿ ٽئگور]] جي ''آجي بنگلاديشير هردوئي'' ۽ [[قاضي نذرالاسلام]] جي ''نمو نمو نمو بنگلاديش مومو'' ۾، ترتيبوار 1905ع ۽ 1932ع ۾، هي اصطلاح استعمال ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |title=Notation of song aaji bangladesher hridoy |access-date=10 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150904011316/http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |archive-date=4 September 2015}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان، بنگالي قومپرستن [[اوڀر پاڪستان]] ۾ سياسي جلسن ۾ هي اصطلاح استعمال ڪرڻ شروع ڪيو. ''بنگلا'' اصطلاح [[بنگال]] علائقي ۽ [[بنگالي ٻولي]] ٻنهي لاءِ استعمال ٿي سگهي ٿو. ''بنگلا'' اصطلاح جي اصل واضح ناهي؛ مختلف نظرين موجب ان جو تعلق ڪانسي جي دور جي ڪنهن [[پروٽو-ڊراوڙي ٻولي|پروٽو-ڊراوڙي]] قبيلي،<ref>{{cite web |url=http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field%28DOCID+bd0014%29 |title=Bangladesh: early history, 1000&nbsp;B.C.–A.D. 1202 |date=September 1988 |website=Bangladesh: A country study |publisher=[[لائبريري آف ڪانگريس]] |access-date=1 December 2014 |quote=Historians believe that Bengal, the area comprising present-day Bangladesh and the Indian state of [[West Bengal]], was settled in about 1000 B.C. by Dravidian-speaking peoples who were later known as the Bang. Their homeland bore various titles that reflected earlier tribal names, such as Vanga, Banga, Bangala, Bangal, and Bengal. |archive-url=https://web.archive.org/web/20131207010051/http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd%2Fcstdy%3A%40field%28DOCID+bd0014%29 |url-status=live |archive-date=7 December 2013 }}</ref> ۽ لوهه جي دور جي [[ونگا سلطنت]] سان جوڙيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |url=https://www.britannica.com/place/Vanga|title=Vanga &#124; ancient kingdom, India|website=Encyclopædia Britannica|access-date=24 April 2023|archive-date=30 July 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160730062030/https://www.britannica.com/place/Vanga|url-status=live}}</ref> هن اصطلاح جو سڀ کان پراڻو ڄاتل استعمال 805ع واري [[نيسري|نيسري پليٽ]] ۾ ملي ٿو. ''ونگلا ديسا'' اصطلاح يارهين صديءَ جي ڏکڻ هندستاني رڪارڊن ۾ ملي ٿو.<ref>{{cite book |last=Keay |first=John |author-link=John Keay |year=2000 |title=India: A History |publisher=[[Atlantic Monthly Press]] |page=220 |isbn=978-0-87113-800-2 |quote=In C1020 ... launched Rajendra's great northern escapade ... peoples he defeated have been tentatively identified ... 'Vangala-desa where the rain water never stopped' sounds like a fair description of Bengal in the monsoon.}}</ref><ref name="Sen-1999">{{cite book |last=Sen |first=Sailendra Nath |year=1999 |orig-date=First published 1988 |title=Ancient Indian History and Civilization |url=https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |publisher=New Age International |page=281 |isbn=978-81-224-1198-0 |access-date=25 July 2023 |archive-date=16 January 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116111745/https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |url-status=live }}</ref> چوڏهين صديءَ ۾ [[بنگال سلطنت]] دوران هن اصطلاح کي سرڪاري حيثيت ملي.<ref name="Ahmed2004">{{cite book |last=Ahmed |first=Salahuddin |date=2004 |title=Bangladesh: Past and Present |url=https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |publisher=APH Publishing |page=23 |isbn=978-81-7648-469-5 |access-date=14 May 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161602/https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |url-status=live }}</ref><ref>"But the most important development of this period was that the country for the first time received a name, ie Bangalah." [http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal Banglapedia: Islam, Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20150723091245/http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal |date=23 July 2015 }}</ref> [[شمس الدين الياس شاهه]] 1342ع ۾ پاڻ کي "بنگلا جو پهريون [[شاهه]]" قرار ڏنو.<ref name="Ahmed2004" /> اسلامي دور ۾ ''بنگال'' لفظ هن علائقي لاءِ سڀ کان عام نالو بڻجي ويو.<ref>{{Cite book |last=Sircar |first=D.C. |author-link=Dineshchandra Sircar |year=1971 |orig-date=First published 1960 |title=Studies in the Geography of Ancient and Medieval India |url=https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |edition=2nd |publisher=Motilal Banarsidass |page=135 |isbn=978-81-208-0690-0 |access-date=19 April 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161603/https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |url-status=live }}</ref> سورهين صديءَ جي تاريخدان [[ابوالفضل بن مبارڪ]] پنهنجي ''[[آئين اڪبري]]'' ۾ لکي ٿو ته پڇاڙي ''"ال"'' جو اضافو ان حقيقت مان ٿيو ته هن زمين جا قديم راجا ٽڪرين جي هيٺاهين وارن هيٺاهن علائقن ۾ مٽيءَ جا دڙا ٺاهيندا هئا، جن کي "ال" چيو ويندو هو.<ref>Land of Two Rivers, [[Nitish Sengupta]]</ref> اهو ذڪر [[غلام حسين سليم]] جي [[رياض السلاطين]] ۾ پڻ ملي ٿو.<ref name="riaj">[http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11 RIYAZU-S-SALĀTĪN: A History of Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20141215055926/http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11|date=15 December 2014}}, [[Ghulam Husain Salim]], The Asiatic Society, Calcutta, 1902.</ref> هند-آريائي پڇاڙي ''[[-desh|ديش]]'' سنسڪرت لفظ ''deśha'' مان نڪتل آهي، جنهن جي معنيٰ "زمين" يا "ملڪ" آهي. تنهنڪري ''بنگلاديش'' نالي جي معنيٰ "بنگال جي زمين" يا "بنگال جو ملڪ" آهي.<ref name="Sen-1999" /> == تاريخ == {{Main|بنگلاديش جي تاريخ}} === ابتدائي تاريخ === [[File:Mahasthan Brahmi Inscription.png|thumb|ٽين صدي ق.م. جو [[مهاستان برهمي ڪتبو]]، جيڪو 1931ع ۾ [[مهاستان ڳڙهه]]، [[بوگرا ضلعو]] مان دريافت ٿيو]] هن علائقي تي پکڙجندڙ پهرين وڏي مقامي سلطنت [[موريا سلطنت]] ({{Circa}} 320–185 ق.م.) هئي. ان جي زوال کان پوءِ [[ساماتاتا]] نالي بادشاھت اڀري، جيڪا [[گپت سلطنت]] (تقريباً 319–540ع) جي باجگذار رياست هئي. [[هرشا]] (606–647ع) ساماتاتا کي پنهنجي نسبتاً ڍري انتظامي سياسي ڍانچي ۾ شامل ڪيو. ٻڌ ڌرم واري [[پالا سلطنت]] 750ع کان 1150ع تائين هن علائقي تي حڪومت ڪئي. بعد ۾ ان کي هندو [[سينا خاندان]] ختم ڪيو، جنهن 1204ع تائين حڪومت ڪئي، جڏهن [[غوري خاندان]] جي [[محمد بختيار خلجي]] جي اڳواڻيءَ ۾ ٿيندڙ [[هندستاني برصغير ۾ مسلمان فتحون|مسلمان فتحن]] هن علائقي تي قبضو ڪيو.<ref>{{cite book|chapter=EARLY HISTORY, 1000 B.C.-A.D. 1202|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/4.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> === وچئين دور === {{Main|بينگال سلطنت|بنگال صوبو}} [[File:Renaldis muslin woman.jpg|thumb|ارڙهين صديءَ ۾ [[ڍاڪا]] جي هڪ عورت نفيس [[بنگال جي ململ واپار|بنگالي ململ]] جو لباس پهريل]] {{multiple image | perrow = 2 | total_width = 300 | image1 = Kusumba Mosque, Naogaon.jpg | image2 = গোয়ালদি মসজিদ 3.jpg | image3 = Bagha Shahi Mosque.jpg | image4 = Choto Shona Mosque Rajshahi.jpg | footer = بنگال سلطنت جي دور جي مسجدن جي تعمير. مٿان کاٻي کان گھڙيال وار ترتيب سان: [[ڪسومبا مسجد]] جا محراب، [[گوالدي مسجد]]، [[باگها مسجد]] ۽ [[ڇوٽو سونا مسجد]] جا نوڪدار محراب ۽ بنگالي ڇت. }} [[File:Hussain Shahis of Bengal.png|thumb|left|[[حسين شاهي خاندان]] جي دور ۾ بنگال]] ان کان پوءِ بنگال [[دهلي سلطنت]] (1206–1526ع) جو حصو بڻيو.<ref name="islamization">{{cite book|chapter=ISLAMIZATION OF BENGAL, 1202–1757|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/5.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> 1341ع ۾ [[فخرالدين مبارڪ شاهه]] آزاد [[بنگال سلطنت]] قائم ڪئي.<ref name="islamization"/> آزاد بنگال سلطنت تي لڳاتار ٻن خاندانن، [[حسين شاهي خاندان]] ۽ [[الياس شاهي خاندان]] حڪومت ڪئي، جڏهن ته [[گنيشا خاندان]] جو مختصر دور پڻ رهيو. جاگرافيائي توسيع ۽ معاشي خوشحاليءَ جي زماني ۾ يورپي ۽ چيني سياحن ان کي "واپار لاءِ دنيا جو سڀ کان مالدار ملڪ" قرار ڏنو.<ref>{{cite book|last=Nanda|first=J.N.|year=2005|title=Bengal: the unique state|publisher=Concept Publishing Company|isbn=978-81-8069-149-2}}</ref>{{rp|10}} 1576ع ۾ [[مغل سلطنت]] بنگال تي قبضو ڪيو.<ref name="islamization"/><ref>Raychaudhuri, Tapan; Habib, Irfan (eds). ''The Cambridge Economic History of India: Volume 1, c.1200–c.1750''. Cambridge University Press, 1982.</ref> اٺارهين صديءَ تائين [[بنگال صوبو]] مغل سلطنت جو سڀ کان مالدار صوبو بڻجي ويو ۽ ان کي "ملڪن جي جنت" ۽ "هندستان جو اناج گهر" سڏيو ويو.<ref name="islamization"/> هتي جي رهواسين جو معيارِ زندگي دنيا جي بهترين معيارن مان هڪ هو، ڇاڪاڻ⁠تہ هي علائقو ڪپهه جي ڪپڙي (خاص طور ململ)، ريشم ۽ [[بنگلاديش ۾ ٻيڙيون ٺاهڻ جي صنعت|ٻيڙيون ٺاهڻ]] جو وڏو عالمي برآمد ڪندڙ ۽ پيدا ڪندڙ هو.<ref name="ray">{{cite book|first=Indrajit|last=Ray|year=2011|title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857)|url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA7|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-82552-1|access-date=30 May 2019}}</ref>{{rp|174}} 1700ع جي شروعات ۾ مغل سلطنت جي زوال کان پوءِ هي علائقو [[بنگال جا نواب|بنگال جي نوابن]] جي ماتحت هڪ نيم خودمختيار رياست بڻجي ويو، جنهن جو بنياد [[مرشد قلي خان]] 1717ع ۾ رکيو. === برطانوي نوآبادياتي دور === {{Main|بنگال پريزيڊنسي}} [[File:Bengal Presidency in British India with dependencies 1852.png|thumb|left|برطانوي هندستان ۾ بنگال پريزيڊنسي (سائي رنگ) ۽ ان جا تابع علائقا (سرمائي رنگ)]] 23 جون 1757ع تي [[سراج الدوله]] جي اڳواڻيءَ واري رياست کي [[ايسٽ انڊيا ڪمپني]] [[پلاسي جي جنگ]] ۾ شڪست ڏني. اها جنگ بنگال ۽ سڄي هندستاني برصغير تي [[برطانوي راڄ]] قائم ڪرڻ ۾ اهم ثابت ٿي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref> بنگال برطانيا جي [[صنعتي انقلاب]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو، پر ان جي قيمت وڏي پئماني تي سرمائي جي نيڪالي، صنعتڪشي جي زوال ۽ بنگالي ڪپڙي جي صنعت جي تباهيءَ جي صورت ۾ ادا ڪئي وئي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref><ref name="ray"/>{{rp|7–10}} 1770ع جي هولناڪ [[عظيم بنگال ڏڪار]] ۾ اندازاً هڪ ڪروڙ تائين ماڻهو فوت ٿيا،<ref>{{cite journal|last=Ghose|first=Ajit Kumar|title=Food Supply and Starvation: A Study of Famines with Reference to the Indian Sub-Continent|volume=34|number=2|pages=368–389|jstor=2662775|publisher=[[Oxford University Press]]|journal=[[Oxford Economic Papers]]|year=1982|doi=10.1093/oxfordjournals.oep.a041557 |pmid=11620403 }}</ref><ref>{{Cite book |last=Dyson |first=Tim |title=A population history of India: from the first modern people to the present day |date=2018 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-882905-8 |edition=1st |location=Oxford |pages=80–81}}</ref><ref name="Irschick2018">{{citation|last=Irschick|first=Eugene F.|author-link=Eugene F. Irschick|title=A History of the New India: Past and Present|url=https://books.google.com/books?id=wqiaDwAAQBAJ&pg=PA73|year=2018|publisher=Routledge|isbn=978-1-317-43617-1|pages=73–}}</ref> جيڪو بنگال پريزيڊنسي جي ڪل آباديءَ جي لڳ ڀڳ ٽئين حصي جي برابر هو.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=6iNuAAAAMAAJ|last=Peers|first=Douglas M.|year=2006|title=India under colonial rule: 1700–1885|publisher=Pearson Education|isbn=978-0-582-31738-3}}</ref>{{rp|47}} === پاڪستان جو حصو === {{Main|ڊومينين آف پاڪستان|اوڀر بنگال|اوڀر پاڪستان}} {{further|اولھ پاڪستان| بنگال جو ورهاڱو (1947)|انڊيا جو ورھاڱو }} لڳ ڀڳ ٻن صدين جي سڌي برطانوي حڪمراني کان پوءِ، جديد بنگلاديش جون سرحدون [[هندستان جي ورهاڱي]] دوران 15 آگسٽ 1947ع تي [[ريڊڪلف لائين]] تحت [[بنگال جي ورهاڱي (1947ع)|بنگال جي ورهاڱي]] سان مقرر ٿيون.<ref>{{cite journal|last=Chatterji|first=Joya|title=The Fashioning of a Frontier: The Radcliffe Line and Bengal's Border Landscape, 1947–52|volume=33|number=1|year=1999|pages=185–242|publisher=[[Cambridge University Press]]|journal=[[Modern Asian Studies]]|doi=10.1017/S0026749X99003066 |jstor=313155}}</ref> ان وقت هي علائقو [[اوڀر بنگال]] جي نالي سان نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جڏهن ته ٻيو حصو [[اولهه پاڪستان]] هو.<ref>{{cite book|chapter=PAKISTAN PERIOD, 1947–71|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/14.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=4|access-date=13 January 2025}}</ref> اوڀر ۽ اولهه پاڪستان جي وچ ۾ هڪ هزار ميلن کان وڌيڪ جاگرافيائي فاصلو هو، جيڪو بعد ۾ شديد معاشي اڻبرابريءَ جو بنيادي سبب بڻيو.<ref>{{cite journal|last=Sobhan|first=Rehman|title=The Problem of Regional Imbalance in the Economic Development of Pakistan|journal=[[Asian Survey]]|volume=2|number=5|year=1962|pages=31–37|doi=10.2307/3023445 |jstor=3023445}}</ref> [[خواجه ناظم الدين]] اوڀر بنگال جو پهريون وزيراعليٰ ٿيو ۽ [[فريڊرڪ چالمرز بورن]] ان جو گورنر مقرر ٿيو. 1949ع ۾ [[آل پاڪستان عوامي مسلم ليگ]] قائم ٿي. 1950ع ۾ [[اوڀر بنگال قانون ساز اسيمبلي]] زمينداري نظام ۽ مستقل بندوبست کي ختم ڪندي زرعي سڌارا نافذ ڪيا.<ref>[[#Baxter|Baxter]], p. 72</ref> 1953ع ۾ عوامي مسلم ليگ جو نالو تبديل ڪري وڌيڪ "سيڪيولر" [[عوامي ليگ]] رکيو ويو.<ref name="LewisSagar1992">{{cite book |author1=David S. Lewis |author2=Darren J. Sagar|title=Political Parties of Asia and the Pacific: A Reference Guide |url={{GBurl|id=S4uyAAAAIAAJ}}|year=1992|publisher=Longman|isbn=978-0-582-09811-4|page=36|access-date=30 July 2017}}</ref> {{مکيه|بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ}} ثقافتي، لساني، سياسي ۽ معاشي امتياز، 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]]، 1966ع جي [[ڇهن نڪتن واري تحريڪ]]، 1970ع جي چونڊن ۾ [[عوامي ليگ]] جي شاندار ڪاميابي ۽ پوءِ [[آپريشن سرچ لائيٽ]] جي فوجي ڪارروائيءَ، بنگلاديش جي آزاديءَ جي جدوجهد کي جنم ڏنو. 25 مارچ 1971ع تي پاڪستاني حڪومت طرفان فوجي آپريشن شروع ڪيو ويو.<ref>{{cite journal|last=Bose|first=Sarmila|title=Anatomy of Violence: Analysis of Civil War in East Pakistan in 1971|journal=[[Economic and Political Weekly]]|volume=40|number=41|year=2005|pages=4463–4471|jstor=4417267}}</ref> 26 مارچ 1971ع تي پاڪستاني فوج پاران [[شيخ مجيب الرحمان]] جي گرفتاري کان پوءِ، آزادي پسند اڳواڻ ميجر [[ضياءُ الرحمان]] مجيب جي طرفان بنگلاديش جي آزاديءَ جو اعلان نشر ڪيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/zias-declaration-19001 | title=Zia's declaration |work=The Daily Star |date=7 April 2014 }}</ref> ان کان پوءِ نَو مهينن تي مشتمل خوني [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] شروع ٿي، جنهن دوران نسلي بنگالين جي خلاف [[بنگلاديش نسل ڪشي]] به ٿي.<ref>{{cite journal|last=Saikia|first=Yasmin|title=Beyond the Archive of Silence: Narratives of Violence of the 1971 Liberation War of Bangladesh|journal=[[History Workshop Journal]]|number=58|year=2004|volume=58 |pages=275–287|doi=10.1093/hwj/58.1.275 |jstor=25472765}}</ref> آخرڪار 16 ڊسمبر 1971ع تي [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ وارو معاهدو|پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ]] کان پوءِ بنگلاديش هڪ خودمختيار ۽ آزاد رياست طور وجود ۾ آيو. === آزاد بنگلاديش === [[بنگلاديش جو آئين]] 4 نومبر 1972ع تي نافذ ڪيو ويو.<ref>{{cite web|last1=Chakma|first1=Parbon|last2=Saumik|first2=Rafid Azad|url=https://www.thedailystar.net/law-our-rights/news/50-years-bangladesh-constitution-nutshell-3160281|title=50 Years of Bangladesh Constitution In a nutshell|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 November 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ، مجيب جي اڳواڻيءَ واري حڪومت وڏي پيماني تي ڪرپشن ۽ بدانتظامي ۾ ملوث ٿي، جنهن سبب سڄي ملڪ ۾ لاقانونيت ۽ معاشي تباهي پيدا ٿي. [[بڪسال|هڪ پارٽي سوشلزم]] قائم ڪرڻ جون ڪوششون ۽ [[1974ع بنگلاديش ڏڪار|1974ع جو وڏو ڏڪار]] مجيب جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي کان پوءِ 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] جو سبب بڻيا.<ref>{{cite book|chapter=Fall of the Bangabandhu, 1972–75|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/19.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|131}} ان کان پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن عوامي نظم بحال ڪيو، زراعت کي صنعتي بنيادن تي آندو، [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] قائم ڪئي ۽ [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم]] جي قيام جي شروعات ڪئي.<ref>{{cite book|chapter=The Zia Regime and Its Aftermath, 1977–82|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/21.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> ضياءُ الرحمان 1 سيپٽمبر 1978ع تي [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite news |title=BNP vows to continue movement |url=https://www.thedailystar.net/news/politics/bnp-vows-continue-movement-for-democracy-restore-1627522 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |agency=[[United News of Bangladesh|UNB]] |date=1 September 2018 |access-date=3 June 2026}}</ref> 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|رحمان جي قتل]] کان پوءِ ايندڙ ڏهاڪو [[حسين محمد ارشاد]] جي ماتحت [[فوجي آمريت]] جو دور رهيو، جنهن ۾ بنيادي ڍانچي جي ترقي، [[اختيارن جي منتقلي]] جون سڌارا، قومي ملڪيت ۾ آيل صنعتن جي نجڪاري ۽ 1988ع ۾ اسلام کي [[رياستي مذهب]] قرار ڏيڻ شامل هئا.<ref>{{cite book|chapter=THE ERSHAD PERIOD: Achieving Stability, 1982–83|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/90.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Emerging Opposition, 1983–86|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/91.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=https://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Relaxation of Martial Law, 1986–87|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/92.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=More Opposition Pressure|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/93.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|بحالي]] کان پوءِ [[پارلياماني جمهوريت]] [[1991ع بنگلاديشي عام چونڊون|1991ع]] ۾ واپس آئي، ۽ اقتدار بي اين پي جي [[خالده ضياءُ]] ۽ عوامي ليگ جي [[شيخ حسينا]] جي وچ ۾ مٽاسٽا ٿيندو رهيو. هن دور کي [[بيگمن جي جنگ]] سڏيو ويو، جنهن 2024ع تائين 34 سالن لاءِ بنگلاديش جي سياست ۽ تاريخ کي شڪل ڏني.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-42999503|title=Bangladesh grows tired of the Battling Begums|last=Rowlatt|first=Justin|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=11 February 2018|access-date =13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|130}} [[2008ع بنگلاديشي عام چونڊون|2008ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ عوامي ليگ ٻيهر اقتدار ۾ آئي.<ref>{{cite web|url=https://www.voanews.com/a/a-13-2008-12-30-voa9/401556.html|title=Bangladesh's Sheikh Hasina Wins Landslide Election|date=1 November 2009|access-date=14 February 2025|publisher=[[Voice of America]]|last=Herman|first=Steve}}</ref> [[شيخ حسينا]] جي اڳواڻيءَ هيٺ ملڪ معاشي ترقي ڏٺي، پر ساڳئي وقت [[جمهوري پٺتي هٽڻ]]، وڌندڙ [[آمريت پسندي]]، وڏي پيماني تي [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]] ۽ وسيع [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جون ڀڃڪڙيون]] پڻ ڏٺيون.<ref>{{cite web|last1=Ethirajan|first1=Anbarasan|last2=Wong|first2=Tessa|title=Sheikh Hasina: The pro-democracy icon who became an autocrat|url=https://www.bbc.com/news/articles/cg3ee303yxpo|date=6 August 2024|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|access-date=15 January 2025}}</ref> مختلف رپورٽن موجب حسينا ۽ عوامي ليگ حڪومت، ڀارت سان سهڪار جي مدد سان، [[2009ع بنگلاديش رائفلز بغاوت]] منظم ڪئي ته جيئن اهڙن قابل فوجي آفيسرن کي ماريو وڃي، جن کي حسينا پنهنجي اقتدار لاءِ خطرو سمجهندي هئي؛ ان سان [[بنگلاديش فوج]] غير مستحڪم ٿي ۽ عملي طور هڪ پارٽي حڪمراني مضبوط ٿي.<ref>{{cite news |last1=Reporter |first1=Staff |title='Hasina, AL leaders behind BDR mutiny' |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/crime-justice/news/hasina-al-leaders-behind-bdr-mutiny-4047691 |access-date=1 December 2025 |work=The Daily Star |date=1 December 2025 |language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Did India benefit from BDR mutiny? What the probe commission says|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/did-india-benefit-bdr-mutiny-what-probe-commission-says-1299101|website=The Business Standard|date=2025-12-01|access-date=2025-12-01|language=en}}</ref> حسينا [[2014ع بنگلاديشي عام چونڊون|2014ع]]، [[2018ع بنگلاديشي عام چونڊون|2018ع]] ۽ [[2024ع بنگلاديشي عام چونڊون|2024ع جي عام چونڊن]] ۾ لڳاتار ٻيو، ٽيون ۽ چوٿون مدو کٽيو؛ اهي سڀئي چونڊون جعلي هيون ۽ نه [[آزاد ۽ منصفاڻي چونڊ|آزاد نه منصفاڻي]].<ref>{{cite web|url=https://edition.cnn.com/2014/01/06/world/asia/bangladesh-elections/index.html|title=Bangladesh ruling party wins elections marred by boycott, violence|date=6 January 2014|access-date=14 February 2025|publisher=[[CNN]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-46718393|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins landslide in disputed vote|date=31 December 2018|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-67889387|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins fourth term in controversial vote|date=8 January 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|last1=Anbarasan|first1=Ethirajan|last2=Ng|first2=Kelly}}</ref> آمرانه حڪومت خلاف [[جولاءِ بغاوت]] کان پوءِ، حسينا کي [[عدم تعاون تحريڪ (2024ع)|استعيفا ڏيڻ ۽ ڀارت ڀڄڻ]] تي مجبور ڪيو ويو، جيڪو [[جولاءِ 36|5 آگسٽ 2024ع]] تي ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2024/8/5/bangladeshs-sheikh-hasina-forced-to-resign-what-happened-and-whats-next|title=Bangladesh's Sheikh Hasina forced to resign: What happened and what's next?|date=5 August 2024|access-date=14 February 2025|publisher=[[Al Jazeera]]}}</ref> آگسٽ 2024ع ۾ هڪ عبوري حڪومت قائم ٿي، جنهن ۾ نوبل انعام يافته [[محمد يونس]] کي [[بنگلاديش جو چيف ايڊوائيزر|چيف ايڊوائيزر]] بڻايو ويو.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/clyg7we8xvno|title=Yunus sworn in as interim Bangladesh leader|last1=Hussain|first1=Samira|last2=Drury|first2=Flora|date=8 August 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref> [[2026ع بنگلاديشي عام چونڊون|2026ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (بي اين پي) ٻيهر اقتدار ۾ آئي ۽ چيئرمين [[طارق رحمان]] 17 فيبروري 2026ع تي بنگلاديش جي وزيراعظم طور حلف کنيو. [[بنگلاديش جماعت اسلامي]] مکيه مخالف ڌر بڻجي وئي.<ref>{{cite web |title=From a marginal force to opposition party: The rise of Bangladesh Jamaat-e-Islami |url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/marginal-force-opposition-party-rise-bangladesh-jamaat-e-islami-1361786 |website=The Business Standard |access-date=19 February 2026}}</ref> 1990ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان، [[آزاد منڊي]] جي پاليسين ۽ [[معاشي آزادڪاري]] جي قدمن سبب، بنگلاديش اهم معاشي واڌ حاصل ڪئي آهي. اهو دنيا جي [[حقيقي جي ڊي پي واڌ جي شرح موجب ملڪن جي فهرست|تيز ترين وڌندڙ معيشتن]] مان هڪ طور اڀريو، جنهن جي پٺيان ان جي وڏي [[بنگلاديش ۾ ڪپڙي جي صنعت|ڪپڙي جي صنعت]] آهي، جيڪا دنيا ۾ ٻئي نمبر تي وڏي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Bashar|first1=Omar K. M. R.|last2=Khan|first2=Habibullah|title=Liberalisation and Growth in Bangladesh: An Empirical Investigation|volume=32|number=1|date=March 2009|pages=61–76|jstor=40795710|journal=The Bangladesh Development Studies|publisher=[[Bangladesh Institute of Development Studies]] (BIDS) |doi=10.57138/XTYK4544 }}</ref> اهو [[نامياري جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] طور اڀريو آهي، ۽ 2018ع کان پاڙيسري ڀارت جي نامياري في ماڻهو جي ڊي پي کان اڳتي نڪري ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/bangladesh/bangladesh-ranked-41st-largest-economy-in-2019-all-over-the-world-study-1684078|title=Bangladesh 2nd largest economy in South Asia|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 January 2019|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://foreignpolicy.com/2020/10/20/india-falls-behind-bangladesh-gdp/|title=Angst and Denial in India as It's Now Officially Poorer Than Bangladesh|last=Babones|first=Salvatore|date=20 October 2020|access-date=13 January 2025|work=[[Foreign Policy]]}}</ref> بنگلاديش پنهنجي [[بنگلاديش ۾ غربت|غربت جي شرح]] گهٽائڻ ۾ نمايان ڪاميابيون حاصل ڪيون آهن، جيڪا 1971ع ۾ 80 سيڪڙو هئي،<ref>{{cite web|url=https://cri.org.bd/2021/03/26/what-milestones-have-bangladesh-crossed-in-50-years/|title=What milestones have Bangladesh crossed in 50 years|date=26 March 2021|access-date=1 October 2022}}</ref> 1991ع ۾ 44.2 سيڪڙو ٿي،<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/results/2018/11/15/bangladesh-reducing-poverty-and-sharing-prosperity|title=Bangladesh: Reducing Poverty and Sharing Prosperity|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022}}</ref> ۽ 2022ع ۾ 18.7 سيڪڙو تائين گهٽجي وئي.<ref>{{cite news|url=https://pip.worldbank.org/country-profiles/BGD|title=Country Profile – Poverty and Inequality Platform|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 January 2025}}</ref> 21هين صديءَ دوران ان جي [[انساني ترقياتي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقياتي اشاري]] جي واڌ رڳو چين کان گهٽ رهي.<ref>{{cite web|url=https://bangladesh.un.org/en/256074-new-directions-human-development-bangladesh|title=New directions for human development in Bangladesh|date=17 December 2023|access-date=12 February 2025|publisher=United Nations}}</ref> [[سبز منتقلي]] جي حصي طور، بنگلاديش جو صنعتي شعبو [[سبز ڪارخانو|سبز ڪارخانا]] ٺاهڻ ۾ اڳواڻ طور اڀريو آهي، ۽ ملڪ وٽ دنيا ۾ تصديق ٿيل سبز ڪارخانن جو سڀ کان وڏو تعداد آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/green-rmg-factories-how-bangladesh-became-global-champion-939426|title=Green RMG factories: How Bangladesh became a global champion|last=Uddin|first=Jasim|date=12 September 2024|access-date=13 January 2025|work=[[Business Standard]]}}</ref> ان 2017ع کان [[روهنگيا نسل ڪشي]] کان ڀڄندڙ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|هڪ ملين کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن]] کي به پناهه ڏني آهي، جنهن ان جي وسيلن تي دٻاءُ وڌو ۽ ان جي انساني همدردي واري عزم کي نمايان ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unrefugees.org/news/rohingya-refugee-crisis-explained/|title=Rohingya Refugee Crisis Explained|date=22 August 2024|work=[[United Nations Commission on Human Rights]] (UNCHR)|access-date=13 January 2025}}</ref> == جاگرافي == {{Main|بنگلاديش جي جاگرافي}} [[File:Map of Bangladesh-en.svg|thumb|بنگلاديش جو طبعي نقشو]] بنگلاديش [[بنگال جي نار]] تي [[ڏکڻ ايشيا]] ۾ واقع آهي. اهو لڳ ڀڳ مڪمل طور پاڙيسري [[ڀارت]] سان گهيريل آهي، ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ان جي هڪ ننڍڙي سرحد آهي، جيتوڻيڪ اهو [[نيپال]]، [[ڀوٽان]] ۽ چين جي تمام ويجهو واقع آهي. ملڪ کي ٽن علائقن ۾ ورهايو ويندو آهي. ملڪ جو گهڻو حصو زرخيز [[گنگا ڊيلٽا]] تي مشتمل آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو دريائي ڊيلٽا آهي.<ref>{{cite web |author1=Aditi Rajagopal|title=How the World's Largest Delta Might Slowly Go Under Water |url=https://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|website=Discovery|date=8 February 2020|access-date=9 March 2020|archive-date=8 February 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200208052815/http://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|url-status=live}}</ref> ملڪ جا اتر اولهه ۽ وچ وارا حصا [[مدهوپور ٽريڪٽ|مدهوپور]] ۽ [[بارند ٽريڪٽ|بارند]] پليٽون سان ٺهيل آهن. اتر اوڀر ۽ ڏکڻ اوڀر وارا علائقا [[سدا بهار]] جبلن جي سلسلن جو گهر آهن. گنگا ڊيلٽا گنگا، جنهن جو مقامي نالو [[پدما درياهه|پدما]] يا ''پوددا'' آهي، [[برهمپتر درياهه|برهمپتر]]، جنهن کي [[جمنا درياهه (بنگلاديش)|جمنا]] يا ''جومونا'' به چيو وڃي ٿو، ۽ [[ميگھنا درياهه|ميگھنا]] درياهن ۽ انهن جي معاون درياهن جي ميلاپ سان ٺهندو آهي. گنگا، جمنا سان ملي ٿي، جيڪا برهمپتر جو مکيه وهڪرو آهي، ۽ پوءِ ميگھنا سان ملي آخرڪار [[بنگال جي نار]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿي. بنگلاديش کي "دريائن جي ڌرتي" چيو ويندو آهي،<ref>{{cite web |title=No Place Like Home – BANGLADESH: LAND OF RIVERS |url=https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |work=Environmental Justice Foundation |access-date=10 March 2020 |archive-date=30 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200930051647/https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |url-status=live }}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ هتي 57 کان وڌيڪ [[سرحد پار درياهه]] آهن، جيڪي ڪنهن به قومي رياست لاءِ سڀ کان وڌيڪ آهن. پاڻيءَ جا معاملا سياسي طور پيچيده آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بنگلاديش ڀارت کان هيٺاهين وهڪري ۾ واقع آهي.<ref>{{cite book |last=Suvedī |first=Sūryaprasāda |title=International watercourses law for the 21st century |publisher=[[Ashgate Publishing]] |year=2005 |pages=154–166 |isbn=978-0-7546-4527-6}}</ref> بنگلاديش گهڻو ڪري زرخيز ۽ هموار ميداني زمين تي مشتمل آهي. ان جو گهڻو حصو سمنڊ جي سطح کان {{convert|12|m|ft|abbr=on}} کان گهٽ اوچائي تي آهي، ۽ اندازو آهي ته جيڪڏهن سمنڊ جي سطح {{convert|1|m|ft|abbr=on}} وڌي وڃي ته ملڪ جي لڳ ڀڳ 10 سيڪڙو زمين ٻڏي ويندي.<ref name="ali">{{cite journal |last=Ali |first=A. |title=Vulnerability of Bangladesh to climate change and sea level rise through tropical cyclones and storm surges |journal=Water, Air, & Soil Pollution |volume=92 |issue=1–2 |pages=171–179 |year=1996 |bibcode=1996WASP...92..171A |doi=10.1007/BF00175563 }}</ref> ملڪ جو 12 سيڪڙو حصو جابلو نظامن سان ڍڪيل آهي. ملڪ جون [[هاور]] آبي زمينون عالمي ماحولياتي سائنس لاءِ اهميت رکن ٿيون. [[بنگلاديش جي جبلن جي فهرست|بنگلاديش جو سڀ کان اوچو هنڌ]] [[سڪا هافونگ]] آهي، جيڪو ميانمار جي سرحد ڀرسان واقع آهي، ۽ ان جي اوچائي {{convert|1064|m|ft|abbr=on}} آهي.<ref name=CIA/> اڳ ۾ [[ڪيوڪراڊونگ]] يا [[تازنگ ڊونگ]] کي سڀ کان اوچو هنڌ سمجهيو ويندو هو. بنگلاديش ۾ [[ٻيلن جو ڍڪ]] ڪل زميني ايراضيءَ جو لڳ ڀڳ 14 سيڪڙو آهي، جيڪو 2020ع ۾ 1,883,400 هيڪٽرن (ha) ٻيلن جي برابر هو، جڏهن ته 1990ع ۾ اهو 1,920,330 هيڪٽر (ha) هو. 2020ع ۾ قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن 1,725,330 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو، جڏهن ته پوکيل ٻيلن 158,070 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو. قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن مان 0 سيڪڙو کي [[ابتدائي ٻيلو]] قرار ڏنو ويو، يعني اهڙو ٻيلو جيڪو مقامي وڻن جي قسمن تي مشتمل هجي ۽ جتي انساني سرگرميءَ جا واضح نشان نه هجن، ۽ لڳ ڀڳ 33 سيڪڙو ٻيلن وارو علائقو محفوظ علائقن اندر مليو. 2015ع لاءِ، ٻيلن جي 100 سيڪڙو ايراضي [[رياستي ملڪيت|عوامي ملڪيت]] هيٺ ڄاڻائي وئي.<ref>{{Cite book |url=https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |title=Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194 |publisher=Food and Agriculture Organization of the United Nations |year=2023 |archive-date=11 September 2024 |access-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240911122341/https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Global Forest Resources Assessment 2020, Bangladesh |url=https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview |website=Food Agriculture Organization of the United Nations |access-date=19 September 2024 |archive-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240919133606/https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview/ |url-status=live }}</ref> === آبهوا === [[File:Aerosol pollution over Northern India, Bangladesh, and Bay of Bengal.jpg|thumb|خلا مان ورتل تصوير، جنهن ۾ بنگلاديش مٿان آلودگي ڏيکاريل آهي]] [[سرطان جو مدار]] بنگلاديش مان گذري ٿو، تنهنڪري بنگلاديش جي آبهوا گرم خطي واري آهي؛ آڪٽوبر کان مارچ تائين هلڪو سيارو ۽ مارچ کان جون تائين گرم ۽ گهم وارو اونهارو هوندو آهي. ملڪ ۾ ڪڏهن به هوائي گرمي پد {{convert|0|°C}} کان هيٺ رڪارڊ نه ٿيو آهي؛ سڀ کان گهٽ رڪارڊ ٿيل گرمي پد {{convert|1.1|°C}} هو، جيڪو اتر اولهه واري شهر [[ديناجپور]] ۾ 3 فيبروري 1905ع تي رڪارڊ ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://kantaji.com/dinajpurmap.html |title=Map of Dinajpur |website=kantaji.com |archive-url=https://web.archive.org/web/20110713134542/http://kantaji.com/dinajpurmap.html |archive-date=13 July 2011 |access-date=17 April 2015}}</ref> گرم ۽ گهم واري [[چوماسي]] موسم جون کان آڪٽوبر تائين جاري رهي ٿي ۽ ملڪ جي اڪثر برسات جو سبب بڻجي ٿي. قدرتي آفتون، جهڙوڪ [[بنگلاديش ۾ ٻوڏون|ٻوڏون]]، [[اڀرندي طوفان]]، [[ٽورنيڊو]] ۽ [[مدي لهرون]] لڳ ڀڳ هر سال اچن ٿيون،<ref name="NatDis">{{cite book |last=Alexander |first=David E. |title= Natural Disasters |chapter-url= {{GBurl|id=gWHsuGTcF34C|p=532}}|year= 1999|publisher=Kluwer Academic Publishers |isbn=978-0-412-04751-0 |page=532 |chapter=The Third World |orig-date=1993}}</ref> جن سان گڏ [[ٻيلن جي ڪٽائي]]، [[مٽيءَ جي زوال ۽ خرابي]] ۽ [[ڪٽاءُ]] جا اثر پڻ شامل ٿين ٿا. 1970ع ۽ 1991ع وارا [[بنگلاديش جي اڀرندي طوفانن جي فهرست|طوفان]] خاص طور تباهه ڪندڙ هئا؛ [[1991ع بنگلاديش طوفان|پوئين طوفان]] ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا.<ref>"[https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html Beset by Bay's Killer Storms, Bangladesh Prepares and Hopes] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240902065034/https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html |date=2 September 2024 }} ". ''Los Angeles Times''. 27 February 2005</ref> سيپٽمبر 1998ع ۾ بنگلاديش جديد تاريخ جي [[1998ع بنگلاديش ٻوڏون|سڀ کان شديد ٻوڏ]] کي ڏٺو، جنهن کان پوءِ ملڪ جا ٻه ٽهائي حصا پاڻيءَ هيٺ اچي ويا، ۽ 1,000 ماڻهو فوت ٿيا.<ref name="EWG">{{cite book |last=Haggett |first=Peter |title=Encyclopedia of World Geography |chapter-url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |publisher=Marshall Cavendish |year=2002 |isbn=978-0-7614-7308-4 |oclc=46578454 |pages=2, 634 |chapter=The Indian Subcontinent |orig-date=2002 |access-date=25 July 2023 |archive-date=28 March 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182107/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |url-status=live }}</ref> آفتن جي خطري ۾ گهٽتائي لاءِ مختلف بين الاقوامي ۽ قومي قدمن جي نتيجي ۾، ٻوڏن ۽ طوفانن سبب انساني جاني نقصان ۽ معاشي نقصان سالن سان گهٽيا آهن.<ref>{{cite news |last=Raju |first=M. N. A. |title=Disaster Preparedness for Sustainable Development in Bangladesh |url=https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10 |work=Daily Sun |date=10 March 2018 |access-date=26 September 2019 |archive-date=24 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210724074442/https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10}}</ref> [[2007ع ڏکڻ ايشيائي ٻوڏون]] ملڪ جي ڪيترن علائقن کي تباهه ڪري ويون، پنج ملين ماڻهن کي بي گهر ڪيو ۽ لڳ ڀڳ 500 ماڻهو مارجي ويا.<ref>{{cite news |title=Bangladesh flood death toll nears 500, thousands ill |url=http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |agency=[[Reuters]] |date=15 August 2007 |access-date=15 August 2007 |archive-date=5 February 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080205073714/http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |url-status=live }}</ref> [[File:Flooding after 1991 cyclone.jpg|thumb|[[1991ع بنگلاديش طوفان]] کان پوءِ ٻوڏ، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا]] ==== موسمي تبديلي ==== بنگلاديش کي انهن ملڪن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو، جيڪي [[موسمي تبديليءَ جي نازڪ پذيري|موسمي تبديليءَ لاءِ سڀ کان وڌيڪ نازڪ]] آهن.<ref>{{Cite journal |last1=Kulp |first1=Scott A. |last2=Strauss |first2=Benjamin H.|date=29 October 2019|title=New elevation data triple estimates of global vulnerability to sea-level rise and coastal flooding|journal=Nature Communications |volume=10 |issue=1 |page=4844 |bibcode=2019NatCo..10.4844K |doi=10.1038/s41467-019-12808-z |pmc=6820795 |pmid=31664024}}</ref><ref>{{cite web |date=29 October 2019|title=Report: Flooded Future: Global vulnerability to sea level rise worse than previously understood |url=https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood|access-date=3 November 2019|website=climatecentral.org|archive-date=2 November 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191102025006/https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood}}</ref> هڪ صديءَ دوران 508 طوفانن بنگال جي نار واري علائقي کي متاثر ڪيو آهي، جن مان 17 سيڪڙو بابت خيال ڪيو وڃي ٿو ته اهي بنگلاديش جي زمين تي پهتا.<ref>{{Cite book|last=Chaturvedi|first=Sanjay|url=https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67|title=Climate Change and the Bay of Bengal|date=29 April 2016|publisher=Flipside Digital Content Company Inc.|isbn=978-981-4762-01-4|access-date=25 July 2023|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182105/https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67#v=onepage&q&f=false|url-status=live}}</ref> وڌندڙ برساتن، سمنڊ جي سطح ۾ اضافي ۽ اڀرندي طوفانن مان پيدا ٿيندڙ [[قدرتي خطرا]] موسمي تبديليءَ سان وڌڻ جا امڪان آهن، ۽ اهي هر هڪ زراعت، پاڻي ۽ خوراڪ جي سلامتي، انساني صحت ۽ رهائش تي سنگين اثر ڇڏيندا.<ref>{{cite book |url=http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|title=Bangladesh Climate Change Strategy and Action Plan, 2008 |publisher=Ministry of Environment and Forests Government of the People's Republic of Bangladesh|year=2008|isbn=978-984-8574-25-6|archive-url=https://web.archive.org/web/20091007060017/http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|archive-date=7 October 2009}}</ref> اندازو آهي ته 2050ع تائين سمنڊ جي سطح ۾ ٽي فوٽ اضافو لڳ ڀڳ 20 سيڪڙو زمين کي ٻوڙي ڇڏيندو ۽ 30 ملين کان وڌيڪ ماڻهن کي بي گهر ڪندو.<ref>{{cite web |last=Glennon |first=Robert|title=The Unfolding Tragedy of Climate Change in Bangladesh |url=https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171201040750/https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|archive-date=1 December 2017|access-date=23 November 2017}}</ref> بنگلاديش ۾ [[سمنڊ جي سطح ۾ اضافو]] واري خطري کي منهن ڏيڻ لاءِ [[بنگلاديش ڊيلٽا پلان 2100]] شروع ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100 |title=Bangladesh Delta Plan 2100|publisher=The Dutch water sector|access-date=24 September 2019|date=20 May 2019|archive-date=13 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230513135800/https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Bangladesh Delta Plan (BDP) 2100}}</ref> === حياتياتي گوناگوني === [[File:Bengal Tiger gets down in a shallow canal in Sundarban.jpg|thumb|[[بنگال ٽائيگر]]، قومي جانور، سندربن ۾]] بنگلاديش [[انڊوملايائي علائقو]] ۾ واقع آهي، ۽ اهو چئن خشڪي وارن ماحولياتي علائقن ۾ اچي ٿو: [[هيٺين گنگا ميدانن جا نم پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، [[ميزورام–منيپور–ڪاچن مينهن وارا ٻيلا]]، [[سندربن تازو پاڻي دلدلي ٻيلا]]، ۽ [[سندربن مينگروو]].<ref name="DinersteinOlson2017">{{cite journal |last1=Dinerstein |first1=Eric |last2=Olson |first2=David |last3=Joshi |first3=Anup |last4=Vynne |first4=Carly |last5=Burgess |first5=Neil D. |last6=Wikramanayake |first6=Eric |last7=Hahn |first7=Nathan |last8=Palminteri |first8=Suzanne |last9=Hedao |first9=Prashant |last10=Noss |first10=Reed |last11=Hansen |first11=Matt |last12=Locke |first12=Harvey |last13=Ellis |first13=Erle C |last14=Jones |first14=Benjamin |last15=Barber |first15=Charles Victor |last16=Hayes |first16=Randy |last17=Kormos |first17=Cyril |last18=Martin |first18=Vance |last19=Crist |first19=Eileen |last20=Sechrest |first20=Wes |last21=Price |first21=Lori |last22=Baillie |first22=Jonathan E. M. |last23=Weeden |first23=Don |last24=Suckling |first24=Kierán |last25=Davis |first25=Crystal |last26=Sizer |first26=Nigel |last27=Moore |first27=Rebecca |last28=Thau |first28=David |last29=Birch |first29=Tanya |last30=Potapov |first30=Peter |last31=Turubanova |first31=Svetlana |last32=Tyukavina |first32=Alexandra |last33=de Souza |first33=Nadia |last34=Pintea |first34=Lilian |last35=Brito |first35=José C. |last36=Llewellyn |first36=Othman A. |last37=Miller |first37=Anthony G. |last38=Patzelt |first38=Annette |last39=Ghazanfar |first39=Shahina A. |last40=Timberlake |first40=Jonathan |last41=Klöser |first41=Heinz |last42=Shennan-Farpón |first42=Yara |last43=Kindt |first43=Roeland |last44=Lillesø |first44=Jens-Peter Barnekow |last45=van Breugel |first45=Paulo |last46=Graudal |first46=Lars |last47=Voge |first47=Maianna |last48=Al-Shammari |first48=Khalaf F. |last49=Saleem |first49=Muhammad|title=An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm |journal=BioScience|volume=67|issue=6|year=2017|pages=534–545 |doi=10.1093/biosci/bix014 |pmid=28608869 |pmc=5451287}}</ref> ان جي ماحوليات ۾ ڊگهو سامونڊي ڪنارو، گهڻا [[بنگلاديش جي درياهن جي فهرست|درياهه ۽ معاون درياهه]]، ڍنڍون، [[آبي زمين]]ون، سدا بهار ٻيلا، نيم سدا بهار ٻيلا، جابلو ٻيلا، نم [[پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، تازو پاڻي دلدلي ٻيلا ۽ ڊگهي گاهه واري هموار زمين شامل آهن. بنگلاديش جو ميدان پنهنجي زرخيز [[دريائي لَٽَ]] واري مٽيءَ لاءِ مشهور آهي، جيڪا وسيع پوک کي سهارو ڏئي ٿي. ملڪ ۾ سرسبز ٻوٽن جو غلبو آهي، ۽ ڳوٺ اڪثر [[آم]]، [[ڪٺل]]، [[بانس]]، [[ڇاليا]]، [[ناريل]] ۽ [[کجور]] جي باغن ۾ لڪل هوندا آهن.<ref name="global.britannica.com">[http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life Bangladesh | history – geography :: Plant and animal life] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140203195926/http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life|date=3 February 2014}}. ''Encyclopædia Britannica''.</ref> ملڪ ۾ ٻوٽن جي زندگيءَ جون 6000 تائين جنسون آهن، جن ۾ 5000 گلدار ٻوٽا شامل آهن.<ref>{{cite web |url=http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna|title=Flora and Fauna – Bangladesh high commission in India |website=Bangladesh High Commission, New Delhi |archive-url=https://web.archive.org/web/20130820012655/http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna |archive-date=20 August 2013}}</ref> آبي ذخيرن ۽ آبي زمينن جا نظام ڪيترن آبي ٻوٽن لاءِ رهائشگاهه فراهم ڪن ٿا. [[نيمفياسي|واٽر للي]] ۽ [[ڪنول]] چوماسي موسم ۾ نمايان طور وڌن ٿا. ملڪ ۾ [[بنگلاديش جي محفوظ علائقن جي فهرست|60 جهنگلي جيوت پناهه گاهون]] آهن.<ref>{{cite web |year=2026|title=Protected Area Profile for Bangladesh from the World Database of Protected Areas|url=https://www.protectedplanet.net/country/BGD|access-date=22 February 2026|website=[[World Database on Protected Areas]]}}</ref> بنگلاديش [[سندربن]] جي گهڻي حصي جو گهر آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي، ۽ ڏکڻ اولهه واري ساحلي علائقي ۾ {{convert|6000|km2}} ايراضيءَ تي پکڙيل آهي. اهو ٽن محفوظ پناهه گاهن ۾ ورهايل آهي: [[سندربن ڏکڻ جهنگلي جيوت پناهه گاهه|ڏکڻ]]، [[سندربن اوڀر جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اوڀر]]، ۽ [[سندربن اولهه جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اولهه]] علائقا. هي ٻيلو يونيسڪو عالمي ورثي واري ماڳ آهي.<ref>{{Cite web |title=The Sundarbans |url=https://whc.unesco.org/en/list/798/ |access-date=2026-02-21 |website=[[UNESCO]] |language=en}}</ref> اتر اوڀر وارو سليٽ علائقو هاور آبي زمينن جو گهر آهي، جيڪو هڪ منفرد ماحولياتي نظام آهي. ان ۾ [[اڀرندي ۽ نيم اڀرندي مخروطي ٻيلا]]، هڪ [[تازو پاڻي دلدلي ٻيلو]]، ۽ گڏيل پن ڇڻڻ وارا ٻيلا پڻ شامل آهن. ڏکڻ اوڀر وارو چٽاگانگ علائقو سدا بهار ۽ نيم سدا بهار جابلو جهنگلن تي مشتمل آهي. وچ بنگلاديش ۾ ميداني سال ٻيلو شامل آهي، جيڪو غازيپور، [[ٽنگائل]] ۽ [[ميمڻ سنگهه]] ضلعن سان گڏ پکڙيل آهي.<ref>{{Cite journal|last=Rahman |first=Mohammed Mahabubur |last2=Rahman |first2=Md. Motiur |last3=Guogang |first3=Zhang |last4=Islam |first4=Kazi Shakila |date=1 March 2010 |title=A Review of the Present Threats to Tropical Moist Deciduous Sal (Shorea Robusta) Forest Ecosystem of Central Bangladesh |url=https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/194008291000300108 |access-date=2026-02-21 |website=[[Sage Journals]] |language=en |doi=10.1177/194008291000300108}}</ref> [[سينٽ مارٽن ٻيٽ]] ملڪ جو واحد [[مرجاني ريف]] آهي.<ref>{{Cite web |last=Kuddus |first=Abdul |date=2025-03-03 |title=Is St Martin's actually a 'coral island', what do researchers say? |url=https://en.prothomalo.com/environment/9rpuv1x2ra |access-date=2026-02-21 |website=[[Prothom Alo]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي ٻيلن، دلدلن، وڻڪار وارن علائقن ۽ جبلن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهنگلي جيوت|جهنگلي جيوت]] گهڻي مقدار ۾ موجود آهي.<ref name="global.britannica.com"/> جانورن جي وڏي اڪثريت {{convert|150000|km2}} جي رهائشگاهه اندر رهي ٿي.<ref>{{cite news |author1=Soraya Auer |author2=Anika Hossain |date=7 July 2012 |title=Lost Wards of the State |url=http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm|work=The Daily Star|access-date=14 February 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150214120509/http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm |archive-date=14 February 2015 |url-status=live}}</ref> [[بنگال ٽائيگر]]، [[بادلدار چيتو]]، [[کاري پاڻيءَ جو مگرمڇ]]، [[ڪارو پينٿر]] ۽ [[مڇي خور ٻلي]] سندربن جا اهم شڪاري جانور آهن.<ref>{{cite book|author=Peter Haggett|title=Encyclopedia of World Geography|url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|year=2001|publisher=Marshall Cavendish|isbn=978-0-7614-7289-6|page=2620|access-date=20 January 2017|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182110/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|url-status=live}}</ref> اتر ۽ اوڀر بنگلاديش [[ايشيائي هاٿي]]، [[هولاڪ گبن]]، [[ايشيائي ڪارو رڇ]] ۽ [[اورينٽل پائڊ هورن بل]] جو گهر آهي.<ref name="bearprojectbd.weebly.com">{{cite web |url=http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|title=Bears in Bangladesh|website=Bangladesh Bear Project|access-date=14 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150214061240/http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|archive-date=14 February 2015|url-status=live}}</ref> [[چيتل]] هرڻ ڏکڻ اولهه وارن وڻڪار وارن علائقن ۾ وڏي پيماني تي ڏسڻ ۾ اچن ٿا. ٻين جانورن ۾ [[ڪاري وڏي گلھري]]، [[ٽوپي دار لنگور]]، [[بنگال لومڙي]]، [[سامبر هرڻ]]، [[جهنگلي ٻلي]]، [[ڪنگ ڪوبرا]]، [[جهنگلي سوئر]]، [[نيولا]]، [[پينگولين]]، [[پائٿن (نسل)|پائٿن]] ۽ [[ايشيائي واٽر مانيٽر|واٽر مانيٽر]] شامل آهن. بنگلاديش ۾ [[ايراواڊي ڊولفن|ايراواڊي]] ۽ [[ڏکڻ ايشيائي درياهي ڊولفن|گنگا ڊولفن]] جي سڀ کان وڏين آبادين مان هڪ موجود آهي.<ref>{{cite web |url=http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|title=6,000 Rare, Large River Dolphins Found in Bangladesh|work=National Geographic|date=March 2009|access-date=13 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20141012093653/http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|archive-date=12 October 2014}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻه جيون]] جون 53، رينگڻ وارن جانورن جون 139، [[سامونڊي رينگڻ وارا جانور|سامونڊي رينگڻ وارن جانورن]] جون 19 ۽ [[سامونڊي ٿڃائتا جانور|سامونڊي ٿڃائتن]] جون 5 جنسون آهن. ان ۾ [[بنگلاديش جي پکين جي فهرست|پکين جون 628 جنسون]] پڻ آهن.<ref>{{cite news |last1=Hossain |first1=Muhammad Selim |date=23 May 2009 |title=Conserving biodiversity must for survival |url=http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |work=The Daily Star |access-date=30 May 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150530100603/http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |archive-date=30 May 2015 |url-status=live}}</ref> گذريل صديءَ دوران بنگلاديش ۾ ڪيترائي جانور ختم ٿي ويا، جن ۾ هڪ سينگ ۽ ٻه سينگ وارا [[گينڊا]] ۽ عام [[مور]] شامل آهن. انساني آبادي شهري علائقن ۾ مرڪوز آهي، جنهن ڪري ٻيلن جي ڪٽائي ڪنهن حد تائين محدود رهي آهي. تيز شهري واڌ قدرتي رهائشگاهن لاءِ خطرو بڻجي وئي آهي. ملڪ ۾ ماحولياتي مسئلا وسيع آهن؛ ڪپڙي جي صنعت سبب [[ڌليشوري درياهه]] جي آلودگي ۽ چڪريا سندربن ۾ جهينگن جي پوک کي عالمن [[ماحولياتي قتل]] طور بيان ڪيو آهي.<ref>{{cite book |last1=Suny |first1=Rabby Us |last2=Sarkar |first2=Oliver Tirtho |last3=Hasan |first3=Md. Abid |title=Politics of Climate Change |chapter=Political Economy of River Ecocide in Bangladesh: A Study in the Context of Dhaleshwari River |date=2023 |pages=83–103 |doi=10.1142/9789811263750_0005 |isbn=978-981-12-6374-3 }}</ref><ref>{{Cite journal |last=Zaman |first=Samia |date=7 June 2023 |title=The Bangladesh Environmental Humanities Reader: by Samina Luthfa, Mohammad Tanzimuddin Khan, and Munasir Kamal, Lanham, Lexinton Books, 2022 ISBN 978-1-4985-9913-9 and 978-1-4985-9914-6 |journal=Environmental Politics |volume=32 |issue=4 |pages=752–754 |doi=10.1080/09644016.2023.2192149 |doi-access=free}}</ref> جيتوڻيڪ ڪيترائي علائقا قانون هيٺ محفوظ آهن، پر ڪجهه بنگلاديشي جهنگلي جيوت هن واڌ سبب خطري ۾ آهي. [[بنگلاديش ماحوليات تحفظ ايڪٽ]] 1995ع ۾ نافذ ڪيو ويو. حڪومت ڪيترن علائقن کي [[ماحولياتي طور نازڪ علائقو]] قرار ڏنو آهي، جن ۾ آبي زمينون، ٻيلا ۽ درياهه شامل آهن. [[سندربن ٽائيگر پروجيڪٽ]] ۽ بنگلاديش بيئر پروجيڪٽ تحفظ کي مضبوط ڪرڻ واريون اهم شروعاتون آهن.<ref name="bearprojectbd.weebly.com"/> بنگلاديش 3 مئي 1994ع تي ريو [[حياتياتي گوناگوني بابت ڪنوينشن]] جي توثيق ڪئي.<ref name="cbd.int">{{cite web |url=http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|title=Bangladesh – Country Profile|website=cbd.int|access-date=16 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150217020013/http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|archive-date=17 February 2015|url-status=live}}</ref> 2014 مطابق ملڪ پنهنجي [[حياتياتي گوناگوني عمل جو منصوبو|قومي حياتياتي گوناگوني حڪمت عملي ۽ عمل منصوبي]] کي نظرثاني ڪرڻ لاءِ تيار هو.<ref name="cbd.int"/> == حڪومت ۽ سياست == {{Multiple image | caption_align = center | total_width = 300 | image1 = Mohammed Shahabuddin official portrait.jpg | caption1 = [[محمد شهاب الدين]]<br /><small>[[بنگلاديش جو صدر|صدر]]</small> | image2 = Tarique Rahman at meeting on Farmer cards, Cabinet Division, Secretariat, Dhaka, 2026-02-23 (cropped).jpg | caption2 = [[طارق رحمان]]<br /><small>[[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]]</small> }} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = National Assembly of Bangladesh (10).jpg | caption1 = [[جاتيا سنگساد ڀَون|قومي پارليامينٽ]] جي عمارت [[شير بنگلا نگر]] ۾، جيڪو هڪ پاڙو آهي ۽ ان جو نالو بنگال جي پهرئين [[بنگال جو وزيراعظم|وزيراعظم]] جي نالي تي رکيل آهي | image2 = Bangabhaban.jpg | caption2 = [[بنگڀون]]، جنهن جي معنيٰ ''بنگال هائوس'' آهي، بنگلاديش جو [[صدارتي محل]] آهي. اصل ۾ اهو [[هندستان جو وائسراءِ|هندستان جي وائسراءِ]] ۽ [[بنگال پريزيڊنسي جي گورنرن جي فهرست|بنگال جي گورنر]] لاءِ گهر هو. }} [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] موجب بنگلاديش هڪ [[وحداني رياست]]<ref name="gov2"/> ۽ ''[[قانوني طور]]'' [[نمائنده جمهوريت]] آهي، جنهن ۾ [[ويسٽ منسٽر نظام|ويسٽ منسٽر]] طرز جو [[پارلياماني جمهوريه|پارلياماني نظام]]<ref name="gov0"/> ۽ [[عام ووٽ جو حق]] موجود آهي.<ref name="gov">{{cite journal|last=Jahan|first=Rounaq|title=The Parliament of Bangladesh: Representation and Accountability|doi=10.1080/13572334.2014.975470|year=2014|pages=250–269|journal=[[The Journal of Legislative Studies]]|volume=21|issue=2}}</ref> [[بنگلاديش جي حڪومت|حڪومت]] کي ٽن ٿنڀن ۾ ورهائي سگهجي ٿو: انتظاميه، مقننه ۽ [[بنگلاديش جي عدليه|عدليه]]. اهي سڀ جوابدهي، شفافيت ۽ [[اختيارن جي ورهاست|اختيارن جي نگراني ۽ توازن]] کي يقيني بڻائڻ لاءِ ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/explained/news/explained-the-branches-bangladeshs-government-3512581|title=Explained: The branches of Bangladesh's government|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2024|access-date=20 January 2025|last=Siddiquee|first=Ayaan Shams}}</ref> آزاديءَ کان وٺي [[عوامي ليگ]] (AL) ۽ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (BNP) بنگلاديش جي سڀ کان طاقتور [[بنگلاديش جون سياسي پارٽيون|سياسي پارٽين]] مان ٻه رهيون آهن.<ref name="gov0">{{cite journal|last=Shah|first=Aqil|title=Democracy Deadlocked in Bangladesh|journal=[[Current History]]|volume=115|number=780|year=2016|pages=130–135|doi=10.1525/curh.2016.115.780.130 |jstor=48614157}}</ref> * حڪومت جو پهريون ٿنڀو انتظامي عضوو آهي، جنهن کي ملڪ جي انتظام جي ذميواري ڏني وئي آهي.<ref name="gov2"/> انتظامي اختيار گهڻو ڪري [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] وٽ هوندا آهن، جيڪو [[حڪومت جو سربراهه]] هوندو آهي ۽ [[بنگلاديش جي ڪابينا|ڪابينا]] جي نگراني ڪندو آهي.<ref name="gov2"/> پارلياماني حڪومت جو مدو پنج سال هوندو آهي. مختلف وزير انتظامي عضوي جو وڏو حصو بڻجن ٿا، سرڪاري کاتن جي نگراني ڪن ٿا ۽ پاليسيون ٺاهين ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش سول سروس|سول سروس]] وزيرن کي پاليسي لاڳو ڪرڻ ۾ مدد ڪري ٿي.<ref name="gov2"/> سڀ اختيار پاليسيون ٺاهڻ، عوامي خدمتون سنڀالڻ ۽ قومي ترقياتي منصوبا لاڳو ڪرڻ لاءِ گڏجي ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] رسمي [[رياست جو سربراهه]] آهي، جنهن جي اختيارن ۾ پارليامينٽ مان منظور ٿيل بلن کي قانون بڻائڻ لاءِ صحيح ڪرڻ، حڪومت جي استحڪام ۽ تسلسل کي برقرار رکڻ،<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|هٿياربند فوجن]] جي ڪمانڊر اِن چيف طور فرض انجام ڏيڻ<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24615.html|title=61.Supreme command|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> ۽ سڀني يونيورسٽين جو [[چانسلر]] هجڻ شامل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-447.html|title=The Dhaka University Order, 1973 (President's Order).|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٻيو ٿنڀو مقننه عضوو آهي، جنهن کي [[جاتيا سنگساد]]، يعني قوم جو گهر، پڻ چيو ويندو آهي.<ref name="parliament">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24619.html|title=65. Establishment of Parliament|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> شهري پارليامينٽ جا ميمبر چونڊين ٿا.<ref name="gov2"/> [[هڪ ايواني]] پارليامينٽ ۾ 350 ميمبر آهن، جن ۾ 300 ميمبر [[فرسٽ پاسٽ دي پوسٽ]] نظام تحت چونڊيا وڃن ٿا، ۽ 50 ميمبر [[عورتن جي بااختياري]] لاءِ مخصوص سيٽن تي مقرر ٿين ٿا.<ref name="parliament"/><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/women-mps-reserved-seats-how-empowered-are-they-really-3601271|title=Women MPs in reserved seats: How empowered are they really?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2024|access-date=20 January 2025|last=Hasan|first=Rashidul}}</ref> [[بنگلاديش جي آئين جو آرٽيڪل 70]] پارليامينٽ جي ميمبرن کي پنهنجي پارٽي جي خلاف ووٽ ڏيڻ کان روڪي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/backpage/article-70-constitution-its-safeguard-democracy-1581670|title=Article 70 of Constitution: It's a safeguard for democracy|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=26 May 2018|access-date=20 January 2025}}</ref> پارليامينٽ جي صدارت [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] ڪندو آهي، جيڪو صدر کان پوءِ ٻئي نمبر تي هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24603.html|title=54.Speaker to act as President during absence, etc.|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٽيون ٿنڀو عدليه آهي، جيڪا قانون جي تشريح، تڪرارن جي حل ۽ انصاف برقرار رکڻ جي ذميوار آهي.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ|سپريم ڪورٽ]] سڀ کان اعليٰ عدالت آهي، جيڪا [[اپيليٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|اپيليٽ ڊويزن]] ۽ [[هاءِ ڪورٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|هاءِ ڪورٽ ڊويزن]] ۾ ورهايل آهي.<ref name="court">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/part-details-203.html|title=THE JUDICIARY|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref><ref name="gov2"/> ان جي اڳواڻي [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] ڪندو آهي.<ref name="court"/> عدليه وٽ ڪنهن قانون جي آئيني حيثيت جاچڻ ۽ قانوني علاج مهيا ڪرڻ جو اختيار آهي. اها شهرين جا حق بچائي ٿي، قانون جي منصفاڻي لاڳو ٿيڻ کي يقيني بڻائي ٿي ۽ حڪومت اندر اختيارن جو توازن برقرار رکي ٿي.<ref name="gov2"/> عدالتن وٽ [[بنگلاديش ۾ عدالتي جائزو|عدالتي جائزي]] ۾ وسيع اختيار آهن، ۽ عدالتي [[نظير]] کي آئين جي آرٽيڪل 111 تحت حمايت حاصل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24668.html|title=111.Binding effect of Supreme Court judgments|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> عدليه ۾ ضلعي ۽ ميٽروپوليٽن عدالتون شامل آهن، جيڪي ديواني ۽ فوجداري عدالتن ۾ ورهايل آهن. ججن جي کوٽ سبب عدليه ۾ ڪيسن جو وڏو ڍير موجود آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/editorial/news/huge-case-backlog-only-hurting-citizens-3306391|title=Huge case backlog only hurting citizens|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 April 2023|access-date=20 January 2025}}</ref> [[انٽرنيشنل انسٽيٽيوٽ فار ڊيموڪريسي اينڊ اليڪٽورل اسسٽنس|انٽرنيشنل IDEA]] جي گلوبل اسٽيٽ آف ڊيموڪريسي (GSoD) انڊيڪسز ۽ ڊيموڪريسي ٽريڪر موجب، بنگلاديش مجموعي جمهوري معيارن ۾ هيٺين حد ۾ اچي ٿو، خاص طور سياسي نمائندگي ۾ ڪمزوريون آهن، جن ۾ معتبر چونڊون، شامل ووٽ جو حق ۽ چونڊيل حڪومت شامل آهن.<ref>{{Cite web |title=Bangladesh {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/bangladesh |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |title=Home {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/ |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref><ref>{{Cite web |title=Global State of Democracy Indices {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/gsod-indices |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref> === انتظامي ورهاست === {{Main|بنگلاديش جي انتظامي جاگرافي}} {{Bangladesh Divisions Image Map}} بنگلاديش کي اٺ انتظامي ڊويزنن ۾ ورهايو ويو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|publisher=Bangladesh Government|title=National Web Portal of Bangladesh|date=15 September 2015|access-date=23 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150923061605/http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|archive-date=23 September 2015|url-status=live}}</ref><ref name="CIA">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=15 May 2007 |year=2007}}</ref><ref>{{cite news |url=http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |title=Rangpur becomes a divivion |work=bdnews24.com |date=25 January 2010 |access-date=6 August 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150903184553/http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |archive-date=3 September 2015 |url-status=live}}</ref> ۽ هر ڊويزن جو نالو ان جي مرڪزي شهر تي رکيل آهي: [[باريسال ڊويزن|باريسال]]، سرڪاري طور ''باريشال''<ref name="namechange">{{cite news |url=https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|title=Bangladesh changes English spellings of five districts|work=bdnews24.com|date=2 April 2018|access-date=1 October 2019 |archive-date=15 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201215091950/https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|url-status=live}}</ref>، [[چٽاگانگ ڊويزن|چٽاگانگ]]، سرڪاري طور ''چٽوگرام''<ref name="namechange" />، [[ڍاڪا ڊويزن|ڍاڪا]]، [[کُلنا ڊويزن|کُلنا]]، [[ميمڻ سنگهه ڊويزن|ميمڻ سنگهه]]، [[راجشاهي ڊويزن|راجشاهي]]، [[رنگپور ڊويزن|رنگپور]]، ۽ [[سليٽ ڊويزن|سليٽ]]. ڊويزنون ضلعن، يعني ''ضلعن''، ۾ ورهايل آهن. بنگلاديش ۾ 64 ضلعا آهن، ۽ هر ضلعو ''اپازيلا''، يعني سب ضلعن، يا ''ٿانا'' ۾ ورهايل آهي. هر پوليس اسٽيشن جي اندر وارو علائقو، سواءِ ميٽروپوليٽن علائقن جي، ''[[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|يونينن]]'' ۾ ورهايل آهي، ۽ هر يونين ڪيترن ڳوٺن تي مشتمل هوندي آهي. ميٽروپوليٽن علائقن ۾ پوليس اسٽيشنون وارڊن ۾ ورهايل آهن، جيڪي وري ''محلن'' ۾ ورهايل آهن. ڊويزن يا ضلعي سطح تي ڪو به چونڊيل نمائندو ناهي، ۽ انتظام رڳو سرڪاري عملدارن تي مشتمل هوندو آهي. هر يونين، يا وارڊ، ۾ چيئرمين ۽ ڪيترن ميمبرن لاءِ سڌيون چونڊون ٿينديون آهن. 1997ع ۾ پارليامينٽ قانون منظور ڪيو، جنهن تحت هر يونين ۾ 12 مان ٽي سيٽون عورتن لاءِ مخصوص ڪيون ويون.<ref>''Local Government Act'', No. 20, 1997</ref> {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; border:2px solid #8fb3d9; background:#f8fbff;" |+ style="background:#d9ecff; color:#003366; font-weight:bold; padding:0.4em;" | بنگلاديش جون انتظامي ڊويزنون |- ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | [[بنگلاديش جون ڊويزنون|ڊويزن]] ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گاديءَ جو شهر ! scope="col" data-sort-type="date" style="background:#b7d7f0;" | قيام ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | پکيڙ (km<sup>2</sup>)<br /><ref>{{cite web |url=http://www.dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |title=Health Bulletin 2016 |website=Directorate General of Health Services |page=14 |access-date=7 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170613050056/http://dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |archive-date=13 June 2017 |url-status=live}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | 2021ع آبادي<br />(اندازي مطابق)<ref>{{cite web |url=http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |title=Population Projection of Bangladesh: Dynamics and Trends, 2011–2061 |date=November 2015 |website=Bangladesh Bureau of Statistics |pages=25–28}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گهاٽائي<br />2021ع |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال]] | 1 جنوري 1993ع | 13,225 | 9,713,000 | 734 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ]] | 1 جنوري 1829ع | 33,909 | 34,747,000 | 1,025 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا]] | 1 جنوري 1829ع | 20,594 | 42,607,000 | 2,069 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا]] | 1 آڪٽوبر 1960ع | 22,284 | 18,217,000 | 817 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه]] | 14 سيپٽمبر 2015ع | 10,584 | 13,457,000 | 1,271 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي]] | 1 جنوري 1829ع | 18,153 | 21,607,000 | 1,190 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور، بنگلاديش|رنگپور]] | 25 جنوري 2010ع | 16,185 | 18,868,000 | 1,166 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ]] | 1 آگسٽ 1995ع | 12,635 | 12,463,000 | 986 |} === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Diplomatic relations of Bangladesh.svg | caption1 = اهي ملڪ، جن جا بنگلاديش سان سفارتي لاڳاپا آهن | image2 = | caption2 = }} بنگلاديش کي [[عالمي سياست]] ۾ هڪ [[وچولي طاقت]] سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|title=Bangladesh at 50: On the Path to Becoming a Middle Power|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=16 December 2021 |last=Hassan |first=Asif Muztaba|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|url-status=live}}</ref> اهو [[هند-پئسفڪ]] جي جيوسياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|title=Understanding the Importance of Bangladesh in the Bay of Bengal and the Indo-Pacific |last=Karim |first=Tariq A.|date=21 May 2022|publisher=[[National Bureau of Asian Research]]|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|url-status=live}}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ اهو ڏکڻ ايشيا ۽ ڏکڻ اوڀر ايشيا جي وچ ۾ حڪمت عمليءَ واري هنڌ تي واقع آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Connecting South Asia and Southeast Asia: A Bangladesh Country Study|date=September 2014|publisher=[[Asian Development Bank]]|access-date=26 September 2022|number=500 |last1=Rahman |first1=Mustafizur |last2=Moazzem |first2=Khondaker Golam |last3=Chowdhury |first3=Mehruna Islam |last4=Sehrin |first4=Farzana}}</ref> بنگلاديش 1972ع ۾ [[قومن جي دولت مشترڪه]] ۾ ۽ 1974ع ۾ گڏيل قومن ۾ شامل ٿيو.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048 |title=Bangladesh enters Commonwealth |last=Sajen |first=Shamsuddoza|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 April 2020 |access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153013/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|title=Bangladesh marks 40 years as Member State of the UN |publisher=United Nations|date=26 September 2014|access-date=26 September 2022 |last=Chaudhury |first=Dipanjan Roy|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153010/https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|url-status=live}}</ref> اهو موسمي تبديلي، ايٽمي هٿيارن جي عدم ڦهلاءُ، واپاري پاليسي ۽ غير روايتي سلامتي جي مسئلن تي گهڻ طرفي سفارتڪاري تي ڀاڙي ٿو.<ref>{{cite web |url=https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | title=Roundtable on 'Non Traditional Security Threats in the Indo-Pacific Region' – NTS-Asia | date=30 August 2022 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184723/https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | url-status=live }}</ref> بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] جي قيام ۾ اڳواڻي ڪئي، جيڪو [[هندستاني برصغير]] ۾ علائقائي سفارتڪاري جو اهم فورم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |last1=De |first1=Prabir |last2=Bhattacharyay |first2=Biswa N.|title=Prospects of India–Bangladesh Economic Cooperation: Implications for South Asian Regional Cooperation|publisher=[[Asian Development Bank]]|date=September 2007|access-date=27 September 2022}}</ref> اهو 1974ع ۾ [[اسلامي تعاون تنظيم]] ۾ شامل ٿيو،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177|title=Bangladesh an example of religious harmony: OIC|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=21 March 2021|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102404/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177 |url-status=live}}</ref> ۽ [[ڊي-8 اقتصادي تعاون تنظيم|ڊيولپنگ-8]] جو باني ميمبر آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=1 August 2022|access-date=27 September 2022|title=Bangladesh receives "International Peace Award" as D-8 founding member|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|url-status=live}}</ref> تازو بنگلاديش [[عالمي بئنڪ]] جي سهڪار سان علائقائي واپار ۽ ٽرانسپورٽ رابطن کي هٿي ڏيڻ تي ڌيان ڏنو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | title=Regional Trade and Connectivity in South Asia Gets More Than $1 Billion Boost from World Bank | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184718/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | url-status=live }}</ref> اهو پنهنجي اهم پرڏيهي پاليسي مقصدن مان هڪ طور [[آسيان ۾ بنگلاديش جي شموليت|آسيان ۾ شامل ٿيڻ جي ڪوشش]] پڻ ڪري رهيو آهي.<ref name=":5">{{Cite news |title=Ultimate goal is to join ASEAN as a full member |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/trade-market/ultimate-goal-is-to-join-asean-as-a-full-member-1743783067 |access-date=2025-07-12 |work=The Financial Express |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=2024-09-05 |title=Will Bangladesh join Asean? Maritime arbitration wins favour Dhaka |url=https://www.scmp.com/week-asia/politics/article/3277348/will-bangladesh-join-asean-maritime-arbitration-wins-and-cultural-links-favour-dhaka |access-date=2025-07-17 |website=South China Morning Post |language=en}}</ref><ref>{{cite web |last=Rahman |first=Mohammad Tariqur |date=8 February 2025 |title=Perhaps: Should Bangladesh be a member of ASEAN? |url=https://apakhabartv.com/2025/02/08/perhaps/ |access-date=17 July 2025 |website=ApakhabarTV}}</ref> ڍاڪا [[بمسٽيڪ]] جو صدر دفتر رکي ٿو، جيڪا [[بنگال جي نار تي ڀاڙيندڙ ملڪ|بنگال جي نار سان لاڳاپيل ملڪن]] کي گڏ ڪندڙ تنظيم آهي. پاڙيسري ميانمار سان [[بنگلاديش–ميانمار لاڳاپا|لاڳاپا]] 2016–2017ع کان سخت ڇڪتاڻ جو شڪار آهن، جڏهن 700,000 کان وڌيڪ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|روهنگيا پناهگير]] غيرقانوني طور بنگلاديش ۾ داخل ٿيا.<ref name="RohingyaHRW">{{cite web |url=https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|title=Bangladesh Is Not My Country|publisher=[[Human Rights Watch]]|date=5 August 2018|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جي پارليامينٽ، حڪومت ۽ سول سوسائٽي روهنگيا خلاف ميانمار جي فوجي ڪارروائين تي [[2016–17ع روهنگيا لڏپلاڻ تي بين الاقوامي ردعمل|بين الاقوامي تنقيد]] جي اڳواڻيءَ ۾ رهيون آهن، ۽ انهن جي [[واپسي جو حق|واپسيءَ جي حق]] جو مطالبو [[اراڪان]] ڏانهن ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | title=Bangladesh and Myanmar Resume Talks on Rohingya Repatriation | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184715/https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|title=Bangladesh tells UN that Rohingya refugees must return to Myanmar|date=17 August 2022|publisher=[[Al Jazeera Media Network|Al Jazeera]]|access-date=27 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926223428/https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|url-status=live}}</ref> بنگلاديش پنهنجي سڀ کان وڏي پاڙيسري ملڪ ڀارت سان اهم [[بنگلاديش–ڀارت لاڳاپا|ٻطرفا ۽ معاشي لاڳاپا]] رکي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=India-Bangladesh Bilateral Relations|date=March 2021|publisher=[[Ministry of External Affairs (India)]]|access-date=27 September 2022}}</ref> جيڪي اڪثر [[ڀارت ۾ پاڻيءَ جي سياست|پاڻيءَ جي سياست]]، [[گنگا پاڻي تڪرار|گنگا]] ۽ [[تيستا درياهه#پاڻي ورهائڻ جو چئلينج|تيستا]] جي مسئلن،<ref>{{cite web |url=https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | title=India and Bangladesh Conflict over the Ganges River &#124; Climate-Diplomacy | date=January 1957 | access-date=23 October 2022 | archive-date=23 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221023122123/https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | url-status=live }}</ref><ref>{{cite thesis |last=Karim |first=Sajid |date=November 2020 |title=Transboundary Water Cooperation between Bangladesh and India in the Ganges River Basin: Exploring a Benefit-sharing Approach |type=Master's |publisher=[[Uppsala University]] |url=http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|access-date=27 September 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|title=India Must Settle the Teesta River Dispute With Bangladesh for Lasting Gains|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=9 April 2021|access-date=27 September 2022 |last=Banerji |first=Anuttama|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|url-status=live}}</ref> ۽ [[بنگلاديش–ڀارت سرحد تي موت|بنگلاديشي شهرين جي سرحدي قتلن]] سبب ڇڪتاڻ جو شڪار ٿين ٿا.<ref>{{cite web |url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343 |title='Unlawful killings' along India border: Bangladeshi families seek justice|publisher=[[Anadolu Agency]]|date=11 February 2021|access-date=27 September 2022 |last=Kamruzzaman |first=Md.|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|title=Bangladesh sees highest border deaths in 10 years|date=22 December 2020 |last=Anik |first=Syed Samiul Basher|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جا پاڪستان سان لاڳاپا مسئلن جو شڪار آهن، خاص طور تي ان ڪري جو پاڪستان 1971ع واري [[بنگلاديش نسل ڪشي]] کان انڪار ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|title=Should Pakistan apologize to Bangladesh for the 1971 war?|work=[[DW News]]|publisher=[[Deutsche Welle]]|date=30 March 2021|access-date=27 September 2022 |last=Janjua |first=Haroon|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|url-status=live}}</ref> اهو چين سان [[بنگلاديش–چين لاڳاپا|گرم لاڳاپا]] برقرار رکي ٿو، جيڪو ان جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار ۽ سڀ کان وڏو هٿيار فراهم ڪندڙ ملڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|title=Decoding China-Bangladesh relationship |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta|date=27 June 2018|access-date=27 September 2022|publisher=[[Observer Research Foundation]]|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|url-status=live}}</ref> جاپان بنگلاديش کي سڀ کان وڌيڪ معاشي امداد ڏيندڙ ملڪ آهي، ۽ ٻنهي ملڪن وچ ۾ [[بنگلاديش–جاپان لاڳاپا|حڪمت عملي ۽ معاشي ڀائيواري]] آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|title=50 Years of Japan-Bangladesh Ties: From Economic to Strategic Partnership|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=10 February 2022 |last=Shazzad |first=Hussain|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153002/https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|url-status=live}}</ref> وچ اوڀر جي ملڪن سان سياسي لاڳاپا مضبوط آهن.<ref>{{cite web |url=https://saudigazette.com.sa/article/38010 | title=Bangladesh and Saudi Arabia have extremely cordial relations – Rizvi | date=27 March 2013 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184720/https://saudigazette.com.sa/article/38010 | url-status=live }}</ref> بنگلاديش کي پنهنجي ترسيل رقم جو 59 سيڪڙو وچ اوڀر مان ملي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | title=Middle East dual shock spillover on Bangladesh's remittance | date=19 July 2020 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184724/https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | url-status=live }}</ref> جيتوڻيڪ خراب ڪم ڪندڙ حالتون وچ اوڀر ۾ رهندڙ چئن ملين کان وڌيڪ [[وچ اوڀر ۾ بنگلاديشي|بنگلاديشي مزدورن]] کي متاثر ڪن ٿيون.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|title=Experts: Middle East remains key to Bangladesh's fortunes in a changing world|date=29 June 2022|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|url-status=live}}</ref> بنگلاديش [[موسمي تبديلي|عالمي موسمي]] سفارتڪاري ۾ [[ڪلايميٽ ولنرئبل فورم]] جي اڳواڻ طور اهم ڪردار ادا ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | title=COP26 and Bangladesh: Time to Consolidate Climate Diplomacy | work=SOAS Blog | date=11 October 2021 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184721/https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | url-status=live }}</ref> === فوج === {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladeshi soldiers on a BTR-80 APC.jpg | caption1 = [[بي ٽي آر-80]] تي بنگلاديش فوج جا اهلڪار | image2 = BNS Bongobondhu2.jpg | caption2 = بنگلاديش بحريه جو [[فريگيٽ]]، [[بي اين ايس خالد بن وليد]] | image3 = Mikoyan MiG-29-Chengdu F-7.jpg | caption3 = بنگلاديش هوائي فوج جا ويڙهاڪ جهاز، مگ-29 ۽ ايف-7 }} [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] [[برطانوي فوج]] ۽ [[برطانوي هندستاني فوج]] جو ادارياتي ڍانچو ورثي ۾ حاصل ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|title=The Military and Democracy in Bangladesh|website=press-files.anu.edu.au|access-date=19 September 2017|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010141253/http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|url-status=live}}</ref> 2024ع ۾ [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] جي سرگرم اهلڪارن جو انگ لڳ ڀڳ 230,000 هو،<ref name="IISS">*{{cite book| title=The Military Balance 2018 |author1=International Institute for Strategic Studies |author-link1=International Institute for Strategic Studies| date=14 February 2018| publisher=[[Routledge]]| isbn=978-1-85743-955-7| ref=IISS2018}}</ref> جنهن ۾ هوائي فوج جا 21,000 ۽ بحريه جا 27,000 اهلڪار شامل هئا.<ref>Including service and civilian personnel. See [https://web.archive.org/web/20120112044228/http://www.bangladeshnavy.org/glance.html Bangladesh Navy]. Retrieved 17 July 2007.</ref> روايتي دفاعي ڪردارن کان علاوه، فوج آفتن جي امدادي ڪارروائين ۾ شهري اختيارين جي مدد ڪئي آهي ۽ سياسي بيچيني جي دورن ۾ اندروني سلامتي پڻ فراهم ڪئي آهي. ڪيترن سالن کان، بنگلاديش [[گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ|گڏيل قومن جي امن فوجن]] ۾ دنيا جو سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ رهيو آهي.<ref>{{Cite web |date=4 April 2023 |title=Contribution of Uniformed Personnel to UN by Country and Personnel Type |url=https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |access-date=12 May 2023 |publisher=United Nations|archive-date=12 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230512143419/https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش جو فوجي بجيٽ]] جي ڊي پي جو 1.3 سيڪڙو آهي، جيڪو 2021ع ۾ 4.3 بلين آمريڪي ڊالرن جي برابر هو.<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |title=Military expenditure (% of GDP) – Bangladesh |publisher=World Bank |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207232946/https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |last=Alif |first=Abdullah |date=11 June 2020 |title=Budget FY21: Military spending increases by Tk2,327 crore |url=https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |work=Dhaka Trbiune |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231443/https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش بحريه]]، جيڪا بنگال جي نار جي وڏين بحرين مان هڪ آهي، فريگيٽن، آبدوزن، ڪورويٽن ۽ ٻين جهازن جي [[بنگلاديش بحريه جي سرگرم جهازن جي فهرست|بيڙي]] تي مشتمل آهي. [[بنگلاديش هوائي فوج]] وٽ گهڻ مقصدي جنگي جهازن جو هڪ [[بنگلاديش جي سرگرم فوجي جهازن جي فهرست|ننڍو بيڙو]] آهي. بنگلاديش جي فوجي سامان جو گهڻو حصو چين کان اچي ٿو.<ref>{{cite news |last=Balachandran |first=P.K. |date=12 April 2017 |title=Rivals India and China woo Bangladesh with aid totalling $46 b |url=http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |work=[[Daily FT]] |access-date=27 July 2017 |archive-date=28 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170728123712/http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |url-status=live }}</ref> تازن سالن ۾، بنگلاديش ۽ ڀارت گڏيل فوجي مشقون، فوجي اڳواڻن جا اعليٰ سطحي دورا، [[دهشتگردي جي روڪٿام]] ۾ سهڪار ۽ ڳجهي ڄاڻ جي مٽاسٽا وڌائي آهي. بنگلاديش [[اتر اوڀر ڀارت]] ۾ استحڪام ۽ سلامتي کي يقيني بڻائڻ لاءِ اهم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |title=Migration, river management, radicalisation: What does the future hold for India-Bangladesh relations? |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta |date=May 2020 |website=Observer Research Foundation |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231444/https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |title=Bangladesh and India's Northeast: A security perspective |work=The Daily Star |date=15 October 2011 |access-date=14 February 2022 |archive-date=8 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220208025833/https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |url-status=live }}</ref> اوڀر برصغير ۾ بنگلاديش جي حڪمت عملي واري اهميت چين جي ويجهڙائي، برما سان سرحد، مکيه ڀارت ۽ اتر اوڀر ڀارت جي جدا ٿيڻ، ۽ بنگال جي نار ۾ ان جي سامونڊي علائقي تي دارومدار رکي ٿي.<ref>{{cite web |author=Anu Anwar, Michael Kugelman |url=https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |title=The U.S. Should Deepen Ties With Bangladesh |work=Foreign Policy |date=1 December 2021 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |url-status=live }}</ref> 2002ع ۾ بنگلاديش ۽ چين دفاعي سهڪار جو معاهدو ڪيو.<ref>{{cite journal |last=Kinne |first=Brandon J. |date=15 August 2018 |title=Defense Cooperation Agreements and the Emergence of a Global Security Network |journal=International Organization |volume=72 |issue=4 |pages=799–837 |doi=10.1017/S0020818318000218 |doi-access=free }}</ref> آمريڪا بنگلاديش سان [[اسٽيٽس آف فورسز ايگريمينٽ]]، [[ايڪويزيشن اينڊ ڪراس-سروسنگ ايگريمينٽ]] ۽ جنرل سيڪيورٽي آف ملٽري انفارميشن ايگريمينٽ بابت ڳالهين جي ڪوشش ڪئي آهي.<ref>{{cite journal |last=Paul |first=Bimal Kanti |year=2005 |title=Bangladeshi American Response to the 1998 Status of Forces Agreement (SOFA): An Assessment |journal=The Professional Geographer |volume=57 |issue=4 |pages=495–505 |doi=10.1111/j.1467-9272.2005.00494.x |bibcode=2005ProfG..57..495P }}</ref><ref>{{cite web |last=Ashraf |first=Nazmul |url=https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |title=U.S. keen on military ties with Dhaka &#124; Uae |work=Gulf News |date=11 May 2002 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162344/https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=US wants 2 defence deals with Bangladesh |url=https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |work=The Daily Star |date=18 October 2019 |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |url-status=live }}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش گڏيل قومن جي [[ايٽمي هٿيارن جي پابندي بابت معاهدو]] جي توثيق ڪئي.<ref>{{cite news |title=Bangladesh ratifies nuclear weapons prohibition treaty |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |work=Dhaka Tribune |date=28 September 2020 |access-date=15 August 2020 |archive-date=20 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200920163951/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |url-status=live }}</ref> == آبادي == {{Main|بنگلاديش جي آبادي}} {{Further|بنگالي}} {{Historical populations |source = World Bank<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|publisher=[[World Bank]]|title=Population, total – Bangladesh|access-date=19 January 2025}}</ref> |title = آبادي (ملينن ۾) |percentages = pagr |1960 |51,828,660 |1971 |70,276,758 |1980 |88,016,432 |1990 |111,633,717 |2000 |134,544,304 |2010 |152,201,981 |2023 |171,466,990 }} بنگلاديش جي آبادي [[2022ع بنگلاديشي آدمشماري|2022ع جي آدمشماري]] ۾ 169.8&nbsp;ملين رڪارڊ ڪئي وئي،<ref name="populationcensus2022"/> جيڪا 2023ع ۾ وڌي 171.4&nbsp;ملين ٿي وئي.<ref name="unpop">{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|title=Population, total – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 April 2025}}</ref> اهو دنيا جو [[آبادي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ايشيا جو [[آبادي موجب ايشيائي ملڪن جي فهرست|پنجون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ۽ دنيا جو [[آبادي جي گهاٽائي موجب ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گهاٽي آبادي وارو وڏو ملڪ]] آهي، جتي 2020ع ۾ مکيه آبادي گهاٽائي 1,265 ماڻهو/km<sup>2</sup> هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/EN.POP.DNST?locations=BD|title=Population density (people per sq. km of land area) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR)، جيڪا ڪڏهن دنيا جي سڀ کان وڌيڪ شرحن مان هڪ هئي، نمايان گهٽتائي مان گذري آهي؛ اها 1985ع ۾ 5.5 کان 1995ع ۾ 3.7 ۽ پوءِ 2022ع ۾ 1.9 تائين گهٽجي وئي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.TFRT.IN?locations=BD|title=Fertility rate, total (births per woman) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> جيڪا 2.1 واري [[متبادل سطح کان هيٺ زرخيزي]] کان به گهٽ آهي.<ref>{{cite journal |last1=Bora |first1=Jayanta Kumar |last2=Saikia |first2=Nandita |last3=Kebede |first3=Endale Birhanu |last4=Lutz |first4=Wolfgang |title=Revisiting the causes of fertility decline in Bangladesh: The relative importance of female education and family planning programs |journal=Asian Population Studies |date=2023 |volume=19 |pages=81–104 |doi=10.1080/17441730.2022.2028253 |doi-access=free }}</ref> آبادي جو گهڻو حصو ڳوٺاڻن علائقن ۾ رهي ٿو، جڏهن ته 2023ع مطابق صرف 40٪ آبادي شهري علائقن ۾ رهي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.URB.TOTL.IN.ZS?locations=BD|title=Urban population (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[وچولي عمر]] لڳ ڀڳ 28 سال آهي؛ ڪل آبادي جو 26٪ حصو 14 سالن يا ان کان گهٽ عمر جو آهي،<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.0014.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 0–14 (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ۽ 2023ع صرف 6٪ ماڻهو 65 سالن يا ان کان وڌيڪ عمر جا آهن.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.65UP.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 65 and above (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش هڪ [[نسلي ۽ ثقافتي تنوع جي سطح موجب ملڪن جي فهرست|نسلي ۽ ثقافتي طور هم جنس سماج]] آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]] آبادي جو 99٪ آهن.<ref name="cia"/> [[آديواسي]] آبادي ۾ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما]]، [[مارما ماڻهو|مارما]]، [[سانٿال ماڻهو|سانٿال]]، [[مرو ماڻهو|مرو]]، [[تانچنگيا ماڻهو|تانچنگيا]]، [[باوم ماڻهو|باوم]]، [[تريپوري ماڻهو|تريپوري]]، [[خاصي ماڻهو|خاصي]]، [[خومي ماڻهو|خومي]]، [[ڪوڪي ماڻهو|ڪوڪي]]، [[گارو ماڻهو|گارو]] ۽ [[بشنوپريا منيپوري ماڻهو|بشنوپريا منيپوري]] شامل آهن. چٽاگانگ پهاڙي علائقن ۾ مقامي ماڻهن جي خودمختياري تحريڪ سبب 1975ع کان 1997ع تائين بدامني ۽ [[چٽاگانگ پهاڙي علائقن جو تڪرار|بغاوت]] رهي. جيتوڻيڪ 1997ع ۾ امن معاهدو ٿيو، پر علائقو [[آپريشن اتاران|اڃا به فوجي موجودگي هيٺ]] آهي.<ref name="rashiduzzaman">{{cite journal |last=Rashiduzzaman |first=M. |year=1998 |title=Bangladesh's Chittagong Hill Tracts Peace Accord: Institutional Features and Strategic Concerns |journal=Asian Survey |volume=38 |issue=7 |pages=653–70 |doi=10.2307/2645754 |jstor=2645754}}</ref> [[اردو]] ڳالهائيندڙ [[رهجي ويل پاڪستاني]]ن کي 2008ع ۾ سپريم ڪورٽ طرفان شهريت ڏني وئي.<ref>{{cite web|url=https://www.unhcr.org/news/stories/how-bangladesh-court-ruling-changed-lives-more-300000-stateless-people|title=How a Bangladesh court ruling changed the lives of more than 300,000 stateless people|last1=Shadman|first1=Onchita|last2=Schönbauer|first2=Roland|date=23 February 2015|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش 2017ع کان وٺي 700,000 کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن جي ميزباني پڻ ڪري ٿو، جنهن سبب اهو دنيا جي سڀ کان وڏين پناهگير آبادين وارن ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="RohingyaHRW"/> === شهري مرڪز === {{Further|بنگلاديش جي شهرن ۽ قصبن جي فهرست}} بنگلاديش جو گاديءَ وارو ۽ سڀ کان وڏو شهر [[ڍاڪا]] آهي، جنهن جي انتظام لاءِ ٻه شهري ڪارپوريشنون قائم آهن، جيڪي شهر جي اترين ۽ ڏاکڻي حصن جي نگراني ڪن ٿيون. بنگلاديش ۾ ڪُل 13 [[بنگلاديش جي شهري ڪارپوريشنن جي فهرست|شهري ڪارپوريشنون]] آهن، جتي ميئرن جون چونڊون ٿينديون آهن: ڍاڪا ڏکڻ، ڍاڪا اتر، [[چٽاگانگ]]، [[ڪوميلا]]، [[خولنا]]، [[ميمن سنگهه]]، [[سلهٽ]]، [[راجشاهي]]، [[باريسال]]، [[رنگپور]]، [[گازيپور]]، [[بوگرا]] ۽ [[نارائن گنج]]. ميئر پنجن سالن جي مدي لاءِ چونڊيا ويندا آهن. بنگلاديش ۾ مجموعي طور 506 شهري مرڪز آهن، جن مان 43 شهرن جي آبادي 100,000 کان وڌيڪ آهي. {{Largest cities | country = Bangladesh | stat_ref = [https://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-09-27-09-50-a3672cdf61961a45347ab8660a3109b6.pdf] | list_by_pop = | div_name = ملڪ | div_link = Bangladesh | city_1 = ڍاڪا | pop_1 = 10,278,882 | city_2 = چٽاگانگ | pop_2 = 3,227,246 | city_3 = گازيپور | pop_3 = 2,674,697 | city_4 = نارائن گنج | pop_4 = 967,724 | city_5 = خولنا | pop_5 = 718,735 | city_6 = Rangpur, Bangladesh{{!}}رنگپور | pop_6 = 708,384 | city_7 = ميمن سنگهه | pop_7 = 576,722 | city_8 = راجشاهي | pop_8 = 552,791 | city_9 = سلهٽ | pop_9 = 532,426 | city_10 = بوگرا | pop_10 = 542,420 | city_11 = ڪوميلا | pop_11 = 439,414 }} === ٻولي === {{Main|بنگلاديش جون ٻوليون}} [[File:Shaheed Minar, Dhaka, Bangladesh.jpg|thumb|[[ڍاڪا شهيد مينار|شهيد مينار]]، ڍاڪا ۾ واقع هڪ قومي يادگار آهي، جيڪو 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]] جي شهيدن جي ياد ۾ تعمير ڪيو ويو هو ۽ بنگالي قومپرستي جي علامت سمجهيو وڃي ٿو.]] بنگلاديش جي سرڪاري ۽ غالب ٻولي [[بنگالي ٻولي|بنگالي]] آهي، جيڪا آبادي جي 99 سيڪڙو کان وڌيڪ ماڻهن جي [[مادري ٻولي]] آهي.<ref>{{Cite book|title=Population and Housing Census 2022: Report on Socio-Economic and Demographic Survey 2023 |url=http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf|date=June 2024|publisher=Bangladesh Bureau of Statistics|page=xx|isbn=978-984-35-2977-0|access-date=9 June 2024|archive-date=9 June 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240609144133/http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf}}</ref><ref name="LOG">{{cite encyclopedia|last1=Rahim|first1=Enayetur|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert L.|title=Ethnicity and Linguistic Diversity|encyclopedia=Bangladesh: a country study|year=1989|access-date=24 September 2022|url=http://countrystudies.us/bangladesh/29.htm|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=59|oclc=49223313}}</ref> بنگالي کي هڪ [[لهجن جو تسلسل]] (Dialect Continuum) طور بيان ڪيو ويندو آهي، جنهن ۾ سڄي ملڪ ۾ مختلف [[بنگالي لهجا|لهجا]] ڳالهايا وڃن ٿا. ملڪ ۾ [[دولسانيت]] (Diglossia) پڻ موجود آهي، جنهن تحت گهڻا ماڻهو معياري ڳالهائجندڙ بنگالي سمجهي يا ڳالهائي سگهن ٿا، ساڳئي وقت پنهنجي علائقائي لهجي يا ٻوليءَ جي صورت پڻ استعمال ڪن ٿا.<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/supplements/amar-ekushey-2018/amago-bhasha-1537534|title=Amago Basha|last=Khan|first=Sameer Ud Dowla|date=21 February 2018|access-date=24 September 2022|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> انهن ۾ [[چٽاگانگي ٻولي|چٽاگانگي]] شامل آهي، جيڪا چٽاگانگ جي ڏکڻ اوڀر واري علائقي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref>{{Cite book |last=Masica |first=Colin |author-link=Colin Masica |year=1991 |title=The Indo-Aryan Languages |place= Cambridge |publisher=Cambridge University Press |page=16}}</ref> [[نواخالي ٻولي|نواخالي]]، جيڪا [[نواخالي ضلعو|نواخالي]] ضلعي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي،<ref>{{citation|author=Sarwar, Fatina|title=Noakhali Dialect: Its Prospect of Standardization}}</ref><ref>{{cite journal|last=Rashel|first=Md. Mostafa|title=Phonological Analysis of Chatkhil Dialect in Noakhali District, Bangladesh|journal=Theory and Practice in Language Studies|volume=1|issue=9|date=September 2011|pages=1051–1061|doi=10.4304/tpls.1.9.1051-1061|url=http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html/|archive-date=15 June 2022|access-date=6 January 2025|archive-url=https://web.archive.org/web/20220615203456/http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html}}</ref> ۽ [[سلهٽي ٻولي|سلهٽي]]، جيڪا اتر اوڀر واري [[سلهٽ ڊويزن]] ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref name="LOG"/> [[انگريزي ٻولي|انگريزي]] بنگلاديش جي عدالتي ۽ تعليمي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿي، ڇاڪاڻ⁠تہ ملڪ ماضي ۾ برطانوي سلطنت جو حصو رهيو آهي. اها وڏي پيماني تي ڳالهائي ۽ سمجهي وڃي ٿي، ۽ سڀني [[بنگلاديش جي اسڪولن جي فهرست|اسڪولن]]، [[بنگلاديش جي ڪاليجن جي فهرست|ڪاليجن]] ۽ [[بنگلاديش جي يونيورسٽين جي فهرست|يونيورسٽين]] ۾ لازمي مضمون طور پڙهائي وڃي ٿي، جڏهن ته انگريزي-ذريعو تعليمي نظام پڻ وڏي پيماني تي اختيار ڪيو وڃي ٿو.<ref>{{cite journal |last1=Rahman |first1=Mohammad Mosiur |last2=Islam |first2=Md Shaiful |last3=Karim |first3=Abdul |last4=Chowdhury |first4=Takad Ahmed |last5=Rahman |first5=Muhammad Mushfiqur |last6=Seraj |first6=Prodhan Mahbub Ibna |last7=Singh |first7=Manjet Kaur Mehar |title=English language teaching in Bangladesh today: Issues, outcomes and implications |journal=Language Testing in Asia |date=2019 |volume=9 |article-number=9 |doi=10.1186/s40468-019-0085-8 |doi-access=free }}</ref> قبائلي ٻوليون، جيتوڻيڪ آهستي آهستي خطري ۾ پئجي رهيون آهن، تڏهن به ملڪ جي لساني ورثي جو اهم حصو آهن. انهن ۾ [[چاڪما ٻولي]] شامل آهي، جيڪا هڪ اوڀر هند-آريائي ٻولي آهي ۽ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite thesis |last1=Chakma |first1=Sujana |title=Chakma language: survival from being extinct in Bangladesh |date=2014 |hdl=10361/3983 }}{{page needed|date=January 2026}}</ref> ٻين قبائلي ٻولين ۾ [[گارو ٻولي|گارو]]، [[ميتيئي ٻولي|ميتيئي]]، [[ڪوڪ بوروڪ]] ۽ [[راخين ٻولي|راخين]] شامل آهن. [[آسٽرو ايشيائي ٻوليون|آسٽرو ايشيائي ٻولين]] مان سڀ کان وڌيڪ ڳالهائي ويندڙ ٻولي [[سانتالي ٻولي]] آهي، جيڪا [[سانٿال ماڻهو|سانٿال ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite web|last1=Seung|first1=Kim|last2=Kim|first2=Amy|title=The Santali cluster in Bangladesh: a sociolinguistic survey|year=2010|url=https://www.sil.org/system/files/reapdata/85/39/32/85393268857150358467007206894440229270/silesr2010_006.pdf|issue=2010–006|publisher=[[SIL International]]|series=Survey Report|access-date=24 September 2022}}</ref> [[بنگلاديش ۾ رهجي ويل پاڪستاني|رهجي ويل پاڪستاني]] ۽ [[ڍاڪايا|پراڻي ڍاڪا]] جي ڪجهه آبادي اڄ به [[اردو]] کي پنهنجي مادري ٻولي طور استعمال ڪن ٿا. تنهن هوندي به، اردو جي استعمال بابت سماجي تنقيد ۽ ناپسنديدگي اڃا تائين وڏي حد تائين موجود آهي.<ref>{{cite web|last=Ashrafi|first=Shah Tazria |title=How the Urdu language and literature slipped into darkness in Bangladesh|url=https://www.trtworld.com/opinion/how-the-urdu-language-and-literature-slipped-into-darkness-in-bangladesh-43391|work=[[TRT World]]|date=19 January 2021|type=Opinion|access-date=24 September 2022}}</ref> === مذهب === {{Main|بنگلاديش ۾ مذهب}} {{bar box |title=بنگلاديش ۾ مذهب (2022ع جي آدمشماري)<ref name="census">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Preliminary Report |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |publisher=Bangladesh Bureau of Statistics |page=16 |date=August 2022 |access-date=25 September 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> |titlebar=#Fcd116 |left1=مذهب |right1=سيڪڙو |float=right |bars= {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ اسلام|مسلمان]]|green|91.04}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ هندومت|هندو]]|darkorange|7.94}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌ]]|yellow|0.60}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائي]]|darkblue|0.31}} {{bar percent|ٻيا|red|0.11}} }} [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] بنگلاديش جو [[سرڪاري مذهب]] آهي.<ref name="state religion">{{cite web |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part I) |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24549.html |access-date=12 January 2025 |website=Laws of Bangladesh}}</ref> بهرحال، [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] سيڪيولرزم (مذهبي غيرجانبداري) کي پڻ برقرار رکي ٿو ۽ سڀني مذهبن لاءِ برابر حقن جي ضمانت ڏئي ٿو.<ref name="secularism">{{cite web |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part II) |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24560.html |access-date=12 January 2025 |website=Laws of Bangladesh}}</ref><ref name="state religion"/> هر شهري کي پنهنجي پسند جو مذهب اختيار ڪرڻ ۽ ان تي عمل ڪرڻ جي آزادي حاصل آهي. [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ملڪ جو سڀ کان وڏو مذهب آهي، جنهن تي لڳ ڀڳ 91.1٪ آبادي عمل ڪري ٿي.<ref name="census"/> بنگلاديش جي مسلمانن جي وڏي اڪثريت [[بنگالي مسلمان]] آهي، جيڪي [[سني اسلام]] سان وابسته آهن.<ref name="state"/> بنگلاديش دنيا جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ مسلمان اڪثريت وارو ملڪ آهي ۽ مجموعي مسلمان آبادي جي لحاظ کان چوٿين نمبر تي اچي ٿو.<ref>{{cite web |url=http://features.pewforum.org/muslim-population/?sort=Pop2010 |title=Muslim Population by Country |publisher=Pew Research |date=27 January 2011 |access-date=23 October 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130726201620/http://features.pewforum.org/muslim-population/?sort=Pop2010 |archive-date=26 July 2013 |url-status=live}}</ref> [[بنگالي هندو]] ملڪ جي [[بنگلاديش ۾ هندومت|ٻي وڏي مذهبي اقليت]] آهن ۽ دنيا جي [[هندن جي آبادي]] جي لحاظ کان ٽئين وڏي هندو برادري ٺهن ٿا. [[2022ع جي بنگلاديشي آدمشماري]] موجب هندو آبادي جو 7.95٪ آهن.<ref name="state"/><ref name="census"/> جڏهن ته [[2011ع جي بنگلاديشي آدمشماري]] ۾ هندو آبادي جو 8.54٪ هئا. [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] ملڪ جو ٽيون سڀ کان وڏو مذهب آهي، جنهن تي صرف 0.6٪ آبادي عمل ڪري ٿي.<ref name="census"/> بنگلاديشي ٻڌ ڌرم جا پوئلڳ خاص طور تي [[چٽاگانگ ٽڪريون وارو علائقو|چٽاگانگ ٽڪريون واري علائقي]] جي قبائلي قومن ۽ سامونڊي چٽاگانگ ۾ رهندڙ [[بنگالي ٻڌ ڌرمي]] اقليت ۾ مرڪوز آهن، جيڪي گهڻو ڪري [[ٿيراوادا]] روايت جي پيروي ڪن ٿا.<ref name="state"/> [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]] چوٿون وڏو مذهب آهي، جنهن جا پيروڪار آبادي جو 0.3٪ آهن. انهن مان گهڻا هڪ ننڍڙي [[بنگالي عيسائي]] برادري سان تعلق رکن ٿا.<ref name="census"/> آبادي جو لڳ ڀڳ 0.1٪ حصو ٻين مذهبن تي عمل ڪري ٿو، جهڙوڪ [[روح پرستي]]، يا ڪنهن به مذهب سان وابسته نه آهي.<ref name="state">{{cite web|url=https://www.state.gov/reports/2022-report-on-international-religious-freedom/bangladesh/|title=2022 Report on International Religious Freedom: Bangladesh|work=[[United States Department of State]]|access-date=8 January 2025}}</ref> === تعليم === {{Main|بنگلاديش ۾ تعليم}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladesh Literacy Rate (2022, Total).svg | caption1 = بنگلاديش جي ضلعن ۾ [[خواندگي]] جي شرح | image2 = Curzon Hall - Northern Facade - University of Dhaka - Dhaka 2015-05-31 1992.JPG | caption2 = [[ڪرزن هال]]، [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جو هڪ حصو }} بنگلاديش جو آئين بيان ڪري ٿو ته سڀني ٻارن کي مفت ۽ لازمي تعليم فراهم ڪئي ويندي.<ref>{{cite web|title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh: Article 17 (Free and compulsory education)|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24565.html|website=Legislative and Parliamentary Affairs Division, Ministry of Law, Justice and Parliamentary Affairs|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش ۾ تعليم جي نگراني [[بنگلاديش جي تعليم واري وزارت]] ڪندي آهي. [[بنگلاديش جي پرائمري ۽ عوامي تعليم واري وزارت]] مقامي سطح تي ابتدائي تعليم ۽ سرڪاري مالي سهائتا حاصل ڪندڙ اسڪولن بابت پاليسين جي نفاذ جي ذميوار آهي. ابتدائي ۽ ثانوي تعليم [[لازمي تعليم]] آهي، جيڪا رياست جي خرچ تي هلائي ويندي آهي ۽ سرڪاري اسڪولن ۾ مفت فراهم ڪئي ويندي آهي. 2021ع تائين بنگلاديش جي [[خواندگي]] جي شرح 76٪ هئي؛ مردن ۾ 79٪ ۽ عورتن ۾ 71.9٪.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult total (% of people ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.MA.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult male (% of males ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.FE.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult female (% of females ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref> ملڪ جو تعليمي نظام ٽن وڏن درجن تي ٻڌل آهي ۽ ان کي وڏي پيماني تي سرڪاري مالي سهائتا حاصل آهي. حڪومت ابتدائي، ثانوي ۽ اعليٰ ثانوي سطحن تي ڪيترائي تعليمي ادارا هلائي ٿي ۽ ڪيترن نجي ادارن کي پڻ امداد فراهم ڪري ٿي. تنهن هوندي به تعليم تي سرڪاري خرچ دنيا ۾ سڀ کان گهٽ خرچن مان هڪ آهي، جيڪو مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جو صرف 1.8٪ آهي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.XPD.TOTL.GD.ZS?locations=BD|title=Government expenditure on education, total (% of GDP) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=12 January 2025}}</ref> تعليمي نظام پنجن مرحلن ۾ ورهايل آهي: * ابتدائي تعليم (پهرين کان پنجين جماعت) * جونيئر ثانوي تعليم (ڇهين کان اٺين جماعت) * ثانوي تعليم (نائين ۽ ڏهين جماعت) * اعليٰ ثانوي تعليم (يارهين ۽ ٻارهين جماعت) * اعليٰ تعليم (يونيورسٽي سطح) <ref name="CompEd2">{{cite book |author=T. Neville Postlethwaite |title=The Encyclopedia of Comparative Education and National Systems of Education |publisher=Pergamon Press |year=1988 |isbn=978-0-08-030853-1 |page=130}}</ref> ابتدائي سطح جا شاگرد جونيئر ثانوي سطح ۾ داخلا لاءِ [[پرائمري ايجوڪيشن ڪمپليشن]] (PEC) امتحان پاس ڪندا آهن. ان کان پوءِ جونيئر ثانوي شاگرد [[جونيئر اسڪول سرٽيفڪيٽ]] (JSC) امتحان ڏيندا آهن ته جيئن نائين جماعت ۾ داخلا وٺي سگهن. ڏهين جماعت جا شاگرد [[سيڪنڊري اسڪول سرٽيفڪيٽ (بنگلاديش)|سيڪنڊري اسڪول سرٽيفڪيٽ]] (SSC) امتحان پاس ڪري يارهين جماعت ۾ داخل ٿيندا آهن. آخرڪار ٻارهين جماعت ۾ شاگردن کي [[هائير سيڪنڊري سرٽيفڪيٽ]] (HSC) امتحان پاس ڪرڻو پوندو آهي ته جيئن اعليٰ تعليم يا يونيورسٽين ۾ داخلا لاءِ درخواست ڏئي سگهن.<ref>{{cite journal |last1=Mamun |first1=Mohammed A. |last2=Griffiths |first2=Mark D. |title=Young Teenage Suicides in Bangladesh—Are Mandatory Junior School Certificate Exams to Blame? |journal=International Journal of Mental Health and Addiction |date=2022 |volume=20 |issue=3 |pages=1627–1631 |doi=10.1007/s11469-020-00275-3 }}</ref> [[بنگلاديش جون يونيورسٽيون|يونيورسٽيون]] ٽن قسمن جون آهن: * سرڪاري يونيورسٽيون (حڪومت جي ملڪيت ۽ [[بنگلاديش يونيورسٽي گرانٽس ڪميشن]] جي مالي سهائتا سان) * نجي يونيورسٽيون * بين الاقوامي يونيورسٽيون (بين الاقوامي ادارن پاران هلندڙ) ملڪ ۾ 55 سرڪاري،<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/public-universities|title=List of Public Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> 115 نجي<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/private-universities|title=List of Private Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> ۽ 2 بين الاقوامي يونيورسٽيون آهن.<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/international-universities|title=List of International Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> [[نيشنل يونيورسٽي، بنگلاديش]] داخلا وٺندڙ شاگردن جي تعداد جي لحاظ کان دنيا جي ٻي وڏي يونيورسٽي آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/why-campus-programmes-matter-national-university-982726|title=Why on-campus programmes matter for National University|work=[[Business Standard]]|date=2 November 2024|last=Hossain|first=Shaikh Shohag}}</ref> [[ڍاڪا يونيورسٽي]]، جيڪا 1921ع ۾ قائم ٿي، ملڪ جي سڀ کان پراڻي سرڪاري يونيورسٽي آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/youth/education/campus/news/the-conception-and-birth-dhaka-university-2121841|title=The conception and birth of Dhaka University|date=2 July 2021|access-date=9 February 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|last=Mujib|first=Rasheek Tabassum}}</ref> [[بنگلاديش يونيورسٽي آف انجنيئرنگ اينڊ ٽيڪنالاجي|بي يو اي ٽي (BUET)]] انجنيئرنگ تعليم لاءِ ملڪ جي سڀ کان نمايان يونيورسٽي سمجهي وڃي ٿي. [[چٽاگانگ يونيورسٽي]]، جيڪا 1966ع ۾ قائم ٿي، ملڪ جو سڀ کان وڏو يونيورسٽي ڪيمپس رکي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/education/2017/10/19/chittagong-university-model-campus-tourism/|title=Chittagong University: A model of campus tourism|last=Mahmud|first=Tarek|date=19 October 2017|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007152843/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/education/2017/10/19/chittagong-university-model-campus-tourism|archive-date=7 October 2022}}</ref> [[بنگلاديش يونيورسٽي آف پروفيشنلز|بي يو پي (BUP)]] هٿياربند فوجن سان لاڳاپيل سڀ کان وڏي سرڪاري يونيورسٽي آهي.<ref>{{Cite web|date=8 April 2009|title=Bangladesh University of Professionals Act, 2009 (Act No. 30 of 2009)|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-1016.html?lang=en|access-date=5 September 2021|website=bdlaws.minlaw.gov.bd}}</ref> [[ڍاڪا ڪاليج]]، جيڪو 1841ع ۾ قائم ٿيو، برصغير جي قديم ترين تعليمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/weekend-read/news/dhakas-educational-heritage-3414361|title=Dhaka's educational heritage|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=9 September 2023|last1=Nand|first1=Dipan|last2=Rahaman|first2=Arafat|access-date=9 February 2025}}</ref> طبي تعليم 39 سرڪاري، 6 هٿياربند فوجن سان لاڳاپيل ۽ 68 نجي [[بنگلاديش جي طبي ڪاليجن جي فهرست|طبي ڪاليجن]] ذريعي فراهم ڪئي ويندي آهي. سڀئي طبي ڪاليج [[بنگلاديش جي صحت ۽ خانداني ڀلائي واري وزارت]] سان لاڳاپيل آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/365640/three-more-medical-colleges-renamed-by-health|title=Three more medical colleges renamed by Health Ministry|date=19 November 2024|access-date=9 February 2025|work=[[Dhaka Tribune]]}}</ref> [[نارٿ سائوٿ يونيورسٽي]] کي عام طور ملڪ جي اڳواڻ نجي يونيورسٽي طور ڏٺو ويندو آهي.<ref>{{cite web |title=Times Higher Education Rankings 2023: DU, NSU ranked top Bangladeshi universities |url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/education/times-higher-education-rankings-2023-du-nsu-ranked-top-bangladeshi-universities |website=The Business Standard |date=12 October 2022 |access-date=19 February 2026}}</ref> === صحت === {{Main|بنگلاديش ۾ صحت}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Life expectancy by WBG -Bangladesh.png | caption1 = بنگلاديش ۾ [[متوقع عمر]] جي تاريخي واڌ، جيڪا آزادي کان پوءِ نمايان بهتري ڏيکاري ٿي | image2 = Child mortality rate in Bangladesh.png | caption2 = 1990ع کان پوءِ بنگلاديش ۾ [[ٻارن جي شرحِ اموات]] جي تاريخي واڌ ويجھ، جيڪا نمايان گهٽتائي ظاهر ڪري ٿي | image3 = A community health worker conducting a survey in the Korail slum, Bangladesh (8630810827).jpg | caption3 = راڄڌاني ڍاڪا جي هڪ ڪچي آبادي ۾ سروي ڪندڙ هڪ برادري صحت ڪارڪن }} بنگلاديش جو آئين پنهنجي سڀني شهرين لاءِ صحت جون خدمتون بنيادي حق طور ضمانت ڏئي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://mof.portal.gov.bd/sites/default/files/files/mof.portal.gov.bd/budget_mof/b3342588_2e85_4fcb_95af_dddfdea4851b/G-1_04_127_Health%20Services_English.pdf|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mof.portal.gov.bd/sites/default/files/files/mof.portal.gov.bd/budget_mof/b3342588_2e85_4fcb_95af_dddfdea4851b/G-1_04_127_Health%20Services_English.pdf|archive-date=9 October 2022|url-status=live|title=Chapter-5 {{!}} Health Services Division|publisher=[[Ministry of Finance (Bangladesh)]]|access-date=1 October 2022}}</ref> [[بنگلاديش جي صحت ۽ خانداني ڀلائي واري وزارت]] ملڪ ۾ صحت جون خدمتون فراهم ڪندڙ سڀ کان وڏو ادارياتي ادارو آهي،<ref name="overview">{{cite journal |author1=World Health Organization Regional Office for the Western Pacific |title=Bangladesh health system review |journal=Health Systems in Transition |date=17 July 2015 |volume=5 |issue=3 |hdl=10665/208214 |hdl-access=free }}</ref> جنهن ۾ ٻه ڊويزنون شامل آهن: [[صحت خدمتون ڊويزن]] ۽ [[طبي تعليم ۽ خانداني ڀلائي ڊويزن]].<ref>{{cite web|url=https://www.newagebd.net/article/11610/onelink.to/articlelist/323/Cartoon|title=Health Ministry split into 2 divisions|work=[[New Age (Bangladesh)|New Age]]|date=20 March 2017|access-date=1 October 2022}}</ref> تنهن هوندي به بنگلاديش جون صحت جون سهولتون اڃا تائين مڪمل طور تي ڪافي نه سمجهيون وڃن ٿيون، جيتوڻيڪ معيشت جي واڌ ۽ غربت ۾ نمايان گهٽتائي سان انهن ۾ سڌارو آيو آهي.<ref name="overview"/> ملڪ کي صحت جي افرادي قوت جي شديد کوٽ کي منهن ڏيڻو پوي ٿو، ڇاڪاڻ ته باقاعده تربيت يافته صحت فراهم ڪندڙ مجموعي صحت عملي جو تمام ننڍو حصو آهن.<ref>{{cite journal|last1=Ahmed|first1=Syed Masud|last2=Hossain|first2=Md. Awlad|last3=Chowdhury|first3=Ahmed Mushtaque Raja|last4=Bhuiya|first4=Abbas Uddin|title=The health workforce crisis in Bangladesh: shortage, inappropriate skill-mix, and inequitable distribution|date=22 January 2011|journal=[[Human Resources for Health]]|publisher=[[BioMed Central]]|volume=9|number=3|page=3|pmid=21255446|doi=10.1186/1478-4491-9-3|pmc=3037300|doi-access=free}}</ref> ڳوٺاڻن ڊاڪٽرن جي علاج واري عمل ۾ اڃا به نمايان خاميون موجود آهن ۽ دوائن جي غير مناسب ۽ نقصانڪار تجويز عام آهي.<ref>{{cite journal |last1=Mahmood|first1=Shehrin S.|last2=Iqbal|first2=Mohammad|last3=Hanifi|first3=S. M. A.|last4=Wahed|first4=Tania|last5=Bhuiya|first5=Abbas|title=Are 'Village Doctors' in Bangladesh a curse or a blessing?|date=6 July 2010|doi=10.1186/1472-698X-10-18|volume=10|number=18|pmid=20602805|journal=BMC International Health and Human Rights|page=18|publisher=[[BioMed Central]]|pmc=2910021|doi-access=free}}</ref> بنگلاديش جو صحت جو نظام سرڪاري ناڪافي مالي مدد سبب متاثر آهي.<ref name="overview"/> 2021ع مطابق صحت تي خرچ مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جو صرف 2.36٪ هو،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.CHEX.GD.ZS?locations=BD|title=Current health expenditure (% of GDP) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> جڏهن ته صحت لاءِ گهريلو سرڪاري خرچ مجموعي صحت خرچن جو 16.88٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.GHED.CH.ZS?locations=BD|title=Domestic general government health expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ذاتي خرچن مان ادا ڪيل صحت خرچ مجموعي خرچن جو لڳ ڀڳ 73٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.OOPC.CH.ZS?locations=BD|title=Out-of-pocket expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> خانگي صحت خرچ مجموعي صحت خرچن جو تقريباً 75.48٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.PVTD.CH.ZS?locations=BD|title=Domestic private health expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ملڪ ۾ هر 10,000 ماڻهن لاءِ صرف 5.3 ڊاڪٽر موجود هئا،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.PHYS.ZS?locations=BD|title=Physicians (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> جڏهن ته هر 1,000 ماڻهن لاءِ لڳ ڀڳ 6 ڊاڪٽر ۽ 6 نرسون موجود هيون.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.NUMW.P3?locations=BD|title=Nurses and midwives (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> اسپتالن ۾ هر 1,000 ماڻهن لاءِ صرف 9 بسترا موجود هئا.<ref>{{cite journal|last1=Islam|first1=Md. Taimur|last2=Talukder|first2=Anup Kumar|last3=Siddiqui|first3=Md. Nurealam|last4=Islam|first4=Tofazzal|title=Tackling the COVID-19 pandemic: The Bangladesh perspective|journal=Journal of Public Health Research|doi=10.4081/jphr.2020.1794|date=14 October 2020|volume=9|number=4|article-number=jphr.2020.1794|pmid=33117758|pmc=7582102}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.BEDS.ZS?locations=BD|title=Hospital beds (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ماهر جراحي عملي جو انگ هر 100,000 ماڻهن لاءِ صرف 3 هو،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.SAOP.P5?locations=BD|title=Specialist surgical workforce (per 100,000 population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> جڏهن ته هر 1,000 ماڻهن لاءِ لڳ ڀڳ 5 برادري صحت ڪارڪن موجود هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.CMHW.P3?locations=BD|title=Community health workers (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> 2022ع ۾ تقريباً 60٪ آبادي کي محفوظ [[پيئڻ جي پاڻي]] تائين رسائي حاصل هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.H2O.SMDW.ZS?locations=BD|title=People using safely managed drinking water services (% of population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> 2002ع ۾ اندازو لڳايو ويو ته پيئڻ جي پاڻي جو اڌ حصو [[آرسينڪ]] سان آلوده هو، جنهن ۾ في ليٽر 10 مائڪروگرام کان وڌيڪ مقدار موجود هئي.<ref>{{cite web|url=https://www.euronews.com/green/2024/01/18/half-of-bangladeshi-drinking-water-is-polluted-with-arsenic-and-climate-change-is-making-i|title=Half of Bangladeshi drinking water is polluted with arsenic – and climate change is making it worse|work=[[Euronews]]|date=18 January 2024|access-date=7 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جي بدترين هوا جي معيار وارن ملڪن مان هڪ آهي، خاص طور تي گهڻي آبادي وارن شهري علائقن، جهڙوڪ [[ڍاڪا]] ۽ ان جي ميٽروپوليٽن علائقي ۾.<ref>{{cite web|url=https://www.atlanticcouncil.org/blogs/energysource/bangladeshs-air-quality-is-among-the-worlds-worst-what-can-be-done/|title=Bangladesh's air quality is among the world's worst. What can be done?|date=25 June 2024|access-date=7 January 2025|work=[[Atlantic Council]]|last1=Webster|first1=Joseph|last2=Sinha|first2=Natalie|last3=Meadows|first3=Sarah}}</ref> عالمي بينڪ جي اندازي موجب 2019ع ۾ فضائي آلودگي سبب بنگلاديش ۾ 80,000 کان 90,000 موت ٿيا. اها ملڪ ۾ موت ۽ معذوري جو ٻيو وڏو سبب هئي ۽ ان سبب ملڪ کي پنهنجي GDP جو لڳ ڀڳ 4–4.4٪ معاشي نقصان برداشت ڪرڻو پيو.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/12/03/high-air-pollution-level-is-creating-physical-and-mental-health-hazards-in-bangladesh-world-bank|title=High Air Pollution Level is Creating Physical and Mental Health Hazards in Bangladesh: World Bank|publisher=[[World Bank]]|date=4 December 2022|access-date=7 January 2025}}</ref> 2022ع مطابق پيدائش وقت مجموعي [[متوقع عمر]] 74 سال هئي، جنهن ۾ مردن جي متوقع عمر 72 سال ۽ عورتن جي 76 سال هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.LE00.IN?locations=BD|title=Life expectancy at birth, total (years) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻارن جي شرحِ اموات]] نسبتاً بلند آهي. هر 1,000 جيئري ڄمڻن تي شيرخوار ٻارن جي اموات جي شرح 24 ۽ پنجن سالن کان گهٽ عمر وارن ٻارن جي اموات جي شرح 29 هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.IMRT.IN?locations=BD|title=Mortality rate, infant (per 1,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.DYN.MORT?locations=BD|title=Mortality rate, under-5 (per 1,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> 2020ع مطابق [[مائرن جي اموات جي شرح]] هر 100,000 جيئري ڄمڻن تي 123 هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.STA.MMRT?locations=BD|title=Maternal mortality ratio (modeled estimate, per 100,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> بنگلاديش ڪيترن ئي ملڪن، خاص طور تي [[ڀارت ۾ طبي سياحت|ڀارت]]، لاءِ [[طبي سياحت]] جو هڪ اهم ذريعو آهي،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/business/tourism/bangladesh-key-source-market-medical-tourism-1571314|title=Bangladesh a key source market for medical tourism|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2018|access-date=4 October 2022}}</ref> ڇاڪاڻ ته ڪيترائي شهري پنهنجي ملڪ جي صحت واري نظام تي اطمينان ۽ اعتماد نٿا رکن.<ref>{{cite journal|last1=Andaleeb|first1=Syed Saad|last2=Siddiqui|first2=Nazlee |first3=Shahjahan |last3=Khandakar|title=Patient satisfaction with health services in Bangladesh|volume=22|number=4|date=July 2007 |pages=263–273|doi=10.1093/heapol/czm017 |journal=[[Health Policy and Planning]]|publisher=[[Oxford University Press]]|pmid=17545252|doi-access=free}}</ref> موت جا مکيه سبب [[ڪورونري شريانن جي بيماري]]، فالج ۽ دائمي [[ساھ جون بيماريون]] آهن، جيڪي بالغ مردن ۽ عورتن جي مجموعي موتن جو ترتيبوار 62٪ ۽ 60٪ حصو بڻجن ٿيون.<ref>{{cite journal|last1=Shawon|first1=Md. Toufiq Hassan|last2=Ashrafi|first2=Shah Ali Akbar|last3=Azad|first3=Abul Kalam|last4=Firth|first4=Sonja M.|last5=Chowdhury|first5=Hafizur|last6=Mswia|first6=Robert G.|last7=Adair|first7=Tim|last8=Riley|first8=Ian|last9=Abouzahr|first9=Carla|last10=Lopez|first10=Alan D.|title=Routine mortality surveillance to identify the cause of death pattern for out-of-hospital adult (aged 12+ years) deaths in Bangladesh: introduction of automated verbal autopsy|date=12 March 2021|journal=BMC Public Health|publisher=[[BioMed Central]]|volume=21|number=491|page=491|doi=10.1186/s12889-021-10468-7|pmid=33706739|pmc=7952220|doi-access=free}}</ref> [[غذائي کوٽ]] بنگلاديش ۾ هڪ وڏو ۽ مستقل مسئلو آهي، جيڪو خاص طور تي ڳوٺاڻن علائقن کي متاثر ڪري ٿو. آبادي جي اڌ کان وڌيڪ حصي کي غذائي کوٽ جو شڪار سمجهيو وڃي ٿو. شديد غذائي کوٽ 450,000 ٻارن کي متاثر ڪري ٿي، جڏهن ته لڳ ڀڳ 20 لک ٻار وچولي درجي جي شديد غذائي کوٽ جو شڪار آهن. پنجن سالن کان گهٽ عمر وارن ٻارن مان 52٪ [[رت جي گهٽتائي]]، 41٪ واڌ ويجھ ۾ رڪاوٽ، 16٪ شديد ڪمزوري ۽ 36٪ گهٽ وزن جو شڪار آهن. عورتن مان چوٿون حصو گهٽ وزن وارو آهي ۽ تقريباً 15٪ جو قد معمول کان گهٽ آهي، جڏهن ته اڌ کان وڌيڪ عورتون پڻ رت جي گهٽتائي جو شڪار آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.icddrb.org/news-and-events/press-corner/media-resources/malnutrition|title=Malnutrition|publisher=[[International Centre for Diarrhoeal Disease Research, Bangladesh]] (ICDDR,B)|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001130754/https://www.icddrb.org/news-and-events/press-corner/media-resources/malnutrition}}</ref> 2024ع جي [[عالمي بک اشاري]] ۾ بنگلاديش 127 ملڪن مان 84هين نمبر تي رهيو.<ref>{{Cite web|title=Global Hunger Index Scores by 2024 GHI Rank|url=https://www.globalhungerindex.org/ranking.html|access-date=2024-12-11|website=Global Hunger Index (GHI)}}</ref> == معيشت == {{Main|بنگلاديش جي معيشت}} {{Further|بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Dhaka April (33244268934).jpg | caption1 = [[موتي جهيل ٿاڻو|موتي جهيل]]، قومي گاديءَ واري شهر [[ڍاڪا]] جو سڀ کان وڏو [[مرڪزي واپاري ضلعو|واپاري ضلعو]] آهي۔ | image2 = The padma bridge 04.jpg | caption2 = [[پدما پل]]، جيڪا 2022ع ۾ کولِي وئي، هڪ [[سڙڪ ۽ ريلوي پلن جي فهرست|سڙڪ-ريل پل]] آهي جيڪا [[پدما ندي]] تي تعمير ٿيل آهي۔ }} بنگلاديش هڪ [[في فرد مجموعي قومي آمدني موجب ملڪن جي فهرست#هيٺين وچولي آمدني وارو گروهه|هيٺين وچولي آمدني]] واري [[مخلوط معيشت|مخلوط منڊي معيشت]] رکندڙ ملڪ آهي۔<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Zobaer|url=https://www.dw.com/en/bangladesh-economy-50-years-on/a-57015896|title=Bangladesh at 50: From 'basket case' to rising economic star|access-date=30 September 2022|work=[[ڊي ڊبليو نيوز]]|publisher=[[ڊيوچي ويلي]]|date=16 December 2021}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/feature/2023/01/22/a-journey-together-bangladesh-and-world-bank-celebrate-historic-partnership|title=A Journey Together: Bangladesh and World Bank Celebrate Historic Partnership|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|date=22 January 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> نالي ماتر جي ڊي پي موجب بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن جي جي ڊي پي (نالي ماتر) موجب فهرست|36هين وڏي معيشت]] ۽ [[خريداري قوت برابري]] (PPP) موجب [[ملڪن جي جي ڊي پي (PPP) موجب فهرست|24هين وڏي معيشت]] رکي ٿو۔ بنگلاديش جي [[مزدور قوت]] 71.4 ملين ماڻهن تي مشتمل آهي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.TLF.TOTL.IN?locations=BD|title=Labor force, total – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> جيڪا دنيا ۾ [[مزدور قوت موجب ملڪن جي فهرست|ستين وڏي مزدور قوت]] آهي؛ جڏهن ته 2024 مطابق بيروزگاري جي شرح 3.6٪ هئي۔<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.ZS?locations=BD|title=Unemployment, total (% of total labor force) (modeled ILO estimate) – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ جا [[زرِ مبادلا جا ذخيرا]] گهٽجڻ باوجود،<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/business/local/s3knbstt64|title=Respite from fall in forex reserves, dollar market stable|work=[[پروٿوم آلو]]|date=19 October 2024|last=Sakib|first=Shanaullah|access-date=9 January 2025}}</ref> ڏکڻ ايشيا ۾ هندستان کان پوءِ ٻئي نمبر تي آهن۔ بنگلاديش جي [[بنگلاديشي جلاوطن برادري|جلاوطن برادري]] 2024ع دوران تقريباً 27 ارب آمريڪي ڊالر [[بنگلاديش ڏانهن ترسيل رقم]] جي صورت ۾ موڪليا۔<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/remittance-hit-all-time-high-2024-3789871|title=Remittance hit all-time high in 2024|last=Hasan|first=Md. Mehedi|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 January 2025|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديشي ٽڪا]] ملڪ جي قومي ڪرنسي آهي۔ 2023 مطابق، خدمتن وارو وڏو شعبو ڪل جي ڊي پي جو لڳ ڀڳ 51.5٪ حصو ڏئي ٿو، ان کان پوءِ صنعتي شعبو 34.6٪ سان ٻئي نمبر تي آهي، جڏهن ته [[بنگلاديش ۾ زراعت|زرعي شعبو]] صرف 11٪ جي ڊي پي پيدا ڪري ٿو۔<ref name="cia"/> تنهن هوندي به روزگار جي لحاظ کان اهو سڀ کان وڏو شعبو آهي ۽ ملڪ جي لڳ ڀڳ اڌ مزدور قوت کي روزگار فراهم ڪري ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/labour-force-survey-2022-agriculture-still-main-job-generator-3283936|title=Labour Force Survey 2022: Agriculture still main job generator|last=Byron|first=Rejaul Karim|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=30 March 2023|access-date=11 January 2025}}</ref> ملڪ جي برآمداتي آمدني جو 84٪ کان وڌيڪ حصو [[بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت]] مان حاصل ٿئي ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.weforum.org/stories/2024/02/how-bangladesh-offers-lessons-for-sustainable-industrialization-in-africa/|last=Akinrebiyo|first=Femi|title=Bangladesh's leap from poverty to textile powerhouse offers lessons for countries in Africa|date=16 February 2024|work=[[ورلڊ اڪنامڪ فورم]]|access-date=11 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جو ٻيون نمبر وڏو تيار پوشاڪ برآمد ڪندڙ ملڪ آهي ۽ عالمي [[تيز فيشن]] صنعت ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو، جتي اها مختلف مغربي فيشن برانڊن کي شيون برآمد ڪري ٿي۔<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/cd6ye3e8x9po|title=Fast fashion drove Bangladesh – now its troubled economy needs more|work=[[بي بي سي نيوز]]|date=7 September 2024|access-date=16 January 2025|last=Imandar|first=Nikhil|publisher=[[بي بي سي]]}}</ref> بنگلاديش [[بنگلاديش جي جوٽ صنعت|جوٽ]]،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/symbol-our-degradation-3624216|title=A symbol of our degradation|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 June 2024|last=Choudhury|first=Serajul Islam|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانورن جي پيداوار|چانور]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/bw4ldbvrb4|title=Rice production rising high in Bangladesh|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[پروٿوم آلو]]|date=17 June 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جي مڇين جي فهرست|مڇي]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/good-day-bangladesh/sk7ow1u6en|title=Bangladesh globally second in freshwater fish production|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=10 June 2024|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانهه جي پيداوار|چانهه]]<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/long-term-plan-behind-high-tea-production-3399926|title=Long-term plan behind high tea production|last1=Chowdhury|first1=Dwoha|last2=Halder|first2=Sukanta|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=22 August 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> ۽ گلن جو اهم پيدا ڪندڙ ملڪ پڻ آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/floriculture-lucrative-sector-bangladesh-131728|title=Floriculture: A lucrative sector in Bangladesh|date=12 September 2020|website=Business Standard}}</ref> ٻين وڏين صنعتن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهاز سازي|جهاز سازي]]، [[بنگلاديش ۾ دواسازي صنعت|دواسازي]]، [[بنگلاديش ۾ فولاد صنعت|فولاد]]، [[بنگلاديش ۾ برقيات صنعت|برقيات]] ۽ [[بنگلاديش ۾ چمڙي جي صنعت|چمڙي جون شيون]] شامل آهن۔<ref>{{cite journal|last1=Ahaduzzaman|last2=Sarkar|first2=Prottasha|last3=Anjum|first3=Aniqa|last4=Khan|first4=Easir A.|title=Overview of Major Industries in Bangladesh|date=7 December 2017|journal=Journal of Chemical Engineering|volume=30|number=1|doi=10.3329/jce.v30i1.34798|pages=51–58|doi-access=free}}</ref> چين بنگلاديش جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار آهي، جيڪو ڪل واپار جو 15٪ حصو رکي ٿو، جڏهن ته هندستان 8٪ سان ٻئي نمبر تي آهي۔<ref>{{cite web|last=Haroon|first=Jasim Uddin|date=11 December 2024|work=[[فنانشل ايڪسپريس]]|url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/last-page/china-bangladeshs-top-trading-partner-in-fy24-1733855492|title=China Bangladesh's top trading partner in FY24|access-date=11 January 2025}}</ref> خانگي شعبو ملڪ جي جي ڊي پي جو 80٪ حصو پيدا ڪري ٿو، جڏهن ته سرڪاري ملڪيت وارين ڪمپنين جو ڪردار مسلسل گهٽجي رهيو آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/public-sector-needs-keep-pace-private-sector-359749|title=Public sector needs to keep pace with private sector|date=20 January 2022|website=Business Standard}}</ref> بنگلاديش جي معيشت گهڻو ڪري خانداني ملڪيت واريون [[بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست|واپاري جماعتون]] ۽ ننڍن ۽ وچولي درجي جي ڪاروبارن تي ٻڌل آهي۔ بنگلاديش جون ڪجهه وڏيون عوامي شيئر مارڪيٽ ۾ درج ڪمپنيون [[بيڪسيمڪو]]، [[بي آر اي سي بينڪ]]، [[بي ايس آر ايم]]، [[جي پي ايڇ اسپات]]، [[گرامينفون]]، [[سمٽ گروپ]] ۽ [[اسڪوائر فارماسيوٽيڪل]] آهن۔<ref>{{Cite web |url=https://www.dse.com.bd/dse30_share.php|title=DS30 Index &#124; Dhaka Stock Exchange|website=dse.com.bd}}</ref> [[ڍاڪا اسٽاڪ ايڪسچينج]] ۽ [[چٽگانگ اسٽاڪ ايڪسچينج]] ملڪ جون ٻه اهم [[سرمائي مارڪيٽ]]ون آهن۔<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/tale-two-capital-markets-883756|title=A tale of two capital markets|work=[[Business Standard]]|date=25 June 2024|last=Islam|first=Shadique Mahbub|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ مواصلات]] جي صنعت دنيا جي تيزي سان وڌندڙ صنعتن مان هڪ آهي، جتي نومبر 2024ع جي آخر تائين موبائيل فون استعمال ڪندڙن جو انگ 188.78 ملين تائين پهچي ويو۔<ref>{{cite web|title=Mobile Phone Subscribers in Bangladesh|url=https://www.amtob.org.bd/home/industrystatics|access-date=9 January 2025|work=[[بنگلاديش موبائيل ٽيليڪام آپريٽرز ايسوسيئيشن|AMTOB]]}}</ref> سياسي عدم استحڪام،<ref>{{cite web|url=https://www.eiu.com/n/infrastructure-enhancements-will-underpin-growth-in-dhaka/|title=Infrastructure enhancements will underpin growth in Dhaka|date=30 September 2020|access-date=12 January 2025|work=[[ايڪانامسٽ انٽيليجنس يونٽ]]}}</ref> وڌندڙ مهانگائي،<ref name="sadiq"/> [[بنگلاديش ۾ بدعنواني|گھڻي بدعنواني]]،<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Sadiq|date=22 May 2024|title=Why is it taking so long to stabilise the economy?|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/why-it-taking-so-long-stabilise-the-economy-3615381}}</ref> بجلي جي اڻپوري فراهمي،<ref>{{cite web|last1=Rahman|first1=Asifur|last2=Karmaker|first2=Konkon|date=11 September 2024|title=Power supply may not improve anytime soon|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/how-do-we-overcome-our-corruption-crisis-3731226}}</ref> ۽ سڌارن جي سست رفتار سان عملداري معاشي واڌ ويجهه لاءِ اهم چئلينج آهن۔<ref name="sadiq"/> بنگلاديش کي [[گلوبل انوويشن انڊيڪس]] ۾ 2024ع ۽ 2025ع دوران 106هين درجو حاصل ٿيو۔<ref>{{Cite web |title=Bangladesh ranking in the Global Innovation Index 2025|url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/bangladesh|access-date=2025-10-21 |website=www.wipo.int|language=en}}</ref> === توانائي === {{Main|بنگلاديش ۾ بجلي وارو شعبو}} {{Further|بنگلاديش جي توانائي پاليسي|بنگلاديش پاور ڊولپمينٽ بورڊ|بنگلاديش ۾ قدرتي گئس ۽ پيٽروليم|پيٽرو بنگلا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Ruppur Nuclear Power Plant , Ruppur, Pabna.jpg | caption1 = رات جو تعمير هيٺ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] | image2 = Moving Turbines!!.jpg | caption2 = [[ڪتوبديا ٻيٽ]] تي هوا واريون ٽربائينون }} بنگلاديش، جتي 2009ع ۾ روزانو ڪيترائي ڀيرا بجلي بند ٿيڻ جا واقعا ٿيندا هئا، 2022ع تائين 100٪ بجلي پهچ حاصل ڪري چڪو هو.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|title=How 100% electrification changed the rural game|date=14 March 2022|website=Business Standard|access-date=1 October 2022|archive-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221004183507/https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |title=Electricity now in every house |work=The Daily Star |date=22 March 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=30 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221130005200/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |url-status=live }}</ref> اهو آهستي آهستي [[سبز معيشت]] ڏانهن منتقل ٿي رهيو آهي ۽ دنيا جو سڀ کان وڏو آف-گرڊ شمسي بجلي پروگرام رکي ٿو، جنهن مان 20 ملين ماڻهو فائدو وٺن ٿا.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|title=Bangladesh Solar Home Systems Provide Clean Energy for 20 million People|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001203911/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|url-status=live}}</ref> ملڪ ۾ پيداوار لاءِ ''پالڪي'' نالي هڪ [[برقي ڪار]] تيار ڪئي پئي وڃي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |title=Palki: An affordable locally assembled Electric Vehicle on its way |work=The Daily Star |date=26 August 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=2 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240902065543/https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |url-status=live }}</ref> [[بايو گئس]] کي نامياتي ڀاڻ ٺاهڻ لاءِ استعمال ڪيو پيو وڃي.<ref>{{cite web |last=Mang |first=Heinz-Peter |title=Situation Analysis of Agro-Industrial Biogas Plants in Bangladesh |url=https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20220618191038/https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-date=18 June 2022 |url-status=live |access-date=12 October 2022 |website=sreeda.gov.bd}}</ref> روسي ڪمپني [[روس ائٽم]] جي مدد سان تعمير ٿيندڙ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] ملڪ جو پهريون فعال [[ائٽمي بجلي گهر]] هوندو. ان جي ٻن ڪل يونٽن مان پهريون يونٽ 2025ع ۾ ڪم شروع ڪرڻ جي اميد رکي ٿو.<ref>{{Cite web|author=Mohiuddin|title=Rooppur nuclear power plant: Power generation deferred|work=[[Prothom Alo]]|date=19 May 2024|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/mens8s0lt0 |access-date=8 January 2025}}</ref> بنگلاديش وٽ اڃا به قدرتي گئس جا وڏا اڻ استعمال ٿيل ذخيرا موجود آهن، خاص طور تي پنهنجي سامونڊي علائقي ۾.<ref>{{cite web |url=http://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh|title=Natural Gas – Underexplored in Bangladesh?|date=15 December 2021|website=GEO ExPro|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114124/https://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |title=Bangladesh: Asia's New Energy Superpower? |access-date=3 October 2022 |archive-date=29 December 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20161229123448/https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |url-status=live }}</ref> ڳولا جي کوٽ ۽ ثابت ٿيل ذخيرن ۾ گهٽتائي سبب بنگلاديش کي ٻاهرين ملڪن مان [[ايل اين جي]] درآمد ڪرڻي پئي آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|title=Imported LNG to be 24 times more expensive than local gas: CPD|date=13 February 2022|website=Business Standard|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114118/https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite news |url=https://www.reuters.com/article/bangladesh-lng-power-idINL1N2Z10R7|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=Reuters|date=20 July 2022}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|title=Let us not become dependent on LNG import|first=Badrul|last=Imam|date=26 December 2021|work=The Daily Star|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114121/https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|url-status=live}}</ref> گئس جي کوٽ [[روسي-يوڪريني جنگ (2022ع–هاڻوڪي)|روسي-يوڪريني جنگ]] سبب وڌيڪ وڌي وئي.<ref>{{Cite news|url=https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|title=Bangladesh is being 'killed by economic conditions elsewhere in the world'|newspaper=Financial Times|location=London|date=24 August 2022|access-date=1 October 2022|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126085309/https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|url-status=live}}</ref> عالمي مارڪيٽ ۾ قيمتن جي تيز واڌ سبب، مسلسل لوڊشيڊنگ جي باوجود، بنگلاديش جولاءِ 2022ع ۾ عارضي طور [[اسپاٽ قيمت]] تي ايل اين جي خريد ڪرڻ بند ڪري ڇڏي.<ref>{{cite web|url=https://www.reuters.com/article/markets/commodities/bangladesh-halts-expensive-spot-lng-imports-despite-load-shedding-idUSL1N2Z10R7/|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=[[Reuters]]|date=20 July 2022|access-date=8 January 2025}}</ref> قيمتون گهٽجڻ کان پوءِ فيبروري 2023ع ۾ هن وري اسپاٽ قيمت تي ايل اين جي خريد ڪرڻ شروع ڪئي.<ref>{{cite web|last1=Paul|first1=Ruma|last2=Chow|first2=Emily|url=https://www.reuters.com/business/energy/bangladesh-restart-spot-lng-buying-prices-ease-sources-2023-02-01/|title=Bangladesh to restart spot LNG buying as prices ease – sources|work=[[Reuters]]|date=1 February 2023|access-date=8 January 2025}}</ref> جڏهن ته [[بنگلاديش جون سرڪاري ملڪيت واريون ڪمپنيون]] بنگلاديش جي لڳ ڀڳ اڌ بجلي پيدا ڪن ٿيون، خانگي ملڪيت واريون ڪمپنيون، جهڙوڪ سمٽ گروپ ۽ [[اورين گروپ (بنگلاديش)|اورين گروپ]]، بجلي پيدا ڪرڻ سان گڏ مشينري، ريئڪٽر ۽ سامان فراهم ڪرڻ ۾ وڌندڙ اهم ڪردار ادا ڪري رهيون آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|title=Summit signs 22-year PPA for upcoming 583 MW gas power plant; GE to co-develop plant in Bangladesh|website=GE News|access-date=23 October 2022|archive-date=23 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221023153618/https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|url-status=live}}</ref> بنگلاديش بجلي پيدا ڪرڻ جي صلاحيت 2009ع ۾ 5 گيگاواٽ کان وڌائي 2022ع ۾ 25.5 گيگاواٽ ڪئي. ملڪ ان کي 2041ع تائين وڌيڪ وڌائي 50 [[گيگاواٽ]] ڪرڻ جو ارادو رکي ٿو. آمريڪي ڪمپنيون جهڙوڪ [[شيوران ڪارپوريشن|شيوران]] ۽ [[جنرل اليڪٽرڪ]] بنگلاديش جي ملڪي قدرتي گئس پيداوار جو لڳ ڀڳ 55٪ فراهم ڪن ٿيون ۽ بجلي منصوبن ۾ سڀ کان وڏن سيڙپڪارن مان آهن. بنگلاديش جي لڳل گئس سان هلندڙ بجلي پيداوار جي صلاحيت جو 80٪ آمريڪا ۾ تيار ٿيل ٽربائينن مان اچي ٿو.<ref>{{cite web | url=https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | title=Bangladesh – Power and Energy | date=20 July 2022 | access-date=5 October 2022 | archive-date=5 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221005062425/https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | url-status=live }}</ref> === سياحت === {{Main|بنگلاديش ۾ سياحت}} [[File:Save the sundarbans 20.jpg|thumb|[[سندر بن]] دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي.]] [[بنگلاديش ۾ سياحت|سياحت جي صنعت]] تيزيءَ سان وڌي رهي آهي ۽ مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) ۾ لڳ ڀڳ 3.02٪ حصو ڏئي ٿي.<ref>{{cite web|last1=Byron|first1=Rejaul Karim|first2=Mahmudul|last2=Hasan|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/industries/tourism/news/tourisms-share-302pc-gdp-2904556|title=Tourism's share 3.02% in GDP|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 November 2021|access-date=30 September 2022}}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش جي بين الاقوامي سياحتي آمدني 391 ملين آمريڪي ڊالر هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/ST.INT.RCPT.CD?locations=BD|title=International tourism, receipts (current US$) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ وٽ [[بنگلاديش جا عالمي ورثي جا ماڳ|يونيسڪو جا ٽي عالمي ورثي وارا ماڳ]] آهن: [[باگرهات جي تاريخي مسجدن جو شهر|مسجدن جو شهر]]، [[پهاڙپور ۾ ٻڌ وهار جا آثار|ٻڌ وهار]] ۽ [[سندر بن]]؛ جڏهن ته ست ماڳ [[عالمي ورثي جو ماڳ#نامزدگي جو عمل|عبوري فهرست]] ۾ شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|title=Tentative Lists|access-date=6 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20120806231331/https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|archive-date=6 August 2012|url-status=live}}</ref> [[عالمي سفر ۽ سياحت ڪائونسل]] (WTTC) جي 2019ع واري رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ سفر ۽ سياحت جي شعبي 2018ع دوران سڌي طرح 11,80,500 نوڪريون پيدا ڪيون، جيڪي ملڪ جي ڪل روزگار جو 1.9٪ هيون.<ref name="2019 report">{{cite web |url=http://reports.weforum.org/pdf/ttci-2019/WEF_TTCI_2019_Profile_BGD.pdf |title=Travel & Tourism Competitiveness Index 2019 edition: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council|access-date=18 December 2019}}</ref> ساڳئي رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ هر سال لڳ ڀڳ 125,000 بين الاقوامي سياحن جي آمد ٿئي ٿي.<ref name="2019 report"/> 2012ع ۾ ملڪي خرچن سفر ۽ سياحت سان لاڳاپيل سڌي مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) جو 97.7٪ پيدا ڪيو هو.<ref name="2013 report">{{cite web |url=http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |title=Travel & Tourism Economic Impact 2013: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007183403/http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |archive-date=7 October 2013}}</ref> == ثقافت == {{Main|بنگلاديش جي ثقافت}} {{Further|بنگال جي ثقافت|بنگلاديش جا عجائب گهر|بنگلاديش جي ڪتب خانن جي فهرست}} === موڪلون ۽ ميلا === {{Main|بنگلاديش جون سرڪاري موڪلون|بنگلاديش جي ميلن جي فهرست}} روايتي ميلن ۾ [[پهيلو بوئشاکھ]] (بنگالي نئون سال) شامل آهي، جيڪو بنگالي ثقافت جو سڀ کان وڏو ميلو آهي ۽ وڏي پيماني تي جشن ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/shout/news/the-universal-appeal-pahela-baishakh-2077693|title=The Universal Appeal of Pahela Baishakh|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=14 April 2021|access-date=16 January 2025|last=Islam|first=Hiya}}</ref> [[پوهيلا فالگون]] [[بنگلاديش ۾ ويلنٽائن ڏهاڙو]] سان گڏ ايندو آهي ۽ موسيقي، ناچ ۽ ٻين ثقافتي سرگرمين سان ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/dhaka/373684/du-celebrates-pohela-falgun-with-spring-festival|title=DU celebrates Pohela Falgun with spring festival|work=[[Dhaka Tribune]]|date=14 February 2025|access-date=15 February 2025}}</ref> ٻين ميلن ۾ [[نوبنّو]] ۽ [[پوش پربن]] شامل آهن، جيڪي نئين فصل جي لاباري جي خوشيءَ ۾ ملهايا ويندا آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/nobanno-the-old-bangla-new-year-49964|title=Nobanno: The Old Bangla New Year|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=13 November 2014|access-date=16 January 2025|last=Chowdhury|first=Asrar}}</ref> [[شڪرائين]] هڪ ساليانو جشن آهي، جنهن دوران [[پتنگ]] اڏايا ويندا آهن. اهو [[بنگالي ڪئلينڊر]] جي نائين مهيني [[پوش]] جي پڄاڻيءَ تي ملهايو ويندو آهي. هي ميلو ڀارت ۽ نيپال ۾ ملهايل [[مڪر سنڪرنتي]] سان به هم وقت هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news-detail-170574|title=Shakrain festival|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=19 January 2011|access-date=16 January 2025}}</ref> [[File:Jatiyo Sritisoudho.jpg|thumb|[[قومي شهيد يادگار]] تي فتح ڏهاڙي جون تقريبون]] مذهبي ميلن مان مسلمانن جا ٻه سڀ کان وڏا عيدون [[عيدالفطر]] ۽ [[عيدالاضحيٰ]] آهن. عيدالفطر [[رمضان]] جي مهيني جي پڄاڻيءَ تي ملهايي ويندي آهي، جڏهن ته عيدالاضحيٰ قربانيءَ جو ميلو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2020/7/31/what-is-eid-al-adha-and-how-is-it-celebrated|title=What is Eid al-Adha and how is it celebrated?|publisher=[[Al Jazeera]]|date=31 July 2020|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻنهي عيدن جي موقعي تي ملڪ ۾ سڀ کان ڊگهيون [[بنگلاديش جون سرڪاري موڪلون|سرڪاري موڪلون]] ڏنيون وينديون آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/governance/news/five-day-eid-vacation-two-day-holiday-durga-puja-3729086|title=Five-day Eid vacation, two-day holiday for Durga puja|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=17 October 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻين اسلامي ميلن ۾ [[مولد النبي]] (عيد ميلاد النبي)،<ref>{{cite news|last=Zamir|first=Muhammad|title=Various dimensions of Mawlid or Milad-un-nabi|url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/various-dimensions-of-mawlid-or-milad-un-nabi|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=15 September 2024}}</ref> [[عاشورا]]،<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/ashura-being-observed-bangladesh-673434|title=Ashura being observed in Bangladesh|work=[[Business Standard]]|date=29 July 2023|access-date=16 January 2025}}</ref> [[چنڊ رات]]،<ref>{{cite news|title=A reminiscent tour of Chaand Raat through the decades|url=https://thefinancialexpress.com.bd/lifestyle/culture/a-reminiscent-tour-of-chaand-raat-through-the-decades|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=10 April 2024}}</ref> [[شب برات]]، [[شب معراج]]، [[شب قدر]] ۽ [[عالمي اجتماع]] شامل آهن.<ref>{{cite news|title=Shab-e-Barat to be observed on March 29|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2021/03/14/shab-e-barat-to-be-observed-on-march-29|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=14 March 2021}}</ref> هندن جو سڀ کان وڏو ميلو [[درگا پوجا]] آهي.<ref>{{cite web|last=Zand|first=Sahar|url=https://www.bbc.com/travel/article/20241008-bangladeshs-devoted-idol-creators|title=The 'god makers': Bangladesh's devoted idol creators|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=9 October 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻين اهم هندو ميلن ۾ [[ڪرشن جنماشتمي]]، [[ڪالي پوجا]]، [[سرسوتي پوجا]] ۽ [[رتھ ياترا]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/dxpkrv51ga|title=Janmashtami today|work=[[Prothom Alo]]|date=26 August 2024|access-date=16 January 2025}}</ref><ref>{{cite news|title=Ratha Yatra festival begins across Bangladesh|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/351359/ratha-yatra-festival-begins-across-bangladesh|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=7 July 2024}}</ref> بدھ مت جي پوئلڳن جو سڀ کان وڏو ميلو [[بدھ پورنيما]] آهي، جيڪو [[گوتم بدھ]] جي جنم ڏينهن جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/buddha-purnima-today-3615671|title=Buddha Purnima today|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=22 May 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> عيسائين ۾ [[ڪرسمس]]، جيڪو [[بڙو ڏينهن]] جي نالي سان مشهور آهي، ۽ [[ايسٽر]] سڀ کان وڌيڪ ملهايا ويندڙ مذهبي جشن آهن.<ref>{{cite web|last1=Islam|first1=Tousef|last2=Gomez|first2=Rexy Jason|url=https://www.tbsnews.net/features/christmas-bangladesh-transposing-jingle-bells-memories-764026|title=Buddha Purnima today|work=[[Business Standard]]|date=25 December 2023|access-date=16 January 2025}}</ref> قومپرستانه قومي ڏينهن ۾ [[ٻولي تحريڪ جو ڏهاڙو]] شامل آهي، جيڪو هر سال 21 فيبروري تي 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]] جي شهيدن جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|last=Rahman|first=Mohammad Afzalur|url=https://www.thedailystar.net/supplements/amar-ekushe-2024/news/how-ekushey-was-commemorated-during-the-pakistan-period-3549101|title=How Ekushey was commemorated during the Pakistan period|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=21 February 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> 1999ع ۾ [[يونيسڪو]] هن ڏينهن کي [[مادري ٻوليءَ جو عالمي ڏينهن]] قرار ڏنو.<ref>{{cite web|url=https://www.unesco.org/en/days/mother-language|title=International Mother Language Day|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جو آزادي ڏهاڙو|آزادي ڏهاڙو]] 26 مارچ تي پاڪستان کان آزاديءَ جي اعلان جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="star2"/> [[بنگلاديش جو فتح ڏهاڙو|فتح ڏهاڙو]] 16 ڊسمبر تي [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فتح جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="star2">{{cite web|date=26 March 2024|last=Rafa|first=Amrin Tasnim|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/news/the-significance-bangladeshs-independence-day-and-victory-day-3575421|title=The significance of Bangladesh's Independence Day and Victory Day|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|access-date=15 January 2025}}</ref> انهن ٽنهي قومي ڏينهن تي [[شهيد مينار، ڍاڪا]] ۽ [[قومي شهيد يادگار]] تي عوامي تقريبون منعقد ڪيون وينديون آهن، جتي شهيدن کي ڀيٽا پيش ڪئي ويندي آهي.<ref>{{cite news|title=Nation set to pay homage to language martyrs tomorrow|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/nation-set-pay-homage-language-martyrs-tomorrow-795818|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=20 February 2024}}</ref><ref>{{cite news|title=National Martyrs' Memorial ready for Independence Day observance|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/307542/national-martyrs-memorial-ready-for-independence|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=25 March 2023|last=Sabbir|first=Ariful Islam}}</ref> === ادب === {{Main|بنگالي ادب}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Nazrul.jpg | caption1 = [[قاضي نذرالاسلام]]، بنگلاديش جو قومي شاعر.<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/zoogq5cu7n|title=Kazi Nazrul Islam officially recognised as national poet|date=3 January 2025|access-date=18 January 2025|work=[[Prothom Alo]]}}</ref> | image2 = Humayun ahmed gossip.jpg | caption2 = [[همايون احمد]]، مشهور ناول نگار ۽ فلمساز }} بنگالي ادب بنگالي ثقافت جو هڪ اهم حصو آهي. ڏهين کان ٻارهين صدي عيسويءَ جي وچ واري دور جون [[چرياپد]] نظمون بنگالي ٻوليءَ جا قديم ترين محفوظ مثال آهن.<ref>{{cite book|editor1-last=Guhathakurta|editor1-first= Meghna|editor2-last=Schendel|editor2-first=Willem van|title=The Bangladesh Reader: History, Culture, Politics|publisher=[[Duke University Press]]|year=2013|isbn=978-0-8223-5318-8}}</ref>{{rp|40}} [[بنگال سلطنت]] جي دور ۾ وچئين دور جي بنگالي ليکڪن تي عربي ۽ [[فارسي ادب]] جو گهرو اثر پيو.<ref>{{cite web|last=Bari|first=Sarah Anjum|title=A Tale of Two Languages: How the Persian language seeped into Bengali|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=12 April 2019|access-date=18 January 2025|url=https://www.thedailystar.net/star-weekend/longform/news/tale-two-languages-how-the-persian-language-seeped-bengali-1728421}}</ref> وچئين دور جي اهم ادبي ڪاميابين ۾ [[منگل ڪاويا]] شامل آهن.<ref name="run"/> [[بنگال جي نئين سجاڳي]] (18هين صديءَ جي آخر کان 20هين صديءَ جي شروعات تائين) جديد بنگالي ادب تي گهرو اثر ڇڏيو. [[مائيڪل مدھوسودن دت]] بنگالي شاعريءَ ۾ آزاد بحر متعارف ڪرايو.<ref>{{cite journal|year=2003|last=Radice|first=William|title=The Significance of Madhusudan Dutt and his Epic|journal=India International Centre Quarterly|publisher=[[India International Centre]]|jstor=23005843|pages=73–88|volume=30|number=1}}</ref> [[مير مشرف حسين]] پهريون وڏو بنگالي مسلمان اديب هو.<ref>{{Cite book|title=Bangla Sahitye Musalman|last=Syed|first=Abdul Mannan|publisher=[[Islamic Foundation Bangladesh|Islamic Foundation]]|year=2009|isbn=978-984-06-0478-4|location=Dhaka|page=20}}</ref> [[رابندرناٿ ٽيگور]] ادب جو [[ادب جو نوبل انعام|نوبل انعام]] حاصل ڪندڙ پهريون ايشيائي ۽ غير يورپي شخص هو.<ref>{{cite journal|year=2000|last=Jewell|first=Richard|title=The Nobel Prize: History and Canonicity|journal=The Journal of the Midwest Modern Language Association|publisher=Midwest Modern Language Association|doi=10.2307/1315120|jstor=1315120|pages=97–113|volume=33|number=1}}</ref> [[قاضي نذرالاسلام]] انقلابي شاعر هو، جنهن نوآباديات ۽ فاشزم خلاف سياسي مزاحمت جي حمايت ڪئي.<ref>{{cite journal|last=Rahaman|first=Habibur|title=Kazi Nazrul Islam and Decolonisation: Poetry as a Praxis of Political Intervention and Cultural Ecology|journal=Asiatic|publisher=[[Bangabandhu Sheikh Mujibur Rahman Science and Technology University]]|pages=120–136|volume=16|number=1|date=June 2022}}</ref> [[جيبنانندا داس]] کي ٽيگور ۽ نذرال کان پوءِ سڀ کان وڌيڪ مشهور بنگالي شاعر سمجهيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news|url=http://www.prothomalo.com/entertainment/article/703870|title=Barishale Jibanananda Mela|date=6 December 2015|work=Prothom Alo|access-date=7 June 2018}}</ref> [[بيگم روڪيا]] کي بنگلاديش جي نسواني ادب جي باني ليکڪا طور ڏٺو وڃي ٿو.<ref>{{cite journal|year=1998|last=Alam|first=S. M. Shamsul|title=Women in the Era of Modernity and Islamic Fundamentalism: The Case of Taslima Nasrin of Bangladesh|publisher=[[The University of Chicago Press]]|jstor=3175098}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ [[همايون احمد]] سڀ کان وڌيڪ مقبول ليکڪ بڻيو.<ref name="pied"/> هر سال [[اڪوشي ڪتاب ميلو]] ۽ [[ڍاڪا ادبي ميلو]]، جيڪي [[بنگلا اڪيڊمي]] جي نگراني هيٺ منعقد ٿيندا آهن، ڏکڻ ايشيا جي سڀ کان وڏن ادبي ميلن مان شمار ٿين ٿا.<ref>{{cite web|url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/columns/lit-fest-ekushey-boi-mela-and-our-books-1673450330|title=Lit Fest, Ekushey Boi Mela ... and our books|last=Ahsan|first=Syed Badrul|date=22 January 2023|access-date=17 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]}}</ref> === اڏاوت === {{Main|بنگلاديش جي اڏاوت}} {{Further|بنگال جي اڏاوت|بنگلاديش جي آثار قديمه وارن ماڳن جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Paharpur Buddhist Bihar.jpg | caption1 = [[سومپورا مهاويهار]]، [[نوگائون]] ۾، [[بنگلاديش جا عالمي ورثي وارا ماڳ|يونيسڪو عالمي ورثي وارو ماڳ]] | image2 = Sixty Dome Mosque,Bagerhat.jpg | caption2 = [[سٺ گنبذن واري مسجد]]، [[باگرهات]] ۾، [[بنگلاديش جا عالمي ورثي وارا ماڳ|يونيسڪو عالمي ورثي وارو ماڳ]] | image3 = Ahsan Manzil-Front View.jpg | caption3 = [[احسن منزل]]، [[پراڻو ڍاڪا]] ۾ }} بنگلاديش جي اڏاوت [[بنگال جي اڏاوت|بنگال خطي]] ۽ وسيع [[ڀارت جي اڏاوت|هندستاني ننڍي کنڊ]] جي اڏاوت سان ڳنڍيل آهي. ان تي ملڪ جي [[بنگلاديش جي ثقافت|ثقافت]]، [[بنگلاديش ۾ مذهب|مذهب]] ۽ [[بنگلاديش جي تاريخ|تاريخ]] جو اثر آهي.<ref>{{cite encyclopedia|url=http://www.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/277578/Visual-art-and-architecture|title=Visual art and architecture in Bangladesh|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|access-date=6 September 2009}}</ref> هندو ۽ بدھ اڏاوتي باقيات [[مهاستان ڳڙھ]] مان مليا آهن، جيڪو ٽين صدي ق.م. سان لاڳاپيل آهي.<ref name="re">{{cite book|author=Susan L. Huntington|title=The "Påala-Sena" Schools of Sculpture|url= https://books.google.com/books?id=xLA3AAAAIAAJ|year=1984|publisher=[[Brill Publishers]]|isbn=90-04-06856-2}}</ref>{{rp|157}} [[نندي پد]] ۽ [[سواستڪ]] جا نشان [[واري-بتشور کنڊرات]] ۾ پٿر جي جنڊن تي مليا آهن، جيڪي [[لوهي دور]]، 400 کان 100 ق.م. تائين، هن علائقي ۾ [[هندومت]] جي موجودگي ڏيکارين ٿا.<ref>{{cite journal|last1=Imam|first1=Abu|last2=Bulbul|first2=Ahmed|last3=Masood|first3=Imran|title=Religious and Auspicious Symbols Depicted on Artifacts of Wari-Bateshwar|journal=Pratnatattva|number=12|year=2006|pages=1–12|publisher=[[Jahangirnagar University]]}}</ref> اٺين صديءَ ۾ بدھ [[پال سلطنت]] جي دور ۾ ٺهيل [[سومپورا مهاويهار]] اسلام کان اڳ واري دور جو هڪ شاندار مثال آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/life-living/travel/news/think-youve-seen-it-all-wait-till-you-visit-8th-century-gem-bangladesh-3729731|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|title=Think you've seen it all? Wait till you visit this 8th-century gem in Bangladesh|date=17 October 2024|access-date=13 January 2025|last=Zarif|first=Mannan Mashhur}}</ref> ٻين بدھ [[ويهارا]]ن ۾ [[مينامتي]] جو [[شلبن بهار]] ۽ [[بڪرمپور]] جو [[بڪرمپور ويهار]] شامل آهن.<ref name="re"/>{{rp|164–167}} تازين کوٽائين اسلام کان اڳ جي ننڍن مندرن جا به نوان ثبوت ظاهر ڪيا آهن، جيڪي هن علائقي جي هندو، بدھ ۽ [[جين مت|جين]] آباديءَ جي خدمت ڪندا هئا.<ref name="sat"/> [[هند-اسلامي اڏاوت]] 13هين صديءَ کان ڏسي سگهجي ٿي، خاص ڪري [[بنگال سلطنت]] جي منفرد مسجد اڏاوت ۾؛ ان جو هڪ مثال [[باگرهات جي مسجدن جو شهر]] ۾ [[سٺ گنبذن واري مسجد]] آهي، جيڪو [[بنگلاديش جا عالمي ورثي وارا ماڳ|يونيسڪو عالمي ورثي وارو ماڳ]] آهي.<ref>{{cite journal|last=Hasan|first=Perween|title=Sultanate Mosques and Continuity in Bengal Architecture|journal=[[Muqarnas (journal)|Muqarnas]]|volume=6|pages=58–74|year=1989|publisher=[[Brill Publishers]]|jstor=1602281|doi=10.2307/1602281}}</ref><ref name="sat">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/focus/news/sultanate-mughal-the-architectural-legacy-bengal-3738301|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|title=From Sultanate to Mughal: The Architectural Legacy of Bengal|date=28 October 2024|access-date=13 January 2025}}</ref> [[مغل بنگال]] ۾ علائقي اندر [[مغل اڏاوت]] پکڙجي وئي. ڍاڪا جا مثال [[پراڻو ڍاڪا]] ۾ [[برا ڪٽرا]] ۽ [[ڇوٽو ڪٽرا]]، [[محمدپور ٿاڻو|محمدپور]] ۾ [[ست گنبذ مسجد]] ۽ [[ڪرزن هال]] ۾ [[موسيٰ خان مسجد]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/6672/|title=Mughal Mosques in Bangladesh|publisher=[[UNESCO]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/historic-sites-left-ruins-3006146|last=Sarkar|first=Tarun|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|title=Boro Katra, Chhoto Katra: Dhaka's key historic sites in ruins|date=17 April 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> مغل دور جي اهم قلعن ۾ [[پراڻو ڍاڪا]] جو [[لال باغ قلعو]]، [[منشي گنج]] جو [[ادراڪپور قلعو]]، ۽ ترتيبوار [[نارايڻ گنج]] جا [[حاجي گنج قلعو]] ۽ [[سوناکاندا قلعو]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/6675/|title=Mughal Forts on Fluvial Terrains in Dhaka|publisher=[[UNESCO]]|access-date=20 January 2025}}</ref> [[ڪانتاجيو مندر]] ۽ [[ڍاڪي شواري مندر]] وچئين دور جي پوئين حصي جي [[هندو مندر اڏاوت]] جا بهترين مثال آهن.<ref>{{cite book|editor-last=Husain|editor-first=ABM|title=Architecture: A History Through the Ages|series=Cultural Survey of Bangladesh Series|volume=2|publisher=[[Asiatic Society of Bangladesh]]|page=243|oclc=298612818}}</ref><ref>{{cite book|last=Bakshi|first=Akhil|title=Between Heaven and Hell: Travels Through Sri Lanka, Bangladesh, Bhutan, Nepal, and India: an Account of the Expedition Hands Across the Borders|year=2004|page=221|isbn=81-900862-1-9|publisher=Odyssey Books}}</ref> بنگالي [[مقامي اڏاوت]] [[بنگلو]] جي ابتدا لاءِ مشهور آهي.<ref>{{cite journal|last=Groth|first=Paul|title=Making New Connections in Vernacular Architecture|journal=[[Journal of the Society of Architectural Historians]]|publisher=[[University of California Press]]|publication-date=September 1999 |volume=58 |pages=444–451|doi=10.2307/991538|jstor=991538|number=3}}</ref> [[سونارگائون]] ۾ [[پانام نگر]] سلطنت، مغل، برطانوي ۽ گڏيل نوآبادياتي روايتن جا اڏاوتي اثر ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite book|last=Haque|first=AKM Muzzammil|title=Historic Sonargaon|date=February 2016|publisher=[[Bangladesh Folk Arts and Crafts Foundation]]|isbn=978-984-34-0277-6|location=Narayanganj|language=bn|script-title=bn:এতিহাসিক সোনারগাঁ}}</ref>{{rp|22}} [[هند-ساراسيني اڏاوت]] [[برطانوي راڄ]] دوران ترقي ڪئي،<ref>{{cite journal|last=Groth|first=Paul|title=Architecture and the Representation of Empire: India, 1860–1910|journal=[[Representations]]|number=6|pages=37–65|year=1984|publisher=[[University of California Press]]|jstor=2928537|doi=10.2307/2928537}}</ref> جنهن جا مثال [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جو [[ڪرزن هال]]، [[چٽاگانگ ڪورٽ بلڊنگ]]، [[رنگپور ٽائون هال]] ۽ [[راجشاهي ڪاليج]] آهن. [[زميندار]] اشرافيه هن پوئين طرز ۾ ڪيترائي محل تعمير ڪيا، جن ۾ [[احسن منزل]]، [[بلياتي زمينداري|بلياتي زميندار باري]]، [[تاجهات محل]]، [[روز گارڊن محل]]، [[اترا گنڀابن|ديگاپاتيا محل]]، [[پوٺيا راجباري]]، [[نٽور راجباري]] ۽ [[موهيرا زميندار باري]] شامل آهن. [[مزهرالاسلام]] کي بنگلاديش ۽ ڏکڻ ايشيا ۾ [[جديد اڏاوت|جديديت پسند تحريڪ]] جو اڳواڻ سمجهيو وڃي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/6674/|title=The Architectural Works of Muzharul Islam: an Outstanding Contribution to the Modern Movement in South Asia|publisher=[[UNESCO]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[لوئس ڪان]] هڪ اهم پرڏيهي اڏاوتڪار هو، جنهن [[شير بنگلا نگر]] ۾ [[جاتيا سنگسد ڀبن|قومي پارليامينٽ عمارت]] جو نقشو ٺاهيو.<ref>{{cite journal |last1=Lutolli |first1=Blerim |last2=Jashanica |first2=Kaltrina |title=Kahn's light: The measurable and the unmeasurable of the Bangladesh National Assembly Building |journal=Frontiers of Architectural Research |date=2022 |volume=11 |pages=89–102 |doi=10.1016/j.foar.2021.09.005 }}</ref> === بصري فنون، دستڪاريون ۽ لباس === {{Main|بنگلاديشي فن|بنگلاديش جو مجسمه سازي فن|بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت}} {{Further|بنگال ۾ ململ جي واپار}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Kantha (Quilt) LACMA AC1994.131.1.jpg | caption1 = [[نقشي ڪنٿا]] (ڀرت ڀريل [[رلي]]) تي ڪڙهائي، بنگال جي صدين پراڻي فني روايت | image2 = Aparajeyo Bangla - 1979 CE - Sculpture by Syed Abdullah Khalid - University of Dhaka Campus - Dhaka 2015-05-31 2367.JPG | caption2 = ''[[اپراجيو بنگلا]]''، [[بنگلاديش آزاديءَ جي جنگ]] جي ياد ۾ ٺهيل هڪ مجسمو، جيڪو [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جي احاطي ۾ واقع آهي }} بنگلاديش ۾ فن جي لکيل تاريخ جو سراغ ٽين صدي ق.م. تائين ملي ٿو، جڏهن هن علائقي ۾ [[ٽيراڪوٽا]] جا مجسما ٺاهيا ويندا هئا. قديم دور ۾ [[پال سلطنت]] ۽ [[سينا خاندان]] جي دور ۾ نمايان [[هندو فن]]، [[جين فن]] ۽ [[بدھ فن]] ترقي ڪئي. [[بنگال سلطنت]] جي دور ۾ چوڏهين صديءَ کان [[اسلامي فن]] پڻ ارتقا ڪئي. مغلن جي حڪمراني دوران ڍاڪا ۾ نفيس [[ململ]] تي فارسي [[نمونو (ڪپڙي جو فن)|نمونن]] سان سينگاريل منفرد [[جامداني]] ڪپڙو اُڻيو ويندو هو.<ref>{{cite book |title=Historical Dictionary of the Bengalis |publisher=[[Scarecrow Press]] |isbn=978-0810-880-245 |editor1-last=Chakrabarti |editor1-first=Kunal |publication-date=22 August 2013 |editor2-last=Chakrabarti |editor2-first=Shubhra}}</ref>{{rp|239}} يونيسڪو 2013ع ۾ ان کي [[غير مادي ثقافتي ورثو]] قرار ڏنو.<ref>{{cite web|url=https://ich.unesco.org/en/RL/traditional-art-of-jamdani-weaving-00879|title=Traditional art of Jamdani weaving|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2025}}</ref> بنگلاديش [[راجشاهي ريشم]] پڻ پيدا ڪري ٿو، جيڪو پنهنجي نرمي ۽ نفيس نقش ٺاهڻ جي صلاحيت سبب مشهور آهي.<ref>{{cite encyclopedia |title=Encyclopedia of Women & Islamic Cultures |publisher=[[Brill Publishers]] |editor1-last=Najmabadi |editor1-first=Afsaneh |publication-date=19 December 2003 |volume=4 |isbn=978-90-04-11380-0 |editor2-last=Joseph |editor2-first=Suad}}</ref>{{rp|158}} [[هاٿي ڏند]]، [[بنگلاديش ۾ پتل جي صنعت|پتل]] ۽ [[بنگلاديش جي مٽيءَ جا ٿانوَ|مٽيءَ جا ٿانوَ]] بنگلاديشي ثقافت ۾ گهريون پاڙون رکن ٿا.<ref>{{cite encyclopedia|last=Glassie|first=Henry|author-link=Henry Glassie|editor1-last=Mills|editor1-first=Margaret A.|editor2-last=Claus|editor2-first=Peter J.|editor3-last=Diamond|editor3-first=Sarah|year=2003|encyclopedia=South Asian Folklore: An Encyclopedia: Afghanistan, Bangladesh, India, Nepal, Pakistan, Sri Lanka|title=Pottery, Bangladesh|publisher=[[Routledge]]|isbn=0-415-93919-4}}</ref>{{rp|483–485}} [[نقشي ڪنٿا]]، جيڪا بنگال ۾ رلين تي ڀرت ڀرڻ جي صدين پراڻي روايت آهي، سڄي بنگلاديش ۾ تيار ڪئي ويندي آهي.<ref>{{cite book|last=Sirajuddin|first=Muhammad|date=1992|title=Living Crafts in Bangladesh|location=Dhaka|publisher=Markup International|oclc=29737195}}</ref>{{rp|44}} بنگلاديش ۾ [[جديد فن]] جي تحريڪ آزاديءَ کان اڳ واري [[اوڀر بنگال]] ۾، خاص طور تي [[زين العابدين]] جي اڳواڻانه ڪمن سان، وجود ۾ آئي.<ref name="star">{{cite web|last=Hossain|first=Takir|year=2011|access-date=15 January 2015|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://archive.thedailystar.net/suppliments/2011/anniversary/part9/pg18.htm|title=Art movements between 1948 and 2000}}</ref> ٻين اهم مصورن ۾ [[ايس ايم سلطان]]، [[محمد قبريا]]، [[صفي الدين احمد]]، [[شهاب الدين احمد (فنڪار)|شهاب الدين احمد]]، [[ڪنڪ چنپا چڪما]]،<ref>{{cite news |last1=Jahangir |first1=Apurba |author-link=Apurba Jahangir |last2=Hossain |first2=Anika |date=6 March 2015 |title=A FREE SPIRIT |url=http://www.thedailystar.net/the-star/spotlight/free-spirit-5077 |access-date=15 January 2025 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> [[قيوم چوڌري]]، [[رشيد چوڌري]]، [[قامرال حسن]]، [[رفيق النبي]] ۽ [[سيد جهانگير]] شامل آهن.<ref name="star"/> [[نوويرا احمد]] کي بنگلاديش ۾ جديد مجسمه سازي جي باني سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|last=Sarker|first=Sujit|date=7 May 2015|access-date=15 January 2015|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/novera-pioneer-progressiveness-bangladesh-80953|title=Novera, pioneer of progressiveness in Bangladesh}}</ref> ٻين مشهور مجسمه سازن ۾ [[نتون ڪنڊو]]، [[سيد عبدالله خالد]]، [[حميد الزمان خان]]، [[شميم سڪدر]]، [[فردوسي پريابهاشني]] ۽ [[عبدالرزاق (فنڪار)|عبدالرزاق]] شامل آهن.<ref>{{cite web|last=Alom|first=Zahangir|date=1 June 2018|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://online84.thedailystar.net/star-weekend/exhibition/opulent-display-sculptures-1584643|title=An opulent display of sculptures}}</ref> [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جي [[ڍاڪا يونيورسٽي جو شعبو فنون لطيفه|فنون لطيفه شعبي]] پاران [[پهيلو بوئيشاکھ]] تي منعقد ٿيندڙ سالياني [[منگل شوبھا ياترا]] (بنگالي نئين سال جي جلوس) کي يونيسڪو 2016ع ۾ غير مادي ثقافتي ورثي جي فهرست ۾ شامل ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://ich.unesco.org/en/RL/mangal-shobhajatra-on-pahela-baishakh-01091|title=Mangal Shobhajatra on Pahela Baishakh|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2025}}</ref> فن جي هڪ صورت طور ڦوٽوگرافي 21هين صديءَ ۾ تيزيءَ سان ترقي ڪئي آهي. هر ٻن سالن کانپوءِ ٿيندڙ [[ڇوبي ميلا بين الاقوامي ڦوٽوگرافي ميلو]] کي ايشيا جو سڀ کان وڏو ڦوٽوگرافي ميلو سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|last=Asad|first=Kazi Akib Bin|date=5 February 2015|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://online84.thedailystar.net/shout/chobi-mela-viii-1219|title=CHOBI MELA VIII|quote=Festival or not, it is the single largest photography event in Asia and has been since its inception in 2000.}}</ref> [[لونگي]] مردن لاءِ سڀ کان عام غير رسمي لباس آهي،<ref>{{cite journal|last=Mahbub|first=Rifat|title=Re-imagining the Ambivalent: The Political Trajectory of Lungi from Pre-Colonial East Bangla to Post-Independent Bangladesh|journal=Spectrum|publisher=[[University of Dhaka]]|volume=17|number=1|year=2023|pages=47–65|doi=10.3329/spectrum.v17i1.68998|doi-access=free}}</ref> جڏهن ته [[ڪرتو]] (''پنجابي'') ۽ [[پاجامو]] عيدن ۽ ٻين تہوارن تي مرد پائيندا آهن.<ref>{{cite web|date=14 June 2016|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/spotlight/the-panjabi-story-1238983|title=The panjabi story}}</ref> ملڪ اندر تيار ڪيل [[سوٽ (لباس)|سوٽ]]، [[ٽائي]] ۽ [[پتلون]] رسمي تقريبن ۾ مردن جو عام لباس آهن، جڏهن ته شادين ۾ روايتي [[شرواني]] ۽ [[چوڙيدار]] [[پڳ]] سان گڏ پاتا ويندا آهن.<ref name="arts"/> عورتون عام طور تي [[شلوار قميص]] سان گڏ [[اورڻو]] پائينديون آهن، جڏهن ته وڌيڪ رسمي تقريبن ۾ [[ساڙي]] استعمال ڪئي ويندي آهي.<ref name="arts">{{cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/place/Bangladesh|title=Bangladesh|last1=Husain|first1=Syed Sajjad|last2=Tinker|first2=Hugh Russell|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|access-date=15 January 2024}}</ref> ڪجهه عورتون [[اسلامي لباس]] به اختيار ڪن ٿيون.<ref>{{cite web|last=Kamaruzzaman|first=Md.|date=31 January 2022|access-date=15 January 2025|publisher=[[Anadolu Agency]]|url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/hijab-popularity-budding-among-educated-women-in-bangladesh/2489648|title=Hijab popularity budding among educated women in Bangladesh}}</ref> == اهم شخصيتون == * [[شيخ مجيب الرحمان]] * [[شيخ حسينه واجد]] * [[بيگم خالده ضياء]] * [[ڊاڪٽر محمد يونس]] ([[نوبل انعام]] ماڻيندڙ) * [[رونا ليلا]] == پڻ ڏسندا == * [[بنگلاديش جا صدر]] * [[بنگلاديش جا وزير اعظم]] == حوالا == {{حوالا|2}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.bangladesh.gov.bd/ بنگلا ديش جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{سارڪ}} {{OIC}} [[زمرو:بنگلاديش]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:بنگال]] [[زمرو:اسلامي رياستون]] [[زمرو:ايشيا ۾ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ ايشيا جا ملڪ]] [[زمرو:او آئي سي جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:دولت مشترڪه جون رڪن قومون]] 0tyy9yq1vvy2w7pogkj9m3m330c9ytq 387207 387206 2026-06-20T20:44:50Z Intisar Ali 8681 387207 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ايشيا جو ملڪ}} {{About|ملڪ بابت}} {{Infobox country | conventional_long_name = عوامي جمهوريه بنگلاديش | common_name = بنگلاديش | native_name = {{native name|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ}}<br />{{resize|90%|{{nobold|{{transliteration|bn|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś}}}}}} | image_flag = Flag of Bangladesh.svg | image_coat = National emblem of Bangladesh.svg | symbol_type = [[بنگلاديش جو قومي نشان|نشان]] | other_symbol = {{unbulleted list |[[File:Government Seal of Bangladesh.svg|100px|بنگلاديش حڪومت جي مهر]]}} | other_symbol_type = [[بنگلاديش حڪومت جي مهر|حڪومتي مهر]] | national_anthem = {{lang|bn|আমার সোনার বাংলা}} ([[بنگالي ٻولي|بنگالي]])<br />{{transliteration|bn|[[امار شونار بنگلا]]}}<br />"منهنجو سونهري بنگال"<br /><div style="display:inline-block;margin-top:0.4em;">[[File:Amar Sonar Bangla instrumental by US Navy Band.oga|center]]</div> | image_map = {{Switcher|[[File: Bangladesh (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File: Bangladesh rel location map.svg |upright=1.15|frameless]]|بنگلاديش جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[ڍاڪا]] | coordinates = {{Coord|23|45|50|N|90|23|20|E|type:city_region:BD|display=inline}} | largest_city = capital | languages_type = سرڪاري ٻولي<br />{{nowrap|{{nobold|۽ قومي ٻولي}}}} | languages = [[بنگالي ٻولي|بنگالي]]<ref name="bdlaws.minlaw.gov.bd">{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh |website=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |access-date=1 February 2017 |archive-date=10 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191110101626/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |script-title=bn:বাংলা ভাষা প্রচলন আইন, ১৯৮৭ |author=<!--Not stated--> |website=bdlaws.minlaw.gov.bd |publisher=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |trans-title=بنگالي ٻولي لاڳو ڪرڻ جو ايڪٽ، 1987ع |language=bn |access-date=7 January 2024 |archive-date=7 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240107175804/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |url-status=live }}</ref> | languages2_type = ٻي عام ٻولي | religion = {{ublist |item_style=white-space:nowrap; |91.04% [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ([[رياستي مذهب|سرڪاري]])|7.94% [[بنگلاديش ۾ هندو ڌرم|هندو ڌرم]] |0.60% [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] |0.30% [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|0.12% [[بنگلاديش ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2022 | languages2 = [[بنگلاديشي انگريزي|انگريزي]]<ref>{{cite journal |id={{ERIC|EJ1249887}} |last1=Ara |first1=Rowshon |title=A Foreign Language or the Second Language: The Future of English in Bangladesh |journal=International Journal of Language Education |date=March 2020 |volume=4 |issue=1 |pages=81–95 |doi=10.26858/ijole.v4i2.10458 |doi-broken-date=9 January 2026 }}</ref><ref>{{cite journal |last1=Islam |first1=Mohammad Nurul |last2=Hashim |first2=Azirah |title=Historical Evolution of English in Bangladesh |journal=Journal of Language Teaching and Research |date=2019 |volume=10 |issue=2 |page=247 |doi=10.17507/jltr.1002.05 }}</ref> | ethnic_groups = 99% [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]]<!--Do not modify to "Bengalis". The name of the ethnic group is "Bengali" and the people who belong to Bengali ethnicity are called "Bengalis".--> {{collapsible list | titlestyle = background:transparent;text-align:left;font-weight:normal;font-size:100%; | title = 1% [[بنگلاديش جا مقامي ماڻهو|ٻيا]] | hlist = on | [[چڪما ماڻهو|چڪما]] | [[گارو ماڻهو|گارو]] | [[خاصي ماڻهو|خاصي]] | [[خومي ماڻهو|خومي]] | [[ميتي ماڻهو|منيپوري]] | [[مرما ماڻهو|مرما]] | [[ميزو ماڻهو|ميزو]] | [[رخائن ماڻهو|اراڪاني]] | [[مرو ماڻهو|مرو]] | [[سنتال ماڻهو|سنتال]] | [[تنچانگيا ماڻهو|تنچانگيا]] | [[ترپوري ماڻهو|ترپوري]] | [[بشنوپريا ماڻهو|بشنوپريا]] }} | ethnic_groups_ref = <ref>{{cite web |title=Ethnic population in 2022 census |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |access-date=9 June 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> | ethnic_groups_year = 2022 | religion_ref = <ref name="census"/> | demonym = [[بنگلاديشي ماڻهو|بنگلاديشي]] | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[محمد شهاب الدين]] | leader_title2 = [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[طارق رحمان]] | leader_title3 = [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] | leader_name3 = [[حفيظ الدين احمد]] | leader_title4 = [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] | leader_name4 = [[زبير رحمان چوڌري]] | legislature = [[جاتيا سنگساد]] | sovereignty_note = [[پاڪستان]] کان | sovereignty_type = [[بنگلاديش جي آزادي|آزادي]] | established_event1 = [[اوڀر بنگال]] | established_date1 = 15 آگسٽ 1947ع | established_event2 = [[اوڀر پاڪستان]] | established_date2 = 29 فيبروري 1956ع | established_event3 = [[بنگلاديشي آزادي جو اعلان|آزاديءَ جو اعلان]] | established_date3 = 26 مارچ 1971ع | established_event4 = [[بنگلاديش جي عارضي حڪومت|عارضي حڪومت]] | established_date4 = 10 اپريل 1971ع | established_event5 = [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ جو دستاويز|فتح]]، [[بنگلاديش آزادي جنگ|آزادي جنگ]] ۾ | established_date5 = 16 ڊسمبر 1971ع | established_event6 = [[بنگلاديش جو آئين|موجوده آئين]] | established_date6 = 16 ڊسمبر 1972ع | area_km2 = 148,460<ref>{{cite web|title=Bangladesh country profile |url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650940|website=[[بي بي سي نيوز]] |date=4 March 2011 |access-date=18 February 2025}}</ref> | area_rank = 93هون | area_sq_mi = 57320 | area_label2 = زميني پکيڙ | area_data2 = 130,170&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=13 November 2021|year=2021}}</ref> | area_label3 = آبي پکيڙ | area_data3 = 18,290&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia"/> | percent_water = 6.4 | population_estimate = 175,423,000<ref name=IMF/> | population_census = 169,828,911<ref name="populationcensus2022">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Post Enumeration Check (PEC) Adjusted Population |url=http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |date=18 April 2023 |website=[[بنگلاديش شماريات بيورو]] |access-date=30 May 2023 |archive-date=30 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230530205648/http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=Report: 68% Bangladeshis live in villages |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |work=[[ڍاڪا ٽربيون]] |date=28 November 2023 |access-date=6 February 2024 |archive-date=6 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240206021005/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |url-status=live }}</ref> | population_estimate_year = 2026 | population_estimate_rank = 8هون | population_census_year = 2022 | population_census_rank = 8هون | population_density_km2 = 1,165 | population_density_sq_mi = 3,020 | population_density_rank = 13هون | GDP_PPP = {{increase}} $1.922 ٽرلين<ref name="IMFWEO.BD">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[بين الاقوامي مالياتي فنڊ]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=19 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 25هون | GDP_PPP_per_capita = {{increase}} $10,955<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_PPP_per_capita_rank = 127هون | GDP_nominal = {{increase}} $510.705 بلين<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 36هون | GDP_nominal_per_capita = {{increase}} $2,911<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_per_capita_rank = 142هون | Gini = 30.9 | Gini_year = 2022 | Gini_change = decrease | Gini_ref = <ref>{{Cite web |title=Gini index - Bangladesh |url=https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=BD |access-date=2026-03-31 |website=World Bank}}</ref> | Gini_rank = | HDI = 0.685 | HDI_year = 2023 | HDI_change = increase | HDI_ref = <ref>{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[گڏيل قومن جو ترقياتي پروگرام]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = {{ordinal|130}} | currency = [[بنگلاديشي ٽڪا|ٽڪا]] ({{lang|bn|[[৳]]}}) | currency_code = BDT | time_zone = [[بنگلاديش معياري وقت|بي ايس ٽي]] | utc_offset = +6 | date_format = dd/mm/yyyy | calling_code = [[بنگلاديش ۾ ٽيليفون نمبر|+880]] | cctld = {{ubl|[[.bd]]|{{lang|bn|[[.bangla|.বাংলা]]}}}} | area_magnitude = | footnote = | today = }} {{Contains special characters|بنگالي}} '''بنگلاديش'''،{{efn|{{IPAc-en|%|b|ae|N|g|l|@|"|d|E|S|,_|%|b|A:|N|-|audio=LL-Q1860 (eng)-Flame, not lame-Bangladesh.wav}}; {{langx|bn|বাংলাদেশ|Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ˈbaŋlaˌdeʃ|pron|Bn-বাংলাদেশ.oga}}}} سرڪاري طور '''عوامي جمهوريه بنگلاديش'''،{{efn|{{langx|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ɡɔnopɾodʒat̪ɔnt̪ɾi‿baŋlad̪eʃ|pron|}}}} [[ڏکڻ ايشيا]] جو هڪ ملڪ آهي. اهو دنيا جو [[آبادي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]] آهي ۽ [[آباديءَ جي گهاٽائي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گنجان آباد ملڪن]] مان هڪ آهي، جتي لڳ ڀڳ 176 ملين آبادي {{convert|148461|km2|sqmi}} ايراضيءَ ۾ رهي ٿي.<ref name=IMF>{{Cite web |title=Bangladesh and the IMF |url=https://www.imf.org/en/countries/bgd |access-date=2026-05-02 |website=IMF}}</ref> بنگلاديش جون زميني سرحدون اتر، اولهه ۽ اوڀر ۾ [[ڀارت]] سان ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ملن ٿيون. ان جي ڏکڻ ۾ [[بنگال جي نار]] سان سامونڊي ڪنارو آهي. اهو [[ڀوٽان]] ۽ [[نيپال]] کان [[سليگڙي لنگهه]] وسيلي الڳ آهي، ۽ اتر طرف [[چين]] کان [[ڀارت جون رياستون|ڀارتي رياست]] [[سڪم]] وسيلي جدا آهي. [[ڍاڪا]]، ملڪ جو گاديءَ جو هنڌ ۽ [[بنگلاديش جا شهر ۽ ڳوٺ|سڀ کان وڏو شهر]]، ملڪ جو سياسي، مالي ۽ ثقافتي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.sinardaily.my/article/728620/culture/travel-amp-food/bangladesh-may-not-have-a-mega-monument-but-what-it-has-is-captivating|title=Bangladesh may not have a mega monument but what it has is captivating|first=S. D.|last=Reporter|date=12 July 2025|website=Sinar Daily}}</ref> [[چٽاگانگ]] ملڪ جو ٻيو وڏو شهر ۽ [[چٽاگانگ بندرگاهه|ملڪ جو سڀ کان مصروف بندرگاهه]] آهي. هاڻوڪي بنگلاديش جو علائقو قديم تاريخ ۾ ڪيترين [[هندو سلطنتن ۽ گهراڻن جي فهرست|هندو]] ۽ [[ٻڌ ڌرم جي بادشاهتن ۽ سلطنتن جي فهرست|ٻڌ]] گهراڻن جو مضبوط مرڪز رهيو. 1204ع ۾ [[بنگال تي غوري فتح|مسلمانن جي فتح]] کان پوءِ، هن علائقي ۾ [[بنگال سلطنت|سلطنتي]] ۽ [[مغل سلطنت|مغل]] حڪمراني قائم ٿي. [[بنگال صوبو|مغل سلطنت جي سڀ کان وڏي صوبي]] طور [[بنگال]] دنيا جي سڀ کان خوشحال ۽ واپاري طور سرگرم علائقن مان هڪ بڻجي اڀريو، جيڪو پنهنجي [[بنگال ۾ ململ جو واپار|ترقي يافته ڪپڙي جي صنعت]] ۽ زرعي پيداوار لاءِ مشهور هو. 1757ع ۾ [[پلاسي جي جنگ]] ايندڙ ٻن صدين لاءِ [[بنگال پريزيڊنسي|برطانوي نوآبادياتي حڪمراني]] جي شروعات ثابت ٿي. هن دور ۾ سرمائي جي وڏي پيماني تي ٻاهر منتقلي ٿي، جنهن کي برطانيا ۾ صنعتي انقلاب جي مالي مدد لاءِ استعمال ڪيو ويو، جڏهن ته بنگال موتمار ڏڪارن جي دورن سبب تباهه ٿيو. 1947ع ۾ [[برطانوي هندستان جي ورهاڱي|هندستان جي ورهاڱي]] کان پوءِ، [[اوڀر بنگال]] نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جنهن کي پوءِ [[اوڀر پاڪستان]] جو نالو ڏنو ويو. [[اولهه پاڪستان]] ۾ قائم حڪومت طرفان ٻن ڏهاڪن کان وڌيڪ سياسي دٻاءُ ۽ [[ادارتي نسل پرستي|نظامي نسل پرستي]] کان پوءِ، [[اوڀر پاڪستان]] ۾ [[عدم تعاون تحريڪ (1971)|1971ع جي عدم تعاون تحريڪ]] سان شهري بيچيني پيدا ٿي، جيڪا حڪومت جي پرتشدد [[آپريشن سرچ لائيٽ|فوجي ڪارروائي]] کان پوءِ [[بنگلاديش آزادي جنگ]] جو سبب بڻي. [[مڪتي باهني]]، [[1971ع جي هندستان-پاڪستان جنگ|ڀارتي فوجن جي مدد ۽ سهڪار]] سان، هڪ ڪامياب [[انقلاب|هٿياربند انقلاب]] وڙهيو؛ ۽ پاڪستان طرفان ڪيل [[بنگلاديش نسل ڪشي]] جي باوجود، بنگلاديش 16 ڊسمبر 1971ع تي هڪ [[خودمختيار قوم]] بڻجي ويو. آزاديءَ کان پوءِ [[شيخ مجيب الرحمان]] ملڪ جي اڳواڻي ڪئي، جيستائين 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] ٿيو. پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن کي پاڻ به 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|قتل]] ڪيو ويو. 1980ع واري ڏهاڪي تي [[حسين محمد ارشاد]] جي آمريت غالب رهي، جنهن کي 1990ع ۾ [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|عوامي بغاوت]] ذريعي هٽايو ويو. 1991ع ۾ جمهوريت جي بحاليءَ کان پوءِ، [[بيگمن جي جنگ]] يعني [[خالده ضياءُ]] ۽ [[شيخ حسينا]] جي رقابت ايندڙ 34 سالن تائين ملڪ جي سياست کي شڪل ڏني. حسينا کي 5 آگسٽ 2024ع تي [[جولاءِ بغاوت|عوامي بغاوت]] ۾ هٽايو ويو.<ref>{{Cite news |title=Battle Of Begums: All About Rivalry Between Khaleda Zia And Sheikh Hasina |url=https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-url=http://web.archive.org/web/20251230091627/https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-date=2025-12-30 |access-date=2026-05-15 |work=NDTV |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Mudgal |first=Aryan |date=2025-12-30 |title=‘Battle of the Begums’: Khaleda Zia and Sheikh Hasina's rivalry over the years |url=https://www.hindustantimes.com/world-news/battle-of-the-begums-khaleda-zia-and-sheikh-hasinas-rivalry-over-the-years-bangladesh-101767079979402.html |access-date=2026-05-15 |website=Hindustan Times |language=en}}</ref> بنگلاديش [[ويسٽ منسٽر نظام]] تي ٻڌل هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي. اهو [[وچولي طاقت]] آهي ۽ [[بنگلاديش جي معيشت|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] رکي ٿو. بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن موجب اسلام|چوٿين نمبر وڏي مسلمان آبادي]] جو گهر آهي. اهو ڏکڻ ايشيا جي [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|ٽئين نمبر وڏي فوج]] رکي ٿو ۽ گڏيل قومن جي [[امن قائم رکڻ]] وارين ڪارروائين ۾ سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ آهي. بنگلاديش [[بنگلاديش جون ڊويزنون|اٺ ڊويزنن]]، [[بنگلاديش جا ضلعا|64 ضلعن]]، [[اپازيلا|500 سب ضلعن]] ۽ [[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|4,599 يونين ڪائونسلن]] تي مشتمل آهي، ۽ دنيا جي [[سندربن|سڀ کان وڏي مينگروو ٻيلي]] جو گهر آهي. ان وٽ دنيا جي سڀ کان وڏي [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|پناهگير آبادي]] مان هڪ آهي ۽ اهو اڃا تائين مقامي سطح تي پکڙيل [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]]، [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جي ڀڃڪڙين]]، [[مذهبي تشدد]]، [[سياسي زوال|سياسي عدم استحڪام]] ۽ [[موسمي تبديلي جا اثر|موسمي تبديلي جي منفي اثرن]] جهڙن چئلينجن کي منهن ڏئي رهيو آهي. بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] ۽ [[بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن]] جو ميمبر ملڪ آهي. == نالي جي بڻ بنياد == {{Main|بنگال جا نالا}} ''بنگلاديش'' ("بنگالي ملڪ") جي نالي جي بڻ بنياد کي ويهين صديءَ جي شروعات تائين ڳولي سگهجي ٿو، جڏهن بنگالي محب وطن گيتن، جهڙوڪ [[رابندرناٿ ٽئگور]] جي ''آجي بنگلاديشير هردوئي'' ۽ [[قاضي نذرالاسلام]] جي ''نمو نمو نمو بنگلاديش مومو'' ۾، ترتيبوار 1905ع ۽ 1932ع ۾، هي اصطلاح استعمال ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |title=Notation of song aaji bangladesher hridoy |access-date=10 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150904011316/http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |archive-date=4 September 2015}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان، بنگالي قومپرستن [[اوڀر پاڪستان]] ۾ سياسي جلسن ۾ هي اصطلاح استعمال ڪرڻ شروع ڪيو. ''بنگلا'' اصطلاح [[بنگال]] علائقي ۽ [[بنگالي ٻولي]] ٻنهي لاءِ استعمال ٿي سگهي ٿو. ''بنگلا'' اصطلاح جي اصل واضح ناهي؛ مختلف نظرين موجب ان جو تعلق ڪانسي جي دور جي ڪنهن [[پروٽو-ڊراوڙي ٻولي|پروٽو-ڊراوڙي]] قبيلي،<ref>{{cite web |url=http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field%28DOCID+bd0014%29 |title=Bangladesh: early history, 1000&nbsp;B.C.–A.D. 1202 |date=September 1988 |website=Bangladesh: A country study |publisher=[[لائبريري آف ڪانگريس]] |access-date=1 December 2014 |quote=Historians believe that Bengal, the area comprising present-day Bangladesh and the Indian state of [[West Bengal]], was settled in about 1000 B.C. by Dravidian-speaking peoples who were later known as the Bang. Their homeland bore various titles that reflected earlier tribal names, such as Vanga, Banga, Bangala, Bangal, and Bengal. |archive-url=https://web.archive.org/web/20131207010051/http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd%2Fcstdy%3A%40field%28DOCID+bd0014%29 |url-status=live |archive-date=7 December 2013 }}</ref> ۽ لوهه جي دور جي [[ونگا سلطنت]] سان جوڙيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |url=https://www.britannica.com/place/Vanga|title=Vanga &#124; ancient kingdom, India|website=Encyclopædia Britannica|access-date=24 April 2023|archive-date=30 July 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160730062030/https://www.britannica.com/place/Vanga|url-status=live}}</ref> هن اصطلاح جو سڀ کان پراڻو ڄاتل استعمال 805ع واري [[نيسري|نيسري پليٽ]] ۾ ملي ٿو. ''ونگلا ديسا'' اصطلاح يارهين صديءَ جي ڏکڻ هندستاني رڪارڊن ۾ ملي ٿو.<ref>{{cite book |last=Keay |first=John |author-link=John Keay |year=2000 |title=India: A History |publisher=[[Atlantic Monthly Press]] |page=220 |isbn=978-0-87113-800-2 |quote=In C1020 ... launched Rajendra's great northern escapade ... peoples he defeated have been tentatively identified ... 'Vangala-desa where the rain water never stopped' sounds like a fair description of Bengal in the monsoon.}}</ref><ref name="Sen-1999">{{cite book |last=Sen |first=Sailendra Nath |year=1999 |orig-date=First published 1988 |title=Ancient Indian History and Civilization |url=https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |publisher=New Age International |page=281 |isbn=978-81-224-1198-0 |access-date=25 July 2023 |archive-date=16 January 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116111745/https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |url-status=live }}</ref> چوڏهين صديءَ ۾ [[بنگال سلطنت]] دوران هن اصطلاح کي سرڪاري حيثيت ملي.<ref name="Ahmed2004">{{cite book |last=Ahmed |first=Salahuddin |date=2004 |title=Bangladesh: Past and Present |url=https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |publisher=APH Publishing |page=23 |isbn=978-81-7648-469-5 |access-date=14 May 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161602/https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |url-status=live }}</ref><ref>"But the most important development of this period was that the country for the first time received a name, ie Bangalah." [http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal Banglapedia: Islam, Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20150723091245/http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal |date=23 July 2015 }}</ref> [[شمس الدين الياس شاهه]] 1342ع ۾ پاڻ کي "بنگلا جو پهريون [[شاهه]]" قرار ڏنو.<ref name="Ahmed2004" /> اسلامي دور ۾ ''بنگال'' لفظ هن علائقي لاءِ سڀ کان عام نالو بڻجي ويو.<ref>{{Cite book |last=Sircar |first=D.C. |author-link=Dineshchandra Sircar |year=1971 |orig-date=First published 1960 |title=Studies in the Geography of Ancient and Medieval India |url=https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |edition=2nd |publisher=Motilal Banarsidass |page=135 |isbn=978-81-208-0690-0 |access-date=19 April 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161603/https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |url-status=live }}</ref> سورهين صديءَ جي تاريخدان [[ابوالفضل بن مبارڪ]] پنهنجي ''[[آئين اڪبري]]'' ۾ لکي ٿو ته پڇاڙي ''"ال"'' جو اضافو ان حقيقت مان ٿيو ته هن زمين جا قديم راجا ٽڪرين جي هيٺاهين وارن هيٺاهن علائقن ۾ مٽيءَ جا دڙا ٺاهيندا هئا، جن کي "ال" چيو ويندو هو.<ref>Land of Two Rivers, [[Nitish Sengupta]]</ref> اهو ذڪر [[غلام حسين سليم]] جي [[رياض السلاطين]] ۾ پڻ ملي ٿو.<ref name="riaj">[http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11 RIYAZU-S-SALĀTĪN: A History of Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20141215055926/http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11|date=15 December 2014}}, [[Ghulam Husain Salim]], The Asiatic Society, Calcutta, 1902.</ref> هند-آريائي پڇاڙي ''[[-desh|ديش]]'' سنسڪرت لفظ ''deśha'' مان نڪتل آهي، جنهن جي معنيٰ "زمين" يا "ملڪ" آهي. تنهنڪري ''بنگلاديش'' نالي جي معنيٰ "بنگال جي زمين" يا "بنگال جو ملڪ" آهي.<ref name="Sen-1999" /> == تاريخ == {{Main|بنگلاديش جي تاريخ}} === ابتدائي تاريخ === [[File:Mahasthan Brahmi Inscription.png|thumb|ٽين صدي ق.م. جو [[مهاستان برهمي ڪتبو]]، جيڪو 1931ع ۾ [[مهاستان ڳڙهه]]، [[بوگرا ضلعو]] مان دريافت ٿيو]] هن علائقي تي پکڙجندڙ پهرين وڏي مقامي سلطنت [[موريا سلطنت]] ({{Circa}} 320–185 ق.م.) هئي. ان جي زوال کان پوءِ [[ساماتاتا]] نالي بادشاھت اڀري، جيڪا [[گپت سلطنت]] (تقريباً 319–540ع) جي باجگذار رياست هئي. [[هرشا]] (606–647ع) ساماتاتا کي پنهنجي نسبتاً ڍري انتظامي سياسي ڍانچي ۾ شامل ڪيو. ٻڌ ڌرم واري [[پالا سلطنت]] 750ع کان 1150ع تائين هن علائقي تي حڪومت ڪئي. بعد ۾ ان کي هندو [[سينا خاندان]] ختم ڪيو، جنهن 1204ع تائين حڪومت ڪئي، جڏهن [[غوري خاندان]] جي [[محمد بختيار خلجي]] جي اڳواڻيءَ ۾ ٿيندڙ [[هندستاني برصغير ۾ مسلمان فتحون|مسلمان فتحن]] هن علائقي تي قبضو ڪيو.<ref>{{cite book|chapter=EARLY HISTORY, 1000 B.C.-A.D. 1202|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/4.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> === وچئين دور === {{Main|بينگال سلطنت|بنگال صوبو}} [[File:Renaldis muslin woman.jpg|thumb|ارڙهين صديءَ ۾ [[ڍاڪا]] جي هڪ عورت نفيس [[بنگال جي ململ واپار|بنگالي ململ]] جو لباس پهريل]] {{multiple image | perrow = 2 | total_width = 300 | image1 = Kusumba Mosque, Naogaon.jpg | image2 = গোয়ালদি মসজিদ 3.jpg | image3 = Bagha Shahi Mosque.jpg | image4 = Choto Shona Mosque Rajshahi.jpg | footer = بنگال سلطنت جي دور جي مسجدن جي تعمير. مٿان کاٻي کان گھڙيال وار ترتيب سان: [[ڪسومبا مسجد]] جا محراب، [[گوالدي مسجد]]، [[باگها مسجد]] ۽ [[ڇوٽو سونا مسجد]] جا نوڪدار محراب ۽ بنگالي ڇت. }} [[File:Hussain Shahis of Bengal.png|thumb|left|[[حسين شاهي خاندان]] جي دور ۾ بنگال]] ان کان پوءِ بنگال [[دهلي سلطنت]] (1206–1526ع) جو حصو بڻيو.<ref name="islamization">{{cite book|chapter=ISLAMIZATION OF BENGAL, 1202–1757|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/5.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> 1341ع ۾ [[فخرالدين مبارڪ شاهه]] آزاد [[بنگال سلطنت]] قائم ڪئي.<ref name="islamization"/> آزاد بنگال سلطنت تي لڳاتار ٻن خاندانن، [[حسين شاهي خاندان]] ۽ [[الياس شاهي خاندان]] حڪومت ڪئي، جڏهن ته [[گنيشا خاندان]] جو مختصر دور پڻ رهيو. جاگرافيائي توسيع ۽ معاشي خوشحاليءَ جي زماني ۾ يورپي ۽ چيني سياحن ان کي "واپار لاءِ دنيا جو سڀ کان مالدار ملڪ" قرار ڏنو.<ref>{{cite book|last=Nanda|first=J.N.|year=2005|title=Bengal: the unique state|publisher=Concept Publishing Company|isbn=978-81-8069-149-2}}</ref>{{rp|10}} 1576ع ۾ [[مغل سلطنت]] بنگال تي قبضو ڪيو.<ref name="islamization"/><ref>Raychaudhuri, Tapan; Habib, Irfan (eds). ''The Cambridge Economic History of India: Volume 1, c.1200–c.1750''. Cambridge University Press, 1982.</ref> اٺارهين صديءَ تائين [[بنگال صوبو]] مغل سلطنت جو سڀ کان مالدار صوبو بڻجي ويو ۽ ان کي "ملڪن جي جنت" ۽ "هندستان جو اناج گهر" سڏيو ويو.<ref name="islamization"/> هتي جي رهواسين جو معيارِ زندگي دنيا جي بهترين معيارن مان هڪ هو، ڇاڪاڻ⁠تہ هي علائقو ڪپهه جي ڪپڙي (خاص طور ململ)، ريشم ۽ [[بنگلاديش ۾ ٻيڙيون ٺاهڻ جي صنعت|ٻيڙيون ٺاهڻ]] جو وڏو عالمي برآمد ڪندڙ ۽ پيدا ڪندڙ هو.<ref name="ray">{{cite book|first=Indrajit|last=Ray|year=2011|title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857)|url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA7|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-82552-1|access-date=30 May 2019}}</ref>{{rp|174}} 1700ع جي شروعات ۾ مغل سلطنت جي زوال کان پوءِ هي علائقو [[بنگال جا نواب|بنگال جي نوابن]] جي ماتحت هڪ نيم خودمختيار رياست بڻجي ويو، جنهن جو بنياد [[مرشد قلي خان]] 1717ع ۾ رکيو. === برطانوي نوآبادياتي دور === {{Main|بنگال پريزيڊنسي}} [[File:Bengal Presidency in British India with dependencies 1852.png|thumb|left|برطانوي هندستان ۾ بنگال پريزيڊنسي (سائي رنگ) ۽ ان جا تابع علائقا (سرمائي رنگ)]] 23 جون 1757ع تي [[سراج الدوله]] جي اڳواڻيءَ واري رياست کي [[ايسٽ انڊيا ڪمپني]] [[پلاسي جي جنگ]] ۾ شڪست ڏني. اها جنگ بنگال ۽ سڄي هندستاني برصغير تي [[برطانوي راڄ]] قائم ڪرڻ ۾ اهم ثابت ٿي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref> بنگال برطانيا جي [[صنعتي انقلاب]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو، پر ان جي قيمت وڏي پئماني تي سرمائي جي نيڪالي، صنعتڪشي جي زوال ۽ بنگالي ڪپڙي جي صنعت جي تباهيءَ جي صورت ۾ ادا ڪئي وئي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref><ref name="ray"/>{{rp|7–10}} 1770ع جي هولناڪ [[عظيم بنگال ڏڪار]] ۾ اندازاً هڪ ڪروڙ تائين ماڻهو فوت ٿيا،<ref>{{cite journal|last=Ghose|first=Ajit Kumar|title=Food Supply and Starvation: A Study of Famines with Reference to the Indian Sub-Continent|volume=34|number=2|pages=368–389|jstor=2662775|publisher=[[Oxford University Press]]|journal=[[Oxford Economic Papers]]|year=1982|doi=10.1093/oxfordjournals.oep.a041557 |pmid=11620403 }}</ref><ref>{{Cite book |last=Dyson |first=Tim |title=A population history of India: from the first modern people to the present day |date=2018 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-882905-8 |edition=1st |location=Oxford |pages=80–81}}</ref><ref name="Irschick2018">{{citation|last=Irschick|first=Eugene F.|author-link=Eugene F. Irschick|title=A History of the New India: Past and Present|url=https://books.google.com/books?id=wqiaDwAAQBAJ&pg=PA73|year=2018|publisher=Routledge|isbn=978-1-317-43617-1|pages=73–}}</ref> جيڪو بنگال پريزيڊنسي جي ڪل آباديءَ جي لڳ ڀڳ ٽئين حصي جي برابر هو.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=6iNuAAAAMAAJ|last=Peers|first=Douglas M.|year=2006|title=India under colonial rule: 1700–1885|publisher=Pearson Education|isbn=978-0-582-31738-3}}</ref>{{rp|47}} === پاڪستان جو حصو === {{Main|ڊومينين آف پاڪستان|اوڀر بنگال|اوڀر پاڪستان}} {{further|اولھ پاڪستان| بنگال جو ورهاڱو (1947)|انڊيا جو ورھاڱو }} لڳ ڀڳ ٻن صدين جي سڌي برطانوي حڪمراني کان پوءِ، جديد بنگلاديش جون سرحدون [[هندستان جي ورهاڱي]] دوران 15 آگسٽ 1947ع تي [[ريڊڪلف لائين]] تحت [[بنگال جي ورهاڱي (1947ع)|بنگال جي ورهاڱي]] سان مقرر ٿيون.<ref>{{cite journal|last=Chatterji|first=Joya|title=The Fashioning of a Frontier: The Radcliffe Line and Bengal's Border Landscape, 1947–52|volume=33|number=1|year=1999|pages=185–242|publisher=[[Cambridge University Press]]|journal=[[Modern Asian Studies]]|doi=10.1017/S0026749X99003066 |jstor=313155}}</ref> ان وقت هي علائقو [[اوڀر بنگال]] جي نالي سان نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جڏهن ته ٻيو حصو [[اولهه پاڪستان]] هو.<ref>{{cite book|chapter=PAKISTAN PERIOD, 1947–71|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/14.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=4|access-date=13 January 2025}}</ref> اوڀر ۽ اولهه پاڪستان جي وچ ۾ هڪ هزار ميلن کان وڌيڪ جاگرافيائي فاصلو هو، جيڪو بعد ۾ شديد معاشي اڻبرابريءَ جو بنيادي سبب بڻيو.<ref>{{cite journal|last=Sobhan|first=Rehman|title=The Problem of Regional Imbalance in the Economic Development of Pakistan|journal=[[Asian Survey]]|volume=2|number=5|year=1962|pages=31–37|doi=10.2307/3023445 |jstor=3023445}}</ref> [[خواجه ناظم الدين]] اوڀر بنگال جو پهريون وزيراعليٰ ٿيو ۽ [[فريڊرڪ چالمرز بورن]] ان جو گورنر مقرر ٿيو. 1949ع ۾ [[آل پاڪستان عوامي مسلم ليگ]] قائم ٿي. 1950ع ۾ [[اوڀر بنگال قانون ساز اسيمبلي]] زمينداري نظام ۽ مستقل بندوبست کي ختم ڪندي زرعي سڌارا نافذ ڪيا.<ref>[[#Baxter|Baxter]], p. 72</ref> 1953ع ۾ عوامي مسلم ليگ جو نالو تبديل ڪري وڌيڪ "سيڪيولر" [[عوامي ليگ]] رکيو ويو.<ref name="LewisSagar1992">{{cite book |author1=David S. Lewis |author2=Darren J. Sagar|title=Political Parties of Asia and the Pacific: A Reference Guide |url={{GBurl|id=S4uyAAAAIAAJ}}|year=1992|publisher=Longman|isbn=978-0-582-09811-4|page=36|access-date=30 July 2017}}</ref> {{مکيه|بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ}} ثقافتي، لساني، سياسي ۽ معاشي امتياز، 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]]، 1966ع جي [[ڇهن نڪتن واري تحريڪ]]، 1970ع جي چونڊن ۾ [[عوامي ليگ]] جي شاندار ڪاميابي ۽ پوءِ [[آپريشن سرچ لائيٽ]] جي فوجي ڪارروائيءَ، بنگلاديش جي آزاديءَ جي جدوجهد کي جنم ڏنو. 25 مارچ 1971ع تي پاڪستاني حڪومت طرفان فوجي آپريشن شروع ڪيو ويو.<ref>{{cite journal|last=Bose|first=Sarmila|title=Anatomy of Violence: Analysis of Civil War in East Pakistan in 1971|journal=[[Economic and Political Weekly]]|volume=40|number=41|year=2005|pages=4463–4471|jstor=4417267}}</ref> 26 مارچ 1971ع تي پاڪستاني فوج پاران [[شيخ مجيب الرحمان]] جي گرفتاري کان پوءِ، آزادي پسند اڳواڻ ميجر [[ضياءُ الرحمان]] مجيب جي طرفان بنگلاديش جي آزاديءَ جو اعلان نشر ڪيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/zias-declaration-19001 | title=Zia's declaration |work=The Daily Star |date=7 April 2014 }}</ref> ان کان پوءِ نَو مهينن تي مشتمل خوني [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] شروع ٿي، جنهن دوران نسلي بنگالين جي خلاف [[بنگلاديش نسل ڪشي]] به ٿي.<ref>{{cite journal|last=Saikia|first=Yasmin|title=Beyond the Archive of Silence: Narratives of Violence of the 1971 Liberation War of Bangladesh|journal=[[History Workshop Journal]]|number=58|year=2004|volume=58 |pages=275–287|doi=10.1093/hwj/58.1.275 |jstor=25472765}}</ref> آخرڪار 16 ڊسمبر 1971ع تي [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ وارو معاهدو|پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ]] کان پوءِ بنگلاديش هڪ خودمختيار ۽ آزاد رياست طور وجود ۾ آيو. === آزاد بنگلاديش === [[بنگلاديش جو آئين]] 4 نومبر 1972ع تي نافذ ڪيو ويو.<ref>{{cite web|last1=Chakma|first1=Parbon|last2=Saumik|first2=Rafid Azad|url=https://www.thedailystar.net/law-our-rights/news/50-years-bangladesh-constitution-nutshell-3160281|title=50 Years of Bangladesh Constitution In a nutshell|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 November 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ، مجيب جي اڳواڻيءَ واري حڪومت وڏي پيماني تي ڪرپشن ۽ بدانتظامي ۾ ملوث ٿي، جنهن سبب سڄي ملڪ ۾ لاقانونيت ۽ معاشي تباهي پيدا ٿي. [[بڪسال|هڪ پارٽي سوشلزم]] قائم ڪرڻ جون ڪوششون ۽ [[1974ع بنگلاديش ڏڪار|1974ع جو وڏو ڏڪار]] مجيب جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي کان پوءِ 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] جو سبب بڻيا.<ref>{{cite book|chapter=Fall of the Bangabandhu, 1972–75|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/19.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|131}} ان کان پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن عوامي نظم بحال ڪيو، زراعت کي صنعتي بنيادن تي آندو، [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] قائم ڪئي ۽ [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم]] جي قيام جي شروعات ڪئي.<ref>{{cite book|chapter=The Zia Regime and Its Aftermath, 1977–82|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/21.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> ضياءُ الرحمان 1 سيپٽمبر 1978ع تي [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite news |title=BNP vows to continue movement |url=https://www.thedailystar.net/news/politics/bnp-vows-continue-movement-for-democracy-restore-1627522 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |agency=[[United News of Bangladesh|UNB]] |date=1 September 2018 |access-date=3 June 2026}}</ref> 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|رحمان جي قتل]] کان پوءِ ايندڙ ڏهاڪو [[حسين محمد ارشاد]] جي ماتحت [[فوجي آمريت]] جو دور رهيو، جنهن ۾ بنيادي ڍانچي جي ترقي، [[اختيارن جي منتقلي]] جون سڌارا، قومي ملڪيت ۾ آيل صنعتن جي نجڪاري ۽ 1988ع ۾ اسلام کي [[رياستي مذهب]] قرار ڏيڻ شامل هئا.<ref>{{cite book|chapter=THE ERSHAD PERIOD: Achieving Stability, 1982–83|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/90.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Emerging Opposition, 1983–86|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/91.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=https://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Relaxation of Martial Law, 1986–87|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/92.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=More Opposition Pressure|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/93.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|بحالي]] کان پوءِ [[پارلياماني جمهوريت]] [[1991ع بنگلاديشي عام چونڊون|1991ع]] ۾ واپس آئي، ۽ اقتدار بي اين پي جي [[خالده ضياءُ]] ۽ عوامي ليگ جي [[شيخ حسينا]] جي وچ ۾ مٽاسٽا ٿيندو رهيو. هن دور کي [[بيگمن جي جنگ]] سڏيو ويو، جنهن 2024ع تائين 34 سالن لاءِ بنگلاديش جي سياست ۽ تاريخ کي شڪل ڏني.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-42999503|title=Bangladesh grows tired of the Battling Begums|last=Rowlatt|first=Justin|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=11 February 2018|access-date =13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|130}} [[2008ع بنگلاديشي عام چونڊون|2008ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ عوامي ليگ ٻيهر اقتدار ۾ آئي.<ref>{{cite web|url=https://www.voanews.com/a/a-13-2008-12-30-voa9/401556.html|title=Bangladesh's Sheikh Hasina Wins Landslide Election|date=1 November 2009|access-date=14 February 2025|publisher=[[Voice of America]]|last=Herman|first=Steve}}</ref> [[شيخ حسينا]] جي اڳواڻيءَ هيٺ ملڪ معاشي ترقي ڏٺي، پر ساڳئي وقت [[جمهوري پٺتي هٽڻ]]، وڌندڙ [[آمريت پسندي]]، وڏي پيماني تي [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]] ۽ وسيع [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جون ڀڃڪڙيون]] پڻ ڏٺيون.<ref>{{cite web|last1=Ethirajan|first1=Anbarasan|last2=Wong|first2=Tessa|title=Sheikh Hasina: The pro-democracy icon who became an autocrat|url=https://www.bbc.com/news/articles/cg3ee303yxpo|date=6 August 2024|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|access-date=15 January 2025}}</ref> مختلف رپورٽن موجب حسينا ۽ عوامي ليگ حڪومت، ڀارت سان سهڪار جي مدد سان، [[2009ع بنگلاديش رائفلز بغاوت]] منظم ڪئي ته جيئن اهڙن قابل فوجي آفيسرن کي ماريو وڃي، جن کي حسينا پنهنجي اقتدار لاءِ خطرو سمجهندي هئي؛ ان سان [[بنگلاديش فوج]] غير مستحڪم ٿي ۽ عملي طور هڪ پارٽي حڪمراني مضبوط ٿي.<ref>{{cite news |last1=Reporter |first1=Staff |title='Hasina, AL leaders behind BDR mutiny' |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/crime-justice/news/hasina-al-leaders-behind-bdr-mutiny-4047691 |access-date=1 December 2025 |work=The Daily Star |date=1 December 2025 |language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Did India benefit from BDR mutiny? What the probe commission says|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/did-india-benefit-bdr-mutiny-what-probe-commission-says-1299101|website=The Business Standard|date=2025-12-01|access-date=2025-12-01|language=en}}</ref> حسينا [[2014ع بنگلاديشي عام چونڊون|2014ع]]، [[2018ع بنگلاديشي عام چونڊون|2018ع]] ۽ [[2024ع بنگلاديشي عام چونڊون|2024ع جي عام چونڊن]] ۾ لڳاتار ٻيو، ٽيون ۽ چوٿون مدو کٽيو؛ اهي سڀئي چونڊون جعلي هيون ۽ نه [[آزاد ۽ منصفاڻي چونڊ|آزاد نه منصفاڻي]].<ref>{{cite web|url=https://edition.cnn.com/2014/01/06/world/asia/bangladesh-elections/index.html|title=Bangladesh ruling party wins elections marred by boycott, violence|date=6 January 2014|access-date=14 February 2025|publisher=[[CNN]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-46718393|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins landslide in disputed vote|date=31 December 2018|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-67889387|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins fourth term in controversial vote|date=8 January 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|last1=Anbarasan|first1=Ethirajan|last2=Ng|first2=Kelly}}</ref> آمرانه حڪومت خلاف [[جولاءِ بغاوت]] کان پوءِ، حسينا کي [[عدم تعاون تحريڪ (2024ع)|استعيفا ڏيڻ ۽ ڀارت ڀڄڻ]] تي مجبور ڪيو ويو، جيڪو [[جولاءِ 36|5 آگسٽ 2024ع]] تي ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2024/8/5/bangladeshs-sheikh-hasina-forced-to-resign-what-happened-and-whats-next|title=Bangladesh's Sheikh Hasina forced to resign: What happened and what's next?|date=5 August 2024|access-date=14 February 2025|publisher=[[Al Jazeera]]}}</ref> آگسٽ 2024ع ۾ هڪ عبوري حڪومت قائم ٿي، جنهن ۾ نوبل انعام يافته [[محمد يونس]] کي [[بنگلاديش جو چيف ايڊوائيزر|چيف ايڊوائيزر]] بڻايو ويو.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/clyg7we8xvno|title=Yunus sworn in as interim Bangladesh leader|last1=Hussain|first1=Samira|last2=Drury|first2=Flora|date=8 August 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref> [[2026ع بنگلاديشي عام چونڊون|2026ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (بي اين پي) ٻيهر اقتدار ۾ آئي ۽ چيئرمين [[طارق رحمان]] 17 فيبروري 2026ع تي بنگلاديش جي وزيراعظم طور حلف کنيو. [[بنگلاديش جماعت اسلامي]] مکيه مخالف ڌر بڻجي وئي.<ref>{{cite web |title=From a marginal force to opposition party: The rise of Bangladesh Jamaat-e-Islami |url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/marginal-force-opposition-party-rise-bangladesh-jamaat-e-islami-1361786 |website=The Business Standard |access-date=19 February 2026}}</ref> 1990ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان، [[آزاد منڊي]] جي پاليسين ۽ [[معاشي آزادڪاري]] جي قدمن سبب، بنگلاديش اهم معاشي واڌ حاصل ڪئي آهي. اهو دنيا جي [[حقيقي جي ڊي پي واڌ جي شرح موجب ملڪن جي فهرست|تيز ترين وڌندڙ معيشتن]] مان هڪ طور اڀريو، جنهن جي پٺيان ان جي وڏي [[بنگلاديش ۾ ڪپڙي جي صنعت|ڪپڙي جي صنعت]] آهي، جيڪا دنيا ۾ ٻئي نمبر تي وڏي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Bashar|first1=Omar K. M. R.|last2=Khan|first2=Habibullah|title=Liberalisation and Growth in Bangladesh: An Empirical Investigation|volume=32|number=1|date=March 2009|pages=61–76|jstor=40795710|journal=The Bangladesh Development Studies|publisher=[[Bangladesh Institute of Development Studies]] (BIDS) |doi=10.57138/XTYK4544 }}</ref> اهو [[نامياري جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] طور اڀريو آهي، ۽ 2018ع کان پاڙيسري ڀارت جي نامياري في ماڻهو جي ڊي پي کان اڳتي نڪري ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/bangladesh/bangladesh-ranked-41st-largest-economy-in-2019-all-over-the-world-study-1684078|title=Bangladesh 2nd largest economy in South Asia|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 January 2019|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://foreignpolicy.com/2020/10/20/india-falls-behind-bangladesh-gdp/|title=Angst and Denial in India as It's Now Officially Poorer Than Bangladesh|last=Babones|first=Salvatore|date=20 October 2020|access-date=13 January 2025|work=[[Foreign Policy]]}}</ref> بنگلاديش پنهنجي [[بنگلاديش ۾ غربت|غربت جي شرح]] گهٽائڻ ۾ نمايان ڪاميابيون حاصل ڪيون آهن، جيڪا 1971ع ۾ 80 سيڪڙو هئي،<ref>{{cite web|url=https://cri.org.bd/2021/03/26/what-milestones-have-bangladesh-crossed-in-50-years/|title=What milestones have Bangladesh crossed in 50 years|date=26 March 2021|access-date=1 October 2022}}</ref> 1991ع ۾ 44.2 سيڪڙو ٿي،<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/results/2018/11/15/bangladesh-reducing-poverty-and-sharing-prosperity|title=Bangladesh: Reducing Poverty and Sharing Prosperity|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022}}</ref> ۽ 2022ع ۾ 18.7 سيڪڙو تائين گهٽجي وئي.<ref>{{cite news|url=https://pip.worldbank.org/country-profiles/BGD|title=Country Profile – Poverty and Inequality Platform|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 January 2025}}</ref> 21هين صديءَ دوران ان جي [[انساني ترقياتي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقياتي اشاري]] جي واڌ رڳو چين کان گهٽ رهي.<ref>{{cite web|url=https://bangladesh.un.org/en/256074-new-directions-human-development-bangladesh|title=New directions for human development in Bangladesh|date=17 December 2023|access-date=12 February 2025|publisher=United Nations}}</ref> [[سبز منتقلي]] جي حصي طور، بنگلاديش جو صنعتي شعبو [[سبز ڪارخانو|سبز ڪارخانا]] ٺاهڻ ۾ اڳواڻ طور اڀريو آهي، ۽ ملڪ وٽ دنيا ۾ تصديق ٿيل سبز ڪارخانن جو سڀ کان وڏو تعداد آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/green-rmg-factories-how-bangladesh-became-global-champion-939426|title=Green RMG factories: How Bangladesh became a global champion|last=Uddin|first=Jasim|date=12 September 2024|access-date=13 January 2025|work=[[Business Standard]]}}</ref> ان 2017ع کان [[روهنگيا نسل ڪشي]] کان ڀڄندڙ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|هڪ ملين کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن]] کي به پناهه ڏني آهي، جنهن ان جي وسيلن تي دٻاءُ وڌو ۽ ان جي انساني همدردي واري عزم کي نمايان ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unrefugees.org/news/rohingya-refugee-crisis-explained/|title=Rohingya Refugee Crisis Explained|date=22 August 2024|work=[[United Nations Commission on Human Rights]] (UNCHR)|access-date=13 January 2025}}</ref> == جاگرافي == {{Main|بنگلاديش جي جاگرافي}} [[File:Map of Bangladesh-en.svg|thumb|بنگلاديش جو طبعي نقشو]] بنگلاديش [[بنگال جي نار]] تي [[ڏکڻ ايشيا]] ۾ واقع آهي. اهو لڳ ڀڳ مڪمل طور پاڙيسري [[ڀارت]] سان گهيريل آهي، ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ان جي هڪ ننڍڙي سرحد آهي، جيتوڻيڪ اهو [[نيپال]]، [[ڀوٽان]] ۽ چين جي تمام ويجهو واقع آهي. ملڪ کي ٽن علائقن ۾ ورهايو ويندو آهي. ملڪ جو گهڻو حصو زرخيز [[گنگا ڊيلٽا]] تي مشتمل آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو دريائي ڊيلٽا آهي.<ref>{{cite web |author1=Aditi Rajagopal|title=How the World's Largest Delta Might Slowly Go Under Water |url=https://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|website=Discovery|date=8 February 2020|access-date=9 March 2020|archive-date=8 February 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200208052815/http://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|url-status=live}}</ref> ملڪ جا اتر اولهه ۽ وچ وارا حصا [[مدهوپور ٽريڪٽ|مدهوپور]] ۽ [[بارند ٽريڪٽ|بارند]] پليٽون سان ٺهيل آهن. اتر اوڀر ۽ ڏکڻ اوڀر وارا علائقا [[سدا بهار]] جبلن جي سلسلن جو گهر آهن. گنگا ڊيلٽا گنگا، جنهن جو مقامي نالو [[پدما درياهه|پدما]] يا ''پوددا'' آهي، [[برهمپتر درياهه|برهمپتر]]، جنهن کي [[جمنا درياهه (بنگلاديش)|جمنا]] يا ''جومونا'' به چيو وڃي ٿو، ۽ [[ميگھنا درياهه|ميگھنا]] درياهن ۽ انهن جي معاون درياهن جي ميلاپ سان ٺهندو آهي. گنگا، جمنا سان ملي ٿي، جيڪا برهمپتر جو مکيه وهڪرو آهي، ۽ پوءِ ميگھنا سان ملي آخرڪار [[بنگال جي نار]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿي. بنگلاديش کي "دريائن جي ڌرتي" چيو ويندو آهي،<ref>{{cite web |title=No Place Like Home – BANGLADESH: LAND OF RIVERS |url=https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |work=Environmental Justice Foundation |access-date=10 March 2020 |archive-date=30 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200930051647/https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |url-status=live }}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ هتي 57 کان وڌيڪ [[سرحد پار درياهه]] آهن، جيڪي ڪنهن به قومي رياست لاءِ سڀ کان وڌيڪ آهن. پاڻيءَ جا معاملا سياسي طور پيچيده آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بنگلاديش ڀارت کان هيٺاهين وهڪري ۾ واقع آهي.<ref>{{cite book |last=Suvedī |first=Sūryaprasāda |title=International watercourses law for the 21st century |publisher=[[Ashgate Publishing]] |year=2005 |pages=154–166 |isbn=978-0-7546-4527-6}}</ref> بنگلاديش گهڻو ڪري زرخيز ۽ هموار ميداني زمين تي مشتمل آهي. ان جو گهڻو حصو سمنڊ جي سطح کان {{convert|12|m|ft|abbr=on}} کان گهٽ اوچائي تي آهي، ۽ اندازو آهي ته جيڪڏهن سمنڊ جي سطح {{convert|1|m|ft|abbr=on}} وڌي وڃي ته ملڪ جي لڳ ڀڳ 10 سيڪڙو زمين ٻڏي ويندي.<ref name="ali">{{cite journal |last=Ali |first=A. |title=Vulnerability of Bangladesh to climate change and sea level rise through tropical cyclones and storm surges |journal=Water, Air, & Soil Pollution |volume=92 |issue=1–2 |pages=171–179 |year=1996 |bibcode=1996WASP...92..171A |doi=10.1007/BF00175563 }}</ref> ملڪ جو 12 سيڪڙو حصو جابلو نظامن سان ڍڪيل آهي. ملڪ جون [[هاور]] آبي زمينون عالمي ماحولياتي سائنس لاءِ اهميت رکن ٿيون. [[بنگلاديش جي جبلن جي فهرست|بنگلاديش جو سڀ کان اوچو هنڌ]] [[سڪا هافونگ]] آهي، جيڪو ميانمار جي سرحد ڀرسان واقع آهي، ۽ ان جي اوچائي {{convert|1064|m|ft|abbr=on}} آهي.<ref name=CIA/> اڳ ۾ [[ڪيوڪراڊونگ]] يا [[تازنگ ڊونگ]] کي سڀ کان اوچو هنڌ سمجهيو ويندو هو. بنگلاديش ۾ [[ٻيلن جو ڍڪ]] ڪل زميني ايراضيءَ جو لڳ ڀڳ 14 سيڪڙو آهي، جيڪو 2020ع ۾ 1,883,400 هيڪٽرن (ha) ٻيلن جي برابر هو، جڏهن ته 1990ع ۾ اهو 1,920,330 هيڪٽر (ha) هو. 2020ع ۾ قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن 1,725,330 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو، جڏهن ته پوکيل ٻيلن 158,070 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو. قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن مان 0 سيڪڙو کي [[ابتدائي ٻيلو]] قرار ڏنو ويو، يعني اهڙو ٻيلو جيڪو مقامي وڻن جي قسمن تي مشتمل هجي ۽ جتي انساني سرگرميءَ جا واضح نشان نه هجن، ۽ لڳ ڀڳ 33 سيڪڙو ٻيلن وارو علائقو محفوظ علائقن اندر مليو. 2015ع لاءِ، ٻيلن جي 100 سيڪڙو ايراضي [[رياستي ملڪيت|عوامي ملڪيت]] هيٺ ڄاڻائي وئي.<ref>{{Cite book |url=https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |title=Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194 |publisher=Food and Agriculture Organization of the United Nations |year=2023 |archive-date=11 September 2024 |access-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240911122341/https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Global Forest Resources Assessment 2020, Bangladesh |url=https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview |website=Food Agriculture Organization of the United Nations |access-date=19 September 2024 |archive-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240919133606/https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview/ |url-status=live }}</ref> === آبهوا === [[File:Aerosol pollution over Northern India, Bangladesh, and Bay of Bengal.jpg|thumb|خلا مان ورتل تصوير، جنهن ۾ بنگلاديش مٿان آلودگي ڏيکاريل آهي]] [[سرطان جو مدار]] بنگلاديش مان گذري ٿو، تنهنڪري بنگلاديش جي آبهوا گرم خطي واري آهي؛ آڪٽوبر کان مارچ تائين هلڪو سيارو ۽ مارچ کان جون تائين گرم ۽ گهم وارو اونهارو هوندو آهي. ملڪ ۾ ڪڏهن به هوائي گرمي پد {{convert|0|°C}} کان هيٺ رڪارڊ نه ٿيو آهي؛ سڀ کان گهٽ رڪارڊ ٿيل گرمي پد {{convert|1.1|°C}} هو، جيڪو اتر اولهه واري شهر [[ديناجپور]] ۾ 3 فيبروري 1905ع تي رڪارڊ ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://kantaji.com/dinajpurmap.html |title=Map of Dinajpur |website=kantaji.com |archive-url=https://web.archive.org/web/20110713134542/http://kantaji.com/dinajpurmap.html |archive-date=13 July 2011 |access-date=17 April 2015}}</ref> گرم ۽ گهم واري [[چوماسي]] موسم جون کان آڪٽوبر تائين جاري رهي ٿي ۽ ملڪ جي اڪثر برسات جو سبب بڻجي ٿي. قدرتي آفتون، جهڙوڪ [[بنگلاديش ۾ ٻوڏون|ٻوڏون]]، [[اڀرندي طوفان]]، [[ٽورنيڊو]] ۽ [[مدي لهرون]] لڳ ڀڳ هر سال اچن ٿيون،<ref name="NatDis">{{cite book |last=Alexander |first=David E. |title= Natural Disasters |chapter-url= {{GBurl|id=gWHsuGTcF34C|p=532}}|year= 1999|publisher=Kluwer Academic Publishers |isbn=978-0-412-04751-0 |page=532 |chapter=The Third World |orig-date=1993}}</ref> جن سان گڏ [[ٻيلن جي ڪٽائي]]، [[مٽيءَ جي زوال ۽ خرابي]] ۽ [[ڪٽاءُ]] جا اثر پڻ شامل ٿين ٿا. 1970ع ۽ 1991ع وارا [[بنگلاديش جي اڀرندي طوفانن جي فهرست|طوفان]] خاص طور تباهه ڪندڙ هئا؛ [[1991ع بنگلاديش طوفان|پوئين طوفان]] ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا.<ref>"[https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html Beset by Bay's Killer Storms, Bangladesh Prepares and Hopes] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240902065034/https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html |date=2 September 2024 }} ". ''Los Angeles Times''. 27 February 2005</ref> سيپٽمبر 1998ع ۾ بنگلاديش جديد تاريخ جي [[1998ع بنگلاديش ٻوڏون|سڀ کان شديد ٻوڏ]] کي ڏٺو، جنهن کان پوءِ ملڪ جا ٻه ٽهائي حصا پاڻيءَ هيٺ اچي ويا، ۽ 1,000 ماڻهو فوت ٿيا.<ref name="EWG">{{cite book |last=Haggett |first=Peter |title=Encyclopedia of World Geography |chapter-url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |publisher=Marshall Cavendish |year=2002 |isbn=978-0-7614-7308-4 |oclc=46578454 |pages=2, 634 |chapter=The Indian Subcontinent |orig-date=2002 |access-date=25 July 2023 |archive-date=28 March 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182107/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |url-status=live }}</ref> آفتن جي خطري ۾ گهٽتائي لاءِ مختلف بين الاقوامي ۽ قومي قدمن جي نتيجي ۾، ٻوڏن ۽ طوفانن سبب انساني جاني نقصان ۽ معاشي نقصان سالن سان گهٽيا آهن.<ref>{{cite news |last=Raju |first=M. N. A. |title=Disaster Preparedness for Sustainable Development in Bangladesh |url=https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10 |work=Daily Sun |date=10 March 2018 |access-date=26 September 2019 |archive-date=24 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210724074442/https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10}}</ref> [[2007ع ڏکڻ ايشيائي ٻوڏون]] ملڪ جي ڪيترن علائقن کي تباهه ڪري ويون، پنج ملين ماڻهن کي بي گهر ڪيو ۽ لڳ ڀڳ 500 ماڻهو مارجي ويا.<ref>{{cite news |title=Bangladesh flood death toll nears 500, thousands ill |url=http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |agency=[[Reuters]] |date=15 August 2007 |access-date=15 August 2007 |archive-date=5 February 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080205073714/http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |url-status=live }}</ref> [[File:Flooding after 1991 cyclone.jpg|thumb|[[1991ع بنگلاديش طوفان]] کان پوءِ ٻوڏ، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا]] ==== موسمي تبديلي ==== بنگلاديش کي انهن ملڪن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو، جيڪي [[موسمي تبديليءَ جي نازڪ پذيري|موسمي تبديليءَ لاءِ سڀ کان وڌيڪ نازڪ]] آهن.<ref>{{Cite journal |last1=Kulp |first1=Scott A. |last2=Strauss |first2=Benjamin H.|date=29 October 2019|title=New elevation data triple estimates of global vulnerability to sea-level rise and coastal flooding|journal=Nature Communications |volume=10 |issue=1 |page=4844 |bibcode=2019NatCo..10.4844K |doi=10.1038/s41467-019-12808-z |pmc=6820795 |pmid=31664024}}</ref><ref>{{cite web |date=29 October 2019|title=Report: Flooded Future: Global vulnerability to sea level rise worse than previously understood |url=https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood|access-date=3 November 2019|website=climatecentral.org|archive-date=2 November 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191102025006/https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood}}</ref> هڪ صديءَ دوران 508 طوفانن بنگال جي نار واري علائقي کي متاثر ڪيو آهي، جن مان 17 سيڪڙو بابت خيال ڪيو وڃي ٿو ته اهي بنگلاديش جي زمين تي پهتا.<ref>{{Cite book|last=Chaturvedi|first=Sanjay|url=https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67|title=Climate Change and the Bay of Bengal|date=29 April 2016|publisher=Flipside Digital Content Company Inc.|isbn=978-981-4762-01-4|access-date=25 July 2023|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182105/https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67#v=onepage&q&f=false|url-status=live}}</ref> وڌندڙ برساتن، سمنڊ جي سطح ۾ اضافي ۽ اڀرندي طوفانن مان پيدا ٿيندڙ [[قدرتي خطرا]] موسمي تبديليءَ سان وڌڻ جا امڪان آهن، ۽ اهي هر هڪ زراعت، پاڻي ۽ خوراڪ جي سلامتي، انساني صحت ۽ رهائش تي سنگين اثر ڇڏيندا.<ref>{{cite book |url=http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|title=Bangladesh Climate Change Strategy and Action Plan, 2008 |publisher=Ministry of Environment and Forests Government of the People's Republic of Bangladesh|year=2008|isbn=978-984-8574-25-6|archive-url=https://web.archive.org/web/20091007060017/http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|archive-date=7 October 2009}}</ref> اندازو آهي ته 2050ع تائين سمنڊ جي سطح ۾ ٽي فوٽ اضافو لڳ ڀڳ 20 سيڪڙو زمين کي ٻوڙي ڇڏيندو ۽ 30 ملين کان وڌيڪ ماڻهن کي بي گهر ڪندو.<ref>{{cite web |last=Glennon |first=Robert|title=The Unfolding Tragedy of Climate Change in Bangladesh |url=https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171201040750/https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|archive-date=1 December 2017|access-date=23 November 2017}}</ref> بنگلاديش ۾ [[سمنڊ جي سطح ۾ اضافو]] واري خطري کي منهن ڏيڻ لاءِ [[بنگلاديش ڊيلٽا پلان 2100]] شروع ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100 |title=Bangladesh Delta Plan 2100|publisher=The Dutch water sector|access-date=24 September 2019|date=20 May 2019|archive-date=13 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230513135800/https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Bangladesh Delta Plan (BDP) 2100}}</ref> === حياتياتي گوناگوني === [[File:Bengal Tiger gets down in a shallow canal in Sundarban.jpg|thumb|[[بنگال ٽائيگر]]، قومي جانور، سندربن ۾]] بنگلاديش [[انڊوملايائي علائقو]] ۾ واقع آهي، ۽ اهو چئن خشڪي وارن ماحولياتي علائقن ۾ اچي ٿو: [[هيٺين گنگا ميدانن جا نم پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، [[ميزورام–منيپور–ڪاچن مينهن وارا ٻيلا]]، [[سندربن تازو پاڻي دلدلي ٻيلا]]، ۽ [[سندربن مينگروو]].<ref name="DinersteinOlson2017">{{cite journal |last1=Dinerstein |first1=Eric |last2=Olson |first2=David |last3=Joshi |first3=Anup |last4=Vynne |first4=Carly |last5=Burgess |first5=Neil D. |last6=Wikramanayake |first6=Eric |last7=Hahn |first7=Nathan |last8=Palminteri |first8=Suzanne |last9=Hedao |first9=Prashant |last10=Noss |first10=Reed |last11=Hansen |first11=Matt |last12=Locke |first12=Harvey |last13=Ellis |first13=Erle C |last14=Jones |first14=Benjamin |last15=Barber |first15=Charles Victor |last16=Hayes |first16=Randy |last17=Kormos |first17=Cyril |last18=Martin |first18=Vance |last19=Crist |first19=Eileen |last20=Sechrest |first20=Wes |last21=Price |first21=Lori |last22=Baillie |first22=Jonathan E. M. |last23=Weeden |first23=Don |last24=Suckling |first24=Kierán |last25=Davis |first25=Crystal |last26=Sizer |first26=Nigel |last27=Moore |first27=Rebecca |last28=Thau |first28=David |last29=Birch |first29=Tanya |last30=Potapov |first30=Peter |last31=Turubanova |first31=Svetlana |last32=Tyukavina |first32=Alexandra |last33=de Souza |first33=Nadia |last34=Pintea |first34=Lilian |last35=Brito |first35=José C. |last36=Llewellyn |first36=Othman A. |last37=Miller |first37=Anthony G. |last38=Patzelt |first38=Annette |last39=Ghazanfar |first39=Shahina A. |last40=Timberlake |first40=Jonathan |last41=Klöser |first41=Heinz |last42=Shennan-Farpón |first42=Yara |last43=Kindt |first43=Roeland |last44=Lillesø |first44=Jens-Peter Barnekow |last45=van Breugel |first45=Paulo |last46=Graudal |first46=Lars |last47=Voge |first47=Maianna |last48=Al-Shammari |first48=Khalaf F. |last49=Saleem |first49=Muhammad|title=An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm |journal=BioScience|volume=67|issue=6|year=2017|pages=534–545 |doi=10.1093/biosci/bix014 |pmid=28608869 |pmc=5451287}}</ref> ان جي ماحوليات ۾ ڊگهو سامونڊي ڪنارو، گهڻا [[بنگلاديش جي درياهن جي فهرست|درياهه ۽ معاون درياهه]]، ڍنڍون، [[آبي زمين]]ون، سدا بهار ٻيلا، نيم سدا بهار ٻيلا، جابلو ٻيلا، نم [[پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، تازو پاڻي دلدلي ٻيلا ۽ ڊگهي گاهه واري هموار زمين شامل آهن. بنگلاديش جو ميدان پنهنجي زرخيز [[دريائي لَٽَ]] واري مٽيءَ لاءِ مشهور آهي، جيڪا وسيع پوک کي سهارو ڏئي ٿي. ملڪ ۾ سرسبز ٻوٽن جو غلبو آهي، ۽ ڳوٺ اڪثر [[آم]]، [[ڪٺل]]، [[بانس]]، [[ڇاليا]]، [[ناريل]] ۽ [[کجور]] جي باغن ۾ لڪل هوندا آهن.<ref name="global.britannica.com">[http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life Bangladesh | history – geography :: Plant and animal life] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140203195926/http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life|date=3 February 2014}}. ''Encyclopædia Britannica''.</ref> ملڪ ۾ ٻوٽن جي زندگيءَ جون 6000 تائين جنسون آهن، جن ۾ 5000 گلدار ٻوٽا شامل آهن.<ref>{{cite web |url=http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna|title=Flora and Fauna – Bangladesh high commission in India |website=Bangladesh High Commission, New Delhi |archive-url=https://web.archive.org/web/20130820012655/http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna |archive-date=20 August 2013}}</ref> آبي ذخيرن ۽ آبي زمينن جا نظام ڪيترن آبي ٻوٽن لاءِ رهائشگاهه فراهم ڪن ٿا. [[نيمفياسي|واٽر للي]] ۽ [[ڪنول]] چوماسي موسم ۾ نمايان طور وڌن ٿا. ملڪ ۾ [[بنگلاديش جي محفوظ علائقن جي فهرست|60 جهنگلي جيوت پناهه گاهون]] آهن.<ref>{{cite web |year=2026|title=Protected Area Profile for Bangladesh from the World Database of Protected Areas|url=https://www.protectedplanet.net/country/BGD|access-date=22 February 2026|website=[[World Database on Protected Areas]]}}</ref> بنگلاديش [[سندربن]] جي گهڻي حصي جو گهر آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي، ۽ ڏکڻ اولهه واري ساحلي علائقي ۾ {{convert|6000|km2}} ايراضيءَ تي پکڙيل آهي. اهو ٽن محفوظ پناهه گاهن ۾ ورهايل آهي: [[سندربن ڏکڻ جهنگلي جيوت پناهه گاهه|ڏکڻ]]، [[سندربن اوڀر جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اوڀر]]، ۽ [[سندربن اولهه جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اولهه]] علائقا. هي ٻيلو يونيسڪو عالمي ورثي واري ماڳ آهي.<ref>{{Cite web |title=The Sundarbans |url=https://whc.unesco.org/en/list/798/ |access-date=2026-02-21 |website=[[UNESCO]] |language=en}}</ref> اتر اوڀر وارو سليٽ علائقو هاور آبي زمينن جو گهر آهي، جيڪو هڪ منفرد ماحولياتي نظام آهي. ان ۾ [[اڀرندي ۽ نيم اڀرندي مخروطي ٻيلا]]، هڪ [[تازو پاڻي دلدلي ٻيلو]]، ۽ گڏيل پن ڇڻڻ وارا ٻيلا پڻ شامل آهن. ڏکڻ اوڀر وارو چٽاگانگ علائقو سدا بهار ۽ نيم سدا بهار جابلو جهنگلن تي مشتمل آهي. وچ بنگلاديش ۾ ميداني سال ٻيلو شامل آهي، جيڪو غازيپور، [[ٽنگائل]] ۽ [[ميمڻ سنگهه]] ضلعن سان گڏ پکڙيل آهي.<ref>{{Cite journal|last=Rahman |first=Mohammed Mahabubur |last2=Rahman |first2=Md. Motiur |last3=Guogang |first3=Zhang |last4=Islam |first4=Kazi Shakila |date=1 March 2010 |title=A Review of the Present Threats to Tropical Moist Deciduous Sal (Shorea Robusta) Forest Ecosystem of Central Bangladesh |url=https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/194008291000300108 |access-date=2026-02-21 |website=[[Sage Journals]] |language=en |doi=10.1177/194008291000300108}}</ref> [[سينٽ مارٽن ٻيٽ]] ملڪ جو واحد [[مرجاني ريف]] آهي.<ref>{{Cite web |last=Kuddus |first=Abdul |date=2025-03-03 |title=Is St Martin's actually a 'coral island', what do researchers say? |url=https://en.prothomalo.com/environment/9rpuv1x2ra |access-date=2026-02-21 |website=[[Prothom Alo]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي ٻيلن، دلدلن، وڻڪار وارن علائقن ۽ جبلن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهنگلي جيوت|جهنگلي جيوت]] گهڻي مقدار ۾ موجود آهي.<ref name="global.britannica.com"/> جانورن جي وڏي اڪثريت {{convert|150000|km2}} جي رهائشگاهه اندر رهي ٿي.<ref>{{cite news |author1=Soraya Auer |author2=Anika Hossain |date=7 July 2012 |title=Lost Wards of the State |url=http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm|work=The Daily Star|access-date=14 February 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150214120509/http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm |archive-date=14 February 2015 |url-status=live}}</ref> [[بنگال ٽائيگر]]، [[بادلدار چيتو]]، [[کاري پاڻيءَ جو مگرمڇ]]، [[ڪارو پينٿر]] ۽ [[مڇي خور ٻلي]] سندربن جا اهم شڪاري جانور آهن.<ref>{{cite book|author=Peter Haggett|title=Encyclopedia of World Geography|url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|year=2001|publisher=Marshall Cavendish|isbn=978-0-7614-7289-6|page=2620|access-date=20 January 2017|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182110/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|url-status=live}}</ref> اتر ۽ اوڀر بنگلاديش [[ايشيائي هاٿي]]، [[هولاڪ گبن]]، [[ايشيائي ڪارو رڇ]] ۽ [[اورينٽل پائڊ هورن بل]] جو گهر آهي.<ref name="bearprojectbd.weebly.com">{{cite web |url=http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|title=Bears in Bangladesh|website=Bangladesh Bear Project|access-date=14 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150214061240/http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|archive-date=14 February 2015|url-status=live}}</ref> [[چيتل]] هرڻ ڏکڻ اولهه وارن وڻڪار وارن علائقن ۾ وڏي پيماني تي ڏسڻ ۾ اچن ٿا. ٻين جانورن ۾ [[ڪاري وڏي گلھري]]، [[ٽوپي دار لنگور]]، [[بنگال لومڙي]]، [[سامبر هرڻ]]، [[جهنگلي ٻلي]]، [[ڪنگ ڪوبرا]]، [[جهنگلي سوئر]]، [[نيولا]]، [[پينگولين]]، [[پائٿن (نسل)|پائٿن]] ۽ [[ايشيائي واٽر مانيٽر|واٽر مانيٽر]] شامل آهن. بنگلاديش ۾ [[ايراواڊي ڊولفن|ايراواڊي]] ۽ [[ڏکڻ ايشيائي درياهي ڊولفن|گنگا ڊولفن]] جي سڀ کان وڏين آبادين مان هڪ موجود آهي.<ref>{{cite web |url=http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|title=6,000 Rare, Large River Dolphins Found in Bangladesh|work=National Geographic|date=March 2009|access-date=13 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20141012093653/http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|archive-date=12 October 2014}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻه جيون]] جون 53، رينگڻ وارن جانورن جون 139، [[سامونڊي رينگڻ وارا جانور|سامونڊي رينگڻ وارن جانورن]] جون 19 ۽ [[سامونڊي ٿڃائتا جانور|سامونڊي ٿڃائتن]] جون 5 جنسون آهن. ان ۾ [[بنگلاديش جي پکين جي فهرست|پکين جون 628 جنسون]] پڻ آهن.<ref>{{cite news |last1=Hossain |first1=Muhammad Selim |date=23 May 2009 |title=Conserving biodiversity must for survival |url=http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |work=The Daily Star |access-date=30 May 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150530100603/http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |archive-date=30 May 2015 |url-status=live}}</ref> گذريل صديءَ دوران بنگلاديش ۾ ڪيترائي جانور ختم ٿي ويا، جن ۾ هڪ سينگ ۽ ٻه سينگ وارا [[گينڊا]] ۽ عام [[مور]] شامل آهن. انساني آبادي شهري علائقن ۾ مرڪوز آهي، جنهن ڪري ٻيلن جي ڪٽائي ڪنهن حد تائين محدود رهي آهي. تيز شهري واڌ قدرتي رهائشگاهن لاءِ خطرو بڻجي وئي آهي. ملڪ ۾ ماحولياتي مسئلا وسيع آهن؛ ڪپڙي جي صنعت سبب [[ڌليشوري درياهه]] جي آلودگي ۽ چڪريا سندربن ۾ جهينگن جي پوک کي عالمن [[ماحولياتي قتل]] طور بيان ڪيو آهي.<ref>{{cite book |last1=Suny |first1=Rabby Us |last2=Sarkar |first2=Oliver Tirtho |last3=Hasan |first3=Md. Abid |title=Politics of Climate Change |chapter=Political Economy of River Ecocide in Bangladesh: A Study in the Context of Dhaleshwari River |date=2023 |pages=83–103 |doi=10.1142/9789811263750_0005 |isbn=978-981-12-6374-3 }}</ref><ref>{{Cite journal |last=Zaman |first=Samia |date=7 June 2023 |title=The Bangladesh Environmental Humanities Reader: by Samina Luthfa, Mohammad Tanzimuddin Khan, and Munasir Kamal, Lanham, Lexinton Books, 2022 ISBN 978-1-4985-9913-9 and 978-1-4985-9914-6 |journal=Environmental Politics |volume=32 |issue=4 |pages=752–754 |doi=10.1080/09644016.2023.2192149 |doi-access=free}}</ref> جيتوڻيڪ ڪيترائي علائقا قانون هيٺ محفوظ آهن، پر ڪجهه بنگلاديشي جهنگلي جيوت هن واڌ سبب خطري ۾ آهي. [[بنگلاديش ماحوليات تحفظ ايڪٽ]] 1995ع ۾ نافذ ڪيو ويو. حڪومت ڪيترن علائقن کي [[ماحولياتي طور نازڪ علائقو]] قرار ڏنو آهي، جن ۾ آبي زمينون، ٻيلا ۽ درياهه شامل آهن. [[سندربن ٽائيگر پروجيڪٽ]] ۽ بنگلاديش بيئر پروجيڪٽ تحفظ کي مضبوط ڪرڻ واريون اهم شروعاتون آهن.<ref name="bearprojectbd.weebly.com"/> بنگلاديش 3 مئي 1994ع تي ريو [[حياتياتي گوناگوني بابت ڪنوينشن]] جي توثيق ڪئي.<ref name="cbd.int">{{cite web |url=http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|title=Bangladesh – Country Profile|website=cbd.int|access-date=16 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150217020013/http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|archive-date=17 February 2015|url-status=live}}</ref> 2014 مطابق ملڪ پنهنجي [[حياتياتي گوناگوني عمل جو منصوبو|قومي حياتياتي گوناگوني حڪمت عملي ۽ عمل منصوبي]] کي نظرثاني ڪرڻ لاءِ تيار هو.<ref name="cbd.int"/> == حڪومت ۽ سياست == {{Multiple image | caption_align = center | total_width = 300 | image1 = Mohammed Shahabuddin official portrait.jpg | caption1 = [[محمد شهاب الدين]]<br /><small>[[بنگلاديش جو صدر|صدر]]</small> | image2 = Tarique Rahman at meeting on Farmer cards, Cabinet Division, Secretariat, Dhaka, 2026-02-23 (cropped).jpg | caption2 = [[طارق رحمان]]<br /><small>[[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]]</small> }} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = National Assembly of Bangladesh (10).jpg | caption1 = [[جاتيا سنگساد ڀَون|قومي پارليامينٽ]] جي عمارت [[شير بنگلا نگر]] ۾، جيڪو هڪ پاڙو آهي ۽ ان جو نالو بنگال جي پهرئين [[بنگال جو وزيراعظم|وزيراعظم]] جي نالي تي رکيل آهي | image2 = Bangabhaban.jpg | caption2 = [[بنگڀون]]، جنهن جي معنيٰ ''بنگال هائوس'' آهي، بنگلاديش جو [[صدارتي محل]] آهي. اصل ۾ اهو [[هندستان جو وائسراءِ|هندستان جي وائسراءِ]] ۽ [[بنگال پريزيڊنسي جي گورنرن جي فهرست|بنگال جي گورنر]] لاءِ گهر هو. }} [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] موجب بنگلاديش هڪ [[وحداني رياست]]<ref name="gov2"/> ۽ ''[[قانوني طور]]'' [[نمائنده جمهوريت]] آهي، جنهن ۾ [[ويسٽ منسٽر نظام|ويسٽ منسٽر]] طرز جو [[پارلياماني جمهوريه|پارلياماني نظام]]<ref name="gov0"/> ۽ [[عام ووٽ جو حق]] موجود آهي.<ref name="gov">{{cite journal|last=Jahan|first=Rounaq|title=The Parliament of Bangladesh: Representation and Accountability|doi=10.1080/13572334.2014.975470|year=2014|pages=250–269|journal=[[The Journal of Legislative Studies]]|volume=21|issue=2}}</ref> [[بنگلاديش جي حڪومت|حڪومت]] کي ٽن ٿنڀن ۾ ورهائي سگهجي ٿو: انتظاميه، مقننه ۽ [[بنگلاديش جي عدليه|عدليه]]. اهي سڀ جوابدهي، شفافيت ۽ [[اختيارن جي ورهاست|اختيارن جي نگراني ۽ توازن]] کي يقيني بڻائڻ لاءِ ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/explained/news/explained-the-branches-bangladeshs-government-3512581|title=Explained: The branches of Bangladesh's government|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2024|access-date=20 January 2025|last=Siddiquee|first=Ayaan Shams}}</ref> آزاديءَ کان وٺي [[عوامي ليگ]] (AL) ۽ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (BNP) بنگلاديش جي سڀ کان طاقتور [[بنگلاديش جون سياسي پارٽيون|سياسي پارٽين]] مان ٻه رهيون آهن.<ref name="gov0">{{cite journal|last=Shah|first=Aqil|title=Democracy Deadlocked in Bangladesh|journal=[[Current History]]|volume=115|number=780|year=2016|pages=130–135|doi=10.1525/curh.2016.115.780.130 |jstor=48614157}}</ref> * حڪومت جو پهريون ٿنڀو انتظامي عضوو آهي، جنهن کي ملڪ جي انتظام جي ذميواري ڏني وئي آهي.<ref name="gov2"/> انتظامي اختيار گهڻو ڪري [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] وٽ هوندا آهن، جيڪو [[حڪومت جو سربراهه]] هوندو آهي ۽ [[بنگلاديش جي ڪابينا|ڪابينا]] جي نگراني ڪندو آهي.<ref name="gov2"/> پارلياماني حڪومت جو مدو پنج سال هوندو آهي. مختلف وزير انتظامي عضوي جو وڏو حصو بڻجن ٿا، سرڪاري کاتن جي نگراني ڪن ٿا ۽ پاليسيون ٺاهين ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش سول سروس|سول سروس]] وزيرن کي پاليسي لاڳو ڪرڻ ۾ مدد ڪري ٿي.<ref name="gov2"/> سڀ اختيار پاليسيون ٺاهڻ، عوامي خدمتون سنڀالڻ ۽ قومي ترقياتي منصوبا لاڳو ڪرڻ لاءِ گڏجي ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] رسمي [[رياست جو سربراهه]] آهي، جنهن جي اختيارن ۾ پارليامينٽ مان منظور ٿيل بلن کي قانون بڻائڻ لاءِ صحيح ڪرڻ، حڪومت جي استحڪام ۽ تسلسل کي برقرار رکڻ،<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|هٿياربند فوجن]] جي ڪمانڊر اِن چيف طور فرض انجام ڏيڻ<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24615.html|title=61.Supreme command|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> ۽ سڀني يونيورسٽين جو [[چانسلر]] هجڻ شامل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-447.html|title=The Dhaka University Order, 1973 (President's Order).|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٻيو ٿنڀو مقننه عضوو آهي، جنهن کي [[جاتيا سنگساد]]، يعني قوم جو گهر، پڻ چيو ويندو آهي.<ref name="parliament">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24619.html|title=65. Establishment of Parliament|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> شهري پارليامينٽ جا ميمبر چونڊين ٿا.<ref name="gov2"/> [[هڪ ايواني]] پارليامينٽ ۾ 350 ميمبر آهن، جن ۾ 300 ميمبر [[فرسٽ پاسٽ دي پوسٽ]] نظام تحت چونڊيا وڃن ٿا، ۽ 50 ميمبر [[عورتن جي بااختياري]] لاءِ مخصوص سيٽن تي مقرر ٿين ٿا.<ref name="parliament"/><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/women-mps-reserved-seats-how-empowered-are-they-really-3601271|title=Women MPs in reserved seats: How empowered are they really?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2024|access-date=20 January 2025|last=Hasan|first=Rashidul}}</ref> [[بنگلاديش جي آئين جو آرٽيڪل 70]] پارليامينٽ جي ميمبرن کي پنهنجي پارٽي جي خلاف ووٽ ڏيڻ کان روڪي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/backpage/article-70-constitution-its-safeguard-democracy-1581670|title=Article 70 of Constitution: It's a safeguard for democracy|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=26 May 2018|access-date=20 January 2025}}</ref> پارليامينٽ جي صدارت [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] ڪندو آهي، جيڪو صدر کان پوءِ ٻئي نمبر تي هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24603.html|title=54.Speaker to act as President during absence, etc.|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٽيون ٿنڀو عدليه آهي، جيڪا قانون جي تشريح، تڪرارن جي حل ۽ انصاف برقرار رکڻ جي ذميوار آهي.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ|سپريم ڪورٽ]] سڀ کان اعليٰ عدالت آهي، جيڪا [[اپيليٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|اپيليٽ ڊويزن]] ۽ [[هاءِ ڪورٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|هاءِ ڪورٽ ڊويزن]] ۾ ورهايل آهي.<ref name="court">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/part-details-203.html|title=THE JUDICIARY|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref><ref name="gov2"/> ان جي اڳواڻي [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] ڪندو آهي.<ref name="court"/> عدليه وٽ ڪنهن قانون جي آئيني حيثيت جاچڻ ۽ قانوني علاج مهيا ڪرڻ جو اختيار آهي. اها شهرين جا حق بچائي ٿي، قانون جي منصفاڻي لاڳو ٿيڻ کي يقيني بڻائي ٿي ۽ حڪومت اندر اختيارن جو توازن برقرار رکي ٿي.<ref name="gov2"/> عدالتن وٽ [[بنگلاديش ۾ عدالتي جائزو|عدالتي جائزي]] ۾ وسيع اختيار آهن، ۽ عدالتي [[نظير]] کي آئين جي آرٽيڪل 111 تحت حمايت حاصل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24668.html|title=111.Binding effect of Supreme Court judgments|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> عدليه ۾ ضلعي ۽ ميٽروپوليٽن عدالتون شامل آهن، جيڪي ديواني ۽ فوجداري عدالتن ۾ ورهايل آهن. ججن جي کوٽ سبب عدليه ۾ ڪيسن جو وڏو ڍير موجود آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/editorial/news/huge-case-backlog-only-hurting-citizens-3306391|title=Huge case backlog only hurting citizens|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 April 2023|access-date=20 January 2025}}</ref> [[انٽرنيشنل انسٽيٽيوٽ فار ڊيموڪريسي اينڊ اليڪٽورل اسسٽنس|انٽرنيشنل IDEA]] جي گلوبل اسٽيٽ آف ڊيموڪريسي (GSoD) انڊيڪسز ۽ ڊيموڪريسي ٽريڪر موجب، بنگلاديش مجموعي جمهوري معيارن ۾ هيٺين حد ۾ اچي ٿو، خاص طور سياسي نمائندگي ۾ ڪمزوريون آهن، جن ۾ معتبر چونڊون، شامل ووٽ جو حق ۽ چونڊيل حڪومت شامل آهن.<ref>{{Cite web |title=Bangladesh {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/bangladesh |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |title=Home {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/ |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref><ref>{{Cite web |title=Global State of Democracy Indices {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/gsod-indices |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref> === انتظامي ورهاست === {{Main|بنگلاديش جي انتظامي جاگرافي}} {{Bangladesh Divisions Image Map}} بنگلاديش کي اٺ انتظامي ڊويزنن ۾ ورهايو ويو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|publisher=Bangladesh Government|title=National Web Portal of Bangladesh|date=15 September 2015|access-date=23 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150923061605/http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|archive-date=23 September 2015|url-status=live}}</ref><ref name="CIA">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=15 May 2007 |year=2007}}</ref><ref>{{cite news |url=http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |title=Rangpur becomes a divivion |work=bdnews24.com |date=25 January 2010 |access-date=6 August 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150903184553/http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |archive-date=3 September 2015 |url-status=live}}</ref> ۽ هر ڊويزن جو نالو ان جي مرڪزي شهر تي رکيل آهي: [[باريسال ڊويزن|باريسال]]، سرڪاري طور ''باريشال''<ref name="namechange">{{cite news |url=https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|title=Bangladesh changes English spellings of five districts|work=bdnews24.com|date=2 April 2018|access-date=1 October 2019 |archive-date=15 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201215091950/https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|url-status=live}}</ref>، [[چٽاگانگ ڊويزن|چٽاگانگ]]، سرڪاري طور ''چٽوگرام''<ref name="namechange" />، [[ڍاڪا ڊويزن|ڍاڪا]]، [[کُلنا ڊويزن|کُلنا]]، [[ميمڻ سنگهه ڊويزن|ميمڻ سنگهه]]، [[راجشاهي ڊويزن|راجشاهي]]، [[رنگپور ڊويزن|رنگپور]]، ۽ [[سليٽ ڊويزن|سليٽ]]. ڊويزنون ضلعن، يعني ''ضلعن''، ۾ ورهايل آهن. بنگلاديش ۾ 64 ضلعا آهن، ۽ هر ضلعو ''اپازيلا''، يعني سب ضلعن، يا ''ٿانا'' ۾ ورهايل آهي. هر پوليس اسٽيشن جي اندر وارو علائقو، سواءِ ميٽروپوليٽن علائقن جي، ''[[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|يونينن]]'' ۾ ورهايل آهي، ۽ هر يونين ڪيترن ڳوٺن تي مشتمل هوندي آهي. ميٽروپوليٽن علائقن ۾ پوليس اسٽيشنون وارڊن ۾ ورهايل آهن، جيڪي وري ''محلن'' ۾ ورهايل آهن. ڊويزن يا ضلعي سطح تي ڪو به چونڊيل نمائندو ناهي، ۽ انتظام رڳو سرڪاري عملدارن تي مشتمل هوندو آهي. هر يونين، يا وارڊ، ۾ چيئرمين ۽ ڪيترن ميمبرن لاءِ سڌيون چونڊون ٿينديون آهن. 1997ع ۾ پارليامينٽ قانون منظور ڪيو، جنهن تحت هر يونين ۾ 12 مان ٽي سيٽون عورتن لاءِ مخصوص ڪيون ويون.<ref>''Local Government Act'', No. 20, 1997</ref> {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; border:2px solid #8fb3d9; background:#f8fbff;" |+ style="background:#d9ecff; color:#003366; font-weight:bold; padding:0.4em;" | بنگلاديش جون انتظامي ڊويزنون |- ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | [[بنگلاديش جون ڊويزنون|ڊويزن]] ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گاديءَ جو شهر ! scope="col" data-sort-type="date" style="background:#b7d7f0;" | قيام ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | پکيڙ (km<sup>2</sup>)<br /><ref>{{cite web |url=http://www.dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |title=Health Bulletin 2016 |website=Directorate General of Health Services |page=14 |access-date=7 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170613050056/http://dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |archive-date=13 June 2017 |url-status=live}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | 2021ع آبادي<br />(اندازي مطابق)<ref>{{cite web |url=http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |title=Population Projection of Bangladesh: Dynamics and Trends, 2011–2061 |date=November 2015 |website=Bangladesh Bureau of Statistics |pages=25–28}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گهاٽائي<br />2021ع |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال]] | 1 جنوري 1993ع | 13,225 | 9,713,000 | 734 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ]] | 1 جنوري 1829ع | 33,909 | 34,747,000 | 1,025 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا]] | 1 جنوري 1829ع | 20,594 | 42,607,000 | 2,069 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا]] | 1 آڪٽوبر 1960ع | 22,284 | 18,217,000 | 817 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه]] | 14 سيپٽمبر 2015ع | 10,584 | 13,457,000 | 1,271 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي]] | 1 جنوري 1829ع | 18,153 | 21,607,000 | 1,190 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور، بنگلاديش|رنگپور]] | 25 جنوري 2010ع | 16,185 | 18,868,000 | 1,166 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ]] | 1 آگسٽ 1995ع | 12,635 | 12,463,000 | 986 |} === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Diplomatic relations of Bangladesh.svg | caption1 = اهي ملڪ، جن جا بنگلاديش سان سفارتي لاڳاپا آهن | image2 = | caption2 = }} بنگلاديش کي [[عالمي سياست]] ۾ هڪ [[وچولي طاقت]] سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|title=Bangladesh at 50: On the Path to Becoming a Middle Power|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=16 December 2021 |last=Hassan |first=Asif Muztaba|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|url-status=live}}</ref> اهو [[هند-پئسفڪ]] جي جيوسياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|title=Understanding the Importance of Bangladesh in the Bay of Bengal and the Indo-Pacific |last=Karim |first=Tariq A.|date=21 May 2022|publisher=[[National Bureau of Asian Research]]|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|url-status=live}}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ اهو ڏکڻ ايشيا ۽ ڏکڻ اوڀر ايشيا جي وچ ۾ حڪمت عمليءَ واري هنڌ تي واقع آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Connecting South Asia and Southeast Asia: A Bangladesh Country Study|date=September 2014|publisher=[[Asian Development Bank]]|access-date=26 September 2022|number=500 |last1=Rahman |first1=Mustafizur |last2=Moazzem |first2=Khondaker Golam |last3=Chowdhury |first3=Mehruna Islam |last4=Sehrin |first4=Farzana}}</ref> بنگلاديش 1972ع ۾ [[قومن جي دولت مشترڪه]] ۾ ۽ 1974ع ۾ گڏيل قومن ۾ شامل ٿيو.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048 |title=Bangladesh enters Commonwealth |last=Sajen |first=Shamsuddoza|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 April 2020 |access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153013/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|title=Bangladesh marks 40 years as Member State of the UN |publisher=United Nations|date=26 September 2014|access-date=26 September 2022 |last=Chaudhury |first=Dipanjan Roy|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153010/https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|url-status=live}}</ref> اهو موسمي تبديلي، ايٽمي هٿيارن جي عدم ڦهلاءُ، واپاري پاليسي ۽ غير روايتي سلامتي جي مسئلن تي گهڻ طرفي سفارتڪاري تي ڀاڙي ٿو.<ref>{{cite web |url=https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | title=Roundtable on 'Non Traditional Security Threats in the Indo-Pacific Region' – NTS-Asia | date=30 August 2022 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184723/https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | url-status=live }}</ref> بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] جي قيام ۾ اڳواڻي ڪئي، جيڪو [[هندستاني برصغير]] ۾ علائقائي سفارتڪاري جو اهم فورم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |last1=De |first1=Prabir |last2=Bhattacharyay |first2=Biswa N.|title=Prospects of India–Bangladesh Economic Cooperation: Implications for South Asian Regional Cooperation|publisher=[[Asian Development Bank]]|date=September 2007|access-date=27 September 2022}}</ref> اهو 1974ع ۾ [[اسلامي تعاون تنظيم]] ۾ شامل ٿيو،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177|title=Bangladesh an example of religious harmony: OIC|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=21 March 2021|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102404/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177 |url-status=live}}</ref> ۽ [[ڊي-8 اقتصادي تعاون تنظيم|ڊيولپنگ-8]] جو باني ميمبر آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=1 August 2022|access-date=27 September 2022|title=Bangladesh receives "International Peace Award" as D-8 founding member|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|url-status=live}}</ref> تازو بنگلاديش [[عالمي بئنڪ]] جي سهڪار سان علائقائي واپار ۽ ٽرانسپورٽ رابطن کي هٿي ڏيڻ تي ڌيان ڏنو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | title=Regional Trade and Connectivity in South Asia Gets More Than $1 Billion Boost from World Bank | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184718/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | url-status=live }}</ref> اهو پنهنجي اهم پرڏيهي پاليسي مقصدن مان هڪ طور [[آسيان ۾ بنگلاديش جي شموليت|آسيان ۾ شامل ٿيڻ جي ڪوشش]] پڻ ڪري رهيو آهي.<ref name=":5">{{Cite news |title=Ultimate goal is to join ASEAN as a full member |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/trade-market/ultimate-goal-is-to-join-asean-as-a-full-member-1743783067 |access-date=2025-07-12 |work=The Financial Express |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=2024-09-05 |title=Will Bangladesh join Asean? Maritime arbitration wins favour Dhaka |url=https://www.scmp.com/week-asia/politics/article/3277348/will-bangladesh-join-asean-maritime-arbitration-wins-and-cultural-links-favour-dhaka |access-date=2025-07-17 |website=South China Morning Post |language=en}}</ref><ref>{{cite web |last=Rahman |first=Mohammad Tariqur |date=8 February 2025 |title=Perhaps: Should Bangladesh be a member of ASEAN? |url=https://apakhabartv.com/2025/02/08/perhaps/ |access-date=17 July 2025 |website=ApakhabarTV}}</ref> ڍاڪا [[بمسٽيڪ]] جو صدر دفتر رکي ٿو، جيڪا [[بنگال جي نار تي ڀاڙيندڙ ملڪ|بنگال جي نار سان لاڳاپيل ملڪن]] کي گڏ ڪندڙ تنظيم آهي. پاڙيسري ميانمار سان [[بنگلاديش–ميانمار لاڳاپا|لاڳاپا]] 2016–2017ع کان سخت ڇڪتاڻ جو شڪار آهن، جڏهن 700,000 کان وڌيڪ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|روهنگيا پناهگير]] غيرقانوني طور بنگلاديش ۾ داخل ٿيا.<ref name="RohingyaHRW">{{cite web |url=https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|title=Bangladesh Is Not My Country|publisher=[[Human Rights Watch]]|date=5 August 2018|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جي پارليامينٽ، حڪومت ۽ سول سوسائٽي روهنگيا خلاف ميانمار جي فوجي ڪارروائين تي [[2016–17ع روهنگيا لڏپلاڻ تي بين الاقوامي ردعمل|بين الاقوامي تنقيد]] جي اڳواڻيءَ ۾ رهيون آهن، ۽ انهن جي [[واپسي جو حق|واپسيءَ جي حق]] جو مطالبو [[اراڪان]] ڏانهن ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | title=Bangladesh and Myanmar Resume Talks on Rohingya Repatriation | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184715/https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|title=Bangladesh tells UN that Rohingya refugees must return to Myanmar|date=17 August 2022|publisher=[[Al Jazeera Media Network|Al Jazeera]]|access-date=27 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926223428/https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|url-status=live}}</ref> بنگلاديش پنهنجي سڀ کان وڏي پاڙيسري ملڪ ڀارت سان اهم [[بنگلاديش–ڀارت لاڳاپا|ٻطرفا ۽ معاشي لاڳاپا]] رکي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=India-Bangladesh Bilateral Relations|date=March 2021|publisher=[[Ministry of External Affairs (India)]]|access-date=27 September 2022}}</ref> جيڪي اڪثر [[ڀارت ۾ پاڻيءَ جي سياست|پاڻيءَ جي سياست]]، [[گنگا پاڻي تڪرار|گنگا]] ۽ [[تيستا درياهه#پاڻي ورهائڻ جو چئلينج|تيستا]] جي مسئلن،<ref>{{cite web |url=https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | title=India and Bangladesh Conflict over the Ganges River &#124; Climate-Diplomacy | date=January 1957 | access-date=23 October 2022 | archive-date=23 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221023122123/https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | url-status=live }}</ref><ref>{{cite thesis |last=Karim |first=Sajid |date=November 2020 |title=Transboundary Water Cooperation between Bangladesh and India in the Ganges River Basin: Exploring a Benefit-sharing Approach |type=Master's |publisher=[[Uppsala University]] |url=http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|access-date=27 September 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|title=India Must Settle the Teesta River Dispute With Bangladesh for Lasting Gains|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=9 April 2021|access-date=27 September 2022 |last=Banerji |first=Anuttama|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|url-status=live}}</ref> ۽ [[بنگلاديش–ڀارت سرحد تي موت|بنگلاديشي شهرين جي سرحدي قتلن]] سبب ڇڪتاڻ جو شڪار ٿين ٿا.<ref>{{cite web |url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343 |title='Unlawful killings' along India border: Bangladeshi families seek justice|publisher=[[Anadolu Agency]]|date=11 February 2021|access-date=27 September 2022 |last=Kamruzzaman |first=Md.|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|title=Bangladesh sees highest border deaths in 10 years|date=22 December 2020 |last=Anik |first=Syed Samiul Basher|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جا پاڪستان سان لاڳاپا مسئلن جو شڪار آهن، خاص طور تي ان ڪري جو پاڪستان 1971ع واري [[بنگلاديش نسل ڪشي]] کان انڪار ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|title=Should Pakistan apologize to Bangladesh for the 1971 war?|work=[[DW News]]|publisher=[[Deutsche Welle]]|date=30 March 2021|access-date=27 September 2022 |last=Janjua |first=Haroon|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|url-status=live}}</ref> اهو چين سان [[بنگلاديش–چين لاڳاپا|گرم لاڳاپا]] برقرار رکي ٿو، جيڪو ان جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار ۽ سڀ کان وڏو هٿيار فراهم ڪندڙ ملڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|title=Decoding China-Bangladesh relationship |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta|date=27 June 2018|access-date=27 September 2022|publisher=[[Observer Research Foundation]]|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|url-status=live}}</ref> جاپان بنگلاديش کي سڀ کان وڌيڪ معاشي امداد ڏيندڙ ملڪ آهي، ۽ ٻنهي ملڪن وچ ۾ [[بنگلاديش–جاپان لاڳاپا|حڪمت عملي ۽ معاشي ڀائيواري]] آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|title=50 Years of Japan-Bangladesh Ties: From Economic to Strategic Partnership|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=10 February 2022 |last=Shazzad |first=Hussain|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153002/https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|url-status=live}}</ref> وچ اوڀر جي ملڪن سان سياسي لاڳاپا مضبوط آهن.<ref>{{cite web |url=https://saudigazette.com.sa/article/38010 | title=Bangladesh and Saudi Arabia have extremely cordial relations – Rizvi | date=27 March 2013 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184720/https://saudigazette.com.sa/article/38010 | url-status=live }}</ref> بنگلاديش کي پنهنجي ترسيل رقم جو 59 سيڪڙو وچ اوڀر مان ملي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | title=Middle East dual shock spillover on Bangladesh's remittance | date=19 July 2020 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184724/https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | url-status=live }}</ref> جيتوڻيڪ خراب ڪم ڪندڙ حالتون وچ اوڀر ۾ رهندڙ چئن ملين کان وڌيڪ [[وچ اوڀر ۾ بنگلاديشي|بنگلاديشي مزدورن]] کي متاثر ڪن ٿيون.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|title=Experts: Middle East remains key to Bangladesh's fortunes in a changing world|date=29 June 2022|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|url-status=live}}</ref> بنگلاديش [[موسمي تبديلي|عالمي موسمي]] سفارتڪاري ۾ [[ڪلايميٽ ولنرئبل فورم]] جي اڳواڻ طور اهم ڪردار ادا ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | title=COP26 and Bangladesh: Time to Consolidate Climate Diplomacy | work=SOAS Blog | date=11 October 2021 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184721/https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | url-status=live }}</ref> === فوج === {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladeshi soldiers on a BTR-80 APC.jpg | caption1 = [[بي ٽي آر-80]] تي بنگلاديش فوج جا اهلڪار | image2 = BNS Bongobondhu2.jpg | caption2 = بنگلاديش بحريه جو [[فريگيٽ]]، [[بي اين ايس خالد بن وليد]] | image3 = Mikoyan MiG-29-Chengdu F-7.jpg | caption3 = بنگلاديش هوائي فوج جا ويڙهاڪ جهاز، مگ-29 ۽ ايف-7 }} [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] [[برطانوي فوج]] ۽ [[برطانوي هندستاني فوج]] جو ادارياتي ڍانچو ورثي ۾ حاصل ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|title=The Military and Democracy in Bangladesh|website=press-files.anu.edu.au|access-date=19 September 2017|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010141253/http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|url-status=live}}</ref> 2024ع ۾ [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] جي سرگرم اهلڪارن جو انگ لڳ ڀڳ 230,000 هو،<ref name="IISS">*{{cite book| title=The Military Balance 2018 |author1=International Institute for Strategic Studies |author-link1=International Institute for Strategic Studies| date=14 February 2018| publisher=[[Routledge]]| isbn=978-1-85743-955-7| ref=IISS2018}}</ref> جنهن ۾ هوائي فوج جا 21,000 ۽ بحريه جا 27,000 اهلڪار شامل هئا.<ref>Including service and civilian personnel. See [https://web.archive.org/web/20120112044228/http://www.bangladeshnavy.org/glance.html Bangladesh Navy]. Retrieved 17 July 2007.</ref> روايتي دفاعي ڪردارن کان علاوه، فوج آفتن جي امدادي ڪارروائين ۾ شهري اختيارين جي مدد ڪئي آهي ۽ سياسي بيچيني جي دورن ۾ اندروني سلامتي پڻ فراهم ڪئي آهي. ڪيترن سالن کان، بنگلاديش [[گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ|گڏيل قومن جي امن فوجن]] ۾ دنيا جو سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ رهيو آهي.<ref>{{Cite web |date=4 April 2023 |title=Contribution of Uniformed Personnel to UN by Country and Personnel Type |url=https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |access-date=12 May 2023 |publisher=United Nations|archive-date=12 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230512143419/https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش جو فوجي بجيٽ]] جي ڊي پي جو 1.3 سيڪڙو آهي، جيڪو 2021ع ۾ 4.3 بلين آمريڪي ڊالرن جي برابر هو.<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |title=Military expenditure (% of GDP) – Bangladesh |publisher=World Bank |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207232946/https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |last=Alif |first=Abdullah |date=11 June 2020 |title=Budget FY21: Military spending increases by Tk2,327 crore |url=https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |work=Dhaka Trbiune |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231443/https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش بحريه]]، جيڪا بنگال جي نار جي وڏين بحرين مان هڪ آهي، فريگيٽن، آبدوزن، ڪورويٽن ۽ ٻين جهازن جي [[بنگلاديش بحريه جي سرگرم جهازن جي فهرست|بيڙي]] تي مشتمل آهي. [[بنگلاديش هوائي فوج]] وٽ گهڻ مقصدي جنگي جهازن جو هڪ [[بنگلاديش جي سرگرم فوجي جهازن جي فهرست|ننڍو بيڙو]] آهي. بنگلاديش جي فوجي سامان جو گهڻو حصو چين کان اچي ٿو.<ref>{{cite news |last=Balachandran |first=P.K. |date=12 April 2017 |title=Rivals India and China woo Bangladesh with aid totalling $46 b |url=http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |work=[[Daily FT]] |access-date=27 July 2017 |archive-date=28 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170728123712/http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |url-status=live }}</ref> تازن سالن ۾، بنگلاديش ۽ ڀارت گڏيل فوجي مشقون، فوجي اڳواڻن جا اعليٰ سطحي دورا، [[دهشتگردي جي روڪٿام]] ۾ سهڪار ۽ ڳجهي ڄاڻ جي مٽاسٽا وڌائي آهي. بنگلاديش [[اتر اوڀر ڀارت]] ۾ استحڪام ۽ سلامتي کي يقيني بڻائڻ لاءِ اهم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |title=Migration, river management, radicalisation: What does the future hold for India-Bangladesh relations? |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta |date=May 2020 |website=Observer Research Foundation |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231444/https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |title=Bangladesh and India's Northeast: A security perspective |work=The Daily Star |date=15 October 2011 |access-date=14 February 2022 |archive-date=8 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220208025833/https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |url-status=live }}</ref> اوڀر برصغير ۾ بنگلاديش جي حڪمت عملي واري اهميت چين جي ويجهڙائي، برما سان سرحد، مکيه ڀارت ۽ اتر اوڀر ڀارت جي جدا ٿيڻ، ۽ بنگال جي نار ۾ ان جي سامونڊي علائقي تي دارومدار رکي ٿي.<ref>{{cite web |author=Anu Anwar, Michael Kugelman |url=https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |title=The U.S. Should Deepen Ties With Bangladesh |work=Foreign Policy |date=1 December 2021 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |url-status=live }}</ref> 2002ع ۾ بنگلاديش ۽ چين دفاعي سهڪار جو معاهدو ڪيو.<ref>{{cite journal |last=Kinne |first=Brandon J. |date=15 August 2018 |title=Defense Cooperation Agreements and the Emergence of a Global Security Network |journal=International Organization |volume=72 |issue=4 |pages=799–837 |doi=10.1017/S0020818318000218 |doi-access=free }}</ref> آمريڪا بنگلاديش سان [[اسٽيٽس آف فورسز ايگريمينٽ]]، [[ايڪويزيشن اينڊ ڪراس-سروسنگ ايگريمينٽ]] ۽ جنرل سيڪيورٽي آف ملٽري انفارميشن ايگريمينٽ بابت ڳالهين جي ڪوشش ڪئي آهي.<ref>{{cite journal |last=Paul |first=Bimal Kanti |year=2005 |title=Bangladeshi American Response to the 1998 Status of Forces Agreement (SOFA): An Assessment |journal=The Professional Geographer |volume=57 |issue=4 |pages=495–505 |doi=10.1111/j.1467-9272.2005.00494.x |bibcode=2005ProfG..57..495P }}</ref><ref>{{cite web |last=Ashraf |first=Nazmul |url=https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |title=U.S. keen on military ties with Dhaka &#124; Uae |work=Gulf News |date=11 May 2002 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162344/https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=US wants 2 defence deals with Bangladesh |url=https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |work=The Daily Star |date=18 October 2019 |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |url-status=live }}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش گڏيل قومن جي [[ايٽمي هٿيارن جي پابندي بابت معاهدو]] جي توثيق ڪئي.<ref>{{cite news |title=Bangladesh ratifies nuclear weapons prohibition treaty |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |work=Dhaka Tribune |date=28 September 2020 |access-date=15 August 2020 |archive-date=20 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200920163951/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |url-status=live }}</ref> == آبادي == {{Main|بنگلاديش جي آبادي}} {{Further|بنگالي}} {{Historical populations |source = World Bank<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|publisher=[[World Bank]]|title=Population, total – Bangladesh|access-date=19 January 2025}}</ref> |title = آبادي (ملينن ۾) |percentages = pagr |1960 |51,828,660 |1971 |70,276,758 |1980 |88,016,432 |1990 |111,633,717 |2000 |134,544,304 |2010 |152,201,981 |2023 |171,466,990 }} بنگلاديش جي آبادي [[2022ع بنگلاديشي آدمشماري|2022ع جي آدمشماري]] ۾ 169.8&nbsp;ملين رڪارڊ ڪئي وئي،<ref name="populationcensus2022"/> جيڪا 2023ع ۾ وڌي 171.4&nbsp;ملين ٿي وئي.<ref name="unpop">{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|title=Population, total – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 April 2025}}</ref> اهو دنيا جو [[آبادي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ايشيا جو [[آبادي موجب ايشيائي ملڪن جي فهرست|پنجون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ۽ دنيا جو [[آبادي جي گهاٽائي موجب ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گهاٽي آبادي وارو وڏو ملڪ]] آهي، جتي 2020ع ۾ مکيه آبادي گهاٽائي 1,265 ماڻهو/km<sup>2</sup> هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/EN.POP.DNST?locations=BD|title=Population density (people per sq. km of land area) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR)، جيڪا ڪڏهن دنيا جي سڀ کان وڌيڪ شرحن مان هڪ هئي، نمايان گهٽتائي مان گذري آهي؛ اها 1985ع ۾ 5.5 کان 1995ع ۾ 3.7 ۽ پوءِ 2022ع ۾ 1.9 تائين گهٽجي وئي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.TFRT.IN?locations=BD|title=Fertility rate, total (births per woman) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> جيڪا 2.1 واري [[متبادل سطح کان هيٺ زرخيزي]] کان به گهٽ آهي.<ref>{{cite journal |last1=Bora |first1=Jayanta Kumar |last2=Saikia |first2=Nandita |last3=Kebede |first3=Endale Birhanu |last4=Lutz |first4=Wolfgang |title=Revisiting the causes of fertility decline in Bangladesh: The relative importance of female education and family planning programs |journal=Asian Population Studies |date=2023 |volume=19 |pages=81–104 |doi=10.1080/17441730.2022.2028253 |doi-access=free }}</ref> آبادي جو گهڻو حصو ڳوٺاڻن علائقن ۾ رهي ٿو، جڏهن ته 2023ع مطابق صرف 40٪ آبادي شهري علائقن ۾ رهي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.URB.TOTL.IN.ZS?locations=BD|title=Urban population (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[وچولي عمر]] لڳ ڀڳ 28 سال آهي؛ ڪل آبادي جو 26٪ حصو 14 سالن يا ان کان گهٽ عمر جو آهي،<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.0014.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 0–14 (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ۽ 2023ع صرف 6٪ ماڻهو 65 سالن يا ان کان وڌيڪ عمر جا آهن.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.65UP.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 65 and above (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش هڪ [[نسلي ۽ ثقافتي تنوع جي سطح موجب ملڪن جي فهرست|نسلي ۽ ثقافتي طور هم جنس سماج]] آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]] آبادي جو 99٪ آهن.<ref name="cia"/> [[آديواسي]] آبادي ۾ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما]]، [[مارما ماڻهو|مارما]]، [[سانٿال ماڻهو|سانٿال]]، [[مرو ماڻهو|مرو]]، [[تانچنگيا ماڻهو|تانچنگيا]]، [[باوم ماڻهو|باوم]]، [[تريپوري ماڻهو|تريپوري]]، [[خاصي ماڻهو|خاصي]]، [[خومي ماڻهو|خومي]]، [[ڪوڪي ماڻهو|ڪوڪي]]، [[گارو ماڻهو|گارو]] ۽ [[بشنوپريا منيپوري ماڻهو|بشنوپريا منيپوري]] شامل آهن. چٽاگانگ پهاڙي علائقن ۾ مقامي ماڻهن جي خودمختياري تحريڪ سبب 1975ع کان 1997ع تائين بدامني ۽ [[چٽاگانگ پهاڙي علائقن جو تڪرار|بغاوت]] رهي. جيتوڻيڪ 1997ع ۾ امن معاهدو ٿيو، پر علائقو [[آپريشن اتاران|اڃا به فوجي موجودگي هيٺ]] آهي.<ref name="rashiduzzaman">{{cite journal |last=Rashiduzzaman |first=M. |year=1998 |title=Bangladesh's Chittagong Hill Tracts Peace Accord: Institutional Features and Strategic Concerns |journal=Asian Survey |volume=38 |issue=7 |pages=653–70 |doi=10.2307/2645754 |jstor=2645754}}</ref> [[اردو]] ڳالهائيندڙ [[رهجي ويل پاڪستاني]]ن کي 2008ع ۾ سپريم ڪورٽ طرفان شهريت ڏني وئي.<ref>{{cite web|url=https://www.unhcr.org/news/stories/how-bangladesh-court-ruling-changed-lives-more-300000-stateless-people|title=How a Bangladesh court ruling changed the lives of more than 300,000 stateless people|last1=Shadman|first1=Onchita|last2=Schönbauer|first2=Roland|date=23 February 2015|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش 2017ع کان وٺي 700,000 کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن جي ميزباني پڻ ڪري ٿو، جنهن سبب اهو دنيا جي سڀ کان وڏين پناهگير آبادين وارن ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="RohingyaHRW"/> === شهري مرڪز === {{Further|بنگلاديش جي شهرن ۽ قصبن جي فهرست}} بنگلاديش جو گاديءَ وارو ۽ سڀ کان وڏو شهر [[ڍاڪا]] آهي، جنهن جي انتظام لاءِ ٻه شهري ڪارپوريشنون قائم آهن، جيڪي شهر جي اترين ۽ ڏاکڻي حصن جي نگراني ڪن ٿيون. بنگلاديش ۾ ڪُل 13 [[بنگلاديش جي شهري ڪارپوريشنن جي فهرست|شهري ڪارپوريشنون]] آهن، جتي ميئرن جون چونڊون ٿينديون آهن: ڍاڪا ڏکڻ، ڍاڪا اتر، [[چٽاگانگ]]، [[ڪوميلا]]، [[خولنا]]، [[ميمن سنگهه]]، [[سلهٽ]]، [[راجشاهي]]، [[باريسال]]، [[رنگپور]]، [[گازيپور]]، [[بوگرا]] ۽ [[نارائن گنج]]. ميئر پنجن سالن جي مدي لاءِ چونڊيا ويندا آهن. بنگلاديش ۾ مجموعي طور 506 شهري مرڪز آهن، جن مان 43 شهرن جي آبادي 100,000 کان وڌيڪ آهي. {{Largest cities | country = Bangladesh | stat_ref = [https://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-09-27-09-50-a3672cdf61961a45347ab8660a3109b6.pdf] | list_by_pop = | div_name = ملڪ | div_link = Bangladesh | city_1 = ڍاڪا | pop_1 = 10,278,882 | city_2 = چٽاگانگ | pop_2 = 3,227,246 | city_3 = گازيپور | pop_3 = 2,674,697 | city_4 = نارائن گنج | pop_4 = 967,724 | city_5 = خولنا | pop_5 = 718,735 | city_6 = Rangpur, Bangladesh{{!}}رنگپور | pop_6 = 708,384 | city_7 = ميمن سنگهه | pop_7 = 576,722 | city_8 = راجشاهي | pop_8 = 552,791 | city_9 = سلهٽ | pop_9 = 532,426 | city_10 = بوگرا | pop_10 = 542,420 | city_11 = ڪوميلا | pop_11 = 439,414 }} === ٻولي === {{Main|بنگلاديش جون ٻوليون}} [[File:Shaheed Minar, Dhaka, Bangladesh.jpg|thumb|[[ڍاڪا شهيد مينار|شهيد مينار]]، ڍاڪا ۾ واقع هڪ قومي يادگار آهي، جيڪو 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]] جي شهيدن جي ياد ۾ تعمير ڪيو ويو هو ۽ بنگالي قومپرستي جي علامت سمجهيو وڃي ٿو.]] بنگلاديش جي سرڪاري ۽ غالب ٻولي [[بنگالي ٻولي|بنگالي]] آهي، جيڪا آبادي جي 99 سيڪڙو کان وڌيڪ ماڻهن جي [[مادري ٻولي]] آهي.<ref>{{Cite book|title=Population and Housing Census 2022: Report on Socio-Economic and Demographic Survey 2023 |url=http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf|date=June 2024|publisher=Bangladesh Bureau of Statistics|page=xx|isbn=978-984-35-2977-0|access-date=9 June 2024|archive-date=9 June 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240609144133/http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf}}</ref><ref name="LOG">{{cite encyclopedia|last1=Rahim|first1=Enayetur|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert L.|title=Ethnicity and Linguistic Diversity|encyclopedia=Bangladesh: a country study|year=1989|access-date=24 September 2022|url=http://countrystudies.us/bangladesh/29.htm|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=59|oclc=49223313}}</ref> بنگالي کي هڪ [[لهجن جو تسلسل]] (Dialect Continuum) طور بيان ڪيو ويندو آهي، جنهن ۾ سڄي ملڪ ۾ مختلف [[بنگالي لهجا|لهجا]] ڳالهايا وڃن ٿا. ملڪ ۾ [[دولسانيت]] (Diglossia) پڻ موجود آهي، جنهن تحت گهڻا ماڻهو معياري ڳالهائجندڙ بنگالي سمجهي يا ڳالهائي سگهن ٿا، ساڳئي وقت پنهنجي علائقائي لهجي يا ٻوليءَ جي صورت پڻ استعمال ڪن ٿا.<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/supplements/amar-ekushey-2018/amago-bhasha-1537534|title=Amago Basha|last=Khan|first=Sameer Ud Dowla|date=21 February 2018|access-date=24 September 2022|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> انهن ۾ [[چٽاگانگي ٻولي|چٽاگانگي]] شامل آهي، جيڪا چٽاگانگ جي ڏکڻ اوڀر واري علائقي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref>{{Cite book |last=Masica |first=Colin |author-link=Colin Masica |year=1991 |title=The Indo-Aryan Languages |place= Cambridge |publisher=Cambridge University Press |page=16}}</ref> [[نواخالي ٻولي|نواخالي]]، جيڪا [[نواخالي ضلعو|نواخالي]] ضلعي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي،<ref>{{citation|author=Sarwar, Fatina|title=Noakhali Dialect: Its Prospect of Standardization}}</ref><ref>{{cite journal|last=Rashel|first=Md. Mostafa|title=Phonological Analysis of Chatkhil Dialect in Noakhali District, Bangladesh|journal=Theory and Practice in Language Studies|volume=1|issue=9|date=September 2011|pages=1051–1061|doi=10.4304/tpls.1.9.1051-1061|url=http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html/|archive-date=15 June 2022|access-date=6 January 2025|archive-url=https://web.archive.org/web/20220615203456/http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html}}</ref> ۽ [[سلهٽي ٻولي|سلهٽي]]، جيڪا اتر اوڀر واري [[سلهٽ ڊويزن]] ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref name="LOG"/> [[انگريزي ٻولي|انگريزي]] بنگلاديش جي عدالتي ۽ تعليمي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿي، ڇاڪاڻ⁠تہ ملڪ ماضي ۾ برطانوي سلطنت جو حصو رهيو آهي. اها وڏي پيماني تي ڳالهائي ۽ سمجهي وڃي ٿي، ۽ سڀني [[بنگلاديش جي اسڪولن جي فهرست|اسڪولن]]، [[بنگلاديش جي ڪاليجن جي فهرست|ڪاليجن]] ۽ [[بنگلاديش جي يونيورسٽين جي فهرست|يونيورسٽين]] ۾ لازمي مضمون طور پڙهائي وڃي ٿي، جڏهن ته انگريزي-ذريعو تعليمي نظام پڻ وڏي پيماني تي اختيار ڪيو وڃي ٿو.<ref>{{cite journal |last1=Rahman |first1=Mohammad Mosiur |last2=Islam |first2=Md Shaiful |last3=Karim |first3=Abdul |last4=Chowdhury |first4=Takad Ahmed |last5=Rahman |first5=Muhammad Mushfiqur |last6=Seraj |first6=Prodhan Mahbub Ibna |last7=Singh |first7=Manjet Kaur Mehar |title=English language teaching in Bangladesh today: Issues, outcomes and implications |journal=Language Testing in Asia |date=2019 |volume=9 |article-number=9 |doi=10.1186/s40468-019-0085-8 |doi-access=free }}</ref> قبائلي ٻوليون، جيتوڻيڪ آهستي آهستي خطري ۾ پئجي رهيون آهن، تڏهن به ملڪ جي لساني ورثي جو اهم حصو آهن. انهن ۾ [[چاڪما ٻولي]] شامل آهي، جيڪا هڪ اوڀر هند-آريائي ٻولي آهي ۽ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite thesis |last1=Chakma |first1=Sujana |title=Chakma language: survival from being extinct in Bangladesh |date=2014 |hdl=10361/3983 }}{{page needed|date=January 2026}}</ref> ٻين قبائلي ٻولين ۾ [[گارو ٻولي|گارو]]، [[ميتيئي ٻولي|ميتيئي]]، [[ڪوڪ بوروڪ]] ۽ [[راخين ٻولي|راخين]] شامل آهن. [[آسٽرو ايشيائي ٻوليون|آسٽرو ايشيائي ٻولين]] مان سڀ کان وڌيڪ ڳالهائي ويندڙ ٻولي [[سانتالي ٻولي]] آهي، جيڪا [[سانٿال ماڻهو|سانٿال ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite web|last1=Seung|first1=Kim|last2=Kim|first2=Amy|title=The Santali cluster in Bangladesh: a sociolinguistic survey|year=2010|url=https://www.sil.org/system/files/reapdata/85/39/32/85393268857150358467007206894440229270/silesr2010_006.pdf|issue=2010–006|publisher=[[SIL International]]|series=Survey Report|access-date=24 September 2022}}</ref> [[بنگلاديش ۾ رهجي ويل پاڪستاني|رهجي ويل پاڪستاني]] ۽ [[ڍاڪايا|پراڻي ڍاڪا]] جي ڪجهه آبادي اڄ به [[اردو]] کي پنهنجي مادري ٻولي طور استعمال ڪن ٿا. تنهن هوندي به، اردو جي استعمال بابت سماجي تنقيد ۽ ناپسنديدگي اڃا تائين وڏي حد تائين موجود آهي.<ref>{{cite web|last=Ashrafi|first=Shah Tazria |title=How the Urdu language and literature slipped into darkness in Bangladesh|url=https://www.trtworld.com/opinion/how-the-urdu-language-and-literature-slipped-into-darkness-in-bangladesh-43391|work=[[TRT World]]|date=19 January 2021|type=Opinion|access-date=24 September 2022}}</ref> === مذهب === {{Main|بنگلاديش ۾ مذهب}} {{bar box |title=بنگلاديش ۾ مذهب (2022ع جي آدمشماري)<ref name="census">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Preliminary Report |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |publisher=Bangladesh Bureau of Statistics |page=16 |date=August 2022 |access-date=25 September 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> |titlebar=#Fcd116 |left1=مذهب |right1=سيڪڙو |float=right |bars= {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ اسلام|مسلمان]]|green|91.04}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ هندومت|هندو]]|darkorange|7.94}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌ]]|yellow|0.60}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائي]]|darkblue|0.31}} {{bar percent|ٻيا|red|0.11}} }} [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] بنگلاديش جو [[سرڪاري مذهب]] آهي.<ref name="state religion">{{cite web |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part I) |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24549.html |access-date=12 January 2025 |website=Laws of Bangladesh}}</ref> بهرحال، [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] سيڪيولرزم (مذهبي غيرجانبداري) کي پڻ برقرار رکي ٿو ۽ سڀني مذهبن لاءِ برابر حقن جي ضمانت ڏئي ٿو.<ref name="secularism">{{cite web |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part II) |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24560.html |access-date=12 January 2025 |website=Laws of Bangladesh}}</ref><ref name="state religion"/> هر شهري کي پنهنجي پسند جو مذهب اختيار ڪرڻ ۽ ان تي عمل ڪرڻ جي آزادي حاصل آهي. [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ملڪ جو سڀ کان وڏو مذهب آهي، جنهن تي لڳ ڀڳ 91.1٪ آبادي عمل ڪري ٿي.<ref name="census"/> بنگلاديش جي مسلمانن جي وڏي اڪثريت [[بنگالي مسلمان]] آهي، جيڪي [[سني اسلام]] سان وابسته آهن.<ref name="state"/> بنگلاديش دنيا جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ مسلمان اڪثريت وارو ملڪ آهي ۽ مجموعي مسلمان آبادي جي لحاظ کان چوٿين نمبر تي اچي ٿو.<ref>{{cite web |url=http://features.pewforum.org/muslim-population/?sort=Pop2010 |title=Muslim Population by Country |publisher=Pew Research |date=27 January 2011 |access-date=23 October 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130726201620/http://features.pewforum.org/muslim-population/?sort=Pop2010 |archive-date=26 July 2013 |url-status=live}}</ref> [[بنگالي هندو]] ملڪ جي [[بنگلاديش ۾ هندومت|ٻي وڏي مذهبي اقليت]] آهن ۽ دنيا جي [[هندن جي آبادي]] جي لحاظ کان ٽئين وڏي هندو برادري ٺهن ٿا. [[2022ع جي بنگلاديشي آدمشماري]] موجب هندو آبادي جو 7.95٪ آهن.<ref name="state"/><ref name="census"/> جڏهن ته [[2011ع جي بنگلاديشي آدمشماري]] ۾ هندو آبادي جو 8.54٪ هئا. [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] ملڪ جو ٽيون سڀ کان وڏو مذهب آهي، جنهن تي صرف 0.6٪ آبادي عمل ڪري ٿي.<ref name="census"/> بنگلاديشي ٻڌ ڌرم جا پوئلڳ خاص طور تي [[چٽاگانگ ٽڪريون وارو علائقو|چٽاگانگ ٽڪريون واري علائقي]] جي قبائلي قومن ۽ سامونڊي چٽاگانگ ۾ رهندڙ [[بنگالي ٻڌ ڌرمي]] اقليت ۾ مرڪوز آهن، جيڪي گهڻو ڪري [[ٿيراوادا]] روايت جي پيروي ڪن ٿا.<ref name="state"/> [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]] چوٿون وڏو مذهب آهي، جنهن جا پيروڪار آبادي جو 0.3٪ آهن. انهن مان گهڻا هڪ ننڍڙي [[بنگالي عيسائي]] برادري سان تعلق رکن ٿا.<ref name="census"/> آبادي جو لڳ ڀڳ 0.1٪ حصو ٻين مذهبن تي عمل ڪري ٿو، جهڙوڪ [[روح پرستي]]، يا ڪنهن به مذهب سان وابسته نه آهي.<ref name="state">{{cite web|url=https://www.state.gov/reports/2022-report-on-international-religious-freedom/bangladesh/|title=2022 Report on International Religious Freedom: Bangladesh|work=[[United States Department of State]]|access-date=8 January 2025}}</ref> === تعليم === {{Main|بنگلاديش ۾ تعليم}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladesh Literacy Rate (2022, Total).svg | caption1 = بنگلاديش جي ضلعن ۾ [[خواندگي]] جي شرح | image2 = Curzon Hall - Northern Facade - University of Dhaka - Dhaka 2015-05-31 1992.JPG | caption2 = [[ڪرزن هال]]، [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جو هڪ حصو }} بنگلاديش جو آئين بيان ڪري ٿو ته سڀني ٻارن کي مفت ۽ لازمي تعليم فراهم ڪئي ويندي.<ref>{{cite web|title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh: Article 17 (Free and compulsory education)|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24565.html|website=Legislative and Parliamentary Affairs Division, Ministry of Law, Justice and Parliamentary Affairs|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش ۾ تعليم جي نگراني [[بنگلاديش جي تعليم واري وزارت]] ڪندي آهي. [[بنگلاديش جي پرائمري ۽ عوامي تعليم واري وزارت]] مقامي سطح تي ابتدائي تعليم ۽ سرڪاري مالي سهائتا حاصل ڪندڙ اسڪولن بابت پاليسين جي نفاذ جي ذميوار آهي. ابتدائي ۽ ثانوي تعليم [[لازمي تعليم]] آهي، جيڪا رياست جي خرچ تي هلائي ويندي آهي ۽ سرڪاري اسڪولن ۾ مفت فراهم ڪئي ويندي آهي. 2021ع تائين بنگلاديش جي [[خواندگي]] جي شرح 76٪ هئي؛ مردن ۾ 79٪ ۽ عورتن ۾ 71.9٪.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult total (% of people ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.MA.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult male (% of males ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.FE.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult female (% of females ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref> ملڪ جو تعليمي نظام ٽن وڏن درجن تي ٻڌل آهي ۽ ان کي وڏي پيماني تي سرڪاري مالي سهائتا حاصل آهي. حڪومت ابتدائي، ثانوي ۽ اعليٰ ثانوي سطحن تي ڪيترائي تعليمي ادارا هلائي ٿي ۽ ڪيترن نجي ادارن کي پڻ امداد فراهم ڪري ٿي. تنهن هوندي به تعليم تي سرڪاري خرچ دنيا ۾ سڀ کان گهٽ خرچن مان هڪ آهي، جيڪو مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جو صرف 1.8٪ آهي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.XPD.TOTL.GD.ZS?locations=BD|title=Government expenditure on education, total (% of GDP) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=12 January 2025}}</ref> تعليمي نظام پنجن مرحلن ۾ ورهايل آهي: * ابتدائي تعليم (پهرين کان پنجين جماعت) * جونيئر ثانوي تعليم (ڇهين کان اٺين جماعت) * ثانوي تعليم (نائين ۽ ڏهين جماعت) * اعليٰ ثانوي تعليم (يارهين ۽ ٻارهين جماعت) * اعليٰ تعليم (يونيورسٽي سطح) <ref name="CompEd2">{{cite book |author=T. Neville Postlethwaite |title=The Encyclopedia of Comparative Education and National Systems of Education |publisher=Pergamon Press |year=1988 |isbn=978-0-08-030853-1 |page=130}}</ref> ابتدائي سطح جا شاگرد جونيئر ثانوي سطح ۾ داخلا لاءِ [[پرائمري ايجوڪيشن ڪمپليشن]] (PEC) امتحان پاس ڪندا آهن. ان کان پوءِ جونيئر ثانوي شاگرد [[جونيئر اسڪول سرٽيفڪيٽ]] (JSC) امتحان ڏيندا آهن ته جيئن نائين جماعت ۾ داخلا وٺي سگهن. ڏهين جماعت جا شاگرد [[سيڪنڊري اسڪول سرٽيفڪيٽ (بنگلاديش)|سيڪنڊري اسڪول سرٽيفڪيٽ]] (SSC) امتحان پاس ڪري يارهين جماعت ۾ داخل ٿيندا آهن. آخرڪار ٻارهين جماعت ۾ شاگردن کي [[هائير سيڪنڊري سرٽيفڪيٽ]] (HSC) امتحان پاس ڪرڻو پوندو آهي ته جيئن اعليٰ تعليم يا يونيورسٽين ۾ داخلا لاءِ درخواست ڏئي سگهن.<ref>{{cite journal |last1=Mamun |first1=Mohammed A. |last2=Griffiths |first2=Mark D. |title=Young Teenage Suicides in Bangladesh—Are Mandatory Junior School Certificate Exams to Blame? |journal=International Journal of Mental Health and Addiction |date=2022 |volume=20 |issue=3 |pages=1627–1631 |doi=10.1007/s11469-020-00275-3 }}</ref> [[بنگلاديش جون يونيورسٽيون|يونيورسٽيون]] ٽن قسمن جون آهن: * سرڪاري يونيورسٽيون (حڪومت جي ملڪيت ۽ [[بنگلاديش يونيورسٽي گرانٽس ڪميشن]] جي مالي سهائتا سان) * نجي يونيورسٽيون * بين الاقوامي يونيورسٽيون (بين الاقوامي ادارن پاران هلندڙ) ملڪ ۾ 55 سرڪاري،<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/public-universities|title=List of Public Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> 115 نجي<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/private-universities|title=List of Private Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> ۽ 2 بين الاقوامي يونيورسٽيون آهن.<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/international-universities|title=List of International Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> [[نيشنل يونيورسٽي، بنگلاديش]] داخلا وٺندڙ شاگردن جي تعداد جي لحاظ کان دنيا جي ٻي وڏي يونيورسٽي آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/why-campus-programmes-matter-national-university-982726|title=Why on-campus programmes matter for National University|work=[[Business Standard]]|date=2 November 2024|last=Hossain|first=Shaikh Shohag}}</ref> [[ڍاڪا يونيورسٽي]]، جيڪا 1921ع ۾ قائم ٿي، ملڪ جي سڀ کان پراڻي سرڪاري يونيورسٽي آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/youth/education/campus/news/the-conception-and-birth-dhaka-university-2121841|title=The conception and birth of Dhaka University|date=2 July 2021|access-date=9 February 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|last=Mujib|first=Rasheek Tabassum}}</ref> [[بنگلاديش يونيورسٽي آف انجنيئرنگ اينڊ ٽيڪنالاجي|بي يو اي ٽي (BUET)]] انجنيئرنگ تعليم لاءِ ملڪ جي سڀ کان نمايان يونيورسٽي سمجهي وڃي ٿي. [[چٽاگانگ يونيورسٽي]]، جيڪا 1966ع ۾ قائم ٿي، ملڪ جو سڀ کان وڏو يونيورسٽي ڪيمپس رکي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/education/2017/10/19/chittagong-university-model-campus-tourism/|title=Chittagong University: A model of campus tourism|last=Mahmud|first=Tarek|date=19 October 2017|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007152843/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/education/2017/10/19/chittagong-university-model-campus-tourism|archive-date=7 October 2022}}</ref> [[بنگلاديش يونيورسٽي آف پروفيشنلز|بي يو پي (BUP)]] هٿياربند فوجن سان لاڳاپيل سڀ کان وڏي سرڪاري يونيورسٽي آهي.<ref>{{Cite web|date=8 April 2009|title=Bangladesh University of Professionals Act, 2009 (Act No. 30 of 2009)|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-1016.html?lang=en|access-date=5 September 2021|website=bdlaws.minlaw.gov.bd}}</ref> [[ڍاڪا ڪاليج]]، جيڪو 1841ع ۾ قائم ٿيو، برصغير جي قديم ترين تعليمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/weekend-read/news/dhakas-educational-heritage-3414361|title=Dhaka's educational heritage|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=9 September 2023|last1=Nand|first1=Dipan|last2=Rahaman|first2=Arafat|access-date=9 February 2025}}</ref> طبي تعليم 39 سرڪاري، 6 هٿياربند فوجن سان لاڳاپيل ۽ 68 نجي [[بنگلاديش جي طبي ڪاليجن جي فهرست|طبي ڪاليجن]] ذريعي فراهم ڪئي ويندي آهي. سڀئي طبي ڪاليج [[بنگلاديش جي صحت ۽ خانداني ڀلائي واري وزارت]] سان لاڳاپيل آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/365640/three-more-medical-colleges-renamed-by-health|title=Three more medical colleges renamed by Health Ministry|date=19 November 2024|access-date=9 February 2025|work=[[Dhaka Tribune]]}}</ref> [[نارٿ سائوٿ يونيورسٽي]] کي عام طور ملڪ جي اڳواڻ نجي يونيورسٽي طور ڏٺو ويندو آهي.<ref>{{cite web |title=Times Higher Education Rankings 2023: DU, NSU ranked top Bangladeshi universities |url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/education/times-higher-education-rankings-2023-du-nsu-ranked-top-bangladeshi-universities |website=The Business Standard |date=12 October 2022 |access-date=19 February 2026}}</ref> === صحت === {{Main|بنگلاديش ۾ صحت}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Life expectancy by WBG -Bangladesh.png | caption1 = بنگلاديش ۾ [[متوقع عمر]] جي تاريخي واڌ، جيڪا آزادي کان پوءِ نمايان بهتري ڏيکاري ٿي | image2 = Child mortality rate in Bangladesh.png | caption2 = 1990ع کان پوءِ بنگلاديش ۾ [[ٻارن جي شرحِ اموات]] جي تاريخي واڌ ويجھ، جيڪا نمايان گهٽتائي ظاهر ڪري ٿي | image3 = A community health worker conducting a survey in the Korail slum, Bangladesh (8630810827).jpg | caption3 = راڄڌاني ڍاڪا جي هڪ ڪچي آبادي ۾ سروي ڪندڙ هڪ برادري صحت ڪارڪن }} بنگلاديش جو آئين پنهنجي سڀني شهرين لاءِ صحت جون خدمتون بنيادي حق طور ضمانت ڏئي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://mof.portal.gov.bd/sites/default/files/files/mof.portal.gov.bd/budget_mof/b3342588_2e85_4fcb_95af_dddfdea4851b/G-1_04_127_Health%20Services_English.pdf|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mof.portal.gov.bd/sites/default/files/files/mof.portal.gov.bd/budget_mof/b3342588_2e85_4fcb_95af_dddfdea4851b/G-1_04_127_Health%20Services_English.pdf|archive-date=9 October 2022|url-status=live|title=Chapter-5 {{!}} Health Services Division|publisher=[[Ministry of Finance (Bangladesh)]]|access-date=1 October 2022}}</ref> [[بنگلاديش جي صحت ۽ خانداني ڀلائي واري وزارت]] ملڪ ۾ صحت جون خدمتون فراهم ڪندڙ سڀ کان وڏو ادارياتي ادارو آهي،<ref name="overview">{{cite journal |author1=World Health Organization Regional Office for the Western Pacific |title=Bangladesh health system review |journal=Health Systems in Transition |date=17 July 2015 |volume=5 |issue=3 |hdl=10665/208214 |hdl-access=free }}</ref> جنهن ۾ ٻه ڊويزنون شامل آهن: [[صحت خدمتون ڊويزن]] ۽ [[طبي تعليم ۽ خانداني ڀلائي ڊويزن]].<ref>{{cite web|url=https://www.newagebd.net/article/11610/onelink.to/articlelist/323/Cartoon|title=Health Ministry split into 2 divisions|work=[[New Age (Bangladesh)|New Age]]|date=20 March 2017|access-date=1 October 2022}}</ref> تنهن هوندي به بنگلاديش جون صحت جون سهولتون اڃا تائين مڪمل طور تي ڪافي نه سمجهيون وڃن ٿيون، جيتوڻيڪ معيشت جي واڌ ۽ غربت ۾ نمايان گهٽتائي سان انهن ۾ سڌارو آيو آهي.<ref name="overview"/> ملڪ کي صحت جي افرادي قوت جي شديد کوٽ کي منهن ڏيڻو پوي ٿو، ڇاڪاڻ ته باقاعده تربيت يافته صحت فراهم ڪندڙ مجموعي صحت عملي جو تمام ننڍو حصو آهن.<ref>{{cite journal|last1=Ahmed|first1=Syed Masud|last2=Hossain|first2=Md. Awlad|last3=Chowdhury|first3=Ahmed Mushtaque Raja|last4=Bhuiya|first4=Abbas Uddin|title=The health workforce crisis in Bangladesh: shortage, inappropriate skill-mix, and inequitable distribution|date=22 January 2011|journal=[[Human Resources for Health]]|publisher=[[BioMed Central]]|volume=9|number=3|page=3|pmid=21255446|doi=10.1186/1478-4491-9-3|pmc=3037300|doi-access=free}}</ref> ڳوٺاڻن ڊاڪٽرن جي علاج واري عمل ۾ اڃا به نمايان خاميون موجود آهن ۽ دوائن جي غير مناسب ۽ نقصانڪار تجويز عام آهي.<ref>{{cite journal |last1=Mahmood|first1=Shehrin S.|last2=Iqbal|first2=Mohammad|last3=Hanifi|first3=S. M. A.|last4=Wahed|first4=Tania|last5=Bhuiya|first5=Abbas|title=Are 'Village Doctors' in Bangladesh a curse or a blessing?|date=6 July 2010|doi=10.1186/1472-698X-10-18|volume=10|number=18|pmid=20602805|journal=BMC International Health and Human Rights|page=18|publisher=[[BioMed Central]]|pmc=2910021|doi-access=free}}</ref> بنگلاديش جو صحت جو نظام سرڪاري ناڪافي مالي مدد سبب متاثر آهي.<ref name="overview"/> 2021ع مطابق صحت تي خرچ مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جو صرف 2.36٪ هو،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.CHEX.GD.ZS?locations=BD|title=Current health expenditure (% of GDP) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> جڏهن ته صحت لاءِ گهريلو سرڪاري خرچ مجموعي صحت خرچن جو 16.88٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.GHED.CH.ZS?locations=BD|title=Domestic general government health expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ذاتي خرچن مان ادا ڪيل صحت خرچ مجموعي خرچن جو لڳ ڀڳ 73٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.OOPC.CH.ZS?locations=BD|title=Out-of-pocket expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> خانگي صحت خرچ مجموعي صحت خرچن جو تقريباً 75.48٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.PVTD.CH.ZS?locations=BD|title=Domestic private health expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ملڪ ۾ هر 10,000 ماڻهن لاءِ صرف 5.3 ڊاڪٽر موجود هئا،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.PHYS.ZS?locations=BD|title=Physicians (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> جڏهن ته هر 1,000 ماڻهن لاءِ لڳ ڀڳ 6 ڊاڪٽر ۽ 6 نرسون موجود هيون.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.NUMW.P3?locations=BD|title=Nurses and midwives (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> اسپتالن ۾ هر 1,000 ماڻهن لاءِ صرف 9 بسترا موجود هئا.<ref>{{cite journal|last1=Islam|first1=Md. Taimur|last2=Talukder|first2=Anup Kumar|last3=Siddiqui|first3=Md. Nurealam|last4=Islam|first4=Tofazzal|title=Tackling the COVID-19 pandemic: The Bangladesh perspective|journal=Journal of Public Health Research|doi=10.4081/jphr.2020.1794|date=14 October 2020|volume=9|number=4|article-number=jphr.2020.1794|pmid=33117758|pmc=7582102}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.BEDS.ZS?locations=BD|title=Hospital beds (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ماهر جراحي عملي جو انگ هر 100,000 ماڻهن لاءِ صرف 3 هو،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.SAOP.P5?locations=BD|title=Specialist surgical workforce (per 100,000 population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> جڏهن ته هر 1,000 ماڻهن لاءِ لڳ ڀڳ 5 برادري صحت ڪارڪن موجود هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.CMHW.P3?locations=BD|title=Community health workers (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> 2022ع ۾ تقريباً 60٪ آبادي کي محفوظ [[پيئڻ جي پاڻي]] تائين رسائي حاصل هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.H2O.SMDW.ZS?locations=BD|title=People using safely managed drinking water services (% of population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> 2002ع ۾ اندازو لڳايو ويو ته پيئڻ جي پاڻي جو اڌ حصو [[آرسينڪ]] سان آلوده هو، جنهن ۾ في ليٽر 10 مائڪروگرام کان وڌيڪ مقدار موجود هئي.<ref>{{cite web|url=https://www.euronews.com/green/2024/01/18/half-of-bangladeshi-drinking-water-is-polluted-with-arsenic-and-climate-change-is-making-i|title=Half of Bangladeshi drinking water is polluted with arsenic – and climate change is making it worse|work=[[Euronews]]|date=18 January 2024|access-date=7 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جي بدترين هوا جي معيار وارن ملڪن مان هڪ آهي، خاص طور تي گهڻي آبادي وارن شهري علائقن، جهڙوڪ [[ڍاڪا]] ۽ ان جي ميٽروپوليٽن علائقي ۾.<ref>{{cite web|url=https://www.atlanticcouncil.org/blogs/energysource/bangladeshs-air-quality-is-among-the-worlds-worst-what-can-be-done/|title=Bangladesh's air quality is among the world's worst. What can be done?|date=25 June 2024|access-date=7 January 2025|work=[[Atlantic Council]]|last1=Webster|first1=Joseph|last2=Sinha|first2=Natalie|last3=Meadows|first3=Sarah}}</ref> عالمي بينڪ جي اندازي موجب 2019ع ۾ فضائي آلودگي سبب بنگلاديش ۾ 80,000 کان 90,000 موت ٿيا. اها ملڪ ۾ موت ۽ معذوري جو ٻيو وڏو سبب هئي ۽ ان سبب ملڪ کي پنهنجي GDP جو لڳ ڀڳ 4–4.4٪ معاشي نقصان برداشت ڪرڻو پيو.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/12/03/high-air-pollution-level-is-creating-physical-and-mental-health-hazards-in-bangladesh-world-bank|title=High Air Pollution Level is Creating Physical and Mental Health Hazards in Bangladesh: World Bank|publisher=[[World Bank]]|date=4 December 2022|access-date=7 January 2025}}</ref> 2022ع مطابق پيدائش وقت مجموعي [[متوقع عمر]] 74 سال هئي، جنهن ۾ مردن جي متوقع عمر 72 سال ۽ عورتن جي 76 سال هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.LE00.IN?locations=BD|title=Life expectancy at birth, total (years) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻارن جي شرحِ اموات]] نسبتاً بلند آهي. هر 1,000 جيئري ڄمڻن تي شيرخوار ٻارن جي اموات جي شرح 24 ۽ پنجن سالن کان گهٽ عمر وارن ٻارن جي اموات جي شرح 29 هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.IMRT.IN?locations=BD|title=Mortality rate, infant (per 1,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.DYN.MORT?locations=BD|title=Mortality rate, under-5 (per 1,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> 2020ع مطابق [[مائرن جي اموات جي شرح]] هر 100,000 جيئري ڄمڻن تي 123 هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.STA.MMRT?locations=BD|title=Maternal mortality ratio (modeled estimate, per 100,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> بنگلاديش ڪيترن ئي ملڪن، خاص طور تي [[ڀارت ۾ طبي سياحت|ڀارت]]، لاءِ [[طبي سياحت]] جو هڪ اهم ذريعو آهي،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/business/tourism/bangladesh-key-source-market-medical-tourism-1571314|title=Bangladesh a key source market for medical tourism|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2018|access-date=4 October 2022}}</ref> ڇاڪاڻ ته ڪيترائي شهري پنهنجي ملڪ جي صحت واري نظام تي اطمينان ۽ اعتماد نٿا رکن.<ref>{{cite journal|last1=Andaleeb|first1=Syed Saad|last2=Siddiqui|first2=Nazlee |first3=Shahjahan |last3=Khandakar|title=Patient satisfaction with health services in Bangladesh|volume=22|number=4|date=July 2007 |pages=263–273|doi=10.1093/heapol/czm017 |journal=[[Health Policy and Planning]]|publisher=[[Oxford University Press]]|pmid=17545252|doi-access=free}}</ref> موت جا مکيه سبب [[ڪورونري شريانن جي بيماري]]، فالج ۽ دائمي [[ساھ جون بيماريون]] آهن، جيڪي بالغ مردن ۽ عورتن جي مجموعي موتن جو ترتيبوار 62٪ ۽ 60٪ حصو بڻجن ٿيون.<ref>{{cite journal|last1=Shawon|first1=Md. Toufiq Hassan|last2=Ashrafi|first2=Shah Ali Akbar|last3=Azad|first3=Abul Kalam|last4=Firth|first4=Sonja M.|last5=Chowdhury|first5=Hafizur|last6=Mswia|first6=Robert G.|last7=Adair|first7=Tim|last8=Riley|first8=Ian|last9=Abouzahr|first9=Carla|last10=Lopez|first10=Alan D.|title=Routine mortality surveillance to identify the cause of death pattern for out-of-hospital adult (aged 12+ years) deaths in Bangladesh: introduction of automated verbal autopsy|date=12 March 2021|journal=BMC Public Health|publisher=[[BioMed Central]]|volume=21|number=491|page=491|doi=10.1186/s12889-021-10468-7|pmid=33706739|pmc=7952220|doi-access=free}}</ref> [[غذائي کوٽ]] بنگلاديش ۾ هڪ وڏو ۽ مستقل مسئلو آهي، جيڪو خاص طور تي ڳوٺاڻن علائقن کي متاثر ڪري ٿو. آبادي جي اڌ کان وڌيڪ حصي کي غذائي کوٽ جو شڪار سمجهيو وڃي ٿو. شديد غذائي کوٽ 450,000 ٻارن کي متاثر ڪري ٿي، جڏهن ته لڳ ڀڳ 20 لک ٻار وچولي درجي جي شديد غذائي کوٽ جو شڪار آهن. پنجن سالن کان گهٽ عمر وارن ٻارن مان 52٪ [[رت جي گهٽتائي]]، 41٪ واڌ ويجھ ۾ رڪاوٽ، 16٪ شديد ڪمزوري ۽ 36٪ گهٽ وزن جو شڪار آهن. عورتن مان چوٿون حصو گهٽ وزن وارو آهي ۽ تقريباً 15٪ جو قد معمول کان گهٽ آهي، جڏهن ته اڌ کان وڌيڪ عورتون پڻ رت جي گهٽتائي جو شڪار آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.icddrb.org/news-and-events/press-corner/media-resources/malnutrition|title=Malnutrition|publisher=[[International Centre for Diarrhoeal Disease Research, Bangladesh]] (ICDDR,B)|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001130754/https://www.icddrb.org/news-and-events/press-corner/media-resources/malnutrition}}</ref> 2024ع جي [[عالمي بک اشاري]] ۾ بنگلاديش 127 ملڪن مان 84هين نمبر تي رهيو.<ref>{{Cite web|title=Global Hunger Index Scores by 2024 GHI Rank|url=https://www.globalhungerindex.org/ranking.html|access-date=2024-12-11|website=Global Hunger Index (GHI)}}</ref> == معيشت == {{Main|بنگلاديش جي معيشت}} {{Further|بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Dhaka April (33244268934).jpg | caption1 = [[موتي جهيل ٿاڻو|موتي جهيل]]، قومي گاديءَ واري شهر [[ڍاڪا]] جو سڀ کان وڏو [[مرڪزي واپاري ضلعو|واپاري ضلعو]] آهي۔ | image2 = The padma bridge 04.jpg | caption2 = [[پدما پل]]، جيڪا 2022ع ۾ کولِي وئي، هڪ [[سڙڪ ۽ ريلوي پلن جي فهرست|سڙڪ-ريل پل]] آهي جيڪا [[پدما ندي]] تي تعمير ٿيل آهي۔ }} بنگلاديش هڪ [[في فرد مجموعي قومي آمدني موجب ملڪن جي فهرست#هيٺين وچولي آمدني وارو گروهه|هيٺين وچولي آمدني]] واري [[مخلوط معيشت|مخلوط منڊي معيشت]] رکندڙ ملڪ آهي۔<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Zobaer|url=https://www.dw.com/en/bangladesh-economy-50-years-on/a-57015896|title=Bangladesh at 50: From 'basket case' to rising economic star|access-date=30 September 2022|work=[[ڊي ڊبليو نيوز]]|publisher=[[ڊيوچي ويلي]]|date=16 December 2021}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/feature/2023/01/22/a-journey-together-bangladesh-and-world-bank-celebrate-historic-partnership|title=A Journey Together: Bangladesh and World Bank Celebrate Historic Partnership|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|date=22 January 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> نالي ماتر جي ڊي پي موجب بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن جي جي ڊي پي (نالي ماتر) موجب فهرست|36هين وڏي معيشت]] ۽ [[خريداري قوت برابري]] (PPP) موجب [[ملڪن جي جي ڊي پي (PPP) موجب فهرست|24هين وڏي معيشت]] رکي ٿو۔ بنگلاديش جي [[مزدور قوت]] 71.4 ملين ماڻهن تي مشتمل آهي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.TLF.TOTL.IN?locations=BD|title=Labor force, total – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> جيڪا دنيا ۾ [[مزدور قوت موجب ملڪن جي فهرست|ستين وڏي مزدور قوت]] آهي؛ جڏهن ته 2024 مطابق بيروزگاري جي شرح 3.6٪ هئي۔<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.ZS?locations=BD|title=Unemployment, total (% of total labor force) (modeled ILO estimate) – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ جا [[زرِ مبادلا جا ذخيرا]] گهٽجڻ باوجود،<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/business/local/s3knbstt64|title=Respite from fall in forex reserves, dollar market stable|work=[[پروٿوم آلو]]|date=19 October 2024|last=Sakib|first=Shanaullah|access-date=9 January 2025}}</ref> ڏکڻ ايشيا ۾ هندستان کان پوءِ ٻئي نمبر تي آهن۔ بنگلاديش جي [[بنگلاديشي جلاوطن برادري|جلاوطن برادري]] 2024ع دوران تقريباً 27 ارب آمريڪي ڊالر [[بنگلاديش ڏانهن ترسيل رقم]] جي صورت ۾ موڪليا۔<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/remittance-hit-all-time-high-2024-3789871|title=Remittance hit all-time high in 2024|last=Hasan|first=Md. Mehedi|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 January 2025|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديشي ٽڪا]] ملڪ جي قومي ڪرنسي آهي۔ 2023 مطابق، خدمتن وارو وڏو شعبو ڪل جي ڊي پي جو لڳ ڀڳ 51.5٪ حصو ڏئي ٿو، ان کان پوءِ صنعتي شعبو 34.6٪ سان ٻئي نمبر تي آهي، جڏهن ته [[بنگلاديش ۾ زراعت|زرعي شعبو]] صرف 11٪ جي ڊي پي پيدا ڪري ٿو۔<ref name="cia"/> تنهن هوندي به روزگار جي لحاظ کان اهو سڀ کان وڏو شعبو آهي ۽ ملڪ جي لڳ ڀڳ اڌ مزدور قوت کي روزگار فراهم ڪري ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/labour-force-survey-2022-agriculture-still-main-job-generator-3283936|title=Labour Force Survey 2022: Agriculture still main job generator|last=Byron|first=Rejaul Karim|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=30 March 2023|access-date=11 January 2025}}</ref> ملڪ جي برآمداتي آمدني جو 84٪ کان وڌيڪ حصو [[بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت]] مان حاصل ٿئي ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.weforum.org/stories/2024/02/how-bangladesh-offers-lessons-for-sustainable-industrialization-in-africa/|last=Akinrebiyo|first=Femi|title=Bangladesh's leap from poverty to textile powerhouse offers lessons for countries in Africa|date=16 February 2024|work=[[ورلڊ اڪنامڪ فورم]]|access-date=11 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جو ٻيون نمبر وڏو تيار پوشاڪ برآمد ڪندڙ ملڪ آهي ۽ عالمي [[تيز فيشن]] صنعت ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو، جتي اها مختلف مغربي فيشن برانڊن کي شيون برآمد ڪري ٿي۔<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/cd6ye3e8x9po|title=Fast fashion drove Bangladesh – now its troubled economy needs more|work=[[بي بي سي نيوز]]|date=7 September 2024|access-date=16 January 2025|last=Imandar|first=Nikhil|publisher=[[بي بي سي]]}}</ref> بنگلاديش [[بنگلاديش جي جوٽ صنعت|جوٽ]]،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/symbol-our-degradation-3624216|title=A symbol of our degradation|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 June 2024|last=Choudhury|first=Serajul Islam|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانورن جي پيداوار|چانور]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/bw4ldbvrb4|title=Rice production rising high in Bangladesh|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[پروٿوم آلو]]|date=17 June 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جي مڇين جي فهرست|مڇي]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/good-day-bangladesh/sk7ow1u6en|title=Bangladesh globally second in freshwater fish production|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=10 June 2024|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانهه جي پيداوار|چانهه]]<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/long-term-plan-behind-high-tea-production-3399926|title=Long-term plan behind high tea production|last1=Chowdhury|first1=Dwoha|last2=Halder|first2=Sukanta|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=22 August 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> ۽ گلن جو اهم پيدا ڪندڙ ملڪ پڻ آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/floriculture-lucrative-sector-bangladesh-131728|title=Floriculture: A lucrative sector in Bangladesh|date=12 September 2020|website=Business Standard}}</ref> ٻين وڏين صنعتن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهاز سازي|جهاز سازي]]، [[بنگلاديش ۾ دواسازي صنعت|دواسازي]]، [[بنگلاديش ۾ فولاد صنعت|فولاد]]، [[بنگلاديش ۾ برقيات صنعت|برقيات]] ۽ [[بنگلاديش ۾ چمڙي جي صنعت|چمڙي جون شيون]] شامل آهن۔<ref>{{cite journal|last1=Ahaduzzaman|last2=Sarkar|first2=Prottasha|last3=Anjum|first3=Aniqa|last4=Khan|first4=Easir A.|title=Overview of Major Industries in Bangladesh|date=7 December 2017|journal=Journal of Chemical Engineering|volume=30|number=1|doi=10.3329/jce.v30i1.34798|pages=51–58|doi-access=free}}</ref> چين بنگلاديش جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار آهي، جيڪو ڪل واپار جو 15٪ حصو رکي ٿو، جڏهن ته هندستان 8٪ سان ٻئي نمبر تي آهي۔<ref>{{cite web|last=Haroon|first=Jasim Uddin|date=11 December 2024|work=[[فنانشل ايڪسپريس]]|url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/last-page/china-bangladeshs-top-trading-partner-in-fy24-1733855492|title=China Bangladesh's top trading partner in FY24|access-date=11 January 2025}}</ref> خانگي شعبو ملڪ جي جي ڊي پي جو 80٪ حصو پيدا ڪري ٿو، جڏهن ته سرڪاري ملڪيت وارين ڪمپنين جو ڪردار مسلسل گهٽجي رهيو آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/public-sector-needs-keep-pace-private-sector-359749|title=Public sector needs to keep pace with private sector|date=20 January 2022|website=Business Standard}}</ref> بنگلاديش جي معيشت گهڻو ڪري خانداني ملڪيت واريون [[بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست|واپاري جماعتون]] ۽ ننڍن ۽ وچولي درجي جي ڪاروبارن تي ٻڌل آهي۔ بنگلاديش جون ڪجهه وڏيون عوامي شيئر مارڪيٽ ۾ درج ڪمپنيون [[بيڪسيمڪو]]، [[بي آر اي سي بينڪ]]، [[بي ايس آر ايم]]، [[جي پي ايڇ اسپات]]، [[گرامينفون]]، [[سمٽ گروپ]] ۽ [[اسڪوائر فارماسيوٽيڪل]] آهن۔<ref>{{Cite web |url=https://www.dse.com.bd/dse30_share.php|title=DS30 Index &#124; Dhaka Stock Exchange|website=dse.com.bd}}</ref> [[ڍاڪا اسٽاڪ ايڪسچينج]] ۽ [[چٽگانگ اسٽاڪ ايڪسچينج]] ملڪ جون ٻه اهم [[سرمائي مارڪيٽ]]ون آهن۔<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/tale-two-capital-markets-883756|title=A tale of two capital markets|work=[[Business Standard]]|date=25 June 2024|last=Islam|first=Shadique Mahbub|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ مواصلات]] جي صنعت دنيا جي تيزي سان وڌندڙ صنعتن مان هڪ آهي، جتي نومبر 2024ع جي آخر تائين موبائيل فون استعمال ڪندڙن جو انگ 188.78 ملين تائين پهچي ويو۔<ref>{{cite web|title=Mobile Phone Subscribers in Bangladesh|url=https://www.amtob.org.bd/home/industrystatics|access-date=9 January 2025|work=[[بنگلاديش موبائيل ٽيليڪام آپريٽرز ايسوسيئيشن|AMTOB]]}}</ref> سياسي عدم استحڪام،<ref>{{cite web|url=https://www.eiu.com/n/infrastructure-enhancements-will-underpin-growth-in-dhaka/|title=Infrastructure enhancements will underpin growth in Dhaka|date=30 September 2020|access-date=12 January 2025|work=[[ايڪانامسٽ انٽيليجنس يونٽ]]}}</ref> وڌندڙ مهانگائي،<ref name="sadiq"/> [[بنگلاديش ۾ بدعنواني|گھڻي بدعنواني]]،<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Sadiq|date=22 May 2024|title=Why is it taking so long to stabilise the economy?|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/why-it-taking-so-long-stabilise-the-economy-3615381}}</ref> بجلي جي اڻپوري فراهمي،<ref>{{cite web|last1=Rahman|first1=Asifur|last2=Karmaker|first2=Konkon|date=11 September 2024|title=Power supply may not improve anytime soon|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/how-do-we-overcome-our-corruption-crisis-3731226}}</ref> ۽ سڌارن جي سست رفتار سان عملداري معاشي واڌ ويجهه لاءِ اهم چئلينج آهن۔<ref name="sadiq"/> بنگلاديش کي [[گلوبل انوويشن انڊيڪس]] ۾ 2024ع ۽ 2025ع دوران 106هين درجو حاصل ٿيو۔<ref>{{Cite web |title=Bangladesh ranking in the Global Innovation Index 2025|url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/bangladesh|access-date=2025-10-21 |website=www.wipo.int|language=en}}</ref> === توانائي === {{Main|بنگلاديش ۾ بجلي وارو شعبو}} {{Further|بنگلاديش جي توانائي پاليسي|بنگلاديش پاور ڊولپمينٽ بورڊ|بنگلاديش ۾ قدرتي گئس ۽ پيٽروليم|پيٽرو بنگلا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Ruppur Nuclear Power Plant , Ruppur, Pabna.jpg | caption1 = رات جو تعمير هيٺ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] | image2 = Moving Turbines!!.jpg | caption2 = [[ڪتوبديا ٻيٽ]] تي هوا واريون ٽربائينون }} بنگلاديش، جتي 2009ع ۾ روزانو ڪيترائي ڀيرا بجلي بند ٿيڻ جا واقعا ٿيندا هئا، 2022ع تائين 100٪ بجلي پهچ حاصل ڪري چڪو هو.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|title=How 100% electrification changed the rural game|date=14 March 2022|website=Business Standard|access-date=1 October 2022|archive-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221004183507/https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |title=Electricity now in every house |work=The Daily Star |date=22 March 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=30 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221130005200/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |url-status=live }}</ref> اهو آهستي آهستي [[سبز معيشت]] ڏانهن منتقل ٿي رهيو آهي ۽ دنيا جو سڀ کان وڏو آف-گرڊ شمسي بجلي پروگرام رکي ٿو، جنهن مان 20 ملين ماڻهو فائدو وٺن ٿا.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|title=Bangladesh Solar Home Systems Provide Clean Energy for 20 million People|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001203911/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|url-status=live}}</ref> ملڪ ۾ پيداوار لاءِ ''پالڪي'' نالي هڪ [[برقي ڪار]] تيار ڪئي پئي وڃي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |title=Palki: An affordable locally assembled Electric Vehicle on its way |work=The Daily Star |date=26 August 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=2 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240902065543/https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |url-status=live }}</ref> [[بايو گئس]] کي نامياتي ڀاڻ ٺاهڻ لاءِ استعمال ڪيو پيو وڃي.<ref>{{cite web |last=Mang |first=Heinz-Peter |title=Situation Analysis of Agro-Industrial Biogas Plants in Bangladesh |url=https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20220618191038/https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-date=18 June 2022 |url-status=live |access-date=12 October 2022 |website=sreeda.gov.bd}}</ref> روسي ڪمپني [[روس ائٽم]] جي مدد سان تعمير ٿيندڙ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] ملڪ جو پهريون فعال [[ائٽمي بجلي گهر]] هوندو. ان جي ٻن ڪل يونٽن مان پهريون يونٽ 2025ع ۾ ڪم شروع ڪرڻ جي اميد رکي ٿو.<ref>{{Cite web|author=Mohiuddin|title=Rooppur nuclear power plant: Power generation deferred|work=[[Prothom Alo]]|date=19 May 2024|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/mens8s0lt0 |access-date=8 January 2025}}</ref> بنگلاديش وٽ اڃا به قدرتي گئس جا وڏا اڻ استعمال ٿيل ذخيرا موجود آهن، خاص طور تي پنهنجي سامونڊي علائقي ۾.<ref>{{cite web |url=http://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh|title=Natural Gas – Underexplored in Bangladesh?|date=15 December 2021|website=GEO ExPro|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114124/https://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |title=Bangladesh: Asia's New Energy Superpower? |access-date=3 October 2022 |archive-date=29 December 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20161229123448/https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |url-status=live }}</ref> ڳولا جي کوٽ ۽ ثابت ٿيل ذخيرن ۾ گهٽتائي سبب بنگلاديش کي ٻاهرين ملڪن مان [[ايل اين جي]] درآمد ڪرڻي پئي آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|title=Imported LNG to be 24 times more expensive than local gas: CPD|date=13 February 2022|website=Business Standard|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114118/https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite news |url=https://www.reuters.com/article/bangladesh-lng-power-idINL1N2Z10R7|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=Reuters|date=20 July 2022}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|title=Let us not become dependent on LNG import|first=Badrul|last=Imam|date=26 December 2021|work=The Daily Star|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114121/https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|url-status=live}}</ref> گئس جي کوٽ [[روسي-يوڪريني جنگ (2022ع–هاڻوڪي)|روسي-يوڪريني جنگ]] سبب وڌيڪ وڌي وئي.<ref>{{Cite news|url=https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|title=Bangladesh is being 'killed by economic conditions elsewhere in the world'|newspaper=Financial Times|location=London|date=24 August 2022|access-date=1 October 2022|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126085309/https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|url-status=live}}</ref> عالمي مارڪيٽ ۾ قيمتن جي تيز واڌ سبب، مسلسل لوڊشيڊنگ جي باوجود، بنگلاديش جولاءِ 2022ع ۾ عارضي طور [[اسپاٽ قيمت]] تي ايل اين جي خريد ڪرڻ بند ڪري ڇڏي.<ref>{{cite web|url=https://www.reuters.com/article/markets/commodities/bangladesh-halts-expensive-spot-lng-imports-despite-load-shedding-idUSL1N2Z10R7/|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=[[Reuters]]|date=20 July 2022|access-date=8 January 2025}}</ref> قيمتون گهٽجڻ کان پوءِ فيبروري 2023ع ۾ هن وري اسپاٽ قيمت تي ايل اين جي خريد ڪرڻ شروع ڪئي.<ref>{{cite web|last1=Paul|first1=Ruma|last2=Chow|first2=Emily|url=https://www.reuters.com/business/energy/bangladesh-restart-spot-lng-buying-prices-ease-sources-2023-02-01/|title=Bangladesh to restart spot LNG buying as prices ease – sources|work=[[Reuters]]|date=1 February 2023|access-date=8 January 2025}}</ref> جڏهن ته [[بنگلاديش جون سرڪاري ملڪيت واريون ڪمپنيون]] بنگلاديش جي لڳ ڀڳ اڌ بجلي پيدا ڪن ٿيون، خانگي ملڪيت واريون ڪمپنيون، جهڙوڪ سمٽ گروپ ۽ [[اورين گروپ (بنگلاديش)|اورين گروپ]]، بجلي پيدا ڪرڻ سان گڏ مشينري، ريئڪٽر ۽ سامان فراهم ڪرڻ ۾ وڌندڙ اهم ڪردار ادا ڪري رهيون آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|title=Summit signs 22-year PPA for upcoming 583 MW gas power plant; GE to co-develop plant in Bangladesh|website=GE News|access-date=23 October 2022|archive-date=23 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221023153618/https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|url-status=live}}</ref> بنگلاديش بجلي پيدا ڪرڻ جي صلاحيت 2009ع ۾ 5 گيگاواٽ کان وڌائي 2022ع ۾ 25.5 گيگاواٽ ڪئي. ملڪ ان کي 2041ع تائين وڌيڪ وڌائي 50 [[گيگاواٽ]] ڪرڻ جو ارادو رکي ٿو. آمريڪي ڪمپنيون جهڙوڪ [[شيوران ڪارپوريشن|شيوران]] ۽ [[جنرل اليڪٽرڪ]] بنگلاديش جي ملڪي قدرتي گئس پيداوار جو لڳ ڀڳ 55٪ فراهم ڪن ٿيون ۽ بجلي منصوبن ۾ سڀ کان وڏن سيڙپڪارن مان آهن. بنگلاديش جي لڳل گئس سان هلندڙ بجلي پيداوار جي صلاحيت جو 80٪ آمريڪا ۾ تيار ٿيل ٽربائينن مان اچي ٿو.<ref>{{cite web | url=https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | title=Bangladesh – Power and Energy | date=20 July 2022 | access-date=5 October 2022 | archive-date=5 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221005062425/https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | url-status=live }}</ref> === سياحت === {{Main|بنگلاديش ۾ سياحت}} [[File:Save the sundarbans 20.jpg|thumb|[[سندر بن]] دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي.]] [[بنگلاديش ۾ سياحت|سياحت جي صنعت]] تيزيءَ سان وڌي رهي آهي ۽ مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) ۾ لڳ ڀڳ 3.02٪ حصو ڏئي ٿي.<ref>{{cite web|last1=Byron|first1=Rejaul Karim|first2=Mahmudul|last2=Hasan|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/industries/tourism/news/tourisms-share-302pc-gdp-2904556|title=Tourism's share 3.02% in GDP|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 November 2021|access-date=30 September 2022}}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش جي بين الاقوامي سياحتي آمدني 391 ملين آمريڪي ڊالر هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/ST.INT.RCPT.CD?locations=BD|title=International tourism, receipts (current US$) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ وٽ [[بنگلاديش جا عالمي ورثي جا ماڳ|يونيسڪو جا ٽي عالمي ورثي وارا ماڳ]] آهن: [[باگرهات جي تاريخي مسجدن جو شهر|مسجدن جو شهر]]، [[پهاڙپور ۾ ٻڌ وهار جا آثار|ٻڌ وهار]] ۽ [[سندر بن]]؛ جڏهن ته ست ماڳ [[عالمي ورثي جو ماڳ#نامزدگي جو عمل|عبوري فهرست]] ۾ شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|title=Tentative Lists|access-date=6 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20120806231331/https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|archive-date=6 August 2012|url-status=live}}</ref> [[عالمي سفر ۽ سياحت ڪائونسل]] (WTTC) جي 2019ع واري رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ سفر ۽ سياحت جي شعبي 2018ع دوران سڌي طرح 11,80,500 نوڪريون پيدا ڪيون، جيڪي ملڪ جي ڪل روزگار جو 1.9٪ هيون.<ref name="2019 report">{{cite web |url=http://reports.weforum.org/pdf/ttci-2019/WEF_TTCI_2019_Profile_BGD.pdf |title=Travel & Tourism Competitiveness Index 2019 edition: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council|access-date=18 December 2019}}</ref> ساڳئي رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ هر سال لڳ ڀڳ 125,000 بين الاقوامي سياحن جي آمد ٿئي ٿي.<ref name="2019 report"/> 2012ع ۾ ملڪي خرچن سفر ۽ سياحت سان لاڳاپيل سڌي مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) جو 97.7٪ پيدا ڪيو هو.<ref name="2013 report">{{cite web |url=http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |title=Travel & Tourism Economic Impact 2013: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007183403/http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |archive-date=7 October 2013}}</ref> == ثقافت == {{Main|بنگلاديش جي ثقافت}} {{Further|بنگال جي ثقافت|بنگلاديش جا عجائب گهر|بنگلاديش جي ڪتب خانن جي فهرست}} === موڪلون ۽ ميلا === {{Main|بنگلاديش جون سرڪاري موڪلون|بنگلاديش جي ميلن جي فهرست}} روايتي ميلن ۾ [[پهيلو بوئشاکھ]] (بنگالي نئون سال) شامل آهي، جيڪو بنگالي ثقافت جو سڀ کان وڏو ميلو آهي ۽ وڏي پيماني تي جشن ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/shout/news/the-universal-appeal-pahela-baishakh-2077693|title=The Universal Appeal of Pahela Baishakh|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=14 April 2021|access-date=16 January 2025|last=Islam|first=Hiya}}</ref> [[پوهيلا فالگون]] [[بنگلاديش ۾ ويلنٽائن ڏهاڙو]] سان گڏ ايندو آهي ۽ موسيقي، ناچ ۽ ٻين ثقافتي سرگرمين سان ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/dhaka/373684/du-celebrates-pohela-falgun-with-spring-festival|title=DU celebrates Pohela Falgun with spring festival|work=[[Dhaka Tribune]]|date=14 February 2025|access-date=15 February 2025}}</ref> ٻين ميلن ۾ [[نوبنّو]] ۽ [[پوش پربن]] شامل آهن، جيڪي نئين فصل جي لاباري جي خوشيءَ ۾ ملهايا ويندا آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/nobanno-the-old-bangla-new-year-49964|title=Nobanno: The Old Bangla New Year|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=13 November 2014|access-date=16 January 2025|last=Chowdhury|first=Asrar}}</ref> [[شڪرائين]] هڪ ساليانو جشن آهي، جنهن دوران [[پتنگ]] اڏايا ويندا آهن. اهو [[بنگالي ڪئلينڊر]] جي نائين مهيني [[پوش]] جي پڄاڻيءَ تي ملهايو ويندو آهي. هي ميلو ڀارت ۽ نيپال ۾ ملهايل [[مڪر سنڪرنتي]] سان به هم وقت هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news-detail-170574|title=Shakrain festival|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=19 January 2011|access-date=16 January 2025}}</ref> [[File:Jatiyo Sritisoudho.jpg|thumb|[[قومي شهيد يادگار]] تي فتح ڏهاڙي جون تقريبون]] مذهبي ميلن مان مسلمانن جا ٻه سڀ کان وڏا عيدون [[عيدالفطر]] ۽ [[عيدالاضحيٰ]] آهن. عيدالفطر [[رمضان]] جي مهيني جي پڄاڻيءَ تي ملهايي ويندي آهي، جڏهن ته عيدالاضحيٰ قربانيءَ جو ميلو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2020/7/31/what-is-eid-al-adha-and-how-is-it-celebrated|title=What is Eid al-Adha and how is it celebrated?|publisher=[[Al Jazeera]]|date=31 July 2020|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻنهي عيدن جي موقعي تي ملڪ ۾ سڀ کان ڊگهيون [[بنگلاديش جون سرڪاري موڪلون|سرڪاري موڪلون]] ڏنيون وينديون آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/governance/news/five-day-eid-vacation-two-day-holiday-durga-puja-3729086|title=Five-day Eid vacation, two-day holiday for Durga puja|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=17 October 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻين اسلامي ميلن ۾ [[مولد النبي]] (عيد ميلاد النبي)،<ref>{{cite news|last=Zamir|first=Muhammad|title=Various dimensions of Mawlid or Milad-un-nabi|url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/various-dimensions-of-mawlid-or-milad-un-nabi|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=15 September 2024}}</ref> [[عاشورا]]،<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/ashura-being-observed-bangladesh-673434|title=Ashura being observed in Bangladesh|work=[[Business Standard]]|date=29 July 2023|access-date=16 January 2025}}</ref> [[چنڊ رات]]،<ref>{{cite news|title=A reminiscent tour of Chaand Raat through the decades|url=https://thefinancialexpress.com.bd/lifestyle/culture/a-reminiscent-tour-of-chaand-raat-through-the-decades|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=10 April 2024}}</ref> [[شب برات]]، [[شب معراج]]، [[شب قدر]] ۽ [[عالمي اجتماع]] شامل آهن.<ref>{{cite news|title=Shab-e-Barat to be observed on March 29|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2021/03/14/shab-e-barat-to-be-observed-on-march-29|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=14 March 2021}}</ref> هندن جو سڀ کان وڏو ميلو [[درگا پوجا]] آهي.<ref>{{cite web|last=Zand|first=Sahar|url=https://www.bbc.com/travel/article/20241008-bangladeshs-devoted-idol-creators|title=The 'god makers': Bangladesh's devoted idol creators|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=9 October 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻين اهم هندو ميلن ۾ [[ڪرشن جنماشتمي]]، [[ڪالي پوجا]]، [[سرسوتي پوجا]] ۽ [[رتھ ياترا]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/dxpkrv51ga|title=Janmashtami today|work=[[Prothom Alo]]|date=26 August 2024|access-date=16 January 2025}}</ref><ref>{{cite news|title=Ratha Yatra festival begins across Bangladesh|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/351359/ratha-yatra-festival-begins-across-bangladesh|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=7 July 2024}}</ref> بدھ مت جي پوئلڳن جو سڀ کان وڏو ميلو [[بدھ پورنيما]] آهي، جيڪو [[گوتم بدھ]] جي جنم ڏينهن جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/buddha-purnima-today-3615671|title=Buddha Purnima today|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=22 May 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> عيسائين ۾ [[ڪرسمس]]، جيڪو [[بڙو ڏينهن]] جي نالي سان مشهور آهي، ۽ [[ايسٽر]] سڀ کان وڌيڪ ملهايا ويندڙ مذهبي جشن آهن.<ref>{{cite web|last1=Islam|first1=Tousef|last2=Gomez|first2=Rexy Jason|url=https://www.tbsnews.net/features/christmas-bangladesh-transposing-jingle-bells-memories-764026|title=Buddha Purnima today|work=[[Business Standard]]|date=25 December 2023|access-date=16 January 2025}}</ref> قومپرستانه قومي ڏينهن ۾ [[ٻولي تحريڪ جو ڏهاڙو]] شامل آهي، جيڪو هر سال 21 فيبروري تي 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]] جي شهيدن جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|last=Rahman|first=Mohammad Afzalur|url=https://www.thedailystar.net/supplements/amar-ekushe-2024/news/how-ekushey-was-commemorated-during-the-pakistan-period-3549101|title=How Ekushey was commemorated during the Pakistan period|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=21 February 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> 1999ع ۾ [[يونيسڪو]] هن ڏينهن کي [[مادري ٻوليءَ جو عالمي ڏينهن]] قرار ڏنو.<ref>{{cite web|url=https://www.unesco.org/en/days/mother-language|title=International Mother Language Day|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جو آزادي ڏهاڙو|آزادي ڏهاڙو]] 26 مارچ تي پاڪستان کان آزاديءَ جي اعلان جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="star2"/> [[بنگلاديش جو فتح ڏهاڙو|فتح ڏهاڙو]] 16 ڊسمبر تي [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فتح جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="star2">{{cite web|date=26 March 2024|last=Rafa|first=Amrin Tasnim|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/news/the-significance-bangladeshs-independence-day-and-victory-day-3575421|title=The significance of Bangladesh's Independence Day and Victory Day|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|access-date=15 January 2025}}</ref> انهن ٽنهي قومي ڏينهن تي [[شهيد مينار، ڍاڪا]] ۽ [[قومي شهيد يادگار]] تي عوامي تقريبون منعقد ڪيون وينديون آهن، جتي شهيدن کي ڀيٽا پيش ڪئي ويندي آهي.<ref>{{cite news|title=Nation set to pay homage to language martyrs tomorrow|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/nation-set-pay-homage-language-martyrs-tomorrow-795818|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=20 February 2024}}</ref><ref>{{cite news|title=National Martyrs' Memorial ready for Independence Day observance|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/307542/national-martyrs-memorial-ready-for-independence|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=25 March 2023|last=Sabbir|first=Ariful Islam}}</ref> === ادب === {{Main|بنگالي ادب}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Nazrul.jpg | caption1 = [[قاضي نذرالاسلام]]، بنگلاديش جو قومي شاعر.<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/zoogq5cu7n|title=Kazi Nazrul Islam officially recognised as national poet|date=3 January 2025|access-date=18 January 2025|work=[[Prothom Alo]]}}</ref> | image2 = Humayun ahmed gossip.jpg | caption2 = [[همايون احمد]]، مشهور ناول نگار ۽ فلمساز }} بنگالي ادب بنگالي ثقافت جو هڪ اهم حصو آهي. ڏهين کان ٻارهين صدي عيسويءَ جي وچ واري دور جون [[چرياپد]] نظمون بنگالي ٻوليءَ جا قديم ترين محفوظ مثال آهن.<ref>{{cite book|editor1-last=Guhathakurta|editor1-first= Meghna|editor2-last=Schendel|editor2-first=Willem van|title=The Bangladesh Reader: History, Culture, Politics|publisher=[[Duke University Press]]|year=2013|isbn=978-0-8223-5318-8}}</ref>{{rp|40}} [[بنگال سلطنت]] جي دور ۾ وچئين دور جي بنگالي ليکڪن تي عربي ۽ [[فارسي ادب]] جو گهرو اثر پيو.<ref>{{cite web|last=Bari|first=Sarah Anjum|title=A Tale of Two Languages: How the Persian language seeped into Bengali|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=12 April 2019|access-date=18 January 2025|url=https://www.thedailystar.net/star-weekend/longform/news/tale-two-languages-how-the-persian-language-seeped-bengali-1728421}}</ref> وچئين دور جي اهم ادبي ڪاميابين ۾ [[منگل ڪاويا]] شامل آهن.<ref name="run"/> [[بنگال جي نئين سجاڳي]] (18هين صديءَ جي آخر کان 20هين صديءَ جي شروعات تائين) جديد بنگالي ادب تي گهرو اثر ڇڏيو. [[مائيڪل مدھوسودن دت]] بنگالي شاعريءَ ۾ آزاد بحر متعارف ڪرايو.<ref>{{cite journal|year=2003|last=Radice|first=William|title=The Significance of Madhusudan Dutt and his Epic|journal=India International Centre Quarterly|publisher=[[India International Centre]]|jstor=23005843|pages=73–88|volume=30|number=1}}</ref> [[مير مشرف حسين]] پهريون وڏو بنگالي مسلمان اديب هو.<ref>{{Cite book|title=Bangla Sahitye Musalman|last=Syed|first=Abdul Mannan|publisher=[[Islamic Foundation Bangladesh|Islamic Foundation]]|year=2009|isbn=978-984-06-0478-4|location=Dhaka|page=20}}</ref> [[رابندرناٿ ٽيگور]] ادب جو [[ادب جو نوبل انعام|نوبل انعام]] حاصل ڪندڙ پهريون ايشيائي ۽ غير يورپي شخص هو.<ref>{{cite journal|year=2000|last=Jewell|first=Richard|title=The Nobel Prize: History and Canonicity|journal=The Journal of the Midwest Modern Language Association|publisher=Midwest Modern Language Association|doi=10.2307/1315120|jstor=1315120|pages=97–113|volume=33|number=1}}</ref> [[قاضي نذرالاسلام]] انقلابي شاعر هو، جنهن نوآباديات ۽ فاشزم خلاف سياسي مزاحمت جي حمايت ڪئي.<ref>{{cite journal|last=Rahaman|first=Habibur|title=Kazi Nazrul Islam and Decolonisation: Poetry as a Praxis of Political Intervention and Cultural Ecology|journal=Asiatic|publisher=[[Bangabandhu Sheikh Mujibur Rahman Science and Technology University]]|pages=120–136|volume=16|number=1|date=June 2022}}</ref> [[جيبنانندا داس]] کي ٽيگور ۽ نذرال کان پوءِ سڀ کان وڌيڪ مشهور بنگالي شاعر سمجهيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news|url=http://www.prothomalo.com/entertainment/article/703870|title=Barishale Jibanananda Mela|date=6 December 2015|work=Prothom Alo|access-date=7 June 2018}}</ref> [[بيگم روڪيا]] کي بنگلاديش جي نسواني ادب جي باني ليکڪا طور ڏٺو وڃي ٿو.<ref>{{cite journal|year=1998|last=Alam|first=S. M. Shamsul|title=Women in the Era of Modernity and Islamic Fundamentalism: The Case of Taslima Nasrin of Bangladesh|publisher=[[The University of Chicago Press]]|jstor=3175098}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ [[همايون احمد]] سڀ کان وڌيڪ مقبول ليکڪ بڻيو.<ref name="pied"/> هر سال [[اڪوشي ڪتاب ميلو]] ۽ [[ڍاڪا ادبي ميلو]]، جيڪي [[بنگلا اڪيڊمي]] جي نگراني هيٺ منعقد ٿيندا آهن، ڏکڻ ايشيا جي سڀ کان وڏن ادبي ميلن مان شمار ٿين ٿا.<ref>{{cite web|url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/columns/lit-fest-ekushey-boi-mela-and-our-books-1673450330|title=Lit Fest, Ekushey Boi Mela ... and our books|last=Ahsan|first=Syed Badrul|date=22 January 2023|access-date=17 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]}}</ref> === اڏاوت === {{Main|بنگلاديش جي اڏاوت}} {{Further|بنگال جي اڏاوت|بنگلاديش جي آثار قديمه وارن ماڳن جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Paharpur Buddhist Bihar.jpg | caption1 = [[سومپورا مهاويهار]]، [[نوگائون]] ۾، [[بنگلاديش جا عالمي ورثي وارا ماڳ|يونيسڪو عالمي ورثي وارو ماڳ]] | image2 = Sixty Dome Mosque,Bagerhat.jpg | caption2 = [[سٺ گنبذن واري مسجد]]، [[باگرهات]] ۾، [[بنگلاديش جا عالمي ورثي وارا ماڳ|يونيسڪو عالمي ورثي وارو ماڳ]] | image3 = Ahsan Manzil-Front View.jpg | caption3 = [[احسن منزل]]، [[پراڻو ڍاڪا]] ۾ }} بنگلاديش جي اڏاوت [[بنگال جي اڏاوت|بنگال خطي]] ۽ وسيع [[ڀارت جي اڏاوت|هندستاني ننڍي کنڊ]] جي اڏاوت سان ڳنڍيل آهي. ان تي ملڪ جي [[بنگلاديش جي ثقافت|ثقافت]]، [[بنگلاديش ۾ مذهب|مذهب]] ۽ [[بنگلاديش جي تاريخ|تاريخ]] جو اثر آهي.<ref>{{cite encyclopedia|url=http://www.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/277578/Visual-art-and-architecture|title=Visual art and architecture in Bangladesh|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|access-date=6 September 2009}}</ref> هندو ۽ بدھ اڏاوتي باقيات [[مهاستان ڳڙھ]] مان مليا آهن، جيڪو ٽين صدي ق.م. سان لاڳاپيل آهي.<ref name="re">{{cite book|author=Susan L. Huntington|title=The "Påala-Sena" Schools of Sculpture|url= https://books.google.com/books?id=xLA3AAAAIAAJ|year=1984|publisher=[[Brill Publishers]]|isbn=90-04-06856-2}}</ref>{{rp|157}} [[نندي پد]] ۽ [[سواستڪ]] جا نشان [[واري-بتشور کنڊرات]] ۾ پٿر جي جنڊن تي مليا آهن، جيڪي [[لوهي دور]]، 400 کان 100 ق.م. تائين، هن علائقي ۾ [[هندومت]] جي موجودگي ڏيکارين ٿا.<ref>{{cite journal|last1=Imam|first1=Abu|last2=Bulbul|first2=Ahmed|last3=Masood|first3=Imran|title=Religious and Auspicious Symbols Depicted on Artifacts of Wari-Bateshwar|journal=Pratnatattva|number=12|year=2006|pages=1–12|publisher=[[Jahangirnagar University]]}}</ref> اٺين صديءَ ۾ بدھ [[پال سلطنت]] جي دور ۾ ٺهيل [[سومپورا مهاويهار]] اسلام کان اڳ واري دور جو هڪ شاندار مثال آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/life-living/travel/news/think-youve-seen-it-all-wait-till-you-visit-8th-century-gem-bangladesh-3729731|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|title=Think you've seen it all? Wait till you visit this 8th-century gem in Bangladesh|date=17 October 2024|access-date=13 January 2025|last=Zarif|first=Mannan Mashhur}}</ref> ٻين بدھ [[ويهارا]]ن ۾ [[مينامتي]] جو [[شلبن بهار]] ۽ [[بڪرمپور]] جو [[بڪرمپور ويهار]] شامل آهن.<ref name="re"/>{{rp|164–167}} تازين کوٽائين اسلام کان اڳ جي ننڍن مندرن جا به نوان ثبوت ظاهر ڪيا آهن، جيڪي هن علائقي جي هندو، بدھ ۽ [[جين مت|جين]] آباديءَ جي خدمت ڪندا هئا.<ref name="sat"/> [[هند-اسلامي اڏاوت]] 13هين صديءَ کان ڏسي سگهجي ٿي، خاص ڪري [[بنگال سلطنت]] جي منفرد مسجد اڏاوت ۾؛ ان جو هڪ مثال [[باگرهات جي مسجدن جو شهر]] ۾ [[سٺ گنبذن واري مسجد]] آهي، جيڪو [[بنگلاديش جا عالمي ورثي وارا ماڳ|يونيسڪو عالمي ورثي وارو ماڳ]] آهي.<ref>{{cite journal|last=Hasan|first=Perween|title=Sultanate Mosques and Continuity in Bengal Architecture|journal=[[Muqarnas (journal)|Muqarnas]]|volume=6|pages=58–74|year=1989|publisher=[[Brill Publishers]]|jstor=1602281|doi=10.2307/1602281}}</ref><ref name="sat">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/focus/news/sultanate-mughal-the-architectural-legacy-bengal-3738301|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|title=From Sultanate to Mughal: The Architectural Legacy of Bengal|date=28 October 2024|access-date=13 January 2025}}</ref> [[مغل بنگال]] ۾ علائقي اندر [[مغل اڏاوت]] پکڙجي وئي. ڍاڪا جا مثال [[پراڻو ڍاڪا]] ۾ [[برا ڪٽرا]] ۽ [[ڇوٽو ڪٽرا]]، [[محمدپور ٿاڻو|محمدپور]] ۾ [[ست گنبذ مسجد]] ۽ [[ڪرزن هال]] ۾ [[موسيٰ خان مسجد]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/6672/|title=Mughal Mosques in Bangladesh|publisher=[[UNESCO]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/historic-sites-left-ruins-3006146|last=Sarkar|first=Tarun|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|title=Boro Katra, Chhoto Katra: Dhaka's key historic sites in ruins|date=17 April 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> مغل دور جي اهم قلعن ۾ [[پراڻو ڍاڪا]] جو [[لال باغ قلعو]]، [[منشي گنج]] جو [[ادراڪپور قلعو]]، ۽ ترتيبوار [[نارايڻ گنج]] جا [[حاجي گنج قلعو]] ۽ [[سوناکاندا قلعو]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/6675/|title=Mughal Forts on Fluvial Terrains in Dhaka|publisher=[[UNESCO]]|access-date=20 January 2025}}</ref> [[ڪانتاجيو مندر]] ۽ [[ڍاڪي شواري مندر]] وچئين دور جي پوئين حصي جي [[هندو مندر اڏاوت]] جا بهترين مثال آهن.<ref>{{cite book|editor-last=Husain|editor-first=ABM|title=Architecture: A History Through the Ages|series=Cultural Survey of Bangladesh Series|volume=2|publisher=[[Asiatic Society of Bangladesh]]|page=243|oclc=298612818}}</ref><ref>{{cite book|last=Bakshi|first=Akhil|title=Between Heaven and Hell: Travels Through Sri Lanka, Bangladesh, Bhutan, Nepal, and India: an Account of the Expedition Hands Across the Borders|year=2004|page=221|isbn=81-900862-1-9|publisher=Odyssey Books}}</ref> بنگالي [[مقامي اڏاوت]] [[بنگلو]] جي ابتدا لاءِ مشهور آهي.<ref>{{cite journal|last=Groth|first=Paul|title=Making New Connections in Vernacular Architecture|journal=[[Journal of the Society of Architectural Historians]]|publisher=[[University of California Press]]|publication-date=September 1999 |volume=58 |pages=444–451|doi=10.2307/991538|jstor=991538|number=3}}</ref> [[سونارگائون]] ۾ [[پانام نگر]] سلطنت، مغل، برطانوي ۽ گڏيل نوآبادياتي روايتن جا اڏاوتي اثر ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite book|last=Haque|first=AKM Muzzammil|title=Historic Sonargaon|date=February 2016|publisher=[[Bangladesh Folk Arts and Crafts Foundation]]|isbn=978-984-34-0277-6|location=Narayanganj|language=bn|script-title=bn:এতিহাসিক সোনারগাঁ}}</ref>{{rp|22}} [[هند-ساراسيني اڏاوت]] [[برطانوي راڄ]] دوران ترقي ڪئي،<ref>{{cite journal|last=Groth|first=Paul|title=Architecture and the Representation of Empire: India, 1860–1910|journal=[[Representations]]|number=6|pages=37–65|year=1984|publisher=[[University of California Press]]|jstor=2928537|doi=10.2307/2928537}}</ref> جنهن جا مثال [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جو [[ڪرزن هال]]، [[چٽاگانگ ڪورٽ بلڊنگ]]، [[رنگپور ٽائون هال]] ۽ [[راجشاهي ڪاليج]] آهن. [[زميندار]] اشرافيه هن پوئين طرز ۾ ڪيترائي محل تعمير ڪيا، جن ۾ [[احسن منزل]]، [[بلياتي زمينداري|بلياتي زميندار باري]]، [[تاجهات محل]]، [[روز گارڊن محل]]، [[اترا گنڀابن|ديگاپاتيا محل]]، [[پوٺيا راجباري]]، [[نٽور راجباري]] ۽ [[موهيرا زميندار باري]] شامل آهن. [[مزهرالاسلام]] کي بنگلاديش ۽ ڏکڻ ايشيا ۾ [[جديد اڏاوت|جديديت پسند تحريڪ]] جو اڳواڻ سمجهيو وڃي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/6674/|title=The Architectural Works of Muzharul Islam: an Outstanding Contribution to the Modern Movement in South Asia|publisher=[[UNESCO]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[لوئس ڪان]] هڪ اهم پرڏيهي اڏاوتڪار هو، جنهن [[شير بنگلا نگر]] ۾ [[جاتيا سنگسد ڀبن|قومي پارليامينٽ عمارت]] جو نقشو ٺاهيو.<ref>{{cite journal |last1=Lutolli |first1=Blerim |last2=Jashanica |first2=Kaltrina |title=Kahn's light: The measurable and the unmeasurable of the Bangladesh National Assembly Building |journal=Frontiers of Architectural Research |date=2022 |volume=11 |pages=89–102 |doi=10.1016/j.foar.2021.09.005 }}</ref> === بصري فنون، دستڪاريون ۽ لباس === {{Main|بنگلاديشي فن|بنگلاديش جو مجسمه سازي فن|بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت}} {{Further|بنگال ۾ ململ جي واپار}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Kantha (Quilt) LACMA AC1994.131.1.jpg | caption1 = [[نقشي ڪنٿا]] (ڀرت ڀريل [[رلي]]) تي ڪڙهائي، بنگال جي صدين پراڻي فني روايت | image2 = Aparajeyo Bangla - 1979 CE - Sculpture by Syed Abdullah Khalid - University of Dhaka Campus - Dhaka 2015-05-31 2367.JPG | caption2 = ''[[اپراجيو بنگلا]]''، [[بنگلاديش آزاديءَ جي جنگ]] جي ياد ۾ ٺهيل هڪ مجسمو، جيڪو [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جي احاطي ۾ واقع آهي }} بنگلاديش ۾ فن جي لکيل تاريخ جو سراغ ٽين صدي ق.م. تائين ملي ٿو، جڏهن هن علائقي ۾ [[ٽيراڪوٽا]] جا مجسما ٺاهيا ويندا هئا. قديم دور ۾ [[پال سلطنت]] ۽ [[سينا خاندان]] جي دور ۾ نمايان [[هندو فن]]، [[جين فن]] ۽ [[بدھ فن]] ترقي ڪئي. [[بنگال سلطنت]] جي دور ۾ چوڏهين صديءَ کان [[اسلامي فن]] پڻ ارتقا ڪئي. مغلن جي حڪمراني دوران ڍاڪا ۾ نفيس [[ململ]] تي فارسي [[نمونو (ڪپڙي جو فن)|نمونن]] سان سينگاريل منفرد [[جامداني]] ڪپڙو اُڻيو ويندو هو.<ref>{{cite book |title=Historical Dictionary of the Bengalis |publisher=[[Scarecrow Press]] |isbn=978-0810-880-245 |editor1-last=Chakrabarti |editor1-first=Kunal |publication-date=22 August 2013 |editor2-last=Chakrabarti |editor2-first=Shubhra}}</ref>{{rp|239}} يونيسڪو 2013ع ۾ ان کي [[غير مادي ثقافتي ورثو]] قرار ڏنو.<ref>{{cite web|url=https://ich.unesco.org/en/RL/traditional-art-of-jamdani-weaving-00879|title=Traditional art of Jamdani weaving|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2025}}</ref> بنگلاديش [[راجشاهي ريشم]] پڻ پيدا ڪري ٿو، جيڪو پنهنجي نرمي ۽ نفيس نقش ٺاهڻ جي صلاحيت سبب مشهور آهي.<ref>{{cite encyclopedia |title=Encyclopedia of Women & Islamic Cultures |publisher=[[Brill Publishers]] |editor1-last=Najmabadi |editor1-first=Afsaneh |publication-date=19 December 2003 |volume=4 |isbn=978-90-04-11380-0 |editor2-last=Joseph |editor2-first=Suad}}</ref>{{rp|158}} [[هاٿي ڏند]]، [[بنگلاديش ۾ پتل جي صنعت|پتل]] ۽ [[بنگلاديش جي مٽيءَ جا ٿانوَ|مٽيءَ جا ٿانوَ]] بنگلاديشي ثقافت ۾ گهريون پاڙون رکن ٿا.<ref>{{cite encyclopedia|last=Glassie|first=Henry|author-link=Henry Glassie|editor1-last=Mills|editor1-first=Margaret A.|editor2-last=Claus|editor2-first=Peter J.|editor3-last=Diamond|editor3-first=Sarah|year=2003|encyclopedia=South Asian Folklore: An Encyclopedia: Afghanistan, Bangladesh, India, Nepal, Pakistan, Sri Lanka|title=Pottery, Bangladesh|publisher=[[Routledge]]|isbn=0-415-93919-4}}</ref>{{rp|483–485}} [[نقشي ڪنٿا]]، جيڪا بنگال ۾ رلين تي ڀرت ڀرڻ جي صدين پراڻي روايت آهي، سڄي بنگلاديش ۾ تيار ڪئي ويندي آهي.<ref>{{cite book|last=Sirajuddin|first=Muhammad|date=1992|title=Living Crafts in Bangladesh|location=Dhaka|publisher=Markup International|oclc=29737195}}</ref>{{rp|44}} بنگلاديش ۾ [[جديد فن]] جي تحريڪ آزاديءَ کان اڳ واري [[اوڀر بنگال]] ۾، خاص طور تي [[زين العابدين]] جي اڳواڻانه ڪمن سان، وجود ۾ آئي.<ref name="star">{{cite web|last=Hossain|first=Takir|year=2011|access-date=15 January 2015|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://archive.thedailystar.net/suppliments/2011/anniversary/part9/pg18.htm|title=Art movements between 1948 and 2000}}</ref> ٻين اهم مصورن ۾ [[ايس ايم سلطان]]، [[محمد قبريا]]، [[صفي الدين احمد]]، [[شهاب الدين احمد (فنڪار)|شهاب الدين احمد]]، [[ڪنڪ چنپا چڪما]]،<ref>{{cite news |last1=Jahangir |first1=Apurba |author-link=Apurba Jahangir |last2=Hossain |first2=Anika |date=6 March 2015 |title=A FREE SPIRIT |url=http://www.thedailystar.net/the-star/spotlight/free-spirit-5077 |access-date=15 January 2025 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> [[قيوم چوڌري]]، [[رشيد چوڌري]]، [[قامرال حسن]]، [[رفيق النبي]] ۽ [[سيد جهانگير]] شامل آهن.<ref name="star"/> [[نوويرا احمد]] کي بنگلاديش ۾ جديد مجسمه سازي جي باني سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|last=Sarker|first=Sujit|date=7 May 2015|access-date=15 January 2015|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/novera-pioneer-progressiveness-bangladesh-80953|title=Novera, pioneer of progressiveness in Bangladesh}}</ref> ٻين مشهور مجسمه سازن ۾ [[نتون ڪنڊو]]، [[سيد عبدالله خالد]]، [[حميد الزمان خان]]، [[شميم سڪدر]]، [[فردوسي پريابهاشني]] ۽ [[عبدالرزاق (فنڪار)|عبدالرزاق]] شامل آهن.<ref>{{cite web|last=Alom|first=Zahangir|date=1 June 2018|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://online84.thedailystar.net/star-weekend/exhibition/opulent-display-sculptures-1584643|title=An opulent display of sculptures}}</ref> [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جي [[ڍاڪا يونيورسٽي جو شعبو فنون لطيفه|فنون لطيفه شعبي]] پاران [[پهيلو بوئيشاکھ]] تي منعقد ٿيندڙ سالياني [[منگل شوبھا ياترا]] (بنگالي نئين سال جي جلوس) کي يونيسڪو 2016ع ۾ غير مادي ثقافتي ورثي جي فهرست ۾ شامل ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://ich.unesco.org/en/RL/mangal-shobhajatra-on-pahela-baishakh-01091|title=Mangal Shobhajatra on Pahela Baishakh|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2025}}</ref> فن جي هڪ صورت طور ڦوٽوگرافي 21هين صديءَ ۾ تيزيءَ سان ترقي ڪئي آهي. هر ٻن سالن کانپوءِ ٿيندڙ [[ڇوبي ميلا بين الاقوامي ڦوٽوگرافي ميلو]] کي ايشيا جو سڀ کان وڏو ڦوٽوگرافي ميلو سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|last=Asad|first=Kazi Akib Bin|date=5 February 2015|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://online84.thedailystar.net/shout/chobi-mela-viii-1219|title=CHOBI MELA VIII|quote=Festival or not, it is the single largest photography event in Asia and has been since its inception in 2000.}}</ref> [[لونگي]] مردن لاءِ سڀ کان عام غير رسمي لباس آهي،<ref>{{cite journal|last=Mahbub|first=Rifat|title=Re-imagining the Ambivalent: The Political Trajectory of Lungi from Pre-Colonial East Bangla to Post-Independent Bangladesh|journal=Spectrum|publisher=[[University of Dhaka]]|volume=17|number=1|year=2023|pages=47–65|doi=10.3329/spectrum.v17i1.68998|doi-access=free}}</ref> جڏهن ته [[ڪرتو]] (''پنجابي'') ۽ [[پاجامو]] عيدن ۽ ٻين تہوارن تي مرد پائيندا آهن.<ref>{{cite web|date=14 June 2016|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/spotlight/the-panjabi-story-1238983|title=The panjabi story}}</ref> ملڪ اندر تيار ڪيل [[سوٽ (لباس)|سوٽ]]، [[ٽائي]] ۽ [[پتلون]] رسمي تقريبن ۾ مردن جو عام لباس آهن، جڏهن ته شادين ۾ روايتي [[شرواني]] ۽ [[چوڙيدار]] [[پڳ]] سان گڏ پاتا ويندا آهن.<ref name="arts"/> عورتون عام طور تي [[شلوار قميص]] سان گڏ [[اورڻو]] پائينديون آهن، جڏهن ته وڌيڪ رسمي تقريبن ۾ [[ساڙي]] استعمال ڪئي ويندي آهي.<ref name="arts">{{cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/place/Bangladesh|title=Bangladesh|last1=Husain|first1=Syed Sajjad|last2=Tinker|first2=Hugh Russell|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|access-date=15 January 2024}}</ref> ڪجهه عورتون [[اسلامي لباس]] به اختيار ڪن ٿيون.<ref>{{cite web|last=Kamaruzzaman|first=Md.|date=31 January 2022|access-date=15 January 2025|publisher=[[Anadolu Agency]]|url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/hijab-popularity-budding-among-educated-women-in-bangladesh/2489648|title=Hijab popularity budding among educated women in Bangladesh}}</ref> === اداڪاري وارا فن === {{Main|بنگلاديش جي موسيقي|بنگلاديش ۾ ناچ}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladesh Udichi Shilpigoshthi - Chittagong University Sangsad celebrating Pohela Falgun 1423 at CU Muktomoncho (02).jpg | caption1 = [[پهيلو فالگن]] جي موقعي تي [[چٽاگانگ يونيورسٽي]] ۾ ناچ | image2 = Ektara player.jpg | caption2 = [[ڪشٽيا]] ۾ [[لالن]] جي مزار تي [[باول]] فنڪار [[ايڪتارا]] وڄائيندي }} بنگلاديش جي [[بنگلاديش ۾ ٿيٽر|ٿيٽر]] روايت ۾ مختلف صورتون شامل آهن، جن جي تاريخ چوٿين صدي عيسويءَ تائين پهچي ٿي.<ref name="Ahmed">{{cite book |last=Ahmed |first=Syed Jamil |date=2000 |title=Achinpakhi Infinity: Indigenous Theatre of Bangladesh |publisher=University Press |page=396 |isbn=978-984-05-1462-5}}</ref> ان ۾ ڪهاڻي ٻڌائڻ جون صورتون، گيت ۽ ناچ تي ٻڌل پيشڪشون، علامتي ڪردار، طومارن تي تصويرن سان لاڳاپيل نمائشون، ڪٺ پتلي ناٽڪ ۽ جلوسي روايتون شامل آهن.<ref name="Ahmed"/> [[ياترا (ٿيٽر)|ياترا]] بنگالي لوڪ ناٽڪ جي سڀ کان مشهور صورت آهي.<ref>{{cite journal|last=Sarkar|first=Pabitra|title=Jatra: The Popular Traditional Theatre of Bengal|journal=Journal of South Asian Literature|volume=10|number=2/4|pages=87–107|year=1975|publisher=[[Michigan State University]]|jstor=40871932}}</ref> [[هندستاني روايتي ناچ]] جي مختلف صنفن، جهڙوڪ ''[[ڪٿڪلي]]''، ''[[ڀرت ناٽيم]]''، [[اوڊيسي]]<ref>{{cite web|last=Shahriar|first=Amir Hasan|url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/event/proma-abonti-life-dedicated-odissi-dance-1487770|title=Proma Abonti – A life dedicated to Odissi dance|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 November 2017|access-date=15 January 2024}}</ref> ۽ [[منيپوري ناچ]] کان علاوه، ملڪ ۾ مقامي ناچ جون روايتون پڻ وجود ۾ آيون آهن.<ref name="arts"/> [[بنگلاديش جي موسيقي]] کي روايتي، نيم روايتي، [[عبادتي موسيقي|عبادتي]] ۽ [[مقبول موسيقي]] ۾ ورهائي سگهجي ٿو. بنگلاديش ۾ روايتي موسيقي هندستاني ننڍي کنڊ جي عبادتي موسيقي جي عام صنفن سان ظاهر ٿئي ٿي؛ جهڙوڪ [[هندستاني روايتي موسيقي]] جون صنفون [[دھرپد]] ۽ [[خيال]]. ٻين اهم صنفن ۾ [[قوالي]] ۽ [[ڪيرتن]] شامل آهن.<ref name="arts"/> [[ربندر سنگيت]] ۽ [[نذرل سنگيت]] اڄ به تمام گهڻا مقبول آهن.<ref>{{cite journal|last=Sarkar|first=Pabitra|title=Musical Literature of Bengal|journal=[[Indian Literature (journal)|Indian Literature]]|volume=16|number=14–27|pages=14–27|year=1973|publisher=[[Sahitya Akademi]]|jstor=24157426}}</ref> مقامي [[لوڪ موسيقي]] ۾ [[باول]] صوفي روايت نمايان آهي، جنهن کي 18هين صديءَ ۾ [[لالن]] مقبول بڻايو، ۽ يونيسڪو ان کي [[انساني زباني ۽ غير مادي ثقافتي ورثي جو شاهڪار]] قرار ڏنو آهي.<ref name="wei">{{cite web|url=https://ich.unesco.org/en/RL/baul-songs-00107|title=Baul songs|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2024}}</ref><ref name="alom"/> لوڪ موسيقي جي ٻين مقامي صنفن ۾ [[ڀاٽيالي]]، [[ڀاوائيا]]، [[ڌمال]]، [[ڪوي گان]]، [[جاري گان]]، [[ساري گان]]، [[معرفتي]] ۽ [[گمڀيرا]] شامل آهن.<ref name="arts"/><ref name="alom"/> لوڪ موسيقي سان گڏ مختلف ساز استعمال ڪيا ويندا آهن، جن ۾ [[ايڪتارا]]، [[دوتارا]]، [[ڍول]]، [[بانسري]]، منجيرا، [[خانجني]]، [[سرندا]]، [[خماڪ]]، [[ڊگڊگي]]، [[جوري]]، جهنجهڻي ۽ [[تال (ساز)|ماجيرا]] (جهانج جو هڪ قسم) شامل آهن.<ref name="alom">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/supplements/naboborsho-1423/the-timeless-appeal-folk-music-1208197|title=The timeless appeal of folk music|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=14 April 2016|access-date=15 January 2025|last=Alom|first=Zahangir}}</ref> بنگلاديش وٽ [[هندستاني روايتي موسيقي]] جي پڻ مالا مال روايت آهي، جنهن ۾ [[ستار]]، طبلو، [[سرود]] ۽ [[سنتور]] جهڙا ساز استعمال ٿين ٿا.<ref>London, Ellen (2004). Bangladesh. Gareth Stevens Pub. p. 29. {{ISBN|0-8368-3107-1}}.</ref> موسيقي سان لاڳاپيل ادارن ۽ درسگاهن جهڙوڪ [[بنگلاديش شلپاڪلا اڪيڊمي]] ۽ [[ڇايانٽ]] بنگالي لوڪ موسيقي جي روايتن کي محفوظ رکڻ ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو آهي.<ref name="alom"/> [[صابينا ياسمين]] ۽ [[رونا ليلا]] کي ملڪ جي عظيم ترين خاتون پلے بيڪ گلوڪارن مان شمار ڪيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/entertainment/music/news/runa-lailas-voice-gift-god-sabina-yasmin-3171921|title=Runa Laila's voice is a gift from God: Sabina Yasmin|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=17 November 2022|access-date=15 January 2024|last=Shazu|first=Shah Alam}}</ref> [[اينڊريو ڪشور]]، جيڪو هڪ ٻيو مشهور پلے بيڪ گلوڪار هو، کيس "پلے بيڪ جو بادشاهه" سڏيو ويندو هو.<ref>{{cite web|last=Reeti|first=Sadia Khalid|url=https://www.dhakatribune.com/showtime/316303/remembering-%E2%80%98playback-king%E2%80%99-andrew-kishore|title=Remembering 'Playback King' Andrew Kishore|work=[[Dhaka Tribune]]|date=5 November 2021|access-date=15 January 2024}}</ref> [[اعظم خان (گلوڪار)|اعظم خان]]، جنهن کي "پاپ سمراٽ" ۽ "راڪ گرو" جا لقب ڏنا ويا، [[بنگلاديشي راڪ]] جي بنيادي شخصيتن مان هو.<ref>{{cite web|last=Adnin|first=Nazia|title=Remembering Azam Khan: The rock pioneer of Bangladesh|url=https://www.tbsnews.net/glitz/remembering-azam-khan-rock-pioneer-bangladesh-4918|date=28 February 2020|access-date=15 January 2024|work=[[Business Standard]]}}</ref> [[ايوب بچو]] ۽ [[جيمس (موسيقار)|جيمس]] جهڙن موسيقارن پڻ سڄي ملڪ ۾ وڏي مقبوليت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite news |url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/news/ayub-bachchu-passes-away-1648585| title=Rock's leading light goes out|work=The Daily Star| date=18 October 2018}}</ref><ref>{{cite web|last=Shahnewaz|first=Sadi Mohammad|url=https://www.thedailystar.net/showbiz/cover-story/ode-the-guru-of-bangladeshi-rock-james-1509028|title=An Ode to the Guru of Rock|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=23 December 2017|access-date=28 September 2022}}</ref> [[شايان چوڌري ارنوب]] [[انڊي راڪ]] موسيقي جي هڪ بااثر شخصيت رهيو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/entertainment/music/news/arnob-unplugged-candid-insights-his-artistic-journey-3606661|title=Arnob unplugged: Candid insights into his artistic journey|date=10 May 2024|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> 21هين صديءَ جي مشهور پاپ گلوڪارن ۾ [[حبيب واحد]] ۽ [[تحسن رحمان خان]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/showbiz/cover-story/musician-habib-wahid-king-of-fusion-music-in-bangladesh-1789549|title=KING OF FUSION|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=23 November 2018|access-date=15 January 2024}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/interview/news/tahsan-opens-about-career-future-plans-1663867|title=TAHSAN opens up about career, future plans|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=24 August 2019|access-date=15 January 2024|last=Shahnewaz|first=Sadi Mohammad}}</ref> [[هيڦي ميٽل موسيقي]] جي شعبي ۾ [[آرٽسيل]] ۽ [[وارفيز]] کي تمام گهڻو اثرائتو سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/entertainment/music/news/canada-chants-artcell-artcell-beloved-band-celebrates-25-years-3612926|title=Canada chants 'Artcell, Artcell!' as beloved band celebrates 25 years|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 May 2024|access-date=15 January 2024|last=Shahnewaz|first=Sadi Mohammad}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/entertainment/music/news/warfaze-celebrates-4-decades-concerts-worldwide-3680936|title=Warfaze celebrates 4 decades with concerts worldwide|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=19 August 2024|access-date=15 January 2024}}</ref> == اهم شخصيتون == * [[شيخ مجيب الرحمان]] * [[شيخ حسينه واجد]] * [[بيگم خالده ضياء]] * [[ڊاڪٽر محمد يونس]] ([[نوبل انعام]] ماڻيندڙ) * [[رونا ليلا]] == پڻ ڏسندا == * [[بنگلاديش جا صدر]] * [[بنگلاديش جا وزير اعظم]] == حوالا == {{حوالا|2}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.bangladesh.gov.bd/ بنگلا ديش جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{سارڪ}} {{OIC}} [[زمرو:بنگلاديش]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:بنگال]] [[زمرو:اسلامي رياستون]] [[زمرو:ايشيا ۾ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ ايشيا جا ملڪ]] [[زمرو:او آئي سي جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:دولت مشترڪه جون رڪن قومون]] 9og2vcw8f8wsvohvnbzwr3vc4jj8286 387208 387207 2026-06-20T20:47:48Z Intisar Ali 8681 387208 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ايشيا جو ملڪ}} {{About|ملڪ بابت}} {{Infobox country | conventional_long_name = عوامي جمهوريه بنگلاديش | common_name = بنگلاديش | native_name = {{native name|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ}}<br />{{resize|90%|{{nobold|{{transliteration|bn|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś}}}}}} | image_flag = Flag of Bangladesh.svg | image_coat = National emblem of Bangladesh.svg | symbol_type = [[بنگلاديش جو قومي نشان|نشان]] | other_symbol = {{unbulleted list |[[File:Government Seal of Bangladesh.svg|100px|بنگلاديش حڪومت جي مهر]]}} | other_symbol_type = [[بنگلاديش حڪومت جي مهر|حڪومتي مهر]] | national_anthem = {{lang|bn|আমার সোনার বাংলা}} ([[بنگالي ٻولي|بنگالي]])<br />{{transliteration|bn|[[امار شونار بنگلا]]}}<br />"منهنجو سونهري بنگال"<br /><div style="display:inline-block;margin-top:0.4em;">[[File:Amar Sonar Bangla instrumental by US Navy Band.oga|center]]</div> | image_map = {{Switcher|[[File: Bangladesh (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File: Bangladesh rel location map.svg |upright=1.15|frameless]]|بنگلاديش جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[ڍاڪا]] | coordinates = {{Coord|23|45|50|N|90|23|20|E|type:city_region:BD|display=inline}} | largest_city = capital | languages_type = سرڪاري ٻولي<br />{{nowrap|{{nobold|۽ قومي ٻولي}}}} | languages = [[بنگالي ٻولي|بنگالي]]<ref name="bdlaws.minlaw.gov.bd">{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh |website=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |access-date=1 February 2017 |archive-date=10 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191110101626/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |script-title=bn:বাংলা ভাষা প্রচলন আইন, ১৯৮৭ |author=<!--Not stated--> |website=bdlaws.minlaw.gov.bd |publisher=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |trans-title=بنگالي ٻولي لاڳو ڪرڻ جو ايڪٽ، 1987ع |language=bn |access-date=7 January 2024 |archive-date=7 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240107175804/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |url-status=live }}</ref> | languages2_type = ٻي عام ٻولي | religion = {{ublist |item_style=white-space:nowrap; |91.04% [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ([[رياستي مذهب|سرڪاري]])|7.94% [[بنگلاديش ۾ هندو ڌرم|هندو ڌرم]] |0.60% [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] |0.30% [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|0.12% [[بنگلاديش ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2022 | languages2 = [[بنگلاديشي انگريزي|انگريزي]]<ref>{{cite journal |id={{ERIC|EJ1249887}} |last1=Ara |first1=Rowshon |title=A Foreign Language or the Second Language: The Future of English in Bangladesh |journal=International Journal of Language Education |date=March 2020 |volume=4 |issue=1 |pages=81–95 |doi=10.26858/ijole.v4i2.10458 |doi-broken-date=9 January 2026 }}</ref><ref>{{cite journal |last1=Islam |first1=Mohammad Nurul |last2=Hashim |first2=Azirah |title=Historical Evolution of English in Bangladesh |journal=Journal of Language Teaching and Research |date=2019 |volume=10 |issue=2 |page=247 |doi=10.17507/jltr.1002.05 }}</ref> | ethnic_groups = 99% [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]]<!--Do not modify to "Bengalis". The name of the ethnic group is "Bengali" and the people who belong to Bengali ethnicity are called "Bengalis".--> {{collapsible list | titlestyle = background:transparent;text-align:left;font-weight:normal;font-size:100%; | title = 1% [[بنگلاديش جا مقامي ماڻهو|ٻيا]] | hlist = on | [[چڪما ماڻهو|چڪما]] | [[گارو ماڻهو|گارو]] | [[خاصي ماڻهو|خاصي]] | [[خومي ماڻهو|خومي]] | [[ميتي ماڻهو|منيپوري]] | [[مرما ماڻهو|مرما]] | [[ميزو ماڻهو|ميزو]] | [[رخائن ماڻهو|اراڪاني]] | [[مرو ماڻهو|مرو]] | [[سنتال ماڻهو|سنتال]] | [[تنچانگيا ماڻهو|تنچانگيا]] | [[ترپوري ماڻهو|ترپوري]] | [[بشنوپريا ماڻهو|بشنوپريا]] }} | ethnic_groups_ref = <ref>{{cite web |title=Ethnic population in 2022 census |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |access-date=9 June 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> | ethnic_groups_year = 2022 | religion_ref = <ref name="census"/> | demonym = [[بنگلاديشي ماڻهو|بنگلاديشي]] | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[محمد شهاب الدين]] | leader_title2 = [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[طارق رحمان]] | leader_title3 = [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] | leader_name3 = [[حفيظ الدين احمد]] | leader_title4 = [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] | leader_name4 = [[زبير رحمان چوڌري]] | legislature = [[جاتيا سنگساد]] | sovereignty_note = [[پاڪستان]] کان | sovereignty_type = [[بنگلاديش جي آزادي|آزادي]] | established_event1 = [[اوڀر بنگال]] | established_date1 = 15 آگسٽ 1947ع | established_event2 = [[اوڀر پاڪستان]] | established_date2 = 29 فيبروري 1956ع | established_event3 = [[بنگلاديشي آزادي جو اعلان|آزاديءَ جو اعلان]] | established_date3 = 26 مارچ 1971ع | established_event4 = [[بنگلاديش جي عارضي حڪومت|عارضي حڪومت]] | established_date4 = 10 اپريل 1971ع | established_event5 = [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ جو دستاويز|فتح]]، [[بنگلاديش آزادي جنگ|آزادي جنگ]] ۾ | established_date5 = 16 ڊسمبر 1971ع | established_event6 = [[بنگلاديش جو آئين|موجوده آئين]] | established_date6 = 16 ڊسمبر 1972ع | area_km2 = 148,460<ref>{{cite web|title=Bangladesh country profile |url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650940|website=[[بي بي سي نيوز]] |date=4 March 2011 |access-date=18 February 2025}}</ref> | area_rank = 93هون | area_sq_mi = 57320 | area_label2 = زميني پکيڙ | area_data2 = 130,170&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=13 November 2021|year=2021}}</ref> | area_label3 = آبي پکيڙ | area_data3 = 18,290&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia"/> | percent_water = 6.4 | population_estimate = 175,423,000<ref name=IMF/> | population_census = 169,828,911<ref name="populationcensus2022">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Post Enumeration Check (PEC) Adjusted Population |url=http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |date=18 April 2023 |website=[[بنگلاديش شماريات بيورو]] |access-date=30 May 2023 |archive-date=30 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230530205648/http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=Report: 68% Bangladeshis live in villages |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |work=[[ڍاڪا ٽربيون]] |date=28 November 2023 |access-date=6 February 2024 |archive-date=6 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240206021005/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |url-status=live }}</ref> | population_estimate_year = 2026 | population_estimate_rank = 8هون | population_census_year = 2022 | population_census_rank = 8هون | population_density_km2 = 1,165 | population_density_sq_mi = 3,020 | population_density_rank = 13هون | GDP_PPP = {{increase}} $1.922 ٽرلين<ref name="IMFWEO.BD">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[بين الاقوامي مالياتي فنڊ]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=19 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 25هون | GDP_PPP_per_capita = {{increase}} $10,955<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_PPP_per_capita_rank = 127هون | GDP_nominal = {{increase}} $510.705 بلين<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 36هون | GDP_nominal_per_capita = {{increase}} $2,911<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_per_capita_rank = 142هون | Gini = 30.9 | Gini_year = 2022 | Gini_change = decrease | Gini_ref = <ref>{{Cite web |title=Gini index - Bangladesh |url=https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=BD |access-date=2026-03-31 |website=World Bank}}</ref> | Gini_rank = | HDI = 0.685 | HDI_year = 2023 | HDI_change = increase | HDI_ref = <ref>{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[گڏيل قومن جو ترقياتي پروگرام]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = {{ordinal|130}} | currency = [[بنگلاديشي ٽڪا|ٽڪا]] ({{lang|bn|[[৳]]}}) | currency_code = BDT | time_zone = [[بنگلاديش معياري وقت|بي ايس ٽي]] | utc_offset = +6 | date_format = dd/mm/yyyy | calling_code = [[بنگلاديش ۾ ٽيليفون نمبر|+880]] | cctld = {{ubl|[[.bd]]|{{lang|bn|[[.bangla|.বাংলা]]}}}} | area_magnitude = | footnote = | today = }} {{Contains special characters|بنگالي}} '''بنگلاديش'''،{{efn|{{IPAc-en|%|b|ae|N|g|l|@|"|d|E|S|,_|%|b|A:|N|-|audio=LL-Q1860 (eng)-Flame, not lame-Bangladesh.wav}}; {{langx|bn|বাংলাদেশ|Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ˈbaŋlaˌdeʃ|pron|Bn-বাংলাদেশ.oga}}}} سرڪاري طور '''عوامي جمهوريه بنگلاديش'''،{{efn|{{langx|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ɡɔnopɾodʒat̪ɔnt̪ɾi‿baŋlad̪eʃ|pron|}}}} [[ڏکڻ ايشيا]] جو هڪ ملڪ آهي. اهو دنيا جو [[آبادي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]] آهي ۽ [[آباديءَ جي گهاٽائي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گنجان آباد ملڪن]] مان هڪ آهي، جتي لڳ ڀڳ 176 ملين آبادي {{convert|148461|km2|sqmi}} ايراضيءَ ۾ رهي ٿي.<ref name=IMF>{{Cite web |title=Bangladesh and the IMF |url=https://www.imf.org/en/countries/bgd |access-date=2026-05-02 |website=IMF}}</ref> بنگلاديش جون زميني سرحدون اتر، اولهه ۽ اوڀر ۾ [[ڀارت]] سان ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ملن ٿيون. ان جي ڏکڻ ۾ [[بنگال جي نار]] سان سامونڊي ڪنارو آهي. اهو [[ڀوٽان]] ۽ [[نيپال]] کان [[سليگڙي لنگهه]] وسيلي الڳ آهي، ۽ اتر طرف [[چين]] کان [[ڀارت جون رياستون|ڀارتي رياست]] [[سڪم]] وسيلي جدا آهي. [[ڍاڪا]]، ملڪ جو گاديءَ جو هنڌ ۽ [[بنگلاديش جا شهر ۽ ڳوٺ|سڀ کان وڏو شهر]]، ملڪ جو سياسي، مالي ۽ ثقافتي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.sinardaily.my/article/728620/culture/travel-amp-food/bangladesh-may-not-have-a-mega-monument-but-what-it-has-is-captivating|title=Bangladesh may not have a mega monument but what it has is captivating|first=S. D.|last=Reporter|date=12 July 2025|website=Sinar Daily}}</ref> [[چٽاگانگ]] ملڪ جو ٻيو وڏو شهر ۽ [[چٽاگانگ بندرگاهه|ملڪ جو سڀ کان مصروف بندرگاهه]] آهي. هاڻوڪي بنگلاديش جو علائقو قديم تاريخ ۾ ڪيترين [[هندو سلطنتن ۽ گهراڻن جي فهرست|هندو]] ۽ [[ٻڌ ڌرم جي بادشاهتن ۽ سلطنتن جي فهرست|ٻڌ]] گهراڻن جو مضبوط مرڪز رهيو. 1204ع ۾ [[بنگال تي غوري فتح|مسلمانن جي فتح]] کان پوءِ، هن علائقي ۾ [[بنگال سلطنت|سلطنتي]] ۽ [[مغل سلطنت|مغل]] حڪمراني قائم ٿي. [[بنگال صوبو|مغل سلطنت جي سڀ کان وڏي صوبي]] طور [[بنگال]] دنيا جي سڀ کان خوشحال ۽ واپاري طور سرگرم علائقن مان هڪ بڻجي اڀريو، جيڪو پنهنجي [[بنگال ۾ ململ جو واپار|ترقي يافته ڪپڙي جي صنعت]] ۽ زرعي پيداوار لاءِ مشهور هو. 1757ع ۾ [[پلاسي جي جنگ]] ايندڙ ٻن صدين لاءِ [[بنگال پريزيڊنسي|برطانوي نوآبادياتي حڪمراني]] جي شروعات ثابت ٿي. هن دور ۾ سرمائي جي وڏي پيماني تي ٻاهر منتقلي ٿي، جنهن کي برطانيا ۾ صنعتي انقلاب جي مالي مدد لاءِ استعمال ڪيو ويو، جڏهن ته بنگال موتمار ڏڪارن جي دورن سبب تباهه ٿيو. 1947ع ۾ [[برطانوي هندستان جي ورهاڱي|هندستان جي ورهاڱي]] کان پوءِ، [[اوڀر بنگال]] نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جنهن کي پوءِ [[اوڀر پاڪستان]] جو نالو ڏنو ويو. [[اولهه پاڪستان]] ۾ قائم حڪومت طرفان ٻن ڏهاڪن کان وڌيڪ سياسي دٻاءُ ۽ [[ادارتي نسل پرستي|نظامي نسل پرستي]] کان پوءِ، [[اوڀر پاڪستان]] ۾ [[عدم تعاون تحريڪ (1971)|1971ع جي عدم تعاون تحريڪ]] سان شهري بيچيني پيدا ٿي، جيڪا حڪومت جي پرتشدد [[آپريشن سرچ لائيٽ|فوجي ڪارروائي]] کان پوءِ [[بنگلاديش آزادي جنگ]] جو سبب بڻي. [[مڪتي باهني]]، [[1971ع جي هندستان-پاڪستان جنگ|ڀارتي فوجن جي مدد ۽ سهڪار]] سان، هڪ ڪامياب [[انقلاب|هٿياربند انقلاب]] وڙهيو؛ ۽ پاڪستان طرفان ڪيل [[بنگلاديش نسل ڪشي]] جي باوجود، بنگلاديش 16 ڊسمبر 1971ع تي هڪ [[خودمختيار قوم]] بڻجي ويو. آزاديءَ کان پوءِ [[شيخ مجيب الرحمان]] ملڪ جي اڳواڻي ڪئي، جيستائين 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] ٿيو. پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن کي پاڻ به 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|قتل]] ڪيو ويو. 1980ع واري ڏهاڪي تي [[حسين محمد ارشاد]] جي آمريت غالب رهي، جنهن کي 1990ع ۾ [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|عوامي بغاوت]] ذريعي هٽايو ويو. 1991ع ۾ جمهوريت جي بحاليءَ کان پوءِ، [[بيگمن جي جنگ]] يعني [[خالده ضياءُ]] ۽ [[شيخ حسينا]] جي رقابت ايندڙ 34 سالن تائين ملڪ جي سياست کي شڪل ڏني. حسينا کي 5 آگسٽ 2024ع تي [[جولاءِ بغاوت|عوامي بغاوت]] ۾ هٽايو ويو.<ref>{{Cite news |title=Battle Of Begums: All About Rivalry Between Khaleda Zia And Sheikh Hasina |url=https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-url=http://web.archive.org/web/20251230091627/https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-date=2025-12-30 |access-date=2026-05-15 |work=NDTV |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Mudgal |first=Aryan |date=2025-12-30 |title=‘Battle of the Begums’: Khaleda Zia and Sheikh Hasina's rivalry over the years |url=https://www.hindustantimes.com/world-news/battle-of-the-begums-khaleda-zia-and-sheikh-hasinas-rivalry-over-the-years-bangladesh-101767079979402.html |access-date=2026-05-15 |website=Hindustan Times |language=en}}</ref> بنگلاديش [[ويسٽ منسٽر نظام]] تي ٻڌل هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي. اهو [[وچولي طاقت]] آهي ۽ [[بنگلاديش جي معيشت|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] رکي ٿو. بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن موجب اسلام|چوٿين نمبر وڏي مسلمان آبادي]] جو گهر آهي. اهو ڏکڻ ايشيا جي [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|ٽئين نمبر وڏي فوج]] رکي ٿو ۽ گڏيل قومن جي [[امن قائم رکڻ]] وارين ڪارروائين ۾ سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ آهي. بنگلاديش [[بنگلاديش جون ڊويزنون|اٺ ڊويزنن]]، [[بنگلاديش جا ضلعا|64 ضلعن]]، [[اپازيلا|500 سب ضلعن]] ۽ [[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|4,599 يونين ڪائونسلن]] تي مشتمل آهي، ۽ دنيا جي [[سندربن|سڀ کان وڏي مينگروو ٻيلي]] جو گهر آهي. ان وٽ دنيا جي سڀ کان وڏي [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|پناهگير آبادي]] مان هڪ آهي ۽ اهو اڃا تائين مقامي سطح تي پکڙيل [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]]، [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جي ڀڃڪڙين]]، [[مذهبي تشدد]]، [[سياسي زوال|سياسي عدم استحڪام]] ۽ [[موسمي تبديلي جا اثر|موسمي تبديلي جي منفي اثرن]] جهڙن چئلينجن کي منهن ڏئي رهيو آهي. بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] ۽ [[بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن]] جو ميمبر ملڪ آهي. == نالي جي بڻ بنياد == {{Main|بنگال جا نالا}} ''بنگلاديش'' ("بنگالي ملڪ") جي نالي جي بڻ بنياد کي ويهين صديءَ جي شروعات تائين ڳولي سگهجي ٿو، جڏهن بنگالي محب وطن گيتن، جهڙوڪ [[رابندرناٿ ٽئگور]] جي ''آجي بنگلاديشير هردوئي'' ۽ [[قاضي نذرالاسلام]] جي ''نمو نمو نمو بنگلاديش مومو'' ۾، ترتيبوار 1905ع ۽ 1932ع ۾، هي اصطلاح استعمال ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |title=Notation of song aaji bangladesher hridoy |access-date=10 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150904011316/http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |archive-date=4 September 2015}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان، بنگالي قومپرستن [[اوڀر پاڪستان]] ۾ سياسي جلسن ۾ هي اصطلاح استعمال ڪرڻ شروع ڪيو. ''بنگلا'' اصطلاح [[بنگال]] علائقي ۽ [[بنگالي ٻولي]] ٻنهي لاءِ استعمال ٿي سگهي ٿو. ''بنگلا'' اصطلاح جي اصل واضح ناهي؛ مختلف نظرين موجب ان جو تعلق ڪانسي جي دور جي ڪنهن [[پروٽو-ڊراوڙي ٻولي|پروٽو-ڊراوڙي]] قبيلي،<ref>{{cite web |url=http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field%28DOCID+bd0014%29 |title=Bangladesh: early history, 1000&nbsp;B.C.–A.D. 1202 |date=September 1988 |website=Bangladesh: A country study |publisher=[[لائبريري آف ڪانگريس]] |access-date=1 December 2014 |quote=Historians believe that Bengal, the area comprising present-day Bangladesh and the Indian state of [[West Bengal]], was settled in about 1000 B.C. by Dravidian-speaking peoples who were later known as the Bang. Their homeland bore various titles that reflected earlier tribal names, such as Vanga, Banga, Bangala, Bangal, and Bengal. |archive-url=https://web.archive.org/web/20131207010051/http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd%2Fcstdy%3A%40field%28DOCID+bd0014%29 |url-status=live |archive-date=7 December 2013 }}</ref> ۽ لوهه جي دور جي [[ونگا سلطنت]] سان جوڙيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |url=https://www.britannica.com/place/Vanga|title=Vanga &#124; ancient kingdom, India|website=Encyclopædia Britannica|access-date=24 April 2023|archive-date=30 July 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160730062030/https://www.britannica.com/place/Vanga|url-status=live}}</ref> هن اصطلاح جو سڀ کان پراڻو ڄاتل استعمال 805ع واري [[نيسري|نيسري پليٽ]] ۾ ملي ٿو. ''ونگلا ديسا'' اصطلاح يارهين صديءَ جي ڏکڻ هندستاني رڪارڊن ۾ ملي ٿو.<ref>{{cite book |last=Keay |first=John |author-link=John Keay |year=2000 |title=India: A History |publisher=[[Atlantic Monthly Press]] |page=220 |isbn=978-0-87113-800-2 |quote=In C1020 ... launched Rajendra's great northern escapade ... peoples he defeated have been tentatively identified ... 'Vangala-desa where the rain water never stopped' sounds like a fair description of Bengal in the monsoon.}}</ref><ref name="Sen-1999">{{cite book |last=Sen |first=Sailendra Nath |year=1999 |orig-date=First published 1988 |title=Ancient Indian History and Civilization |url=https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |publisher=New Age International |page=281 |isbn=978-81-224-1198-0 |access-date=25 July 2023 |archive-date=16 January 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116111745/https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |url-status=live }}</ref> چوڏهين صديءَ ۾ [[بنگال سلطنت]] دوران هن اصطلاح کي سرڪاري حيثيت ملي.<ref name="Ahmed2004">{{cite book |last=Ahmed |first=Salahuddin |date=2004 |title=Bangladesh: Past and Present |url=https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |publisher=APH Publishing |page=23 |isbn=978-81-7648-469-5 |access-date=14 May 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161602/https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |url-status=live }}</ref><ref>"But the most important development of this period was that the country for the first time received a name, ie Bangalah." [http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal Banglapedia: Islam, Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20150723091245/http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal |date=23 July 2015 }}</ref> [[شمس الدين الياس شاهه]] 1342ع ۾ پاڻ کي "بنگلا جو پهريون [[شاهه]]" قرار ڏنو.<ref name="Ahmed2004" /> اسلامي دور ۾ ''بنگال'' لفظ هن علائقي لاءِ سڀ کان عام نالو بڻجي ويو.<ref>{{Cite book |last=Sircar |first=D.C. |author-link=Dineshchandra Sircar |year=1971 |orig-date=First published 1960 |title=Studies in the Geography of Ancient and Medieval India |url=https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |edition=2nd |publisher=Motilal Banarsidass |page=135 |isbn=978-81-208-0690-0 |access-date=19 April 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161603/https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |url-status=live }}</ref> سورهين صديءَ جي تاريخدان [[ابوالفضل بن مبارڪ]] پنهنجي ''[[آئين اڪبري]]'' ۾ لکي ٿو ته پڇاڙي ''"ال"'' جو اضافو ان حقيقت مان ٿيو ته هن زمين جا قديم راجا ٽڪرين جي هيٺاهين وارن هيٺاهن علائقن ۾ مٽيءَ جا دڙا ٺاهيندا هئا، جن کي "ال" چيو ويندو هو.<ref>Land of Two Rivers, [[Nitish Sengupta]]</ref> اهو ذڪر [[غلام حسين سليم]] جي [[رياض السلاطين]] ۾ پڻ ملي ٿو.<ref name="riaj">[http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11 RIYAZU-S-SALĀTĪN: A History of Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20141215055926/http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11|date=15 December 2014}}, [[Ghulam Husain Salim]], The Asiatic Society, Calcutta, 1902.</ref> هند-آريائي پڇاڙي ''[[-desh|ديش]]'' سنسڪرت لفظ ''deśha'' مان نڪتل آهي، جنهن جي معنيٰ "زمين" يا "ملڪ" آهي. تنهنڪري ''بنگلاديش'' نالي جي معنيٰ "بنگال جي زمين" يا "بنگال جو ملڪ" آهي.<ref name="Sen-1999" /> == تاريخ == {{Main|بنگلاديش جي تاريخ}} === ابتدائي تاريخ === [[File:Mahasthan Brahmi Inscription.png|thumb|ٽين صدي ق.م. جو [[مهاستان برهمي ڪتبو]]، جيڪو 1931ع ۾ [[مهاستان ڳڙهه]]، [[بوگرا ضلعو]] مان دريافت ٿيو]] هن علائقي تي پکڙجندڙ پهرين وڏي مقامي سلطنت [[موريا سلطنت]] ({{Circa}} 320–185 ق.م.) هئي. ان جي زوال کان پوءِ [[ساماتاتا]] نالي بادشاھت اڀري، جيڪا [[گپت سلطنت]] (تقريباً 319–540ع) جي باجگذار رياست هئي. [[هرشا]] (606–647ع) ساماتاتا کي پنهنجي نسبتاً ڍري انتظامي سياسي ڍانچي ۾ شامل ڪيو. ٻڌ ڌرم واري [[پالا سلطنت]] 750ع کان 1150ع تائين هن علائقي تي حڪومت ڪئي. بعد ۾ ان کي هندو [[سينا خاندان]] ختم ڪيو، جنهن 1204ع تائين حڪومت ڪئي، جڏهن [[غوري خاندان]] جي [[محمد بختيار خلجي]] جي اڳواڻيءَ ۾ ٿيندڙ [[هندستاني برصغير ۾ مسلمان فتحون|مسلمان فتحن]] هن علائقي تي قبضو ڪيو.<ref>{{cite book|chapter=EARLY HISTORY, 1000 B.C.-A.D. 1202|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/4.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> === وچئين دور === {{Main|بينگال سلطنت|بنگال صوبو}} [[File:Renaldis muslin woman.jpg|thumb|ارڙهين صديءَ ۾ [[ڍاڪا]] جي هڪ عورت نفيس [[بنگال جي ململ واپار|بنگالي ململ]] جو لباس پهريل]] {{multiple image | perrow = 2 | total_width = 300 | image1 = Kusumba Mosque, Naogaon.jpg | image2 = গোয়ালদি মসজিদ 3.jpg | image3 = Bagha Shahi Mosque.jpg | image4 = Choto Shona Mosque Rajshahi.jpg | footer = بنگال سلطنت جي دور جي مسجدن جي تعمير. مٿان کاٻي کان گھڙيال وار ترتيب سان: [[ڪسومبا مسجد]] جا محراب، [[گوالدي مسجد]]، [[باگها مسجد]] ۽ [[ڇوٽو سونا مسجد]] جا نوڪدار محراب ۽ بنگالي ڇت. }} [[File:Hussain Shahis of Bengal.png|thumb|left|[[حسين شاهي خاندان]] جي دور ۾ بنگال]] ان کان پوءِ بنگال [[دهلي سلطنت]] (1206–1526ع) جو حصو بڻيو.<ref name="islamization">{{cite book|chapter=ISLAMIZATION OF BENGAL, 1202–1757|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/5.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> 1341ع ۾ [[فخرالدين مبارڪ شاهه]] آزاد [[بنگال سلطنت]] قائم ڪئي.<ref name="islamization"/> آزاد بنگال سلطنت تي لڳاتار ٻن خاندانن، [[حسين شاهي خاندان]] ۽ [[الياس شاهي خاندان]] حڪومت ڪئي، جڏهن ته [[گنيشا خاندان]] جو مختصر دور پڻ رهيو. جاگرافيائي توسيع ۽ معاشي خوشحاليءَ جي زماني ۾ يورپي ۽ چيني سياحن ان کي "واپار لاءِ دنيا جو سڀ کان مالدار ملڪ" قرار ڏنو.<ref>{{cite book|last=Nanda|first=J.N.|year=2005|title=Bengal: the unique state|publisher=Concept Publishing Company|isbn=978-81-8069-149-2}}</ref>{{rp|10}} 1576ع ۾ [[مغل سلطنت]] بنگال تي قبضو ڪيو.<ref name="islamization"/><ref>Raychaudhuri, Tapan; Habib, Irfan (eds). ''The Cambridge Economic History of India: Volume 1, c.1200–c.1750''. Cambridge University Press, 1982.</ref> اٺارهين صديءَ تائين [[بنگال صوبو]] مغل سلطنت جو سڀ کان مالدار صوبو بڻجي ويو ۽ ان کي "ملڪن جي جنت" ۽ "هندستان جو اناج گهر" سڏيو ويو.<ref name="islamization"/> هتي جي رهواسين جو معيارِ زندگي دنيا جي بهترين معيارن مان هڪ هو، ڇاڪاڻ⁠تہ هي علائقو ڪپهه جي ڪپڙي (خاص طور ململ)، ريشم ۽ [[بنگلاديش ۾ ٻيڙيون ٺاهڻ جي صنعت|ٻيڙيون ٺاهڻ]] جو وڏو عالمي برآمد ڪندڙ ۽ پيدا ڪندڙ هو.<ref name="ray">{{cite book|first=Indrajit|last=Ray|year=2011|title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857)|url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA7|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-82552-1|access-date=30 May 2019}}</ref>{{rp|174}} 1700ع جي شروعات ۾ مغل سلطنت جي زوال کان پوءِ هي علائقو [[بنگال جا نواب|بنگال جي نوابن]] جي ماتحت هڪ نيم خودمختيار رياست بڻجي ويو، جنهن جو بنياد [[مرشد قلي خان]] 1717ع ۾ رکيو. === برطانوي نوآبادياتي دور === {{Main|بنگال پريزيڊنسي}} [[File:Bengal Presidency in British India with dependencies 1852.png|thumb|left|برطانوي هندستان ۾ بنگال پريزيڊنسي (سائي رنگ) ۽ ان جا تابع علائقا (سرمائي رنگ)]] 23 جون 1757ع تي [[سراج الدوله]] جي اڳواڻيءَ واري رياست کي [[ايسٽ انڊيا ڪمپني]] [[پلاسي جي جنگ]] ۾ شڪست ڏني. اها جنگ بنگال ۽ سڄي هندستاني برصغير تي [[برطانوي راڄ]] قائم ڪرڻ ۾ اهم ثابت ٿي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref> بنگال برطانيا جي [[صنعتي انقلاب]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو، پر ان جي قيمت وڏي پئماني تي سرمائي جي نيڪالي، صنعتڪشي جي زوال ۽ بنگالي ڪپڙي جي صنعت جي تباهيءَ جي صورت ۾ ادا ڪئي وئي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref><ref name="ray"/>{{rp|7–10}} 1770ع جي هولناڪ [[عظيم بنگال ڏڪار]] ۾ اندازاً هڪ ڪروڙ تائين ماڻهو فوت ٿيا،<ref>{{cite journal|last=Ghose|first=Ajit Kumar|title=Food Supply and Starvation: A Study of Famines with Reference to the Indian Sub-Continent|volume=34|number=2|pages=368–389|jstor=2662775|publisher=[[Oxford University Press]]|journal=[[Oxford Economic Papers]]|year=1982|doi=10.1093/oxfordjournals.oep.a041557 |pmid=11620403 }}</ref><ref>{{Cite book |last=Dyson |first=Tim |title=A population history of India: from the first modern people to the present day |date=2018 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-882905-8 |edition=1st |location=Oxford |pages=80–81}}</ref><ref name="Irschick2018">{{citation|last=Irschick|first=Eugene F.|author-link=Eugene F. Irschick|title=A History of the New India: Past and Present|url=https://books.google.com/books?id=wqiaDwAAQBAJ&pg=PA73|year=2018|publisher=Routledge|isbn=978-1-317-43617-1|pages=73–}}</ref> جيڪو بنگال پريزيڊنسي جي ڪل آباديءَ جي لڳ ڀڳ ٽئين حصي جي برابر هو.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=6iNuAAAAMAAJ|last=Peers|first=Douglas M.|year=2006|title=India under colonial rule: 1700–1885|publisher=Pearson Education|isbn=978-0-582-31738-3}}</ref>{{rp|47}} === پاڪستان جو حصو === {{Main|ڊومينين آف پاڪستان|اوڀر بنگال|اوڀر پاڪستان}} {{further|اولھ پاڪستان| بنگال جو ورهاڱو (1947)|انڊيا جو ورھاڱو }} لڳ ڀڳ ٻن صدين جي سڌي برطانوي حڪمراني کان پوءِ، جديد بنگلاديش جون سرحدون [[هندستان جي ورهاڱي]] دوران 15 آگسٽ 1947ع تي [[ريڊڪلف لائين]] تحت [[بنگال جي ورهاڱي (1947ع)|بنگال جي ورهاڱي]] سان مقرر ٿيون.<ref>{{cite journal|last=Chatterji|first=Joya|title=The Fashioning of a Frontier: The Radcliffe Line and Bengal's Border Landscape, 1947–52|volume=33|number=1|year=1999|pages=185–242|publisher=[[Cambridge University Press]]|journal=[[Modern Asian Studies]]|doi=10.1017/S0026749X99003066 |jstor=313155}}</ref> ان وقت هي علائقو [[اوڀر بنگال]] جي نالي سان نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جڏهن ته ٻيو حصو [[اولهه پاڪستان]] هو.<ref>{{cite book|chapter=PAKISTAN PERIOD, 1947–71|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/14.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=4|access-date=13 January 2025}}</ref> اوڀر ۽ اولهه پاڪستان جي وچ ۾ هڪ هزار ميلن کان وڌيڪ جاگرافيائي فاصلو هو، جيڪو بعد ۾ شديد معاشي اڻبرابريءَ جو بنيادي سبب بڻيو.<ref>{{cite journal|last=Sobhan|first=Rehman|title=The Problem of Regional Imbalance in the Economic Development of Pakistan|journal=[[Asian Survey]]|volume=2|number=5|year=1962|pages=31–37|doi=10.2307/3023445 |jstor=3023445}}</ref> [[خواجه ناظم الدين]] اوڀر بنگال جو پهريون وزيراعليٰ ٿيو ۽ [[فريڊرڪ چالمرز بورن]] ان جو گورنر مقرر ٿيو. 1949ع ۾ [[آل پاڪستان عوامي مسلم ليگ]] قائم ٿي. 1950ع ۾ [[اوڀر بنگال قانون ساز اسيمبلي]] زمينداري نظام ۽ مستقل بندوبست کي ختم ڪندي زرعي سڌارا نافذ ڪيا.<ref>[[#Baxter|Baxter]], p. 72</ref> 1953ع ۾ عوامي مسلم ليگ جو نالو تبديل ڪري وڌيڪ "سيڪيولر" [[عوامي ليگ]] رکيو ويو.<ref name="LewisSagar1992">{{cite book |author1=David S. Lewis |author2=Darren J. Sagar|title=Political Parties of Asia and the Pacific: A Reference Guide |url={{GBurl|id=S4uyAAAAIAAJ}}|year=1992|publisher=Longman|isbn=978-0-582-09811-4|page=36|access-date=30 July 2017}}</ref> {{مکيه|بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ}} ثقافتي، لساني، سياسي ۽ معاشي امتياز، 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]]، 1966ع جي [[ڇهن نڪتن واري تحريڪ]]، 1970ع جي چونڊن ۾ [[عوامي ليگ]] جي شاندار ڪاميابي ۽ پوءِ [[آپريشن سرچ لائيٽ]] جي فوجي ڪارروائيءَ، بنگلاديش جي آزاديءَ جي جدوجهد کي جنم ڏنو. 25 مارچ 1971ع تي پاڪستاني حڪومت طرفان فوجي آپريشن شروع ڪيو ويو.<ref>{{cite journal|last=Bose|first=Sarmila|title=Anatomy of Violence: Analysis of Civil War in East Pakistan in 1971|journal=[[Economic and Political Weekly]]|volume=40|number=41|year=2005|pages=4463–4471|jstor=4417267}}</ref> 26 مارچ 1971ع تي پاڪستاني فوج پاران [[شيخ مجيب الرحمان]] جي گرفتاري کان پوءِ، آزادي پسند اڳواڻ ميجر [[ضياءُ الرحمان]] مجيب جي طرفان بنگلاديش جي آزاديءَ جو اعلان نشر ڪيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/zias-declaration-19001 | title=Zia's declaration |work=The Daily Star |date=7 April 2014 }}</ref> ان کان پوءِ نَو مهينن تي مشتمل خوني [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] شروع ٿي، جنهن دوران نسلي بنگالين جي خلاف [[بنگلاديش نسل ڪشي]] به ٿي.<ref>{{cite journal|last=Saikia|first=Yasmin|title=Beyond the Archive of Silence: Narratives of Violence of the 1971 Liberation War of Bangladesh|journal=[[History Workshop Journal]]|number=58|year=2004|volume=58 |pages=275–287|doi=10.1093/hwj/58.1.275 |jstor=25472765}}</ref> آخرڪار 16 ڊسمبر 1971ع تي [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ وارو معاهدو|پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ]] کان پوءِ بنگلاديش هڪ خودمختيار ۽ آزاد رياست طور وجود ۾ آيو. === آزاد بنگلاديش === [[بنگلاديش جو آئين]] 4 نومبر 1972ع تي نافذ ڪيو ويو.<ref>{{cite web|last1=Chakma|first1=Parbon|last2=Saumik|first2=Rafid Azad|url=https://www.thedailystar.net/law-our-rights/news/50-years-bangladesh-constitution-nutshell-3160281|title=50 Years of Bangladesh Constitution In a nutshell|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 November 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ، مجيب جي اڳواڻيءَ واري حڪومت وڏي پيماني تي ڪرپشن ۽ بدانتظامي ۾ ملوث ٿي، جنهن سبب سڄي ملڪ ۾ لاقانونيت ۽ معاشي تباهي پيدا ٿي. [[بڪسال|هڪ پارٽي سوشلزم]] قائم ڪرڻ جون ڪوششون ۽ [[1974ع بنگلاديش ڏڪار|1974ع جو وڏو ڏڪار]] مجيب جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي کان پوءِ 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] جو سبب بڻيا.<ref>{{cite book|chapter=Fall of the Bangabandhu, 1972–75|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/19.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|131}} ان کان پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن عوامي نظم بحال ڪيو، زراعت کي صنعتي بنيادن تي آندو، [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] قائم ڪئي ۽ [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم]] جي قيام جي شروعات ڪئي.<ref>{{cite book|chapter=The Zia Regime and Its Aftermath, 1977–82|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/21.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> ضياءُ الرحمان 1 سيپٽمبر 1978ع تي [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite news |title=BNP vows to continue movement |url=https://www.thedailystar.net/news/politics/bnp-vows-continue-movement-for-democracy-restore-1627522 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |agency=[[United News of Bangladesh|UNB]] |date=1 September 2018 |access-date=3 June 2026}}</ref> 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|رحمان جي قتل]] کان پوءِ ايندڙ ڏهاڪو [[حسين محمد ارشاد]] جي ماتحت [[فوجي آمريت]] جو دور رهيو، جنهن ۾ بنيادي ڍانچي جي ترقي، [[اختيارن جي منتقلي]] جون سڌارا، قومي ملڪيت ۾ آيل صنعتن جي نجڪاري ۽ 1988ع ۾ اسلام کي [[رياستي مذهب]] قرار ڏيڻ شامل هئا.<ref>{{cite book|chapter=THE ERSHAD PERIOD: Achieving Stability, 1982–83|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/90.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Emerging Opposition, 1983–86|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/91.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=https://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Relaxation of Martial Law, 1986–87|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/92.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=More Opposition Pressure|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/93.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|بحالي]] کان پوءِ [[پارلياماني جمهوريت]] [[1991ع بنگلاديشي عام چونڊون|1991ع]] ۾ واپس آئي، ۽ اقتدار بي اين پي جي [[خالده ضياءُ]] ۽ عوامي ليگ جي [[شيخ حسينا]] جي وچ ۾ مٽاسٽا ٿيندو رهيو. هن دور کي [[بيگمن جي جنگ]] سڏيو ويو، جنهن 2024ع تائين 34 سالن لاءِ بنگلاديش جي سياست ۽ تاريخ کي شڪل ڏني.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-42999503|title=Bangladesh grows tired of the Battling Begums|last=Rowlatt|first=Justin|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=11 February 2018|access-date =13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|130}} [[2008ع بنگلاديشي عام چونڊون|2008ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ عوامي ليگ ٻيهر اقتدار ۾ آئي.<ref>{{cite web|url=https://www.voanews.com/a/a-13-2008-12-30-voa9/401556.html|title=Bangladesh's Sheikh Hasina Wins Landslide Election|date=1 November 2009|access-date=14 February 2025|publisher=[[Voice of America]]|last=Herman|first=Steve}}</ref> [[شيخ حسينا]] جي اڳواڻيءَ هيٺ ملڪ معاشي ترقي ڏٺي، پر ساڳئي وقت [[جمهوري پٺتي هٽڻ]]، وڌندڙ [[آمريت پسندي]]، وڏي پيماني تي [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]] ۽ وسيع [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جون ڀڃڪڙيون]] پڻ ڏٺيون.<ref>{{cite web|last1=Ethirajan|first1=Anbarasan|last2=Wong|first2=Tessa|title=Sheikh Hasina: The pro-democracy icon who became an autocrat|url=https://www.bbc.com/news/articles/cg3ee303yxpo|date=6 August 2024|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|access-date=15 January 2025}}</ref> مختلف رپورٽن موجب حسينا ۽ عوامي ليگ حڪومت، ڀارت سان سهڪار جي مدد سان، [[2009ع بنگلاديش رائفلز بغاوت]] منظم ڪئي ته جيئن اهڙن قابل فوجي آفيسرن کي ماريو وڃي، جن کي حسينا پنهنجي اقتدار لاءِ خطرو سمجهندي هئي؛ ان سان [[بنگلاديش فوج]] غير مستحڪم ٿي ۽ عملي طور هڪ پارٽي حڪمراني مضبوط ٿي.<ref>{{cite news |last1=Reporter |first1=Staff |title='Hasina, AL leaders behind BDR mutiny' |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/crime-justice/news/hasina-al-leaders-behind-bdr-mutiny-4047691 |access-date=1 December 2025 |work=The Daily Star |date=1 December 2025 |language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Did India benefit from BDR mutiny? What the probe commission says|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/did-india-benefit-bdr-mutiny-what-probe-commission-says-1299101|website=The Business Standard|date=2025-12-01|access-date=2025-12-01|language=en}}</ref> حسينا [[2014ع بنگلاديشي عام چونڊون|2014ع]]، [[2018ع بنگلاديشي عام چونڊون|2018ع]] ۽ [[2024ع بنگلاديشي عام چونڊون|2024ع جي عام چونڊن]] ۾ لڳاتار ٻيو، ٽيون ۽ چوٿون مدو کٽيو؛ اهي سڀئي چونڊون جعلي هيون ۽ نه [[آزاد ۽ منصفاڻي چونڊ|آزاد نه منصفاڻي]].<ref>{{cite web|url=https://edition.cnn.com/2014/01/06/world/asia/bangladesh-elections/index.html|title=Bangladesh ruling party wins elections marred by boycott, violence|date=6 January 2014|access-date=14 February 2025|publisher=[[CNN]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-46718393|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins landslide in disputed vote|date=31 December 2018|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-67889387|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins fourth term in controversial vote|date=8 January 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|last1=Anbarasan|first1=Ethirajan|last2=Ng|first2=Kelly}}</ref> آمرانه حڪومت خلاف [[جولاءِ بغاوت]] کان پوءِ، حسينا کي [[عدم تعاون تحريڪ (2024ع)|استعيفا ڏيڻ ۽ ڀارت ڀڄڻ]] تي مجبور ڪيو ويو، جيڪو [[جولاءِ 36|5 آگسٽ 2024ع]] تي ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2024/8/5/bangladeshs-sheikh-hasina-forced-to-resign-what-happened-and-whats-next|title=Bangladesh's Sheikh Hasina forced to resign: What happened and what's next?|date=5 August 2024|access-date=14 February 2025|publisher=[[Al Jazeera]]}}</ref> آگسٽ 2024ع ۾ هڪ عبوري حڪومت قائم ٿي، جنهن ۾ نوبل انعام يافته [[محمد يونس]] کي [[بنگلاديش جو چيف ايڊوائيزر|چيف ايڊوائيزر]] بڻايو ويو.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/clyg7we8xvno|title=Yunus sworn in as interim Bangladesh leader|last1=Hussain|first1=Samira|last2=Drury|first2=Flora|date=8 August 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref> [[2026ع بنگلاديشي عام چونڊون|2026ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (بي اين پي) ٻيهر اقتدار ۾ آئي ۽ چيئرمين [[طارق رحمان]] 17 فيبروري 2026ع تي بنگلاديش جي وزيراعظم طور حلف کنيو. [[بنگلاديش جماعت اسلامي]] مکيه مخالف ڌر بڻجي وئي.<ref>{{cite web |title=From a marginal force to opposition party: The rise of Bangladesh Jamaat-e-Islami |url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/marginal-force-opposition-party-rise-bangladesh-jamaat-e-islami-1361786 |website=The Business Standard |access-date=19 February 2026}}</ref> 1990ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان، [[آزاد منڊي]] جي پاليسين ۽ [[معاشي آزادڪاري]] جي قدمن سبب، بنگلاديش اهم معاشي واڌ حاصل ڪئي آهي. اهو دنيا جي [[حقيقي جي ڊي پي واڌ جي شرح موجب ملڪن جي فهرست|تيز ترين وڌندڙ معيشتن]] مان هڪ طور اڀريو، جنهن جي پٺيان ان جي وڏي [[بنگلاديش ۾ ڪپڙي جي صنعت|ڪپڙي جي صنعت]] آهي، جيڪا دنيا ۾ ٻئي نمبر تي وڏي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Bashar|first1=Omar K. M. R.|last2=Khan|first2=Habibullah|title=Liberalisation and Growth in Bangladesh: An Empirical Investigation|volume=32|number=1|date=March 2009|pages=61–76|jstor=40795710|journal=The Bangladesh Development Studies|publisher=[[Bangladesh Institute of Development Studies]] (BIDS) |doi=10.57138/XTYK4544 }}</ref> اهو [[نامياري جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] طور اڀريو آهي، ۽ 2018ع کان پاڙيسري ڀارت جي نامياري في ماڻهو جي ڊي پي کان اڳتي نڪري ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/bangladesh/bangladesh-ranked-41st-largest-economy-in-2019-all-over-the-world-study-1684078|title=Bangladesh 2nd largest economy in South Asia|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 January 2019|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://foreignpolicy.com/2020/10/20/india-falls-behind-bangladesh-gdp/|title=Angst and Denial in India as It's Now Officially Poorer Than Bangladesh|last=Babones|first=Salvatore|date=20 October 2020|access-date=13 January 2025|work=[[Foreign Policy]]}}</ref> بنگلاديش پنهنجي [[بنگلاديش ۾ غربت|غربت جي شرح]] گهٽائڻ ۾ نمايان ڪاميابيون حاصل ڪيون آهن، جيڪا 1971ع ۾ 80 سيڪڙو هئي،<ref>{{cite web|url=https://cri.org.bd/2021/03/26/what-milestones-have-bangladesh-crossed-in-50-years/|title=What milestones have Bangladesh crossed in 50 years|date=26 March 2021|access-date=1 October 2022}}</ref> 1991ع ۾ 44.2 سيڪڙو ٿي،<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/results/2018/11/15/bangladesh-reducing-poverty-and-sharing-prosperity|title=Bangladesh: Reducing Poverty and Sharing Prosperity|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022}}</ref> ۽ 2022ع ۾ 18.7 سيڪڙو تائين گهٽجي وئي.<ref>{{cite news|url=https://pip.worldbank.org/country-profiles/BGD|title=Country Profile – Poverty and Inequality Platform|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 January 2025}}</ref> 21هين صديءَ دوران ان جي [[انساني ترقياتي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقياتي اشاري]] جي واڌ رڳو چين کان گهٽ رهي.<ref>{{cite web|url=https://bangladesh.un.org/en/256074-new-directions-human-development-bangladesh|title=New directions for human development in Bangladesh|date=17 December 2023|access-date=12 February 2025|publisher=United Nations}}</ref> [[سبز منتقلي]] جي حصي طور، بنگلاديش جو صنعتي شعبو [[سبز ڪارخانو|سبز ڪارخانا]] ٺاهڻ ۾ اڳواڻ طور اڀريو آهي، ۽ ملڪ وٽ دنيا ۾ تصديق ٿيل سبز ڪارخانن جو سڀ کان وڏو تعداد آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/green-rmg-factories-how-bangladesh-became-global-champion-939426|title=Green RMG factories: How Bangladesh became a global champion|last=Uddin|first=Jasim|date=12 September 2024|access-date=13 January 2025|work=[[Business Standard]]}}</ref> ان 2017ع کان [[روهنگيا نسل ڪشي]] کان ڀڄندڙ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|هڪ ملين کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن]] کي به پناهه ڏني آهي، جنهن ان جي وسيلن تي دٻاءُ وڌو ۽ ان جي انساني همدردي واري عزم کي نمايان ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unrefugees.org/news/rohingya-refugee-crisis-explained/|title=Rohingya Refugee Crisis Explained|date=22 August 2024|work=[[United Nations Commission on Human Rights]] (UNCHR)|access-date=13 January 2025}}</ref> == جاگرافي == {{Main|بنگلاديش جي جاگرافي}} [[File:Map of Bangladesh-en.svg|thumb|بنگلاديش جو طبعي نقشو]] بنگلاديش [[بنگال جي نار]] تي [[ڏکڻ ايشيا]] ۾ واقع آهي. اهو لڳ ڀڳ مڪمل طور پاڙيسري [[ڀارت]] سان گهيريل آهي، ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ان جي هڪ ننڍڙي سرحد آهي، جيتوڻيڪ اهو [[نيپال]]، [[ڀوٽان]] ۽ چين جي تمام ويجهو واقع آهي. ملڪ کي ٽن علائقن ۾ ورهايو ويندو آهي. ملڪ جو گهڻو حصو زرخيز [[گنگا ڊيلٽا]] تي مشتمل آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو دريائي ڊيلٽا آهي.<ref>{{cite web |author1=Aditi Rajagopal|title=How the World's Largest Delta Might Slowly Go Under Water |url=https://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|website=Discovery|date=8 February 2020|access-date=9 March 2020|archive-date=8 February 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200208052815/http://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|url-status=live}}</ref> ملڪ جا اتر اولهه ۽ وچ وارا حصا [[مدهوپور ٽريڪٽ|مدهوپور]] ۽ [[بارند ٽريڪٽ|بارند]] پليٽون سان ٺهيل آهن. اتر اوڀر ۽ ڏکڻ اوڀر وارا علائقا [[سدا بهار]] جبلن جي سلسلن جو گهر آهن. گنگا ڊيلٽا گنگا، جنهن جو مقامي نالو [[پدما درياهه|پدما]] يا ''پوددا'' آهي، [[برهمپتر درياهه|برهمپتر]]، جنهن کي [[جمنا درياهه (بنگلاديش)|جمنا]] يا ''جومونا'' به چيو وڃي ٿو، ۽ [[ميگھنا درياهه|ميگھنا]] درياهن ۽ انهن جي معاون درياهن جي ميلاپ سان ٺهندو آهي. گنگا، جمنا سان ملي ٿي، جيڪا برهمپتر جو مکيه وهڪرو آهي، ۽ پوءِ ميگھنا سان ملي آخرڪار [[بنگال جي نار]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿي. بنگلاديش کي "دريائن جي ڌرتي" چيو ويندو آهي،<ref>{{cite web |title=No Place Like Home – BANGLADESH: LAND OF RIVERS |url=https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |work=Environmental Justice Foundation |access-date=10 March 2020 |archive-date=30 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200930051647/https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |url-status=live }}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ هتي 57 کان وڌيڪ [[سرحد پار درياهه]] آهن، جيڪي ڪنهن به قومي رياست لاءِ سڀ کان وڌيڪ آهن. پاڻيءَ جا معاملا سياسي طور پيچيده آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بنگلاديش ڀارت کان هيٺاهين وهڪري ۾ واقع آهي.<ref>{{cite book |last=Suvedī |first=Sūryaprasāda |title=International watercourses law for the 21st century |publisher=[[Ashgate Publishing]] |year=2005 |pages=154–166 |isbn=978-0-7546-4527-6}}</ref> بنگلاديش گهڻو ڪري زرخيز ۽ هموار ميداني زمين تي مشتمل آهي. ان جو گهڻو حصو سمنڊ جي سطح کان {{convert|12|m|ft|abbr=on}} کان گهٽ اوچائي تي آهي، ۽ اندازو آهي ته جيڪڏهن سمنڊ جي سطح {{convert|1|m|ft|abbr=on}} وڌي وڃي ته ملڪ جي لڳ ڀڳ 10 سيڪڙو زمين ٻڏي ويندي.<ref name="ali">{{cite journal |last=Ali |first=A. |title=Vulnerability of Bangladesh to climate change and sea level rise through tropical cyclones and storm surges |journal=Water, Air, & Soil Pollution |volume=92 |issue=1–2 |pages=171–179 |year=1996 |bibcode=1996WASP...92..171A |doi=10.1007/BF00175563 }}</ref> ملڪ جو 12 سيڪڙو حصو جابلو نظامن سان ڍڪيل آهي. ملڪ جون [[هاور]] آبي زمينون عالمي ماحولياتي سائنس لاءِ اهميت رکن ٿيون. [[بنگلاديش جي جبلن جي فهرست|بنگلاديش جو سڀ کان اوچو هنڌ]] [[سڪا هافونگ]] آهي، جيڪو ميانمار جي سرحد ڀرسان واقع آهي، ۽ ان جي اوچائي {{convert|1064|m|ft|abbr=on}} آهي.<ref name=CIA/> اڳ ۾ [[ڪيوڪراڊونگ]] يا [[تازنگ ڊونگ]] کي سڀ کان اوچو هنڌ سمجهيو ويندو هو. بنگلاديش ۾ [[ٻيلن جو ڍڪ]] ڪل زميني ايراضيءَ جو لڳ ڀڳ 14 سيڪڙو آهي، جيڪو 2020ع ۾ 1,883,400 هيڪٽرن (ha) ٻيلن جي برابر هو، جڏهن ته 1990ع ۾ اهو 1,920,330 هيڪٽر (ha) هو. 2020ع ۾ قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن 1,725,330 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو، جڏهن ته پوکيل ٻيلن 158,070 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو. قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن مان 0 سيڪڙو کي [[ابتدائي ٻيلو]] قرار ڏنو ويو، يعني اهڙو ٻيلو جيڪو مقامي وڻن جي قسمن تي مشتمل هجي ۽ جتي انساني سرگرميءَ جا واضح نشان نه هجن، ۽ لڳ ڀڳ 33 سيڪڙو ٻيلن وارو علائقو محفوظ علائقن اندر مليو. 2015ع لاءِ، ٻيلن جي 100 سيڪڙو ايراضي [[رياستي ملڪيت|عوامي ملڪيت]] هيٺ ڄاڻائي وئي.<ref>{{Cite book |url=https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |title=Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194 |publisher=Food and Agriculture Organization of the United Nations |year=2023 |archive-date=11 September 2024 |access-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240911122341/https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Global Forest Resources Assessment 2020, Bangladesh |url=https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview |website=Food Agriculture Organization of the United Nations |access-date=19 September 2024 |archive-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240919133606/https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview/ |url-status=live }}</ref> === آبهوا === [[File:Aerosol pollution over Northern India, Bangladesh, and Bay of Bengal.jpg|thumb|خلا مان ورتل تصوير، جنهن ۾ بنگلاديش مٿان آلودگي ڏيکاريل آهي]] [[سرطان جو مدار]] بنگلاديش مان گذري ٿو، تنهنڪري بنگلاديش جي آبهوا گرم خطي واري آهي؛ آڪٽوبر کان مارچ تائين هلڪو سيارو ۽ مارچ کان جون تائين گرم ۽ گهم وارو اونهارو هوندو آهي. ملڪ ۾ ڪڏهن به هوائي گرمي پد {{convert|0|°C}} کان هيٺ رڪارڊ نه ٿيو آهي؛ سڀ کان گهٽ رڪارڊ ٿيل گرمي پد {{convert|1.1|°C}} هو، جيڪو اتر اولهه واري شهر [[ديناجپور]] ۾ 3 فيبروري 1905ع تي رڪارڊ ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://kantaji.com/dinajpurmap.html |title=Map of Dinajpur |website=kantaji.com |archive-url=https://web.archive.org/web/20110713134542/http://kantaji.com/dinajpurmap.html |archive-date=13 July 2011 |access-date=17 April 2015}}</ref> گرم ۽ گهم واري [[چوماسي]] موسم جون کان آڪٽوبر تائين جاري رهي ٿي ۽ ملڪ جي اڪثر برسات جو سبب بڻجي ٿي. قدرتي آفتون، جهڙوڪ [[بنگلاديش ۾ ٻوڏون|ٻوڏون]]، [[اڀرندي طوفان]]، [[ٽورنيڊو]] ۽ [[مدي لهرون]] لڳ ڀڳ هر سال اچن ٿيون،<ref name="NatDis">{{cite book |last=Alexander |first=David E. |title= Natural Disasters |chapter-url= {{GBurl|id=gWHsuGTcF34C|p=532}}|year= 1999|publisher=Kluwer Academic Publishers |isbn=978-0-412-04751-0 |page=532 |chapter=The Third World |orig-date=1993}}</ref> جن سان گڏ [[ٻيلن جي ڪٽائي]]، [[مٽيءَ جي زوال ۽ خرابي]] ۽ [[ڪٽاءُ]] جا اثر پڻ شامل ٿين ٿا. 1970ع ۽ 1991ع وارا [[بنگلاديش جي اڀرندي طوفانن جي فهرست|طوفان]] خاص طور تباهه ڪندڙ هئا؛ [[1991ع بنگلاديش طوفان|پوئين طوفان]] ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا.<ref>"[https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html Beset by Bay's Killer Storms, Bangladesh Prepares and Hopes] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240902065034/https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html |date=2 September 2024 }} ". ''Los Angeles Times''. 27 February 2005</ref> سيپٽمبر 1998ع ۾ بنگلاديش جديد تاريخ جي [[1998ع بنگلاديش ٻوڏون|سڀ کان شديد ٻوڏ]] کي ڏٺو، جنهن کان پوءِ ملڪ جا ٻه ٽهائي حصا پاڻيءَ هيٺ اچي ويا، ۽ 1,000 ماڻهو فوت ٿيا.<ref name="EWG">{{cite book |last=Haggett |first=Peter |title=Encyclopedia of World Geography |chapter-url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |publisher=Marshall Cavendish |year=2002 |isbn=978-0-7614-7308-4 |oclc=46578454 |pages=2, 634 |chapter=The Indian Subcontinent |orig-date=2002 |access-date=25 July 2023 |archive-date=28 March 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182107/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |url-status=live }}</ref> آفتن جي خطري ۾ گهٽتائي لاءِ مختلف بين الاقوامي ۽ قومي قدمن جي نتيجي ۾، ٻوڏن ۽ طوفانن سبب انساني جاني نقصان ۽ معاشي نقصان سالن سان گهٽيا آهن.<ref>{{cite news |last=Raju |first=M. N. A. |title=Disaster Preparedness for Sustainable Development in Bangladesh |url=https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10 |work=Daily Sun |date=10 March 2018 |access-date=26 September 2019 |archive-date=24 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210724074442/https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10}}</ref> [[2007ع ڏکڻ ايشيائي ٻوڏون]] ملڪ جي ڪيترن علائقن کي تباهه ڪري ويون، پنج ملين ماڻهن کي بي گهر ڪيو ۽ لڳ ڀڳ 500 ماڻهو مارجي ويا.<ref>{{cite news |title=Bangladesh flood death toll nears 500, thousands ill |url=http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |agency=[[Reuters]] |date=15 August 2007 |access-date=15 August 2007 |archive-date=5 February 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080205073714/http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |url-status=live }}</ref> [[File:Flooding after 1991 cyclone.jpg|thumb|[[1991ع بنگلاديش طوفان]] کان پوءِ ٻوڏ، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا]] ==== موسمي تبديلي ==== بنگلاديش کي انهن ملڪن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو، جيڪي [[موسمي تبديليءَ جي نازڪ پذيري|موسمي تبديليءَ لاءِ سڀ کان وڌيڪ نازڪ]] آهن.<ref>{{Cite journal |last1=Kulp |first1=Scott A. |last2=Strauss |first2=Benjamin H.|date=29 October 2019|title=New elevation data triple estimates of global vulnerability to sea-level rise and coastal flooding|journal=Nature Communications |volume=10 |issue=1 |page=4844 |bibcode=2019NatCo..10.4844K |doi=10.1038/s41467-019-12808-z |pmc=6820795 |pmid=31664024}}</ref><ref>{{cite web |date=29 October 2019|title=Report: Flooded Future: Global vulnerability to sea level rise worse than previously understood |url=https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood|access-date=3 November 2019|website=climatecentral.org|archive-date=2 November 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191102025006/https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood}}</ref> هڪ صديءَ دوران 508 طوفانن بنگال جي نار واري علائقي کي متاثر ڪيو آهي، جن مان 17 سيڪڙو بابت خيال ڪيو وڃي ٿو ته اهي بنگلاديش جي زمين تي پهتا.<ref>{{Cite book|last=Chaturvedi|first=Sanjay|url=https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67|title=Climate Change and the Bay of Bengal|date=29 April 2016|publisher=Flipside Digital Content Company Inc.|isbn=978-981-4762-01-4|access-date=25 July 2023|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182105/https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67#v=onepage&q&f=false|url-status=live}}</ref> وڌندڙ برساتن، سمنڊ جي سطح ۾ اضافي ۽ اڀرندي طوفانن مان پيدا ٿيندڙ [[قدرتي خطرا]] موسمي تبديليءَ سان وڌڻ جا امڪان آهن، ۽ اهي هر هڪ زراعت، پاڻي ۽ خوراڪ جي سلامتي، انساني صحت ۽ رهائش تي سنگين اثر ڇڏيندا.<ref>{{cite book |url=http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|title=Bangladesh Climate Change Strategy and Action Plan, 2008 |publisher=Ministry of Environment and Forests Government of the People's Republic of Bangladesh|year=2008|isbn=978-984-8574-25-6|archive-url=https://web.archive.org/web/20091007060017/http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|archive-date=7 October 2009}}</ref> اندازو آهي ته 2050ع تائين سمنڊ جي سطح ۾ ٽي فوٽ اضافو لڳ ڀڳ 20 سيڪڙو زمين کي ٻوڙي ڇڏيندو ۽ 30 ملين کان وڌيڪ ماڻهن کي بي گهر ڪندو.<ref>{{cite web |last=Glennon |first=Robert|title=The Unfolding Tragedy of Climate Change in Bangladesh |url=https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171201040750/https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|archive-date=1 December 2017|access-date=23 November 2017}}</ref> بنگلاديش ۾ [[سمنڊ جي سطح ۾ اضافو]] واري خطري کي منهن ڏيڻ لاءِ [[بنگلاديش ڊيلٽا پلان 2100]] شروع ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100 |title=Bangladesh Delta Plan 2100|publisher=The Dutch water sector|access-date=24 September 2019|date=20 May 2019|archive-date=13 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230513135800/https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Bangladesh Delta Plan (BDP) 2100}}</ref> === حياتياتي گوناگوني === [[File:Bengal Tiger gets down in a shallow canal in Sundarban.jpg|thumb|[[بنگال ٽائيگر]]، قومي جانور، سندربن ۾]] بنگلاديش [[انڊوملايائي علائقو]] ۾ واقع آهي، ۽ اهو چئن خشڪي وارن ماحولياتي علائقن ۾ اچي ٿو: [[هيٺين گنگا ميدانن جا نم پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، [[ميزورام–منيپور–ڪاچن مينهن وارا ٻيلا]]، [[سندربن تازو پاڻي دلدلي ٻيلا]]، ۽ [[سندربن مينگروو]].<ref name="DinersteinOlson2017">{{cite journal |last1=Dinerstein |first1=Eric |last2=Olson |first2=David |last3=Joshi |first3=Anup |last4=Vynne |first4=Carly |last5=Burgess |first5=Neil D. |last6=Wikramanayake |first6=Eric |last7=Hahn |first7=Nathan |last8=Palminteri |first8=Suzanne |last9=Hedao |first9=Prashant |last10=Noss |first10=Reed |last11=Hansen |first11=Matt |last12=Locke |first12=Harvey |last13=Ellis |first13=Erle C |last14=Jones |first14=Benjamin |last15=Barber |first15=Charles Victor |last16=Hayes |first16=Randy |last17=Kormos |first17=Cyril |last18=Martin |first18=Vance |last19=Crist |first19=Eileen |last20=Sechrest |first20=Wes |last21=Price |first21=Lori |last22=Baillie |first22=Jonathan E. M. |last23=Weeden |first23=Don |last24=Suckling |first24=Kierán |last25=Davis |first25=Crystal |last26=Sizer |first26=Nigel |last27=Moore |first27=Rebecca |last28=Thau |first28=David |last29=Birch |first29=Tanya |last30=Potapov |first30=Peter |last31=Turubanova |first31=Svetlana |last32=Tyukavina |first32=Alexandra |last33=de Souza |first33=Nadia |last34=Pintea |first34=Lilian |last35=Brito |first35=José C. |last36=Llewellyn |first36=Othman A. |last37=Miller |first37=Anthony G. |last38=Patzelt |first38=Annette |last39=Ghazanfar |first39=Shahina A. |last40=Timberlake |first40=Jonathan |last41=Klöser |first41=Heinz |last42=Shennan-Farpón |first42=Yara |last43=Kindt |first43=Roeland |last44=Lillesø |first44=Jens-Peter Barnekow |last45=van Breugel |first45=Paulo |last46=Graudal |first46=Lars |last47=Voge |first47=Maianna |last48=Al-Shammari |first48=Khalaf F. |last49=Saleem |first49=Muhammad|title=An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm |journal=BioScience|volume=67|issue=6|year=2017|pages=534–545 |doi=10.1093/biosci/bix014 |pmid=28608869 |pmc=5451287}}</ref> ان جي ماحوليات ۾ ڊگهو سامونڊي ڪنارو، گهڻا [[بنگلاديش جي درياهن جي فهرست|درياهه ۽ معاون درياهه]]، ڍنڍون، [[آبي زمين]]ون، سدا بهار ٻيلا، نيم سدا بهار ٻيلا، جابلو ٻيلا، نم [[پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، تازو پاڻي دلدلي ٻيلا ۽ ڊگهي گاهه واري هموار زمين شامل آهن. بنگلاديش جو ميدان پنهنجي زرخيز [[دريائي لَٽَ]] واري مٽيءَ لاءِ مشهور آهي، جيڪا وسيع پوک کي سهارو ڏئي ٿي. ملڪ ۾ سرسبز ٻوٽن جو غلبو آهي، ۽ ڳوٺ اڪثر [[آم]]، [[ڪٺل]]، [[بانس]]، [[ڇاليا]]، [[ناريل]] ۽ [[کجور]] جي باغن ۾ لڪل هوندا آهن.<ref name="global.britannica.com">[http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life Bangladesh | history – geography :: Plant and animal life] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140203195926/http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life|date=3 February 2014}}. ''Encyclopædia Britannica''.</ref> ملڪ ۾ ٻوٽن جي زندگيءَ جون 6000 تائين جنسون آهن، جن ۾ 5000 گلدار ٻوٽا شامل آهن.<ref>{{cite web |url=http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna|title=Flora and Fauna – Bangladesh high commission in India |website=Bangladesh High Commission, New Delhi |archive-url=https://web.archive.org/web/20130820012655/http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna |archive-date=20 August 2013}}</ref> آبي ذخيرن ۽ آبي زمينن جا نظام ڪيترن آبي ٻوٽن لاءِ رهائشگاهه فراهم ڪن ٿا. [[نيمفياسي|واٽر للي]] ۽ [[ڪنول]] چوماسي موسم ۾ نمايان طور وڌن ٿا. ملڪ ۾ [[بنگلاديش جي محفوظ علائقن جي فهرست|60 جهنگلي جيوت پناهه گاهون]] آهن.<ref>{{cite web |year=2026|title=Protected Area Profile for Bangladesh from the World Database of Protected Areas|url=https://www.protectedplanet.net/country/BGD|access-date=22 February 2026|website=[[World Database on Protected Areas]]}}</ref> بنگلاديش [[سندربن]] جي گهڻي حصي جو گهر آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي، ۽ ڏکڻ اولهه واري ساحلي علائقي ۾ {{convert|6000|km2}} ايراضيءَ تي پکڙيل آهي. اهو ٽن محفوظ پناهه گاهن ۾ ورهايل آهي: [[سندربن ڏکڻ جهنگلي جيوت پناهه گاهه|ڏکڻ]]، [[سندربن اوڀر جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اوڀر]]، ۽ [[سندربن اولهه جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اولهه]] علائقا. هي ٻيلو يونيسڪو عالمي ورثي واري ماڳ آهي.<ref>{{Cite web |title=The Sundarbans |url=https://whc.unesco.org/en/list/798/ |access-date=2026-02-21 |website=[[UNESCO]] |language=en}}</ref> اتر اوڀر وارو سليٽ علائقو هاور آبي زمينن جو گهر آهي، جيڪو هڪ منفرد ماحولياتي نظام آهي. ان ۾ [[اڀرندي ۽ نيم اڀرندي مخروطي ٻيلا]]، هڪ [[تازو پاڻي دلدلي ٻيلو]]، ۽ گڏيل پن ڇڻڻ وارا ٻيلا پڻ شامل آهن. ڏکڻ اوڀر وارو چٽاگانگ علائقو سدا بهار ۽ نيم سدا بهار جابلو جهنگلن تي مشتمل آهي. وچ بنگلاديش ۾ ميداني سال ٻيلو شامل آهي، جيڪو غازيپور، [[ٽنگائل]] ۽ [[ميمڻ سنگهه]] ضلعن سان گڏ پکڙيل آهي.<ref>{{Cite journal|last=Rahman |first=Mohammed Mahabubur |last2=Rahman |first2=Md. Motiur |last3=Guogang |first3=Zhang |last4=Islam |first4=Kazi Shakila |date=1 March 2010 |title=A Review of the Present Threats to Tropical Moist Deciduous Sal (Shorea Robusta) Forest Ecosystem of Central Bangladesh |url=https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/194008291000300108 |access-date=2026-02-21 |website=[[Sage Journals]] |language=en |doi=10.1177/194008291000300108}}</ref> [[سينٽ مارٽن ٻيٽ]] ملڪ جو واحد [[مرجاني ريف]] آهي.<ref>{{Cite web |last=Kuddus |first=Abdul |date=2025-03-03 |title=Is St Martin's actually a 'coral island', what do researchers say? |url=https://en.prothomalo.com/environment/9rpuv1x2ra |access-date=2026-02-21 |website=[[Prothom Alo]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي ٻيلن، دلدلن، وڻڪار وارن علائقن ۽ جبلن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهنگلي جيوت|جهنگلي جيوت]] گهڻي مقدار ۾ موجود آهي.<ref name="global.britannica.com"/> جانورن جي وڏي اڪثريت {{convert|150000|km2}} جي رهائشگاهه اندر رهي ٿي.<ref>{{cite news |author1=Soraya Auer |author2=Anika Hossain |date=7 July 2012 |title=Lost Wards of the State |url=http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm|work=The Daily Star|access-date=14 February 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150214120509/http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm |archive-date=14 February 2015 |url-status=live}}</ref> [[بنگال ٽائيگر]]، [[بادلدار چيتو]]، [[کاري پاڻيءَ جو مگرمڇ]]، [[ڪارو پينٿر]] ۽ [[مڇي خور ٻلي]] سندربن جا اهم شڪاري جانور آهن.<ref>{{cite book|author=Peter Haggett|title=Encyclopedia of World Geography|url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|year=2001|publisher=Marshall Cavendish|isbn=978-0-7614-7289-6|page=2620|access-date=20 January 2017|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182110/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|url-status=live}}</ref> اتر ۽ اوڀر بنگلاديش [[ايشيائي هاٿي]]، [[هولاڪ گبن]]، [[ايشيائي ڪارو رڇ]] ۽ [[اورينٽل پائڊ هورن بل]] جو گهر آهي.<ref name="bearprojectbd.weebly.com">{{cite web |url=http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|title=Bears in Bangladesh|website=Bangladesh Bear Project|access-date=14 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150214061240/http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|archive-date=14 February 2015|url-status=live}}</ref> [[چيتل]] هرڻ ڏکڻ اولهه وارن وڻڪار وارن علائقن ۾ وڏي پيماني تي ڏسڻ ۾ اچن ٿا. ٻين جانورن ۾ [[ڪاري وڏي گلھري]]، [[ٽوپي دار لنگور]]، [[بنگال لومڙي]]، [[سامبر هرڻ]]، [[جهنگلي ٻلي]]، [[ڪنگ ڪوبرا]]، [[جهنگلي سوئر]]، [[نيولا]]، [[پينگولين]]، [[پائٿن (نسل)|پائٿن]] ۽ [[ايشيائي واٽر مانيٽر|واٽر مانيٽر]] شامل آهن. بنگلاديش ۾ [[ايراواڊي ڊولفن|ايراواڊي]] ۽ [[ڏکڻ ايشيائي درياهي ڊولفن|گنگا ڊولفن]] جي سڀ کان وڏين آبادين مان هڪ موجود آهي.<ref>{{cite web |url=http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|title=6,000 Rare, Large River Dolphins Found in Bangladesh|work=National Geographic|date=March 2009|access-date=13 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20141012093653/http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|archive-date=12 October 2014}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻه جيون]] جون 53، رينگڻ وارن جانورن جون 139، [[سامونڊي رينگڻ وارا جانور|سامونڊي رينگڻ وارن جانورن]] جون 19 ۽ [[سامونڊي ٿڃائتا جانور|سامونڊي ٿڃائتن]] جون 5 جنسون آهن. ان ۾ [[بنگلاديش جي پکين جي فهرست|پکين جون 628 جنسون]] پڻ آهن.<ref>{{cite news |last1=Hossain |first1=Muhammad Selim |date=23 May 2009 |title=Conserving biodiversity must for survival |url=http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |work=The Daily Star |access-date=30 May 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150530100603/http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |archive-date=30 May 2015 |url-status=live}}</ref> گذريل صديءَ دوران بنگلاديش ۾ ڪيترائي جانور ختم ٿي ويا، جن ۾ هڪ سينگ ۽ ٻه سينگ وارا [[گينڊا]] ۽ عام [[مور]] شامل آهن. انساني آبادي شهري علائقن ۾ مرڪوز آهي، جنهن ڪري ٻيلن جي ڪٽائي ڪنهن حد تائين محدود رهي آهي. تيز شهري واڌ قدرتي رهائشگاهن لاءِ خطرو بڻجي وئي آهي. ملڪ ۾ ماحولياتي مسئلا وسيع آهن؛ ڪپڙي جي صنعت سبب [[ڌليشوري درياهه]] جي آلودگي ۽ چڪريا سندربن ۾ جهينگن جي پوک کي عالمن [[ماحولياتي قتل]] طور بيان ڪيو آهي.<ref>{{cite book |last1=Suny |first1=Rabby Us |last2=Sarkar |first2=Oliver Tirtho |last3=Hasan |first3=Md. Abid |title=Politics of Climate Change |chapter=Political Economy of River Ecocide in Bangladesh: A Study in the Context of Dhaleshwari River |date=2023 |pages=83–103 |doi=10.1142/9789811263750_0005 |isbn=978-981-12-6374-3 }}</ref><ref>{{Cite journal |last=Zaman |first=Samia |date=7 June 2023 |title=The Bangladesh Environmental Humanities Reader: by Samina Luthfa, Mohammad Tanzimuddin Khan, and Munasir Kamal, Lanham, Lexinton Books, 2022 ISBN 978-1-4985-9913-9 and 978-1-4985-9914-6 |journal=Environmental Politics |volume=32 |issue=4 |pages=752–754 |doi=10.1080/09644016.2023.2192149 |doi-access=free}}</ref> جيتوڻيڪ ڪيترائي علائقا قانون هيٺ محفوظ آهن، پر ڪجهه بنگلاديشي جهنگلي جيوت هن واڌ سبب خطري ۾ آهي. [[بنگلاديش ماحوليات تحفظ ايڪٽ]] 1995ع ۾ نافذ ڪيو ويو. حڪومت ڪيترن علائقن کي [[ماحولياتي طور نازڪ علائقو]] قرار ڏنو آهي، جن ۾ آبي زمينون، ٻيلا ۽ درياهه شامل آهن. [[سندربن ٽائيگر پروجيڪٽ]] ۽ بنگلاديش بيئر پروجيڪٽ تحفظ کي مضبوط ڪرڻ واريون اهم شروعاتون آهن.<ref name="bearprojectbd.weebly.com"/> بنگلاديش 3 مئي 1994ع تي ريو [[حياتياتي گوناگوني بابت ڪنوينشن]] جي توثيق ڪئي.<ref name="cbd.int">{{cite web |url=http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|title=Bangladesh – Country Profile|website=cbd.int|access-date=16 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150217020013/http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|archive-date=17 February 2015|url-status=live}}</ref> 2014 مطابق ملڪ پنهنجي [[حياتياتي گوناگوني عمل جو منصوبو|قومي حياتياتي گوناگوني حڪمت عملي ۽ عمل منصوبي]] کي نظرثاني ڪرڻ لاءِ تيار هو.<ref name="cbd.int"/> == حڪومت ۽ سياست == {{Multiple image | caption_align = center | total_width = 300 | image1 = Mohammed Shahabuddin official portrait.jpg | caption1 = [[محمد شهاب الدين]]<br /><small>[[بنگلاديش جو صدر|صدر]]</small> | image2 = Tarique Rahman at meeting on Farmer cards, Cabinet Division, Secretariat, Dhaka, 2026-02-23 (cropped).jpg | caption2 = [[طارق رحمان]]<br /><small>[[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]]</small> }} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = National Assembly of Bangladesh (10).jpg | caption1 = [[جاتيا سنگساد ڀَون|قومي پارليامينٽ]] جي عمارت [[شير بنگلا نگر]] ۾، جيڪو هڪ پاڙو آهي ۽ ان جو نالو بنگال جي پهرئين [[بنگال جو وزيراعظم|وزيراعظم]] جي نالي تي رکيل آهي | image2 = Bangabhaban.jpg | caption2 = [[بنگڀون]]، جنهن جي معنيٰ ''بنگال هائوس'' آهي، بنگلاديش جو [[صدارتي محل]] آهي. اصل ۾ اهو [[هندستان جو وائسراءِ|هندستان جي وائسراءِ]] ۽ [[بنگال پريزيڊنسي جي گورنرن جي فهرست|بنگال جي گورنر]] لاءِ گهر هو. }} [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] موجب بنگلاديش هڪ [[وحداني رياست]]<ref name="gov2"/> ۽ ''[[قانوني طور]]'' [[نمائنده جمهوريت]] آهي، جنهن ۾ [[ويسٽ منسٽر نظام|ويسٽ منسٽر]] طرز جو [[پارلياماني جمهوريه|پارلياماني نظام]]<ref name="gov0"/> ۽ [[عام ووٽ جو حق]] موجود آهي.<ref name="gov">{{cite journal|last=Jahan|first=Rounaq|title=The Parliament of Bangladesh: Representation and Accountability|doi=10.1080/13572334.2014.975470|year=2014|pages=250–269|journal=[[The Journal of Legislative Studies]]|volume=21|issue=2}}</ref> [[بنگلاديش جي حڪومت|حڪومت]] کي ٽن ٿنڀن ۾ ورهائي سگهجي ٿو: انتظاميه، مقننه ۽ [[بنگلاديش جي عدليه|عدليه]]. اهي سڀ جوابدهي، شفافيت ۽ [[اختيارن جي ورهاست|اختيارن جي نگراني ۽ توازن]] کي يقيني بڻائڻ لاءِ ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/explained/news/explained-the-branches-bangladeshs-government-3512581|title=Explained: The branches of Bangladesh's government|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2024|access-date=20 January 2025|last=Siddiquee|first=Ayaan Shams}}</ref> آزاديءَ کان وٺي [[عوامي ليگ]] (AL) ۽ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (BNP) بنگلاديش جي سڀ کان طاقتور [[بنگلاديش جون سياسي پارٽيون|سياسي پارٽين]] مان ٻه رهيون آهن.<ref name="gov0">{{cite journal|last=Shah|first=Aqil|title=Democracy Deadlocked in Bangladesh|journal=[[Current History]]|volume=115|number=780|year=2016|pages=130–135|doi=10.1525/curh.2016.115.780.130 |jstor=48614157}}</ref> * حڪومت جو پهريون ٿنڀو انتظامي عضوو آهي، جنهن کي ملڪ جي انتظام جي ذميواري ڏني وئي آهي.<ref name="gov2"/> انتظامي اختيار گهڻو ڪري [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] وٽ هوندا آهن، جيڪو [[حڪومت جو سربراهه]] هوندو آهي ۽ [[بنگلاديش جي ڪابينا|ڪابينا]] جي نگراني ڪندو آهي.<ref name="gov2"/> پارلياماني حڪومت جو مدو پنج سال هوندو آهي. مختلف وزير انتظامي عضوي جو وڏو حصو بڻجن ٿا، سرڪاري کاتن جي نگراني ڪن ٿا ۽ پاليسيون ٺاهين ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش سول سروس|سول سروس]] وزيرن کي پاليسي لاڳو ڪرڻ ۾ مدد ڪري ٿي.<ref name="gov2"/> سڀ اختيار پاليسيون ٺاهڻ، عوامي خدمتون سنڀالڻ ۽ قومي ترقياتي منصوبا لاڳو ڪرڻ لاءِ گڏجي ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] رسمي [[رياست جو سربراهه]] آهي، جنهن جي اختيارن ۾ پارليامينٽ مان منظور ٿيل بلن کي قانون بڻائڻ لاءِ صحيح ڪرڻ، حڪومت جي استحڪام ۽ تسلسل کي برقرار رکڻ،<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|هٿياربند فوجن]] جي ڪمانڊر اِن چيف طور فرض انجام ڏيڻ<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24615.html|title=61.Supreme command|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> ۽ سڀني يونيورسٽين جو [[چانسلر]] هجڻ شامل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-447.html|title=The Dhaka University Order, 1973 (President's Order).|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٻيو ٿنڀو مقننه عضوو آهي، جنهن کي [[جاتيا سنگساد]]، يعني قوم جو گهر، پڻ چيو ويندو آهي.<ref name="parliament">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24619.html|title=65. Establishment of Parliament|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> شهري پارليامينٽ جا ميمبر چونڊين ٿا.<ref name="gov2"/> [[هڪ ايواني]] پارليامينٽ ۾ 350 ميمبر آهن، جن ۾ 300 ميمبر [[فرسٽ پاسٽ دي پوسٽ]] نظام تحت چونڊيا وڃن ٿا، ۽ 50 ميمبر [[عورتن جي بااختياري]] لاءِ مخصوص سيٽن تي مقرر ٿين ٿا.<ref name="parliament"/><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/women-mps-reserved-seats-how-empowered-are-they-really-3601271|title=Women MPs in reserved seats: How empowered are they really?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2024|access-date=20 January 2025|last=Hasan|first=Rashidul}}</ref> [[بنگلاديش جي آئين جو آرٽيڪل 70]] پارليامينٽ جي ميمبرن کي پنهنجي پارٽي جي خلاف ووٽ ڏيڻ کان روڪي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/backpage/article-70-constitution-its-safeguard-democracy-1581670|title=Article 70 of Constitution: It's a safeguard for democracy|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=26 May 2018|access-date=20 January 2025}}</ref> پارليامينٽ جي صدارت [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] ڪندو آهي، جيڪو صدر کان پوءِ ٻئي نمبر تي هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24603.html|title=54.Speaker to act as President during absence, etc.|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٽيون ٿنڀو عدليه آهي، جيڪا قانون جي تشريح، تڪرارن جي حل ۽ انصاف برقرار رکڻ جي ذميوار آهي.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ|سپريم ڪورٽ]] سڀ کان اعليٰ عدالت آهي، جيڪا [[اپيليٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|اپيليٽ ڊويزن]] ۽ [[هاءِ ڪورٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|هاءِ ڪورٽ ڊويزن]] ۾ ورهايل آهي.<ref name="court">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/part-details-203.html|title=THE JUDICIARY|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref><ref name="gov2"/> ان جي اڳواڻي [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] ڪندو آهي.<ref name="court"/> عدليه وٽ ڪنهن قانون جي آئيني حيثيت جاچڻ ۽ قانوني علاج مهيا ڪرڻ جو اختيار آهي. اها شهرين جا حق بچائي ٿي، قانون جي منصفاڻي لاڳو ٿيڻ کي يقيني بڻائي ٿي ۽ حڪومت اندر اختيارن جو توازن برقرار رکي ٿي.<ref name="gov2"/> عدالتن وٽ [[بنگلاديش ۾ عدالتي جائزو|عدالتي جائزي]] ۾ وسيع اختيار آهن، ۽ عدالتي [[نظير]] کي آئين جي آرٽيڪل 111 تحت حمايت حاصل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24668.html|title=111.Binding effect of Supreme Court judgments|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> عدليه ۾ ضلعي ۽ ميٽروپوليٽن عدالتون شامل آهن، جيڪي ديواني ۽ فوجداري عدالتن ۾ ورهايل آهن. ججن جي کوٽ سبب عدليه ۾ ڪيسن جو وڏو ڍير موجود آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/editorial/news/huge-case-backlog-only-hurting-citizens-3306391|title=Huge case backlog only hurting citizens|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 April 2023|access-date=20 January 2025}}</ref> [[انٽرنيشنل انسٽيٽيوٽ فار ڊيموڪريسي اينڊ اليڪٽورل اسسٽنس|انٽرنيشنل IDEA]] جي گلوبل اسٽيٽ آف ڊيموڪريسي (GSoD) انڊيڪسز ۽ ڊيموڪريسي ٽريڪر موجب، بنگلاديش مجموعي جمهوري معيارن ۾ هيٺين حد ۾ اچي ٿو، خاص طور سياسي نمائندگي ۾ ڪمزوريون آهن، جن ۾ معتبر چونڊون، شامل ووٽ جو حق ۽ چونڊيل حڪومت شامل آهن.<ref>{{Cite web |title=Bangladesh {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/bangladesh |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |title=Home {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/ |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref><ref>{{Cite web |title=Global State of Democracy Indices {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/gsod-indices |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref> === انتظامي ورهاست === {{Main|بنگلاديش جي انتظامي جاگرافي}} {{Bangladesh Divisions Image Map}} بنگلاديش کي اٺ انتظامي ڊويزنن ۾ ورهايو ويو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|publisher=Bangladesh Government|title=National Web Portal of Bangladesh|date=15 September 2015|access-date=23 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150923061605/http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|archive-date=23 September 2015|url-status=live}}</ref><ref name="CIA">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=15 May 2007 |year=2007}}</ref><ref>{{cite news |url=http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |title=Rangpur becomes a divivion |work=bdnews24.com |date=25 January 2010 |access-date=6 August 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150903184553/http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |archive-date=3 September 2015 |url-status=live}}</ref> ۽ هر ڊويزن جو نالو ان جي مرڪزي شهر تي رکيل آهي: [[باريسال ڊويزن|باريسال]]، سرڪاري طور ''باريشال''<ref name="namechange">{{cite news |url=https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|title=Bangladesh changes English spellings of five districts|work=bdnews24.com|date=2 April 2018|access-date=1 October 2019 |archive-date=15 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201215091950/https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|url-status=live}}</ref>، [[چٽاگانگ ڊويزن|چٽاگانگ]]، سرڪاري طور ''چٽوگرام''<ref name="namechange" />، [[ڍاڪا ڊويزن|ڍاڪا]]، [[کُلنا ڊويزن|کُلنا]]، [[ميمڻ سنگهه ڊويزن|ميمڻ سنگهه]]، [[راجشاهي ڊويزن|راجشاهي]]، [[رنگپور ڊويزن|رنگپور]]، ۽ [[سليٽ ڊويزن|سليٽ]]. ڊويزنون ضلعن، يعني ''ضلعن''، ۾ ورهايل آهن. بنگلاديش ۾ 64 ضلعا آهن، ۽ هر ضلعو ''اپازيلا''، يعني سب ضلعن، يا ''ٿانا'' ۾ ورهايل آهي. هر پوليس اسٽيشن جي اندر وارو علائقو، سواءِ ميٽروپوليٽن علائقن جي، ''[[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|يونينن]]'' ۾ ورهايل آهي، ۽ هر يونين ڪيترن ڳوٺن تي مشتمل هوندي آهي. ميٽروپوليٽن علائقن ۾ پوليس اسٽيشنون وارڊن ۾ ورهايل آهن، جيڪي وري ''محلن'' ۾ ورهايل آهن. ڊويزن يا ضلعي سطح تي ڪو به چونڊيل نمائندو ناهي، ۽ انتظام رڳو سرڪاري عملدارن تي مشتمل هوندو آهي. هر يونين، يا وارڊ، ۾ چيئرمين ۽ ڪيترن ميمبرن لاءِ سڌيون چونڊون ٿينديون آهن. 1997ع ۾ پارليامينٽ قانون منظور ڪيو، جنهن تحت هر يونين ۾ 12 مان ٽي سيٽون عورتن لاءِ مخصوص ڪيون ويون.<ref>''Local Government Act'', No. 20, 1997</ref> {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; border:2px solid #8fb3d9; background:#f8fbff;" |+ style="background:#d9ecff; color:#003366; font-weight:bold; padding:0.4em;" | بنگلاديش جون انتظامي ڊويزنون |- ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | [[بنگلاديش جون ڊويزنون|ڊويزن]] ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گاديءَ جو شهر ! scope="col" data-sort-type="date" style="background:#b7d7f0;" | قيام ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | پکيڙ (km<sup>2</sup>)<br /><ref>{{cite web |url=http://www.dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |title=Health Bulletin 2016 |website=Directorate General of Health Services |page=14 |access-date=7 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170613050056/http://dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |archive-date=13 June 2017 |url-status=live}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | 2021ع آبادي<br />(اندازي مطابق)<ref>{{cite web |url=http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |title=Population Projection of Bangladesh: Dynamics and Trends, 2011–2061 |date=November 2015 |website=Bangladesh Bureau of Statistics |pages=25–28}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گهاٽائي<br />2021ع |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال]] | 1 جنوري 1993ع | 13,225 | 9,713,000 | 734 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ]] | 1 جنوري 1829ع | 33,909 | 34,747,000 | 1,025 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا]] | 1 جنوري 1829ع | 20,594 | 42,607,000 | 2,069 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا]] | 1 آڪٽوبر 1960ع | 22,284 | 18,217,000 | 817 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه]] | 14 سيپٽمبر 2015ع | 10,584 | 13,457,000 | 1,271 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي]] | 1 جنوري 1829ع | 18,153 | 21,607,000 | 1,190 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور، بنگلاديش|رنگپور]] | 25 جنوري 2010ع | 16,185 | 18,868,000 | 1,166 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ]] | 1 آگسٽ 1995ع | 12,635 | 12,463,000 | 986 |} === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Diplomatic relations of Bangladesh.svg | caption1 = اهي ملڪ، جن جا بنگلاديش سان سفارتي لاڳاپا آهن | image2 = | caption2 = }} بنگلاديش کي [[عالمي سياست]] ۾ هڪ [[وچولي طاقت]] سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|title=Bangladesh at 50: On the Path to Becoming a Middle Power|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=16 December 2021 |last=Hassan |first=Asif Muztaba|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|url-status=live}}</ref> اهو [[هند-پئسفڪ]] جي جيوسياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|title=Understanding the Importance of Bangladesh in the Bay of Bengal and the Indo-Pacific |last=Karim |first=Tariq A.|date=21 May 2022|publisher=[[National Bureau of Asian Research]]|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|url-status=live}}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ اهو ڏکڻ ايشيا ۽ ڏکڻ اوڀر ايشيا جي وچ ۾ حڪمت عمليءَ واري هنڌ تي واقع آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Connecting South Asia and Southeast Asia: A Bangladesh Country Study|date=September 2014|publisher=[[Asian Development Bank]]|access-date=26 September 2022|number=500 |last1=Rahman |first1=Mustafizur |last2=Moazzem |first2=Khondaker Golam |last3=Chowdhury |first3=Mehruna Islam |last4=Sehrin |first4=Farzana}}</ref> بنگلاديش 1972ع ۾ [[قومن جي دولت مشترڪه]] ۾ ۽ 1974ع ۾ گڏيل قومن ۾ شامل ٿيو.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048 |title=Bangladesh enters Commonwealth |last=Sajen |first=Shamsuddoza|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 April 2020 |access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153013/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|title=Bangladesh marks 40 years as Member State of the UN |publisher=United Nations|date=26 September 2014|access-date=26 September 2022 |last=Chaudhury |first=Dipanjan Roy|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153010/https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|url-status=live}}</ref> اهو موسمي تبديلي، ايٽمي هٿيارن جي عدم ڦهلاءُ، واپاري پاليسي ۽ غير روايتي سلامتي جي مسئلن تي گهڻ طرفي سفارتڪاري تي ڀاڙي ٿو.<ref>{{cite web |url=https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | title=Roundtable on 'Non Traditional Security Threats in the Indo-Pacific Region' – NTS-Asia | date=30 August 2022 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184723/https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | url-status=live }}</ref> بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] جي قيام ۾ اڳواڻي ڪئي، جيڪو [[هندستاني برصغير]] ۾ علائقائي سفارتڪاري جو اهم فورم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |last1=De |first1=Prabir |last2=Bhattacharyay |first2=Biswa N.|title=Prospects of India–Bangladesh Economic Cooperation: Implications for South Asian Regional Cooperation|publisher=[[Asian Development Bank]]|date=September 2007|access-date=27 September 2022}}</ref> اهو 1974ع ۾ [[اسلامي تعاون تنظيم]] ۾ شامل ٿيو،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177|title=Bangladesh an example of religious harmony: OIC|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=21 March 2021|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102404/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177 |url-status=live}}</ref> ۽ [[ڊي-8 اقتصادي تعاون تنظيم|ڊيولپنگ-8]] جو باني ميمبر آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=1 August 2022|access-date=27 September 2022|title=Bangladesh receives "International Peace Award" as D-8 founding member|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|url-status=live}}</ref> تازو بنگلاديش [[عالمي بئنڪ]] جي سهڪار سان علائقائي واپار ۽ ٽرانسپورٽ رابطن کي هٿي ڏيڻ تي ڌيان ڏنو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | title=Regional Trade and Connectivity in South Asia Gets More Than $1 Billion Boost from World Bank | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184718/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | url-status=live }}</ref> اهو پنهنجي اهم پرڏيهي پاليسي مقصدن مان هڪ طور [[آسيان ۾ بنگلاديش جي شموليت|آسيان ۾ شامل ٿيڻ جي ڪوشش]] پڻ ڪري رهيو آهي.<ref name=":5">{{Cite news |title=Ultimate goal is to join ASEAN as a full member |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/trade-market/ultimate-goal-is-to-join-asean-as-a-full-member-1743783067 |access-date=2025-07-12 |work=The Financial Express |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=2024-09-05 |title=Will Bangladesh join Asean? Maritime arbitration wins favour Dhaka |url=https://www.scmp.com/week-asia/politics/article/3277348/will-bangladesh-join-asean-maritime-arbitration-wins-and-cultural-links-favour-dhaka |access-date=2025-07-17 |website=South China Morning Post |language=en}}</ref><ref>{{cite web |last=Rahman |first=Mohammad Tariqur |date=8 February 2025 |title=Perhaps: Should Bangladesh be a member of ASEAN? |url=https://apakhabartv.com/2025/02/08/perhaps/ |access-date=17 July 2025 |website=ApakhabarTV}}</ref> ڍاڪا [[بمسٽيڪ]] جو صدر دفتر رکي ٿو، جيڪا [[بنگال جي نار تي ڀاڙيندڙ ملڪ|بنگال جي نار سان لاڳاپيل ملڪن]] کي گڏ ڪندڙ تنظيم آهي. پاڙيسري ميانمار سان [[بنگلاديش–ميانمار لاڳاپا|لاڳاپا]] 2016–2017ع کان سخت ڇڪتاڻ جو شڪار آهن، جڏهن 700,000 کان وڌيڪ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|روهنگيا پناهگير]] غيرقانوني طور بنگلاديش ۾ داخل ٿيا.<ref name="RohingyaHRW">{{cite web |url=https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|title=Bangladesh Is Not My Country|publisher=[[Human Rights Watch]]|date=5 August 2018|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جي پارليامينٽ، حڪومت ۽ سول سوسائٽي روهنگيا خلاف ميانمار جي فوجي ڪارروائين تي [[2016–17ع روهنگيا لڏپلاڻ تي بين الاقوامي ردعمل|بين الاقوامي تنقيد]] جي اڳواڻيءَ ۾ رهيون آهن، ۽ انهن جي [[واپسي جو حق|واپسيءَ جي حق]] جو مطالبو [[اراڪان]] ڏانهن ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | title=Bangladesh and Myanmar Resume Talks on Rohingya Repatriation | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184715/https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|title=Bangladesh tells UN that Rohingya refugees must return to Myanmar|date=17 August 2022|publisher=[[Al Jazeera Media Network|Al Jazeera]]|access-date=27 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926223428/https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|url-status=live}}</ref> بنگلاديش پنهنجي سڀ کان وڏي پاڙيسري ملڪ ڀارت سان اهم [[بنگلاديش–ڀارت لاڳاپا|ٻطرفا ۽ معاشي لاڳاپا]] رکي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=India-Bangladesh Bilateral Relations|date=March 2021|publisher=[[Ministry of External Affairs (India)]]|access-date=27 September 2022}}</ref> جيڪي اڪثر [[ڀارت ۾ پاڻيءَ جي سياست|پاڻيءَ جي سياست]]، [[گنگا پاڻي تڪرار|گنگا]] ۽ [[تيستا درياهه#پاڻي ورهائڻ جو چئلينج|تيستا]] جي مسئلن،<ref>{{cite web |url=https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | title=India and Bangladesh Conflict over the Ganges River &#124; Climate-Diplomacy | date=January 1957 | access-date=23 October 2022 | archive-date=23 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221023122123/https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | url-status=live }}</ref><ref>{{cite thesis |last=Karim |first=Sajid |date=November 2020 |title=Transboundary Water Cooperation between Bangladesh and India in the Ganges River Basin: Exploring a Benefit-sharing Approach |type=Master's |publisher=[[Uppsala University]] |url=http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|access-date=27 September 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|title=India Must Settle the Teesta River Dispute With Bangladesh for Lasting Gains|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=9 April 2021|access-date=27 September 2022 |last=Banerji |first=Anuttama|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|url-status=live}}</ref> ۽ [[بنگلاديش–ڀارت سرحد تي موت|بنگلاديشي شهرين جي سرحدي قتلن]] سبب ڇڪتاڻ جو شڪار ٿين ٿا.<ref>{{cite web |url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343 |title='Unlawful killings' along India border: Bangladeshi families seek justice|publisher=[[Anadolu Agency]]|date=11 February 2021|access-date=27 September 2022 |last=Kamruzzaman |first=Md.|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|title=Bangladesh sees highest border deaths in 10 years|date=22 December 2020 |last=Anik |first=Syed Samiul Basher|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جا پاڪستان سان لاڳاپا مسئلن جو شڪار آهن، خاص طور تي ان ڪري جو پاڪستان 1971ع واري [[بنگلاديش نسل ڪشي]] کان انڪار ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|title=Should Pakistan apologize to Bangladesh for the 1971 war?|work=[[DW News]]|publisher=[[Deutsche Welle]]|date=30 March 2021|access-date=27 September 2022 |last=Janjua |first=Haroon|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|url-status=live}}</ref> اهو چين سان [[بنگلاديش–چين لاڳاپا|گرم لاڳاپا]] برقرار رکي ٿو، جيڪو ان جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار ۽ سڀ کان وڏو هٿيار فراهم ڪندڙ ملڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|title=Decoding China-Bangladesh relationship |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta|date=27 June 2018|access-date=27 September 2022|publisher=[[Observer Research Foundation]]|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|url-status=live}}</ref> جاپان بنگلاديش کي سڀ کان وڌيڪ معاشي امداد ڏيندڙ ملڪ آهي، ۽ ٻنهي ملڪن وچ ۾ [[بنگلاديش–جاپان لاڳاپا|حڪمت عملي ۽ معاشي ڀائيواري]] آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|title=50 Years of Japan-Bangladesh Ties: From Economic to Strategic Partnership|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=10 February 2022 |last=Shazzad |first=Hussain|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153002/https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|url-status=live}}</ref> وچ اوڀر جي ملڪن سان سياسي لاڳاپا مضبوط آهن.<ref>{{cite web |url=https://saudigazette.com.sa/article/38010 | title=Bangladesh and Saudi Arabia have extremely cordial relations – Rizvi | date=27 March 2013 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184720/https://saudigazette.com.sa/article/38010 | url-status=live }}</ref> بنگلاديش کي پنهنجي ترسيل رقم جو 59 سيڪڙو وچ اوڀر مان ملي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | title=Middle East dual shock spillover on Bangladesh's remittance | date=19 July 2020 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184724/https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | url-status=live }}</ref> جيتوڻيڪ خراب ڪم ڪندڙ حالتون وچ اوڀر ۾ رهندڙ چئن ملين کان وڌيڪ [[وچ اوڀر ۾ بنگلاديشي|بنگلاديشي مزدورن]] کي متاثر ڪن ٿيون.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|title=Experts: Middle East remains key to Bangladesh's fortunes in a changing world|date=29 June 2022|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|url-status=live}}</ref> بنگلاديش [[موسمي تبديلي|عالمي موسمي]] سفارتڪاري ۾ [[ڪلايميٽ ولنرئبل فورم]] جي اڳواڻ طور اهم ڪردار ادا ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | title=COP26 and Bangladesh: Time to Consolidate Climate Diplomacy | work=SOAS Blog | date=11 October 2021 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184721/https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | url-status=live }}</ref> === فوج === {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladeshi soldiers on a BTR-80 APC.jpg | caption1 = [[بي ٽي آر-80]] تي بنگلاديش فوج جا اهلڪار | image2 = BNS Bongobondhu2.jpg | caption2 = بنگلاديش بحريه جو [[فريگيٽ]]، [[بي اين ايس خالد بن وليد]] | image3 = Mikoyan MiG-29-Chengdu F-7.jpg | caption3 = بنگلاديش هوائي فوج جا ويڙهاڪ جهاز، مگ-29 ۽ ايف-7 }} [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] [[برطانوي فوج]] ۽ [[برطانوي هندستاني فوج]] جو ادارياتي ڍانچو ورثي ۾ حاصل ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|title=The Military and Democracy in Bangladesh|website=press-files.anu.edu.au|access-date=19 September 2017|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010141253/http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|url-status=live}}</ref> 2024ع ۾ [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] جي سرگرم اهلڪارن جو انگ لڳ ڀڳ 230,000 هو،<ref name="IISS">*{{cite book| title=The Military Balance 2018 |author1=International Institute for Strategic Studies |author-link1=International Institute for Strategic Studies| date=14 February 2018| publisher=[[Routledge]]| isbn=978-1-85743-955-7| ref=IISS2018}}</ref> جنهن ۾ هوائي فوج جا 21,000 ۽ بحريه جا 27,000 اهلڪار شامل هئا.<ref>Including service and civilian personnel. See [https://web.archive.org/web/20120112044228/http://www.bangladeshnavy.org/glance.html Bangladesh Navy]. Retrieved 17 July 2007.</ref> روايتي دفاعي ڪردارن کان علاوه، فوج آفتن جي امدادي ڪارروائين ۾ شهري اختيارين جي مدد ڪئي آهي ۽ سياسي بيچيني جي دورن ۾ اندروني سلامتي پڻ فراهم ڪئي آهي. ڪيترن سالن کان، بنگلاديش [[گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ|گڏيل قومن جي امن فوجن]] ۾ دنيا جو سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ رهيو آهي.<ref>{{Cite web |date=4 April 2023 |title=Contribution of Uniformed Personnel to UN by Country and Personnel Type |url=https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |access-date=12 May 2023 |publisher=United Nations|archive-date=12 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230512143419/https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش جو فوجي بجيٽ]] جي ڊي پي جو 1.3 سيڪڙو آهي، جيڪو 2021ع ۾ 4.3 بلين آمريڪي ڊالرن جي برابر هو.<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |title=Military expenditure (% of GDP) – Bangladesh |publisher=World Bank |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207232946/https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |last=Alif |first=Abdullah |date=11 June 2020 |title=Budget FY21: Military spending increases by Tk2,327 crore |url=https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |work=Dhaka Trbiune |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231443/https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش بحريه]]، جيڪا بنگال جي نار جي وڏين بحرين مان هڪ آهي، فريگيٽن، آبدوزن، ڪورويٽن ۽ ٻين جهازن جي [[بنگلاديش بحريه جي سرگرم جهازن جي فهرست|بيڙي]] تي مشتمل آهي. [[بنگلاديش هوائي فوج]] وٽ گهڻ مقصدي جنگي جهازن جو هڪ [[بنگلاديش جي سرگرم فوجي جهازن جي فهرست|ننڍو بيڙو]] آهي. بنگلاديش جي فوجي سامان جو گهڻو حصو چين کان اچي ٿو.<ref>{{cite news |last=Balachandran |first=P.K. |date=12 April 2017 |title=Rivals India and China woo Bangladesh with aid totalling $46 b |url=http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |work=[[Daily FT]] |access-date=27 July 2017 |archive-date=28 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170728123712/http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |url-status=live }}</ref> تازن سالن ۾، بنگلاديش ۽ ڀارت گڏيل فوجي مشقون، فوجي اڳواڻن جا اعليٰ سطحي دورا، [[دهشتگردي جي روڪٿام]] ۾ سهڪار ۽ ڳجهي ڄاڻ جي مٽاسٽا وڌائي آهي. بنگلاديش [[اتر اوڀر ڀارت]] ۾ استحڪام ۽ سلامتي کي يقيني بڻائڻ لاءِ اهم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |title=Migration, river management, radicalisation: What does the future hold for India-Bangladesh relations? |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta |date=May 2020 |website=Observer Research Foundation |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231444/https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |title=Bangladesh and India's Northeast: A security perspective |work=The Daily Star |date=15 October 2011 |access-date=14 February 2022 |archive-date=8 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220208025833/https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |url-status=live }}</ref> اوڀر برصغير ۾ بنگلاديش جي حڪمت عملي واري اهميت چين جي ويجهڙائي، برما سان سرحد، مکيه ڀارت ۽ اتر اوڀر ڀارت جي جدا ٿيڻ، ۽ بنگال جي نار ۾ ان جي سامونڊي علائقي تي دارومدار رکي ٿي.<ref>{{cite web |author=Anu Anwar, Michael Kugelman |url=https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |title=The U.S. Should Deepen Ties With Bangladesh |work=Foreign Policy |date=1 December 2021 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |url-status=live }}</ref> 2002ع ۾ بنگلاديش ۽ چين دفاعي سهڪار جو معاهدو ڪيو.<ref>{{cite journal |last=Kinne |first=Brandon J. |date=15 August 2018 |title=Defense Cooperation Agreements and the Emergence of a Global Security Network |journal=International Organization |volume=72 |issue=4 |pages=799–837 |doi=10.1017/S0020818318000218 |doi-access=free }}</ref> آمريڪا بنگلاديش سان [[اسٽيٽس آف فورسز ايگريمينٽ]]، [[ايڪويزيشن اينڊ ڪراس-سروسنگ ايگريمينٽ]] ۽ جنرل سيڪيورٽي آف ملٽري انفارميشن ايگريمينٽ بابت ڳالهين جي ڪوشش ڪئي آهي.<ref>{{cite journal |last=Paul |first=Bimal Kanti |year=2005 |title=Bangladeshi American Response to the 1998 Status of Forces Agreement (SOFA): An Assessment |journal=The Professional Geographer |volume=57 |issue=4 |pages=495–505 |doi=10.1111/j.1467-9272.2005.00494.x |bibcode=2005ProfG..57..495P }}</ref><ref>{{cite web |last=Ashraf |first=Nazmul |url=https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |title=U.S. keen on military ties with Dhaka &#124; Uae |work=Gulf News |date=11 May 2002 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162344/https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=US wants 2 defence deals with Bangladesh |url=https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |work=The Daily Star |date=18 October 2019 |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |url-status=live }}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش گڏيل قومن جي [[ايٽمي هٿيارن جي پابندي بابت معاهدو]] جي توثيق ڪئي.<ref>{{cite news |title=Bangladesh ratifies nuclear weapons prohibition treaty |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |work=Dhaka Tribune |date=28 September 2020 |access-date=15 August 2020 |archive-date=20 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200920163951/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |url-status=live }}</ref> == آبادي == {{Main|بنگلاديش جي آبادي}} {{Further|بنگالي}} {{Historical populations |source = World Bank<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|publisher=[[World Bank]]|title=Population, total – Bangladesh|access-date=19 January 2025}}</ref> |title = آبادي (ملينن ۾) |percentages = pagr |1960 |51,828,660 |1971 |70,276,758 |1980 |88,016,432 |1990 |111,633,717 |2000 |134,544,304 |2010 |152,201,981 |2023 |171,466,990 }} بنگلاديش جي آبادي [[2022ع بنگلاديشي آدمشماري|2022ع جي آدمشماري]] ۾ 169.8&nbsp;ملين رڪارڊ ڪئي وئي،<ref name="populationcensus2022"/> جيڪا 2023ع ۾ وڌي 171.4&nbsp;ملين ٿي وئي.<ref name="unpop">{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|title=Population, total – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 April 2025}}</ref> اهو دنيا جو [[آبادي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ايشيا جو [[آبادي موجب ايشيائي ملڪن جي فهرست|پنجون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ۽ دنيا جو [[آبادي جي گهاٽائي موجب ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گهاٽي آبادي وارو وڏو ملڪ]] آهي، جتي 2020ع ۾ مکيه آبادي گهاٽائي 1,265 ماڻهو/km<sup>2</sup> هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/EN.POP.DNST?locations=BD|title=Population density (people per sq. km of land area) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR)، جيڪا ڪڏهن دنيا جي سڀ کان وڌيڪ شرحن مان هڪ هئي، نمايان گهٽتائي مان گذري آهي؛ اها 1985ع ۾ 5.5 کان 1995ع ۾ 3.7 ۽ پوءِ 2022ع ۾ 1.9 تائين گهٽجي وئي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.TFRT.IN?locations=BD|title=Fertility rate, total (births per woman) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> جيڪا 2.1 واري [[متبادل سطح کان هيٺ زرخيزي]] کان به گهٽ آهي.<ref>{{cite journal |last1=Bora |first1=Jayanta Kumar |last2=Saikia |first2=Nandita |last3=Kebede |first3=Endale Birhanu |last4=Lutz |first4=Wolfgang |title=Revisiting the causes of fertility decline in Bangladesh: The relative importance of female education and family planning programs |journal=Asian Population Studies |date=2023 |volume=19 |pages=81–104 |doi=10.1080/17441730.2022.2028253 |doi-access=free }}</ref> آبادي جو گهڻو حصو ڳوٺاڻن علائقن ۾ رهي ٿو، جڏهن ته 2023ع مطابق صرف 40٪ آبادي شهري علائقن ۾ رهي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.URB.TOTL.IN.ZS?locations=BD|title=Urban population (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[وچولي عمر]] لڳ ڀڳ 28 سال آهي؛ ڪل آبادي جو 26٪ حصو 14 سالن يا ان کان گهٽ عمر جو آهي،<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.0014.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 0–14 (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ۽ 2023ع صرف 6٪ ماڻهو 65 سالن يا ان کان وڌيڪ عمر جا آهن.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.65UP.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 65 and above (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش هڪ [[نسلي ۽ ثقافتي تنوع جي سطح موجب ملڪن جي فهرست|نسلي ۽ ثقافتي طور هم جنس سماج]] آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]] آبادي جو 99٪ آهن.<ref name="cia"/> [[آديواسي]] آبادي ۾ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما]]، [[مارما ماڻهو|مارما]]، [[سانٿال ماڻهو|سانٿال]]، [[مرو ماڻهو|مرو]]، [[تانچنگيا ماڻهو|تانچنگيا]]، [[باوم ماڻهو|باوم]]، [[تريپوري ماڻهو|تريپوري]]، [[خاصي ماڻهو|خاصي]]، [[خومي ماڻهو|خومي]]، [[ڪوڪي ماڻهو|ڪوڪي]]، [[گارو ماڻهو|گارو]] ۽ [[بشنوپريا منيپوري ماڻهو|بشنوپريا منيپوري]] شامل آهن. چٽاگانگ پهاڙي علائقن ۾ مقامي ماڻهن جي خودمختياري تحريڪ سبب 1975ع کان 1997ع تائين بدامني ۽ [[چٽاگانگ پهاڙي علائقن جو تڪرار|بغاوت]] رهي. جيتوڻيڪ 1997ع ۾ امن معاهدو ٿيو، پر علائقو [[آپريشن اتاران|اڃا به فوجي موجودگي هيٺ]] آهي.<ref name="rashiduzzaman">{{cite journal |last=Rashiduzzaman |first=M. |year=1998 |title=Bangladesh's Chittagong Hill Tracts Peace Accord: Institutional Features and Strategic Concerns |journal=Asian Survey |volume=38 |issue=7 |pages=653–70 |doi=10.2307/2645754 |jstor=2645754}}</ref> [[اردو]] ڳالهائيندڙ [[رهجي ويل پاڪستاني]]ن کي 2008ع ۾ سپريم ڪورٽ طرفان شهريت ڏني وئي.<ref>{{cite web|url=https://www.unhcr.org/news/stories/how-bangladesh-court-ruling-changed-lives-more-300000-stateless-people|title=How a Bangladesh court ruling changed the lives of more than 300,000 stateless people|last1=Shadman|first1=Onchita|last2=Schönbauer|first2=Roland|date=23 February 2015|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش 2017ع کان وٺي 700,000 کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن جي ميزباني پڻ ڪري ٿو، جنهن سبب اهو دنيا جي سڀ کان وڏين پناهگير آبادين وارن ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="RohingyaHRW"/> === شهري مرڪز === {{Further|بنگلاديش جي شهرن ۽ قصبن جي فهرست}} بنگلاديش جو گاديءَ وارو ۽ سڀ کان وڏو شهر [[ڍاڪا]] آهي، جنهن جي انتظام لاءِ ٻه شهري ڪارپوريشنون قائم آهن، جيڪي شهر جي اترين ۽ ڏاکڻي حصن جي نگراني ڪن ٿيون. بنگلاديش ۾ ڪُل 13 [[بنگلاديش جي شهري ڪارپوريشنن جي فهرست|شهري ڪارپوريشنون]] آهن، جتي ميئرن جون چونڊون ٿينديون آهن: ڍاڪا ڏکڻ، ڍاڪا اتر، [[چٽاگانگ]]، [[ڪوميلا]]، [[خولنا]]، [[ميمن سنگهه]]، [[سلهٽ]]، [[راجشاهي]]، [[باريسال]]، [[رنگپور]]، [[گازيپور]]، [[بوگرا]] ۽ [[نارائن گنج]]. ميئر پنجن سالن جي مدي لاءِ چونڊيا ويندا آهن. بنگلاديش ۾ مجموعي طور 506 شهري مرڪز آهن، جن مان 43 شهرن جي آبادي 100,000 کان وڌيڪ آهي. {{Largest cities | country = Bangladesh | stat_ref = [https://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-09-27-09-50-a3672cdf61961a45347ab8660a3109b6.pdf] | list_by_pop = | div_name = ملڪ | div_link = Bangladesh | city_1 = ڍاڪا | pop_1 = 10,278,882 | city_2 = چٽاگانگ | pop_2 = 3,227,246 | city_3 = گازيپور | pop_3 = 2,674,697 | city_4 = نارائن گنج | pop_4 = 967,724 | city_5 = خولنا | pop_5 = 718,735 | city_6 = Rangpur, Bangladesh{{!}}رنگپور | pop_6 = 708,384 | city_7 = ميمن سنگهه | pop_7 = 576,722 | city_8 = راجشاهي | pop_8 = 552,791 | city_9 = سلهٽ | pop_9 = 532,426 | city_10 = بوگرا | pop_10 = 542,420 | city_11 = ڪوميلا | pop_11 = 439,414 }} === ٻولي === {{Main|بنگلاديش جون ٻوليون}} [[File:Shaheed Minar, Dhaka, Bangladesh.jpg|thumb|[[ڍاڪا شهيد مينار|شهيد مينار]]، ڍاڪا ۾ واقع هڪ قومي يادگار آهي، جيڪو 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]] جي شهيدن جي ياد ۾ تعمير ڪيو ويو هو ۽ بنگالي قومپرستي جي علامت سمجهيو وڃي ٿو.]] بنگلاديش جي سرڪاري ۽ غالب ٻولي [[بنگالي ٻولي|بنگالي]] آهي، جيڪا آبادي جي 99 سيڪڙو کان وڌيڪ ماڻهن جي [[مادري ٻولي]] آهي.<ref>{{Cite book|title=Population and Housing Census 2022: Report on Socio-Economic and Demographic Survey 2023 |url=http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf|date=June 2024|publisher=Bangladesh Bureau of Statistics|page=xx|isbn=978-984-35-2977-0|access-date=9 June 2024|archive-date=9 June 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240609144133/http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf}}</ref><ref name="LOG">{{cite encyclopedia|last1=Rahim|first1=Enayetur|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert L.|title=Ethnicity and Linguistic Diversity|encyclopedia=Bangladesh: a country study|year=1989|access-date=24 September 2022|url=http://countrystudies.us/bangladesh/29.htm|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=59|oclc=49223313}}</ref> بنگالي کي هڪ [[لهجن جو تسلسل]] (Dialect Continuum) طور بيان ڪيو ويندو آهي، جنهن ۾ سڄي ملڪ ۾ مختلف [[بنگالي لهجا|لهجا]] ڳالهايا وڃن ٿا. ملڪ ۾ [[دولسانيت]] (Diglossia) پڻ موجود آهي، جنهن تحت گهڻا ماڻهو معياري ڳالهائجندڙ بنگالي سمجهي يا ڳالهائي سگهن ٿا، ساڳئي وقت پنهنجي علائقائي لهجي يا ٻوليءَ جي صورت پڻ استعمال ڪن ٿا.<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/supplements/amar-ekushey-2018/amago-bhasha-1537534|title=Amago Basha|last=Khan|first=Sameer Ud Dowla|date=21 February 2018|access-date=24 September 2022|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> انهن ۾ [[چٽاگانگي ٻولي|چٽاگانگي]] شامل آهي، جيڪا چٽاگانگ جي ڏکڻ اوڀر واري علائقي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref>{{Cite book |last=Masica |first=Colin |author-link=Colin Masica |year=1991 |title=The Indo-Aryan Languages |place= Cambridge |publisher=Cambridge University Press |page=16}}</ref> [[نواخالي ٻولي|نواخالي]]، جيڪا [[نواخالي ضلعو|نواخالي]] ضلعي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي،<ref>{{citation|author=Sarwar, Fatina|title=Noakhali Dialect: Its Prospect of Standardization}}</ref><ref>{{cite journal|last=Rashel|first=Md. Mostafa|title=Phonological Analysis of Chatkhil Dialect in Noakhali District, Bangladesh|journal=Theory and Practice in Language Studies|volume=1|issue=9|date=September 2011|pages=1051–1061|doi=10.4304/tpls.1.9.1051-1061|url=http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html/|archive-date=15 June 2022|access-date=6 January 2025|archive-url=https://web.archive.org/web/20220615203456/http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html}}</ref> ۽ [[سلهٽي ٻولي|سلهٽي]]، جيڪا اتر اوڀر واري [[سلهٽ ڊويزن]] ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref name="LOG"/> [[انگريزي ٻولي|انگريزي]] بنگلاديش جي عدالتي ۽ تعليمي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿي، ڇاڪاڻ⁠تہ ملڪ ماضي ۾ برطانوي سلطنت جو حصو رهيو آهي. اها وڏي پيماني تي ڳالهائي ۽ سمجهي وڃي ٿي، ۽ سڀني [[بنگلاديش جي اسڪولن جي فهرست|اسڪولن]]، [[بنگلاديش جي ڪاليجن جي فهرست|ڪاليجن]] ۽ [[بنگلاديش جي يونيورسٽين جي فهرست|يونيورسٽين]] ۾ لازمي مضمون طور پڙهائي وڃي ٿي، جڏهن ته انگريزي-ذريعو تعليمي نظام پڻ وڏي پيماني تي اختيار ڪيو وڃي ٿو.<ref>{{cite journal |last1=Rahman |first1=Mohammad Mosiur |last2=Islam |first2=Md Shaiful |last3=Karim |first3=Abdul |last4=Chowdhury |first4=Takad Ahmed |last5=Rahman |first5=Muhammad Mushfiqur |last6=Seraj |first6=Prodhan Mahbub Ibna |last7=Singh |first7=Manjet Kaur Mehar |title=English language teaching in Bangladesh today: Issues, outcomes and implications |journal=Language Testing in Asia |date=2019 |volume=9 |article-number=9 |doi=10.1186/s40468-019-0085-8 |doi-access=free }}</ref> قبائلي ٻوليون، جيتوڻيڪ آهستي آهستي خطري ۾ پئجي رهيون آهن، تڏهن به ملڪ جي لساني ورثي جو اهم حصو آهن. انهن ۾ [[چاڪما ٻولي]] شامل آهي، جيڪا هڪ اوڀر هند-آريائي ٻولي آهي ۽ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite thesis |last1=Chakma |first1=Sujana |title=Chakma language: survival from being extinct in Bangladesh |date=2014 |hdl=10361/3983 }}{{page needed|date=January 2026}}</ref> ٻين قبائلي ٻولين ۾ [[گارو ٻولي|گارو]]، [[ميتيئي ٻولي|ميتيئي]]، [[ڪوڪ بوروڪ]] ۽ [[راخين ٻولي|راخين]] شامل آهن. [[آسٽرو ايشيائي ٻوليون|آسٽرو ايشيائي ٻولين]] مان سڀ کان وڌيڪ ڳالهائي ويندڙ ٻولي [[سانتالي ٻولي]] آهي، جيڪا [[سانٿال ماڻهو|سانٿال ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite web|last1=Seung|first1=Kim|last2=Kim|first2=Amy|title=The Santali cluster in Bangladesh: a sociolinguistic survey|year=2010|url=https://www.sil.org/system/files/reapdata/85/39/32/85393268857150358467007206894440229270/silesr2010_006.pdf|issue=2010–006|publisher=[[SIL International]]|series=Survey Report|access-date=24 September 2022}}</ref> [[بنگلاديش ۾ رهجي ويل پاڪستاني|رهجي ويل پاڪستاني]] ۽ [[ڍاڪايا|پراڻي ڍاڪا]] جي ڪجهه آبادي اڄ به [[اردو]] کي پنهنجي مادري ٻولي طور استعمال ڪن ٿا. تنهن هوندي به، اردو جي استعمال بابت سماجي تنقيد ۽ ناپسنديدگي اڃا تائين وڏي حد تائين موجود آهي.<ref>{{cite web|last=Ashrafi|first=Shah Tazria |title=How the Urdu language and literature slipped into darkness in Bangladesh|url=https://www.trtworld.com/opinion/how-the-urdu-language-and-literature-slipped-into-darkness-in-bangladesh-43391|work=[[TRT World]]|date=19 January 2021|type=Opinion|access-date=24 September 2022}}</ref> === مذهب === {{Main|بنگلاديش ۾ مذهب}} {{bar box |title=بنگلاديش ۾ مذهب (2022ع جي آدمشماري)<ref name="census">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Preliminary Report |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |publisher=Bangladesh Bureau of Statistics |page=16 |date=August 2022 |access-date=25 September 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> |titlebar=#Fcd116 |left1=مذهب |right1=سيڪڙو |float=right |bars= {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ اسلام|مسلمان]]|green|91.04}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ هندومت|هندو]]|darkorange|7.94}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌ]]|yellow|0.60}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائي]]|darkblue|0.31}} {{bar percent|ٻيا|red|0.11}} }} [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] بنگلاديش جو [[سرڪاري مذهب]] آهي.<ref name="state religion">{{cite web |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part I) |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24549.html |access-date=12 January 2025 |website=Laws of Bangladesh}}</ref> بهرحال، [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] سيڪيولرزم (مذهبي غيرجانبداري) کي پڻ برقرار رکي ٿو ۽ سڀني مذهبن لاءِ برابر حقن جي ضمانت ڏئي ٿو.<ref name="secularism">{{cite web |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part II) |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24560.html |access-date=12 January 2025 |website=Laws of Bangladesh}}</ref><ref name="state religion"/> هر شهري کي پنهنجي پسند جو مذهب اختيار ڪرڻ ۽ ان تي عمل ڪرڻ جي آزادي حاصل آهي. [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ملڪ جو سڀ کان وڏو مذهب آهي، جنهن تي لڳ ڀڳ 91.1٪ آبادي عمل ڪري ٿي.<ref name="census"/> بنگلاديش جي مسلمانن جي وڏي اڪثريت [[بنگالي مسلمان]] آهي، جيڪي [[سني اسلام]] سان وابسته آهن.<ref name="state"/> بنگلاديش دنيا جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ مسلمان اڪثريت وارو ملڪ آهي ۽ مجموعي مسلمان آبادي جي لحاظ کان چوٿين نمبر تي اچي ٿو.<ref>{{cite web |url=http://features.pewforum.org/muslim-population/?sort=Pop2010 |title=Muslim Population by Country |publisher=Pew Research |date=27 January 2011 |access-date=23 October 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130726201620/http://features.pewforum.org/muslim-population/?sort=Pop2010 |archive-date=26 July 2013 |url-status=live}}</ref> [[بنگالي هندو]] ملڪ جي [[بنگلاديش ۾ هندومت|ٻي وڏي مذهبي اقليت]] آهن ۽ دنيا جي [[هندن جي آبادي]] جي لحاظ کان ٽئين وڏي هندو برادري ٺهن ٿا. [[2022ع جي بنگلاديشي آدمشماري]] موجب هندو آبادي جو 7.95٪ آهن.<ref name="state"/><ref name="census"/> جڏهن ته [[2011ع جي بنگلاديشي آدمشماري]] ۾ هندو آبادي جو 8.54٪ هئا. [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] ملڪ جو ٽيون سڀ کان وڏو مذهب آهي، جنهن تي صرف 0.6٪ آبادي عمل ڪري ٿي.<ref name="census"/> بنگلاديشي ٻڌ ڌرم جا پوئلڳ خاص طور تي [[چٽاگانگ ٽڪريون وارو علائقو|چٽاگانگ ٽڪريون واري علائقي]] جي قبائلي قومن ۽ سامونڊي چٽاگانگ ۾ رهندڙ [[بنگالي ٻڌ ڌرمي]] اقليت ۾ مرڪوز آهن، جيڪي گهڻو ڪري [[ٿيراوادا]] روايت جي پيروي ڪن ٿا.<ref name="state"/> [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]] چوٿون وڏو مذهب آهي، جنهن جا پيروڪار آبادي جو 0.3٪ آهن. انهن مان گهڻا هڪ ننڍڙي [[بنگالي عيسائي]] برادري سان تعلق رکن ٿا.<ref name="census"/> آبادي جو لڳ ڀڳ 0.1٪ حصو ٻين مذهبن تي عمل ڪري ٿو، جهڙوڪ [[روح پرستي]]، يا ڪنهن به مذهب سان وابسته نه آهي.<ref name="state">{{cite web|url=https://www.state.gov/reports/2022-report-on-international-religious-freedom/bangladesh/|title=2022 Report on International Religious Freedom: Bangladesh|work=[[United States Department of State]]|access-date=8 January 2025}}</ref> === تعليم === {{Main|بنگلاديش ۾ تعليم}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladesh Literacy Rate (2022, Total).svg | caption1 = بنگلاديش جي ضلعن ۾ [[خواندگي]] جي شرح | image2 = Curzon Hall - Northern Facade - University of Dhaka - Dhaka 2015-05-31 1992.JPG | caption2 = [[ڪرزن هال]]، [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جو هڪ حصو }} بنگلاديش جو آئين بيان ڪري ٿو ته سڀني ٻارن کي مفت ۽ لازمي تعليم فراهم ڪئي ويندي.<ref>{{cite web|title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh: Article 17 (Free and compulsory education)|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24565.html|website=Legislative and Parliamentary Affairs Division, Ministry of Law, Justice and Parliamentary Affairs|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش ۾ تعليم جي نگراني [[بنگلاديش جي تعليم واري وزارت]] ڪندي آهي. [[بنگلاديش جي پرائمري ۽ عوامي تعليم واري وزارت]] مقامي سطح تي ابتدائي تعليم ۽ سرڪاري مالي سهائتا حاصل ڪندڙ اسڪولن بابت پاليسين جي نفاذ جي ذميوار آهي. ابتدائي ۽ ثانوي تعليم [[لازمي تعليم]] آهي، جيڪا رياست جي خرچ تي هلائي ويندي آهي ۽ سرڪاري اسڪولن ۾ مفت فراهم ڪئي ويندي آهي. 2021ع تائين بنگلاديش جي [[خواندگي]] جي شرح 76٪ هئي؛ مردن ۾ 79٪ ۽ عورتن ۾ 71.9٪.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult total (% of people ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.MA.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult male (% of males ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.FE.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult female (% of females ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref> ملڪ جو تعليمي نظام ٽن وڏن درجن تي ٻڌل آهي ۽ ان کي وڏي پيماني تي سرڪاري مالي سهائتا حاصل آهي. حڪومت ابتدائي، ثانوي ۽ اعليٰ ثانوي سطحن تي ڪيترائي تعليمي ادارا هلائي ٿي ۽ ڪيترن نجي ادارن کي پڻ امداد فراهم ڪري ٿي. تنهن هوندي به تعليم تي سرڪاري خرچ دنيا ۾ سڀ کان گهٽ خرچن مان هڪ آهي، جيڪو مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جو صرف 1.8٪ آهي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.XPD.TOTL.GD.ZS?locations=BD|title=Government expenditure on education, total (% of GDP) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=12 January 2025}}</ref> تعليمي نظام پنجن مرحلن ۾ ورهايل آهي: * ابتدائي تعليم (پهرين کان پنجين جماعت) * جونيئر ثانوي تعليم (ڇهين کان اٺين جماعت) * ثانوي تعليم (نائين ۽ ڏهين جماعت) * اعليٰ ثانوي تعليم (يارهين ۽ ٻارهين جماعت) * اعليٰ تعليم (يونيورسٽي سطح) <ref name="CompEd2">{{cite book |author=T. Neville Postlethwaite |title=The Encyclopedia of Comparative Education and National Systems of Education |publisher=Pergamon Press |year=1988 |isbn=978-0-08-030853-1 |page=130}}</ref> ابتدائي سطح جا شاگرد جونيئر ثانوي سطح ۾ داخلا لاءِ [[پرائمري ايجوڪيشن ڪمپليشن]] (PEC) امتحان پاس ڪندا آهن. ان کان پوءِ جونيئر ثانوي شاگرد [[جونيئر اسڪول سرٽيفڪيٽ]] (JSC) امتحان ڏيندا آهن ته جيئن نائين جماعت ۾ داخلا وٺي سگهن. ڏهين جماعت جا شاگرد [[سيڪنڊري اسڪول سرٽيفڪيٽ (بنگلاديش)|سيڪنڊري اسڪول سرٽيفڪيٽ]] (SSC) امتحان پاس ڪري يارهين جماعت ۾ داخل ٿيندا آهن. آخرڪار ٻارهين جماعت ۾ شاگردن کي [[هائير سيڪنڊري سرٽيفڪيٽ]] (HSC) امتحان پاس ڪرڻو پوندو آهي ته جيئن اعليٰ تعليم يا يونيورسٽين ۾ داخلا لاءِ درخواست ڏئي سگهن.<ref>{{cite journal |last1=Mamun |first1=Mohammed A. |last2=Griffiths |first2=Mark D. |title=Young Teenage Suicides in Bangladesh—Are Mandatory Junior School Certificate Exams to Blame? |journal=International Journal of Mental Health and Addiction |date=2022 |volume=20 |issue=3 |pages=1627–1631 |doi=10.1007/s11469-020-00275-3 }}</ref> [[بنگلاديش جون يونيورسٽيون|يونيورسٽيون]] ٽن قسمن جون آهن: * سرڪاري يونيورسٽيون (حڪومت جي ملڪيت ۽ [[بنگلاديش يونيورسٽي گرانٽس ڪميشن]] جي مالي سهائتا سان) * نجي يونيورسٽيون * بين الاقوامي يونيورسٽيون (بين الاقوامي ادارن پاران هلندڙ) ملڪ ۾ 55 سرڪاري،<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/public-universities|title=List of Public Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> 115 نجي<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/private-universities|title=List of Private Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> ۽ 2 بين الاقوامي يونيورسٽيون آهن.<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/international-universities|title=List of International Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> [[نيشنل يونيورسٽي، بنگلاديش]] داخلا وٺندڙ شاگردن جي تعداد جي لحاظ کان دنيا جي ٻي وڏي يونيورسٽي آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/why-campus-programmes-matter-national-university-982726|title=Why on-campus programmes matter for National University|work=[[Business Standard]]|date=2 November 2024|last=Hossain|first=Shaikh Shohag}}</ref> [[ڍاڪا يونيورسٽي]]، جيڪا 1921ع ۾ قائم ٿي، ملڪ جي سڀ کان پراڻي سرڪاري يونيورسٽي آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/youth/education/campus/news/the-conception-and-birth-dhaka-university-2121841|title=The conception and birth of Dhaka University|date=2 July 2021|access-date=9 February 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|last=Mujib|first=Rasheek Tabassum}}</ref> [[بنگلاديش يونيورسٽي آف انجنيئرنگ اينڊ ٽيڪنالاجي|بي يو اي ٽي (BUET)]] انجنيئرنگ تعليم لاءِ ملڪ جي سڀ کان نمايان يونيورسٽي سمجهي وڃي ٿي. [[چٽاگانگ يونيورسٽي]]، جيڪا 1966ع ۾ قائم ٿي، ملڪ جو سڀ کان وڏو يونيورسٽي ڪيمپس رکي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/education/2017/10/19/chittagong-university-model-campus-tourism/|title=Chittagong University: A model of campus tourism|last=Mahmud|first=Tarek|date=19 October 2017|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007152843/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/education/2017/10/19/chittagong-university-model-campus-tourism|archive-date=7 October 2022}}</ref> [[بنگلاديش يونيورسٽي آف پروفيشنلز|بي يو پي (BUP)]] هٿياربند فوجن سان لاڳاپيل سڀ کان وڏي سرڪاري يونيورسٽي آهي.<ref>{{Cite web|date=8 April 2009|title=Bangladesh University of Professionals Act, 2009 (Act No. 30 of 2009)|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-1016.html?lang=en|access-date=5 September 2021|website=bdlaws.minlaw.gov.bd}}</ref> [[ڍاڪا ڪاليج]]، جيڪو 1841ع ۾ قائم ٿيو، برصغير جي قديم ترين تعليمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/weekend-read/news/dhakas-educational-heritage-3414361|title=Dhaka's educational heritage|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=9 September 2023|last1=Nand|first1=Dipan|last2=Rahaman|first2=Arafat|access-date=9 February 2025}}</ref> طبي تعليم 39 سرڪاري، 6 هٿياربند فوجن سان لاڳاپيل ۽ 68 نجي [[بنگلاديش جي طبي ڪاليجن جي فهرست|طبي ڪاليجن]] ذريعي فراهم ڪئي ويندي آهي. سڀئي طبي ڪاليج [[بنگلاديش جي صحت ۽ خانداني ڀلائي واري وزارت]] سان لاڳاپيل آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/365640/three-more-medical-colleges-renamed-by-health|title=Three more medical colleges renamed by Health Ministry|date=19 November 2024|access-date=9 February 2025|work=[[Dhaka Tribune]]}}</ref> [[نارٿ سائوٿ يونيورسٽي]] کي عام طور ملڪ جي اڳواڻ نجي يونيورسٽي طور ڏٺو ويندو آهي.<ref>{{cite web |title=Times Higher Education Rankings 2023: DU, NSU ranked top Bangladeshi universities |url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/education/times-higher-education-rankings-2023-du-nsu-ranked-top-bangladeshi-universities |website=The Business Standard |date=12 October 2022 |access-date=19 February 2026}}</ref> === صحت === {{Main|بنگلاديش ۾ صحت}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Life expectancy by WBG -Bangladesh.png | caption1 = بنگلاديش ۾ [[متوقع عمر]] جي تاريخي واڌ، جيڪا آزادي کان پوءِ نمايان بهتري ڏيکاري ٿي | image2 = Child mortality rate in Bangladesh.png | caption2 = 1990ع کان پوءِ بنگلاديش ۾ [[ٻارن جي شرحِ اموات]] جي تاريخي واڌ ويجھ، جيڪا نمايان گهٽتائي ظاهر ڪري ٿي | image3 = A community health worker conducting a survey in the Korail slum, Bangladesh (8630810827).jpg | caption3 = راڄڌاني ڍاڪا جي هڪ ڪچي آبادي ۾ سروي ڪندڙ هڪ برادري صحت ڪارڪن }} بنگلاديش جو آئين پنهنجي سڀني شهرين لاءِ صحت جون خدمتون بنيادي حق طور ضمانت ڏئي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://mof.portal.gov.bd/sites/default/files/files/mof.portal.gov.bd/budget_mof/b3342588_2e85_4fcb_95af_dddfdea4851b/G-1_04_127_Health%20Services_English.pdf|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mof.portal.gov.bd/sites/default/files/files/mof.portal.gov.bd/budget_mof/b3342588_2e85_4fcb_95af_dddfdea4851b/G-1_04_127_Health%20Services_English.pdf|archive-date=9 October 2022|url-status=live|title=Chapter-5 {{!}} Health Services Division|publisher=[[Ministry of Finance (Bangladesh)]]|access-date=1 October 2022}}</ref> [[بنگلاديش جي صحت ۽ خانداني ڀلائي واري وزارت]] ملڪ ۾ صحت جون خدمتون فراهم ڪندڙ سڀ کان وڏو ادارياتي ادارو آهي،<ref name="overview">{{cite journal |author1=World Health Organization Regional Office for the Western Pacific |title=Bangladesh health system review |journal=Health Systems in Transition |date=17 July 2015 |volume=5 |issue=3 |hdl=10665/208214 |hdl-access=free }}</ref> جنهن ۾ ٻه ڊويزنون شامل آهن: [[صحت خدمتون ڊويزن]] ۽ [[طبي تعليم ۽ خانداني ڀلائي ڊويزن]].<ref>{{cite web|url=https://www.newagebd.net/article/11610/onelink.to/articlelist/323/Cartoon|title=Health Ministry split into 2 divisions|work=[[New Age (Bangladesh)|New Age]]|date=20 March 2017|access-date=1 October 2022}}</ref> تنهن هوندي به بنگلاديش جون صحت جون سهولتون اڃا تائين مڪمل طور تي ڪافي نه سمجهيون وڃن ٿيون، جيتوڻيڪ معيشت جي واڌ ۽ غربت ۾ نمايان گهٽتائي سان انهن ۾ سڌارو آيو آهي.<ref name="overview"/> ملڪ کي صحت جي افرادي قوت جي شديد کوٽ کي منهن ڏيڻو پوي ٿو، ڇاڪاڻ ته باقاعده تربيت يافته صحت فراهم ڪندڙ مجموعي صحت عملي جو تمام ننڍو حصو آهن.<ref>{{cite journal|last1=Ahmed|first1=Syed Masud|last2=Hossain|first2=Md. Awlad|last3=Chowdhury|first3=Ahmed Mushtaque Raja|last4=Bhuiya|first4=Abbas Uddin|title=The health workforce crisis in Bangladesh: shortage, inappropriate skill-mix, and inequitable distribution|date=22 January 2011|journal=[[Human Resources for Health]]|publisher=[[BioMed Central]]|volume=9|number=3|page=3|pmid=21255446|doi=10.1186/1478-4491-9-3|pmc=3037300|doi-access=free}}</ref> ڳوٺاڻن ڊاڪٽرن جي علاج واري عمل ۾ اڃا به نمايان خاميون موجود آهن ۽ دوائن جي غير مناسب ۽ نقصانڪار تجويز عام آهي.<ref>{{cite journal |last1=Mahmood|first1=Shehrin S.|last2=Iqbal|first2=Mohammad|last3=Hanifi|first3=S. M. A.|last4=Wahed|first4=Tania|last5=Bhuiya|first5=Abbas|title=Are 'Village Doctors' in Bangladesh a curse or a blessing?|date=6 July 2010|doi=10.1186/1472-698X-10-18|volume=10|number=18|pmid=20602805|journal=BMC International Health and Human Rights|page=18|publisher=[[BioMed Central]]|pmc=2910021|doi-access=free}}</ref> بنگلاديش جو صحت جو نظام سرڪاري ناڪافي مالي مدد سبب متاثر آهي.<ref name="overview"/> 2021ع مطابق صحت تي خرچ مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جو صرف 2.36٪ هو،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.CHEX.GD.ZS?locations=BD|title=Current health expenditure (% of GDP) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> جڏهن ته صحت لاءِ گهريلو سرڪاري خرچ مجموعي صحت خرچن جو 16.88٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.GHED.CH.ZS?locations=BD|title=Domestic general government health expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ذاتي خرچن مان ادا ڪيل صحت خرچ مجموعي خرچن جو لڳ ڀڳ 73٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.OOPC.CH.ZS?locations=BD|title=Out-of-pocket expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> خانگي صحت خرچ مجموعي صحت خرچن جو تقريباً 75.48٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.PVTD.CH.ZS?locations=BD|title=Domestic private health expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ملڪ ۾ هر 10,000 ماڻهن لاءِ صرف 5.3 ڊاڪٽر موجود هئا،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.PHYS.ZS?locations=BD|title=Physicians (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> جڏهن ته هر 1,000 ماڻهن لاءِ لڳ ڀڳ 6 ڊاڪٽر ۽ 6 نرسون موجود هيون.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.NUMW.P3?locations=BD|title=Nurses and midwives (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> اسپتالن ۾ هر 1,000 ماڻهن لاءِ صرف 9 بسترا موجود هئا.<ref>{{cite journal|last1=Islam|first1=Md. Taimur|last2=Talukder|first2=Anup Kumar|last3=Siddiqui|first3=Md. Nurealam|last4=Islam|first4=Tofazzal|title=Tackling the COVID-19 pandemic: The Bangladesh perspective|journal=Journal of Public Health Research|doi=10.4081/jphr.2020.1794|date=14 October 2020|volume=9|number=4|article-number=jphr.2020.1794|pmid=33117758|pmc=7582102}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.BEDS.ZS?locations=BD|title=Hospital beds (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ماهر جراحي عملي جو انگ هر 100,000 ماڻهن لاءِ صرف 3 هو،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.SAOP.P5?locations=BD|title=Specialist surgical workforce (per 100,000 population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> جڏهن ته هر 1,000 ماڻهن لاءِ لڳ ڀڳ 5 برادري صحت ڪارڪن موجود هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.CMHW.P3?locations=BD|title=Community health workers (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> 2022ع ۾ تقريباً 60٪ آبادي کي محفوظ [[پيئڻ جي پاڻي]] تائين رسائي حاصل هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.H2O.SMDW.ZS?locations=BD|title=People using safely managed drinking water services (% of population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> 2002ع ۾ اندازو لڳايو ويو ته پيئڻ جي پاڻي جو اڌ حصو [[آرسينڪ]] سان آلوده هو، جنهن ۾ في ليٽر 10 مائڪروگرام کان وڌيڪ مقدار موجود هئي.<ref>{{cite web|url=https://www.euronews.com/green/2024/01/18/half-of-bangladeshi-drinking-water-is-polluted-with-arsenic-and-climate-change-is-making-i|title=Half of Bangladeshi drinking water is polluted with arsenic – and climate change is making it worse|work=[[Euronews]]|date=18 January 2024|access-date=7 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جي بدترين هوا جي معيار وارن ملڪن مان هڪ آهي، خاص طور تي گهڻي آبادي وارن شهري علائقن، جهڙوڪ [[ڍاڪا]] ۽ ان جي ميٽروپوليٽن علائقي ۾.<ref>{{cite web|url=https://www.atlanticcouncil.org/blogs/energysource/bangladeshs-air-quality-is-among-the-worlds-worst-what-can-be-done/|title=Bangladesh's air quality is among the world's worst. What can be done?|date=25 June 2024|access-date=7 January 2025|work=[[Atlantic Council]]|last1=Webster|first1=Joseph|last2=Sinha|first2=Natalie|last3=Meadows|first3=Sarah}}</ref> عالمي بينڪ جي اندازي موجب 2019ع ۾ فضائي آلودگي سبب بنگلاديش ۾ 80,000 کان 90,000 موت ٿيا. اها ملڪ ۾ موت ۽ معذوري جو ٻيو وڏو سبب هئي ۽ ان سبب ملڪ کي پنهنجي GDP جو لڳ ڀڳ 4–4.4٪ معاشي نقصان برداشت ڪرڻو پيو.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/12/03/high-air-pollution-level-is-creating-physical-and-mental-health-hazards-in-bangladesh-world-bank|title=High Air Pollution Level is Creating Physical and Mental Health Hazards in Bangladesh: World Bank|publisher=[[World Bank]]|date=4 December 2022|access-date=7 January 2025}}</ref> 2022ع مطابق پيدائش وقت مجموعي [[متوقع عمر]] 74 سال هئي، جنهن ۾ مردن جي متوقع عمر 72 سال ۽ عورتن جي 76 سال هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.LE00.IN?locations=BD|title=Life expectancy at birth, total (years) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻارن جي شرحِ اموات]] نسبتاً بلند آهي. هر 1,000 جيئري ڄمڻن تي شيرخوار ٻارن جي اموات جي شرح 24 ۽ پنجن سالن کان گهٽ عمر وارن ٻارن جي اموات جي شرح 29 هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.IMRT.IN?locations=BD|title=Mortality rate, infant (per 1,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.DYN.MORT?locations=BD|title=Mortality rate, under-5 (per 1,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> 2020ع مطابق [[مائرن جي اموات جي شرح]] هر 100,000 جيئري ڄمڻن تي 123 هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.STA.MMRT?locations=BD|title=Maternal mortality ratio (modeled estimate, per 100,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> بنگلاديش ڪيترن ئي ملڪن، خاص طور تي [[ڀارت ۾ طبي سياحت|ڀارت]]، لاءِ [[طبي سياحت]] جو هڪ اهم ذريعو آهي،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/business/tourism/bangladesh-key-source-market-medical-tourism-1571314|title=Bangladesh a key source market for medical tourism|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2018|access-date=4 October 2022}}</ref> ڇاڪاڻ ته ڪيترائي شهري پنهنجي ملڪ جي صحت واري نظام تي اطمينان ۽ اعتماد نٿا رکن.<ref>{{cite journal|last1=Andaleeb|first1=Syed Saad|last2=Siddiqui|first2=Nazlee |first3=Shahjahan |last3=Khandakar|title=Patient satisfaction with health services in Bangladesh|volume=22|number=4|date=July 2007 |pages=263–273|doi=10.1093/heapol/czm017 |journal=[[Health Policy and Planning]]|publisher=[[Oxford University Press]]|pmid=17545252|doi-access=free}}</ref> موت جا مکيه سبب [[ڪورونري شريانن جي بيماري]]، فالج ۽ دائمي [[ساھ جون بيماريون]] آهن، جيڪي بالغ مردن ۽ عورتن جي مجموعي موتن جو ترتيبوار 62٪ ۽ 60٪ حصو بڻجن ٿيون.<ref>{{cite journal|last1=Shawon|first1=Md. Toufiq Hassan|last2=Ashrafi|first2=Shah Ali Akbar|last3=Azad|first3=Abul Kalam|last4=Firth|first4=Sonja M.|last5=Chowdhury|first5=Hafizur|last6=Mswia|first6=Robert G.|last7=Adair|first7=Tim|last8=Riley|first8=Ian|last9=Abouzahr|first9=Carla|last10=Lopez|first10=Alan D.|title=Routine mortality surveillance to identify the cause of death pattern for out-of-hospital adult (aged 12+ years) deaths in Bangladesh: introduction of automated verbal autopsy|date=12 March 2021|journal=BMC Public Health|publisher=[[BioMed Central]]|volume=21|number=491|page=491|doi=10.1186/s12889-021-10468-7|pmid=33706739|pmc=7952220|doi-access=free}}</ref> [[غذائي کوٽ]] بنگلاديش ۾ هڪ وڏو ۽ مستقل مسئلو آهي، جيڪو خاص طور تي ڳوٺاڻن علائقن کي متاثر ڪري ٿو. آبادي جي اڌ کان وڌيڪ حصي کي غذائي کوٽ جو شڪار سمجهيو وڃي ٿو. شديد غذائي کوٽ 450,000 ٻارن کي متاثر ڪري ٿي، جڏهن ته لڳ ڀڳ 20 لک ٻار وچولي درجي جي شديد غذائي کوٽ جو شڪار آهن. پنجن سالن کان گهٽ عمر وارن ٻارن مان 52٪ [[رت جي گهٽتائي]]، 41٪ واڌ ويجھ ۾ رڪاوٽ، 16٪ شديد ڪمزوري ۽ 36٪ گهٽ وزن جو شڪار آهن. عورتن مان چوٿون حصو گهٽ وزن وارو آهي ۽ تقريباً 15٪ جو قد معمول کان گهٽ آهي، جڏهن ته اڌ کان وڌيڪ عورتون پڻ رت جي گهٽتائي جو شڪار آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.icddrb.org/news-and-events/press-corner/media-resources/malnutrition|title=Malnutrition|publisher=[[International Centre for Diarrhoeal Disease Research, Bangladesh]] (ICDDR,B)|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001130754/https://www.icddrb.org/news-and-events/press-corner/media-resources/malnutrition}}</ref> 2024ع جي [[عالمي بک اشاري]] ۾ بنگلاديش 127 ملڪن مان 84هين نمبر تي رهيو.<ref>{{Cite web|title=Global Hunger Index Scores by 2024 GHI Rank|url=https://www.globalhungerindex.org/ranking.html|access-date=2024-12-11|website=Global Hunger Index (GHI)}}</ref> == معيشت == {{Main|بنگلاديش جي معيشت}} {{Further|بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Dhaka April (33244268934).jpg | caption1 = [[موتي جهيل ٿاڻو|موتي جهيل]]، قومي گاديءَ واري شهر [[ڍاڪا]] جو سڀ کان وڏو [[مرڪزي واپاري ضلعو|واپاري ضلعو]] آهي۔ | image2 = The padma bridge 04.jpg | caption2 = [[پدما پل]]، جيڪا 2022ع ۾ کولِي وئي، هڪ [[سڙڪ ۽ ريلوي پلن جي فهرست|سڙڪ-ريل پل]] آهي جيڪا [[پدما ندي]] تي تعمير ٿيل آهي۔ }} بنگلاديش هڪ [[في فرد مجموعي قومي آمدني موجب ملڪن جي فهرست#هيٺين وچولي آمدني وارو گروهه|هيٺين وچولي آمدني]] واري [[مخلوط معيشت|مخلوط منڊي معيشت]] رکندڙ ملڪ آهي۔<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Zobaer|url=https://www.dw.com/en/bangladesh-economy-50-years-on/a-57015896|title=Bangladesh at 50: From 'basket case' to rising economic star|access-date=30 September 2022|work=[[ڊي ڊبليو نيوز]]|publisher=[[ڊيوچي ويلي]]|date=16 December 2021}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/feature/2023/01/22/a-journey-together-bangladesh-and-world-bank-celebrate-historic-partnership|title=A Journey Together: Bangladesh and World Bank Celebrate Historic Partnership|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|date=22 January 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> نالي ماتر جي ڊي پي موجب بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن جي جي ڊي پي (نالي ماتر) موجب فهرست|36هين وڏي معيشت]] ۽ [[خريداري قوت برابري]] (PPP) موجب [[ملڪن جي جي ڊي پي (PPP) موجب فهرست|24هين وڏي معيشت]] رکي ٿو۔ بنگلاديش جي [[مزدور قوت]] 71.4 ملين ماڻهن تي مشتمل آهي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.TLF.TOTL.IN?locations=BD|title=Labor force, total – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> جيڪا دنيا ۾ [[مزدور قوت موجب ملڪن جي فهرست|ستين وڏي مزدور قوت]] آهي؛ جڏهن ته 2024 مطابق بيروزگاري جي شرح 3.6٪ هئي۔<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.ZS?locations=BD|title=Unemployment, total (% of total labor force) (modeled ILO estimate) – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ جا [[زرِ مبادلا جا ذخيرا]] گهٽجڻ باوجود،<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/business/local/s3knbstt64|title=Respite from fall in forex reserves, dollar market stable|work=[[پروٿوم آلو]]|date=19 October 2024|last=Sakib|first=Shanaullah|access-date=9 January 2025}}</ref> ڏکڻ ايشيا ۾ هندستان کان پوءِ ٻئي نمبر تي آهن۔ بنگلاديش جي [[بنگلاديشي جلاوطن برادري|جلاوطن برادري]] 2024ع دوران تقريباً 27 ارب آمريڪي ڊالر [[بنگلاديش ڏانهن ترسيل رقم]] جي صورت ۾ موڪليا۔<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/remittance-hit-all-time-high-2024-3789871|title=Remittance hit all-time high in 2024|last=Hasan|first=Md. Mehedi|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 January 2025|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديشي ٽڪا]] ملڪ جي قومي ڪرنسي آهي۔ 2023 مطابق، خدمتن وارو وڏو شعبو ڪل جي ڊي پي جو لڳ ڀڳ 51.5٪ حصو ڏئي ٿو، ان کان پوءِ صنعتي شعبو 34.6٪ سان ٻئي نمبر تي آهي، جڏهن ته [[بنگلاديش ۾ زراعت|زرعي شعبو]] صرف 11٪ جي ڊي پي پيدا ڪري ٿو۔<ref name="cia"/> تنهن هوندي به روزگار جي لحاظ کان اهو سڀ کان وڏو شعبو آهي ۽ ملڪ جي لڳ ڀڳ اڌ مزدور قوت کي روزگار فراهم ڪري ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/labour-force-survey-2022-agriculture-still-main-job-generator-3283936|title=Labour Force Survey 2022: Agriculture still main job generator|last=Byron|first=Rejaul Karim|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=30 March 2023|access-date=11 January 2025}}</ref> ملڪ جي برآمداتي آمدني جو 84٪ کان وڌيڪ حصو [[بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت]] مان حاصل ٿئي ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.weforum.org/stories/2024/02/how-bangladesh-offers-lessons-for-sustainable-industrialization-in-africa/|last=Akinrebiyo|first=Femi|title=Bangladesh's leap from poverty to textile powerhouse offers lessons for countries in Africa|date=16 February 2024|work=[[ورلڊ اڪنامڪ فورم]]|access-date=11 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جو ٻيون نمبر وڏو تيار پوشاڪ برآمد ڪندڙ ملڪ آهي ۽ عالمي [[تيز فيشن]] صنعت ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو، جتي اها مختلف مغربي فيشن برانڊن کي شيون برآمد ڪري ٿي۔<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/cd6ye3e8x9po|title=Fast fashion drove Bangladesh – now its troubled economy needs more|work=[[بي بي سي نيوز]]|date=7 September 2024|access-date=16 January 2025|last=Imandar|first=Nikhil|publisher=[[بي بي سي]]}}</ref> بنگلاديش [[بنگلاديش جي جوٽ صنعت|جوٽ]]،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/symbol-our-degradation-3624216|title=A symbol of our degradation|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 June 2024|last=Choudhury|first=Serajul Islam|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانورن جي پيداوار|چانور]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/bw4ldbvrb4|title=Rice production rising high in Bangladesh|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[پروٿوم آلو]]|date=17 June 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جي مڇين جي فهرست|مڇي]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/good-day-bangladesh/sk7ow1u6en|title=Bangladesh globally second in freshwater fish production|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=10 June 2024|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانهه جي پيداوار|چانهه]]<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/long-term-plan-behind-high-tea-production-3399926|title=Long-term plan behind high tea production|last1=Chowdhury|first1=Dwoha|last2=Halder|first2=Sukanta|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=22 August 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> ۽ گلن جو اهم پيدا ڪندڙ ملڪ پڻ آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/floriculture-lucrative-sector-bangladesh-131728|title=Floriculture: A lucrative sector in Bangladesh|date=12 September 2020|website=Business Standard}}</ref> ٻين وڏين صنعتن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهاز سازي|جهاز سازي]]، [[بنگلاديش ۾ دواسازي صنعت|دواسازي]]، [[بنگلاديش ۾ فولاد صنعت|فولاد]]، [[بنگلاديش ۾ برقيات صنعت|برقيات]] ۽ [[بنگلاديش ۾ چمڙي جي صنعت|چمڙي جون شيون]] شامل آهن۔<ref>{{cite journal|last1=Ahaduzzaman|last2=Sarkar|first2=Prottasha|last3=Anjum|first3=Aniqa|last4=Khan|first4=Easir A.|title=Overview of Major Industries in Bangladesh|date=7 December 2017|journal=Journal of Chemical Engineering|volume=30|number=1|doi=10.3329/jce.v30i1.34798|pages=51–58|doi-access=free}}</ref> چين بنگلاديش جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار آهي، جيڪو ڪل واپار جو 15٪ حصو رکي ٿو، جڏهن ته هندستان 8٪ سان ٻئي نمبر تي آهي۔<ref>{{cite web|last=Haroon|first=Jasim Uddin|date=11 December 2024|work=[[فنانشل ايڪسپريس]]|url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/last-page/china-bangladeshs-top-trading-partner-in-fy24-1733855492|title=China Bangladesh's top trading partner in FY24|access-date=11 January 2025}}</ref> خانگي شعبو ملڪ جي جي ڊي پي جو 80٪ حصو پيدا ڪري ٿو، جڏهن ته سرڪاري ملڪيت وارين ڪمپنين جو ڪردار مسلسل گهٽجي رهيو آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/public-sector-needs-keep-pace-private-sector-359749|title=Public sector needs to keep pace with private sector|date=20 January 2022|website=Business Standard}}</ref> بنگلاديش جي معيشت گهڻو ڪري خانداني ملڪيت واريون [[بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست|واپاري جماعتون]] ۽ ننڍن ۽ وچولي درجي جي ڪاروبارن تي ٻڌل آهي۔ بنگلاديش جون ڪجهه وڏيون عوامي شيئر مارڪيٽ ۾ درج ڪمپنيون [[بيڪسيمڪو]]، [[بي آر اي سي بينڪ]]، [[بي ايس آر ايم]]، [[جي پي ايڇ اسپات]]، [[گرامينفون]]، [[سمٽ گروپ]] ۽ [[اسڪوائر فارماسيوٽيڪل]] آهن۔<ref>{{Cite web |url=https://www.dse.com.bd/dse30_share.php|title=DS30 Index &#124; Dhaka Stock Exchange|website=dse.com.bd}}</ref> [[ڍاڪا اسٽاڪ ايڪسچينج]] ۽ [[چٽگانگ اسٽاڪ ايڪسچينج]] ملڪ جون ٻه اهم [[سرمائي مارڪيٽ]]ون آهن۔<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/tale-two-capital-markets-883756|title=A tale of two capital markets|work=[[Business Standard]]|date=25 June 2024|last=Islam|first=Shadique Mahbub|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ مواصلات]] جي صنعت دنيا جي تيزي سان وڌندڙ صنعتن مان هڪ آهي، جتي نومبر 2024ع جي آخر تائين موبائيل فون استعمال ڪندڙن جو انگ 188.78 ملين تائين پهچي ويو۔<ref>{{cite web|title=Mobile Phone Subscribers in Bangladesh|url=https://www.amtob.org.bd/home/industrystatics|access-date=9 January 2025|work=[[بنگلاديش موبائيل ٽيليڪام آپريٽرز ايسوسيئيشن|AMTOB]]}}</ref> سياسي عدم استحڪام،<ref>{{cite web|url=https://www.eiu.com/n/infrastructure-enhancements-will-underpin-growth-in-dhaka/|title=Infrastructure enhancements will underpin growth in Dhaka|date=30 September 2020|access-date=12 January 2025|work=[[ايڪانامسٽ انٽيليجنس يونٽ]]}}</ref> وڌندڙ مهانگائي،<ref name="sadiq"/> [[بنگلاديش ۾ بدعنواني|گھڻي بدعنواني]]،<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Sadiq|date=22 May 2024|title=Why is it taking so long to stabilise the economy?|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/why-it-taking-so-long-stabilise-the-economy-3615381}}</ref> بجلي جي اڻپوري فراهمي،<ref>{{cite web|last1=Rahman|first1=Asifur|last2=Karmaker|first2=Konkon|date=11 September 2024|title=Power supply may not improve anytime soon|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/how-do-we-overcome-our-corruption-crisis-3731226}}</ref> ۽ سڌارن جي سست رفتار سان عملداري معاشي واڌ ويجهه لاءِ اهم چئلينج آهن۔<ref name="sadiq"/> بنگلاديش کي [[گلوبل انوويشن انڊيڪس]] ۾ 2024ع ۽ 2025ع دوران 106هين درجو حاصل ٿيو۔<ref>{{Cite web |title=Bangladesh ranking in the Global Innovation Index 2025|url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/bangladesh|access-date=2025-10-21 |website=www.wipo.int|language=en}}</ref> === توانائي === {{Main|بنگلاديش ۾ بجلي وارو شعبو}} {{Further|بنگلاديش جي توانائي پاليسي|بنگلاديش پاور ڊولپمينٽ بورڊ|بنگلاديش ۾ قدرتي گئس ۽ پيٽروليم|پيٽرو بنگلا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Ruppur Nuclear Power Plant , Ruppur, Pabna.jpg | caption1 = رات جو تعمير هيٺ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] | image2 = Moving Turbines!!.jpg | caption2 = [[ڪتوبديا ٻيٽ]] تي هوا واريون ٽربائينون }} بنگلاديش، جتي 2009ع ۾ روزانو ڪيترائي ڀيرا بجلي بند ٿيڻ جا واقعا ٿيندا هئا، 2022ع تائين 100٪ بجلي پهچ حاصل ڪري چڪو هو.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|title=How 100% electrification changed the rural game|date=14 March 2022|website=Business Standard|access-date=1 October 2022|archive-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221004183507/https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |title=Electricity now in every house |work=The Daily Star |date=22 March 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=30 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221130005200/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |url-status=live }}</ref> اهو آهستي آهستي [[سبز معيشت]] ڏانهن منتقل ٿي رهيو آهي ۽ دنيا جو سڀ کان وڏو آف-گرڊ شمسي بجلي پروگرام رکي ٿو، جنهن مان 20 ملين ماڻهو فائدو وٺن ٿا.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|title=Bangladesh Solar Home Systems Provide Clean Energy for 20 million People|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001203911/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|url-status=live}}</ref> ملڪ ۾ پيداوار لاءِ ''پالڪي'' نالي هڪ [[برقي ڪار]] تيار ڪئي پئي وڃي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |title=Palki: An affordable locally assembled Electric Vehicle on its way |work=The Daily Star |date=26 August 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=2 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240902065543/https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |url-status=live }}</ref> [[بايو گئس]] کي نامياتي ڀاڻ ٺاهڻ لاءِ استعمال ڪيو پيو وڃي.<ref>{{cite web |last=Mang |first=Heinz-Peter |title=Situation Analysis of Agro-Industrial Biogas Plants in Bangladesh |url=https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20220618191038/https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-date=18 June 2022 |url-status=live |access-date=12 October 2022 |website=sreeda.gov.bd}}</ref> روسي ڪمپني [[روس ائٽم]] جي مدد سان تعمير ٿيندڙ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] ملڪ جو پهريون فعال [[ائٽمي بجلي گهر]] هوندو. ان جي ٻن ڪل يونٽن مان پهريون يونٽ 2025ع ۾ ڪم شروع ڪرڻ جي اميد رکي ٿو.<ref>{{Cite web|author=Mohiuddin|title=Rooppur nuclear power plant: Power generation deferred|work=[[Prothom Alo]]|date=19 May 2024|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/mens8s0lt0 |access-date=8 January 2025}}</ref> بنگلاديش وٽ اڃا به قدرتي گئس جا وڏا اڻ استعمال ٿيل ذخيرا موجود آهن، خاص طور تي پنهنجي سامونڊي علائقي ۾.<ref>{{cite web |url=http://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh|title=Natural Gas – Underexplored in Bangladesh?|date=15 December 2021|website=GEO ExPro|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114124/https://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |title=Bangladesh: Asia's New Energy Superpower? |access-date=3 October 2022 |archive-date=29 December 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20161229123448/https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |url-status=live }}</ref> ڳولا جي کوٽ ۽ ثابت ٿيل ذخيرن ۾ گهٽتائي سبب بنگلاديش کي ٻاهرين ملڪن مان [[ايل اين جي]] درآمد ڪرڻي پئي آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|title=Imported LNG to be 24 times more expensive than local gas: CPD|date=13 February 2022|website=Business Standard|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114118/https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite news |url=https://www.reuters.com/article/bangladesh-lng-power-idINL1N2Z10R7|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=Reuters|date=20 July 2022}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|title=Let us not become dependent on LNG import|first=Badrul|last=Imam|date=26 December 2021|work=The Daily Star|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114121/https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|url-status=live}}</ref> گئس جي کوٽ [[روسي-يوڪريني جنگ (2022ع–هاڻوڪي)|روسي-يوڪريني جنگ]] سبب وڌيڪ وڌي وئي.<ref>{{Cite news|url=https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|title=Bangladesh is being 'killed by economic conditions elsewhere in the world'|newspaper=Financial Times|location=London|date=24 August 2022|access-date=1 October 2022|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126085309/https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|url-status=live}}</ref> عالمي مارڪيٽ ۾ قيمتن جي تيز واڌ سبب، مسلسل لوڊشيڊنگ جي باوجود، بنگلاديش جولاءِ 2022ع ۾ عارضي طور [[اسپاٽ قيمت]] تي ايل اين جي خريد ڪرڻ بند ڪري ڇڏي.<ref>{{cite web|url=https://www.reuters.com/article/markets/commodities/bangladesh-halts-expensive-spot-lng-imports-despite-load-shedding-idUSL1N2Z10R7/|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=[[Reuters]]|date=20 July 2022|access-date=8 January 2025}}</ref> قيمتون گهٽجڻ کان پوءِ فيبروري 2023ع ۾ هن وري اسپاٽ قيمت تي ايل اين جي خريد ڪرڻ شروع ڪئي.<ref>{{cite web|last1=Paul|first1=Ruma|last2=Chow|first2=Emily|url=https://www.reuters.com/business/energy/bangladesh-restart-spot-lng-buying-prices-ease-sources-2023-02-01/|title=Bangladesh to restart spot LNG buying as prices ease – sources|work=[[Reuters]]|date=1 February 2023|access-date=8 January 2025}}</ref> جڏهن ته [[بنگلاديش جون سرڪاري ملڪيت واريون ڪمپنيون]] بنگلاديش جي لڳ ڀڳ اڌ بجلي پيدا ڪن ٿيون، خانگي ملڪيت واريون ڪمپنيون، جهڙوڪ سمٽ گروپ ۽ [[اورين گروپ (بنگلاديش)|اورين گروپ]]، بجلي پيدا ڪرڻ سان گڏ مشينري، ريئڪٽر ۽ سامان فراهم ڪرڻ ۾ وڌندڙ اهم ڪردار ادا ڪري رهيون آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|title=Summit signs 22-year PPA for upcoming 583 MW gas power plant; GE to co-develop plant in Bangladesh|website=GE News|access-date=23 October 2022|archive-date=23 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221023153618/https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|url-status=live}}</ref> بنگلاديش بجلي پيدا ڪرڻ جي صلاحيت 2009ع ۾ 5 گيگاواٽ کان وڌائي 2022ع ۾ 25.5 گيگاواٽ ڪئي. ملڪ ان کي 2041ع تائين وڌيڪ وڌائي 50 [[گيگاواٽ]] ڪرڻ جو ارادو رکي ٿو. آمريڪي ڪمپنيون جهڙوڪ [[شيوران ڪارپوريشن|شيوران]] ۽ [[جنرل اليڪٽرڪ]] بنگلاديش جي ملڪي قدرتي گئس پيداوار جو لڳ ڀڳ 55٪ فراهم ڪن ٿيون ۽ بجلي منصوبن ۾ سڀ کان وڏن سيڙپڪارن مان آهن. بنگلاديش جي لڳل گئس سان هلندڙ بجلي پيداوار جي صلاحيت جو 80٪ آمريڪا ۾ تيار ٿيل ٽربائينن مان اچي ٿو.<ref>{{cite web | url=https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | title=Bangladesh – Power and Energy | date=20 July 2022 | access-date=5 October 2022 | archive-date=5 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221005062425/https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | url-status=live }}</ref> === سياحت === {{Main|بنگلاديش ۾ سياحت}} [[File:Save the sundarbans 20.jpg|thumb|[[سندر بن]] دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي.]] [[بنگلاديش ۾ سياحت|سياحت جي صنعت]] تيزيءَ سان وڌي رهي آهي ۽ مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) ۾ لڳ ڀڳ 3.02٪ حصو ڏئي ٿي.<ref>{{cite web|last1=Byron|first1=Rejaul Karim|first2=Mahmudul|last2=Hasan|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/industries/tourism/news/tourisms-share-302pc-gdp-2904556|title=Tourism's share 3.02% in GDP|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 November 2021|access-date=30 September 2022}}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش جي بين الاقوامي سياحتي آمدني 391 ملين آمريڪي ڊالر هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/ST.INT.RCPT.CD?locations=BD|title=International tourism, receipts (current US$) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ وٽ [[بنگلاديش جا عالمي ورثي جا ماڳ|يونيسڪو جا ٽي عالمي ورثي وارا ماڳ]] آهن: [[باگرهات جي تاريخي مسجدن جو شهر|مسجدن جو شهر]]، [[پهاڙپور ۾ ٻڌ وهار جا آثار|ٻڌ وهار]] ۽ [[سندر بن]]؛ جڏهن ته ست ماڳ [[عالمي ورثي جو ماڳ#نامزدگي جو عمل|عبوري فهرست]] ۾ شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|title=Tentative Lists|access-date=6 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20120806231331/https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|archive-date=6 August 2012|url-status=live}}</ref> [[عالمي سفر ۽ سياحت ڪائونسل]] (WTTC) جي 2019ع واري رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ سفر ۽ سياحت جي شعبي 2018ع دوران سڌي طرح 11,80,500 نوڪريون پيدا ڪيون، جيڪي ملڪ جي ڪل روزگار جو 1.9٪ هيون.<ref name="2019 report">{{cite web |url=http://reports.weforum.org/pdf/ttci-2019/WEF_TTCI_2019_Profile_BGD.pdf |title=Travel & Tourism Competitiveness Index 2019 edition: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council|access-date=18 December 2019}}</ref> ساڳئي رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ هر سال لڳ ڀڳ 125,000 بين الاقوامي سياحن جي آمد ٿئي ٿي.<ref name="2019 report"/> 2012ع ۾ ملڪي خرچن سفر ۽ سياحت سان لاڳاپيل سڌي مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) جو 97.7٪ پيدا ڪيو هو.<ref name="2013 report">{{cite web |url=http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |title=Travel & Tourism Economic Impact 2013: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007183403/http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |archive-date=7 October 2013}}</ref> == ثقافت == {{Main|بنگلاديش جي ثقافت}} {{Further|بنگال جي ثقافت|بنگلاديش جا عجائب گهر|بنگلاديش جي ڪتب خانن جي فهرست}} === موڪلون ۽ ميلا === {{Main|بنگلاديش جون سرڪاري موڪلون|بنگلاديش جي ميلن جي فهرست}} روايتي ميلن ۾ [[پهيلو بوئشاکھ]] (بنگالي نئون سال) شامل آهي، جيڪو بنگالي ثقافت جو سڀ کان وڏو ميلو آهي ۽ وڏي پيماني تي جشن ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/shout/news/the-universal-appeal-pahela-baishakh-2077693|title=The Universal Appeal of Pahela Baishakh|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=14 April 2021|access-date=16 January 2025|last=Islam|first=Hiya}}</ref> [[پوهيلا فالگون]] [[بنگلاديش ۾ ويلنٽائن ڏهاڙو]] سان گڏ ايندو آهي ۽ موسيقي، ناچ ۽ ٻين ثقافتي سرگرمين سان ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/dhaka/373684/du-celebrates-pohela-falgun-with-spring-festival|title=DU celebrates Pohela Falgun with spring festival|work=[[Dhaka Tribune]]|date=14 February 2025|access-date=15 February 2025}}</ref> ٻين ميلن ۾ [[نوبنّو]] ۽ [[پوش پربن]] شامل آهن، جيڪي نئين فصل جي لاباري جي خوشيءَ ۾ ملهايا ويندا آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/nobanno-the-old-bangla-new-year-49964|title=Nobanno: The Old Bangla New Year|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=13 November 2014|access-date=16 January 2025|last=Chowdhury|first=Asrar}}</ref> [[شڪرائين]] هڪ ساليانو جشن آهي، جنهن دوران [[پتنگ]] اڏايا ويندا آهن. اهو [[بنگالي ڪئلينڊر]] جي نائين مهيني [[پوش]] جي پڄاڻيءَ تي ملهايو ويندو آهي. هي ميلو ڀارت ۽ نيپال ۾ ملهايل [[مڪر سنڪرنتي]] سان به هم وقت هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news-detail-170574|title=Shakrain festival|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=19 January 2011|access-date=16 January 2025}}</ref> [[File:Jatiyo Sritisoudho.jpg|thumb|[[قومي شهيد يادگار]] تي فتح ڏهاڙي جون تقريبون]] مذهبي ميلن مان مسلمانن جا ٻه سڀ کان وڏا عيدون [[عيدالفطر]] ۽ [[عيدالاضحيٰ]] آهن. عيدالفطر [[رمضان]] جي مهيني جي پڄاڻيءَ تي ملهايي ويندي آهي، جڏهن ته عيدالاضحيٰ قربانيءَ جو ميلو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2020/7/31/what-is-eid-al-adha-and-how-is-it-celebrated|title=What is Eid al-Adha and how is it celebrated?|publisher=[[Al Jazeera]]|date=31 July 2020|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻنهي عيدن جي موقعي تي ملڪ ۾ سڀ کان ڊگهيون [[بنگلاديش جون سرڪاري موڪلون|سرڪاري موڪلون]] ڏنيون وينديون آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/governance/news/five-day-eid-vacation-two-day-holiday-durga-puja-3729086|title=Five-day Eid vacation, two-day holiday for Durga puja|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=17 October 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻين اسلامي ميلن ۾ [[مولد النبي]] (عيد ميلاد النبي)،<ref>{{cite news|last=Zamir|first=Muhammad|title=Various dimensions of Mawlid or Milad-un-nabi|url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/various-dimensions-of-mawlid-or-milad-un-nabi|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=15 September 2024}}</ref> [[عاشورا]]،<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/ashura-being-observed-bangladesh-673434|title=Ashura being observed in Bangladesh|work=[[Business Standard]]|date=29 July 2023|access-date=16 January 2025}}</ref> [[چنڊ رات]]،<ref>{{cite news|title=A reminiscent tour of Chaand Raat through the decades|url=https://thefinancialexpress.com.bd/lifestyle/culture/a-reminiscent-tour-of-chaand-raat-through-the-decades|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=10 April 2024}}</ref> [[شب برات]]، [[شب معراج]]، [[شب قدر]] ۽ [[عالمي اجتماع]] شامل آهن.<ref>{{cite news|title=Shab-e-Barat to be observed on March 29|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2021/03/14/shab-e-barat-to-be-observed-on-march-29|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=14 March 2021}}</ref> هندن جو سڀ کان وڏو ميلو [[درگا پوجا]] آهي.<ref>{{cite web|last=Zand|first=Sahar|url=https://www.bbc.com/travel/article/20241008-bangladeshs-devoted-idol-creators|title=The 'god makers': Bangladesh's devoted idol creators|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=9 October 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻين اهم هندو ميلن ۾ [[ڪرشن جنماشتمي]]، [[ڪالي پوجا]]، [[سرسوتي پوجا]] ۽ [[رتھ ياترا]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/dxpkrv51ga|title=Janmashtami today|work=[[Prothom Alo]]|date=26 August 2024|access-date=16 January 2025}}</ref><ref>{{cite news|title=Ratha Yatra festival begins across Bangladesh|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/351359/ratha-yatra-festival-begins-across-bangladesh|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=7 July 2024}}</ref> بدھ مت جي پوئلڳن جو سڀ کان وڏو ميلو [[بدھ پورنيما]] آهي، جيڪو [[گوتم بدھ]] جي جنم ڏينهن جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/buddha-purnima-today-3615671|title=Buddha Purnima today|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=22 May 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> عيسائين ۾ [[ڪرسمس]]، جيڪو [[بڙو ڏينهن]] جي نالي سان مشهور آهي، ۽ [[ايسٽر]] سڀ کان وڌيڪ ملهايا ويندڙ مذهبي جشن آهن.<ref>{{cite web|last1=Islam|first1=Tousef|last2=Gomez|first2=Rexy Jason|url=https://www.tbsnews.net/features/christmas-bangladesh-transposing-jingle-bells-memories-764026|title=Buddha Purnima today|work=[[Business Standard]]|date=25 December 2023|access-date=16 January 2025}}</ref> قومپرستانه قومي ڏينهن ۾ [[ٻولي تحريڪ جو ڏهاڙو]] شامل آهي، جيڪو هر سال 21 فيبروري تي 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]] جي شهيدن جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|last=Rahman|first=Mohammad Afzalur|url=https://www.thedailystar.net/supplements/amar-ekushe-2024/news/how-ekushey-was-commemorated-during-the-pakistan-period-3549101|title=How Ekushey was commemorated during the Pakistan period|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=21 February 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> 1999ع ۾ [[يونيسڪو]] هن ڏينهن کي [[مادري ٻوليءَ جو عالمي ڏينهن]] قرار ڏنو.<ref>{{cite web|url=https://www.unesco.org/en/days/mother-language|title=International Mother Language Day|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جو آزادي ڏهاڙو|آزادي ڏهاڙو]] 26 مارچ تي پاڪستان کان آزاديءَ جي اعلان جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="star2"/> [[بنگلاديش جو فتح ڏهاڙو|فتح ڏهاڙو]] 16 ڊسمبر تي [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فتح جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="star2">{{cite web|date=26 March 2024|last=Rafa|first=Amrin Tasnim|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/news/the-significance-bangladeshs-independence-day-and-victory-day-3575421|title=The significance of Bangladesh's Independence Day and Victory Day|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|access-date=15 January 2025}}</ref> انهن ٽنهي قومي ڏينهن تي [[شهيد مينار، ڍاڪا]] ۽ [[قومي شهيد يادگار]] تي عوامي تقريبون منعقد ڪيون وينديون آهن، جتي شهيدن کي ڀيٽا پيش ڪئي ويندي آهي.<ref>{{cite news|title=Nation set to pay homage to language martyrs tomorrow|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/nation-set-pay-homage-language-martyrs-tomorrow-795818|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=20 February 2024}}</ref><ref>{{cite news|title=National Martyrs' Memorial ready for Independence Day observance|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/307542/national-martyrs-memorial-ready-for-independence|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=25 March 2023|last=Sabbir|first=Ariful Islam}}</ref> === ادب === {{Main|بنگالي ادب}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Nazrul.jpg | caption1 = [[قاضي نذرالاسلام]]، بنگلاديش جو قومي شاعر.<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/zoogq5cu7n|title=Kazi Nazrul Islam officially recognised as national poet|date=3 January 2025|access-date=18 January 2025|work=[[Prothom Alo]]}}</ref> | image2 = Humayun ahmed gossip.jpg | caption2 = [[همايون احمد]]، مشهور ناول نگار ۽ فلمساز }} بنگالي ادب بنگالي ثقافت جو هڪ اهم حصو آهي. ڏهين کان ٻارهين صدي عيسويءَ جي وچ واري دور جون [[چرياپد]] نظمون بنگالي ٻوليءَ جا قديم ترين محفوظ مثال آهن.<ref>{{cite book|editor1-last=Guhathakurta|editor1-first= Meghna|editor2-last=Schendel|editor2-first=Willem van|title=The Bangladesh Reader: History, Culture, Politics|publisher=[[Duke University Press]]|year=2013|isbn=978-0-8223-5318-8}}</ref>{{rp|40}} [[بنگال سلطنت]] جي دور ۾ وچئين دور جي بنگالي ليکڪن تي عربي ۽ [[فارسي ادب]] جو گهرو اثر پيو.<ref>{{cite web|last=Bari|first=Sarah Anjum|title=A Tale of Two Languages: How the Persian language seeped into Bengali|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=12 April 2019|access-date=18 January 2025|url=https://www.thedailystar.net/star-weekend/longform/news/tale-two-languages-how-the-persian-language-seeped-bengali-1728421}}</ref> وچئين دور جي اهم ادبي ڪاميابين ۾ [[منگل ڪاويا]] شامل آهن.<ref name="run"/> [[بنگال جي نئين سجاڳي]] (18هين صديءَ جي آخر کان 20هين صديءَ جي شروعات تائين) جديد بنگالي ادب تي گهرو اثر ڇڏيو. [[مائيڪل مدھوسودن دت]] بنگالي شاعريءَ ۾ آزاد بحر متعارف ڪرايو.<ref>{{cite journal|year=2003|last=Radice|first=William|title=The Significance of Madhusudan Dutt and his Epic|journal=India International Centre Quarterly|publisher=[[India International Centre]]|jstor=23005843|pages=73–88|volume=30|number=1}}</ref> [[مير مشرف حسين]] پهريون وڏو بنگالي مسلمان اديب هو.<ref>{{Cite book|title=Bangla Sahitye Musalman|last=Syed|first=Abdul Mannan|publisher=[[Islamic Foundation Bangladesh|Islamic Foundation]]|year=2009|isbn=978-984-06-0478-4|location=Dhaka|page=20}}</ref> [[رابندرناٿ ٽيگور]] ادب جو [[ادب جو نوبل انعام|نوبل انعام]] حاصل ڪندڙ پهريون ايشيائي ۽ غير يورپي شخص هو.<ref>{{cite journal|year=2000|last=Jewell|first=Richard|title=The Nobel Prize: History and Canonicity|journal=The Journal of the Midwest Modern Language Association|publisher=Midwest Modern Language Association|doi=10.2307/1315120|jstor=1315120|pages=97–113|volume=33|number=1}}</ref> [[قاضي نذرالاسلام]] انقلابي شاعر هو، جنهن نوآباديات ۽ فاشزم خلاف سياسي مزاحمت جي حمايت ڪئي.<ref>{{cite journal|last=Rahaman|first=Habibur|title=Kazi Nazrul Islam and Decolonisation: Poetry as a Praxis of Political Intervention and Cultural Ecology|journal=Asiatic|publisher=[[Bangabandhu Sheikh Mujibur Rahman Science and Technology University]]|pages=120–136|volume=16|number=1|date=June 2022}}</ref> [[جيبنانندا داس]] کي ٽيگور ۽ نذرال کان پوءِ سڀ کان وڌيڪ مشهور بنگالي شاعر سمجهيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news|url=http://www.prothomalo.com/entertainment/article/703870|title=Barishale Jibanananda Mela|date=6 December 2015|work=Prothom Alo|access-date=7 June 2018}}</ref> [[بيگم روڪيا]] کي بنگلاديش جي نسواني ادب جي باني ليکڪا طور ڏٺو وڃي ٿو.<ref>{{cite journal|year=1998|last=Alam|first=S. M. Shamsul|title=Women in the Era of Modernity and Islamic Fundamentalism: The Case of Taslima Nasrin of Bangladesh|publisher=[[The University of Chicago Press]]|jstor=3175098}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ [[همايون احمد]] سڀ کان وڌيڪ مقبول ليکڪ بڻيو.<ref name="pied"/> هر سال [[اڪوشي ڪتاب ميلو]] ۽ [[ڍاڪا ادبي ميلو]]، جيڪي [[بنگلا اڪيڊمي]] جي نگراني هيٺ منعقد ٿيندا آهن، ڏکڻ ايشيا جي سڀ کان وڏن ادبي ميلن مان شمار ٿين ٿا.<ref>{{cite web|url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/columns/lit-fest-ekushey-boi-mela-and-our-books-1673450330|title=Lit Fest, Ekushey Boi Mela ... and our books|last=Ahsan|first=Syed Badrul|date=22 January 2023|access-date=17 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]}}</ref> === اڏاوت === {{Main|بنگلاديش جي اڏاوت}} {{Further|بنگال جي اڏاوت|بنگلاديش جي آثار قديمه وارن ماڳن جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Paharpur Buddhist Bihar.jpg | caption1 = [[سومپورا مهاويهار]]، [[نوگائون]] ۾، [[بنگلاديش جا عالمي ورثي وارا ماڳ|يونيسڪو عالمي ورثي وارو ماڳ]] | image2 = Sixty Dome Mosque,Bagerhat.jpg | caption2 = [[سٺ گنبذن واري مسجد]]، [[باگرهات]] ۾، [[بنگلاديش جا عالمي ورثي وارا ماڳ|يونيسڪو عالمي ورثي وارو ماڳ]] | image3 = Ahsan Manzil-Front View.jpg | caption3 = [[احسن منزل]]، [[پراڻو ڍاڪا]] ۾ }} بنگلاديش جي اڏاوت [[بنگال جي اڏاوت|بنگال خطي]] ۽ وسيع [[ڀارت جي اڏاوت|هندستاني ننڍي کنڊ]] جي اڏاوت سان ڳنڍيل آهي. ان تي ملڪ جي [[بنگلاديش جي ثقافت|ثقافت]]، [[بنگلاديش ۾ مذهب|مذهب]] ۽ [[بنگلاديش جي تاريخ|تاريخ]] جو اثر آهي.<ref>{{cite encyclopedia|url=http://www.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/277578/Visual-art-and-architecture|title=Visual art and architecture in Bangladesh|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|access-date=6 September 2009}}</ref> هندو ۽ بدھ اڏاوتي باقيات [[مهاستان ڳڙھ]] مان مليا آهن، جيڪو ٽين صدي ق.م. سان لاڳاپيل آهي.<ref name="re">{{cite book|author=Susan L. Huntington|title=The "Påala-Sena" Schools of Sculpture|url= https://books.google.com/books?id=xLA3AAAAIAAJ|year=1984|publisher=[[Brill Publishers]]|isbn=90-04-06856-2}}</ref>{{rp|157}} [[نندي پد]] ۽ [[سواستڪ]] جا نشان [[واري-بتشور کنڊرات]] ۾ پٿر جي جنڊن تي مليا آهن، جيڪي [[لوهي دور]]، 400 کان 100 ق.م. تائين، هن علائقي ۾ [[هندومت]] جي موجودگي ڏيکارين ٿا.<ref>{{cite journal|last1=Imam|first1=Abu|last2=Bulbul|first2=Ahmed|last3=Masood|first3=Imran|title=Religious and Auspicious Symbols Depicted on Artifacts of Wari-Bateshwar|journal=Pratnatattva|number=12|year=2006|pages=1–12|publisher=[[Jahangirnagar University]]}}</ref> اٺين صديءَ ۾ بدھ [[پال سلطنت]] جي دور ۾ ٺهيل [[سومپورا مهاويهار]] اسلام کان اڳ واري دور جو هڪ شاندار مثال آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/life-living/travel/news/think-youve-seen-it-all-wait-till-you-visit-8th-century-gem-bangladesh-3729731|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|title=Think you've seen it all? Wait till you visit this 8th-century gem in Bangladesh|date=17 October 2024|access-date=13 January 2025|last=Zarif|first=Mannan Mashhur}}</ref> ٻين بدھ [[ويهارا]]ن ۾ [[مينامتي]] جو [[شلبن بهار]] ۽ [[بڪرمپور]] جو [[بڪرمپور ويهار]] شامل آهن.<ref name="re"/>{{rp|164–167}} تازين کوٽائين اسلام کان اڳ جي ننڍن مندرن جا به نوان ثبوت ظاهر ڪيا آهن، جيڪي هن علائقي جي هندو، بدھ ۽ [[جين مت|جين]] آباديءَ جي خدمت ڪندا هئا.<ref name="sat"/> [[هند-اسلامي اڏاوت]] 13هين صديءَ کان ڏسي سگهجي ٿي، خاص ڪري [[بنگال سلطنت]] جي منفرد مسجد اڏاوت ۾؛ ان جو هڪ مثال [[باگرهات جي مسجدن جو شهر]] ۾ [[سٺ گنبذن واري مسجد]] آهي، جيڪو [[بنگلاديش جا عالمي ورثي وارا ماڳ|يونيسڪو عالمي ورثي وارو ماڳ]] آهي.<ref>{{cite journal|last=Hasan|first=Perween|title=Sultanate Mosques and Continuity in Bengal Architecture|journal=[[Muqarnas (journal)|Muqarnas]]|volume=6|pages=58–74|year=1989|publisher=[[Brill Publishers]]|jstor=1602281|doi=10.2307/1602281}}</ref><ref name="sat">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/focus/news/sultanate-mughal-the-architectural-legacy-bengal-3738301|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|title=From Sultanate to Mughal: The Architectural Legacy of Bengal|date=28 October 2024|access-date=13 January 2025}}</ref> [[مغل بنگال]] ۾ علائقي اندر [[مغل اڏاوت]] پکڙجي وئي. ڍاڪا جا مثال [[پراڻو ڍاڪا]] ۾ [[برا ڪٽرا]] ۽ [[ڇوٽو ڪٽرا]]، [[محمدپور ٿاڻو|محمدپور]] ۾ [[ست گنبذ مسجد]] ۽ [[ڪرزن هال]] ۾ [[موسيٰ خان مسجد]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/6672/|title=Mughal Mosques in Bangladesh|publisher=[[UNESCO]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/historic-sites-left-ruins-3006146|last=Sarkar|first=Tarun|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|title=Boro Katra, Chhoto Katra: Dhaka's key historic sites in ruins|date=17 April 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> مغل دور جي اهم قلعن ۾ [[پراڻو ڍاڪا]] جو [[لال باغ قلعو]]، [[منشي گنج]] جو [[ادراڪپور قلعو]]، ۽ ترتيبوار [[نارايڻ گنج]] جا [[حاجي گنج قلعو]] ۽ [[سوناکاندا قلعو]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/6675/|title=Mughal Forts on Fluvial Terrains in Dhaka|publisher=[[UNESCO]]|access-date=20 January 2025}}</ref> [[ڪانتاجيو مندر]] ۽ [[ڍاڪي شواري مندر]] وچئين دور جي پوئين حصي جي [[هندو مندر اڏاوت]] جا بهترين مثال آهن.<ref>{{cite book|editor-last=Husain|editor-first=ABM|title=Architecture: A History Through the Ages|series=Cultural Survey of Bangladesh Series|volume=2|publisher=[[Asiatic Society of Bangladesh]]|page=243|oclc=298612818}}</ref><ref>{{cite book|last=Bakshi|first=Akhil|title=Between Heaven and Hell: Travels Through Sri Lanka, Bangladesh, Bhutan, Nepal, and India: an Account of the Expedition Hands Across the Borders|year=2004|page=221|isbn=81-900862-1-9|publisher=Odyssey Books}}</ref> بنگالي [[مقامي اڏاوت]] [[بنگلو]] جي ابتدا لاءِ مشهور آهي.<ref>{{cite journal|last=Groth|first=Paul|title=Making New Connections in Vernacular Architecture|journal=[[Journal of the Society of Architectural Historians]]|publisher=[[University of California Press]]|publication-date=September 1999 |volume=58 |pages=444–451|doi=10.2307/991538|jstor=991538|number=3}}</ref> [[سونارگائون]] ۾ [[پانام نگر]] سلطنت، مغل، برطانوي ۽ گڏيل نوآبادياتي روايتن جا اڏاوتي اثر ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite book|last=Haque|first=AKM Muzzammil|title=Historic Sonargaon|date=February 2016|publisher=[[Bangladesh Folk Arts and Crafts Foundation]]|isbn=978-984-34-0277-6|location=Narayanganj|language=bn|script-title=bn:এতিহাসিক সোনারগাঁ}}</ref>{{rp|22}} [[هند-ساراسيني اڏاوت]] [[برطانوي راڄ]] دوران ترقي ڪئي،<ref>{{cite journal|last=Groth|first=Paul|title=Architecture and the Representation of Empire: India, 1860–1910|journal=[[Representations]]|number=6|pages=37–65|year=1984|publisher=[[University of California Press]]|jstor=2928537|doi=10.2307/2928537}}</ref> جنهن جا مثال [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جو [[ڪرزن هال]]، [[چٽاگانگ ڪورٽ بلڊنگ]]، [[رنگپور ٽائون هال]] ۽ [[راجشاهي ڪاليج]] آهن. [[زميندار]] اشرافيه هن پوئين طرز ۾ ڪيترائي محل تعمير ڪيا، جن ۾ [[احسن منزل]]، [[بلياتي زمينداري|بلياتي زميندار باري]]، [[تاجهات محل]]، [[روز گارڊن محل]]، [[اترا گنڀابن|ديگاپاتيا محل]]، [[پوٺيا راجباري]]، [[نٽور راجباري]] ۽ [[موهيرا زميندار باري]] شامل آهن. [[مزهرالاسلام]] کي بنگلاديش ۽ ڏکڻ ايشيا ۾ [[جديد اڏاوت|جديديت پسند تحريڪ]] جو اڳواڻ سمجهيو وڃي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/6674/|title=The Architectural Works of Muzharul Islam: an Outstanding Contribution to the Modern Movement in South Asia|publisher=[[UNESCO]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[لوئس ڪان]] هڪ اهم پرڏيهي اڏاوتڪار هو، جنهن [[شير بنگلا نگر]] ۾ [[جاتيا سنگسد ڀبن|قومي پارليامينٽ عمارت]] جو نقشو ٺاهيو.<ref>{{cite journal |last1=Lutolli |first1=Blerim |last2=Jashanica |first2=Kaltrina |title=Kahn's light: The measurable and the unmeasurable of the Bangladesh National Assembly Building |journal=Frontiers of Architectural Research |date=2022 |volume=11 |pages=89–102 |doi=10.1016/j.foar.2021.09.005 }}</ref> === بصري فنون، دستڪاريون ۽ لباس === {{Main|بنگلاديشي فن|بنگلاديش جو مجسمه سازي فن|بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت}} {{Further|بنگال ۾ ململ جي واپار}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Kantha (Quilt) LACMA AC1994.131.1.jpg | caption1 = [[نقشي ڪنٿا]] (ڀرت ڀريل [[رلي]]) تي ڪڙهائي، بنگال جي صدين پراڻي فني روايت | image2 = Aparajeyo Bangla - 1979 CE - Sculpture by Syed Abdullah Khalid - University of Dhaka Campus - Dhaka 2015-05-31 2367.JPG | caption2 = ''[[اپراجيو بنگلا]]''، [[بنگلاديش آزاديءَ جي جنگ]] جي ياد ۾ ٺهيل هڪ مجسمو، جيڪو [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جي احاطي ۾ واقع آهي }} بنگلاديش ۾ فن جي لکيل تاريخ جو سراغ ٽين صدي ق.م. تائين ملي ٿو، جڏهن هن علائقي ۾ [[ٽيراڪوٽا]] جا مجسما ٺاهيا ويندا هئا. قديم دور ۾ [[پال سلطنت]] ۽ [[سينا خاندان]] جي دور ۾ نمايان [[هندو فن]]، [[جين فن]] ۽ [[بدھ فن]] ترقي ڪئي. [[بنگال سلطنت]] جي دور ۾ چوڏهين صديءَ کان [[اسلامي فن]] پڻ ارتقا ڪئي. مغلن جي حڪمراني دوران ڍاڪا ۾ نفيس [[ململ]] تي فارسي [[نمونو (ڪپڙي جو فن)|نمونن]] سان سينگاريل منفرد [[جامداني]] ڪپڙو اُڻيو ويندو هو.<ref>{{cite book |title=Historical Dictionary of the Bengalis |publisher=[[Scarecrow Press]] |isbn=978-0810-880-245 |editor1-last=Chakrabarti |editor1-first=Kunal |publication-date=22 August 2013 |editor2-last=Chakrabarti |editor2-first=Shubhra}}</ref>{{rp|239}} يونيسڪو 2013ع ۾ ان کي [[غير مادي ثقافتي ورثو]] قرار ڏنو.<ref>{{cite web|url=https://ich.unesco.org/en/RL/traditional-art-of-jamdani-weaving-00879|title=Traditional art of Jamdani weaving|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2025}}</ref> بنگلاديش [[راجشاهي ريشم]] پڻ پيدا ڪري ٿو، جيڪو پنهنجي نرمي ۽ نفيس نقش ٺاهڻ جي صلاحيت سبب مشهور آهي.<ref>{{cite encyclopedia |title=Encyclopedia of Women & Islamic Cultures |publisher=[[Brill Publishers]] |editor1-last=Najmabadi |editor1-first=Afsaneh |publication-date=19 December 2003 |volume=4 |isbn=978-90-04-11380-0 |editor2-last=Joseph |editor2-first=Suad}}</ref>{{rp|158}} [[هاٿي ڏند]]، [[بنگلاديش ۾ پتل جي صنعت|پتل]] ۽ [[بنگلاديش جي مٽيءَ جا ٿانوَ|مٽيءَ جا ٿانوَ]] بنگلاديشي ثقافت ۾ گهريون پاڙون رکن ٿا.<ref>{{cite encyclopedia|last=Glassie|first=Henry|author-link=Henry Glassie|editor1-last=Mills|editor1-first=Margaret A.|editor2-last=Claus|editor2-first=Peter J.|editor3-last=Diamond|editor3-first=Sarah|year=2003|encyclopedia=South Asian Folklore: An Encyclopedia: Afghanistan, Bangladesh, India, Nepal, Pakistan, Sri Lanka|title=Pottery, Bangladesh|publisher=[[Routledge]]|isbn=0-415-93919-4}}</ref>{{rp|483–485}} [[نقشي ڪنٿا]]، جيڪا بنگال ۾ رلين تي ڀرت ڀرڻ جي صدين پراڻي روايت آهي، سڄي بنگلاديش ۾ تيار ڪئي ويندي آهي.<ref>{{cite book|last=Sirajuddin|first=Muhammad|date=1992|title=Living Crafts in Bangladesh|location=Dhaka|publisher=Markup International|oclc=29737195}}</ref>{{rp|44}} بنگلاديش ۾ [[جديد فن]] جي تحريڪ آزاديءَ کان اڳ واري [[اوڀر بنگال]] ۾، خاص طور تي [[زين العابدين]] جي اڳواڻانه ڪمن سان، وجود ۾ آئي.<ref name="star">{{cite web|last=Hossain|first=Takir|year=2011|access-date=15 January 2015|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://archive.thedailystar.net/suppliments/2011/anniversary/part9/pg18.htm|title=Art movements between 1948 and 2000}}</ref> ٻين اهم مصورن ۾ [[ايس ايم سلطان]]، [[محمد قبريا]]، [[صفي الدين احمد]]، [[شهاب الدين احمد (فنڪار)|شهاب الدين احمد]]، [[ڪنڪ چنپا چڪما]]،<ref>{{cite news |last1=Jahangir |first1=Apurba |author-link=Apurba Jahangir |last2=Hossain |first2=Anika |date=6 March 2015 |title=A FREE SPIRIT |url=http://www.thedailystar.net/the-star/spotlight/free-spirit-5077 |access-date=15 January 2025 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> [[قيوم چوڌري]]، [[رشيد چوڌري]]، [[قامرال حسن]]، [[رفيق النبي]] ۽ [[سيد جهانگير]] شامل آهن.<ref name="star"/> [[نوويرا احمد]] کي بنگلاديش ۾ جديد مجسمه سازي جي باني سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|last=Sarker|first=Sujit|date=7 May 2015|access-date=15 January 2015|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/novera-pioneer-progressiveness-bangladesh-80953|title=Novera, pioneer of progressiveness in Bangladesh}}</ref> ٻين مشهور مجسمه سازن ۾ [[نتون ڪنڊو]]، [[سيد عبدالله خالد]]، [[حميد الزمان خان]]، [[شميم سڪدر]]، [[فردوسي پريابهاشني]] ۽ [[عبدالرزاق (فنڪار)|عبدالرزاق]] شامل آهن.<ref>{{cite web|last=Alom|first=Zahangir|date=1 June 2018|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://online84.thedailystar.net/star-weekend/exhibition/opulent-display-sculptures-1584643|title=An opulent display of sculptures}}</ref> [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جي [[ڍاڪا يونيورسٽي جو شعبو فنون لطيفه|فنون لطيفه شعبي]] پاران [[پهيلو بوئيشاکھ]] تي منعقد ٿيندڙ سالياني [[منگل شوبھا ياترا]] (بنگالي نئين سال جي جلوس) کي يونيسڪو 2016ع ۾ غير مادي ثقافتي ورثي جي فهرست ۾ شامل ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://ich.unesco.org/en/RL/mangal-shobhajatra-on-pahela-baishakh-01091|title=Mangal Shobhajatra on Pahela Baishakh|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2025}}</ref> فن جي هڪ صورت طور ڦوٽوگرافي 21هين صديءَ ۾ تيزيءَ سان ترقي ڪئي آهي. هر ٻن سالن کانپوءِ ٿيندڙ [[ڇوبي ميلا بين الاقوامي ڦوٽوگرافي ميلو]] کي ايشيا جو سڀ کان وڏو ڦوٽوگرافي ميلو سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|last=Asad|first=Kazi Akib Bin|date=5 February 2015|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://online84.thedailystar.net/shout/chobi-mela-viii-1219|title=CHOBI MELA VIII|quote=Festival or not, it is the single largest photography event in Asia and has been since its inception in 2000.}}</ref> [[لونگي]] مردن لاءِ سڀ کان عام غير رسمي لباس آهي،<ref>{{cite journal|last=Mahbub|first=Rifat|title=Re-imagining the Ambivalent: The Political Trajectory of Lungi from Pre-Colonial East Bangla to Post-Independent Bangladesh|journal=Spectrum|publisher=[[University of Dhaka]]|volume=17|number=1|year=2023|pages=47–65|doi=10.3329/spectrum.v17i1.68998|doi-access=free}}</ref> جڏهن ته [[ڪرتو]] (''پنجابي'') ۽ [[پاجامو]] عيدن ۽ ٻين تہوارن تي مرد پائيندا آهن.<ref>{{cite web|date=14 June 2016|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/spotlight/the-panjabi-story-1238983|title=The panjabi story}}</ref> ملڪ اندر تيار ڪيل [[سوٽ (لباس)|سوٽ]]، [[ٽائي]] ۽ [[پتلون]] رسمي تقريبن ۾ مردن جو عام لباس آهن، جڏهن ته شادين ۾ روايتي [[شرواني]] ۽ [[چوڙيدار]] [[پڳ]] سان گڏ پاتا ويندا آهن.<ref name="arts"/> عورتون عام طور تي [[شلوار قميص]] سان گڏ [[اورڻو]] پائينديون آهن، جڏهن ته وڌيڪ رسمي تقريبن ۾ [[ساڙي]] استعمال ڪئي ويندي آهي.<ref name="arts">{{cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/place/Bangladesh|title=Bangladesh|last1=Husain|first1=Syed Sajjad|last2=Tinker|first2=Hugh Russell|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|access-date=15 January 2024}}</ref> ڪجهه عورتون [[اسلامي لباس]] به اختيار ڪن ٿيون.<ref>{{cite web|last=Kamaruzzaman|first=Md.|date=31 January 2022|access-date=15 January 2025|publisher=[[Anadolu Agency]]|url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/hijab-popularity-budding-among-educated-women-in-bangladesh/2489648|title=Hijab popularity budding among educated women in Bangladesh}}</ref> === اداڪاري وارا فن === {{Main|بنگلاديش جي موسيقي|بنگلاديش ۾ ناچ}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladesh Udichi Shilpigoshthi - Chittagong University Sangsad celebrating Pohela Falgun 1423 at CU Muktomoncho (02).jpg | caption1 = [[پهيلو فالگن]] جي موقعي تي [[چٽاگانگ يونيورسٽي]] ۾ ناچ | image2 = Ektara player.jpg | caption2 = [[ڪشٽيا]] ۾ [[لالن]] جي مزار تي [[باول]] فنڪار [[ايڪتارا]] وڄائيندي }} بنگلاديش جي [[بنگلاديش ۾ ٿيٽر|ٿيٽر]] روايت ۾ مختلف صورتون شامل آهن، جن جي تاريخ چوٿين صدي عيسويءَ تائين پهچي ٿي.<ref name="Ahmed">{{cite book |last=Ahmed |first=Syed Jamil |date=2000 |title=Achinpakhi Infinity: Indigenous Theatre of Bangladesh |publisher=University Press |page=396 |isbn=978-984-05-1462-5}}</ref> ان ۾ ڪهاڻي ٻڌائڻ جون صورتون، گيت ۽ ناچ تي ٻڌل پيشڪشون، علامتي ڪردار، طومارن تي تصويرن سان لاڳاپيل نمائشون، ڪٺ پتلي ناٽڪ ۽ جلوسي روايتون شامل آهن.<ref name="Ahmed"/> [[ياترا (ٿيٽر)|ياترا]] بنگالي لوڪ ناٽڪ جي سڀ کان مشهور صورت آهي.<ref>{{cite journal|last=Sarkar|first=Pabitra|title=Jatra: The Popular Traditional Theatre of Bengal|journal=Journal of South Asian Literature|volume=10|number=2/4|pages=87–107|year=1975|publisher=[[Michigan State University]]|jstor=40871932}}</ref> [[هندستاني روايتي ناچ]] جي مختلف صنفن، جهڙوڪ ''[[ڪٿڪلي]]''، ''[[ڀرت ناٽيم]]''، [[اوڊيسي]]<ref>{{cite web|last=Shahriar|first=Amir Hasan|url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/event/proma-abonti-life-dedicated-odissi-dance-1487770|title=Proma Abonti – A life dedicated to Odissi dance|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 November 2017|access-date=15 January 2024}}</ref> ۽ [[منيپوري ناچ]] کان علاوه، ملڪ ۾ مقامي ناچ جون روايتون پڻ وجود ۾ آيون آهن.<ref name="arts"/> [[بنگلاديش جي موسيقي]] کي روايتي، نيم روايتي، [[عبادتي موسيقي|عبادتي]] ۽ [[مقبول موسيقي]] ۾ ورهائي سگهجي ٿو. بنگلاديش ۾ روايتي موسيقي هندستاني ننڍي کنڊ جي عبادتي موسيقي جي عام صنفن سان ظاهر ٿئي ٿي؛ جهڙوڪ [[هندستاني روايتي موسيقي]] جون صنفون [[دھرپد]] ۽ [[خيال]]. ٻين اهم صنفن ۾ [[قوالي]] ۽ [[ڪيرتن]] شامل آهن.<ref name="arts"/> [[ربندر سنگيت]] ۽ [[نذرل سنگيت]] اڄ به تمام گهڻا مقبول آهن.<ref>{{cite journal|last=Sarkar|first=Pabitra|title=Musical Literature of Bengal|journal=[[Indian Literature (journal)|Indian Literature]]|volume=16|number=14–27|pages=14–27|year=1973|publisher=[[Sahitya Akademi]]|jstor=24157426}}</ref> مقامي [[لوڪ موسيقي]] ۾ [[باول]] صوفي روايت نمايان آهي، جنهن کي 18هين صديءَ ۾ [[لالن]] مقبول بڻايو، ۽ يونيسڪو ان کي [[انساني زباني ۽ غير مادي ثقافتي ورثي جو شاهڪار]] قرار ڏنو آهي.<ref name="wei">{{cite web|url=https://ich.unesco.org/en/RL/baul-songs-00107|title=Baul songs|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2024}}</ref><ref name="alom"/> لوڪ موسيقي جي ٻين مقامي صنفن ۾ [[ڀاٽيالي]]، [[ڀاوائيا]]، [[ڌمال]]، [[ڪوي گان]]، [[جاري گان]]، [[ساري گان]]، [[معرفتي]] ۽ [[گمڀيرا]] شامل آهن.<ref name="arts"/><ref name="alom"/> لوڪ موسيقي سان گڏ مختلف ساز استعمال ڪيا ويندا آهن، جن ۾ [[ايڪتارا]]، [[دوتارا]]، [[ڍول]]، [[بانسري]]، منجيرا، [[خانجني]]، [[سرندا]]، [[خماڪ]]، [[ڊگڊگي]]، [[جوري]]، جهنجهڻي ۽ [[تال (ساز)|ماجيرا]] (جهانج جو هڪ قسم) شامل آهن.<ref name="alom">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/supplements/naboborsho-1423/the-timeless-appeal-folk-music-1208197|title=The timeless appeal of folk music|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=14 April 2016|access-date=15 January 2025|last=Alom|first=Zahangir}}</ref> بنگلاديش وٽ [[هندستاني روايتي موسيقي]] جي پڻ مالا مال روايت آهي، جنهن ۾ [[ستار]]، طبلو، [[سرود]] ۽ [[سنتور]] جهڙا ساز استعمال ٿين ٿا.<ref>London, Ellen (2004). Bangladesh. Gareth Stevens Pub. p. 29. {{ISBN|0-8368-3107-1}}.</ref> موسيقي سان لاڳاپيل ادارن ۽ درسگاهن جهڙوڪ [[بنگلاديش شلپاڪلا اڪيڊمي]] ۽ [[ڇايانٽ]] بنگالي لوڪ موسيقي جي روايتن کي محفوظ رکڻ ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو آهي.<ref name="alom"/> [[صابينا ياسمين]] ۽ [[رونا ليلا]] کي ملڪ جي عظيم ترين خاتون پلے بيڪ گلوڪارن مان شمار ڪيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/entertainment/music/news/runa-lailas-voice-gift-god-sabina-yasmin-3171921|title=Runa Laila's voice is a gift from God: Sabina Yasmin|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=17 November 2022|access-date=15 January 2024|last=Shazu|first=Shah Alam}}</ref> [[اينڊريو ڪشور]]، جيڪو هڪ ٻيو مشهور پلے بيڪ گلوڪار هو، کيس "پلے بيڪ جو بادشاهه" سڏيو ويندو هو.<ref>{{cite web|last=Reeti|first=Sadia Khalid|url=https://www.dhakatribune.com/showtime/316303/remembering-%E2%80%98playback-king%E2%80%99-andrew-kishore|title=Remembering 'Playback King' Andrew Kishore|work=[[Dhaka Tribune]]|date=5 November 2021|access-date=15 January 2024}}</ref> [[اعظم خان (گلوڪار)|اعظم خان]]، جنهن کي "پاپ سمراٽ" ۽ "راڪ گرو" جا لقب ڏنا ويا، [[بنگلاديشي راڪ]] جي بنيادي شخصيتن مان هو.<ref>{{cite web|last=Adnin|first=Nazia|title=Remembering Azam Khan: The rock pioneer of Bangladesh|url=https://www.tbsnews.net/glitz/remembering-azam-khan-rock-pioneer-bangladesh-4918|date=28 February 2020|access-date=15 January 2024|work=[[Business Standard]]}}</ref> [[ايوب بچو]] ۽ [[جيمس (موسيقار)|جيمس]] جهڙن موسيقارن پڻ سڄي ملڪ ۾ وڏي مقبوليت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite news |url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/news/ayub-bachchu-passes-away-1648585| title=Rock's leading light goes out|work=The Daily Star| date=18 October 2018}}</ref><ref>{{cite web|last=Shahnewaz|first=Sadi Mohammad|url=https://www.thedailystar.net/showbiz/cover-story/ode-the-guru-of-bangladeshi-rock-james-1509028|title=An Ode to the Guru of Rock|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=23 December 2017|access-date=28 September 2022}}</ref> [[شايان چوڌري ارنوب]] [[انڊي راڪ]] موسيقي جي هڪ بااثر شخصيت رهيو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/entertainment/music/news/arnob-unplugged-candid-insights-his-artistic-journey-3606661|title=Arnob unplugged: Candid insights into his artistic journey|date=10 May 2024|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> 21هين صديءَ جي مشهور پاپ گلوڪارن ۾ [[حبيب واحد]] ۽ [[تحسن رحمان خان]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/showbiz/cover-story/musician-habib-wahid-king-of-fusion-music-in-bangladesh-1789549|title=KING OF FUSION|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=23 November 2018|access-date=15 January 2024}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/interview/news/tahsan-opens-about-career-future-plans-1663867|title=TAHSAN opens up about career, future plans|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=24 August 2019|access-date=15 January 2024|last=Shahnewaz|first=Sadi Mohammad}}</ref> [[هيڦي ميٽل موسيقي]] جي شعبي ۾ [[آرٽسيل]] ۽ [[وارفيز]] کي تمام گهڻو اثرائتو سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/entertainment/music/news/canada-chants-artcell-artcell-beloved-band-celebrates-25-years-3612926|title=Canada chants 'Artcell, Artcell!' as beloved band celebrates 25 years|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 May 2024|access-date=15 January 2024|last=Shahnewaz|first=Sadi Mohammad}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/entertainment/music/news/warfaze-celebrates-4-decades-concerts-worldwide-3680936|title=Warfaze celebrates 4 decades with concerts worldwide|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=19 August 2024|access-date=15 January 2024}}</ref> === ميڊيا ۽ سئنيما === {{Main|بنگلاديش جي ميڊيا|بنگلاديش جي سئنيما}} بنگلاديش ۾ صحافت جي تاريخ 1860ع کان شروع ٿئي ٿي، جڏهن ڍاڪا ۾ پهريون ڇاپخانو قائم ڪيو ويو.<ref name="dr">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/in-focus/news/purbabanga-rangabhumi-and-the-beginning-theatre-dhaka-1849873|title=Purbabanga Rangabhumi and the beginning of theatre in Dhaka|last=Quayyum|first=Dr. Muhammad Abdul|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2020 |access-date=14 January 2025}}</ref> بنگلاديش جي ميڊيا گهڻ رخي، مقابلي واري، واپاري ۽ منافعي بخش آهي.<ref name="bbc1">{{cite web|url=https://downloads.bbc.co.uk/mediaaction/pdf/bangladesh.pdf|title=Country Case Study: Bangladesh|work=[[BBC Media Action]]|publisher=[[BBC]]|date=August 2012|access-date=14 January 2025}}</ref> ملڪ جون اهم خبررساں ايجنسين [[بنگلاديش سنگباد سنگسٿا]] (BSS) ۽ [[بي ڊي نيوز 24 ڊاٽ ڪام]] آهن.<ref name="bbc">{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650946|title=Bangladesh media guide|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=16 August 2024|access-date=14 January 2025}}</ref> ٽيليويزن ميڊيا جي استعمال جو سڀ کان مقبول ذريعو آهي.<ref name="bbc1"/> [[بنگلاديش ٽيليويزن]] (BTV) واحد سرڪاري ٽيليويزن نيٽورڪ آهي، جنهن جي رسائي سڄي ملڪ تائين آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/bangladesh-others/131125/the-life-and-obscurity-of-btv|title=The life and obscurity of BTV|last=Irani|first=Bilkis|date=20 November 2017|access-date=14 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]}}</ref> خانگي ٽيليويزن نيٽورڪن ۾ [[اي ٽي اين بنگلا]]، [[چينل آءِ]]، [[اين ٽي وي (بنگلاديشي ٽي وي چينل)|اين ٽي وي]]، [[آر ٽي وي (بنگلاديشي ٽي وي چينل)|آر ٽي وي]]، [[ايڪوشي ٽي وي]]، [[ايڪاتور ٽي وي]]، [[جمونا ٽي وي]] ۽ [[شوموئي ٽي وي]] شامل آهن.<ref name="bbc"/> ڇپيل ميڊيا ٻيو سڀ کان وڌيڪ استعمال ٿيندڙ ذريعو آهي، ۽ اخبارون خانگي ملڪيت هيٺ هجڻ باوجود کليل راءِ رکندڙ آهن. انهن ۾ [[دي ڊيلي اسٽار]]، [[ڍاڪا ٽربيون]]، [[دي فنانشل ايڪسپريس (بنگلاديش)|دي فنانشل ايڪسپريس]]، [[بنگلاديش پرتيدن]]، [[ڪالر ڪنٿو]]، [[پروٿوم آلو]]، [[دي ڊيلي اتفاق]] ۽ [[جوگانتور]] شامل آهن.<ref name="bbc"/><ref name="bbc1"/> {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = | caption1 = [[انوار حسين (اداڪار)|انوار حسين]] 1967ع جي فلم ''[[نواب سراج الدوله (فلم)|نواب سراج الدوله]]'' ۾ [[سراج الدوله]]، بنگال جي آخري خودمختيار [[بنگال جا نواب|نواب]] جو ڪردار ادا ڪندي | image2 = Headquarters of Ekushey Television, Kawran Bazar, Dhaka.jpg | caption2 = ڍاڪا جي [[ڪاوران بازار]] ۾ [[ايڪوشي ٽي وي]] جو مرڪزي دفتر }} [[بنگلاديش بيتار]] واحد سرڪاري ريڊيو سروس آهي.<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/radio-silence-bangladesh-betars-external-service-inoperative-three-years-3221291|title=Radio Silence: Bangladesh Betar's external service inoperative for three years|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=15 January 2023|access-date=14 January 2025|last1=Hossain|first1=Sajjad|last2=Rahaman|first2=Arafat}}</ref><ref name="bbc1"/> [[ريڊيو فورتي]]، [[ريڊيو ٽوڊي]]، [[ريڊيو آمار]] ۽ اي بي سي ريڊيو مشهور خانگي ريڊيو اسٽيشنون رهيون آهن، پر ريڊيو جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي.<ref name="bbc"/><ref name="bbc1"/> مشهور پرڏيهي ميڊيا ذريعن ۾ [[بي بي سي نيوز]] ([[بي بي سي بنگلا]])، [[سي اين اين]]، [[وائس آف آمريڪا]] ۽ [[الجزيره]] شامل آهن.<ref name="bbc1"/> خاص طور تي [[هندستاني ٽيليويزن ڊراما]] بنگلاديشي سيٽلائيٽ ٽيليويزن تي هڪ قسم جي "ثقافتي بالادستي" قائم ڪري چڪا آهن.<ref>{{cite journal|last=Rahman|first=Anis|title=The politico-commercial nexus and its implications for television industries in Bangladesh and South Asia|volume=42|number=7–8|doi=10.1177/016344372090818|date=13 March 2020|journal=[[Media, Culture & Society]]|publisher=[[SAGE Publishers]]|pages=1153–1174|doi-broken-date=1 July 2025 }}</ref><ref name="bbc1"/> [[بنگلاديش ۾ صحافتي آزادي|صحافت جي آزادي]] اڃا تائين هڪ اهم مسئلو آهي، ڇاڪاڻ ته حڪومت پاران سنسرشپ ۽ صحافين کي هراسان ڪرڻ بابت خدشا موجود آهن. 2026ع جي [[ورلڊ پريس فريڊم انڊيڪس]] ۾ بنگلاديش 180 ملڪن مان 152هين نمبر تي رهيو، جيڪو دنيا جي هيٺين درجن بندين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web |title=Index 2026 – Global score |url=https://rsf.org/en/index?year=2026 |access-date=2026-05-01 |website=[[Reporters Without Borders]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي [[بنگلاديش جي سئنيما|فلمي صنعت]] جي تاريخ 1898ع ۾ [[بائيوسڪوپ]] جي نمائش سان شروع ٿئي ٿي.<ref name="easmin">{{cite journal |last1=Easmin |first1=Mst. Farjana |last2=Hossain |first2=Afjal |last3=Mandal |first3=Anup Kumar |title=Determinants of Watching a Film: A Case Study on Dhallywood Film Industry, Bangladesh |journal=Asian Business Review |date=2018 |volume=8 |issue=3 |pages=131–138 |doi=10.18034/abr.v8i3.164 }}</ref>{{rp|129}}<ref name="back"/> [[ڍاڪا جا نواب|ڍاڪا جي نوابن]] 1900ع واري ڏهاڪي ۾ ڪيترين خاموش فلمن جي تياري جي سرپرستي ڪئي.<ref name="back">{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/first-anniversary/looking-back-forgotten-industry-193126|title=Looking back on a forgotten industry|last1=Tahnia|first1=Rawnak|last2=Rahman|first2=Arin|last3=Aziz|first3=Deena Afroza|last4=Reza|first4=Arafat|work=[[Business Standard]]|access-date=14 January 2024|date=28 January 2021}}</ref> ڍاڪا جو ''پڪچر هائوس''، جيڪو پهريون مستقل سئنيما گهر هو، 1913ع ۽ 1914ع جي وچ واري عرصي ۾ قائم ٿيو.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} ''[[سڪماري (فلم)|سڪماري]]'' (سٺي ڇوڪري)، جيڪا 1929ع ۾ جاري ٿي، بنگلاديش ۾ تيار ڪيل پهرين فلم هئي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} ''[[دي لاسٽ ڪس (1931ع فلم)|دي لاسٽ ڪس]]''، جيڪا 1931ع ۾ جاري ٿي، پهرين مڪمل ڊگهي فيچر فلم هئي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}}<ref name="back"/> 1947ع تائين ملڪ ۾ 80 سئنيما گهر موجود هئا.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} اوڀر پاڪستان ۾ پهرين بنگالي ٻوليءَ جي فلم ''[[مکھ او مکھوش]]'' (چهرو ۽ نقاب) 1956ع ۾ جاري ٿي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}}<ref name="back"/> 1959ع ۾ رليز ٿيل ''آڪاش آر مٽي'' (آسمان ۽ ڌرتي) اهڙي قسم جي ٻي فلم هئي. [[بنگلاديش فلم ڊولپمينٽ ڪارپوريشن]] 1957ع–1958ع ۾ اوڀر پاڪستان فلم ڊولپمينٽ ڪارپوريشن جي نالي سان ڍاڪا ۾ قائم ڪئي وئي، جيڪا مڪمل فلم سازي مرڪز طور ڪم ڪندي هئي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}}<ref name="back"/> [[ظهير ريحان]] هن دور ۾ ڪيترين اثرائتين فلمن جي هدايتڪاري ڪئي، جن ۾ ''[[ڪخونو آشيني]]'' (1961ع)، ''شنگم'' (1964ع، پاڪستان جي پهرين رنگين فلم)، ۽ ''جيبون ٿيڪي نيووا'' (1970ع) شامل آهن.<ref name="back"/> 1960ع کان پوءِ ڍاڪا جي فلمي صنعت پاڻ کي بنگالي مسلمان سئنيما جي مرڪز طور قائم ڪيو.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} آزاديءَ کان پوءِ پهرين فلم ''[[اورا ايگارو جون]]'' هئي، جنهن جي هدايت [[چاشي نذرل اسلام]] ڪئي ۽ اها 1972ع ۾ جاري ٿي.<ref name="back"/> فلمي صنعت جي عروج واري دور ۾، 1996ع کان 2003ع تائين هر سال لڳ ڀڳ 80 فلمون تيار ٿينديون هيون، پر ان کان پوءِ اهو انگ مسلسل گهٽجندو رهيو آهي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}}<ref name="back"/> مشهور هدايتڪارن ۾ [[خان عطاور رحمان]]، [[عالمگير ڪبير]]، [[امجد حسين]]، [[همايون احمد]]، [[مرشد الاسلام]]، [[تنوير مقمل]]، [[طارق مسعود]]، [[صلاح الدين لاولو]] ۽ [[انعام الڪريم نرجھر]] شامل آهن.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} [[طارق مسعود]] کي سندس فلم ''[[ماتير موئنا]]'' (مٽيءَ جو پکي) تي 2002ع جي [[ڪان فلم ميلو|ڪان فلم ميلي]] ۾ [[فيپريسي]] انعام سان نوازيو ويو. [[فلم سوسائٽي]]ن بنگلاديش ۾ سئنيما جي واڌ ويجهه ۽ ترقيءَ ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو آهي.<ref>{{cite web|url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/reviews/how-film-societies-influence-cinema-1559231122|title=How film societies influence cinema|date=31 May 2019|access-date=14 January 2025|last=Sarkar|first=Shihab|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]}}</ref> == اهم شخصيتون == * [[شيخ مجيب الرحمان]] * [[شيخ حسينه واجد]] * [[بيگم خالده ضياء]] * [[ڊاڪٽر محمد يونس]] ([[نوبل انعام]] ماڻيندڙ) * [[رونا ليلا]] == پڻ ڏسندا == * [[بنگلاديش جا صدر]] * [[بنگلاديش جا وزير اعظم]] == حوالا == {{حوالا|2}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.bangladesh.gov.bd/ بنگلا ديش جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{سارڪ}} {{OIC}} [[زمرو:بنگلاديش]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:بنگال]] [[زمرو:اسلامي رياستون]] [[زمرو:ايشيا ۾ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ ايشيا جا ملڪ]] [[زمرو:او آئي سي جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:دولت مشترڪه جون رڪن قومون]] lrsdlxlrw9xn0thp67e5p4dniw379of 387209 387208 2026-06-20T20:50:24Z Intisar Ali 8681 387209 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ايشيا جو ملڪ}} {{About|ملڪ بابت}} {{Infobox country | conventional_long_name = عوامي جمهوريه بنگلاديش | common_name = بنگلاديش | native_name = {{native name|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ}}<br />{{resize|90%|{{nobold|{{transliteration|bn|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś}}}}}} | image_flag = Flag of Bangladesh.svg | image_coat = National emblem of Bangladesh.svg | symbol_type = [[بنگلاديش جو قومي نشان|نشان]] | other_symbol = {{unbulleted list |[[File:Government Seal of Bangladesh.svg|100px|بنگلاديش حڪومت جي مهر]]}} | other_symbol_type = [[بنگلاديش حڪومت جي مهر|حڪومتي مهر]] | national_anthem = {{lang|bn|আমার সোনার বাংলা}} ([[بنگالي ٻولي|بنگالي]])<br />{{transliteration|bn|[[امار شونار بنگلا]]}}<br />"منهنجو سونهري بنگال"<br /><div style="display:inline-block;margin-top:0.4em;">[[File:Amar Sonar Bangla instrumental by US Navy Band.oga|center]]</div> | image_map = {{Switcher|[[File: Bangladesh (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File: Bangladesh rel location map.svg |upright=1.15|frameless]]|بنگلاديش جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[ڍاڪا]] | coordinates = {{Coord|23|45|50|N|90|23|20|E|type:city_region:BD|display=inline}} | largest_city = capital | languages_type = سرڪاري ٻولي<br />{{nowrap|{{nobold|۽ قومي ٻولي}}}} | languages = [[بنگالي ٻولي|بنگالي]]<ref name="bdlaws.minlaw.gov.bd">{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh |website=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |access-date=1 February 2017 |archive-date=10 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191110101626/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |script-title=bn:বাংলা ভাষা প্রচলন আইন, ১৯৮৭ |author=<!--Not stated--> |website=bdlaws.minlaw.gov.bd |publisher=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |trans-title=بنگالي ٻولي لاڳو ڪرڻ جو ايڪٽ، 1987ع |language=bn |access-date=7 January 2024 |archive-date=7 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240107175804/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |url-status=live }}</ref> | languages2_type = ٻي عام ٻولي | religion = {{ublist |item_style=white-space:nowrap; |91.04% [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ([[رياستي مذهب|سرڪاري]])|7.94% [[بنگلاديش ۾ هندو ڌرم|هندو ڌرم]] |0.60% [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] |0.30% [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|0.12% [[بنگلاديش ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2022 | languages2 = [[بنگلاديشي انگريزي|انگريزي]]<ref>{{cite journal |id={{ERIC|EJ1249887}} |last1=Ara |first1=Rowshon |title=A Foreign Language or the Second Language: The Future of English in Bangladesh |journal=International Journal of Language Education |date=March 2020 |volume=4 |issue=1 |pages=81–95 |doi=10.26858/ijole.v4i2.10458 |doi-broken-date=9 January 2026 }}</ref><ref>{{cite journal |last1=Islam |first1=Mohammad Nurul |last2=Hashim |first2=Azirah |title=Historical Evolution of English in Bangladesh |journal=Journal of Language Teaching and Research |date=2019 |volume=10 |issue=2 |page=247 |doi=10.17507/jltr.1002.05 }}</ref> | ethnic_groups = 99% [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]]<!--Do not modify to "Bengalis". The name of the ethnic group is "Bengali" and the people who belong to Bengali ethnicity are called "Bengalis".--> {{collapsible list | titlestyle = background:transparent;text-align:left;font-weight:normal;font-size:100%; | title = 1% [[بنگلاديش جا مقامي ماڻهو|ٻيا]] | hlist = on | [[چڪما ماڻهو|چڪما]] | [[گارو ماڻهو|گارو]] | [[خاصي ماڻهو|خاصي]] | [[خومي ماڻهو|خومي]] | [[ميتي ماڻهو|منيپوري]] | [[مرما ماڻهو|مرما]] | [[ميزو ماڻهو|ميزو]] | [[رخائن ماڻهو|اراڪاني]] | [[مرو ماڻهو|مرو]] | [[سنتال ماڻهو|سنتال]] | [[تنچانگيا ماڻهو|تنچانگيا]] | [[ترپوري ماڻهو|ترپوري]] | [[بشنوپريا ماڻهو|بشنوپريا]] }} | ethnic_groups_ref = <ref>{{cite web |title=Ethnic population in 2022 census |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |access-date=9 June 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> | ethnic_groups_year = 2022 | religion_ref = <ref name="census"/> | demonym = [[بنگلاديشي ماڻهو|بنگلاديشي]] | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[محمد شهاب الدين]] | leader_title2 = [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[طارق رحمان]] | leader_title3 = [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] | leader_name3 = [[حفيظ الدين احمد]] | leader_title4 = [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] | leader_name4 = [[زبير رحمان چوڌري]] | legislature = [[جاتيا سنگساد]] | sovereignty_note = [[پاڪستان]] کان | sovereignty_type = [[بنگلاديش جي آزادي|آزادي]] | established_event1 = [[اوڀر بنگال]] | established_date1 = 15 آگسٽ 1947ع | established_event2 = [[اوڀر پاڪستان]] | established_date2 = 29 فيبروري 1956ع | established_event3 = [[بنگلاديشي آزادي جو اعلان|آزاديءَ جو اعلان]] | established_date3 = 26 مارچ 1971ع | established_event4 = [[بنگلاديش جي عارضي حڪومت|عارضي حڪومت]] | established_date4 = 10 اپريل 1971ع | established_event5 = [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ جو دستاويز|فتح]]، [[بنگلاديش آزادي جنگ|آزادي جنگ]] ۾ | established_date5 = 16 ڊسمبر 1971ع | established_event6 = [[بنگلاديش جو آئين|موجوده آئين]] | established_date6 = 16 ڊسمبر 1972ع | area_km2 = 148,460<ref>{{cite web|title=Bangladesh country profile |url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650940|website=[[بي بي سي نيوز]] |date=4 March 2011 |access-date=18 February 2025}}</ref> | area_rank = 93هون | area_sq_mi = 57320 | area_label2 = زميني پکيڙ | area_data2 = 130,170&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=13 November 2021|year=2021}}</ref> | area_label3 = آبي پکيڙ | area_data3 = 18,290&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia"/> | percent_water = 6.4 | population_estimate = 175,423,000<ref name=IMF/> | population_census = 169,828,911<ref name="populationcensus2022">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Post Enumeration Check (PEC) Adjusted Population |url=http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |date=18 April 2023 |website=[[بنگلاديش شماريات بيورو]] |access-date=30 May 2023 |archive-date=30 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230530205648/http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=Report: 68% Bangladeshis live in villages |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |work=[[ڍاڪا ٽربيون]] |date=28 November 2023 |access-date=6 February 2024 |archive-date=6 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240206021005/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |url-status=live }}</ref> | population_estimate_year = 2026 | population_estimate_rank = 8هون | population_census_year = 2022 | population_census_rank = 8هون | population_density_km2 = 1,165 | population_density_sq_mi = 3,020 | population_density_rank = 13هون | GDP_PPP = {{increase}} $1.922 ٽرلين<ref name="IMFWEO.BD">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[بين الاقوامي مالياتي فنڊ]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=19 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 25هون | GDP_PPP_per_capita = {{increase}} $10,955<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_PPP_per_capita_rank = 127هون | GDP_nominal = {{increase}} $510.705 بلين<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 36هون | GDP_nominal_per_capita = {{increase}} $2,911<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_per_capita_rank = 142هون | Gini = 30.9 | Gini_year = 2022 | Gini_change = decrease | Gini_ref = <ref>{{Cite web |title=Gini index - Bangladesh |url=https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=BD |access-date=2026-03-31 |website=World Bank}}</ref> | Gini_rank = | HDI = 0.685 | HDI_year = 2023 | HDI_change = increase | HDI_ref = <ref>{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[گڏيل قومن جو ترقياتي پروگرام]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = {{ordinal|130}} | currency = [[بنگلاديشي ٽڪا|ٽڪا]] ({{lang|bn|[[৳]]}}) | currency_code = BDT | time_zone = [[بنگلاديش معياري وقت|بي ايس ٽي]] | utc_offset = +6 | date_format = dd/mm/yyyy | calling_code = [[بنگلاديش ۾ ٽيليفون نمبر|+880]] | cctld = {{ubl|[[.bd]]|{{lang|bn|[[.bangla|.বাংলা]]}}}} | area_magnitude = | footnote = | today = }} {{Contains special characters|بنگالي}} '''بنگلاديش'''،{{efn|{{IPAc-en|%|b|ae|N|g|l|@|"|d|E|S|,_|%|b|A:|N|-|audio=LL-Q1860 (eng)-Flame, not lame-Bangladesh.wav}}; {{langx|bn|বাংলাদেশ|Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ˈbaŋlaˌdeʃ|pron|Bn-বাংলাদেশ.oga}}}} سرڪاري طور '''عوامي جمهوريه بنگلاديش'''،{{efn|{{langx|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ɡɔnopɾodʒat̪ɔnt̪ɾi‿baŋlad̪eʃ|pron|}}}} [[ڏکڻ ايشيا]] جو هڪ ملڪ آهي. اهو دنيا جو [[آبادي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]] آهي ۽ [[آباديءَ جي گهاٽائي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گنجان آباد ملڪن]] مان هڪ آهي، جتي لڳ ڀڳ 176 ملين آبادي {{convert|148461|km2|sqmi}} ايراضيءَ ۾ رهي ٿي.<ref name=IMF>{{Cite web |title=Bangladesh and the IMF |url=https://www.imf.org/en/countries/bgd |access-date=2026-05-02 |website=IMF}}</ref> بنگلاديش جون زميني سرحدون اتر، اولهه ۽ اوڀر ۾ [[ڀارت]] سان ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ملن ٿيون. ان جي ڏکڻ ۾ [[بنگال جي نار]] سان سامونڊي ڪنارو آهي. اهو [[ڀوٽان]] ۽ [[نيپال]] کان [[سليگڙي لنگهه]] وسيلي الڳ آهي، ۽ اتر طرف [[چين]] کان [[ڀارت جون رياستون|ڀارتي رياست]] [[سڪم]] وسيلي جدا آهي. [[ڍاڪا]]، ملڪ جو گاديءَ جو هنڌ ۽ [[بنگلاديش جا شهر ۽ ڳوٺ|سڀ کان وڏو شهر]]، ملڪ جو سياسي، مالي ۽ ثقافتي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.sinardaily.my/article/728620/culture/travel-amp-food/bangladesh-may-not-have-a-mega-monument-but-what-it-has-is-captivating|title=Bangladesh may not have a mega monument but what it has is captivating|first=S. D.|last=Reporter|date=12 July 2025|website=Sinar Daily}}</ref> [[چٽاگانگ]] ملڪ جو ٻيو وڏو شهر ۽ [[چٽاگانگ بندرگاهه|ملڪ جو سڀ کان مصروف بندرگاهه]] آهي. هاڻوڪي بنگلاديش جو علائقو قديم تاريخ ۾ ڪيترين [[هندو سلطنتن ۽ گهراڻن جي فهرست|هندو]] ۽ [[ٻڌ ڌرم جي بادشاهتن ۽ سلطنتن جي فهرست|ٻڌ]] گهراڻن جو مضبوط مرڪز رهيو. 1204ع ۾ [[بنگال تي غوري فتح|مسلمانن جي فتح]] کان پوءِ، هن علائقي ۾ [[بنگال سلطنت|سلطنتي]] ۽ [[مغل سلطنت|مغل]] حڪمراني قائم ٿي. [[بنگال صوبو|مغل سلطنت جي سڀ کان وڏي صوبي]] طور [[بنگال]] دنيا جي سڀ کان خوشحال ۽ واپاري طور سرگرم علائقن مان هڪ بڻجي اڀريو، جيڪو پنهنجي [[بنگال ۾ ململ جو واپار|ترقي يافته ڪپڙي جي صنعت]] ۽ زرعي پيداوار لاءِ مشهور هو. 1757ع ۾ [[پلاسي جي جنگ]] ايندڙ ٻن صدين لاءِ [[بنگال پريزيڊنسي|برطانوي نوآبادياتي حڪمراني]] جي شروعات ثابت ٿي. هن دور ۾ سرمائي جي وڏي پيماني تي ٻاهر منتقلي ٿي، جنهن کي برطانيا ۾ صنعتي انقلاب جي مالي مدد لاءِ استعمال ڪيو ويو، جڏهن ته بنگال موتمار ڏڪارن جي دورن سبب تباهه ٿيو. 1947ع ۾ [[برطانوي هندستان جي ورهاڱي|هندستان جي ورهاڱي]] کان پوءِ، [[اوڀر بنگال]] نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جنهن کي پوءِ [[اوڀر پاڪستان]] جو نالو ڏنو ويو. [[اولهه پاڪستان]] ۾ قائم حڪومت طرفان ٻن ڏهاڪن کان وڌيڪ سياسي دٻاءُ ۽ [[ادارتي نسل پرستي|نظامي نسل پرستي]] کان پوءِ، [[اوڀر پاڪستان]] ۾ [[عدم تعاون تحريڪ (1971)|1971ع جي عدم تعاون تحريڪ]] سان شهري بيچيني پيدا ٿي، جيڪا حڪومت جي پرتشدد [[آپريشن سرچ لائيٽ|فوجي ڪارروائي]] کان پوءِ [[بنگلاديش آزادي جنگ]] جو سبب بڻي. [[مڪتي باهني]]، [[1971ع جي هندستان-پاڪستان جنگ|ڀارتي فوجن جي مدد ۽ سهڪار]] سان، هڪ ڪامياب [[انقلاب|هٿياربند انقلاب]] وڙهيو؛ ۽ پاڪستان طرفان ڪيل [[بنگلاديش نسل ڪشي]] جي باوجود، بنگلاديش 16 ڊسمبر 1971ع تي هڪ [[خودمختيار قوم]] بڻجي ويو. آزاديءَ کان پوءِ [[شيخ مجيب الرحمان]] ملڪ جي اڳواڻي ڪئي، جيستائين 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] ٿيو. پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن کي پاڻ به 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|قتل]] ڪيو ويو. 1980ع واري ڏهاڪي تي [[حسين محمد ارشاد]] جي آمريت غالب رهي، جنهن کي 1990ع ۾ [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|عوامي بغاوت]] ذريعي هٽايو ويو. 1991ع ۾ جمهوريت جي بحاليءَ کان پوءِ، [[بيگمن جي جنگ]] يعني [[خالده ضياءُ]] ۽ [[شيخ حسينا]] جي رقابت ايندڙ 34 سالن تائين ملڪ جي سياست کي شڪل ڏني. حسينا کي 5 آگسٽ 2024ع تي [[جولاءِ بغاوت|عوامي بغاوت]] ۾ هٽايو ويو.<ref>{{Cite news |title=Battle Of Begums: All About Rivalry Between Khaleda Zia And Sheikh Hasina |url=https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-url=http://web.archive.org/web/20251230091627/https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-date=2025-12-30 |access-date=2026-05-15 |work=NDTV |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Mudgal |first=Aryan |date=2025-12-30 |title=‘Battle of the Begums’: Khaleda Zia and Sheikh Hasina's rivalry over the years |url=https://www.hindustantimes.com/world-news/battle-of-the-begums-khaleda-zia-and-sheikh-hasinas-rivalry-over-the-years-bangladesh-101767079979402.html |access-date=2026-05-15 |website=Hindustan Times |language=en}}</ref> بنگلاديش [[ويسٽ منسٽر نظام]] تي ٻڌل هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي. اهو [[وچولي طاقت]] آهي ۽ [[بنگلاديش جي معيشت|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] رکي ٿو. بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن موجب اسلام|چوٿين نمبر وڏي مسلمان آبادي]] جو گهر آهي. اهو ڏکڻ ايشيا جي [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|ٽئين نمبر وڏي فوج]] رکي ٿو ۽ گڏيل قومن جي [[امن قائم رکڻ]] وارين ڪارروائين ۾ سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ آهي. بنگلاديش [[بنگلاديش جون ڊويزنون|اٺ ڊويزنن]]، [[بنگلاديش جا ضلعا|64 ضلعن]]، [[اپازيلا|500 سب ضلعن]] ۽ [[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|4,599 يونين ڪائونسلن]] تي مشتمل آهي، ۽ دنيا جي [[سندربن|سڀ کان وڏي مينگروو ٻيلي]] جو گهر آهي. ان وٽ دنيا جي سڀ کان وڏي [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|پناهگير آبادي]] مان هڪ آهي ۽ اهو اڃا تائين مقامي سطح تي پکڙيل [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]]، [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جي ڀڃڪڙين]]، [[مذهبي تشدد]]، [[سياسي زوال|سياسي عدم استحڪام]] ۽ [[موسمي تبديلي جا اثر|موسمي تبديلي جي منفي اثرن]] جهڙن چئلينجن کي منهن ڏئي رهيو آهي. بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] ۽ [[بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن]] جو ميمبر ملڪ آهي. == نالي جي بڻ بنياد == {{Main|بنگال جا نالا}} ''بنگلاديش'' ("بنگالي ملڪ") جي نالي جي بڻ بنياد کي ويهين صديءَ جي شروعات تائين ڳولي سگهجي ٿو، جڏهن بنگالي محب وطن گيتن، جهڙوڪ [[رابندرناٿ ٽئگور]] جي ''آجي بنگلاديشير هردوئي'' ۽ [[قاضي نذرالاسلام]] جي ''نمو نمو نمو بنگلاديش مومو'' ۾، ترتيبوار 1905ع ۽ 1932ع ۾، هي اصطلاح استعمال ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |title=Notation of song aaji bangladesher hridoy |access-date=10 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150904011316/http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |archive-date=4 September 2015}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان، بنگالي قومپرستن [[اوڀر پاڪستان]] ۾ سياسي جلسن ۾ هي اصطلاح استعمال ڪرڻ شروع ڪيو. ''بنگلا'' اصطلاح [[بنگال]] علائقي ۽ [[بنگالي ٻولي]] ٻنهي لاءِ استعمال ٿي سگهي ٿو. ''بنگلا'' اصطلاح جي اصل واضح ناهي؛ مختلف نظرين موجب ان جو تعلق ڪانسي جي دور جي ڪنهن [[پروٽو-ڊراوڙي ٻولي|پروٽو-ڊراوڙي]] قبيلي،<ref>{{cite web |url=http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field%28DOCID+bd0014%29 |title=Bangladesh: early history, 1000&nbsp;B.C.–A.D. 1202 |date=September 1988 |website=Bangladesh: A country study |publisher=[[لائبريري آف ڪانگريس]] |access-date=1 December 2014 |quote=Historians believe that Bengal, the area comprising present-day Bangladesh and the Indian state of [[West Bengal]], was settled in about 1000 B.C. by Dravidian-speaking peoples who were later known as the Bang. Their homeland bore various titles that reflected earlier tribal names, such as Vanga, Banga, Bangala, Bangal, and Bengal. |archive-url=https://web.archive.org/web/20131207010051/http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd%2Fcstdy%3A%40field%28DOCID+bd0014%29 |url-status=live |archive-date=7 December 2013 }}</ref> ۽ لوهه جي دور جي [[ونگا سلطنت]] سان جوڙيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |url=https://www.britannica.com/place/Vanga|title=Vanga &#124; ancient kingdom, India|website=Encyclopædia Britannica|access-date=24 April 2023|archive-date=30 July 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160730062030/https://www.britannica.com/place/Vanga|url-status=live}}</ref> هن اصطلاح جو سڀ کان پراڻو ڄاتل استعمال 805ع واري [[نيسري|نيسري پليٽ]] ۾ ملي ٿو. ''ونگلا ديسا'' اصطلاح يارهين صديءَ جي ڏکڻ هندستاني رڪارڊن ۾ ملي ٿو.<ref>{{cite book |last=Keay |first=John |author-link=John Keay |year=2000 |title=India: A History |publisher=[[Atlantic Monthly Press]] |page=220 |isbn=978-0-87113-800-2 |quote=In C1020 ... launched Rajendra's great northern escapade ... peoples he defeated have been tentatively identified ... 'Vangala-desa where the rain water never stopped' sounds like a fair description of Bengal in the monsoon.}}</ref><ref name="Sen-1999">{{cite book |last=Sen |first=Sailendra Nath |year=1999 |orig-date=First published 1988 |title=Ancient Indian History and Civilization |url=https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |publisher=New Age International |page=281 |isbn=978-81-224-1198-0 |access-date=25 July 2023 |archive-date=16 January 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116111745/https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |url-status=live }}</ref> چوڏهين صديءَ ۾ [[بنگال سلطنت]] دوران هن اصطلاح کي سرڪاري حيثيت ملي.<ref name="Ahmed2004">{{cite book |last=Ahmed |first=Salahuddin |date=2004 |title=Bangladesh: Past and Present |url=https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |publisher=APH Publishing |page=23 |isbn=978-81-7648-469-5 |access-date=14 May 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161602/https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |url-status=live }}</ref><ref>"But the most important development of this period was that the country for the first time received a name, ie Bangalah." [http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal Banglapedia: Islam, Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20150723091245/http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal |date=23 July 2015 }}</ref> [[شمس الدين الياس شاهه]] 1342ع ۾ پاڻ کي "بنگلا جو پهريون [[شاهه]]" قرار ڏنو.<ref name="Ahmed2004" /> اسلامي دور ۾ ''بنگال'' لفظ هن علائقي لاءِ سڀ کان عام نالو بڻجي ويو.<ref>{{Cite book |last=Sircar |first=D.C. |author-link=Dineshchandra Sircar |year=1971 |orig-date=First published 1960 |title=Studies in the Geography of Ancient and Medieval India |url=https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |edition=2nd |publisher=Motilal Banarsidass |page=135 |isbn=978-81-208-0690-0 |access-date=19 April 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161603/https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |url-status=live }}</ref> سورهين صديءَ جي تاريخدان [[ابوالفضل بن مبارڪ]] پنهنجي ''[[آئين اڪبري]]'' ۾ لکي ٿو ته پڇاڙي ''"ال"'' جو اضافو ان حقيقت مان ٿيو ته هن زمين جا قديم راجا ٽڪرين جي هيٺاهين وارن هيٺاهن علائقن ۾ مٽيءَ جا دڙا ٺاهيندا هئا، جن کي "ال" چيو ويندو هو.<ref>Land of Two Rivers, [[Nitish Sengupta]]</ref> اهو ذڪر [[غلام حسين سليم]] جي [[رياض السلاطين]] ۾ پڻ ملي ٿو.<ref name="riaj">[http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11 RIYAZU-S-SALĀTĪN: A History of Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20141215055926/http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11|date=15 December 2014}}, [[Ghulam Husain Salim]], The Asiatic Society, Calcutta, 1902.</ref> هند-آريائي پڇاڙي ''[[-desh|ديش]]'' سنسڪرت لفظ ''deśha'' مان نڪتل آهي، جنهن جي معنيٰ "زمين" يا "ملڪ" آهي. تنهنڪري ''بنگلاديش'' نالي جي معنيٰ "بنگال جي زمين" يا "بنگال جو ملڪ" آهي.<ref name="Sen-1999" /> == تاريخ == {{Main|بنگلاديش جي تاريخ}} === ابتدائي تاريخ === [[File:Mahasthan Brahmi Inscription.png|thumb|ٽين صدي ق.م. جو [[مهاستان برهمي ڪتبو]]، جيڪو 1931ع ۾ [[مهاستان ڳڙهه]]، [[بوگرا ضلعو]] مان دريافت ٿيو]] هن علائقي تي پکڙجندڙ پهرين وڏي مقامي سلطنت [[موريا سلطنت]] ({{Circa}} 320–185 ق.م.) هئي. ان جي زوال کان پوءِ [[ساماتاتا]] نالي بادشاھت اڀري، جيڪا [[گپت سلطنت]] (تقريباً 319–540ع) جي باجگذار رياست هئي. [[هرشا]] (606–647ع) ساماتاتا کي پنهنجي نسبتاً ڍري انتظامي سياسي ڍانچي ۾ شامل ڪيو. ٻڌ ڌرم واري [[پالا سلطنت]] 750ع کان 1150ع تائين هن علائقي تي حڪومت ڪئي. بعد ۾ ان کي هندو [[سينا خاندان]] ختم ڪيو، جنهن 1204ع تائين حڪومت ڪئي، جڏهن [[غوري خاندان]] جي [[محمد بختيار خلجي]] جي اڳواڻيءَ ۾ ٿيندڙ [[هندستاني برصغير ۾ مسلمان فتحون|مسلمان فتحن]] هن علائقي تي قبضو ڪيو.<ref>{{cite book|chapter=EARLY HISTORY, 1000 B.C.-A.D. 1202|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/4.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> === وچئين دور === {{Main|بينگال سلطنت|بنگال صوبو}} [[File:Renaldis muslin woman.jpg|thumb|ارڙهين صديءَ ۾ [[ڍاڪا]] جي هڪ عورت نفيس [[بنگال جي ململ واپار|بنگالي ململ]] جو لباس پهريل]] {{multiple image | perrow = 2 | total_width = 300 | image1 = Kusumba Mosque, Naogaon.jpg | image2 = গোয়ালদি মসজিদ 3.jpg | image3 = Bagha Shahi Mosque.jpg | image4 = Choto Shona Mosque Rajshahi.jpg | footer = بنگال سلطنت جي دور جي مسجدن جي تعمير. مٿان کاٻي کان گھڙيال وار ترتيب سان: [[ڪسومبا مسجد]] جا محراب، [[گوالدي مسجد]]، [[باگها مسجد]] ۽ [[ڇوٽو سونا مسجد]] جا نوڪدار محراب ۽ بنگالي ڇت. }} [[File:Hussain Shahis of Bengal.png|thumb|left|[[حسين شاهي خاندان]] جي دور ۾ بنگال]] ان کان پوءِ بنگال [[دهلي سلطنت]] (1206–1526ع) جو حصو بڻيو.<ref name="islamization">{{cite book|chapter=ISLAMIZATION OF BENGAL, 1202–1757|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/5.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> 1341ع ۾ [[فخرالدين مبارڪ شاهه]] آزاد [[بنگال سلطنت]] قائم ڪئي.<ref name="islamization"/> آزاد بنگال سلطنت تي لڳاتار ٻن خاندانن، [[حسين شاهي خاندان]] ۽ [[الياس شاهي خاندان]] حڪومت ڪئي، جڏهن ته [[گنيشا خاندان]] جو مختصر دور پڻ رهيو. جاگرافيائي توسيع ۽ معاشي خوشحاليءَ جي زماني ۾ يورپي ۽ چيني سياحن ان کي "واپار لاءِ دنيا جو سڀ کان مالدار ملڪ" قرار ڏنو.<ref>{{cite book|last=Nanda|first=J.N.|year=2005|title=Bengal: the unique state|publisher=Concept Publishing Company|isbn=978-81-8069-149-2}}</ref>{{rp|10}} 1576ع ۾ [[مغل سلطنت]] بنگال تي قبضو ڪيو.<ref name="islamization"/><ref>Raychaudhuri, Tapan; Habib, Irfan (eds). ''The Cambridge Economic History of India: Volume 1, c.1200–c.1750''. Cambridge University Press, 1982.</ref> اٺارهين صديءَ تائين [[بنگال صوبو]] مغل سلطنت جو سڀ کان مالدار صوبو بڻجي ويو ۽ ان کي "ملڪن جي جنت" ۽ "هندستان جو اناج گهر" سڏيو ويو.<ref name="islamization"/> هتي جي رهواسين جو معيارِ زندگي دنيا جي بهترين معيارن مان هڪ هو، ڇاڪاڻ⁠تہ هي علائقو ڪپهه جي ڪپڙي (خاص طور ململ)، ريشم ۽ [[بنگلاديش ۾ ٻيڙيون ٺاهڻ جي صنعت|ٻيڙيون ٺاهڻ]] جو وڏو عالمي برآمد ڪندڙ ۽ پيدا ڪندڙ هو.<ref name="ray">{{cite book|first=Indrajit|last=Ray|year=2011|title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857)|url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA7|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-82552-1|access-date=30 May 2019}}</ref>{{rp|174}} 1700ع جي شروعات ۾ مغل سلطنت جي زوال کان پوءِ هي علائقو [[بنگال جا نواب|بنگال جي نوابن]] جي ماتحت هڪ نيم خودمختيار رياست بڻجي ويو، جنهن جو بنياد [[مرشد قلي خان]] 1717ع ۾ رکيو. === برطانوي نوآبادياتي دور === {{Main|بنگال پريزيڊنسي}} [[File:Bengal Presidency in British India with dependencies 1852.png|thumb|left|برطانوي هندستان ۾ بنگال پريزيڊنسي (سائي رنگ) ۽ ان جا تابع علائقا (سرمائي رنگ)]] 23 جون 1757ع تي [[سراج الدوله]] جي اڳواڻيءَ واري رياست کي [[ايسٽ انڊيا ڪمپني]] [[پلاسي جي جنگ]] ۾ شڪست ڏني. اها جنگ بنگال ۽ سڄي هندستاني برصغير تي [[برطانوي راڄ]] قائم ڪرڻ ۾ اهم ثابت ٿي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref> بنگال برطانيا جي [[صنعتي انقلاب]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو، پر ان جي قيمت وڏي پئماني تي سرمائي جي نيڪالي، صنعتڪشي جي زوال ۽ بنگالي ڪپڙي جي صنعت جي تباهيءَ جي صورت ۾ ادا ڪئي وئي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref><ref name="ray"/>{{rp|7–10}} 1770ع جي هولناڪ [[عظيم بنگال ڏڪار]] ۾ اندازاً هڪ ڪروڙ تائين ماڻهو فوت ٿيا،<ref>{{cite journal|last=Ghose|first=Ajit Kumar|title=Food Supply and Starvation: A Study of Famines with Reference to the Indian Sub-Continent|volume=34|number=2|pages=368–389|jstor=2662775|publisher=[[Oxford University Press]]|journal=[[Oxford Economic Papers]]|year=1982|doi=10.1093/oxfordjournals.oep.a041557 |pmid=11620403 }}</ref><ref>{{Cite book |last=Dyson |first=Tim |title=A population history of India: from the first modern people to the present day |date=2018 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-882905-8 |edition=1st |location=Oxford |pages=80–81}}</ref><ref name="Irschick2018">{{citation|last=Irschick|first=Eugene F.|author-link=Eugene F. Irschick|title=A History of the New India: Past and Present|url=https://books.google.com/books?id=wqiaDwAAQBAJ&pg=PA73|year=2018|publisher=Routledge|isbn=978-1-317-43617-1|pages=73–}}</ref> جيڪو بنگال پريزيڊنسي جي ڪل آباديءَ جي لڳ ڀڳ ٽئين حصي جي برابر هو.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=6iNuAAAAMAAJ|last=Peers|first=Douglas M.|year=2006|title=India under colonial rule: 1700–1885|publisher=Pearson Education|isbn=978-0-582-31738-3}}</ref>{{rp|47}} === پاڪستان جو حصو === {{Main|ڊومينين آف پاڪستان|اوڀر بنگال|اوڀر پاڪستان}} {{further|اولھ پاڪستان| بنگال جو ورهاڱو (1947)|انڊيا جو ورھاڱو }} لڳ ڀڳ ٻن صدين جي سڌي برطانوي حڪمراني کان پوءِ، جديد بنگلاديش جون سرحدون [[هندستان جي ورهاڱي]] دوران 15 آگسٽ 1947ع تي [[ريڊڪلف لائين]] تحت [[بنگال جي ورهاڱي (1947ع)|بنگال جي ورهاڱي]] سان مقرر ٿيون.<ref>{{cite journal|last=Chatterji|first=Joya|title=The Fashioning of a Frontier: The Radcliffe Line and Bengal's Border Landscape, 1947–52|volume=33|number=1|year=1999|pages=185–242|publisher=[[Cambridge University Press]]|journal=[[Modern Asian Studies]]|doi=10.1017/S0026749X99003066 |jstor=313155}}</ref> ان وقت هي علائقو [[اوڀر بنگال]] جي نالي سان نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جڏهن ته ٻيو حصو [[اولهه پاڪستان]] هو.<ref>{{cite book|chapter=PAKISTAN PERIOD, 1947–71|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/14.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=4|access-date=13 January 2025}}</ref> اوڀر ۽ اولهه پاڪستان جي وچ ۾ هڪ هزار ميلن کان وڌيڪ جاگرافيائي فاصلو هو، جيڪو بعد ۾ شديد معاشي اڻبرابريءَ جو بنيادي سبب بڻيو.<ref>{{cite journal|last=Sobhan|first=Rehman|title=The Problem of Regional Imbalance in the Economic Development of Pakistan|journal=[[Asian Survey]]|volume=2|number=5|year=1962|pages=31–37|doi=10.2307/3023445 |jstor=3023445}}</ref> [[خواجه ناظم الدين]] اوڀر بنگال جو پهريون وزيراعليٰ ٿيو ۽ [[فريڊرڪ چالمرز بورن]] ان جو گورنر مقرر ٿيو. 1949ع ۾ [[آل پاڪستان عوامي مسلم ليگ]] قائم ٿي. 1950ع ۾ [[اوڀر بنگال قانون ساز اسيمبلي]] زمينداري نظام ۽ مستقل بندوبست کي ختم ڪندي زرعي سڌارا نافذ ڪيا.<ref>[[#Baxter|Baxter]], p. 72</ref> 1953ع ۾ عوامي مسلم ليگ جو نالو تبديل ڪري وڌيڪ "سيڪيولر" [[عوامي ليگ]] رکيو ويو.<ref name="LewisSagar1992">{{cite book |author1=David S. Lewis |author2=Darren J. Sagar|title=Political Parties of Asia and the Pacific: A Reference Guide |url={{GBurl|id=S4uyAAAAIAAJ}}|year=1992|publisher=Longman|isbn=978-0-582-09811-4|page=36|access-date=30 July 2017}}</ref> {{مکيه|بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ}} ثقافتي، لساني، سياسي ۽ معاشي امتياز، 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]]، 1966ع جي [[ڇهن نڪتن واري تحريڪ]]، 1970ع جي چونڊن ۾ [[عوامي ليگ]] جي شاندار ڪاميابي ۽ پوءِ [[آپريشن سرچ لائيٽ]] جي فوجي ڪارروائيءَ، بنگلاديش جي آزاديءَ جي جدوجهد کي جنم ڏنو. 25 مارچ 1971ع تي پاڪستاني حڪومت طرفان فوجي آپريشن شروع ڪيو ويو.<ref>{{cite journal|last=Bose|first=Sarmila|title=Anatomy of Violence: Analysis of Civil War in East Pakistan in 1971|journal=[[Economic and Political Weekly]]|volume=40|number=41|year=2005|pages=4463–4471|jstor=4417267}}</ref> 26 مارچ 1971ع تي پاڪستاني فوج پاران [[شيخ مجيب الرحمان]] جي گرفتاري کان پوءِ، آزادي پسند اڳواڻ ميجر [[ضياءُ الرحمان]] مجيب جي طرفان بنگلاديش جي آزاديءَ جو اعلان نشر ڪيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/zias-declaration-19001 | title=Zia's declaration |work=The Daily Star |date=7 April 2014 }}</ref> ان کان پوءِ نَو مهينن تي مشتمل خوني [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] شروع ٿي، جنهن دوران نسلي بنگالين جي خلاف [[بنگلاديش نسل ڪشي]] به ٿي.<ref>{{cite journal|last=Saikia|first=Yasmin|title=Beyond the Archive of Silence: Narratives of Violence of the 1971 Liberation War of Bangladesh|journal=[[History Workshop Journal]]|number=58|year=2004|volume=58 |pages=275–287|doi=10.1093/hwj/58.1.275 |jstor=25472765}}</ref> آخرڪار 16 ڊسمبر 1971ع تي [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ وارو معاهدو|پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ]] کان پوءِ بنگلاديش هڪ خودمختيار ۽ آزاد رياست طور وجود ۾ آيو. === آزاد بنگلاديش === [[بنگلاديش جو آئين]] 4 نومبر 1972ع تي نافذ ڪيو ويو.<ref>{{cite web|last1=Chakma|first1=Parbon|last2=Saumik|first2=Rafid Azad|url=https://www.thedailystar.net/law-our-rights/news/50-years-bangladesh-constitution-nutshell-3160281|title=50 Years of Bangladesh Constitution In a nutshell|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 November 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ، مجيب جي اڳواڻيءَ واري حڪومت وڏي پيماني تي ڪرپشن ۽ بدانتظامي ۾ ملوث ٿي، جنهن سبب سڄي ملڪ ۾ لاقانونيت ۽ معاشي تباهي پيدا ٿي. [[بڪسال|هڪ پارٽي سوشلزم]] قائم ڪرڻ جون ڪوششون ۽ [[1974ع بنگلاديش ڏڪار|1974ع جو وڏو ڏڪار]] مجيب جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي کان پوءِ 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] جو سبب بڻيا.<ref>{{cite book|chapter=Fall of the Bangabandhu, 1972–75|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/19.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|131}} ان کان پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن عوامي نظم بحال ڪيو، زراعت کي صنعتي بنيادن تي آندو، [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] قائم ڪئي ۽ [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم]] جي قيام جي شروعات ڪئي.<ref>{{cite book|chapter=The Zia Regime and Its Aftermath, 1977–82|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/21.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> ضياءُ الرحمان 1 سيپٽمبر 1978ع تي [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite news |title=BNP vows to continue movement |url=https://www.thedailystar.net/news/politics/bnp-vows-continue-movement-for-democracy-restore-1627522 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |agency=[[United News of Bangladesh|UNB]] |date=1 September 2018 |access-date=3 June 2026}}</ref> 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|رحمان جي قتل]] کان پوءِ ايندڙ ڏهاڪو [[حسين محمد ارشاد]] جي ماتحت [[فوجي آمريت]] جو دور رهيو، جنهن ۾ بنيادي ڍانچي جي ترقي، [[اختيارن جي منتقلي]] جون سڌارا، قومي ملڪيت ۾ آيل صنعتن جي نجڪاري ۽ 1988ع ۾ اسلام کي [[رياستي مذهب]] قرار ڏيڻ شامل هئا.<ref>{{cite book|chapter=THE ERSHAD PERIOD: Achieving Stability, 1982–83|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/90.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Emerging Opposition, 1983–86|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/91.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=https://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Relaxation of Martial Law, 1986–87|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/92.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=More Opposition Pressure|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/93.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|بحالي]] کان پوءِ [[پارلياماني جمهوريت]] [[1991ع بنگلاديشي عام چونڊون|1991ع]] ۾ واپس آئي، ۽ اقتدار بي اين پي جي [[خالده ضياءُ]] ۽ عوامي ليگ جي [[شيخ حسينا]] جي وچ ۾ مٽاسٽا ٿيندو رهيو. هن دور کي [[بيگمن جي جنگ]] سڏيو ويو، جنهن 2024ع تائين 34 سالن لاءِ بنگلاديش جي سياست ۽ تاريخ کي شڪل ڏني.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-42999503|title=Bangladesh grows tired of the Battling Begums|last=Rowlatt|first=Justin|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=11 February 2018|access-date =13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|130}} [[2008ع بنگلاديشي عام چونڊون|2008ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ عوامي ليگ ٻيهر اقتدار ۾ آئي.<ref>{{cite web|url=https://www.voanews.com/a/a-13-2008-12-30-voa9/401556.html|title=Bangladesh's Sheikh Hasina Wins Landslide Election|date=1 November 2009|access-date=14 February 2025|publisher=[[Voice of America]]|last=Herman|first=Steve}}</ref> [[شيخ حسينا]] جي اڳواڻيءَ هيٺ ملڪ معاشي ترقي ڏٺي، پر ساڳئي وقت [[جمهوري پٺتي هٽڻ]]، وڌندڙ [[آمريت پسندي]]، وڏي پيماني تي [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]] ۽ وسيع [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جون ڀڃڪڙيون]] پڻ ڏٺيون.<ref>{{cite web|last1=Ethirajan|first1=Anbarasan|last2=Wong|first2=Tessa|title=Sheikh Hasina: The pro-democracy icon who became an autocrat|url=https://www.bbc.com/news/articles/cg3ee303yxpo|date=6 August 2024|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|access-date=15 January 2025}}</ref> مختلف رپورٽن موجب حسينا ۽ عوامي ليگ حڪومت، ڀارت سان سهڪار جي مدد سان، [[2009ع بنگلاديش رائفلز بغاوت]] منظم ڪئي ته جيئن اهڙن قابل فوجي آفيسرن کي ماريو وڃي، جن کي حسينا پنهنجي اقتدار لاءِ خطرو سمجهندي هئي؛ ان سان [[بنگلاديش فوج]] غير مستحڪم ٿي ۽ عملي طور هڪ پارٽي حڪمراني مضبوط ٿي.<ref>{{cite news |last1=Reporter |first1=Staff |title='Hasina, AL leaders behind BDR mutiny' |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/crime-justice/news/hasina-al-leaders-behind-bdr-mutiny-4047691 |access-date=1 December 2025 |work=The Daily Star |date=1 December 2025 |language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Did India benefit from BDR mutiny? What the probe commission says|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/did-india-benefit-bdr-mutiny-what-probe-commission-says-1299101|website=The Business Standard|date=2025-12-01|access-date=2025-12-01|language=en}}</ref> حسينا [[2014ع بنگلاديشي عام چونڊون|2014ع]]، [[2018ع بنگلاديشي عام چونڊون|2018ع]] ۽ [[2024ع بنگلاديشي عام چونڊون|2024ع جي عام چونڊن]] ۾ لڳاتار ٻيو، ٽيون ۽ چوٿون مدو کٽيو؛ اهي سڀئي چونڊون جعلي هيون ۽ نه [[آزاد ۽ منصفاڻي چونڊ|آزاد نه منصفاڻي]].<ref>{{cite web|url=https://edition.cnn.com/2014/01/06/world/asia/bangladesh-elections/index.html|title=Bangladesh ruling party wins elections marred by boycott, violence|date=6 January 2014|access-date=14 February 2025|publisher=[[CNN]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-46718393|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins landslide in disputed vote|date=31 December 2018|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-67889387|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins fourth term in controversial vote|date=8 January 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|last1=Anbarasan|first1=Ethirajan|last2=Ng|first2=Kelly}}</ref> آمرانه حڪومت خلاف [[جولاءِ بغاوت]] کان پوءِ، حسينا کي [[عدم تعاون تحريڪ (2024ع)|استعيفا ڏيڻ ۽ ڀارت ڀڄڻ]] تي مجبور ڪيو ويو، جيڪو [[جولاءِ 36|5 آگسٽ 2024ع]] تي ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2024/8/5/bangladeshs-sheikh-hasina-forced-to-resign-what-happened-and-whats-next|title=Bangladesh's Sheikh Hasina forced to resign: What happened and what's next?|date=5 August 2024|access-date=14 February 2025|publisher=[[Al Jazeera]]}}</ref> آگسٽ 2024ع ۾ هڪ عبوري حڪومت قائم ٿي، جنهن ۾ نوبل انعام يافته [[محمد يونس]] کي [[بنگلاديش جو چيف ايڊوائيزر|چيف ايڊوائيزر]] بڻايو ويو.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/clyg7we8xvno|title=Yunus sworn in as interim Bangladesh leader|last1=Hussain|first1=Samira|last2=Drury|first2=Flora|date=8 August 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref> [[2026ع بنگلاديشي عام چونڊون|2026ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (بي اين پي) ٻيهر اقتدار ۾ آئي ۽ چيئرمين [[طارق رحمان]] 17 فيبروري 2026ع تي بنگلاديش جي وزيراعظم طور حلف کنيو. [[بنگلاديش جماعت اسلامي]] مکيه مخالف ڌر بڻجي وئي.<ref>{{cite web |title=From a marginal force to opposition party: The rise of Bangladesh Jamaat-e-Islami |url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/marginal-force-opposition-party-rise-bangladesh-jamaat-e-islami-1361786 |website=The Business Standard |access-date=19 February 2026}}</ref> 1990ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان، [[آزاد منڊي]] جي پاليسين ۽ [[معاشي آزادڪاري]] جي قدمن سبب، بنگلاديش اهم معاشي واڌ حاصل ڪئي آهي. اهو دنيا جي [[حقيقي جي ڊي پي واڌ جي شرح موجب ملڪن جي فهرست|تيز ترين وڌندڙ معيشتن]] مان هڪ طور اڀريو، جنهن جي پٺيان ان جي وڏي [[بنگلاديش ۾ ڪپڙي جي صنعت|ڪپڙي جي صنعت]] آهي، جيڪا دنيا ۾ ٻئي نمبر تي وڏي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Bashar|first1=Omar K. M. R.|last2=Khan|first2=Habibullah|title=Liberalisation and Growth in Bangladesh: An Empirical Investigation|volume=32|number=1|date=March 2009|pages=61–76|jstor=40795710|journal=The Bangladesh Development Studies|publisher=[[Bangladesh Institute of Development Studies]] (BIDS) |doi=10.57138/XTYK4544 }}</ref> اهو [[نامياري جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] طور اڀريو آهي، ۽ 2018ع کان پاڙيسري ڀارت جي نامياري في ماڻهو جي ڊي پي کان اڳتي نڪري ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/bangladesh/bangladesh-ranked-41st-largest-economy-in-2019-all-over-the-world-study-1684078|title=Bangladesh 2nd largest economy in South Asia|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 January 2019|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://foreignpolicy.com/2020/10/20/india-falls-behind-bangladesh-gdp/|title=Angst and Denial in India as It's Now Officially Poorer Than Bangladesh|last=Babones|first=Salvatore|date=20 October 2020|access-date=13 January 2025|work=[[Foreign Policy]]}}</ref> بنگلاديش پنهنجي [[بنگلاديش ۾ غربت|غربت جي شرح]] گهٽائڻ ۾ نمايان ڪاميابيون حاصل ڪيون آهن، جيڪا 1971ع ۾ 80 سيڪڙو هئي،<ref>{{cite web|url=https://cri.org.bd/2021/03/26/what-milestones-have-bangladesh-crossed-in-50-years/|title=What milestones have Bangladesh crossed in 50 years|date=26 March 2021|access-date=1 October 2022}}</ref> 1991ع ۾ 44.2 سيڪڙو ٿي،<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/results/2018/11/15/bangladesh-reducing-poverty-and-sharing-prosperity|title=Bangladesh: Reducing Poverty and Sharing Prosperity|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022}}</ref> ۽ 2022ع ۾ 18.7 سيڪڙو تائين گهٽجي وئي.<ref>{{cite news|url=https://pip.worldbank.org/country-profiles/BGD|title=Country Profile – Poverty and Inequality Platform|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 January 2025}}</ref> 21هين صديءَ دوران ان جي [[انساني ترقياتي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقياتي اشاري]] جي واڌ رڳو چين کان گهٽ رهي.<ref>{{cite web|url=https://bangladesh.un.org/en/256074-new-directions-human-development-bangladesh|title=New directions for human development in Bangladesh|date=17 December 2023|access-date=12 February 2025|publisher=United Nations}}</ref> [[سبز منتقلي]] جي حصي طور، بنگلاديش جو صنعتي شعبو [[سبز ڪارخانو|سبز ڪارخانا]] ٺاهڻ ۾ اڳواڻ طور اڀريو آهي، ۽ ملڪ وٽ دنيا ۾ تصديق ٿيل سبز ڪارخانن جو سڀ کان وڏو تعداد آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/green-rmg-factories-how-bangladesh-became-global-champion-939426|title=Green RMG factories: How Bangladesh became a global champion|last=Uddin|first=Jasim|date=12 September 2024|access-date=13 January 2025|work=[[Business Standard]]}}</ref> ان 2017ع کان [[روهنگيا نسل ڪشي]] کان ڀڄندڙ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|هڪ ملين کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن]] کي به پناهه ڏني آهي، جنهن ان جي وسيلن تي دٻاءُ وڌو ۽ ان جي انساني همدردي واري عزم کي نمايان ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unrefugees.org/news/rohingya-refugee-crisis-explained/|title=Rohingya Refugee Crisis Explained|date=22 August 2024|work=[[United Nations Commission on Human Rights]] (UNCHR)|access-date=13 January 2025}}</ref> == جاگرافي == {{Main|بنگلاديش جي جاگرافي}} [[File:Map of Bangladesh-en.svg|thumb|بنگلاديش جو طبعي نقشو]] بنگلاديش [[بنگال جي نار]] تي [[ڏکڻ ايشيا]] ۾ واقع آهي. اهو لڳ ڀڳ مڪمل طور پاڙيسري [[ڀارت]] سان گهيريل آهي، ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ان جي هڪ ننڍڙي سرحد آهي، جيتوڻيڪ اهو [[نيپال]]، [[ڀوٽان]] ۽ چين جي تمام ويجهو واقع آهي. ملڪ کي ٽن علائقن ۾ ورهايو ويندو آهي. ملڪ جو گهڻو حصو زرخيز [[گنگا ڊيلٽا]] تي مشتمل آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو دريائي ڊيلٽا آهي.<ref>{{cite web |author1=Aditi Rajagopal|title=How the World's Largest Delta Might Slowly Go Under Water |url=https://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|website=Discovery|date=8 February 2020|access-date=9 March 2020|archive-date=8 February 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200208052815/http://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|url-status=live}}</ref> ملڪ جا اتر اولهه ۽ وچ وارا حصا [[مدهوپور ٽريڪٽ|مدهوپور]] ۽ [[بارند ٽريڪٽ|بارند]] پليٽون سان ٺهيل آهن. اتر اوڀر ۽ ڏکڻ اوڀر وارا علائقا [[سدا بهار]] جبلن جي سلسلن جو گهر آهن. گنگا ڊيلٽا گنگا، جنهن جو مقامي نالو [[پدما درياهه|پدما]] يا ''پوددا'' آهي، [[برهمپتر درياهه|برهمپتر]]، جنهن کي [[جمنا درياهه (بنگلاديش)|جمنا]] يا ''جومونا'' به چيو وڃي ٿو، ۽ [[ميگھنا درياهه|ميگھنا]] درياهن ۽ انهن جي معاون درياهن جي ميلاپ سان ٺهندو آهي. گنگا، جمنا سان ملي ٿي، جيڪا برهمپتر جو مکيه وهڪرو آهي، ۽ پوءِ ميگھنا سان ملي آخرڪار [[بنگال جي نار]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿي. بنگلاديش کي "دريائن جي ڌرتي" چيو ويندو آهي،<ref>{{cite web |title=No Place Like Home – BANGLADESH: LAND OF RIVERS |url=https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |work=Environmental Justice Foundation |access-date=10 March 2020 |archive-date=30 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200930051647/https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |url-status=live }}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ هتي 57 کان وڌيڪ [[سرحد پار درياهه]] آهن، جيڪي ڪنهن به قومي رياست لاءِ سڀ کان وڌيڪ آهن. پاڻيءَ جا معاملا سياسي طور پيچيده آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بنگلاديش ڀارت کان هيٺاهين وهڪري ۾ واقع آهي.<ref>{{cite book |last=Suvedī |first=Sūryaprasāda |title=International watercourses law for the 21st century |publisher=[[Ashgate Publishing]] |year=2005 |pages=154–166 |isbn=978-0-7546-4527-6}}</ref> بنگلاديش گهڻو ڪري زرخيز ۽ هموار ميداني زمين تي مشتمل آهي. ان جو گهڻو حصو سمنڊ جي سطح کان {{convert|12|m|ft|abbr=on}} کان گهٽ اوچائي تي آهي، ۽ اندازو آهي ته جيڪڏهن سمنڊ جي سطح {{convert|1|m|ft|abbr=on}} وڌي وڃي ته ملڪ جي لڳ ڀڳ 10 سيڪڙو زمين ٻڏي ويندي.<ref name="ali">{{cite journal |last=Ali |first=A. |title=Vulnerability of Bangladesh to climate change and sea level rise through tropical cyclones and storm surges |journal=Water, Air, & Soil Pollution |volume=92 |issue=1–2 |pages=171–179 |year=1996 |bibcode=1996WASP...92..171A |doi=10.1007/BF00175563 }}</ref> ملڪ جو 12 سيڪڙو حصو جابلو نظامن سان ڍڪيل آهي. ملڪ جون [[هاور]] آبي زمينون عالمي ماحولياتي سائنس لاءِ اهميت رکن ٿيون. [[بنگلاديش جي جبلن جي فهرست|بنگلاديش جو سڀ کان اوچو هنڌ]] [[سڪا هافونگ]] آهي، جيڪو ميانمار جي سرحد ڀرسان واقع آهي، ۽ ان جي اوچائي {{convert|1064|m|ft|abbr=on}} آهي.<ref name=CIA/> اڳ ۾ [[ڪيوڪراڊونگ]] يا [[تازنگ ڊونگ]] کي سڀ کان اوچو هنڌ سمجهيو ويندو هو. بنگلاديش ۾ [[ٻيلن جو ڍڪ]] ڪل زميني ايراضيءَ جو لڳ ڀڳ 14 سيڪڙو آهي، جيڪو 2020ع ۾ 1,883,400 هيڪٽرن (ha) ٻيلن جي برابر هو، جڏهن ته 1990ع ۾ اهو 1,920,330 هيڪٽر (ha) هو. 2020ع ۾ قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن 1,725,330 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو، جڏهن ته پوکيل ٻيلن 158,070 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو. قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن مان 0 سيڪڙو کي [[ابتدائي ٻيلو]] قرار ڏنو ويو، يعني اهڙو ٻيلو جيڪو مقامي وڻن جي قسمن تي مشتمل هجي ۽ جتي انساني سرگرميءَ جا واضح نشان نه هجن، ۽ لڳ ڀڳ 33 سيڪڙو ٻيلن وارو علائقو محفوظ علائقن اندر مليو. 2015ع لاءِ، ٻيلن جي 100 سيڪڙو ايراضي [[رياستي ملڪيت|عوامي ملڪيت]] هيٺ ڄاڻائي وئي.<ref>{{Cite book |url=https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |title=Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194 |publisher=Food and Agriculture Organization of the United Nations |year=2023 |archive-date=11 September 2024 |access-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240911122341/https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Global Forest Resources Assessment 2020, Bangladesh |url=https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview |website=Food Agriculture Organization of the United Nations |access-date=19 September 2024 |archive-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240919133606/https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview/ |url-status=live }}</ref> === آبهوا === [[File:Aerosol pollution over Northern India, Bangladesh, and Bay of Bengal.jpg|thumb|خلا مان ورتل تصوير، جنهن ۾ بنگلاديش مٿان آلودگي ڏيکاريل آهي]] [[سرطان جو مدار]] بنگلاديش مان گذري ٿو، تنهنڪري بنگلاديش جي آبهوا گرم خطي واري آهي؛ آڪٽوبر کان مارچ تائين هلڪو سيارو ۽ مارچ کان جون تائين گرم ۽ گهم وارو اونهارو هوندو آهي. ملڪ ۾ ڪڏهن به هوائي گرمي پد {{convert|0|°C}} کان هيٺ رڪارڊ نه ٿيو آهي؛ سڀ کان گهٽ رڪارڊ ٿيل گرمي پد {{convert|1.1|°C}} هو، جيڪو اتر اولهه واري شهر [[ديناجپور]] ۾ 3 فيبروري 1905ع تي رڪارڊ ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://kantaji.com/dinajpurmap.html |title=Map of Dinajpur |website=kantaji.com |archive-url=https://web.archive.org/web/20110713134542/http://kantaji.com/dinajpurmap.html |archive-date=13 July 2011 |access-date=17 April 2015}}</ref> گرم ۽ گهم واري [[چوماسي]] موسم جون کان آڪٽوبر تائين جاري رهي ٿي ۽ ملڪ جي اڪثر برسات جو سبب بڻجي ٿي. قدرتي آفتون، جهڙوڪ [[بنگلاديش ۾ ٻوڏون|ٻوڏون]]، [[اڀرندي طوفان]]، [[ٽورنيڊو]] ۽ [[مدي لهرون]] لڳ ڀڳ هر سال اچن ٿيون،<ref name="NatDis">{{cite book |last=Alexander |first=David E. |title= Natural Disasters |chapter-url= {{GBurl|id=gWHsuGTcF34C|p=532}}|year= 1999|publisher=Kluwer Academic Publishers |isbn=978-0-412-04751-0 |page=532 |chapter=The Third World |orig-date=1993}}</ref> جن سان گڏ [[ٻيلن جي ڪٽائي]]، [[مٽيءَ جي زوال ۽ خرابي]] ۽ [[ڪٽاءُ]] جا اثر پڻ شامل ٿين ٿا. 1970ع ۽ 1991ع وارا [[بنگلاديش جي اڀرندي طوفانن جي فهرست|طوفان]] خاص طور تباهه ڪندڙ هئا؛ [[1991ع بنگلاديش طوفان|پوئين طوفان]] ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا.<ref>"[https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html Beset by Bay's Killer Storms, Bangladesh Prepares and Hopes] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240902065034/https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html |date=2 September 2024 }} ". ''Los Angeles Times''. 27 February 2005</ref> سيپٽمبر 1998ع ۾ بنگلاديش جديد تاريخ جي [[1998ع بنگلاديش ٻوڏون|سڀ کان شديد ٻوڏ]] کي ڏٺو، جنهن کان پوءِ ملڪ جا ٻه ٽهائي حصا پاڻيءَ هيٺ اچي ويا، ۽ 1,000 ماڻهو فوت ٿيا.<ref name="EWG">{{cite book |last=Haggett |first=Peter |title=Encyclopedia of World Geography |chapter-url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |publisher=Marshall Cavendish |year=2002 |isbn=978-0-7614-7308-4 |oclc=46578454 |pages=2, 634 |chapter=The Indian Subcontinent |orig-date=2002 |access-date=25 July 2023 |archive-date=28 March 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182107/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |url-status=live }}</ref> آفتن جي خطري ۾ گهٽتائي لاءِ مختلف بين الاقوامي ۽ قومي قدمن جي نتيجي ۾، ٻوڏن ۽ طوفانن سبب انساني جاني نقصان ۽ معاشي نقصان سالن سان گهٽيا آهن.<ref>{{cite news |last=Raju |first=M. N. A. |title=Disaster Preparedness for Sustainable Development in Bangladesh |url=https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10 |work=Daily Sun |date=10 March 2018 |access-date=26 September 2019 |archive-date=24 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210724074442/https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10}}</ref> [[2007ع ڏکڻ ايشيائي ٻوڏون]] ملڪ جي ڪيترن علائقن کي تباهه ڪري ويون، پنج ملين ماڻهن کي بي گهر ڪيو ۽ لڳ ڀڳ 500 ماڻهو مارجي ويا.<ref>{{cite news |title=Bangladesh flood death toll nears 500, thousands ill |url=http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |agency=[[Reuters]] |date=15 August 2007 |access-date=15 August 2007 |archive-date=5 February 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080205073714/http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |url-status=live }}</ref> [[File:Flooding after 1991 cyclone.jpg|thumb|[[1991ع بنگلاديش طوفان]] کان پوءِ ٻوڏ، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا]] ==== موسمي تبديلي ==== بنگلاديش کي انهن ملڪن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو، جيڪي [[موسمي تبديليءَ جي نازڪ پذيري|موسمي تبديليءَ لاءِ سڀ کان وڌيڪ نازڪ]] آهن.<ref>{{Cite journal |last1=Kulp |first1=Scott A. |last2=Strauss |first2=Benjamin H.|date=29 October 2019|title=New elevation data triple estimates of global vulnerability to sea-level rise and coastal flooding|journal=Nature Communications |volume=10 |issue=1 |page=4844 |bibcode=2019NatCo..10.4844K |doi=10.1038/s41467-019-12808-z |pmc=6820795 |pmid=31664024}}</ref><ref>{{cite web |date=29 October 2019|title=Report: Flooded Future: Global vulnerability to sea level rise worse than previously understood |url=https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood|access-date=3 November 2019|website=climatecentral.org|archive-date=2 November 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191102025006/https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood}}</ref> هڪ صديءَ دوران 508 طوفانن بنگال جي نار واري علائقي کي متاثر ڪيو آهي، جن مان 17 سيڪڙو بابت خيال ڪيو وڃي ٿو ته اهي بنگلاديش جي زمين تي پهتا.<ref>{{Cite book|last=Chaturvedi|first=Sanjay|url=https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67|title=Climate Change and the Bay of Bengal|date=29 April 2016|publisher=Flipside Digital Content Company Inc.|isbn=978-981-4762-01-4|access-date=25 July 2023|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182105/https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67#v=onepage&q&f=false|url-status=live}}</ref> وڌندڙ برساتن، سمنڊ جي سطح ۾ اضافي ۽ اڀرندي طوفانن مان پيدا ٿيندڙ [[قدرتي خطرا]] موسمي تبديليءَ سان وڌڻ جا امڪان آهن، ۽ اهي هر هڪ زراعت، پاڻي ۽ خوراڪ جي سلامتي، انساني صحت ۽ رهائش تي سنگين اثر ڇڏيندا.<ref>{{cite book |url=http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|title=Bangladesh Climate Change Strategy and Action Plan, 2008 |publisher=Ministry of Environment and Forests Government of the People's Republic of Bangladesh|year=2008|isbn=978-984-8574-25-6|archive-url=https://web.archive.org/web/20091007060017/http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|archive-date=7 October 2009}}</ref> اندازو آهي ته 2050ع تائين سمنڊ جي سطح ۾ ٽي فوٽ اضافو لڳ ڀڳ 20 سيڪڙو زمين کي ٻوڙي ڇڏيندو ۽ 30 ملين کان وڌيڪ ماڻهن کي بي گهر ڪندو.<ref>{{cite web |last=Glennon |first=Robert|title=The Unfolding Tragedy of Climate Change in Bangladesh |url=https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171201040750/https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|archive-date=1 December 2017|access-date=23 November 2017}}</ref> بنگلاديش ۾ [[سمنڊ جي سطح ۾ اضافو]] واري خطري کي منهن ڏيڻ لاءِ [[بنگلاديش ڊيلٽا پلان 2100]] شروع ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100 |title=Bangladesh Delta Plan 2100|publisher=The Dutch water sector|access-date=24 September 2019|date=20 May 2019|archive-date=13 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230513135800/https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Bangladesh Delta Plan (BDP) 2100}}</ref> === حياتياتي گوناگوني === [[File:Bengal Tiger gets down in a shallow canal in Sundarban.jpg|thumb|[[بنگال ٽائيگر]]، قومي جانور، سندربن ۾]] بنگلاديش [[انڊوملايائي علائقو]] ۾ واقع آهي، ۽ اهو چئن خشڪي وارن ماحولياتي علائقن ۾ اچي ٿو: [[هيٺين گنگا ميدانن جا نم پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، [[ميزورام–منيپور–ڪاچن مينهن وارا ٻيلا]]، [[سندربن تازو پاڻي دلدلي ٻيلا]]، ۽ [[سندربن مينگروو]].<ref name="DinersteinOlson2017">{{cite journal |last1=Dinerstein |first1=Eric |last2=Olson |first2=David |last3=Joshi |first3=Anup |last4=Vynne |first4=Carly |last5=Burgess |first5=Neil D. |last6=Wikramanayake |first6=Eric |last7=Hahn |first7=Nathan |last8=Palminteri |first8=Suzanne |last9=Hedao |first9=Prashant |last10=Noss |first10=Reed |last11=Hansen |first11=Matt |last12=Locke |first12=Harvey |last13=Ellis |first13=Erle C |last14=Jones |first14=Benjamin |last15=Barber |first15=Charles Victor |last16=Hayes |first16=Randy |last17=Kormos |first17=Cyril |last18=Martin |first18=Vance |last19=Crist |first19=Eileen |last20=Sechrest |first20=Wes |last21=Price |first21=Lori |last22=Baillie |first22=Jonathan E. M. |last23=Weeden |first23=Don |last24=Suckling |first24=Kierán |last25=Davis |first25=Crystal |last26=Sizer |first26=Nigel |last27=Moore |first27=Rebecca |last28=Thau |first28=David |last29=Birch |first29=Tanya |last30=Potapov |first30=Peter |last31=Turubanova |first31=Svetlana |last32=Tyukavina |first32=Alexandra |last33=de Souza |first33=Nadia |last34=Pintea |first34=Lilian |last35=Brito |first35=José C. |last36=Llewellyn |first36=Othman A. |last37=Miller |first37=Anthony G. |last38=Patzelt |first38=Annette |last39=Ghazanfar |first39=Shahina A. |last40=Timberlake |first40=Jonathan |last41=Klöser |first41=Heinz |last42=Shennan-Farpón |first42=Yara |last43=Kindt |first43=Roeland |last44=Lillesø |first44=Jens-Peter Barnekow |last45=van Breugel |first45=Paulo |last46=Graudal |first46=Lars |last47=Voge |first47=Maianna |last48=Al-Shammari |first48=Khalaf F. |last49=Saleem |first49=Muhammad|title=An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm |journal=BioScience|volume=67|issue=6|year=2017|pages=534–545 |doi=10.1093/biosci/bix014 |pmid=28608869 |pmc=5451287}}</ref> ان جي ماحوليات ۾ ڊگهو سامونڊي ڪنارو، گهڻا [[بنگلاديش جي درياهن جي فهرست|درياهه ۽ معاون درياهه]]، ڍنڍون، [[آبي زمين]]ون، سدا بهار ٻيلا، نيم سدا بهار ٻيلا، جابلو ٻيلا، نم [[پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، تازو پاڻي دلدلي ٻيلا ۽ ڊگهي گاهه واري هموار زمين شامل آهن. بنگلاديش جو ميدان پنهنجي زرخيز [[دريائي لَٽَ]] واري مٽيءَ لاءِ مشهور آهي، جيڪا وسيع پوک کي سهارو ڏئي ٿي. ملڪ ۾ سرسبز ٻوٽن جو غلبو آهي، ۽ ڳوٺ اڪثر [[آم]]، [[ڪٺل]]، [[بانس]]، [[ڇاليا]]، [[ناريل]] ۽ [[کجور]] جي باغن ۾ لڪل هوندا آهن.<ref name="global.britannica.com">[http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life Bangladesh | history – geography :: Plant and animal life] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140203195926/http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life|date=3 February 2014}}. ''Encyclopædia Britannica''.</ref> ملڪ ۾ ٻوٽن جي زندگيءَ جون 6000 تائين جنسون آهن، جن ۾ 5000 گلدار ٻوٽا شامل آهن.<ref>{{cite web |url=http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna|title=Flora and Fauna – Bangladesh high commission in India |website=Bangladesh High Commission, New Delhi |archive-url=https://web.archive.org/web/20130820012655/http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna |archive-date=20 August 2013}}</ref> آبي ذخيرن ۽ آبي زمينن جا نظام ڪيترن آبي ٻوٽن لاءِ رهائشگاهه فراهم ڪن ٿا. [[نيمفياسي|واٽر للي]] ۽ [[ڪنول]] چوماسي موسم ۾ نمايان طور وڌن ٿا. ملڪ ۾ [[بنگلاديش جي محفوظ علائقن جي فهرست|60 جهنگلي جيوت پناهه گاهون]] آهن.<ref>{{cite web |year=2026|title=Protected Area Profile for Bangladesh from the World Database of Protected Areas|url=https://www.protectedplanet.net/country/BGD|access-date=22 February 2026|website=[[World Database on Protected Areas]]}}</ref> بنگلاديش [[سندربن]] جي گهڻي حصي جو گهر آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي، ۽ ڏکڻ اولهه واري ساحلي علائقي ۾ {{convert|6000|km2}} ايراضيءَ تي پکڙيل آهي. اهو ٽن محفوظ پناهه گاهن ۾ ورهايل آهي: [[سندربن ڏکڻ جهنگلي جيوت پناهه گاهه|ڏکڻ]]، [[سندربن اوڀر جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اوڀر]]، ۽ [[سندربن اولهه جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اولهه]] علائقا. هي ٻيلو يونيسڪو عالمي ورثي واري ماڳ آهي.<ref>{{Cite web |title=The Sundarbans |url=https://whc.unesco.org/en/list/798/ |access-date=2026-02-21 |website=[[UNESCO]] |language=en}}</ref> اتر اوڀر وارو سليٽ علائقو هاور آبي زمينن جو گهر آهي، جيڪو هڪ منفرد ماحولياتي نظام آهي. ان ۾ [[اڀرندي ۽ نيم اڀرندي مخروطي ٻيلا]]، هڪ [[تازو پاڻي دلدلي ٻيلو]]، ۽ گڏيل پن ڇڻڻ وارا ٻيلا پڻ شامل آهن. ڏکڻ اوڀر وارو چٽاگانگ علائقو سدا بهار ۽ نيم سدا بهار جابلو جهنگلن تي مشتمل آهي. وچ بنگلاديش ۾ ميداني سال ٻيلو شامل آهي، جيڪو غازيپور، [[ٽنگائل]] ۽ [[ميمڻ سنگهه]] ضلعن سان گڏ پکڙيل آهي.<ref>{{Cite journal|last=Rahman |first=Mohammed Mahabubur |last2=Rahman |first2=Md. Motiur |last3=Guogang |first3=Zhang |last4=Islam |first4=Kazi Shakila |date=1 March 2010 |title=A Review of the Present Threats to Tropical Moist Deciduous Sal (Shorea Robusta) Forest Ecosystem of Central Bangladesh |url=https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/194008291000300108 |access-date=2026-02-21 |website=[[Sage Journals]] |language=en |doi=10.1177/194008291000300108}}</ref> [[سينٽ مارٽن ٻيٽ]] ملڪ جو واحد [[مرجاني ريف]] آهي.<ref>{{Cite web |last=Kuddus |first=Abdul |date=2025-03-03 |title=Is St Martin's actually a 'coral island', what do researchers say? |url=https://en.prothomalo.com/environment/9rpuv1x2ra |access-date=2026-02-21 |website=[[Prothom Alo]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي ٻيلن، دلدلن، وڻڪار وارن علائقن ۽ جبلن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهنگلي جيوت|جهنگلي جيوت]] گهڻي مقدار ۾ موجود آهي.<ref name="global.britannica.com"/> جانورن جي وڏي اڪثريت {{convert|150000|km2}} جي رهائشگاهه اندر رهي ٿي.<ref>{{cite news |author1=Soraya Auer |author2=Anika Hossain |date=7 July 2012 |title=Lost Wards of the State |url=http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm|work=The Daily Star|access-date=14 February 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150214120509/http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm |archive-date=14 February 2015 |url-status=live}}</ref> [[بنگال ٽائيگر]]، [[بادلدار چيتو]]، [[کاري پاڻيءَ جو مگرمڇ]]، [[ڪارو پينٿر]] ۽ [[مڇي خور ٻلي]] سندربن جا اهم شڪاري جانور آهن.<ref>{{cite book|author=Peter Haggett|title=Encyclopedia of World Geography|url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|year=2001|publisher=Marshall Cavendish|isbn=978-0-7614-7289-6|page=2620|access-date=20 January 2017|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182110/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|url-status=live}}</ref> اتر ۽ اوڀر بنگلاديش [[ايشيائي هاٿي]]، [[هولاڪ گبن]]، [[ايشيائي ڪارو رڇ]] ۽ [[اورينٽل پائڊ هورن بل]] جو گهر آهي.<ref name="bearprojectbd.weebly.com">{{cite web |url=http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|title=Bears in Bangladesh|website=Bangladesh Bear Project|access-date=14 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150214061240/http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|archive-date=14 February 2015|url-status=live}}</ref> [[چيتل]] هرڻ ڏکڻ اولهه وارن وڻڪار وارن علائقن ۾ وڏي پيماني تي ڏسڻ ۾ اچن ٿا. ٻين جانورن ۾ [[ڪاري وڏي گلھري]]، [[ٽوپي دار لنگور]]، [[بنگال لومڙي]]، [[سامبر هرڻ]]، [[جهنگلي ٻلي]]، [[ڪنگ ڪوبرا]]، [[جهنگلي سوئر]]، [[نيولا]]، [[پينگولين]]، [[پائٿن (نسل)|پائٿن]] ۽ [[ايشيائي واٽر مانيٽر|واٽر مانيٽر]] شامل آهن. بنگلاديش ۾ [[ايراواڊي ڊولفن|ايراواڊي]] ۽ [[ڏکڻ ايشيائي درياهي ڊولفن|گنگا ڊولفن]] جي سڀ کان وڏين آبادين مان هڪ موجود آهي.<ref>{{cite web |url=http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|title=6,000 Rare, Large River Dolphins Found in Bangladesh|work=National Geographic|date=March 2009|access-date=13 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20141012093653/http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|archive-date=12 October 2014}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻه جيون]] جون 53، رينگڻ وارن جانورن جون 139، [[سامونڊي رينگڻ وارا جانور|سامونڊي رينگڻ وارن جانورن]] جون 19 ۽ [[سامونڊي ٿڃائتا جانور|سامونڊي ٿڃائتن]] جون 5 جنسون آهن. ان ۾ [[بنگلاديش جي پکين جي فهرست|پکين جون 628 جنسون]] پڻ آهن.<ref>{{cite news |last1=Hossain |first1=Muhammad Selim |date=23 May 2009 |title=Conserving biodiversity must for survival |url=http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |work=The Daily Star |access-date=30 May 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150530100603/http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |archive-date=30 May 2015 |url-status=live}}</ref> گذريل صديءَ دوران بنگلاديش ۾ ڪيترائي جانور ختم ٿي ويا، جن ۾ هڪ سينگ ۽ ٻه سينگ وارا [[گينڊا]] ۽ عام [[مور]] شامل آهن. انساني آبادي شهري علائقن ۾ مرڪوز آهي، جنهن ڪري ٻيلن جي ڪٽائي ڪنهن حد تائين محدود رهي آهي. تيز شهري واڌ قدرتي رهائشگاهن لاءِ خطرو بڻجي وئي آهي. ملڪ ۾ ماحولياتي مسئلا وسيع آهن؛ ڪپڙي جي صنعت سبب [[ڌليشوري درياهه]] جي آلودگي ۽ چڪريا سندربن ۾ جهينگن جي پوک کي عالمن [[ماحولياتي قتل]] طور بيان ڪيو آهي.<ref>{{cite book |last1=Suny |first1=Rabby Us |last2=Sarkar |first2=Oliver Tirtho |last3=Hasan |first3=Md. Abid |title=Politics of Climate Change |chapter=Political Economy of River Ecocide in Bangladesh: A Study in the Context of Dhaleshwari River |date=2023 |pages=83–103 |doi=10.1142/9789811263750_0005 |isbn=978-981-12-6374-3 }}</ref><ref>{{Cite journal |last=Zaman |first=Samia |date=7 June 2023 |title=The Bangladesh Environmental Humanities Reader: by Samina Luthfa, Mohammad Tanzimuddin Khan, and Munasir Kamal, Lanham, Lexinton Books, 2022 ISBN 978-1-4985-9913-9 and 978-1-4985-9914-6 |journal=Environmental Politics |volume=32 |issue=4 |pages=752–754 |doi=10.1080/09644016.2023.2192149 |doi-access=free}}</ref> جيتوڻيڪ ڪيترائي علائقا قانون هيٺ محفوظ آهن، پر ڪجهه بنگلاديشي جهنگلي جيوت هن واڌ سبب خطري ۾ آهي. [[بنگلاديش ماحوليات تحفظ ايڪٽ]] 1995ع ۾ نافذ ڪيو ويو. حڪومت ڪيترن علائقن کي [[ماحولياتي طور نازڪ علائقو]] قرار ڏنو آهي، جن ۾ آبي زمينون، ٻيلا ۽ درياهه شامل آهن. [[سندربن ٽائيگر پروجيڪٽ]] ۽ بنگلاديش بيئر پروجيڪٽ تحفظ کي مضبوط ڪرڻ واريون اهم شروعاتون آهن.<ref name="bearprojectbd.weebly.com"/> بنگلاديش 3 مئي 1994ع تي ريو [[حياتياتي گوناگوني بابت ڪنوينشن]] جي توثيق ڪئي.<ref name="cbd.int">{{cite web |url=http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|title=Bangladesh – Country Profile|website=cbd.int|access-date=16 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150217020013/http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|archive-date=17 February 2015|url-status=live}}</ref> 2014 مطابق ملڪ پنهنجي [[حياتياتي گوناگوني عمل جو منصوبو|قومي حياتياتي گوناگوني حڪمت عملي ۽ عمل منصوبي]] کي نظرثاني ڪرڻ لاءِ تيار هو.<ref name="cbd.int"/> == حڪومت ۽ سياست == {{Multiple image | caption_align = center | total_width = 300 | image1 = Mohammed Shahabuddin official portrait.jpg | caption1 = [[محمد شهاب الدين]]<br /><small>[[بنگلاديش جو صدر|صدر]]</small> | image2 = Tarique Rahman at meeting on Farmer cards, Cabinet Division, Secretariat, Dhaka, 2026-02-23 (cropped).jpg | caption2 = [[طارق رحمان]]<br /><small>[[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]]</small> }} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = National Assembly of Bangladesh (10).jpg | caption1 = [[جاتيا سنگساد ڀَون|قومي پارليامينٽ]] جي عمارت [[شير بنگلا نگر]] ۾، جيڪو هڪ پاڙو آهي ۽ ان جو نالو بنگال جي پهرئين [[بنگال جو وزيراعظم|وزيراعظم]] جي نالي تي رکيل آهي | image2 = Bangabhaban.jpg | caption2 = [[بنگڀون]]، جنهن جي معنيٰ ''بنگال هائوس'' آهي، بنگلاديش جو [[صدارتي محل]] آهي. اصل ۾ اهو [[هندستان جو وائسراءِ|هندستان جي وائسراءِ]] ۽ [[بنگال پريزيڊنسي جي گورنرن جي فهرست|بنگال جي گورنر]] لاءِ گهر هو. }} [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] موجب بنگلاديش هڪ [[وحداني رياست]]<ref name="gov2"/> ۽ ''[[قانوني طور]]'' [[نمائنده جمهوريت]] آهي، جنهن ۾ [[ويسٽ منسٽر نظام|ويسٽ منسٽر]] طرز جو [[پارلياماني جمهوريه|پارلياماني نظام]]<ref name="gov0"/> ۽ [[عام ووٽ جو حق]] موجود آهي.<ref name="gov">{{cite journal|last=Jahan|first=Rounaq|title=The Parliament of Bangladesh: Representation and Accountability|doi=10.1080/13572334.2014.975470|year=2014|pages=250–269|journal=[[The Journal of Legislative Studies]]|volume=21|issue=2}}</ref> [[بنگلاديش جي حڪومت|حڪومت]] کي ٽن ٿنڀن ۾ ورهائي سگهجي ٿو: انتظاميه، مقننه ۽ [[بنگلاديش جي عدليه|عدليه]]. اهي سڀ جوابدهي، شفافيت ۽ [[اختيارن جي ورهاست|اختيارن جي نگراني ۽ توازن]] کي يقيني بڻائڻ لاءِ ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/explained/news/explained-the-branches-bangladeshs-government-3512581|title=Explained: The branches of Bangladesh's government|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2024|access-date=20 January 2025|last=Siddiquee|first=Ayaan Shams}}</ref> آزاديءَ کان وٺي [[عوامي ليگ]] (AL) ۽ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (BNP) بنگلاديش جي سڀ کان طاقتور [[بنگلاديش جون سياسي پارٽيون|سياسي پارٽين]] مان ٻه رهيون آهن.<ref name="gov0">{{cite journal|last=Shah|first=Aqil|title=Democracy Deadlocked in Bangladesh|journal=[[Current History]]|volume=115|number=780|year=2016|pages=130–135|doi=10.1525/curh.2016.115.780.130 |jstor=48614157}}</ref> * حڪومت جو پهريون ٿنڀو انتظامي عضوو آهي، جنهن کي ملڪ جي انتظام جي ذميواري ڏني وئي آهي.<ref name="gov2"/> انتظامي اختيار گهڻو ڪري [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] وٽ هوندا آهن، جيڪو [[حڪومت جو سربراهه]] هوندو آهي ۽ [[بنگلاديش جي ڪابينا|ڪابينا]] جي نگراني ڪندو آهي.<ref name="gov2"/> پارلياماني حڪومت جو مدو پنج سال هوندو آهي. مختلف وزير انتظامي عضوي جو وڏو حصو بڻجن ٿا، سرڪاري کاتن جي نگراني ڪن ٿا ۽ پاليسيون ٺاهين ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش سول سروس|سول سروس]] وزيرن کي پاليسي لاڳو ڪرڻ ۾ مدد ڪري ٿي.<ref name="gov2"/> سڀ اختيار پاليسيون ٺاهڻ، عوامي خدمتون سنڀالڻ ۽ قومي ترقياتي منصوبا لاڳو ڪرڻ لاءِ گڏجي ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] رسمي [[رياست جو سربراهه]] آهي، جنهن جي اختيارن ۾ پارليامينٽ مان منظور ٿيل بلن کي قانون بڻائڻ لاءِ صحيح ڪرڻ، حڪومت جي استحڪام ۽ تسلسل کي برقرار رکڻ،<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|هٿياربند فوجن]] جي ڪمانڊر اِن چيف طور فرض انجام ڏيڻ<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24615.html|title=61.Supreme command|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> ۽ سڀني يونيورسٽين جو [[چانسلر]] هجڻ شامل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-447.html|title=The Dhaka University Order, 1973 (President's Order).|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٻيو ٿنڀو مقننه عضوو آهي، جنهن کي [[جاتيا سنگساد]]، يعني قوم جو گهر، پڻ چيو ويندو آهي.<ref name="parliament">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24619.html|title=65. Establishment of Parliament|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> شهري پارليامينٽ جا ميمبر چونڊين ٿا.<ref name="gov2"/> [[هڪ ايواني]] پارليامينٽ ۾ 350 ميمبر آهن، جن ۾ 300 ميمبر [[فرسٽ پاسٽ دي پوسٽ]] نظام تحت چونڊيا وڃن ٿا، ۽ 50 ميمبر [[عورتن جي بااختياري]] لاءِ مخصوص سيٽن تي مقرر ٿين ٿا.<ref name="parliament"/><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/women-mps-reserved-seats-how-empowered-are-they-really-3601271|title=Women MPs in reserved seats: How empowered are they really?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2024|access-date=20 January 2025|last=Hasan|first=Rashidul}}</ref> [[بنگلاديش جي آئين جو آرٽيڪل 70]] پارليامينٽ جي ميمبرن کي پنهنجي پارٽي جي خلاف ووٽ ڏيڻ کان روڪي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/backpage/article-70-constitution-its-safeguard-democracy-1581670|title=Article 70 of Constitution: It's a safeguard for democracy|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=26 May 2018|access-date=20 January 2025}}</ref> پارليامينٽ جي صدارت [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] ڪندو آهي، جيڪو صدر کان پوءِ ٻئي نمبر تي هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24603.html|title=54.Speaker to act as President during absence, etc.|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٽيون ٿنڀو عدليه آهي، جيڪا قانون جي تشريح، تڪرارن جي حل ۽ انصاف برقرار رکڻ جي ذميوار آهي.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ|سپريم ڪورٽ]] سڀ کان اعليٰ عدالت آهي، جيڪا [[اپيليٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|اپيليٽ ڊويزن]] ۽ [[هاءِ ڪورٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|هاءِ ڪورٽ ڊويزن]] ۾ ورهايل آهي.<ref name="court">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/part-details-203.html|title=THE JUDICIARY|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref><ref name="gov2"/> ان جي اڳواڻي [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] ڪندو آهي.<ref name="court"/> عدليه وٽ ڪنهن قانون جي آئيني حيثيت جاچڻ ۽ قانوني علاج مهيا ڪرڻ جو اختيار آهي. اها شهرين جا حق بچائي ٿي، قانون جي منصفاڻي لاڳو ٿيڻ کي يقيني بڻائي ٿي ۽ حڪومت اندر اختيارن جو توازن برقرار رکي ٿي.<ref name="gov2"/> عدالتن وٽ [[بنگلاديش ۾ عدالتي جائزو|عدالتي جائزي]] ۾ وسيع اختيار آهن، ۽ عدالتي [[نظير]] کي آئين جي آرٽيڪل 111 تحت حمايت حاصل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24668.html|title=111.Binding effect of Supreme Court judgments|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> عدليه ۾ ضلعي ۽ ميٽروپوليٽن عدالتون شامل آهن، جيڪي ديواني ۽ فوجداري عدالتن ۾ ورهايل آهن. ججن جي کوٽ سبب عدليه ۾ ڪيسن جو وڏو ڍير موجود آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/editorial/news/huge-case-backlog-only-hurting-citizens-3306391|title=Huge case backlog only hurting citizens|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 April 2023|access-date=20 January 2025}}</ref> [[انٽرنيشنل انسٽيٽيوٽ فار ڊيموڪريسي اينڊ اليڪٽورل اسسٽنس|انٽرنيشنل IDEA]] جي گلوبل اسٽيٽ آف ڊيموڪريسي (GSoD) انڊيڪسز ۽ ڊيموڪريسي ٽريڪر موجب، بنگلاديش مجموعي جمهوري معيارن ۾ هيٺين حد ۾ اچي ٿو، خاص طور سياسي نمائندگي ۾ ڪمزوريون آهن، جن ۾ معتبر چونڊون، شامل ووٽ جو حق ۽ چونڊيل حڪومت شامل آهن.<ref>{{Cite web |title=Bangladesh {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/bangladesh |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |title=Home {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/ |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref><ref>{{Cite web |title=Global State of Democracy Indices {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/gsod-indices |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref> === انتظامي ورهاست === {{Main|بنگلاديش جي انتظامي جاگرافي}} {{Bangladesh Divisions Image Map}} بنگلاديش کي اٺ انتظامي ڊويزنن ۾ ورهايو ويو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|publisher=Bangladesh Government|title=National Web Portal of Bangladesh|date=15 September 2015|access-date=23 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150923061605/http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|archive-date=23 September 2015|url-status=live}}</ref><ref name="CIA">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=15 May 2007 |year=2007}}</ref><ref>{{cite news |url=http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |title=Rangpur becomes a divivion |work=bdnews24.com |date=25 January 2010 |access-date=6 August 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150903184553/http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |archive-date=3 September 2015 |url-status=live}}</ref> ۽ هر ڊويزن جو نالو ان جي مرڪزي شهر تي رکيل آهي: [[باريسال ڊويزن|باريسال]]، سرڪاري طور ''باريشال''<ref name="namechange">{{cite news |url=https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|title=Bangladesh changes English spellings of five districts|work=bdnews24.com|date=2 April 2018|access-date=1 October 2019 |archive-date=15 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201215091950/https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|url-status=live}}</ref>، [[چٽاگانگ ڊويزن|چٽاگانگ]]، سرڪاري طور ''چٽوگرام''<ref name="namechange" />، [[ڍاڪا ڊويزن|ڍاڪا]]، [[کُلنا ڊويزن|کُلنا]]، [[ميمڻ سنگهه ڊويزن|ميمڻ سنگهه]]، [[راجشاهي ڊويزن|راجشاهي]]، [[رنگپور ڊويزن|رنگپور]]، ۽ [[سليٽ ڊويزن|سليٽ]]. ڊويزنون ضلعن، يعني ''ضلعن''، ۾ ورهايل آهن. بنگلاديش ۾ 64 ضلعا آهن، ۽ هر ضلعو ''اپازيلا''، يعني سب ضلعن، يا ''ٿانا'' ۾ ورهايل آهي. هر پوليس اسٽيشن جي اندر وارو علائقو، سواءِ ميٽروپوليٽن علائقن جي، ''[[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|يونينن]]'' ۾ ورهايل آهي، ۽ هر يونين ڪيترن ڳوٺن تي مشتمل هوندي آهي. ميٽروپوليٽن علائقن ۾ پوليس اسٽيشنون وارڊن ۾ ورهايل آهن، جيڪي وري ''محلن'' ۾ ورهايل آهن. ڊويزن يا ضلعي سطح تي ڪو به چونڊيل نمائندو ناهي، ۽ انتظام رڳو سرڪاري عملدارن تي مشتمل هوندو آهي. هر يونين، يا وارڊ، ۾ چيئرمين ۽ ڪيترن ميمبرن لاءِ سڌيون چونڊون ٿينديون آهن. 1997ع ۾ پارليامينٽ قانون منظور ڪيو، جنهن تحت هر يونين ۾ 12 مان ٽي سيٽون عورتن لاءِ مخصوص ڪيون ويون.<ref>''Local Government Act'', No. 20, 1997</ref> {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; border:2px solid #8fb3d9; background:#f8fbff;" |+ style="background:#d9ecff; color:#003366; font-weight:bold; padding:0.4em;" | بنگلاديش جون انتظامي ڊويزنون |- ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | [[بنگلاديش جون ڊويزنون|ڊويزن]] ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گاديءَ جو شهر ! scope="col" data-sort-type="date" style="background:#b7d7f0;" | قيام ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | پکيڙ (km<sup>2</sup>)<br /><ref>{{cite web |url=http://www.dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |title=Health Bulletin 2016 |website=Directorate General of Health Services |page=14 |access-date=7 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170613050056/http://dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |archive-date=13 June 2017 |url-status=live}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | 2021ع آبادي<br />(اندازي مطابق)<ref>{{cite web |url=http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |title=Population Projection of Bangladesh: Dynamics and Trends, 2011–2061 |date=November 2015 |website=Bangladesh Bureau of Statistics |pages=25–28}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گهاٽائي<br />2021ع |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال]] | 1 جنوري 1993ع | 13,225 | 9,713,000 | 734 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ]] | 1 جنوري 1829ع | 33,909 | 34,747,000 | 1,025 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا]] | 1 جنوري 1829ع | 20,594 | 42,607,000 | 2,069 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا]] | 1 آڪٽوبر 1960ع | 22,284 | 18,217,000 | 817 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه]] | 14 سيپٽمبر 2015ع | 10,584 | 13,457,000 | 1,271 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي]] | 1 جنوري 1829ع | 18,153 | 21,607,000 | 1,190 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور، بنگلاديش|رنگپور]] | 25 جنوري 2010ع | 16,185 | 18,868,000 | 1,166 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ]] | 1 آگسٽ 1995ع | 12,635 | 12,463,000 | 986 |} === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Diplomatic relations of Bangladesh.svg | caption1 = اهي ملڪ، جن جا بنگلاديش سان سفارتي لاڳاپا آهن | image2 = | caption2 = }} بنگلاديش کي [[عالمي سياست]] ۾ هڪ [[وچولي طاقت]] سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|title=Bangladesh at 50: On the Path to Becoming a Middle Power|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=16 December 2021 |last=Hassan |first=Asif Muztaba|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|url-status=live}}</ref> اهو [[هند-پئسفڪ]] جي جيوسياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|title=Understanding the Importance of Bangladesh in the Bay of Bengal and the Indo-Pacific |last=Karim |first=Tariq A.|date=21 May 2022|publisher=[[National Bureau of Asian Research]]|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|url-status=live}}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ اهو ڏکڻ ايشيا ۽ ڏکڻ اوڀر ايشيا جي وچ ۾ حڪمت عمليءَ واري هنڌ تي واقع آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Connecting South Asia and Southeast Asia: A Bangladesh Country Study|date=September 2014|publisher=[[Asian Development Bank]]|access-date=26 September 2022|number=500 |last1=Rahman |first1=Mustafizur |last2=Moazzem |first2=Khondaker Golam |last3=Chowdhury |first3=Mehruna Islam |last4=Sehrin |first4=Farzana}}</ref> بنگلاديش 1972ع ۾ [[قومن جي دولت مشترڪه]] ۾ ۽ 1974ع ۾ گڏيل قومن ۾ شامل ٿيو.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048 |title=Bangladesh enters Commonwealth |last=Sajen |first=Shamsuddoza|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 April 2020 |access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153013/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|title=Bangladesh marks 40 years as Member State of the UN |publisher=United Nations|date=26 September 2014|access-date=26 September 2022 |last=Chaudhury |first=Dipanjan Roy|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153010/https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|url-status=live}}</ref> اهو موسمي تبديلي، ايٽمي هٿيارن جي عدم ڦهلاءُ، واپاري پاليسي ۽ غير روايتي سلامتي جي مسئلن تي گهڻ طرفي سفارتڪاري تي ڀاڙي ٿو.<ref>{{cite web |url=https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | title=Roundtable on 'Non Traditional Security Threats in the Indo-Pacific Region' – NTS-Asia | date=30 August 2022 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184723/https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | url-status=live }}</ref> بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] جي قيام ۾ اڳواڻي ڪئي، جيڪو [[هندستاني برصغير]] ۾ علائقائي سفارتڪاري جو اهم فورم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |last1=De |first1=Prabir |last2=Bhattacharyay |first2=Biswa N.|title=Prospects of India–Bangladesh Economic Cooperation: Implications for South Asian Regional Cooperation|publisher=[[Asian Development Bank]]|date=September 2007|access-date=27 September 2022}}</ref> اهو 1974ع ۾ [[اسلامي تعاون تنظيم]] ۾ شامل ٿيو،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177|title=Bangladesh an example of religious harmony: OIC|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=21 March 2021|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102404/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177 |url-status=live}}</ref> ۽ [[ڊي-8 اقتصادي تعاون تنظيم|ڊيولپنگ-8]] جو باني ميمبر آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=1 August 2022|access-date=27 September 2022|title=Bangladesh receives "International Peace Award" as D-8 founding member|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|url-status=live}}</ref> تازو بنگلاديش [[عالمي بئنڪ]] جي سهڪار سان علائقائي واپار ۽ ٽرانسپورٽ رابطن کي هٿي ڏيڻ تي ڌيان ڏنو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | title=Regional Trade and Connectivity in South Asia Gets More Than $1 Billion Boost from World Bank | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184718/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | url-status=live }}</ref> اهو پنهنجي اهم پرڏيهي پاليسي مقصدن مان هڪ طور [[آسيان ۾ بنگلاديش جي شموليت|آسيان ۾ شامل ٿيڻ جي ڪوشش]] پڻ ڪري رهيو آهي.<ref name=":5">{{Cite news |title=Ultimate goal is to join ASEAN as a full member |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/trade-market/ultimate-goal-is-to-join-asean-as-a-full-member-1743783067 |access-date=2025-07-12 |work=The Financial Express |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=2024-09-05 |title=Will Bangladesh join Asean? Maritime arbitration wins favour Dhaka |url=https://www.scmp.com/week-asia/politics/article/3277348/will-bangladesh-join-asean-maritime-arbitration-wins-and-cultural-links-favour-dhaka |access-date=2025-07-17 |website=South China Morning Post |language=en}}</ref><ref>{{cite web |last=Rahman |first=Mohammad Tariqur |date=8 February 2025 |title=Perhaps: Should Bangladesh be a member of ASEAN? |url=https://apakhabartv.com/2025/02/08/perhaps/ |access-date=17 July 2025 |website=ApakhabarTV}}</ref> ڍاڪا [[بمسٽيڪ]] جو صدر دفتر رکي ٿو، جيڪا [[بنگال جي نار تي ڀاڙيندڙ ملڪ|بنگال جي نار سان لاڳاپيل ملڪن]] کي گڏ ڪندڙ تنظيم آهي. پاڙيسري ميانمار سان [[بنگلاديش–ميانمار لاڳاپا|لاڳاپا]] 2016–2017ع کان سخت ڇڪتاڻ جو شڪار آهن، جڏهن 700,000 کان وڌيڪ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|روهنگيا پناهگير]] غيرقانوني طور بنگلاديش ۾ داخل ٿيا.<ref name="RohingyaHRW">{{cite web |url=https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|title=Bangladesh Is Not My Country|publisher=[[Human Rights Watch]]|date=5 August 2018|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جي پارليامينٽ، حڪومت ۽ سول سوسائٽي روهنگيا خلاف ميانمار جي فوجي ڪارروائين تي [[2016–17ع روهنگيا لڏپلاڻ تي بين الاقوامي ردعمل|بين الاقوامي تنقيد]] جي اڳواڻيءَ ۾ رهيون آهن، ۽ انهن جي [[واپسي جو حق|واپسيءَ جي حق]] جو مطالبو [[اراڪان]] ڏانهن ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | title=Bangladesh and Myanmar Resume Talks on Rohingya Repatriation | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184715/https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|title=Bangladesh tells UN that Rohingya refugees must return to Myanmar|date=17 August 2022|publisher=[[Al Jazeera Media Network|Al Jazeera]]|access-date=27 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926223428/https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|url-status=live}}</ref> بنگلاديش پنهنجي سڀ کان وڏي پاڙيسري ملڪ ڀارت سان اهم [[بنگلاديش–ڀارت لاڳاپا|ٻطرفا ۽ معاشي لاڳاپا]] رکي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=India-Bangladesh Bilateral Relations|date=March 2021|publisher=[[Ministry of External Affairs (India)]]|access-date=27 September 2022}}</ref> جيڪي اڪثر [[ڀارت ۾ پاڻيءَ جي سياست|پاڻيءَ جي سياست]]، [[گنگا پاڻي تڪرار|گنگا]] ۽ [[تيستا درياهه#پاڻي ورهائڻ جو چئلينج|تيستا]] جي مسئلن،<ref>{{cite web |url=https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | title=India and Bangladesh Conflict over the Ganges River &#124; Climate-Diplomacy | date=January 1957 | access-date=23 October 2022 | archive-date=23 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221023122123/https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | url-status=live }}</ref><ref>{{cite thesis |last=Karim |first=Sajid |date=November 2020 |title=Transboundary Water Cooperation between Bangladesh and India in the Ganges River Basin: Exploring a Benefit-sharing Approach |type=Master's |publisher=[[Uppsala University]] |url=http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|access-date=27 September 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|title=India Must Settle the Teesta River Dispute With Bangladesh for Lasting Gains|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=9 April 2021|access-date=27 September 2022 |last=Banerji |first=Anuttama|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|url-status=live}}</ref> ۽ [[بنگلاديش–ڀارت سرحد تي موت|بنگلاديشي شهرين جي سرحدي قتلن]] سبب ڇڪتاڻ جو شڪار ٿين ٿا.<ref>{{cite web |url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343 |title='Unlawful killings' along India border: Bangladeshi families seek justice|publisher=[[Anadolu Agency]]|date=11 February 2021|access-date=27 September 2022 |last=Kamruzzaman |first=Md.|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|title=Bangladesh sees highest border deaths in 10 years|date=22 December 2020 |last=Anik |first=Syed Samiul Basher|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جا پاڪستان سان لاڳاپا مسئلن جو شڪار آهن، خاص طور تي ان ڪري جو پاڪستان 1971ع واري [[بنگلاديش نسل ڪشي]] کان انڪار ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|title=Should Pakistan apologize to Bangladesh for the 1971 war?|work=[[DW News]]|publisher=[[Deutsche Welle]]|date=30 March 2021|access-date=27 September 2022 |last=Janjua |first=Haroon|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|url-status=live}}</ref> اهو چين سان [[بنگلاديش–چين لاڳاپا|گرم لاڳاپا]] برقرار رکي ٿو، جيڪو ان جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار ۽ سڀ کان وڏو هٿيار فراهم ڪندڙ ملڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|title=Decoding China-Bangladesh relationship |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta|date=27 June 2018|access-date=27 September 2022|publisher=[[Observer Research Foundation]]|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|url-status=live}}</ref> جاپان بنگلاديش کي سڀ کان وڌيڪ معاشي امداد ڏيندڙ ملڪ آهي، ۽ ٻنهي ملڪن وچ ۾ [[بنگلاديش–جاپان لاڳاپا|حڪمت عملي ۽ معاشي ڀائيواري]] آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|title=50 Years of Japan-Bangladesh Ties: From Economic to Strategic Partnership|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=10 February 2022 |last=Shazzad |first=Hussain|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153002/https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|url-status=live}}</ref> وچ اوڀر جي ملڪن سان سياسي لاڳاپا مضبوط آهن.<ref>{{cite web |url=https://saudigazette.com.sa/article/38010 | title=Bangladesh and Saudi Arabia have extremely cordial relations – Rizvi | date=27 March 2013 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184720/https://saudigazette.com.sa/article/38010 | url-status=live }}</ref> بنگلاديش کي پنهنجي ترسيل رقم جو 59 سيڪڙو وچ اوڀر مان ملي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | title=Middle East dual shock spillover on Bangladesh's remittance | date=19 July 2020 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184724/https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | url-status=live }}</ref> جيتوڻيڪ خراب ڪم ڪندڙ حالتون وچ اوڀر ۾ رهندڙ چئن ملين کان وڌيڪ [[وچ اوڀر ۾ بنگلاديشي|بنگلاديشي مزدورن]] کي متاثر ڪن ٿيون.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|title=Experts: Middle East remains key to Bangladesh's fortunes in a changing world|date=29 June 2022|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|url-status=live}}</ref> بنگلاديش [[موسمي تبديلي|عالمي موسمي]] سفارتڪاري ۾ [[ڪلايميٽ ولنرئبل فورم]] جي اڳواڻ طور اهم ڪردار ادا ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | title=COP26 and Bangladesh: Time to Consolidate Climate Diplomacy | work=SOAS Blog | date=11 October 2021 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184721/https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | url-status=live }}</ref> === فوج === {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladeshi soldiers on a BTR-80 APC.jpg | caption1 = [[بي ٽي آر-80]] تي بنگلاديش فوج جا اهلڪار | image2 = BNS Bongobondhu2.jpg | caption2 = بنگلاديش بحريه جو [[فريگيٽ]]، [[بي اين ايس خالد بن وليد]] | image3 = Mikoyan MiG-29-Chengdu F-7.jpg | caption3 = بنگلاديش هوائي فوج جا ويڙهاڪ جهاز، مگ-29 ۽ ايف-7 }} [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] [[برطانوي فوج]] ۽ [[برطانوي هندستاني فوج]] جو ادارياتي ڍانچو ورثي ۾ حاصل ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|title=The Military and Democracy in Bangladesh|website=press-files.anu.edu.au|access-date=19 September 2017|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010141253/http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|url-status=live}}</ref> 2024ع ۾ [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] جي سرگرم اهلڪارن جو انگ لڳ ڀڳ 230,000 هو،<ref name="IISS">*{{cite book| title=The Military Balance 2018 |author1=International Institute for Strategic Studies |author-link1=International Institute for Strategic Studies| date=14 February 2018| publisher=[[Routledge]]| isbn=978-1-85743-955-7| ref=IISS2018}}</ref> جنهن ۾ هوائي فوج جا 21,000 ۽ بحريه جا 27,000 اهلڪار شامل هئا.<ref>Including service and civilian personnel. See [https://web.archive.org/web/20120112044228/http://www.bangladeshnavy.org/glance.html Bangladesh Navy]. Retrieved 17 July 2007.</ref> روايتي دفاعي ڪردارن کان علاوه، فوج آفتن جي امدادي ڪارروائين ۾ شهري اختيارين جي مدد ڪئي آهي ۽ سياسي بيچيني جي دورن ۾ اندروني سلامتي پڻ فراهم ڪئي آهي. ڪيترن سالن کان، بنگلاديش [[گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ|گڏيل قومن جي امن فوجن]] ۾ دنيا جو سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ رهيو آهي.<ref>{{Cite web |date=4 April 2023 |title=Contribution of Uniformed Personnel to UN by Country and Personnel Type |url=https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |access-date=12 May 2023 |publisher=United Nations|archive-date=12 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230512143419/https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش جو فوجي بجيٽ]] جي ڊي پي جو 1.3 سيڪڙو آهي، جيڪو 2021ع ۾ 4.3 بلين آمريڪي ڊالرن جي برابر هو.<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |title=Military expenditure (% of GDP) – Bangladesh |publisher=World Bank |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207232946/https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |last=Alif |first=Abdullah |date=11 June 2020 |title=Budget FY21: Military spending increases by Tk2,327 crore |url=https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |work=Dhaka Trbiune |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231443/https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش بحريه]]، جيڪا بنگال جي نار جي وڏين بحرين مان هڪ آهي، فريگيٽن، آبدوزن، ڪورويٽن ۽ ٻين جهازن جي [[بنگلاديش بحريه جي سرگرم جهازن جي فهرست|بيڙي]] تي مشتمل آهي. [[بنگلاديش هوائي فوج]] وٽ گهڻ مقصدي جنگي جهازن جو هڪ [[بنگلاديش جي سرگرم فوجي جهازن جي فهرست|ننڍو بيڙو]] آهي. بنگلاديش جي فوجي سامان جو گهڻو حصو چين کان اچي ٿو.<ref>{{cite news |last=Balachandran |first=P.K. |date=12 April 2017 |title=Rivals India and China woo Bangladesh with aid totalling $46 b |url=http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |work=[[Daily FT]] |access-date=27 July 2017 |archive-date=28 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170728123712/http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |url-status=live }}</ref> تازن سالن ۾، بنگلاديش ۽ ڀارت گڏيل فوجي مشقون، فوجي اڳواڻن جا اعليٰ سطحي دورا، [[دهشتگردي جي روڪٿام]] ۾ سهڪار ۽ ڳجهي ڄاڻ جي مٽاسٽا وڌائي آهي. بنگلاديش [[اتر اوڀر ڀارت]] ۾ استحڪام ۽ سلامتي کي يقيني بڻائڻ لاءِ اهم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |title=Migration, river management, radicalisation: What does the future hold for India-Bangladesh relations? |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta |date=May 2020 |website=Observer Research Foundation |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231444/https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |title=Bangladesh and India's Northeast: A security perspective |work=The Daily Star |date=15 October 2011 |access-date=14 February 2022 |archive-date=8 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220208025833/https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |url-status=live }}</ref> اوڀر برصغير ۾ بنگلاديش جي حڪمت عملي واري اهميت چين جي ويجهڙائي، برما سان سرحد، مکيه ڀارت ۽ اتر اوڀر ڀارت جي جدا ٿيڻ، ۽ بنگال جي نار ۾ ان جي سامونڊي علائقي تي دارومدار رکي ٿي.<ref>{{cite web |author=Anu Anwar, Michael Kugelman |url=https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |title=The U.S. Should Deepen Ties With Bangladesh |work=Foreign Policy |date=1 December 2021 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |url-status=live }}</ref> 2002ع ۾ بنگلاديش ۽ چين دفاعي سهڪار جو معاهدو ڪيو.<ref>{{cite journal |last=Kinne |first=Brandon J. |date=15 August 2018 |title=Defense Cooperation Agreements and the Emergence of a Global Security Network |journal=International Organization |volume=72 |issue=4 |pages=799–837 |doi=10.1017/S0020818318000218 |doi-access=free }}</ref> آمريڪا بنگلاديش سان [[اسٽيٽس آف فورسز ايگريمينٽ]]، [[ايڪويزيشن اينڊ ڪراس-سروسنگ ايگريمينٽ]] ۽ جنرل سيڪيورٽي آف ملٽري انفارميشن ايگريمينٽ بابت ڳالهين جي ڪوشش ڪئي آهي.<ref>{{cite journal |last=Paul |first=Bimal Kanti |year=2005 |title=Bangladeshi American Response to the 1998 Status of Forces Agreement (SOFA): An Assessment |journal=The Professional Geographer |volume=57 |issue=4 |pages=495–505 |doi=10.1111/j.1467-9272.2005.00494.x |bibcode=2005ProfG..57..495P }}</ref><ref>{{cite web |last=Ashraf |first=Nazmul |url=https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |title=U.S. keen on military ties with Dhaka &#124; Uae |work=Gulf News |date=11 May 2002 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162344/https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=US wants 2 defence deals with Bangladesh |url=https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |work=The Daily Star |date=18 October 2019 |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |url-status=live }}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش گڏيل قومن جي [[ايٽمي هٿيارن جي پابندي بابت معاهدو]] جي توثيق ڪئي.<ref>{{cite news |title=Bangladesh ratifies nuclear weapons prohibition treaty |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |work=Dhaka Tribune |date=28 September 2020 |access-date=15 August 2020 |archive-date=20 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200920163951/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |url-status=live }}</ref> == آبادي == {{Main|بنگلاديش جي آبادي}} {{Further|بنگالي}} {{Historical populations |source = World Bank<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|publisher=[[World Bank]]|title=Population, total – Bangladesh|access-date=19 January 2025}}</ref> |title = آبادي (ملينن ۾) |percentages = pagr |1960 |51,828,660 |1971 |70,276,758 |1980 |88,016,432 |1990 |111,633,717 |2000 |134,544,304 |2010 |152,201,981 |2023 |171,466,990 }} بنگلاديش جي آبادي [[2022ع بنگلاديشي آدمشماري|2022ع جي آدمشماري]] ۾ 169.8&nbsp;ملين رڪارڊ ڪئي وئي،<ref name="populationcensus2022"/> جيڪا 2023ع ۾ وڌي 171.4&nbsp;ملين ٿي وئي.<ref name="unpop">{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|title=Population, total – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 April 2025}}</ref> اهو دنيا جو [[آبادي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ايشيا جو [[آبادي موجب ايشيائي ملڪن جي فهرست|پنجون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ۽ دنيا جو [[آبادي جي گهاٽائي موجب ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گهاٽي آبادي وارو وڏو ملڪ]] آهي، جتي 2020ع ۾ مکيه آبادي گهاٽائي 1,265 ماڻهو/km<sup>2</sup> هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/EN.POP.DNST?locations=BD|title=Population density (people per sq. km of land area) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR)، جيڪا ڪڏهن دنيا جي سڀ کان وڌيڪ شرحن مان هڪ هئي، نمايان گهٽتائي مان گذري آهي؛ اها 1985ع ۾ 5.5 کان 1995ع ۾ 3.7 ۽ پوءِ 2022ع ۾ 1.9 تائين گهٽجي وئي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.TFRT.IN?locations=BD|title=Fertility rate, total (births per woman) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> جيڪا 2.1 واري [[متبادل سطح کان هيٺ زرخيزي]] کان به گهٽ آهي.<ref>{{cite journal |last1=Bora |first1=Jayanta Kumar |last2=Saikia |first2=Nandita |last3=Kebede |first3=Endale Birhanu |last4=Lutz |first4=Wolfgang |title=Revisiting the causes of fertility decline in Bangladesh: The relative importance of female education and family planning programs |journal=Asian Population Studies |date=2023 |volume=19 |pages=81–104 |doi=10.1080/17441730.2022.2028253 |doi-access=free }}</ref> آبادي جو گهڻو حصو ڳوٺاڻن علائقن ۾ رهي ٿو، جڏهن ته 2023ع مطابق صرف 40٪ آبادي شهري علائقن ۾ رهي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.URB.TOTL.IN.ZS?locations=BD|title=Urban population (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[وچولي عمر]] لڳ ڀڳ 28 سال آهي؛ ڪل آبادي جو 26٪ حصو 14 سالن يا ان کان گهٽ عمر جو آهي،<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.0014.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 0–14 (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ۽ 2023ع صرف 6٪ ماڻهو 65 سالن يا ان کان وڌيڪ عمر جا آهن.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.65UP.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 65 and above (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش هڪ [[نسلي ۽ ثقافتي تنوع جي سطح موجب ملڪن جي فهرست|نسلي ۽ ثقافتي طور هم جنس سماج]] آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]] آبادي جو 99٪ آهن.<ref name="cia"/> [[آديواسي]] آبادي ۾ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما]]، [[مارما ماڻهو|مارما]]، [[سانٿال ماڻهو|سانٿال]]، [[مرو ماڻهو|مرو]]، [[تانچنگيا ماڻهو|تانچنگيا]]، [[باوم ماڻهو|باوم]]، [[تريپوري ماڻهو|تريپوري]]، [[خاصي ماڻهو|خاصي]]، [[خومي ماڻهو|خومي]]، [[ڪوڪي ماڻهو|ڪوڪي]]، [[گارو ماڻهو|گارو]] ۽ [[بشنوپريا منيپوري ماڻهو|بشنوپريا منيپوري]] شامل آهن. چٽاگانگ پهاڙي علائقن ۾ مقامي ماڻهن جي خودمختياري تحريڪ سبب 1975ع کان 1997ع تائين بدامني ۽ [[چٽاگانگ پهاڙي علائقن جو تڪرار|بغاوت]] رهي. جيتوڻيڪ 1997ع ۾ امن معاهدو ٿيو، پر علائقو [[آپريشن اتاران|اڃا به فوجي موجودگي هيٺ]] آهي.<ref name="rashiduzzaman">{{cite journal |last=Rashiduzzaman |first=M. |year=1998 |title=Bangladesh's Chittagong Hill Tracts Peace Accord: Institutional Features and Strategic Concerns |journal=Asian Survey |volume=38 |issue=7 |pages=653–70 |doi=10.2307/2645754 |jstor=2645754}}</ref> [[اردو]] ڳالهائيندڙ [[رهجي ويل پاڪستاني]]ن کي 2008ع ۾ سپريم ڪورٽ طرفان شهريت ڏني وئي.<ref>{{cite web|url=https://www.unhcr.org/news/stories/how-bangladesh-court-ruling-changed-lives-more-300000-stateless-people|title=How a Bangladesh court ruling changed the lives of more than 300,000 stateless people|last1=Shadman|first1=Onchita|last2=Schönbauer|first2=Roland|date=23 February 2015|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش 2017ع کان وٺي 700,000 کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن جي ميزباني پڻ ڪري ٿو، جنهن سبب اهو دنيا جي سڀ کان وڏين پناهگير آبادين وارن ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="RohingyaHRW"/> === شهري مرڪز === {{Further|بنگلاديش جي شهرن ۽ قصبن جي فهرست}} بنگلاديش جو گاديءَ وارو ۽ سڀ کان وڏو شهر [[ڍاڪا]] آهي، جنهن جي انتظام لاءِ ٻه شهري ڪارپوريشنون قائم آهن، جيڪي شهر جي اترين ۽ ڏاکڻي حصن جي نگراني ڪن ٿيون. بنگلاديش ۾ ڪُل 13 [[بنگلاديش جي شهري ڪارپوريشنن جي فهرست|شهري ڪارپوريشنون]] آهن، جتي ميئرن جون چونڊون ٿينديون آهن: ڍاڪا ڏکڻ، ڍاڪا اتر، [[چٽاگانگ]]، [[ڪوميلا]]، [[خولنا]]، [[ميمن سنگهه]]، [[سلهٽ]]، [[راجشاهي]]، [[باريسال]]، [[رنگپور]]، [[گازيپور]]، [[بوگرا]] ۽ [[نارائن گنج]]. ميئر پنجن سالن جي مدي لاءِ چونڊيا ويندا آهن. بنگلاديش ۾ مجموعي طور 506 شهري مرڪز آهن، جن مان 43 شهرن جي آبادي 100,000 کان وڌيڪ آهي. {{Largest cities | country = Bangladesh | stat_ref = [https://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-09-27-09-50-a3672cdf61961a45347ab8660a3109b6.pdf] | list_by_pop = | div_name = ملڪ | div_link = Bangladesh | city_1 = ڍاڪا | pop_1 = 10,278,882 | city_2 = چٽاگانگ | pop_2 = 3,227,246 | city_3 = گازيپور | pop_3 = 2,674,697 | city_4 = نارائن گنج | pop_4 = 967,724 | city_5 = خولنا | pop_5 = 718,735 | city_6 = Rangpur, Bangladesh{{!}}رنگپور | pop_6 = 708,384 | city_7 = ميمن سنگهه | pop_7 = 576,722 | city_8 = راجشاهي | pop_8 = 552,791 | city_9 = سلهٽ | pop_9 = 532,426 | city_10 = بوگرا | pop_10 = 542,420 | city_11 = ڪوميلا | pop_11 = 439,414 }} === ٻولي === {{Main|بنگلاديش جون ٻوليون}} [[File:Shaheed Minar, Dhaka, Bangladesh.jpg|thumb|[[ڍاڪا شهيد مينار|شهيد مينار]]، ڍاڪا ۾ واقع هڪ قومي يادگار آهي، جيڪو 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]] جي شهيدن جي ياد ۾ تعمير ڪيو ويو هو ۽ بنگالي قومپرستي جي علامت سمجهيو وڃي ٿو.]] بنگلاديش جي سرڪاري ۽ غالب ٻولي [[بنگالي ٻولي|بنگالي]] آهي، جيڪا آبادي جي 99 سيڪڙو کان وڌيڪ ماڻهن جي [[مادري ٻولي]] آهي.<ref>{{Cite book|title=Population and Housing Census 2022: Report on Socio-Economic and Demographic Survey 2023 |url=http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf|date=June 2024|publisher=Bangladesh Bureau of Statistics|page=xx|isbn=978-984-35-2977-0|access-date=9 June 2024|archive-date=9 June 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240609144133/http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf}}</ref><ref name="LOG">{{cite encyclopedia|last1=Rahim|first1=Enayetur|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert L.|title=Ethnicity and Linguistic Diversity|encyclopedia=Bangladesh: a country study|year=1989|access-date=24 September 2022|url=http://countrystudies.us/bangladesh/29.htm|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=59|oclc=49223313}}</ref> بنگالي کي هڪ [[لهجن جو تسلسل]] (Dialect Continuum) طور بيان ڪيو ويندو آهي، جنهن ۾ سڄي ملڪ ۾ مختلف [[بنگالي لهجا|لهجا]] ڳالهايا وڃن ٿا. ملڪ ۾ [[دولسانيت]] (Diglossia) پڻ موجود آهي، جنهن تحت گهڻا ماڻهو معياري ڳالهائجندڙ بنگالي سمجهي يا ڳالهائي سگهن ٿا، ساڳئي وقت پنهنجي علائقائي لهجي يا ٻوليءَ جي صورت پڻ استعمال ڪن ٿا.<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/supplements/amar-ekushey-2018/amago-bhasha-1537534|title=Amago Basha|last=Khan|first=Sameer Ud Dowla|date=21 February 2018|access-date=24 September 2022|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> انهن ۾ [[چٽاگانگي ٻولي|چٽاگانگي]] شامل آهي، جيڪا چٽاگانگ جي ڏکڻ اوڀر واري علائقي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref>{{Cite book |last=Masica |first=Colin |author-link=Colin Masica |year=1991 |title=The Indo-Aryan Languages |place= Cambridge |publisher=Cambridge University Press |page=16}}</ref> [[نواخالي ٻولي|نواخالي]]، جيڪا [[نواخالي ضلعو|نواخالي]] ضلعي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي،<ref>{{citation|author=Sarwar, Fatina|title=Noakhali Dialect: Its Prospect of Standardization}}</ref><ref>{{cite journal|last=Rashel|first=Md. Mostafa|title=Phonological Analysis of Chatkhil Dialect in Noakhali District, Bangladesh|journal=Theory and Practice in Language Studies|volume=1|issue=9|date=September 2011|pages=1051–1061|doi=10.4304/tpls.1.9.1051-1061|url=http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html/|archive-date=15 June 2022|access-date=6 January 2025|archive-url=https://web.archive.org/web/20220615203456/http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html}}</ref> ۽ [[سلهٽي ٻولي|سلهٽي]]، جيڪا اتر اوڀر واري [[سلهٽ ڊويزن]] ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref name="LOG"/> [[انگريزي ٻولي|انگريزي]] بنگلاديش جي عدالتي ۽ تعليمي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿي، ڇاڪاڻ⁠تہ ملڪ ماضي ۾ برطانوي سلطنت جو حصو رهيو آهي. اها وڏي پيماني تي ڳالهائي ۽ سمجهي وڃي ٿي، ۽ سڀني [[بنگلاديش جي اسڪولن جي فهرست|اسڪولن]]، [[بنگلاديش جي ڪاليجن جي فهرست|ڪاليجن]] ۽ [[بنگلاديش جي يونيورسٽين جي فهرست|يونيورسٽين]] ۾ لازمي مضمون طور پڙهائي وڃي ٿي، جڏهن ته انگريزي-ذريعو تعليمي نظام پڻ وڏي پيماني تي اختيار ڪيو وڃي ٿو.<ref>{{cite journal |last1=Rahman |first1=Mohammad Mosiur |last2=Islam |first2=Md Shaiful |last3=Karim |first3=Abdul |last4=Chowdhury |first4=Takad Ahmed |last5=Rahman |first5=Muhammad Mushfiqur |last6=Seraj |first6=Prodhan Mahbub Ibna |last7=Singh |first7=Manjet Kaur Mehar |title=English language teaching in Bangladesh today: Issues, outcomes and implications |journal=Language Testing in Asia |date=2019 |volume=9 |article-number=9 |doi=10.1186/s40468-019-0085-8 |doi-access=free }}</ref> قبائلي ٻوليون، جيتوڻيڪ آهستي آهستي خطري ۾ پئجي رهيون آهن، تڏهن به ملڪ جي لساني ورثي جو اهم حصو آهن. انهن ۾ [[چاڪما ٻولي]] شامل آهي، جيڪا هڪ اوڀر هند-آريائي ٻولي آهي ۽ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite thesis |last1=Chakma |first1=Sujana |title=Chakma language: survival from being extinct in Bangladesh |date=2014 |hdl=10361/3983 }}{{page needed|date=January 2026}}</ref> ٻين قبائلي ٻولين ۾ [[گارو ٻولي|گارو]]، [[ميتيئي ٻولي|ميتيئي]]، [[ڪوڪ بوروڪ]] ۽ [[راخين ٻولي|راخين]] شامل آهن. [[آسٽرو ايشيائي ٻوليون|آسٽرو ايشيائي ٻولين]] مان سڀ کان وڌيڪ ڳالهائي ويندڙ ٻولي [[سانتالي ٻولي]] آهي، جيڪا [[سانٿال ماڻهو|سانٿال ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite web|last1=Seung|first1=Kim|last2=Kim|first2=Amy|title=The Santali cluster in Bangladesh: a sociolinguistic survey|year=2010|url=https://www.sil.org/system/files/reapdata/85/39/32/85393268857150358467007206894440229270/silesr2010_006.pdf|issue=2010–006|publisher=[[SIL International]]|series=Survey Report|access-date=24 September 2022}}</ref> [[بنگلاديش ۾ رهجي ويل پاڪستاني|رهجي ويل پاڪستاني]] ۽ [[ڍاڪايا|پراڻي ڍاڪا]] جي ڪجهه آبادي اڄ به [[اردو]] کي پنهنجي مادري ٻولي طور استعمال ڪن ٿا. تنهن هوندي به، اردو جي استعمال بابت سماجي تنقيد ۽ ناپسنديدگي اڃا تائين وڏي حد تائين موجود آهي.<ref>{{cite web|last=Ashrafi|first=Shah Tazria |title=How the Urdu language and literature slipped into darkness in Bangladesh|url=https://www.trtworld.com/opinion/how-the-urdu-language-and-literature-slipped-into-darkness-in-bangladesh-43391|work=[[TRT World]]|date=19 January 2021|type=Opinion|access-date=24 September 2022}}</ref> === مذهب === {{Main|بنگلاديش ۾ مذهب}} {{bar box |title=بنگلاديش ۾ مذهب (2022ع جي آدمشماري)<ref name="census">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Preliminary Report |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |publisher=Bangladesh Bureau of Statistics |page=16 |date=August 2022 |access-date=25 September 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> |titlebar=#Fcd116 |left1=مذهب |right1=سيڪڙو |float=right |bars= {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ اسلام|مسلمان]]|green|91.04}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ هندومت|هندو]]|darkorange|7.94}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌ]]|yellow|0.60}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائي]]|darkblue|0.31}} {{bar percent|ٻيا|red|0.11}} }} [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] بنگلاديش جو [[سرڪاري مذهب]] آهي.<ref name="state religion">{{cite web |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part I) |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24549.html |access-date=12 January 2025 |website=Laws of Bangladesh}}</ref> بهرحال، [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] سيڪيولرزم (مذهبي غيرجانبداري) کي پڻ برقرار رکي ٿو ۽ سڀني مذهبن لاءِ برابر حقن جي ضمانت ڏئي ٿو.<ref name="secularism">{{cite web |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part II) |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24560.html |access-date=12 January 2025 |website=Laws of Bangladesh}}</ref><ref name="state religion"/> هر شهري کي پنهنجي پسند جو مذهب اختيار ڪرڻ ۽ ان تي عمل ڪرڻ جي آزادي حاصل آهي. [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ملڪ جو سڀ کان وڏو مذهب آهي، جنهن تي لڳ ڀڳ 91.1٪ آبادي عمل ڪري ٿي.<ref name="census"/> بنگلاديش جي مسلمانن جي وڏي اڪثريت [[بنگالي مسلمان]] آهي، جيڪي [[سني اسلام]] سان وابسته آهن.<ref name="state"/> بنگلاديش دنيا جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ مسلمان اڪثريت وارو ملڪ آهي ۽ مجموعي مسلمان آبادي جي لحاظ کان چوٿين نمبر تي اچي ٿو.<ref>{{cite web |url=http://features.pewforum.org/muslim-population/?sort=Pop2010 |title=Muslim Population by Country |publisher=Pew Research |date=27 January 2011 |access-date=23 October 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130726201620/http://features.pewforum.org/muslim-population/?sort=Pop2010 |archive-date=26 July 2013 |url-status=live}}</ref> [[بنگالي هندو]] ملڪ جي [[بنگلاديش ۾ هندومت|ٻي وڏي مذهبي اقليت]] آهن ۽ دنيا جي [[هندن جي آبادي]] جي لحاظ کان ٽئين وڏي هندو برادري ٺهن ٿا. [[2022ع جي بنگلاديشي آدمشماري]] موجب هندو آبادي جو 7.95٪ آهن.<ref name="state"/><ref name="census"/> جڏهن ته [[2011ع جي بنگلاديشي آدمشماري]] ۾ هندو آبادي جو 8.54٪ هئا. [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] ملڪ جو ٽيون سڀ کان وڏو مذهب آهي، جنهن تي صرف 0.6٪ آبادي عمل ڪري ٿي.<ref name="census"/> بنگلاديشي ٻڌ ڌرم جا پوئلڳ خاص طور تي [[چٽاگانگ ٽڪريون وارو علائقو|چٽاگانگ ٽڪريون واري علائقي]] جي قبائلي قومن ۽ سامونڊي چٽاگانگ ۾ رهندڙ [[بنگالي ٻڌ ڌرمي]] اقليت ۾ مرڪوز آهن، جيڪي گهڻو ڪري [[ٿيراوادا]] روايت جي پيروي ڪن ٿا.<ref name="state"/> [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]] چوٿون وڏو مذهب آهي، جنهن جا پيروڪار آبادي جو 0.3٪ آهن. انهن مان گهڻا هڪ ننڍڙي [[بنگالي عيسائي]] برادري سان تعلق رکن ٿا.<ref name="census"/> آبادي جو لڳ ڀڳ 0.1٪ حصو ٻين مذهبن تي عمل ڪري ٿو، جهڙوڪ [[روح پرستي]]، يا ڪنهن به مذهب سان وابسته نه آهي.<ref name="state">{{cite web|url=https://www.state.gov/reports/2022-report-on-international-religious-freedom/bangladesh/|title=2022 Report on International Religious Freedom: Bangladesh|work=[[United States Department of State]]|access-date=8 January 2025}}</ref> === تعليم === {{Main|بنگلاديش ۾ تعليم}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladesh Literacy Rate (2022, Total).svg | caption1 = بنگلاديش جي ضلعن ۾ [[خواندگي]] جي شرح | image2 = Curzon Hall - Northern Facade - University of Dhaka - Dhaka 2015-05-31 1992.JPG | caption2 = [[ڪرزن هال]]، [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جو هڪ حصو }} بنگلاديش جو آئين بيان ڪري ٿو ته سڀني ٻارن کي مفت ۽ لازمي تعليم فراهم ڪئي ويندي.<ref>{{cite web|title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh: Article 17 (Free and compulsory education)|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24565.html|website=Legislative and Parliamentary Affairs Division, Ministry of Law, Justice and Parliamentary Affairs|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش ۾ تعليم جي نگراني [[بنگلاديش جي تعليم واري وزارت]] ڪندي آهي. [[بنگلاديش جي پرائمري ۽ عوامي تعليم واري وزارت]] مقامي سطح تي ابتدائي تعليم ۽ سرڪاري مالي سهائتا حاصل ڪندڙ اسڪولن بابت پاليسين جي نفاذ جي ذميوار آهي. ابتدائي ۽ ثانوي تعليم [[لازمي تعليم]] آهي، جيڪا رياست جي خرچ تي هلائي ويندي آهي ۽ سرڪاري اسڪولن ۾ مفت فراهم ڪئي ويندي آهي. 2021ع تائين بنگلاديش جي [[خواندگي]] جي شرح 76٪ هئي؛ مردن ۾ 79٪ ۽ عورتن ۾ 71.9٪.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult total (% of people ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.MA.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult male (% of males ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.FE.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult female (% of females ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref> ملڪ جو تعليمي نظام ٽن وڏن درجن تي ٻڌل آهي ۽ ان کي وڏي پيماني تي سرڪاري مالي سهائتا حاصل آهي. حڪومت ابتدائي، ثانوي ۽ اعليٰ ثانوي سطحن تي ڪيترائي تعليمي ادارا هلائي ٿي ۽ ڪيترن نجي ادارن کي پڻ امداد فراهم ڪري ٿي. تنهن هوندي به تعليم تي سرڪاري خرچ دنيا ۾ سڀ کان گهٽ خرچن مان هڪ آهي، جيڪو مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جو صرف 1.8٪ آهي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.XPD.TOTL.GD.ZS?locations=BD|title=Government expenditure on education, total (% of GDP) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=12 January 2025}}</ref> تعليمي نظام پنجن مرحلن ۾ ورهايل آهي: * ابتدائي تعليم (پهرين کان پنجين جماعت) * جونيئر ثانوي تعليم (ڇهين کان اٺين جماعت) * ثانوي تعليم (نائين ۽ ڏهين جماعت) * اعليٰ ثانوي تعليم (يارهين ۽ ٻارهين جماعت) * اعليٰ تعليم (يونيورسٽي سطح) <ref name="CompEd2">{{cite book |author=T. Neville Postlethwaite |title=The Encyclopedia of Comparative Education and National Systems of Education |publisher=Pergamon Press |year=1988 |isbn=978-0-08-030853-1 |page=130}}</ref> ابتدائي سطح جا شاگرد جونيئر ثانوي سطح ۾ داخلا لاءِ [[پرائمري ايجوڪيشن ڪمپليشن]] (PEC) امتحان پاس ڪندا آهن. ان کان پوءِ جونيئر ثانوي شاگرد [[جونيئر اسڪول سرٽيفڪيٽ]] (JSC) امتحان ڏيندا آهن ته جيئن نائين جماعت ۾ داخلا وٺي سگهن. ڏهين جماعت جا شاگرد [[سيڪنڊري اسڪول سرٽيفڪيٽ (بنگلاديش)|سيڪنڊري اسڪول سرٽيفڪيٽ]] (SSC) امتحان پاس ڪري يارهين جماعت ۾ داخل ٿيندا آهن. آخرڪار ٻارهين جماعت ۾ شاگردن کي [[هائير سيڪنڊري سرٽيفڪيٽ]] (HSC) امتحان پاس ڪرڻو پوندو آهي ته جيئن اعليٰ تعليم يا يونيورسٽين ۾ داخلا لاءِ درخواست ڏئي سگهن.<ref>{{cite journal |last1=Mamun |first1=Mohammed A. |last2=Griffiths |first2=Mark D. |title=Young Teenage Suicides in Bangladesh—Are Mandatory Junior School Certificate Exams to Blame? |journal=International Journal of Mental Health and Addiction |date=2022 |volume=20 |issue=3 |pages=1627–1631 |doi=10.1007/s11469-020-00275-3 }}</ref> [[بنگلاديش جون يونيورسٽيون|يونيورسٽيون]] ٽن قسمن جون آهن: * سرڪاري يونيورسٽيون (حڪومت جي ملڪيت ۽ [[بنگلاديش يونيورسٽي گرانٽس ڪميشن]] جي مالي سهائتا سان) * نجي يونيورسٽيون * بين الاقوامي يونيورسٽيون (بين الاقوامي ادارن پاران هلندڙ) ملڪ ۾ 55 سرڪاري،<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/public-universities|title=List of Public Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> 115 نجي<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/private-universities|title=List of Private Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> ۽ 2 بين الاقوامي يونيورسٽيون آهن.<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/international-universities|title=List of International Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> [[نيشنل يونيورسٽي، بنگلاديش]] داخلا وٺندڙ شاگردن جي تعداد جي لحاظ کان دنيا جي ٻي وڏي يونيورسٽي آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/why-campus-programmes-matter-national-university-982726|title=Why on-campus programmes matter for National University|work=[[Business Standard]]|date=2 November 2024|last=Hossain|first=Shaikh Shohag}}</ref> [[ڍاڪا يونيورسٽي]]، جيڪا 1921ع ۾ قائم ٿي، ملڪ جي سڀ کان پراڻي سرڪاري يونيورسٽي آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/youth/education/campus/news/the-conception-and-birth-dhaka-university-2121841|title=The conception and birth of Dhaka University|date=2 July 2021|access-date=9 February 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|last=Mujib|first=Rasheek Tabassum}}</ref> [[بنگلاديش يونيورسٽي آف انجنيئرنگ اينڊ ٽيڪنالاجي|بي يو اي ٽي (BUET)]] انجنيئرنگ تعليم لاءِ ملڪ جي سڀ کان نمايان يونيورسٽي سمجهي وڃي ٿي. [[چٽاگانگ يونيورسٽي]]، جيڪا 1966ع ۾ قائم ٿي، ملڪ جو سڀ کان وڏو يونيورسٽي ڪيمپس رکي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/education/2017/10/19/chittagong-university-model-campus-tourism/|title=Chittagong University: A model of campus tourism|last=Mahmud|first=Tarek|date=19 October 2017|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007152843/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/education/2017/10/19/chittagong-university-model-campus-tourism|archive-date=7 October 2022}}</ref> [[بنگلاديش يونيورسٽي آف پروفيشنلز|بي يو پي (BUP)]] هٿياربند فوجن سان لاڳاپيل سڀ کان وڏي سرڪاري يونيورسٽي آهي.<ref>{{Cite web|date=8 April 2009|title=Bangladesh University of Professionals Act, 2009 (Act No. 30 of 2009)|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-1016.html?lang=en|access-date=5 September 2021|website=bdlaws.minlaw.gov.bd}}</ref> [[ڍاڪا ڪاليج]]، جيڪو 1841ع ۾ قائم ٿيو، برصغير جي قديم ترين تعليمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/weekend-read/news/dhakas-educational-heritage-3414361|title=Dhaka's educational heritage|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=9 September 2023|last1=Nand|first1=Dipan|last2=Rahaman|first2=Arafat|access-date=9 February 2025}}</ref> طبي تعليم 39 سرڪاري، 6 هٿياربند فوجن سان لاڳاپيل ۽ 68 نجي [[بنگلاديش جي طبي ڪاليجن جي فهرست|طبي ڪاليجن]] ذريعي فراهم ڪئي ويندي آهي. سڀئي طبي ڪاليج [[بنگلاديش جي صحت ۽ خانداني ڀلائي واري وزارت]] سان لاڳاپيل آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/365640/three-more-medical-colleges-renamed-by-health|title=Three more medical colleges renamed by Health Ministry|date=19 November 2024|access-date=9 February 2025|work=[[Dhaka Tribune]]}}</ref> [[نارٿ سائوٿ يونيورسٽي]] کي عام طور ملڪ جي اڳواڻ نجي يونيورسٽي طور ڏٺو ويندو آهي.<ref>{{cite web |title=Times Higher Education Rankings 2023: DU, NSU ranked top Bangladeshi universities |url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/education/times-higher-education-rankings-2023-du-nsu-ranked-top-bangladeshi-universities |website=The Business Standard |date=12 October 2022 |access-date=19 February 2026}}</ref> === صحت === {{Main|بنگلاديش ۾ صحت}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Life expectancy by WBG -Bangladesh.png | caption1 = بنگلاديش ۾ [[متوقع عمر]] جي تاريخي واڌ، جيڪا آزادي کان پوءِ نمايان بهتري ڏيکاري ٿي | image2 = Child mortality rate in Bangladesh.png | caption2 = 1990ع کان پوءِ بنگلاديش ۾ [[ٻارن جي شرحِ اموات]] جي تاريخي واڌ ويجھ، جيڪا نمايان گهٽتائي ظاهر ڪري ٿي | image3 = A community health worker conducting a survey in the Korail slum, Bangladesh (8630810827).jpg | caption3 = راڄڌاني ڍاڪا جي هڪ ڪچي آبادي ۾ سروي ڪندڙ هڪ برادري صحت ڪارڪن }} بنگلاديش جو آئين پنهنجي سڀني شهرين لاءِ صحت جون خدمتون بنيادي حق طور ضمانت ڏئي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://mof.portal.gov.bd/sites/default/files/files/mof.portal.gov.bd/budget_mof/b3342588_2e85_4fcb_95af_dddfdea4851b/G-1_04_127_Health%20Services_English.pdf|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mof.portal.gov.bd/sites/default/files/files/mof.portal.gov.bd/budget_mof/b3342588_2e85_4fcb_95af_dddfdea4851b/G-1_04_127_Health%20Services_English.pdf|archive-date=9 October 2022|url-status=live|title=Chapter-5 {{!}} Health Services Division|publisher=[[Ministry of Finance (Bangladesh)]]|access-date=1 October 2022}}</ref> [[بنگلاديش جي صحت ۽ خانداني ڀلائي واري وزارت]] ملڪ ۾ صحت جون خدمتون فراهم ڪندڙ سڀ کان وڏو ادارياتي ادارو آهي،<ref name="overview">{{cite journal |author1=World Health Organization Regional Office for the Western Pacific |title=Bangladesh health system review |journal=Health Systems in Transition |date=17 July 2015 |volume=5 |issue=3 |hdl=10665/208214 |hdl-access=free }}</ref> جنهن ۾ ٻه ڊويزنون شامل آهن: [[صحت خدمتون ڊويزن]] ۽ [[طبي تعليم ۽ خانداني ڀلائي ڊويزن]].<ref>{{cite web|url=https://www.newagebd.net/article/11610/onelink.to/articlelist/323/Cartoon|title=Health Ministry split into 2 divisions|work=[[New Age (Bangladesh)|New Age]]|date=20 March 2017|access-date=1 October 2022}}</ref> تنهن هوندي به بنگلاديش جون صحت جون سهولتون اڃا تائين مڪمل طور تي ڪافي نه سمجهيون وڃن ٿيون، جيتوڻيڪ معيشت جي واڌ ۽ غربت ۾ نمايان گهٽتائي سان انهن ۾ سڌارو آيو آهي.<ref name="overview"/> ملڪ کي صحت جي افرادي قوت جي شديد کوٽ کي منهن ڏيڻو پوي ٿو، ڇاڪاڻ ته باقاعده تربيت يافته صحت فراهم ڪندڙ مجموعي صحت عملي جو تمام ننڍو حصو آهن.<ref>{{cite journal|last1=Ahmed|first1=Syed Masud|last2=Hossain|first2=Md. Awlad|last3=Chowdhury|first3=Ahmed Mushtaque Raja|last4=Bhuiya|first4=Abbas Uddin|title=The health workforce crisis in Bangladesh: shortage, inappropriate skill-mix, and inequitable distribution|date=22 January 2011|journal=[[Human Resources for Health]]|publisher=[[BioMed Central]]|volume=9|number=3|page=3|pmid=21255446|doi=10.1186/1478-4491-9-3|pmc=3037300|doi-access=free}}</ref> ڳوٺاڻن ڊاڪٽرن جي علاج واري عمل ۾ اڃا به نمايان خاميون موجود آهن ۽ دوائن جي غير مناسب ۽ نقصانڪار تجويز عام آهي.<ref>{{cite journal |last1=Mahmood|first1=Shehrin S.|last2=Iqbal|first2=Mohammad|last3=Hanifi|first3=S. M. A.|last4=Wahed|first4=Tania|last5=Bhuiya|first5=Abbas|title=Are 'Village Doctors' in Bangladesh a curse or a blessing?|date=6 July 2010|doi=10.1186/1472-698X-10-18|volume=10|number=18|pmid=20602805|journal=BMC International Health and Human Rights|page=18|publisher=[[BioMed Central]]|pmc=2910021|doi-access=free}}</ref> بنگلاديش جو صحت جو نظام سرڪاري ناڪافي مالي مدد سبب متاثر آهي.<ref name="overview"/> 2021ع مطابق صحت تي خرچ مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جو صرف 2.36٪ هو،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.CHEX.GD.ZS?locations=BD|title=Current health expenditure (% of GDP) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> جڏهن ته صحت لاءِ گهريلو سرڪاري خرچ مجموعي صحت خرچن جو 16.88٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.GHED.CH.ZS?locations=BD|title=Domestic general government health expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ذاتي خرچن مان ادا ڪيل صحت خرچ مجموعي خرچن جو لڳ ڀڳ 73٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.OOPC.CH.ZS?locations=BD|title=Out-of-pocket expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> خانگي صحت خرچ مجموعي صحت خرچن جو تقريباً 75.48٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.PVTD.CH.ZS?locations=BD|title=Domestic private health expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ملڪ ۾ هر 10,000 ماڻهن لاءِ صرف 5.3 ڊاڪٽر موجود هئا،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.PHYS.ZS?locations=BD|title=Physicians (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> جڏهن ته هر 1,000 ماڻهن لاءِ لڳ ڀڳ 6 ڊاڪٽر ۽ 6 نرسون موجود هيون.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.NUMW.P3?locations=BD|title=Nurses and midwives (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> اسپتالن ۾ هر 1,000 ماڻهن لاءِ صرف 9 بسترا موجود هئا.<ref>{{cite journal|last1=Islam|first1=Md. Taimur|last2=Talukder|first2=Anup Kumar|last3=Siddiqui|first3=Md. Nurealam|last4=Islam|first4=Tofazzal|title=Tackling the COVID-19 pandemic: The Bangladesh perspective|journal=Journal of Public Health Research|doi=10.4081/jphr.2020.1794|date=14 October 2020|volume=9|number=4|article-number=jphr.2020.1794|pmid=33117758|pmc=7582102}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.BEDS.ZS?locations=BD|title=Hospital beds (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ماهر جراحي عملي جو انگ هر 100,000 ماڻهن لاءِ صرف 3 هو،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.SAOP.P5?locations=BD|title=Specialist surgical workforce (per 100,000 population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> جڏهن ته هر 1,000 ماڻهن لاءِ لڳ ڀڳ 5 برادري صحت ڪارڪن موجود هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.CMHW.P3?locations=BD|title=Community health workers (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> 2022ع ۾ تقريباً 60٪ آبادي کي محفوظ [[پيئڻ جي پاڻي]] تائين رسائي حاصل هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.H2O.SMDW.ZS?locations=BD|title=People using safely managed drinking water services (% of population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> 2002ع ۾ اندازو لڳايو ويو ته پيئڻ جي پاڻي جو اڌ حصو [[آرسينڪ]] سان آلوده هو، جنهن ۾ في ليٽر 10 مائڪروگرام کان وڌيڪ مقدار موجود هئي.<ref>{{cite web|url=https://www.euronews.com/green/2024/01/18/half-of-bangladeshi-drinking-water-is-polluted-with-arsenic-and-climate-change-is-making-i|title=Half of Bangladeshi drinking water is polluted with arsenic – and climate change is making it worse|work=[[Euronews]]|date=18 January 2024|access-date=7 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جي بدترين هوا جي معيار وارن ملڪن مان هڪ آهي، خاص طور تي گهڻي آبادي وارن شهري علائقن، جهڙوڪ [[ڍاڪا]] ۽ ان جي ميٽروپوليٽن علائقي ۾.<ref>{{cite web|url=https://www.atlanticcouncil.org/blogs/energysource/bangladeshs-air-quality-is-among-the-worlds-worst-what-can-be-done/|title=Bangladesh's air quality is among the world's worst. What can be done?|date=25 June 2024|access-date=7 January 2025|work=[[Atlantic Council]]|last1=Webster|first1=Joseph|last2=Sinha|first2=Natalie|last3=Meadows|first3=Sarah}}</ref> عالمي بينڪ جي اندازي موجب 2019ع ۾ فضائي آلودگي سبب بنگلاديش ۾ 80,000 کان 90,000 موت ٿيا. اها ملڪ ۾ موت ۽ معذوري جو ٻيو وڏو سبب هئي ۽ ان سبب ملڪ کي پنهنجي GDP جو لڳ ڀڳ 4–4.4٪ معاشي نقصان برداشت ڪرڻو پيو.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/12/03/high-air-pollution-level-is-creating-physical-and-mental-health-hazards-in-bangladesh-world-bank|title=High Air Pollution Level is Creating Physical and Mental Health Hazards in Bangladesh: World Bank|publisher=[[World Bank]]|date=4 December 2022|access-date=7 January 2025}}</ref> 2022ع مطابق پيدائش وقت مجموعي [[متوقع عمر]] 74 سال هئي، جنهن ۾ مردن جي متوقع عمر 72 سال ۽ عورتن جي 76 سال هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.LE00.IN?locations=BD|title=Life expectancy at birth, total (years) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻارن جي شرحِ اموات]] نسبتاً بلند آهي. هر 1,000 جيئري ڄمڻن تي شيرخوار ٻارن جي اموات جي شرح 24 ۽ پنجن سالن کان گهٽ عمر وارن ٻارن جي اموات جي شرح 29 هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.IMRT.IN?locations=BD|title=Mortality rate, infant (per 1,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.DYN.MORT?locations=BD|title=Mortality rate, under-5 (per 1,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> 2020ع مطابق [[مائرن جي اموات جي شرح]] هر 100,000 جيئري ڄمڻن تي 123 هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.STA.MMRT?locations=BD|title=Maternal mortality ratio (modeled estimate, per 100,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> بنگلاديش ڪيترن ئي ملڪن، خاص طور تي [[ڀارت ۾ طبي سياحت|ڀارت]]، لاءِ [[طبي سياحت]] جو هڪ اهم ذريعو آهي،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/business/tourism/bangladesh-key-source-market-medical-tourism-1571314|title=Bangladesh a key source market for medical tourism|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2018|access-date=4 October 2022}}</ref> ڇاڪاڻ ته ڪيترائي شهري پنهنجي ملڪ جي صحت واري نظام تي اطمينان ۽ اعتماد نٿا رکن.<ref>{{cite journal|last1=Andaleeb|first1=Syed Saad|last2=Siddiqui|first2=Nazlee |first3=Shahjahan |last3=Khandakar|title=Patient satisfaction with health services in Bangladesh|volume=22|number=4|date=July 2007 |pages=263–273|doi=10.1093/heapol/czm017 |journal=[[Health Policy and Planning]]|publisher=[[Oxford University Press]]|pmid=17545252|doi-access=free}}</ref> موت جا مکيه سبب [[ڪورونري شريانن جي بيماري]]، فالج ۽ دائمي [[ساھ جون بيماريون]] آهن، جيڪي بالغ مردن ۽ عورتن جي مجموعي موتن جو ترتيبوار 62٪ ۽ 60٪ حصو بڻجن ٿيون.<ref>{{cite journal|last1=Shawon|first1=Md. Toufiq Hassan|last2=Ashrafi|first2=Shah Ali Akbar|last3=Azad|first3=Abul Kalam|last4=Firth|first4=Sonja M.|last5=Chowdhury|first5=Hafizur|last6=Mswia|first6=Robert G.|last7=Adair|first7=Tim|last8=Riley|first8=Ian|last9=Abouzahr|first9=Carla|last10=Lopez|first10=Alan D.|title=Routine mortality surveillance to identify the cause of death pattern for out-of-hospital adult (aged 12+ years) deaths in Bangladesh: introduction of automated verbal autopsy|date=12 March 2021|journal=BMC Public Health|publisher=[[BioMed Central]]|volume=21|number=491|page=491|doi=10.1186/s12889-021-10468-7|pmid=33706739|pmc=7952220|doi-access=free}}</ref> [[غذائي کوٽ]] بنگلاديش ۾ هڪ وڏو ۽ مستقل مسئلو آهي، جيڪو خاص طور تي ڳوٺاڻن علائقن کي متاثر ڪري ٿو. آبادي جي اڌ کان وڌيڪ حصي کي غذائي کوٽ جو شڪار سمجهيو وڃي ٿو. شديد غذائي کوٽ 450,000 ٻارن کي متاثر ڪري ٿي، جڏهن ته لڳ ڀڳ 20 لک ٻار وچولي درجي جي شديد غذائي کوٽ جو شڪار آهن. پنجن سالن کان گهٽ عمر وارن ٻارن مان 52٪ [[رت جي گهٽتائي]]، 41٪ واڌ ويجھ ۾ رڪاوٽ، 16٪ شديد ڪمزوري ۽ 36٪ گهٽ وزن جو شڪار آهن. عورتن مان چوٿون حصو گهٽ وزن وارو آهي ۽ تقريباً 15٪ جو قد معمول کان گهٽ آهي، جڏهن ته اڌ کان وڌيڪ عورتون پڻ رت جي گهٽتائي جو شڪار آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.icddrb.org/news-and-events/press-corner/media-resources/malnutrition|title=Malnutrition|publisher=[[International Centre for Diarrhoeal Disease Research, Bangladesh]] (ICDDR,B)|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001130754/https://www.icddrb.org/news-and-events/press-corner/media-resources/malnutrition}}</ref> 2024ع جي [[عالمي بک اشاري]] ۾ بنگلاديش 127 ملڪن مان 84هين نمبر تي رهيو.<ref>{{Cite web|title=Global Hunger Index Scores by 2024 GHI Rank|url=https://www.globalhungerindex.org/ranking.html|access-date=2024-12-11|website=Global Hunger Index (GHI)}}</ref> == معيشت == {{Main|بنگلاديش جي معيشت}} {{Further|بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Dhaka April (33244268934).jpg | caption1 = [[موتي جهيل ٿاڻو|موتي جهيل]]، قومي گاديءَ واري شهر [[ڍاڪا]] جو سڀ کان وڏو [[مرڪزي واپاري ضلعو|واپاري ضلعو]] آهي۔ | image2 = The padma bridge 04.jpg | caption2 = [[پدما پل]]، جيڪا 2022ع ۾ کولِي وئي، هڪ [[سڙڪ ۽ ريلوي پلن جي فهرست|سڙڪ-ريل پل]] آهي جيڪا [[پدما ندي]] تي تعمير ٿيل آهي۔ }} بنگلاديش هڪ [[في فرد مجموعي قومي آمدني موجب ملڪن جي فهرست#هيٺين وچولي آمدني وارو گروهه|هيٺين وچولي آمدني]] واري [[مخلوط معيشت|مخلوط منڊي معيشت]] رکندڙ ملڪ آهي۔<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Zobaer|url=https://www.dw.com/en/bangladesh-economy-50-years-on/a-57015896|title=Bangladesh at 50: From 'basket case' to rising economic star|access-date=30 September 2022|work=[[ڊي ڊبليو نيوز]]|publisher=[[ڊيوچي ويلي]]|date=16 December 2021}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/feature/2023/01/22/a-journey-together-bangladesh-and-world-bank-celebrate-historic-partnership|title=A Journey Together: Bangladesh and World Bank Celebrate Historic Partnership|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|date=22 January 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> نالي ماتر جي ڊي پي موجب بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن جي جي ڊي پي (نالي ماتر) موجب فهرست|36هين وڏي معيشت]] ۽ [[خريداري قوت برابري]] (PPP) موجب [[ملڪن جي جي ڊي پي (PPP) موجب فهرست|24هين وڏي معيشت]] رکي ٿو۔ بنگلاديش جي [[مزدور قوت]] 71.4 ملين ماڻهن تي مشتمل آهي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.TLF.TOTL.IN?locations=BD|title=Labor force, total – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> جيڪا دنيا ۾ [[مزدور قوت موجب ملڪن جي فهرست|ستين وڏي مزدور قوت]] آهي؛ جڏهن ته 2024 مطابق بيروزگاري جي شرح 3.6٪ هئي۔<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.ZS?locations=BD|title=Unemployment, total (% of total labor force) (modeled ILO estimate) – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ جا [[زرِ مبادلا جا ذخيرا]] گهٽجڻ باوجود،<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/business/local/s3knbstt64|title=Respite from fall in forex reserves, dollar market stable|work=[[پروٿوم آلو]]|date=19 October 2024|last=Sakib|first=Shanaullah|access-date=9 January 2025}}</ref> ڏکڻ ايشيا ۾ هندستان کان پوءِ ٻئي نمبر تي آهن۔ بنگلاديش جي [[بنگلاديشي جلاوطن برادري|جلاوطن برادري]] 2024ع دوران تقريباً 27 ارب آمريڪي ڊالر [[بنگلاديش ڏانهن ترسيل رقم]] جي صورت ۾ موڪليا۔<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/remittance-hit-all-time-high-2024-3789871|title=Remittance hit all-time high in 2024|last=Hasan|first=Md. Mehedi|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 January 2025|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديشي ٽڪا]] ملڪ جي قومي ڪرنسي آهي۔ 2023 مطابق، خدمتن وارو وڏو شعبو ڪل جي ڊي پي جو لڳ ڀڳ 51.5٪ حصو ڏئي ٿو، ان کان پوءِ صنعتي شعبو 34.6٪ سان ٻئي نمبر تي آهي، جڏهن ته [[بنگلاديش ۾ زراعت|زرعي شعبو]] صرف 11٪ جي ڊي پي پيدا ڪري ٿو۔<ref name="cia"/> تنهن هوندي به روزگار جي لحاظ کان اهو سڀ کان وڏو شعبو آهي ۽ ملڪ جي لڳ ڀڳ اڌ مزدور قوت کي روزگار فراهم ڪري ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/labour-force-survey-2022-agriculture-still-main-job-generator-3283936|title=Labour Force Survey 2022: Agriculture still main job generator|last=Byron|first=Rejaul Karim|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=30 March 2023|access-date=11 January 2025}}</ref> ملڪ جي برآمداتي آمدني جو 84٪ کان وڌيڪ حصو [[بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت]] مان حاصل ٿئي ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.weforum.org/stories/2024/02/how-bangladesh-offers-lessons-for-sustainable-industrialization-in-africa/|last=Akinrebiyo|first=Femi|title=Bangladesh's leap from poverty to textile powerhouse offers lessons for countries in Africa|date=16 February 2024|work=[[ورلڊ اڪنامڪ فورم]]|access-date=11 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جو ٻيون نمبر وڏو تيار پوشاڪ برآمد ڪندڙ ملڪ آهي ۽ عالمي [[تيز فيشن]] صنعت ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو، جتي اها مختلف مغربي فيشن برانڊن کي شيون برآمد ڪري ٿي۔<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/cd6ye3e8x9po|title=Fast fashion drove Bangladesh – now its troubled economy needs more|work=[[بي بي سي نيوز]]|date=7 September 2024|access-date=16 January 2025|last=Imandar|first=Nikhil|publisher=[[بي بي سي]]}}</ref> بنگلاديش [[بنگلاديش جي جوٽ صنعت|جوٽ]]،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/symbol-our-degradation-3624216|title=A symbol of our degradation|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 June 2024|last=Choudhury|first=Serajul Islam|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانورن جي پيداوار|چانور]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/bw4ldbvrb4|title=Rice production rising high in Bangladesh|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[پروٿوم آلو]]|date=17 June 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جي مڇين جي فهرست|مڇي]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/good-day-bangladesh/sk7ow1u6en|title=Bangladesh globally second in freshwater fish production|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=10 June 2024|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانهه جي پيداوار|چانهه]]<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/long-term-plan-behind-high-tea-production-3399926|title=Long-term plan behind high tea production|last1=Chowdhury|first1=Dwoha|last2=Halder|first2=Sukanta|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=22 August 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> ۽ گلن جو اهم پيدا ڪندڙ ملڪ پڻ آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/floriculture-lucrative-sector-bangladesh-131728|title=Floriculture: A lucrative sector in Bangladesh|date=12 September 2020|website=Business Standard}}</ref> ٻين وڏين صنعتن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهاز سازي|جهاز سازي]]، [[بنگلاديش ۾ دواسازي صنعت|دواسازي]]، [[بنگلاديش ۾ فولاد صنعت|فولاد]]، [[بنگلاديش ۾ برقيات صنعت|برقيات]] ۽ [[بنگلاديش ۾ چمڙي جي صنعت|چمڙي جون شيون]] شامل آهن۔<ref>{{cite journal|last1=Ahaduzzaman|last2=Sarkar|first2=Prottasha|last3=Anjum|first3=Aniqa|last4=Khan|first4=Easir A.|title=Overview of Major Industries in Bangladesh|date=7 December 2017|journal=Journal of Chemical Engineering|volume=30|number=1|doi=10.3329/jce.v30i1.34798|pages=51–58|doi-access=free}}</ref> چين بنگلاديش جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار آهي، جيڪو ڪل واپار جو 15٪ حصو رکي ٿو، جڏهن ته هندستان 8٪ سان ٻئي نمبر تي آهي۔<ref>{{cite web|last=Haroon|first=Jasim Uddin|date=11 December 2024|work=[[فنانشل ايڪسپريس]]|url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/last-page/china-bangladeshs-top-trading-partner-in-fy24-1733855492|title=China Bangladesh's top trading partner in FY24|access-date=11 January 2025}}</ref> خانگي شعبو ملڪ جي جي ڊي پي جو 80٪ حصو پيدا ڪري ٿو، جڏهن ته سرڪاري ملڪيت وارين ڪمپنين جو ڪردار مسلسل گهٽجي رهيو آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/public-sector-needs-keep-pace-private-sector-359749|title=Public sector needs to keep pace with private sector|date=20 January 2022|website=Business Standard}}</ref> بنگلاديش جي معيشت گهڻو ڪري خانداني ملڪيت واريون [[بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست|واپاري جماعتون]] ۽ ننڍن ۽ وچولي درجي جي ڪاروبارن تي ٻڌل آهي۔ بنگلاديش جون ڪجهه وڏيون عوامي شيئر مارڪيٽ ۾ درج ڪمپنيون [[بيڪسيمڪو]]، [[بي آر اي سي بينڪ]]، [[بي ايس آر ايم]]، [[جي پي ايڇ اسپات]]، [[گرامينفون]]، [[سمٽ گروپ]] ۽ [[اسڪوائر فارماسيوٽيڪل]] آهن۔<ref>{{Cite web |url=https://www.dse.com.bd/dse30_share.php|title=DS30 Index &#124; Dhaka Stock Exchange|website=dse.com.bd}}</ref> [[ڍاڪا اسٽاڪ ايڪسچينج]] ۽ [[چٽگانگ اسٽاڪ ايڪسچينج]] ملڪ جون ٻه اهم [[سرمائي مارڪيٽ]]ون آهن۔<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/tale-two-capital-markets-883756|title=A tale of two capital markets|work=[[Business Standard]]|date=25 June 2024|last=Islam|first=Shadique Mahbub|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ مواصلات]] جي صنعت دنيا جي تيزي سان وڌندڙ صنعتن مان هڪ آهي، جتي نومبر 2024ع جي آخر تائين موبائيل فون استعمال ڪندڙن جو انگ 188.78 ملين تائين پهچي ويو۔<ref>{{cite web|title=Mobile Phone Subscribers in Bangladesh|url=https://www.amtob.org.bd/home/industrystatics|access-date=9 January 2025|work=[[بنگلاديش موبائيل ٽيليڪام آپريٽرز ايسوسيئيشن|AMTOB]]}}</ref> سياسي عدم استحڪام،<ref>{{cite web|url=https://www.eiu.com/n/infrastructure-enhancements-will-underpin-growth-in-dhaka/|title=Infrastructure enhancements will underpin growth in Dhaka|date=30 September 2020|access-date=12 January 2025|work=[[ايڪانامسٽ انٽيليجنس يونٽ]]}}</ref> وڌندڙ مهانگائي،<ref name="sadiq"/> [[بنگلاديش ۾ بدعنواني|گھڻي بدعنواني]]،<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Sadiq|date=22 May 2024|title=Why is it taking so long to stabilise the economy?|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/why-it-taking-so-long-stabilise-the-economy-3615381}}</ref> بجلي جي اڻپوري فراهمي،<ref>{{cite web|last1=Rahman|first1=Asifur|last2=Karmaker|first2=Konkon|date=11 September 2024|title=Power supply may not improve anytime soon|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/how-do-we-overcome-our-corruption-crisis-3731226}}</ref> ۽ سڌارن جي سست رفتار سان عملداري معاشي واڌ ويجهه لاءِ اهم چئلينج آهن۔<ref name="sadiq"/> بنگلاديش کي [[گلوبل انوويشن انڊيڪس]] ۾ 2024ع ۽ 2025ع دوران 106هين درجو حاصل ٿيو۔<ref>{{Cite web |title=Bangladesh ranking in the Global Innovation Index 2025|url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/bangladesh|access-date=2025-10-21 |website=www.wipo.int|language=en}}</ref> === توانائي === {{Main|بنگلاديش ۾ بجلي وارو شعبو}} {{Further|بنگلاديش جي توانائي پاليسي|بنگلاديش پاور ڊولپمينٽ بورڊ|بنگلاديش ۾ قدرتي گئس ۽ پيٽروليم|پيٽرو بنگلا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Ruppur Nuclear Power Plant , Ruppur, Pabna.jpg | caption1 = رات جو تعمير هيٺ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] | image2 = Moving Turbines!!.jpg | caption2 = [[ڪتوبديا ٻيٽ]] تي هوا واريون ٽربائينون }} بنگلاديش، جتي 2009ع ۾ روزانو ڪيترائي ڀيرا بجلي بند ٿيڻ جا واقعا ٿيندا هئا، 2022ع تائين 100٪ بجلي پهچ حاصل ڪري چڪو هو.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|title=How 100% electrification changed the rural game|date=14 March 2022|website=Business Standard|access-date=1 October 2022|archive-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221004183507/https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |title=Electricity now in every house |work=The Daily Star |date=22 March 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=30 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221130005200/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |url-status=live }}</ref> اهو آهستي آهستي [[سبز معيشت]] ڏانهن منتقل ٿي رهيو آهي ۽ دنيا جو سڀ کان وڏو آف-گرڊ شمسي بجلي پروگرام رکي ٿو، جنهن مان 20 ملين ماڻهو فائدو وٺن ٿا.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|title=Bangladesh Solar Home Systems Provide Clean Energy for 20 million People|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001203911/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|url-status=live}}</ref> ملڪ ۾ پيداوار لاءِ ''پالڪي'' نالي هڪ [[برقي ڪار]] تيار ڪئي پئي وڃي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |title=Palki: An affordable locally assembled Electric Vehicle on its way |work=The Daily Star |date=26 August 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=2 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240902065543/https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |url-status=live }}</ref> [[بايو گئس]] کي نامياتي ڀاڻ ٺاهڻ لاءِ استعمال ڪيو پيو وڃي.<ref>{{cite web |last=Mang |first=Heinz-Peter |title=Situation Analysis of Agro-Industrial Biogas Plants in Bangladesh |url=https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20220618191038/https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-date=18 June 2022 |url-status=live |access-date=12 October 2022 |website=sreeda.gov.bd}}</ref> روسي ڪمپني [[روس ائٽم]] جي مدد سان تعمير ٿيندڙ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] ملڪ جو پهريون فعال [[ائٽمي بجلي گهر]] هوندو. ان جي ٻن ڪل يونٽن مان پهريون يونٽ 2025ع ۾ ڪم شروع ڪرڻ جي اميد رکي ٿو.<ref>{{Cite web|author=Mohiuddin|title=Rooppur nuclear power plant: Power generation deferred|work=[[Prothom Alo]]|date=19 May 2024|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/mens8s0lt0 |access-date=8 January 2025}}</ref> بنگلاديش وٽ اڃا به قدرتي گئس جا وڏا اڻ استعمال ٿيل ذخيرا موجود آهن، خاص طور تي پنهنجي سامونڊي علائقي ۾.<ref>{{cite web |url=http://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh|title=Natural Gas – Underexplored in Bangladesh?|date=15 December 2021|website=GEO ExPro|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114124/https://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |title=Bangladesh: Asia's New Energy Superpower? |access-date=3 October 2022 |archive-date=29 December 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20161229123448/https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |url-status=live }}</ref> ڳولا جي کوٽ ۽ ثابت ٿيل ذخيرن ۾ گهٽتائي سبب بنگلاديش کي ٻاهرين ملڪن مان [[ايل اين جي]] درآمد ڪرڻي پئي آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|title=Imported LNG to be 24 times more expensive than local gas: CPD|date=13 February 2022|website=Business Standard|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114118/https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite news |url=https://www.reuters.com/article/bangladesh-lng-power-idINL1N2Z10R7|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=Reuters|date=20 July 2022}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|title=Let us not become dependent on LNG import|first=Badrul|last=Imam|date=26 December 2021|work=The Daily Star|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114121/https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|url-status=live}}</ref> گئس جي کوٽ [[روسي-يوڪريني جنگ (2022ع–هاڻوڪي)|روسي-يوڪريني جنگ]] سبب وڌيڪ وڌي وئي.<ref>{{Cite news|url=https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|title=Bangladesh is being 'killed by economic conditions elsewhere in the world'|newspaper=Financial Times|location=London|date=24 August 2022|access-date=1 October 2022|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126085309/https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|url-status=live}}</ref> عالمي مارڪيٽ ۾ قيمتن جي تيز واڌ سبب، مسلسل لوڊشيڊنگ جي باوجود، بنگلاديش جولاءِ 2022ع ۾ عارضي طور [[اسپاٽ قيمت]] تي ايل اين جي خريد ڪرڻ بند ڪري ڇڏي.<ref>{{cite web|url=https://www.reuters.com/article/markets/commodities/bangladesh-halts-expensive-spot-lng-imports-despite-load-shedding-idUSL1N2Z10R7/|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=[[Reuters]]|date=20 July 2022|access-date=8 January 2025}}</ref> قيمتون گهٽجڻ کان پوءِ فيبروري 2023ع ۾ هن وري اسپاٽ قيمت تي ايل اين جي خريد ڪرڻ شروع ڪئي.<ref>{{cite web|last1=Paul|first1=Ruma|last2=Chow|first2=Emily|url=https://www.reuters.com/business/energy/bangladesh-restart-spot-lng-buying-prices-ease-sources-2023-02-01/|title=Bangladesh to restart spot LNG buying as prices ease – sources|work=[[Reuters]]|date=1 February 2023|access-date=8 January 2025}}</ref> جڏهن ته [[بنگلاديش جون سرڪاري ملڪيت واريون ڪمپنيون]] بنگلاديش جي لڳ ڀڳ اڌ بجلي پيدا ڪن ٿيون، خانگي ملڪيت واريون ڪمپنيون، جهڙوڪ سمٽ گروپ ۽ [[اورين گروپ (بنگلاديش)|اورين گروپ]]، بجلي پيدا ڪرڻ سان گڏ مشينري، ريئڪٽر ۽ سامان فراهم ڪرڻ ۾ وڌندڙ اهم ڪردار ادا ڪري رهيون آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|title=Summit signs 22-year PPA for upcoming 583 MW gas power plant; GE to co-develop plant in Bangladesh|website=GE News|access-date=23 October 2022|archive-date=23 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221023153618/https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|url-status=live}}</ref> بنگلاديش بجلي پيدا ڪرڻ جي صلاحيت 2009ع ۾ 5 گيگاواٽ کان وڌائي 2022ع ۾ 25.5 گيگاواٽ ڪئي. ملڪ ان کي 2041ع تائين وڌيڪ وڌائي 50 [[گيگاواٽ]] ڪرڻ جو ارادو رکي ٿو. آمريڪي ڪمپنيون جهڙوڪ [[شيوران ڪارپوريشن|شيوران]] ۽ [[جنرل اليڪٽرڪ]] بنگلاديش جي ملڪي قدرتي گئس پيداوار جو لڳ ڀڳ 55٪ فراهم ڪن ٿيون ۽ بجلي منصوبن ۾ سڀ کان وڏن سيڙپڪارن مان آهن. بنگلاديش جي لڳل گئس سان هلندڙ بجلي پيداوار جي صلاحيت جو 80٪ آمريڪا ۾ تيار ٿيل ٽربائينن مان اچي ٿو.<ref>{{cite web | url=https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | title=Bangladesh – Power and Energy | date=20 July 2022 | access-date=5 October 2022 | archive-date=5 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221005062425/https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | url-status=live }}</ref> === سياحت === {{Main|بنگلاديش ۾ سياحت}} [[File:Save the sundarbans 20.jpg|thumb|[[سندر بن]] دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي.]] [[بنگلاديش ۾ سياحت|سياحت جي صنعت]] تيزيءَ سان وڌي رهي آهي ۽ مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) ۾ لڳ ڀڳ 3.02٪ حصو ڏئي ٿي.<ref>{{cite web|last1=Byron|first1=Rejaul Karim|first2=Mahmudul|last2=Hasan|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/industries/tourism/news/tourisms-share-302pc-gdp-2904556|title=Tourism's share 3.02% in GDP|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 November 2021|access-date=30 September 2022}}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش جي بين الاقوامي سياحتي آمدني 391 ملين آمريڪي ڊالر هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/ST.INT.RCPT.CD?locations=BD|title=International tourism, receipts (current US$) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ وٽ [[بنگلاديش جا عالمي ورثي جا ماڳ|يونيسڪو جا ٽي عالمي ورثي وارا ماڳ]] آهن: [[باگرهات جي تاريخي مسجدن جو شهر|مسجدن جو شهر]]، [[پهاڙپور ۾ ٻڌ وهار جا آثار|ٻڌ وهار]] ۽ [[سندر بن]]؛ جڏهن ته ست ماڳ [[عالمي ورثي جو ماڳ#نامزدگي جو عمل|عبوري فهرست]] ۾ شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|title=Tentative Lists|access-date=6 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20120806231331/https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|archive-date=6 August 2012|url-status=live}}</ref> [[عالمي سفر ۽ سياحت ڪائونسل]] (WTTC) جي 2019ع واري رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ سفر ۽ سياحت جي شعبي 2018ع دوران سڌي طرح 11,80,500 نوڪريون پيدا ڪيون، جيڪي ملڪ جي ڪل روزگار جو 1.9٪ هيون.<ref name="2019 report">{{cite web |url=http://reports.weforum.org/pdf/ttci-2019/WEF_TTCI_2019_Profile_BGD.pdf |title=Travel & Tourism Competitiveness Index 2019 edition: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council|access-date=18 December 2019}}</ref> ساڳئي رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ هر سال لڳ ڀڳ 125,000 بين الاقوامي سياحن جي آمد ٿئي ٿي.<ref name="2019 report"/> 2012ع ۾ ملڪي خرچن سفر ۽ سياحت سان لاڳاپيل سڌي مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) جو 97.7٪ پيدا ڪيو هو.<ref name="2013 report">{{cite web |url=http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |title=Travel & Tourism Economic Impact 2013: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007183403/http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |archive-date=7 October 2013}}</ref> == ثقافت == {{Main|بنگلاديش جي ثقافت}} {{Further|بنگال جي ثقافت|بنگلاديش جا عجائب گهر|بنگلاديش جي ڪتب خانن جي فهرست}} === موڪلون ۽ ميلا === {{Main|بنگلاديش جون سرڪاري موڪلون|بنگلاديش جي ميلن جي فهرست}} روايتي ميلن ۾ [[پهيلو بوئشاکھ]] (بنگالي نئون سال) شامل آهي، جيڪو بنگالي ثقافت جو سڀ کان وڏو ميلو آهي ۽ وڏي پيماني تي جشن ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/shout/news/the-universal-appeal-pahela-baishakh-2077693|title=The Universal Appeal of Pahela Baishakh|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=14 April 2021|access-date=16 January 2025|last=Islam|first=Hiya}}</ref> [[پوهيلا فالگون]] [[بنگلاديش ۾ ويلنٽائن ڏهاڙو]] سان گڏ ايندو آهي ۽ موسيقي، ناچ ۽ ٻين ثقافتي سرگرمين سان ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/dhaka/373684/du-celebrates-pohela-falgun-with-spring-festival|title=DU celebrates Pohela Falgun with spring festival|work=[[Dhaka Tribune]]|date=14 February 2025|access-date=15 February 2025}}</ref> ٻين ميلن ۾ [[نوبنّو]] ۽ [[پوش پربن]] شامل آهن، جيڪي نئين فصل جي لاباري جي خوشيءَ ۾ ملهايا ويندا آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/nobanno-the-old-bangla-new-year-49964|title=Nobanno: The Old Bangla New Year|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=13 November 2014|access-date=16 January 2025|last=Chowdhury|first=Asrar}}</ref> [[شڪرائين]] هڪ ساليانو جشن آهي، جنهن دوران [[پتنگ]] اڏايا ويندا آهن. اهو [[بنگالي ڪئلينڊر]] جي نائين مهيني [[پوش]] جي پڄاڻيءَ تي ملهايو ويندو آهي. هي ميلو ڀارت ۽ نيپال ۾ ملهايل [[مڪر سنڪرنتي]] سان به هم وقت هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news-detail-170574|title=Shakrain festival|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=19 January 2011|access-date=16 January 2025}}</ref> [[File:Jatiyo Sritisoudho.jpg|thumb|[[قومي شهيد يادگار]] تي فتح ڏهاڙي جون تقريبون]] مذهبي ميلن مان مسلمانن جا ٻه سڀ کان وڏا عيدون [[عيدالفطر]] ۽ [[عيدالاضحيٰ]] آهن. عيدالفطر [[رمضان]] جي مهيني جي پڄاڻيءَ تي ملهايي ويندي آهي، جڏهن ته عيدالاضحيٰ قربانيءَ جو ميلو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2020/7/31/what-is-eid-al-adha-and-how-is-it-celebrated|title=What is Eid al-Adha and how is it celebrated?|publisher=[[Al Jazeera]]|date=31 July 2020|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻنهي عيدن جي موقعي تي ملڪ ۾ سڀ کان ڊگهيون [[بنگلاديش جون سرڪاري موڪلون|سرڪاري موڪلون]] ڏنيون وينديون آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/governance/news/five-day-eid-vacation-two-day-holiday-durga-puja-3729086|title=Five-day Eid vacation, two-day holiday for Durga puja|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=17 October 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻين اسلامي ميلن ۾ [[مولد النبي]] (عيد ميلاد النبي)،<ref>{{cite news|last=Zamir|first=Muhammad|title=Various dimensions of Mawlid or Milad-un-nabi|url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/various-dimensions-of-mawlid-or-milad-un-nabi|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=15 September 2024}}</ref> [[عاشورا]]،<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/ashura-being-observed-bangladesh-673434|title=Ashura being observed in Bangladesh|work=[[Business Standard]]|date=29 July 2023|access-date=16 January 2025}}</ref> [[چنڊ رات]]،<ref>{{cite news|title=A reminiscent tour of Chaand Raat through the decades|url=https://thefinancialexpress.com.bd/lifestyle/culture/a-reminiscent-tour-of-chaand-raat-through-the-decades|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=10 April 2024}}</ref> [[شب برات]]، [[شب معراج]]، [[شب قدر]] ۽ [[عالمي اجتماع]] شامل آهن.<ref>{{cite news|title=Shab-e-Barat to be observed on March 29|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2021/03/14/shab-e-barat-to-be-observed-on-march-29|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=14 March 2021}}</ref> هندن جو سڀ کان وڏو ميلو [[درگا پوجا]] آهي.<ref>{{cite web|last=Zand|first=Sahar|url=https://www.bbc.com/travel/article/20241008-bangladeshs-devoted-idol-creators|title=The 'god makers': Bangladesh's devoted idol creators|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=9 October 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻين اهم هندو ميلن ۾ [[ڪرشن جنماشتمي]]، [[ڪالي پوجا]]، [[سرسوتي پوجا]] ۽ [[رتھ ياترا]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/dxpkrv51ga|title=Janmashtami today|work=[[Prothom Alo]]|date=26 August 2024|access-date=16 January 2025}}</ref><ref>{{cite news|title=Ratha Yatra festival begins across Bangladesh|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/351359/ratha-yatra-festival-begins-across-bangladesh|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=7 July 2024}}</ref> بدھ مت جي پوئلڳن جو سڀ کان وڏو ميلو [[بدھ پورنيما]] آهي، جيڪو [[گوتم بدھ]] جي جنم ڏينهن جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/buddha-purnima-today-3615671|title=Buddha Purnima today|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=22 May 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> عيسائين ۾ [[ڪرسمس]]، جيڪو [[بڙو ڏينهن]] جي نالي سان مشهور آهي، ۽ [[ايسٽر]] سڀ کان وڌيڪ ملهايا ويندڙ مذهبي جشن آهن.<ref>{{cite web|last1=Islam|first1=Tousef|last2=Gomez|first2=Rexy Jason|url=https://www.tbsnews.net/features/christmas-bangladesh-transposing-jingle-bells-memories-764026|title=Buddha Purnima today|work=[[Business Standard]]|date=25 December 2023|access-date=16 January 2025}}</ref> قومپرستانه قومي ڏينهن ۾ [[ٻولي تحريڪ جو ڏهاڙو]] شامل آهي، جيڪو هر سال 21 فيبروري تي 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]] جي شهيدن جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|last=Rahman|first=Mohammad Afzalur|url=https://www.thedailystar.net/supplements/amar-ekushe-2024/news/how-ekushey-was-commemorated-during-the-pakistan-period-3549101|title=How Ekushey was commemorated during the Pakistan period|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=21 February 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> 1999ع ۾ [[يونيسڪو]] هن ڏينهن کي [[مادري ٻوليءَ جو عالمي ڏينهن]] قرار ڏنو.<ref>{{cite web|url=https://www.unesco.org/en/days/mother-language|title=International Mother Language Day|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جو آزادي ڏهاڙو|آزادي ڏهاڙو]] 26 مارچ تي پاڪستان کان آزاديءَ جي اعلان جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="star2"/> [[بنگلاديش جو فتح ڏهاڙو|فتح ڏهاڙو]] 16 ڊسمبر تي [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فتح جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="star2">{{cite web|date=26 March 2024|last=Rafa|first=Amrin Tasnim|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/news/the-significance-bangladeshs-independence-day-and-victory-day-3575421|title=The significance of Bangladesh's Independence Day and Victory Day|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|access-date=15 January 2025}}</ref> انهن ٽنهي قومي ڏينهن تي [[شهيد مينار، ڍاڪا]] ۽ [[قومي شهيد يادگار]] تي عوامي تقريبون منعقد ڪيون وينديون آهن، جتي شهيدن کي ڀيٽا پيش ڪئي ويندي آهي.<ref>{{cite news|title=Nation set to pay homage to language martyrs tomorrow|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/nation-set-pay-homage-language-martyrs-tomorrow-795818|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=20 February 2024}}</ref><ref>{{cite news|title=National Martyrs' Memorial ready for Independence Day observance|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/307542/national-martyrs-memorial-ready-for-independence|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=25 March 2023|last=Sabbir|first=Ariful Islam}}</ref> === ادب === {{Main|بنگالي ادب}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Nazrul.jpg | caption1 = [[قاضي نذرالاسلام]]، بنگلاديش جو قومي شاعر.<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/zoogq5cu7n|title=Kazi Nazrul Islam officially recognised as national poet|date=3 January 2025|access-date=18 January 2025|work=[[Prothom Alo]]}}</ref> | image2 = Humayun ahmed gossip.jpg | caption2 = [[همايون احمد]]، مشهور ناول نگار ۽ فلمساز }} بنگالي ادب بنگالي ثقافت جو هڪ اهم حصو آهي. ڏهين کان ٻارهين صدي عيسويءَ جي وچ واري دور جون [[چرياپد]] نظمون بنگالي ٻوليءَ جا قديم ترين محفوظ مثال آهن.<ref>{{cite book|editor1-last=Guhathakurta|editor1-first= Meghna|editor2-last=Schendel|editor2-first=Willem van|title=The Bangladesh Reader: History, Culture, Politics|publisher=[[Duke University Press]]|year=2013|isbn=978-0-8223-5318-8}}</ref>{{rp|40}} [[بنگال سلطنت]] جي دور ۾ وچئين دور جي بنگالي ليکڪن تي عربي ۽ [[فارسي ادب]] جو گهرو اثر پيو.<ref>{{cite web|last=Bari|first=Sarah Anjum|title=A Tale of Two Languages: How the Persian language seeped into Bengali|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=12 April 2019|access-date=18 January 2025|url=https://www.thedailystar.net/star-weekend/longform/news/tale-two-languages-how-the-persian-language-seeped-bengali-1728421}}</ref> وچئين دور جي اهم ادبي ڪاميابين ۾ [[منگل ڪاويا]] شامل آهن.<ref name="run"/> [[بنگال جي نئين سجاڳي]] (18هين صديءَ جي آخر کان 20هين صديءَ جي شروعات تائين) جديد بنگالي ادب تي گهرو اثر ڇڏيو. [[مائيڪل مدھوسودن دت]] بنگالي شاعريءَ ۾ آزاد بحر متعارف ڪرايو.<ref>{{cite journal|year=2003|last=Radice|first=William|title=The Significance of Madhusudan Dutt and his Epic|journal=India International Centre Quarterly|publisher=[[India International Centre]]|jstor=23005843|pages=73–88|volume=30|number=1}}</ref> [[مير مشرف حسين]] پهريون وڏو بنگالي مسلمان اديب هو.<ref>{{Cite book|title=Bangla Sahitye Musalman|last=Syed|first=Abdul Mannan|publisher=[[Islamic Foundation Bangladesh|Islamic Foundation]]|year=2009|isbn=978-984-06-0478-4|location=Dhaka|page=20}}</ref> [[رابندرناٿ ٽيگور]] ادب جو [[ادب جو نوبل انعام|نوبل انعام]] حاصل ڪندڙ پهريون ايشيائي ۽ غير يورپي شخص هو.<ref>{{cite journal|year=2000|last=Jewell|first=Richard|title=The Nobel Prize: History and Canonicity|journal=The Journal of the Midwest Modern Language Association|publisher=Midwest Modern Language Association|doi=10.2307/1315120|jstor=1315120|pages=97–113|volume=33|number=1}}</ref> [[قاضي نذرالاسلام]] انقلابي شاعر هو، جنهن نوآباديات ۽ فاشزم خلاف سياسي مزاحمت جي حمايت ڪئي.<ref>{{cite journal|last=Rahaman|first=Habibur|title=Kazi Nazrul Islam and Decolonisation: Poetry as a Praxis of Political Intervention and Cultural Ecology|journal=Asiatic|publisher=[[Bangabandhu Sheikh Mujibur Rahman Science and Technology University]]|pages=120–136|volume=16|number=1|date=June 2022}}</ref> [[جيبنانندا داس]] کي ٽيگور ۽ نذرال کان پوءِ سڀ کان وڌيڪ مشهور بنگالي شاعر سمجهيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news|url=http://www.prothomalo.com/entertainment/article/703870|title=Barishale Jibanananda Mela|date=6 December 2015|work=Prothom Alo|access-date=7 June 2018}}</ref> [[بيگم روڪيا]] کي بنگلاديش جي نسواني ادب جي باني ليکڪا طور ڏٺو وڃي ٿو.<ref>{{cite journal|year=1998|last=Alam|first=S. M. Shamsul|title=Women in the Era of Modernity and Islamic Fundamentalism: The Case of Taslima Nasrin of Bangladesh|publisher=[[The University of Chicago Press]]|jstor=3175098}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ [[همايون احمد]] سڀ کان وڌيڪ مقبول ليکڪ بڻيو.<ref name="pied"/> هر سال [[اڪوشي ڪتاب ميلو]] ۽ [[ڍاڪا ادبي ميلو]]، جيڪي [[بنگلا اڪيڊمي]] جي نگراني هيٺ منعقد ٿيندا آهن، ڏکڻ ايشيا جي سڀ کان وڏن ادبي ميلن مان شمار ٿين ٿا.<ref>{{cite web|url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/columns/lit-fest-ekushey-boi-mela-and-our-books-1673450330|title=Lit Fest, Ekushey Boi Mela ... and our books|last=Ahsan|first=Syed Badrul|date=22 January 2023|access-date=17 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]}}</ref> === اڏاوت === {{Main|بنگلاديش جي اڏاوت}} {{Further|بنگال جي اڏاوت|بنگلاديش جي آثار قديمه وارن ماڳن جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Paharpur Buddhist Bihar.jpg | caption1 = [[سومپورا مهاويهار]]، [[نوگائون]] ۾، [[بنگلاديش جا عالمي ورثي وارا ماڳ|يونيسڪو عالمي ورثي وارو ماڳ]] | image2 = Sixty Dome Mosque,Bagerhat.jpg | caption2 = [[سٺ گنبذن واري مسجد]]، [[باگرهات]] ۾، [[بنگلاديش جا عالمي ورثي وارا ماڳ|يونيسڪو عالمي ورثي وارو ماڳ]] | image3 = Ahsan Manzil-Front View.jpg | caption3 = [[احسن منزل]]، [[پراڻو ڍاڪا]] ۾ }} بنگلاديش جي اڏاوت [[بنگال جي اڏاوت|بنگال خطي]] ۽ وسيع [[ڀارت جي اڏاوت|هندستاني ننڍي کنڊ]] جي اڏاوت سان ڳنڍيل آهي. ان تي ملڪ جي [[بنگلاديش جي ثقافت|ثقافت]]، [[بنگلاديش ۾ مذهب|مذهب]] ۽ [[بنگلاديش جي تاريخ|تاريخ]] جو اثر آهي.<ref>{{cite encyclopedia|url=http://www.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/277578/Visual-art-and-architecture|title=Visual art and architecture in Bangladesh|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|access-date=6 September 2009}}</ref> هندو ۽ بدھ اڏاوتي باقيات [[مهاستان ڳڙھ]] مان مليا آهن، جيڪو ٽين صدي ق.م. سان لاڳاپيل آهي.<ref name="re">{{cite book|author=Susan L. Huntington|title=The "Påala-Sena" Schools of Sculpture|url= https://books.google.com/books?id=xLA3AAAAIAAJ|year=1984|publisher=[[Brill Publishers]]|isbn=90-04-06856-2}}</ref>{{rp|157}} [[نندي پد]] ۽ [[سواستڪ]] جا نشان [[واري-بتشور کنڊرات]] ۾ پٿر جي جنڊن تي مليا آهن، جيڪي [[لوهي دور]]، 400 کان 100 ق.م. تائين، هن علائقي ۾ [[هندومت]] جي موجودگي ڏيکارين ٿا.<ref>{{cite journal|last1=Imam|first1=Abu|last2=Bulbul|first2=Ahmed|last3=Masood|first3=Imran|title=Religious and Auspicious Symbols Depicted on Artifacts of Wari-Bateshwar|journal=Pratnatattva|number=12|year=2006|pages=1–12|publisher=[[Jahangirnagar University]]}}</ref> اٺين صديءَ ۾ بدھ [[پال سلطنت]] جي دور ۾ ٺهيل [[سومپورا مهاويهار]] اسلام کان اڳ واري دور جو هڪ شاندار مثال آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/life-living/travel/news/think-youve-seen-it-all-wait-till-you-visit-8th-century-gem-bangladesh-3729731|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|title=Think you've seen it all? Wait till you visit this 8th-century gem in Bangladesh|date=17 October 2024|access-date=13 January 2025|last=Zarif|first=Mannan Mashhur}}</ref> ٻين بدھ [[ويهارا]]ن ۾ [[مينامتي]] جو [[شلبن بهار]] ۽ [[بڪرمپور]] جو [[بڪرمپور ويهار]] شامل آهن.<ref name="re"/>{{rp|164–167}} تازين کوٽائين اسلام کان اڳ جي ننڍن مندرن جا به نوان ثبوت ظاهر ڪيا آهن، جيڪي هن علائقي جي هندو، بدھ ۽ [[جين مت|جين]] آباديءَ جي خدمت ڪندا هئا.<ref name="sat"/> [[هند-اسلامي اڏاوت]] 13هين صديءَ کان ڏسي سگهجي ٿي، خاص ڪري [[بنگال سلطنت]] جي منفرد مسجد اڏاوت ۾؛ ان جو هڪ مثال [[باگرهات جي مسجدن جو شهر]] ۾ [[سٺ گنبذن واري مسجد]] آهي، جيڪو [[بنگلاديش جا عالمي ورثي وارا ماڳ|يونيسڪو عالمي ورثي وارو ماڳ]] آهي.<ref>{{cite journal|last=Hasan|first=Perween|title=Sultanate Mosques and Continuity in Bengal Architecture|journal=[[Muqarnas (journal)|Muqarnas]]|volume=6|pages=58–74|year=1989|publisher=[[Brill Publishers]]|jstor=1602281|doi=10.2307/1602281}}</ref><ref name="sat">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/focus/news/sultanate-mughal-the-architectural-legacy-bengal-3738301|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|title=From Sultanate to Mughal: The Architectural Legacy of Bengal|date=28 October 2024|access-date=13 January 2025}}</ref> [[مغل بنگال]] ۾ علائقي اندر [[مغل اڏاوت]] پکڙجي وئي. ڍاڪا جا مثال [[پراڻو ڍاڪا]] ۾ [[برا ڪٽرا]] ۽ [[ڇوٽو ڪٽرا]]، [[محمدپور ٿاڻو|محمدپور]] ۾ [[ست گنبذ مسجد]] ۽ [[ڪرزن هال]] ۾ [[موسيٰ خان مسجد]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/6672/|title=Mughal Mosques in Bangladesh|publisher=[[UNESCO]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/historic-sites-left-ruins-3006146|last=Sarkar|first=Tarun|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|title=Boro Katra, Chhoto Katra: Dhaka's key historic sites in ruins|date=17 April 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> مغل دور جي اهم قلعن ۾ [[پراڻو ڍاڪا]] جو [[لال باغ قلعو]]، [[منشي گنج]] جو [[ادراڪپور قلعو]]، ۽ ترتيبوار [[نارايڻ گنج]] جا [[حاجي گنج قلعو]] ۽ [[سوناکاندا قلعو]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/6675/|title=Mughal Forts on Fluvial Terrains in Dhaka|publisher=[[UNESCO]]|access-date=20 January 2025}}</ref> [[ڪانتاجيو مندر]] ۽ [[ڍاڪي شواري مندر]] وچئين دور جي پوئين حصي جي [[هندو مندر اڏاوت]] جا بهترين مثال آهن.<ref>{{cite book|editor-last=Husain|editor-first=ABM|title=Architecture: A History Through the Ages|series=Cultural Survey of Bangladesh Series|volume=2|publisher=[[Asiatic Society of Bangladesh]]|page=243|oclc=298612818}}</ref><ref>{{cite book|last=Bakshi|first=Akhil|title=Between Heaven and Hell: Travels Through Sri Lanka, Bangladesh, Bhutan, Nepal, and India: an Account of the Expedition Hands Across the Borders|year=2004|page=221|isbn=81-900862-1-9|publisher=Odyssey Books}}</ref> بنگالي [[مقامي اڏاوت]] [[بنگلو]] جي ابتدا لاءِ مشهور آهي.<ref>{{cite journal|last=Groth|first=Paul|title=Making New Connections in Vernacular Architecture|journal=[[Journal of the Society of Architectural Historians]]|publisher=[[University of California Press]]|publication-date=September 1999 |volume=58 |pages=444–451|doi=10.2307/991538|jstor=991538|number=3}}</ref> [[سونارگائون]] ۾ [[پانام نگر]] سلطنت، مغل، برطانوي ۽ گڏيل نوآبادياتي روايتن جا اڏاوتي اثر ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite book|last=Haque|first=AKM Muzzammil|title=Historic Sonargaon|date=February 2016|publisher=[[Bangladesh Folk Arts and Crafts Foundation]]|isbn=978-984-34-0277-6|location=Narayanganj|language=bn|script-title=bn:এতিহাসিক সোনারগাঁ}}</ref>{{rp|22}} [[هند-ساراسيني اڏاوت]] [[برطانوي راڄ]] دوران ترقي ڪئي،<ref>{{cite journal|last=Groth|first=Paul|title=Architecture and the Representation of Empire: India, 1860–1910|journal=[[Representations]]|number=6|pages=37–65|year=1984|publisher=[[University of California Press]]|jstor=2928537|doi=10.2307/2928537}}</ref> جنهن جا مثال [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جو [[ڪرزن هال]]، [[چٽاگانگ ڪورٽ بلڊنگ]]، [[رنگپور ٽائون هال]] ۽ [[راجشاهي ڪاليج]] آهن. [[زميندار]] اشرافيه هن پوئين طرز ۾ ڪيترائي محل تعمير ڪيا، جن ۾ [[احسن منزل]]، [[بلياتي زمينداري|بلياتي زميندار باري]]، [[تاجهات محل]]، [[روز گارڊن محل]]، [[اترا گنڀابن|ديگاپاتيا محل]]، [[پوٺيا راجباري]]، [[نٽور راجباري]] ۽ [[موهيرا زميندار باري]] شامل آهن. [[مزهرالاسلام]] کي بنگلاديش ۽ ڏکڻ ايشيا ۾ [[جديد اڏاوت|جديديت پسند تحريڪ]] جو اڳواڻ سمجهيو وڃي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/6674/|title=The Architectural Works of Muzharul Islam: an Outstanding Contribution to the Modern Movement in South Asia|publisher=[[UNESCO]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[لوئس ڪان]] هڪ اهم پرڏيهي اڏاوتڪار هو، جنهن [[شير بنگلا نگر]] ۾ [[جاتيا سنگسد ڀبن|قومي پارليامينٽ عمارت]] جو نقشو ٺاهيو.<ref>{{cite journal |last1=Lutolli |first1=Blerim |last2=Jashanica |first2=Kaltrina |title=Kahn's light: The measurable and the unmeasurable of the Bangladesh National Assembly Building |journal=Frontiers of Architectural Research |date=2022 |volume=11 |pages=89–102 |doi=10.1016/j.foar.2021.09.005 }}</ref> === بصري فنون، دستڪاريون ۽ لباس === {{Main|بنگلاديشي فن|بنگلاديش جو مجسمه سازي فن|بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت}} {{Further|بنگال ۾ ململ جي واپار}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Kantha (Quilt) LACMA AC1994.131.1.jpg | caption1 = [[نقشي ڪنٿا]] (ڀرت ڀريل [[رلي]]) تي ڪڙهائي، بنگال جي صدين پراڻي فني روايت | image2 = Aparajeyo Bangla - 1979 CE - Sculpture by Syed Abdullah Khalid - University of Dhaka Campus - Dhaka 2015-05-31 2367.JPG | caption2 = ''[[اپراجيو بنگلا]]''، [[بنگلاديش آزاديءَ جي جنگ]] جي ياد ۾ ٺهيل هڪ مجسمو، جيڪو [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جي احاطي ۾ واقع آهي }} بنگلاديش ۾ فن جي لکيل تاريخ جو سراغ ٽين صدي ق.م. تائين ملي ٿو، جڏهن هن علائقي ۾ [[ٽيراڪوٽا]] جا مجسما ٺاهيا ويندا هئا. قديم دور ۾ [[پال سلطنت]] ۽ [[سينا خاندان]] جي دور ۾ نمايان [[هندو فن]]، [[جين فن]] ۽ [[بدھ فن]] ترقي ڪئي. [[بنگال سلطنت]] جي دور ۾ چوڏهين صديءَ کان [[اسلامي فن]] پڻ ارتقا ڪئي. مغلن جي حڪمراني دوران ڍاڪا ۾ نفيس [[ململ]] تي فارسي [[نمونو (ڪپڙي جو فن)|نمونن]] سان سينگاريل منفرد [[جامداني]] ڪپڙو اُڻيو ويندو هو.<ref>{{cite book |title=Historical Dictionary of the Bengalis |publisher=[[Scarecrow Press]] |isbn=978-0810-880-245 |editor1-last=Chakrabarti |editor1-first=Kunal |publication-date=22 August 2013 |editor2-last=Chakrabarti |editor2-first=Shubhra}}</ref>{{rp|239}} يونيسڪو 2013ع ۾ ان کي [[غير مادي ثقافتي ورثو]] قرار ڏنو.<ref>{{cite web|url=https://ich.unesco.org/en/RL/traditional-art-of-jamdani-weaving-00879|title=Traditional art of Jamdani weaving|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2025}}</ref> بنگلاديش [[راجشاهي ريشم]] پڻ پيدا ڪري ٿو، جيڪو پنهنجي نرمي ۽ نفيس نقش ٺاهڻ جي صلاحيت سبب مشهور آهي.<ref>{{cite encyclopedia |title=Encyclopedia of Women & Islamic Cultures |publisher=[[Brill Publishers]] |editor1-last=Najmabadi |editor1-first=Afsaneh |publication-date=19 December 2003 |volume=4 |isbn=978-90-04-11380-0 |editor2-last=Joseph |editor2-first=Suad}}</ref>{{rp|158}} [[هاٿي ڏند]]، [[بنگلاديش ۾ پتل جي صنعت|پتل]] ۽ [[بنگلاديش جي مٽيءَ جا ٿانوَ|مٽيءَ جا ٿانوَ]] بنگلاديشي ثقافت ۾ گهريون پاڙون رکن ٿا.<ref>{{cite encyclopedia|last=Glassie|first=Henry|author-link=Henry Glassie|editor1-last=Mills|editor1-first=Margaret A.|editor2-last=Claus|editor2-first=Peter J.|editor3-last=Diamond|editor3-first=Sarah|year=2003|encyclopedia=South Asian Folklore: An Encyclopedia: Afghanistan, Bangladesh, India, Nepal, Pakistan, Sri Lanka|title=Pottery, Bangladesh|publisher=[[Routledge]]|isbn=0-415-93919-4}}</ref>{{rp|483–485}} [[نقشي ڪنٿا]]، جيڪا بنگال ۾ رلين تي ڀرت ڀرڻ جي صدين پراڻي روايت آهي، سڄي بنگلاديش ۾ تيار ڪئي ويندي آهي.<ref>{{cite book|last=Sirajuddin|first=Muhammad|date=1992|title=Living Crafts in Bangladesh|location=Dhaka|publisher=Markup International|oclc=29737195}}</ref>{{rp|44}} بنگلاديش ۾ [[جديد فن]] جي تحريڪ آزاديءَ کان اڳ واري [[اوڀر بنگال]] ۾، خاص طور تي [[زين العابدين]] جي اڳواڻانه ڪمن سان، وجود ۾ آئي.<ref name="star">{{cite web|last=Hossain|first=Takir|year=2011|access-date=15 January 2015|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://archive.thedailystar.net/suppliments/2011/anniversary/part9/pg18.htm|title=Art movements between 1948 and 2000}}</ref> ٻين اهم مصورن ۾ [[ايس ايم سلطان]]، [[محمد قبريا]]، [[صفي الدين احمد]]، [[شهاب الدين احمد (فنڪار)|شهاب الدين احمد]]، [[ڪنڪ چنپا چڪما]]،<ref>{{cite news |last1=Jahangir |first1=Apurba |author-link=Apurba Jahangir |last2=Hossain |first2=Anika |date=6 March 2015 |title=A FREE SPIRIT |url=http://www.thedailystar.net/the-star/spotlight/free-spirit-5077 |access-date=15 January 2025 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> [[قيوم چوڌري]]، [[رشيد چوڌري]]، [[قامرال حسن]]، [[رفيق النبي]] ۽ [[سيد جهانگير]] شامل آهن.<ref name="star"/> [[نوويرا احمد]] کي بنگلاديش ۾ جديد مجسمه سازي جي باني سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|last=Sarker|first=Sujit|date=7 May 2015|access-date=15 January 2015|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/novera-pioneer-progressiveness-bangladesh-80953|title=Novera, pioneer of progressiveness in Bangladesh}}</ref> ٻين مشهور مجسمه سازن ۾ [[نتون ڪنڊو]]، [[سيد عبدالله خالد]]، [[حميد الزمان خان]]، [[شميم سڪدر]]، [[فردوسي پريابهاشني]] ۽ [[عبدالرزاق (فنڪار)|عبدالرزاق]] شامل آهن.<ref>{{cite web|last=Alom|first=Zahangir|date=1 June 2018|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://online84.thedailystar.net/star-weekend/exhibition/opulent-display-sculptures-1584643|title=An opulent display of sculptures}}</ref> [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جي [[ڍاڪا يونيورسٽي جو شعبو فنون لطيفه|فنون لطيفه شعبي]] پاران [[پهيلو بوئيشاکھ]] تي منعقد ٿيندڙ سالياني [[منگل شوبھا ياترا]] (بنگالي نئين سال جي جلوس) کي يونيسڪو 2016ع ۾ غير مادي ثقافتي ورثي جي فهرست ۾ شامل ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://ich.unesco.org/en/RL/mangal-shobhajatra-on-pahela-baishakh-01091|title=Mangal Shobhajatra on Pahela Baishakh|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2025}}</ref> فن جي هڪ صورت طور ڦوٽوگرافي 21هين صديءَ ۾ تيزيءَ سان ترقي ڪئي آهي. هر ٻن سالن کانپوءِ ٿيندڙ [[ڇوبي ميلا بين الاقوامي ڦوٽوگرافي ميلو]] کي ايشيا جو سڀ کان وڏو ڦوٽوگرافي ميلو سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|last=Asad|first=Kazi Akib Bin|date=5 February 2015|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://online84.thedailystar.net/shout/chobi-mela-viii-1219|title=CHOBI MELA VIII|quote=Festival or not, it is the single largest photography event in Asia and has been since its inception in 2000.}}</ref> [[لونگي]] مردن لاءِ سڀ کان عام غير رسمي لباس آهي،<ref>{{cite journal|last=Mahbub|first=Rifat|title=Re-imagining the Ambivalent: The Political Trajectory of Lungi from Pre-Colonial East Bangla to Post-Independent Bangladesh|journal=Spectrum|publisher=[[University of Dhaka]]|volume=17|number=1|year=2023|pages=47–65|doi=10.3329/spectrum.v17i1.68998|doi-access=free}}</ref> جڏهن ته [[ڪرتو]] (''پنجابي'') ۽ [[پاجامو]] عيدن ۽ ٻين تہوارن تي مرد پائيندا آهن.<ref>{{cite web|date=14 June 2016|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/spotlight/the-panjabi-story-1238983|title=The panjabi story}}</ref> ملڪ اندر تيار ڪيل [[سوٽ (لباس)|سوٽ]]، [[ٽائي]] ۽ [[پتلون]] رسمي تقريبن ۾ مردن جو عام لباس آهن، جڏهن ته شادين ۾ روايتي [[شرواني]] ۽ [[چوڙيدار]] [[پڳ]] سان گڏ پاتا ويندا آهن.<ref name="arts"/> عورتون عام طور تي [[شلوار قميص]] سان گڏ [[اورڻو]] پائينديون آهن، جڏهن ته وڌيڪ رسمي تقريبن ۾ [[ساڙي]] استعمال ڪئي ويندي آهي.<ref name="arts">{{cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/place/Bangladesh|title=Bangladesh|last1=Husain|first1=Syed Sajjad|last2=Tinker|first2=Hugh Russell|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|access-date=15 January 2024}}</ref> ڪجهه عورتون [[اسلامي لباس]] به اختيار ڪن ٿيون.<ref>{{cite web|last=Kamaruzzaman|first=Md.|date=31 January 2022|access-date=15 January 2025|publisher=[[Anadolu Agency]]|url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/hijab-popularity-budding-among-educated-women-in-bangladesh/2489648|title=Hijab popularity budding among educated women in Bangladesh}}</ref> === اداڪاري وارا فن === {{Main|بنگلاديش جي موسيقي|بنگلاديش ۾ ناچ}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladesh Udichi Shilpigoshthi - Chittagong University Sangsad celebrating Pohela Falgun 1423 at CU Muktomoncho (02).jpg | caption1 = [[پهيلو فالگن]] جي موقعي تي [[چٽاگانگ يونيورسٽي]] ۾ ناچ | image2 = Ektara player.jpg | caption2 = [[ڪشٽيا]] ۾ [[لالن]] جي مزار تي [[باول]] فنڪار [[ايڪتارا]] وڄائيندي }} بنگلاديش جي [[بنگلاديش ۾ ٿيٽر|ٿيٽر]] روايت ۾ مختلف صورتون شامل آهن، جن جي تاريخ چوٿين صدي عيسويءَ تائين پهچي ٿي.<ref name="Ahmed">{{cite book |last=Ahmed |first=Syed Jamil |date=2000 |title=Achinpakhi Infinity: Indigenous Theatre of Bangladesh |publisher=University Press |page=396 |isbn=978-984-05-1462-5}}</ref> ان ۾ ڪهاڻي ٻڌائڻ جون صورتون، گيت ۽ ناچ تي ٻڌل پيشڪشون، علامتي ڪردار، طومارن تي تصويرن سان لاڳاپيل نمائشون، ڪٺ پتلي ناٽڪ ۽ جلوسي روايتون شامل آهن.<ref name="Ahmed"/> [[ياترا (ٿيٽر)|ياترا]] بنگالي لوڪ ناٽڪ جي سڀ کان مشهور صورت آهي.<ref>{{cite journal|last=Sarkar|first=Pabitra|title=Jatra: The Popular Traditional Theatre of Bengal|journal=Journal of South Asian Literature|volume=10|number=2/4|pages=87–107|year=1975|publisher=[[Michigan State University]]|jstor=40871932}}</ref> [[هندستاني روايتي ناچ]] جي مختلف صنفن، جهڙوڪ ''[[ڪٿڪلي]]''، ''[[ڀرت ناٽيم]]''، [[اوڊيسي]]<ref>{{cite web|last=Shahriar|first=Amir Hasan|url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/event/proma-abonti-life-dedicated-odissi-dance-1487770|title=Proma Abonti – A life dedicated to Odissi dance|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 November 2017|access-date=15 January 2024}}</ref> ۽ [[منيپوري ناچ]] کان علاوه، ملڪ ۾ مقامي ناچ جون روايتون پڻ وجود ۾ آيون آهن.<ref name="arts"/> [[بنگلاديش جي موسيقي]] کي روايتي، نيم روايتي، [[عبادتي موسيقي|عبادتي]] ۽ [[مقبول موسيقي]] ۾ ورهائي سگهجي ٿو. بنگلاديش ۾ روايتي موسيقي هندستاني ننڍي کنڊ جي عبادتي موسيقي جي عام صنفن سان ظاهر ٿئي ٿي؛ جهڙوڪ [[هندستاني روايتي موسيقي]] جون صنفون [[دھرپد]] ۽ [[خيال]]. ٻين اهم صنفن ۾ [[قوالي]] ۽ [[ڪيرتن]] شامل آهن.<ref name="arts"/> [[ربندر سنگيت]] ۽ [[نذرل سنگيت]] اڄ به تمام گهڻا مقبول آهن.<ref>{{cite journal|last=Sarkar|first=Pabitra|title=Musical Literature of Bengal|journal=[[Indian Literature (journal)|Indian Literature]]|volume=16|number=14–27|pages=14–27|year=1973|publisher=[[Sahitya Akademi]]|jstor=24157426}}</ref> مقامي [[لوڪ موسيقي]] ۾ [[باول]] صوفي روايت نمايان آهي، جنهن کي 18هين صديءَ ۾ [[لالن]] مقبول بڻايو، ۽ يونيسڪو ان کي [[انساني زباني ۽ غير مادي ثقافتي ورثي جو شاهڪار]] قرار ڏنو آهي.<ref name="wei">{{cite web|url=https://ich.unesco.org/en/RL/baul-songs-00107|title=Baul songs|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2024}}</ref><ref name="alom"/> لوڪ موسيقي جي ٻين مقامي صنفن ۾ [[ڀاٽيالي]]، [[ڀاوائيا]]، [[ڌمال]]، [[ڪوي گان]]، [[جاري گان]]، [[ساري گان]]، [[معرفتي]] ۽ [[گمڀيرا]] شامل آهن.<ref name="arts"/><ref name="alom"/> لوڪ موسيقي سان گڏ مختلف ساز استعمال ڪيا ويندا آهن، جن ۾ [[ايڪتارا]]، [[دوتارا]]، [[ڍول]]، [[بانسري]]، منجيرا، [[خانجني]]، [[سرندا]]، [[خماڪ]]، [[ڊگڊگي]]، [[جوري]]، جهنجهڻي ۽ [[تال (ساز)|ماجيرا]] (جهانج جو هڪ قسم) شامل آهن.<ref name="alom">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/supplements/naboborsho-1423/the-timeless-appeal-folk-music-1208197|title=The timeless appeal of folk music|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=14 April 2016|access-date=15 January 2025|last=Alom|first=Zahangir}}</ref> بنگلاديش وٽ [[هندستاني روايتي موسيقي]] جي پڻ مالا مال روايت آهي، جنهن ۾ [[ستار]]، طبلو، [[سرود]] ۽ [[سنتور]] جهڙا ساز استعمال ٿين ٿا.<ref>London, Ellen (2004). Bangladesh. Gareth Stevens Pub. p. 29. {{ISBN|0-8368-3107-1}}.</ref> موسيقي سان لاڳاپيل ادارن ۽ درسگاهن جهڙوڪ [[بنگلاديش شلپاڪلا اڪيڊمي]] ۽ [[ڇايانٽ]] بنگالي لوڪ موسيقي جي روايتن کي محفوظ رکڻ ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو آهي.<ref name="alom"/> [[صابينا ياسمين]] ۽ [[رونا ليلا]] کي ملڪ جي عظيم ترين خاتون پلے بيڪ گلوڪارن مان شمار ڪيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/entertainment/music/news/runa-lailas-voice-gift-god-sabina-yasmin-3171921|title=Runa Laila's voice is a gift from God: Sabina Yasmin|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=17 November 2022|access-date=15 January 2024|last=Shazu|first=Shah Alam}}</ref> [[اينڊريو ڪشور]]، جيڪو هڪ ٻيو مشهور پلے بيڪ گلوڪار هو، کيس "پلے بيڪ جو بادشاهه" سڏيو ويندو هو.<ref>{{cite web|last=Reeti|first=Sadia Khalid|url=https://www.dhakatribune.com/showtime/316303/remembering-%E2%80%98playback-king%E2%80%99-andrew-kishore|title=Remembering 'Playback King' Andrew Kishore|work=[[Dhaka Tribune]]|date=5 November 2021|access-date=15 January 2024}}</ref> [[اعظم خان (گلوڪار)|اعظم خان]]، جنهن کي "پاپ سمراٽ" ۽ "راڪ گرو" جا لقب ڏنا ويا، [[بنگلاديشي راڪ]] جي بنيادي شخصيتن مان هو.<ref>{{cite web|last=Adnin|first=Nazia|title=Remembering Azam Khan: The rock pioneer of Bangladesh|url=https://www.tbsnews.net/glitz/remembering-azam-khan-rock-pioneer-bangladesh-4918|date=28 February 2020|access-date=15 January 2024|work=[[Business Standard]]}}</ref> [[ايوب بچو]] ۽ [[جيمس (موسيقار)|جيمس]] جهڙن موسيقارن پڻ سڄي ملڪ ۾ وڏي مقبوليت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite news |url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/news/ayub-bachchu-passes-away-1648585| title=Rock's leading light goes out|work=The Daily Star| date=18 October 2018}}</ref><ref>{{cite web|last=Shahnewaz|first=Sadi Mohammad|url=https://www.thedailystar.net/showbiz/cover-story/ode-the-guru-of-bangladeshi-rock-james-1509028|title=An Ode to the Guru of Rock|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=23 December 2017|access-date=28 September 2022}}</ref> [[شايان چوڌري ارنوب]] [[انڊي راڪ]] موسيقي جي هڪ بااثر شخصيت رهيو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/entertainment/music/news/arnob-unplugged-candid-insights-his-artistic-journey-3606661|title=Arnob unplugged: Candid insights into his artistic journey|date=10 May 2024|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> 21هين صديءَ جي مشهور پاپ گلوڪارن ۾ [[حبيب واحد]] ۽ [[تحسن رحمان خان]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/showbiz/cover-story/musician-habib-wahid-king-of-fusion-music-in-bangladesh-1789549|title=KING OF FUSION|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=23 November 2018|access-date=15 January 2024}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/interview/news/tahsan-opens-about-career-future-plans-1663867|title=TAHSAN opens up about career, future plans|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=24 August 2019|access-date=15 January 2024|last=Shahnewaz|first=Sadi Mohammad}}</ref> [[هيڦي ميٽل موسيقي]] جي شعبي ۾ [[آرٽسيل]] ۽ [[وارفيز]] کي تمام گهڻو اثرائتو سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/entertainment/music/news/canada-chants-artcell-artcell-beloved-band-celebrates-25-years-3612926|title=Canada chants 'Artcell, Artcell!' as beloved band celebrates 25 years|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 May 2024|access-date=15 January 2024|last=Shahnewaz|first=Sadi Mohammad}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/entertainment/music/news/warfaze-celebrates-4-decades-concerts-worldwide-3680936|title=Warfaze celebrates 4 decades with concerts worldwide|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=19 August 2024|access-date=15 January 2024}}</ref> === ميڊيا ۽ سئنيما === {{Main|بنگلاديش جي ميڊيا|بنگلاديش جي سئنيما}} بنگلاديش ۾ صحافت جي تاريخ 1860ع کان شروع ٿئي ٿي، جڏهن ڍاڪا ۾ پهريون ڇاپخانو قائم ڪيو ويو.<ref name="dr">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/in-focus/news/purbabanga-rangabhumi-and-the-beginning-theatre-dhaka-1849873|title=Purbabanga Rangabhumi and the beginning of theatre in Dhaka|last=Quayyum|first=Dr. Muhammad Abdul|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2020 |access-date=14 January 2025}}</ref> بنگلاديش جي ميڊيا گهڻ رخي، مقابلي واري، واپاري ۽ منافعي بخش آهي.<ref name="bbc1">{{cite web|url=https://downloads.bbc.co.uk/mediaaction/pdf/bangladesh.pdf|title=Country Case Study: Bangladesh|work=[[BBC Media Action]]|publisher=[[BBC]]|date=August 2012|access-date=14 January 2025}}</ref> ملڪ جون اهم خبررساں ايجنسين [[بنگلاديش سنگباد سنگسٿا]] (BSS) ۽ [[بي ڊي نيوز 24 ڊاٽ ڪام]] آهن.<ref name="bbc">{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650946|title=Bangladesh media guide|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=16 August 2024|access-date=14 January 2025}}</ref> ٽيليويزن ميڊيا جي استعمال جو سڀ کان مقبول ذريعو آهي.<ref name="bbc1"/> [[بنگلاديش ٽيليويزن]] (BTV) واحد سرڪاري ٽيليويزن نيٽورڪ آهي، جنهن جي رسائي سڄي ملڪ تائين آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/bangladesh-others/131125/the-life-and-obscurity-of-btv|title=The life and obscurity of BTV|last=Irani|first=Bilkis|date=20 November 2017|access-date=14 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]}}</ref> خانگي ٽيليويزن نيٽورڪن ۾ [[اي ٽي اين بنگلا]]، [[چينل آءِ]]، [[اين ٽي وي (بنگلاديشي ٽي وي چينل)|اين ٽي وي]]، [[آر ٽي وي (بنگلاديشي ٽي وي چينل)|آر ٽي وي]]، [[ايڪوشي ٽي وي]]، [[ايڪاتور ٽي وي]]، [[جمونا ٽي وي]] ۽ [[شوموئي ٽي وي]] شامل آهن.<ref name="bbc"/> ڇپيل ميڊيا ٻيو سڀ کان وڌيڪ استعمال ٿيندڙ ذريعو آهي، ۽ اخبارون خانگي ملڪيت هيٺ هجڻ باوجود کليل راءِ رکندڙ آهن. انهن ۾ [[دي ڊيلي اسٽار]]، [[ڍاڪا ٽربيون]]، [[دي فنانشل ايڪسپريس (بنگلاديش)|دي فنانشل ايڪسپريس]]، [[بنگلاديش پرتيدن]]، [[ڪالر ڪنٿو]]، [[پروٿوم آلو]]، [[دي ڊيلي اتفاق]] ۽ [[جوگانتور]] شامل آهن.<ref name="bbc"/><ref name="bbc1"/> {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = | caption1 = [[انوار حسين (اداڪار)|انوار حسين]] 1967ع جي فلم ''[[نواب سراج الدوله (فلم)|نواب سراج الدوله]]'' ۾ [[سراج الدوله]]، بنگال جي آخري خودمختيار [[بنگال جا نواب|نواب]] جو ڪردار ادا ڪندي | image2 = Headquarters of Ekushey Television, Kawran Bazar, Dhaka.jpg | caption2 = ڍاڪا جي [[ڪاوران بازار]] ۾ [[ايڪوشي ٽي وي]] جو مرڪزي دفتر }} [[بنگلاديش بيتار]] واحد سرڪاري ريڊيو سروس آهي.<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/radio-silence-bangladesh-betars-external-service-inoperative-three-years-3221291|title=Radio Silence: Bangladesh Betar's external service inoperative for three years|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=15 January 2023|access-date=14 January 2025|last1=Hossain|first1=Sajjad|last2=Rahaman|first2=Arafat}}</ref><ref name="bbc1"/> [[ريڊيو فورتي]]، [[ريڊيو ٽوڊي]]، [[ريڊيو آمار]] ۽ اي بي سي ريڊيو مشهور خانگي ريڊيو اسٽيشنون رهيون آهن، پر ريڊيو جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي.<ref name="bbc"/><ref name="bbc1"/> مشهور پرڏيهي ميڊيا ذريعن ۾ [[بي بي سي نيوز]] ([[بي بي سي بنگلا]])، [[سي اين اين]]، [[وائس آف آمريڪا]] ۽ [[الجزيره]] شامل آهن.<ref name="bbc1"/> خاص طور تي [[هندستاني ٽيليويزن ڊراما]] بنگلاديشي سيٽلائيٽ ٽيليويزن تي هڪ قسم جي "ثقافتي بالادستي" قائم ڪري چڪا آهن.<ref>{{cite journal|last=Rahman|first=Anis|title=The politico-commercial nexus and its implications for television industries in Bangladesh and South Asia|volume=42|number=7–8|doi=10.1177/016344372090818|date=13 March 2020|journal=[[Media, Culture & Society]]|publisher=[[SAGE Publishers]]|pages=1153–1174|doi-broken-date=1 July 2025 }}</ref><ref name="bbc1"/> [[بنگلاديش ۾ صحافتي آزادي|صحافت جي آزادي]] اڃا تائين هڪ اهم مسئلو آهي، ڇاڪاڻ ته حڪومت پاران سنسرشپ ۽ صحافين کي هراسان ڪرڻ بابت خدشا موجود آهن. 2026ع جي [[ورلڊ پريس فريڊم انڊيڪس]] ۾ بنگلاديش 180 ملڪن مان 152هين نمبر تي رهيو، جيڪو دنيا جي هيٺين درجن بندين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web |title=Index 2026 – Global score |url=https://rsf.org/en/index?year=2026 |access-date=2026-05-01 |website=[[Reporters Without Borders]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي [[بنگلاديش جي سئنيما|فلمي صنعت]] جي تاريخ 1898ع ۾ [[بائيوسڪوپ]] جي نمائش سان شروع ٿئي ٿي.<ref name="easmin">{{cite journal |last1=Easmin |first1=Mst. Farjana |last2=Hossain |first2=Afjal |last3=Mandal |first3=Anup Kumar |title=Determinants of Watching a Film: A Case Study on Dhallywood Film Industry, Bangladesh |journal=Asian Business Review |date=2018 |volume=8 |issue=3 |pages=131–138 |doi=10.18034/abr.v8i3.164 }}</ref>{{rp|129}}<ref name="back"/> [[ڍاڪا جا نواب|ڍاڪا جي نوابن]] 1900ع واري ڏهاڪي ۾ ڪيترين خاموش فلمن جي تياري جي سرپرستي ڪئي.<ref name="back">{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/first-anniversary/looking-back-forgotten-industry-193126|title=Looking back on a forgotten industry|last1=Tahnia|first1=Rawnak|last2=Rahman|first2=Arin|last3=Aziz|first3=Deena Afroza|last4=Reza|first4=Arafat|work=[[Business Standard]]|access-date=14 January 2024|date=28 January 2021}}</ref> ڍاڪا جو ''پڪچر هائوس''، جيڪو پهريون مستقل سئنيما گهر هو، 1913ع ۽ 1914ع جي وچ واري عرصي ۾ قائم ٿيو.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} ''[[سڪماري (فلم)|سڪماري]]'' (سٺي ڇوڪري)، جيڪا 1929ع ۾ جاري ٿي، بنگلاديش ۾ تيار ڪيل پهرين فلم هئي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} ''[[دي لاسٽ ڪس (1931ع فلم)|دي لاسٽ ڪس]]''، جيڪا 1931ع ۾ جاري ٿي، پهرين مڪمل ڊگهي فيچر فلم هئي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}}<ref name="back"/> 1947ع تائين ملڪ ۾ 80 سئنيما گهر موجود هئا.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} اوڀر پاڪستان ۾ پهرين بنگالي ٻوليءَ جي فلم ''[[مکھ او مکھوش]]'' (چهرو ۽ نقاب) 1956ع ۾ جاري ٿي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}}<ref name="back"/> 1959ع ۾ رليز ٿيل ''آڪاش آر مٽي'' (آسمان ۽ ڌرتي) اهڙي قسم جي ٻي فلم هئي. [[بنگلاديش فلم ڊولپمينٽ ڪارپوريشن]] 1957ع–1958ع ۾ اوڀر پاڪستان فلم ڊولپمينٽ ڪارپوريشن جي نالي سان ڍاڪا ۾ قائم ڪئي وئي، جيڪا مڪمل فلم سازي مرڪز طور ڪم ڪندي هئي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}}<ref name="back"/> [[ظهير ريحان]] هن دور ۾ ڪيترين اثرائتين فلمن جي هدايتڪاري ڪئي، جن ۾ ''[[ڪخونو آشيني]]'' (1961ع)، ''شنگم'' (1964ع، پاڪستان جي پهرين رنگين فلم)، ۽ ''جيبون ٿيڪي نيووا'' (1970ع) شامل آهن.<ref name="back"/> 1960ع کان پوءِ ڍاڪا جي فلمي صنعت پاڻ کي بنگالي مسلمان سئنيما جي مرڪز طور قائم ڪيو.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} آزاديءَ کان پوءِ پهرين فلم ''[[اورا ايگارو جون]]'' هئي، جنهن جي هدايت [[چاشي نذرل اسلام]] ڪئي ۽ اها 1972ع ۾ جاري ٿي.<ref name="back"/> فلمي صنعت جي عروج واري دور ۾، 1996ع کان 2003ع تائين هر سال لڳ ڀڳ 80 فلمون تيار ٿينديون هيون، پر ان کان پوءِ اهو انگ مسلسل گهٽجندو رهيو آهي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}}<ref name="back"/> مشهور هدايتڪارن ۾ [[خان عطاور رحمان]]، [[عالمگير ڪبير]]، [[امجد حسين]]، [[همايون احمد]]، [[مرشد الاسلام]]، [[تنوير مقمل]]، [[طارق مسعود]]، [[صلاح الدين لاولو]] ۽ [[انعام الڪريم نرجھر]] شامل آهن.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} [[طارق مسعود]] کي سندس فلم ''[[ماتير موئنا]]'' (مٽيءَ جو پکي) تي 2002ع جي [[ڪان فلم ميلو|ڪان فلم ميلي]] ۾ [[فيپريسي]] انعام سان نوازيو ويو. [[فلم سوسائٽي]]ن بنگلاديش ۾ سئنيما جي واڌ ويجهه ۽ ترقيءَ ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو آهي.<ref>{{cite web|url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/reviews/how-film-societies-influence-cinema-1559231122|title=How film societies influence cinema|date=31 May 2019|access-date=14 January 2025|last=Sarkar|first=Shihab|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]}}</ref> === کاڌ خوراڪ === {{Main|بنگلاديشي کاڌا}} {{Further|بنگالي کاڌا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Kala bhuna 1.jpg | caption1 = ''[[ڪالا ڀونا]]''، [[چٽاگانگ ڊويزن]] جو [[گوشت جي کاڌن جي فهرست|ڳائو گوشت جو کاڌو]] | image2 = রুই মাছের ভুনা.jpg | caption2 = [[روهو]] ڪڙي، مڇيءَ تي ٻڌل کاڌو | image3 = Morog Polao 1.jpg | caption3 = ڪڪڙ [[پلاءُ]] (''موروگ پولائو'')، [[پراڻو ڍاڪا]] جو روايتي کاڌو }} بنگلاديشي کاڌا، جيڪي ملڪ جي جاگرافيائي هنڌ، آبهوا ۽ تاريخ سان ٺهيا آهن، نهايت شاهوڪار ۽ گهڻ رخي آهن.<ref name="cuisine">{{cite book |last=Osman |first=Shawkat|title=খুনতি কড়াই: Bangladeshi Cuisine |publisher=Mapin Publishing|date=16 February 2009|isbn=978-1-890-20602-4}}</ref>{{rp|14}} بنيادي خوراڪ [[اڇا چانور]] آهي، جيڪا مڇيءَ سان گڏ کاڌ خوراڪ جو بنياد بڻجي ٿي. [[پنن واري ڀاڄي]]ن، آلو، [[ڪدو]]ن ۽ [[دال]]ن جا مختلف قسم پڻ اهم ڪردار ادا ڪن ٿا. ڳائو گوشت، [[ٻڪري جو گوشت]]، ڪڪڙ ۽ بدڪ جون [[ڪڙي]]ون عام طور تي کاڌيون وڃن ٿيون،<ref name="shaheda">{{cite web|last=Yesmin|first=Shaheda|url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/spotlight/bangladesh-cuisine-part-i-delectable-and-diverse-1325551|title=Bangladesh cuisine part I – delectable and diverse|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 December 2016|access-date=1 October 2022|archive-date=6 December 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20161206142722/https://www.thedailystar.net/lifestyle/spotlight/bangladesh-cuisine-part-i-delectable-and-diverse-1325551|url-status=live}}</ref> گڏوگڏ [[ڀرتا]]ن (چيڀاٽيل ڀاڄيون)،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/recipe/news/mashed-1723366 |title=MASHED |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |last=Huda |first=Shahana |date=2 April 2019 |access-date=2 October 2022 |quote=Bhorta is just another staple for Bengalis... |archive-date=2 October 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221002091752/https://www.thedailystar.net/lifestyle/recipe/news/mashed-1723366 |url-status=live }}</ref> ''ڀاجي''ن ([[تريل ڀاڄيون]]) ۽ [[ترڪاري]]ن ([[ڪڙي|ڪڙي ٿيل]] ڀاڄيون) جا ڪيترائي قسم پڻ کائبا آهن.<ref name="cuisine"/>{{rp|8}} مغل اثر هيٺ آيل کاڌن ۾ [[قورمو]]، ڪاليا، [[برياني]]ون، [[پلاءُ]]، [[تهري (کاڌو)|تهري]]ون ۽ [[کچڙي]]ون شامل آهن.<ref name="shaheda"/> استعمال ٿيندڙ مختلف مصالحن ۾ [[هيڊ]]، [[ميٿي]]، [[ڪلونجي]]، [[ڌاڻا]]، [[سونف]]، [[ڦوٽو]] ۽ [[مرچ پائوڊر]] وڏي پيماني تي استعمال ٿين ٿا؛ هڪ مشهور مصالحو ملاوٽ [[پانچ فورن]] آهي. استعمال ٿيندڙ چٽڻين ۽ خوشبودار ٻوٽن ۾ [[ڳاڙهو بصر]]، [[مرچ|سائا مرچ]]، ٿوم، [[ادرڪ]]، [[ڌاڻا پن]] ۽ [[پودينو]] شامل آهن.<ref name="cuisine"/>{{rp|12}} [[ناريل جو کير]]، [[سرنهن (چٽڻي)|سرنهن جو پيسٽ]]، [[سرنهن جا ٻج]]، [[سرنهن جو تيل]]، [[گيهه]]، [[ڏکڻ ايشيائي اچار|اچار]]<ref name="shaheda"/> ۽ [[چٽڻي]]ون پڻ هن کاڌ خوراڪ ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿين ٿيون.<ref name="cuisine"/>{{rp|13–14}} ملڪ جي دريائي جاگرافي سبب مڇي پروٽين جو مکيه ذريعو آهي، ۽ اها اڪثر پنهنجي [[مڇي جا آنا|آڻن]] سميت کائي ويندي آهي. [[هلشا]] قومي مڇي آهي ۽ بيحد مقبول آهي. ٻين گهڻو کائجندڙ مڇين ۾ [[روهو]]، [[پنگاسيس پنگاسيس|پنگاس]] ۽ [[تلپيا]] شامل آهن.<ref>{{cite journal |last1=Rahman |first1=Md. Naimur |last2=Islam |first2=Abu Reza Md Towfiqul|title=Consumer fish consumption preferences and contributing factors: empirical evidence from Rangpur city corporation, Bangladesh|pmid=33426347|doi=10.1016/j.heliyon.2020.e05864|volume=6|number=12|date=28 December 2020|journal=[[Heliyon]]|article-number=e05864 |publisher=[[Cell Press]]|doi-access=free |pmc=7779775|bibcode=2020Heliy...605864R }}</ref> [[لابسٽر]]، [[جهينگا]] ۽ [[سڪل مڇي]] (''شٽڪي'') پڻ مقامي کاڌن ۾ اهم ڪردار ادا ڪن ٿا.<ref name="cuisine"/>{{rp|8}} چٽاگانگ ۾ ڳائو گوشت سان لاڳاپيل کاڌن ۾ [[ڪالا ڀونا]] ۽ [[ميزبان]] شامل آهن؛ ميزبان هڪ روايتي طور مشهور دعوت آهي، جنهن ۾ ''ميزبان گوشت'' پيش ڪيو ويندو آهي، جيڪو تيز ۽ مصالحيدار ڳائو گوشت جو سالن آهي.<ref name="cuisine"/>{{rp|10}}<ref name="shaheda"/><ref name="guardiancuisine">{{cite web|url=https://www.theguardian.com/world/2021/mar/21/from-kala-bhuna-to-shatkora-curry-lets-all-get-a-taste-for-bangladesh|last=Akbar|first=Ahsan|title=From kala bhuna to shatkora curry – let's all get a taste for Bangladesh|work=[[The Guardian]]|date=21 March 2021|access-date=2 October 2022|archive-date=2 September 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240902070150/https://www.theguardian.com/world/2021/mar/21/from-kala-bhuna-to-shatkora-curry-lets-all-get-a-taste-for-bangladesh|url-status=live}}</ref> سلهٽ ۾ ''[[شتڪورا]]'' ليمون کاڌن کي ميرينيٽ ڪرڻ لاءِ استعمال ٿين ٿا؛ ان جو مشهور مثال [[بيف هتڪورا]] آهي.<ref name="guardiancuisine"/> [[چٽاگانگ هل ٽريڪٽس]] جي قبائلي برادرين ۾ [[بانس جي ڪونپل]]ن سان کاڌو ٺاهڻ مشهور آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/feature/food/bamboo-shoots-now-popular-delicacy-tourists-120037|title=Bamboo shoots now a popular delicacy for tourists|work=[[Business Standard]]|date=16 August 2020|access-date=2 October 2022|archive-date=2 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221002095316/https://www.tbsnews.net/feature/food/bamboo-shoots-now-popular-delicacy-tourists-120037|url-status=live}}</ref> کلنا گوشت وارن کاڌن ۾ ''چوئي جهل'' ([[پائپر چابا]]) جي استعمال لاءِ مشهور آهي.<ref name="guardiancuisine"/><ref name="shaheda"/> ''ڪلائي روٽي''، ڳوٺاڻي [[فليٽ بريڊ]] جو هڪ قسم، راجشاهي جي [[چپائي نواب گنج]] ۾ وڏي پيماني تي کائي وڃي ٿي.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/nation/198302/kalai-ruti-a-northwestern-must-eat |title=Kalai Ruti, a northwestern must eat |work=[[Dhaka Tribune]] |date=9 January 2020 |access-date=9 January 2026 }}</ref> بنگلاديش ۾ مٺاڻن جي وسيع روايت آهي، جنهن ۾ ''[[رس گلو|روشگولا]]''، ''[[رس ملائي|روشملائي]]''، ''[[چومچوم]]''، ''[[سنديش]]''، ''[[مشٽي دوئي]]''، ''[[گلاب جامن|ڪالوجام]]'' ۽ ''[[جليبي|جلابي]]'' جهڙيون [[مٺايون]] شامل آهن.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/star-weekend/the-concept-desserts-bangladesh-1244389|title=The Concept of Desserts in Bangladesh|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=24 June 2016|access-date=2 October 2022 |last=Karim |first=Elita}}</ref> [[پٿا]] چانورن يا ميون مان ٺهيل روايتي اُٻاريل مٺاڻون آهن.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/deshi-mix/winter-pitha-176893|title=Winter Pitha|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=24 November 2015|access-date=2 October 2022}}</ref> [[حلوو]]، [[شيمائي]] ۽ [[فالودو]]، جن مان پوئين ٻه [[سيميون]] جون صورتون آهن، مذهبي ميلن ۽ خوشين ۾ مشهور مٺاڻون آهن.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/life-living/news/shab-e-barat-the-night-fortune-and-forgiveness-2983236|title=Shab-e-Barat: The night of fortune and forgiveness|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=15 March 2022|access-date=2 October 2022 |last=Khondokar |first=Faiza}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/aappayon/variations-vermicelli-1250221|title=Variations on Vermicelli|date=5 July 2016|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|access-date=24 April 2023}}</ref><ref>{{cite web|url=https://images.thedailystar.net/lifestyle/recipe/news/dinas-table-1752979|title=Dina's Table|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 June 2019|access-date=11 January 2025}}</ref> [[روٽي|روتي]]، [[نان]]، [[پراٺو]]، [[لوچي]] ۽ [[باڪر خاني]] اهم مقامي مانيون آهن.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/ls-special/bread-101-1566847|title=Bread 101|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=24 April 2018|access-date=2 October 2022 |last=Tariq |first=Jahanara}}</ref><ref name="shaheda"/> گرم [[کير واري چانهه]] ملڪ ۾ سڀ کان وڌيڪ پيئجندڙ مشروب آهي، جيڪا [[اڏا (ڏکڻ ايشيائي)|گڏيل ڪچهري]]ن جو مرڪز بڻيل آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/reader%E2%80%99s-chit/coffee-lifestyle-or-just-another-alternative-tea-1503541|title=Coffee: a lifestyle or just another alternative to tea?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=12 December 2017|access-date=1 October 2022 |last1=Amatya |first1=Suki |last2=Mahin |first2=Tamanna |last3=Sadaaf |first3=Bushra Humaira |last4=Sarkar |first4=Supriti}}</ref> [[بورھاني]]، [[مٺو]] ۽ [[لسي]] روايتي طور استعمال ٿيندڙ مشهور مشروب آهن.<ref>{{cite book |last1=Jyoti Prakash |first1=Tamang |title=Ethnic Fermented Foods and Alcoholic Beverages of Asia |date=2016 |publisher=Springer |isbn=978-81-322-2800-4 |pages=77–89}}</ref><ref>{{cite web |last=Sarkar |first=Supriti|title=Tis' the season (almost) for Lassi|date=13 February 2018|access-date=24 April 2023|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/ls-pick/tis-the-season-almost-lassi-1533559}}</ref> [[ڪباب]] تمام گهڻو مشهور آهن، خاص طور تي [[سيخ ڪباب]]، [[چپلي ڪباب]]، [[شامي ڪباب]]، [[چڪن ٽڪا]] ۽ [[ششليڪ]]، گڏوگڏ ''چاپ'' جا مختلف قسم.<ref name="shaheda"/> مشهور گهٽي کاڌن ۾ [[چٽ پٽي]]، [[جهل موري]]، ''شنگارا''،<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/my-dhaka/news/all-about-shingaras-3396736|title=All about shingaras|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 August 2023|access-date=7 June 2024}}</ref> [[سموسو]] ۽ [[پاني پوري|فچڪا]] شامل آهن.<ref>{{cite news |url=https://archive.thedailystar.net/lifestyle/2010/03/02/centre.htm|title=street food 101|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=9 March 2010 |last=Haider |first=M. H.|access-date=2 October 2022}}</ref> == اهم شخصيتون == * [[شيخ مجيب الرحمان]] * [[شيخ حسينه واجد]] * [[بيگم خالده ضياء]] * [[ڊاڪٽر محمد يونس]] ([[نوبل انعام]] ماڻيندڙ) * [[رونا ليلا]] == پڻ ڏسندا == * [[بنگلاديش جا صدر]] * [[بنگلاديش جا وزير اعظم]] == حوالا == {{حوالا|2}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.bangladesh.gov.bd/ بنگلا ديش جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{سارڪ}} {{OIC}} [[زمرو:بنگلاديش]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:بنگال]] [[زمرو:اسلامي رياستون]] [[زمرو:ايشيا ۾ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ ايشيا جا ملڪ]] [[زمرو:او آئي سي جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:دولت مشترڪه جون رڪن قومون]] ekdehkrgy9gl2l692xz8d1uz6aiszjv 387210 387209 2026-06-20T20:52:06Z Intisar Ali 8681 387210 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ايشيا جو ملڪ}} {{About|ملڪ بابت}} {{Infobox country | conventional_long_name = عوامي جمهوريه بنگلاديش | common_name = بنگلاديش | native_name = {{native name|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ}}<br />{{resize|90%|{{nobold|{{transliteration|bn|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś}}}}}} | image_flag = Flag of Bangladesh.svg | image_coat = National emblem of Bangladesh.svg | symbol_type = [[بنگلاديش جو قومي نشان|نشان]] | other_symbol = {{unbulleted list |[[File:Government Seal of Bangladesh.svg|100px|بنگلاديش حڪومت جي مهر]]}} | other_symbol_type = [[بنگلاديش حڪومت جي مهر|حڪومتي مهر]] | national_anthem = {{lang|bn|আমার সোনার বাংলা}} ([[بنگالي ٻولي|بنگالي]])<br />{{transliteration|bn|[[امار شونار بنگلا]]}}<br />"منهنجو سونهري بنگال"<br /><div style="display:inline-block;margin-top:0.4em;">[[File:Amar Sonar Bangla instrumental by US Navy Band.oga|center]]</div> | image_map = {{Switcher|[[File: Bangladesh (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File: Bangladesh rel location map.svg |upright=1.15|frameless]]|بنگلاديش جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[ڍاڪا]] | coordinates = {{Coord|23|45|50|N|90|23|20|E|type:city_region:BD|display=inline}} | largest_city = capital | languages_type = سرڪاري ٻولي<br />{{nowrap|{{nobold|۽ قومي ٻولي}}}} | languages = [[بنگالي ٻولي|بنگالي]]<ref name="bdlaws.minlaw.gov.bd">{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh |website=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |access-date=1 February 2017 |archive-date=10 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191110101626/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |script-title=bn:বাংলা ভাষা প্রচলন আইন, ১৯৮৭ |author=<!--Not stated--> |website=bdlaws.minlaw.gov.bd |publisher=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |trans-title=بنگالي ٻولي لاڳو ڪرڻ جو ايڪٽ، 1987ع |language=bn |access-date=7 January 2024 |archive-date=7 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240107175804/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |url-status=live }}</ref> | languages2_type = ٻي عام ٻولي | religion = {{ublist |item_style=white-space:nowrap; |91.04% [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ([[رياستي مذهب|سرڪاري]])|7.94% [[بنگلاديش ۾ هندو ڌرم|هندو ڌرم]] |0.60% [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] |0.30% [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|0.12% [[بنگلاديش ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2022 | languages2 = [[بنگلاديشي انگريزي|انگريزي]]<ref>{{cite journal |id={{ERIC|EJ1249887}} |last1=Ara |first1=Rowshon |title=A Foreign Language or the Second Language: The Future of English in Bangladesh |journal=International Journal of Language Education |date=March 2020 |volume=4 |issue=1 |pages=81–95 |doi=10.26858/ijole.v4i2.10458 |doi-broken-date=9 January 2026 }}</ref><ref>{{cite journal |last1=Islam |first1=Mohammad Nurul |last2=Hashim |first2=Azirah |title=Historical Evolution of English in Bangladesh |journal=Journal of Language Teaching and Research |date=2019 |volume=10 |issue=2 |page=247 |doi=10.17507/jltr.1002.05 }}</ref> | ethnic_groups = 99% [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]]<!--Do not modify to "Bengalis". The name of the ethnic group is "Bengali" and the people who belong to Bengali ethnicity are called "Bengalis".--> {{collapsible list | titlestyle = background:transparent;text-align:left;font-weight:normal;font-size:100%; | title = 1% [[بنگلاديش جا مقامي ماڻهو|ٻيا]] | hlist = on | [[چڪما ماڻهو|چڪما]] | [[گارو ماڻهو|گارو]] | [[خاصي ماڻهو|خاصي]] | [[خومي ماڻهو|خومي]] | [[ميتي ماڻهو|منيپوري]] | [[مرما ماڻهو|مرما]] | [[ميزو ماڻهو|ميزو]] | [[رخائن ماڻهو|اراڪاني]] | [[مرو ماڻهو|مرو]] | [[سنتال ماڻهو|سنتال]] | [[تنچانگيا ماڻهو|تنچانگيا]] | [[ترپوري ماڻهو|ترپوري]] | [[بشنوپريا ماڻهو|بشنوپريا]] }} | ethnic_groups_ref = <ref>{{cite web |title=Ethnic population in 2022 census |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |access-date=9 June 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> | ethnic_groups_year = 2022 | religion_ref = <ref name="census"/> | demonym = [[بنگلاديشي ماڻهو|بنگلاديشي]] | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[محمد شهاب الدين]] | leader_title2 = [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[طارق رحمان]] | leader_title3 = [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] | leader_name3 = [[حفيظ الدين احمد]] | leader_title4 = [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] | leader_name4 = [[زبير رحمان چوڌري]] | legislature = [[جاتيا سنگساد]] | sovereignty_note = [[پاڪستان]] کان | sovereignty_type = [[بنگلاديش جي آزادي|آزادي]] | established_event1 = [[اوڀر بنگال]] | established_date1 = 15 آگسٽ 1947ع | established_event2 = [[اوڀر پاڪستان]] | established_date2 = 29 فيبروري 1956ع | established_event3 = [[بنگلاديشي آزادي جو اعلان|آزاديءَ جو اعلان]] | established_date3 = 26 مارچ 1971ع | established_event4 = [[بنگلاديش جي عارضي حڪومت|عارضي حڪومت]] | established_date4 = 10 اپريل 1971ع | established_event5 = [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ جو دستاويز|فتح]]، [[بنگلاديش آزادي جنگ|آزادي جنگ]] ۾ | established_date5 = 16 ڊسمبر 1971ع | established_event6 = [[بنگلاديش جو آئين|موجوده آئين]] | established_date6 = 16 ڊسمبر 1972ع | area_km2 = 148,460<ref>{{cite web|title=Bangladesh country profile |url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650940|website=[[بي بي سي نيوز]] |date=4 March 2011 |access-date=18 February 2025}}</ref> | area_rank = 93هون | area_sq_mi = 57320 | area_label2 = زميني پکيڙ | area_data2 = 130,170&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=13 November 2021|year=2021}}</ref> | area_label3 = آبي پکيڙ | area_data3 = 18,290&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia"/> | percent_water = 6.4 | population_estimate = 175,423,000<ref name=IMF/> | population_census = 169,828,911<ref name="populationcensus2022">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Post Enumeration Check (PEC) Adjusted Population |url=http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |date=18 April 2023 |website=[[بنگلاديش شماريات بيورو]] |access-date=30 May 2023 |archive-date=30 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230530205648/http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=Report: 68% Bangladeshis live in villages |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |work=[[ڍاڪا ٽربيون]] |date=28 November 2023 |access-date=6 February 2024 |archive-date=6 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240206021005/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |url-status=live }}</ref> | population_estimate_year = 2026 | population_estimate_rank = 8هون | population_census_year = 2022 | population_census_rank = 8هون | population_density_km2 = 1,165 | population_density_sq_mi = 3,020 | population_density_rank = 13هون | GDP_PPP = {{increase}} $1.922 ٽرلين<ref name="IMFWEO.BD">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[بين الاقوامي مالياتي فنڊ]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=19 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 25هون | GDP_PPP_per_capita = {{increase}} $10,955<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_PPP_per_capita_rank = 127هون | GDP_nominal = {{increase}} $510.705 بلين<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 36هون | GDP_nominal_per_capita = {{increase}} $2,911<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_per_capita_rank = 142هون | Gini = 30.9 | Gini_year = 2022 | Gini_change = decrease | Gini_ref = <ref>{{Cite web |title=Gini index - Bangladesh |url=https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=BD |access-date=2026-03-31 |website=World Bank}}</ref> | Gini_rank = | HDI = 0.685 | HDI_year = 2023 | HDI_change = increase | HDI_ref = <ref>{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[گڏيل قومن جو ترقياتي پروگرام]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = {{ordinal|130}} | currency = [[بنگلاديشي ٽڪا|ٽڪا]] ({{lang|bn|[[৳]]}}) | currency_code = BDT | time_zone = [[بنگلاديش معياري وقت|بي ايس ٽي]] | utc_offset = +6 | date_format = dd/mm/yyyy | calling_code = [[بنگلاديش ۾ ٽيليفون نمبر|+880]] | cctld = {{ubl|[[.bd]]|{{lang|bn|[[.bangla|.বাংলা]]}}}} | area_magnitude = | footnote = | today = }} {{Contains special characters|بنگالي}} '''بنگلاديش'''،{{efn|{{IPAc-en|%|b|ae|N|g|l|@|"|d|E|S|,_|%|b|A:|N|-|audio=LL-Q1860 (eng)-Flame, not lame-Bangladesh.wav}}; {{langx|bn|বাংলাদেশ|Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ˈbaŋlaˌdeʃ|pron|Bn-বাংলাদেশ.oga}}}} سرڪاري طور '''عوامي جمهوريه بنگلاديش'''،{{efn|{{langx|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ɡɔnopɾodʒat̪ɔnt̪ɾi‿baŋlad̪eʃ|pron|}}}} [[ڏکڻ ايشيا]] جو هڪ ملڪ آهي. اهو دنيا جو [[آبادي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]] آهي ۽ [[آباديءَ جي گهاٽائي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گنجان آباد ملڪن]] مان هڪ آهي، جتي لڳ ڀڳ 176 ملين آبادي {{convert|148461|km2|sqmi}} ايراضيءَ ۾ رهي ٿي.<ref name=IMF>{{Cite web |title=Bangladesh and the IMF |url=https://www.imf.org/en/countries/bgd |access-date=2026-05-02 |website=IMF}}</ref> بنگلاديش جون زميني سرحدون اتر، اولهه ۽ اوڀر ۾ [[ڀارت]] سان ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ملن ٿيون. ان جي ڏکڻ ۾ [[بنگال جي نار]] سان سامونڊي ڪنارو آهي. اهو [[ڀوٽان]] ۽ [[نيپال]] کان [[سليگڙي لنگهه]] وسيلي الڳ آهي، ۽ اتر طرف [[چين]] کان [[ڀارت جون رياستون|ڀارتي رياست]] [[سڪم]] وسيلي جدا آهي. [[ڍاڪا]]، ملڪ جو گاديءَ جو هنڌ ۽ [[بنگلاديش جا شهر ۽ ڳوٺ|سڀ کان وڏو شهر]]، ملڪ جو سياسي، مالي ۽ ثقافتي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.sinardaily.my/article/728620/culture/travel-amp-food/bangladesh-may-not-have-a-mega-monument-but-what-it-has-is-captivating|title=Bangladesh may not have a mega monument but what it has is captivating|first=S. D.|last=Reporter|date=12 July 2025|website=Sinar Daily}}</ref> [[چٽاگانگ]] ملڪ جو ٻيو وڏو شهر ۽ [[چٽاگانگ بندرگاهه|ملڪ جو سڀ کان مصروف بندرگاهه]] آهي. هاڻوڪي بنگلاديش جو علائقو قديم تاريخ ۾ ڪيترين [[هندو سلطنتن ۽ گهراڻن جي فهرست|هندو]] ۽ [[ٻڌ ڌرم جي بادشاهتن ۽ سلطنتن جي فهرست|ٻڌ]] گهراڻن جو مضبوط مرڪز رهيو. 1204ع ۾ [[بنگال تي غوري فتح|مسلمانن جي فتح]] کان پوءِ، هن علائقي ۾ [[بنگال سلطنت|سلطنتي]] ۽ [[مغل سلطنت|مغل]] حڪمراني قائم ٿي. [[بنگال صوبو|مغل سلطنت جي سڀ کان وڏي صوبي]] طور [[بنگال]] دنيا جي سڀ کان خوشحال ۽ واپاري طور سرگرم علائقن مان هڪ بڻجي اڀريو، جيڪو پنهنجي [[بنگال ۾ ململ جو واپار|ترقي يافته ڪپڙي جي صنعت]] ۽ زرعي پيداوار لاءِ مشهور هو. 1757ع ۾ [[پلاسي جي جنگ]] ايندڙ ٻن صدين لاءِ [[بنگال پريزيڊنسي|برطانوي نوآبادياتي حڪمراني]] جي شروعات ثابت ٿي. هن دور ۾ سرمائي جي وڏي پيماني تي ٻاهر منتقلي ٿي، جنهن کي برطانيا ۾ صنعتي انقلاب جي مالي مدد لاءِ استعمال ڪيو ويو، جڏهن ته بنگال موتمار ڏڪارن جي دورن سبب تباهه ٿيو. 1947ع ۾ [[برطانوي هندستان جي ورهاڱي|هندستان جي ورهاڱي]] کان پوءِ، [[اوڀر بنگال]] نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جنهن کي پوءِ [[اوڀر پاڪستان]] جو نالو ڏنو ويو. [[اولهه پاڪستان]] ۾ قائم حڪومت طرفان ٻن ڏهاڪن کان وڌيڪ سياسي دٻاءُ ۽ [[ادارتي نسل پرستي|نظامي نسل پرستي]] کان پوءِ، [[اوڀر پاڪستان]] ۾ [[عدم تعاون تحريڪ (1971)|1971ع جي عدم تعاون تحريڪ]] سان شهري بيچيني پيدا ٿي، جيڪا حڪومت جي پرتشدد [[آپريشن سرچ لائيٽ|فوجي ڪارروائي]] کان پوءِ [[بنگلاديش آزادي جنگ]] جو سبب بڻي. [[مڪتي باهني]]، [[1971ع جي هندستان-پاڪستان جنگ|ڀارتي فوجن جي مدد ۽ سهڪار]] سان، هڪ ڪامياب [[انقلاب|هٿياربند انقلاب]] وڙهيو؛ ۽ پاڪستان طرفان ڪيل [[بنگلاديش نسل ڪشي]] جي باوجود، بنگلاديش 16 ڊسمبر 1971ع تي هڪ [[خودمختيار قوم]] بڻجي ويو. آزاديءَ کان پوءِ [[شيخ مجيب الرحمان]] ملڪ جي اڳواڻي ڪئي، جيستائين 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] ٿيو. پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن کي پاڻ به 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|قتل]] ڪيو ويو. 1980ع واري ڏهاڪي تي [[حسين محمد ارشاد]] جي آمريت غالب رهي، جنهن کي 1990ع ۾ [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|عوامي بغاوت]] ذريعي هٽايو ويو. 1991ع ۾ جمهوريت جي بحاليءَ کان پوءِ، [[بيگمن جي جنگ]] يعني [[خالده ضياءُ]] ۽ [[شيخ حسينا]] جي رقابت ايندڙ 34 سالن تائين ملڪ جي سياست کي شڪل ڏني. حسينا کي 5 آگسٽ 2024ع تي [[جولاءِ بغاوت|عوامي بغاوت]] ۾ هٽايو ويو.<ref>{{Cite news |title=Battle Of Begums: All About Rivalry Between Khaleda Zia And Sheikh Hasina |url=https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-url=http://web.archive.org/web/20251230091627/https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-date=2025-12-30 |access-date=2026-05-15 |work=NDTV |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Mudgal |first=Aryan |date=2025-12-30 |title=‘Battle of the Begums’: Khaleda Zia and Sheikh Hasina's rivalry over the years |url=https://www.hindustantimes.com/world-news/battle-of-the-begums-khaleda-zia-and-sheikh-hasinas-rivalry-over-the-years-bangladesh-101767079979402.html |access-date=2026-05-15 |website=Hindustan Times |language=en}}</ref> بنگلاديش [[ويسٽ منسٽر نظام]] تي ٻڌل هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي. اهو [[وچولي طاقت]] آهي ۽ [[بنگلاديش جي معيشت|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] رکي ٿو. بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن موجب اسلام|چوٿين نمبر وڏي مسلمان آبادي]] جو گهر آهي. اهو ڏکڻ ايشيا جي [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|ٽئين نمبر وڏي فوج]] رکي ٿو ۽ گڏيل قومن جي [[امن قائم رکڻ]] وارين ڪارروائين ۾ سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ آهي. بنگلاديش [[بنگلاديش جون ڊويزنون|اٺ ڊويزنن]]، [[بنگلاديش جا ضلعا|64 ضلعن]]، [[اپازيلا|500 سب ضلعن]] ۽ [[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|4,599 يونين ڪائونسلن]] تي مشتمل آهي، ۽ دنيا جي [[سندربن|سڀ کان وڏي مينگروو ٻيلي]] جو گهر آهي. ان وٽ دنيا جي سڀ کان وڏي [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|پناهگير آبادي]] مان هڪ آهي ۽ اهو اڃا تائين مقامي سطح تي پکڙيل [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]]، [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جي ڀڃڪڙين]]، [[مذهبي تشدد]]، [[سياسي زوال|سياسي عدم استحڪام]] ۽ [[موسمي تبديلي جا اثر|موسمي تبديلي جي منفي اثرن]] جهڙن چئلينجن کي منهن ڏئي رهيو آهي. بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] ۽ [[بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن]] جو ميمبر ملڪ آهي. == نالي جي بڻ بنياد == {{Main|بنگال جا نالا}} ''بنگلاديش'' ("بنگالي ملڪ") جي نالي جي بڻ بنياد کي ويهين صديءَ جي شروعات تائين ڳولي سگهجي ٿو، جڏهن بنگالي محب وطن گيتن، جهڙوڪ [[رابندرناٿ ٽئگور]] جي ''آجي بنگلاديشير هردوئي'' ۽ [[قاضي نذرالاسلام]] جي ''نمو نمو نمو بنگلاديش مومو'' ۾، ترتيبوار 1905ع ۽ 1932ع ۾، هي اصطلاح استعمال ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |title=Notation of song aaji bangladesher hridoy |access-date=10 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150904011316/http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |archive-date=4 September 2015}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان، بنگالي قومپرستن [[اوڀر پاڪستان]] ۾ سياسي جلسن ۾ هي اصطلاح استعمال ڪرڻ شروع ڪيو. ''بنگلا'' اصطلاح [[بنگال]] علائقي ۽ [[بنگالي ٻولي]] ٻنهي لاءِ استعمال ٿي سگهي ٿو. ''بنگلا'' اصطلاح جي اصل واضح ناهي؛ مختلف نظرين موجب ان جو تعلق ڪانسي جي دور جي ڪنهن [[پروٽو-ڊراوڙي ٻولي|پروٽو-ڊراوڙي]] قبيلي،<ref>{{cite web |url=http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field%28DOCID+bd0014%29 |title=Bangladesh: early history, 1000&nbsp;B.C.–A.D. 1202 |date=September 1988 |website=Bangladesh: A country study |publisher=[[لائبريري آف ڪانگريس]] |access-date=1 December 2014 |quote=Historians believe that Bengal, the area comprising present-day Bangladesh and the Indian state of [[West Bengal]], was settled in about 1000 B.C. by Dravidian-speaking peoples who were later known as the Bang. Their homeland bore various titles that reflected earlier tribal names, such as Vanga, Banga, Bangala, Bangal, and Bengal. |archive-url=https://web.archive.org/web/20131207010051/http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd%2Fcstdy%3A%40field%28DOCID+bd0014%29 |url-status=live |archive-date=7 December 2013 }}</ref> ۽ لوهه جي دور جي [[ونگا سلطنت]] سان جوڙيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |url=https://www.britannica.com/place/Vanga|title=Vanga &#124; ancient kingdom, India|website=Encyclopædia Britannica|access-date=24 April 2023|archive-date=30 July 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160730062030/https://www.britannica.com/place/Vanga|url-status=live}}</ref> هن اصطلاح جو سڀ کان پراڻو ڄاتل استعمال 805ع واري [[نيسري|نيسري پليٽ]] ۾ ملي ٿو. ''ونگلا ديسا'' اصطلاح يارهين صديءَ جي ڏکڻ هندستاني رڪارڊن ۾ ملي ٿو.<ref>{{cite book |last=Keay |first=John |author-link=John Keay |year=2000 |title=India: A History |publisher=[[Atlantic Monthly Press]] |page=220 |isbn=978-0-87113-800-2 |quote=In C1020 ... launched Rajendra's great northern escapade ... peoples he defeated have been tentatively identified ... 'Vangala-desa where the rain water never stopped' sounds like a fair description of Bengal in the monsoon.}}</ref><ref name="Sen-1999">{{cite book |last=Sen |first=Sailendra Nath |year=1999 |orig-date=First published 1988 |title=Ancient Indian History and Civilization |url=https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |publisher=New Age International |page=281 |isbn=978-81-224-1198-0 |access-date=25 July 2023 |archive-date=16 January 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116111745/https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |url-status=live }}</ref> چوڏهين صديءَ ۾ [[بنگال سلطنت]] دوران هن اصطلاح کي سرڪاري حيثيت ملي.<ref name="Ahmed2004">{{cite book |last=Ahmed |first=Salahuddin |date=2004 |title=Bangladesh: Past and Present |url=https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |publisher=APH Publishing |page=23 |isbn=978-81-7648-469-5 |access-date=14 May 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161602/https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |url-status=live }}</ref><ref>"But the most important development of this period was that the country for the first time received a name, ie Bangalah." [http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal Banglapedia: Islam, Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20150723091245/http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal |date=23 July 2015 }}</ref> [[شمس الدين الياس شاهه]] 1342ع ۾ پاڻ کي "بنگلا جو پهريون [[شاهه]]" قرار ڏنو.<ref name="Ahmed2004" /> اسلامي دور ۾ ''بنگال'' لفظ هن علائقي لاءِ سڀ کان عام نالو بڻجي ويو.<ref>{{Cite book |last=Sircar |first=D.C. |author-link=Dineshchandra Sircar |year=1971 |orig-date=First published 1960 |title=Studies in the Geography of Ancient and Medieval India |url=https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |edition=2nd |publisher=Motilal Banarsidass |page=135 |isbn=978-81-208-0690-0 |access-date=19 April 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161603/https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |url-status=live }}</ref> سورهين صديءَ جي تاريخدان [[ابوالفضل بن مبارڪ]] پنهنجي ''[[آئين اڪبري]]'' ۾ لکي ٿو ته پڇاڙي ''"ال"'' جو اضافو ان حقيقت مان ٿيو ته هن زمين جا قديم راجا ٽڪرين جي هيٺاهين وارن هيٺاهن علائقن ۾ مٽيءَ جا دڙا ٺاهيندا هئا، جن کي "ال" چيو ويندو هو.<ref>Land of Two Rivers, [[Nitish Sengupta]]</ref> اهو ذڪر [[غلام حسين سليم]] جي [[رياض السلاطين]] ۾ پڻ ملي ٿو.<ref name="riaj">[http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11 RIYAZU-S-SALĀTĪN: A History of Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20141215055926/http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11|date=15 December 2014}}, [[Ghulam Husain Salim]], The Asiatic Society, Calcutta, 1902.</ref> هند-آريائي پڇاڙي ''[[-desh|ديش]]'' سنسڪرت لفظ ''deśha'' مان نڪتل آهي، جنهن جي معنيٰ "زمين" يا "ملڪ" آهي. تنهنڪري ''بنگلاديش'' نالي جي معنيٰ "بنگال جي زمين" يا "بنگال جو ملڪ" آهي.<ref name="Sen-1999" /> == تاريخ == {{Main|بنگلاديش جي تاريخ}} === ابتدائي تاريخ === [[File:Mahasthan Brahmi Inscription.png|thumb|ٽين صدي ق.م. جو [[مهاستان برهمي ڪتبو]]، جيڪو 1931ع ۾ [[مهاستان ڳڙهه]]، [[بوگرا ضلعو]] مان دريافت ٿيو]] هن علائقي تي پکڙجندڙ پهرين وڏي مقامي سلطنت [[موريا سلطنت]] ({{Circa}} 320–185 ق.م.) هئي. ان جي زوال کان پوءِ [[ساماتاتا]] نالي بادشاھت اڀري، جيڪا [[گپت سلطنت]] (تقريباً 319–540ع) جي باجگذار رياست هئي. [[هرشا]] (606–647ع) ساماتاتا کي پنهنجي نسبتاً ڍري انتظامي سياسي ڍانچي ۾ شامل ڪيو. ٻڌ ڌرم واري [[پالا سلطنت]] 750ع کان 1150ع تائين هن علائقي تي حڪومت ڪئي. بعد ۾ ان کي هندو [[سينا خاندان]] ختم ڪيو، جنهن 1204ع تائين حڪومت ڪئي، جڏهن [[غوري خاندان]] جي [[محمد بختيار خلجي]] جي اڳواڻيءَ ۾ ٿيندڙ [[هندستاني برصغير ۾ مسلمان فتحون|مسلمان فتحن]] هن علائقي تي قبضو ڪيو.<ref>{{cite book|chapter=EARLY HISTORY, 1000 B.C.-A.D. 1202|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/4.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> === وچئين دور === {{Main|بينگال سلطنت|بنگال صوبو}} [[File:Renaldis muslin woman.jpg|thumb|ارڙهين صديءَ ۾ [[ڍاڪا]] جي هڪ عورت نفيس [[بنگال جي ململ واپار|بنگالي ململ]] جو لباس پهريل]] {{multiple image | perrow = 2 | total_width = 300 | image1 = Kusumba Mosque, Naogaon.jpg | image2 = গোয়ালদি মসজিদ 3.jpg | image3 = Bagha Shahi Mosque.jpg | image4 = Choto Shona Mosque Rajshahi.jpg | footer = بنگال سلطنت جي دور جي مسجدن جي تعمير. مٿان کاٻي کان گھڙيال وار ترتيب سان: [[ڪسومبا مسجد]] جا محراب، [[گوالدي مسجد]]، [[باگها مسجد]] ۽ [[ڇوٽو سونا مسجد]] جا نوڪدار محراب ۽ بنگالي ڇت. }} [[File:Hussain Shahis of Bengal.png|thumb|left|[[حسين شاهي خاندان]] جي دور ۾ بنگال]] ان کان پوءِ بنگال [[دهلي سلطنت]] (1206–1526ع) جو حصو بڻيو.<ref name="islamization">{{cite book|chapter=ISLAMIZATION OF BENGAL, 1202–1757|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/5.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> 1341ع ۾ [[فخرالدين مبارڪ شاهه]] آزاد [[بنگال سلطنت]] قائم ڪئي.<ref name="islamization"/> آزاد بنگال سلطنت تي لڳاتار ٻن خاندانن، [[حسين شاهي خاندان]] ۽ [[الياس شاهي خاندان]] حڪومت ڪئي، جڏهن ته [[گنيشا خاندان]] جو مختصر دور پڻ رهيو. جاگرافيائي توسيع ۽ معاشي خوشحاليءَ جي زماني ۾ يورپي ۽ چيني سياحن ان کي "واپار لاءِ دنيا جو سڀ کان مالدار ملڪ" قرار ڏنو.<ref>{{cite book|last=Nanda|first=J.N.|year=2005|title=Bengal: the unique state|publisher=Concept Publishing Company|isbn=978-81-8069-149-2}}</ref>{{rp|10}} 1576ع ۾ [[مغل سلطنت]] بنگال تي قبضو ڪيو.<ref name="islamization"/><ref>Raychaudhuri, Tapan; Habib, Irfan (eds). ''The Cambridge Economic History of India: Volume 1, c.1200–c.1750''. Cambridge University Press, 1982.</ref> اٺارهين صديءَ تائين [[بنگال صوبو]] مغل سلطنت جو سڀ کان مالدار صوبو بڻجي ويو ۽ ان کي "ملڪن جي جنت" ۽ "هندستان جو اناج گهر" سڏيو ويو.<ref name="islamization"/> هتي جي رهواسين جو معيارِ زندگي دنيا جي بهترين معيارن مان هڪ هو، ڇاڪاڻ⁠تہ هي علائقو ڪپهه جي ڪپڙي (خاص طور ململ)، ريشم ۽ [[بنگلاديش ۾ ٻيڙيون ٺاهڻ جي صنعت|ٻيڙيون ٺاهڻ]] جو وڏو عالمي برآمد ڪندڙ ۽ پيدا ڪندڙ هو.<ref name="ray">{{cite book|first=Indrajit|last=Ray|year=2011|title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857)|url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA7|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-82552-1|access-date=30 May 2019}}</ref>{{rp|174}} 1700ع جي شروعات ۾ مغل سلطنت جي زوال کان پوءِ هي علائقو [[بنگال جا نواب|بنگال جي نوابن]] جي ماتحت هڪ نيم خودمختيار رياست بڻجي ويو، جنهن جو بنياد [[مرشد قلي خان]] 1717ع ۾ رکيو. === برطانوي نوآبادياتي دور === {{Main|بنگال پريزيڊنسي}} [[File:Bengal Presidency in British India with dependencies 1852.png|thumb|left|برطانوي هندستان ۾ بنگال پريزيڊنسي (سائي رنگ) ۽ ان جا تابع علائقا (سرمائي رنگ)]] 23 جون 1757ع تي [[سراج الدوله]] جي اڳواڻيءَ واري رياست کي [[ايسٽ انڊيا ڪمپني]] [[پلاسي جي جنگ]] ۾ شڪست ڏني. اها جنگ بنگال ۽ سڄي هندستاني برصغير تي [[برطانوي راڄ]] قائم ڪرڻ ۾ اهم ثابت ٿي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref> بنگال برطانيا جي [[صنعتي انقلاب]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو، پر ان جي قيمت وڏي پئماني تي سرمائي جي نيڪالي، صنعتڪشي جي زوال ۽ بنگالي ڪپڙي جي صنعت جي تباهيءَ جي صورت ۾ ادا ڪئي وئي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref><ref name="ray"/>{{rp|7–10}} 1770ع جي هولناڪ [[عظيم بنگال ڏڪار]] ۾ اندازاً هڪ ڪروڙ تائين ماڻهو فوت ٿيا،<ref>{{cite journal|last=Ghose|first=Ajit Kumar|title=Food Supply and Starvation: A Study of Famines with Reference to the Indian Sub-Continent|volume=34|number=2|pages=368–389|jstor=2662775|publisher=[[Oxford University Press]]|journal=[[Oxford Economic Papers]]|year=1982|doi=10.1093/oxfordjournals.oep.a041557 |pmid=11620403 }}</ref><ref>{{Cite book |last=Dyson |first=Tim |title=A population history of India: from the first modern people to the present day |date=2018 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-882905-8 |edition=1st |location=Oxford |pages=80–81}}</ref><ref name="Irschick2018">{{citation|last=Irschick|first=Eugene F.|author-link=Eugene F. Irschick|title=A History of the New India: Past and Present|url=https://books.google.com/books?id=wqiaDwAAQBAJ&pg=PA73|year=2018|publisher=Routledge|isbn=978-1-317-43617-1|pages=73–}}</ref> جيڪو بنگال پريزيڊنسي جي ڪل آباديءَ جي لڳ ڀڳ ٽئين حصي جي برابر هو.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=6iNuAAAAMAAJ|last=Peers|first=Douglas M.|year=2006|title=India under colonial rule: 1700–1885|publisher=Pearson Education|isbn=978-0-582-31738-3}}</ref>{{rp|47}} === پاڪستان جو حصو === {{Main|ڊومينين آف پاڪستان|اوڀر بنگال|اوڀر پاڪستان}} {{further|اولھ پاڪستان| بنگال جو ورهاڱو (1947)|انڊيا جو ورھاڱو }} لڳ ڀڳ ٻن صدين جي سڌي برطانوي حڪمراني کان پوءِ، جديد بنگلاديش جون سرحدون [[هندستان جي ورهاڱي]] دوران 15 آگسٽ 1947ع تي [[ريڊڪلف لائين]] تحت [[بنگال جي ورهاڱي (1947ع)|بنگال جي ورهاڱي]] سان مقرر ٿيون.<ref>{{cite journal|last=Chatterji|first=Joya|title=The Fashioning of a Frontier: The Radcliffe Line and Bengal's Border Landscape, 1947–52|volume=33|number=1|year=1999|pages=185–242|publisher=[[Cambridge University Press]]|journal=[[Modern Asian Studies]]|doi=10.1017/S0026749X99003066 |jstor=313155}}</ref> ان وقت هي علائقو [[اوڀر بنگال]] جي نالي سان نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جڏهن ته ٻيو حصو [[اولهه پاڪستان]] هو.<ref>{{cite book|chapter=PAKISTAN PERIOD, 1947–71|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/14.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=4|access-date=13 January 2025}}</ref> اوڀر ۽ اولهه پاڪستان جي وچ ۾ هڪ هزار ميلن کان وڌيڪ جاگرافيائي فاصلو هو، جيڪو بعد ۾ شديد معاشي اڻبرابريءَ جو بنيادي سبب بڻيو.<ref>{{cite journal|last=Sobhan|first=Rehman|title=The Problem of Regional Imbalance in the Economic Development of Pakistan|journal=[[Asian Survey]]|volume=2|number=5|year=1962|pages=31–37|doi=10.2307/3023445 |jstor=3023445}}</ref> [[خواجه ناظم الدين]] اوڀر بنگال جو پهريون وزيراعليٰ ٿيو ۽ [[فريڊرڪ چالمرز بورن]] ان جو گورنر مقرر ٿيو. 1949ع ۾ [[آل پاڪستان عوامي مسلم ليگ]] قائم ٿي. 1950ع ۾ [[اوڀر بنگال قانون ساز اسيمبلي]] زمينداري نظام ۽ مستقل بندوبست کي ختم ڪندي زرعي سڌارا نافذ ڪيا.<ref>[[#Baxter|Baxter]], p. 72</ref> 1953ع ۾ عوامي مسلم ليگ جو نالو تبديل ڪري وڌيڪ "سيڪيولر" [[عوامي ليگ]] رکيو ويو.<ref name="LewisSagar1992">{{cite book |author1=David S. Lewis |author2=Darren J. Sagar|title=Political Parties of Asia and the Pacific: A Reference Guide |url={{GBurl|id=S4uyAAAAIAAJ}}|year=1992|publisher=Longman|isbn=978-0-582-09811-4|page=36|access-date=30 July 2017}}</ref> {{مکيه|بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ}} ثقافتي، لساني، سياسي ۽ معاشي امتياز، 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]]، 1966ع جي [[ڇهن نڪتن واري تحريڪ]]، 1970ع جي چونڊن ۾ [[عوامي ليگ]] جي شاندار ڪاميابي ۽ پوءِ [[آپريشن سرچ لائيٽ]] جي فوجي ڪارروائيءَ، بنگلاديش جي آزاديءَ جي جدوجهد کي جنم ڏنو. 25 مارچ 1971ع تي پاڪستاني حڪومت طرفان فوجي آپريشن شروع ڪيو ويو.<ref>{{cite journal|last=Bose|first=Sarmila|title=Anatomy of Violence: Analysis of Civil War in East Pakistan in 1971|journal=[[Economic and Political Weekly]]|volume=40|number=41|year=2005|pages=4463–4471|jstor=4417267}}</ref> 26 مارچ 1971ع تي پاڪستاني فوج پاران [[شيخ مجيب الرحمان]] جي گرفتاري کان پوءِ، آزادي پسند اڳواڻ ميجر [[ضياءُ الرحمان]] مجيب جي طرفان بنگلاديش جي آزاديءَ جو اعلان نشر ڪيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/zias-declaration-19001 | title=Zia's declaration |work=The Daily Star |date=7 April 2014 }}</ref> ان کان پوءِ نَو مهينن تي مشتمل خوني [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] شروع ٿي، جنهن دوران نسلي بنگالين جي خلاف [[بنگلاديش نسل ڪشي]] به ٿي.<ref>{{cite journal|last=Saikia|first=Yasmin|title=Beyond the Archive of Silence: Narratives of Violence of the 1971 Liberation War of Bangladesh|journal=[[History Workshop Journal]]|number=58|year=2004|volume=58 |pages=275–287|doi=10.1093/hwj/58.1.275 |jstor=25472765}}</ref> آخرڪار 16 ڊسمبر 1971ع تي [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ وارو معاهدو|پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ]] کان پوءِ بنگلاديش هڪ خودمختيار ۽ آزاد رياست طور وجود ۾ آيو. === آزاد بنگلاديش === [[بنگلاديش جو آئين]] 4 نومبر 1972ع تي نافذ ڪيو ويو.<ref>{{cite web|last1=Chakma|first1=Parbon|last2=Saumik|first2=Rafid Azad|url=https://www.thedailystar.net/law-our-rights/news/50-years-bangladesh-constitution-nutshell-3160281|title=50 Years of Bangladesh Constitution In a nutshell|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 November 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ، مجيب جي اڳواڻيءَ واري حڪومت وڏي پيماني تي ڪرپشن ۽ بدانتظامي ۾ ملوث ٿي، جنهن سبب سڄي ملڪ ۾ لاقانونيت ۽ معاشي تباهي پيدا ٿي. [[بڪسال|هڪ پارٽي سوشلزم]] قائم ڪرڻ جون ڪوششون ۽ [[1974ع بنگلاديش ڏڪار|1974ع جو وڏو ڏڪار]] مجيب جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي کان پوءِ 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] جو سبب بڻيا.<ref>{{cite book|chapter=Fall of the Bangabandhu, 1972–75|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/19.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|131}} ان کان پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن عوامي نظم بحال ڪيو، زراعت کي صنعتي بنيادن تي آندو، [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] قائم ڪئي ۽ [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم]] جي قيام جي شروعات ڪئي.<ref>{{cite book|chapter=The Zia Regime and Its Aftermath, 1977–82|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/21.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> ضياءُ الرحمان 1 سيپٽمبر 1978ع تي [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite news |title=BNP vows to continue movement |url=https://www.thedailystar.net/news/politics/bnp-vows-continue-movement-for-democracy-restore-1627522 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |agency=[[United News of Bangladesh|UNB]] |date=1 September 2018 |access-date=3 June 2026}}</ref> 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|رحمان جي قتل]] کان پوءِ ايندڙ ڏهاڪو [[حسين محمد ارشاد]] جي ماتحت [[فوجي آمريت]] جو دور رهيو، جنهن ۾ بنيادي ڍانچي جي ترقي، [[اختيارن جي منتقلي]] جون سڌارا، قومي ملڪيت ۾ آيل صنعتن جي نجڪاري ۽ 1988ع ۾ اسلام کي [[رياستي مذهب]] قرار ڏيڻ شامل هئا.<ref>{{cite book|chapter=THE ERSHAD PERIOD: Achieving Stability, 1982–83|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/90.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Emerging Opposition, 1983–86|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/91.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=https://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Relaxation of Martial Law, 1986–87|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/92.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=More Opposition Pressure|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/93.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|بحالي]] کان پوءِ [[پارلياماني جمهوريت]] [[1991ع بنگلاديشي عام چونڊون|1991ع]] ۾ واپس آئي، ۽ اقتدار بي اين پي جي [[خالده ضياءُ]] ۽ عوامي ليگ جي [[شيخ حسينا]] جي وچ ۾ مٽاسٽا ٿيندو رهيو. هن دور کي [[بيگمن جي جنگ]] سڏيو ويو، جنهن 2024ع تائين 34 سالن لاءِ بنگلاديش جي سياست ۽ تاريخ کي شڪل ڏني.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-42999503|title=Bangladesh grows tired of the Battling Begums|last=Rowlatt|first=Justin|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=11 February 2018|access-date =13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|130}} [[2008ع بنگلاديشي عام چونڊون|2008ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ عوامي ليگ ٻيهر اقتدار ۾ آئي.<ref>{{cite web|url=https://www.voanews.com/a/a-13-2008-12-30-voa9/401556.html|title=Bangladesh's Sheikh Hasina Wins Landslide Election|date=1 November 2009|access-date=14 February 2025|publisher=[[Voice of America]]|last=Herman|first=Steve}}</ref> [[شيخ حسينا]] جي اڳواڻيءَ هيٺ ملڪ معاشي ترقي ڏٺي، پر ساڳئي وقت [[جمهوري پٺتي هٽڻ]]، وڌندڙ [[آمريت پسندي]]، وڏي پيماني تي [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]] ۽ وسيع [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جون ڀڃڪڙيون]] پڻ ڏٺيون.<ref>{{cite web|last1=Ethirajan|first1=Anbarasan|last2=Wong|first2=Tessa|title=Sheikh Hasina: The pro-democracy icon who became an autocrat|url=https://www.bbc.com/news/articles/cg3ee303yxpo|date=6 August 2024|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|access-date=15 January 2025}}</ref> مختلف رپورٽن موجب حسينا ۽ عوامي ليگ حڪومت، ڀارت سان سهڪار جي مدد سان، [[2009ع بنگلاديش رائفلز بغاوت]] منظم ڪئي ته جيئن اهڙن قابل فوجي آفيسرن کي ماريو وڃي، جن کي حسينا پنهنجي اقتدار لاءِ خطرو سمجهندي هئي؛ ان سان [[بنگلاديش فوج]] غير مستحڪم ٿي ۽ عملي طور هڪ پارٽي حڪمراني مضبوط ٿي.<ref>{{cite news |last1=Reporter |first1=Staff |title='Hasina, AL leaders behind BDR mutiny' |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/crime-justice/news/hasina-al-leaders-behind-bdr-mutiny-4047691 |access-date=1 December 2025 |work=The Daily Star |date=1 December 2025 |language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Did India benefit from BDR mutiny? What the probe commission says|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/did-india-benefit-bdr-mutiny-what-probe-commission-says-1299101|website=The Business Standard|date=2025-12-01|access-date=2025-12-01|language=en}}</ref> حسينا [[2014ع بنگلاديشي عام چونڊون|2014ع]]، [[2018ع بنگلاديشي عام چونڊون|2018ع]] ۽ [[2024ع بنگلاديشي عام چونڊون|2024ع جي عام چونڊن]] ۾ لڳاتار ٻيو، ٽيون ۽ چوٿون مدو کٽيو؛ اهي سڀئي چونڊون جعلي هيون ۽ نه [[آزاد ۽ منصفاڻي چونڊ|آزاد نه منصفاڻي]].<ref>{{cite web|url=https://edition.cnn.com/2014/01/06/world/asia/bangladesh-elections/index.html|title=Bangladesh ruling party wins elections marred by boycott, violence|date=6 January 2014|access-date=14 February 2025|publisher=[[CNN]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-46718393|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins landslide in disputed vote|date=31 December 2018|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-67889387|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins fourth term in controversial vote|date=8 January 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|last1=Anbarasan|first1=Ethirajan|last2=Ng|first2=Kelly}}</ref> آمرانه حڪومت خلاف [[جولاءِ بغاوت]] کان پوءِ، حسينا کي [[عدم تعاون تحريڪ (2024ع)|استعيفا ڏيڻ ۽ ڀارت ڀڄڻ]] تي مجبور ڪيو ويو، جيڪو [[جولاءِ 36|5 آگسٽ 2024ع]] تي ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2024/8/5/bangladeshs-sheikh-hasina-forced-to-resign-what-happened-and-whats-next|title=Bangladesh's Sheikh Hasina forced to resign: What happened and what's next?|date=5 August 2024|access-date=14 February 2025|publisher=[[Al Jazeera]]}}</ref> آگسٽ 2024ع ۾ هڪ عبوري حڪومت قائم ٿي، جنهن ۾ نوبل انعام يافته [[محمد يونس]] کي [[بنگلاديش جو چيف ايڊوائيزر|چيف ايڊوائيزر]] بڻايو ويو.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/clyg7we8xvno|title=Yunus sworn in as interim Bangladesh leader|last1=Hussain|first1=Samira|last2=Drury|first2=Flora|date=8 August 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref> [[2026ع بنگلاديشي عام چونڊون|2026ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (بي اين پي) ٻيهر اقتدار ۾ آئي ۽ چيئرمين [[طارق رحمان]] 17 فيبروري 2026ع تي بنگلاديش جي وزيراعظم طور حلف کنيو. [[بنگلاديش جماعت اسلامي]] مکيه مخالف ڌر بڻجي وئي.<ref>{{cite web |title=From a marginal force to opposition party: The rise of Bangladesh Jamaat-e-Islami |url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/marginal-force-opposition-party-rise-bangladesh-jamaat-e-islami-1361786 |website=The Business Standard |access-date=19 February 2026}}</ref> 1990ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان، [[آزاد منڊي]] جي پاليسين ۽ [[معاشي آزادڪاري]] جي قدمن سبب، بنگلاديش اهم معاشي واڌ حاصل ڪئي آهي. اهو دنيا جي [[حقيقي جي ڊي پي واڌ جي شرح موجب ملڪن جي فهرست|تيز ترين وڌندڙ معيشتن]] مان هڪ طور اڀريو، جنهن جي پٺيان ان جي وڏي [[بنگلاديش ۾ ڪپڙي جي صنعت|ڪپڙي جي صنعت]] آهي، جيڪا دنيا ۾ ٻئي نمبر تي وڏي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Bashar|first1=Omar K. M. R.|last2=Khan|first2=Habibullah|title=Liberalisation and Growth in Bangladesh: An Empirical Investigation|volume=32|number=1|date=March 2009|pages=61–76|jstor=40795710|journal=The Bangladesh Development Studies|publisher=[[Bangladesh Institute of Development Studies]] (BIDS) |doi=10.57138/XTYK4544 }}</ref> اهو [[نامياري جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] طور اڀريو آهي، ۽ 2018ع کان پاڙيسري ڀارت جي نامياري في ماڻهو جي ڊي پي کان اڳتي نڪري ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/bangladesh/bangladesh-ranked-41st-largest-economy-in-2019-all-over-the-world-study-1684078|title=Bangladesh 2nd largest economy in South Asia|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 January 2019|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://foreignpolicy.com/2020/10/20/india-falls-behind-bangladesh-gdp/|title=Angst and Denial in India as It's Now Officially Poorer Than Bangladesh|last=Babones|first=Salvatore|date=20 October 2020|access-date=13 January 2025|work=[[Foreign Policy]]}}</ref> بنگلاديش پنهنجي [[بنگلاديش ۾ غربت|غربت جي شرح]] گهٽائڻ ۾ نمايان ڪاميابيون حاصل ڪيون آهن، جيڪا 1971ع ۾ 80 سيڪڙو هئي،<ref>{{cite web|url=https://cri.org.bd/2021/03/26/what-milestones-have-bangladesh-crossed-in-50-years/|title=What milestones have Bangladesh crossed in 50 years|date=26 March 2021|access-date=1 October 2022}}</ref> 1991ع ۾ 44.2 سيڪڙو ٿي،<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/results/2018/11/15/bangladesh-reducing-poverty-and-sharing-prosperity|title=Bangladesh: Reducing Poverty and Sharing Prosperity|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022}}</ref> ۽ 2022ع ۾ 18.7 سيڪڙو تائين گهٽجي وئي.<ref>{{cite news|url=https://pip.worldbank.org/country-profiles/BGD|title=Country Profile – Poverty and Inequality Platform|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 January 2025}}</ref> 21هين صديءَ دوران ان جي [[انساني ترقياتي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقياتي اشاري]] جي واڌ رڳو چين کان گهٽ رهي.<ref>{{cite web|url=https://bangladesh.un.org/en/256074-new-directions-human-development-bangladesh|title=New directions for human development in Bangladesh|date=17 December 2023|access-date=12 February 2025|publisher=United Nations}}</ref> [[سبز منتقلي]] جي حصي طور، بنگلاديش جو صنعتي شعبو [[سبز ڪارخانو|سبز ڪارخانا]] ٺاهڻ ۾ اڳواڻ طور اڀريو آهي، ۽ ملڪ وٽ دنيا ۾ تصديق ٿيل سبز ڪارخانن جو سڀ کان وڏو تعداد آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/green-rmg-factories-how-bangladesh-became-global-champion-939426|title=Green RMG factories: How Bangladesh became a global champion|last=Uddin|first=Jasim|date=12 September 2024|access-date=13 January 2025|work=[[Business Standard]]}}</ref> ان 2017ع کان [[روهنگيا نسل ڪشي]] کان ڀڄندڙ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|هڪ ملين کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن]] کي به پناهه ڏني آهي، جنهن ان جي وسيلن تي دٻاءُ وڌو ۽ ان جي انساني همدردي واري عزم کي نمايان ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unrefugees.org/news/rohingya-refugee-crisis-explained/|title=Rohingya Refugee Crisis Explained|date=22 August 2024|work=[[United Nations Commission on Human Rights]] (UNCHR)|access-date=13 January 2025}}</ref> == جاگرافي == {{Main|بنگلاديش جي جاگرافي}} [[File:Map of Bangladesh-en.svg|thumb|بنگلاديش جو طبعي نقشو]] بنگلاديش [[بنگال جي نار]] تي [[ڏکڻ ايشيا]] ۾ واقع آهي. اهو لڳ ڀڳ مڪمل طور پاڙيسري [[ڀارت]] سان گهيريل آهي، ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ان جي هڪ ننڍڙي سرحد آهي، جيتوڻيڪ اهو [[نيپال]]، [[ڀوٽان]] ۽ چين جي تمام ويجهو واقع آهي. ملڪ کي ٽن علائقن ۾ ورهايو ويندو آهي. ملڪ جو گهڻو حصو زرخيز [[گنگا ڊيلٽا]] تي مشتمل آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو دريائي ڊيلٽا آهي.<ref>{{cite web |author1=Aditi Rajagopal|title=How the World's Largest Delta Might Slowly Go Under Water |url=https://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|website=Discovery|date=8 February 2020|access-date=9 March 2020|archive-date=8 February 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200208052815/http://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|url-status=live}}</ref> ملڪ جا اتر اولهه ۽ وچ وارا حصا [[مدهوپور ٽريڪٽ|مدهوپور]] ۽ [[بارند ٽريڪٽ|بارند]] پليٽون سان ٺهيل آهن. اتر اوڀر ۽ ڏکڻ اوڀر وارا علائقا [[سدا بهار]] جبلن جي سلسلن جو گهر آهن. گنگا ڊيلٽا گنگا، جنهن جو مقامي نالو [[پدما درياهه|پدما]] يا ''پوددا'' آهي، [[برهمپتر درياهه|برهمپتر]]، جنهن کي [[جمنا درياهه (بنگلاديش)|جمنا]] يا ''جومونا'' به چيو وڃي ٿو، ۽ [[ميگھنا درياهه|ميگھنا]] درياهن ۽ انهن جي معاون درياهن جي ميلاپ سان ٺهندو آهي. گنگا، جمنا سان ملي ٿي، جيڪا برهمپتر جو مکيه وهڪرو آهي، ۽ پوءِ ميگھنا سان ملي آخرڪار [[بنگال جي نار]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿي. بنگلاديش کي "دريائن جي ڌرتي" چيو ويندو آهي،<ref>{{cite web |title=No Place Like Home – BANGLADESH: LAND OF RIVERS |url=https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |work=Environmental Justice Foundation |access-date=10 March 2020 |archive-date=30 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200930051647/https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |url-status=live }}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ هتي 57 کان وڌيڪ [[سرحد پار درياهه]] آهن، جيڪي ڪنهن به قومي رياست لاءِ سڀ کان وڌيڪ آهن. پاڻيءَ جا معاملا سياسي طور پيچيده آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بنگلاديش ڀارت کان هيٺاهين وهڪري ۾ واقع آهي.<ref>{{cite book |last=Suvedī |first=Sūryaprasāda |title=International watercourses law for the 21st century |publisher=[[Ashgate Publishing]] |year=2005 |pages=154–166 |isbn=978-0-7546-4527-6}}</ref> بنگلاديش گهڻو ڪري زرخيز ۽ هموار ميداني زمين تي مشتمل آهي. ان جو گهڻو حصو سمنڊ جي سطح کان {{convert|12|m|ft|abbr=on}} کان گهٽ اوچائي تي آهي، ۽ اندازو آهي ته جيڪڏهن سمنڊ جي سطح {{convert|1|m|ft|abbr=on}} وڌي وڃي ته ملڪ جي لڳ ڀڳ 10 سيڪڙو زمين ٻڏي ويندي.<ref name="ali">{{cite journal |last=Ali |first=A. |title=Vulnerability of Bangladesh to climate change and sea level rise through tropical cyclones and storm surges |journal=Water, Air, & Soil Pollution |volume=92 |issue=1–2 |pages=171–179 |year=1996 |bibcode=1996WASP...92..171A |doi=10.1007/BF00175563 }}</ref> ملڪ جو 12 سيڪڙو حصو جابلو نظامن سان ڍڪيل آهي. ملڪ جون [[هاور]] آبي زمينون عالمي ماحولياتي سائنس لاءِ اهميت رکن ٿيون. [[بنگلاديش جي جبلن جي فهرست|بنگلاديش جو سڀ کان اوچو هنڌ]] [[سڪا هافونگ]] آهي، جيڪو ميانمار جي سرحد ڀرسان واقع آهي، ۽ ان جي اوچائي {{convert|1064|m|ft|abbr=on}} آهي.<ref name=CIA/> اڳ ۾ [[ڪيوڪراڊونگ]] يا [[تازنگ ڊونگ]] کي سڀ کان اوچو هنڌ سمجهيو ويندو هو. بنگلاديش ۾ [[ٻيلن جو ڍڪ]] ڪل زميني ايراضيءَ جو لڳ ڀڳ 14 سيڪڙو آهي، جيڪو 2020ع ۾ 1,883,400 هيڪٽرن (ha) ٻيلن جي برابر هو، جڏهن ته 1990ع ۾ اهو 1,920,330 هيڪٽر (ha) هو. 2020ع ۾ قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن 1,725,330 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو، جڏهن ته پوکيل ٻيلن 158,070 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو. قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن مان 0 سيڪڙو کي [[ابتدائي ٻيلو]] قرار ڏنو ويو، يعني اهڙو ٻيلو جيڪو مقامي وڻن جي قسمن تي مشتمل هجي ۽ جتي انساني سرگرميءَ جا واضح نشان نه هجن، ۽ لڳ ڀڳ 33 سيڪڙو ٻيلن وارو علائقو محفوظ علائقن اندر مليو. 2015ع لاءِ، ٻيلن جي 100 سيڪڙو ايراضي [[رياستي ملڪيت|عوامي ملڪيت]] هيٺ ڄاڻائي وئي.<ref>{{Cite book |url=https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |title=Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194 |publisher=Food and Agriculture Organization of the United Nations |year=2023 |archive-date=11 September 2024 |access-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240911122341/https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Global Forest Resources Assessment 2020, Bangladesh |url=https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview |website=Food Agriculture Organization of the United Nations |access-date=19 September 2024 |archive-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240919133606/https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview/ |url-status=live }}</ref> === آبهوا === [[File:Aerosol pollution over Northern India, Bangladesh, and Bay of Bengal.jpg|thumb|خلا مان ورتل تصوير، جنهن ۾ بنگلاديش مٿان آلودگي ڏيکاريل آهي]] [[سرطان جو مدار]] بنگلاديش مان گذري ٿو، تنهنڪري بنگلاديش جي آبهوا گرم خطي واري آهي؛ آڪٽوبر کان مارچ تائين هلڪو سيارو ۽ مارچ کان جون تائين گرم ۽ گهم وارو اونهارو هوندو آهي. ملڪ ۾ ڪڏهن به هوائي گرمي پد {{convert|0|°C}} کان هيٺ رڪارڊ نه ٿيو آهي؛ سڀ کان گهٽ رڪارڊ ٿيل گرمي پد {{convert|1.1|°C}} هو، جيڪو اتر اولهه واري شهر [[ديناجپور]] ۾ 3 فيبروري 1905ع تي رڪارڊ ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://kantaji.com/dinajpurmap.html |title=Map of Dinajpur |website=kantaji.com |archive-url=https://web.archive.org/web/20110713134542/http://kantaji.com/dinajpurmap.html |archive-date=13 July 2011 |access-date=17 April 2015}}</ref> گرم ۽ گهم واري [[چوماسي]] موسم جون کان آڪٽوبر تائين جاري رهي ٿي ۽ ملڪ جي اڪثر برسات جو سبب بڻجي ٿي. قدرتي آفتون، جهڙوڪ [[بنگلاديش ۾ ٻوڏون|ٻوڏون]]، [[اڀرندي طوفان]]، [[ٽورنيڊو]] ۽ [[مدي لهرون]] لڳ ڀڳ هر سال اچن ٿيون،<ref name="NatDis">{{cite book |last=Alexander |first=David E. |title= Natural Disasters |chapter-url= {{GBurl|id=gWHsuGTcF34C|p=532}}|year= 1999|publisher=Kluwer Academic Publishers |isbn=978-0-412-04751-0 |page=532 |chapter=The Third World |orig-date=1993}}</ref> جن سان گڏ [[ٻيلن جي ڪٽائي]]، [[مٽيءَ جي زوال ۽ خرابي]] ۽ [[ڪٽاءُ]] جا اثر پڻ شامل ٿين ٿا. 1970ع ۽ 1991ع وارا [[بنگلاديش جي اڀرندي طوفانن جي فهرست|طوفان]] خاص طور تباهه ڪندڙ هئا؛ [[1991ع بنگلاديش طوفان|پوئين طوفان]] ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا.<ref>"[https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html Beset by Bay's Killer Storms, Bangladesh Prepares and Hopes] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240902065034/https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html |date=2 September 2024 }} ". ''Los Angeles Times''. 27 February 2005</ref> سيپٽمبر 1998ع ۾ بنگلاديش جديد تاريخ جي [[1998ع بنگلاديش ٻوڏون|سڀ کان شديد ٻوڏ]] کي ڏٺو، جنهن کان پوءِ ملڪ جا ٻه ٽهائي حصا پاڻيءَ هيٺ اچي ويا، ۽ 1,000 ماڻهو فوت ٿيا.<ref name="EWG">{{cite book |last=Haggett |first=Peter |title=Encyclopedia of World Geography |chapter-url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |publisher=Marshall Cavendish |year=2002 |isbn=978-0-7614-7308-4 |oclc=46578454 |pages=2, 634 |chapter=The Indian Subcontinent |orig-date=2002 |access-date=25 July 2023 |archive-date=28 March 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182107/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |url-status=live }}</ref> آفتن جي خطري ۾ گهٽتائي لاءِ مختلف بين الاقوامي ۽ قومي قدمن جي نتيجي ۾، ٻوڏن ۽ طوفانن سبب انساني جاني نقصان ۽ معاشي نقصان سالن سان گهٽيا آهن.<ref>{{cite news |last=Raju |first=M. N. A. |title=Disaster Preparedness for Sustainable Development in Bangladesh |url=https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10 |work=Daily Sun |date=10 March 2018 |access-date=26 September 2019 |archive-date=24 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210724074442/https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10}}</ref> [[2007ع ڏکڻ ايشيائي ٻوڏون]] ملڪ جي ڪيترن علائقن کي تباهه ڪري ويون، پنج ملين ماڻهن کي بي گهر ڪيو ۽ لڳ ڀڳ 500 ماڻهو مارجي ويا.<ref>{{cite news |title=Bangladesh flood death toll nears 500, thousands ill |url=http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |agency=[[Reuters]] |date=15 August 2007 |access-date=15 August 2007 |archive-date=5 February 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080205073714/http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |url-status=live }}</ref> [[File:Flooding after 1991 cyclone.jpg|thumb|[[1991ع بنگلاديش طوفان]] کان پوءِ ٻوڏ، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا]] ==== موسمي تبديلي ==== بنگلاديش کي انهن ملڪن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو، جيڪي [[موسمي تبديليءَ جي نازڪ پذيري|موسمي تبديليءَ لاءِ سڀ کان وڌيڪ نازڪ]] آهن.<ref>{{Cite journal |last1=Kulp |first1=Scott A. |last2=Strauss |first2=Benjamin H.|date=29 October 2019|title=New elevation data triple estimates of global vulnerability to sea-level rise and coastal flooding|journal=Nature Communications |volume=10 |issue=1 |page=4844 |bibcode=2019NatCo..10.4844K |doi=10.1038/s41467-019-12808-z |pmc=6820795 |pmid=31664024}}</ref><ref>{{cite web |date=29 October 2019|title=Report: Flooded Future: Global vulnerability to sea level rise worse than previously understood |url=https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood|access-date=3 November 2019|website=climatecentral.org|archive-date=2 November 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191102025006/https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood}}</ref> هڪ صديءَ دوران 508 طوفانن بنگال جي نار واري علائقي کي متاثر ڪيو آهي، جن مان 17 سيڪڙو بابت خيال ڪيو وڃي ٿو ته اهي بنگلاديش جي زمين تي پهتا.<ref>{{Cite book|last=Chaturvedi|first=Sanjay|url=https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67|title=Climate Change and the Bay of Bengal|date=29 April 2016|publisher=Flipside Digital Content Company Inc.|isbn=978-981-4762-01-4|access-date=25 July 2023|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182105/https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67#v=onepage&q&f=false|url-status=live}}</ref> وڌندڙ برساتن، سمنڊ جي سطح ۾ اضافي ۽ اڀرندي طوفانن مان پيدا ٿيندڙ [[قدرتي خطرا]] موسمي تبديليءَ سان وڌڻ جا امڪان آهن، ۽ اهي هر هڪ زراعت، پاڻي ۽ خوراڪ جي سلامتي، انساني صحت ۽ رهائش تي سنگين اثر ڇڏيندا.<ref>{{cite book |url=http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|title=Bangladesh Climate Change Strategy and Action Plan, 2008 |publisher=Ministry of Environment and Forests Government of the People's Republic of Bangladesh|year=2008|isbn=978-984-8574-25-6|archive-url=https://web.archive.org/web/20091007060017/http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|archive-date=7 October 2009}}</ref> اندازو آهي ته 2050ع تائين سمنڊ جي سطح ۾ ٽي فوٽ اضافو لڳ ڀڳ 20 سيڪڙو زمين کي ٻوڙي ڇڏيندو ۽ 30 ملين کان وڌيڪ ماڻهن کي بي گهر ڪندو.<ref>{{cite web |last=Glennon |first=Robert|title=The Unfolding Tragedy of Climate Change in Bangladesh |url=https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171201040750/https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|archive-date=1 December 2017|access-date=23 November 2017}}</ref> بنگلاديش ۾ [[سمنڊ جي سطح ۾ اضافو]] واري خطري کي منهن ڏيڻ لاءِ [[بنگلاديش ڊيلٽا پلان 2100]] شروع ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100 |title=Bangladesh Delta Plan 2100|publisher=The Dutch water sector|access-date=24 September 2019|date=20 May 2019|archive-date=13 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230513135800/https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Bangladesh Delta Plan (BDP) 2100}}</ref> === حياتياتي گوناگوني === [[File:Bengal Tiger gets down in a shallow canal in Sundarban.jpg|thumb|[[بنگال ٽائيگر]]، قومي جانور، سندربن ۾]] بنگلاديش [[انڊوملايائي علائقو]] ۾ واقع آهي، ۽ اهو چئن خشڪي وارن ماحولياتي علائقن ۾ اچي ٿو: [[هيٺين گنگا ميدانن جا نم پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، [[ميزورام–منيپور–ڪاچن مينهن وارا ٻيلا]]، [[سندربن تازو پاڻي دلدلي ٻيلا]]، ۽ [[سندربن مينگروو]].<ref name="DinersteinOlson2017">{{cite journal |last1=Dinerstein |first1=Eric |last2=Olson |first2=David |last3=Joshi |first3=Anup |last4=Vynne |first4=Carly |last5=Burgess |first5=Neil D. |last6=Wikramanayake |first6=Eric |last7=Hahn |first7=Nathan |last8=Palminteri |first8=Suzanne |last9=Hedao |first9=Prashant |last10=Noss |first10=Reed |last11=Hansen |first11=Matt |last12=Locke |first12=Harvey |last13=Ellis |first13=Erle C |last14=Jones |first14=Benjamin |last15=Barber |first15=Charles Victor |last16=Hayes |first16=Randy |last17=Kormos |first17=Cyril |last18=Martin |first18=Vance |last19=Crist |first19=Eileen |last20=Sechrest |first20=Wes |last21=Price |first21=Lori |last22=Baillie |first22=Jonathan E. M. |last23=Weeden |first23=Don |last24=Suckling |first24=Kierán |last25=Davis |first25=Crystal |last26=Sizer |first26=Nigel |last27=Moore |first27=Rebecca |last28=Thau |first28=David |last29=Birch |first29=Tanya |last30=Potapov |first30=Peter |last31=Turubanova |first31=Svetlana |last32=Tyukavina |first32=Alexandra |last33=de Souza |first33=Nadia |last34=Pintea |first34=Lilian |last35=Brito |first35=José C. |last36=Llewellyn |first36=Othman A. |last37=Miller |first37=Anthony G. |last38=Patzelt |first38=Annette |last39=Ghazanfar |first39=Shahina A. |last40=Timberlake |first40=Jonathan |last41=Klöser |first41=Heinz |last42=Shennan-Farpón |first42=Yara |last43=Kindt |first43=Roeland |last44=Lillesø |first44=Jens-Peter Barnekow |last45=van Breugel |first45=Paulo |last46=Graudal |first46=Lars |last47=Voge |first47=Maianna |last48=Al-Shammari |first48=Khalaf F. |last49=Saleem |first49=Muhammad|title=An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm |journal=BioScience|volume=67|issue=6|year=2017|pages=534–545 |doi=10.1093/biosci/bix014 |pmid=28608869 |pmc=5451287}}</ref> ان جي ماحوليات ۾ ڊگهو سامونڊي ڪنارو، گهڻا [[بنگلاديش جي درياهن جي فهرست|درياهه ۽ معاون درياهه]]، ڍنڍون، [[آبي زمين]]ون، سدا بهار ٻيلا، نيم سدا بهار ٻيلا، جابلو ٻيلا، نم [[پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، تازو پاڻي دلدلي ٻيلا ۽ ڊگهي گاهه واري هموار زمين شامل آهن. بنگلاديش جو ميدان پنهنجي زرخيز [[دريائي لَٽَ]] واري مٽيءَ لاءِ مشهور آهي، جيڪا وسيع پوک کي سهارو ڏئي ٿي. ملڪ ۾ سرسبز ٻوٽن جو غلبو آهي، ۽ ڳوٺ اڪثر [[آم]]، [[ڪٺل]]، [[بانس]]، [[ڇاليا]]، [[ناريل]] ۽ [[کجور]] جي باغن ۾ لڪل هوندا آهن.<ref name="global.britannica.com">[http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life Bangladesh | history – geography :: Plant and animal life] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140203195926/http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life|date=3 February 2014}}. ''Encyclopædia Britannica''.</ref> ملڪ ۾ ٻوٽن جي زندگيءَ جون 6000 تائين جنسون آهن، جن ۾ 5000 گلدار ٻوٽا شامل آهن.<ref>{{cite web |url=http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna|title=Flora and Fauna – Bangladesh high commission in India |website=Bangladesh High Commission, New Delhi |archive-url=https://web.archive.org/web/20130820012655/http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna |archive-date=20 August 2013}}</ref> آبي ذخيرن ۽ آبي زمينن جا نظام ڪيترن آبي ٻوٽن لاءِ رهائشگاهه فراهم ڪن ٿا. [[نيمفياسي|واٽر للي]] ۽ [[ڪنول]] چوماسي موسم ۾ نمايان طور وڌن ٿا. ملڪ ۾ [[بنگلاديش جي محفوظ علائقن جي فهرست|60 جهنگلي جيوت پناهه گاهون]] آهن.<ref>{{cite web |year=2026|title=Protected Area Profile for Bangladesh from the World Database of Protected Areas|url=https://www.protectedplanet.net/country/BGD|access-date=22 February 2026|website=[[World Database on Protected Areas]]}}</ref> بنگلاديش [[سندربن]] جي گهڻي حصي جو گهر آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي، ۽ ڏکڻ اولهه واري ساحلي علائقي ۾ {{convert|6000|km2}} ايراضيءَ تي پکڙيل آهي. اهو ٽن محفوظ پناهه گاهن ۾ ورهايل آهي: [[سندربن ڏکڻ جهنگلي جيوت پناهه گاهه|ڏکڻ]]، [[سندربن اوڀر جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اوڀر]]، ۽ [[سندربن اولهه جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اولهه]] علائقا. هي ٻيلو يونيسڪو عالمي ورثي واري ماڳ آهي.<ref>{{Cite web |title=The Sundarbans |url=https://whc.unesco.org/en/list/798/ |access-date=2026-02-21 |website=[[UNESCO]] |language=en}}</ref> اتر اوڀر وارو سليٽ علائقو هاور آبي زمينن جو گهر آهي، جيڪو هڪ منفرد ماحولياتي نظام آهي. ان ۾ [[اڀرندي ۽ نيم اڀرندي مخروطي ٻيلا]]، هڪ [[تازو پاڻي دلدلي ٻيلو]]، ۽ گڏيل پن ڇڻڻ وارا ٻيلا پڻ شامل آهن. ڏکڻ اوڀر وارو چٽاگانگ علائقو سدا بهار ۽ نيم سدا بهار جابلو جهنگلن تي مشتمل آهي. وچ بنگلاديش ۾ ميداني سال ٻيلو شامل آهي، جيڪو غازيپور، [[ٽنگائل]] ۽ [[ميمڻ سنگهه]] ضلعن سان گڏ پکڙيل آهي.<ref>{{Cite journal|last=Rahman |first=Mohammed Mahabubur |last2=Rahman |first2=Md. Motiur |last3=Guogang |first3=Zhang |last4=Islam |first4=Kazi Shakila |date=1 March 2010 |title=A Review of the Present Threats to Tropical Moist Deciduous Sal (Shorea Robusta) Forest Ecosystem of Central Bangladesh |url=https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/194008291000300108 |access-date=2026-02-21 |website=[[Sage Journals]] |language=en |doi=10.1177/194008291000300108}}</ref> [[سينٽ مارٽن ٻيٽ]] ملڪ جو واحد [[مرجاني ريف]] آهي.<ref>{{Cite web |last=Kuddus |first=Abdul |date=2025-03-03 |title=Is St Martin's actually a 'coral island', what do researchers say? |url=https://en.prothomalo.com/environment/9rpuv1x2ra |access-date=2026-02-21 |website=[[Prothom Alo]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي ٻيلن، دلدلن، وڻڪار وارن علائقن ۽ جبلن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهنگلي جيوت|جهنگلي جيوت]] گهڻي مقدار ۾ موجود آهي.<ref name="global.britannica.com"/> جانورن جي وڏي اڪثريت {{convert|150000|km2}} جي رهائشگاهه اندر رهي ٿي.<ref>{{cite news |author1=Soraya Auer |author2=Anika Hossain |date=7 July 2012 |title=Lost Wards of the State |url=http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm|work=The Daily Star|access-date=14 February 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150214120509/http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm |archive-date=14 February 2015 |url-status=live}}</ref> [[بنگال ٽائيگر]]، [[بادلدار چيتو]]، [[کاري پاڻيءَ جو مگرمڇ]]، [[ڪارو پينٿر]] ۽ [[مڇي خور ٻلي]] سندربن جا اهم شڪاري جانور آهن.<ref>{{cite book|author=Peter Haggett|title=Encyclopedia of World Geography|url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|year=2001|publisher=Marshall Cavendish|isbn=978-0-7614-7289-6|page=2620|access-date=20 January 2017|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182110/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|url-status=live}}</ref> اتر ۽ اوڀر بنگلاديش [[ايشيائي هاٿي]]، [[هولاڪ گبن]]، [[ايشيائي ڪارو رڇ]] ۽ [[اورينٽل پائڊ هورن بل]] جو گهر آهي.<ref name="bearprojectbd.weebly.com">{{cite web |url=http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|title=Bears in Bangladesh|website=Bangladesh Bear Project|access-date=14 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150214061240/http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|archive-date=14 February 2015|url-status=live}}</ref> [[چيتل]] هرڻ ڏکڻ اولهه وارن وڻڪار وارن علائقن ۾ وڏي پيماني تي ڏسڻ ۾ اچن ٿا. ٻين جانورن ۾ [[ڪاري وڏي گلھري]]، [[ٽوپي دار لنگور]]، [[بنگال لومڙي]]، [[سامبر هرڻ]]، [[جهنگلي ٻلي]]، [[ڪنگ ڪوبرا]]، [[جهنگلي سوئر]]، [[نيولا]]، [[پينگولين]]، [[پائٿن (نسل)|پائٿن]] ۽ [[ايشيائي واٽر مانيٽر|واٽر مانيٽر]] شامل آهن. بنگلاديش ۾ [[ايراواڊي ڊولفن|ايراواڊي]] ۽ [[ڏکڻ ايشيائي درياهي ڊولفن|گنگا ڊولفن]] جي سڀ کان وڏين آبادين مان هڪ موجود آهي.<ref>{{cite web |url=http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|title=6,000 Rare, Large River Dolphins Found in Bangladesh|work=National Geographic|date=March 2009|access-date=13 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20141012093653/http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|archive-date=12 October 2014}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻه جيون]] جون 53، رينگڻ وارن جانورن جون 139، [[سامونڊي رينگڻ وارا جانور|سامونڊي رينگڻ وارن جانورن]] جون 19 ۽ [[سامونڊي ٿڃائتا جانور|سامونڊي ٿڃائتن]] جون 5 جنسون آهن. ان ۾ [[بنگلاديش جي پکين جي فهرست|پکين جون 628 جنسون]] پڻ آهن.<ref>{{cite news |last1=Hossain |first1=Muhammad Selim |date=23 May 2009 |title=Conserving biodiversity must for survival |url=http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |work=The Daily Star |access-date=30 May 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150530100603/http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |archive-date=30 May 2015 |url-status=live}}</ref> گذريل صديءَ دوران بنگلاديش ۾ ڪيترائي جانور ختم ٿي ويا، جن ۾ هڪ سينگ ۽ ٻه سينگ وارا [[گينڊا]] ۽ عام [[مور]] شامل آهن. انساني آبادي شهري علائقن ۾ مرڪوز آهي، جنهن ڪري ٻيلن جي ڪٽائي ڪنهن حد تائين محدود رهي آهي. تيز شهري واڌ قدرتي رهائشگاهن لاءِ خطرو بڻجي وئي آهي. ملڪ ۾ ماحولياتي مسئلا وسيع آهن؛ ڪپڙي جي صنعت سبب [[ڌليشوري درياهه]] جي آلودگي ۽ چڪريا سندربن ۾ جهينگن جي پوک کي عالمن [[ماحولياتي قتل]] طور بيان ڪيو آهي.<ref>{{cite book |last1=Suny |first1=Rabby Us |last2=Sarkar |first2=Oliver Tirtho |last3=Hasan |first3=Md. Abid |title=Politics of Climate Change |chapter=Political Economy of River Ecocide in Bangladesh: A Study in the Context of Dhaleshwari River |date=2023 |pages=83–103 |doi=10.1142/9789811263750_0005 |isbn=978-981-12-6374-3 }}</ref><ref>{{Cite journal |last=Zaman |first=Samia |date=7 June 2023 |title=The Bangladesh Environmental Humanities Reader: by Samina Luthfa, Mohammad Tanzimuddin Khan, and Munasir Kamal, Lanham, Lexinton Books, 2022 ISBN 978-1-4985-9913-9 and 978-1-4985-9914-6 |journal=Environmental Politics |volume=32 |issue=4 |pages=752–754 |doi=10.1080/09644016.2023.2192149 |doi-access=free}}</ref> جيتوڻيڪ ڪيترائي علائقا قانون هيٺ محفوظ آهن، پر ڪجهه بنگلاديشي جهنگلي جيوت هن واڌ سبب خطري ۾ آهي. [[بنگلاديش ماحوليات تحفظ ايڪٽ]] 1995ع ۾ نافذ ڪيو ويو. حڪومت ڪيترن علائقن کي [[ماحولياتي طور نازڪ علائقو]] قرار ڏنو آهي، جن ۾ آبي زمينون، ٻيلا ۽ درياهه شامل آهن. [[سندربن ٽائيگر پروجيڪٽ]] ۽ بنگلاديش بيئر پروجيڪٽ تحفظ کي مضبوط ڪرڻ واريون اهم شروعاتون آهن.<ref name="bearprojectbd.weebly.com"/> بنگلاديش 3 مئي 1994ع تي ريو [[حياتياتي گوناگوني بابت ڪنوينشن]] جي توثيق ڪئي.<ref name="cbd.int">{{cite web |url=http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|title=Bangladesh – Country Profile|website=cbd.int|access-date=16 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150217020013/http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|archive-date=17 February 2015|url-status=live}}</ref> 2014 مطابق ملڪ پنهنجي [[حياتياتي گوناگوني عمل جو منصوبو|قومي حياتياتي گوناگوني حڪمت عملي ۽ عمل منصوبي]] کي نظرثاني ڪرڻ لاءِ تيار هو.<ref name="cbd.int"/> == حڪومت ۽ سياست == {{Multiple image | caption_align = center | total_width = 300 | image1 = Mohammed Shahabuddin official portrait.jpg | caption1 = [[محمد شهاب الدين]]<br /><small>[[بنگلاديش جو صدر|صدر]]</small> | image2 = Tarique Rahman at meeting on Farmer cards, Cabinet Division, Secretariat, Dhaka, 2026-02-23 (cropped).jpg | caption2 = [[طارق رحمان]]<br /><small>[[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]]</small> }} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = National Assembly of Bangladesh (10).jpg | caption1 = [[جاتيا سنگساد ڀَون|قومي پارليامينٽ]] جي عمارت [[شير بنگلا نگر]] ۾، جيڪو هڪ پاڙو آهي ۽ ان جو نالو بنگال جي پهرئين [[بنگال جو وزيراعظم|وزيراعظم]] جي نالي تي رکيل آهي | image2 = Bangabhaban.jpg | caption2 = [[بنگڀون]]، جنهن جي معنيٰ ''بنگال هائوس'' آهي، بنگلاديش جو [[صدارتي محل]] آهي. اصل ۾ اهو [[هندستان جو وائسراءِ|هندستان جي وائسراءِ]] ۽ [[بنگال پريزيڊنسي جي گورنرن جي فهرست|بنگال جي گورنر]] لاءِ گهر هو. }} [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] موجب بنگلاديش هڪ [[وحداني رياست]]<ref name="gov2"/> ۽ ''[[قانوني طور]]'' [[نمائنده جمهوريت]] آهي، جنهن ۾ [[ويسٽ منسٽر نظام|ويسٽ منسٽر]] طرز جو [[پارلياماني جمهوريه|پارلياماني نظام]]<ref name="gov0"/> ۽ [[عام ووٽ جو حق]] موجود آهي.<ref name="gov">{{cite journal|last=Jahan|first=Rounaq|title=The Parliament of Bangladesh: Representation and Accountability|doi=10.1080/13572334.2014.975470|year=2014|pages=250–269|journal=[[The Journal of Legislative Studies]]|volume=21|issue=2}}</ref> [[بنگلاديش جي حڪومت|حڪومت]] کي ٽن ٿنڀن ۾ ورهائي سگهجي ٿو: انتظاميه، مقننه ۽ [[بنگلاديش جي عدليه|عدليه]]. اهي سڀ جوابدهي، شفافيت ۽ [[اختيارن جي ورهاست|اختيارن جي نگراني ۽ توازن]] کي يقيني بڻائڻ لاءِ ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/explained/news/explained-the-branches-bangladeshs-government-3512581|title=Explained: The branches of Bangladesh's government|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2024|access-date=20 January 2025|last=Siddiquee|first=Ayaan Shams}}</ref> آزاديءَ کان وٺي [[عوامي ليگ]] (AL) ۽ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (BNP) بنگلاديش جي سڀ کان طاقتور [[بنگلاديش جون سياسي پارٽيون|سياسي پارٽين]] مان ٻه رهيون آهن.<ref name="gov0">{{cite journal|last=Shah|first=Aqil|title=Democracy Deadlocked in Bangladesh|journal=[[Current History]]|volume=115|number=780|year=2016|pages=130–135|doi=10.1525/curh.2016.115.780.130 |jstor=48614157}}</ref> * حڪومت جو پهريون ٿنڀو انتظامي عضوو آهي، جنهن کي ملڪ جي انتظام جي ذميواري ڏني وئي آهي.<ref name="gov2"/> انتظامي اختيار گهڻو ڪري [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] وٽ هوندا آهن، جيڪو [[حڪومت جو سربراهه]] هوندو آهي ۽ [[بنگلاديش جي ڪابينا|ڪابينا]] جي نگراني ڪندو آهي.<ref name="gov2"/> پارلياماني حڪومت جو مدو پنج سال هوندو آهي. مختلف وزير انتظامي عضوي جو وڏو حصو بڻجن ٿا، سرڪاري کاتن جي نگراني ڪن ٿا ۽ پاليسيون ٺاهين ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش سول سروس|سول سروس]] وزيرن کي پاليسي لاڳو ڪرڻ ۾ مدد ڪري ٿي.<ref name="gov2"/> سڀ اختيار پاليسيون ٺاهڻ، عوامي خدمتون سنڀالڻ ۽ قومي ترقياتي منصوبا لاڳو ڪرڻ لاءِ گڏجي ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] رسمي [[رياست جو سربراهه]] آهي، جنهن جي اختيارن ۾ پارليامينٽ مان منظور ٿيل بلن کي قانون بڻائڻ لاءِ صحيح ڪرڻ، حڪومت جي استحڪام ۽ تسلسل کي برقرار رکڻ،<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|هٿياربند فوجن]] جي ڪمانڊر اِن چيف طور فرض انجام ڏيڻ<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24615.html|title=61.Supreme command|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> ۽ سڀني يونيورسٽين جو [[چانسلر]] هجڻ شامل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-447.html|title=The Dhaka University Order, 1973 (President's Order).|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٻيو ٿنڀو مقننه عضوو آهي، جنهن کي [[جاتيا سنگساد]]، يعني قوم جو گهر، پڻ چيو ويندو آهي.<ref name="parliament">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24619.html|title=65. Establishment of Parliament|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> شهري پارليامينٽ جا ميمبر چونڊين ٿا.<ref name="gov2"/> [[هڪ ايواني]] پارليامينٽ ۾ 350 ميمبر آهن، جن ۾ 300 ميمبر [[فرسٽ پاسٽ دي پوسٽ]] نظام تحت چونڊيا وڃن ٿا، ۽ 50 ميمبر [[عورتن جي بااختياري]] لاءِ مخصوص سيٽن تي مقرر ٿين ٿا.<ref name="parliament"/><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/women-mps-reserved-seats-how-empowered-are-they-really-3601271|title=Women MPs in reserved seats: How empowered are they really?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2024|access-date=20 January 2025|last=Hasan|first=Rashidul}}</ref> [[بنگلاديش جي آئين جو آرٽيڪل 70]] پارليامينٽ جي ميمبرن کي پنهنجي پارٽي جي خلاف ووٽ ڏيڻ کان روڪي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/backpage/article-70-constitution-its-safeguard-democracy-1581670|title=Article 70 of Constitution: It's a safeguard for democracy|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=26 May 2018|access-date=20 January 2025}}</ref> پارليامينٽ جي صدارت [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] ڪندو آهي، جيڪو صدر کان پوءِ ٻئي نمبر تي هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24603.html|title=54.Speaker to act as President during absence, etc.|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٽيون ٿنڀو عدليه آهي، جيڪا قانون جي تشريح، تڪرارن جي حل ۽ انصاف برقرار رکڻ جي ذميوار آهي.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ|سپريم ڪورٽ]] سڀ کان اعليٰ عدالت آهي، جيڪا [[اپيليٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|اپيليٽ ڊويزن]] ۽ [[هاءِ ڪورٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|هاءِ ڪورٽ ڊويزن]] ۾ ورهايل آهي.<ref name="court">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/part-details-203.html|title=THE JUDICIARY|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref><ref name="gov2"/> ان جي اڳواڻي [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] ڪندو آهي.<ref name="court"/> عدليه وٽ ڪنهن قانون جي آئيني حيثيت جاچڻ ۽ قانوني علاج مهيا ڪرڻ جو اختيار آهي. اها شهرين جا حق بچائي ٿي، قانون جي منصفاڻي لاڳو ٿيڻ کي يقيني بڻائي ٿي ۽ حڪومت اندر اختيارن جو توازن برقرار رکي ٿي.<ref name="gov2"/> عدالتن وٽ [[بنگلاديش ۾ عدالتي جائزو|عدالتي جائزي]] ۾ وسيع اختيار آهن، ۽ عدالتي [[نظير]] کي آئين جي آرٽيڪل 111 تحت حمايت حاصل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24668.html|title=111.Binding effect of Supreme Court judgments|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> عدليه ۾ ضلعي ۽ ميٽروپوليٽن عدالتون شامل آهن، جيڪي ديواني ۽ فوجداري عدالتن ۾ ورهايل آهن. ججن جي کوٽ سبب عدليه ۾ ڪيسن جو وڏو ڍير موجود آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/editorial/news/huge-case-backlog-only-hurting-citizens-3306391|title=Huge case backlog only hurting citizens|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 April 2023|access-date=20 January 2025}}</ref> [[انٽرنيشنل انسٽيٽيوٽ فار ڊيموڪريسي اينڊ اليڪٽورل اسسٽنس|انٽرنيشنل IDEA]] جي گلوبل اسٽيٽ آف ڊيموڪريسي (GSoD) انڊيڪسز ۽ ڊيموڪريسي ٽريڪر موجب، بنگلاديش مجموعي جمهوري معيارن ۾ هيٺين حد ۾ اچي ٿو، خاص طور سياسي نمائندگي ۾ ڪمزوريون آهن، جن ۾ معتبر چونڊون، شامل ووٽ جو حق ۽ چونڊيل حڪومت شامل آهن.<ref>{{Cite web |title=Bangladesh {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/bangladesh |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |title=Home {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/ |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref><ref>{{Cite web |title=Global State of Democracy Indices {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/gsod-indices |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref> === انتظامي ورهاست === {{Main|بنگلاديش جي انتظامي جاگرافي}} {{Bangladesh Divisions Image Map}} بنگلاديش کي اٺ انتظامي ڊويزنن ۾ ورهايو ويو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|publisher=Bangladesh Government|title=National Web Portal of Bangladesh|date=15 September 2015|access-date=23 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150923061605/http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|archive-date=23 September 2015|url-status=live}}</ref><ref name="CIA">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=15 May 2007 |year=2007}}</ref><ref>{{cite news |url=http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |title=Rangpur becomes a divivion |work=bdnews24.com |date=25 January 2010 |access-date=6 August 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150903184553/http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |archive-date=3 September 2015 |url-status=live}}</ref> ۽ هر ڊويزن جو نالو ان جي مرڪزي شهر تي رکيل آهي: [[باريسال ڊويزن|باريسال]]، سرڪاري طور ''باريشال''<ref name="namechange">{{cite news |url=https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|title=Bangladesh changes English spellings of five districts|work=bdnews24.com|date=2 April 2018|access-date=1 October 2019 |archive-date=15 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201215091950/https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|url-status=live}}</ref>، [[چٽاگانگ ڊويزن|چٽاگانگ]]، سرڪاري طور ''چٽوگرام''<ref name="namechange" />، [[ڍاڪا ڊويزن|ڍاڪا]]، [[کُلنا ڊويزن|کُلنا]]، [[ميمڻ سنگهه ڊويزن|ميمڻ سنگهه]]، [[راجشاهي ڊويزن|راجشاهي]]، [[رنگپور ڊويزن|رنگپور]]، ۽ [[سليٽ ڊويزن|سليٽ]]. ڊويزنون ضلعن، يعني ''ضلعن''، ۾ ورهايل آهن. بنگلاديش ۾ 64 ضلعا آهن، ۽ هر ضلعو ''اپازيلا''، يعني سب ضلعن، يا ''ٿانا'' ۾ ورهايل آهي. هر پوليس اسٽيشن جي اندر وارو علائقو، سواءِ ميٽروپوليٽن علائقن جي، ''[[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|يونينن]]'' ۾ ورهايل آهي، ۽ هر يونين ڪيترن ڳوٺن تي مشتمل هوندي آهي. ميٽروپوليٽن علائقن ۾ پوليس اسٽيشنون وارڊن ۾ ورهايل آهن، جيڪي وري ''محلن'' ۾ ورهايل آهن. ڊويزن يا ضلعي سطح تي ڪو به چونڊيل نمائندو ناهي، ۽ انتظام رڳو سرڪاري عملدارن تي مشتمل هوندو آهي. هر يونين، يا وارڊ، ۾ چيئرمين ۽ ڪيترن ميمبرن لاءِ سڌيون چونڊون ٿينديون آهن. 1997ع ۾ پارليامينٽ قانون منظور ڪيو، جنهن تحت هر يونين ۾ 12 مان ٽي سيٽون عورتن لاءِ مخصوص ڪيون ويون.<ref>''Local Government Act'', No. 20, 1997</ref> {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; border:2px solid #8fb3d9; background:#f8fbff;" |+ style="background:#d9ecff; color:#003366; font-weight:bold; padding:0.4em;" | بنگلاديش جون انتظامي ڊويزنون |- ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | [[بنگلاديش جون ڊويزنون|ڊويزن]] ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گاديءَ جو شهر ! scope="col" data-sort-type="date" style="background:#b7d7f0;" | قيام ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | پکيڙ (km<sup>2</sup>)<br /><ref>{{cite web |url=http://www.dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |title=Health Bulletin 2016 |website=Directorate General of Health Services |page=14 |access-date=7 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170613050056/http://dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |archive-date=13 June 2017 |url-status=live}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | 2021ع آبادي<br />(اندازي مطابق)<ref>{{cite web |url=http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |title=Population Projection of Bangladesh: Dynamics and Trends, 2011–2061 |date=November 2015 |website=Bangladesh Bureau of Statistics |pages=25–28}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گهاٽائي<br />2021ع |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال]] | 1 جنوري 1993ع | 13,225 | 9,713,000 | 734 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ]] | 1 جنوري 1829ع | 33,909 | 34,747,000 | 1,025 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا]] | 1 جنوري 1829ع | 20,594 | 42,607,000 | 2,069 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا]] | 1 آڪٽوبر 1960ع | 22,284 | 18,217,000 | 817 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه]] | 14 سيپٽمبر 2015ع | 10,584 | 13,457,000 | 1,271 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي]] | 1 جنوري 1829ع | 18,153 | 21,607,000 | 1,190 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور، بنگلاديش|رنگپور]] | 25 جنوري 2010ع | 16,185 | 18,868,000 | 1,166 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ]] | 1 آگسٽ 1995ع | 12,635 | 12,463,000 | 986 |} === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Diplomatic relations of Bangladesh.svg | caption1 = اهي ملڪ، جن جا بنگلاديش سان سفارتي لاڳاپا آهن | image2 = | caption2 = }} بنگلاديش کي [[عالمي سياست]] ۾ هڪ [[وچولي طاقت]] سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|title=Bangladesh at 50: On the Path to Becoming a Middle Power|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=16 December 2021 |last=Hassan |first=Asif Muztaba|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|url-status=live}}</ref> اهو [[هند-پئسفڪ]] جي جيوسياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|title=Understanding the Importance of Bangladesh in the Bay of Bengal and the Indo-Pacific |last=Karim |first=Tariq A.|date=21 May 2022|publisher=[[National Bureau of Asian Research]]|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|url-status=live}}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ اهو ڏکڻ ايشيا ۽ ڏکڻ اوڀر ايشيا جي وچ ۾ حڪمت عمليءَ واري هنڌ تي واقع آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Connecting South Asia and Southeast Asia: A Bangladesh Country Study|date=September 2014|publisher=[[Asian Development Bank]]|access-date=26 September 2022|number=500 |last1=Rahman |first1=Mustafizur |last2=Moazzem |first2=Khondaker Golam |last3=Chowdhury |first3=Mehruna Islam |last4=Sehrin |first4=Farzana}}</ref> بنگلاديش 1972ع ۾ [[قومن جي دولت مشترڪه]] ۾ ۽ 1974ع ۾ گڏيل قومن ۾ شامل ٿيو.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048 |title=Bangladesh enters Commonwealth |last=Sajen |first=Shamsuddoza|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 April 2020 |access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153013/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|title=Bangladesh marks 40 years as Member State of the UN |publisher=United Nations|date=26 September 2014|access-date=26 September 2022 |last=Chaudhury |first=Dipanjan Roy|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153010/https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|url-status=live}}</ref> اهو موسمي تبديلي، ايٽمي هٿيارن جي عدم ڦهلاءُ، واپاري پاليسي ۽ غير روايتي سلامتي جي مسئلن تي گهڻ طرفي سفارتڪاري تي ڀاڙي ٿو.<ref>{{cite web |url=https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | title=Roundtable on 'Non Traditional Security Threats in the Indo-Pacific Region' – NTS-Asia | date=30 August 2022 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184723/https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | url-status=live }}</ref> بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] جي قيام ۾ اڳواڻي ڪئي، جيڪو [[هندستاني برصغير]] ۾ علائقائي سفارتڪاري جو اهم فورم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |last1=De |first1=Prabir |last2=Bhattacharyay |first2=Biswa N.|title=Prospects of India–Bangladesh Economic Cooperation: Implications for South Asian Regional Cooperation|publisher=[[Asian Development Bank]]|date=September 2007|access-date=27 September 2022}}</ref> اهو 1974ع ۾ [[اسلامي تعاون تنظيم]] ۾ شامل ٿيو،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177|title=Bangladesh an example of religious harmony: OIC|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=21 March 2021|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102404/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177 |url-status=live}}</ref> ۽ [[ڊي-8 اقتصادي تعاون تنظيم|ڊيولپنگ-8]] جو باني ميمبر آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=1 August 2022|access-date=27 September 2022|title=Bangladesh receives "International Peace Award" as D-8 founding member|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|url-status=live}}</ref> تازو بنگلاديش [[عالمي بئنڪ]] جي سهڪار سان علائقائي واپار ۽ ٽرانسپورٽ رابطن کي هٿي ڏيڻ تي ڌيان ڏنو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | title=Regional Trade and Connectivity in South Asia Gets More Than $1 Billion Boost from World Bank | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184718/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | url-status=live }}</ref> اهو پنهنجي اهم پرڏيهي پاليسي مقصدن مان هڪ طور [[آسيان ۾ بنگلاديش جي شموليت|آسيان ۾ شامل ٿيڻ جي ڪوشش]] پڻ ڪري رهيو آهي.<ref name=":5">{{Cite news |title=Ultimate goal is to join ASEAN as a full member |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/trade-market/ultimate-goal-is-to-join-asean-as-a-full-member-1743783067 |access-date=2025-07-12 |work=The Financial Express |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=2024-09-05 |title=Will Bangladesh join Asean? Maritime arbitration wins favour Dhaka |url=https://www.scmp.com/week-asia/politics/article/3277348/will-bangladesh-join-asean-maritime-arbitration-wins-and-cultural-links-favour-dhaka |access-date=2025-07-17 |website=South China Morning Post |language=en}}</ref><ref>{{cite web |last=Rahman |first=Mohammad Tariqur |date=8 February 2025 |title=Perhaps: Should Bangladesh be a member of ASEAN? |url=https://apakhabartv.com/2025/02/08/perhaps/ |access-date=17 July 2025 |website=ApakhabarTV}}</ref> ڍاڪا [[بمسٽيڪ]] جو صدر دفتر رکي ٿو، جيڪا [[بنگال جي نار تي ڀاڙيندڙ ملڪ|بنگال جي نار سان لاڳاپيل ملڪن]] کي گڏ ڪندڙ تنظيم آهي. پاڙيسري ميانمار سان [[بنگلاديش–ميانمار لاڳاپا|لاڳاپا]] 2016–2017ع کان سخت ڇڪتاڻ جو شڪار آهن، جڏهن 700,000 کان وڌيڪ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|روهنگيا پناهگير]] غيرقانوني طور بنگلاديش ۾ داخل ٿيا.<ref name="RohingyaHRW">{{cite web |url=https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|title=Bangladesh Is Not My Country|publisher=[[Human Rights Watch]]|date=5 August 2018|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جي پارليامينٽ، حڪومت ۽ سول سوسائٽي روهنگيا خلاف ميانمار جي فوجي ڪارروائين تي [[2016–17ع روهنگيا لڏپلاڻ تي بين الاقوامي ردعمل|بين الاقوامي تنقيد]] جي اڳواڻيءَ ۾ رهيون آهن، ۽ انهن جي [[واپسي جو حق|واپسيءَ جي حق]] جو مطالبو [[اراڪان]] ڏانهن ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | title=Bangladesh and Myanmar Resume Talks on Rohingya Repatriation | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184715/https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|title=Bangladesh tells UN that Rohingya refugees must return to Myanmar|date=17 August 2022|publisher=[[Al Jazeera Media Network|Al Jazeera]]|access-date=27 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926223428/https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|url-status=live}}</ref> بنگلاديش پنهنجي سڀ کان وڏي پاڙيسري ملڪ ڀارت سان اهم [[بنگلاديش–ڀارت لاڳاپا|ٻطرفا ۽ معاشي لاڳاپا]] رکي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=India-Bangladesh Bilateral Relations|date=March 2021|publisher=[[Ministry of External Affairs (India)]]|access-date=27 September 2022}}</ref> جيڪي اڪثر [[ڀارت ۾ پاڻيءَ جي سياست|پاڻيءَ جي سياست]]، [[گنگا پاڻي تڪرار|گنگا]] ۽ [[تيستا درياهه#پاڻي ورهائڻ جو چئلينج|تيستا]] جي مسئلن،<ref>{{cite web |url=https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | title=India and Bangladesh Conflict over the Ganges River &#124; Climate-Diplomacy | date=January 1957 | access-date=23 October 2022 | archive-date=23 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221023122123/https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | url-status=live }}</ref><ref>{{cite thesis |last=Karim |first=Sajid |date=November 2020 |title=Transboundary Water Cooperation between Bangladesh and India in the Ganges River Basin: Exploring a Benefit-sharing Approach |type=Master's |publisher=[[Uppsala University]] |url=http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|access-date=27 September 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|title=India Must Settle the Teesta River Dispute With Bangladesh for Lasting Gains|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=9 April 2021|access-date=27 September 2022 |last=Banerji |first=Anuttama|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|url-status=live}}</ref> ۽ [[بنگلاديش–ڀارت سرحد تي موت|بنگلاديشي شهرين جي سرحدي قتلن]] سبب ڇڪتاڻ جو شڪار ٿين ٿا.<ref>{{cite web |url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343 |title='Unlawful killings' along India border: Bangladeshi families seek justice|publisher=[[Anadolu Agency]]|date=11 February 2021|access-date=27 September 2022 |last=Kamruzzaman |first=Md.|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|title=Bangladesh sees highest border deaths in 10 years|date=22 December 2020 |last=Anik |first=Syed Samiul Basher|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جا پاڪستان سان لاڳاپا مسئلن جو شڪار آهن، خاص طور تي ان ڪري جو پاڪستان 1971ع واري [[بنگلاديش نسل ڪشي]] کان انڪار ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|title=Should Pakistan apologize to Bangladesh for the 1971 war?|work=[[DW News]]|publisher=[[Deutsche Welle]]|date=30 March 2021|access-date=27 September 2022 |last=Janjua |first=Haroon|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|url-status=live}}</ref> اهو چين سان [[بنگلاديش–چين لاڳاپا|گرم لاڳاپا]] برقرار رکي ٿو، جيڪو ان جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار ۽ سڀ کان وڏو هٿيار فراهم ڪندڙ ملڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|title=Decoding China-Bangladesh relationship |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta|date=27 June 2018|access-date=27 September 2022|publisher=[[Observer Research Foundation]]|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|url-status=live}}</ref> جاپان بنگلاديش کي سڀ کان وڌيڪ معاشي امداد ڏيندڙ ملڪ آهي، ۽ ٻنهي ملڪن وچ ۾ [[بنگلاديش–جاپان لاڳاپا|حڪمت عملي ۽ معاشي ڀائيواري]] آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|title=50 Years of Japan-Bangladesh Ties: From Economic to Strategic Partnership|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=10 February 2022 |last=Shazzad |first=Hussain|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153002/https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|url-status=live}}</ref> وچ اوڀر جي ملڪن سان سياسي لاڳاپا مضبوط آهن.<ref>{{cite web |url=https://saudigazette.com.sa/article/38010 | title=Bangladesh and Saudi Arabia have extremely cordial relations – Rizvi | date=27 March 2013 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184720/https://saudigazette.com.sa/article/38010 | url-status=live }}</ref> بنگلاديش کي پنهنجي ترسيل رقم جو 59 سيڪڙو وچ اوڀر مان ملي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | title=Middle East dual shock spillover on Bangladesh's remittance | date=19 July 2020 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184724/https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | url-status=live }}</ref> جيتوڻيڪ خراب ڪم ڪندڙ حالتون وچ اوڀر ۾ رهندڙ چئن ملين کان وڌيڪ [[وچ اوڀر ۾ بنگلاديشي|بنگلاديشي مزدورن]] کي متاثر ڪن ٿيون.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|title=Experts: Middle East remains key to Bangladesh's fortunes in a changing world|date=29 June 2022|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|url-status=live}}</ref> بنگلاديش [[موسمي تبديلي|عالمي موسمي]] سفارتڪاري ۾ [[ڪلايميٽ ولنرئبل فورم]] جي اڳواڻ طور اهم ڪردار ادا ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | title=COP26 and Bangladesh: Time to Consolidate Climate Diplomacy | work=SOAS Blog | date=11 October 2021 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184721/https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | url-status=live }}</ref> === فوج === {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladeshi soldiers on a BTR-80 APC.jpg | caption1 = [[بي ٽي آر-80]] تي بنگلاديش فوج جا اهلڪار | image2 = BNS Bongobondhu2.jpg | caption2 = بنگلاديش بحريه جو [[فريگيٽ]]، [[بي اين ايس خالد بن وليد]] | image3 = Mikoyan MiG-29-Chengdu F-7.jpg | caption3 = بنگلاديش هوائي فوج جا ويڙهاڪ جهاز، مگ-29 ۽ ايف-7 }} [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] [[برطانوي فوج]] ۽ [[برطانوي هندستاني فوج]] جو ادارياتي ڍانچو ورثي ۾ حاصل ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|title=The Military and Democracy in Bangladesh|website=press-files.anu.edu.au|access-date=19 September 2017|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010141253/http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|url-status=live}}</ref> 2024ع ۾ [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] جي سرگرم اهلڪارن جو انگ لڳ ڀڳ 230,000 هو،<ref name="IISS">*{{cite book| title=The Military Balance 2018 |author1=International Institute for Strategic Studies |author-link1=International Institute for Strategic Studies| date=14 February 2018| publisher=[[Routledge]]| isbn=978-1-85743-955-7| ref=IISS2018}}</ref> جنهن ۾ هوائي فوج جا 21,000 ۽ بحريه جا 27,000 اهلڪار شامل هئا.<ref>Including service and civilian personnel. See [https://web.archive.org/web/20120112044228/http://www.bangladeshnavy.org/glance.html Bangladesh Navy]. Retrieved 17 July 2007.</ref> روايتي دفاعي ڪردارن کان علاوه، فوج آفتن جي امدادي ڪارروائين ۾ شهري اختيارين جي مدد ڪئي آهي ۽ سياسي بيچيني جي دورن ۾ اندروني سلامتي پڻ فراهم ڪئي آهي. ڪيترن سالن کان، بنگلاديش [[گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ|گڏيل قومن جي امن فوجن]] ۾ دنيا جو سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ رهيو آهي.<ref>{{Cite web |date=4 April 2023 |title=Contribution of Uniformed Personnel to UN by Country and Personnel Type |url=https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |access-date=12 May 2023 |publisher=United Nations|archive-date=12 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230512143419/https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش جو فوجي بجيٽ]] جي ڊي پي جو 1.3 سيڪڙو آهي، جيڪو 2021ع ۾ 4.3 بلين آمريڪي ڊالرن جي برابر هو.<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |title=Military expenditure (% of GDP) – Bangladesh |publisher=World Bank |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207232946/https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |last=Alif |first=Abdullah |date=11 June 2020 |title=Budget FY21: Military spending increases by Tk2,327 crore |url=https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |work=Dhaka Trbiune |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231443/https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش بحريه]]، جيڪا بنگال جي نار جي وڏين بحرين مان هڪ آهي، فريگيٽن، آبدوزن، ڪورويٽن ۽ ٻين جهازن جي [[بنگلاديش بحريه جي سرگرم جهازن جي فهرست|بيڙي]] تي مشتمل آهي. [[بنگلاديش هوائي فوج]] وٽ گهڻ مقصدي جنگي جهازن جو هڪ [[بنگلاديش جي سرگرم فوجي جهازن جي فهرست|ننڍو بيڙو]] آهي. بنگلاديش جي فوجي سامان جو گهڻو حصو چين کان اچي ٿو.<ref>{{cite news |last=Balachandran |first=P.K. |date=12 April 2017 |title=Rivals India and China woo Bangladesh with aid totalling $46 b |url=http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |work=[[Daily FT]] |access-date=27 July 2017 |archive-date=28 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170728123712/http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |url-status=live }}</ref> تازن سالن ۾، بنگلاديش ۽ ڀارت گڏيل فوجي مشقون، فوجي اڳواڻن جا اعليٰ سطحي دورا، [[دهشتگردي جي روڪٿام]] ۾ سهڪار ۽ ڳجهي ڄاڻ جي مٽاسٽا وڌائي آهي. بنگلاديش [[اتر اوڀر ڀارت]] ۾ استحڪام ۽ سلامتي کي يقيني بڻائڻ لاءِ اهم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |title=Migration, river management, radicalisation: What does the future hold for India-Bangladesh relations? |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta |date=May 2020 |website=Observer Research Foundation |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231444/https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |title=Bangladesh and India's Northeast: A security perspective |work=The Daily Star |date=15 October 2011 |access-date=14 February 2022 |archive-date=8 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220208025833/https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |url-status=live }}</ref> اوڀر برصغير ۾ بنگلاديش جي حڪمت عملي واري اهميت چين جي ويجهڙائي، برما سان سرحد، مکيه ڀارت ۽ اتر اوڀر ڀارت جي جدا ٿيڻ، ۽ بنگال جي نار ۾ ان جي سامونڊي علائقي تي دارومدار رکي ٿي.<ref>{{cite web |author=Anu Anwar, Michael Kugelman |url=https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |title=The U.S. Should Deepen Ties With Bangladesh |work=Foreign Policy |date=1 December 2021 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |url-status=live }}</ref> 2002ع ۾ بنگلاديش ۽ چين دفاعي سهڪار جو معاهدو ڪيو.<ref>{{cite journal |last=Kinne |first=Brandon J. |date=15 August 2018 |title=Defense Cooperation Agreements and the Emergence of a Global Security Network |journal=International Organization |volume=72 |issue=4 |pages=799–837 |doi=10.1017/S0020818318000218 |doi-access=free }}</ref> آمريڪا بنگلاديش سان [[اسٽيٽس آف فورسز ايگريمينٽ]]، [[ايڪويزيشن اينڊ ڪراس-سروسنگ ايگريمينٽ]] ۽ جنرل سيڪيورٽي آف ملٽري انفارميشن ايگريمينٽ بابت ڳالهين جي ڪوشش ڪئي آهي.<ref>{{cite journal |last=Paul |first=Bimal Kanti |year=2005 |title=Bangladeshi American Response to the 1998 Status of Forces Agreement (SOFA): An Assessment |journal=The Professional Geographer |volume=57 |issue=4 |pages=495–505 |doi=10.1111/j.1467-9272.2005.00494.x |bibcode=2005ProfG..57..495P }}</ref><ref>{{cite web |last=Ashraf |first=Nazmul |url=https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |title=U.S. keen on military ties with Dhaka &#124; Uae |work=Gulf News |date=11 May 2002 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162344/https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=US wants 2 defence deals with Bangladesh |url=https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |work=The Daily Star |date=18 October 2019 |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |url-status=live }}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش گڏيل قومن جي [[ايٽمي هٿيارن جي پابندي بابت معاهدو]] جي توثيق ڪئي.<ref>{{cite news |title=Bangladesh ratifies nuclear weapons prohibition treaty |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |work=Dhaka Tribune |date=28 September 2020 |access-date=15 August 2020 |archive-date=20 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200920163951/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |url-status=live }}</ref> == آبادي == {{Main|بنگلاديش جي آبادي}} {{Further|بنگالي}} {{Historical populations |source = World Bank<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|publisher=[[World Bank]]|title=Population, total – Bangladesh|access-date=19 January 2025}}</ref> |title = آبادي (ملينن ۾) |percentages = pagr |1960 |51,828,660 |1971 |70,276,758 |1980 |88,016,432 |1990 |111,633,717 |2000 |134,544,304 |2010 |152,201,981 |2023 |171,466,990 }} بنگلاديش جي آبادي [[2022ع بنگلاديشي آدمشماري|2022ع جي آدمشماري]] ۾ 169.8&nbsp;ملين رڪارڊ ڪئي وئي،<ref name="populationcensus2022"/> جيڪا 2023ع ۾ وڌي 171.4&nbsp;ملين ٿي وئي.<ref name="unpop">{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|title=Population, total – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 April 2025}}</ref> اهو دنيا جو [[آبادي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ايشيا جو [[آبادي موجب ايشيائي ملڪن جي فهرست|پنجون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ۽ دنيا جو [[آبادي جي گهاٽائي موجب ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گهاٽي آبادي وارو وڏو ملڪ]] آهي، جتي 2020ع ۾ مکيه آبادي گهاٽائي 1,265 ماڻهو/km<sup>2</sup> هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/EN.POP.DNST?locations=BD|title=Population density (people per sq. km of land area) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR)، جيڪا ڪڏهن دنيا جي سڀ کان وڌيڪ شرحن مان هڪ هئي، نمايان گهٽتائي مان گذري آهي؛ اها 1985ع ۾ 5.5 کان 1995ع ۾ 3.7 ۽ پوءِ 2022ع ۾ 1.9 تائين گهٽجي وئي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.TFRT.IN?locations=BD|title=Fertility rate, total (births per woman) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> جيڪا 2.1 واري [[متبادل سطح کان هيٺ زرخيزي]] کان به گهٽ آهي.<ref>{{cite journal |last1=Bora |first1=Jayanta Kumar |last2=Saikia |first2=Nandita |last3=Kebede |first3=Endale Birhanu |last4=Lutz |first4=Wolfgang |title=Revisiting the causes of fertility decline in Bangladesh: The relative importance of female education and family planning programs |journal=Asian Population Studies |date=2023 |volume=19 |pages=81–104 |doi=10.1080/17441730.2022.2028253 |doi-access=free }}</ref> آبادي جو گهڻو حصو ڳوٺاڻن علائقن ۾ رهي ٿو، جڏهن ته 2023ع مطابق صرف 40٪ آبادي شهري علائقن ۾ رهي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.URB.TOTL.IN.ZS?locations=BD|title=Urban population (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[وچولي عمر]] لڳ ڀڳ 28 سال آهي؛ ڪل آبادي جو 26٪ حصو 14 سالن يا ان کان گهٽ عمر جو آهي،<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.0014.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 0–14 (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ۽ 2023ع صرف 6٪ ماڻهو 65 سالن يا ان کان وڌيڪ عمر جا آهن.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.65UP.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 65 and above (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش هڪ [[نسلي ۽ ثقافتي تنوع جي سطح موجب ملڪن جي فهرست|نسلي ۽ ثقافتي طور هم جنس سماج]] آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]] آبادي جو 99٪ آهن.<ref name="cia"/> [[آديواسي]] آبادي ۾ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما]]، [[مارما ماڻهو|مارما]]، [[سانٿال ماڻهو|سانٿال]]، [[مرو ماڻهو|مرو]]، [[تانچنگيا ماڻهو|تانچنگيا]]، [[باوم ماڻهو|باوم]]، [[تريپوري ماڻهو|تريپوري]]، [[خاصي ماڻهو|خاصي]]، [[خومي ماڻهو|خومي]]، [[ڪوڪي ماڻهو|ڪوڪي]]، [[گارو ماڻهو|گارو]] ۽ [[بشنوپريا منيپوري ماڻهو|بشنوپريا منيپوري]] شامل آهن. چٽاگانگ پهاڙي علائقن ۾ مقامي ماڻهن جي خودمختياري تحريڪ سبب 1975ع کان 1997ع تائين بدامني ۽ [[چٽاگانگ پهاڙي علائقن جو تڪرار|بغاوت]] رهي. جيتوڻيڪ 1997ع ۾ امن معاهدو ٿيو، پر علائقو [[آپريشن اتاران|اڃا به فوجي موجودگي هيٺ]] آهي.<ref name="rashiduzzaman">{{cite journal |last=Rashiduzzaman |first=M. |year=1998 |title=Bangladesh's Chittagong Hill Tracts Peace Accord: Institutional Features and Strategic Concerns |journal=Asian Survey |volume=38 |issue=7 |pages=653–70 |doi=10.2307/2645754 |jstor=2645754}}</ref> [[اردو]] ڳالهائيندڙ [[رهجي ويل پاڪستاني]]ن کي 2008ع ۾ سپريم ڪورٽ طرفان شهريت ڏني وئي.<ref>{{cite web|url=https://www.unhcr.org/news/stories/how-bangladesh-court-ruling-changed-lives-more-300000-stateless-people|title=How a Bangladesh court ruling changed the lives of more than 300,000 stateless people|last1=Shadman|first1=Onchita|last2=Schönbauer|first2=Roland|date=23 February 2015|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش 2017ع کان وٺي 700,000 کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن جي ميزباني پڻ ڪري ٿو، جنهن سبب اهو دنيا جي سڀ کان وڏين پناهگير آبادين وارن ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="RohingyaHRW"/> === شهري مرڪز === {{Further|بنگلاديش جي شهرن ۽ قصبن جي فهرست}} بنگلاديش جو گاديءَ وارو ۽ سڀ کان وڏو شهر [[ڍاڪا]] آهي، جنهن جي انتظام لاءِ ٻه شهري ڪارپوريشنون قائم آهن، جيڪي شهر جي اترين ۽ ڏاکڻي حصن جي نگراني ڪن ٿيون. بنگلاديش ۾ ڪُل 13 [[بنگلاديش جي شهري ڪارپوريشنن جي فهرست|شهري ڪارپوريشنون]] آهن، جتي ميئرن جون چونڊون ٿينديون آهن: ڍاڪا ڏکڻ، ڍاڪا اتر، [[چٽاگانگ]]، [[ڪوميلا]]، [[خولنا]]، [[ميمن سنگهه]]، [[سلهٽ]]، [[راجشاهي]]، [[باريسال]]، [[رنگپور]]، [[گازيپور]]، [[بوگرا]] ۽ [[نارائن گنج]]. ميئر پنجن سالن جي مدي لاءِ چونڊيا ويندا آهن. بنگلاديش ۾ مجموعي طور 506 شهري مرڪز آهن، جن مان 43 شهرن جي آبادي 100,000 کان وڌيڪ آهي. {{Largest cities | country = Bangladesh | stat_ref = [https://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-09-27-09-50-a3672cdf61961a45347ab8660a3109b6.pdf] | list_by_pop = | div_name = ملڪ | div_link = Bangladesh | city_1 = ڍاڪا | pop_1 = 10,278,882 | city_2 = چٽاگانگ | pop_2 = 3,227,246 | city_3 = گازيپور | pop_3 = 2,674,697 | city_4 = نارائن گنج | pop_4 = 967,724 | city_5 = خولنا | pop_5 = 718,735 | city_6 = Rangpur, Bangladesh{{!}}رنگپور | pop_6 = 708,384 | city_7 = ميمن سنگهه | pop_7 = 576,722 | city_8 = راجشاهي | pop_8 = 552,791 | city_9 = سلهٽ | pop_9 = 532,426 | city_10 = بوگرا | pop_10 = 542,420 | city_11 = ڪوميلا | pop_11 = 439,414 }} === ٻولي === {{Main|بنگلاديش جون ٻوليون}} [[File:Shaheed Minar, Dhaka, Bangladesh.jpg|thumb|[[ڍاڪا شهيد مينار|شهيد مينار]]، ڍاڪا ۾ واقع هڪ قومي يادگار آهي، جيڪو 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]] جي شهيدن جي ياد ۾ تعمير ڪيو ويو هو ۽ بنگالي قومپرستي جي علامت سمجهيو وڃي ٿو.]] بنگلاديش جي سرڪاري ۽ غالب ٻولي [[بنگالي ٻولي|بنگالي]] آهي، جيڪا آبادي جي 99 سيڪڙو کان وڌيڪ ماڻهن جي [[مادري ٻولي]] آهي.<ref>{{Cite book|title=Population and Housing Census 2022: Report on Socio-Economic and Demographic Survey 2023 |url=http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf|date=June 2024|publisher=Bangladesh Bureau of Statistics|page=xx|isbn=978-984-35-2977-0|access-date=9 June 2024|archive-date=9 June 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240609144133/http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf}}</ref><ref name="LOG">{{cite encyclopedia|last1=Rahim|first1=Enayetur|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert L.|title=Ethnicity and Linguistic Diversity|encyclopedia=Bangladesh: a country study|year=1989|access-date=24 September 2022|url=http://countrystudies.us/bangladesh/29.htm|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=59|oclc=49223313}}</ref> بنگالي کي هڪ [[لهجن جو تسلسل]] (Dialect Continuum) طور بيان ڪيو ويندو آهي، جنهن ۾ سڄي ملڪ ۾ مختلف [[بنگالي لهجا|لهجا]] ڳالهايا وڃن ٿا. ملڪ ۾ [[دولسانيت]] (Diglossia) پڻ موجود آهي، جنهن تحت گهڻا ماڻهو معياري ڳالهائجندڙ بنگالي سمجهي يا ڳالهائي سگهن ٿا، ساڳئي وقت پنهنجي علائقائي لهجي يا ٻوليءَ جي صورت پڻ استعمال ڪن ٿا.<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/supplements/amar-ekushey-2018/amago-bhasha-1537534|title=Amago Basha|last=Khan|first=Sameer Ud Dowla|date=21 February 2018|access-date=24 September 2022|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> انهن ۾ [[چٽاگانگي ٻولي|چٽاگانگي]] شامل آهي، جيڪا چٽاگانگ جي ڏکڻ اوڀر واري علائقي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref>{{Cite book |last=Masica |first=Colin |author-link=Colin Masica |year=1991 |title=The Indo-Aryan Languages |place= Cambridge |publisher=Cambridge University Press |page=16}}</ref> [[نواخالي ٻولي|نواخالي]]، جيڪا [[نواخالي ضلعو|نواخالي]] ضلعي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي،<ref>{{citation|author=Sarwar, Fatina|title=Noakhali Dialect: Its Prospect of Standardization}}</ref><ref>{{cite journal|last=Rashel|first=Md. Mostafa|title=Phonological Analysis of Chatkhil Dialect in Noakhali District, Bangladesh|journal=Theory and Practice in Language Studies|volume=1|issue=9|date=September 2011|pages=1051–1061|doi=10.4304/tpls.1.9.1051-1061|url=http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html/|archive-date=15 June 2022|access-date=6 January 2025|archive-url=https://web.archive.org/web/20220615203456/http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html}}</ref> ۽ [[سلهٽي ٻولي|سلهٽي]]، جيڪا اتر اوڀر واري [[سلهٽ ڊويزن]] ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref name="LOG"/> [[انگريزي ٻولي|انگريزي]] بنگلاديش جي عدالتي ۽ تعليمي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿي، ڇاڪاڻ⁠تہ ملڪ ماضي ۾ برطانوي سلطنت جو حصو رهيو آهي. اها وڏي پيماني تي ڳالهائي ۽ سمجهي وڃي ٿي، ۽ سڀني [[بنگلاديش جي اسڪولن جي فهرست|اسڪولن]]، [[بنگلاديش جي ڪاليجن جي فهرست|ڪاليجن]] ۽ [[بنگلاديش جي يونيورسٽين جي فهرست|يونيورسٽين]] ۾ لازمي مضمون طور پڙهائي وڃي ٿي، جڏهن ته انگريزي-ذريعو تعليمي نظام پڻ وڏي پيماني تي اختيار ڪيو وڃي ٿو.<ref>{{cite journal |last1=Rahman |first1=Mohammad Mosiur |last2=Islam |first2=Md Shaiful |last3=Karim |first3=Abdul |last4=Chowdhury |first4=Takad Ahmed |last5=Rahman |first5=Muhammad Mushfiqur |last6=Seraj |first6=Prodhan Mahbub Ibna |last7=Singh |first7=Manjet Kaur Mehar |title=English language teaching in Bangladesh today: Issues, outcomes and implications |journal=Language Testing in Asia |date=2019 |volume=9 |article-number=9 |doi=10.1186/s40468-019-0085-8 |doi-access=free }}</ref> قبائلي ٻوليون، جيتوڻيڪ آهستي آهستي خطري ۾ پئجي رهيون آهن، تڏهن به ملڪ جي لساني ورثي جو اهم حصو آهن. انهن ۾ [[چاڪما ٻولي]] شامل آهي، جيڪا هڪ اوڀر هند-آريائي ٻولي آهي ۽ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite thesis |last1=Chakma |first1=Sujana |title=Chakma language: survival from being extinct in Bangladesh |date=2014 |hdl=10361/3983 }}{{page needed|date=January 2026}}</ref> ٻين قبائلي ٻولين ۾ [[گارو ٻولي|گارو]]، [[ميتيئي ٻولي|ميتيئي]]، [[ڪوڪ بوروڪ]] ۽ [[راخين ٻولي|راخين]] شامل آهن. [[آسٽرو ايشيائي ٻوليون|آسٽرو ايشيائي ٻولين]] مان سڀ کان وڌيڪ ڳالهائي ويندڙ ٻولي [[سانتالي ٻولي]] آهي، جيڪا [[سانٿال ماڻهو|سانٿال ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite web|last1=Seung|first1=Kim|last2=Kim|first2=Amy|title=The Santali cluster in Bangladesh: a sociolinguistic survey|year=2010|url=https://www.sil.org/system/files/reapdata/85/39/32/85393268857150358467007206894440229270/silesr2010_006.pdf|issue=2010–006|publisher=[[SIL International]]|series=Survey Report|access-date=24 September 2022}}</ref> [[بنگلاديش ۾ رهجي ويل پاڪستاني|رهجي ويل پاڪستاني]] ۽ [[ڍاڪايا|پراڻي ڍاڪا]] جي ڪجهه آبادي اڄ به [[اردو]] کي پنهنجي مادري ٻولي طور استعمال ڪن ٿا. تنهن هوندي به، اردو جي استعمال بابت سماجي تنقيد ۽ ناپسنديدگي اڃا تائين وڏي حد تائين موجود آهي.<ref>{{cite web|last=Ashrafi|first=Shah Tazria |title=How the Urdu language and literature slipped into darkness in Bangladesh|url=https://www.trtworld.com/opinion/how-the-urdu-language-and-literature-slipped-into-darkness-in-bangladesh-43391|work=[[TRT World]]|date=19 January 2021|type=Opinion|access-date=24 September 2022}}</ref> === مذهب === {{Main|بنگلاديش ۾ مذهب}} {{bar box |title=بنگلاديش ۾ مذهب (2022ع جي آدمشماري)<ref name="census">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Preliminary Report |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |publisher=Bangladesh Bureau of Statistics |page=16 |date=August 2022 |access-date=25 September 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> |titlebar=#Fcd116 |left1=مذهب |right1=سيڪڙو |float=right |bars= {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ اسلام|مسلمان]]|green|91.04}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ هندومت|هندو]]|darkorange|7.94}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌ]]|yellow|0.60}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائي]]|darkblue|0.31}} {{bar percent|ٻيا|red|0.11}} }} [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] بنگلاديش جو [[سرڪاري مذهب]] آهي.<ref name="state religion">{{cite web |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part I) |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24549.html |access-date=12 January 2025 |website=Laws of Bangladesh}}</ref> بهرحال، [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] سيڪيولرزم (مذهبي غيرجانبداري) کي پڻ برقرار رکي ٿو ۽ سڀني مذهبن لاءِ برابر حقن جي ضمانت ڏئي ٿو.<ref name="secularism">{{cite web |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part II) |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24560.html |access-date=12 January 2025 |website=Laws of Bangladesh}}</ref><ref name="state religion"/> هر شهري کي پنهنجي پسند جو مذهب اختيار ڪرڻ ۽ ان تي عمل ڪرڻ جي آزادي حاصل آهي. [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ملڪ جو سڀ کان وڏو مذهب آهي، جنهن تي لڳ ڀڳ 91.1٪ آبادي عمل ڪري ٿي.<ref name="census"/> بنگلاديش جي مسلمانن جي وڏي اڪثريت [[بنگالي مسلمان]] آهي، جيڪي [[سني اسلام]] سان وابسته آهن.<ref name="state"/> بنگلاديش دنيا جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ مسلمان اڪثريت وارو ملڪ آهي ۽ مجموعي مسلمان آبادي جي لحاظ کان چوٿين نمبر تي اچي ٿو.<ref>{{cite web |url=http://features.pewforum.org/muslim-population/?sort=Pop2010 |title=Muslim Population by Country |publisher=Pew Research |date=27 January 2011 |access-date=23 October 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130726201620/http://features.pewforum.org/muslim-population/?sort=Pop2010 |archive-date=26 July 2013 |url-status=live}}</ref> [[بنگالي هندو]] ملڪ جي [[بنگلاديش ۾ هندومت|ٻي وڏي مذهبي اقليت]] آهن ۽ دنيا جي [[هندن جي آبادي]] جي لحاظ کان ٽئين وڏي هندو برادري ٺهن ٿا. [[2022ع جي بنگلاديشي آدمشماري]] موجب هندو آبادي جو 7.95٪ آهن.<ref name="state"/><ref name="census"/> جڏهن ته [[2011ع جي بنگلاديشي آدمشماري]] ۾ هندو آبادي جو 8.54٪ هئا. [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] ملڪ جو ٽيون سڀ کان وڏو مذهب آهي، جنهن تي صرف 0.6٪ آبادي عمل ڪري ٿي.<ref name="census"/> بنگلاديشي ٻڌ ڌرم جا پوئلڳ خاص طور تي [[چٽاگانگ ٽڪريون وارو علائقو|چٽاگانگ ٽڪريون واري علائقي]] جي قبائلي قومن ۽ سامونڊي چٽاگانگ ۾ رهندڙ [[بنگالي ٻڌ ڌرمي]] اقليت ۾ مرڪوز آهن، جيڪي گهڻو ڪري [[ٿيراوادا]] روايت جي پيروي ڪن ٿا.<ref name="state"/> [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]] چوٿون وڏو مذهب آهي، جنهن جا پيروڪار آبادي جو 0.3٪ آهن. انهن مان گهڻا هڪ ننڍڙي [[بنگالي عيسائي]] برادري سان تعلق رکن ٿا.<ref name="census"/> آبادي جو لڳ ڀڳ 0.1٪ حصو ٻين مذهبن تي عمل ڪري ٿو، جهڙوڪ [[روح پرستي]]، يا ڪنهن به مذهب سان وابسته نه آهي.<ref name="state">{{cite web|url=https://www.state.gov/reports/2022-report-on-international-religious-freedom/bangladesh/|title=2022 Report on International Religious Freedom: Bangladesh|work=[[United States Department of State]]|access-date=8 January 2025}}</ref> === تعليم === {{Main|بنگلاديش ۾ تعليم}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladesh Literacy Rate (2022, Total).svg | caption1 = بنگلاديش جي ضلعن ۾ [[خواندگي]] جي شرح | image2 = Curzon Hall - Northern Facade - University of Dhaka - Dhaka 2015-05-31 1992.JPG | caption2 = [[ڪرزن هال]]، [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جو هڪ حصو }} بنگلاديش جو آئين بيان ڪري ٿو ته سڀني ٻارن کي مفت ۽ لازمي تعليم فراهم ڪئي ويندي.<ref>{{cite web|title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh: Article 17 (Free and compulsory education)|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24565.html|website=Legislative and Parliamentary Affairs Division, Ministry of Law, Justice and Parliamentary Affairs|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش ۾ تعليم جي نگراني [[بنگلاديش جي تعليم واري وزارت]] ڪندي آهي. [[بنگلاديش جي پرائمري ۽ عوامي تعليم واري وزارت]] مقامي سطح تي ابتدائي تعليم ۽ سرڪاري مالي سهائتا حاصل ڪندڙ اسڪولن بابت پاليسين جي نفاذ جي ذميوار آهي. ابتدائي ۽ ثانوي تعليم [[لازمي تعليم]] آهي، جيڪا رياست جي خرچ تي هلائي ويندي آهي ۽ سرڪاري اسڪولن ۾ مفت فراهم ڪئي ويندي آهي. 2021ع تائين بنگلاديش جي [[خواندگي]] جي شرح 76٪ هئي؛ مردن ۾ 79٪ ۽ عورتن ۾ 71.9٪.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult total (% of people ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.MA.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult male (% of males ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.FE.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult female (% of females ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref> ملڪ جو تعليمي نظام ٽن وڏن درجن تي ٻڌل آهي ۽ ان کي وڏي پيماني تي سرڪاري مالي سهائتا حاصل آهي. حڪومت ابتدائي، ثانوي ۽ اعليٰ ثانوي سطحن تي ڪيترائي تعليمي ادارا هلائي ٿي ۽ ڪيترن نجي ادارن کي پڻ امداد فراهم ڪري ٿي. تنهن هوندي به تعليم تي سرڪاري خرچ دنيا ۾ سڀ کان گهٽ خرچن مان هڪ آهي، جيڪو مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جو صرف 1.8٪ آهي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.XPD.TOTL.GD.ZS?locations=BD|title=Government expenditure on education, total (% of GDP) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=12 January 2025}}</ref> تعليمي نظام پنجن مرحلن ۾ ورهايل آهي: * ابتدائي تعليم (پهرين کان پنجين جماعت) * جونيئر ثانوي تعليم (ڇهين کان اٺين جماعت) * ثانوي تعليم (نائين ۽ ڏهين جماعت) * اعليٰ ثانوي تعليم (يارهين ۽ ٻارهين جماعت) * اعليٰ تعليم (يونيورسٽي سطح) <ref name="CompEd2">{{cite book |author=T. Neville Postlethwaite |title=The Encyclopedia of Comparative Education and National Systems of Education |publisher=Pergamon Press |year=1988 |isbn=978-0-08-030853-1 |page=130}}</ref> ابتدائي سطح جا شاگرد جونيئر ثانوي سطح ۾ داخلا لاءِ [[پرائمري ايجوڪيشن ڪمپليشن]] (PEC) امتحان پاس ڪندا آهن. ان کان پوءِ جونيئر ثانوي شاگرد [[جونيئر اسڪول سرٽيفڪيٽ]] (JSC) امتحان ڏيندا آهن ته جيئن نائين جماعت ۾ داخلا وٺي سگهن. ڏهين جماعت جا شاگرد [[سيڪنڊري اسڪول سرٽيفڪيٽ (بنگلاديش)|سيڪنڊري اسڪول سرٽيفڪيٽ]] (SSC) امتحان پاس ڪري يارهين جماعت ۾ داخل ٿيندا آهن. آخرڪار ٻارهين جماعت ۾ شاگردن کي [[هائير سيڪنڊري سرٽيفڪيٽ]] (HSC) امتحان پاس ڪرڻو پوندو آهي ته جيئن اعليٰ تعليم يا يونيورسٽين ۾ داخلا لاءِ درخواست ڏئي سگهن.<ref>{{cite journal |last1=Mamun |first1=Mohammed A. |last2=Griffiths |first2=Mark D. |title=Young Teenage Suicides in Bangladesh—Are Mandatory Junior School Certificate Exams to Blame? |journal=International Journal of Mental Health and Addiction |date=2022 |volume=20 |issue=3 |pages=1627–1631 |doi=10.1007/s11469-020-00275-3 }}</ref> [[بنگلاديش جون يونيورسٽيون|يونيورسٽيون]] ٽن قسمن جون آهن: * سرڪاري يونيورسٽيون (حڪومت جي ملڪيت ۽ [[بنگلاديش يونيورسٽي گرانٽس ڪميشن]] جي مالي سهائتا سان) * نجي يونيورسٽيون * بين الاقوامي يونيورسٽيون (بين الاقوامي ادارن پاران هلندڙ) ملڪ ۾ 55 سرڪاري،<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/public-universities|title=List of Public Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> 115 نجي<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/private-universities|title=List of Private Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> ۽ 2 بين الاقوامي يونيورسٽيون آهن.<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/international-universities|title=List of International Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> [[نيشنل يونيورسٽي، بنگلاديش]] داخلا وٺندڙ شاگردن جي تعداد جي لحاظ کان دنيا جي ٻي وڏي يونيورسٽي آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/why-campus-programmes-matter-national-university-982726|title=Why on-campus programmes matter for National University|work=[[Business Standard]]|date=2 November 2024|last=Hossain|first=Shaikh Shohag}}</ref> [[ڍاڪا يونيورسٽي]]، جيڪا 1921ع ۾ قائم ٿي، ملڪ جي سڀ کان پراڻي سرڪاري يونيورسٽي آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/youth/education/campus/news/the-conception-and-birth-dhaka-university-2121841|title=The conception and birth of Dhaka University|date=2 July 2021|access-date=9 February 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|last=Mujib|first=Rasheek Tabassum}}</ref> [[بنگلاديش يونيورسٽي آف انجنيئرنگ اينڊ ٽيڪنالاجي|بي يو اي ٽي (BUET)]] انجنيئرنگ تعليم لاءِ ملڪ جي سڀ کان نمايان يونيورسٽي سمجهي وڃي ٿي. [[چٽاگانگ يونيورسٽي]]، جيڪا 1966ع ۾ قائم ٿي، ملڪ جو سڀ کان وڏو يونيورسٽي ڪيمپس رکي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/education/2017/10/19/chittagong-university-model-campus-tourism/|title=Chittagong University: A model of campus tourism|last=Mahmud|first=Tarek|date=19 October 2017|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007152843/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/education/2017/10/19/chittagong-university-model-campus-tourism|archive-date=7 October 2022}}</ref> [[بنگلاديش يونيورسٽي آف پروفيشنلز|بي يو پي (BUP)]] هٿياربند فوجن سان لاڳاپيل سڀ کان وڏي سرڪاري يونيورسٽي آهي.<ref>{{Cite web|date=8 April 2009|title=Bangladesh University of Professionals Act, 2009 (Act No. 30 of 2009)|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-1016.html?lang=en|access-date=5 September 2021|website=bdlaws.minlaw.gov.bd}}</ref> [[ڍاڪا ڪاليج]]، جيڪو 1841ع ۾ قائم ٿيو، برصغير جي قديم ترين تعليمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/weekend-read/news/dhakas-educational-heritage-3414361|title=Dhaka's educational heritage|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=9 September 2023|last1=Nand|first1=Dipan|last2=Rahaman|first2=Arafat|access-date=9 February 2025}}</ref> طبي تعليم 39 سرڪاري، 6 هٿياربند فوجن سان لاڳاپيل ۽ 68 نجي [[بنگلاديش جي طبي ڪاليجن جي فهرست|طبي ڪاليجن]] ذريعي فراهم ڪئي ويندي آهي. سڀئي طبي ڪاليج [[بنگلاديش جي صحت ۽ خانداني ڀلائي واري وزارت]] سان لاڳاپيل آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/365640/three-more-medical-colleges-renamed-by-health|title=Three more medical colleges renamed by Health Ministry|date=19 November 2024|access-date=9 February 2025|work=[[Dhaka Tribune]]}}</ref> [[نارٿ سائوٿ يونيورسٽي]] کي عام طور ملڪ جي اڳواڻ نجي يونيورسٽي طور ڏٺو ويندو آهي.<ref>{{cite web |title=Times Higher Education Rankings 2023: DU, NSU ranked top Bangladeshi universities |url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/education/times-higher-education-rankings-2023-du-nsu-ranked-top-bangladeshi-universities |website=The Business Standard |date=12 October 2022 |access-date=19 February 2026}}</ref> === صحت === {{Main|بنگلاديش ۾ صحت}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Life expectancy by WBG -Bangladesh.png | caption1 = بنگلاديش ۾ [[متوقع عمر]] جي تاريخي واڌ، جيڪا آزادي کان پوءِ نمايان بهتري ڏيکاري ٿي | image2 = Child mortality rate in Bangladesh.png | caption2 = 1990ع کان پوءِ بنگلاديش ۾ [[ٻارن جي شرحِ اموات]] جي تاريخي واڌ ويجھ، جيڪا نمايان گهٽتائي ظاهر ڪري ٿي | image3 = A community health worker conducting a survey in the Korail slum, Bangladesh (8630810827).jpg | caption3 = راڄڌاني ڍاڪا جي هڪ ڪچي آبادي ۾ سروي ڪندڙ هڪ برادري صحت ڪارڪن }} بنگلاديش جو آئين پنهنجي سڀني شهرين لاءِ صحت جون خدمتون بنيادي حق طور ضمانت ڏئي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://mof.portal.gov.bd/sites/default/files/files/mof.portal.gov.bd/budget_mof/b3342588_2e85_4fcb_95af_dddfdea4851b/G-1_04_127_Health%20Services_English.pdf|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mof.portal.gov.bd/sites/default/files/files/mof.portal.gov.bd/budget_mof/b3342588_2e85_4fcb_95af_dddfdea4851b/G-1_04_127_Health%20Services_English.pdf|archive-date=9 October 2022|url-status=live|title=Chapter-5 {{!}} Health Services Division|publisher=[[Ministry of Finance (Bangladesh)]]|access-date=1 October 2022}}</ref> [[بنگلاديش جي صحت ۽ خانداني ڀلائي واري وزارت]] ملڪ ۾ صحت جون خدمتون فراهم ڪندڙ سڀ کان وڏو ادارياتي ادارو آهي،<ref name="overview">{{cite journal |author1=World Health Organization Regional Office for the Western Pacific |title=Bangladesh health system review |journal=Health Systems in Transition |date=17 July 2015 |volume=5 |issue=3 |hdl=10665/208214 |hdl-access=free }}</ref> جنهن ۾ ٻه ڊويزنون شامل آهن: [[صحت خدمتون ڊويزن]] ۽ [[طبي تعليم ۽ خانداني ڀلائي ڊويزن]].<ref>{{cite web|url=https://www.newagebd.net/article/11610/onelink.to/articlelist/323/Cartoon|title=Health Ministry split into 2 divisions|work=[[New Age (Bangladesh)|New Age]]|date=20 March 2017|access-date=1 October 2022}}</ref> تنهن هوندي به بنگلاديش جون صحت جون سهولتون اڃا تائين مڪمل طور تي ڪافي نه سمجهيون وڃن ٿيون، جيتوڻيڪ معيشت جي واڌ ۽ غربت ۾ نمايان گهٽتائي سان انهن ۾ سڌارو آيو آهي.<ref name="overview"/> ملڪ کي صحت جي افرادي قوت جي شديد کوٽ کي منهن ڏيڻو پوي ٿو، ڇاڪاڻ ته باقاعده تربيت يافته صحت فراهم ڪندڙ مجموعي صحت عملي جو تمام ننڍو حصو آهن.<ref>{{cite journal|last1=Ahmed|first1=Syed Masud|last2=Hossain|first2=Md. Awlad|last3=Chowdhury|first3=Ahmed Mushtaque Raja|last4=Bhuiya|first4=Abbas Uddin|title=The health workforce crisis in Bangladesh: shortage, inappropriate skill-mix, and inequitable distribution|date=22 January 2011|journal=[[Human Resources for Health]]|publisher=[[BioMed Central]]|volume=9|number=3|page=3|pmid=21255446|doi=10.1186/1478-4491-9-3|pmc=3037300|doi-access=free}}</ref> ڳوٺاڻن ڊاڪٽرن جي علاج واري عمل ۾ اڃا به نمايان خاميون موجود آهن ۽ دوائن جي غير مناسب ۽ نقصانڪار تجويز عام آهي.<ref>{{cite journal |last1=Mahmood|first1=Shehrin S.|last2=Iqbal|first2=Mohammad|last3=Hanifi|first3=S. M. A.|last4=Wahed|first4=Tania|last5=Bhuiya|first5=Abbas|title=Are 'Village Doctors' in Bangladesh a curse or a blessing?|date=6 July 2010|doi=10.1186/1472-698X-10-18|volume=10|number=18|pmid=20602805|journal=BMC International Health and Human Rights|page=18|publisher=[[BioMed Central]]|pmc=2910021|doi-access=free}}</ref> بنگلاديش جو صحت جو نظام سرڪاري ناڪافي مالي مدد سبب متاثر آهي.<ref name="overview"/> 2021ع مطابق صحت تي خرچ مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جو صرف 2.36٪ هو،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.CHEX.GD.ZS?locations=BD|title=Current health expenditure (% of GDP) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> جڏهن ته صحت لاءِ گهريلو سرڪاري خرچ مجموعي صحت خرچن جو 16.88٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.GHED.CH.ZS?locations=BD|title=Domestic general government health expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ذاتي خرچن مان ادا ڪيل صحت خرچ مجموعي خرچن جو لڳ ڀڳ 73٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.OOPC.CH.ZS?locations=BD|title=Out-of-pocket expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> خانگي صحت خرچ مجموعي صحت خرچن جو تقريباً 75.48٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.PVTD.CH.ZS?locations=BD|title=Domestic private health expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ملڪ ۾ هر 10,000 ماڻهن لاءِ صرف 5.3 ڊاڪٽر موجود هئا،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.PHYS.ZS?locations=BD|title=Physicians (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> جڏهن ته هر 1,000 ماڻهن لاءِ لڳ ڀڳ 6 ڊاڪٽر ۽ 6 نرسون موجود هيون.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.NUMW.P3?locations=BD|title=Nurses and midwives (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> اسپتالن ۾ هر 1,000 ماڻهن لاءِ صرف 9 بسترا موجود هئا.<ref>{{cite journal|last1=Islam|first1=Md. Taimur|last2=Talukder|first2=Anup Kumar|last3=Siddiqui|first3=Md. Nurealam|last4=Islam|first4=Tofazzal|title=Tackling the COVID-19 pandemic: The Bangladesh perspective|journal=Journal of Public Health Research|doi=10.4081/jphr.2020.1794|date=14 October 2020|volume=9|number=4|article-number=jphr.2020.1794|pmid=33117758|pmc=7582102}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.BEDS.ZS?locations=BD|title=Hospital beds (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ماهر جراحي عملي جو انگ هر 100,000 ماڻهن لاءِ صرف 3 هو،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.SAOP.P5?locations=BD|title=Specialist surgical workforce (per 100,000 population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> جڏهن ته هر 1,000 ماڻهن لاءِ لڳ ڀڳ 5 برادري صحت ڪارڪن موجود هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.CMHW.P3?locations=BD|title=Community health workers (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> 2022ع ۾ تقريباً 60٪ آبادي کي محفوظ [[پيئڻ جي پاڻي]] تائين رسائي حاصل هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.H2O.SMDW.ZS?locations=BD|title=People using safely managed drinking water services (% of population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> 2002ع ۾ اندازو لڳايو ويو ته پيئڻ جي پاڻي جو اڌ حصو [[آرسينڪ]] سان آلوده هو، جنهن ۾ في ليٽر 10 مائڪروگرام کان وڌيڪ مقدار موجود هئي.<ref>{{cite web|url=https://www.euronews.com/green/2024/01/18/half-of-bangladeshi-drinking-water-is-polluted-with-arsenic-and-climate-change-is-making-i|title=Half of Bangladeshi drinking water is polluted with arsenic – and climate change is making it worse|work=[[Euronews]]|date=18 January 2024|access-date=7 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جي بدترين هوا جي معيار وارن ملڪن مان هڪ آهي، خاص طور تي گهڻي آبادي وارن شهري علائقن، جهڙوڪ [[ڍاڪا]] ۽ ان جي ميٽروپوليٽن علائقي ۾.<ref>{{cite web|url=https://www.atlanticcouncil.org/blogs/energysource/bangladeshs-air-quality-is-among-the-worlds-worst-what-can-be-done/|title=Bangladesh's air quality is among the world's worst. What can be done?|date=25 June 2024|access-date=7 January 2025|work=[[Atlantic Council]]|last1=Webster|first1=Joseph|last2=Sinha|first2=Natalie|last3=Meadows|first3=Sarah}}</ref> عالمي بينڪ جي اندازي موجب 2019ع ۾ فضائي آلودگي سبب بنگلاديش ۾ 80,000 کان 90,000 موت ٿيا. اها ملڪ ۾ موت ۽ معذوري جو ٻيو وڏو سبب هئي ۽ ان سبب ملڪ کي پنهنجي GDP جو لڳ ڀڳ 4–4.4٪ معاشي نقصان برداشت ڪرڻو پيو.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/12/03/high-air-pollution-level-is-creating-physical-and-mental-health-hazards-in-bangladesh-world-bank|title=High Air Pollution Level is Creating Physical and Mental Health Hazards in Bangladesh: World Bank|publisher=[[World Bank]]|date=4 December 2022|access-date=7 January 2025}}</ref> 2022ع مطابق پيدائش وقت مجموعي [[متوقع عمر]] 74 سال هئي، جنهن ۾ مردن جي متوقع عمر 72 سال ۽ عورتن جي 76 سال هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.LE00.IN?locations=BD|title=Life expectancy at birth, total (years) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻارن جي شرحِ اموات]] نسبتاً بلند آهي. هر 1,000 جيئري ڄمڻن تي شيرخوار ٻارن جي اموات جي شرح 24 ۽ پنجن سالن کان گهٽ عمر وارن ٻارن جي اموات جي شرح 29 هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.IMRT.IN?locations=BD|title=Mortality rate, infant (per 1,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.DYN.MORT?locations=BD|title=Mortality rate, under-5 (per 1,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> 2020ع مطابق [[مائرن جي اموات جي شرح]] هر 100,000 جيئري ڄمڻن تي 123 هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.STA.MMRT?locations=BD|title=Maternal mortality ratio (modeled estimate, per 100,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> بنگلاديش ڪيترن ئي ملڪن، خاص طور تي [[ڀارت ۾ طبي سياحت|ڀارت]]، لاءِ [[طبي سياحت]] جو هڪ اهم ذريعو آهي،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/business/tourism/bangladesh-key-source-market-medical-tourism-1571314|title=Bangladesh a key source market for medical tourism|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2018|access-date=4 October 2022}}</ref> ڇاڪاڻ ته ڪيترائي شهري پنهنجي ملڪ جي صحت واري نظام تي اطمينان ۽ اعتماد نٿا رکن.<ref>{{cite journal|last1=Andaleeb|first1=Syed Saad|last2=Siddiqui|first2=Nazlee |first3=Shahjahan |last3=Khandakar|title=Patient satisfaction with health services in Bangladesh|volume=22|number=4|date=July 2007 |pages=263–273|doi=10.1093/heapol/czm017 |journal=[[Health Policy and Planning]]|publisher=[[Oxford University Press]]|pmid=17545252|doi-access=free}}</ref> موت جا مکيه سبب [[ڪورونري شريانن جي بيماري]]، فالج ۽ دائمي [[ساھ جون بيماريون]] آهن، جيڪي بالغ مردن ۽ عورتن جي مجموعي موتن جو ترتيبوار 62٪ ۽ 60٪ حصو بڻجن ٿيون.<ref>{{cite journal|last1=Shawon|first1=Md. Toufiq Hassan|last2=Ashrafi|first2=Shah Ali Akbar|last3=Azad|first3=Abul Kalam|last4=Firth|first4=Sonja M.|last5=Chowdhury|first5=Hafizur|last6=Mswia|first6=Robert G.|last7=Adair|first7=Tim|last8=Riley|first8=Ian|last9=Abouzahr|first9=Carla|last10=Lopez|first10=Alan D.|title=Routine mortality surveillance to identify the cause of death pattern for out-of-hospital adult (aged 12+ years) deaths in Bangladesh: introduction of automated verbal autopsy|date=12 March 2021|journal=BMC Public Health|publisher=[[BioMed Central]]|volume=21|number=491|page=491|doi=10.1186/s12889-021-10468-7|pmid=33706739|pmc=7952220|doi-access=free}}</ref> [[غذائي کوٽ]] بنگلاديش ۾ هڪ وڏو ۽ مستقل مسئلو آهي، جيڪو خاص طور تي ڳوٺاڻن علائقن کي متاثر ڪري ٿو. آبادي جي اڌ کان وڌيڪ حصي کي غذائي کوٽ جو شڪار سمجهيو وڃي ٿو. شديد غذائي کوٽ 450,000 ٻارن کي متاثر ڪري ٿي، جڏهن ته لڳ ڀڳ 20 لک ٻار وچولي درجي جي شديد غذائي کوٽ جو شڪار آهن. پنجن سالن کان گهٽ عمر وارن ٻارن مان 52٪ [[رت جي گهٽتائي]]، 41٪ واڌ ويجھ ۾ رڪاوٽ، 16٪ شديد ڪمزوري ۽ 36٪ گهٽ وزن جو شڪار آهن. عورتن مان چوٿون حصو گهٽ وزن وارو آهي ۽ تقريباً 15٪ جو قد معمول کان گهٽ آهي، جڏهن ته اڌ کان وڌيڪ عورتون پڻ رت جي گهٽتائي جو شڪار آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.icddrb.org/news-and-events/press-corner/media-resources/malnutrition|title=Malnutrition|publisher=[[International Centre for Diarrhoeal Disease Research, Bangladesh]] (ICDDR,B)|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001130754/https://www.icddrb.org/news-and-events/press-corner/media-resources/malnutrition}}</ref> 2024ع جي [[عالمي بک اشاري]] ۾ بنگلاديش 127 ملڪن مان 84هين نمبر تي رهيو.<ref>{{Cite web|title=Global Hunger Index Scores by 2024 GHI Rank|url=https://www.globalhungerindex.org/ranking.html|access-date=2024-12-11|website=Global Hunger Index (GHI)}}</ref> == معيشت == {{Main|بنگلاديش جي معيشت}} {{Further|بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Dhaka April (33244268934).jpg | caption1 = [[موتي جهيل ٿاڻو|موتي جهيل]]، قومي گاديءَ واري شهر [[ڍاڪا]] جو سڀ کان وڏو [[مرڪزي واپاري ضلعو|واپاري ضلعو]] آهي۔ | image2 = The padma bridge 04.jpg | caption2 = [[پدما پل]]، جيڪا 2022ع ۾ کولِي وئي، هڪ [[سڙڪ ۽ ريلوي پلن جي فهرست|سڙڪ-ريل پل]] آهي جيڪا [[پدما ندي]] تي تعمير ٿيل آهي۔ }} بنگلاديش هڪ [[في فرد مجموعي قومي آمدني موجب ملڪن جي فهرست#هيٺين وچولي آمدني وارو گروهه|هيٺين وچولي آمدني]] واري [[مخلوط معيشت|مخلوط منڊي معيشت]] رکندڙ ملڪ آهي۔<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Zobaer|url=https://www.dw.com/en/bangladesh-economy-50-years-on/a-57015896|title=Bangladesh at 50: From 'basket case' to rising economic star|access-date=30 September 2022|work=[[ڊي ڊبليو نيوز]]|publisher=[[ڊيوچي ويلي]]|date=16 December 2021}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/feature/2023/01/22/a-journey-together-bangladesh-and-world-bank-celebrate-historic-partnership|title=A Journey Together: Bangladesh and World Bank Celebrate Historic Partnership|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|date=22 January 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> نالي ماتر جي ڊي پي موجب بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن جي جي ڊي پي (نالي ماتر) موجب فهرست|36هين وڏي معيشت]] ۽ [[خريداري قوت برابري]] (PPP) موجب [[ملڪن جي جي ڊي پي (PPP) موجب فهرست|24هين وڏي معيشت]] رکي ٿو۔ بنگلاديش جي [[مزدور قوت]] 71.4 ملين ماڻهن تي مشتمل آهي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.TLF.TOTL.IN?locations=BD|title=Labor force, total – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> جيڪا دنيا ۾ [[مزدور قوت موجب ملڪن جي فهرست|ستين وڏي مزدور قوت]] آهي؛ جڏهن ته 2024 مطابق بيروزگاري جي شرح 3.6٪ هئي۔<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.ZS?locations=BD|title=Unemployment, total (% of total labor force) (modeled ILO estimate) – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ جا [[زرِ مبادلا جا ذخيرا]] گهٽجڻ باوجود،<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/business/local/s3knbstt64|title=Respite from fall in forex reserves, dollar market stable|work=[[پروٿوم آلو]]|date=19 October 2024|last=Sakib|first=Shanaullah|access-date=9 January 2025}}</ref> ڏکڻ ايشيا ۾ هندستان کان پوءِ ٻئي نمبر تي آهن۔ بنگلاديش جي [[بنگلاديشي جلاوطن برادري|جلاوطن برادري]] 2024ع دوران تقريباً 27 ارب آمريڪي ڊالر [[بنگلاديش ڏانهن ترسيل رقم]] جي صورت ۾ موڪليا۔<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/remittance-hit-all-time-high-2024-3789871|title=Remittance hit all-time high in 2024|last=Hasan|first=Md. Mehedi|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 January 2025|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديشي ٽڪا]] ملڪ جي قومي ڪرنسي آهي۔ 2023 مطابق، خدمتن وارو وڏو شعبو ڪل جي ڊي پي جو لڳ ڀڳ 51.5٪ حصو ڏئي ٿو، ان کان پوءِ صنعتي شعبو 34.6٪ سان ٻئي نمبر تي آهي، جڏهن ته [[بنگلاديش ۾ زراعت|زرعي شعبو]] صرف 11٪ جي ڊي پي پيدا ڪري ٿو۔<ref name="cia"/> تنهن هوندي به روزگار جي لحاظ کان اهو سڀ کان وڏو شعبو آهي ۽ ملڪ جي لڳ ڀڳ اڌ مزدور قوت کي روزگار فراهم ڪري ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/labour-force-survey-2022-agriculture-still-main-job-generator-3283936|title=Labour Force Survey 2022: Agriculture still main job generator|last=Byron|first=Rejaul Karim|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=30 March 2023|access-date=11 January 2025}}</ref> ملڪ جي برآمداتي آمدني جو 84٪ کان وڌيڪ حصو [[بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت]] مان حاصل ٿئي ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.weforum.org/stories/2024/02/how-bangladesh-offers-lessons-for-sustainable-industrialization-in-africa/|last=Akinrebiyo|first=Femi|title=Bangladesh's leap from poverty to textile powerhouse offers lessons for countries in Africa|date=16 February 2024|work=[[ورلڊ اڪنامڪ فورم]]|access-date=11 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جو ٻيون نمبر وڏو تيار پوشاڪ برآمد ڪندڙ ملڪ آهي ۽ عالمي [[تيز فيشن]] صنعت ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو، جتي اها مختلف مغربي فيشن برانڊن کي شيون برآمد ڪري ٿي۔<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/cd6ye3e8x9po|title=Fast fashion drove Bangladesh – now its troubled economy needs more|work=[[بي بي سي نيوز]]|date=7 September 2024|access-date=16 January 2025|last=Imandar|first=Nikhil|publisher=[[بي بي سي]]}}</ref> بنگلاديش [[بنگلاديش جي جوٽ صنعت|جوٽ]]،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/symbol-our-degradation-3624216|title=A symbol of our degradation|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 June 2024|last=Choudhury|first=Serajul Islam|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانورن جي پيداوار|چانور]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/bw4ldbvrb4|title=Rice production rising high in Bangladesh|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[پروٿوم آلو]]|date=17 June 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جي مڇين جي فهرست|مڇي]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/good-day-bangladesh/sk7ow1u6en|title=Bangladesh globally second in freshwater fish production|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=10 June 2024|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانهه جي پيداوار|چانهه]]<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/long-term-plan-behind-high-tea-production-3399926|title=Long-term plan behind high tea production|last1=Chowdhury|first1=Dwoha|last2=Halder|first2=Sukanta|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=22 August 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> ۽ گلن جو اهم پيدا ڪندڙ ملڪ پڻ آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/floriculture-lucrative-sector-bangladesh-131728|title=Floriculture: A lucrative sector in Bangladesh|date=12 September 2020|website=Business Standard}}</ref> ٻين وڏين صنعتن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهاز سازي|جهاز سازي]]، [[بنگلاديش ۾ دواسازي صنعت|دواسازي]]، [[بنگلاديش ۾ فولاد صنعت|فولاد]]، [[بنگلاديش ۾ برقيات صنعت|برقيات]] ۽ [[بنگلاديش ۾ چمڙي جي صنعت|چمڙي جون شيون]] شامل آهن۔<ref>{{cite journal|last1=Ahaduzzaman|last2=Sarkar|first2=Prottasha|last3=Anjum|first3=Aniqa|last4=Khan|first4=Easir A.|title=Overview of Major Industries in Bangladesh|date=7 December 2017|journal=Journal of Chemical Engineering|volume=30|number=1|doi=10.3329/jce.v30i1.34798|pages=51–58|doi-access=free}}</ref> چين بنگلاديش جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار آهي، جيڪو ڪل واپار جو 15٪ حصو رکي ٿو، جڏهن ته هندستان 8٪ سان ٻئي نمبر تي آهي۔<ref>{{cite web|last=Haroon|first=Jasim Uddin|date=11 December 2024|work=[[فنانشل ايڪسپريس]]|url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/last-page/china-bangladeshs-top-trading-partner-in-fy24-1733855492|title=China Bangladesh's top trading partner in FY24|access-date=11 January 2025}}</ref> خانگي شعبو ملڪ جي جي ڊي پي جو 80٪ حصو پيدا ڪري ٿو، جڏهن ته سرڪاري ملڪيت وارين ڪمپنين جو ڪردار مسلسل گهٽجي رهيو آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/public-sector-needs-keep-pace-private-sector-359749|title=Public sector needs to keep pace with private sector|date=20 January 2022|website=Business Standard}}</ref> بنگلاديش جي معيشت گهڻو ڪري خانداني ملڪيت واريون [[بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست|واپاري جماعتون]] ۽ ننڍن ۽ وچولي درجي جي ڪاروبارن تي ٻڌل آهي۔ بنگلاديش جون ڪجهه وڏيون عوامي شيئر مارڪيٽ ۾ درج ڪمپنيون [[بيڪسيمڪو]]، [[بي آر اي سي بينڪ]]، [[بي ايس آر ايم]]، [[جي پي ايڇ اسپات]]، [[گرامينفون]]، [[سمٽ گروپ]] ۽ [[اسڪوائر فارماسيوٽيڪل]] آهن۔<ref>{{Cite web |url=https://www.dse.com.bd/dse30_share.php|title=DS30 Index &#124; Dhaka Stock Exchange|website=dse.com.bd}}</ref> [[ڍاڪا اسٽاڪ ايڪسچينج]] ۽ [[چٽگانگ اسٽاڪ ايڪسچينج]] ملڪ جون ٻه اهم [[سرمائي مارڪيٽ]]ون آهن۔<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/tale-two-capital-markets-883756|title=A tale of two capital markets|work=[[Business Standard]]|date=25 June 2024|last=Islam|first=Shadique Mahbub|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ مواصلات]] جي صنعت دنيا جي تيزي سان وڌندڙ صنعتن مان هڪ آهي، جتي نومبر 2024ع جي آخر تائين موبائيل فون استعمال ڪندڙن جو انگ 188.78 ملين تائين پهچي ويو۔<ref>{{cite web|title=Mobile Phone Subscribers in Bangladesh|url=https://www.amtob.org.bd/home/industrystatics|access-date=9 January 2025|work=[[بنگلاديش موبائيل ٽيليڪام آپريٽرز ايسوسيئيشن|AMTOB]]}}</ref> سياسي عدم استحڪام،<ref>{{cite web|url=https://www.eiu.com/n/infrastructure-enhancements-will-underpin-growth-in-dhaka/|title=Infrastructure enhancements will underpin growth in Dhaka|date=30 September 2020|access-date=12 January 2025|work=[[ايڪانامسٽ انٽيليجنس يونٽ]]}}</ref> وڌندڙ مهانگائي،<ref name="sadiq"/> [[بنگلاديش ۾ بدعنواني|گھڻي بدعنواني]]،<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Sadiq|date=22 May 2024|title=Why is it taking so long to stabilise the economy?|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/why-it-taking-so-long-stabilise-the-economy-3615381}}</ref> بجلي جي اڻپوري فراهمي،<ref>{{cite web|last1=Rahman|first1=Asifur|last2=Karmaker|first2=Konkon|date=11 September 2024|title=Power supply may not improve anytime soon|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/how-do-we-overcome-our-corruption-crisis-3731226}}</ref> ۽ سڌارن جي سست رفتار سان عملداري معاشي واڌ ويجهه لاءِ اهم چئلينج آهن۔<ref name="sadiq"/> بنگلاديش کي [[گلوبل انوويشن انڊيڪس]] ۾ 2024ع ۽ 2025ع دوران 106هين درجو حاصل ٿيو۔<ref>{{Cite web |title=Bangladesh ranking in the Global Innovation Index 2025|url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/bangladesh|access-date=2025-10-21 |website=www.wipo.int|language=en}}</ref> === توانائي === {{Main|بنگلاديش ۾ بجلي وارو شعبو}} {{Further|بنگلاديش جي توانائي پاليسي|بنگلاديش پاور ڊولپمينٽ بورڊ|بنگلاديش ۾ قدرتي گئس ۽ پيٽروليم|پيٽرو بنگلا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Ruppur Nuclear Power Plant , Ruppur, Pabna.jpg | caption1 = رات جو تعمير هيٺ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] | image2 = Moving Turbines!!.jpg | caption2 = [[ڪتوبديا ٻيٽ]] تي هوا واريون ٽربائينون }} بنگلاديش، جتي 2009ع ۾ روزانو ڪيترائي ڀيرا بجلي بند ٿيڻ جا واقعا ٿيندا هئا، 2022ع تائين 100٪ بجلي پهچ حاصل ڪري چڪو هو.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|title=How 100% electrification changed the rural game|date=14 March 2022|website=Business Standard|access-date=1 October 2022|archive-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221004183507/https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |title=Electricity now in every house |work=The Daily Star |date=22 March 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=30 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221130005200/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |url-status=live }}</ref> اهو آهستي آهستي [[سبز معيشت]] ڏانهن منتقل ٿي رهيو آهي ۽ دنيا جو سڀ کان وڏو آف-گرڊ شمسي بجلي پروگرام رکي ٿو، جنهن مان 20 ملين ماڻهو فائدو وٺن ٿا.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|title=Bangladesh Solar Home Systems Provide Clean Energy for 20 million People|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001203911/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|url-status=live}}</ref> ملڪ ۾ پيداوار لاءِ ''پالڪي'' نالي هڪ [[برقي ڪار]] تيار ڪئي پئي وڃي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |title=Palki: An affordable locally assembled Electric Vehicle on its way |work=The Daily Star |date=26 August 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=2 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240902065543/https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |url-status=live }}</ref> [[بايو گئس]] کي نامياتي ڀاڻ ٺاهڻ لاءِ استعمال ڪيو پيو وڃي.<ref>{{cite web |last=Mang |first=Heinz-Peter |title=Situation Analysis of Agro-Industrial Biogas Plants in Bangladesh |url=https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20220618191038/https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-date=18 June 2022 |url-status=live |access-date=12 October 2022 |website=sreeda.gov.bd}}</ref> روسي ڪمپني [[روس ائٽم]] جي مدد سان تعمير ٿيندڙ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] ملڪ جو پهريون فعال [[ائٽمي بجلي گهر]] هوندو. ان جي ٻن ڪل يونٽن مان پهريون يونٽ 2025ع ۾ ڪم شروع ڪرڻ جي اميد رکي ٿو.<ref>{{Cite web|author=Mohiuddin|title=Rooppur nuclear power plant: Power generation deferred|work=[[Prothom Alo]]|date=19 May 2024|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/mens8s0lt0 |access-date=8 January 2025}}</ref> بنگلاديش وٽ اڃا به قدرتي گئس جا وڏا اڻ استعمال ٿيل ذخيرا موجود آهن، خاص طور تي پنهنجي سامونڊي علائقي ۾.<ref>{{cite web |url=http://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh|title=Natural Gas – Underexplored in Bangladesh?|date=15 December 2021|website=GEO ExPro|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114124/https://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |title=Bangladesh: Asia's New Energy Superpower? |access-date=3 October 2022 |archive-date=29 December 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20161229123448/https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |url-status=live }}</ref> ڳولا جي کوٽ ۽ ثابت ٿيل ذخيرن ۾ گهٽتائي سبب بنگلاديش کي ٻاهرين ملڪن مان [[ايل اين جي]] درآمد ڪرڻي پئي آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|title=Imported LNG to be 24 times more expensive than local gas: CPD|date=13 February 2022|website=Business Standard|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114118/https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite news |url=https://www.reuters.com/article/bangladesh-lng-power-idINL1N2Z10R7|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=Reuters|date=20 July 2022}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|title=Let us not become dependent on LNG import|first=Badrul|last=Imam|date=26 December 2021|work=The Daily Star|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114121/https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|url-status=live}}</ref> گئس جي کوٽ [[روسي-يوڪريني جنگ (2022ع–هاڻوڪي)|روسي-يوڪريني جنگ]] سبب وڌيڪ وڌي وئي.<ref>{{Cite news|url=https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|title=Bangladesh is being 'killed by economic conditions elsewhere in the world'|newspaper=Financial Times|location=London|date=24 August 2022|access-date=1 October 2022|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126085309/https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|url-status=live}}</ref> عالمي مارڪيٽ ۾ قيمتن جي تيز واڌ سبب، مسلسل لوڊشيڊنگ جي باوجود، بنگلاديش جولاءِ 2022ع ۾ عارضي طور [[اسپاٽ قيمت]] تي ايل اين جي خريد ڪرڻ بند ڪري ڇڏي.<ref>{{cite web|url=https://www.reuters.com/article/markets/commodities/bangladesh-halts-expensive-spot-lng-imports-despite-load-shedding-idUSL1N2Z10R7/|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=[[Reuters]]|date=20 July 2022|access-date=8 January 2025}}</ref> قيمتون گهٽجڻ کان پوءِ فيبروري 2023ع ۾ هن وري اسپاٽ قيمت تي ايل اين جي خريد ڪرڻ شروع ڪئي.<ref>{{cite web|last1=Paul|first1=Ruma|last2=Chow|first2=Emily|url=https://www.reuters.com/business/energy/bangladesh-restart-spot-lng-buying-prices-ease-sources-2023-02-01/|title=Bangladesh to restart spot LNG buying as prices ease – sources|work=[[Reuters]]|date=1 February 2023|access-date=8 January 2025}}</ref> جڏهن ته [[بنگلاديش جون سرڪاري ملڪيت واريون ڪمپنيون]] بنگلاديش جي لڳ ڀڳ اڌ بجلي پيدا ڪن ٿيون، خانگي ملڪيت واريون ڪمپنيون، جهڙوڪ سمٽ گروپ ۽ [[اورين گروپ (بنگلاديش)|اورين گروپ]]، بجلي پيدا ڪرڻ سان گڏ مشينري، ريئڪٽر ۽ سامان فراهم ڪرڻ ۾ وڌندڙ اهم ڪردار ادا ڪري رهيون آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|title=Summit signs 22-year PPA for upcoming 583 MW gas power plant; GE to co-develop plant in Bangladesh|website=GE News|access-date=23 October 2022|archive-date=23 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221023153618/https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|url-status=live}}</ref> بنگلاديش بجلي پيدا ڪرڻ جي صلاحيت 2009ع ۾ 5 گيگاواٽ کان وڌائي 2022ع ۾ 25.5 گيگاواٽ ڪئي. ملڪ ان کي 2041ع تائين وڌيڪ وڌائي 50 [[گيگاواٽ]] ڪرڻ جو ارادو رکي ٿو. آمريڪي ڪمپنيون جهڙوڪ [[شيوران ڪارپوريشن|شيوران]] ۽ [[جنرل اليڪٽرڪ]] بنگلاديش جي ملڪي قدرتي گئس پيداوار جو لڳ ڀڳ 55٪ فراهم ڪن ٿيون ۽ بجلي منصوبن ۾ سڀ کان وڏن سيڙپڪارن مان آهن. بنگلاديش جي لڳل گئس سان هلندڙ بجلي پيداوار جي صلاحيت جو 80٪ آمريڪا ۾ تيار ٿيل ٽربائينن مان اچي ٿو.<ref>{{cite web | url=https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | title=Bangladesh – Power and Energy | date=20 July 2022 | access-date=5 October 2022 | archive-date=5 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221005062425/https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | url-status=live }}</ref> === سياحت === {{Main|بنگلاديش ۾ سياحت}} [[File:Save the sundarbans 20.jpg|thumb|[[سندر بن]] دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي.]] [[بنگلاديش ۾ سياحت|سياحت جي صنعت]] تيزيءَ سان وڌي رهي آهي ۽ مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) ۾ لڳ ڀڳ 3.02٪ حصو ڏئي ٿي.<ref>{{cite web|last1=Byron|first1=Rejaul Karim|first2=Mahmudul|last2=Hasan|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/industries/tourism/news/tourisms-share-302pc-gdp-2904556|title=Tourism's share 3.02% in GDP|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 November 2021|access-date=30 September 2022}}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش جي بين الاقوامي سياحتي آمدني 391 ملين آمريڪي ڊالر هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/ST.INT.RCPT.CD?locations=BD|title=International tourism, receipts (current US$) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ وٽ [[بنگلاديش جا عالمي ورثي جا ماڳ|يونيسڪو جا ٽي عالمي ورثي وارا ماڳ]] آهن: [[باگرهات جي تاريخي مسجدن جو شهر|مسجدن جو شهر]]، [[پهاڙپور ۾ ٻڌ وهار جا آثار|ٻڌ وهار]] ۽ [[سندر بن]]؛ جڏهن ته ست ماڳ [[عالمي ورثي جو ماڳ#نامزدگي جو عمل|عبوري فهرست]] ۾ شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|title=Tentative Lists|access-date=6 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20120806231331/https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|archive-date=6 August 2012|url-status=live}}</ref> [[عالمي سفر ۽ سياحت ڪائونسل]] (WTTC) جي 2019ع واري رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ سفر ۽ سياحت جي شعبي 2018ع دوران سڌي طرح 11,80,500 نوڪريون پيدا ڪيون، جيڪي ملڪ جي ڪل روزگار جو 1.9٪ هيون.<ref name="2019 report">{{cite web |url=http://reports.weforum.org/pdf/ttci-2019/WEF_TTCI_2019_Profile_BGD.pdf |title=Travel & Tourism Competitiveness Index 2019 edition: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council|access-date=18 December 2019}}</ref> ساڳئي رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ هر سال لڳ ڀڳ 125,000 بين الاقوامي سياحن جي آمد ٿئي ٿي.<ref name="2019 report"/> 2012ع ۾ ملڪي خرچن سفر ۽ سياحت سان لاڳاپيل سڌي مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) جو 97.7٪ پيدا ڪيو هو.<ref name="2013 report">{{cite web |url=http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |title=Travel & Tourism Economic Impact 2013: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007183403/http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |archive-date=7 October 2013}}</ref> == ثقافت == {{Main|بنگلاديش جي ثقافت}} {{Further|بنگال جي ثقافت|بنگلاديش جا عجائب گهر|بنگلاديش جي ڪتب خانن جي فهرست}} === موڪلون ۽ ميلا === {{Main|بنگلاديش جون سرڪاري موڪلون|بنگلاديش جي ميلن جي فهرست}} روايتي ميلن ۾ [[پهيلو بوئشاکھ]] (بنگالي نئون سال) شامل آهي، جيڪو بنگالي ثقافت جو سڀ کان وڏو ميلو آهي ۽ وڏي پيماني تي جشن ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/shout/news/the-universal-appeal-pahela-baishakh-2077693|title=The Universal Appeal of Pahela Baishakh|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=14 April 2021|access-date=16 January 2025|last=Islam|first=Hiya}}</ref> [[پوهيلا فالگون]] [[بنگلاديش ۾ ويلنٽائن ڏهاڙو]] سان گڏ ايندو آهي ۽ موسيقي، ناچ ۽ ٻين ثقافتي سرگرمين سان ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/dhaka/373684/du-celebrates-pohela-falgun-with-spring-festival|title=DU celebrates Pohela Falgun with spring festival|work=[[Dhaka Tribune]]|date=14 February 2025|access-date=15 February 2025}}</ref> ٻين ميلن ۾ [[نوبنّو]] ۽ [[پوش پربن]] شامل آهن، جيڪي نئين فصل جي لاباري جي خوشيءَ ۾ ملهايا ويندا آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/nobanno-the-old-bangla-new-year-49964|title=Nobanno: The Old Bangla New Year|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=13 November 2014|access-date=16 January 2025|last=Chowdhury|first=Asrar}}</ref> [[شڪرائين]] هڪ ساليانو جشن آهي، جنهن دوران [[پتنگ]] اڏايا ويندا آهن. اهو [[بنگالي ڪئلينڊر]] جي نائين مهيني [[پوش]] جي پڄاڻيءَ تي ملهايو ويندو آهي. هي ميلو ڀارت ۽ نيپال ۾ ملهايل [[مڪر سنڪرنتي]] سان به هم وقت هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news-detail-170574|title=Shakrain festival|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=19 January 2011|access-date=16 January 2025}}</ref> [[File:Jatiyo Sritisoudho.jpg|thumb|[[قومي شهيد يادگار]] تي فتح ڏهاڙي جون تقريبون]] مذهبي ميلن مان مسلمانن جا ٻه سڀ کان وڏا عيدون [[عيدالفطر]] ۽ [[عيدالاضحيٰ]] آهن. عيدالفطر [[رمضان]] جي مهيني جي پڄاڻيءَ تي ملهايي ويندي آهي، جڏهن ته عيدالاضحيٰ قربانيءَ جو ميلو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2020/7/31/what-is-eid-al-adha-and-how-is-it-celebrated|title=What is Eid al-Adha and how is it celebrated?|publisher=[[Al Jazeera]]|date=31 July 2020|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻنهي عيدن جي موقعي تي ملڪ ۾ سڀ کان ڊگهيون [[بنگلاديش جون سرڪاري موڪلون|سرڪاري موڪلون]] ڏنيون وينديون آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/governance/news/five-day-eid-vacation-two-day-holiday-durga-puja-3729086|title=Five-day Eid vacation, two-day holiday for Durga puja|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=17 October 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻين اسلامي ميلن ۾ [[مولد النبي]] (عيد ميلاد النبي)،<ref>{{cite news|last=Zamir|first=Muhammad|title=Various dimensions of Mawlid or Milad-un-nabi|url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/various-dimensions-of-mawlid-or-milad-un-nabi|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=15 September 2024}}</ref> [[عاشورا]]،<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/ashura-being-observed-bangladesh-673434|title=Ashura being observed in Bangladesh|work=[[Business Standard]]|date=29 July 2023|access-date=16 January 2025}}</ref> [[چنڊ رات]]،<ref>{{cite news|title=A reminiscent tour of Chaand Raat through the decades|url=https://thefinancialexpress.com.bd/lifestyle/culture/a-reminiscent-tour-of-chaand-raat-through-the-decades|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=10 April 2024}}</ref> [[شب برات]]، [[شب معراج]]، [[شب قدر]] ۽ [[عالمي اجتماع]] شامل آهن.<ref>{{cite news|title=Shab-e-Barat to be observed on March 29|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2021/03/14/shab-e-barat-to-be-observed-on-march-29|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=14 March 2021}}</ref> هندن جو سڀ کان وڏو ميلو [[درگا پوجا]] آهي.<ref>{{cite web|last=Zand|first=Sahar|url=https://www.bbc.com/travel/article/20241008-bangladeshs-devoted-idol-creators|title=The 'god makers': Bangladesh's devoted idol creators|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=9 October 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻين اهم هندو ميلن ۾ [[ڪرشن جنماشتمي]]، [[ڪالي پوجا]]، [[سرسوتي پوجا]] ۽ [[رتھ ياترا]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/dxpkrv51ga|title=Janmashtami today|work=[[Prothom Alo]]|date=26 August 2024|access-date=16 January 2025}}</ref><ref>{{cite news|title=Ratha Yatra festival begins across Bangladesh|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/351359/ratha-yatra-festival-begins-across-bangladesh|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=7 July 2024}}</ref> بدھ مت جي پوئلڳن جو سڀ کان وڏو ميلو [[بدھ پورنيما]] آهي، جيڪو [[گوتم بدھ]] جي جنم ڏينهن جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/buddha-purnima-today-3615671|title=Buddha Purnima today|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=22 May 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> عيسائين ۾ [[ڪرسمس]]، جيڪو [[بڙو ڏينهن]] جي نالي سان مشهور آهي، ۽ [[ايسٽر]] سڀ کان وڌيڪ ملهايا ويندڙ مذهبي جشن آهن.<ref>{{cite web|last1=Islam|first1=Tousef|last2=Gomez|first2=Rexy Jason|url=https://www.tbsnews.net/features/christmas-bangladesh-transposing-jingle-bells-memories-764026|title=Buddha Purnima today|work=[[Business Standard]]|date=25 December 2023|access-date=16 January 2025}}</ref> قومپرستانه قومي ڏينهن ۾ [[ٻولي تحريڪ جو ڏهاڙو]] شامل آهي، جيڪو هر سال 21 فيبروري تي 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]] جي شهيدن جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|last=Rahman|first=Mohammad Afzalur|url=https://www.thedailystar.net/supplements/amar-ekushe-2024/news/how-ekushey-was-commemorated-during-the-pakistan-period-3549101|title=How Ekushey was commemorated during the Pakistan period|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=21 February 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> 1999ع ۾ [[يونيسڪو]] هن ڏينهن کي [[مادري ٻوليءَ جو عالمي ڏينهن]] قرار ڏنو.<ref>{{cite web|url=https://www.unesco.org/en/days/mother-language|title=International Mother Language Day|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جو آزادي ڏهاڙو|آزادي ڏهاڙو]] 26 مارچ تي پاڪستان کان آزاديءَ جي اعلان جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="star2"/> [[بنگلاديش جو فتح ڏهاڙو|فتح ڏهاڙو]] 16 ڊسمبر تي [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فتح جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="star2">{{cite web|date=26 March 2024|last=Rafa|first=Amrin Tasnim|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/news/the-significance-bangladeshs-independence-day-and-victory-day-3575421|title=The significance of Bangladesh's Independence Day and Victory Day|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|access-date=15 January 2025}}</ref> انهن ٽنهي قومي ڏينهن تي [[شهيد مينار، ڍاڪا]] ۽ [[قومي شهيد يادگار]] تي عوامي تقريبون منعقد ڪيون وينديون آهن، جتي شهيدن کي ڀيٽا پيش ڪئي ويندي آهي.<ref>{{cite news|title=Nation set to pay homage to language martyrs tomorrow|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/nation-set-pay-homage-language-martyrs-tomorrow-795818|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=20 February 2024}}</ref><ref>{{cite news|title=National Martyrs' Memorial ready for Independence Day observance|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/307542/national-martyrs-memorial-ready-for-independence|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=25 March 2023|last=Sabbir|first=Ariful Islam}}</ref> === ادب === {{Main|بنگالي ادب}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Nazrul.jpg | caption1 = [[قاضي نذرالاسلام]]، بنگلاديش جو قومي شاعر.<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/zoogq5cu7n|title=Kazi Nazrul Islam officially recognised as national poet|date=3 January 2025|access-date=18 January 2025|work=[[Prothom Alo]]}}</ref> | image2 = Humayun ahmed gossip.jpg | caption2 = [[همايون احمد]]، مشهور ناول نگار ۽ فلمساز }} بنگالي ادب بنگالي ثقافت جو هڪ اهم حصو آهي. ڏهين کان ٻارهين صدي عيسويءَ جي وچ واري دور جون [[چرياپد]] نظمون بنگالي ٻوليءَ جا قديم ترين محفوظ مثال آهن.<ref>{{cite book|editor1-last=Guhathakurta|editor1-first= Meghna|editor2-last=Schendel|editor2-first=Willem van|title=The Bangladesh Reader: History, Culture, Politics|publisher=[[Duke University Press]]|year=2013|isbn=978-0-8223-5318-8}}</ref>{{rp|40}} [[بنگال سلطنت]] جي دور ۾ وچئين دور جي بنگالي ليکڪن تي عربي ۽ [[فارسي ادب]] جو گهرو اثر پيو.<ref>{{cite web|last=Bari|first=Sarah Anjum|title=A Tale of Two Languages: How the Persian language seeped into Bengali|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=12 April 2019|access-date=18 January 2025|url=https://www.thedailystar.net/star-weekend/longform/news/tale-two-languages-how-the-persian-language-seeped-bengali-1728421}}</ref> وچئين دور جي اهم ادبي ڪاميابين ۾ [[منگل ڪاويا]] شامل آهن.<ref name="run"/> [[بنگال جي نئين سجاڳي]] (18هين صديءَ جي آخر کان 20هين صديءَ جي شروعات تائين) جديد بنگالي ادب تي گهرو اثر ڇڏيو. [[مائيڪل مدھوسودن دت]] بنگالي شاعريءَ ۾ آزاد بحر متعارف ڪرايو.<ref>{{cite journal|year=2003|last=Radice|first=William|title=The Significance of Madhusudan Dutt and his Epic|journal=India International Centre Quarterly|publisher=[[India International Centre]]|jstor=23005843|pages=73–88|volume=30|number=1}}</ref> [[مير مشرف حسين]] پهريون وڏو بنگالي مسلمان اديب هو.<ref>{{Cite book|title=Bangla Sahitye Musalman|last=Syed|first=Abdul Mannan|publisher=[[Islamic Foundation Bangladesh|Islamic Foundation]]|year=2009|isbn=978-984-06-0478-4|location=Dhaka|page=20}}</ref> [[رابندرناٿ ٽيگور]] ادب جو [[ادب جو نوبل انعام|نوبل انعام]] حاصل ڪندڙ پهريون ايشيائي ۽ غير يورپي شخص هو.<ref>{{cite journal|year=2000|last=Jewell|first=Richard|title=The Nobel Prize: History and Canonicity|journal=The Journal of the Midwest Modern Language Association|publisher=Midwest Modern Language Association|doi=10.2307/1315120|jstor=1315120|pages=97–113|volume=33|number=1}}</ref> [[قاضي نذرالاسلام]] انقلابي شاعر هو، جنهن نوآباديات ۽ فاشزم خلاف سياسي مزاحمت جي حمايت ڪئي.<ref>{{cite journal|last=Rahaman|first=Habibur|title=Kazi Nazrul Islam and Decolonisation: Poetry as a Praxis of Political Intervention and Cultural Ecology|journal=Asiatic|publisher=[[Bangabandhu Sheikh Mujibur Rahman Science and Technology University]]|pages=120–136|volume=16|number=1|date=June 2022}}</ref> [[جيبنانندا داس]] کي ٽيگور ۽ نذرال کان پوءِ سڀ کان وڌيڪ مشهور بنگالي شاعر سمجهيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news|url=http://www.prothomalo.com/entertainment/article/703870|title=Barishale Jibanananda Mela|date=6 December 2015|work=Prothom Alo|access-date=7 June 2018}}</ref> [[بيگم روڪيا]] کي بنگلاديش جي نسواني ادب جي باني ليکڪا طور ڏٺو وڃي ٿو.<ref>{{cite journal|year=1998|last=Alam|first=S. M. Shamsul|title=Women in the Era of Modernity and Islamic Fundamentalism: The Case of Taslima Nasrin of Bangladesh|publisher=[[The University of Chicago Press]]|jstor=3175098}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ [[همايون احمد]] سڀ کان وڌيڪ مقبول ليکڪ بڻيو.<ref name="pied"/> هر سال [[اڪوشي ڪتاب ميلو]] ۽ [[ڍاڪا ادبي ميلو]]، جيڪي [[بنگلا اڪيڊمي]] جي نگراني هيٺ منعقد ٿيندا آهن، ڏکڻ ايشيا جي سڀ کان وڏن ادبي ميلن مان شمار ٿين ٿا.<ref>{{cite web|url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/columns/lit-fest-ekushey-boi-mela-and-our-books-1673450330|title=Lit Fest, Ekushey Boi Mela ... and our books|last=Ahsan|first=Syed Badrul|date=22 January 2023|access-date=17 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]}}</ref> === اڏاوت === {{Main|بنگلاديش جي اڏاوت}} {{Further|بنگال جي اڏاوت|بنگلاديش جي آثار قديمه وارن ماڳن جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Paharpur Buddhist Bihar.jpg | caption1 = [[سومپورا مهاويهار]]، [[نوگائون]] ۾، [[بنگلاديش جا عالمي ورثي وارا ماڳ|يونيسڪو عالمي ورثي وارو ماڳ]] | image2 = Sixty Dome Mosque,Bagerhat.jpg | caption2 = [[سٺ گنبذن واري مسجد]]، [[باگرهات]] ۾، [[بنگلاديش جا عالمي ورثي وارا ماڳ|يونيسڪو عالمي ورثي وارو ماڳ]] | image3 = Ahsan Manzil-Front View.jpg | caption3 = [[احسن منزل]]، [[پراڻو ڍاڪا]] ۾ }} بنگلاديش جي اڏاوت [[بنگال جي اڏاوت|بنگال خطي]] ۽ وسيع [[ڀارت جي اڏاوت|هندستاني ننڍي کنڊ]] جي اڏاوت سان ڳنڍيل آهي. ان تي ملڪ جي [[بنگلاديش جي ثقافت|ثقافت]]، [[بنگلاديش ۾ مذهب|مذهب]] ۽ [[بنگلاديش جي تاريخ|تاريخ]] جو اثر آهي.<ref>{{cite encyclopedia|url=http://www.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/277578/Visual-art-and-architecture|title=Visual art and architecture in Bangladesh|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|access-date=6 September 2009}}</ref> هندو ۽ بدھ اڏاوتي باقيات [[مهاستان ڳڙھ]] مان مليا آهن، جيڪو ٽين صدي ق.م. سان لاڳاپيل آهي.<ref name="re">{{cite book|author=Susan L. Huntington|title=The "Påala-Sena" Schools of Sculpture|url= https://books.google.com/books?id=xLA3AAAAIAAJ|year=1984|publisher=[[Brill Publishers]]|isbn=90-04-06856-2}}</ref>{{rp|157}} [[نندي پد]] ۽ [[سواستڪ]] جا نشان [[واري-بتشور کنڊرات]] ۾ پٿر جي جنڊن تي مليا آهن، جيڪي [[لوهي دور]]، 400 کان 100 ق.م. تائين، هن علائقي ۾ [[هندومت]] جي موجودگي ڏيکارين ٿا.<ref>{{cite journal|last1=Imam|first1=Abu|last2=Bulbul|first2=Ahmed|last3=Masood|first3=Imran|title=Religious and Auspicious Symbols Depicted on Artifacts of Wari-Bateshwar|journal=Pratnatattva|number=12|year=2006|pages=1–12|publisher=[[Jahangirnagar University]]}}</ref> اٺين صديءَ ۾ بدھ [[پال سلطنت]] جي دور ۾ ٺهيل [[سومپورا مهاويهار]] اسلام کان اڳ واري دور جو هڪ شاندار مثال آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/life-living/travel/news/think-youve-seen-it-all-wait-till-you-visit-8th-century-gem-bangladesh-3729731|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|title=Think you've seen it all? Wait till you visit this 8th-century gem in Bangladesh|date=17 October 2024|access-date=13 January 2025|last=Zarif|first=Mannan Mashhur}}</ref> ٻين بدھ [[ويهارا]]ن ۾ [[مينامتي]] جو [[شلبن بهار]] ۽ [[بڪرمپور]] جو [[بڪرمپور ويهار]] شامل آهن.<ref name="re"/>{{rp|164–167}} تازين کوٽائين اسلام کان اڳ جي ننڍن مندرن جا به نوان ثبوت ظاهر ڪيا آهن، جيڪي هن علائقي جي هندو، بدھ ۽ [[جين مت|جين]] آباديءَ جي خدمت ڪندا هئا.<ref name="sat"/> [[هند-اسلامي اڏاوت]] 13هين صديءَ کان ڏسي سگهجي ٿي، خاص ڪري [[بنگال سلطنت]] جي منفرد مسجد اڏاوت ۾؛ ان جو هڪ مثال [[باگرهات جي مسجدن جو شهر]] ۾ [[سٺ گنبذن واري مسجد]] آهي، جيڪو [[بنگلاديش جا عالمي ورثي وارا ماڳ|يونيسڪو عالمي ورثي وارو ماڳ]] آهي.<ref>{{cite journal|last=Hasan|first=Perween|title=Sultanate Mosques and Continuity in Bengal Architecture|journal=[[Muqarnas (journal)|Muqarnas]]|volume=6|pages=58–74|year=1989|publisher=[[Brill Publishers]]|jstor=1602281|doi=10.2307/1602281}}</ref><ref name="sat">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/focus/news/sultanate-mughal-the-architectural-legacy-bengal-3738301|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|title=From Sultanate to Mughal: The Architectural Legacy of Bengal|date=28 October 2024|access-date=13 January 2025}}</ref> [[مغل بنگال]] ۾ علائقي اندر [[مغل اڏاوت]] پکڙجي وئي. ڍاڪا جا مثال [[پراڻو ڍاڪا]] ۾ [[برا ڪٽرا]] ۽ [[ڇوٽو ڪٽرا]]، [[محمدپور ٿاڻو|محمدپور]] ۾ [[ست گنبذ مسجد]] ۽ [[ڪرزن هال]] ۾ [[موسيٰ خان مسجد]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/6672/|title=Mughal Mosques in Bangladesh|publisher=[[UNESCO]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/historic-sites-left-ruins-3006146|last=Sarkar|first=Tarun|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|title=Boro Katra, Chhoto Katra: Dhaka's key historic sites in ruins|date=17 April 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> مغل دور جي اهم قلعن ۾ [[پراڻو ڍاڪا]] جو [[لال باغ قلعو]]، [[منشي گنج]] جو [[ادراڪپور قلعو]]، ۽ ترتيبوار [[نارايڻ گنج]] جا [[حاجي گنج قلعو]] ۽ [[سوناکاندا قلعو]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/6675/|title=Mughal Forts on Fluvial Terrains in Dhaka|publisher=[[UNESCO]]|access-date=20 January 2025}}</ref> [[ڪانتاجيو مندر]] ۽ [[ڍاڪي شواري مندر]] وچئين دور جي پوئين حصي جي [[هندو مندر اڏاوت]] جا بهترين مثال آهن.<ref>{{cite book|editor-last=Husain|editor-first=ABM|title=Architecture: A History Through the Ages|series=Cultural Survey of Bangladesh Series|volume=2|publisher=[[Asiatic Society of Bangladesh]]|page=243|oclc=298612818}}</ref><ref>{{cite book|last=Bakshi|first=Akhil|title=Between Heaven and Hell: Travels Through Sri Lanka, Bangladesh, Bhutan, Nepal, and India: an Account of the Expedition Hands Across the Borders|year=2004|page=221|isbn=81-900862-1-9|publisher=Odyssey Books}}</ref> بنگالي [[مقامي اڏاوت]] [[بنگلو]] جي ابتدا لاءِ مشهور آهي.<ref>{{cite journal|last=Groth|first=Paul|title=Making New Connections in Vernacular Architecture|journal=[[Journal of the Society of Architectural Historians]]|publisher=[[University of California Press]]|publication-date=September 1999 |volume=58 |pages=444–451|doi=10.2307/991538|jstor=991538|number=3}}</ref> [[سونارگائون]] ۾ [[پانام نگر]] سلطنت، مغل، برطانوي ۽ گڏيل نوآبادياتي روايتن جا اڏاوتي اثر ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite book|last=Haque|first=AKM Muzzammil|title=Historic Sonargaon|date=February 2016|publisher=[[Bangladesh Folk Arts and Crafts Foundation]]|isbn=978-984-34-0277-6|location=Narayanganj|language=bn|script-title=bn:এতিহাসিক সোনারগাঁ}}</ref>{{rp|22}} [[هند-ساراسيني اڏاوت]] [[برطانوي راڄ]] دوران ترقي ڪئي،<ref>{{cite journal|last=Groth|first=Paul|title=Architecture and the Representation of Empire: India, 1860–1910|journal=[[Representations]]|number=6|pages=37–65|year=1984|publisher=[[University of California Press]]|jstor=2928537|doi=10.2307/2928537}}</ref> جنهن جا مثال [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جو [[ڪرزن هال]]، [[چٽاگانگ ڪورٽ بلڊنگ]]، [[رنگپور ٽائون هال]] ۽ [[راجشاهي ڪاليج]] آهن. [[زميندار]] اشرافيه هن پوئين طرز ۾ ڪيترائي محل تعمير ڪيا، جن ۾ [[احسن منزل]]، [[بلياتي زمينداري|بلياتي زميندار باري]]، [[تاجهات محل]]، [[روز گارڊن محل]]، [[اترا گنڀابن|ديگاپاتيا محل]]، [[پوٺيا راجباري]]، [[نٽور راجباري]] ۽ [[موهيرا زميندار باري]] شامل آهن. [[مزهرالاسلام]] کي بنگلاديش ۽ ڏکڻ ايشيا ۾ [[جديد اڏاوت|جديديت پسند تحريڪ]] جو اڳواڻ سمجهيو وڃي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/6674/|title=The Architectural Works of Muzharul Islam: an Outstanding Contribution to the Modern Movement in South Asia|publisher=[[UNESCO]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[لوئس ڪان]] هڪ اهم پرڏيهي اڏاوتڪار هو، جنهن [[شير بنگلا نگر]] ۾ [[جاتيا سنگسد ڀبن|قومي پارليامينٽ عمارت]] جو نقشو ٺاهيو.<ref>{{cite journal |last1=Lutolli |first1=Blerim |last2=Jashanica |first2=Kaltrina |title=Kahn's light: The measurable and the unmeasurable of the Bangladesh National Assembly Building |journal=Frontiers of Architectural Research |date=2022 |volume=11 |pages=89–102 |doi=10.1016/j.foar.2021.09.005 }}</ref> === بصري فنون، دستڪاريون ۽ لباس === {{Main|بنگلاديشي فن|بنگلاديش جو مجسمه سازي فن|بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت}} {{Further|بنگال ۾ ململ جي واپار}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Kantha (Quilt) LACMA AC1994.131.1.jpg | caption1 = [[نقشي ڪنٿا]] (ڀرت ڀريل [[رلي]]) تي ڪڙهائي، بنگال جي صدين پراڻي فني روايت | image2 = Aparajeyo Bangla - 1979 CE - Sculpture by Syed Abdullah Khalid - University of Dhaka Campus - Dhaka 2015-05-31 2367.JPG | caption2 = ''[[اپراجيو بنگلا]]''، [[بنگلاديش آزاديءَ جي جنگ]] جي ياد ۾ ٺهيل هڪ مجسمو، جيڪو [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جي احاطي ۾ واقع آهي }} بنگلاديش ۾ فن جي لکيل تاريخ جو سراغ ٽين صدي ق.م. تائين ملي ٿو، جڏهن هن علائقي ۾ [[ٽيراڪوٽا]] جا مجسما ٺاهيا ويندا هئا. قديم دور ۾ [[پال سلطنت]] ۽ [[سينا خاندان]] جي دور ۾ نمايان [[هندو فن]]، [[جين فن]] ۽ [[بدھ فن]] ترقي ڪئي. [[بنگال سلطنت]] جي دور ۾ چوڏهين صديءَ کان [[اسلامي فن]] پڻ ارتقا ڪئي. مغلن جي حڪمراني دوران ڍاڪا ۾ نفيس [[ململ]] تي فارسي [[نمونو (ڪپڙي جو فن)|نمونن]] سان سينگاريل منفرد [[جامداني]] ڪپڙو اُڻيو ويندو هو.<ref>{{cite book |title=Historical Dictionary of the Bengalis |publisher=[[Scarecrow Press]] |isbn=978-0810-880-245 |editor1-last=Chakrabarti |editor1-first=Kunal |publication-date=22 August 2013 |editor2-last=Chakrabarti |editor2-first=Shubhra}}</ref>{{rp|239}} يونيسڪو 2013ع ۾ ان کي [[غير مادي ثقافتي ورثو]] قرار ڏنو.<ref>{{cite web|url=https://ich.unesco.org/en/RL/traditional-art-of-jamdani-weaving-00879|title=Traditional art of Jamdani weaving|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2025}}</ref> بنگلاديش [[راجشاهي ريشم]] پڻ پيدا ڪري ٿو، جيڪو پنهنجي نرمي ۽ نفيس نقش ٺاهڻ جي صلاحيت سبب مشهور آهي.<ref>{{cite encyclopedia |title=Encyclopedia of Women & Islamic Cultures |publisher=[[Brill Publishers]] |editor1-last=Najmabadi |editor1-first=Afsaneh |publication-date=19 December 2003 |volume=4 |isbn=978-90-04-11380-0 |editor2-last=Joseph |editor2-first=Suad}}</ref>{{rp|158}} [[هاٿي ڏند]]، [[بنگلاديش ۾ پتل جي صنعت|پتل]] ۽ [[بنگلاديش جي مٽيءَ جا ٿانوَ|مٽيءَ جا ٿانوَ]] بنگلاديشي ثقافت ۾ گهريون پاڙون رکن ٿا.<ref>{{cite encyclopedia|last=Glassie|first=Henry|author-link=Henry Glassie|editor1-last=Mills|editor1-first=Margaret A.|editor2-last=Claus|editor2-first=Peter J.|editor3-last=Diamond|editor3-first=Sarah|year=2003|encyclopedia=South Asian Folklore: An Encyclopedia: Afghanistan, Bangladesh, India, Nepal, Pakistan, Sri Lanka|title=Pottery, Bangladesh|publisher=[[Routledge]]|isbn=0-415-93919-4}}</ref>{{rp|483–485}} [[نقشي ڪنٿا]]، جيڪا بنگال ۾ رلين تي ڀرت ڀرڻ جي صدين پراڻي روايت آهي، سڄي بنگلاديش ۾ تيار ڪئي ويندي آهي.<ref>{{cite book|last=Sirajuddin|first=Muhammad|date=1992|title=Living Crafts in Bangladesh|location=Dhaka|publisher=Markup International|oclc=29737195}}</ref>{{rp|44}} بنگلاديش ۾ [[جديد فن]] جي تحريڪ آزاديءَ کان اڳ واري [[اوڀر بنگال]] ۾، خاص طور تي [[زين العابدين]] جي اڳواڻانه ڪمن سان، وجود ۾ آئي.<ref name="star">{{cite web|last=Hossain|first=Takir|year=2011|access-date=15 January 2015|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://archive.thedailystar.net/suppliments/2011/anniversary/part9/pg18.htm|title=Art movements between 1948 and 2000}}</ref> ٻين اهم مصورن ۾ [[ايس ايم سلطان]]، [[محمد قبريا]]، [[صفي الدين احمد]]، [[شهاب الدين احمد (فنڪار)|شهاب الدين احمد]]، [[ڪنڪ چنپا چڪما]]،<ref>{{cite news |last1=Jahangir |first1=Apurba |author-link=Apurba Jahangir |last2=Hossain |first2=Anika |date=6 March 2015 |title=A FREE SPIRIT |url=http://www.thedailystar.net/the-star/spotlight/free-spirit-5077 |access-date=15 January 2025 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> [[قيوم چوڌري]]، [[رشيد چوڌري]]، [[قامرال حسن]]، [[رفيق النبي]] ۽ [[سيد جهانگير]] شامل آهن.<ref name="star"/> [[نوويرا احمد]] کي بنگلاديش ۾ جديد مجسمه سازي جي باني سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|last=Sarker|first=Sujit|date=7 May 2015|access-date=15 January 2015|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/novera-pioneer-progressiveness-bangladesh-80953|title=Novera, pioneer of progressiveness in Bangladesh}}</ref> ٻين مشهور مجسمه سازن ۾ [[نتون ڪنڊو]]، [[سيد عبدالله خالد]]، [[حميد الزمان خان]]، [[شميم سڪدر]]، [[فردوسي پريابهاشني]] ۽ [[عبدالرزاق (فنڪار)|عبدالرزاق]] شامل آهن.<ref>{{cite web|last=Alom|first=Zahangir|date=1 June 2018|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://online84.thedailystar.net/star-weekend/exhibition/opulent-display-sculptures-1584643|title=An opulent display of sculptures}}</ref> [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جي [[ڍاڪا يونيورسٽي جو شعبو فنون لطيفه|فنون لطيفه شعبي]] پاران [[پهيلو بوئيشاکھ]] تي منعقد ٿيندڙ سالياني [[منگل شوبھا ياترا]] (بنگالي نئين سال جي جلوس) کي يونيسڪو 2016ع ۾ غير مادي ثقافتي ورثي جي فهرست ۾ شامل ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://ich.unesco.org/en/RL/mangal-shobhajatra-on-pahela-baishakh-01091|title=Mangal Shobhajatra on Pahela Baishakh|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2025}}</ref> فن جي هڪ صورت طور ڦوٽوگرافي 21هين صديءَ ۾ تيزيءَ سان ترقي ڪئي آهي. هر ٻن سالن کانپوءِ ٿيندڙ [[ڇوبي ميلا بين الاقوامي ڦوٽوگرافي ميلو]] کي ايشيا جو سڀ کان وڏو ڦوٽوگرافي ميلو سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|last=Asad|first=Kazi Akib Bin|date=5 February 2015|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://online84.thedailystar.net/shout/chobi-mela-viii-1219|title=CHOBI MELA VIII|quote=Festival or not, it is the single largest photography event in Asia and has been since its inception in 2000.}}</ref> [[لونگي]] مردن لاءِ سڀ کان عام غير رسمي لباس آهي،<ref>{{cite journal|last=Mahbub|first=Rifat|title=Re-imagining the Ambivalent: The Political Trajectory of Lungi from Pre-Colonial East Bangla to Post-Independent Bangladesh|journal=Spectrum|publisher=[[University of Dhaka]]|volume=17|number=1|year=2023|pages=47–65|doi=10.3329/spectrum.v17i1.68998|doi-access=free}}</ref> جڏهن ته [[ڪرتو]] (''پنجابي'') ۽ [[پاجامو]] عيدن ۽ ٻين تہوارن تي مرد پائيندا آهن.<ref>{{cite web|date=14 June 2016|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/spotlight/the-panjabi-story-1238983|title=The panjabi story}}</ref> ملڪ اندر تيار ڪيل [[سوٽ (لباس)|سوٽ]]، [[ٽائي]] ۽ [[پتلون]] رسمي تقريبن ۾ مردن جو عام لباس آهن، جڏهن ته شادين ۾ روايتي [[شرواني]] ۽ [[چوڙيدار]] [[پڳ]] سان گڏ پاتا ويندا آهن.<ref name="arts"/> عورتون عام طور تي [[شلوار قميص]] سان گڏ [[اورڻو]] پائينديون آهن، جڏهن ته وڌيڪ رسمي تقريبن ۾ [[ساڙي]] استعمال ڪئي ويندي آهي.<ref name="arts">{{cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/place/Bangladesh|title=Bangladesh|last1=Husain|first1=Syed Sajjad|last2=Tinker|first2=Hugh Russell|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|access-date=15 January 2024}}</ref> ڪجهه عورتون [[اسلامي لباس]] به اختيار ڪن ٿيون.<ref>{{cite web|last=Kamaruzzaman|first=Md.|date=31 January 2022|access-date=15 January 2025|publisher=[[Anadolu Agency]]|url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/hijab-popularity-budding-among-educated-women-in-bangladesh/2489648|title=Hijab popularity budding among educated women in Bangladesh}}</ref> === اداڪاري وارا فن === {{Main|بنگلاديش جي موسيقي|بنگلاديش ۾ ناچ}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladesh Udichi Shilpigoshthi - Chittagong University Sangsad celebrating Pohela Falgun 1423 at CU Muktomoncho (02).jpg | caption1 = [[پهيلو فالگن]] جي موقعي تي [[چٽاگانگ يونيورسٽي]] ۾ ناچ | image2 = Ektara player.jpg | caption2 = [[ڪشٽيا]] ۾ [[لالن]] جي مزار تي [[باول]] فنڪار [[ايڪتارا]] وڄائيندي }} بنگلاديش جي [[بنگلاديش ۾ ٿيٽر|ٿيٽر]] روايت ۾ مختلف صورتون شامل آهن، جن جي تاريخ چوٿين صدي عيسويءَ تائين پهچي ٿي.<ref name="Ahmed">{{cite book |last=Ahmed |first=Syed Jamil |date=2000 |title=Achinpakhi Infinity: Indigenous Theatre of Bangladesh |publisher=University Press |page=396 |isbn=978-984-05-1462-5}}</ref> ان ۾ ڪهاڻي ٻڌائڻ جون صورتون، گيت ۽ ناچ تي ٻڌل پيشڪشون، علامتي ڪردار، طومارن تي تصويرن سان لاڳاپيل نمائشون، ڪٺ پتلي ناٽڪ ۽ جلوسي روايتون شامل آهن.<ref name="Ahmed"/> [[ياترا (ٿيٽر)|ياترا]] بنگالي لوڪ ناٽڪ جي سڀ کان مشهور صورت آهي.<ref>{{cite journal|last=Sarkar|first=Pabitra|title=Jatra: The Popular Traditional Theatre of Bengal|journal=Journal of South Asian Literature|volume=10|number=2/4|pages=87–107|year=1975|publisher=[[Michigan State University]]|jstor=40871932}}</ref> [[هندستاني روايتي ناچ]] جي مختلف صنفن، جهڙوڪ ''[[ڪٿڪلي]]''، ''[[ڀرت ناٽيم]]''، [[اوڊيسي]]<ref>{{cite web|last=Shahriar|first=Amir Hasan|url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/event/proma-abonti-life-dedicated-odissi-dance-1487770|title=Proma Abonti – A life dedicated to Odissi dance|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 November 2017|access-date=15 January 2024}}</ref> ۽ [[منيپوري ناچ]] کان علاوه، ملڪ ۾ مقامي ناچ جون روايتون پڻ وجود ۾ آيون آهن.<ref name="arts"/> [[بنگلاديش جي موسيقي]] کي روايتي، نيم روايتي، [[عبادتي موسيقي|عبادتي]] ۽ [[مقبول موسيقي]] ۾ ورهائي سگهجي ٿو. بنگلاديش ۾ روايتي موسيقي هندستاني ننڍي کنڊ جي عبادتي موسيقي جي عام صنفن سان ظاهر ٿئي ٿي؛ جهڙوڪ [[هندستاني روايتي موسيقي]] جون صنفون [[دھرپد]] ۽ [[خيال]]. ٻين اهم صنفن ۾ [[قوالي]] ۽ [[ڪيرتن]] شامل آهن.<ref name="arts"/> [[ربندر سنگيت]] ۽ [[نذرل سنگيت]] اڄ به تمام گهڻا مقبول آهن.<ref>{{cite journal|last=Sarkar|first=Pabitra|title=Musical Literature of Bengal|journal=[[Indian Literature (journal)|Indian Literature]]|volume=16|number=14–27|pages=14–27|year=1973|publisher=[[Sahitya Akademi]]|jstor=24157426}}</ref> مقامي [[لوڪ موسيقي]] ۾ [[باول]] صوفي روايت نمايان آهي، جنهن کي 18هين صديءَ ۾ [[لالن]] مقبول بڻايو، ۽ يونيسڪو ان کي [[انساني زباني ۽ غير مادي ثقافتي ورثي جو شاهڪار]] قرار ڏنو آهي.<ref name="wei">{{cite web|url=https://ich.unesco.org/en/RL/baul-songs-00107|title=Baul songs|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2024}}</ref><ref name="alom"/> لوڪ موسيقي جي ٻين مقامي صنفن ۾ [[ڀاٽيالي]]، [[ڀاوائيا]]، [[ڌمال]]، [[ڪوي گان]]، [[جاري گان]]، [[ساري گان]]، [[معرفتي]] ۽ [[گمڀيرا]] شامل آهن.<ref name="arts"/><ref name="alom"/> لوڪ موسيقي سان گڏ مختلف ساز استعمال ڪيا ويندا آهن، جن ۾ [[ايڪتارا]]، [[دوتارا]]، [[ڍول]]، [[بانسري]]، منجيرا، [[خانجني]]، [[سرندا]]، [[خماڪ]]، [[ڊگڊگي]]، [[جوري]]، جهنجهڻي ۽ [[تال (ساز)|ماجيرا]] (جهانج جو هڪ قسم) شامل آهن.<ref name="alom">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/supplements/naboborsho-1423/the-timeless-appeal-folk-music-1208197|title=The timeless appeal of folk music|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=14 April 2016|access-date=15 January 2025|last=Alom|first=Zahangir}}</ref> بنگلاديش وٽ [[هندستاني روايتي موسيقي]] جي پڻ مالا مال روايت آهي، جنهن ۾ [[ستار]]، طبلو، [[سرود]] ۽ [[سنتور]] جهڙا ساز استعمال ٿين ٿا.<ref>London, Ellen (2004). Bangladesh. Gareth Stevens Pub. p. 29. {{ISBN|0-8368-3107-1}}.</ref> موسيقي سان لاڳاپيل ادارن ۽ درسگاهن جهڙوڪ [[بنگلاديش شلپاڪلا اڪيڊمي]] ۽ [[ڇايانٽ]] بنگالي لوڪ موسيقي جي روايتن کي محفوظ رکڻ ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو آهي.<ref name="alom"/> [[صابينا ياسمين]] ۽ [[رونا ليلا]] کي ملڪ جي عظيم ترين خاتون پلے بيڪ گلوڪارن مان شمار ڪيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/entertainment/music/news/runa-lailas-voice-gift-god-sabina-yasmin-3171921|title=Runa Laila's voice is a gift from God: Sabina Yasmin|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=17 November 2022|access-date=15 January 2024|last=Shazu|first=Shah Alam}}</ref> [[اينڊريو ڪشور]]، جيڪو هڪ ٻيو مشهور پلے بيڪ گلوڪار هو، کيس "پلے بيڪ جو بادشاهه" سڏيو ويندو هو.<ref>{{cite web|last=Reeti|first=Sadia Khalid|url=https://www.dhakatribune.com/showtime/316303/remembering-%E2%80%98playback-king%E2%80%99-andrew-kishore|title=Remembering 'Playback King' Andrew Kishore|work=[[Dhaka Tribune]]|date=5 November 2021|access-date=15 January 2024}}</ref> [[اعظم خان (گلوڪار)|اعظم خان]]، جنهن کي "پاپ سمراٽ" ۽ "راڪ گرو" جا لقب ڏنا ويا، [[بنگلاديشي راڪ]] جي بنيادي شخصيتن مان هو.<ref>{{cite web|last=Adnin|first=Nazia|title=Remembering Azam Khan: The rock pioneer of Bangladesh|url=https://www.tbsnews.net/glitz/remembering-azam-khan-rock-pioneer-bangladesh-4918|date=28 February 2020|access-date=15 January 2024|work=[[Business Standard]]}}</ref> [[ايوب بچو]] ۽ [[جيمس (موسيقار)|جيمس]] جهڙن موسيقارن پڻ سڄي ملڪ ۾ وڏي مقبوليت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite news |url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/news/ayub-bachchu-passes-away-1648585| title=Rock's leading light goes out|work=The Daily Star| date=18 October 2018}}</ref><ref>{{cite web|last=Shahnewaz|first=Sadi Mohammad|url=https://www.thedailystar.net/showbiz/cover-story/ode-the-guru-of-bangladeshi-rock-james-1509028|title=An Ode to the Guru of Rock|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=23 December 2017|access-date=28 September 2022}}</ref> [[شايان چوڌري ارنوب]] [[انڊي راڪ]] موسيقي جي هڪ بااثر شخصيت رهيو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/entertainment/music/news/arnob-unplugged-candid-insights-his-artistic-journey-3606661|title=Arnob unplugged: Candid insights into his artistic journey|date=10 May 2024|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> 21هين صديءَ جي مشهور پاپ گلوڪارن ۾ [[حبيب واحد]] ۽ [[تحسن رحمان خان]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/showbiz/cover-story/musician-habib-wahid-king-of-fusion-music-in-bangladesh-1789549|title=KING OF FUSION|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=23 November 2018|access-date=15 January 2024}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/interview/news/tahsan-opens-about-career-future-plans-1663867|title=TAHSAN opens up about career, future plans|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=24 August 2019|access-date=15 January 2024|last=Shahnewaz|first=Sadi Mohammad}}</ref> [[هيڦي ميٽل موسيقي]] جي شعبي ۾ [[آرٽسيل]] ۽ [[وارفيز]] کي تمام گهڻو اثرائتو سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/entertainment/music/news/canada-chants-artcell-artcell-beloved-band-celebrates-25-years-3612926|title=Canada chants 'Artcell, Artcell!' as beloved band celebrates 25 years|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 May 2024|access-date=15 January 2024|last=Shahnewaz|first=Sadi Mohammad}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/entertainment/music/news/warfaze-celebrates-4-decades-concerts-worldwide-3680936|title=Warfaze celebrates 4 decades with concerts worldwide|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=19 August 2024|access-date=15 January 2024}}</ref> === ميڊيا ۽ سئنيما === {{Main|بنگلاديش جي ميڊيا|بنگلاديش جي سئنيما}} بنگلاديش ۾ صحافت جي تاريخ 1860ع کان شروع ٿئي ٿي، جڏهن ڍاڪا ۾ پهريون ڇاپخانو قائم ڪيو ويو.<ref name="dr">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/in-focus/news/purbabanga-rangabhumi-and-the-beginning-theatre-dhaka-1849873|title=Purbabanga Rangabhumi and the beginning of theatre in Dhaka|last=Quayyum|first=Dr. Muhammad Abdul|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2020 |access-date=14 January 2025}}</ref> بنگلاديش جي ميڊيا گهڻ رخي، مقابلي واري، واپاري ۽ منافعي بخش آهي.<ref name="bbc1">{{cite web|url=https://downloads.bbc.co.uk/mediaaction/pdf/bangladesh.pdf|title=Country Case Study: Bangladesh|work=[[BBC Media Action]]|publisher=[[BBC]]|date=August 2012|access-date=14 January 2025}}</ref> ملڪ جون اهم خبررساں ايجنسين [[بنگلاديش سنگباد سنگسٿا]] (BSS) ۽ [[بي ڊي نيوز 24 ڊاٽ ڪام]] آهن.<ref name="bbc">{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650946|title=Bangladesh media guide|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=16 August 2024|access-date=14 January 2025}}</ref> ٽيليويزن ميڊيا جي استعمال جو سڀ کان مقبول ذريعو آهي.<ref name="bbc1"/> [[بنگلاديش ٽيليويزن]] (BTV) واحد سرڪاري ٽيليويزن نيٽورڪ آهي، جنهن جي رسائي سڄي ملڪ تائين آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/bangladesh-others/131125/the-life-and-obscurity-of-btv|title=The life and obscurity of BTV|last=Irani|first=Bilkis|date=20 November 2017|access-date=14 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]}}</ref> خانگي ٽيليويزن نيٽورڪن ۾ [[اي ٽي اين بنگلا]]، [[چينل آءِ]]، [[اين ٽي وي (بنگلاديشي ٽي وي چينل)|اين ٽي وي]]، [[آر ٽي وي (بنگلاديشي ٽي وي چينل)|آر ٽي وي]]، [[ايڪوشي ٽي وي]]، [[ايڪاتور ٽي وي]]، [[جمونا ٽي وي]] ۽ [[شوموئي ٽي وي]] شامل آهن.<ref name="bbc"/> ڇپيل ميڊيا ٻيو سڀ کان وڌيڪ استعمال ٿيندڙ ذريعو آهي، ۽ اخبارون خانگي ملڪيت هيٺ هجڻ باوجود کليل راءِ رکندڙ آهن. انهن ۾ [[دي ڊيلي اسٽار]]، [[ڍاڪا ٽربيون]]، [[دي فنانشل ايڪسپريس (بنگلاديش)|دي فنانشل ايڪسپريس]]، [[بنگلاديش پرتيدن]]، [[ڪالر ڪنٿو]]، [[پروٿوم آلو]]، [[دي ڊيلي اتفاق]] ۽ [[جوگانتور]] شامل آهن.<ref name="bbc"/><ref name="bbc1"/> {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = | caption1 = [[انوار حسين (اداڪار)|انوار حسين]] 1967ع جي فلم ''[[نواب سراج الدوله (فلم)|نواب سراج الدوله]]'' ۾ [[سراج الدوله]]، بنگال جي آخري خودمختيار [[بنگال جا نواب|نواب]] جو ڪردار ادا ڪندي | image2 = Headquarters of Ekushey Television, Kawran Bazar, Dhaka.jpg | caption2 = ڍاڪا جي [[ڪاوران بازار]] ۾ [[ايڪوشي ٽي وي]] جو مرڪزي دفتر }} [[بنگلاديش بيتار]] واحد سرڪاري ريڊيو سروس آهي.<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/radio-silence-bangladesh-betars-external-service-inoperative-three-years-3221291|title=Radio Silence: Bangladesh Betar's external service inoperative for three years|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=15 January 2023|access-date=14 January 2025|last1=Hossain|first1=Sajjad|last2=Rahaman|first2=Arafat}}</ref><ref name="bbc1"/> [[ريڊيو فورتي]]، [[ريڊيو ٽوڊي]]، [[ريڊيو آمار]] ۽ اي بي سي ريڊيو مشهور خانگي ريڊيو اسٽيشنون رهيون آهن، پر ريڊيو جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي.<ref name="bbc"/><ref name="bbc1"/> مشهور پرڏيهي ميڊيا ذريعن ۾ [[بي بي سي نيوز]] ([[بي بي سي بنگلا]])، [[سي اين اين]]، [[وائس آف آمريڪا]] ۽ [[الجزيره]] شامل آهن.<ref name="bbc1"/> خاص طور تي [[هندستاني ٽيليويزن ڊراما]] بنگلاديشي سيٽلائيٽ ٽيليويزن تي هڪ قسم جي "ثقافتي بالادستي" قائم ڪري چڪا آهن.<ref>{{cite journal|last=Rahman|first=Anis|title=The politico-commercial nexus and its implications for television industries in Bangladesh and South Asia|volume=42|number=7–8|doi=10.1177/016344372090818|date=13 March 2020|journal=[[Media, Culture & Society]]|publisher=[[SAGE Publishers]]|pages=1153–1174|doi-broken-date=1 July 2025 }}</ref><ref name="bbc1"/> [[بنگلاديش ۾ صحافتي آزادي|صحافت جي آزادي]] اڃا تائين هڪ اهم مسئلو آهي، ڇاڪاڻ ته حڪومت پاران سنسرشپ ۽ صحافين کي هراسان ڪرڻ بابت خدشا موجود آهن. 2026ع جي [[ورلڊ پريس فريڊم انڊيڪس]] ۾ بنگلاديش 180 ملڪن مان 152هين نمبر تي رهيو، جيڪو دنيا جي هيٺين درجن بندين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web |title=Index 2026 – Global score |url=https://rsf.org/en/index?year=2026 |access-date=2026-05-01 |website=[[Reporters Without Borders]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي [[بنگلاديش جي سئنيما|فلمي صنعت]] جي تاريخ 1898ع ۾ [[بائيوسڪوپ]] جي نمائش سان شروع ٿئي ٿي.<ref name="easmin">{{cite journal |last1=Easmin |first1=Mst. Farjana |last2=Hossain |first2=Afjal |last3=Mandal |first3=Anup Kumar |title=Determinants of Watching a Film: A Case Study on Dhallywood Film Industry, Bangladesh |journal=Asian Business Review |date=2018 |volume=8 |issue=3 |pages=131–138 |doi=10.18034/abr.v8i3.164 }}</ref>{{rp|129}}<ref name="back"/> [[ڍاڪا جا نواب|ڍاڪا جي نوابن]] 1900ع واري ڏهاڪي ۾ ڪيترين خاموش فلمن جي تياري جي سرپرستي ڪئي.<ref name="back">{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/first-anniversary/looking-back-forgotten-industry-193126|title=Looking back on a forgotten industry|last1=Tahnia|first1=Rawnak|last2=Rahman|first2=Arin|last3=Aziz|first3=Deena Afroza|last4=Reza|first4=Arafat|work=[[Business Standard]]|access-date=14 January 2024|date=28 January 2021}}</ref> ڍاڪا جو ''پڪچر هائوس''، جيڪو پهريون مستقل سئنيما گهر هو، 1913ع ۽ 1914ع جي وچ واري عرصي ۾ قائم ٿيو.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} ''[[سڪماري (فلم)|سڪماري]]'' (سٺي ڇوڪري)، جيڪا 1929ع ۾ جاري ٿي، بنگلاديش ۾ تيار ڪيل پهرين فلم هئي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} ''[[دي لاسٽ ڪس (1931ع فلم)|دي لاسٽ ڪس]]''، جيڪا 1931ع ۾ جاري ٿي، پهرين مڪمل ڊگهي فيچر فلم هئي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}}<ref name="back"/> 1947ع تائين ملڪ ۾ 80 سئنيما گهر موجود هئا.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} اوڀر پاڪستان ۾ پهرين بنگالي ٻوليءَ جي فلم ''[[مکھ او مکھوش]]'' (چهرو ۽ نقاب) 1956ع ۾ جاري ٿي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}}<ref name="back"/> 1959ع ۾ رليز ٿيل ''آڪاش آر مٽي'' (آسمان ۽ ڌرتي) اهڙي قسم جي ٻي فلم هئي. [[بنگلاديش فلم ڊولپمينٽ ڪارپوريشن]] 1957ع–1958ع ۾ اوڀر پاڪستان فلم ڊولپمينٽ ڪارپوريشن جي نالي سان ڍاڪا ۾ قائم ڪئي وئي، جيڪا مڪمل فلم سازي مرڪز طور ڪم ڪندي هئي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}}<ref name="back"/> [[ظهير ريحان]] هن دور ۾ ڪيترين اثرائتين فلمن جي هدايتڪاري ڪئي، جن ۾ ''[[ڪخونو آشيني]]'' (1961ع)، ''شنگم'' (1964ع، پاڪستان جي پهرين رنگين فلم)، ۽ ''جيبون ٿيڪي نيووا'' (1970ع) شامل آهن.<ref name="back"/> 1960ع کان پوءِ ڍاڪا جي فلمي صنعت پاڻ کي بنگالي مسلمان سئنيما جي مرڪز طور قائم ڪيو.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} آزاديءَ کان پوءِ پهرين فلم ''[[اورا ايگارو جون]]'' هئي، جنهن جي هدايت [[چاشي نذرل اسلام]] ڪئي ۽ اها 1972ع ۾ جاري ٿي.<ref name="back"/> فلمي صنعت جي عروج واري دور ۾، 1996ع کان 2003ع تائين هر سال لڳ ڀڳ 80 فلمون تيار ٿينديون هيون، پر ان کان پوءِ اهو انگ مسلسل گهٽجندو رهيو آهي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}}<ref name="back"/> مشهور هدايتڪارن ۾ [[خان عطاور رحمان]]، [[عالمگير ڪبير]]، [[امجد حسين]]، [[همايون احمد]]، [[مرشد الاسلام]]، [[تنوير مقمل]]، [[طارق مسعود]]، [[صلاح الدين لاولو]] ۽ [[انعام الڪريم نرجھر]] شامل آهن.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} [[طارق مسعود]] کي سندس فلم ''[[ماتير موئنا]]'' (مٽيءَ جو پکي) تي 2002ع جي [[ڪان فلم ميلو|ڪان فلم ميلي]] ۾ [[فيپريسي]] انعام سان نوازيو ويو. [[فلم سوسائٽي]]ن بنگلاديش ۾ سئنيما جي واڌ ويجهه ۽ ترقيءَ ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو آهي.<ref>{{cite web|url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/reviews/how-film-societies-influence-cinema-1559231122|title=How film societies influence cinema|date=31 May 2019|access-date=14 January 2025|last=Sarkar|first=Shihab|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]}}</ref> === کاڌ خوراڪ === {{Main|بنگلاديشي کاڌا}} {{Further|بنگالي کاڌا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Kala bhuna 1.jpg | caption1 = ''[[ڪالا ڀونا]]''، [[چٽاگانگ ڊويزن]] جو [[گوشت جي کاڌن جي فهرست|ڳائو گوشت جو کاڌو]] | image2 = রুই মাছের ভুনা.jpg | caption2 = [[روهو]] ڪڙي، مڇيءَ تي ٻڌل کاڌو | image3 = Morog Polao 1.jpg | caption3 = ڪڪڙ [[پلاءُ]] (''موروگ پولائو'')، [[پراڻو ڍاڪا]] جو روايتي کاڌو }} بنگلاديشي کاڌا، جيڪي ملڪ جي جاگرافيائي هنڌ، آبهوا ۽ تاريخ سان ٺهيا آهن، نهايت شاهوڪار ۽ گهڻ رخي آهن.<ref name="cuisine">{{cite book |last=Osman |first=Shawkat|title=খুনতি কড়াই: Bangladeshi Cuisine |publisher=Mapin Publishing|date=16 February 2009|isbn=978-1-890-20602-4}}</ref>{{rp|14}} بنيادي خوراڪ [[اڇا چانور]] آهي، جيڪا مڇيءَ سان گڏ کاڌ خوراڪ جو بنياد بڻجي ٿي. [[پنن واري ڀاڄي]]ن، آلو، [[ڪدو]]ن ۽ [[دال]]ن جا مختلف قسم پڻ اهم ڪردار ادا ڪن ٿا. ڳائو گوشت، [[ٻڪري جو گوشت]]، ڪڪڙ ۽ بدڪ جون [[ڪڙي]]ون عام طور تي کاڌيون وڃن ٿيون،<ref name="shaheda">{{cite web|last=Yesmin|first=Shaheda|url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/spotlight/bangladesh-cuisine-part-i-delectable-and-diverse-1325551|title=Bangladesh cuisine part I – delectable and diverse|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 December 2016|access-date=1 October 2022|archive-date=6 December 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20161206142722/https://www.thedailystar.net/lifestyle/spotlight/bangladesh-cuisine-part-i-delectable-and-diverse-1325551|url-status=live}}</ref> گڏوگڏ [[ڀرتا]]ن (چيڀاٽيل ڀاڄيون)،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/recipe/news/mashed-1723366 |title=MASHED |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |last=Huda |first=Shahana |date=2 April 2019 |access-date=2 October 2022 |quote=Bhorta is just another staple for Bengalis... |archive-date=2 October 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221002091752/https://www.thedailystar.net/lifestyle/recipe/news/mashed-1723366 |url-status=live }}</ref> ''ڀاجي''ن ([[تريل ڀاڄيون]]) ۽ [[ترڪاري]]ن ([[ڪڙي|ڪڙي ٿيل]] ڀاڄيون) جا ڪيترائي قسم پڻ کائبا آهن.<ref name="cuisine"/>{{rp|8}} مغل اثر هيٺ آيل کاڌن ۾ [[قورمو]]، ڪاليا، [[برياني]]ون، [[پلاءُ]]، [[تهري (کاڌو)|تهري]]ون ۽ [[کچڙي]]ون شامل آهن.<ref name="shaheda"/> استعمال ٿيندڙ مختلف مصالحن ۾ [[هيڊ]]، [[ميٿي]]، [[ڪلونجي]]، [[ڌاڻا]]، [[سونف]]، [[ڦوٽو]] ۽ [[مرچ پائوڊر]] وڏي پيماني تي استعمال ٿين ٿا؛ هڪ مشهور مصالحو ملاوٽ [[پانچ فورن]] آهي. استعمال ٿيندڙ چٽڻين ۽ خوشبودار ٻوٽن ۾ [[ڳاڙهو بصر]]، [[مرچ|سائا مرچ]]، ٿوم، [[ادرڪ]]، [[ڌاڻا پن]] ۽ [[پودينو]] شامل آهن.<ref name="cuisine"/>{{rp|12}} [[ناريل جو کير]]، [[سرنهن (چٽڻي)|سرنهن جو پيسٽ]]، [[سرنهن جا ٻج]]، [[سرنهن جو تيل]]، [[گيهه]]، [[ڏکڻ ايشيائي اچار|اچار]]<ref name="shaheda"/> ۽ [[چٽڻي]]ون پڻ هن کاڌ خوراڪ ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿين ٿيون.<ref name="cuisine"/>{{rp|13–14}} ملڪ جي دريائي جاگرافي سبب مڇي پروٽين جو مکيه ذريعو آهي، ۽ اها اڪثر پنهنجي [[مڇي جا آنا|آڻن]] سميت کائي ويندي آهي. [[هلشا]] قومي مڇي آهي ۽ بيحد مقبول آهي. ٻين گهڻو کائجندڙ مڇين ۾ [[روهو]]، [[پنگاسيس پنگاسيس|پنگاس]] ۽ [[تلپيا]] شامل آهن.<ref>{{cite journal |last1=Rahman |first1=Md. Naimur |last2=Islam |first2=Abu Reza Md Towfiqul|title=Consumer fish consumption preferences and contributing factors: empirical evidence from Rangpur city corporation, Bangladesh|pmid=33426347|doi=10.1016/j.heliyon.2020.e05864|volume=6|number=12|date=28 December 2020|journal=[[Heliyon]]|article-number=e05864 |publisher=[[Cell Press]]|doi-access=free |pmc=7779775|bibcode=2020Heliy...605864R }}</ref> [[لابسٽر]]، [[جهينگا]] ۽ [[سڪل مڇي]] (''شٽڪي'') پڻ مقامي کاڌن ۾ اهم ڪردار ادا ڪن ٿا.<ref name="cuisine"/>{{rp|8}} چٽاگانگ ۾ ڳائو گوشت سان لاڳاپيل کاڌن ۾ [[ڪالا ڀونا]] ۽ [[ميزبان]] شامل آهن؛ ميزبان هڪ روايتي طور مشهور دعوت آهي، جنهن ۾ ''ميزبان گوشت'' پيش ڪيو ويندو آهي، جيڪو تيز ۽ مصالحيدار ڳائو گوشت جو سالن آهي.<ref name="cuisine"/>{{rp|10}}<ref name="shaheda"/><ref name="guardiancuisine">{{cite web|url=https://www.theguardian.com/world/2021/mar/21/from-kala-bhuna-to-shatkora-curry-lets-all-get-a-taste-for-bangladesh|last=Akbar|first=Ahsan|title=From kala bhuna to shatkora curry – let's all get a taste for Bangladesh|work=[[The Guardian]]|date=21 March 2021|access-date=2 October 2022|archive-date=2 September 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240902070150/https://www.theguardian.com/world/2021/mar/21/from-kala-bhuna-to-shatkora-curry-lets-all-get-a-taste-for-bangladesh|url-status=live}}</ref> سلهٽ ۾ ''[[شتڪورا]]'' ليمون کاڌن کي ميرينيٽ ڪرڻ لاءِ استعمال ٿين ٿا؛ ان جو مشهور مثال [[بيف هتڪورا]] آهي.<ref name="guardiancuisine"/> [[چٽاگانگ هل ٽريڪٽس]] جي قبائلي برادرين ۾ [[بانس جي ڪونپل]]ن سان کاڌو ٺاهڻ مشهور آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/feature/food/bamboo-shoots-now-popular-delicacy-tourists-120037|title=Bamboo shoots now a popular delicacy for tourists|work=[[Business Standard]]|date=16 August 2020|access-date=2 October 2022|archive-date=2 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221002095316/https://www.tbsnews.net/feature/food/bamboo-shoots-now-popular-delicacy-tourists-120037|url-status=live}}</ref> کلنا گوشت وارن کاڌن ۾ ''چوئي جهل'' ([[پائپر چابا]]) جي استعمال لاءِ مشهور آهي.<ref name="guardiancuisine"/><ref name="shaheda"/> ''ڪلائي روٽي''، ڳوٺاڻي [[فليٽ بريڊ]] جو هڪ قسم، راجشاهي جي [[چپائي نواب گنج]] ۾ وڏي پيماني تي کائي وڃي ٿي.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/nation/198302/kalai-ruti-a-northwestern-must-eat |title=Kalai Ruti, a northwestern must eat |work=[[Dhaka Tribune]] |date=9 January 2020 |access-date=9 January 2026 }}</ref> بنگلاديش ۾ مٺاڻن جي وسيع روايت آهي، جنهن ۾ ''[[رس گلو|روشگولا]]''، ''[[رس ملائي|روشملائي]]''، ''[[چومچوم]]''، ''[[سنديش]]''، ''[[مشٽي دوئي]]''، ''[[گلاب جامن|ڪالوجام]]'' ۽ ''[[جليبي|جلابي]]'' جهڙيون [[مٺايون]] شامل آهن.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/star-weekend/the-concept-desserts-bangladesh-1244389|title=The Concept of Desserts in Bangladesh|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=24 June 2016|access-date=2 October 2022 |last=Karim |first=Elita}}</ref> [[پٿا]] چانورن يا ميون مان ٺهيل روايتي اُٻاريل مٺاڻون آهن.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/deshi-mix/winter-pitha-176893|title=Winter Pitha|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=24 November 2015|access-date=2 October 2022}}</ref> [[حلوو]]، [[شيمائي]] ۽ [[فالودو]]، جن مان پوئين ٻه [[سيميون]] جون صورتون آهن، مذهبي ميلن ۽ خوشين ۾ مشهور مٺاڻون آهن.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/life-living/news/shab-e-barat-the-night-fortune-and-forgiveness-2983236|title=Shab-e-Barat: The night of fortune and forgiveness|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=15 March 2022|access-date=2 October 2022 |last=Khondokar |first=Faiza}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/aappayon/variations-vermicelli-1250221|title=Variations on Vermicelli|date=5 July 2016|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|access-date=24 April 2023}}</ref><ref>{{cite web|url=https://images.thedailystar.net/lifestyle/recipe/news/dinas-table-1752979|title=Dina's Table|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 June 2019|access-date=11 January 2025}}</ref> [[روٽي|روتي]]، [[نان]]، [[پراٺو]]، [[لوچي]] ۽ [[باڪر خاني]] اهم مقامي مانيون آهن.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/ls-special/bread-101-1566847|title=Bread 101|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=24 April 2018|access-date=2 October 2022 |last=Tariq |first=Jahanara}}</ref><ref name="shaheda"/> گرم [[کير واري چانهه]] ملڪ ۾ سڀ کان وڌيڪ پيئجندڙ مشروب آهي، جيڪا [[اڏا (ڏکڻ ايشيائي)|گڏيل ڪچهري]]ن جو مرڪز بڻيل آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/reader%E2%80%99s-chit/coffee-lifestyle-or-just-another-alternative-tea-1503541|title=Coffee: a lifestyle or just another alternative to tea?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=12 December 2017|access-date=1 October 2022 |last1=Amatya |first1=Suki |last2=Mahin |first2=Tamanna |last3=Sadaaf |first3=Bushra Humaira |last4=Sarkar |first4=Supriti}}</ref> [[بورھاني]]، [[مٺو]] ۽ [[لسي]] روايتي طور استعمال ٿيندڙ مشهور مشروب آهن.<ref>{{cite book |last1=Jyoti Prakash |first1=Tamang |title=Ethnic Fermented Foods and Alcoholic Beverages of Asia |date=2016 |publisher=Springer |isbn=978-81-322-2800-4 |pages=77–89}}</ref><ref>{{cite web |last=Sarkar |first=Supriti|title=Tis' the season (almost) for Lassi|date=13 February 2018|access-date=24 April 2023|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/ls-pick/tis-the-season-almost-lassi-1533559}}</ref> [[ڪباب]] تمام گهڻو مشهور آهن، خاص طور تي [[سيخ ڪباب]]، [[چپلي ڪباب]]، [[شامي ڪباب]]، [[چڪن ٽڪا]] ۽ [[ششليڪ]]، گڏوگڏ ''چاپ'' جا مختلف قسم.<ref name="shaheda"/> مشهور گهٽي کاڌن ۾ [[چٽ پٽي]]، [[جهل موري]]، ''شنگارا''،<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/my-dhaka/news/all-about-shingaras-3396736|title=All about shingaras|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 August 2023|access-date=7 June 2024}}</ref> [[سموسو]] ۽ [[پاني پوري|فچڪا]] شامل آهن.<ref>{{cite news |url=https://archive.thedailystar.net/lifestyle/2010/03/02/centre.htm|title=street food 101|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=9 March 2010 |last=Haider |first=M. H.|access-date=2 October 2022}}</ref> === رانديون === {{Main|بنگلاديش ۾ رانديون}} [[File:Mashrafe 2016 (9).jpg|thumb|[[بنگلاديش قومي ڪرڪيٽ ٽيم]]]] ڳوٺاڻن علائقن ۾ ڪيترين ئي [[بنگالي روايتي رانديون|روايتي مقامي راندين]] جهڙوڪ [[ڪبڊي]]، [[بولي کيلا]]، [[لاٺي کيلا]] ۽ [[نوڪا بائيچ]] کي اڃا تائين وڏي مقبوليت حاصل آهي. جيتوڻيڪ ڪبڊي ملڪ جي قومي راند آهي،<ref>{{cite book |last=Faroqi |first=Gofran |year=2012 |chapter=Kabadi |chapter-url=http://en.banglapedia.org/index.php?title=Kabadi |editor1-last=Islam |editor1-first=Sirajul |editor1-link=Sirajul Islam |editor2-last=Jamal |editor2-first=Ahmed A. |title=Banglapedia: National Encyclopedia of Bangladesh |edition=Second |publisher=[[Asiatic Society of Bangladesh]]}}</ref> پر [[ڪرڪيٽ]] ملڪ جي سڀ کان وڌيڪ مشهور راند سمجهي وڃي ٿي. [[بنگلاديش قومي ڪرڪيٽ ٽيم]] 1999ع ۾ پنهنجي پهرين [[ڪرڪيٽ عالمي ڪپ]] ۾ شرڪت ڪئي، ۽ ايندڙ سال ان کي [[ٽيسٽ ڪرڪيٽ]] جو درجو ڏنو ويو. بنگلاديش 2015ع جي [[2015 ڪرڪيٽ عالمي ڪپ]] ۾ چوٿين مرحلي تائين پهتو، [[2017 آءِ سي سي چيمپيئنز ٽرافي]] جي نيم فائنل تائين پهتو، ۽ [[ايشيا ڪپ]] جي فائنل ۾ ٽي ڀيرا (2012ع، 2016ع ۽ 2018ع) پهتو. [[شڪيب الحسن]] کي راند جي تاريخ جي بهترين [[آل رائونڊر]] رانديگرن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news |date=24 March 2020 |title=Why Shakib Al Hasan is one of cricket's greatest allrounders|publisher=[[ESPNcricinfo]] |url=https://www.espncricinfo.com/story/stats-analysis-why-shakib-al-hasan-is-one-of-cricket-s-greatest-allrounders-1219732 |access-date=23 March 2021}}</ref> 2020ع ۾ [[بنگلاديش قومي انڊر-19 ڪرڪيٽ ٽيم]] مردن جو [[2020 انڊر-19 ڪرڪيٽ عالمي ڪپ]] کٽي ورتو.<ref>{{cite news|title=U19s Cricket World Cup: Bangladesh beat India in final to win first title |url=https://www.bbc.com/sport/cricket/51437334|work=BBC Sport|date=9 February 2020|access-date=9 February 2020}}</ref><ref>{{cite news |author1=Minhaz Uddin Khan|title=Young Tigers become World Champions |url=https://www.dhakatribune.com/sport/cricket/2020/02/09/u19wc-final-tilak-out-india-103-2-after-29-overs|work=Dhaka Tribune|date=9 February 2020|access-date=9 February 2020}}</ref> ساڳي ٽيم 2023ع ۽ 2024ع ۾ لڳاتار [[انڊر-19 مردن جو ايشيا ڪپ]] پڻ کٽيو.<ref>{{Cite web |date=6 December 2024 |title=Bangladesh reach second consecutive U-19 Asia Cup final with dominant win over Pakistan |url=https://www.tbsnews.net/sports/bangladesh-reach-second-consecutive-u-19-asia-cup-final-dominant-win-over-pakistan-1011861 |access-date=2025-01-05 |website=Business Standard |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=8 December 2024 |title=Under-19 Asia Cup winners list: Bangladesh win second title in Dubai over India |url=https://indianexpress.com/article/sports/cricket/under-19-asia-cup-full-winners-list-india-vs-bangladesh-dubai-9713377/ |access-date=2025-01-05 |website=The Indian Express |language=en}}</ref> 2018ع ۾ [[بنگلاديش عورتن جي قومي ڪرڪيٽ ٽيم]] [[2018 عورتن جو ٽوئنٽي 20 ايشيا ڪپ]] کٽيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/star-live/women-asia-cup-t20-champions-2018-bangladesh-womens-cricket-team-got-victory-1590118 |title=Champions of Asia T20 Cup 2018: Bangladesh Women's Cricket Team |work=The Daily Star |date=12 June 2018 |access-date=14 August 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20180829153434/https://www.thedailystar.net/star-live/women-asia-cup-t20-champions-2018-bangladesh-womens-cricket-team-got-victory-1590118 |archive-date=29 August 2018 |url-status=live}}</ref> [[File:Bangladesh National Football Team in Maldives in the SAFF Championship 2021.jpg|thumb|[[بنگلاديش قومي فٽبال ٽيم]]]] [[فٽبال]] ڪرڪيٽ کان پوءِ بنگلاديش جي ٻي سڀ کان مشهور راند آهي.<ref>{{Cite news |url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/columns/football-the-game-which-makes-us-come-alive|title=Football ... the game which makes us come alive|date=14 December 2022|work=The Financial Express|type=Opinion}}</ref> قومي فٽبال ٽيم جو پهريون روپ 1971ع جي آزاديءَ واري جنگ دوران [[شادھين بنگلا فٽبال ٽيم]] جي صورت ۾ ظاهر ٿيو.<ref>{{Cite news |url=https://www.tbsnews.net/sports/shadhin-bangla-football-dal-team-no-other |title='Shadhin Bangla Football Dal': A team like no other |date=16 December 2019 |work=Business Standard |access-date=15 August 2022 |archive-date=15 August 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220815160845/https://www.tbsnews.net/sports/shadhin-bangla-football-dal-team-no-other |url-status=live }}</ref> 25 جولاءِ 1971ع تي ٽيم جي ڪپتان [[ذاڪريا پِنٽو]] پاڙيسري هندستان ۾ ميچ کان اڳ بنگلاديش جو جهنڊو پرڏيهي سرزمين تي ڦڙڪائيندڙ پهريون شخص بڻيو.<ref>{{Cite news |url=https://www.newagebd.net/article/133717/i-am-luckier-than-pele-zakaria-pintoo|title=I am luckier than Pele: Zakaria Pintoo|date=26 March 2021|work=New Age}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ [[بنگلاديش قومي فٽبال ٽيم]] 1973ع ۾ پنهنجو پهريون بين الاقوامي مقابلو کيڏيو ۽ پوءِ [[اي ايف سي ايشيا ڪپ]] (1980ع) ۾ شرڪت ڪرڻ جو اعزاز حاصل ڪيو، اهڙي ريت اها ڏکڻ ايشيا جي صرف ٻي ٽيم بڻجي وئي جيڪا هن مقابلي ۾ پهتي.<ref>{{Cite web|url=https://www.prothomalo.com/sports/football/যে-ম্যাচগুলো-'আফসোস'-বাংলাদেশের-ফুটবলে|title=যে ম্যাচগুলো 'আফসোস' বাংলাদেশের ফুটবলে|first=Niar|last=Iqbal|language=bn|work=Prothom Alo|date=6 April 2020|archive-date=10 September 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230910082413/https://www.prothomalo.com/sports/football/%E0%A6%AF%E0%A7%87-%E0%A6%AE%E0%A7%8D%E0%A6%AF%E0%A6%BE%E0%A6%9A%E0%A6%97%E0%A7%81%E0%A6%B2%E0%A7%8B-%E2%80%98%E0%A6%86%E0%A6%AB%E0%A6%B8%E0%A7%8B%E0%A6%B8%E2%80%99-%E0%A6%AC%E0%A6%BE%E0%A6%82%E0%A6%B2%E0%A6%BE%E0%A6%A6%E0%A7%87%E0%A6%B6%E0%A7%87%E0%A6%B0-%E0%A6%AB%E0%A7%81%E0%A6%9F%E0%A6%AC%E0%A6%B2%E0%A7%87|url-status=live}}</ref> فٽبال ۾ بنگلاديش جون سڀ کان نمايان ڪاميابيون [[2003 ساف گولڊ ڪپ]] ۽ [[1999 ڏکڻ ايشيائي رانديون]] آهن. [[بنگلاديش عورتن جي قومي فٽبال ٽيم]] 2022ع ۽ 2024ع ۾ لڳاتار [[ساف عورتن جي چيمپيئن شپ]] کٽي.<ref>{{Cite news |title=Bangladesh retain SAFF Women's Champs title |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/first-page/bangladesh-retain-saff-womens-champs-title-1730307628 |access-date=2025-01-05 |work=The Financial Express |language=en|archive-date=2025-12-08|archive-url=https://web.archive.org/web/20251208052130/https://today.thefinancialexpress.com.bd/first-page/bangladesh-retain-saff-womens-champs-title-1730307628|url-status=live}}</ref> بنگلاديشي تيرانداز [[ايتي خاتون]] ۽ [[رومان سنا]] [[2019 ڏکڻ ايشيائي رانديون]] دوران تيراندازي جي سڀني 10 مقابلن (انفرادي ۽ ٽيمي) ۾ سون جا تمغا کٽي تاريخ رقم ڪئي.<ref>{{Cite news |url=https://www.thedailystar.net/sports/athletics/bangladesh-win-all-10-golds-in-archery-sa-games-2019-1837909 |title=Ety, Sana complete Bangladesh's clean sweep in archery |date=9 December 2019 |work=The Daily Star}}</ref> [[قومي راندين جي ڪائونسل]] ملڪ جي 42 راندين جي وفاقن کي منظم ڪري ٿي.<ref>{{cite web|title=All Affiliated National Federation/Association |url=http://nsc.gov.bd/n/?cat=11 |publisher=[[National Sports Council]] |access-date=25 January 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130121160742/http://nsc.gov.bd/n/?cat=11 |archive-date=21 January 2013}}</ref> [[شطرنج]] پڻ بنگلاديش ۾ تمام گهڻي مقبول آهي. ملڪ وٽ شطرنج جا پنج گرينڊ ماسٽر آهن، جن مان [[نياز مرشد]] ڏکڻ ايشيا جو پهريون گرينڊ ماسٽر هو.<ref>{{cite web|url=http://bdchessfed.com/grand-masters|title=Bangladesh Chess Federation|website=bdchessfed.com|access-date=17 January 2020|archive-date=29 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200129112718/http://bdchessfed.com/grand-masters/}}</ref> 2010ع ۾ جبل چاڙهيندڙ [[موسيٰ ابراهيم]] [[مائونٽ ايورسٽ]] تي پهچندڙ پهريون بنگلاديشي بڻيو.<ref name="dailystardetail">{{cite news |title=Musa conquers Everest |url=http://www.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=139787 |work=The Daily Star |archive-url=https://web.archive.org/web/20171027015045/https://www.thedailystar.net/news-detail-139787 |archive-date=27 October 2017 |date=24 May 2010}}</ref> [[واصفيا نذرين]] پهرين بنگلاديشي جبل چاڙهيندڙ آهي، جنهن [[ست چوٽيون]] (Seven Summits) ۽ [[ڪي ٽو]] سر ڪيا.<ref>{{cite web |author1=Mary Anne Potts |title=Bangladeshi Climber Shares Her Spiritual Journey for the Women of Her Country |url=https://www.nationalgeographic.com/adventure/adventure-blog/2016/05/27/bangadeshi-climber-wasfia-nazreen-shares-her-spiritual-journey-for-the-women-of-her-country/ |archive-url=https://web.archive.org/web/20191119031640/https://www.nationalgeographic.com/adventure/adventure-blog/2016/05/27/bangadeshi-climber-wasfia-nazreen-shares-her-spiritual-journey-for-the-women-of-her-country/ |archive-date=19 November 2019 |website=National Geographic |date=27 May 2016}}</ref><ref>{{cite magazine|url=https://www.thedailystar.net/life-living/news/wasfia-nazreen-becomes-first-bangladeshi-summit-k2-3076801|title=Wasfia Nazreen becomes first Bangladeshi to summit K2|magazine=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|access-date=16 January 2024|date=22 July 2022}}</ref> مئي 2026ع ۾ [[بابر علي]] [[مائونٽ مڪالو]] سر ڪندڙ پهريون بنگلاديشي بڻيو.<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/babar-ali-becomes-first-bangladeshi-summit-mount-makalu-1427111 |title=Babar Ali becomes first Bangladeshi to summit Mount Makalu |website=[[The Business Standard]] |date=2026-05-02 |access-date=2026-05-02}}</ref> == اهم شخصيتون == * [[شيخ مجيب الرحمان]] * [[شيخ حسينه واجد]] * [[بيگم خالده ضياء]] * [[ڊاڪٽر محمد يونس]] ([[نوبل انعام]] ماڻيندڙ) * [[رونا ليلا]] == پڻ ڏسندا == * [[بنگلاديش جا صدر]] * [[بنگلاديش جا وزير اعظم]] == حوالا == {{حوالا|2}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.bangladesh.gov.bd/ بنگلا ديش جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{سارڪ}} {{OIC}} [[زمرو:بنگلاديش]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:بنگال]] [[زمرو:اسلامي رياستون]] [[زمرو:ايشيا ۾ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ ايشيا جا ملڪ]] [[زمرو:او آئي سي جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:دولت مشترڪه جون رڪن قومون]] e4pc8rzbymojrhuaxpwkjhyukxvx54q 387211 387210 2026-06-20T20:54:17Z Intisar Ali 8681 387211 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ايشيا جو ملڪ}} {{About|ملڪ بابت}} {{Infobox country | conventional_long_name = عوامي جمهوريه بنگلاديش | common_name = بنگلاديش | native_name = {{native name|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ}}<br />{{resize|90%|{{nobold|{{transliteration|bn|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś}}}}}} | image_flag = Flag of Bangladesh.svg | image_coat = National emblem of Bangladesh.svg | symbol_type = [[بنگلاديش جو قومي نشان|نشان]] | other_symbol = {{unbulleted list |[[File:Government Seal of Bangladesh.svg|100px|بنگلاديش حڪومت جي مهر]]}} | other_symbol_type = [[بنگلاديش حڪومت جي مهر|حڪومتي مهر]] | national_anthem = {{lang|bn|আমার সোনার বাংলা}} ([[بنگالي ٻولي|بنگالي]])<br />{{transliteration|bn|[[امار شونار بنگلا]]}}<br />"منهنجو سونهري بنگال"<br /><div style="display:inline-block;margin-top:0.4em;">[[File:Amar Sonar Bangla instrumental by US Navy Band.oga|center]]</div> | image_map = {{Switcher|[[File: Bangladesh (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File: Bangladesh rel location map.svg |upright=1.15|frameless]]|بنگلاديش جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[ڍاڪا]] | coordinates = {{Coord|23|45|50|N|90|23|20|E|type:city_region:BD|display=inline}} | largest_city = capital | languages_type = سرڪاري ٻولي<br />{{nowrap|{{nobold|۽ قومي ٻولي}}}} | languages = [[بنگالي ٻولي|بنگالي]]<ref name="bdlaws.minlaw.gov.bd">{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh |website=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |access-date=1 February 2017 |archive-date=10 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191110101626/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |script-title=bn:বাংলা ভাষা প্রচলন আইন, ১৯৮৭ |author=<!--Not stated--> |website=bdlaws.minlaw.gov.bd |publisher=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |trans-title=بنگالي ٻولي لاڳو ڪرڻ جو ايڪٽ، 1987ع |language=bn |access-date=7 January 2024 |archive-date=7 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240107175804/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |url-status=live }}</ref> | languages2_type = ٻي عام ٻولي | religion = {{ublist |item_style=white-space:nowrap; |91.04% [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ([[رياستي مذهب|سرڪاري]])|7.94% [[بنگلاديش ۾ هندو ڌرم|هندو ڌرم]] |0.60% [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] |0.30% [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|0.12% [[بنگلاديش ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2022 | languages2 = [[بنگلاديشي انگريزي|انگريزي]]<ref>{{cite journal |id={{ERIC|EJ1249887}} |last1=Ara |first1=Rowshon |title=A Foreign Language or the Second Language: The Future of English in Bangladesh |journal=International Journal of Language Education |date=March 2020 |volume=4 |issue=1 |pages=81–95 |doi=10.26858/ijole.v4i2.10458 |doi-broken-date=9 January 2026 }}</ref><ref>{{cite journal |last1=Islam |first1=Mohammad Nurul |last2=Hashim |first2=Azirah |title=Historical Evolution of English in Bangladesh |journal=Journal of Language Teaching and Research |date=2019 |volume=10 |issue=2 |page=247 |doi=10.17507/jltr.1002.05 }}</ref> | ethnic_groups = 99% [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]]<!--Do not modify to "Bengalis". The name of the ethnic group is "Bengali" and the people who belong to Bengali ethnicity are called "Bengalis".--> {{collapsible list | titlestyle = background:transparent;text-align:left;font-weight:normal;font-size:100%; | title = 1% [[بنگلاديش جا مقامي ماڻهو|ٻيا]] | hlist = on | [[چڪما ماڻهو|چڪما]] | [[گارو ماڻهو|گارو]] | [[خاصي ماڻهو|خاصي]] | [[خومي ماڻهو|خومي]] | [[ميتي ماڻهو|منيپوري]] | [[مرما ماڻهو|مرما]] | [[ميزو ماڻهو|ميزو]] | [[رخائن ماڻهو|اراڪاني]] | [[مرو ماڻهو|مرو]] | [[سنتال ماڻهو|سنتال]] | [[تنچانگيا ماڻهو|تنچانگيا]] | [[ترپوري ماڻهو|ترپوري]] | [[بشنوپريا ماڻهو|بشنوپريا]] }} | ethnic_groups_ref = <ref>{{cite web |title=Ethnic population in 2022 census |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |access-date=9 June 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> | ethnic_groups_year = 2022 | religion_ref = <ref name="census"/> | demonym = [[بنگلاديشي ماڻهو|بنگلاديشي]] | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[محمد شهاب الدين]] | leader_title2 = [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[طارق رحمان]] | leader_title3 = [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] | leader_name3 = [[حفيظ الدين احمد]] | leader_title4 = [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] | leader_name4 = [[زبير رحمان چوڌري]] | legislature = [[جاتيا سنگساد]] | sovereignty_note = [[پاڪستان]] کان | sovereignty_type = [[بنگلاديش جي آزادي|آزادي]] | established_event1 = [[اوڀر بنگال]] | established_date1 = 15 آگسٽ 1947ع | established_event2 = [[اوڀر پاڪستان]] | established_date2 = 29 فيبروري 1956ع | established_event3 = [[بنگلاديشي آزادي جو اعلان|آزاديءَ جو اعلان]] | established_date3 = 26 مارچ 1971ع | established_event4 = [[بنگلاديش جي عارضي حڪومت|عارضي حڪومت]] | established_date4 = 10 اپريل 1971ع | established_event5 = [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ جو دستاويز|فتح]]، [[بنگلاديش آزادي جنگ|آزادي جنگ]] ۾ | established_date5 = 16 ڊسمبر 1971ع | established_event6 = [[بنگلاديش جو آئين|موجوده آئين]] | established_date6 = 16 ڊسمبر 1972ع | area_km2 = 148,460<ref>{{cite web|title=Bangladesh country profile |url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650940|website=[[بي بي سي نيوز]] |date=4 March 2011 |access-date=18 February 2025}}</ref> | area_rank = 93هون | area_sq_mi = 57320 | area_label2 = زميني پکيڙ | area_data2 = 130,170&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=13 November 2021|year=2021}}</ref> | area_label3 = آبي پکيڙ | area_data3 = 18,290&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia"/> | percent_water = 6.4 | population_estimate = 175,423,000<ref name=IMF/> | population_census = 169,828,911<ref name="populationcensus2022">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Post Enumeration Check (PEC) Adjusted Population |url=http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |date=18 April 2023 |website=[[بنگلاديش شماريات بيورو]] |access-date=30 May 2023 |archive-date=30 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230530205648/http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=Report: 68% Bangladeshis live in villages |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |work=[[ڍاڪا ٽربيون]] |date=28 November 2023 |access-date=6 February 2024 |archive-date=6 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240206021005/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |url-status=live }}</ref> | population_estimate_year = 2026 | population_estimate_rank = 8هون | population_census_year = 2022 | population_census_rank = 8هون | population_density_km2 = 1,165 | population_density_sq_mi = 3,020 | population_density_rank = 13هون | GDP_PPP = {{increase}} $1.922 ٽرلين<ref name="IMFWEO.BD">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[بين الاقوامي مالياتي فنڊ]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=19 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 25هون | GDP_PPP_per_capita = {{increase}} $10,955<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_PPP_per_capita_rank = 127هون | GDP_nominal = {{increase}} $510.705 بلين<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 36هون | GDP_nominal_per_capita = {{increase}} $2,911<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_per_capita_rank = 142هون | Gini = 30.9 | Gini_year = 2022 | Gini_change = decrease | Gini_ref = <ref>{{Cite web |title=Gini index - Bangladesh |url=https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=BD |access-date=2026-03-31 |website=World Bank}}</ref> | Gini_rank = | HDI = 0.685 | HDI_year = 2023 | HDI_change = increase | HDI_ref = <ref>{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[گڏيل قومن جو ترقياتي پروگرام]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = {{ordinal|130}} | currency = [[بنگلاديشي ٽڪا|ٽڪا]] ({{lang|bn|[[৳]]}}) | currency_code = BDT | time_zone = [[بنگلاديش معياري وقت|بي ايس ٽي]] | utc_offset = +6 | date_format = dd/mm/yyyy | calling_code = [[بنگلاديش ۾ ٽيليفون نمبر|+880]] | cctld = {{ubl|[[.bd]]|{{lang|bn|[[.bangla|.বাংলা]]}}}} | area_magnitude = | footnote = | today = }} {{Contains special characters|بنگالي}} '''بنگلاديش'''،{{efn|{{IPAc-en|%|b|ae|N|g|l|@|"|d|E|S|,_|%|b|A:|N|-|audio=LL-Q1860 (eng)-Flame, not lame-Bangladesh.wav}}; {{langx|bn|বাংলাদেশ|Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ˈbaŋlaˌdeʃ|pron|Bn-বাংলাদেশ.oga}}}} سرڪاري طور '''عوامي جمهوريه بنگلاديش'''،{{efn|{{langx|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ɡɔnopɾodʒat̪ɔnt̪ɾi‿baŋlad̪eʃ|pron|}}}} [[ڏکڻ ايشيا]] جو هڪ ملڪ آهي. اهو دنيا جو [[آبادي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]] آهي ۽ [[آباديءَ جي گهاٽائي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گنجان آباد ملڪن]] مان هڪ آهي، جتي لڳ ڀڳ 176 ملين آبادي {{convert|148461|km2|sqmi}} ايراضيءَ ۾ رهي ٿي.<ref name=IMF>{{Cite web |title=Bangladesh and the IMF |url=https://www.imf.org/en/countries/bgd |access-date=2026-05-02 |website=IMF}}</ref> بنگلاديش جون زميني سرحدون اتر، اولهه ۽ اوڀر ۾ [[ڀارت]] سان ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ملن ٿيون. ان جي ڏکڻ ۾ [[بنگال جي نار]] سان سامونڊي ڪنارو آهي. اهو [[ڀوٽان]] ۽ [[نيپال]] کان [[سليگڙي لنگهه]] وسيلي الڳ آهي، ۽ اتر طرف [[چين]] کان [[ڀارت جون رياستون|ڀارتي رياست]] [[سڪم]] وسيلي جدا آهي. [[ڍاڪا]]، ملڪ جو گاديءَ جو هنڌ ۽ [[بنگلاديش جا شهر ۽ ڳوٺ|سڀ کان وڏو شهر]]، ملڪ جو سياسي، مالي ۽ ثقافتي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.sinardaily.my/article/728620/culture/travel-amp-food/bangladesh-may-not-have-a-mega-monument-but-what-it-has-is-captivating|title=Bangladesh may not have a mega monument but what it has is captivating|first=S. D.|last=Reporter|date=12 July 2025|website=Sinar Daily}}</ref> [[چٽاگانگ]] ملڪ جو ٻيو وڏو شهر ۽ [[چٽاگانگ بندرگاهه|ملڪ جو سڀ کان مصروف بندرگاهه]] آهي. هاڻوڪي بنگلاديش جو علائقو قديم تاريخ ۾ ڪيترين [[هندو سلطنتن ۽ گهراڻن جي فهرست|هندو]] ۽ [[ٻڌ ڌرم جي بادشاهتن ۽ سلطنتن جي فهرست|ٻڌ]] گهراڻن جو مضبوط مرڪز رهيو. 1204ع ۾ [[بنگال تي غوري فتح|مسلمانن جي فتح]] کان پوءِ، هن علائقي ۾ [[بنگال سلطنت|سلطنتي]] ۽ [[مغل سلطنت|مغل]] حڪمراني قائم ٿي. [[بنگال صوبو|مغل سلطنت جي سڀ کان وڏي صوبي]] طور [[بنگال]] دنيا جي سڀ کان خوشحال ۽ واپاري طور سرگرم علائقن مان هڪ بڻجي اڀريو، جيڪو پنهنجي [[بنگال ۾ ململ جو واپار|ترقي يافته ڪپڙي جي صنعت]] ۽ زرعي پيداوار لاءِ مشهور هو. 1757ع ۾ [[پلاسي جي جنگ]] ايندڙ ٻن صدين لاءِ [[بنگال پريزيڊنسي|برطانوي نوآبادياتي حڪمراني]] جي شروعات ثابت ٿي. هن دور ۾ سرمائي جي وڏي پيماني تي ٻاهر منتقلي ٿي، جنهن کي برطانيا ۾ صنعتي انقلاب جي مالي مدد لاءِ استعمال ڪيو ويو، جڏهن ته بنگال موتمار ڏڪارن جي دورن سبب تباهه ٿيو. 1947ع ۾ [[برطانوي هندستان جي ورهاڱي|هندستان جي ورهاڱي]] کان پوءِ، [[اوڀر بنگال]] نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جنهن کي پوءِ [[اوڀر پاڪستان]] جو نالو ڏنو ويو. [[اولهه پاڪستان]] ۾ قائم حڪومت طرفان ٻن ڏهاڪن کان وڌيڪ سياسي دٻاءُ ۽ [[ادارتي نسل پرستي|نظامي نسل پرستي]] کان پوءِ، [[اوڀر پاڪستان]] ۾ [[عدم تعاون تحريڪ (1971)|1971ع جي عدم تعاون تحريڪ]] سان شهري بيچيني پيدا ٿي، جيڪا حڪومت جي پرتشدد [[آپريشن سرچ لائيٽ|فوجي ڪارروائي]] کان پوءِ [[بنگلاديش آزادي جنگ]] جو سبب بڻي. [[مڪتي باهني]]، [[1971ع جي هندستان-پاڪستان جنگ|ڀارتي فوجن جي مدد ۽ سهڪار]] سان، هڪ ڪامياب [[انقلاب|هٿياربند انقلاب]] وڙهيو؛ ۽ پاڪستان طرفان ڪيل [[بنگلاديش نسل ڪشي]] جي باوجود، بنگلاديش 16 ڊسمبر 1971ع تي هڪ [[خودمختيار قوم]] بڻجي ويو. آزاديءَ کان پوءِ [[شيخ مجيب الرحمان]] ملڪ جي اڳواڻي ڪئي، جيستائين 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] ٿيو. پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن کي پاڻ به 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|قتل]] ڪيو ويو. 1980ع واري ڏهاڪي تي [[حسين محمد ارشاد]] جي آمريت غالب رهي، جنهن کي 1990ع ۾ [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|عوامي بغاوت]] ذريعي هٽايو ويو. 1991ع ۾ جمهوريت جي بحاليءَ کان پوءِ، [[بيگمن جي جنگ]] يعني [[خالده ضياءُ]] ۽ [[شيخ حسينا]] جي رقابت ايندڙ 34 سالن تائين ملڪ جي سياست کي شڪل ڏني. حسينا کي 5 آگسٽ 2024ع تي [[جولاءِ بغاوت|عوامي بغاوت]] ۾ هٽايو ويو.<ref>{{Cite news |title=Battle Of Begums: All About Rivalry Between Khaleda Zia And Sheikh Hasina |url=https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-url=http://web.archive.org/web/20251230091627/https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-date=2025-12-30 |access-date=2026-05-15 |work=NDTV |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Mudgal |first=Aryan |date=2025-12-30 |title=‘Battle of the Begums’: Khaleda Zia and Sheikh Hasina's rivalry over the years |url=https://www.hindustantimes.com/world-news/battle-of-the-begums-khaleda-zia-and-sheikh-hasinas-rivalry-over-the-years-bangladesh-101767079979402.html |access-date=2026-05-15 |website=Hindustan Times |language=en}}</ref> بنگلاديش [[ويسٽ منسٽر نظام]] تي ٻڌل هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي. اهو [[وچولي طاقت]] آهي ۽ [[بنگلاديش جي معيشت|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] رکي ٿو. بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن موجب اسلام|چوٿين نمبر وڏي مسلمان آبادي]] جو گهر آهي. اهو ڏکڻ ايشيا جي [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|ٽئين نمبر وڏي فوج]] رکي ٿو ۽ گڏيل قومن جي [[امن قائم رکڻ]] وارين ڪارروائين ۾ سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ آهي. بنگلاديش [[بنگلاديش جون ڊويزنون|اٺ ڊويزنن]]، [[بنگلاديش جا ضلعا|64 ضلعن]]، [[اپازيلا|500 سب ضلعن]] ۽ [[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|4,599 يونين ڪائونسلن]] تي مشتمل آهي، ۽ دنيا جي [[سندربن|سڀ کان وڏي مينگروو ٻيلي]] جو گهر آهي. ان وٽ دنيا جي سڀ کان وڏي [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|پناهگير آبادي]] مان هڪ آهي ۽ اهو اڃا تائين مقامي سطح تي پکڙيل [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]]، [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جي ڀڃڪڙين]]، [[مذهبي تشدد]]، [[سياسي زوال|سياسي عدم استحڪام]] ۽ [[موسمي تبديلي جا اثر|موسمي تبديلي جي منفي اثرن]] جهڙن چئلينجن کي منهن ڏئي رهيو آهي. بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] ۽ [[بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن]] جو ميمبر ملڪ آهي. == نالي جي بڻ بنياد == {{Main|بنگال جا نالا}} ''بنگلاديش'' ("بنگالي ملڪ") جي نالي جي بڻ بنياد کي ويهين صديءَ جي شروعات تائين ڳولي سگهجي ٿو، جڏهن بنگالي محب وطن گيتن، جهڙوڪ [[رابندرناٿ ٽئگور]] جي ''آجي بنگلاديشير هردوئي'' ۽ [[قاضي نذرالاسلام]] جي ''نمو نمو نمو بنگلاديش مومو'' ۾، ترتيبوار 1905ع ۽ 1932ع ۾، هي اصطلاح استعمال ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |title=Notation of song aaji bangladesher hridoy |access-date=10 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150904011316/http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |archive-date=4 September 2015}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان، بنگالي قومپرستن [[اوڀر پاڪستان]] ۾ سياسي جلسن ۾ هي اصطلاح استعمال ڪرڻ شروع ڪيو. ''بنگلا'' اصطلاح [[بنگال]] علائقي ۽ [[بنگالي ٻولي]] ٻنهي لاءِ استعمال ٿي سگهي ٿو. ''بنگلا'' اصطلاح جي اصل واضح ناهي؛ مختلف نظرين موجب ان جو تعلق ڪانسي جي دور جي ڪنهن [[پروٽو-ڊراوڙي ٻولي|پروٽو-ڊراوڙي]] قبيلي،<ref>{{cite web |url=http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field%28DOCID+bd0014%29 |title=Bangladesh: early history, 1000&nbsp;B.C.–A.D. 1202 |date=September 1988 |website=Bangladesh: A country study |publisher=[[لائبريري آف ڪانگريس]] |access-date=1 December 2014 |quote=Historians believe that Bengal, the area comprising present-day Bangladesh and the Indian state of [[West Bengal]], was settled in about 1000 B.C. by Dravidian-speaking peoples who were later known as the Bang. Their homeland bore various titles that reflected earlier tribal names, such as Vanga, Banga, Bangala, Bangal, and Bengal. |archive-url=https://web.archive.org/web/20131207010051/http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd%2Fcstdy%3A%40field%28DOCID+bd0014%29 |url-status=live |archive-date=7 December 2013 }}</ref> ۽ لوهه جي دور جي [[ونگا سلطنت]] سان جوڙيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |url=https://www.britannica.com/place/Vanga|title=Vanga &#124; ancient kingdom, India|website=Encyclopædia Britannica|access-date=24 April 2023|archive-date=30 July 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160730062030/https://www.britannica.com/place/Vanga|url-status=live}}</ref> هن اصطلاح جو سڀ کان پراڻو ڄاتل استعمال 805ع واري [[نيسري|نيسري پليٽ]] ۾ ملي ٿو. ''ونگلا ديسا'' اصطلاح يارهين صديءَ جي ڏکڻ هندستاني رڪارڊن ۾ ملي ٿو.<ref>{{cite book |last=Keay |first=John |author-link=John Keay |year=2000 |title=India: A History |publisher=[[Atlantic Monthly Press]] |page=220 |isbn=978-0-87113-800-2 |quote=In C1020 ... launched Rajendra's great northern escapade ... peoples he defeated have been tentatively identified ... 'Vangala-desa where the rain water never stopped' sounds like a fair description of Bengal in the monsoon.}}</ref><ref name="Sen-1999">{{cite book |last=Sen |first=Sailendra Nath |year=1999 |orig-date=First published 1988 |title=Ancient Indian History and Civilization |url=https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |publisher=New Age International |page=281 |isbn=978-81-224-1198-0 |access-date=25 July 2023 |archive-date=16 January 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116111745/https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |url-status=live }}</ref> چوڏهين صديءَ ۾ [[بنگال سلطنت]] دوران هن اصطلاح کي سرڪاري حيثيت ملي.<ref name="Ahmed2004">{{cite book |last=Ahmed |first=Salahuddin |date=2004 |title=Bangladesh: Past and Present |url=https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |publisher=APH Publishing |page=23 |isbn=978-81-7648-469-5 |access-date=14 May 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161602/https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |url-status=live }}</ref><ref>"But the most important development of this period was that the country for the first time received a name, ie Bangalah." [http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal Banglapedia: Islam, Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20150723091245/http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal |date=23 July 2015 }}</ref> [[شمس الدين الياس شاهه]] 1342ع ۾ پاڻ کي "بنگلا جو پهريون [[شاهه]]" قرار ڏنو.<ref name="Ahmed2004" /> اسلامي دور ۾ ''بنگال'' لفظ هن علائقي لاءِ سڀ کان عام نالو بڻجي ويو.<ref>{{Cite book |last=Sircar |first=D.C. |author-link=Dineshchandra Sircar |year=1971 |orig-date=First published 1960 |title=Studies in the Geography of Ancient and Medieval India |url=https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |edition=2nd |publisher=Motilal Banarsidass |page=135 |isbn=978-81-208-0690-0 |access-date=19 April 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161603/https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |url-status=live }}</ref> سورهين صديءَ جي تاريخدان [[ابوالفضل بن مبارڪ]] پنهنجي ''[[آئين اڪبري]]'' ۾ لکي ٿو ته پڇاڙي ''"ال"'' جو اضافو ان حقيقت مان ٿيو ته هن زمين جا قديم راجا ٽڪرين جي هيٺاهين وارن هيٺاهن علائقن ۾ مٽيءَ جا دڙا ٺاهيندا هئا، جن کي "ال" چيو ويندو هو.<ref>Land of Two Rivers, [[Nitish Sengupta]]</ref> اهو ذڪر [[غلام حسين سليم]] جي [[رياض السلاطين]] ۾ پڻ ملي ٿو.<ref name="riaj">[http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11 RIYAZU-S-SALĀTĪN: A History of Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20141215055926/http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11|date=15 December 2014}}, [[Ghulam Husain Salim]], The Asiatic Society, Calcutta, 1902.</ref> هند-آريائي پڇاڙي ''[[-desh|ديش]]'' سنسڪرت لفظ ''deśha'' مان نڪتل آهي، جنهن جي معنيٰ "زمين" يا "ملڪ" آهي. تنهنڪري ''بنگلاديش'' نالي جي معنيٰ "بنگال جي زمين" يا "بنگال جو ملڪ" آهي.<ref name="Sen-1999" /> == تاريخ == {{Main|بنگلاديش جي تاريخ}} === ابتدائي تاريخ === [[File:Mahasthan Brahmi Inscription.png|thumb|ٽين صدي ق.م. جو [[مهاستان برهمي ڪتبو]]، جيڪو 1931ع ۾ [[مهاستان ڳڙهه]]، [[بوگرا ضلعو]] مان دريافت ٿيو]] هن علائقي تي پکڙجندڙ پهرين وڏي مقامي سلطنت [[موريا سلطنت]] ({{Circa}} 320–185 ق.م.) هئي. ان جي زوال کان پوءِ [[ساماتاتا]] نالي بادشاھت اڀري، جيڪا [[گپت سلطنت]] (تقريباً 319–540ع) جي باجگذار رياست هئي. [[هرشا]] (606–647ع) ساماتاتا کي پنهنجي نسبتاً ڍري انتظامي سياسي ڍانچي ۾ شامل ڪيو. ٻڌ ڌرم واري [[پالا سلطنت]] 750ع کان 1150ع تائين هن علائقي تي حڪومت ڪئي. بعد ۾ ان کي هندو [[سينا خاندان]] ختم ڪيو، جنهن 1204ع تائين حڪومت ڪئي، جڏهن [[غوري خاندان]] جي [[محمد بختيار خلجي]] جي اڳواڻيءَ ۾ ٿيندڙ [[هندستاني برصغير ۾ مسلمان فتحون|مسلمان فتحن]] هن علائقي تي قبضو ڪيو.<ref>{{cite book|chapter=EARLY HISTORY, 1000 B.C.-A.D. 1202|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/4.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> === وچئين دور === {{Main|بينگال سلطنت|بنگال صوبو}} [[File:Renaldis muslin woman.jpg|thumb|ارڙهين صديءَ ۾ [[ڍاڪا]] جي هڪ عورت نفيس [[بنگال جي ململ واپار|بنگالي ململ]] جو لباس پهريل]] {{multiple image | perrow = 2 | total_width = 300 | image1 = Kusumba Mosque, Naogaon.jpg | image2 = গোয়ালদি মসজিদ 3.jpg | image3 = Bagha Shahi Mosque.jpg | image4 = Choto Shona Mosque Rajshahi.jpg | footer = بنگال سلطنت جي دور جي مسجدن جي تعمير. مٿان کاٻي کان گھڙيال وار ترتيب سان: [[ڪسومبا مسجد]] جا محراب، [[گوالدي مسجد]]، [[باگها مسجد]] ۽ [[ڇوٽو سونا مسجد]] جا نوڪدار محراب ۽ بنگالي ڇت. }} [[File:Hussain Shahis of Bengal.png|thumb|left|[[حسين شاهي خاندان]] جي دور ۾ بنگال]] ان کان پوءِ بنگال [[دهلي سلطنت]] (1206–1526ع) جو حصو بڻيو.<ref name="islamization">{{cite book|chapter=ISLAMIZATION OF BENGAL, 1202–1757|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/5.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> 1341ع ۾ [[فخرالدين مبارڪ شاهه]] آزاد [[بنگال سلطنت]] قائم ڪئي.<ref name="islamization"/> آزاد بنگال سلطنت تي لڳاتار ٻن خاندانن، [[حسين شاهي خاندان]] ۽ [[الياس شاهي خاندان]] حڪومت ڪئي، جڏهن ته [[گنيشا خاندان]] جو مختصر دور پڻ رهيو. جاگرافيائي توسيع ۽ معاشي خوشحاليءَ جي زماني ۾ يورپي ۽ چيني سياحن ان کي "واپار لاءِ دنيا جو سڀ کان مالدار ملڪ" قرار ڏنو.<ref>{{cite book|last=Nanda|first=J.N.|year=2005|title=Bengal: the unique state|publisher=Concept Publishing Company|isbn=978-81-8069-149-2}}</ref>{{rp|10}} 1576ع ۾ [[مغل سلطنت]] بنگال تي قبضو ڪيو.<ref name="islamization"/><ref>Raychaudhuri, Tapan; Habib, Irfan (eds). ''The Cambridge Economic History of India: Volume 1, c.1200–c.1750''. Cambridge University Press, 1982.</ref> اٺارهين صديءَ تائين [[بنگال صوبو]] مغل سلطنت جو سڀ کان مالدار صوبو بڻجي ويو ۽ ان کي "ملڪن جي جنت" ۽ "هندستان جو اناج گهر" سڏيو ويو.<ref name="islamization"/> هتي جي رهواسين جو معيارِ زندگي دنيا جي بهترين معيارن مان هڪ هو، ڇاڪاڻ⁠تہ هي علائقو ڪپهه جي ڪپڙي (خاص طور ململ)، ريشم ۽ [[بنگلاديش ۾ ٻيڙيون ٺاهڻ جي صنعت|ٻيڙيون ٺاهڻ]] جو وڏو عالمي برآمد ڪندڙ ۽ پيدا ڪندڙ هو.<ref name="ray">{{cite book|first=Indrajit|last=Ray|year=2011|title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857)|url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA7|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-82552-1|access-date=30 May 2019}}</ref>{{rp|174}} 1700ع جي شروعات ۾ مغل سلطنت جي زوال کان پوءِ هي علائقو [[بنگال جا نواب|بنگال جي نوابن]] جي ماتحت هڪ نيم خودمختيار رياست بڻجي ويو، جنهن جو بنياد [[مرشد قلي خان]] 1717ع ۾ رکيو. === برطانوي نوآبادياتي دور === {{Main|بنگال پريزيڊنسي}} [[File:Bengal Presidency in British India with dependencies 1852.png|thumb|left|برطانوي هندستان ۾ بنگال پريزيڊنسي (سائي رنگ) ۽ ان جا تابع علائقا (سرمائي رنگ)]] 23 جون 1757ع تي [[سراج الدوله]] جي اڳواڻيءَ واري رياست کي [[ايسٽ انڊيا ڪمپني]] [[پلاسي جي جنگ]] ۾ شڪست ڏني. اها جنگ بنگال ۽ سڄي هندستاني برصغير تي [[برطانوي راڄ]] قائم ڪرڻ ۾ اهم ثابت ٿي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref> بنگال برطانيا جي [[صنعتي انقلاب]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو، پر ان جي قيمت وڏي پئماني تي سرمائي جي نيڪالي، صنعتڪشي جي زوال ۽ بنگالي ڪپڙي جي صنعت جي تباهيءَ جي صورت ۾ ادا ڪئي وئي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref><ref name="ray"/>{{rp|7–10}} 1770ع جي هولناڪ [[عظيم بنگال ڏڪار]] ۾ اندازاً هڪ ڪروڙ تائين ماڻهو فوت ٿيا،<ref>{{cite journal|last=Ghose|first=Ajit Kumar|title=Food Supply and Starvation: A Study of Famines with Reference to the Indian Sub-Continent|volume=34|number=2|pages=368–389|jstor=2662775|publisher=[[Oxford University Press]]|journal=[[Oxford Economic Papers]]|year=1982|doi=10.1093/oxfordjournals.oep.a041557 |pmid=11620403 }}</ref><ref>{{Cite book |last=Dyson |first=Tim |title=A population history of India: from the first modern people to the present day |date=2018 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-882905-8 |edition=1st |location=Oxford |pages=80–81}}</ref><ref name="Irschick2018">{{citation|last=Irschick|first=Eugene F.|author-link=Eugene F. Irschick|title=A History of the New India: Past and Present|url=https://books.google.com/books?id=wqiaDwAAQBAJ&pg=PA73|year=2018|publisher=Routledge|isbn=978-1-317-43617-1|pages=73–}}</ref> جيڪو بنگال پريزيڊنسي جي ڪل آباديءَ جي لڳ ڀڳ ٽئين حصي جي برابر هو.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=6iNuAAAAMAAJ|last=Peers|first=Douglas M.|year=2006|title=India under colonial rule: 1700–1885|publisher=Pearson Education|isbn=978-0-582-31738-3}}</ref>{{rp|47}} === پاڪستان جو حصو === {{Main|ڊومينين آف پاڪستان|اوڀر بنگال|اوڀر پاڪستان}} {{further|اولھ پاڪستان| بنگال جو ورهاڱو (1947)|انڊيا جو ورھاڱو }} لڳ ڀڳ ٻن صدين جي سڌي برطانوي حڪمراني کان پوءِ، جديد بنگلاديش جون سرحدون [[هندستان جي ورهاڱي]] دوران 15 آگسٽ 1947ع تي [[ريڊڪلف لائين]] تحت [[بنگال جي ورهاڱي (1947ع)|بنگال جي ورهاڱي]] سان مقرر ٿيون.<ref>{{cite journal|last=Chatterji|first=Joya|title=The Fashioning of a Frontier: The Radcliffe Line and Bengal's Border Landscape, 1947–52|volume=33|number=1|year=1999|pages=185–242|publisher=[[Cambridge University Press]]|journal=[[Modern Asian Studies]]|doi=10.1017/S0026749X99003066 |jstor=313155}}</ref> ان وقت هي علائقو [[اوڀر بنگال]] جي نالي سان نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جڏهن ته ٻيو حصو [[اولهه پاڪستان]] هو.<ref>{{cite book|chapter=PAKISTAN PERIOD, 1947–71|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/14.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=4|access-date=13 January 2025}}</ref> اوڀر ۽ اولهه پاڪستان جي وچ ۾ هڪ هزار ميلن کان وڌيڪ جاگرافيائي فاصلو هو، جيڪو بعد ۾ شديد معاشي اڻبرابريءَ جو بنيادي سبب بڻيو.<ref>{{cite journal|last=Sobhan|first=Rehman|title=The Problem of Regional Imbalance in the Economic Development of Pakistan|journal=[[Asian Survey]]|volume=2|number=5|year=1962|pages=31–37|doi=10.2307/3023445 |jstor=3023445}}</ref> [[خواجه ناظم الدين]] اوڀر بنگال جو پهريون وزيراعليٰ ٿيو ۽ [[فريڊرڪ چالمرز بورن]] ان جو گورنر مقرر ٿيو. 1949ع ۾ [[آل پاڪستان عوامي مسلم ليگ]] قائم ٿي. 1950ع ۾ [[اوڀر بنگال قانون ساز اسيمبلي]] زمينداري نظام ۽ مستقل بندوبست کي ختم ڪندي زرعي سڌارا نافذ ڪيا.<ref>[[#Baxter|Baxter]], p. 72</ref> 1953ع ۾ عوامي مسلم ليگ جو نالو تبديل ڪري وڌيڪ "سيڪيولر" [[عوامي ليگ]] رکيو ويو.<ref name="LewisSagar1992">{{cite book |author1=David S. Lewis |author2=Darren J. Sagar|title=Political Parties of Asia and the Pacific: A Reference Guide |url={{GBurl|id=S4uyAAAAIAAJ}}|year=1992|publisher=Longman|isbn=978-0-582-09811-4|page=36|access-date=30 July 2017}}</ref> {{مکيه|بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ}} ثقافتي، لساني، سياسي ۽ معاشي امتياز، 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]]، 1966ع جي [[ڇهن نڪتن واري تحريڪ]]، 1970ع جي چونڊن ۾ [[عوامي ليگ]] جي شاندار ڪاميابي ۽ پوءِ [[آپريشن سرچ لائيٽ]] جي فوجي ڪارروائيءَ، بنگلاديش جي آزاديءَ جي جدوجهد کي جنم ڏنو. 25 مارچ 1971ع تي پاڪستاني حڪومت طرفان فوجي آپريشن شروع ڪيو ويو.<ref>{{cite journal|last=Bose|first=Sarmila|title=Anatomy of Violence: Analysis of Civil War in East Pakistan in 1971|journal=[[Economic and Political Weekly]]|volume=40|number=41|year=2005|pages=4463–4471|jstor=4417267}}</ref> 26 مارچ 1971ع تي پاڪستاني فوج پاران [[شيخ مجيب الرحمان]] جي گرفتاري کان پوءِ، آزادي پسند اڳواڻ ميجر [[ضياءُ الرحمان]] مجيب جي طرفان بنگلاديش جي آزاديءَ جو اعلان نشر ڪيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/zias-declaration-19001 | title=Zia's declaration |work=The Daily Star |date=7 April 2014 }}</ref> ان کان پوءِ نَو مهينن تي مشتمل خوني [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] شروع ٿي، جنهن دوران نسلي بنگالين جي خلاف [[بنگلاديش نسل ڪشي]] به ٿي.<ref>{{cite journal|last=Saikia|first=Yasmin|title=Beyond the Archive of Silence: Narratives of Violence of the 1971 Liberation War of Bangladesh|journal=[[History Workshop Journal]]|number=58|year=2004|volume=58 |pages=275–287|doi=10.1093/hwj/58.1.275 |jstor=25472765}}</ref> آخرڪار 16 ڊسمبر 1971ع تي [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ وارو معاهدو|پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ]] کان پوءِ بنگلاديش هڪ خودمختيار ۽ آزاد رياست طور وجود ۾ آيو. === آزاد بنگلاديش === [[بنگلاديش جو آئين]] 4 نومبر 1972ع تي نافذ ڪيو ويو.<ref>{{cite web|last1=Chakma|first1=Parbon|last2=Saumik|first2=Rafid Azad|url=https://www.thedailystar.net/law-our-rights/news/50-years-bangladesh-constitution-nutshell-3160281|title=50 Years of Bangladesh Constitution In a nutshell|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 November 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ، مجيب جي اڳواڻيءَ واري حڪومت وڏي پيماني تي ڪرپشن ۽ بدانتظامي ۾ ملوث ٿي، جنهن سبب سڄي ملڪ ۾ لاقانونيت ۽ معاشي تباهي پيدا ٿي. [[بڪسال|هڪ پارٽي سوشلزم]] قائم ڪرڻ جون ڪوششون ۽ [[1974ع بنگلاديش ڏڪار|1974ع جو وڏو ڏڪار]] مجيب جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي کان پوءِ 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] جو سبب بڻيا.<ref>{{cite book|chapter=Fall of the Bangabandhu, 1972–75|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/19.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|131}} ان کان پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن عوامي نظم بحال ڪيو، زراعت کي صنعتي بنيادن تي آندو، [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] قائم ڪئي ۽ [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم]] جي قيام جي شروعات ڪئي.<ref>{{cite book|chapter=The Zia Regime and Its Aftermath, 1977–82|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/21.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> ضياءُ الرحمان 1 سيپٽمبر 1978ع تي [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite news |title=BNP vows to continue movement |url=https://www.thedailystar.net/news/politics/bnp-vows-continue-movement-for-democracy-restore-1627522 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |agency=[[United News of Bangladesh|UNB]] |date=1 September 2018 |access-date=3 June 2026}}</ref> 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|رحمان جي قتل]] کان پوءِ ايندڙ ڏهاڪو [[حسين محمد ارشاد]] جي ماتحت [[فوجي آمريت]] جو دور رهيو، جنهن ۾ بنيادي ڍانچي جي ترقي، [[اختيارن جي منتقلي]] جون سڌارا، قومي ملڪيت ۾ آيل صنعتن جي نجڪاري ۽ 1988ع ۾ اسلام کي [[رياستي مذهب]] قرار ڏيڻ شامل هئا.<ref>{{cite book|chapter=THE ERSHAD PERIOD: Achieving Stability, 1982–83|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/90.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Emerging Opposition, 1983–86|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/91.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=https://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Relaxation of Martial Law, 1986–87|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/92.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=More Opposition Pressure|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/93.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|بحالي]] کان پوءِ [[پارلياماني جمهوريت]] [[1991ع بنگلاديشي عام چونڊون|1991ع]] ۾ واپس آئي، ۽ اقتدار بي اين پي جي [[خالده ضياءُ]] ۽ عوامي ليگ جي [[شيخ حسينا]] جي وچ ۾ مٽاسٽا ٿيندو رهيو. هن دور کي [[بيگمن جي جنگ]] سڏيو ويو، جنهن 2024ع تائين 34 سالن لاءِ بنگلاديش جي سياست ۽ تاريخ کي شڪل ڏني.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-42999503|title=Bangladesh grows tired of the Battling Begums|last=Rowlatt|first=Justin|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=11 February 2018|access-date =13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|130}} [[2008ع بنگلاديشي عام چونڊون|2008ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ عوامي ليگ ٻيهر اقتدار ۾ آئي.<ref>{{cite web|url=https://www.voanews.com/a/a-13-2008-12-30-voa9/401556.html|title=Bangladesh's Sheikh Hasina Wins Landslide Election|date=1 November 2009|access-date=14 February 2025|publisher=[[Voice of America]]|last=Herman|first=Steve}}</ref> [[شيخ حسينا]] جي اڳواڻيءَ هيٺ ملڪ معاشي ترقي ڏٺي، پر ساڳئي وقت [[جمهوري پٺتي هٽڻ]]، وڌندڙ [[آمريت پسندي]]، وڏي پيماني تي [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]] ۽ وسيع [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جون ڀڃڪڙيون]] پڻ ڏٺيون.<ref>{{cite web|last1=Ethirajan|first1=Anbarasan|last2=Wong|first2=Tessa|title=Sheikh Hasina: The pro-democracy icon who became an autocrat|url=https://www.bbc.com/news/articles/cg3ee303yxpo|date=6 August 2024|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|access-date=15 January 2025}}</ref> مختلف رپورٽن موجب حسينا ۽ عوامي ليگ حڪومت، ڀارت سان سهڪار جي مدد سان، [[2009ع بنگلاديش رائفلز بغاوت]] منظم ڪئي ته جيئن اهڙن قابل فوجي آفيسرن کي ماريو وڃي، جن کي حسينا پنهنجي اقتدار لاءِ خطرو سمجهندي هئي؛ ان سان [[بنگلاديش فوج]] غير مستحڪم ٿي ۽ عملي طور هڪ پارٽي حڪمراني مضبوط ٿي.<ref>{{cite news |last1=Reporter |first1=Staff |title='Hasina, AL leaders behind BDR mutiny' |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/crime-justice/news/hasina-al-leaders-behind-bdr-mutiny-4047691 |access-date=1 December 2025 |work=The Daily Star |date=1 December 2025 |language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Did India benefit from BDR mutiny? What the probe commission says|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/did-india-benefit-bdr-mutiny-what-probe-commission-says-1299101|website=The Business Standard|date=2025-12-01|access-date=2025-12-01|language=en}}</ref> حسينا [[2014ع بنگلاديشي عام چونڊون|2014ع]]، [[2018ع بنگلاديشي عام چونڊون|2018ع]] ۽ [[2024ع بنگلاديشي عام چونڊون|2024ع جي عام چونڊن]] ۾ لڳاتار ٻيو، ٽيون ۽ چوٿون مدو کٽيو؛ اهي سڀئي چونڊون جعلي هيون ۽ نه [[آزاد ۽ منصفاڻي چونڊ|آزاد نه منصفاڻي]].<ref>{{cite web|url=https://edition.cnn.com/2014/01/06/world/asia/bangladesh-elections/index.html|title=Bangladesh ruling party wins elections marred by boycott, violence|date=6 January 2014|access-date=14 February 2025|publisher=[[CNN]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-46718393|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins landslide in disputed vote|date=31 December 2018|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-67889387|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins fourth term in controversial vote|date=8 January 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|last1=Anbarasan|first1=Ethirajan|last2=Ng|first2=Kelly}}</ref> آمرانه حڪومت خلاف [[جولاءِ بغاوت]] کان پوءِ، حسينا کي [[عدم تعاون تحريڪ (2024ع)|استعيفا ڏيڻ ۽ ڀارت ڀڄڻ]] تي مجبور ڪيو ويو، جيڪو [[جولاءِ 36|5 آگسٽ 2024ع]] تي ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2024/8/5/bangladeshs-sheikh-hasina-forced-to-resign-what-happened-and-whats-next|title=Bangladesh's Sheikh Hasina forced to resign: What happened and what's next?|date=5 August 2024|access-date=14 February 2025|publisher=[[Al Jazeera]]}}</ref> آگسٽ 2024ع ۾ هڪ عبوري حڪومت قائم ٿي، جنهن ۾ نوبل انعام يافته [[محمد يونس]] کي [[بنگلاديش جو چيف ايڊوائيزر|چيف ايڊوائيزر]] بڻايو ويو.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/clyg7we8xvno|title=Yunus sworn in as interim Bangladesh leader|last1=Hussain|first1=Samira|last2=Drury|first2=Flora|date=8 August 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref> [[2026ع بنگلاديشي عام چونڊون|2026ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (بي اين پي) ٻيهر اقتدار ۾ آئي ۽ چيئرمين [[طارق رحمان]] 17 فيبروري 2026ع تي بنگلاديش جي وزيراعظم طور حلف کنيو. [[بنگلاديش جماعت اسلامي]] مکيه مخالف ڌر بڻجي وئي.<ref>{{cite web |title=From a marginal force to opposition party: The rise of Bangladesh Jamaat-e-Islami |url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/marginal-force-opposition-party-rise-bangladesh-jamaat-e-islami-1361786 |website=The Business Standard |access-date=19 February 2026}}</ref> 1990ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان، [[آزاد منڊي]] جي پاليسين ۽ [[معاشي آزادڪاري]] جي قدمن سبب، بنگلاديش اهم معاشي واڌ حاصل ڪئي آهي. اهو دنيا جي [[حقيقي جي ڊي پي واڌ جي شرح موجب ملڪن جي فهرست|تيز ترين وڌندڙ معيشتن]] مان هڪ طور اڀريو، جنهن جي پٺيان ان جي وڏي [[بنگلاديش ۾ ڪپڙي جي صنعت|ڪپڙي جي صنعت]] آهي، جيڪا دنيا ۾ ٻئي نمبر تي وڏي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Bashar|first1=Omar K. M. R.|last2=Khan|first2=Habibullah|title=Liberalisation and Growth in Bangladesh: An Empirical Investigation|volume=32|number=1|date=March 2009|pages=61–76|jstor=40795710|journal=The Bangladesh Development Studies|publisher=[[Bangladesh Institute of Development Studies]] (BIDS) |doi=10.57138/XTYK4544 }}</ref> اهو [[نامياري جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] طور اڀريو آهي، ۽ 2018ع کان پاڙيسري ڀارت جي نامياري في ماڻهو جي ڊي پي کان اڳتي نڪري ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/bangladesh/bangladesh-ranked-41st-largest-economy-in-2019-all-over-the-world-study-1684078|title=Bangladesh 2nd largest economy in South Asia|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 January 2019|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://foreignpolicy.com/2020/10/20/india-falls-behind-bangladesh-gdp/|title=Angst and Denial in India as It's Now Officially Poorer Than Bangladesh|last=Babones|first=Salvatore|date=20 October 2020|access-date=13 January 2025|work=[[Foreign Policy]]}}</ref> بنگلاديش پنهنجي [[بنگلاديش ۾ غربت|غربت جي شرح]] گهٽائڻ ۾ نمايان ڪاميابيون حاصل ڪيون آهن، جيڪا 1971ع ۾ 80 سيڪڙو هئي،<ref>{{cite web|url=https://cri.org.bd/2021/03/26/what-milestones-have-bangladesh-crossed-in-50-years/|title=What milestones have Bangladesh crossed in 50 years|date=26 March 2021|access-date=1 October 2022}}</ref> 1991ع ۾ 44.2 سيڪڙو ٿي،<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/results/2018/11/15/bangladesh-reducing-poverty-and-sharing-prosperity|title=Bangladesh: Reducing Poverty and Sharing Prosperity|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022}}</ref> ۽ 2022ع ۾ 18.7 سيڪڙو تائين گهٽجي وئي.<ref>{{cite news|url=https://pip.worldbank.org/country-profiles/BGD|title=Country Profile – Poverty and Inequality Platform|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 January 2025}}</ref> 21هين صديءَ دوران ان جي [[انساني ترقياتي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقياتي اشاري]] جي واڌ رڳو چين کان گهٽ رهي.<ref>{{cite web|url=https://bangladesh.un.org/en/256074-new-directions-human-development-bangladesh|title=New directions for human development in Bangladesh|date=17 December 2023|access-date=12 February 2025|publisher=United Nations}}</ref> [[سبز منتقلي]] جي حصي طور، بنگلاديش جو صنعتي شعبو [[سبز ڪارخانو|سبز ڪارخانا]] ٺاهڻ ۾ اڳواڻ طور اڀريو آهي، ۽ ملڪ وٽ دنيا ۾ تصديق ٿيل سبز ڪارخانن جو سڀ کان وڏو تعداد آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/green-rmg-factories-how-bangladesh-became-global-champion-939426|title=Green RMG factories: How Bangladesh became a global champion|last=Uddin|first=Jasim|date=12 September 2024|access-date=13 January 2025|work=[[Business Standard]]}}</ref> ان 2017ع کان [[روهنگيا نسل ڪشي]] کان ڀڄندڙ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|هڪ ملين کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن]] کي به پناهه ڏني آهي، جنهن ان جي وسيلن تي دٻاءُ وڌو ۽ ان جي انساني همدردي واري عزم کي نمايان ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unrefugees.org/news/rohingya-refugee-crisis-explained/|title=Rohingya Refugee Crisis Explained|date=22 August 2024|work=[[United Nations Commission on Human Rights]] (UNCHR)|access-date=13 January 2025}}</ref> == جاگرافي == {{Main|بنگلاديش جي جاگرافي}} [[File:Map of Bangladesh-en.svg|thumb|بنگلاديش جو طبعي نقشو]] بنگلاديش [[بنگال جي نار]] تي [[ڏکڻ ايشيا]] ۾ واقع آهي. اهو لڳ ڀڳ مڪمل طور پاڙيسري [[ڀارت]] سان گهيريل آهي، ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ان جي هڪ ننڍڙي سرحد آهي، جيتوڻيڪ اهو [[نيپال]]، [[ڀوٽان]] ۽ چين جي تمام ويجهو واقع آهي. ملڪ کي ٽن علائقن ۾ ورهايو ويندو آهي. ملڪ جو گهڻو حصو زرخيز [[گنگا ڊيلٽا]] تي مشتمل آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو دريائي ڊيلٽا آهي.<ref>{{cite web |author1=Aditi Rajagopal|title=How the World's Largest Delta Might Slowly Go Under Water |url=https://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|website=Discovery|date=8 February 2020|access-date=9 March 2020|archive-date=8 February 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200208052815/http://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|url-status=live}}</ref> ملڪ جا اتر اولهه ۽ وچ وارا حصا [[مدهوپور ٽريڪٽ|مدهوپور]] ۽ [[بارند ٽريڪٽ|بارند]] پليٽون سان ٺهيل آهن. اتر اوڀر ۽ ڏکڻ اوڀر وارا علائقا [[سدا بهار]] جبلن جي سلسلن جو گهر آهن. گنگا ڊيلٽا گنگا، جنهن جو مقامي نالو [[پدما درياهه|پدما]] يا ''پوددا'' آهي، [[برهمپتر درياهه|برهمپتر]]، جنهن کي [[جمنا درياهه (بنگلاديش)|جمنا]] يا ''جومونا'' به چيو وڃي ٿو، ۽ [[ميگھنا درياهه|ميگھنا]] درياهن ۽ انهن جي معاون درياهن جي ميلاپ سان ٺهندو آهي. گنگا، جمنا سان ملي ٿي، جيڪا برهمپتر جو مکيه وهڪرو آهي، ۽ پوءِ ميگھنا سان ملي آخرڪار [[بنگال جي نار]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿي. بنگلاديش کي "دريائن جي ڌرتي" چيو ويندو آهي،<ref>{{cite web |title=No Place Like Home – BANGLADESH: LAND OF RIVERS |url=https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |work=Environmental Justice Foundation |access-date=10 March 2020 |archive-date=30 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200930051647/https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |url-status=live }}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ هتي 57 کان وڌيڪ [[سرحد پار درياهه]] آهن، جيڪي ڪنهن به قومي رياست لاءِ سڀ کان وڌيڪ آهن. پاڻيءَ جا معاملا سياسي طور پيچيده آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بنگلاديش ڀارت کان هيٺاهين وهڪري ۾ واقع آهي.<ref>{{cite book |last=Suvedī |first=Sūryaprasāda |title=International watercourses law for the 21st century |publisher=[[Ashgate Publishing]] |year=2005 |pages=154–166 |isbn=978-0-7546-4527-6}}</ref> بنگلاديش گهڻو ڪري زرخيز ۽ هموار ميداني زمين تي مشتمل آهي. ان جو گهڻو حصو سمنڊ جي سطح کان {{convert|12|m|ft|abbr=on}} کان گهٽ اوچائي تي آهي، ۽ اندازو آهي ته جيڪڏهن سمنڊ جي سطح {{convert|1|m|ft|abbr=on}} وڌي وڃي ته ملڪ جي لڳ ڀڳ 10 سيڪڙو زمين ٻڏي ويندي.<ref name="ali">{{cite journal |last=Ali |first=A. |title=Vulnerability of Bangladesh to climate change and sea level rise through tropical cyclones and storm surges |journal=Water, Air, & Soil Pollution |volume=92 |issue=1–2 |pages=171–179 |year=1996 |bibcode=1996WASP...92..171A |doi=10.1007/BF00175563 }}</ref> ملڪ جو 12 سيڪڙو حصو جابلو نظامن سان ڍڪيل آهي. ملڪ جون [[هاور]] آبي زمينون عالمي ماحولياتي سائنس لاءِ اهميت رکن ٿيون. [[بنگلاديش جي جبلن جي فهرست|بنگلاديش جو سڀ کان اوچو هنڌ]] [[سڪا هافونگ]] آهي، جيڪو ميانمار جي سرحد ڀرسان واقع آهي، ۽ ان جي اوچائي {{convert|1064|m|ft|abbr=on}} آهي.<ref name=CIA/> اڳ ۾ [[ڪيوڪراڊونگ]] يا [[تازنگ ڊونگ]] کي سڀ کان اوچو هنڌ سمجهيو ويندو هو. بنگلاديش ۾ [[ٻيلن جو ڍڪ]] ڪل زميني ايراضيءَ جو لڳ ڀڳ 14 سيڪڙو آهي، جيڪو 2020ع ۾ 1,883,400 هيڪٽرن (ha) ٻيلن جي برابر هو، جڏهن ته 1990ع ۾ اهو 1,920,330 هيڪٽر (ha) هو. 2020ع ۾ قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن 1,725,330 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو، جڏهن ته پوکيل ٻيلن 158,070 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو. قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن مان 0 سيڪڙو کي [[ابتدائي ٻيلو]] قرار ڏنو ويو، يعني اهڙو ٻيلو جيڪو مقامي وڻن جي قسمن تي مشتمل هجي ۽ جتي انساني سرگرميءَ جا واضح نشان نه هجن، ۽ لڳ ڀڳ 33 سيڪڙو ٻيلن وارو علائقو محفوظ علائقن اندر مليو. 2015ع لاءِ، ٻيلن جي 100 سيڪڙو ايراضي [[رياستي ملڪيت|عوامي ملڪيت]] هيٺ ڄاڻائي وئي.<ref>{{Cite book |url=https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |title=Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194 |publisher=Food and Agriculture Organization of the United Nations |year=2023 |archive-date=11 September 2024 |access-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240911122341/https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Global Forest Resources Assessment 2020, Bangladesh |url=https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview |website=Food Agriculture Organization of the United Nations |access-date=19 September 2024 |archive-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240919133606/https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview/ |url-status=live }}</ref> === آبهوا === [[File:Aerosol pollution over Northern India, Bangladesh, and Bay of Bengal.jpg|thumb|خلا مان ورتل تصوير، جنهن ۾ بنگلاديش مٿان آلودگي ڏيکاريل آهي]] [[سرطان جو مدار]] بنگلاديش مان گذري ٿو، تنهنڪري بنگلاديش جي آبهوا گرم خطي واري آهي؛ آڪٽوبر کان مارچ تائين هلڪو سيارو ۽ مارچ کان جون تائين گرم ۽ گهم وارو اونهارو هوندو آهي. ملڪ ۾ ڪڏهن به هوائي گرمي پد {{convert|0|°C}} کان هيٺ رڪارڊ نه ٿيو آهي؛ سڀ کان گهٽ رڪارڊ ٿيل گرمي پد {{convert|1.1|°C}} هو، جيڪو اتر اولهه واري شهر [[ديناجپور]] ۾ 3 فيبروري 1905ع تي رڪارڊ ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://kantaji.com/dinajpurmap.html |title=Map of Dinajpur |website=kantaji.com |archive-url=https://web.archive.org/web/20110713134542/http://kantaji.com/dinajpurmap.html |archive-date=13 July 2011 |access-date=17 April 2015}}</ref> گرم ۽ گهم واري [[چوماسي]] موسم جون کان آڪٽوبر تائين جاري رهي ٿي ۽ ملڪ جي اڪثر برسات جو سبب بڻجي ٿي. قدرتي آفتون، جهڙوڪ [[بنگلاديش ۾ ٻوڏون|ٻوڏون]]، [[اڀرندي طوفان]]، [[ٽورنيڊو]] ۽ [[مدي لهرون]] لڳ ڀڳ هر سال اچن ٿيون،<ref name="NatDis">{{cite book |last=Alexander |first=David E. |title= Natural Disasters |chapter-url= {{GBurl|id=gWHsuGTcF34C|p=532}}|year= 1999|publisher=Kluwer Academic Publishers |isbn=978-0-412-04751-0 |page=532 |chapter=The Third World |orig-date=1993}}</ref> جن سان گڏ [[ٻيلن جي ڪٽائي]]، [[مٽيءَ جي زوال ۽ خرابي]] ۽ [[ڪٽاءُ]] جا اثر پڻ شامل ٿين ٿا. 1970ع ۽ 1991ع وارا [[بنگلاديش جي اڀرندي طوفانن جي فهرست|طوفان]] خاص طور تباهه ڪندڙ هئا؛ [[1991ع بنگلاديش طوفان|پوئين طوفان]] ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا.<ref>"[https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html Beset by Bay's Killer Storms, Bangladesh Prepares and Hopes] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240902065034/https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html |date=2 September 2024 }} ". ''Los Angeles Times''. 27 February 2005</ref> سيپٽمبر 1998ع ۾ بنگلاديش جديد تاريخ جي [[1998ع بنگلاديش ٻوڏون|سڀ کان شديد ٻوڏ]] کي ڏٺو، جنهن کان پوءِ ملڪ جا ٻه ٽهائي حصا پاڻيءَ هيٺ اچي ويا، ۽ 1,000 ماڻهو فوت ٿيا.<ref name="EWG">{{cite book |last=Haggett |first=Peter |title=Encyclopedia of World Geography |chapter-url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |publisher=Marshall Cavendish |year=2002 |isbn=978-0-7614-7308-4 |oclc=46578454 |pages=2, 634 |chapter=The Indian Subcontinent |orig-date=2002 |access-date=25 July 2023 |archive-date=28 March 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182107/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |url-status=live }}</ref> آفتن جي خطري ۾ گهٽتائي لاءِ مختلف بين الاقوامي ۽ قومي قدمن جي نتيجي ۾، ٻوڏن ۽ طوفانن سبب انساني جاني نقصان ۽ معاشي نقصان سالن سان گهٽيا آهن.<ref>{{cite news |last=Raju |first=M. N. A. |title=Disaster Preparedness for Sustainable Development in Bangladesh |url=https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10 |work=Daily Sun |date=10 March 2018 |access-date=26 September 2019 |archive-date=24 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210724074442/https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10}}</ref> [[2007ع ڏکڻ ايشيائي ٻوڏون]] ملڪ جي ڪيترن علائقن کي تباهه ڪري ويون، پنج ملين ماڻهن کي بي گهر ڪيو ۽ لڳ ڀڳ 500 ماڻهو مارجي ويا.<ref>{{cite news |title=Bangladesh flood death toll nears 500, thousands ill |url=http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |agency=[[Reuters]] |date=15 August 2007 |access-date=15 August 2007 |archive-date=5 February 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080205073714/http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |url-status=live }}</ref> [[File:Flooding after 1991 cyclone.jpg|thumb|[[1991ع بنگلاديش طوفان]] کان پوءِ ٻوڏ، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا]] ==== موسمي تبديلي ==== بنگلاديش کي انهن ملڪن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو، جيڪي [[موسمي تبديليءَ جي نازڪ پذيري|موسمي تبديليءَ لاءِ سڀ کان وڌيڪ نازڪ]] آهن.<ref>{{Cite journal |last1=Kulp |first1=Scott A. |last2=Strauss |first2=Benjamin H.|date=29 October 2019|title=New elevation data triple estimates of global vulnerability to sea-level rise and coastal flooding|journal=Nature Communications |volume=10 |issue=1 |page=4844 |bibcode=2019NatCo..10.4844K |doi=10.1038/s41467-019-12808-z |pmc=6820795 |pmid=31664024}}</ref><ref>{{cite web |date=29 October 2019|title=Report: Flooded Future: Global vulnerability to sea level rise worse than previously understood |url=https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood|access-date=3 November 2019|website=climatecentral.org|archive-date=2 November 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191102025006/https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood}}</ref> هڪ صديءَ دوران 508 طوفانن بنگال جي نار واري علائقي کي متاثر ڪيو آهي، جن مان 17 سيڪڙو بابت خيال ڪيو وڃي ٿو ته اهي بنگلاديش جي زمين تي پهتا.<ref>{{Cite book|last=Chaturvedi|first=Sanjay|url=https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67|title=Climate Change and the Bay of Bengal|date=29 April 2016|publisher=Flipside Digital Content Company Inc.|isbn=978-981-4762-01-4|access-date=25 July 2023|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182105/https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67#v=onepage&q&f=false|url-status=live}}</ref> وڌندڙ برساتن، سمنڊ جي سطح ۾ اضافي ۽ اڀرندي طوفانن مان پيدا ٿيندڙ [[قدرتي خطرا]] موسمي تبديليءَ سان وڌڻ جا امڪان آهن، ۽ اهي هر هڪ زراعت، پاڻي ۽ خوراڪ جي سلامتي، انساني صحت ۽ رهائش تي سنگين اثر ڇڏيندا.<ref>{{cite book |url=http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|title=Bangladesh Climate Change Strategy and Action Plan, 2008 |publisher=Ministry of Environment and Forests Government of the People's Republic of Bangladesh|year=2008|isbn=978-984-8574-25-6|archive-url=https://web.archive.org/web/20091007060017/http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|archive-date=7 October 2009}}</ref> اندازو آهي ته 2050ع تائين سمنڊ جي سطح ۾ ٽي فوٽ اضافو لڳ ڀڳ 20 سيڪڙو زمين کي ٻوڙي ڇڏيندو ۽ 30 ملين کان وڌيڪ ماڻهن کي بي گهر ڪندو.<ref>{{cite web |last=Glennon |first=Robert|title=The Unfolding Tragedy of Climate Change in Bangladesh |url=https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171201040750/https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|archive-date=1 December 2017|access-date=23 November 2017}}</ref> بنگلاديش ۾ [[سمنڊ جي سطح ۾ اضافو]] واري خطري کي منهن ڏيڻ لاءِ [[بنگلاديش ڊيلٽا پلان 2100]] شروع ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100 |title=Bangladesh Delta Plan 2100|publisher=The Dutch water sector|access-date=24 September 2019|date=20 May 2019|archive-date=13 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230513135800/https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Bangladesh Delta Plan (BDP) 2100}}</ref> === حياتياتي گوناگوني === [[File:Bengal Tiger gets down in a shallow canal in Sundarban.jpg|thumb|[[بنگال ٽائيگر]]، قومي جانور، سندربن ۾]] بنگلاديش [[انڊوملايائي علائقو]] ۾ واقع آهي، ۽ اهو چئن خشڪي وارن ماحولياتي علائقن ۾ اچي ٿو: [[هيٺين گنگا ميدانن جا نم پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، [[ميزورام–منيپور–ڪاچن مينهن وارا ٻيلا]]، [[سندربن تازو پاڻي دلدلي ٻيلا]]، ۽ [[سندربن مينگروو]].<ref name="DinersteinOlson2017">{{cite journal |last1=Dinerstein |first1=Eric |last2=Olson |first2=David |last3=Joshi |first3=Anup |last4=Vynne |first4=Carly |last5=Burgess |first5=Neil D. |last6=Wikramanayake |first6=Eric |last7=Hahn |first7=Nathan |last8=Palminteri |first8=Suzanne |last9=Hedao |first9=Prashant |last10=Noss |first10=Reed |last11=Hansen |first11=Matt |last12=Locke |first12=Harvey |last13=Ellis |first13=Erle C |last14=Jones |first14=Benjamin |last15=Barber |first15=Charles Victor |last16=Hayes |first16=Randy |last17=Kormos |first17=Cyril |last18=Martin |first18=Vance |last19=Crist |first19=Eileen |last20=Sechrest |first20=Wes |last21=Price |first21=Lori |last22=Baillie |first22=Jonathan E. M. |last23=Weeden |first23=Don |last24=Suckling |first24=Kierán |last25=Davis |first25=Crystal |last26=Sizer |first26=Nigel |last27=Moore |first27=Rebecca |last28=Thau |first28=David |last29=Birch |first29=Tanya |last30=Potapov |first30=Peter |last31=Turubanova |first31=Svetlana |last32=Tyukavina |first32=Alexandra |last33=de Souza |first33=Nadia |last34=Pintea |first34=Lilian |last35=Brito |first35=José C. |last36=Llewellyn |first36=Othman A. |last37=Miller |first37=Anthony G. |last38=Patzelt |first38=Annette |last39=Ghazanfar |first39=Shahina A. |last40=Timberlake |first40=Jonathan |last41=Klöser |first41=Heinz |last42=Shennan-Farpón |first42=Yara |last43=Kindt |first43=Roeland |last44=Lillesø |first44=Jens-Peter Barnekow |last45=van Breugel |first45=Paulo |last46=Graudal |first46=Lars |last47=Voge |first47=Maianna |last48=Al-Shammari |first48=Khalaf F. |last49=Saleem |first49=Muhammad|title=An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm |journal=BioScience|volume=67|issue=6|year=2017|pages=534–545 |doi=10.1093/biosci/bix014 |pmid=28608869 |pmc=5451287}}</ref> ان جي ماحوليات ۾ ڊگهو سامونڊي ڪنارو، گهڻا [[بنگلاديش جي درياهن جي فهرست|درياهه ۽ معاون درياهه]]، ڍنڍون، [[آبي زمين]]ون، سدا بهار ٻيلا، نيم سدا بهار ٻيلا، جابلو ٻيلا، نم [[پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، تازو پاڻي دلدلي ٻيلا ۽ ڊگهي گاهه واري هموار زمين شامل آهن. بنگلاديش جو ميدان پنهنجي زرخيز [[دريائي لَٽَ]] واري مٽيءَ لاءِ مشهور آهي، جيڪا وسيع پوک کي سهارو ڏئي ٿي. ملڪ ۾ سرسبز ٻوٽن جو غلبو آهي، ۽ ڳوٺ اڪثر [[آم]]، [[ڪٺل]]، [[بانس]]، [[ڇاليا]]، [[ناريل]] ۽ [[کجور]] جي باغن ۾ لڪل هوندا آهن.<ref name="global.britannica.com">[http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life Bangladesh | history – geography :: Plant and animal life] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140203195926/http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life|date=3 February 2014}}. ''Encyclopædia Britannica''.</ref> ملڪ ۾ ٻوٽن جي زندگيءَ جون 6000 تائين جنسون آهن، جن ۾ 5000 گلدار ٻوٽا شامل آهن.<ref>{{cite web |url=http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna|title=Flora and Fauna – Bangladesh high commission in India |website=Bangladesh High Commission, New Delhi |archive-url=https://web.archive.org/web/20130820012655/http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna |archive-date=20 August 2013}}</ref> آبي ذخيرن ۽ آبي زمينن جا نظام ڪيترن آبي ٻوٽن لاءِ رهائشگاهه فراهم ڪن ٿا. [[نيمفياسي|واٽر للي]] ۽ [[ڪنول]] چوماسي موسم ۾ نمايان طور وڌن ٿا. ملڪ ۾ [[بنگلاديش جي محفوظ علائقن جي فهرست|60 جهنگلي جيوت پناهه گاهون]] آهن.<ref>{{cite web |year=2026|title=Protected Area Profile for Bangladesh from the World Database of Protected Areas|url=https://www.protectedplanet.net/country/BGD|access-date=22 February 2026|website=[[World Database on Protected Areas]]}}</ref> بنگلاديش [[سندربن]] جي گهڻي حصي جو گهر آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي، ۽ ڏکڻ اولهه واري ساحلي علائقي ۾ {{convert|6000|km2}} ايراضيءَ تي پکڙيل آهي. اهو ٽن محفوظ پناهه گاهن ۾ ورهايل آهي: [[سندربن ڏکڻ جهنگلي جيوت پناهه گاهه|ڏکڻ]]، [[سندربن اوڀر جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اوڀر]]، ۽ [[سندربن اولهه جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اولهه]] علائقا. هي ٻيلو يونيسڪو عالمي ورثي واري ماڳ آهي.<ref>{{Cite web |title=The Sundarbans |url=https://whc.unesco.org/en/list/798/ |access-date=2026-02-21 |website=[[UNESCO]] |language=en}}</ref> اتر اوڀر وارو سليٽ علائقو هاور آبي زمينن جو گهر آهي، جيڪو هڪ منفرد ماحولياتي نظام آهي. ان ۾ [[اڀرندي ۽ نيم اڀرندي مخروطي ٻيلا]]، هڪ [[تازو پاڻي دلدلي ٻيلو]]، ۽ گڏيل پن ڇڻڻ وارا ٻيلا پڻ شامل آهن. ڏکڻ اوڀر وارو چٽاگانگ علائقو سدا بهار ۽ نيم سدا بهار جابلو جهنگلن تي مشتمل آهي. وچ بنگلاديش ۾ ميداني سال ٻيلو شامل آهي، جيڪو غازيپور، [[ٽنگائل]] ۽ [[ميمڻ سنگهه]] ضلعن سان گڏ پکڙيل آهي.<ref>{{Cite journal|last=Rahman |first=Mohammed Mahabubur |last2=Rahman |first2=Md. Motiur |last3=Guogang |first3=Zhang |last4=Islam |first4=Kazi Shakila |date=1 March 2010 |title=A Review of the Present Threats to Tropical Moist Deciduous Sal (Shorea Robusta) Forest Ecosystem of Central Bangladesh |url=https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/194008291000300108 |access-date=2026-02-21 |website=[[Sage Journals]] |language=en |doi=10.1177/194008291000300108}}</ref> [[سينٽ مارٽن ٻيٽ]] ملڪ جو واحد [[مرجاني ريف]] آهي.<ref>{{Cite web |last=Kuddus |first=Abdul |date=2025-03-03 |title=Is St Martin's actually a 'coral island', what do researchers say? |url=https://en.prothomalo.com/environment/9rpuv1x2ra |access-date=2026-02-21 |website=[[Prothom Alo]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي ٻيلن، دلدلن، وڻڪار وارن علائقن ۽ جبلن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهنگلي جيوت|جهنگلي جيوت]] گهڻي مقدار ۾ موجود آهي.<ref name="global.britannica.com"/> جانورن جي وڏي اڪثريت {{convert|150000|km2}} جي رهائشگاهه اندر رهي ٿي.<ref>{{cite news |author1=Soraya Auer |author2=Anika Hossain |date=7 July 2012 |title=Lost Wards of the State |url=http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm|work=The Daily Star|access-date=14 February 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150214120509/http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm |archive-date=14 February 2015 |url-status=live}}</ref> [[بنگال ٽائيگر]]، [[بادلدار چيتو]]، [[کاري پاڻيءَ جو مگرمڇ]]، [[ڪارو پينٿر]] ۽ [[مڇي خور ٻلي]] سندربن جا اهم شڪاري جانور آهن.<ref>{{cite book|author=Peter Haggett|title=Encyclopedia of World Geography|url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|year=2001|publisher=Marshall Cavendish|isbn=978-0-7614-7289-6|page=2620|access-date=20 January 2017|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182110/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|url-status=live}}</ref> اتر ۽ اوڀر بنگلاديش [[ايشيائي هاٿي]]، [[هولاڪ گبن]]، [[ايشيائي ڪارو رڇ]] ۽ [[اورينٽل پائڊ هورن بل]] جو گهر آهي.<ref name="bearprojectbd.weebly.com">{{cite web |url=http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|title=Bears in Bangladesh|website=Bangladesh Bear Project|access-date=14 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150214061240/http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|archive-date=14 February 2015|url-status=live}}</ref> [[چيتل]] هرڻ ڏکڻ اولهه وارن وڻڪار وارن علائقن ۾ وڏي پيماني تي ڏسڻ ۾ اچن ٿا. ٻين جانورن ۾ [[ڪاري وڏي گلھري]]، [[ٽوپي دار لنگور]]، [[بنگال لومڙي]]، [[سامبر هرڻ]]، [[جهنگلي ٻلي]]، [[ڪنگ ڪوبرا]]، [[جهنگلي سوئر]]، [[نيولا]]، [[پينگولين]]، [[پائٿن (نسل)|پائٿن]] ۽ [[ايشيائي واٽر مانيٽر|واٽر مانيٽر]] شامل آهن. بنگلاديش ۾ [[ايراواڊي ڊولفن|ايراواڊي]] ۽ [[ڏکڻ ايشيائي درياهي ڊولفن|گنگا ڊولفن]] جي سڀ کان وڏين آبادين مان هڪ موجود آهي.<ref>{{cite web |url=http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|title=6,000 Rare, Large River Dolphins Found in Bangladesh|work=National Geographic|date=March 2009|access-date=13 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20141012093653/http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|archive-date=12 October 2014}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻه جيون]] جون 53، رينگڻ وارن جانورن جون 139، [[سامونڊي رينگڻ وارا جانور|سامونڊي رينگڻ وارن جانورن]] جون 19 ۽ [[سامونڊي ٿڃائتا جانور|سامونڊي ٿڃائتن]] جون 5 جنسون آهن. ان ۾ [[بنگلاديش جي پکين جي فهرست|پکين جون 628 جنسون]] پڻ آهن.<ref>{{cite news |last1=Hossain |first1=Muhammad Selim |date=23 May 2009 |title=Conserving biodiversity must for survival |url=http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |work=The Daily Star |access-date=30 May 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150530100603/http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |archive-date=30 May 2015 |url-status=live}}</ref> گذريل صديءَ دوران بنگلاديش ۾ ڪيترائي جانور ختم ٿي ويا، جن ۾ هڪ سينگ ۽ ٻه سينگ وارا [[گينڊا]] ۽ عام [[مور]] شامل آهن. انساني آبادي شهري علائقن ۾ مرڪوز آهي، جنهن ڪري ٻيلن جي ڪٽائي ڪنهن حد تائين محدود رهي آهي. تيز شهري واڌ قدرتي رهائشگاهن لاءِ خطرو بڻجي وئي آهي. ملڪ ۾ ماحولياتي مسئلا وسيع آهن؛ ڪپڙي جي صنعت سبب [[ڌليشوري درياهه]] جي آلودگي ۽ چڪريا سندربن ۾ جهينگن جي پوک کي عالمن [[ماحولياتي قتل]] طور بيان ڪيو آهي.<ref>{{cite book |last1=Suny |first1=Rabby Us |last2=Sarkar |first2=Oliver Tirtho |last3=Hasan |first3=Md. Abid |title=Politics of Climate Change |chapter=Political Economy of River Ecocide in Bangladesh: A Study in the Context of Dhaleshwari River |date=2023 |pages=83–103 |doi=10.1142/9789811263750_0005 |isbn=978-981-12-6374-3 }}</ref><ref>{{Cite journal |last=Zaman |first=Samia |date=7 June 2023 |title=The Bangladesh Environmental Humanities Reader: by Samina Luthfa, Mohammad Tanzimuddin Khan, and Munasir Kamal, Lanham, Lexinton Books, 2022 ISBN 978-1-4985-9913-9 and 978-1-4985-9914-6 |journal=Environmental Politics |volume=32 |issue=4 |pages=752–754 |doi=10.1080/09644016.2023.2192149 |doi-access=free}}</ref> جيتوڻيڪ ڪيترائي علائقا قانون هيٺ محفوظ آهن، پر ڪجهه بنگلاديشي جهنگلي جيوت هن واڌ سبب خطري ۾ آهي. [[بنگلاديش ماحوليات تحفظ ايڪٽ]] 1995ع ۾ نافذ ڪيو ويو. حڪومت ڪيترن علائقن کي [[ماحولياتي طور نازڪ علائقو]] قرار ڏنو آهي، جن ۾ آبي زمينون، ٻيلا ۽ درياهه شامل آهن. [[سندربن ٽائيگر پروجيڪٽ]] ۽ بنگلاديش بيئر پروجيڪٽ تحفظ کي مضبوط ڪرڻ واريون اهم شروعاتون آهن.<ref name="bearprojectbd.weebly.com"/> بنگلاديش 3 مئي 1994ع تي ريو [[حياتياتي گوناگوني بابت ڪنوينشن]] جي توثيق ڪئي.<ref name="cbd.int">{{cite web |url=http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|title=Bangladesh – Country Profile|website=cbd.int|access-date=16 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150217020013/http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|archive-date=17 February 2015|url-status=live}}</ref> 2014 مطابق ملڪ پنهنجي [[حياتياتي گوناگوني عمل جو منصوبو|قومي حياتياتي گوناگوني حڪمت عملي ۽ عمل منصوبي]] کي نظرثاني ڪرڻ لاءِ تيار هو.<ref name="cbd.int"/> == حڪومت ۽ سياست == {{Multiple image | caption_align = center | total_width = 300 | image1 = Mohammed Shahabuddin official portrait.jpg | caption1 = [[محمد شهاب الدين]]<br /><small>[[بنگلاديش جو صدر|صدر]]</small> | image2 = Tarique Rahman at meeting on Farmer cards, Cabinet Division, Secretariat, Dhaka, 2026-02-23 (cropped).jpg | caption2 = [[طارق رحمان]]<br /><small>[[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]]</small> }} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = National Assembly of Bangladesh (10).jpg | caption1 = [[جاتيا سنگساد ڀَون|قومي پارليامينٽ]] جي عمارت [[شير بنگلا نگر]] ۾، جيڪو هڪ پاڙو آهي ۽ ان جو نالو بنگال جي پهرئين [[بنگال جو وزيراعظم|وزيراعظم]] جي نالي تي رکيل آهي | image2 = Bangabhaban.jpg | caption2 = [[بنگڀون]]، جنهن جي معنيٰ ''بنگال هائوس'' آهي، بنگلاديش جو [[صدارتي محل]] آهي. اصل ۾ اهو [[هندستان جو وائسراءِ|هندستان جي وائسراءِ]] ۽ [[بنگال پريزيڊنسي جي گورنرن جي فهرست|بنگال جي گورنر]] لاءِ گهر هو. }} [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] موجب بنگلاديش هڪ [[وحداني رياست]]<ref name="gov2"/> ۽ ''[[قانوني طور]]'' [[نمائنده جمهوريت]] آهي، جنهن ۾ [[ويسٽ منسٽر نظام|ويسٽ منسٽر]] طرز جو [[پارلياماني جمهوريه|پارلياماني نظام]]<ref name="gov0"/> ۽ [[عام ووٽ جو حق]] موجود آهي.<ref name="gov">{{cite journal|last=Jahan|first=Rounaq|title=The Parliament of Bangladesh: Representation and Accountability|doi=10.1080/13572334.2014.975470|year=2014|pages=250–269|journal=[[The Journal of Legislative Studies]]|volume=21|issue=2}}</ref> [[بنگلاديش جي حڪومت|حڪومت]] کي ٽن ٿنڀن ۾ ورهائي سگهجي ٿو: انتظاميه، مقننه ۽ [[بنگلاديش جي عدليه|عدليه]]. اهي سڀ جوابدهي، شفافيت ۽ [[اختيارن جي ورهاست|اختيارن جي نگراني ۽ توازن]] کي يقيني بڻائڻ لاءِ ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/explained/news/explained-the-branches-bangladeshs-government-3512581|title=Explained: The branches of Bangladesh's government|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2024|access-date=20 January 2025|last=Siddiquee|first=Ayaan Shams}}</ref> آزاديءَ کان وٺي [[عوامي ليگ]] (AL) ۽ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (BNP) بنگلاديش جي سڀ کان طاقتور [[بنگلاديش جون سياسي پارٽيون|سياسي پارٽين]] مان ٻه رهيون آهن.<ref name="gov0">{{cite journal|last=Shah|first=Aqil|title=Democracy Deadlocked in Bangladesh|journal=[[Current History]]|volume=115|number=780|year=2016|pages=130–135|doi=10.1525/curh.2016.115.780.130 |jstor=48614157}}</ref> * حڪومت جو پهريون ٿنڀو انتظامي عضوو آهي، جنهن کي ملڪ جي انتظام جي ذميواري ڏني وئي آهي.<ref name="gov2"/> انتظامي اختيار گهڻو ڪري [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] وٽ هوندا آهن، جيڪو [[حڪومت جو سربراهه]] هوندو آهي ۽ [[بنگلاديش جي ڪابينا|ڪابينا]] جي نگراني ڪندو آهي.<ref name="gov2"/> پارلياماني حڪومت جو مدو پنج سال هوندو آهي. مختلف وزير انتظامي عضوي جو وڏو حصو بڻجن ٿا، سرڪاري کاتن جي نگراني ڪن ٿا ۽ پاليسيون ٺاهين ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش سول سروس|سول سروس]] وزيرن کي پاليسي لاڳو ڪرڻ ۾ مدد ڪري ٿي.<ref name="gov2"/> سڀ اختيار پاليسيون ٺاهڻ، عوامي خدمتون سنڀالڻ ۽ قومي ترقياتي منصوبا لاڳو ڪرڻ لاءِ گڏجي ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] رسمي [[رياست جو سربراهه]] آهي، جنهن جي اختيارن ۾ پارليامينٽ مان منظور ٿيل بلن کي قانون بڻائڻ لاءِ صحيح ڪرڻ، حڪومت جي استحڪام ۽ تسلسل کي برقرار رکڻ،<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|هٿياربند فوجن]] جي ڪمانڊر اِن چيف طور فرض انجام ڏيڻ<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24615.html|title=61.Supreme command|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> ۽ سڀني يونيورسٽين جو [[چانسلر]] هجڻ شامل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-447.html|title=The Dhaka University Order, 1973 (President's Order).|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٻيو ٿنڀو مقننه عضوو آهي، جنهن کي [[جاتيا سنگساد]]، يعني قوم جو گهر، پڻ چيو ويندو آهي.<ref name="parliament">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24619.html|title=65. Establishment of Parliament|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> شهري پارليامينٽ جا ميمبر چونڊين ٿا.<ref name="gov2"/> [[هڪ ايواني]] پارليامينٽ ۾ 350 ميمبر آهن، جن ۾ 300 ميمبر [[فرسٽ پاسٽ دي پوسٽ]] نظام تحت چونڊيا وڃن ٿا، ۽ 50 ميمبر [[عورتن جي بااختياري]] لاءِ مخصوص سيٽن تي مقرر ٿين ٿا.<ref name="parliament"/><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/women-mps-reserved-seats-how-empowered-are-they-really-3601271|title=Women MPs in reserved seats: How empowered are they really?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2024|access-date=20 January 2025|last=Hasan|first=Rashidul}}</ref> [[بنگلاديش جي آئين جو آرٽيڪل 70]] پارليامينٽ جي ميمبرن کي پنهنجي پارٽي جي خلاف ووٽ ڏيڻ کان روڪي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/backpage/article-70-constitution-its-safeguard-democracy-1581670|title=Article 70 of Constitution: It's a safeguard for democracy|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=26 May 2018|access-date=20 January 2025}}</ref> پارليامينٽ جي صدارت [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] ڪندو آهي، جيڪو صدر کان پوءِ ٻئي نمبر تي هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24603.html|title=54.Speaker to act as President during absence, etc.|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٽيون ٿنڀو عدليه آهي، جيڪا قانون جي تشريح، تڪرارن جي حل ۽ انصاف برقرار رکڻ جي ذميوار آهي.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ|سپريم ڪورٽ]] سڀ کان اعليٰ عدالت آهي، جيڪا [[اپيليٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|اپيليٽ ڊويزن]] ۽ [[هاءِ ڪورٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|هاءِ ڪورٽ ڊويزن]] ۾ ورهايل آهي.<ref name="court">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/part-details-203.html|title=THE JUDICIARY|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref><ref name="gov2"/> ان جي اڳواڻي [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] ڪندو آهي.<ref name="court"/> عدليه وٽ ڪنهن قانون جي آئيني حيثيت جاچڻ ۽ قانوني علاج مهيا ڪرڻ جو اختيار آهي. اها شهرين جا حق بچائي ٿي، قانون جي منصفاڻي لاڳو ٿيڻ کي يقيني بڻائي ٿي ۽ حڪومت اندر اختيارن جو توازن برقرار رکي ٿي.<ref name="gov2"/> عدالتن وٽ [[بنگلاديش ۾ عدالتي جائزو|عدالتي جائزي]] ۾ وسيع اختيار آهن، ۽ عدالتي [[نظير]] کي آئين جي آرٽيڪل 111 تحت حمايت حاصل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24668.html|title=111.Binding effect of Supreme Court judgments|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> عدليه ۾ ضلعي ۽ ميٽروپوليٽن عدالتون شامل آهن، جيڪي ديواني ۽ فوجداري عدالتن ۾ ورهايل آهن. ججن جي کوٽ سبب عدليه ۾ ڪيسن جو وڏو ڍير موجود آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/editorial/news/huge-case-backlog-only-hurting-citizens-3306391|title=Huge case backlog only hurting citizens|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 April 2023|access-date=20 January 2025}}</ref> [[انٽرنيشنل انسٽيٽيوٽ فار ڊيموڪريسي اينڊ اليڪٽورل اسسٽنس|انٽرنيشنل IDEA]] جي گلوبل اسٽيٽ آف ڊيموڪريسي (GSoD) انڊيڪسز ۽ ڊيموڪريسي ٽريڪر موجب، بنگلاديش مجموعي جمهوري معيارن ۾ هيٺين حد ۾ اچي ٿو، خاص طور سياسي نمائندگي ۾ ڪمزوريون آهن، جن ۾ معتبر چونڊون، شامل ووٽ جو حق ۽ چونڊيل حڪومت شامل آهن.<ref>{{Cite web |title=Bangladesh {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/bangladesh |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |title=Home {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/ |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref><ref>{{Cite web |title=Global State of Democracy Indices {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/gsod-indices |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref> === انتظامي ورهاست === {{Main|بنگلاديش جي انتظامي جاگرافي}} {{Bangladesh Divisions Image Map}} بنگلاديش کي اٺ انتظامي ڊويزنن ۾ ورهايو ويو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|publisher=Bangladesh Government|title=National Web Portal of Bangladesh|date=15 September 2015|access-date=23 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150923061605/http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|archive-date=23 September 2015|url-status=live}}</ref><ref name="CIA">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=15 May 2007 |year=2007}}</ref><ref>{{cite news |url=http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |title=Rangpur becomes a divivion |work=bdnews24.com |date=25 January 2010 |access-date=6 August 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150903184553/http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |archive-date=3 September 2015 |url-status=live}}</ref> ۽ هر ڊويزن جو نالو ان جي مرڪزي شهر تي رکيل آهي: [[باريسال ڊويزن|باريسال]]، سرڪاري طور ''باريشال''<ref name="namechange">{{cite news |url=https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|title=Bangladesh changes English spellings of five districts|work=bdnews24.com|date=2 April 2018|access-date=1 October 2019 |archive-date=15 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201215091950/https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|url-status=live}}</ref>، [[چٽاگانگ ڊويزن|چٽاگانگ]]، سرڪاري طور ''چٽوگرام''<ref name="namechange" />، [[ڍاڪا ڊويزن|ڍاڪا]]، [[کُلنا ڊويزن|کُلنا]]، [[ميمڻ سنگهه ڊويزن|ميمڻ سنگهه]]، [[راجشاهي ڊويزن|راجشاهي]]، [[رنگپور ڊويزن|رنگپور]]، ۽ [[سليٽ ڊويزن|سليٽ]]. ڊويزنون ضلعن، يعني ''ضلعن''، ۾ ورهايل آهن. بنگلاديش ۾ 64 ضلعا آهن، ۽ هر ضلعو ''اپازيلا''، يعني سب ضلعن، يا ''ٿانا'' ۾ ورهايل آهي. هر پوليس اسٽيشن جي اندر وارو علائقو، سواءِ ميٽروپوليٽن علائقن جي، ''[[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|يونينن]]'' ۾ ورهايل آهي، ۽ هر يونين ڪيترن ڳوٺن تي مشتمل هوندي آهي. ميٽروپوليٽن علائقن ۾ پوليس اسٽيشنون وارڊن ۾ ورهايل آهن، جيڪي وري ''محلن'' ۾ ورهايل آهن. ڊويزن يا ضلعي سطح تي ڪو به چونڊيل نمائندو ناهي، ۽ انتظام رڳو سرڪاري عملدارن تي مشتمل هوندو آهي. هر يونين، يا وارڊ، ۾ چيئرمين ۽ ڪيترن ميمبرن لاءِ سڌيون چونڊون ٿينديون آهن. 1997ع ۾ پارليامينٽ قانون منظور ڪيو، جنهن تحت هر يونين ۾ 12 مان ٽي سيٽون عورتن لاءِ مخصوص ڪيون ويون.<ref>''Local Government Act'', No. 20, 1997</ref> {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; border:2px solid #8fb3d9; background:#f8fbff;" |+ style="background:#d9ecff; color:#003366; font-weight:bold; padding:0.4em;" | بنگلاديش جون انتظامي ڊويزنون |- ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | [[بنگلاديش جون ڊويزنون|ڊويزن]] ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گاديءَ جو شهر ! scope="col" data-sort-type="date" style="background:#b7d7f0;" | قيام ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | پکيڙ (km<sup>2</sup>)<br /><ref>{{cite web |url=http://www.dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |title=Health Bulletin 2016 |website=Directorate General of Health Services |page=14 |access-date=7 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170613050056/http://dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |archive-date=13 June 2017 |url-status=live}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | 2021ع آبادي<br />(اندازي مطابق)<ref>{{cite web |url=http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |title=Population Projection of Bangladesh: Dynamics and Trends, 2011–2061 |date=November 2015 |website=Bangladesh Bureau of Statistics |pages=25–28}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گهاٽائي<br />2021ع |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال]] | 1 جنوري 1993ع | 13,225 | 9,713,000 | 734 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ]] | 1 جنوري 1829ع | 33,909 | 34,747,000 | 1,025 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا]] | 1 جنوري 1829ع | 20,594 | 42,607,000 | 2,069 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا]] | 1 آڪٽوبر 1960ع | 22,284 | 18,217,000 | 817 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه]] | 14 سيپٽمبر 2015ع | 10,584 | 13,457,000 | 1,271 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي]] | 1 جنوري 1829ع | 18,153 | 21,607,000 | 1,190 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور، بنگلاديش|رنگپور]] | 25 جنوري 2010ع | 16,185 | 18,868,000 | 1,166 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ]] | 1 آگسٽ 1995ع | 12,635 | 12,463,000 | 986 |} === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Diplomatic relations of Bangladesh.svg | caption1 = اهي ملڪ، جن جا بنگلاديش سان سفارتي لاڳاپا آهن | image2 = | caption2 = }} بنگلاديش کي [[عالمي سياست]] ۾ هڪ [[وچولي طاقت]] سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|title=Bangladesh at 50: On the Path to Becoming a Middle Power|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=16 December 2021 |last=Hassan |first=Asif Muztaba|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|url-status=live}}</ref> اهو [[هند-پئسفڪ]] جي جيوسياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|title=Understanding the Importance of Bangladesh in the Bay of Bengal and the Indo-Pacific |last=Karim |first=Tariq A.|date=21 May 2022|publisher=[[National Bureau of Asian Research]]|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|url-status=live}}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ اهو ڏکڻ ايشيا ۽ ڏکڻ اوڀر ايشيا جي وچ ۾ حڪمت عمليءَ واري هنڌ تي واقع آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Connecting South Asia and Southeast Asia: A Bangladesh Country Study|date=September 2014|publisher=[[Asian Development Bank]]|access-date=26 September 2022|number=500 |last1=Rahman |first1=Mustafizur |last2=Moazzem |first2=Khondaker Golam |last3=Chowdhury |first3=Mehruna Islam |last4=Sehrin |first4=Farzana}}</ref> بنگلاديش 1972ع ۾ [[قومن جي دولت مشترڪه]] ۾ ۽ 1974ع ۾ گڏيل قومن ۾ شامل ٿيو.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048 |title=Bangladesh enters Commonwealth |last=Sajen |first=Shamsuddoza|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 April 2020 |access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153013/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|title=Bangladesh marks 40 years as Member State of the UN |publisher=United Nations|date=26 September 2014|access-date=26 September 2022 |last=Chaudhury |first=Dipanjan Roy|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153010/https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|url-status=live}}</ref> اهو موسمي تبديلي، ايٽمي هٿيارن جي عدم ڦهلاءُ، واپاري پاليسي ۽ غير روايتي سلامتي جي مسئلن تي گهڻ طرفي سفارتڪاري تي ڀاڙي ٿو.<ref>{{cite web |url=https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | title=Roundtable on 'Non Traditional Security Threats in the Indo-Pacific Region' – NTS-Asia | date=30 August 2022 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184723/https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | url-status=live }}</ref> بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] جي قيام ۾ اڳواڻي ڪئي، جيڪو [[هندستاني برصغير]] ۾ علائقائي سفارتڪاري جو اهم فورم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |last1=De |first1=Prabir |last2=Bhattacharyay |first2=Biswa N.|title=Prospects of India–Bangladesh Economic Cooperation: Implications for South Asian Regional Cooperation|publisher=[[Asian Development Bank]]|date=September 2007|access-date=27 September 2022}}</ref> اهو 1974ع ۾ [[اسلامي تعاون تنظيم]] ۾ شامل ٿيو،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177|title=Bangladesh an example of religious harmony: OIC|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=21 March 2021|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102404/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177 |url-status=live}}</ref> ۽ [[ڊي-8 اقتصادي تعاون تنظيم|ڊيولپنگ-8]] جو باني ميمبر آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=1 August 2022|access-date=27 September 2022|title=Bangladesh receives "International Peace Award" as D-8 founding member|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|url-status=live}}</ref> تازو بنگلاديش [[عالمي بئنڪ]] جي سهڪار سان علائقائي واپار ۽ ٽرانسپورٽ رابطن کي هٿي ڏيڻ تي ڌيان ڏنو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | title=Regional Trade and Connectivity in South Asia Gets More Than $1 Billion Boost from World Bank | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184718/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | url-status=live }}</ref> اهو پنهنجي اهم پرڏيهي پاليسي مقصدن مان هڪ طور [[آسيان ۾ بنگلاديش جي شموليت|آسيان ۾ شامل ٿيڻ جي ڪوشش]] پڻ ڪري رهيو آهي.<ref name=":5">{{Cite news |title=Ultimate goal is to join ASEAN as a full member |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/trade-market/ultimate-goal-is-to-join-asean-as-a-full-member-1743783067 |access-date=2025-07-12 |work=The Financial Express |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=2024-09-05 |title=Will Bangladesh join Asean? Maritime arbitration wins favour Dhaka |url=https://www.scmp.com/week-asia/politics/article/3277348/will-bangladesh-join-asean-maritime-arbitration-wins-and-cultural-links-favour-dhaka |access-date=2025-07-17 |website=South China Morning Post |language=en}}</ref><ref>{{cite web |last=Rahman |first=Mohammad Tariqur |date=8 February 2025 |title=Perhaps: Should Bangladesh be a member of ASEAN? |url=https://apakhabartv.com/2025/02/08/perhaps/ |access-date=17 July 2025 |website=ApakhabarTV}}</ref> ڍاڪا [[بمسٽيڪ]] جو صدر دفتر رکي ٿو، جيڪا [[بنگال جي نار تي ڀاڙيندڙ ملڪ|بنگال جي نار سان لاڳاپيل ملڪن]] کي گڏ ڪندڙ تنظيم آهي. پاڙيسري ميانمار سان [[بنگلاديش–ميانمار لاڳاپا|لاڳاپا]] 2016–2017ع کان سخت ڇڪتاڻ جو شڪار آهن، جڏهن 700,000 کان وڌيڪ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|روهنگيا پناهگير]] غيرقانوني طور بنگلاديش ۾ داخل ٿيا.<ref name="RohingyaHRW">{{cite web |url=https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|title=Bangladesh Is Not My Country|publisher=[[Human Rights Watch]]|date=5 August 2018|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جي پارليامينٽ، حڪومت ۽ سول سوسائٽي روهنگيا خلاف ميانمار جي فوجي ڪارروائين تي [[2016–17ع روهنگيا لڏپلاڻ تي بين الاقوامي ردعمل|بين الاقوامي تنقيد]] جي اڳواڻيءَ ۾ رهيون آهن، ۽ انهن جي [[واپسي جو حق|واپسيءَ جي حق]] جو مطالبو [[اراڪان]] ڏانهن ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | title=Bangladesh and Myanmar Resume Talks on Rohingya Repatriation | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184715/https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|title=Bangladesh tells UN that Rohingya refugees must return to Myanmar|date=17 August 2022|publisher=[[Al Jazeera Media Network|Al Jazeera]]|access-date=27 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926223428/https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|url-status=live}}</ref> بنگلاديش پنهنجي سڀ کان وڏي پاڙيسري ملڪ ڀارت سان اهم [[بنگلاديش–ڀارت لاڳاپا|ٻطرفا ۽ معاشي لاڳاپا]] رکي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=India-Bangladesh Bilateral Relations|date=March 2021|publisher=[[Ministry of External Affairs (India)]]|access-date=27 September 2022}}</ref> جيڪي اڪثر [[ڀارت ۾ پاڻيءَ جي سياست|پاڻيءَ جي سياست]]، [[گنگا پاڻي تڪرار|گنگا]] ۽ [[تيستا درياهه#پاڻي ورهائڻ جو چئلينج|تيستا]] جي مسئلن،<ref>{{cite web |url=https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | title=India and Bangladesh Conflict over the Ganges River &#124; Climate-Diplomacy | date=January 1957 | access-date=23 October 2022 | archive-date=23 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221023122123/https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | url-status=live }}</ref><ref>{{cite thesis |last=Karim |first=Sajid |date=November 2020 |title=Transboundary Water Cooperation between Bangladesh and India in the Ganges River Basin: Exploring a Benefit-sharing Approach |type=Master's |publisher=[[Uppsala University]] |url=http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|access-date=27 September 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|title=India Must Settle the Teesta River Dispute With Bangladesh for Lasting Gains|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=9 April 2021|access-date=27 September 2022 |last=Banerji |first=Anuttama|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|url-status=live}}</ref> ۽ [[بنگلاديش–ڀارت سرحد تي موت|بنگلاديشي شهرين جي سرحدي قتلن]] سبب ڇڪتاڻ جو شڪار ٿين ٿا.<ref>{{cite web |url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343 |title='Unlawful killings' along India border: Bangladeshi families seek justice|publisher=[[Anadolu Agency]]|date=11 February 2021|access-date=27 September 2022 |last=Kamruzzaman |first=Md.|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|title=Bangladesh sees highest border deaths in 10 years|date=22 December 2020 |last=Anik |first=Syed Samiul Basher|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جا پاڪستان سان لاڳاپا مسئلن جو شڪار آهن، خاص طور تي ان ڪري جو پاڪستان 1971ع واري [[بنگلاديش نسل ڪشي]] کان انڪار ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|title=Should Pakistan apologize to Bangladesh for the 1971 war?|work=[[DW News]]|publisher=[[Deutsche Welle]]|date=30 March 2021|access-date=27 September 2022 |last=Janjua |first=Haroon|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|url-status=live}}</ref> اهو چين سان [[بنگلاديش–چين لاڳاپا|گرم لاڳاپا]] برقرار رکي ٿو، جيڪو ان جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار ۽ سڀ کان وڏو هٿيار فراهم ڪندڙ ملڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|title=Decoding China-Bangladesh relationship |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta|date=27 June 2018|access-date=27 September 2022|publisher=[[Observer Research Foundation]]|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|url-status=live}}</ref> جاپان بنگلاديش کي سڀ کان وڌيڪ معاشي امداد ڏيندڙ ملڪ آهي، ۽ ٻنهي ملڪن وچ ۾ [[بنگلاديش–جاپان لاڳاپا|حڪمت عملي ۽ معاشي ڀائيواري]] آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|title=50 Years of Japan-Bangladesh Ties: From Economic to Strategic Partnership|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=10 February 2022 |last=Shazzad |first=Hussain|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153002/https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|url-status=live}}</ref> وچ اوڀر جي ملڪن سان سياسي لاڳاپا مضبوط آهن.<ref>{{cite web |url=https://saudigazette.com.sa/article/38010 | title=Bangladesh and Saudi Arabia have extremely cordial relations – Rizvi | date=27 March 2013 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184720/https://saudigazette.com.sa/article/38010 | url-status=live }}</ref> بنگلاديش کي پنهنجي ترسيل رقم جو 59 سيڪڙو وچ اوڀر مان ملي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | title=Middle East dual shock spillover on Bangladesh's remittance | date=19 July 2020 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184724/https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | url-status=live }}</ref> جيتوڻيڪ خراب ڪم ڪندڙ حالتون وچ اوڀر ۾ رهندڙ چئن ملين کان وڌيڪ [[وچ اوڀر ۾ بنگلاديشي|بنگلاديشي مزدورن]] کي متاثر ڪن ٿيون.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|title=Experts: Middle East remains key to Bangladesh's fortunes in a changing world|date=29 June 2022|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|url-status=live}}</ref> بنگلاديش [[موسمي تبديلي|عالمي موسمي]] سفارتڪاري ۾ [[ڪلايميٽ ولنرئبل فورم]] جي اڳواڻ طور اهم ڪردار ادا ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | title=COP26 and Bangladesh: Time to Consolidate Climate Diplomacy | work=SOAS Blog | date=11 October 2021 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184721/https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | url-status=live }}</ref> === فوج === {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladeshi soldiers on a BTR-80 APC.jpg | caption1 = [[بي ٽي آر-80]] تي بنگلاديش فوج جا اهلڪار | image2 = BNS Bongobondhu2.jpg | caption2 = بنگلاديش بحريه جو [[فريگيٽ]]، [[بي اين ايس خالد بن وليد]] | image3 = Mikoyan MiG-29-Chengdu F-7.jpg | caption3 = بنگلاديش هوائي فوج جا ويڙهاڪ جهاز، مگ-29 ۽ ايف-7 }} [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] [[برطانوي فوج]] ۽ [[برطانوي هندستاني فوج]] جو ادارياتي ڍانچو ورثي ۾ حاصل ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|title=The Military and Democracy in Bangladesh|website=press-files.anu.edu.au|access-date=19 September 2017|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010141253/http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|url-status=live}}</ref> 2024ع ۾ [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] جي سرگرم اهلڪارن جو انگ لڳ ڀڳ 230,000 هو،<ref name="IISS">*{{cite book| title=The Military Balance 2018 |author1=International Institute for Strategic Studies |author-link1=International Institute for Strategic Studies| date=14 February 2018| publisher=[[Routledge]]| isbn=978-1-85743-955-7| ref=IISS2018}}</ref> جنهن ۾ هوائي فوج جا 21,000 ۽ بحريه جا 27,000 اهلڪار شامل هئا.<ref>Including service and civilian personnel. See [https://web.archive.org/web/20120112044228/http://www.bangladeshnavy.org/glance.html Bangladesh Navy]. Retrieved 17 July 2007.</ref> روايتي دفاعي ڪردارن کان علاوه، فوج آفتن جي امدادي ڪارروائين ۾ شهري اختيارين جي مدد ڪئي آهي ۽ سياسي بيچيني جي دورن ۾ اندروني سلامتي پڻ فراهم ڪئي آهي. ڪيترن سالن کان، بنگلاديش [[گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ|گڏيل قومن جي امن فوجن]] ۾ دنيا جو سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ رهيو آهي.<ref>{{Cite web |date=4 April 2023 |title=Contribution of Uniformed Personnel to UN by Country and Personnel Type |url=https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |access-date=12 May 2023 |publisher=United Nations|archive-date=12 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230512143419/https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش جو فوجي بجيٽ]] جي ڊي پي جو 1.3 سيڪڙو آهي، جيڪو 2021ع ۾ 4.3 بلين آمريڪي ڊالرن جي برابر هو.<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |title=Military expenditure (% of GDP) – Bangladesh |publisher=World Bank |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207232946/https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |last=Alif |first=Abdullah |date=11 June 2020 |title=Budget FY21: Military spending increases by Tk2,327 crore |url=https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |work=Dhaka Trbiune |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231443/https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش بحريه]]، جيڪا بنگال جي نار جي وڏين بحرين مان هڪ آهي، فريگيٽن، آبدوزن، ڪورويٽن ۽ ٻين جهازن جي [[بنگلاديش بحريه جي سرگرم جهازن جي فهرست|بيڙي]] تي مشتمل آهي. [[بنگلاديش هوائي فوج]] وٽ گهڻ مقصدي جنگي جهازن جو هڪ [[بنگلاديش جي سرگرم فوجي جهازن جي فهرست|ننڍو بيڙو]] آهي. بنگلاديش جي فوجي سامان جو گهڻو حصو چين کان اچي ٿو.<ref>{{cite news |last=Balachandran |first=P.K. |date=12 April 2017 |title=Rivals India and China woo Bangladesh with aid totalling $46 b |url=http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |work=[[Daily FT]] |access-date=27 July 2017 |archive-date=28 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170728123712/http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |url-status=live }}</ref> تازن سالن ۾، بنگلاديش ۽ ڀارت گڏيل فوجي مشقون، فوجي اڳواڻن جا اعليٰ سطحي دورا، [[دهشتگردي جي روڪٿام]] ۾ سهڪار ۽ ڳجهي ڄاڻ جي مٽاسٽا وڌائي آهي. بنگلاديش [[اتر اوڀر ڀارت]] ۾ استحڪام ۽ سلامتي کي يقيني بڻائڻ لاءِ اهم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |title=Migration, river management, radicalisation: What does the future hold for India-Bangladesh relations? |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta |date=May 2020 |website=Observer Research Foundation |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231444/https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |title=Bangladesh and India's Northeast: A security perspective |work=The Daily Star |date=15 October 2011 |access-date=14 February 2022 |archive-date=8 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220208025833/https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |url-status=live }}</ref> اوڀر برصغير ۾ بنگلاديش جي حڪمت عملي واري اهميت چين جي ويجهڙائي، برما سان سرحد، مکيه ڀارت ۽ اتر اوڀر ڀارت جي جدا ٿيڻ، ۽ بنگال جي نار ۾ ان جي سامونڊي علائقي تي دارومدار رکي ٿي.<ref>{{cite web |author=Anu Anwar, Michael Kugelman |url=https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |title=The U.S. Should Deepen Ties With Bangladesh |work=Foreign Policy |date=1 December 2021 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |url-status=live }}</ref> 2002ع ۾ بنگلاديش ۽ چين دفاعي سهڪار جو معاهدو ڪيو.<ref>{{cite journal |last=Kinne |first=Brandon J. |date=15 August 2018 |title=Defense Cooperation Agreements and the Emergence of a Global Security Network |journal=International Organization |volume=72 |issue=4 |pages=799–837 |doi=10.1017/S0020818318000218 |doi-access=free }}</ref> آمريڪا بنگلاديش سان [[اسٽيٽس آف فورسز ايگريمينٽ]]، [[ايڪويزيشن اينڊ ڪراس-سروسنگ ايگريمينٽ]] ۽ جنرل سيڪيورٽي آف ملٽري انفارميشن ايگريمينٽ بابت ڳالهين جي ڪوشش ڪئي آهي.<ref>{{cite journal |last=Paul |first=Bimal Kanti |year=2005 |title=Bangladeshi American Response to the 1998 Status of Forces Agreement (SOFA): An Assessment |journal=The Professional Geographer |volume=57 |issue=4 |pages=495–505 |doi=10.1111/j.1467-9272.2005.00494.x |bibcode=2005ProfG..57..495P }}</ref><ref>{{cite web |last=Ashraf |first=Nazmul |url=https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |title=U.S. keen on military ties with Dhaka &#124; Uae |work=Gulf News |date=11 May 2002 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162344/https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=US wants 2 defence deals with Bangladesh |url=https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |work=The Daily Star |date=18 October 2019 |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |url-status=live }}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش گڏيل قومن جي [[ايٽمي هٿيارن جي پابندي بابت معاهدو]] جي توثيق ڪئي.<ref>{{cite news |title=Bangladesh ratifies nuclear weapons prohibition treaty |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |work=Dhaka Tribune |date=28 September 2020 |access-date=15 August 2020 |archive-date=20 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200920163951/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |url-status=live }}</ref> == آبادي == {{Main|بنگلاديش جي آبادي}} {{Further|بنگالي}} {{Historical populations |source = World Bank<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|publisher=[[World Bank]]|title=Population, total – Bangladesh|access-date=19 January 2025}}</ref> |title = آبادي (ملينن ۾) |percentages = pagr |1960 |51,828,660 |1971 |70,276,758 |1980 |88,016,432 |1990 |111,633,717 |2000 |134,544,304 |2010 |152,201,981 |2023 |171,466,990 }} بنگلاديش جي آبادي [[2022ع بنگلاديشي آدمشماري|2022ع جي آدمشماري]] ۾ 169.8&nbsp;ملين رڪارڊ ڪئي وئي،<ref name="populationcensus2022"/> جيڪا 2023ع ۾ وڌي 171.4&nbsp;ملين ٿي وئي.<ref name="unpop">{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|title=Population, total – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 April 2025}}</ref> اهو دنيا جو [[آبادي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ايشيا جو [[آبادي موجب ايشيائي ملڪن جي فهرست|پنجون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ۽ دنيا جو [[آبادي جي گهاٽائي موجب ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گهاٽي آبادي وارو وڏو ملڪ]] آهي، جتي 2020ع ۾ مکيه آبادي گهاٽائي 1,265 ماڻهو/km<sup>2</sup> هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/EN.POP.DNST?locations=BD|title=Population density (people per sq. km of land area) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR)، جيڪا ڪڏهن دنيا جي سڀ کان وڌيڪ شرحن مان هڪ هئي، نمايان گهٽتائي مان گذري آهي؛ اها 1985ع ۾ 5.5 کان 1995ع ۾ 3.7 ۽ پوءِ 2022ع ۾ 1.9 تائين گهٽجي وئي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.TFRT.IN?locations=BD|title=Fertility rate, total (births per woman) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> جيڪا 2.1 واري [[متبادل سطح کان هيٺ زرخيزي]] کان به گهٽ آهي.<ref>{{cite journal |last1=Bora |first1=Jayanta Kumar |last2=Saikia |first2=Nandita |last3=Kebede |first3=Endale Birhanu |last4=Lutz |first4=Wolfgang |title=Revisiting the causes of fertility decline in Bangladesh: The relative importance of female education and family planning programs |journal=Asian Population Studies |date=2023 |volume=19 |pages=81–104 |doi=10.1080/17441730.2022.2028253 |doi-access=free }}</ref> آبادي جو گهڻو حصو ڳوٺاڻن علائقن ۾ رهي ٿو، جڏهن ته 2023ع مطابق صرف 40٪ آبادي شهري علائقن ۾ رهي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.URB.TOTL.IN.ZS?locations=BD|title=Urban population (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[وچولي عمر]] لڳ ڀڳ 28 سال آهي؛ ڪل آبادي جو 26٪ حصو 14 سالن يا ان کان گهٽ عمر جو آهي،<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.0014.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 0–14 (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ۽ 2023ع صرف 6٪ ماڻهو 65 سالن يا ان کان وڌيڪ عمر جا آهن.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.65UP.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 65 and above (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش هڪ [[نسلي ۽ ثقافتي تنوع جي سطح موجب ملڪن جي فهرست|نسلي ۽ ثقافتي طور هم جنس سماج]] آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]] آبادي جو 99٪ آهن.<ref name="cia"/> [[آديواسي]] آبادي ۾ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما]]، [[مارما ماڻهو|مارما]]، [[سانٿال ماڻهو|سانٿال]]، [[مرو ماڻهو|مرو]]، [[تانچنگيا ماڻهو|تانچنگيا]]، [[باوم ماڻهو|باوم]]، [[تريپوري ماڻهو|تريپوري]]، [[خاصي ماڻهو|خاصي]]، [[خومي ماڻهو|خومي]]، [[ڪوڪي ماڻهو|ڪوڪي]]، [[گارو ماڻهو|گارو]] ۽ [[بشنوپريا منيپوري ماڻهو|بشنوپريا منيپوري]] شامل آهن. چٽاگانگ پهاڙي علائقن ۾ مقامي ماڻهن جي خودمختياري تحريڪ سبب 1975ع کان 1997ع تائين بدامني ۽ [[چٽاگانگ پهاڙي علائقن جو تڪرار|بغاوت]] رهي. جيتوڻيڪ 1997ع ۾ امن معاهدو ٿيو، پر علائقو [[آپريشن اتاران|اڃا به فوجي موجودگي هيٺ]] آهي.<ref name="rashiduzzaman">{{cite journal |last=Rashiduzzaman |first=M. |year=1998 |title=Bangladesh's Chittagong Hill Tracts Peace Accord: Institutional Features and Strategic Concerns |journal=Asian Survey |volume=38 |issue=7 |pages=653–70 |doi=10.2307/2645754 |jstor=2645754}}</ref> [[اردو]] ڳالهائيندڙ [[رهجي ويل پاڪستاني]]ن کي 2008ع ۾ سپريم ڪورٽ طرفان شهريت ڏني وئي.<ref>{{cite web|url=https://www.unhcr.org/news/stories/how-bangladesh-court-ruling-changed-lives-more-300000-stateless-people|title=How a Bangladesh court ruling changed the lives of more than 300,000 stateless people|last1=Shadman|first1=Onchita|last2=Schönbauer|first2=Roland|date=23 February 2015|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش 2017ع کان وٺي 700,000 کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن جي ميزباني پڻ ڪري ٿو، جنهن سبب اهو دنيا جي سڀ کان وڏين پناهگير آبادين وارن ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="RohingyaHRW"/> === شهري مرڪز === {{Further|بنگلاديش جي شهرن ۽ قصبن جي فهرست}} بنگلاديش جو گاديءَ وارو ۽ سڀ کان وڏو شهر [[ڍاڪا]] آهي، جنهن جي انتظام لاءِ ٻه شهري ڪارپوريشنون قائم آهن، جيڪي شهر جي اترين ۽ ڏاکڻي حصن جي نگراني ڪن ٿيون. بنگلاديش ۾ ڪُل 13 [[بنگلاديش جي شهري ڪارپوريشنن جي فهرست|شهري ڪارپوريشنون]] آهن، جتي ميئرن جون چونڊون ٿينديون آهن: ڍاڪا ڏکڻ، ڍاڪا اتر، [[چٽاگانگ]]، [[ڪوميلا]]، [[خولنا]]، [[ميمن سنگهه]]، [[سلهٽ]]، [[راجشاهي]]، [[باريسال]]، [[رنگپور]]، [[گازيپور]]، [[بوگرا]] ۽ [[نارائن گنج]]. ميئر پنجن سالن جي مدي لاءِ چونڊيا ويندا آهن. بنگلاديش ۾ مجموعي طور 506 شهري مرڪز آهن، جن مان 43 شهرن جي آبادي 100,000 کان وڌيڪ آهي. {{Largest cities | country = Bangladesh | stat_ref = [https://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-09-27-09-50-a3672cdf61961a45347ab8660a3109b6.pdf] | list_by_pop = | div_name = ملڪ | div_link = Bangladesh | city_1 = ڍاڪا | pop_1 = 10,278,882 | city_2 = چٽاگانگ | pop_2 = 3,227,246 | city_3 = گازيپور | pop_3 = 2,674,697 | city_4 = نارائن گنج | pop_4 = 967,724 | city_5 = خولنا | pop_5 = 718,735 | city_6 = Rangpur, Bangladesh{{!}}رنگپور | pop_6 = 708,384 | city_7 = ميمن سنگهه | pop_7 = 576,722 | city_8 = راجشاهي | pop_8 = 552,791 | city_9 = سلهٽ | pop_9 = 532,426 | city_10 = بوگرا | pop_10 = 542,420 | city_11 = ڪوميلا | pop_11 = 439,414 }} === ٻولي === {{Main|بنگلاديش جون ٻوليون}} [[File:Shaheed Minar, Dhaka, Bangladesh.jpg|thumb|[[ڍاڪا شهيد مينار|شهيد مينار]]، ڍاڪا ۾ واقع هڪ قومي يادگار آهي، جيڪو 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]] جي شهيدن جي ياد ۾ تعمير ڪيو ويو هو ۽ بنگالي قومپرستي جي علامت سمجهيو وڃي ٿو.]] بنگلاديش جي سرڪاري ۽ غالب ٻولي [[بنگالي ٻولي|بنگالي]] آهي، جيڪا آبادي جي 99 سيڪڙو کان وڌيڪ ماڻهن جي [[مادري ٻولي]] آهي.<ref>{{Cite book|title=Population and Housing Census 2022: Report on Socio-Economic and Demographic Survey 2023 |url=http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf|date=June 2024|publisher=Bangladesh Bureau of Statistics|page=xx|isbn=978-984-35-2977-0|access-date=9 June 2024|archive-date=9 June 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240609144133/http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf}}</ref><ref name="LOG">{{cite encyclopedia|last1=Rahim|first1=Enayetur|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert L.|title=Ethnicity and Linguistic Diversity|encyclopedia=Bangladesh: a country study|year=1989|access-date=24 September 2022|url=http://countrystudies.us/bangladesh/29.htm|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=59|oclc=49223313}}</ref> بنگالي کي هڪ [[لهجن جو تسلسل]] (Dialect Continuum) طور بيان ڪيو ويندو آهي، جنهن ۾ سڄي ملڪ ۾ مختلف [[بنگالي لهجا|لهجا]] ڳالهايا وڃن ٿا. ملڪ ۾ [[دولسانيت]] (Diglossia) پڻ موجود آهي، جنهن تحت گهڻا ماڻهو معياري ڳالهائجندڙ بنگالي سمجهي يا ڳالهائي سگهن ٿا، ساڳئي وقت پنهنجي علائقائي لهجي يا ٻوليءَ جي صورت پڻ استعمال ڪن ٿا.<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/supplements/amar-ekushey-2018/amago-bhasha-1537534|title=Amago Basha|last=Khan|first=Sameer Ud Dowla|date=21 February 2018|access-date=24 September 2022|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> انهن ۾ [[چٽاگانگي ٻولي|چٽاگانگي]] شامل آهي، جيڪا چٽاگانگ جي ڏکڻ اوڀر واري علائقي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref>{{Cite book |last=Masica |first=Colin |author-link=Colin Masica |year=1991 |title=The Indo-Aryan Languages |place= Cambridge |publisher=Cambridge University Press |page=16}}</ref> [[نواخالي ٻولي|نواخالي]]، جيڪا [[نواخالي ضلعو|نواخالي]] ضلعي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي،<ref>{{citation|author=Sarwar, Fatina|title=Noakhali Dialect: Its Prospect of Standardization}}</ref><ref>{{cite journal|last=Rashel|first=Md. Mostafa|title=Phonological Analysis of Chatkhil Dialect in Noakhali District, Bangladesh|journal=Theory and Practice in Language Studies|volume=1|issue=9|date=September 2011|pages=1051–1061|doi=10.4304/tpls.1.9.1051-1061|url=http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html/|archive-date=15 June 2022|access-date=6 January 2025|archive-url=https://web.archive.org/web/20220615203456/http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html}}</ref> ۽ [[سلهٽي ٻولي|سلهٽي]]، جيڪا اتر اوڀر واري [[سلهٽ ڊويزن]] ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref name="LOG"/> [[انگريزي ٻولي|انگريزي]] بنگلاديش جي عدالتي ۽ تعليمي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿي، ڇاڪاڻ⁠تہ ملڪ ماضي ۾ برطانوي سلطنت جو حصو رهيو آهي. اها وڏي پيماني تي ڳالهائي ۽ سمجهي وڃي ٿي، ۽ سڀني [[بنگلاديش جي اسڪولن جي فهرست|اسڪولن]]، [[بنگلاديش جي ڪاليجن جي فهرست|ڪاليجن]] ۽ [[بنگلاديش جي يونيورسٽين جي فهرست|يونيورسٽين]] ۾ لازمي مضمون طور پڙهائي وڃي ٿي، جڏهن ته انگريزي-ذريعو تعليمي نظام پڻ وڏي پيماني تي اختيار ڪيو وڃي ٿو.<ref>{{cite journal |last1=Rahman |first1=Mohammad Mosiur |last2=Islam |first2=Md Shaiful |last3=Karim |first3=Abdul |last4=Chowdhury |first4=Takad Ahmed |last5=Rahman |first5=Muhammad Mushfiqur |last6=Seraj |first6=Prodhan Mahbub Ibna |last7=Singh |first7=Manjet Kaur Mehar |title=English language teaching in Bangladesh today: Issues, outcomes and implications |journal=Language Testing in Asia |date=2019 |volume=9 |article-number=9 |doi=10.1186/s40468-019-0085-8 |doi-access=free }}</ref> قبائلي ٻوليون، جيتوڻيڪ آهستي آهستي خطري ۾ پئجي رهيون آهن، تڏهن به ملڪ جي لساني ورثي جو اهم حصو آهن. انهن ۾ [[چاڪما ٻولي]] شامل آهي، جيڪا هڪ اوڀر هند-آريائي ٻولي آهي ۽ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite thesis |last1=Chakma |first1=Sujana |title=Chakma language: survival from being extinct in Bangladesh |date=2014 |hdl=10361/3983 }}{{page needed|date=January 2026}}</ref> ٻين قبائلي ٻولين ۾ [[گارو ٻولي|گارو]]، [[ميتيئي ٻولي|ميتيئي]]، [[ڪوڪ بوروڪ]] ۽ [[راخين ٻولي|راخين]] شامل آهن. [[آسٽرو ايشيائي ٻوليون|آسٽرو ايشيائي ٻولين]] مان سڀ کان وڌيڪ ڳالهائي ويندڙ ٻولي [[سانتالي ٻولي]] آهي، جيڪا [[سانٿال ماڻهو|سانٿال ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite web|last1=Seung|first1=Kim|last2=Kim|first2=Amy|title=The Santali cluster in Bangladesh: a sociolinguistic survey|year=2010|url=https://www.sil.org/system/files/reapdata/85/39/32/85393268857150358467007206894440229270/silesr2010_006.pdf|issue=2010–006|publisher=[[SIL International]]|series=Survey Report|access-date=24 September 2022}}</ref> [[بنگلاديش ۾ رهجي ويل پاڪستاني|رهجي ويل پاڪستاني]] ۽ [[ڍاڪايا|پراڻي ڍاڪا]] جي ڪجهه آبادي اڄ به [[اردو]] کي پنهنجي مادري ٻولي طور استعمال ڪن ٿا. تنهن هوندي به، اردو جي استعمال بابت سماجي تنقيد ۽ ناپسنديدگي اڃا تائين وڏي حد تائين موجود آهي.<ref>{{cite web|last=Ashrafi|first=Shah Tazria |title=How the Urdu language and literature slipped into darkness in Bangladesh|url=https://www.trtworld.com/opinion/how-the-urdu-language-and-literature-slipped-into-darkness-in-bangladesh-43391|work=[[TRT World]]|date=19 January 2021|type=Opinion|access-date=24 September 2022}}</ref> === مذهب === {{Main|بنگلاديش ۾ مذهب}} {{bar box |title=بنگلاديش ۾ مذهب (2022ع جي آدمشماري)<ref name="census">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Preliminary Report |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |publisher=Bangladesh Bureau of Statistics |page=16 |date=August 2022 |access-date=25 September 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> |titlebar=#Fcd116 |left1=مذهب |right1=سيڪڙو |float=right |bars= {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ اسلام|مسلمان]]|green|91.04}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ هندومت|هندو]]|darkorange|7.94}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌ]]|yellow|0.60}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائي]]|darkblue|0.31}} {{bar percent|ٻيا|red|0.11}} }} [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] بنگلاديش جو [[سرڪاري مذهب]] آهي.<ref name="state religion">{{cite web |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part I) |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24549.html |access-date=12 January 2025 |website=Laws of Bangladesh}}</ref> بهرحال، [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] سيڪيولرزم (مذهبي غيرجانبداري) کي پڻ برقرار رکي ٿو ۽ سڀني مذهبن لاءِ برابر حقن جي ضمانت ڏئي ٿو.<ref name="secularism">{{cite web |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part II) |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24560.html |access-date=12 January 2025 |website=Laws of Bangladesh}}</ref><ref name="state religion"/> هر شهري کي پنهنجي پسند جو مذهب اختيار ڪرڻ ۽ ان تي عمل ڪرڻ جي آزادي حاصل آهي. [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ملڪ جو سڀ کان وڏو مذهب آهي، جنهن تي لڳ ڀڳ 91.1٪ آبادي عمل ڪري ٿي.<ref name="census"/> بنگلاديش جي مسلمانن جي وڏي اڪثريت [[بنگالي مسلمان]] آهي، جيڪي [[سني اسلام]] سان وابسته آهن.<ref name="state"/> بنگلاديش دنيا جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ مسلمان اڪثريت وارو ملڪ آهي ۽ مجموعي مسلمان آبادي جي لحاظ کان چوٿين نمبر تي اچي ٿو.<ref>{{cite web |url=http://features.pewforum.org/muslim-population/?sort=Pop2010 |title=Muslim Population by Country |publisher=Pew Research |date=27 January 2011 |access-date=23 October 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130726201620/http://features.pewforum.org/muslim-population/?sort=Pop2010 |archive-date=26 July 2013 |url-status=live}}</ref> [[بنگالي هندو]] ملڪ جي [[بنگلاديش ۾ هندومت|ٻي وڏي مذهبي اقليت]] آهن ۽ دنيا جي [[هندن جي آبادي]] جي لحاظ کان ٽئين وڏي هندو برادري ٺهن ٿا. [[2022ع جي بنگلاديشي آدمشماري]] موجب هندو آبادي جو 7.95٪ آهن.<ref name="state"/><ref name="census"/> جڏهن ته [[2011ع جي بنگلاديشي آدمشماري]] ۾ هندو آبادي جو 8.54٪ هئا. [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] ملڪ جو ٽيون سڀ کان وڏو مذهب آهي، جنهن تي صرف 0.6٪ آبادي عمل ڪري ٿي.<ref name="census"/> بنگلاديشي ٻڌ ڌرم جا پوئلڳ خاص طور تي [[چٽاگانگ ٽڪريون وارو علائقو|چٽاگانگ ٽڪريون واري علائقي]] جي قبائلي قومن ۽ سامونڊي چٽاگانگ ۾ رهندڙ [[بنگالي ٻڌ ڌرمي]] اقليت ۾ مرڪوز آهن، جيڪي گهڻو ڪري [[ٿيراوادا]] روايت جي پيروي ڪن ٿا.<ref name="state"/> [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]] چوٿون وڏو مذهب آهي، جنهن جا پيروڪار آبادي جو 0.3٪ آهن. انهن مان گهڻا هڪ ننڍڙي [[بنگالي عيسائي]] برادري سان تعلق رکن ٿا.<ref name="census"/> آبادي جو لڳ ڀڳ 0.1٪ حصو ٻين مذهبن تي عمل ڪري ٿو، جهڙوڪ [[روح پرستي]]، يا ڪنهن به مذهب سان وابسته نه آهي.<ref name="state">{{cite web|url=https://www.state.gov/reports/2022-report-on-international-religious-freedom/bangladesh/|title=2022 Report on International Religious Freedom: Bangladesh|work=[[United States Department of State]]|access-date=8 January 2025}}</ref> === تعليم === {{Main|بنگلاديش ۾ تعليم}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladesh Literacy Rate (2022, Total).svg | caption1 = بنگلاديش جي ضلعن ۾ [[خواندگي]] جي شرح | image2 = Curzon Hall - Northern Facade - University of Dhaka - Dhaka 2015-05-31 1992.JPG | caption2 = [[ڪرزن هال]]، [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جو هڪ حصو }} بنگلاديش جو آئين بيان ڪري ٿو ته سڀني ٻارن کي مفت ۽ لازمي تعليم فراهم ڪئي ويندي.<ref>{{cite web|title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh: Article 17 (Free and compulsory education)|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24565.html|website=Legislative and Parliamentary Affairs Division, Ministry of Law, Justice and Parliamentary Affairs|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش ۾ تعليم جي نگراني [[بنگلاديش جي تعليم واري وزارت]] ڪندي آهي. [[بنگلاديش جي پرائمري ۽ عوامي تعليم واري وزارت]] مقامي سطح تي ابتدائي تعليم ۽ سرڪاري مالي سهائتا حاصل ڪندڙ اسڪولن بابت پاليسين جي نفاذ جي ذميوار آهي. ابتدائي ۽ ثانوي تعليم [[لازمي تعليم]] آهي، جيڪا رياست جي خرچ تي هلائي ويندي آهي ۽ سرڪاري اسڪولن ۾ مفت فراهم ڪئي ويندي آهي. 2021ع تائين بنگلاديش جي [[خواندگي]] جي شرح 76٪ هئي؛ مردن ۾ 79٪ ۽ عورتن ۾ 71.9٪.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult total (% of people ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.MA.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult male (% of males ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.FE.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult female (% of females ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref> ملڪ جو تعليمي نظام ٽن وڏن درجن تي ٻڌل آهي ۽ ان کي وڏي پيماني تي سرڪاري مالي سهائتا حاصل آهي. حڪومت ابتدائي، ثانوي ۽ اعليٰ ثانوي سطحن تي ڪيترائي تعليمي ادارا هلائي ٿي ۽ ڪيترن نجي ادارن کي پڻ امداد فراهم ڪري ٿي. تنهن هوندي به تعليم تي سرڪاري خرچ دنيا ۾ سڀ کان گهٽ خرچن مان هڪ آهي، جيڪو مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جو صرف 1.8٪ آهي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.XPD.TOTL.GD.ZS?locations=BD|title=Government expenditure on education, total (% of GDP) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=12 January 2025}}</ref> تعليمي نظام پنجن مرحلن ۾ ورهايل آهي: * ابتدائي تعليم (پهرين کان پنجين جماعت) * جونيئر ثانوي تعليم (ڇهين کان اٺين جماعت) * ثانوي تعليم (نائين ۽ ڏهين جماعت) * اعليٰ ثانوي تعليم (يارهين ۽ ٻارهين جماعت) * اعليٰ تعليم (يونيورسٽي سطح) <ref name="CompEd2">{{cite book |author=T. Neville Postlethwaite |title=The Encyclopedia of Comparative Education and National Systems of Education |publisher=Pergamon Press |year=1988 |isbn=978-0-08-030853-1 |page=130}}</ref> ابتدائي سطح جا شاگرد جونيئر ثانوي سطح ۾ داخلا لاءِ [[پرائمري ايجوڪيشن ڪمپليشن]] (PEC) امتحان پاس ڪندا آهن. ان کان پوءِ جونيئر ثانوي شاگرد [[جونيئر اسڪول سرٽيفڪيٽ]] (JSC) امتحان ڏيندا آهن ته جيئن نائين جماعت ۾ داخلا وٺي سگهن. ڏهين جماعت جا شاگرد [[سيڪنڊري اسڪول سرٽيفڪيٽ (بنگلاديش)|سيڪنڊري اسڪول سرٽيفڪيٽ]] (SSC) امتحان پاس ڪري يارهين جماعت ۾ داخل ٿيندا آهن. آخرڪار ٻارهين جماعت ۾ شاگردن کي [[هائير سيڪنڊري سرٽيفڪيٽ]] (HSC) امتحان پاس ڪرڻو پوندو آهي ته جيئن اعليٰ تعليم يا يونيورسٽين ۾ داخلا لاءِ درخواست ڏئي سگهن.<ref>{{cite journal |last1=Mamun |first1=Mohammed A. |last2=Griffiths |first2=Mark D. |title=Young Teenage Suicides in Bangladesh—Are Mandatory Junior School Certificate Exams to Blame? |journal=International Journal of Mental Health and Addiction |date=2022 |volume=20 |issue=3 |pages=1627–1631 |doi=10.1007/s11469-020-00275-3 }}</ref> [[بنگلاديش جون يونيورسٽيون|يونيورسٽيون]] ٽن قسمن جون آهن: * سرڪاري يونيورسٽيون (حڪومت جي ملڪيت ۽ [[بنگلاديش يونيورسٽي گرانٽس ڪميشن]] جي مالي سهائتا سان) * نجي يونيورسٽيون * بين الاقوامي يونيورسٽيون (بين الاقوامي ادارن پاران هلندڙ) ملڪ ۾ 55 سرڪاري،<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/public-universities|title=List of Public Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> 115 نجي<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/private-universities|title=List of Private Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> ۽ 2 بين الاقوامي يونيورسٽيون آهن.<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/international-universities|title=List of International Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> [[نيشنل يونيورسٽي، بنگلاديش]] داخلا وٺندڙ شاگردن جي تعداد جي لحاظ کان دنيا جي ٻي وڏي يونيورسٽي آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/why-campus-programmes-matter-national-university-982726|title=Why on-campus programmes matter for National University|work=[[Business Standard]]|date=2 November 2024|last=Hossain|first=Shaikh Shohag}}</ref> [[ڍاڪا يونيورسٽي]]، جيڪا 1921ع ۾ قائم ٿي، ملڪ جي سڀ کان پراڻي سرڪاري يونيورسٽي آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/youth/education/campus/news/the-conception-and-birth-dhaka-university-2121841|title=The conception and birth of Dhaka University|date=2 July 2021|access-date=9 February 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|last=Mujib|first=Rasheek Tabassum}}</ref> [[بنگلاديش يونيورسٽي آف انجنيئرنگ اينڊ ٽيڪنالاجي|بي يو اي ٽي (BUET)]] انجنيئرنگ تعليم لاءِ ملڪ جي سڀ کان نمايان يونيورسٽي سمجهي وڃي ٿي. [[چٽاگانگ يونيورسٽي]]، جيڪا 1966ع ۾ قائم ٿي، ملڪ جو سڀ کان وڏو يونيورسٽي ڪيمپس رکي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/education/2017/10/19/chittagong-university-model-campus-tourism/|title=Chittagong University: A model of campus tourism|last=Mahmud|first=Tarek|date=19 October 2017|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007152843/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/education/2017/10/19/chittagong-university-model-campus-tourism|archive-date=7 October 2022}}</ref> [[بنگلاديش يونيورسٽي آف پروفيشنلز|بي يو پي (BUP)]] هٿياربند فوجن سان لاڳاپيل سڀ کان وڏي سرڪاري يونيورسٽي آهي.<ref>{{Cite web|date=8 April 2009|title=Bangladesh University of Professionals Act, 2009 (Act No. 30 of 2009)|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-1016.html?lang=en|access-date=5 September 2021|website=bdlaws.minlaw.gov.bd}}</ref> [[ڍاڪا ڪاليج]]، جيڪو 1841ع ۾ قائم ٿيو، برصغير جي قديم ترين تعليمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/weekend-read/news/dhakas-educational-heritage-3414361|title=Dhaka's educational heritage|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=9 September 2023|last1=Nand|first1=Dipan|last2=Rahaman|first2=Arafat|access-date=9 February 2025}}</ref> طبي تعليم 39 سرڪاري، 6 هٿياربند فوجن سان لاڳاپيل ۽ 68 نجي [[بنگلاديش جي طبي ڪاليجن جي فهرست|طبي ڪاليجن]] ذريعي فراهم ڪئي ويندي آهي. سڀئي طبي ڪاليج [[بنگلاديش جي صحت ۽ خانداني ڀلائي واري وزارت]] سان لاڳاپيل آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/365640/three-more-medical-colleges-renamed-by-health|title=Three more medical colleges renamed by Health Ministry|date=19 November 2024|access-date=9 February 2025|work=[[Dhaka Tribune]]}}</ref> [[نارٿ سائوٿ يونيورسٽي]] کي عام طور ملڪ جي اڳواڻ نجي يونيورسٽي طور ڏٺو ويندو آهي.<ref>{{cite web |title=Times Higher Education Rankings 2023: DU, NSU ranked top Bangladeshi universities |url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/education/times-higher-education-rankings-2023-du-nsu-ranked-top-bangladeshi-universities |website=The Business Standard |date=12 October 2022 |access-date=19 February 2026}}</ref> === صحت === {{Main|بنگلاديش ۾ صحت}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Life expectancy by WBG -Bangladesh.png | caption1 = بنگلاديش ۾ [[متوقع عمر]] جي تاريخي واڌ، جيڪا آزادي کان پوءِ نمايان بهتري ڏيکاري ٿي | image2 = Child mortality rate in Bangladesh.png | caption2 = 1990ع کان پوءِ بنگلاديش ۾ [[ٻارن جي شرحِ اموات]] جي تاريخي واڌ ويجھ، جيڪا نمايان گهٽتائي ظاهر ڪري ٿي | image3 = A community health worker conducting a survey in the Korail slum, Bangladesh (8630810827).jpg | caption3 = راڄڌاني ڍاڪا جي هڪ ڪچي آبادي ۾ سروي ڪندڙ هڪ برادري صحت ڪارڪن }} بنگلاديش جو آئين پنهنجي سڀني شهرين لاءِ صحت جون خدمتون بنيادي حق طور ضمانت ڏئي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://mof.portal.gov.bd/sites/default/files/files/mof.portal.gov.bd/budget_mof/b3342588_2e85_4fcb_95af_dddfdea4851b/G-1_04_127_Health%20Services_English.pdf|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mof.portal.gov.bd/sites/default/files/files/mof.portal.gov.bd/budget_mof/b3342588_2e85_4fcb_95af_dddfdea4851b/G-1_04_127_Health%20Services_English.pdf|archive-date=9 October 2022|url-status=live|title=Chapter-5 {{!}} Health Services Division|publisher=[[Ministry of Finance (Bangladesh)]]|access-date=1 October 2022}}</ref> [[بنگلاديش جي صحت ۽ خانداني ڀلائي واري وزارت]] ملڪ ۾ صحت جون خدمتون فراهم ڪندڙ سڀ کان وڏو ادارياتي ادارو آهي،<ref name="overview">{{cite journal |author1=World Health Organization Regional Office for the Western Pacific |title=Bangladesh health system review |journal=Health Systems in Transition |date=17 July 2015 |volume=5 |issue=3 |hdl=10665/208214 |hdl-access=free }}</ref> جنهن ۾ ٻه ڊويزنون شامل آهن: [[صحت خدمتون ڊويزن]] ۽ [[طبي تعليم ۽ خانداني ڀلائي ڊويزن]].<ref>{{cite web|url=https://www.newagebd.net/article/11610/onelink.to/articlelist/323/Cartoon|title=Health Ministry split into 2 divisions|work=[[New Age (Bangladesh)|New Age]]|date=20 March 2017|access-date=1 October 2022}}</ref> تنهن هوندي به بنگلاديش جون صحت جون سهولتون اڃا تائين مڪمل طور تي ڪافي نه سمجهيون وڃن ٿيون، جيتوڻيڪ معيشت جي واڌ ۽ غربت ۾ نمايان گهٽتائي سان انهن ۾ سڌارو آيو آهي.<ref name="overview"/> ملڪ کي صحت جي افرادي قوت جي شديد کوٽ کي منهن ڏيڻو پوي ٿو، ڇاڪاڻ ته باقاعده تربيت يافته صحت فراهم ڪندڙ مجموعي صحت عملي جو تمام ننڍو حصو آهن.<ref>{{cite journal|last1=Ahmed|first1=Syed Masud|last2=Hossain|first2=Md. Awlad|last3=Chowdhury|first3=Ahmed Mushtaque Raja|last4=Bhuiya|first4=Abbas Uddin|title=The health workforce crisis in Bangladesh: shortage, inappropriate skill-mix, and inequitable distribution|date=22 January 2011|journal=[[Human Resources for Health]]|publisher=[[BioMed Central]]|volume=9|number=3|page=3|pmid=21255446|doi=10.1186/1478-4491-9-3|pmc=3037300|doi-access=free}}</ref> ڳوٺاڻن ڊاڪٽرن جي علاج واري عمل ۾ اڃا به نمايان خاميون موجود آهن ۽ دوائن جي غير مناسب ۽ نقصانڪار تجويز عام آهي.<ref>{{cite journal |last1=Mahmood|first1=Shehrin S.|last2=Iqbal|first2=Mohammad|last3=Hanifi|first3=S. M. A.|last4=Wahed|first4=Tania|last5=Bhuiya|first5=Abbas|title=Are 'Village Doctors' in Bangladesh a curse or a blessing?|date=6 July 2010|doi=10.1186/1472-698X-10-18|volume=10|number=18|pmid=20602805|journal=BMC International Health and Human Rights|page=18|publisher=[[BioMed Central]]|pmc=2910021|doi-access=free}}</ref> بنگلاديش جو صحت جو نظام سرڪاري ناڪافي مالي مدد سبب متاثر آهي.<ref name="overview"/> 2021ع مطابق صحت تي خرچ مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جو صرف 2.36٪ هو،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.CHEX.GD.ZS?locations=BD|title=Current health expenditure (% of GDP) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> جڏهن ته صحت لاءِ گهريلو سرڪاري خرچ مجموعي صحت خرچن جو 16.88٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.GHED.CH.ZS?locations=BD|title=Domestic general government health expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ذاتي خرچن مان ادا ڪيل صحت خرچ مجموعي خرچن جو لڳ ڀڳ 73٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.OOPC.CH.ZS?locations=BD|title=Out-of-pocket expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> خانگي صحت خرچ مجموعي صحت خرچن جو تقريباً 75.48٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.PVTD.CH.ZS?locations=BD|title=Domestic private health expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ملڪ ۾ هر 10,000 ماڻهن لاءِ صرف 5.3 ڊاڪٽر موجود هئا،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.PHYS.ZS?locations=BD|title=Physicians (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> جڏهن ته هر 1,000 ماڻهن لاءِ لڳ ڀڳ 6 ڊاڪٽر ۽ 6 نرسون موجود هيون.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.NUMW.P3?locations=BD|title=Nurses and midwives (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> اسپتالن ۾ هر 1,000 ماڻهن لاءِ صرف 9 بسترا موجود هئا.<ref>{{cite journal|last1=Islam|first1=Md. Taimur|last2=Talukder|first2=Anup Kumar|last3=Siddiqui|first3=Md. Nurealam|last4=Islam|first4=Tofazzal|title=Tackling the COVID-19 pandemic: The Bangladesh perspective|journal=Journal of Public Health Research|doi=10.4081/jphr.2020.1794|date=14 October 2020|volume=9|number=4|article-number=jphr.2020.1794|pmid=33117758|pmc=7582102}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.BEDS.ZS?locations=BD|title=Hospital beds (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ماهر جراحي عملي جو انگ هر 100,000 ماڻهن لاءِ صرف 3 هو،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.SAOP.P5?locations=BD|title=Specialist surgical workforce (per 100,000 population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> جڏهن ته هر 1,000 ماڻهن لاءِ لڳ ڀڳ 5 برادري صحت ڪارڪن موجود هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.CMHW.P3?locations=BD|title=Community health workers (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> 2022ع ۾ تقريباً 60٪ آبادي کي محفوظ [[پيئڻ جي پاڻي]] تائين رسائي حاصل هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.H2O.SMDW.ZS?locations=BD|title=People using safely managed drinking water services (% of population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> 2002ع ۾ اندازو لڳايو ويو ته پيئڻ جي پاڻي جو اڌ حصو [[آرسينڪ]] سان آلوده هو، جنهن ۾ في ليٽر 10 مائڪروگرام کان وڌيڪ مقدار موجود هئي.<ref>{{cite web|url=https://www.euronews.com/green/2024/01/18/half-of-bangladeshi-drinking-water-is-polluted-with-arsenic-and-climate-change-is-making-i|title=Half of Bangladeshi drinking water is polluted with arsenic – and climate change is making it worse|work=[[Euronews]]|date=18 January 2024|access-date=7 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جي بدترين هوا جي معيار وارن ملڪن مان هڪ آهي، خاص طور تي گهڻي آبادي وارن شهري علائقن، جهڙوڪ [[ڍاڪا]] ۽ ان جي ميٽروپوليٽن علائقي ۾.<ref>{{cite web|url=https://www.atlanticcouncil.org/blogs/energysource/bangladeshs-air-quality-is-among-the-worlds-worst-what-can-be-done/|title=Bangladesh's air quality is among the world's worst. What can be done?|date=25 June 2024|access-date=7 January 2025|work=[[Atlantic Council]]|last1=Webster|first1=Joseph|last2=Sinha|first2=Natalie|last3=Meadows|first3=Sarah}}</ref> عالمي بينڪ جي اندازي موجب 2019ع ۾ فضائي آلودگي سبب بنگلاديش ۾ 80,000 کان 90,000 موت ٿيا. اها ملڪ ۾ موت ۽ معذوري جو ٻيو وڏو سبب هئي ۽ ان سبب ملڪ کي پنهنجي GDP جو لڳ ڀڳ 4–4.4٪ معاشي نقصان برداشت ڪرڻو پيو.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/12/03/high-air-pollution-level-is-creating-physical-and-mental-health-hazards-in-bangladesh-world-bank|title=High Air Pollution Level is Creating Physical and Mental Health Hazards in Bangladesh: World Bank|publisher=[[World Bank]]|date=4 December 2022|access-date=7 January 2025}}</ref> 2022ع مطابق پيدائش وقت مجموعي [[متوقع عمر]] 74 سال هئي، جنهن ۾ مردن جي متوقع عمر 72 سال ۽ عورتن جي 76 سال هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.LE00.IN?locations=BD|title=Life expectancy at birth, total (years) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻارن جي شرحِ اموات]] نسبتاً بلند آهي. هر 1,000 جيئري ڄمڻن تي شيرخوار ٻارن جي اموات جي شرح 24 ۽ پنجن سالن کان گهٽ عمر وارن ٻارن جي اموات جي شرح 29 هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.IMRT.IN?locations=BD|title=Mortality rate, infant (per 1,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.DYN.MORT?locations=BD|title=Mortality rate, under-5 (per 1,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> 2020ع مطابق [[مائرن جي اموات جي شرح]] هر 100,000 جيئري ڄمڻن تي 123 هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.STA.MMRT?locations=BD|title=Maternal mortality ratio (modeled estimate, per 100,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> بنگلاديش ڪيترن ئي ملڪن، خاص طور تي [[ڀارت ۾ طبي سياحت|ڀارت]]، لاءِ [[طبي سياحت]] جو هڪ اهم ذريعو آهي،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/business/tourism/bangladesh-key-source-market-medical-tourism-1571314|title=Bangladesh a key source market for medical tourism|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2018|access-date=4 October 2022}}</ref> ڇاڪاڻ ته ڪيترائي شهري پنهنجي ملڪ جي صحت واري نظام تي اطمينان ۽ اعتماد نٿا رکن.<ref>{{cite journal|last1=Andaleeb|first1=Syed Saad|last2=Siddiqui|first2=Nazlee |first3=Shahjahan |last3=Khandakar|title=Patient satisfaction with health services in Bangladesh|volume=22|number=4|date=July 2007 |pages=263–273|doi=10.1093/heapol/czm017 |journal=[[Health Policy and Planning]]|publisher=[[Oxford University Press]]|pmid=17545252|doi-access=free}}</ref> موت جا مکيه سبب [[ڪورونري شريانن جي بيماري]]، فالج ۽ دائمي [[ساھ جون بيماريون]] آهن، جيڪي بالغ مردن ۽ عورتن جي مجموعي موتن جو ترتيبوار 62٪ ۽ 60٪ حصو بڻجن ٿيون.<ref>{{cite journal|last1=Shawon|first1=Md. Toufiq Hassan|last2=Ashrafi|first2=Shah Ali Akbar|last3=Azad|first3=Abul Kalam|last4=Firth|first4=Sonja M.|last5=Chowdhury|first5=Hafizur|last6=Mswia|first6=Robert G.|last7=Adair|first7=Tim|last8=Riley|first8=Ian|last9=Abouzahr|first9=Carla|last10=Lopez|first10=Alan D.|title=Routine mortality surveillance to identify the cause of death pattern for out-of-hospital adult (aged 12+ years) deaths in Bangladesh: introduction of automated verbal autopsy|date=12 March 2021|journal=BMC Public Health|publisher=[[BioMed Central]]|volume=21|number=491|page=491|doi=10.1186/s12889-021-10468-7|pmid=33706739|pmc=7952220|doi-access=free}}</ref> [[غذائي کوٽ]] بنگلاديش ۾ هڪ وڏو ۽ مستقل مسئلو آهي، جيڪو خاص طور تي ڳوٺاڻن علائقن کي متاثر ڪري ٿو. آبادي جي اڌ کان وڌيڪ حصي کي غذائي کوٽ جو شڪار سمجهيو وڃي ٿو. شديد غذائي کوٽ 450,000 ٻارن کي متاثر ڪري ٿي، جڏهن ته لڳ ڀڳ 20 لک ٻار وچولي درجي جي شديد غذائي کوٽ جو شڪار آهن. پنجن سالن کان گهٽ عمر وارن ٻارن مان 52٪ [[رت جي گهٽتائي]]، 41٪ واڌ ويجھ ۾ رڪاوٽ، 16٪ شديد ڪمزوري ۽ 36٪ گهٽ وزن جو شڪار آهن. عورتن مان چوٿون حصو گهٽ وزن وارو آهي ۽ تقريباً 15٪ جو قد معمول کان گهٽ آهي، جڏهن ته اڌ کان وڌيڪ عورتون پڻ رت جي گهٽتائي جو شڪار آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.icddrb.org/news-and-events/press-corner/media-resources/malnutrition|title=Malnutrition|publisher=[[International Centre for Diarrhoeal Disease Research, Bangladesh]] (ICDDR,B)|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001130754/https://www.icddrb.org/news-and-events/press-corner/media-resources/malnutrition}}</ref> 2024ع جي [[عالمي بک اشاري]] ۾ بنگلاديش 127 ملڪن مان 84هين نمبر تي رهيو.<ref>{{Cite web|title=Global Hunger Index Scores by 2024 GHI Rank|url=https://www.globalhungerindex.org/ranking.html|access-date=2024-12-11|website=Global Hunger Index (GHI)}}</ref> == معيشت == {{Main|بنگلاديش جي معيشت}} {{Further|بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Dhaka April (33244268934).jpg | caption1 = [[موتي جهيل ٿاڻو|موتي جهيل]]، قومي گاديءَ واري شهر [[ڍاڪا]] جو سڀ کان وڏو [[مرڪزي واپاري ضلعو|واپاري ضلعو]] آهي۔ | image2 = The padma bridge 04.jpg | caption2 = [[پدما پل]]، جيڪا 2022ع ۾ کولِي وئي، هڪ [[سڙڪ ۽ ريلوي پلن جي فهرست|سڙڪ-ريل پل]] آهي جيڪا [[پدما ندي]] تي تعمير ٿيل آهي۔ }} بنگلاديش هڪ [[في فرد مجموعي قومي آمدني موجب ملڪن جي فهرست#هيٺين وچولي آمدني وارو گروهه|هيٺين وچولي آمدني]] واري [[مخلوط معيشت|مخلوط منڊي معيشت]] رکندڙ ملڪ آهي۔<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Zobaer|url=https://www.dw.com/en/bangladesh-economy-50-years-on/a-57015896|title=Bangladesh at 50: From 'basket case' to rising economic star|access-date=30 September 2022|work=[[ڊي ڊبليو نيوز]]|publisher=[[ڊيوچي ويلي]]|date=16 December 2021}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/feature/2023/01/22/a-journey-together-bangladesh-and-world-bank-celebrate-historic-partnership|title=A Journey Together: Bangladesh and World Bank Celebrate Historic Partnership|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|date=22 January 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> نالي ماتر جي ڊي پي موجب بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن جي جي ڊي پي (نالي ماتر) موجب فهرست|36هين وڏي معيشت]] ۽ [[خريداري قوت برابري]] (PPP) موجب [[ملڪن جي جي ڊي پي (PPP) موجب فهرست|24هين وڏي معيشت]] رکي ٿو۔ بنگلاديش جي [[مزدور قوت]] 71.4 ملين ماڻهن تي مشتمل آهي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.TLF.TOTL.IN?locations=BD|title=Labor force, total – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> جيڪا دنيا ۾ [[مزدور قوت موجب ملڪن جي فهرست|ستين وڏي مزدور قوت]] آهي؛ جڏهن ته 2024 مطابق بيروزگاري جي شرح 3.6٪ هئي۔<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.ZS?locations=BD|title=Unemployment, total (% of total labor force) (modeled ILO estimate) – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ جا [[زرِ مبادلا جا ذخيرا]] گهٽجڻ باوجود،<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/business/local/s3knbstt64|title=Respite from fall in forex reserves, dollar market stable|work=[[پروٿوم آلو]]|date=19 October 2024|last=Sakib|first=Shanaullah|access-date=9 January 2025}}</ref> ڏکڻ ايشيا ۾ هندستان کان پوءِ ٻئي نمبر تي آهن۔ بنگلاديش جي [[بنگلاديشي جلاوطن برادري|جلاوطن برادري]] 2024ع دوران تقريباً 27 ارب آمريڪي ڊالر [[بنگلاديش ڏانهن ترسيل رقم]] جي صورت ۾ موڪليا۔<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/remittance-hit-all-time-high-2024-3789871|title=Remittance hit all-time high in 2024|last=Hasan|first=Md. Mehedi|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 January 2025|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديشي ٽڪا]] ملڪ جي قومي ڪرنسي آهي۔ 2023 مطابق، خدمتن وارو وڏو شعبو ڪل جي ڊي پي جو لڳ ڀڳ 51.5٪ حصو ڏئي ٿو، ان کان پوءِ صنعتي شعبو 34.6٪ سان ٻئي نمبر تي آهي، جڏهن ته [[بنگلاديش ۾ زراعت|زرعي شعبو]] صرف 11٪ جي ڊي پي پيدا ڪري ٿو۔<ref name="cia"/> تنهن هوندي به روزگار جي لحاظ کان اهو سڀ کان وڏو شعبو آهي ۽ ملڪ جي لڳ ڀڳ اڌ مزدور قوت کي روزگار فراهم ڪري ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/labour-force-survey-2022-agriculture-still-main-job-generator-3283936|title=Labour Force Survey 2022: Agriculture still main job generator|last=Byron|first=Rejaul Karim|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=30 March 2023|access-date=11 January 2025}}</ref> ملڪ جي برآمداتي آمدني جو 84٪ کان وڌيڪ حصو [[بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت]] مان حاصل ٿئي ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.weforum.org/stories/2024/02/how-bangladesh-offers-lessons-for-sustainable-industrialization-in-africa/|last=Akinrebiyo|first=Femi|title=Bangladesh's leap from poverty to textile powerhouse offers lessons for countries in Africa|date=16 February 2024|work=[[ورلڊ اڪنامڪ فورم]]|access-date=11 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جو ٻيون نمبر وڏو تيار پوشاڪ برآمد ڪندڙ ملڪ آهي ۽ عالمي [[تيز فيشن]] صنعت ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو، جتي اها مختلف مغربي فيشن برانڊن کي شيون برآمد ڪري ٿي۔<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/cd6ye3e8x9po|title=Fast fashion drove Bangladesh – now its troubled economy needs more|work=[[بي بي سي نيوز]]|date=7 September 2024|access-date=16 January 2025|last=Imandar|first=Nikhil|publisher=[[بي بي سي]]}}</ref> بنگلاديش [[بنگلاديش جي جوٽ صنعت|جوٽ]]،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/symbol-our-degradation-3624216|title=A symbol of our degradation|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 June 2024|last=Choudhury|first=Serajul Islam|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانورن جي پيداوار|چانور]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/bw4ldbvrb4|title=Rice production rising high in Bangladesh|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[پروٿوم آلو]]|date=17 June 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جي مڇين جي فهرست|مڇي]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/good-day-bangladesh/sk7ow1u6en|title=Bangladesh globally second in freshwater fish production|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=10 June 2024|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانهه جي پيداوار|چانهه]]<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/long-term-plan-behind-high-tea-production-3399926|title=Long-term plan behind high tea production|last1=Chowdhury|first1=Dwoha|last2=Halder|first2=Sukanta|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=22 August 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> ۽ گلن جو اهم پيدا ڪندڙ ملڪ پڻ آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/floriculture-lucrative-sector-bangladesh-131728|title=Floriculture: A lucrative sector in Bangladesh|date=12 September 2020|website=Business Standard}}</ref> ٻين وڏين صنعتن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهاز سازي|جهاز سازي]]، [[بنگلاديش ۾ دواسازي صنعت|دواسازي]]، [[بنگلاديش ۾ فولاد صنعت|فولاد]]، [[بنگلاديش ۾ برقيات صنعت|برقيات]] ۽ [[بنگلاديش ۾ چمڙي جي صنعت|چمڙي جون شيون]] شامل آهن۔<ref>{{cite journal|last1=Ahaduzzaman|last2=Sarkar|first2=Prottasha|last3=Anjum|first3=Aniqa|last4=Khan|first4=Easir A.|title=Overview of Major Industries in Bangladesh|date=7 December 2017|journal=Journal of Chemical Engineering|volume=30|number=1|doi=10.3329/jce.v30i1.34798|pages=51–58|doi-access=free}}</ref> چين بنگلاديش جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار آهي، جيڪو ڪل واپار جو 15٪ حصو رکي ٿو، جڏهن ته هندستان 8٪ سان ٻئي نمبر تي آهي۔<ref>{{cite web|last=Haroon|first=Jasim Uddin|date=11 December 2024|work=[[فنانشل ايڪسپريس]]|url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/last-page/china-bangladeshs-top-trading-partner-in-fy24-1733855492|title=China Bangladesh's top trading partner in FY24|access-date=11 January 2025}}</ref> خانگي شعبو ملڪ جي جي ڊي پي جو 80٪ حصو پيدا ڪري ٿو، جڏهن ته سرڪاري ملڪيت وارين ڪمپنين جو ڪردار مسلسل گهٽجي رهيو آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/public-sector-needs-keep-pace-private-sector-359749|title=Public sector needs to keep pace with private sector|date=20 January 2022|website=Business Standard}}</ref> بنگلاديش جي معيشت گهڻو ڪري خانداني ملڪيت واريون [[بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست|واپاري جماعتون]] ۽ ننڍن ۽ وچولي درجي جي ڪاروبارن تي ٻڌل آهي۔ بنگلاديش جون ڪجهه وڏيون عوامي شيئر مارڪيٽ ۾ درج ڪمپنيون [[بيڪسيمڪو]]، [[بي آر اي سي بينڪ]]، [[بي ايس آر ايم]]، [[جي پي ايڇ اسپات]]، [[گرامينفون]]، [[سمٽ گروپ]] ۽ [[اسڪوائر فارماسيوٽيڪل]] آهن۔<ref>{{Cite web |url=https://www.dse.com.bd/dse30_share.php|title=DS30 Index &#124; Dhaka Stock Exchange|website=dse.com.bd}}</ref> [[ڍاڪا اسٽاڪ ايڪسچينج]] ۽ [[چٽگانگ اسٽاڪ ايڪسچينج]] ملڪ جون ٻه اهم [[سرمائي مارڪيٽ]]ون آهن۔<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/tale-two-capital-markets-883756|title=A tale of two capital markets|work=[[Business Standard]]|date=25 June 2024|last=Islam|first=Shadique Mahbub|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ مواصلات]] جي صنعت دنيا جي تيزي سان وڌندڙ صنعتن مان هڪ آهي، جتي نومبر 2024ع جي آخر تائين موبائيل فون استعمال ڪندڙن جو انگ 188.78 ملين تائين پهچي ويو۔<ref>{{cite web|title=Mobile Phone Subscribers in Bangladesh|url=https://www.amtob.org.bd/home/industrystatics|access-date=9 January 2025|work=[[بنگلاديش موبائيل ٽيليڪام آپريٽرز ايسوسيئيشن|AMTOB]]}}</ref> سياسي عدم استحڪام،<ref>{{cite web|url=https://www.eiu.com/n/infrastructure-enhancements-will-underpin-growth-in-dhaka/|title=Infrastructure enhancements will underpin growth in Dhaka|date=30 September 2020|access-date=12 January 2025|work=[[ايڪانامسٽ انٽيليجنس يونٽ]]}}</ref> وڌندڙ مهانگائي،<ref name="sadiq"/> [[بنگلاديش ۾ بدعنواني|گھڻي بدعنواني]]،<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Sadiq|date=22 May 2024|title=Why is it taking so long to stabilise the economy?|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/why-it-taking-so-long-stabilise-the-economy-3615381}}</ref> بجلي جي اڻپوري فراهمي،<ref>{{cite web|last1=Rahman|first1=Asifur|last2=Karmaker|first2=Konkon|date=11 September 2024|title=Power supply may not improve anytime soon|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/how-do-we-overcome-our-corruption-crisis-3731226}}</ref> ۽ سڌارن جي سست رفتار سان عملداري معاشي واڌ ويجهه لاءِ اهم چئلينج آهن۔<ref name="sadiq"/> بنگلاديش کي [[گلوبل انوويشن انڊيڪس]] ۾ 2024ع ۽ 2025ع دوران 106هين درجو حاصل ٿيو۔<ref>{{Cite web |title=Bangladesh ranking in the Global Innovation Index 2025|url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/bangladesh|access-date=2025-10-21 |website=www.wipo.int|language=en}}</ref> === توانائي === {{Main|بنگلاديش ۾ بجلي وارو شعبو}} {{Further|بنگلاديش جي توانائي پاليسي|بنگلاديش پاور ڊولپمينٽ بورڊ|بنگلاديش ۾ قدرتي گئس ۽ پيٽروليم|پيٽرو بنگلا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Ruppur Nuclear Power Plant , Ruppur, Pabna.jpg | caption1 = رات جو تعمير هيٺ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] | image2 = Moving Turbines!!.jpg | caption2 = [[ڪتوبديا ٻيٽ]] تي هوا واريون ٽربائينون }} بنگلاديش، جتي 2009ع ۾ روزانو ڪيترائي ڀيرا بجلي بند ٿيڻ جا واقعا ٿيندا هئا، 2022ع تائين 100٪ بجلي پهچ حاصل ڪري چڪو هو.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|title=How 100% electrification changed the rural game|date=14 March 2022|website=Business Standard|access-date=1 October 2022|archive-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221004183507/https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |title=Electricity now in every house |work=The Daily Star |date=22 March 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=30 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221130005200/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |url-status=live }}</ref> اهو آهستي آهستي [[سبز معيشت]] ڏانهن منتقل ٿي رهيو آهي ۽ دنيا جو سڀ کان وڏو آف-گرڊ شمسي بجلي پروگرام رکي ٿو، جنهن مان 20 ملين ماڻهو فائدو وٺن ٿا.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|title=Bangladesh Solar Home Systems Provide Clean Energy for 20 million People|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001203911/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|url-status=live}}</ref> ملڪ ۾ پيداوار لاءِ ''پالڪي'' نالي هڪ [[برقي ڪار]] تيار ڪئي پئي وڃي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |title=Palki: An affordable locally assembled Electric Vehicle on its way |work=The Daily Star |date=26 August 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=2 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240902065543/https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |url-status=live }}</ref> [[بايو گئس]] کي نامياتي ڀاڻ ٺاهڻ لاءِ استعمال ڪيو پيو وڃي.<ref>{{cite web |last=Mang |first=Heinz-Peter |title=Situation Analysis of Agro-Industrial Biogas Plants in Bangladesh |url=https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20220618191038/https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-date=18 June 2022 |url-status=live |access-date=12 October 2022 |website=sreeda.gov.bd}}</ref> روسي ڪمپني [[روس ائٽم]] جي مدد سان تعمير ٿيندڙ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] ملڪ جو پهريون فعال [[ائٽمي بجلي گهر]] هوندو. ان جي ٻن ڪل يونٽن مان پهريون يونٽ 2025ع ۾ ڪم شروع ڪرڻ جي اميد رکي ٿو.<ref>{{Cite web|author=Mohiuddin|title=Rooppur nuclear power plant: Power generation deferred|work=[[Prothom Alo]]|date=19 May 2024|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/mens8s0lt0 |access-date=8 January 2025}}</ref> بنگلاديش وٽ اڃا به قدرتي گئس جا وڏا اڻ استعمال ٿيل ذخيرا موجود آهن، خاص طور تي پنهنجي سامونڊي علائقي ۾.<ref>{{cite web |url=http://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh|title=Natural Gas – Underexplored in Bangladesh?|date=15 December 2021|website=GEO ExPro|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114124/https://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |title=Bangladesh: Asia's New Energy Superpower? |access-date=3 October 2022 |archive-date=29 December 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20161229123448/https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |url-status=live }}</ref> ڳولا جي کوٽ ۽ ثابت ٿيل ذخيرن ۾ گهٽتائي سبب بنگلاديش کي ٻاهرين ملڪن مان [[ايل اين جي]] درآمد ڪرڻي پئي آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|title=Imported LNG to be 24 times more expensive than local gas: CPD|date=13 February 2022|website=Business Standard|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114118/https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite news |url=https://www.reuters.com/article/bangladesh-lng-power-idINL1N2Z10R7|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=Reuters|date=20 July 2022}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|title=Let us not become dependent on LNG import|first=Badrul|last=Imam|date=26 December 2021|work=The Daily Star|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114121/https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|url-status=live}}</ref> گئس جي کوٽ [[روسي-يوڪريني جنگ (2022ع–هاڻوڪي)|روسي-يوڪريني جنگ]] سبب وڌيڪ وڌي وئي.<ref>{{Cite news|url=https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|title=Bangladesh is being 'killed by economic conditions elsewhere in the world'|newspaper=Financial Times|location=London|date=24 August 2022|access-date=1 October 2022|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126085309/https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|url-status=live}}</ref> عالمي مارڪيٽ ۾ قيمتن جي تيز واڌ سبب، مسلسل لوڊشيڊنگ جي باوجود، بنگلاديش جولاءِ 2022ع ۾ عارضي طور [[اسپاٽ قيمت]] تي ايل اين جي خريد ڪرڻ بند ڪري ڇڏي.<ref>{{cite web|url=https://www.reuters.com/article/markets/commodities/bangladesh-halts-expensive-spot-lng-imports-despite-load-shedding-idUSL1N2Z10R7/|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=[[Reuters]]|date=20 July 2022|access-date=8 January 2025}}</ref> قيمتون گهٽجڻ کان پوءِ فيبروري 2023ع ۾ هن وري اسپاٽ قيمت تي ايل اين جي خريد ڪرڻ شروع ڪئي.<ref>{{cite web|last1=Paul|first1=Ruma|last2=Chow|first2=Emily|url=https://www.reuters.com/business/energy/bangladesh-restart-spot-lng-buying-prices-ease-sources-2023-02-01/|title=Bangladesh to restart spot LNG buying as prices ease – sources|work=[[Reuters]]|date=1 February 2023|access-date=8 January 2025}}</ref> جڏهن ته [[بنگلاديش جون سرڪاري ملڪيت واريون ڪمپنيون]] بنگلاديش جي لڳ ڀڳ اڌ بجلي پيدا ڪن ٿيون، خانگي ملڪيت واريون ڪمپنيون، جهڙوڪ سمٽ گروپ ۽ [[اورين گروپ (بنگلاديش)|اورين گروپ]]، بجلي پيدا ڪرڻ سان گڏ مشينري، ريئڪٽر ۽ سامان فراهم ڪرڻ ۾ وڌندڙ اهم ڪردار ادا ڪري رهيون آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|title=Summit signs 22-year PPA for upcoming 583 MW gas power plant; GE to co-develop plant in Bangladesh|website=GE News|access-date=23 October 2022|archive-date=23 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221023153618/https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|url-status=live}}</ref> بنگلاديش بجلي پيدا ڪرڻ جي صلاحيت 2009ع ۾ 5 گيگاواٽ کان وڌائي 2022ع ۾ 25.5 گيگاواٽ ڪئي. ملڪ ان کي 2041ع تائين وڌيڪ وڌائي 50 [[گيگاواٽ]] ڪرڻ جو ارادو رکي ٿو. آمريڪي ڪمپنيون جهڙوڪ [[شيوران ڪارپوريشن|شيوران]] ۽ [[جنرل اليڪٽرڪ]] بنگلاديش جي ملڪي قدرتي گئس پيداوار جو لڳ ڀڳ 55٪ فراهم ڪن ٿيون ۽ بجلي منصوبن ۾ سڀ کان وڏن سيڙپڪارن مان آهن. بنگلاديش جي لڳل گئس سان هلندڙ بجلي پيداوار جي صلاحيت جو 80٪ آمريڪا ۾ تيار ٿيل ٽربائينن مان اچي ٿو.<ref>{{cite web | url=https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | title=Bangladesh – Power and Energy | date=20 July 2022 | access-date=5 October 2022 | archive-date=5 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221005062425/https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | url-status=live }}</ref> === سياحت === {{Main|بنگلاديش ۾ سياحت}} [[File:Save the sundarbans 20.jpg|thumb|[[سندر بن]] دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي.]] [[بنگلاديش ۾ سياحت|سياحت جي صنعت]] تيزيءَ سان وڌي رهي آهي ۽ مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) ۾ لڳ ڀڳ 3.02٪ حصو ڏئي ٿي.<ref>{{cite web|last1=Byron|first1=Rejaul Karim|first2=Mahmudul|last2=Hasan|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/industries/tourism/news/tourisms-share-302pc-gdp-2904556|title=Tourism's share 3.02% in GDP|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 November 2021|access-date=30 September 2022}}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش جي بين الاقوامي سياحتي آمدني 391 ملين آمريڪي ڊالر هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/ST.INT.RCPT.CD?locations=BD|title=International tourism, receipts (current US$) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ وٽ [[بنگلاديش جا عالمي ورثي جا ماڳ|يونيسڪو جا ٽي عالمي ورثي وارا ماڳ]] آهن: [[باگرهات جي تاريخي مسجدن جو شهر|مسجدن جو شهر]]، [[پهاڙپور ۾ ٻڌ وهار جا آثار|ٻڌ وهار]] ۽ [[سندر بن]]؛ جڏهن ته ست ماڳ [[عالمي ورثي جو ماڳ#نامزدگي جو عمل|عبوري فهرست]] ۾ شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|title=Tentative Lists|access-date=6 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20120806231331/https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|archive-date=6 August 2012|url-status=live}}</ref> [[عالمي سفر ۽ سياحت ڪائونسل]] (WTTC) جي 2019ع واري رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ سفر ۽ سياحت جي شعبي 2018ع دوران سڌي طرح 11,80,500 نوڪريون پيدا ڪيون، جيڪي ملڪ جي ڪل روزگار جو 1.9٪ هيون.<ref name="2019 report">{{cite web |url=http://reports.weforum.org/pdf/ttci-2019/WEF_TTCI_2019_Profile_BGD.pdf |title=Travel & Tourism Competitiveness Index 2019 edition: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council|access-date=18 December 2019}}</ref> ساڳئي رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ هر سال لڳ ڀڳ 125,000 بين الاقوامي سياحن جي آمد ٿئي ٿي.<ref name="2019 report"/> 2012ع ۾ ملڪي خرچن سفر ۽ سياحت سان لاڳاپيل سڌي مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) جو 97.7٪ پيدا ڪيو هو.<ref name="2013 report">{{cite web |url=http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |title=Travel & Tourism Economic Impact 2013: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007183403/http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |archive-date=7 October 2013}}</ref> == ثقافت == {{Main|بنگلاديش جي ثقافت}} {{Further|بنگال جي ثقافت|بنگلاديش جا عجائب گهر|بنگلاديش جي ڪتب خانن جي فهرست}} === موڪلون ۽ ميلا === {{Main|بنگلاديش جون سرڪاري موڪلون|بنگلاديش جي ميلن جي فهرست}} روايتي ميلن ۾ [[پهيلو بوئشاکھ]] (بنگالي نئون سال) شامل آهي، جيڪو بنگالي ثقافت جو سڀ کان وڏو ميلو آهي ۽ وڏي پيماني تي جشن ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/shout/news/the-universal-appeal-pahela-baishakh-2077693|title=The Universal Appeal of Pahela Baishakh|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=14 April 2021|access-date=16 January 2025|last=Islam|first=Hiya}}</ref> [[پوهيلا فالگون]] [[بنگلاديش ۾ ويلنٽائن ڏهاڙو]] سان گڏ ايندو آهي ۽ موسيقي، ناچ ۽ ٻين ثقافتي سرگرمين سان ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/dhaka/373684/du-celebrates-pohela-falgun-with-spring-festival|title=DU celebrates Pohela Falgun with spring festival|work=[[Dhaka Tribune]]|date=14 February 2025|access-date=15 February 2025}}</ref> ٻين ميلن ۾ [[نوبنّو]] ۽ [[پوش پربن]] شامل آهن، جيڪي نئين فصل جي لاباري جي خوشيءَ ۾ ملهايا ويندا آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/nobanno-the-old-bangla-new-year-49964|title=Nobanno: The Old Bangla New Year|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=13 November 2014|access-date=16 January 2025|last=Chowdhury|first=Asrar}}</ref> [[شڪرائين]] هڪ ساليانو جشن آهي، جنهن دوران [[پتنگ]] اڏايا ويندا آهن. اهو [[بنگالي ڪئلينڊر]] جي نائين مهيني [[پوش]] جي پڄاڻيءَ تي ملهايو ويندو آهي. هي ميلو ڀارت ۽ نيپال ۾ ملهايل [[مڪر سنڪرنتي]] سان به هم وقت هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news-detail-170574|title=Shakrain festival|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=19 January 2011|access-date=16 January 2025}}</ref> [[File:Jatiyo Sritisoudho.jpg|thumb|[[قومي شهيد يادگار]] تي فتح ڏهاڙي جون تقريبون]] مذهبي ميلن مان مسلمانن جا ٻه سڀ کان وڏا عيدون [[عيدالفطر]] ۽ [[عيدالاضحيٰ]] آهن. عيدالفطر [[رمضان]] جي مهيني جي پڄاڻيءَ تي ملهايي ويندي آهي، جڏهن ته عيدالاضحيٰ قربانيءَ جو ميلو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2020/7/31/what-is-eid-al-adha-and-how-is-it-celebrated|title=What is Eid al-Adha and how is it celebrated?|publisher=[[Al Jazeera]]|date=31 July 2020|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻنهي عيدن جي موقعي تي ملڪ ۾ سڀ کان ڊگهيون [[بنگلاديش جون سرڪاري موڪلون|سرڪاري موڪلون]] ڏنيون وينديون آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/governance/news/five-day-eid-vacation-two-day-holiday-durga-puja-3729086|title=Five-day Eid vacation, two-day holiday for Durga puja|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=17 October 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻين اسلامي ميلن ۾ [[مولد النبي]] (عيد ميلاد النبي)،<ref>{{cite news|last=Zamir|first=Muhammad|title=Various dimensions of Mawlid or Milad-un-nabi|url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/various-dimensions-of-mawlid-or-milad-un-nabi|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=15 September 2024}}</ref> [[عاشورا]]،<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/ashura-being-observed-bangladesh-673434|title=Ashura being observed in Bangladesh|work=[[Business Standard]]|date=29 July 2023|access-date=16 January 2025}}</ref> [[چنڊ رات]]،<ref>{{cite news|title=A reminiscent tour of Chaand Raat through the decades|url=https://thefinancialexpress.com.bd/lifestyle/culture/a-reminiscent-tour-of-chaand-raat-through-the-decades|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=10 April 2024}}</ref> [[شب برات]]، [[شب معراج]]، [[شب قدر]] ۽ [[عالمي اجتماع]] شامل آهن.<ref>{{cite news|title=Shab-e-Barat to be observed on March 29|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2021/03/14/shab-e-barat-to-be-observed-on-march-29|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=14 March 2021}}</ref> هندن جو سڀ کان وڏو ميلو [[درگا پوجا]] آهي.<ref>{{cite web|last=Zand|first=Sahar|url=https://www.bbc.com/travel/article/20241008-bangladeshs-devoted-idol-creators|title=The 'god makers': Bangladesh's devoted idol creators|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=9 October 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻين اهم هندو ميلن ۾ [[ڪرشن جنماشتمي]]، [[ڪالي پوجا]]، [[سرسوتي پوجا]] ۽ [[رتھ ياترا]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/dxpkrv51ga|title=Janmashtami today|work=[[Prothom Alo]]|date=26 August 2024|access-date=16 January 2025}}</ref><ref>{{cite news|title=Ratha Yatra festival begins across Bangladesh|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/351359/ratha-yatra-festival-begins-across-bangladesh|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=7 July 2024}}</ref> بدھ مت جي پوئلڳن جو سڀ کان وڏو ميلو [[بدھ پورنيما]] آهي، جيڪو [[گوتم بدھ]] جي جنم ڏينهن جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/buddha-purnima-today-3615671|title=Buddha Purnima today|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=22 May 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> عيسائين ۾ [[ڪرسمس]]، جيڪو [[بڙو ڏينهن]] جي نالي سان مشهور آهي، ۽ [[ايسٽر]] سڀ کان وڌيڪ ملهايا ويندڙ مذهبي جشن آهن.<ref>{{cite web|last1=Islam|first1=Tousef|last2=Gomez|first2=Rexy Jason|url=https://www.tbsnews.net/features/christmas-bangladesh-transposing-jingle-bells-memories-764026|title=Buddha Purnima today|work=[[Business Standard]]|date=25 December 2023|access-date=16 January 2025}}</ref> قومپرستانه قومي ڏينهن ۾ [[ٻولي تحريڪ جو ڏهاڙو]] شامل آهي، جيڪو هر سال 21 فيبروري تي 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]] جي شهيدن جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|last=Rahman|first=Mohammad Afzalur|url=https://www.thedailystar.net/supplements/amar-ekushe-2024/news/how-ekushey-was-commemorated-during-the-pakistan-period-3549101|title=How Ekushey was commemorated during the Pakistan period|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=21 February 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> 1999ع ۾ [[يونيسڪو]] هن ڏينهن کي [[مادري ٻوليءَ جو عالمي ڏينهن]] قرار ڏنو.<ref>{{cite web|url=https://www.unesco.org/en/days/mother-language|title=International Mother Language Day|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جو آزادي ڏهاڙو|آزادي ڏهاڙو]] 26 مارچ تي پاڪستان کان آزاديءَ جي اعلان جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="star2"/> [[بنگلاديش جو فتح ڏهاڙو|فتح ڏهاڙو]] 16 ڊسمبر تي [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فتح جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="star2">{{cite web|date=26 March 2024|last=Rafa|first=Amrin Tasnim|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/news/the-significance-bangladeshs-independence-day-and-victory-day-3575421|title=The significance of Bangladesh's Independence Day and Victory Day|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|access-date=15 January 2025}}</ref> انهن ٽنهي قومي ڏينهن تي [[شهيد مينار، ڍاڪا]] ۽ [[قومي شهيد يادگار]] تي عوامي تقريبون منعقد ڪيون وينديون آهن، جتي شهيدن کي ڀيٽا پيش ڪئي ويندي آهي.<ref>{{cite news|title=Nation set to pay homage to language martyrs tomorrow|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/nation-set-pay-homage-language-martyrs-tomorrow-795818|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=20 February 2024}}</ref><ref>{{cite news|title=National Martyrs' Memorial ready for Independence Day observance|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/307542/national-martyrs-memorial-ready-for-independence|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=25 March 2023|last=Sabbir|first=Ariful Islam}}</ref> === ادب === {{Main|بنگالي ادب}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Nazrul.jpg | caption1 = [[قاضي نذرالاسلام]]، بنگلاديش جو قومي شاعر.<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/zoogq5cu7n|title=Kazi Nazrul Islam officially recognised as national poet|date=3 January 2025|access-date=18 January 2025|work=[[Prothom Alo]]}}</ref> | image2 = Humayun ahmed gossip.jpg | caption2 = [[همايون احمد]]، مشهور ناول نگار ۽ فلمساز }} بنگالي ادب بنگالي ثقافت جو هڪ اهم حصو آهي. ڏهين کان ٻارهين صدي عيسويءَ جي وچ واري دور جون [[چرياپد]] نظمون بنگالي ٻوليءَ جا قديم ترين محفوظ مثال آهن.<ref>{{cite book|editor1-last=Guhathakurta|editor1-first= Meghna|editor2-last=Schendel|editor2-first=Willem van|title=The Bangladesh Reader: History, Culture, Politics|publisher=[[Duke University Press]]|year=2013|isbn=978-0-8223-5318-8}}</ref>{{rp|40}} [[بنگال سلطنت]] جي دور ۾ وچئين دور جي بنگالي ليکڪن تي عربي ۽ [[فارسي ادب]] جو گهرو اثر پيو.<ref>{{cite web|last=Bari|first=Sarah Anjum|title=A Tale of Two Languages: How the Persian language seeped into Bengali|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=12 April 2019|access-date=18 January 2025|url=https://www.thedailystar.net/star-weekend/longform/news/tale-two-languages-how-the-persian-language-seeped-bengali-1728421}}</ref> وچئين دور جي اهم ادبي ڪاميابين ۾ [[منگل ڪاويا]] شامل آهن.<ref name="run"/> [[بنگال جي نئين سجاڳي]] (18هين صديءَ جي آخر کان 20هين صديءَ جي شروعات تائين) جديد بنگالي ادب تي گهرو اثر ڇڏيو. [[مائيڪل مدھوسودن دت]] بنگالي شاعريءَ ۾ آزاد بحر متعارف ڪرايو.<ref>{{cite journal|year=2003|last=Radice|first=William|title=The Significance of Madhusudan Dutt and his Epic|journal=India International Centre Quarterly|publisher=[[India International Centre]]|jstor=23005843|pages=73–88|volume=30|number=1}}</ref> [[مير مشرف حسين]] پهريون وڏو بنگالي مسلمان اديب هو.<ref>{{Cite book|title=Bangla Sahitye Musalman|last=Syed|first=Abdul Mannan|publisher=[[Islamic Foundation Bangladesh|Islamic Foundation]]|year=2009|isbn=978-984-06-0478-4|location=Dhaka|page=20}}</ref> [[رابندرناٿ ٽيگور]] ادب جو [[ادب جو نوبل انعام|نوبل انعام]] حاصل ڪندڙ پهريون ايشيائي ۽ غير يورپي شخص هو.<ref>{{cite journal|year=2000|last=Jewell|first=Richard|title=The Nobel Prize: History and Canonicity|journal=The Journal of the Midwest Modern Language Association|publisher=Midwest Modern Language Association|doi=10.2307/1315120|jstor=1315120|pages=97–113|volume=33|number=1}}</ref> [[قاضي نذرالاسلام]] انقلابي شاعر هو، جنهن نوآباديات ۽ فاشزم خلاف سياسي مزاحمت جي حمايت ڪئي.<ref>{{cite journal|last=Rahaman|first=Habibur|title=Kazi Nazrul Islam and Decolonisation: Poetry as a Praxis of Political Intervention and Cultural Ecology|journal=Asiatic|publisher=[[Bangabandhu Sheikh Mujibur Rahman Science and Technology University]]|pages=120–136|volume=16|number=1|date=June 2022}}</ref> [[جيبنانندا داس]] کي ٽيگور ۽ نذرال کان پوءِ سڀ کان وڌيڪ مشهور بنگالي شاعر سمجهيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news|url=http://www.prothomalo.com/entertainment/article/703870|title=Barishale Jibanananda Mela|date=6 December 2015|work=Prothom Alo|access-date=7 June 2018}}</ref> [[بيگم روڪيا]] کي بنگلاديش جي نسواني ادب جي باني ليکڪا طور ڏٺو وڃي ٿو.<ref>{{cite journal|year=1998|last=Alam|first=S. M. Shamsul|title=Women in the Era of Modernity and Islamic Fundamentalism: The Case of Taslima Nasrin of Bangladesh|publisher=[[The University of Chicago Press]]|jstor=3175098}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ [[همايون احمد]] سڀ کان وڌيڪ مقبول ليکڪ بڻيو.<ref name="pied"/> هر سال [[اڪوشي ڪتاب ميلو]] ۽ [[ڍاڪا ادبي ميلو]]، جيڪي [[بنگلا اڪيڊمي]] جي نگراني هيٺ منعقد ٿيندا آهن، ڏکڻ ايشيا جي سڀ کان وڏن ادبي ميلن مان شمار ٿين ٿا.<ref>{{cite web|url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/columns/lit-fest-ekushey-boi-mela-and-our-books-1673450330|title=Lit Fest, Ekushey Boi Mela ... and our books|last=Ahsan|first=Syed Badrul|date=22 January 2023|access-date=17 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]}}</ref> === اڏاوت === {{Main|بنگلاديش جي اڏاوت}} {{Further|بنگال جي اڏاوت|بنگلاديش جي آثار قديمه وارن ماڳن جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Paharpur Buddhist Bihar.jpg | caption1 = [[سومپورا مهاويهار]]، [[نوگائون]] ۾، [[بنگلاديش جا عالمي ورثي وارا ماڳ|يونيسڪو عالمي ورثي وارو ماڳ]] | image2 = Sixty Dome Mosque,Bagerhat.jpg | caption2 = [[سٺ گنبذن واري مسجد]]، [[باگرهات]] ۾، [[بنگلاديش جا عالمي ورثي وارا ماڳ|يونيسڪو عالمي ورثي وارو ماڳ]] | image3 = Ahsan Manzil-Front View.jpg | caption3 = [[احسن منزل]]، [[پراڻو ڍاڪا]] ۾ }} بنگلاديش جي اڏاوت [[بنگال جي اڏاوت|بنگال خطي]] ۽ وسيع [[ڀارت جي اڏاوت|هندستاني ننڍي کنڊ]] جي اڏاوت سان ڳنڍيل آهي. ان تي ملڪ جي [[بنگلاديش جي ثقافت|ثقافت]]، [[بنگلاديش ۾ مذهب|مذهب]] ۽ [[بنگلاديش جي تاريخ|تاريخ]] جو اثر آهي.<ref>{{cite encyclopedia|url=http://www.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/277578/Visual-art-and-architecture|title=Visual art and architecture in Bangladesh|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|access-date=6 September 2009}}</ref> هندو ۽ بدھ اڏاوتي باقيات [[مهاستان ڳڙھ]] مان مليا آهن، جيڪو ٽين صدي ق.م. سان لاڳاپيل آهي.<ref name="re">{{cite book|author=Susan L. Huntington|title=The "Påala-Sena" Schools of Sculpture|url= https://books.google.com/books?id=xLA3AAAAIAAJ|year=1984|publisher=[[Brill Publishers]]|isbn=90-04-06856-2}}</ref>{{rp|157}} [[نندي پد]] ۽ [[سواستڪ]] جا نشان [[واري-بتشور کنڊرات]] ۾ پٿر جي جنڊن تي مليا آهن، جيڪي [[لوهي دور]]، 400 کان 100 ق.م. تائين، هن علائقي ۾ [[هندومت]] جي موجودگي ڏيکارين ٿا.<ref>{{cite journal|last1=Imam|first1=Abu|last2=Bulbul|first2=Ahmed|last3=Masood|first3=Imran|title=Religious and Auspicious Symbols Depicted on Artifacts of Wari-Bateshwar|journal=Pratnatattva|number=12|year=2006|pages=1–12|publisher=[[Jahangirnagar University]]}}</ref> اٺين صديءَ ۾ بدھ [[پال سلطنت]] جي دور ۾ ٺهيل [[سومپورا مهاويهار]] اسلام کان اڳ واري دور جو هڪ شاندار مثال آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/life-living/travel/news/think-youve-seen-it-all-wait-till-you-visit-8th-century-gem-bangladesh-3729731|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|title=Think you've seen it all? Wait till you visit this 8th-century gem in Bangladesh|date=17 October 2024|access-date=13 January 2025|last=Zarif|first=Mannan Mashhur}}</ref> ٻين بدھ [[ويهارا]]ن ۾ [[مينامتي]] جو [[شلبن بهار]] ۽ [[بڪرمپور]] جو [[بڪرمپور ويهار]] شامل آهن.<ref name="re"/>{{rp|164–167}} تازين کوٽائين اسلام کان اڳ جي ننڍن مندرن جا به نوان ثبوت ظاهر ڪيا آهن، جيڪي هن علائقي جي هندو، بدھ ۽ [[جين مت|جين]] آباديءَ جي خدمت ڪندا هئا.<ref name="sat"/> [[هند-اسلامي اڏاوت]] 13هين صديءَ کان ڏسي سگهجي ٿي، خاص ڪري [[بنگال سلطنت]] جي منفرد مسجد اڏاوت ۾؛ ان جو هڪ مثال [[باگرهات جي مسجدن جو شهر]] ۾ [[سٺ گنبذن واري مسجد]] آهي، جيڪو [[بنگلاديش جا عالمي ورثي وارا ماڳ|يونيسڪو عالمي ورثي وارو ماڳ]] آهي.<ref>{{cite journal|last=Hasan|first=Perween|title=Sultanate Mosques and Continuity in Bengal Architecture|journal=[[Muqarnas (journal)|Muqarnas]]|volume=6|pages=58–74|year=1989|publisher=[[Brill Publishers]]|jstor=1602281|doi=10.2307/1602281}}</ref><ref name="sat">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/focus/news/sultanate-mughal-the-architectural-legacy-bengal-3738301|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|title=From Sultanate to Mughal: The Architectural Legacy of Bengal|date=28 October 2024|access-date=13 January 2025}}</ref> [[مغل بنگال]] ۾ علائقي اندر [[مغل اڏاوت]] پکڙجي وئي. ڍاڪا جا مثال [[پراڻو ڍاڪا]] ۾ [[برا ڪٽرا]] ۽ [[ڇوٽو ڪٽرا]]، [[محمدپور ٿاڻو|محمدپور]] ۾ [[ست گنبذ مسجد]] ۽ [[ڪرزن هال]] ۾ [[موسيٰ خان مسجد]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/6672/|title=Mughal Mosques in Bangladesh|publisher=[[UNESCO]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/historic-sites-left-ruins-3006146|last=Sarkar|first=Tarun|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|title=Boro Katra, Chhoto Katra: Dhaka's key historic sites in ruins|date=17 April 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> مغل دور جي اهم قلعن ۾ [[پراڻو ڍاڪا]] جو [[لال باغ قلعو]]، [[منشي گنج]] جو [[ادراڪپور قلعو]]، ۽ ترتيبوار [[نارايڻ گنج]] جا [[حاجي گنج قلعو]] ۽ [[سوناکاندا قلعو]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/6675/|title=Mughal Forts on Fluvial Terrains in Dhaka|publisher=[[UNESCO]]|access-date=20 January 2025}}</ref> [[ڪانتاجيو مندر]] ۽ [[ڍاڪي شواري مندر]] وچئين دور جي پوئين حصي جي [[هندو مندر اڏاوت]] جا بهترين مثال آهن.<ref>{{cite book|editor-last=Husain|editor-first=ABM|title=Architecture: A History Through the Ages|series=Cultural Survey of Bangladesh Series|volume=2|publisher=[[Asiatic Society of Bangladesh]]|page=243|oclc=298612818}}</ref><ref>{{cite book|last=Bakshi|first=Akhil|title=Between Heaven and Hell: Travels Through Sri Lanka, Bangladesh, Bhutan, Nepal, and India: an Account of the Expedition Hands Across the Borders|year=2004|page=221|isbn=81-900862-1-9|publisher=Odyssey Books}}</ref> بنگالي [[مقامي اڏاوت]] [[بنگلو]] جي ابتدا لاءِ مشهور آهي.<ref>{{cite journal|last=Groth|first=Paul|title=Making New Connections in Vernacular Architecture|journal=[[Journal of the Society of Architectural Historians]]|publisher=[[University of California Press]]|publication-date=September 1999 |volume=58 |pages=444–451|doi=10.2307/991538|jstor=991538|number=3}}</ref> [[سونارگائون]] ۾ [[پانام نگر]] سلطنت، مغل، برطانوي ۽ گڏيل نوآبادياتي روايتن جا اڏاوتي اثر ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite book|last=Haque|first=AKM Muzzammil|title=Historic Sonargaon|date=February 2016|publisher=[[Bangladesh Folk Arts and Crafts Foundation]]|isbn=978-984-34-0277-6|location=Narayanganj|language=bn|script-title=bn:এতিহাসিক সোনারগাঁ}}</ref>{{rp|22}} [[هند-ساراسيني اڏاوت]] [[برطانوي راڄ]] دوران ترقي ڪئي،<ref>{{cite journal|last=Groth|first=Paul|title=Architecture and the Representation of Empire: India, 1860–1910|journal=[[Representations]]|number=6|pages=37–65|year=1984|publisher=[[University of California Press]]|jstor=2928537|doi=10.2307/2928537}}</ref> جنهن جا مثال [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جو [[ڪرزن هال]]، [[چٽاگانگ ڪورٽ بلڊنگ]]، [[رنگپور ٽائون هال]] ۽ [[راجشاهي ڪاليج]] آهن. [[زميندار]] اشرافيه هن پوئين طرز ۾ ڪيترائي محل تعمير ڪيا، جن ۾ [[احسن منزل]]، [[بلياتي زمينداري|بلياتي زميندار باري]]، [[تاجهات محل]]، [[روز گارڊن محل]]، [[اترا گنڀابن|ديگاپاتيا محل]]، [[پوٺيا راجباري]]، [[نٽور راجباري]] ۽ [[موهيرا زميندار باري]] شامل آهن. [[مزهرالاسلام]] کي بنگلاديش ۽ ڏکڻ ايشيا ۾ [[جديد اڏاوت|جديديت پسند تحريڪ]] جو اڳواڻ سمجهيو وڃي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/6674/|title=The Architectural Works of Muzharul Islam: an Outstanding Contribution to the Modern Movement in South Asia|publisher=[[UNESCO]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[لوئس ڪان]] هڪ اهم پرڏيهي اڏاوتڪار هو، جنهن [[شير بنگلا نگر]] ۾ [[جاتيا سنگسد ڀبن|قومي پارليامينٽ عمارت]] جو نقشو ٺاهيو.<ref>{{cite journal |last1=Lutolli |first1=Blerim |last2=Jashanica |first2=Kaltrina |title=Kahn's light: The measurable and the unmeasurable of the Bangladesh National Assembly Building |journal=Frontiers of Architectural Research |date=2022 |volume=11 |pages=89–102 |doi=10.1016/j.foar.2021.09.005 }}</ref> === بصري فنون، دستڪاريون ۽ لباس === {{Main|بنگلاديشي فن|بنگلاديش جو مجسمه سازي فن|بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت}} {{Further|بنگال ۾ ململ جي واپار}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Kantha (Quilt) LACMA AC1994.131.1.jpg | caption1 = [[نقشي ڪنٿا]] (ڀرت ڀريل [[رلي]]) تي ڪڙهائي، بنگال جي صدين پراڻي فني روايت | image2 = Aparajeyo Bangla - 1979 CE - Sculpture by Syed Abdullah Khalid - University of Dhaka Campus - Dhaka 2015-05-31 2367.JPG | caption2 = ''[[اپراجيو بنگلا]]''، [[بنگلاديش آزاديءَ جي جنگ]] جي ياد ۾ ٺهيل هڪ مجسمو، جيڪو [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جي احاطي ۾ واقع آهي }} بنگلاديش ۾ فن جي لکيل تاريخ جو سراغ ٽين صدي ق.م. تائين ملي ٿو، جڏهن هن علائقي ۾ [[ٽيراڪوٽا]] جا مجسما ٺاهيا ويندا هئا. قديم دور ۾ [[پال سلطنت]] ۽ [[سينا خاندان]] جي دور ۾ نمايان [[هندو فن]]، [[جين فن]] ۽ [[بدھ فن]] ترقي ڪئي. [[بنگال سلطنت]] جي دور ۾ چوڏهين صديءَ کان [[اسلامي فن]] پڻ ارتقا ڪئي. مغلن جي حڪمراني دوران ڍاڪا ۾ نفيس [[ململ]] تي فارسي [[نمونو (ڪپڙي جو فن)|نمونن]] سان سينگاريل منفرد [[جامداني]] ڪپڙو اُڻيو ويندو هو.<ref>{{cite book |title=Historical Dictionary of the Bengalis |publisher=[[Scarecrow Press]] |isbn=978-0810-880-245 |editor1-last=Chakrabarti |editor1-first=Kunal |publication-date=22 August 2013 |editor2-last=Chakrabarti |editor2-first=Shubhra}}</ref>{{rp|239}} يونيسڪو 2013ع ۾ ان کي [[غير مادي ثقافتي ورثو]] قرار ڏنو.<ref>{{cite web|url=https://ich.unesco.org/en/RL/traditional-art-of-jamdani-weaving-00879|title=Traditional art of Jamdani weaving|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2025}}</ref> بنگلاديش [[راجشاهي ريشم]] پڻ پيدا ڪري ٿو، جيڪو پنهنجي نرمي ۽ نفيس نقش ٺاهڻ جي صلاحيت سبب مشهور آهي.<ref>{{cite encyclopedia |title=Encyclopedia of Women & Islamic Cultures |publisher=[[Brill Publishers]] |editor1-last=Najmabadi |editor1-first=Afsaneh |publication-date=19 December 2003 |volume=4 |isbn=978-90-04-11380-0 |editor2-last=Joseph |editor2-first=Suad}}</ref>{{rp|158}} [[هاٿي ڏند]]، [[بنگلاديش ۾ پتل جي صنعت|پتل]] ۽ [[بنگلاديش جي مٽيءَ جا ٿانوَ|مٽيءَ جا ٿانوَ]] بنگلاديشي ثقافت ۾ گهريون پاڙون رکن ٿا.<ref>{{cite encyclopedia|last=Glassie|first=Henry|author-link=Henry Glassie|editor1-last=Mills|editor1-first=Margaret A.|editor2-last=Claus|editor2-first=Peter J.|editor3-last=Diamond|editor3-first=Sarah|year=2003|encyclopedia=South Asian Folklore: An Encyclopedia: Afghanistan, Bangladesh, India, Nepal, Pakistan, Sri Lanka|title=Pottery, Bangladesh|publisher=[[Routledge]]|isbn=0-415-93919-4}}</ref>{{rp|483–485}} [[نقشي ڪنٿا]]، جيڪا بنگال ۾ رلين تي ڀرت ڀرڻ جي صدين پراڻي روايت آهي، سڄي بنگلاديش ۾ تيار ڪئي ويندي آهي.<ref>{{cite book|last=Sirajuddin|first=Muhammad|date=1992|title=Living Crafts in Bangladesh|location=Dhaka|publisher=Markup International|oclc=29737195}}</ref>{{rp|44}} بنگلاديش ۾ [[جديد فن]] جي تحريڪ آزاديءَ کان اڳ واري [[اوڀر بنگال]] ۾، خاص طور تي [[زين العابدين]] جي اڳواڻانه ڪمن سان، وجود ۾ آئي.<ref name="star">{{cite web|last=Hossain|first=Takir|year=2011|access-date=15 January 2015|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://archive.thedailystar.net/suppliments/2011/anniversary/part9/pg18.htm|title=Art movements between 1948 and 2000}}</ref> ٻين اهم مصورن ۾ [[ايس ايم سلطان]]، [[محمد قبريا]]، [[صفي الدين احمد]]، [[شهاب الدين احمد (فنڪار)|شهاب الدين احمد]]، [[ڪنڪ چنپا چڪما]]،<ref>{{cite news |last1=Jahangir |first1=Apurba |author-link=Apurba Jahangir |last2=Hossain |first2=Anika |date=6 March 2015 |title=A FREE SPIRIT |url=http://www.thedailystar.net/the-star/spotlight/free-spirit-5077 |access-date=15 January 2025 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> [[قيوم چوڌري]]، [[رشيد چوڌري]]، [[قامرال حسن]]، [[رفيق النبي]] ۽ [[سيد جهانگير]] شامل آهن.<ref name="star"/> [[نوويرا احمد]] کي بنگلاديش ۾ جديد مجسمه سازي جي باني سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|last=Sarker|first=Sujit|date=7 May 2015|access-date=15 January 2015|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/novera-pioneer-progressiveness-bangladesh-80953|title=Novera, pioneer of progressiveness in Bangladesh}}</ref> ٻين مشهور مجسمه سازن ۾ [[نتون ڪنڊو]]، [[سيد عبدالله خالد]]، [[حميد الزمان خان]]، [[شميم سڪدر]]، [[فردوسي پريابهاشني]] ۽ [[عبدالرزاق (فنڪار)|عبدالرزاق]] شامل آهن.<ref>{{cite web|last=Alom|first=Zahangir|date=1 June 2018|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://online84.thedailystar.net/star-weekend/exhibition/opulent-display-sculptures-1584643|title=An opulent display of sculptures}}</ref> [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جي [[ڍاڪا يونيورسٽي جو شعبو فنون لطيفه|فنون لطيفه شعبي]] پاران [[پهيلو بوئيشاکھ]] تي منعقد ٿيندڙ سالياني [[منگل شوبھا ياترا]] (بنگالي نئين سال جي جلوس) کي يونيسڪو 2016ع ۾ غير مادي ثقافتي ورثي جي فهرست ۾ شامل ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://ich.unesco.org/en/RL/mangal-shobhajatra-on-pahela-baishakh-01091|title=Mangal Shobhajatra on Pahela Baishakh|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2025}}</ref> فن جي هڪ صورت طور ڦوٽوگرافي 21هين صديءَ ۾ تيزيءَ سان ترقي ڪئي آهي. هر ٻن سالن کانپوءِ ٿيندڙ [[ڇوبي ميلا بين الاقوامي ڦوٽوگرافي ميلو]] کي ايشيا جو سڀ کان وڏو ڦوٽوگرافي ميلو سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|last=Asad|first=Kazi Akib Bin|date=5 February 2015|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://online84.thedailystar.net/shout/chobi-mela-viii-1219|title=CHOBI MELA VIII|quote=Festival or not, it is the single largest photography event in Asia and has been since its inception in 2000.}}</ref> [[لونگي]] مردن لاءِ سڀ کان عام غير رسمي لباس آهي،<ref>{{cite journal|last=Mahbub|first=Rifat|title=Re-imagining the Ambivalent: The Political Trajectory of Lungi from Pre-Colonial East Bangla to Post-Independent Bangladesh|journal=Spectrum|publisher=[[University of Dhaka]]|volume=17|number=1|year=2023|pages=47–65|doi=10.3329/spectrum.v17i1.68998|doi-access=free}}</ref> جڏهن ته [[ڪرتو]] (''پنجابي'') ۽ [[پاجامو]] عيدن ۽ ٻين تہوارن تي مرد پائيندا آهن.<ref>{{cite web|date=14 June 2016|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/spotlight/the-panjabi-story-1238983|title=The panjabi story}}</ref> ملڪ اندر تيار ڪيل [[سوٽ (لباس)|سوٽ]]، [[ٽائي]] ۽ [[پتلون]] رسمي تقريبن ۾ مردن جو عام لباس آهن، جڏهن ته شادين ۾ روايتي [[شرواني]] ۽ [[چوڙيدار]] [[پڳ]] سان گڏ پاتا ويندا آهن.<ref name="arts"/> عورتون عام طور تي [[شلوار قميص]] سان گڏ [[اورڻو]] پائينديون آهن، جڏهن ته وڌيڪ رسمي تقريبن ۾ [[ساڙي]] استعمال ڪئي ويندي آهي.<ref name="arts">{{cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/place/Bangladesh|title=Bangladesh|last1=Husain|first1=Syed Sajjad|last2=Tinker|first2=Hugh Russell|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|access-date=15 January 2024}}</ref> ڪجهه عورتون [[اسلامي لباس]] به اختيار ڪن ٿيون.<ref>{{cite web|last=Kamaruzzaman|first=Md.|date=31 January 2022|access-date=15 January 2025|publisher=[[Anadolu Agency]]|url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/hijab-popularity-budding-among-educated-women-in-bangladesh/2489648|title=Hijab popularity budding among educated women in Bangladesh}}</ref> === اداڪاري وارا فن === {{Main|بنگلاديش جي موسيقي|بنگلاديش ۾ ناچ}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladesh Udichi Shilpigoshthi - Chittagong University Sangsad celebrating Pohela Falgun 1423 at CU Muktomoncho (02).jpg | caption1 = [[پهيلو فالگن]] جي موقعي تي [[چٽاگانگ يونيورسٽي]] ۾ ناچ | image2 = Ektara player.jpg | caption2 = [[ڪشٽيا]] ۾ [[لالن]] جي مزار تي [[باول]] فنڪار [[ايڪتارا]] وڄائيندي }} بنگلاديش جي [[بنگلاديش ۾ ٿيٽر|ٿيٽر]] روايت ۾ مختلف صورتون شامل آهن، جن جي تاريخ چوٿين صدي عيسويءَ تائين پهچي ٿي.<ref name="Ahmed">{{cite book |last=Ahmed |first=Syed Jamil |date=2000 |title=Achinpakhi Infinity: Indigenous Theatre of Bangladesh |publisher=University Press |page=396 |isbn=978-984-05-1462-5}}</ref> ان ۾ ڪهاڻي ٻڌائڻ جون صورتون، گيت ۽ ناچ تي ٻڌل پيشڪشون، علامتي ڪردار، طومارن تي تصويرن سان لاڳاپيل نمائشون، ڪٺ پتلي ناٽڪ ۽ جلوسي روايتون شامل آهن.<ref name="Ahmed"/> [[ياترا (ٿيٽر)|ياترا]] بنگالي لوڪ ناٽڪ جي سڀ کان مشهور صورت آهي.<ref>{{cite journal|last=Sarkar|first=Pabitra|title=Jatra: The Popular Traditional Theatre of Bengal|journal=Journal of South Asian Literature|volume=10|number=2/4|pages=87–107|year=1975|publisher=[[Michigan State University]]|jstor=40871932}}</ref> [[هندستاني روايتي ناچ]] جي مختلف صنفن، جهڙوڪ ''[[ڪٿڪلي]]''، ''[[ڀرت ناٽيم]]''، [[اوڊيسي]]<ref>{{cite web|last=Shahriar|first=Amir Hasan|url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/event/proma-abonti-life-dedicated-odissi-dance-1487770|title=Proma Abonti – A life dedicated to Odissi dance|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 November 2017|access-date=15 January 2024}}</ref> ۽ [[منيپوري ناچ]] کان علاوه، ملڪ ۾ مقامي ناچ جون روايتون پڻ وجود ۾ آيون آهن.<ref name="arts"/> [[بنگلاديش جي موسيقي]] کي روايتي، نيم روايتي، [[عبادتي موسيقي|عبادتي]] ۽ [[مقبول موسيقي]] ۾ ورهائي سگهجي ٿو. بنگلاديش ۾ روايتي موسيقي هندستاني ننڍي کنڊ جي عبادتي موسيقي جي عام صنفن سان ظاهر ٿئي ٿي؛ جهڙوڪ [[هندستاني روايتي موسيقي]] جون صنفون [[دھرپد]] ۽ [[خيال]]. ٻين اهم صنفن ۾ [[قوالي]] ۽ [[ڪيرتن]] شامل آهن.<ref name="arts"/> [[ربندر سنگيت]] ۽ [[نذرل سنگيت]] اڄ به تمام گهڻا مقبول آهن.<ref>{{cite journal|last=Sarkar|first=Pabitra|title=Musical Literature of Bengal|journal=[[Indian Literature (journal)|Indian Literature]]|volume=16|number=14–27|pages=14–27|year=1973|publisher=[[Sahitya Akademi]]|jstor=24157426}}</ref> مقامي [[لوڪ موسيقي]] ۾ [[باول]] صوفي روايت نمايان آهي، جنهن کي 18هين صديءَ ۾ [[لالن]] مقبول بڻايو، ۽ يونيسڪو ان کي [[انساني زباني ۽ غير مادي ثقافتي ورثي جو شاهڪار]] قرار ڏنو آهي.<ref name="wei">{{cite web|url=https://ich.unesco.org/en/RL/baul-songs-00107|title=Baul songs|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2024}}</ref><ref name="alom"/> لوڪ موسيقي جي ٻين مقامي صنفن ۾ [[ڀاٽيالي]]، [[ڀاوائيا]]، [[ڌمال]]، [[ڪوي گان]]، [[جاري گان]]، [[ساري گان]]، [[معرفتي]] ۽ [[گمڀيرا]] شامل آهن.<ref name="arts"/><ref name="alom"/> لوڪ موسيقي سان گڏ مختلف ساز استعمال ڪيا ويندا آهن، جن ۾ [[ايڪتارا]]، [[دوتارا]]، [[ڍول]]، [[بانسري]]، منجيرا، [[خانجني]]، [[سرندا]]، [[خماڪ]]، [[ڊگڊگي]]، [[جوري]]، جهنجهڻي ۽ [[تال (ساز)|ماجيرا]] (جهانج جو هڪ قسم) شامل آهن.<ref name="alom">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/supplements/naboborsho-1423/the-timeless-appeal-folk-music-1208197|title=The timeless appeal of folk music|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=14 April 2016|access-date=15 January 2025|last=Alom|first=Zahangir}}</ref> بنگلاديش وٽ [[هندستاني روايتي موسيقي]] جي پڻ مالا مال روايت آهي، جنهن ۾ [[ستار]]، طبلو، [[سرود]] ۽ [[سنتور]] جهڙا ساز استعمال ٿين ٿا.<ref>London, Ellen (2004). Bangladesh. Gareth Stevens Pub. p. 29. {{ISBN|0-8368-3107-1}}.</ref> موسيقي سان لاڳاپيل ادارن ۽ درسگاهن جهڙوڪ [[بنگلاديش شلپاڪلا اڪيڊمي]] ۽ [[ڇايانٽ]] بنگالي لوڪ موسيقي جي روايتن کي محفوظ رکڻ ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو آهي.<ref name="alom"/> [[صابينا ياسمين]] ۽ [[رونا ليلا]] کي ملڪ جي عظيم ترين خاتون پلے بيڪ گلوڪارن مان شمار ڪيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/entertainment/music/news/runa-lailas-voice-gift-god-sabina-yasmin-3171921|title=Runa Laila's voice is a gift from God: Sabina Yasmin|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=17 November 2022|access-date=15 January 2024|last=Shazu|first=Shah Alam}}</ref> [[اينڊريو ڪشور]]، جيڪو هڪ ٻيو مشهور پلے بيڪ گلوڪار هو، کيس "پلے بيڪ جو بادشاهه" سڏيو ويندو هو.<ref>{{cite web|last=Reeti|first=Sadia Khalid|url=https://www.dhakatribune.com/showtime/316303/remembering-%E2%80%98playback-king%E2%80%99-andrew-kishore|title=Remembering 'Playback King' Andrew Kishore|work=[[Dhaka Tribune]]|date=5 November 2021|access-date=15 January 2024}}</ref> [[اعظم خان (گلوڪار)|اعظم خان]]، جنهن کي "پاپ سمراٽ" ۽ "راڪ گرو" جا لقب ڏنا ويا، [[بنگلاديشي راڪ]] جي بنيادي شخصيتن مان هو.<ref>{{cite web|last=Adnin|first=Nazia|title=Remembering Azam Khan: The rock pioneer of Bangladesh|url=https://www.tbsnews.net/glitz/remembering-azam-khan-rock-pioneer-bangladesh-4918|date=28 February 2020|access-date=15 January 2024|work=[[Business Standard]]}}</ref> [[ايوب بچو]] ۽ [[جيمس (موسيقار)|جيمس]] جهڙن موسيقارن پڻ سڄي ملڪ ۾ وڏي مقبوليت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite news |url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/news/ayub-bachchu-passes-away-1648585| title=Rock's leading light goes out|work=The Daily Star| date=18 October 2018}}</ref><ref>{{cite web|last=Shahnewaz|first=Sadi Mohammad|url=https://www.thedailystar.net/showbiz/cover-story/ode-the-guru-of-bangladeshi-rock-james-1509028|title=An Ode to the Guru of Rock|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=23 December 2017|access-date=28 September 2022}}</ref> [[شايان چوڌري ارنوب]] [[انڊي راڪ]] موسيقي جي هڪ بااثر شخصيت رهيو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/entertainment/music/news/arnob-unplugged-candid-insights-his-artistic-journey-3606661|title=Arnob unplugged: Candid insights into his artistic journey|date=10 May 2024|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> 21هين صديءَ جي مشهور پاپ گلوڪارن ۾ [[حبيب واحد]] ۽ [[تحسن رحمان خان]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/showbiz/cover-story/musician-habib-wahid-king-of-fusion-music-in-bangladesh-1789549|title=KING OF FUSION|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=23 November 2018|access-date=15 January 2024}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/interview/news/tahsan-opens-about-career-future-plans-1663867|title=TAHSAN opens up about career, future plans|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=24 August 2019|access-date=15 January 2024|last=Shahnewaz|first=Sadi Mohammad}}</ref> [[هيڦي ميٽل موسيقي]] جي شعبي ۾ [[آرٽسيل]] ۽ [[وارفيز]] کي تمام گهڻو اثرائتو سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/entertainment/music/news/canada-chants-artcell-artcell-beloved-band-celebrates-25-years-3612926|title=Canada chants 'Artcell, Artcell!' as beloved band celebrates 25 years|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 May 2024|access-date=15 January 2024|last=Shahnewaz|first=Sadi Mohammad}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/entertainment/music/news/warfaze-celebrates-4-decades-concerts-worldwide-3680936|title=Warfaze celebrates 4 decades with concerts worldwide|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=19 August 2024|access-date=15 January 2024}}</ref> === ميڊيا ۽ سئنيما === {{Main|بنگلاديش جي ميڊيا|بنگلاديش جي سئنيما}} بنگلاديش ۾ صحافت جي تاريخ 1860ع کان شروع ٿئي ٿي، جڏهن ڍاڪا ۾ پهريون ڇاپخانو قائم ڪيو ويو.<ref name="dr">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/in-focus/news/purbabanga-rangabhumi-and-the-beginning-theatre-dhaka-1849873|title=Purbabanga Rangabhumi and the beginning of theatre in Dhaka|last=Quayyum|first=Dr. Muhammad Abdul|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2020 |access-date=14 January 2025}}</ref> بنگلاديش جي ميڊيا گهڻ رخي، مقابلي واري، واپاري ۽ منافعي بخش آهي.<ref name="bbc1">{{cite web|url=https://downloads.bbc.co.uk/mediaaction/pdf/bangladesh.pdf|title=Country Case Study: Bangladesh|work=[[BBC Media Action]]|publisher=[[BBC]]|date=August 2012|access-date=14 January 2025}}</ref> ملڪ جون اهم خبررساں ايجنسين [[بنگلاديش سنگباد سنگسٿا]] (BSS) ۽ [[بي ڊي نيوز 24 ڊاٽ ڪام]] آهن.<ref name="bbc">{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650946|title=Bangladesh media guide|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=16 August 2024|access-date=14 January 2025}}</ref> ٽيليويزن ميڊيا جي استعمال جو سڀ کان مقبول ذريعو آهي.<ref name="bbc1"/> [[بنگلاديش ٽيليويزن]] (BTV) واحد سرڪاري ٽيليويزن نيٽورڪ آهي، جنهن جي رسائي سڄي ملڪ تائين آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/bangladesh-others/131125/the-life-and-obscurity-of-btv|title=The life and obscurity of BTV|last=Irani|first=Bilkis|date=20 November 2017|access-date=14 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]}}</ref> خانگي ٽيليويزن نيٽورڪن ۾ [[اي ٽي اين بنگلا]]، [[چينل آءِ]]، [[اين ٽي وي (بنگلاديشي ٽي وي چينل)|اين ٽي وي]]، [[آر ٽي وي (بنگلاديشي ٽي وي چينل)|آر ٽي وي]]، [[ايڪوشي ٽي وي]]، [[ايڪاتور ٽي وي]]، [[جمونا ٽي وي]] ۽ [[شوموئي ٽي وي]] شامل آهن.<ref name="bbc"/> ڇپيل ميڊيا ٻيو سڀ کان وڌيڪ استعمال ٿيندڙ ذريعو آهي، ۽ اخبارون خانگي ملڪيت هيٺ هجڻ باوجود کليل راءِ رکندڙ آهن. انهن ۾ [[دي ڊيلي اسٽار]]، [[ڍاڪا ٽربيون]]، [[دي فنانشل ايڪسپريس (بنگلاديش)|دي فنانشل ايڪسپريس]]، [[بنگلاديش پرتيدن]]، [[ڪالر ڪنٿو]]، [[پروٿوم آلو]]، [[دي ڊيلي اتفاق]] ۽ [[جوگانتور]] شامل آهن.<ref name="bbc"/><ref name="bbc1"/> {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = | caption1 = [[انوار حسين (اداڪار)|انوار حسين]] 1967ع جي فلم ''[[نواب سراج الدوله (فلم)|نواب سراج الدوله]]'' ۾ [[سراج الدوله]]، بنگال جي آخري خودمختيار [[بنگال جا نواب|نواب]] جو ڪردار ادا ڪندي | image2 = Headquarters of Ekushey Television, Kawran Bazar, Dhaka.jpg | caption2 = ڍاڪا جي [[ڪاوران بازار]] ۾ [[ايڪوشي ٽي وي]] جو مرڪزي دفتر }} [[بنگلاديش بيتار]] واحد سرڪاري ريڊيو سروس آهي.<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/radio-silence-bangladesh-betars-external-service-inoperative-three-years-3221291|title=Radio Silence: Bangladesh Betar's external service inoperative for three years|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=15 January 2023|access-date=14 January 2025|last1=Hossain|first1=Sajjad|last2=Rahaman|first2=Arafat}}</ref><ref name="bbc1"/> [[ريڊيو فورتي]]، [[ريڊيو ٽوڊي]]، [[ريڊيو آمار]] ۽ اي بي سي ريڊيو مشهور خانگي ريڊيو اسٽيشنون رهيون آهن، پر ريڊيو جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي.<ref name="bbc"/><ref name="bbc1"/> مشهور پرڏيهي ميڊيا ذريعن ۾ [[بي بي سي نيوز]] ([[بي بي سي بنگلا]])، [[سي اين اين]]، [[وائس آف آمريڪا]] ۽ [[الجزيره]] شامل آهن.<ref name="bbc1"/> خاص طور تي [[هندستاني ٽيليويزن ڊراما]] بنگلاديشي سيٽلائيٽ ٽيليويزن تي هڪ قسم جي "ثقافتي بالادستي" قائم ڪري چڪا آهن.<ref>{{cite journal|last=Rahman|first=Anis|title=The politico-commercial nexus and its implications for television industries in Bangladesh and South Asia|volume=42|number=7–8|doi=10.1177/016344372090818|date=13 March 2020|journal=[[Media, Culture & Society]]|publisher=[[SAGE Publishers]]|pages=1153–1174|doi-broken-date=1 July 2025 }}</ref><ref name="bbc1"/> [[بنگلاديش ۾ صحافتي آزادي|صحافت جي آزادي]] اڃا تائين هڪ اهم مسئلو آهي، ڇاڪاڻ ته حڪومت پاران سنسرشپ ۽ صحافين کي هراسان ڪرڻ بابت خدشا موجود آهن. 2026ع جي [[ورلڊ پريس فريڊم انڊيڪس]] ۾ بنگلاديش 180 ملڪن مان 152هين نمبر تي رهيو، جيڪو دنيا جي هيٺين درجن بندين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web |title=Index 2026 – Global score |url=https://rsf.org/en/index?year=2026 |access-date=2026-05-01 |website=[[Reporters Without Borders]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي [[بنگلاديش جي سئنيما|فلمي صنعت]] جي تاريخ 1898ع ۾ [[بائيوسڪوپ]] جي نمائش سان شروع ٿئي ٿي.<ref name="easmin">{{cite journal |last1=Easmin |first1=Mst. Farjana |last2=Hossain |first2=Afjal |last3=Mandal |first3=Anup Kumar |title=Determinants of Watching a Film: A Case Study on Dhallywood Film Industry, Bangladesh |journal=Asian Business Review |date=2018 |volume=8 |issue=3 |pages=131–138 |doi=10.18034/abr.v8i3.164 }}</ref>{{rp|129}}<ref name="back"/> [[ڍاڪا جا نواب|ڍاڪا جي نوابن]] 1900ع واري ڏهاڪي ۾ ڪيترين خاموش فلمن جي تياري جي سرپرستي ڪئي.<ref name="back">{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/first-anniversary/looking-back-forgotten-industry-193126|title=Looking back on a forgotten industry|last1=Tahnia|first1=Rawnak|last2=Rahman|first2=Arin|last3=Aziz|first3=Deena Afroza|last4=Reza|first4=Arafat|work=[[Business Standard]]|access-date=14 January 2024|date=28 January 2021}}</ref> ڍاڪا جو ''پڪچر هائوس''، جيڪو پهريون مستقل سئنيما گهر هو، 1913ع ۽ 1914ع جي وچ واري عرصي ۾ قائم ٿيو.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} ''[[سڪماري (فلم)|سڪماري]]'' (سٺي ڇوڪري)، جيڪا 1929ع ۾ جاري ٿي، بنگلاديش ۾ تيار ڪيل پهرين فلم هئي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} ''[[دي لاسٽ ڪس (1931ع فلم)|دي لاسٽ ڪس]]''، جيڪا 1931ع ۾ جاري ٿي، پهرين مڪمل ڊگهي فيچر فلم هئي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}}<ref name="back"/> 1947ع تائين ملڪ ۾ 80 سئنيما گهر موجود هئا.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} اوڀر پاڪستان ۾ پهرين بنگالي ٻوليءَ جي فلم ''[[مکھ او مکھوش]]'' (چهرو ۽ نقاب) 1956ع ۾ جاري ٿي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}}<ref name="back"/> 1959ع ۾ رليز ٿيل ''آڪاش آر مٽي'' (آسمان ۽ ڌرتي) اهڙي قسم جي ٻي فلم هئي. [[بنگلاديش فلم ڊولپمينٽ ڪارپوريشن]] 1957ع–1958ع ۾ اوڀر پاڪستان فلم ڊولپمينٽ ڪارپوريشن جي نالي سان ڍاڪا ۾ قائم ڪئي وئي، جيڪا مڪمل فلم سازي مرڪز طور ڪم ڪندي هئي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}}<ref name="back"/> [[ظهير ريحان]] هن دور ۾ ڪيترين اثرائتين فلمن جي هدايتڪاري ڪئي، جن ۾ ''[[ڪخونو آشيني]]'' (1961ع)، ''شنگم'' (1964ع، پاڪستان جي پهرين رنگين فلم)، ۽ ''جيبون ٿيڪي نيووا'' (1970ع) شامل آهن.<ref name="back"/> 1960ع کان پوءِ ڍاڪا جي فلمي صنعت پاڻ کي بنگالي مسلمان سئنيما جي مرڪز طور قائم ڪيو.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} آزاديءَ کان پوءِ پهرين فلم ''[[اورا ايگارو جون]]'' هئي، جنهن جي هدايت [[چاشي نذرل اسلام]] ڪئي ۽ اها 1972ع ۾ جاري ٿي.<ref name="back"/> فلمي صنعت جي عروج واري دور ۾، 1996ع کان 2003ع تائين هر سال لڳ ڀڳ 80 فلمون تيار ٿينديون هيون، پر ان کان پوءِ اهو انگ مسلسل گهٽجندو رهيو آهي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}}<ref name="back"/> مشهور هدايتڪارن ۾ [[خان عطاور رحمان]]، [[عالمگير ڪبير]]، [[امجد حسين]]، [[همايون احمد]]، [[مرشد الاسلام]]، [[تنوير مقمل]]، [[طارق مسعود]]، [[صلاح الدين لاولو]] ۽ [[انعام الڪريم نرجھر]] شامل آهن.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} [[طارق مسعود]] کي سندس فلم ''[[ماتير موئنا]]'' (مٽيءَ جو پکي) تي 2002ع جي [[ڪان فلم ميلو|ڪان فلم ميلي]] ۾ [[فيپريسي]] انعام سان نوازيو ويو. [[فلم سوسائٽي]]ن بنگلاديش ۾ سئنيما جي واڌ ويجهه ۽ ترقيءَ ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو آهي.<ref>{{cite web|url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/reviews/how-film-societies-influence-cinema-1559231122|title=How film societies influence cinema|date=31 May 2019|access-date=14 January 2025|last=Sarkar|first=Shihab|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]}}</ref> === کاڌ خوراڪ === {{Main|بنگلاديشي کاڌا}} {{Further|بنگالي کاڌا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Kala bhuna 1.jpg | caption1 = ''[[ڪالا ڀونا]]''، [[چٽاگانگ ڊويزن]] جو [[گوشت جي کاڌن جي فهرست|ڳائو گوشت جو کاڌو]] | image2 = রুই মাছের ভুনা.jpg | caption2 = [[روهو]] ڪڙي، مڇيءَ تي ٻڌل کاڌو | image3 = Morog Polao 1.jpg | caption3 = ڪڪڙ [[پلاءُ]] (''موروگ پولائو'')، [[پراڻو ڍاڪا]] جو روايتي کاڌو }} بنگلاديشي کاڌا، جيڪي ملڪ جي جاگرافيائي هنڌ، آبهوا ۽ تاريخ سان ٺهيا آهن، نهايت شاهوڪار ۽ گهڻ رخي آهن.<ref name="cuisine">{{cite book |last=Osman |first=Shawkat|title=খুনতি কড়াই: Bangladeshi Cuisine |publisher=Mapin Publishing|date=16 February 2009|isbn=978-1-890-20602-4}}</ref>{{rp|14}} بنيادي خوراڪ [[اڇا چانور]] آهي، جيڪا مڇيءَ سان گڏ کاڌ خوراڪ جو بنياد بڻجي ٿي. [[پنن واري ڀاڄي]]ن، آلو، [[ڪدو]]ن ۽ [[دال]]ن جا مختلف قسم پڻ اهم ڪردار ادا ڪن ٿا. ڳائو گوشت، [[ٻڪري جو گوشت]]، ڪڪڙ ۽ بدڪ جون [[ڪڙي]]ون عام طور تي کاڌيون وڃن ٿيون،<ref name="shaheda">{{cite web|last=Yesmin|first=Shaheda|url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/spotlight/bangladesh-cuisine-part-i-delectable-and-diverse-1325551|title=Bangladesh cuisine part I – delectable and diverse|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 December 2016|access-date=1 October 2022|archive-date=6 December 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20161206142722/https://www.thedailystar.net/lifestyle/spotlight/bangladesh-cuisine-part-i-delectable-and-diverse-1325551|url-status=live}}</ref> گڏوگڏ [[ڀرتا]]ن (چيڀاٽيل ڀاڄيون)،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/recipe/news/mashed-1723366 |title=MASHED |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |last=Huda |first=Shahana |date=2 April 2019 |access-date=2 October 2022 |quote=Bhorta is just another staple for Bengalis... |archive-date=2 October 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221002091752/https://www.thedailystar.net/lifestyle/recipe/news/mashed-1723366 |url-status=live }}</ref> ''ڀاجي''ن ([[تريل ڀاڄيون]]) ۽ [[ترڪاري]]ن ([[ڪڙي|ڪڙي ٿيل]] ڀاڄيون) جا ڪيترائي قسم پڻ کائبا آهن.<ref name="cuisine"/>{{rp|8}} مغل اثر هيٺ آيل کاڌن ۾ [[قورمو]]، ڪاليا، [[برياني]]ون، [[پلاءُ]]، [[تهري (کاڌو)|تهري]]ون ۽ [[کچڙي]]ون شامل آهن.<ref name="shaheda"/> استعمال ٿيندڙ مختلف مصالحن ۾ [[هيڊ]]، [[ميٿي]]، [[ڪلونجي]]، [[ڌاڻا]]، [[سونف]]، [[ڦوٽو]] ۽ [[مرچ پائوڊر]] وڏي پيماني تي استعمال ٿين ٿا؛ هڪ مشهور مصالحو ملاوٽ [[پانچ فورن]] آهي. استعمال ٿيندڙ چٽڻين ۽ خوشبودار ٻوٽن ۾ [[ڳاڙهو بصر]]، [[مرچ|سائا مرچ]]، ٿوم، [[ادرڪ]]، [[ڌاڻا پن]] ۽ [[پودينو]] شامل آهن.<ref name="cuisine"/>{{rp|12}} [[ناريل جو کير]]، [[سرنهن (چٽڻي)|سرنهن جو پيسٽ]]، [[سرنهن جا ٻج]]، [[سرنهن جو تيل]]، [[گيهه]]، [[ڏکڻ ايشيائي اچار|اچار]]<ref name="shaheda"/> ۽ [[چٽڻي]]ون پڻ هن کاڌ خوراڪ ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿين ٿيون.<ref name="cuisine"/>{{rp|13–14}} ملڪ جي دريائي جاگرافي سبب مڇي پروٽين جو مکيه ذريعو آهي، ۽ اها اڪثر پنهنجي [[مڇي جا آنا|آڻن]] سميت کائي ويندي آهي. [[هلشا]] قومي مڇي آهي ۽ بيحد مقبول آهي. ٻين گهڻو کائجندڙ مڇين ۾ [[روهو]]، [[پنگاسيس پنگاسيس|پنگاس]] ۽ [[تلپيا]] شامل آهن.<ref>{{cite journal |last1=Rahman |first1=Md. Naimur |last2=Islam |first2=Abu Reza Md Towfiqul|title=Consumer fish consumption preferences and contributing factors: empirical evidence from Rangpur city corporation, Bangladesh|pmid=33426347|doi=10.1016/j.heliyon.2020.e05864|volume=6|number=12|date=28 December 2020|journal=[[Heliyon]]|article-number=e05864 |publisher=[[Cell Press]]|doi-access=free |pmc=7779775|bibcode=2020Heliy...605864R }}</ref> [[لابسٽر]]، [[جهينگا]] ۽ [[سڪل مڇي]] (''شٽڪي'') پڻ مقامي کاڌن ۾ اهم ڪردار ادا ڪن ٿا.<ref name="cuisine"/>{{rp|8}} چٽاگانگ ۾ ڳائو گوشت سان لاڳاپيل کاڌن ۾ [[ڪالا ڀونا]] ۽ [[ميزبان]] شامل آهن؛ ميزبان هڪ روايتي طور مشهور دعوت آهي، جنهن ۾ ''ميزبان گوشت'' پيش ڪيو ويندو آهي، جيڪو تيز ۽ مصالحيدار ڳائو گوشت جو سالن آهي.<ref name="cuisine"/>{{rp|10}}<ref name="shaheda"/><ref name="guardiancuisine">{{cite web|url=https://www.theguardian.com/world/2021/mar/21/from-kala-bhuna-to-shatkora-curry-lets-all-get-a-taste-for-bangladesh|last=Akbar|first=Ahsan|title=From kala bhuna to shatkora curry – let's all get a taste for Bangladesh|work=[[The Guardian]]|date=21 March 2021|access-date=2 October 2022|archive-date=2 September 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240902070150/https://www.theguardian.com/world/2021/mar/21/from-kala-bhuna-to-shatkora-curry-lets-all-get-a-taste-for-bangladesh|url-status=live}}</ref> سلهٽ ۾ ''[[شتڪورا]]'' ليمون کاڌن کي ميرينيٽ ڪرڻ لاءِ استعمال ٿين ٿا؛ ان جو مشهور مثال [[بيف هتڪورا]] آهي.<ref name="guardiancuisine"/> [[چٽاگانگ هل ٽريڪٽس]] جي قبائلي برادرين ۾ [[بانس جي ڪونپل]]ن سان کاڌو ٺاهڻ مشهور آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/feature/food/bamboo-shoots-now-popular-delicacy-tourists-120037|title=Bamboo shoots now a popular delicacy for tourists|work=[[Business Standard]]|date=16 August 2020|access-date=2 October 2022|archive-date=2 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221002095316/https://www.tbsnews.net/feature/food/bamboo-shoots-now-popular-delicacy-tourists-120037|url-status=live}}</ref> کلنا گوشت وارن کاڌن ۾ ''چوئي جهل'' ([[پائپر چابا]]) جي استعمال لاءِ مشهور آهي.<ref name="guardiancuisine"/><ref name="shaheda"/> ''ڪلائي روٽي''، ڳوٺاڻي [[فليٽ بريڊ]] جو هڪ قسم، راجشاهي جي [[چپائي نواب گنج]] ۾ وڏي پيماني تي کائي وڃي ٿي.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/nation/198302/kalai-ruti-a-northwestern-must-eat |title=Kalai Ruti, a northwestern must eat |work=[[Dhaka Tribune]] |date=9 January 2020 |access-date=9 January 2026 }}</ref> بنگلاديش ۾ مٺاڻن جي وسيع روايت آهي، جنهن ۾ ''[[رس گلو|روشگولا]]''، ''[[رس ملائي|روشملائي]]''، ''[[چومچوم]]''، ''[[سنديش]]''، ''[[مشٽي دوئي]]''، ''[[گلاب جامن|ڪالوجام]]'' ۽ ''[[جليبي|جلابي]]'' جهڙيون [[مٺايون]] شامل آهن.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/star-weekend/the-concept-desserts-bangladesh-1244389|title=The Concept of Desserts in Bangladesh|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=24 June 2016|access-date=2 October 2022 |last=Karim |first=Elita}}</ref> [[پٿا]] چانورن يا ميون مان ٺهيل روايتي اُٻاريل مٺاڻون آهن.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/deshi-mix/winter-pitha-176893|title=Winter Pitha|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=24 November 2015|access-date=2 October 2022}}</ref> [[حلوو]]، [[شيمائي]] ۽ [[فالودو]]، جن مان پوئين ٻه [[سيميون]] جون صورتون آهن، مذهبي ميلن ۽ خوشين ۾ مشهور مٺاڻون آهن.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/life-living/news/shab-e-barat-the-night-fortune-and-forgiveness-2983236|title=Shab-e-Barat: The night of fortune and forgiveness|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=15 March 2022|access-date=2 October 2022 |last=Khondokar |first=Faiza}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/aappayon/variations-vermicelli-1250221|title=Variations on Vermicelli|date=5 July 2016|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|access-date=24 April 2023}}</ref><ref>{{cite web|url=https://images.thedailystar.net/lifestyle/recipe/news/dinas-table-1752979|title=Dina's Table|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 June 2019|access-date=11 January 2025}}</ref> [[روٽي|روتي]]، [[نان]]، [[پراٺو]]، [[لوچي]] ۽ [[باڪر خاني]] اهم مقامي مانيون آهن.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/ls-special/bread-101-1566847|title=Bread 101|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=24 April 2018|access-date=2 October 2022 |last=Tariq |first=Jahanara}}</ref><ref name="shaheda"/> گرم [[کير واري چانهه]] ملڪ ۾ سڀ کان وڌيڪ پيئجندڙ مشروب آهي، جيڪا [[اڏا (ڏکڻ ايشيائي)|گڏيل ڪچهري]]ن جو مرڪز بڻيل آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/reader%E2%80%99s-chit/coffee-lifestyle-or-just-another-alternative-tea-1503541|title=Coffee: a lifestyle or just another alternative to tea?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=12 December 2017|access-date=1 October 2022 |last1=Amatya |first1=Suki |last2=Mahin |first2=Tamanna |last3=Sadaaf |first3=Bushra Humaira |last4=Sarkar |first4=Supriti}}</ref> [[بورھاني]]، [[مٺو]] ۽ [[لسي]] روايتي طور استعمال ٿيندڙ مشهور مشروب آهن.<ref>{{cite book |last1=Jyoti Prakash |first1=Tamang |title=Ethnic Fermented Foods and Alcoholic Beverages of Asia |date=2016 |publisher=Springer |isbn=978-81-322-2800-4 |pages=77–89}}</ref><ref>{{cite web |last=Sarkar |first=Supriti|title=Tis' the season (almost) for Lassi|date=13 February 2018|access-date=24 April 2023|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/ls-pick/tis-the-season-almost-lassi-1533559}}</ref> [[ڪباب]] تمام گهڻو مشهور آهن، خاص طور تي [[سيخ ڪباب]]، [[چپلي ڪباب]]، [[شامي ڪباب]]، [[چڪن ٽڪا]] ۽ [[ششليڪ]]، گڏوگڏ ''چاپ'' جا مختلف قسم.<ref name="shaheda"/> مشهور گهٽي کاڌن ۾ [[چٽ پٽي]]، [[جهل موري]]، ''شنگارا''،<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/my-dhaka/news/all-about-shingaras-3396736|title=All about shingaras|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 August 2023|access-date=7 June 2024}}</ref> [[سموسو]] ۽ [[پاني پوري|فچڪا]] شامل آهن.<ref>{{cite news |url=https://archive.thedailystar.net/lifestyle/2010/03/02/centre.htm|title=street food 101|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=9 March 2010 |last=Haider |first=M. H.|access-date=2 October 2022}}</ref> === رانديون === {{Main|بنگلاديش ۾ رانديون}} [[File:Mashrafe 2016 (9).jpg|thumb|[[بنگلاديش قومي ڪرڪيٽ ٽيم]]]] ڳوٺاڻن علائقن ۾ ڪيترين ئي [[بنگالي روايتي رانديون|روايتي مقامي راندين]] جهڙوڪ [[ڪبڊي]]، [[بولي کيلا]]، [[لاٺي کيلا]] ۽ [[نوڪا بائيچ]] کي اڃا تائين وڏي مقبوليت حاصل آهي. جيتوڻيڪ ڪبڊي ملڪ جي قومي راند آهي،<ref>{{cite book |last=Faroqi |first=Gofran |year=2012 |chapter=Kabadi |chapter-url=http://en.banglapedia.org/index.php?title=Kabadi |editor1-last=Islam |editor1-first=Sirajul |editor1-link=Sirajul Islam |editor2-last=Jamal |editor2-first=Ahmed A. |title=Banglapedia: National Encyclopedia of Bangladesh |edition=Second |publisher=[[Asiatic Society of Bangladesh]]}}</ref> پر [[ڪرڪيٽ]] ملڪ جي سڀ کان وڌيڪ مشهور راند سمجهي وڃي ٿي. [[بنگلاديش قومي ڪرڪيٽ ٽيم]] 1999ع ۾ پنهنجي پهرين [[ڪرڪيٽ عالمي ڪپ]] ۾ شرڪت ڪئي، ۽ ايندڙ سال ان کي [[ٽيسٽ ڪرڪيٽ]] جو درجو ڏنو ويو. بنگلاديش 2015ع جي [[2015 ڪرڪيٽ عالمي ڪپ]] ۾ چوٿين مرحلي تائين پهتو، [[2017 آءِ سي سي چيمپيئنز ٽرافي]] جي نيم فائنل تائين پهتو، ۽ [[ايشيا ڪپ]] جي فائنل ۾ ٽي ڀيرا (2012ع، 2016ع ۽ 2018ع) پهتو. [[شڪيب الحسن]] کي راند جي تاريخ جي بهترين [[آل رائونڊر]] رانديگرن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news |date=24 March 2020 |title=Why Shakib Al Hasan is one of cricket's greatest allrounders|publisher=[[ESPNcricinfo]] |url=https://www.espncricinfo.com/story/stats-analysis-why-shakib-al-hasan-is-one-of-cricket-s-greatest-allrounders-1219732 |access-date=23 March 2021}}</ref> 2020ع ۾ [[بنگلاديش قومي انڊر-19 ڪرڪيٽ ٽيم]] مردن جو [[2020 انڊر-19 ڪرڪيٽ عالمي ڪپ]] کٽي ورتو.<ref>{{cite news|title=U19s Cricket World Cup: Bangladesh beat India in final to win first title |url=https://www.bbc.com/sport/cricket/51437334|work=BBC Sport|date=9 February 2020|access-date=9 February 2020}}</ref><ref>{{cite news |author1=Minhaz Uddin Khan|title=Young Tigers become World Champions |url=https://www.dhakatribune.com/sport/cricket/2020/02/09/u19wc-final-tilak-out-india-103-2-after-29-overs|work=Dhaka Tribune|date=9 February 2020|access-date=9 February 2020}}</ref> ساڳي ٽيم 2023ع ۽ 2024ع ۾ لڳاتار [[انڊر-19 مردن جو ايشيا ڪپ]] پڻ کٽيو.<ref>{{Cite web |date=6 December 2024 |title=Bangladesh reach second consecutive U-19 Asia Cup final with dominant win over Pakistan |url=https://www.tbsnews.net/sports/bangladesh-reach-second-consecutive-u-19-asia-cup-final-dominant-win-over-pakistan-1011861 |access-date=2025-01-05 |website=Business Standard |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=8 December 2024 |title=Under-19 Asia Cup winners list: Bangladesh win second title in Dubai over India |url=https://indianexpress.com/article/sports/cricket/under-19-asia-cup-full-winners-list-india-vs-bangladesh-dubai-9713377/ |access-date=2025-01-05 |website=The Indian Express |language=en}}</ref> 2018ع ۾ [[بنگلاديش عورتن جي قومي ڪرڪيٽ ٽيم]] [[2018 عورتن جو ٽوئنٽي 20 ايشيا ڪپ]] کٽيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/star-live/women-asia-cup-t20-champions-2018-bangladesh-womens-cricket-team-got-victory-1590118 |title=Champions of Asia T20 Cup 2018: Bangladesh Women's Cricket Team |work=The Daily Star |date=12 June 2018 |access-date=14 August 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20180829153434/https://www.thedailystar.net/star-live/women-asia-cup-t20-champions-2018-bangladesh-womens-cricket-team-got-victory-1590118 |archive-date=29 August 2018 |url-status=live}}</ref> [[File:Bangladesh National Football Team in Maldives in the SAFF Championship 2021.jpg|thumb|[[بنگلاديش قومي فٽبال ٽيم]]]] [[فٽبال]] ڪرڪيٽ کان پوءِ بنگلاديش جي ٻي سڀ کان مشهور راند آهي.<ref>{{Cite news |url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/columns/football-the-game-which-makes-us-come-alive|title=Football ... the game which makes us come alive|date=14 December 2022|work=The Financial Express|type=Opinion}}</ref> قومي فٽبال ٽيم جو پهريون روپ 1971ع جي آزاديءَ واري جنگ دوران [[شادھين بنگلا فٽبال ٽيم]] جي صورت ۾ ظاهر ٿيو.<ref>{{Cite news |url=https://www.tbsnews.net/sports/shadhin-bangla-football-dal-team-no-other |title='Shadhin Bangla Football Dal': A team like no other |date=16 December 2019 |work=Business Standard |access-date=15 August 2022 |archive-date=15 August 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220815160845/https://www.tbsnews.net/sports/shadhin-bangla-football-dal-team-no-other |url-status=live }}</ref> 25 جولاءِ 1971ع تي ٽيم جي ڪپتان [[ذاڪريا پِنٽو]] پاڙيسري هندستان ۾ ميچ کان اڳ بنگلاديش جو جهنڊو پرڏيهي سرزمين تي ڦڙڪائيندڙ پهريون شخص بڻيو.<ref>{{Cite news |url=https://www.newagebd.net/article/133717/i-am-luckier-than-pele-zakaria-pintoo|title=I am luckier than Pele: Zakaria Pintoo|date=26 March 2021|work=New Age}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ [[بنگلاديش قومي فٽبال ٽيم]] 1973ع ۾ پنهنجو پهريون بين الاقوامي مقابلو کيڏيو ۽ پوءِ [[اي ايف سي ايشيا ڪپ]] (1980ع) ۾ شرڪت ڪرڻ جو اعزاز حاصل ڪيو، اهڙي ريت اها ڏکڻ ايشيا جي صرف ٻي ٽيم بڻجي وئي جيڪا هن مقابلي ۾ پهتي.<ref>{{Cite web|url=https://www.prothomalo.com/sports/football/যে-ম্যাচগুলো-'আফসোস'-বাংলাদেশের-ফুটবলে|title=যে ম্যাচগুলো 'আফসোস' বাংলাদেশের ফুটবলে|first=Niar|last=Iqbal|language=bn|work=Prothom Alo|date=6 April 2020|archive-date=10 September 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230910082413/https://www.prothomalo.com/sports/football/%E0%A6%AF%E0%A7%87-%E0%A6%AE%E0%A7%8D%E0%A6%AF%E0%A6%BE%E0%A6%9A%E0%A6%97%E0%A7%81%E0%A6%B2%E0%A7%8B-%E2%80%98%E0%A6%86%E0%A6%AB%E0%A6%B8%E0%A7%8B%E0%A6%B8%E2%80%99-%E0%A6%AC%E0%A6%BE%E0%A6%82%E0%A6%B2%E0%A6%BE%E0%A6%A6%E0%A7%87%E0%A6%B6%E0%A7%87%E0%A6%B0-%E0%A6%AB%E0%A7%81%E0%A6%9F%E0%A6%AC%E0%A6%B2%E0%A7%87|url-status=live}}</ref> فٽبال ۾ بنگلاديش جون سڀ کان نمايان ڪاميابيون [[2003 ساف گولڊ ڪپ]] ۽ [[1999 ڏکڻ ايشيائي رانديون]] آهن. [[بنگلاديش عورتن جي قومي فٽبال ٽيم]] 2022ع ۽ 2024ع ۾ لڳاتار [[ساف عورتن جي چيمپيئن شپ]] کٽي.<ref>{{Cite news |title=Bangladesh retain SAFF Women's Champs title |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/first-page/bangladesh-retain-saff-womens-champs-title-1730307628 |access-date=2025-01-05 |work=The Financial Express |language=en|archive-date=2025-12-08|archive-url=https://web.archive.org/web/20251208052130/https://today.thefinancialexpress.com.bd/first-page/bangladesh-retain-saff-womens-champs-title-1730307628|url-status=live}}</ref> بنگلاديشي تيرانداز [[ايتي خاتون]] ۽ [[رومان سنا]] [[2019 ڏکڻ ايشيائي رانديون]] دوران تيراندازي جي سڀني 10 مقابلن (انفرادي ۽ ٽيمي) ۾ سون جا تمغا کٽي تاريخ رقم ڪئي.<ref>{{Cite news |url=https://www.thedailystar.net/sports/athletics/bangladesh-win-all-10-golds-in-archery-sa-games-2019-1837909 |title=Ety, Sana complete Bangladesh's clean sweep in archery |date=9 December 2019 |work=The Daily Star}}</ref> [[قومي راندين جي ڪائونسل]] ملڪ جي 42 راندين جي وفاقن کي منظم ڪري ٿي.<ref>{{cite web|title=All Affiliated National Federation/Association |url=http://nsc.gov.bd/n/?cat=11 |publisher=[[National Sports Council]] |access-date=25 January 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130121160742/http://nsc.gov.bd/n/?cat=11 |archive-date=21 January 2013}}</ref> [[شطرنج]] پڻ بنگلاديش ۾ تمام گهڻي مقبول آهي. ملڪ وٽ شطرنج جا پنج گرينڊ ماسٽر آهن، جن مان [[نياز مرشد]] ڏکڻ ايشيا جو پهريون گرينڊ ماسٽر هو.<ref>{{cite web|url=http://bdchessfed.com/grand-masters|title=Bangladesh Chess Federation|website=bdchessfed.com|access-date=17 January 2020|archive-date=29 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200129112718/http://bdchessfed.com/grand-masters/}}</ref> 2010ع ۾ جبل چاڙهيندڙ [[موسيٰ ابراهيم]] [[مائونٽ ايورسٽ]] تي پهچندڙ پهريون بنگلاديشي بڻيو.<ref name="dailystardetail">{{cite news |title=Musa conquers Everest |url=http://www.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=139787 |work=The Daily Star |archive-url=https://web.archive.org/web/20171027015045/https://www.thedailystar.net/news-detail-139787 |archive-date=27 October 2017 |date=24 May 2010}}</ref> [[واصفيا نذرين]] پهرين بنگلاديشي جبل چاڙهيندڙ آهي، جنهن [[ست چوٽيون]] (Seven Summits) ۽ [[ڪي ٽو]] سر ڪيا.<ref>{{cite web |author1=Mary Anne Potts |title=Bangladeshi Climber Shares Her Spiritual Journey for the Women of Her Country |url=https://www.nationalgeographic.com/adventure/adventure-blog/2016/05/27/bangadeshi-climber-wasfia-nazreen-shares-her-spiritual-journey-for-the-women-of-her-country/ |archive-url=https://web.archive.org/web/20191119031640/https://www.nationalgeographic.com/adventure/adventure-blog/2016/05/27/bangadeshi-climber-wasfia-nazreen-shares-her-spiritual-journey-for-the-women-of-her-country/ |archive-date=19 November 2019 |website=National Geographic |date=27 May 2016}}</ref><ref>{{cite magazine|url=https://www.thedailystar.net/life-living/news/wasfia-nazreen-becomes-first-bangladeshi-summit-k2-3076801|title=Wasfia Nazreen becomes first Bangladeshi to summit K2|magazine=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|access-date=16 January 2024|date=22 July 2022}}</ref> مئي 2026ع ۾ [[بابر علي]] [[مائونٽ مڪالو]] سر ڪندڙ پهريون بنگلاديشي بڻيو.<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/babar-ali-becomes-first-bangladeshi-summit-mount-makalu-1427111 |title=Babar Ali becomes first Bangladeshi to summit Mount Makalu |website=[[The Business Standard]] |date=2026-05-02 |access-date=2026-05-02}}</ref> == اهم شخصيتون == * [[شيخ مجيب الرحمان]] * [[شيخ حسينه واجد]] * [[بيگم خالده ضياء]] * [[ڊاڪٽر محمد يونس]] ([[نوبل انعام]] ماڻيندڙ) * [[رونا ليلا]] == پڻ ڏسندا == * [[بنگلاديش جا صدر]] * [[بنگلاديش جا وزير اعظم]] == وڌيڪ مطالعي لاءِ == {{Refbegin|30em}} * احمد، نظام. ''بنگلاديش جي پارليامينٽ'' (روٽليج، 2018ع). * {{cite book |last=Ali |first=S. Mahmud |date=2010 |title=Understanding Bangladesh |url={{GBurl|id=FD2KzBG1ejwC}} |publisher=Columbia University Press |isbn=978-0-231-70143-3}} * {{cite book |title=Bangladesh War: Report from Ground Zero |last=Ghosh |first=Manash |year=2021 |publisher=Niyogi Books |isbn=978-93-91125-37-0}} * بيڪسٽر، ڪريگ. ''بنگلاديش: قوم کان رياست تائين'' (روٽليج، 2018ع). * {{cite book |last=Bose |first=Sarmila |date=2012 |title=Dead Reckoning Memories of the 1971 Bangladesh War |publisher=Hachette UK |isbn=978-93-5009-426-6}} * {{cite book |last=Chakrabarty |first=Bidyut |date=2004 |title=The Partition of Bengal and Assam, 1932-1947: Contour of Freedom |publisher=Routledge |isbn=978-1-134-33274-8 |url={{GBurl|id=in1_AgAAQBAJ}}}} * گروور، ويريندر. ''بنگلاديش: حڪومت ۽ سياست'' (ڊيپ اينڊ ڊيپ پبليڪيشنز، 2000ع). * {{cite book |editor1-last=Guhathakurta |editor1-first=Meghna |editor2-last=van Schendel |editor2-first=Willem |year=2013 |title=The Bangladesh Reader: History, Culture, Politics |publisher=Duke University Press |isbn=978-0-8223-5304-1}} * {{cite book |last1=Hasnat |first1=G. N. Tanjina |last2=Kabir |first2=Md. Alamgir |last3=Hossain |first3=Md. Akhter |title=Handbook of Environmental Materials Management |chapter=Major Environmental Issues and Problems of South Asia, Particularly Bangladesh |date=2018 |pages=1–40 |doi=10.1007/978-3-319-58538-3_7-1 |isbn=978-3-319-58538-3}} * افتخار اقبال (2010ع) ''بنگال ڊيلٽا: ماحوليات، رياست ۽ سماجي تبديلي، 1840–1943'' (پالگريو ميڪملن) {{ISBN|0-230-23183-7}} * {{cite journal |last1=Islam |first1=Saiful |last2=Khan |first2=Md. Ziaur Rahman |title=A Review of Energy Sector of Bangladesh |journal=Energy Procedia |date=March 2017 |volume=110 |pages=611–618 |doi=10.1016/j.egypro.2017.03.193 |bibcode=2017EnPro.110..611I}} * جينوزي، ايف. ٽاماسن، ۽ جيمس ٽي. پيچ. ''بنگلاديش جو زرعي ڍانچو: ترقيءَ ۾ هڪ رڪاوٽ'' (روٽليج، 2019ع). * {{cite book |last=Khan |first=Muhammad Mojlum |year=2013 |title=The Muslim Heritage of Bengal: The Lives, Thoughts and Achievements of Great Muslim Scholars, Writers and Reformers of Bangladesh and West Bengal |publisher=Kube Publishing |isbn=978-1-84774-052-6}} * {{cite book |last=Mookherjee |first=Nayanika |date=2015 |title=The Spectral Wound: Sexual Violence, Public Memories, and the Bangladesh War of 1971 |url={{GBurl|id=JjUWrgEACAAJ}} |publisher=Duke University Press |isbn=978-0-8223-5949-4}} * ايم. مفخرالاسلام (مرتب)، (2004ع)، ''بنگلاديش جي سماجي ۽ معاشي تاريخ: پروفيسر شفيق الرحمان جي ياد ۾ مقالا''، پهريون ڇاپو، ايشياٽڪ سوسائٽي آف بنگلاديش، {{oclc|156800811}} * ايم. مفخرالاسلام (2007ع)، ''بنگال جي زراعت 1920–1946: هڪ مقداري مطالعو'' (ڪيمبرج يونيورسٽي پريس)، {{ISBN|0-521-04985-7}} * {{cite journal |last1=Prodhan |first1=Mohit |title=The educational system in Bangladesh and scope for improvement |journal=Journal of International Social Issues |volume=4 |issue=1 |date=2016 |pages=11–23 |url=https://www.winona.edu/socialwork/Media/Prodhan%20The%20Educational%20System%20in%20Bangladesh%20and%20Scope%20for%20Improvement.pdf}} * {{cite book |last=Raghavan |first=Srinath |year=2013 |title=1971: A Global History of the Creation of Bangladesh |publisher=Harvard University Press |isbn=978-0-674-72864-6}} * {{cite book |last=Rashid |first=Haroun Er |year=1977 |title=Geography of Bangladesh |publisher=University Press |oclc=4638928}} * رياز، علي. ''بنگلاديش: آزاديءَ کان پوءِ جي سياسي تاريخ'' (بلومزبري پبلشنگ، 2016ع). * {{cite book |last=Riaz |first=Ali |date=2010 |title=Political Islam and Governance in Bangladesh |publisher=Routledge |isbn=978-1-136-92624-2}} * {{cite book |last1=Riaz |first1=Ali |last2=Rahman |first2=Mohammad Sajjadur |date=2016 |title=Routledge Handbook of Contemporary Bangladesh |publisher=Routledge |isbn=978-1-317-30877-5}} * {{cite book |last=Schendel |first=Willem van |year=2009 |title=A History of Bangladesh |publisher=Cambridge University Press |isbn=978-0-521-86174-8}} * {{cite journal |last1=J. Shelley |first1=Israt |last2=Takahashi-Nosaka |first2=Misuzu |last3=Kano-Nakata |first3=Mana |last4=S. Haque |first4=Mohammad |last5=Inukai |first5=Yoshiaki |title=Rice Cultivation in Bangladesh: Present Scenario, Problems, and Prospects |journal=Journal of International Cooperation for Agricultural Development |date=2016 |volume=14 |doi=10.50907/jicad.14.0_20}} * سراج الاسلام (مرتب)، (1997ع)، ''بنگلاديش جي تاريخ 1704–1971'' (ٽن جلدن ۾: جلد 1 سياسي تاريخ، جلد 2 معاشي تاريخ، جلد 3 سماجي ۽ ثقافتي تاريخ)، ٻيون نظرثاني ٿيل اشاعت، ايشياٽڪ سوسائٽي آف بنگلاديش، {{ISBN|984-512-337-6}} * سراج الاسلام (مکيه ايڊيٽر)، (2003ع)، ''بنگلاپيڊيا: بنگلاديش جو قومي انسائيڪلوپيڊيا'' (10 جلد)، ايشياٽڪ سوسائٽي آف بنگلاديش، {{ISBN|984-32-0585-5}} * {{cite book |last1=Sisson |first1=Richard |last2=Rose |first2=Leo E. |date=1991 |title=War and Secession: Pakistan, India, and the Creation of Bangladesh |publisher=University of California Press |isbn=978-0-520-07665-5}} * {{cite book |last=Sogra |first=Khair Jahan |date=2014 |title=The Impact of Gender Differences on the Conflict Management Styles of Managers in Bangladesh: An Analysis |publisher=Cambridge Scholars Publishing |isbn=978-1-4438-6854-9}} * {{cite book |last=Umar |first=Badruddin |date=2006 |title=The Emergence of Bangladesh: Rise of Bengali Nationalism, 1958–1971 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-597908-4}} * وان اسڪينڊل، وليم. ''بنگلاديش جي تاريخ'' (ڪيمبرج يونيورسٽي پريس، 2020ع). * {{cite book |last=Uddin |first=Sufia M. |date=2006 |title=Constructing Bangladesh: Religion, Ethnicity, and Language in an Islamic Nation |publisher=University of North Carolina Press |isbn=978-0-8078-7733-3}} * {{cite book |last1=Wahid |first1=Abu N.M. |last2=Weis |first2=Charles E. |date=1996 |title=The Economy of Bangladesh: Problems and Prospects |publisher=Praeger |isbn=978-0-275-95347-8}} === حڪومت === * [https://bangladesh.gov.bd حڪومت] – بنگلاديش حڪومت جي سرڪاري ويب سائيٽ * [https://bangabhaban.gov.bd صدر] – بنگلاديش جي صدر جي سرڪاري ويب سائيٽ * [https://cao.gov.bd چيف ايڊوائيزر] – بنگلاديش جي چيف ايڊوائيزر جي سرڪاري ويب سائيٽ * [https://cabinet.gov.bd ڪابينا] – ڪابينا ڊويزن جي سرڪاري ويب سائيٽ * [https://www.parliament.gov.bd پارليامينٽ] – بنگلاديش جي پارليامينٽ جي سرڪاري ويب سائيٽ * [https://www.supremecourt.gov.bd سپريم ڪورٽ] – بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ جي سرڪاري ويب سائيٽ * [http://nsds.bbs.gov.bd/en شماريات] – [[بنگلاديش شماريات بيورو]] جي سرڪاري ويب سائيٽ === تاريخ === * [https://bffwt.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bffwt.portal.gov.bd/page/e2b55969_0e0c_4337_bb4e_ddcc801df7db/History%2520of%2520Bangladesh%2520(4).docx "تاريخ"] – بنگلاديش فريڊم فائٽر ويلفيئر ٽرسٽ وٽ بنگال جي تاريخ === سياحت === * [https://beautifulbangladesh.gov.bd خوبصورت بنگلاديش] – بنگلاديش جو سرڪاري سياحتي پورٽل === نقشا === * {{Wikiatlas}} * {{OSM relation|184640}} {{Refend}} == حوالا == {{حوالا|2}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.bangladesh.gov.bd/ بنگلا ديش جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{سارڪ}} {{OIC}} [[زمرو:بنگلاديش]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:بنگال]] [[زمرو:اسلامي رياستون]] [[زمرو:ايشيا ۾ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ ايشيا جا ملڪ]] [[زمرو:او آئي سي جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:دولت مشترڪه جون رڪن قومون]] etnm5eixwr2v1uhoza0myp6tnrzmoqr 387212 387211 2026-06-20T20:55:32Z Intisar Ali 8681 387212 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ايشيا جو ملڪ}} {{About|ملڪ بابت}} {{Infobox country | conventional_long_name = عوامي جمهوريه بنگلاديش | common_name = بنگلاديش | native_name = {{native name|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ}}<br />{{resize|90%|{{nobold|{{transliteration|bn|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś}}}}}} | image_flag = Flag of Bangladesh.svg | image_coat = National emblem of Bangladesh.svg | symbol_type = [[بنگلاديش جو قومي نشان|نشان]] | other_symbol = {{unbulleted list |[[File:Government Seal of Bangladesh.svg|100px|بنگلاديش حڪومت جي مهر]]}} | other_symbol_type = [[بنگلاديش حڪومت جي مهر|حڪومتي مهر]] | national_anthem = {{lang|bn|আমার সোনার বাংলা}} ([[بنگالي ٻولي|بنگالي]])<br />{{transliteration|bn|[[امار شونار بنگلا]]}}<br />"منهنجو سونهري بنگال"<br /><div style="display:inline-block;margin-top:0.4em;">[[File:Amar Sonar Bangla instrumental by US Navy Band.oga|center]]</div> | image_map = {{Switcher|[[File: Bangladesh (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File: Bangladesh rel location map.svg |upright=1.15|frameless]]|بنگلاديش جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[ڍاڪا]] | coordinates = {{Coord|23|45|50|N|90|23|20|E|type:city_region:BD|display=inline}} | largest_city = capital | languages_type = سرڪاري ٻولي<br />{{nowrap|{{nobold|۽ قومي ٻولي}}}} | languages = [[بنگالي ٻولي|بنگالي]]<ref name="bdlaws.minlaw.gov.bd">{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh |website=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |access-date=1 February 2017 |archive-date=10 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191110101626/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |script-title=bn:বাংলা ভাষা প্রচলন আইন, ১৯৮৭ |author=<!--Not stated--> |website=bdlaws.minlaw.gov.bd |publisher=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |trans-title=بنگالي ٻولي لاڳو ڪرڻ جو ايڪٽ، 1987ع |language=bn |access-date=7 January 2024 |archive-date=7 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240107175804/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |url-status=live }}</ref> | languages2_type = ٻي عام ٻولي | religion = {{ublist |item_style=white-space:nowrap; |91.04% [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ([[رياستي مذهب|سرڪاري]])|7.94% [[بنگلاديش ۾ هندو ڌرم|هندو ڌرم]] |0.60% [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] |0.30% [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|0.12% [[بنگلاديش ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2022 | languages2 = [[بنگلاديشي انگريزي|انگريزي]]<ref>{{cite journal |id={{ERIC|EJ1249887}} |last1=Ara |first1=Rowshon |title=A Foreign Language or the Second Language: The Future of English in Bangladesh |journal=International Journal of Language Education |date=March 2020 |volume=4 |issue=1 |pages=81–95 |doi=10.26858/ijole.v4i2.10458 |doi-broken-date=9 January 2026 }}</ref><ref>{{cite journal |last1=Islam |first1=Mohammad Nurul |last2=Hashim |first2=Azirah |title=Historical Evolution of English in Bangladesh |journal=Journal of Language Teaching and Research |date=2019 |volume=10 |issue=2 |page=247 |doi=10.17507/jltr.1002.05 }}</ref> | ethnic_groups = 99% [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]]<!--Do not modify to "Bengalis". The name of the ethnic group is "Bengali" and the people who belong to Bengali ethnicity are called "Bengalis".--> {{collapsible list | titlestyle = background:transparent;text-align:left;font-weight:normal;font-size:100%; | title = 1% [[بنگلاديش جا مقامي ماڻهو|ٻيا]] | hlist = on | [[چڪما ماڻهو|چڪما]] | [[گارو ماڻهو|گارو]] | [[خاصي ماڻهو|خاصي]] | [[خومي ماڻهو|خومي]] | [[ميتي ماڻهو|منيپوري]] | [[مرما ماڻهو|مرما]] | [[ميزو ماڻهو|ميزو]] | [[رخائن ماڻهو|اراڪاني]] | [[مرو ماڻهو|مرو]] | [[سنتال ماڻهو|سنتال]] | [[تنچانگيا ماڻهو|تنچانگيا]] | [[ترپوري ماڻهو|ترپوري]] | [[بشنوپريا ماڻهو|بشنوپريا]] }} | ethnic_groups_ref = <ref>{{cite web |title=Ethnic population in 2022 census |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |access-date=9 June 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> | ethnic_groups_year = 2022 | religion_ref = <ref name="census"/> | demonym = [[بنگلاديشي ماڻهو|بنگلاديشي]] | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[محمد شهاب الدين]] | leader_title2 = [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[طارق رحمان]] | leader_title3 = [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] | leader_name3 = [[حفيظ الدين احمد]] | leader_title4 = [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] | leader_name4 = [[زبير رحمان چوڌري]] | legislature = [[جاتيا سنگساد]] | sovereignty_note = [[پاڪستان]] کان | sovereignty_type = [[بنگلاديش جي آزادي|آزادي]] | established_event1 = [[اوڀر بنگال]] | established_date1 = 15 آگسٽ 1947ع | established_event2 = [[اوڀر پاڪستان]] | established_date2 = 29 فيبروري 1956ع | established_event3 = [[بنگلاديشي آزادي جو اعلان|آزاديءَ جو اعلان]] | established_date3 = 26 مارچ 1971ع | established_event4 = [[بنگلاديش جي عارضي حڪومت|عارضي حڪومت]] | established_date4 = 10 اپريل 1971ع | established_event5 = [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ جو دستاويز|فتح]]، [[بنگلاديش آزادي جنگ|آزادي جنگ]] ۾ | established_date5 = 16 ڊسمبر 1971ع | established_event6 = [[بنگلاديش جو آئين|موجوده آئين]] | established_date6 = 16 ڊسمبر 1972ع | area_km2 = 148,460<ref>{{cite web|title=Bangladesh country profile |url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650940|website=[[بي بي سي نيوز]] |date=4 March 2011 |access-date=18 February 2025}}</ref> | area_rank = 93هون | area_sq_mi = 57320 | area_label2 = زميني پکيڙ | area_data2 = 130,170&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=13 November 2021|year=2021}}</ref> | area_label3 = آبي پکيڙ | area_data3 = 18,290&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia"/> | percent_water = 6.4 | population_estimate = 175,423,000<ref name=IMF/> | population_census = 169,828,911<ref name="populationcensus2022">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Post Enumeration Check (PEC) Adjusted Population |url=http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |date=18 April 2023 |website=[[بنگلاديش شماريات بيورو]] |access-date=30 May 2023 |archive-date=30 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230530205648/http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=Report: 68% Bangladeshis live in villages |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |work=[[ڍاڪا ٽربيون]] |date=28 November 2023 |access-date=6 February 2024 |archive-date=6 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240206021005/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |url-status=live }}</ref> | population_estimate_year = 2026 | population_estimate_rank = 8هون | population_census_year = 2022 | population_census_rank = 8هون | population_density_km2 = 1,165 | population_density_sq_mi = 3,020 | population_density_rank = 13هون | GDP_PPP = {{increase}} $1.922 ٽرلين<ref name="IMFWEO.BD">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[بين الاقوامي مالياتي فنڊ]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=19 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 25هون | GDP_PPP_per_capita = {{increase}} $10,955<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_PPP_per_capita_rank = 127هون | GDP_nominal = {{increase}} $510.705 بلين<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 36هون | GDP_nominal_per_capita = {{increase}} $2,911<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_per_capita_rank = 142هون | Gini = 30.9 | Gini_year = 2022 | Gini_change = decrease | Gini_ref = <ref>{{Cite web |title=Gini index - Bangladesh |url=https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=BD |access-date=2026-03-31 |website=World Bank}}</ref> | Gini_rank = | HDI = 0.685 | HDI_year = 2023 | HDI_change = increase | HDI_ref = <ref>{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[گڏيل قومن جو ترقياتي پروگرام]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = {{ordinal|130}} | currency = [[بنگلاديشي ٽڪا|ٽڪا]] ({{lang|bn|[[৳]]}}) | currency_code = BDT | time_zone = [[بنگلاديش معياري وقت|بي ايس ٽي]] | utc_offset = +6 | date_format = dd/mm/yyyy | calling_code = [[بنگلاديش ۾ ٽيليفون نمبر|+880]] | cctld = {{ubl|[[.bd]]|{{lang|bn|[[.bangla|.বাংলা]]}}}} | area_magnitude = | footnote = | today = }} {{Contains special characters|بنگالي}} '''بنگلاديش'''،{{efn|{{IPAc-en|%|b|ae|N|g|l|@|"|d|E|S|,_|%|b|A:|N|-|audio=LL-Q1860 (eng)-Flame, not lame-Bangladesh.wav}}; {{langx|bn|বাংলাদেশ|Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ˈbaŋlaˌdeʃ|pron|Bn-বাংলাদেশ.oga}}}} سرڪاري طور '''عوامي جمهوريه بنگلاديش'''،{{efn|{{langx|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ɡɔnopɾodʒat̪ɔnt̪ɾi‿baŋlad̪eʃ|pron|}}}} [[ڏکڻ ايشيا]] جو هڪ ملڪ آهي. اهو دنيا جو [[آبادي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]] آهي ۽ [[آباديءَ جي گهاٽائي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گنجان آباد ملڪن]] مان هڪ آهي، جتي لڳ ڀڳ 176 ملين آبادي {{convert|148461|km2|sqmi}} ايراضيءَ ۾ رهي ٿي.<ref name=IMF>{{Cite web |title=Bangladesh and the IMF |url=https://www.imf.org/en/countries/bgd |access-date=2026-05-02 |website=IMF}}</ref> بنگلاديش جون زميني سرحدون اتر، اولهه ۽ اوڀر ۾ [[ڀارت]] سان ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ملن ٿيون. ان جي ڏکڻ ۾ [[بنگال جي نار]] سان سامونڊي ڪنارو آهي. اهو [[ڀوٽان]] ۽ [[نيپال]] کان [[سليگڙي لنگهه]] وسيلي الڳ آهي، ۽ اتر طرف [[چين]] کان [[ڀارت جون رياستون|ڀارتي رياست]] [[سڪم]] وسيلي جدا آهي. [[ڍاڪا]]، ملڪ جو گاديءَ جو هنڌ ۽ [[بنگلاديش جا شهر ۽ ڳوٺ|سڀ کان وڏو شهر]]، ملڪ جو سياسي، مالي ۽ ثقافتي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.sinardaily.my/article/728620/culture/travel-amp-food/bangladesh-may-not-have-a-mega-monument-but-what-it-has-is-captivating|title=Bangladesh may not have a mega monument but what it has is captivating|first=S. D.|last=Reporter|date=12 July 2025|website=Sinar Daily}}</ref> [[چٽاگانگ]] ملڪ جو ٻيو وڏو شهر ۽ [[چٽاگانگ بندرگاهه|ملڪ جو سڀ کان مصروف بندرگاهه]] آهي. هاڻوڪي بنگلاديش جو علائقو قديم تاريخ ۾ ڪيترين [[هندو سلطنتن ۽ گهراڻن جي فهرست|هندو]] ۽ [[ٻڌ ڌرم جي بادشاهتن ۽ سلطنتن جي فهرست|ٻڌ]] گهراڻن جو مضبوط مرڪز رهيو. 1204ع ۾ [[بنگال تي غوري فتح|مسلمانن جي فتح]] کان پوءِ، هن علائقي ۾ [[بنگال سلطنت|سلطنتي]] ۽ [[مغل سلطنت|مغل]] حڪمراني قائم ٿي. [[بنگال صوبو|مغل سلطنت جي سڀ کان وڏي صوبي]] طور [[بنگال]] دنيا جي سڀ کان خوشحال ۽ واپاري طور سرگرم علائقن مان هڪ بڻجي اڀريو، جيڪو پنهنجي [[بنگال ۾ ململ جو واپار|ترقي يافته ڪپڙي جي صنعت]] ۽ زرعي پيداوار لاءِ مشهور هو. 1757ع ۾ [[پلاسي جي جنگ]] ايندڙ ٻن صدين لاءِ [[بنگال پريزيڊنسي|برطانوي نوآبادياتي حڪمراني]] جي شروعات ثابت ٿي. هن دور ۾ سرمائي جي وڏي پيماني تي ٻاهر منتقلي ٿي، جنهن کي برطانيا ۾ صنعتي انقلاب جي مالي مدد لاءِ استعمال ڪيو ويو، جڏهن ته بنگال موتمار ڏڪارن جي دورن سبب تباهه ٿيو. 1947ع ۾ [[برطانوي هندستان جي ورهاڱي|هندستان جي ورهاڱي]] کان پوءِ، [[اوڀر بنگال]] نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جنهن کي پوءِ [[اوڀر پاڪستان]] جو نالو ڏنو ويو. [[اولهه پاڪستان]] ۾ قائم حڪومت طرفان ٻن ڏهاڪن کان وڌيڪ سياسي دٻاءُ ۽ [[ادارتي نسل پرستي|نظامي نسل پرستي]] کان پوءِ، [[اوڀر پاڪستان]] ۾ [[عدم تعاون تحريڪ (1971)|1971ع جي عدم تعاون تحريڪ]] سان شهري بيچيني پيدا ٿي، جيڪا حڪومت جي پرتشدد [[آپريشن سرچ لائيٽ|فوجي ڪارروائي]] کان پوءِ [[بنگلاديش آزادي جنگ]] جو سبب بڻي. [[مڪتي باهني]]، [[1971ع جي هندستان-پاڪستان جنگ|ڀارتي فوجن جي مدد ۽ سهڪار]] سان، هڪ ڪامياب [[انقلاب|هٿياربند انقلاب]] وڙهيو؛ ۽ پاڪستان طرفان ڪيل [[بنگلاديش نسل ڪشي]] جي باوجود، بنگلاديش 16 ڊسمبر 1971ع تي هڪ [[خودمختيار قوم]] بڻجي ويو. آزاديءَ کان پوءِ [[شيخ مجيب الرحمان]] ملڪ جي اڳواڻي ڪئي، جيستائين 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] ٿيو. پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن کي پاڻ به 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|قتل]] ڪيو ويو. 1980ع واري ڏهاڪي تي [[حسين محمد ارشاد]] جي آمريت غالب رهي، جنهن کي 1990ع ۾ [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|عوامي بغاوت]] ذريعي هٽايو ويو. 1991ع ۾ جمهوريت جي بحاليءَ کان پوءِ، [[بيگمن جي جنگ]] يعني [[خالده ضياءُ]] ۽ [[شيخ حسينا]] جي رقابت ايندڙ 34 سالن تائين ملڪ جي سياست کي شڪل ڏني. حسينا کي 5 آگسٽ 2024ع تي [[جولاءِ بغاوت|عوامي بغاوت]] ۾ هٽايو ويو.<ref>{{Cite news |title=Battle Of Begums: All About Rivalry Between Khaleda Zia And Sheikh Hasina |url=https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-url=http://web.archive.org/web/20251230091627/https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-date=2025-12-30 |access-date=2026-05-15 |work=NDTV |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Mudgal |first=Aryan |date=2025-12-30 |title=‘Battle of the Begums’: Khaleda Zia and Sheikh Hasina's rivalry over the years |url=https://www.hindustantimes.com/world-news/battle-of-the-begums-khaleda-zia-and-sheikh-hasinas-rivalry-over-the-years-bangladesh-101767079979402.html |access-date=2026-05-15 |website=Hindustan Times |language=en}}</ref> بنگلاديش [[ويسٽ منسٽر نظام]] تي ٻڌل هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي. اهو [[وچولي طاقت]] آهي ۽ [[بنگلاديش جي معيشت|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] رکي ٿو. بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن موجب اسلام|چوٿين نمبر وڏي مسلمان آبادي]] جو گهر آهي. اهو ڏکڻ ايشيا جي [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|ٽئين نمبر وڏي فوج]] رکي ٿو ۽ گڏيل قومن جي [[امن قائم رکڻ]] وارين ڪارروائين ۾ سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ آهي. بنگلاديش [[بنگلاديش جون ڊويزنون|اٺ ڊويزنن]]، [[بنگلاديش جا ضلعا|64 ضلعن]]، [[اپازيلا|500 سب ضلعن]] ۽ [[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|4,599 يونين ڪائونسلن]] تي مشتمل آهي، ۽ دنيا جي [[سندربن|سڀ کان وڏي مينگروو ٻيلي]] جو گهر آهي. ان وٽ دنيا جي سڀ کان وڏي [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|پناهگير آبادي]] مان هڪ آهي ۽ اهو اڃا تائين مقامي سطح تي پکڙيل [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]]، [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جي ڀڃڪڙين]]، [[مذهبي تشدد]]، [[سياسي زوال|سياسي عدم استحڪام]] ۽ [[موسمي تبديلي جا اثر|موسمي تبديلي جي منفي اثرن]] جهڙن چئلينجن کي منهن ڏئي رهيو آهي. بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] ۽ [[بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن]] جو ميمبر ملڪ آهي. == نالي جي بڻ بنياد == {{Main|بنگال جا نالا}} ''بنگلاديش'' ("بنگالي ملڪ") جي نالي جي بڻ بنياد کي ويهين صديءَ جي شروعات تائين ڳولي سگهجي ٿو، جڏهن بنگالي محب وطن گيتن، جهڙوڪ [[رابندرناٿ ٽئگور]] جي ''آجي بنگلاديشير هردوئي'' ۽ [[قاضي نذرالاسلام]] جي ''نمو نمو نمو بنگلاديش مومو'' ۾، ترتيبوار 1905ع ۽ 1932ع ۾، هي اصطلاح استعمال ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |title=Notation of song aaji bangladesher hridoy |access-date=10 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150904011316/http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |archive-date=4 September 2015}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان، بنگالي قومپرستن [[اوڀر پاڪستان]] ۾ سياسي جلسن ۾ هي اصطلاح استعمال ڪرڻ شروع ڪيو. ''بنگلا'' اصطلاح [[بنگال]] علائقي ۽ [[بنگالي ٻولي]] ٻنهي لاءِ استعمال ٿي سگهي ٿو. ''بنگلا'' اصطلاح جي اصل واضح ناهي؛ مختلف نظرين موجب ان جو تعلق ڪانسي جي دور جي ڪنهن [[پروٽو-ڊراوڙي ٻولي|پروٽو-ڊراوڙي]] قبيلي،<ref>{{cite web |url=http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field%28DOCID+bd0014%29 |title=Bangladesh: early history, 1000&nbsp;B.C.–A.D. 1202 |date=September 1988 |website=Bangladesh: A country study |publisher=[[لائبريري آف ڪانگريس]] |access-date=1 December 2014 |quote=Historians believe that Bengal, the area comprising present-day Bangladesh and the Indian state of [[West Bengal]], was settled in about 1000 B.C. by Dravidian-speaking peoples who were later known as the Bang. Their homeland bore various titles that reflected earlier tribal names, such as Vanga, Banga, Bangala, Bangal, and Bengal. |archive-url=https://web.archive.org/web/20131207010051/http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd%2Fcstdy%3A%40field%28DOCID+bd0014%29 |url-status=live |archive-date=7 December 2013 }}</ref> ۽ لوهه جي دور جي [[ونگا سلطنت]] سان جوڙيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |url=https://www.britannica.com/place/Vanga|title=Vanga &#124; ancient kingdom, India|website=Encyclopædia Britannica|access-date=24 April 2023|archive-date=30 July 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160730062030/https://www.britannica.com/place/Vanga|url-status=live}}</ref> هن اصطلاح جو سڀ کان پراڻو ڄاتل استعمال 805ع واري [[نيسري|نيسري پليٽ]] ۾ ملي ٿو. ''ونگلا ديسا'' اصطلاح يارهين صديءَ جي ڏکڻ هندستاني رڪارڊن ۾ ملي ٿو.<ref>{{cite book |last=Keay |first=John |author-link=John Keay |year=2000 |title=India: A History |publisher=[[Atlantic Monthly Press]] |page=220 |isbn=978-0-87113-800-2 |quote=In C1020 ... launched Rajendra's great northern escapade ... peoples he defeated have been tentatively identified ... 'Vangala-desa where the rain water never stopped' sounds like a fair description of Bengal in the monsoon.}}</ref><ref name="Sen-1999">{{cite book |last=Sen |first=Sailendra Nath |year=1999 |orig-date=First published 1988 |title=Ancient Indian History and Civilization |url=https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |publisher=New Age International |page=281 |isbn=978-81-224-1198-0 |access-date=25 July 2023 |archive-date=16 January 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116111745/https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |url-status=live }}</ref> چوڏهين صديءَ ۾ [[بنگال سلطنت]] دوران هن اصطلاح کي سرڪاري حيثيت ملي.<ref name="Ahmed2004">{{cite book |last=Ahmed |first=Salahuddin |date=2004 |title=Bangladesh: Past and Present |url=https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |publisher=APH Publishing |page=23 |isbn=978-81-7648-469-5 |access-date=14 May 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161602/https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |url-status=live }}</ref><ref>"But the most important development of this period was that the country for the first time received a name, ie Bangalah." [http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal Banglapedia: Islam, Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20150723091245/http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal |date=23 July 2015 }}</ref> [[شمس الدين الياس شاهه]] 1342ع ۾ پاڻ کي "بنگلا جو پهريون [[شاهه]]" قرار ڏنو.<ref name="Ahmed2004" /> اسلامي دور ۾ ''بنگال'' لفظ هن علائقي لاءِ سڀ کان عام نالو بڻجي ويو.<ref>{{Cite book |last=Sircar |first=D.C. |author-link=Dineshchandra Sircar |year=1971 |orig-date=First published 1960 |title=Studies in the Geography of Ancient and Medieval India |url=https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |edition=2nd |publisher=Motilal Banarsidass |page=135 |isbn=978-81-208-0690-0 |access-date=19 April 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161603/https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |url-status=live }}</ref> سورهين صديءَ جي تاريخدان [[ابوالفضل بن مبارڪ]] پنهنجي ''[[آئين اڪبري]]'' ۾ لکي ٿو ته پڇاڙي ''"ال"'' جو اضافو ان حقيقت مان ٿيو ته هن زمين جا قديم راجا ٽڪرين جي هيٺاهين وارن هيٺاهن علائقن ۾ مٽيءَ جا دڙا ٺاهيندا هئا، جن کي "ال" چيو ويندو هو.<ref>Land of Two Rivers, [[Nitish Sengupta]]</ref> اهو ذڪر [[غلام حسين سليم]] جي [[رياض السلاطين]] ۾ پڻ ملي ٿو.<ref name="riaj">[http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11 RIYAZU-S-SALĀTĪN: A History of Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20141215055926/http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11|date=15 December 2014}}, [[Ghulam Husain Salim]], The Asiatic Society, Calcutta, 1902.</ref> هند-آريائي پڇاڙي ''[[-desh|ديش]]'' سنسڪرت لفظ ''deśha'' مان نڪتل آهي، جنهن جي معنيٰ "زمين" يا "ملڪ" آهي. تنهنڪري ''بنگلاديش'' نالي جي معنيٰ "بنگال جي زمين" يا "بنگال جو ملڪ" آهي.<ref name="Sen-1999" /> == تاريخ == {{Main|بنگلاديش جي تاريخ}} === ابتدائي تاريخ === [[File:Mahasthan Brahmi Inscription.png|thumb|ٽين صدي ق.م. جو [[مهاستان برهمي ڪتبو]]، جيڪو 1931ع ۾ [[مهاستان ڳڙهه]]، [[بوگرا ضلعو]] مان دريافت ٿيو]] هن علائقي تي پکڙجندڙ پهرين وڏي مقامي سلطنت [[موريا سلطنت]] ({{Circa}} 320–185 ق.م.) هئي. ان جي زوال کان پوءِ [[ساماتاتا]] نالي بادشاھت اڀري، جيڪا [[گپت سلطنت]] (تقريباً 319–540ع) جي باجگذار رياست هئي. [[هرشا]] (606–647ع) ساماتاتا کي پنهنجي نسبتاً ڍري انتظامي سياسي ڍانچي ۾ شامل ڪيو. ٻڌ ڌرم واري [[پالا سلطنت]] 750ع کان 1150ع تائين هن علائقي تي حڪومت ڪئي. بعد ۾ ان کي هندو [[سينا خاندان]] ختم ڪيو، جنهن 1204ع تائين حڪومت ڪئي، جڏهن [[غوري خاندان]] جي [[محمد بختيار خلجي]] جي اڳواڻيءَ ۾ ٿيندڙ [[هندستاني برصغير ۾ مسلمان فتحون|مسلمان فتحن]] هن علائقي تي قبضو ڪيو.<ref>{{cite book|chapter=EARLY HISTORY, 1000 B.C.-A.D. 1202|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/4.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> === وچئين دور === {{Main|بينگال سلطنت|بنگال صوبو}} [[File:Renaldis muslin woman.jpg|thumb|ارڙهين صديءَ ۾ [[ڍاڪا]] جي هڪ عورت نفيس [[بنگال جي ململ واپار|بنگالي ململ]] جو لباس پهريل]] {{multiple image | perrow = 2 | total_width = 300 | image1 = Kusumba Mosque, Naogaon.jpg | image2 = গোয়ালদি মসজিদ 3.jpg | image3 = Bagha Shahi Mosque.jpg | image4 = Choto Shona Mosque Rajshahi.jpg | footer = بنگال سلطنت جي دور جي مسجدن جي تعمير. مٿان کاٻي کان گھڙيال وار ترتيب سان: [[ڪسومبا مسجد]] جا محراب، [[گوالدي مسجد]]، [[باگها مسجد]] ۽ [[ڇوٽو سونا مسجد]] جا نوڪدار محراب ۽ بنگالي ڇت. }} [[File:Hussain Shahis of Bengal.png|thumb|left|[[حسين شاهي خاندان]] جي دور ۾ بنگال]] ان کان پوءِ بنگال [[دهلي سلطنت]] (1206–1526ع) جو حصو بڻيو.<ref name="islamization">{{cite book|chapter=ISLAMIZATION OF BENGAL, 1202–1757|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/5.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> 1341ع ۾ [[فخرالدين مبارڪ شاهه]] آزاد [[بنگال سلطنت]] قائم ڪئي.<ref name="islamization"/> آزاد بنگال سلطنت تي لڳاتار ٻن خاندانن، [[حسين شاهي خاندان]] ۽ [[الياس شاهي خاندان]] حڪومت ڪئي، جڏهن ته [[گنيشا خاندان]] جو مختصر دور پڻ رهيو. جاگرافيائي توسيع ۽ معاشي خوشحاليءَ جي زماني ۾ يورپي ۽ چيني سياحن ان کي "واپار لاءِ دنيا جو سڀ کان مالدار ملڪ" قرار ڏنو.<ref>{{cite book|last=Nanda|first=J.N.|year=2005|title=Bengal: the unique state|publisher=Concept Publishing Company|isbn=978-81-8069-149-2}}</ref>{{rp|10}} 1576ع ۾ [[مغل سلطنت]] بنگال تي قبضو ڪيو.<ref name="islamization"/><ref>Raychaudhuri, Tapan; Habib, Irfan (eds). ''The Cambridge Economic History of India: Volume 1, c.1200–c.1750''. Cambridge University Press, 1982.</ref> اٺارهين صديءَ تائين [[بنگال صوبو]] مغل سلطنت جو سڀ کان مالدار صوبو بڻجي ويو ۽ ان کي "ملڪن جي جنت" ۽ "هندستان جو اناج گهر" سڏيو ويو.<ref name="islamization"/> هتي جي رهواسين جو معيارِ زندگي دنيا جي بهترين معيارن مان هڪ هو، ڇاڪاڻ⁠تہ هي علائقو ڪپهه جي ڪپڙي (خاص طور ململ)، ريشم ۽ [[بنگلاديش ۾ ٻيڙيون ٺاهڻ جي صنعت|ٻيڙيون ٺاهڻ]] جو وڏو عالمي برآمد ڪندڙ ۽ پيدا ڪندڙ هو.<ref name="ray">{{cite book|first=Indrajit|last=Ray|year=2011|title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857)|url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA7|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-82552-1|access-date=30 May 2019}}</ref>{{rp|174}} 1700ع جي شروعات ۾ مغل سلطنت جي زوال کان پوءِ هي علائقو [[بنگال جا نواب|بنگال جي نوابن]] جي ماتحت هڪ نيم خودمختيار رياست بڻجي ويو، جنهن جو بنياد [[مرشد قلي خان]] 1717ع ۾ رکيو. === برطانوي نوآبادياتي دور === {{Main|بنگال پريزيڊنسي}} [[File:Bengal Presidency in British India with dependencies 1852.png|thumb|left|برطانوي هندستان ۾ بنگال پريزيڊنسي (سائي رنگ) ۽ ان جا تابع علائقا (سرمائي رنگ)]] 23 جون 1757ع تي [[سراج الدوله]] جي اڳواڻيءَ واري رياست کي [[ايسٽ انڊيا ڪمپني]] [[پلاسي جي جنگ]] ۾ شڪست ڏني. اها جنگ بنگال ۽ سڄي هندستاني برصغير تي [[برطانوي راڄ]] قائم ڪرڻ ۾ اهم ثابت ٿي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref> بنگال برطانيا جي [[صنعتي انقلاب]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو، پر ان جي قيمت وڏي پئماني تي سرمائي جي نيڪالي، صنعتڪشي جي زوال ۽ بنگالي ڪپڙي جي صنعت جي تباهيءَ جي صورت ۾ ادا ڪئي وئي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref><ref name="ray"/>{{rp|7–10}} 1770ع جي هولناڪ [[عظيم بنگال ڏڪار]] ۾ اندازاً هڪ ڪروڙ تائين ماڻهو فوت ٿيا،<ref>{{cite journal|last=Ghose|first=Ajit Kumar|title=Food Supply and Starvation: A Study of Famines with Reference to the Indian Sub-Continent|volume=34|number=2|pages=368–389|jstor=2662775|publisher=[[Oxford University Press]]|journal=[[Oxford Economic Papers]]|year=1982|doi=10.1093/oxfordjournals.oep.a041557 |pmid=11620403 }}</ref><ref>{{Cite book |last=Dyson |first=Tim |title=A population history of India: from the first modern people to the present day |date=2018 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-882905-8 |edition=1st |location=Oxford |pages=80–81}}</ref><ref name="Irschick2018">{{citation|last=Irschick|first=Eugene F.|author-link=Eugene F. Irschick|title=A History of the New India: Past and Present|url=https://books.google.com/books?id=wqiaDwAAQBAJ&pg=PA73|year=2018|publisher=Routledge|isbn=978-1-317-43617-1|pages=73–}}</ref> جيڪو بنگال پريزيڊنسي جي ڪل آباديءَ جي لڳ ڀڳ ٽئين حصي جي برابر هو.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=6iNuAAAAMAAJ|last=Peers|first=Douglas M.|year=2006|title=India under colonial rule: 1700–1885|publisher=Pearson Education|isbn=978-0-582-31738-3}}</ref>{{rp|47}} === پاڪستان جو حصو === {{Main|ڊومينين آف پاڪستان|اوڀر بنگال|اوڀر پاڪستان}} {{further|اولھ پاڪستان| بنگال جو ورهاڱو (1947)|انڊيا جو ورھاڱو }} لڳ ڀڳ ٻن صدين جي سڌي برطانوي حڪمراني کان پوءِ، جديد بنگلاديش جون سرحدون [[هندستان جي ورهاڱي]] دوران 15 آگسٽ 1947ع تي [[ريڊڪلف لائين]] تحت [[بنگال جي ورهاڱي (1947ع)|بنگال جي ورهاڱي]] سان مقرر ٿيون.<ref>{{cite journal|last=Chatterji|first=Joya|title=The Fashioning of a Frontier: The Radcliffe Line and Bengal's Border Landscape, 1947–52|volume=33|number=1|year=1999|pages=185–242|publisher=[[Cambridge University Press]]|journal=[[Modern Asian Studies]]|doi=10.1017/S0026749X99003066 |jstor=313155}}</ref> ان وقت هي علائقو [[اوڀر بنگال]] جي نالي سان نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جڏهن ته ٻيو حصو [[اولهه پاڪستان]] هو.<ref>{{cite book|chapter=PAKISTAN PERIOD, 1947–71|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/14.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=4|access-date=13 January 2025}}</ref> اوڀر ۽ اولهه پاڪستان جي وچ ۾ هڪ هزار ميلن کان وڌيڪ جاگرافيائي فاصلو هو، جيڪو بعد ۾ شديد معاشي اڻبرابريءَ جو بنيادي سبب بڻيو.<ref>{{cite journal|last=Sobhan|first=Rehman|title=The Problem of Regional Imbalance in the Economic Development of Pakistan|journal=[[Asian Survey]]|volume=2|number=5|year=1962|pages=31–37|doi=10.2307/3023445 |jstor=3023445}}</ref> [[خواجه ناظم الدين]] اوڀر بنگال جو پهريون وزيراعليٰ ٿيو ۽ [[فريڊرڪ چالمرز بورن]] ان جو گورنر مقرر ٿيو. 1949ع ۾ [[آل پاڪستان عوامي مسلم ليگ]] قائم ٿي. 1950ع ۾ [[اوڀر بنگال قانون ساز اسيمبلي]] زمينداري نظام ۽ مستقل بندوبست کي ختم ڪندي زرعي سڌارا نافذ ڪيا.<ref>[[#Baxter|Baxter]], p. 72</ref> 1953ع ۾ عوامي مسلم ليگ جو نالو تبديل ڪري وڌيڪ "سيڪيولر" [[عوامي ليگ]] رکيو ويو.<ref name="LewisSagar1992">{{cite book |author1=David S. Lewis |author2=Darren J. Sagar|title=Political Parties of Asia and the Pacific: A Reference Guide |url={{GBurl|id=S4uyAAAAIAAJ}}|year=1992|publisher=Longman|isbn=978-0-582-09811-4|page=36|access-date=30 July 2017}}</ref> {{مکيه|بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ}} ثقافتي، لساني، سياسي ۽ معاشي امتياز، 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]]، 1966ع جي [[ڇهن نڪتن واري تحريڪ]]، 1970ع جي چونڊن ۾ [[عوامي ليگ]] جي شاندار ڪاميابي ۽ پوءِ [[آپريشن سرچ لائيٽ]] جي فوجي ڪارروائيءَ، بنگلاديش جي آزاديءَ جي جدوجهد کي جنم ڏنو. 25 مارچ 1971ع تي پاڪستاني حڪومت طرفان فوجي آپريشن شروع ڪيو ويو.<ref>{{cite journal|last=Bose|first=Sarmila|title=Anatomy of Violence: Analysis of Civil War in East Pakistan in 1971|journal=[[Economic and Political Weekly]]|volume=40|number=41|year=2005|pages=4463–4471|jstor=4417267}}</ref> 26 مارچ 1971ع تي پاڪستاني فوج پاران [[شيخ مجيب الرحمان]] جي گرفتاري کان پوءِ، آزادي پسند اڳواڻ ميجر [[ضياءُ الرحمان]] مجيب جي طرفان بنگلاديش جي آزاديءَ جو اعلان نشر ڪيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/zias-declaration-19001 | title=Zia's declaration |work=The Daily Star |date=7 April 2014 }}</ref> ان کان پوءِ نَو مهينن تي مشتمل خوني [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] شروع ٿي، جنهن دوران نسلي بنگالين جي خلاف [[بنگلاديش نسل ڪشي]] به ٿي.<ref>{{cite journal|last=Saikia|first=Yasmin|title=Beyond the Archive of Silence: Narratives of Violence of the 1971 Liberation War of Bangladesh|journal=[[History Workshop Journal]]|number=58|year=2004|volume=58 |pages=275–287|doi=10.1093/hwj/58.1.275 |jstor=25472765}}</ref> آخرڪار 16 ڊسمبر 1971ع تي [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ وارو معاهدو|پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ]] کان پوءِ بنگلاديش هڪ خودمختيار ۽ آزاد رياست طور وجود ۾ آيو. === آزاد بنگلاديش === [[بنگلاديش جو آئين]] 4 نومبر 1972ع تي نافذ ڪيو ويو.<ref>{{cite web|last1=Chakma|first1=Parbon|last2=Saumik|first2=Rafid Azad|url=https://www.thedailystar.net/law-our-rights/news/50-years-bangladesh-constitution-nutshell-3160281|title=50 Years of Bangladesh Constitution In a nutshell|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 November 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ، مجيب جي اڳواڻيءَ واري حڪومت وڏي پيماني تي ڪرپشن ۽ بدانتظامي ۾ ملوث ٿي، جنهن سبب سڄي ملڪ ۾ لاقانونيت ۽ معاشي تباهي پيدا ٿي. [[بڪسال|هڪ پارٽي سوشلزم]] قائم ڪرڻ جون ڪوششون ۽ [[1974ع بنگلاديش ڏڪار|1974ع جو وڏو ڏڪار]] مجيب جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي کان پوءِ 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] جو سبب بڻيا.<ref>{{cite book|chapter=Fall of the Bangabandhu, 1972–75|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/19.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|131}} ان کان پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن عوامي نظم بحال ڪيو، زراعت کي صنعتي بنيادن تي آندو، [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] قائم ڪئي ۽ [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم]] جي قيام جي شروعات ڪئي.<ref>{{cite book|chapter=The Zia Regime and Its Aftermath, 1977–82|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/21.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> ضياءُ الرحمان 1 سيپٽمبر 1978ع تي [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite news |title=BNP vows to continue movement |url=https://www.thedailystar.net/news/politics/bnp-vows-continue-movement-for-democracy-restore-1627522 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |agency=[[United News of Bangladesh|UNB]] |date=1 September 2018 |access-date=3 June 2026}}</ref> 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|رحمان جي قتل]] کان پوءِ ايندڙ ڏهاڪو [[حسين محمد ارشاد]] جي ماتحت [[فوجي آمريت]] جو دور رهيو، جنهن ۾ بنيادي ڍانچي جي ترقي، [[اختيارن جي منتقلي]] جون سڌارا، قومي ملڪيت ۾ آيل صنعتن جي نجڪاري ۽ 1988ع ۾ اسلام کي [[رياستي مذهب]] قرار ڏيڻ شامل هئا.<ref>{{cite book|chapter=THE ERSHAD PERIOD: Achieving Stability, 1982–83|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/90.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Emerging Opposition, 1983–86|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/91.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=https://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Relaxation of Martial Law, 1986–87|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/92.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=More Opposition Pressure|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/93.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|بحالي]] کان پوءِ [[پارلياماني جمهوريت]] [[1991ع بنگلاديشي عام چونڊون|1991ع]] ۾ واپس آئي، ۽ اقتدار بي اين پي جي [[خالده ضياءُ]] ۽ عوامي ليگ جي [[شيخ حسينا]] جي وچ ۾ مٽاسٽا ٿيندو رهيو. هن دور کي [[بيگمن جي جنگ]] سڏيو ويو، جنهن 2024ع تائين 34 سالن لاءِ بنگلاديش جي سياست ۽ تاريخ کي شڪل ڏني.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-42999503|title=Bangladesh grows tired of the Battling Begums|last=Rowlatt|first=Justin|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=11 February 2018|access-date =13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|130}} [[2008ع بنگلاديشي عام چونڊون|2008ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ عوامي ليگ ٻيهر اقتدار ۾ آئي.<ref>{{cite web|url=https://www.voanews.com/a/a-13-2008-12-30-voa9/401556.html|title=Bangladesh's Sheikh Hasina Wins Landslide Election|date=1 November 2009|access-date=14 February 2025|publisher=[[Voice of America]]|last=Herman|first=Steve}}</ref> [[شيخ حسينا]] جي اڳواڻيءَ هيٺ ملڪ معاشي ترقي ڏٺي، پر ساڳئي وقت [[جمهوري پٺتي هٽڻ]]، وڌندڙ [[آمريت پسندي]]، وڏي پيماني تي [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]] ۽ وسيع [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جون ڀڃڪڙيون]] پڻ ڏٺيون.<ref>{{cite web|last1=Ethirajan|first1=Anbarasan|last2=Wong|first2=Tessa|title=Sheikh Hasina: The pro-democracy icon who became an autocrat|url=https://www.bbc.com/news/articles/cg3ee303yxpo|date=6 August 2024|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|access-date=15 January 2025}}</ref> مختلف رپورٽن موجب حسينا ۽ عوامي ليگ حڪومت، ڀارت سان سهڪار جي مدد سان، [[2009ع بنگلاديش رائفلز بغاوت]] منظم ڪئي ته جيئن اهڙن قابل فوجي آفيسرن کي ماريو وڃي، جن کي حسينا پنهنجي اقتدار لاءِ خطرو سمجهندي هئي؛ ان سان [[بنگلاديش فوج]] غير مستحڪم ٿي ۽ عملي طور هڪ پارٽي حڪمراني مضبوط ٿي.<ref>{{cite news |last1=Reporter |first1=Staff |title='Hasina, AL leaders behind BDR mutiny' |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/crime-justice/news/hasina-al-leaders-behind-bdr-mutiny-4047691 |access-date=1 December 2025 |work=The Daily Star |date=1 December 2025 |language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Did India benefit from BDR mutiny? What the probe commission says|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/did-india-benefit-bdr-mutiny-what-probe-commission-says-1299101|website=The Business Standard|date=2025-12-01|access-date=2025-12-01|language=en}}</ref> حسينا [[2014ع بنگلاديشي عام چونڊون|2014ع]]، [[2018ع بنگلاديشي عام چونڊون|2018ع]] ۽ [[2024ع بنگلاديشي عام چونڊون|2024ع جي عام چونڊن]] ۾ لڳاتار ٻيو، ٽيون ۽ چوٿون مدو کٽيو؛ اهي سڀئي چونڊون جعلي هيون ۽ نه [[آزاد ۽ منصفاڻي چونڊ|آزاد نه منصفاڻي]].<ref>{{cite web|url=https://edition.cnn.com/2014/01/06/world/asia/bangladesh-elections/index.html|title=Bangladesh ruling party wins elections marred by boycott, violence|date=6 January 2014|access-date=14 February 2025|publisher=[[CNN]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-46718393|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins landslide in disputed vote|date=31 December 2018|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-67889387|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins fourth term in controversial vote|date=8 January 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|last1=Anbarasan|first1=Ethirajan|last2=Ng|first2=Kelly}}</ref> آمرانه حڪومت خلاف [[جولاءِ بغاوت]] کان پوءِ، حسينا کي [[عدم تعاون تحريڪ (2024ع)|استعيفا ڏيڻ ۽ ڀارت ڀڄڻ]] تي مجبور ڪيو ويو، جيڪو [[جولاءِ 36|5 آگسٽ 2024ع]] تي ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2024/8/5/bangladeshs-sheikh-hasina-forced-to-resign-what-happened-and-whats-next|title=Bangladesh's Sheikh Hasina forced to resign: What happened and what's next?|date=5 August 2024|access-date=14 February 2025|publisher=[[Al Jazeera]]}}</ref> آگسٽ 2024ع ۾ هڪ عبوري حڪومت قائم ٿي، جنهن ۾ نوبل انعام يافته [[محمد يونس]] کي [[بنگلاديش جو چيف ايڊوائيزر|چيف ايڊوائيزر]] بڻايو ويو.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/clyg7we8xvno|title=Yunus sworn in as interim Bangladesh leader|last1=Hussain|first1=Samira|last2=Drury|first2=Flora|date=8 August 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref> [[2026ع بنگلاديشي عام چونڊون|2026ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (بي اين پي) ٻيهر اقتدار ۾ آئي ۽ چيئرمين [[طارق رحمان]] 17 فيبروري 2026ع تي بنگلاديش جي وزيراعظم طور حلف کنيو. [[بنگلاديش جماعت اسلامي]] مکيه مخالف ڌر بڻجي وئي.<ref>{{cite web |title=From a marginal force to opposition party: The rise of Bangladesh Jamaat-e-Islami |url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/marginal-force-opposition-party-rise-bangladesh-jamaat-e-islami-1361786 |website=The Business Standard |access-date=19 February 2026}}</ref> 1990ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان، [[آزاد منڊي]] جي پاليسين ۽ [[معاشي آزادڪاري]] جي قدمن سبب، بنگلاديش اهم معاشي واڌ حاصل ڪئي آهي. اهو دنيا جي [[حقيقي جي ڊي پي واڌ جي شرح موجب ملڪن جي فهرست|تيز ترين وڌندڙ معيشتن]] مان هڪ طور اڀريو، جنهن جي پٺيان ان جي وڏي [[بنگلاديش ۾ ڪپڙي جي صنعت|ڪپڙي جي صنعت]] آهي، جيڪا دنيا ۾ ٻئي نمبر تي وڏي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Bashar|first1=Omar K. M. R.|last2=Khan|first2=Habibullah|title=Liberalisation and Growth in Bangladesh: An Empirical Investigation|volume=32|number=1|date=March 2009|pages=61–76|jstor=40795710|journal=The Bangladesh Development Studies|publisher=[[Bangladesh Institute of Development Studies]] (BIDS) |doi=10.57138/XTYK4544 }}</ref> اهو [[نامياري جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] طور اڀريو آهي، ۽ 2018ع کان پاڙيسري ڀارت جي نامياري في ماڻهو جي ڊي پي کان اڳتي نڪري ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/bangladesh/bangladesh-ranked-41st-largest-economy-in-2019-all-over-the-world-study-1684078|title=Bangladesh 2nd largest economy in South Asia|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 January 2019|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://foreignpolicy.com/2020/10/20/india-falls-behind-bangladesh-gdp/|title=Angst and Denial in India as It's Now Officially Poorer Than Bangladesh|last=Babones|first=Salvatore|date=20 October 2020|access-date=13 January 2025|work=[[Foreign Policy]]}}</ref> بنگلاديش پنهنجي [[بنگلاديش ۾ غربت|غربت جي شرح]] گهٽائڻ ۾ نمايان ڪاميابيون حاصل ڪيون آهن، جيڪا 1971ع ۾ 80 سيڪڙو هئي،<ref>{{cite web|url=https://cri.org.bd/2021/03/26/what-milestones-have-bangladesh-crossed-in-50-years/|title=What milestones have Bangladesh crossed in 50 years|date=26 March 2021|access-date=1 October 2022}}</ref> 1991ع ۾ 44.2 سيڪڙو ٿي،<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/results/2018/11/15/bangladesh-reducing-poverty-and-sharing-prosperity|title=Bangladesh: Reducing Poverty and Sharing Prosperity|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022}}</ref> ۽ 2022ع ۾ 18.7 سيڪڙو تائين گهٽجي وئي.<ref>{{cite news|url=https://pip.worldbank.org/country-profiles/BGD|title=Country Profile – Poverty and Inequality Platform|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 January 2025}}</ref> 21هين صديءَ دوران ان جي [[انساني ترقياتي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقياتي اشاري]] جي واڌ رڳو چين کان گهٽ رهي.<ref>{{cite web|url=https://bangladesh.un.org/en/256074-new-directions-human-development-bangladesh|title=New directions for human development in Bangladesh|date=17 December 2023|access-date=12 February 2025|publisher=United Nations}}</ref> [[سبز منتقلي]] جي حصي طور، بنگلاديش جو صنعتي شعبو [[سبز ڪارخانو|سبز ڪارخانا]] ٺاهڻ ۾ اڳواڻ طور اڀريو آهي، ۽ ملڪ وٽ دنيا ۾ تصديق ٿيل سبز ڪارخانن جو سڀ کان وڏو تعداد آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/green-rmg-factories-how-bangladesh-became-global-champion-939426|title=Green RMG factories: How Bangladesh became a global champion|last=Uddin|first=Jasim|date=12 September 2024|access-date=13 January 2025|work=[[Business Standard]]}}</ref> ان 2017ع کان [[روهنگيا نسل ڪشي]] کان ڀڄندڙ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|هڪ ملين کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن]] کي به پناهه ڏني آهي، جنهن ان جي وسيلن تي دٻاءُ وڌو ۽ ان جي انساني همدردي واري عزم کي نمايان ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unrefugees.org/news/rohingya-refugee-crisis-explained/|title=Rohingya Refugee Crisis Explained|date=22 August 2024|work=[[United Nations Commission on Human Rights]] (UNCHR)|access-date=13 January 2025}}</ref> == جاگرافي == {{Main|بنگلاديش جي جاگرافي}} [[File:Map of Bangladesh-en.svg|thumb|بنگلاديش جو طبعي نقشو]] بنگلاديش [[بنگال جي نار]] تي [[ڏکڻ ايشيا]] ۾ واقع آهي. اهو لڳ ڀڳ مڪمل طور پاڙيسري [[ڀارت]] سان گهيريل آهي، ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ان جي هڪ ننڍڙي سرحد آهي، جيتوڻيڪ اهو [[نيپال]]، [[ڀوٽان]] ۽ چين جي تمام ويجهو واقع آهي. ملڪ کي ٽن علائقن ۾ ورهايو ويندو آهي. ملڪ جو گهڻو حصو زرخيز [[گنگا ڊيلٽا]] تي مشتمل آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو دريائي ڊيلٽا آهي.<ref>{{cite web |author1=Aditi Rajagopal|title=How the World's Largest Delta Might Slowly Go Under Water |url=https://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|website=Discovery|date=8 February 2020|access-date=9 March 2020|archive-date=8 February 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200208052815/http://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|url-status=live}}</ref> ملڪ جا اتر اولهه ۽ وچ وارا حصا [[مدهوپور ٽريڪٽ|مدهوپور]] ۽ [[بارند ٽريڪٽ|بارند]] پليٽون سان ٺهيل آهن. اتر اوڀر ۽ ڏکڻ اوڀر وارا علائقا [[سدا بهار]] جبلن جي سلسلن جو گهر آهن. گنگا ڊيلٽا گنگا، جنهن جو مقامي نالو [[پدما درياهه|پدما]] يا ''پوددا'' آهي، [[برهمپتر درياهه|برهمپتر]]، جنهن کي [[جمنا درياهه (بنگلاديش)|جمنا]] يا ''جومونا'' به چيو وڃي ٿو، ۽ [[ميگھنا درياهه|ميگھنا]] درياهن ۽ انهن جي معاون درياهن جي ميلاپ سان ٺهندو آهي. گنگا، جمنا سان ملي ٿي، جيڪا برهمپتر جو مکيه وهڪرو آهي، ۽ پوءِ ميگھنا سان ملي آخرڪار [[بنگال جي نار]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿي. بنگلاديش کي "دريائن جي ڌرتي" چيو ويندو آهي،<ref>{{cite web |title=No Place Like Home – BANGLADESH: LAND OF RIVERS |url=https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |work=Environmental Justice Foundation |access-date=10 March 2020 |archive-date=30 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200930051647/https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |url-status=live }}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ هتي 57 کان وڌيڪ [[سرحد پار درياهه]] آهن، جيڪي ڪنهن به قومي رياست لاءِ سڀ کان وڌيڪ آهن. پاڻيءَ جا معاملا سياسي طور پيچيده آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بنگلاديش ڀارت کان هيٺاهين وهڪري ۾ واقع آهي.<ref>{{cite book |last=Suvedī |first=Sūryaprasāda |title=International watercourses law for the 21st century |publisher=[[Ashgate Publishing]] |year=2005 |pages=154–166 |isbn=978-0-7546-4527-6}}</ref> بنگلاديش گهڻو ڪري زرخيز ۽ هموار ميداني زمين تي مشتمل آهي. ان جو گهڻو حصو سمنڊ جي سطح کان {{convert|12|m|ft|abbr=on}} کان گهٽ اوچائي تي آهي، ۽ اندازو آهي ته جيڪڏهن سمنڊ جي سطح {{convert|1|m|ft|abbr=on}} وڌي وڃي ته ملڪ جي لڳ ڀڳ 10 سيڪڙو زمين ٻڏي ويندي.<ref name="ali">{{cite journal |last=Ali |first=A. |title=Vulnerability of Bangladesh to climate change and sea level rise through tropical cyclones and storm surges |journal=Water, Air, & Soil Pollution |volume=92 |issue=1–2 |pages=171–179 |year=1996 |bibcode=1996WASP...92..171A |doi=10.1007/BF00175563 }}</ref> ملڪ جو 12 سيڪڙو حصو جابلو نظامن سان ڍڪيل آهي. ملڪ جون [[هاور]] آبي زمينون عالمي ماحولياتي سائنس لاءِ اهميت رکن ٿيون. [[بنگلاديش جي جبلن جي فهرست|بنگلاديش جو سڀ کان اوچو هنڌ]] [[سڪا هافونگ]] آهي، جيڪو ميانمار جي سرحد ڀرسان واقع آهي، ۽ ان جي اوچائي {{convert|1064|m|ft|abbr=on}} آهي.<ref name=CIA/> اڳ ۾ [[ڪيوڪراڊونگ]] يا [[تازنگ ڊونگ]] کي سڀ کان اوچو هنڌ سمجهيو ويندو هو. بنگلاديش ۾ [[ٻيلن جو ڍڪ]] ڪل زميني ايراضيءَ جو لڳ ڀڳ 14 سيڪڙو آهي، جيڪو 2020ع ۾ 1,883,400 هيڪٽرن (ha) ٻيلن جي برابر هو، جڏهن ته 1990ع ۾ اهو 1,920,330 هيڪٽر (ha) هو. 2020ع ۾ قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن 1,725,330 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو، جڏهن ته پوکيل ٻيلن 158,070 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو. قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن مان 0 سيڪڙو کي [[ابتدائي ٻيلو]] قرار ڏنو ويو، يعني اهڙو ٻيلو جيڪو مقامي وڻن جي قسمن تي مشتمل هجي ۽ جتي انساني سرگرميءَ جا واضح نشان نه هجن، ۽ لڳ ڀڳ 33 سيڪڙو ٻيلن وارو علائقو محفوظ علائقن اندر مليو. 2015ع لاءِ، ٻيلن جي 100 سيڪڙو ايراضي [[رياستي ملڪيت|عوامي ملڪيت]] هيٺ ڄاڻائي وئي.<ref>{{Cite book |url=https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |title=Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194 |publisher=Food and Agriculture Organization of the United Nations |year=2023 |archive-date=11 September 2024 |access-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240911122341/https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Global Forest Resources Assessment 2020, Bangladesh |url=https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview |website=Food Agriculture Organization of the United Nations |access-date=19 September 2024 |archive-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240919133606/https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview/ |url-status=live }}</ref> === آبهوا === [[File:Aerosol pollution over Northern India, Bangladesh, and Bay of Bengal.jpg|thumb|خلا مان ورتل تصوير، جنهن ۾ بنگلاديش مٿان آلودگي ڏيکاريل آهي]] [[سرطان جو مدار]] بنگلاديش مان گذري ٿو، تنهنڪري بنگلاديش جي آبهوا گرم خطي واري آهي؛ آڪٽوبر کان مارچ تائين هلڪو سيارو ۽ مارچ کان جون تائين گرم ۽ گهم وارو اونهارو هوندو آهي. ملڪ ۾ ڪڏهن به هوائي گرمي پد {{convert|0|°C}} کان هيٺ رڪارڊ نه ٿيو آهي؛ سڀ کان گهٽ رڪارڊ ٿيل گرمي پد {{convert|1.1|°C}} هو، جيڪو اتر اولهه واري شهر [[ديناجپور]] ۾ 3 فيبروري 1905ع تي رڪارڊ ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://kantaji.com/dinajpurmap.html |title=Map of Dinajpur |website=kantaji.com |archive-url=https://web.archive.org/web/20110713134542/http://kantaji.com/dinajpurmap.html |archive-date=13 July 2011 |access-date=17 April 2015}}</ref> گرم ۽ گهم واري [[چوماسي]] موسم جون کان آڪٽوبر تائين جاري رهي ٿي ۽ ملڪ جي اڪثر برسات جو سبب بڻجي ٿي. قدرتي آفتون، جهڙوڪ [[بنگلاديش ۾ ٻوڏون|ٻوڏون]]، [[اڀرندي طوفان]]، [[ٽورنيڊو]] ۽ [[مدي لهرون]] لڳ ڀڳ هر سال اچن ٿيون،<ref name="NatDis">{{cite book |last=Alexander |first=David E. |title= Natural Disasters |chapter-url= {{GBurl|id=gWHsuGTcF34C|p=532}}|year= 1999|publisher=Kluwer Academic Publishers |isbn=978-0-412-04751-0 |page=532 |chapter=The Third World |orig-date=1993}}</ref> جن سان گڏ [[ٻيلن جي ڪٽائي]]، [[مٽيءَ جي زوال ۽ خرابي]] ۽ [[ڪٽاءُ]] جا اثر پڻ شامل ٿين ٿا. 1970ع ۽ 1991ع وارا [[بنگلاديش جي اڀرندي طوفانن جي فهرست|طوفان]] خاص طور تباهه ڪندڙ هئا؛ [[1991ع بنگلاديش طوفان|پوئين طوفان]] ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا.<ref>"[https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html Beset by Bay's Killer Storms, Bangladesh Prepares and Hopes] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240902065034/https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html |date=2 September 2024 }} ". ''Los Angeles Times''. 27 February 2005</ref> سيپٽمبر 1998ع ۾ بنگلاديش جديد تاريخ جي [[1998ع بنگلاديش ٻوڏون|سڀ کان شديد ٻوڏ]] کي ڏٺو، جنهن کان پوءِ ملڪ جا ٻه ٽهائي حصا پاڻيءَ هيٺ اچي ويا، ۽ 1,000 ماڻهو فوت ٿيا.<ref name="EWG">{{cite book |last=Haggett |first=Peter |title=Encyclopedia of World Geography |chapter-url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |publisher=Marshall Cavendish |year=2002 |isbn=978-0-7614-7308-4 |oclc=46578454 |pages=2, 634 |chapter=The Indian Subcontinent |orig-date=2002 |access-date=25 July 2023 |archive-date=28 March 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182107/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |url-status=live }}</ref> آفتن جي خطري ۾ گهٽتائي لاءِ مختلف بين الاقوامي ۽ قومي قدمن جي نتيجي ۾، ٻوڏن ۽ طوفانن سبب انساني جاني نقصان ۽ معاشي نقصان سالن سان گهٽيا آهن.<ref>{{cite news |last=Raju |first=M. N. A. |title=Disaster Preparedness for Sustainable Development in Bangladesh |url=https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10 |work=Daily Sun |date=10 March 2018 |access-date=26 September 2019 |archive-date=24 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210724074442/https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10}}</ref> [[2007ع ڏکڻ ايشيائي ٻوڏون]] ملڪ جي ڪيترن علائقن کي تباهه ڪري ويون، پنج ملين ماڻهن کي بي گهر ڪيو ۽ لڳ ڀڳ 500 ماڻهو مارجي ويا.<ref>{{cite news |title=Bangladesh flood death toll nears 500, thousands ill |url=http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |agency=[[Reuters]] |date=15 August 2007 |access-date=15 August 2007 |archive-date=5 February 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080205073714/http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |url-status=live }}</ref> [[File:Flooding after 1991 cyclone.jpg|thumb|[[1991ع بنگلاديش طوفان]] کان پوءِ ٻوڏ، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا]] ==== موسمي تبديلي ==== بنگلاديش کي انهن ملڪن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو، جيڪي [[موسمي تبديليءَ جي نازڪ پذيري|موسمي تبديليءَ لاءِ سڀ کان وڌيڪ نازڪ]] آهن.<ref>{{Cite journal |last1=Kulp |first1=Scott A. |last2=Strauss |first2=Benjamin H.|date=29 October 2019|title=New elevation data triple estimates of global vulnerability to sea-level rise and coastal flooding|journal=Nature Communications |volume=10 |issue=1 |page=4844 |bibcode=2019NatCo..10.4844K |doi=10.1038/s41467-019-12808-z |pmc=6820795 |pmid=31664024}}</ref><ref>{{cite web |date=29 October 2019|title=Report: Flooded Future: Global vulnerability to sea level rise worse than previously understood |url=https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood|access-date=3 November 2019|website=climatecentral.org|archive-date=2 November 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191102025006/https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood}}</ref> هڪ صديءَ دوران 508 طوفانن بنگال جي نار واري علائقي کي متاثر ڪيو آهي، جن مان 17 سيڪڙو بابت خيال ڪيو وڃي ٿو ته اهي بنگلاديش جي زمين تي پهتا.<ref>{{Cite book|last=Chaturvedi|first=Sanjay|url=https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67|title=Climate Change and the Bay of Bengal|date=29 April 2016|publisher=Flipside Digital Content Company Inc.|isbn=978-981-4762-01-4|access-date=25 July 2023|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182105/https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67#v=onepage&q&f=false|url-status=live}}</ref> وڌندڙ برساتن، سمنڊ جي سطح ۾ اضافي ۽ اڀرندي طوفانن مان پيدا ٿيندڙ [[قدرتي خطرا]] موسمي تبديليءَ سان وڌڻ جا امڪان آهن، ۽ اهي هر هڪ زراعت، پاڻي ۽ خوراڪ جي سلامتي، انساني صحت ۽ رهائش تي سنگين اثر ڇڏيندا.<ref>{{cite book |url=http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|title=Bangladesh Climate Change Strategy and Action Plan, 2008 |publisher=Ministry of Environment and Forests Government of the People's Republic of Bangladesh|year=2008|isbn=978-984-8574-25-6|archive-url=https://web.archive.org/web/20091007060017/http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|archive-date=7 October 2009}}</ref> اندازو آهي ته 2050ع تائين سمنڊ جي سطح ۾ ٽي فوٽ اضافو لڳ ڀڳ 20 سيڪڙو زمين کي ٻوڙي ڇڏيندو ۽ 30 ملين کان وڌيڪ ماڻهن کي بي گهر ڪندو.<ref>{{cite web |last=Glennon |first=Robert|title=The Unfolding Tragedy of Climate Change in Bangladesh |url=https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171201040750/https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|archive-date=1 December 2017|access-date=23 November 2017}}</ref> بنگلاديش ۾ [[سمنڊ جي سطح ۾ اضافو]] واري خطري کي منهن ڏيڻ لاءِ [[بنگلاديش ڊيلٽا پلان 2100]] شروع ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100 |title=Bangladesh Delta Plan 2100|publisher=The Dutch water sector|access-date=24 September 2019|date=20 May 2019|archive-date=13 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230513135800/https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Bangladesh Delta Plan (BDP) 2100}}</ref> === حياتياتي گوناگوني === [[File:Bengal Tiger gets down in a shallow canal in Sundarban.jpg|thumb|[[بنگال ٽائيگر]]، قومي جانور، سندربن ۾]] بنگلاديش [[انڊوملايائي علائقو]] ۾ واقع آهي، ۽ اهو چئن خشڪي وارن ماحولياتي علائقن ۾ اچي ٿو: [[هيٺين گنگا ميدانن جا نم پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، [[ميزورام–منيپور–ڪاچن مينهن وارا ٻيلا]]، [[سندربن تازو پاڻي دلدلي ٻيلا]]، ۽ [[سندربن مينگروو]].<ref name="DinersteinOlson2017">{{cite journal |last1=Dinerstein |first1=Eric |last2=Olson |first2=David |last3=Joshi |first3=Anup |last4=Vynne |first4=Carly |last5=Burgess |first5=Neil D. |last6=Wikramanayake |first6=Eric |last7=Hahn |first7=Nathan |last8=Palminteri |first8=Suzanne |last9=Hedao |first9=Prashant |last10=Noss |first10=Reed |last11=Hansen |first11=Matt |last12=Locke |first12=Harvey |last13=Ellis |first13=Erle C |last14=Jones |first14=Benjamin |last15=Barber |first15=Charles Victor |last16=Hayes |first16=Randy |last17=Kormos |first17=Cyril |last18=Martin |first18=Vance |last19=Crist |first19=Eileen |last20=Sechrest |first20=Wes |last21=Price |first21=Lori |last22=Baillie |first22=Jonathan E. M. |last23=Weeden |first23=Don |last24=Suckling |first24=Kierán |last25=Davis |first25=Crystal |last26=Sizer |first26=Nigel |last27=Moore |first27=Rebecca |last28=Thau |first28=David |last29=Birch |first29=Tanya |last30=Potapov |first30=Peter |last31=Turubanova |first31=Svetlana |last32=Tyukavina |first32=Alexandra |last33=de Souza |first33=Nadia |last34=Pintea |first34=Lilian |last35=Brito |first35=José C. |last36=Llewellyn |first36=Othman A. |last37=Miller |first37=Anthony G. |last38=Patzelt |first38=Annette |last39=Ghazanfar |first39=Shahina A. |last40=Timberlake |first40=Jonathan |last41=Klöser |first41=Heinz |last42=Shennan-Farpón |first42=Yara |last43=Kindt |first43=Roeland |last44=Lillesø |first44=Jens-Peter Barnekow |last45=van Breugel |first45=Paulo |last46=Graudal |first46=Lars |last47=Voge |first47=Maianna |last48=Al-Shammari |first48=Khalaf F. |last49=Saleem |first49=Muhammad|title=An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm |journal=BioScience|volume=67|issue=6|year=2017|pages=534–545 |doi=10.1093/biosci/bix014 |pmid=28608869 |pmc=5451287}}</ref> ان جي ماحوليات ۾ ڊگهو سامونڊي ڪنارو، گهڻا [[بنگلاديش جي درياهن جي فهرست|درياهه ۽ معاون درياهه]]، ڍنڍون، [[آبي زمين]]ون، سدا بهار ٻيلا، نيم سدا بهار ٻيلا، جابلو ٻيلا، نم [[پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، تازو پاڻي دلدلي ٻيلا ۽ ڊگهي گاهه واري هموار زمين شامل آهن. بنگلاديش جو ميدان پنهنجي زرخيز [[دريائي لَٽَ]] واري مٽيءَ لاءِ مشهور آهي، جيڪا وسيع پوک کي سهارو ڏئي ٿي. ملڪ ۾ سرسبز ٻوٽن جو غلبو آهي، ۽ ڳوٺ اڪثر [[آم]]، [[ڪٺل]]، [[بانس]]، [[ڇاليا]]، [[ناريل]] ۽ [[کجور]] جي باغن ۾ لڪل هوندا آهن.<ref name="global.britannica.com">[http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life Bangladesh | history – geography :: Plant and animal life] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140203195926/http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life|date=3 February 2014}}. ''Encyclopædia Britannica''.</ref> ملڪ ۾ ٻوٽن جي زندگيءَ جون 6000 تائين جنسون آهن، جن ۾ 5000 گلدار ٻوٽا شامل آهن.<ref>{{cite web |url=http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna|title=Flora and Fauna – Bangladesh high commission in India |website=Bangladesh High Commission, New Delhi |archive-url=https://web.archive.org/web/20130820012655/http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna |archive-date=20 August 2013}}</ref> آبي ذخيرن ۽ آبي زمينن جا نظام ڪيترن آبي ٻوٽن لاءِ رهائشگاهه فراهم ڪن ٿا. [[نيمفياسي|واٽر للي]] ۽ [[ڪنول]] چوماسي موسم ۾ نمايان طور وڌن ٿا. ملڪ ۾ [[بنگلاديش جي محفوظ علائقن جي فهرست|60 جهنگلي جيوت پناهه گاهون]] آهن.<ref>{{cite web |year=2026|title=Protected Area Profile for Bangladesh from the World Database of Protected Areas|url=https://www.protectedplanet.net/country/BGD|access-date=22 February 2026|website=[[World Database on Protected Areas]]}}</ref> بنگلاديش [[سندربن]] جي گهڻي حصي جو گهر آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي، ۽ ڏکڻ اولهه واري ساحلي علائقي ۾ {{convert|6000|km2}} ايراضيءَ تي پکڙيل آهي. اهو ٽن محفوظ پناهه گاهن ۾ ورهايل آهي: [[سندربن ڏکڻ جهنگلي جيوت پناهه گاهه|ڏکڻ]]، [[سندربن اوڀر جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اوڀر]]، ۽ [[سندربن اولهه جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اولهه]] علائقا. هي ٻيلو يونيسڪو عالمي ورثي واري ماڳ آهي.<ref>{{Cite web |title=The Sundarbans |url=https://whc.unesco.org/en/list/798/ |access-date=2026-02-21 |website=[[UNESCO]] |language=en}}</ref> اتر اوڀر وارو سليٽ علائقو هاور آبي زمينن جو گهر آهي، جيڪو هڪ منفرد ماحولياتي نظام آهي. ان ۾ [[اڀرندي ۽ نيم اڀرندي مخروطي ٻيلا]]، هڪ [[تازو پاڻي دلدلي ٻيلو]]، ۽ گڏيل پن ڇڻڻ وارا ٻيلا پڻ شامل آهن. ڏکڻ اوڀر وارو چٽاگانگ علائقو سدا بهار ۽ نيم سدا بهار جابلو جهنگلن تي مشتمل آهي. وچ بنگلاديش ۾ ميداني سال ٻيلو شامل آهي، جيڪو غازيپور، [[ٽنگائل]] ۽ [[ميمڻ سنگهه]] ضلعن سان گڏ پکڙيل آهي.<ref>{{Cite journal|last=Rahman |first=Mohammed Mahabubur |last2=Rahman |first2=Md. Motiur |last3=Guogang |first3=Zhang |last4=Islam |first4=Kazi Shakila |date=1 March 2010 |title=A Review of the Present Threats to Tropical Moist Deciduous Sal (Shorea Robusta) Forest Ecosystem of Central Bangladesh |url=https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/194008291000300108 |access-date=2026-02-21 |website=[[Sage Journals]] |language=en |doi=10.1177/194008291000300108}}</ref> [[سينٽ مارٽن ٻيٽ]] ملڪ جو واحد [[مرجاني ريف]] آهي.<ref>{{Cite web |last=Kuddus |first=Abdul |date=2025-03-03 |title=Is St Martin's actually a 'coral island', what do researchers say? |url=https://en.prothomalo.com/environment/9rpuv1x2ra |access-date=2026-02-21 |website=[[Prothom Alo]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي ٻيلن، دلدلن، وڻڪار وارن علائقن ۽ جبلن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهنگلي جيوت|جهنگلي جيوت]] گهڻي مقدار ۾ موجود آهي.<ref name="global.britannica.com"/> جانورن جي وڏي اڪثريت {{convert|150000|km2}} جي رهائشگاهه اندر رهي ٿي.<ref>{{cite news |author1=Soraya Auer |author2=Anika Hossain |date=7 July 2012 |title=Lost Wards of the State |url=http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm|work=The Daily Star|access-date=14 February 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150214120509/http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm |archive-date=14 February 2015 |url-status=live}}</ref> [[بنگال ٽائيگر]]، [[بادلدار چيتو]]، [[کاري پاڻيءَ جو مگرمڇ]]، [[ڪارو پينٿر]] ۽ [[مڇي خور ٻلي]] سندربن جا اهم شڪاري جانور آهن.<ref>{{cite book|author=Peter Haggett|title=Encyclopedia of World Geography|url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|year=2001|publisher=Marshall Cavendish|isbn=978-0-7614-7289-6|page=2620|access-date=20 January 2017|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182110/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|url-status=live}}</ref> اتر ۽ اوڀر بنگلاديش [[ايشيائي هاٿي]]، [[هولاڪ گبن]]، [[ايشيائي ڪارو رڇ]] ۽ [[اورينٽل پائڊ هورن بل]] جو گهر آهي.<ref name="bearprojectbd.weebly.com">{{cite web |url=http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|title=Bears in Bangladesh|website=Bangladesh Bear Project|access-date=14 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150214061240/http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|archive-date=14 February 2015|url-status=live}}</ref> [[چيتل]] هرڻ ڏکڻ اولهه وارن وڻڪار وارن علائقن ۾ وڏي پيماني تي ڏسڻ ۾ اچن ٿا. ٻين جانورن ۾ [[ڪاري وڏي گلھري]]، [[ٽوپي دار لنگور]]، [[بنگال لومڙي]]، [[سامبر هرڻ]]، [[جهنگلي ٻلي]]، [[ڪنگ ڪوبرا]]، [[جهنگلي سوئر]]، [[نيولا]]، [[پينگولين]]، [[پائٿن (نسل)|پائٿن]] ۽ [[ايشيائي واٽر مانيٽر|واٽر مانيٽر]] شامل آهن. بنگلاديش ۾ [[ايراواڊي ڊولفن|ايراواڊي]] ۽ [[ڏکڻ ايشيائي درياهي ڊولفن|گنگا ڊولفن]] جي سڀ کان وڏين آبادين مان هڪ موجود آهي.<ref>{{cite web |url=http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|title=6,000 Rare, Large River Dolphins Found in Bangladesh|work=National Geographic|date=March 2009|access-date=13 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20141012093653/http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|archive-date=12 October 2014}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻه جيون]] جون 53، رينگڻ وارن جانورن جون 139، [[سامونڊي رينگڻ وارا جانور|سامونڊي رينگڻ وارن جانورن]] جون 19 ۽ [[سامونڊي ٿڃائتا جانور|سامونڊي ٿڃائتن]] جون 5 جنسون آهن. ان ۾ [[بنگلاديش جي پکين جي فهرست|پکين جون 628 جنسون]] پڻ آهن.<ref>{{cite news |last1=Hossain |first1=Muhammad Selim |date=23 May 2009 |title=Conserving biodiversity must for survival |url=http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |work=The Daily Star |access-date=30 May 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150530100603/http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |archive-date=30 May 2015 |url-status=live}}</ref> گذريل صديءَ دوران بنگلاديش ۾ ڪيترائي جانور ختم ٿي ويا، جن ۾ هڪ سينگ ۽ ٻه سينگ وارا [[گينڊا]] ۽ عام [[مور]] شامل آهن. انساني آبادي شهري علائقن ۾ مرڪوز آهي، جنهن ڪري ٻيلن جي ڪٽائي ڪنهن حد تائين محدود رهي آهي. تيز شهري واڌ قدرتي رهائشگاهن لاءِ خطرو بڻجي وئي آهي. ملڪ ۾ ماحولياتي مسئلا وسيع آهن؛ ڪپڙي جي صنعت سبب [[ڌليشوري درياهه]] جي آلودگي ۽ چڪريا سندربن ۾ جهينگن جي پوک کي عالمن [[ماحولياتي قتل]] طور بيان ڪيو آهي.<ref>{{cite book |last1=Suny |first1=Rabby Us |last2=Sarkar |first2=Oliver Tirtho |last3=Hasan |first3=Md. Abid |title=Politics of Climate Change |chapter=Political Economy of River Ecocide in Bangladesh: A Study in the Context of Dhaleshwari River |date=2023 |pages=83–103 |doi=10.1142/9789811263750_0005 |isbn=978-981-12-6374-3 }}</ref><ref>{{Cite journal |last=Zaman |first=Samia |date=7 June 2023 |title=The Bangladesh Environmental Humanities Reader: by Samina Luthfa, Mohammad Tanzimuddin Khan, and Munasir Kamal, Lanham, Lexinton Books, 2022 ISBN 978-1-4985-9913-9 and 978-1-4985-9914-6 |journal=Environmental Politics |volume=32 |issue=4 |pages=752–754 |doi=10.1080/09644016.2023.2192149 |doi-access=free}}</ref> جيتوڻيڪ ڪيترائي علائقا قانون هيٺ محفوظ آهن، پر ڪجهه بنگلاديشي جهنگلي جيوت هن واڌ سبب خطري ۾ آهي. [[بنگلاديش ماحوليات تحفظ ايڪٽ]] 1995ع ۾ نافذ ڪيو ويو. حڪومت ڪيترن علائقن کي [[ماحولياتي طور نازڪ علائقو]] قرار ڏنو آهي، جن ۾ آبي زمينون، ٻيلا ۽ درياهه شامل آهن. [[سندربن ٽائيگر پروجيڪٽ]] ۽ بنگلاديش بيئر پروجيڪٽ تحفظ کي مضبوط ڪرڻ واريون اهم شروعاتون آهن.<ref name="bearprojectbd.weebly.com"/> بنگلاديش 3 مئي 1994ع تي ريو [[حياتياتي گوناگوني بابت ڪنوينشن]] جي توثيق ڪئي.<ref name="cbd.int">{{cite web |url=http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|title=Bangladesh – Country Profile|website=cbd.int|access-date=16 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150217020013/http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|archive-date=17 February 2015|url-status=live}}</ref> 2014 مطابق ملڪ پنهنجي [[حياتياتي گوناگوني عمل جو منصوبو|قومي حياتياتي گوناگوني حڪمت عملي ۽ عمل منصوبي]] کي نظرثاني ڪرڻ لاءِ تيار هو.<ref name="cbd.int"/> == حڪومت ۽ سياست == {{Multiple image | caption_align = center | total_width = 300 | image1 = Mohammed Shahabuddin official portrait.jpg | caption1 = [[محمد شهاب الدين]]<br /><small>[[بنگلاديش جو صدر|صدر]]</small> | image2 = Tarique Rahman at meeting on Farmer cards, Cabinet Division, Secretariat, Dhaka, 2026-02-23 (cropped).jpg | caption2 = [[طارق رحمان]]<br /><small>[[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]]</small> }} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = National Assembly of Bangladesh (10).jpg | caption1 = [[جاتيا سنگساد ڀَون|قومي پارليامينٽ]] جي عمارت [[شير بنگلا نگر]] ۾، جيڪو هڪ پاڙو آهي ۽ ان جو نالو بنگال جي پهرئين [[بنگال جو وزيراعظم|وزيراعظم]] جي نالي تي رکيل آهي | image2 = Bangabhaban.jpg | caption2 = [[بنگڀون]]، جنهن جي معنيٰ ''بنگال هائوس'' آهي، بنگلاديش جو [[صدارتي محل]] آهي. اصل ۾ اهو [[هندستان جو وائسراءِ|هندستان جي وائسراءِ]] ۽ [[بنگال پريزيڊنسي جي گورنرن جي فهرست|بنگال جي گورنر]] لاءِ گهر هو. }} [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] موجب بنگلاديش هڪ [[وحداني رياست]]<ref name="gov2"/> ۽ ''[[قانوني طور]]'' [[نمائنده جمهوريت]] آهي، جنهن ۾ [[ويسٽ منسٽر نظام|ويسٽ منسٽر]] طرز جو [[پارلياماني جمهوريه|پارلياماني نظام]]<ref name="gov0"/> ۽ [[عام ووٽ جو حق]] موجود آهي.<ref name="gov">{{cite journal|last=Jahan|first=Rounaq|title=The Parliament of Bangladesh: Representation and Accountability|doi=10.1080/13572334.2014.975470|year=2014|pages=250–269|journal=[[The Journal of Legislative Studies]]|volume=21|issue=2}}</ref> [[بنگلاديش جي حڪومت|حڪومت]] کي ٽن ٿنڀن ۾ ورهائي سگهجي ٿو: انتظاميه، مقننه ۽ [[بنگلاديش جي عدليه|عدليه]]. اهي سڀ جوابدهي، شفافيت ۽ [[اختيارن جي ورهاست|اختيارن جي نگراني ۽ توازن]] کي يقيني بڻائڻ لاءِ ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/explained/news/explained-the-branches-bangladeshs-government-3512581|title=Explained: The branches of Bangladesh's government|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2024|access-date=20 January 2025|last=Siddiquee|first=Ayaan Shams}}</ref> آزاديءَ کان وٺي [[عوامي ليگ]] (AL) ۽ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (BNP) بنگلاديش جي سڀ کان طاقتور [[بنگلاديش جون سياسي پارٽيون|سياسي پارٽين]] مان ٻه رهيون آهن.<ref name="gov0">{{cite journal|last=Shah|first=Aqil|title=Democracy Deadlocked in Bangladesh|journal=[[Current History]]|volume=115|number=780|year=2016|pages=130–135|doi=10.1525/curh.2016.115.780.130 |jstor=48614157}}</ref> * حڪومت جو پهريون ٿنڀو انتظامي عضوو آهي، جنهن کي ملڪ جي انتظام جي ذميواري ڏني وئي آهي.<ref name="gov2"/> انتظامي اختيار گهڻو ڪري [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] وٽ هوندا آهن، جيڪو [[حڪومت جو سربراهه]] هوندو آهي ۽ [[بنگلاديش جي ڪابينا|ڪابينا]] جي نگراني ڪندو آهي.<ref name="gov2"/> پارلياماني حڪومت جو مدو پنج سال هوندو آهي. مختلف وزير انتظامي عضوي جو وڏو حصو بڻجن ٿا، سرڪاري کاتن جي نگراني ڪن ٿا ۽ پاليسيون ٺاهين ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش سول سروس|سول سروس]] وزيرن کي پاليسي لاڳو ڪرڻ ۾ مدد ڪري ٿي.<ref name="gov2"/> سڀ اختيار پاليسيون ٺاهڻ، عوامي خدمتون سنڀالڻ ۽ قومي ترقياتي منصوبا لاڳو ڪرڻ لاءِ گڏجي ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] رسمي [[رياست جو سربراهه]] آهي، جنهن جي اختيارن ۾ پارليامينٽ مان منظور ٿيل بلن کي قانون بڻائڻ لاءِ صحيح ڪرڻ، حڪومت جي استحڪام ۽ تسلسل کي برقرار رکڻ،<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|هٿياربند فوجن]] جي ڪمانڊر اِن چيف طور فرض انجام ڏيڻ<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24615.html|title=61.Supreme command|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> ۽ سڀني يونيورسٽين جو [[چانسلر]] هجڻ شامل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-447.html|title=The Dhaka University Order, 1973 (President's Order).|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٻيو ٿنڀو مقننه عضوو آهي، جنهن کي [[جاتيا سنگساد]]، يعني قوم جو گهر، پڻ چيو ويندو آهي.<ref name="parliament">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24619.html|title=65. Establishment of Parliament|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> شهري پارليامينٽ جا ميمبر چونڊين ٿا.<ref name="gov2"/> [[هڪ ايواني]] پارليامينٽ ۾ 350 ميمبر آهن، جن ۾ 300 ميمبر [[فرسٽ پاسٽ دي پوسٽ]] نظام تحت چونڊيا وڃن ٿا، ۽ 50 ميمبر [[عورتن جي بااختياري]] لاءِ مخصوص سيٽن تي مقرر ٿين ٿا.<ref name="parliament"/><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/women-mps-reserved-seats-how-empowered-are-they-really-3601271|title=Women MPs in reserved seats: How empowered are they really?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2024|access-date=20 January 2025|last=Hasan|first=Rashidul}}</ref> [[بنگلاديش جي آئين جو آرٽيڪل 70]] پارليامينٽ جي ميمبرن کي پنهنجي پارٽي جي خلاف ووٽ ڏيڻ کان روڪي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/backpage/article-70-constitution-its-safeguard-democracy-1581670|title=Article 70 of Constitution: It's a safeguard for democracy|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=26 May 2018|access-date=20 January 2025}}</ref> پارليامينٽ جي صدارت [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] ڪندو آهي، جيڪو صدر کان پوءِ ٻئي نمبر تي هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24603.html|title=54.Speaker to act as President during absence, etc.|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٽيون ٿنڀو عدليه آهي، جيڪا قانون جي تشريح، تڪرارن جي حل ۽ انصاف برقرار رکڻ جي ذميوار آهي.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ|سپريم ڪورٽ]] سڀ کان اعليٰ عدالت آهي، جيڪا [[اپيليٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|اپيليٽ ڊويزن]] ۽ [[هاءِ ڪورٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|هاءِ ڪورٽ ڊويزن]] ۾ ورهايل آهي.<ref name="court">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/part-details-203.html|title=THE JUDICIARY|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref><ref name="gov2"/> ان جي اڳواڻي [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] ڪندو آهي.<ref name="court"/> عدليه وٽ ڪنهن قانون جي آئيني حيثيت جاچڻ ۽ قانوني علاج مهيا ڪرڻ جو اختيار آهي. اها شهرين جا حق بچائي ٿي، قانون جي منصفاڻي لاڳو ٿيڻ کي يقيني بڻائي ٿي ۽ حڪومت اندر اختيارن جو توازن برقرار رکي ٿي.<ref name="gov2"/> عدالتن وٽ [[بنگلاديش ۾ عدالتي جائزو|عدالتي جائزي]] ۾ وسيع اختيار آهن، ۽ عدالتي [[نظير]] کي آئين جي آرٽيڪل 111 تحت حمايت حاصل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24668.html|title=111.Binding effect of Supreme Court judgments|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> عدليه ۾ ضلعي ۽ ميٽروپوليٽن عدالتون شامل آهن، جيڪي ديواني ۽ فوجداري عدالتن ۾ ورهايل آهن. ججن جي کوٽ سبب عدليه ۾ ڪيسن جو وڏو ڍير موجود آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/editorial/news/huge-case-backlog-only-hurting-citizens-3306391|title=Huge case backlog only hurting citizens|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 April 2023|access-date=20 January 2025}}</ref> [[انٽرنيشنل انسٽيٽيوٽ فار ڊيموڪريسي اينڊ اليڪٽورل اسسٽنس|انٽرنيشنل IDEA]] جي گلوبل اسٽيٽ آف ڊيموڪريسي (GSoD) انڊيڪسز ۽ ڊيموڪريسي ٽريڪر موجب، بنگلاديش مجموعي جمهوري معيارن ۾ هيٺين حد ۾ اچي ٿو، خاص طور سياسي نمائندگي ۾ ڪمزوريون آهن، جن ۾ معتبر چونڊون، شامل ووٽ جو حق ۽ چونڊيل حڪومت شامل آهن.<ref>{{Cite web |title=Bangladesh {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/bangladesh |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |title=Home {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/ |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref><ref>{{Cite web |title=Global State of Democracy Indices {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/gsod-indices |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref> === انتظامي ورهاست === {{Main|بنگلاديش جي انتظامي جاگرافي}} {{Bangladesh Divisions Image Map}} بنگلاديش کي اٺ انتظامي ڊويزنن ۾ ورهايو ويو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|publisher=Bangladesh Government|title=National Web Portal of Bangladesh|date=15 September 2015|access-date=23 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150923061605/http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|archive-date=23 September 2015|url-status=live}}</ref><ref name="CIA">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=15 May 2007 |year=2007}}</ref><ref>{{cite news |url=http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |title=Rangpur becomes a divivion |work=bdnews24.com |date=25 January 2010 |access-date=6 August 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150903184553/http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |archive-date=3 September 2015 |url-status=live}}</ref> ۽ هر ڊويزن جو نالو ان جي مرڪزي شهر تي رکيل آهي: [[باريسال ڊويزن|باريسال]]، سرڪاري طور ''باريشال''<ref name="namechange">{{cite news |url=https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|title=Bangladesh changes English spellings of five districts|work=bdnews24.com|date=2 April 2018|access-date=1 October 2019 |archive-date=15 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201215091950/https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|url-status=live}}</ref>، [[چٽاگانگ ڊويزن|چٽاگانگ]]، سرڪاري طور ''چٽوگرام''<ref name="namechange" />، [[ڍاڪا ڊويزن|ڍاڪا]]، [[کُلنا ڊويزن|کُلنا]]، [[ميمڻ سنگهه ڊويزن|ميمڻ سنگهه]]، [[راجشاهي ڊويزن|راجشاهي]]، [[رنگپور ڊويزن|رنگپور]]، ۽ [[سليٽ ڊويزن|سليٽ]]. ڊويزنون ضلعن، يعني ''ضلعن''، ۾ ورهايل آهن. بنگلاديش ۾ 64 ضلعا آهن، ۽ هر ضلعو ''اپازيلا''، يعني سب ضلعن، يا ''ٿانا'' ۾ ورهايل آهي. هر پوليس اسٽيشن جي اندر وارو علائقو، سواءِ ميٽروپوليٽن علائقن جي، ''[[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|يونينن]]'' ۾ ورهايل آهي، ۽ هر يونين ڪيترن ڳوٺن تي مشتمل هوندي آهي. ميٽروپوليٽن علائقن ۾ پوليس اسٽيشنون وارڊن ۾ ورهايل آهن، جيڪي وري ''محلن'' ۾ ورهايل آهن. ڊويزن يا ضلعي سطح تي ڪو به چونڊيل نمائندو ناهي، ۽ انتظام رڳو سرڪاري عملدارن تي مشتمل هوندو آهي. هر يونين، يا وارڊ، ۾ چيئرمين ۽ ڪيترن ميمبرن لاءِ سڌيون چونڊون ٿينديون آهن. 1997ع ۾ پارليامينٽ قانون منظور ڪيو، جنهن تحت هر يونين ۾ 12 مان ٽي سيٽون عورتن لاءِ مخصوص ڪيون ويون.<ref>''Local Government Act'', No. 20, 1997</ref> {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; border:2px solid #8fb3d9; background:#f8fbff;" |+ style="background:#d9ecff; color:#003366; font-weight:bold; padding:0.4em;" | بنگلاديش جون انتظامي ڊويزنون |- ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | [[بنگلاديش جون ڊويزنون|ڊويزن]] ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گاديءَ جو شهر ! scope="col" data-sort-type="date" style="background:#b7d7f0;" | قيام ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | پکيڙ (km<sup>2</sup>)<br /><ref>{{cite web |url=http://www.dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |title=Health Bulletin 2016 |website=Directorate General of Health Services |page=14 |access-date=7 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170613050056/http://dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |archive-date=13 June 2017 |url-status=live}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | 2021ع آبادي<br />(اندازي مطابق)<ref>{{cite web |url=http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |title=Population Projection of Bangladesh: Dynamics and Trends, 2011–2061 |date=November 2015 |website=Bangladesh Bureau of Statistics |pages=25–28}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گهاٽائي<br />2021ع |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال]] | 1 جنوري 1993ع | 13,225 | 9,713,000 | 734 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ]] | 1 جنوري 1829ع | 33,909 | 34,747,000 | 1,025 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا]] | 1 جنوري 1829ع | 20,594 | 42,607,000 | 2,069 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا]] | 1 آڪٽوبر 1960ع | 22,284 | 18,217,000 | 817 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه]] | 14 سيپٽمبر 2015ع | 10,584 | 13,457,000 | 1,271 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي]] | 1 جنوري 1829ع | 18,153 | 21,607,000 | 1,190 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور، بنگلاديش|رنگپور]] | 25 جنوري 2010ع | 16,185 | 18,868,000 | 1,166 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ]] | 1 آگسٽ 1995ع | 12,635 | 12,463,000 | 986 |} === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Diplomatic relations of Bangladesh.svg | caption1 = اهي ملڪ، جن جا بنگلاديش سان سفارتي لاڳاپا آهن | image2 = | caption2 = }} بنگلاديش کي [[عالمي سياست]] ۾ هڪ [[وچولي طاقت]] سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|title=Bangladesh at 50: On the Path to Becoming a Middle Power|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=16 December 2021 |last=Hassan |first=Asif Muztaba|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|url-status=live}}</ref> اهو [[هند-پئسفڪ]] جي جيوسياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|title=Understanding the Importance of Bangladesh in the Bay of Bengal and the Indo-Pacific |last=Karim |first=Tariq A.|date=21 May 2022|publisher=[[National Bureau of Asian Research]]|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|url-status=live}}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ اهو ڏکڻ ايشيا ۽ ڏکڻ اوڀر ايشيا جي وچ ۾ حڪمت عمليءَ واري هنڌ تي واقع آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Connecting South Asia and Southeast Asia: A Bangladesh Country Study|date=September 2014|publisher=[[Asian Development Bank]]|access-date=26 September 2022|number=500 |last1=Rahman |first1=Mustafizur |last2=Moazzem |first2=Khondaker Golam |last3=Chowdhury |first3=Mehruna Islam |last4=Sehrin |first4=Farzana}}</ref> بنگلاديش 1972ع ۾ [[قومن جي دولت مشترڪه]] ۾ ۽ 1974ع ۾ گڏيل قومن ۾ شامل ٿيو.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048 |title=Bangladesh enters Commonwealth |last=Sajen |first=Shamsuddoza|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 April 2020 |access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153013/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|title=Bangladesh marks 40 years as Member State of the UN |publisher=United Nations|date=26 September 2014|access-date=26 September 2022 |last=Chaudhury |first=Dipanjan Roy|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153010/https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|url-status=live}}</ref> اهو موسمي تبديلي، ايٽمي هٿيارن جي عدم ڦهلاءُ، واپاري پاليسي ۽ غير روايتي سلامتي جي مسئلن تي گهڻ طرفي سفارتڪاري تي ڀاڙي ٿو.<ref>{{cite web |url=https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | title=Roundtable on 'Non Traditional Security Threats in the Indo-Pacific Region' – NTS-Asia | date=30 August 2022 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184723/https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | url-status=live }}</ref> بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] جي قيام ۾ اڳواڻي ڪئي، جيڪو [[هندستاني برصغير]] ۾ علائقائي سفارتڪاري جو اهم فورم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |last1=De |first1=Prabir |last2=Bhattacharyay |first2=Biswa N.|title=Prospects of India–Bangladesh Economic Cooperation: Implications for South Asian Regional Cooperation|publisher=[[Asian Development Bank]]|date=September 2007|access-date=27 September 2022}}</ref> اهو 1974ع ۾ [[اسلامي تعاون تنظيم]] ۾ شامل ٿيو،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177|title=Bangladesh an example of religious harmony: OIC|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=21 March 2021|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102404/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177 |url-status=live}}</ref> ۽ [[ڊي-8 اقتصادي تعاون تنظيم|ڊيولپنگ-8]] جو باني ميمبر آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=1 August 2022|access-date=27 September 2022|title=Bangladesh receives "International Peace Award" as D-8 founding member|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|url-status=live}}</ref> تازو بنگلاديش [[عالمي بئنڪ]] جي سهڪار سان علائقائي واپار ۽ ٽرانسپورٽ رابطن کي هٿي ڏيڻ تي ڌيان ڏنو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | title=Regional Trade and Connectivity in South Asia Gets More Than $1 Billion Boost from World Bank | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184718/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | url-status=live }}</ref> اهو پنهنجي اهم پرڏيهي پاليسي مقصدن مان هڪ طور [[آسيان ۾ بنگلاديش جي شموليت|آسيان ۾ شامل ٿيڻ جي ڪوشش]] پڻ ڪري رهيو آهي.<ref name=":5">{{Cite news |title=Ultimate goal is to join ASEAN as a full member |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/trade-market/ultimate-goal-is-to-join-asean-as-a-full-member-1743783067 |access-date=2025-07-12 |work=The Financial Express |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=2024-09-05 |title=Will Bangladesh join Asean? Maritime arbitration wins favour Dhaka |url=https://www.scmp.com/week-asia/politics/article/3277348/will-bangladesh-join-asean-maritime-arbitration-wins-and-cultural-links-favour-dhaka |access-date=2025-07-17 |website=South China Morning Post |language=en}}</ref><ref>{{cite web |last=Rahman |first=Mohammad Tariqur |date=8 February 2025 |title=Perhaps: Should Bangladesh be a member of ASEAN? |url=https://apakhabartv.com/2025/02/08/perhaps/ |access-date=17 July 2025 |website=ApakhabarTV}}</ref> ڍاڪا [[بمسٽيڪ]] جو صدر دفتر رکي ٿو، جيڪا [[بنگال جي نار تي ڀاڙيندڙ ملڪ|بنگال جي نار سان لاڳاپيل ملڪن]] کي گڏ ڪندڙ تنظيم آهي. پاڙيسري ميانمار سان [[بنگلاديش–ميانمار لاڳاپا|لاڳاپا]] 2016–2017ع کان سخت ڇڪتاڻ جو شڪار آهن، جڏهن 700,000 کان وڌيڪ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|روهنگيا پناهگير]] غيرقانوني طور بنگلاديش ۾ داخل ٿيا.<ref name="RohingyaHRW">{{cite web |url=https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|title=Bangladesh Is Not My Country|publisher=[[Human Rights Watch]]|date=5 August 2018|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جي پارليامينٽ، حڪومت ۽ سول سوسائٽي روهنگيا خلاف ميانمار جي فوجي ڪارروائين تي [[2016–17ع روهنگيا لڏپلاڻ تي بين الاقوامي ردعمل|بين الاقوامي تنقيد]] جي اڳواڻيءَ ۾ رهيون آهن، ۽ انهن جي [[واپسي جو حق|واپسيءَ جي حق]] جو مطالبو [[اراڪان]] ڏانهن ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | title=Bangladesh and Myanmar Resume Talks on Rohingya Repatriation | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184715/https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|title=Bangladesh tells UN that Rohingya refugees must return to Myanmar|date=17 August 2022|publisher=[[Al Jazeera Media Network|Al Jazeera]]|access-date=27 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926223428/https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|url-status=live}}</ref> بنگلاديش پنهنجي سڀ کان وڏي پاڙيسري ملڪ ڀارت سان اهم [[بنگلاديش–ڀارت لاڳاپا|ٻطرفا ۽ معاشي لاڳاپا]] رکي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=India-Bangladesh Bilateral Relations|date=March 2021|publisher=[[Ministry of External Affairs (India)]]|access-date=27 September 2022}}</ref> جيڪي اڪثر [[ڀارت ۾ پاڻيءَ جي سياست|پاڻيءَ جي سياست]]، [[گنگا پاڻي تڪرار|گنگا]] ۽ [[تيستا درياهه#پاڻي ورهائڻ جو چئلينج|تيستا]] جي مسئلن،<ref>{{cite web |url=https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | title=India and Bangladesh Conflict over the Ganges River &#124; Climate-Diplomacy | date=January 1957 | access-date=23 October 2022 | archive-date=23 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221023122123/https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | url-status=live }}</ref><ref>{{cite thesis |last=Karim |first=Sajid |date=November 2020 |title=Transboundary Water Cooperation between Bangladesh and India in the Ganges River Basin: Exploring a Benefit-sharing Approach |type=Master's |publisher=[[Uppsala University]] |url=http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|access-date=27 September 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|title=India Must Settle the Teesta River Dispute With Bangladesh for Lasting Gains|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=9 April 2021|access-date=27 September 2022 |last=Banerji |first=Anuttama|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|url-status=live}}</ref> ۽ [[بنگلاديش–ڀارت سرحد تي موت|بنگلاديشي شهرين جي سرحدي قتلن]] سبب ڇڪتاڻ جو شڪار ٿين ٿا.<ref>{{cite web |url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343 |title='Unlawful killings' along India border: Bangladeshi families seek justice|publisher=[[Anadolu Agency]]|date=11 February 2021|access-date=27 September 2022 |last=Kamruzzaman |first=Md.|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|title=Bangladesh sees highest border deaths in 10 years|date=22 December 2020 |last=Anik |first=Syed Samiul Basher|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جا پاڪستان سان لاڳاپا مسئلن جو شڪار آهن، خاص طور تي ان ڪري جو پاڪستان 1971ع واري [[بنگلاديش نسل ڪشي]] کان انڪار ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|title=Should Pakistan apologize to Bangladesh for the 1971 war?|work=[[DW News]]|publisher=[[Deutsche Welle]]|date=30 March 2021|access-date=27 September 2022 |last=Janjua |first=Haroon|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|url-status=live}}</ref> اهو چين سان [[بنگلاديش–چين لاڳاپا|گرم لاڳاپا]] برقرار رکي ٿو، جيڪو ان جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار ۽ سڀ کان وڏو هٿيار فراهم ڪندڙ ملڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|title=Decoding China-Bangladesh relationship |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta|date=27 June 2018|access-date=27 September 2022|publisher=[[Observer Research Foundation]]|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|url-status=live}}</ref> جاپان بنگلاديش کي سڀ کان وڌيڪ معاشي امداد ڏيندڙ ملڪ آهي، ۽ ٻنهي ملڪن وچ ۾ [[بنگلاديش–جاپان لاڳاپا|حڪمت عملي ۽ معاشي ڀائيواري]] آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|title=50 Years of Japan-Bangladesh Ties: From Economic to Strategic Partnership|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=10 February 2022 |last=Shazzad |first=Hussain|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153002/https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|url-status=live}}</ref> وچ اوڀر جي ملڪن سان سياسي لاڳاپا مضبوط آهن.<ref>{{cite web |url=https://saudigazette.com.sa/article/38010 | title=Bangladesh and Saudi Arabia have extremely cordial relations – Rizvi | date=27 March 2013 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184720/https://saudigazette.com.sa/article/38010 | url-status=live }}</ref> بنگلاديش کي پنهنجي ترسيل رقم جو 59 سيڪڙو وچ اوڀر مان ملي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | title=Middle East dual shock spillover on Bangladesh's remittance | date=19 July 2020 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184724/https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | url-status=live }}</ref> جيتوڻيڪ خراب ڪم ڪندڙ حالتون وچ اوڀر ۾ رهندڙ چئن ملين کان وڌيڪ [[وچ اوڀر ۾ بنگلاديشي|بنگلاديشي مزدورن]] کي متاثر ڪن ٿيون.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|title=Experts: Middle East remains key to Bangladesh's fortunes in a changing world|date=29 June 2022|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|url-status=live}}</ref> بنگلاديش [[موسمي تبديلي|عالمي موسمي]] سفارتڪاري ۾ [[ڪلايميٽ ولنرئبل فورم]] جي اڳواڻ طور اهم ڪردار ادا ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | title=COP26 and Bangladesh: Time to Consolidate Climate Diplomacy | work=SOAS Blog | date=11 October 2021 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184721/https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | url-status=live }}</ref> === فوج === {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladeshi soldiers on a BTR-80 APC.jpg | caption1 = [[بي ٽي آر-80]] تي بنگلاديش فوج جا اهلڪار | image2 = BNS Bongobondhu2.jpg | caption2 = بنگلاديش بحريه جو [[فريگيٽ]]، [[بي اين ايس خالد بن وليد]] | image3 = Mikoyan MiG-29-Chengdu F-7.jpg | caption3 = بنگلاديش هوائي فوج جا ويڙهاڪ جهاز، مگ-29 ۽ ايف-7 }} [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] [[برطانوي فوج]] ۽ [[برطانوي هندستاني فوج]] جو ادارياتي ڍانچو ورثي ۾ حاصل ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|title=The Military and Democracy in Bangladesh|website=press-files.anu.edu.au|access-date=19 September 2017|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010141253/http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|url-status=live}}</ref> 2024ع ۾ [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] جي سرگرم اهلڪارن جو انگ لڳ ڀڳ 230,000 هو،<ref name="IISS">*{{cite book| title=The Military Balance 2018 |author1=International Institute for Strategic Studies |author-link1=International Institute for Strategic Studies| date=14 February 2018| publisher=[[Routledge]]| isbn=978-1-85743-955-7| ref=IISS2018}}</ref> جنهن ۾ هوائي فوج جا 21,000 ۽ بحريه جا 27,000 اهلڪار شامل هئا.<ref>Including service and civilian personnel. See [https://web.archive.org/web/20120112044228/http://www.bangladeshnavy.org/glance.html Bangladesh Navy]. Retrieved 17 July 2007.</ref> روايتي دفاعي ڪردارن کان علاوه، فوج آفتن جي امدادي ڪارروائين ۾ شهري اختيارين جي مدد ڪئي آهي ۽ سياسي بيچيني جي دورن ۾ اندروني سلامتي پڻ فراهم ڪئي آهي. ڪيترن سالن کان، بنگلاديش [[گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ|گڏيل قومن جي امن فوجن]] ۾ دنيا جو سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ رهيو آهي.<ref>{{Cite web |date=4 April 2023 |title=Contribution of Uniformed Personnel to UN by Country and Personnel Type |url=https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |access-date=12 May 2023 |publisher=United Nations|archive-date=12 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230512143419/https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش جو فوجي بجيٽ]] جي ڊي پي جو 1.3 سيڪڙو آهي، جيڪو 2021ع ۾ 4.3 بلين آمريڪي ڊالرن جي برابر هو.<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |title=Military expenditure (% of GDP) – Bangladesh |publisher=World Bank |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207232946/https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |last=Alif |first=Abdullah |date=11 June 2020 |title=Budget FY21: Military spending increases by Tk2,327 crore |url=https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |work=Dhaka Trbiune |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231443/https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش بحريه]]، جيڪا بنگال جي نار جي وڏين بحرين مان هڪ آهي، فريگيٽن، آبدوزن، ڪورويٽن ۽ ٻين جهازن جي [[بنگلاديش بحريه جي سرگرم جهازن جي فهرست|بيڙي]] تي مشتمل آهي. [[بنگلاديش هوائي فوج]] وٽ گهڻ مقصدي جنگي جهازن جو هڪ [[بنگلاديش جي سرگرم فوجي جهازن جي فهرست|ننڍو بيڙو]] آهي. بنگلاديش جي فوجي سامان جو گهڻو حصو چين کان اچي ٿو.<ref>{{cite news |last=Balachandran |first=P.K. |date=12 April 2017 |title=Rivals India and China woo Bangladesh with aid totalling $46 b |url=http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |work=[[Daily FT]] |access-date=27 July 2017 |archive-date=28 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170728123712/http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |url-status=live }}</ref> تازن سالن ۾، بنگلاديش ۽ ڀارت گڏيل فوجي مشقون، فوجي اڳواڻن جا اعليٰ سطحي دورا، [[دهشتگردي جي روڪٿام]] ۾ سهڪار ۽ ڳجهي ڄاڻ جي مٽاسٽا وڌائي آهي. بنگلاديش [[اتر اوڀر ڀارت]] ۾ استحڪام ۽ سلامتي کي يقيني بڻائڻ لاءِ اهم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |title=Migration, river management, radicalisation: What does the future hold for India-Bangladesh relations? |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta |date=May 2020 |website=Observer Research Foundation |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231444/https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |title=Bangladesh and India's Northeast: A security perspective |work=The Daily Star |date=15 October 2011 |access-date=14 February 2022 |archive-date=8 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220208025833/https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |url-status=live }}</ref> اوڀر برصغير ۾ بنگلاديش جي حڪمت عملي واري اهميت چين جي ويجهڙائي، برما سان سرحد، مکيه ڀارت ۽ اتر اوڀر ڀارت جي جدا ٿيڻ، ۽ بنگال جي نار ۾ ان جي سامونڊي علائقي تي دارومدار رکي ٿي.<ref>{{cite web |author=Anu Anwar, Michael Kugelman |url=https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |title=The U.S. Should Deepen Ties With Bangladesh |work=Foreign Policy |date=1 December 2021 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |url-status=live }}</ref> 2002ع ۾ بنگلاديش ۽ چين دفاعي سهڪار جو معاهدو ڪيو.<ref>{{cite journal |last=Kinne |first=Brandon J. |date=15 August 2018 |title=Defense Cooperation Agreements and the Emergence of a Global Security Network |journal=International Organization |volume=72 |issue=4 |pages=799–837 |doi=10.1017/S0020818318000218 |doi-access=free }}</ref> آمريڪا بنگلاديش سان [[اسٽيٽس آف فورسز ايگريمينٽ]]، [[ايڪويزيشن اينڊ ڪراس-سروسنگ ايگريمينٽ]] ۽ جنرل سيڪيورٽي آف ملٽري انفارميشن ايگريمينٽ بابت ڳالهين جي ڪوشش ڪئي آهي.<ref>{{cite journal |last=Paul |first=Bimal Kanti |year=2005 |title=Bangladeshi American Response to the 1998 Status of Forces Agreement (SOFA): An Assessment |journal=The Professional Geographer |volume=57 |issue=4 |pages=495–505 |doi=10.1111/j.1467-9272.2005.00494.x |bibcode=2005ProfG..57..495P }}</ref><ref>{{cite web |last=Ashraf |first=Nazmul |url=https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |title=U.S. keen on military ties with Dhaka &#124; Uae |work=Gulf News |date=11 May 2002 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162344/https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=US wants 2 defence deals with Bangladesh |url=https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |work=The Daily Star |date=18 October 2019 |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |url-status=live }}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش گڏيل قومن جي [[ايٽمي هٿيارن جي پابندي بابت معاهدو]] جي توثيق ڪئي.<ref>{{cite news |title=Bangladesh ratifies nuclear weapons prohibition treaty |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |work=Dhaka Tribune |date=28 September 2020 |access-date=15 August 2020 |archive-date=20 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200920163951/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |url-status=live }}</ref> == آبادي == {{Main|بنگلاديش جي آبادي}} {{Further|بنگالي}} {{Historical populations |source = World Bank<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|publisher=[[World Bank]]|title=Population, total – Bangladesh|access-date=19 January 2025}}</ref> |title = آبادي (ملينن ۾) |percentages = pagr |1960 |51,828,660 |1971 |70,276,758 |1980 |88,016,432 |1990 |111,633,717 |2000 |134,544,304 |2010 |152,201,981 |2023 |171,466,990 }} بنگلاديش جي آبادي [[2022ع بنگلاديشي آدمشماري|2022ع جي آدمشماري]] ۾ 169.8&nbsp;ملين رڪارڊ ڪئي وئي،<ref name="populationcensus2022"/> جيڪا 2023ع ۾ وڌي 171.4&nbsp;ملين ٿي وئي.<ref name="unpop">{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|title=Population, total – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 April 2025}}</ref> اهو دنيا جو [[آبادي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ايشيا جو [[آبادي موجب ايشيائي ملڪن جي فهرست|پنجون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ۽ دنيا جو [[آبادي جي گهاٽائي موجب ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گهاٽي آبادي وارو وڏو ملڪ]] آهي، جتي 2020ع ۾ مکيه آبادي گهاٽائي 1,265 ماڻهو/km<sup>2</sup> هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/EN.POP.DNST?locations=BD|title=Population density (people per sq. km of land area) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR)، جيڪا ڪڏهن دنيا جي سڀ کان وڌيڪ شرحن مان هڪ هئي، نمايان گهٽتائي مان گذري آهي؛ اها 1985ع ۾ 5.5 کان 1995ع ۾ 3.7 ۽ پوءِ 2022ع ۾ 1.9 تائين گهٽجي وئي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.TFRT.IN?locations=BD|title=Fertility rate, total (births per woman) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> جيڪا 2.1 واري [[متبادل سطح کان هيٺ زرخيزي]] کان به گهٽ آهي.<ref>{{cite journal |last1=Bora |first1=Jayanta Kumar |last2=Saikia |first2=Nandita |last3=Kebede |first3=Endale Birhanu |last4=Lutz |first4=Wolfgang |title=Revisiting the causes of fertility decline in Bangladesh: The relative importance of female education and family planning programs |journal=Asian Population Studies |date=2023 |volume=19 |pages=81–104 |doi=10.1080/17441730.2022.2028253 |doi-access=free }}</ref> آبادي جو گهڻو حصو ڳوٺاڻن علائقن ۾ رهي ٿو، جڏهن ته 2023ع مطابق صرف 40٪ آبادي شهري علائقن ۾ رهي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.URB.TOTL.IN.ZS?locations=BD|title=Urban population (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[وچولي عمر]] لڳ ڀڳ 28 سال آهي؛ ڪل آبادي جو 26٪ حصو 14 سالن يا ان کان گهٽ عمر جو آهي،<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.0014.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 0–14 (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ۽ 2023ع صرف 6٪ ماڻهو 65 سالن يا ان کان وڌيڪ عمر جا آهن.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.65UP.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 65 and above (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش هڪ [[نسلي ۽ ثقافتي تنوع جي سطح موجب ملڪن جي فهرست|نسلي ۽ ثقافتي طور هم جنس سماج]] آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]] آبادي جو 99٪ آهن.<ref name="cia"/> [[آديواسي]] آبادي ۾ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما]]، [[مارما ماڻهو|مارما]]، [[سانٿال ماڻهو|سانٿال]]، [[مرو ماڻهو|مرو]]، [[تانچنگيا ماڻهو|تانچنگيا]]، [[باوم ماڻهو|باوم]]، [[تريپوري ماڻهو|تريپوري]]، [[خاصي ماڻهو|خاصي]]، [[خومي ماڻهو|خومي]]، [[ڪوڪي ماڻهو|ڪوڪي]]، [[گارو ماڻهو|گارو]] ۽ [[بشنوپريا منيپوري ماڻهو|بشنوپريا منيپوري]] شامل آهن. چٽاگانگ پهاڙي علائقن ۾ مقامي ماڻهن جي خودمختياري تحريڪ سبب 1975ع کان 1997ع تائين بدامني ۽ [[چٽاگانگ پهاڙي علائقن جو تڪرار|بغاوت]] رهي. جيتوڻيڪ 1997ع ۾ امن معاهدو ٿيو، پر علائقو [[آپريشن اتاران|اڃا به فوجي موجودگي هيٺ]] آهي.<ref name="rashiduzzaman">{{cite journal |last=Rashiduzzaman |first=M. |year=1998 |title=Bangladesh's Chittagong Hill Tracts Peace Accord: Institutional Features and Strategic Concerns |journal=Asian Survey |volume=38 |issue=7 |pages=653–70 |doi=10.2307/2645754 |jstor=2645754}}</ref> [[اردو]] ڳالهائيندڙ [[رهجي ويل پاڪستاني]]ن کي 2008ع ۾ سپريم ڪورٽ طرفان شهريت ڏني وئي.<ref>{{cite web|url=https://www.unhcr.org/news/stories/how-bangladesh-court-ruling-changed-lives-more-300000-stateless-people|title=How a Bangladesh court ruling changed the lives of more than 300,000 stateless people|last1=Shadman|first1=Onchita|last2=Schönbauer|first2=Roland|date=23 February 2015|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش 2017ع کان وٺي 700,000 کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن جي ميزباني پڻ ڪري ٿو، جنهن سبب اهو دنيا جي سڀ کان وڏين پناهگير آبادين وارن ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="RohingyaHRW"/> === شهري مرڪز === {{Further|بنگلاديش جي شهرن ۽ قصبن جي فهرست}} بنگلاديش جو گاديءَ وارو ۽ سڀ کان وڏو شهر [[ڍاڪا]] آهي، جنهن جي انتظام لاءِ ٻه شهري ڪارپوريشنون قائم آهن، جيڪي شهر جي اترين ۽ ڏاکڻي حصن جي نگراني ڪن ٿيون. بنگلاديش ۾ ڪُل 13 [[بنگلاديش جي شهري ڪارپوريشنن جي فهرست|شهري ڪارپوريشنون]] آهن، جتي ميئرن جون چونڊون ٿينديون آهن: ڍاڪا ڏکڻ، ڍاڪا اتر، [[چٽاگانگ]]، [[ڪوميلا]]، [[خولنا]]، [[ميمن سنگهه]]، [[سلهٽ]]، [[راجشاهي]]، [[باريسال]]، [[رنگپور]]، [[گازيپور]]، [[بوگرا]] ۽ [[نارائن گنج]]. ميئر پنجن سالن جي مدي لاءِ چونڊيا ويندا آهن. بنگلاديش ۾ مجموعي طور 506 شهري مرڪز آهن، جن مان 43 شهرن جي آبادي 100,000 کان وڌيڪ آهي. {{Largest cities | country = Bangladesh | stat_ref = [https://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-09-27-09-50-a3672cdf61961a45347ab8660a3109b6.pdf] | list_by_pop = | div_name = ملڪ | div_link = Bangladesh | city_1 = ڍاڪا | pop_1 = 10,278,882 | city_2 = چٽاگانگ | pop_2 = 3,227,246 | city_3 = گازيپور | pop_3 = 2,674,697 | city_4 = نارائن گنج | pop_4 = 967,724 | city_5 = خولنا | pop_5 = 718,735 | city_6 = Rangpur, Bangladesh{{!}}رنگپور | pop_6 = 708,384 | city_7 = ميمن سنگهه | pop_7 = 576,722 | city_8 = راجشاهي | pop_8 = 552,791 | city_9 = سلهٽ | pop_9 = 532,426 | city_10 = بوگرا | pop_10 = 542,420 | city_11 = ڪوميلا | pop_11 = 439,414 }} === ٻولي === {{Main|بنگلاديش جون ٻوليون}} [[File:Shaheed Minar, Dhaka, Bangladesh.jpg|thumb|[[ڍاڪا شهيد مينار|شهيد مينار]]، ڍاڪا ۾ واقع هڪ قومي يادگار آهي، جيڪو 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]] جي شهيدن جي ياد ۾ تعمير ڪيو ويو هو ۽ بنگالي قومپرستي جي علامت سمجهيو وڃي ٿو.]] بنگلاديش جي سرڪاري ۽ غالب ٻولي [[بنگالي ٻولي|بنگالي]] آهي، جيڪا آبادي جي 99 سيڪڙو کان وڌيڪ ماڻهن جي [[مادري ٻولي]] آهي.<ref>{{Cite book|title=Population and Housing Census 2022: Report on Socio-Economic and Demographic Survey 2023 |url=http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf|date=June 2024|publisher=Bangladesh Bureau of Statistics|page=xx|isbn=978-984-35-2977-0|access-date=9 June 2024|archive-date=9 June 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240609144133/http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf}}</ref><ref name="LOG">{{cite encyclopedia|last1=Rahim|first1=Enayetur|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert L.|title=Ethnicity and Linguistic Diversity|encyclopedia=Bangladesh: a country study|year=1989|access-date=24 September 2022|url=http://countrystudies.us/bangladesh/29.htm|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=59|oclc=49223313}}</ref> بنگالي کي هڪ [[لهجن جو تسلسل]] (Dialect Continuum) طور بيان ڪيو ويندو آهي، جنهن ۾ سڄي ملڪ ۾ مختلف [[بنگالي لهجا|لهجا]] ڳالهايا وڃن ٿا. ملڪ ۾ [[دولسانيت]] (Diglossia) پڻ موجود آهي، جنهن تحت گهڻا ماڻهو معياري ڳالهائجندڙ بنگالي سمجهي يا ڳالهائي سگهن ٿا، ساڳئي وقت پنهنجي علائقائي لهجي يا ٻوليءَ جي صورت پڻ استعمال ڪن ٿا.<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/supplements/amar-ekushey-2018/amago-bhasha-1537534|title=Amago Basha|last=Khan|first=Sameer Ud Dowla|date=21 February 2018|access-date=24 September 2022|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> انهن ۾ [[چٽاگانگي ٻولي|چٽاگانگي]] شامل آهي، جيڪا چٽاگانگ جي ڏکڻ اوڀر واري علائقي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref>{{Cite book |last=Masica |first=Colin |author-link=Colin Masica |year=1991 |title=The Indo-Aryan Languages |place= Cambridge |publisher=Cambridge University Press |page=16}}</ref> [[نواخالي ٻولي|نواخالي]]، جيڪا [[نواخالي ضلعو|نواخالي]] ضلعي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي،<ref>{{citation|author=Sarwar, Fatina|title=Noakhali Dialect: Its Prospect of Standardization}}</ref><ref>{{cite journal|last=Rashel|first=Md. Mostafa|title=Phonological Analysis of Chatkhil Dialect in Noakhali District, Bangladesh|journal=Theory and Practice in Language Studies|volume=1|issue=9|date=September 2011|pages=1051–1061|doi=10.4304/tpls.1.9.1051-1061|url=http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html/|archive-date=15 June 2022|access-date=6 January 2025|archive-url=https://web.archive.org/web/20220615203456/http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html}}</ref> ۽ [[سلهٽي ٻولي|سلهٽي]]، جيڪا اتر اوڀر واري [[سلهٽ ڊويزن]] ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref name="LOG"/> [[انگريزي ٻولي|انگريزي]] بنگلاديش جي عدالتي ۽ تعليمي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿي، ڇاڪاڻ⁠تہ ملڪ ماضي ۾ برطانوي سلطنت جو حصو رهيو آهي. اها وڏي پيماني تي ڳالهائي ۽ سمجهي وڃي ٿي، ۽ سڀني [[بنگلاديش جي اسڪولن جي فهرست|اسڪولن]]، [[بنگلاديش جي ڪاليجن جي فهرست|ڪاليجن]] ۽ [[بنگلاديش جي يونيورسٽين جي فهرست|يونيورسٽين]] ۾ لازمي مضمون طور پڙهائي وڃي ٿي، جڏهن ته انگريزي-ذريعو تعليمي نظام پڻ وڏي پيماني تي اختيار ڪيو وڃي ٿو.<ref>{{cite journal |last1=Rahman |first1=Mohammad Mosiur |last2=Islam |first2=Md Shaiful |last3=Karim |first3=Abdul |last4=Chowdhury |first4=Takad Ahmed |last5=Rahman |first5=Muhammad Mushfiqur |last6=Seraj |first6=Prodhan Mahbub Ibna |last7=Singh |first7=Manjet Kaur Mehar |title=English language teaching in Bangladesh today: Issues, outcomes and implications |journal=Language Testing in Asia |date=2019 |volume=9 |article-number=9 |doi=10.1186/s40468-019-0085-8 |doi-access=free }}</ref> قبائلي ٻوليون، جيتوڻيڪ آهستي آهستي خطري ۾ پئجي رهيون آهن، تڏهن به ملڪ جي لساني ورثي جو اهم حصو آهن. انهن ۾ [[چاڪما ٻولي]] شامل آهي، جيڪا هڪ اوڀر هند-آريائي ٻولي آهي ۽ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite thesis |last1=Chakma |first1=Sujana |title=Chakma language: survival from being extinct in Bangladesh |date=2014 |hdl=10361/3983 }}{{page needed|date=January 2026}}</ref> ٻين قبائلي ٻولين ۾ [[گارو ٻولي|گارو]]، [[ميتيئي ٻولي|ميتيئي]]، [[ڪوڪ بوروڪ]] ۽ [[راخين ٻولي|راخين]] شامل آهن. [[آسٽرو ايشيائي ٻوليون|آسٽرو ايشيائي ٻولين]] مان سڀ کان وڌيڪ ڳالهائي ويندڙ ٻولي [[سانتالي ٻولي]] آهي، جيڪا [[سانٿال ماڻهو|سانٿال ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite web|last1=Seung|first1=Kim|last2=Kim|first2=Amy|title=The Santali cluster in Bangladesh: a sociolinguistic survey|year=2010|url=https://www.sil.org/system/files/reapdata/85/39/32/85393268857150358467007206894440229270/silesr2010_006.pdf|issue=2010–006|publisher=[[SIL International]]|series=Survey Report|access-date=24 September 2022}}</ref> [[بنگلاديش ۾ رهجي ويل پاڪستاني|رهجي ويل پاڪستاني]] ۽ [[ڍاڪايا|پراڻي ڍاڪا]] جي ڪجهه آبادي اڄ به [[اردو]] کي پنهنجي مادري ٻولي طور استعمال ڪن ٿا. تنهن هوندي به، اردو جي استعمال بابت سماجي تنقيد ۽ ناپسنديدگي اڃا تائين وڏي حد تائين موجود آهي.<ref>{{cite web|last=Ashrafi|first=Shah Tazria |title=How the Urdu language and literature slipped into darkness in Bangladesh|url=https://www.trtworld.com/opinion/how-the-urdu-language-and-literature-slipped-into-darkness-in-bangladesh-43391|work=[[TRT World]]|date=19 January 2021|type=Opinion|access-date=24 September 2022}}</ref> === مذهب === {{Main|بنگلاديش ۾ مذهب}} {{bar box |title=بنگلاديش ۾ مذهب (2022ع جي آدمشماري)<ref name="census">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Preliminary Report |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |publisher=Bangladesh Bureau of Statistics |page=16 |date=August 2022 |access-date=25 September 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> |titlebar=#Fcd116 |left1=مذهب |right1=سيڪڙو |float=right |bars= {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ اسلام|مسلمان]]|green|91.04}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ هندومت|هندو]]|darkorange|7.94}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌ]]|yellow|0.60}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائي]]|darkblue|0.31}} {{bar percent|ٻيا|red|0.11}} }} [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] بنگلاديش جو [[سرڪاري مذهب]] آهي.<ref name="state religion">{{cite web |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part I) |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24549.html |access-date=12 January 2025 |website=Laws of Bangladesh}}</ref> بهرحال، [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] سيڪيولرزم (مذهبي غيرجانبداري) کي پڻ برقرار رکي ٿو ۽ سڀني مذهبن لاءِ برابر حقن جي ضمانت ڏئي ٿو.<ref name="secularism">{{cite web |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part II) |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24560.html |access-date=12 January 2025 |website=Laws of Bangladesh}}</ref><ref name="state religion"/> هر شهري کي پنهنجي پسند جو مذهب اختيار ڪرڻ ۽ ان تي عمل ڪرڻ جي آزادي حاصل آهي. [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ملڪ جو سڀ کان وڏو مذهب آهي، جنهن تي لڳ ڀڳ 91.1٪ آبادي عمل ڪري ٿي.<ref name="census"/> بنگلاديش جي مسلمانن جي وڏي اڪثريت [[بنگالي مسلمان]] آهي، جيڪي [[سني اسلام]] سان وابسته آهن.<ref name="state"/> بنگلاديش دنيا جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ مسلمان اڪثريت وارو ملڪ آهي ۽ مجموعي مسلمان آبادي جي لحاظ کان چوٿين نمبر تي اچي ٿو.<ref>{{cite web |url=http://features.pewforum.org/muslim-population/?sort=Pop2010 |title=Muslim Population by Country |publisher=Pew Research |date=27 January 2011 |access-date=23 October 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130726201620/http://features.pewforum.org/muslim-population/?sort=Pop2010 |archive-date=26 July 2013 |url-status=live}}</ref> [[بنگالي هندو]] ملڪ جي [[بنگلاديش ۾ هندومت|ٻي وڏي مذهبي اقليت]] آهن ۽ دنيا جي [[هندن جي آبادي]] جي لحاظ کان ٽئين وڏي هندو برادري ٺهن ٿا. [[2022ع جي بنگلاديشي آدمشماري]] موجب هندو آبادي جو 7.95٪ آهن.<ref name="state"/><ref name="census"/> جڏهن ته [[2011ع جي بنگلاديشي آدمشماري]] ۾ هندو آبادي جو 8.54٪ هئا. [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] ملڪ جو ٽيون سڀ کان وڏو مذهب آهي، جنهن تي صرف 0.6٪ آبادي عمل ڪري ٿي.<ref name="census"/> بنگلاديشي ٻڌ ڌرم جا پوئلڳ خاص طور تي [[چٽاگانگ ٽڪريون وارو علائقو|چٽاگانگ ٽڪريون واري علائقي]] جي قبائلي قومن ۽ سامونڊي چٽاگانگ ۾ رهندڙ [[بنگالي ٻڌ ڌرمي]] اقليت ۾ مرڪوز آهن، جيڪي گهڻو ڪري [[ٿيراوادا]] روايت جي پيروي ڪن ٿا.<ref name="state"/> [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]] چوٿون وڏو مذهب آهي، جنهن جا پيروڪار آبادي جو 0.3٪ آهن. انهن مان گهڻا هڪ ننڍڙي [[بنگالي عيسائي]] برادري سان تعلق رکن ٿا.<ref name="census"/> آبادي جو لڳ ڀڳ 0.1٪ حصو ٻين مذهبن تي عمل ڪري ٿو، جهڙوڪ [[روح پرستي]]، يا ڪنهن به مذهب سان وابسته نه آهي.<ref name="state">{{cite web|url=https://www.state.gov/reports/2022-report-on-international-religious-freedom/bangladesh/|title=2022 Report on International Religious Freedom: Bangladesh|work=[[United States Department of State]]|access-date=8 January 2025}}</ref> === تعليم === {{Main|بنگلاديش ۾ تعليم}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladesh Literacy Rate (2022, Total).svg | caption1 = بنگلاديش جي ضلعن ۾ [[خواندگي]] جي شرح | image2 = Curzon Hall - Northern Facade - University of Dhaka - Dhaka 2015-05-31 1992.JPG | caption2 = [[ڪرزن هال]]، [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جو هڪ حصو }} بنگلاديش جو آئين بيان ڪري ٿو ته سڀني ٻارن کي مفت ۽ لازمي تعليم فراهم ڪئي ويندي.<ref>{{cite web|title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh: Article 17 (Free and compulsory education)|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24565.html|website=Legislative and Parliamentary Affairs Division, Ministry of Law, Justice and Parliamentary Affairs|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش ۾ تعليم جي نگراني [[بنگلاديش جي تعليم واري وزارت]] ڪندي آهي. [[بنگلاديش جي پرائمري ۽ عوامي تعليم واري وزارت]] مقامي سطح تي ابتدائي تعليم ۽ سرڪاري مالي سهائتا حاصل ڪندڙ اسڪولن بابت پاليسين جي نفاذ جي ذميوار آهي. ابتدائي ۽ ثانوي تعليم [[لازمي تعليم]] آهي، جيڪا رياست جي خرچ تي هلائي ويندي آهي ۽ سرڪاري اسڪولن ۾ مفت فراهم ڪئي ويندي آهي. 2021ع تائين بنگلاديش جي [[خواندگي]] جي شرح 76٪ هئي؛ مردن ۾ 79٪ ۽ عورتن ۾ 71.9٪.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult total (% of people ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.MA.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult male (% of males ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.FE.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult female (% of females ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref> ملڪ جو تعليمي نظام ٽن وڏن درجن تي ٻڌل آهي ۽ ان کي وڏي پيماني تي سرڪاري مالي سهائتا حاصل آهي. حڪومت ابتدائي، ثانوي ۽ اعليٰ ثانوي سطحن تي ڪيترائي تعليمي ادارا هلائي ٿي ۽ ڪيترن نجي ادارن کي پڻ امداد فراهم ڪري ٿي. تنهن هوندي به تعليم تي سرڪاري خرچ دنيا ۾ سڀ کان گهٽ خرچن مان هڪ آهي، جيڪو مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جو صرف 1.8٪ آهي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.XPD.TOTL.GD.ZS?locations=BD|title=Government expenditure on education, total (% of GDP) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=12 January 2025}}</ref> تعليمي نظام پنجن مرحلن ۾ ورهايل آهي: * ابتدائي تعليم (پهرين کان پنجين جماعت) * جونيئر ثانوي تعليم (ڇهين کان اٺين جماعت) * ثانوي تعليم (نائين ۽ ڏهين جماعت) * اعليٰ ثانوي تعليم (يارهين ۽ ٻارهين جماعت) * اعليٰ تعليم (يونيورسٽي سطح) <ref name="CompEd2">{{cite book |author=T. Neville Postlethwaite |title=The Encyclopedia of Comparative Education and National Systems of Education |publisher=Pergamon Press |year=1988 |isbn=978-0-08-030853-1 |page=130}}</ref> ابتدائي سطح جا شاگرد جونيئر ثانوي سطح ۾ داخلا لاءِ [[پرائمري ايجوڪيشن ڪمپليشن]] (PEC) امتحان پاس ڪندا آهن. ان کان پوءِ جونيئر ثانوي شاگرد [[جونيئر اسڪول سرٽيفڪيٽ]] (JSC) امتحان ڏيندا آهن ته جيئن نائين جماعت ۾ داخلا وٺي سگهن. ڏهين جماعت جا شاگرد [[سيڪنڊري اسڪول سرٽيفڪيٽ (بنگلاديش)|سيڪنڊري اسڪول سرٽيفڪيٽ]] (SSC) امتحان پاس ڪري يارهين جماعت ۾ داخل ٿيندا آهن. آخرڪار ٻارهين جماعت ۾ شاگردن کي [[هائير سيڪنڊري سرٽيفڪيٽ]] (HSC) امتحان پاس ڪرڻو پوندو آهي ته جيئن اعليٰ تعليم يا يونيورسٽين ۾ داخلا لاءِ درخواست ڏئي سگهن.<ref>{{cite journal |last1=Mamun |first1=Mohammed A. |last2=Griffiths |first2=Mark D. |title=Young Teenage Suicides in Bangladesh—Are Mandatory Junior School Certificate Exams to Blame? |journal=International Journal of Mental Health and Addiction |date=2022 |volume=20 |issue=3 |pages=1627–1631 |doi=10.1007/s11469-020-00275-3 }}</ref> [[بنگلاديش جون يونيورسٽيون|يونيورسٽيون]] ٽن قسمن جون آهن: * سرڪاري يونيورسٽيون (حڪومت جي ملڪيت ۽ [[بنگلاديش يونيورسٽي گرانٽس ڪميشن]] جي مالي سهائتا سان) * نجي يونيورسٽيون * بين الاقوامي يونيورسٽيون (بين الاقوامي ادارن پاران هلندڙ) ملڪ ۾ 55 سرڪاري،<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/public-universities|title=List of Public Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> 115 نجي<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/private-universities|title=List of Private Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> ۽ 2 بين الاقوامي يونيورسٽيون آهن.<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/international-universities|title=List of International Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> [[نيشنل يونيورسٽي، بنگلاديش]] داخلا وٺندڙ شاگردن جي تعداد جي لحاظ کان دنيا جي ٻي وڏي يونيورسٽي آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/why-campus-programmes-matter-national-university-982726|title=Why on-campus programmes matter for National University|work=[[Business Standard]]|date=2 November 2024|last=Hossain|first=Shaikh Shohag}}</ref> [[ڍاڪا يونيورسٽي]]، جيڪا 1921ع ۾ قائم ٿي، ملڪ جي سڀ کان پراڻي سرڪاري يونيورسٽي آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/youth/education/campus/news/the-conception-and-birth-dhaka-university-2121841|title=The conception and birth of Dhaka University|date=2 July 2021|access-date=9 February 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|last=Mujib|first=Rasheek Tabassum}}</ref> [[بنگلاديش يونيورسٽي آف انجنيئرنگ اينڊ ٽيڪنالاجي|بي يو اي ٽي (BUET)]] انجنيئرنگ تعليم لاءِ ملڪ جي سڀ کان نمايان يونيورسٽي سمجهي وڃي ٿي. [[چٽاگانگ يونيورسٽي]]، جيڪا 1966ع ۾ قائم ٿي، ملڪ جو سڀ کان وڏو يونيورسٽي ڪيمپس رکي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/education/2017/10/19/chittagong-university-model-campus-tourism/|title=Chittagong University: A model of campus tourism|last=Mahmud|first=Tarek|date=19 October 2017|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007152843/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/education/2017/10/19/chittagong-university-model-campus-tourism|archive-date=7 October 2022}}</ref> [[بنگلاديش يونيورسٽي آف پروفيشنلز|بي يو پي (BUP)]] هٿياربند فوجن سان لاڳاپيل سڀ کان وڏي سرڪاري يونيورسٽي آهي.<ref>{{Cite web|date=8 April 2009|title=Bangladesh University of Professionals Act, 2009 (Act No. 30 of 2009)|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-1016.html?lang=en|access-date=5 September 2021|website=bdlaws.minlaw.gov.bd}}</ref> [[ڍاڪا ڪاليج]]، جيڪو 1841ع ۾ قائم ٿيو، برصغير جي قديم ترين تعليمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/weekend-read/news/dhakas-educational-heritage-3414361|title=Dhaka's educational heritage|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=9 September 2023|last1=Nand|first1=Dipan|last2=Rahaman|first2=Arafat|access-date=9 February 2025}}</ref> طبي تعليم 39 سرڪاري، 6 هٿياربند فوجن سان لاڳاپيل ۽ 68 نجي [[بنگلاديش جي طبي ڪاليجن جي فهرست|طبي ڪاليجن]] ذريعي فراهم ڪئي ويندي آهي. سڀئي طبي ڪاليج [[بنگلاديش جي صحت ۽ خانداني ڀلائي واري وزارت]] سان لاڳاپيل آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/365640/three-more-medical-colleges-renamed-by-health|title=Three more medical colleges renamed by Health Ministry|date=19 November 2024|access-date=9 February 2025|work=[[Dhaka Tribune]]}}</ref> [[نارٿ سائوٿ يونيورسٽي]] کي عام طور ملڪ جي اڳواڻ نجي يونيورسٽي طور ڏٺو ويندو آهي.<ref>{{cite web |title=Times Higher Education Rankings 2023: DU, NSU ranked top Bangladeshi universities |url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/education/times-higher-education-rankings-2023-du-nsu-ranked-top-bangladeshi-universities |website=The Business Standard |date=12 October 2022 |access-date=19 February 2026}}</ref> === صحت === {{Main|بنگلاديش ۾ صحت}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Life expectancy by WBG -Bangladesh.png | caption1 = بنگلاديش ۾ [[متوقع عمر]] جي تاريخي واڌ، جيڪا آزادي کان پوءِ نمايان بهتري ڏيکاري ٿي | image2 = Child mortality rate in Bangladesh.png | caption2 = 1990ع کان پوءِ بنگلاديش ۾ [[ٻارن جي شرحِ اموات]] جي تاريخي واڌ ويجھ، جيڪا نمايان گهٽتائي ظاهر ڪري ٿي | image3 = A community health worker conducting a survey in the Korail slum, Bangladesh (8630810827).jpg | caption3 = راڄڌاني ڍاڪا جي هڪ ڪچي آبادي ۾ سروي ڪندڙ هڪ برادري صحت ڪارڪن }} بنگلاديش جو آئين پنهنجي سڀني شهرين لاءِ صحت جون خدمتون بنيادي حق طور ضمانت ڏئي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://mof.portal.gov.bd/sites/default/files/files/mof.portal.gov.bd/budget_mof/b3342588_2e85_4fcb_95af_dddfdea4851b/G-1_04_127_Health%20Services_English.pdf|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mof.portal.gov.bd/sites/default/files/files/mof.portal.gov.bd/budget_mof/b3342588_2e85_4fcb_95af_dddfdea4851b/G-1_04_127_Health%20Services_English.pdf|archive-date=9 October 2022|url-status=live|title=Chapter-5 {{!}} Health Services Division|publisher=[[Ministry of Finance (Bangladesh)]]|access-date=1 October 2022}}</ref> [[بنگلاديش جي صحت ۽ خانداني ڀلائي واري وزارت]] ملڪ ۾ صحت جون خدمتون فراهم ڪندڙ سڀ کان وڏو ادارياتي ادارو آهي،<ref name="overview">{{cite journal |author1=World Health Organization Regional Office for the Western Pacific |title=Bangladesh health system review |journal=Health Systems in Transition |date=17 July 2015 |volume=5 |issue=3 |hdl=10665/208214 |hdl-access=free }}</ref> جنهن ۾ ٻه ڊويزنون شامل آهن: [[صحت خدمتون ڊويزن]] ۽ [[طبي تعليم ۽ خانداني ڀلائي ڊويزن]].<ref>{{cite web|url=https://www.newagebd.net/article/11610/onelink.to/articlelist/323/Cartoon|title=Health Ministry split into 2 divisions|work=[[New Age (Bangladesh)|New Age]]|date=20 March 2017|access-date=1 October 2022}}</ref> تنهن هوندي به بنگلاديش جون صحت جون سهولتون اڃا تائين مڪمل طور تي ڪافي نه سمجهيون وڃن ٿيون، جيتوڻيڪ معيشت جي واڌ ۽ غربت ۾ نمايان گهٽتائي سان انهن ۾ سڌارو آيو آهي.<ref name="overview"/> ملڪ کي صحت جي افرادي قوت جي شديد کوٽ کي منهن ڏيڻو پوي ٿو، ڇاڪاڻ ته باقاعده تربيت يافته صحت فراهم ڪندڙ مجموعي صحت عملي جو تمام ننڍو حصو آهن.<ref>{{cite journal|last1=Ahmed|first1=Syed Masud|last2=Hossain|first2=Md. Awlad|last3=Chowdhury|first3=Ahmed Mushtaque Raja|last4=Bhuiya|first4=Abbas Uddin|title=The health workforce crisis in Bangladesh: shortage, inappropriate skill-mix, and inequitable distribution|date=22 January 2011|journal=[[Human Resources for Health]]|publisher=[[BioMed Central]]|volume=9|number=3|page=3|pmid=21255446|doi=10.1186/1478-4491-9-3|pmc=3037300|doi-access=free}}</ref> ڳوٺاڻن ڊاڪٽرن جي علاج واري عمل ۾ اڃا به نمايان خاميون موجود آهن ۽ دوائن جي غير مناسب ۽ نقصانڪار تجويز عام آهي.<ref>{{cite journal |last1=Mahmood|first1=Shehrin S.|last2=Iqbal|first2=Mohammad|last3=Hanifi|first3=S. M. A.|last4=Wahed|first4=Tania|last5=Bhuiya|first5=Abbas|title=Are 'Village Doctors' in Bangladesh a curse or a blessing?|date=6 July 2010|doi=10.1186/1472-698X-10-18|volume=10|number=18|pmid=20602805|journal=BMC International Health and Human Rights|page=18|publisher=[[BioMed Central]]|pmc=2910021|doi-access=free}}</ref> بنگلاديش جو صحت جو نظام سرڪاري ناڪافي مالي مدد سبب متاثر آهي.<ref name="overview"/> 2021ع مطابق صحت تي خرچ مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جو صرف 2.36٪ هو،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.CHEX.GD.ZS?locations=BD|title=Current health expenditure (% of GDP) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> جڏهن ته صحت لاءِ گهريلو سرڪاري خرچ مجموعي صحت خرچن جو 16.88٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.GHED.CH.ZS?locations=BD|title=Domestic general government health expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ذاتي خرچن مان ادا ڪيل صحت خرچ مجموعي خرچن جو لڳ ڀڳ 73٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.OOPC.CH.ZS?locations=BD|title=Out-of-pocket expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> خانگي صحت خرچ مجموعي صحت خرچن جو تقريباً 75.48٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.PVTD.CH.ZS?locations=BD|title=Domestic private health expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ملڪ ۾ هر 10,000 ماڻهن لاءِ صرف 5.3 ڊاڪٽر موجود هئا،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.PHYS.ZS?locations=BD|title=Physicians (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> جڏهن ته هر 1,000 ماڻهن لاءِ لڳ ڀڳ 6 ڊاڪٽر ۽ 6 نرسون موجود هيون.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.NUMW.P3?locations=BD|title=Nurses and midwives (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> اسپتالن ۾ هر 1,000 ماڻهن لاءِ صرف 9 بسترا موجود هئا.<ref>{{cite journal|last1=Islam|first1=Md. Taimur|last2=Talukder|first2=Anup Kumar|last3=Siddiqui|first3=Md. Nurealam|last4=Islam|first4=Tofazzal|title=Tackling the COVID-19 pandemic: The Bangladesh perspective|journal=Journal of Public Health Research|doi=10.4081/jphr.2020.1794|date=14 October 2020|volume=9|number=4|article-number=jphr.2020.1794|pmid=33117758|pmc=7582102}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.BEDS.ZS?locations=BD|title=Hospital beds (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ماهر جراحي عملي جو انگ هر 100,000 ماڻهن لاءِ صرف 3 هو،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.SAOP.P5?locations=BD|title=Specialist surgical workforce (per 100,000 population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> جڏهن ته هر 1,000 ماڻهن لاءِ لڳ ڀڳ 5 برادري صحت ڪارڪن موجود هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.CMHW.P3?locations=BD|title=Community health workers (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> 2022ع ۾ تقريباً 60٪ آبادي کي محفوظ [[پيئڻ جي پاڻي]] تائين رسائي حاصل هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.H2O.SMDW.ZS?locations=BD|title=People using safely managed drinking water services (% of population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> 2002ع ۾ اندازو لڳايو ويو ته پيئڻ جي پاڻي جو اڌ حصو [[آرسينڪ]] سان آلوده هو، جنهن ۾ في ليٽر 10 مائڪروگرام کان وڌيڪ مقدار موجود هئي.<ref>{{cite web|url=https://www.euronews.com/green/2024/01/18/half-of-bangladeshi-drinking-water-is-polluted-with-arsenic-and-climate-change-is-making-i|title=Half of Bangladeshi drinking water is polluted with arsenic – and climate change is making it worse|work=[[Euronews]]|date=18 January 2024|access-date=7 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جي بدترين هوا جي معيار وارن ملڪن مان هڪ آهي، خاص طور تي گهڻي آبادي وارن شهري علائقن، جهڙوڪ [[ڍاڪا]] ۽ ان جي ميٽروپوليٽن علائقي ۾.<ref>{{cite web|url=https://www.atlanticcouncil.org/blogs/energysource/bangladeshs-air-quality-is-among-the-worlds-worst-what-can-be-done/|title=Bangladesh's air quality is among the world's worst. What can be done?|date=25 June 2024|access-date=7 January 2025|work=[[Atlantic Council]]|last1=Webster|first1=Joseph|last2=Sinha|first2=Natalie|last3=Meadows|first3=Sarah}}</ref> عالمي بينڪ جي اندازي موجب 2019ع ۾ فضائي آلودگي سبب بنگلاديش ۾ 80,000 کان 90,000 موت ٿيا. اها ملڪ ۾ موت ۽ معذوري جو ٻيو وڏو سبب هئي ۽ ان سبب ملڪ کي پنهنجي GDP جو لڳ ڀڳ 4–4.4٪ معاشي نقصان برداشت ڪرڻو پيو.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/12/03/high-air-pollution-level-is-creating-physical-and-mental-health-hazards-in-bangladesh-world-bank|title=High Air Pollution Level is Creating Physical and Mental Health Hazards in Bangladesh: World Bank|publisher=[[World Bank]]|date=4 December 2022|access-date=7 January 2025}}</ref> 2022ع مطابق پيدائش وقت مجموعي [[متوقع عمر]] 74 سال هئي، جنهن ۾ مردن جي متوقع عمر 72 سال ۽ عورتن جي 76 سال هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.LE00.IN?locations=BD|title=Life expectancy at birth, total (years) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻارن جي شرحِ اموات]] نسبتاً بلند آهي. هر 1,000 جيئري ڄمڻن تي شيرخوار ٻارن جي اموات جي شرح 24 ۽ پنجن سالن کان گهٽ عمر وارن ٻارن جي اموات جي شرح 29 هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.IMRT.IN?locations=BD|title=Mortality rate, infant (per 1,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.DYN.MORT?locations=BD|title=Mortality rate, under-5 (per 1,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> 2020ع مطابق [[مائرن جي اموات جي شرح]] هر 100,000 جيئري ڄمڻن تي 123 هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.STA.MMRT?locations=BD|title=Maternal mortality ratio (modeled estimate, per 100,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> بنگلاديش ڪيترن ئي ملڪن، خاص طور تي [[ڀارت ۾ طبي سياحت|ڀارت]]، لاءِ [[طبي سياحت]] جو هڪ اهم ذريعو آهي،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/business/tourism/bangladesh-key-source-market-medical-tourism-1571314|title=Bangladesh a key source market for medical tourism|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2018|access-date=4 October 2022}}</ref> ڇاڪاڻ ته ڪيترائي شهري پنهنجي ملڪ جي صحت واري نظام تي اطمينان ۽ اعتماد نٿا رکن.<ref>{{cite journal|last1=Andaleeb|first1=Syed Saad|last2=Siddiqui|first2=Nazlee |first3=Shahjahan |last3=Khandakar|title=Patient satisfaction with health services in Bangladesh|volume=22|number=4|date=July 2007 |pages=263–273|doi=10.1093/heapol/czm017 |journal=[[Health Policy and Planning]]|publisher=[[Oxford University Press]]|pmid=17545252|doi-access=free}}</ref> موت جا مکيه سبب [[ڪورونري شريانن جي بيماري]]، فالج ۽ دائمي [[ساھ جون بيماريون]] آهن، جيڪي بالغ مردن ۽ عورتن جي مجموعي موتن جو ترتيبوار 62٪ ۽ 60٪ حصو بڻجن ٿيون.<ref>{{cite journal|last1=Shawon|first1=Md. Toufiq Hassan|last2=Ashrafi|first2=Shah Ali Akbar|last3=Azad|first3=Abul Kalam|last4=Firth|first4=Sonja M.|last5=Chowdhury|first5=Hafizur|last6=Mswia|first6=Robert G.|last7=Adair|first7=Tim|last8=Riley|first8=Ian|last9=Abouzahr|first9=Carla|last10=Lopez|first10=Alan D.|title=Routine mortality surveillance to identify the cause of death pattern for out-of-hospital adult (aged 12+ years) deaths in Bangladesh: introduction of automated verbal autopsy|date=12 March 2021|journal=BMC Public Health|publisher=[[BioMed Central]]|volume=21|number=491|page=491|doi=10.1186/s12889-021-10468-7|pmid=33706739|pmc=7952220|doi-access=free}}</ref> [[غذائي کوٽ]] بنگلاديش ۾ هڪ وڏو ۽ مستقل مسئلو آهي، جيڪو خاص طور تي ڳوٺاڻن علائقن کي متاثر ڪري ٿو. آبادي جي اڌ کان وڌيڪ حصي کي غذائي کوٽ جو شڪار سمجهيو وڃي ٿو. شديد غذائي کوٽ 450,000 ٻارن کي متاثر ڪري ٿي، جڏهن ته لڳ ڀڳ 20 لک ٻار وچولي درجي جي شديد غذائي کوٽ جو شڪار آهن. پنجن سالن کان گهٽ عمر وارن ٻارن مان 52٪ [[رت جي گهٽتائي]]، 41٪ واڌ ويجھ ۾ رڪاوٽ، 16٪ شديد ڪمزوري ۽ 36٪ گهٽ وزن جو شڪار آهن. عورتن مان چوٿون حصو گهٽ وزن وارو آهي ۽ تقريباً 15٪ جو قد معمول کان گهٽ آهي، جڏهن ته اڌ کان وڌيڪ عورتون پڻ رت جي گهٽتائي جو شڪار آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.icddrb.org/news-and-events/press-corner/media-resources/malnutrition|title=Malnutrition|publisher=[[International Centre for Diarrhoeal Disease Research, Bangladesh]] (ICDDR,B)|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001130754/https://www.icddrb.org/news-and-events/press-corner/media-resources/malnutrition}}</ref> 2024ع جي [[عالمي بک اشاري]] ۾ بنگلاديش 127 ملڪن مان 84هين نمبر تي رهيو.<ref>{{Cite web|title=Global Hunger Index Scores by 2024 GHI Rank|url=https://www.globalhungerindex.org/ranking.html|access-date=2024-12-11|website=Global Hunger Index (GHI)}}</ref> == معيشت == {{Main|بنگلاديش جي معيشت}} {{Further|بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Dhaka April (33244268934).jpg | caption1 = [[موتي جهيل ٿاڻو|موتي جهيل]]، قومي گاديءَ واري شهر [[ڍاڪا]] جو سڀ کان وڏو [[مرڪزي واپاري ضلعو|واپاري ضلعو]] آهي۔ | image2 = The padma bridge 04.jpg | caption2 = [[پدما پل]]، جيڪا 2022ع ۾ کولِي وئي، هڪ [[سڙڪ ۽ ريلوي پلن جي فهرست|سڙڪ-ريل پل]] آهي جيڪا [[پدما ندي]] تي تعمير ٿيل آهي۔ }} بنگلاديش هڪ [[في فرد مجموعي قومي آمدني موجب ملڪن جي فهرست#هيٺين وچولي آمدني وارو گروهه|هيٺين وچولي آمدني]] واري [[مخلوط معيشت|مخلوط منڊي معيشت]] رکندڙ ملڪ آهي۔<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Zobaer|url=https://www.dw.com/en/bangladesh-economy-50-years-on/a-57015896|title=Bangladesh at 50: From 'basket case' to rising economic star|access-date=30 September 2022|work=[[ڊي ڊبليو نيوز]]|publisher=[[ڊيوچي ويلي]]|date=16 December 2021}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/feature/2023/01/22/a-journey-together-bangladesh-and-world-bank-celebrate-historic-partnership|title=A Journey Together: Bangladesh and World Bank Celebrate Historic Partnership|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|date=22 January 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> نالي ماتر جي ڊي پي موجب بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن جي جي ڊي پي (نالي ماتر) موجب فهرست|36هين وڏي معيشت]] ۽ [[خريداري قوت برابري]] (PPP) موجب [[ملڪن جي جي ڊي پي (PPP) موجب فهرست|24هين وڏي معيشت]] رکي ٿو۔ بنگلاديش جي [[مزدور قوت]] 71.4 ملين ماڻهن تي مشتمل آهي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.TLF.TOTL.IN?locations=BD|title=Labor force, total – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> جيڪا دنيا ۾ [[مزدور قوت موجب ملڪن جي فهرست|ستين وڏي مزدور قوت]] آهي؛ جڏهن ته 2024 مطابق بيروزگاري جي شرح 3.6٪ هئي۔<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.ZS?locations=BD|title=Unemployment, total (% of total labor force) (modeled ILO estimate) – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ جا [[زرِ مبادلا جا ذخيرا]] گهٽجڻ باوجود،<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/business/local/s3knbstt64|title=Respite from fall in forex reserves, dollar market stable|work=[[پروٿوم آلو]]|date=19 October 2024|last=Sakib|first=Shanaullah|access-date=9 January 2025}}</ref> ڏکڻ ايشيا ۾ هندستان کان پوءِ ٻئي نمبر تي آهن۔ بنگلاديش جي [[بنگلاديشي جلاوطن برادري|جلاوطن برادري]] 2024ع دوران تقريباً 27 ارب آمريڪي ڊالر [[بنگلاديش ڏانهن ترسيل رقم]] جي صورت ۾ موڪليا۔<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/remittance-hit-all-time-high-2024-3789871|title=Remittance hit all-time high in 2024|last=Hasan|first=Md. Mehedi|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 January 2025|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديشي ٽڪا]] ملڪ جي قومي ڪرنسي آهي۔ 2023 مطابق، خدمتن وارو وڏو شعبو ڪل جي ڊي پي جو لڳ ڀڳ 51.5٪ حصو ڏئي ٿو، ان کان پوءِ صنعتي شعبو 34.6٪ سان ٻئي نمبر تي آهي، جڏهن ته [[بنگلاديش ۾ زراعت|زرعي شعبو]] صرف 11٪ جي ڊي پي پيدا ڪري ٿو۔<ref name="cia"/> تنهن هوندي به روزگار جي لحاظ کان اهو سڀ کان وڏو شعبو آهي ۽ ملڪ جي لڳ ڀڳ اڌ مزدور قوت کي روزگار فراهم ڪري ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/labour-force-survey-2022-agriculture-still-main-job-generator-3283936|title=Labour Force Survey 2022: Agriculture still main job generator|last=Byron|first=Rejaul Karim|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=30 March 2023|access-date=11 January 2025}}</ref> ملڪ جي برآمداتي آمدني جو 84٪ کان وڌيڪ حصو [[بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت]] مان حاصل ٿئي ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.weforum.org/stories/2024/02/how-bangladesh-offers-lessons-for-sustainable-industrialization-in-africa/|last=Akinrebiyo|first=Femi|title=Bangladesh's leap from poverty to textile powerhouse offers lessons for countries in Africa|date=16 February 2024|work=[[ورلڊ اڪنامڪ فورم]]|access-date=11 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جو ٻيون نمبر وڏو تيار پوشاڪ برآمد ڪندڙ ملڪ آهي ۽ عالمي [[تيز فيشن]] صنعت ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو، جتي اها مختلف مغربي فيشن برانڊن کي شيون برآمد ڪري ٿي۔<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/cd6ye3e8x9po|title=Fast fashion drove Bangladesh – now its troubled economy needs more|work=[[بي بي سي نيوز]]|date=7 September 2024|access-date=16 January 2025|last=Imandar|first=Nikhil|publisher=[[بي بي سي]]}}</ref> بنگلاديش [[بنگلاديش جي جوٽ صنعت|جوٽ]]،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/symbol-our-degradation-3624216|title=A symbol of our degradation|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 June 2024|last=Choudhury|first=Serajul Islam|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانورن جي پيداوار|چانور]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/bw4ldbvrb4|title=Rice production rising high in Bangladesh|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[پروٿوم آلو]]|date=17 June 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جي مڇين جي فهرست|مڇي]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/good-day-bangladesh/sk7ow1u6en|title=Bangladesh globally second in freshwater fish production|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=10 June 2024|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانهه جي پيداوار|چانهه]]<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/long-term-plan-behind-high-tea-production-3399926|title=Long-term plan behind high tea production|last1=Chowdhury|first1=Dwoha|last2=Halder|first2=Sukanta|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=22 August 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> ۽ گلن جو اهم پيدا ڪندڙ ملڪ پڻ آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/floriculture-lucrative-sector-bangladesh-131728|title=Floriculture: A lucrative sector in Bangladesh|date=12 September 2020|website=Business Standard}}</ref> ٻين وڏين صنعتن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهاز سازي|جهاز سازي]]، [[بنگلاديش ۾ دواسازي صنعت|دواسازي]]، [[بنگلاديش ۾ فولاد صنعت|فولاد]]، [[بنگلاديش ۾ برقيات صنعت|برقيات]] ۽ [[بنگلاديش ۾ چمڙي جي صنعت|چمڙي جون شيون]] شامل آهن۔<ref>{{cite journal|last1=Ahaduzzaman|last2=Sarkar|first2=Prottasha|last3=Anjum|first3=Aniqa|last4=Khan|first4=Easir A.|title=Overview of Major Industries in Bangladesh|date=7 December 2017|journal=Journal of Chemical Engineering|volume=30|number=1|doi=10.3329/jce.v30i1.34798|pages=51–58|doi-access=free}}</ref> چين بنگلاديش جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار آهي، جيڪو ڪل واپار جو 15٪ حصو رکي ٿو، جڏهن ته هندستان 8٪ سان ٻئي نمبر تي آهي۔<ref>{{cite web|last=Haroon|first=Jasim Uddin|date=11 December 2024|work=[[فنانشل ايڪسپريس]]|url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/last-page/china-bangladeshs-top-trading-partner-in-fy24-1733855492|title=China Bangladesh's top trading partner in FY24|access-date=11 January 2025}}</ref> خانگي شعبو ملڪ جي جي ڊي پي جو 80٪ حصو پيدا ڪري ٿو، جڏهن ته سرڪاري ملڪيت وارين ڪمپنين جو ڪردار مسلسل گهٽجي رهيو آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/public-sector-needs-keep-pace-private-sector-359749|title=Public sector needs to keep pace with private sector|date=20 January 2022|website=Business Standard}}</ref> بنگلاديش جي معيشت گهڻو ڪري خانداني ملڪيت واريون [[بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست|واپاري جماعتون]] ۽ ننڍن ۽ وچولي درجي جي ڪاروبارن تي ٻڌل آهي۔ بنگلاديش جون ڪجهه وڏيون عوامي شيئر مارڪيٽ ۾ درج ڪمپنيون [[بيڪسيمڪو]]، [[بي آر اي سي بينڪ]]، [[بي ايس آر ايم]]، [[جي پي ايڇ اسپات]]، [[گرامينفون]]، [[سمٽ گروپ]] ۽ [[اسڪوائر فارماسيوٽيڪل]] آهن۔<ref>{{Cite web |url=https://www.dse.com.bd/dse30_share.php|title=DS30 Index &#124; Dhaka Stock Exchange|website=dse.com.bd}}</ref> [[ڍاڪا اسٽاڪ ايڪسچينج]] ۽ [[چٽگانگ اسٽاڪ ايڪسچينج]] ملڪ جون ٻه اهم [[سرمائي مارڪيٽ]]ون آهن۔<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/tale-two-capital-markets-883756|title=A tale of two capital markets|work=[[Business Standard]]|date=25 June 2024|last=Islam|first=Shadique Mahbub|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ مواصلات]] جي صنعت دنيا جي تيزي سان وڌندڙ صنعتن مان هڪ آهي، جتي نومبر 2024ع جي آخر تائين موبائيل فون استعمال ڪندڙن جو انگ 188.78 ملين تائين پهچي ويو۔<ref>{{cite web|title=Mobile Phone Subscribers in Bangladesh|url=https://www.amtob.org.bd/home/industrystatics|access-date=9 January 2025|work=[[بنگلاديش موبائيل ٽيليڪام آپريٽرز ايسوسيئيشن|AMTOB]]}}</ref> سياسي عدم استحڪام،<ref>{{cite web|url=https://www.eiu.com/n/infrastructure-enhancements-will-underpin-growth-in-dhaka/|title=Infrastructure enhancements will underpin growth in Dhaka|date=30 September 2020|access-date=12 January 2025|work=[[ايڪانامسٽ انٽيليجنس يونٽ]]}}</ref> وڌندڙ مهانگائي،<ref name="sadiq"/> [[بنگلاديش ۾ بدعنواني|گھڻي بدعنواني]]،<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Sadiq|date=22 May 2024|title=Why is it taking so long to stabilise the economy?|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/why-it-taking-so-long-stabilise-the-economy-3615381}}</ref> بجلي جي اڻپوري فراهمي،<ref>{{cite web|last1=Rahman|first1=Asifur|last2=Karmaker|first2=Konkon|date=11 September 2024|title=Power supply may not improve anytime soon|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/how-do-we-overcome-our-corruption-crisis-3731226}}</ref> ۽ سڌارن جي سست رفتار سان عملداري معاشي واڌ ويجهه لاءِ اهم چئلينج آهن۔<ref name="sadiq"/> بنگلاديش کي [[گلوبل انوويشن انڊيڪس]] ۾ 2024ع ۽ 2025ع دوران 106هين درجو حاصل ٿيو۔<ref>{{Cite web |title=Bangladesh ranking in the Global Innovation Index 2025|url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/bangladesh|access-date=2025-10-21 |website=www.wipo.int|language=en}}</ref> === توانائي === {{Main|بنگلاديش ۾ بجلي وارو شعبو}} {{Further|بنگلاديش جي توانائي پاليسي|بنگلاديش پاور ڊولپمينٽ بورڊ|بنگلاديش ۾ قدرتي گئس ۽ پيٽروليم|پيٽرو بنگلا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Ruppur Nuclear Power Plant , Ruppur, Pabna.jpg | caption1 = رات جو تعمير هيٺ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] | image2 = Moving Turbines!!.jpg | caption2 = [[ڪتوبديا ٻيٽ]] تي هوا واريون ٽربائينون }} بنگلاديش، جتي 2009ع ۾ روزانو ڪيترائي ڀيرا بجلي بند ٿيڻ جا واقعا ٿيندا هئا، 2022ع تائين 100٪ بجلي پهچ حاصل ڪري چڪو هو.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|title=How 100% electrification changed the rural game|date=14 March 2022|website=Business Standard|access-date=1 October 2022|archive-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221004183507/https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |title=Electricity now in every house |work=The Daily Star |date=22 March 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=30 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221130005200/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |url-status=live }}</ref> اهو آهستي آهستي [[سبز معيشت]] ڏانهن منتقل ٿي رهيو آهي ۽ دنيا جو سڀ کان وڏو آف-گرڊ شمسي بجلي پروگرام رکي ٿو، جنهن مان 20 ملين ماڻهو فائدو وٺن ٿا.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|title=Bangladesh Solar Home Systems Provide Clean Energy for 20 million People|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001203911/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|url-status=live}}</ref> ملڪ ۾ پيداوار لاءِ ''پالڪي'' نالي هڪ [[برقي ڪار]] تيار ڪئي پئي وڃي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |title=Palki: An affordable locally assembled Electric Vehicle on its way |work=The Daily Star |date=26 August 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=2 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240902065543/https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |url-status=live }}</ref> [[بايو گئس]] کي نامياتي ڀاڻ ٺاهڻ لاءِ استعمال ڪيو پيو وڃي.<ref>{{cite web |last=Mang |first=Heinz-Peter |title=Situation Analysis of Agro-Industrial Biogas Plants in Bangladesh |url=https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20220618191038/https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-date=18 June 2022 |url-status=live |access-date=12 October 2022 |website=sreeda.gov.bd}}</ref> روسي ڪمپني [[روس ائٽم]] جي مدد سان تعمير ٿيندڙ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] ملڪ جو پهريون فعال [[ائٽمي بجلي گهر]] هوندو. ان جي ٻن ڪل يونٽن مان پهريون يونٽ 2025ع ۾ ڪم شروع ڪرڻ جي اميد رکي ٿو.<ref>{{Cite web|author=Mohiuddin|title=Rooppur nuclear power plant: Power generation deferred|work=[[Prothom Alo]]|date=19 May 2024|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/mens8s0lt0 |access-date=8 January 2025}}</ref> بنگلاديش وٽ اڃا به قدرتي گئس جا وڏا اڻ استعمال ٿيل ذخيرا موجود آهن، خاص طور تي پنهنجي سامونڊي علائقي ۾.<ref>{{cite web |url=http://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh|title=Natural Gas – Underexplored in Bangladesh?|date=15 December 2021|website=GEO ExPro|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114124/https://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |title=Bangladesh: Asia's New Energy Superpower? |access-date=3 October 2022 |archive-date=29 December 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20161229123448/https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |url-status=live }}</ref> ڳولا جي کوٽ ۽ ثابت ٿيل ذخيرن ۾ گهٽتائي سبب بنگلاديش کي ٻاهرين ملڪن مان [[ايل اين جي]] درآمد ڪرڻي پئي آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|title=Imported LNG to be 24 times more expensive than local gas: CPD|date=13 February 2022|website=Business Standard|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114118/https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite news |url=https://www.reuters.com/article/bangladesh-lng-power-idINL1N2Z10R7|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=Reuters|date=20 July 2022}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|title=Let us not become dependent on LNG import|first=Badrul|last=Imam|date=26 December 2021|work=The Daily Star|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114121/https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|url-status=live}}</ref> گئس جي کوٽ [[روسي-يوڪريني جنگ (2022ع–هاڻوڪي)|روسي-يوڪريني جنگ]] سبب وڌيڪ وڌي وئي.<ref>{{Cite news|url=https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|title=Bangladesh is being 'killed by economic conditions elsewhere in the world'|newspaper=Financial Times|location=London|date=24 August 2022|access-date=1 October 2022|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126085309/https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|url-status=live}}</ref> عالمي مارڪيٽ ۾ قيمتن جي تيز واڌ سبب، مسلسل لوڊشيڊنگ جي باوجود، بنگلاديش جولاءِ 2022ع ۾ عارضي طور [[اسپاٽ قيمت]] تي ايل اين جي خريد ڪرڻ بند ڪري ڇڏي.<ref>{{cite web|url=https://www.reuters.com/article/markets/commodities/bangladesh-halts-expensive-spot-lng-imports-despite-load-shedding-idUSL1N2Z10R7/|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=[[Reuters]]|date=20 July 2022|access-date=8 January 2025}}</ref> قيمتون گهٽجڻ کان پوءِ فيبروري 2023ع ۾ هن وري اسپاٽ قيمت تي ايل اين جي خريد ڪرڻ شروع ڪئي.<ref>{{cite web|last1=Paul|first1=Ruma|last2=Chow|first2=Emily|url=https://www.reuters.com/business/energy/bangladesh-restart-spot-lng-buying-prices-ease-sources-2023-02-01/|title=Bangladesh to restart spot LNG buying as prices ease – sources|work=[[Reuters]]|date=1 February 2023|access-date=8 January 2025}}</ref> جڏهن ته [[بنگلاديش جون سرڪاري ملڪيت واريون ڪمپنيون]] بنگلاديش جي لڳ ڀڳ اڌ بجلي پيدا ڪن ٿيون، خانگي ملڪيت واريون ڪمپنيون، جهڙوڪ سمٽ گروپ ۽ [[اورين گروپ (بنگلاديش)|اورين گروپ]]، بجلي پيدا ڪرڻ سان گڏ مشينري، ريئڪٽر ۽ سامان فراهم ڪرڻ ۾ وڌندڙ اهم ڪردار ادا ڪري رهيون آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|title=Summit signs 22-year PPA for upcoming 583 MW gas power plant; GE to co-develop plant in Bangladesh|website=GE News|access-date=23 October 2022|archive-date=23 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221023153618/https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|url-status=live}}</ref> بنگلاديش بجلي پيدا ڪرڻ جي صلاحيت 2009ع ۾ 5 گيگاواٽ کان وڌائي 2022ع ۾ 25.5 گيگاواٽ ڪئي. ملڪ ان کي 2041ع تائين وڌيڪ وڌائي 50 [[گيگاواٽ]] ڪرڻ جو ارادو رکي ٿو. آمريڪي ڪمپنيون جهڙوڪ [[شيوران ڪارپوريشن|شيوران]] ۽ [[جنرل اليڪٽرڪ]] بنگلاديش جي ملڪي قدرتي گئس پيداوار جو لڳ ڀڳ 55٪ فراهم ڪن ٿيون ۽ بجلي منصوبن ۾ سڀ کان وڏن سيڙپڪارن مان آهن. بنگلاديش جي لڳل گئس سان هلندڙ بجلي پيداوار جي صلاحيت جو 80٪ آمريڪا ۾ تيار ٿيل ٽربائينن مان اچي ٿو.<ref>{{cite web | url=https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | title=Bangladesh – Power and Energy | date=20 July 2022 | access-date=5 October 2022 | archive-date=5 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221005062425/https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | url-status=live }}</ref> === سياحت === {{Main|بنگلاديش ۾ سياحت}} [[File:Save the sundarbans 20.jpg|thumb|[[سندر بن]] دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي.]] [[بنگلاديش ۾ سياحت|سياحت جي صنعت]] تيزيءَ سان وڌي رهي آهي ۽ مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) ۾ لڳ ڀڳ 3.02٪ حصو ڏئي ٿي.<ref>{{cite web|last1=Byron|first1=Rejaul Karim|first2=Mahmudul|last2=Hasan|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/industries/tourism/news/tourisms-share-302pc-gdp-2904556|title=Tourism's share 3.02% in GDP|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 November 2021|access-date=30 September 2022}}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش جي بين الاقوامي سياحتي آمدني 391 ملين آمريڪي ڊالر هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/ST.INT.RCPT.CD?locations=BD|title=International tourism, receipts (current US$) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ وٽ [[بنگلاديش جا عالمي ورثي جا ماڳ|يونيسڪو جا ٽي عالمي ورثي وارا ماڳ]] آهن: [[باگرهات جي تاريخي مسجدن جو شهر|مسجدن جو شهر]]، [[پهاڙپور ۾ ٻڌ وهار جا آثار|ٻڌ وهار]] ۽ [[سندر بن]]؛ جڏهن ته ست ماڳ [[عالمي ورثي جو ماڳ#نامزدگي جو عمل|عبوري فهرست]] ۾ شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|title=Tentative Lists|access-date=6 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20120806231331/https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|archive-date=6 August 2012|url-status=live}}</ref> [[عالمي سفر ۽ سياحت ڪائونسل]] (WTTC) جي 2019ع واري رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ سفر ۽ سياحت جي شعبي 2018ع دوران سڌي طرح 11,80,500 نوڪريون پيدا ڪيون، جيڪي ملڪ جي ڪل روزگار جو 1.9٪ هيون.<ref name="2019 report">{{cite web |url=http://reports.weforum.org/pdf/ttci-2019/WEF_TTCI_2019_Profile_BGD.pdf |title=Travel & Tourism Competitiveness Index 2019 edition: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council|access-date=18 December 2019}}</ref> ساڳئي رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ هر سال لڳ ڀڳ 125,000 بين الاقوامي سياحن جي آمد ٿئي ٿي.<ref name="2019 report"/> 2012ع ۾ ملڪي خرچن سفر ۽ سياحت سان لاڳاپيل سڌي مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) جو 97.7٪ پيدا ڪيو هو.<ref name="2013 report">{{cite web |url=http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |title=Travel & Tourism Economic Impact 2013: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007183403/http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |archive-date=7 October 2013}}</ref> == ثقافت == {{Main|بنگلاديش جي ثقافت}} {{Further|بنگال جي ثقافت|بنگلاديش جا عجائب گهر|بنگلاديش جي ڪتب خانن جي فهرست}} === موڪلون ۽ ميلا === {{Main|بنگلاديش جون سرڪاري موڪلون|بنگلاديش جي ميلن جي فهرست}} روايتي ميلن ۾ [[پهيلو بوئشاکھ]] (بنگالي نئون سال) شامل آهي، جيڪو بنگالي ثقافت جو سڀ کان وڏو ميلو آهي ۽ وڏي پيماني تي جشن ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/shout/news/the-universal-appeal-pahela-baishakh-2077693|title=The Universal Appeal of Pahela Baishakh|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=14 April 2021|access-date=16 January 2025|last=Islam|first=Hiya}}</ref> [[پوهيلا فالگون]] [[بنگلاديش ۾ ويلنٽائن ڏهاڙو]] سان گڏ ايندو آهي ۽ موسيقي، ناچ ۽ ٻين ثقافتي سرگرمين سان ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/dhaka/373684/du-celebrates-pohela-falgun-with-spring-festival|title=DU celebrates Pohela Falgun with spring festival|work=[[Dhaka Tribune]]|date=14 February 2025|access-date=15 February 2025}}</ref> ٻين ميلن ۾ [[نوبنّو]] ۽ [[پوش پربن]] شامل آهن، جيڪي نئين فصل جي لاباري جي خوشيءَ ۾ ملهايا ويندا آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/nobanno-the-old-bangla-new-year-49964|title=Nobanno: The Old Bangla New Year|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=13 November 2014|access-date=16 January 2025|last=Chowdhury|first=Asrar}}</ref> [[شڪرائين]] هڪ ساليانو جشن آهي، جنهن دوران [[پتنگ]] اڏايا ويندا آهن. اهو [[بنگالي ڪئلينڊر]] جي نائين مهيني [[پوش]] جي پڄاڻيءَ تي ملهايو ويندو آهي. هي ميلو ڀارت ۽ نيپال ۾ ملهايل [[مڪر سنڪرنتي]] سان به هم وقت هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news-detail-170574|title=Shakrain festival|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=19 January 2011|access-date=16 January 2025}}</ref> [[File:Jatiyo Sritisoudho.jpg|thumb|[[قومي شهيد يادگار]] تي فتح ڏهاڙي جون تقريبون]] مذهبي ميلن مان مسلمانن جا ٻه سڀ کان وڏا عيدون [[عيدالفطر]] ۽ [[عيدالاضحيٰ]] آهن. عيدالفطر [[رمضان]] جي مهيني جي پڄاڻيءَ تي ملهايي ويندي آهي، جڏهن ته عيدالاضحيٰ قربانيءَ جو ميلو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2020/7/31/what-is-eid-al-adha-and-how-is-it-celebrated|title=What is Eid al-Adha and how is it celebrated?|publisher=[[Al Jazeera]]|date=31 July 2020|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻنهي عيدن جي موقعي تي ملڪ ۾ سڀ کان ڊگهيون [[بنگلاديش جون سرڪاري موڪلون|سرڪاري موڪلون]] ڏنيون وينديون آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/governance/news/five-day-eid-vacation-two-day-holiday-durga-puja-3729086|title=Five-day Eid vacation, two-day holiday for Durga puja|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=17 October 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻين اسلامي ميلن ۾ [[مولد النبي]] (عيد ميلاد النبي)،<ref>{{cite news|last=Zamir|first=Muhammad|title=Various dimensions of Mawlid or Milad-un-nabi|url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/various-dimensions-of-mawlid-or-milad-un-nabi|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=15 September 2024}}</ref> [[عاشورا]]،<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/ashura-being-observed-bangladesh-673434|title=Ashura being observed in Bangladesh|work=[[Business Standard]]|date=29 July 2023|access-date=16 January 2025}}</ref> [[چنڊ رات]]،<ref>{{cite news|title=A reminiscent tour of Chaand Raat through the decades|url=https://thefinancialexpress.com.bd/lifestyle/culture/a-reminiscent-tour-of-chaand-raat-through-the-decades|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=10 April 2024}}</ref> [[شب برات]]، [[شب معراج]]، [[شب قدر]] ۽ [[عالمي اجتماع]] شامل آهن.<ref>{{cite news|title=Shab-e-Barat to be observed on March 29|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2021/03/14/shab-e-barat-to-be-observed-on-march-29|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=14 March 2021}}</ref> هندن جو سڀ کان وڏو ميلو [[درگا پوجا]] آهي.<ref>{{cite web|last=Zand|first=Sahar|url=https://www.bbc.com/travel/article/20241008-bangladeshs-devoted-idol-creators|title=The 'god makers': Bangladesh's devoted idol creators|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=9 October 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻين اهم هندو ميلن ۾ [[ڪرشن جنماشتمي]]، [[ڪالي پوجا]]، [[سرسوتي پوجا]] ۽ [[رتھ ياترا]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/dxpkrv51ga|title=Janmashtami today|work=[[Prothom Alo]]|date=26 August 2024|access-date=16 January 2025}}</ref><ref>{{cite news|title=Ratha Yatra festival begins across Bangladesh|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/351359/ratha-yatra-festival-begins-across-bangladesh|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=7 July 2024}}</ref> بدھ مت جي پوئلڳن جو سڀ کان وڏو ميلو [[بدھ پورنيما]] آهي، جيڪو [[گوتم بدھ]] جي جنم ڏينهن جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/buddha-purnima-today-3615671|title=Buddha Purnima today|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=22 May 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> عيسائين ۾ [[ڪرسمس]]، جيڪو [[بڙو ڏينهن]] جي نالي سان مشهور آهي، ۽ [[ايسٽر]] سڀ کان وڌيڪ ملهايا ويندڙ مذهبي جشن آهن.<ref>{{cite web|last1=Islam|first1=Tousef|last2=Gomez|first2=Rexy Jason|url=https://www.tbsnews.net/features/christmas-bangladesh-transposing-jingle-bells-memories-764026|title=Buddha Purnima today|work=[[Business Standard]]|date=25 December 2023|access-date=16 January 2025}}</ref> قومپرستانه قومي ڏينهن ۾ [[ٻولي تحريڪ جو ڏهاڙو]] شامل آهي، جيڪو هر سال 21 فيبروري تي 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]] جي شهيدن جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|last=Rahman|first=Mohammad Afzalur|url=https://www.thedailystar.net/supplements/amar-ekushe-2024/news/how-ekushey-was-commemorated-during-the-pakistan-period-3549101|title=How Ekushey was commemorated during the Pakistan period|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=21 February 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> 1999ع ۾ [[يونيسڪو]] هن ڏينهن کي [[مادري ٻوليءَ جو عالمي ڏينهن]] قرار ڏنو.<ref>{{cite web|url=https://www.unesco.org/en/days/mother-language|title=International Mother Language Day|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جو آزادي ڏهاڙو|آزادي ڏهاڙو]] 26 مارچ تي پاڪستان کان آزاديءَ جي اعلان جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="star2"/> [[بنگلاديش جو فتح ڏهاڙو|فتح ڏهاڙو]] 16 ڊسمبر تي [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فتح جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="star2">{{cite web|date=26 March 2024|last=Rafa|first=Amrin Tasnim|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/news/the-significance-bangladeshs-independence-day-and-victory-day-3575421|title=The significance of Bangladesh's Independence Day and Victory Day|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|access-date=15 January 2025}}</ref> انهن ٽنهي قومي ڏينهن تي [[شهيد مينار، ڍاڪا]] ۽ [[قومي شهيد يادگار]] تي عوامي تقريبون منعقد ڪيون وينديون آهن، جتي شهيدن کي ڀيٽا پيش ڪئي ويندي آهي.<ref>{{cite news|title=Nation set to pay homage to language martyrs tomorrow|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/nation-set-pay-homage-language-martyrs-tomorrow-795818|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=20 February 2024}}</ref><ref>{{cite news|title=National Martyrs' Memorial ready for Independence Day observance|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/307542/national-martyrs-memorial-ready-for-independence|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=25 March 2023|last=Sabbir|first=Ariful Islam}}</ref> === ادب === {{Main|بنگالي ادب}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Nazrul.jpg | caption1 = [[قاضي نذرالاسلام]]، بنگلاديش جو قومي شاعر.<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/zoogq5cu7n|title=Kazi Nazrul Islam officially recognised as national poet|date=3 January 2025|access-date=18 January 2025|work=[[Prothom Alo]]}}</ref> | image2 = Humayun ahmed gossip.jpg | caption2 = [[همايون احمد]]، مشهور ناول نگار ۽ فلمساز }} بنگالي ادب بنگالي ثقافت جو هڪ اهم حصو آهي. ڏهين کان ٻارهين صدي عيسويءَ جي وچ واري دور جون [[چرياپد]] نظمون بنگالي ٻوليءَ جا قديم ترين محفوظ مثال آهن.<ref>{{cite book|editor1-last=Guhathakurta|editor1-first= Meghna|editor2-last=Schendel|editor2-first=Willem van|title=The Bangladesh Reader: History, Culture, Politics|publisher=[[Duke University Press]]|year=2013|isbn=978-0-8223-5318-8}}</ref>{{rp|40}} [[بنگال سلطنت]] جي دور ۾ وچئين دور جي بنگالي ليکڪن تي عربي ۽ [[فارسي ادب]] جو گهرو اثر پيو.<ref>{{cite web|last=Bari|first=Sarah Anjum|title=A Tale of Two Languages: How the Persian language seeped into Bengali|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=12 April 2019|access-date=18 January 2025|url=https://www.thedailystar.net/star-weekend/longform/news/tale-two-languages-how-the-persian-language-seeped-bengali-1728421}}</ref> وچئين دور جي اهم ادبي ڪاميابين ۾ [[منگل ڪاويا]] شامل آهن.<ref name="run"/> [[بنگال جي نئين سجاڳي]] (18هين صديءَ جي آخر کان 20هين صديءَ جي شروعات تائين) جديد بنگالي ادب تي گهرو اثر ڇڏيو. [[مائيڪل مدھوسودن دت]] بنگالي شاعريءَ ۾ آزاد بحر متعارف ڪرايو.<ref>{{cite journal|year=2003|last=Radice|first=William|title=The Significance of Madhusudan Dutt and his Epic|journal=India International Centre Quarterly|publisher=[[India International Centre]]|jstor=23005843|pages=73–88|volume=30|number=1}}</ref> [[مير مشرف حسين]] پهريون وڏو بنگالي مسلمان اديب هو.<ref>{{Cite book|title=Bangla Sahitye Musalman|last=Syed|first=Abdul Mannan|publisher=[[Islamic Foundation Bangladesh|Islamic Foundation]]|year=2009|isbn=978-984-06-0478-4|location=Dhaka|page=20}}</ref> [[رابندرناٿ ٽيگور]] ادب جو [[ادب جو نوبل انعام|نوبل انعام]] حاصل ڪندڙ پهريون ايشيائي ۽ غير يورپي شخص هو.<ref>{{cite journal|year=2000|last=Jewell|first=Richard|title=The Nobel Prize: History and Canonicity|journal=The Journal of the Midwest Modern Language Association|publisher=Midwest Modern Language Association|doi=10.2307/1315120|jstor=1315120|pages=97–113|volume=33|number=1}}</ref> [[قاضي نذرالاسلام]] انقلابي شاعر هو، جنهن نوآباديات ۽ فاشزم خلاف سياسي مزاحمت جي حمايت ڪئي.<ref>{{cite journal|last=Rahaman|first=Habibur|title=Kazi Nazrul Islam and Decolonisation: Poetry as a Praxis of Political Intervention and Cultural Ecology|journal=Asiatic|publisher=[[Bangabandhu Sheikh Mujibur Rahman Science and Technology University]]|pages=120–136|volume=16|number=1|date=June 2022}}</ref> [[جيبنانندا داس]] کي ٽيگور ۽ نذرال کان پوءِ سڀ کان وڌيڪ مشهور بنگالي شاعر سمجهيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news|url=http://www.prothomalo.com/entertainment/article/703870|title=Barishale Jibanananda Mela|date=6 December 2015|work=Prothom Alo|access-date=7 June 2018}}</ref> [[بيگم روڪيا]] کي بنگلاديش جي نسواني ادب جي باني ليکڪا طور ڏٺو وڃي ٿو.<ref>{{cite journal|year=1998|last=Alam|first=S. M. Shamsul|title=Women in the Era of Modernity and Islamic Fundamentalism: The Case of Taslima Nasrin of Bangladesh|publisher=[[The University of Chicago Press]]|jstor=3175098}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ [[همايون احمد]] سڀ کان وڌيڪ مقبول ليکڪ بڻيو.<ref name="pied"/> هر سال [[اڪوشي ڪتاب ميلو]] ۽ [[ڍاڪا ادبي ميلو]]، جيڪي [[بنگلا اڪيڊمي]] جي نگراني هيٺ منعقد ٿيندا آهن، ڏکڻ ايشيا جي سڀ کان وڏن ادبي ميلن مان شمار ٿين ٿا.<ref>{{cite web|url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/columns/lit-fest-ekushey-boi-mela-and-our-books-1673450330|title=Lit Fest, Ekushey Boi Mela ... and our books|last=Ahsan|first=Syed Badrul|date=22 January 2023|access-date=17 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]}}</ref> === اڏاوت === {{Main|بنگلاديش جي اڏاوت}} {{Further|بنگال جي اڏاوت|بنگلاديش جي آثار قديمه وارن ماڳن جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Paharpur Buddhist Bihar.jpg | caption1 = [[سومپورا مهاويهار]]، [[نوگائون]] ۾، [[بنگلاديش جا عالمي ورثي وارا ماڳ|يونيسڪو عالمي ورثي وارو ماڳ]] | image2 = Sixty Dome Mosque,Bagerhat.jpg | caption2 = [[سٺ گنبذن واري مسجد]]، [[باگرهات]] ۾، [[بنگلاديش جا عالمي ورثي وارا ماڳ|يونيسڪو عالمي ورثي وارو ماڳ]] | image3 = Ahsan Manzil-Front View.jpg | caption3 = [[احسن منزل]]، [[پراڻو ڍاڪا]] ۾ }} بنگلاديش جي اڏاوت [[بنگال جي اڏاوت|بنگال خطي]] ۽ وسيع [[ڀارت جي اڏاوت|هندستاني ننڍي کنڊ]] جي اڏاوت سان ڳنڍيل آهي. ان تي ملڪ جي [[بنگلاديش جي ثقافت|ثقافت]]، [[بنگلاديش ۾ مذهب|مذهب]] ۽ [[بنگلاديش جي تاريخ|تاريخ]] جو اثر آهي.<ref>{{cite encyclopedia|url=http://www.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/277578/Visual-art-and-architecture|title=Visual art and architecture in Bangladesh|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|access-date=6 September 2009}}</ref> هندو ۽ بدھ اڏاوتي باقيات [[مهاستان ڳڙھ]] مان مليا آهن، جيڪو ٽين صدي ق.م. سان لاڳاپيل آهي.<ref name="re">{{cite book|author=Susan L. Huntington|title=The "Påala-Sena" Schools of Sculpture|url= https://books.google.com/books?id=xLA3AAAAIAAJ|year=1984|publisher=[[Brill Publishers]]|isbn=90-04-06856-2}}</ref>{{rp|157}} [[نندي پد]] ۽ [[سواستڪ]] جا نشان [[واري-بتشور کنڊرات]] ۾ پٿر جي جنڊن تي مليا آهن، جيڪي [[لوهي دور]]، 400 کان 100 ق.م. تائين، هن علائقي ۾ [[هندومت]] جي موجودگي ڏيکارين ٿا.<ref>{{cite journal|last1=Imam|first1=Abu|last2=Bulbul|first2=Ahmed|last3=Masood|first3=Imran|title=Religious and Auspicious Symbols Depicted on Artifacts of Wari-Bateshwar|journal=Pratnatattva|number=12|year=2006|pages=1–12|publisher=[[Jahangirnagar University]]}}</ref> اٺين صديءَ ۾ بدھ [[پال سلطنت]] جي دور ۾ ٺهيل [[سومپورا مهاويهار]] اسلام کان اڳ واري دور جو هڪ شاندار مثال آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/life-living/travel/news/think-youve-seen-it-all-wait-till-you-visit-8th-century-gem-bangladesh-3729731|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|title=Think you've seen it all? Wait till you visit this 8th-century gem in Bangladesh|date=17 October 2024|access-date=13 January 2025|last=Zarif|first=Mannan Mashhur}}</ref> ٻين بدھ [[ويهارا]]ن ۾ [[مينامتي]] جو [[شلبن بهار]] ۽ [[بڪرمپور]] جو [[بڪرمپور ويهار]] شامل آهن.<ref name="re"/>{{rp|164–167}} تازين کوٽائين اسلام کان اڳ جي ننڍن مندرن جا به نوان ثبوت ظاهر ڪيا آهن، جيڪي هن علائقي جي هندو، بدھ ۽ [[جين مت|جين]] آباديءَ جي خدمت ڪندا هئا.<ref name="sat"/> [[هند-اسلامي اڏاوت]] 13هين صديءَ کان ڏسي سگهجي ٿي، خاص ڪري [[بنگال سلطنت]] جي منفرد مسجد اڏاوت ۾؛ ان جو هڪ مثال [[باگرهات جي مسجدن جو شهر]] ۾ [[سٺ گنبذن واري مسجد]] آهي، جيڪو [[بنگلاديش جا عالمي ورثي وارا ماڳ|يونيسڪو عالمي ورثي وارو ماڳ]] آهي.<ref>{{cite journal|last=Hasan|first=Perween|title=Sultanate Mosques and Continuity in Bengal Architecture|journal=[[Muqarnas (journal)|Muqarnas]]|volume=6|pages=58–74|year=1989|publisher=[[Brill Publishers]]|jstor=1602281|doi=10.2307/1602281}}</ref><ref name="sat">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/focus/news/sultanate-mughal-the-architectural-legacy-bengal-3738301|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|title=From Sultanate to Mughal: The Architectural Legacy of Bengal|date=28 October 2024|access-date=13 January 2025}}</ref> [[مغل بنگال]] ۾ علائقي اندر [[مغل اڏاوت]] پکڙجي وئي. ڍاڪا جا مثال [[پراڻو ڍاڪا]] ۾ [[برا ڪٽرا]] ۽ [[ڇوٽو ڪٽرا]]، [[محمدپور ٿاڻو|محمدپور]] ۾ [[ست گنبذ مسجد]] ۽ [[ڪرزن هال]] ۾ [[موسيٰ خان مسجد]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/6672/|title=Mughal Mosques in Bangladesh|publisher=[[UNESCO]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/historic-sites-left-ruins-3006146|last=Sarkar|first=Tarun|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|title=Boro Katra, Chhoto Katra: Dhaka's key historic sites in ruins|date=17 April 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> مغل دور جي اهم قلعن ۾ [[پراڻو ڍاڪا]] جو [[لال باغ قلعو]]، [[منشي گنج]] جو [[ادراڪپور قلعو]]، ۽ ترتيبوار [[نارايڻ گنج]] جا [[حاجي گنج قلعو]] ۽ [[سوناکاندا قلعو]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/6675/|title=Mughal Forts on Fluvial Terrains in Dhaka|publisher=[[UNESCO]]|access-date=20 January 2025}}</ref> [[ڪانتاجيو مندر]] ۽ [[ڍاڪي شواري مندر]] وچئين دور جي پوئين حصي جي [[هندو مندر اڏاوت]] جا بهترين مثال آهن.<ref>{{cite book|editor-last=Husain|editor-first=ABM|title=Architecture: A History Through the Ages|series=Cultural Survey of Bangladesh Series|volume=2|publisher=[[Asiatic Society of Bangladesh]]|page=243|oclc=298612818}}</ref><ref>{{cite book|last=Bakshi|first=Akhil|title=Between Heaven and Hell: Travels Through Sri Lanka, Bangladesh, Bhutan, Nepal, and India: an Account of the Expedition Hands Across the Borders|year=2004|page=221|isbn=81-900862-1-9|publisher=Odyssey Books}}</ref> بنگالي [[مقامي اڏاوت]] [[بنگلو]] جي ابتدا لاءِ مشهور آهي.<ref>{{cite journal|last=Groth|first=Paul|title=Making New Connections in Vernacular Architecture|journal=[[Journal of the Society of Architectural Historians]]|publisher=[[University of California Press]]|publication-date=September 1999 |volume=58 |pages=444–451|doi=10.2307/991538|jstor=991538|number=3}}</ref> [[سونارگائون]] ۾ [[پانام نگر]] سلطنت، مغل، برطانوي ۽ گڏيل نوآبادياتي روايتن جا اڏاوتي اثر ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite book|last=Haque|first=AKM Muzzammil|title=Historic Sonargaon|date=February 2016|publisher=[[Bangladesh Folk Arts and Crafts Foundation]]|isbn=978-984-34-0277-6|location=Narayanganj|language=bn|script-title=bn:এতিহাসিক সোনারগাঁ}}</ref>{{rp|22}} [[هند-ساراسيني اڏاوت]] [[برطانوي راڄ]] دوران ترقي ڪئي،<ref>{{cite journal|last=Groth|first=Paul|title=Architecture and the Representation of Empire: India, 1860–1910|journal=[[Representations]]|number=6|pages=37–65|year=1984|publisher=[[University of California Press]]|jstor=2928537|doi=10.2307/2928537}}</ref> جنهن جا مثال [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جو [[ڪرزن هال]]، [[چٽاگانگ ڪورٽ بلڊنگ]]، [[رنگپور ٽائون هال]] ۽ [[راجشاهي ڪاليج]] آهن. [[زميندار]] اشرافيه هن پوئين طرز ۾ ڪيترائي محل تعمير ڪيا، جن ۾ [[احسن منزل]]، [[بلياتي زمينداري|بلياتي زميندار باري]]، [[تاجهات محل]]، [[روز گارڊن محل]]، [[اترا گنڀابن|ديگاپاتيا محل]]، [[پوٺيا راجباري]]، [[نٽور راجباري]] ۽ [[موهيرا زميندار باري]] شامل آهن. [[مزهرالاسلام]] کي بنگلاديش ۽ ڏکڻ ايشيا ۾ [[جديد اڏاوت|جديديت پسند تحريڪ]] جو اڳواڻ سمجهيو وڃي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/6674/|title=The Architectural Works of Muzharul Islam: an Outstanding Contribution to the Modern Movement in South Asia|publisher=[[UNESCO]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[لوئس ڪان]] هڪ اهم پرڏيهي اڏاوتڪار هو، جنهن [[شير بنگلا نگر]] ۾ [[جاتيا سنگسد ڀبن|قومي پارليامينٽ عمارت]] جو نقشو ٺاهيو.<ref>{{cite journal |last1=Lutolli |first1=Blerim |last2=Jashanica |first2=Kaltrina |title=Kahn's light: The measurable and the unmeasurable of the Bangladesh National Assembly Building |journal=Frontiers of Architectural Research |date=2022 |volume=11 |pages=89–102 |doi=10.1016/j.foar.2021.09.005 }}</ref> === بصري فنون، دستڪاريون ۽ لباس === {{Main|بنگلاديشي فن|بنگلاديش جو مجسمه سازي فن|بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت}} {{Further|بنگال ۾ ململ جي واپار}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Kantha (Quilt) LACMA AC1994.131.1.jpg | caption1 = [[نقشي ڪنٿا]] (ڀرت ڀريل [[رلي]]) تي ڪڙهائي، بنگال جي صدين پراڻي فني روايت | image2 = Aparajeyo Bangla - 1979 CE - Sculpture by Syed Abdullah Khalid - University of Dhaka Campus - Dhaka 2015-05-31 2367.JPG | caption2 = ''[[اپراجيو بنگلا]]''، [[بنگلاديش آزاديءَ جي جنگ]] جي ياد ۾ ٺهيل هڪ مجسمو، جيڪو [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جي احاطي ۾ واقع آهي }} بنگلاديش ۾ فن جي لکيل تاريخ جو سراغ ٽين صدي ق.م. تائين ملي ٿو، جڏهن هن علائقي ۾ [[ٽيراڪوٽا]] جا مجسما ٺاهيا ويندا هئا. قديم دور ۾ [[پال سلطنت]] ۽ [[سينا خاندان]] جي دور ۾ نمايان [[هندو فن]]، [[جين فن]] ۽ [[بدھ فن]] ترقي ڪئي. [[بنگال سلطنت]] جي دور ۾ چوڏهين صديءَ کان [[اسلامي فن]] پڻ ارتقا ڪئي. مغلن جي حڪمراني دوران ڍاڪا ۾ نفيس [[ململ]] تي فارسي [[نمونو (ڪپڙي جو فن)|نمونن]] سان سينگاريل منفرد [[جامداني]] ڪپڙو اُڻيو ويندو هو.<ref>{{cite book |title=Historical Dictionary of the Bengalis |publisher=[[Scarecrow Press]] |isbn=978-0810-880-245 |editor1-last=Chakrabarti |editor1-first=Kunal |publication-date=22 August 2013 |editor2-last=Chakrabarti |editor2-first=Shubhra}}</ref>{{rp|239}} يونيسڪو 2013ع ۾ ان کي [[غير مادي ثقافتي ورثو]] قرار ڏنو.<ref>{{cite web|url=https://ich.unesco.org/en/RL/traditional-art-of-jamdani-weaving-00879|title=Traditional art of Jamdani weaving|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2025}}</ref> بنگلاديش [[راجشاهي ريشم]] پڻ پيدا ڪري ٿو، جيڪو پنهنجي نرمي ۽ نفيس نقش ٺاهڻ جي صلاحيت سبب مشهور آهي.<ref>{{cite encyclopedia |title=Encyclopedia of Women & Islamic Cultures |publisher=[[Brill Publishers]] |editor1-last=Najmabadi |editor1-first=Afsaneh |publication-date=19 December 2003 |volume=4 |isbn=978-90-04-11380-0 |editor2-last=Joseph |editor2-first=Suad}}</ref>{{rp|158}} [[هاٿي ڏند]]، [[بنگلاديش ۾ پتل جي صنعت|پتل]] ۽ [[بنگلاديش جي مٽيءَ جا ٿانوَ|مٽيءَ جا ٿانوَ]] بنگلاديشي ثقافت ۾ گهريون پاڙون رکن ٿا.<ref>{{cite encyclopedia|last=Glassie|first=Henry|author-link=Henry Glassie|editor1-last=Mills|editor1-first=Margaret A.|editor2-last=Claus|editor2-first=Peter J.|editor3-last=Diamond|editor3-first=Sarah|year=2003|encyclopedia=South Asian Folklore: An Encyclopedia: Afghanistan, Bangladesh, India, Nepal, Pakistan, Sri Lanka|title=Pottery, Bangladesh|publisher=[[Routledge]]|isbn=0-415-93919-4}}</ref>{{rp|483–485}} [[نقشي ڪنٿا]]، جيڪا بنگال ۾ رلين تي ڀرت ڀرڻ جي صدين پراڻي روايت آهي، سڄي بنگلاديش ۾ تيار ڪئي ويندي آهي.<ref>{{cite book|last=Sirajuddin|first=Muhammad|date=1992|title=Living Crafts in Bangladesh|location=Dhaka|publisher=Markup International|oclc=29737195}}</ref>{{rp|44}} بنگلاديش ۾ [[جديد فن]] جي تحريڪ آزاديءَ کان اڳ واري [[اوڀر بنگال]] ۾، خاص طور تي [[زين العابدين]] جي اڳواڻانه ڪمن سان، وجود ۾ آئي.<ref name="star">{{cite web|last=Hossain|first=Takir|year=2011|access-date=15 January 2015|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://archive.thedailystar.net/suppliments/2011/anniversary/part9/pg18.htm|title=Art movements between 1948 and 2000}}</ref> ٻين اهم مصورن ۾ [[ايس ايم سلطان]]، [[محمد قبريا]]، [[صفي الدين احمد]]، [[شهاب الدين احمد (فنڪار)|شهاب الدين احمد]]، [[ڪنڪ چنپا چڪما]]،<ref>{{cite news |last1=Jahangir |first1=Apurba |author-link=Apurba Jahangir |last2=Hossain |first2=Anika |date=6 March 2015 |title=A FREE SPIRIT |url=http://www.thedailystar.net/the-star/spotlight/free-spirit-5077 |access-date=15 January 2025 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> [[قيوم چوڌري]]، [[رشيد چوڌري]]، [[قامرال حسن]]، [[رفيق النبي]] ۽ [[سيد جهانگير]] شامل آهن.<ref name="star"/> [[نوويرا احمد]] کي بنگلاديش ۾ جديد مجسمه سازي جي باني سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|last=Sarker|first=Sujit|date=7 May 2015|access-date=15 January 2015|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/novera-pioneer-progressiveness-bangladesh-80953|title=Novera, pioneer of progressiveness in Bangladesh}}</ref> ٻين مشهور مجسمه سازن ۾ [[نتون ڪنڊو]]، [[سيد عبدالله خالد]]، [[حميد الزمان خان]]، [[شميم سڪدر]]، [[فردوسي پريابهاشني]] ۽ [[عبدالرزاق (فنڪار)|عبدالرزاق]] شامل آهن.<ref>{{cite web|last=Alom|first=Zahangir|date=1 June 2018|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://online84.thedailystar.net/star-weekend/exhibition/opulent-display-sculptures-1584643|title=An opulent display of sculptures}}</ref> [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جي [[ڍاڪا يونيورسٽي جو شعبو فنون لطيفه|فنون لطيفه شعبي]] پاران [[پهيلو بوئيشاکھ]] تي منعقد ٿيندڙ سالياني [[منگل شوبھا ياترا]] (بنگالي نئين سال جي جلوس) کي يونيسڪو 2016ع ۾ غير مادي ثقافتي ورثي جي فهرست ۾ شامل ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://ich.unesco.org/en/RL/mangal-shobhajatra-on-pahela-baishakh-01091|title=Mangal Shobhajatra on Pahela Baishakh|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2025}}</ref> فن جي هڪ صورت طور ڦوٽوگرافي 21هين صديءَ ۾ تيزيءَ سان ترقي ڪئي آهي. هر ٻن سالن کانپوءِ ٿيندڙ [[ڇوبي ميلا بين الاقوامي ڦوٽوگرافي ميلو]] کي ايشيا جو سڀ کان وڏو ڦوٽوگرافي ميلو سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|last=Asad|first=Kazi Akib Bin|date=5 February 2015|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://online84.thedailystar.net/shout/chobi-mela-viii-1219|title=CHOBI MELA VIII|quote=Festival or not, it is the single largest photography event in Asia and has been since its inception in 2000.}}</ref> [[لونگي]] مردن لاءِ سڀ کان عام غير رسمي لباس آهي،<ref>{{cite journal|last=Mahbub|first=Rifat|title=Re-imagining the Ambivalent: The Political Trajectory of Lungi from Pre-Colonial East Bangla to Post-Independent Bangladesh|journal=Spectrum|publisher=[[University of Dhaka]]|volume=17|number=1|year=2023|pages=47–65|doi=10.3329/spectrum.v17i1.68998|doi-access=free}}</ref> جڏهن ته [[ڪرتو]] (''پنجابي'') ۽ [[پاجامو]] عيدن ۽ ٻين تہوارن تي مرد پائيندا آهن.<ref>{{cite web|date=14 June 2016|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/spotlight/the-panjabi-story-1238983|title=The panjabi story}}</ref> ملڪ اندر تيار ڪيل [[سوٽ (لباس)|سوٽ]]، [[ٽائي]] ۽ [[پتلون]] رسمي تقريبن ۾ مردن جو عام لباس آهن، جڏهن ته شادين ۾ روايتي [[شرواني]] ۽ [[چوڙيدار]] [[پڳ]] سان گڏ پاتا ويندا آهن.<ref name="arts"/> عورتون عام طور تي [[شلوار قميص]] سان گڏ [[اورڻو]] پائينديون آهن، جڏهن ته وڌيڪ رسمي تقريبن ۾ [[ساڙي]] استعمال ڪئي ويندي آهي.<ref name="arts">{{cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/place/Bangladesh|title=Bangladesh|last1=Husain|first1=Syed Sajjad|last2=Tinker|first2=Hugh Russell|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|access-date=15 January 2024}}</ref> ڪجهه عورتون [[اسلامي لباس]] به اختيار ڪن ٿيون.<ref>{{cite web|last=Kamaruzzaman|first=Md.|date=31 January 2022|access-date=15 January 2025|publisher=[[Anadolu Agency]]|url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/hijab-popularity-budding-among-educated-women-in-bangladesh/2489648|title=Hijab popularity budding among educated women in Bangladesh}}</ref> === اداڪاري وارا فن === {{Main|بنگلاديش جي موسيقي|بنگلاديش ۾ ناچ}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladesh Udichi Shilpigoshthi - Chittagong University Sangsad celebrating Pohela Falgun 1423 at CU Muktomoncho (02).jpg | caption1 = [[پهيلو فالگن]] جي موقعي تي [[چٽاگانگ يونيورسٽي]] ۾ ناچ | image2 = Ektara player.jpg | caption2 = [[ڪشٽيا]] ۾ [[لالن]] جي مزار تي [[باول]] فنڪار [[ايڪتارا]] وڄائيندي }} بنگلاديش جي [[بنگلاديش ۾ ٿيٽر|ٿيٽر]] روايت ۾ مختلف صورتون شامل آهن، جن جي تاريخ چوٿين صدي عيسويءَ تائين پهچي ٿي.<ref name="Ahmed">{{cite book |last=Ahmed |first=Syed Jamil |date=2000 |title=Achinpakhi Infinity: Indigenous Theatre of Bangladesh |publisher=University Press |page=396 |isbn=978-984-05-1462-5}}</ref> ان ۾ ڪهاڻي ٻڌائڻ جون صورتون، گيت ۽ ناچ تي ٻڌل پيشڪشون، علامتي ڪردار، طومارن تي تصويرن سان لاڳاپيل نمائشون، ڪٺ پتلي ناٽڪ ۽ جلوسي روايتون شامل آهن.<ref name="Ahmed"/> [[ياترا (ٿيٽر)|ياترا]] بنگالي لوڪ ناٽڪ جي سڀ کان مشهور صورت آهي.<ref>{{cite journal|last=Sarkar|first=Pabitra|title=Jatra: The Popular Traditional Theatre of Bengal|journal=Journal of South Asian Literature|volume=10|number=2/4|pages=87–107|year=1975|publisher=[[Michigan State University]]|jstor=40871932}}</ref> [[هندستاني روايتي ناچ]] جي مختلف صنفن، جهڙوڪ ''[[ڪٿڪلي]]''، ''[[ڀرت ناٽيم]]''، [[اوڊيسي]]<ref>{{cite web|last=Shahriar|first=Amir Hasan|url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/event/proma-abonti-life-dedicated-odissi-dance-1487770|title=Proma Abonti – A life dedicated to Odissi dance|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 November 2017|access-date=15 January 2024}}</ref> ۽ [[منيپوري ناچ]] کان علاوه، ملڪ ۾ مقامي ناچ جون روايتون پڻ وجود ۾ آيون آهن.<ref name="arts"/> [[بنگلاديش جي موسيقي]] کي روايتي، نيم روايتي، [[عبادتي موسيقي|عبادتي]] ۽ [[مقبول موسيقي]] ۾ ورهائي سگهجي ٿو. بنگلاديش ۾ روايتي موسيقي هندستاني ننڍي کنڊ جي عبادتي موسيقي جي عام صنفن سان ظاهر ٿئي ٿي؛ جهڙوڪ [[هندستاني روايتي موسيقي]] جون صنفون [[دھرپد]] ۽ [[خيال]]. ٻين اهم صنفن ۾ [[قوالي]] ۽ [[ڪيرتن]] شامل آهن.<ref name="arts"/> [[ربندر سنگيت]] ۽ [[نذرل سنگيت]] اڄ به تمام گهڻا مقبول آهن.<ref>{{cite journal|last=Sarkar|first=Pabitra|title=Musical Literature of Bengal|journal=[[Indian Literature (journal)|Indian Literature]]|volume=16|number=14–27|pages=14–27|year=1973|publisher=[[Sahitya Akademi]]|jstor=24157426}}</ref> مقامي [[لوڪ موسيقي]] ۾ [[باول]] صوفي روايت نمايان آهي، جنهن کي 18هين صديءَ ۾ [[لالن]] مقبول بڻايو، ۽ يونيسڪو ان کي [[انساني زباني ۽ غير مادي ثقافتي ورثي جو شاهڪار]] قرار ڏنو آهي.<ref name="wei">{{cite web|url=https://ich.unesco.org/en/RL/baul-songs-00107|title=Baul songs|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2024}}</ref><ref name="alom"/> لوڪ موسيقي جي ٻين مقامي صنفن ۾ [[ڀاٽيالي]]، [[ڀاوائيا]]، [[ڌمال]]، [[ڪوي گان]]، [[جاري گان]]، [[ساري گان]]، [[معرفتي]] ۽ [[گمڀيرا]] شامل آهن.<ref name="arts"/><ref name="alom"/> لوڪ موسيقي سان گڏ مختلف ساز استعمال ڪيا ويندا آهن، جن ۾ [[ايڪتارا]]، [[دوتارا]]، [[ڍول]]، [[بانسري]]، منجيرا، [[خانجني]]، [[سرندا]]، [[خماڪ]]، [[ڊگڊگي]]، [[جوري]]، جهنجهڻي ۽ [[تال (ساز)|ماجيرا]] (جهانج جو هڪ قسم) شامل آهن.<ref name="alom">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/supplements/naboborsho-1423/the-timeless-appeal-folk-music-1208197|title=The timeless appeal of folk music|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=14 April 2016|access-date=15 January 2025|last=Alom|first=Zahangir}}</ref> بنگلاديش وٽ [[هندستاني روايتي موسيقي]] جي پڻ مالا مال روايت آهي، جنهن ۾ [[ستار]]، طبلو، [[سرود]] ۽ [[سنتور]] جهڙا ساز استعمال ٿين ٿا.<ref>London, Ellen (2004). Bangladesh. Gareth Stevens Pub. p. 29. {{ISBN|0-8368-3107-1}}.</ref> موسيقي سان لاڳاپيل ادارن ۽ درسگاهن جهڙوڪ [[بنگلاديش شلپاڪلا اڪيڊمي]] ۽ [[ڇايانٽ]] بنگالي لوڪ موسيقي جي روايتن کي محفوظ رکڻ ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو آهي.<ref name="alom"/> [[صابينا ياسمين]] ۽ [[رونا ليلا]] کي ملڪ جي عظيم ترين خاتون پلے بيڪ گلوڪارن مان شمار ڪيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/entertainment/music/news/runa-lailas-voice-gift-god-sabina-yasmin-3171921|title=Runa Laila's voice is a gift from God: Sabina Yasmin|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=17 November 2022|access-date=15 January 2024|last=Shazu|first=Shah Alam}}</ref> [[اينڊريو ڪشور]]، جيڪو هڪ ٻيو مشهور پلے بيڪ گلوڪار هو، کيس "پلے بيڪ جو بادشاهه" سڏيو ويندو هو.<ref>{{cite web|last=Reeti|first=Sadia Khalid|url=https://www.dhakatribune.com/showtime/316303/remembering-%E2%80%98playback-king%E2%80%99-andrew-kishore|title=Remembering 'Playback King' Andrew Kishore|work=[[Dhaka Tribune]]|date=5 November 2021|access-date=15 January 2024}}</ref> [[اعظم خان (گلوڪار)|اعظم خان]]، جنهن کي "پاپ سمراٽ" ۽ "راڪ گرو" جا لقب ڏنا ويا، [[بنگلاديشي راڪ]] جي بنيادي شخصيتن مان هو.<ref>{{cite web|last=Adnin|first=Nazia|title=Remembering Azam Khan: The rock pioneer of Bangladesh|url=https://www.tbsnews.net/glitz/remembering-azam-khan-rock-pioneer-bangladesh-4918|date=28 February 2020|access-date=15 January 2024|work=[[Business Standard]]}}</ref> [[ايوب بچو]] ۽ [[جيمس (موسيقار)|جيمس]] جهڙن موسيقارن پڻ سڄي ملڪ ۾ وڏي مقبوليت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite news |url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/news/ayub-bachchu-passes-away-1648585| title=Rock's leading light goes out|work=The Daily Star| date=18 October 2018}}</ref><ref>{{cite web|last=Shahnewaz|first=Sadi Mohammad|url=https://www.thedailystar.net/showbiz/cover-story/ode-the-guru-of-bangladeshi-rock-james-1509028|title=An Ode to the Guru of Rock|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=23 December 2017|access-date=28 September 2022}}</ref> [[شايان چوڌري ارنوب]] [[انڊي راڪ]] موسيقي جي هڪ بااثر شخصيت رهيو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/entertainment/music/news/arnob-unplugged-candid-insights-his-artistic-journey-3606661|title=Arnob unplugged: Candid insights into his artistic journey|date=10 May 2024|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> 21هين صديءَ جي مشهور پاپ گلوڪارن ۾ [[حبيب واحد]] ۽ [[تحسن رحمان خان]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/showbiz/cover-story/musician-habib-wahid-king-of-fusion-music-in-bangladesh-1789549|title=KING OF FUSION|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=23 November 2018|access-date=15 January 2024}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/interview/news/tahsan-opens-about-career-future-plans-1663867|title=TAHSAN opens up about career, future plans|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=24 August 2019|access-date=15 January 2024|last=Shahnewaz|first=Sadi Mohammad}}</ref> [[هيڦي ميٽل موسيقي]] جي شعبي ۾ [[آرٽسيل]] ۽ [[وارفيز]] کي تمام گهڻو اثرائتو سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/entertainment/music/news/canada-chants-artcell-artcell-beloved-band-celebrates-25-years-3612926|title=Canada chants 'Artcell, Artcell!' as beloved band celebrates 25 years|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 May 2024|access-date=15 January 2024|last=Shahnewaz|first=Sadi Mohammad}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/entertainment/music/news/warfaze-celebrates-4-decades-concerts-worldwide-3680936|title=Warfaze celebrates 4 decades with concerts worldwide|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=19 August 2024|access-date=15 January 2024}}</ref> === ميڊيا ۽ سئنيما === {{Main|بنگلاديش جي ميڊيا|بنگلاديش جي سئنيما}} بنگلاديش ۾ صحافت جي تاريخ 1860ع کان شروع ٿئي ٿي، جڏهن ڍاڪا ۾ پهريون ڇاپخانو قائم ڪيو ويو.<ref name="dr">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/in-focus/news/purbabanga-rangabhumi-and-the-beginning-theatre-dhaka-1849873|title=Purbabanga Rangabhumi and the beginning of theatre in Dhaka|last=Quayyum|first=Dr. Muhammad Abdul|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2020 |access-date=14 January 2025}}</ref> بنگلاديش جي ميڊيا گهڻ رخي، مقابلي واري، واپاري ۽ منافعي بخش آهي.<ref name="bbc1">{{cite web|url=https://downloads.bbc.co.uk/mediaaction/pdf/bangladesh.pdf|title=Country Case Study: Bangladesh|work=[[BBC Media Action]]|publisher=[[BBC]]|date=August 2012|access-date=14 January 2025}}</ref> ملڪ جون اهم خبررساں ايجنسين [[بنگلاديش سنگباد سنگسٿا]] (BSS) ۽ [[بي ڊي نيوز 24 ڊاٽ ڪام]] آهن.<ref name="bbc">{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650946|title=Bangladesh media guide|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=16 August 2024|access-date=14 January 2025}}</ref> ٽيليويزن ميڊيا جي استعمال جو سڀ کان مقبول ذريعو آهي.<ref name="bbc1"/> [[بنگلاديش ٽيليويزن]] (BTV) واحد سرڪاري ٽيليويزن نيٽورڪ آهي، جنهن جي رسائي سڄي ملڪ تائين آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/bangladesh-others/131125/the-life-and-obscurity-of-btv|title=The life and obscurity of BTV|last=Irani|first=Bilkis|date=20 November 2017|access-date=14 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]}}</ref> خانگي ٽيليويزن نيٽورڪن ۾ [[اي ٽي اين بنگلا]]، [[چينل آءِ]]، [[اين ٽي وي (بنگلاديشي ٽي وي چينل)|اين ٽي وي]]، [[آر ٽي وي (بنگلاديشي ٽي وي چينل)|آر ٽي وي]]، [[ايڪوشي ٽي وي]]، [[ايڪاتور ٽي وي]]، [[جمونا ٽي وي]] ۽ [[شوموئي ٽي وي]] شامل آهن.<ref name="bbc"/> ڇپيل ميڊيا ٻيو سڀ کان وڌيڪ استعمال ٿيندڙ ذريعو آهي، ۽ اخبارون خانگي ملڪيت هيٺ هجڻ باوجود کليل راءِ رکندڙ آهن. انهن ۾ [[دي ڊيلي اسٽار]]، [[ڍاڪا ٽربيون]]، [[دي فنانشل ايڪسپريس (بنگلاديش)|دي فنانشل ايڪسپريس]]، [[بنگلاديش پرتيدن]]، [[ڪالر ڪنٿو]]، [[پروٿوم آلو]]، [[دي ڊيلي اتفاق]] ۽ [[جوگانتور]] شامل آهن.<ref name="bbc"/><ref name="bbc1"/> {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = | caption1 = [[انوار حسين (اداڪار)|انوار حسين]] 1967ع جي فلم ''[[نواب سراج الدوله (فلم)|نواب سراج الدوله]]'' ۾ [[سراج الدوله]]، بنگال جي آخري خودمختيار [[بنگال جا نواب|نواب]] جو ڪردار ادا ڪندي | image2 = Headquarters of Ekushey Television, Kawran Bazar, Dhaka.jpg | caption2 = ڍاڪا جي [[ڪاوران بازار]] ۾ [[ايڪوشي ٽي وي]] جو مرڪزي دفتر }} [[بنگلاديش بيتار]] واحد سرڪاري ريڊيو سروس آهي.<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/radio-silence-bangladesh-betars-external-service-inoperative-three-years-3221291|title=Radio Silence: Bangladesh Betar's external service inoperative for three years|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=15 January 2023|access-date=14 January 2025|last1=Hossain|first1=Sajjad|last2=Rahaman|first2=Arafat}}</ref><ref name="bbc1"/> [[ريڊيو فورتي]]، [[ريڊيو ٽوڊي]]، [[ريڊيو آمار]] ۽ اي بي سي ريڊيو مشهور خانگي ريڊيو اسٽيشنون رهيون آهن، پر ريڊيو جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي.<ref name="bbc"/><ref name="bbc1"/> مشهور پرڏيهي ميڊيا ذريعن ۾ [[بي بي سي نيوز]] ([[بي بي سي بنگلا]])، [[سي اين اين]]، [[وائس آف آمريڪا]] ۽ [[الجزيره]] شامل آهن.<ref name="bbc1"/> خاص طور تي [[هندستاني ٽيليويزن ڊراما]] بنگلاديشي سيٽلائيٽ ٽيليويزن تي هڪ قسم جي "ثقافتي بالادستي" قائم ڪري چڪا آهن.<ref>{{cite journal|last=Rahman|first=Anis|title=The politico-commercial nexus and its implications for television industries in Bangladesh and South Asia|volume=42|number=7–8|doi=10.1177/016344372090818|date=13 March 2020|journal=[[Media, Culture & Society]]|publisher=[[SAGE Publishers]]|pages=1153–1174|doi-broken-date=1 July 2025 }}</ref><ref name="bbc1"/> [[بنگلاديش ۾ صحافتي آزادي|صحافت جي آزادي]] اڃا تائين هڪ اهم مسئلو آهي، ڇاڪاڻ ته حڪومت پاران سنسرشپ ۽ صحافين کي هراسان ڪرڻ بابت خدشا موجود آهن. 2026ع جي [[ورلڊ پريس فريڊم انڊيڪس]] ۾ بنگلاديش 180 ملڪن مان 152هين نمبر تي رهيو، جيڪو دنيا جي هيٺين درجن بندين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web |title=Index 2026 – Global score |url=https://rsf.org/en/index?year=2026 |access-date=2026-05-01 |website=[[Reporters Without Borders]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي [[بنگلاديش جي سئنيما|فلمي صنعت]] جي تاريخ 1898ع ۾ [[بائيوسڪوپ]] جي نمائش سان شروع ٿئي ٿي.<ref name="easmin">{{cite journal |last1=Easmin |first1=Mst. Farjana |last2=Hossain |first2=Afjal |last3=Mandal |first3=Anup Kumar |title=Determinants of Watching a Film: A Case Study on Dhallywood Film Industry, Bangladesh |journal=Asian Business Review |date=2018 |volume=8 |issue=3 |pages=131–138 |doi=10.18034/abr.v8i3.164 }}</ref>{{rp|129}}<ref name="back"/> [[ڍاڪا جا نواب|ڍاڪا جي نوابن]] 1900ع واري ڏهاڪي ۾ ڪيترين خاموش فلمن جي تياري جي سرپرستي ڪئي.<ref name="back">{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/first-anniversary/looking-back-forgotten-industry-193126|title=Looking back on a forgotten industry|last1=Tahnia|first1=Rawnak|last2=Rahman|first2=Arin|last3=Aziz|first3=Deena Afroza|last4=Reza|first4=Arafat|work=[[Business Standard]]|access-date=14 January 2024|date=28 January 2021}}</ref> ڍاڪا جو ''پڪچر هائوس''، جيڪو پهريون مستقل سئنيما گهر هو، 1913ع ۽ 1914ع جي وچ واري عرصي ۾ قائم ٿيو.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} ''[[سڪماري (فلم)|سڪماري]]'' (سٺي ڇوڪري)، جيڪا 1929ع ۾ جاري ٿي، بنگلاديش ۾ تيار ڪيل پهرين فلم هئي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} ''[[دي لاسٽ ڪس (1931ع فلم)|دي لاسٽ ڪس]]''، جيڪا 1931ع ۾ جاري ٿي، پهرين مڪمل ڊگهي فيچر فلم هئي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}}<ref name="back"/> 1947ع تائين ملڪ ۾ 80 سئنيما گهر موجود هئا.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} اوڀر پاڪستان ۾ پهرين بنگالي ٻوليءَ جي فلم ''[[مکھ او مکھوش]]'' (چهرو ۽ نقاب) 1956ع ۾ جاري ٿي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}}<ref name="back"/> 1959ع ۾ رليز ٿيل ''آڪاش آر مٽي'' (آسمان ۽ ڌرتي) اهڙي قسم جي ٻي فلم هئي. [[بنگلاديش فلم ڊولپمينٽ ڪارپوريشن]] 1957ع–1958ع ۾ اوڀر پاڪستان فلم ڊولپمينٽ ڪارپوريشن جي نالي سان ڍاڪا ۾ قائم ڪئي وئي، جيڪا مڪمل فلم سازي مرڪز طور ڪم ڪندي هئي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}}<ref name="back"/> [[ظهير ريحان]] هن دور ۾ ڪيترين اثرائتين فلمن جي هدايتڪاري ڪئي، جن ۾ ''[[ڪخونو آشيني]]'' (1961ع)، ''شنگم'' (1964ع، پاڪستان جي پهرين رنگين فلم)، ۽ ''جيبون ٿيڪي نيووا'' (1970ع) شامل آهن.<ref name="back"/> 1960ع کان پوءِ ڍاڪا جي فلمي صنعت پاڻ کي بنگالي مسلمان سئنيما جي مرڪز طور قائم ڪيو.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} آزاديءَ کان پوءِ پهرين فلم ''[[اورا ايگارو جون]]'' هئي، جنهن جي هدايت [[چاشي نذرل اسلام]] ڪئي ۽ اها 1972ع ۾ جاري ٿي.<ref name="back"/> فلمي صنعت جي عروج واري دور ۾، 1996ع کان 2003ع تائين هر سال لڳ ڀڳ 80 فلمون تيار ٿينديون هيون، پر ان کان پوءِ اهو انگ مسلسل گهٽجندو رهيو آهي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}}<ref name="back"/> مشهور هدايتڪارن ۾ [[خان عطاور رحمان]]، [[عالمگير ڪبير]]، [[امجد حسين]]، [[همايون احمد]]، [[مرشد الاسلام]]، [[تنوير مقمل]]، [[طارق مسعود]]، [[صلاح الدين لاولو]] ۽ [[انعام الڪريم نرجھر]] شامل آهن.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} [[طارق مسعود]] کي سندس فلم ''[[ماتير موئنا]]'' (مٽيءَ جو پکي) تي 2002ع جي [[ڪان فلم ميلو|ڪان فلم ميلي]] ۾ [[فيپريسي]] انعام سان نوازيو ويو. [[فلم سوسائٽي]]ن بنگلاديش ۾ سئنيما جي واڌ ويجهه ۽ ترقيءَ ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو آهي.<ref>{{cite web|url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/reviews/how-film-societies-influence-cinema-1559231122|title=How film societies influence cinema|date=31 May 2019|access-date=14 January 2025|last=Sarkar|first=Shihab|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]}}</ref> === کاڌ خوراڪ === {{Main|بنگلاديشي کاڌا}} {{Further|بنگالي کاڌا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Kala bhuna 1.jpg | caption1 = ''[[ڪالا ڀونا]]''، [[چٽاگانگ ڊويزن]] جو [[گوشت جي کاڌن جي فهرست|ڳائو گوشت جو کاڌو]] | image2 = রুই মাছের ভুনা.jpg | caption2 = [[روهو]] ڪڙي، مڇيءَ تي ٻڌل کاڌو | image3 = Morog Polao 1.jpg | caption3 = ڪڪڙ [[پلاءُ]] (''موروگ پولائو'')، [[پراڻو ڍاڪا]] جو روايتي کاڌو }} بنگلاديشي کاڌا، جيڪي ملڪ جي جاگرافيائي هنڌ، آبهوا ۽ تاريخ سان ٺهيا آهن، نهايت شاهوڪار ۽ گهڻ رخي آهن.<ref name="cuisine">{{cite book |last=Osman |first=Shawkat|title=খুনতি কড়াই: Bangladeshi Cuisine |publisher=Mapin Publishing|date=16 February 2009|isbn=978-1-890-20602-4}}</ref>{{rp|14}} بنيادي خوراڪ [[اڇا چانور]] آهي، جيڪا مڇيءَ سان گڏ کاڌ خوراڪ جو بنياد بڻجي ٿي. [[پنن واري ڀاڄي]]ن، آلو، [[ڪدو]]ن ۽ [[دال]]ن جا مختلف قسم پڻ اهم ڪردار ادا ڪن ٿا. ڳائو گوشت، [[ٻڪري جو گوشت]]، ڪڪڙ ۽ بدڪ جون [[ڪڙي]]ون عام طور تي کاڌيون وڃن ٿيون،<ref name="shaheda">{{cite web|last=Yesmin|first=Shaheda|url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/spotlight/bangladesh-cuisine-part-i-delectable-and-diverse-1325551|title=Bangladesh cuisine part I – delectable and diverse|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 December 2016|access-date=1 October 2022|archive-date=6 December 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20161206142722/https://www.thedailystar.net/lifestyle/spotlight/bangladesh-cuisine-part-i-delectable-and-diverse-1325551|url-status=live}}</ref> گڏوگڏ [[ڀرتا]]ن (چيڀاٽيل ڀاڄيون)،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/recipe/news/mashed-1723366 |title=MASHED |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |last=Huda |first=Shahana |date=2 April 2019 |access-date=2 October 2022 |quote=Bhorta is just another staple for Bengalis... |archive-date=2 October 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221002091752/https://www.thedailystar.net/lifestyle/recipe/news/mashed-1723366 |url-status=live }}</ref> ''ڀاجي''ن ([[تريل ڀاڄيون]]) ۽ [[ترڪاري]]ن ([[ڪڙي|ڪڙي ٿيل]] ڀاڄيون) جا ڪيترائي قسم پڻ کائبا آهن.<ref name="cuisine"/>{{rp|8}} مغل اثر هيٺ آيل کاڌن ۾ [[قورمو]]، ڪاليا، [[برياني]]ون، [[پلاءُ]]، [[تهري (کاڌو)|تهري]]ون ۽ [[کچڙي]]ون شامل آهن.<ref name="shaheda"/> استعمال ٿيندڙ مختلف مصالحن ۾ [[هيڊ]]، [[ميٿي]]، [[ڪلونجي]]، [[ڌاڻا]]، [[سونف]]، [[ڦوٽو]] ۽ [[مرچ پائوڊر]] وڏي پيماني تي استعمال ٿين ٿا؛ هڪ مشهور مصالحو ملاوٽ [[پانچ فورن]] آهي. استعمال ٿيندڙ چٽڻين ۽ خوشبودار ٻوٽن ۾ [[ڳاڙهو بصر]]، [[مرچ|سائا مرچ]]، ٿوم، [[ادرڪ]]، [[ڌاڻا پن]] ۽ [[پودينو]] شامل آهن.<ref name="cuisine"/>{{rp|12}} [[ناريل جو کير]]، [[سرنهن (چٽڻي)|سرنهن جو پيسٽ]]، [[سرنهن جا ٻج]]، [[سرنهن جو تيل]]، [[گيهه]]، [[ڏکڻ ايشيائي اچار|اچار]]<ref name="shaheda"/> ۽ [[چٽڻي]]ون پڻ هن کاڌ خوراڪ ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿين ٿيون.<ref name="cuisine"/>{{rp|13–14}} ملڪ جي دريائي جاگرافي سبب مڇي پروٽين جو مکيه ذريعو آهي، ۽ اها اڪثر پنهنجي [[مڇي جا آنا|آڻن]] سميت کائي ويندي آهي. [[هلشا]] قومي مڇي آهي ۽ بيحد مقبول آهي. ٻين گهڻو کائجندڙ مڇين ۾ [[روهو]]، [[پنگاسيس پنگاسيس|پنگاس]] ۽ [[تلپيا]] شامل آهن.<ref>{{cite journal |last1=Rahman |first1=Md. Naimur |last2=Islam |first2=Abu Reza Md Towfiqul|title=Consumer fish consumption preferences and contributing factors: empirical evidence from Rangpur city corporation, Bangladesh|pmid=33426347|doi=10.1016/j.heliyon.2020.e05864|volume=6|number=12|date=28 December 2020|journal=[[Heliyon]]|article-number=e05864 |publisher=[[Cell Press]]|doi-access=free |pmc=7779775|bibcode=2020Heliy...605864R }}</ref> [[لابسٽر]]، [[جهينگا]] ۽ [[سڪل مڇي]] (''شٽڪي'') پڻ مقامي کاڌن ۾ اهم ڪردار ادا ڪن ٿا.<ref name="cuisine"/>{{rp|8}} چٽاگانگ ۾ ڳائو گوشت سان لاڳاپيل کاڌن ۾ [[ڪالا ڀونا]] ۽ [[ميزبان]] شامل آهن؛ ميزبان هڪ روايتي طور مشهور دعوت آهي، جنهن ۾ ''ميزبان گوشت'' پيش ڪيو ويندو آهي، جيڪو تيز ۽ مصالحيدار ڳائو گوشت جو سالن آهي.<ref name="cuisine"/>{{rp|10}}<ref name="shaheda"/><ref name="guardiancuisine">{{cite web|url=https://www.theguardian.com/world/2021/mar/21/from-kala-bhuna-to-shatkora-curry-lets-all-get-a-taste-for-bangladesh|last=Akbar|first=Ahsan|title=From kala bhuna to shatkora curry – let's all get a taste for Bangladesh|work=[[The Guardian]]|date=21 March 2021|access-date=2 October 2022|archive-date=2 September 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240902070150/https://www.theguardian.com/world/2021/mar/21/from-kala-bhuna-to-shatkora-curry-lets-all-get-a-taste-for-bangladesh|url-status=live}}</ref> سلهٽ ۾ ''[[شتڪورا]]'' ليمون کاڌن کي ميرينيٽ ڪرڻ لاءِ استعمال ٿين ٿا؛ ان جو مشهور مثال [[بيف هتڪورا]] آهي.<ref name="guardiancuisine"/> [[چٽاگانگ هل ٽريڪٽس]] جي قبائلي برادرين ۾ [[بانس جي ڪونپل]]ن سان کاڌو ٺاهڻ مشهور آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/feature/food/bamboo-shoots-now-popular-delicacy-tourists-120037|title=Bamboo shoots now a popular delicacy for tourists|work=[[Business Standard]]|date=16 August 2020|access-date=2 October 2022|archive-date=2 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221002095316/https://www.tbsnews.net/feature/food/bamboo-shoots-now-popular-delicacy-tourists-120037|url-status=live}}</ref> کلنا گوشت وارن کاڌن ۾ ''چوئي جهل'' ([[پائپر چابا]]) جي استعمال لاءِ مشهور آهي.<ref name="guardiancuisine"/><ref name="shaheda"/> ''ڪلائي روٽي''، ڳوٺاڻي [[فليٽ بريڊ]] جو هڪ قسم، راجشاهي جي [[چپائي نواب گنج]] ۾ وڏي پيماني تي کائي وڃي ٿي.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/nation/198302/kalai-ruti-a-northwestern-must-eat |title=Kalai Ruti, a northwestern must eat |work=[[Dhaka Tribune]] |date=9 January 2020 |access-date=9 January 2026 }}</ref> بنگلاديش ۾ مٺاڻن جي وسيع روايت آهي، جنهن ۾ ''[[رس گلو|روشگولا]]''، ''[[رس ملائي|روشملائي]]''، ''[[چومچوم]]''، ''[[سنديش]]''، ''[[مشٽي دوئي]]''، ''[[گلاب جامن|ڪالوجام]]'' ۽ ''[[جليبي|جلابي]]'' جهڙيون [[مٺايون]] شامل آهن.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/star-weekend/the-concept-desserts-bangladesh-1244389|title=The Concept of Desserts in Bangladesh|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=24 June 2016|access-date=2 October 2022 |last=Karim |first=Elita}}</ref> [[پٿا]] چانورن يا ميون مان ٺهيل روايتي اُٻاريل مٺاڻون آهن.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/deshi-mix/winter-pitha-176893|title=Winter Pitha|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=24 November 2015|access-date=2 October 2022}}</ref> [[حلوو]]، [[شيمائي]] ۽ [[فالودو]]، جن مان پوئين ٻه [[سيميون]] جون صورتون آهن، مذهبي ميلن ۽ خوشين ۾ مشهور مٺاڻون آهن.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/life-living/news/shab-e-barat-the-night-fortune-and-forgiveness-2983236|title=Shab-e-Barat: The night of fortune and forgiveness|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=15 March 2022|access-date=2 October 2022 |last=Khondokar |first=Faiza}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/aappayon/variations-vermicelli-1250221|title=Variations on Vermicelli|date=5 July 2016|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|access-date=24 April 2023}}</ref><ref>{{cite web|url=https://images.thedailystar.net/lifestyle/recipe/news/dinas-table-1752979|title=Dina's Table|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 June 2019|access-date=11 January 2025}}</ref> [[روٽي|روتي]]، [[نان]]، [[پراٺو]]، [[لوچي]] ۽ [[باڪر خاني]] اهم مقامي مانيون آهن.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/ls-special/bread-101-1566847|title=Bread 101|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=24 April 2018|access-date=2 October 2022 |last=Tariq |first=Jahanara}}</ref><ref name="shaheda"/> گرم [[کير واري چانهه]] ملڪ ۾ سڀ کان وڌيڪ پيئجندڙ مشروب آهي، جيڪا [[اڏا (ڏکڻ ايشيائي)|گڏيل ڪچهري]]ن جو مرڪز بڻيل آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/reader%E2%80%99s-chit/coffee-lifestyle-or-just-another-alternative-tea-1503541|title=Coffee: a lifestyle or just another alternative to tea?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=12 December 2017|access-date=1 October 2022 |last1=Amatya |first1=Suki |last2=Mahin |first2=Tamanna |last3=Sadaaf |first3=Bushra Humaira |last4=Sarkar |first4=Supriti}}</ref> [[بورھاني]]، [[مٺو]] ۽ [[لسي]] روايتي طور استعمال ٿيندڙ مشهور مشروب آهن.<ref>{{cite book |last1=Jyoti Prakash |first1=Tamang |title=Ethnic Fermented Foods and Alcoholic Beverages of Asia |date=2016 |publisher=Springer |isbn=978-81-322-2800-4 |pages=77–89}}</ref><ref>{{cite web |last=Sarkar |first=Supriti|title=Tis' the season (almost) for Lassi|date=13 February 2018|access-date=24 April 2023|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/ls-pick/tis-the-season-almost-lassi-1533559}}</ref> [[ڪباب]] تمام گهڻو مشهور آهن، خاص طور تي [[سيخ ڪباب]]، [[چپلي ڪباب]]، [[شامي ڪباب]]، [[چڪن ٽڪا]] ۽ [[ششليڪ]]، گڏوگڏ ''چاپ'' جا مختلف قسم.<ref name="shaheda"/> مشهور گهٽي کاڌن ۾ [[چٽ پٽي]]، [[جهل موري]]، ''شنگارا''،<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/my-dhaka/news/all-about-shingaras-3396736|title=All about shingaras|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 August 2023|access-date=7 June 2024}}</ref> [[سموسو]] ۽ [[پاني پوري|فچڪا]] شامل آهن.<ref>{{cite news |url=https://archive.thedailystar.net/lifestyle/2010/03/02/centre.htm|title=street food 101|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=9 March 2010 |last=Haider |first=M. H.|access-date=2 October 2022}}</ref> === رانديون === {{Main|بنگلاديش ۾ رانديون}} [[File:Mashrafe 2016 (9).jpg|thumb|[[بنگلاديش قومي ڪرڪيٽ ٽيم]]]] ڳوٺاڻن علائقن ۾ ڪيترين ئي [[بنگالي روايتي رانديون|روايتي مقامي راندين]] جهڙوڪ [[ڪبڊي]]، [[بولي کيلا]]، [[لاٺي کيلا]] ۽ [[نوڪا بائيچ]] کي اڃا تائين وڏي مقبوليت حاصل آهي. جيتوڻيڪ ڪبڊي ملڪ جي قومي راند آهي،<ref>{{cite book |last=Faroqi |first=Gofran |year=2012 |chapter=Kabadi |chapter-url=http://en.banglapedia.org/index.php?title=Kabadi |editor1-last=Islam |editor1-first=Sirajul |editor1-link=Sirajul Islam |editor2-last=Jamal |editor2-first=Ahmed A. |title=Banglapedia: National Encyclopedia of Bangladesh |edition=Second |publisher=[[Asiatic Society of Bangladesh]]}}</ref> پر [[ڪرڪيٽ]] ملڪ جي سڀ کان وڌيڪ مشهور راند سمجهي وڃي ٿي. [[بنگلاديش قومي ڪرڪيٽ ٽيم]] 1999ع ۾ پنهنجي پهرين [[ڪرڪيٽ عالمي ڪپ]] ۾ شرڪت ڪئي، ۽ ايندڙ سال ان کي [[ٽيسٽ ڪرڪيٽ]] جو درجو ڏنو ويو. بنگلاديش 2015ع جي [[2015 ڪرڪيٽ عالمي ڪپ]] ۾ چوٿين مرحلي تائين پهتو، [[2017 آءِ سي سي چيمپيئنز ٽرافي]] جي نيم فائنل تائين پهتو، ۽ [[ايشيا ڪپ]] جي فائنل ۾ ٽي ڀيرا (2012ع، 2016ع ۽ 2018ع) پهتو. [[شڪيب الحسن]] کي راند جي تاريخ جي بهترين [[آل رائونڊر]] رانديگرن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news |date=24 March 2020 |title=Why Shakib Al Hasan is one of cricket's greatest allrounders|publisher=[[ESPNcricinfo]] |url=https://www.espncricinfo.com/story/stats-analysis-why-shakib-al-hasan-is-one-of-cricket-s-greatest-allrounders-1219732 |access-date=23 March 2021}}</ref> 2020ع ۾ [[بنگلاديش قومي انڊر-19 ڪرڪيٽ ٽيم]] مردن جو [[2020 انڊر-19 ڪرڪيٽ عالمي ڪپ]] کٽي ورتو.<ref>{{cite news|title=U19s Cricket World Cup: Bangladesh beat India in final to win first title |url=https://www.bbc.com/sport/cricket/51437334|work=BBC Sport|date=9 February 2020|access-date=9 February 2020}}</ref><ref>{{cite news |author1=Minhaz Uddin Khan|title=Young Tigers become World Champions |url=https://www.dhakatribune.com/sport/cricket/2020/02/09/u19wc-final-tilak-out-india-103-2-after-29-overs|work=Dhaka Tribune|date=9 February 2020|access-date=9 February 2020}}</ref> ساڳي ٽيم 2023ع ۽ 2024ع ۾ لڳاتار [[انڊر-19 مردن جو ايشيا ڪپ]] پڻ کٽيو.<ref>{{Cite web |date=6 December 2024 |title=Bangladesh reach second consecutive U-19 Asia Cup final with dominant win over Pakistan |url=https://www.tbsnews.net/sports/bangladesh-reach-second-consecutive-u-19-asia-cup-final-dominant-win-over-pakistan-1011861 |access-date=2025-01-05 |website=Business Standard |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=8 December 2024 |title=Under-19 Asia Cup winners list: Bangladesh win second title in Dubai over India |url=https://indianexpress.com/article/sports/cricket/under-19-asia-cup-full-winners-list-india-vs-bangladesh-dubai-9713377/ |access-date=2025-01-05 |website=The Indian Express |language=en}}</ref> 2018ع ۾ [[بنگلاديش عورتن جي قومي ڪرڪيٽ ٽيم]] [[2018 عورتن جو ٽوئنٽي 20 ايشيا ڪپ]] کٽيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/star-live/women-asia-cup-t20-champions-2018-bangladesh-womens-cricket-team-got-victory-1590118 |title=Champions of Asia T20 Cup 2018: Bangladesh Women's Cricket Team |work=The Daily Star |date=12 June 2018 |access-date=14 August 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20180829153434/https://www.thedailystar.net/star-live/women-asia-cup-t20-champions-2018-bangladesh-womens-cricket-team-got-victory-1590118 |archive-date=29 August 2018 |url-status=live}}</ref> [[File:Bangladesh National Football Team in Maldives in the SAFF Championship 2021.jpg|thumb|[[بنگلاديش قومي فٽبال ٽيم]]]] [[فٽبال]] ڪرڪيٽ کان پوءِ بنگلاديش جي ٻي سڀ کان مشهور راند آهي.<ref>{{Cite news |url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/columns/football-the-game-which-makes-us-come-alive|title=Football ... the game which makes us come alive|date=14 December 2022|work=The Financial Express|type=Opinion}}</ref> قومي فٽبال ٽيم جو پهريون روپ 1971ع جي آزاديءَ واري جنگ دوران [[شادھين بنگلا فٽبال ٽيم]] جي صورت ۾ ظاهر ٿيو.<ref>{{Cite news |url=https://www.tbsnews.net/sports/shadhin-bangla-football-dal-team-no-other |title='Shadhin Bangla Football Dal': A team like no other |date=16 December 2019 |work=Business Standard |access-date=15 August 2022 |archive-date=15 August 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220815160845/https://www.tbsnews.net/sports/shadhin-bangla-football-dal-team-no-other |url-status=live }}</ref> 25 جولاءِ 1971ع تي ٽيم جي ڪپتان [[ذاڪريا پِنٽو]] پاڙيسري هندستان ۾ ميچ کان اڳ بنگلاديش جو جهنڊو پرڏيهي سرزمين تي ڦڙڪائيندڙ پهريون شخص بڻيو.<ref>{{Cite news |url=https://www.newagebd.net/article/133717/i-am-luckier-than-pele-zakaria-pintoo|title=I am luckier than Pele: Zakaria Pintoo|date=26 March 2021|work=New Age}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ [[بنگلاديش قومي فٽبال ٽيم]] 1973ع ۾ پنهنجو پهريون بين الاقوامي مقابلو کيڏيو ۽ پوءِ [[اي ايف سي ايشيا ڪپ]] (1980ع) ۾ شرڪت ڪرڻ جو اعزاز حاصل ڪيو، اهڙي ريت اها ڏکڻ ايشيا جي صرف ٻي ٽيم بڻجي وئي جيڪا هن مقابلي ۾ پهتي.<ref>{{Cite web|url=https://www.prothomalo.com/sports/football/যে-ম্যাচগুলো-'আফসোস'-বাংলাদেশের-ফুটবলে|title=যে ম্যাচগুলো 'আফসোস' বাংলাদেশের ফুটবলে|first=Niar|last=Iqbal|language=bn|work=Prothom Alo|date=6 April 2020|archive-date=10 September 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230910082413/https://www.prothomalo.com/sports/football/%E0%A6%AF%E0%A7%87-%E0%A6%AE%E0%A7%8D%E0%A6%AF%E0%A6%BE%E0%A6%9A%E0%A6%97%E0%A7%81%E0%A6%B2%E0%A7%8B-%E2%80%98%E0%A6%86%E0%A6%AB%E0%A6%B8%E0%A7%8B%E0%A6%B8%E2%80%99-%E0%A6%AC%E0%A6%BE%E0%A6%82%E0%A6%B2%E0%A6%BE%E0%A6%A6%E0%A7%87%E0%A6%B6%E0%A7%87%E0%A6%B0-%E0%A6%AB%E0%A7%81%E0%A6%9F%E0%A6%AC%E0%A6%B2%E0%A7%87|url-status=live}}</ref> فٽبال ۾ بنگلاديش جون سڀ کان نمايان ڪاميابيون [[2003 ساف گولڊ ڪپ]] ۽ [[1999 ڏکڻ ايشيائي رانديون]] آهن. [[بنگلاديش عورتن جي قومي فٽبال ٽيم]] 2022ع ۽ 2024ع ۾ لڳاتار [[ساف عورتن جي چيمپيئن شپ]] کٽي.<ref>{{Cite news |title=Bangladesh retain SAFF Women's Champs title |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/first-page/bangladesh-retain-saff-womens-champs-title-1730307628 |access-date=2025-01-05 |work=The Financial Express |language=en|archive-date=2025-12-08|archive-url=https://web.archive.org/web/20251208052130/https://today.thefinancialexpress.com.bd/first-page/bangladesh-retain-saff-womens-champs-title-1730307628|url-status=live}}</ref> بنگلاديشي تيرانداز [[ايتي خاتون]] ۽ [[رومان سنا]] [[2019 ڏکڻ ايشيائي رانديون]] دوران تيراندازي جي سڀني 10 مقابلن (انفرادي ۽ ٽيمي) ۾ سون جا تمغا کٽي تاريخ رقم ڪئي.<ref>{{Cite news |url=https://www.thedailystar.net/sports/athletics/bangladesh-win-all-10-golds-in-archery-sa-games-2019-1837909 |title=Ety, Sana complete Bangladesh's clean sweep in archery |date=9 December 2019 |work=The Daily Star}}</ref> [[قومي راندين جي ڪائونسل]] ملڪ جي 42 راندين جي وفاقن کي منظم ڪري ٿي.<ref>{{cite web|title=All Affiliated National Federation/Association |url=http://nsc.gov.bd/n/?cat=11 |publisher=[[National Sports Council]] |access-date=25 January 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130121160742/http://nsc.gov.bd/n/?cat=11 |archive-date=21 January 2013}}</ref> [[شطرنج]] پڻ بنگلاديش ۾ تمام گهڻي مقبول آهي. ملڪ وٽ شطرنج جا پنج گرينڊ ماسٽر آهن، جن مان [[نياز مرشد]] ڏکڻ ايشيا جو پهريون گرينڊ ماسٽر هو.<ref>{{cite web|url=http://bdchessfed.com/grand-masters|title=Bangladesh Chess Federation|website=bdchessfed.com|access-date=17 January 2020|archive-date=29 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200129112718/http://bdchessfed.com/grand-masters/}}</ref> 2010ع ۾ جبل چاڙهيندڙ [[موسيٰ ابراهيم]] [[مائونٽ ايورسٽ]] تي پهچندڙ پهريون بنگلاديشي بڻيو.<ref name="dailystardetail">{{cite news |title=Musa conquers Everest |url=http://www.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=139787 |work=The Daily Star |archive-url=https://web.archive.org/web/20171027015045/https://www.thedailystar.net/news-detail-139787 |archive-date=27 October 2017 |date=24 May 2010}}</ref> [[واصفيا نذرين]] پهرين بنگلاديشي جبل چاڙهيندڙ آهي، جنهن [[ست چوٽيون]] (Seven Summits) ۽ [[ڪي ٽو]] سر ڪيا.<ref>{{cite web |author1=Mary Anne Potts |title=Bangladeshi Climber Shares Her Spiritual Journey for the Women of Her Country |url=https://www.nationalgeographic.com/adventure/adventure-blog/2016/05/27/bangadeshi-climber-wasfia-nazreen-shares-her-spiritual-journey-for-the-women-of-her-country/ |archive-url=https://web.archive.org/web/20191119031640/https://www.nationalgeographic.com/adventure/adventure-blog/2016/05/27/bangadeshi-climber-wasfia-nazreen-shares-her-spiritual-journey-for-the-women-of-her-country/ |archive-date=19 November 2019 |website=National Geographic |date=27 May 2016}}</ref><ref>{{cite magazine|url=https://www.thedailystar.net/life-living/news/wasfia-nazreen-becomes-first-bangladeshi-summit-k2-3076801|title=Wasfia Nazreen becomes first Bangladeshi to summit K2|magazine=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|access-date=16 January 2024|date=22 July 2022}}</ref> مئي 2026ع ۾ [[بابر علي]] [[مائونٽ مڪالو]] سر ڪندڙ پهريون بنگلاديشي بڻيو.<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/babar-ali-becomes-first-bangladeshi-summit-mount-makalu-1427111 |title=Babar Ali becomes first Bangladeshi to summit Mount Makalu |website=[[The Business Standard]] |date=2026-05-02 |access-date=2026-05-02}}</ref> == اهم شخصيتون == * [[شيخ مجيب الرحمان]] * [[شيخ حسينه واجد]] * [[بيگم خالده ضياء]] * [[ڊاڪٽر محمد يونس]] ([[نوبل انعام]] ماڻيندڙ) * [[رونا ليلا]] == پڻ ڏسندا == * [[بنگلاديش جا صدر]] * [[بنگلاديش جا وزير اعظم]] == وڌيڪ مطالعي لاءِ == {{Refbegin|30em}} * احمد، نظام. ''بنگلاديش جي پارليامينٽ'' (روٽليج، 2018ع). * {{cite book |last=Ali |first=S. Mahmud |date=2010 |title=Understanding Bangladesh |url={{GBurl|id=FD2KzBG1ejwC}} |publisher=Columbia University Press |isbn=978-0-231-70143-3}} * {{cite book |title=Bangladesh War: Report from Ground Zero |last=Ghosh |first=Manash |year=2021 |publisher=Niyogi Books |isbn=978-93-91125-37-0}} * بيڪسٽر، ڪريگ. ''بنگلاديش: قوم کان رياست تائين'' (روٽليج، 2018ع). * {{cite book |last=Bose |first=Sarmila |date=2012 |title=Dead Reckoning Memories of the 1971 Bangladesh War |publisher=Hachette UK |isbn=978-93-5009-426-6}} * {{cite book |last=Chakrabarty |first=Bidyut |date=2004 |title=The Partition of Bengal and Assam, 1932-1947: Contour of Freedom |publisher=Routledge |isbn=978-1-134-33274-8 |url={{GBurl|id=in1_AgAAQBAJ}}}} * گروور، ويريندر. ''بنگلاديش: حڪومت ۽ سياست'' (ڊيپ اينڊ ڊيپ پبليڪيشنز، 2000ع). * {{cite book |editor1-last=Guhathakurta |editor1-first=Meghna |editor2-last=van Schendel |editor2-first=Willem |year=2013 |title=The Bangladesh Reader: History, Culture, Politics |publisher=Duke University Press |isbn=978-0-8223-5304-1}} * {{cite book |last1=Hasnat |first1=G. N. Tanjina |last2=Kabir |first2=Md. Alamgir |last3=Hossain |first3=Md. Akhter |title=Handbook of Environmental Materials Management |chapter=Major Environmental Issues and Problems of South Asia, Particularly Bangladesh |date=2018 |pages=1–40 |doi=10.1007/978-3-319-58538-3_7-1 |isbn=978-3-319-58538-3}} * افتخار اقبال (2010ع) ''بنگال ڊيلٽا: ماحوليات، رياست ۽ سماجي تبديلي، 1840–1943'' (پالگريو ميڪملن) {{ISBN|0-230-23183-7}} * {{cite journal |last1=Islam |first1=Saiful |last2=Khan |first2=Md. Ziaur Rahman |title=A Review of Energy Sector of Bangladesh |journal=Energy Procedia |date=March 2017 |volume=110 |pages=611–618 |doi=10.1016/j.egypro.2017.03.193 |bibcode=2017EnPro.110..611I}} * جينوزي، ايف. ٽاماسن، ۽ جيمس ٽي. پيچ. ''بنگلاديش جو زرعي ڍانچو: ترقيءَ ۾ هڪ رڪاوٽ'' (روٽليج، 2019ع). * {{cite book |last=Khan |first=Muhammad Mojlum |year=2013 |title=The Muslim Heritage of Bengal: The Lives, Thoughts and Achievements of Great Muslim Scholars, Writers and Reformers of Bangladesh and West Bengal |publisher=Kube Publishing |isbn=978-1-84774-052-6}} * {{cite book |last=Mookherjee |first=Nayanika |date=2015 |title=The Spectral Wound: Sexual Violence, Public Memories, and the Bangladesh War of 1971 |url={{GBurl|id=JjUWrgEACAAJ}} |publisher=Duke University Press |isbn=978-0-8223-5949-4}} * ايم. مفخرالاسلام (مرتب)، (2004ع)، ''بنگلاديش جي سماجي ۽ معاشي تاريخ: پروفيسر شفيق الرحمان جي ياد ۾ مقالا''، پهريون ڇاپو، ايشياٽڪ سوسائٽي آف بنگلاديش، {{oclc|156800811}} * ايم. مفخرالاسلام (2007ع)، ''بنگال جي زراعت 1920–1946: هڪ مقداري مطالعو'' (ڪيمبرج يونيورسٽي پريس)، {{ISBN|0-521-04985-7}} * {{cite journal |last1=Prodhan |first1=Mohit |title=The educational system in Bangladesh and scope for improvement |journal=Journal of International Social Issues |volume=4 |issue=1 |date=2016 |pages=11–23 |url=https://www.winona.edu/socialwork/Media/Prodhan%20The%20Educational%20System%20in%20Bangladesh%20and%20Scope%20for%20Improvement.pdf}} * {{cite book |last=Raghavan |first=Srinath |year=2013 |title=1971: A Global History of the Creation of Bangladesh |publisher=Harvard University Press |isbn=978-0-674-72864-6}} * {{cite book |last=Rashid |first=Haroun Er |year=1977 |title=Geography of Bangladesh |publisher=University Press |oclc=4638928}} * رياز، علي. ''بنگلاديش: آزاديءَ کان پوءِ جي سياسي تاريخ'' (بلومزبري پبلشنگ، 2016ع). * {{cite book |last=Riaz |first=Ali |date=2010 |title=Political Islam and Governance in Bangladesh |publisher=Routledge |isbn=978-1-136-92624-2}} * {{cite book |last1=Riaz |first1=Ali |last2=Rahman |first2=Mohammad Sajjadur |date=2016 |title=Routledge Handbook of Contemporary Bangladesh |publisher=Routledge |isbn=978-1-317-30877-5}} * {{cite book |last=Schendel |first=Willem van |year=2009 |title=A History of Bangladesh |publisher=Cambridge University Press |isbn=978-0-521-86174-8}} * {{cite journal |last1=J. Shelley |first1=Israt |last2=Takahashi-Nosaka |first2=Misuzu |last3=Kano-Nakata |first3=Mana |last4=S. Haque |first4=Mohammad |last5=Inukai |first5=Yoshiaki |title=Rice Cultivation in Bangladesh: Present Scenario, Problems, and Prospects |journal=Journal of International Cooperation for Agricultural Development |date=2016 |volume=14 |doi=10.50907/jicad.14.0_20}} * سراج الاسلام (مرتب)، (1997ع)، ''بنگلاديش جي تاريخ 1704–1971'' (ٽن جلدن ۾: جلد 1 سياسي تاريخ، جلد 2 معاشي تاريخ، جلد 3 سماجي ۽ ثقافتي تاريخ)، ٻيون نظرثاني ٿيل اشاعت، ايشياٽڪ سوسائٽي آف بنگلاديش، {{ISBN|984-512-337-6}} * سراج الاسلام (مکيه ايڊيٽر)، (2003ع)، ''بنگلاپيڊيا: بنگلاديش جو قومي انسائيڪلوپيڊيا'' (10 جلد)، ايشياٽڪ سوسائٽي آف بنگلاديش، {{ISBN|984-32-0585-5}} * {{cite book |last1=Sisson |first1=Richard |last2=Rose |first2=Leo E. |date=1991 |title=War and Secession: Pakistan, India, and the Creation of Bangladesh |publisher=University of California Press |isbn=978-0-520-07665-5}} * {{cite book |last=Sogra |first=Khair Jahan |date=2014 |title=The Impact of Gender Differences on the Conflict Management Styles of Managers in Bangladesh: An Analysis |publisher=Cambridge Scholars Publishing |isbn=978-1-4438-6854-9}} * {{cite book |last=Umar |first=Badruddin |date=2006 |title=The Emergence of Bangladesh: Rise of Bengali Nationalism, 1958–1971 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-597908-4}} * وان اسڪينڊل، وليم. ''بنگلاديش جي تاريخ'' (ڪيمبرج يونيورسٽي پريس، 2020ع). * {{cite book |last=Uddin |first=Sufia M. |date=2006 |title=Constructing Bangladesh: Religion, Ethnicity, and Language in an Islamic Nation |publisher=University of North Carolina Press |isbn=978-0-8078-7733-3}} * {{cite book |last1=Wahid |first1=Abu N.M. |last2=Weis |first2=Charles E. |date=1996 |title=The Economy of Bangladesh: Problems and Prospects |publisher=Praeger |isbn=978-0-275-95347-8}} === حڪومت === * [https://bangladesh.gov.bd حڪومت] – بنگلاديش حڪومت جي سرڪاري ويب سائيٽ * [https://bangabhaban.gov.bd صدر] – بنگلاديش جي صدر جي سرڪاري ويب سائيٽ * [https://cao.gov.bd چيف ايڊوائيزر] – بنگلاديش جي چيف ايڊوائيزر جي سرڪاري ويب سائيٽ * [https://cabinet.gov.bd ڪابينا] – ڪابينا ڊويزن جي سرڪاري ويب سائيٽ * [https://www.parliament.gov.bd پارليامينٽ] – بنگلاديش جي پارليامينٽ جي سرڪاري ويب سائيٽ * [https://www.supremecourt.gov.bd سپريم ڪورٽ] – بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ جي سرڪاري ويب سائيٽ * [http://nsds.bbs.gov.bd/en شماريات] – [[بنگلاديش شماريات بيورو]] جي سرڪاري ويب سائيٽ === تاريخ === * [https://bffwt.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bffwt.portal.gov.bd/page/e2b55969_0e0c_4337_bb4e_ddcc801df7db/History%2520of%2520Bangladesh%2520(4).docx "تاريخ"] – بنگلاديش فريڊم فائٽر ويلفيئر ٽرسٽ وٽ بنگال جي تاريخ === سياحت === * [https://beautifulbangladesh.gov.bd خوبصورت بنگلاديش] – بنگلاديش جو سرڪاري سياحتي پورٽل === نقشا === * {{Wikiatlas}} * {{OSM relation|184640}} {{Refend}} == حوالا == {{حوالا|2}} == خارجي ڳنڍڻا == {{Library resources box}} * [https://ifs.du.edu/ifs/frm_CountryProfile.aspx?Country=BD بنگلاديش لاءِ اهم ترقياتي اڳڪٿيون] تان [[انٽرنيشنل فيوچرز]] {{Bangladesh topics}} {{Navboxes |list = {{Countries of Asia}} {{South Asian topics}} {{South Asian Association for Regional Cooperation|state=collapsed}} {{Commonwealth of Nations}} {{Organisation of Islamic Cooperation}} {{D-8 Organization for Economic Cooperation}} {{Socialist rulers}} }} {{Subject bar|Bangladesh|Asia|Countries|auto=yes|voy=Bangladesh}} {{Authority control}} {{Coord|24|N|90|E|type:country_region:BD|display=title}} [[Category:Bangladesh| ]]<!--مهرباني ڪري معياري صورت موجب خالي جاءِ برقرار رکو--> [[Category:بنگال]] [[Category:ايشيا جا ملڪ]] [[Category:اهي ملڪ ۽ علائقا جتي بنگالي سرڪاري ٻولي آهي]] [[Category:دولت مشترڪه جي جمهوريتون]] [[Category:ڊيولپنگ 8 ملڪن جا رڪن ملڪ]] [[Category:ايشيا ۾ اڳوڻيون برطانوي نوآباديون ۽ محافظت هيٺ علائقا]] [[Category:گهٽ ترقي يافته ملڪ]] [[Category:دولت مشترڪه جا رڪن ملڪ]] [[Category:اسلامي سهڪار تنظيم جا رڪن ملڪ]] [[Category:ڏکڻ ايشيائي علائقائي سهڪار تنظيم جا رڪن ملڪ]] [[Category:گڏيل قومن جا رڪن ملڪ]] [[Category:ڏکڻ ايشيا جا ملڪ]] [[Category:1971ع ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] [[Category:1971ع ۾ ايشيا ۾ قائم ٿيل ادارا]] [[Category:جاگرافيائي مضمون جن ۾ تصويرن لاءِ متبادل متن موجود ناهي]] [[Category:برڪس ترقياتي بئنڪ جا رڪن ملڪ]] ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.bangladesh.gov.bd/ بنگلا ديش جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{سارڪ}} {{OIC}} [[زمرو:بنگلاديش]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:بنگال]] [[زمرو:اسلامي رياستون]] [[زمرو:ايشيا ۾ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ ايشيا جا ملڪ]] [[زمرو:او آئي سي جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:دولت مشترڪه جون رڪن قومون]] kxmky8xn5wc5w5vji9dg450yfye394j 387213 387212 2026-06-20T20:57:59Z Intisar Ali 8681 387213 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ايشيا جو ملڪ}} {{About|ملڪ بابت}} {{Infobox country | conventional_long_name = عوامي جمهوريه بنگلاديش | common_name = بنگلاديش | native_name = {{native name|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ}}<br />{{resize|90%|{{nobold|{{transliteration|bn|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś}}}}}} | image_flag = Flag of Bangladesh.svg | image_coat = National emblem of Bangladesh.svg | symbol_type = [[بنگلاديش جو قومي نشان|نشان]] | other_symbol = {{unbulleted list |[[File:Government Seal of Bangladesh.svg|100px|بنگلاديش حڪومت جي مهر]]}} | other_symbol_type = [[بنگلاديش حڪومت جي مهر|حڪومتي مهر]] | national_anthem = {{lang|bn|আমার সোনার বাংলা}} ([[بنگالي ٻولي|بنگالي]])<br />{{transliteration|bn|[[امار شونار بنگلا]]}}<br />"منهنجو سونهري بنگال"<br /><div style="display:inline-block;margin-top:0.4em;">[[File:Amar Sonar Bangla instrumental by US Navy Band.oga|center]]</div> | image_map = {{Switcher|[[File: Bangladesh (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File: Bangladesh rel location map.svg |upright=1.15|frameless]]|بنگلاديش جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[ڍاڪا]] | coordinates = {{Coord|23|45|50|N|90|23|20|E|type:city_region:BD|display=inline}} | largest_city = capital | languages_type = سرڪاري ٻولي<br />{{nowrap|{{nobold|۽ قومي ٻولي}}}} | languages = [[بنگالي ٻولي|بنگالي]]<ref name="bdlaws.minlaw.gov.bd">{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh |website=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |access-date=1 February 2017 |archive-date=10 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191110101626/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |script-title=bn:বাংলা ভাষা প্রচলন আইন, ১৯৮৭ |author=<!--Not stated--> |website=bdlaws.minlaw.gov.bd |publisher=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |trans-title=بنگالي ٻولي لاڳو ڪرڻ جو ايڪٽ، 1987ع |language=bn |access-date=7 January 2024 |archive-date=7 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240107175804/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |url-status=live }}</ref> | languages2_type = ٻي عام ٻولي | religion = {{ublist |item_style=white-space:nowrap; |91.04% [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ([[رياستي مذهب|سرڪاري]])|7.94% [[بنگلاديش ۾ هندو ڌرم|هندو ڌرم]] |0.60% [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] |0.30% [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|0.12% [[بنگلاديش ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2022 | languages2 = [[بنگلاديشي انگريزي|انگريزي]]<ref>{{cite journal |id={{ERIC|EJ1249887}} |last1=Ara |first1=Rowshon |title=A Foreign Language or the Second Language: The Future of English in Bangladesh |journal=International Journal of Language Education |date=March 2020 |volume=4 |issue=1 |pages=81–95 |doi=10.26858/ijole.v4i2.10458 |doi-broken-date=9 January 2026 }}</ref><ref>{{cite journal |last1=Islam |first1=Mohammad Nurul |last2=Hashim |first2=Azirah |title=Historical Evolution of English in Bangladesh |journal=Journal of Language Teaching and Research |date=2019 |volume=10 |issue=2 |page=247 |doi=10.17507/jltr.1002.05 }}</ref> | ethnic_groups = 99% [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]]<!--Do not modify to "Bengalis". The name of the ethnic group is "Bengali" and the people who belong to Bengali ethnicity are called "Bengalis".--> {{collapsible list | titlestyle = background:transparent;text-align:left;font-weight:normal;font-size:100%; | title = 1% [[بنگلاديش جا مقامي ماڻهو|ٻيا]] | hlist = on | [[چڪما ماڻهو|چڪما]] | [[گارو ماڻهو|گارو]] | [[خاصي ماڻهو|خاصي]] | [[خومي ماڻهو|خومي]] | [[ميتي ماڻهو|منيپوري]] | [[مرما ماڻهو|مرما]] | [[ميزو ماڻهو|ميزو]] | [[رخائن ماڻهو|اراڪاني]] | [[مرو ماڻهو|مرو]] | [[سنتال ماڻهو|سنتال]] | [[تنچانگيا ماڻهو|تنچانگيا]] | [[ترپوري ماڻهو|ترپوري]] | [[بشنوپريا ماڻهو|بشنوپريا]] }} | ethnic_groups_ref = <ref>{{cite web |title=Ethnic population in 2022 census |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |access-date=9 June 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> | ethnic_groups_year = 2022 | religion_ref = <ref name="census"/> | demonym = [[بنگلاديشي ماڻهو|بنگلاديشي]] | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[محمد شهاب الدين]] | leader_title2 = [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[طارق رحمان]] | leader_title3 = [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] | leader_name3 = [[حفيظ الدين احمد]] | leader_title4 = [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] | leader_name4 = [[زبير رحمان چوڌري]] | legislature = [[جاتيا سنگساد]] | sovereignty_note = [[پاڪستان]] کان | sovereignty_type = [[بنگلاديش جي آزادي|آزادي]] | established_event1 = [[اوڀر بنگال]] | established_date1 = 15 آگسٽ 1947ع | established_event2 = [[اوڀر پاڪستان]] | established_date2 = 29 فيبروري 1956ع | established_event3 = [[بنگلاديشي آزادي جو اعلان|آزاديءَ جو اعلان]] | established_date3 = 26 مارچ 1971ع | established_event4 = [[بنگلاديش جي عارضي حڪومت|عارضي حڪومت]] | established_date4 = 10 اپريل 1971ع | established_event5 = [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ جو دستاويز|فتح]]، [[بنگلاديش آزادي جنگ|آزادي جنگ]] ۾ | established_date5 = 16 ڊسمبر 1971ع | established_event6 = [[بنگلاديش جو آئين|موجوده آئين]] | established_date6 = 16 ڊسمبر 1972ع | area_km2 = 148,460<ref>{{cite web|title=Bangladesh country profile |url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650940|website=[[بي بي سي نيوز]] |date=4 March 2011 |access-date=18 February 2025}}</ref> | area_rank = 93هون | area_sq_mi = 57320 | area_label2 = زميني پکيڙ | area_data2 = 130,170&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=13 November 2021|year=2021}}</ref> | area_label3 = آبي پکيڙ | area_data3 = 18,290&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia"/> | percent_water = 6.4 | population_estimate = 175,423,000<ref name=IMF/> | population_census = 169,828,911<ref name="populationcensus2022">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Post Enumeration Check (PEC) Adjusted Population |url=http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |date=18 April 2023 |website=[[بنگلاديش شماريات بيورو]] |access-date=30 May 2023 |archive-date=30 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230530205648/http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=Report: 68% Bangladeshis live in villages |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |work=[[ڍاڪا ٽربيون]] |date=28 November 2023 |access-date=6 February 2024 |archive-date=6 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240206021005/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |url-status=live }}</ref> | population_estimate_year = 2026 | population_estimate_rank = 8هون | population_census_year = 2022 | population_census_rank = 8هون | population_density_km2 = 1,165 | population_density_sq_mi = 3,020 | population_density_rank = 13هون | GDP_PPP = {{increase}} $1.922 ٽرلين<ref name="IMFWEO.BD">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[بين الاقوامي مالياتي فنڊ]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=19 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 25هون | GDP_PPP_per_capita = {{increase}} $10,955<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_PPP_per_capita_rank = 127هون | GDP_nominal = {{increase}} $510.705 بلين<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 36هون | GDP_nominal_per_capita = {{increase}} $2,911<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_per_capita_rank = 142هون | Gini = 30.9 | Gini_year = 2022 | Gini_change = decrease | Gini_ref = <ref>{{Cite web |title=Gini index - Bangladesh |url=https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=BD |access-date=2026-03-31 |website=World Bank}}</ref> | Gini_rank = | HDI = 0.685 | HDI_year = 2023 | HDI_change = increase | HDI_ref = <ref>{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[گڏيل قومن جو ترقياتي پروگرام]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = {{ordinal|130}} | currency = [[بنگلاديشي ٽڪا|ٽڪا]] ({{lang|bn|[[৳]]}}) | currency_code = BDT | time_zone = [[بنگلاديش معياري وقت|بي ايس ٽي]] | utc_offset = +6 | date_format = dd/mm/yyyy | calling_code = [[بنگلاديش ۾ ٽيليفون نمبر|+880]] | cctld = {{ubl|[[.bd]]|{{lang|bn|[[.bangla|.বাংলা]]}}}} | area_magnitude = | footnote = | today = }} {{Contains special characters|بنگالي}} '''بنگلاديش'''،{{efn|{{IPAc-en|%|b|ae|N|g|l|@|"|d|E|S|,_|%|b|A:|N|-|audio=LL-Q1860 (eng)-Flame, not lame-Bangladesh.wav}}; {{langx|bn|বাংলাদেশ|Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ˈbaŋlaˌdeʃ|pron|Bn-বাংলাদেশ.oga}}}} سرڪاري طور '''عوامي جمهوريه بنگلاديش'''،{{efn|{{langx|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ɡɔnopɾodʒat̪ɔnt̪ɾi‿baŋlad̪eʃ|pron|}}}} [[ڏکڻ ايشيا]] جو هڪ ملڪ آهي. اهو دنيا جو [[آبادي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]] آهي ۽ [[آباديءَ جي گهاٽائي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گنجان آباد ملڪن]] مان هڪ آهي، جتي لڳ ڀڳ 176 ملين آبادي {{convert|148461|km2|sqmi}} ايراضيءَ ۾ رهي ٿي.<ref name=IMF>{{Cite web |title=Bangladesh and the IMF |url=https://www.imf.org/en/countries/bgd |access-date=2026-05-02 |website=IMF}}</ref> بنگلاديش جون زميني سرحدون اتر، اولهه ۽ اوڀر ۾ [[ڀارت]] سان ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ملن ٿيون. ان جي ڏکڻ ۾ [[بنگال جي نار]] سان سامونڊي ڪنارو آهي. اهو [[ڀوٽان]] ۽ [[نيپال]] کان [[سليگڙي لنگهه]] وسيلي الڳ آهي، ۽ اتر طرف [[چين]] کان [[ڀارت جون رياستون|ڀارتي رياست]] [[سڪم]] وسيلي جدا آهي. [[ڍاڪا]]، ملڪ جو گاديءَ جو هنڌ ۽ [[بنگلاديش جا شهر ۽ ڳوٺ|سڀ کان وڏو شهر]]، ملڪ جو سياسي، مالي ۽ ثقافتي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.sinardaily.my/article/728620/culture/travel-amp-food/bangladesh-may-not-have-a-mega-monument-but-what-it-has-is-captivating|title=Bangladesh may not have a mega monument but what it has is captivating|first=S. D.|last=Reporter|date=12 July 2025|website=Sinar Daily}}</ref> [[چٽاگانگ]] ملڪ جو ٻيو وڏو شهر ۽ [[چٽاگانگ بندرگاهه|ملڪ جو سڀ کان مصروف بندرگاهه]] آهي. هاڻوڪي بنگلاديش جو علائقو قديم تاريخ ۾ ڪيترين [[هندو سلطنتن ۽ گهراڻن جي فهرست|هندو]] ۽ [[ٻڌ ڌرم جي بادشاهتن ۽ سلطنتن جي فهرست|ٻڌ]] گهراڻن جو مضبوط مرڪز رهيو. 1204ع ۾ [[بنگال تي غوري فتح|مسلمانن جي فتح]] کان پوءِ، هن علائقي ۾ [[بنگال سلطنت|سلطنتي]] ۽ [[مغل سلطنت|مغل]] حڪمراني قائم ٿي. [[بنگال صوبو|مغل سلطنت جي سڀ کان وڏي صوبي]] طور [[بنگال]] دنيا جي سڀ کان خوشحال ۽ واپاري طور سرگرم علائقن مان هڪ بڻجي اڀريو، جيڪو پنهنجي [[بنگال ۾ ململ جو واپار|ترقي يافته ڪپڙي جي صنعت]] ۽ زرعي پيداوار لاءِ مشهور هو. 1757ع ۾ [[پلاسي جي جنگ]] ايندڙ ٻن صدين لاءِ [[بنگال پريزيڊنسي|برطانوي نوآبادياتي حڪمراني]] جي شروعات ثابت ٿي. هن دور ۾ سرمائي جي وڏي پيماني تي ٻاهر منتقلي ٿي، جنهن کي برطانيا ۾ صنعتي انقلاب جي مالي مدد لاءِ استعمال ڪيو ويو، جڏهن ته بنگال موتمار ڏڪارن جي دورن سبب تباهه ٿيو. 1947ع ۾ [[برطانوي هندستان جي ورهاڱي|هندستان جي ورهاڱي]] کان پوءِ، [[اوڀر بنگال]] نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جنهن کي پوءِ [[اوڀر پاڪستان]] جو نالو ڏنو ويو. [[اولهه پاڪستان]] ۾ قائم حڪومت طرفان ٻن ڏهاڪن کان وڌيڪ سياسي دٻاءُ ۽ [[ادارتي نسل پرستي|نظامي نسل پرستي]] کان پوءِ، [[اوڀر پاڪستان]] ۾ [[عدم تعاون تحريڪ (1971)|1971ع جي عدم تعاون تحريڪ]] سان شهري بيچيني پيدا ٿي، جيڪا حڪومت جي پرتشدد [[آپريشن سرچ لائيٽ|فوجي ڪارروائي]] کان پوءِ [[بنگلاديش آزادي جنگ]] جو سبب بڻي. [[مڪتي باهني]]، [[1971ع جي هندستان-پاڪستان جنگ|ڀارتي فوجن جي مدد ۽ سهڪار]] سان، هڪ ڪامياب [[انقلاب|هٿياربند انقلاب]] وڙهيو؛ ۽ پاڪستان طرفان ڪيل [[بنگلاديش نسل ڪشي]] جي باوجود، بنگلاديش 16 ڊسمبر 1971ع تي هڪ [[خودمختيار قوم]] بڻجي ويو. آزاديءَ کان پوءِ [[شيخ مجيب الرحمان]] ملڪ جي اڳواڻي ڪئي، جيستائين 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] ٿيو. پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن کي پاڻ به 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|قتل]] ڪيو ويو. 1980ع واري ڏهاڪي تي [[حسين محمد ارشاد]] جي آمريت غالب رهي، جنهن کي 1990ع ۾ [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|عوامي بغاوت]] ذريعي هٽايو ويو. 1991ع ۾ جمهوريت جي بحاليءَ کان پوءِ، [[بيگمن جي جنگ]] يعني [[خالده ضياءُ]] ۽ [[شيخ حسينا]] جي رقابت ايندڙ 34 سالن تائين ملڪ جي سياست کي شڪل ڏني. حسينا کي 5 آگسٽ 2024ع تي [[جولاءِ بغاوت|عوامي بغاوت]] ۾ هٽايو ويو.<ref>{{Cite news |title=Battle Of Begums: All About Rivalry Between Khaleda Zia And Sheikh Hasina |url=https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-url=http://web.archive.org/web/20251230091627/https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-date=2025-12-30 |access-date=2026-05-15 |work=NDTV |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Mudgal |first=Aryan |date=2025-12-30 |title=‘Battle of the Begums’: Khaleda Zia and Sheikh Hasina's rivalry over the years |url=https://www.hindustantimes.com/world-news/battle-of-the-begums-khaleda-zia-and-sheikh-hasinas-rivalry-over-the-years-bangladesh-101767079979402.html |access-date=2026-05-15 |website=Hindustan Times |language=en}}</ref> بنگلاديش [[ويسٽ منسٽر نظام]] تي ٻڌل هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي. اهو [[وچولي طاقت]] آهي ۽ [[بنگلاديش جي معيشت|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] رکي ٿو. بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن موجب اسلام|چوٿين نمبر وڏي مسلمان آبادي]] جو گهر آهي. اهو ڏکڻ ايشيا جي [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|ٽئين نمبر وڏي فوج]] رکي ٿو ۽ گڏيل قومن جي [[امن قائم رکڻ]] وارين ڪارروائين ۾ سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ آهي. بنگلاديش [[بنگلاديش جون ڊويزنون|اٺ ڊويزنن]]، [[بنگلاديش جا ضلعا|64 ضلعن]]، [[اپازيلا|500 سب ضلعن]] ۽ [[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|4,599 يونين ڪائونسلن]] تي مشتمل آهي، ۽ دنيا جي [[سندربن|سڀ کان وڏي مينگروو ٻيلي]] جو گهر آهي. ان وٽ دنيا جي سڀ کان وڏي [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|پناهگير آبادي]] مان هڪ آهي ۽ اهو اڃا تائين مقامي سطح تي پکڙيل [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]]، [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جي ڀڃڪڙين]]، [[مذهبي تشدد]]، [[سياسي زوال|سياسي عدم استحڪام]] ۽ [[موسمي تبديلي جا اثر|موسمي تبديلي جي منفي اثرن]] جهڙن چئلينجن کي منهن ڏئي رهيو آهي. بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] ۽ [[بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن]] جو ميمبر ملڪ آهي. == نالي جي بڻ بنياد == {{Main|بنگال جا نالا}} ''بنگلاديش'' ("بنگالي ملڪ") جي نالي جي بڻ بنياد کي ويهين صديءَ جي شروعات تائين ڳولي سگهجي ٿو، جڏهن بنگالي محب وطن گيتن، جهڙوڪ [[رابندرناٿ ٽئگور]] جي ''آجي بنگلاديشير هردوئي'' ۽ [[قاضي نذرالاسلام]] جي ''نمو نمو نمو بنگلاديش مومو'' ۾، ترتيبوار 1905ع ۽ 1932ع ۾، هي اصطلاح استعمال ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |title=Notation of song aaji bangladesher hridoy |access-date=10 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150904011316/http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |archive-date=4 September 2015}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان، بنگالي قومپرستن [[اوڀر پاڪستان]] ۾ سياسي جلسن ۾ هي اصطلاح استعمال ڪرڻ شروع ڪيو. ''بنگلا'' اصطلاح [[بنگال]] علائقي ۽ [[بنگالي ٻولي]] ٻنهي لاءِ استعمال ٿي سگهي ٿو. ''بنگلا'' اصطلاح جي اصل واضح ناهي؛ مختلف نظرين موجب ان جو تعلق ڪانسي جي دور جي ڪنهن [[پروٽو-ڊراوڙي ٻولي|پروٽو-ڊراوڙي]] قبيلي،<ref>{{cite web |url=http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field%28DOCID+bd0014%29 |title=Bangladesh: early history, 1000&nbsp;B.C.–A.D. 1202 |date=September 1988 |website=Bangladesh: A country study |publisher=[[لائبريري آف ڪانگريس]] |access-date=1 December 2014 |quote=Historians believe that Bengal, the area comprising present-day Bangladesh and the Indian state of [[West Bengal]], was settled in about 1000 B.C. by Dravidian-speaking peoples who were later known as the Bang. Their homeland bore various titles that reflected earlier tribal names, such as Vanga, Banga, Bangala, Bangal, and Bengal. |archive-url=https://web.archive.org/web/20131207010051/http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd%2Fcstdy%3A%40field%28DOCID+bd0014%29 |url-status=live |archive-date=7 December 2013 }}</ref> ۽ لوهه جي دور جي [[ونگا سلطنت]] سان جوڙيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |url=https://www.britannica.com/place/Vanga|title=Vanga &#124; ancient kingdom, India|website=Encyclopædia Britannica|access-date=24 April 2023|archive-date=30 July 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160730062030/https://www.britannica.com/place/Vanga|url-status=live}}</ref> هن اصطلاح جو سڀ کان پراڻو ڄاتل استعمال 805ع واري [[نيسري|نيسري پليٽ]] ۾ ملي ٿو. ''ونگلا ديسا'' اصطلاح يارهين صديءَ جي ڏکڻ هندستاني رڪارڊن ۾ ملي ٿو.<ref>{{cite book |last=Keay |first=John |author-link=John Keay |year=2000 |title=India: A History |publisher=[[Atlantic Monthly Press]] |page=220 |isbn=978-0-87113-800-2 |quote=In C1020 ... launched Rajendra's great northern escapade ... peoples he defeated have been tentatively identified ... 'Vangala-desa where the rain water never stopped' sounds like a fair description of Bengal in the monsoon.}}</ref><ref name="Sen-1999">{{cite book |last=Sen |first=Sailendra Nath |year=1999 |orig-date=First published 1988 |title=Ancient Indian History and Civilization |url=https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |publisher=New Age International |page=281 |isbn=978-81-224-1198-0 |access-date=25 July 2023 |archive-date=16 January 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116111745/https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |url-status=live }}</ref> چوڏهين صديءَ ۾ [[بنگال سلطنت]] دوران هن اصطلاح کي سرڪاري حيثيت ملي.<ref name="Ahmed2004">{{cite book |last=Ahmed |first=Salahuddin |date=2004 |title=Bangladesh: Past and Present |url=https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |publisher=APH Publishing |page=23 |isbn=978-81-7648-469-5 |access-date=14 May 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161602/https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |url-status=live }}</ref><ref>"But the most important development of this period was that the country for the first time received a name, ie Bangalah." [http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal Banglapedia: Islam, Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20150723091245/http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal |date=23 July 2015 }}</ref> [[شمس الدين الياس شاهه]] 1342ع ۾ پاڻ کي "بنگلا جو پهريون [[شاهه]]" قرار ڏنو.<ref name="Ahmed2004" /> اسلامي دور ۾ ''بنگال'' لفظ هن علائقي لاءِ سڀ کان عام نالو بڻجي ويو.<ref>{{Cite book |last=Sircar |first=D.C. |author-link=Dineshchandra Sircar |year=1971 |orig-date=First published 1960 |title=Studies in the Geography of Ancient and Medieval India |url=https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |edition=2nd |publisher=Motilal Banarsidass |page=135 |isbn=978-81-208-0690-0 |access-date=19 April 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161603/https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |url-status=live }}</ref> سورهين صديءَ جي تاريخدان [[ابوالفضل بن مبارڪ]] پنهنجي ''[[آئين اڪبري]]'' ۾ لکي ٿو ته پڇاڙي ''"ال"'' جو اضافو ان حقيقت مان ٿيو ته هن زمين جا قديم راجا ٽڪرين جي هيٺاهين وارن هيٺاهن علائقن ۾ مٽيءَ جا دڙا ٺاهيندا هئا، جن کي "ال" چيو ويندو هو.<ref>Land of Two Rivers, [[Nitish Sengupta]]</ref> اهو ذڪر [[غلام حسين سليم]] جي [[رياض السلاطين]] ۾ پڻ ملي ٿو.<ref name="riaj">[http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11 RIYAZU-S-SALĀTĪN: A History of Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20141215055926/http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11|date=15 December 2014}}, [[Ghulam Husain Salim]], The Asiatic Society, Calcutta, 1902.</ref> هند-آريائي پڇاڙي ''[[-desh|ديش]]'' سنسڪرت لفظ ''deśha'' مان نڪتل آهي، جنهن جي معنيٰ "زمين" يا "ملڪ" آهي. تنهنڪري ''بنگلاديش'' نالي جي معنيٰ "بنگال جي زمين" يا "بنگال جو ملڪ" آهي.<ref name="Sen-1999" /> == تاريخ == {{Main|بنگلاديش جي تاريخ}} === ابتدائي تاريخ === [[File:Mahasthan Brahmi Inscription.png|thumb|ٽين صدي ق.م. جو [[مهاستان برهمي ڪتبو]]، جيڪو 1931ع ۾ [[مهاستان ڳڙهه]]، [[بوگرا ضلعو]] مان دريافت ٿيو]] هن علائقي تي پکڙجندڙ پهرين وڏي مقامي سلطنت [[موريا سلطنت]] ({{Circa}} 320–185 ق.م.) هئي. ان جي زوال کان پوءِ [[ساماتاتا]] نالي بادشاھت اڀري، جيڪا [[گپت سلطنت]] (تقريباً 319–540ع) جي باجگذار رياست هئي. [[هرشا]] (606–647ع) ساماتاتا کي پنهنجي نسبتاً ڍري انتظامي سياسي ڍانچي ۾ شامل ڪيو. ٻڌ ڌرم واري [[پالا سلطنت]] 750ع کان 1150ع تائين هن علائقي تي حڪومت ڪئي. بعد ۾ ان کي هندو [[سينا خاندان]] ختم ڪيو، جنهن 1204ع تائين حڪومت ڪئي، جڏهن [[غوري خاندان]] جي [[محمد بختيار خلجي]] جي اڳواڻيءَ ۾ ٿيندڙ [[هندستاني برصغير ۾ مسلمان فتحون|مسلمان فتحن]] هن علائقي تي قبضو ڪيو.<ref>{{cite book|chapter=EARLY HISTORY, 1000 B.C.-A.D. 1202|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/4.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> === وچئين دور === {{Main|بينگال سلطنت|بنگال صوبو}} [[File:Renaldis muslin woman.jpg|thumb|ارڙهين صديءَ ۾ [[ڍاڪا]] جي هڪ عورت نفيس [[بنگال جي ململ واپار|بنگالي ململ]] جو لباس پهريل]] {{multiple image | perrow = 2 | total_width = 300 | image1 = Kusumba Mosque, Naogaon.jpg | image2 = গোয়ালদি মসজিদ 3.jpg | image3 = Bagha Shahi Mosque.jpg | image4 = Choto Shona Mosque Rajshahi.jpg | footer = بنگال سلطنت جي دور جي مسجدن جي تعمير. مٿان کاٻي کان گھڙيال وار ترتيب سان: [[ڪسومبا مسجد]] جا محراب، [[گوالدي مسجد]]، [[باگها مسجد]] ۽ [[ڇوٽو سونا مسجد]] جا نوڪدار محراب ۽ بنگالي ڇت. }} [[File:Hussain Shahis of Bengal.png|thumb|left|[[حسين شاهي خاندان]] جي دور ۾ بنگال]] ان کان پوءِ بنگال [[دهلي سلطنت]] (1206–1526ع) جو حصو بڻيو.<ref name="islamization">{{cite book|chapter=ISLAMIZATION OF BENGAL, 1202–1757|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/5.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> 1341ع ۾ [[فخرالدين مبارڪ شاهه]] آزاد [[بنگال سلطنت]] قائم ڪئي.<ref name="islamization"/> آزاد بنگال سلطنت تي لڳاتار ٻن خاندانن، [[حسين شاهي خاندان]] ۽ [[الياس شاهي خاندان]] حڪومت ڪئي، جڏهن ته [[گنيشا خاندان]] جو مختصر دور پڻ رهيو. جاگرافيائي توسيع ۽ معاشي خوشحاليءَ جي زماني ۾ يورپي ۽ چيني سياحن ان کي "واپار لاءِ دنيا جو سڀ کان مالدار ملڪ" قرار ڏنو.<ref>{{cite book|last=Nanda|first=J.N.|year=2005|title=Bengal: the unique state|publisher=Concept Publishing Company|isbn=978-81-8069-149-2}}</ref>{{rp|10}} 1576ع ۾ [[مغل سلطنت]] بنگال تي قبضو ڪيو.<ref name="islamization"/><ref>Raychaudhuri, Tapan; Habib, Irfan (eds). ''The Cambridge Economic History of India: Volume 1, c.1200–c.1750''. Cambridge University Press, 1982.</ref> اٺارهين صديءَ تائين [[بنگال صوبو]] مغل سلطنت جو سڀ کان مالدار صوبو بڻجي ويو ۽ ان کي "ملڪن جي جنت" ۽ "هندستان جو اناج گهر" سڏيو ويو.<ref name="islamization"/> هتي جي رهواسين جو معيارِ زندگي دنيا جي بهترين معيارن مان هڪ هو، ڇاڪاڻ⁠تہ هي علائقو ڪپهه جي ڪپڙي (خاص طور ململ)، ريشم ۽ [[بنگلاديش ۾ ٻيڙيون ٺاهڻ جي صنعت|ٻيڙيون ٺاهڻ]] جو وڏو عالمي برآمد ڪندڙ ۽ پيدا ڪندڙ هو.<ref name="ray">{{cite book|first=Indrajit|last=Ray|year=2011|title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857)|url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA7|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-82552-1|access-date=30 May 2019}}</ref>{{rp|174}} 1700ع جي شروعات ۾ مغل سلطنت جي زوال کان پوءِ هي علائقو [[بنگال جا نواب|بنگال جي نوابن]] جي ماتحت هڪ نيم خودمختيار رياست بڻجي ويو، جنهن جو بنياد [[مرشد قلي خان]] 1717ع ۾ رکيو. === برطانوي نوآبادياتي دور === {{Main|بنگال پريزيڊنسي}} [[File:Bengal Presidency in British India with dependencies 1852.png|thumb|left|برطانوي هندستان ۾ بنگال پريزيڊنسي (سائي رنگ) ۽ ان جا تابع علائقا (سرمائي رنگ)]] 23 جون 1757ع تي [[سراج الدوله]] جي اڳواڻيءَ واري رياست کي [[ايسٽ انڊيا ڪمپني]] [[پلاسي جي جنگ]] ۾ شڪست ڏني. اها جنگ بنگال ۽ سڄي هندستاني برصغير تي [[برطانوي راڄ]] قائم ڪرڻ ۾ اهم ثابت ٿي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref> بنگال برطانيا جي [[صنعتي انقلاب]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو، پر ان جي قيمت وڏي پئماني تي سرمائي جي نيڪالي، صنعتڪشي جي زوال ۽ بنگالي ڪپڙي جي صنعت جي تباهيءَ جي صورت ۾ ادا ڪئي وئي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref><ref name="ray"/>{{rp|7–10}} 1770ع جي هولناڪ [[عظيم بنگال ڏڪار]] ۾ اندازاً هڪ ڪروڙ تائين ماڻهو فوت ٿيا،<ref>{{cite journal|last=Ghose|first=Ajit Kumar|title=Food Supply and Starvation: A Study of Famines with Reference to the Indian Sub-Continent|volume=34|number=2|pages=368–389|jstor=2662775|publisher=[[Oxford University Press]]|journal=[[Oxford Economic Papers]]|year=1982|doi=10.1093/oxfordjournals.oep.a041557 |pmid=11620403 }}</ref><ref>{{Cite book |last=Dyson |first=Tim |title=A population history of India: from the first modern people to the present day |date=2018 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-882905-8 |edition=1st |location=Oxford |pages=80–81}}</ref><ref name="Irschick2018">{{citation|last=Irschick|first=Eugene F.|author-link=Eugene F. Irschick|title=A History of the New India: Past and Present|url=https://books.google.com/books?id=wqiaDwAAQBAJ&pg=PA73|year=2018|publisher=Routledge|isbn=978-1-317-43617-1|pages=73–}}</ref> جيڪو بنگال پريزيڊنسي جي ڪل آباديءَ جي لڳ ڀڳ ٽئين حصي جي برابر هو.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=6iNuAAAAMAAJ|last=Peers|first=Douglas M.|year=2006|title=India under colonial rule: 1700–1885|publisher=Pearson Education|isbn=978-0-582-31738-3}}</ref>{{rp|47}} === پاڪستان جو حصو === {{Main|ڊومينين آف پاڪستان|اوڀر بنگال|اوڀر پاڪستان}} {{further|اولھ پاڪستان| بنگال جو ورهاڱو (1947)|انڊيا جو ورھاڱو }} لڳ ڀڳ ٻن صدين جي سڌي برطانوي حڪمراني کان پوءِ، جديد بنگلاديش جون سرحدون [[هندستان جي ورهاڱي]] دوران 15 آگسٽ 1947ع تي [[ريڊڪلف لائين]] تحت [[بنگال جي ورهاڱي (1947ع)|بنگال جي ورهاڱي]] سان مقرر ٿيون.<ref>{{cite journal|last=Chatterji|first=Joya|title=The Fashioning of a Frontier: The Radcliffe Line and Bengal's Border Landscape, 1947–52|volume=33|number=1|year=1999|pages=185–242|publisher=[[Cambridge University Press]]|journal=[[Modern Asian Studies]]|doi=10.1017/S0026749X99003066 |jstor=313155}}</ref> ان وقت هي علائقو [[اوڀر بنگال]] جي نالي سان نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جڏهن ته ٻيو حصو [[اولهه پاڪستان]] هو.<ref>{{cite book|chapter=PAKISTAN PERIOD, 1947–71|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/14.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=4|access-date=13 January 2025}}</ref> اوڀر ۽ اولهه پاڪستان جي وچ ۾ هڪ هزار ميلن کان وڌيڪ جاگرافيائي فاصلو هو، جيڪو بعد ۾ شديد معاشي اڻبرابريءَ جو بنيادي سبب بڻيو.<ref>{{cite journal|last=Sobhan|first=Rehman|title=The Problem of Regional Imbalance in the Economic Development of Pakistan|journal=[[Asian Survey]]|volume=2|number=5|year=1962|pages=31–37|doi=10.2307/3023445 |jstor=3023445}}</ref> [[خواجه ناظم الدين]] اوڀر بنگال جو پهريون وزيراعليٰ ٿيو ۽ [[فريڊرڪ چالمرز بورن]] ان جو گورنر مقرر ٿيو. 1949ع ۾ [[آل پاڪستان عوامي مسلم ليگ]] قائم ٿي. 1950ع ۾ [[اوڀر بنگال قانون ساز اسيمبلي]] زمينداري نظام ۽ مستقل بندوبست کي ختم ڪندي زرعي سڌارا نافذ ڪيا.<ref>[[#Baxter|Baxter]], p. 72</ref> 1953ع ۾ عوامي مسلم ليگ جو نالو تبديل ڪري وڌيڪ "سيڪيولر" [[عوامي ليگ]] رکيو ويو.<ref name="LewisSagar1992">{{cite book |author1=David S. Lewis |author2=Darren J. Sagar|title=Political Parties of Asia and the Pacific: A Reference Guide |url={{GBurl|id=S4uyAAAAIAAJ}}|year=1992|publisher=Longman|isbn=978-0-582-09811-4|page=36|access-date=30 July 2017}}</ref> {{مکيه|بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ}} ثقافتي، لساني، سياسي ۽ معاشي امتياز، 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]]، 1966ع جي [[ڇهن نڪتن واري تحريڪ]]، 1970ع جي چونڊن ۾ [[عوامي ليگ]] جي شاندار ڪاميابي ۽ پوءِ [[آپريشن سرچ لائيٽ]] جي فوجي ڪارروائيءَ، بنگلاديش جي آزاديءَ جي جدوجهد کي جنم ڏنو. 25 مارچ 1971ع تي پاڪستاني حڪومت طرفان فوجي آپريشن شروع ڪيو ويو.<ref>{{cite journal|last=Bose|first=Sarmila|title=Anatomy of Violence: Analysis of Civil War in East Pakistan in 1971|journal=[[Economic and Political Weekly]]|volume=40|number=41|year=2005|pages=4463–4471|jstor=4417267}}</ref> 26 مارچ 1971ع تي پاڪستاني فوج پاران [[شيخ مجيب الرحمان]] جي گرفتاري کان پوءِ، آزادي پسند اڳواڻ ميجر [[ضياءُ الرحمان]] مجيب جي طرفان بنگلاديش جي آزاديءَ جو اعلان نشر ڪيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/zias-declaration-19001 | title=Zia's declaration |work=The Daily Star |date=7 April 2014 }}</ref> ان کان پوءِ نَو مهينن تي مشتمل خوني [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] شروع ٿي، جنهن دوران نسلي بنگالين جي خلاف [[بنگلاديش نسل ڪشي]] به ٿي.<ref>{{cite journal|last=Saikia|first=Yasmin|title=Beyond the Archive of Silence: Narratives of Violence of the 1971 Liberation War of Bangladesh|journal=[[History Workshop Journal]]|number=58|year=2004|volume=58 |pages=275–287|doi=10.1093/hwj/58.1.275 |jstor=25472765}}</ref> آخرڪار 16 ڊسمبر 1971ع تي [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ وارو معاهدو|پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ]] کان پوءِ بنگلاديش هڪ خودمختيار ۽ آزاد رياست طور وجود ۾ آيو. === آزاد بنگلاديش === [[بنگلاديش جو آئين]] 4 نومبر 1972ع تي نافذ ڪيو ويو.<ref>{{cite web|last1=Chakma|first1=Parbon|last2=Saumik|first2=Rafid Azad|url=https://www.thedailystar.net/law-our-rights/news/50-years-bangladesh-constitution-nutshell-3160281|title=50 Years of Bangladesh Constitution In a nutshell|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 November 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ، مجيب جي اڳواڻيءَ واري حڪومت وڏي پيماني تي ڪرپشن ۽ بدانتظامي ۾ ملوث ٿي، جنهن سبب سڄي ملڪ ۾ لاقانونيت ۽ معاشي تباهي پيدا ٿي. [[بڪسال|هڪ پارٽي سوشلزم]] قائم ڪرڻ جون ڪوششون ۽ [[1974ع بنگلاديش ڏڪار|1974ع جو وڏو ڏڪار]] مجيب جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي کان پوءِ 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] جو سبب بڻيا.<ref>{{cite book|chapter=Fall of the Bangabandhu, 1972–75|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/19.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|131}} ان کان پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن عوامي نظم بحال ڪيو، زراعت کي صنعتي بنيادن تي آندو، [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] قائم ڪئي ۽ [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم]] جي قيام جي شروعات ڪئي.<ref>{{cite book|chapter=The Zia Regime and Its Aftermath, 1977–82|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/21.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> ضياءُ الرحمان 1 سيپٽمبر 1978ع تي [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite news |title=BNP vows to continue movement |url=https://www.thedailystar.net/news/politics/bnp-vows-continue-movement-for-democracy-restore-1627522 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |agency=[[United News of Bangladesh|UNB]] |date=1 September 2018 |access-date=3 June 2026}}</ref> 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|رحمان جي قتل]] کان پوءِ ايندڙ ڏهاڪو [[حسين محمد ارشاد]] جي ماتحت [[فوجي آمريت]] جو دور رهيو، جنهن ۾ بنيادي ڍانچي جي ترقي، [[اختيارن جي منتقلي]] جون سڌارا، قومي ملڪيت ۾ آيل صنعتن جي نجڪاري ۽ 1988ع ۾ اسلام کي [[رياستي مذهب]] قرار ڏيڻ شامل هئا.<ref>{{cite book|chapter=THE ERSHAD PERIOD: Achieving Stability, 1982–83|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/90.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Emerging Opposition, 1983–86|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/91.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=https://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Relaxation of Martial Law, 1986–87|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/92.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=More Opposition Pressure|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/93.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|بحالي]] کان پوءِ [[پارلياماني جمهوريت]] [[1991ع بنگلاديشي عام چونڊون|1991ع]] ۾ واپس آئي، ۽ اقتدار بي اين پي جي [[خالده ضياءُ]] ۽ عوامي ليگ جي [[شيخ حسينا]] جي وچ ۾ مٽاسٽا ٿيندو رهيو. هن دور کي [[بيگمن جي جنگ]] سڏيو ويو، جنهن 2024ع تائين 34 سالن لاءِ بنگلاديش جي سياست ۽ تاريخ کي شڪل ڏني.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-42999503|title=Bangladesh grows tired of the Battling Begums|last=Rowlatt|first=Justin|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=11 February 2018|access-date =13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|130}} [[2008ع بنگلاديشي عام چونڊون|2008ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ عوامي ليگ ٻيهر اقتدار ۾ آئي.<ref>{{cite web|url=https://www.voanews.com/a/a-13-2008-12-30-voa9/401556.html|title=Bangladesh's Sheikh Hasina Wins Landslide Election|date=1 November 2009|access-date=14 February 2025|publisher=[[Voice of America]]|last=Herman|first=Steve}}</ref> [[شيخ حسينا]] جي اڳواڻيءَ هيٺ ملڪ معاشي ترقي ڏٺي، پر ساڳئي وقت [[جمهوري پٺتي هٽڻ]]، وڌندڙ [[آمريت پسندي]]، وڏي پيماني تي [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]] ۽ وسيع [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جون ڀڃڪڙيون]] پڻ ڏٺيون.<ref>{{cite web|last1=Ethirajan|first1=Anbarasan|last2=Wong|first2=Tessa|title=Sheikh Hasina: The pro-democracy icon who became an autocrat|url=https://www.bbc.com/news/articles/cg3ee303yxpo|date=6 August 2024|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|access-date=15 January 2025}}</ref> مختلف رپورٽن موجب حسينا ۽ عوامي ليگ حڪومت، ڀارت سان سهڪار جي مدد سان، [[2009ع بنگلاديش رائفلز بغاوت]] منظم ڪئي ته جيئن اهڙن قابل فوجي آفيسرن کي ماريو وڃي، جن کي حسينا پنهنجي اقتدار لاءِ خطرو سمجهندي هئي؛ ان سان [[بنگلاديش فوج]] غير مستحڪم ٿي ۽ عملي طور هڪ پارٽي حڪمراني مضبوط ٿي.<ref>{{cite news |last1=Reporter |first1=Staff |title='Hasina, AL leaders behind BDR mutiny' |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/crime-justice/news/hasina-al-leaders-behind-bdr-mutiny-4047691 |access-date=1 December 2025 |work=The Daily Star |date=1 December 2025 |language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Did India benefit from BDR mutiny? What the probe commission says|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/did-india-benefit-bdr-mutiny-what-probe-commission-says-1299101|website=The Business Standard|date=2025-12-01|access-date=2025-12-01|language=en}}</ref> حسينا [[2014ع بنگلاديشي عام چونڊون|2014ع]]، [[2018ع بنگلاديشي عام چونڊون|2018ع]] ۽ [[2024ع بنگلاديشي عام چونڊون|2024ع جي عام چونڊن]] ۾ لڳاتار ٻيو، ٽيون ۽ چوٿون مدو کٽيو؛ اهي سڀئي چونڊون جعلي هيون ۽ نه [[آزاد ۽ منصفاڻي چونڊ|آزاد نه منصفاڻي]].<ref>{{cite web|url=https://edition.cnn.com/2014/01/06/world/asia/bangladesh-elections/index.html|title=Bangladesh ruling party wins elections marred by boycott, violence|date=6 January 2014|access-date=14 February 2025|publisher=[[CNN]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-46718393|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins landslide in disputed vote|date=31 December 2018|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-67889387|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins fourth term in controversial vote|date=8 January 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|last1=Anbarasan|first1=Ethirajan|last2=Ng|first2=Kelly}}</ref> آمرانه حڪومت خلاف [[جولاءِ بغاوت]] کان پوءِ، حسينا کي [[عدم تعاون تحريڪ (2024ع)|استعيفا ڏيڻ ۽ ڀارت ڀڄڻ]] تي مجبور ڪيو ويو، جيڪو [[جولاءِ 36|5 آگسٽ 2024ع]] تي ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2024/8/5/bangladeshs-sheikh-hasina-forced-to-resign-what-happened-and-whats-next|title=Bangladesh's Sheikh Hasina forced to resign: What happened and what's next?|date=5 August 2024|access-date=14 February 2025|publisher=[[Al Jazeera]]}}</ref> آگسٽ 2024ع ۾ هڪ عبوري حڪومت قائم ٿي، جنهن ۾ نوبل انعام يافته [[محمد يونس]] کي [[بنگلاديش جو چيف ايڊوائيزر|چيف ايڊوائيزر]] بڻايو ويو.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/clyg7we8xvno|title=Yunus sworn in as interim Bangladesh leader|last1=Hussain|first1=Samira|last2=Drury|first2=Flora|date=8 August 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref> [[2026ع بنگلاديشي عام چونڊون|2026ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (بي اين پي) ٻيهر اقتدار ۾ آئي ۽ چيئرمين [[طارق رحمان]] 17 فيبروري 2026ع تي بنگلاديش جي وزيراعظم طور حلف کنيو. [[بنگلاديش جماعت اسلامي]] مکيه مخالف ڌر بڻجي وئي.<ref>{{cite web |title=From a marginal force to opposition party: The rise of Bangladesh Jamaat-e-Islami |url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/marginal-force-opposition-party-rise-bangladesh-jamaat-e-islami-1361786 |website=The Business Standard |access-date=19 February 2026}}</ref> 1990ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان، [[آزاد منڊي]] جي پاليسين ۽ [[معاشي آزادڪاري]] جي قدمن سبب، بنگلاديش اهم معاشي واڌ حاصل ڪئي آهي. اهو دنيا جي [[حقيقي جي ڊي پي واڌ جي شرح موجب ملڪن جي فهرست|تيز ترين وڌندڙ معيشتن]] مان هڪ طور اڀريو، جنهن جي پٺيان ان جي وڏي [[بنگلاديش ۾ ڪپڙي جي صنعت|ڪپڙي جي صنعت]] آهي، جيڪا دنيا ۾ ٻئي نمبر تي وڏي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Bashar|first1=Omar K. M. R.|last2=Khan|first2=Habibullah|title=Liberalisation and Growth in Bangladesh: An Empirical Investigation|volume=32|number=1|date=March 2009|pages=61–76|jstor=40795710|journal=The Bangladesh Development Studies|publisher=[[Bangladesh Institute of Development Studies]] (BIDS) |doi=10.57138/XTYK4544 }}</ref> اهو [[نامياري جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] طور اڀريو آهي، ۽ 2018ع کان پاڙيسري ڀارت جي نامياري في ماڻهو جي ڊي پي کان اڳتي نڪري ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/bangladesh/bangladesh-ranked-41st-largest-economy-in-2019-all-over-the-world-study-1684078|title=Bangladesh 2nd largest economy in South Asia|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 January 2019|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://foreignpolicy.com/2020/10/20/india-falls-behind-bangladesh-gdp/|title=Angst and Denial in India as It's Now Officially Poorer Than Bangladesh|last=Babones|first=Salvatore|date=20 October 2020|access-date=13 January 2025|work=[[Foreign Policy]]}}</ref> بنگلاديش پنهنجي [[بنگلاديش ۾ غربت|غربت جي شرح]] گهٽائڻ ۾ نمايان ڪاميابيون حاصل ڪيون آهن، جيڪا 1971ع ۾ 80 سيڪڙو هئي،<ref>{{cite web|url=https://cri.org.bd/2021/03/26/what-milestones-have-bangladesh-crossed-in-50-years/|title=What milestones have Bangladesh crossed in 50 years|date=26 March 2021|access-date=1 October 2022}}</ref> 1991ع ۾ 44.2 سيڪڙو ٿي،<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/results/2018/11/15/bangladesh-reducing-poverty-and-sharing-prosperity|title=Bangladesh: Reducing Poverty and Sharing Prosperity|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022}}</ref> ۽ 2022ع ۾ 18.7 سيڪڙو تائين گهٽجي وئي.<ref>{{cite news|url=https://pip.worldbank.org/country-profiles/BGD|title=Country Profile – Poverty and Inequality Platform|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 January 2025}}</ref> 21هين صديءَ دوران ان جي [[انساني ترقياتي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقياتي اشاري]] جي واڌ رڳو چين کان گهٽ رهي.<ref>{{cite web|url=https://bangladesh.un.org/en/256074-new-directions-human-development-bangladesh|title=New directions for human development in Bangladesh|date=17 December 2023|access-date=12 February 2025|publisher=United Nations}}</ref> [[سبز منتقلي]] جي حصي طور، بنگلاديش جو صنعتي شعبو [[سبز ڪارخانو|سبز ڪارخانا]] ٺاهڻ ۾ اڳواڻ طور اڀريو آهي، ۽ ملڪ وٽ دنيا ۾ تصديق ٿيل سبز ڪارخانن جو سڀ کان وڏو تعداد آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/green-rmg-factories-how-bangladesh-became-global-champion-939426|title=Green RMG factories: How Bangladesh became a global champion|last=Uddin|first=Jasim|date=12 September 2024|access-date=13 January 2025|work=[[Business Standard]]}}</ref> ان 2017ع کان [[روهنگيا نسل ڪشي]] کان ڀڄندڙ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|هڪ ملين کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن]] کي به پناهه ڏني آهي، جنهن ان جي وسيلن تي دٻاءُ وڌو ۽ ان جي انساني همدردي واري عزم کي نمايان ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unrefugees.org/news/rohingya-refugee-crisis-explained/|title=Rohingya Refugee Crisis Explained|date=22 August 2024|work=[[United Nations Commission on Human Rights]] (UNCHR)|access-date=13 January 2025}}</ref> == جاگرافي == {{Main|بنگلاديش جي جاگرافي}} [[File:Map of Bangladesh-en.svg|thumb|بنگلاديش جو طبعي نقشو]] بنگلاديش [[بنگال جي نار]] تي [[ڏکڻ ايشيا]] ۾ واقع آهي. اهو لڳ ڀڳ مڪمل طور پاڙيسري [[ڀارت]] سان گهيريل آهي، ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ان جي هڪ ننڍڙي سرحد آهي، جيتوڻيڪ اهو [[نيپال]]، [[ڀوٽان]] ۽ چين جي تمام ويجهو واقع آهي. ملڪ کي ٽن علائقن ۾ ورهايو ويندو آهي. ملڪ جو گهڻو حصو زرخيز [[گنگا ڊيلٽا]] تي مشتمل آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو دريائي ڊيلٽا آهي.<ref>{{cite web |author1=Aditi Rajagopal|title=How the World's Largest Delta Might Slowly Go Under Water |url=https://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|website=Discovery|date=8 February 2020|access-date=9 March 2020|archive-date=8 February 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200208052815/http://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|url-status=live}}</ref> ملڪ جا اتر اولهه ۽ وچ وارا حصا [[مدهوپور ٽريڪٽ|مدهوپور]] ۽ [[بارند ٽريڪٽ|بارند]] پليٽون سان ٺهيل آهن. اتر اوڀر ۽ ڏکڻ اوڀر وارا علائقا [[سدا بهار]] جبلن جي سلسلن جو گهر آهن. گنگا ڊيلٽا گنگا، جنهن جو مقامي نالو [[پدما درياهه|پدما]] يا ''پوددا'' آهي، [[برهمپتر درياهه|برهمپتر]]، جنهن کي [[جمنا درياهه (بنگلاديش)|جمنا]] يا ''جومونا'' به چيو وڃي ٿو، ۽ [[ميگھنا درياهه|ميگھنا]] درياهن ۽ انهن جي معاون درياهن جي ميلاپ سان ٺهندو آهي. گنگا، جمنا سان ملي ٿي، جيڪا برهمپتر جو مکيه وهڪرو آهي، ۽ پوءِ ميگھنا سان ملي آخرڪار [[بنگال جي نار]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿي. بنگلاديش کي "دريائن جي ڌرتي" چيو ويندو آهي،<ref>{{cite web |title=No Place Like Home – BANGLADESH: LAND OF RIVERS |url=https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |work=Environmental Justice Foundation |access-date=10 March 2020 |archive-date=30 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200930051647/https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |url-status=live }}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ هتي 57 کان وڌيڪ [[سرحد پار درياهه]] آهن، جيڪي ڪنهن به قومي رياست لاءِ سڀ کان وڌيڪ آهن. پاڻيءَ جا معاملا سياسي طور پيچيده آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بنگلاديش ڀارت کان هيٺاهين وهڪري ۾ واقع آهي.<ref>{{cite book |last=Suvedī |first=Sūryaprasāda |title=International watercourses law for the 21st century |publisher=[[Ashgate Publishing]] |year=2005 |pages=154–166 |isbn=978-0-7546-4527-6}}</ref> بنگلاديش گهڻو ڪري زرخيز ۽ هموار ميداني زمين تي مشتمل آهي. ان جو گهڻو حصو سمنڊ جي سطح کان {{convert|12|m|ft|abbr=on}} کان گهٽ اوچائي تي آهي، ۽ اندازو آهي ته جيڪڏهن سمنڊ جي سطح {{convert|1|m|ft|abbr=on}} وڌي وڃي ته ملڪ جي لڳ ڀڳ 10 سيڪڙو زمين ٻڏي ويندي.<ref name="ali">{{cite journal |last=Ali |first=A. |title=Vulnerability of Bangladesh to climate change and sea level rise through tropical cyclones and storm surges |journal=Water, Air, & Soil Pollution |volume=92 |issue=1–2 |pages=171–179 |year=1996 |bibcode=1996WASP...92..171A |doi=10.1007/BF00175563 }}</ref> ملڪ جو 12 سيڪڙو حصو جابلو نظامن سان ڍڪيل آهي. ملڪ جون [[هاور]] آبي زمينون عالمي ماحولياتي سائنس لاءِ اهميت رکن ٿيون. [[بنگلاديش جي جبلن جي فهرست|بنگلاديش جو سڀ کان اوچو هنڌ]] [[سڪا هافونگ]] آهي، جيڪو ميانمار جي سرحد ڀرسان واقع آهي، ۽ ان جي اوچائي {{convert|1064|m|ft|abbr=on}} آهي.<ref name=CIA/> اڳ ۾ [[ڪيوڪراڊونگ]] يا [[تازنگ ڊونگ]] کي سڀ کان اوچو هنڌ سمجهيو ويندو هو. بنگلاديش ۾ [[ٻيلن جو ڍڪ]] ڪل زميني ايراضيءَ جو لڳ ڀڳ 14 سيڪڙو آهي، جيڪو 2020ع ۾ 1,883,400 هيڪٽرن (ha) ٻيلن جي برابر هو، جڏهن ته 1990ع ۾ اهو 1,920,330 هيڪٽر (ha) هو. 2020ع ۾ قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن 1,725,330 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو، جڏهن ته پوکيل ٻيلن 158,070 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو. قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن مان 0 سيڪڙو کي [[ابتدائي ٻيلو]] قرار ڏنو ويو، يعني اهڙو ٻيلو جيڪو مقامي وڻن جي قسمن تي مشتمل هجي ۽ جتي انساني سرگرميءَ جا واضح نشان نه هجن، ۽ لڳ ڀڳ 33 سيڪڙو ٻيلن وارو علائقو محفوظ علائقن اندر مليو. 2015ع لاءِ، ٻيلن جي 100 سيڪڙو ايراضي [[رياستي ملڪيت|عوامي ملڪيت]] هيٺ ڄاڻائي وئي.<ref>{{Cite book |url=https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |title=Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194 |publisher=Food and Agriculture Organization of the United Nations |year=2023 |archive-date=11 September 2024 |access-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240911122341/https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Global Forest Resources Assessment 2020, Bangladesh |url=https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview |website=Food Agriculture Organization of the United Nations |access-date=19 September 2024 |archive-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240919133606/https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview/ |url-status=live }}</ref> === آبهوا === [[File:Aerosol pollution over Northern India, Bangladesh, and Bay of Bengal.jpg|thumb|خلا مان ورتل تصوير، جنهن ۾ بنگلاديش مٿان آلودگي ڏيکاريل آهي]] [[سرطان جو مدار]] بنگلاديش مان گذري ٿو، تنهنڪري بنگلاديش جي آبهوا گرم خطي واري آهي؛ آڪٽوبر کان مارچ تائين هلڪو سيارو ۽ مارچ کان جون تائين گرم ۽ گهم وارو اونهارو هوندو آهي. ملڪ ۾ ڪڏهن به هوائي گرمي پد {{convert|0|°C}} کان هيٺ رڪارڊ نه ٿيو آهي؛ سڀ کان گهٽ رڪارڊ ٿيل گرمي پد {{convert|1.1|°C}} هو، جيڪو اتر اولهه واري شهر [[ديناجپور]] ۾ 3 فيبروري 1905ع تي رڪارڊ ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://kantaji.com/dinajpurmap.html |title=Map of Dinajpur |website=kantaji.com |archive-url=https://web.archive.org/web/20110713134542/http://kantaji.com/dinajpurmap.html |archive-date=13 July 2011 |access-date=17 April 2015}}</ref> گرم ۽ گهم واري [[چوماسي]] موسم جون کان آڪٽوبر تائين جاري رهي ٿي ۽ ملڪ جي اڪثر برسات جو سبب بڻجي ٿي. قدرتي آفتون، جهڙوڪ [[بنگلاديش ۾ ٻوڏون|ٻوڏون]]، [[اڀرندي طوفان]]، [[ٽورنيڊو]] ۽ [[مدي لهرون]] لڳ ڀڳ هر سال اچن ٿيون،<ref name="NatDis">{{cite book |last=Alexander |first=David E. |title= Natural Disasters |chapter-url= {{GBurl|id=gWHsuGTcF34C|p=532}}|year= 1999|publisher=Kluwer Academic Publishers |isbn=978-0-412-04751-0 |page=532 |chapter=The Third World |orig-date=1993}}</ref> جن سان گڏ [[ٻيلن جي ڪٽائي]]، [[مٽيءَ جي زوال ۽ خرابي]] ۽ [[ڪٽاءُ]] جا اثر پڻ شامل ٿين ٿا. 1970ع ۽ 1991ع وارا [[بنگلاديش جي اڀرندي طوفانن جي فهرست|طوفان]] خاص طور تباهه ڪندڙ هئا؛ [[1991ع بنگلاديش طوفان|پوئين طوفان]] ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا.<ref>"[https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html Beset by Bay's Killer Storms, Bangladesh Prepares and Hopes] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240902065034/https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html |date=2 September 2024 }} ". ''Los Angeles Times''. 27 February 2005</ref> سيپٽمبر 1998ع ۾ بنگلاديش جديد تاريخ جي [[1998ع بنگلاديش ٻوڏون|سڀ کان شديد ٻوڏ]] کي ڏٺو، جنهن کان پوءِ ملڪ جا ٻه ٽهائي حصا پاڻيءَ هيٺ اچي ويا، ۽ 1,000 ماڻهو فوت ٿيا.<ref name="EWG">{{cite book |last=Haggett |first=Peter |title=Encyclopedia of World Geography |chapter-url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |publisher=Marshall Cavendish |year=2002 |isbn=978-0-7614-7308-4 |oclc=46578454 |pages=2, 634 |chapter=The Indian Subcontinent |orig-date=2002 |access-date=25 July 2023 |archive-date=28 March 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182107/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |url-status=live }}</ref> آفتن جي خطري ۾ گهٽتائي لاءِ مختلف بين الاقوامي ۽ قومي قدمن جي نتيجي ۾، ٻوڏن ۽ طوفانن سبب انساني جاني نقصان ۽ معاشي نقصان سالن سان گهٽيا آهن.<ref>{{cite news |last=Raju |first=M. N. A. |title=Disaster Preparedness for Sustainable Development in Bangladesh |url=https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10 |work=Daily Sun |date=10 March 2018 |access-date=26 September 2019 |archive-date=24 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210724074442/https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10}}</ref> [[2007ع ڏکڻ ايشيائي ٻوڏون]] ملڪ جي ڪيترن علائقن کي تباهه ڪري ويون، پنج ملين ماڻهن کي بي گهر ڪيو ۽ لڳ ڀڳ 500 ماڻهو مارجي ويا.<ref>{{cite news |title=Bangladesh flood death toll nears 500, thousands ill |url=http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |agency=[[Reuters]] |date=15 August 2007 |access-date=15 August 2007 |archive-date=5 February 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080205073714/http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |url-status=live }}</ref> [[File:Flooding after 1991 cyclone.jpg|thumb|[[1991ع بنگلاديش طوفان]] کان پوءِ ٻوڏ، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا]] ==== موسمي تبديلي ==== بنگلاديش کي انهن ملڪن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو، جيڪي [[موسمي تبديليءَ جي نازڪ پذيري|موسمي تبديليءَ لاءِ سڀ کان وڌيڪ نازڪ]] آهن.<ref>{{Cite journal |last1=Kulp |first1=Scott A. |last2=Strauss |first2=Benjamin H.|date=29 October 2019|title=New elevation data triple estimates of global vulnerability to sea-level rise and coastal flooding|journal=Nature Communications |volume=10 |issue=1 |page=4844 |bibcode=2019NatCo..10.4844K |doi=10.1038/s41467-019-12808-z |pmc=6820795 |pmid=31664024}}</ref><ref>{{cite web |date=29 October 2019|title=Report: Flooded Future: Global vulnerability to sea level rise worse than previously understood |url=https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood|access-date=3 November 2019|website=climatecentral.org|archive-date=2 November 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191102025006/https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood}}</ref> هڪ صديءَ دوران 508 طوفانن بنگال جي نار واري علائقي کي متاثر ڪيو آهي، جن مان 17 سيڪڙو بابت خيال ڪيو وڃي ٿو ته اهي بنگلاديش جي زمين تي پهتا.<ref>{{Cite book|last=Chaturvedi|first=Sanjay|url=https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67|title=Climate Change and the Bay of Bengal|date=29 April 2016|publisher=Flipside Digital Content Company Inc.|isbn=978-981-4762-01-4|access-date=25 July 2023|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182105/https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67#v=onepage&q&f=false|url-status=live}}</ref> وڌندڙ برساتن، سمنڊ جي سطح ۾ اضافي ۽ اڀرندي طوفانن مان پيدا ٿيندڙ [[قدرتي خطرا]] موسمي تبديليءَ سان وڌڻ جا امڪان آهن، ۽ اهي هر هڪ زراعت، پاڻي ۽ خوراڪ جي سلامتي، انساني صحت ۽ رهائش تي سنگين اثر ڇڏيندا.<ref>{{cite book |url=http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|title=Bangladesh Climate Change Strategy and Action Plan, 2008 |publisher=Ministry of Environment and Forests Government of the People's Republic of Bangladesh|year=2008|isbn=978-984-8574-25-6|archive-url=https://web.archive.org/web/20091007060017/http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|archive-date=7 October 2009}}</ref> اندازو آهي ته 2050ع تائين سمنڊ جي سطح ۾ ٽي فوٽ اضافو لڳ ڀڳ 20 سيڪڙو زمين کي ٻوڙي ڇڏيندو ۽ 30 ملين کان وڌيڪ ماڻهن کي بي گهر ڪندو.<ref>{{cite web |last=Glennon |first=Robert|title=The Unfolding Tragedy of Climate Change in Bangladesh |url=https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171201040750/https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|archive-date=1 December 2017|access-date=23 November 2017}}</ref> بنگلاديش ۾ [[سمنڊ جي سطح ۾ اضافو]] واري خطري کي منهن ڏيڻ لاءِ [[بنگلاديش ڊيلٽا پلان 2100]] شروع ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100 |title=Bangladesh Delta Plan 2100|publisher=The Dutch water sector|access-date=24 September 2019|date=20 May 2019|archive-date=13 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230513135800/https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Bangladesh Delta Plan (BDP) 2100}}</ref> === حياتياتي گوناگوني === [[File:Bengal Tiger gets down in a shallow canal in Sundarban.jpg|thumb|[[بنگال ٽائيگر]]، قومي جانور، سندربن ۾]] بنگلاديش [[انڊوملايائي علائقو]] ۾ واقع آهي، ۽ اهو چئن خشڪي وارن ماحولياتي علائقن ۾ اچي ٿو: [[هيٺين گنگا ميدانن جا نم پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، [[ميزورام–منيپور–ڪاچن مينهن وارا ٻيلا]]، [[سندربن تازو پاڻي دلدلي ٻيلا]]، ۽ [[سندربن مينگروو]].<ref name="DinersteinOlson2017">{{cite journal |last1=Dinerstein |first1=Eric |last2=Olson |first2=David |last3=Joshi |first3=Anup |last4=Vynne |first4=Carly |last5=Burgess |first5=Neil D. |last6=Wikramanayake |first6=Eric |last7=Hahn |first7=Nathan |last8=Palminteri |first8=Suzanne |last9=Hedao |first9=Prashant |last10=Noss |first10=Reed |last11=Hansen |first11=Matt |last12=Locke |first12=Harvey |last13=Ellis |first13=Erle C |last14=Jones |first14=Benjamin |last15=Barber |first15=Charles Victor |last16=Hayes |first16=Randy |last17=Kormos |first17=Cyril |last18=Martin |first18=Vance |last19=Crist |first19=Eileen |last20=Sechrest |first20=Wes |last21=Price |first21=Lori |last22=Baillie |first22=Jonathan E. M. |last23=Weeden |first23=Don |last24=Suckling |first24=Kierán |last25=Davis |first25=Crystal |last26=Sizer |first26=Nigel |last27=Moore |first27=Rebecca |last28=Thau |first28=David |last29=Birch |first29=Tanya |last30=Potapov |first30=Peter |last31=Turubanova |first31=Svetlana |last32=Tyukavina |first32=Alexandra |last33=de Souza |first33=Nadia |last34=Pintea |first34=Lilian |last35=Brito |first35=José C. |last36=Llewellyn |first36=Othman A. |last37=Miller |first37=Anthony G. |last38=Patzelt |first38=Annette |last39=Ghazanfar |first39=Shahina A. |last40=Timberlake |first40=Jonathan |last41=Klöser |first41=Heinz |last42=Shennan-Farpón |first42=Yara |last43=Kindt |first43=Roeland |last44=Lillesø |first44=Jens-Peter Barnekow |last45=van Breugel |first45=Paulo |last46=Graudal |first46=Lars |last47=Voge |first47=Maianna |last48=Al-Shammari |first48=Khalaf F. |last49=Saleem |first49=Muhammad|title=An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm |journal=BioScience|volume=67|issue=6|year=2017|pages=534–545 |doi=10.1093/biosci/bix014 |pmid=28608869 |pmc=5451287}}</ref> ان جي ماحوليات ۾ ڊگهو سامونڊي ڪنارو، گهڻا [[بنگلاديش جي درياهن جي فهرست|درياهه ۽ معاون درياهه]]، ڍنڍون، [[آبي زمين]]ون، سدا بهار ٻيلا، نيم سدا بهار ٻيلا، جابلو ٻيلا، نم [[پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، تازو پاڻي دلدلي ٻيلا ۽ ڊگهي گاهه واري هموار زمين شامل آهن. بنگلاديش جو ميدان پنهنجي زرخيز [[دريائي لَٽَ]] واري مٽيءَ لاءِ مشهور آهي، جيڪا وسيع پوک کي سهارو ڏئي ٿي. ملڪ ۾ سرسبز ٻوٽن جو غلبو آهي، ۽ ڳوٺ اڪثر [[آم]]، [[ڪٺل]]، [[بانس]]، [[ڇاليا]]، [[ناريل]] ۽ [[کجور]] جي باغن ۾ لڪل هوندا آهن.<ref name="global.britannica.com">[http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life Bangladesh | history – geography :: Plant and animal life] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140203195926/http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life|date=3 February 2014}}. ''Encyclopædia Britannica''.</ref> ملڪ ۾ ٻوٽن جي زندگيءَ جون 6000 تائين جنسون آهن، جن ۾ 5000 گلدار ٻوٽا شامل آهن.<ref>{{cite web |url=http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna|title=Flora and Fauna – Bangladesh high commission in India |website=Bangladesh High Commission, New Delhi |archive-url=https://web.archive.org/web/20130820012655/http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna |archive-date=20 August 2013}}</ref> آبي ذخيرن ۽ آبي زمينن جا نظام ڪيترن آبي ٻوٽن لاءِ رهائشگاهه فراهم ڪن ٿا. [[نيمفياسي|واٽر للي]] ۽ [[ڪنول]] چوماسي موسم ۾ نمايان طور وڌن ٿا. ملڪ ۾ [[بنگلاديش جي محفوظ علائقن جي فهرست|60 جهنگلي جيوت پناهه گاهون]] آهن.<ref>{{cite web |year=2026|title=Protected Area Profile for Bangladesh from the World Database of Protected Areas|url=https://www.protectedplanet.net/country/BGD|access-date=22 February 2026|website=[[World Database on Protected Areas]]}}</ref> بنگلاديش [[سندربن]] جي گهڻي حصي جو گهر آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي، ۽ ڏکڻ اولهه واري ساحلي علائقي ۾ {{convert|6000|km2}} ايراضيءَ تي پکڙيل آهي. اهو ٽن محفوظ پناهه گاهن ۾ ورهايل آهي: [[سندربن ڏکڻ جهنگلي جيوت پناهه گاهه|ڏکڻ]]، [[سندربن اوڀر جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اوڀر]]، ۽ [[سندربن اولهه جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اولهه]] علائقا. هي ٻيلو يونيسڪو عالمي ورثي واري ماڳ آهي.<ref>{{Cite web |title=The Sundarbans |url=https://whc.unesco.org/en/list/798/ |access-date=2026-02-21 |website=[[UNESCO]] |language=en}}</ref> اتر اوڀر وارو سليٽ علائقو هاور آبي زمينن جو گهر آهي، جيڪو هڪ منفرد ماحولياتي نظام آهي. ان ۾ [[اڀرندي ۽ نيم اڀرندي مخروطي ٻيلا]]، هڪ [[تازو پاڻي دلدلي ٻيلو]]، ۽ گڏيل پن ڇڻڻ وارا ٻيلا پڻ شامل آهن. ڏکڻ اوڀر وارو چٽاگانگ علائقو سدا بهار ۽ نيم سدا بهار جابلو جهنگلن تي مشتمل آهي. وچ بنگلاديش ۾ ميداني سال ٻيلو شامل آهي، جيڪو غازيپور، [[ٽنگائل]] ۽ [[ميمڻ سنگهه]] ضلعن سان گڏ پکڙيل آهي.<ref>{{Cite journal|last=Rahman |first=Mohammed Mahabubur |last2=Rahman |first2=Md. Motiur |last3=Guogang |first3=Zhang |last4=Islam |first4=Kazi Shakila |date=1 March 2010 |title=A Review of the Present Threats to Tropical Moist Deciduous Sal (Shorea Robusta) Forest Ecosystem of Central Bangladesh |url=https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/194008291000300108 |access-date=2026-02-21 |website=[[Sage Journals]] |language=en |doi=10.1177/194008291000300108}}</ref> [[سينٽ مارٽن ٻيٽ]] ملڪ جو واحد [[مرجاني ريف]] آهي.<ref>{{Cite web |last=Kuddus |first=Abdul |date=2025-03-03 |title=Is St Martin's actually a 'coral island', what do researchers say? |url=https://en.prothomalo.com/environment/9rpuv1x2ra |access-date=2026-02-21 |website=[[Prothom Alo]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي ٻيلن، دلدلن، وڻڪار وارن علائقن ۽ جبلن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهنگلي جيوت|جهنگلي جيوت]] گهڻي مقدار ۾ موجود آهي.<ref name="global.britannica.com"/> جانورن جي وڏي اڪثريت {{convert|150000|km2}} جي رهائشگاهه اندر رهي ٿي.<ref>{{cite news |author1=Soraya Auer |author2=Anika Hossain |date=7 July 2012 |title=Lost Wards of the State |url=http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm|work=The Daily Star|access-date=14 February 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150214120509/http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm |archive-date=14 February 2015 |url-status=live}}</ref> [[بنگال ٽائيگر]]، [[بادلدار چيتو]]، [[کاري پاڻيءَ جو مگرمڇ]]، [[ڪارو پينٿر]] ۽ [[مڇي خور ٻلي]] سندربن جا اهم شڪاري جانور آهن.<ref>{{cite book|author=Peter Haggett|title=Encyclopedia of World Geography|url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|year=2001|publisher=Marshall Cavendish|isbn=978-0-7614-7289-6|page=2620|access-date=20 January 2017|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182110/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|url-status=live}}</ref> اتر ۽ اوڀر بنگلاديش [[ايشيائي هاٿي]]، [[هولاڪ گبن]]، [[ايشيائي ڪارو رڇ]] ۽ [[اورينٽل پائڊ هورن بل]] جو گهر آهي.<ref name="bearprojectbd.weebly.com">{{cite web |url=http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|title=Bears in Bangladesh|website=Bangladesh Bear Project|access-date=14 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150214061240/http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|archive-date=14 February 2015|url-status=live}}</ref> [[چيتل]] هرڻ ڏکڻ اولهه وارن وڻڪار وارن علائقن ۾ وڏي پيماني تي ڏسڻ ۾ اچن ٿا. ٻين جانورن ۾ [[ڪاري وڏي گلھري]]، [[ٽوپي دار لنگور]]، [[بنگال لومڙي]]، [[سامبر هرڻ]]، [[جهنگلي ٻلي]]، [[ڪنگ ڪوبرا]]، [[جهنگلي سوئر]]، [[نيولا]]، [[پينگولين]]، [[پائٿن (نسل)|پائٿن]] ۽ [[ايشيائي واٽر مانيٽر|واٽر مانيٽر]] شامل آهن. بنگلاديش ۾ [[ايراواڊي ڊولفن|ايراواڊي]] ۽ [[ڏکڻ ايشيائي درياهي ڊولفن|گنگا ڊولفن]] جي سڀ کان وڏين آبادين مان هڪ موجود آهي.<ref>{{cite web |url=http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|title=6,000 Rare, Large River Dolphins Found in Bangladesh|work=National Geographic|date=March 2009|access-date=13 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20141012093653/http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|archive-date=12 October 2014}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻه جيون]] جون 53، رينگڻ وارن جانورن جون 139، [[سامونڊي رينگڻ وارا جانور|سامونڊي رينگڻ وارن جانورن]] جون 19 ۽ [[سامونڊي ٿڃائتا جانور|سامونڊي ٿڃائتن]] جون 5 جنسون آهن. ان ۾ [[بنگلاديش جي پکين جي فهرست|پکين جون 628 جنسون]] پڻ آهن.<ref>{{cite news |last1=Hossain |first1=Muhammad Selim |date=23 May 2009 |title=Conserving biodiversity must for survival |url=http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |work=The Daily Star |access-date=30 May 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150530100603/http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |archive-date=30 May 2015 |url-status=live}}</ref> گذريل صديءَ دوران بنگلاديش ۾ ڪيترائي جانور ختم ٿي ويا، جن ۾ هڪ سينگ ۽ ٻه سينگ وارا [[گينڊا]] ۽ عام [[مور]] شامل آهن. انساني آبادي شهري علائقن ۾ مرڪوز آهي، جنهن ڪري ٻيلن جي ڪٽائي ڪنهن حد تائين محدود رهي آهي. تيز شهري واڌ قدرتي رهائشگاهن لاءِ خطرو بڻجي وئي آهي. ملڪ ۾ ماحولياتي مسئلا وسيع آهن؛ ڪپڙي جي صنعت سبب [[ڌليشوري درياهه]] جي آلودگي ۽ چڪريا سندربن ۾ جهينگن جي پوک کي عالمن [[ماحولياتي قتل]] طور بيان ڪيو آهي.<ref>{{cite book |last1=Suny |first1=Rabby Us |last2=Sarkar |first2=Oliver Tirtho |last3=Hasan |first3=Md. Abid |title=Politics of Climate Change |chapter=Political Economy of River Ecocide in Bangladesh: A Study in the Context of Dhaleshwari River |date=2023 |pages=83–103 |doi=10.1142/9789811263750_0005 |isbn=978-981-12-6374-3 }}</ref><ref>{{Cite journal |last=Zaman |first=Samia |date=7 June 2023 |title=The Bangladesh Environmental Humanities Reader: by Samina Luthfa, Mohammad Tanzimuddin Khan, and Munasir Kamal, Lanham, Lexinton Books, 2022 ISBN 978-1-4985-9913-9 and 978-1-4985-9914-6 |journal=Environmental Politics |volume=32 |issue=4 |pages=752–754 |doi=10.1080/09644016.2023.2192149 |doi-access=free}}</ref> جيتوڻيڪ ڪيترائي علائقا قانون هيٺ محفوظ آهن، پر ڪجهه بنگلاديشي جهنگلي جيوت هن واڌ سبب خطري ۾ آهي. [[بنگلاديش ماحوليات تحفظ ايڪٽ]] 1995ع ۾ نافذ ڪيو ويو. حڪومت ڪيترن علائقن کي [[ماحولياتي طور نازڪ علائقو]] قرار ڏنو آهي، جن ۾ آبي زمينون، ٻيلا ۽ درياهه شامل آهن. [[سندربن ٽائيگر پروجيڪٽ]] ۽ بنگلاديش بيئر پروجيڪٽ تحفظ کي مضبوط ڪرڻ واريون اهم شروعاتون آهن.<ref name="bearprojectbd.weebly.com"/> بنگلاديش 3 مئي 1994ع تي ريو [[حياتياتي گوناگوني بابت ڪنوينشن]] جي توثيق ڪئي.<ref name="cbd.int">{{cite web |url=http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|title=Bangladesh – Country Profile|website=cbd.int|access-date=16 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150217020013/http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|archive-date=17 February 2015|url-status=live}}</ref> 2014 مطابق ملڪ پنهنجي [[حياتياتي گوناگوني عمل جو منصوبو|قومي حياتياتي گوناگوني حڪمت عملي ۽ عمل منصوبي]] کي نظرثاني ڪرڻ لاءِ تيار هو.<ref name="cbd.int"/> == حڪومت ۽ سياست == {{Multiple image | caption_align = center | total_width = 300 | image1 = Mohammed Shahabuddin official portrait.jpg | caption1 = [[محمد شهاب الدين]]<br /><small>[[بنگلاديش جو صدر|صدر]]</small> | image2 = Tarique Rahman at meeting on Farmer cards, Cabinet Division, Secretariat, Dhaka, 2026-02-23 (cropped).jpg | caption2 = [[طارق رحمان]]<br /><small>[[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]]</small> }} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = National Assembly of Bangladesh (10).jpg | caption1 = [[جاتيا سنگساد ڀَون|قومي پارليامينٽ]] جي عمارت [[شير بنگلا نگر]] ۾، جيڪو هڪ پاڙو آهي ۽ ان جو نالو بنگال جي پهرئين [[بنگال جو وزيراعظم|وزيراعظم]] جي نالي تي رکيل آهي | image2 = Bangabhaban.jpg | caption2 = [[بنگڀون]]، جنهن جي معنيٰ ''بنگال هائوس'' آهي، بنگلاديش جو [[صدارتي محل]] آهي. اصل ۾ اهو [[هندستان جو وائسراءِ|هندستان جي وائسراءِ]] ۽ [[بنگال پريزيڊنسي جي گورنرن جي فهرست|بنگال جي گورنر]] لاءِ گهر هو. }} [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] موجب بنگلاديش هڪ [[وحداني رياست]]<ref name="gov2"/> ۽ ''[[قانوني طور]]'' [[نمائنده جمهوريت]] آهي، جنهن ۾ [[ويسٽ منسٽر نظام|ويسٽ منسٽر]] طرز جو [[پارلياماني جمهوريه|پارلياماني نظام]]<ref name="gov0"/> ۽ [[عام ووٽ جو حق]] موجود آهي.<ref name="gov">{{cite journal|last=Jahan|first=Rounaq|title=The Parliament of Bangladesh: Representation and Accountability|doi=10.1080/13572334.2014.975470|year=2014|pages=250–269|journal=[[The Journal of Legislative Studies]]|volume=21|issue=2}}</ref> [[بنگلاديش جي حڪومت|حڪومت]] کي ٽن ٿنڀن ۾ ورهائي سگهجي ٿو: انتظاميه، مقننه ۽ [[بنگلاديش جي عدليه|عدليه]]. اهي سڀ جوابدهي، شفافيت ۽ [[اختيارن جي ورهاست|اختيارن جي نگراني ۽ توازن]] کي يقيني بڻائڻ لاءِ ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/explained/news/explained-the-branches-bangladeshs-government-3512581|title=Explained: The branches of Bangladesh's government|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2024|access-date=20 January 2025|last=Siddiquee|first=Ayaan Shams}}</ref> آزاديءَ کان وٺي [[عوامي ليگ]] (AL) ۽ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (BNP) بنگلاديش جي سڀ کان طاقتور [[بنگلاديش جون سياسي پارٽيون|سياسي پارٽين]] مان ٻه رهيون آهن.<ref name="gov0">{{cite journal|last=Shah|first=Aqil|title=Democracy Deadlocked in Bangladesh|journal=[[Current History]]|volume=115|number=780|year=2016|pages=130–135|doi=10.1525/curh.2016.115.780.130 |jstor=48614157}}</ref> * حڪومت جو پهريون ٿنڀو انتظامي عضوو آهي، جنهن کي ملڪ جي انتظام جي ذميواري ڏني وئي آهي.<ref name="gov2"/> انتظامي اختيار گهڻو ڪري [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] وٽ هوندا آهن، جيڪو [[حڪومت جو سربراهه]] هوندو آهي ۽ [[بنگلاديش جي ڪابينا|ڪابينا]] جي نگراني ڪندو آهي.<ref name="gov2"/> پارلياماني حڪومت جو مدو پنج سال هوندو آهي. مختلف وزير انتظامي عضوي جو وڏو حصو بڻجن ٿا، سرڪاري کاتن جي نگراني ڪن ٿا ۽ پاليسيون ٺاهين ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش سول سروس|سول سروس]] وزيرن کي پاليسي لاڳو ڪرڻ ۾ مدد ڪري ٿي.<ref name="gov2"/> سڀ اختيار پاليسيون ٺاهڻ، عوامي خدمتون سنڀالڻ ۽ قومي ترقياتي منصوبا لاڳو ڪرڻ لاءِ گڏجي ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] رسمي [[رياست جو سربراهه]] آهي، جنهن جي اختيارن ۾ پارليامينٽ مان منظور ٿيل بلن کي قانون بڻائڻ لاءِ صحيح ڪرڻ، حڪومت جي استحڪام ۽ تسلسل کي برقرار رکڻ،<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|هٿياربند فوجن]] جي ڪمانڊر اِن چيف طور فرض انجام ڏيڻ<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24615.html|title=61.Supreme command|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> ۽ سڀني يونيورسٽين جو [[چانسلر]] هجڻ شامل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-447.html|title=The Dhaka University Order, 1973 (President's Order).|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٻيو ٿنڀو مقننه عضوو آهي، جنهن کي [[جاتيا سنگساد]]، يعني قوم جو گهر، پڻ چيو ويندو آهي.<ref name="parliament">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24619.html|title=65. Establishment of Parliament|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> شهري پارليامينٽ جا ميمبر چونڊين ٿا.<ref name="gov2"/> [[هڪ ايواني]] پارليامينٽ ۾ 350 ميمبر آهن، جن ۾ 300 ميمبر [[فرسٽ پاسٽ دي پوسٽ]] نظام تحت چونڊيا وڃن ٿا، ۽ 50 ميمبر [[عورتن جي بااختياري]] لاءِ مخصوص سيٽن تي مقرر ٿين ٿا.<ref name="parliament"/><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/women-mps-reserved-seats-how-empowered-are-they-really-3601271|title=Women MPs in reserved seats: How empowered are they really?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2024|access-date=20 January 2025|last=Hasan|first=Rashidul}}</ref> [[بنگلاديش جي آئين جو آرٽيڪل 70]] پارليامينٽ جي ميمبرن کي پنهنجي پارٽي جي خلاف ووٽ ڏيڻ کان روڪي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/backpage/article-70-constitution-its-safeguard-democracy-1581670|title=Article 70 of Constitution: It's a safeguard for democracy|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=26 May 2018|access-date=20 January 2025}}</ref> پارليامينٽ جي صدارت [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] ڪندو آهي، جيڪو صدر کان پوءِ ٻئي نمبر تي هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24603.html|title=54.Speaker to act as President during absence, etc.|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٽيون ٿنڀو عدليه آهي، جيڪا قانون جي تشريح، تڪرارن جي حل ۽ انصاف برقرار رکڻ جي ذميوار آهي.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ|سپريم ڪورٽ]] سڀ کان اعليٰ عدالت آهي، جيڪا [[اپيليٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|اپيليٽ ڊويزن]] ۽ [[هاءِ ڪورٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|هاءِ ڪورٽ ڊويزن]] ۾ ورهايل آهي.<ref name="court">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/part-details-203.html|title=THE JUDICIARY|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref><ref name="gov2"/> ان جي اڳواڻي [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] ڪندو آهي.<ref name="court"/> عدليه وٽ ڪنهن قانون جي آئيني حيثيت جاچڻ ۽ قانوني علاج مهيا ڪرڻ جو اختيار آهي. اها شهرين جا حق بچائي ٿي، قانون جي منصفاڻي لاڳو ٿيڻ کي يقيني بڻائي ٿي ۽ حڪومت اندر اختيارن جو توازن برقرار رکي ٿي.<ref name="gov2"/> عدالتن وٽ [[بنگلاديش ۾ عدالتي جائزو|عدالتي جائزي]] ۾ وسيع اختيار آهن، ۽ عدالتي [[نظير]] کي آئين جي آرٽيڪل 111 تحت حمايت حاصل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24668.html|title=111.Binding effect of Supreme Court judgments|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> عدليه ۾ ضلعي ۽ ميٽروپوليٽن عدالتون شامل آهن، جيڪي ديواني ۽ فوجداري عدالتن ۾ ورهايل آهن. ججن جي کوٽ سبب عدليه ۾ ڪيسن جو وڏو ڍير موجود آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/editorial/news/huge-case-backlog-only-hurting-citizens-3306391|title=Huge case backlog only hurting citizens|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 April 2023|access-date=20 January 2025}}</ref> [[انٽرنيشنل انسٽيٽيوٽ فار ڊيموڪريسي اينڊ اليڪٽورل اسسٽنس|انٽرنيشنل IDEA]] جي گلوبل اسٽيٽ آف ڊيموڪريسي (GSoD) انڊيڪسز ۽ ڊيموڪريسي ٽريڪر موجب، بنگلاديش مجموعي جمهوري معيارن ۾ هيٺين حد ۾ اچي ٿو، خاص طور سياسي نمائندگي ۾ ڪمزوريون آهن، جن ۾ معتبر چونڊون، شامل ووٽ جو حق ۽ چونڊيل حڪومت شامل آهن.<ref>{{Cite web |title=Bangladesh {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/bangladesh |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |title=Home {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/ |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref><ref>{{Cite web |title=Global State of Democracy Indices {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/gsod-indices |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref> === انتظامي ورهاست === {{Main|بنگلاديش جي انتظامي جاگرافي}} {{Bangladesh Divisions Image Map}} بنگلاديش کي اٺ انتظامي ڊويزنن ۾ ورهايو ويو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|publisher=Bangladesh Government|title=National Web Portal of Bangladesh|date=15 September 2015|access-date=23 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150923061605/http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|archive-date=23 September 2015|url-status=live}}</ref><ref name="CIA">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=15 May 2007 |year=2007}}</ref><ref>{{cite news |url=http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |title=Rangpur becomes a divivion |work=bdnews24.com |date=25 January 2010 |access-date=6 August 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150903184553/http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |archive-date=3 September 2015 |url-status=live}}</ref> ۽ هر ڊويزن جو نالو ان جي مرڪزي شهر تي رکيل آهي: [[باريسال ڊويزن|باريسال]]، سرڪاري طور ''باريشال''<ref name="namechange">{{cite news |url=https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|title=Bangladesh changes English spellings of five districts|work=bdnews24.com|date=2 April 2018|access-date=1 October 2019 |archive-date=15 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201215091950/https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|url-status=live}}</ref>، [[چٽاگانگ ڊويزن|چٽاگانگ]]، سرڪاري طور ''چٽوگرام''<ref name="namechange" />، [[ڍاڪا ڊويزن|ڍاڪا]]، [[کُلنا ڊويزن|کُلنا]]، [[ميمڻ سنگهه ڊويزن|ميمڻ سنگهه]]، [[راجشاهي ڊويزن|راجشاهي]]، [[رنگپور ڊويزن|رنگپور]]، ۽ [[سليٽ ڊويزن|سليٽ]]. ڊويزنون ضلعن، يعني ''ضلعن''، ۾ ورهايل آهن. بنگلاديش ۾ 64 ضلعا آهن، ۽ هر ضلعو ''اپازيلا''، يعني سب ضلعن، يا ''ٿانا'' ۾ ورهايل آهي. هر پوليس اسٽيشن جي اندر وارو علائقو، سواءِ ميٽروپوليٽن علائقن جي، ''[[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|يونينن]]'' ۾ ورهايل آهي، ۽ هر يونين ڪيترن ڳوٺن تي مشتمل هوندي آهي. ميٽروپوليٽن علائقن ۾ پوليس اسٽيشنون وارڊن ۾ ورهايل آهن، جيڪي وري ''محلن'' ۾ ورهايل آهن. ڊويزن يا ضلعي سطح تي ڪو به چونڊيل نمائندو ناهي، ۽ انتظام رڳو سرڪاري عملدارن تي مشتمل هوندو آهي. هر يونين، يا وارڊ، ۾ چيئرمين ۽ ڪيترن ميمبرن لاءِ سڌيون چونڊون ٿينديون آهن. 1997ع ۾ پارليامينٽ قانون منظور ڪيو، جنهن تحت هر يونين ۾ 12 مان ٽي سيٽون عورتن لاءِ مخصوص ڪيون ويون.<ref>''Local Government Act'', No. 20, 1997</ref> {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; border:2px solid #8fb3d9; background:#f8fbff;" |+ style="background:#d9ecff; color:#003366; font-weight:bold; padding:0.4em;" | بنگلاديش جون انتظامي ڊويزنون |- ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | [[بنگلاديش جون ڊويزنون|ڊويزن]] ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گاديءَ جو شهر ! scope="col" data-sort-type="date" style="background:#b7d7f0;" | قيام ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | پکيڙ (km<sup>2</sup>)<br /><ref>{{cite web |url=http://www.dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |title=Health Bulletin 2016 |website=Directorate General of Health Services |page=14 |access-date=7 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170613050056/http://dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |archive-date=13 June 2017 |url-status=live}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | 2021ع آبادي<br />(اندازي مطابق)<ref>{{cite web |url=http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |title=Population Projection of Bangladesh: Dynamics and Trends, 2011–2061 |date=November 2015 |website=Bangladesh Bureau of Statistics |pages=25–28}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گهاٽائي<br />2021ع |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال]] | 1 جنوري 1993ع | 13,225 | 9,713,000 | 734 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ]] | 1 جنوري 1829ع | 33,909 | 34,747,000 | 1,025 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا]] | 1 جنوري 1829ع | 20,594 | 42,607,000 | 2,069 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا]] | 1 آڪٽوبر 1960ع | 22,284 | 18,217,000 | 817 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه]] | 14 سيپٽمبر 2015ع | 10,584 | 13,457,000 | 1,271 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي]] | 1 جنوري 1829ع | 18,153 | 21,607,000 | 1,190 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور، بنگلاديش|رنگپور]] | 25 جنوري 2010ع | 16,185 | 18,868,000 | 1,166 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ]] | 1 آگسٽ 1995ع | 12,635 | 12,463,000 | 986 |} === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Diplomatic relations of Bangladesh.svg | caption1 = اهي ملڪ، جن جا بنگلاديش سان سفارتي لاڳاپا آهن | image2 = | caption2 = }} بنگلاديش کي [[عالمي سياست]] ۾ هڪ [[وچولي طاقت]] سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|title=Bangladesh at 50: On the Path to Becoming a Middle Power|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=16 December 2021 |last=Hassan |first=Asif Muztaba|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|url-status=live}}</ref> اهو [[هند-پئسفڪ]] جي جيوسياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|title=Understanding the Importance of Bangladesh in the Bay of Bengal and the Indo-Pacific |last=Karim |first=Tariq A.|date=21 May 2022|publisher=[[National Bureau of Asian Research]]|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|url-status=live}}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ اهو ڏکڻ ايشيا ۽ ڏکڻ اوڀر ايشيا جي وچ ۾ حڪمت عمليءَ واري هنڌ تي واقع آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Connecting South Asia and Southeast Asia: A Bangladesh Country Study|date=September 2014|publisher=[[Asian Development Bank]]|access-date=26 September 2022|number=500 |last1=Rahman |first1=Mustafizur |last2=Moazzem |first2=Khondaker Golam |last3=Chowdhury |first3=Mehruna Islam |last4=Sehrin |first4=Farzana}}</ref> بنگلاديش 1972ع ۾ [[قومن جي دولت مشترڪه]] ۾ ۽ 1974ع ۾ گڏيل قومن ۾ شامل ٿيو.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048 |title=Bangladesh enters Commonwealth |last=Sajen |first=Shamsuddoza|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 April 2020 |access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153013/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|title=Bangladesh marks 40 years as Member State of the UN |publisher=United Nations|date=26 September 2014|access-date=26 September 2022 |last=Chaudhury |first=Dipanjan Roy|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153010/https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|url-status=live}}</ref> اهو موسمي تبديلي، ايٽمي هٿيارن جي عدم ڦهلاءُ، واپاري پاليسي ۽ غير روايتي سلامتي جي مسئلن تي گهڻ طرفي سفارتڪاري تي ڀاڙي ٿو.<ref>{{cite web |url=https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | title=Roundtable on 'Non Traditional Security Threats in the Indo-Pacific Region' – NTS-Asia | date=30 August 2022 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184723/https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | url-status=live }}</ref> بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] جي قيام ۾ اڳواڻي ڪئي، جيڪو [[هندستاني برصغير]] ۾ علائقائي سفارتڪاري جو اهم فورم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |last1=De |first1=Prabir |last2=Bhattacharyay |first2=Biswa N.|title=Prospects of India–Bangladesh Economic Cooperation: Implications for South Asian Regional Cooperation|publisher=[[Asian Development Bank]]|date=September 2007|access-date=27 September 2022}}</ref> اهو 1974ع ۾ [[اسلامي تعاون تنظيم]] ۾ شامل ٿيو،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177|title=Bangladesh an example of religious harmony: OIC|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=21 March 2021|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102404/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177 |url-status=live}}</ref> ۽ [[ڊي-8 اقتصادي تعاون تنظيم|ڊيولپنگ-8]] جو باني ميمبر آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=1 August 2022|access-date=27 September 2022|title=Bangladesh receives "International Peace Award" as D-8 founding member|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|url-status=live}}</ref> تازو بنگلاديش [[عالمي بئنڪ]] جي سهڪار سان علائقائي واپار ۽ ٽرانسپورٽ رابطن کي هٿي ڏيڻ تي ڌيان ڏنو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | title=Regional Trade and Connectivity in South Asia Gets More Than $1 Billion Boost from World Bank | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184718/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | url-status=live }}</ref> اهو پنهنجي اهم پرڏيهي پاليسي مقصدن مان هڪ طور [[آسيان ۾ بنگلاديش جي شموليت|آسيان ۾ شامل ٿيڻ جي ڪوشش]] پڻ ڪري رهيو آهي.<ref name=":5">{{Cite news |title=Ultimate goal is to join ASEAN as a full member |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/trade-market/ultimate-goal-is-to-join-asean-as-a-full-member-1743783067 |access-date=2025-07-12 |work=The Financial Express |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=2024-09-05 |title=Will Bangladesh join Asean? Maritime arbitration wins favour Dhaka |url=https://www.scmp.com/week-asia/politics/article/3277348/will-bangladesh-join-asean-maritime-arbitration-wins-and-cultural-links-favour-dhaka |access-date=2025-07-17 |website=South China Morning Post |language=en}}</ref><ref>{{cite web |last=Rahman |first=Mohammad Tariqur |date=8 February 2025 |title=Perhaps: Should Bangladesh be a member of ASEAN? |url=https://apakhabartv.com/2025/02/08/perhaps/ |access-date=17 July 2025 |website=ApakhabarTV}}</ref> ڍاڪا [[بمسٽيڪ]] جو صدر دفتر رکي ٿو، جيڪا [[بنگال جي نار تي ڀاڙيندڙ ملڪ|بنگال جي نار سان لاڳاپيل ملڪن]] کي گڏ ڪندڙ تنظيم آهي. پاڙيسري ميانمار سان [[بنگلاديش–ميانمار لاڳاپا|لاڳاپا]] 2016–2017ع کان سخت ڇڪتاڻ جو شڪار آهن، جڏهن 700,000 کان وڌيڪ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|روهنگيا پناهگير]] غيرقانوني طور بنگلاديش ۾ داخل ٿيا.<ref name="RohingyaHRW">{{cite web |url=https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|title=Bangladesh Is Not My Country|publisher=[[Human Rights Watch]]|date=5 August 2018|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جي پارليامينٽ، حڪومت ۽ سول سوسائٽي روهنگيا خلاف ميانمار جي فوجي ڪارروائين تي [[2016–17ع روهنگيا لڏپلاڻ تي بين الاقوامي ردعمل|بين الاقوامي تنقيد]] جي اڳواڻيءَ ۾ رهيون آهن، ۽ انهن جي [[واپسي جو حق|واپسيءَ جي حق]] جو مطالبو [[اراڪان]] ڏانهن ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | title=Bangladesh and Myanmar Resume Talks on Rohingya Repatriation | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184715/https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|title=Bangladesh tells UN that Rohingya refugees must return to Myanmar|date=17 August 2022|publisher=[[Al Jazeera Media Network|Al Jazeera]]|access-date=27 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926223428/https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|url-status=live}}</ref> بنگلاديش پنهنجي سڀ کان وڏي پاڙيسري ملڪ ڀارت سان اهم [[بنگلاديش–ڀارت لاڳاپا|ٻطرفا ۽ معاشي لاڳاپا]] رکي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=India-Bangladesh Bilateral Relations|date=March 2021|publisher=[[Ministry of External Affairs (India)]]|access-date=27 September 2022}}</ref> جيڪي اڪثر [[ڀارت ۾ پاڻيءَ جي سياست|پاڻيءَ جي سياست]]، [[گنگا پاڻي تڪرار|گنگا]] ۽ [[تيستا درياهه#پاڻي ورهائڻ جو چئلينج|تيستا]] جي مسئلن،<ref>{{cite web |url=https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | title=India and Bangladesh Conflict over the Ganges River &#124; Climate-Diplomacy | date=January 1957 | access-date=23 October 2022 | archive-date=23 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221023122123/https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | url-status=live }}</ref><ref>{{cite thesis |last=Karim |first=Sajid |date=November 2020 |title=Transboundary Water Cooperation between Bangladesh and India in the Ganges River Basin: Exploring a Benefit-sharing Approach |type=Master's |publisher=[[Uppsala University]] |url=http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|access-date=27 September 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|title=India Must Settle the Teesta River Dispute With Bangladesh for Lasting Gains|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=9 April 2021|access-date=27 September 2022 |last=Banerji |first=Anuttama|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|url-status=live}}</ref> ۽ [[بنگلاديش–ڀارت سرحد تي موت|بنگلاديشي شهرين جي سرحدي قتلن]] سبب ڇڪتاڻ جو شڪار ٿين ٿا.<ref>{{cite web |url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343 |title='Unlawful killings' along India border: Bangladeshi families seek justice|publisher=[[Anadolu Agency]]|date=11 February 2021|access-date=27 September 2022 |last=Kamruzzaman |first=Md.|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|title=Bangladesh sees highest border deaths in 10 years|date=22 December 2020 |last=Anik |first=Syed Samiul Basher|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جا پاڪستان سان لاڳاپا مسئلن جو شڪار آهن، خاص طور تي ان ڪري جو پاڪستان 1971ع واري [[بنگلاديش نسل ڪشي]] کان انڪار ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|title=Should Pakistan apologize to Bangladesh for the 1971 war?|work=[[DW News]]|publisher=[[Deutsche Welle]]|date=30 March 2021|access-date=27 September 2022 |last=Janjua |first=Haroon|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|url-status=live}}</ref> اهو چين سان [[بنگلاديش–چين لاڳاپا|گرم لاڳاپا]] برقرار رکي ٿو، جيڪو ان جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار ۽ سڀ کان وڏو هٿيار فراهم ڪندڙ ملڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|title=Decoding China-Bangladesh relationship |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta|date=27 June 2018|access-date=27 September 2022|publisher=[[Observer Research Foundation]]|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|url-status=live}}</ref> جاپان بنگلاديش کي سڀ کان وڌيڪ معاشي امداد ڏيندڙ ملڪ آهي، ۽ ٻنهي ملڪن وچ ۾ [[بنگلاديش–جاپان لاڳاپا|حڪمت عملي ۽ معاشي ڀائيواري]] آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|title=50 Years of Japan-Bangladesh Ties: From Economic to Strategic Partnership|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=10 February 2022 |last=Shazzad |first=Hussain|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153002/https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|url-status=live}}</ref> وچ اوڀر جي ملڪن سان سياسي لاڳاپا مضبوط آهن.<ref>{{cite web |url=https://saudigazette.com.sa/article/38010 | title=Bangladesh and Saudi Arabia have extremely cordial relations – Rizvi | date=27 March 2013 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184720/https://saudigazette.com.sa/article/38010 | url-status=live }}</ref> بنگلاديش کي پنهنجي ترسيل رقم جو 59 سيڪڙو وچ اوڀر مان ملي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | title=Middle East dual shock spillover on Bangladesh's remittance | date=19 July 2020 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184724/https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | url-status=live }}</ref> جيتوڻيڪ خراب ڪم ڪندڙ حالتون وچ اوڀر ۾ رهندڙ چئن ملين کان وڌيڪ [[وچ اوڀر ۾ بنگلاديشي|بنگلاديشي مزدورن]] کي متاثر ڪن ٿيون.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|title=Experts: Middle East remains key to Bangladesh's fortunes in a changing world|date=29 June 2022|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|url-status=live}}</ref> بنگلاديش [[موسمي تبديلي|عالمي موسمي]] سفارتڪاري ۾ [[ڪلايميٽ ولنرئبل فورم]] جي اڳواڻ طور اهم ڪردار ادا ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | title=COP26 and Bangladesh: Time to Consolidate Climate Diplomacy | work=SOAS Blog | date=11 October 2021 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184721/https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | url-status=live }}</ref> === فوج === {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladeshi soldiers on a BTR-80 APC.jpg | caption1 = [[بي ٽي آر-80]] تي بنگلاديش فوج جا اهلڪار | image2 = BNS Bongobondhu2.jpg | caption2 = بنگلاديش بحريه جو [[فريگيٽ]]، [[بي اين ايس خالد بن وليد]] | image3 = Mikoyan MiG-29-Chengdu F-7.jpg | caption3 = بنگلاديش هوائي فوج جا ويڙهاڪ جهاز، مگ-29 ۽ ايف-7 }} [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] [[برطانوي فوج]] ۽ [[برطانوي هندستاني فوج]] جو ادارياتي ڍانچو ورثي ۾ حاصل ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|title=The Military and Democracy in Bangladesh|website=press-files.anu.edu.au|access-date=19 September 2017|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010141253/http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|url-status=live}}</ref> 2024ع ۾ [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] جي سرگرم اهلڪارن جو انگ لڳ ڀڳ 230,000 هو،<ref name="IISS">*{{cite book| title=The Military Balance 2018 |author1=International Institute for Strategic Studies |author-link1=International Institute for Strategic Studies| date=14 February 2018| publisher=[[Routledge]]| isbn=978-1-85743-955-7| ref=IISS2018}}</ref> جنهن ۾ هوائي فوج جا 21,000 ۽ بحريه جا 27,000 اهلڪار شامل هئا.<ref>Including service and civilian personnel. See [https://web.archive.org/web/20120112044228/http://www.bangladeshnavy.org/glance.html Bangladesh Navy]. Retrieved 17 July 2007.</ref> روايتي دفاعي ڪردارن کان علاوه، فوج آفتن جي امدادي ڪارروائين ۾ شهري اختيارين جي مدد ڪئي آهي ۽ سياسي بيچيني جي دورن ۾ اندروني سلامتي پڻ فراهم ڪئي آهي. ڪيترن سالن کان، بنگلاديش [[گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ|گڏيل قومن جي امن فوجن]] ۾ دنيا جو سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ رهيو آهي.<ref>{{Cite web |date=4 April 2023 |title=Contribution of Uniformed Personnel to UN by Country and Personnel Type |url=https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |access-date=12 May 2023 |publisher=United Nations|archive-date=12 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230512143419/https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش جو فوجي بجيٽ]] جي ڊي پي جو 1.3 سيڪڙو آهي، جيڪو 2021ع ۾ 4.3 بلين آمريڪي ڊالرن جي برابر هو.<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |title=Military expenditure (% of GDP) – Bangladesh |publisher=World Bank |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207232946/https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |last=Alif |first=Abdullah |date=11 June 2020 |title=Budget FY21: Military spending increases by Tk2,327 crore |url=https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |work=Dhaka Trbiune |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231443/https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش بحريه]]، جيڪا بنگال جي نار جي وڏين بحرين مان هڪ آهي، فريگيٽن، آبدوزن، ڪورويٽن ۽ ٻين جهازن جي [[بنگلاديش بحريه جي سرگرم جهازن جي فهرست|بيڙي]] تي مشتمل آهي. [[بنگلاديش هوائي فوج]] وٽ گهڻ مقصدي جنگي جهازن جو هڪ [[بنگلاديش جي سرگرم فوجي جهازن جي فهرست|ننڍو بيڙو]] آهي. بنگلاديش جي فوجي سامان جو گهڻو حصو چين کان اچي ٿو.<ref>{{cite news |last=Balachandran |first=P.K. |date=12 April 2017 |title=Rivals India and China woo Bangladesh with aid totalling $46 b |url=http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |work=[[Daily FT]] |access-date=27 July 2017 |archive-date=28 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170728123712/http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |url-status=live }}</ref> تازن سالن ۾، بنگلاديش ۽ ڀارت گڏيل فوجي مشقون، فوجي اڳواڻن جا اعليٰ سطحي دورا، [[دهشتگردي جي روڪٿام]] ۾ سهڪار ۽ ڳجهي ڄاڻ جي مٽاسٽا وڌائي آهي. بنگلاديش [[اتر اوڀر ڀارت]] ۾ استحڪام ۽ سلامتي کي يقيني بڻائڻ لاءِ اهم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |title=Migration, river management, radicalisation: What does the future hold for India-Bangladesh relations? |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta |date=May 2020 |website=Observer Research Foundation |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231444/https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |title=Bangladesh and India's Northeast: A security perspective |work=The Daily Star |date=15 October 2011 |access-date=14 February 2022 |archive-date=8 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220208025833/https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |url-status=live }}</ref> اوڀر برصغير ۾ بنگلاديش جي حڪمت عملي واري اهميت چين جي ويجهڙائي، برما سان سرحد، مکيه ڀارت ۽ اتر اوڀر ڀارت جي جدا ٿيڻ، ۽ بنگال جي نار ۾ ان جي سامونڊي علائقي تي دارومدار رکي ٿي.<ref>{{cite web |author=Anu Anwar, Michael Kugelman |url=https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |title=The U.S. Should Deepen Ties With Bangladesh |work=Foreign Policy |date=1 December 2021 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |url-status=live }}</ref> 2002ع ۾ بنگلاديش ۽ چين دفاعي سهڪار جو معاهدو ڪيو.<ref>{{cite journal |last=Kinne |first=Brandon J. |date=15 August 2018 |title=Defense Cooperation Agreements and the Emergence of a Global Security Network |journal=International Organization |volume=72 |issue=4 |pages=799–837 |doi=10.1017/S0020818318000218 |doi-access=free }}</ref> آمريڪا بنگلاديش سان [[اسٽيٽس آف فورسز ايگريمينٽ]]، [[ايڪويزيشن اينڊ ڪراس-سروسنگ ايگريمينٽ]] ۽ جنرل سيڪيورٽي آف ملٽري انفارميشن ايگريمينٽ بابت ڳالهين جي ڪوشش ڪئي آهي.<ref>{{cite journal |last=Paul |first=Bimal Kanti |year=2005 |title=Bangladeshi American Response to the 1998 Status of Forces Agreement (SOFA): An Assessment |journal=The Professional Geographer |volume=57 |issue=4 |pages=495–505 |doi=10.1111/j.1467-9272.2005.00494.x |bibcode=2005ProfG..57..495P }}</ref><ref>{{cite web |last=Ashraf |first=Nazmul |url=https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |title=U.S. keen on military ties with Dhaka &#124; Uae |work=Gulf News |date=11 May 2002 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162344/https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=US wants 2 defence deals with Bangladesh |url=https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |work=The Daily Star |date=18 October 2019 |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |url-status=live }}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش گڏيل قومن جي [[ايٽمي هٿيارن جي پابندي بابت معاهدو]] جي توثيق ڪئي.<ref>{{cite news |title=Bangladesh ratifies nuclear weapons prohibition treaty |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |work=Dhaka Tribune |date=28 September 2020 |access-date=15 August 2020 |archive-date=20 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200920163951/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |url-status=live }}</ref> == آبادي == {{Main|بنگلاديش جي آبادي}} {{Further|بنگالي}} {{Historical populations |source = World Bank<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|publisher=[[World Bank]]|title=Population, total – Bangladesh|access-date=19 January 2025}}</ref> |title = آبادي (ملينن ۾) |percentages = pagr |1960 |51,828,660 |1971 |70,276,758 |1980 |88,016,432 |1990 |111,633,717 |2000 |134,544,304 |2010 |152,201,981 |2023 |171,466,990 }} بنگلاديش جي آبادي [[2022ع بنگلاديشي آدمشماري|2022ع جي آدمشماري]] ۾ 169.8&nbsp;ملين رڪارڊ ڪئي وئي،<ref name="populationcensus2022"/> جيڪا 2023ع ۾ وڌي 171.4&nbsp;ملين ٿي وئي.<ref name="unpop">{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|title=Population, total – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 April 2025}}</ref> اهو دنيا جو [[آبادي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ايشيا جو [[آبادي موجب ايشيائي ملڪن جي فهرست|پنجون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ۽ دنيا جو [[آبادي جي گهاٽائي موجب ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گهاٽي آبادي وارو وڏو ملڪ]] آهي، جتي 2020ع ۾ مکيه آبادي گهاٽائي 1,265 ماڻهو/km<sup>2</sup> هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/EN.POP.DNST?locations=BD|title=Population density (people per sq. km of land area) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR)، جيڪا ڪڏهن دنيا جي سڀ کان وڌيڪ شرحن مان هڪ هئي، نمايان گهٽتائي مان گذري آهي؛ اها 1985ع ۾ 5.5 کان 1995ع ۾ 3.7 ۽ پوءِ 2022ع ۾ 1.9 تائين گهٽجي وئي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.TFRT.IN?locations=BD|title=Fertility rate, total (births per woman) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> جيڪا 2.1 واري [[متبادل سطح کان هيٺ زرخيزي]] کان به گهٽ آهي.<ref>{{cite journal |last1=Bora |first1=Jayanta Kumar |last2=Saikia |first2=Nandita |last3=Kebede |first3=Endale Birhanu |last4=Lutz |first4=Wolfgang |title=Revisiting the causes of fertility decline in Bangladesh: The relative importance of female education and family planning programs |journal=Asian Population Studies |date=2023 |volume=19 |pages=81–104 |doi=10.1080/17441730.2022.2028253 |doi-access=free }}</ref> آبادي جو گهڻو حصو ڳوٺاڻن علائقن ۾ رهي ٿو، جڏهن ته 2023ع مطابق صرف 40٪ آبادي شهري علائقن ۾ رهي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.URB.TOTL.IN.ZS?locations=BD|title=Urban population (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[وچولي عمر]] لڳ ڀڳ 28 سال آهي؛ ڪل آبادي جو 26٪ حصو 14 سالن يا ان کان گهٽ عمر جو آهي،<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.0014.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 0–14 (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ۽ 2023ع صرف 6٪ ماڻهو 65 سالن يا ان کان وڌيڪ عمر جا آهن.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.65UP.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 65 and above (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش هڪ [[نسلي ۽ ثقافتي تنوع جي سطح موجب ملڪن جي فهرست|نسلي ۽ ثقافتي طور هم جنس سماج]] آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]] آبادي جو 99٪ آهن.<ref name="cia"/> [[آديواسي]] آبادي ۾ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما]]، [[مارما ماڻهو|مارما]]، [[سانٿال ماڻهو|سانٿال]]، [[مرو ماڻهو|مرو]]، [[تانچنگيا ماڻهو|تانچنگيا]]، [[باوم ماڻهو|باوم]]، [[تريپوري ماڻهو|تريپوري]]، [[خاصي ماڻهو|خاصي]]، [[خومي ماڻهو|خومي]]، [[ڪوڪي ماڻهو|ڪوڪي]]، [[گارو ماڻهو|گارو]] ۽ [[بشنوپريا منيپوري ماڻهو|بشنوپريا منيپوري]] شامل آهن. چٽاگانگ پهاڙي علائقن ۾ مقامي ماڻهن جي خودمختياري تحريڪ سبب 1975ع کان 1997ع تائين بدامني ۽ [[چٽاگانگ پهاڙي علائقن جو تڪرار|بغاوت]] رهي. جيتوڻيڪ 1997ع ۾ امن معاهدو ٿيو، پر علائقو [[آپريشن اتاران|اڃا به فوجي موجودگي هيٺ]] آهي.<ref name="rashiduzzaman">{{cite journal |last=Rashiduzzaman |first=M. |year=1998 |title=Bangladesh's Chittagong Hill Tracts Peace Accord: Institutional Features and Strategic Concerns |journal=Asian Survey |volume=38 |issue=7 |pages=653–70 |doi=10.2307/2645754 |jstor=2645754}}</ref> [[اردو]] ڳالهائيندڙ [[رهجي ويل پاڪستاني]]ن کي 2008ع ۾ سپريم ڪورٽ طرفان شهريت ڏني وئي.<ref>{{cite web|url=https://www.unhcr.org/news/stories/how-bangladesh-court-ruling-changed-lives-more-300000-stateless-people|title=How a Bangladesh court ruling changed the lives of more than 300,000 stateless people|last1=Shadman|first1=Onchita|last2=Schönbauer|first2=Roland|date=23 February 2015|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش 2017ع کان وٺي 700,000 کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن جي ميزباني پڻ ڪري ٿو، جنهن سبب اهو دنيا جي سڀ کان وڏين پناهگير آبادين وارن ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="RohingyaHRW"/> === شهري مرڪز === {{Further|بنگلاديش جي شهرن ۽ قصبن جي فهرست}} بنگلاديش جو گاديءَ وارو ۽ سڀ کان وڏو شهر [[ڍاڪا]] آهي، جنهن جي انتظام لاءِ ٻه شهري ڪارپوريشنون قائم آهن، جيڪي شهر جي اترين ۽ ڏاکڻي حصن جي نگراني ڪن ٿيون. بنگلاديش ۾ ڪُل 13 [[بنگلاديش جي شهري ڪارپوريشنن جي فهرست|شهري ڪارپوريشنون]] آهن، جتي ميئرن جون چونڊون ٿينديون آهن: ڍاڪا ڏکڻ، ڍاڪا اتر، [[چٽاگانگ]]، [[ڪوميلا]]، [[خولنا]]، [[ميمن سنگهه]]، [[سلهٽ]]، [[راجشاهي]]، [[باريسال]]، [[رنگپور]]، [[گازيپور]]، [[بوگرا]] ۽ [[نارائن گنج]]. ميئر پنجن سالن جي مدي لاءِ چونڊيا ويندا آهن. بنگلاديش ۾ مجموعي طور 506 شهري مرڪز آهن، جن مان 43 شهرن جي آبادي 100,000 کان وڌيڪ آهي. {{Largest cities | country = Bangladesh | stat_ref = [https://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-09-27-09-50-a3672cdf61961a45347ab8660a3109b6.pdf] | list_by_pop = | div_name = ملڪ | div_link = Bangladesh | city_1 = ڍاڪا | pop_1 = 10,278,882 | city_2 = چٽاگانگ | pop_2 = 3,227,246 | city_3 = گازيپور | pop_3 = 2,674,697 | city_4 = نارائن گنج | pop_4 = 967,724 | city_5 = خولنا | pop_5 = 718,735 | city_6 = Rangpur, Bangladesh{{!}}رنگپور | pop_6 = 708,384 | city_7 = ميمن سنگهه | pop_7 = 576,722 | city_8 = راجشاهي | pop_8 = 552,791 | city_9 = سلهٽ | pop_9 = 532,426 | city_10 = بوگرا | pop_10 = 542,420 | city_11 = ڪوميلا | pop_11 = 439,414 }} === ٻولي === {{Main|بنگلاديش جون ٻوليون}} [[File:Shaheed Minar, Dhaka, Bangladesh.jpg|thumb|[[ڍاڪا شهيد مينار|شهيد مينار]]، ڍاڪا ۾ واقع هڪ قومي يادگار آهي، جيڪو 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]] جي شهيدن جي ياد ۾ تعمير ڪيو ويو هو ۽ بنگالي قومپرستي جي علامت سمجهيو وڃي ٿو.]] بنگلاديش جي سرڪاري ۽ غالب ٻولي [[بنگالي ٻولي|بنگالي]] آهي، جيڪا آبادي جي 99 سيڪڙو کان وڌيڪ ماڻهن جي [[مادري ٻولي]] آهي.<ref>{{Cite book|title=Population and Housing Census 2022: Report on Socio-Economic and Demographic Survey 2023 |url=http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf|date=June 2024|publisher=Bangladesh Bureau of Statistics|page=xx|isbn=978-984-35-2977-0|access-date=9 June 2024|archive-date=9 June 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240609144133/http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf}}</ref><ref name="LOG">{{cite encyclopedia|last1=Rahim|first1=Enayetur|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert L.|title=Ethnicity and Linguistic Diversity|encyclopedia=Bangladesh: a country study|year=1989|access-date=24 September 2022|url=http://countrystudies.us/bangladesh/29.htm|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=59|oclc=49223313}}</ref> بنگالي کي هڪ [[لهجن جو تسلسل]] (Dialect Continuum) طور بيان ڪيو ويندو آهي، جنهن ۾ سڄي ملڪ ۾ مختلف [[بنگالي لهجا|لهجا]] ڳالهايا وڃن ٿا. ملڪ ۾ [[دولسانيت]] (Diglossia) پڻ موجود آهي، جنهن تحت گهڻا ماڻهو معياري ڳالهائجندڙ بنگالي سمجهي يا ڳالهائي سگهن ٿا، ساڳئي وقت پنهنجي علائقائي لهجي يا ٻوليءَ جي صورت پڻ استعمال ڪن ٿا.<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/supplements/amar-ekushey-2018/amago-bhasha-1537534|title=Amago Basha|last=Khan|first=Sameer Ud Dowla|date=21 February 2018|access-date=24 September 2022|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> انهن ۾ [[چٽاگانگي ٻولي|چٽاگانگي]] شامل آهي، جيڪا چٽاگانگ جي ڏکڻ اوڀر واري علائقي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref>{{Cite book |last=Masica |first=Colin |author-link=Colin Masica |year=1991 |title=The Indo-Aryan Languages |place= Cambridge |publisher=Cambridge University Press |page=16}}</ref> [[نواخالي ٻولي|نواخالي]]، جيڪا [[نواخالي ضلعو|نواخالي]] ضلعي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي،<ref>{{citation|author=Sarwar, Fatina|title=Noakhali Dialect: Its Prospect of Standardization}}</ref><ref>{{cite journal|last=Rashel|first=Md. Mostafa|title=Phonological Analysis of Chatkhil Dialect in Noakhali District, Bangladesh|journal=Theory and Practice in Language Studies|volume=1|issue=9|date=September 2011|pages=1051–1061|doi=10.4304/tpls.1.9.1051-1061|url=http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html/|archive-date=15 June 2022|access-date=6 January 2025|archive-url=https://web.archive.org/web/20220615203456/http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html}}</ref> ۽ [[سلهٽي ٻولي|سلهٽي]]، جيڪا اتر اوڀر واري [[سلهٽ ڊويزن]] ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref name="LOG"/> [[انگريزي ٻولي|انگريزي]] بنگلاديش جي عدالتي ۽ تعليمي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿي، ڇاڪاڻ⁠تہ ملڪ ماضي ۾ برطانوي سلطنت جو حصو رهيو آهي. اها وڏي پيماني تي ڳالهائي ۽ سمجهي وڃي ٿي، ۽ سڀني [[بنگلاديش جي اسڪولن جي فهرست|اسڪولن]]، [[بنگلاديش جي ڪاليجن جي فهرست|ڪاليجن]] ۽ [[بنگلاديش جي يونيورسٽين جي فهرست|يونيورسٽين]] ۾ لازمي مضمون طور پڙهائي وڃي ٿي، جڏهن ته انگريزي-ذريعو تعليمي نظام پڻ وڏي پيماني تي اختيار ڪيو وڃي ٿو.<ref>{{cite journal |last1=Rahman |first1=Mohammad Mosiur |last2=Islam |first2=Md Shaiful |last3=Karim |first3=Abdul |last4=Chowdhury |first4=Takad Ahmed |last5=Rahman |first5=Muhammad Mushfiqur |last6=Seraj |first6=Prodhan Mahbub Ibna |last7=Singh |first7=Manjet Kaur Mehar |title=English language teaching in Bangladesh today: Issues, outcomes and implications |journal=Language Testing in Asia |date=2019 |volume=9 |article-number=9 |doi=10.1186/s40468-019-0085-8 |doi-access=free }}</ref> قبائلي ٻوليون، جيتوڻيڪ آهستي آهستي خطري ۾ پئجي رهيون آهن، تڏهن به ملڪ جي لساني ورثي جو اهم حصو آهن. انهن ۾ [[چاڪما ٻولي]] شامل آهي، جيڪا هڪ اوڀر هند-آريائي ٻولي آهي ۽ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite thesis |last1=Chakma |first1=Sujana |title=Chakma language: survival from being extinct in Bangladesh |date=2014 |hdl=10361/3983 }}{{page needed|date=January 2026}}</ref> ٻين قبائلي ٻولين ۾ [[گارو ٻولي|گارو]]، [[ميتيئي ٻولي|ميتيئي]]، [[ڪوڪ بوروڪ]] ۽ [[راخين ٻولي|راخين]] شامل آهن. [[آسٽرو ايشيائي ٻوليون|آسٽرو ايشيائي ٻولين]] مان سڀ کان وڌيڪ ڳالهائي ويندڙ ٻولي [[سانتالي ٻولي]] آهي، جيڪا [[سانٿال ماڻهو|سانٿال ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite web|last1=Seung|first1=Kim|last2=Kim|first2=Amy|title=The Santali cluster in Bangladesh: a sociolinguistic survey|year=2010|url=https://www.sil.org/system/files/reapdata/85/39/32/85393268857150358467007206894440229270/silesr2010_006.pdf|issue=2010–006|publisher=[[SIL International]]|series=Survey Report|access-date=24 September 2022}}</ref> [[بنگلاديش ۾ رهجي ويل پاڪستاني|رهجي ويل پاڪستاني]] ۽ [[ڍاڪايا|پراڻي ڍاڪا]] جي ڪجهه آبادي اڄ به [[اردو]] کي پنهنجي مادري ٻولي طور استعمال ڪن ٿا. تنهن هوندي به، اردو جي استعمال بابت سماجي تنقيد ۽ ناپسنديدگي اڃا تائين وڏي حد تائين موجود آهي.<ref>{{cite web|last=Ashrafi|first=Shah Tazria |title=How the Urdu language and literature slipped into darkness in Bangladesh|url=https://www.trtworld.com/opinion/how-the-urdu-language-and-literature-slipped-into-darkness-in-bangladesh-43391|work=[[TRT World]]|date=19 January 2021|type=Opinion|access-date=24 September 2022}}</ref> === مذهب === {{Main|بنگلاديش ۾ مذهب}} {{bar box |title=بنگلاديش ۾ مذهب (2022ع جي آدمشماري)<ref name="census">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Preliminary Report |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |publisher=Bangladesh Bureau of Statistics |page=16 |date=August 2022 |access-date=25 September 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> |titlebar=#Fcd116 |left1=مذهب |right1=سيڪڙو |float=right |bars= {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ اسلام|مسلمان]]|green|91.04}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ هندومت|هندو]]|darkorange|7.94}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌ]]|yellow|0.60}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائي]]|darkblue|0.31}} {{bar percent|ٻيا|red|0.11}} }} [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] بنگلاديش جو [[سرڪاري مذهب]] آهي.<ref name="state religion">{{cite web |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part I) |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24549.html |access-date=12 January 2025 |website=Laws of Bangladesh}}</ref> بهرحال، [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] سيڪيولرزم (مذهبي غيرجانبداري) کي پڻ برقرار رکي ٿو ۽ سڀني مذهبن لاءِ برابر حقن جي ضمانت ڏئي ٿو.<ref name="secularism">{{cite web |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part II) |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24560.html |access-date=12 January 2025 |website=Laws of Bangladesh}}</ref><ref name="state religion"/> هر شهري کي پنهنجي پسند جو مذهب اختيار ڪرڻ ۽ ان تي عمل ڪرڻ جي آزادي حاصل آهي. [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ملڪ جو سڀ کان وڏو مذهب آهي، جنهن تي لڳ ڀڳ 91.1٪ آبادي عمل ڪري ٿي.<ref name="census"/> بنگلاديش جي مسلمانن جي وڏي اڪثريت [[بنگالي مسلمان]] آهي، جيڪي [[سني اسلام]] سان وابسته آهن.<ref name="state"/> بنگلاديش دنيا جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ مسلمان اڪثريت وارو ملڪ آهي ۽ مجموعي مسلمان آبادي جي لحاظ کان چوٿين نمبر تي اچي ٿو.<ref>{{cite web |url=http://features.pewforum.org/muslim-population/?sort=Pop2010 |title=Muslim Population by Country |publisher=Pew Research |date=27 January 2011 |access-date=23 October 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130726201620/http://features.pewforum.org/muslim-population/?sort=Pop2010 |archive-date=26 July 2013 |url-status=live}}</ref> [[بنگالي هندو]] ملڪ جي [[بنگلاديش ۾ هندومت|ٻي وڏي مذهبي اقليت]] آهن ۽ دنيا جي [[هندن جي آبادي]] جي لحاظ کان ٽئين وڏي هندو برادري ٺهن ٿا. [[2022ع جي بنگلاديشي آدمشماري]] موجب هندو آبادي جو 7.95٪ آهن.<ref name="state"/><ref name="census"/> جڏهن ته [[2011ع جي بنگلاديشي آدمشماري]] ۾ هندو آبادي جو 8.54٪ هئا. [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] ملڪ جو ٽيون سڀ کان وڏو مذهب آهي، جنهن تي صرف 0.6٪ آبادي عمل ڪري ٿي.<ref name="census"/> بنگلاديشي ٻڌ ڌرم جا پوئلڳ خاص طور تي [[چٽاگانگ ٽڪريون وارو علائقو|چٽاگانگ ٽڪريون واري علائقي]] جي قبائلي قومن ۽ سامونڊي چٽاگانگ ۾ رهندڙ [[بنگالي ٻڌ ڌرمي]] اقليت ۾ مرڪوز آهن، جيڪي گهڻو ڪري [[ٿيراوادا]] روايت جي پيروي ڪن ٿا.<ref name="state"/> [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]] چوٿون وڏو مذهب آهي، جنهن جا پيروڪار آبادي جو 0.3٪ آهن. انهن مان گهڻا هڪ ننڍڙي [[بنگالي عيسائي]] برادري سان تعلق رکن ٿا.<ref name="census"/> آبادي جو لڳ ڀڳ 0.1٪ حصو ٻين مذهبن تي عمل ڪري ٿو، جهڙوڪ [[روح پرستي]]، يا ڪنهن به مذهب سان وابسته نه آهي.<ref name="state">{{cite web|url=https://www.state.gov/reports/2022-report-on-international-religious-freedom/bangladesh/|title=2022 Report on International Religious Freedom: Bangladesh|work=[[United States Department of State]]|access-date=8 January 2025}}</ref> === تعليم === {{Main|بنگلاديش ۾ تعليم}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladesh Literacy Rate (2022, Total).svg | caption1 = بنگلاديش جي ضلعن ۾ [[خواندگي]] جي شرح | image2 = Curzon Hall - Northern Facade - University of Dhaka - Dhaka 2015-05-31 1992.JPG | caption2 = [[ڪرزن هال]]، [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جو هڪ حصو }} بنگلاديش جو آئين بيان ڪري ٿو ته سڀني ٻارن کي مفت ۽ لازمي تعليم فراهم ڪئي ويندي.<ref>{{cite web|title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh: Article 17 (Free and compulsory education)|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24565.html|website=Legislative and Parliamentary Affairs Division, Ministry of Law, Justice and Parliamentary Affairs|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش ۾ تعليم جي نگراني [[بنگلاديش جي تعليم واري وزارت]] ڪندي آهي. [[بنگلاديش جي پرائمري ۽ عوامي تعليم واري وزارت]] مقامي سطح تي ابتدائي تعليم ۽ سرڪاري مالي سهائتا حاصل ڪندڙ اسڪولن بابت پاليسين جي نفاذ جي ذميوار آهي. ابتدائي ۽ ثانوي تعليم [[لازمي تعليم]] آهي، جيڪا رياست جي خرچ تي هلائي ويندي آهي ۽ سرڪاري اسڪولن ۾ مفت فراهم ڪئي ويندي آهي. 2021ع تائين بنگلاديش جي [[خواندگي]] جي شرح 76٪ هئي؛ مردن ۾ 79٪ ۽ عورتن ۾ 71.9٪.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult total (% of people ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.MA.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult male (% of males ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.FE.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult female (% of females ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref> ملڪ جو تعليمي نظام ٽن وڏن درجن تي ٻڌل آهي ۽ ان کي وڏي پيماني تي سرڪاري مالي سهائتا حاصل آهي. حڪومت ابتدائي، ثانوي ۽ اعليٰ ثانوي سطحن تي ڪيترائي تعليمي ادارا هلائي ٿي ۽ ڪيترن نجي ادارن کي پڻ امداد فراهم ڪري ٿي. تنهن هوندي به تعليم تي سرڪاري خرچ دنيا ۾ سڀ کان گهٽ خرچن مان هڪ آهي، جيڪو مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جو صرف 1.8٪ آهي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.XPD.TOTL.GD.ZS?locations=BD|title=Government expenditure on education, total (% of GDP) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=12 January 2025}}</ref> تعليمي نظام پنجن مرحلن ۾ ورهايل آهي: * ابتدائي تعليم (پهرين کان پنجين جماعت) * جونيئر ثانوي تعليم (ڇهين کان اٺين جماعت) * ثانوي تعليم (نائين ۽ ڏهين جماعت) * اعليٰ ثانوي تعليم (يارهين ۽ ٻارهين جماعت) * اعليٰ تعليم (يونيورسٽي سطح) <ref name="CompEd2">{{cite book |author=T. Neville Postlethwaite |title=The Encyclopedia of Comparative Education and National Systems of Education |publisher=Pergamon Press |year=1988 |isbn=978-0-08-030853-1 |page=130}}</ref> ابتدائي سطح جا شاگرد جونيئر ثانوي سطح ۾ داخلا لاءِ [[پرائمري ايجوڪيشن ڪمپليشن]] (PEC) امتحان پاس ڪندا آهن. ان کان پوءِ جونيئر ثانوي شاگرد [[جونيئر اسڪول سرٽيفڪيٽ]] (JSC) امتحان ڏيندا آهن ته جيئن نائين جماعت ۾ داخلا وٺي سگهن. ڏهين جماعت جا شاگرد [[سيڪنڊري اسڪول سرٽيفڪيٽ (بنگلاديش)|سيڪنڊري اسڪول سرٽيفڪيٽ]] (SSC) امتحان پاس ڪري يارهين جماعت ۾ داخل ٿيندا آهن. آخرڪار ٻارهين جماعت ۾ شاگردن کي [[هائير سيڪنڊري سرٽيفڪيٽ]] (HSC) امتحان پاس ڪرڻو پوندو آهي ته جيئن اعليٰ تعليم يا يونيورسٽين ۾ داخلا لاءِ درخواست ڏئي سگهن.<ref>{{cite journal |last1=Mamun |first1=Mohammed A. |last2=Griffiths |first2=Mark D. |title=Young Teenage Suicides in Bangladesh—Are Mandatory Junior School Certificate Exams to Blame? |journal=International Journal of Mental Health and Addiction |date=2022 |volume=20 |issue=3 |pages=1627–1631 |doi=10.1007/s11469-020-00275-3 }}</ref> [[بنگلاديش جون يونيورسٽيون|يونيورسٽيون]] ٽن قسمن جون آهن: * سرڪاري يونيورسٽيون (حڪومت جي ملڪيت ۽ [[بنگلاديش يونيورسٽي گرانٽس ڪميشن]] جي مالي سهائتا سان) * نجي يونيورسٽيون * بين الاقوامي يونيورسٽيون (بين الاقوامي ادارن پاران هلندڙ) ملڪ ۾ 55 سرڪاري،<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/public-universities|title=List of Public Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> 115 نجي<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/private-universities|title=List of Private Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> ۽ 2 بين الاقوامي يونيورسٽيون آهن.<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/international-universities|title=List of International Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> [[نيشنل يونيورسٽي، بنگلاديش]] داخلا وٺندڙ شاگردن جي تعداد جي لحاظ کان دنيا جي ٻي وڏي يونيورسٽي آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/why-campus-programmes-matter-national-university-982726|title=Why on-campus programmes matter for National University|work=[[Business Standard]]|date=2 November 2024|last=Hossain|first=Shaikh Shohag}}</ref> [[ڍاڪا يونيورسٽي]]، جيڪا 1921ع ۾ قائم ٿي، ملڪ جي سڀ کان پراڻي سرڪاري يونيورسٽي آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/youth/education/campus/news/the-conception-and-birth-dhaka-university-2121841|title=The conception and birth of Dhaka University|date=2 July 2021|access-date=9 February 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|last=Mujib|first=Rasheek Tabassum}}</ref> [[بنگلاديش يونيورسٽي آف انجنيئرنگ اينڊ ٽيڪنالاجي|بي يو اي ٽي (BUET)]] انجنيئرنگ تعليم لاءِ ملڪ جي سڀ کان نمايان يونيورسٽي سمجهي وڃي ٿي. [[چٽاگانگ يونيورسٽي]]، جيڪا 1966ع ۾ قائم ٿي، ملڪ جو سڀ کان وڏو يونيورسٽي ڪيمپس رکي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/education/2017/10/19/chittagong-university-model-campus-tourism/|title=Chittagong University: A model of campus tourism|last=Mahmud|first=Tarek|date=19 October 2017|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007152843/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/education/2017/10/19/chittagong-university-model-campus-tourism|archive-date=7 October 2022}}</ref> [[بنگلاديش يونيورسٽي آف پروفيشنلز|بي يو پي (BUP)]] هٿياربند فوجن سان لاڳاپيل سڀ کان وڏي سرڪاري يونيورسٽي آهي.<ref>{{Cite web|date=8 April 2009|title=Bangladesh University of Professionals Act, 2009 (Act No. 30 of 2009)|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-1016.html?lang=en|access-date=5 September 2021|website=bdlaws.minlaw.gov.bd}}</ref> [[ڍاڪا ڪاليج]]، جيڪو 1841ع ۾ قائم ٿيو، برصغير جي قديم ترين تعليمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/weekend-read/news/dhakas-educational-heritage-3414361|title=Dhaka's educational heritage|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=9 September 2023|last1=Nand|first1=Dipan|last2=Rahaman|first2=Arafat|access-date=9 February 2025}}</ref> طبي تعليم 39 سرڪاري، 6 هٿياربند فوجن سان لاڳاپيل ۽ 68 نجي [[بنگلاديش جي طبي ڪاليجن جي فهرست|طبي ڪاليجن]] ذريعي فراهم ڪئي ويندي آهي. سڀئي طبي ڪاليج [[بنگلاديش جي صحت ۽ خانداني ڀلائي واري وزارت]] سان لاڳاپيل آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/365640/three-more-medical-colleges-renamed-by-health|title=Three more medical colleges renamed by Health Ministry|date=19 November 2024|access-date=9 February 2025|work=[[Dhaka Tribune]]}}</ref> [[نارٿ سائوٿ يونيورسٽي]] کي عام طور ملڪ جي اڳواڻ نجي يونيورسٽي طور ڏٺو ويندو آهي.<ref>{{cite web |title=Times Higher Education Rankings 2023: DU, NSU ranked top Bangladeshi universities |url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/education/times-higher-education-rankings-2023-du-nsu-ranked-top-bangladeshi-universities |website=The Business Standard |date=12 October 2022 |access-date=19 February 2026}}</ref> === صحت === {{Main|بنگلاديش ۾ صحت}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Life expectancy by WBG -Bangladesh.png | caption1 = بنگلاديش ۾ [[متوقع عمر]] جي تاريخي واڌ، جيڪا آزادي کان پوءِ نمايان بهتري ڏيکاري ٿي | image2 = Child mortality rate in Bangladesh.png | caption2 = 1990ع کان پوءِ بنگلاديش ۾ [[ٻارن جي شرحِ اموات]] جي تاريخي واڌ ويجھ، جيڪا نمايان گهٽتائي ظاهر ڪري ٿي | image3 = A community health worker conducting a survey in the Korail slum, Bangladesh (8630810827).jpg | caption3 = راڄڌاني ڍاڪا جي هڪ ڪچي آبادي ۾ سروي ڪندڙ هڪ برادري صحت ڪارڪن }} بنگلاديش جو آئين پنهنجي سڀني شهرين لاءِ صحت جون خدمتون بنيادي حق طور ضمانت ڏئي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://mof.portal.gov.bd/sites/default/files/files/mof.portal.gov.bd/budget_mof/b3342588_2e85_4fcb_95af_dddfdea4851b/G-1_04_127_Health%20Services_English.pdf|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mof.portal.gov.bd/sites/default/files/files/mof.portal.gov.bd/budget_mof/b3342588_2e85_4fcb_95af_dddfdea4851b/G-1_04_127_Health%20Services_English.pdf|archive-date=9 October 2022|url-status=live|title=Chapter-5 {{!}} Health Services Division|publisher=[[Ministry of Finance (Bangladesh)]]|access-date=1 October 2022}}</ref> [[بنگلاديش جي صحت ۽ خانداني ڀلائي واري وزارت]] ملڪ ۾ صحت جون خدمتون فراهم ڪندڙ سڀ کان وڏو ادارياتي ادارو آهي،<ref name="overview">{{cite journal |author1=World Health Organization Regional Office for the Western Pacific |title=Bangladesh health system review |journal=Health Systems in Transition |date=17 July 2015 |volume=5 |issue=3 |hdl=10665/208214 |hdl-access=free }}</ref> جنهن ۾ ٻه ڊويزنون شامل آهن: [[صحت خدمتون ڊويزن]] ۽ [[طبي تعليم ۽ خانداني ڀلائي ڊويزن]].<ref>{{cite web|url=https://www.newagebd.net/article/11610/onelink.to/articlelist/323/Cartoon|title=Health Ministry split into 2 divisions|work=[[New Age (Bangladesh)|New Age]]|date=20 March 2017|access-date=1 October 2022}}</ref> تنهن هوندي به بنگلاديش جون صحت جون سهولتون اڃا تائين مڪمل طور تي ڪافي نه سمجهيون وڃن ٿيون، جيتوڻيڪ معيشت جي واڌ ۽ غربت ۾ نمايان گهٽتائي سان انهن ۾ سڌارو آيو آهي.<ref name="overview"/> ملڪ کي صحت جي افرادي قوت جي شديد کوٽ کي منهن ڏيڻو پوي ٿو، ڇاڪاڻ ته باقاعده تربيت يافته صحت فراهم ڪندڙ مجموعي صحت عملي جو تمام ننڍو حصو آهن.<ref>{{cite journal|last1=Ahmed|first1=Syed Masud|last2=Hossain|first2=Md. Awlad|last3=Chowdhury|first3=Ahmed Mushtaque Raja|last4=Bhuiya|first4=Abbas Uddin|title=The health workforce crisis in Bangladesh: shortage, inappropriate skill-mix, and inequitable distribution|date=22 January 2011|journal=[[Human Resources for Health]]|publisher=[[BioMed Central]]|volume=9|number=3|page=3|pmid=21255446|doi=10.1186/1478-4491-9-3|pmc=3037300|doi-access=free}}</ref> ڳوٺاڻن ڊاڪٽرن جي علاج واري عمل ۾ اڃا به نمايان خاميون موجود آهن ۽ دوائن جي غير مناسب ۽ نقصانڪار تجويز عام آهي.<ref>{{cite journal |last1=Mahmood|first1=Shehrin S.|last2=Iqbal|first2=Mohammad|last3=Hanifi|first3=S. M. A.|last4=Wahed|first4=Tania|last5=Bhuiya|first5=Abbas|title=Are 'Village Doctors' in Bangladesh a curse or a blessing?|date=6 July 2010|doi=10.1186/1472-698X-10-18|volume=10|number=18|pmid=20602805|journal=BMC International Health and Human Rights|page=18|publisher=[[BioMed Central]]|pmc=2910021|doi-access=free}}</ref> بنگلاديش جو صحت جو نظام سرڪاري ناڪافي مالي مدد سبب متاثر آهي.<ref name="overview"/> 2021ع مطابق صحت تي خرچ مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جو صرف 2.36٪ هو،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.CHEX.GD.ZS?locations=BD|title=Current health expenditure (% of GDP) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> جڏهن ته صحت لاءِ گهريلو سرڪاري خرچ مجموعي صحت خرچن جو 16.88٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.GHED.CH.ZS?locations=BD|title=Domestic general government health expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ذاتي خرچن مان ادا ڪيل صحت خرچ مجموعي خرچن جو لڳ ڀڳ 73٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.OOPC.CH.ZS?locations=BD|title=Out-of-pocket expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> خانگي صحت خرچ مجموعي صحت خرچن جو تقريباً 75.48٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.PVTD.CH.ZS?locations=BD|title=Domestic private health expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ملڪ ۾ هر 10,000 ماڻهن لاءِ صرف 5.3 ڊاڪٽر موجود هئا،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.PHYS.ZS?locations=BD|title=Physicians (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> جڏهن ته هر 1,000 ماڻهن لاءِ لڳ ڀڳ 6 ڊاڪٽر ۽ 6 نرسون موجود هيون.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.NUMW.P3?locations=BD|title=Nurses and midwives (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> اسپتالن ۾ هر 1,000 ماڻهن لاءِ صرف 9 بسترا موجود هئا.<ref>{{cite journal|last1=Islam|first1=Md. Taimur|last2=Talukder|first2=Anup Kumar|last3=Siddiqui|first3=Md. Nurealam|last4=Islam|first4=Tofazzal|title=Tackling the COVID-19 pandemic: The Bangladesh perspective|journal=Journal of Public Health Research|doi=10.4081/jphr.2020.1794|date=14 October 2020|volume=9|number=4|article-number=jphr.2020.1794|pmid=33117758|pmc=7582102}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.BEDS.ZS?locations=BD|title=Hospital beds (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ماهر جراحي عملي جو انگ هر 100,000 ماڻهن لاءِ صرف 3 هو،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.SAOP.P5?locations=BD|title=Specialist surgical workforce (per 100,000 population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> جڏهن ته هر 1,000 ماڻهن لاءِ لڳ ڀڳ 5 برادري صحت ڪارڪن موجود هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.CMHW.P3?locations=BD|title=Community health workers (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> 2022ع ۾ تقريباً 60٪ آبادي کي محفوظ [[پيئڻ جي پاڻي]] تائين رسائي حاصل هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.H2O.SMDW.ZS?locations=BD|title=People using safely managed drinking water services (% of population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> 2002ع ۾ اندازو لڳايو ويو ته پيئڻ جي پاڻي جو اڌ حصو [[آرسينڪ]] سان آلوده هو، جنهن ۾ في ليٽر 10 مائڪروگرام کان وڌيڪ مقدار موجود هئي.<ref>{{cite web|url=https://www.euronews.com/green/2024/01/18/half-of-bangladeshi-drinking-water-is-polluted-with-arsenic-and-climate-change-is-making-i|title=Half of Bangladeshi drinking water is polluted with arsenic – and climate change is making it worse|work=[[Euronews]]|date=18 January 2024|access-date=7 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جي بدترين هوا جي معيار وارن ملڪن مان هڪ آهي، خاص طور تي گهڻي آبادي وارن شهري علائقن، جهڙوڪ [[ڍاڪا]] ۽ ان جي ميٽروپوليٽن علائقي ۾.<ref>{{cite web|url=https://www.atlanticcouncil.org/blogs/energysource/bangladeshs-air-quality-is-among-the-worlds-worst-what-can-be-done/|title=Bangladesh's air quality is among the world's worst. What can be done?|date=25 June 2024|access-date=7 January 2025|work=[[Atlantic Council]]|last1=Webster|first1=Joseph|last2=Sinha|first2=Natalie|last3=Meadows|first3=Sarah}}</ref> عالمي بينڪ جي اندازي موجب 2019ع ۾ فضائي آلودگي سبب بنگلاديش ۾ 80,000 کان 90,000 موت ٿيا. اها ملڪ ۾ موت ۽ معذوري جو ٻيو وڏو سبب هئي ۽ ان سبب ملڪ کي پنهنجي GDP جو لڳ ڀڳ 4–4.4٪ معاشي نقصان برداشت ڪرڻو پيو.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/12/03/high-air-pollution-level-is-creating-physical-and-mental-health-hazards-in-bangladesh-world-bank|title=High Air Pollution Level is Creating Physical and Mental Health Hazards in Bangladesh: World Bank|publisher=[[World Bank]]|date=4 December 2022|access-date=7 January 2025}}</ref> 2022ع مطابق پيدائش وقت مجموعي [[متوقع عمر]] 74 سال هئي، جنهن ۾ مردن جي متوقع عمر 72 سال ۽ عورتن جي 76 سال هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.LE00.IN?locations=BD|title=Life expectancy at birth, total (years) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻارن جي شرحِ اموات]] نسبتاً بلند آهي. هر 1,000 جيئري ڄمڻن تي شيرخوار ٻارن جي اموات جي شرح 24 ۽ پنجن سالن کان گهٽ عمر وارن ٻارن جي اموات جي شرح 29 هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.IMRT.IN?locations=BD|title=Mortality rate, infant (per 1,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.DYN.MORT?locations=BD|title=Mortality rate, under-5 (per 1,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> 2020ع مطابق [[مائرن جي اموات جي شرح]] هر 100,000 جيئري ڄمڻن تي 123 هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.STA.MMRT?locations=BD|title=Maternal mortality ratio (modeled estimate, per 100,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> بنگلاديش ڪيترن ئي ملڪن، خاص طور تي [[ڀارت ۾ طبي سياحت|ڀارت]]، لاءِ [[طبي سياحت]] جو هڪ اهم ذريعو آهي،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/business/tourism/bangladesh-key-source-market-medical-tourism-1571314|title=Bangladesh a key source market for medical tourism|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2018|access-date=4 October 2022}}</ref> ڇاڪاڻ ته ڪيترائي شهري پنهنجي ملڪ جي صحت واري نظام تي اطمينان ۽ اعتماد نٿا رکن.<ref>{{cite journal|last1=Andaleeb|first1=Syed Saad|last2=Siddiqui|first2=Nazlee |first3=Shahjahan |last3=Khandakar|title=Patient satisfaction with health services in Bangladesh|volume=22|number=4|date=July 2007 |pages=263–273|doi=10.1093/heapol/czm017 |journal=[[Health Policy and Planning]]|publisher=[[Oxford University Press]]|pmid=17545252|doi-access=free}}</ref> موت جا مکيه سبب [[ڪورونري شريانن جي بيماري]]، فالج ۽ دائمي [[ساھ جون بيماريون]] آهن، جيڪي بالغ مردن ۽ عورتن جي مجموعي موتن جو ترتيبوار 62٪ ۽ 60٪ حصو بڻجن ٿيون.<ref>{{cite journal|last1=Shawon|first1=Md. Toufiq Hassan|last2=Ashrafi|first2=Shah Ali Akbar|last3=Azad|first3=Abul Kalam|last4=Firth|first4=Sonja M.|last5=Chowdhury|first5=Hafizur|last6=Mswia|first6=Robert G.|last7=Adair|first7=Tim|last8=Riley|first8=Ian|last9=Abouzahr|first9=Carla|last10=Lopez|first10=Alan D.|title=Routine mortality surveillance to identify the cause of death pattern for out-of-hospital adult (aged 12+ years) deaths in Bangladesh: introduction of automated verbal autopsy|date=12 March 2021|journal=BMC Public Health|publisher=[[BioMed Central]]|volume=21|number=491|page=491|doi=10.1186/s12889-021-10468-7|pmid=33706739|pmc=7952220|doi-access=free}}</ref> [[غذائي کوٽ]] بنگلاديش ۾ هڪ وڏو ۽ مستقل مسئلو آهي، جيڪو خاص طور تي ڳوٺاڻن علائقن کي متاثر ڪري ٿو. آبادي جي اڌ کان وڌيڪ حصي کي غذائي کوٽ جو شڪار سمجهيو وڃي ٿو. شديد غذائي کوٽ 450,000 ٻارن کي متاثر ڪري ٿي، جڏهن ته لڳ ڀڳ 20 لک ٻار وچولي درجي جي شديد غذائي کوٽ جو شڪار آهن. پنجن سالن کان گهٽ عمر وارن ٻارن مان 52٪ [[رت جي گهٽتائي]]، 41٪ واڌ ويجھ ۾ رڪاوٽ، 16٪ شديد ڪمزوري ۽ 36٪ گهٽ وزن جو شڪار آهن. عورتن مان چوٿون حصو گهٽ وزن وارو آهي ۽ تقريباً 15٪ جو قد معمول کان گهٽ آهي، جڏهن ته اڌ کان وڌيڪ عورتون پڻ رت جي گهٽتائي جو شڪار آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.icddrb.org/news-and-events/press-corner/media-resources/malnutrition|title=Malnutrition|publisher=[[International Centre for Diarrhoeal Disease Research, Bangladesh]] (ICDDR,B)|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001130754/https://www.icddrb.org/news-and-events/press-corner/media-resources/malnutrition}}</ref> 2024ع جي [[عالمي بک اشاري]] ۾ بنگلاديش 127 ملڪن مان 84هين نمبر تي رهيو.<ref>{{Cite web|title=Global Hunger Index Scores by 2024 GHI Rank|url=https://www.globalhungerindex.org/ranking.html|access-date=2024-12-11|website=Global Hunger Index (GHI)}}</ref> == معيشت == {{Main|بنگلاديش جي معيشت}} {{Further|بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Dhaka April (33244268934).jpg | caption1 = [[موتي جهيل ٿاڻو|موتي جهيل]]، قومي گاديءَ واري شهر [[ڍاڪا]] جو سڀ کان وڏو [[مرڪزي واپاري ضلعو|واپاري ضلعو]] آهي۔ | image2 = The padma bridge 04.jpg | caption2 = [[پدما پل]]، جيڪا 2022ع ۾ کولِي وئي، هڪ [[سڙڪ ۽ ريلوي پلن جي فهرست|سڙڪ-ريل پل]] آهي جيڪا [[پدما ندي]] تي تعمير ٿيل آهي۔ }} بنگلاديش هڪ [[في فرد مجموعي قومي آمدني موجب ملڪن جي فهرست#هيٺين وچولي آمدني وارو گروهه|هيٺين وچولي آمدني]] واري [[مخلوط معيشت|مخلوط منڊي معيشت]] رکندڙ ملڪ آهي۔<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Zobaer|url=https://www.dw.com/en/bangladesh-economy-50-years-on/a-57015896|title=Bangladesh at 50: From 'basket case' to rising economic star|access-date=30 September 2022|work=[[ڊي ڊبليو نيوز]]|publisher=[[ڊيوچي ويلي]]|date=16 December 2021}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/feature/2023/01/22/a-journey-together-bangladesh-and-world-bank-celebrate-historic-partnership|title=A Journey Together: Bangladesh and World Bank Celebrate Historic Partnership|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|date=22 January 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> نالي ماتر جي ڊي پي موجب بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن جي جي ڊي پي (نالي ماتر) موجب فهرست|36هين وڏي معيشت]] ۽ [[خريداري قوت برابري]] (PPP) موجب [[ملڪن جي جي ڊي پي (PPP) موجب فهرست|24هين وڏي معيشت]] رکي ٿو۔ بنگلاديش جي [[مزدور قوت]] 71.4 ملين ماڻهن تي مشتمل آهي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.TLF.TOTL.IN?locations=BD|title=Labor force, total – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> جيڪا دنيا ۾ [[مزدور قوت موجب ملڪن جي فهرست|ستين وڏي مزدور قوت]] آهي؛ جڏهن ته 2024 مطابق بيروزگاري جي شرح 3.6٪ هئي۔<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.ZS?locations=BD|title=Unemployment, total (% of total labor force) (modeled ILO estimate) – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ جا [[زرِ مبادلا جا ذخيرا]] گهٽجڻ باوجود،<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/business/local/s3knbstt64|title=Respite from fall in forex reserves, dollar market stable|work=[[پروٿوم آلو]]|date=19 October 2024|last=Sakib|first=Shanaullah|access-date=9 January 2025}}</ref> ڏکڻ ايشيا ۾ هندستان کان پوءِ ٻئي نمبر تي آهن۔ بنگلاديش جي [[بنگلاديشي جلاوطن برادري|جلاوطن برادري]] 2024ع دوران تقريباً 27 ارب آمريڪي ڊالر [[بنگلاديش ڏانهن ترسيل رقم]] جي صورت ۾ موڪليا۔<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/remittance-hit-all-time-high-2024-3789871|title=Remittance hit all-time high in 2024|last=Hasan|first=Md. Mehedi|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 January 2025|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديشي ٽڪا]] ملڪ جي قومي ڪرنسي آهي۔ 2023 مطابق، خدمتن وارو وڏو شعبو ڪل جي ڊي پي جو لڳ ڀڳ 51.5٪ حصو ڏئي ٿو، ان کان پوءِ صنعتي شعبو 34.6٪ سان ٻئي نمبر تي آهي، جڏهن ته [[بنگلاديش ۾ زراعت|زرعي شعبو]] صرف 11٪ جي ڊي پي پيدا ڪري ٿو۔<ref name="cia"/> تنهن هوندي به روزگار جي لحاظ کان اهو سڀ کان وڏو شعبو آهي ۽ ملڪ جي لڳ ڀڳ اڌ مزدور قوت کي روزگار فراهم ڪري ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/labour-force-survey-2022-agriculture-still-main-job-generator-3283936|title=Labour Force Survey 2022: Agriculture still main job generator|last=Byron|first=Rejaul Karim|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=30 March 2023|access-date=11 January 2025}}</ref> ملڪ جي برآمداتي آمدني جو 84٪ کان وڌيڪ حصو [[بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت]] مان حاصل ٿئي ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.weforum.org/stories/2024/02/how-bangladesh-offers-lessons-for-sustainable-industrialization-in-africa/|last=Akinrebiyo|first=Femi|title=Bangladesh's leap from poverty to textile powerhouse offers lessons for countries in Africa|date=16 February 2024|work=[[ورلڊ اڪنامڪ فورم]]|access-date=11 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جو ٻيون نمبر وڏو تيار پوشاڪ برآمد ڪندڙ ملڪ آهي ۽ عالمي [[تيز فيشن]] صنعت ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو، جتي اها مختلف مغربي فيشن برانڊن کي شيون برآمد ڪري ٿي۔<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/cd6ye3e8x9po|title=Fast fashion drove Bangladesh – now its troubled economy needs more|work=[[بي بي سي نيوز]]|date=7 September 2024|access-date=16 January 2025|last=Imandar|first=Nikhil|publisher=[[بي بي سي]]}}</ref> بنگلاديش [[بنگلاديش جي جوٽ صنعت|جوٽ]]،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/symbol-our-degradation-3624216|title=A symbol of our degradation|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 June 2024|last=Choudhury|first=Serajul Islam|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانورن جي پيداوار|چانور]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/bw4ldbvrb4|title=Rice production rising high in Bangladesh|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[پروٿوم آلو]]|date=17 June 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جي مڇين جي فهرست|مڇي]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/good-day-bangladesh/sk7ow1u6en|title=Bangladesh globally second in freshwater fish production|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=10 June 2024|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانهه جي پيداوار|چانهه]]<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/long-term-plan-behind-high-tea-production-3399926|title=Long-term plan behind high tea production|last1=Chowdhury|first1=Dwoha|last2=Halder|first2=Sukanta|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=22 August 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> ۽ گلن جو اهم پيدا ڪندڙ ملڪ پڻ آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/floriculture-lucrative-sector-bangladesh-131728|title=Floriculture: A lucrative sector in Bangladesh|date=12 September 2020|website=Business Standard}}</ref> ٻين وڏين صنعتن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهاز سازي|جهاز سازي]]، [[بنگلاديش ۾ دواسازي صنعت|دواسازي]]، [[بنگلاديش ۾ فولاد صنعت|فولاد]]، [[بنگلاديش ۾ برقيات صنعت|برقيات]] ۽ [[بنگلاديش ۾ چمڙي جي صنعت|چمڙي جون شيون]] شامل آهن۔<ref>{{cite journal|last1=Ahaduzzaman|last2=Sarkar|first2=Prottasha|last3=Anjum|first3=Aniqa|last4=Khan|first4=Easir A.|title=Overview of Major Industries in Bangladesh|date=7 December 2017|journal=Journal of Chemical Engineering|volume=30|number=1|doi=10.3329/jce.v30i1.34798|pages=51–58|doi-access=free}}</ref> چين بنگلاديش جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار آهي، جيڪو ڪل واپار جو 15٪ حصو رکي ٿو، جڏهن ته هندستان 8٪ سان ٻئي نمبر تي آهي۔<ref>{{cite web|last=Haroon|first=Jasim Uddin|date=11 December 2024|work=[[فنانشل ايڪسپريس]]|url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/last-page/china-bangladeshs-top-trading-partner-in-fy24-1733855492|title=China Bangladesh's top trading partner in FY24|access-date=11 January 2025}}</ref> خانگي شعبو ملڪ جي جي ڊي پي جو 80٪ حصو پيدا ڪري ٿو، جڏهن ته سرڪاري ملڪيت وارين ڪمپنين جو ڪردار مسلسل گهٽجي رهيو آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/public-sector-needs-keep-pace-private-sector-359749|title=Public sector needs to keep pace with private sector|date=20 January 2022|website=Business Standard}}</ref> بنگلاديش جي معيشت گهڻو ڪري خانداني ملڪيت واريون [[بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست|واپاري جماعتون]] ۽ ننڍن ۽ وچولي درجي جي ڪاروبارن تي ٻڌل آهي۔ بنگلاديش جون ڪجهه وڏيون عوامي شيئر مارڪيٽ ۾ درج ڪمپنيون [[بيڪسيمڪو]]، [[بي آر اي سي بينڪ]]، [[بي ايس آر ايم]]، [[جي پي ايڇ اسپات]]، [[گرامينفون]]، [[سمٽ گروپ]] ۽ [[اسڪوائر فارماسيوٽيڪل]] آهن۔<ref>{{Cite web |url=https://www.dse.com.bd/dse30_share.php|title=DS30 Index &#124; Dhaka Stock Exchange|website=dse.com.bd}}</ref> [[ڍاڪا اسٽاڪ ايڪسچينج]] ۽ [[چٽگانگ اسٽاڪ ايڪسچينج]] ملڪ جون ٻه اهم [[سرمائي مارڪيٽ]]ون آهن۔<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/tale-two-capital-markets-883756|title=A tale of two capital markets|work=[[Business Standard]]|date=25 June 2024|last=Islam|first=Shadique Mahbub|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ مواصلات]] جي صنعت دنيا جي تيزي سان وڌندڙ صنعتن مان هڪ آهي، جتي نومبر 2024ع جي آخر تائين موبائيل فون استعمال ڪندڙن جو انگ 188.78 ملين تائين پهچي ويو۔<ref>{{cite web|title=Mobile Phone Subscribers in Bangladesh|url=https://www.amtob.org.bd/home/industrystatics|access-date=9 January 2025|work=[[بنگلاديش موبائيل ٽيليڪام آپريٽرز ايسوسيئيشن|AMTOB]]}}</ref> سياسي عدم استحڪام،<ref>{{cite web|url=https://www.eiu.com/n/infrastructure-enhancements-will-underpin-growth-in-dhaka/|title=Infrastructure enhancements will underpin growth in Dhaka|date=30 September 2020|access-date=12 January 2025|work=[[ايڪانامسٽ انٽيليجنس يونٽ]]}}</ref> وڌندڙ مهانگائي،<ref name="sadiq"/> [[بنگلاديش ۾ بدعنواني|گھڻي بدعنواني]]،<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Sadiq|date=22 May 2024|title=Why is it taking so long to stabilise the economy?|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/why-it-taking-so-long-stabilise-the-economy-3615381}}</ref> بجلي جي اڻپوري فراهمي،<ref>{{cite web|last1=Rahman|first1=Asifur|last2=Karmaker|first2=Konkon|date=11 September 2024|title=Power supply may not improve anytime soon|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/how-do-we-overcome-our-corruption-crisis-3731226}}</ref> ۽ سڌارن جي سست رفتار سان عملداري معاشي واڌ ويجهه لاءِ اهم چئلينج آهن۔<ref name="sadiq"/> بنگلاديش کي [[گلوبل انوويشن انڊيڪس]] ۾ 2024ع ۽ 2025ع دوران 106هين درجو حاصل ٿيو۔<ref>{{Cite web |title=Bangladesh ranking in the Global Innovation Index 2025|url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/bangladesh|access-date=2025-10-21 |website=www.wipo.int|language=en}}</ref> === توانائي === {{Main|بنگلاديش ۾ بجلي وارو شعبو}} {{Further|بنگلاديش جي توانائي پاليسي|بنگلاديش پاور ڊولپمينٽ بورڊ|بنگلاديش ۾ قدرتي گئس ۽ پيٽروليم|پيٽرو بنگلا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Ruppur Nuclear Power Plant , Ruppur, Pabna.jpg | caption1 = رات جو تعمير هيٺ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] | image2 = Moving Turbines!!.jpg | caption2 = [[ڪتوبديا ٻيٽ]] تي هوا واريون ٽربائينون }} بنگلاديش، جتي 2009ع ۾ روزانو ڪيترائي ڀيرا بجلي بند ٿيڻ جا واقعا ٿيندا هئا، 2022ع تائين 100٪ بجلي پهچ حاصل ڪري چڪو هو.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|title=How 100% electrification changed the rural game|date=14 March 2022|website=Business Standard|access-date=1 October 2022|archive-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221004183507/https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |title=Electricity now in every house |work=The Daily Star |date=22 March 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=30 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221130005200/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |url-status=live }}</ref> اهو آهستي آهستي [[سبز معيشت]] ڏانهن منتقل ٿي رهيو آهي ۽ دنيا جو سڀ کان وڏو آف-گرڊ شمسي بجلي پروگرام رکي ٿو، جنهن مان 20 ملين ماڻهو فائدو وٺن ٿا.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|title=Bangladesh Solar Home Systems Provide Clean Energy for 20 million People|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001203911/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|url-status=live}}</ref> ملڪ ۾ پيداوار لاءِ ''پالڪي'' نالي هڪ [[برقي ڪار]] تيار ڪئي پئي وڃي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |title=Palki: An affordable locally assembled Electric Vehicle on its way |work=The Daily Star |date=26 August 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=2 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240902065543/https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |url-status=live }}</ref> [[بايو گئس]] کي نامياتي ڀاڻ ٺاهڻ لاءِ استعمال ڪيو پيو وڃي.<ref>{{cite web |last=Mang |first=Heinz-Peter |title=Situation Analysis of Agro-Industrial Biogas Plants in Bangladesh |url=https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20220618191038/https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-date=18 June 2022 |url-status=live |access-date=12 October 2022 |website=sreeda.gov.bd}}</ref> روسي ڪمپني [[روس ائٽم]] جي مدد سان تعمير ٿيندڙ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] ملڪ جو پهريون فعال [[ائٽمي بجلي گهر]] هوندو. ان جي ٻن ڪل يونٽن مان پهريون يونٽ 2025ع ۾ ڪم شروع ڪرڻ جي اميد رکي ٿو.<ref>{{Cite web|author=Mohiuddin|title=Rooppur nuclear power plant: Power generation deferred|work=[[Prothom Alo]]|date=19 May 2024|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/mens8s0lt0 |access-date=8 January 2025}}</ref> بنگلاديش وٽ اڃا به قدرتي گئس جا وڏا اڻ استعمال ٿيل ذخيرا موجود آهن، خاص طور تي پنهنجي سامونڊي علائقي ۾.<ref>{{cite web |url=http://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh|title=Natural Gas – Underexplored in Bangladesh?|date=15 December 2021|website=GEO ExPro|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114124/https://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |title=Bangladesh: Asia's New Energy Superpower? |access-date=3 October 2022 |archive-date=29 December 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20161229123448/https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |url-status=live }}</ref> ڳولا جي کوٽ ۽ ثابت ٿيل ذخيرن ۾ گهٽتائي سبب بنگلاديش کي ٻاهرين ملڪن مان [[ايل اين جي]] درآمد ڪرڻي پئي آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|title=Imported LNG to be 24 times more expensive than local gas: CPD|date=13 February 2022|website=Business Standard|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114118/https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite news |url=https://www.reuters.com/article/bangladesh-lng-power-idINL1N2Z10R7|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=Reuters|date=20 July 2022}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|title=Let us not become dependent on LNG import|first=Badrul|last=Imam|date=26 December 2021|work=The Daily Star|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114121/https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|url-status=live}}</ref> گئس جي کوٽ [[روسي-يوڪريني جنگ (2022ع–هاڻوڪي)|روسي-يوڪريني جنگ]] سبب وڌيڪ وڌي وئي.<ref>{{Cite news|url=https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|title=Bangladesh is being 'killed by economic conditions elsewhere in the world'|newspaper=Financial Times|location=London|date=24 August 2022|access-date=1 October 2022|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126085309/https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|url-status=live}}</ref> عالمي مارڪيٽ ۾ قيمتن جي تيز واڌ سبب، مسلسل لوڊشيڊنگ جي باوجود، بنگلاديش جولاءِ 2022ع ۾ عارضي طور [[اسپاٽ قيمت]] تي ايل اين جي خريد ڪرڻ بند ڪري ڇڏي.<ref>{{cite web|url=https://www.reuters.com/article/markets/commodities/bangladesh-halts-expensive-spot-lng-imports-despite-load-shedding-idUSL1N2Z10R7/|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=[[Reuters]]|date=20 July 2022|access-date=8 January 2025}}</ref> قيمتون گهٽجڻ کان پوءِ فيبروري 2023ع ۾ هن وري اسپاٽ قيمت تي ايل اين جي خريد ڪرڻ شروع ڪئي.<ref>{{cite web|last1=Paul|first1=Ruma|last2=Chow|first2=Emily|url=https://www.reuters.com/business/energy/bangladesh-restart-spot-lng-buying-prices-ease-sources-2023-02-01/|title=Bangladesh to restart spot LNG buying as prices ease – sources|work=[[Reuters]]|date=1 February 2023|access-date=8 January 2025}}</ref> جڏهن ته [[بنگلاديش جون سرڪاري ملڪيت واريون ڪمپنيون]] بنگلاديش جي لڳ ڀڳ اڌ بجلي پيدا ڪن ٿيون، خانگي ملڪيت واريون ڪمپنيون، جهڙوڪ سمٽ گروپ ۽ [[اورين گروپ (بنگلاديش)|اورين گروپ]]، بجلي پيدا ڪرڻ سان گڏ مشينري، ريئڪٽر ۽ سامان فراهم ڪرڻ ۾ وڌندڙ اهم ڪردار ادا ڪري رهيون آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|title=Summit signs 22-year PPA for upcoming 583 MW gas power plant; GE to co-develop plant in Bangladesh|website=GE News|access-date=23 October 2022|archive-date=23 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221023153618/https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|url-status=live}}</ref> بنگلاديش بجلي پيدا ڪرڻ جي صلاحيت 2009ع ۾ 5 گيگاواٽ کان وڌائي 2022ع ۾ 25.5 گيگاواٽ ڪئي. ملڪ ان کي 2041ع تائين وڌيڪ وڌائي 50 [[گيگاواٽ]] ڪرڻ جو ارادو رکي ٿو. آمريڪي ڪمپنيون جهڙوڪ [[شيوران ڪارپوريشن|شيوران]] ۽ [[جنرل اليڪٽرڪ]] بنگلاديش جي ملڪي قدرتي گئس پيداوار جو لڳ ڀڳ 55٪ فراهم ڪن ٿيون ۽ بجلي منصوبن ۾ سڀ کان وڏن سيڙپڪارن مان آهن. بنگلاديش جي لڳل گئس سان هلندڙ بجلي پيداوار جي صلاحيت جو 80٪ آمريڪا ۾ تيار ٿيل ٽربائينن مان اچي ٿو.<ref>{{cite web | url=https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | title=Bangladesh – Power and Energy | date=20 July 2022 | access-date=5 October 2022 | archive-date=5 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221005062425/https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | url-status=live }}</ref> === سياحت === {{Main|بنگلاديش ۾ سياحت}} [[File:Save the sundarbans 20.jpg|thumb|[[سندر بن]] دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي.]] [[بنگلاديش ۾ سياحت|سياحت جي صنعت]] تيزيءَ سان وڌي رهي آهي ۽ مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) ۾ لڳ ڀڳ 3.02٪ حصو ڏئي ٿي.<ref>{{cite web|last1=Byron|first1=Rejaul Karim|first2=Mahmudul|last2=Hasan|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/industries/tourism/news/tourisms-share-302pc-gdp-2904556|title=Tourism's share 3.02% in GDP|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 November 2021|access-date=30 September 2022}}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش جي بين الاقوامي سياحتي آمدني 391 ملين آمريڪي ڊالر هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/ST.INT.RCPT.CD?locations=BD|title=International tourism, receipts (current US$) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ وٽ [[بنگلاديش جا عالمي ورثي جا ماڳ|يونيسڪو جا ٽي عالمي ورثي وارا ماڳ]] آهن: [[باگرهات جي تاريخي مسجدن جو شهر|مسجدن جو شهر]]، [[پهاڙپور ۾ ٻڌ وهار جا آثار|ٻڌ وهار]] ۽ [[سندر بن]]؛ جڏهن ته ست ماڳ [[عالمي ورثي جو ماڳ#نامزدگي جو عمل|عبوري فهرست]] ۾ شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|title=Tentative Lists|access-date=6 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20120806231331/https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|archive-date=6 August 2012|url-status=live}}</ref> [[عالمي سفر ۽ سياحت ڪائونسل]] (WTTC) جي 2019ع واري رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ سفر ۽ سياحت جي شعبي 2018ع دوران سڌي طرح 11,80,500 نوڪريون پيدا ڪيون، جيڪي ملڪ جي ڪل روزگار جو 1.9٪ هيون.<ref name="2019 report">{{cite web |url=http://reports.weforum.org/pdf/ttci-2019/WEF_TTCI_2019_Profile_BGD.pdf |title=Travel & Tourism Competitiveness Index 2019 edition: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council|access-date=18 December 2019}}</ref> ساڳئي رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ هر سال لڳ ڀڳ 125,000 بين الاقوامي سياحن جي آمد ٿئي ٿي.<ref name="2019 report"/> 2012ع ۾ ملڪي خرچن سفر ۽ سياحت سان لاڳاپيل سڌي مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) جو 97.7٪ پيدا ڪيو هو.<ref name="2013 report">{{cite web |url=http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |title=Travel & Tourism Economic Impact 2013: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007183403/http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |archive-date=7 October 2013}}</ref> == ثقافت == {{Main|بنگلاديش جي ثقافت}} {{Further|بنگال جي ثقافت|بنگلاديش جا عجائب گهر|بنگلاديش جي ڪتب خانن جي فهرست}} === موڪلون ۽ ميلا === {{Main|بنگلاديش جون سرڪاري موڪلون|بنگلاديش جي ميلن جي فهرست}} روايتي ميلن ۾ [[پهيلو بوئشاکھ]] (بنگالي نئون سال) شامل آهي، جيڪو بنگالي ثقافت جو سڀ کان وڏو ميلو آهي ۽ وڏي پيماني تي جشن ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/shout/news/the-universal-appeal-pahela-baishakh-2077693|title=The Universal Appeal of Pahela Baishakh|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=14 April 2021|access-date=16 January 2025|last=Islam|first=Hiya}}</ref> [[پوهيلا فالگون]] [[بنگلاديش ۾ ويلنٽائن ڏهاڙو]] سان گڏ ايندو آهي ۽ موسيقي، ناچ ۽ ٻين ثقافتي سرگرمين سان ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/dhaka/373684/du-celebrates-pohela-falgun-with-spring-festival|title=DU celebrates Pohela Falgun with spring festival|work=[[Dhaka Tribune]]|date=14 February 2025|access-date=15 February 2025}}</ref> ٻين ميلن ۾ [[نوبنّو]] ۽ [[پوش پربن]] شامل آهن، جيڪي نئين فصل جي لاباري جي خوشيءَ ۾ ملهايا ويندا آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/nobanno-the-old-bangla-new-year-49964|title=Nobanno: The Old Bangla New Year|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=13 November 2014|access-date=16 January 2025|last=Chowdhury|first=Asrar}}</ref> [[شڪرائين]] هڪ ساليانو جشن آهي، جنهن دوران [[پتنگ]] اڏايا ويندا آهن. اهو [[بنگالي ڪئلينڊر]] جي نائين مهيني [[پوش]] جي پڄاڻيءَ تي ملهايو ويندو آهي. هي ميلو ڀارت ۽ نيپال ۾ ملهايل [[مڪر سنڪرنتي]] سان به هم وقت هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news-detail-170574|title=Shakrain festival|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=19 January 2011|access-date=16 January 2025}}</ref> [[File:Jatiyo Sritisoudho.jpg|thumb|[[قومي شهيد يادگار]] تي فتح ڏهاڙي جون تقريبون]] مذهبي ميلن مان مسلمانن جا ٻه سڀ کان وڏا عيدون [[عيدالفطر]] ۽ [[عيدالاضحيٰ]] آهن. عيدالفطر [[رمضان]] جي مهيني جي پڄاڻيءَ تي ملهايي ويندي آهي، جڏهن ته عيدالاضحيٰ قربانيءَ جو ميلو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2020/7/31/what-is-eid-al-adha-and-how-is-it-celebrated|title=What is Eid al-Adha and how is it celebrated?|publisher=[[Al Jazeera]]|date=31 July 2020|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻنهي عيدن جي موقعي تي ملڪ ۾ سڀ کان ڊگهيون [[بنگلاديش جون سرڪاري موڪلون|سرڪاري موڪلون]] ڏنيون وينديون آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/governance/news/five-day-eid-vacation-two-day-holiday-durga-puja-3729086|title=Five-day Eid vacation, two-day holiday for Durga puja|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=17 October 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻين اسلامي ميلن ۾ [[مولد النبي]] (عيد ميلاد النبي)،<ref>{{cite news|last=Zamir|first=Muhammad|title=Various dimensions of Mawlid or Milad-un-nabi|url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/various-dimensions-of-mawlid-or-milad-un-nabi|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=15 September 2024}}</ref> [[عاشورا]]،<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/ashura-being-observed-bangladesh-673434|title=Ashura being observed in Bangladesh|work=[[Business Standard]]|date=29 July 2023|access-date=16 January 2025}}</ref> [[چنڊ رات]]،<ref>{{cite news|title=A reminiscent tour of Chaand Raat through the decades|url=https://thefinancialexpress.com.bd/lifestyle/culture/a-reminiscent-tour-of-chaand-raat-through-the-decades|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=10 April 2024}}</ref> [[شب برات]]، [[شب معراج]]، [[شب قدر]] ۽ [[عالمي اجتماع]] شامل آهن.<ref>{{cite news|title=Shab-e-Barat to be observed on March 29|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2021/03/14/shab-e-barat-to-be-observed-on-march-29|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=14 March 2021}}</ref> هندن جو سڀ کان وڏو ميلو [[درگا پوجا]] آهي.<ref>{{cite web|last=Zand|first=Sahar|url=https://www.bbc.com/travel/article/20241008-bangladeshs-devoted-idol-creators|title=The 'god makers': Bangladesh's devoted idol creators|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=9 October 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻين اهم هندو ميلن ۾ [[ڪرشن جنماشتمي]]، [[ڪالي پوجا]]، [[سرسوتي پوجا]] ۽ [[رتھ ياترا]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/dxpkrv51ga|title=Janmashtami today|work=[[Prothom Alo]]|date=26 August 2024|access-date=16 January 2025}}</ref><ref>{{cite news|title=Ratha Yatra festival begins across Bangladesh|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/351359/ratha-yatra-festival-begins-across-bangladesh|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=7 July 2024}}</ref> بدھ مت جي پوئلڳن جو سڀ کان وڏو ميلو [[بدھ پورنيما]] آهي، جيڪو [[گوتم بدھ]] جي جنم ڏينهن جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/buddha-purnima-today-3615671|title=Buddha Purnima today|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=22 May 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> عيسائين ۾ [[ڪرسمس]]، جيڪو [[بڙو ڏينهن]] جي نالي سان مشهور آهي، ۽ [[ايسٽر]] سڀ کان وڌيڪ ملهايا ويندڙ مذهبي جشن آهن.<ref>{{cite web|last1=Islam|first1=Tousef|last2=Gomez|first2=Rexy Jason|url=https://www.tbsnews.net/features/christmas-bangladesh-transposing-jingle-bells-memories-764026|title=Buddha Purnima today|work=[[Business Standard]]|date=25 December 2023|access-date=16 January 2025}}</ref> قومپرستانه قومي ڏينهن ۾ [[ٻولي تحريڪ جو ڏهاڙو]] شامل آهي، جيڪو هر سال 21 فيبروري تي 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]] جي شهيدن جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|last=Rahman|first=Mohammad Afzalur|url=https://www.thedailystar.net/supplements/amar-ekushe-2024/news/how-ekushey-was-commemorated-during-the-pakistan-period-3549101|title=How Ekushey was commemorated during the Pakistan period|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=21 February 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> 1999ع ۾ [[يونيسڪو]] هن ڏينهن کي [[مادري ٻوليءَ جو عالمي ڏينهن]] قرار ڏنو.<ref>{{cite web|url=https://www.unesco.org/en/days/mother-language|title=International Mother Language Day|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جو آزادي ڏهاڙو|آزادي ڏهاڙو]] 26 مارچ تي پاڪستان کان آزاديءَ جي اعلان جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="star2"/> [[بنگلاديش جو فتح ڏهاڙو|فتح ڏهاڙو]] 16 ڊسمبر تي [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فتح جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="star2">{{cite web|date=26 March 2024|last=Rafa|first=Amrin Tasnim|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/news/the-significance-bangladeshs-independence-day-and-victory-day-3575421|title=The significance of Bangladesh's Independence Day and Victory Day|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|access-date=15 January 2025}}</ref> انهن ٽنهي قومي ڏينهن تي [[شهيد مينار، ڍاڪا]] ۽ [[قومي شهيد يادگار]] تي عوامي تقريبون منعقد ڪيون وينديون آهن، جتي شهيدن کي ڀيٽا پيش ڪئي ويندي آهي.<ref>{{cite news|title=Nation set to pay homage to language martyrs tomorrow|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/nation-set-pay-homage-language-martyrs-tomorrow-795818|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=20 February 2024}}</ref><ref>{{cite news|title=National Martyrs' Memorial ready for Independence Day observance|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/307542/national-martyrs-memorial-ready-for-independence|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=25 March 2023|last=Sabbir|first=Ariful Islam}}</ref> === ادب === {{Main|بنگالي ادب}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Nazrul.jpg | caption1 = [[قاضي نذرالاسلام]]، بنگلاديش جو قومي شاعر.<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/zoogq5cu7n|title=Kazi Nazrul Islam officially recognised as national poet|date=3 January 2025|access-date=18 January 2025|work=[[Prothom Alo]]}}</ref> | image2 = Humayun ahmed gossip.jpg | caption2 = [[همايون احمد]]، مشهور ناول نگار ۽ فلمساز }} بنگالي ادب بنگالي ثقافت جو هڪ اهم حصو آهي. ڏهين کان ٻارهين صدي عيسويءَ جي وچ واري دور جون [[چرياپد]] نظمون بنگالي ٻوليءَ جا قديم ترين محفوظ مثال آهن.<ref>{{cite book|editor1-last=Guhathakurta|editor1-first= Meghna|editor2-last=Schendel|editor2-first=Willem van|title=The Bangladesh Reader: History, Culture, Politics|publisher=[[Duke University Press]]|year=2013|isbn=978-0-8223-5318-8}}</ref>{{rp|40}} [[بنگال سلطنت]] جي دور ۾ وچئين دور جي بنگالي ليکڪن تي عربي ۽ [[فارسي ادب]] جو گهرو اثر پيو.<ref>{{cite web|last=Bari|first=Sarah Anjum|title=A Tale of Two Languages: How the Persian language seeped into Bengali|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=12 April 2019|access-date=18 January 2025|url=https://www.thedailystar.net/star-weekend/longform/news/tale-two-languages-how-the-persian-language-seeped-bengali-1728421}}</ref> وچئين دور جي اهم ادبي ڪاميابين ۾ [[منگل ڪاويا]] شامل آهن.<ref name="run"/> [[بنگال جي نئين سجاڳي]] (18هين صديءَ جي آخر کان 20هين صديءَ جي شروعات تائين) جديد بنگالي ادب تي گهرو اثر ڇڏيو. [[مائيڪل مدھوسودن دت]] بنگالي شاعريءَ ۾ آزاد بحر متعارف ڪرايو.<ref>{{cite journal|year=2003|last=Radice|first=William|title=The Significance of Madhusudan Dutt and his Epic|journal=India International Centre Quarterly|publisher=[[India International Centre]]|jstor=23005843|pages=73–88|volume=30|number=1}}</ref> [[مير مشرف حسين]] پهريون وڏو بنگالي مسلمان اديب هو.<ref>{{Cite book|title=Bangla Sahitye Musalman|last=Syed|first=Abdul Mannan|publisher=[[Islamic Foundation Bangladesh|Islamic Foundation]]|year=2009|isbn=978-984-06-0478-4|location=Dhaka|page=20}}</ref> [[رابندرناٿ ٽيگور]] ادب جو [[ادب جو نوبل انعام|نوبل انعام]] حاصل ڪندڙ پهريون ايشيائي ۽ غير يورپي شخص هو.<ref>{{cite journal|year=2000|last=Jewell|first=Richard|title=The Nobel Prize: History and Canonicity|journal=The Journal of the Midwest Modern Language Association|publisher=Midwest Modern Language Association|doi=10.2307/1315120|jstor=1315120|pages=97–113|volume=33|number=1}}</ref> [[قاضي نذرالاسلام]] انقلابي شاعر هو، جنهن نوآباديات ۽ فاشزم خلاف سياسي مزاحمت جي حمايت ڪئي.<ref>{{cite journal|last=Rahaman|first=Habibur|title=Kazi Nazrul Islam and Decolonisation: Poetry as a Praxis of Political Intervention and Cultural Ecology|journal=Asiatic|publisher=[[Bangabandhu Sheikh Mujibur Rahman Science and Technology University]]|pages=120–136|volume=16|number=1|date=June 2022}}</ref> [[جيبنانندا داس]] کي ٽيگور ۽ نذرال کان پوءِ سڀ کان وڌيڪ مشهور بنگالي شاعر سمجهيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news|url=http://www.prothomalo.com/entertainment/article/703870|title=Barishale Jibanananda Mela|date=6 December 2015|work=Prothom Alo|access-date=7 June 2018}}</ref> [[بيگم روڪيا]] کي بنگلاديش جي نسواني ادب جي باني ليکڪا طور ڏٺو وڃي ٿو.<ref>{{cite journal|year=1998|last=Alam|first=S. M. Shamsul|title=Women in the Era of Modernity and Islamic Fundamentalism: The Case of Taslima Nasrin of Bangladesh|publisher=[[The University of Chicago Press]]|jstor=3175098}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ [[همايون احمد]] سڀ کان وڌيڪ مقبول ليکڪ بڻيو.<ref name="pied"/> هر سال [[اڪوشي ڪتاب ميلو]] ۽ [[ڍاڪا ادبي ميلو]]، جيڪي [[بنگلا اڪيڊمي]] جي نگراني هيٺ منعقد ٿيندا آهن، ڏکڻ ايشيا جي سڀ کان وڏن ادبي ميلن مان شمار ٿين ٿا.<ref>{{cite web|url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/columns/lit-fest-ekushey-boi-mela-and-our-books-1673450330|title=Lit Fest, Ekushey Boi Mela ... and our books|last=Ahsan|first=Syed Badrul|date=22 January 2023|access-date=17 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]}}</ref> === اڏاوت === {{Main|بنگلاديش جي اڏاوت}} {{Further|بنگال جي اڏاوت|بنگلاديش جي آثار قديمه وارن ماڳن جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Paharpur Buddhist Bihar.jpg | caption1 = [[سومپورا مهاويهار]]، [[نوگائون]] ۾، [[بنگلاديش جا عالمي ورثي وارا ماڳ|يونيسڪو عالمي ورثي وارو ماڳ]] | image2 = Sixty Dome Mosque,Bagerhat.jpg | caption2 = [[سٺ گنبذن واري مسجد]]، [[باگرهات]] ۾، [[بنگلاديش جا عالمي ورثي وارا ماڳ|يونيسڪو عالمي ورثي وارو ماڳ]] | image3 = Ahsan Manzil-Front View.jpg | caption3 = [[احسن منزل]]، [[پراڻو ڍاڪا]] ۾ }} بنگلاديش جي اڏاوت [[بنگال جي اڏاوت|بنگال خطي]] ۽ وسيع [[ڀارت جي اڏاوت|هندستاني ننڍي کنڊ]] جي اڏاوت سان ڳنڍيل آهي. ان تي ملڪ جي [[بنگلاديش جي ثقافت|ثقافت]]، [[بنگلاديش ۾ مذهب|مذهب]] ۽ [[بنگلاديش جي تاريخ|تاريخ]] جو اثر آهي.<ref>{{cite encyclopedia|url=http://www.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/277578/Visual-art-and-architecture|title=Visual art and architecture in Bangladesh|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|access-date=6 September 2009}}</ref> هندو ۽ بدھ اڏاوتي باقيات [[مهاستان ڳڙھ]] مان مليا آهن، جيڪو ٽين صدي ق.م. سان لاڳاپيل آهي.<ref name="re">{{cite book|author=Susan L. Huntington|title=The "Påala-Sena" Schools of Sculpture|url= https://books.google.com/books?id=xLA3AAAAIAAJ|year=1984|publisher=[[Brill Publishers]]|isbn=90-04-06856-2}}</ref>{{rp|157}} [[نندي پد]] ۽ [[سواستڪ]] جا نشان [[واري-بتشور کنڊرات]] ۾ پٿر جي جنڊن تي مليا آهن، جيڪي [[لوهي دور]]، 400 کان 100 ق.م. تائين، هن علائقي ۾ [[هندومت]] جي موجودگي ڏيکارين ٿا.<ref>{{cite journal|last1=Imam|first1=Abu|last2=Bulbul|first2=Ahmed|last3=Masood|first3=Imran|title=Religious and Auspicious Symbols Depicted on Artifacts of Wari-Bateshwar|journal=Pratnatattva|number=12|year=2006|pages=1–12|publisher=[[Jahangirnagar University]]}}</ref> اٺين صديءَ ۾ بدھ [[پال سلطنت]] جي دور ۾ ٺهيل [[سومپورا مهاويهار]] اسلام کان اڳ واري دور جو هڪ شاندار مثال آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/life-living/travel/news/think-youve-seen-it-all-wait-till-you-visit-8th-century-gem-bangladesh-3729731|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|title=Think you've seen it all? Wait till you visit this 8th-century gem in Bangladesh|date=17 October 2024|access-date=13 January 2025|last=Zarif|first=Mannan Mashhur}}</ref> ٻين بدھ [[ويهارا]]ن ۾ [[مينامتي]] جو [[شلبن بهار]] ۽ [[بڪرمپور]] جو [[بڪرمپور ويهار]] شامل آهن.<ref name="re"/>{{rp|164–167}} تازين کوٽائين اسلام کان اڳ جي ننڍن مندرن جا به نوان ثبوت ظاهر ڪيا آهن، جيڪي هن علائقي جي هندو، بدھ ۽ [[جين مت|جين]] آباديءَ جي خدمت ڪندا هئا.<ref name="sat"/> [[هند-اسلامي اڏاوت]] 13هين صديءَ کان ڏسي سگهجي ٿي، خاص ڪري [[بنگال سلطنت]] جي منفرد مسجد اڏاوت ۾؛ ان جو هڪ مثال [[باگرهات جي مسجدن جو شهر]] ۾ [[سٺ گنبذن واري مسجد]] آهي، جيڪو [[بنگلاديش جا عالمي ورثي وارا ماڳ|يونيسڪو عالمي ورثي وارو ماڳ]] آهي.<ref>{{cite journal|last=Hasan|first=Perween|title=Sultanate Mosques and Continuity in Bengal Architecture|journal=[[Muqarnas (journal)|Muqarnas]]|volume=6|pages=58–74|year=1989|publisher=[[Brill Publishers]]|jstor=1602281|doi=10.2307/1602281}}</ref><ref name="sat">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/focus/news/sultanate-mughal-the-architectural-legacy-bengal-3738301|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|title=From Sultanate to Mughal: The Architectural Legacy of Bengal|date=28 October 2024|access-date=13 January 2025}}</ref> [[مغل بنگال]] ۾ علائقي اندر [[مغل اڏاوت]] پکڙجي وئي. ڍاڪا جا مثال [[پراڻو ڍاڪا]] ۾ [[برا ڪٽرا]] ۽ [[ڇوٽو ڪٽرا]]، [[محمدپور ٿاڻو|محمدپور]] ۾ [[ست گنبذ مسجد]] ۽ [[ڪرزن هال]] ۾ [[موسيٰ خان مسجد]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/6672/|title=Mughal Mosques in Bangladesh|publisher=[[UNESCO]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/historic-sites-left-ruins-3006146|last=Sarkar|first=Tarun|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|title=Boro Katra, Chhoto Katra: Dhaka's key historic sites in ruins|date=17 April 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> مغل دور جي اهم قلعن ۾ [[پراڻو ڍاڪا]] جو [[لال باغ قلعو]]، [[منشي گنج]] جو [[ادراڪپور قلعو]]، ۽ ترتيبوار [[نارايڻ گنج]] جا [[حاجي گنج قلعو]] ۽ [[سوناکاندا قلعو]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/6675/|title=Mughal Forts on Fluvial Terrains in Dhaka|publisher=[[UNESCO]]|access-date=20 January 2025}}</ref> [[ڪانتاجيو مندر]] ۽ [[ڍاڪي شواري مندر]] وچئين دور جي پوئين حصي جي [[هندو مندر اڏاوت]] جا بهترين مثال آهن.<ref>{{cite book|editor-last=Husain|editor-first=ABM|title=Architecture: A History Through the Ages|series=Cultural Survey of Bangladesh Series|volume=2|publisher=[[Asiatic Society of Bangladesh]]|page=243|oclc=298612818}}</ref><ref>{{cite book|last=Bakshi|first=Akhil|title=Between Heaven and Hell: Travels Through Sri Lanka, Bangladesh, Bhutan, Nepal, and India: an Account of the Expedition Hands Across the Borders|year=2004|page=221|isbn=81-900862-1-9|publisher=Odyssey Books}}</ref> بنگالي [[مقامي اڏاوت]] [[بنگلو]] جي ابتدا لاءِ مشهور آهي.<ref>{{cite journal|last=Groth|first=Paul|title=Making New Connections in Vernacular Architecture|journal=[[Journal of the Society of Architectural Historians]]|publisher=[[University of California Press]]|publication-date=September 1999 |volume=58 |pages=444–451|doi=10.2307/991538|jstor=991538|number=3}}</ref> [[سونارگائون]] ۾ [[پانام نگر]] سلطنت، مغل، برطانوي ۽ گڏيل نوآبادياتي روايتن جا اڏاوتي اثر ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite book|last=Haque|first=AKM Muzzammil|title=Historic Sonargaon|date=February 2016|publisher=[[Bangladesh Folk Arts and Crafts Foundation]]|isbn=978-984-34-0277-6|location=Narayanganj|language=bn|script-title=bn:এতিহাসিক সোনারগাঁ}}</ref>{{rp|22}} [[هند-ساراسيني اڏاوت]] [[برطانوي راڄ]] دوران ترقي ڪئي،<ref>{{cite journal|last=Groth|first=Paul|title=Architecture and the Representation of Empire: India, 1860–1910|journal=[[Representations]]|number=6|pages=37–65|year=1984|publisher=[[University of California Press]]|jstor=2928537|doi=10.2307/2928537}}</ref> جنهن جا مثال [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جو [[ڪرزن هال]]، [[چٽاگانگ ڪورٽ بلڊنگ]]، [[رنگپور ٽائون هال]] ۽ [[راجشاهي ڪاليج]] آهن. [[زميندار]] اشرافيه هن پوئين طرز ۾ ڪيترائي محل تعمير ڪيا، جن ۾ [[احسن منزل]]، [[بلياتي زمينداري|بلياتي زميندار باري]]، [[تاجهات محل]]، [[روز گارڊن محل]]، [[اترا گنڀابن|ديگاپاتيا محل]]، [[پوٺيا راجباري]]، [[نٽور راجباري]] ۽ [[موهيرا زميندار باري]] شامل آهن. [[مزهرالاسلام]] کي بنگلاديش ۽ ڏکڻ ايشيا ۾ [[جديد اڏاوت|جديديت پسند تحريڪ]] جو اڳواڻ سمجهيو وڃي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/6674/|title=The Architectural Works of Muzharul Islam: an Outstanding Contribution to the Modern Movement in South Asia|publisher=[[UNESCO]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[لوئس ڪان]] هڪ اهم پرڏيهي اڏاوتڪار هو، جنهن [[شير بنگلا نگر]] ۾ [[جاتيا سنگسد ڀبن|قومي پارليامينٽ عمارت]] جو نقشو ٺاهيو.<ref>{{cite journal |last1=Lutolli |first1=Blerim |last2=Jashanica |first2=Kaltrina |title=Kahn's light: The measurable and the unmeasurable of the Bangladesh National Assembly Building |journal=Frontiers of Architectural Research |date=2022 |volume=11 |pages=89–102 |doi=10.1016/j.foar.2021.09.005 }}</ref> === بصري فنون، دستڪاريون ۽ لباس === {{Main|بنگلاديشي فن|بنگلاديش جو مجسمه سازي فن|بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت}} {{Further|بنگال ۾ ململ جي واپار}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Kantha (Quilt) LACMA AC1994.131.1.jpg | caption1 = [[نقشي ڪنٿا]] (ڀرت ڀريل [[رلي]]) تي ڪڙهائي، بنگال جي صدين پراڻي فني روايت | image2 = Aparajeyo Bangla - 1979 CE - Sculpture by Syed Abdullah Khalid - University of Dhaka Campus - Dhaka 2015-05-31 2367.JPG | caption2 = ''[[اپراجيو بنگلا]]''، [[بنگلاديش آزاديءَ جي جنگ]] جي ياد ۾ ٺهيل هڪ مجسمو، جيڪو [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جي احاطي ۾ واقع آهي }} بنگلاديش ۾ فن جي لکيل تاريخ جو سراغ ٽين صدي ق.م. تائين ملي ٿو، جڏهن هن علائقي ۾ [[ٽيراڪوٽا]] جا مجسما ٺاهيا ويندا هئا. قديم دور ۾ [[پال سلطنت]] ۽ [[سينا خاندان]] جي دور ۾ نمايان [[هندو فن]]، [[جين فن]] ۽ [[بدھ فن]] ترقي ڪئي. [[بنگال سلطنت]] جي دور ۾ چوڏهين صديءَ کان [[اسلامي فن]] پڻ ارتقا ڪئي. مغلن جي حڪمراني دوران ڍاڪا ۾ نفيس [[ململ]] تي فارسي [[نمونو (ڪپڙي جو فن)|نمونن]] سان سينگاريل منفرد [[جامداني]] ڪپڙو اُڻيو ويندو هو.<ref>{{cite book |title=Historical Dictionary of the Bengalis |publisher=[[Scarecrow Press]] |isbn=978-0810-880-245 |editor1-last=Chakrabarti |editor1-first=Kunal |publication-date=22 August 2013 |editor2-last=Chakrabarti |editor2-first=Shubhra}}</ref>{{rp|239}} يونيسڪو 2013ع ۾ ان کي [[غير مادي ثقافتي ورثو]] قرار ڏنو.<ref>{{cite web|url=https://ich.unesco.org/en/RL/traditional-art-of-jamdani-weaving-00879|title=Traditional art of Jamdani weaving|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2025}}</ref> بنگلاديش [[راجشاهي ريشم]] پڻ پيدا ڪري ٿو، جيڪو پنهنجي نرمي ۽ نفيس نقش ٺاهڻ جي صلاحيت سبب مشهور آهي.<ref>{{cite encyclopedia |title=Encyclopedia of Women & Islamic Cultures |publisher=[[Brill Publishers]] |editor1-last=Najmabadi |editor1-first=Afsaneh |publication-date=19 December 2003 |volume=4 |isbn=978-90-04-11380-0 |editor2-last=Joseph |editor2-first=Suad}}</ref>{{rp|158}} [[هاٿي ڏند]]، [[بنگلاديش ۾ پتل جي صنعت|پتل]] ۽ [[بنگلاديش جي مٽيءَ جا ٿانوَ|مٽيءَ جا ٿانوَ]] بنگلاديشي ثقافت ۾ گهريون پاڙون رکن ٿا.<ref>{{cite encyclopedia|last=Glassie|first=Henry|author-link=Henry Glassie|editor1-last=Mills|editor1-first=Margaret A.|editor2-last=Claus|editor2-first=Peter J.|editor3-last=Diamond|editor3-first=Sarah|year=2003|encyclopedia=South Asian Folklore: An Encyclopedia: Afghanistan, Bangladesh, India, Nepal, Pakistan, Sri Lanka|title=Pottery, Bangladesh|publisher=[[Routledge]]|isbn=0-415-93919-4}}</ref>{{rp|483–485}} [[نقشي ڪنٿا]]، جيڪا بنگال ۾ رلين تي ڀرت ڀرڻ جي صدين پراڻي روايت آهي، سڄي بنگلاديش ۾ تيار ڪئي ويندي آهي.<ref>{{cite book|last=Sirajuddin|first=Muhammad|date=1992|title=Living Crafts in Bangladesh|location=Dhaka|publisher=Markup International|oclc=29737195}}</ref>{{rp|44}} بنگلاديش ۾ [[جديد فن]] جي تحريڪ آزاديءَ کان اڳ واري [[اوڀر بنگال]] ۾، خاص طور تي [[زين العابدين]] جي اڳواڻانه ڪمن سان، وجود ۾ آئي.<ref name="star">{{cite web|last=Hossain|first=Takir|year=2011|access-date=15 January 2015|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://archive.thedailystar.net/suppliments/2011/anniversary/part9/pg18.htm|title=Art movements between 1948 and 2000}}</ref> ٻين اهم مصورن ۾ [[ايس ايم سلطان]]، [[محمد قبريا]]، [[صفي الدين احمد]]، [[شهاب الدين احمد (فنڪار)|شهاب الدين احمد]]، [[ڪنڪ چنپا چڪما]]،<ref>{{cite news |last1=Jahangir |first1=Apurba |author-link=Apurba Jahangir |last2=Hossain |first2=Anika |date=6 March 2015 |title=A FREE SPIRIT |url=http://www.thedailystar.net/the-star/spotlight/free-spirit-5077 |access-date=15 January 2025 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> [[قيوم چوڌري]]، [[رشيد چوڌري]]، [[قامرال حسن]]، [[رفيق النبي]] ۽ [[سيد جهانگير]] شامل آهن.<ref name="star"/> [[نوويرا احمد]] کي بنگلاديش ۾ جديد مجسمه سازي جي باني سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|last=Sarker|first=Sujit|date=7 May 2015|access-date=15 January 2015|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/novera-pioneer-progressiveness-bangladesh-80953|title=Novera, pioneer of progressiveness in Bangladesh}}</ref> ٻين مشهور مجسمه سازن ۾ [[نتون ڪنڊو]]، [[سيد عبدالله خالد]]، [[حميد الزمان خان]]، [[شميم سڪدر]]، [[فردوسي پريابهاشني]] ۽ [[عبدالرزاق (فنڪار)|عبدالرزاق]] شامل آهن.<ref>{{cite web|last=Alom|first=Zahangir|date=1 June 2018|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://online84.thedailystar.net/star-weekend/exhibition/opulent-display-sculptures-1584643|title=An opulent display of sculptures}}</ref> [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جي [[ڍاڪا يونيورسٽي جو شعبو فنون لطيفه|فنون لطيفه شعبي]] پاران [[پهيلو بوئيشاکھ]] تي منعقد ٿيندڙ سالياني [[منگل شوبھا ياترا]] (بنگالي نئين سال جي جلوس) کي يونيسڪو 2016ع ۾ غير مادي ثقافتي ورثي جي فهرست ۾ شامل ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://ich.unesco.org/en/RL/mangal-shobhajatra-on-pahela-baishakh-01091|title=Mangal Shobhajatra on Pahela Baishakh|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2025}}</ref> فن جي هڪ صورت طور ڦوٽوگرافي 21هين صديءَ ۾ تيزيءَ سان ترقي ڪئي آهي. هر ٻن سالن کانپوءِ ٿيندڙ [[ڇوبي ميلا بين الاقوامي ڦوٽوگرافي ميلو]] کي ايشيا جو سڀ کان وڏو ڦوٽوگرافي ميلو سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|last=Asad|first=Kazi Akib Bin|date=5 February 2015|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://online84.thedailystar.net/shout/chobi-mela-viii-1219|title=CHOBI MELA VIII|quote=Festival or not, it is the single largest photography event in Asia and has been since its inception in 2000.}}</ref> [[لونگي]] مردن لاءِ سڀ کان عام غير رسمي لباس آهي،<ref>{{cite journal|last=Mahbub|first=Rifat|title=Re-imagining the Ambivalent: The Political Trajectory of Lungi from Pre-Colonial East Bangla to Post-Independent Bangladesh|journal=Spectrum|publisher=[[University of Dhaka]]|volume=17|number=1|year=2023|pages=47–65|doi=10.3329/spectrum.v17i1.68998|doi-access=free}}</ref> جڏهن ته [[ڪرتو]] (''پنجابي'') ۽ [[پاجامو]] عيدن ۽ ٻين تہوارن تي مرد پائيندا آهن.<ref>{{cite web|date=14 June 2016|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/spotlight/the-panjabi-story-1238983|title=The panjabi story}}</ref> ملڪ اندر تيار ڪيل [[سوٽ (لباس)|سوٽ]]، [[ٽائي]] ۽ [[پتلون]] رسمي تقريبن ۾ مردن جو عام لباس آهن، جڏهن ته شادين ۾ روايتي [[شرواني]] ۽ [[چوڙيدار]] [[پڳ]] سان گڏ پاتا ويندا آهن.<ref name="arts"/> عورتون عام طور تي [[شلوار قميص]] سان گڏ [[اورڻو]] پائينديون آهن، جڏهن ته وڌيڪ رسمي تقريبن ۾ [[ساڙي]] استعمال ڪئي ويندي آهي.<ref name="arts">{{cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/place/Bangladesh|title=Bangladesh|last1=Husain|first1=Syed Sajjad|last2=Tinker|first2=Hugh Russell|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|access-date=15 January 2024}}</ref> ڪجهه عورتون [[اسلامي لباس]] به اختيار ڪن ٿيون.<ref>{{cite web|last=Kamaruzzaman|first=Md.|date=31 January 2022|access-date=15 January 2025|publisher=[[Anadolu Agency]]|url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/hijab-popularity-budding-among-educated-women-in-bangladesh/2489648|title=Hijab popularity budding among educated women in Bangladesh}}</ref> === اداڪاري وارا فن === {{Main|بنگلاديش جي موسيقي|بنگلاديش ۾ ناچ}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladesh Udichi Shilpigoshthi - Chittagong University Sangsad celebrating Pohela Falgun 1423 at CU Muktomoncho (02).jpg | caption1 = [[پهيلو فالگن]] جي موقعي تي [[چٽاگانگ يونيورسٽي]] ۾ ناچ | image2 = Ektara player.jpg | caption2 = [[ڪشٽيا]] ۾ [[لالن]] جي مزار تي [[باول]] فنڪار [[ايڪتارا]] وڄائيندي }} بنگلاديش جي [[بنگلاديش ۾ ٿيٽر|ٿيٽر]] روايت ۾ مختلف صورتون شامل آهن، جن جي تاريخ چوٿين صدي عيسويءَ تائين پهچي ٿي.<ref name="Ahmed">{{cite book |last=Ahmed |first=Syed Jamil |date=2000 |title=Achinpakhi Infinity: Indigenous Theatre of Bangladesh |publisher=University Press |page=396 |isbn=978-984-05-1462-5}}</ref> ان ۾ ڪهاڻي ٻڌائڻ جون صورتون، گيت ۽ ناچ تي ٻڌل پيشڪشون، علامتي ڪردار، طومارن تي تصويرن سان لاڳاپيل نمائشون، ڪٺ پتلي ناٽڪ ۽ جلوسي روايتون شامل آهن.<ref name="Ahmed"/> [[ياترا (ٿيٽر)|ياترا]] بنگالي لوڪ ناٽڪ جي سڀ کان مشهور صورت آهي.<ref>{{cite journal|last=Sarkar|first=Pabitra|title=Jatra: The Popular Traditional Theatre of Bengal|journal=Journal of South Asian Literature|volume=10|number=2/4|pages=87–107|year=1975|publisher=[[Michigan State University]]|jstor=40871932}}</ref> [[هندستاني روايتي ناچ]] جي مختلف صنفن، جهڙوڪ ''[[ڪٿڪلي]]''، ''[[ڀرت ناٽيم]]''، [[اوڊيسي]]<ref>{{cite web|last=Shahriar|first=Amir Hasan|url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/event/proma-abonti-life-dedicated-odissi-dance-1487770|title=Proma Abonti – A life dedicated to Odissi dance|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 November 2017|access-date=15 January 2024}}</ref> ۽ [[منيپوري ناچ]] کان علاوه، ملڪ ۾ مقامي ناچ جون روايتون پڻ وجود ۾ آيون آهن.<ref name="arts"/> [[بنگلاديش جي موسيقي]] کي روايتي، نيم روايتي، [[عبادتي موسيقي|عبادتي]] ۽ [[مقبول موسيقي]] ۾ ورهائي سگهجي ٿو. بنگلاديش ۾ روايتي موسيقي هندستاني ننڍي کنڊ جي عبادتي موسيقي جي عام صنفن سان ظاهر ٿئي ٿي؛ جهڙوڪ [[هندستاني روايتي موسيقي]] جون صنفون [[دھرپد]] ۽ [[خيال]]. ٻين اهم صنفن ۾ [[قوالي]] ۽ [[ڪيرتن]] شامل آهن.<ref name="arts"/> [[ربندر سنگيت]] ۽ [[نذرل سنگيت]] اڄ به تمام گهڻا مقبول آهن.<ref>{{cite journal|last=Sarkar|first=Pabitra|title=Musical Literature of Bengal|journal=[[Indian Literature (journal)|Indian Literature]]|volume=16|number=14–27|pages=14–27|year=1973|publisher=[[Sahitya Akademi]]|jstor=24157426}}</ref> مقامي [[لوڪ موسيقي]] ۾ [[باول]] صوفي روايت نمايان آهي، جنهن کي 18هين صديءَ ۾ [[لالن]] مقبول بڻايو، ۽ يونيسڪو ان کي [[انساني زباني ۽ غير مادي ثقافتي ورثي جو شاهڪار]] قرار ڏنو آهي.<ref name="wei">{{cite web|url=https://ich.unesco.org/en/RL/baul-songs-00107|title=Baul songs|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2024}}</ref><ref name="alom"/> لوڪ موسيقي جي ٻين مقامي صنفن ۾ [[ڀاٽيالي]]، [[ڀاوائيا]]، [[ڌمال]]، [[ڪوي گان]]، [[جاري گان]]، [[ساري گان]]، [[معرفتي]] ۽ [[گمڀيرا]] شامل آهن.<ref name="arts"/><ref name="alom"/> لوڪ موسيقي سان گڏ مختلف ساز استعمال ڪيا ويندا آهن، جن ۾ [[ايڪتارا]]، [[دوتارا]]، [[ڍول]]، [[بانسري]]، منجيرا، [[خانجني]]، [[سرندا]]، [[خماڪ]]، [[ڊگڊگي]]، [[جوري]]، جهنجهڻي ۽ [[تال (ساز)|ماجيرا]] (جهانج جو هڪ قسم) شامل آهن.<ref name="alom">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/supplements/naboborsho-1423/the-timeless-appeal-folk-music-1208197|title=The timeless appeal of folk music|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=14 April 2016|access-date=15 January 2025|last=Alom|first=Zahangir}}</ref> بنگلاديش وٽ [[هندستاني روايتي موسيقي]] جي پڻ مالا مال روايت آهي، جنهن ۾ [[ستار]]، طبلو، [[سرود]] ۽ [[سنتور]] جهڙا ساز استعمال ٿين ٿا.<ref>London, Ellen (2004). Bangladesh. Gareth Stevens Pub. p. 29. {{ISBN|0-8368-3107-1}}.</ref> موسيقي سان لاڳاپيل ادارن ۽ درسگاهن جهڙوڪ [[بنگلاديش شلپاڪلا اڪيڊمي]] ۽ [[ڇايانٽ]] بنگالي لوڪ موسيقي جي روايتن کي محفوظ رکڻ ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو آهي.<ref name="alom"/> [[صابينا ياسمين]] ۽ [[رونا ليلا]] کي ملڪ جي عظيم ترين خاتون پلے بيڪ گلوڪارن مان شمار ڪيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/entertainment/music/news/runa-lailas-voice-gift-god-sabina-yasmin-3171921|title=Runa Laila's voice is a gift from God: Sabina Yasmin|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=17 November 2022|access-date=15 January 2024|last=Shazu|first=Shah Alam}}</ref> [[اينڊريو ڪشور]]، جيڪو هڪ ٻيو مشهور پلے بيڪ گلوڪار هو، کيس "پلے بيڪ جو بادشاهه" سڏيو ويندو هو.<ref>{{cite web|last=Reeti|first=Sadia Khalid|url=https://www.dhakatribune.com/showtime/316303/remembering-%E2%80%98playback-king%E2%80%99-andrew-kishore|title=Remembering 'Playback King' Andrew Kishore|work=[[Dhaka Tribune]]|date=5 November 2021|access-date=15 January 2024}}</ref> [[اعظم خان (گلوڪار)|اعظم خان]]، جنهن کي "پاپ سمراٽ" ۽ "راڪ گرو" جا لقب ڏنا ويا، [[بنگلاديشي راڪ]] جي بنيادي شخصيتن مان هو.<ref>{{cite web|last=Adnin|first=Nazia|title=Remembering Azam Khan: The rock pioneer of Bangladesh|url=https://www.tbsnews.net/glitz/remembering-azam-khan-rock-pioneer-bangladesh-4918|date=28 February 2020|access-date=15 January 2024|work=[[Business Standard]]}}</ref> [[ايوب بچو]] ۽ [[جيمس (موسيقار)|جيمس]] جهڙن موسيقارن پڻ سڄي ملڪ ۾ وڏي مقبوليت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite news |url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/news/ayub-bachchu-passes-away-1648585| title=Rock's leading light goes out|work=The Daily Star| date=18 October 2018}}</ref><ref>{{cite web|last=Shahnewaz|first=Sadi Mohammad|url=https://www.thedailystar.net/showbiz/cover-story/ode-the-guru-of-bangladeshi-rock-james-1509028|title=An Ode to the Guru of Rock|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=23 December 2017|access-date=28 September 2022}}</ref> [[شايان چوڌري ارنوب]] [[انڊي راڪ]] موسيقي جي هڪ بااثر شخصيت رهيو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/entertainment/music/news/arnob-unplugged-candid-insights-his-artistic-journey-3606661|title=Arnob unplugged: Candid insights into his artistic journey|date=10 May 2024|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> 21هين صديءَ جي مشهور پاپ گلوڪارن ۾ [[حبيب واحد]] ۽ [[تحسن رحمان خان]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/showbiz/cover-story/musician-habib-wahid-king-of-fusion-music-in-bangladesh-1789549|title=KING OF FUSION|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=23 November 2018|access-date=15 January 2024}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/interview/news/tahsan-opens-about-career-future-plans-1663867|title=TAHSAN opens up about career, future plans|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=24 August 2019|access-date=15 January 2024|last=Shahnewaz|first=Sadi Mohammad}}</ref> [[هيڦي ميٽل موسيقي]] جي شعبي ۾ [[آرٽسيل]] ۽ [[وارفيز]] کي تمام گهڻو اثرائتو سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/entertainment/music/news/canada-chants-artcell-artcell-beloved-band-celebrates-25-years-3612926|title=Canada chants 'Artcell, Artcell!' as beloved band celebrates 25 years|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 May 2024|access-date=15 January 2024|last=Shahnewaz|first=Sadi Mohammad}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/entertainment/music/news/warfaze-celebrates-4-decades-concerts-worldwide-3680936|title=Warfaze celebrates 4 decades with concerts worldwide|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=19 August 2024|access-date=15 January 2024}}</ref> === ميڊيا ۽ سئنيما === {{Main|بنگلاديش جي ميڊيا|بنگلاديش جي سئنيما}} بنگلاديش ۾ صحافت جي تاريخ 1860ع کان شروع ٿئي ٿي، جڏهن ڍاڪا ۾ پهريون ڇاپخانو قائم ڪيو ويو.<ref name="dr">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/in-focus/news/purbabanga-rangabhumi-and-the-beginning-theatre-dhaka-1849873|title=Purbabanga Rangabhumi and the beginning of theatre in Dhaka|last=Quayyum|first=Dr. Muhammad Abdul|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2020 |access-date=14 January 2025}}</ref> بنگلاديش جي ميڊيا گهڻ رخي، مقابلي واري، واپاري ۽ منافعي بخش آهي.<ref name="bbc1">{{cite web|url=https://downloads.bbc.co.uk/mediaaction/pdf/bangladesh.pdf|title=Country Case Study: Bangladesh|work=[[BBC Media Action]]|publisher=[[BBC]]|date=August 2012|access-date=14 January 2025}}</ref> ملڪ جون اهم خبررساں ايجنسين [[بنگلاديش سنگباد سنگسٿا]] (BSS) ۽ [[بي ڊي نيوز 24 ڊاٽ ڪام]] آهن.<ref name="bbc">{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650946|title=Bangladesh media guide|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=16 August 2024|access-date=14 January 2025}}</ref> ٽيليويزن ميڊيا جي استعمال جو سڀ کان مقبول ذريعو آهي.<ref name="bbc1"/> [[بنگلاديش ٽيليويزن]] (BTV) واحد سرڪاري ٽيليويزن نيٽورڪ آهي، جنهن جي رسائي سڄي ملڪ تائين آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/bangladesh-others/131125/the-life-and-obscurity-of-btv|title=The life and obscurity of BTV|last=Irani|first=Bilkis|date=20 November 2017|access-date=14 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]}}</ref> خانگي ٽيليويزن نيٽورڪن ۾ [[اي ٽي اين بنگلا]]، [[چينل آءِ]]، [[اين ٽي وي (بنگلاديشي ٽي وي چينل)|اين ٽي وي]]، [[آر ٽي وي (بنگلاديشي ٽي وي چينل)|آر ٽي وي]]، [[ايڪوشي ٽي وي]]، [[ايڪاتور ٽي وي]]، [[جمونا ٽي وي]] ۽ [[شوموئي ٽي وي]] شامل آهن.<ref name="bbc"/> ڇپيل ميڊيا ٻيو سڀ کان وڌيڪ استعمال ٿيندڙ ذريعو آهي، ۽ اخبارون خانگي ملڪيت هيٺ هجڻ باوجود کليل راءِ رکندڙ آهن. انهن ۾ [[دي ڊيلي اسٽار]]، [[ڍاڪا ٽربيون]]، [[دي فنانشل ايڪسپريس (بنگلاديش)|دي فنانشل ايڪسپريس]]، [[بنگلاديش پرتيدن]]، [[ڪالر ڪنٿو]]، [[پروٿوم آلو]]، [[دي ڊيلي اتفاق]] ۽ [[جوگانتور]] شامل آهن.<ref name="bbc"/><ref name="bbc1"/> {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = | caption1 = [[انوار حسين (اداڪار)|انوار حسين]] 1967ع جي فلم ''[[نواب سراج الدوله (فلم)|نواب سراج الدوله]]'' ۾ [[سراج الدوله]]، بنگال جي آخري خودمختيار [[بنگال جا نواب|نواب]] جو ڪردار ادا ڪندي | image2 = Headquarters of Ekushey Television, Kawran Bazar, Dhaka.jpg | caption2 = ڍاڪا جي [[ڪاوران بازار]] ۾ [[ايڪوشي ٽي وي]] جو مرڪزي دفتر }} [[بنگلاديش بيتار]] واحد سرڪاري ريڊيو سروس آهي.<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/radio-silence-bangladesh-betars-external-service-inoperative-three-years-3221291|title=Radio Silence: Bangladesh Betar's external service inoperative for three years|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=15 January 2023|access-date=14 January 2025|last1=Hossain|first1=Sajjad|last2=Rahaman|first2=Arafat}}</ref><ref name="bbc1"/> [[ريڊيو فورتي]]، [[ريڊيو ٽوڊي]]، [[ريڊيو آمار]] ۽ اي بي سي ريڊيو مشهور خانگي ريڊيو اسٽيشنون رهيون آهن، پر ريڊيو جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي.<ref name="bbc"/><ref name="bbc1"/> مشهور پرڏيهي ميڊيا ذريعن ۾ [[بي بي سي نيوز]] ([[بي بي سي بنگلا]])، [[سي اين اين]]، [[وائس آف آمريڪا]] ۽ [[الجزيره]] شامل آهن.<ref name="bbc1"/> خاص طور تي [[هندستاني ٽيليويزن ڊراما]] بنگلاديشي سيٽلائيٽ ٽيليويزن تي هڪ قسم جي "ثقافتي بالادستي" قائم ڪري چڪا آهن.<ref>{{cite journal|last=Rahman|first=Anis|title=The politico-commercial nexus and its implications for television industries in Bangladesh and South Asia|volume=42|number=7–8|doi=10.1177/016344372090818|date=13 March 2020|journal=[[Media, Culture & Society]]|publisher=[[SAGE Publishers]]|pages=1153–1174|doi-broken-date=1 July 2025 }}</ref><ref name="bbc1"/> [[بنگلاديش ۾ صحافتي آزادي|صحافت جي آزادي]] اڃا تائين هڪ اهم مسئلو آهي، ڇاڪاڻ ته حڪومت پاران سنسرشپ ۽ صحافين کي هراسان ڪرڻ بابت خدشا موجود آهن. 2026ع جي [[ورلڊ پريس فريڊم انڊيڪس]] ۾ بنگلاديش 180 ملڪن مان 152هين نمبر تي رهيو، جيڪو دنيا جي هيٺين درجن بندين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web |title=Index 2026 – Global score |url=https://rsf.org/en/index?year=2026 |access-date=2026-05-01 |website=[[Reporters Without Borders]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي [[بنگلاديش جي سئنيما|فلمي صنعت]] جي تاريخ 1898ع ۾ [[بائيوسڪوپ]] جي نمائش سان شروع ٿئي ٿي.<ref name="easmin">{{cite journal |last1=Easmin |first1=Mst. Farjana |last2=Hossain |first2=Afjal |last3=Mandal |first3=Anup Kumar |title=Determinants of Watching a Film: A Case Study on Dhallywood Film Industry, Bangladesh |journal=Asian Business Review |date=2018 |volume=8 |issue=3 |pages=131–138 |doi=10.18034/abr.v8i3.164 }}</ref>{{rp|129}}<ref name="back"/> [[ڍاڪا جا نواب|ڍاڪا جي نوابن]] 1900ع واري ڏهاڪي ۾ ڪيترين خاموش فلمن جي تياري جي سرپرستي ڪئي.<ref name="back">{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/first-anniversary/looking-back-forgotten-industry-193126|title=Looking back on a forgotten industry|last1=Tahnia|first1=Rawnak|last2=Rahman|first2=Arin|last3=Aziz|first3=Deena Afroza|last4=Reza|first4=Arafat|work=[[Business Standard]]|access-date=14 January 2024|date=28 January 2021}}</ref> ڍاڪا جو ''پڪچر هائوس''، جيڪو پهريون مستقل سئنيما گهر هو، 1913ع ۽ 1914ع جي وچ واري عرصي ۾ قائم ٿيو.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} ''[[سڪماري (فلم)|سڪماري]]'' (سٺي ڇوڪري)، جيڪا 1929ع ۾ جاري ٿي، بنگلاديش ۾ تيار ڪيل پهرين فلم هئي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} ''[[دي لاسٽ ڪس (1931ع فلم)|دي لاسٽ ڪس]]''، جيڪا 1931ع ۾ جاري ٿي، پهرين مڪمل ڊگهي فيچر فلم هئي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}}<ref name="back"/> 1947ع تائين ملڪ ۾ 80 سئنيما گهر موجود هئا.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} اوڀر پاڪستان ۾ پهرين بنگالي ٻوليءَ جي فلم ''[[مکھ او مکھوش]]'' (چهرو ۽ نقاب) 1956ع ۾ جاري ٿي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}}<ref name="back"/> 1959ع ۾ رليز ٿيل ''آڪاش آر مٽي'' (آسمان ۽ ڌرتي) اهڙي قسم جي ٻي فلم هئي. [[بنگلاديش فلم ڊولپمينٽ ڪارپوريشن]] 1957ع–1958ع ۾ اوڀر پاڪستان فلم ڊولپمينٽ ڪارپوريشن جي نالي سان ڍاڪا ۾ قائم ڪئي وئي، جيڪا مڪمل فلم سازي مرڪز طور ڪم ڪندي هئي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}}<ref name="back"/> [[ظهير ريحان]] هن دور ۾ ڪيترين اثرائتين فلمن جي هدايتڪاري ڪئي، جن ۾ ''[[ڪخونو آشيني]]'' (1961ع)، ''شنگم'' (1964ع، پاڪستان جي پهرين رنگين فلم)، ۽ ''جيبون ٿيڪي نيووا'' (1970ع) شامل آهن.<ref name="back"/> 1960ع کان پوءِ ڍاڪا جي فلمي صنعت پاڻ کي بنگالي مسلمان سئنيما جي مرڪز طور قائم ڪيو.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} آزاديءَ کان پوءِ پهرين فلم ''[[اورا ايگارو جون]]'' هئي، جنهن جي هدايت [[چاشي نذرل اسلام]] ڪئي ۽ اها 1972ع ۾ جاري ٿي.<ref name="back"/> فلمي صنعت جي عروج واري دور ۾، 1996ع کان 2003ع تائين هر سال لڳ ڀڳ 80 فلمون تيار ٿينديون هيون، پر ان کان پوءِ اهو انگ مسلسل گهٽجندو رهيو آهي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}}<ref name="back"/> مشهور هدايتڪارن ۾ [[خان عطاور رحمان]]، [[عالمگير ڪبير]]، [[امجد حسين]]، [[همايون احمد]]، [[مرشد الاسلام]]، [[تنوير مقمل]]، [[طارق مسعود]]، [[صلاح الدين لاولو]] ۽ [[انعام الڪريم نرجھر]] شامل آهن.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} [[طارق مسعود]] کي سندس فلم ''[[ماتير موئنا]]'' (مٽيءَ جو پکي) تي 2002ع جي [[ڪان فلم ميلو|ڪان فلم ميلي]] ۾ [[فيپريسي]] انعام سان نوازيو ويو. [[فلم سوسائٽي]]ن بنگلاديش ۾ سئنيما جي واڌ ويجهه ۽ ترقيءَ ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو آهي.<ref>{{cite web|url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/reviews/how-film-societies-influence-cinema-1559231122|title=How film societies influence cinema|date=31 May 2019|access-date=14 January 2025|last=Sarkar|first=Shihab|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]}}</ref> === کاڌ خوراڪ === {{Main|بنگلاديشي کاڌا}} {{Further|بنگالي کاڌا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Kala bhuna 1.jpg | caption1 = ''[[ڪالا ڀونا]]''، [[چٽاگانگ ڊويزن]] جو [[گوشت جي کاڌن جي فهرست|ڳائو گوشت جو کاڌو]] | image2 = রুই মাছের ভুনা.jpg | caption2 = [[روهو]] ڪڙي، مڇيءَ تي ٻڌل کاڌو | image3 = Morog Polao 1.jpg | caption3 = ڪڪڙ [[پلاءُ]] (''موروگ پولائو'')، [[پراڻو ڍاڪا]] جو روايتي کاڌو }} بنگلاديشي کاڌا، جيڪي ملڪ جي جاگرافيائي هنڌ، آبهوا ۽ تاريخ سان ٺهيا آهن، نهايت شاهوڪار ۽ گهڻ رخي آهن.<ref name="cuisine">{{cite book |last=Osman |first=Shawkat|title=খুনতি কড়াই: Bangladeshi Cuisine |publisher=Mapin Publishing|date=16 February 2009|isbn=978-1-890-20602-4}}</ref>{{rp|14}} بنيادي خوراڪ [[اڇا چانور]] آهي، جيڪا مڇيءَ سان گڏ کاڌ خوراڪ جو بنياد بڻجي ٿي. [[پنن واري ڀاڄي]]ن، آلو، [[ڪدو]]ن ۽ [[دال]]ن جا مختلف قسم پڻ اهم ڪردار ادا ڪن ٿا. ڳائو گوشت، [[ٻڪري جو گوشت]]، ڪڪڙ ۽ بدڪ جون [[ڪڙي]]ون عام طور تي کاڌيون وڃن ٿيون،<ref name="shaheda">{{cite web|last=Yesmin|first=Shaheda|url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/spotlight/bangladesh-cuisine-part-i-delectable-and-diverse-1325551|title=Bangladesh cuisine part I – delectable and diverse|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 December 2016|access-date=1 October 2022|archive-date=6 December 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20161206142722/https://www.thedailystar.net/lifestyle/spotlight/bangladesh-cuisine-part-i-delectable-and-diverse-1325551|url-status=live}}</ref> گڏوگڏ [[ڀرتا]]ن (چيڀاٽيل ڀاڄيون)،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/recipe/news/mashed-1723366 |title=MASHED |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |last=Huda |first=Shahana |date=2 April 2019 |access-date=2 October 2022 |quote=Bhorta is just another staple for Bengalis... |archive-date=2 October 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221002091752/https://www.thedailystar.net/lifestyle/recipe/news/mashed-1723366 |url-status=live }}</ref> ''ڀاجي''ن ([[تريل ڀاڄيون]]) ۽ [[ترڪاري]]ن ([[ڪڙي|ڪڙي ٿيل]] ڀاڄيون) جا ڪيترائي قسم پڻ کائبا آهن.<ref name="cuisine"/>{{rp|8}} مغل اثر هيٺ آيل کاڌن ۾ [[قورمو]]، ڪاليا، [[برياني]]ون، [[پلاءُ]]، [[تهري (کاڌو)|تهري]]ون ۽ [[کچڙي]]ون شامل آهن.<ref name="shaheda"/> استعمال ٿيندڙ مختلف مصالحن ۾ [[هيڊ]]، [[ميٿي]]، [[ڪلونجي]]، [[ڌاڻا]]، [[سونف]]، [[ڦوٽو]] ۽ [[مرچ پائوڊر]] وڏي پيماني تي استعمال ٿين ٿا؛ هڪ مشهور مصالحو ملاوٽ [[پانچ فورن]] آهي. استعمال ٿيندڙ چٽڻين ۽ خوشبودار ٻوٽن ۾ [[ڳاڙهو بصر]]، [[مرچ|سائا مرچ]]، ٿوم، [[ادرڪ]]، [[ڌاڻا پن]] ۽ [[پودينو]] شامل آهن.<ref name="cuisine"/>{{rp|12}} [[ناريل جو کير]]، [[سرنهن (چٽڻي)|سرنهن جو پيسٽ]]، [[سرنهن جا ٻج]]، [[سرنهن جو تيل]]، [[گيهه]]، [[ڏکڻ ايشيائي اچار|اچار]]<ref name="shaheda"/> ۽ [[چٽڻي]]ون پڻ هن کاڌ خوراڪ ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿين ٿيون.<ref name="cuisine"/>{{rp|13–14}} ملڪ جي دريائي جاگرافي سبب مڇي پروٽين جو مکيه ذريعو آهي، ۽ اها اڪثر پنهنجي [[مڇي جا آنا|آڻن]] سميت کائي ويندي آهي. [[هلشا]] قومي مڇي آهي ۽ بيحد مقبول آهي. ٻين گهڻو کائجندڙ مڇين ۾ [[روهو]]، [[پنگاسيس پنگاسيس|پنگاس]] ۽ [[تلپيا]] شامل آهن.<ref>{{cite journal |last1=Rahman |first1=Md. Naimur |last2=Islam |first2=Abu Reza Md Towfiqul|title=Consumer fish consumption preferences and contributing factors: empirical evidence from Rangpur city corporation, Bangladesh|pmid=33426347|doi=10.1016/j.heliyon.2020.e05864|volume=6|number=12|date=28 December 2020|journal=[[Heliyon]]|article-number=e05864 |publisher=[[Cell Press]]|doi-access=free |pmc=7779775|bibcode=2020Heliy...605864R }}</ref> [[لابسٽر]]، [[جهينگا]] ۽ [[سڪل مڇي]] (''شٽڪي'') پڻ مقامي کاڌن ۾ اهم ڪردار ادا ڪن ٿا.<ref name="cuisine"/>{{rp|8}} چٽاگانگ ۾ ڳائو گوشت سان لاڳاپيل کاڌن ۾ [[ڪالا ڀونا]] ۽ [[ميزبان]] شامل آهن؛ ميزبان هڪ روايتي طور مشهور دعوت آهي، جنهن ۾ ''ميزبان گوشت'' پيش ڪيو ويندو آهي، جيڪو تيز ۽ مصالحيدار ڳائو گوشت جو سالن آهي.<ref name="cuisine"/>{{rp|10}}<ref name="shaheda"/><ref name="guardiancuisine">{{cite web|url=https://www.theguardian.com/world/2021/mar/21/from-kala-bhuna-to-shatkora-curry-lets-all-get-a-taste-for-bangladesh|last=Akbar|first=Ahsan|title=From kala bhuna to shatkora curry – let's all get a taste for Bangladesh|work=[[The Guardian]]|date=21 March 2021|access-date=2 October 2022|archive-date=2 September 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240902070150/https://www.theguardian.com/world/2021/mar/21/from-kala-bhuna-to-shatkora-curry-lets-all-get-a-taste-for-bangladesh|url-status=live}}</ref> سلهٽ ۾ ''[[شتڪورا]]'' ليمون کاڌن کي ميرينيٽ ڪرڻ لاءِ استعمال ٿين ٿا؛ ان جو مشهور مثال [[بيف هتڪورا]] آهي.<ref name="guardiancuisine"/> [[چٽاگانگ هل ٽريڪٽس]] جي قبائلي برادرين ۾ [[بانس جي ڪونپل]]ن سان کاڌو ٺاهڻ مشهور آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/feature/food/bamboo-shoots-now-popular-delicacy-tourists-120037|title=Bamboo shoots now a popular delicacy for tourists|work=[[Business Standard]]|date=16 August 2020|access-date=2 October 2022|archive-date=2 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221002095316/https://www.tbsnews.net/feature/food/bamboo-shoots-now-popular-delicacy-tourists-120037|url-status=live}}</ref> کلنا گوشت وارن کاڌن ۾ ''چوئي جهل'' ([[پائپر چابا]]) جي استعمال لاءِ مشهور آهي.<ref name="guardiancuisine"/><ref name="shaheda"/> ''ڪلائي روٽي''، ڳوٺاڻي [[فليٽ بريڊ]] جو هڪ قسم، راجشاهي جي [[چپائي نواب گنج]] ۾ وڏي پيماني تي کائي وڃي ٿي.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/nation/198302/kalai-ruti-a-northwestern-must-eat |title=Kalai Ruti, a northwestern must eat |work=[[Dhaka Tribune]] |date=9 January 2020 |access-date=9 January 2026 }}</ref> بنگلاديش ۾ مٺاڻن جي وسيع روايت آهي، جنهن ۾ ''[[رس گلو|روشگولا]]''، ''[[رس ملائي|روشملائي]]''، ''[[چومچوم]]''، ''[[سنديش]]''، ''[[مشٽي دوئي]]''، ''[[گلاب جامن|ڪالوجام]]'' ۽ ''[[جليبي|جلابي]]'' جهڙيون [[مٺايون]] شامل آهن.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/star-weekend/the-concept-desserts-bangladesh-1244389|title=The Concept of Desserts in Bangladesh|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=24 June 2016|access-date=2 October 2022 |last=Karim |first=Elita}}</ref> [[پٿا]] چانورن يا ميون مان ٺهيل روايتي اُٻاريل مٺاڻون آهن.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/deshi-mix/winter-pitha-176893|title=Winter Pitha|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=24 November 2015|access-date=2 October 2022}}</ref> [[حلوو]]، [[شيمائي]] ۽ [[فالودو]]، جن مان پوئين ٻه [[سيميون]] جون صورتون آهن، مذهبي ميلن ۽ خوشين ۾ مشهور مٺاڻون آهن.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/life-living/news/shab-e-barat-the-night-fortune-and-forgiveness-2983236|title=Shab-e-Barat: The night of fortune and forgiveness|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=15 March 2022|access-date=2 October 2022 |last=Khondokar |first=Faiza}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/aappayon/variations-vermicelli-1250221|title=Variations on Vermicelli|date=5 July 2016|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|access-date=24 April 2023}}</ref><ref>{{cite web|url=https://images.thedailystar.net/lifestyle/recipe/news/dinas-table-1752979|title=Dina's Table|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 June 2019|access-date=11 January 2025}}</ref> [[روٽي|روتي]]، [[نان]]، [[پراٺو]]، [[لوچي]] ۽ [[باڪر خاني]] اهم مقامي مانيون آهن.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/ls-special/bread-101-1566847|title=Bread 101|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=24 April 2018|access-date=2 October 2022 |last=Tariq |first=Jahanara}}</ref><ref name="shaheda"/> گرم [[کير واري چانهه]] ملڪ ۾ سڀ کان وڌيڪ پيئجندڙ مشروب آهي، جيڪا [[اڏا (ڏکڻ ايشيائي)|گڏيل ڪچهري]]ن جو مرڪز بڻيل آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/reader%E2%80%99s-chit/coffee-lifestyle-or-just-another-alternative-tea-1503541|title=Coffee: a lifestyle or just another alternative to tea?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=12 December 2017|access-date=1 October 2022 |last1=Amatya |first1=Suki |last2=Mahin |first2=Tamanna |last3=Sadaaf |first3=Bushra Humaira |last4=Sarkar |first4=Supriti}}</ref> [[بورھاني]]، [[مٺو]] ۽ [[لسي]] روايتي طور استعمال ٿيندڙ مشهور مشروب آهن.<ref>{{cite book |last1=Jyoti Prakash |first1=Tamang |title=Ethnic Fermented Foods and Alcoholic Beverages of Asia |date=2016 |publisher=Springer |isbn=978-81-322-2800-4 |pages=77–89}}</ref><ref>{{cite web |last=Sarkar |first=Supriti|title=Tis' the season (almost) for Lassi|date=13 February 2018|access-date=24 April 2023|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/ls-pick/tis-the-season-almost-lassi-1533559}}</ref> [[ڪباب]] تمام گهڻو مشهور آهن، خاص طور تي [[سيخ ڪباب]]، [[چپلي ڪباب]]، [[شامي ڪباب]]، [[چڪن ٽڪا]] ۽ [[ششليڪ]]، گڏوگڏ ''چاپ'' جا مختلف قسم.<ref name="shaheda"/> مشهور گهٽي کاڌن ۾ [[چٽ پٽي]]، [[جهل موري]]، ''شنگارا''،<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/my-dhaka/news/all-about-shingaras-3396736|title=All about shingaras|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 August 2023|access-date=7 June 2024}}</ref> [[سموسو]] ۽ [[پاني پوري|فچڪا]] شامل آهن.<ref>{{cite news |url=https://archive.thedailystar.net/lifestyle/2010/03/02/centre.htm|title=street food 101|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=9 March 2010 |last=Haider |first=M. H.|access-date=2 October 2022}}</ref> === رانديون === {{Main|بنگلاديش ۾ رانديون}} [[File:Mashrafe 2016 (9).jpg|thumb|[[بنگلاديش قومي ڪرڪيٽ ٽيم]]]] ڳوٺاڻن علائقن ۾ ڪيترين ئي [[بنگالي روايتي رانديون|روايتي مقامي راندين]] جهڙوڪ [[ڪبڊي]]، [[بولي کيلا]]، [[لاٺي کيلا]] ۽ [[نوڪا بائيچ]] کي اڃا تائين وڏي مقبوليت حاصل آهي. جيتوڻيڪ ڪبڊي ملڪ جي قومي راند آهي،<ref>{{cite book |last=Faroqi |first=Gofran |year=2012 |chapter=Kabadi |chapter-url=http://en.banglapedia.org/index.php?title=Kabadi |editor1-last=Islam |editor1-first=Sirajul |editor1-link=Sirajul Islam |editor2-last=Jamal |editor2-first=Ahmed A. |title=Banglapedia: National Encyclopedia of Bangladesh |edition=Second |publisher=[[Asiatic Society of Bangladesh]]}}</ref> پر [[ڪرڪيٽ]] ملڪ جي سڀ کان وڌيڪ مشهور راند سمجهي وڃي ٿي. [[بنگلاديش قومي ڪرڪيٽ ٽيم]] 1999ع ۾ پنهنجي پهرين [[ڪرڪيٽ عالمي ڪپ]] ۾ شرڪت ڪئي، ۽ ايندڙ سال ان کي [[ٽيسٽ ڪرڪيٽ]] جو درجو ڏنو ويو. بنگلاديش 2015ع جي [[2015 ڪرڪيٽ عالمي ڪپ]] ۾ چوٿين مرحلي تائين پهتو، [[2017 آءِ سي سي چيمپيئنز ٽرافي]] جي نيم فائنل تائين پهتو، ۽ [[ايشيا ڪپ]] جي فائنل ۾ ٽي ڀيرا (2012ع، 2016ع ۽ 2018ع) پهتو. [[شڪيب الحسن]] کي راند جي تاريخ جي بهترين [[آل رائونڊر]] رانديگرن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news |date=24 March 2020 |title=Why Shakib Al Hasan is one of cricket's greatest allrounders|publisher=[[ESPNcricinfo]] |url=https://www.espncricinfo.com/story/stats-analysis-why-shakib-al-hasan-is-one-of-cricket-s-greatest-allrounders-1219732 |access-date=23 March 2021}}</ref> 2020ع ۾ [[بنگلاديش قومي انڊر-19 ڪرڪيٽ ٽيم]] مردن جو [[2020 انڊر-19 ڪرڪيٽ عالمي ڪپ]] کٽي ورتو.<ref>{{cite news|title=U19s Cricket World Cup: Bangladesh beat India in final to win first title |url=https://www.bbc.com/sport/cricket/51437334|work=BBC Sport|date=9 February 2020|access-date=9 February 2020}}</ref><ref>{{cite news |author1=Minhaz Uddin Khan|title=Young Tigers become World Champions |url=https://www.dhakatribune.com/sport/cricket/2020/02/09/u19wc-final-tilak-out-india-103-2-after-29-overs|work=Dhaka Tribune|date=9 February 2020|access-date=9 February 2020}}</ref> ساڳي ٽيم 2023ع ۽ 2024ع ۾ لڳاتار [[انڊر-19 مردن جو ايشيا ڪپ]] پڻ کٽيو.<ref>{{Cite web |date=6 December 2024 |title=Bangladesh reach second consecutive U-19 Asia Cup final with dominant win over Pakistan |url=https://www.tbsnews.net/sports/bangladesh-reach-second-consecutive-u-19-asia-cup-final-dominant-win-over-pakistan-1011861 |access-date=2025-01-05 |website=Business Standard |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=8 December 2024 |title=Under-19 Asia Cup winners list: Bangladesh win second title in Dubai over India |url=https://indianexpress.com/article/sports/cricket/under-19-asia-cup-full-winners-list-india-vs-bangladesh-dubai-9713377/ |access-date=2025-01-05 |website=The Indian Express |language=en}}</ref> 2018ع ۾ [[بنگلاديش عورتن جي قومي ڪرڪيٽ ٽيم]] [[2018 عورتن جو ٽوئنٽي 20 ايشيا ڪپ]] کٽيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/star-live/women-asia-cup-t20-champions-2018-bangladesh-womens-cricket-team-got-victory-1590118 |title=Champions of Asia T20 Cup 2018: Bangladesh Women's Cricket Team |work=The Daily Star |date=12 June 2018 |access-date=14 August 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20180829153434/https://www.thedailystar.net/star-live/women-asia-cup-t20-champions-2018-bangladesh-womens-cricket-team-got-victory-1590118 |archive-date=29 August 2018 |url-status=live}}</ref> [[File:Bangladesh National Football Team in Maldives in the SAFF Championship 2021.jpg|thumb|[[بنگلاديش قومي فٽبال ٽيم]]]] [[فٽبال]] ڪرڪيٽ کان پوءِ بنگلاديش جي ٻي سڀ کان مشهور راند آهي.<ref>{{Cite news |url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/columns/football-the-game-which-makes-us-come-alive|title=Football ... the game which makes us come alive|date=14 December 2022|work=The Financial Express|type=Opinion}}</ref> قومي فٽبال ٽيم جو پهريون روپ 1971ع جي آزاديءَ واري جنگ دوران [[شادھين بنگلا فٽبال ٽيم]] جي صورت ۾ ظاهر ٿيو.<ref>{{Cite news |url=https://www.tbsnews.net/sports/shadhin-bangla-football-dal-team-no-other |title='Shadhin Bangla Football Dal': A team like no other |date=16 December 2019 |work=Business Standard |access-date=15 August 2022 |archive-date=15 August 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220815160845/https://www.tbsnews.net/sports/shadhin-bangla-football-dal-team-no-other |url-status=live }}</ref> 25 جولاءِ 1971ع تي ٽيم جي ڪپتان [[ذاڪريا پِنٽو]] پاڙيسري هندستان ۾ ميچ کان اڳ بنگلاديش جو جهنڊو پرڏيهي سرزمين تي ڦڙڪائيندڙ پهريون شخص بڻيو.<ref>{{Cite news |url=https://www.newagebd.net/article/133717/i-am-luckier-than-pele-zakaria-pintoo|title=I am luckier than Pele: Zakaria Pintoo|date=26 March 2021|work=New Age}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ [[بنگلاديش قومي فٽبال ٽيم]] 1973ع ۾ پنهنجو پهريون بين الاقوامي مقابلو کيڏيو ۽ پوءِ [[اي ايف سي ايشيا ڪپ]] (1980ع) ۾ شرڪت ڪرڻ جو اعزاز حاصل ڪيو، اهڙي ريت اها ڏکڻ ايشيا جي صرف ٻي ٽيم بڻجي وئي جيڪا هن مقابلي ۾ پهتي.<ref>{{Cite web|url=https://www.prothomalo.com/sports/football/যে-ম্যাচগুলো-'আফসোস'-বাংলাদেশের-ফুটবলে|title=যে ম্যাচগুলো 'আফসোস' বাংলাদেশের ফুটবলে|first=Niar|last=Iqbal|language=bn|work=Prothom Alo|date=6 April 2020|archive-date=10 September 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230910082413/https://www.prothomalo.com/sports/football/%E0%A6%AF%E0%A7%87-%E0%A6%AE%E0%A7%8D%E0%A6%AF%E0%A6%BE%E0%A6%9A%E0%A6%97%E0%A7%81%E0%A6%B2%E0%A7%8B-%E2%80%98%E0%A6%86%E0%A6%AB%E0%A6%B8%E0%A7%8B%E0%A6%B8%E2%80%99-%E0%A6%AC%E0%A6%BE%E0%A6%82%E0%A6%B2%E0%A6%BE%E0%A6%A6%E0%A7%87%E0%A6%B6%E0%A7%87%E0%A6%B0-%E0%A6%AB%E0%A7%81%E0%A6%9F%E0%A6%AC%E0%A6%B2%E0%A7%87|url-status=live}}</ref> فٽبال ۾ بنگلاديش جون سڀ کان نمايان ڪاميابيون [[2003 ساف گولڊ ڪپ]] ۽ [[1999 ڏکڻ ايشيائي رانديون]] آهن. [[بنگلاديش عورتن جي قومي فٽبال ٽيم]] 2022ع ۽ 2024ع ۾ لڳاتار [[ساف عورتن جي چيمپيئن شپ]] کٽي.<ref>{{Cite news |title=Bangladesh retain SAFF Women's Champs title |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/first-page/bangladesh-retain-saff-womens-champs-title-1730307628 |access-date=2025-01-05 |work=The Financial Express |language=en|archive-date=2025-12-08|archive-url=https://web.archive.org/web/20251208052130/https://today.thefinancialexpress.com.bd/first-page/bangladesh-retain-saff-womens-champs-title-1730307628|url-status=live}}</ref> بنگلاديشي تيرانداز [[ايتي خاتون]] ۽ [[رومان سنا]] [[2019 ڏکڻ ايشيائي رانديون]] دوران تيراندازي جي سڀني 10 مقابلن (انفرادي ۽ ٽيمي) ۾ سون جا تمغا کٽي تاريخ رقم ڪئي.<ref>{{Cite news |url=https://www.thedailystar.net/sports/athletics/bangladesh-win-all-10-golds-in-archery-sa-games-2019-1837909 |title=Ety, Sana complete Bangladesh's clean sweep in archery |date=9 December 2019 |work=The Daily Star}}</ref> [[قومي راندين جي ڪائونسل]] ملڪ جي 42 راندين جي وفاقن کي منظم ڪري ٿي.<ref>{{cite web|title=All Affiliated National Federation/Association |url=http://nsc.gov.bd/n/?cat=11 |publisher=[[National Sports Council]] |access-date=25 January 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130121160742/http://nsc.gov.bd/n/?cat=11 |archive-date=21 January 2013}}</ref> [[شطرنج]] پڻ بنگلاديش ۾ تمام گهڻي مقبول آهي. ملڪ وٽ شطرنج جا پنج گرينڊ ماسٽر آهن، جن مان [[نياز مرشد]] ڏکڻ ايشيا جو پهريون گرينڊ ماسٽر هو.<ref>{{cite web|url=http://bdchessfed.com/grand-masters|title=Bangladesh Chess Federation|website=bdchessfed.com|access-date=17 January 2020|archive-date=29 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200129112718/http://bdchessfed.com/grand-masters/}}</ref> 2010ع ۾ جبل چاڙهيندڙ [[موسيٰ ابراهيم]] [[مائونٽ ايورسٽ]] تي پهچندڙ پهريون بنگلاديشي بڻيو.<ref name="dailystardetail">{{cite news |title=Musa conquers Everest |url=http://www.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=139787 |work=The Daily Star |archive-url=https://web.archive.org/web/20171027015045/https://www.thedailystar.net/news-detail-139787 |archive-date=27 October 2017 |date=24 May 2010}}</ref> [[واصفيا نذرين]] پهرين بنگلاديشي جبل چاڙهيندڙ آهي، جنهن [[ست چوٽيون]] (Seven Summits) ۽ [[ڪي ٽو]] سر ڪيا.<ref>{{cite web |author1=Mary Anne Potts |title=Bangladeshi Climber Shares Her Spiritual Journey for the Women of Her Country |url=https://www.nationalgeographic.com/adventure/adventure-blog/2016/05/27/bangadeshi-climber-wasfia-nazreen-shares-her-spiritual-journey-for-the-women-of-her-country/ |archive-url=https://web.archive.org/web/20191119031640/https://www.nationalgeographic.com/adventure/adventure-blog/2016/05/27/bangadeshi-climber-wasfia-nazreen-shares-her-spiritual-journey-for-the-women-of-her-country/ |archive-date=19 November 2019 |website=National Geographic |date=27 May 2016}}</ref><ref>{{cite magazine|url=https://www.thedailystar.net/life-living/news/wasfia-nazreen-becomes-first-bangladeshi-summit-k2-3076801|title=Wasfia Nazreen becomes first Bangladeshi to summit K2|magazine=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|access-date=16 January 2024|date=22 July 2022}}</ref> مئي 2026ع ۾ [[بابر علي]] [[مائونٽ مڪالو]] سر ڪندڙ پهريون بنگلاديشي بڻيو.<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/babar-ali-becomes-first-bangladeshi-summit-mount-makalu-1427111 |title=Babar Ali becomes first Bangladeshi to summit Mount Makalu |website=[[The Business Standard]] |date=2026-05-02 |access-date=2026-05-02}}</ref> == اهم شخصيتون == * [[شيخ مجيب الرحمان]] * [[شيخ حسينه واجد]] * [[بيگم خالده ضياء]] * [[ڊاڪٽر محمد يونس]] ([[نوبل انعام]] ماڻيندڙ) * [[رونا ليلا]] == پڻ ڏسندا == * [[بنگلاديش جا صدر]] * [[بنگلاديش جا وزير اعظم]] == وڌيڪ مطالعي لاءِ == {{Refbegin|30em}} * احمد، نظام. ''بنگلاديش جي پارليامينٽ'' (روٽليج، 2018ع). * {{cite book |last=Ali |first=S. Mahmud |date=2010 |title=Understanding Bangladesh |url={{GBurl|id=FD2KzBG1ejwC}} |publisher=Columbia University Press |isbn=978-0-231-70143-3}} * {{cite book |title=Bangladesh War: Report from Ground Zero |last=Ghosh |first=Manash |year=2021 |publisher=Niyogi Books |isbn=978-93-91125-37-0}} * بيڪسٽر، ڪريگ. ''بنگلاديش: قوم کان رياست تائين'' (روٽليج، 2018ع). * {{cite book |last=Bose |first=Sarmila |date=2012 |title=Dead Reckoning Memories of the 1971 Bangladesh War |publisher=Hachette UK |isbn=978-93-5009-426-6}} * {{cite book |last=Chakrabarty |first=Bidyut |date=2004 |title=The Partition of Bengal and Assam, 1932-1947: Contour of Freedom |publisher=Routledge |isbn=978-1-134-33274-8 |url={{GBurl|id=in1_AgAAQBAJ}}}} * گروور، ويريندر. ''بنگلاديش: حڪومت ۽ سياست'' (ڊيپ اينڊ ڊيپ پبليڪيشنز، 2000ع). * {{cite book |editor1-last=Guhathakurta |editor1-first=Meghna |editor2-last=van Schendel |editor2-first=Willem |year=2013 |title=The Bangladesh Reader: History, Culture, Politics |publisher=Duke University Press |isbn=978-0-8223-5304-1}} * {{cite book |last1=Hasnat |first1=G. N. Tanjina |last2=Kabir |first2=Md. Alamgir |last3=Hossain |first3=Md. Akhter |title=Handbook of Environmental Materials Management |chapter=Major Environmental Issues and Problems of South Asia, Particularly Bangladesh |date=2018 |pages=1–40 |doi=10.1007/978-3-319-58538-3_7-1 |isbn=978-3-319-58538-3}} * افتخار اقبال (2010ع) ''بنگال ڊيلٽا: ماحوليات، رياست ۽ سماجي تبديلي، 1840–1943'' (پالگريو ميڪملن) {{ISBN|0-230-23183-7}} * {{cite journal |last1=Islam |first1=Saiful |last2=Khan |first2=Md. Ziaur Rahman |title=A Review of Energy Sector of Bangladesh |journal=Energy Procedia |date=March 2017 |volume=110 |pages=611–618 |doi=10.1016/j.egypro.2017.03.193 |bibcode=2017EnPro.110..611I}} * جينوزي، ايف. ٽاماسن، ۽ جيمس ٽي. پيچ. ''بنگلاديش جو زرعي ڍانچو: ترقيءَ ۾ هڪ رڪاوٽ'' (روٽليج، 2019ع). * {{cite book |last=Khan |first=Muhammad Mojlum |year=2013 |title=The Muslim Heritage of Bengal: The Lives, Thoughts and Achievements of Great Muslim Scholars, Writers and Reformers of Bangladesh and West Bengal |publisher=Kube Publishing |isbn=978-1-84774-052-6}} * {{cite book |last=Mookherjee |first=Nayanika |date=2015 |title=The Spectral Wound: Sexual Violence, Public Memories, and the Bangladesh War of 1971 |url={{GBurl|id=JjUWrgEACAAJ}} |publisher=Duke University Press |isbn=978-0-8223-5949-4}} * ايم. مفخرالاسلام (مرتب)، (2004ع)، ''بنگلاديش جي سماجي ۽ معاشي تاريخ: پروفيسر شفيق الرحمان جي ياد ۾ مقالا''، پهريون ڇاپو، ايشياٽڪ سوسائٽي آف بنگلاديش، {{oclc|156800811}} * ايم. مفخرالاسلام (2007ع)، ''بنگال جي زراعت 1920–1946: هڪ مقداري مطالعو'' (ڪيمبرج يونيورسٽي پريس)، {{ISBN|0-521-04985-7}} * {{cite journal |last1=Prodhan |first1=Mohit |title=The educational system in Bangladesh and scope for improvement |journal=Journal of International Social Issues |volume=4 |issue=1 |date=2016 |pages=11–23 |url=https://www.winona.edu/socialwork/Media/Prodhan%20The%20Educational%20System%20in%20Bangladesh%20and%20Scope%20for%20Improvement.pdf}} * {{cite book |last=Raghavan |first=Srinath |year=2013 |title=1971: A Global History of the Creation of Bangladesh |publisher=Harvard University Press |isbn=978-0-674-72864-6}} * {{cite book |last=Rashid |first=Haroun Er |year=1977 |title=Geography of Bangladesh |publisher=University Press |oclc=4638928}} * رياز، علي. ''بنگلاديش: آزاديءَ کان پوءِ جي سياسي تاريخ'' (بلومزبري پبلشنگ، 2016ع). * {{cite book |last=Riaz |first=Ali |date=2010 |title=Political Islam and Governance in Bangladesh |publisher=Routledge |isbn=978-1-136-92624-2}} * {{cite book |last1=Riaz |first1=Ali |last2=Rahman |first2=Mohammad Sajjadur |date=2016 |title=Routledge Handbook of Contemporary Bangladesh |publisher=Routledge |isbn=978-1-317-30877-5}} * {{cite book |last=Schendel |first=Willem van |year=2009 |title=A History of Bangladesh |publisher=Cambridge University Press |isbn=978-0-521-86174-8}} * {{cite journal |last1=J. Shelley |first1=Israt |last2=Takahashi-Nosaka |first2=Misuzu |last3=Kano-Nakata |first3=Mana |last4=S. Haque |first4=Mohammad |last5=Inukai |first5=Yoshiaki |title=Rice Cultivation in Bangladesh: Present Scenario, Problems, and Prospects |journal=Journal of International Cooperation for Agricultural Development |date=2016 |volume=14 |doi=10.50907/jicad.14.0_20}} * سراج الاسلام (مرتب)، (1997ع)، ''بنگلاديش جي تاريخ 1704–1971'' (ٽن جلدن ۾: جلد 1 سياسي تاريخ، جلد 2 معاشي تاريخ، جلد 3 سماجي ۽ ثقافتي تاريخ)، ٻيون نظرثاني ٿيل اشاعت، ايشياٽڪ سوسائٽي آف بنگلاديش، {{ISBN|984-512-337-6}} * سراج الاسلام (مکيه ايڊيٽر)، (2003ع)، ''بنگلاپيڊيا: بنگلاديش جو قومي انسائيڪلوپيڊيا'' (10 جلد)، ايشياٽڪ سوسائٽي آف بنگلاديش، {{ISBN|984-32-0585-5}} * {{cite book |last1=Sisson |first1=Richard |last2=Rose |first2=Leo E. |date=1991 |title=War and Secession: Pakistan, India, and the Creation of Bangladesh |publisher=University of California Press |isbn=978-0-520-07665-5}} * {{cite book |last=Sogra |first=Khair Jahan |date=2014 |title=The Impact of Gender Differences on the Conflict Management Styles of Managers in Bangladesh: An Analysis |publisher=Cambridge Scholars Publishing |isbn=978-1-4438-6854-9}} * {{cite book |last=Umar |first=Badruddin |date=2006 |title=The Emergence of Bangladesh: Rise of Bengali Nationalism, 1958–1971 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-597908-4}} * وان اسڪينڊل، وليم. ''بنگلاديش جي تاريخ'' (ڪيمبرج يونيورسٽي پريس، 2020ع). * {{cite book |last=Uddin |first=Sufia M. |date=2006 |title=Constructing Bangladesh: Religion, Ethnicity, and Language in an Islamic Nation |publisher=University of North Carolina Press |isbn=978-0-8078-7733-3}} * {{cite book |last1=Wahid |first1=Abu N.M. |last2=Weis |first2=Charles E. |date=1996 |title=The Economy of Bangladesh: Problems and Prospects |publisher=Praeger |isbn=978-0-275-95347-8}} === حڪومت === * [https://bangladesh.gov.bd حڪومت] – بنگلاديش حڪومت جي سرڪاري ويب سائيٽ * [https://bangabhaban.gov.bd صدر] – بنگلاديش جي صدر جي سرڪاري ويب سائيٽ * [https://cao.gov.bd چيف ايڊوائيزر] – بنگلاديش جي چيف ايڊوائيزر جي سرڪاري ويب سائيٽ * [https://cabinet.gov.bd ڪابينا] – ڪابينا ڊويزن جي سرڪاري ويب سائيٽ * [https://www.parliament.gov.bd پارليامينٽ] – بنگلاديش جي پارليامينٽ جي سرڪاري ويب سائيٽ * [https://www.supremecourt.gov.bd سپريم ڪورٽ] – بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ جي سرڪاري ويب سائيٽ * [http://nsds.bbs.gov.bd/en شماريات] – [[بنگلاديش شماريات بيورو]] جي سرڪاري ويب سائيٽ === تاريخ === * [https://bffwt.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bffwt.portal.gov.bd/page/e2b55969_0e0c_4337_bb4e_ddcc801df7db/History%2520of%2520Bangladesh%2520(4).docx "تاريخ"] – بنگلاديش فريڊم فائٽر ويلفيئر ٽرسٽ وٽ بنگال جي تاريخ === سياحت === * [https://beautifulbangladesh.gov.bd خوبصورت بنگلاديش] – بنگلاديش جو سرڪاري سياحتي پورٽل === نقشا === * {{Wikiatlas}} * {{OSM relation|184640}} {{Refend}} == حوالا == {{حوالا|2}} == خارجي ڳنڍڻا == {{Library resources box}} * [https://ifs.du.edu/ifs/frm_CountryProfile.aspx?Country=BD بنگلاديش لاءِ اهم ترقياتي اڳڪٿيون] تان [[انٽرنيشنل فيوچرز]] {{Bangladesh topics}} {{Navboxes |list = {{Countries of Asia}} {{South Asian topics}} {{South Asian Association for Regional Cooperation|state=collapsed}} {{Commonwealth of Nations}} {{Organisation of Islamic Cooperation}} {{D-8 Organization for Economic Cooperation}} {{Socialist rulers}} }} {{Subject bar|Bangladesh|Asia|Countries|auto=yes|voy=Bangladesh}} {{Authority control}} {{Coord|24|N|90|E|type:country_region:BD|display=title}} [[Category:Bangladesh| ]]<!--مهرباني ڪري معياري صورت موجب خالي جاءِ برقرار رکو--> [[Category:بنگال]] [[Category:ايشيا جا ملڪ]] [[Category:اهي ملڪ ۽ علائقا جتي بنگالي سرڪاري ٻولي آهي]] [[Category:دولت مشترڪه جي جمهوريتون]] [[Category:ڊيولپنگ 8 ملڪن جا رڪن ملڪ]] [[Category:ايشيا ۾ اڳوڻيون برطانوي نوآباديون ۽ محافظت هيٺ علائقا]] [[Category:گهٽ ترقي يافته ملڪ]] [[Category:دولت مشترڪه جا رڪن ملڪ]] [[Category:اسلامي سهڪار تنظيم جا رڪن ملڪ]] [[Category:ڏکڻ ايشيائي علائقائي سهڪار تنظيم جا رڪن ملڪ]] [[Category:گڏيل قومن جا رڪن ملڪ]] [[Category:ڏکڻ ايشيا جا ملڪ]] [[Category:1971ع ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] [[Category:1971ع ۾ ايشيا ۾ قائم ٿيل ادارا]] [[Category:جاگرافيائي مضمون جن ۾ تصويرن لاءِ متبادل متن موجود ناهي]] [[Category:برڪس ترقياتي بئنڪ جا رڪن ملڪ]] * [http://www.bangladesh.gov.bd/ بنگلا ديش جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{سارڪ}} {{OIC}} [[زمرو:بنگلاديش]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:بنگال]] [[زمرو:اسلامي رياستون]] [[زمرو:ايشيا ۾ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ ايشيا جا ملڪ]] [[زمرو:او آئي سي جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:دولت مشترڪه جون رڪن قومون]] ta9fxzsb69ftpq1ao536gtlh41l396w 387214 387213 2026-06-20T20:58:45Z Intisar Ali 8681 387214 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ايشيا جو ملڪ}} {{About|ملڪ بابت}} {{Infobox country | conventional_long_name = عوامي جمهوريه بنگلاديش | common_name = بنگلاديش | native_name = {{native name|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ}}<br />{{resize|90%|{{nobold|{{transliteration|bn|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś}}}}}} | image_flag = Flag of Bangladesh.svg | image_coat = National emblem of Bangladesh.svg | symbol_type = [[بنگلاديش جو قومي نشان|نشان]] | other_symbol = {{unbulleted list |[[File:Government Seal of Bangladesh.svg|100px|بنگلاديش حڪومت جي مهر]]}} | other_symbol_type = [[بنگلاديش حڪومت جي مهر|حڪومتي مهر]] | national_anthem = {{lang|bn|আমার সোনার বাংলা}} ([[بنگالي ٻولي|بنگالي]])<br />{{transliteration|bn|[[امار شونار بنگلا]]}}<br />"منهنجو سونهري بنگال"<br /><div style="display:inline-block;margin-top:0.4em;">[[File:Amar Sonar Bangla instrumental by US Navy Band.oga|center]]</div> | image_map = {{Switcher|[[File: Bangladesh (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File: Bangladesh rel location map.svg |upright=1.15|frameless]]|بنگلاديش جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[ڍاڪا]] | coordinates = {{Coord|23|45|50|N|90|23|20|E|type:city_region:BD|display=inline}} | largest_city = capital | languages_type = سرڪاري ٻولي<br />{{nowrap|{{nobold|۽ قومي ٻولي}}}} | languages = [[بنگالي ٻولي|بنگالي]]<ref name="bdlaws.minlaw.gov.bd">{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh |website=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |access-date=1 February 2017 |archive-date=10 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191110101626/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-367.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |script-title=bn:বাংলা ভাষা প্রচলন আইন, ১৯৮৭ |author=<!--Not stated--> |website=bdlaws.minlaw.gov.bd |publisher=[[قانون، انصاف ۽ پارلياماني معاملن واري وزارت]] |trans-title=بنگالي ٻولي لاڳو ڪرڻ جو ايڪٽ، 1987ع |language=bn |access-date=7 January 2024 |archive-date=7 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240107175804/http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-705.html |url-status=live }}</ref> | languages2_type = ٻي عام ٻولي | religion = {{ublist |item_style=white-space:nowrap; |91.04% [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ([[رياستي مذهب|سرڪاري]])|7.94% [[بنگلاديش ۾ هندو ڌرم|هندو ڌرم]] |0.60% [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] |0.30% [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|0.12% [[بنگلاديش ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2022 | languages2 = [[بنگلاديشي انگريزي|انگريزي]]<ref>{{cite journal |id={{ERIC|EJ1249887}} |last1=Ara |first1=Rowshon |title=A Foreign Language or the Second Language: The Future of English in Bangladesh |journal=International Journal of Language Education |date=March 2020 |volume=4 |issue=1 |pages=81–95 |doi=10.26858/ijole.v4i2.10458 |doi-broken-date=9 January 2026 }}</ref><ref>{{cite journal |last1=Islam |first1=Mohammad Nurul |last2=Hashim |first2=Azirah |title=Historical Evolution of English in Bangladesh |journal=Journal of Language Teaching and Research |date=2019 |volume=10 |issue=2 |page=247 |doi=10.17507/jltr.1002.05 }}</ref> | ethnic_groups = 99% [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]]<!--Do not modify to "Bengalis". The name of the ethnic group is "Bengali" and the people who belong to Bengali ethnicity are called "Bengalis".--> {{collapsible list | titlestyle = background:transparent;text-align:left;font-weight:normal;font-size:100%; | title = 1% [[بنگلاديش جا مقامي ماڻهو|ٻيا]] | hlist = on | [[چڪما ماڻهو|چڪما]] | [[گارو ماڻهو|گارو]] | [[خاصي ماڻهو|خاصي]] | [[خومي ماڻهو|خومي]] | [[ميتي ماڻهو|منيپوري]] | [[مرما ماڻهو|مرما]] | [[ميزو ماڻهو|ميزو]] | [[رخائن ماڻهو|اراڪاني]] | [[مرو ماڻهو|مرو]] | [[سنتال ماڻهو|سنتال]] | [[تنچانگيا ماڻهو|تنچانگيا]] | [[ترپوري ماڻهو|ترپوري]] | [[بشنوپريا ماڻهو|بشنوپريا]] }} | ethnic_groups_ref = <ref>{{cite web |title=Ethnic population in 2022 census |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |access-date=9 June 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> | ethnic_groups_year = 2022 | religion_ref = <ref name="census"/> | demonym = [[بنگلاديشي ماڻهو|بنگلاديشي]] | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[محمد شهاب الدين]] | leader_title2 = [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[طارق رحمان]] | leader_title3 = [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] | leader_name3 = [[حفيظ الدين احمد]] | leader_title4 = [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] | leader_name4 = [[زبير رحمان چوڌري]] | legislature = [[جاتيا سنگساد]] | sovereignty_note = [[پاڪستان]] کان | sovereignty_type = [[بنگلاديش جي آزادي|آزادي]] | established_event1 = [[اوڀر بنگال]] | established_date1 = 15 آگسٽ 1947ع | established_event2 = [[اوڀر پاڪستان]] | established_date2 = 29 فيبروري 1956ع | established_event3 = [[بنگلاديشي آزادي جو اعلان|آزاديءَ جو اعلان]] | established_date3 = 26 مارچ 1971ع | established_event4 = [[بنگلاديش جي عارضي حڪومت|عارضي حڪومت]] | established_date4 = 10 اپريل 1971ع | established_event5 = [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ جو دستاويز|فتح]]، [[بنگلاديش آزادي جنگ|آزادي جنگ]] ۾ | established_date5 = 16 ڊسمبر 1971ع | established_event6 = [[بنگلاديش جو آئين|موجوده آئين]] | established_date6 = 16 ڊسمبر 1972ع | area_km2 = 148,460<ref>{{cite web|title=Bangladesh country profile |url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650940|website=[[بي بي سي نيوز]] |date=4 March 2011 |access-date=18 February 2025}}</ref> | area_rank = 93هون | area_sq_mi = 57320 | area_label2 = زميني پکيڙ | area_data2 = 130,170&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=13 November 2021|year=2021}}</ref> | area_label3 = آبي پکيڙ | area_data3 = 18,290&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="cia"/> | percent_water = 6.4 | population_estimate = 175,423,000<ref name=IMF/> | population_census = 169,828,911<ref name="populationcensus2022">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Post Enumeration Check (PEC) Adjusted Population |url=http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |date=18 April 2023 |website=[[بنگلاديش شماريات بيورو]] |access-date=30 May 2023 |archive-date=30 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230530205648/http://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-04-18-08-42-4f13d316f798b9e5fd3a4c61eae4bfef.pdf |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=Report: 68% Bangladeshis live in villages |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |work=[[ڍاڪا ٽربيون]] |date=28 November 2023 |access-date=6 February 2024 |archive-date=6 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240206021005/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/332419/report-68%25-bangladeshis-live-in-villages |url-status=live }}</ref> | population_estimate_year = 2026 | population_estimate_rank = 8هون | population_census_year = 2022 | population_census_rank = 8هون | population_density_km2 = 1,165 | population_density_sq_mi = 3,020 | population_density_rank = 13هون | GDP_PPP = {{increase}} $1.922 ٽرلين<ref name="IMFWEO.BD">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[بين الاقوامي مالياتي فنڊ]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=19 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 25هون | GDP_PPP_per_capita = {{increase}} $10,955<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_PPP_per_capita_rank = 127هون | GDP_nominal = {{increase}} $510.705 بلين<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 36هون | GDP_nominal_per_capita = {{increase}} $2,911<ref name="IMFWEO.BD" /> | GDP_nominal_per_capita_rank = 142هون | Gini = 30.9 | Gini_year = 2022 | Gini_change = decrease | Gini_ref = <ref>{{Cite web |title=Gini index - Bangladesh |url=https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=BD |access-date=2026-03-31 |website=World Bank}}</ref> | Gini_rank = | HDI = 0.685 | HDI_year = 2023 | HDI_change = increase | HDI_ref = <ref>{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[گڏيل قومن جو ترقياتي پروگرام]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = {{ordinal|130}} | currency = [[بنگلاديشي ٽڪا|ٽڪا]] ({{lang|bn|[[৳]]}}) | currency_code = BDT | time_zone = [[بنگلاديش معياري وقت|بي ايس ٽي]] | utc_offset = +6 | date_format = dd/mm/yyyy | calling_code = [[بنگلاديش ۾ ٽيليفون نمبر|+880]] | cctld = {{ubl|[[.bd]]|{{lang|bn|[[.bangla|.বাংলা]]}}}} | area_magnitude = | footnote = | today = }} {{Contains special characters|بنگالي}} '''بنگلاديش'''،{{efn|{{IPAc-en|%|b|ae|N|g|l|@|"|d|E|S|,_|%|b|A:|N|-|audio=LL-Q1860 (eng)-Flame, not lame-Bangladesh.wav}}; {{langx|bn|বাংলাদেশ|Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ˈbaŋlaˌdeʃ|pron|Bn-বাংলাদেশ.oga}}}} سرڪاري طور '''عوامي جمهوريه بنگلاديش'''،{{efn|{{langx|bn|গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ|Gôṇôprôjātôntrī Bāṅlādēś|engvar=gb}}, {{IPA|bn|ɡɔnopɾodʒat̪ɔnt̪ɾi‿baŋlad̪eʃ|pron|}}}} [[ڏکڻ ايشيا]] جو هڪ ملڪ آهي. اهو دنيا جو [[آبادي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]] آهي ۽ [[آباديءَ جي گهاٽائي جي لحاظ کان ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گنجان آباد ملڪن]] مان هڪ آهي، جتي لڳ ڀڳ 176 ملين آبادي {{convert|148461|km2|sqmi}} ايراضيءَ ۾ رهي ٿي.<ref name=IMF>{{Cite web |title=Bangladesh and the IMF |url=https://www.imf.org/en/countries/bgd |access-date=2026-05-02 |website=IMF}}</ref> بنگلاديش جون زميني سرحدون اتر، اولهه ۽ اوڀر ۾ [[ڀارت]] سان ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ملن ٿيون. ان جي ڏکڻ ۾ [[بنگال جي نار]] سان سامونڊي ڪنارو آهي. اهو [[ڀوٽان]] ۽ [[نيپال]] کان [[سليگڙي لنگهه]] وسيلي الڳ آهي، ۽ اتر طرف [[چين]] کان [[ڀارت جون رياستون|ڀارتي رياست]] [[سڪم]] وسيلي جدا آهي. [[ڍاڪا]]، ملڪ جو گاديءَ جو هنڌ ۽ [[بنگلاديش جا شهر ۽ ڳوٺ|سڀ کان وڏو شهر]]، ملڪ جو سياسي، مالي ۽ ثقافتي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.sinardaily.my/article/728620/culture/travel-amp-food/bangladesh-may-not-have-a-mega-monument-but-what-it-has-is-captivating|title=Bangladesh may not have a mega monument but what it has is captivating|first=S. D.|last=Reporter|date=12 July 2025|website=Sinar Daily}}</ref> [[چٽاگانگ]] ملڪ جو ٻيو وڏو شهر ۽ [[چٽاگانگ بندرگاهه|ملڪ جو سڀ کان مصروف بندرگاهه]] آهي. هاڻوڪي بنگلاديش جو علائقو قديم تاريخ ۾ ڪيترين [[هندو سلطنتن ۽ گهراڻن جي فهرست|هندو]] ۽ [[ٻڌ ڌرم جي بادشاهتن ۽ سلطنتن جي فهرست|ٻڌ]] گهراڻن جو مضبوط مرڪز رهيو. 1204ع ۾ [[بنگال تي غوري فتح|مسلمانن جي فتح]] کان پوءِ، هن علائقي ۾ [[بنگال سلطنت|سلطنتي]] ۽ [[مغل سلطنت|مغل]] حڪمراني قائم ٿي. [[بنگال صوبو|مغل سلطنت جي سڀ کان وڏي صوبي]] طور [[بنگال]] دنيا جي سڀ کان خوشحال ۽ واپاري طور سرگرم علائقن مان هڪ بڻجي اڀريو، جيڪو پنهنجي [[بنگال ۾ ململ جو واپار|ترقي يافته ڪپڙي جي صنعت]] ۽ زرعي پيداوار لاءِ مشهور هو. 1757ع ۾ [[پلاسي جي جنگ]] ايندڙ ٻن صدين لاءِ [[بنگال پريزيڊنسي|برطانوي نوآبادياتي حڪمراني]] جي شروعات ثابت ٿي. هن دور ۾ سرمائي جي وڏي پيماني تي ٻاهر منتقلي ٿي، جنهن کي برطانيا ۾ صنعتي انقلاب جي مالي مدد لاءِ استعمال ڪيو ويو، جڏهن ته بنگال موتمار ڏڪارن جي دورن سبب تباهه ٿيو. 1947ع ۾ [[برطانوي هندستان جي ورهاڱي|هندستان جي ورهاڱي]] کان پوءِ، [[اوڀر بنگال]] نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جنهن کي پوءِ [[اوڀر پاڪستان]] جو نالو ڏنو ويو. [[اولهه پاڪستان]] ۾ قائم حڪومت طرفان ٻن ڏهاڪن کان وڌيڪ سياسي دٻاءُ ۽ [[ادارتي نسل پرستي|نظامي نسل پرستي]] کان پوءِ، [[اوڀر پاڪستان]] ۾ [[عدم تعاون تحريڪ (1971)|1971ع جي عدم تعاون تحريڪ]] سان شهري بيچيني پيدا ٿي، جيڪا حڪومت جي پرتشدد [[آپريشن سرچ لائيٽ|فوجي ڪارروائي]] کان پوءِ [[بنگلاديش آزادي جنگ]] جو سبب بڻي. [[مڪتي باهني]]، [[1971ع جي هندستان-پاڪستان جنگ|ڀارتي فوجن جي مدد ۽ سهڪار]] سان، هڪ ڪامياب [[انقلاب|هٿياربند انقلاب]] وڙهيو؛ ۽ پاڪستان طرفان ڪيل [[بنگلاديش نسل ڪشي]] جي باوجود، بنگلاديش 16 ڊسمبر 1971ع تي هڪ [[خودمختيار قوم]] بڻجي ويو. آزاديءَ کان پوءِ [[شيخ مجيب الرحمان]] ملڪ جي اڳواڻي ڪئي، جيستائين 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] ٿيو. پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن کي پاڻ به 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|قتل]] ڪيو ويو. 1980ع واري ڏهاڪي تي [[حسين محمد ارشاد]] جي آمريت غالب رهي، جنهن کي 1990ع ۾ [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|عوامي بغاوت]] ذريعي هٽايو ويو. 1991ع ۾ جمهوريت جي بحاليءَ کان پوءِ، [[بيگمن جي جنگ]] يعني [[خالده ضياءُ]] ۽ [[شيخ حسينا]] جي رقابت ايندڙ 34 سالن تائين ملڪ جي سياست کي شڪل ڏني. حسينا کي 5 آگسٽ 2024ع تي [[جولاءِ بغاوت|عوامي بغاوت]] ۾ هٽايو ويو.<ref>{{Cite news |title=Battle Of Begums: All About Rivalry Between Khaleda Zia And Sheikh Hasina |url=https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-url=http://web.archive.org/web/20251230091627/https://www.ndtv.com/world-news/battle-of-begums-all-about-rivalry-between-khaleda-zia-and-sheikh-hasina-10087241 |archive-date=2025-12-30 |access-date=2026-05-15 |work=NDTV |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Mudgal |first=Aryan |date=2025-12-30 |title=‘Battle of the Begums’: Khaleda Zia and Sheikh Hasina's rivalry over the years |url=https://www.hindustantimes.com/world-news/battle-of-the-begums-khaleda-zia-and-sheikh-hasinas-rivalry-over-the-years-bangladesh-101767079979402.html |access-date=2026-05-15 |website=Hindustan Times |language=en}}</ref> بنگلاديش [[ويسٽ منسٽر نظام]] تي ٻڌل هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي. اهو [[وچولي طاقت]] آهي ۽ [[بنگلاديش جي معيشت|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] رکي ٿو. بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن موجب اسلام|چوٿين نمبر وڏي مسلمان آبادي]] جو گهر آهي. اهو ڏکڻ ايشيا جي [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|ٽئين نمبر وڏي فوج]] رکي ٿو ۽ گڏيل قومن جي [[امن قائم رکڻ]] وارين ڪارروائين ۾ سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ آهي. بنگلاديش [[بنگلاديش جون ڊويزنون|اٺ ڊويزنن]]، [[بنگلاديش جا ضلعا|64 ضلعن]]، [[اپازيلا|500 سب ضلعن]] ۽ [[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|4,599 يونين ڪائونسلن]] تي مشتمل آهي، ۽ دنيا جي [[سندربن|سڀ کان وڏي مينگروو ٻيلي]] جو گهر آهي. ان وٽ دنيا جي سڀ کان وڏي [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|پناهگير آبادي]] مان هڪ آهي ۽ اهو اڃا تائين مقامي سطح تي پکڙيل [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]]، [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جي ڀڃڪڙين]]، [[مذهبي تشدد]]، [[سياسي زوال|سياسي عدم استحڪام]] ۽ [[موسمي تبديلي جا اثر|موسمي تبديلي جي منفي اثرن]] جهڙن چئلينجن کي منهن ڏئي رهيو آهي. بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] ۽ [[بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن]] جو ميمبر ملڪ آهي. == نالي جي بڻ بنياد == {{Main|بنگال جا نالا}} ''بنگلاديش'' ("بنگالي ملڪ") جي نالي جي بڻ بنياد کي ويهين صديءَ جي شروعات تائين ڳولي سگهجي ٿو، جڏهن بنگالي محب وطن گيتن، جهڙوڪ [[رابندرناٿ ٽئگور]] جي ''آجي بنگلاديشير هردوئي'' ۽ [[قاضي نذرالاسلام]] جي ''نمو نمو نمو بنگلاديش مومو'' ۾، ترتيبوار 1905ع ۽ 1932ع ۾، هي اصطلاح استعمال ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |title=Notation of song aaji bangladesher hridoy |access-date=10 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150904011316/http://www.geetabitan.com/lyrics/A/aaji-bangladesher-hridoy.html |archive-date=4 September 2015}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان، بنگالي قومپرستن [[اوڀر پاڪستان]] ۾ سياسي جلسن ۾ هي اصطلاح استعمال ڪرڻ شروع ڪيو. ''بنگلا'' اصطلاح [[بنگال]] علائقي ۽ [[بنگالي ٻولي]] ٻنهي لاءِ استعمال ٿي سگهي ٿو. ''بنگلا'' اصطلاح جي اصل واضح ناهي؛ مختلف نظرين موجب ان جو تعلق ڪانسي جي دور جي ڪنهن [[پروٽو-ڊراوڙي ٻولي|پروٽو-ڊراوڙي]] قبيلي،<ref>{{cite web |url=http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field%28DOCID+bd0014%29 |title=Bangladesh: early history, 1000&nbsp;B.C.–A.D. 1202 |date=September 1988 |website=Bangladesh: A country study |publisher=[[لائبريري آف ڪانگريس]] |access-date=1 December 2014 |quote=Historians believe that Bengal, the area comprising present-day Bangladesh and the Indian state of [[West Bengal]], was settled in about 1000 B.C. by Dravidian-speaking peoples who were later known as the Bang. Their homeland bore various titles that reflected earlier tribal names, such as Vanga, Banga, Bangala, Bangal, and Bengal. |archive-url=https://web.archive.org/web/20131207010051/http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd%2Fcstdy%3A%40field%28DOCID+bd0014%29 |url-status=live |archive-date=7 December 2013 }}</ref> ۽ لوهه جي دور جي [[ونگا سلطنت]] سان جوڙيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |url=https://www.britannica.com/place/Vanga|title=Vanga &#124; ancient kingdom, India|website=Encyclopædia Britannica|access-date=24 April 2023|archive-date=30 July 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160730062030/https://www.britannica.com/place/Vanga|url-status=live}}</ref> هن اصطلاح جو سڀ کان پراڻو ڄاتل استعمال 805ع واري [[نيسري|نيسري پليٽ]] ۾ ملي ٿو. ''ونگلا ديسا'' اصطلاح يارهين صديءَ جي ڏکڻ هندستاني رڪارڊن ۾ ملي ٿو.<ref>{{cite book |last=Keay |first=John |author-link=John Keay |year=2000 |title=India: A History |publisher=[[Atlantic Monthly Press]] |page=220 |isbn=978-0-87113-800-2 |quote=In C1020 ... launched Rajendra's great northern escapade ... peoples he defeated have been tentatively identified ... 'Vangala-desa where the rain water never stopped' sounds like a fair description of Bengal in the monsoon.}}</ref><ref name="Sen-1999">{{cite book |last=Sen |first=Sailendra Nath |year=1999 |orig-date=First published 1988 |title=Ancient Indian History and Civilization |url=https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |publisher=New Age International |page=281 |isbn=978-81-224-1198-0 |access-date=25 July 2023 |archive-date=16 January 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116111745/https://books.google.com/books?id=Wk4_ICH_g1EC&pg=PA281 |url-status=live }}</ref> چوڏهين صديءَ ۾ [[بنگال سلطنت]] دوران هن اصطلاح کي سرڪاري حيثيت ملي.<ref name="Ahmed2004">{{cite book |last=Ahmed |first=Salahuddin |date=2004 |title=Bangladesh: Past and Present |url=https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |publisher=APH Publishing |page=23 |isbn=978-81-7648-469-5 |access-date=14 May 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161602/https://books.google.com/books?id=Szfqq7ruqWgC&pg=PA23 |url-status=live }}</ref><ref>"But the most important development of this period was that the country for the first time received a name, ie Bangalah." [http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal Banglapedia: Islam, Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20150723091245/http://en.banglapedia.org/index.php?title=Islam,_Bengal |date=23 July 2015 }}</ref> [[شمس الدين الياس شاهه]] 1342ع ۾ پاڻ کي "بنگلا جو پهريون [[شاهه]]" قرار ڏنو.<ref name="Ahmed2004" /> اسلامي دور ۾ ''بنگال'' لفظ هن علائقي لاءِ سڀ کان عام نالو بڻجي ويو.<ref>{{Cite book |last=Sircar |first=D.C. |author-link=Dineshchandra Sircar |year=1971 |orig-date=First published 1960 |title=Studies in the Geography of Ancient and Medieval India |url=https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |edition=2nd |publisher=Motilal Banarsidass |page=135 |isbn=978-81-208-0690-0 |access-date=19 April 2016 |archive-date=6 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230206161603/https://books.google.com/books?id=AqKw1Mn8WcwC |url-status=live }}</ref> سورهين صديءَ جي تاريخدان [[ابوالفضل بن مبارڪ]] پنهنجي ''[[آئين اڪبري]]'' ۾ لکي ٿو ته پڇاڙي ''"ال"'' جو اضافو ان حقيقت مان ٿيو ته هن زمين جا قديم راجا ٽڪرين جي هيٺاهين وارن هيٺاهن علائقن ۾ مٽيءَ جا دڙا ٺاهيندا هئا، جن کي "ال" چيو ويندو هو.<ref>Land of Two Rivers, [[Nitish Sengupta]]</ref> اهو ذڪر [[غلام حسين سليم]] جي [[رياض السلاطين]] ۾ پڻ ملي ٿو.<ref name="riaj">[http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11 RIYAZU-S-SALĀTĪN: A History of Bengal] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20141215055926/http://persian.packhum.org/persian/pf?file=07601010&ct=11|date=15 December 2014}}, [[Ghulam Husain Salim]], The Asiatic Society, Calcutta, 1902.</ref> هند-آريائي پڇاڙي ''[[-desh|ديش]]'' سنسڪرت لفظ ''deśha'' مان نڪتل آهي، جنهن جي معنيٰ "زمين" يا "ملڪ" آهي. تنهنڪري ''بنگلاديش'' نالي جي معنيٰ "بنگال جي زمين" يا "بنگال جو ملڪ" آهي.<ref name="Sen-1999" /> == تاريخ == {{Main|بنگلاديش جي تاريخ}} === ابتدائي تاريخ === [[File:Mahasthan Brahmi Inscription.png|thumb|ٽين صدي ق.م. جو [[مهاستان برهمي ڪتبو]]، جيڪو 1931ع ۾ [[مهاستان ڳڙهه]]، [[بوگرا ضلعو]] مان دريافت ٿيو]] هن علائقي تي پکڙجندڙ پهرين وڏي مقامي سلطنت [[موريا سلطنت]] ({{Circa}} 320–185 ق.م.) هئي. ان جي زوال کان پوءِ [[ساماتاتا]] نالي بادشاھت اڀري، جيڪا [[گپت سلطنت]] (تقريباً 319–540ع) جي باجگذار رياست هئي. [[هرشا]] (606–647ع) ساماتاتا کي پنهنجي نسبتاً ڍري انتظامي سياسي ڍانچي ۾ شامل ڪيو. ٻڌ ڌرم واري [[پالا سلطنت]] 750ع کان 1150ع تائين هن علائقي تي حڪومت ڪئي. بعد ۾ ان کي هندو [[سينا خاندان]] ختم ڪيو، جنهن 1204ع تائين حڪومت ڪئي، جڏهن [[غوري خاندان]] جي [[محمد بختيار خلجي]] جي اڳواڻيءَ ۾ ٿيندڙ [[هندستاني برصغير ۾ مسلمان فتحون|مسلمان فتحن]] هن علائقي تي قبضو ڪيو.<ref>{{cite book|chapter=EARLY HISTORY, 1000 B.C.-A.D. 1202|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/4.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> === وچئين دور === {{Main|بينگال سلطنت|بنگال صوبو}} [[File:Renaldis muslin woman.jpg|thumb|ارڙهين صديءَ ۾ [[ڍاڪا]] جي هڪ عورت نفيس [[بنگال جي ململ واپار|بنگالي ململ]] جو لباس پهريل]] {{multiple image | perrow = 2 | total_width = 300 | image1 = Kusumba Mosque, Naogaon.jpg | image2 = গোয়ালদি মসজিদ 3.jpg | image3 = Bagha Shahi Mosque.jpg | image4 = Choto Shona Mosque Rajshahi.jpg | footer = بنگال سلطنت جي دور جي مسجدن جي تعمير. مٿان کاٻي کان گھڙيال وار ترتيب سان: [[ڪسومبا مسجد]] جا محراب، [[گوالدي مسجد]]، [[باگها مسجد]] ۽ [[ڇوٽو سونا مسجد]] جا نوڪدار محراب ۽ بنگالي ڇت. }} [[File:Hussain Shahis of Bengal.png|thumb|left|[[حسين شاهي خاندان]] جي دور ۾ بنگال]] ان کان پوءِ بنگال [[دهلي سلطنت]] (1206–1526ع) جو حصو بڻيو.<ref name="islamization">{{cite book|chapter=ISLAMIZATION OF BENGAL, 1202–1757|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/5.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> 1341ع ۾ [[فخرالدين مبارڪ شاهه]] آزاد [[بنگال سلطنت]] قائم ڪئي.<ref name="islamization"/> آزاد بنگال سلطنت تي لڳاتار ٻن خاندانن، [[حسين شاهي خاندان]] ۽ [[الياس شاهي خاندان]] حڪومت ڪئي، جڏهن ته [[گنيشا خاندان]] جو مختصر دور پڻ رهيو. جاگرافيائي توسيع ۽ معاشي خوشحاليءَ جي زماني ۾ يورپي ۽ چيني سياحن ان کي "واپار لاءِ دنيا جو سڀ کان مالدار ملڪ" قرار ڏنو.<ref>{{cite book|last=Nanda|first=J.N.|year=2005|title=Bengal: the unique state|publisher=Concept Publishing Company|isbn=978-81-8069-149-2}}</ref>{{rp|10}} 1576ع ۾ [[مغل سلطنت]] بنگال تي قبضو ڪيو.<ref name="islamization"/><ref>Raychaudhuri, Tapan; Habib, Irfan (eds). ''The Cambridge Economic History of India: Volume 1, c.1200–c.1750''. Cambridge University Press, 1982.</ref> اٺارهين صديءَ تائين [[بنگال صوبو]] مغل سلطنت جو سڀ کان مالدار صوبو بڻجي ويو ۽ ان کي "ملڪن جي جنت" ۽ "هندستان جو اناج گهر" سڏيو ويو.<ref name="islamization"/> هتي جي رهواسين جو معيارِ زندگي دنيا جي بهترين معيارن مان هڪ هو، ڇاڪاڻ⁠تہ هي علائقو ڪپهه جي ڪپڙي (خاص طور ململ)، ريشم ۽ [[بنگلاديش ۾ ٻيڙيون ٺاهڻ جي صنعت|ٻيڙيون ٺاهڻ]] جو وڏو عالمي برآمد ڪندڙ ۽ پيدا ڪندڙ هو.<ref name="ray">{{cite book|first=Indrajit|last=Ray|year=2011|title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857)|url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA7|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-82552-1|access-date=30 May 2019}}</ref>{{rp|174}} 1700ع جي شروعات ۾ مغل سلطنت جي زوال کان پوءِ هي علائقو [[بنگال جا نواب|بنگال جي نوابن]] جي ماتحت هڪ نيم خودمختيار رياست بڻجي ويو، جنهن جو بنياد [[مرشد قلي خان]] 1717ع ۾ رکيو. === برطانوي نوآبادياتي دور === {{Main|بنگال پريزيڊنسي}} [[File:Bengal Presidency in British India with dependencies 1852.png|thumb|left|برطانوي هندستان ۾ بنگال پريزيڊنسي (سائي رنگ) ۽ ان جا تابع علائقا (سرمائي رنگ)]] 23 جون 1757ع تي [[سراج الدوله]] جي اڳواڻيءَ واري رياست کي [[ايسٽ انڊيا ڪمپني]] [[پلاسي جي جنگ]] ۾ شڪست ڏني. اها جنگ بنگال ۽ سڄي هندستاني برصغير تي [[برطانوي راڄ]] قائم ڪرڻ ۾ اهم ثابت ٿي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref> بنگال برطانيا جي [[صنعتي انقلاب]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو، پر ان جي قيمت وڏي پئماني تي سرمائي جي نيڪالي، صنعتڪشي جي زوال ۽ بنگالي ڪپڙي جي صنعت جي تباهيءَ جي صورت ۾ ادا ڪئي وئي.<ref>{{cite journal|last=Ray|first=Indrajit|title=Identifying the woes of the cotton textile industry in Bengal: tales of the nineteenth century|volume=62|number=4|pages=857–892|publisher=[[Wiley (publisher)|Wiley]]|journal=[[The Economic History Review]]|jstor=27771525|date=November 2009|doi=10.1111/j.1468-0289.2009.00444.x }}</ref><ref name="ray"/>{{rp|7–10}} 1770ع جي هولناڪ [[عظيم بنگال ڏڪار]] ۾ اندازاً هڪ ڪروڙ تائين ماڻهو فوت ٿيا،<ref>{{cite journal|last=Ghose|first=Ajit Kumar|title=Food Supply and Starvation: A Study of Famines with Reference to the Indian Sub-Continent|volume=34|number=2|pages=368–389|jstor=2662775|publisher=[[Oxford University Press]]|journal=[[Oxford Economic Papers]]|year=1982|doi=10.1093/oxfordjournals.oep.a041557 |pmid=11620403 }}</ref><ref>{{Cite book |last=Dyson |first=Tim |title=A population history of India: from the first modern people to the present day |date=2018 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-882905-8 |edition=1st |location=Oxford |pages=80–81}}</ref><ref name="Irschick2018">{{citation|last=Irschick|first=Eugene F.|author-link=Eugene F. Irschick|title=A History of the New India: Past and Present|url=https://books.google.com/books?id=wqiaDwAAQBAJ&pg=PA73|year=2018|publisher=Routledge|isbn=978-1-317-43617-1|pages=73–}}</ref> جيڪو بنگال پريزيڊنسي جي ڪل آباديءَ جي لڳ ڀڳ ٽئين حصي جي برابر هو.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=6iNuAAAAMAAJ|last=Peers|first=Douglas M.|year=2006|title=India under colonial rule: 1700–1885|publisher=Pearson Education|isbn=978-0-582-31738-3}}</ref>{{rp|47}} === پاڪستان جو حصو === {{Main|ڊومينين آف پاڪستان|اوڀر بنگال|اوڀر پاڪستان}} {{further|اولھ پاڪستان| بنگال جو ورهاڱو (1947)|انڊيا جو ورھاڱو }} لڳ ڀڳ ٻن صدين جي سڌي برطانوي حڪمراني کان پوءِ، جديد بنگلاديش جون سرحدون [[هندستان جي ورهاڱي]] دوران 15 آگسٽ 1947ع تي [[ريڊڪلف لائين]] تحت [[بنگال جي ورهاڱي (1947ع)|بنگال جي ورهاڱي]] سان مقرر ٿيون.<ref>{{cite journal|last=Chatterji|first=Joya|title=The Fashioning of a Frontier: The Radcliffe Line and Bengal's Border Landscape, 1947–52|volume=33|number=1|year=1999|pages=185–242|publisher=[[Cambridge University Press]]|journal=[[Modern Asian Studies]]|doi=10.1017/S0026749X99003066 |jstor=313155}}</ref> ان وقت هي علائقو [[اوڀر بنگال]] جي نالي سان نئين ٺهيل [[پاڪستان جي ڊومينين]] جو اوڀر ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو حصو بڻيو، جڏهن ته ٻيو حصو [[اولهه پاڪستان]] هو.<ref>{{cite book|chapter=PAKISTAN PERIOD, 1947–71|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/14.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=4|access-date=13 January 2025}}</ref> اوڀر ۽ اولهه پاڪستان جي وچ ۾ هڪ هزار ميلن کان وڌيڪ جاگرافيائي فاصلو هو، جيڪو بعد ۾ شديد معاشي اڻبرابريءَ جو بنيادي سبب بڻيو.<ref>{{cite journal|last=Sobhan|first=Rehman|title=The Problem of Regional Imbalance in the Economic Development of Pakistan|journal=[[Asian Survey]]|volume=2|number=5|year=1962|pages=31–37|doi=10.2307/3023445 |jstor=3023445}}</ref> [[خواجه ناظم الدين]] اوڀر بنگال جو پهريون وزيراعليٰ ٿيو ۽ [[فريڊرڪ چالمرز بورن]] ان جو گورنر مقرر ٿيو. 1949ع ۾ [[آل پاڪستان عوامي مسلم ليگ]] قائم ٿي. 1950ع ۾ [[اوڀر بنگال قانون ساز اسيمبلي]] زمينداري نظام ۽ مستقل بندوبست کي ختم ڪندي زرعي سڌارا نافذ ڪيا.<ref>[[#Baxter|Baxter]], p. 72</ref> 1953ع ۾ عوامي مسلم ليگ جو نالو تبديل ڪري وڌيڪ "سيڪيولر" [[عوامي ليگ]] رکيو ويو.<ref name="LewisSagar1992">{{cite book |author1=David S. Lewis |author2=Darren J. Sagar|title=Political Parties of Asia and the Pacific: A Reference Guide |url={{GBurl|id=S4uyAAAAIAAJ}}|year=1992|publisher=Longman|isbn=978-0-582-09811-4|page=36|access-date=30 July 2017}}</ref> {{مکيه|بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ}} ثقافتي، لساني، سياسي ۽ معاشي امتياز، 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]]، 1966ع جي [[ڇهن نڪتن واري تحريڪ]]، 1970ع جي چونڊن ۾ [[عوامي ليگ]] جي شاندار ڪاميابي ۽ پوءِ [[آپريشن سرچ لائيٽ]] جي فوجي ڪارروائيءَ، بنگلاديش جي آزاديءَ جي جدوجهد کي جنم ڏنو. 25 مارچ 1971ع تي پاڪستاني حڪومت طرفان فوجي آپريشن شروع ڪيو ويو.<ref>{{cite journal|last=Bose|first=Sarmila|title=Anatomy of Violence: Analysis of Civil War in East Pakistan in 1971|journal=[[Economic and Political Weekly]]|volume=40|number=41|year=2005|pages=4463–4471|jstor=4417267}}</ref> 26 مارچ 1971ع تي پاڪستاني فوج پاران [[شيخ مجيب الرحمان]] جي گرفتاري کان پوءِ، آزادي پسند اڳواڻ ميجر [[ضياءُ الرحمان]] مجيب جي طرفان بنگلاديش جي آزاديءَ جو اعلان نشر ڪيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/zias-declaration-19001 | title=Zia's declaration |work=The Daily Star |date=7 April 2014 }}</ref> ان کان پوءِ نَو مهينن تي مشتمل خوني [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] شروع ٿي، جنهن دوران نسلي بنگالين جي خلاف [[بنگلاديش نسل ڪشي]] به ٿي.<ref>{{cite journal|last=Saikia|first=Yasmin|title=Beyond the Archive of Silence: Narratives of Violence of the 1971 Liberation War of Bangladesh|journal=[[History Workshop Journal]]|number=58|year=2004|volume=58 |pages=275–287|doi=10.1093/hwj/58.1.275 |jstor=25472765}}</ref> آخرڪار 16 ڊسمبر 1971ع تي [[پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ وارو معاهدو|پاڪستاني هٿيار ڦٽا ڪرڻ]] کان پوءِ بنگلاديش هڪ خودمختيار ۽ آزاد رياست طور وجود ۾ آيو. === آزاد بنگلاديش === [[بنگلاديش جو آئين]] 4 نومبر 1972ع تي نافذ ڪيو ويو.<ref>{{cite web|last1=Chakma|first1=Parbon|last2=Saumik|first2=Rafid Azad|url=https://www.thedailystar.net/law-our-rights/news/50-years-bangladesh-constitution-nutshell-3160281|title=50 Years of Bangladesh Constitution In a nutshell|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 November 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ، مجيب جي اڳواڻيءَ واري حڪومت وڏي پيماني تي ڪرپشن ۽ بدانتظامي ۾ ملوث ٿي، جنهن سبب سڄي ملڪ ۾ لاقانونيت ۽ معاشي تباهي پيدا ٿي. [[بڪسال|هڪ پارٽي سوشلزم]] قائم ڪرڻ جون ڪوششون ۽ [[1974ع بنگلاديش ڏڪار|1974ع جو وڏو ڏڪار]] مجيب جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي کان پوءِ 1975ع ۾ سندس [[شيخ مجيب الرحمان جو قتل|قتل]] جو سبب بڻيا.<ref>{{cite book|chapter=Fall of the Bangabandhu, 1972–75|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/19.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|131}} ان کان پوءِ صدارت [[ضياءُ الرحمان]] ڏانهن منتقل ٿي، جنهن عوامي نظم بحال ڪيو، زراعت کي صنعتي بنيادن تي آندو، [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] قائم ڪئي ۽ [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم]] جي قيام جي شروعات ڪئي.<ref>{{cite book|chapter=The Zia Regime and Its Aftermath, 1977–82|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/21.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> ضياءُ الرحمان 1 سيپٽمبر 1978ع تي [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite news |title=BNP vows to continue movement |url=https://www.thedailystar.net/news/politics/bnp-vows-continue-movement-for-democracy-restore-1627522 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |agency=[[United News of Bangladesh|UNB]] |date=1 September 2018 |access-date=3 June 2026}}</ref> 1981ع ۾ [[ضياءُ الرحمان جو قتل|رحمان جي قتل]] کان پوءِ ايندڙ ڏهاڪو [[حسين محمد ارشاد]] جي ماتحت [[فوجي آمريت]] جو دور رهيو، جنهن ۾ بنيادي ڍانچي جي ترقي، [[اختيارن جي منتقلي]] جون سڌارا، قومي ملڪيت ۾ آيل صنعتن جي نجڪاري ۽ 1988ع ۾ اسلام کي [[رياستي مذهب]] قرار ڏيڻ شامل هئا.<ref>{{cite book|chapter=THE ERSHAD PERIOD: Achieving Stability, 1982–83|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/90.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Emerging Opposition, 1983–86|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/91.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=https://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=Relaxation of Martial Law, 1986–87|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/92.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite book|chapter=More Opposition Pressure|chapter-url=https://countrystudies.us/bangladesh/93.htm|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert|title=Bangladesh: A Country Study|url=http://countrystudies.us/bangladesh/|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[1990ع بنگلاديش عوامي بغاوت|بحالي]] کان پوءِ [[پارلياماني جمهوريت]] [[1991ع بنگلاديشي عام چونڊون|1991ع]] ۾ واپس آئي، ۽ اقتدار بي اين پي جي [[خالده ضياءُ]] ۽ عوامي ليگ جي [[شيخ حسينا]] جي وچ ۾ مٽاسٽا ٿيندو رهيو. هن دور کي [[بيگمن جي جنگ]] سڏيو ويو، جنهن 2024ع تائين 34 سالن لاءِ بنگلاديش جي سياست ۽ تاريخ کي شڪل ڏني.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-42999503|title=Bangladesh grows tired of the Battling Begums|last=Rowlatt|first=Justin|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=11 February 2018|access-date =13 January 2025}}</ref><ref name="gov0"/>{{rp|130}} [[2008ع بنگلاديشي عام چونڊون|2008ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ عوامي ليگ ٻيهر اقتدار ۾ آئي.<ref>{{cite web|url=https://www.voanews.com/a/a-13-2008-12-30-voa9/401556.html|title=Bangladesh's Sheikh Hasina Wins Landslide Election|date=1 November 2009|access-date=14 February 2025|publisher=[[Voice of America]]|last=Herman|first=Steve}}</ref> [[شيخ حسينا]] جي اڳواڻيءَ هيٺ ملڪ معاشي ترقي ڏٺي، پر ساڳئي وقت [[جمهوري پٺتي هٽڻ]]، وڌندڙ [[آمريت پسندي]]، وڏي پيماني تي [[بنگلاديش ۾ ڪرپشن|ڪرپشن]] ۽ وسيع [[بنگلاديش ۾ انساني حق|انساني حقن جون ڀڃڪڙيون]] پڻ ڏٺيون.<ref>{{cite web|last1=Ethirajan|first1=Anbarasan|last2=Wong|first2=Tessa|title=Sheikh Hasina: The pro-democracy icon who became an autocrat|url=https://www.bbc.com/news/articles/cg3ee303yxpo|date=6 August 2024|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|access-date=15 January 2025}}</ref> مختلف رپورٽن موجب حسينا ۽ عوامي ليگ حڪومت، ڀارت سان سهڪار جي مدد سان، [[2009ع بنگلاديش رائفلز بغاوت]] منظم ڪئي ته جيئن اهڙن قابل فوجي آفيسرن کي ماريو وڃي، جن کي حسينا پنهنجي اقتدار لاءِ خطرو سمجهندي هئي؛ ان سان [[بنگلاديش فوج]] غير مستحڪم ٿي ۽ عملي طور هڪ پارٽي حڪمراني مضبوط ٿي.<ref>{{cite news |last1=Reporter |first1=Staff |title='Hasina, AL leaders behind BDR mutiny' |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/crime-justice/news/hasina-al-leaders-behind-bdr-mutiny-4047691 |access-date=1 December 2025 |work=The Daily Star |date=1 December 2025 |language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Did India benefit from BDR mutiny? What the probe commission says|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/did-india-benefit-bdr-mutiny-what-probe-commission-says-1299101|website=The Business Standard|date=2025-12-01|access-date=2025-12-01|language=en}}</ref> حسينا [[2014ع بنگلاديشي عام چونڊون|2014ع]]، [[2018ع بنگلاديشي عام چونڊون|2018ع]] ۽ [[2024ع بنگلاديشي عام چونڊون|2024ع جي عام چونڊن]] ۾ لڳاتار ٻيو، ٽيون ۽ چوٿون مدو کٽيو؛ اهي سڀئي چونڊون جعلي هيون ۽ نه [[آزاد ۽ منصفاڻي چونڊ|آزاد نه منصفاڻي]].<ref>{{cite web|url=https://edition.cnn.com/2014/01/06/world/asia/bangladesh-elections/index.html|title=Bangladesh ruling party wins elections marred by boycott, violence|date=6 January 2014|access-date=14 February 2025|publisher=[[CNN]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-46718393|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins landslide in disputed vote|date=31 December 2018|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-67889387|title=Bangladesh election: PM Sheikh Hasina wins fourth term in controversial vote|date=8 January 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|last1=Anbarasan|first1=Ethirajan|last2=Ng|first2=Kelly}}</ref> آمرانه حڪومت خلاف [[جولاءِ بغاوت]] کان پوءِ، حسينا کي [[عدم تعاون تحريڪ (2024ع)|استعيفا ڏيڻ ۽ ڀارت ڀڄڻ]] تي مجبور ڪيو ويو، جيڪو [[جولاءِ 36|5 آگسٽ 2024ع]] تي ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2024/8/5/bangladeshs-sheikh-hasina-forced-to-resign-what-happened-and-whats-next|title=Bangladesh's Sheikh Hasina forced to resign: What happened and what's next?|date=5 August 2024|access-date=14 February 2025|publisher=[[Al Jazeera]]}}</ref> آگسٽ 2024ع ۾ هڪ عبوري حڪومت قائم ٿي، جنهن ۾ نوبل انعام يافته [[محمد يونس]] کي [[بنگلاديش جو چيف ايڊوائيزر|چيف ايڊوائيزر]] بڻايو ويو.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/clyg7we8xvno|title=Yunus sworn in as interim Bangladesh leader|last1=Hussain|first1=Samira|last2=Drury|first2=Flora|date=8 August 2024|access-date=14 February 2025|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]}}</ref> [[2026ع بنگلاديشي عام چونڊون|2026ع جي عام چونڊن]] کان پوءِ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (بي اين پي) ٻيهر اقتدار ۾ آئي ۽ چيئرمين [[طارق رحمان]] 17 فيبروري 2026ع تي بنگلاديش جي وزيراعظم طور حلف کنيو. [[بنگلاديش جماعت اسلامي]] مکيه مخالف ڌر بڻجي وئي.<ref>{{cite web |title=From a marginal force to opposition party: The rise of Bangladesh Jamaat-e-Islami |url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/marginal-force-opposition-party-rise-bangladesh-jamaat-e-islami-1361786 |website=The Business Standard |access-date=19 February 2026}}</ref> 1990ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان، [[آزاد منڊي]] جي پاليسين ۽ [[معاشي آزادڪاري]] جي قدمن سبب، بنگلاديش اهم معاشي واڌ حاصل ڪئي آهي. اهو دنيا جي [[حقيقي جي ڊي پي واڌ جي شرح موجب ملڪن جي فهرست|تيز ترين وڌندڙ معيشتن]] مان هڪ طور اڀريو، جنهن جي پٺيان ان جي وڏي [[بنگلاديش ۾ ڪپڙي جي صنعت|ڪپڙي جي صنعت]] آهي، جيڪا دنيا ۾ ٻئي نمبر تي وڏي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Bashar|first1=Omar K. M. R.|last2=Khan|first2=Habibullah|title=Liberalisation and Growth in Bangladesh: An Empirical Investigation|volume=32|number=1|date=March 2009|pages=61–76|jstor=40795710|journal=The Bangladesh Development Studies|publisher=[[Bangladesh Institute of Development Studies]] (BIDS) |doi=10.57138/XTYK4544 }}</ref> اهو [[نامياري جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|ڏکڻ ايشيا جي ٻئي نمبر وڏي معيشت]] طور اڀريو آهي، ۽ 2018ع کان پاڙيسري ڀارت جي نامياري في ماڻهو جي ڊي پي کان اڳتي نڪري ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/bangladesh/bangladesh-ranked-41st-largest-economy-in-2019-all-over-the-world-study-1684078|title=Bangladesh 2nd largest economy in South Asia|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 January 2019|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://foreignpolicy.com/2020/10/20/india-falls-behind-bangladesh-gdp/|title=Angst and Denial in India as It's Now Officially Poorer Than Bangladesh|last=Babones|first=Salvatore|date=20 October 2020|access-date=13 January 2025|work=[[Foreign Policy]]}}</ref> بنگلاديش پنهنجي [[بنگلاديش ۾ غربت|غربت جي شرح]] گهٽائڻ ۾ نمايان ڪاميابيون حاصل ڪيون آهن، جيڪا 1971ع ۾ 80 سيڪڙو هئي،<ref>{{cite web|url=https://cri.org.bd/2021/03/26/what-milestones-have-bangladesh-crossed-in-50-years/|title=What milestones have Bangladesh crossed in 50 years|date=26 March 2021|access-date=1 October 2022}}</ref> 1991ع ۾ 44.2 سيڪڙو ٿي،<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/results/2018/11/15/bangladesh-reducing-poverty-and-sharing-prosperity|title=Bangladesh: Reducing Poverty and Sharing Prosperity|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022}}</ref> ۽ 2022ع ۾ 18.7 سيڪڙو تائين گهٽجي وئي.<ref>{{cite news|url=https://pip.worldbank.org/country-profiles/BGD|title=Country Profile – Poverty and Inequality Platform|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 January 2025}}</ref> 21هين صديءَ دوران ان جي [[انساني ترقياتي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقياتي اشاري]] جي واڌ رڳو چين کان گهٽ رهي.<ref>{{cite web|url=https://bangladesh.un.org/en/256074-new-directions-human-development-bangladesh|title=New directions for human development in Bangladesh|date=17 December 2023|access-date=12 February 2025|publisher=United Nations}}</ref> [[سبز منتقلي]] جي حصي طور، بنگلاديش جو صنعتي شعبو [[سبز ڪارخانو|سبز ڪارخانا]] ٺاهڻ ۾ اڳواڻ طور اڀريو آهي، ۽ ملڪ وٽ دنيا ۾ تصديق ٿيل سبز ڪارخانن جو سڀ کان وڏو تعداد آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/green-rmg-factories-how-bangladesh-became-global-champion-939426|title=Green RMG factories: How Bangladesh became a global champion|last=Uddin|first=Jasim|date=12 September 2024|access-date=13 January 2025|work=[[Business Standard]]}}</ref> ان 2017ع کان [[روهنگيا نسل ڪشي]] کان ڀڄندڙ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|هڪ ملين کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن]] کي به پناهه ڏني آهي، جنهن ان جي وسيلن تي دٻاءُ وڌو ۽ ان جي انساني همدردي واري عزم کي نمايان ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unrefugees.org/news/rohingya-refugee-crisis-explained/|title=Rohingya Refugee Crisis Explained|date=22 August 2024|work=[[United Nations Commission on Human Rights]] (UNCHR)|access-date=13 January 2025}}</ref> == جاگرافي == {{Main|بنگلاديش جي جاگرافي}} [[File:Map of Bangladesh-en.svg|thumb|بنگلاديش جو طبعي نقشو]] بنگلاديش [[بنگال جي نار]] تي [[ڏکڻ ايشيا]] ۾ واقع آهي. اهو لڳ ڀڳ مڪمل طور پاڙيسري [[ڀارت]] سان گهيريل آهي، ۽ ڏکڻ اوڀر ۾ [[ميانمار]] سان ان جي هڪ ننڍڙي سرحد آهي، جيتوڻيڪ اهو [[نيپال]]، [[ڀوٽان]] ۽ چين جي تمام ويجهو واقع آهي. ملڪ کي ٽن علائقن ۾ ورهايو ويندو آهي. ملڪ جو گهڻو حصو زرخيز [[گنگا ڊيلٽا]] تي مشتمل آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو دريائي ڊيلٽا آهي.<ref>{{cite web |author1=Aditi Rajagopal|title=How the World's Largest Delta Might Slowly Go Under Water |url=https://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|website=Discovery|date=8 February 2020|access-date=9 March 2020|archive-date=8 February 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200208052815/http://www.discovery.com/nature/largest-delta-underwater|url-status=live}}</ref> ملڪ جا اتر اولهه ۽ وچ وارا حصا [[مدهوپور ٽريڪٽ|مدهوپور]] ۽ [[بارند ٽريڪٽ|بارند]] پليٽون سان ٺهيل آهن. اتر اوڀر ۽ ڏکڻ اوڀر وارا علائقا [[سدا بهار]] جبلن جي سلسلن جو گهر آهن. گنگا ڊيلٽا گنگا، جنهن جو مقامي نالو [[پدما درياهه|پدما]] يا ''پوددا'' آهي، [[برهمپتر درياهه|برهمپتر]]، جنهن کي [[جمنا درياهه (بنگلاديش)|جمنا]] يا ''جومونا'' به چيو وڃي ٿو، ۽ [[ميگھنا درياهه|ميگھنا]] درياهن ۽ انهن جي معاون درياهن جي ميلاپ سان ٺهندو آهي. گنگا، جمنا سان ملي ٿي، جيڪا برهمپتر جو مکيه وهڪرو آهي، ۽ پوءِ ميگھنا سان ملي آخرڪار [[بنگال جي نار]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿي. بنگلاديش کي "دريائن جي ڌرتي" چيو ويندو آهي،<ref>{{cite web |title=No Place Like Home – BANGLADESH: LAND OF RIVERS |url=https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |work=Environmental Justice Foundation |access-date=10 March 2020 |archive-date=30 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200930051647/https://ejfoundation.org/films/bangladesh-land-of-rivers |url-status=live }}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ هتي 57 کان وڌيڪ [[سرحد پار درياهه]] آهن، جيڪي ڪنهن به قومي رياست لاءِ سڀ کان وڌيڪ آهن. پاڻيءَ جا معاملا سياسي طور پيچيده آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بنگلاديش ڀارت کان هيٺاهين وهڪري ۾ واقع آهي.<ref>{{cite book |last=Suvedī |first=Sūryaprasāda |title=International watercourses law for the 21st century |publisher=[[Ashgate Publishing]] |year=2005 |pages=154–166 |isbn=978-0-7546-4527-6}}</ref> بنگلاديش گهڻو ڪري زرخيز ۽ هموار ميداني زمين تي مشتمل آهي. ان جو گهڻو حصو سمنڊ جي سطح کان {{convert|12|m|ft|abbr=on}} کان گهٽ اوچائي تي آهي، ۽ اندازو آهي ته جيڪڏهن سمنڊ جي سطح {{convert|1|m|ft|abbr=on}} وڌي وڃي ته ملڪ جي لڳ ڀڳ 10 سيڪڙو زمين ٻڏي ويندي.<ref name="ali">{{cite journal |last=Ali |first=A. |title=Vulnerability of Bangladesh to climate change and sea level rise through tropical cyclones and storm surges |journal=Water, Air, & Soil Pollution |volume=92 |issue=1–2 |pages=171–179 |year=1996 |bibcode=1996WASP...92..171A |doi=10.1007/BF00175563 }}</ref> ملڪ جو 12 سيڪڙو حصو جابلو نظامن سان ڍڪيل آهي. ملڪ جون [[هاور]] آبي زمينون عالمي ماحولياتي سائنس لاءِ اهميت رکن ٿيون. [[بنگلاديش جي جبلن جي فهرست|بنگلاديش جو سڀ کان اوچو هنڌ]] [[سڪا هافونگ]] آهي، جيڪو ميانمار جي سرحد ڀرسان واقع آهي، ۽ ان جي اوچائي {{convert|1064|m|ft|abbr=on}} آهي.<ref name=CIA/> اڳ ۾ [[ڪيوڪراڊونگ]] يا [[تازنگ ڊونگ]] کي سڀ کان اوچو هنڌ سمجهيو ويندو هو. بنگلاديش ۾ [[ٻيلن جو ڍڪ]] ڪل زميني ايراضيءَ جو لڳ ڀڳ 14 سيڪڙو آهي، جيڪو 2020ع ۾ 1,883,400 هيڪٽرن (ha) ٻيلن جي برابر هو، جڏهن ته 1990ع ۾ اهو 1,920,330 هيڪٽر (ha) هو. 2020ع ۾ قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن 1,725,330 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو، جڏهن ته پوکيل ٻيلن 158,070 هيڪٽرن (ha) کي ڍڪيو. قدرتي طور ٻيهر وڌندڙ ٻيلن مان 0 سيڪڙو کي [[ابتدائي ٻيلو]] قرار ڏنو ويو، يعني اهڙو ٻيلو جيڪو مقامي وڻن جي قسمن تي مشتمل هجي ۽ جتي انساني سرگرميءَ جا واضح نشان نه هجن، ۽ لڳ ڀڳ 33 سيڪڙو ٻيلن وارو علائقو محفوظ علائقن اندر مليو. 2015ع لاءِ، ٻيلن جي 100 سيڪڙو ايراضي [[رياستي ملڪيت|عوامي ملڪيت]] هيٺ ڄاڻائي وئي.<ref>{{Cite book |url=https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |title=Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194 |publisher=Food and Agriculture Organization of the United Nations |year=2023 |archive-date=11 September 2024 |access-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240911122341/https://openknowledge.fao.org/server/api/core/bitstreams/a6e225da-4a31-4e06-818d-ca3aeadfd635/content |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Global Forest Resources Assessment 2020, Bangladesh |url=https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview |website=Food Agriculture Organization of the United Nations |access-date=19 September 2024 |archive-date=19 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240919133606/https://fra-data.fao.org/assessments/fra/2020/BGD/home/overview/ |url-status=live }}</ref> === آبهوا === [[File:Aerosol pollution over Northern India, Bangladesh, and Bay of Bengal.jpg|thumb|خلا مان ورتل تصوير، جنهن ۾ بنگلاديش مٿان آلودگي ڏيکاريل آهي]] [[سرطان جو مدار]] بنگلاديش مان گذري ٿو، تنهنڪري بنگلاديش جي آبهوا گرم خطي واري آهي؛ آڪٽوبر کان مارچ تائين هلڪو سيارو ۽ مارچ کان جون تائين گرم ۽ گهم وارو اونهارو هوندو آهي. ملڪ ۾ ڪڏهن به هوائي گرمي پد {{convert|0|°C}} کان هيٺ رڪارڊ نه ٿيو آهي؛ سڀ کان گهٽ رڪارڊ ٿيل گرمي پد {{convert|1.1|°C}} هو، جيڪو اتر اولهه واري شهر [[ديناجپور]] ۾ 3 فيبروري 1905ع تي رڪارڊ ٿيو.<ref>{{cite web |url=http://kantaji.com/dinajpurmap.html |title=Map of Dinajpur |website=kantaji.com |archive-url=https://web.archive.org/web/20110713134542/http://kantaji.com/dinajpurmap.html |archive-date=13 July 2011 |access-date=17 April 2015}}</ref> گرم ۽ گهم واري [[چوماسي]] موسم جون کان آڪٽوبر تائين جاري رهي ٿي ۽ ملڪ جي اڪثر برسات جو سبب بڻجي ٿي. قدرتي آفتون، جهڙوڪ [[بنگلاديش ۾ ٻوڏون|ٻوڏون]]، [[اڀرندي طوفان]]، [[ٽورنيڊو]] ۽ [[مدي لهرون]] لڳ ڀڳ هر سال اچن ٿيون،<ref name="NatDis">{{cite book |last=Alexander |first=David E. |title= Natural Disasters |chapter-url= {{GBurl|id=gWHsuGTcF34C|p=532}}|year= 1999|publisher=Kluwer Academic Publishers |isbn=978-0-412-04751-0 |page=532 |chapter=The Third World |orig-date=1993}}</ref> جن سان گڏ [[ٻيلن جي ڪٽائي]]، [[مٽيءَ جي زوال ۽ خرابي]] ۽ [[ڪٽاءُ]] جا اثر پڻ شامل ٿين ٿا. 1970ع ۽ 1991ع وارا [[بنگلاديش جي اڀرندي طوفانن جي فهرست|طوفان]] خاص طور تباهه ڪندڙ هئا؛ [[1991ع بنگلاديش طوفان|پوئين طوفان]] ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا.<ref>"[https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html Beset by Bay's Killer Storms, Bangladesh Prepares and Hopes] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240902065034/https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2005-feb-27-adfg-bangla27-story.html |date=2 September 2024 }} ". ''Los Angeles Times''. 27 February 2005</ref> سيپٽمبر 1998ع ۾ بنگلاديش جديد تاريخ جي [[1998ع بنگلاديش ٻوڏون|سڀ کان شديد ٻوڏ]] کي ڏٺو، جنهن کان پوءِ ملڪ جا ٻه ٽهائي حصا پاڻيءَ هيٺ اچي ويا، ۽ 1,000 ماڻهو فوت ٿيا.<ref name="EWG">{{cite book |last=Haggett |first=Peter |title=Encyclopedia of World Geography |chapter-url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |publisher=Marshall Cavendish |year=2002 |isbn=978-0-7614-7308-4 |oclc=46578454 |pages=2, 634 |chapter=The Indian Subcontinent |orig-date=2002 |access-date=25 July 2023 |archive-date=28 March 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182107/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2634 |url-status=live }}</ref> آفتن جي خطري ۾ گهٽتائي لاءِ مختلف بين الاقوامي ۽ قومي قدمن جي نتيجي ۾، ٻوڏن ۽ طوفانن سبب انساني جاني نقصان ۽ معاشي نقصان سالن سان گهٽيا آهن.<ref>{{cite news |last=Raju |first=M. N. A. |title=Disaster Preparedness for Sustainable Development in Bangladesh |url=https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10 |work=Daily Sun |date=10 March 2018 |access-date=26 September 2019 |archive-date=24 July 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210724074442/https://www.daily-sun.com/arcprint/details/294175/Disaster-Preparedness-for-Sustainable-Development-in-Bangladesh/2018-03-10}}</ref> [[2007ع ڏکڻ ايشيائي ٻوڏون]] ملڪ جي ڪيترن علائقن کي تباهه ڪري ويون، پنج ملين ماڻهن کي بي گهر ڪيو ۽ لڳ ڀڳ 500 ماڻهو مارجي ويا.<ref>{{cite news |title=Bangladesh flood death toll nears 500, thousands ill |url=http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |agency=[[Reuters]] |date=15 August 2007 |access-date=15 August 2007 |archive-date=5 February 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080205073714/http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/DHA30252.htm |url-status=live }}</ref> [[File:Flooding after 1991 cyclone.jpg|thumb|[[1991ع بنگلاديش طوفان]] کان پوءِ ٻوڏ، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 140,000 ماڻهو مارجي ويا]] ==== موسمي تبديلي ==== بنگلاديش کي انهن ملڪن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو، جيڪي [[موسمي تبديليءَ جي نازڪ پذيري|موسمي تبديليءَ لاءِ سڀ کان وڌيڪ نازڪ]] آهن.<ref>{{Cite journal |last1=Kulp |first1=Scott A. |last2=Strauss |first2=Benjamin H.|date=29 October 2019|title=New elevation data triple estimates of global vulnerability to sea-level rise and coastal flooding|journal=Nature Communications |volume=10 |issue=1 |page=4844 |bibcode=2019NatCo..10.4844K |doi=10.1038/s41467-019-12808-z |pmc=6820795 |pmid=31664024}}</ref><ref>{{cite web |date=29 October 2019|title=Report: Flooded Future: Global vulnerability to sea level rise worse than previously understood |url=https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood|access-date=3 November 2019|website=climatecentral.org|archive-date=2 November 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191102025006/https://climatecentral.org/news/report-flooded-future-global-vulnerability-to-sea-level-rise-worse-than-previously-understood}}</ref> هڪ صديءَ دوران 508 طوفانن بنگال جي نار واري علائقي کي متاثر ڪيو آهي، جن مان 17 سيڪڙو بابت خيال ڪيو وڃي ٿو ته اهي بنگلاديش جي زمين تي پهتا.<ref>{{Cite book|last=Chaturvedi|first=Sanjay|url=https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67|title=Climate Change and the Bay of Bengal|date=29 April 2016|publisher=Flipside Digital Content Company Inc.|isbn=978-981-4762-01-4|access-date=25 July 2023|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182105/https://books.google.com/books?id=UB1qDwAAQBAJ&pg=PT67#v=onepage&q&f=false|url-status=live}}</ref> وڌندڙ برساتن، سمنڊ جي سطح ۾ اضافي ۽ اڀرندي طوفانن مان پيدا ٿيندڙ [[قدرتي خطرا]] موسمي تبديليءَ سان وڌڻ جا امڪان آهن، ۽ اهي هر هڪ زراعت، پاڻي ۽ خوراڪ جي سلامتي، انساني صحت ۽ رهائش تي سنگين اثر ڇڏيندا.<ref>{{cite book |url=http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|title=Bangladesh Climate Change Strategy and Action Plan, 2008 |publisher=Ministry of Environment and Forests Government of the People's Republic of Bangladesh|year=2008|isbn=978-984-8574-25-6|archive-url=https://web.archive.org/web/20091007060017/http://www.moef.gov.bd/moef.pdf|archive-date=7 October 2009}}</ref> اندازو آهي ته 2050ع تائين سمنڊ جي سطح ۾ ٽي فوٽ اضافو لڳ ڀڳ 20 سيڪڙو زمين کي ٻوڙي ڇڏيندو ۽ 30 ملين کان وڌيڪ ماڻهن کي بي گهر ڪندو.<ref>{{cite web |last=Glennon |first=Robert|title=The Unfolding Tragedy of Climate Change in Bangladesh |url=https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171201040750/https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-unfolding-tragedy-of-climate-change-in-bangladesh/|archive-date=1 December 2017|access-date=23 November 2017}}</ref> بنگلاديش ۾ [[سمنڊ جي سطح ۾ اضافو]] واري خطري کي منهن ڏيڻ لاءِ [[بنگلاديش ڊيلٽا پلان 2100]] شروع ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100 |title=Bangladesh Delta Plan 2100|publisher=The Dutch water sector|access-date=24 September 2019|date=20 May 2019|archive-date=13 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230513135800/https://www.dutchwatersector.com/news/bangladesh-delta-plan-2100|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.gwp.org/globalassets/global/gwp-sas_images/gwp-sas-in-action/ldai/bdp-2100-ppt.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Bangladesh Delta Plan (BDP) 2100}}</ref> === حياتياتي گوناگوني === [[File:Bengal Tiger gets down in a shallow canal in Sundarban.jpg|thumb|[[بنگال ٽائيگر]]، قومي جانور، سندربن ۾]] بنگلاديش [[انڊوملايائي علائقو]] ۾ واقع آهي، ۽ اهو چئن خشڪي وارن ماحولياتي علائقن ۾ اچي ٿو: [[هيٺين گنگا ميدانن جا نم پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، [[ميزورام–منيپور–ڪاچن مينهن وارا ٻيلا]]، [[سندربن تازو پاڻي دلدلي ٻيلا]]، ۽ [[سندربن مينگروو]].<ref name="DinersteinOlson2017">{{cite journal |last1=Dinerstein |first1=Eric |last2=Olson |first2=David |last3=Joshi |first3=Anup |last4=Vynne |first4=Carly |last5=Burgess |first5=Neil D. |last6=Wikramanayake |first6=Eric |last7=Hahn |first7=Nathan |last8=Palminteri |first8=Suzanne |last9=Hedao |first9=Prashant |last10=Noss |first10=Reed |last11=Hansen |first11=Matt |last12=Locke |first12=Harvey |last13=Ellis |first13=Erle C |last14=Jones |first14=Benjamin |last15=Barber |first15=Charles Victor |last16=Hayes |first16=Randy |last17=Kormos |first17=Cyril |last18=Martin |first18=Vance |last19=Crist |first19=Eileen |last20=Sechrest |first20=Wes |last21=Price |first21=Lori |last22=Baillie |first22=Jonathan E. M. |last23=Weeden |first23=Don |last24=Suckling |first24=Kierán |last25=Davis |first25=Crystal |last26=Sizer |first26=Nigel |last27=Moore |first27=Rebecca |last28=Thau |first28=David |last29=Birch |first29=Tanya |last30=Potapov |first30=Peter |last31=Turubanova |first31=Svetlana |last32=Tyukavina |first32=Alexandra |last33=de Souza |first33=Nadia |last34=Pintea |first34=Lilian |last35=Brito |first35=José C. |last36=Llewellyn |first36=Othman A. |last37=Miller |first37=Anthony G. |last38=Patzelt |first38=Annette |last39=Ghazanfar |first39=Shahina A. |last40=Timberlake |first40=Jonathan |last41=Klöser |first41=Heinz |last42=Shennan-Farpón |first42=Yara |last43=Kindt |first43=Roeland |last44=Lillesø |first44=Jens-Peter Barnekow |last45=van Breugel |first45=Paulo |last46=Graudal |first46=Lars |last47=Voge |first47=Maianna |last48=Al-Shammari |first48=Khalaf F. |last49=Saleem |first49=Muhammad|title=An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm |journal=BioScience|volume=67|issue=6|year=2017|pages=534–545 |doi=10.1093/biosci/bix014 |pmid=28608869 |pmc=5451287}}</ref> ان جي ماحوليات ۾ ڊگهو سامونڊي ڪنارو، گهڻا [[بنگلاديش جي درياهن جي فهرست|درياهه ۽ معاون درياهه]]، ڍنڍون، [[آبي زمين]]ون، سدا بهار ٻيلا، نيم سدا بهار ٻيلا، جابلو ٻيلا، نم [[پن ڇڻڻ وارا ٻيلا]]، تازو پاڻي دلدلي ٻيلا ۽ ڊگهي گاهه واري هموار زمين شامل آهن. بنگلاديش جو ميدان پنهنجي زرخيز [[دريائي لَٽَ]] واري مٽيءَ لاءِ مشهور آهي، جيڪا وسيع پوک کي سهارو ڏئي ٿي. ملڪ ۾ سرسبز ٻوٽن جو غلبو آهي، ۽ ڳوٺ اڪثر [[آم]]، [[ڪٺل]]، [[بانس]]، [[ڇاليا]]، [[ناريل]] ۽ [[کجور]] جي باغن ۾ لڪل هوندا آهن.<ref name="global.britannica.com">[http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life Bangladesh | history – geography :: Plant and animal life] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20140203195926/http://global.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/33426/Plant-and-animal-life|date=3 February 2014}}. ''Encyclopædia Britannica''.</ref> ملڪ ۾ ٻوٽن جي زندگيءَ جون 6000 تائين جنسون آهن، جن ۾ 5000 گلدار ٻوٽا شامل آهن.<ref>{{cite web |url=http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna|title=Flora and Fauna – Bangladesh high commission in India |website=Bangladesh High Commission, New Delhi |archive-url=https://web.archive.org/web/20130820012655/http://www.bdhcdelhi.org/index.php/flora-fauna |archive-date=20 August 2013}}</ref> آبي ذخيرن ۽ آبي زمينن جا نظام ڪيترن آبي ٻوٽن لاءِ رهائشگاهه فراهم ڪن ٿا. [[نيمفياسي|واٽر للي]] ۽ [[ڪنول]] چوماسي موسم ۾ نمايان طور وڌن ٿا. ملڪ ۾ [[بنگلاديش جي محفوظ علائقن جي فهرست|60 جهنگلي جيوت پناهه گاهون]] آهن.<ref>{{cite web |year=2026|title=Protected Area Profile for Bangladesh from the World Database of Protected Areas|url=https://www.protectedplanet.net/country/BGD|access-date=22 February 2026|website=[[World Database on Protected Areas]]}}</ref> بنگلاديش [[سندربن]] جي گهڻي حصي جو گهر آهي، جيڪو دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي، ۽ ڏکڻ اولهه واري ساحلي علائقي ۾ {{convert|6000|km2}} ايراضيءَ تي پکڙيل آهي. اهو ٽن محفوظ پناهه گاهن ۾ ورهايل آهي: [[سندربن ڏکڻ جهنگلي جيوت پناهه گاهه|ڏکڻ]]، [[سندربن اوڀر جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اوڀر]]، ۽ [[سندربن اولهه جهنگلي جيوت پناهه گاهه|اولهه]] علائقا. هي ٻيلو يونيسڪو عالمي ورثي واري ماڳ آهي.<ref>{{Cite web |title=The Sundarbans |url=https://whc.unesco.org/en/list/798/ |access-date=2026-02-21 |website=[[UNESCO]] |language=en}}</ref> اتر اوڀر وارو سليٽ علائقو هاور آبي زمينن جو گهر آهي، جيڪو هڪ منفرد ماحولياتي نظام آهي. ان ۾ [[اڀرندي ۽ نيم اڀرندي مخروطي ٻيلا]]، هڪ [[تازو پاڻي دلدلي ٻيلو]]، ۽ گڏيل پن ڇڻڻ وارا ٻيلا پڻ شامل آهن. ڏکڻ اوڀر وارو چٽاگانگ علائقو سدا بهار ۽ نيم سدا بهار جابلو جهنگلن تي مشتمل آهي. وچ بنگلاديش ۾ ميداني سال ٻيلو شامل آهي، جيڪو غازيپور، [[ٽنگائل]] ۽ [[ميمڻ سنگهه]] ضلعن سان گڏ پکڙيل آهي.<ref>{{Cite journal|last=Rahman |first=Mohammed Mahabubur |last2=Rahman |first2=Md. Motiur |last3=Guogang |first3=Zhang |last4=Islam |first4=Kazi Shakila |date=1 March 2010 |title=A Review of the Present Threats to Tropical Moist Deciduous Sal (Shorea Robusta) Forest Ecosystem of Central Bangladesh |url=https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/194008291000300108 |access-date=2026-02-21 |website=[[Sage Journals]] |language=en |doi=10.1177/194008291000300108}}</ref> [[سينٽ مارٽن ٻيٽ]] ملڪ جو واحد [[مرجاني ريف]] آهي.<ref>{{Cite web |last=Kuddus |first=Abdul |date=2025-03-03 |title=Is St Martin's actually a 'coral island', what do researchers say? |url=https://en.prothomalo.com/environment/9rpuv1x2ra |access-date=2026-02-21 |website=[[Prothom Alo]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي ٻيلن، دلدلن، وڻڪار وارن علائقن ۽ جبلن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهنگلي جيوت|جهنگلي جيوت]] گهڻي مقدار ۾ موجود آهي.<ref name="global.britannica.com"/> جانورن جي وڏي اڪثريت {{convert|150000|km2}} جي رهائشگاهه اندر رهي ٿي.<ref>{{cite news |author1=Soraya Auer |author2=Anika Hossain |date=7 July 2012 |title=Lost Wards of the State |url=http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm|work=The Daily Star|access-date=14 February 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150214120509/http://archive.thedailystar.net/magazine/2012/07/01/cover.htm |archive-date=14 February 2015 |url-status=live}}</ref> [[بنگال ٽائيگر]]، [[بادلدار چيتو]]، [[کاري پاڻيءَ جو مگرمڇ]]، [[ڪارو پينٿر]] ۽ [[مڇي خور ٻلي]] سندربن جا اهم شڪاري جانور آهن.<ref>{{cite book|author=Peter Haggett|title=Encyclopedia of World Geography|url=https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|year=2001|publisher=Marshall Cavendish|isbn=978-0-7614-7289-6|page=2620|access-date=20 January 2017|archive-date=28 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328182110/https://books.google.com/books?id=IROIY4ONOSEC&pg=PA2620|url-status=live}}</ref> اتر ۽ اوڀر بنگلاديش [[ايشيائي هاٿي]]، [[هولاڪ گبن]]، [[ايشيائي ڪارو رڇ]] ۽ [[اورينٽل پائڊ هورن بل]] جو گهر آهي.<ref name="bearprojectbd.weebly.com">{{cite web |url=http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|title=Bears in Bangladesh|website=Bangladesh Bear Project|access-date=14 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150214061240/http://bearprojectbd.weebly.com/bears-in-bangladesh.html|archive-date=14 February 2015|url-status=live}}</ref> [[چيتل]] هرڻ ڏکڻ اولهه وارن وڻڪار وارن علائقن ۾ وڏي پيماني تي ڏسڻ ۾ اچن ٿا. ٻين جانورن ۾ [[ڪاري وڏي گلھري]]، [[ٽوپي دار لنگور]]، [[بنگال لومڙي]]، [[سامبر هرڻ]]، [[جهنگلي ٻلي]]، [[ڪنگ ڪوبرا]]، [[جهنگلي سوئر]]، [[نيولا]]، [[پينگولين]]، [[پائٿن (نسل)|پائٿن]] ۽ [[ايشيائي واٽر مانيٽر|واٽر مانيٽر]] شامل آهن. بنگلاديش ۾ [[ايراواڊي ڊولفن|ايراواڊي]] ۽ [[ڏکڻ ايشيائي درياهي ڊولفن|گنگا ڊولفن]] جي سڀ کان وڏين آبادين مان هڪ موجود آهي.<ref>{{cite web |url=http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|title=6,000 Rare, Large River Dolphins Found in Bangladesh|work=National Geographic|date=March 2009|access-date=13 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20141012093653/http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090331-dolphins-found.html|archive-date=12 October 2014}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻه جيون]] جون 53، رينگڻ وارن جانورن جون 139، [[سامونڊي رينگڻ وارا جانور|سامونڊي رينگڻ وارن جانورن]] جون 19 ۽ [[سامونڊي ٿڃائتا جانور|سامونڊي ٿڃائتن]] جون 5 جنسون آهن. ان ۾ [[بنگلاديش جي پکين جي فهرست|پکين جون 628 جنسون]] پڻ آهن.<ref>{{cite news |last1=Hossain |first1=Muhammad Selim |date=23 May 2009 |title=Conserving biodiversity must for survival |url=http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |work=The Daily Star |access-date=30 May 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150530100603/http://archive.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=89375 |archive-date=30 May 2015 |url-status=live}}</ref> گذريل صديءَ دوران بنگلاديش ۾ ڪيترائي جانور ختم ٿي ويا، جن ۾ هڪ سينگ ۽ ٻه سينگ وارا [[گينڊا]] ۽ عام [[مور]] شامل آهن. انساني آبادي شهري علائقن ۾ مرڪوز آهي، جنهن ڪري ٻيلن جي ڪٽائي ڪنهن حد تائين محدود رهي آهي. تيز شهري واڌ قدرتي رهائشگاهن لاءِ خطرو بڻجي وئي آهي. ملڪ ۾ ماحولياتي مسئلا وسيع آهن؛ ڪپڙي جي صنعت سبب [[ڌليشوري درياهه]] جي آلودگي ۽ چڪريا سندربن ۾ جهينگن جي پوک کي عالمن [[ماحولياتي قتل]] طور بيان ڪيو آهي.<ref>{{cite book |last1=Suny |first1=Rabby Us |last2=Sarkar |first2=Oliver Tirtho |last3=Hasan |first3=Md. Abid |title=Politics of Climate Change |chapter=Political Economy of River Ecocide in Bangladesh: A Study in the Context of Dhaleshwari River |date=2023 |pages=83–103 |doi=10.1142/9789811263750_0005 |isbn=978-981-12-6374-3 }}</ref><ref>{{Cite journal |last=Zaman |first=Samia |date=7 June 2023 |title=The Bangladesh Environmental Humanities Reader: by Samina Luthfa, Mohammad Tanzimuddin Khan, and Munasir Kamal, Lanham, Lexinton Books, 2022 ISBN 978-1-4985-9913-9 and 978-1-4985-9914-6 |journal=Environmental Politics |volume=32 |issue=4 |pages=752–754 |doi=10.1080/09644016.2023.2192149 |doi-access=free}}</ref> جيتوڻيڪ ڪيترائي علائقا قانون هيٺ محفوظ آهن، پر ڪجهه بنگلاديشي جهنگلي جيوت هن واڌ سبب خطري ۾ آهي. [[بنگلاديش ماحوليات تحفظ ايڪٽ]] 1995ع ۾ نافذ ڪيو ويو. حڪومت ڪيترن علائقن کي [[ماحولياتي طور نازڪ علائقو]] قرار ڏنو آهي، جن ۾ آبي زمينون، ٻيلا ۽ درياهه شامل آهن. [[سندربن ٽائيگر پروجيڪٽ]] ۽ بنگلاديش بيئر پروجيڪٽ تحفظ کي مضبوط ڪرڻ واريون اهم شروعاتون آهن.<ref name="bearprojectbd.weebly.com"/> بنگلاديش 3 مئي 1994ع تي ريو [[حياتياتي گوناگوني بابت ڪنوينشن]] جي توثيق ڪئي.<ref name="cbd.int">{{cite web |url=http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|title=Bangladesh – Country Profile|website=cbd.int|access-date=16 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150217020013/http://www.cbd.int/countries/profile/default.shtml?country=bd|archive-date=17 February 2015|url-status=live}}</ref> 2014 مطابق ملڪ پنهنجي [[حياتياتي گوناگوني عمل جو منصوبو|قومي حياتياتي گوناگوني حڪمت عملي ۽ عمل منصوبي]] کي نظرثاني ڪرڻ لاءِ تيار هو.<ref name="cbd.int"/> == حڪومت ۽ سياست == {{Multiple image | caption_align = center | total_width = 300 | image1 = Mohammed Shahabuddin official portrait.jpg | caption1 = [[محمد شهاب الدين]]<br /><small>[[بنگلاديش جو صدر|صدر]]</small> | image2 = Tarique Rahman at meeting on Farmer cards, Cabinet Division, Secretariat, Dhaka, 2026-02-23 (cropped).jpg | caption2 = [[طارق رحمان]]<br /><small>[[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]]</small> }} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = National Assembly of Bangladesh (10).jpg | caption1 = [[جاتيا سنگساد ڀَون|قومي پارليامينٽ]] جي عمارت [[شير بنگلا نگر]] ۾، جيڪو هڪ پاڙو آهي ۽ ان جو نالو بنگال جي پهرئين [[بنگال جو وزيراعظم|وزيراعظم]] جي نالي تي رکيل آهي | image2 = Bangabhaban.jpg | caption2 = [[بنگڀون]]، جنهن جي معنيٰ ''بنگال هائوس'' آهي، بنگلاديش جو [[صدارتي محل]] آهي. اصل ۾ اهو [[هندستان جو وائسراءِ|هندستان جي وائسراءِ]] ۽ [[بنگال پريزيڊنسي جي گورنرن جي فهرست|بنگال جي گورنر]] لاءِ گهر هو. }} [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] موجب بنگلاديش هڪ [[وحداني رياست]]<ref name="gov2"/> ۽ ''[[قانوني طور]]'' [[نمائنده جمهوريت]] آهي، جنهن ۾ [[ويسٽ منسٽر نظام|ويسٽ منسٽر]] طرز جو [[پارلياماني جمهوريه|پارلياماني نظام]]<ref name="gov0"/> ۽ [[عام ووٽ جو حق]] موجود آهي.<ref name="gov">{{cite journal|last=Jahan|first=Rounaq|title=The Parliament of Bangladesh: Representation and Accountability|doi=10.1080/13572334.2014.975470|year=2014|pages=250–269|journal=[[The Journal of Legislative Studies]]|volume=21|issue=2}}</ref> [[بنگلاديش جي حڪومت|حڪومت]] کي ٽن ٿنڀن ۾ ورهائي سگهجي ٿو: انتظاميه، مقننه ۽ [[بنگلاديش جي عدليه|عدليه]]. اهي سڀ جوابدهي، شفافيت ۽ [[اختيارن جي ورهاست|اختيارن جي نگراني ۽ توازن]] کي يقيني بڻائڻ لاءِ ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/explained/news/explained-the-branches-bangladeshs-government-3512581|title=Explained: The branches of Bangladesh's government|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2024|access-date=20 January 2025|last=Siddiquee|first=Ayaan Shams}}</ref> آزاديءَ کان وٺي [[عوامي ليگ]] (AL) ۽ [[بنگلاديش نيشنلسٽ پارٽي]] (BNP) بنگلاديش جي سڀ کان طاقتور [[بنگلاديش جون سياسي پارٽيون|سياسي پارٽين]] مان ٻه رهيون آهن.<ref name="gov0">{{cite journal|last=Shah|first=Aqil|title=Democracy Deadlocked in Bangladesh|journal=[[Current History]]|volume=115|number=780|year=2016|pages=130–135|doi=10.1525/curh.2016.115.780.130 |jstor=48614157}}</ref> * حڪومت جو پهريون ٿنڀو انتظامي عضوو آهي، جنهن کي ملڪ جي انتظام جي ذميواري ڏني وئي آهي.<ref name="gov2"/> انتظامي اختيار گهڻو ڪري [[بنگلاديش جو وزيراعظم|وزيراعظم]] وٽ هوندا آهن، جيڪو [[حڪومت جو سربراهه]] هوندو آهي ۽ [[بنگلاديش جي ڪابينا|ڪابينا]] جي نگراني ڪندو آهي.<ref name="gov2"/> پارلياماني حڪومت جو مدو پنج سال هوندو آهي. مختلف وزير انتظامي عضوي جو وڏو حصو بڻجن ٿا، سرڪاري کاتن جي نگراني ڪن ٿا ۽ پاليسيون ٺاهين ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش سول سروس|سول سروس]] وزيرن کي پاليسي لاڳو ڪرڻ ۾ مدد ڪري ٿي.<ref name="gov2"/> سڀ اختيار پاليسيون ٺاهڻ، عوامي خدمتون سنڀالڻ ۽ قومي ترقياتي منصوبا لاڳو ڪرڻ لاءِ گڏجي ڪم ڪن ٿا.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جو صدر|صدر]] رسمي [[رياست جو سربراهه]] آهي، جنهن جي اختيارن ۾ پارليامينٽ مان منظور ٿيل بلن کي قانون بڻائڻ لاءِ صحيح ڪرڻ، حڪومت جي استحڪام ۽ تسلسل کي برقرار رکڻ،<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش هٿياربند فوجون|هٿياربند فوجن]] جي ڪمانڊر اِن چيف طور فرض انجام ڏيڻ<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24615.html|title=61.Supreme command|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> ۽ سڀني يونيورسٽين جو [[چانسلر]] هجڻ شامل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-447.html|title=The Dhaka University Order, 1973 (President's Order).|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٻيو ٿنڀو مقننه عضوو آهي، جنهن کي [[جاتيا سنگساد]]، يعني قوم جو گهر، پڻ چيو ويندو آهي.<ref name="parliament">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24619.html|title=65. Establishment of Parliament|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> شهري پارليامينٽ جا ميمبر چونڊين ٿا.<ref name="gov2"/> [[هڪ ايواني]] پارليامينٽ ۾ 350 ميمبر آهن، جن ۾ 300 ميمبر [[فرسٽ پاسٽ دي پوسٽ]] نظام تحت چونڊيا وڃن ٿا، ۽ 50 ميمبر [[عورتن جي بااختياري]] لاءِ مخصوص سيٽن تي مقرر ٿين ٿا.<ref name="parliament"/><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/women-mps-reserved-seats-how-empowered-are-they-really-3601271|title=Women MPs in reserved seats: How empowered are they really?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2024|access-date=20 January 2025|last=Hasan|first=Rashidul}}</ref> [[بنگلاديش جي آئين جو آرٽيڪل 70]] پارليامينٽ جي ميمبرن کي پنهنجي پارٽي جي خلاف ووٽ ڏيڻ کان روڪي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/backpage/article-70-constitution-its-safeguard-democracy-1581670|title=Article 70 of Constitution: It's a safeguard for democracy|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=26 May 2018|access-date=20 January 2025}}</ref> پارليامينٽ جي صدارت [[جاتيا سنگساد جو اسپيڪر|اسپيڪر]] ڪندو آهي، جيڪو صدر کان پوءِ ٻئي نمبر تي هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24603.html|title=54.Speaker to act as President during absence, etc.|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> * حڪومت جو ٽيون ٿنڀو عدليه آهي، جيڪا قانون جي تشريح، تڪرارن جي حل ۽ انصاف برقرار رکڻ جي ذميوار آهي.<ref name="gov2"/> [[بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ|سپريم ڪورٽ]] سڀ کان اعليٰ عدالت آهي، جيڪا [[اپيليٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|اپيليٽ ڊويزن]] ۽ [[هاءِ ڪورٽ ڊويزن، بنگلاديش سپريم ڪورٽ|هاءِ ڪورٽ ڊويزن]] ۾ ورهايل آهي.<ref name="court">{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/part-details-203.html|title=THE JUDICIARY|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref><ref name="gov2"/> ان جي اڳواڻي [[بنگلاديش جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] ڪندو آهي.<ref name="court"/> عدليه وٽ ڪنهن قانون جي آئيني حيثيت جاچڻ ۽ قانوني علاج مهيا ڪرڻ جو اختيار آهي. اها شهرين جا حق بچائي ٿي، قانون جي منصفاڻي لاڳو ٿيڻ کي يقيني بڻائي ٿي ۽ حڪومت اندر اختيارن جو توازن برقرار رکي ٿي.<ref name="gov2"/> عدالتن وٽ [[بنگلاديش ۾ عدالتي جائزو|عدالتي جائزي]] ۾ وسيع اختيار آهن، ۽ عدالتي [[نظير]] کي آئين جي آرٽيڪل 111 تحت حمايت حاصل آهي.<ref>{{cite web|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24668.html|title=111.Binding effect of Supreme Court judgments|work=Laws of Bangladesh|publisher=[[Legislative and Parliamentary Affairs Division]]|access-date=21 January 2025}}</ref> عدليه ۾ ضلعي ۽ ميٽروپوليٽن عدالتون شامل آهن، جيڪي ديواني ۽ فوجداري عدالتن ۾ ورهايل آهن. ججن جي کوٽ سبب عدليه ۾ ڪيسن جو وڏو ڍير موجود آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/editorial/news/huge-case-backlog-only-hurting-citizens-3306391|title=Huge case backlog only hurting citizens|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 April 2023|access-date=20 January 2025}}</ref> [[انٽرنيشنل انسٽيٽيوٽ فار ڊيموڪريسي اينڊ اليڪٽورل اسسٽنس|انٽرنيشنل IDEA]] جي گلوبل اسٽيٽ آف ڊيموڪريسي (GSoD) انڊيڪسز ۽ ڊيموڪريسي ٽريڪر موجب، بنگلاديش مجموعي جمهوري معيارن ۾ هيٺين حد ۾ اچي ٿو، خاص طور سياسي نمائندگي ۾ ڪمزوريون آهن، جن ۾ معتبر چونڊون، شامل ووٽ جو حق ۽ چونڊيل حڪومت شامل آهن.<ref>{{Cite web |title=Bangladesh {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/bangladesh |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |title=Home {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/ |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref><ref>{{Cite web |title=Global State of Democracy Indices {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/gsod-indices |access-date=2025-10-16 |website=www.idea.int}}</ref> === انتظامي ورهاست === {{Main|بنگلاديش جي انتظامي جاگرافي}} {{Bangladesh Divisions Image Map}} بنگلاديش کي اٺ انتظامي ڊويزنن ۾ ورهايو ويو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|publisher=Bangladesh Government|title=National Web Portal of Bangladesh|date=15 September 2015|access-date=23 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150923061605/http://www.bangladesh.gov.bd/site/view/division-list/List-of-Divisions|archive-date=23 September 2015|url-status=live}}</ref><ref name="CIA">{{Cite CIA World Factbook|country=Bangladesh|access-date=15 May 2007 |year=2007}}</ref><ref>{{cite news |url=http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |title=Rangpur becomes a divivion |work=bdnews24.com |date=25 January 2010 |access-date=6 August 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150903184553/http://bdnews24.com/bangladesh/2010/01/25/rangpur-becomes-a-division |archive-date=3 September 2015 |url-status=live}}</ref> ۽ هر ڊويزن جو نالو ان جي مرڪزي شهر تي رکيل آهي: [[باريسال ڊويزن|باريسال]]، سرڪاري طور ''باريشال''<ref name="namechange">{{cite news |url=https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|title=Bangladesh changes English spellings of five districts|work=bdnews24.com|date=2 April 2018|access-date=1 October 2019 |archive-date=15 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201215091950/https://bdnews24.com/bangladesh/2018/04/02/bangladesh-changes-english-spellings-of-five-districts|url-status=live}}</ref>، [[چٽاگانگ ڊويزن|چٽاگانگ]]، سرڪاري طور ''چٽوگرام''<ref name="namechange" />، [[ڍاڪا ڊويزن|ڍاڪا]]، [[کُلنا ڊويزن|کُلنا]]، [[ميمڻ سنگهه ڊويزن|ميمڻ سنگهه]]، [[راجشاهي ڊويزن|راجشاهي]]، [[رنگپور ڊويزن|رنگپور]]، ۽ [[سليٽ ڊويزن|سليٽ]]. ڊويزنون ضلعن، يعني ''ضلعن''، ۾ ورهايل آهن. بنگلاديش ۾ 64 ضلعا آهن، ۽ هر ضلعو ''اپازيلا''، يعني سب ضلعن، يا ''ٿانا'' ۾ ورهايل آهي. هر پوليس اسٽيشن جي اندر وارو علائقو، سواءِ ميٽروپوليٽن علائقن جي، ''[[بنگلاديش جون يونين ڪائونسلون|يونينن]]'' ۾ ورهايل آهي، ۽ هر يونين ڪيترن ڳوٺن تي مشتمل هوندي آهي. ميٽروپوليٽن علائقن ۾ پوليس اسٽيشنون وارڊن ۾ ورهايل آهن، جيڪي وري ''محلن'' ۾ ورهايل آهن. ڊويزن يا ضلعي سطح تي ڪو به چونڊيل نمائندو ناهي، ۽ انتظام رڳو سرڪاري عملدارن تي مشتمل هوندو آهي. هر يونين، يا وارڊ، ۾ چيئرمين ۽ ڪيترن ميمبرن لاءِ سڌيون چونڊون ٿينديون آهن. 1997ع ۾ پارليامينٽ قانون منظور ڪيو، جنهن تحت هر يونين ۾ 12 مان ٽي سيٽون عورتن لاءِ مخصوص ڪيون ويون.<ref>''Local Government Act'', No. 20, 1997</ref> {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; border:2px solid #8fb3d9; background:#f8fbff;" |+ style="background:#d9ecff; color:#003366; font-weight:bold; padding:0.4em;" | بنگلاديش جون انتظامي ڊويزنون |- ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | [[بنگلاديش جون ڊويزنون|ڊويزن]] ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گاديءَ جو شهر ! scope="col" data-sort-type="date" style="background:#b7d7f0;" | قيام ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | پکيڙ (km<sup>2</sup>)<br /><ref>{{cite web |url=http://www.dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |title=Health Bulletin 2016 |website=Directorate General of Health Services |page=14 |access-date=7 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170613050056/http://dghs.gov.bd/images/docs/Publicaations/HB%202016%20_2nd_edition_13_01_17.pdf |archive-date=13 June 2017 |url-status=live}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | 2021ع آبادي<br />(اندازي مطابق)<ref>{{cite web |url=http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://203.112.218.65:8008/WebTestApplication/userfiles/Image/PopMonographs/PopulationProjection.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |title=Population Projection of Bangladesh: Dynamics and Trends, 2011–2061 |date=November 2015 |website=Bangladesh Bureau of Statistics |pages=25–28}}</ref> ! scope="col" style="background:#b7d7f0;" | گهاٽائي<br />2021ع |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[باريسال]] | 1 جنوري 1993ع | 13,225 | 9,713,000 | 734 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[چٽاگانگ]] | 1 جنوري 1829ع | 33,909 | 34,747,000 | 1,025 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ڍاڪا]] | 1 جنوري 1829ع | 20,594 | 42,607,000 | 2,069 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[کُلنا]] | 1 آڪٽوبر 1960ع | 22,284 | 18,217,000 | 817 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[ميمڻ سنگهه]] | 14 سيپٽمبر 2015ع | 10,584 | 13,457,000 | 1,271 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[راجشاهي]] | 1 جنوري 1829ع | 18,153 | 21,607,000 | 1,190 |- | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#ffffff;" | [[رنگپور، بنگلاديش|رنگپور]] | 25 جنوري 2010ع | 16,185 | 18,868,000 | 1,166 |- | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ ڊويزن]] | style="text-align:left; background:#eef7ff;" | [[سليٽ]] | 1 آگسٽ 1995ع | 12,635 | 12,463,000 | 986 |} === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|بنگلاديش جا پرڏيهي لاڳاپا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Diplomatic relations of Bangladesh.svg | caption1 = اهي ملڪ، جن جا بنگلاديش سان سفارتي لاڳاپا آهن | image2 = | caption2 = }} بنگلاديش کي [[عالمي سياست]] ۾ هڪ [[وچولي طاقت]] سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|title=Bangladesh at 50: On the Path to Becoming a Middle Power|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=16 December 2021 |last=Hassan |first=Asif Muztaba|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://thediplomat.com/2021/12/bangladesh-at-50-on-the-path-to-becoming-a-middle-power/|url-status=live}}</ref> اهو [[هند-پئسفڪ]] جي جيوسياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|title=Understanding the Importance of Bangladesh in the Bay of Bengal and the Indo-Pacific |last=Karim |first=Tariq A.|date=21 May 2022|publisher=[[National Bureau of Asian Research]]|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153004/https://www.nbr.org/publication/understanding-the-importance-of-bangladesh-in-the-bay-of-bengal-and-the-indo-pacific/|url-status=live}}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ اهو ڏکڻ ايشيا ۽ ڏکڻ اوڀر ايشيا جي وچ ۾ حڪمت عمليءَ واري هنڌ تي واقع آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156355/adbi-wp500.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=Connecting South Asia and Southeast Asia: A Bangladesh Country Study|date=September 2014|publisher=[[Asian Development Bank]]|access-date=26 September 2022|number=500 |last1=Rahman |first1=Mustafizur |last2=Moazzem |first2=Khondaker Golam |last3=Chowdhury |first3=Mehruna Islam |last4=Sehrin |first4=Farzana}}</ref> بنگلاديش 1972ع ۾ [[قومن جي دولت مشترڪه]] ۾ ۽ 1974ع ۾ گڏيل قومن ۾ شامل ٿيو.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048 |title=Bangladesh enters Commonwealth |last=Sajen |first=Shamsuddoza|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 April 2020 |access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153013/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-enters-commonwealth-1894048|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|title=Bangladesh marks 40 years as Member State of the UN |publisher=United Nations|date=26 September 2014|access-date=26 September 2022 |last=Chaudhury |first=Dipanjan Roy|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153010/https://news.un.org/en/audio/2014/09/592702|url-status=live}}</ref> اهو موسمي تبديلي، ايٽمي هٿيارن جي عدم ڦهلاءُ، واپاري پاليسي ۽ غير روايتي سلامتي جي مسئلن تي گهڻ طرفي سفارتڪاري تي ڀاڙي ٿو.<ref>{{cite web |url=https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | title=Roundtable on 'Non Traditional Security Threats in the Indo-Pacific Region' – NTS-Asia | date=30 August 2022 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184723/https://rsis-ntsasia.org/roundtable-on-non-traditional-security-threats-in-the-indo-pacific-region/ | url-status=live }}</ref> بنگلاديش [[ڏکڻ ايشيائي علائقائي تعاون تنظيم|سارڪ]] جي قيام ۾ اڳواڻي ڪئي، جيڪو [[هندستاني برصغير]] ۾ علائقائي سفارتڪاري جو اهم فورم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.adb.org/sites/default/files/publication/156717/adbi-dp78.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live |last1=De |first1=Prabir |last2=Bhattacharyay |first2=Biswa N.|title=Prospects of India–Bangladesh Economic Cooperation: Implications for South Asian Regional Cooperation|publisher=[[Asian Development Bank]]|date=September 2007|access-date=27 September 2022}}</ref> اهو 1974ع ۾ [[اسلامي تعاون تنظيم]] ۾ شامل ٿيو،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177|title=Bangladesh an example of religious harmony: OIC|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=21 March 2021|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102404/https://www.thedailystar.net/backpage/news/bangladesh-example-religious-harmony-oic-2064177 |url-status=live}}</ref> ۽ [[ڊي-8 اقتصادي تعاون تنظيم|ڊيولپنگ-8]] جو باني ميمبر آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=1 August 2022|access-date=27 September 2022|title=Bangladesh receives "International Peace Award" as D-8 founding member|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/bangladesh-receives-international-peace-award-d-8-founding-member-3085371|url-status=live}}</ref> تازو بنگلاديش [[عالمي بئنڪ]] جي سهڪار سان علائقائي واپار ۽ ٽرانسپورٽ رابطن کي هٿي ڏيڻ تي ڌيان ڏنو آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | title=Regional Trade and Connectivity in South Asia Gets More Than $1 Billion Boost from World Bank | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184718/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/28/regional-trade-and-connectivity-in-south-asia-gets-more-than-1-billion-boost-from-world-bank | url-status=live }}</ref> اهو پنهنجي اهم پرڏيهي پاليسي مقصدن مان هڪ طور [[آسيان ۾ بنگلاديش جي شموليت|آسيان ۾ شامل ٿيڻ جي ڪوشش]] پڻ ڪري رهيو آهي.<ref name=":5">{{Cite news |title=Ultimate goal is to join ASEAN as a full member |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/trade-market/ultimate-goal-is-to-join-asean-as-a-full-member-1743783067 |access-date=2025-07-12 |work=The Financial Express |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=2024-09-05 |title=Will Bangladesh join Asean? Maritime arbitration wins favour Dhaka |url=https://www.scmp.com/week-asia/politics/article/3277348/will-bangladesh-join-asean-maritime-arbitration-wins-and-cultural-links-favour-dhaka |access-date=2025-07-17 |website=South China Morning Post |language=en}}</ref><ref>{{cite web |last=Rahman |first=Mohammad Tariqur |date=8 February 2025 |title=Perhaps: Should Bangladesh be a member of ASEAN? |url=https://apakhabartv.com/2025/02/08/perhaps/ |access-date=17 July 2025 |website=ApakhabarTV}}</ref> ڍاڪا [[بمسٽيڪ]] جو صدر دفتر رکي ٿو، جيڪا [[بنگال جي نار تي ڀاڙيندڙ ملڪ|بنگال جي نار سان لاڳاپيل ملڪن]] کي گڏ ڪندڙ تنظيم آهي. پاڙيسري ميانمار سان [[بنگلاديش–ميانمار لاڳاپا|لاڳاپا]] 2016–2017ع کان سخت ڇڪتاڻ جو شڪار آهن، جڏهن 700,000 کان وڌيڪ [[بنگلاديش ۾ روهنگيا پناهگير|روهنگيا پناهگير]] غيرقانوني طور بنگلاديش ۾ داخل ٿيا.<ref name="RohingyaHRW">{{cite web |url=https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|title=Bangladesh Is Not My Country|publisher=[[Human Rights Watch]]|date=5 August 2018|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.hrw.org/report/2018/08/05/bangladesh-not-my-country/plight-rohingya-refugees-myanmar|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جي پارليامينٽ، حڪومت ۽ سول سوسائٽي روهنگيا خلاف ميانمار جي فوجي ڪارروائين تي [[2016–17ع روهنگيا لڏپلاڻ تي بين الاقوامي ردعمل|بين الاقوامي تنقيد]] جي اڳواڻيءَ ۾ رهيون آهن، ۽ انهن جي [[واپسي جو حق|واپسيءَ جي حق]] جو مطالبو [[اراڪان]] ڏانهن ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | title=Bangladesh and Myanmar Resume Talks on Rohingya Repatriation | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184715/https://thediplomat.com/2022/02/bangladesh-and-myanmar-resume-talks-on-rohingya-repatriation/ | url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|title=Bangladesh tells UN that Rohingya refugees must return to Myanmar|date=17 August 2022|publisher=[[Al Jazeera Media Network|Al Jazeera]]|access-date=27 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926223428/https://www.aljazeera.com/news/2022/8/17/rohingya-refugees-have-to-be-taken-back-bangladesh-pm-says|url-status=live}}</ref> بنگلاديش پنهنجي سڀ کان وڏي پاڙيسري ملڪ ڀارت سان اهم [[بنگلاديش–ڀارت لاڳاپا|ٻطرفا ۽ معاشي لاڳاپا]] رکي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mea.gov.in/Portal/ForeignRelation/India_Bangladesh_MAR2021.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|title=India-Bangladesh Bilateral Relations|date=March 2021|publisher=[[Ministry of External Affairs (India)]]|access-date=27 September 2022}}</ref> جيڪي اڪثر [[ڀارت ۾ پاڻيءَ جي سياست|پاڻيءَ جي سياست]]، [[گنگا پاڻي تڪرار|گنگا]] ۽ [[تيستا درياهه#پاڻي ورهائڻ جو چئلينج|تيستا]] جي مسئلن،<ref>{{cite web |url=https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | title=India and Bangladesh Conflict over the Ganges River &#124; Climate-Diplomacy | date=January 1957 | access-date=23 October 2022 | archive-date=23 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221023122123/https://climate-diplomacy.org/case-studies/india-and-bangladesh-conflict-over-ganges-river | url-status=live }}</ref><ref>{{cite thesis |last=Karim |first=Sajid |date=November 2020 |title=Transboundary Water Cooperation between Bangladesh and India in the Ganges River Basin: Exploring a Benefit-sharing Approach |type=Master's |publisher=[[Uppsala University]] |url=http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1499222/FULLTEXT01.pdf |archive-date=9 October 2022 |url-status=live|access-date=27 September 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|title=India Must Settle the Teesta River Dispute With Bangladesh for Lasting Gains|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=9 April 2021|access-date=27 September 2022 |last=Banerji |first=Anuttama|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://thediplomat.com/2021/04/india-must-settle-the-teesta-river-dispute-with-bangladesh-for-lasting-gains/|url-status=live}}</ref> ۽ [[بنگلاديش–ڀارت سرحد تي موت|بنگلاديشي شهرين جي سرحدي قتلن]] سبب ڇڪتاڻ جو شڪار ٿين ٿا.<ref>{{cite web |url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343 |title='Unlawful killings' along India border: Bangladeshi families seek justice|publisher=[[Anadolu Agency]]|date=11 February 2021|access-date=27 September 2022 |last=Kamruzzaman |first=Md.|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/unlawful-killings-along-india-border-bangladeshi-families-seek-justice/2141343|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|title=Bangladesh sees highest border deaths in 10 years|date=22 December 2020 |last=Anik |first=Syed Samiul Basher|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/2020/12/22/bangladesh-sees-highest-border-deaths-in-10-years|url-status=live}}</ref> بنگلاديش جا پاڪستان سان لاڳاپا مسئلن جو شڪار آهن، خاص طور تي ان ڪري جو پاڪستان 1971ع واري [[بنگلاديش نسل ڪشي]] کان انڪار ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|title=Should Pakistan apologize to Bangladesh for the 1971 war?|work=[[DW News]]|publisher=[[Deutsche Welle]]|date=30 March 2021|access-date=27 September 2022 |last=Janjua |first=Haroon|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102348/https://www.dw.com/en/should-pakistan-apologize-to-bangladesh-for-the-1971-war/a-57051549|url-status=live}}</ref> اهو چين سان [[بنگلاديش–چين لاڳاپا|گرم لاڳاپا]] برقرار رکي ٿو، جيڪو ان جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار ۽ سڀ کان وڏو هٿيار فراهم ڪندڙ ملڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|title=Decoding China-Bangladesh relationship |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta|date=27 June 2018|access-date=27 September 2022|publisher=[[Observer Research Foundation]]|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102352/https://www.orfonline.org/expert-speak/41935-decoding-china-bangladesh-relationship/|url-status=live}}</ref> جاپان بنگلاديش کي سڀ کان وڌيڪ معاشي امداد ڏيندڙ ملڪ آهي، ۽ ٻنهي ملڪن وچ ۾ [[بنگلاديش–جاپان لاڳاپا|حڪمت عملي ۽ معاشي ڀائيواري]] آهي.<ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|title=50 Years of Japan-Bangladesh Ties: From Economic to Strategic Partnership|work=[[The Diplomat (magazine)|The Diplomat]]|date=10 February 2022 |last=Shazzad |first=Hussain|access-date=26 September 2022|archive-date=26 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220926153002/https://thediplomat.com/2022/02/50-years-of-japan-bangladesh-ties-from-economic-to-strategic-partnership/|url-status=live}}</ref> وچ اوڀر جي ملڪن سان سياسي لاڳاپا مضبوط آهن.<ref>{{cite web |url=https://saudigazette.com.sa/article/38010 | title=Bangladesh and Saudi Arabia have extremely cordial relations – Rizvi | date=27 March 2013 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184720/https://saudigazette.com.sa/article/38010 | url-status=live }}</ref> بنگلاديش کي پنهنجي ترسيل رقم جو 59 سيڪڙو وچ اوڀر مان ملي ٿو،<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | title=Middle East dual shock spillover on Bangladesh's remittance | date=19 July 2020 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184724/https://www.tbsnews.net/thoughts/middle-east-dual-shock-spillover-bangladeshs-remittance-108325 | url-status=live }}</ref> جيتوڻيڪ خراب ڪم ڪندڙ حالتون وچ اوڀر ۾ رهندڙ چئن ملين کان وڌيڪ [[وچ اوڀر ۾ بنگلاديشي|بنگلاديشي مزدورن]] کي متاثر ڪن ٿيون.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|title=Experts: Middle East remains key to Bangladesh's fortunes in a changing world|date=29 June 2022|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=27 September 2022|archive-date=27 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220927102351/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2022/06/29/experts-middle-east-remains-key-to-bangladeshs-fortunes-in-a-changing-world|url-status=live}}</ref> بنگلاديش [[موسمي تبديلي|عالمي موسمي]] سفارتڪاري ۾ [[ڪلايميٽ ولنرئبل فورم]] جي اڳواڻ طور اهم ڪردار ادا ڪري ٿو.<ref>{{cite web |url=https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | title=COP26 and Bangladesh: Time to Consolidate Climate Diplomacy | work=SOAS Blog | date=11 October 2021 | access-date=28 September 2022 | archive-date=28 September 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220928184721/https://study.soas.ac.uk/cop26-bangladesh-climate-diplomacy/ | url-status=live }}</ref> === فوج === {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladeshi soldiers on a BTR-80 APC.jpg | caption1 = [[بي ٽي آر-80]] تي بنگلاديش فوج جا اهلڪار | image2 = BNS Bongobondhu2.jpg | caption2 = بنگلاديش بحريه جو [[فريگيٽ]]، [[بي اين ايس خالد بن وليد]] | image3 = Mikoyan MiG-29-Chengdu F-7.jpg | caption3 = بنگلاديش هوائي فوج جا ويڙهاڪ جهاز، مگ-29 ۽ ايف-7 }} [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] [[برطانوي فوج]] ۽ [[برطانوي هندستاني فوج]] جو ادارياتي ڍانچو ورثي ۾ حاصل ڪيو آهي.<ref>{{cite web |url=http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|title=The Military and Democracy in Bangladesh|website=press-files.anu.edu.au|access-date=19 September 2017|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010141253/http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p33231/mobile/ch07.html|url-status=live}}</ref> 2024ع ۾ [[بنگلاديش هٿياربند فوجون]] جي سرگرم اهلڪارن جو انگ لڳ ڀڳ 230,000 هو،<ref name="IISS">*{{cite book| title=The Military Balance 2018 |author1=International Institute for Strategic Studies |author-link1=International Institute for Strategic Studies| date=14 February 2018| publisher=[[Routledge]]| isbn=978-1-85743-955-7| ref=IISS2018}}</ref> جنهن ۾ هوائي فوج جا 21,000 ۽ بحريه جا 27,000 اهلڪار شامل هئا.<ref>Including service and civilian personnel. See [https://web.archive.org/web/20120112044228/http://www.bangladeshnavy.org/glance.html Bangladesh Navy]. Retrieved 17 July 2007.</ref> روايتي دفاعي ڪردارن کان علاوه، فوج آفتن جي امدادي ڪارروائين ۾ شهري اختيارين جي مدد ڪئي آهي ۽ سياسي بيچيني جي دورن ۾ اندروني سلامتي پڻ فراهم ڪئي آهي. ڪيترن سالن کان، بنگلاديش [[گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ|گڏيل قومن جي امن فوجن]] ۾ دنيا جو سڀ کان وڏو حصو ڏيندڙ ملڪ رهيو آهي.<ref>{{Cite web |date=4 April 2023 |title=Contribution of Uniformed Personnel to UN by Country and Personnel Type |url=https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |access-date=12 May 2023 |publisher=United Nations|archive-date=12 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230512143419/https://peacekeeping.un.org/sites/default/files/01_contributions_to_un_peacekeeping_operations_by_country_and_post_59_february_23.pdf.pdf |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش جو فوجي بجيٽ]] جي ڊي پي جو 1.3 سيڪڙو آهي، جيڪو 2021ع ۾ 4.3 بلين آمريڪي ڊالرن جي برابر هو.<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |title=Military expenditure (% of GDP) – Bangladesh |publisher=World Bank |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207232946/https://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS?locations=BD |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |last=Alif |first=Abdullah |date=11 June 2020 |title=Budget FY21: Military spending increases by Tk2,327 crore |url=https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |work=Dhaka Trbiune |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231443/https://archive.dhakatribune.com/business/economy/2020/06/11/military-spending-increases-by-tk2-327-crore |url-status=live }}</ref> [[بنگلاديش بحريه]]، جيڪا بنگال جي نار جي وڏين بحرين مان هڪ آهي، فريگيٽن، آبدوزن، ڪورويٽن ۽ ٻين جهازن جي [[بنگلاديش بحريه جي سرگرم جهازن جي فهرست|بيڙي]] تي مشتمل آهي. [[بنگلاديش هوائي فوج]] وٽ گهڻ مقصدي جنگي جهازن جو هڪ [[بنگلاديش جي سرگرم فوجي جهازن جي فهرست|ننڍو بيڙو]] آهي. بنگلاديش جي فوجي سامان جو گهڻو حصو چين کان اچي ٿو.<ref>{{cite news |last=Balachandran |first=P.K. |date=12 April 2017 |title=Rivals India and China woo Bangladesh with aid totalling $46 b |url=http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |work=[[Daily FT]] |access-date=27 July 2017 |archive-date=28 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170728123712/http://www.ft.lk/article/609166/Rivals-India-and-China-woo-Bangladesh-with-aid-totalling---46-b |url-status=live }}</ref> تازن سالن ۾، بنگلاديش ۽ ڀارت گڏيل فوجي مشقون، فوجي اڳواڻن جا اعليٰ سطحي دورا، [[دهشتگردي جي روڪٿام]] ۾ سهڪار ۽ ڳجهي ڄاڻ جي مٽاسٽا وڌائي آهي. بنگلاديش [[اتر اوڀر ڀارت]] ۾ استحڪام ۽ سلامتي کي يقيني بڻائڻ لاءِ اهم آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |title=Migration, river management, radicalisation: What does the future hold for India-Bangladesh relations? |last=Bhattacharjee |first=Joyeeta |date=May 2020 |website=Observer Research Foundation |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207231444/https://www.orfonline.org/research/migration-river-management-radicalisation-66008/ |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |title=Bangladesh and India's Northeast: A security perspective |work=The Daily Star |date=15 October 2011 |access-date=14 February 2022 |archive-date=8 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220208025833/https://www.thedailystar.net/news-detail-206537 |url-status=live }}</ref> اوڀر برصغير ۾ بنگلاديش جي حڪمت عملي واري اهميت چين جي ويجهڙائي، برما سان سرحد، مکيه ڀارت ۽ اتر اوڀر ڀارت جي جدا ٿيڻ، ۽ بنگال جي نار ۾ ان جي سامونڊي علائقي تي دارومدار رکي ٿي.<ref>{{cite web |author=Anu Anwar, Michael Kugelman |url=https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |title=The U.S. Should Deepen Ties With Bangladesh |work=Foreign Policy |date=1 December 2021 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://foreignpolicy.com/2021/12/01/us-bangladesh-relations-dhaka-india-china-bri/ |url-status=live }}</ref> 2002ع ۾ بنگلاديش ۽ چين دفاعي سهڪار جو معاهدو ڪيو.<ref>{{cite journal |last=Kinne |first=Brandon J. |date=15 August 2018 |title=Defense Cooperation Agreements and the Emergence of a Global Security Network |journal=International Organization |volume=72 |issue=4 |pages=799–837 |doi=10.1017/S0020818318000218 |doi-access=free }}</ref> آمريڪا بنگلاديش سان [[اسٽيٽس آف فورسز ايگريمينٽ]]، [[ايڪويزيشن اينڊ ڪراس-سروسنگ ايگريمينٽ]] ۽ جنرل سيڪيورٽي آف ملٽري انفارميشن ايگريمينٽ بابت ڳالهين جي ڪوشش ڪئي آهي.<ref>{{cite journal |last=Paul |first=Bimal Kanti |year=2005 |title=Bangladeshi American Response to the 1998 Status of Forces Agreement (SOFA): An Assessment |journal=The Professional Geographer |volume=57 |issue=4 |pages=495–505 |doi=10.1111/j.1467-9272.2005.00494.x |bibcode=2005ProfG..57..495P }}</ref><ref>{{cite web |last=Ashraf |first=Nazmul |url=https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |title=U.S. keen on military ties with Dhaka &#124; Uae |work=Gulf News |date=11 May 2002 |access-date=14 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162344/https://gulfnews.com/uae/us-keen-on-military-ties-with-dhaka-1.386026 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |title=US wants 2 defence deals with Bangladesh |url=https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |work=The Daily Star |date=18 October 2019 |access-date=7 February 2022 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207162327/https://www.thedailystar.net/frontpage/us-wants-2-defence-deals-bangladesh-1815466 |url-status=live }}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش گڏيل قومن جي [[ايٽمي هٿيارن جي پابندي بابت معاهدو]] جي توثيق ڪئي.<ref>{{cite news |title=Bangladesh ratifies nuclear weapons prohibition treaty |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |work=Dhaka Tribune |date=28 September 2020 |access-date=15 August 2020 |archive-date=20 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200920163951/https://www.dhakatribune.com/bangladesh/government-affairs/2019/09/28/bangladesh-ratifies-nuclear-weapons-prohibition-treaty |url-status=live }}</ref> == آبادي == {{Main|بنگلاديش جي آبادي}} {{Further|بنگالي}} {{Historical populations |source = World Bank<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|publisher=[[World Bank]]|title=Population, total – Bangladesh|access-date=19 January 2025}}</ref> |title = آبادي (ملينن ۾) |percentages = pagr |1960 |51,828,660 |1971 |70,276,758 |1980 |88,016,432 |1990 |111,633,717 |2000 |134,544,304 |2010 |152,201,981 |2023 |171,466,990 }} بنگلاديش جي آبادي [[2022ع بنگلاديشي آدمشماري|2022ع جي آدمشماري]] ۾ 169.8&nbsp;ملين رڪارڊ ڪئي وئي،<ref name="populationcensus2022"/> جيڪا 2023ع ۾ وڌي 171.4&nbsp;ملين ٿي وئي.<ref name="unpop">{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=BD|title=Population, total – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 April 2025}}</ref> اهو دنيا جو [[آبادي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ايشيا جو [[آبادي موجب ايشيائي ملڪن جي فهرست|پنجون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ]]، ۽ دنيا جو [[آبادي جي گهاٽائي موجب ملڪن ۽ تابع علائقن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ گهاٽي آبادي وارو وڏو ملڪ]] آهي، جتي 2020ع ۾ مکيه آبادي گهاٽائي 1,265 ماڻهو/km<sup>2</sup> هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/EN.POP.DNST?locations=BD|title=Population density (people per sq. km of land area) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR)، جيڪا ڪڏهن دنيا جي سڀ کان وڌيڪ شرحن مان هڪ هئي، نمايان گهٽتائي مان گذري آهي؛ اها 1985ع ۾ 5.5 کان 1995ع ۾ 3.7 ۽ پوءِ 2022ع ۾ 1.9 تائين گهٽجي وئي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.TFRT.IN?locations=BD|title=Fertility rate, total (births per woman) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> جيڪا 2.1 واري [[متبادل سطح کان هيٺ زرخيزي]] کان به گهٽ آهي.<ref>{{cite journal |last1=Bora |first1=Jayanta Kumar |last2=Saikia |first2=Nandita |last3=Kebede |first3=Endale Birhanu |last4=Lutz |first4=Wolfgang |title=Revisiting the causes of fertility decline in Bangladesh: The relative importance of female education and family planning programs |journal=Asian Population Studies |date=2023 |volume=19 |pages=81–104 |doi=10.1080/17441730.2022.2028253 |doi-access=free }}</ref> آبادي جو گهڻو حصو ڳوٺاڻن علائقن ۾ رهي ٿو، جڏهن ته 2023ع مطابق صرف 40٪ آبادي شهري علائقن ۾ رهي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.URB.TOTL.IN.ZS?locations=BD|title=Urban population (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش جي [[وچولي عمر]] لڳ ڀڳ 28 سال آهي؛ ڪل آبادي جو 26٪ حصو 14 سالن يا ان کان گهٽ عمر جو آهي،<ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.0014.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 0–14 (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ۽ 2023ع صرف 6٪ ماڻهو 65 سالن يا ان کان وڌيڪ عمر جا آهن.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.65UP.TO.ZS?locations=BD|title=Population ages 65 and above (% of total population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> بنگلاديش هڪ [[نسلي ۽ ثقافتي تنوع جي سطح موجب ملڪن جي فهرست|نسلي ۽ ثقافتي طور هم جنس سماج]] آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بنگالي ماڻهو|بنگالي]] آبادي جو 99٪ آهن.<ref name="cia"/> [[آديواسي]] آبادي ۾ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما]]، [[مارما ماڻهو|مارما]]، [[سانٿال ماڻهو|سانٿال]]، [[مرو ماڻهو|مرو]]، [[تانچنگيا ماڻهو|تانچنگيا]]، [[باوم ماڻهو|باوم]]، [[تريپوري ماڻهو|تريپوري]]، [[خاصي ماڻهو|خاصي]]، [[خومي ماڻهو|خومي]]، [[ڪوڪي ماڻهو|ڪوڪي]]، [[گارو ماڻهو|گارو]] ۽ [[بشنوپريا منيپوري ماڻهو|بشنوپريا منيپوري]] شامل آهن. چٽاگانگ پهاڙي علائقن ۾ مقامي ماڻهن جي خودمختياري تحريڪ سبب 1975ع کان 1997ع تائين بدامني ۽ [[چٽاگانگ پهاڙي علائقن جو تڪرار|بغاوت]] رهي. جيتوڻيڪ 1997ع ۾ امن معاهدو ٿيو، پر علائقو [[آپريشن اتاران|اڃا به فوجي موجودگي هيٺ]] آهي.<ref name="rashiduzzaman">{{cite journal |last=Rashiduzzaman |first=M. |year=1998 |title=Bangladesh's Chittagong Hill Tracts Peace Accord: Institutional Features and Strategic Concerns |journal=Asian Survey |volume=38 |issue=7 |pages=653–70 |doi=10.2307/2645754 |jstor=2645754}}</ref> [[اردو]] ڳالهائيندڙ [[رهجي ويل پاڪستاني]]ن کي 2008ع ۾ سپريم ڪورٽ طرفان شهريت ڏني وئي.<ref>{{cite web|url=https://www.unhcr.org/news/stories/how-bangladesh-court-ruling-changed-lives-more-300000-stateless-people|title=How a Bangladesh court ruling changed the lives of more than 300,000 stateless people|last1=Shadman|first1=Onchita|last2=Schönbauer|first2=Roland|date=23 February 2015|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش 2017ع کان وٺي 700,000 کان وڌيڪ روهنگيا پناهگيرن جي ميزباني پڻ ڪري ٿو، جنهن سبب اهو دنيا جي سڀ کان وڏين پناهگير آبادين وارن ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="RohingyaHRW"/> === شهري مرڪز === {{Further|بنگلاديش جي شهرن ۽ قصبن جي فهرست}} بنگلاديش جو گاديءَ وارو ۽ سڀ کان وڏو شهر [[ڍاڪا]] آهي، جنهن جي انتظام لاءِ ٻه شهري ڪارپوريشنون قائم آهن، جيڪي شهر جي اترين ۽ ڏاکڻي حصن جي نگراني ڪن ٿيون. بنگلاديش ۾ ڪُل 13 [[بنگلاديش جي شهري ڪارپوريشنن جي فهرست|شهري ڪارپوريشنون]] آهن، جتي ميئرن جون چونڊون ٿينديون آهن: ڍاڪا ڏکڻ، ڍاڪا اتر، [[چٽاگانگ]]، [[ڪوميلا]]، [[خولنا]]، [[ميمن سنگهه]]، [[سلهٽ]]، [[راجشاهي]]، [[باريسال]]، [[رنگپور]]، [[گازيپور]]، [[بوگرا]] ۽ [[نارائن گنج]]. ميئر پنجن سالن جي مدي لاءِ چونڊيا ويندا آهن. بنگلاديش ۾ مجموعي طور 506 شهري مرڪز آهن، جن مان 43 شهرن جي آبادي 100,000 کان وڌيڪ آهي. {{Largest cities | country = Bangladesh | stat_ref = [https://bbs.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bbs.portal.gov.bd/page/b343a8b4_956b_45ca_872f_4cf9b2f1a6e0/2023-09-27-09-50-a3672cdf61961a45347ab8660a3109b6.pdf] | list_by_pop = | div_name = ملڪ | div_link = Bangladesh | city_1 = ڍاڪا | pop_1 = 10,278,882 | city_2 = چٽاگانگ | pop_2 = 3,227,246 | city_3 = گازيپور | pop_3 = 2,674,697 | city_4 = نارائن گنج | pop_4 = 967,724 | city_5 = خولنا | pop_5 = 718,735 | city_6 = Rangpur, Bangladesh{{!}}رنگپور | pop_6 = 708,384 | city_7 = ميمن سنگهه | pop_7 = 576,722 | city_8 = راجشاهي | pop_8 = 552,791 | city_9 = سلهٽ | pop_9 = 532,426 | city_10 = بوگرا | pop_10 = 542,420 | city_11 = ڪوميلا | pop_11 = 439,414 }} === ٻولي === {{Main|بنگلاديش جون ٻوليون}} [[File:Shaheed Minar, Dhaka, Bangladesh.jpg|thumb|[[ڍاڪا شهيد مينار|شهيد مينار]]، ڍاڪا ۾ واقع هڪ قومي يادگار آهي، جيڪو 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]] جي شهيدن جي ياد ۾ تعمير ڪيو ويو هو ۽ بنگالي قومپرستي جي علامت سمجهيو وڃي ٿو.]] بنگلاديش جي سرڪاري ۽ غالب ٻولي [[بنگالي ٻولي|بنگالي]] آهي، جيڪا آبادي جي 99 سيڪڙو کان وڌيڪ ماڻهن جي [[مادري ٻولي]] آهي.<ref>{{Cite book|title=Population and Housing Census 2022: Report on Socio-Economic and Demographic Survey 2023 |url=http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf|date=June 2024|publisher=Bangladesh Bureau of Statistics|page=xx|isbn=978-984-35-2977-0|access-date=9 June 2024|archive-date=9 June 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240609144133/http://nsds.bbs.gov.bd/storage/files/1/SEDS_2023_Report.pdf}}</ref><ref name="LOG">{{cite encyclopedia|last1=Rahim|first1=Enayetur|editor1-last=Heitzman|editor1-first=James|editor2-last=Worden|editor2-first=Robert L.|title=Ethnicity and Linguistic Diversity|encyclopedia=Bangladesh: a country study|year=1989|access-date=24 September 2022|url=http://countrystudies.us/bangladesh/29.htm|publisher=[[Federal Research Division]], [[Library of Congress]]|page=59|oclc=49223313}}</ref> بنگالي کي هڪ [[لهجن جو تسلسل]] (Dialect Continuum) طور بيان ڪيو ويندو آهي، جنهن ۾ سڄي ملڪ ۾ مختلف [[بنگالي لهجا|لهجا]] ڳالهايا وڃن ٿا. ملڪ ۾ [[دولسانيت]] (Diglossia) پڻ موجود آهي، جنهن تحت گهڻا ماڻهو معياري ڳالهائجندڙ بنگالي سمجهي يا ڳالهائي سگهن ٿا، ساڳئي وقت پنهنجي علائقائي لهجي يا ٻوليءَ جي صورت پڻ استعمال ڪن ٿا.<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/supplements/amar-ekushey-2018/amago-bhasha-1537534|title=Amago Basha|last=Khan|first=Sameer Ud Dowla|date=21 February 2018|access-date=24 September 2022|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> انهن ۾ [[چٽاگانگي ٻولي|چٽاگانگي]] شامل آهي، جيڪا چٽاگانگ جي ڏکڻ اوڀر واري علائقي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref>{{Cite book |last=Masica |first=Colin |author-link=Colin Masica |year=1991 |title=The Indo-Aryan Languages |place= Cambridge |publisher=Cambridge University Press |page=16}}</ref> [[نواخالي ٻولي|نواخالي]]، جيڪا [[نواخالي ضلعو|نواخالي]] ضلعي ۾ ڳالهائي وڃي ٿي،<ref>{{citation|author=Sarwar, Fatina|title=Noakhali Dialect: Its Prospect of Standardization}}</ref><ref>{{cite journal|last=Rashel|first=Md. Mostafa|title=Phonological Analysis of Chatkhil Dialect in Noakhali District, Bangladesh|journal=Theory and Practice in Language Studies|volume=1|issue=9|date=September 2011|pages=1051–1061|doi=10.4304/tpls.1.9.1051-1061|url=http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html/|archive-date=15 June 2022|access-date=6 January 2025|archive-url=https://web.archive.org/web/20220615203456/http://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol01/09/09.html}}</ref> ۽ [[سلهٽي ٻولي|سلهٽي]]، جيڪا اتر اوڀر واري [[سلهٽ ڊويزن]] ۾ ڳالهائي وڃي ٿي.<ref name="LOG"/> [[انگريزي ٻولي|انگريزي]] بنگلاديش جي عدالتي ۽ تعليمي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿي، ڇاڪاڻ⁠تہ ملڪ ماضي ۾ برطانوي سلطنت جو حصو رهيو آهي. اها وڏي پيماني تي ڳالهائي ۽ سمجهي وڃي ٿي، ۽ سڀني [[بنگلاديش جي اسڪولن جي فهرست|اسڪولن]]، [[بنگلاديش جي ڪاليجن جي فهرست|ڪاليجن]] ۽ [[بنگلاديش جي يونيورسٽين جي فهرست|يونيورسٽين]] ۾ لازمي مضمون طور پڙهائي وڃي ٿي، جڏهن ته انگريزي-ذريعو تعليمي نظام پڻ وڏي پيماني تي اختيار ڪيو وڃي ٿو.<ref>{{cite journal |last1=Rahman |first1=Mohammad Mosiur |last2=Islam |first2=Md Shaiful |last3=Karim |first3=Abdul |last4=Chowdhury |first4=Takad Ahmed |last5=Rahman |first5=Muhammad Mushfiqur |last6=Seraj |first6=Prodhan Mahbub Ibna |last7=Singh |first7=Manjet Kaur Mehar |title=English language teaching in Bangladesh today: Issues, outcomes and implications |journal=Language Testing in Asia |date=2019 |volume=9 |article-number=9 |doi=10.1186/s40468-019-0085-8 |doi-access=free }}</ref> قبائلي ٻوليون، جيتوڻيڪ آهستي آهستي خطري ۾ پئجي رهيون آهن، تڏهن به ملڪ جي لساني ورثي جو اهم حصو آهن. انهن ۾ [[چاڪما ٻولي]] شامل آهي، جيڪا هڪ اوڀر هند-آريائي ٻولي آهي ۽ [[چاڪما ماڻهو|چاڪما ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite thesis |last1=Chakma |first1=Sujana |title=Chakma language: survival from being extinct in Bangladesh |date=2014 |hdl=10361/3983 }}{{page needed|date=January 2026}}</ref> ٻين قبائلي ٻولين ۾ [[گارو ٻولي|گارو]]، [[ميتيئي ٻولي|ميتيئي]]، [[ڪوڪ بوروڪ]] ۽ [[راخين ٻولي|راخين]] شامل آهن. [[آسٽرو ايشيائي ٻوليون|آسٽرو ايشيائي ٻولين]] مان سڀ کان وڌيڪ ڳالهائي ويندڙ ٻولي [[سانتالي ٻولي]] آهي، جيڪا [[سانٿال ماڻهو|سانٿال ماڻهن]] جي مادري ٻولي آهي.<ref>{{cite web|last1=Seung|first1=Kim|last2=Kim|first2=Amy|title=The Santali cluster in Bangladesh: a sociolinguistic survey|year=2010|url=https://www.sil.org/system/files/reapdata/85/39/32/85393268857150358467007206894440229270/silesr2010_006.pdf|issue=2010–006|publisher=[[SIL International]]|series=Survey Report|access-date=24 September 2022}}</ref> [[بنگلاديش ۾ رهجي ويل پاڪستاني|رهجي ويل پاڪستاني]] ۽ [[ڍاڪايا|پراڻي ڍاڪا]] جي ڪجهه آبادي اڄ به [[اردو]] کي پنهنجي مادري ٻولي طور استعمال ڪن ٿا. تنهن هوندي به، اردو جي استعمال بابت سماجي تنقيد ۽ ناپسنديدگي اڃا تائين وڏي حد تائين موجود آهي.<ref>{{cite web|last=Ashrafi|first=Shah Tazria |title=How the Urdu language and literature slipped into darkness in Bangladesh|url=https://www.trtworld.com/opinion/how-the-urdu-language-and-literature-slipped-into-darkness-in-bangladesh-43391|work=[[TRT World]]|date=19 January 2021|type=Opinion|access-date=24 September 2022}}</ref> === مذهب === {{Main|بنگلاديش ۾ مذهب}} {{bar box |title=بنگلاديش ۾ مذهب (2022ع جي آدمشماري)<ref name="census">{{cite web |title=Population and Housing Census 2022: Preliminary Report |url=https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |publisher=Bangladesh Bureau of Statistics |page=16 |date=August 2022 |access-date=25 September 2024 |archive-date=8 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240708004426/https://sid.portal.gov.bd/sites/default/files/files/sid.portal.gov.bd/publications/01ad1ffe_cfef_4811_af97_594b6c64d7c3/PHC_Preliminary_Report_(English)_August_2022.pdf |url-status=dead }}</ref> |titlebar=#Fcd116 |left1=مذهب |right1=سيڪڙو |float=right |bars= {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ اسلام|مسلمان]]|green|91.04}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ هندومت|هندو]]|darkorange|7.94}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌ]]|yellow|0.60}} {{bar percent|[[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائي]]|darkblue|0.31}} {{bar percent|ٻيا|red|0.11}} }} [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] بنگلاديش جو [[سرڪاري مذهب]] آهي.<ref name="state religion">{{cite web |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part I) |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24549.html |access-date=12 January 2025 |website=Laws of Bangladesh}}</ref> بهرحال، [[بنگلاديش جو آئين|آئين]] سيڪيولرزم (مذهبي غيرجانبداري) کي پڻ برقرار رکي ٿو ۽ سڀني مذهبن لاءِ برابر حقن جي ضمانت ڏئي ٿو.<ref name="secularism">{{cite web |title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part II) |url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24560.html |access-date=12 January 2025 |website=Laws of Bangladesh}}</ref><ref name="state religion"/> هر شهري کي پنهنجي پسند جو مذهب اختيار ڪرڻ ۽ ان تي عمل ڪرڻ جي آزادي حاصل آهي. [[بنگلاديش ۾ اسلام|اسلام]] ملڪ جو سڀ کان وڏو مذهب آهي، جنهن تي لڳ ڀڳ 91.1٪ آبادي عمل ڪري ٿي.<ref name="census"/> بنگلاديش جي مسلمانن جي وڏي اڪثريت [[بنگالي مسلمان]] آهي، جيڪي [[سني اسلام]] سان وابسته آهن.<ref name="state"/> بنگلاديش دنيا جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ مسلمان اڪثريت وارو ملڪ آهي ۽ مجموعي مسلمان آبادي جي لحاظ کان چوٿين نمبر تي اچي ٿو.<ref>{{cite web |url=http://features.pewforum.org/muslim-population/?sort=Pop2010 |title=Muslim Population by Country |publisher=Pew Research |date=27 January 2011 |access-date=23 October 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130726201620/http://features.pewforum.org/muslim-population/?sort=Pop2010 |archive-date=26 July 2013 |url-status=live}}</ref> [[بنگالي هندو]] ملڪ جي [[بنگلاديش ۾ هندومت|ٻي وڏي مذهبي اقليت]] آهن ۽ دنيا جي [[هندن جي آبادي]] جي لحاظ کان ٽئين وڏي هندو برادري ٺهن ٿا. [[2022ع جي بنگلاديشي آدمشماري]] موجب هندو آبادي جو 7.95٪ آهن.<ref name="state"/><ref name="census"/> جڏهن ته [[2011ع جي بنگلاديشي آدمشماري]] ۾ هندو آبادي جو 8.54٪ هئا. [[بنگلاديش ۾ ٻڌمت|ٻڌمت]] ملڪ جو ٽيون سڀ کان وڏو مذهب آهي، جنهن تي صرف 0.6٪ آبادي عمل ڪري ٿي.<ref name="census"/> بنگلاديشي ٻڌ ڌرم جا پوئلڳ خاص طور تي [[چٽاگانگ ٽڪريون وارو علائقو|چٽاگانگ ٽڪريون واري علائقي]] جي قبائلي قومن ۽ سامونڊي چٽاگانگ ۾ رهندڙ [[بنگالي ٻڌ ڌرمي]] اقليت ۾ مرڪوز آهن، جيڪي گهڻو ڪري [[ٿيراوادا]] روايت جي پيروي ڪن ٿا.<ref name="state"/> [[بنگلاديش ۾ عيسائيت|عيسائيت]] چوٿون وڏو مذهب آهي، جنهن جا پيروڪار آبادي جو 0.3٪ آهن. انهن مان گهڻا هڪ ننڍڙي [[بنگالي عيسائي]] برادري سان تعلق رکن ٿا.<ref name="census"/> آبادي جو لڳ ڀڳ 0.1٪ حصو ٻين مذهبن تي عمل ڪري ٿو، جهڙوڪ [[روح پرستي]]، يا ڪنهن به مذهب سان وابسته نه آهي.<ref name="state">{{cite web|url=https://www.state.gov/reports/2022-report-on-international-religious-freedom/bangladesh/|title=2022 Report on International Religious Freedom: Bangladesh|work=[[United States Department of State]]|access-date=8 January 2025}}</ref> === تعليم === {{Main|بنگلاديش ۾ تعليم}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladesh Literacy Rate (2022, Total).svg | caption1 = بنگلاديش جي ضلعن ۾ [[خواندگي]] جي شرح | image2 = Curzon Hall - Northern Facade - University of Dhaka - Dhaka 2015-05-31 1992.JPG | caption2 = [[ڪرزن هال]]، [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جو هڪ حصو }} بنگلاديش جو آئين بيان ڪري ٿو ته سڀني ٻارن کي مفت ۽ لازمي تعليم فراهم ڪئي ويندي.<ref>{{cite web|title=The Constitution of the People's Republic of Bangladesh: Article 17 (Free and compulsory education)|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-367/section-24565.html|website=Legislative and Parliamentary Affairs Division, Ministry of Law, Justice and Parliamentary Affairs|access-date=27 January 2025}}</ref> بنگلاديش ۾ تعليم جي نگراني [[بنگلاديش جي تعليم واري وزارت]] ڪندي آهي. [[بنگلاديش جي پرائمري ۽ عوامي تعليم واري وزارت]] مقامي سطح تي ابتدائي تعليم ۽ سرڪاري مالي سهائتا حاصل ڪندڙ اسڪولن بابت پاليسين جي نفاذ جي ذميوار آهي. ابتدائي ۽ ثانوي تعليم [[لازمي تعليم]] آهي، جيڪا رياست جي خرچ تي هلائي ويندي آهي ۽ سرڪاري اسڪولن ۾ مفت فراهم ڪئي ويندي آهي. 2021ع تائين بنگلاديش جي [[خواندگي]] جي شرح 76٪ هئي؛ مردن ۾ 79٪ ۽ عورتن ۾ 71.9٪.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult total (% of people ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.MA.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult male (% of males ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.ADT.LITR.FE.ZS?locations=BD|title=Literacy rate, adult female (% of females ages 15 and above) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=9 February 2025}}</ref> ملڪ جو تعليمي نظام ٽن وڏن درجن تي ٻڌل آهي ۽ ان کي وڏي پيماني تي سرڪاري مالي سهائتا حاصل آهي. حڪومت ابتدائي، ثانوي ۽ اعليٰ ثانوي سطحن تي ڪيترائي تعليمي ادارا هلائي ٿي ۽ ڪيترن نجي ادارن کي پڻ امداد فراهم ڪري ٿي. تنهن هوندي به تعليم تي سرڪاري خرچ دنيا ۾ سڀ کان گهٽ خرچن مان هڪ آهي، جيڪو مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جو صرف 1.8٪ آهي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SE.XPD.TOTL.GD.ZS?locations=BD|title=Government expenditure on education, total (% of GDP) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=12 January 2025}}</ref> تعليمي نظام پنجن مرحلن ۾ ورهايل آهي: * ابتدائي تعليم (پهرين کان پنجين جماعت) * جونيئر ثانوي تعليم (ڇهين کان اٺين جماعت) * ثانوي تعليم (نائين ۽ ڏهين جماعت) * اعليٰ ثانوي تعليم (يارهين ۽ ٻارهين جماعت) * اعليٰ تعليم (يونيورسٽي سطح) <ref name="CompEd2">{{cite book |author=T. Neville Postlethwaite |title=The Encyclopedia of Comparative Education and National Systems of Education |publisher=Pergamon Press |year=1988 |isbn=978-0-08-030853-1 |page=130}}</ref> ابتدائي سطح جا شاگرد جونيئر ثانوي سطح ۾ داخلا لاءِ [[پرائمري ايجوڪيشن ڪمپليشن]] (PEC) امتحان پاس ڪندا آهن. ان کان پوءِ جونيئر ثانوي شاگرد [[جونيئر اسڪول سرٽيفڪيٽ]] (JSC) امتحان ڏيندا آهن ته جيئن نائين جماعت ۾ داخلا وٺي سگهن. ڏهين جماعت جا شاگرد [[سيڪنڊري اسڪول سرٽيفڪيٽ (بنگلاديش)|سيڪنڊري اسڪول سرٽيفڪيٽ]] (SSC) امتحان پاس ڪري يارهين جماعت ۾ داخل ٿيندا آهن. آخرڪار ٻارهين جماعت ۾ شاگردن کي [[هائير سيڪنڊري سرٽيفڪيٽ]] (HSC) امتحان پاس ڪرڻو پوندو آهي ته جيئن اعليٰ تعليم يا يونيورسٽين ۾ داخلا لاءِ درخواست ڏئي سگهن.<ref>{{cite journal |last1=Mamun |first1=Mohammed A. |last2=Griffiths |first2=Mark D. |title=Young Teenage Suicides in Bangladesh—Are Mandatory Junior School Certificate Exams to Blame? |journal=International Journal of Mental Health and Addiction |date=2022 |volume=20 |issue=3 |pages=1627–1631 |doi=10.1007/s11469-020-00275-3 }}</ref> [[بنگلاديش جون يونيورسٽيون|يونيورسٽيون]] ٽن قسمن جون آهن: * سرڪاري يونيورسٽيون (حڪومت جي ملڪيت ۽ [[بنگلاديش يونيورسٽي گرانٽس ڪميشن]] جي مالي سهائتا سان) * نجي يونيورسٽيون * بين الاقوامي يونيورسٽيون (بين الاقوامي ادارن پاران هلندڙ) ملڪ ۾ 55 سرڪاري،<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/public-universities|title=List of Public Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> 115 نجي<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/private-universities|title=List of Private Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> ۽ 2 بين الاقوامي يونيورسٽيون آهن.<ref>{{cite web|url=http://www.ugc-universities.gov.bd/international-universities|title=List of International Universities|publisher=[[University Grants Commission of Bangladesh]]|access-date=9 February 2025}}</ref> [[نيشنل يونيورسٽي، بنگلاديش]] داخلا وٺندڙ شاگردن جي تعداد جي لحاظ کان دنيا جي ٻي وڏي يونيورسٽي آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/why-campus-programmes-matter-national-university-982726|title=Why on-campus programmes matter for National University|work=[[Business Standard]]|date=2 November 2024|last=Hossain|first=Shaikh Shohag}}</ref> [[ڍاڪا يونيورسٽي]]، جيڪا 1921ع ۾ قائم ٿي، ملڪ جي سڀ کان پراڻي سرڪاري يونيورسٽي آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/youth/education/campus/news/the-conception-and-birth-dhaka-university-2121841|title=The conception and birth of Dhaka University|date=2 July 2021|access-date=9 February 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|last=Mujib|first=Rasheek Tabassum}}</ref> [[بنگلاديش يونيورسٽي آف انجنيئرنگ اينڊ ٽيڪنالاجي|بي يو اي ٽي (BUET)]] انجنيئرنگ تعليم لاءِ ملڪ جي سڀ کان نمايان يونيورسٽي سمجهي وڃي ٿي. [[چٽاگانگ يونيورسٽي]]، جيڪا 1966ع ۾ قائم ٿي، ملڪ جو سڀ کان وڏو يونيورسٽي ڪيمپس رکي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/education/2017/10/19/chittagong-university-model-campus-tourism/|title=Chittagong University: A model of campus tourism|last=Mahmud|first=Tarek|date=19 October 2017|work=[[Dhaka Tribune]]|access-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007152843/https://archive.dhakatribune.com/bangladesh/education/2017/10/19/chittagong-university-model-campus-tourism|archive-date=7 October 2022}}</ref> [[بنگلاديش يونيورسٽي آف پروفيشنلز|بي يو پي (BUP)]] هٿياربند فوجن سان لاڳاپيل سڀ کان وڏي سرڪاري يونيورسٽي آهي.<ref>{{Cite web|date=8 April 2009|title=Bangladesh University of Professionals Act, 2009 (Act No. 30 of 2009)|url=http://bdlaws.minlaw.gov.bd/act-details-1016.html?lang=en|access-date=5 September 2021|website=bdlaws.minlaw.gov.bd}}</ref> [[ڍاڪا ڪاليج]]، جيڪو 1841ع ۾ قائم ٿيو، برصغير جي قديم ترين تعليمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/weekend-read/news/dhakas-educational-heritage-3414361|title=Dhaka's educational heritage|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=9 September 2023|last1=Nand|first1=Dipan|last2=Rahaman|first2=Arafat|access-date=9 February 2025}}</ref> طبي تعليم 39 سرڪاري، 6 هٿياربند فوجن سان لاڳاپيل ۽ 68 نجي [[بنگلاديش جي طبي ڪاليجن جي فهرست|طبي ڪاليجن]] ذريعي فراهم ڪئي ويندي آهي. سڀئي طبي ڪاليج [[بنگلاديش جي صحت ۽ خانداني ڀلائي واري وزارت]] سان لاڳاپيل آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/365640/three-more-medical-colleges-renamed-by-health|title=Three more medical colleges renamed by Health Ministry|date=19 November 2024|access-date=9 February 2025|work=[[Dhaka Tribune]]}}</ref> [[نارٿ سائوٿ يونيورسٽي]] کي عام طور ملڪ جي اڳواڻ نجي يونيورسٽي طور ڏٺو ويندو آهي.<ref>{{cite web |title=Times Higher Education Rankings 2023: DU, NSU ranked top Bangladeshi universities |url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/education/times-higher-education-rankings-2023-du-nsu-ranked-top-bangladeshi-universities |website=The Business Standard |date=12 October 2022 |access-date=19 February 2026}}</ref> === صحت === {{Main|بنگلاديش ۾ صحت}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Life expectancy by WBG -Bangladesh.png | caption1 = بنگلاديش ۾ [[متوقع عمر]] جي تاريخي واڌ، جيڪا آزادي کان پوءِ نمايان بهتري ڏيکاري ٿي | image2 = Child mortality rate in Bangladesh.png | caption2 = 1990ع کان پوءِ بنگلاديش ۾ [[ٻارن جي شرحِ اموات]] جي تاريخي واڌ ويجھ، جيڪا نمايان گهٽتائي ظاهر ڪري ٿي | image3 = A community health worker conducting a survey in the Korail slum, Bangladesh (8630810827).jpg | caption3 = راڄڌاني ڍاڪا جي هڪ ڪچي آبادي ۾ سروي ڪندڙ هڪ برادري صحت ڪارڪن }} بنگلاديش جو آئين پنهنجي سڀني شهرين لاءِ صحت جون خدمتون بنيادي حق طور ضمانت ڏئي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://mof.portal.gov.bd/sites/default/files/files/mof.portal.gov.bd/budget_mof/b3342588_2e85_4fcb_95af_dddfdea4851b/G-1_04_127_Health%20Services_English.pdf|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://mof.portal.gov.bd/sites/default/files/files/mof.portal.gov.bd/budget_mof/b3342588_2e85_4fcb_95af_dddfdea4851b/G-1_04_127_Health%20Services_English.pdf|archive-date=9 October 2022|url-status=live|title=Chapter-5 {{!}} Health Services Division|publisher=[[Ministry of Finance (Bangladesh)]]|access-date=1 October 2022}}</ref> [[بنگلاديش جي صحت ۽ خانداني ڀلائي واري وزارت]] ملڪ ۾ صحت جون خدمتون فراهم ڪندڙ سڀ کان وڏو ادارياتي ادارو آهي،<ref name="overview">{{cite journal |author1=World Health Organization Regional Office for the Western Pacific |title=Bangladesh health system review |journal=Health Systems in Transition |date=17 July 2015 |volume=5 |issue=3 |hdl=10665/208214 |hdl-access=free }}</ref> جنهن ۾ ٻه ڊويزنون شامل آهن: [[صحت خدمتون ڊويزن]] ۽ [[طبي تعليم ۽ خانداني ڀلائي ڊويزن]].<ref>{{cite web|url=https://www.newagebd.net/article/11610/onelink.to/articlelist/323/Cartoon|title=Health Ministry split into 2 divisions|work=[[New Age (Bangladesh)|New Age]]|date=20 March 2017|access-date=1 October 2022}}</ref> تنهن هوندي به بنگلاديش جون صحت جون سهولتون اڃا تائين مڪمل طور تي ڪافي نه سمجهيون وڃن ٿيون، جيتوڻيڪ معيشت جي واڌ ۽ غربت ۾ نمايان گهٽتائي سان انهن ۾ سڌارو آيو آهي.<ref name="overview"/> ملڪ کي صحت جي افرادي قوت جي شديد کوٽ کي منهن ڏيڻو پوي ٿو، ڇاڪاڻ ته باقاعده تربيت يافته صحت فراهم ڪندڙ مجموعي صحت عملي جو تمام ننڍو حصو آهن.<ref>{{cite journal|last1=Ahmed|first1=Syed Masud|last2=Hossain|first2=Md. Awlad|last3=Chowdhury|first3=Ahmed Mushtaque Raja|last4=Bhuiya|first4=Abbas Uddin|title=The health workforce crisis in Bangladesh: shortage, inappropriate skill-mix, and inequitable distribution|date=22 January 2011|journal=[[Human Resources for Health]]|publisher=[[BioMed Central]]|volume=9|number=3|page=3|pmid=21255446|doi=10.1186/1478-4491-9-3|pmc=3037300|doi-access=free}}</ref> ڳوٺاڻن ڊاڪٽرن جي علاج واري عمل ۾ اڃا به نمايان خاميون موجود آهن ۽ دوائن جي غير مناسب ۽ نقصانڪار تجويز عام آهي.<ref>{{cite journal |last1=Mahmood|first1=Shehrin S.|last2=Iqbal|first2=Mohammad|last3=Hanifi|first3=S. M. A.|last4=Wahed|first4=Tania|last5=Bhuiya|first5=Abbas|title=Are 'Village Doctors' in Bangladesh a curse or a blessing?|date=6 July 2010|doi=10.1186/1472-698X-10-18|volume=10|number=18|pmid=20602805|journal=BMC International Health and Human Rights|page=18|publisher=[[BioMed Central]]|pmc=2910021|doi-access=free}}</ref> بنگلاديش جو صحت جو نظام سرڪاري ناڪافي مالي مدد سبب متاثر آهي.<ref name="overview"/> 2021ع مطابق صحت تي خرچ مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جو صرف 2.36٪ هو،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.CHEX.GD.ZS?locations=BD|title=Current health expenditure (% of GDP) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> جڏهن ته صحت لاءِ گهريلو سرڪاري خرچ مجموعي صحت خرچن جو 16.88٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.GHED.CH.ZS?locations=BD|title=Domestic general government health expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ذاتي خرچن مان ادا ڪيل صحت خرچ مجموعي خرچن جو لڳ ڀڳ 73٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.OOPC.CH.ZS?locations=BD|title=Out-of-pocket expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> خانگي صحت خرچ مجموعي صحت خرچن جو تقريباً 75.48٪ هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.PVTD.CH.ZS?locations=BD|title=Domestic private health expenditure (% of current health expenditure) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=4 October 2022}}</ref> ملڪ ۾ هر 10,000 ماڻهن لاءِ صرف 5.3 ڊاڪٽر موجود هئا،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.PHYS.ZS?locations=BD|title=Physicians (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> جڏهن ته هر 1,000 ماڻهن لاءِ لڳ ڀڳ 6 ڊاڪٽر ۽ 6 نرسون موجود هيون.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.NUMW.P3?locations=BD|title=Nurses and midwives (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> اسپتالن ۾ هر 1,000 ماڻهن لاءِ صرف 9 بسترا موجود هئا.<ref>{{cite journal|last1=Islam|first1=Md. Taimur|last2=Talukder|first2=Anup Kumar|last3=Siddiqui|first3=Md. Nurealam|last4=Islam|first4=Tofazzal|title=Tackling the COVID-19 pandemic: The Bangladesh perspective|journal=Journal of Public Health Research|doi=10.4081/jphr.2020.1794|date=14 October 2020|volume=9|number=4|article-number=jphr.2020.1794|pmid=33117758|pmc=7582102}}</ref><ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.BEDS.ZS?locations=BD|title=Hospital beds (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ماهر جراحي عملي جو انگ هر 100,000 ماڻهن لاءِ صرف 3 هو،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.SAOP.P5?locations=BD|title=Specialist surgical workforce (per 100,000 population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> جڏهن ته هر 1,000 ماڻهن لاءِ لڳ ڀڳ 5 برادري صحت ڪارڪن موجود هئا.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.MED.CMHW.P3?locations=BD|title=Community health workers (per 1,000 people) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> 2022ع ۾ تقريباً 60٪ آبادي کي محفوظ [[پيئڻ جي پاڻي]] تائين رسائي حاصل هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.H2O.SMDW.ZS?locations=BD|title=People using safely managed drinking water services (% of population) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=7 January 2025}}</ref> 2002ع ۾ اندازو لڳايو ويو ته پيئڻ جي پاڻي جو اڌ حصو [[آرسينڪ]] سان آلوده هو، جنهن ۾ في ليٽر 10 مائڪروگرام کان وڌيڪ مقدار موجود هئي.<ref>{{cite web|url=https://www.euronews.com/green/2024/01/18/half-of-bangladeshi-drinking-water-is-polluted-with-arsenic-and-climate-change-is-making-i|title=Half of Bangladeshi drinking water is polluted with arsenic – and climate change is making it worse|work=[[Euronews]]|date=18 January 2024|access-date=7 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جي بدترين هوا جي معيار وارن ملڪن مان هڪ آهي، خاص طور تي گهڻي آبادي وارن شهري علائقن، جهڙوڪ [[ڍاڪا]] ۽ ان جي ميٽروپوليٽن علائقي ۾.<ref>{{cite web|url=https://www.atlanticcouncil.org/blogs/energysource/bangladeshs-air-quality-is-among-the-worlds-worst-what-can-be-done/|title=Bangladesh's air quality is among the world's worst. What can be done?|date=25 June 2024|access-date=7 January 2025|work=[[Atlantic Council]]|last1=Webster|first1=Joseph|last2=Sinha|first2=Natalie|last3=Meadows|first3=Sarah}}</ref> عالمي بينڪ جي اندازي موجب 2019ع ۾ فضائي آلودگي سبب بنگلاديش ۾ 80,000 کان 90,000 موت ٿيا. اها ملڪ ۾ موت ۽ معذوري جو ٻيو وڏو سبب هئي ۽ ان سبب ملڪ کي پنهنجي GDP جو لڳ ڀڳ 4–4.4٪ معاشي نقصان برداشت ڪرڻو پيو.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/12/03/high-air-pollution-level-is-creating-physical-and-mental-health-hazards-in-bangladesh-world-bank|title=High Air Pollution Level is Creating Physical and Mental Health Hazards in Bangladesh: World Bank|publisher=[[World Bank]]|date=4 December 2022|access-date=7 January 2025}}</ref> 2022ع مطابق پيدائش وقت مجموعي [[متوقع عمر]] 74 سال هئي، جنهن ۾ مردن جي متوقع عمر 72 سال ۽ عورتن جي 76 سال هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.LE00.IN?locations=BD|title=Life expectancy at birth, total (years) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> ملڪ ۾ [[ٻارن جي شرحِ اموات]] نسبتاً بلند آهي. هر 1,000 جيئري ڄمڻن تي شيرخوار ٻارن جي اموات جي شرح 24 ۽ پنجن سالن کان گهٽ عمر وارن ٻارن جي اموات جي شرح 29 هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.IMRT.IN?locations=BD|title=Mortality rate, infant (per 1,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref><ref>{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.DYN.MORT?locations=BD|title=Mortality rate, under-5 (per 1,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> 2020ع مطابق [[مائرن جي اموات جي شرح]] هر 100,000 جيئري ڄمڻن تي 123 هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SH.STA.MMRT?locations=BD|title=Maternal mortality ratio (modeled estimate, per 100,000 live births) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=1 October 2022}}</ref> بنگلاديش ڪيترن ئي ملڪن، خاص طور تي [[ڀارت ۾ طبي سياحت|ڀارت]]، لاءِ [[طبي سياحت]] جو هڪ اهم ذريعو آهي،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/business/tourism/bangladesh-key-source-market-medical-tourism-1571314|title=Bangladesh a key source market for medical tourism|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 May 2018|access-date=4 October 2022}}</ref> ڇاڪاڻ ته ڪيترائي شهري پنهنجي ملڪ جي صحت واري نظام تي اطمينان ۽ اعتماد نٿا رکن.<ref>{{cite journal|last1=Andaleeb|first1=Syed Saad|last2=Siddiqui|first2=Nazlee |first3=Shahjahan |last3=Khandakar|title=Patient satisfaction with health services in Bangladesh|volume=22|number=4|date=July 2007 |pages=263–273|doi=10.1093/heapol/czm017 |journal=[[Health Policy and Planning]]|publisher=[[Oxford University Press]]|pmid=17545252|doi-access=free}}</ref> موت جا مکيه سبب [[ڪورونري شريانن جي بيماري]]، فالج ۽ دائمي [[ساھ جون بيماريون]] آهن، جيڪي بالغ مردن ۽ عورتن جي مجموعي موتن جو ترتيبوار 62٪ ۽ 60٪ حصو بڻجن ٿيون.<ref>{{cite journal|last1=Shawon|first1=Md. Toufiq Hassan|last2=Ashrafi|first2=Shah Ali Akbar|last3=Azad|first3=Abul Kalam|last4=Firth|first4=Sonja M.|last5=Chowdhury|first5=Hafizur|last6=Mswia|first6=Robert G.|last7=Adair|first7=Tim|last8=Riley|first8=Ian|last9=Abouzahr|first9=Carla|last10=Lopez|first10=Alan D.|title=Routine mortality surveillance to identify the cause of death pattern for out-of-hospital adult (aged 12+ years) deaths in Bangladesh: introduction of automated verbal autopsy|date=12 March 2021|journal=BMC Public Health|publisher=[[BioMed Central]]|volume=21|number=491|page=491|doi=10.1186/s12889-021-10468-7|pmid=33706739|pmc=7952220|doi-access=free}}</ref> [[غذائي کوٽ]] بنگلاديش ۾ هڪ وڏو ۽ مستقل مسئلو آهي، جيڪو خاص طور تي ڳوٺاڻن علائقن کي متاثر ڪري ٿو. آبادي جي اڌ کان وڌيڪ حصي کي غذائي کوٽ جو شڪار سمجهيو وڃي ٿو. شديد غذائي کوٽ 450,000 ٻارن کي متاثر ڪري ٿي، جڏهن ته لڳ ڀڳ 20 لک ٻار وچولي درجي جي شديد غذائي کوٽ جو شڪار آهن. پنجن سالن کان گهٽ عمر وارن ٻارن مان 52٪ [[رت جي گهٽتائي]]، 41٪ واڌ ويجھ ۾ رڪاوٽ، 16٪ شديد ڪمزوري ۽ 36٪ گهٽ وزن جو شڪار آهن. عورتن مان چوٿون حصو گهٽ وزن وارو آهي ۽ تقريباً 15٪ جو قد معمول کان گهٽ آهي، جڏهن ته اڌ کان وڌيڪ عورتون پڻ رت جي گهٽتائي جو شڪار آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.icddrb.org/news-and-events/press-corner/media-resources/malnutrition|title=Malnutrition|publisher=[[International Centre for Diarrhoeal Disease Research, Bangladesh]] (ICDDR,B)|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001130754/https://www.icddrb.org/news-and-events/press-corner/media-resources/malnutrition}}</ref> 2024ع جي [[عالمي بک اشاري]] ۾ بنگلاديش 127 ملڪن مان 84هين نمبر تي رهيو.<ref>{{Cite web|title=Global Hunger Index Scores by 2024 GHI Rank|url=https://www.globalhungerindex.org/ranking.html|access-date=2024-12-11|website=Global Hunger Index (GHI)}}</ref> == معيشت == {{Main|بنگلاديش جي معيشت}} {{Further|بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Dhaka April (33244268934).jpg | caption1 = [[موتي جهيل ٿاڻو|موتي جهيل]]، قومي گاديءَ واري شهر [[ڍاڪا]] جو سڀ کان وڏو [[مرڪزي واپاري ضلعو|واپاري ضلعو]] آهي۔ | image2 = The padma bridge 04.jpg | caption2 = [[پدما پل]]، جيڪا 2022ع ۾ کولِي وئي، هڪ [[سڙڪ ۽ ريلوي پلن جي فهرست|سڙڪ-ريل پل]] آهي جيڪا [[پدما ندي]] تي تعمير ٿيل آهي۔ }} بنگلاديش هڪ [[في فرد مجموعي قومي آمدني موجب ملڪن جي فهرست#هيٺين وچولي آمدني وارو گروهه|هيٺين وچولي آمدني]] واري [[مخلوط معيشت|مخلوط منڊي معيشت]] رکندڙ ملڪ آهي۔<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Zobaer|url=https://www.dw.com/en/bangladesh-economy-50-years-on/a-57015896|title=Bangladesh at 50: From 'basket case' to rising economic star|access-date=30 September 2022|work=[[ڊي ڊبليو نيوز]]|publisher=[[ڊيوچي ويلي]]|date=16 December 2021}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/feature/2023/01/22/a-journey-together-bangladesh-and-world-bank-celebrate-historic-partnership|title=A Journey Together: Bangladesh and World Bank Celebrate Historic Partnership|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|date=22 January 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> نالي ماتر جي ڊي پي موجب بنگلاديش دنيا جي [[ملڪن جي جي ڊي پي (نالي ماتر) موجب فهرست|36هين وڏي معيشت]] ۽ [[خريداري قوت برابري]] (PPP) موجب [[ملڪن جي جي ڊي پي (PPP) موجب فهرست|24هين وڏي معيشت]] رکي ٿو۔ بنگلاديش جي [[مزدور قوت]] 71.4 ملين ماڻهن تي مشتمل آهي،<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.TLF.TOTL.IN?locations=BD|title=Labor force, total – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> جيڪا دنيا ۾ [[مزدور قوت موجب ملڪن جي فهرست|ستين وڏي مزدور قوت]] آهي؛ جڏهن ته 2024 مطابق بيروزگاري جي شرح 3.6٪ هئي۔<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.ZS?locations=BD|title=Unemployment, total (% of total labor force) (modeled ILO estimate) – Bangladesh|publisher=[[ورلڊ بئنڪ]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ جا [[زرِ مبادلا جا ذخيرا]] گهٽجڻ باوجود،<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/business/local/s3knbstt64|title=Respite from fall in forex reserves, dollar market stable|work=[[پروٿوم آلو]]|date=19 October 2024|last=Sakib|first=Shanaullah|access-date=9 January 2025}}</ref> ڏکڻ ايشيا ۾ هندستان کان پوءِ ٻئي نمبر تي آهن۔ بنگلاديش جي [[بنگلاديشي جلاوطن برادري|جلاوطن برادري]] 2024ع دوران تقريباً 27 ارب آمريڪي ڊالر [[بنگلاديش ڏانهن ترسيل رقم]] جي صورت ۾ موڪليا۔<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/remittance-hit-all-time-high-2024-3789871|title=Remittance hit all-time high in 2024|last=Hasan|first=Md. Mehedi|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 January 2025|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديشي ٽڪا]] ملڪ جي قومي ڪرنسي آهي۔ 2023 مطابق، خدمتن وارو وڏو شعبو ڪل جي ڊي پي جو لڳ ڀڳ 51.5٪ حصو ڏئي ٿو، ان کان پوءِ صنعتي شعبو 34.6٪ سان ٻئي نمبر تي آهي، جڏهن ته [[بنگلاديش ۾ زراعت|زرعي شعبو]] صرف 11٪ جي ڊي پي پيدا ڪري ٿو۔<ref name="cia"/> تنهن هوندي به روزگار جي لحاظ کان اهو سڀ کان وڏو شعبو آهي ۽ ملڪ جي لڳ ڀڳ اڌ مزدور قوت کي روزگار فراهم ڪري ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/labour-force-survey-2022-agriculture-still-main-job-generator-3283936|title=Labour Force Survey 2022: Agriculture still main job generator|last=Byron|first=Rejaul Karim|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=30 March 2023|access-date=11 January 2025}}</ref> ملڪ جي برآمداتي آمدني جو 84٪ کان وڌيڪ حصو [[بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت]] مان حاصل ٿئي ٿو۔<ref>{{cite web|url=https://www.weforum.org/stories/2024/02/how-bangladesh-offers-lessons-for-sustainable-industrialization-in-africa/|last=Akinrebiyo|first=Femi|title=Bangladesh's leap from poverty to textile powerhouse offers lessons for countries in Africa|date=16 February 2024|work=[[ورلڊ اڪنامڪ فورم]]|access-date=11 January 2025}}</ref> بنگلاديش دنيا جو ٻيون نمبر وڏو تيار پوشاڪ برآمد ڪندڙ ملڪ آهي ۽ عالمي [[تيز فيشن]] صنعت ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو، جتي اها مختلف مغربي فيشن برانڊن کي شيون برآمد ڪري ٿي۔<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/articles/cd6ye3e8x9po|title=Fast fashion drove Bangladesh – now its troubled economy needs more|work=[[بي بي سي نيوز]]|date=7 September 2024|access-date=16 January 2025|last=Imandar|first=Nikhil|publisher=[[بي بي سي]]}}</ref> بنگلاديش [[بنگلاديش جي جوٽ صنعت|جوٽ]]،<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/symbol-our-degradation-3624216|title=A symbol of our degradation|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=2 June 2024|last=Choudhury|first=Serajul Islam|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانورن جي پيداوار|چانور]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/bw4ldbvrb4|title=Rice production rising high in Bangladesh|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[پروٿوم آلو]]|date=17 June 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جي مڇين جي فهرست|مڇي]]،<ref>{{cite news|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/good-day-bangladesh/sk7ow1u6en|title=Bangladesh globally second in freshwater fish production|last=Mahmud|first=Iftekhar|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=10 June 2024|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ چانهه جي پيداوار|چانهه]]<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/news/long-term-plan-behind-high-tea-production-3399926|title=Long-term plan behind high tea production|last1=Chowdhury|first1=Dwoha|last2=Halder|first2=Sukanta|work=[[ڊيلي اسٽار]]|date=22 August 2023|access-date=9 January 2025}}</ref> ۽ گلن جو اهم پيدا ڪندڙ ملڪ پڻ آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/thoughts/floriculture-lucrative-sector-bangladesh-131728|title=Floriculture: A lucrative sector in Bangladesh|date=12 September 2020|website=Business Standard}}</ref> ٻين وڏين صنعتن ۾ [[بنگلاديش ۾ جهاز سازي|جهاز سازي]]، [[بنگلاديش ۾ دواسازي صنعت|دواسازي]]، [[بنگلاديش ۾ فولاد صنعت|فولاد]]، [[بنگلاديش ۾ برقيات صنعت|برقيات]] ۽ [[بنگلاديش ۾ چمڙي جي صنعت|چمڙي جون شيون]] شامل آهن۔<ref>{{cite journal|last1=Ahaduzzaman|last2=Sarkar|first2=Prottasha|last3=Anjum|first3=Aniqa|last4=Khan|first4=Easir A.|title=Overview of Major Industries in Bangladesh|date=7 December 2017|journal=Journal of Chemical Engineering|volume=30|number=1|doi=10.3329/jce.v30i1.34798|pages=51–58|doi-access=free}}</ref> چين بنگلاديش جو سڀ کان وڏو واپاري ڀائيوار آهي، جيڪو ڪل واپار جو 15٪ حصو رکي ٿو، جڏهن ته هندستان 8٪ سان ٻئي نمبر تي آهي۔<ref>{{cite web|last=Haroon|first=Jasim Uddin|date=11 December 2024|work=[[فنانشل ايڪسپريس]]|url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/last-page/china-bangladeshs-top-trading-partner-in-fy24-1733855492|title=China Bangladesh's top trading partner in FY24|access-date=11 January 2025}}</ref> خانگي شعبو ملڪ جي جي ڊي پي جو 80٪ حصو پيدا ڪري ٿو، جڏهن ته سرڪاري ملڪيت وارين ڪمپنين جو ڪردار مسلسل گهٽجي رهيو آهي۔<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/supplement/public-sector-needs-keep-pace-private-sector-359749|title=Public sector needs to keep pace with private sector|date=20 January 2022|website=Business Standard}}</ref> بنگلاديش جي معيشت گهڻو ڪري خانداني ملڪيت واريون [[بنگلاديش جي ڪمپنين جي فهرست|واپاري جماعتون]] ۽ ننڍن ۽ وچولي درجي جي ڪاروبارن تي ٻڌل آهي۔ بنگلاديش جون ڪجهه وڏيون عوامي شيئر مارڪيٽ ۾ درج ڪمپنيون [[بيڪسيمڪو]]، [[بي آر اي سي بينڪ]]، [[بي ايس آر ايم]]، [[جي پي ايڇ اسپات]]، [[گرامينفون]]، [[سمٽ گروپ]] ۽ [[اسڪوائر فارماسيوٽيڪل]] آهن۔<ref>{{Cite web |url=https://www.dse.com.bd/dse30_share.php|title=DS30 Index &#124; Dhaka Stock Exchange|website=dse.com.bd}}</ref> [[ڍاڪا اسٽاڪ ايڪسچينج]] ۽ [[چٽگانگ اسٽاڪ ايڪسچينج]] ملڪ جون ٻه اهم [[سرمائي مارڪيٽ]]ون آهن۔<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/features/panorama/tale-two-capital-markets-883756|title=A tale of two capital markets|work=[[Business Standard]]|date=25 June 2024|last=Islam|first=Shadique Mahbub|access-date=9 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش ۾ مواصلات]] جي صنعت دنيا جي تيزي سان وڌندڙ صنعتن مان هڪ آهي، جتي نومبر 2024ع جي آخر تائين موبائيل فون استعمال ڪندڙن جو انگ 188.78 ملين تائين پهچي ويو۔<ref>{{cite web|title=Mobile Phone Subscribers in Bangladesh|url=https://www.amtob.org.bd/home/industrystatics|access-date=9 January 2025|work=[[بنگلاديش موبائيل ٽيليڪام آپريٽرز ايسوسيئيشن|AMTOB]]}}</ref> سياسي عدم استحڪام،<ref>{{cite web|url=https://www.eiu.com/n/infrastructure-enhancements-will-underpin-growth-in-dhaka/|title=Infrastructure enhancements will underpin growth in Dhaka|date=30 September 2020|access-date=12 January 2025|work=[[ايڪانامسٽ انٽيليجنس يونٽ]]}}</ref> وڌندڙ مهانگائي،<ref name="sadiq"/> [[بنگلاديش ۾ بدعنواني|گھڻي بدعنواني]]،<ref>{{cite web|last=Ahmed|first=Sadiq|date=22 May 2024|title=Why is it taking so long to stabilise the economy?|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/why-it-taking-so-long-stabilise-the-economy-3615381}}</ref> بجلي جي اڻپوري فراهمي،<ref>{{cite web|last1=Rahman|first1=Asifur|last2=Karmaker|first2=Konkon|date=11 September 2024|title=Power supply may not improve anytime soon|access-date=12 January 2025|work=[[ڊيلي اسٽار]]|url=https://www.thedailystar.net/opinion/views/news/how-do-we-overcome-our-corruption-crisis-3731226}}</ref> ۽ سڌارن جي سست رفتار سان عملداري معاشي واڌ ويجهه لاءِ اهم چئلينج آهن۔<ref name="sadiq"/> بنگلاديش کي [[گلوبل انوويشن انڊيڪس]] ۾ 2024ع ۽ 2025ع دوران 106هين درجو حاصل ٿيو۔<ref>{{Cite web |title=Bangladesh ranking in the Global Innovation Index 2025|url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/bangladesh|access-date=2025-10-21 |website=www.wipo.int|language=en}}</ref> === توانائي === {{Main|بنگلاديش ۾ بجلي وارو شعبو}} {{Further|بنگلاديش جي توانائي پاليسي|بنگلاديش پاور ڊولپمينٽ بورڊ|بنگلاديش ۾ قدرتي گئس ۽ پيٽروليم|پيٽرو بنگلا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Ruppur Nuclear Power Plant , Ruppur, Pabna.jpg | caption1 = رات جو تعمير هيٺ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] | image2 = Moving Turbines!!.jpg | caption2 = [[ڪتوبديا ٻيٽ]] تي هوا واريون ٽربائينون }} بنگلاديش، جتي 2009ع ۾ روزانو ڪيترائي ڀيرا بجلي بند ٿيڻ جا واقعا ٿيندا هئا، 2022ع تائين 100٪ بجلي پهچ حاصل ڪري چڪو هو.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|title=How 100% electrification changed the rural game|date=14 March 2022|website=Business Standard|access-date=1 October 2022|archive-date=4 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221004183507/https://www.tbsnews.net/economy/how-100-electrification-changed-rural-game-384954|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |title=Electricity now in every house |work=The Daily Star |date=22 March 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=30 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221130005200/https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/electricity-now-every-house-2987601 |url-status=live }}</ref> اهو آهستي آهستي [[سبز معيشت]] ڏانهن منتقل ٿي رهيو آهي ۽ دنيا جو سڀ کان وڏو آف-گرڊ شمسي بجلي پروگرام رکي ٿو، جنهن مان 20 ملين ماڻهو فائدو وٺن ٿا.<ref>{{cite web|url=https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|title=Bangladesh Solar Home Systems Provide Clean Energy for 20 million People|publisher=World Bank|access-date=1 October 2022|archive-date=1 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221001203911/https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/04/07/bangladesh-solar-home-systems-provide-clean-energy-for-20-million-people|url-status=live}}</ref> ملڪ ۾ پيداوار لاءِ ''پالڪي'' نالي هڪ [[برقي ڪار]] تيار ڪئي پئي وڃي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |title=Palki: An affordable locally assembled Electric Vehicle on its way |work=The Daily Star |date=26 August 2022 |access-date=2 October 2022 |archive-date=2 September 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240902065543/https://www.thedailystar.net/tech-startup/news/palki-affordable-locally-assembled-electric-vehicle-its-way-3103341 |url-status=live }}</ref> [[بايو گئس]] کي نامياتي ڀاڻ ٺاهڻ لاءِ استعمال ڪيو پيو وڃي.<ref>{{cite web |last=Mang |first=Heinz-Peter |title=Situation Analysis of Agro-Industrial Biogas Plants in Bangladesh |url=https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20220618191038/https://reeep.sreda.gov.bd/projects/2017-02-Situation-Analysis-of-Agro-Industrial-Biogas-Plants-In-Bangladesh_HPMang.pdf |archive-date=18 June 2022 |url-status=live |access-date=12 October 2022 |website=sreeda.gov.bd}}</ref> روسي ڪمپني [[روس ائٽم]] جي مدد سان تعمير ٿيندڙ [[روپور ائٽمي بجلي گهر]] ملڪ جو پهريون فعال [[ائٽمي بجلي گهر]] هوندو. ان جي ٻن ڪل يونٽن مان پهريون يونٽ 2025ع ۾ ڪم شروع ڪرڻ جي اميد رکي ٿو.<ref>{{Cite web|author=Mohiuddin|title=Rooppur nuclear power plant: Power generation deferred|work=[[Prothom Alo]]|date=19 May 2024|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/mens8s0lt0 |access-date=8 January 2025}}</ref> بنگلاديش وٽ اڃا به قدرتي گئس جا وڏا اڻ استعمال ٿيل ذخيرا موجود آهن، خاص طور تي پنهنجي سامونڊي علائقي ۾.<ref>{{cite web |url=http://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh|title=Natural Gas – Underexplored in Bangladesh?|date=15 December 2021|website=GEO ExPro|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114124/https://www.geoexpro.com/articles/2021/12/natural-gas-underexplored-in-bangladesh}}</ref><ref>{{cite web |url=https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |title=Bangladesh: Asia's New Energy Superpower? |access-date=3 October 2022 |archive-date=29 December 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20161229123448/https://thediplomat.com/2014/11/bangladesh-asias-new-energy-superpower/#:~:text=With%20its%20new%20territory%2C%20Bangladesh%27s,the%20end%20of%20the%20year. |url-status=live }}</ref> ڳولا جي کوٽ ۽ ثابت ٿيل ذخيرن ۾ گهٽتائي سبب بنگلاديش کي ٻاهرين ملڪن مان [[ايل اين جي]] درآمد ڪرڻي پئي آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|title=Imported LNG to be 24 times more expensive than local gas: CPD|date=13 February 2022|website=Business Standard|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114118/https://www.tbsnews.net/bangladesh/energy/imported-lng-be-24-times-more-expensive-local-gas-cpd-370075|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite news |url=https://www.reuters.com/article/bangladesh-lng-power-idINL1N2Z10R7|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=Reuters|date=20 July 2022}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|title=Let us not become dependent on LNG import|first=Badrul|last=Imam|date=26 December 2021|work=The Daily Star|access-date=3 October 2022|archive-date=3 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221003114121/https://www.thedailystar.net/views/opinion/news/let-us-not-become-dependent-lng-import-2925721|url-status=live}}</ref> گئس جي کوٽ [[روسي-يوڪريني جنگ (2022ع–هاڻوڪي)|روسي-يوڪريني جنگ]] سبب وڌيڪ وڌي وئي.<ref>{{Cite news|url=https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|title=Bangladesh is being 'killed by economic conditions elsewhere in the world'|newspaper=Financial Times|location=London|date=24 August 2022|access-date=1 October 2022|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126085309/https://www.ft.com/content/a9b8d051-a126-469c-b1ad-b0d29a8d53eb|url-status=live}}</ref> عالمي مارڪيٽ ۾ قيمتن جي تيز واڌ سبب، مسلسل لوڊشيڊنگ جي باوجود، بنگلاديش جولاءِ 2022ع ۾ عارضي طور [[اسپاٽ قيمت]] تي ايل اين جي خريد ڪرڻ بند ڪري ڇڏي.<ref>{{cite web|url=https://www.reuters.com/article/markets/commodities/bangladesh-halts-expensive-spot-lng-imports-despite-load-shedding-idUSL1N2Z10R7/|title=Bangladesh halts expensive spot LNG imports despite load-shedding|work=[[Reuters]]|date=20 July 2022|access-date=8 January 2025}}</ref> قيمتون گهٽجڻ کان پوءِ فيبروري 2023ع ۾ هن وري اسپاٽ قيمت تي ايل اين جي خريد ڪرڻ شروع ڪئي.<ref>{{cite web|last1=Paul|first1=Ruma|last2=Chow|first2=Emily|url=https://www.reuters.com/business/energy/bangladesh-restart-spot-lng-buying-prices-ease-sources-2023-02-01/|title=Bangladesh to restart spot LNG buying as prices ease – sources|work=[[Reuters]]|date=1 February 2023|access-date=8 January 2025}}</ref> جڏهن ته [[بنگلاديش جون سرڪاري ملڪيت واريون ڪمپنيون]] بنگلاديش جي لڳ ڀڳ اڌ بجلي پيدا ڪن ٿيون، خانگي ملڪيت واريون ڪمپنيون، جهڙوڪ سمٽ گروپ ۽ [[اورين گروپ (بنگلاديش)|اورين گروپ]]، بجلي پيدا ڪرڻ سان گڏ مشينري، ريئڪٽر ۽ سامان فراهم ڪرڻ ۾ وڌندڙ اهم ڪردار ادا ڪري رهيون آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|title=Summit signs 22-year PPA for upcoming 583 MW gas power plant; GE to co-develop plant in Bangladesh|website=GE News|access-date=23 October 2022|archive-date=23 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221023153618/https://www.ge.com/news/press-releases/summit-signs-22-year-ppa-upcoming-583-mw-gas-power-plant-ge-co-develop-plant|url-status=live}}</ref> بنگلاديش بجلي پيدا ڪرڻ جي صلاحيت 2009ع ۾ 5 گيگاواٽ کان وڌائي 2022ع ۾ 25.5 گيگاواٽ ڪئي. ملڪ ان کي 2041ع تائين وڌيڪ وڌائي 50 [[گيگاواٽ]] ڪرڻ جو ارادو رکي ٿو. آمريڪي ڪمپنيون جهڙوڪ [[شيوران ڪارپوريشن|شيوران]] ۽ [[جنرل اليڪٽرڪ]] بنگلاديش جي ملڪي قدرتي گئس پيداوار جو لڳ ڀڳ 55٪ فراهم ڪن ٿيون ۽ بجلي منصوبن ۾ سڀ کان وڏن سيڙپڪارن مان آهن. بنگلاديش جي لڳل گئس سان هلندڙ بجلي پيداوار جي صلاحيت جو 80٪ آمريڪا ۾ تيار ٿيل ٽربائينن مان اچي ٿو.<ref>{{cite web | url=https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | title=Bangladesh – Power and Energy | date=20 July 2022 | access-date=5 October 2022 | archive-date=5 October 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20221005062425/https://www.trade.gov/country-commercial-guides/bangladesh-power-and-energy | url-status=live }}</ref> === سياحت === {{Main|بنگلاديش ۾ سياحت}} [[File:Save the sundarbans 20.jpg|thumb|[[سندر بن]] دنيا جو سڀ کان وڏو [[مينگروو ٻيلو]] آهي.]] [[بنگلاديش ۾ سياحت|سياحت جي صنعت]] تيزيءَ سان وڌي رهي آهي ۽ مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) ۾ لڳ ڀڳ 3.02٪ حصو ڏئي ٿي.<ref>{{cite web|last1=Byron|first1=Rejaul Karim|first2=Mahmudul|last2=Hasan|url=https://www.thedailystar.net/business/economy/industries/tourism/news/tourisms-share-302pc-gdp-2904556|title=Tourism's share 3.02% in GDP|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=28 November 2021|access-date=30 September 2022}}</ref> 2019ع ۾ بنگلاديش جي بين الاقوامي سياحتي آمدني 391 ملين آمريڪي ڊالر هئي.<ref>{{cite web|url=https://data.worldbank.org/indicator/ST.INT.RCPT.CD?locations=BD|title=International tourism, receipts (current US$) – Bangladesh|publisher=[[World Bank]]|access-date=30 September 2022}}</ref> ملڪ وٽ [[بنگلاديش جا عالمي ورثي جا ماڳ|يونيسڪو جا ٽي عالمي ورثي وارا ماڳ]] آهن: [[باگرهات جي تاريخي مسجدن جو شهر|مسجدن جو شهر]]، [[پهاڙپور ۾ ٻڌ وهار جا آثار|ٻڌ وهار]] ۽ [[سندر بن]]؛ جڏهن ته ست ماڳ [[عالمي ورثي جو ماڳ#نامزدگي جو عمل|عبوري فهرست]] ۾ شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|title=Tentative Lists|access-date=6 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20120806231331/https://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=bd|archive-date=6 August 2012|url-status=live}}</ref> [[عالمي سفر ۽ سياحت ڪائونسل]] (WTTC) جي 2019ع واري رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ سفر ۽ سياحت جي شعبي 2018ع دوران سڌي طرح 11,80,500 نوڪريون پيدا ڪيون، جيڪي ملڪ جي ڪل روزگار جو 1.9٪ هيون.<ref name="2019 report">{{cite web |url=http://reports.weforum.org/pdf/ttci-2019/WEF_TTCI_2019_Profile_BGD.pdf |title=Travel & Tourism Competitiveness Index 2019 edition: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council|access-date=18 December 2019}}</ref> ساڳئي رپورٽ موجب، بنگلاديش ۾ هر سال لڳ ڀڳ 125,000 بين الاقوامي سياحن جي آمد ٿئي ٿي.<ref name="2019 report"/> 2012ع ۾ ملڪي خرچن سفر ۽ سياحت سان لاڳاپيل سڌي مجموعي ملڪي پيداوار (جي ڊي پي) جو 97.7٪ پيدا ڪيو هو.<ref name="2013 report">{{cite web |url=http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |title=Travel & Tourism Economic Impact 2013: Bangladesh |website=World Travel and Tourism Council |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007183403/http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/bangladesh2013.pdf |archive-date=7 October 2013}}</ref> == ثقافت == {{Main|بنگلاديش جي ثقافت}} {{Further|بنگال جي ثقافت|بنگلاديش جا عجائب گهر|بنگلاديش جي ڪتب خانن جي فهرست}} === موڪلون ۽ ميلا === {{Main|بنگلاديش جون سرڪاري موڪلون|بنگلاديش جي ميلن جي فهرست}} روايتي ميلن ۾ [[پهيلو بوئشاکھ]] (بنگالي نئون سال) شامل آهي، جيڪو بنگالي ثقافت جو سڀ کان وڏو ميلو آهي ۽ وڏي پيماني تي جشن ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/shout/news/the-universal-appeal-pahela-baishakh-2077693|title=The Universal Appeal of Pahela Baishakh|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=14 April 2021|access-date=16 January 2025|last=Islam|first=Hiya}}</ref> [[پوهيلا فالگون]] [[بنگلاديش ۾ ويلنٽائن ڏهاڙو]] سان گڏ ايندو آهي ۽ موسيقي، ناچ ۽ ٻين ثقافتي سرگرمين سان ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/dhaka/373684/du-celebrates-pohela-falgun-with-spring-festival|title=DU celebrates Pohela Falgun with spring festival|work=[[Dhaka Tribune]]|date=14 February 2025|access-date=15 February 2025}}</ref> ٻين ميلن ۾ [[نوبنّو]] ۽ [[پوش پربن]] شامل آهن، جيڪي نئين فصل جي لاباري جي خوشيءَ ۾ ملهايا ويندا آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/nobanno-the-old-bangla-new-year-49964|title=Nobanno: The Old Bangla New Year|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=13 November 2014|access-date=16 January 2025|last=Chowdhury|first=Asrar}}</ref> [[شڪرائين]] هڪ ساليانو جشن آهي، جنهن دوران [[پتنگ]] اڏايا ويندا آهن. اهو [[بنگالي ڪئلينڊر]] جي نائين مهيني [[پوش]] جي پڄاڻيءَ تي ملهايو ويندو آهي. هي ميلو ڀارت ۽ نيپال ۾ ملهايل [[مڪر سنڪرنتي]] سان به هم وقت هوندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news-detail-170574|title=Shakrain festival|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=19 January 2011|access-date=16 January 2025}}</ref> [[File:Jatiyo Sritisoudho.jpg|thumb|[[قومي شهيد يادگار]] تي فتح ڏهاڙي جون تقريبون]] مذهبي ميلن مان مسلمانن جا ٻه سڀ کان وڏا عيدون [[عيدالفطر]] ۽ [[عيدالاضحيٰ]] آهن. عيدالفطر [[رمضان]] جي مهيني جي پڄاڻيءَ تي ملهايي ويندي آهي، جڏهن ته عيدالاضحيٰ قربانيءَ جو ميلو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2020/7/31/what-is-eid-al-adha-and-how-is-it-celebrated|title=What is Eid al-Adha and how is it celebrated?|publisher=[[Al Jazeera]]|date=31 July 2020|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻنهي عيدن جي موقعي تي ملڪ ۾ سڀ کان ڊگهيون [[بنگلاديش جون سرڪاري موڪلون|سرڪاري موڪلون]] ڏنيون وينديون آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/governance/news/five-day-eid-vacation-two-day-holiday-durga-puja-3729086|title=Five-day Eid vacation, two-day holiday for Durga puja|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=17 October 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻين اسلامي ميلن ۾ [[مولد النبي]] (عيد ميلاد النبي)،<ref>{{cite news|last=Zamir|first=Muhammad|title=Various dimensions of Mawlid or Milad-un-nabi|url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/various-dimensions-of-mawlid-or-milad-un-nabi|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=15 September 2024}}</ref> [[عاشورا]]،<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/ashura-being-observed-bangladesh-673434|title=Ashura being observed in Bangladesh|work=[[Business Standard]]|date=29 July 2023|access-date=16 January 2025}}</ref> [[چنڊ رات]]،<ref>{{cite news|title=A reminiscent tour of Chaand Raat through the decades|url=https://thefinancialexpress.com.bd/lifestyle/culture/a-reminiscent-tour-of-chaand-raat-through-the-decades|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=10 April 2024}}</ref> [[شب برات]]، [[شب معراج]]، [[شب قدر]] ۽ [[عالمي اجتماع]] شامل آهن.<ref>{{cite news|title=Shab-e-Barat to be observed on March 29|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/2021/03/14/shab-e-barat-to-be-observed-on-march-29|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=14 March 2021}}</ref> هندن جو سڀ کان وڏو ميلو [[درگا پوجا]] آهي.<ref>{{cite web|last=Zand|first=Sahar|url=https://www.bbc.com/travel/article/20241008-bangladeshs-devoted-idol-creators|title=The 'god makers': Bangladesh's devoted idol creators|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=9 October 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> ٻين اهم هندو ميلن ۾ [[ڪرشن جنماشتمي]]، [[ڪالي پوجا]]، [[سرسوتي پوجا]] ۽ [[رتھ ياترا]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/dxpkrv51ga|title=Janmashtami today|work=[[Prothom Alo]]|date=26 August 2024|access-date=16 January 2025}}</ref><ref>{{cite news|title=Ratha Yatra festival begins across Bangladesh|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/351359/ratha-yatra-festival-begins-across-bangladesh|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=7 July 2024}}</ref> بدھ مت جي پوئلڳن جو سڀ کان وڏو ميلو [[بدھ پورنيما]] آهي، جيڪو [[گوتم بدھ]] جي جنم ڏينهن جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/buddha-purnima-today-3615671|title=Buddha Purnima today|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=22 May 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> عيسائين ۾ [[ڪرسمس]]، جيڪو [[بڙو ڏينهن]] جي نالي سان مشهور آهي، ۽ [[ايسٽر]] سڀ کان وڌيڪ ملهايا ويندڙ مذهبي جشن آهن.<ref>{{cite web|last1=Islam|first1=Tousef|last2=Gomez|first2=Rexy Jason|url=https://www.tbsnews.net/features/christmas-bangladesh-transposing-jingle-bells-memories-764026|title=Buddha Purnima today|work=[[Business Standard]]|date=25 December 2023|access-date=16 January 2025}}</ref> قومپرستانه قومي ڏينهن ۾ [[ٻولي تحريڪ جو ڏهاڙو]] شامل آهي، جيڪو هر سال 21 فيبروري تي 1952ع جي [[بنگالي ٻولي تحريڪ]] جي شهيدن جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref>{{cite web|last=Rahman|first=Mohammad Afzalur|url=https://www.thedailystar.net/supplements/amar-ekushe-2024/news/how-ekushey-was-commemorated-during-the-pakistan-period-3549101|title=How Ekushey was commemorated during the Pakistan period|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=21 February 2024|access-date=16 January 2025}}</ref> 1999ع ۾ [[يونيسڪو]] هن ڏينهن کي [[مادري ٻوليءَ جو عالمي ڏينهن]] قرار ڏنو.<ref>{{cite web|url=https://www.unesco.org/en/days/mother-language|title=International Mother Language Day|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2025}}</ref> [[بنگلاديش جو آزادي ڏهاڙو|آزادي ڏهاڙو]] 26 مارچ تي پاڪستان کان آزاديءَ جي اعلان جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="star2"/> [[بنگلاديش جو فتح ڏهاڙو|فتح ڏهاڙو]] 16 ڊسمبر تي [[بنگلاديش جي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فتح جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="star2">{{cite web|date=26 March 2024|last=Rafa|first=Amrin Tasnim|url=https://www.thedailystar.net/rising-stars/news/the-significance-bangladeshs-independence-day-and-victory-day-3575421|title=The significance of Bangladesh's Independence Day and Victory Day|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|access-date=15 January 2025}}</ref> انهن ٽنهي قومي ڏينهن تي [[شهيد مينار، ڍاڪا]] ۽ [[قومي شهيد يادگار]] تي عوامي تقريبون منعقد ڪيون وينديون آهن، جتي شهيدن کي ڀيٽا پيش ڪئي ويندي آهي.<ref>{{cite news|title=Nation set to pay homage to language martyrs tomorrow|url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/nation-set-pay-homage-language-martyrs-tomorrow-795818|access-date=15 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]|date=20 February 2024}}</ref><ref>{{cite news|title=National Martyrs' Memorial ready for Independence Day observance|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/307542/national-martyrs-memorial-ready-for-independence|access-date=15 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]|date=25 March 2023|last=Sabbir|first=Ariful Islam}}</ref> === ادب === {{Main|بنگالي ادب}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Nazrul.jpg | caption1 = [[قاضي نذرالاسلام]]، بنگلاديش جو قومي شاعر.<ref>{{cite web|url=https://en.prothomalo.com/bangladesh/zoogq5cu7n|title=Kazi Nazrul Islam officially recognised as national poet|date=3 January 2025|access-date=18 January 2025|work=[[Prothom Alo]]}}</ref> | image2 = Humayun ahmed gossip.jpg | caption2 = [[همايون احمد]]، مشهور ناول نگار ۽ فلمساز }} بنگالي ادب بنگالي ثقافت جو هڪ اهم حصو آهي. ڏهين کان ٻارهين صدي عيسويءَ جي وچ واري دور جون [[چرياپد]] نظمون بنگالي ٻوليءَ جا قديم ترين محفوظ مثال آهن.<ref>{{cite book|editor1-last=Guhathakurta|editor1-first= Meghna|editor2-last=Schendel|editor2-first=Willem van|title=The Bangladesh Reader: History, Culture, Politics|publisher=[[Duke University Press]]|year=2013|isbn=978-0-8223-5318-8}}</ref>{{rp|40}} [[بنگال سلطنت]] جي دور ۾ وچئين دور جي بنگالي ليکڪن تي عربي ۽ [[فارسي ادب]] جو گهرو اثر پيو.<ref>{{cite web|last=Bari|first=Sarah Anjum|title=A Tale of Two Languages: How the Persian language seeped into Bengali|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=12 April 2019|access-date=18 January 2025|url=https://www.thedailystar.net/star-weekend/longform/news/tale-two-languages-how-the-persian-language-seeped-bengali-1728421}}</ref> وچئين دور جي اهم ادبي ڪاميابين ۾ [[منگل ڪاويا]] شامل آهن.<ref name="run"/> [[بنگال جي نئين سجاڳي]] (18هين صديءَ جي آخر کان 20هين صديءَ جي شروعات تائين) جديد بنگالي ادب تي گهرو اثر ڇڏيو. [[مائيڪل مدھوسودن دت]] بنگالي شاعريءَ ۾ آزاد بحر متعارف ڪرايو.<ref>{{cite journal|year=2003|last=Radice|first=William|title=The Significance of Madhusudan Dutt and his Epic|journal=India International Centre Quarterly|publisher=[[India International Centre]]|jstor=23005843|pages=73–88|volume=30|number=1}}</ref> [[مير مشرف حسين]] پهريون وڏو بنگالي مسلمان اديب هو.<ref>{{Cite book|title=Bangla Sahitye Musalman|last=Syed|first=Abdul Mannan|publisher=[[Islamic Foundation Bangladesh|Islamic Foundation]]|year=2009|isbn=978-984-06-0478-4|location=Dhaka|page=20}}</ref> [[رابندرناٿ ٽيگور]] ادب جو [[ادب جو نوبل انعام|نوبل انعام]] حاصل ڪندڙ پهريون ايشيائي ۽ غير يورپي شخص هو.<ref>{{cite journal|year=2000|last=Jewell|first=Richard|title=The Nobel Prize: History and Canonicity|journal=The Journal of the Midwest Modern Language Association|publisher=Midwest Modern Language Association|doi=10.2307/1315120|jstor=1315120|pages=97–113|volume=33|number=1}}</ref> [[قاضي نذرالاسلام]] انقلابي شاعر هو، جنهن نوآباديات ۽ فاشزم خلاف سياسي مزاحمت جي حمايت ڪئي.<ref>{{cite journal|last=Rahaman|first=Habibur|title=Kazi Nazrul Islam and Decolonisation: Poetry as a Praxis of Political Intervention and Cultural Ecology|journal=Asiatic|publisher=[[Bangabandhu Sheikh Mujibur Rahman Science and Technology University]]|pages=120–136|volume=16|number=1|date=June 2022}}</ref> [[جيبنانندا داس]] کي ٽيگور ۽ نذرال کان پوءِ سڀ کان وڌيڪ مشهور بنگالي شاعر سمجهيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news|url=http://www.prothomalo.com/entertainment/article/703870|title=Barishale Jibanananda Mela|date=6 December 2015|work=Prothom Alo|access-date=7 June 2018}}</ref> [[بيگم روڪيا]] کي بنگلاديش جي نسواني ادب جي باني ليکڪا طور ڏٺو وڃي ٿو.<ref>{{cite journal|year=1998|last=Alam|first=S. M. Shamsul|title=Women in the Era of Modernity and Islamic Fundamentalism: The Case of Taslima Nasrin of Bangladesh|publisher=[[The University of Chicago Press]]|jstor=3175098}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ [[همايون احمد]] سڀ کان وڌيڪ مقبول ليکڪ بڻيو.<ref name="pied"/> هر سال [[اڪوشي ڪتاب ميلو]] ۽ [[ڍاڪا ادبي ميلو]]، جيڪي [[بنگلا اڪيڊمي]] جي نگراني هيٺ منعقد ٿيندا آهن، ڏکڻ ايشيا جي سڀ کان وڏن ادبي ميلن مان شمار ٿين ٿا.<ref>{{cite web|url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/columns/lit-fest-ekushey-boi-mela-and-our-books-1673450330|title=Lit Fest, Ekushey Boi Mela ... and our books|last=Ahsan|first=Syed Badrul|date=22 January 2023|access-date=17 January 2025|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]}}</ref> === اڏاوت === {{Main|بنگلاديش جي اڏاوت}} {{Further|بنگال جي اڏاوت|بنگلاديش جي آثار قديمه وارن ماڳن جي فهرست}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Paharpur Buddhist Bihar.jpg | caption1 = [[سومپورا مهاويهار]]، [[نوگائون]] ۾، [[بنگلاديش جا عالمي ورثي وارا ماڳ|يونيسڪو عالمي ورثي وارو ماڳ]] | image2 = Sixty Dome Mosque,Bagerhat.jpg | caption2 = [[سٺ گنبذن واري مسجد]]، [[باگرهات]] ۾، [[بنگلاديش جا عالمي ورثي وارا ماڳ|يونيسڪو عالمي ورثي وارو ماڳ]] | image3 = Ahsan Manzil-Front View.jpg | caption3 = [[احسن منزل]]، [[پراڻو ڍاڪا]] ۾ }} بنگلاديش جي اڏاوت [[بنگال جي اڏاوت|بنگال خطي]] ۽ وسيع [[ڀارت جي اڏاوت|هندستاني ننڍي کنڊ]] جي اڏاوت سان ڳنڍيل آهي. ان تي ملڪ جي [[بنگلاديش جي ثقافت|ثقافت]]، [[بنگلاديش ۾ مذهب|مذهب]] ۽ [[بنگلاديش جي تاريخ|تاريخ]] جو اثر آهي.<ref>{{cite encyclopedia|url=http://www.britannica.com/EBchecked/topic/51736/Bangladesh/277578/Visual-art-and-architecture|title=Visual art and architecture in Bangladesh|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|access-date=6 September 2009}}</ref> هندو ۽ بدھ اڏاوتي باقيات [[مهاستان ڳڙھ]] مان مليا آهن، جيڪو ٽين صدي ق.م. سان لاڳاپيل آهي.<ref name="re">{{cite book|author=Susan L. Huntington|title=The "Påala-Sena" Schools of Sculpture|url= https://books.google.com/books?id=xLA3AAAAIAAJ|year=1984|publisher=[[Brill Publishers]]|isbn=90-04-06856-2}}</ref>{{rp|157}} [[نندي پد]] ۽ [[سواستڪ]] جا نشان [[واري-بتشور کنڊرات]] ۾ پٿر جي جنڊن تي مليا آهن، جيڪي [[لوهي دور]]، 400 کان 100 ق.م. تائين، هن علائقي ۾ [[هندومت]] جي موجودگي ڏيکارين ٿا.<ref>{{cite journal|last1=Imam|first1=Abu|last2=Bulbul|first2=Ahmed|last3=Masood|first3=Imran|title=Religious and Auspicious Symbols Depicted on Artifacts of Wari-Bateshwar|journal=Pratnatattva|number=12|year=2006|pages=1–12|publisher=[[Jahangirnagar University]]}}</ref> اٺين صديءَ ۾ بدھ [[پال سلطنت]] جي دور ۾ ٺهيل [[سومپورا مهاويهار]] اسلام کان اڳ واري دور جو هڪ شاندار مثال آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/life-living/travel/news/think-youve-seen-it-all-wait-till-you-visit-8th-century-gem-bangladesh-3729731|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|title=Think you've seen it all? Wait till you visit this 8th-century gem in Bangladesh|date=17 October 2024|access-date=13 January 2025|last=Zarif|first=Mannan Mashhur}}</ref> ٻين بدھ [[ويهارا]]ن ۾ [[مينامتي]] جو [[شلبن بهار]] ۽ [[بڪرمپور]] جو [[بڪرمپور ويهار]] شامل آهن.<ref name="re"/>{{rp|164–167}} تازين کوٽائين اسلام کان اڳ جي ننڍن مندرن جا به نوان ثبوت ظاهر ڪيا آهن، جيڪي هن علائقي جي هندو، بدھ ۽ [[جين مت|جين]] آباديءَ جي خدمت ڪندا هئا.<ref name="sat"/> [[هند-اسلامي اڏاوت]] 13هين صديءَ کان ڏسي سگهجي ٿي، خاص ڪري [[بنگال سلطنت]] جي منفرد مسجد اڏاوت ۾؛ ان جو هڪ مثال [[باگرهات جي مسجدن جو شهر]] ۾ [[سٺ گنبذن واري مسجد]] آهي، جيڪو [[بنگلاديش جا عالمي ورثي وارا ماڳ|يونيسڪو عالمي ورثي وارو ماڳ]] آهي.<ref>{{cite journal|last=Hasan|first=Perween|title=Sultanate Mosques and Continuity in Bengal Architecture|journal=[[Muqarnas (journal)|Muqarnas]]|volume=6|pages=58–74|year=1989|publisher=[[Brill Publishers]]|jstor=1602281|doi=10.2307/1602281}}</ref><ref name="sat">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/opinion/focus/news/sultanate-mughal-the-architectural-legacy-bengal-3738301|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|title=From Sultanate to Mughal: The Architectural Legacy of Bengal|date=28 October 2024|access-date=13 January 2025}}</ref> [[مغل بنگال]] ۾ علائقي اندر [[مغل اڏاوت]] پکڙجي وئي. ڍاڪا جا مثال [[پراڻو ڍاڪا]] ۾ [[برا ڪٽرا]] ۽ [[ڇوٽو ڪٽرا]]، [[محمدپور ٿاڻو|محمدپور]] ۾ [[ست گنبذ مسجد]] ۽ [[ڪرزن هال]] ۾ [[موسيٰ خان مسجد]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/6672/|title=Mughal Mosques in Bangladesh|publisher=[[UNESCO]]|access-date=13 January 2025}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/historic-sites-left-ruins-3006146|last=Sarkar|first=Tarun|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|title=Boro Katra, Chhoto Katra: Dhaka's key historic sites in ruins|date=17 April 2022|access-date=13 January 2025}}</ref> مغل دور جي اهم قلعن ۾ [[پراڻو ڍاڪا]] جو [[لال باغ قلعو]]، [[منشي گنج]] جو [[ادراڪپور قلعو]]، ۽ ترتيبوار [[نارايڻ گنج]] جا [[حاجي گنج قلعو]] ۽ [[سوناکاندا قلعو]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/6675/|title=Mughal Forts on Fluvial Terrains in Dhaka|publisher=[[UNESCO]]|access-date=20 January 2025}}</ref> [[ڪانتاجيو مندر]] ۽ [[ڍاڪي شواري مندر]] وچئين دور جي پوئين حصي جي [[هندو مندر اڏاوت]] جا بهترين مثال آهن.<ref>{{cite book|editor-last=Husain|editor-first=ABM|title=Architecture: A History Through the Ages|series=Cultural Survey of Bangladesh Series|volume=2|publisher=[[Asiatic Society of Bangladesh]]|page=243|oclc=298612818}}</ref><ref>{{cite book|last=Bakshi|first=Akhil|title=Between Heaven and Hell: Travels Through Sri Lanka, Bangladesh, Bhutan, Nepal, and India: an Account of the Expedition Hands Across the Borders|year=2004|page=221|isbn=81-900862-1-9|publisher=Odyssey Books}}</ref> بنگالي [[مقامي اڏاوت]] [[بنگلو]] جي ابتدا لاءِ مشهور آهي.<ref>{{cite journal|last=Groth|first=Paul|title=Making New Connections in Vernacular Architecture|journal=[[Journal of the Society of Architectural Historians]]|publisher=[[University of California Press]]|publication-date=September 1999 |volume=58 |pages=444–451|doi=10.2307/991538|jstor=991538|number=3}}</ref> [[سونارگائون]] ۾ [[پانام نگر]] سلطنت، مغل، برطانوي ۽ گڏيل نوآبادياتي روايتن جا اڏاوتي اثر ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite book|last=Haque|first=AKM Muzzammil|title=Historic Sonargaon|date=February 2016|publisher=[[Bangladesh Folk Arts and Crafts Foundation]]|isbn=978-984-34-0277-6|location=Narayanganj|language=bn|script-title=bn:এতিহাসিক সোনারগাঁ}}</ref>{{rp|22}} [[هند-ساراسيني اڏاوت]] [[برطانوي راڄ]] دوران ترقي ڪئي،<ref>{{cite journal|last=Groth|first=Paul|title=Architecture and the Representation of Empire: India, 1860–1910|journal=[[Representations]]|number=6|pages=37–65|year=1984|publisher=[[University of California Press]]|jstor=2928537|doi=10.2307/2928537}}</ref> جنهن جا مثال [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جو [[ڪرزن هال]]، [[چٽاگانگ ڪورٽ بلڊنگ]]، [[رنگپور ٽائون هال]] ۽ [[راجشاهي ڪاليج]] آهن. [[زميندار]] اشرافيه هن پوئين طرز ۾ ڪيترائي محل تعمير ڪيا، جن ۾ [[احسن منزل]]، [[بلياتي زمينداري|بلياتي زميندار باري]]، [[تاجهات محل]]، [[روز گارڊن محل]]، [[اترا گنڀابن|ديگاپاتيا محل]]، [[پوٺيا راجباري]]، [[نٽور راجباري]] ۽ [[موهيرا زميندار باري]] شامل آهن. [[مزهرالاسلام]] کي بنگلاديش ۽ ڏکڻ ايشيا ۾ [[جديد اڏاوت|جديديت پسند تحريڪ]] جو اڳواڻ سمجهيو وڃي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/6674/|title=The Architectural Works of Muzharul Islam: an Outstanding Contribution to the Modern Movement in South Asia|publisher=[[UNESCO]]|access-date=13 January 2025}}</ref> [[لوئس ڪان]] هڪ اهم پرڏيهي اڏاوتڪار هو، جنهن [[شير بنگلا نگر]] ۾ [[جاتيا سنگسد ڀبن|قومي پارليامينٽ عمارت]] جو نقشو ٺاهيو.<ref>{{cite journal |last1=Lutolli |first1=Blerim |last2=Jashanica |first2=Kaltrina |title=Kahn's light: The measurable and the unmeasurable of the Bangladesh National Assembly Building |journal=Frontiers of Architectural Research |date=2022 |volume=11 |pages=89–102 |doi=10.1016/j.foar.2021.09.005 }}</ref> === بصري فنون، دستڪاريون ۽ لباس === {{Main|بنگلاديشي فن|بنگلاديش جو مجسمه سازي فن|بنگلاديش جي ڪپڙي جي صنعت}} {{Further|بنگال ۾ ململ جي واپار}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Kantha (Quilt) LACMA AC1994.131.1.jpg | caption1 = [[نقشي ڪنٿا]] (ڀرت ڀريل [[رلي]]) تي ڪڙهائي، بنگال جي صدين پراڻي فني روايت | image2 = Aparajeyo Bangla - 1979 CE - Sculpture by Syed Abdullah Khalid - University of Dhaka Campus - Dhaka 2015-05-31 2367.JPG | caption2 = ''[[اپراجيو بنگلا]]''، [[بنگلاديش آزاديءَ جي جنگ]] جي ياد ۾ ٺهيل هڪ مجسمو، جيڪو [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جي احاطي ۾ واقع آهي }} بنگلاديش ۾ فن جي لکيل تاريخ جو سراغ ٽين صدي ق.م. تائين ملي ٿو، جڏهن هن علائقي ۾ [[ٽيراڪوٽا]] جا مجسما ٺاهيا ويندا هئا. قديم دور ۾ [[پال سلطنت]] ۽ [[سينا خاندان]] جي دور ۾ نمايان [[هندو فن]]، [[جين فن]] ۽ [[بدھ فن]] ترقي ڪئي. [[بنگال سلطنت]] جي دور ۾ چوڏهين صديءَ کان [[اسلامي فن]] پڻ ارتقا ڪئي. مغلن جي حڪمراني دوران ڍاڪا ۾ نفيس [[ململ]] تي فارسي [[نمونو (ڪپڙي جو فن)|نمونن]] سان سينگاريل منفرد [[جامداني]] ڪپڙو اُڻيو ويندو هو.<ref>{{cite book |title=Historical Dictionary of the Bengalis |publisher=[[Scarecrow Press]] |isbn=978-0810-880-245 |editor1-last=Chakrabarti |editor1-first=Kunal |publication-date=22 August 2013 |editor2-last=Chakrabarti |editor2-first=Shubhra}}</ref>{{rp|239}} يونيسڪو 2013ع ۾ ان کي [[غير مادي ثقافتي ورثو]] قرار ڏنو.<ref>{{cite web|url=https://ich.unesco.org/en/RL/traditional-art-of-jamdani-weaving-00879|title=Traditional art of Jamdani weaving|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2025}}</ref> بنگلاديش [[راجشاهي ريشم]] پڻ پيدا ڪري ٿو، جيڪو پنهنجي نرمي ۽ نفيس نقش ٺاهڻ جي صلاحيت سبب مشهور آهي.<ref>{{cite encyclopedia |title=Encyclopedia of Women & Islamic Cultures |publisher=[[Brill Publishers]] |editor1-last=Najmabadi |editor1-first=Afsaneh |publication-date=19 December 2003 |volume=4 |isbn=978-90-04-11380-0 |editor2-last=Joseph |editor2-first=Suad}}</ref>{{rp|158}} [[هاٿي ڏند]]، [[بنگلاديش ۾ پتل جي صنعت|پتل]] ۽ [[بنگلاديش جي مٽيءَ جا ٿانوَ|مٽيءَ جا ٿانوَ]] بنگلاديشي ثقافت ۾ گهريون پاڙون رکن ٿا.<ref>{{cite encyclopedia|last=Glassie|first=Henry|author-link=Henry Glassie|editor1-last=Mills|editor1-first=Margaret A.|editor2-last=Claus|editor2-first=Peter J.|editor3-last=Diamond|editor3-first=Sarah|year=2003|encyclopedia=South Asian Folklore: An Encyclopedia: Afghanistan, Bangladesh, India, Nepal, Pakistan, Sri Lanka|title=Pottery, Bangladesh|publisher=[[Routledge]]|isbn=0-415-93919-4}}</ref>{{rp|483–485}} [[نقشي ڪنٿا]]، جيڪا بنگال ۾ رلين تي ڀرت ڀرڻ جي صدين پراڻي روايت آهي، سڄي بنگلاديش ۾ تيار ڪئي ويندي آهي.<ref>{{cite book|last=Sirajuddin|first=Muhammad|date=1992|title=Living Crafts in Bangladesh|location=Dhaka|publisher=Markup International|oclc=29737195}}</ref>{{rp|44}} بنگلاديش ۾ [[جديد فن]] جي تحريڪ آزاديءَ کان اڳ واري [[اوڀر بنگال]] ۾، خاص طور تي [[زين العابدين]] جي اڳواڻانه ڪمن سان، وجود ۾ آئي.<ref name="star">{{cite web|last=Hossain|first=Takir|year=2011|access-date=15 January 2015|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://archive.thedailystar.net/suppliments/2011/anniversary/part9/pg18.htm|title=Art movements between 1948 and 2000}}</ref> ٻين اهم مصورن ۾ [[ايس ايم سلطان]]، [[محمد قبريا]]، [[صفي الدين احمد]]، [[شهاب الدين احمد (فنڪار)|شهاب الدين احمد]]، [[ڪنڪ چنپا چڪما]]،<ref>{{cite news |last1=Jahangir |first1=Apurba |author-link=Apurba Jahangir |last2=Hossain |first2=Anika |date=6 March 2015 |title=A FREE SPIRIT |url=http://www.thedailystar.net/the-star/spotlight/free-spirit-5077 |access-date=15 January 2025 |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> [[قيوم چوڌري]]، [[رشيد چوڌري]]، [[قامرال حسن]]، [[رفيق النبي]] ۽ [[سيد جهانگير]] شامل آهن.<ref name="star"/> [[نوويرا احمد]] کي بنگلاديش ۾ جديد مجسمه سازي جي باني سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|last=Sarker|first=Sujit|date=7 May 2015|access-date=15 January 2015|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/novera-pioneer-progressiveness-bangladesh-80953|title=Novera, pioneer of progressiveness in Bangladesh}}</ref> ٻين مشهور مجسمه سازن ۾ [[نتون ڪنڊو]]، [[سيد عبدالله خالد]]، [[حميد الزمان خان]]، [[شميم سڪدر]]، [[فردوسي پريابهاشني]] ۽ [[عبدالرزاق (فنڪار)|عبدالرزاق]] شامل آهن.<ref>{{cite web|last=Alom|first=Zahangir|date=1 June 2018|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://online84.thedailystar.net/star-weekend/exhibition/opulent-display-sculptures-1584643|title=An opulent display of sculptures}}</ref> [[ڍاڪا يونيورسٽي]] جي [[ڍاڪا يونيورسٽي جو شعبو فنون لطيفه|فنون لطيفه شعبي]] پاران [[پهيلو بوئيشاکھ]] تي منعقد ٿيندڙ سالياني [[منگل شوبھا ياترا]] (بنگالي نئين سال جي جلوس) کي يونيسڪو 2016ع ۾ غير مادي ثقافتي ورثي جي فهرست ۾ شامل ڪيو.<ref>{{cite web|url=https://ich.unesco.org/en/RL/mangal-shobhajatra-on-pahela-baishakh-01091|title=Mangal Shobhajatra on Pahela Baishakh|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2025}}</ref> فن جي هڪ صورت طور ڦوٽوگرافي 21هين صديءَ ۾ تيزيءَ سان ترقي ڪئي آهي. هر ٻن سالن کانپوءِ ٿيندڙ [[ڇوبي ميلا بين الاقوامي ڦوٽوگرافي ميلو]] کي ايشيا جو سڀ کان وڏو ڦوٽوگرافي ميلو سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|last=Asad|first=Kazi Akib Bin|date=5 February 2015|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://online84.thedailystar.net/shout/chobi-mela-viii-1219|title=CHOBI MELA VIII|quote=Festival or not, it is the single largest photography event in Asia and has been since its inception in 2000.}}</ref> [[لونگي]] مردن لاءِ سڀ کان عام غير رسمي لباس آهي،<ref>{{cite journal|last=Mahbub|first=Rifat|title=Re-imagining the Ambivalent: The Political Trajectory of Lungi from Pre-Colonial East Bangla to Post-Independent Bangladesh|journal=Spectrum|publisher=[[University of Dhaka]]|volume=17|number=1|year=2023|pages=47–65|doi=10.3329/spectrum.v17i1.68998|doi-access=free}}</ref> جڏهن ته [[ڪرتو]] (''پنجابي'') ۽ [[پاجامو]] عيدن ۽ ٻين تہوارن تي مرد پائيندا آهن.<ref>{{cite web|date=14 June 2016|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/spotlight/the-panjabi-story-1238983|title=The panjabi story}}</ref> ملڪ اندر تيار ڪيل [[سوٽ (لباس)|سوٽ]]، [[ٽائي]] ۽ [[پتلون]] رسمي تقريبن ۾ مردن جو عام لباس آهن، جڏهن ته شادين ۾ روايتي [[شرواني]] ۽ [[چوڙيدار]] [[پڳ]] سان گڏ پاتا ويندا آهن.<ref name="arts"/> عورتون عام طور تي [[شلوار قميص]] سان گڏ [[اورڻو]] پائينديون آهن، جڏهن ته وڌيڪ رسمي تقريبن ۾ [[ساڙي]] استعمال ڪئي ويندي آهي.<ref name="arts">{{cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/place/Bangladesh|title=Bangladesh|last1=Husain|first1=Syed Sajjad|last2=Tinker|first2=Hugh Russell|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|access-date=15 January 2024}}</ref> ڪجهه عورتون [[اسلامي لباس]] به اختيار ڪن ٿيون.<ref>{{cite web|last=Kamaruzzaman|first=Md.|date=31 January 2022|access-date=15 January 2025|publisher=[[Anadolu Agency]]|url=https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/hijab-popularity-budding-among-educated-women-in-bangladesh/2489648|title=Hijab popularity budding among educated women in Bangladesh}}</ref> === اداڪاري وارا فن === {{Main|بنگلاديش جي موسيقي|بنگلاديش ۾ ناچ}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Bangladesh Udichi Shilpigoshthi - Chittagong University Sangsad celebrating Pohela Falgun 1423 at CU Muktomoncho (02).jpg | caption1 = [[پهيلو فالگن]] جي موقعي تي [[چٽاگانگ يونيورسٽي]] ۾ ناچ | image2 = Ektara player.jpg | caption2 = [[ڪشٽيا]] ۾ [[لالن]] جي مزار تي [[باول]] فنڪار [[ايڪتارا]] وڄائيندي }} بنگلاديش جي [[بنگلاديش ۾ ٿيٽر|ٿيٽر]] روايت ۾ مختلف صورتون شامل آهن، جن جي تاريخ چوٿين صدي عيسويءَ تائين پهچي ٿي.<ref name="Ahmed">{{cite book |last=Ahmed |first=Syed Jamil |date=2000 |title=Achinpakhi Infinity: Indigenous Theatre of Bangladesh |publisher=University Press |page=396 |isbn=978-984-05-1462-5}}</ref> ان ۾ ڪهاڻي ٻڌائڻ جون صورتون، گيت ۽ ناچ تي ٻڌل پيشڪشون، علامتي ڪردار، طومارن تي تصويرن سان لاڳاپيل نمائشون، ڪٺ پتلي ناٽڪ ۽ جلوسي روايتون شامل آهن.<ref name="Ahmed"/> [[ياترا (ٿيٽر)|ياترا]] بنگالي لوڪ ناٽڪ جي سڀ کان مشهور صورت آهي.<ref>{{cite journal|last=Sarkar|first=Pabitra|title=Jatra: The Popular Traditional Theatre of Bengal|journal=Journal of South Asian Literature|volume=10|number=2/4|pages=87–107|year=1975|publisher=[[Michigan State University]]|jstor=40871932}}</ref> [[هندستاني روايتي ناچ]] جي مختلف صنفن، جهڙوڪ ''[[ڪٿڪلي]]''، ''[[ڀرت ناٽيم]]''، [[اوڊيسي]]<ref>{{cite web|last=Shahriar|first=Amir Hasan|url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/event/proma-abonti-life-dedicated-odissi-dance-1487770|title=Proma Abonti – A life dedicated to Odissi dance|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=8 November 2017|access-date=15 January 2024}}</ref> ۽ [[منيپوري ناچ]] کان علاوه، ملڪ ۾ مقامي ناچ جون روايتون پڻ وجود ۾ آيون آهن.<ref name="arts"/> [[بنگلاديش جي موسيقي]] کي روايتي، نيم روايتي، [[عبادتي موسيقي|عبادتي]] ۽ [[مقبول موسيقي]] ۾ ورهائي سگهجي ٿو. بنگلاديش ۾ روايتي موسيقي هندستاني ننڍي کنڊ جي عبادتي موسيقي جي عام صنفن سان ظاهر ٿئي ٿي؛ جهڙوڪ [[هندستاني روايتي موسيقي]] جون صنفون [[دھرپد]] ۽ [[خيال]]. ٻين اهم صنفن ۾ [[قوالي]] ۽ [[ڪيرتن]] شامل آهن.<ref name="arts"/> [[ربندر سنگيت]] ۽ [[نذرل سنگيت]] اڄ به تمام گهڻا مقبول آهن.<ref>{{cite journal|last=Sarkar|first=Pabitra|title=Musical Literature of Bengal|journal=[[Indian Literature (journal)|Indian Literature]]|volume=16|number=14–27|pages=14–27|year=1973|publisher=[[Sahitya Akademi]]|jstor=24157426}}</ref> مقامي [[لوڪ موسيقي]] ۾ [[باول]] صوفي روايت نمايان آهي، جنهن کي 18هين صديءَ ۾ [[لالن]] مقبول بڻايو، ۽ يونيسڪو ان کي [[انساني زباني ۽ غير مادي ثقافتي ورثي جو شاهڪار]] قرار ڏنو آهي.<ref name="wei">{{cite web|url=https://ich.unesco.org/en/RL/baul-songs-00107|title=Baul songs|publisher=[[UNESCO]]|access-date=15 January 2024}}</ref><ref name="alom"/> لوڪ موسيقي جي ٻين مقامي صنفن ۾ [[ڀاٽيالي]]، [[ڀاوائيا]]، [[ڌمال]]، [[ڪوي گان]]، [[جاري گان]]، [[ساري گان]]، [[معرفتي]] ۽ [[گمڀيرا]] شامل آهن.<ref name="arts"/><ref name="alom"/> لوڪ موسيقي سان گڏ مختلف ساز استعمال ڪيا ويندا آهن، جن ۾ [[ايڪتارا]]، [[دوتارا]]، [[ڍول]]، [[بانسري]]، منجيرا، [[خانجني]]، [[سرندا]]، [[خماڪ]]، [[ڊگڊگي]]، [[جوري]]، جهنجهڻي ۽ [[تال (ساز)|ماجيرا]] (جهانج جو هڪ قسم) شامل آهن.<ref name="alom">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/supplements/naboborsho-1423/the-timeless-appeal-folk-music-1208197|title=The timeless appeal of folk music|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=14 April 2016|access-date=15 January 2025|last=Alom|first=Zahangir}}</ref> بنگلاديش وٽ [[هندستاني روايتي موسيقي]] جي پڻ مالا مال روايت آهي، جنهن ۾ [[ستار]]، طبلو، [[سرود]] ۽ [[سنتور]] جهڙا ساز استعمال ٿين ٿا.<ref>London, Ellen (2004). Bangladesh. Gareth Stevens Pub. p. 29. {{ISBN|0-8368-3107-1}}.</ref> موسيقي سان لاڳاپيل ادارن ۽ درسگاهن جهڙوڪ [[بنگلاديش شلپاڪلا اڪيڊمي]] ۽ [[ڇايانٽ]] بنگالي لوڪ موسيقي جي روايتن کي محفوظ رکڻ ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو آهي.<ref name="alom"/> [[صابينا ياسمين]] ۽ [[رونا ليلا]] کي ملڪ جي عظيم ترين خاتون پلے بيڪ گلوڪارن مان شمار ڪيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/entertainment/music/news/runa-lailas-voice-gift-god-sabina-yasmin-3171921|title=Runa Laila's voice is a gift from God: Sabina Yasmin|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=17 November 2022|access-date=15 January 2024|last=Shazu|first=Shah Alam}}</ref> [[اينڊريو ڪشور]]، جيڪو هڪ ٻيو مشهور پلے بيڪ گلوڪار هو، کيس "پلے بيڪ جو بادشاهه" سڏيو ويندو هو.<ref>{{cite web|last=Reeti|first=Sadia Khalid|url=https://www.dhakatribune.com/showtime/316303/remembering-%E2%80%98playback-king%E2%80%99-andrew-kishore|title=Remembering 'Playback King' Andrew Kishore|work=[[Dhaka Tribune]]|date=5 November 2021|access-date=15 January 2024}}</ref> [[اعظم خان (گلوڪار)|اعظم خان]]، جنهن کي "پاپ سمراٽ" ۽ "راڪ گرو" جا لقب ڏنا ويا، [[بنگلاديشي راڪ]] جي بنيادي شخصيتن مان هو.<ref>{{cite web|last=Adnin|first=Nazia|title=Remembering Azam Khan: The rock pioneer of Bangladesh|url=https://www.tbsnews.net/glitz/remembering-azam-khan-rock-pioneer-bangladesh-4918|date=28 February 2020|access-date=15 January 2024|work=[[Business Standard]]}}</ref> [[ايوب بچو]] ۽ [[جيمس (موسيقار)|جيمس]] جهڙن موسيقارن پڻ سڄي ملڪ ۾ وڏي مقبوليت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite news |url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/news/ayub-bachchu-passes-away-1648585| title=Rock's leading light goes out|work=The Daily Star| date=18 October 2018}}</ref><ref>{{cite web|last=Shahnewaz|first=Sadi Mohammad|url=https://www.thedailystar.net/showbiz/cover-story/ode-the-guru-of-bangladeshi-rock-james-1509028|title=An Ode to the Guru of Rock|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=23 December 2017|access-date=28 September 2022}}</ref> [[شايان چوڌري ارنوب]] [[انڊي راڪ]] موسيقي جي هڪ بااثر شخصيت رهيو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/entertainment/music/news/arnob-unplugged-candid-insights-his-artistic-journey-3606661|title=Arnob unplugged: Candid insights into his artistic journey|date=10 May 2024|access-date=15 January 2025|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]}}</ref> 21هين صديءَ جي مشهور پاپ گلوڪارن ۾ [[حبيب واحد]] ۽ [[تحسن رحمان خان]] شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/showbiz/cover-story/musician-habib-wahid-king-of-fusion-music-in-bangladesh-1789549|title=KING OF FUSION|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=23 November 2018|access-date=15 January 2024}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/arts-entertainment/interview/news/tahsan-opens-about-career-future-plans-1663867|title=TAHSAN opens up about career, future plans|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=24 August 2019|access-date=15 January 2024|last=Shahnewaz|first=Sadi Mohammad}}</ref> [[هيڦي ميٽل موسيقي]] جي شعبي ۾ [[آرٽسيل]] ۽ [[وارفيز]] کي تمام گهڻو اثرائتو سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/entertainment/music/news/canada-chants-artcell-artcell-beloved-band-celebrates-25-years-3612926|title=Canada chants 'Artcell, Artcell!' as beloved band celebrates 25 years|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 May 2024|access-date=15 January 2024|last=Shahnewaz|first=Sadi Mohammad}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/entertainment/music/news/warfaze-celebrates-4-decades-concerts-worldwide-3680936|title=Warfaze celebrates 4 decades with concerts worldwide|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=19 August 2024|access-date=15 January 2024}}</ref> === ميڊيا ۽ سئنيما === {{Main|بنگلاديش جي ميڊيا|بنگلاديش جي سئنيما}} بنگلاديش ۾ صحافت جي تاريخ 1860ع کان شروع ٿئي ٿي، جڏهن ڍاڪا ۾ پهريون ڇاپخانو قائم ڪيو ويو.<ref name="dr">{{cite web|url=https://www.thedailystar.net/in-focus/news/purbabanga-rangabhumi-and-the-beginning-theatre-dhaka-1849873|title=Purbabanga Rangabhumi and the beginning of theatre in Dhaka|last=Quayyum|first=Dr. Muhammad Abdul|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 January 2020 |access-date=14 January 2025}}</ref> بنگلاديش جي ميڊيا گهڻ رخي، مقابلي واري، واپاري ۽ منافعي بخش آهي.<ref name="bbc1">{{cite web|url=https://downloads.bbc.co.uk/mediaaction/pdf/bangladesh.pdf|title=Country Case Study: Bangladesh|work=[[BBC Media Action]]|publisher=[[BBC]]|date=August 2012|access-date=14 January 2025}}</ref> ملڪ جون اهم خبررساں ايجنسين [[بنگلاديش سنگباد سنگسٿا]] (BSS) ۽ [[بي ڊي نيوز 24 ڊاٽ ڪام]] آهن.<ref name="bbc">{{cite web|url=https://www.bbc.com/news/world-south-asia-12650946|title=Bangladesh media guide|work=[[BBC News]]|publisher=[[BBC]]|date=16 August 2024|access-date=14 January 2025}}</ref> ٽيليويزن ميڊيا جي استعمال جو سڀ کان مقبول ذريعو آهي.<ref name="bbc1"/> [[بنگلاديش ٽيليويزن]] (BTV) واحد سرڪاري ٽيليويزن نيٽورڪ آهي، جنهن جي رسائي سڄي ملڪ تائين آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/bangladesh-others/131125/the-life-and-obscurity-of-btv|title=The life and obscurity of BTV|last=Irani|first=Bilkis|date=20 November 2017|access-date=14 January 2025|work=[[Dhaka Tribune]]}}</ref> خانگي ٽيليويزن نيٽورڪن ۾ [[اي ٽي اين بنگلا]]، [[چينل آءِ]]، [[اين ٽي وي (بنگلاديشي ٽي وي چينل)|اين ٽي وي]]، [[آر ٽي وي (بنگلاديشي ٽي وي چينل)|آر ٽي وي]]، [[ايڪوشي ٽي وي]]، [[ايڪاتور ٽي وي]]، [[جمونا ٽي وي]] ۽ [[شوموئي ٽي وي]] شامل آهن.<ref name="bbc"/> ڇپيل ميڊيا ٻيو سڀ کان وڌيڪ استعمال ٿيندڙ ذريعو آهي، ۽ اخبارون خانگي ملڪيت هيٺ هجڻ باوجود کليل راءِ رکندڙ آهن. انهن ۾ [[دي ڊيلي اسٽار]]، [[ڍاڪا ٽربيون]]، [[دي فنانشل ايڪسپريس (بنگلاديش)|دي فنانشل ايڪسپريس]]، [[بنگلاديش پرتيدن]]، [[ڪالر ڪنٿو]]، [[پروٿوم آلو]]، [[دي ڊيلي اتفاق]] ۽ [[جوگانتور]] شامل آهن.<ref name="bbc"/><ref name="bbc1"/> {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = | caption1 = [[انوار حسين (اداڪار)|انوار حسين]] 1967ع جي فلم ''[[نواب سراج الدوله (فلم)|نواب سراج الدوله]]'' ۾ [[سراج الدوله]]، بنگال جي آخري خودمختيار [[بنگال جا نواب|نواب]] جو ڪردار ادا ڪندي | image2 = Headquarters of Ekushey Television, Kawran Bazar, Dhaka.jpg | caption2 = ڍاڪا جي [[ڪاوران بازار]] ۾ [[ايڪوشي ٽي وي]] جو مرڪزي دفتر }} [[بنگلاديش بيتار]] واحد سرڪاري ريڊيو سروس آهي.<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/news/bangladesh/news/radio-silence-bangladesh-betars-external-service-inoperative-three-years-3221291|title=Radio Silence: Bangladesh Betar's external service inoperative for three years|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=15 January 2023|access-date=14 January 2025|last1=Hossain|first1=Sajjad|last2=Rahaman|first2=Arafat}}</ref><ref name="bbc1"/> [[ريڊيو فورتي]]، [[ريڊيو ٽوڊي]]، [[ريڊيو آمار]] ۽ اي بي سي ريڊيو مشهور خانگي ريڊيو اسٽيشنون رهيون آهن، پر ريڊيو جي مقبوليت ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي.<ref name="bbc"/><ref name="bbc1"/> مشهور پرڏيهي ميڊيا ذريعن ۾ [[بي بي سي نيوز]] ([[بي بي سي بنگلا]])، [[سي اين اين]]، [[وائس آف آمريڪا]] ۽ [[الجزيره]] شامل آهن.<ref name="bbc1"/> خاص طور تي [[هندستاني ٽيليويزن ڊراما]] بنگلاديشي سيٽلائيٽ ٽيليويزن تي هڪ قسم جي "ثقافتي بالادستي" قائم ڪري چڪا آهن.<ref>{{cite journal|last=Rahman|first=Anis|title=The politico-commercial nexus and its implications for television industries in Bangladesh and South Asia|volume=42|number=7–8|doi=10.1177/016344372090818|date=13 March 2020|journal=[[Media, Culture & Society]]|publisher=[[SAGE Publishers]]|pages=1153–1174|doi-broken-date=1 July 2025 }}</ref><ref name="bbc1"/> [[بنگلاديش ۾ صحافتي آزادي|صحافت جي آزادي]] اڃا تائين هڪ اهم مسئلو آهي، ڇاڪاڻ ته حڪومت پاران سنسرشپ ۽ صحافين کي هراسان ڪرڻ بابت خدشا موجود آهن. 2026ع جي [[ورلڊ پريس فريڊم انڊيڪس]] ۾ بنگلاديش 180 ملڪن مان 152هين نمبر تي رهيو، جيڪو دنيا جي هيٺين درجن بندين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web |title=Index 2026 – Global score |url=https://rsf.org/en/index?year=2026 |access-date=2026-05-01 |website=[[Reporters Without Borders]] |language=en}}</ref> بنگلاديش جي [[بنگلاديش جي سئنيما|فلمي صنعت]] جي تاريخ 1898ع ۾ [[بائيوسڪوپ]] جي نمائش سان شروع ٿئي ٿي.<ref name="easmin">{{cite journal |last1=Easmin |first1=Mst. Farjana |last2=Hossain |first2=Afjal |last3=Mandal |first3=Anup Kumar |title=Determinants of Watching a Film: A Case Study on Dhallywood Film Industry, Bangladesh |journal=Asian Business Review |date=2018 |volume=8 |issue=3 |pages=131–138 |doi=10.18034/abr.v8i3.164 }}</ref>{{rp|129}}<ref name="back"/> [[ڍاڪا جا نواب|ڍاڪا جي نوابن]] 1900ع واري ڏهاڪي ۾ ڪيترين خاموش فلمن جي تياري جي سرپرستي ڪئي.<ref name="back">{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/first-anniversary/looking-back-forgotten-industry-193126|title=Looking back on a forgotten industry|last1=Tahnia|first1=Rawnak|last2=Rahman|first2=Arin|last3=Aziz|first3=Deena Afroza|last4=Reza|first4=Arafat|work=[[Business Standard]]|access-date=14 January 2024|date=28 January 2021}}</ref> ڍاڪا جو ''پڪچر هائوس''، جيڪو پهريون مستقل سئنيما گهر هو، 1913ع ۽ 1914ع جي وچ واري عرصي ۾ قائم ٿيو.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} ''[[سڪماري (فلم)|سڪماري]]'' (سٺي ڇوڪري)، جيڪا 1929ع ۾ جاري ٿي، بنگلاديش ۾ تيار ڪيل پهرين فلم هئي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} ''[[دي لاسٽ ڪس (1931ع فلم)|دي لاسٽ ڪس]]''، جيڪا 1931ع ۾ جاري ٿي، پهرين مڪمل ڊگهي فيچر فلم هئي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}}<ref name="back"/> 1947ع تائين ملڪ ۾ 80 سئنيما گهر موجود هئا.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} اوڀر پاڪستان ۾ پهرين بنگالي ٻوليءَ جي فلم ''[[مکھ او مکھوش]]'' (چهرو ۽ نقاب) 1956ع ۾ جاري ٿي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}}<ref name="back"/> 1959ع ۾ رليز ٿيل ''آڪاش آر مٽي'' (آسمان ۽ ڌرتي) اهڙي قسم جي ٻي فلم هئي. [[بنگلاديش فلم ڊولپمينٽ ڪارپوريشن]] 1957ع–1958ع ۾ اوڀر پاڪستان فلم ڊولپمينٽ ڪارپوريشن جي نالي سان ڍاڪا ۾ قائم ڪئي وئي، جيڪا مڪمل فلم سازي مرڪز طور ڪم ڪندي هئي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}}<ref name="back"/> [[ظهير ريحان]] هن دور ۾ ڪيترين اثرائتين فلمن جي هدايتڪاري ڪئي، جن ۾ ''[[ڪخونو آشيني]]'' (1961ع)، ''شنگم'' (1964ع، پاڪستان جي پهرين رنگين فلم)، ۽ ''جيبون ٿيڪي نيووا'' (1970ع) شامل آهن.<ref name="back"/> 1960ع کان پوءِ ڍاڪا جي فلمي صنعت پاڻ کي بنگالي مسلمان سئنيما جي مرڪز طور قائم ڪيو.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} آزاديءَ کان پوءِ پهرين فلم ''[[اورا ايگارو جون]]'' هئي، جنهن جي هدايت [[چاشي نذرل اسلام]] ڪئي ۽ اها 1972ع ۾ جاري ٿي.<ref name="back"/> فلمي صنعت جي عروج واري دور ۾، 1996ع کان 2003ع تائين هر سال لڳ ڀڳ 80 فلمون تيار ٿينديون هيون، پر ان کان پوءِ اهو انگ مسلسل گهٽجندو رهيو آهي.<ref name="easmin"/>{{rp|130}}<ref name="back"/> مشهور هدايتڪارن ۾ [[خان عطاور رحمان]]، [[عالمگير ڪبير]]، [[امجد حسين]]، [[همايون احمد]]، [[مرشد الاسلام]]، [[تنوير مقمل]]، [[طارق مسعود]]، [[صلاح الدين لاولو]] ۽ [[انعام الڪريم نرجھر]] شامل آهن.<ref name="easmin"/>{{rp|130}} [[طارق مسعود]] کي سندس فلم ''[[ماتير موئنا]]'' (مٽيءَ جو پکي) تي 2002ع جي [[ڪان فلم ميلو|ڪان فلم ميلي]] ۾ [[فيپريسي]] انعام سان نوازيو ويو. [[فلم سوسائٽي]]ن بنگلاديش ۾ سئنيما جي واڌ ويجهه ۽ ترقيءَ ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو آهي.<ref>{{cite web|url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/reviews/how-film-societies-influence-cinema-1559231122|title=How film societies influence cinema|date=31 May 2019|access-date=14 January 2025|last=Sarkar|first=Shihab|work=[[The Financial Express (Bangladesh)|The Financial Express]]}}</ref> === کاڌ خوراڪ === {{Main|بنگلاديشي کاڌا}} {{Further|بنگالي کاڌا}} {{multiple image | perrow = 1 | total_width = 220 | image_style = border:none; | align = right | image1 = Kala bhuna 1.jpg | caption1 = ''[[ڪالا ڀونا]]''، [[چٽاگانگ ڊويزن]] جو [[گوشت جي کاڌن جي فهرست|ڳائو گوشت جو کاڌو]] | image2 = রুই মাছের ভুনা.jpg | caption2 = [[روهو]] ڪڙي، مڇيءَ تي ٻڌل کاڌو | image3 = Morog Polao 1.jpg | caption3 = ڪڪڙ [[پلاءُ]] (''موروگ پولائو'')، [[پراڻو ڍاڪا]] جو روايتي کاڌو }} بنگلاديشي کاڌا، جيڪي ملڪ جي جاگرافيائي هنڌ، آبهوا ۽ تاريخ سان ٺهيا آهن، نهايت شاهوڪار ۽ گهڻ رخي آهن.<ref name="cuisine">{{cite book |last=Osman |first=Shawkat|title=খুনতি কড়াই: Bangladeshi Cuisine |publisher=Mapin Publishing|date=16 February 2009|isbn=978-1-890-20602-4}}</ref>{{rp|14}} بنيادي خوراڪ [[اڇا چانور]] آهي، جيڪا مڇيءَ سان گڏ کاڌ خوراڪ جو بنياد بڻجي ٿي. [[پنن واري ڀاڄي]]ن، آلو، [[ڪدو]]ن ۽ [[دال]]ن جا مختلف قسم پڻ اهم ڪردار ادا ڪن ٿا. ڳائو گوشت، [[ٻڪري جو گوشت]]، ڪڪڙ ۽ بدڪ جون [[ڪڙي]]ون عام طور تي کاڌيون وڃن ٿيون،<ref name="shaheda">{{cite web|last=Yesmin|first=Shaheda|url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/spotlight/bangladesh-cuisine-part-i-delectable-and-diverse-1325551|title=Bangladesh cuisine part I – delectable and diverse|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=6 December 2016|access-date=1 October 2022|archive-date=6 December 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20161206142722/https://www.thedailystar.net/lifestyle/spotlight/bangladesh-cuisine-part-i-delectable-and-diverse-1325551|url-status=live}}</ref> گڏوگڏ [[ڀرتا]]ن (چيڀاٽيل ڀاڄيون)،<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/recipe/news/mashed-1723366 |title=MASHED |work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |last=Huda |first=Shahana |date=2 April 2019 |access-date=2 October 2022 |quote=Bhorta is just another staple for Bengalis... |archive-date=2 October 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221002091752/https://www.thedailystar.net/lifestyle/recipe/news/mashed-1723366 |url-status=live }}</ref> ''ڀاجي''ن ([[تريل ڀاڄيون]]) ۽ [[ترڪاري]]ن ([[ڪڙي|ڪڙي ٿيل]] ڀاڄيون) جا ڪيترائي قسم پڻ کائبا آهن.<ref name="cuisine"/>{{rp|8}} مغل اثر هيٺ آيل کاڌن ۾ [[قورمو]]، ڪاليا، [[برياني]]ون، [[پلاءُ]]، [[تهري (کاڌو)|تهري]]ون ۽ [[کچڙي]]ون شامل آهن.<ref name="shaheda"/> استعمال ٿيندڙ مختلف مصالحن ۾ [[هيڊ]]، [[ميٿي]]، [[ڪلونجي]]، [[ڌاڻا]]، [[سونف]]، [[ڦوٽو]] ۽ [[مرچ پائوڊر]] وڏي پيماني تي استعمال ٿين ٿا؛ هڪ مشهور مصالحو ملاوٽ [[پانچ فورن]] آهي. استعمال ٿيندڙ چٽڻين ۽ خوشبودار ٻوٽن ۾ [[ڳاڙهو بصر]]، [[مرچ|سائا مرچ]]، ٿوم، [[ادرڪ]]، [[ڌاڻا پن]] ۽ [[پودينو]] شامل آهن.<ref name="cuisine"/>{{rp|12}} [[ناريل جو کير]]، [[سرنهن (چٽڻي)|سرنهن جو پيسٽ]]، [[سرنهن جا ٻج]]، [[سرنهن جو تيل]]، [[گيهه]]، [[ڏکڻ ايشيائي اچار|اچار]]<ref name="shaheda"/> ۽ [[چٽڻي]]ون پڻ هن کاڌ خوراڪ ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿين ٿيون.<ref name="cuisine"/>{{rp|13–14}} ملڪ جي دريائي جاگرافي سبب مڇي پروٽين جو مکيه ذريعو آهي، ۽ اها اڪثر پنهنجي [[مڇي جا آنا|آڻن]] سميت کائي ويندي آهي. [[هلشا]] قومي مڇي آهي ۽ بيحد مقبول آهي. ٻين گهڻو کائجندڙ مڇين ۾ [[روهو]]، [[پنگاسيس پنگاسيس|پنگاس]] ۽ [[تلپيا]] شامل آهن.<ref>{{cite journal |last1=Rahman |first1=Md. Naimur |last2=Islam |first2=Abu Reza Md Towfiqul|title=Consumer fish consumption preferences and contributing factors: empirical evidence from Rangpur city corporation, Bangladesh|pmid=33426347|doi=10.1016/j.heliyon.2020.e05864|volume=6|number=12|date=28 December 2020|journal=[[Heliyon]]|article-number=e05864 |publisher=[[Cell Press]]|doi-access=free |pmc=7779775|bibcode=2020Heliy...605864R }}</ref> [[لابسٽر]]، [[جهينگا]] ۽ [[سڪل مڇي]] (''شٽڪي'') پڻ مقامي کاڌن ۾ اهم ڪردار ادا ڪن ٿا.<ref name="cuisine"/>{{rp|8}} چٽاگانگ ۾ ڳائو گوشت سان لاڳاپيل کاڌن ۾ [[ڪالا ڀونا]] ۽ [[ميزبان]] شامل آهن؛ ميزبان هڪ روايتي طور مشهور دعوت آهي، جنهن ۾ ''ميزبان گوشت'' پيش ڪيو ويندو آهي، جيڪو تيز ۽ مصالحيدار ڳائو گوشت جو سالن آهي.<ref name="cuisine"/>{{rp|10}}<ref name="shaheda"/><ref name="guardiancuisine">{{cite web|url=https://www.theguardian.com/world/2021/mar/21/from-kala-bhuna-to-shatkora-curry-lets-all-get-a-taste-for-bangladesh|last=Akbar|first=Ahsan|title=From kala bhuna to shatkora curry – let's all get a taste for Bangladesh|work=[[The Guardian]]|date=21 March 2021|access-date=2 October 2022|archive-date=2 September 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240902070150/https://www.theguardian.com/world/2021/mar/21/from-kala-bhuna-to-shatkora-curry-lets-all-get-a-taste-for-bangladesh|url-status=live}}</ref> سلهٽ ۾ ''[[شتڪورا]]'' ليمون کاڌن کي ميرينيٽ ڪرڻ لاءِ استعمال ٿين ٿا؛ ان جو مشهور مثال [[بيف هتڪورا]] آهي.<ref name="guardiancuisine"/> [[چٽاگانگ هل ٽريڪٽس]] جي قبائلي برادرين ۾ [[بانس جي ڪونپل]]ن سان کاڌو ٺاهڻ مشهور آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tbsnews.net/feature/food/bamboo-shoots-now-popular-delicacy-tourists-120037|title=Bamboo shoots now a popular delicacy for tourists|work=[[Business Standard]]|date=16 August 2020|access-date=2 October 2022|archive-date=2 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221002095316/https://www.tbsnews.net/feature/food/bamboo-shoots-now-popular-delicacy-tourists-120037|url-status=live}}</ref> کلنا گوشت وارن کاڌن ۾ ''چوئي جهل'' ([[پائپر چابا]]) جي استعمال لاءِ مشهور آهي.<ref name="guardiancuisine"/><ref name="shaheda"/> ''ڪلائي روٽي''، ڳوٺاڻي [[فليٽ بريڊ]] جو هڪ قسم، راجشاهي جي [[چپائي نواب گنج]] ۾ وڏي پيماني تي کائي وڃي ٿي.<ref>{{cite web |url=https://www.dhakatribune.com/bangladesh/nation/198302/kalai-ruti-a-northwestern-must-eat |title=Kalai Ruti, a northwestern must eat |work=[[Dhaka Tribune]] |date=9 January 2020 |access-date=9 January 2026 }}</ref> بنگلاديش ۾ مٺاڻن جي وسيع روايت آهي، جنهن ۾ ''[[رس گلو|روشگولا]]''، ''[[رس ملائي|روشملائي]]''، ''[[چومچوم]]''، ''[[سنديش]]''، ''[[مشٽي دوئي]]''، ''[[گلاب جامن|ڪالوجام]]'' ۽ ''[[جليبي|جلابي]]'' جهڙيون [[مٺايون]] شامل آهن.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/star-weekend/the-concept-desserts-bangladesh-1244389|title=The Concept of Desserts in Bangladesh|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=24 June 2016|access-date=2 October 2022 |last=Karim |first=Elita}}</ref> [[پٿا]] چانورن يا ميون مان ٺهيل روايتي اُٻاريل مٺاڻون آهن.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/deshi-mix/winter-pitha-176893|title=Winter Pitha|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=24 November 2015|access-date=2 October 2022}}</ref> [[حلوو]]، [[شيمائي]] ۽ [[فالودو]]، جن مان پوئين ٻه [[سيميون]] جون صورتون آهن، مذهبي ميلن ۽ خوشين ۾ مشهور مٺاڻون آهن.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/life-living/news/shab-e-barat-the-night-fortune-and-forgiveness-2983236|title=Shab-e-Barat: The night of fortune and forgiveness|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=15 March 2022|access-date=2 October 2022 |last=Khondokar |first=Faiza}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/aappayon/variations-vermicelli-1250221|title=Variations on Vermicelli|date=5 July 2016|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|access-date=24 April 2023}}</ref><ref>{{cite web|url=https://images.thedailystar.net/lifestyle/recipe/news/dinas-table-1752979|title=Dina's Table|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=4 June 2019|access-date=11 January 2025}}</ref> [[روٽي|روتي]]، [[نان]]، [[پراٺو]]، [[لوچي]] ۽ [[باڪر خاني]] اهم مقامي مانيون آهن.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/ls-special/bread-101-1566847|title=Bread 101|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=24 April 2018|access-date=2 October 2022 |last=Tariq |first=Jahanara}}</ref><ref name="shaheda"/> گرم [[کير واري چانهه]] ملڪ ۾ سڀ کان وڌيڪ پيئجندڙ مشروب آهي، جيڪا [[اڏا (ڏکڻ ايشيائي)|گڏيل ڪچهري]]ن جو مرڪز بڻيل آهي.<ref>{{cite web |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/reader%E2%80%99s-chit/coffee-lifestyle-or-just-another-alternative-tea-1503541|title=Coffee: a lifestyle or just another alternative to tea?|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=12 December 2017|access-date=1 October 2022 |last1=Amatya |first1=Suki |last2=Mahin |first2=Tamanna |last3=Sadaaf |first3=Bushra Humaira |last4=Sarkar |first4=Supriti}}</ref> [[بورھاني]]، [[مٺو]] ۽ [[لسي]] روايتي طور استعمال ٿيندڙ مشهور مشروب آهن.<ref>{{cite book |last1=Jyoti Prakash |first1=Tamang |title=Ethnic Fermented Foods and Alcoholic Beverages of Asia |date=2016 |publisher=Springer |isbn=978-81-322-2800-4 |pages=77–89}}</ref><ref>{{cite web |last=Sarkar |first=Supriti|title=Tis' the season (almost) for Lassi|date=13 February 2018|access-date=24 April 2023|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |url=https://www.thedailystar.net/lifestyle/ls-pick/tis-the-season-almost-lassi-1533559}}</ref> [[ڪباب]] تمام گهڻو مشهور آهن، خاص طور تي [[سيخ ڪباب]]، [[چپلي ڪباب]]، [[شامي ڪباب]]، [[چڪن ٽڪا]] ۽ [[ششليڪ]]، گڏوگڏ ''چاپ'' جا مختلف قسم.<ref name="shaheda"/> مشهور گهٽي کاڌن ۾ [[چٽ پٽي]]، [[جهل موري]]، ''شنگارا''،<ref>{{cite news|url=https://www.thedailystar.net/my-dhaka/news/all-about-shingaras-3396736|title=All about shingaras|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|date=18 August 2023|access-date=7 June 2024}}</ref> [[سموسو]] ۽ [[پاني پوري|فچڪا]] شامل آهن.<ref>{{cite news |url=https://archive.thedailystar.net/lifestyle/2010/03/02/centre.htm|title=street food 101|work=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]] |date=9 March 2010 |last=Haider |first=M. H.|access-date=2 October 2022}}</ref> === رانديون === {{Main|بنگلاديش ۾ رانديون}} [[File:Mashrafe 2016 (9).jpg|thumb|[[بنگلاديش قومي ڪرڪيٽ ٽيم]]]] ڳوٺاڻن علائقن ۾ ڪيترين ئي [[بنگالي روايتي رانديون|روايتي مقامي راندين]] جهڙوڪ [[ڪبڊي]]، [[بولي کيلا]]، [[لاٺي کيلا]] ۽ [[نوڪا بائيچ]] کي اڃا تائين وڏي مقبوليت حاصل آهي. جيتوڻيڪ ڪبڊي ملڪ جي قومي راند آهي،<ref>{{cite book |last=Faroqi |first=Gofran |year=2012 |chapter=Kabadi |chapter-url=http://en.banglapedia.org/index.php?title=Kabadi |editor1-last=Islam |editor1-first=Sirajul |editor1-link=Sirajul Islam |editor2-last=Jamal |editor2-first=Ahmed A. |title=Banglapedia: National Encyclopedia of Bangladesh |edition=Second |publisher=[[Asiatic Society of Bangladesh]]}}</ref> پر [[ڪرڪيٽ]] ملڪ جي سڀ کان وڌيڪ مشهور راند سمجهي وڃي ٿي. [[بنگلاديش قومي ڪرڪيٽ ٽيم]] 1999ع ۾ پنهنجي پهرين [[ڪرڪيٽ عالمي ڪپ]] ۾ شرڪت ڪئي، ۽ ايندڙ سال ان کي [[ٽيسٽ ڪرڪيٽ]] جو درجو ڏنو ويو. بنگلاديش 2015ع جي [[2015 ڪرڪيٽ عالمي ڪپ]] ۾ چوٿين مرحلي تائين پهتو، [[2017 آءِ سي سي چيمپيئنز ٽرافي]] جي نيم فائنل تائين پهتو، ۽ [[ايشيا ڪپ]] جي فائنل ۾ ٽي ڀيرا (2012ع، 2016ع ۽ 2018ع) پهتو. [[شڪيب الحسن]] کي راند جي تاريخ جي بهترين [[آل رائونڊر]] رانديگرن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news |date=24 March 2020 |title=Why Shakib Al Hasan is one of cricket's greatest allrounders|publisher=[[ESPNcricinfo]] |url=https://www.espncricinfo.com/story/stats-analysis-why-shakib-al-hasan-is-one-of-cricket-s-greatest-allrounders-1219732 |access-date=23 March 2021}}</ref> 2020ع ۾ [[بنگلاديش قومي انڊر-19 ڪرڪيٽ ٽيم]] مردن جو [[2020 انڊر-19 ڪرڪيٽ عالمي ڪپ]] کٽي ورتو.<ref>{{cite news|title=U19s Cricket World Cup: Bangladesh beat India in final to win first title |url=https://www.bbc.com/sport/cricket/51437334|work=BBC Sport|date=9 February 2020|access-date=9 February 2020}}</ref><ref>{{cite news |author1=Minhaz Uddin Khan|title=Young Tigers become World Champions |url=https://www.dhakatribune.com/sport/cricket/2020/02/09/u19wc-final-tilak-out-india-103-2-after-29-overs|work=Dhaka Tribune|date=9 February 2020|access-date=9 February 2020}}</ref> ساڳي ٽيم 2023ع ۽ 2024ع ۾ لڳاتار [[انڊر-19 مردن جو ايشيا ڪپ]] پڻ کٽيو.<ref>{{Cite web |date=6 December 2024 |title=Bangladesh reach second consecutive U-19 Asia Cup final with dominant win over Pakistan |url=https://www.tbsnews.net/sports/bangladesh-reach-second-consecutive-u-19-asia-cup-final-dominant-win-over-pakistan-1011861 |access-date=2025-01-05 |website=Business Standard |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |date=8 December 2024 |title=Under-19 Asia Cup winners list: Bangladesh win second title in Dubai over India |url=https://indianexpress.com/article/sports/cricket/under-19-asia-cup-full-winners-list-india-vs-bangladesh-dubai-9713377/ |access-date=2025-01-05 |website=The Indian Express |language=en}}</ref> 2018ع ۾ [[بنگلاديش عورتن جي قومي ڪرڪيٽ ٽيم]] [[2018 عورتن جو ٽوئنٽي 20 ايشيا ڪپ]] کٽيو.<ref>{{cite news |url=https://www.thedailystar.net/star-live/women-asia-cup-t20-champions-2018-bangladesh-womens-cricket-team-got-victory-1590118 |title=Champions of Asia T20 Cup 2018: Bangladesh Women's Cricket Team |work=The Daily Star |date=12 June 2018 |access-date=14 August 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20180829153434/https://www.thedailystar.net/star-live/women-asia-cup-t20-champions-2018-bangladesh-womens-cricket-team-got-victory-1590118 |archive-date=29 August 2018 |url-status=live}}</ref> [[File:Bangladesh National Football Team in Maldives in the SAFF Championship 2021.jpg|thumb|[[بنگلاديش قومي فٽبال ٽيم]]]] [[فٽبال]] ڪرڪيٽ کان پوءِ بنگلاديش جي ٻي سڀ کان مشهور راند آهي.<ref>{{Cite news |url=https://thefinancialexpress.com.bd/views/columns/football-the-game-which-makes-us-come-alive|title=Football ... the game which makes us come alive|date=14 December 2022|work=The Financial Express|type=Opinion}}</ref> قومي فٽبال ٽيم جو پهريون روپ 1971ع جي آزاديءَ واري جنگ دوران [[شادھين بنگلا فٽبال ٽيم]] جي صورت ۾ ظاهر ٿيو.<ref>{{Cite news |url=https://www.tbsnews.net/sports/shadhin-bangla-football-dal-team-no-other |title='Shadhin Bangla Football Dal': A team like no other |date=16 December 2019 |work=Business Standard |access-date=15 August 2022 |archive-date=15 August 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220815160845/https://www.tbsnews.net/sports/shadhin-bangla-football-dal-team-no-other |url-status=live }}</ref> 25 جولاءِ 1971ع تي ٽيم جي ڪپتان [[ذاڪريا پِنٽو]] پاڙيسري هندستان ۾ ميچ کان اڳ بنگلاديش جو جهنڊو پرڏيهي سرزمين تي ڦڙڪائيندڙ پهريون شخص بڻيو.<ref>{{Cite news |url=https://www.newagebd.net/article/133717/i-am-luckier-than-pele-zakaria-pintoo|title=I am luckier than Pele: Zakaria Pintoo|date=26 March 2021|work=New Age}}</ref> آزاديءَ کان پوءِ [[بنگلاديش قومي فٽبال ٽيم]] 1973ع ۾ پنهنجو پهريون بين الاقوامي مقابلو کيڏيو ۽ پوءِ [[اي ايف سي ايشيا ڪپ]] (1980ع) ۾ شرڪت ڪرڻ جو اعزاز حاصل ڪيو، اهڙي ريت اها ڏکڻ ايشيا جي صرف ٻي ٽيم بڻجي وئي جيڪا هن مقابلي ۾ پهتي.<ref>{{Cite web|url=https://www.prothomalo.com/sports/football/যে-ম্যাচগুলো-'আফসোস'-বাংলাদেশের-ফুটবলে|title=যে ম্যাচগুলো 'আফসোস' বাংলাদেশের ফুটবলে|first=Niar|last=Iqbal|language=bn|work=Prothom Alo|date=6 April 2020|archive-date=10 September 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230910082413/https://www.prothomalo.com/sports/football/%E0%A6%AF%E0%A7%87-%E0%A6%AE%E0%A7%8D%E0%A6%AF%E0%A6%BE%E0%A6%9A%E0%A6%97%E0%A7%81%E0%A6%B2%E0%A7%8B-%E2%80%98%E0%A6%86%E0%A6%AB%E0%A6%B8%E0%A7%8B%E0%A6%B8%E2%80%99-%E0%A6%AC%E0%A6%BE%E0%A6%82%E0%A6%B2%E0%A6%BE%E0%A6%A6%E0%A7%87%E0%A6%B6%E0%A7%87%E0%A6%B0-%E0%A6%AB%E0%A7%81%E0%A6%9F%E0%A6%AC%E0%A6%B2%E0%A7%87|url-status=live}}</ref> فٽبال ۾ بنگلاديش جون سڀ کان نمايان ڪاميابيون [[2003 ساف گولڊ ڪپ]] ۽ [[1999 ڏکڻ ايشيائي رانديون]] آهن. [[بنگلاديش عورتن جي قومي فٽبال ٽيم]] 2022ع ۽ 2024ع ۾ لڳاتار [[ساف عورتن جي چيمپيئن شپ]] کٽي.<ref>{{Cite news |title=Bangladesh retain SAFF Women's Champs title |url=https://today.thefinancialexpress.com.bd/first-page/bangladesh-retain-saff-womens-champs-title-1730307628 |access-date=2025-01-05 |work=The Financial Express |language=en|archive-date=2025-12-08|archive-url=https://web.archive.org/web/20251208052130/https://today.thefinancialexpress.com.bd/first-page/bangladesh-retain-saff-womens-champs-title-1730307628|url-status=live}}</ref> بنگلاديشي تيرانداز [[ايتي خاتون]] ۽ [[رومان سنا]] [[2019 ڏکڻ ايشيائي رانديون]] دوران تيراندازي جي سڀني 10 مقابلن (انفرادي ۽ ٽيمي) ۾ سون جا تمغا کٽي تاريخ رقم ڪئي.<ref>{{Cite news |url=https://www.thedailystar.net/sports/athletics/bangladesh-win-all-10-golds-in-archery-sa-games-2019-1837909 |title=Ety, Sana complete Bangladesh's clean sweep in archery |date=9 December 2019 |work=The Daily Star}}</ref> [[قومي راندين جي ڪائونسل]] ملڪ جي 42 راندين جي وفاقن کي منظم ڪري ٿي.<ref>{{cite web|title=All Affiliated National Federation/Association |url=http://nsc.gov.bd/n/?cat=11 |publisher=[[National Sports Council]] |access-date=25 January 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130121160742/http://nsc.gov.bd/n/?cat=11 |archive-date=21 January 2013}}</ref> [[شطرنج]] پڻ بنگلاديش ۾ تمام گهڻي مقبول آهي. ملڪ وٽ شطرنج جا پنج گرينڊ ماسٽر آهن، جن مان [[نياز مرشد]] ڏکڻ ايشيا جو پهريون گرينڊ ماسٽر هو.<ref>{{cite web|url=http://bdchessfed.com/grand-masters|title=Bangladesh Chess Federation|website=bdchessfed.com|access-date=17 January 2020|archive-date=29 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200129112718/http://bdchessfed.com/grand-masters/}}</ref> 2010ع ۾ جبل چاڙهيندڙ [[موسيٰ ابراهيم]] [[مائونٽ ايورسٽ]] تي پهچندڙ پهريون بنگلاديشي بڻيو.<ref name="dailystardetail">{{cite news |title=Musa conquers Everest |url=http://www.thedailystar.net/newDesign/news-details.php?nid=139787 |work=The Daily Star |archive-url=https://web.archive.org/web/20171027015045/https://www.thedailystar.net/news-detail-139787 |archive-date=27 October 2017 |date=24 May 2010}}</ref> [[واصفيا نذرين]] پهرين بنگلاديشي جبل چاڙهيندڙ آهي، جنهن [[ست چوٽيون]] (Seven Summits) ۽ [[ڪي ٽو]] سر ڪيا.<ref>{{cite web |author1=Mary Anne Potts |title=Bangladeshi Climber Shares Her Spiritual Journey for the Women of Her Country |url=https://www.nationalgeographic.com/adventure/adventure-blog/2016/05/27/bangadeshi-climber-wasfia-nazreen-shares-her-spiritual-journey-for-the-women-of-her-country/ |archive-url=https://web.archive.org/web/20191119031640/https://www.nationalgeographic.com/adventure/adventure-blog/2016/05/27/bangadeshi-climber-wasfia-nazreen-shares-her-spiritual-journey-for-the-women-of-her-country/ |archive-date=19 November 2019 |website=National Geographic |date=27 May 2016}}</ref><ref>{{cite magazine|url=https://www.thedailystar.net/life-living/news/wasfia-nazreen-becomes-first-bangladeshi-summit-k2-3076801|title=Wasfia Nazreen becomes first Bangladeshi to summit K2|magazine=[[The Daily Star (Bangladesh)|The Daily Star]]|access-date=16 January 2024|date=22 July 2022}}</ref> مئي 2026ع ۾ [[بابر علي]] [[مائونٽ مڪالو]] سر ڪندڙ پهريون بنگلاديشي بڻيو.<ref>{{cite web |url=https://www.tbsnews.net/bangladesh/babar-ali-becomes-first-bangladeshi-summit-mount-makalu-1427111 |title=Babar Ali becomes first Bangladeshi to summit Mount Makalu |website=[[The Business Standard]] |date=2026-05-02 |access-date=2026-05-02}}</ref> == اهم شخصيتون == * [[شيخ مجيب الرحمان]] * [[شيخ حسينه واجد]] * [[بيگم خالده ضياء]] * [[ڊاڪٽر محمد يونس]] ([[نوبل انعام]] ماڻيندڙ) * [[رونا ليلا]] == پڻ ڏسندا == * [[بنگلاديش جا صدر]] * [[بنگلاديش جا وزير اعظم]] == وڌيڪ مطالعي لاءِ == {{Refbegin|30em}} * احمد، نظام. ''بنگلاديش جي پارليامينٽ'' (روٽليج، 2018ع). * {{cite book |last=Ali |first=S. Mahmud |date=2010 |title=Understanding Bangladesh |url={{GBurl|id=FD2KzBG1ejwC}} |publisher=Columbia University Press |isbn=978-0-231-70143-3}} * {{cite book |title=Bangladesh War: Report from Ground Zero |last=Ghosh |first=Manash |year=2021 |publisher=Niyogi Books |isbn=978-93-91125-37-0}} * بيڪسٽر، ڪريگ. ''بنگلاديش: قوم کان رياست تائين'' (روٽليج، 2018ع). * {{cite book |last=Bose |first=Sarmila |date=2012 |title=Dead Reckoning Memories of the 1971 Bangladesh War |publisher=Hachette UK |isbn=978-93-5009-426-6}} * {{cite book |last=Chakrabarty |first=Bidyut |date=2004 |title=The Partition of Bengal and Assam, 1932-1947: Contour of Freedom |publisher=Routledge |isbn=978-1-134-33274-8 |url={{GBurl|id=in1_AgAAQBAJ}}}} * گروور، ويريندر. ''بنگلاديش: حڪومت ۽ سياست'' (ڊيپ اينڊ ڊيپ پبليڪيشنز، 2000ع). * {{cite book |editor1-last=Guhathakurta |editor1-first=Meghna |editor2-last=van Schendel |editor2-first=Willem |year=2013 |title=The Bangladesh Reader: History, Culture, Politics |publisher=Duke University Press |isbn=978-0-8223-5304-1}} * {{cite book |last1=Hasnat |first1=G. N. Tanjina |last2=Kabir |first2=Md. Alamgir |last3=Hossain |first3=Md. Akhter |title=Handbook of Environmental Materials Management |chapter=Major Environmental Issues and Problems of South Asia, Particularly Bangladesh |date=2018 |pages=1–40 |doi=10.1007/978-3-319-58538-3_7-1 |isbn=978-3-319-58538-3}} * افتخار اقبال (2010ع) ''بنگال ڊيلٽا: ماحوليات، رياست ۽ سماجي تبديلي، 1840–1943'' (پالگريو ميڪملن) {{ISBN|0-230-23183-7}} * {{cite journal |last1=Islam |first1=Saiful |last2=Khan |first2=Md. Ziaur Rahman |title=A Review of Energy Sector of Bangladesh |journal=Energy Procedia |date=March 2017 |volume=110 |pages=611–618 |doi=10.1016/j.egypro.2017.03.193 |bibcode=2017EnPro.110..611I}} * جينوزي، ايف. ٽاماسن، ۽ جيمس ٽي. پيچ. ''بنگلاديش جو زرعي ڍانچو: ترقيءَ ۾ هڪ رڪاوٽ'' (روٽليج، 2019ع). * {{cite book |last=Khan |first=Muhammad Mojlum |year=2013 |title=The Muslim Heritage of Bengal: The Lives, Thoughts and Achievements of Great Muslim Scholars, Writers and Reformers of Bangladesh and West Bengal |publisher=Kube Publishing |isbn=978-1-84774-052-6}} * {{cite book |last=Mookherjee |first=Nayanika |date=2015 |title=The Spectral Wound: Sexual Violence, Public Memories, and the Bangladesh War of 1971 |url={{GBurl|id=JjUWrgEACAAJ}} |publisher=Duke University Press |isbn=978-0-8223-5949-4}} * ايم. مفخرالاسلام (مرتب)، (2004ع)، ''بنگلاديش جي سماجي ۽ معاشي تاريخ: پروفيسر شفيق الرحمان جي ياد ۾ مقالا''، پهريون ڇاپو، ايشياٽڪ سوسائٽي آف بنگلاديش، {{oclc|156800811}} * ايم. مفخرالاسلام (2007ع)، ''بنگال جي زراعت 1920–1946: هڪ مقداري مطالعو'' (ڪيمبرج يونيورسٽي پريس)، {{ISBN|0-521-04985-7}} * {{cite journal |last1=Prodhan |first1=Mohit |title=The educational system in Bangladesh and scope for improvement |journal=Journal of International Social Issues |volume=4 |issue=1 |date=2016 |pages=11–23 |url=https://www.winona.edu/socialwork/Media/Prodhan%20The%20Educational%20System%20in%20Bangladesh%20and%20Scope%20for%20Improvement.pdf}} * {{cite book |last=Raghavan |first=Srinath |year=2013 |title=1971: A Global History of the Creation of Bangladesh |publisher=Harvard University Press |isbn=978-0-674-72864-6}} * {{cite book |last=Rashid |first=Haroun Er |year=1977 |title=Geography of Bangladesh |publisher=University Press |oclc=4638928}} * رياز، علي. ''بنگلاديش: آزاديءَ کان پوءِ جي سياسي تاريخ'' (بلومزبري پبلشنگ، 2016ع). * {{cite book |last=Riaz |first=Ali |date=2010 |title=Political Islam and Governance in Bangladesh |publisher=Routledge |isbn=978-1-136-92624-2}} * {{cite book |last1=Riaz |first1=Ali |last2=Rahman |first2=Mohammad Sajjadur |date=2016 |title=Routledge Handbook of Contemporary Bangladesh |publisher=Routledge |isbn=978-1-317-30877-5}} * {{cite book |last=Schendel |first=Willem van |year=2009 |title=A History of Bangladesh |publisher=Cambridge University Press |isbn=978-0-521-86174-8}} * {{cite journal |last1=J. Shelley |first1=Israt |last2=Takahashi-Nosaka |first2=Misuzu |last3=Kano-Nakata |first3=Mana |last4=S. Haque |first4=Mohammad |last5=Inukai |first5=Yoshiaki |title=Rice Cultivation in Bangladesh: Present Scenario, Problems, and Prospects |journal=Journal of International Cooperation for Agricultural Development |date=2016 |volume=14 |doi=10.50907/jicad.14.0_20}} * سراج الاسلام (مرتب)، (1997ع)، ''بنگلاديش جي تاريخ 1704–1971'' (ٽن جلدن ۾: جلد 1 سياسي تاريخ، جلد 2 معاشي تاريخ، جلد 3 سماجي ۽ ثقافتي تاريخ)، ٻيون نظرثاني ٿيل اشاعت، ايشياٽڪ سوسائٽي آف بنگلاديش، {{ISBN|984-512-337-6}} * سراج الاسلام (مکيه ايڊيٽر)، (2003ع)، ''بنگلاپيڊيا: بنگلاديش جو قومي انسائيڪلوپيڊيا'' (10 جلد)، ايشياٽڪ سوسائٽي آف بنگلاديش، {{ISBN|984-32-0585-5}} * {{cite book |last1=Sisson |first1=Richard |last2=Rose |first2=Leo E. |date=1991 |title=War and Secession: Pakistan, India, and the Creation of Bangladesh |publisher=University of California Press |isbn=978-0-520-07665-5}} * {{cite book |last=Sogra |first=Khair Jahan |date=2014 |title=The Impact of Gender Differences on the Conflict Management Styles of Managers in Bangladesh: An Analysis |publisher=Cambridge Scholars Publishing |isbn=978-1-4438-6854-9}} * {{cite book |last=Umar |first=Badruddin |date=2006 |title=The Emergence of Bangladesh: Rise of Bengali Nationalism, 1958–1971 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-597908-4}} * وان اسڪينڊل، وليم. ''بنگلاديش جي تاريخ'' (ڪيمبرج يونيورسٽي پريس، 2020ع). * {{cite book |last=Uddin |first=Sufia M. |date=2006 |title=Constructing Bangladesh: Religion, Ethnicity, and Language in an Islamic Nation |publisher=University of North Carolina Press |isbn=978-0-8078-7733-3}} * {{cite book |last1=Wahid |first1=Abu N.M. |last2=Weis |first2=Charles E. |date=1996 |title=The Economy of Bangladesh: Problems and Prospects |publisher=Praeger |isbn=978-0-275-95347-8}} === حڪومت === * [https://bangladesh.gov.bd حڪومت] – بنگلاديش حڪومت جي سرڪاري ويب سائيٽ * [https://bangabhaban.gov.bd صدر] – بنگلاديش جي صدر جي سرڪاري ويب سائيٽ * [https://cao.gov.bd چيف ايڊوائيزر] – بنگلاديش جي چيف ايڊوائيزر جي سرڪاري ويب سائيٽ * [https://cabinet.gov.bd ڪابينا] – ڪابينا ڊويزن جي سرڪاري ويب سائيٽ * [https://www.parliament.gov.bd پارليامينٽ] – بنگلاديش جي پارليامينٽ جي سرڪاري ويب سائيٽ * [https://www.supremecourt.gov.bd سپريم ڪورٽ] – بنگلاديش جي سپريم ڪورٽ جي سرڪاري ويب سائيٽ * [http://nsds.bbs.gov.bd/en شماريات] – [[بنگلاديش شماريات بيورو]] جي سرڪاري ويب سائيٽ === تاريخ === * [https://bffwt.portal.gov.bd/sites/default/files/files/bffwt.portal.gov.bd/page/e2b55969_0e0c_4337_bb4e_ddcc801df7db/History%2520of%2520Bangladesh%2520(4).docx "تاريخ"] – بنگلاديش فريڊم فائٽر ويلفيئر ٽرسٽ وٽ بنگال جي تاريخ === سياحت === * [https://beautifulbangladesh.gov.bd خوبصورت بنگلاديش] – بنگلاديش جو سرڪاري سياحتي پورٽل === نقشا === * {{Wikiatlas}} * {{OSM relation|184640}} {{Refend}} == حوالا == {{حوالا|2}} == خارجي ڳنڍڻا == {{Library resources box}} * [https://ifs.du.edu/ifs/frm_CountryProfile.aspx?Country=BD بنگلاديش لاءِ اهم ترقياتي اڳڪٿيون] تان [[انٽرنيشنل فيوچرز]] {{Bangladesh topics}} {{Navboxes |list = {{Countries of Asia}} {{South Asian topics}} {{South Asian Association for Regional Cooperation|state=collapsed}} {{Commonwealth of Nations}} {{Organisation of Islamic Cooperation}} {{D-8 Organization for Economic Cooperation}} {{Socialist rulers}} }} {{Subject bar|Bangladesh|Asia|Countries|auto=yes|voy=Bangladesh}} {{Authority control}} {{Coord|24|N|90|E|type:country_region:BD|display=title}} [[Category:Bangladesh| ]]<!--مهرباني ڪري معياري صورت موجب خالي جاءِ برقرار رکو--> [[Category:بنگال]] [[Category:ايشيا جا ملڪ]] [[Category:اهي ملڪ ۽ علائقا جتي بنگالي سرڪاري ٻولي آهي]] [[Category:دولت مشترڪه جي جمهوريتون]] [[Category:ڊيولپنگ 8 ملڪن جا رڪن ملڪ]] [[Category:ايشيا ۾ اڳوڻيون برطانوي نوآباديون ۽ محافظت هيٺ علائقا]] [[Category:گهٽ ترقي يافته ملڪ]] [[Category:دولت مشترڪه جا رڪن ملڪ]] [[Category:اسلامي سهڪار تنظيم جا رڪن ملڪ]] [[Category:ڏکڻ ايشيائي علائقائي سهڪار تنظيم جا رڪن ملڪ]] [[Category:گڏيل قومن جا رڪن ملڪ]] [[Category:ڏکڻ ايشيا جا ملڪ]] [[Category:1971ع ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] [[Category:1971ع ۾ ايشيا ۾ قائم ٿيل ادارا]] [[Category:جاگرافيائي مضمون جن ۾ تصويرن لاءِ متبادل متن موجود ناهي]] [[Category:برڪس ترقياتي بئنڪ جا رڪن ملڪ]] * [http://www.bangladesh.gov.bd/ بنگلا ديش جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{سارڪ}} {{OIC}} [[زمرو:بنگلاديش]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:بنگال]] [[زمرو:اسلامي رياستون]] [[زمرو:ايشيا ۾ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ ايشيا جا ملڪ]] [[زمرو:او آئي سي جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ڀاتي ملڪ]] [[زمرو:دولت مشترڪه جون رڪن قومون]] <references group="lower-alpha"/> dtk8fjnx0iny46rrtltatokisqy9nvw گلشن ضلعو 0 4727 387171 384563 2026-06-20T17:28:26Z Ibne maryam 17680 /* */ 387171 wikitext text/x-wiki {{Short description|District of Karachi}} {{Infobox settlement | name = گلشن ضلعو | native_name = ضلع گلشن | settlement_type = [[ضلعو]] | image_skyline = Aziz Bhatti Park, Karachi, Pakistan 02.jpg | image_alt = | image_caption = عزيز ڀٽي پارڪ، گلشن اقبال ٽائون | image_flag = | flag_alt = | image_seal = | seal_alt = | image_shield = | shield_alt = | nickname = | motto = | image_map = Pakistan - Sindh - Karachi East.svg | map_alt = | map_caption = گلشن ضلعي جو نقشو | pushpin_map = | pushpin_map_alt = | pushpin_map_caption = | pushpin_label_position = | coordinates = {{Coord|24.8844|N|67.1443|E|type:city_region:PK|display=inline}} | coor_pinpoint = | coordinates_footnotes = | subdivision_type = [[ملڪ]] | subdivision_name = {{flag|Pakistan}} | subdivision_type1 = [[صوبو]] | subdivision_name1 = {{flag|Sindh}} | subdivision_type2 = [[پاڪستان جا ڊويزن|ڊویزن]] | subdivision_name2 = [[ڪراچي ڊويزن]] | parts_type = ٽائون | parts_style = coll | parts = 4<ref>{{cite web|url=https://www.lgdsindh.gov.pk/downloads/UCsKarachi.pdf|title=Division of UCs in Karachi - Notification|website=lgdsindh.gov.pk|publisher=Local Government & Housing Town Planning Department - [[Government of Sindh]]|date=27 April 2023|access-date=29 December 2023}}</ref><ref>{{cite news|url=https://www.brecorder.com/news/40145756|title=Karachi to have 26 towns, 233 union bodies under Sindh LG Act|date=9 January 2022|access-date=22 January 2023|work=Business Recorder (newspaper)}}</ref> | p1 = [[فيروز آباد سب ڊويزن|فيروز آباد ٽائون]] | p2 = [[گلشن ٽائون]] | p3 = [[گلزار ھجري سب ڊويزن|گلزار ھجري ٽائون]] | p4 = [[جمشيد ڪواٽرز سب ڊويزن|جمشيد ڪواٽرز ٽائون]] | subdivision_type3 = قومي اسيمبلي جا تڪ | subdivision_name3 = [[اين اي-235 (ڪراچي ايسٽ-1)]]<br>[[این اي-236 (ڪراچي ایسٽ-2)]]<br>[[اين اي-237 (ڪراچي ايسٽ-3)]]<br>[[اين اي-238 (ڪراچي ايسٽ-4)]] | established_title = قائم ٿيو | established_date = آگسٽ، 1972ع (ڪراچي اوڀر ضلعي طور) | established_title2 = بحال ڪيو ويو | established_date2 = 11 جولائي، 2011ع | founder = | seat_type = هيڊ ڪوارٽر<ref> {{cite web |url=https://commissionerkarachi.gos.pk/districts.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20190114091008/https://commissionerkarachi.gos.pk/districts.html|archive-date= 14 January 2019|title=ADMINISTRATIVE DISTRICTS |website=[[Commissioner Karachi Division]]}}</ref> | seat = ڊي سي ايسٽ آفيس | government_footnotes = | government_type = ضلعي انتظاميه | governing_body = ڪراچي مقامي حڪومت | leader_party = | leader_title = ڊپٽي ڪمشنر | leader_name = الطاف شيخ<ref> {{cite news|url=https://www.nation.com.pk/14-Dec-2023/china-always-play-key-role-in-development-stability-of-pakistan-mayor-wahab|title=China always play key role in development, stability of Pakistan: Mayor Wahab|date=14 December 2023|access-date=31 December 2023|work=The Nation (newspaper)}}</ref> | leader_title1 = | leader_name1 = | leader_title2 = | leader_name2 = | leader_title3 = | leader_name3 = | leader_title4 = | leader_name4 = | unit_pref = Metric <!-- ALL fields with measurements have automatic unit conversion --> <!-- for references: use <ref> tags -->| area_footnotes = | area_total_km2 = 139 | elevation_footnotes = | elevation_m = | population_footnotes = <ref name="2023table1"/> | population_as_of = 2023ع | population_total = 3,913,656 | population_density_km2 = auto | population_note = | demographics_type1 = تعليمي شرح | demographics1_footnotes = <ref>{{Cite web |url= https://www.pbs.gov.pk/sites/default/files/population/2023/tables/table_12_sindh_districts.pdf |title= Literacy rate, enrolments, and out-of-school population by sex and rural/urban, CENSUS-2023, SINDH}}</ref> | demographics1_title1 = تعليمي شرح | population_demonym = [[ڪراچيئيٽ]] | timezone1 = [[پاڪستان جو معياري وقت|پاڪ وقت]] | utc_offset1 = +05:00 | timezone1_DST = [[روشني بچت وقت|ر.ب.و]] '' عمل ۾ ناھي'' | utc_offset1_DST = | postal_code_type = زپ ڪوڊ | postal_code = 75300 | area_code_type = [[پاڪستاني ڊائلنگ ڪوڊن جي فھرست|قومي ڊائلنگ]] ڪوڊ (علائقو) | area_code = [[پاڪستان ۾ ٽيليفون نمبر|021]] | iso_code = [[آء ايس او 3166-2:پاڪ|پاڪ-اسٽينڊرڊ]] | website = {{URL|https://www.dmceast.gos.pk/}} | footnotes = | demographics1_info1 = {{ bulleted list| '''ڪل:'''<br />80.07% | '''مرد:'''<br />81.31% | '''عورتون:'''<br />78.65% }} | established_date1 = 14 آگسٽ، 2001ع | established_title1 = ختم ڪيو ويو | official_name = ڪراچي اوڀر | blank2_info = 42201-XXXXXXX-X | blank2_name = گلشن ڊسٽرڪٽ جو [[قومي شناختي ڪارڊ ڪوڊ (پاڪستان)|CNIC]] ڪوڊ }} '''گلشن ضلعو''' (اردو: ضلع گلشن)، جيڪو اڳ ۾ ڪراچي اوڀر ضلعي جي نالي سان سڃاتو ويندو هو، 1972 ۾ قائم ڪيل [[ڪراچي ڊويزن]]، [[سنڌ]]، [[پاڪستان]] جو هڪ [[پاڪستان جا ضلعا|ضلعو]] آهي. [[پاڪستان جي مردم شماري، 2023ع|سال 2023ع جي مردم شماري]] مطابق گلشن ضلعي جي آبادي 39,13,656 آهي.<ref>{{cite news|url=https://www.dawn.com/news/1890659|title=Karachi by Numbers|last1=Raza|first1=Mansoor|date=9 February 2025|work=Dawn.com|access-date=25 February 2025|publisher=[[Dawn (newspaper)|Dawn]]|last2=Khan|first2=Umer Ahmed|language=en}}</ref> [[File:Safari Park Karachi.jpg|thumb|right|200px|گلشن ضلعي ۾ واقع ڪراچي سفاري پارڪ]] سال 2000ع ۾ ھن ضلعي کي ڪراچي جي ٻين ضلعن سميت ختم ڪري سٽي گورنمينٽ جي ٽائونن ۾ تبديل ڪيو ويو ھو ۽ ان وقت ھن ضلعي کي چئن ٽائون ۾ ورھايو ويو هو جن ۾ گلشن ٽائون، ڪورنگي ٽائون، لانڍي ٽائون ۽ شاھ فيصل ٽائون شامل ھيا. 11 جنوري 2011 تي سنڌ حڪومت ھن ضلعي کي ٻيھر بحال ڪيو.<ref>[http://www.thenewstribe.com/2011/07/11/karachi’s-district-status-restored-notification-issued/ Karachi’s district status restored, notification issued] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20131216042427/http://www.thenewstribe.com/2011/07/11/karachi%E2%80%99s-district-status-restored-notification-issued/ |date=2013-12-16 }}, Published in The News Tribe on 11 July 2011, Retrieved on 7 August 2012</ref> نومبر 2013ع ۾ ھن ضلعي جون ٽي سب ڊويزنون؛ [[ڪورنگي ٽائون|ڪورنگي]]، [[شاھ فيصل ٽائون|شاهه فيصل]] ۽ [[لانڍي ٽائون|لانڍي]] ھن ضلعي کان ڌار ڪري ھڪ نئون ضلعو [[ڪورنگي ضلعو|ڪورنگي]] قائم ڪيو ويو ۽ ڪراچي ڏکڻ ضلعي مان [[جمشيد ٽائون|جمشيد ڪوارٽرز سب ڊويزن]] ڌار ڪري ھن ضلعي ۾ ملايو ويو.<ref>[http://www.thenews.com.pk/article-125271-Korangi-made-sixth-district-of-Karachi- The News, Korangi made sixth district of Karachi]{{مئل ڳنڍڻو|date=April 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref><ref>{{Citation |title=Districts in Karachi, KMC Official Website |url=http://www.kmc.gos.pk/Contents.aspx?id=84 |accessdate=2019-09-16 |archive-date=2014-05-30 |archive-url=https://web.archive.org/web/20140530194440/http://kmc.gos.pk/Contents.aspx?id=84 |dead-url=yes }}</ref> [[File:National Cricket Stadium, Karachi 01.jpg|thumb|right|200px|[[نيشنل اسٽيڊيم ، ڪراچي|قومي ڪرڪيٽ اسٽيڊيم]], ڪراچي]] سال 2023ع ۾، سنڌ حڪومت ڪراچي اوڀر ضلعي جو نالو تبديل ڪري گلشن ضلعو رکيو ته جيئن ان جي مشهور شهر جي نالي سان مطابقت رکي سگهجي.<ref>{{Cite web|url=https://mmnews.tv/four-karachi-districts-to-be-renamed/|title=Four Karachi districts to be renamed|date=2024-03-29|language=en-US|access-date=2024-04-04}}</ref> ==تاريخ== ھن ضلعي جو قيام 1987ع م عمل ۾ آيو جڏھن ڪراچي ضلعي کي چئن ضلعن: ڪراچي ايسٽ، ڪراچي ويسٽ ، ڪراچي سائوٿ، ڪراچي سينٽرل ۾ ورھايو ويو. پاڪستان ٺھڻ کان اڳ ھن ضلعي وارو علائقو پورو ٻھراڙيءَ ھيو جتي مختلف ڳوٺ واقع ھيا. ھن ضلعي م موجوده ڪورنگي ضلعي جا اڪثر علائقا ڪورنگي سميت شامل ھيا 2013 م انھن علائقن کي ڌار ڪري ڪورنگي جي نالي سان ھڪ نئون روينيو ضلعو قائم ڪيو ويو. سال 2000ع ۾ وفاقي حڪومت [[سٽي ڊسٽرڪٽ گورنمينٽ ڪراچي]] قائم ڪئي، جنهن جي نتيجي ۾ ضلعي نظام ختم ڪيو ويو. ان موقعي تي [[ڪراچي اوڀر ضلعو]] کي چئن ٽائونن ۾ ورهايو ويو، جيڪي هيٺيان هئا: * [[گلشن ٽائون]] * [[جمشيد ٽائون]] * [[ڪورنگي ٽائون]] * [[شاهه فيصل ٽائون]] 11 جولاءِ 2011ع تي سنڌ حڪومت ڪراچي اوڀر ضلعي کي ٻيهر بحال ڪيو.<ref>[http://www.thenewstribe.com/2011/07/11/karachi%E2%80%99s-district-status-restored-notification-issued/ Karachi’s district status restored, notification issued] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20131216042427/http://www.thenewstribe.com/2011/07/11/karachi%E2%80%99s-district-status-restored-notification-issued/ |date=16 December 2013 }}, Published in The News Tribe on 11 July 2011, Retrieved on 7 August 2012</ref> نومبر 2013ع ۾ ڪراچي اوڀر ضلعي جا ٽي اوڀر وارا ٽائون الڳ ڪري نئون [[ڪورنگي ضلعو|ڪورنگي]] ضلعو قائم ڪيو ويو. ساڳئي وقت [[ڪراچي ڏکڻ ضلعو]] جو [[جمشيد ٽائون]] هن ضلعي ۾ شامل ڪيو ويو. ان کان پوءِ ڪراچي اوڀر ضلعو ٻن ٽائونن، جمشيد ۽ گلشن، تي مشتمل رهيو.<ref>{{cite news | url=https://www.dawn.com/news/1054395 | newspaper=Dawn | location=Pakistan | date=6 November 2013 | title=Korangi notified as sixth district of Karachi | first=Hasan | last=Mansoor | access-date=6 November 2019 }}</ref><ref>{{Cite web|title=Former UN staffer being tipped as PM's focal person for polio|url=https://www.thenews.com.pk/print/378585-former-un-staffer-being-tipped-as-pm-s-focal-person-for-polio|access-date=2022-02-23|website=www.thenews.com.pk|language=en}}</ref><ref name="District">{{Cite web|title=District|url=http://www.kmc.gos.pk/Contents.aspx?id=84|access-date=2022-02-23|website=www.kmc.gos.pk|archive-date=30 May 2014|archive-url=https://web.archive.org/web/20140530194440/http://kmc.gos.pk/Contents.aspx?id=84|url-status=dead}}</ref> 2022ع ۾ ضلعي کي پنجن ٽائونن ۾ ورهايو ويو، جيڪي [[سهراب ڳوٺ ٽائون]]، [[صفورا ڳوٺ|صفورا ٽائون]]، [[گلشن ٽائون]]، جناح ٽائون ۽ [[چنيسر ٽائون]] آهن. ضلعي ۾ مجموعي طور 43 يونين ڪائونسلون ۽ 172 وارڊ شامل هئا.<ref>{{cite news|url=https://www.thenews.com.pk/print/1030750-district-east-may-go-for-pti-as-it-did-in-last-general-elections|title=District East may go for PTI as it did in last general elections|date=15 January 2023|access-date=22 January 2023|work=The News International (newspaper)}}</ref> ==جاگرافي== ھن ضلعي جي جاگرافيائي بيهڪ لانگيٽيوڊ ۾ 67.1060353 ۽ ليٽيٽيوڊ ۾ 24.873212 تي آھي. سمنڊ جي سطح کان ھن ضلعي جي سراسري بلندي 9 ميٽر يا 30 فوٽ آهي<ref> https://elevation.maplogs.com/poi/karachi_central_karachi_karachi_city_sindh_pakistan.481195.html </ref>.ھي ضلعي سمند جي ڪناري کان اٽڪل 4 کان 6 ڪلوميٽرن جي فاصلي تي اندر واقع آهي. ھن شھر جي موسم اونھاري م گرم ۽ گھميل ھوندي آھي. سڀ کان گھڻي گرمي جون جي مھيني ۾ 41 سينٽي گريڊ تائين ٿيندي آهي. سياري م ھتان جي موسم سرد ٿيندي آهي. ڪراچي شھر م ھوا جي اندر تمام گھڻي گھم ھڪ ماحولياتي مسئلو آهي جنھن جي . نتيجي م شھر جي مختلف حصن ۾ بيٺل ڪنو پاڻي سج جي گرميءَ تي ٻاڦ ٿي اڏامي نہ ٿو. ان کان علاوه گاڏين ۽ فيڪٽرين جو دونهون شھر م سامونڊي ھوائن جي باوجود ان گھم جي ڪري آلودگي کي تيزي سان وڌائي ٿو<ref name="برٽنيڪا "> https://www.britannica.com/place/Karachi- </ref>. اھڙي طرح ھي ضلعو پڻ ان ماحولياتي مسئلي جو شڪار آهي. ==آباديات== ھن ضلعي جي آبادي پھرين مارچ 1998 جي آدمشماريءَ واري ڪاٿي مطابق 14,72,896 ھئي جيڪا 15 مارچ 2017 تي وڌي 29,09,921 ٿي وئي.<ref name="سٽي"/> 165 چورس ڪلوميٽرن تي ڦھليل ھن شھري ضلعي جي آبادي جي گھاٽائي 17,625 ماڻھو في چورس ڪلوميٽر ھئي.<ref name="سٽي"/> آبادي م مردن جو تعداد 15،28،019 ھيو ۽ عورتون 13,79,225 ھيون.<ref name="سٽي"/> کدڙن جو تعداد 223 ھيو. پوري ضلعي جي آبادي 100 سيڪڙو شھري آبادي ھئي.<ref name="سٽي"/> ضلعي م اڪثريت اردو ڳالهائيندڙ آبادي جي ۽ ٻئي نمبر تي سنڌين جي آھي باقي ٻين ۾ پنجابي، پٺاڻ ۽ سرائيڪي شامل آهن. ضلعي آبادي مان 2,96,469 ماڻھو فيصل ڪينٽونمينٽ م رھن ٿا.<ref name="سٽي"/> جن م اڪثريت پنجابين جي آھي. 7,62,850 فيروز آباد سب ڊويزن ۾<ref name="سٽي"/>، 6,44,362 گلشن اقبال سب ڊويزن ۾<ref name="سٽي"/> ، 7,34,410 گلزار هجري سب ڊويزن ۾<ref name="سٽي"/> ۽ 4,71,830 جمشيد ٽائون سب ڊويزن ۾ رھن ٿا. <ref name=" سٽي">https://www.citypopulation.de/php/pakistan-admin.php - </ref> {{Historical populations|1961|...|1972|...|1981|...|1998|1,447,529|2017|2,875,315|2023|3,921,742|align=center|percentages=pagr|footnote=ذريعا:<ref>{{cite web |title=انتظامي يونٽن موجب آبادي 1951–1998 |url=https://www.pbs.gov.pk/sites/default/files/population/1998/administrative_units.pdf |publisher = [[پاڪستان شماريات بيورو]]}}</ref>}} [[2023ع پاڪستاني آدمشماري|2023ع جي پاڪستاني آدمشماري]] موجب، ڪراچي اوڀر ضلعي ۾ 659,389 گهرانا ۽ 3,921,742 آبادي هئي.<ref name="2023table20">{{cite web |title=ستين آدمشماري ۽ رهائشي ڳڻپ – تفصيلي نتيجا: جدول 20 |url=https://www.pbs.gov.pk/sites/default/files/population/2023/tables/sindh/dcr/table_20.pdf |website=[[پاڪستان شماريات بيورو]]}}</ref> ضلعي ۾ هر 100 عورتن جي مقابلي ۾ 113.51 مردن جو تناسب هو ۽ خواندگي جي شرح 80.07٪ هئي: مردن لاءِ 81.31٪ ۽ عورتن لاءِ 78.65٪.<ref name="2023table1">{{cite web |title=ستين آدمشماري ۽ رهائشي ڳڻپ – تفصيلي نتيجا: جدول 1 |url=https://www.pbs.gov.pk/sites/default/files/population/2023/tables/sindh/dcr/table_1.pdf |website=[[پاڪستان شماريات بيورو]]}}</ref><ref name="2023table12">{{cite web |title=ستين آدمشماري ۽ رهائشي ڳڻپ – تفصيلي نتيجا: جدول 12 |url=https://www.pbs.gov.pk/sites/default/files/population/2023/tables/table_12_sindh_district.pdf |website=[[پاڪستان شماريات بيورو]]}}</ref> 933,514 ماڻهو (سروي ڪيل آبادي جو 23.85٪) 10 سالن کان گهٽ عمر جا هئا.<ref name="2023table5">{{cite web |title=ستين آدمشماري ۽ رهائشي ڳڻپ – تفصيلي نتيجا: جدول 5 |url=https://www.pbs.gov.pk/sites/default/files/population/2023/tables/sindh/dcr/table_5.pdf |website=[[پاڪستان شماريات بيورو]] |publisher=}}</ref> سموري آبادي شهري علائقن ۾ رهندي هئي.<ref name="2023table1"/> {{bar box |title=ڪراچي اوڀر ضلعي ۾ مذهب (2023ع)<ref name="2023table9"/> |titlebar=#FCD116 |left1=مذهب |right1=سيڪڙو |float=left |bars= {{bar percent|[[اسلام]]|green|95.05}} {{bar percent|[[پاڪستان ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|dodgerblue|3.10}} {{bar percent|[[سنڌ ۾ هندومت|هندومت]]|darkorange|1.57}} {{bar percent|ٻيا يا ڄاڻايل نه|black|0.28}} }} اڪثريتي مذهب اسلام هو، جنهن جا پيروڪار آبادي جو 95.05٪ هئا. عيسائيت 3.1٪ ۽ هندومت (جنهن ۾ شيڊيول ڪاسٽون پڻ شامل آهن) 1.57٪ آبادي جو مذهب هو.<ref name="2023table9">{{cite web |title=ستين آدمشماري ۽ رهائشي ڳڻپ – تفصيلي نتيجا: جدول 9 |url=https://www.pbs.gov.pk/sites/default/files/population/2023/tables/sindh/dcr/table_9.pdf |website=[[پاڪستان شماريات بيورو]]}}</ref> {{Pie chart |caption = ڪراچي اوڀر ضلعي جون ٻوليون (2023ع)<ref name="2023table11"/> |label1 = [[اردو]] |value1 = 48.98 |color1 = green |label2 = [[سنڌي ٻولي|سنڌي]] |value2 = 12.81 |color2 = gold |label3 = [[پشتو]] |value3 = 11.59 |color3 = royalblue |label4 = [[پنجابي ٻولي|پنجابي]] |value4 = 10.41 |color4 = saddlebrown |label5 = [[سرائڪي ٻولي|سرائڪي]] |value5 = 5.92 |color5 = goldenrod |label6 = [[هندڪو ٻولي|هندڪو]] |value6 = 2.33 |color6 = wheat |label7 = [[بلوچي ٻولي|بلوچي]] |value7 = 1.82 |color7 = darkblue |label8 = ٻيون |value8 = 6.14 |color8 = grey |thumb=left }} 2023ع جي آدمشماري وقت، ڪل 3,913,656 ماڻهن مان 1,916,767 ماڻهن جي مادري ٻولي [[اردو]]، 501,156 ماڻهن جي [[سنڌي ٻولي|سنڌي]]، 453,464 ماڻهن جي [[پشتو]]، 407,425 ماڻهن جي [[پنجابي ٻولي|پنجابي]]، 231,523 ماڻهن جي [[سرائڪي ٻولي|سرائڪي]]، 91,034 ماڻهن جي [[هندڪو]]، 71,312 ماڻهن جي [[بلوچي ٻولي|بلوچي]] ۽ 240,975 ماڻهن جي ڪا ٻي ٻولي هئي.<ref name="2023table11">{{cite web |title=ستين آدمشماري ۽ رهائشي ڳڻپ – تفصيلي نتيجا: جدول 11 |url=https://www.pbs.gov.pk/sites/default/files/population/2023/tables/sindh/dcr/table_11.pdf |website=[[پاڪستان شماريات بيورو]]}}</ref> ==سياسي ۽ انتظامي ورھاست== ڪراچي ايسٽ چئن سب ڊويزن ۽ ھڪ فيصل ڪينٽونمينٽ تي مشتمل آهي. ضلعي جي وڌيڪ ورھاست 31 يونين ڪاميٽين ۾ ٿيل آهي ھر يونين ڪاميٽي جا چونڊيل ميمبر ڪائونسلر ھوندا آھن ۽ سربراھ چيئرمين ۽ ڊپٽي چيئرمين ھوندا آھن. ضلعي م قومي اسيمبلي جا پنج تڪ آھن ۽ صوبائي اسيمبلي جا () تڪ آھن. ===ٽائون=== نئين لوڪل گورنمينٽ ايڪٽ 2003 تحت شھري علائقن م يونين ڪاؤنسل جو نالو تبديل ڪري يونين ڪميٽي رکيو ويو آهي<ref name=" ڊان"> https://www.dawn.com/news/1055943- </ref> ۽ ٻھراڙيءَ ۾ يونين ڪاؤنسل کي ساڳيو يونين ڪاؤنسل سڏبو آهي. ھن ضلعي جي يونين ڪاميٽين جو تعداد 31 آهي.<ref name="پوليٽڪ ">{{Citation |title=آرڪائيو ڪاپي |url=https://www.politicpk.com/karachi-central-district-uc-list-mna-mpa-seats-%DA%A9%D8%B1%D8%A7%DA%86%DB%8C-%D8%B3%DB%8C%D9%86%D9%B9%D8%B1%D9%84-%D8%B6%D9%84%D8%B9/amp/- |accessdate=2020-06-29 |archive-date=2023-10-06 |archive-url=https://web.archive.org/web/20231006051014/https://www.politicpk.com/karachi-central-district-uc-list-mna-mpa-seats-%DA%A9%D8%B1%D8%A7%DA%86%DB%8C-%D8%B3%DB%8C%D9%86%D9%B9%D8%B1%D9%84-%D8%B6%D9%84%D8%B9/amp/-/ |dead-url=yes }}</ref> ۽ ڪوبہ ٻھراڙيءَ جو علائقو نہ ھجڻ ڪري اتي ھاڻي ڪابه يونين ڪاؤنسل ڪانه آھي. ڪراچي ويسٽ شھري علائقن جون 46 يونين ڪاميٽيون ۽ ٻھراڙيءَ جون 6 يونين ڪاؤنسلون آھن ۽ انھن جو ٽوٽل 52 آھي.<ref name="سما ٽي وي "> https://www.samaa.tv/news/2019/10/people-soon-to-experience-model-ucs-in-karachis-east-district/- </ref>. ڪورنگي ۾ 37 يونين ڪاميٽيون آھن ، ملير ۾ 32 يونين ڪاؤنسلون ۽ 13 يونين ڪاميٽيون ٽوٽل 45 يو سي آھن، ڪراچي سائوٿ ۾ 31 يونين ڪائونسلون ۽ يونين ڪاميٽيون آھن ھن ضلعي م ھيٺيون 42 يونين ڪاميٽيون (يونين ڪاؤنسلون) واقع آھن.<ref name=" ڪي ايم سي">http://www.kmc.gos.pk/Contents.aspx?id=84-{{مئل ڳنڍڻو|date=October 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>: {| class="wikitable" |+ '''گلشن ضلعي جون موجوده يونين ڪاميٽيون<ref name="پوليٽڪ"/>''' |- !# ! يونين ڪاميٽي ! تعلقو ! آبادي |- | 1 ||يو سي [[اختر ڪالوني]] 1 ||[[فيروز آباد سب ڊويزن]] || |- | 2 ||يو سي [[منظور ڪالوني ون]] 2 ||[[فيروز آباد سب ڊويزن]] || |- | 3 ||يو سي [[اعظم بستي]] 3 ||[[فيروز آباد سب ڊويزن]] || |- | 4 ||يو سي [[چنيسر ڳوٺ]] 4 ||[[فيروز آباد سب ڊويزن]] || |- | 5 ||يو سي [[محمود آباد]] 5 ||[[فيروز آباد سب ڊويزن]] || |- | 6 ||يو سي [[منظور ڪالوني ٽو]] 6 ||[[فيروز آباد سب ڊويزن]] || |- | 7 ||يو سي [[پي اي سي ايڇ ايس ون]] 7 ||[[فيروز آباد سب ڊويزن]] || |- | 8 ||يو سي [[پي اي سي ايڇ ايس ٽو]] 8 ||[[فيروز آباد سب ڊويزن]] || |- | 9 ||يو سي [[جٽ لينڊ لائينز]] 9 ||[[جمشيد ڪواٽرز سب ڊويزن]] || |- | 10 ||يو سي [[سينٽرل جيڪب لائن]] 10 ||[[جمشيد ڪواٽرز سب ڊويزن]] || |- | 11 ||يو سي [[بھائينڊ جيڪب لائن]] 11 ||[[جمشيد ڪواٽرز سب ڊويزن]] || |- | 12 ||يو سي [[دھلي مرڪنٽائل سوسائٽي]] 12 ||[[جمشيد ڪواٽرز سب ڊويزن]] || |- | 13 ||يو سي [[جمشيد ڪوارٽرز]] 13 ||[[جمشيد ڪواٽرز سب ڊويزن]] || |- | 14 ||يو سي [[فاطمه جناح ڪالوني]] 14 ||[[جمشيد ڪواٽرز سب ڊويزن]] || |- | 15 ||يو سي [[گارڊن ايسٽ]] 15 ||[[جمشيد ڪواٽرز سب ڊويزن]] || |- | 16 ||يو سي [[سولجر بازار]] 16 ||[[جمشيد ڪواٽرز سب ڊويزن]] || |- | 17 ||يو سي [[پاڪستان ڪوارٽرز]] 17 ||[[جمشيد ڪواٽرز سب ڊويزن]] || |- | 18 ||يو سي [[سوڪ سينٽر]] 18 ||[[گلشن اقبال سب ڊويزن]] || |- | 19 ||يو سي [[پي آء بي ڪالوني]] 19 ||[[گلشن اقبال سب ڊويزن]] || |- | 20 ||يو سي [[عيسا نگري]] 20 ||[[گلشن اقبال سب ڊويزن]] || |- | 21 ||يو سي [[گلشن اقبال ون]] 21 ||[[گلشن اقبال سب ڊويزن]] || |- | 22 ||يو سي [[گيلاني ريلوي اسٽيشن]]22 ||[[گلشن اقبال سب ڊويزن]] || |- | 23 ||يو سي [[شانتي نگر]] 23 ||[[گلشن اقبال سب ڊويزن]] || |- | 24 ||يو سي [[جمالي ڪالوني]] 24 ||[[گلشن اقبال سب ڊويزن]] || |- | 25 ||يو سي [[گلشن اقبال ٽو]] 25 ||[[گلشن اقبال سب ڊويزن]] || |- | 26 ||يو سي [[نيو ڍوراجي]] 26 || [[گلشن اقبال سب ڊويزن]] || |- | 27 ||يو سي [[پھلوان ڳوٺ]] 27 ||[[گلزار هجري سب ڊويزن]] || |- | 28 ||[[ميٽروول ڪالوني]] 28 ||[[گلزار هجري سب ڊويزن]] || |- | 29 ||يو سي [[گلزار هجري]] 29 ||[[گلزار هجري سب ڊويزن]] || |- | 30 ||يو سي [[صفوران]] ڳوٺ 30 ||[[گلزار ھجري سب ڊويزن]] || |- | 31 ||يو سي [[گجھڙو]] 31 ||[[گلزار هجري سب ڊويزن]] |}ضلعي جي انتظامي ٽائونن جي فهرست هيٺ ڏجي ٿي.<ref name=Dawn>{{Cite news|url=https://www.dawn.com/news/1668180|title=Division of Karachi into 26 towns, 233 UCs notified (by the government)|author=Tahir Siddiqui|date=8 January 2022|newspaper=Dawn (newspaper)|language=en-US|access-date=28 January 2022}}</ref> {|class="sortable wikitable" align="left" style="font-size:90%" |+جناح ٽائون |- !style="background:#ffdead;"|'''يونين ڪائونسل''' |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 1 [[پاڪستان ڪوارٽرز]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 2 [[سولجر بازار]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 3 [[پٽيل پاڙو]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 4 [[جمشيد ڪوارٽرز]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 5 مارٽن ڪوارٽرز |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 6 [[جمشيد ڪوارٽرز]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 7 [[بهادرآباد]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 8 [[دهلي مرڪنٽائل سوسائٽي|دهلي مرڪنٽائل]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 9 تونسيا لائين |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 10 [[جيڪب لائينز]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 11 جيڪب لائينز پٺيان |} {{Clear}} {|class="sortable wikitable" align="left" style="font-size:90%" |+چنيسر ٽائون |- !style="background:#ffdead;"|'''يونين ڪائونسل''' |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 1 [[پي.اي.سي.ايڇ.ايس]] {{nobr|(''پاڪستان ايمپلائيز ڪوآپريٽو هائوسنگ سوسائٽي'') }} |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 2 [[پي.اي.سي.ايڇ.ايس-2]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 3 [[محمودآباد (ڪراچي)|محمودآباد]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 4 [[منظور ڪالوني]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 5 [[منظور ڪالوني]]-2 |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 6 [[جمشيد ڪوارٽرز]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 7 [[اختر ڪالوني]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 8 [[چنيسر ڳوٺ]] |} {{Clear}} {|class="sortable wikitable" align="left" style="font-size:90%" |+سهراب ڳوٺ ٽائون |- !style="background:#ffdead;"|'''يونين ڪائونسل''' |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 1 الاصف اسڪوائر |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 2 نيو ڪوئيٽا ٽائون |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 3 سکيا ڳوٺ |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 4 ايوب ڳوٺ |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 5 خادم حسين ڳوٺ |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 6 [[احسن آباد]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 7 يوسف شاهه ڳوٺ |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 8 [[سبزي منڊي (ڪراچي)|سبزي منڊي]] |} {{Clear}} {|class="sortable wikitable" align="left" style="font-size:90%" |+صفورا ٽائون |- !style="background:#ffdead;"|'''يونين ڪائونسل''' |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 1 [[عباس ٽائون]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 2 [[گلزارِ هجري]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 3 [[سچل ڳوٺ]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 4 الازهر گارڊن |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 5 جوهر ڪمپليڪس |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 6 [[پهلوان ڳوٺ]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 7 [[گلستانِ جوهر]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 8 [[ڪراچي سفاري پارڪ|سفاري پارڪ]] |} {{Clear}} {|class="sortable wikitable" align="left" style="font-size:90%" |+گلشن اقبال ٽائون |- !style="background:#ffdead;"|'''يونين ڪائونسل''' |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 1 [[عيسيٰ نڳري]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 2 حسن اسڪوائر |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 3 [[جمالي ڪالوني]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 4 ضياءُ الحق ڪالوني |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 5 نيو ڌوراجي |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 6 [[ميٽروول ڪالوني|ميٽروول-3]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 7 [[شانتي نگر]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 8 [[نيشنل اسٽيڊيم، ڪراچي|نيشنل اسٽيڊيم]] |- |} {{Clear}} ===گلشن ٽائون ۽ جمشيد ٽائون=== {{ڪراچي اوڀر ضلعي جون يونين ڪاؤنسلون}} ===ٿاڻا=== گلشن ضلعي ۾ شامل ٿاڻن جا نالا گلشن اقبال ٿاڻو، گلزار ھجري ٿاڻو، شاھراھ فيصل ٿاڻو، گلستان جوهر ٿاڻو، سچل ٿاڻو، سھراب ڳوٺ ٿاڻو، سولجر بازار ٿاڻو، عزيز ڀٽي ٿاڻو، فیروز آباد ٿاڻو، بھادر آباد ٿاڻو، جمشيد ڪوارٽرز ٿاڻو، برگيڊ ٿاڻو، ء پي آء بي ٿاڻو آھن.<ref>{{Citation |title=آرڪائيو ڪاپي |url=https://districtcourtseast.gos.pk/police-stations-in-district-east-karachi.php |accessdate=2020-04-14 |archive-date=2020-04-30 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200430104847/http://districtcourtseast.gos.pk/police-stations-in-district-east-karachi.php |dead-url=yes }}</ref>. ===ديهن جي فهرست=== هيٺ ڪراچي اوڀر ضلعي جي ديهن جي فهرست ڏنل آهي، جيڪا تعلقن موجب ترتيب ڏنل آهي:<ref name="Sindh Zameen">{{cite web |title=List of Dehs in Sindh |url=https://sindhzameen.gos.pk/pdf/listofdeh.pdf |website=Sindh Zameen |access-date=22 March 2021}}</ref> {| class="wikitable sortable" |+ ڪراچي اوڀر ضلعي جون ديهون ! تعلقو ! ديهن جو تعداد ! ديهون |- | '''گلشن اقبال تعلقو''' | 5 | دوزان (حصو)، گجرو (حصو)، اوڪيواڙي، صفوران (حصو)، سونگل (حصو) |- | '''گلزار هجري تعلقو''' | 5 | بٽي آمري، دوزان (حصو)، گجرو-1، [[سونگل]]، ٿومنگ |} ==عدالتي نظام== ڪراچي سينٽرل ضلعي جو عدالتي صدرمقام سٽي ڪورٽس واري جڊيشل ڪامپليڪس ۾ آھي جيڪو ڪراچي سائوٿ جي حدن اندر ايم اي جناح روڊ تي ڪي ايم سي مرڪزي آفيس جي پاسي م واقع آھي. ان ڪامپليڪس ۾ ڪراچي ايسٽ جون 61 ڪورٽون واقع آھن جن م سڀ کان وڏي ضلعي عدالت ڊسٽرڪٽ اينڊ سيشن جج جي آھي. ان کان علاوه باقي 14 ايڊيشنل ڊسٽرڪٽ اينڊ سيشن ججن جون ، 13 سينيئر سول ججن جون ۽ 33 سول جج اينڊ جوڊيشل ماجسٽريٽ جون عدالتون آھي. سول ججن جي عدالتن جا جج ساڳي وقت فيملي جج پڻ آهن<ref name="سنڌ ھاء ڪورٽ"/>. سينيئر سول جج ساڳي وقت رينٽ ڪنٽرولر پڻ آھن. ان کان سواءِ ھڪ ڪنزيومر ڪورٽ پڻ خاص عدالت جي حيثيت م ڪم ڪري پئي. ڪراچي اوڀر جي ضلعي عدالتن جي نظام جو اختيار ضلعي ڪراچي ايسٽ سميت ضلعي ڪورنگي جي علائقي تي پڻ آھي . ضلعي ڪورنگي تي اھو اختيار ڪورنگي جي عدالتي ضلعي جي قيام تائين جاري رھندو.<ref name=" سنڌ ھاء ڪورٽ">http://202.61.43.36:8082/dwp/(S(mwazldaajcx3pxgo1rjojsdh))/dwp.aspx{{مئل ڳنڍڻو|date=October 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} -</ref>. ==اسپتال ۽ تعليمي ادارا== ===اسپتال=== گلشن ضلعي ۾ ڪيترائي اسپتال ۽ صحت جون سهولتون، جهڙوڪ آغا خان يونيورسٽي اسپتال<ref>{{Cite web|url=https://www.agakhanhospitals.org/AKUH|title=The Aga Khan University Hospital, Karachi - The Aga Khan Hospitals|website=www.agakhanhospitals.org|access-date=2021-03-11}}</ref> ۽ لياقت نيشنل اسپتال موجود آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.lnh.edu.pk/|title=Liaquat National Hospital and Medical College|website=www.lnh.edu.pk|access-date=2021-03-11}}</ref> ===تعليمي ادارا=== گلشن ضلعي ۾ ڪيترائي تعليمي ادارا، جهڙوڪ اين اي ڊي يونيورسٽي آف انجنيئرنگ اينڊ ٽيڪنالاجي،<ref>{{Cite web|url=https://www.neduet.edu.pk/|title=Home {{!}} NED University of Engineering & Technology|website=www.neduet.edu.pk|access-date=2022-02-23}}</ref> ڪراچي يونيورسٽي،<ref>{{cite web|url=http://www.uok.edu.pk/|title=Home|website=uok.edu.pk}}</ref> ڊائو يونيورسٽي آف هيلٿ سائنسز (اوجھا ڪيمپس) ۽ ٻيون ڪيتريون ئي ننڍيون ۽ وڏيون تعليمي سهولتون موجود آهن. ==گيلري== [[فائل:Safari Park Karachi.jpg|thumb|ساڄو|200px|ڪراچي ۾ گلشن ٽائون ۾ واقع سفاري پارڪ]] [[فائل:National Cricket Stadium, Karachi 01.jpg|thumb|ساڄو|200px|گلشن ٽائون ۾ واقع نيشنل ڪرڪيٽ اسٽيڊيم]] {{-}} <gallery> عڪس:National Cricket Stadium, Karachi 01.jpg|نينشنل ڪرڪيٽ اسٽيڊيم عڪس:Khi alflah sty.jpg|شاھ فيصل ٽائون </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[سنڌ جا ضلعا]] * [[سنڌ جا شهر]] * [[ڪراچي جا ٽائون]] * [[پاڪستان جا ضلعا]] ==حوالا== {{حوالا}} [[زمرو:گلشن ضلعو]] [[زمرو:سنڌ جا ضلعا]] [[زمرو:ڪراچي جا ضلعا]] [[زمرو:ڪراچي اوڀر ضلعو]] hr6j632o6v0hqe5piepp6xev3jc7u5z 387172 387171 2026-06-20T17:30:38Z Ibne maryam 17680 /* اسپتال */ 387172 wikitext text/x-wiki {{Short description|District of Karachi}} {{Infobox settlement | name = گلشن ضلعو | native_name = ضلع گلشن | settlement_type = [[ضلعو]] | image_skyline = Aziz Bhatti Park, Karachi, Pakistan 02.jpg | image_alt = | image_caption = عزيز ڀٽي پارڪ، گلشن اقبال ٽائون | image_flag = | flag_alt = | image_seal = | seal_alt = | image_shield = | shield_alt = | nickname = | motto = | image_map = Pakistan - Sindh - Karachi East.svg | map_alt = | map_caption = گلشن ضلعي جو نقشو | pushpin_map = | pushpin_map_alt = | pushpin_map_caption = | pushpin_label_position = | coordinates = {{Coord|24.8844|N|67.1443|E|type:city_region:PK|display=inline}} | coor_pinpoint = | coordinates_footnotes = | subdivision_type = [[ملڪ]] | subdivision_name = {{flag|Pakistan}} | subdivision_type1 = [[صوبو]] | subdivision_name1 = {{flag|Sindh}} | subdivision_type2 = [[پاڪستان جا ڊويزن|ڊویزن]] | subdivision_name2 = [[ڪراچي ڊويزن]] | parts_type = ٽائون | parts_style = coll | parts = 4<ref>{{cite web|url=https://www.lgdsindh.gov.pk/downloads/UCsKarachi.pdf|title=Division of UCs in Karachi - Notification|website=lgdsindh.gov.pk|publisher=Local Government & Housing Town Planning Department - [[Government of Sindh]]|date=27 April 2023|access-date=29 December 2023}}</ref><ref>{{cite news|url=https://www.brecorder.com/news/40145756|title=Karachi to have 26 towns, 233 union bodies under Sindh LG Act|date=9 January 2022|access-date=22 January 2023|work=Business Recorder (newspaper)}}</ref> | p1 = [[فيروز آباد سب ڊويزن|فيروز آباد ٽائون]] | p2 = [[گلشن ٽائون]] | p3 = [[گلزار ھجري سب ڊويزن|گلزار ھجري ٽائون]] | p4 = [[جمشيد ڪواٽرز سب ڊويزن|جمشيد ڪواٽرز ٽائون]] | subdivision_type3 = قومي اسيمبلي جا تڪ | subdivision_name3 = [[اين اي-235 (ڪراچي ايسٽ-1)]]<br>[[این اي-236 (ڪراچي ایسٽ-2)]]<br>[[اين اي-237 (ڪراچي ايسٽ-3)]]<br>[[اين اي-238 (ڪراچي ايسٽ-4)]] | established_title = قائم ٿيو | established_date = آگسٽ، 1972ع (ڪراچي اوڀر ضلعي طور) | established_title2 = بحال ڪيو ويو | established_date2 = 11 جولائي، 2011ع | founder = | seat_type = هيڊ ڪوارٽر<ref> {{cite web |url=https://commissionerkarachi.gos.pk/districts.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20190114091008/https://commissionerkarachi.gos.pk/districts.html|archive-date= 14 January 2019|title=ADMINISTRATIVE DISTRICTS |website=[[Commissioner Karachi Division]]}}</ref> | seat = ڊي سي ايسٽ آفيس | government_footnotes = | government_type = ضلعي انتظاميه | governing_body = ڪراچي مقامي حڪومت | leader_party = | leader_title = ڊپٽي ڪمشنر | leader_name = الطاف شيخ<ref> {{cite news|url=https://www.nation.com.pk/14-Dec-2023/china-always-play-key-role-in-development-stability-of-pakistan-mayor-wahab|title=China always play key role in development, stability of Pakistan: Mayor Wahab|date=14 December 2023|access-date=31 December 2023|work=The Nation (newspaper)}}</ref> | leader_title1 = | leader_name1 = | leader_title2 = | leader_name2 = | leader_title3 = | leader_name3 = | leader_title4 = | leader_name4 = | unit_pref = Metric <!-- ALL fields with measurements have automatic unit conversion --> <!-- for references: use <ref> tags -->| area_footnotes = | area_total_km2 = 139 | elevation_footnotes = | elevation_m = | population_footnotes = <ref name="2023table1"/> | population_as_of = 2023ع | population_total = 3,913,656 | population_density_km2 = auto | population_note = | demographics_type1 = تعليمي شرح | demographics1_footnotes = <ref>{{Cite web |url= https://www.pbs.gov.pk/sites/default/files/population/2023/tables/table_12_sindh_districts.pdf |title= Literacy rate, enrolments, and out-of-school population by sex and rural/urban, CENSUS-2023, SINDH}}</ref> | demographics1_title1 = تعليمي شرح | population_demonym = [[ڪراچيئيٽ]] | timezone1 = [[پاڪستان جو معياري وقت|پاڪ وقت]] | utc_offset1 = +05:00 | timezone1_DST = [[روشني بچت وقت|ر.ب.و]] '' عمل ۾ ناھي'' | utc_offset1_DST = | postal_code_type = زپ ڪوڊ | postal_code = 75300 | area_code_type = [[پاڪستاني ڊائلنگ ڪوڊن جي فھرست|قومي ڊائلنگ]] ڪوڊ (علائقو) | area_code = [[پاڪستان ۾ ٽيليفون نمبر|021]] | iso_code = [[آء ايس او 3166-2:پاڪ|پاڪ-اسٽينڊرڊ]] | website = {{URL|https://www.dmceast.gos.pk/}} | footnotes = | demographics1_info1 = {{ bulleted list| '''ڪل:'''<br />80.07% | '''مرد:'''<br />81.31% | '''عورتون:'''<br />78.65% }} | established_date1 = 14 آگسٽ، 2001ع | established_title1 = ختم ڪيو ويو | official_name = ڪراچي اوڀر | blank2_info = 42201-XXXXXXX-X | blank2_name = گلشن ڊسٽرڪٽ جو [[قومي شناختي ڪارڊ ڪوڊ (پاڪستان)|CNIC]] ڪوڊ }} '''گلشن ضلعو''' (اردو: ضلع گلشن)، جيڪو اڳ ۾ ڪراچي اوڀر ضلعي جي نالي سان سڃاتو ويندو هو، 1972 ۾ قائم ڪيل [[ڪراچي ڊويزن]]، [[سنڌ]]، [[پاڪستان]] جو هڪ [[پاڪستان جا ضلعا|ضلعو]] آهي. [[پاڪستان جي مردم شماري، 2023ع|سال 2023ع جي مردم شماري]] مطابق گلشن ضلعي جي آبادي 39,13,656 آهي.<ref>{{cite news|url=https://www.dawn.com/news/1890659|title=Karachi by Numbers|last1=Raza|first1=Mansoor|date=9 February 2025|work=Dawn.com|access-date=25 February 2025|publisher=[[Dawn (newspaper)|Dawn]]|last2=Khan|first2=Umer Ahmed|language=en}}</ref> [[File:Safari Park Karachi.jpg|thumb|right|200px|گلشن ضلعي ۾ واقع ڪراچي سفاري پارڪ]] سال 2000ع ۾ ھن ضلعي کي ڪراچي جي ٻين ضلعن سميت ختم ڪري سٽي گورنمينٽ جي ٽائونن ۾ تبديل ڪيو ويو ھو ۽ ان وقت ھن ضلعي کي چئن ٽائون ۾ ورھايو ويو هو جن ۾ گلشن ٽائون، ڪورنگي ٽائون، لانڍي ٽائون ۽ شاھ فيصل ٽائون شامل ھيا. 11 جنوري 2011 تي سنڌ حڪومت ھن ضلعي کي ٻيھر بحال ڪيو.<ref>[http://www.thenewstribe.com/2011/07/11/karachi’s-district-status-restored-notification-issued/ Karachi’s district status restored, notification issued] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20131216042427/http://www.thenewstribe.com/2011/07/11/karachi%E2%80%99s-district-status-restored-notification-issued/ |date=2013-12-16 }}, Published in The News Tribe on 11 July 2011, Retrieved on 7 August 2012</ref> نومبر 2013ع ۾ ھن ضلعي جون ٽي سب ڊويزنون؛ [[ڪورنگي ٽائون|ڪورنگي]]، [[شاھ فيصل ٽائون|شاهه فيصل]] ۽ [[لانڍي ٽائون|لانڍي]] ھن ضلعي کان ڌار ڪري ھڪ نئون ضلعو [[ڪورنگي ضلعو|ڪورنگي]] قائم ڪيو ويو ۽ ڪراچي ڏکڻ ضلعي مان [[جمشيد ٽائون|جمشيد ڪوارٽرز سب ڊويزن]] ڌار ڪري ھن ضلعي ۾ ملايو ويو.<ref>[http://www.thenews.com.pk/article-125271-Korangi-made-sixth-district-of-Karachi- The News, Korangi made sixth district of Karachi]{{مئل ڳنڍڻو|date=April 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref><ref>{{Citation |title=Districts in Karachi, KMC Official Website |url=http://www.kmc.gos.pk/Contents.aspx?id=84 |accessdate=2019-09-16 |archive-date=2014-05-30 |archive-url=https://web.archive.org/web/20140530194440/http://kmc.gos.pk/Contents.aspx?id=84 |dead-url=yes }}</ref> [[File:National Cricket Stadium, Karachi 01.jpg|thumb|right|200px|[[نيشنل اسٽيڊيم ، ڪراچي|قومي ڪرڪيٽ اسٽيڊيم]], ڪراچي]] سال 2023ع ۾، سنڌ حڪومت ڪراچي اوڀر ضلعي جو نالو تبديل ڪري گلشن ضلعو رکيو ته جيئن ان جي مشهور شهر جي نالي سان مطابقت رکي سگهجي.<ref>{{Cite web|url=https://mmnews.tv/four-karachi-districts-to-be-renamed/|title=Four Karachi districts to be renamed|date=2024-03-29|language=en-US|access-date=2024-04-04}}</ref> ==تاريخ== ھن ضلعي جو قيام 1987ع م عمل ۾ آيو جڏھن ڪراچي ضلعي کي چئن ضلعن: ڪراچي ايسٽ، ڪراچي ويسٽ ، ڪراچي سائوٿ، ڪراچي سينٽرل ۾ ورھايو ويو. پاڪستان ٺھڻ کان اڳ ھن ضلعي وارو علائقو پورو ٻھراڙيءَ ھيو جتي مختلف ڳوٺ واقع ھيا. ھن ضلعي م موجوده ڪورنگي ضلعي جا اڪثر علائقا ڪورنگي سميت شامل ھيا 2013 م انھن علائقن کي ڌار ڪري ڪورنگي جي نالي سان ھڪ نئون روينيو ضلعو قائم ڪيو ويو. سال 2000ع ۾ وفاقي حڪومت [[سٽي ڊسٽرڪٽ گورنمينٽ ڪراچي]] قائم ڪئي، جنهن جي نتيجي ۾ ضلعي نظام ختم ڪيو ويو. ان موقعي تي [[ڪراچي اوڀر ضلعو]] کي چئن ٽائونن ۾ ورهايو ويو، جيڪي هيٺيان هئا: * [[گلشن ٽائون]] * [[جمشيد ٽائون]] * [[ڪورنگي ٽائون]] * [[شاهه فيصل ٽائون]] 11 جولاءِ 2011ع تي سنڌ حڪومت ڪراچي اوڀر ضلعي کي ٻيهر بحال ڪيو.<ref>[http://www.thenewstribe.com/2011/07/11/karachi%E2%80%99s-district-status-restored-notification-issued/ Karachi’s district status restored, notification issued] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20131216042427/http://www.thenewstribe.com/2011/07/11/karachi%E2%80%99s-district-status-restored-notification-issued/ |date=16 December 2013 }}, Published in The News Tribe on 11 July 2011, Retrieved on 7 August 2012</ref> نومبر 2013ع ۾ ڪراچي اوڀر ضلعي جا ٽي اوڀر وارا ٽائون الڳ ڪري نئون [[ڪورنگي ضلعو|ڪورنگي]] ضلعو قائم ڪيو ويو. ساڳئي وقت [[ڪراچي ڏکڻ ضلعو]] جو [[جمشيد ٽائون]] هن ضلعي ۾ شامل ڪيو ويو. ان کان پوءِ ڪراچي اوڀر ضلعو ٻن ٽائونن، جمشيد ۽ گلشن، تي مشتمل رهيو.<ref>{{cite news | url=https://www.dawn.com/news/1054395 | newspaper=Dawn | location=Pakistan | date=6 November 2013 | title=Korangi notified as sixth district of Karachi | first=Hasan | last=Mansoor | access-date=6 November 2019 }}</ref><ref>{{Cite web|title=Former UN staffer being tipped as PM's focal person for polio|url=https://www.thenews.com.pk/print/378585-former-un-staffer-being-tipped-as-pm-s-focal-person-for-polio|access-date=2022-02-23|website=www.thenews.com.pk|language=en}}</ref><ref name="District">{{Cite web|title=District|url=http://www.kmc.gos.pk/Contents.aspx?id=84|access-date=2022-02-23|website=www.kmc.gos.pk|archive-date=30 May 2014|archive-url=https://web.archive.org/web/20140530194440/http://kmc.gos.pk/Contents.aspx?id=84|url-status=dead}}</ref> 2022ع ۾ ضلعي کي پنجن ٽائونن ۾ ورهايو ويو، جيڪي [[سهراب ڳوٺ ٽائون]]، [[صفورا ڳوٺ|صفورا ٽائون]]، [[گلشن ٽائون]]، جناح ٽائون ۽ [[چنيسر ٽائون]] آهن. ضلعي ۾ مجموعي طور 43 يونين ڪائونسلون ۽ 172 وارڊ شامل هئا.<ref>{{cite news|url=https://www.thenews.com.pk/print/1030750-district-east-may-go-for-pti-as-it-did-in-last-general-elections|title=District East may go for PTI as it did in last general elections|date=15 January 2023|access-date=22 January 2023|work=The News International (newspaper)}}</ref> ==جاگرافي== ھن ضلعي جي جاگرافيائي بيهڪ لانگيٽيوڊ ۾ 67.1060353 ۽ ليٽيٽيوڊ ۾ 24.873212 تي آھي. سمنڊ جي سطح کان ھن ضلعي جي سراسري بلندي 9 ميٽر يا 30 فوٽ آهي<ref> https://elevation.maplogs.com/poi/karachi_central_karachi_karachi_city_sindh_pakistan.481195.html </ref>.ھي ضلعي سمند جي ڪناري کان اٽڪل 4 کان 6 ڪلوميٽرن جي فاصلي تي اندر واقع آهي. ھن شھر جي موسم اونھاري م گرم ۽ گھميل ھوندي آھي. سڀ کان گھڻي گرمي جون جي مھيني ۾ 41 سينٽي گريڊ تائين ٿيندي آهي. سياري م ھتان جي موسم سرد ٿيندي آهي. ڪراچي شھر م ھوا جي اندر تمام گھڻي گھم ھڪ ماحولياتي مسئلو آهي جنھن جي . نتيجي م شھر جي مختلف حصن ۾ بيٺل ڪنو پاڻي سج جي گرميءَ تي ٻاڦ ٿي اڏامي نہ ٿو. ان کان علاوه گاڏين ۽ فيڪٽرين جو دونهون شھر م سامونڊي ھوائن جي باوجود ان گھم جي ڪري آلودگي کي تيزي سان وڌائي ٿو<ref name="برٽنيڪا "> https://www.britannica.com/place/Karachi- </ref>. اھڙي طرح ھي ضلعو پڻ ان ماحولياتي مسئلي جو شڪار آهي. ==آباديات== ھن ضلعي جي آبادي پھرين مارچ 1998 جي آدمشماريءَ واري ڪاٿي مطابق 14,72,896 ھئي جيڪا 15 مارچ 2017 تي وڌي 29,09,921 ٿي وئي.<ref name="سٽي"/> 165 چورس ڪلوميٽرن تي ڦھليل ھن شھري ضلعي جي آبادي جي گھاٽائي 17,625 ماڻھو في چورس ڪلوميٽر ھئي.<ref name="سٽي"/> آبادي م مردن جو تعداد 15،28،019 ھيو ۽ عورتون 13,79,225 ھيون.<ref name="سٽي"/> کدڙن جو تعداد 223 ھيو. پوري ضلعي جي آبادي 100 سيڪڙو شھري آبادي ھئي.<ref name="سٽي"/> ضلعي م اڪثريت اردو ڳالهائيندڙ آبادي جي ۽ ٻئي نمبر تي سنڌين جي آھي باقي ٻين ۾ پنجابي، پٺاڻ ۽ سرائيڪي شامل آهن. ضلعي آبادي مان 2,96,469 ماڻھو فيصل ڪينٽونمينٽ م رھن ٿا.<ref name="سٽي"/> جن م اڪثريت پنجابين جي آھي. 7,62,850 فيروز آباد سب ڊويزن ۾<ref name="سٽي"/>، 6,44,362 گلشن اقبال سب ڊويزن ۾<ref name="سٽي"/> ، 7,34,410 گلزار هجري سب ڊويزن ۾<ref name="سٽي"/> ۽ 4,71,830 جمشيد ٽائون سب ڊويزن ۾ رھن ٿا. <ref name=" سٽي">https://www.citypopulation.de/php/pakistan-admin.php - </ref> {{Historical populations|1961|...|1972|...|1981|...|1998|1,447,529|2017|2,875,315|2023|3,921,742|align=center|percentages=pagr|footnote=ذريعا:<ref>{{cite web |title=انتظامي يونٽن موجب آبادي 1951–1998 |url=https://www.pbs.gov.pk/sites/default/files/population/1998/administrative_units.pdf |publisher = [[پاڪستان شماريات بيورو]]}}</ref>}} [[2023ع پاڪستاني آدمشماري|2023ع جي پاڪستاني آدمشماري]] موجب، ڪراچي اوڀر ضلعي ۾ 659,389 گهرانا ۽ 3,921,742 آبادي هئي.<ref name="2023table20">{{cite web |title=ستين آدمشماري ۽ رهائشي ڳڻپ – تفصيلي نتيجا: جدول 20 |url=https://www.pbs.gov.pk/sites/default/files/population/2023/tables/sindh/dcr/table_20.pdf |website=[[پاڪستان شماريات بيورو]]}}</ref> ضلعي ۾ هر 100 عورتن جي مقابلي ۾ 113.51 مردن جو تناسب هو ۽ خواندگي جي شرح 80.07٪ هئي: مردن لاءِ 81.31٪ ۽ عورتن لاءِ 78.65٪.<ref name="2023table1">{{cite web |title=ستين آدمشماري ۽ رهائشي ڳڻپ – تفصيلي نتيجا: جدول 1 |url=https://www.pbs.gov.pk/sites/default/files/population/2023/tables/sindh/dcr/table_1.pdf |website=[[پاڪستان شماريات بيورو]]}}</ref><ref name="2023table12">{{cite web |title=ستين آدمشماري ۽ رهائشي ڳڻپ – تفصيلي نتيجا: جدول 12 |url=https://www.pbs.gov.pk/sites/default/files/population/2023/tables/table_12_sindh_district.pdf |website=[[پاڪستان شماريات بيورو]]}}</ref> 933,514 ماڻهو (سروي ڪيل آبادي جو 23.85٪) 10 سالن کان گهٽ عمر جا هئا.<ref name="2023table5">{{cite web |title=ستين آدمشماري ۽ رهائشي ڳڻپ – تفصيلي نتيجا: جدول 5 |url=https://www.pbs.gov.pk/sites/default/files/population/2023/tables/sindh/dcr/table_5.pdf |website=[[پاڪستان شماريات بيورو]] |publisher=}}</ref> سموري آبادي شهري علائقن ۾ رهندي هئي.<ref name="2023table1"/> {{bar box |title=ڪراچي اوڀر ضلعي ۾ مذهب (2023ع)<ref name="2023table9"/> |titlebar=#FCD116 |left1=مذهب |right1=سيڪڙو |float=left |bars= {{bar percent|[[اسلام]]|green|95.05}} {{bar percent|[[پاڪستان ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|dodgerblue|3.10}} {{bar percent|[[سنڌ ۾ هندومت|هندومت]]|darkorange|1.57}} {{bar percent|ٻيا يا ڄاڻايل نه|black|0.28}} }} اڪثريتي مذهب اسلام هو، جنهن جا پيروڪار آبادي جو 95.05٪ هئا. عيسائيت 3.1٪ ۽ هندومت (جنهن ۾ شيڊيول ڪاسٽون پڻ شامل آهن) 1.57٪ آبادي جو مذهب هو.<ref name="2023table9">{{cite web |title=ستين آدمشماري ۽ رهائشي ڳڻپ – تفصيلي نتيجا: جدول 9 |url=https://www.pbs.gov.pk/sites/default/files/population/2023/tables/sindh/dcr/table_9.pdf |website=[[پاڪستان شماريات بيورو]]}}</ref> {{Pie chart |caption = ڪراچي اوڀر ضلعي جون ٻوليون (2023ع)<ref name="2023table11"/> |label1 = [[اردو]] |value1 = 48.98 |color1 = green |label2 = [[سنڌي ٻولي|سنڌي]] |value2 = 12.81 |color2 = gold |label3 = [[پشتو]] |value3 = 11.59 |color3 = royalblue |label4 = [[پنجابي ٻولي|پنجابي]] |value4 = 10.41 |color4 = saddlebrown |label5 = [[سرائڪي ٻولي|سرائڪي]] |value5 = 5.92 |color5 = goldenrod |label6 = [[هندڪو ٻولي|هندڪو]] |value6 = 2.33 |color6 = wheat |label7 = [[بلوچي ٻولي|بلوچي]] |value7 = 1.82 |color7 = darkblue |label8 = ٻيون |value8 = 6.14 |color8 = grey |thumb=left }} 2023ع جي آدمشماري وقت، ڪل 3,913,656 ماڻهن مان 1,916,767 ماڻهن جي مادري ٻولي [[اردو]]، 501,156 ماڻهن جي [[سنڌي ٻولي|سنڌي]]، 453,464 ماڻهن جي [[پشتو]]، 407,425 ماڻهن جي [[پنجابي ٻولي|پنجابي]]، 231,523 ماڻهن جي [[سرائڪي ٻولي|سرائڪي]]، 91,034 ماڻهن جي [[هندڪو]]، 71,312 ماڻهن جي [[بلوچي ٻولي|بلوچي]] ۽ 240,975 ماڻهن جي ڪا ٻي ٻولي هئي.<ref name="2023table11">{{cite web |title=ستين آدمشماري ۽ رهائشي ڳڻپ – تفصيلي نتيجا: جدول 11 |url=https://www.pbs.gov.pk/sites/default/files/population/2023/tables/sindh/dcr/table_11.pdf |website=[[پاڪستان شماريات بيورو]]}}</ref> ==سياسي ۽ انتظامي ورھاست== ڪراچي ايسٽ چئن سب ڊويزن ۽ ھڪ فيصل ڪينٽونمينٽ تي مشتمل آهي. ضلعي جي وڌيڪ ورھاست 31 يونين ڪاميٽين ۾ ٿيل آهي ھر يونين ڪاميٽي جا چونڊيل ميمبر ڪائونسلر ھوندا آھن ۽ سربراھ چيئرمين ۽ ڊپٽي چيئرمين ھوندا آھن. ضلعي م قومي اسيمبلي جا پنج تڪ آھن ۽ صوبائي اسيمبلي جا () تڪ آھن. ===ٽائون=== نئين لوڪل گورنمينٽ ايڪٽ 2003 تحت شھري علائقن م يونين ڪاؤنسل جو نالو تبديل ڪري يونين ڪميٽي رکيو ويو آهي<ref name=" ڊان"> https://www.dawn.com/news/1055943- </ref> ۽ ٻھراڙيءَ ۾ يونين ڪاؤنسل کي ساڳيو يونين ڪاؤنسل سڏبو آهي. ھن ضلعي جي يونين ڪاميٽين جو تعداد 31 آهي.<ref name="پوليٽڪ ">{{Citation |title=آرڪائيو ڪاپي |url=https://www.politicpk.com/karachi-central-district-uc-list-mna-mpa-seats-%DA%A9%D8%B1%D8%A7%DA%86%DB%8C-%D8%B3%DB%8C%D9%86%D9%B9%D8%B1%D9%84-%D8%B6%D9%84%D8%B9/amp/- |accessdate=2020-06-29 |archive-date=2023-10-06 |archive-url=https://web.archive.org/web/20231006051014/https://www.politicpk.com/karachi-central-district-uc-list-mna-mpa-seats-%DA%A9%D8%B1%D8%A7%DA%86%DB%8C-%D8%B3%DB%8C%D9%86%D9%B9%D8%B1%D9%84-%D8%B6%D9%84%D8%B9/amp/-/ |dead-url=yes }}</ref> ۽ ڪوبہ ٻھراڙيءَ جو علائقو نہ ھجڻ ڪري اتي ھاڻي ڪابه يونين ڪاؤنسل ڪانه آھي. ڪراچي ويسٽ شھري علائقن جون 46 يونين ڪاميٽيون ۽ ٻھراڙيءَ جون 6 يونين ڪاؤنسلون آھن ۽ انھن جو ٽوٽل 52 آھي.<ref name="سما ٽي وي "> https://www.samaa.tv/news/2019/10/people-soon-to-experience-model-ucs-in-karachis-east-district/- </ref>. ڪورنگي ۾ 37 يونين ڪاميٽيون آھن ، ملير ۾ 32 يونين ڪاؤنسلون ۽ 13 يونين ڪاميٽيون ٽوٽل 45 يو سي آھن، ڪراچي سائوٿ ۾ 31 يونين ڪائونسلون ۽ يونين ڪاميٽيون آھن ھن ضلعي م ھيٺيون 42 يونين ڪاميٽيون (يونين ڪاؤنسلون) واقع آھن.<ref name=" ڪي ايم سي">http://www.kmc.gos.pk/Contents.aspx?id=84-{{مئل ڳنڍڻو|date=October 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>: {| class="wikitable" |+ '''گلشن ضلعي جون موجوده يونين ڪاميٽيون<ref name="پوليٽڪ"/>''' |- !# ! يونين ڪاميٽي ! تعلقو ! آبادي |- | 1 ||يو سي [[اختر ڪالوني]] 1 ||[[فيروز آباد سب ڊويزن]] || |- | 2 ||يو سي [[منظور ڪالوني ون]] 2 ||[[فيروز آباد سب ڊويزن]] || |- | 3 ||يو سي [[اعظم بستي]] 3 ||[[فيروز آباد سب ڊويزن]] || |- | 4 ||يو سي [[چنيسر ڳوٺ]] 4 ||[[فيروز آباد سب ڊويزن]] || |- | 5 ||يو سي [[محمود آباد]] 5 ||[[فيروز آباد سب ڊويزن]] || |- | 6 ||يو سي [[منظور ڪالوني ٽو]] 6 ||[[فيروز آباد سب ڊويزن]] || |- | 7 ||يو سي [[پي اي سي ايڇ ايس ون]] 7 ||[[فيروز آباد سب ڊويزن]] || |- | 8 ||يو سي [[پي اي سي ايڇ ايس ٽو]] 8 ||[[فيروز آباد سب ڊويزن]] || |- | 9 ||يو سي [[جٽ لينڊ لائينز]] 9 ||[[جمشيد ڪواٽرز سب ڊويزن]] || |- | 10 ||يو سي [[سينٽرل جيڪب لائن]] 10 ||[[جمشيد ڪواٽرز سب ڊويزن]] || |- | 11 ||يو سي [[بھائينڊ جيڪب لائن]] 11 ||[[جمشيد ڪواٽرز سب ڊويزن]] || |- | 12 ||يو سي [[دھلي مرڪنٽائل سوسائٽي]] 12 ||[[جمشيد ڪواٽرز سب ڊويزن]] || |- | 13 ||يو سي [[جمشيد ڪوارٽرز]] 13 ||[[جمشيد ڪواٽرز سب ڊويزن]] || |- | 14 ||يو سي [[فاطمه جناح ڪالوني]] 14 ||[[جمشيد ڪواٽرز سب ڊويزن]] || |- | 15 ||يو سي [[گارڊن ايسٽ]] 15 ||[[جمشيد ڪواٽرز سب ڊويزن]] || |- | 16 ||يو سي [[سولجر بازار]] 16 ||[[جمشيد ڪواٽرز سب ڊويزن]] || |- | 17 ||يو سي [[پاڪستان ڪوارٽرز]] 17 ||[[جمشيد ڪواٽرز سب ڊويزن]] || |- | 18 ||يو سي [[سوڪ سينٽر]] 18 ||[[گلشن اقبال سب ڊويزن]] || |- | 19 ||يو سي [[پي آء بي ڪالوني]] 19 ||[[گلشن اقبال سب ڊويزن]] || |- | 20 ||يو سي [[عيسا نگري]] 20 ||[[گلشن اقبال سب ڊويزن]] || |- | 21 ||يو سي [[گلشن اقبال ون]] 21 ||[[گلشن اقبال سب ڊويزن]] || |- | 22 ||يو سي [[گيلاني ريلوي اسٽيشن]]22 ||[[گلشن اقبال سب ڊويزن]] || |- | 23 ||يو سي [[شانتي نگر]] 23 ||[[گلشن اقبال سب ڊويزن]] || |- | 24 ||يو سي [[جمالي ڪالوني]] 24 ||[[گلشن اقبال سب ڊويزن]] || |- | 25 ||يو سي [[گلشن اقبال ٽو]] 25 ||[[گلشن اقبال سب ڊويزن]] || |- | 26 ||يو سي [[نيو ڍوراجي]] 26 || [[گلشن اقبال سب ڊويزن]] || |- | 27 ||يو سي [[پھلوان ڳوٺ]] 27 ||[[گلزار هجري سب ڊويزن]] || |- | 28 ||[[ميٽروول ڪالوني]] 28 ||[[گلزار هجري سب ڊويزن]] || |- | 29 ||يو سي [[گلزار هجري]] 29 ||[[گلزار هجري سب ڊويزن]] || |- | 30 ||يو سي [[صفوران]] ڳوٺ 30 ||[[گلزار ھجري سب ڊويزن]] || |- | 31 ||يو سي [[گجھڙو]] 31 ||[[گلزار هجري سب ڊويزن]] |}ضلعي جي انتظامي ٽائونن جي فهرست هيٺ ڏجي ٿي.<ref name=Dawn>{{Cite news|url=https://www.dawn.com/news/1668180|title=Division of Karachi into 26 towns, 233 UCs notified (by the government)|author=Tahir Siddiqui|date=8 January 2022|newspaper=Dawn (newspaper)|language=en-US|access-date=28 January 2022}}</ref> {|class="sortable wikitable" align="left" style="font-size:90%" |+جناح ٽائون |- !style="background:#ffdead;"|'''يونين ڪائونسل''' |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 1 [[پاڪستان ڪوارٽرز]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 2 [[سولجر بازار]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 3 [[پٽيل پاڙو]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 4 [[جمشيد ڪوارٽرز]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 5 مارٽن ڪوارٽرز |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 6 [[جمشيد ڪوارٽرز]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 7 [[بهادرآباد]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 8 [[دهلي مرڪنٽائل سوسائٽي|دهلي مرڪنٽائل]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 9 تونسيا لائين |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 10 [[جيڪب لائينز]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 11 جيڪب لائينز پٺيان |} {{Clear}} {|class="sortable wikitable" align="left" style="font-size:90%" |+چنيسر ٽائون |- !style="background:#ffdead;"|'''يونين ڪائونسل''' |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 1 [[پي.اي.سي.ايڇ.ايس]] {{nobr|(''پاڪستان ايمپلائيز ڪوآپريٽو هائوسنگ سوسائٽي'') }} |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 2 [[پي.اي.سي.ايڇ.ايس-2]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 3 [[محمودآباد (ڪراچي)|محمودآباد]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 4 [[منظور ڪالوني]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 5 [[منظور ڪالوني]]-2 |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 6 [[جمشيد ڪوارٽرز]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 7 [[اختر ڪالوني]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 8 [[چنيسر ڳوٺ]] |} {{Clear}} {|class="sortable wikitable" align="left" style="font-size:90%" |+سهراب ڳوٺ ٽائون |- !style="background:#ffdead;"|'''يونين ڪائونسل''' |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 1 الاصف اسڪوائر |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 2 نيو ڪوئيٽا ٽائون |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 3 سکيا ڳوٺ |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 4 ايوب ڳوٺ |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 5 خادم حسين ڳوٺ |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 6 [[احسن آباد]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 7 يوسف شاهه ڳوٺ |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 8 [[سبزي منڊي (ڪراچي)|سبزي منڊي]] |} {{Clear}} {|class="sortable wikitable" align="left" style="font-size:90%" |+صفورا ٽائون |- !style="background:#ffdead;"|'''يونين ڪائونسل''' |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 1 [[عباس ٽائون]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 2 [[گلزارِ هجري]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 3 [[سچل ڳوٺ]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 4 الازهر گارڊن |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 5 جوهر ڪمپليڪس |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 6 [[پهلوان ڳوٺ]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 7 [[گلستانِ جوهر]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 8 [[ڪراچي سفاري پارڪ|سفاري پارڪ]] |} {{Clear}} {|class="sortable wikitable" align="left" style="font-size:90%" |+گلشن اقبال ٽائون |- !style="background:#ffdead;"|'''يونين ڪائونسل''' |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 1 [[عيسيٰ نڳري]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 2 حسن اسڪوائر |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 3 [[جمالي ڪالوني]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 4 ضياءُ الحق ڪالوني |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 5 نيو ڌوراجي |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 6 [[ميٽروول ڪالوني|ميٽروول-3]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 7 [[شانتي نگر]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 8 [[نيشنل اسٽيڊيم، ڪراچي|نيشنل اسٽيڊيم]] |- |} {{Clear}} ===گلشن ٽائون ۽ جمشيد ٽائون=== {{ڪراچي اوڀر ضلعي جون يونين ڪاؤنسلون}} ===ٿاڻا=== گلشن ضلعي ۾ شامل ٿاڻن جا نالا گلشن اقبال ٿاڻو، گلزار ھجري ٿاڻو، شاھراھ فيصل ٿاڻو، گلستان جوهر ٿاڻو، سچل ٿاڻو، سھراب ڳوٺ ٿاڻو، سولجر بازار ٿاڻو، عزيز ڀٽي ٿاڻو، فیروز آباد ٿاڻو، بھادر آباد ٿاڻو، جمشيد ڪوارٽرز ٿاڻو، برگيڊ ٿاڻو، ء پي آء بي ٿاڻو آھن.<ref>{{Citation |title=آرڪائيو ڪاپي |url=https://districtcourtseast.gos.pk/police-stations-in-district-east-karachi.php |accessdate=2020-04-14 |archive-date=2020-04-30 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200430104847/http://districtcourtseast.gos.pk/police-stations-in-district-east-karachi.php |dead-url=yes }}</ref>. ===ديهن جي فهرست=== هيٺ ڪراچي اوڀر ضلعي جي ديهن جي فهرست ڏنل آهي، جيڪا تعلقن موجب ترتيب ڏنل آهي:<ref name="Sindh Zameen">{{cite web |title=List of Dehs in Sindh |url=https://sindhzameen.gos.pk/pdf/listofdeh.pdf |website=Sindh Zameen |access-date=22 March 2021}}</ref> {| class="wikitable sortable" |+ ڪراچي اوڀر ضلعي جون ديهون ! تعلقو ! ديهن جو تعداد ! ديهون |- | '''گلشن اقبال تعلقو''' | 5 | دوزان (حصو)، گجرو (حصو)، اوڪيواڙي، صفوران (حصو)، سونگل (حصو) |- | '''گلزار هجري تعلقو''' | 5 | بٽي آمري، دوزان (حصو)، گجرو-1، [[سونگل]]، ٿومنگ |} ==عدالتي نظام== ڪراچي سينٽرل ضلعي جو عدالتي صدرمقام سٽي ڪورٽس واري جڊيشل ڪامپليڪس ۾ آھي جيڪو ڪراچي سائوٿ جي حدن اندر ايم اي جناح روڊ تي ڪي ايم سي مرڪزي آفيس جي پاسي م واقع آھي. ان ڪامپليڪس ۾ ڪراچي ايسٽ جون 61 ڪورٽون واقع آھن جن م سڀ کان وڏي ضلعي عدالت ڊسٽرڪٽ اينڊ سيشن جج جي آھي. ان کان علاوه باقي 14 ايڊيشنل ڊسٽرڪٽ اينڊ سيشن ججن جون ، 13 سينيئر سول ججن جون ۽ 33 سول جج اينڊ جوڊيشل ماجسٽريٽ جون عدالتون آھي. سول ججن جي عدالتن جا جج ساڳي وقت فيملي جج پڻ آهن<ref name="سنڌ ھاء ڪورٽ"/>. سينيئر سول جج ساڳي وقت رينٽ ڪنٽرولر پڻ آھن. ان کان سواءِ ھڪ ڪنزيومر ڪورٽ پڻ خاص عدالت جي حيثيت م ڪم ڪري پئي. ڪراچي اوڀر جي ضلعي عدالتن جي نظام جو اختيار ضلعي ڪراچي ايسٽ سميت ضلعي ڪورنگي جي علائقي تي پڻ آھي . ضلعي ڪورنگي تي اھو اختيار ڪورنگي جي عدالتي ضلعي جي قيام تائين جاري رھندو.<ref name=" سنڌ ھاء ڪورٽ">http://202.61.43.36:8082/dwp/(S(mwazldaajcx3pxgo1rjojsdh))/dwp.aspx{{مئل ڳنڍڻو|date=October 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} -</ref>. ==اسپتال ۽ تعليمي ادارا== ===اسپتال=== گلشن ضلعي ۾ ڪيترائي اسپتال ۽ صحت جون سهولتون، جهڙوڪ [[آغا خان يونيورسٽي اسپتال]]<ref>{{Cite web|url=https://www.agakhanhospitals.org/AKUH|title=The Aga Khan University Hospital, Karachi - The Aga Khan Hospitals|website=www.agakhanhospitals.org|access-date=2021-03-11}}</ref> ۽ [[لياقت نيشنل اسپتال]] موجود آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.lnh.edu.pk/|title=Liaquat National Hospital and Medical College|website=www.lnh.edu.pk|access-date=2021-03-11}}</ref> ===تعليمي ادارا=== گلشن ضلعي ۾ ڪيترائي تعليمي ادارا، جهڙوڪ اين اي ڊي يونيورسٽي آف انجنيئرنگ اينڊ ٽيڪنالاجي،<ref>{{Cite web|url=https://www.neduet.edu.pk/|title=Home {{!}} NED University of Engineering & Technology|website=www.neduet.edu.pk|access-date=2022-02-23}}</ref> ڪراچي يونيورسٽي،<ref>{{cite web|url=http://www.uok.edu.pk/|title=Home|website=uok.edu.pk}}</ref> ڊائو يونيورسٽي آف هيلٿ سائنسز (اوجھا ڪيمپس) ۽ ٻيون ڪيتريون ئي ننڍيون ۽ وڏيون تعليمي سهولتون موجود آهن. ==گيلري== [[فائل:Safari Park Karachi.jpg|thumb|ساڄو|200px|ڪراچي ۾ گلشن ٽائون ۾ واقع سفاري پارڪ]] [[فائل:National Cricket Stadium, Karachi 01.jpg|thumb|ساڄو|200px|گلشن ٽائون ۾ واقع نيشنل ڪرڪيٽ اسٽيڊيم]] {{-}} <gallery> عڪس:National Cricket Stadium, Karachi 01.jpg|نينشنل ڪرڪيٽ اسٽيڊيم عڪس:Khi alflah sty.jpg|شاھ فيصل ٽائون </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[سنڌ جا ضلعا]] * [[سنڌ جا شهر]] * [[ڪراچي جا ٽائون]] * [[پاڪستان جا ضلعا]] ==حوالا== {{حوالا}} [[زمرو:گلشن ضلعو]] [[زمرو:سنڌ جا ضلعا]] [[زمرو:ڪراچي جا ضلعا]] [[زمرو:ڪراچي اوڀر ضلعو]] ih9wbvv1ehc0gnyjku1p83vyepsjrgi 387173 387172 2026-06-20T17:31:32Z Ibne maryam 17680 /* تعليمي ادارا */ 387173 wikitext text/x-wiki {{Short description|District of Karachi}} {{Infobox settlement | name = گلشن ضلعو | native_name = ضلع گلشن | settlement_type = [[ضلعو]] | image_skyline = Aziz Bhatti Park, Karachi, Pakistan 02.jpg | image_alt = | image_caption = عزيز ڀٽي پارڪ، گلشن اقبال ٽائون | image_flag = | flag_alt = | image_seal = | seal_alt = | image_shield = | shield_alt = | nickname = | motto = | image_map = Pakistan - Sindh - Karachi East.svg | map_alt = | map_caption = گلشن ضلعي جو نقشو | pushpin_map = | pushpin_map_alt = | pushpin_map_caption = | pushpin_label_position = | coordinates = {{Coord|24.8844|N|67.1443|E|type:city_region:PK|display=inline}} | coor_pinpoint = | coordinates_footnotes = | subdivision_type = [[ملڪ]] | subdivision_name = {{flag|Pakistan}} | subdivision_type1 = [[صوبو]] | subdivision_name1 = {{flag|Sindh}} | subdivision_type2 = [[پاڪستان جا ڊويزن|ڊویزن]] | subdivision_name2 = [[ڪراچي ڊويزن]] | parts_type = ٽائون | parts_style = coll | parts = 4<ref>{{cite web|url=https://www.lgdsindh.gov.pk/downloads/UCsKarachi.pdf|title=Division of UCs in Karachi - Notification|website=lgdsindh.gov.pk|publisher=Local Government & Housing Town Planning Department - [[Government of Sindh]]|date=27 April 2023|access-date=29 December 2023}}</ref><ref>{{cite news|url=https://www.brecorder.com/news/40145756|title=Karachi to have 26 towns, 233 union bodies under Sindh LG Act|date=9 January 2022|access-date=22 January 2023|work=Business Recorder (newspaper)}}</ref> | p1 = [[فيروز آباد سب ڊويزن|فيروز آباد ٽائون]] | p2 = [[گلشن ٽائون]] | p3 = [[گلزار ھجري سب ڊويزن|گلزار ھجري ٽائون]] | p4 = [[جمشيد ڪواٽرز سب ڊويزن|جمشيد ڪواٽرز ٽائون]] | subdivision_type3 = قومي اسيمبلي جا تڪ | subdivision_name3 = [[اين اي-235 (ڪراچي ايسٽ-1)]]<br>[[این اي-236 (ڪراچي ایسٽ-2)]]<br>[[اين اي-237 (ڪراچي ايسٽ-3)]]<br>[[اين اي-238 (ڪراچي ايسٽ-4)]] | established_title = قائم ٿيو | established_date = آگسٽ، 1972ع (ڪراچي اوڀر ضلعي طور) | established_title2 = بحال ڪيو ويو | established_date2 = 11 جولائي، 2011ع | founder = | seat_type = هيڊ ڪوارٽر<ref> {{cite web |url=https://commissionerkarachi.gos.pk/districts.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20190114091008/https://commissionerkarachi.gos.pk/districts.html|archive-date= 14 January 2019|title=ADMINISTRATIVE DISTRICTS |website=[[Commissioner Karachi Division]]}}</ref> | seat = ڊي سي ايسٽ آفيس | government_footnotes = | government_type = ضلعي انتظاميه | governing_body = ڪراچي مقامي حڪومت | leader_party = | leader_title = ڊپٽي ڪمشنر | leader_name = الطاف شيخ<ref> {{cite news|url=https://www.nation.com.pk/14-Dec-2023/china-always-play-key-role-in-development-stability-of-pakistan-mayor-wahab|title=China always play key role in development, stability of Pakistan: Mayor Wahab|date=14 December 2023|access-date=31 December 2023|work=The Nation (newspaper)}}</ref> | leader_title1 = | leader_name1 = | leader_title2 = | leader_name2 = | leader_title3 = | leader_name3 = | leader_title4 = | leader_name4 = | unit_pref = Metric <!-- ALL fields with measurements have automatic unit conversion --> <!-- for references: use <ref> tags -->| area_footnotes = | area_total_km2 = 139 | elevation_footnotes = | elevation_m = | population_footnotes = <ref name="2023table1"/> | population_as_of = 2023ع | population_total = 3,913,656 | population_density_km2 = auto | population_note = | demographics_type1 = تعليمي شرح | demographics1_footnotes = <ref>{{Cite web |url= https://www.pbs.gov.pk/sites/default/files/population/2023/tables/table_12_sindh_districts.pdf |title= Literacy rate, enrolments, and out-of-school population by sex and rural/urban, CENSUS-2023, SINDH}}</ref> | demographics1_title1 = تعليمي شرح | population_demonym = [[ڪراچيئيٽ]] | timezone1 = [[پاڪستان جو معياري وقت|پاڪ وقت]] | utc_offset1 = +05:00 | timezone1_DST = [[روشني بچت وقت|ر.ب.و]] '' عمل ۾ ناھي'' | utc_offset1_DST = | postal_code_type = زپ ڪوڊ | postal_code = 75300 | area_code_type = [[پاڪستاني ڊائلنگ ڪوڊن جي فھرست|قومي ڊائلنگ]] ڪوڊ (علائقو) | area_code = [[پاڪستان ۾ ٽيليفون نمبر|021]] | iso_code = [[آء ايس او 3166-2:پاڪ|پاڪ-اسٽينڊرڊ]] | website = {{URL|https://www.dmceast.gos.pk/}} | footnotes = | demographics1_info1 = {{ bulleted list| '''ڪل:'''<br />80.07% | '''مرد:'''<br />81.31% | '''عورتون:'''<br />78.65% }} | established_date1 = 14 آگسٽ، 2001ع | established_title1 = ختم ڪيو ويو | official_name = ڪراچي اوڀر | blank2_info = 42201-XXXXXXX-X | blank2_name = گلشن ڊسٽرڪٽ جو [[قومي شناختي ڪارڊ ڪوڊ (پاڪستان)|CNIC]] ڪوڊ }} '''گلشن ضلعو''' (اردو: ضلع گلشن)، جيڪو اڳ ۾ ڪراچي اوڀر ضلعي جي نالي سان سڃاتو ويندو هو، 1972 ۾ قائم ڪيل [[ڪراچي ڊويزن]]، [[سنڌ]]، [[پاڪستان]] جو هڪ [[پاڪستان جا ضلعا|ضلعو]] آهي. [[پاڪستان جي مردم شماري، 2023ع|سال 2023ع جي مردم شماري]] مطابق گلشن ضلعي جي آبادي 39,13,656 آهي.<ref>{{cite news|url=https://www.dawn.com/news/1890659|title=Karachi by Numbers|last1=Raza|first1=Mansoor|date=9 February 2025|work=Dawn.com|access-date=25 February 2025|publisher=[[Dawn (newspaper)|Dawn]]|last2=Khan|first2=Umer Ahmed|language=en}}</ref> [[File:Safari Park Karachi.jpg|thumb|right|200px|گلشن ضلعي ۾ واقع ڪراچي سفاري پارڪ]] سال 2000ع ۾ ھن ضلعي کي ڪراچي جي ٻين ضلعن سميت ختم ڪري سٽي گورنمينٽ جي ٽائونن ۾ تبديل ڪيو ويو ھو ۽ ان وقت ھن ضلعي کي چئن ٽائون ۾ ورھايو ويو هو جن ۾ گلشن ٽائون، ڪورنگي ٽائون، لانڍي ٽائون ۽ شاھ فيصل ٽائون شامل ھيا. 11 جنوري 2011 تي سنڌ حڪومت ھن ضلعي کي ٻيھر بحال ڪيو.<ref>[http://www.thenewstribe.com/2011/07/11/karachi’s-district-status-restored-notification-issued/ Karachi’s district status restored, notification issued] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20131216042427/http://www.thenewstribe.com/2011/07/11/karachi%E2%80%99s-district-status-restored-notification-issued/ |date=2013-12-16 }}, Published in The News Tribe on 11 July 2011, Retrieved on 7 August 2012</ref> نومبر 2013ع ۾ ھن ضلعي جون ٽي سب ڊويزنون؛ [[ڪورنگي ٽائون|ڪورنگي]]، [[شاھ فيصل ٽائون|شاهه فيصل]] ۽ [[لانڍي ٽائون|لانڍي]] ھن ضلعي کان ڌار ڪري ھڪ نئون ضلعو [[ڪورنگي ضلعو|ڪورنگي]] قائم ڪيو ويو ۽ ڪراچي ڏکڻ ضلعي مان [[جمشيد ٽائون|جمشيد ڪوارٽرز سب ڊويزن]] ڌار ڪري ھن ضلعي ۾ ملايو ويو.<ref>[http://www.thenews.com.pk/article-125271-Korangi-made-sixth-district-of-Karachi- The News, Korangi made sixth district of Karachi]{{مئل ڳنڍڻو|date=April 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref><ref>{{Citation |title=Districts in Karachi, KMC Official Website |url=http://www.kmc.gos.pk/Contents.aspx?id=84 |accessdate=2019-09-16 |archive-date=2014-05-30 |archive-url=https://web.archive.org/web/20140530194440/http://kmc.gos.pk/Contents.aspx?id=84 |dead-url=yes }}</ref> [[File:National Cricket Stadium, Karachi 01.jpg|thumb|right|200px|[[نيشنل اسٽيڊيم ، ڪراچي|قومي ڪرڪيٽ اسٽيڊيم]], ڪراچي]] سال 2023ع ۾، سنڌ حڪومت ڪراچي اوڀر ضلعي جو نالو تبديل ڪري گلشن ضلعو رکيو ته جيئن ان جي مشهور شهر جي نالي سان مطابقت رکي سگهجي.<ref>{{Cite web|url=https://mmnews.tv/four-karachi-districts-to-be-renamed/|title=Four Karachi districts to be renamed|date=2024-03-29|language=en-US|access-date=2024-04-04}}</ref> ==تاريخ== ھن ضلعي جو قيام 1987ع م عمل ۾ آيو جڏھن ڪراچي ضلعي کي چئن ضلعن: ڪراچي ايسٽ، ڪراچي ويسٽ ، ڪراچي سائوٿ، ڪراچي سينٽرل ۾ ورھايو ويو. پاڪستان ٺھڻ کان اڳ ھن ضلعي وارو علائقو پورو ٻھراڙيءَ ھيو جتي مختلف ڳوٺ واقع ھيا. ھن ضلعي م موجوده ڪورنگي ضلعي جا اڪثر علائقا ڪورنگي سميت شامل ھيا 2013 م انھن علائقن کي ڌار ڪري ڪورنگي جي نالي سان ھڪ نئون روينيو ضلعو قائم ڪيو ويو. سال 2000ع ۾ وفاقي حڪومت [[سٽي ڊسٽرڪٽ گورنمينٽ ڪراچي]] قائم ڪئي، جنهن جي نتيجي ۾ ضلعي نظام ختم ڪيو ويو. ان موقعي تي [[ڪراچي اوڀر ضلعو]] کي چئن ٽائونن ۾ ورهايو ويو، جيڪي هيٺيان هئا: * [[گلشن ٽائون]] * [[جمشيد ٽائون]] * [[ڪورنگي ٽائون]] * [[شاهه فيصل ٽائون]] 11 جولاءِ 2011ع تي سنڌ حڪومت ڪراچي اوڀر ضلعي کي ٻيهر بحال ڪيو.<ref>[http://www.thenewstribe.com/2011/07/11/karachi%E2%80%99s-district-status-restored-notification-issued/ Karachi’s district status restored, notification issued] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20131216042427/http://www.thenewstribe.com/2011/07/11/karachi%E2%80%99s-district-status-restored-notification-issued/ |date=16 December 2013 }}, Published in The News Tribe on 11 July 2011, Retrieved on 7 August 2012</ref> نومبر 2013ع ۾ ڪراچي اوڀر ضلعي جا ٽي اوڀر وارا ٽائون الڳ ڪري نئون [[ڪورنگي ضلعو|ڪورنگي]] ضلعو قائم ڪيو ويو. ساڳئي وقت [[ڪراچي ڏکڻ ضلعو]] جو [[جمشيد ٽائون]] هن ضلعي ۾ شامل ڪيو ويو. ان کان پوءِ ڪراچي اوڀر ضلعو ٻن ٽائونن، جمشيد ۽ گلشن، تي مشتمل رهيو.<ref>{{cite news | url=https://www.dawn.com/news/1054395 | newspaper=Dawn | location=Pakistan | date=6 November 2013 | title=Korangi notified as sixth district of Karachi | first=Hasan | last=Mansoor | access-date=6 November 2019 }}</ref><ref>{{Cite web|title=Former UN staffer being tipped as PM's focal person for polio|url=https://www.thenews.com.pk/print/378585-former-un-staffer-being-tipped-as-pm-s-focal-person-for-polio|access-date=2022-02-23|website=www.thenews.com.pk|language=en}}</ref><ref name="District">{{Cite web|title=District|url=http://www.kmc.gos.pk/Contents.aspx?id=84|access-date=2022-02-23|website=www.kmc.gos.pk|archive-date=30 May 2014|archive-url=https://web.archive.org/web/20140530194440/http://kmc.gos.pk/Contents.aspx?id=84|url-status=dead}}</ref> 2022ع ۾ ضلعي کي پنجن ٽائونن ۾ ورهايو ويو، جيڪي [[سهراب ڳوٺ ٽائون]]، [[صفورا ڳوٺ|صفورا ٽائون]]، [[گلشن ٽائون]]، جناح ٽائون ۽ [[چنيسر ٽائون]] آهن. ضلعي ۾ مجموعي طور 43 يونين ڪائونسلون ۽ 172 وارڊ شامل هئا.<ref>{{cite news|url=https://www.thenews.com.pk/print/1030750-district-east-may-go-for-pti-as-it-did-in-last-general-elections|title=District East may go for PTI as it did in last general elections|date=15 January 2023|access-date=22 January 2023|work=The News International (newspaper)}}</ref> ==جاگرافي== ھن ضلعي جي جاگرافيائي بيهڪ لانگيٽيوڊ ۾ 67.1060353 ۽ ليٽيٽيوڊ ۾ 24.873212 تي آھي. سمنڊ جي سطح کان ھن ضلعي جي سراسري بلندي 9 ميٽر يا 30 فوٽ آهي<ref> https://elevation.maplogs.com/poi/karachi_central_karachi_karachi_city_sindh_pakistan.481195.html </ref>.ھي ضلعي سمند جي ڪناري کان اٽڪل 4 کان 6 ڪلوميٽرن جي فاصلي تي اندر واقع آهي. ھن شھر جي موسم اونھاري م گرم ۽ گھميل ھوندي آھي. سڀ کان گھڻي گرمي جون جي مھيني ۾ 41 سينٽي گريڊ تائين ٿيندي آهي. سياري م ھتان جي موسم سرد ٿيندي آهي. ڪراچي شھر م ھوا جي اندر تمام گھڻي گھم ھڪ ماحولياتي مسئلو آهي جنھن جي . نتيجي م شھر جي مختلف حصن ۾ بيٺل ڪنو پاڻي سج جي گرميءَ تي ٻاڦ ٿي اڏامي نہ ٿو. ان کان علاوه گاڏين ۽ فيڪٽرين جو دونهون شھر م سامونڊي ھوائن جي باوجود ان گھم جي ڪري آلودگي کي تيزي سان وڌائي ٿو<ref name="برٽنيڪا "> https://www.britannica.com/place/Karachi- </ref>. اھڙي طرح ھي ضلعو پڻ ان ماحولياتي مسئلي جو شڪار آهي. ==آباديات== ھن ضلعي جي آبادي پھرين مارچ 1998 جي آدمشماريءَ واري ڪاٿي مطابق 14,72,896 ھئي جيڪا 15 مارچ 2017 تي وڌي 29,09,921 ٿي وئي.<ref name="سٽي"/> 165 چورس ڪلوميٽرن تي ڦھليل ھن شھري ضلعي جي آبادي جي گھاٽائي 17,625 ماڻھو في چورس ڪلوميٽر ھئي.<ref name="سٽي"/> آبادي م مردن جو تعداد 15،28،019 ھيو ۽ عورتون 13,79,225 ھيون.<ref name="سٽي"/> کدڙن جو تعداد 223 ھيو. پوري ضلعي جي آبادي 100 سيڪڙو شھري آبادي ھئي.<ref name="سٽي"/> ضلعي م اڪثريت اردو ڳالهائيندڙ آبادي جي ۽ ٻئي نمبر تي سنڌين جي آھي باقي ٻين ۾ پنجابي، پٺاڻ ۽ سرائيڪي شامل آهن. ضلعي آبادي مان 2,96,469 ماڻھو فيصل ڪينٽونمينٽ م رھن ٿا.<ref name="سٽي"/> جن م اڪثريت پنجابين جي آھي. 7,62,850 فيروز آباد سب ڊويزن ۾<ref name="سٽي"/>، 6,44,362 گلشن اقبال سب ڊويزن ۾<ref name="سٽي"/> ، 7,34,410 گلزار هجري سب ڊويزن ۾<ref name="سٽي"/> ۽ 4,71,830 جمشيد ٽائون سب ڊويزن ۾ رھن ٿا. <ref name=" سٽي">https://www.citypopulation.de/php/pakistan-admin.php - </ref> {{Historical populations|1961|...|1972|...|1981|...|1998|1,447,529|2017|2,875,315|2023|3,921,742|align=center|percentages=pagr|footnote=ذريعا:<ref>{{cite web |title=انتظامي يونٽن موجب آبادي 1951–1998 |url=https://www.pbs.gov.pk/sites/default/files/population/1998/administrative_units.pdf |publisher = [[پاڪستان شماريات بيورو]]}}</ref>}} [[2023ع پاڪستاني آدمشماري|2023ع جي پاڪستاني آدمشماري]] موجب، ڪراچي اوڀر ضلعي ۾ 659,389 گهرانا ۽ 3,921,742 آبادي هئي.<ref name="2023table20">{{cite web |title=ستين آدمشماري ۽ رهائشي ڳڻپ – تفصيلي نتيجا: جدول 20 |url=https://www.pbs.gov.pk/sites/default/files/population/2023/tables/sindh/dcr/table_20.pdf |website=[[پاڪستان شماريات بيورو]]}}</ref> ضلعي ۾ هر 100 عورتن جي مقابلي ۾ 113.51 مردن جو تناسب هو ۽ خواندگي جي شرح 80.07٪ هئي: مردن لاءِ 81.31٪ ۽ عورتن لاءِ 78.65٪.<ref name="2023table1">{{cite web |title=ستين آدمشماري ۽ رهائشي ڳڻپ – تفصيلي نتيجا: جدول 1 |url=https://www.pbs.gov.pk/sites/default/files/population/2023/tables/sindh/dcr/table_1.pdf |website=[[پاڪستان شماريات بيورو]]}}</ref><ref name="2023table12">{{cite web |title=ستين آدمشماري ۽ رهائشي ڳڻپ – تفصيلي نتيجا: جدول 12 |url=https://www.pbs.gov.pk/sites/default/files/population/2023/tables/table_12_sindh_district.pdf |website=[[پاڪستان شماريات بيورو]]}}</ref> 933,514 ماڻهو (سروي ڪيل آبادي جو 23.85٪) 10 سالن کان گهٽ عمر جا هئا.<ref name="2023table5">{{cite web |title=ستين آدمشماري ۽ رهائشي ڳڻپ – تفصيلي نتيجا: جدول 5 |url=https://www.pbs.gov.pk/sites/default/files/population/2023/tables/sindh/dcr/table_5.pdf |website=[[پاڪستان شماريات بيورو]] |publisher=}}</ref> سموري آبادي شهري علائقن ۾ رهندي هئي.<ref name="2023table1"/> {{bar box |title=ڪراچي اوڀر ضلعي ۾ مذهب (2023ع)<ref name="2023table9"/> |titlebar=#FCD116 |left1=مذهب |right1=سيڪڙو |float=left |bars= {{bar percent|[[اسلام]]|green|95.05}} {{bar percent|[[پاڪستان ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|dodgerblue|3.10}} {{bar percent|[[سنڌ ۾ هندومت|هندومت]]|darkorange|1.57}} {{bar percent|ٻيا يا ڄاڻايل نه|black|0.28}} }} اڪثريتي مذهب اسلام هو، جنهن جا پيروڪار آبادي جو 95.05٪ هئا. عيسائيت 3.1٪ ۽ هندومت (جنهن ۾ شيڊيول ڪاسٽون پڻ شامل آهن) 1.57٪ آبادي جو مذهب هو.<ref name="2023table9">{{cite web |title=ستين آدمشماري ۽ رهائشي ڳڻپ – تفصيلي نتيجا: جدول 9 |url=https://www.pbs.gov.pk/sites/default/files/population/2023/tables/sindh/dcr/table_9.pdf |website=[[پاڪستان شماريات بيورو]]}}</ref> {{Pie chart |caption = ڪراچي اوڀر ضلعي جون ٻوليون (2023ع)<ref name="2023table11"/> |label1 = [[اردو]] |value1 = 48.98 |color1 = green |label2 = [[سنڌي ٻولي|سنڌي]] |value2 = 12.81 |color2 = gold |label3 = [[پشتو]] |value3 = 11.59 |color3 = royalblue |label4 = [[پنجابي ٻولي|پنجابي]] |value4 = 10.41 |color4 = saddlebrown |label5 = [[سرائڪي ٻولي|سرائڪي]] |value5 = 5.92 |color5 = goldenrod |label6 = [[هندڪو ٻولي|هندڪو]] |value6 = 2.33 |color6 = wheat |label7 = [[بلوچي ٻولي|بلوچي]] |value7 = 1.82 |color7 = darkblue |label8 = ٻيون |value8 = 6.14 |color8 = grey |thumb=left }} 2023ع جي آدمشماري وقت، ڪل 3,913,656 ماڻهن مان 1,916,767 ماڻهن جي مادري ٻولي [[اردو]]، 501,156 ماڻهن جي [[سنڌي ٻولي|سنڌي]]، 453,464 ماڻهن جي [[پشتو]]، 407,425 ماڻهن جي [[پنجابي ٻولي|پنجابي]]، 231,523 ماڻهن جي [[سرائڪي ٻولي|سرائڪي]]، 91,034 ماڻهن جي [[هندڪو]]، 71,312 ماڻهن جي [[بلوچي ٻولي|بلوچي]] ۽ 240,975 ماڻهن جي ڪا ٻي ٻولي هئي.<ref name="2023table11">{{cite web |title=ستين آدمشماري ۽ رهائشي ڳڻپ – تفصيلي نتيجا: جدول 11 |url=https://www.pbs.gov.pk/sites/default/files/population/2023/tables/sindh/dcr/table_11.pdf |website=[[پاڪستان شماريات بيورو]]}}</ref> ==سياسي ۽ انتظامي ورھاست== ڪراچي ايسٽ چئن سب ڊويزن ۽ ھڪ فيصل ڪينٽونمينٽ تي مشتمل آهي. ضلعي جي وڌيڪ ورھاست 31 يونين ڪاميٽين ۾ ٿيل آهي ھر يونين ڪاميٽي جا چونڊيل ميمبر ڪائونسلر ھوندا آھن ۽ سربراھ چيئرمين ۽ ڊپٽي چيئرمين ھوندا آھن. ضلعي م قومي اسيمبلي جا پنج تڪ آھن ۽ صوبائي اسيمبلي جا () تڪ آھن. ===ٽائون=== نئين لوڪل گورنمينٽ ايڪٽ 2003 تحت شھري علائقن م يونين ڪاؤنسل جو نالو تبديل ڪري يونين ڪميٽي رکيو ويو آهي<ref name=" ڊان"> https://www.dawn.com/news/1055943- </ref> ۽ ٻھراڙيءَ ۾ يونين ڪاؤنسل کي ساڳيو يونين ڪاؤنسل سڏبو آهي. ھن ضلعي جي يونين ڪاميٽين جو تعداد 31 آهي.<ref name="پوليٽڪ ">{{Citation |title=آرڪائيو ڪاپي |url=https://www.politicpk.com/karachi-central-district-uc-list-mna-mpa-seats-%DA%A9%D8%B1%D8%A7%DA%86%DB%8C-%D8%B3%DB%8C%D9%86%D9%B9%D8%B1%D9%84-%D8%B6%D9%84%D8%B9/amp/- |accessdate=2020-06-29 |archive-date=2023-10-06 |archive-url=https://web.archive.org/web/20231006051014/https://www.politicpk.com/karachi-central-district-uc-list-mna-mpa-seats-%DA%A9%D8%B1%D8%A7%DA%86%DB%8C-%D8%B3%DB%8C%D9%86%D9%B9%D8%B1%D9%84-%D8%B6%D9%84%D8%B9/amp/-/ |dead-url=yes }}</ref> ۽ ڪوبہ ٻھراڙيءَ جو علائقو نہ ھجڻ ڪري اتي ھاڻي ڪابه يونين ڪاؤنسل ڪانه آھي. ڪراچي ويسٽ شھري علائقن جون 46 يونين ڪاميٽيون ۽ ٻھراڙيءَ جون 6 يونين ڪاؤنسلون آھن ۽ انھن جو ٽوٽل 52 آھي.<ref name="سما ٽي وي "> https://www.samaa.tv/news/2019/10/people-soon-to-experience-model-ucs-in-karachis-east-district/- </ref>. ڪورنگي ۾ 37 يونين ڪاميٽيون آھن ، ملير ۾ 32 يونين ڪاؤنسلون ۽ 13 يونين ڪاميٽيون ٽوٽل 45 يو سي آھن، ڪراچي سائوٿ ۾ 31 يونين ڪائونسلون ۽ يونين ڪاميٽيون آھن ھن ضلعي م ھيٺيون 42 يونين ڪاميٽيون (يونين ڪاؤنسلون) واقع آھن.<ref name=" ڪي ايم سي">http://www.kmc.gos.pk/Contents.aspx?id=84-{{مئل ڳنڍڻو|date=October 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>: {| class="wikitable" |+ '''گلشن ضلعي جون موجوده يونين ڪاميٽيون<ref name="پوليٽڪ"/>''' |- !# ! يونين ڪاميٽي ! تعلقو ! آبادي |- | 1 ||يو سي [[اختر ڪالوني]] 1 ||[[فيروز آباد سب ڊويزن]] || |- | 2 ||يو سي [[منظور ڪالوني ون]] 2 ||[[فيروز آباد سب ڊويزن]] || |- | 3 ||يو سي [[اعظم بستي]] 3 ||[[فيروز آباد سب ڊويزن]] || |- | 4 ||يو سي [[چنيسر ڳوٺ]] 4 ||[[فيروز آباد سب ڊويزن]] || |- | 5 ||يو سي [[محمود آباد]] 5 ||[[فيروز آباد سب ڊويزن]] || |- | 6 ||يو سي [[منظور ڪالوني ٽو]] 6 ||[[فيروز آباد سب ڊويزن]] || |- | 7 ||يو سي [[پي اي سي ايڇ ايس ون]] 7 ||[[فيروز آباد سب ڊويزن]] || |- | 8 ||يو سي [[پي اي سي ايڇ ايس ٽو]] 8 ||[[فيروز آباد سب ڊويزن]] || |- | 9 ||يو سي [[جٽ لينڊ لائينز]] 9 ||[[جمشيد ڪواٽرز سب ڊويزن]] || |- | 10 ||يو سي [[سينٽرل جيڪب لائن]] 10 ||[[جمشيد ڪواٽرز سب ڊويزن]] || |- | 11 ||يو سي [[بھائينڊ جيڪب لائن]] 11 ||[[جمشيد ڪواٽرز سب ڊويزن]] || |- | 12 ||يو سي [[دھلي مرڪنٽائل سوسائٽي]] 12 ||[[جمشيد ڪواٽرز سب ڊويزن]] || |- | 13 ||يو سي [[جمشيد ڪوارٽرز]] 13 ||[[جمشيد ڪواٽرز سب ڊويزن]] || |- | 14 ||يو سي [[فاطمه جناح ڪالوني]] 14 ||[[جمشيد ڪواٽرز سب ڊويزن]] || |- | 15 ||يو سي [[گارڊن ايسٽ]] 15 ||[[جمشيد ڪواٽرز سب ڊويزن]] || |- | 16 ||يو سي [[سولجر بازار]] 16 ||[[جمشيد ڪواٽرز سب ڊويزن]] || |- | 17 ||يو سي [[پاڪستان ڪوارٽرز]] 17 ||[[جمشيد ڪواٽرز سب ڊويزن]] || |- | 18 ||يو سي [[سوڪ سينٽر]] 18 ||[[گلشن اقبال سب ڊويزن]] || |- | 19 ||يو سي [[پي آء بي ڪالوني]] 19 ||[[گلشن اقبال سب ڊويزن]] || |- | 20 ||يو سي [[عيسا نگري]] 20 ||[[گلشن اقبال سب ڊويزن]] || |- | 21 ||يو سي [[گلشن اقبال ون]] 21 ||[[گلشن اقبال سب ڊويزن]] || |- | 22 ||يو سي [[گيلاني ريلوي اسٽيشن]]22 ||[[گلشن اقبال سب ڊويزن]] || |- | 23 ||يو سي [[شانتي نگر]] 23 ||[[گلشن اقبال سب ڊويزن]] || |- | 24 ||يو سي [[جمالي ڪالوني]] 24 ||[[گلشن اقبال سب ڊويزن]] || |- | 25 ||يو سي [[گلشن اقبال ٽو]] 25 ||[[گلشن اقبال سب ڊويزن]] || |- | 26 ||يو سي [[نيو ڍوراجي]] 26 || [[گلشن اقبال سب ڊويزن]] || |- | 27 ||يو سي [[پھلوان ڳوٺ]] 27 ||[[گلزار هجري سب ڊويزن]] || |- | 28 ||[[ميٽروول ڪالوني]] 28 ||[[گلزار هجري سب ڊويزن]] || |- | 29 ||يو سي [[گلزار هجري]] 29 ||[[گلزار هجري سب ڊويزن]] || |- | 30 ||يو سي [[صفوران]] ڳوٺ 30 ||[[گلزار ھجري سب ڊويزن]] || |- | 31 ||يو سي [[گجھڙو]] 31 ||[[گلزار هجري سب ڊويزن]] |}ضلعي جي انتظامي ٽائونن جي فهرست هيٺ ڏجي ٿي.<ref name=Dawn>{{Cite news|url=https://www.dawn.com/news/1668180|title=Division of Karachi into 26 towns, 233 UCs notified (by the government)|author=Tahir Siddiqui|date=8 January 2022|newspaper=Dawn (newspaper)|language=en-US|access-date=28 January 2022}}</ref> {|class="sortable wikitable" align="left" style="font-size:90%" |+جناح ٽائون |- !style="background:#ffdead;"|'''يونين ڪائونسل''' |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 1 [[پاڪستان ڪوارٽرز]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 2 [[سولجر بازار]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 3 [[پٽيل پاڙو]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 4 [[جمشيد ڪوارٽرز]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 5 مارٽن ڪوارٽرز |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 6 [[جمشيد ڪوارٽرز]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 7 [[بهادرآباد]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 8 [[دهلي مرڪنٽائل سوسائٽي|دهلي مرڪنٽائل]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 9 تونسيا لائين |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 10 [[جيڪب لائينز]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 11 جيڪب لائينز پٺيان |} {{Clear}} {|class="sortable wikitable" align="left" style="font-size:90%" |+چنيسر ٽائون |- !style="background:#ffdead;"|'''يونين ڪائونسل''' |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 1 [[پي.اي.سي.ايڇ.ايس]] {{nobr|(''پاڪستان ايمپلائيز ڪوآپريٽو هائوسنگ سوسائٽي'') }} |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 2 [[پي.اي.سي.ايڇ.ايس-2]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 3 [[محمودآباد (ڪراچي)|محمودآباد]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 4 [[منظور ڪالوني]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 5 [[منظور ڪالوني]]-2 |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 6 [[جمشيد ڪوارٽرز]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 7 [[اختر ڪالوني]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 8 [[چنيسر ڳوٺ]] |} {{Clear}} {|class="sortable wikitable" align="left" style="font-size:90%" |+سهراب ڳوٺ ٽائون |- !style="background:#ffdead;"|'''يونين ڪائونسل''' |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 1 الاصف اسڪوائر |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 2 نيو ڪوئيٽا ٽائون |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 3 سکيا ڳوٺ |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 4 ايوب ڳوٺ |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 5 خادم حسين ڳوٺ |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 6 [[احسن آباد]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 7 يوسف شاهه ڳوٺ |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 8 [[سبزي منڊي (ڪراچي)|سبزي منڊي]] |} {{Clear}} {|class="sortable wikitable" align="left" style="font-size:90%" |+صفورا ٽائون |- !style="background:#ffdead;"|'''يونين ڪائونسل''' |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 1 [[عباس ٽائون]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 2 [[گلزارِ هجري]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 3 [[سچل ڳوٺ]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 4 الازهر گارڊن |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 5 جوهر ڪمپليڪس |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 6 [[پهلوان ڳوٺ]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 7 [[گلستانِ جوهر]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 8 [[ڪراچي سفاري پارڪ|سفاري پارڪ]] |} {{Clear}} {|class="sortable wikitable" align="left" style="font-size:90%" |+گلشن اقبال ٽائون |- !style="background:#ffdead;"|'''يونين ڪائونسل''' |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 1 [[عيسيٰ نڳري]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 2 حسن اسڪوائر |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 3 [[جمالي ڪالوني]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 4 ضياءُ الحق ڪالوني |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 5 نيو ڌوراجي |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 6 [[ميٽروول ڪالوني|ميٽروول-3]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 7 [[شانتي نگر]] |- |style="border-bottom:1px solid grey;"|يُو.سي. 8 [[نيشنل اسٽيڊيم، ڪراچي|نيشنل اسٽيڊيم]] |- |} {{Clear}} ===گلشن ٽائون ۽ جمشيد ٽائون=== {{ڪراچي اوڀر ضلعي جون يونين ڪاؤنسلون}} ===ٿاڻا=== گلشن ضلعي ۾ شامل ٿاڻن جا نالا گلشن اقبال ٿاڻو، گلزار ھجري ٿاڻو، شاھراھ فيصل ٿاڻو، گلستان جوهر ٿاڻو، سچل ٿاڻو، سھراب ڳوٺ ٿاڻو، سولجر بازار ٿاڻو، عزيز ڀٽي ٿاڻو، فیروز آباد ٿاڻو، بھادر آباد ٿاڻو، جمشيد ڪوارٽرز ٿاڻو، برگيڊ ٿاڻو، ء پي آء بي ٿاڻو آھن.<ref>{{Citation |title=آرڪائيو ڪاپي |url=https://districtcourtseast.gos.pk/police-stations-in-district-east-karachi.php |accessdate=2020-04-14 |archive-date=2020-04-30 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200430104847/http://districtcourtseast.gos.pk/police-stations-in-district-east-karachi.php |dead-url=yes }}</ref>. ===ديهن جي فهرست=== هيٺ ڪراچي اوڀر ضلعي جي ديهن جي فهرست ڏنل آهي، جيڪا تعلقن موجب ترتيب ڏنل آهي:<ref name="Sindh Zameen">{{cite web |title=List of Dehs in Sindh |url=https://sindhzameen.gos.pk/pdf/listofdeh.pdf |website=Sindh Zameen |access-date=22 March 2021}}</ref> {| class="wikitable sortable" |+ ڪراچي اوڀر ضلعي جون ديهون ! تعلقو ! ديهن جو تعداد ! ديهون |- | '''گلشن اقبال تعلقو''' | 5 | دوزان (حصو)، گجرو (حصو)، اوڪيواڙي، صفوران (حصو)، سونگل (حصو) |- | '''گلزار هجري تعلقو''' | 5 | بٽي آمري، دوزان (حصو)، گجرو-1، [[سونگل]]، ٿومنگ |} ==عدالتي نظام== ڪراچي سينٽرل ضلعي جو عدالتي صدرمقام سٽي ڪورٽس واري جڊيشل ڪامپليڪس ۾ آھي جيڪو ڪراچي سائوٿ جي حدن اندر ايم اي جناح روڊ تي ڪي ايم سي مرڪزي آفيس جي پاسي م واقع آھي. ان ڪامپليڪس ۾ ڪراچي ايسٽ جون 61 ڪورٽون واقع آھن جن م سڀ کان وڏي ضلعي عدالت ڊسٽرڪٽ اينڊ سيشن جج جي آھي. ان کان علاوه باقي 14 ايڊيشنل ڊسٽرڪٽ اينڊ سيشن ججن جون ، 13 سينيئر سول ججن جون ۽ 33 سول جج اينڊ جوڊيشل ماجسٽريٽ جون عدالتون آھي. سول ججن جي عدالتن جا جج ساڳي وقت فيملي جج پڻ آهن<ref name="سنڌ ھاء ڪورٽ"/>. سينيئر سول جج ساڳي وقت رينٽ ڪنٽرولر پڻ آھن. ان کان سواءِ ھڪ ڪنزيومر ڪورٽ پڻ خاص عدالت جي حيثيت م ڪم ڪري پئي. ڪراچي اوڀر جي ضلعي عدالتن جي نظام جو اختيار ضلعي ڪراچي ايسٽ سميت ضلعي ڪورنگي جي علائقي تي پڻ آھي . ضلعي ڪورنگي تي اھو اختيار ڪورنگي جي عدالتي ضلعي جي قيام تائين جاري رھندو.<ref name=" سنڌ ھاء ڪورٽ">http://202.61.43.36:8082/dwp/(S(mwazldaajcx3pxgo1rjojsdh))/dwp.aspx{{مئل ڳنڍڻو|date=October 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} -</ref>. ==اسپتال ۽ تعليمي ادارا== ===اسپتال=== گلشن ضلعي ۾ ڪيترائي اسپتال ۽ صحت جون سهولتون، جهڙوڪ [[آغا خان يونيورسٽي اسپتال]]<ref>{{Cite web|url=https://www.agakhanhospitals.org/AKUH|title=The Aga Khan University Hospital, Karachi - The Aga Khan Hospitals|website=www.agakhanhospitals.org|access-date=2021-03-11}}</ref> ۽ [[لياقت نيشنل اسپتال]] موجود آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.lnh.edu.pk/|title=Liaquat National Hospital and Medical College|website=www.lnh.edu.pk|access-date=2021-03-11}}</ref> ===تعليمي ادارا=== گلشن ضلعي ۾ ڪيترائي تعليمي ادارا، جهڙوڪ [[اين اي ڊي يونيورسٽي آف انجنيئرنگ اينڊ ٽيڪنالاجي]]،<ref>{{Cite web|url=https://www.neduet.edu.pk/|title=Home {{!}} NED University of Engineering & Technology|website=www.neduet.edu.pk|access-date=2022-02-23}}</ref> [[ڪراچي يونيورسٽي]]،<ref>{{cite web|url=http://www.uok.edu.pk/|title=Home|website=uok.edu.pk}}</ref> [[ڊائو يونيورسٽي آف هيلٿ سائنسز]] (اوجھا ڪيمپس) ۽ ٻيون ڪيتريون ئي ننڍيون ۽ وڏيون تعليمي سهولتون موجود آهن. ==گيلري== [[فائل:Safari Park Karachi.jpg|thumb|ساڄو|200px|ڪراچي ۾ گلشن ٽائون ۾ واقع سفاري پارڪ]] [[فائل:National Cricket Stadium, Karachi 01.jpg|thumb|ساڄو|200px|گلشن ٽائون ۾ واقع نيشنل ڪرڪيٽ اسٽيڊيم]] {{-}} <gallery> عڪس:National Cricket Stadium, Karachi 01.jpg|نينشنل ڪرڪيٽ اسٽيڊيم عڪس:Khi alflah sty.jpg|شاھ فيصل ٽائون </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[سنڌ جا ضلعا]] * [[سنڌ جا شهر]] * [[ڪراچي جا ٽائون]] * [[پاڪستان جا ضلعا]] ==حوالا== {{حوالا}} [[زمرو:گلشن ضلعو]] [[زمرو:سنڌ جا ضلعا]] [[زمرو:ڪراچي جا ضلعا]] [[زمرو:ڪراچي اوڀر ضلعو]] 3agsaqd96k9c3jbw3tbns48qtq9ulp5 سانچو:ڄاڻخانو فرانس ڪميوني 10 7663 387282 268426 2026-06-21T05:52:19Z Intisar Ali 8681 /* */ 387282 wikitext text/x-wiki <includeonly>{{Infobox settlement <!-- اضافي خانن ۽ وضاحتن لاءِ Template:Infobox settlement ڏسو --> | name = {{{name|}}} | native_name = {{{native name|}}} | native_name_lang = {{{native_name_lang}}} | settlement_type = {{ safesubst:#if: {{{commune|}}} | {{{type|حصو}}} of {{Link if exists|{{{commune}}} }} | {{{commune status|}}} }} | total_type = {{ safesubst:#if: {{{total type|}}} | {{{total type|}}} |&nbsp;}} | image_skyline = {{{image|}}} | imagesize = {{{image size|270x250px}}} | image_caption = {{{caption|}}} | image_flag = {{{image flag|}}} | flag_size = {{{image flag size|}}} | flag_link = {{{flag_link|{{{flag link|}}}}}} | image_shield = {{{image coat of arms|}}} | shield_size = {{ safesubst:#if: {{{image coat of arms size|}}} | {{{image coat of arms size}}} | 80x80px }} | shield_link = {{{shield_link|}}} | motto = {{{city motto|}}} | image_map = {{ safesubst:#if: {{{map|}}} | {{{map}}} | {{ safesubst:#if: {{{adjustable map|}}} | {{{adjustable map}}} }} }} | mapsize = {{{map size|}}} | map_caption = {{{map caption|}}} | image_map1 = {{ safesubst:#if: {{infobox mapframe}} | {{hidden |header={{{name|}}} جو مقام | headercss=height:5px; | content = <div class="center" style="margin-top:1em">{{Infobox mapframe|area_km2={{{area km2|}}} }}</div> }} }} | pushpin_map = {{#switch: {{str left|{{{INSEE|}}}|2}} | = <!-- خالي INSEE ڪوڊ --> {{ safesubst:#if: {{{map|}}} | | {{ safesubst:#if: {{{adjustable map|}}} | | {{ safesubst:#if: {{{coordinates|}}} | France }} }} }} |03|15|43|63|01|07|26|38|42|69|73|74 = France#France Auvergne-Rhône-Alpes |21|58|71|89|25|39|70|90 = France#France Bourgogne-Franche-Comté |22|29|35|56 = France#France Bretagne |18|28|36|37|41|45 = France#France Centre |2A|2B = France#France Corsica |67|68|08|10|51|52|54|55|57|88 = France#France Grand Est |59|62|02|60|80 = France#France Hauts-de-France |75|77|78|91|92|93|94|95 = France#France Île-de-France |14|50|61|27|76 = France#France Normandy |24|33|40|47|64|19|23|87|16|17|79|86 = France#France Nouvelle-Aquitaine |11|30|34|48|66|09|12|31|32|46|65|81|82 = France#France Occitanie |44|49|53|72|85 = France#France Pays de la Loire |04|05|06|13|83|84 = France#France Provence-Alpes-Côte d'Azur |97|98 = {{ safesubst:#if: {{{map|}}} | | {{ safesubst:#if: {{{adjustable map|}}} | | {{ safesubst:#if: {{{coordinates|}}} | France }} }} }} |#default = {{ safesubst:#if: {{{map|}}} | | {{ safesubst:#if: {{{adjustable map|}}} | | {{ safesubst:#if: {{{coordinates|}}} | France }} }} }} }} | pushpin_mapsize = 270px | pushpin_label_position = {{ safesubst:#ifexpr: {{safesubst:if empty| {{safesubst:#invoke:coordinates|coord2text|{{{coordinates|}}}|long}} |-2}} > 3 | left | right }} | pushpin_map_caption = | coordinates = {{{coordinates|}}} | subdivision_type = ملڪ | subdivision_name = [[فرانس]] | subdivision_type1 = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE|}}}|3}} |988 = [[فرانس جون ماوراءِ سمنڊ ذيلي ورهاستون|''Sui generis'' اجتماعيت]] |975|977|978|986|987 = [[ماوراءِ سمنڊ اجتماعيت]] |971|972|973|974|976 = [[فرانس جا ماوراءِ سمنڊ علائقا ۽ کاتا|ماوراءِ سمنڊ علائقو ۽ کاتو]] |#default = [[فرانس جا علائقا|علائقو]] }} | subdivision_name1 = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE|}}}|3}} |975 = [[سين پيئر ۽ ميڪلون]] |976 = [[مايوٽ]] |977 = [[سين بارٿيليمي]] |978 = [[سين مارٽن]] |986 = [[والِس ۽ فُوتونا]] |987 = [[فرانسيسي پولينيشيا]] |988 = [[نيو ڪيلڊونيا]] |971 = [[گواڊلوپ]] |972 = [[مارٽينيڪ]] |973 = [[فرانسيسي گيانا]] |974 = [[ري يونين]] | subdivision_name1 = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE}}}|2}} |03|15|43|63|01|07|26|38|42|69|73|74 = [[اوورني-رون-الپ]] |22|29|35|56 = [[بريتاني]] |21|58|71|89|25|39|70|90 = [[بورگون-فرانش-ڪونتي]] |18|28|36|37|41|45 = [[سانتر-وال دو لوار]] |2A|2B = [[ڪورسيڪا]] |67|68|08|10|51|52|54|55|57|88 = [[گرانڊ ايسٽ]] |59|62|02|60|80 = [[او-دو-فرانس]] |75|77|78|91|92|93|94|95 = [[ايل-دو-فرانس]] |14|50|61|27|76 = [[نارماندي]] |24|33|40|47|64|19|23|87|16|17|79|86 = [[نوويل-اڪيتين]] |11|30|34|48|66|09|12|31|32|46|65|81|82 = [[اوڪسيتاني]] |44|49|53|72|85 = [[پيئي دو لا لوار]] |04|05|06|13|83|84 = [[پرووانس-الپ-ڪوٽ دازور]] }} | subdivision_type2 = {{ safesubst:#if: {{{province|}}} | [[نيو ڪيلڊونيا جون انتظامي ورهاستون|صوبو]] | {{ safesubst:#if: {{{administrative subdivision|}}} | [[فرانسيسي پولينيشيا جون انتظامي ورهاستون|ذيلي ورهاست]] | {{ safesubst:#switch: {{{INSEE}}} }} |69003 |69029 |69033 |69034 |69040 |69044 |69046 |69063 |69068 |69069 |69071 |69072 |69081 |69085 |69087 |69088 |69089 |69091 |69096 |69100 |69116 |69117 |69123 |69127 |69142 |69143 |69149 |69152 |69153 |69163 |69168 |69191 |69194 |69199 |69202 |69204 |69205 |69207 |69233 |69244 |69250 |69256 |69259 |69260 |69266 |69271 |69273 |69275 |69276 |69278 |69279 |69282 |69283 |69284 |69286 |69290 |69292 |69293 |69296 = [[علائقائي اجتماعيت|ميٽروپولس]] |#default = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE}}}|2}} |97|98 = |#default = [[فرانس جا کاتا|کاتو]] }} }} }} }} | subdivision_name2 = {{ safesubst:#if: {{{province|}}} | {{{province}}} | {{ safesubst:#if: {{{administrative subdivision|}}} | {{{administrative subdivision}}} | {{ safesubst:#switch: {{{INSEE}}} |69003 |69029 |69033 |69034 |69040 |69044 |69046 |69063 |69068 |69069 |69071 |69072 |69081 |69085 |69087 |69088 |69089 |69091 |69096 |69100 |69116 |69117 |69123 |69127 |69142 |69143 |69149 |69152 |69153 |69163 |69168 |69191 |69194 |69199 |69202 |69204 |69205 |69207 |69233 |69244 |69250 |69256 |69259 |69260 |69266 |69271 |69273 |69275 |69276 |69278 |69279 |69282 |69283 |69284 |69286 |69290 |69292 |69293 |69296 = [[ليون ميٽروپولس]] |#default = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE}}}|2}} |01 = [[اين]] |02 = [[اين]] |03 = [[اليي]] |04 = [[الپ-دو-اوٽ-پرووانس]] |05 = [[اوٽ الپ]] |06 = [[الپ-ماريتيم]] |07 = [[آرديش]] |08 = [[آردين]] |09 = [[آريئژ]] |10 = [[اوب]] |11 = [[اوڊ]] |12 = [[اويرون]] |13 = [[بوش-دو-رون]] |14 = [[ڪالواڊوس]] |15 = [[ڪانتال]] |16 = [[شارانت]] |17 = [[شارانت-ماريتيم]] |18 = [[شير]] |19 = [[ڪوريز]] |2A = [[ڪورس-دو-سود]] |2B = [[اوٽ-ڪورس]] |21 = [[ڪوٽ-دور]] |22 = [[ڪوٽ-دارمور]] |23 = [[ڪروز]] |24 = [[دوردون]] |25 = [[دوب]] |26 = [[دروم]] |27 = [[يور]] |28 = [[يور-اي-لوار]] |29 = [[فينستير]] |30 = [[گار]] |31 = [[اوٽ-گارون]] |32 = [[جير]] |33 = [[جيروند]] |34 = [[هيرو]] |35 = [[ايل-اي-ويلين]] |36 = [[اندر]] |37 = [[اندر-اي-لوار]] |38 = [[ايزير]] |39 = [[جورا]] |40 = [[لانڊ]] |41 = [[لوار-اي-شير]] |42 = [[لوار]] |43 = [[اوٽ-لوار]] |44 = [[لوار-اٽلانتيڪ]] |45 = [[لواريه]] |46 = [[لوٽ]] |47 = [[لوٽ-اي-گارون]] |48 = [[لوزير]] |49 = [[مين-اي-لوار]] |50 = [[مانش]] |51 = [[مارن]] |52 = [[اوٽ-مارن]] |53 = [[مايين]] |54 = [[مورٿ-اي-موزيل]] |55 = [[ميوز]] |56 = [[موربيان]] |57 = [[موزيل]] |58 = [[نيئور]] |59 = [[نور]] |60 = [[واز]] |61 = [[اورن]] |62 = [[پا-دو-ڪاليه]] |63 = [[پوي-دو-دوم]] |64 = [[پيريني-اٽلانتيڪ]] |65 = [[اوٽ-پيريني]] |66 = [[پيريني-اوريانتال]] |67 = [[با-رين]] |68 = [[اوٽ-رين]] |69 = [[رون]] |70 = [[اوٽ-سون]] |71 = [[سون-اي-لوار]] |72 = [[سارت]] |73 = [[ساووا]] |74 = [[اوٽ-ساووا]] |75 = {{safesubst:#ifeq:{{safesubst:FULLPAGENAME}}|Paris|پيرس|[[پيرس]]}} |76 = [[سين-ماريتيم]] |77 = [[سين-اي-مارن]] |78 = [[يوولين]] |79 = [[دو-سيور]] |80 = [[سوم]] |81 = [[تارن]] |82 = [[تارن-اي-گارون]] |83 = [[وار]] |84 = [[ووڪلوز]] |85 = [[واندي]] |86 = [[ويين]] |87 = [[اوٽ-ويين]] |88 = [[ووز]] |89 = [[يون]] |90 = [[تيريتوار دو بيلفور]] |91 = [[ايسون]] |92 = [[او-دو-سين]] |93 = [[سين-سين-دوني]] |94 = [[وال-دو-مارن]] |95 = [[وال-دواز]] |#default = }} }} }} }} | subdivision_type3 = {{ safesubst:#if: {{{arrondissement|}}} | [[فرانس جا آرونڊيسمان|آرونڊيسمان]] }} | subdivision_name3 = {{ safesubst:#ifexist: Arrondissement of {{{arrondissement|}}} | [[Arrondissement of {{{arrondissement|(arrondissement)}}}|{{{arrondissement}}}]] | {{{arrondissement|}}} }} | subdivision_type4 = {{ safesubst:#if: {{{canton|}}} | [[فرانس جا ڪينٽن|ڪينٽن]] }} | subdivision_name4 = {{ safesubst:#ifexist: Canton of {{{canton|}}} | [[Canton of {{{canton|(canton)}}}|{{{canton}}}]] | {{{canton|}}} }} | subdivision_type5 = {{ safesubst:#if: {{{intercommunality|}}} | [[فرانس جون ڪميونون#بين الجماعتي اتحاد|بين الجماعتي اتحاد]] }} | subdivision_name5 = {{{intercommunality|}}} | subdivision_type6 = {{ safesubst:#if: {{{commune|}}} | [[فرانس جون ڪميونون|ڪميون]] }} | subdivision_name6 = {{Link if exists|{{{commune}}} }} | parts_type = {{{subdivisions entry|}}} | parts = {{{subdivisions|}}} | leader_party = {{{party|}}} | leader_title = ميئر {{ safesubst:#if: {{{term|}}} | {{nobold|({{{term}}}) }} }} | leader_name = {{{mayor|}}} | area_footnotes = {{ safesubst:#if: {{{area km2|}}} |<sup><small>'''1'''</small></sup> }} {{{area footnotes|}}} | area_urban_footnotes = {{ safesubst:#if: {{{urban area date|}}} | &nbsp;({{{urban area date|}}}) }} | area_urban_km2 = {{{urban area km2|}}} | area_metro_footnotes = {{ safesubst:#if: {{{metro area date|}}} | &nbsp;({{{metro area date|}}}) }} | area_metro_km2 = {{{metro area km2|}}} | area_total_km2 = {{{area km2|}}} | population_footnotes = {{{population footnotes|}}} | population_as_of = {{ safesubst:#ifeq: {{Str find|{{{population date}}}|UNIQ}} | 6 | {{Str number/trim|{{{population date}}}}} | {{{population date|}}} }} | population_rank = {{{population ranking|}}} | population_urban_footnotes = {{ safesubst:#if: {{{urban pop date|}}} | &nbsp;({{{urban pop date|}}}) }} | population_urban = {{{urban pop|}}} | population_density_urban_km2 = auto | population_metro_footnotes = {{ safesubst:#if: {{{metro area pop date|}}} | &nbsp;({{{metro area pop date|}}}) }} | population_metro = {{{metro area pop|}}} | population_density_metro_km2 = auto | population_total = {{{population|}}} | population_density_km2 = auto | population_demonym = {{{population demonym|{{{population_demonym|{{{demonym|}}}}}}}}} | demographics_type1 = {{ safesubst:#if: {{{ethnic|}}} | نسلي ورهاست }} | demographics1_footnotes = <!-- حوالن لاءِ <ref> ٽيگ استعمال ڪريو --> | demographics1_title1 = {{{ethnic date|}}} | demographics1_info1 = {{{ethnic|}}} | timezone1 = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE|}}}|3}} |971 |972 |977 |978 = [[ائٽلانٽڪ وقت وارو علائقو|AST]] |973 |974 |975 |976 |986 |987 |988 = <!-- مقرر نالي وارو وقتي علائقو ناهي --> |#default = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] }} | utc_offset1 = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE|}}}|3}} |971 |972 |977 |978 = −04:00 |973 |975 = −03:00 |976 = +03:00 |974 = +04:00 |988 = +11:00 |986 = +12:00 |987 = {{{utc_offset|{{{utc offset|}}}}}} <!-- فرانسيسي پولينيشيا جا 3 وقتي علائقا آهن --> |#default = +01:00 }} | timezone1_DST = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE|}}}|3}} |971 |972 |973 |974 |976 |977 |978 |986 |987 |988 = <!-- اونهاري وقت لاڳو ناهي --> |975 = <!-- مقرر نالي وارو وقتي علائقو ناهي --> |#default = [[مرڪزي يورپي اونهاري وقت|CEST]] }} | utc_offset1_DST = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE|}}}|3}} |975 = −02:00 |971 |972 |973 |974 |976 |977 |978 |986 |987 |988 = <!-- اونهاري وقت لاڳو ناهي --> |#default = +02:00 }} | postal_code_type = {{ safesubst:#if: {{{commune|}}} | ٽپال ڪوڊ | [[INSEE code|INSEE]] / ٽپال ڪوڊ }} | postal_code = {{ safesubst:#if: {{{commune|}}} | {{{postal code|}}} | {{ safesubst:#if:{{{insee|{{{INSEE|}}}}}} | {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE|}}}|3}} |975 |977 |978 |986 = {{{insee|{{{INSEE}}}}}} |976 = [https://www.insee.fr/fr/statistiques/2011101?geo=COM-{{{insee|{{{INSEE}}}}}} {{{insee|{{{INSEE}}}}}}] |987 = [https://www.ispf.pf/Publications/fiches-communales {{{insee|{{{INSEE}}}}}}] |988 = [https://www.isee.nc/publications/la-nouvelle-caledonie-en-cartes-et-en-chiffres/chiffres-cles-des-communes {{{insee|{{{INSEE}}}}}}] |#default = [https://www.insee.fr/fr/statistiques/1405599?geo=COM-{{{insee|{{{INSEE}}}}}} {{{insee|{{{INSEE}}}}}}] }} / }}{{{postal code|}}} }} | area_code_type = {{ safesubst:#if: {{{dialling code|}}} | [[فرانس جا ٽيليفون نمبر|ٽيليفون ڪوڊ]] }} | area_code = {{{dialling code|}}} | blank_name_sec1 = {{ safesubst:#if: {{{elevation min m|}}} | بلندي {{ safesubst:#if: {{{elevation footnotes|}}} | {{{elevation footnotes}}} }} }} | blank_info_sec1 = {{ safesubst:#if: {{{elevation min m|}}} | {{convert |{{formatnum:{{{elevation min m}}}|R}} |– |{{formatnum:{{{elevation max m}}}|R}} |m|ft|abbr=on }} }} {{ safesubst:#if: {{{elevation m|}}} | <br/> (اوسط {{convert |{{formatnum:{{{elevation m}}}|R}} |m|ft|abbr=on|disp=or }} ) }} | website = {{{website|}}} | module = {{{module|}}} | footnotes = {{{footnotes|}}} {{ safesubst:#if:{{{area km2|}}} | {{ safesubst:#if:{{{province|}}} | <sup>'''1'''</sup> نيو ڪيلڊونيا زميني رجسٽر (DITTT) جا انگ اکر، جن ۾ 1 چورس ڪلوميٽر کان وڏيون ڍنڍون، تلاءَ ۽ دريائن جا ڇوڙ شامل ناهن. | <sup>'''1'''</sup> فرانسيسي زميني رجسٽر جا انگ اکر، جن ۾ ڍنڍون، تلاءَ، 1 چورس ڪلوميٽر کان وڏا گليشيئر ۽ دريائن جا ڇوڙ شامل ناهن. }} }} }}{{safesubst:#invoke:Check for unknown parameters |check |unknown={{main other|[[Category:اڻڄاتل پيرا ميٽرن سان فرانسيسي ڪميون انفوباڪس استعمال ڪندڙ صفحا|_VALUE_{{PAGENAME}}]]}} |preview=صفحو [[Template:Infobox French commune]] ۾ اڻڄاتل پيرا ميٽر "_VALUE_" استعمال ڪري رهيو آهي |ignoreblank=y | adjustable map | administrative subdivision | area footnotes | area km2 | arrondissement | canton | caption | city motto | common name | commune | commune status | coordinates | dialling code | elevation footnotes | elevation m | elevation max m | elevation min m | ethnic | ethnic date | flag link | flag_link | footnotes | image | image coat of arms | image coat of arms size | image flag | image flag size | image size | INSEE | insee | intercommunality | map | map caption | map dot label | map size | mayor | metro area date | metro area km2 | metro area pop | metro area pop date | module | name | native name | native_name_lang | party | population | population date | population demonym | population footnotes | population ranking | population_demonym | postal code | province | shield_link | subdivisions | subdivisions entry | term | time zone | time zone DST | timezone | timezone_DST | total type | type | urban area date | urban area km2 | urban pop | urban pop date | utc offset | utc offset DST | utc_offset | utc_offset_DST | website | demonym }}<!-- km²: هٽايو ويو، استعمال هيٺ ناهي. اهڙا اتفاقي اکر استعمال نه ڪرڻ بهتر آهي جيڪي ٻئي هنڌ موجود نه هجن، مثال طور area_km² پيرا ميٽر نه هجي. demonym: 1400 ڀيرا استعمال ٿيل، تنهنڪري population demonym ڀرسان شامل ڪيو ويو. غلطيون ڳولڻ واريون زمرا: -->{{ safesubst:#iferror: {{ safesubst:#expr: {{formatnum:{{{population| }}}|R}} / {{{area_km2|{{{area km2| }}} }}} }} | {{ns0|[[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|گهاٽائي غلطي]]}} | }}<!-- گهاٽائي جي جاچ -->{{ safesubst:#iferror: {{ safesubst:#expr: {{formatnum:{{{elevation min m|}}}|R}} + {{formatnum:{{{elevation max m|}}}|R}} + {{formatnum:{{{elevation m|}}}|R}} + 2 }} | {{ns0|[[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|بلندي غلطي]]}} | }}<!-- بلندي جي جاچ -->{{ safesubst:#ifexpr: {{str find|{{{map dot label|{{{common name|{{{name|{{PAGENAME}}}}}}}}}}}|<}} > 0 | {{ns0|[[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|L]]}} | {{ safesubst:#ifexpr: {{str find|{{{map dot label|{{{common name|{{{name|{{PAGENAME}}}}}}}}}}}|[}} > 0 | {{ns0|[[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|L]]}}|}} }}<!-- ليبلن ۾ بريڪٽن جي جاچ -->{{ safesubst:#if: {{{name|}}} | | {{ns0|[[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|نالو]]}} }}<!-- نالي جي جاچ -->{{ safesubst:#if: {{{coordinates|}}} | | {{ns0|[[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|نقشو ناهي]]}} }}<!-- نقشي جي جاچ -->{{ safesubst:#iferror: {{ safesubst:#expr: {{formatnum:{{{population}}}|R}} + 2 }} | {{ns0|[[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|آبادي غلطي]]}} | }}<!-- آبادي جي جاچ -->{{ns0|{{ safesubst:#if: {{{INSEE|}}} | | [[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|I]]}} }}<!-- INSEE ڪوڊ جي جاچ -->{{ns0|{{ safesubst:#if: {{{mayor|}}} | {{ safesubst:#if: {{{term|}}} | | [[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|مدت]]}} | }} }}<!-- جيڪڏهن "mayor" ڏنل هجي پر "term" پيرا ميٽر نه هجي ته جاچ -->{{ns0|{{ safesubst:#if: {{{term|}}} | {{ safesubst:#if: {{{mayor|}}} | | [[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|مدت]]}} | }} }}<!-- جيڪڏهن "term" ڏنل هجي پر "mayor" پيرا ميٽر نه هجي ته جاچ --></includeonly><noinclude> {{documentation}} <!-- زمرا /doc ذيلي صفحي تي رکجن، ۽ بين الوڪيز وڪيڊيٽا تي رکجن. --> </noinclude> 065g00r8a74m3lfxvg2403v1m4c1ehq 387285 387282 2026-06-21T06:09:55Z Intisar Ali 8681 /* */ 387285 wikitext text/x-wiki <includeonly>{{Infobox settlement <!-- اضافي خانن ۽ وضاحتن لاءِ Template:Infobox settlement ڏسو --> | name = {{{name|}}} | native_name = {{{native name|}}} | native_name_lang = {{{native_name_lang}}} | settlement_type = {{ safesubst:#if: {{{commune|}}} | {{{type|حصو}}} of {{Link if exists|{{{commune}}} }} | {{{commune status|}}} }} | total_type = {{ safesubst:#if: {{{total type|}}} | {{{total type|}}} |&nbsp;}} | image_skyline = {{{image|}}} | imagesize = {{{image size|270x250px}}} | image_caption = {{{caption|}}} | image_flag = {{{image flag|}}} | flag_size = {{{image flag size|}}} | flag_link = {{{flag_link|{{{flag link|}}}}}} | image_shield = {{{image coat of arms|}}} | shield_size = {{ safesubst:#if: {{{image coat of arms size|}}} | {{{image coat of arms size}}} | 80x80px }} | shield_link = {{{shield_link|}}} | motto = {{{city motto|}}} | image_map = {{ safesubst:#if: {{{map|}}} | {{{map}}} | {{ safesubst:#if: {{{adjustable map|}}} | {{{adjustable map}}} }} }} | mapsize = {{{map size|}}} | map_caption = {{{map caption|}}} | image_map1 = {{ safesubst:#if: {{infobox mapframe}} | {{hidden |header={{{name|}}} جو مقام | headercss=height:5px; | content = <div class="center" style="margin-top:1em">{{Infobox mapframe|area_km2={{{area km2|}}} }}</div> }} }} | pushpin_map = {{#switch: {{str left|{{{INSEE|}}}|2}} | = <!-- خالي INSEE ڪوڊ --> {{ safesubst:#if: {{{map|}}} | | {{ safesubst:#if: {{{adjustable map|}}} | | {{ safesubst:#if: {{{coordinates|}}} | France }} }} }} |03|15|43|63|01|07|26|38|42|69|73|74 = France#France Auvergne-Rhône-Alpes |21|58|71|89|25|39|70|90 = France#France Bourgogne-Franche-Comté |22|29|35|56 = France#France Bretagne |18|28|36|37|41|45 = France#France Centre |2A|2B = France#France Corsica |67|68|08|10|51|52|54|55|57|88 = France#France Grand Est |59|62|02|60|80 = France#France Hauts-de-France |75|77|78|91|92|93|94|95 = France#France Île-de-France |14|50|61|27|76 = France#France Normandy |24|33|40|47|64|19|23|87|16|17|79|86 = France#France Nouvelle-Aquitaine |11|30|34|48|66|09|12|31|32|46|65|81|82 = France#France Occitanie |44|49|53|72|85 = France#France Pays de la Loire |04|05|06|13|83|84 = France#France Provence-Alpes-Côte d'Azur |97|98 = {{ safesubst:#if: {{{map|}}} | | {{ safesubst:#if: {{{adjustable map|}}} | | {{ safesubst:#if: {{{coordinates|}}} | France }} }} }} |#default = {{ safesubst:#if: {{{map|}}} | | {{ safesubst:#if: {{{adjustable map|}}} | | {{ safesubst:#if: {{{coordinates|}}} | France }} }} }} }} | pushpin_mapsize = 270px | pushpin_label_position = {{ safesubst:#ifexpr: {{safesubst:if empty| {{safesubst:#invoke:coordinates|coord2text|{{{coordinates|}}}|long}} |-2}} > 3 | left | right }} | pushpin_map_caption = | coordinates = {{{coordinates|}}} | subdivision_type = ملڪ | subdivision_name = [[فرانس]] | subdivision_type1 = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE|}}}|3}} |988 = [[فرانس جون ماوراءِ سمنڊ ذيلي ورهاستون|''Sui generis'' اجتماعيت]] |975|977|978|986|987 = [[ماوراءِ سمنڊ اجتماعيت]] |971|972|973|974|976 = [[فرانس جا ماوراءِ سمنڊ علائقا ۽ کاتا|ماوراءِ سمنڊ علائقو ۽ کاتو]] |#default = [[فرانس جا علائقا|علائقو]] }} | subdivision_name1 = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE|}}}|3}} |975 = [[سين پيئر ۽ ميڪلون]] |976 = [[مايوٽ]] |977 = [[سين بارٿيليمي]] |978 = [[سين مارٽن]] |986 = [[والِس ۽ فُوتونا]] |987 = [[فرانسيسي پولينيشيا]] |988 = [[نيو ڪيلڊونيا]] |971 = [[گواڊلوپ]] |972 = [[مارٽينيڪ]] |973 = [[فرانسيسي گيانا]] |974 = [[ري يونين]] | subdivision_name1 = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE}}}|2}} |03|15|43|63|01|07|26|38|42|69|73|74 = [[اوورني-رون-الپ]] |22|29|35|56 = [[بريتاني]] |21|58|71|89|25|39|70|90 = [[بورگون-فرانش-ڪونتي]] |18|28|36|37|41|45 = [[سانتر-وال دو لوار]] |2A|2B = [[ڪورسيڪا]] |67|68|08|10|51|52|54|55|57|88 = [[گرانڊ ايسٽ]] |59|62|02|60|80 = [[او-دو-فرانس]] |75|77|78|91|92|93|94|95 = [[ايل-دو-فرانس]] |14|50|61|27|76 = [[نارمنڊي]] |24|33|40|47|64|19|23|87|16|17|79|86 = [[نوويل-اڪيتين]] |11|30|34|48|66|09|12|31|32|46|65|81|82 = [[اوڪسيتاني]] |44|49|53|72|85 = [[پيئي دو لا لوار]] |04|05|06|13|83|84 = [[پرووانس-الپ-ڪوٽ دازور]] }} | subdivision_type2 = {{ safesubst:#if: {{{province|}}} | [[نيو ڪيلڊونيا جون انتظامي ورهاستون|صوبو]] | {{ safesubst:#if: {{{administrative subdivision|}}} | [[فرانسيسي پولينيشيا جون انتظامي ورهاستون|ذيلي ورهاست]] | {{ safesubst:#switch: {{{INSEE}}} }} |69003 |69029 |69033 |69034 |69040 |69044 |69046 |69063 |69068 |69069 |69071 |69072 |69081 |69085 |69087 |69088 |69089 |69091 |69096 |69100 |69116 |69117 |69123 |69127 |69142 |69143 |69149 |69152 |69153 |69163 |69168 |69191 |69194 |69199 |69202 |69204 |69205 |69207 |69233 |69244 |69250 |69256 |69259 |69260 |69266 |69271 |69273 |69275 |69276 |69278 |69279 |69282 |69283 |69284 |69286 |69290 |69292 |69293 |69296 = [[علائقائي اجتماعيت|ميٽروپولس]] |#default = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE}}}|2}} |97|98 = |#default = [[فرانس جا کاتا|کاتو]] }} }} }} }} | subdivision_name2 = {{ safesubst:#if: {{{province|}}} | {{{province}}} | {{ safesubst:#if: {{{administrative subdivision|}}} | {{{administrative subdivision}}} | {{ safesubst:#switch: {{{INSEE}}} |69003 |69029 |69033 |69034 |69040 |69044 |69046 |69063 |69068 |69069 |69071 |69072 |69081 |69085 |69087 |69088 |69089 |69091 |69096 |69100 |69116 |69117 |69123 |69127 |69142 |69143 |69149 |69152 |69153 |69163 |69168 |69191 |69194 |69199 |69202 |69204 |69205 |69207 |69233 |69244 |69250 |69256 |69259 |69260 |69266 |69271 |69273 |69275 |69276 |69278 |69279 |69282 |69283 |69284 |69286 |69290 |69292 |69293 |69296 = [[ليون ميٽروپولس]] |#default = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE}}}|2}} |01 = [[اين]] |02 = [[اين]] |03 = [[اليي]] |04 = [[الپ-دو-اوٽ-پرووانس]] |05 = [[اوٽ الپ]] |06 = [[الپ-ماريتيم]] |07 = [[آرديش]] |08 = [[آردين]] |09 = [[آريئژ]] |10 = [[اوب]] |11 = [[اوڊ]] |12 = [[اويرون]] |13 = [[بوش-دو-رون]] |14 = [[ڪالواڊوس]] |15 = [[ڪانتال]] |16 = [[شارانت]] |17 = [[شارانت-ماريتيم]] |18 = [[شير]] |19 = [[ڪوريز]] |2A = [[ڪورس-دو-سود]] |2B = [[اوٽ-ڪورس]] |21 = [[ڪوٽ-دور]] |22 = [[ڪوٽ-دارمور]] |23 = [[ڪروز]] |24 = [[دوردون]] |25 = [[دوب]] |26 = [[دروم]] |27 = [[يور]] |28 = [[يور-اي-لوار]] |29 = [[فينستير]] |30 = [[گار]] |31 = [[اوٽ-گارون]] |32 = [[جير]] |33 = [[جيروند]] |34 = [[هيرو]] |35 = [[ايل-اي-ويلين]] |36 = [[اندر]] |37 = [[اندر-اي-لوار]] |38 = [[ايزير]] |39 = [[جورا]] |40 = [[لانڊ]] |41 = [[لوار-اي-شير]] |42 = [[لوار]] |43 = [[اوٽ-لوار]] |44 = [[لوار-اٽلانتيڪ]] |45 = [[لواريه]] |46 = [[لوٽ]] |47 = [[لوٽ-اي-گارون]] |48 = [[لوزير]] |49 = [[مين-اي-لوار]] |50 = [[مانش]] |51 = [[مارن]] |52 = [[اوٽ-مارن]] |53 = [[مايين]] |54 = [[مورٿ-اي-موزيل]] |55 = [[ميوز]] |56 = [[موربيان]] |57 = [[موزيل]] |58 = [[نيئور]] |59 = [[نور]] |60 = [[واز]] |61 = [[اورن]] |62 = [[پا-دو-ڪاليه]] |63 = [[پوي-دو-دوم]] |64 = [[پيريني-اٽلانتيڪ]] |65 = [[اوٽ-پيريني]] |66 = [[پيريني-اوريانتال]] |67 = [[با-رين]] |68 = [[اوٽ-رين]] |69 = [[رون]] |70 = [[اوٽ-سون]] |71 = [[سون-اي-لوار]] |72 = [[سارت]] |73 = [[ساووا]] |74 = [[اوٽ-ساووا]] |75 = {{safesubst:#ifeq:{{safesubst:FULLPAGENAME}}|Paris|پيرس|[[پيرس]]}} |76 = [[سين-ماريتيم]] |77 = [[سين-اي-مارن]] |78 = [[يوولين]] |79 = [[دو-سيور]] |80 = [[سوم]] |81 = [[تارن]] |82 = [[تارن-اي-گارون]] |83 = [[وار]] |84 = [[ووڪلوز]] |85 = [[واندي]] |86 = [[ويين]] |87 = [[اوٽ-ويين]] |88 = [[ووز]] |89 = [[يون]] |90 = [[تيريتوار دو بيلفور]] |91 = [[ايسون]] |92 = [[او-دو-سين]] |93 = [[سين-سين-دوني]] |94 = [[وال-دو-مارن]] |95 = [[وال-دواز]] |#default = }} }} }} }} | subdivision_type3 = {{ safesubst:#if: {{{arrondissement|}}} | [[فرانس جا آرونڊيسمان|آرونڊيسمان]] }} | subdivision_name3 = {{ safesubst:#ifexist: Arrondissement of {{{arrondissement|}}} | [[Arrondissement of {{{arrondissement|(arrondissement)}}}|{{{arrondissement}}}]] | {{{arrondissement|}}} }} | subdivision_type4 = {{ safesubst:#if: {{{canton|}}} | [[فرانس جا ڪينٽن|ڪينٽن]] }} | subdivision_name4 = {{ safesubst:#ifexist: Canton of {{{canton|}}} | [[Canton of {{{canton|(canton)}}}|{{{canton}}}]] | {{{canton|}}} }} | subdivision_type5 = {{ safesubst:#if: {{{intercommunality|}}} | [[فرانس جون ڪميونون#بين الجماعتي اتحاد|بين الجماعتي اتحاد]] }} | subdivision_name5 = {{{intercommunality|}}} | subdivision_type6 = {{ safesubst:#if: {{{commune|}}} | [[فرانس جون ڪميونون|ڪميون]] }} | subdivision_name6 = {{Link if exists|{{{commune}}} }} | parts_type = {{{subdivisions entry|}}} | parts = {{{subdivisions|}}} | leader_party = {{{party|}}} | leader_title = ميئر {{ safesubst:#if: {{{term|}}} | {{nobold|({{{term}}}) }} }} | leader_name = {{{mayor|}}} | area_footnotes = {{ safesubst:#if: {{{area km2|}}} |<sup><small>'''1'''</small></sup> }} {{{area footnotes|}}} | area_urban_footnotes = {{ safesubst:#if: {{{urban area date|}}} | &nbsp;({{{urban area date|}}}) }} | area_urban_km2 = {{{urban area km2|}}} | area_metro_footnotes = {{ safesubst:#if: {{{metro area date|}}} | &nbsp;({{{metro area date|}}}) }} | area_metro_km2 = {{{metro area km2|}}} | area_total_km2 = {{{area km2|}}} | population_footnotes = {{{population footnotes|}}} | population_as_of = {{ safesubst:#ifeq: {{Str find|{{{population date}}}|UNIQ}} | 6 | {{Str number/trim|{{{population date}}}}} | {{{population date|}}} }} | population_rank = {{{population ranking|}}} | population_urban_footnotes = {{ safesubst:#if: {{{urban pop date|}}} | &nbsp;({{{urban pop date|}}}) }} | population_urban = {{{urban pop|}}} | population_density_urban_km2 = auto | population_metro_footnotes = {{ safesubst:#if: {{{metro area pop date|}}} | &nbsp;({{{metro area pop date|}}}) }} | population_metro = {{{metro area pop|}}} | population_density_metro_km2 = auto | population_total = {{{population|}}} | population_density_km2 = auto | population_demonym = {{{population demonym|{{{population_demonym|{{{demonym|}}}}}}}}} | demographics_type1 = {{ safesubst:#if: {{{ethnic|}}} | نسلي ورهاست }} | demographics1_footnotes = <!-- حوالن لاءِ <ref> ٽيگ استعمال ڪريو --> | demographics1_title1 = {{{ethnic date|}}} | demographics1_info1 = {{{ethnic|}}} | timezone1 = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE|}}}|3}} |971 |972 |977 |978 = [[ائٽلانٽڪ وقت وارو علائقو|AST]] |973 |974 |975 |976 |986 |987 |988 = <!-- مقرر نالي وارو وقتي علائقو ناهي --> |#default = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] }} | utc_offset1 = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE|}}}|3}} |971 |972 |977 |978 = −04:00 |973 |975 = −03:00 |976 = +03:00 |974 = +04:00 |988 = +11:00 |986 = +12:00 |987 = {{{utc_offset|{{{utc offset|}}}}}} <!-- فرانسيسي پولينيشيا جا 3 وقتي علائقا آهن --> |#default = +01:00 }} | timezone1_DST = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE|}}}|3}} |971 |972 |973 |974 |976 |977 |978 |986 |987 |988 = <!-- اونهاري وقت لاڳو ناهي --> |975 = <!-- مقرر نالي وارو وقتي علائقو ناهي --> |#default = [[مرڪزي يورپي اونهاري وقت|CEST]] }} | utc_offset1_DST = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE|}}}|3}} |975 = −02:00 |971 |972 |973 |974 |976 |977 |978 |986 |987 |988 = <!-- اونهاري وقت لاڳو ناهي --> |#default = +02:00 }} | postal_code_type = {{ safesubst:#if: {{{commune|}}} | ٽپال ڪوڊ | [[INSEE code|INSEE]] / ٽپال ڪوڊ }} | postal_code = {{ safesubst:#if: {{{commune|}}} | {{{postal code|}}} | {{ safesubst:#if:{{{insee|{{{INSEE|}}}}}} | {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE|}}}|3}} |975 |977 |978 |986 = {{{insee|{{{INSEE}}}}}} |976 = [https://www.insee.fr/fr/statistiques/2011101?geo=COM-{{{insee|{{{INSEE}}}}}} {{{insee|{{{INSEE}}}}}}] |987 = [https://www.ispf.pf/Publications/fiches-communales {{{insee|{{{INSEE}}}}}}] |988 = [https://www.isee.nc/publications/la-nouvelle-caledonie-en-cartes-et-en-chiffres/chiffres-cles-des-communes {{{insee|{{{INSEE}}}}}}] |#default = [https://www.insee.fr/fr/statistiques/1405599?geo=COM-{{{insee|{{{INSEE}}}}}} {{{insee|{{{INSEE}}}}}}] }} / }}{{{postal code|}}} }} | area_code_type = {{ safesubst:#if: {{{dialling code|}}} | [[فرانس جا ٽيليفون نمبر|ٽيليفون ڪوڊ]] }} | area_code = {{{dialling code|}}} | blank_info_sec1 = {{ safesubst:#if: {{{elevation min m|}}} | <span dir="ltr" style="unicode-bidi:embed;">{{convert|{{formatnum:{{{elevation min m}}}|R}}|–|{{formatnum:{{{elevation max m}}}|R}}|m|ft|abbr=on}}</span> }}{{ safesubst:#if: {{{elevation m|}}} | <br />(اوسط: <span dir="ltr" style="unicode-bidi:embed;">{{convert|{{formatnum:{{{elevation m}}}|R}}|m|ft|abbr=on|disp=or}}</span>) }} | website = {{{website|}}} | module = {{{module|}}} | footnotes = {{{footnotes|}}} {{ safesubst:#if:{{{area km2|}}} | {{ safesubst:#if:{{{province|}}} | <sup>'''1'''</sup> نيو ڪيلڊونيا زميني رجسٽر (DITTT) جا انگ اکر، جن ۾ 1 چورس ڪلوميٽر کان وڏيون ڍنڍون، تلاءَ ۽ دريائن جا ڇوڙ شامل ناهن. | <sup>'''1'''</sup> فرانسيسي زميني رجسٽر جا انگ اکر، جن ۾ ڍنڍون، تلاءَ، 1 چورس ڪلوميٽر کان وڏا گليشيئر ۽ دريائن جا ڇوڙ شامل ناهن. }} }} }}{{safesubst:#invoke:Check for unknown parameters |check |unknown={{main other|[[Category:اڻڄاتل پيرا ميٽرن سان فرانسيسي ڪميون انفوباڪس استعمال ڪندڙ صفحا|_VALUE_{{PAGENAME}}]]}} |preview=صفحو [[Template:Infobox French commune]] ۾ اڻڄاتل پيرا ميٽر "_VALUE_" استعمال ڪري رهيو آهي |ignoreblank=y | adjustable map | administrative subdivision | area footnotes | area km2 | arrondissement | canton | caption | city motto | common name | commune | commune status | coordinates | dialling code | elevation footnotes | elevation m | elevation max m | elevation min m | ethnic | ethnic date | flag link | flag_link | footnotes | image | image coat of arms | image coat of arms size | image flag | image flag size | image size | INSEE | insee | intercommunality | map | map caption | map dot label | map size | mayor | metro area date | metro area km2 | metro area pop | metro area pop date | module | name | native name | native_name_lang | party | population | population date | population demonym | population footnotes | population ranking | population_demonym | postal code | province | shield_link | subdivisions | subdivisions entry | term | time zone | time zone DST | timezone | timezone_DST | total type | type | urban area date | urban area km2 | urban pop | urban pop date | utc offset | utc offset DST | utc_offset | utc_offset_DST | website | demonym }}<!-- km²: هٽايو ويو، استعمال هيٺ ناهي. اهڙا اتفاقي اکر استعمال نه ڪرڻ بهتر آهي جيڪي ٻئي هنڌ موجود نه هجن، مثال طور area_km² پيرا ميٽر نه هجي. demonym: 1400 ڀيرا استعمال ٿيل، تنهنڪري population demonym ڀرسان شامل ڪيو ويو. غلطيون ڳولڻ واريون زمرا: -->{{ safesubst:#iferror: {{ safesubst:#expr: {{formatnum:{{{population| }}}|R}} / {{{area_km2|{{{area km2| }}} }}} }} | {{ns0|[[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|گهاٽائي غلطي]]}} | }}<!-- گهاٽائي جي جاچ -->{{ safesubst:#iferror: {{ safesubst:#expr: {{formatnum:{{{elevation min m|}}}|R}} + {{formatnum:{{{elevation max m|}}}|R}} + {{formatnum:{{{elevation m|}}}|R}} + 2 }} | {{ns0|[[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|بلندي غلطي]]}} | }}<!-- بلندي جي جاچ -->{{ safesubst:#ifexpr: {{str find|{{{map dot label|{{{common name|{{{name|{{PAGENAME}}}}}}}}}}}|<}} > 0 | {{ns0|[[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|L]]}} | {{ safesubst:#ifexpr: {{str find|{{{map dot label|{{{common name|{{{name|{{PAGENAME}}}}}}}}}}}|[}} > 0 | {{ns0|[[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|L]]}}|}} }}<!-- ليبلن ۾ بريڪٽن جي جاچ -->{{ safesubst:#if: {{{name|}}} | | {{ns0|[[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|نالو]]}} }}<!-- نالي جي جاچ -->{{ safesubst:#if: {{{coordinates|}}} | | {{ns0|[[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|نقشو ناهي]]}} }}<!-- نقشي جي جاچ -->{{ safesubst:#iferror: {{ safesubst:#expr: {{formatnum:{{{population}}}|R}} + 2 }} | {{ns0|[[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|آبادي غلطي]]}} | }}<!-- آبادي جي جاچ -->{{ns0|{{ safesubst:#if: {{{INSEE|}}} | | [[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|I]]}} }}<!-- INSEE ڪوڊ جي جاچ -->{{ns0|{{ safesubst:#if: {{{mayor|}}} | {{ safesubst:#if: {{{term|}}} | | [[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|مدت]]}} | }} }}<!-- جيڪڏهن "mayor" ڏنل هجي پر "term" پيرا ميٽر نه هجي ته جاچ -->{{ns0|{{ safesubst:#if: {{{term|}}} | {{ safesubst:#if: {{{mayor|}}} | | [[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|مدت]]}} | }} }}<!-- جيڪڏهن "term" ڏنل هجي پر "mayor" پيرا ميٽر نه هجي ته جاچ --></includeonly><noinclude> {{documentation}} <!-- زمرا /doc ذيلي صفحي تي رکجن، ۽ بين الوڪيز وڪيڊيٽا تي رکجن. --> </noinclude> b859w0roi58w76wmfu4bv2eugbb9nte 387286 387285 2026-06-21T06:11:55Z Intisar Ali 8681 /* */ 387286 wikitext text/x-wiki <includeonly>{{Infobox settlement <!-- اضافي خانن ۽ وضاحتن لاءِ Template:Infobox settlement ڏسو --> | name = {{{name|}}} | native_name = {{{native name|}}} | native_name_lang = {{{native_name_lang}}} | settlement_type = {{ safesubst:#if: {{{commune|}}} | {{{type|حصو}}} جو {{Link if exists|{{{commune}}} }} | {{{commune status|}}} }} | total_type = {{ safesubst:#if: {{{total type|}}} | {{{total type|}}} |&nbsp;}} | image_skyline = {{{image|}}} | imagesize = {{{image size|270x250px}}} | image_caption = {{{caption|}}} | image_flag = {{{image flag|}}} | flag_size = {{{image flag size|}}} | flag_link = {{{flag_link|{{{flag link|}}}}}} | image_shield = {{{image coat of arms|}}} | shield_size = {{ safesubst:#if: {{{image coat of arms size|}}} | {{{image coat of arms size}}} | 80x80px }} | shield_link = {{{shield_link|}}} | motto = {{{city motto|}}} | image_map = {{ safesubst:#if: {{{map|}}} | {{{map}}} | {{ safesubst:#if: {{{adjustable map|}}} | {{{adjustable map}}} }} }} | mapsize = {{{map size|}}} | map_caption = {{{map caption|}}} | image_map1 = {{ safesubst:#if: {{infobox mapframe}} | {{hidden |header={{{name|}}} جو مقام | headercss=height:5px; | content = <div class="center" style="margin-top:1em">{{Infobox mapframe|area_km2={{{area km2|}}} }}</div> }} }} | pushpin_map = {{#switch: {{str left|{{{INSEE|}}}|2}} | = <!-- خالي INSEE ڪوڊ --> {{ safesubst:#if: {{{map|}}} | | {{ safesubst:#if: {{{adjustable map|}}} | | {{ safesubst:#if: {{{coordinates|}}} | France }} }} }} |03|15|43|63|01|07|26|38|42|69|73|74 = France#France Auvergne-Rhône-Alpes |21|58|71|89|25|39|70|90 = France#France Bourgogne-Franche-Comté |22|29|35|56 = France#France Bretagne |18|28|36|37|41|45 = France#France Centre |2A|2B = France#France Corsica |67|68|08|10|51|52|54|55|57|88 = France#France Grand Est |59|62|02|60|80 = France#France Hauts-de-France |75|77|78|91|92|93|94|95 = France#France Île-de-France |14|50|61|27|76 = France#France Normandy |24|33|40|47|64|19|23|87|16|17|79|86 = France#France Nouvelle-Aquitaine |11|30|34|48|66|09|12|31|32|46|65|81|82 = France#France Occitanie |44|49|53|72|85 = France#France Pays de la Loire |04|05|06|13|83|84 = France#France Provence-Alpes-Côte d'Azur |97|98 = {{ safesubst:#if: {{{map|}}} | | {{ safesubst:#if: {{{adjustable map|}}} | | {{ safesubst:#if: {{{coordinates|}}} | France }} }} }} |#default = {{ safesubst:#if: {{{map|}}} | | {{ safesubst:#if: {{{adjustable map|}}} | | {{ safesubst:#if: {{{coordinates|}}} | France }} }} }} }} | pushpin_mapsize = 270px | pushpin_label_position = {{ safesubst:#ifexpr: {{safesubst:if empty| {{safesubst:#invoke:coordinates|coord2text|{{{coordinates|}}}|long}} |-2}} > 3 | left | right }} | pushpin_map_caption = | coordinates = {{{coordinates|}}} | subdivision_type = ملڪ | subdivision_name = [[فرانس]] | subdivision_type1 = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE|}}}|3}} |988 = [[فرانس جون ماوراءِ سمنڊ ذيلي ورهاستون|''Sui generis'' اجتماعيت]] |975|977|978|986|987 = [[ماوراءِ سمنڊ اجتماعيت]] |971|972|973|974|976 = [[فرانس جا ماوراءِ سمنڊ علائقا ۽ کاتا|ماوراءِ سمنڊ علائقو ۽ کاتو]] |#default = [[فرانس جا علائقا|علائقو]] }} | subdivision_name1 = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE|}}}|3}} |975 = [[سين پيئر ۽ ميڪلون]] |976 = [[مايوٽ]] |977 = [[سين بارٿيليمي]] |978 = [[سين مارٽن]] |986 = [[والِس ۽ فُوتونا]] |987 = [[فرانسيسي پولينيشيا]] |988 = [[نيو ڪيلڊونيا]] |971 = [[گواڊلوپ]] |972 = [[مارٽينيڪ]] |973 = [[فرانسيسي گيانا]] |974 = [[ري يونين]] | subdivision_name1 = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE}}}|2}} |03|15|43|63|01|07|26|38|42|69|73|74 = [[اوورني-رون-الپ]] |22|29|35|56 = [[بريتاني]] |21|58|71|89|25|39|70|90 = [[بورگون-فرانش-ڪونتي]] |18|28|36|37|41|45 = [[سانتر-وال دو لوار]] |2A|2B = [[ڪورسيڪا]] |67|68|08|10|51|52|54|55|57|88 = [[گرانڊ ايسٽ]] |59|62|02|60|80 = [[او-دو-فرانس]] |75|77|78|91|92|93|94|95 = [[ايل-دو-فرانس]] |14|50|61|27|76 = [[نارمنڊي]] |24|33|40|47|64|19|23|87|16|17|79|86 = [[نوويل-اڪيتين]] |11|30|34|48|66|09|12|31|32|46|65|81|82 = [[اوڪسيتاني]] |44|49|53|72|85 = [[پيئي دو لا لوار]] |04|05|06|13|83|84 = [[پرووانس-الپ-ڪوٽ دازور]] }} | subdivision_type2 = {{ safesubst:#if: {{{province|}}} | [[نيو ڪيلڊونيا جون انتظامي ورهاستون|صوبو]] | {{ safesubst:#if: {{{administrative subdivision|}}} | [[فرانسيسي پولينيشيا جون انتظامي ورهاستون|ذيلي ورهاست]] | {{ safesubst:#switch: {{{INSEE}}} }} |69003 |69029 |69033 |69034 |69040 |69044 |69046 |69063 |69068 |69069 |69071 |69072 |69081 |69085 |69087 |69088 |69089 |69091 |69096 |69100 |69116 |69117 |69123 |69127 |69142 |69143 |69149 |69152 |69153 |69163 |69168 |69191 |69194 |69199 |69202 |69204 |69205 |69207 |69233 |69244 |69250 |69256 |69259 |69260 |69266 |69271 |69273 |69275 |69276 |69278 |69279 |69282 |69283 |69284 |69286 |69290 |69292 |69293 |69296 = [[علائقائي اجتماعيت|ميٽروپولس]] |#default = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE}}}|2}} |97|98 = |#default = [[فرانس جا کاتا|کاتو]] }} }} }} }} | subdivision_name2 = {{ safesubst:#if: {{{province|}}} | {{{province}}} | {{ safesubst:#if: {{{administrative subdivision|}}} | {{{administrative subdivision}}} | {{ safesubst:#switch: {{{INSEE}}} |69003 |69029 |69033 |69034 |69040 |69044 |69046 |69063 |69068 |69069 |69071 |69072 |69081 |69085 |69087 |69088 |69089 |69091 |69096 |69100 |69116 |69117 |69123 |69127 |69142 |69143 |69149 |69152 |69153 |69163 |69168 |69191 |69194 |69199 |69202 |69204 |69205 |69207 |69233 |69244 |69250 |69256 |69259 |69260 |69266 |69271 |69273 |69275 |69276 |69278 |69279 |69282 |69283 |69284 |69286 |69290 |69292 |69293 |69296 = [[ليون ميٽروپولس]] |#default = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE}}}|2}} |01 = [[اين]] |02 = [[اين]] |03 = [[اليي]] |04 = [[الپ-دو-اوٽ-پرووانس]] |05 = [[اوٽ الپ]] |06 = [[الپ-ماريتيم]] |07 = [[آرديش]] |08 = [[آردين]] |09 = [[آريئژ]] |10 = [[اوب]] |11 = [[اوڊ]] |12 = [[اويرون]] |13 = [[بوش-دو-رون]] |14 = [[ڪالواڊوس]] |15 = [[ڪانتال]] |16 = [[شارانت]] |17 = [[شارانت-ماريتيم]] |18 = [[شير]] |19 = [[ڪوريز]] |2A = [[ڪورس-دو-سود]] |2B = [[اوٽ-ڪورس]] |21 = [[ڪوٽ-دور]] |22 = [[ڪوٽ-دارمور]] |23 = [[ڪروز]] |24 = [[دوردون]] |25 = [[دوب]] |26 = [[دروم]] |27 = [[يور]] |28 = [[يور-اي-لوار]] |29 = [[فينستير]] |30 = [[گار]] |31 = [[اوٽ-گارون]] |32 = [[جير]] |33 = [[جيروند]] |34 = [[هيرو]] |35 = [[ايل-اي-ويلين]] |36 = [[اندر]] |37 = [[اندر-اي-لوار]] |38 = [[ايزير]] |39 = [[جورا]] |40 = [[لانڊ]] |41 = [[لوار-اي-شير]] |42 = [[لوار]] |43 = [[اوٽ-لوار]] |44 = [[لوار-اٽلانتيڪ]] |45 = [[لواريه]] |46 = [[لوٽ]] |47 = [[لوٽ-اي-گارون]] |48 = [[لوزير]] |49 = [[مين-اي-لوار]] |50 = [[مانش]] |51 = [[مارن]] |52 = [[اوٽ-مارن]] |53 = [[مايين]] |54 = [[مورٿ-اي-موزيل]] |55 = [[ميوز]] |56 = [[موربيان]] |57 = [[موزيل]] |58 = [[نيئور]] |59 = [[نور]] |60 = [[واز]] |61 = [[اورن]] |62 = [[پا-دو-ڪاليه]] |63 = [[پوي-دو-دوم]] |64 = [[پيريني-اٽلانتيڪ]] |65 = [[اوٽ-پيريني]] |66 = [[پيريني-اوريانتال]] |67 = [[با-رين]] |68 = [[اوٽ-رين]] |69 = [[رون]] |70 = [[اوٽ-سون]] |71 = [[سون-اي-لوار]] |72 = [[سارت]] |73 = [[ساووا]] |74 = [[اوٽ-ساووا]] |75 = {{safesubst:#ifeq:{{safesubst:FULLPAGENAME}}|Paris|پيرس|[[پيرس]]}} |76 = [[سين-ماريتيم]] |77 = [[سين-اي-مارن]] |78 = [[يوولين]] |79 = [[دو-سيور]] |80 = [[سوم]] |81 = [[تارن]] |82 = [[تارن-اي-گارون]] |83 = [[وار]] |84 = [[ووڪلوز]] |85 = [[واندي]] |86 = [[ويين]] |87 = [[اوٽ-ويين]] |88 = [[ووز]] |89 = [[يون]] |90 = [[تيريتوار دو بيلفور]] |91 = [[ايسون]] |92 = [[او-دو-سين]] |93 = [[سين-سين-دوني]] |94 = [[وال-دو-مارن]] |95 = [[وال-دواز]] |#default = }} }} }} }} | subdivision_type3 = {{ safesubst:#if: {{{arrondissement|}}} | [[فرانس جا آرونڊيسمان|آرونڊيسمان]] }} | subdivision_name3 = {{ safesubst:#ifexist: Arrondissement of {{{arrondissement|}}} | [[Arrondissement of {{{arrondissement|(arrondissement)}}}|{{{arrondissement}}}]] | {{{arrondissement|}}} }} | subdivision_type4 = {{ safesubst:#if: {{{canton|}}} | [[فرانس جا ڪينٽن|ڪينٽن]] }} | subdivision_name4 = {{ safesubst:#ifexist: Canton of {{{canton|}}} | [[Canton of {{{canton|(canton)}}}|{{{canton}}}]] | {{{canton|}}} }} | subdivision_type5 = {{ safesubst:#if: {{{intercommunality|}}} | [[فرانس جون ڪميونون#بين الجماعتي اتحاد|بين الجماعتي اتحاد]] }} | subdivision_name5 = {{{intercommunality|}}} | subdivision_type6 = {{ safesubst:#if: {{{commune|}}} | [[فرانس جون ڪميونون|ڪميون]] }} | subdivision_name6 = {{Link if exists|{{{commune}}} }} | parts_type = {{{subdivisions entry|}}} | parts = {{{subdivisions|}}} | leader_party = {{{party|}}} | leader_title = ميئر {{ safesubst:#if: {{{term|}}} | {{nobold|({{{term}}}) }} }} | leader_name = {{{mayor|}}} | area_footnotes = {{ safesubst:#if: {{{area km2|}}} |<sup><small>'''1'''</small></sup> }} {{{area footnotes|}}} | area_urban_footnotes = {{ safesubst:#if: {{{urban area date|}}} | &nbsp;({{{urban area date|}}}) }} | area_urban_km2 = {{{urban area km2|}}} | area_metro_footnotes = {{ safesubst:#if: {{{metro area date|}}} | &nbsp;({{{metro area date|}}}) }} | area_metro_km2 = {{{metro area km2|}}} | area_total_km2 = {{{area km2|}}} | population_footnotes = {{{population footnotes|}}} | population_as_of = {{ safesubst:#ifeq: {{Str find|{{{population date}}}|UNIQ}} | 6 | {{Str number/trim|{{{population date}}}}} | {{{population date|}}} }} | population_rank = {{{population ranking|}}} | population_urban_footnotes = {{ safesubst:#if: {{{urban pop date|}}} | &nbsp;({{{urban pop date|}}}) }} | population_urban = {{{urban pop|}}} | population_density_urban_km2 = auto | population_metro_footnotes = {{ safesubst:#if: {{{metro area pop date|}}} | &nbsp;({{{metro area pop date|}}}) }} | population_metro = {{{metro area pop|}}} | population_density_metro_km2 = auto | population_total = {{{population|}}} | population_density_km2 = auto | population_demonym = {{{population demonym|{{{population_demonym|{{{demonym|}}}}}}}}} | demographics_type1 = {{ safesubst:#if: {{{ethnic|}}} | نسلي ورهاست }} | demographics1_footnotes = <!-- حوالن لاءِ <ref> ٽيگ استعمال ڪريو --> | demographics1_title1 = {{{ethnic date|}}} | demographics1_info1 = {{{ethnic|}}} | timezone1 = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE|}}}|3}} |971 |972 |977 |978 = [[ائٽلانٽڪ وقت وارو علائقو|AST]] |973 |974 |975 |976 |986 |987 |988 = <!-- مقرر نالي وارو وقتي علائقو ناهي --> |#default = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] }} | utc_offset1 = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE|}}}|3}} |971 |972 |977 |978 = −04:00 |973 |975 = −03:00 |976 = +03:00 |974 = +04:00 |988 = +11:00 |986 = +12:00 |987 = {{{utc_offset|{{{utc offset|}}}}}} <!-- فرانسيسي پولينيشيا جا 3 وقتي علائقا آهن --> |#default = +01:00 }} | timezone1_DST = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE|}}}|3}} |971 |972 |973 |974 |976 |977 |978 |986 |987 |988 = <!-- اونهاري وقت لاڳو ناهي --> |975 = <!-- مقرر نالي وارو وقتي علائقو ناهي --> |#default = [[مرڪزي يورپي اونهاري وقت|CEST]] }} | utc_offset1_DST = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE|}}}|3}} |975 = −02:00 |971 |972 |973 |974 |976 |977 |978 |986 |987 |988 = <!-- اونهاري وقت لاڳو ناهي --> |#default = +02:00 }} | postal_code_type = {{ safesubst:#if: {{{commune|}}} | ٽپال ڪوڊ | [[INSEE code|INSEE]] / ٽپال ڪوڊ }} | postal_code = {{ safesubst:#if: {{{commune|}}} | {{{postal code|}}} | {{ safesubst:#if:{{{insee|{{{INSEE|}}}}}} | {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE|}}}|3}} |975 |977 |978 |986 = {{{insee|{{{INSEE}}}}}} |976 = [https://www.insee.fr/fr/statistiques/2011101?geo=COM-{{{insee|{{{INSEE}}}}}} {{{insee|{{{INSEE}}}}}}] |987 = [https://www.ispf.pf/Publications/fiches-communales {{{insee|{{{INSEE}}}}}}] |988 = [https://www.isee.nc/publications/la-nouvelle-caledonie-en-cartes-et-en-chiffres/chiffres-cles-des-communes {{{insee|{{{INSEE}}}}}}] |#default = [https://www.insee.fr/fr/statistiques/1405599?geo=COM-{{{insee|{{{INSEE}}}}}} {{{insee|{{{INSEE}}}}}}] }} / }}{{{postal code|}}} }} | area_code_type = {{ safesubst:#if: {{{dialling code|}}} | [[فرانس جا ٽيليفون نمبر|ٽيليفون ڪوڊ]] }} | area_code = {{{dialling code|}}} | blank_info_sec1 = {{ safesubst:#if: {{{elevation min m|}}} | <span dir="ltr" style="unicode-bidi:embed;">{{convert|{{formatnum:{{{elevation min m}}}|R}}|–|{{formatnum:{{{elevation max m}}}|R}}|m|ft|abbr=on}}</span> }}{{ safesubst:#if: {{{elevation m|}}} | <br />(اوسط: <span dir="ltr" style="unicode-bidi:embed;">{{convert|{{formatnum:{{{elevation m}}}|R}}|m|ft|abbr=on|disp=or}}</span>) }} | website = {{{website|}}} | module = {{{module|}}} | footnotes = {{{footnotes|}}} {{ safesubst:#if:{{{area km2|}}} | {{ safesubst:#if:{{{province|}}} | <sup>'''1'''</sup> نيو ڪيلڊونيا زميني رجسٽر (DITTT) جا انگ اکر، جن ۾ 1 چورس ڪلوميٽر کان وڏيون ڍنڍون، تلاءَ ۽ دريائن جا ڇوڙ شامل ناهن. | <sup>'''1'''</sup> فرانسيسي زميني رجسٽر جا انگ اکر، جن ۾ ڍنڍون، تلاءَ، 1 چورس ڪلوميٽر کان وڏا گليشيئر ۽ دريائن جا ڇوڙ شامل ناهن. }} }} }}{{safesubst:#invoke:Check for unknown parameters |check |unknown={{main other|[[Category:اڻڄاتل پيرا ميٽرن سان فرانسيسي ڪميون انفوباڪس استعمال ڪندڙ صفحا|_VALUE_{{PAGENAME}}]]}} |preview=صفحو [[Template:Infobox French commune]] ۾ اڻڄاتل پيرا ميٽر "_VALUE_" استعمال ڪري رهيو آهي |ignoreblank=y | adjustable map | administrative subdivision | area footnotes | area km2 | arrondissement | canton | caption | city motto | common name | commune | commune status | coordinates | dialling code | elevation footnotes | elevation m | elevation max m | elevation min m | ethnic | ethnic date | flag link | flag_link | footnotes | image | image coat of arms | image coat of arms size | image flag | image flag size | image size | INSEE | insee | intercommunality | map | map caption | map dot label | map size | mayor | metro area date | metro area km2 | metro area pop | metro area pop date | module | name | native name | native_name_lang | party | population | population date | population demonym | population footnotes | population ranking | population_demonym | postal code | province | shield_link | subdivisions | subdivisions entry | term | time zone | time zone DST | timezone | timezone_DST | total type | type | urban area date | urban area km2 | urban pop | urban pop date | utc offset | utc offset DST | utc_offset | utc_offset_DST | website | demonym }}<!-- km²: هٽايو ويو، استعمال هيٺ ناهي. اهڙا اتفاقي اکر استعمال نه ڪرڻ بهتر آهي جيڪي ٻئي هنڌ موجود نه هجن، مثال طور area_km² پيرا ميٽر نه هجي. demonym: 1400 ڀيرا استعمال ٿيل، تنهنڪري population demonym ڀرسان شامل ڪيو ويو. غلطيون ڳولڻ واريون زمرا: -->{{ safesubst:#iferror: {{ safesubst:#expr: {{formatnum:{{{population| }}}|R}} / {{{area_km2|{{{area km2| }}} }}} }} | {{ns0|[[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|گهاٽائي غلطي]]}} | }}<!-- گهاٽائي جي جاچ -->{{ safesubst:#iferror: {{ safesubst:#expr: {{formatnum:{{{elevation min m|}}}|R}} + {{formatnum:{{{elevation max m|}}}|R}} + {{formatnum:{{{elevation m|}}}|R}} + 2 }} | {{ns0|[[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|بلندي غلطي]]}} | }}<!-- بلندي جي جاچ -->{{ safesubst:#ifexpr: {{str find|{{{map dot label|{{{common name|{{{name|{{PAGENAME}}}}}}}}}}}|<}} > 0 | {{ns0|[[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|L]]}} | {{ safesubst:#ifexpr: {{str find|{{{map dot label|{{{common name|{{{name|{{PAGENAME}}}}}}}}}}}|[}} > 0 | {{ns0|[[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|L]]}}|}} }}<!-- ليبلن ۾ بريڪٽن جي جاچ -->{{ safesubst:#if: {{{name|}}} | | {{ns0|[[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|نالو]]}} }}<!-- نالي جي جاچ -->{{ safesubst:#if: {{{coordinates|}}} | | {{ns0|[[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|نقشو ناهي]]}} }}<!-- نقشي جي جاچ -->{{ safesubst:#iferror: {{ safesubst:#expr: {{formatnum:{{{population}}}|R}} + 2 }} | {{ns0|[[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|آبادي غلطي]]}} | }}<!-- آبادي جي جاچ -->{{ns0|{{ safesubst:#if: {{{INSEE|}}} | | [[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|I]]}} }}<!-- INSEE ڪوڊ جي جاچ -->{{ns0|{{ safesubst:#if: {{{mayor|}}} | {{ safesubst:#if: {{{term|}}} | | [[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|مدت]]}} | }} }}<!-- جيڪڏهن "mayor" ڏنل هجي پر "term" پيرا ميٽر نه هجي ته جاچ -->{{ns0|{{ safesubst:#if: {{{term|}}} | {{ safesubst:#if: {{{mayor|}}} | | [[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|مدت]]}} | }} }}<!-- جيڪڏهن "term" ڏنل هجي پر "mayor" پيرا ميٽر نه هجي ته جاچ --></includeonly><noinclude> {{documentation}} <!-- زمرا /doc ذيلي صفحي تي رکجن، ۽ بين الوڪيز وڪيڊيٽا تي رکجن. --> </noinclude> 884q2m0tdtfhol75ovpyur19wgtts8x 387287 387286 2026-06-21T06:21:21Z Intisar Ali 8681 /* */ 387287 wikitext text/x-wiki <includeonly>{{Infobox settlement <!-- اضافي خانن ۽ وضاحتن لاءِ Template:Infobox settlement ڏسو --> | name = {{{name|}}} | native_name = {{{native name|}}} | native_name_lang = {{{native_name_lang}}} | settlement_type = {{ safesubst:#if: {{{commune|}}} | {{{type|حصو}}} جو {{Link if exists|{{{commune}}} }} | {{{commune status|}}} }} | total_type = {{ safesubst:#if: {{{total type|}}} | {{{total type|}}} |&nbsp;}} | image_skyline = {{{image|}}} | imagesize = {{{image size|270x250px}}} | image_caption = {{{caption|}}} | image_flag = {{{image flag|}}} | flag_size = {{{image flag size|}}} | flag_link = {{{flag_link|{{{flag link|}}}}}} | image_shield = {{{image coat of arms|}}} | shield_size = {{ safesubst:#if: {{{image coat of arms size|}}} | {{{image coat of arms size}}} | 80x80px }} | shield_link = {{{shield_link|}}} | motto = {{{city motto|}}} | image_map = {{ safesubst:#if: {{{map|}}} | {{{map}}} | {{ safesubst:#if: {{{adjustable map|}}} | {{{adjustable map}}} }} }} | mapsize = {{{map size|}}} | map_caption = {{{map caption|}}} | image_map1 = {{ safesubst:#if: {{infobox mapframe}} | {{hidden |header={{{name|}}} جو مقام | headercss=height:5px; | content = <div class="center" style="margin-top:1em">{{Infobox mapframe|area_km2={{{area km2|}}} }}</div> }} }} | pushpin_map = {{#switch: {{str left|{{{INSEE|}}}|2}} | = <!-- خالي INSEE ڪوڊ --> {{ safesubst:#if: {{{map|}}} | | {{ safesubst:#if: {{{adjustable map|}}} | | {{ safesubst:#if: {{{coordinates|}}} | France }} }} }} |03|15|43|63|01|07|26|38|42|69|73|74 = France#France Auvergne-Rhône-Alpes |21|58|71|89|25|39|70|90 = France#France Bourgogne-Franche-Comté |22|29|35|56 = France#France Bretagne |18|28|36|37|41|45 = France#France Centre |2A|2B = France#France Corsica |67|68|08|10|51|52|54|55|57|88 = France#France Grand Est |59|62|02|60|80 = France#France Hauts-de-France |75|77|78|91|92|93|94|95 = France#France Île-de-France |14|50|61|27|76 = France#France Normandy |24|33|40|47|64|19|23|87|16|17|79|86 = France#France Nouvelle-Aquitaine |11|30|34|48|66|09|12|31|32|46|65|81|82 = France#France Occitanie |44|49|53|72|85 = France#France Pays de la Loire |04|05|06|13|83|84 = France#France Provence-Alpes-Côte d'Azur |97|98 = {{ safesubst:#if: {{{map|}}} | | {{ safesubst:#if: {{{adjustable map|}}} | | {{ safesubst:#if: {{{coordinates|}}} | France }} }} }} |#default = {{ safesubst:#if: {{{map|}}} | | {{ safesubst:#if: {{{adjustable map|}}} | | {{ safesubst:#if: {{{coordinates|}}} | France }} }} }} }} | pushpin_mapsize = 270px | pushpin_label_position = {{ safesubst:#ifexpr: {{safesubst:if empty| {{safesubst:#invoke:coordinates|coord2text|{{{coordinates|}}}|long}} |-2}} > 3 | left | right }} | pushpin_map_caption = | coordinates = {{{coordinates|}}} | subdivision_type = ملڪ | subdivision_name = [[فرانس]] | subdivision_type1 = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE|}}}|3}} |988 = [[فرانس جون ماوراءِ سمنڊ ذيلي ورهاستون|''Sui generis'' اجتماعيت]] |975|977|978|986|987 = [[ماوراءِ سمنڊ اجتماعيت]] |971|972|973|974|976 = [[فرانس جا ماوراءِ سمنڊ علائقا ۽ کاتا|ماوراءِ سمنڊ علائقو ۽ کاتو]] |#default = [[فرانس جا علائقا|علائقو]] }} | subdivision_name1 = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE|}}}|3}} |975 = [[سين پيئر ۽ ميڪلون]] |976 = [[مايوٽ]] |977 = [[سين بارٿيليمي]] |978 = [[سين مارٽن]] |986 = [[والِس ۽ فُوتونا]] |987 = [[فرانسيسي پولينيشيا]] |988 = [[نيو ڪيلڊونيا]] |971 = [[گواڊلوپ]] |972 = [[مارٽينيڪ]] |973 = [[فرانسيسي گيانا]] |974 = [[ري يونين]] | subdivision_name1 = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE}}}|2}} |03|15|43|63|01|07|26|38|42|69|73|74 = [[اوورني-رون-الپ]] |22|29|35|56 = [[بريتاني]] |21|58|71|89|25|39|70|90 = [[بورگون-فرانش-ڪونتي]] |18|28|36|37|41|45 = [[سانتر-وال دو لوار]] |2A|2B = [[ڪورسيڪا]] |67|68|08|10|51|52|54|55|57|88 = [[گرانڊ ايسٽ]] |59|62|02|60|80 = [[او-دو-فرانس]] |75|77|78|91|92|93|94|95 = [[ايل-دو-فرانس]] |14|50|61|27|76 = [[نارمنڊي]] |24|33|40|47|64|19|23|87|16|17|79|86 = [[نوويل-اڪيتين]] |11|30|34|48|66|09|12|31|32|46|65|81|82 = [[اوڪسيتاني]] |44|49|53|72|85 = [[پيئي دو لا لوار]] |04|05|06|13|83|84 = [[پرووانس-الپ-ڪوٽ دازور]] }} | subdivision_type2 = {{ safesubst:#if: {{{province|}}} | [[نيو ڪيلڊونيا جون انتظامي ورهاستون|صوبو]] | {{ safesubst:#if: {{{administrative subdivision|}}} | [[فرانسيسي پولينيشيا جون انتظامي ورهاستون|ذيلي ورهاست]] | {{ safesubst:#switch: {{{INSEE}}} }} |69003 |69029 |69033 |69034 |69040 |69044 |69046 |69063 |69068 |69069 |69071 |69072 |69081 |69085 |69087 |69088 |69089 |69091 |69096 |69100 |69116 |69117 |69123 |69127 |69142 |69143 |69149 |69152 |69153 |69163 |69168 |69191 |69194 |69199 |69202 |69204 |69205 |69207 |69233 |69244 |69250 |69256 |69259 |69260 |69266 |69271 |69273 |69275 |69276 |69278 |69279 |69282 |69283 |69284 |69286 |69290 |69292 |69293 |69296 = [[علائقائي اجتماعيت|ميٽروپولس]] |#default = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE}}}|2}} |97|98 = |#default = [[فرانس جا کاتا|کاتو]] }} }} }} }} | subdivision_name2 = {{ safesubst:#if: {{{province|}}} | {{{province}}} | {{ safesubst:#if: {{{administrative subdivision|}}} | {{{administrative subdivision}}} | {{ safesubst:#switch: {{{INSEE}}} |69003 |69029 |69033 |69034 |69040 |69044 |69046 |69063 |69068 |69069 |69071 |69072 |69081 |69085 |69087 |69088 |69089 |69091 |69096 |69100 |69116 |69117 |69123 |69127 |69142 |69143 |69149 |69152 |69153 |69163 |69168 |69191 |69194 |69199 |69202 |69204 |69205 |69207 |69233 |69244 |69250 |69256 |69259 |69260 |69266 |69271 |69273 |69275 |69276 |69278 |69279 |69282 |69283 |69284 |69286 |69290 |69292 |69293 |69296 = [[ليون ميٽروپولس]] |#default = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE}}}|2}} |01 = [[اين]] |02 = [[اين]] |03 = [[اليي]] |04 = [[الپ-دو-اوٽ-پرووانس]] |05 = [[اوٽ الپ]] |06 = [[الپ-ماريتيم]] |07 = [[آرديش]] |08 = [[آردين]] |09 = [[آريئژ]] |10 = [[اوب]] |11 = [[اوڊ]] |12 = [[اويرون]] |13 = [[بوش-دو-رون]] |14 = [[ڪالواڊوس]] |15 = [[ڪانتال]] |16 = [[شارانت]] |17 = [[شارانت-ماريتيم]] |18 = [[شير]] |19 = [[ڪوريز]] |2A = [[ڪورس-دو-سود]] |2B = [[اوٽ-ڪورس]] |21 = [[ڪوٽ-دور]] |22 = [[ڪوٽ-دارمور]] |23 = [[ڪروز]] |24 = [[دوردون]] |25 = [[دوب]] |26 = [[دروم]] |27 = [[يور]] |28 = [[يور-اي-لوار]] |29 = [[فينستير]] |30 = [[گار]] |31 = [[اوٽ-گارون]] |32 = [[جير]] |33 = [[جيروند]] |34 = [[هيرو]] |35 = [[ايل-اي-ويلين]] |36 = [[اندر]] |37 = [[اندر-اي-لوار]] |38 = [[ايزير]] |39 = [[جورا]] |40 = [[لانڊ]] |41 = [[لوار-اي-شير]] |42 = [[لوار]] |43 = [[اوٽ-لوار]] |44 = [[لوار-اٽلانتيڪ]] |45 = [[لواريه]] |46 = [[لوٽ]] |47 = [[لوٽ-اي-گارون]] |48 = [[لوزير]] |49 = [[مين-اي-لوار]] |50 = [[مانش]] |51 = [[مارن]] |52 = [[اوٽ-مارن]] |53 = [[مايين]] |54 = [[مورٿ-اي-موزيل]] |55 = [[ميوز]] |56 = [[موربيان]] |57 = [[موزيل]] |58 = [[نيئور]] |59 = [[نور]] |60 = [[واز]] |61 = [[اورن]] |62 = [[پا-دو-ڪاليه]] |63 = [[پوي-دو-دوم]] |64 = [[پيريني-اٽلانتيڪ]] |65 = [[اوٽ-پيريني]] |66 = [[پيريني-اوريانتال]] |67 = [[با-رين]] |68 = [[اوٽ-رين]] |69 = [[رون]] |70 = [[اوٽ-سون]] |71 = [[سون-اي-لوار]] |72 = [[سارت]] |73 = [[ساووا]] |74 = [[اوٽ-ساووا]] |75 = {{safesubst:#ifeq:{{safesubst:FULLPAGENAME}}|Paris|پيرس|[[پيرس]]}} |76 = [[سين-ماريتيم]] |77 = [[سين-اي-مارن]] |78 = [[يوولين]] |79 = [[دو-سيور]] |80 = [[سوم]] |81 = [[تارن]] |82 = [[تارن-اي-گارون]] |83 = [[وار]] |84 = [[ووڪلوز]] |85 = [[واندي]] |86 = [[ويين]] |87 = [[اوٽ-ويين]] |88 = [[ووز]] |89 = [[يون]] |90 = [[تيريتوار دو بيلفور]] |91 = [[ايسون]] |92 = [[او-دو-سين]] |93 = [[سين-سين-دوني]] |94 = [[وال-دو-مارن]] |95 = [[وال-دواز]] |#default = }} }} }} }} | subdivision_type3 = {{ safesubst:#if: {{{arrondissement|}}} | [[فرانس جا آرونڊيسمان|آرونڊيسمان]] }} | subdivision_name3 = {{ safesubst:#ifexist: Arrondissement of {{{arrondissement|}}} | [[Arrondissement of {{{arrondissement|(arrondissement)}}}|{{{arrondissement}}}]] | {{{arrondissement|}}} }} | subdivision_type4 = {{ safesubst:#if: {{{canton|}}} | [[فرانس جا ڪينٽن|ڪينٽن]] }} | subdivision_name4 = {{ safesubst:#ifexist: Canton of {{{canton|}}} | [[Canton of {{{canton|(canton)}}}|{{{canton}}}]] | {{{canton|}}} }} | subdivision_type5 = {{ safesubst:#if: {{{intercommunality|}}} | [[فرانس جون ڪميونون#بين الجماعتي اتحاد|بين الجماعتي اتحاد]] }} | subdivision_name5 = {{{intercommunality|}}} | subdivision_type6 = {{ safesubst:#if: {{{commune|}}} | [[فرانس جون ڪميونون|ڪميون]] }} | subdivision_name6 = {{Link if exists|{{{commune}}} }} | parts_type = {{{subdivisions entry|}}} | parts = {{{subdivisions|}}} | leader_party = {{{party|}}} | leader_title = ميئر {{ safesubst:#if: {{{term|}}} | {{nobold|({{{term}}}) }} }} | leader_name = {{{mayor|}}} | area_footnotes = {{ safesubst:#if: {{{area km2|}}} |<sup><small>'''1'''</small></sup> }} {{{area footnotes|}}} | area_urban_footnotes = {{ safesubst:#if: {{{urban area date|}}} | &nbsp;({{{urban area date|}}}) }} | area_urban_km2 = {{{urban area km2|}}} | area_metro_footnotes = {{ safesubst:#if: {{{metro area date|}}} | &nbsp;({{{metro area date|}}}) }} | area_metro_km2 = {{{metro area km2|}}} | area_total_km2 = {{{area km2|}}} | population_footnotes = {{{population footnotes|}}} | population_as_of = {{ safesubst:#ifeq: {{Str find|{{{population date}}}|UNIQ}} | 6 | {{Str number/trim|{{{population date}}}}} | {{{population date|}}} }} | population_rank = {{{population ranking|}}} | population_urban_footnotes = {{ safesubst:#if: {{{urban pop date|}}} | &nbsp;({{{urban pop date|}}}) }} | population_urban = {{{urban pop|}}} | population_density_urban_km2 = auto | population_metro_footnotes = {{ safesubst:#if: {{{metro area pop date|}}} | &nbsp;({{{metro area pop date|}}}) }} | population_metro = {{{metro area pop|}}} | population_density_metro_km2 = auto | population_total = {{{population|}}} | population_density_km2 = auto | population_demonym = {{{population demonym|{{{population_demonym|{{{demonym|}}}}}}}}} | demographics_type1 = {{ safesubst:#if: {{{ethnic|}}} | نسلي ورهاست }} | demographics1_footnotes = <!-- حوالن لاءِ <ref> ٽيگ استعمال ڪريو --> | demographics1_title1 = {{{ethnic date|}}} | demographics1_info1 = {{{ethnic|}}} | timezone1 = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE|}}}|3}} |971 |972 |977 |978 = [[ائٽلانٽڪ وقت وارو علائقو|AST]] |973 |974 |975 |976 |986 |987 |988 = <!-- مقرر نالي وارو وقتي علائقو ناهي --> |#default = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] }} | utc_offset1 = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE|}}}|3}} |971 |972 |977 |978 = −04:00 |973 |975 = −03:00 |976 = +03:00 |974 = +04:00 |988 = +11:00 |986 = +12:00 |987 = {{{utc_offset|{{{utc offset|}}}}}} <!-- فرانسيسي پولينيشيا جا 3 وقتي علائقا آهن --> |#default = +01:00 }} | timezone1_DST = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE|}}}|3}} |971 |972 |973 |974 |976 |977 |978 |986 |987 |988 = <!-- اونهاري وقت لاڳو ناهي --> |975 = <!-- مقرر نالي وارو وقتي علائقو ناهي --> |#default = [[مرڪزي يورپي اونهاري وقت|CEST]] }} | utc_offset1_DST = {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE|}}}|3}} |975 = −02:00 |971 |972 |973 |974 |976 |977 |978 |986 |987 |988 = <!-- اونهاري وقت لاڳو ناهي --> |#default = +02:00 }} | postal_code_type = {{ safesubst:#if: {{{commune|}}} | ٽپال ڪوڊ | [[INSEE code|INSEE]] / ٽپال ڪوڊ }} | postal_code = {{ safesubst:#if: {{{commune|}}} | {{{postal code|}}} | {{ safesubst:#if:{{{insee|{{{INSEE|}}}}}} | {{ safesubst:#switch: {{str left|{{{INSEE|}}}|3}} |975 |977 |978 |986 = {{{insee|{{{INSEE}}}}}} |976 = [https://www.insee.fr/fr/statistiques/2011101?geo=COM-{{{insee|{{{INSEE}}}}}} {{{insee|{{{INSEE}}}}}}] |987 = [https://www.ispf.pf/Publications/fiches-communales {{{insee|{{{INSEE}}}}}}] |988 = [https://www.isee.nc/publications/la-nouvelle-caledonie-en-cartes-et-en-chiffres/chiffres-cles-des-communes {{{insee|{{{INSEE}}}}}}] |#default = [https://www.insee.fr/fr/statistiques/1405599?geo=COM-{{{insee|{{{INSEE}}}}}} {{{insee|{{{INSEE}}}}}}] }} / }}{{{postal code|}}} }} | area_code_type = {{ safesubst:#if: {{{dialling code|}}} | [[فرانس جا ٽيليفون نمبر|ٽيليفون ڪوڊ]] }} | area_code = {{{dialling code|}}} | blank_name_sec1 = {{ safesubst:#if: {{{elevation min m|}}} | بلندي{{ safesubst:#if: {{{elevation footnotes|}}} | {{{elevation footnotes}}} }} }} | blank_info_sec1 = {{ safesubst:#if: {{{elevation min m|}}} | <span dir="ltr" style="unicode-bidi:embed;">{{convert|{{formatnum:{{{elevation min m}}}|R}}|–|{{formatnum:{{{elevation max m}}}|R}}|m|ft|abbr=on}}</span> }} {{ safesubst:#if: {{{elevation m|}}} | <br />(اوسط: <span dir="ltr" style="unicode-bidi:embed;">{{convert|{{formatnum:{{{elevation m}}}|R}}|m|ft|abbr=on|disp=or}}</span>) }} | website = {{{website|}}} | module = {{{module|}}} | footnotes = {{{footnotes|}}} {{ safesubst:#if:{{{area km2|}}} | {{ safesubst:#if:{{{province|}}} | <br /><sup>'''1'''</sup> نيو ڪيلڊونيا زميني رجسٽر (DITTT) جا انگ اکر، جن ۾ 1 چورس ڪلوميٽر کان وڏيون ڍنڍون، تلاءَ ۽ دريائن جا ڇوڙ شامل ناهن. | <br /><sup>'''1'''</sup> فرانسيسي زميني رجسٽر جا انگ اکر، جن ۾ ڍنڍون، تلاءَ، 1 چورس ڪلوميٽر کان وڏا گليشيئر ۽ دريائن جا ڇوڙ شامل ناهن. }} }} }}{{safesubst:#invoke:Check for unknown parameters |check |unknown={{main other|[[Category:اڻڄاتل پيرا ميٽرن سان فرانسيسي ڪميون انفوباڪس استعمال ڪندڙ صفحا|_VALUE_{{PAGENAME}}]]}} |preview=صفحو [[Template:Infobox French commune]] ۾ اڻڄاتل پيرا ميٽر "_VALUE_" استعمال ڪري رهيو آهي |ignoreblank=y | adjustable map | administrative subdivision | area footnotes | area km2 | arrondissement | canton | caption | city motto | common name | commune | commune status | coordinates | dialling code | elevation footnotes | elevation m | elevation max m | elevation min m | ethnic | ethnic date | flag link | flag_link | footnotes | image | image coat of arms | image coat of arms size | image flag | image flag size | image size | INSEE | insee | intercommunality | map | map caption | map dot label | map size | mayor | metro area date | metro area km2 | metro area pop | metro area pop date | module | name | native name | native_name_lang | party | population | population date | population demonym | population footnotes | population ranking | population_demonym | postal code | province | shield_link | subdivisions | subdivisions entry | term | time zone | time zone DST | timezone | timezone_DST | total type | type | urban area date | urban area km2 | urban pop | urban pop date | utc offset | utc offset DST | utc_offset | utc_offset_DST | website | demonym }}<!-- km²: هٽايو ويو، استعمال هيٺ ناهي. اهڙا اتفاقي اکر استعمال نه ڪرڻ بهتر آهي جيڪي ٻئي هنڌ موجود نه هجن، مثال طور area_km² پيرا ميٽر نه هجي. demonym: 1400 ڀيرا استعمال ٿيل، تنهنڪري population demonym ڀرسان شامل ڪيو ويو. غلطيون ڳولڻ واريون زمرا: -->{{ safesubst:#iferror: {{ safesubst:#expr: {{formatnum:{{{population| }}}|R}} / {{{area_km2|{{{area km2| }}} }}} }} | {{ns0|[[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|گهاٽائي غلطي]]}} | }}<!-- گهاٽائي جي جاچ -->{{ safesubst:#iferror: {{ safesubst:#expr: {{formatnum:{{{elevation min m|}}}|R}} + {{formatnum:{{{elevation max m|}}}|R}} + {{formatnum:{{{elevation m|}}}|R}} + 2 }} | {{ns0|[[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|بلندي غلطي]]}} | }}<!-- بلندي جي جاچ -->{{ safesubst:#ifexpr: {{str find|{{{map dot label|{{{common name|{{{name|{{PAGENAME}}}}}}}}}}}|<}} > 0 | {{ns0|[[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|L]]}} | {{ safesubst:#ifexpr: {{str find|{{{map dot label|{{{common name|{{{name|{{PAGENAME}}}}}}}}}}}|[}} > 0 | {{ns0|[[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|L]]}}|}} }}<!-- ليبلن ۾ بريڪٽن جي جاچ -->{{ safesubst:#if: {{{name|}}} | | {{ns0|[[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|نالو]]}} }}<!-- نالي جي جاچ -->{{ safesubst:#if: {{{coordinates|}}} | | {{ns0|[[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|نقشو ناهي]]}} }}<!-- نقشي جي جاچ -->{{ safesubst:#iferror: {{ safesubst:#expr: {{formatnum:{{{population}}}|R}} + 2 }} | {{ns0|[[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|آبادي غلطي]]}} | }}<!-- آبادي جي جاچ -->{{ns0|{{ safesubst:#if: {{{INSEE|}}} | | [[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|I]]}} }}<!-- INSEE ڪوڊ جي جاچ -->{{ns0|{{ safesubst:#if: {{{mayor|}}} | {{ safesubst:#if: {{{term|}}} | | [[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|مدت]]}} | }} }}<!-- جيڪڏهن "mayor" ڏنل هجي پر "term" پيرا ميٽر نه هجي ته جاچ -->{{ns0|{{ safesubst:#if: {{{term|}}} | {{ safesubst:#if: {{{mayor|}}} | | [[Category:سار سنڀال گهرندڙ فرانس بابت مضمون|مدت]]}} | }} }}<!-- جيڪڏهن "term" ڏنل هجي پر "mayor" پيرا ميٽر نه هجي ته جاچ --></includeonly><noinclude> {{documentation}} <!-- زمرا /doc ذيلي صفحي تي رکجن، ۽ بين الوڪيز وڪيڊيٽا تي رکجن. --> </noinclude> j5gufqd3i813vr4uw9m4j18if2mb8z9 سانچو:Infobox election 10 37840 387317 283802 2026-06-21T08:47:46Z Intisar Ali 8681 /* */ 387317 wikitext text/x-wiki <includeonly><templatestyles src="Template:Infobox_election/styles.css" />{{#invoke:infobox|infoboxTemplate | child = {{{child|{{{embed|}}}}}} | bodyclass = infobox-table {{#if:{{{election_date|}}}|vevent|}} | bodystyle = line-height: 1.5em; {{#if:<!-- -->{{{map_image|}}}{{{map|}}}{{{map2_image|}}}{{{map2|}}}{{{map3_image|}}}{{{map3|}}}{{{map4_image|}}}{{{map4|}}}<!-- -->|width:{{#invoke:Math|max | 1 = {{#if:{{{map_image|}}}{{{map|}}}|{{#invoke:string|replace|{{#invoke:if empty|main|{{{map_size|}}}|300}}|px%s*$||plain=false}}}} | 2 = {{#if:{{{map2_image|}}}{{{map2|}}}|{{#invoke:string|replace|{{#invoke:if empty|main|{{{map2_size|}}}|300}}|px%s*$||plain=false}}}} | 3 = {{#if:{{{map3_image|}}}{{{map3|}}}|{{#invoke:string|replace|{{#invoke:if empty|main|{{{map3_size|}}}|300}}|px%s*$||plain=false}}}} | 4 = {{#if:{{{map4_image|}}}{{{map4|}}}|{{#invoke:string|replace|{{#invoke:if empty|main|{{{map4_size|}}}|300}}|px%s*$||plain=false}}}} }}px}} | titleclass = summary | titlestyle = font-size: 125%; | title = {{#ifeq:{{{child|{{{embed|}}}}}}|yes|{{#if:{{{election_name|}}}|<div style="background-color:#ddd; font-size:120%; font-weight:bold">{{{election_name}}}</div>}}|{{{election_name|{{PAGENAME}}}}}}} | datastyle = text-align:center; | labelstyle = width:5em;white-space:nowrap; | subheaderstyle = line-height:130%; | subheader1 = {{#if:{{{flag_image|}}} |{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{flag_image|}}}|size=50px|alt=|link=}}<hr /> |{{#ifexist:Template:Country data {{#invoke:if empty|main|{{{country|}}}|¬}}|{{#invoke:flag|deco|{{{country}}}|variant={{{flag_year|}}}|size=50px|noredlink={{#ifeq:{{NAMESPACE}}|{{ns:0}}||yes}}|frameonly=true}}<hr />}} }} | subheader2 = {{#if:{{{previous_year|}}}{{{election_date|}}}{{{next_year|}}}| {{succession links|leftstyle=width:20%;|centerstyle = width:60%;|rightstyle=width:20%; | left ={{#if:{{{previous_year|}}}|{{#ifexist:{{{previous_election|}}}|[[{{{previous_election}}}|{{{previous_year}}}]]|{{{previous_year}}}}}}} | center = {{#if:{{{election_date|}}}|'''{{{election_date}}}'''}} | right = {{#if:{{{next_year|}}}|{{#ifexist:{{{next_election|}}}|[[{{{next_election}}}|{{{next_year}}}]]|{{{next_year}}}}}}} }} }} | subheader3 = {{#if:{{{outgoing_members|{{{previous_mps|}}}}}}{{{elected_members|{{{elected_mps|}}}}}}| {{succession links|leftstyle=width:40%; text-align:center;|rightstyle=width:40%; text-align:center; | left = {{#if:{{{outgoing_members|{{{previous_mps|}}}}}}|{{#ifexist:{{{outgoing_members|{{{previous_mps|}}}}}}|[[{{{outgoing_members|{{{previous_mps|}}}}}}|outgoing members]]|{{{outgoing_members|{{{previous_mps|}}}}}}}}}} | right = {{#if:{{{elected_members|{{{elected_mps|}}}}}}|{{#ifexist:{{{elected_members|{{{elected_mps|}}}}}}|[[{{{elected_members|{{{elected_mps|}}}}}}|چونڊيل رڪن]]|{{{elected_members|{{{elected_mps|}}}}}}}}|}} }} }} | headerstyle = font-weight:normal; | header1 = {{#switch:{{{type|}}} | primary | Primary | presidential | Presidential = {{#if:{{{votes_for_election|}}}|<hr />{{{votes_for_election}}}{{#if:{{{needed_votes|}}}|<br />{{{needed_votes}}} کٽڻ لاء گھربل ووٽ}} }} | parliamentary | Parliamentary | legislative | Legislative | by-election | By-election = {{#if:{{{seats_for_election|}}}|<hr />{{{seats_for_election}}}{{#if:{{{majority_seats|}}}|<br />{{{majority_seats}}} اڪثريت لاءِ گهربل سيٽون}} }} | #default = }} | data2 = {{#if:{{{opinion_polls|}}}| [[{{{opinion_polls}}}|رايو&nbsp;پولنگ]] }} | label3 = داخل ووٽر | data3 = {{{registered|}}} | label4 = ٽرن آئون | data4 = {{{turnout|}}} | label5 = ڳڻيل&nbsp;ووٽ | data5 = {{#if:{{{votes_counted|}}}|<div class="center" style="width:auto;margin-left:auto;margin-right:auto;">{{Percentage bar|{{{votes_counted}}}|{{{votes_counted}}}%|1BCE0E}}</div>as of '''{{{last_update}}} {{{time_zone}}}''' }} | label6 = رپورٽنگ | data6 = {{#if:{{{reporting|}}}|<div class="center" style="width:auto;margin-left:auto;margin-right:auto;">{{Percentage bar|{{{reporting}}}|{{{reporting}}}%|1BCE0E}}</div>as of '''{{{last_update}}} {{{time_zone}}}''' }} | label7 = ڪامياب قرار ڏنل | data7 = {{#if:{{{declared|}}}|<div class="center" style="width:auto;margin-left:auto;margin-right:auto;">{{Percentage bar|{{{declared}}}|{{{declared}}}%|1BCE0E}}</div>as of '''{{{last_update}}} {{{time_zone}}}''' }} | data10 = <nowiki /> {{(!}} style="background:transparent; color: inherit; width:100%;" {{!}}- {{Infobox election/row | type = {{{type|}}} | divider = <!-- none --> | filler = {{{filler|}}} | col3 = {{#if:{{{color3|}}}{{{colour3|}}}{{{image3|}}}{{{nominee3|}}}{{{candidate3|}}}{{{leader3|}}}{{{party3|}}}{{{alliance3|}}}{{{home_state3|}}}{{{running_mate3|}}}{{{electoral_vote3|}}}{{{delegate_count3|}}}{{{states_carried3|}}}{{{leader_since3|}}}{{{leaders_seat3|}}}{{{last_election3|}}}{{{seats_before3|}}}{{{seats_needed3|}}}{{{seats3|}}}{{{seats_after3|}}}{{{seat_change3|}}}{{{popular_vote3|}}}{{{percentage3|}}}{{{swing3|}}}{{{poll1_nominee3|}}}{{{poll1_candidate3|}}}{{{poll2_nominee3|}}}{{{poll2_candidate3|}}}{{{poll3_nominee3|}}}{{{poll3_candidate3|}}}{{{poll4_nominee3|}}}{{{poll4_candidate3|}}}{{{poll5_nominee3|}}}{{{poll5_candidate3|}}}{{{poll1_party3|}}}{{{poll2_party3|}}}{{{poll3_party3|}}}{{{poll4_party3|}}}{{{poll5_party3|}}}{{{1data3|}}}{{{2data3|}}}{{{3data3|}}}{{{4data3|}}}{{{5data3|}}}{{{6data3|}}}|yes}} | ongoing = {{{ongoing|no}}} | header1 = {{#switch:{{{type|}}}|پارلياماني|پارلياماني=First party|#default=اڪثريتي پارٽي}} | header2 = {{#switch:{{{type|}}}|پارلياماني|پارلياماني=Second party|#default=اقليتي پارٽي}} | header3 = {{#switch:{{{type|}}}|parliamentary|Parliamentary=Third party|#default=Third party}} | party_color = {{#invoke:if empty|main| {{{party_colour|}}} | {{{party_color|}}} | yes }} | color1 = {{#invoke:if empty|main| {{{color1|}}} | {{{colour1|}}} }} | color2 = {{#invoke:if empty|main| {{{color2|}}} | {{{colour2|}}} }} | color3 = {{#invoke:if empty|main| {{{color3|}}} | {{{colour3|}}} }} | image_size = {{{image_size|150x150px}}} | image_upright = {{{image_upright|}}} | image1 = {{{image1|}}} | image1_size = {{{image1_size|}}} | image1_upright = {{{image1_upright|}}} | image2 = {{{image2|}}} | image2_size = {{{image2_size|}}} | image2_upright = {{{image2_upright|}}} | image3 = {{{image3|}}} | image3_size = {{{image3_size|}}} | image3_upright = {{{image3_upright|}}} | pageimage1 = {{{pageimage1|}}} | pageimage2 = {{{pageimage2|}}} | pageimage3 = {{{pageimage3|}}} | nominee1 = {{{nominee1|}}} | nominee2 = {{{nominee2|}}} | nominee3 = {{{nominee3|}}} | candidate1 = {{{candidate1|}}} | candidate2 = {{{candidate2|}}} | candidate3 = {{{candidate3|}}} | leader1 = {{{leader1|}}} | leader2 = {{{leader2|}}} | leader3 = {{{leader3|}}} | party_label = {{{party_label|پارٽي}}} | party1_name = {{{party1_name|{{{party_name|}}}}}} | party2_name = {{{party2_name|{{{party_name|}}}}}} | party3_name = {{{party3_name|{{{party_name|}}}}}} | party1 = {{{party1|}}} | party2 = {{{party2|}}} | party3 = {{{party3|}}} | alliance1_name = {{{alliance1_name|{{{alliance_name|}}}}}} | alliance2_name = {{{alliance2_name|{{{alliance_name|}}}}}} | alliance3_name = {{{alliance3_name|{{{alliance_name|}}}}}} | alliance1 = {{{alliance1|}}} | alliance2 = {{{alliance2|}}} | alliance3 = {{{alliance3|}}} | home_state1 = {{{home_state1|}}} | home_state2 = {{{home_state2|}}} | home_state3 = {{{home_state3|}}} | running_mate1 = {{{running_mate1|}}} | running_mate2 = {{{running_mate2|}}} | running_mate3 = {{{running_mate3|}}} | college_voted = {{{college_voted|}}} | electoral_vote1 = {{{electoral_vote1|}}} | electoral_vote2 = {{{electoral_vote2|}}} | electoral_vote3 = {{{electoral_vote3|}}} | delegate_count1 = {{{delegate_count1|}}} | delegate_count2 = {{{delegate_count2|}}} | delegate_count3 = {{{delegate_count3|}}} | states_carried1 = {{{states_carried1|}}} | states_carried2 = {{{states_carried2|}}} | states_carried3 = {{{states_carried3|}}} | leader_since1 = {{{leader_since1|}}} | leader_since2 = {{{leader_since2|}}} | leader_since3 = {{{leader_since3|}}} | leaders_seat1 = {{{leaders_seat1|}}} | leaders_seat2 = {{{leaders_seat2|}}} | leaders_seat3 = {{{leaders_seat3|}}} | last_election1 = {{{last_election1|}}} | last_election2 = {{{last_election2|}}} | last_election3 = {{{last_election3|}}} | seats_before1 = {{{seats_before1|}}} | seats_before2 = {{{seats_before2|}}} | seats_before3 = {{{seats_before3|}}} | seats_needed1 = {{{seats_needed1|}}} | seats_needed2 = {{{seats_needed2|}}} | seats_needed3 = {{{seats_needed3|}}} | seats1 = {{{seats1|}}} | seats2 = {{{seats2|}}} | seats3 = {{{seats3|}}} | seats_after1 = {{{seats_after1|}}} | seats_after2 = {{{seats_after2|}}} | seats_after3 = {{{seats_after3|}}} | seat_change1 = {{{seat_change1|}}} | seat_change2 = {{{seat_change2|}}} | seat_change3 = {{{seat_change3|}}} | vote_type = {{{vote_type|مقبول}}} | popular_vote1 = {{{popular_vote1|}}} | popular_vote2 = {{{popular_vote2|}}} | popular_vote3 = {{{popular_vote3|}}} | percentage1 = {{{percentage1|}}} | percentage2 = {{{percentage2|}}} | percentage3 = {{{percentage3|}}} | counties_won1 = {{{counties_won1|}}} | counties_won2 = {{{counties_won2|}}} | counties_won3 = {{{counties_won3|}}} | counties_threshold1 = {{{counties_threshold1|}}} | counties_threshold2 = {{{counties_threshold2|}}} | counties_threshold3 = {{{counties_threshold3|}}} | swing1 = {{{swing1|}}} | swing2 = {{{swing2|}}} | swing3 = {{{swing3|}}} | opinion_polls = {{{opinion_polls|}}} | poll1_date = {{#invoke:if empty|main|{{{poll1_date1|}}}|{{{poll1_date|}}}}} | poll1_source = {{#invoke:if empty|main|{{{poll1_source1|}}}|{{{poll1_source|}}}}} | poll1_person1 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll1_nominee1|}}}|{{{poll1_candidate1|}}}}} | poll1_person2 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll1_nominee2|}}}|{{{poll1_candidate2|}}}}} | poll1_person3 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll1_nominee3|}}}|{{{poll1_candidate3|}}}}} | poll2_date = {{#invoke:if empty|main|{{{poll2_date1|}}}|{{{poll2_date|}}}}} | poll2_source = {{#invoke:if empty|main|{{{poll2_source1|}}}|{{{poll2_source|}}}}} | poll2_person1 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll2_nominee1|}}}|{{{poll2_candidate1|}}}}} | poll2_person2 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll2_nominee2|}}}|{{{poll2_candidate2|}}}}} | poll2_person3 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll2_nominee3|}}}|{{{poll2_candidate3|}}}}} | poll3_date = {{#invoke:if empty|main|{{{poll3_date1|}}}|{{{poll3_date|}}}}} | poll3_source = {{#invoke:if empty|main|{{{poll3_source1|}}}|{{{poll3_source|}}}}} | poll3_person1 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll3_nominee1|}}}|{{{poll3_candidate1|}}}}} | poll3_person2 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll3_nominee2|}}}|{{{poll3_candidate2|}}}}} | poll3_person3 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll3_nominee3|}}}|{{{poll3_candidate3|}}}}} | poll4_date = {{#invoke:if empty|main|{{{poll4_date1|}}}|{{{poll4_date|}}}}} | poll4_source = {{#invoke:if empty|main|{{{poll4_source1|}}}|{{{poll4_source|}}}}} | poll4_person1 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll4_nominee1|}}}|{{{poll4_candidate1|}}}}} | poll4_person2 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll4_nominee2|}}}|{{{poll4_candidate2|}}}}} | poll4_person3 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll4_nominee3|}}}|{{{poll4_candidate3|}}}}} | poll5_date = {{#invoke:if empty|main|{{{poll5_date1|}}}|{{{poll5_date|}}}}} | poll5_source = {{#invoke:if empty|main|{{{poll5_source1|}}}|{{{poll5_source|}}}}} | poll5_person1 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll5_nominee1|}}}|{{{poll5_candidate1|}}}}} | poll5_person2 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll5_nominee2|}}}|{{{poll5_candidate2|}}}}} | poll5_person3 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll5_nominee3|}}}|{{{poll5_candidate3|}}}}} | poll1_party1 = {{{poll1_party1|}}}| poll1_party2 = {{{poll1_party2|}}}| poll1_party3 = {{{poll1_party3|}}} | poll2_party1 = {{{poll2_party1|}}}| poll2_party2 = {{{poll2_party2|}}}| poll2_party3 = {{{poll2_party3|}}} | poll3_party1 = {{{poll3_party1|}}}| poll3_party2 = {{{poll3_party2|}}}| poll3_party3 = {{{poll3_party3|}}} | poll4_party1 = {{{poll4_party1|}}}| poll4_party2 = {{{poll4_party2|}}}| poll4_party3 = {{{poll4_party3|}}} | poll5_party1 = {{{poll5_party1|}}}| poll5_party2 = {{{poll5_party2|}}}| poll5_party3 = {{{poll5_party3|}}} | 1blank = {{{1blank|}}}| 1data1 = {{{1data1|}}}| 1data2 = {{{1data2|}}}| 1data3 = {{{1data3|}}} | 2blank = {{{2blank|}}}| 2data1 = {{{2data1|}}}| 2data2 = {{{2data2|}}}| 2data3 = {{{2data3|}}} | 3blank = {{{3blank|}}}| 3data1 = {{{3data1|}}}| 3data2 = {{{3data2|}}}| 3data3 = {{{3data3|}}} | 4blank = {{{4blank|}}}| 4data1 = {{{4data1|}}}| 4data2 = {{{4data2|}}}| 4data3 = {{{4data3|}}} | 5blank = {{{5blank|}}}| 5data1 = {{{5data1|}}}| 5data2 = {{{5data2|}}}| 5data3 = {{{5data3|}}} | 6blank = {{{6blank|}}}| 6data1 = {{{6data1|}}}| 6data2 = {{{6data2|}}}| 6data3 = {{{6data3|}}} }} {{!}}- {{Infobox election/row | type = {{{type|}}} | divider = <hr /> | col3 = {{#if:{{{color6|}}}{{{colour6|}}}{{{image6|}}}{{{nominee6|}}}{{{candidate6|}}}{{{leader6|}}}{{{party6|}}}{{{alliance6|}}}{{{home_state6|}}}{{{running_mate6|}}}{{{electoral_vote6|}}}{{{delegate_count6|}}}{{{states_carried6|}}}{{{leader_since6|}}}{{{leaders_seat6|}}}{{{last_election6|}}}{{{seats_before6|}}}{{{seats_needed6|}}}{{{seats6|}}}{{{seats_after6|}}}{{{seat_change6|}}}{{{popular_vote6|}}}{{{percentage6|}}}{{{swing6|}}}{{{poll1_nominee6|}}}{{{poll1_candidate6|}}}{{{poll2_nominee6|}}}{{{poll2_candidate6|}}}{{{poll3_nominee6|}}}{{{poll3_candidate6|}}}{{{poll4_nominee6|}}}{{{poll4_candidate6|}}}{{{poll5_nominee6|}}}{{{poll5_candidate6|}}}{{{poll1_party6|}}}{{{poll2_party6|}}}{{{poll3_party6|}}}{{{poll4_party6|}}}{{{poll5_party6|}}}{{{1data6|}}}{{{2data6|}}}{{{3data6|}}}{{{4data6|}}}{{{5data6|}}}{{{6data6|}}}|yes}} | ongoing = {{{ongoing|no}}} | header1 = {{#if:{{{party3|}}}|چوٿين پارٽي|ٽين پارٽي}} | header2 = {{#if:{{{party3|}}}|پنجين پارٽي|چوٿين پارٽي}} | header3 = {{#if:{{{party3|}}}|ڇھين پارٽي|پنجين پارٽي}} | party_color = {{#invoke:if empty|main| {{{party_colour|}}} | {{{party_color|}}} | yes }} | color1 = {{#invoke:if empty|main| {{{color4|}}} | {{{colour4|}}} }} | color2 = {{#invoke:if empty|main| {{{color5|}}} | {{{colour5|}}} }} | color3 = {{#invoke:if empty|main| {{{color6|}}} | {{{colour6|}}} }} | image_size = {{{image_size|150x150px}}} | image_upright = {{{image_upright|}}} | image1 = {{{image4|}}} | image1_size = {{{image4_size|}}} | image1_upright = {{{image4_upright|}}} | image2 = {{{image5|}}} | image2_size = {{{image5_size|}}} | image2_upright = {{{image5_upright|}}} | image3 = {{{image6|}}} | image3_size = {{{image6_size|}}} | image3_upright = {{{image6_upright|}}} | pageimage1 = {{{pageimage4|}}} | pageimage2 = {{{pageimage5|}}} | pageimage3 = {{{pageimage6|}}} | nominee1 = {{{nominee4|}}} | nominee2 = {{{nominee5|}}} | nominee3 = {{{nominee6|}}} | candidate1 = {{{candidate4|}}} | candidate2 = {{{candidate5|}}} | candidate3 = {{{candidate6|}}} | leader1 = {{{leader4|}}} | leader2 = {{{leader5|}}} | leader3 = {{{leader6|}}} | party_label = {{{party_label|Party}}} | party1_name = {{{party4_name|{{{party_name|}}}}}} | party2_name = {{{party5_name|{{{party_name|}}}}}} | party3_name = {{{party6_name|{{{party_name|}}}}}} | party1 = {{{party4|}}} | party2 = {{{party5|}}} | party3 = {{{party6|}}} | alliance1_name = {{{alliance4_name|{{{alliance_name|}}}}}} | alliance2_name = {{{alliance5_name|{{{alliance_name|}}}}}} | alliance3_name = {{{alliance6_name|{{{alliance_name|}}}}}} | alliance1 = {{{alliance4|}}} | alliance2 = {{{alliance5|}}} | alliance3 = {{{alliance6|}}} | home_state1 = {{{home_state4|}}} | home_state2 = {{{home_state5|}}} | home_state3 = {{{home_state6|}}} | running_mate1 = {{{running_mate4|}}} | running_mate2 = {{{running_mate5|}}} | running_mate3 = {{{running_mate6|}}} | college_voted = {{{college_voted|}}} | electoral_vote1 = {{{electoral_vote4|}}} | electoral_vote2 = {{{electoral_vote5|}}} | electoral_vote3 = {{{electoral_vote6|}}} | delegate_count1 = {{{delegate_count4|}}} | delegate_count2 = {{{delegate_count5|}}} | delegate_count3 = {{{delegate_count6|}}} | states_carried1 = {{{states_carried4|}}} | states_carried2 = {{{states_carried5|}}} | states_carried3 = {{{states_carried6|}}} | leader_since1 = {{{leader_since4|}}} | leader_since2 = {{{leader_since5|}}} | leader_since3 = {{{leader_since6|}}} | leaders_seat1 = {{{leaders_seat4|}}} | leaders_seat2 = {{{leaders_seat5|}}} | leaders_seat3 = {{{leaders_seat6|}}} | last_election1 = {{{last_election4|}}} | last_election2 = {{{last_election5|}}} | last_election3 = {{{last_election6|}}} | seats_before1 = {{{seats_before4|}}} | seats_before2 = {{{seats_before5|}}} | seats_before3 = {{{seats_before6|}}} | seats_needed1 = {{{seats_needed4|}}} | seats_needed2 = {{{seats_needed5|}}} | seats_needed3 = {{{seats_needed6|}}} | seats1 = {{{seats4|}}} | seats2 = {{{seats5|}}} | seats3 = {{{seats6|}}} | seats_after1 = {{{seats_after4|}}} | seats_after2 = {{{seats_after5|}}} | seats_after3 = {{{seats_after6|}}} | seat_change1 = {{{seat_change4|}}} | seat_change2 = {{{seat_change5|}}} | seat_change3 = {{{seat_change6|}}} | vote_type = {{{vote_type|popular}}} | popular_vote1 = {{{popular_vote4|}}} | popular_vote2 = {{{popular_vote5|}}} | popular_vote3 = {{{popular_vote6|}}} | percentage1 = {{{percentage4|}}} | percentage2 = {{{percentage5|}}} | percentage3 = {{{percentage6|}}} | swing1 = {{{swing4|}}} | swing2 = {{{swing5|}}} | swing3 = {{{swing6|}}} | opinion_polls = {{{opinion_polls|}}} | poll1_date = {{#invoke:if empty|main|{{{poll1_date2|}}}|{{{poll1_date|}}}}} | poll1_source = {{#invoke:if empty|main|{{{poll1_source2|}}}|{{{poll1_source|}}}}} | poll1_person1 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll1_nominee4|}}}|{{{poll1_candidate4|}}}}} | poll1_person2 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll1_nominee5|}}}|{{{poll1_candidate5|}}}}} | poll1_person3 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll1_nominee6|}}}|{{{poll1_candidate6|}}}}} | poll2_date = {{#invoke:if empty|main|{{{poll2_date2|}}}|{{{poll2_date|}}}}} | poll2_source = {{#invoke:if empty|main|{{{poll2_source2|}}}|{{{poll2_source|}}}}} | poll2_person1 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll2_nominee4|}}}|{{{poll2_candidate4|}}}}} | poll2_person2 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll2_nominee5|}}}|{{{poll2_candidate5|}}}}} | poll2_person3 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll2_nominee6|}}}|{{{poll2_candidate6|}}}}} | poll3_date = {{#invoke:if empty|main|{{{poll3_date2|}}}|{{{poll3_date|}}}}} | poll3_source = {{#invoke:if empty|main|{{{poll3_source2|}}}|{{{poll3_source|}}}}} | poll3_person1 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll3_nominee4|}}}|{{{poll3_candidate4|}}}}} | poll3_person2 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll3_nominee5|}}}|{{{poll3_candidate5|}}}}} | poll3_person3 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll3_nominee6|}}}|{{{poll3_candidate6|}}}}} | poll4_date = {{#invoke:if empty|main|{{{poll4_date2|}}}|{{{poll4_date|}}}}} | poll4_source = {{#invoke:if empty|main|{{{poll4_source2|}}}|{{{poll4_source|}}}}} | poll4_person1 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll4_nominee4|}}}|{{{poll4_candidate4|}}}}} | poll4_person2 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll4_nominee5|}}}|{{{poll4_candidate5|}}}}} | poll4_person3 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll4_nominee6|}}}|{{{poll4_candidate6|}}}}} | poll5_date = {{#invoke:if empty|main|{{{poll5_date2|}}}|{{{poll5_date|}}}}} | poll5_source = {{#invoke:if empty|main|{{{poll5_source2|}}}|{{{poll5_source|}}}}} | poll5_person1 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll5_nominee4|}}}|{{{poll5_candidate4|}}}}} | poll5_person2 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll5_nominee5|}}}|{{{poll5_candidate5|}}}}} | poll5_person3 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll5_nominee6|}}}|{{{poll5_candidate6|}}}}} | poll1_party1 = {{{poll1_party4|}}}| poll1_party2 = {{{poll1_party5|}}}| poll1_party3 = {{{poll1_party6|}}} | poll2_party1 = {{{poll2_party4|}}}| poll2_party2 = {{{poll2_party5|}}}| poll2_party3 = {{{poll2_party6|}}} | poll3_party1 = {{{poll3_party4|}}}| poll3_party2 = {{{poll3_party5|}}}| poll3_party3 = {{{poll3_party6|}}} | poll4_party1 = {{{poll4_party4|}}}| poll4_party2 = {{{poll4_party5|}}}| poll4_party3 = {{{poll4_party6|}}} | poll5_party1 = {{{poll5_party4|}}}| poll5_party2 = {{{poll5_party5|}}}| poll5_party3 = {{{poll5_party6|}}} | 1blank = {{{1blank|}}}| 1data1 = {{{1data4|}}}| 1data2 = {{{1data5|}}}| 1data3 = {{{1data6|}}} | 2blank = {{{2blank|}}}| 2data1 = {{{2data4|}}}| 2data2 = {{{2data5|}}}| 2data3 = {{{2data6|}}} | 3blank = {{{3blank|}}}| 3data1 = {{{3data4|}}}| 3data2 = {{{3data5|}}}| 3data3 = {{{3data6|}}} | 4blank = {{{4blank|}}}| 4data1 = {{{4data4|}}}| 4data2 = {{{4data5|}}}| 4data3 = {{{4data6|}}} | 5blank = {{{5blank|}}}| 5data1 = {{{5data4|}}}| 5data2 = {{{5data5|}}}| 5data3 = {{{5data6|}}} | 6blank = {{{6blank|}}}| 6data1 = {{{6data4|}}}| 6data2 = {{{6data5|}}}| 6data3 = {{{6data6|}}} }} {{!}}- {{Infobox election/row | type = {{{type|}}} | divider = <hr /> | ongoing = {{{ongoing|no}}} | col3 = {{#if:{{{color9|}}}{{{colour9|}}}{{{image9|}}}{{{nominee9|}}}{{{candidate9|}}}{{{leader9|}}}{{{party9|}}}{{{alliance9|}}}{{{home_state9|}}}{{{running_mate9|}}}{{{electoral_vote9|}}}{{{delegate_count9|}}}{{{states_carried9|}}}{{{leader_since9|}}}{{{leaders_seat9|}}}{{{last_election9|}}}{{{seats_before9|}}}{{{seats_needed9|}}}{{{seats9|}}}{{{seats_after9|}}}{{{seat_change9|}}}{{{popular_vote9|}}}{{{percentage9|}}}{{{counties_won9|}}}{{{counties_threshold9|}}}{{{swing9|}}}{{{poll1_nominee9|}}}{{{poll1_candidate9|}}}{{{poll2_nominee9|}}}{{{poll2_candidate9|}}}{{{poll3_nominee9|}}}{{{poll3_candidate9|}}}{{{poll4_nominee9|}}}{{{poll4_candidate9|}}}{{{poll5_nominee9|}}}{{{poll5_candidate9|}}}{{{poll1_party9|}}}{{{poll2_party9|}}}{{{poll3_party9|}}}{{{poll4_party9|}}}{{{poll5_party9|}}}{{{1data9|}}}{{{2data9|}}}{{{3data9|}}}{{{4data9|}}}{{{5data9|}}}{{{6data9|}}}|yes}} | header1 = {{#switch:{{#expr:{{#if:{{{party3|}}}|1|0}}+{{#if:{{{party6|}}}|1|0}}}}|0=پنجين پارٽي|1=ڇھين پارٽي|2=ستين پارٽي}} | header2 = {{#switch:{{#expr:{{#if:{{{party3|}}}|1|0}}+{{#if:{{{party6|}}}|1|0}}}}|0=ڇھين پارٽي|1=ستين پارٽي|2=اٺين پارٽي}} | header3 = {{#switch:{{#expr:{{#if:{{{party3|}}}|1|0}}+{{#if:{{{party6|}}}|1|0}}}}|0=Seventh party|1=Eighth party|2=نائين پارٽي}} | party_color = {{#invoke:if empty|main| {{{party_colour|}}} | {{{party_color|}}} | yes }} | color1 = {{#invoke:if empty|main| {{{color7|}}} | {{{colour7|}}} }} | color2 = {{#invoke:if empty|main| {{{color8|}}} | {{{colour8|}}} }} | color3 = {{#invoke:if empty|main| {{{color9|}}} | {{{colour9|}}} }} | image_size = {{{image_size|150x150px}}} | image_upright = {{{image_upright|}}} | image1 = {{{image7|}}} | image1_size = {{{image7_size|}}} | image1_upright = {{{image7_upright|}}} | image2 = {{{image8|}}} | image2_size = {{{image8_size|}}} | image2_upright = {{{image8_upright|}}} | image3 = {{{image9|}}} | image3_size = {{{image9_size|}}} | image3_upright = {{{image9_upright|}}} | pageimage1 = {{{pageimage7|}}} | pageimage2 = {{{pageimage8|}}} | pageimage3 = {{{pageimage9|}}} | nominee1 = {{{nominee7|}}} | nominee2 = {{{nominee8|}}} | nominee3 = {{{nominee9|}}} | candidate1 = {{{candidate7|}}} | candidate2 = {{{candidate8|}}} | candidate3 = {{{candidate9|}}} | leader1 = {{{leader7|}}} | leader2 = {{{leader8|}}} | leader3 = {{{leader9|}}} | party_label = {{{party_label|Party}}} | party1_name = {{{party7_name|{{{party_name|}}}}}} | party2_name = {{{party8_name|{{{party_name|}}}}}} | party3_name = {{{party9_name|{{{party_name|}}}}}} | party1 = {{{party7|}}} | party2 = {{{party8|}}} | party3 = {{{party9|}}} | alliance1_name = {{{alliance7_name|{{{alliance_name|}}}}}} | alliance2_name = {{{alliance8_name|{{{alliance_name|}}}}}} | alliance3_name = {{{alliance9_name|{{{alliance_name|}}}}}} | alliance1 = {{{alliance7|}}} | alliance2 = {{{alliance8|}}} | alliance3 = {{{alliance9|}}} | home_state1 = {{{home_state7|}}} | home_state2 = {{{home_state8|}}} | home_state3 = {{{home_state9|}}} | running_mate1 = {{{running_mate7|}}} | running_mate2 = {{{running_mate8|}}} | running_mate3 = {{{running_mate9|}}} | college_voted = {{{college_voted|}}} | electoral_vote1 = {{{electoral_vote7|}}} | electoral_vote2 = {{{electoral_vote8|}}} | electoral_vote3 = {{{electoral_vote9|}}} | delegate_count1 = {{{delegate_count7|}}} | delegate_count2 = {{{delegate_count8|}}} | delegate_count3 = {{{delegate_count9|}}} | states_carried1 = {{{states_carried7|}}} | states_carried2 = {{{states_carried8|}}} | states_carried3 = {{{states_carried9|}}} | leader_since1 = {{{leader_since7|}}} | leader_since2 = {{{leader_since8|}}} | leader_since3 = {{{leader_since9|}}} | leaders_seat1 = {{{leaders_seat7|}}} | leaders_seat2 = {{{leaders_seat8|}}} | leaders_seat3 = {{{leaders_seat9|}}} | last_election1 = {{{last_election7|}}} | last_election2 = {{{last_election8|}}} | last_election3 = {{{last_election9|}}} | seats_before1 = {{{seats_before7|}}} | seats_before2 = {{{seats_before8|}}} | seats_before3 = {{{seats_before9|}}} | seats_needed1 = {{{seats_needed7|}}} | seats_needed2 = {{{seats_needed8|}}} | seats_needed3 = {{{seats_needed9|}}} | seats1 = {{{seats7|}}} | seats2 = {{{seats8|}}} | seats3 = {{{seats9|}}} | seats_after1 = {{{seats_after7|}}} | seats_after2 = {{{seats_after8|}}} | seats_after3 = {{{seats_after9|}}} | seat_change1 = {{{seat_change7|}}} | seat_change2 = {{{seat_change8|}}} | seat_change3 = {{{seat_change9|}}} | vote_type = {{{vote_type|popular}}} | popular_vote1 = {{{popular_vote7|}}} | popular_vote2 = {{{popular_vote8|}}} | popular_vote3 = {{{popular_vote9|}}} | percentage1 = {{{percentage7|}}} | percentage2 = {{{percentage8|}}} | percentage3 = {{{percentage9|}}} | swing1 = {{{swing7|}}} | swing2 = {{{swing8|}}} | swing3 = {{{swing9|}}} | opinion_polls = {{{opinion_polls|}}} | poll1_date = {{#invoke:if empty|main|{{{poll1_date3|}}}|{{{poll1_date|}}}}} | poll1_source = {{#invoke:if empty|main|{{{poll1_source3|}}}|{{{poll1_source|}}}}} | poll1_person1 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll1_nominee7|}}}|{{{poll1_candidate7|}}}}} | poll1_person2 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll1_nominee8|}}}|{{{poll1_candidate8|}}}}} | poll1_person3 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll1_nominee9|}}}|{{{poll1_candidate9|}}}}} | poll2_date = {{#invoke:if empty|main|{{{poll2_date3|}}}|{{{poll2_date|}}}}} | poll2_source = {{#invoke:if empty|main|{{{poll2_source3|}}}|{{{poll2_source|}}}}} | poll2_person1 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll2_nominee7|}}}|{{{poll2_candidate7|}}}}} | poll2_person2 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll2_nominee8|}}}|{{{poll2_candidate8|}}}}} | poll2_person3 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll2_nominee9|}}}|{{{poll2_candidate9|}}}}} | poll3_date = {{#invoke:if empty|main|{{{poll3_date3|}}}|{{{poll3_date|}}}}} | poll3_source = {{#invoke:if empty|main|{{{poll3_source3|}}}|{{{poll3_source|}}}}} | poll3_person1 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll3_nominee7|}}}|{{{poll3_candidate7|}}}}} | poll3_person2 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll3_nominee8|}}}|{{{poll3_candidate8|}}}}} | poll3_person3 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll3_nominee9|}}}|{{{poll3_candidate9|}}}}} | poll4_date = {{#invoke:if empty|main|{{{poll4_date3|}}}|{{{poll4_date|}}}}} | poll4_source = {{#invoke:if empty|main|{{{poll4_source3|}}}|{{{poll4_source|}}}}} | poll4_person1 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll4_nominee7|}}}|{{{poll4_candidate7|}}}}} | poll4_person2 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll4_nominee8|}}}|{{{poll4_candidate8|}}}}} | poll4_person3 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll4_nominee9|}}}|{{{poll4_candidate9|}}}}} | poll5_date = {{#invoke:if empty|main|{{{poll5_date3|}}}|{{{poll5_date|}}}}} | poll5_source = {{#invoke:if empty|main|{{{poll5_source3|}}}|{{{poll5_source|}}}}} | poll5_person1 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll5_nominee7|}}}|{{{poll5_candidate7|}}}}} | poll5_person2 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll5_nominee8|}}}|{{{poll5_candidate8|}}}}} | poll5_person3 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll5_nominee9|}}}|{{{poll5_candidate9|}}}}} | poll1_party1 = {{{poll1_party7|}}}| poll1_party2 = {{{poll1_party8|}}}| poll1_party3 = {{{poll1_party9|}}} | poll2_party1 = {{{poll2_party7|}}}| poll2_party2 = {{{poll2_party8|}}}| poll2_party3 = {{{poll2_party9|}}} | poll3_party1 = {{{poll3_party7|}}}| poll3_party2 = {{{poll3_party8|}}}| poll3_party3 = {{{poll3_party9|}}} | poll4_party1 = {{{poll4_party7|}}}| poll4_party2 = {{{poll4_party8|}}}| poll4_party3 = {{{poll4_party9|}}} | poll5_party1 = {{{poll5_party7|}}}| poll5_party2 = {{{poll5_party8|}}}| poll5_party3 = {{{poll5_party9|}}} | 1blank = {{{1blank|}}}| 1data1 = {{{1data7|}}}| 1data2 = {{{1data8|}}}| 1data3 = {{{1data9|}}} | 2blank = {{{2blank|}}}| 2data1 = {{{2data7|}}}| 2data2 = {{{2data8|}}}| 2data3 = {{{2data9|}}} | 3blank = {{{3blank|}}}| 3data1 = {{{3data7|}}}| 3data2 = {{{3data8|}}}| 3data3 = {{{3data9|}}} | 4blank = {{{4blank|}}}| 4data1 = {{{4data7|}}}| 4data2 = {{{4data8|}}}| 4data3 = {{{4data9|}}} | 5blank = {{{5blank|}}}| 5data1 = {{{5data7|}}}| 5data2 = {{{5data8|}}}| 5data3 = {{{5data9|}}} | 6blank = {{{6blank|}}}| 6data1 = {{{6data7|}}}| 6data2 = {{{6data8|}}}| 6data3 = {{{6data9|}}} }} {{!)}} | data11 = {{#if:{{{map_image|}}}{{{map|}}}|<hr />{{#if:{{{map_image|}}} |{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{map_image}}}|size={{{map_size|}}}|sizedefault=300px|alt={{{map_alt|}}}}} |{{{map}}} }}{{#if:{{{map_caption|}}}|<div>{{{map_caption|}}}</div>}} }} | data12 = {{#if:{{{map2_image|}}}{{{map2|}}}|<hr />{{#if:{{{map2_image|}}} |{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{map2_image}}}|size={{{map2_size|}}}|sizedefault=300px|alt={{{map2_alt|}}}}} |{{{map2}}} }}{{#if:{{{map2_caption|}}}|<div>{{{map2_caption|}}}</div>}} }} |data13 = {{#if:{{{map3_image|}}}{{{map3|}}}|<hr />{{#if:{{{map3_image|}}} |{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{map3_image}}}|size={{{map3_size|}}}|sizedefault=300px|alt={{{map3_alt|}}}}} |{{{map3}}} }}{{#if:{{{map3_caption|}}}|<div>{{{map3_caption|}}}</div>}} }} |data14 = {{#if:{{{map4_image|}}}{{{map4|}}}|<hr />{{#if:{{{map4_image|}}} |{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{map4_image}}}|size={{{map4_size|}}}|sizedefault=300px|alt={{{map4_alt|}}}}} |{{{map4}}} }}{{#if:{{{map4_caption|}}}|<div>{{{map4_caption|}}}</div>}} }} | data15 = {{#if:{{{title|}}}|<hr /> {{{!}} cellspacing="0" cellpadding="0" style="background:transparent; color: inherit; width:100%;" {{!}} style="width:50%; text-align:right;" {{!}}{{#if:{{{before_election|}}}{{{before_party|}}}|'''{{#ifeq:{{{type}}}|پرائمري|سابق {{{title}}}|{{#ifeq:{{{ongoing|no}}}|yes|عھدي تي فائز {{#ifeq:{{lc:{{{title}}}}}|آمريڪي سينيٽر |[[آمريڪي سينيٽرن جي فھرست {{#ifeq:{{{country}}}|جارجيا (آمريڪي رياست)|جارجيا|{{{country}}}}}|آمريڪي سينيٽر ]]|{{{title}}}}}|{{#ifeq:{{lc:{{{title}}}}}|آمريڪي سينيٽر |[[آمريڪي سينيٽرن جي فھرست {{#ifeq:{{{country}}}|جارجيا (آمريڪي رياست)|جارجيا|{{{country}}}}}|آمريڪي سينيٽر]]|{{{title}}}}} چونڊن کان اڳ}}}}'''<br /> {{{before_election}}}<br /> {{#if:{{{before_party|}}}|{{Infobox election/shortname|link={{{before_party_link|{{{party_name}}}}}}|name={{{before_party}}}}} }} }} {{!}} style="width:50%; text-align:right;" {{!}} {{#ifeq:{{{ongoing|no}}}|yes|{{#ifeq:{{{type}}}|primary|{{#if:{{{after_election|}}}|'''قياس آرائي وارو{{#if:{{{posttitle|}}}|{{{posttitle}}}|{{{title}}}}}'''|}}|}} |'''{{#if:{{{posttitle|}}}|{{{posttitle}}}|{{#ifeq:{{{type}}}|primary||چونڊيل}} {{{title}}}}}'''}} <br /> {{#ifeq:{{{ongoing|no}}}|yes|{{#ifeq:{{{type}}}|primary|{{#if:{{{after_election|}}}|{{{after_election}}}|}}}}}} {{#ifeq:{{{ongoing|no}}}|yes||{{#if:{{{after_election|}}}|{{{after_election}}}|}}{{#if:{{{after_election|}}}{{{after_party|}}}||TBD}}<br /> {{#if:{{{after_party|}}}|{{Infobox election/shortname|link={{{after_party_link|{{{party_name|}}}}}}|name={{{after_party}}}}}}} }} {{!}}} }} {{#if:{{{template_name|}}}|<div style="float: right;">{{#invoke:Navbar|navbar|{{{template_name}}}|mini=2}}</div> }} | data16 = {{{module|}}} }}</includeonly><noinclude>{{documentation}}<!-- Add categories to the /doc subpage, not here! --></noinclude>{{#if:{{{electoral_vote1|}}}|{{Main other|[[Category:Elections using electoral votes]]}}}}<!-- temporary tracking of elections using an electoral college -->{{#invoke:Check for unknown parameters|check|unknown={{main other|[[Category:Pages using infobox election with unknown parameters|_VALUE_{{PAGENAME}}]]}}|preview=Page using [[Template:Infobox election]] with unknown parameter "_VALUE_"|ignoreblank=y| regexp1 = [%d]blank | regexp2 = [%d]data[%d] | after_election | after_party | after_party_link | regexp3 = alliance[%d]_name | alliance_name | regexp4 = alliance[%d] | before_election | before_party | before_party_link | regexp5 = candidate[%d] | child | college_voted | regexp6 = colou?r[%d] | counties_threshold1 | counties_threshold2 | counties_threshold3 | counties_threshold9 | counties_won1 | counties_won2 | counties_won3 | counties_won9 | country | declared | regexp7 = delegate_count[%d] | elected_members | elected_mps | election_date | election_name | regexp8 = electoral_vote[%d] | embed | filler | flag_image | flag_year | regexp9 = home_state[%d] | image_size | image_upright | regexp10 = image[%d] | regexp11 = image[%d]_size | regexp12 = image[%d]_upright | regexp13 = last_election[%d] | last_update | regexp14 = leader_since[%d] | regexp15 = leader[%d] | regexp16 = leaders_seat[%d] | majority_seats | map | map_alt | map_caption | map_image | map_size | map2 | map2_alt | map2_caption | map2_image | map2_size | map3 | map3_alt | map3_caption | map3_image | map3_size | map4 | map4_alt | map4_caption | map4_image | map4_size | module | needed_votes | next_election | next_year | regexp17 = nominee[%d] | ongoing | opinion_polls | outgoing_members | party_color | party_colour | party_label | regexp18 = party[%d]_name | party_name | regexp19 = party[%d] | regexp20 = percentage[%d] | regexp21 = poll[%d]_candidate[%d] | regexp22 = poll[%d]_date[%d]? | regexp23 = poll[%d]_nominee[%d] | regexp24 = poll[%d]_party[%d] | regexp25 = poll[%d]_source[%d]? | regexp26 = popular_vote[%d] | posttitle | previous_election | previous_mps | previous_year | registered | reporting | regexp27 = running_mate[%d] | regexp28 = seat_change[%d] | regexp29 = seats_after[%d] | regexp30 = seats_before[%d] | seats_for_election | regexp31 = seats_needed[%d] | regexp32 = seats[%d] | regexp33 = states_carried[%d] | regexp34 = swing[%d] | template_name | time_zone | title | turnout | type | vote_type | votes_counted | votes_for_election }} bd2vd24bv58d0xg04kzza2j2vbqj1nv 387318 387317 2026-06-21T08:51:07Z Intisar Ali 8681 /* */ 387318 wikitext text/x-wiki <includeonly><templatestyles src="Template:Infobox_election/styles.css" />{{#invoke:infobox|infoboxTemplate | child = {{{child|{{{embed|}}}}}} | bodyclass = infobox-table {{#if:{{{election_date|}}}|vevent|}} | bodystyle = line-height: 1.5em; {{#if:<!-- -->{{{map_image|}}}{{{map|}}}{{{map2_image|}}}{{{map2|}}}{{{map3_image|}}}{{{map3|}}}{{{map4_image|}}}{{{map4|}}}<!-- -->|width:{{#invoke:Math|max | 1 = {{#if:{{{map_image|}}}{{{map|}}}|{{#invoke:string|replace|{{#invoke:if empty|main|{{{map_size|}}}|300}}|px%s*$||plain=false}}}} | 2 = {{#if:{{{map2_image|}}}{{{map2|}}}|{{#invoke:string|replace|{{#invoke:if empty|main|{{{map2_size|}}}|300}}|px%s*$||plain=false}}}} | 3 = {{#if:{{{map3_image|}}}{{{map3|}}}|{{#invoke:string|replace|{{#invoke:if empty|main|{{{map3_size|}}}|300}}|px%s*$||plain=false}}}} | 4 = {{#if:{{{map4_image|}}}{{{map4|}}}|{{#invoke:string|replace|{{#invoke:if empty|main|{{{map4_size|}}}|300}}|px%s*$||plain=false}}}} }}px}} | titleclass = summary | titlestyle = font-size: 125%; | title = {{#ifeq:{{{child|{{{embed|}}}}}}|yes|{{#if:{{{election_name|}}}|<div style="background-color:#ddd; font-size:120%; font-weight:bold">{{{election_name}}}</div>}}|{{{election_name|{{PAGENAME}}}}}}} | datastyle = text-align:center; | labelstyle = width:5em;white-space:nowrap; | subheaderstyle = line-height:130%; | subheader1 = {{#if:{{{flag_image|}}} |{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{flag_image|}}}|size=50px|alt=|link=}}<hr /> |{{#ifexist:Template:Country data {{#invoke:if empty|main|{{{country|}}}|¬}}|{{#invoke:flag|deco|{{{country}}}|variant={{{flag_year|}}}|size=50px|noredlink={{#ifeq:{{NAMESPACE}}|{{ns:0}}||yes}}|frameonly=true}}<hr />}} }} | subheader2 = {{#if:{{{previous_year|}}}{{{election_date|}}}{{{next_year|}}}| {{succession links|leftstyle=width:20%;|centerstyle = width:60%;|rightstyle=width:20%; | left ={{#if:{{{previous_year|}}}|{{#ifexist:{{{previous_election|}}}|[[{{{previous_election}}}|{{{previous_year}}}]]|{{{previous_year}}}}}}} | center = {{#if:{{{election_date|}}}|'''{{{election_date}}}'''}} | right = {{#if:{{{next_year|}}}|{{#ifexist:{{{next_election|}}}|[[{{{next_election}}}|{{{next_year}}}]]|{{{next_year}}}}}}} }} }} | subheader3 = {{#if:{{{outgoing_members|{{{previous_mps|}}}}}}{{{elected_members|{{{elected_mps|}}}}}}| {{succession links|leftstyle=width:40%; text-align:center;|rightstyle=width:40%; text-align:center; | left = {{#if:{{{outgoing_members|{{{previous_mps|}}}}}}|{{#ifexist:{{{outgoing_members|{{{previous_mps|}}}}}}|[[{{{outgoing_members|{{{previous_mps|}}}}}}|outgoing members]]|{{{outgoing_members|{{{previous_mps|}}}}}}}}}} | right = {{#if:{{{elected_members|{{{elected_mps|}}}}}}|{{#ifexist:{{{elected_members|{{{elected_mps|}}}}}}|[[{{{elected_members|{{{elected_mps|}}}}}}|چونڊيل رڪن]]|{{{elected_members|{{{elected_mps|}}}}}}}}|}} }} }} | headerstyle = font-weight:normal; | header1 = {{#switch:{{{type|}}} | primary | Primary | presidential | Presidential = {{#if:{{{votes_for_election|}}}|<hr />{{{votes_for_election}}}{{#if:{{{needed_votes|}}}|<br />{{{needed_votes}}} کٽڻ لاء گھربل ووٽ}} }} | parliamentary | Parliamentary | legislative | Legislative | by-election | By-election = {{#if:{{{seats_for_election|}}}|<hr />{{{seats_for_election}}}{{#if:{{{majority_seats|}}}|<br />{{{majority_seats}}} اڪثريت لاءِ گهربل سيٽون}} }} | #default = }} | data2 = {{#if:{{{opinion_polls|}}}| [[{{{opinion_polls}}}|رايو&nbsp;پولنگ]] }} | label3 = داخل ووٽر | data3 = {{{registered|}}} | label4 = ٽرن آئون | data4 = {{{turnout|}}} | label5 = ڳڻيل&nbsp;ووٽ | data5 = {{#if:{{{votes_counted|}}}|<div class="center" style="width:auto;margin-left:auto;margin-right:auto;">{{Percentage bar|{{{votes_counted}}}|{{{votes_counted}}}%|1BCE0E}}</div>as of '''{{{last_update}}} {{{time_zone}}}''' }} | label6 = رپورٽنگ | data6 = {{#if:{{{reporting|}}}|<div class="center" style="width:auto;margin-left:auto;margin-right:auto;">{{Percentage bar|{{{reporting}}}|{{{reporting}}}%|1BCE0E}}</div>as of '''{{{last_update}}} {{{time_zone}}}''' }} | label7 = ڪامياب قرار ڏنل | data7 = {{#if:{{{declared|}}}|<div class="center" style="width:auto;margin-left:auto;margin-right:auto;">{{Percentage bar|{{{declared}}}|{{{declared}}}%|1BCE0E}}</div>as of '''{{{last_update}}} {{{time_zone}}}''' }} | data10 = <nowiki /> {{(!}} style="background:transparent; color: inherit; width:100%;" {{!}}- {{Infobox election/row | type = {{{type|}}} | divider = <!-- none --> | filler = {{{filler|}}} | col3 = {{#if:{{{color3|}}}{{{colour3|}}}{{{image3|}}}{{{nominee3|}}}{{{candidate3|}}}{{{leader3|}}}{{{party3|}}}{{{alliance3|}}}{{{home_state3|}}}{{{running_mate3|}}}{{{electoral_vote3|}}}{{{delegate_count3|}}}{{{states_carried3|}}}{{{leader_since3|}}}{{{leaders_seat3|}}}{{{last_election3|}}}{{{seats_before3|}}}{{{seats_needed3|}}}{{{seats3|}}}{{{seats_after3|}}}{{{seat_change3|}}}{{{popular_vote3|}}}{{{percentage3|}}}{{{swing3|}}}{{{poll1_nominee3|}}}{{{poll1_candidate3|}}}{{{poll2_nominee3|}}}{{{poll2_candidate3|}}}{{{poll3_nominee3|}}}{{{poll3_candidate3|}}}{{{poll4_nominee3|}}}{{{poll4_candidate3|}}}{{{poll5_nominee3|}}}{{{poll5_candidate3|}}}{{{poll1_party3|}}}{{{poll2_party3|}}}{{{poll3_party3|}}}{{{poll4_party3|}}}{{{poll5_party3|}}}{{{1data3|}}}{{{2data3|}}}{{{3data3|}}}{{{4data3|}}}{{{5data3|}}}{{{6data3|}}}|yes}} | ongoing = {{{ongoing|no}}} | header1 = {{#switch:{{{type|}}}|پارلياماني|پارلياماني=پھرين پارٽي|#default=اڪثريتي پارٽي}} | header2 = {{#switch:{{{type|}}}|پارلياماني|پارلياماني=ٻين پارٽي|#default=اقليتي پارٽي}} | header3 = {{#switch:{{{type|}}}|پارلياماني|پارلياماني=ٽين پارٽي|#default=ٽين پارٽي}} | party_color = {{#invoke:if empty|main| {{{party_colour|}}} | {{{party_color|}}} | yes }} | color1 = {{#invoke:if empty|main| {{{color1|}}} | {{{colour1|}}} }} | color2 = {{#invoke:if empty|main| {{{color2|}}} | {{{colour2|}}} }} | color3 = {{#invoke:if empty|main| {{{color3|}}} | {{{colour3|}}} }} | image_size = {{{image_size|150x150px}}} | image_upright = {{{image_upright|}}} | image1 = {{{image1|}}} | image1_size = {{{image1_size|}}} | image1_upright = {{{image1_upright|}}} | image2 = {{{image2|}}} | image2_size = {{{image2_size|}}} | image2_upright = {{{image2_upright|}}} | image3 = {{{image3|}}} | image3_size = {{{image3_size|}}} | image3_upright = {{{image3_upright|}}} | pageimage1 = {{{pageimage1|}}} | pageimage2 = {{{pageimage2|}}} | pageimage3 = {{{pageimage3|}}} | nominee1 = {{{nominee1|}}} | nominee2 = {{{nominee2|}}} | nominee3 = {{{nominee3|}}} | candidate1 = {{{candidate1|}}} | candidate2 = {{{candidate2|}}} | candidate3 = {{{candidate3|}}} | leader1 = {{{leader1|}}} | leader2 = {{{leader2|}}} | leader3 = {{{leader3|}}} | party_label = {{{party_label|پارٽي}}} | party1_name = {{{party1_name|{{{party_name|}}}}}} | party2_name = {{{party2_name|{{{party_name|}}}}}} | party3_name = {{{party3_name|{{{party_name|}}}}}} | party1 = {{{party1|}}} | party2 = {{{party2|}}} | party3 = {{{party3|}}} | alliance1_name = {{{alliance1_name|{{{alliance_name|}}}}}} | alliance2_name = {{{alliance2_name|{{{alliance_name|}}}}}} | alliance3_name = {{{alliance3_name|{{{alliance_name|}}}}}} | alliance1 = {{{alliance1|}}} | alliance2 = {{{alliance2|}}} | alliance3 = {{{alliance3|}}} | home_state1 = {{{home_state1|}}} | home_state2 = {{{home_state2|}}} | home_state3 = {{{home_state3|}}} | running_mate1 = {{{running_mate1|}}} | running_mate2 = {{{running_mate2|}}} | running_mate3 = {{{running_mate3|}}} | college_voted = {{{college_voted|}}} | electoral_vote1 = {{{electoral_vote1|}}} | electoral_vote2 = {{{electoral_vote2|}}} | electoral_vote3 = {{{electoral_vote3|}}} | delegate_count1 = {{{delegate_count1|}}} | delegate_count2 = {{{delegate_count2|}}} | delegate_count3 = {{{delegate_count3|}}} | states_carried1 = {{{states_carried1|}}} | states_carried2 = {{{states_carried2|}}} | states_carried3 = {{{states_carried3|}}} | leader_since1 = {{{leader_since1|}}} | leader_since2 = {{{leader_since2|}}} | leader_since3 = {{{leader_since3|}}} | leaders_seat1 = {{{leaders_seat1|}}} | leaders_seat2 = {{{leaders_seat2|}}} | leaders_seat3 = {{{leaders_seat3|}}} | last_election1 = {{{last_election1|}}} | last_election2 = {{{last_election2|}}} | last_election3 = {{{last_election3|}}} | seats_before1 = {{{seats_before1|}}} | seats_before2 = {{{seats_before2|}}} | seats_before3 = {{{seats_before3|}}} | seats_needed1 = {{{seats_needed1|}}} | seats_needed2 = {{{seats_needed2|}}} | seats_needed3 = {{{seats_needed3|}}} | seats1 = {{{seats1|}}} | seats2 = {{{seats2|}}} | seats3 = {{{seats3|}}} | seats_after1 = {{{seats_after1|}}} | seats_after2 = {{{seats_after2|}}} | seats_after3 = {{{seats_after3|}}} | seat_change1 = {{{seat_change1|}}} | seat_change2 = {{{seat_change2|}}} | seat_change3 = {{{seat_change3|}}} | vote_type = {{{vote_type|مقبول}}} | popular_vote1 = {{{popular_vote1|}}} | popular_vote2 = {{{popular_vote2|}}} | popular_vote3 = {{{popular_vote3|}}} | percentage1 = {{{percentage1|}}} | percentage2 = {{{percentage2|}}} | percentage3 = {{{percentage3|}}} | counties_won1 = {{{counties_won1|}}} | counties_won2 = {{{counties_won2|}}} | counties_won3 = {{{counties_won3|}}} | counties_threshold1 = {{{counties_threshold1|}}} | counties_threshold2 = {{{counties_threshold2|}}} | counties_threshold3 = {{{counties_threshold3|}}} | swing1 = {{{swing1|}}} | swing2 = {{{swing2|}}} | swing3 = {{{swing3|}}} | opinion_polls = {{{opinion_polls|}}} | poll1_date = {{#invoke:if empty|main|{{{poll1_date1|}}}|{{{poll1_date|}}}}} | poll1_source = {{#invoke:if empty|main|{{{poll1_source1|}}}|{{{poll1_source|}}}}} | poll1_person1 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll1_nominee1|}}}|{{{poll1_candidate1|}}}}} | poll1_person2 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll1_nominee2|}}}|{{{poll1_candidate2|}}}}} | poll1_person3 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll1_nominee3|}}}|{{{poll1_candidate3|}}}}} | poll2_date = {{#invoke:if empty|main|{{{poll2_date1|}}}|{{{poll2_date|}}}}} | poll2_source = {{#invoke:if empty|main|{{{poll2_source1|}}}|{{{poll2_source|}}}}} | poll2_person1 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll2_nominee1|}}}|{{{poll2_candidate1|}}}}} | poll2_person2 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll2_nominee2|}}}|{{{poll2_candidate2|}}}}} | poll2_person3 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll2_nominee3|}}}|{{{poll2_candidate3|}}}}} | poll3_date = {{#invoke:if empty|main|{{{poll3_date1|}}}|{{{poll3_date|}}}}} | poll3_source = {{#invoke:if empty|main|{{{poll3_source1|}}}|{{{poll3_source|}}}}} | poll3_person1 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll3_nominee1|}}}|{{{poll3_candidate1|}}}}} | poll3_person2 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll3_nominee2|}}}|{{{poll3_candidate2|}}}}} | poll3_person3 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll3_nominee3|}}}|{{{poll3_candidate3|}}}}} | poll4_date = {{#invoke:if empty|main|{{{poll4_date1|}}}|{{{poll4_date|}}}}} | poll4_source = {{#invoke:if empty|main|{{{poll4_source1|}}}|{{{poll4_source|}}}}} | poll4_person1 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll4_nominee1|}}}|{{{poll4_candidate1|}}}}} | poll4_person2 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll4_nominee2|}}}|{{{poll4_candidate2|}}}}} | poll4_person3 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll4_nominee3|}}}|{{{poll4_candidate3|}}}}} | poll5_date = {{#invoke:if empty|main|{{{poll5_date1|}}}|{{{poll5_date|}}}}} | poll5_source = {{#invoke:if empty|main|{{{poll5_source1|}}}|{{{poll5_source|}}}}} | poll5_person1 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll5_nominee1|}}}|{{{poll5_candidate1|}}}}} | poll5_person2 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll5_nominee2|}}}|{{{poll5_candidate2|}}}}} | poll5_person3 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll5_nominee3|}}}|{{{poll5_candidate3|}}}}} | poll1_party1 = {{{poll1_party1|}}}| poll1_party2 = {{{poll1_party2|}}}| poll1_party3 = {{{poll1_party3|}}} | poll2_party1 = {{{poll2_party1|}}}| poll2_party2 = {{{poll2_party2|}}}| poll2_party3 = {{{poll2_party3|}}} | poll3_party1 = {{{poll3_party1|}}}| poll3_party2 = {{{poll3_party2|}}}| poll3_party3 = {{{poll3_party3|}}} | poll4_party1 = {{{poll4_party1|}}}| poll4_party2 = {{{poll4_party2|}}}| poll4_party3 = {{{poll4_party3|}}} | poll5_party1 = {{{poll5_party1|}}}| poll5_party2 = {{{poll5_party2|}}}| poll5_party3 = {{{poll5_party3|}}} | 1blank = {{{1blank|}}}| 1data1 = {{{1data1|}}}| 1data2 = {{{1data2|}}}| 1data3 = {{{1data3|}}} | 2blank = {{{2blank|}}}| 2data1 = {{{2data1|}}}| 2data2 = {{{2data2|}}}| 2data3 = {{{2data3|}}} | 3blank = {{{3blank|}}}| 3data1 = {{{3data1|}}}| 3data2 = {{{3data2|}}}| 3data3 = {{{3data3|}}} | 4blank = {{{4blank|}}}| 4data1 = {{{4data1|}}}| 4data2 = {{{4data2|}}}| 4data3 = {{{4data3|}}} | 5blank = {{{5blank|}}}| 5data1 = {{{5data1|}}}| 5data2 = {{{5data2|}}}| 5data3 = {{{5data3|}}} | 6blank = {{{6blank|}}}| 6data1 = {{{6data1|}}}| 6data2 = {{{6data2|}}}| 6data3 = {{{6data3|}}} }} {{!}}- {{Infobox election/row | type = {{{type|}}} | divider = <hr /> | col3 = {{#if:{{{color6|}}}{{{colour6|}}}{{{image6|}}}{{{nominee6|}}}{{{candidate6|}}}{{{leader6|}}}{{{party6|}}}{{{alliance6|}}}{{{home_state6|}}}{{{running_mate6|}}}{{{electoral_vote6|}}}{{{delegate_count6|}}}{{{states_carried6|}}}{{{leader_since6|}}}{{{leaders_seat6|}}}{{{last_election6|}}}{{{seats_before6|}}}{{{seats_needed6|}}}{{{seats6|}}}{{{seats_after6|}}}{{{seat_change6|}}}{{{popular_vote6|}}}{{{percentage6|}}}{{{swing6|}}}{{{poll1_nominee6|}}}{{{poll1_candidate6|}}}{{{poll2_nominee6|}}}{{{poll2_candidate6|}}}{{{poll3_nominee6|}}}{{{poll3_candidate6|}}}{{{poll4_nominee6|}}}{{{poll4_candidate6|}}}{{{poll5_nominee6|}}}{{{poll5_candidate6|}}}{{{poll1_party6|}}}{{{poll2_party6|}}}{{{poll3_party6|}}}{{{poll4_party6|}}}{{{poll5_party6|}}}{{{1data6|}}}{{{2data6|}}}{{{3data6|}}}{{{4data6|}}}{{{5data6|}}}{{{6data6|}}}|yes}} | ongoing = {{{ongoing|no}}} | header1 = {{#if:{{{party3|}}}|چوٿين پارٽي|ٽين پارٽي}} | header2 = {{#if:{{{party3|}}}|پنجين پارٽي|چوٿين پارٽي}} | header3 = {{#if:{{{party3|}}}|ڇھين پارٽي|پنجين پارٽي}} | party_color = {{#invoke:if empty|main| {{{party_colour|}}} | {{{party_color|}}} | yes }} | color1 = {{#invoke:if empty|main| {{{color4|}}} | {{{colour4|}}} }} | color2 = {{#invoke:if empty|main| {{{color5|}}} | {{{colour5|}}} }} | color3 = {{#invoke:if empty|main| {{{color6|}}} | {{{colour6|}}} }} | image_size = {{{image_size|150x150px}}} | image_upright = {{{image_upright|}}} | image1 = {{{image4|}}} | image1_size = {{{image4_size|}}} | image1_upright = {{{image4_upright|}}} | image2 = {{{image5|}}} | image2_size = {{{image5_size|}}} | image2_upright = {{{image5_upright|}}} | image3 = {{{image6|}}} | image3_size = {{{image6_size|}}} | image3_upright = {{{image6_upright|}}} | pageimage1 = {{{pageimage4|}}} | pageimage2 = {{{pageimage5|}}} | pageimage3 = {{{pageimage6|}}} | nominee1 = {{{nominee4|}}} | nominee2 = {{{nominee5|}}} | nominee3 = {{{nominee6|}}} | candidate1 = {{{candidate4|}}} | candidate2 = {{{candidate5|}}} | candidate3 = {{{candidate6|}}} | leader1 = {{{leader4|}}} | leader2 = {{{leader5|}}} | leader3 = {{{leader6|}}} | party_label = {{{party_label|Party}}} | party1_name = {{{party4_name|{{{party_name|}}}}}} | party2_name = {{{party5_name|{{{party_name|}}}}}} | party3_name = {{{party6_name|{{{party_name|}}}}}} | party1 = {{{party4|}}} | party2 = {{{party5|}}} | party3 = {{{party6|}}} | alliance1_name = {{{alliance4_name|{{{alliance_name|}}}}}} | alliance2_name = {{{alliance5_name|{{{alliance_name|}}}}}} | alliance3_name = {{{alliance6_name|{{{alliance_name|}}}}}} | alliance1 = {{{alliance4|}}} | alliance2 = {{{alliance5|}}} | alliance3 = {{{alliance6|}}} | home_state1 = {{{home_state4|}}} | home_state2 = {{{home_state5|}}} | home_state3 = {{{home_state6|}}} | running_mate1 = {{{running_mate4|}}} | running_mate2 = {{{running_mate5|}}} | running_mate3 = {{{running_mate6|}}} | college_voted = {{{college_voted|}}} | electoral_vote1 = {{{electoral_vote4|}}} | electoral_vote2 = {{{electoral_vote5|}}} | electoral_vote3 = {{{electoral_vote6|}}} | delegate_count1 = {{{delegate_count4|}}} | delegate_count2 = {{{delegate_count5|}}} | delegate_count3 = {{{delegate_count6|}}} | states_carried1 = {{{states_carried4|}}} | states_carried2 = {{{states_carried5|}}} | states_carried3 = {{{states_carried6|}}} | leader_since1 = {{{leader_since4|}}} | leader_since2 = {{{leader_since5|}}} | leader_since3 = {{{leader_since6|}}} | leaders_seat1 = {{{leaders_seat4|}}} | leaders_seat2 = {{{leaders_seat5|}}} | leaders_seat3 = {{{leaders_seat6|}}} | last_election1 = {{{last_election4|}}} | last_election2 = {{{last_election5|}}} | last_election3 = {{{last_election6|}}} | seats_before1 = {{{seats_before4|}}} | seats_before2 = {{{seats_before5|}}} | seats_before3 = {{{seats_before6|}}} | seats_needed1 = {{{seats_needed4|}}} | seats_needed2 = {{{seats_needed5|}}} | seats_needed3 = {{{seats_needed6|}}} | seats1 = {{{seats4|}}} | seats2 = {{{seats5|}}} | seats3 = {{{seats6|}}} | seats_after1 = {{{seats_after4|}}} | seats_after2 = {{{seats_after5|}}} | seats_after3 = {{{seats_after6|}}} | seat_change1 = {{{seat_change4|}}} | seat_change2 = {{{seat_change5|}}} | seat_change3 = {{{seat_change6|}}} | vote_type = {{{vote_type|popular}}} | popular_vote1 = {{{popular_vote4|}}} | popular_vote2 = {{{popular_vote5|}}} | popular_vote3 = {{{popular_vote6|}}} | percentage1 = {{{percentage4|}}} | percentage2 = {{{percentage5|}}} | percentage3 = {{{percentage6|}}} | swing1 = {{{swing4|}}} | swing2 = {{{swing5|}}} | swing3 = {{{swing6|}}} | opinion_polls = {{{opinion_polls|}}} | poll1_date = {{#invoke:if empty|main|{{{poll1_date2|}}}|{{{poll1_date|}}}}} | poll1_source = {{#invoke:if empty|main|{{{poll1_source2|}}}|{{{poll1_source|}}}}} | poll1_person1 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll1_nominee4|}}}|{{{poll1_candidate4|}}}}} | poll1_person2 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll1_nominee5|}}}|{{{poll1_candidate5|}}}}} | poll1_person3 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll1_nominee6|}}}|{{{poll1_candidate6|}}}}} | poll2_date = {{#invoke:if empty|main|{{{poll2_date2|}}}|{{{poll2_date|}}}}} | poll2_source = {{#invoke:if empty|main|{{{poll2_source2|}}}|{{{poll2_source|}}}}} | poll2_person1 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll2_nominee4|}}}|{{{poll2_candidate4|}}}}} | poll2_person2 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll2_nominee5|}}}|{{{poll2_candidate5|}}}}} | poll2_person3 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll2_nominee6|}}}|{{{poll2_candidate6|}}}}} | poll3_date = {{#invoke:if empty|main|{{{poll3_date2|}}}|{{{poll3_date|}}}}} | poll3_source = {{#invoke:if empty|main|{{{poll3_source2|}}}|{{{poll3_source|}}}}} | poll3_person1 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll3_nominee4|}}}|{{{poll3_candidate4|}}}}} | poll3_person2 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll3_nominee5|}}}|{{{poll3_candidate5|}}}}} | poll3_person3 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll3_nominee6|}}}|{{{poll3_candidate6|}}}}} | poll4_date = {{#invoke:if empty|main|{{{poll4_date2|}}}|{{{poll4_date|}}}}} | poll4_source = {{#invoke:if empty|main|{{{poll4_source2|}}}|{{{poll4_source|}}}}} | poll4_person1 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll4_nominee4|}}}|{{{poll4_candidate4|}}}}} | poll4_person2 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll4_nominee5|}}}|{{{poll4_candidate5|}}}}} | poll4_person3 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll4_nominee6|}}}|{{{poll4_candidate6|}}}}} | poll5_date = {{#invoke:if empty|main|{{{poll5_date2|}}}|{{{poll5_date|}}}}} | poll5_source = {{#invoke:if empty|main|{{{poll5_source2|}}}|{{{poll5_source|}}}}} | poll5_person1 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll5_nominee4|}}}|{{{poll5_candidate4|}}}}} | poll5_person2 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll5_nominee5|}}}|{{{poll5_candidate5|}}}}} | poll5_person3 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll5_nominee6|}}}|{{{poll5_candidate6|}}}}} | poll1_party1 = {{{poll1_party4|}}}| poll1_party2 = {{{poll1_party5|}}}| poll1_party3 = {{{poll1_party6|}}} | poll2_party1 = {{{poll2_party4|}}}| poll2_party2 = {{{poll2_party5|}}}| poll2_party3 = {{{poll2_party6|}}} | poll3_party1 = {{{poll3_party4|}}}| poll3_party2 = {{{poll3_party5|}}}| poll3_party3 = {{{poll3_party6|}}} | poll4_party1 = {{{poll4_party4|}}}| poll4_party2 = {{{poll4_party5|}}}| poll4_party3 = {{{poll4_party6|}}} | poll5_party1 = {{{poll5_party4|}}}| poll5_party2 = {{{poll5_party5|}}}| poll5_party3 = {{{poll5_party6|}}} | 1blank = {{{1blank|}}}| 1data1 = {{{1data4|}}}| 1data2 = {{{1data5|}}}| 1data3 = {{{1data6|}}} | 2blank = {{{2blank|}}}| 2data1 = {{{2data4|}}}| 2data2 = {{{2data5|}}}| 2data3 = {{{2data6|}}} | 3blank = {{{3blank|}}}| 3data1 = {{{3data4|}}}| 3data2 = {{{3data5|}}}| 3data3 = {{{3data6|}}} | 4blank = {{{4blank|}}}| 4data1 = {{{4data4|}}}| 4data2 = {{{4data5|}}}| 4data3 = {{{4data6|}}} | 5blank = {{{5blank|}}}| 5data1 = {{{5data4|}}}| 5data2 = {{{5data5|}}}| 5data3 = {{{5data6|}}} | 6blank = {{{6blank|}}}| 6data1 = {{{6data4|}}}| 6data2 = {{{6data5|}}}| 6data3 = {{{6data6|}}} }} {{!}}- {{Infobox election/row | type = {{{type|}}} | divider = <hr /> | ongoing = {{{ongoing|no}}} | col3 = {{#if:{{{color9|}}}{{{colour9|}}}{{{image9|}}}{{{nominee9|}}}{{{candidate9|}}}{{{leader9|}}}{{{party9|}}}{{{alliance9|}}}{{{home_state9|}}}{{{running_mate9|}}}{{{electoral_vote9|}}}{{{delegate_count9|}}}{{{states_carried9|}}}{{{leader_since9|}}}{{{leaders_seat9|}}}{{{last_election9|}}}{{{seats_before9|}}}{{{seats_needed9|}}}{{{seats9|}}}{{{seats_after9|}}}{{{seat_change9|}}}{{{popular_vote9|}}}{{{percentage9|}}}{{{counties_won9|}}}{{{counties_threshold9|}}}{{{swing9|}}}{{{poll1_nominee9|}}}{{{poll1_candidate9|}}}{{{poll2_nominee9|}}}{{{poll2_candidate9|}}}{{{poll3_nominee9|}}}{{{poll3_candidate9|}}}{{{poll4_nominee9|}}}{{{poll4_candidate9|}}}{{{poll5_nominee9|}}}{{{poll5_candidate9|}}}{{{poll1_party9|}}}{{{poll2_party9|}}}{{{poll3_party9|}}}{{{poll4_party9|}}}{{{poll5_party9|}}}{{{1data9|}}}{{{2data9|}}}{{{3data9|}}}{{{4data9|}}}{{{5data9|}}}{{{6data9|}}}|yes}} | header1 = {{#switch:{{#expr:{{#if:{{{party3|}}}|1|0}}+{{#if:{{{party6|}}}|1|0}}}}|0=پنجين پارٽي|1=ڇھين پارٽي|2=ستين پارٽي}} | header2 = {{#switch:{{#expr:{{#if:{{{party3|}}}|1|0}}+{{#if:{{{party6|}}}|1|0}}}}|0=ڇھين پارٽي|1=ستين پارٽي|2=اٺين پارٽي}} | header3 = {{#switch:{{#expr:{{#if:{{{party3|}}}|1|0}}+{{#if:{{{party6|}}}|1|0}}}}|0=Seventh party|1=Eighth party|2=نائين پارٽي}} | party_color = {{#invoke:if empty|main| {{{party_colour|}}} | {{{party_color|}}} | yes }} | color1 = {{#invoke:if empty|main| {{{color7|}}} | {{{colour7|}}} }} | color2 = {{#invoke:if empty|main| {{{color8|}}} | {{{colour8|}}} }} | color3 = {{#invoke:if empty|main| {{{color9|}}} | {{{colour9|}}} }} | image_size = {{{image_size|150x150px}}} | image_upright = {{{image_upright|}}} | image1 = {{{image7|}}} | image1_size = {{{image7_size|}}} | image1_upright = {{{image7_upright|}}} | image2 = {{{image8|}}} | image2_size = {{{image8_size|}}} | image2_upright = {{{image8_upright|}}} | image3 = {{{image9|}}} | image3_size = {{{image9_size|}}} | image3_upright = {{{image9_upright|}}} | pageimage1 = {{{pageimage7|}}} | pageimage2 = {{{pageimage8|}}} | pageimage3 = {{{pageimage9|}}} | nominee1 = {{{nominee7|}}} | nominee2 = {{{nominee8|}}} | nominee3 = {{{nominee9|}}} | candidate1 = {{{candidate7|}}} | candidate2 = {{{candidate8|}}} | candidate3 = {{{candidate9|}}} | leader1 = {{{leader7|}}} | leader2 = {{{leader8|}}} | leader3 = {{{leader9|}}} | party_label = {{{party_label|Party}}} | party1_name = {{{party7_name|{{{party_name|}}}}}} | party2_name = {{{party8_name|{{{party_name|}}}}}} | party3_name = {{{party9_name|{{{party_name|}}}}}} | party1 = {{{party7|}}} | party2 = {{{party8|}}} | party3 = {{{party9|}}} | alliance1_name = {{{alliance7_name|{{{alliance_name|}}}}}} | alliance2_name = {{{alliance8_name|{{{alliance_name|}}}}}} | alliance3_name = {{{alliance9_name|{{{alliance_name|}}}}}} | alliance1 = {{{alliance7|}}} | alliance2 = {{{alliance8|}}} | alliance3 = {{{alliance9|}}} | home_state1 = {{{home_state7|}}} | home_state2 = {{{home_state8|}}} | home_state3 = {{{home_state9|}}} | running_mate1 = {{{running_mate7|}}} | running_mate2 = {{{running_mate8|}}} | running_mate3 = {{{running_mate9|}}} | college_voted = {{{college_voted|}}} | electoral_vote1 = {{{electoral_vote7|}}} | electoral_vote2 = {{{electoral_vote8|}}} | electoral_vote3 = {{{electoral_vote9|}}} | delegate_count1 = {{{delegate_count7|}}} | delegate_count2 = {{{delegate_count8|}}} | delegate_count3 = {{{delegate_count9|}}} | states_carried1 = {{{states_carried7|}}} | states_carried2 = {{{states_carried8|}}} | states_carried3 = {{{states_carried9|}}} | leader_since1 = {{{leader_since7|}}} | leader_since2 = {{{leader_since8|}}} | leader_since3 = {{{leader_since9|}}} | leaders_seat1 = {{{leaders_seat7|}}} | leaders_seat2 = {{{leaders_seat8|}}} | leaders_seat3 = {{{leaders_seat9|}}} | last_election1 = {{{last_election7|}}} | last_election2 = {{{last_election8|}}} | last_election3 = {{{last_election9|}}} | seats_before1 = {{{seats_before7|}}} | seats_before2 = {{{seats_before8|}}} | seats_before3 = {{{seats_before9|}}} | seats_needed1 = {{{seats_needed7|}}} | seats_needed2 = {{{seats_needed8|}}} | seats_needed3 = {{{seats_needed9|}}} | seats1 = {{{seats7|}}} | seats2 = {{{seats8|}}} | seats3 = {{{seats9|}}} | seats_after1 = {{{seats_after7|}}} | seats_after2 = {{{seats_after8|}}} | seats_after3 = {{{seats_after9|}}} | seat_change1 = {{{seat_change7|}}} | seat_change2 = {{{seat_change8|}}} | seat_change3 = {{{seat_change9|}}} | vote_type = {{{vote_type|popular}}} | popular_vote1 = {{{popular_vote7|}}} | popular_vote2 = {{{popular_vote8|}}} | popular_vote3 = {{{popular_vote9|}}} | percentage1 = {{{percentage7|}}} | percentage2 = {{{percentage8|}}} | percentage3 = {{{percentage9|}}} | swing1 = {{{swing7|}}} | swing2 = {{{swing8|}}} | swing3 = {{{swing9|}}} | opinion_polls = {{{opinion_polls|}}} | poll1_date = {{#invoke:if empty|main|{{{poll1_date3|}}}|{{{poll1_date|}}}}} | poll1_source = {{#invoke:if empty|main|{{{poll1_source3|}}}|{{{poll1_source|}}}}} | poll1_person1 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll1_nominee7|}}}|{{{poll1_candidate7|}}}}} | poll1_person2 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll1_nominee8|}}}|{{{poll1_candidate8|}}}}} | poll1_person3 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll1_nominee9|}}}|{{{poll1_candidate9|}}}}} | poll2_date = {{#invoke:if empty|main|{{{poll2_date3|}}}|{{{poll2_date|}}}}} | poll2_source = {{#invoke:if empty|main|{{{poll2_source3|}}}|{{{poll2_source|}}}}} | poll2_person1 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll2_nominee7|}}}|{{{poll2_candidate7|}}}}} | poll2_person2 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll2_nominee8|}}}|{{{poll2_candidate8|}}}}} | poll2_person3 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll2_nominee9|}}}|{{{poll2_candidate9|}}}}} | poll3_date = {{#invoke:if empty|main|{{{poll3_date3|}}}|{{{poll3_date|}}}}} | poll3_source = {{#invoke:if empty|main|{{{poll3_source3|}}}|{{{poll3_source|}}}}} | poll3_person1 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll3_nominee7|}}}|{{{poll3_candidate7|}}}}} | poll3_person2 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll3_nominee8|}}}|{{{poll3_candidate8|}}}}} | poll3_person3 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll3_nominee9|}}}|{{{poll3_candidate9|}}}}} | poll4_date = {{#invoke:if empty|main|{{{poll4_date3|}}}|{{{poll4_date|}}}}} | poll4_source = {{#invoke:if empty|main|{{{poll4_source3|}}}|{{{poll4_source|}}}}} | poll4_person1 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll4_nominee7|}}}|{{{poll4_candidate7|}}}}} | poll4_person2 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll4_nominee8|}}}|{{{poll4_candidate8|}}}}} | poll4_person3 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll4_nominee9|}}}|{{{poll4_candidate9|}}}}} | poll5_date = {{#invoke:if empty|main|{{{poll5_date3|}}}|{{{poll5_date|}}}}} | poll5_source = {{#invoke:if empty|main|{{{poll5_source3|}}}|{{{poll5_source|}}}}} | poll5_person1 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll5_nominee7|}}}|{{{poll5_candidate7|}}}}} | poll5_person2 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll5_nominee8|}}}|{{{poll5_candidate8|}}}}} | poll5_person3 = {{#invoke:if empty|main|{{{poll5_nominee9|}}}|{{{poll5_candidate9|}}}}} | poll1_party1 = {{{poll1_party7|}}}| poll1_party2 = {{{poll1_party8|}}}| poll1_party3 = {{{poll1_party9|}}} | poll2_party1 = {{{poll2_party7|}}}| poll2_party2 = {{{poll2_party8|}}}| poll2_party3 = {{{poll2_party9|}}} | poll3_party1 = {{{poll3_party7|}}}| poll3_party2 = {{{poll3_party8|}}}| poll3_party3 = {{{poll3_party9|}}} | poll4_party1 = {{{poll4_party7|}}}| poll4_party2 = {{{poll4_party8|}}}| poll4_party3 = {{{poll4_party9|}}} | poll5_party1 = {{{poll5_party7|}}}| poll5_party2 = {{{poll5_party8|}}}| poll5_party3 = {{{poll5_party9|}}} | 1blank = {{{1blank|}}}| 1data1 = {{{1data7|}}}| 1data2 = {{{1data8|}}}| 1data3 = {{{1data9|}}} | 2blank = {{{2blank|}}}| 2data1 = {{{2data7|}}}| 2data2 = {{{2data8|}}}| 2data3 = {{{2data9|}}} | 3blank = {{{3blank|}}}| 3data1 = {{{3data7|}}}| 3data2 = {{{3data8|}}}| 3data3 = {{{3data9|}}} | 4blank = {{{4blank|}}}| 4data1 = {{{4data7|}}}| 4data2 = {{{4data8|}}}| 4data3 = {{{4data9|}}} | 5blank = {{{5blank|}}}| 5data1 = {{{5data7|}}}| 5data2 = {{{5data8|}}}| 5data3 = {{{5data9|}}} | 6blank = {{{6blank|}}}| 6data1 = {{{6data7|}}}| 6data2 = {{{6data8|}}}| 6data3 = {{{6data9|}}} }} {{!)}} | data11 = {{#if:{{{map_image|}}}{{{map|}}}|<hr />{{#if:{{{map_image|}}} |{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{map_image}}}|size={{{map_size|}}}|sizedefault=300px|alt={{{map_alt|}}}}} |{{{map}}} }}{{#if:{{{map_caption|}}}|<div>{{{map_caption|}}}</div>}} }} | data12 = {{#if:{{{map2_image|}}}{{{map2|}}}|<hr />{{#if:{{{map2_image|}}} |{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{map2_image}}}|size={{{map2_size|}}}|sizedefault=300px|alt={{{map2_alt|}}}}} |{{{map2}}} }}{{#if:{{{map2_caption|}}}|<div>{{{map2_caption|}}}</div>}} }} |data13 = {{#if:{{{map3_image|}}}{{{map3|}}}|<hr />{{#if:{{{map3_image|}}} |{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{map3_image}}}|size={{{map3_size|}}}|sizedefault=300px|alt={{{map3_alt|}}}}} |{{{map3}}} }}{{#if:{{{map3_caption|}}}|<div>{{{map3_caption|}}}</div>}} }} |data14 = {{#if:{{{map4_image|}}}{{{map4|}}}|<hr />{{#if:{{{map4_image|}}} |{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{map4_image}}}|size={{{map4_size|}}}|sizedefault=300px|alt={{{map4_alt|}}}}} |{{{map4}}} }}{{#if:{{{map4_caption|}}}|<div>{{{map4_caption|}}}</div>}} }} | data15 = {{#if:{{{title|}}}|<hr /> {{{!}} cellspacing="0" cellpadding="0" style="background:transparent; color: inherit; width:100%;" {{!}} style="width:50%; text-align:right;" {{!}}{{#if:{{{before_election|}}}{{{before_party|}}}|'''{{#ifeq:{{{type}}}|پرائمري|سابق {{{title}}}|{{#ifeq:{{{ongoing|no}}}|yes|عھدي تي فائز {{#ifeq:{{lc:{{{title}}}}}|آمريڪي سينيٽر |[[آمريڪي سينيٽرن جي فھرست {{#ifeq:{{{country}}}|جارجيا (آمريڪي رياست)|جارجيا|{{{country}}}}}|آمريڪي سينيٽر ]]|{{{title}}}}}|{{#ifeq:{{lc:{{{title}}}}}|آمريڪي سينيٽر |[[آمريڪي سينيٽرن جي فھرست {{#ifeq:{{{country}}}|جارجيا (آمريڪي رياست)|جارجيا|{{{country}}}}}|آمريڪي سينيٽر]]|{{{title}}}}} چونڊن کان اڳ}}}}'''<br /> {{{before_election}}}<br /> {{#if:{{{before_party|}}}|{{Infobox election/shortname|link={{{before_party_link|{{{party_name}}}}}}|name={{{before_party}}}}} }} }} {{!}} style="width:50%; text-align:right;" {{!}} {{#ifeq:{{{ongoing|no}}}|yes|{{#ifeq:{{{type}}}|primary|{{#if:{{{after_election|}}}|'''قياس آرائي وارو{{#if:{{{posttitle|}}}|{{{posttitle}}}|{{{title}}}}}'''|}}|}} |'''{{#if:{{{posttitle|}}}|{{{posttitle}}}|{{#ifeq:{{{type}}}|primary||چونڊيل}} {{{title}}}}}'''}} <br /> {{#ifeq:{{{ongoing|no}}}|yes|{{#ifeq:{{{type}}}|primary|{{#if:{{{after_election|}}}|{{{after_election}}}|}}}}}} {{#ifeq:{{{ongoing|no}}}|yes||{{#if:{{{after_election|}}}|{{{after_election}}}|}}{{#if:{{{after_election|}}}{{{after_party|}}}||TBD}}<br /> {{#if:{{{after_party|}}}|{{Infobox election/shortname|link={{{after_party_link|{{{party_name|}}}}}}|name={{{after_party}}}}}}} }} {{!}}} }} {{#if:{{{template_name|}}}|<div style="float: right;">{{#invoke:Navbar|navbar|{{{template_name}}}|mini=2}}</div> }} | data16 = {{{module|}}} }}</includeonly><noinclude>{{documentation}}<!-- Add categories to the /doc subpage, not here! --></noinclude>{{#if:{{{electoral_vote1|}}}|{{Main other|[[Category:Elections using electoral votes]]}}}}<!-- temporary tracking of elections using an electoral college -->{{#invoke:Check for unknown parameters|check|unknown={{main other|[[Category:Pages using infobox election with unknown parameters|_VALUE_{{PAGENAME}}]]}}|preview=Page using [[Template:Infobox election]] with unknown parameter "_VALUE_"|ignoreblank=y| regexp1 = [%d]blank | regexp2 = [%d]data[%d] | after_election | after_party | after_party_link | regexp3 = alliance[%d]_name | alliance_name | regexp4 = alliance[%d] | before_election | before_party | before_party_link | regexp5 = candidate[%d] | child | college_voted | regexp6 = colou?r[%d] | counties_threshold1 | counties_threshold2 | counties_threshold3 | counties_threshold9 | counties_won1 | counties_won2 | counties_won3 | counties_won9 | country | declared | regexp7 = delegate_count[%d] | elected_members | elected_mps | election_date | election_name | regexp8 = electoral_vote[%d] | embed | filler | flag_image | flag_year | regexp9 = home_state[%d] | image_size | image_upright | regexp10 = image[%d] | regexp11 = image[%d]_size | regexp12 = image[%d]_upright | regexp13 = last_election[%d] | last_update | regexp14 = leader_since[%d] | regexp15 = leader[%d] | regexp16 = leaders_seat[%d] | majority_seats | map | map_alt | map_caption | map_image | map_size | map2 | map2_alt | map2_caption | map2_image | map2_size | map3 | map3_alt | map3_caption | map3_image | map3_size | map4 | map4_alt | map4_caption | map4_image | map4_size | module | needed_votes | next_election | next_year | regexp17 = nominee[%d] | ongoing | opinion_polls | outgoing_members | party_color | party_colour | party_label | regexp18 = party[%d]_name | party_name | regexp19 = party[%d] | regexp20 = percentage[%d] | regexp21 = poll[%d]_candidate[%d] | regexp22 = poll[%d]_date[%d]? | regexp23 = poll[%d]_nominee[%d] | regexp24 = poll[%d]_party[%d] | regexp25 = poll[%d]_source[%d]? | regexp26 = popular_vote[%d] | posttitle | previous_election | previous_mps | previous_year | registered | reporting | regexp27 = running_mate[%d] | regexp28 = seat_change[%d] | regexp29 = seats_after[%d] | regexp30 = seats_before[%d] | seats_for_election | regexp31 = seats_needed[%d] | regexp32 = seats[%d] | regexp33 = states_carried[%d] | regexp34 = swing[%d] | template_name | time_zone | title | turnout | type | vote_type | votes_counted | votes_for_election }} hx2gf6wf4n8n38jq0yrgg9s5ll4pki5 سانچو:Infobox UK place 10 43474 387270 304418 2026-06-21T04:45:56Z Intisar Ali 8681 /* */ 387270 wikitext text/x-wiki <includeonly>{{Infobox | bodyclass = geography vcard | bodystyle = width:23em | labelstyle = width: 40% | headerstyle = text-align:right | abovestyle = font-size:1.25em; white-space:nowrap | aboveclass = fn org | above = {{#if:{{{official_name|}}}|{{{official_name}}}|{{PAGENAMEBASE}}}}{{ubl |{{#if:{{{gaelic_name|}}} |<span style="font-size:78%"> {{lang-gd|{{{gaelic_name}}}}}</span> }} |{{#if:{{{scots_name|}}} |<span style="font-size:78%"> {{lang-sco|{{{scots_name}}}}}</span> }} |{{#if:{{{cornish_name|}}} |<span style="font-size:78%"> {{lang-kw|{{{cornish_name}}}}}</span> }} |{{#if:{{{welsh_name|}}} |<span style="font-size:78%"> {{lang-cy|{{{welsh_name}}}}}</span> }} |{{#if:{{{irish_name|}}} |<span style="font-size:78%"> {{lang-ga|{{{irish_name}}}}}</span> }} |{{#if:{{{manx_name|}}} |<span style="font-size:78%"> {{lang-gv|{{{manx_name}}}}}</span> }} |{{#if:{{{other_language_name|}}} |<span style="font-size:78%"> ''[[{{{other_language}}}|{{{other_language_name}}}]]''</span> }} |{{#if:{{{local_name|}}} |<span style="font-size:78%"> {{{local_name}}}</span> }} }}<!-- ***** Type *****--> | subheaderstyle = background-color:#cddeff; font-weight:bold; | subheader ={{#if:{{{type|}}}|<span class="category">{{#switch:{{lc:{{{type|}}}}} |civil parish=شھري پيرش |#default={{{type|}}}}}</span>}}<!-- ***** Static image/s *****--> | rowclass1 = mergedtoprow | data1 = {{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{#if:{{{static_image|}}}|{{{static_image}}}|{{{static_image_name|}}}}} |size={{{static_image_width|}}}|sizedefault=240px|alt={{{static_image_alt|}}}}}{{#if:{{{static_image|}}}{{{static_image_name|}}}|{{#if:{{{static_image_caption|}}} |<br/>{{{static_image_caption|}}} }} }} | rowclass2 = mergedbottomrow | data2 = {{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{#if:{{{static_image_2|}}}|{{{static_image_2}}}|{{{static_image_2_name|}}}}} |size={{{static_image_2_width|}}}|sizedefault=240px|alt={{{static_image_2_alt|}}}}}{{#if:{{{static_image_2|}}}{{{static_image_2_name|}}}|{{#if:{{{static_image_2_caption|}}} |<br/>{{{static_image_2_caption|}}} }} }}<!-- ***** Map *****--> | data3 = {{#switch:{{{map_type}}} | nomap = | UK = {{Location map |{{#if:{{{pushpin_map|}}}|{{{pushpin_map}}}#}}United Kingdom |width=240 |float=center|marksize=6 | coordinates = {{{coordinates|}}} |relief={{{map_relief|}}} |alt={{{map_alt|}}} |label={{#if:{{{official_name|}}}|{{{official_name}}}|{{PAGENAMEBASE}}}} |position={{{label_position|}}} |border=infobox |caption={{#if:{{{pushpin_map|}}}||{{#if:{{{coordinates|}}}|{{#if:{{{official_name|}}}|{{{official_name}}}|{{PAGENAMEBASE}}}} shown within {{#switch:{{{country}}} | England = {{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{خطو}}} |level3={{#if:{{{london_borough|}}}|گريٽر لنڊن |{{#if:{{{ميٽروپوليٽن ڪائونٽي |}}}|{{{metropolitan_county}}} |{{#if:{{{ شاير ڪائونٽي |}}}|{{{shire_county}}} |{{#if:{{{انگلينڊ جي ليفٽيننسي |}}}|{{{lieutenancy_england}}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} }} |level4={{#if:{{{ لنڊن بورو |}}}|{{{london_borough}}} |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_borough}}} |{{#if:{{{shire_county|}}}|{{{ شاير ڊسٽرڪٽ }}} |{{{وحداني انگلينڊ }}} }} }} }} |retrieve=maptitle}} | Northern Ireland = {{Infobox UK place/local |level1=اتر آئرلينڊ |level2={{{lieutenancy_northern_ireland}}} |retrieve=maptitle}} | Scotland = {{Infobox UK place/local |level1=اسڪاٽلينڊ |level2={{{unitary_scotland}}} |level3={{#if:{{{map_type|}}}|{{{map_type|}}} |{{#if:{{{shire_district|}}}|{{{shire_district|}}} |{{{lieutenancy_scotland|}}} }} }} |retrieve=maptitle}} | Wales = {{Infobox UK place/local |level1=Wales |level2={{{unitary_wales}}} |retrieve=maptitle}} | #default = {{#ifeq:{{{crown_dependency}}}|Isle of Man |{{Infobox UK place/local|level1=آيل آف مين |retrieve=maptitle}} | [[گڏيل بادشاهت]] {{Infobox UK place/NoLocalMap}} }} }}}}}} }} | #default = {{#if:{{{coordinates|}}} |{{Location map |{{#if:{{{pushpin_map|}}}|{{{pushpin_map}}}#}}{{#switch:{{{ملڪ}}} | England = {{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{#if:{{{london_borough|}}}| گريٽر لنڊن |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_county}}} |{{#if:{{{شاير ڪائونٽي|}}}|{{{ شاير ڪائونٽي}}} |{{#if:{{{lieutenancy_england|}}}|{{{lieutenancy_england}}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} }} |level4={{#if:{{{london_borough|}}}|{{{london_borough}}} |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_borough}}} |{{#if:{{{ شاير ڪائونٽي |}}}|{{{ شاير ڊسٽرڪٽ }}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} |retrieve=map}} | نادرن آئرلينڊ = {{Infobox UK place/local |level1= نادرن آئرلينڊ |level2={{{lieutenancy_northern_ireland}}} |retrieve=map}} | Scotland = {{Infobox UK place/local |level1=Scotland |level2={{{unitary_scotland}}} |level3={{#if:{{{map_type|}}}|{{{map_type|}}} |{{#if:{{{ شاير ڊسٽرڪٽ |}}}|{{{ شاير ڊسٽرڪٽ |}}} |{{{lieutenancy_scotland|}}} }} }} |retrieve=map}} | Wales = {{Infobox UK place/local |level1=Wales |level2={{{unitary_wales}}} |retrieve=map}} | #default = {{#ifeq:{{{crown_dependency}}}|Isle of Man |{{Infobox UK place/local|level1=Isle of Man|retrieve=map}} |يونائيٽيڊ ڪنگڊم }} }}<!-- switch --> |width=240 |float=center|marksize=6 | coordinates = {{{coordinates|}}} |relief={{{map_relief|}}} |alt={{{map_alt|}}} |label={{#if:{{{official_name|}}}|{{{official_name}}}|{{PAGENAMEBASE}}}} |position={{{label_position|}}} |border=infobox |caption={{#if:{{{pushpin_map|}}}|{{{pushpin_map_caption|}}}##}}{{#if:{{{coordinates|}}}|{{#if:{{{official_name|}}}|{{{official_name}}}|{{PAGENAMEBASE}}}} shown within {{#switch:{{{country}}} | England = {{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{#if:{{{london_borough|}}}|Greater London |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_county}}} |{{#if:{{{ شاير ڪائونٽي |}}}|{{{ شاير ڪائونٽي }}} |{{#if:{{{lieutenancy_england|}}}|{{{lieutenancy_england}}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} }} |level4={{#if:{{{london_borough|}}}|{{{london_borough}}} |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_borough}}} |{{#if:{{{ شاير ڪائونٽي |}}}|{{{ شاير ڊسٽرڪٽ }}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} |retrieve=maptitle}} | Northern Ireland = {{Infobox UK place/local |level1=Northern Ireland |level2={{{lieutenancy_northern_ireland}}} |retrieve=maptitle}} | Scotland = {{Infobox UK place/local |level1=Scotland |level2={{{unitary_scotland}}} |level3={{#if:{{{map_type|}}}|{{{map_type|}}} |{{#if:{{{shire_district|}}}|{{{shire_district|}}} |{{{lieutenancy_scotland|}}} }} }} |retrieve=maptitle}} | Wales = {{Infobox UK place/local |level1=Wales |level2={{{unitary_wales}}} |retrieve=maptitle}} | #default = {{#ifeq:{{{crown_dependency}}}|Isle of Man |{{Infobox UK place/local|level1=Isle of Man|retrieve=maptitle}} |the [[گڏيل بادشاهت]] {{Infobox UK place/NoLocalMap}} }} }}}} }} }} }} <!-- ***** Area *****--> | rowclass5 = mergedtoprow | label5 = {{#if:{{{area_total_sq_mi|}}}{{{area_total_km2|}}}{{{area_footnotes|}}}|Area }} | data5 = {{#if:{{{area_total_sq_mi|}}} |{{Infobox UK place/area|type=mile|top={{{area_total_sq_mi|}}}}} | {{#if:{{{area_total_km2|}}} |{{Infobox UK place/area|type=km|top={{{area_total_km2|}}}}} }} }}{{#if:{{{area_footnotes|}}} |&nbsp;{{{area_footnotes}}} }} <!-- ***** Population/Density *****--> | label6 = آبادي | data6 = {{#if:{{{population|}}} | {{#iferror: {{#expr:{{formatnum:{{{population}}}|R}}}} | <strong class="error">Expression error: "{{{population}}}" must be numeric<!-- <!--invisible link to assist error-fixing:-->[[Template:Infobox UK place/trap|&nbsp;]]</strong> | {{formatnum: {{formatnum:{{{population}}}|R}} }}&nbsp;<!--([space to avoid leading-space if only population_ref supplied?])--> }} }}{{#if:{{{population_ref|}}} |{{{population_ref|}}} }} | rowclass7 = mergedrow | label7 = {{#if:{{{ آبادي |}}} | {{#iferror: {{#expr:{{formatnum:{{{population}}}|R}} }} | | {{#if:{{{area_total_sq_mi|}}}{{{area_total_km2|}}}{{{population_density|}}}| •&nbsp;[[آبادي جي گھاٽاڻ ]] }}}}}} | data7 = {{#if:{{{population|}}} | {{#iferror: {{#expr:{{formatnum:{{{population}}}|R}} }} | | {{#if:{{{area_total_sq_mi|}}}{{{area_total_km2|}}}{{{population_density|}}}| {{#if:{{{population_density|}}} |{{{population_density|}}} | {{#if:{{{area_total_sq_mi|}}} |{{Infobox UK place/dens|type=mile|top={{{population}}}|bottom={{{area_total_sq_mi}}}}} | {{Infobox UK place/dens|type=km|top={{{population}}}|bottom={{{area_total_km2}}}}} }} }} }}}}}} | rowclass8 = mergedrow | label8 = {{{statistic_title|}}} | data8 = {{{statistic|}}} | rowclass9 = mergedrow | label9 = {{{statistic_title1|}}} | data9 = {{{statistic1|}}} | rowclass10 = mergedrow | label10 = {{{statistic_title2|}}} | data10 = {{{statistic2|}}}<!-- ***** Population demonym *****--> | rowclass11 = mergedtoprow | label11 = [[مقامي آبادي]] | data11 = {{{population_demonym|}}}<!-- ***** Language/s *****--> | label12 = [[ٻولي]] | data12 = {{{language|}}}{{#if:{{{language1|}}}|<br/>{{{language1|}}}}}{{#if:{{{language2|}}}|<br/>{{{language2|}}}}}<!-- ***** OS / Irish grid ref *****--> | rowclass13 = mergedtoprow | label13 = او ايس گريڊ حوالو | data13 = {{#if:{{{os_grid_reference|}}}|<span class="plainlinks nourlexpansion">{{Gbmaprim|{{{os_grid_reference}}}|{{{os_grid_reference}}}}}</span>}} | rowclass14 = mergedtoprow | label14 = [[آئرش گرڊ ريفرنس سسٽم|آئرش گرڊ ريفرنس سسٽم]] | data14 = {{#if:{{{irish_grid_reference|}}}|<span class="plainlinks nourlexpansion">[http://getamap.ordnancesurvey.co.uk/getamap/frames.htm?mapAction=gaz&gazName=g&gazString={{{irish_grid_reference}}} {{{irish_grid_reference}}}]</span>}}<!-- ***** City distances *****--> | rowclass15 = mergedrow | label15 = {{#if:{{{belfast_distance|}}}{{{belfast_distance_mi|}}}{{{belfast_distance_km|}}}|•&nbsp;[[بيلفاسٽ]]}} | data15 ={{#if:{{{belfast_distance_mi|}}}|{{Infobox UK place/dist|type=mile|distance={{{belfast_distance_mi}}}}} | {{#if:{{{belfast_distance_km|}}} |{{Infobox UK place/dist|type=km|distance={{{belfast_distance_km}}}}} }} }}{{{belfast_distance|}}}{{#if:{{{belfast_direction|}}}|&nbsp;[[Boxing the compass{{!}}{{{belfast_direction}}}]]}} | rowclass16 = mergedrow | label16 ={{#if:{{{cardiff_distance|}}}{{{cardiff_distance_mi|}}}{{{cardiff_distance_km|}}}|•&nbsp;[[ڪارڊف]]}} | data16 ={{#if:{{{cardiff_distance_mi|}}}|{{Infobox UK place/dist|type=mile|distance={{{cardiff_distance_mi}}}}} | {{#if:{{{cardiff_distance_km|}}} |{{Infobox UK place/dist|type=km|distance={{{cardiff_distance_km}}}}} }} }}{{{cardiff_distance|}}}{{#if:{{{cardiff_direction|}}}|&nbsp;[[Boxing the compass{{!}}{{{cardiff_direction}}}]]}} | rowclass17 = mergedrow | label17 ={{#if:{{{douglas_distance|}}}{{{douglas_distance_mi|}}}{{{douglas_distance_km|}}}|•&nbsp;[[ڊگلس، آئل آف مين|ڊگلس]]}} | data17 ={{#if:{{{douglas_distance_mi|}}}|{{Infobox UK place/dist|type=mile|distance={{{douglas_distance_mi}}}}} | {{#if:{{{douglas_distance_km|}}} |{{Infobox UK place/dist|type=km|distance={{{douglas_distance_km}}}}} }} }}{{{douglas_distance|}}}{{#if:{{{douglas_direction|}}}|&nbsp;[[Boxing the compass{{!}}{{{douglas_direction}}}]]}} | rowclass18 = mergedrow | label18 = {{#if:{{{dublin_distance|}}}{{{dublin_distance_mi|}}}{{{dublin_distance_km|}}}|•&nbsp;[[ڊبلن]]}} | data18 ={{#if:{{{dublin_distance_mi|}}}|{{Infobox UK place/dist|type=mile|distance={{{dublin_distance_mi}}}}} | {{#if:{{{dublin_distance_km|}}} |{{Infobox UK place/dist|type=km|distance={{{dublin_distance_km}}}}} }} }}{{{dublin_distance|}}}{{#if:{{{dublin_direction|}}}|&nbsp;[[Boxing the compass{{!}}{{{dublin_direction}}}]]}} | rowclass19 = mergedrow | label19 ={{#if:{{{edinburgh_distance|}}}{{{edinburgh_distance_mi|}}}{{{edinburgh_distance_km|}}}| •&nbsp;[[ايڊنبرگ]] }} | data19 ={{#if:{{{edinburgh_distance_mi|}}}|{{Infobox UK place/dist|type=mile|distance={{{edinburgh_distance_mi}}}}} | {{#if:{{{edinburgh_distance_km|}}} |{{Infobox UK place/dist|type=km|distance={{{edinburgh_distance_km}}}}} }} }}{{{edinburgh_distance|}}}{{#if:{{{edinburgh_direction|}}}|&nbsp;[[Boxing the compass{{!}}{{{edinburgh_direction}}}]]}} | rowclass20 = mergedbottomrow | label20 = {{#if:{{{london_distance|}}}{{{london_distance_mi|}}}{{{london_distance_km|}}}|•&nbsp;[[لنڊن]]}} | data20 ={{#if:{{{london_distance_mi|}}}|{{Infobox UK place/dist|type=mile|distance={{{london_distance_mi}}}}} | {{#if:{{{london_distance_km|}}} |{{Infobox UK place/dist|type=km|distance={{{london_distance_km}}}}} }} }}{{{london_distance|}}}{{#if:{{{london_direction|}}}|&nbsp;[[Boxing the compass{{!}}{{{london_direction}}}]]}} | rowclass21 = mergedbottomrow | label21 = {{#if:{{{charingX_distance|}}}{{{charingX_distance_mi|}}}{{{charingX_distance_km|}}}|•&nbsp;[[چيرنگ ڪراس]]}} | data21 ={{#if:{{{charingX_distance_mi|}}}|{{Infobox UK place/dist|type=mile|distance={{{charingX_distance_mi}}}}} | {{#if:{{{charingX_distance_km|}}} |{{Infobox UK place/dist|type=km|distance={{{charingX_distance_km}}}}} }} }}{{{charingX_distance|}}}{{#if:{{{charingX_direction|}}}|&nbsp;[[Boxing the compass{{!}}{{{charingX_direction}}}]]}}<!-- ***** Administrative divisions (except constituencies) ***** ***** Parish (level 5) *****--> | label22 = [[سول پيرش|سول پيرش]] | data22 ={{ubl|{{{civil_parish|}}}|{{{civil_parish1|}}}|{{{civil_parish2|}}}}} | rowclass23 = mergedtoprow | label23 = [[ويلز ۾ مقامي حڪومت#ڪميونٽيز|ڪميونٽي]] | data23 = {{ubl|{{{community_wales|}}}|{{{community_wales1|}}}|{{{community_wales2|}}}|{{{community_wales3|}}}}} | rowclass24 = mergedtoprow | label24 = [[ڪميونٽي ڪائونسل ]] | data24 = {{ubl|{{{community_scotland|}}}|{{{community_scotland1|}}}|{{{community_scotland2|}}}|{{{community_scotland3|}}}}}<!-- ***** District (level 4) *****--> | rowclass25 = mergedrow | label25 = [[ويلز ۾ مقامي حڪومت|مُک علائقو]] | data25 = {{ubl|{{{unitary_wales|}}}|{{{unitary_wales1|}}}|{{{unitary_wales2|}}}|{{{unitary_wales3|}}}}} | rowclass26 = mergedrow | label26 ={{#if:{{{london_borough|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{{london_borough}}} |level4={{{london_borough}}} |retrieve=boroughhead}} }} | data26 ={{ubl| {{#if:{{{london_borough|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{{london_borough}}} |level4={{{london_borough}}} |retrieve=borough}}}}|{{#if:{{{london_borough1|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{{london_borough}}} |level4={{{london_borough1}}} |retrieve=borough}}}}|{{#if:{{{london_borough2|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{{london_borough}}} |level4={{{london_borough2}}} |retrieve=borough}}}}|{{#if:{{{london_borough3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{{london_borough}}} |level4={{{london_borough3}}} |retrieve=borough}}}}|{{#if:{{{london_borough4|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{{london_borough}}} |level4={{{london_borough4}}} |retrieve=borough}}}}}} | rowclass27 = mergedrow | label27 = [[ميٽروپوليٽن بورو ]] | data27 = {{ubl|{{{metropolitan_borough|}}}|{{{metropolitan_borough1|}}}|{{{metropolitan_borough2|}}}|{{{metropolitan_borough3|}}}}} | rowclass28 = mergedrow | label28 = [[انگلينڊ جا ضلعا|ضلعو]] | data28 = {{ubl|{{{shire_district|}}}|{{{shire_district1|}}}|{{{shire_district2|}}}|{{{shire_district3|}}}}} | rowclass29 = mergedrow | label29 = [[انگلينڊ جا ضلعا|يونيٽري اٿارٽي]] | data29 = {{ubl|{{{unitary_england|}}}|{{{unitary_england1|}}}|{{{unitary_england2|}}}|{{{unitary_england3|}}}}} | rowclass30 = mergedrow | label30 = [[اسڪاٽلينڊ جون سب ڊويزن| ڪائونسل وارو علائقو ]] | data30 = {{ubl|{{{unitary_scotland|}}}|{{{unitary_scotland1|}}}|{{{unitary_scotland2|}}}|{{{unitary_scotland3|}}}}} | rowclass31 = mergedrow | label31 = [[اتر آئرلينڊ جا ضلعا|ضلعو ]] | data31 = {{ubl|{{{unitary_northern_ireland|}}}|{{{unitary_northern_ireland1|}}}|{{{unitary_northern_ireland2|}}}|{{{unitary_northern_ireland3|}}}}} | rowclass32 = mergedrow | label32 = [[پيرش جو ڪپتان|Parish]] | data32 = {{{manx_parish|}}}<!-- ***** County (level 3) *****--> | rowclass33 = mergedrow | label33 = [[ويلز جون محفوظ ڪيل ڪائونٽيون|رسمي&nbsp;ڪائونٽي]] | data33 = {{ubl|{{{lieutenancy_wales|}}}|{{{lieutenancy_wales1|}}}|{{{lieutenancy_wales2|}}}|{{{lieutenancy_wales3|}}}}} | rowclass34 = mergedrow | label34 = {{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{{london_borough}}} |level4={{{london_borough1}}} |retrieve=countyhead}} | data34 ={{#if:{{{london_borough|}}}| [[گريٽر لنڊن]] }} | rowclass35 = mergedrow | label35 = [[انگلينڊ جون ميٽروپوليٽن ۽ غير ميٽروپوليٽن ڪائونٽيون|شاير ڪائونٽي ]] | data35 = {{ubl|{{{shire_county|}}}|{{{shire_county1|}}}|{{{shire_county2|}}}|{{{shire_county3|}}}}} | rowclass36 = mergedrow | label36 =[[انگلينڊ جي ميٽروپوليٽن ۽ غير ميٽروپوليٽن ڪائونٽيز|Metropolitan&nbsp;county]] | data36 = {{ubl|{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_county1|}}}|{{{metropolitan_county2|}}}|{{{metropolitan_county3|}}}}} | rowclass37 = mergedrow | label37 = [[انگلينڊ جون رسمي ڪائونٽيون|رسمي&nbsp;ڪائونٽي]] | data37 = {{ubl|{{{lieutenancy_england|}}}|{{{lieutenancy_england1|}}}|{{{lieutenancy_england2|}}}|{{{lieutenancy_england3|}}}}} | rowclass38 = mergedrow | label38 =[[Lieutenancy areas of Scotland|Lieutenancy&nbsp;area]] | data38 = {{ubl|{{{lieutenancy_scotland|}}}|{{{lieutenancy_scotland1|}}}|{{{lieutenancy_scotland2|}}}|{{{lieutenancy_scotland3|}}}}} | rowclass39 = mergedrow | label39 = [[Counties of Northern Ireland|County]] | data39 = {{ubl|{{{lieutenancy_northern_ireland|}}}|{{{lieutenancy_northern_ireland1|}}}|{{{lieutenancy_northern_ireland2|}}}}} | rowclass40 = mergedrow | label40 = [[Local government in the Isle of Man|Sheading]] | data40 = {{{manx_sheading|{{{manx_shedding|}}}}}}<!-- ***** Regional (level 2) *****--> | rowclass41 = mergedrow | label41 = [[انگلينڊ جا علائقا|علائقو]] | data41 = {{ubl|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |retrieve=region}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region1}}} |retrieve= خطو }}}}<!-- ***** Country (level 1) *****--> | rowclass42 = mergedrow adr | label42 = [[گڏيل بادشاهت جا ملڪ|ملڪ]] | data42 = {{#if:{{{country|}}}|<span class="country-name">{{autolink|{{{country}}}}}</span>}}{{#if:{{{country1|}}}|<br/>{{autolink|{{{country1|}}}}}}} | rowclass43 = mergedrow adr | label43 = [[Crown dependency|Crown&nbsp;dependency]] | data43 = {{autolink|{{{crown_dependency|}}}}} | rowclass44 = mergedrow | label44 = [[خود مختيار رياستن جي فهرست|خودمختيار&nbsp;رياست]] | data44 = {{#if:{{{country|}}}|[[گڏيل بادشاھت]]}}<!-- ***** Post town/s *****--> | rowclass45 = mergedtoprow | label45 = [[پوسٽ ٽائون]] | data45 = {{#if:{{{post_town|}}}|<span style="font-size:80%;">{{#switch:{{{post_town}}} |London|[[لنڊن ٽپال ضلعا|London]]|London=[[لنڊن ٽپال ضلعا|لنڊن]] |{{{post_town}}}={{allcaps|{{{post_town}}}}}}}</span>|{{Infobox UK place/NoPostCode}}}} | rowclass46 = mergedrow | label46 = [[گڏيل بادشاهت جا ٽپال ڪوڊ|ٽپال ڪوڊ&nbsp;ضلعو]] | data46 = {{#if:{{{postcode_area|}}}|<span style="font-size:100%;">[[{{{postcode_area}}} postcode area|{{#if:{{{postcode_district|}}}|{{{postcode_district}}}|{{{postcode_area}}}}}]]</span>|{{Infobox UK place/NoPostCode}}}}<!-- ***** Post town 1 ***** --> | rowclass47 = mergedrow | label47 = Post&nbsp;town | data47 = {{#if:{{{post_town1|}}}|<span style="font-size:80%;">{{#switch:{{{post_town1}}}|London|[[London postal district|London]]|LONDON=[[London postal district|LONDON]]|{{{post_town1}}}={{allcaps|{{{post_town1}}}}}}}</span>}} | rowclass48 = mergedrow | label48 = Postcode&nbsp;district | data48 = {{#if:{{{postcode_area1|}}}|<span style="font-size:100%;">[[{{{postcode_area1}}} postcode area|{{{postcode_district1}}}]]</span>}}<!-- ***** Post town 2 ***** --> | rowclass49 = mergedrow | label49 = پوسٽ&nbsp;ٽائون | data49 = {{#if:{{{post_town2|}}}|<span style="font-size:80%;">{{#switch:{{{post_town2}}}|London|[[London postal district|London]]|LONDON=[[London postal district|LONDON]]|{{{post_town2}}}={{allcaps|{{{post_town2}}}}}}}</span>}} | rowclass50 = mergedrow | label50 = ٽپال ڪوڊ&nbsp;ضلعو | data50 = {{#if:{{{postcode_area2|}}}|<span style="font-size:100%;">[[{{{postcode_area2}}} postcode area|{{{postcode_district2}}}]]</span>}}<!-- ***** Dialling code/s ***** --> | rowclass51 = mergedrow | label51 = [[گڏيل بادشاهت جا ٽيليفون ڪوڊ|ٽيليفون&nbsp;ڪوڊ]] | data51 = {{#if:{{{dial_code|}}}|<span style="font-size:100%;">{{#switch:{{{dial_code}}}|0203|0207|0208|020 3|020 7|020 8|020=[[020]] |02380|02392|023 80|023 92|023=023 |02476|024 76=024 |{{{dial_code}}}={{{dial_code}}}}}</span> | {{Infobox UK place/NoDialCode}}}}{{#if:{{{dial_code1|}}}|<br/><span style="font-size:100%;">{{{dial_code1}}}</span>}}{{#if:{{{dial_code2|}}}|<br/><span style="font-size:100%;">{{{dial_code2}}}</span>}}<!-- ***** ISO code *****--> | rowclass52 = mergedrow | label52 = [[آئي ايس او 3166|آئي ايس او&nbsp;3166]]&nbsp;code | data52 = {{#if:{{{iso_code|}}}|<span style="font-size:100%;">{{{iso_code}}}</span>|<!--{{Infobox UK place/NoISOCode}}-->}}<!-- ***** Emergency services ***** --> | rowclass53 = mergedtoprow | data53 = {{#if:{{{hide_services|}}}|<!--(then omit the following) -->|{{Infobox| child=yes | <!-- ***** Police *****--> | rowclass1 = mergedrow | label1 = [[گڏيل بادشاهت جي قانون لاڳو ڪندڙ ادارن جي فهرست|پوليس]] | data1 = {{#switch:{{{country}}} | England = {{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{#if:{{{london_borough|}}}|{{{london_borough}}} |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_county}}} |{{#if:{{{shire_county|}}}|{{{shire_county}}} |{{#if:{{{lieutenancy_england|}}}|{{{lieutenancy_england}}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} }} |level4={{#if:{{{london_borough|}}}|{{{london_borough}}} |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_borough}}} |{{#if:{{ شاير ڪائونٽي |}}}|{{{شاير ڊسٽرڪٽ }}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} |retrieve=police}} | Northern Ireland = {{Infobox UK place/local |level1=Northern Ireland |retrieve=police}} | Scotland = {{Infobox UK place/local |level1=Scotland |level2={{{unitary_scotland}}} |retrieve=police}} | Wales = {{Infobox UK place/local |level1=Wales |level2={{{unitary_wales}}} |retrieve=police}} | #default = {{#ifeq:{{{crown_dependency}}}|Isle of Man |{{Infobox UK place/local|level1=Isle of Man|retrieve=police}} |&nbsp;}} }} | rowclass2 = mergedrow | label2 = &nbsp; | data2 ={{ubl|{{#if:{{{shire_county3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region1}}} |level3={{{shire_county3}}} |retrieve=police}}}}|{{#if:{{{metropolitan_county3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region1}}} |level3={{{metropolitan_county3}}} |retrieve=police}}}}|{{#if:{{{unitary_england3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region1}}} |level3={{{unitary_england3}}} |retrieve=police}}}}|{{#if:{{{unitary_scotland3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=Scotland |level2={{{unitary_scotland3}}} |retrieve=police}}}}|{{#if:{{{unitary_wales3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=Wales |level2={{{unitary_wales3}}} |retrieve=police}}}}}} <!-- ***** Fire *****--> | rowclass3 = mergedrow | label3 = [[گڏيل بادشاهت ۾ باهه وسائيندڙ ادارا|باه وسائيندڙ]] | data3 = {{#switch:{{{country}}} | England = {{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{#if:{{{london_borough|}}}|{{{london_borough}}} |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_county}}} |{{#if:{{{shire_county|}}}|{{{shire_county}}} |{{#if:{{{lieutenancy_england|}}}|{{{lieutenancy_england}}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} }} |level4={{#if:{{{london_borough|}}}|{{{london_borough}}} |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_borough}}} |{{#if:{{{ شاير ڪائونٽي |}}}|{{{shire_district}}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} |retrieve=fire}} | Northern Ireland = {{Infobox UK place/local |level1=Northern Ireland |retrieve=fire}} | Scotland = {{Infobox UK place/local |level1=Scotland |level2={{{unitary_scotland}}} |retrieve=fire}} | Wales = {{Infobox UK place/local |level1=Wales |level2={{{unitary_wales}}} |retrieve=fire}} | #default = {{#ifeq:{{{crown_dependency}}}|Isle of Man |{{Infobox UK place/local|level1=Isle of Man|retrieve=fire}} |&nbsp;}} }} | rowclass4 = mergedrow | label4 = &nbsp; | data4 = {{ubl|{{#if:{{{shire_county3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region1}}} |level3={{{shire_county3}}} |retrieve=fire}}}}|{{#if:{{{metropolitan_county3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region1}}} |level3={{{metropolitan_county3}}} |retrieve=fire}}}}|{{#if:{{{unitary_england3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region1}}} |level3={{{unitary_england3}}} |retrieve=fire}}}}|{{#if:{{{unitary_scotland3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=Scotland |level2={{{unitary_scotland3}}} |retrieve=fire}}}}|{{#if:{{{unitary_wales3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=Wales |level2={{{unitary_wales3}}} |retrieve=fire}}}}}} | rowclass5 = mergedrow | label5 = {{#if:{{{country|}}} |[[گڏيل بادشاهت ۾ صحت جو خدمتون|ايمبولينس]] |Ambulance}} | data5 = {{#switch:{{{country}}} | England = {{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{#if:{{{london_borough|}}}|{{{london_borough}}} |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_county}}} |{{#if:{{{ شاير ڪائونٽي |}}}|{{{ شاير ڪائونٽي }}} |{{#if:{{{lieutenancy_england|}}}|{{{lieutenancy_england}}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} }} |level4={{#if:{{{london_borough|}}}|{{{london_borough}}} |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_borough}}} |{{#if:{{{ شاير ڪائونٽي |}}}|{{{shire_district}}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} |ambulance={{{ambulance_service}}} |official_name={{#if:{{{official_name|}}}|{{{official_name}}}|{{PAGENAMEBASE}}}} |postcode={{{postcode_district}}} |retrieve=ambulance}} | Northern Ireland = {{Infobox UK place/local |level1=Northern Ireland |retrieve=ambulance}} | Scotland = {{Infobox UK place/local |level1=Scotland |level2={{{unitary_scotland}}} |retrieve=ambulance}} | Wales = {{Infobox UK place/local |level1=Wales |level2={{{unitary_wales}}} |retrieve=ambulance}} | #default = {{#ifeq:{{{crown_dependency}}}|Isle of Man |{{Infobox UK place/local|level1=Isle of Man|retrieve=ambulance}} |&nbsp;}} }} | rowclass6 = mergedrow | label6 = &nbsp; | data6 = {{#if:{{{region1|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region1}}} |level3={{#if:{{{london_borough3|}}}|Greater London |{{#if:{{{metropolitan_county3|}}}|{{{metropolitan_county3}}} |{{#if:{{{shire_county3|}}}|{{{shire_county3}}} |{{#if:{{{lieutenancy_england3|}}}|{{{lieutenancy_england3}}} |{{{unitary_england3}}} }} }} }} }} |level4={{#if:{{{london_borough3|}}}|{{{london_borough3}}} |{{#if:{{{metropolitan_county3|}}}|{{{metropolitan_borough3}}} |{{#if:{{{shire_county3|}}}|{{{shire_district3}}} |{{{unitary_england3}}} }} }} }} |ambulance={{{ambulance_service1}}} |postcode={{{postcode_district}}} |retrieve=ambulance}}}} }} }}<!-- ***** Constituencies ***** ***** European Parliament ***** --> | rowclass54 = mergedtoprow | label54 = [[List of members of the European Parliament for the United Kingdom, 2014–19|EU&nbsp;Parliament]] | data54 = {{#if:{{{country|}}} | {{#switch:{{{country}}} | Scotland = [[Scotland (European Parliament constituency)|Scotland]] | Wales = [[Wales (European Parliament constituency)|Wales]] | Northern Ireland = [[Northern Ireland (European Parliament constituency)|Northern Ireland]] | England = {{#if:{{{region|}}} |[[{{{region}}} (European Parliament constituency){{!}}{{{region}}}]]}} }}{{#if:{{{region1|}}}|<br/>[[{{{region1}}} (European Parliament constituency)|{{{region1}}}]]}}}}<!-- ***** UK Parliament *****--> | rowclass55 = mergedrow | label55 = [[گڏيل بادشاهت ۾ پارلياماني تڪ|يو ڪي&nbsp;پارليامنٽ]] | data55 = {{ubl|{{{constituency_westminster|}}}|{{{constituency_westminster1|}}}|{{{constituency_westminster2|}}}|{{{constituency_westminster3|}}}|{{{constituency_westminster4|}}}|{{{constituency_westminster5|}}}|{{{constituency_westminster6|}}}|{{{constituency_westminster7|}}}|{{{constituency_westminster8|}}}}}<!-- ***** Scottish Parliament *****--> | rowclass56 = mergedrow | label56 = [[اسڪاٽش پارليامينٽ|اسڪاٽش&nbsp;پارليامينٽ]] | data56 = {{ubl|{{{constituency_scottish_parliament|}}}|{{{constituency_scottish_parliament1|}}}|{{{constituency_scottish_parliament2|}}}|{{{constituency_scottish_parliament3|}}}|{{{constituency_scottish_parliament4|}}}|{{{constituency_scottish_parliament5|}}}|{{{constituency_scottish_parliament6|}}}|{{{constituency_scottish_parliament7|}}}|{{{constituency_scottish_parliament8|}}}|{{{constituency_scottish_parliament9|}}}|{{{constituency_scottish_parliament10|}}}}}<!-- ***** London Assembly ***** --> | rowclass57 = mergedrow | label57 = [[List of London Assembly constituencies|London&nbsp;Assembly]] | data57 = {{ubl|{{#if:{{{london_borough|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{{london_borough}}} |level4={{{london_borough}}} |retrieve=assembly}}}}|{{#if:{{{london_borough1|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{{london_borough1}}} |level4={{{london_borough1}}} |retrieve=assembly}}}}|{{#if:{{{london_borough2|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{{london_borough2}}} |level4={{{london_borough2}}} |retrieve=assembly}}}}}}<!-- ***** Welsh Assembly *****--> | rowclass58 = mergedrow | label58 = [[ويلش اسيمبلي ]] | data58 = {{ubl|{{{constituency_welsh_assembly|}}}|{{{constituency_welsh_assembly1|}}}|{{{constituency_welsh_assembly2|}}}}}<!-- ***** Isle of Man (House of Keys) *****--> | rowclass59 = mergedrow | label59 = [[House of Keys constituencies|House&nbsp;of&nbsp;Keys]] | data59 = {{{constituency_manx_parliament|}}}<!-- ***** Northern Ireland Assembly ***** --> | rowclass60 = mergedrow | label60 = [[اتر آئرلينڊ جي اسيمبلي ]] | data60 = {{ubl|{{{constituency_ni_assembly|}}}|{{{constituency_ni_assembly1|}}}|{{{constituency_ni_assembly2|}}}|{{{constituency_ni_assembly3|}}}}}<!-- ******Councillors (merged from {{infobox UK ward}}****** --> | rowclass61 = mergedrow | label61 = ڪائونسلر | data61 = {{{councillors|}}} | rowclass62 = mergedrow | label62 = ڪائونسلر | data62 = {{ubl|{{{councillor1|}}}{{#if:{{{party1|}}}|&#x20;({{{party1|}}})}}|{{{councillor2|}}}{{#if:{{{party2|}}}|&#x20;({{{party2|}}})}}|{{{councillor3|}}}{{#if:{{{party3|}}}|&#x20;({{{party3|}}})}}|{{{councillor4|}}}{{#if:{{{party4|}}}|&#x20;({{{party4|}}})}}|{{{councillor5|}}}{{#if:{{{party5|}}}|&#x20;({{{party5|}}})}}}}<!-- ***** Website *****--> | rowclass63 = mergedtoprow | label63 = Website | data63 = {{{website|}}} | data70 = {{{embedded|}}}<!-- ***** Footer *****--> | belowclass = hlist noprint nowrap | belowstyle = border-top: 1px solid #aaa; padding-top: 3px; font-size:85%; | below =; <span style="font-weight:normal;">جڳهن جي فهرست</span> {{#switch:{{{country}}} | England = : [[گڏيل بادشاهت جي جڳهه جي فهرست|گڏيل بادشاهت]] : [[انگلينڊ جي جڳهن جي فهرست|انگلينڊ]] : {{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{#if:{{{london_borough|}}}|Greater London |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_county}}} |{{#if:{{{shire_county|}}}|{{{shire_county}}} |{{#if:{{{lieutenancy_england|}}}|{{{lieutenancy_england}}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} }} |level4={{#if:{{{london_borough|}}}|{{{london_borough}}} |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_borough}}} |{{#if:{{{شاير ڪائونٽي |}}}|{{{shire_district}}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} |retrieve=footer}} | Scotland = : [[گڏيل بادشاهت جي جڳهه جي فهرست|گڏيل بادشاهت]] : [[اسڪاٽلينڊ جي جڳهه جي فهرست|اسڪاٽلينڊ]] : {{Infobox UK place/local |level1=Scotland |level2={{{unitary_scotland}}} |retrieve=footer}} | Wales = : [[گڏيل بادشاهت جي جڳهه جي فهرست|گڏيل بادشاهت]] : [[List of places in Wales|Wales]] : {{Infobox UK place/local |level1=Wales |level2={{{unitary_wales}}} |retrieve=footer}} | Northern Ireland = : [[گڏيل بادشاهت جي جڳهه جي فهرست|گڏيل بادشاهت]] : [[List of places in Northern Ireland|Northern Ireland]] : {{Infobox UK place/local |level1=Northern Ireland |level2={{{lieutenancy_northern_ireland}}} |retrieve=footer}} | #default = : {{#ifeq:{{{crown_dependency}}}|Isle of Man |{{Infobox UK place/local|level1=Isle of Man|retrieve=footer}} |[[گڏيل بادشاهت جي جڳهه جي فهرست|گڏيل بادشاهت]]}} }}<!-- ***** Co-ordinates for top of page ***** --> {{#if:{{{coordinates|}}}|{{#invoke:Coordinates|coordinsert|{{{coordinates}}}|region:{{#ifeq:{{{crown_dependency|}}}|Isle of Man|IM|GB}}|type:city{{#iferror:{{#expr:{{formatnum:{{{population}}}|R}}*1}}||({{formatnum:{{{population}}}|R}})}}}} |}} }}</includeonly>{{#invoke:Check for unknown parameters|check|unknown={{main other|[[Category:Pages using infobox UK place with unknown parameters|_VALUE_{{PAGENAME}}]]}}|preview=Page using [[Template:Infobox UK place]] with unknown parameter "_VALUE_"|ignoreblank=y| ambulance_service | ambulance_service1 | area_footnotes | area_total_km2 | area_total_sq_mi | belfast_direction | belfast_distance | belfast_distance_km | belfast_distance_mi | cardiff_direction | cardiff_distance | cardiff_distance_km | cardiff_distance_mi | charingX_direction | charingX_distance | charingX_distance_km | charingX_distance_mi | civil_parish | civil_parish1 | civil_parish2 | community_scotland | community_scotland1 | community_scotland2 | community_scotland3 | community_wales | community_wales1 | community_wales2 | community_wales3 | constituency_manx_parliament | constituency_ni_assembly | constituency_ni_assembly1 | constituency_ni_assembly2 | constituency_ni_assembly3 | constituency_scottish_parliament | constituency_scottish_parliament1 | constituency_scottish_parliament10 | constituency_scottish_parliament2 | constituency_scottish_parliament3 | constituency_scottish_parliament4 | constituency_scottish_parliament5 | constituency_scottish_parliament6 | constituency_scottish_parliament7 | constituency_scottish_parliament8 | constituency_scottish_parliament9 | constituency_welsh_assembly | constituency_welsh_assembly1 | constituency_welsh_assembly2 | constituency_westminster | constituency_westminster1 | constituency_westminster2 | constituency_westminster3 | constituency_westminster4 | constituency_westminster5 | constituency_westminster6 | constituency_westminster7 | constituency_westminster8 | coordinates | cornish_name | councillor1 | councillor2 | councillor3 | councillor4 | councillor5 | councillors | country | country1 | crown_dependency | dial_code | dial_code1 | dial_code2 | douglas_direction | douglas_distance | douglas_distance_km | douglas_distance_mi | dublin_direction | dublin_distance | dublin_distance_km | dublin_distance_mi | edinburgh_direction | edinburgh_distance | edinburgh_distance_km | edinburgh_distance_mi | embedded | gaelic_name | hide_services | irish_grid_reference | irish_name | iso_code | label_position | language | language1 | language2 | lieutenancy_england | lieutenancy_england1 | lieutenancy_england2 | lieutenancy_england3 | lieutenancy_northern_ireland | lieutenancy_northern_ireland1 | lieutenancy_northern_ireland2 | lieutenancy_scotland | lieutenancy_scotland1 | lieutenancy_scotland2 | lieutenancy_scotland3 | lieutenancy_wales | lieutenancy_wales1 | lieutenancy_wales2 | lieutenancy_wales3 | local_name | london_borough | london_borough1 | london_borough2 | london_borough3 | london_borough4 | london_direction | london_distance | london_distance_km | london_distance_mi | manx_name | manx_parish | manx_sheading | manx_shedding | map_alt | map_relief | map_type | metropolitan_borough | metropolitan_borough1 | metropolitan_borough2 | metropolitan_borough3 | metropolitan_county | metropolitan_county1 | metropolitan_county2 | metropolitan_county3 | official_name | os_grid_reference | other_language | other_language_name | party1 | party2 | party3 | party4 | party5 | population | population_demonym | population_density | population_ref | post_town | post_town1 | post_town2 | postcode_area | postcode_area1 | postcode_area2 | postcode_district | postcode_district1 | postcode_district2 | pushpin_map | region | region1 | scale | scots_name | shire_county | shire_county1 | shire_county2 | shire_county3 | shire_district | shire_district1 | shire_district2 | shire_district3 | static_image | static_image_2 | static_image_2_alt | static_image_2_caption | static_image_2_name | static_image_2_width | static_image_alt | static_image_caption | static_image_name | static_image_width | statistic | statistic_title | statistic_title1 | statistic_title2 | statistic1 | statistic2 | type | unitary_england | unitary_england1 | unitary_england2 | unitary_england3 | unitary_northern_ireland | unitary_northern_ireland1 | unitary_northern_ireland2 | unitary_northern_ireland3 | unitary_scotland | unitary_scotland1 | unitary_scotland2 | unitary_scotland3 | unitary_wales | unitary_wales1 | unitary_wales2 | unitary_wales3 | website | welsh_name |pushpin_map_caption }}<noinclude> {{Documentation}} </noinclude> 6tx12phko5q86lvjn6zz5fx5jby9bt4 387276 387270 2026-06-21T05:22:40Z Intisar Ali 8681 /* */ 387276 wikitext text/x-wiki <includeonly>{{Infobox | bodyclass = geography vcard | bodystyle = width:23em | labelstyle = width: 40% | headerstyle = text-align:right | abovestyle = font-size:1.25em; white-space:nowrap | aboveclass = fn org | above = {{#if:{{{official_name|}}}|{{{official_name}}}|{{PAGENAMEBASE}}}}{{ubl |{{#if:{{{gaelic_name|}}} |<span style="font-size:78%"> {{lang-gd|{{{gaelic_name}}}}}</span> }} |{{#if:{{{scots_name|}}} |<span style="font-size:78%"> {{lang-sco|{{{scots_name}}}}}</span> }} |{{#if:{{{cornish_name|}}} |<span style="font-size:78%"> {{lang-kw|{{{cornish_name}}}}}</span> }} |{{#if:{{{welsh_name|}}} |<span style="font-size:78%"> {{lang-cy|{{{welsh_name}}}}}</span> }} |{{#if:{{{irish_name|}}} |<span style="font-size:78%"> {{lang-ga|{{{irish_name}}}}}</span> }} |{{#if:{{{manx_name|}}} |<span style="font-size:78%"> {{lang-gv|{{{manx_name}}}}}</span> }} |{{#if:{{{other_language_name|}}} |<span style="font-size:78%"> ''[[{{{other_language}}}|{{{other_language_name}}}]]''</span> }} |{{#if:{{{local_name|}}} |<span style="font-size:78%"> {{{local_name}}}</span> }} }}<!-- ***** Type *****--> | subheaderstyle = background-color:#cddeff; font-weight:bold; | subheader ={{#if:{{{type|}}}|<span class="category">{{#switch:{{lc:{{{type|}}}}} |civil parish=شھري پيرش |#default={{{type|}}}}}</span>}}<!-- ***** Static image/s *****--> | rowclass1 = mergedtoprow | data1 = {{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{#if:{{{static_image|}}}|{{{static_image}}}|{{{static_image_name|}}}}} |size={{{static_image_width|}}}|sizedefault=240px|alt={{{static_image_alt|}}}}}{{#if:{{{static_image|}}}{{{static_image_name|}}}|{{#if:{{{static_image_caption|}}} |<br/>{{{static_image_caption|}}} }} }} | rowclass2 = mergedbottomrow | data2 = {{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{#if:{{{static_image_2|}}}|{{{static_image_2}}}|{{{static_image_2_name|}}}}} |size={{{static_image_2_width|}}}|sizedefault=240px|alt={{{static_image_2_alt|}}}}}{{#if:{{{static_image_2|}}}{{{static_image_2_name|}}}|{{#if:{{{static_image_2_caption|}}} |<br/>{{{static_image_2_caption|}}} }} }}<!-- ***** Map *****--> | data3 = {{#switch:{{{map_type}}} | nomap = | UK = {{Location map |{{#if:{{{pushpin_map|}}}|{{{pushpin_map}}}#}} يونائيٽيڊ ڪنگڊم |width=240 |float=center|marksize=6 | coordinates = {{{coordinates|}}} |relief={{{map_relief|}}} |alt={{{map_alt|}}} |label={{#if:{{{official_name|}}}|{{{official_name}}}|{{PAGENAMEBASE}}}} |position={{{label_position|}}} |border=infobox |caption={{#if:{{{pushpin_map|}}}||{{#if:{{{coordinates|}}}|{{#if:{{{official_name|}}}|{{{official_name}}}|{{PAGENAMEBASE}}}} shown within {{#switch:{{{country}}} | England = {{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{خطو}}} |level3={{#if:{{{london_borough|}}}|گريٽر لنڊن |{{#if:{{{ميٽروپوليٽن ڪائونٽي |}}}|{{{metropolitan_county}}} |{{#if:{{{ شاير ڪائونٽي |}}}|{{{shire_county}}} |{{#if:{{{انگلينڊ جي ليفٽيننسي |}}}|{{{lieutenancy_england}}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} }} |level4={{#if:{{{ لنڊن بورو |}}}|{{{london_borough}}} |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_borough}}} |{{#if:{{{shire_county|}}}|{{{ شاير ڊسٽرڪٽ }}} |{{{وحداني انگلينڊ }}} }} }} }} |retrieve=maptitle}} | Northern Ireland = {{Infobox UK place/local |level1=اتريون آئرلينڊ |level2={{{lieutenancy_northern_ireland}}} |retrieve=maptitle}} | Scotland = {{Infobox UK place/local |level1=اسڪاٽلينڊ |level2={{{unitary_scotland}}} |level3={{#if:{{{map_type|}}}|{{{map_type|}}} |{{#if:{{{shire_district|}}}|{{{shire_district|}}} |{{{lieutenancy_scotland|}}} }} }} |retrieve=maptitle}} | Wales = {{Infobox UK place/local |level1=Wales |level2={{{unitary_wales}}} |retrieve=maptitle}} | #default = {{#ifeq:{{{crown_dependency}}}|Isle of Man |{{Infobox UK place/local|level1=آيل آف مين |retrieve=maptitle}} | [[يونائيٽيڊ ڪنگڊم]] {{Infobox UK place/NoLocalMap}} }} }}}}}} }} | #default = {{#if:{{{coordinates|}}} |{{Location map |{{#if:{{{pushpin_map|}}}|{{{pushpin_map}}}#}}{{#switch:{{{ملڪ}}} | England = {{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{#if:{{{london_borough|}}}| گريٽر لنڊن |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_county}}} |{{#if:{{{شاير ڪائونٽي|}}}|{{{ شاير ڪائونٽي}}} |{{#if:{{{lieutenancy_england|}}}|{{{lieutenancy_england}}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} }} |level4={{#if:{{{london_borough|}}}|{{{london_borough}}} |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_borough}}} |{{#if:{{{ شاير ڪائونٽي |}}}|{{{ شاير ڊسٽرڪٽ }}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} |retrieve=map}} | نادرن آئرلينڊ = {{Infobox UK place/local |level1= نادرن آئرلينڊ |level2={{{lieutenancy_northern_ireland}}} |retrieve=map}} | Scotland = {{Infobox UK place/local |level1=Scotland |level2={{{unitary_scotland}}} |level3={{#if:{{{map_type|}}}|{{{map_type|}}} |{{#if:{{{ شاير ڊسٽرڪٽ |}}}|{{{ شاير ڊسٽرڪٽ |}}} |{{{lieutenancy_scotland|}}} }} }} |retrieve=map}} | Wales = {{Infobox UK place/local |level1=Wales |level2={{{unitary_wales}}} |retrieve=map}} | #default = {{#ifeq:{{{crown_dependency}}}|Isle of Man |{{Infobox UK place/local|level1=Isle of Man|retrieve=map}} |يونائيٽيڊ ڪنگڊم }} }}<!-- switch --> |width=240 |float=center|marksize=6 | coordinates = {{{coordinates|}}} |relief={{{map_relief|}}} |alt={{{map_alt|}}} |label={{#if:{{{official_name|}}}|{{{official_name}}}|{{PAGENAMEBASE}}}} |position={{{label_position|}}} |border=infobox |caption={{#if:{{{pushpin_map|}}}|{{{pushpin_map_caption|}}}##}}{{#if:{{{coordinates|}}}|{{#if:{{{official_name|}}}|{{{official_name}}}|{{PAGENAMEBASE}}}} shown within {{#switch:{{{country}}} | England = {{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{#if:{{{london_borough|}}}|گريٽر لنڊن |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_county}}} |{{#if:{{{ شاير ڪائونٽي |}}}|{{{ شاير ڪائونٽي }}} |{{#if:{{{lieutenancy_england|}}}|{{{lieutenancy_england}}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} }} |level4={{#if:{{{london_borough|}}}|{{{london_borough}}} |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_borough}}} |{{#if:{{{ شاير ڪائونٽي |}}}|{{{ شاير ڊسٽرڪٽ }}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} |retrieve=maptitle}} | Northern Ireland = {{Infobox UK place/local |level1=Northern Ireland |level2={{{lieutenancy_northern_ireland}}} |retrieve=maptitle}} | Scotland = {{Infobox UK place/local |level1=Scotland |level2={{{unitary_scotland}}} |level3={{#if:{{{map_type|}}}|{{{map_type|}}} |{{#if:{{{shire_district|}}}|{{{shire_district|}}} |{{{lieutenancy_scotland|}}} }} }} |retrieve=maptitle}} | Wales = {{Infobox UK place/local |level1=Wales |level2={{{unitary_wales}}} |retrieve=maptitle}} | #default = {{#ifeq:{{{crown_dependency}}}|Isle of Man |{{Infobox UK place/local|level1=Isle of Man|retrieve=maptitle}} |the [[گڏيل بادشاهت]] {{Infobox UK place/NoLocalMap}} }} }}}} }} }} }} <!-- ***** ايراضي *****--> | rowclass5 = mergedtoprow | label5 = {{#if:{{{area_total_sq_mi|}}}{{{area_total_km2|}}}{{{area_footnotes|}}}|پکيڙ }} | data5 = {{#if:{{{area_total_sq_mi|}}} |{{Infobox UK place/area|type=mile|top={{{area_total_sq_mi|}}}}} | {{#if:{{{area_total_km2|}}} |{{Infobox UK place/area|type=km|top={{{area_total_km2|}}}}} }} }}{{#if:{{{area_footnotes|}}} |&nbsp;{{{area_footnotes}}} }} <!-- ***** Population/Density *****--> | label6 = آبادي | data6 = {{#if:{{{population|}}} | {{#iferror: {{#expr:{{formatnum:{{{population}}}|R}}}} | <strong class="error">Expression error: "{{{population}}}" must be numeric<!-- <!--invisible link to assist error-fixing:-->[[Template:Infobox UK place/trap|&nbsp;]]</strong> | {{formatnum: {{formatnum:{{{population}}}|R}} }}&nbsp;<!--([space to avoid leading-space if only population_ref supplied?])--> }} }}{{#if:{{{population_ref|}}} |{{{population_ref|}}} }} | rowclass7 = mergedrow | label7 = {{#if:{{{ آبادي |}}} | {{#iferror: {{#expr:{{formatnum:{{{population}}}|R}} }} | | {{#if:{{{area_total_sq_mi|}}}{{{area_total_km2|}}}{{{population_density|}}}| •&nbsp;[[آبادي جي گھاٽاڻ ]] }}}}}} | data7 = {{#if:{{{population|}}} | {{#iferror: {{#expr:{{formatnum:{{{population}}}|R}} }} | | {{#if:{{{area_total_sq_mi|}}}{{{area_total_km2|}}}{{{population_density|}}}| {{#if:{{{population_density|}}} |{{{population_density|}}} | {{#if:{{{area_total_sq_mi|}}} |{{Infobox UK place/dens|type=mile|top={{{population}}}|bottom={{{area_total_sq_mi}}}}} | {{Infobox UK place/dens|type=km|top={{{population}}}|bottom={{{area_total_km2}}}}} }} }} }}}}}} | rowclass8 = mergedrow | label8 = {{{statistic_title|}}} | data8 = {{{statistic|}}} | rowclass9 = mergedrow | label9 = {{{statistic_title1|}}} | data9 = {{{statistic1|}}} | rowclass10 = mergedrow | label10 = {{{statistic_title2|}}} | data10 = {{{statistic2|}}}<!-- ***** Population demonym *****--> | rowclass11 = mergedtoprow | label11 = [[مقامي آبادي]] | data11 = {{{population_demonym|}}}<!-- ***** Language/s *****--> | label12 = [[ٻولي]] | data12 = {{{language|}}}{{#if:{{{language1|}}}|<br/>{{{language1|}}}}}{{#if:{{{language2|}}}|<br/>{{{language2|}}}}}<!-- ***** OS / Irish grid ref *****--> | rowclass13 = mergedtoprow | label13 = او ايس گريڊ حوالو | data13 = {{#if:{{{os_grid_reference|}}}|<span class="plainlinks nourlexpansion">{{Gbmaprim|{{{os_grid_reference}}}|{{{os_grid_reference}}}}}</span>}} | rowclass14 = mergedtoprow | label14 = [[آئرش گرڊ ريفرنس سسٽم|آئرش گرڊ ريفرنس سسٽم]] | data14 = {{#if:{{{irish_grid_reference|}}}|<span class="plainlinks nourlexpansion">[http://getamap.ordnancesurvey.co.uk/getamap/frames.htm?mapAction=gaz&gazName=g&gazString={{{irish_grid_reference}}} {{{irish_grid_reference}}}]</span>}}<!-- ***** City distances *****--> | rowclass15 = mergedrow | label15 = {{#if:{{{belfast_distance|}}}{{{belfast_distance_mi|}}}{{{belfast_distance_km|}}}|•&nbsp;[[بيلفاسٽ]]}} | data15 ={{#if:{{{belfast_distance_mi|}}}|{{Infobox UK place/dist|type=mile|distance={{{belfast_distance_mi}}}}} | {{#if:{{{belfast_distance_km|}}} |{{Infobox UK place/dist|type=km|distance={{{belfast_distance_km}}}}} }} }}{{{belfast_distance|}}}{{#if:{{{belfast_direction|}}}|&nbsp;[[Boxing the compass{{!}}{{{belfast_direction}}}]]}} | rowclass16 = mergedrow | label16 ={{#if:{{{cardiff_distance|}}}{{{cardiff_distance_mi|}}}{{{cardiff_distance_km|}}}|•&nbsp;[[ڪارڊف]]}} | data16 ={{#if:{{{cardiff_distance_mi|}}}|{{Infobox UK place/dist|type=mile|distance={{{cardiff_distance_mi}}}}} | {{#if:{{{cardiff_distance_km|}}} |{{Infobox UK place/dist|type=km|distance={{{cardiff_distance_km}}}}} }} }}{{{cardiff_distance|}}}{{#if:{{{cardiff_direction|}}}|&nbsp;[[Boxing the compass{{!}}{{{cardiff_direction}}}]]}} | rowclass17 = mergedrow | label17 ={{#if:{{{douglas_distance|}}}{{{douglas_distance_mi|}}}{{{douglas_distance_km|}}}|•&nbsp;[[ڊگلس، آئل آف مين|ڊگلس]]}} | data17 ={{#if:{{{douglas_distance_mi|}}}|{{Infobox UK place/dist|type=mile|distance={{{douglas_distance_mi}}}}} | {{#if:{{{douglas_distance_km|}}} |{{Infobox UK place/dist|type=km|distance={{{douglas_distance_km}}}}} }} }}{{{douglas_distance|}}}{{#if:{{{douglas_direction|}}}|&nbsp;[[Boxing the compass{{!}}{{{douglas_direction}}}]]}} | rowclass18 = mergedrow | label18 = {{#if:{{{dublin_distance|}}}{{{dublin_distance_mi|}}}{{{dublin_distance_km|}}}|•&nbsp;[[ڊبلن]]}} | data18 ={{#if:{{{dublin_distance_mi|}}}|{{Infobox UK place/dist|type=mile|distance={{{dublin_distance_mi}}}}} | {{#if:{{{dublin_distance_km|}}} |{{Infobox UK place/dist|type=km|distance={{{dublin_distance_km}}}}} }} }}{{{dublin_distance|}}}{{#if:{{{dublin_direction|}}}|&nbsp;[[Boxing the compass{{!}}{{{dublin_direction}}}]]}} | rowclass19 = mergedrow | label19 ={{#if:{{{edinburgh_distance|}}}{{{edinburgh_distance_mi|}}}{{{edinburgh_distance_km|}}}| •&nbsp;[[ايڊنبرگ]] }} | data19 ={{#if:{{{edinburgh_distance_mi|}}}|{{Infobox UK place/dist|type=mile|distance={{{edinburgh_distance_mi}}}}} | {{#if:{{{edinburgh_distance_km|}}} |{{Infobox UK place/dist|type=km|distance={{{edinburgh_distance_km}}}}} }} }}{{{edinburgh_distance|}}}{{#if:{{{edinburgh_direction|}}}|&nbsp;[[Boxing the compass{{!}}{{{edinburgh_direction}}}]]}} | rowclass20 = mergedbottomrow | label20 = {{#if:{{{london_distance|}}}{{{london_distance_mi|}}}{{{london_distance_km|}}}|•&nbsp;[[لنڊن]]}} | data20 ={{#if:{{{london_distance_mi|}}}|{{Infobox UK place/dist|type=mile|distance={{{london_distance_mi}}}}} | {{#if:{{{london_distance_km|}}} |{{Infobox UK place/dist|type=km|distance={{{london_distance_km}}}}} }} }}{{{london_distance|}}}{{#if:{{{london_direction|}}}|&nbsp;[[Boxing the compass{{!}}{{{london_direction}}}]]}} | rowclass21 = mergedbottomrow | label21 = {{#if:{{{charingX_distance|}}}{{{charingX_distance_mi|}}}{{{charingX_distance_km|}}}|•&nbsp;[[چيرنگ ڪراس]]}} | data21 ={{#if:{{{charingX_distance_mi|}}}|{{Infobox UK place/dist|type=mile|distance={{{charingX_distance_mi}}}}} | {{#if:{{{charingX_distance_km|}}} |{{Infobox UK place/dist|type=km|distance={{{charingX_distance_km}}}}} }} }}{{{charingX_distance|}}}{{#if:{{{charingX_direction|}}}|&nbsp;[[Boxing the compass{{!}}{{{charingX_direction}}}]]}}<!-- ***** Administrative divisions (except constituencies) ***** ***** Parish (level 5) *****--> | label22 = [[سول پيرش|سول پيرش]] | data22 ={{ubl|{{{civil_parish|}}}|{{{civil_parish1|}}}|{{{civil_parish2|}}}}} | rowclass23 = mergedtoprow | label23 = [[ويلز ۾ مقامي حڪومت#ڪميونٽيز|ڪميونٽي]] | data23 = {{ubl|{{{community_wales|}}}|{{{community_wales1|}}}|{{{community_wales2|}}}|{{{community_wales3|}}}}} | rowclass24 = mergedtoprow | label24 = [[ڪميونٽي ڪائونسل ]] | data24 = {{ubl|{{{community_scotland|}}}|{{{community_scotland1|}}}|{{{community_scotland2|}}}|{{{community_scotland3|}}}}}<!-- ***** District (level 4) *****--> | rowclass25 = mergedrow | label25 = [[ويلز ۾ مقامي حڪومت|مُک علائقو]] | data25 = {{ubl|{{{unitary_wales|}}}|{{{unitary_wales1|}}}|{{{unitary_wales2|}}}|{{{unitary_wales3|}}}}} | rowclass26 = mergedrow | label26 ={{#if:{{{london_borough|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{{london_borough}}} |level4={{{london_borough}}} |retrieve=boroughhead}} }} | data26 ={{ubl| {{#if:{{{london_borough|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{{london_borough}}} |level4={{{london_borough}}} |retrieve=borough}}}}|{{#if:{{{london_borough1|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{{london_borough}}} |level4={{{london_borough1}}} |retrieve=borough}}}}|{{#if:{{{london_borough2|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{{london_borough}}} |level4={{{london_borough2}}} |retrieve=borough}}}}|{{#if:{{{london_borough3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{{london_borough}}} |level4={{{london_borough3}}} |retrieve=borough}}}}|{{#if:{{{london_borough4|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{{london_borough}}} |level4={{{london_borough4}}} |retrieve=borough}}}}}} | rowclass27 = mergedrow | label27 = [[ميٽروپوليٽن بورو ]] | data27 = {{ubl|{{{metropolitan_borough|}}}|{{{metropolitan_borough1|}}}|{{{metropolitan_borough2|}}}|{{{metropolitan_borough3|}}}}} | rowclass28 = mergedrow | label28 = [[انگلينڊ جا ضلعا|ضلعو]] | data28 = {{ubl|{{{shire_district|}}}|{{{shire_district1|}}}|{{{shire_district2|}}}|{{{shire_district3|}}}}} | rowclass29 = mergedrow | label29 = [[انگلينڊ جا ضلعا|يونيٽري اٿارٽي]] | data29 = {{ubl|{{{unitary_england|}}}|{{{unitary_england1|}}}|{{{unitary_england2|}}}|{{{unitary_england3|}}}}} | rowclass30 = mergedrow | label30 = [[اسڪاٽلينڊ جون سب ڊويزن| ڪائونسل وارو علائقو ]] | data30 = {{ubl|{{{unitary_scotland|}}}|{{{unitary_scotland1|}}}|{{{unitary_scotland2|}}}|{{{unitary_scotland3|}}}}} | rowclass31 = mergedrow | label31 = [[اتريون آئرلينڊ جا ضلعا|ضلعو ]] | data31 = {{ubl|{{{unitary_northern_ireland|}}}|{{{unitary_northern_ireland1|}}}|{{{unitary_northern_ireland2|}}}|{{{unitary_northern_ireland3|}}}}} | rowclass32 = mergedrow | label32 = [[پيرش جو ڪپتان|پيرش]] | data32 = {{{manx_parish|}}}<!-- ***** County (level 3) *****--> | rowclass33 = mergedrow | label33 = [[ويلز جون محفوظ ڪيل ڪائونٽيون|رسمي&nbsp;ڪائونٽي]] | data33 = {{ubl|{{{lieutenancy_wales|}}}|{{{lieutenancy_wales1|}}}|{{{lieutenancy_wales2|}}}|{{{lieutenancy_wales3|}}}}} | rowclass34 = mergedrow | label34 = {{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{{london_borough}}} |level4={{{london_borough1}}} |retrieve=countyhead}} | data34 ={{#if:{{{london_borough|}}}| [[گريٽر لنڊن]] }} | rowclass35 = mergedrow | label35 = [[انگلينڊ جون ميٽروپوليٽن ۽ غير ميٽروپوليٽن ڪائونٽيون|شاير ڪائونٽي ]] | data35 = {{ubl|{{{shire_county|}}}|{{{shire_county1|}}}|{{{shire_county2|}}}|{{{shire_county3|}}}}} | rowclass36 = mergedrow | label36 =[[انگلينڊ جي ميٽروپوليٽن ۽ غير ميٽروپوليٽن ڪائونٽيز|Metropolitan&nbsp;county]] | data36 = {{ubl|{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_county1|}}}|{{{metropolitan_county2|}}}|{{{metropolitan_county3|}}}}} | rowclass37 = mergedrow | label37 = [[انگلينڊ جون رسمي ڪائونٽيون|رسمي&nbsp;ڪائونٽي]] | data37 = {{ubl|{{{lieutenancy_england|}}}|{{{lieutenancy_england1|}}}|{{{lieutenancy_england2|}}}|{{{lieutenancy_england3|}}}}} | rowclass38 = mergedrow | label38 =[[اسڪاٽ لينڊ جا لفٽيننسي علائقا |لفٽيننسي &nbsp;علائقو]] | data38 = {{ubl|{{{lieutenancy_scotland|}}}|{{{lieutenancy_scotland1|}}}|{{{lieutenancy_scotland2|}}}|{{{lieutenancy_scotland3|}}}}} | rowclass39 = mergedrow | label39 = [[اتريون آئرلينڊ جون ڪائونٽيون |ڪائونٽي]] | data39 = {{ubl|{{{lieutenancy_northern_ireland|}}}|{{{lieutenancy_northern_ireland1|}}}|{{{lieutenancy_northern_ireland2|}}}}} | rowclass40 = mergedrow | label40 = [[آيل آف مين جي مڪاني حڪومت|شيڊنگ]] | data40 = {{{manx_sheading|{{{manx_shedding|}}}}}}<!-- ***** Regional (level 2) *****--> | rowclass41 = mergedrow | label41 = [[انگلينڊ جا علائقا|علائقو]] | data41 = {{ubl|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |retrieve=region}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region1}}} |retrieve= خطو }}}}<!-- ***** Country (level 1) *****--> | rowclass42 = mergedrow adr | label42 = [[يونائيٽيڊ ڪنگڊم جا ملڪ|ملڪ]] | data42 = {{#if:{{{country|}}}|<span class="country-name">{{autolink|{{{country}}}}}</span>}}{{#if:{{{country1|}}}|<br/>{{autolink|{{{country1|}}}}}}} | rowclass43 = mergedrow adr | label43 = [[Crown dependency|Crown&nbsp;dependency]] | data43 = {{autolink|{{{crown_dependency|}}}}} | rowclass44 = mergedrow | label44 = [[خود مختيار رياستن جي فهرست|خودمختيار&nbsp;رياست]] | data44 = {{#if:{{{country|}}}|[[يونائيٽيڊ ڪنگڊم]]}}<!-- ***** Post town/s *****--> | rowclass45 = mergedtoprow | label45 = [[پوسٽ ٽائون]] | data45 = {{#if:{{{post_town|}}}|<span style="font-size:80%;">{{#switch:{{{post_town}}} |London|[[لنڊن ٽپال ضلعا|لنڊن]]|London=[[لنڊن ٽپال ضلعا|لنڊن]] |{{{post_town}}}={{allcaps|{{{post_town}}}}}}}</span>|{{Infobox UK place/NoPostCode}}}} | rowclass46 = mergedrow | label46 = [[يونائيٽيڊ ڪنگڊم جا پوسٽل ڪوڊ|پوسٽل ڪوڊ&nbsp;ضلعو]] | data46 = {{#if:{{{postcode_area|}}}|<span style="font-size:100%;">[[{{{postcode_area}}} پوسٽل ڪوڊ علائقو|{{#if:{{{postcode_district|}}}|{{{postcode_district}}}|{{{postcode_area}}}}}]]</span>|{{Infobox UK place/NoPostCode}}}}<!-- ***** Post town 1 ***** --> | rowclass47 = mergedrow | label47 = پوسٽل&nbsp;شھر | data47 = {{#if:{{{post_town1|}}}|<span style="font-size:80%;">{{#switch:{{{post_town1}}}|London|[[لنڊن پوسٽل ضلعو|ضلعو]]|LONDON=[[لنڊن پوسٽل ضلعو|لنڊن]]|{{{post_town1}}}={{allcaps|{{{post_town1}}}}}}}</span>}} | rowclass48 = mergedrow | label48 = پوسٽل&nbsp;ضلعو | data48 = {{#if:{{{postcode_area1|}}}|<span style="font-size:100%;">[[{{{postcode_area1}}}پوسٽل ڪوڊ area|{{{postcode_district1}}}]]</span>}}<!-- ***** Post town 2 ***** --> | rowclass49 = mergedrow | label49 = پوسٽل&nbsp;ٽائون | data49 = {{#if:{{{post_town2|}}}|<span style="font-size:80%;">{{#switch:{{{post_town2}}}|لنڊن|[[لنڊن پوسٽل ضلعو|لنڊن]]|LONDON=[[لنڊن پوسٽل ضلعو|لنڊن]]|{{{post_town2}}}={{allcaps|{{{post_town2}}}}}}}</span>}} | rowclass50 = mergedrow | label50 = ٽپال ڪوڊ&nbsp;ضلعو | data50 = {{#if:{{{postcode_area2|}}}|<span style="font-size:100%;">[[{{{postcode_area2}}}پوسٽل ڪوڊ area|{{{postcode_district2}}}]]</span>}}<!-- ***** Dialling code/s ***** --> | rowclass51 = mergedrow | label51 = [[يونائيٽيڊ ڪنگڊم جا ٽيليفون ڪوڊ|ٽيليفون&nbsp;ڪوڊ]] | data51 = {{#if:{{{dial_code|}}}|<span style="font-size:100%;">{{#switch:{{{dial_code}}}|0203|0207|0208|020 3|020 7|020 8|020=[[020]] |02380|02392|023 80|023 92|023=023 |02476|024 76=024 |{{{dial_code}}}={{{dial_code}}}}}</span> | {{Infobox UK place/NoDialCode}}}}{{#if:{{{dial_code1|}}}|<br/><span style="font-size:100%;">{{{dial_code1}}}</span>}}{{#if:{{{dial_code2|}}}|<br/><span style="font-size:100%;">{{{dial_code2}}}</span>}}<!-- ***** ISO code *****--> | rowclass52 = mergedrow | label52 = [[آئي ايس او 3166|آئي ايس او&nbsp;3166]]&nbsp;ڪوڊ | data52 = {{#if:{{{iso_code|}}}|<span style="font-size:100%;">{{{iso_code}}}</span>|<!--{{Infobox UK place/NoISOCode}}-->}}<!-- ***** Emergency services ***** --> | rowclass53 = mergedtoprow | data53 = {{#if:{{{hide_services|}}}|<!--(then omit the following) -->|{{Infobox| child=yes | <!-- ***** Police *****--> | rowclass1 = mergedrow | label1 = [[يونائيٽيڊ ڪنگڊم جي قانون لاڳو ڪندڙ ادارن جي فهرست|پوليس]] | data1 = {{#switch:{{{country}}} | England = {{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{#if:{{{london_borough|}}}|{{{london_borough}}} |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_county}}} |{{#if:{{{shire_county|}}}|{{{shire_county}}} |{{#if:{{{lieutenancy_england|}}}|{{{lieutenancy_england}}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} }} |level4={{#if:{{{london_borough|}}}|{{{london_borough}}} |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_borough}}} |{{#if:{{ شاير ڪائونٽي |}}}|{{{شاير ڊسٽرڪٽ }}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} |retrieve=police}} | Northern Ireland = {{Infobox UK place/local |level1=Northern Ireland |retrieve=police}} | Scotland = {{Infobox UK place/local |level1=Scotland |level2={{{unitary_scotland}}} |retrieve=police}} | Wales = {{Infobox UK place/local |level1=Wales |level2={{{unitary_wales}}} |retrieve=police}} | #default = {{#ifeq:{{{crown_dependency}}}|Isle of Man |{{Infobox UK place/local|level1=Isle of Man|retrieve=police}} |&nbsp;}} }} | rowclass2 = mergedrow | label2 = &nbsp; | data2 ={{ubl|{{#if:{{{shire_county3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region1}}} |level3={{{shire_county3}}} |retrieve=police}}}}|{{#if:{{{metropolitan_county3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region1}}} |level3={{{metropolitan_county3}}} |retrieve=police}}}}|{{#if:{{{unitary_england3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region1}}} |level3={{{unitary_england3}}} |retrieve=police}}}}|{{#if:{{{unitary_scotland3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=Scotland |level2={{{unitary_scotland3}}} |retrieve=police}}}}|{{#if:{{{unitary_wales3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=Wales |level2={{{unitary_wales3}}} |retrieve=police}}}}}} <!-- ***** Fire *****--> | rowclass3 = mergedrow | label3 = [[يونائيٽيڊ ڪنگڊم ۾ باهه وسائيندڙ ادارا|باه وسائيندڙ]] | data3 = {{#switch:{{{country}}} | England = {{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{#if:{{{london_borough|}}}|{{{london_borough}}} |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_county}}} |{{#if:{{{shire_county|}}}|{{{shire_county}}} |{{#if:{{{lieutenancy_england|}}}|{{{lieutenancy_england}}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} }} |level4={{#if:{{{london_borough|}}}|{{{london_borough}}} |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_borough}}} |{{#if:{{{ شاير ڪائونٽي |}}}|{{{shire_district}}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} |retrieve=fire}} | Northern Ireland = {{Infobox UK place/local |level1=Northern Ireland |retrieve=fire}} | Scotland = {{Infobox UK place/local |level1=Scotland |level2={{{unitary_scotland}}} |retrieve=fire}} | Wales = {{Infobox UK place/local |level1=Wales |level2={{{unitary_wales}}} |retrieve=fire}} | #default = {{#ifeq:{{{crown_dependency}}}|Isle of Man |{{Infobox UK place/local|level1=Isle of Man|retrieve=fire}} |&nbsp;}} }} | rowclass4 = mergedrow | label4 = &nbsp; | data4 = {{ubl|{{#if:{{{shire_county3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region1}}} |level3={{{shire_county3}}} |retrieve=fire}}}}|{{#if:{{{metropolitan_county3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region1}}} |level3={{{metropolitan_county3}}} |retrieve=fire}}}}|{{#if:{{{unitary_england3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region1}}} |level3={{{unitary_england3}}} |retrieve=fire}}}}|{{#if:{{{unitary_scotland3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=Scotland |level2={{{unitary_scotland3}}} |retrieve=fire}}}}|{{#if:{{{unitary_wales3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=Wales |level2={{{unitary_wales3}}} |retrieve=fire}}}}}} | rowclass5 = mergedrow | label5 = {{#if:{{{country|}}} |[[يونائيٽيڊ ڪنگڊم ۾ صحت جو خدمتون|ايمبولينس]] |Ambulance}} | data5 = {{#switch:{{{country}}} | England = {{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{#if:{{{london_borough|}}}|{{{london_borough}}} |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_county}}} |{{#if:{{{ شاير ڪائونٽي |}}}|{{{ شاير ڪائونٽي }}} |{{#if:{{{lieutenancy_england|}}}|{{{lieutenancy_england}}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} }} |level4={{#if:{{{london_borough|}}}|{{{london_borough}}} |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_borough}}} |{{#if:{{{ شاير ڪائونٽي |}}}|{{{shire_district}}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} |ambulance={{{ambulance_service}}} |official_name={{#if:{{{official_name|}}}|{{{official_name}}}|{{PAGENAMEBASE}}}} |postcode={{{postcode_district}}} |retrieve=ambulance}} | Northern Ireland = {{Infobox UK place/local |level1=Northern Ireland |retrieve=ambulance}} | Scotland = {{Infobox UK place/local |level1=Scotland |level2={{{unitary_scotland}}} |retrieve=ambulance}} | Wales = {{Infobox UK place/local |level1=Wales |level2={{{unitary_wales}}} |retrieve=ambulance}} | #default = {{#ifeq:{{{crown_dependency}}}|Isle of Man |{{Infobox UK place/local|level1=Isle of Man|retrieve=ambulance}} |&nbsp;}} }} | rowclass6 = mergedrow | label6 = &nbsp; | data6 = {{#if:{{{region1|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region1}}} |level3={{#if:{{{london_borough3|}}}|Greater London |{{#if:{{{metropolitan_county3|}}}|{{{metropolitan_county3}}} |{{#if:{{{shire_county3|}}}|{{{shire_county3}}} |{{#if:{{{lieutenancy_england3|}}}|{{{lieutenancy_england3}}} |{{{unitary_england3}}} }} }} }} }} |level4={{#if:{{{london_borough3|}}}|{{{london_borough3}}} |{{#if:{{{metropolitan_county3|}}}|{{{metropolitan_borough3}}} |{{#if:{{{shire_county3|}}}|{{{shire_district3}}} |{{{unitary_england3}}} }} }} }} |ambulance={{{ambulance_service1}}} |postcode={{{postcode_district}}} |retrieve=ambulance}}}} }} }}<!-- ***** Constituencies ***** ***** يورپين پارليامينٽ ***** --> | rowclass54 = mergedtoprow | label54 = [[يورپين پارليامينٽ جي يونائيٽيڊ ڪنگڊم وارن رڪنن جي فهرست, 2014–19|يورپي يونين&nbsp;پارليامينٽ]] | data54 = {{#if:{{{country|}}} | {{#switch:{{{country}}} | Scotland = [[Scotland (European Parliament constituency)|Scotland]] | Wales = [[Wales (European Parliament constituency)|Wales]] | Northern Ireland = [[Northern Ireland (European Parliament constituency)|Northern Ireland]] | England = {{#if:{{{region|}}} |[[{{{region}}} (European Parliament constituency){{!}}{{{region}}}]]}} }}{{#if:{{{region1|}}}|<br/>[[{{{region1}}} (European Parliament constituency)|{{{region1}}}]]}}}}<!-- ***** UK Parliament *****--> | rowclass55 = mergedrow | label55 = [[يونائيٽيڊ ڪنگڊم ۾ پارلياماني تڪ|يو ڪي&nbsp;پارليامنٽ]] | data55 = {{ubl|{{{constituency_westminster|}}}|{{{constituency_westminster1|}}}|{{{constituency_westminster2|}}}|{{{constituency_westminster3|}}}|{{{constituency_westminster4|}}}|{{{constituency_westminster5|}}}|{{{constituency_westminster6|}}}|{{{constituency_westminster7|}}}|{{{constituency_westminster8|}}}}}<!-- ***** Scottish Parliament *****--> | rowclass56 = mergedrow | label56 = [[اسڪاٽش پارليامينٽ|اسڪاٽش&nbsp;پارليامينٽ]] | data56 = {{ubl|{{{constituency_scottish_parliament|}}}|{{{constituency_scottish_parliament1|}}}|{{{constituency_scottish_parliament2|}}}|{{{constituency_scottish_parliament3|}}}|{{{constituency_scottish_parliament4|}}}|{{{constituency_scottish_parliament5|}}}|{{{constituency_scottish_parliament6|}}}|{{{constituency_scottish_parliament7|}}}|{{{constituency_scottish_parliament8|}}}|{{{constituency_scottish_parliament9|}}}|{{{constituency_scottish_parliament10|}}}}}<!-- ***** London Assembly ***** --> | rowclass57 = mergedrow | label57 = [[لنڊن اسيمبلي تڪن جي فھرست|لنڊن&nbsp;اسيمبلي]] | data57 = {{ubl|{{#if:{{{london_borough|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{{london_borough}}} |level4={{{london_borough}}} |retrieve=assembly}}}}|{{#if:{{{london_borough1|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{{london_borough1}}} |level4={{{london_borough1}}} |retrieve=assembly}}}}|{{#if:{{{london_borough2|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{{london_borough2}}} |level4={{{london_borough2}}} |retrieve=assembly}}}}}}<!-- ***** Welsh Assembly *****--> | rowclass58 = mergedrow | label58 = [[ويلش اسيمبلي ]] | data58 = {{ubl|{{{constituency_welsh_assembly|}}}|{{{constituency_welsh_assembly1|}}}|{{{constituency_welsh_assembly2|}}}}}<!-- ***** Isle of Man (House of Keys) *****--> | rowclass59 = mergedrow | label59 = [[ھائوس آف ڪيز جا تڪ|ھائوس&nbsp;آف&nbsp;ڪيز]] | data59 = {{{constituency_manx_parliament|}}}<!-- ***** Northern Ireland Assembly ***** --> | rowclass60 = mergedrow | label60 = [[اتر آئرلينڊ جي اسيمبلي ]] | data60 = {{ubl|{{{constituency_ni_assembly|}}}|{{{constituency_ni_assembly1|}}}|{{{constituency_ni_assembly2|}}}|{{{constituency_ni_assembly3|}}}}}<!-- ******Councillors (merged from {{infobox UK ward}}****** --> | rowclass61 = mergedrow | label61 = ڪائونسلر | data61 = {{{councillors|}}} | rowclass62 = mergedrow | label62 = ڪائونسلر | data62 = {{ubl|{{{councillor1|}}}{{#if:{{{party1|}}}|&#x20;({{{party1|}}})}}|{{{councillor2|}}}{{#if:{{{party2|}}}|&#x20;({{{party2|}}})}}|{{{councillor3|}}}{{#if:{{{party3|}}}|&#x20;({{{party3|}}})}}|{{{councillor4|}}}{{#if:{{{party4|}}}|&#x20;({{{party4|}}})}}|{{{councillor5|}}}{{#if:{{{party5|}}}|&#x20;({{{party5|}}})}}}}<!-- ***** Website *****--> | rowclass63 = mergedtoprow | label63 = ويب سائيٽ | data63 = {{{website|}}} | data70 = {{{embedded|}}}<!-- ***** Footer *****--> | belowclass = hlist noprint nowrap | belowstyle = border-top: 1px solid #aaa; padding-top: 3px; font-size:85%; | below =; <span style="font-weight:normal;">جڳهن جي فهرست</span> {{#switch:{{{country}}} | England = : [[گڏيل بادشاهت جي جڳهه جي فهرست|گڏيل بادشاهت]] : [[انگلينڊ جي جڳهن جي فهرست|انگلينڊ]] : {{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{#if:{{{london_borough|}}}|Greater London |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_county}}} |{{#if:{{{shire_county|}}}|{{{shire_county}}} |{{#if:{{{lieutenancy_england|}}}|{{{lieutenancy_england}}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} }} |level4={{#if:{{{london_borough|}}}|{{{london_borough}}} |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_borough}}} |{{#if:{{{شاير ڪائونٽي |}}}|{{{shire_district}}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} |retrieve=footer}} | Scotland = : [[گڏيل بادشاهت جي جڳهه جي فهرست|گڏيل بادشاهت]] : [[اسڪاٽلينڊ جي جڳهه جي فهرست|اسڪاٽلينڊ]] : {{Infobox UK place/local |level1=Scotland |level2={{{unitary_scotland}}} |retrieve=footer}} | Wales = : [[گڏيل بادشاهت جي جڳهه جي فهرست|گڏيل بادشاهت]] : [[List of places in Wales|Wales]] : {{Infobox UK place/local |level1=Wales |level2={{{unitary_wales}}} |retrieve=footer}} | Northern Ireland = : [[گڏيل بادشاهت جي جڳهه جي فهرست|گڏيل بادشاهت]] : [[List of places in Northern Ireland|Northern Ireland]] : {{Infobox UK place/local |level1=Northern Ireland |level2={{{lieutenancy_northern_ireland}}} |retrieve=footer}} | #default = : {{#ifeq:{{{crown_dependency}}}|Isle of Man |{{Infobox UK place/local|level1=Isle of Man|retrieve=footer}} |[[گڏيل بادشاهت جي جڳهه جي فهرست|گڏيل بادشاهت]]}} }}<!-- ***** Co-ordinates for top of page ***** --> {{#if:{{{coordinates|}}}|{{#invoke:Coordinates|coordinsert|{{{coordinates}}}|region:{{#ifeq:{{{crown_dependency|}}}|Isle of Man|IM|GB}}|type:city{{#iferror:{{#expr:{{formatnum:{{{population}}}|R}}*1}}||({{formatnum:{{{population}}}|R}})}}}} |}} }}</includeonly>{{#invoke:Check for unknown parameters|check|unknown={{main other|[[Category:Pages using infobox UK place with unknown parameters|_VALUE_{{PAGENAME}}]]}}|preview=Page using [[Template:Infobox UK place]] with unknown parameter "_VALUE_"|ignoreblank=y| ambulance_service | ambulance_service1 | area_footnotes | area_total_km2 | area_total_sq_mi | belfast_direction | belfast_distance | belfast_distance_km | belfast_distance_mi | cardiff_direction | cardiff_distance | cardiff_distance_km | cardiff_distance_mi | charingX_direction | charingX_distance | charingX_distance_km | charingX_distance_mi | civil_parish | civil_parish1 | civil_parish2 | community_scotland | community_scotland1 | community_scotland2 | community_scotland3 | community_wales | community_wales1 | community_wales2 | community_wales3 | constituency_manx_parliament | constituency_ni_assembly | constituency_ni_assembly1 | constituency_ni_assembly2 | constituency_ni_assembly3 | constituency_scottish_parliament | constituency_scottish_parliament1 | constituency_scottish_parliament10 | constituency_scottish_parliament2 | constituency_scottish_parliament3 | constituency_scottish_parliament4 | constituency_scottish_parliament5 | constituency_scottish_parliament6 | constituency_scottish_parliament7 | constituency_scottish_parliament8 | constituency_scottish_parliament9 | constituency_welsh_assembly | constituency_welsh_assembly1 | constituency_welsh_assembly2 | constituency_westminster | constituency_westminster1 | constituency_westminster2 | constituency_westminster3 | constituency_westminster4 | constituency_westminster5 | constituency_westminster6 | constituency_westminster7 | constituency_westminster8 | coordinates | cornish_name | councillor1 | councillor2 | councillor3 | councillor4 | councillor5 | councillors | country | country1 | crown_dependency | dial_code | dial_code1 | dial_code2 | douglas_direction | douglas_distance | douglas_distance_km | douglas_distance_mi | dublin_direction | dublin_distance | dublin_distance_km | dublin_distance_mi | edinburgh_direction | edinburgh_distance | edinburgh_distance_km | edinburgh_distance_mi | embedded | gaelic_name | hide_services | irish_grid_reference | irish_name | iso_code | label_position | language | language1 | language2 | lieutenancy_england | lieutenancy_england1 | lieutenancy_england2 | lieutenancy_england3 | lieutenancy_northern_ireland | lieutenancy_northern_ireland1 | lieutenancy_northern_ireland2 | lieutenancy_scotland | lieutenancy_scotland1 | lieutenancy_scotland2 | lieutenancy_scotland3 | lieutenancy_wales | lieutenancy_wales1 | lieutenancy_wales2 | lieutenancy_wales3 | local_name | london_borough | london_borough1 | london_borough2 | london_borough3 | london_borough4 | london_direction | london_distance | london_distance_km | london_distance_mi | manx_name | manx_parish | manx_sheading | manx_shedding | map_alt | map_relief | map_type | metropolitan_borough | metropolitan_borough1 | metropolitan_borough2 | metropolitan_borough3 | metropolitan_county | metropolitan_county1 | metropolitan_county2 | metropolitan_county3 | official_name | os_grid_reference | other_language | other_language_name | party1 | party2 | party3 | party4 | party5 | population | population_demonym | population_density | population_ref | post_town | post_town1 | post_town2 | postcode_area | postcode_area1 | postcode_area2 | postcode_district | postcode_district1 | postcode_district2 | pushpin_map | region | region1 | scale | scots_name | shire_county | shire_county1 | shire_county2 | shire_county3 | shire_district | shire_district1 | shire_district2 | shire_district3 | static_image | static_image_2 | static_image_2_alt | static_image_2_caption | static_image_2_name | static_image_2_width | static_image_alt | static_image_caption | static_image_name | static_image_width | statistic | statistic_title | statistic_title1 | statistic_title2 | statistic1 | statistic2 | type | unitary_england | unitary_england1 | unitary_england2 | unitary_england3 | unitary_northern_ireland | unitary_northern_ireland1 | unitary_northern_ireland2 | unitary_northern_ireland3 | unitary_scotland | unitary_scotland1 | unitary_scotland2 | unitary_scotland3 | unitary_wales | unitary_wales1 | unitary_wales2 | unitary_wales3 | website | welsh_name |pushpin_map_caption }}<noinclude> {{Documentation}} </noinclude> 6dyihh9o39tn5723m2i92qluzzoiba1 387278 387276 2026-06-21T05:29:17Z Intisar Ali 8681 /* */ 387278 wikitext text/x-wiki <includeonly>{{Infobox | bodyclass = geography vcard | bodystyle = width:23em | labelstyle = width: 40% | headerstyle = text-align:right | abovestyle = font-size:1.25em; white-space:nowrap | aboveclass = fn org | above = {{#if:{{{official_name|}}}|{{{official_name}}}|{{PAGENAMEBASE}}}}{{ubl |{{#if:{{{gaelic_name|}}} |<span style="font-size:78%"> {{lang-gd|{{{gaelic_name}}}}}</span> }} |{{#if:{{{scots_name|}}} |<span style="font-size:78%"> {{lang-sco|{{{scots_name}}}}}</span> }} |{{#if:{{{cornish_name|}}} |<span style="font-size:78%"> {{lang-kw|{{{cornish_name}}}}}</span> }} |{{#if:{{{welsh_name|}}} |<span style="font-size:78%"> {{lang-cy|{{{welsh_name}}}}}</span> }} |{{#if:{{{irish_name|}}} |<span style="font-size:78%"> {{lang-ga|{{{irish_name}}}}}</span> }} |{{#if:{{{manx_name|}}} |<span style="font-size:78%"> {{lang-gv|{{{manx_name}}}}}</span> }} |{{#if:{{{other_language_name|}}} |<span style="font-size:78%"> ''[[{{{other_language}}}|{{{other_language_name}}}]]''</span> }} |{{#if:{{{local_name|}}} |<span style="font-size:78%"> {{{local_name}}}</span> }} }}<!-- ***** Type *****--> | subheaderstyle = background-color:#cddeff; font-weight:bold; | subheader ={{#if:{{{type|}}}|<span class="category">{{#switch:{{lc:{{{type|}}}}} |civil parish=شھري پيرش |#default={{{type|}}}}}</span>}}<!-- ***** Static image/s *****--> | rowclass1 = mergedtoprow | data1 = {{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{#if:{{{static_image|}}}|{{{static_image}}}|{{{static_image_name|}}}}} |size={{{static_image_width|}}}|sizedefault=240px|alt={{{static_image_alt|}}}}}{{#if:{{{static_image|}}}{{{static_image_name|}}}|{{#if:{{{static_image_caption|}}} |<br/>{{{static_image_caption|}}} }} }} | rowclass2 = mergedbottomrow | data2 = {{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{#if:{{{static_image_2|}}}|{{{static_image_2}}}|{{{static_image_2_name|}}}}} |size={{{static_image_2_width|}}}|sizedefault=240px|alt={{{static_image_2_alt|}}}}}{{#if:{{{static_image_2|}}}{{{static_image_2_name|}}}|{{#if:{{{static_image_2_caption|}}} |<br/>{{{static_image_2_caption|}}} }} }}<!-- ***** Map *****--> | data3 = {{#switch:{{{map_type}}} | nomap = | UK = {{Location map |{{#if:{{{pushpin_map|}}}|{{{pushpin_map}}}#}} يونائيٽيڊ ڪنگڊم |width=240 |float=center|marksize=6 | coordinates = {{{coordinates|}}} |relief={{{map_relief|}}} |alt={{{map_alt|}}} |label={{#if:{{{official_name|}}}|{{{official_name}}}|{{PAGENAMEBASE}}}} |position={{{label_position|}}} |border=infobox |caption={{#if:{{{pushpin_map|}}}||{{#if:{{{coordinates|}}}|{{#if:{{{official_name|}}}|{{{official_name}}}|{{PAGENAMEBASE}}}} shown within {{#switch:{{{country}}} | England = {{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{خطو}}} |level3={{#if:{{{london_borough|}}}|گريٽر لنڊن |{{#if:{{{ميٽروپوليٽن ڪائونٽي |}}}|{{{metropolitan_county}}} |{{#if:{{{ شاير ڪائونٽي |}}}|{{{shire_county}}} |{{#if:{{{انگلينڊ جي ليفٽيننسي |}}}|{{{lieutenancy_england}}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} }} |level4={{#if:{{{ لنڊن بورو |}}}|{{{london_borough}}} |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_borough}}} |{{#if:{{{shire_county|}}}|{{{ شاير ڊسٽرڪٽ }}} |{{{وحداني انگلينڊ }}} }} }} }} |retrieve=maptitle}} | Northern Ireland = {{Infobox UK place/local |level1=اتريون آئرلينڊ |level2={{{lieutenancy_northern_ireland}}} |retrieve=maptitle}} | Scotland = {{Infobox UK place/local |level1=اسڪاٽلينڊ |level2={{{unitary_scotland}}} |level3={{#if:{{{map_type|}}}|{{{map_type|}}} |{{#if:{{{shire_district|}}}|{{{shire_district|}}} |{{{lieutenancy_scotland|}}} }} }} |retrieve=maptitle}} | Wales = {{Infobox UK place/local |level1=Wales |level2={{{unitary_wales}}} |retrieve=maptitle}} | #default = {{#ifeq:{{{crown_dependency}}}|Isle of Man |{{Infobox UK place/local|level1=آيل آف مين |retrieve=maptitle}} | [[يونائيٽيڊ ڪنگڊم]] {{Infobox UK place/NoLocalMap}} }} }}}}}} }} | #default = {{#if:{{{coordinates|}}} |{{Location map |{{#if:{{{pushpin_map|}}}|{{{pushpin_map}}}#}}{{#switch:{{{ملڪ}}} | England = {{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{#if:{{{london_borough|}}}| گريٽر لنڊن |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_county}}} |{{#if:{{{شاير ڪائونٽي|}}}|{{{ شاير ڪائونٽي}}} |{{#if:{{{lieutenancy_england|}}}|{{{lieutenancy_england}}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} }} |level4={{#if:{{{london_borough|}}}|{{{london_borough}}} |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_borough}}} |{{#if:{{{ شاير ڪائونٽي |}}}|{{{ شاير ڊسٽرڪٽ }}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} |retrieve=map}} | نادرن آئرلينڊ = {{Infobox UK place/local |level1= نادرن آئرلينڊ |level2={{{lieutenancy_northern_ireland}}} |retrieve=map}} | Scotland = {{Infobox UK place/local |level1=Scotland |level2={{{unitary_scotland}}} |level3={{#if:{{{map_type|}}}|{{{map_type|}}} |{{#if:{{{ شاير ڊسٽرڪٽ |}}}|{{{ شاير ڊسٽرڪٽ |}}} |{{{lieutenancy_scotland|}}} }} }} |retrieve=map}} | Wales = {{Infobox UK place/local |level1=Wales |level2={{{unitary_wales}}} |retrieve=map}} | #default = {{#ifeq:{{{crown_dependency}}}|Isle of Man |{{Infobox UK place/local|level1=Isle of Man|retrieve=map}} |يونائيٽيڊ ڪنگڊم }} }}<!-- switch --> |width=240 |float=center|marksize=6 | coordinates = {{{coordinates|}}} |relief={{{map_relief|}}} |alt={{{map_alt|}}} |label={{#if:{{{official_name|}}}|{{{official_name}}}|{{PAGENAMEBASE}}}} |position={{{label_position|}}} |border=infobox |caption={{#if:{{{pushpin_map|}}}|{{{pushpin_map_caption|}}}##}}{{#if:{{{coordinates|}}}|{{#if:{{{official_name|}}}|{{{official_name}}}|{{PAGENAMEBASE}}}} shown within {{#switch:{{{country}}} | England = {{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{#if:{{{london_borough|}}}|گريٽر لنڊن |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_county}}} |{{#if:{{{ شاير ڪائونٽي |}}}|{{{ شاير ڪائونٽي }}} |{{#if:{{{lieutenancy_england|}}}|{{{lieutenancy_england}}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} }} |level4={{#if:{{{london_borough|}}}|{{{london_borough}}} |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_borough}}} |{{#if:{{{ شاير ڪائونٽي |}}}|{{{ شاير ڊسٽرڪٽ }}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} |retrieve=maptitle}} | Northern Ireland = {{Infobox UK place/local |level1=Northern Ireland |level2={{{lieutenancy_northern_ireland}}} |retrieve=maptitle}} | Scotland = {{Infobox UK place/local |level1=Scotland |level2={{{unitary_scotland}}} |level3={{#if:{{{map_type|}}}|{{{map_type|}}} |{{#if:{{{shire_district|}}}|{{{shire_district|}}} |{{{lieutenancy_scotland|}}} }} }} |retrieve=maptitle}} | Wales = {{Infobox UK place/local |level1=Wales |level2={{{unitary_wales}}} |retrieve=maptitle}} | #default = {{#ifeq:{{{crown_dependency}}}|Isle of Man |{{Infobox UK place/local|level1=Isle of Man|retrieve=maptitle}} |the [[گڏيل بادشاهت]] {{Infobox UK place/NoLocalMap}} }} }}}} }} }} }} <!-- ***** ايراضي *****--> | rowclass5 = mergedtoprow | label5 = {{#if:{{{area_total_sq_mi|}}}{{{area_total_km2|}}}{{{area_footnotes|}}}|پکيڙ }} | data5 = {{#if:{{{area_total_sq_mi|}}} |{{Infobox UK place/area|type=mile|top={{{area_total_sq_mi|}}}}} | {{#if:{{{area_total_km2|}}} |{{Infobox UK place/area|type=km|top={{{area_total_km2|}}}}} }} }}{{#if:{{{area_footnotes|}}} |&nbsp;{{{area_footnotes}}} }} <!-- ***** Population/Density *****--> | label6 = آبادي | data6 = {{#if:{{{population|}}} | {{#iferror: {{#expr:{{formatnum:{{{population}}}|R}}}} | <strong class="error">Expression error: "{{{population}}}" must be numeric<!-- <!--invisible link to assist error-fixing:-->[[Template:Infobox UK place/trap|&nbsp;]]</strong> | {{formatnum: {{formatnum:{{{population}}}|R}} }}&nbsp;<!--([space to avoid leading-space if only population_ref supplied?])--> }} }}{{#if:{{{population_ref|}}} |{{{population_ref|}}} }} | rowclass7 = mergedrow | label7 = {{#if:{{{ آبادي |}}} | {{#iferror: {{#expr:{{formatnum:{{{population}}}|R}} }} | | {{#if:{{{area_total_sq_mi|}}}{{{area_total_km2|}}}{{{population_density|}}}| •&nbsp;[[ڪثافت]] }}}}}} | data7 = {{#if:{{{population|}}} | {{#iferror: {{#expr:{{formatnum:{{{population}}}|R}} }} | | {{#if:{{{area_total_sq_mi|}}}{{{area_total_km2|}}}{{{population_density|}}}| {{#if:{{{population_density|}}} |{{{population_density|}}} | {{#if:{{{area_total_sq_mi|}}} |{{Infobox UK place/dens|type=mile|top={{{population}}}|bottom={{{area_total_sq_mi}}}}} | {{Infobox UK place/dens|type=km|top={{{population}}}|bottom={{{area_total_km2}}}}} }} }} }}}}}} | rowclass8 = mergedrow | label8 = {{{statistic_title|}}} | data8 = {{{statistic|}}} | rowclass9 = mergedrow | label9 = {{{statistic_title1|}}} | data9 = {{{statistic1|}}} | rowclass10 = mergedrow | label10 = {{{statistic_title2|}}} | data10 = {{{statistic2|}}}<!-- ***** Population demonym *****--> | rowclass11 = mergedtoprow | label11 = [[مقامي آبادي]] | data11 = {{{population_demonym|}}}<!-- ***** Language/s *****--> | label12 = [[ٻولي]] | data12 = {{{language|}}}{{#if:{{{language1|}}}|<br/>{{{language1|}}}}}{{#if:{{{language2|}}}|<br/>{{{language2|}}}}}<!-- ***** OS / Irish grid ref *****--> | rowclass13 = mergedtoprow | label13 = او ايس گريڊ حوالو | data13 = {{#if:{{{os_grid_reference|}}}|<span class="plainlinks nourlexpansion">{{Gbmaprim|{{{os_grid_reference}}}|{{{os_grid_reference}}}}}</span>}} | rowclass14 = mergedtoprow | label14 = [[آئرش گرڊ ريفرنس سسٽم|آئرش گرڊ ريفرنس سسٽم]] | data14 = {{#if:{{{irish_grid_reference|}}}|<span class="plainlinks nourlexpansion">[http://getamap.ordnancesurvey.co.uk/getamap/frames.htm?mapAction=gaz&gazName=g&gazString={{{irish_grid_reference}}} {{{irish_grid_reference}}}]</span>}}<!-- ***** City distances *****--> | rowclass15 = mergedrow | label15 = {{#if:{{{belfast_distance|}}}{{{belfast_distance_mi|}}}{{{belfast_distance_km|}}}|•&nbsp;[[بيلفاسٽ]]}} | data15 ={{#if:{{{belfast_distance_mi|}}}|{{Infobox UK place/dist|type=mile|distance={{{belfast_distance_mi}}}}} | {{#if:{{{belfast_distance_km|}}} |{{Infobox UK place/dist|type=km|distance={{{belfast_distance_km}}}}} }} }}{{{belfast_distance|}}}{{#if:{{{belfast_direction|}}}|&nbsp;[[Boxing the compass{{!}}{{{belfast_direction}}}]]}} | rowclass16 = mergedrow | label16 ={{#if:{{{cardiff_distance|}}}{{{cardiff_distance_mi|}}}{{{cardiff_distance_km|}}}|•&nbsp;[[ڪارڊف]]}} | data16 ={{#if:{{{cardiff_distance_mi|}}}|{{Infobox UK place/dist|type=mile|distance={{{cardiff_distance_mi}}}}} | {{#if:{{{cardiff_distance_km|}}} |{{Infobox UK place/dist|type=km|distance={{{cardiff_distance_km}}}}} }} }}{{{cardiff_distance|}}}{{#if:{{{cardiff_direction|}}}|&nbsp;[[Boxing the compass{{!}}{{{cardiff_direction}}}]]}} | rowclass17 = mergedrow | label17 ={{#if:{{{douglas_distance|}}}{{{douglas_distance_mi|}}}{{{douglas_distance_km|}}}|•&nbsp;[[ڊگلس، آئل آف مين|ڊگلس]]}} | data17 ={{#if:{{{douglas_distance_mi|}}}|{{Infobox UK place/dist|type=mile|distance={{{douglas_distance_mi}}}}} | {{#if:{{{douglas_distance_km|}}} |{{Infobox UK place/dist|type=km|distance={{{douglas_distance_km}}}}} }} }}{{{douglas_distance|}}}{{#if:{{{douglas_direction|}}}|&nbsp;[[Boxing the compass{{!}}{{{douglas_direction}}}]]}} | rowclass18 = mergedrow | label18 = {{#if:{{{dublin_distance|}}}{{{dublin_distance_mi|}}}{{{dublin_distance_km|}}}|•&nbsp;[[ڊبلن]]}} | data18 ={{#if:{{{dublin_distance_mi|}}}|{{Infobox UK place/dist|type=mile|distance={{{dublin_distance_mi}}}}} | {{#if:{{{dublin_distance_km|}}} |{{Infobox UK place/dist|type=km|distance={{{dublin_distance_km}}}}} }} }}{{{dublin_distance|}}}{{#if:{{{dublin_direction|}}}|&nbsp;[[Boxing the compass{{!}}{{{dublin_direction}}}]]}} | rowclass19 = mergedrow | label19 ={{#if:{{{edinburgh_distance|}}}{{{edinburgh_distance_mi|}}}{{{edinburgh_distance_km|}}}| •&nbsp;[[ايڊنبرگ]] }} | data19 ={{#if:{{{edinburgh_distance_mi|}}}|{{Infobox UK place/dist|type=mile|distance={{{edinburgh_distance_mi}}}}} | {{#if:{{{edinburgh_distance_km|}}} |{{Infobox UK place/dist|type=km|distance={{{edinburgh_distance_km}}}}} }} }}{{{edinburgh_distance|}}}{{#if:{{{edinburgh_direction|}}}|&nbsp;[[Boxing the compass{{!}}{{{edinburgh_direction}}}]]}} | rowclass20 = mergedbottomrow | label20 = {{#if:{{{london_distance|}}}{{{london_distance_mi|}}}{{{london_distance_km|}}}|•&nbsp;[[لنڊن]]}} | data20 ={{#if:{{{london_distance_mi|}}}|{{Infobox UK place/dist|type=mile|distance={{{london_distance_mi}}}}} | {{#if:{{{london_distance_km|}}} |{{Infobox UK place/dist|type=km|distance={{{london_distance_km}}}}} }} }}{{{london_distance|}}}{{#if:{{{london_direction|}}}|&nbsp;[[Boxing the compass{{!}}{{{london_direction}}}]]}} | rowclass21 = mergedbottomrow | label21 = {{#if:{{{charingX_distance|}}}{{{charingX_distance_mi|}}}{{{charingX_distance_km|}}}|•&nbsp;[[چيرنگ ڪراس]]}} | data21 ={{#if:{{{charingX_distance_mi|}}}|{{Infobox UK place/dist|type=mile|distance={{{charingX_distance_mi}}}}} | {{#if:{{{charingX_distance_km|}}} |{{Infobox UK place/dist|type=km|distance={{{charingX_distance_km}}}}} }} }}{{{charingX_distance|}}}{{#if:{{{charingX_direction|}}}|&nbsp;[[Boxing the compass{{!}}{{{charingX_direction}}}]]}}<!-- ***** Administrative divisions (except constituencies) ***** ***** Parish (level 5) *****--> | label22 = [[شھري پيرش|شھري پيرش]] | data22 ={{ubl|{{{civil_parish|}}}|{{{civil_parish1|}}}|{{{civil_parish2|}}}}} | rowclass23 = mergedtoprow | label23 = [[ويلز ۾ مقامي حڪومت#ڪميونٽيز|ڪميونٽي]] | data23 = {{ubl|{{{community_wales|}}}|{{{community_wales1|}}}|{{{community_wales2|}}}|{{{community_wales3|}}}}} | rowclass24 = mergedtoprow | label24 = [[ڪميونٽي ڪائونسل ]] | data24 = {{ubl|{{{community_scotland|}}}|{{{community_scotland1|}}}|{{{community_scotland2|}}}|{{{community_scotland3|}}}}}<!-- ***** District (level 4) *****--> | rowclass25 = mergedrow | label25 = [[ويلز ۾ مقامي حڪومت|مُک علائقو]] | data25 = {{ubl|{{{unitary_wales|}}}|{{{unitary_wales1|}}}|{{{unitary_wales2|}}}|{{{unitary_wales3|}}}}} | rowclass26 = mergedrow | label26 ={{#if:{{{london_borough|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{{london_borough}}} |level4={{{london_borough}}} |retrieve=boroughhead}} }} | data26 ={{ubl| {{#if:{{{london_borough|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{{london_borough}}} |level4={{{london_borough}}} |retrieve=borough}}}}|{{#if:{{{london_borough1|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{{london_borough}}} |level4={{{london_borough1}}} |retrieve=borough}}}}|{{#if:{{{london_borough2|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{{london_borough}}} |level4={{{london_borough2}}} |retrieve=borough}}}}|{{#if:{{{london_borough3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{{london_borough}}} |level4={{{london_borough3}}} |retrieve=borough}}}}|{{#if:{{{london_borough4|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{{london_borough}}} |level4={{{london_borough4}}} |retrieve=borough}}}}}} | rowclass27 = mergedrow | label27 = [[ميٽروپوليٽن بورو ]] | data27 = {{ubl|{{{metropolitan_borough|}}}|{{{metropolitan_borough1|}}}|{{{metropolitan_borough2|}}}|{{{metropolitan_borough3|}}}}} | rowclass28 = mergedrow | label28 = [[انگلينڊ جا ضلعا|ضلعو]] | data28 = {{ubl|{{{shire_district|}}}|{{{shire_district1|}}}|{{{shire_district2|}}}|{{{shire_district3|}}}}} | rowclass29 = mergedrow | label29 = [[انگلينڊ جا ضلعا|يونيٽري اٿارٽي]] | data29 = {{ubl|{{{unitary_england|}}}|{{{unitary_england1|}}}|{{{unitary_england2|}}}|{{{unitary_england3|}}}}} | rowclass30 = mergedrow | label30 = [[اسڪاٽلينڊ جون سب ڊويزن| ڪائونسل وارو علائقو ]] | data30 = {{ubl|{{{unitary_scotland|}}}|{{{unitary_scotland1|}}}|{{{unitary_scotland2|}}}|{{{unitary_scotland3|}}}}} | rowclass31 = mergedrow | label31 = [[اتريون آئرلينڊ جا ضلعا|ضلعو ]] | data31 = {{ubl|{{{unitary_northern_ireland|}}}|{{{unitary_northern_ireland1|}}}|{{{unitary_northern_ireland2|}}}|{{{unitary_northern_ireland3|}}}}} | rowclass32 = mergedrow | label32 = [[پيرش جو ڪپتان|پيرش]] | data32 = {{{manx_parish|}}}<!-- ***** County (level 3) *****--> | rowclass33 = mergedrow | label33 = [[ويلز جون محفوظ ڪيل ڪائونٽيون|رسمي&nbsp;ڪائونٽي]] | data33 = {{ubl|{{{lieutenancy_wales|}}}|{{{lieutenancy_wales1|}}}|{{{lieutenancy_wales2|}}}|{{{lieutenancy_wales3|}}}}} | rowclass34 = mergedrow | label34 = {{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{{london_borough}}} |level4={{{london_borough1}}} |retrieve=countyhead}} | data34 ={{#if:{{{london_borough|}}}| [[گريٽر لنڊن]] }} | rowclass35 = mergedrow | label35 = [[انگلينڊ جون ميٽروپوليٽن ۽ غير ميٽروپوليٽن ڪائونٽيون|شاير ڪائونٽي ]] | data35 = {{ubl|{{{shire_county|}}}|{{{shire_county1|}}}|{{{shire_county2|}}}|{{{shire_county3|}}}}} | rowclass36 = mergedrow | label36 =[[انگلينڊ جي ميٽروپوليٽن ۽ غير ميٽروپوليٽن ڪائونٽيز|ميٽروپوليٽن&nbsp;ڪائونٽي]] | data36 = {{ubl|{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_county1|}}}|{{{metropolitan_county2|}}}|{{{metropolitan_county3|}}}}} | rowclass37 = mergedrow | label37 = [[انگلينڊ جون رسمي ڪائونٽيون|رسمي&nbsp;ڪائونٽي]] | data37 = {{ubl|{{{lieutenancy_england|}}}|{{{lieutenancy_england1|}}}|{{{lieutenancy_england2|}}}|{{{lieutenancy_england3|}}}}} | rowclass38 = mergedrow | label38 =[[اسڪاٽ لينڊ جا لفٽيننسي علائقا |لفٽيننسي &nbsp;علائقو]] | data38 = {{ubl|{{{lieutenancy_scotland|}}}|{{{lieutenancy_scotland1|}}}|{{{lieutenancy_scotland2|}}}|{{{lieutenancy_scotland3|}}}}} | rowclass39 = mergedrow | label39 = [[اتريون آئرلينڊ جون ڪائونٽيون |ڪائونٽي]] | data39 = {{ubl|{{{lieutenancy_northern_ireland|}}}|{{{lieutenancy_northern_ireland1|}}}|{{{lieutenancy_northern_ireland2|}}}}} | rowclass40 = mergedrow | label40 = [[آيل آف مين جي مڪاني حڪومت|شيڊنگ]] | data40 = {{{manx_sheading|{{{manx_shedding|}}}}}}<!-- ***** Regional (level 2) *****--> | rowclass41 = mergedrow | label41 = [[انگلينڊ جا علائقا|علائقو]] | data41 = {{ubl|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |retrieve=region}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region1}}} |retrieve= خطو }}}}<!-- ***** Country (level 1) *****--> | rowclass42 = mergedrow adr | label42 = [[يونائيٽيڊ ڪنگڊم جا ملڪ|ملڪ]] | data42 = {{#if:{{{country|}}}|<span class="country-name">{{autolink|{{{country}}}}}</span>}}{{#if:{{{country1|}}}|<br/>{{autolink|{{{country1|}}}}}}} | rowclass43 = mergedrow adr | label43 = [[Crown dependency|Crown&nbsp;dependency]] | data43 = {{autolink|{{{crown_dependency|}}}}} | rowclass44 = mergedrow | label44 = [[خود مختيار رياستن جي فهرست|خودمختيار&nbsp;رياست]] | data44 = {{#if:{{{country|}}}|[[يونائيٽيڊ ڪنگڊم]]}}<!-- ***** Post town/s *****--> | rowclass45 = mergedtoprow | label45 = [[پوسٽ ٽائون]] | data45 = {{#if:{{{post_town|}}}|<span style="font-size:80%;">{{#switch:{{{post_town}}} |London|[[لنڊن ٽپال ضلعا|لنڊن]]|London=[[لنڊن ٽپال ضلعا|لنڊن]] |{{{post_town}}}={{allcaps|{{{post_town}}}}}}}</span>|{{Infobox UK place/NoPostCode}}}} | rowclass46 = mergedrow | label46 = [[يونائيٽيڊ ڪنگڊم جا پوسٽل ڪوڊ|پوسٽل ڪوڊ&nbsp;ضلعو]] | data46 = {{#if:{{{postcode_area|}}}|<span style="font-size:100%;">[[{{{postcode_area}}} پوسٽل ڪوڊ علائقو|{{#if:{{{postcode_district|}}}|{{{postcode_district}}}|{{{postcode_area}}}}}]]</span>|{{Infobox UK place/NoPostCode}}}}<!-- ***** Post town 1 ***** --> | rowclass47 = mergedrow | label47 = پوسٽل&nbsp;شھر | data47 = {{#if:{{{post_town1|}}}|<span style="font-size:80%;">{{#switch:{{{post_town1}}}|London|[[لنڊن پوسٽل ضلعو|ضلعو]]|LONDON=[[لنڊن پوسٽل ضلعو|لنڊن]]|{{{post_town1}}}={{allcaps|{{{post_town1}}}}}}}</span>}} | rowclass48 = mergedrow | label48 = پوسٽل&nbsp;ضلعو | data48 = {{#if:{{{postcode_area1|}}}|<span style="font-size:100%;">[[{{{postcode_area1}}}پوسٽل ڪوڊ area|{{{postcode_district1}}}]]</span>}}<!-- ***** Post town 2 ***** --> | rowclass49 = mergedrow | label49 = پوسٽل&nbsp;ٽائون | data49 = {{#if:{{{post_town2|}}}|<span style="font-size:80%;">{{#switch:{{{post_town2}}}|لنڊن|[[لنڊن پوسٽل ضلعو|لنڊن]]|LONDON=[[لنڊن پوسٽل ضلعو|لنڊن]]|{{{post_town2}}}={{allcaps|{{{post_town2}}}}}}}</span>}} | rowclass50 = mergedrow | label50 = ٽپال ڪوڊ&nbsp;ضلعو | data50 = {{#if:{{{postcode_area2|}}}|<span style="font-size:100%;">[[{{{postcode_area2}}}پوسٽل ڪوڊ area|{{{postcode_district2}}}]]</span>}}<!-- ***** Dialling code/s ***** --> | rowclass51 = mergedrow | label51 = [[يونائيٽيڊ ڪنگڊم جا ٽيليفون ڪوڊ|ٽيليفون&nbsp;ڪوڊ]] | data51 = {{#if:{{{dial_code|}}}|<span style="font-size:100%;">{{#switch:{{{dial_code}}}|0203|0207|0208|020 3|020 7|020 8|020=[[020]] |02380|02392|023 80|023 92|023=023 |02476|024 76=024 |{{{dial_code}}}={{{dial_code}}}}}</span> | {{Infobox UK place/NoDialCode}}}}{{#if:{{{dial_code1|}}}|<br/><span style="font-size:100%;">{{{dial_code1}}}</span>}}{{#if:{{{dial_code2|}}}|<br/><span style="font-size:100%;">{{{dial_code2}}}</span>}}<!-- ***** ISO code *****--> | rowclass52 = mergedrow | label52 = [[آئي ايس او 3166|آئي ايس او&nbsp;3166]]&nbsp;ڪوڊ | data52 = {{#if:{{{iso_code|}}}|<span style="font-size:100%;">{{{iso_code}}}</span>|<!--{{Infobox UK place/NoISOCode}}-->}}<!-- ***** Emergency services ***** --> | rowclass53 = mergedtoprow | data53 = {{#if:{{{hide_services|}}}|<!--(then omit the following) -->|{{Infobox| child=yes | <!-- ***** Police *****--> | rowclass1 = mergedrow | label1 = [[يونائيٽيڊ ڪنگڊم جي قانون لاڳو ڪندڙ ادارن جي فهرست|پوليس]] | data1 = {{#switch:{{{country}}} | England = {{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{#if:{{{london_borough|}}}|{{{london_borough}}} |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_county}}} |{{#if:{{{shire_county|}}}|{{{shire_county}}} |{{#if:{{{lieutenancy_england|}}}|{{{lieutenancy_england}}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} }} |level4={{#if:{{{london_borough|}}}|{{{london_borough}}} |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_borough}}} |{{#if:{{ شاير ڪائونٽي |}}}|{{{شاير ڊسٽرڪٽ }}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} |retrieve=police}} | Northern Ireland = {{Infobox UK place/local |level1=Northern Ireland |retrieve=police}} | Scotland = {{Infobox UK place/local |level1=Scotland |level2={{{unitary_scotland}}} |retrieve=police}} | Wales = {{Infobox UK place/local |level1=Wales |level2={{{unitary_wales}}} |retrieve=police}} | #default = {{#ifeq:{{{crown_dependency}}}|Isle of Man |{{Infobox UK place/local|level1=Isle of Man|retrieve=police}} |&nbsp;}} }} | rowclass2 = mergedrow | label2 = &nbsp; | data2 ={{ubl|{{#if:{{{shire_county3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region1}}} |level3={{{shire_county3}}} |retrieve=police}}}}|{{#if:{{{metropolitan_county3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region1}}} |level3={{{metropolitan_county3}}} |retrieve=police}}}}|{{#if:{{{unitary_england3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region1}}} |level3={{{unitary_england3}}} |retrieve=police}}}}|{{#if:{{{unitary_scotland3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=Scotland |level2={{{unitary_scotland3}}} |retrieve=police}}}}|{{#if:{{{unitary_wales3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=Wales |level2={{{unitary_wales3}}} |retrieve=police}}}}}} <!-- ***** Fire *****--> | rowclass3 = mergedrow | label3 = [[يونائيٽيڊ ڪنگڊم ۾ باهه وسائيندڙ ادارا|باه وسائيندڙ]] | data3 = {{#switch:{{{country}}} | England = {{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{#if:{{{london_borough|}}}|{{{london_borough}}} |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_county}}} |{{#if:{{{shire_county|}}}|{{{shire_county}}} |{{#if:{{{lieutenancy_england|}}}|{{{lieutenancy_england}}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} }} |level4={{#if:{{{london_borough|}}}|{{{london_borough}}} |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_borough}}} |{{#if:{{{ شاير ڪائونٽي |}}}|{{{shire_district}}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} |retrieve=fire}} | Northern Ireland = {{Infobox UK place/local |level1=Northern Ireland |retrieve=fire}} | Scotland = {{Infobox UK place/local |level1=Scotland |level2={{{unitary_scotland}}} |retrieve=fire}} | Wales = {{Infobox UK place/local |level1=Wales |level2={{{unitary_wales}}} |retrieve=fire}} | #default = {{#ifeq:{{{crown_dependency}}}|Isle of Man |{{Infobox UK place/local|level1=Isle of Man|retrieve=fire}} |&nbsp;}} }} | rowclass4 = mergedrow | label4 = &nbsp; | data4 = {{ubl|{{#if:{{{shire_county3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region1}}} |level3={{{shire_county3}}} |retrieve=fire}}}}|{{#if:{{{metropolitan_county3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region1}}} |level3={{{metropolitan_county3}}} |retrieve=fire}}}}|{{#if:{{{unitary_england3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region1}}} |level3={{{unitary_england3}}} |retrieve=fire}}}}|{{#if:{{{unitary_scotland3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=Scotland |level2={{{unitary_scotland3}}} |retrieve=fire}}}}|{{#if:{{{unitary_wales3|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=Wales |level2={{{unitary_wales3}}} |retrieve=fire}}}}}} | rowclass5 = mergedrow | label5 = {{#if:{{{country|}}} |[[يونائيٽيڊ ڪنگڊم ۾ صحت جو خدمتون|ايمبولينس]] |Ambulance}} | data5 = {{#switch:{{{country}}} | England = {{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{#if:{{{london_borough|}}}|{{{london_borough}}} |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_county}}} |{{#if:{{{ شاير ڪائونٽي |}}}|{{{ شاير ڪائونٽي }}} |{{#if:{{{lieutenancy_england|}}}|{{{lieutenancy_england}}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} }} |level4={{#if:{{{london_borough|}}}|{{{london_borough}}} |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_borough}}} |{{#if:{{{ شاير ڪائونٽي |}}}|{{{shire_district}}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} |ambulance={{{ambulance_service}}} |official_name={{#if:{{{official_name|}}}|{{{official_name}}}|{{PAGENAMEBASE}}}} |postcode={{{postcode_district}}} |retrieve=ambulance}} | Northern Ireland = {{Infobox UK place/local |level1=Northern Ireland |retrieve=ambulance}} | Scotland = {{Infobox UK place/local |level1=Scotland |level2={{{unitary_scotland}}} |retrieve=ambulance}} | Wales = {{Infobox UK place/local |level1=Wales |level2={{{unitary_wales}}} |retrieve=ambulance}} | #default = {{#ifeq:{{{crown_dependency}}}|Isle of Man |{{Infobox UK place/local|level1=Isle of Man|retrieve=ambulance}} |&nbsp;}} }} | rowclass6 = mergedrow | label6 = &nbsp; | data6 = {{#if:{{{region1|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region1}}} |level3={{#if:{{{london_borough3|}}}|Greater London |{{#if:{{{metropolitan_county3|}}}|{{{metropolitan_county3}}} |{{#if:{{{shire_county3|}}}|{{{shire_county3}}} |{{#if:{{{lieutenancy_england3|}}}|{{{lieutenancy_england3}}} |{{{unitary_england3}}} }} }} }} }} |level4={{#if:{{{london_borough3|}}}|{{{london_borough3}}} |{{#if:{{{metropolitan_county3|}}}|{{{metropolitan_borough3}}} |{{#if:{{{shire_county3|}}}|{{{shire_district3}}} |{{{unitary_england3}}} }} }} }} |ambulance={{{ambulance_service1}}} |postcode={{{postcode_district}}} |retrieve=ambulance}}}} }} }}<!-- ***** Constituencies ***** ***** يورپين پارليامينٽ ***** --> | rowclass54 = mergedtoprow | label54 = [[يورپين پارليامينٽ جي يونائيٽيڊ ڪنگڊم وارن رڪنن جي فهرست, 2014–19|يورپي يونين&nbsp;پارليامينٽ]] | data54 = {{#if:{{{country|}}} | {{#switch:{{{country}}} | Scotland = [[Scotland (European Parliament constituency)|Scotland]] | Wales = [[Wales (European Parliament constituency)|Wales]] | Northern Ireland = [[Northern Ireland (European Parliament constituency)|Northern Ireland]] | England = {{#if:{{{region|}}} |[[{{{region}}} (European Parliament constituency){{!}}{{{region}}}]]}} }}{{#if:{{{region1|}}}|<br/>[[{{{region1}}} (European Parliament constituency)|{{{region1}}}]]}}}}<!-- ***** UK Parliament *****--> | rowclass55 = mergedrow | label55 = [[يونائيٽيڊ ڪنگڊم ۾ پارلياماني تڪ|يو ڪي&nbsp;پارليامنٽ]] | data55 = {{ubl|{{{constituency_westminster|}}}|{{{constituency_westminster1|}}}|{{{constituency_westminster2|}}}|{{{constituency_westminster3|}}}|{{{constituency_westminster4|}}}|{{{constituency_westminster5|}}}|{{{constituency_westminster6|}}}|{{{constituency_westminster7|}}}|{{{constituency_westminster8|}}}}}<!-- ***** Scottish Parliament *****--> | rowclass56 = mergedrow | label56 = [[اسڪاٽش پارليامينٽ|اسڪاٽش&nbsp;پارليامينٽ]] | data56 = {{ubl|{{{constituency_scottish_parliament|}}}|{{{constituency_scottish_parliament1|}}}|{{{constituency_scottish_parliament2|}}}|{{{constituency_scottish_parliament3|}}}|{{{constituency_scottish_parliament4|}}}|{{{constituency_scottish_parliament5|}}}|{{{constituency_scottish_parliament6|}}}|{{{constituency_scottish_parliament7|}}}|{{{constituency_scottish_parliament8|}}}|{{{constituency_scottish_parliament9|}}}|{{{constituency_scottish_parliament10|}}}}}<!-- ***** London Assembly ***** --> | rowclass57 = mergedrow | label57 = [[لنڊن اسيمبلي تڪن جي فھرست|لنڊن&nbsp;اسيمبلي]] | data57 = {{ubl|{{#if:{{{london_borough|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{{london_borough}}} |level4={{{london_borough}}} |retrieve=assembly}}}}|{{#if:{{{london_borough1|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{{london_borough1}}} |level4={{{london_borough1}}} |retrieve=assembly}}}}|{{#if:{{{london_borough2|}}}|{{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{{london_borough2}}} |level4={{{london_borough2}}} |retrieve=assembly}}}}}}<!-- ***** Welsh Assembly *****--> | rowclass58 = mergedrow | label58 = [[ويلش اسيمبلي ]] | data58 = {{ubl|{{{constituency_welsh_assembly|}}}|{{{constituency_welsh_assembly1|}}}|{{{constituency_welsh_assembly2|}}}}}<!-- ***** Isle of Man (House of Keys) *****--> | rowclass59 = mergedrow | label59 = [[ھائوس آف ڪيز جا تڪ|ھائوس&nbsp;آف&nbsp;ڪيز]] | data59 = {{{constituency_manx_parliament|}}}<!-- ***** Northern Ireland Assembly ***** --> | rowclass60 = mergedrow | label60 = [[اتر آئرلينڊ جي اسيمبلي ]] | data60 = {{ubl|{{{constituency_ni_assembly|}}}|{{{constituency_ni_assembly1|}}}|{{{constituency_ni_assembly2|}}}|{{{constituency_ni_assembly3|}}}}}<!-- ******Councillors (merged from {{infobox UK ward}}****** --> | rowclass61 = mergedrow | label61 = ڪائونسلر | data61 = {{{councillors|}}} | rowclass62 = mergedrow | label62 = ڪائونسلر | data62 = {{ubl|{{{councillor1|}}}{{#if:{{{party1|}}}|&#x20;({{{party1|}}})}}|{{{councillor2|}}}{{#if:{{{party2|}}}|&#x20;({{{party2|}}})}}|{{{councillor3|}}}{{#if:{{{party3|}}}|&#x20;({{{party3|}}})}}|{{{councillor4|}}}{{#if:{{{party4|}}}|&#x20;({{{party4|}}})}}|{{{councillor5|}}}{{#if:{{{party5|}}}|&#x20;({{{party5|}}})}}}}<!-- ***** Website *****--> | rowclass63 = mergedtoprow | label63 = ويب سائيٽ | data63 = {{{website|}}} | data70 = {{{embedded|}}}<!-- ***** Footer *****--> | belowclass = hlist noprint nowrap | belowstyle = border-top: 1px solid #aaa; padding-top: 3px; font-size:85%; | below =; <span style="font-weight:normal;">جڳهن جي فهرست</span> {{#switch:{{{country}}} | England = : [[گڏيل بادشاهت جي جڳهه جي فهرست|گڏيل بادشاهت]] : [[انگلينڊ جي جڳهن جي فهرست|انگلينڊ]] : {{Infobox UK place/local |level1=England |level2={{{region}}} |level3={{#if:{{{london_borough|}}}|Greater London |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_county}}} |{{#if:{{{shire_county|}}}|{{{shire_county}}} |{{#if:{{{lieutenancy_england|}}}|{{{lieutenancy_england}}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} }} |level4={{#if:{{{london_borough|}}}|{{{london_borough}}} |{{#if:{{{metropolitan_county|}}}|{{{metropolitan_borough}}} |{{#if:{{{شاير ڪائونٽي |}}}|{{{shire_district}}} |{{{unitary_england}}} }} }} }} |retrieve=footer}} | Scotland = : [[گڏيل بادشاهت جي جڳهه جي فهرست|گڏيل بادشاهت]] : [[اسڪاٽلينڊ جي جڳهه جي فهرست|اسڪاٽلينڊ]] : {{Infobox UK place/local |level1=Scotland |level2={{{unitary_scotland}}} |retrieve=footer}} | Wales = : [[گڏيل بادشاهت جي جڳهه جي فهرست|گڏيل بادشاهت]] : [[List of places in Wales|Wales]] : {{Infobox UK place/local |level1=Wales |level2={{{unitary_wales}}} |retrieve=footer}} | Northern Ireland = : [[گڏيل بادشاهت جي جڳهه جي فهرست|گڏيل بادشاهت]] : [[List of places in Northern Ireland|Northern Ireland]] : {{Infobox UK place/local |level1=Northern Ireland |level2={{{lieutenancy_northern_ireland}}} |retrieve=footer}} | #default = : {{#ifeq:{{{crown_dependency}}}|Isle of Man |{{Infobox UK place/local|level1=Isle of Man|retrieve=footer}} |[[گڏيل بادشاهت جي جڳهه جي فهرست|گڏيل بادشاهت]]}} }}<!-- ***** Co-ordinates for top of page ***** --> {{#if:{{{coordinates|}}}|{{#invoke:Coordinates|coordinsert|{{{coordinates}}}|region:{{#ifeq:{{{crown_dependency|}}}|Isle of Man|IM|GB}}|type:city{{#iferror:{{#expr:{{formatnum:{{{population}}}|R}}*1}}||({{formatnum:{{{population}}}|R}})}}}} |}} }}</includeonly>{{#invoke:Check for unknown parameters|check|unknown={{main other|[[Category:Pages using infobox UK place with unknown parameters|_VALUE_{{PAGENAME}}]]}}|preview=Page using [[Template:Infobox UK place]] with unknown parameter "_VALUE_"|ignoreblank=y| ambulance_service | ambulance_service1 | area_footnotes | area_total_km2 | area_total_sq_mi | belfast_direction | belfast_distance | belfast_distance_km | belfast_distance_mi | cardiff_direction | cardiff_distance | cardiff_distance_km | cardiff_distance_mi | charingX_direction | charingX_distance | charingX_distance_km | charingX_distance_mi | civil_parish | civil_parish1 | civil_parish2 | community_scotland | community_scotland1 | community_scotland2 | community_scotland3 | community_wales | community_wales1 | community_wales2 | community_wales3 | constituency_manx_parliament | constituency_ni_assembly | constituency_ni_assembly1 | constituency_ni_assembly2 | constituency_ni_assembly3 | constituency_scottish_parliament | constituency_scottish_parliament1 | constituency_scottish_parliament10 | constituency_scottish_parliament2 | constituency_scottish_parliament3 | constituency_scottish_parliament4 | constituency_scottish_parliament5 | constituency_scottish_parliament6 | constituency_scottish_parliament7 | constituency_scottish_parliament8 | constituency_scottish_parliament9 | constituency_welsh_assembly | constituency_welsh_assembly1 | constituency_welsh_assembly2 | constituency_westminster | constituency_westminster1 | constituency_westminster2 | constituency_westminster3 | constituency_westminster4 | constituency_westminster5 | constituency_westminster6 | constituency_westminster7 | constituency_westminster8 | coordinates | cornish_name | councillor1 | councillor2 | councillor3 | councillor4 | councillor5 | councillors | country | country1 | crown_dependency | dial_code | dial_code1 | dial_code2 | douglas_direction | douglas_distance | douglas_distance_km | douglas_distance_mi | dublin_direction | dublin_distance | dublin_distance_km | dublin_distance_mi | edinburgh_direction | edinburgh_distance | edinburgh_distance_km | edinburgh_distance_mi | embedded | gaelic_name | hide_services | irish_grid_reference | irish_name | iso_code | label_position | language | language1 | language2 | lieutenancy_england | lieutenancy_england1 | lieutenancy_england2 | lieutenancy_england3 | lieutenancy_northern_ireland | lieutenancy_northern_ireland1 | lieutenancy_northern_ireland2 | lieutenancy_scotland | lieutenancy_scotland1 | lieutenancy_scotland2 | lieutenancy_scotland3 | lieutenancy_wales | lieutenancy_wales1 | lieutenancy_wales2 | lieutenancy_wales3 | local_name | london_borough | london_borough1 | london_borough2 | london_borough3 | london_borough4 | london_direction | london_distance | london_distance_km | london_distance_mi | manx_name | manx_parish | manx_sheading | manx_shedding | map_alt | map_relief | map_type | metropolitan_borough | metropolitan_borough1 | metropolitan_borough2 | metropolitan_borough3 | metropolitan_county | metropolitan_county1 | metropolitan_county2 | metropolitan_county3 | official_name | os_grid_reference | other_language | other_language_name | party1 | party2 | party3 | party4 | party5 | population | population_demonym | population_density | population_ref | post_town | post_town1 | post_town2 | postcode_area | postcode_area1 | postcode_area2 | postcode_district | postcode_district1 | postcode_district2 | pushpin_map | region | region1 | scale | scots_name | shire_county | shire_county1 | shire_county2 | shire_county3 | shire_district | shire_district1 | shire_district2 | shire_district3 | static_image | static_image_2 | static_image_2_alt | static_image_2_caption | static_image_2_name | static_image_2_width | static_image_alt | static_image_caption | static_image_name | static_image_width | statistic | statistic_title | statistic_title1 | statistic_title2 | statistic1 | statistic2 | type | unitary_england | unitary_england1 | unitary_england2 | unitary_england3 | unitary_northern_ireland | unitary_northern_ireland1 | unitary_northern_ireland2 | unitary_northern_ireland3 | unitary_scotland | unitary_scotland1 | unitary_scotland2 | unitary_scotland3 | unitary_wales | unitary_wales1 | unitary_wales2 | unitary_wales3 | website | welsh_name |pushpin_map_caption }}<noinclude> {{Documentation}} </noinclude> iq9pz3sgrdzbhjf06xyvjeccbe5wvvb ماڊيول:Location map/data/يونائيٽيڊ ڪنگڊم 828 43497 387264 122587 2026-06-21T04:30:52Z Intisar Ali 8681 387264 Scribunto text/plain return { name = 'يونائيٽيڊ ڪنگڊم', top = 61, bottom = 49, left = -11, right = 2.2, image = 'United Kingdom adm location map.svg', image1 = 'United Kingdom relief location map.jpg' } al1tlirkpj5evse5afkqy0aq0vzmapx 387265 387264 2026-06-21T04:33:26Z Intisar Ali 8681 Intisar Ali صفحي [[ماڊيول:Location map/data/United Kingdom]] کي [[ماڊيول:Location map/data/يونائيٽيڊ ڪنگڊم]] ڏانھن چوريو 387264 Scribunto text/plain return { name = 'يونائيٽيڊ ڪنگڊم', top = 61, bottom = 49, left = -11, right = 2.2, image = 'United Kingdom adm location map.svg', image1 = 'United Kingdom relief location map.jpg' } al1tlirkpj5evse5afkqy0aq0vzmapx وڪيپيڊيا:ڊيٽابيس رپورٽس/اڄ جون پيدائشون 4 47319 387311 386077 2026-06-21T07:55:51Z ListeriaBot 10240 Wikidata list updated [V2] 387311 wikitext text/x-wiki {{bots|allow=ListeriaBot}} روان سال ۾ اڄ جي تاريخ يعني '''{{#time:d F|{{REVISIONTIMESTAMP}}}}''' تي ڄمڻ (پيدا ٿيڻ وارن ماڻهن جي فهرست هيٺ درج آهي، پَڪ سان (يقيناً) ان ۾ ڪيترائي ماڻهو اڃا به جيئرا (زندهه) حيات هوندا. آخري نئين سر شروعات: <onlyinclude>{{#time: Y-m-d H:i|{{REVISIONTIMESTAMP}}}}</onlyinclude> == فهرست == {{Wikidata list |sparql=SELECT ?item WHERE { ?date_node wikibase:timePrecision "11"^^xsd:integer . ?date_node wikibase:timeValue ?date . FILTER (year(?date) > 1899) FILTER (day(?date) = day(now())) FILTER (month(?date) = month(now())) ?item p:P569/<http://www.wikidata.org/prop/statement/value/P569> ?date_node . ?item wdt:P31 wd:Q5 . OPTIONAL {?item wdt:P570 ?dod} FILTER (!bound(?dod)) } ORDER BY DESC(?date) ?item |columns=P18,P569:تاريخ پيدائش,label:ماڻهو,وضاحت,P106,P39,P27,P735 |thumb=125 |autolist=fallback |links=local }} {| class='wikitable sortable' ! عکس ! تاريخ پيدائش ! ماڻهو ! وضاحت ! پيشو ! position held ! شهريت ! ذاتي نالو |- | [[فائل:Zuzana Čaputová (20.6.2019) VIII.jpg|center|125px]] | data-sort-value="1973" | 1973-06-21 | [[زوزانا چاپوتووا]] | | ''[[:d:Q185351|jurist]]''<br/>[[سياستدان]]<br/>''[[:d:Q15253558|فعاليت پسند]]''<br/>''[[:d:Q3578589|environmentalist]]''<br/>''[[:d:Q40348|lawyer]]'' | ''[[:d:Q6468838|President of Slovakia]]''<br/>''[[:d:Q708492|council member]]''<br/>''[[:d:Q1127270|deputy chairperson]]'' | [[چيڪوسلوواڪيا]]<br/>[[سلوواڪيا]] | ''[[:d:Q14936925|Zuzana]]'' |- | [[فائل:Joko Widodo 2019 official portrait.jpg|center|125px]] | data-sort-value="1961" | 1961-06-21 | [[جوڪو ودودو]] | | [[سياستدان]]<br/>''[[:d:Q131524|entrepreneur]]''<br/>''[[:d:Q81096|engineer]]'' | ''[[:d:Q11755916|President of Indonesia]]'' | [[انڊونيشيا]] | ''[[:d:Q56045677|Joko]]''<br/>''[[:d:Q56045774|Widodo]]'' |- | | data-sort-value="1952" | 1952-06-21<br/>1952-06 | [[گريگري ڊئوڊ رابرٽس|رابرٽس]] | | [[ليکڪ]] | | [[آسٽريليا]] | ''[[:d:Q922983|Gregory]]'' |} {{Wikidata list end}} [[زمرو:اڄ جي تاريخ ڄمڻ وارا ماڻهو]] [[زمرو:مارچ جون پيدائشون]] 722ktf7l52aaxuw4bhxq3eqrnt48dkq وڪيپيڊيا:صلاح مشورو/خبرون 4 54482 387247 379373 2026-06-21T03:21:24Z MediaWiki message delivery 4190 /* The Signpost: 21 June 2026 */ نئون ڀاڱو 387247 wikitext text/x-wiki <noinclude> {{وڪيپيڊيا:ديوان عام/سرنامو}} [[زمرو:وڪيپيڊيا ديوان عام]] </noinclude><!-- مهرباني ڪري هن سِٽَ کان هيٺ پنهنجا نياپا (پيغام) درج ڪريو. --> == وڪيپيڊيا ايشيائي مهينو 2021 ۾ شريڪ ٿيڻ جي ڪانڍ == <p>'''سنڌي وڪيپيڊيا جي سڀني ڀاڱيدارن کي دعوت ڏجي ٿي ۽ پڌرنامو جاري ڪجي ٿو ته وڪيپيڊيا نومبر 1 کان 30 نومبر 2021 تائين مضمون لکڻ جو عالمي مقابلو '''[[وڪيپيڊيا:وڪيپيڊيا_ايشيائي_مهينو/2021|وڪيپيڊيا ايشيائي مهينو 2021]]'''، شروع آهي، ان ۾'''[[وڪيپيڊيا:وڪيپيڊيا_ايشيائي_مهينو/2021/ڀاڱيدار|توهان پڻ شامل ٿي سگهون ٿا]]'''.</p></div> [[يوزر: JogiAsad|<span style="color:Maroon;font:italic bold 1em Candara;text-shadow:#AAF 0.2em 0.2em 0.1em;">جوڳي اسد راڄپر </span>]]&nbsp;[[User talk:JogiAsad|<sup style="font-family:Candara; color:Skyblue;">ڳالھ</sup>]] 11:55, 7 آڪٽوبر 2021 (UTC) == وڪيپيڊيا، آزاد ڄاڻ انسائيڪلوپيڊيا == * [https://indusnews.net/2021/11/sindhi-wikipedia/ پڙهو آرٽيڪل وڪيپيڊيا، آزاد ڄاڻ انسائيڪلوپيڊيا، آن لائن معلومات جو خزانو] * [https://epaper.hindvasi.com/21-11-2021/16 دي هندواسي پيج 16] ۽ [https://epaper.hindvasi.com/21-11-2021/18/large پيج 18] [[يوزر: JogiAsad|<span style="color:Maroon;font:italic bold 1em Candara;text-shadow:#AAF 0.2em 0.2em 0.1em;">جوڳي اسد راڄپر </span>]]&nbsp;[[User talk:JogiAsad|<sup style="font-family:Candara; color:Skyblue;">ڳالھ</sup>]] 21:10, 15 نومبر 2021 (UTC) == Global bot approval request for JhsBot == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> {{int:hello}}! {{#ifeq:{{CONTENTLANGUAGE}}|en||I apologize for sending this message in English. {{int:please-translate}}.}} In accordance to [[:m:Bot policy#Global bots|the policy]], this message is to notify you that there is a new approval request for a global bot. The discussion is available at [[:m:Steward requests/Bot status#Global bot status for JhsBot|Steward requests/Bot status#Global bot status for JhsBot]] on Meta-Wiki. All Wikimedia community members are invited to participate. Thank you for your time. Best regards,<br /> --[[User:Martin Urbanec|Martin Urbanec]] ([[:m:User talk:Martin Urbanec|{{int:Talkpagelinktext}}]]) 23:25, 13 نومبر 2022 ( يو.ٽي.سي) </div> <!-- Message sent by User:Martin Urbanec@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Bot_policy/New_global_bot_discussion&oldid=23595640 --> == WikiLoves Folklore 2023 in Pakistan == Dear Wikipedia community, as we discussed through Twitter Space and Whatsapp group about the WikiLoves Folklore 2023 and organizing event in Pakistan. This is for the reference and community information and inviting to participate in the WikiLoves Folklore 2023 in Pakistan. Thanks 🙏 == ''The Signpost'': 16 January 2023 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * From the team: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-01-16/From the team|We heard zoomers liked fortnights: the biweekly Signpost rides again]] * Special report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-01-16/Special report|Coverage of 2022 bans reveals editors serving long sentences in Saudi Arabia since 2020]] * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-01-16/News and notes|Revised Code of Conduct Enforcement Guidelines up for vote, WMF counsel departs, generative models under discussion]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-01-16/In the media|Court orders user data in libel case, Saudi Wikipedia in the crosshairs, Larry Sanger at it again]] * Technology report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-01-16/Technology report|View it! A new tool for image discovery]] * In focus: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-01-16/In focus|Busting into Grand Central]] * Serendipity: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-01-16/Serendipity|How I bought part of Wikipedia – for less than $100]] * Gallery: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-01-16/Gallery|What is our responsibility when it comes to images?]] * Humour: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-01-16/Humour|New geologically speedy deletion criteria introduced]] * Opinion: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-01-16/Opinion|Good old days, in which fifth-symbol-lacking lipograms roam'd our librarious litany]] * Featured content: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-01-16/Featured content|Flip your lid]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-01-16/Traffic report|The most viewed articles of 2022]] * From the archives: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-01-16/From the archives|Five, ten, and fifteen years ago]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 02:16, 16 جنوري 2023 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:Evad37/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=24363624 --> == ''The Signpost'': 4 February 2023 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * From the editor: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-02-04/From the editor|New for the Signpost: Author pages, tag pages, and a decent article search function]] * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-02-04/News and notes|Foundation update on fundraising, new page patrol, Tides, and Wikipedia blocked in Pakistan]] * Section 230: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-02-04/Section 230|Twenty-six words that created the internet, and the future of an encyclopedia]] * Disinformation report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-02-04/Disinformation report|Wikipedia on Santos]] * Special report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-02-04/Special report|Legal status of Wikimedia projects "unclear" under potential European legislation]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-02-04/In the media|Furor over new Wikipedia skin, followup on Saudi bans, and legislative debate]] * Op-Ed: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-02-04/Op-Ed|Estonian businessman and political donor brings lawsuit against head of national Wikimedia chapter]] * Opinion: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-02-04/Opinion|Study examines cultural leanings of Wikimedia projects' visual art coverage]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-02-04/Recent research|Wikipedia's "moderate yet systematic" liberal citation bias]] * WikiProject report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-02-04/WikiProject report|WikiProject Organized Labour]] * Tips and tricks: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-02-04/Tips and tricks|XTools: Data analytics for your list of created articles]] * Featured content: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-02-04/Featured content|20,000 Featureds under the Sea]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-02-04/Traffic report|Films, deaths and ChatGPT]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 21:46, 4 فيبروري 2023 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:Evad37/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=24455582 --> == ''The Signpost'': 20 February 2023 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-02-20/News and notes|Terms of Use update, Steward elections, and Wikipedia back in Pakistan]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-02-20/In the media|Arbitrators open case after article alleges Wikipedia "intentionally distorts" Holocaust coverage]] * Disinformation report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-02-20/Disinformation report|The "largest con in corporate history"?]] * Essay: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-02-20/Essay|Machine-written articles: a new challenge for Wikipedia]] * Tips and tricks: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-02-20/Tips and tricks|All about writing at DYK]] * Featured content: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-02-20/Featured content|Eden, lost.]] * Gallery: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-02-20/Gallery|Love is in the air]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-02-20/Traffic report|Superbowl? Pfft. Give me some Bollywood! Yours sincerely, the world]] * From the archives: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-02-20/From the archives|5, 10, and 15 years ago: Let's (not) delete the Main Page!]] * Cobwebs: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-02-20/Cobwebs|Editorial: The loss of the moral high ground]] * Humour: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-02-20/Humour|The RfA Candidate's Song]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 18:04, 20 فيبروري 2023 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:Evad37/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=24566371 --> == ''The Signpost'': 9 March 2023 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"><div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's weekly journal about Wikipedia and Wikimedia''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-03-09/News and notes|What's going on with the Wikimedia Endowment?]] * Technology report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-03-09/Technology report|Second flight of the Soviet space bears: Testing ChatGPT's accuracy]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-03-09/In the media|What should Wikipedia do? Publish Russian propoganda? Be less woke? Cover the Holocaust in Poland differently?]] * Featured content: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-03-09/Featured content|In which over two-thirds of the featured articles section needs to be copied over to WikiProject Military History's newsletter]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-03-09/Recent research|"Wikipedia's Intentional Distortion of the Holocaust" in Poland and "self-focus bias" in coverage of global events]] * From the archives: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-03-09/From the archives|Five, ten, and fifteen years ago]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 05:43, 9 مارچ 2023 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:Evad37/SPS]]) --></div></div> <!-- Message sent by User:Bri@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=24651918 --> == ''The Signpost'': 20 March 2023 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-03-20/News and notes|Wikimania submissions deadline looms, Russian government after our lucky charms, AI woes nix CNET from RS slate]] * Eyewitness: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-03-20/Eyewitness|Three more stories from Ukrainian Wikimedians]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-03-20/In the media|Paid editing, plagiarism payouts, proponents of a ploy, and people peeved at perceived preferences]] * Featured content: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-03-20/Featured content|Way too many featured articles]] * Interview: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-03-20/Interview|228/2/1: the inside scoop on Aoidh's RfA]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-03-20/Traffic report|Who died? Who won? Who lost?]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 11:19, 20 مارچ 2023 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:Evad37/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=24726786 --> == ''The Signpost'': 20 March 2023 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-03-20/News and notes|Wikimania submissions deadline looms, Russian government after our lucky charms, AI woes nix CNET from RS slate]] * Eyewitness: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-03-20/Eyewitness|Three more stories from Ukrainian Wikimedians]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-03-20/In the media|Paid editing, plagiarism payouts, proponents of a ploy, and people peeved at perceived preferences]] * Featured content: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-03-20/Featured content|Way too many featured articles]] * Interview: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-03-20/Interview|228/2/1: the inside scoop on Aoidh's RfA]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-03-20/Traffic report|Who died? Who won? Who lost?]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 13:20, 20 مارچ 2023 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:Evad37/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=24726786 --> == ''The Signpost'': 3 April 2023 == <div lang="en" dir="ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="-moz-column-count:2; -webkit-column-count:2; column-count:2;"> * From the editor: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-04-03/From the editor|Some long-overdue retractions]] * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-04-03/News and notes|Sounding out, a universal code of conduct, and dealing with AI]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-04-03/In the media|Twiddling Wikipedia during an online contest, and other news]] * Arbitration report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-04-03/Arbitration report|"World War II and the history of Jews in Poland" case is ongoing]] * Featured content: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-04-03/Featured content|Hail, poetry! Thou heav'n-born maid]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-04-03/Recent research|Language bias: Wikipedia captures at least the "silhouette of the elephant", unlike ChatGPT]] * From the archives: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-04-03/From the archives|April Fools' through the ages]] * Disinformation report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-04-03/Disinformation report|Sus socks support suits, seems systemic]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 05:25, 7 اپريل 2023 ( يو.ٽي.سي) </div> <!-- Message sent by User:Bri@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=24766128 --> == ''The Signpost'': 26 April 2023 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-04-26/News and notes|Staff departures at Wikimedia Foundation, Jimbo hands in the bits, and graphs' zeppelin burns]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-04-26/In the media|Contested truth claims in Wikipedia]] * Obituary: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-04-26/Obituary|Remembering David "DGG" Goodman]] * Arbitration report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-04-26/Arbitration report|Holocaust in Poland, Jimbo in the hot seat, and a desysopping]] * Opinion: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-04-26/Opinion|What Jimbo's question revealed about scamming]] * Op-Ed: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-04-26/Op-Ed|Wikipedia as an anchor of truth]] * Special report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-04-26/Special report|''Signpost'' statistics between years 2005 and 2022]] * News from the WMF: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-04-26/News from the WMF|Collective planning with the Wikimedia Foundation]] * Featured content: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-04-26/Featured content|In which we described the featured articles in rhyme again]] * From the archives: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-04-26/From the archives|April Fools' through the ages, part two]] * Humour: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-04-26/Humour|The law of hats]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-04-26/Traffic report|Long live machine, the future supreme]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 13:19, 26 اپريل 2023 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:Evad37/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=24906106 --> == ''The Signpost'': 8 May 2023 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"><div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's weekly journal about Wikipedia and Wikimedia''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-05-08/News and notes|New legal "deVLOPments" in the EU]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-05-08/In the media|Vivek's smelly socks, online safety, and politics]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-05-08/Recent research|Gender, race and notability in deletion discussions]] * Featured content: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-05-08/Featured content|I wrote a poem for each article, I found rhymes for all the lists; <br />My first featured picture of this year now finally exists!]] * Arbitration report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-05-08/Arbitration report|"World War II and the history of Jews in Poland" approaches conclusion]] * News from the WMF: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-05-08/News from the WMF|Planning together with the Wikimedia Foundation]] * Special report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-05-08/Special report|There Shall Be Seasons Refreshing – Stories from WikiConference India 2023]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 04:26, 8 مَئي 2023 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:Evad37/SPS]]) --></div></div> <!-- Message sent by User:Bri@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=24990251 --> == ''The Signpost'': 22 May 2023 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-05-22/News and notes|Golden parachutes: Record severance payments at Wikimedia Foundation]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-05-22/In the media|History, propaganda and censorship]] * Arbitration report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-05-22/Arbitration report|Final decision in "World War II and the history of Jews in Poland"]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-05-22/Recent research|Create or curate, cooperate or compete? Game theory for Wikipedia editors]] * Featured content: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-05-22/Featured content|A very musical week for featured articles]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-05-22/Traffic report|Coronation, chatbot, celebs]] * WikiProject report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-05-22/WikiProject report|Wikipedians Convene for Queering Wikipedia 2023: The First International LGBT+ Wikipedia Conference]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 08:42, 22 مَئي 2023 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:Evad37/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=24998606 --> == ''The Signpost'': 5 June 2023 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-06-05/News and notes|WMRU director forks new 'pedia, birds flap in top '22 piccy, WMF weighs in on Indian gov's map axe plea]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-06-05/In the media|Section 230 stands tall, WP vs. UK bill, Miss Information dissed again]] * Featured content: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-06-05/Featured content|Poetry under pressure]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-06-05/Traffic report|Celebs, controversies and a chatbot in the public eye]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 01:24, 5 جُونِ 2023 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:Evad37/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=25064021 --> == ''The Signpost'': 19 June 2023 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-06-19/News and notes|WMF Terms of Use now in force, new Creative Commons licensing]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-06-19/In the media|English WP editor glocked after BLP row on Italian 'pedia]] * Featured content: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-06-19/Featured content|Content, featured]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-06-19/Recent research|Hoaxers prefer currently-popular topics]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 10:11, 19 جُونِ 2023 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:Evad37/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=25152768 --> == ''The Signpost'': 3 July 2023 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-07-03/News and notes|Online Safety Bill: Wikimedia Foundation and Wikimedia UK launch open letter]] * Disinformation report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-07-03/Disinformation report|Imploded submersible outfit foiled trying to sing own praises on Wikipedia]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-07-03/In the media|Journo proposes mass Wiki dox, sponsored articles on Fandom, Section 230 discussed]] * Featured content: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-07-03/Featured content|Incensed]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-07-03/Traffic report|Are you afraid of spiders? Arnold? The Idol? ChatGPT?]] * Humour: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-07-03/Humour|United Nations dispatches peacekeeping force to Wikipedia policy discussions]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 08:17, 3 جُولاءِ 2023 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:Evad37/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=25180371 --> == ''The Signpost'': 17 July 2023 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-07-17/News and notes|Big bux hidden beneath wine-dark sea as we wait for the Tides to go out?]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-07-17/In the media|Tentacles of Emirates plot attempt to ensnare Wikipedia]] * Obituary: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-07-17/Obituary|David Thomsen (Dthomsen8) and Ingo Koll (Kipala)]] * News from the WMF: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-07-17/News from the WMF|ABC for Fundraising: Advancing Banner Collaboration for fundraising campaigns]] * In focus: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-07-17/In focus|Are the children of celebrities over-represented in French cinema?]] * Tips and tricks: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-07-17/Tips and tricks|What automation can do for you (and your WikiProject)]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-07-17/Recent research|Wikipedia-grounded chatbot "outperforms all baselines" on factual accuracy]] * Humour: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-07-17/Humour|New fringe theories to be introduced]] * Cobwebs: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-07-17/Cobwebs|If you're reading this, you're probably on a desktop]] * Featured content: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-07-17/Featured content|Scrollin', scrollin', scrollin', keep those readers scrollin', got to keep on scrollin', Rawhide!]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-07-17/Traffic report|The Idol becomes the Master]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 09:03, 17 جُولاءِ 2023 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:Evad37/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=25275917 --> == ''The Signpost'': 1 August 2023 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-08-01/News and notes|City officials attempt to doxx Wikipedians, Ruwiki founder banned, WMF launches Mastodon server]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-08-01/In the media|Truth, AI, bull from politicians, and climate change]] * Disinformation report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-08-01/Disinformation report|Hot climate, hot hit, hot money, hot news hot off the presses!]] * Obituary: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-08-01/Obituary|Donald Cram, Peter McCawley, and Eagleash]] * Tips and tricks: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-08-01/Tips and tricks|Citation tools for dummies!]] * Humour: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-08-01/Humour|Does Wikipedia present neutral perspectives?]] * In focus: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-08-01/In focus|''Journals cited by Wikipedia'']] * Opinion: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-08-01/Opinion|Are global bans the last step?]] * Featured content: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-08-01/Featured content|Featured Content, 1 to 15 July]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-08-01/Traffic report|Come on Oppie, let's go party]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 03:40, 1 آگسٽ 2023 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:Evad37/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=25312130 --> == ''The Signpost'': 15 August 2023 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-08-15/News and notes|Dude, Where's My Donations? Wikimedia Foundation announces another million in grants for non-Wikimedia-related projects]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-08-15/In the media|An accusation of bias from Brazil, a lawsuit from Portugal, plagiarism from Florida]] * In focus: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-08-15/In focus|2023 Good Article Nomination drive is underway: get your barnstars here!]] * Special report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-08-15/Special report|Thirteen years later, why are most administrators still from 2005?]] * Tips and tricks: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-08-15/Tips and tricks|How to find images for your articles, check their copyright, upload them, and restore them]] * Cobwebs: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-08-15/Cobwebs|Getting serious about writing]] * Opinion: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-08-15/Opinion|Copyright trolls, or the last beautiful free souls on this planet?]] * Serendipity: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-08-15/Serendipity|Why I stopped taking photographs almost altogether]] * Featured content: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-08-15/Featured content|Barbenheimer confirmed]] * Humour: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-08-15/Humour|Arbitration Committee to accept case against Right Honorable Frimbley Cantingham, 15th Viscount Bellington-upon-Porkshire]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-08-15/Traffic report|Come on in, and pull yourself up a chair]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 14:19, 15 آگسٽ 2023 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:Evad37/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=25463725 --> == Global bot flag request for Lingua Libre Bot == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> : <small>Apologies for sending this message solely in English. {{int:please-translate}}.</small> {{int:hello}}, This is a notice pursuant the [[:m:Special:MyLanguage/Bot policy|global bot policy]], to inform you that [[:m:User:Lingua Libre Bot|Lingua Libre Bot]] is requesting approval to operate as a global bot. The discussion can be found at [[:m:Special:MyLanguage/Steward_requests/Bot_status#Lingua_Libre_Bot|Steward requests/Bot status]] in Meta-Wiki. All Wikimedia Community members can participate in the discussion if they so wish. {{int:thank-you}} <small>''You are receiving this message because this page is listed in the [[:m:Bot policy/New global bot discussion|list of pages to notify]] about new global bot discussions. If you no longer wish to be notified, you may remove this page from that list at any time.''</small> <bdi lang="en" dir="ltr">--[[m:User:MarcoAurelio|MA]] ([[m:User talk:MarcoAurelio|بحث]]) 11:04, 21 آگسٽ 2023 ( يو.ٽي.سي)</bdi> </div> <!-- Message sent by User:MarcoAurelio@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Bot_policy/New_global_bot_discussion&oldid=25384075 --> == ''The Signpost'': 31 August 2023 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * From the editor: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-08-31/From the editor|Beta version of signpost.news now online]] * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-08-31/News and notes|You like RecentChanges?]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-08-31/In the media|Taking it sleazy]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-08-31/Recent research|The five barriers that impede "stitching" collaboration between Commons and Wikipedia]] * Draftspace: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-08-31/Draftspace|Bad Jokes and Other Draftspace Novelties]] * Humour: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-08-31/Humour|The Dehumourification Plan]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-08-31/Traffic report|Raise your drinking glass, here's to yesterday]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 00:45, 31 آگسٽ 2023 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:Evad37/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=25528894 --> == ''The Signpost'': 16 September 2023 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-09-16/News and notes|Wikimedia power sharing – just an advisory role for the volunteer community?]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-09-16/In the media|"Just flirting", going Dutch and Shapps for the defence?]] * Obituary: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-09-16/Obituary|Nosebagbear]] * Serendipity: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-09-16/Serendipity|Yea, though I walk through the valley of the shadow of death, I will fear no paywall, for thou, Wikipedia Library, art with me]] * Featured content: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-09-16/Featured content|Catching up]] * Concept: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-09-16/Concept|Strange portal opened by CERN researchers brings Wikipedia articles from "other worlds"]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-09-16/Traffic report|Some of it's magic, some of it's tragic]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 04:38, 16 سيپٽمبر 2023 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:Evad37/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=25586584 --> == ''The Signpost'': 3 October 2023 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-10-03/News and notes|Wikimedia Endowment financial statement published]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-10-03/In the media|History is written by whoever can harness the most editors]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-10-03/Recent research|Readers prefer ChatGPT over Wikipedia; concerns about limiting "anyone can edit" principle "may be overstated"]] * Featured content: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-10-03/Featured content|By your logic,]] * Concept: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-10-03/Concept|Wikipedia policies from other worlds: WP:NOANTLERS]] * Poetry: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-10-03/Poetry|"The Sight"]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-10-03/Traffic report|There shall be no slaves in the land of lands, it's a Bollywood jam]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 20:32, 3 آڪٽوبر 2023 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:Evad37/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=25667606 --> == ''The Signpost'': 23 October 2023 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-10-23/News and notes|Where have all the administrators gone?]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-10-23/In the media|Thirst traps, the fastest loading sites on the web, and the original collaborative writing]] * Gallery: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-10-23/Gallery|Before and After: Why you don't need to know how to restore images to make massive improvements]] * Featured content: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-10-23/Featured content|Yo, ho! Blow the man down!]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-10-23/Traffic report|The calm and the storm]] * News from Diff: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-10-23/News from Diff|Sawtpedia: Giving a Voice to Wikipedia Using QR Codes]] * Humour: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-10-23/Humour|New citation template introduced for divine revelations, drug use, and really thinking about it]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 07:03, 23 آڪٽوبر 2023 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:Evad37/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=25777554 --> == ''The Signpost'': 6 November 2023 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * Arbitration report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-11-06/Arbitration report|Admin bewilderingly unmasks self as sockpuppet of other admin who was extremely banned in 2015]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-11-06/In the media|UK gov bigwig accused of ripping off WP articles for book, Wikipedians accused of being dicks by a rich man]] * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-11-06/News and notes|Board candidacy process posted, editors protest WMF privacy measure, sweet meetups]] * Opinion: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-11-06/Opinion|An open letter to Elon Musk]] * WikiCup report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-11-06/WikiCup report|The WikiCup 2023]] * News from Wiki Ed: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-11-06/News from Wiki Ed|Equity lists on Wikipedia]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-11-06/Recent research|How English Wikipedia drove out fringe editors over two decades]] * Featured content: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-11-06/Featured content|Like putting a golf course in a historic site.]] * Wikidata: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-11-06/Wikidata|Evaluating qualitative systemic bias in large article sets on Wikipedia]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-11-06/Traffic report|Cricket jumpscare]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 03:46, 6 نومبر 2023 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:Evad37/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=25812995 --> == ''The Signpost'': 20 November 2023 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-11-20/In the media|Propaganda and photos, lunatics and a lunar backup]] * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-11-20/News and notes|Update on Wikimedia's financial health]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-11-20/Traffic report|If it bleeds, it leads]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-11-20/Recent research|Canceling disputes as the real function of ArbCom]] * Wikimania: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-11-20/Wikimania|Wikimania 2024 scholarships]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 09:46, 20 نومبر 2023 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:Evad37/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=25866860 --> == ''The Signpost'': 4 December 2023 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-12-04/News and notes|Beeblebrox ejected from Arbitration Committee following posts on Wikipediocracy]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-12-04/In the media|Turmoil on Hebrew Wikipedia, grave dancing, Olga's impact and inspiring Bhutanese nuns]] * Disinformation report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-12-04/Disinformation report|"Wikipedia and the assault on history"]] * In focus: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-12-04/In focus|Tens of thousands of freely available sources flagged]] * Comix: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-12-04/Comix|Bold comics for a new age]] * Essay: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-12-04/Essay|I am going to die]] * Featured content: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-12-04/Featured content|Real gangsters move in silence]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-12-04/Traffic report|And it's hard to watch some cricket, in the cold November Rain]] * Humour: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-12-04/Humour|Mandy Rice-Davis Applies]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 10:11, 4 ڊسمبر 2023 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:Evad37/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=25919722 --> == ''The Signpost'': 24 December 2023 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * Special report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-12-24/Special report|Did the Chinese Communist Party send astroturfers to sabotage a hacktivist's Wikipedia article?]] * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-12-24/News and notes|The Italian Public Domain wars continue, Wikimedia RU set to dissolve, and a recap of WLM 2023]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-12-24/In the media|Consider the humble fork]] * Discussion report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-12-24/Discussion report|Arabic Wikipedia blackout; Wikimedians discuss SpongeBob, copyrights, and AI]] * In focus: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-12-24/In focus|Liquidation of Wikimedia RU]] * Technology report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-12-24/Technology report|Dark mode is coming]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-12-24/Recent research|"LLMs Know More, Hallucinate Less" with Wikidata]] * Gallery: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-12-24/Gallery|A feast of holidays and carols]] * Comix: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-12-24/Comix|Lollus lmaois 200C tincture]] * Crossword: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-12-24/Crossword|when the crossword is sus]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-12-24/Traffic report|What's the big deal? I'm an animal!]] * From the editor: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-12-24/From the editor|A piccy iz worth OVAR 9000!!!11oneone! wordz ^_^]] * Apocrypha: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-12-24/Apocrypha|Local editor discovered 1,380 lost subheadings in ancient Signpost scrolls. And what he found was shocking.]] * Humour: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-12-24/Humour|Guess the joke contest]] * BJAODN: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2023-12-24/BJAODN|Bad jokes and other deleted nonsense]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 10:01, 24 ڊسمبر 2023 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:Evad37/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=25972416 --> == ''The Signpost'': 10 January 2024 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * From the editor: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-01-10/From the editor|NINETEEN MORE YEARS! NINETEEN MORE YEARS!]] * Special report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-01-10/Special report|Public Domain Day 2024]] * Technology report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-01-10/Technology report|Wikipedia: A Multigenerational Pursuit]] * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-01-10/News and notes|In other news ... see ya in court!]] * In focus: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-01-10/In focus|The long road of a featured article candidate]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-01-10/In the media|What is plagiarism? Oklahoma Disneyland? Reaching a human being at Wikipedia?]] * WikiProject report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-01-10/WikiProject report|WikiProjects Israel and Palestine]] * Obituary: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-01-10/Obituary|Anthony Bradbury]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-01-10/Traffic report|The most viewed articles of 2023]] * Crossword: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-01-10/Crossword|everybody gangsta till the style sheets start cascading]] * Comix: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-01-10/Comix|Conflict resolution]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 12:51, 12 جنوري 2024 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=26044843 --> == ''The Signpost'': 31 January 2024 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-01-31/News and notes|Wikipedian Osama Khalid celebrated his 30th birthday in jail]] * Opinion: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-01-31/Opinion|Until it happens to you]] * Disinformation report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-01-31/Disinformation report|How paid editors squeeze you dry]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-01-31/In the media|Katherine Maher new NPR CEO, go check Wikipedia, race in the race]] * In focus: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-01-31/In focus|The long road of a featured article candidate, part 2]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-01-31/Recent research|Croatian takeover was enabled by "lack of bureaucratic openness and rules constraining [admins]"]] * Comix: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-01-31/Comix|We've all got to start somewhere]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-01-31/Traffic report|DJ, gonna burn this goddamn house right down]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 15:16, 31 جنوري 2024 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:Bri@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=26086360 --> == Request for global bot flag for CommonsDelinker == Hello! This is a notification to let you know that a new request for the [[m:Special:MyLanguage/Bot policy#Global bots|global bot]] flag for [[Special:Contributions/CommonsDelinker|CommonsDelinker]] has been started. Please note that the request will remain open for 14 days starting today. You can leave a comment or opinion on [[m:Steward requests/Bot status#Global bot status requests|the relevant page]]! Best regards --[[m:User:Superpes15|Superpes15]] ([[m:User talk:Superpes15|talk]]) <!-- Message sent by User:Superpes15@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Bot_policy/New_global_bot_discussion&oldid=25384075 --> [[زمرو:غير فعال منصوبو صفحا]] == ''The Signpost'': 13 February 2024 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-02-13/News and notes|Wikimedia Russia director declared "foreign agent" by Russian gov; EU prepares to pile on the papers]] * Disinformation report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-02-13/Disinformation report|How low can the scammers go?]] * Gallery: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-02-13/Gallery|Before and After: Why you don't need to touch grass to dramatically improve images of flora and fauna]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-02-13/In the media|Speaking in tongues, toeing the line, and dressing the part]] * Serendipity: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-02-13/Serendipity|Is this guy the same as the one who was a Nazi?]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-02-13/Traffic report|Griselda, Nikki, Carl, Jannik and two types of football]] * Crossword: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-02-13/Crossword|Our crossword to bear]] * Comix: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-02-13/Comix|Strongly]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 04:38, 13 فيبروري 2024 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=26223997 --> == ''The Signpost'': 2 March 2024 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-03-02/News and notes|Wikimedia enters US Supreme court hearings as "the dolphin inadvertently caught in the net"]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-03-02/Recent research|Images on Wikipedia "amplify gender bias"]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-03-02/In the media|The Scottish Parliament gets involved, a wikirace on live TV, and the Foundation's CTO goes on record]] * Obituary: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-03-02/Obituary|Vami_IV]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-03-02/Traffic report|Supervalentinefilmbowlday]] * WikiCup report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-03-02/WikiCup report|High-scoring WikiCup first round comes to a close]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 11:03, 2 مارچ 2024 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=26310391 --> == ''The Signpost'': 29 March 2024 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * Technology report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-03-29/Technology report|Millions of readers still seeing broken pages as "temporary" disabling of graph extension nears its second year]] * Interview: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-03-29/Interview|Interview on Wikimedia Foundation fundraising and finance strategy]] * Special report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-03-29/Special report|19-page PDF accuses Wikipedia of bias against Israel, suggests editors be forced to reveal their real names, and demands a new feature allowing people to view the history of Wikipedia articles]] * Op-Ed: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-03-29/Op-Ed|Wikipedia in the age of personality-driven knowledge]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-03-29/Recent research|"Newcomer Homepage" feature mostly fails to boost new editors]] * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-03-29/News and notes|Universal Code of Conduct Coordinating Committee Charter ratified]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-03-29/In the media|"For me it’s the autism": AARoard editors on the fork more traveled]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-03-29/Traffic report|He rules over everything, on the land called planet Dune]] * Humour: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-03-29/Humour|Letters from the editors]] * Comix: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-03-29/Comix|Layout issue]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 22:42, 29 مارچ 2024 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=26349119 --> == ''The Signpost'': 25 April 2024 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-04-25/In the media|Censorship and wikiwashing looming over RuWiki, edit wars over San Francisco politics and another wikirace on live TV]] * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-04-25/News and notes|A sigh of relief for open access as Italy makes a slight U-turn on their cultural heritage reproduction law]] * WikiConference report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-04-25/WikiConference report|WikiConference North America 2023 in Toronto recap]] * WikiProject report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-04-25/WikiProject report|WikiProject Newspapers (Not WP:NOTNEWS)]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-04-25/Recent research|New survey of over 100,000 Wikipedia users]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-04-25/Traffic report|O.J., cricket and a three body problem]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 11:51, 25 اپريل 2024 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=26669718 --> == ''The Signpost'': 16 May 2024 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-05-16/News and notes|Democracy in action: multiple elections]] * Special report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-05-16/Special report|Will the new RfA reform come to the rescue of administrators?]] * Arbitration report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-05-16/Arbitration report|Ruined temples for posterity to ponder over – arbitration from '22 to '24]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-05-16/In the media|Deadnames on the French Wikipedia, and a duel between Russian wikis]] * Op-Ed: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-05-16/Op-Ed|Wikidata to split as sheer volume of information overloads infrastructure]] * Comix: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-05-16/Comix|Generations]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-05-16/Traffic report|Crawl out through the fallout, baby]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 11:00, 16 مَئي 2024 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=26773320 --> == ''The Signpost'': 8 June 2024 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-06-08/News and notes|Wikimedia Foundation publishes its Form 990 for fiscal year 2022-2023]] * Technology report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-06-08/Technology report|New Page Patrol receives a much-needed software upgrade]] * Deletion report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-06-08/Deletion report|The lore of Kalloor]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-06-08/In the media|National cable networks get in on the action arguing about what the first sentence of a Wikipedia article ought to say]] * News from the WMF: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-06-08/News from the WMF|Progress on the plan — how the Wikimedia Foundation advanced on its Annual Plan goals during the first half of fiscal year 2023-2024]] * Opinion: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-06-08/Opinion|Public response to the editors of Settler Colonial Studies]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-06-08/Recent research|ChatGPT did not kill Wikipedia, but might have reduced its growth]] * Featured content: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-06-08/Featured content|We didn't start the wiki]] * Essay: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-06-08/Essay|No queerphobia]] * Special report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-06-08/Special report|RetractionBot is back to life!]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-06-08/Traffic report|Chimps, Eurovision, and the return of the Baby Reindeer]] * Comix: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-06-08/Comix|The Wikipediholic Family]] * Humour: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-06-08/Humour|Wikipedia rattled by sophisticated cyberattack of schoolboy typing "balls" in infobox]] * Concept: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-06-08/Concept|Palimpsestuous]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 12:29, 8 جُونِ 2024 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=26803274 --> == ''The Signpost'': 4 July 2024 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-07-04/News and notes|WMF board elections and fundraising updates]] * Special report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-07-04/Special report|Wikimedia Movement Charter ratification vote underway, new Council may surpass power of Board]] * In focus: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-07-04/In focus|How the Russian Wikipedia keeps it clean despite having just a couple dozen administatrors]] * Discussion report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-07-04/Discussion report|Wikipedians are hung up on the meaning of Madonna]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-07-04/In the media|War and information in war and politics]] * Sister projects: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-07-04/Sister projects|On editing Wikisource]] * Obituary: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-07-04/Obituary|Hanif Al Husaini, Salazarov and Hyacinth]] * Opinion: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-07-04/Opinion|Etika: a Pop Culture Champion]] * Gallery: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-07-04/Gallery|Spokane Willy's photos]] * Op-Ed: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-07-04/Op-Ed|Why you should not vote in the 2024 WMF BoT elections]] * Crossword: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-07-04/Crossword|On a day of independence, beat crosswords into crossploughshares]] * Humour: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-07-04/Humour|A joke]] * Cobwebs: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-07-04/Cobwebs|Counting to a billion — manuscripts don't burn]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-07-04/Recent research|Is Wikipedia Politically Biased? Perhaps]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-07-04/Traffic report|Talking about you and me, and the games people play]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 13:42, 4 جُولاءِ 2024 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=26991487 --> == ''The Signpost'': 22 July 2024 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * Discussion report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-07-22/Discussion report|Internet users flock to Wikipedia to debate its image policy over Trump raised-fist photo]] * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-07-22/News and notes|Wikimedia community votes to ratify Movement Charter; Wikimedia Foundation opposes ratification]] * News from the WMF: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-07-22/News from the WMF|Wikimedia Foundation Board resolution and vote on the proposed Movement Charter]] * Essay: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-07-22/Essay|Reflections on editing and obsession]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-07-22/In the media|What's on Putin's fork, the court's docket, and in Harrison's book?]] * Obituary: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-07-22/Obituary|JamesR]] * Crossword: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-07-22/Crossword|Vaguely bird-shaped crossword]] * Humour: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-07-22/Humour|Joe Biden withdraws RfA, Donald Trump selects co-nom]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 09:34, 22 جُولاءِ 2024 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=27085896 --> == ''The Signpost'': 14 August 2024 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-08-14/In the media|Portland pol profile paid for from public purse]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-08-14/Recent research|STORM: AI agents role-play as "Wikipedia editors" and "experts" to create Wikipedia-like articles, a more sophisticated effort than previous auto-generation systems]] * Discussion report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-08-14/Discussion report|Twitter marks the spot]] * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-08-14/News and notes|Another Wikimania has concluded]] * Special report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-08-14/Special report|Nano or just nothing: Will nano go nuclear?]] * Opinion: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-08-14/Opinion|HouseBlaster's RfA debriefing]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-08-14/Traffic report|Ball games, movies, elections, but nothing really ''weird'']] * Humour: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-08-14/Humour|I'm proud to be a template]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 22:52, 14 آگسٽ 2024 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=27163580 --> [[زمرو:وڪيپيڊيا صلاح مشورا]] == ''The Signpost'': 4 September 2024 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-09-04/News and notes|WikiCup enters final round, MCDC wraps up activities, 17-year-old hoax article unmasked]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-09-04/In the media|AI is not playing games anymore. Is Wikipedia ready?]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-09-04/Recent research|Simulated Wikipedia seen as less credible than ChatGPT and Alexa in experiment]] * News from the WMF: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-09-04/News from the WMF|Meet the 12 candidates running in the WMF Board of Trustees election]] * Wikimania: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-09-04/Wikimania|A month after Wikimania 2024]] * Serendipity: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-09-04/Serendipity|What it's like to be Wikimedian of the Year]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-09-04/Traffic report|After the gold rush]] * Humour: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-09-04/Humour|Local man halfway through rude reply no longer able to recall why he hates other editor]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 13:31, 4 سيپٽمبر 2024 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=27280376 --> == ''The Signpost'': 26 September 2024 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-09-26/In the media|Indian courts order Wikipedia to take down name of crime victim, and give up names of editors]] * Serendipity: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-09-26/Serendipity|A Wikipedian at the 2024 Paralympics]] * Opinion: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-09-26/Opinion|asilvering's RfA debriefing]] * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-09-26/News and notes|Are you ready for admin elections?]] * Gallery: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-09-26/Gallery|Are Ludd''ai''tes defending the English Wikipedia?]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-09-26/Recent research|Article-writing AI is less "prone to reasoning errors (or hallucinations)" than human Wikipedia editors]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-09-26/Traffic report|Jump in the line, rock your body in time]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 20:15, 26 سيپٽمبر 2024 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=27463206 --> == Global bot approval request for Leaderbot == {{int:hello}}! I apologize for sending this message in English. {{int:please-translate}}. In accordance to [[:m:Bot policy#Global bots|the policy]], this message is to notify you that there is a new approval request for a global bot. The discussion is available at [[:m:Steward requests/Bot status#Global bot status for Leaderbot|Steward requests/Bot status#Global bot status for Leaderbot]] on Meta. Thank you for your time. Best regards, [[User:EPIC|EPIC]] ([[User talk:EPIC|talk]]) 09:36, 15 آڪٽوبر 2024 ( يو.ٽي.سي) <!-- Message sent by User:EPIC@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Bot_policy/New_global_bot_discussion&oldid=26399716 --> == ''The Signpost'': 19 October 2024 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-10-19/News and notes|One election's end, another election's beginning]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-10-19/Recent research|"As many as 5%" of new English Wikipedia articles "contain significant AI-generated content", says paper]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-10-19/In the media|Off to the races! Wikipedia wins!]] * Contest: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-10-19/Contest|A WikiCup for the underdeveloped world]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-10-19/Traffic report|A scream breaks the still of the night]] * Book review: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-10-19/Book review|''The Editors'']] * Humour: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-10-19/Humour|The Newspaper Editors]] * Crossword: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-10-19/Crossword|Spilled Coffee Mug]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 11:17, 19 آڪٽوبر 2024 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=27606308 --> == ''The Signpost'': 6 November 2024 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * From the editors: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-11-06/From the editors|Editing Wikipedia should not be a crime]] * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-11-06/News and notes|Wikimedia Foundation shares ANI lawsuit updates; first admin elections appoint eleven sysops; first admin recalls opened; temporary accounts coming soon?]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-11-06/In the media|An old scrimmage, politics and purported libel]] * Special report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-11-06/Special report|Wikipedia editors face litigation, censorship]] * Gallery: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-11-06/Gallery|Why you should take more photos and upload them]] * In focus: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-11-06/In focus|Questions and answers about the court case]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-11-06/Traffic report|Twisted tricks or tempting treats?]] * Technology report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-11-06/Technology report|Wikimedia tech, the Asian News International case, and the ultra-rare BLACKLOCK]] * Humour: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-11-06/Humour|Man quietly slinks away from talk page argument after realizing his argument dumb, wrong]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 08:08, 6 نومبر 2024 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=27684085 --> == ''The Signpost'': 18 November 2024 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-11-18/News and notes|Open letter to WMF about court case breaks one thousand signatures, big arb case declined, U4C begins accepting cases]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-11-18/In the media|Summons issued for Wikipedia editors by Indian court, "Gaza genocide" RfC close in news, old admin Gwern now big AI guy, and a "spectrum of reluctance" over Australian place names]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-11-18/Recent research|SPINACH: AI help for asking Wikidata "challenging real-world questions"]] * News from the WMF: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-11-18/News from the WMF|Wikimedia Foundation and Wikimedia Endowment audit reports: FY 2023–2024]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-11-18/Traffic report|Well, let us share with you our knowledge, about the electoral college]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 23:46, 18 نومبر 2024 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=27733567 --> ==WikiLoves Folklore in Pakistan== Dear Wikipedia community, as we discussed through telephonic conversation, in-person meeting and Whatsapp group about the WikiLoves Folklore project in Pakistan and organizing event about it in Pakistan. This is for the reference and community information and inviting to participate in the WikiLoves Folklore in Pakistan. Thanks. [[يوزر: JogiAsad|<span style="color:Maroon;font:italic bold 1em Candara;text-shadow:#AAF 0.2em 0.2em 0.1em;">جوڳي اسد راڄپر </span>]]&nbsp;[[User talk:JogiAsad|<sup style="font-family:Candara; color:Skyblue;">ڳالھ</sup>]] 13:04, 5 ڊسمبر 2024 ( يو.ٽي.سي) == ''The Signpost'': 24 December 2024 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-12-24/News and notes|Responsibilities and liabilities as a "Very Large Online Platform"]] * Op-ed: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-12-24/Op-ed|Beeblebrox on Wikipediocracy, the Committee, and everything]] * Opinion: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-12-24/Opinion|Graham87 on being the first-ever administrator recall subject]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-12-24/In the media|Delhi High Court considers ''Caravan'' and ''Ken'' for evaluating the ANI vs. WMF case]] * From the archives: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-12-24/From the archives|Where to draw the line in reporting?]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-12-24/Recent research|"Wikipedia editors are quite prosocial", but those motivated by "social image" may put quantity over quality]] * Humour: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-12-24/Humour|Backlash over Santa Claus' Wikipedia article intensifies]] * Gallery: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-12-24/Gallery|A feast of holidays and carols]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2024-12-24/Traffic report|Was a long and dark December]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 00:04, 25 ڊسمبر 2024 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=27936465 --> == ''The Signpost'': 15 January 2025 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * From the editors: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-01-15/From the editors|Looking back, looking forward]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-01-15/Traffic report|The most viewed articles of 2024]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-01-15/In the media|Will you be targeted?]] * Technology report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-01-15/Technology report|New Calculator template brings interactivity at last]] * Essay: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-01-15/Essay|Meet the Canadian who holds the longest editing streak on Wikipedia]] * Opinion: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-01-15/Opinion|Reflections one score hence]] * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-01-15/News and notes|It's a new dawn, it's a new day, it's a new life for me... and I'm feeling free]] * Serendipity: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-01-15/Serendipity|What we've left behind, and where we want to go next]] * Op-ed: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-01-15/Op-ed|Elon Musk and the right on Wikipedia]] * In focus: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-01-15/In focus|Twenty years of The Signpost: What did it take?]] * Arbitration report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-01-15/Arbitration report|Analyzing commonalities of some contentious topics]] * Humour: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-01-15/Humour|How to make friends on Wikipedia]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 07:57, 15 جنوري 2025 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=28061132 --> == ''The Signpost'': 7 February 2025 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-02-07/Recent research|GPT-4 writes better edit summaries than human Wikipedians]] * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-02-07/News and notes|Let's talk!]] * Opinion: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-02-07/Opinion|Fathoms Below, but over the moon]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-02-07/In the media|Wikipedia is an extension of legacy media propaganda, says Elon Musk]] * Community view: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-02-07/Community view|24th Wikipedia Day in New York City]] * Arbitration report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-02-07/Arbitration report|Palestine-Israel articles 5 has closed]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-02-07/Traffic report|A wild drive]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 01:59, 7 فيبروري 2025 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=28179470 --> == ''The Signpost'': 27 February 2025 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-02-27/News and notes|Administrator elections up for reapproval and 1bil GET snagged on Commons]] * Serendipity: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-02-27/Serendipity|Guinea-Bissau Heritage from Commons to the World]] * Technology report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-02-27/Technology report|Hear that? The wikis go silent twice a year]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-02-27/In the media|The end of the world]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-02-27/Recent research|What's known about how readers navigate Wikipedia; Italian Wikipedia hardest to read]] * Opinion: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-02-27/Opinion|Sennecaster's RfA debriefing]] * Tips and tricks: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-02-27/Tips and tricks|One year after this article is posted, will every single article on Wikipedia have a short description?]] * Community view: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-02-27/Community view|Open letter from French Wikipedians says "no" to intimidation of volunteer contributors]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-02-27/Traffic report|Temporary scars, February stars]] * Essay: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-02-27/Essay|The source, the whole source, and nothing but the source]] * Obituary: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-02-27/Obituary|Ümüt Çınar (Kmoksy) and Vinícius Medina Kern (Vmkern)]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 10:31, 27 فيبروري 2025 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=28313070 --> == ''The Signpost'': 22 March 2025 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * From the editor: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-03-22/From the editor|''Hanami'']] * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-03-22/News and notes|Deeper look at takedowns targeting Wikipedia]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-03-22/In the media|The good, the bad, and the unusual]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-03-22/Recent research|Explaining the disappointing history of Flagged Revisions; and what's the impact of ChatGPT on Wikipedia so far?]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-03-22/Traffic report|All the world's a stage, we are merely players...]] * Gallery: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-03-22/Gallery|WikiPortraits rule!]] * Essay: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-03-22/Essay|Unusual biographical images]] * Obituary: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-03-22/Obituary|Rest in peace]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 03:11, 22 مارچ 2025 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:Bri@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=28391577 --> == ''The Signpost'': 9 April 2025 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * Special report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-04-09/Special report|Wikipedian and physician Ziyad al-Sufiani reportedly released from Saudi prison]] * In focus: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-04-09/In focus|WMF to explore "common standards" for NPOV policies; implications for project autonomy remain unclear]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-04-09/In the media|Indian judges demand removal of content critical of Asian News International]] * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-04-09/News and notes|35,000 user accounts compromised, locked in attempted credential-stuffing attack]] * Op-ed: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-04-09/Op-ed|How crawlers impact the operations of the Wikimedia projects]] * Opinion: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-04-09/Opinion|Crawlers, hogs and gorillas]] * Debriefing: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-04-09/Debriefing|Giraffer's RfA debriefing]] * Obituary: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-04-09/Obituary|RHaworth, TomCat4680 and PawełMM]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-04-09/Traffic report|Heigh-Ho, Heigh-Ho, off to report we go...]] * News from Diff: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-04-09/News from Diff|Strengthening Wikipedia’s neutral point of view]] * Comix: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-04-09/Comix|Thirteen]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 18:25, 9 اپريل 2025 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=28494227 --> == ''The Signpost'': 1 May 2025 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-01/News and notes|en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-01/News and notes]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-01/In the media|en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-01/In the media]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-01/Recent research|en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-01/Recent research]] * Arbitration report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-01/Arbitration report|en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-01/Arbitration report]] * Discussion report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-01/Discussion report|en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-01/Discussion report]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-01/Traffic report|en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-01/Traffic report]] * Disinformation report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-01/Disinformation report|en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-01/Disinformation report]] * News from the WMF: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-01/News from the WMF|en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-01/News from the WMF]] * Humour: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-01/Humour|en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-01/Humour]] * Comix: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-01/Comix|en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-01/Comix]] * In focus: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-01/In focus|en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-01/In focus]] * Community view: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-01/Community view|en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-01/Community view]] * Debriefing: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-01/Debriefing|en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-01/Debriefing]] * Gallery: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-01/Gallery|en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-01/Gallery]] * Obituary: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-01/Obituary|en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-01/Obituary]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 22:20, 1 مَئي 2025 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:Bri@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=28562138 --> == ''The Signpost'': 14 May 2025 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-14/News and notes|WMF to kick off new-CEO quest as Iskandar preps to move on — Supreme Court nixes gag of Wiki page for other India court row on ANI — code-heads give fix-up date for Charts in lieu of long-dead Graph gizmo]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-14/In the media|Wikimedia Foundation sues over UK government decision that might require identity verification of editors worldwide]] * Disinformation report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-14/Disinformation report|What does Jay-Z know about Wikipedia?]] * In focus: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-14/In focus|On the hunt for sources: Swedish AfD discussions]] * Technology report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-14/Technology report|WMF introduces unique but privacy-preserving browser cookie]] * Debriefing: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-14/Debriefing|Goldsztajn's RfA debriefing]] * Obituary: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-14/Obituary|Max Lum (User:ICOHBuzz)]] * Community view: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-14/Community view|A Deep Dive Into Wikimedia (part 2)]] * Comix: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-14/Comix|Collection]] * From the archives: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-05-14/From the archives|Humor from the Archives]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 22:01, 14 مَئي 2025 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=28671646 --> == ''The Signpost'': 24 June 2025 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-06-24/News and notes|Happy 7 millionth!]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-06-24/In the media|Playing professor pong with prosecutorial discretion]] * Disinformation report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-06-24/Disinformation report|Pardon me, Mr. President, have you seen my socks?]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-06-24/Recent research|Wikipedia's political bias; "Ethical" LLMs accede to copyright owners' demands but ignore those of Wikipedians]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-06-24/Traffic report|All Sinners, a future, all Saints, a past]] * News from Diff: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-06-24/News from Diff|Call for candidates is now open: Wikimedia Foundation Board of Trustees]] * Opinion: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-06-24/Opinion|Russian Wiki-fork flails, failing readers and editors]] * Debriefing: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-06-24/Debriefing|EggRoll97's RfA<sup>2</sup> debriefing]] * Community view: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-06-24/Community view|A Deep Dive Into Wikimedia (part 3)]] * Comix: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-06-24/Comix|Hamburgers]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 02:31, 24 جُونِ 2025 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:Bri@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=28849846 --> == ''The Signpost'': 18 July 2025 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-07-18/News and notes|Is no WikiNews good WikiNews? — Election season returns!]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-07-18/In the media|How bad (or good) is Wikipedia?]] * WikiProject report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-07-18/WikiProject report|WikiProject Medicine reaches milestone of zero unreferenced articles]] * In focus: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-07-18/In focus|Wikimania 2025: Connecting Wikimedians across the world for 20 years]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-07-18/Recent research|Knowledge manipulation on Russia's Wikipedia fork; Marxist critique of Wikidata license; call to analyze power relations of Wikipedia]] * News from the WMF: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-07-18/News from the WMF|Form 990 released for the Wikimedia Foundation’s fiscal year 2023-2024]] * Discussion report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-07-18/Discussion report|Six thousand noticeboard discussions in 2025 electrically winnowed down to a hundred]] * Comix: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-07-18/Comix|Divorce]] * Opinion: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-07-18/Opinion|Women are somewhat under-represented on the English-language Wikipedia, and other observations from analysis]] * Community view: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-07-18/Community view|A Deep Dive Into Wikimedia (part 4): The Future Of Wikimedia and Conclusion]] * Obituary: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-07-18/Obituary|Pvmoutside, Atomicjohn, Rdmoore6, Jaknouse, Morven, Martin of Sheffield, MarnetteD, Herewhy, BabelStone]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-07-18/Traffic report|God only knows]] * Humour: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-07-18/Humour|New forum created for people who don't care about Wikipedia]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 07:53, 18 جُولاءِ 2025 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=28903822 --> == ''The Signpost'': 9 August 2025 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-08-09/News and notes|Court order snips out part of Wikipedia article, editors debate whether to frame shreds or pulp them]] * Discussion report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-08-09/Discussion report|News from ANI, AN, RSN, BLPN, ELN, FTN, and NPOVN]] * Disinformation report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-08-09/Disinformation report|The article in the most languages]] * Community view: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-08-09/Community view|News from the Villages Pump]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-08-09/In the media|Disgrace, dive bars, deceased despots, and diverse dispatches]] * Crossword: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-08-09/Crossword|Accidental typography]] * Comix: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-08-09/Comix|best-laid schemes o' wikis an' men]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-08-09/Traffic report|I'm not the antichrist or the Superman]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 02:27, 9 آگسٽ 2025 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> (This message was sent to [[:وڪيپيڊيا:ديوان عام/خبرون]] and is being posted here due to a redirect.) <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=29085669 --> == ''The Signpost'': 9 September 2025 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-09-09/News and notes|Wikimedia Foundation loses a round in court]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-09-09/In the media|Congress probes, mayor whitewashed, AI stinks]] * Disinformation report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-09-09/Disinformation report|A guide for Congress]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-09-09/Recent research|Minority-language Wikipedias, and Wikidata for botanists]] * Technology report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-09-09/Technology report|A new way to read Wikisource]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-09-09/Traffic report|Check out some new ''Weapons'', weapon of choice]] * Essay: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-09-09/Essay|The one question]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 01:08, 9 سيپٽمبر 2025 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> (This message was sent to [[:وڪيپيڊيا:ديوان عام/خبرون]] and is being posted here due to a redirect.) <!-- Message sent by User:Bri@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=29233676 --> == ''The Signpost'': 2 October 2025 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-10-02/News and notes|Larry Sanger returns with "Nine Theses on Wikipedia"; WMF publishes transparency report]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-10-02/In the media|Extraordinary eruption of "EVIL" explained]] * Disinformation report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-10-02/Disinformation report|Emails from a paid editing client]] * Discussion report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-10-02/Discussion report|Sourcing, conduct, policy and LLMs: another 1,339 threads analyzed]] * Community view: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-10-02/Community view|The pressing questions of the modern WWW, as seen from the Village Pump]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-10-02/Recent research|Is Wikipedia a merchant of (non-)doubt for glyphosate?; eight projects awarded Wikimedia Research Fund grants]] * Opinion: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-10-02/Opinion|Some disputes aren't worth it]] * Obituary: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-10-02/Obituary|Michael Q. Schmidt]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-10-02/Traffic report|Death, hear me call your name]] * Comix: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-10-02/Comix|A grand spectacle]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 06:55, 2 آڪٽوبر 2025 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> (This message was sent to [[:وڪيپيڊيا:ديوان عام/خبرون]] and is being posted here due to a redirect.) <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=29367448 --> == ''The Signpost'': 20 October 2025 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-10-20/News and notes|Board shuffles, LLM blocks increase, IPs are going away]] * Special report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-10-20/Special report|The election that isn't]] * Interview: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-10-20/Interview|The BoT bump]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-10-20/In the media|An incident at WikiConference North America; WMF reports AI-related traffic drop and explains Wikipedia to US conservatives]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-10-20/Traffic report|One click after another]] * Humour: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-10-20/Humour|Wikipedia pay rates]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 22:45, 20 آڪٽوبر 2025 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> (This message was sent to [[:وڪيپيڊيا:ديوان عام/خبرون]] and is being posted here due to a redirect.) <!-- Message sent by User:Bri@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=29377595 --> == Global bot approval request for SchlurcherBot == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> {{int:hello}}! {{#ifeq:{{CONTENTLANGUAGE}}|en||I apologize for sending this message in English. {{int:please-translate}}.}} In accordance to [[:m:Bot policy#Global bots|the policy]], this message is to notify you that there is a new approval request for a global bot. The discussion is available at [[:m:Steward_requests/Bot_status#Global_bot_status_for_User:SchlurcherBot|Steward_requests/Bot_status#Global_bot_status_for_User:SchlurcherBot]] on Meta-Wiki. All Wikimedia community members are invited to participate. Thank you for your time. Best regards, [[واپرائيندڙ:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[واپرائيندڙ بحث:MediaWiki message delivery|ڳالھ]]) 22:10, 21 آڪٽوبر 2025 ( يو.ٽي.سي) </div> (This message was sent to [[:وڪيپيڊيا:ديوان عام/خبرون]] and is being posted here due to a redirect.) <!-- Message sent by User:Codename Noreste@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Bot_policy/New_global_bot_discussion&oldid=29480590 --> == ''The Signpost'': 10 November 2025 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-11-10/News and notes|Temporary accounts go live and WMF board member self-suspends]] * Community view: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-11-10/Community view|Six Wikipedians' thoughts on Grokipedia, and the humanity of it all]] * Wikicup report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-11-10/Wikicup report|BeanieFan11, WikiCup victor of 2025, covers the results]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-11-10/In the media|Jimbo's book, an argument about genocide, and a train of shame]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-11-10/Recent research|Taking stock of the 2024–2025 research grants]] * Opinion: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-11-10/Opinion|With Grokipedia, top-down control of knowledge is new again]] * Obituary: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-11-10/Obituary|Struway]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-11-10/Traffic report|The documentaried, the disowned, the deceased, Diwali and the Dodgers]] * Comix: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-11-10/Comix|Head of steam]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 12:56, 10 نومبر 2025 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> (This message was sent to [[:وڪيپيڊيا:ديوان عام/خبرون]] and is being posted here due to a redirect.) <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=29568932 --> == ''The Signpost'': 1 December 2025 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-12-01/News and notes|Election cycles come and go, and Wikimedia Foundation achieves record revenue in 2024–2025!]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-12-01/In the media|Wales walk-off, antisemitism, supernatural powers, feminism turmoil, saints, and sex]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-12-01/Recent research|At least 80 million inconsistent facts on Wikipedia – can AI help find them?]] * Disinformation report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-12-01/Disinformation report|Epstein email exchanges planned strategy, edits and reported progress]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-12-01/Traffic report|It's a family affair]] * Book review: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-12-01/Book review|''The Seven Rules of Trust'']] * From the archives: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-12-01/From the archives|"I have been asked by Jeffrey Epstein ..."]] * Humour: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-12-01/Humour|An interview with Wikipe-tan]] * Opinion: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-12-01/Opinion|AI finds errors in 90% of Wikipedia's best articles]] * Serendipity: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-12-01/Serendipity|Highlights from the itWikiCon 2025]] * Comix: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-12-01/Comix|Madness]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 00:16, 1 ڊسمبر 2025 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> (This message was sent to [[:وڪيپيڊيا:ديوان عام/خبرون]] and is being posted here due to a redirect.) <!-- Message sent by User:Bri@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=29700455 --> == ''The Signpost'': 17 December 2025 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * Interview: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-12-17/Interview|Part 1: Bernadette Meehan]] * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-12-17/News and notes|We're gonna have a party!]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-12-17/In the media|The "bigg" bosses: Robertsky and the Pope]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-12-17/Traffic report|Death and stranger things]] * Gallery: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-12-17/Gallery|A feast of holidays and carols]] * Obituary: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-12-17/Obituary|Michal Lewi (Iwelam) and Alan R. King (A R King)]] * Concept: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-12-17/Concept|List of xxtreme sports (redirected from Electrojousting)]] * Comix: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2025-12-17/Comix|display: flex-inline;]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 20:05, 17 ڊسمبر 2025 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> (This message was sent to [[:وڪيپيڊيا:ديوان عام/خبرون]] and is being posted here due to a redirect.) <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=29700455 --> == ''The Signpost'': 15 January 2026 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-01-15/News and notes|Wikipedia's 25th anniversary is here!]] * Special report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-01-15/Special report|Wikipedia at 25: A Wake-Up Call]] * Serendipity: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-01-15/Serendipity|The WMF wants to buy you books!]] * WikiProject report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-01-15/WikiProject report|Time for a health check: the Vital Signs 2026 campaign]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-01-15/In the media|Fake Acting President Trump and a Wikipedia infobox]] * Community view: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-01-15/Community view|The inbox behind Wikipedia]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-01-15/Recent research|Art museums on Wikidata; comparing three comparisons of Grokipedia and Wikipedia]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-01-15/Traffic report|Tonight I'm gonna rock you]] * Comix: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-01-15/Comix|Oh come on man.]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 15:18, 15 جنوري 2026 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> (This message was sent to [[:وڪيپيڊيا:ديوان عام/خبرون]] and is being posted here due to a redirect.) <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=29899914 --> == ''The Signpost'': 29 January 2026 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-01-29/Traffic report|The most viewed articles of 2025]] * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-01-29/News and notes|Good news... but also bad news for the Public Domain]] * News from Diff: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-01-29/News from Diff|Solving puzzles together]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-01-29/In the media|Every view on the 25th anniversary of everything]] * Comix: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-01-29/Comix|Perspectives]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 06:31, 29 جنوري 2026 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> (This message was sent to [[:وڪيپيڊيا:ديوان عام/خبرون]] and is being posted here due to a redirect.) <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=29988053 --> == ''The Signpost'': 17 February 2026 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-02-17/In the media|Global powers see Wikipedia as fundamental target for manipulation]] * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-02-17/News and notes|Discussions open for the next WMF Annual Plan]] * Serendipity: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-02-17/Serendipity|Maintenance crews continue to slog through Wikipedia's oldest Featured Articles]] * Disinformation report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-02-17/Disinformation report|Epstein's obsessions]] * Technology report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-02-17/Technology report|Wikidata Graph Split and how we address major challenges]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-02-17/Traffic report|Deaths, killings, films, and the Olympics]] * Opinion: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-02-17/Opinion|Incoming Incurables]] * Crossword: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-02-17/Crossword|Pop quiz]] * Comix: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-02-17/Comix|herculean]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 08:03, 17 فيبروري 2026 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> (This message was sent to [[:وڪيپيڊيا:ديوان عام/خبرون]] and is being posted here due to a redirect.) <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=30039447 --> == ''The Signpost'': 10 March 2026 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * Interview: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-03-10/Interview|Bernadette Meehan, new Wikimedia Foundation CEO]] * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-03-10/News and notes|Security testing unleashes computer worm on Meta-wiki]] * Special report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-03-10/Special report|What actually happened during the Wikimedia security incident?]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-03-10/In the media|Indonesian government blocks Wikimedia logins; archive site scoured from Wikipedia after owner runs malware]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-03-10/Recent research|To wiki, perchance to groki]] * Obituary: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-03-10/Obituary|Madhav Gadgil, Fredrick Brennan, Mark Miller, Chip Berlet]] * Opinion: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-03-10/Opinion|Interface administrators and trusting trust]] * Technology report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-03-10/Technology report|English Wikipedia deprecates archive.today after DDoS against blog, altered content]] * Op-ed: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-03-10/Op-ed|Why is "Trypsin-sensitive photosynthetic activities in chloroplast membranes" cited in "List of tallest buildings in Chicago"?]] * Essay: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-03-10/Essay|The pursuit of a button click]] * In focus: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-03-10/In focus|Short descriptions: One year later]] * WikiProject report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-03-10/WikiProject report|Unreferenced articles backlog drive]] * Community view: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-03-10/Community view|Speaking of planning ...]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-03-10/Traffic report|Over the mountain, kissing silver inlaid clouds]] * Crossword: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-03-10/Crossword|"It will never happen"]] * Comix: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-03-10/Comix|BRIEn't]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 04:14, 10 مارچ 2026 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> (This message was sent to [[:وڪيپيڊيا:ديوان عام/خبرون]] and is being posted here due to a redirect.) <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=30121359 --> == ''The Signpost'': 31 March 2026 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-03-31/News and notes|Entirety of Wikinews to be shut down]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-03-31/In the media|AI ban, newspapers disrupt archiving; and antisemitism complaints]] * Community view: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-03-31/Community view|Videos from WikiConference North America 2025 in NYC]] * Disinformation report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-03-31/Disinformation report|Cleaning up after Jeffrey Epstein, Peter Nygard, and Mohamed Al-Fayed]] * WikiConference report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-03-31/WikiConference report|WikiConference North America 2025 in NYC review]] * Obituary: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-03-31/Obituary|Dr. Subas Chandra Rout]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-03-31/Traffic report|Call in the dogs of war, soldier of fortune]] * Gallery: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-03-31/Gallery|Canadian Rangers participate in Operation ''Enduring Encyclopedia'']] * Comix: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-03-31/Comix|n00bsitting]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 10:08, 31 مارچ 2026 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> (This message was sent to [[:وڪيپيڊيا:ديوان عام/خبرون]] and is being posted here due to a redirect.) <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=30329870 --> == ''The Signpost'': 21 April 2026 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-04-21/News and notes|Six Serbian Wikipedia editors banned following controversy about political bias]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-04-21/In the media|Could Wikipedia be involved in Massachusetts' proposed social media ban for minors?]] * Gallery: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-04-21/Gallery|March equinox]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-04-21/Traffic report|Time to change my galaxy in case, we outta space!]] * Comix: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-04-21/Comix|Of skirts and articles]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 06:50, 21 اپريل 2026 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> (This message was sent to [[:وڪيپيڊيا:ديوان عام/خبرون]] and is being posted here due to a redirect.) <!-- Message sent by User:JPxG@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=30434643 --> == ''The Signpost'': 22 May 2026 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-05-22/News and notes|Offline: Osama Khalid still in prison]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-05-22/In the media|Indonesian editors, you shall return!]] * Disinformation report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-05-22/Disinformation report|Who is a typical paid editor? Who are their typical clients?]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-05-22/Recent research|WikiLambda the Ultimate]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-05-22/Traffic report|This is where I'll be, so heavenly, so come and dance with me Michael!]] * Forum: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-05-22/Forum|WikiAnnotate: help us build a dataset of article quality evaluations]] * In focus: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-05-22/In focus|Demystifying the 2026-27 Annual Plan]] * Opinion: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-05-22/Opinion|Wikipedia isn't a battleground. So why does it feel like one?]] * Serendipity: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-05-22/Serendipity|Wikinews: Into the Wikiverse]] * Special report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-05-22/Special report|Wikimedia Foundation closes Wikinews after 21 years]] * Community view: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-05-22/Community view|Wikipedia's traffic drop: more on languages and freshness]] * Gallery: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-05-22/Gallery|Earth Day and Mother's Day]] * Comix: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-05-22/Comix|Brother, can you spare a page?]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 05:19, 22 مَئي 2026 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> (This message was sent to [[:وڪيپيڊيا:ديوان عام/خبرون]] and is being posted here due to a redirect.) <!-- Message sent by User:Bri@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=30513885 --> == ''The Signpost'': 21 June 2026 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr" style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[File:WikipediaSignpostIcon.svg|40px|right]] ''News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper''</div> <div style="column-count:2;"> * From the editors: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-06-21/From the editors|Ways for beginners to support ''The Signpost'' community journalism]] * News and notes: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-06-21/News and notes|Community Tech development team disbanded]] * Disinformation report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-06-21/Disinformation report|PR for the people?]] * Recent research: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-06-21/Recent research|Proposed tagging system for AI involvement; successful and unsuccessful AI tools for contributors]] * In the media: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-06-21/In the media|Who won a 14th century battle and who won the 2026 Iran war?]] * Community view: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-06-21/Community view|Putting the Wish into the Wishlist]] * In focus: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-06-21/In focus|A global standard for Neutral Point of View]] * On the bright side: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-06-21/On the bright side|Flowers, blue helmets, reefs, pride, and Juneteenth]] * Op-ed: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-06-21/Op-ed|Breathe, Don’t Panic, there is a different story about Wikimedia + AI futures]] * Opinion: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-06-21/Opinion|Wikimedia Foundation staff develop union and Wikimedia user community reacts]] * Technology report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-06-21/Technology report|Community Tech team is disbanded, controversy erupts]] * Traffic report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-06-21/Traffic report|'Cause this is thriller, thriller night]] * WikiConference report: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-06-21/WikiConference report|Report of Volunteer Supporters Network Annual Meeting 2026]] * Comix: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-06-21/Comix|Take your turn]] * Humour: [[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost/2026-06-21/Humour|Group of banned T-shirt makers comes out of hiding to sell new Wikipedia-themed merchandise]] </div> <div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">'''[[w:en:Wikipedia:Wikipedia Signpost|Read this Signpost in full]]''' · [[w:en:Wikipedia:Signpost/Single|Single-page]] · [[m:Global message delivery/Targets/Signpost|Unsubscribe]] · [[m:Global message delivery|Global message delivery]] 03:21, 21 جُونِ 2026 ( يو.ٽي.سي) <!-- Sent via script ([[w:en:User:JPxG/SPS]]) --></div> (This message was sent to [[:وڪيپيڊيا:ديوان عام/خبرون]] and is being posted here due to a redirect.) <!-- Message sent by User:Bri@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/Signpost&oldid=30604303 --> l7lmqck0hv14aosl6iw944iet80w4qg راوت فقير لغاري 0 58391 387277 284447 2026-06-21T05:27:46Z ~2026-35932-40 22421 387277 wikitext text/x-wiki '''راوت فقير لغاري''' ([[انگريزي]]:Rawat Fakir Laghari) ڪلهوڙن جي دور جو ڀزرگ آهي جنهن جو تعلق [[ميان نصير محمد ڪلھوڙو]] جي دور ۾ [[ميانوال تحريڪ]] سان هو. سندس مزار ۽ قبرستان [[سنڌ]] جي [[دادو ضلعو]] جي [[جوهي تعلقو]] جي [[ڪاڇو]] واري علائقي جي [[ڳوٺ حاجي خان لغاري]] کان اٽڪل هڪ ڪلوميٽر جي مفاصلي تي اتر اولھ ۾ واقع آهي. سندس قبرستان ۾ مقبرن جي ديوارن تي فريسڪو چٽسالي پڻ شاندار ٿيل آهي جيڪا ڪلهوڙن جي دور جي يادگار آهي ۽ سنڌ ۾ سنڌي آرٽ آف پينٽنگ جو بهترين مثال آهي. ڪافي مقڀرا ميسارجڻ جي ڪنڌي تي آهن.<ref>{{حوالو_ويب|url=https://www.pahenjiakhbar.com/%d8%b1%d8%a7%d9%88%d8%aa-%d9%81%d9%82%d9%8a%d8%b1-%d9%84%d8%ba%d8%a7%d8%b1%d9%8a-%d8%ac%d9%88-%d9%82%d8%a8%d8%b1%d8%b3%d8%aa%d8%a7%d9%86-%d8%b9%d8%b2%d9%8a%d8%b2-%da%aa%d9%86%da%af%d8%b1%d8%a7/|title=راوت فقير لغاري جو قبرستان....عزيز ڪنگراڻي|date=2020-01-14|language=sd|access-date=2020-05-21}}</ref> <ref> ڪتاب:دادو ائٽ گلانس ،نياز ڊاڪٽر عباسي، 2011ع</ref> '''زندگيءَ جو احوال''' == <ref>[https://alisindhi786.blogspot.com/2026/06/village-rawat-khan-leghari-history-kn-shah.html?m=1 ڳوٺ راوت خان لغاري جي تاريخ]</ref>حوالا == {{حوالو}} [[زمرو:سنڌي شخصيتون]] [[زمرو:سنڌ جي تاريخ]] 4ntdtq37touhdejckmfmrjbx9g05sq4 387280 387277 2026-06-21T05:31:22Z ~2026-35932-40 22421 /* */ راوت خان لغاري جي زندگيءَ جو احوال 387280 wikitext text/x-wiki '''راوت فقير لغاري''' ([[انگريزي]]:Rawat Fakir Laghari) ڪلهوڙن جي دور جو ڀزرگ آهي جنهن جو تعلق [[ميان نصير محمد ڪلھوڙو]] جي دور ۾ [[ميانوال تحريڪ]] سان هو. سندس مزار ۽ قبرستان [[سنڌ]] جي [[دادو ضلعو]] جي [[جوهي تعلقو]] جي [[ڪاڇو]] واري علائقي جي [[ڳوٺ حاجي خان لغاري]] کان اٽڪل هڪ ڪلوميٽر جي مفاصلي تي اتر اولھ ۾ واقع آهي. سندس قبرستان ۾ مقبرن جي ديوارن تي فريسڪو چٽسالي پڻ شاندار ٿيل آهي جيڪا ڪلهوڙن جي دور جي يادگار آهي ۽ سنڌ ۾ سنڌي آرٽ آف پينٽنگ جو بهترين مثال آهي. ڪافي مقڀرا ميسارجڻ جي ڪنڌي تي آهن.<ref>{{حوالو_ويب|url=https://www.pahenjiakhbar.com/%d8%b1%d8%a7%d9%88%d8%aa-%d9%81%d9%82%d9%8a%d8%b1-%d9%84%d8%ba%d8%a7%d8%b1%d9%8a-%d8%ac%d9%88-%d9%82%d8%a8%d8%b1%d8%b3%d8%aa%d8%a7%d9%86-%d8%b9%d8%b2%d9%8a%d8%b2-%da%aa%d9%86%da%af%d8%b1%d8%a7/|title=راوت فقير لغاري جو قبرستان....عزيز ڪنگراڻي|date=2020-01-14|language=sd|access-date=2020-05-21}}</ref> <ref> ڪتاب:دادو ائٽ گلانس ،نياز ڊاڪٽر عباسي، 2011ع</ref> '''زندگيءَ جو احوال'''<ref>[https://alisindhi786.blogspot.com/2026/06/village-rawat-khan-leghari-history-kn-shah.html?m=1 ڳوٺ راوت خان لغاري جي مختصر تاريخ]</ref> [[زمرو:سنڌي شخصيتون]] [[زمرو:سنڌ جي تاريخ]] 27a0llu9dem4z2xzn2i7u07l8hadat3 فلوريڊا 0 74732 387215 367049 2026-06-20T23:16:50Z Thomascampbell123 22420 ([[c:GR|GR]]) [[c:COM:FR|File renamed]]: [[File:Florida Presidential Election Results 2024.svg]] → [[File:2024 United States presidential election in Florida results map by county.svg]] [[c:Commons:WikiProject Elections and Referendums/USA election map naming conventions]] 387215 wikitext text/x-wiki {{Short description|U.S. state}} {{Infobox U.S. state | name = فلوريڊا<br>Florida | image_flag = Flag of Florida.svg | image_seal = Seal of Florida.svg | nickname = سن شائن اسٽيٽ | motto = خدا تي اسان ڀروسو ڪريون ٿا | anthem = "[[Florida (Where the Sawgrass Meets the Sky)|فلوريڊا]]" (رياستي ترانو)، "[[Old Folks at Home]]" (رياستي گيت) | population_demonym = فلوريڊين | official_language = انگريزي | image_map = Florida in United States.svg | capital = [[تالاهاسي]] | largest_city = [[جيڪسن وِل]] | largest_metro = ميامي ميٽروپوليٽن علائقو، ڏکڻ فلوريڊا | area_total_km2 = 170312 | area_total_sq_mi = 65758 | area_land_km2 = 138887 | area_water_km2 = 31424 | area_water_percent = 18.5 | population_as_of = 2024 | population_total = 23372215 | population_rank = 3هون | population_density_km2 = 160 | admittance_date = {{Start date|1845|3|3}} | admittance_order = 27هون | governor = رون ڊي سينٽس | lieutenant_governor = جي ڪولنز | legislature = فلوريڊا قانون ساز اسيمبلي | upper_house = سينيٽ | lower_house = ھائوس آف ريپريزينٽيٽوز | judiciary = فلوريڊا جي سپريم ڪورٽ | timezone1 = [[اوڀر معياري وقت]] | utc_offset1 = −05:00 | timezone1_DST = [[اوڀر ڊي لائيٽ وقت]] | utc_offset1_DST = −04:00 | timezone2 = [[مرڪزي معياري وقت (اتر آمريڪا)|مرڪزي معياري وقت]] | utc_offset2 = −06:00 | timezone2_DST = [[مرڪزي ڊي لائيٽ وقت]] | utc_offset2_DST = −05:00 | iso_code = US-FL | postal_code = FL | website = https://www.myflorida.com }} {{Infobox region symbols|country=United States | image_flag = Flag of Florida.svg | image_seal = Seal of Florida.svg | state = فلوريڊا | bird = اترين موڪنگ برڊ | fish = فلوريڊا وڏي وات واري باس (تازي پاڻي)، ائٽلانٽڪ سيل فِش (لوڻِي پاڻي) | flower = [[نارنگي]] جو گل، ڪوريوپسس (رياستي جهنگلي گل)<ref>{{cite web|title=State Wildflower - Florida Department of State |url =https://dos.fl.gov/florida-facts/florida-state-symbols/state-wildflower/|publisher=Florida Department of State|access-date=July 27, 2025}}</ref> | mammal = فلوريڊا پينٿر (رياستي جانور)، مينٽي (رياستي سامونڊي مماليو)، باٽل نوز ڊولفن (رياستي لوڻِي پاڻيءَ جو مماليو)، فلوريڊا ڪريڪر گهوڙو (رياستي گهوڙو)، فلوريڊا ڪريڪر ڍور (رياستي ڍور)<ref name="FHR">{{cite web |url=http://www.myfloridahouse.gov/Sections/Bills/billsdetail.aspx?BillId=37196& |title=SB 230—State Symbols/Fla. Cracker Horse/Loggerhead Turtle [RPCC] |publisher=Florida House of Representatives |access-date=April 7, 2012 |archive-date=August 19, 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20140819102808/http://www.myfloridahouse.gov/Sections/Bills/billsdetail.aspx?BillId=37196 |url-status=live }}</ref> | reptile = آمريڪي ايلگيٽر (رياستي رينگڻ وارو جانور)، لاگر هيڊ سامونڊي ڪڇو (رياستي لوڻِي پاڻيءَ جو رينگڻ وارو جانور)، گوفر ٽارٽائس (رياستي ڪڇو)<ref name=FHR></ref> | amphibian = بارڪنگ ٽري ڏيڏر | tree = سابَل پالميٽو | beverage = نارنگي جو رس | food = اسٽرابيري ڪيڪ (رياستي مٺاڻ)، ڪي لائيم پاءِ (رياستي پاءِ)، [[نارنگي (ميوو)|نارنگي]] (رياستي ميوو) | gemstone = مون اسٽون | rock = اگيٽائزڊ [[ڪورل]] | shell = هارس ڪانچ | soil = مياڪا (مٽي) | image_route = Florida 27.svg | image_quarter = 2004 FL Proof.png | quarter_release_date = 2004 | animal = | butterfly = زيبرا لانگ وِنگ }} '''فلوريڊا''' (Florida؛ {{IPAc-en|ˈ|f|l|ɒr|ɪ|d|ə||audio=En-us-Florida.ogg}} {{respell|FLORR|ih|də}}; {{IPA|es|floˈɾiða|lang|Pronunciation of Florida in Spanish.ogg}}) [[آمريڪا]] جي هڪ رياست آهي، جيڪا آمريڪا جي ڏکڻ اوڀر ۽ ڏکڻ ائٽلانٽڪ علائقي ۾ واقع آهي. اها اولهه پاسي [[ميڪسيڪو جي نار]]، اتر اولهه پاسي [[الاباما]]، اتر پاسي [[جارجيا (آمريڪي رياست)|جارجيا]]، اوڀر پاسي [[ائٽلانٽڪ سمنڊ]]، ڏکڻ پاسي فلوريڊا جون آبنائيون ۽ ڏکڻ اوڀر پاسي [[بھاماس]] سان حدون/ويجهڙائي رکي ٿي. فلوريڊا جو لڳ ڀڳ ٻه-ٽيهائي حصو هڪ جزيري نما تي مشتمل آهي، جيڪو ميڪسيڪو جي نار ۽ ائٽلانٽڪ سمنڊ جي وچ ۾ واقع آهي. هن جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه مکيه زمين آمريڪا ۾ سڀ کان وڌيڪ آهي، جيڪا تقريباً <small>1,350</small> ميل (<small>2,170</small> ڪلوميٽر) ٿئي ٿي، (هن ۾ ان جا ڪيترائي بيرير ٻيٽ شامل ناهن). اها واحد رياست آهي جيڪا هڪ ئي وقت ميڪسيڪو جي نار ۽ ائٽلانٽڪ سمنڊ ٻنهي سان لڳي ٿي. ٻه ڪروڙ ٽيهه لک (23 ملين) کان وڌيڪ آبادي سان، هي آمريڪا جي ٽئين سڀ کان وڌيڪ آباديءَ واري رياست آهي ۽ سال 2020ع جي آدمشماري موجب آباديءَ جي گهاٽائي ۾ ستين نمبر تي اچي ٿي. فلوريڊا جو رقبو <small>65,758</small> چورس ميل (<small>1,70,310</small> چورس ڪلوميٽر) آهي، جن جي ڪري اها رياستن ۾ رقبي جي لحاظ کان 22هين نمبر تي آهي. ميامي ميٽروپوليٽن علائقو، جيڪو ميامي، فورٽ لاڊرڊيل ۽ ويسٽ پام بيچ جي شهرن تي ٻڌل آهي، رياست جو سڀ کان وڏو ميٽروپوليٽن علائقو آهي، جن جي آبادي 61 لک 38 هزار (6.138 ملين) آهي؛ جڏهن ته سڀ کان وڌيڪ آباديءَ وارو شهر [[جيڪسن ول|جئڪسن وِل]] آهي. فلوريڊا جا ٻيا وڏا آباديءَ وارا مرڪز ٽيمپا بي، اورلينڊو ۽ ڪيپ ڪورل اهن ۽ گاديءَ جو هنڌ [[تالاهاسي]] آهي. فلوريڊا ۾ مختلف مقامي اصلوڪا آمريڪي <small>(Native American)</small> گروهه گهٽ ۾ گهٽ 14,000 ورهيه کان آباد رهيا آهن. 1513ع ۾، اسپيني مهم جو، خوان پونس ڊي ليئون هن علائقي ۾ پهريون دستاويزي يورپي هو، جنهن هتي زمين ڏٺي ۽ ان کي ''لا فلوريڊا'' ([[اسپيني ٻولي|اسپيني]] ۾ “گلن جي زمين”؛ [[Help:IPA/Spanish|''[la floˈɾiða]'']]) نالو ڏنو. 16هين صديءَ جي شروعات ۾ [[اسپين]] فلوريڊا کي اسپيني سلطنت ۾ شامل ڪيو. 1565ع ۾ سينٽ آگسٽين شهر قائم ڪيو ويو، جيڪو متصل آمريڪا ۾ يورپين جي قائم ڪيل سڀ کان پراڻو، لڳاتار آباد رهندڙ شهر آهي. 18هين صديءَ ۾ [[برطانيا]] بار بار فلوريڊا تي قبضي لاءِ ڪوششون ڪيون؛ سال 1763ع ۾ برطانيا عارضي طور تي فلوريڊا تي ڪنٽرول حاصل ڪيو، پر [[آمريڪي انقلاب|آمريڪي انقلابي جنگ]] کان پوءِ 1783ع ۾ [[اسپين]] ٻيهر فلوريڊا واپس ورتو. فلوريڊا 1821ع تائين اسپيني حڪمراني هيٺ رهيو، جڏهن ايڊمز–اونِس معاھدي تحت اهو [[آمريڪا]] کي منتقل ٿيو. فلوريڊا 3 مارچ 1845ع تي 27هين رياست طور يونين ۾ شامل ٿيو، ۽ اهو سيمينول جنگين (1816–1858) جو اهم مرڪز رهيو، جيڪي انڊين جنگين ۾ سڀ کان ڊگهيون ۽ وڏي پيماني جون جنگيون سمجهيون وڃن ٿيون. فلوريڊا 10 جنوري 1861ع تي يونين کان ڌار ٿيو ۽ ستن ابتدائي ڪنفڊريٽ رياستن مان هڪ بڻيو؛ پوءِ [[آمريڪي گهرو ويڙهه|آمريڪي گھرو ويڙھ]] کان پوءِ 25 جون 1868ع تي يونين ۾ ٻيهر شامل ٿيو. 20هين صديءَ جي وچ کان پوءِ فلوريڊا تيزيءَ سان آبادي ۽ معيشت ۾ وڌيو آهي. فلوريڊا جي معيشت (GSP) $1.647 ٽريلين سان آمريڪي رياستن ۾ چوٿين وڏي ۽ دنيا ۾ پندرهين وڏي سمجهي وڃي ٿي؛ اهم شعبا [[سياحت]]، مهمان داري، [[زراعت]]، ريئل اسٽيٽ ۽ [[ٽرانسپورٽ]] آهن. فلوريڊا پنهنجي ساحلي ريزورٽ، تفريحي پارڪن، گرم ۽ ڌوپ واري موسم ۽ سامونڊي تفريح لاءِ دنيا ۾ مشهور آهي؛ [[ڊزني لينڊ|والٽ ڊزني ورلڊ]]، ڪينيڊي اسپيس سينٽر ۽ ميامي بيچ جهڙيون جايون هر سال ڪروڙين سياح ڇڪين ٿيون. فلوريڊا ريٽائرڊ ماڻهن، موسمي موڪلن وارن ۽ اندروني/بين الاقوامي هجرت ڪندڙن لاءِ به مقبول منزل آهي. سمنڊ جي ويجهڙائي فلوريڊا جي ثقافت، سڃاڻپ ۽ روزمره زندگيءَ تي گهرو اثر ڇڏيو آهي؛ ان جي نوآباديتي تاريخ ۽ لڏپلاڻ جون لهرون آفريقي، يورپي، مقامي، اسپيني ۽ لاطيني آمريڪي ۽ ايشيائي آمريڪين اثرن جي صورت ۾ نظر اچن ٿيون. فلوريڊا ڪيترن مشهور آمريڪي اديبن کي پاڻ ڏانهن متوجهه ڪيو آهي يا متاثر ڪيو آهي، جهڙوڪ [[ارنسٽ هيمنگوي]]، مارجوري ڪينن راولنگز ۽ ٽينيسي وليمز؛ ۽ اهو اڄ به خاص طور [[گالف|گولف]]، [[ٽينس]]، واٽر ريسنگ ۽ پاڻي وارين راندين ۾ سيلبرٽين ۽ رانديگرن کي ڇڪي ٿو. فلوريڊا گهڻو وقت سوئنگ رياست طور آمريڪي صدارتي چونڊن ۾ مشهور رهيو، پر تازن ورهين ۾ اهو وڌندڙ حد تائين ريپبلڪن پارٽي ڏانهن مائل ٿيو آهي. فلوريڊا جو موسم اتر ۾ سب ٽراپيڪل کان ڏکڻ ۾ ٽراپيڪل تائين بدلجي ٿو. [[هوائي|هوائي رياست]] کانسواءِ فلوريڊا ئي ٻي رياست آهي جن ۾ ٽراپيڪل موسم ملي ٿو ۽ متصل آمريڪا ۾ اها واحد رياست آهي جنهن وٽ مرجان جي چٽانون موجود آهن. فلوريڊا ۾ ڪيترائي منفرد ماحولياتي نظام آهن، جن مان [[ايورگليڊز نيشنل پارڪ]] آمريڪا جو سڀ کان وڏو ٽراپيڪل وائلڊرنس ۽ آمريڪي کنڊن جي وڏي نظامن مان هڪ آهي. هتي جي منفرد جيوت ۾ آمريڪي ايلگيٽر، آمريڪي مگرمڇ، آمريڪي فليمنگو، روزيئيٽ اسپونبِل، فلوريڊا پينٿر، [[ڊولفن|باٽل نوز ڊولفن]] ۽ مينٽي شامل آهن. فلوريڊا مرجان جو چٽانون متصل آمريڪا ۾ واحد زنده ڪورل بيريئر ريف آهي، ۽ دنيا ۾ گريٽ بيريئر ريف ۽ بيلِيز بيريئر ريف کان پوءِ ٽيون سڀ کان وڏو بيريئر ريف نظام آهي. ==تاريخ== {{فلوريڊا جي تاريخ}} فلوريڊا جا پهريان رهواسي، [[پيلِيو-انڊين]]، گهٽ ۾ گهٽ 14,000 سال اڳ فلوريڊا ۾ داخل ٿيا.<ref>{{cite web|last=Dunbar |first=James S. |title=The pre-Clovis occupation of Florida: The Page-Ladson and Wakulla Springs Lodge Data |url=http://www.clovisinthesoutheast.net/dunbar.html |access-date=June 23, 2011 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20141012043208/http://www.clovisinthesoutheast.net/dunbar.html |archive-date=October 12, 2014 }}</ref> 16هين صديءَ تائين—جيڪو سڀ کان پراڻو دور آهي جتي تاريخي رڪارڊ ملي ٿو—فلوريڊا ۾ رهندڙ وڏين [[فلوريڊا جا اصل رھاڪو|مقامي قومن]] ۾ [[اپالاچي]] ( [[فلوريڊا پين هينڊل]])، [[ٽيموڪوا]] (اتر ۽ وچ فلوريڊا)، [[ايس]] (مرڪزي ائٽلانٽڪ ساحل)، [[ميايِمي]] ( [[اوڪيچوبي ڍنڍ]] علائقو)، [[ٽيڪوئستا]] (ڏکڻ اوڀر فلوريڊا)، ۽ [[ڪالوسا]] (ڏکڻ اولهه فلوريڊا) شامل هئا.<ref>{{cite web |title=16th Century Settlements – Florida Department of State |url=https://dos.fl.gov/florida-facts/florida-history/16th-century-settlements/ |website=dos.myflorida.com |access-date=November 12, 2022}}</ref> ===يورپين جي آمد=== {{نئون اسپين|اسپيني فلوريڊا|فرينچ ۽ انڊين جو جنگي معاھدو| پئرس (1763)|اولھ فلوريڊا |اوڀر فلوريڊا |انڊين ريزرو آمريڪي انقلابي جنگ |گلف ساحل واري مھم |پئرس وارو معاھدو (1783)| اسپيني اولھ فلوريڊا}} [[File:Chiaves-la-florida-1584.jpg|thumb|فلوريڊا جو نقشو، غالباً [[هرنانڊو ڊي سوٽو]] (1539–1543) جي مهمن تي ٻڌل]] [[File:Castillo de San Marcos Fort Panorama 1.jpg|thumb|[[ڪاستيلو ڊي سان مارڪوس]] جي بناوٽ ۾ [[ڪراس آف برغنڊي]] ۽ ان کان پوءِ واري [[فلوريڊا جو جھنڊو|فلوريڊا جي جهنڊي]] جا رنگ ۽ شڪلون جهلڪين ٿيون.]] [[File:West Florida Map 1767.svg|thumb|1763ع کان 1783ع تائين [[آمريڪا جو برطانوي نوآبادياتي دور]] ۾ [[اوڀر فلوريڊا]] ۽ [[اولھ فلوريڊا]]]] فلوريڊا اهو پهريون علائقو هو، جيڪو اڄ جي [[متصل آمريڪا]] اندر آهي ۽ جنهن کي يورپين ڏٺو ۽ آباد ڪيو. فلوريڊا تائين پهچندڙ پهريان درج ٿيل يورپي ڳولا ڪندڙ [[اسپيني]] هئا، جن جي اڳواڻي [[خوان پونس ڊي ليئون]] ڪئي؛ هن 2 اپريل 1513ع تي پيننسولا ڏٺي ۽ ٻئي ڏينهن ساحل تي لٿو. هن ان کي ''[[لا فلوريڊا]]'' نالو ڏنو، [[ايسٽر]] جي موسم (''[[پاسڪوا فلوريڊا]]'') ۽ علائقي جي گهڻي ٻوٽيدار/گلزار فطرت جي لحاظ کان. ايندڙ ڏينهن اهي ڄاڻ حاصل ڪرڻ ۽ هن نئين زمين تي حقِ قبضي جي اعلان لاءِ ساحل تي لٿا.<ref>{{cite book|author=Jonathan D. Steigman|title=La Florida Del Inca and the Struggle for Social Equality in Colonial Spanish America|url=https://books.google.com/books?id=QTjoOz7WMiIC&pg=PA33|date=September 25, 2005|publisher=University of Alabama Press|isbn=978-0-8173-5257-8|page=33|access-date=September 15, 2019|archive-date=February 4, 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204071312/https://books.google.com/books?id=QTjoOz7WMiIC&pg=PA33|url-status=live}}</ref><ref name="Names on the Land: A Historical Account of Place-Naming in the United States"></ref> اها ڪهاڻي ته هو [[فائونٽن آف يوٿ]] (جوانيءَ جو چشمو) ڳولي رهيو هو، apocryphal سمجهي وڃي ٿي ۽ سندس وفات کان گهڻو پوءِ ظاهر ٿي.<ref>{{cite web|url=https://www.youtube.com/watch?v=l0vr122VYG8 |archive-url=https://ghostarchive.org/varchive/youtube/20211221/l0vr122VYG8 |archive-date=December 21, 2021 |url-status=live|title=Michael Francis: La historia entre Florida y España es de las más ricas de Estados Unidos|website=[[YouTube]]|date=May 23, 2012 |access-date=July 18, 2016}}{{cbignore}}</ref> مئي 1539ع ۾، [[هرنانڊو ڊي سوٽو]] فلوريڊا جي ساحل سان لڳي گذريو ۽ لنگر انداز ٿيڻ لاءِ ڪنهن اونهي بندرگاهه جي تلاش ۾ رهيو. هن ٻڌايو ته ڳاڙهن مينگرووَن جو هڪ ڳاٽو ديوار جهڙو جهنگ ميلن تائين پکڙيل هو، ڪي وڻ {{convert|70|ft}} جيترا اوچا هئا؛ سندن پاڙون پاڻ ۾ اٽڪيل ۽ مٿي چڙهيل هيون، جنهن سبب لنگهه/لاٿو ڏکيو هو.<ref>Davidson, James West. ''After the Fact: The Art of Historical Detection'' Volume 1. Mc Graw Hill, New York 2010, Chapter 1, p. 7.</ref> يورپين فلوريڊا ۾ [[عيسائيت]]، ڍور، گهوڙا، رڍون، [[اسپيني ٻولي]] ۽ ٻيا گهڻا اثر/شيون متعارف ڪرايون.<ref>Proclamation, presented by Dennis O. Freytes, MPA, MHR, BBA, Chair/Facilitator, 500th Florida Discovery Council Round Table, VP NAUS SE Region; Chair Hispanic Achievers Grant Council</ref> 1520ع واري ڏهاڪي ۾ فلوريڊا ۾ اندازاً 700,000 مقامي آمريڪي رهندا هئا، پر 1700ع تائين تعداد گهٽجي لڳ ڀڳ 2,000 ماڻهن تائين اچي ويو. ۱۵هين صدي دوران، اسپين فلوريڊا ۾ ڪيترين ئي آبادين جو بنياد وڌو. مثال طور، ۱۵۵۹ع ۾ ڊان [[ٽرسٽان ڊي لونا ي اريلانو]] موجوده [[پينساڪولا (فلوريڊا)|پينساڪولا]] ۾ هڪ آبادي قائم ڪئي، جيڪا فلوريڊا جي سڀ کان ابتدائي آبادين مان هڪ هئي. اها آبادي ۱۵۶۱ع تائين گهڻو ڪري ڇڏي وئي.<ref name="uwf.edu">John E. Worth, The Tristán de Luna Expedition, 1559–1561, http://uwf.edu/jworth/spanfla_luna.htm {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160630174438/http://uwf.edu/jworth/spanfla_luna.htm|date=2016-06-30}}</ref><ref name="USFhist">"Floripedia: [[پينساڪولا (فلوريڊا)|پينساڪولا]]" (تاريخ: "The Founding of Pensacola" 1904)، [[يونيورسٽي آف سائوٿ فلوريڊا]]، 2005.</ref> ۱۵۶۴ع کان ۱۵۶۵ع دوران، موجوده [[ڊيووال ڪائونٽي (فلوريڊا)|ڊيووال ڪائونٽي]] ۾ [[فورٽ ڪيرولين]] وٽ هڪ فرانسيسي آبادي موجود هئي، جنهن کي بعد ۾ اسپينين تباهه ڪري ڇڏيو.<ref>{{Cite book |last=Hoffman |first=Paul E. |title=A New Andalucia and a Way to the Orient |publisher=Louisiana State University Press |year=2004 |pages=278}}</ref> اڄ ان قلعي جو ٻيهر تعمير ڪيل نمونو [[جئڪسن وِل]] اندر ساڳئي هنڌ موجود آهي، جيڪو ۱۹۶۰ع واري ڏهاڪي جي وچ ڌاري تعمير ڪيو ويو.<ref>{{Cite web |title=Fort Caroline |url=https://sah-archipedia.org/buildings/FL-01-031-0032}}</ref> ۱۵۶۵ع ۾، [[سينٽ آگسٽين (فلوريڊا)|سينٽ آگسٽين]] (سان آگسٽين) جي آبادي ايڊمرل ۽ گورنر [[پيڊرو مينينڊيز ڊي ايوليس]] جي اڳواڻي هيٺ قائم ڪئي وئي، جيڪا آمريڪا جي براعظم ۾ سڀ کان پراڻي لڳاتار آباد يورپي آبادي بڻجي ۽ فلوريڊانوس جي پهرين نسل ۽ [[فلوريڊا جي نوآبادي گورنرن جي فهرست|فلوريڊا جي حڪومت]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite web|url=http://losfloridanos.org/|title=Los Floridanos}}</ref> ۱۵۶۵ع ۾، [[سيولا (اسپين)|سيولا]] مان آيل آزاد ڪاري گهريلو خادمه لويزا ڊي ابريگو ۽ [[سيگوويا]] سان واسطو رکندڙ سفيد فام ميگيل روڊريگيز جي شادي سينٽ آگسٽين ۾ ٿي. اها آمريڪا جي براعظم ۾ پهرين دستاويزي عيسائي شادي مڃي وڃي ٿي.<ref>{{citation|title=Luisa de Abrego: Marriage, Bigamy, and the Spanish Inquisition}}</ref> ڪجهه فلوريڊانوس [[پينساڪولا جا ماڻهو|پينساڪولا]]، [[مسڪوگي|ڪريڪ]] يا [[افريقا جا نسلي گروهه|افريقي]] عورتن (غلام توڙي آزاد) سان شاديون يا تعلقات قائم ڪيا، جن جي اولاد مان [[ميستيزو]] ۽ [[مولاتو]] نسلن تي ٻڌل مخلوط آبادي وجود ۾ آئي. اسپينين [[آمريڪا ۾ نوآبادي دور جي غلامي|غلامن]] کي [[ٿرٽين ڪالونيز]] مان فلوريڊا اچڻ جي همٿ افزائي ڪئي، جتي کين [[ڪيٿولڪ چرچ|ڪيٿولڪ مذهب]] قبول ڪرڻ عيوض آزادي جو وعدو ڪيو ويو. [[چارلس II آف اسپين|چارلس ثاني]] هڪ شاهي اعلان ذريعي فلوريڊا ڀڄي ايندڙ ۽ بپتسما قبول ڪندڙ سڀني غلامن کي آزاد قرار ڏنو. گهڻا [[سينٽ آگسٽين (فلوريڊا)|سينٽ آگسٽين]] جي چوڌاري آباد ٿيا، جڏهن ته ڪجهه ڀڳل غلام پينساڪولا تائين به پهتا. سينٽ آگسٽين ۾ ۱۶۸۳ع تائين مڪمل ڪاري فوجي دستو فلوريڊا جي دفاع لاءِ تيار ڪيو ويو.<ref>{{citation|title=Sanctuary in the Spanish Empire}}</ref> هي علائقو بار بار حملي هيٺ رهيو، جتي انگريز نوآبادين ۽ [[بڪانير]]ن ۱۷هين ۽ ۱۸هين صديءَ ۾ سينٽ آگسٽين تي ڪيترائي حملا ڪيا. اسپين ۱۶۷۲ع ۾ [[ڪاستيلو ڊي سان مارڪوس]] ۽ ۱۷۴۲ع ۾ [[فورٽ ماتانزاس]] تعمير ڪيا ته جيئن فلوريڊا جي گادي واري شهر جو بچاءُ ڪري سگهجي ۽ [[ڪئپٽنيسي جنرل آف ڪيوبا]] ۽ [[اسپينش ويسٽ انڊيز]] جي دفاع ۾ پنهنجي حڪمت عملي برقرار رکي وڃي. ۱۷۳۸ع ۾، [[فلوريڊا جي نوآبادي گورنرن جي فهرست|فلوريڊا جي گورنر]] [[مانيول ڊي مونٽيانو]]، سينٽ آگسٽين ويجهو [[فورٽ موسا ھسٽارڪ اسٽيٽ پارڪ|فورٽ موسي]] (فورٽ گراسيا ريئل ڊي سانتا تيريسا ڊي موسي) قائم ڪيو، جيڪو ڀڳل غلامن لاءِ هڪ مضبوط شهر هو. انهن کي فلوريڊا مليشيا ۾ خدمتن عيوض شهريت ۽ آزادي ڏني وئي، ۽ اهو اتر آمريڪا ۾ قانوني طور منظور ڪيل پهريون آزاد ڪارو آبادي بڻيو.<ref>{{cite web|title=Aboard the Underground Railroad—Fort Mose Site}}</ref> [[فلوريڊا جي تاريخ جي ٽائم لائين|1763ع]] ۾، [[ٽريٽي آف پيرس (1763)|پيرس جي معاھدي]] تحت، جيڪو [[سيون يئرز وار]] جي پڄاڻي هو، اسپين فلوريڊا کي [[ڪنگڊم آف گريٽ برطانيا|برطانيا]] سان مٽائي [[هاوانا]] ۽ [[ڪئپٽنيسي جنرل آف ڪيوبا|ڪيوبا]] حاصل ڪئي، جڏهن ته بدلي ۾ فرانس کان [[لويزيانا (نيو اسپين)|لويزيانا]] ملي. ڪيترائي رهواسي ۽ مقامي ماڻهو ڪيوبا منتقل ٿي ويا.<ref>{{cite web|title=Floripedia: Florida: As a British territory}}</ref> برطانيا [[ڪنگز روڊ (فلوريڊا)|ڪنگز روڊ]] تعمير ڪيو، جيڪو سينٽ آگسٽين کان [[جارجيا (صوبو)|جارجيا]] جي سرحد تائين ويندو هو، ۽ [[سينٽ جانز ندي]] کي واڪا پيلاتڪا (بعد ۾ ڪاو فورڊ) وٽان پار ڪندو هو، جيڪو اڄ [[ڊائون ٽائون جئڪسن وِل]] جو مرڪز آهي.<ref>{{cite book |title=Jacksonville's Architectural Heritage}}</ref> انگريزن “لاس فلوريڊاس” کي [[برٽش ايسٽ فلوريڊا|ايسٽ فلوريڊا]] ۽ [[برٽش ويسٽ فلوريڊا|ويسٽ فلوريڊا]] ۾ ورهايو، زمين جا انعام ڏئي آبادڪار آندا، ۽ [[ڊيووال ڪائونٽي (فلوريڊا)|ڊيووال]]، [[بيڪر ڪائونٽي (فلوريڊا)|بيڪر]]، [[سينٽ جانز ڪائونٽي (فلوريڊا)|سينٽ جانز]] ۽ [[نيسائو ڪائونٽي (فلوريڊا)|نيسائو]] جهڙن علائقن ۾ انگريزي ڳالهائيندڙ برادرين جو بنياد وڌو. انهن [[ڪامن لا]]، [[جوري ٽرائل|جوري ذريعي مقدمو]]، [[هابيئس ڪارپس]] ۽ ڪائونٽي حڪومت جو نظام متعارف ڪرايو.<ref name="The Land Policy in British East Florida"/> [[فلوريڊا جي تاريخ جي ٽائم لائين|1783ع]] ۾، [[آمريڪي انقلابي جنگ|انقلابي جنگ]] کان پوءِ [[ٽريٽي آف ورسائي (1783)|ورسائي جي معاھدي]] تحت اسپين ٻيهر ايسٽ ۽ ويسٽ فلوريڊا تي قبضو حاصل ڪيو ۽ 1821ع تائين اهي صوبائي ورهاستون برقرار رکيون.<ref>{{cite web|title=Transfer of Florida}}</ref> === رياست بڻجڻ ۽ هندستانين جي جبري لڏپلاڻ === {{وڌيڪ ڏسو|ريپبلڪ آف ايسٽ فلوريڊا|سيمينول جنگون|ايڊمس–اونس ٽريٽي|فلوريڊا ٽيريٽري| يونين۾ شموليت|يونين ۾ شامل ٿيندڙ آمريڪي رياستن جي تاريخوار فھرست }} <!--رياستي حيثيت، حڪمراني، آئين ۽ معيشت بابت متن شامل ڪيو وڃي--> [[File:Remington A cracker cowboy.jpg|thumb|[[فلوريڊا ڪريڪر|ڪريڪر ڪائوبوئي]] جو پورٽريٽ، جيڪو [[فريڊرڪ ريمِنگٽن|فريڊرڪ ريمِنگٽن]] {{small|(1861–1909)}} ٺاهيو]] [[انگريزي آمريڪي|انگريزي]] ۽ [[اسڪاٽس-آئرش آمريڪي|اسڪاٽس آئرش]] نسل جا آمريڪي، [[جارجيا (آمريڪي رياست)|جارجيا]] ۽ [[سائوٿ ڪيرولائنا]] جي جهنگلي پٺاڻن علائقن مان اتر فلوريڊا ڏانهن لڏپلاڻ ڪرڻ لڳا. جيتوڻيڪ فني طور سرڪاري اختيارين طرفان اها اجازت نه هئي، پر هو سرحدي علائقن تي مؤثر نگراني ڪرڻ ۾ ناڪام رهيا، جنهن سبب آمريڪا مان ايندڙ پٺاڻن جا آبادڪار بنا ڪنهن روڪ ٽوڪ فلوريڊا ۾ داخل ٿيندا رهيا. اهي مهاجر، برطانوي دور کان فلوريڊا ۾ رهندڙ برطانوي آبادڪارن سان گڏجي، اُن آباديءَ جا باني بڻيا، جيڪا پوءِ [[فلوريڊا ڪريڪر]] جي نالي سان سڃاتي ويئي.<ref>Ste Claire, Dana (2006). ''Cracker: Cracker Culture in Florida History''. University Press of Florida.</ref> آمريڪي آبادڪارن علائقي ۾ مستقل بنياد قائم ڪيو. فلوريڊا ۾ رهجي ويل برطانوي آبادڪار پڻ اسپيني حڪمراني کان ناراض هئا، جنهن 1810ع ۾ بغاوت کي جنم ڏنو ۽ 23 سيپٽمبر تي نَوَي ڏينهن لاءِ نام نهاد آزاد ۽ خودمختيار [[ريپبلڪ آف ويسٽ فلوريڊا|ريپبلڪ آف ويسٽ فلوريڊا]] قائم ڪئي ويئي.<ref>{{Cite web |date=2024-07-08 |title=From Subjects to Citizens: The West Florida Revolt in the Age of Revolutions |url=https://ageofrevolutions.com/2024/07/08/from-subjects-to-citizens-the-west-florida-revolt-in-the-age-of-revolutions/ |access-date=2025-09-26}}</ref> جون کان شروع ٿيندڙ گڏجاڻين کان پوءِ باغين [[بيٽن روج (لويزيانا)|بيٽن روج]] (هاڻوڪي [[لويزيانا]]) ۾ برطانوي ڇانوڻي تي قبضو ڪيو ۽ نيري ميدان تي اڇي ستاري وارو جهنڊو ڦڙڪايو، جيڪو پوءِ "[[بوني بلو فليگ]]" جي نالي سان مشهور ٿيو. 1810ع ۾، ويسٽ فلوريڊا جا ڪجهه حصا صدر [[جيمز ميڊيسن]] جي اعلان تحت آمريڪا ۾ شامل ڪيا ويا، جن کي [[لويزيانا پرچيز]] جو حصو قرار ڏنو ويو. اهي علائقا نئين ٺهيل [[ٽيرٽري آف اورلينز]] ۾ شامل ڪيا ويا. 1812ع ۾ آمريڪا ويسٽ فلوريڊا جي موبائل ضلعي کي [[مسيسيپي ٽيرٽري]] ۾ شامل ڪيو. اسپين علائقي تي دعويٰ جاري رکي، پر آمريڪا آهستي آهستي پنهنجو قبضي وارو علائقو وڌائيندو رهيو. روايتي تاريخدانن موجب، [[سيمينول]] قبيلن، جيڪي [[ايسٽ فلوريڊا]] ۾ آباد هئا، جارجيا جي آبادين تي حملا شروع ڪيا ۽ ڀڳل غلامن کي پناهه ڏني. [[يونائيٽيڊ اسٽيٽس آرمي|آمريڪي فوج]] اسپيني علائقن ۾ بار بار گهڙيون ڪيون، جن ۾ 1817–1818ع واري مهم شامل هئي، جيڪا [[اينڊرو جيڪسن]] جي اڳواڻي هيٺ هلي ۽ پوءِ [[پهرين سيمينول جنگ]] جي نالي سان سڃاتي ويئي. ان کان پوءِ آمريڪا عملي طور ايسٽ فلوريڊا تي ڪنٽرول حاصل ڪري ورتو. پرڏيهي معاملن واري سيڪريٽري [[جان ڪوئنسي ايڊمز]] موجب فلوريڊا اهڙو علائقو بڻجي ويو هو، جيڪو آمريڪا جي هر دشمن لاءِ کليل هو.<ref>Alexander Deconde, ''A History of American Foreign Policy'' (1963)</ref> [[File:Seminole War in Everglades.jpg|thumb|[[يونائيٽيڊ اسٽيٽس ميرين ڪور|آمريڪي ميرين]] ٻيڙي، [[ايورگليڊز]] ۾ لڪل [[سيمينول]] ماڻهن جي ڳولا ڪندي، [[ٻي سيمينول جنگ]] (1835–1842) دوران]] وڌيڪ جديد تاريخدانن موجب، آمريڪا جي آزاديءَ کان پوءِ [[جارجيا (آمريڪي رياست)|جارجيا]] مان ايندڙ آبادڪارن سيمينول زمينن تي دٻاءُ وڌايو، جنهن سبب سرحدي جهيڙا ٿيا ۽ [[پهريئين سيمينول جنگ]] (1816–1819) شروع ٿي. آمريڪا 1819ع ۾ [[ايڊمز–اونيس معاھدو]] تحت فلوريڊا اسپين کان خريد ڪئي ۽ 1821ع ۾ قبضي ۾ ورتي. [[مولٽري ڪريڪ معاھدو]] (1823) تحت سيمينولن کي اتر فلوريڊا جي زرخيز زمينن مان هٽائي فلوريڊا جي اندروني علائقن ۾ ريزرويشنن تائين محدود ڪيو ويو. [[انڊين ريموول ايڪٽ]] (1830) ۽ [[پينز لينڊنگ معاھدو]] (1832) سيمينولن کي [[انڊين ٽيرٽري (اوڪلاهوما)|انڊين ٽيرٽري]] منتقل ڪرڻ جو حڪم ڏنو.<ref>Mahon, pp. 190–191.</ref> ڪجهه سيمينولن مزاحمت ڪئي، جنهن سبب [[ٻي سيمينول جنگ]] شروع ٿي، جيڪا آمريڪا جي تاريخ ۾ مقامي ماڻهن خلاف سڀ کان وڌيڪ خوني جنگ هئي. 1842ع تائين گهڻا سيمينول ۽ [[بليڪ سيمينول]] [[مسيسيپي ندي]] جي اولهه [[انڊين ٽيرٽري]] ڏانهن منتقل ڪيا ويا. شايد 200 کان گهٽ سيمينول [[ٽين سيمينول جنگ]] (1855–1858) کان پوءِ فلوريڊا ۾ رهجي ويا، جن [[ايورگليڊز]] ۾ پناهه ورتي ۽ ڪڏهن به آمريڪا آڏو هٿيار نه وڌا.<ref>Mahon, pp. 201–202</ref> فلوريڊا اسپين لاءِ بار بڻجي چڪي هئي، ڇاڪاڻ ته [[پيننسولر جنگ]] سبب تباهي آئي هئي ۽ اسپين وٽ نه آبادڪار موڪلڻ جي سگهه هئي، نه فوج. ان ڪري ميڊرڊ حڪومت [[ايڊمز–اونيس معاھدو]] تحت فلوريڊا آمريڪا حوالي ڪئي، جيڪو 1821ع ۾ لاڳو ٿيو.<ref>Tebeau, Charlton W., ''A History of Florida''</ref> 3 مارچ 1821ع تي صدر [[جيمز منرو]] کي اختيار ڏنو ويو ته هو [[ايسٽ فلوريڊا]] ۽ [[ويسٽ فلوريڊا]] تي آمريڪا طرفان قبضو سنڀالي ۽ شروعاتي حڪمراني جو بندوبست ڪري.<ref>{{cite web|publisher=Library of Congress}}</ref> آمريڪي حڪومت جي نمائندگي ڪندي [[اينڊرو جيڪسن]] مختصر عرصي لاءِ نئين حاصل ڪيل علائقي جو فوجي ڪمشنر ۽ گورنر رهيو.<ref>{{cite web|publisher=Florida Department of State}}</ref> 30 مارچ 1822ع تي آمريڪي ڪانگريس [[ايسٽ فلوريڊا]] ۽ [[ويسٽ فلوريڊا]] جي حصي کي گڏ ڪري [[فلوريڊا ٽيرٽري]] قائم ڪئي.<ref>{{cite web|publisher=Library of Congress}}</ref> 1800ع جي شروعات تائين [[انڊين ريموول]] ڏکڻ اوڀر آمريڪا ۽ فلوريڊا ۾ وڏو مسئلو بڻجي ويو. 1830ع ۾ [[انڊين ريموول ايڪٽ]] پاس ٿيو. سيمينولن ڪارن ماڻهن کي پناهه ڏني، جيڪي [[بليڪ سيمينول]] سڏجڻ لڳا. آبادڪارن جي وڌندڙ اچ وڃ سبب جهيڙا وڌيا. 1832ع ۾ [[پينز لينڊنگ معاھدو]] سيمينولن کي مسيسيپي ندي جي اولهه زمينون ڏيڻ جو واعدو ڪيو. ڪجهه سيمينول رهجي ويا، جنهن سبب [[ٻي سيمينول جنگ]] (1835–1842) شروع ٿي. جنگ کان پوءِ لڳ ڀڳ 3,000 سيمينول ۽ 800 بليڪ سيمينول [[انڊين ٽيرٽري]] منتقل ڪيا ويا، جڏهن ته ٿورا سيمينول [[ايورگليڊز]] ۾ رهجي ويا. {{multiple image | align = right | direction = vertical | width = 210 | image1 = The Call-Collins House, The Grove- Tallahassee, Florida (7157983334).jpg | caption1 = تاريخي ڪال-ڪولنز هائوس، دي گروو، جيڪو 1840ع ۾ غلامن ٺاهي، ٽالاهيسي ۾ هڪ قبل از گهرو جنگ [[پوکيءَ وارو گهر]] آهي۔ | image2 = $ 10 reward for runaway slave "SMART" by Geo Willis Navy Agent Pensacola Gazette 22 Aug 1840 p 3.jpg | caption2 = 1840ع جو اشتهار، جنهن ۾ ڀڳل غلام جي واپسي لاءِ $10 انعام رکيو ويو۔ }} 3 مارچ 1845ع تي، صدر [[جان ٽائلر]] جي مدت ختم ٿيڻ کان هڪ ڏينهن اڳ، فلوريڊا آمريڪا جي 27هين رياست بڻجي، ۽ ان کي [[غلامي واري رياست]] طور شامل ڪيو ويو. ان کان پوءِ فلوريڊا ڀڳل غلامن لاءِ پناهگاهه نه رهي، ۽ شروعاتي طور آبادي آهستي وڌي.<ref>{{cite web|publisher=population.us}}</ref> يورپي آبادڪارن جي وڌندڙ دخل اندازي سبب آمريڪا باقي سيمينولن کي اولهه منتقل ڪيو. [[ٽين سيمينول جنگ]] (1855–1858) دوران گهڻا باقي سيمينول [[ٽريل آف ٽيئرز|جبري لڏپلاڻ]] تحت هٽايا ويا، جيتوڻيڪ سوين سيمينول ايورگليڊز ۾ رهجي ويا.<ref>Tindall & Shi</ref> ڏکڻ فلوريڊا ۾ پهريون آبادڪاري اتر فلوريڊا کان گهڻو پوءِ ٿي. 19هين صدي جي شروعات ۾ ماڻهو [[باهاماس]] مان ڏکڻ فلوريڊا ۽ [[فلوريڊا ڪيز|ڪيز]] ۾ اچي ڦاٿل جهازن مان خزانو ڳولڻ لڳا. ڪجهه ماڻهن [[ميامي ندي (فلوريڊا)|ميامي ندي]] ڀرسان اسپيني زمين آڇون قبول ڪيون. ساڳئي وقت [[سيمينول]] ۽ ڀڳل غلام به اتي پهتا. [[ٻي سيمينول جنگ]] دوران ميجر [[وليم ايس. هارني]] هندستانين خلاف مهمون هلائيون، ۽ گهڻا غير هندستاني رهواسي [[فورٽ ڊيلاس]] ۾ مقرر فوجي هئا. 1842ع ۾ جنگ ختم ٿيڻ کان پوءِ [[وليم انگلش]] پنهنجي چاچي جي پوکي ٻيهر بحال ڪئي ۽ ميامي ندي جي ڏکڻ ڪناري تي "ويلج آف ميامي" جو نقشو ٺاهيو. 1844ع ۾ ميامي ڪائونٽي سيٽ بڻيو، ۽ ڇهه سال پوءِ آبادي 96 ڄاڻائي ويئي.<ref>Miami-Dade county history</ref> [[ٽين سيمينول جنگ]] ٻي جنگ جيتري تباهه ڪن نه هئي، پر هن ڏکڻ اوڀر فلوريڊا جي آبادڪاري کي سست ڪري ڇڏيو. جنگ جي پڄاڻيءَ تي ڪجهه فوجي اتي رهجي ويا. === گهرو جنگ ۽ تعمير نو=== مکيه {{فلوريڊا:آمريڪي گھرو ويڙھ دوران }} {{ وڌيڪ ڏسو| آمريڪي گھرو ويڙھ|تعمير نو وارو دور}} [[File:Battle of Olustee.jpg|thumb|1864ع ۾ [[آمريڪي گهرو جنگ]] دوران [[بيٽل آف اولوستي]]]] آمريڪي آبادڪارن اتر فلوريڊا ۾ ڪپهه جون [[آمريڪي ڏکڻ ۾ پوکيءَ جون جاگيرون|پوکيءَ واريون جاگيرون]] قائم ڪرڻ شروع ڪيون، جن لاءِ وڏي تعداد ۾ مزدورن جي ضرورت پئي. اها ضرورت هنن گهريلو مارڪيٽ مان غلام خريد ڪري پوري ڪئي. 1860ع تائين فلوريڊا جي آبادي رڳو 140,424 هئي، جن مان 44٪ ماڻهو غلام بڻايل هئا. آمريڪي گهرو جنگ کان اڳ 1,000 کان به گهٽ آزاد [[آمريڪا ۾ آزاد ڪارا|آفريقي-آمريڪي]] هئا.<ref>[http://fisher.lib.virginia.edu/collections/stats/histcensus/php/state.php Historical Census Browser, Retrieved October 31, 2007] {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20070823030234/http://fisher.lib.virginia.edu/collections/stats/histcensus/php/state.php |date=August 23, 2007 }}</ref> 10 جنوري 1861ع تي فلوريڊا جي قانون ساز اسيمبلي (فلوريڊا ليجسليچر) جي تقريباً سڀني نمائندن الڳ ٿيڻ (secession) جي حڪم نامي جي منظوري ڏني،<ref>{{cite web |title=Ordinance of Secession, 1861 |url=https://www.floridamemory.com/exhibits/floridahighlights/secession/ |website=Florida Memory |publisher=State Library & Archives of Florida |access-date=October 22, 2019 |archive-date=July 12, 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190712140709/https://www.floridamemory.com/exhibits/floridahighlights/secession/ |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.americaslibrary.gov/jb/civil/jb_civil_florida_1.html|title=Florida Seceded! January 10, 1861{{!}}America's Story from America's Library|website=America's Library|access-date=November 14, 2017|archive-date=September 19, 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20170919112537/http://www.americaslibrary.gov/jb/civil/jb_civil_florida_1.html|url-status=live}}</ref> ۽ اعلان ڪيو ته فلوريڊا “هڪ خودمختيار ۽ آزاد قوم” آهي—جيڪو ظاهري طور 1838ع واري فلوريڊا جي آئين جي تمهيد جي ٻيهر توثيق هئي، جتي فلوريڊا ڪانگريس سان متفق ٿي “هڪ آزاد ۽ خودمختيار رياست” ٿيڻ قبول ڪيو هو. ان حڪم نامي فلوريڊا جي [[يونين (آمريڪي گهرو جنگ)|يونين]] کان علحدگيءَ جو اعلان ڪيو، جنهن سان فلوريڊا [[ڪنفيڊريٽ اسٽيٽس آف آمريڪا|ڪنفيڊريٽ اسٽيٽس]] جي باني رڪنن مان هڪ بڻجي ويئي. ڪنفيڊريسي کي فلوريڊا کان گهڻي فوجي مدد نه ملي؛ 15,000 فوجي جيڪي فلوريڊا پيش ڪيا، سي عام طور ٻين محاذن تي موڪليا ويا. ان جي بدران فلوريڊا لوڻ، ۽ خاص طور تي گوشت (beef) فراهم ڪيو، جيڪو ڪنفيڊريٽ فوجن کي کارائڻ لاءِ اهم هو. 1864ع کان پوءِ اها ڳالهه وڌيڪ اهم ٿي، جڏهن ڪنفيڊريسي [[مسيسيپي ندي]] تي ڪنٽرول وڃايو ۽ نتيجي ۾ ٽيڪساس جي گوشت تائين رسائي به گهٽجي ويئي.<ref>{{cite web|url=https://www.floridamemory.com/onlineclassroom/floridacivilwar/|title=Florida in the Civil War|first=State Library and Archives of|last=Florida|website=Florida Memory|access-date=May 19, 2019|archive-date=April 2, 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402212938/https://www.floridamemory.com/onlineclassroom/floridacivilwar/|url-status=live}}</ref><ref>Taylor, R. (1988). Rebel Beef: Florida Cattle and the Confederate Army, 1862-1864. The Florida Historical Quarterly, 67(1), 15–31. Retrieved from http://www.jstor.org/stable/30147921 {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20190430043831/https://www.jstor.org/stable/30147921 |date=April 30, 2019 }}</ref> رياست اندر سڀ کان وڏيون جهڙپون 20 فيبروري 1864ع تي [[بيٽل آف اولوستي]] ۽ 6 مارچ 1865ع تي [[بيٽل آف نيچرل برج]] هيون. ٻئي ڪنفيڊريٽ فتحون هيون.<ref>Taylor, Paul. (2012) ''Discovering the Civil War in Florida: A Reader and Guide'' (2nd edition). pp. 3–4, 59, 127. Sarasota, Fl.: Pineapple Press.</ref> جنگ 1865ع ۾ ختم ٿي. آمريڪي گهرو جنگ کان پوءِ، فلوريڊا جي [[يونائيٽيڊ اسٽيٽس ڪانگريس|ڪانگريس]] ۾ نمائندگي 25 جون 1868ع تي بحال ڪئي ويئي، جيتوڻيڪ اها بحالي عملي طور تعمير نو وارو دور ۽ وفاقي فوجي ڪمانڊرن جي آخري اختيار هيٺ غير چونڊيل حڪومتي عملدارن جي لڳائڻ کان پوءِ زور سان ٿي. ري ڪنسٽرڪشن جو دور 1876ع ۾ ختم ٿيڻ بعد سفيد ڊيموڪريٽس رياستي قانون سازي ۾ ٻيهر اقتدار ۾ آيا. 1885ع ۾ هنن نئون آئين ٺاهيو، ۽ پوءِ 1889ع تائين اهڙا قانون پاس ڪيا جن [[ري ڪنسٽرڪشن کان پوءِ شهري حقن کان محرومي|گهڻن ڪارن ۽ ڪيترن غريب سفيدن کي ووٽ ڏيڻ جي حق کان محروم]] ڪري ڇڏيو.<ref>{{cite book|author=Nancy A. Hewitt|title=Southern Discomfort: Women's Activism in Tampa, Florida, 1880s–1920s|url=https://books.google.com/books?id=MbawYOvvUrkC&pg=PA22|year=2001|publisher=University of Illinois Press|isbn=978-0-252-02682-9|page=22|access-date=May 13, 2018|archive-date=February 4, 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204020303/https://books.google.com/books?id=MbawYOvvUrkC&pg=PA22|url-status=live}}</ref> گاڏين (automobile) کان اڳ واري دور ۾، ريلويون رياست جي ترقيءَ ۾ اهم ڪردار ادا ڪنديون رهيون، خاص طور ساحلي علائقن ۾. 1883ع ۾ [[پينساڪولا اينڊ ائٽلانٽڪ ريل روڊ]] پينساڪولا ۽ [[فلوريڊا پين هينڊل|پين هينڊل]] کي رياست جي ٻين حصن سان ڳنڍيو. 1884ع ۾ [[سائوٿ فلوريڊا ريل روڊ]] (جيڪو پوءِ [[ائٽلانٽڪ ڪوسٽ لائين ريل روڊ]] ۾ ضم ٿيو) [[ٽيمپا]] تائين مڪمل سروس شروع ڪئي. 1894ع ۾ [[فلوريڊا ايسٽ ڪوسٽ ريلوي]] [[ويسٽ پام بيچ]] تائين پهتي؛ ۽ 1896ع ۾ اها [[بيسڪين بي]] تائين پهتي، جيڪو [[ميامي]] جي ويجهو آهي. رياست جي اندروني علائقن ۾ به ڪيترائي ٻيا ريل رستا ٺهيا. === ويھين صدي === [[File:Don CeSar Hotel- St. Petersburg Beach, Florida (8410317737).jpg|thumb|1928ع ۾ [[دي ڊان سيزار|ڊان سيزار هوٽل]] جي نئين کولڻ مهل [[سينٽ پيٽ بيچ، فلوريڊا]] ۾ موڪلون ملهائيندڙ سياح]] فلوريڊا جي معيشت گهڻو ڪري زرعي شين تي ٻڌل رهي آهي، جهڙوڪ ترش ميوا (citrus fruits)، اسٽرابيري، ميوا، ڪمند ۽ ڍور ڍڳا.<ref>{{Cite web|url=https://www.fdacs.gov/Agriculture-Industry/Florida-Agriculture-Overview-and-Statistics|title=Florida Agriculture Overview and Statistics – Florida Department of Agriculture & Consumer Services|website=www.fdacs.gov|access-date=January 24, 2021|archive-date=February 3, 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210203113521/https://www.fdacs.gov/Agriculture-Industry/Florida-Agriculture-Overview-and-Statistics|url-status=live}}</ref> ويهون صدي جي شروعاتي دور ۾ [[بول ويول]] (boll weevil) ڪپهه جي پوک کي سخت نقصان پهچايو.<ref>{{Cite web |last=Palmer |first=Darryl |date=May 19, 2014 |title=Boll Weevils and Beyond: Extension Entomology |url=https://blogs.ifas.ufl.edu/ifascomm/2014/05/19/boll-weevils-and-beyond-extension-entomology/ |access-date=December 14, 2022 |website=University of Florida Institute of Food and Agricultural Science}}</ref><ref>{{Cite journal |last1=Lange |first1=Fabian |last2=Olmstead |first2=Alan |last3=Rhode |first3=Paul |date=September 2009 |title=The Impact of the Boll Weevil, 1892–1932 |url=https://www.jstor.org/stable/40263940 |journal=The Journal of Economic History |volume=69 |issue=3 |pages=685–718 |doi=10.1017/S0022050709001090 |jstor=40263940 |s2cid=154646873 |issn=0022-0507 |url-access=subscription }}</ref> ويهين صدي جي وچ تائين، فلوريڊا [[ڏکڻ آمريڪا|آمريڪي ڏکڻ]] جي گهٽ آبادي واري رياست هئي. 1900ع ۾ ان جي آبادي رڳو 528,542 هئي، جنهن مان لڳ ڀڳ 44٪ آفريقي-آمريڪي هئا، جيڪو گهرو جنگ کان اڳ جي شرح جي برابر هو.<ref>Historical Census Browser, 1900 Federal Census, University of Virginia [http://fisher.lib.virginia.edu/collections/stats/histcensus/php/state/php] {{dead link|date=June 2021|bot=medic}}{{cbignore|bot=medic}}. Retrieved March 15, 2008.</ref> لڳ ڀڳ 40,000 ڪارا ماڻهو، يعني 1900ع ۾ فلوريڊا جي ڪاري آبادي جو قريب پنجون حصو، [[گريٽ مائيگريشن (آفريقي آمريڪي)|گريٽ مائيگريشن]] دوران رياست ڇڏي ويا. هنن [[لنچنگ]]، نسلي تشدد ۽ اتر ۽ اولهه ۾ بهتر موقعن جي تلاش سبب لڏپلاڻ ڪئي.<ref>Rogers, Maxine D.; Rivers, Larry E.; Colburn, David R.; Dye, R. Tom & Rogers, William W. (December 1993), [http://mailer.fsu.edu/~mjones/rosewood/rosewood.html "Documented History of the Incident Which Occurred at Rosewood, Florida in January 1923"] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080515152951/http://mailer.fsu.edu/~mjones/rosewood/rosewood.html |date=May 15, 2008 }}, p. 5. Retrieved April 9, 2011.</ref> فلوريڊا ۾ گهڻن آفريقي-آمريڪين لاءِ [[حقِ شهريت کان محرومي]] 1960ع واري ڏهاڪي ۾ [[سول رائيٽس موومينٽ]] کان پوءِ، 1965ع ۾ وفاقي قانون سازي ذريعي حقِ ووٽ جي تحفظ تائين جاري رهي. [[File:Rc17739 04.jpg|alt=ڪاري ۽ اڇي تصوير جنهن ۾ نسل پرست ماڻهو سامونڊي ڪناري تي جهڳڙو ڪري رهيا آهن|thumb|سفيد نسل پرست (اڳيان) [[سينٽ آگسٽين، فلوريڊا]] ۾ “صرف اڇن لاءِ” سامونڊي ڪناري تي ڪارن ماڻهن کي ترڻ کان روڪڻ جي ڪوشش ڪندي، [[1964 مونسن موٽر لاج احتجاج]] دوران]] فلوريڊا ۾ [[آمريڪا ۾ نسلي الڳتائي|نسلي الڳتائي]] جي خلاف 1950ع ۽ 1960ع واري ڏهاڪي ۾ [[سول رائيٽس موومينٽ]] جي حصي طور ڪيترائي احتجاج ٿيا. 1956–1957ع ۾ [[فلوريڊا اي اينڊ ايم يونيورسٽي]] جي شاگردن ٽالاهاسي ۾ بس بائيڪاٽ منظم ڪيو، جيڪو [[مونٽگمري بس بائيڪاٽ]] جي نموني تي هو، ۽ ان سان شهر جون بسون گڏيل استعمال لاءِ کوليون ويون.<ref>{{cite web |title=The Tallahassee Bus Boycott 1956-57 |url=https://www.floridamemory.com/learn/classroom/learning-units/civil-rights/tallahasseebusboycott/ |website=Florida Memory |access-date=February 11, 2021 |archive-date=May 7, 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210507015758/https://www.floridamemory.com/learn/classroom/learning-units/civil-rights/tallahasseebusboycott/ |url-status=live }}</ref> 1960ع ۾ شاگردن الڳ ٿيل لنچ ڪائونٽرن خلاف سِٽ-ان احتجاج ڪيا، ۽ 1964ع ۾ [[سينٽ آگسٽين، فلوريڊا]] جي هڪ موٽل جي تلاءَ ۾ هڪ احتجاج دوران مالڪ پاران پاڻي ۾ تيزاب اڇلائڻ جو واقعو [[1964 سول رائيٽس ايڪٽ]] جي منظوري تي اثرانداز ٿيو.<ref>{{cite web |title=The Civil Rights Movement in Florida |url=https://www.floridamemory.com/learn/classroom/learning-units/civil-rights/ |website=Florida Memory |access-date=February 11, 2021 |archive-date=October 24, 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20201024201945/https://www.floridamemory.com/learn/classroom/learning-units/civil-rights/ |url-status=live }}</ref> 1920ع واري ڏهاڪي ۾ معاشي خوشحالي فلوريڊا ۾ سياحت کي هٿي ڏني ۽ هوٽلن ۽ ريزورٽ برادرين جي ترقي ٿي. ان سان گڏ [[1920ع واري ڏهاڪي جو فلوريڊا لينڊ بوم]] آيو، جنهن ٿوري عرصي لاءِ زمين جي تيز ترقي جو دور آندو. 1925ع ۾ [[سي بورڊ ايئر لائين]]، FEC جي ڏکڻ اوڀر فلوريڊا واري اجاراداري کي ٽوڙي، [[ويسٽ پام بيچ]] تائين مال ۽ مسافر سروس وڌائي؛ ٻن سالن بعد اها سروس [[ميامي]] تائين وڌائي ويئي. [[1926 ميامي طوفان]] ۽ [[1928 اوڪيچوبي طوفان]] جهڙن تباهه ڪندڙ طوفانن، ۽ پوءِ [[گريٽ ڊپريشن]]، هن دور کي ختم ڪري ڇڏيو. فلوريڊا جي معيشت [[ٻي عالمي جنگ]] لاءِ فوجي تياريءَ تائين مڪمل طور بحال نه ٿي سگهي.{{citation needed|date=January 2025}} [[File:Miami Freedom Tower by Tom Schaefer.jpg|thumb|[[فريڊم ٽاور (ميامي)|ميامي جو فريڊم ٽاور]]، جيڪو 1925ع ۾ ٺهيو، 1979ع ۾ [[نيشنل رجسٽر آف هسٽورڪ پليسز]] ۾ شامل ڪيو ويو]] 1939ع ۾ فلوريڊا کي “اڃا تائين گهڻو ڪري خالي رياست” سڏيو ويو.<ref>{{cite book|title=Florida. A Guide to the Southernmost State|date=1939|place=New York|author=Federal Writers' Project|publisher=Oxford University Press|page=7}}</ref> ان کان پوءِ [[ايئر ڪنڊيشن]] جي وڌندڙ استعمال، سازگار موسم ۽ گهٽ رهائشي خرچن سبب رياست ماڻهن لاءِ پرڪشش بڻجي ويئي. 1945ع کان پوءِ [[رسٽ بيلٽ]] ۽ اتر اوڀر مان لڏپلاڻ سبب فلوريڊا جي آبادي تيزي سان وڌي.{{citation needed|date=January 2025}} 1960ع واري ڏهاڪي ۾، [[ڪوبا]] مان ڪيترائي پناهگير [[فيدل ڪاسترو]] جي ڪميونسٽ حڪومت کان ڀڄي [[ميامي]] پهتا، جتي [[فريڊم ٽاور (ميامي)|فريڊم ٽاور]] تي وفاقي حڪومت انهن جي رجسٽريشن، دستاويزي ڪارروائي ۽ طبي توڙي ڏندن جي سهولتون مهيا ڪيون. ان سبب فريڊم ٽاور کي “ڏکڻ جو ايلس آئلينڊ” پڻ سڏيو ويو.<ref>{{cite web|url=https://www.nps.gov/nr/travel/american_latino_heritage/freedom_tower.html|title=Freedom Tower—American Latino Heritage: A Discover Our Shared Heritage Travel Itinerary|website=Nps.gov|access-date=May 14, 2018|archive-date=May 14, 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180514142205/https://www.nps.gov/nr/travel/american_latino_heritage/freedom_tower.html|url-status=dead}}</ref> تازن ڏهاڪن ۾، وڌندڙ معيشت ۾ روزگار جي موقعن سبب وڌيڪ مهاجر فلوريڊا ڏانهن آيا آهن. == جاگرافي == مکيه {{فلوريڊا جي جاگرافي}} {{وڌيڪ ڏسو |فلوريڊا جا ضلعا|فلوريڊا جا هنڌ|فلوريڊا جون ميونسپلٽيون|فلوريڊا جا ٻيٽ|فلوريڊا اسٽيٽ پارڪس جي فهرست}} فلوريڊا جو وڏو حصو [[ميڪسيڪو جي نار]]، [[ايٽلانٽڪ سمنڊ]] ۽ [[اسٽريٽس آف فلوريڊا]] جي وچ ۾ واقع هڪ جزيره نما تي مشتمل آهي. هي رياست ٻه [[وقت جا علائقا]] (time zones) ڍڪي ٿي ۽ اتر اولهه طرف [[پين هينڊل]] جي صورت ۾ وڌي ٿي، جيڪو ميڪسيڪو جي نار جي اترئين ڪناري سان گڏ هلي ٿو. اتر ۾ ان جون سرحدون [[جارجيا (آمريڪي رياست)|جارجيا]] ۽ [[الاباما]] سان ملن ٿيون، جڏهن ته اولهه ۾ پين هينڊل جي پڇاڙيءَ تي به [[الاباما]] سان لڳي ٿي. فلوريڊا اها واحد آمريڪي رياست آهي جيڪا ساڳئي وقت ايٽلانٽڪ سمنڊ ۽ ميڪسيڪو جي نار ٻنهي سان لڳي ٿي. اها 48 گڏيل رياستن مان سڀ کان ڏکڻ ۾ واقع رياست آهي؛ صرف [[هاوايي]] انهن پنجاهه رياستن مان وڌيڪ ڏکڻ تائين پهتل آهي. فلوريڊا، [[باهاماس]] کان اولهه ۾ ۽ [[ڪوبا]] کان لڳ ڀڳ {{convert|90|mi}} اتر ۾ واقع آهي. [[مسيسيپي درياهه]] جي اوڀر ۾ واقع رياستن مان فلوريڊا وڏي رياستن ۾ شامل آهي، ۽ پاڻيءَ جي ايراضيءَ جي لحاظ کان رڳو [[الاسڪا]] ۽ [[مشِيگن]] ان کان وڏيون آهن. ايٽلانٽڪ سمنڊ ۾ رياست جي پاڻيءَ جي حد {{convert|3|nmi|mi km}} ۽ ميڪسيڪو جي نار ۾ {{convert|9|nmi|mi km}} سمنڊ اندر تائين وڌيل آهي.<ref name="NOAA">{{cite web |author=Office of Ocean and Coastal Resource Management |date=July 1, 2011 |title=State Coastal Zone Boundaries |url=http://coastalmanagement.noaa.gov/mystate/docs/StateCZBoundaries.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20111015013333/http://coastalmanagement.noaa.gov/mystate/docs/StateCZBoundaries.pdf |archive-date=October 15, 2011 |access-date=October 28, 2011 |publisher=National Oceanic and Atmospheric Administration}}</ref> {{convert|345|ft|0}} [[سمنڊ جي اوسط سطح]] کان مٿي، [[برٽن هِل]] فلوريڊا جو [[آمريڪي رياستن جي اوچائي موجب فهرست|سڀ کان اوچو نقطو]] آهي، ۽ اهو سڄي آمريڪا جي رياستن مان سڀ کان گهٽ “هاءِ پوائنٽ” پڻ آهي.<ref>{{cite web|url=http://edis.ifas.ufl.edu/UW268 |title=The Florida Environment: An Overview |date=July 2007 |last1=Main |first1=Martin B. |last2=Allen |first2=Ginger M. |publisher=[[فلوريڊا يونيورسٽي]]، [[انسٽيٽيوٽ آف فوڊ اينڊ ايگريڪلچرل سائنسز]] |access-date=January 23, 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20101204183859/http://edis.ifas.ufl.edu/uw268 |archive-date=December 4, 2010 |url-status=dead}}</ref> رياست جو وڏو حصو [[اورلينڊو، فلوريڊا|اورلينڊو]] جي ڏکڻ ۾ واقع آهي، جيڪو اتر فلوريڊا جي ڀيٽ ۾ گهٽ اوچائيءَ تي ۽ گهڻو ڪري هموار آهي. رياست جو وڏو علائقو سمنڊ جي سطح جي ويجهو آهي. ڪجهه هنڌ، جهڙوڪ [[ڪليئرواٽر، فلوريڊا|ڪليئرواٽر]]، اهڙا [[پرومونٽري]] آهن جيڪي پاڻيءَ کان {{convert|50|to|100|ft|m|0|abbr=on}} مٿي اڀرن ٿا. مرڪزي ۽ اتر فلوريڊا جا ڪيترائي حصا، جيڪي عام طور تي ڪناري کان {{convert|25|mi|0|abbr=on}} يا وڌيڪ پري آهن، نرم لهرن وارن ٽڪرن تي مشتمل آهن، جن جي اوچائي {{convert|100|to|250|ft|m|0|abbr=on}} تائين آهي. جزيره نما فلوريڊا جو سڀ کان اوچو نقطو (يعني [[سوواني درياهه]] جي اوڀر ۽ ڏکڻ ۾)، [[شوگرلوف جبل (فلوريڊا)|شوگرلوف جبل]]، {{convert|312|ft|0|adj=on}} اوچو آهي ۽ [[ليڪ ڪائونٽي، فلوريڊا|ليڪ ڪائونٽي]] ۾ واقع آهي.<ref>{{cite web|url=http://www.dot.state.fl.us/EMO/ScenicHWY/designated/greenmountain.htm|title=Green Mountain Scenic Byway |publisher=[[فلوريڊا ڊپارٽمينٽ آف ٽرانسپورٽيشن]] |access-date=January 23, 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080306190416/http://www.dot.state.fl.us/emo/scenichwy/designated/greenmountain.htm |archive-date=March 6, 2008 |url-status=dead}}</ref> سراسري طور، فلوريڊا آمريڪا جي سڀ کان هموار رياست آهي.<ref>{{cite web|author=Megan Garber|title=Science: Several U.S. States, Led by Florida, Are Flatter Than a Pancake|url=https://www.theatlantic.com/technology/archive/2014/03/science-several-us-states-led-by-florida-are-flatter-than-a-pancake/284348/|website=The Atlantic|date=March 11, 2014|access-date=March 7, 2017|archive-date=February 4, 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204070340/https://www.theatlantic.com/technology/archive/2014/03/science-several-us-states-led-by-florida-are-flatter-than-a-pancake/284348/|url-status=live}}</ref> [[File:Florida topographic map-en.svg|thumb|هي ٽوپوگرافي نقشو ڏيکاري ٿو ته فلوريڊا گهڻو ڪري هيٺاهين ۽ هموار آهي.]] [[ليڪ اوڪيچوبي]]، جيڪو فلوريڊا جو سڀ کان وڏو ڍنڍ آهي، آمريڪا جي 50 رياستن ۾ [[آمريڪا جون وڏيون ڍنڍون (ايراضي موجب)|ڏهين نمبر]] وڏي قدرتي مٺي پاڻيءَ جي ڍنڍ آهي، ۽ [[گڏيل 48 آمريڪي رياستون|گڏيل 48 رياستن]] اندر مڪمل طور موجود قدرتي مٺي پاڻيءَ جي ڍنڍن مان ٻي وڏي آهي، [[ليڪ مشيگن]] کان پوءِ.<ref>{{cite web |author=Heather S. Henkel |url=https://sofia.usgs.gov/virtual_tour/lakeokee/index.html |title=SOFIA Virtual Tour – Lake Okeechobee |publisher=Sofia.usgs.gov |date=April 15, 2010 |access-date=November 27, 2011 |archive-date=May 18, 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20110518213153/http://sofia.usgs.gov/virtual_tour/lakeokee/index.html |url-status=dead }}</ref> فلوريڊا اندر سڀ کان ڊگهو درياهه [[سينٽ جانز درياهه]] آهي، جنهن جي ڊيگهه {{convert|310|miles|km}} آهي. ان جي مٿاهين سرچشمن (ڏکڻ فلوريڊا) کان [[جئڪسن ويل]] ۾ سمنڊ تائين اوچائيءَ جو فرق {{convert|30|feet|m}} کان به گهٽ آهي. === آبهوا === مکيه {{فلوريڊا جي آبهوا}} {{وڌيڪ ڏسو |فلوريڊا جا طوفان|آمريڪي رياستن جا انتهائي گرمي پد}} [[File:Spalmetto2.JPG|thumb|رياستي وڻ [[سابال پالميٽو]]، جيڪو فلوريڊا جي مجموعي گرم آبهوا ۾ سٺو وڌي ٿو.]] [[File:Koppen-Geiger Map v2 USA Florida 1991–2020.svg|thumb|فلوريڊا ۾ آبهوا جي علائقن جو [[ڪوپن آبهوا درجابندي]] نقشو]] فلوريڊا جي آبهوا ڪجهه حد تائين ان سبب معتدل رهي ٿي جو رياست جو ڪوبه حصو سمنڊ کان تمام پري ناهي. [[ليڪ اوڪيچوبي]] جي اتر ۾ عام آبهوا [[نمي ڀري ذيلي اڀرندي آبهوا]] (Köppen: ''Cfa'') آهي، جڏهن ته ڍنڍ جي ڏکڻ ۾ (جنهن ۾ [[فلوريڊا ڪيز]] شامل آهن) خالص [[اڀرندي آبهوا]] (Köppen: ''Aw''، ''Am''، ''Af'') ملي ٿي.<ref>{{cite web |url=http://www.uwsp.edu/geO/faculty/ritter/geog101/textbook/climate_systems/climate_classification.html |title=Wet/Dry Tropical Climate |author=Ritter, Michael |publisher=University of Wisconsin, Stevens Point |access-date=July 18, 2007 |archive-url=https://web.archive.org/web/20101124064306/http://www.uwsp.edu/geo/faculty/ritter/geog101/textbook/climate_systems/climate_classification.html |archive-date=November 24, 2010 |url-status=dead }}</ref> جولاءِ جي آخر ۾ سراسري وڌ ۾ وڌ گرمي پد اڪثر 90°F (32–34°C) جي لڳ ڀڳ هوندو آهي، جڏهن ته جنوري جي شروعات ۾ گهٽ ۾ گهٽ گرمي پد اتر فلوريڊا ۾ 40°F (4–7°C) جي ويجهو ۽ [[ميامي]] کان ڏکڻ طرف {{convert|60|°F|0}} کان مٿي هوندو آهي. سراسري روزاني گرمي پد {{convert|70.7|°F|1}} هجڻ سبب فلوريڊا آمريڪا جي سڀ کان گرم رياست آهي.<ref>{{cite web|url=http://www.currentresults.com/Weather/US/average-annual-state-temperatures.php|title=Average Annual Temperature for Each US State|publisher=Current Results Nexus|access-date=August 19, 2011|archive-date=August 27, 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110827213807/http://www.currentresults.com/Weather/US/average-annual-state-temperatures.php|url-status=live}}</ref> ان جي ذيلي اڀرندي ۽ اڀرندي آبهوا سبب، فلوريڊا ۾ ماپ لائق [[فلوريڊا ۾ برفباري|برفباري]] تمام گهٽ ٿئي ٿي.<ref>{{cite web|url=https://www.worldatlas.com/articles/has-it-ever-snowed-in-florida.html|title=Has It Ever Snowed in Florida?|website=Worldatlas.com|date=October 25, 2017|access-date=May 9, 2022|archive-date=April 9, 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220409042831/https://www.worldatlas.com/articles/has-it-ever-snowed-in-florida.html|url-status=live}}</ref> البت، ڪڏهن ڪڏهن ٿڌي نمي ۽ منجمد گرمي پد گڏ ٿيڻ سان [[جئڪسن ويل]]، [[گينزويل، فلوريڊا|گينزويل]] يا [[پينساڪولا]] جهڙن اترين علائقن ۾ برفباري ٿي سگهي ٿي. [[پالا]]، جيڪا برف کان وڌيڪ عام آهي، خاص طور پين هينڊل ۾ ڏسڻ ۾ اچي ٿي.<ref>{{cite web|url=http://www.sun-sentinel.com/news/weather/fl-reg-chance-of-frost-20180101-story.html|title=Brrrrr! South Florida may see frost by week's end|first=Anne|last=Geggis|website=Sun-sentinel.com|date=January 2, 2018 |access-date=May 9, 2022|archive-date=November 12, 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112192143/https://www.sun-sentinel.com/news/weather/fl-reg-chance-of-frost-20180101-story.html|url-status=live}}</ref> 1851 کان 2006 تائين، فلوريڊا تي 114 ڀيرا هريڪين ٽڪرايا، جن مان 37 وڏا هيا—[[سافر–سمپسن اسڪيل|ڪيٽيگري{{spaces}}3]] ۽ ان کان مٿي.<ref name="fltoday fact"/> اهو تمام گهٽ ٿيندو آهي جو هريڪين سيزن بنا ڪنهن اثر جي گذري وڃي؛ گهٽ ۾ گهٽ ڪنهن نه ڪنهن [[ٽراپيڪل اسٽورم]] جي صورت ۾ رياست تي اثر پوندو ئي آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.tripsavvy.com/how-often-do-hurricanes-hit-florida-3266726|title=How Often Hurricanes Make Landfall in Florida|website=Tripsavvy.com|access-date=November 6, 2021|archive-date=April 16, 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210416092628/https://www.tripsavvy.com/how-often-do-hurricanes-hit-florida-3266726|url-status=dead}}</ref> 1992 ۾، فلوريڊا اُن واقعي جو مرڪز بڻيو جيڪو اُن وقت تائين آمريڪا جي تاريخ ۾ سڀ کان مهانگو موسماتي سانحو سمجھيو ويندو هو: [[هريڪين اينڊريو]]، جنهن آگسٽ ۾ ٽڪرائجڻ وقت 25{{spaces}}بلين ڊالر کان وڌيڪ نقصان ڪيو؛ اها سڃاڻپ 2005 تائين برقرار رهي، جڏهن [[هريڪين ڪيٽرينا]] ان کان اڳتي نڪري ويو، ۽ پوءِ ان کي ڇهه ٻين هريڪينن به پٺتي ڇڏيو. اينڊريو فلوريڊا جي تاريخ ۾ ٻيو سڀ کان مهانگو هريڪين آهي.<ref>{{cite web|url=http://www.aoml.noaa.gov/keynotes/keynotes_0817_andrew25.html|title=The 25th Anniversary of Hurricane Andrew|website=Aoml.noaa.gov|access-date=May 9, 2022|archive-date=August 6, 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200806144021/https://www.aoml.noaa.gov/keynotes/keynotes_0817_andrew25.html|url-status=live}}</ref> ===حياتيات=== {{وڌيڪ|فلوريڊا جي حياتياتي جيوت|فلوريڊا ۾ دخيل (غير ملڪي) نسلن جي فهرست}} [[File:Anhingatrailalligator.png|thumb|[[آمريڪي ايلگيٽر|ايلگيٽر]] [[ايورگليڊس]] ۾]] [[File:Manatee with calf.PD - colour corrected.jpg|thumb|[[ويسٽ انڊين منيٽي]] ۽ سندس ٻچڙي کي دُڌ پيارڻ]] فلوريڊا ڪيترن قسمن جي جهنگلي جيوت جو ميزبان آهي، جن ۾: * سامونڊي مماليه: [[ڪامن باٽلنوز ڊالفن|باٽلنوز ڊالفن]]، [[شارٽ فنڊ پائلٽ وھيل]]، [[نارٿ ايٽلانٽڪ رائيٽ وھيل]]، [[ويسٽ انڊين منيٽي]] * مماليه: [[فلوريڊا پينٿر]]، [[ناردرن رِوَر اوٽر]]، [[منڪ]]، [[ايسٽرن ڪاٽن ٽيل رئبٽ|ايسٽرن ڪاٽن ٽيل خرگوش]]، [[مارش رئبٽ|مارش خرگوش]]، ريڪون، اسٽرائپڊ اسڪنڪ، اسڪوائرل، [[وائيٽ ٽيلڊ ڊيئر]]، [[ڪي ڊيئر]]، باب ڪيٽس، [[ريڊ فاکس]]، [[گري فاکس]]، ڪويوٽي، جهنگلي سُور، [[فلوريڊا بليڪ بيئر]]، [[نائين-بينڊڊ آرميڊيلو]]، [[ورجينيا اوپوسم]] * ريڙهيون پائيندڙ جانور: [[ڪروٽالس اڊامنٽيوس|ايسٽرن ڊائمنڊ بيڪ]] ۽ [[سِسٽروُرس ميليئرس باربوُري|پگمي ريٽل سنيڪس]]، [[گوفرس پولي فيمس|گوفر ٽورٽائس]]، [[گرين ٽرٽل|گرين]] ۽ [[ليدربئڪ سي ٽرٽل]]s,<ref>{{cite web|url=http://myfwc.com/research/wildlife/sea-turtles/nesting/leatherback/|title=Leatherback Nesting in Florida|website=myfwc.com|access-date=May 9, 2022|archive-date=October 31, 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201031144319/https://myfwc.com/research/wildlife/sea-turtles/nesting/leatherback/|url-status=live}}</ref> [[برائون اينيول]]، ۽ [[ڊراي مارڪون|ايسٽرن اِنڊيگو سنيڪ]]. 2012 ۾، لڳ ڀڳ هڪ ملين [[آمريڪي ايلگيٽر]] ۽ 1,500 [[آمريڪي ڪرڪوڊائل|ڪرڪوڊائل]] هئا.<ref>{{Cite news | first=Curtis | last=Morgan | title=Crocs crawl back to coast | url=http://www.sun-sentinel.com/news/local/breakingnews/mh-crocodiles-rebound-20120408,0,5816687.story | newspaper=[[Florida Today]] | location=Melbourne, Florida | pages=8B | date=April 9, 2012 | url-status=dead | archive-url=https://web.archive.org/web/20120410234242/http://www.sun-sentinel.com/news/local/breakingnews/mh-crocodiles-rebound-20120408,0,5816687.story | archive-date=April 10, 2012 | accessdate=February 1, 2026 | archivedate=April 10, 2012 | archiveurl=https://web.archive.org/web/20120410234242/http://www.sun-sentinel.com/news/local/breakingnews/mh-crocodiles-rebound-20120408,0,5816687.story }}</ref><!--hard and soft copy sources do not match but are the same article. When link rots, delete this caveat--> * پکي: [[پيريگرين فالڪن]],<ref>{{Cite news | first=Keith | last=Winston | title=Predator animals rebound | url=http://www.floridatoday.com/article/20131224/COLUMNISTS0410/312240021/Keith-Winsten-Predator-animals-rebound | newspaper=Florida Today | location=Melbourne, Florida | pages=7B | date=December 24, 2013 | access-date=December 29, 2013 | archive-url=https://web.archive.org/web/20150316133407/http://www.floridatoday.com/article/20131224/COLUMNISTS0410/312240021/Keith-Winsten-Predator-animals-rebound | archive-date=March 16, 2015 | url-status=dead }}</ref> [[بالڊ ايگل]]، [[آمريڪي فلئمنگو]],<ref>{{cite web|url=https://news.nationalgeographic.com/2018/03/birds-animals-flamingos-florida-native/|title=Surprising Origin of American Flamingos Discovered|date=March 10, 2018|website=News.nationalgeographic.com|access-date=May 9, 2022|archive-date=June 12, 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180612141057/https://news.nationalgeographic.com/2018/03/birds-animals-flamingos-florida-native/|url-status=dead}}</ref> [[ڪريسٽڊ ڪئراڪارا]]، [[سنيئل ڪائيٽ]]، [[اوسپري]]، [[آمريڪي وائيٽ پيليڪن|وائيٽ]] ۽ [[برائون پيليڪن]]، [[لارَس|سامونڊي گَل]]s، [[ووپنگ ڪرين|ووپنگ]] ۽ [[سينڊهل ڪرين]]، [[روزئيٽ اسپون بِل]]، [[آمريڪي وائيٽ آئبس]]، [[فلوريڊا اسڪرب جي]] (رياستي [[اينڊيمزم|اينڊيمڪ]])، ۽ ٻيا. جهنگلي ترڪيءَ جي هڪ ذيلي نسل ''[[ميليئگريس گيلوپاوو اوسيئولا]]'' رڳو فلوريڊا ۾ ملي ٿو.<ref>C. Michael Hogan. 2008. [http://www.globaltwitcher.com/artspec_information.asp?thingid=2199 ''Wild turkey: Meleagris gallopavo'', GlobalTwitcher.com, ed. N. Stromberg] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170725174654/http://www.globaltwitcher.com/artspec_information.asp?thingid=2199 |date=July 25, 2017 }}</ref> هي رياست اوڀر اتر آمريڪا جي ڪيترن پکين لاءِ سياري گذارڻ جي جاءِ پڻ آهي. : [[موسمي تبديلي]] جي نتيجي ۾، ٿورڙي تعداد ۾ ڪجهه نيون نسلون به ڏٺيون ويون آهن، جيڪي عام طور وڌيڪ ٿڌن اترين علائقن جون مقامي سمجهيون وڃن ٿيون: [[سنوئي آئل]]، [[سنو بَنٽنگ]]، [[هارليڪون ڊڪ]]، ۽ [[ريزوربِل]]. اهي رياست جي اترئين حصي ۾ ڏٺا ويا آهن.<ref name="ft140107">{{Cite news | first=Keith | last=Winsten | title='Snow' bird species in South | url=http://www.floridatoday.com/article/20140107/NEWS01/301070029/Keith-Winsten-Snow-bird-species-show-up-far-south | newspaper=Florida Today | location=Melbourne, Florida | pages=7B | date=January 7, 2014 | access-date=January 7, 2014 | archive-url=https://web.archive.org/web/20140109080920/http://www.floridatoday.com/article/20140107/NEWS01/301070029/Keith-Winsten-Snow-bird-species-show-up-far-south | archive-date=January 9, 2014 | url-status=dead }}</ref> * بي-مهره جيوت: [[ڪارپينٽر چيٽيون]]، ٽرمائٽس، [[آمريڪي ڪاڪروچ]]، [[آفريڪنائزد بي]]، [[ميامي بليو]] تِتلي، ۽ [[گونٽسٽا گريسيئا|گريزلڊ مينٽس]]. فلوريڊا ۾ 1,500 کان وڌيڪ غير ملڪي (نان نيٽو) جانورن جون نسلون به آهن.<ref>{{cite web|title=Biological Control of Invasive Insect Pests of Crops and Native Flora in Florida|url=https://reeis.usda.gov/web/crisprojectpages/0220406-biological-control-of-invasive-insect-pests-of-crops-and-native-flora-in-florida.html|website=Usda.gov/|access-date=June 3, 2018|archive-date=February 4, 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204010914/https://reeis.usda.gov/web/crisprojectpages/0220406-biological-control-of-invasive-insect-pests-of-crops-and-native-flora-in-florida.html|url-status=dead}}</ref> فلوريڊا ۾ رهندڙ ڪجهه غير ملڪي نسلن ۾ [[برميز پائٿن]]، [[گرين اِگوانا]]، [[ويلڊ ڪيميلين]]، [[ارجنٽائن بليڪ اينڊ وائيٽ ٽيگو]]، [[پيڪاڪ بئس]]، [[ميان سيچلڊ]]، [[لاين فِش]]، [[وائيٽ-نوزڊ ڪوئٽي]]، [[ريسس مڪي]]، [[ورويٽ منڪي]]، [[ڪيوبن ٽري فراگ]]، [[ڪين ٽوڊ]]، [[انڊين پيفاؤل]]، [[مانڪ پيراڪيٽ]] ۽ [[ٽوئي پيراڪيٽ]] شامل آهن. انهن مان ڪجهه غير ملڪي نسلون مقامي نسلن لاءِ خطرو نه بڻجن ٿيون، پر ڪجهه مقامي فلوريڊا جي نسلن لاءِ خطرو بڻجن ٿيون، ڇو ته اهي ساڳئي رهائشگاهن ۾ رهي انهن کي کاڌو بڻائن ٿيون.<ref>{{cite web|url=http://myfwc.com/wildlifehabitats/nonnatives/|title=Nonnative Species|website=myfwc.com|access-date=May 17, 2018|archive-date=February 13, 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210213223709/https://myfwc.com/wildlifehabitats/nonnatives/|url-status=dead}}</ref> ===نباتات=== {{وڌيڪ|فلوريڊا جا مينگرووز|فلوريڊا ۾ دخيل (غير ملڪي) ٻوٽن جي نسلن جي فهرست}} [[File:Red mangrove-everglades natl park.jpg|thumb|[[ايورگليڊس نيشنل پارڪ]] ۾ ڳاڙها مينگروو]] رياست ۾ {{convert|26000|mi2}} کان وڌيڪ ٻيلن جو علائقو آهي، جيڪو رياست جي زميني ايراضيءَ جو لڳ ڀڳ اڌ حصو ڍڪي ٿو.<ref>{{Cite news| first=Jim | last=Waymer | title=Florida forests help roll out toilet paper | url=https://www.floridatoday.com/story/news/local/environment/2020/03/31/coronavirus-fuels-forestry-florida/5088495002/ | newspaper=Florida Today | location=Melbourne, Florida | pages=1A,10A | date=April 1, 2020 | access-date=April 4, 2020 | archive-date=April 3, 2020 | archive-url=https://web.archive.org/web/20200403034807/https://www.floridatoday.com/story/news/local/environment/2020/03/31/coronavirus-fuels-forestry-florida/5088495002/ | url-status=live}}</ref> فلوريڊا ۾ لڳ ڀڳ 3,000 قسمن جا [[وائلڊ فلاور]] آهن.<ref>{{cite web|url=http://gardeningsolutions.ifas.ufl.edu/plants/ornamentals/native-plants.html|title=Native Plants—University of Florida, Institute of Food and Agricultural Sciences|website=gardeningsolutions.ifas.ufl.edu|access-date=May 9, 2022|archive-date=February 1, 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210201054720/https://gardeningsolutions.ifas.ufl.edu/plants/ornamentals/native-plants.html|url-status=live}}</ref> هي گڏيل رياستن ۾ ٽين سڀ کان وڌيڪ نباتاتي تنوع واري رياست آهي، [[ڪيليفورنيا]] ۽ [[ٽيڪساس]] کان پوءِ، جيڪي ٻئي ايراضيءَ ۾ وڏيون آهن.<ref>{{Cite news | first=Maria | last=Sonnenberg | title=Florida's flowers | url=http://www.floridatoday.com/article/20130921/SPACES/309210025/Florida-s-flowers-brighten-fields | newspaper=Florida Today | location=Melbourne, Florida | page=1D | date=September 21, 2013 | access-date=September 21, 2013 | archive-url=https://web.archive.org/web/20150316122002/http://www.floridatoday.com/article/20130921/SPACES/309210025/Florida-s-flowers-brighten-fields | archive-date=March 16, 2015 | url-status=dead }}</ref> فلوريڊا ۾ ناريل جا وڻ اوڀر ڪناري تي [[ڪي ويسٽ]] کان [[جيوپيٽر اِنليٽ]] تائين جهنگلي حالت ۾ ڦهليل آهن، ۽ اولهه ڪناري تي [[مارڪو آئي لينڊ]] کان [[سراسوٽا]] تائين پڻ ملن ٿا. [[فلوريڊا ڪيز]] جا ڪيترائي ننڍا مرجاني ٻيٽ اهڙا آهن جتي سامونڊي وهڪرن آندل ناريلن مان ناريل جا وڻ وڏي تعداد ۾ اُڀري آيا آهن. ڏکڻ فلوريڊا کان اتر طرف، ناريل جا وڻ اوڀر ڪناري تي لڳ ڀڳ [[ڪوڪو بيچ]] تائين ۽ اولهه ڪناري تي [[ٽامپا بي]] واري علائقي تائين پوکيا پڻ ويندا آهن.<ref>{{cite web|url=http://edis.ifas.ufl.edu/mg043|title=The Coconut Palm in Florida|first=Timothy K. Broschat and Jonathan H.|last=Crane|date=April 4, 2018|website=edis.ifas.ufl.edu|access-date=May 9, 2022|archive-date=February 9, 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210209151103/https://edis.ifas.ufl.edu/mg043|url-status=live}}</ref> رياست جي اوڀر ڪناري تي، [[مينگرووز]] عام طور [[ڪوڪو بيچ، فلوريڊا|ڪوڪو بيچ]] کان ڏکڻ طرف ساحل تي غالب رهيا آهن؛ جڏهن ته [[سالٽ مارش]]ون [[سينٽ آگسٽين، فلوريڊا|سينٽ آگسٽين]] کان اتر طرف وڌيڪ عام آهن. سينٽ آگسٽين کان ڪوڪو بيچ تائين، ساحلي پٽو هر سال جي موسماتي حالتن موجب ٻنهي جي وچ ۾ بدلجندو رهي ٿو.<ref name="ft140107"/> ٽئي مينگروو نسلون بهار ۽ اونهاري جي شروعات ۾ گل ڏين ٿيون. [[پروپيگول]]ز ديرين اونهاري کان شروعاتي خزاں تائين پيدا ٿين ٿا.<ref>{{cite web |url=https://www.nhmi.org/mangroves/rep.htm |title= Reproductive Strategies of Mangroves|author=<!--Not stated--> |date= |website=Newfound Harbor Marine Institute |publisher=Seacamp Association |access-date=November 15, 2023 |quote=}}</ref> 1981 ۾ فلوريڊا ۾ مينگروو ٻوٽن جون برادرين اندازاً {{convert|430,000|to|540,000|acre|km2}} علائقو ڍڪيو هو. فلوريڊا جا 90٪ مينگرووز ڏکڻ فلوريڊا ۾ آهن، خاص طور [[ڪوليئر ڪائونٽي، فلوريڊا|ڪوليئر]]، [[لي ڪائونٽي، فلوريڊا|لي]]، [[ميامي-ڊيڊ ڪائونٽي، فلوريڊا|ميامي-ڊيڊ]] ۽ [[مونرو ڪائونٽي، فلوريڊا|مونرو]] ضلعن ۾. ===سامونڊي ٽڪريون=== [[File:Fish and corals in John Pennekamp Marine Park (2351507031).jpg|thumb|[[جان پينيڪئمپ ڪورل ريف اسٽيٽ پارڪ]] ڀرسان [[ڪي لارگو]] وٽ مڇيون ۽ ڪورل]] فلوريڊا ريف گڏيل 48 رياستن (ڪانٽينينٽل يونائيٽيڊ اسٽيٽس) اندر واحد زنده مرجاني بئرير ريف آهي.<ref>{{cite news|url=https://www.washingtonpost.com/news/energy-environment/wp/2016/05/04/the-largest-coral-reef-in-the-continental-u-s-is-dissolving-into-the-ocean/|title=The biggest coral reef in the continental U.S. is dissolving into the ocean|newspaper=Washington Post|access-date=May 9, 2022|archive-date=February 4, 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204230141/https://www.washingtonpost.com/news/energy-environment/wp/2016/05/04/the-largest-coral-reef-in-the-continental-u-s-is-dissolving-into-the-ocean/|url-status=live}}</ref> هي دنيا جو ٽيون وڏو مرجاني بئرير ريف نظام پڻ آهي، [[گريٽ بئرير ريف]] ۽ [[بيليز بئرير ريف]] کان پوءِ.<ref>{{cite web|url=https://www.coris.noaa.gov/portals/florida.html|title=NOAA CoRIS—Regional Portal—Florida|first=National Oceanic and Atmospheric Administration|last=US Department of Commerce|website=www.coris.noaa.gov|access-date=May 19, 2019|archive-date=June 5, 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190605144359/https://www.coris.noaa.gov/portals/florida.html|url-status=live}}</ref> هي ريف (سامونڊي ٽڪريون) فلوريڊا ڪيز جي ساحل کان ٿورو پري واقع آهي. ريف جو وڏو حصو [[جان پينيڪئمپ ڪورل ريف اسٽيٽ پارڪ]] جي حدن اندر اچي ٿو، جيڪو آمريڪا جو پهريون [[انڊرواٽر پارڪ]] هو.<ref>{{cite web|url=http://pennekamppark.com/about/|title=About—Pennekamp Coral Reef State Park|website=pennekamppark.com|access-date=May 19, 2019|archive-date=February 6, 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150206001403/http://pennekamppark.com/about/|url-status=live}}</ref> هي پارڪ اڀرندي ٻوٽيداري، سامونڊي جيوت ۽ سامونڊي پکين جي گهڻائي رکي ٿو. فلوريڊا ريف ٻين پارڪن ۽ پناهن گاهن تائين به پکڙيل آهي، جن ۾ [[ڊرائي ٽورٽوگاس نيشنل پارڪ]]، [[بِسڪين نيشنل پارڪ]] ۽ [[فلوريڊا ڪيز نيشنل مئرين سينڪچوئري]] شامل آهن. فلوريڊا ريف تي لڳ ڀڳ 1,400 قسم جون سامونڊي ٻوٽا ۽ جانور رهن ٿا، جن ۾ 40 کان وڌيڪ [[اسٽوني ڪورل]] جون نسلون ۽ 500 قسمن جي مڇيون شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://archive.usgs.gov/archive/sites/sofia.usgs.gov/publications/circular/1134/esns/frt.html|title=SOFIA—Circular 1134—the Natural System—Florida Reef Tract|website=archive.usgs.gov|access-date=May 19, 2019|archive-date=July 31, 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200731171706/https://archive.usgs.gov/archive/sites/sofia.usgs.gov/publications/circular/1134/esns/frt.html|url-status=dead}}</ref> فلوريڊا ريف ٻين مرجاني نظامن وانگر هڪ نازڪ ايڪو سسٽم آهي، جنهن کي ڪيترن خطرا آهن، جن ۾ [[اوور فِشنگ]]، سمنڊ ۾ پلاسٽڪ، [[ڪورل بليچنگ]]، سمنڊ جي سطح ۾ واڌ، ۽ [[سامونڊي سطح جي گرمي پد]] ۾ تبديليون شامل آهن. === ماحولياتي مسئلا=== {{فلوريڊا جو ماحول}} {{See also|فلوريڊا ۾ ماحولياتي مسئلا}} [[File:Florida_flamingos.jpg|thumb|[[سائوٿ فلوريڊا]] ۾ آمريڪي فلئمنگو]] [[File:Gator and Python.jpg|thumb|[[ايورگليڊس نيشنل پارڪ]] ۾ [[آمريڪي ايلگيٽر]] ۽ هڪ دخيل [[برميز پائٿن]]]] فلوريڊا في-فرد توانائيءَ جو گهٽ استعمال ڪندڙ آهي.<ref name="Energy Consumption by Source and Total Consumption per Capita, Ranked by State, 2004"/> (2008ع وقت جو) اندازو آهي ته رياست ۾ لڳ ڀڳ 4٪ توانائي قابلِ تجديد ذريعن مان پيدا ٿئي ٿي. فلوريڊا جي توانائي پيداوار آمريڪا جي ڪُل توانائي پيداوار جو 6٪ آهي، جڏهن ته آلودگي پيدا ڪندڙ مادّن جو ڪُل اخراج نسبتاً گهٽ آهي: [[نائٽروجن آڪسائيڊ]] لاءِ 6٪، [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] لاءِ 5٪، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] لاءِ 4٪.<ref name="DoE-profile" /> فلوريڊا ۾ جهنگلي باهه (Wildfires) سال جي هر وقت ٿي سگهن ٿيون.<ref>{{cite web|url=https://www.freshfromflorida.com/Divisions-Offices/Florida-Forest-Service/Wildland-Fire/Current-Wildfire-Conditions2|title=Current Wildfire Conditions / Wildland Fire / Florida Forest Service / Divisions & Offices / Home—Florida Department of Agriculture & Consumer Services|website=Freshfromflorida.com|access-date=October 23, 2018|archive-date=February 2, 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190202084929/https://www.freshfromflorida.com/Divisions-Offices/Florida-Forest-Service/Wildland-Fire/Current-Wildfire-Conditions2|url-status=dead}}</ref> 1972 کان وٺي، رياست جي سڀني پيئڻ لائق پاڻيءَ جي وسيلن تي رياستي حڪومت جو ڪنٽرول پنج علائقائي واٽر اٿارٽيز ذريعي رهيو آهي.<ref>{{cite web |url=http://www.leg.state.fl.us/Statutes/index.cfm?App_mode=Display_Statute&Search_String=&URL=Ch0373/SEC503.HTM&Title=- |title=Florida Statutes |publisher=Leg.state.fl.us |access-date=November 4, 2011 |archive-date=October 31, 2005 |archive-url=https://web.archive.org/web/20051031235651/http://www.leg.state.fl.us/Statutes/index.cfm?App_mode=Display_Statute&Search_String=&URL=Ch0373%2FSEC503.HTM&Title=- |url-status=live }}</ref> [[ريڊ ٽائيڊ]] فلوريڊا جي ڏکڻ-اولهه واري ساحل تي، ۽ ٻين ڪجهه علائقن ۾ به، هڪ مسئلو رهيو آهي. جيتوڻيڪ زهريلي الجي بلوم (toxic algae bloom) جي سبب بابت گهڻي قياس آرائي ڪئي وئي آهي، پر اهڙو ڪو ثبوت موجود ناهي ته اها آلودگي سبب ٿي رهي آهي يا ريڊ ٽائيڊس جي مدت يا تڪرار ۾ واڌ آئي آهي.<ref name="Tide's toxins trouble lungs ashore"/> ريڊ ٽائيڊ هاڻي جهنگلي جيوت کي ماري رهي آهي يا [[ٽراپيڪل مڇي]] ۽ مرجاني ريفس کي نقصان پهچائي رهي آهي، جنهن سان سڀئي خطري ۾ پئجي وڃن ٿا.<ref>{{cite web|url=https://www.vox.com/energy-and-environment/2018/8/30/17795892/red-tide-2018-florida-gulf-sarasota-sanibel-okeechobee|title=Why Florida's red tide is killing fish, manatees, and turtles|website=Vox.com|date=August 30, 2018|access-date=May 9, 2022|archive-date=April 16, 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220416182027/https://www.vox.com/energy-and-environment/2018/8/30/17795892/red-tide-2018-florida-gulf-sarasota-sanibel-okeechobee|url-status=live}}</ref> [[فلوريڊا پينٿر]] ختم ٿيڻ جي حدن وٽ آهي. 2009 ۾ رڪارڊ 23 ماريا ويا، گهڻي ڀاڱي گاڏين جي ٽڪر سبب، جنهن سان جهنگ ۾ لڳ ڀڳ 100 جيترا فرد بچيا.<ref name="Record number of panthers killed by vehicles in 2009"/> [[ويسٽ انڊين منيٽي|منيٽي]] پڻ پنهنجي افزائش جي رفتار کان وڌيڪ شرح سان مرن پيا.<ref>{{cite web|url=https://www.miamiherald.com/news/local/environment/article217064995.html|title=More manatees have died in Florida so far this year than in all of 2017. Here's why|website=Miamiherald.com|access-date=May 9, 2022|archive-date=August 18, 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210818015949/https://www.miamiherald.com/news/local/environment/article217064995.html|url-status=live}}</ref> [[آمريڪي فلئمنگو]] فلوريڊا ۾ ڏسڻ لاءِ ناياب رهيا آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ 1900ع واري دور ۾ انهن جو شڪار ٿيو ۽ هڪ مرحلي تي انهن کي رياست مان مڪمل طور ختم ٿيل (extirpated) به سمجھيو ويو. هاڻي فلئمنگو ٻيهر وڌڻ لڳا آهن ۽ [[سائوٿ فلوريڊا]] ڏانهن واپسي جو عمل جاري آهي، ڇو ته انهن کي مضبوط طور رياست جا مقامي (native) سمجھيو وڃي ٿو ۽ هاڻي اهي تحفظ هيٺ پڻ آهن.<ref>{{cite news|url=https://www.npr.org/2018/03/06/590378419/floridas-long-lost-wild-flamingos-were-hiding-in-plain-sight|title=Florida's Long-Lost Wild Flamingos Were Hiding in Plain Sight|website=Npr.org|access-date=May 9, 2022|archive-date=April 9, 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220409042832/https://www.npr.org/2018/03/06/590378419/floridas-long-lost-wild-flamingos-were-hiding-in-plain-sight|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.miamiherald.com/news/local/environment/article213645084.html|title=Now that we agree these flamingos are Florida natives, it's time to protect them, experts say|website=Miamiherald.com|access-date=May 9, 2022|archive-date=August 27, 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210827235207/https://www.miamiherald.com/news/local/environment/article213645084.html|url-status=live}}</ref> فلوريڊا جو وڏو حصو {{convert|12|ft}} کان گهٽ اوچائي تي واقع آهي، جنهن ۾ ڪيترائي آباد علائقا پڻ شامل آهن. تنهن ڪري اهو [[Current sea level rise|سمنڊ جي سطح وڌڻ]] (جيڪا [[global warming|عالمي گرمائش]] سان لاڳاپيل آهي) جي اثرن لاءِ حساس آهي.<ref>{{cite news|title=Goodbye, Miami|url=https://www.rollingstone.com/politics/news/why-the-city-of-miami-is-doomed-to-drown-20130620|access-date=June 21, 2013|newspaper=Rolling Stone|date=June 20, 2013|author=Jeff Goodell|archive-date=May 10, 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180510050815/https://www.rollingstone.com/politics/news/why-the-city-of-miami-is-doomed-to-drown-20130620|url-status=live}}</ref> ائٽلانٽڪ جا اهي ساحل، جيڪي رياست جي معيشت لاءِ انتهائي اهم آهن، موسمي تبديلي سبب سمنڊ جي سطح وڌڻ ڪري سمنڊ ۾ ڌوئي ختم ٿيندا پيا وڃن. [[ميامي بيچ]] وارو علائقو، جيڪو ڪنٽينينٽل شيلف جي ويجهو آهي، آف شور (سمنڊ کان ٻاهر) دستياب واريءَ جي ذخيري جي لحاظ کان هاڻي گهٽتائي (running out) کي منهن ڏئي رهيو آهي.<ref>{{cite news|url=https://www.nytimes.com/2013/08/25/us/where-sand-is-gold-the-coffers-are-running-dry-in-florida.html|title=Where Sand Is Gold, the Reserves Are Running Dry|date=August 25, 2013|newspaper=[[The New York Times]]|access-date=February 16, 2017|archive-date=November 12, 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112023518/https://www.nytimes.com/2013/08/25/us/where-sand-is-gold-the-coffers-are-running-dry-in-florida.html|url-status=live}}</ref> وڌيل گرمي پد مرجاني ريفس کي نقصان پهچائي سگهي ٿو، جنهن سبب [[coral bleaching|ڪورل بليچنگ]] ٿئي ٿي. فلوريڊا ريف تي بليچنگ جو پهريون رڪارڊ ٿيل واقعو 1973 ۾ ٿيو. تازين ڏهاڪن ۾ بليچنگ جا واقعا وڌيڪ بار بار ٿيا آهن، ۽ اهو رجحان [[sea surface temperature]]ن ۾ واڌ سان لاڳاپي (correlation) ۾ ڏٺو ويو آهي. [[White band disease|وائيٽ بئنڊ بيماري]] پڻ فلوريڊا ريف تي مرجانن تي ناڪاري اثر وڌو آهي.<ref>Precht and Miller:243–44, 245, 247–48, 249{{break}}[http://serc.fiu.edu/wqmnetwork/boyerj/pubs/NOAA%20Coral%20Florida%20Keys2008.pdf The State of Coral Reef Ecosystems of the Florida Keys] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100811125654/http://serc.fiu.edu/wqmnetwork/boyerj/pubs/NOAA%20Coral%20Florida%20Keys2008.pdf|date=August 11, 2010}} Accessed December 17, 2010</ref> ===ارضيات=== {{فلوريڊا جي ارضيات }} [[File:Floridakeys-nasa.jpg|thumb|ڊسمبر 2003 ۾ سيٽلائيٽ مان ڏٺل [[فلوريڊا ڪيز]]<ref>{{cite web|url=http://www.keyshistory.org/keysgeology.html|title=History of Keys Geology|first=Jerry|last=Wilkinson|website=Keyshistory.org|access-date=May 9, 2022|archive-date=November 9, 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201109050819/http://www.keyshistory.org/keysgeology.html|url-status=live}}</ref>]] فلوريڊا جو اپٻيٽ (peninsula) هڪ سوراخدار [[پليٽو]] آهي، جيڪو [[ڪارِسٽ]] [[چوني جو پٿر]] (لائيم اسٽون) مان ٺهيل آهي ۽ [[بنيادي پٿر]] (بيڊ راڪ) جي مٿان بيٺل آهي؛ هن کي [[فلوريڊا پليٽفارم]] چيو وڃي ٿو. آمريڪا ۾ [[پوٽيشيم|پوٽاش]] جا سڀ کان وڏا ذخيرا فلوريڊا ۾ ملن ٿا. ملڪ ۾ [[فاسفورائيٽ|راڪ فاسفيٽ]] جا سڀ کان وڏا ذخيرا پڻ فلوريڊا ۾ آهن.<ref name="Industry overview"></ref> انهن مان گهڻو حصو [[بون وادي]] ۾ آهي.<ref>{{cite web|url=http://baysoundings.com/the-real-cost-of-fertilizer/|title=The Real Cost of Fertilizer|last=Parsons|first=Victoria|date=Spring 2011|work=Bay Soundings|access-date=June 21, 2014|archive-date=March 24, 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150324093433/http://baysoundings.com/the-real-cost-of-fertilizer/|url-status=live}}</ref> سڄي رياست ۾ پاڻيءَ هيٺان [[غار|غارون]]، [[سنڪ ھول|چن جي پٿرن ۾ کڏا]] ۽ [[چشمو (پاڻي)|چشمن]] جا وسيع نظام موجود آهن، جيڪي رهواسين جي استعمال ٿيندڙ پاڻيءَ جو وڏو حصو فراهم ڪن ٿا.<ref>{{cite web|url=http://www.floridasprings.org/expedition/wakulla/protectingwakulla/springshedmap/|archive-url=https://web.archive.org/web/20110211052546/http://www.floridasprings.org/expedition/wakulla/protectingwakulla/springshedmap/|url-status=dead|archive-date=February 11, 2011|title=Florida Springs, Springs in Florida, Florida Cave Diving—Florida's Springs: Protecting Nature's Gems—Florida DEP—Springshed Map|date=February 11, 2011|access-date=May 19, 2019}}</ref> چونا پٿر جي مٿان [[واري]] جهڙيون مٽيون آهن، جيڪي لکين سالن دوران قديم ساحلن جي صورت ۾ جمع ٿيون، جڏهن عالمي سمنڊ جون سطحون مٿي هيٺ ٿينديون رهيون. [[آخري برفاني دور]] دوران، گهٽ سمنڊ سطح ۽ وڌيڪ سڪي آبهوا هڪ گهڻو ويڪرو اپٻيٽ ظاهر ڪيو، جيڪو وڏي حد تائين [[ساوانا]] هو.<ref name="Florida's Geological History"></ref> جيتوڻيڪ رياست جي گهڻن حصن ۾ سنڪ هول موجود آهن، پر جديد دور جا سنڪ هول گهڻو ڪري اولهه-[[مرڪزي فلوريڊا]] ۾ ڏٺا ويا آهن.<ref>{{cite web|url=https://pubs.usgs.gov/circ/circ1182/pdf/15WCFlorida.pdf|title=Sinkholes, West-Central Florida. A link between surface water and ground water|last=Tihansky|first=Ann B.|publisher=[[U.S. Geological Survey]], Tampa, Florida|access-date=June 21, 2014|archive-date=October 25, 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20111025021733/http://pubs.usgs.gov/circ/circ1182/pdf/15WCFlorida.pdf|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web|url=http://fcit.usf.edu/florida/maps/galleries/sinkholes/index.php|title=Sinkhole Maps of Florida Counties|year=2007|work=Florida Center for Instructional Technology, College of Education|publisher=[[University of South Florida]]|access-date=June 21, 2014|archive-date=April 10, 2013|archive-url=https://archive.today/20130410000535/http://fcit.usf.edu/florida/maps/galleries/sinkholes/index.php|url-status=live}}</ref><!--right over the Floridan aquifer which is being tapped by Orlando and Tampa-St. Pete--> [[ايورگليڊس نيشنل پارڪ]] فلوريڊا جي [[Miami-Dade County, Florida|ڊيڊ]]، [[Monroe County, Florida|مونرو]] ۽ [[Collier County, Florida|ڪوليئر]] ضلعن ۾ {{convert|1509000|acre|km2}} ايراضيءَ تي پکڙيل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.nps.gov/aboutus/upload/NPIndex2012-2016.pdf|title=The National Parks: Index 2012–2016 |website=nps.gov |publisher=National Park Service |page=47 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181113065657/https://www.nps.gov/aboutus/upload/NPIndex2012-2016.pdf |archive-date=November 13, 2018 |url-status=live |access-date=November 19, 2018}}</ref> [[Everglades|ايورگليڊس]]—هڪ انتهائي ويڪرو ۽ آهستي وهندڙ دريائي نظام—اپٻيٽ جي ڏاکڻي ڇيڙي کي ڍڪي ٿو. 2006 کان 2010 تائين رياست ۾ ملڪيت بابت سنڪ هول نقصان جا دعويٰ مجموعي طور $2{{spaces}}بلين کان وڌي ويا.<ref>{{Cite news|title=State Farm seeks 28% rate hike |url=https://www.bloomberg.com/news/2011-02-16/state-farm-seeks-rate-hikes-in-property-insurance.html |newspaper=[[Florida Today]] |location=Melbourne, Florida |page=8B |date=February 16, 2011 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20110219145835/http://www.bloomberg.com/news/2011-02-16/state-farm-seeks-rate-hikes-in-property-insurance.html |archive-date=February 19, 2011}}</ref><!--soft copy source does not match hard copy but is the same article--> [[Winter Park, Florida#The Winter Park Sinkhole|ونٽر پارڪ سنڪ هول]]، مرڪزي فلوريڊا ۾، 8 مئي 1981 تي ظاهر ٿيو. اهو لڳ ڀڳ 350 فٽ (107{{spaces}}m) ويڪرو ۽ 75 فٽ (23{{spaces}}m) کوکو هو. اهو آمريڪا ۾ جديد دور جي سڀ کان وڏن سنڪ هولن مان هڪ هو. هاڻي ان کي Lake Rose (ليڪ روز) چيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news |author=Huber, Red |date=November 13, 2012 |title=Looking back at Winter Park's famous sinkhole |newspaper=Orlando Sentinel |url=http://www.orlandosentinel.com/os-fla360-looking-back-at-winter-parks-famous-sinkhole-20121113-story.html |access-date=May 9, 2022 |archive-date=January 17, 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210117021354/https://www.orlandosentinel.com/os-fla360-looking-back-at-winter-parks-famous-sinkhole-20121113-story.html |url-status=live }}</ref> [[Econlockhatchee River|ايڪان لاڪهاچي رِوَر]] (مختصر “ايڪان رِوَر”) هڪ {{convert|87.7|km|mi|sp=us|adj=mid|-long|order=flip}}<ref>U.S. Geological Survey. National Hydrography Dataset high-resolution flowline data. [http://viewer.nationalmap.gov/viewer/ The National Map] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120329155652/http://viewer.nationalmap.gov/viewer/|date=March 29, 2012}}, accessed April 21, 2011</ref> اتر طرف وهندڙ [[blackwater river|بليڪ واٽر]] شاخ-درياهه آهي، جيڪو [[St. Johns River|سينٽ جانز رِوَر]] (فلوريڊا رياست جو سڀ کان ڊگهو درياهه) جو معاون درياهه آهي. ايڪان رِوَر [[Osceola County, Florida|اوسيئولا]]، [[Orange County, Florida|اورنج]] ۽ [[Seminole County, Florida|سيمينول]] ضلعن مان، [[Central Florida|مرڪزي فلوريڊا]] ۾، [[Orlando Metropolitan Area|اورلينڊو ميٽروپوليٽن ايريا]] جي اوڀر پاسي (يعني [[Florida State Road 417|اسٽيٽ روڊ 417]] جي اوڀر طرف) وهي ٿو. ان کي [[Outstanding Florida Waters|آئوٽ اسٽينڊنگ فلوريڊا واٽرز]] طور نامزد ڪيو ويو آهي.<ref>(2013-01-02). [http://sjrwmd.com/middlestjohnsriver/econriver.html "Econlockhatchee River"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170705021846/http://www.sjrwmd.com/middlestjohnsriver/econriver.html |date=July 5, 2017 }}. Saint Johns River Water Management District. Retrieved on August 4, 2014.</ref> زلزلا هتي ناياب آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ فلوريڊا ڪنهن به [[plate tectonics|ٽيڪٽانڪ پليٽ]] جي حدن جي ويجهو واقع ناهي.<ref>{{cite web|url=https://www.decodedscience.org/florida-earthquake-history-tectonic-setting/52225|title=Florida's Earthquake History and Tectonic Setting|date=January 23, 2015|website=Decodedscience.org|access-date=May 9, 2022|archive-date=September 3, 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180903151028/https://www.decodedscience.org/florida-earthquake-history-tectonic-setting/52225|url-status=usurped}}</ref> ===فلوريڊا جا علائقا=== [[File:Florida counties.jpg|thumb|فلوريڊا جا 67 ضلعا]] {{div col |colwidth=15em}} * '''[[فلوريڊا پين هينڊل]]''' ** [[ايمرَلڊ ڪوسٽ]] ** [[فرگاٽن ڪوسٽ]] ** [[نارٿ فلوريڊا]] ** [[پينساڪولا ميٽروپوليٽن ايريا]] ** [[ٽالاهاسي ميٽروپوليٽن ايريا]] * '''[[نارٿ-سينٽرل فلوريڊا]]''' ** [[بگ بينڊ (فلوريڊا)|بگ بينڊ]] ** [[نيچر ڪوسٽ]] ** [[نارٿ فلوريڊا]] ** [[گينسويل ميٽروپوليٽن ايريا]] * '''[[نارٿ ايسٽ فلوريڊا]]''' ** [[فرسٽ ڪوسٽ]] ** [[جئڪسن وِل ميٽروپوليٽن ايريا]] ** [[نارٿ فلوريڊا]] * '''[[سينٽرل ويسٽ فلوريڊا]]''' ** [[ٽامپا بي ايريا]] ** [[فلوريڊا سن ڪوسٽ]] * '''[[سينٽرل فلوريڊا]]''' ** [[گريٽر اورلينڊو]] * '''مرڪزي اوڀر فلوريڊا''' ** [[ڊيلٽونا–ڊيٽونا بيچ–اورمنڊ بيچ ميٽروپوليٽن ايريا]] ** [[هيليفيڪس ايريا]] ** [[اسپيس ڪوسٽ]] ** [[ٽريژر ڪوسٽ]] * '''[[سائوٿ ويسٽ فلوريڊا]]''' ** [[فلوريڊا هارٽلينڊ]] ** [[فلوريڊا ايورگليڊس]] ** [[فلوريڊا سن ڪوسٽ]] ** [[سراسوٽا ميٽروپوليٽن ايريا]] ** [[ٽين ٿائوزنڊ آئيلينڊز]] * '''[[سائوٿ فلوريڊا]]''' ** [[گليڊس (فلوريڊا)|گليڊس]] ** [[گولڊ ڪوسٽ (فلوريڊا)|گولڊ ڪوسٽ]] ** [[فلوريڊا ڪيز]] ** [[ميامي ميٽروپوليٽن ايريا]] {{div col end}} === شهر ۽ ڳوٺ === {{وڌيڪ ڏسو|فلوريڊا جا ميٽروپوليٽن علائقا جي فهرست|فلوريڊا جون ميونسپالٽيون جي فهرست|فلوريڊا جا شهري بڻايل علائقا (آبادي موجب) جي فهرست}} رياست جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن ايريا]]—۽ گڏوگڏ پوري ڏکڻ-اوڀر آمريڪا جو به—[[ميامي ميٽروپوليٽن ايريا]] آهي، جنهن جي آبادي لڳ ڀڳ 6.06{{spaces}}ملين آهي. [[ٽامپا بي ايريا]] 3.02{{spaces}}ملين کان وڌيڪ سان ٻيو وڏو آهي؛ [[اورلينڊو ميٽروپوليٽن ايريا]] 2.44{{spaces}}ملين کان وڌيڪ سان ٽيون؛ ۽ [[جئڪسن وِل ميٽروپوليٽن ايريا]] 1.47{{spaces}}ملين کان وڌيڪ سان چوٿون آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.forbes.com/sites/adammillsap/2018/03/23/big-metro-areas-in-florida-keep-getting-bigger/|title=Big Metro Areas in Florida Keep Getting Bigger|first=Adam|last=Millsap|website=Forbes.com|access-date=May 9, 2022|archive-date=April 9, 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220409042852/https://www.forbes.com/sites/adammillsap/2018/03/23/big-metro-areas-in-florida-keep-getting-bigger/|url-status=live}}</ref> فلوريڊا ۾ [[ميٽروپوليٽن اسٽيٽسٽيڪل ايريا]]s (ايم ايس ايز) جو تعداد 22 آهي، جيڪي [[يونائيٽيڊ اسٽيٽس آفيس آف منيجمينٽ اينڊ بجيٽ]] (او ايم بي) پاران مقرر ڪيا ويا آهن. فلوريڊا جي 67 مان 43 ضلعا ڪنهن نه ڪنهن ايم ايس اي ۾ شامل آهن. فلوريڊا ۾ شهر، ٽائون يا ڳوٺ لاءِ قانوني نالو "municipality" (ميونسپالٽي) آهي. فلوريڊا ۾ ٽائونن، ڳوٺن ۽ شهرن جي وچ ۾ قانوني طور ڪو به فرق ناهي.<ref>{{cite web|url=http://www.floridaleagueofcities.com/Resources.aspx?CNID%3D877 |title=Local Government Vocabulary |website=Florida League of Cities |access-date=May 15, 2012 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131110234408/http://www.floridaleagueofcities.com/Resources.aspx?CNID=877 |archive-date=November 10, 2013 }}</ref> فلوريڊا انتهائي شهري آباديءَ واري (اربنائيزڊ) رياست آهي؛ 2000ع ۾ ان جي آباديءَ جو 89٪ شهري علائقن ۾ رهندو هو، جڏهن⁠ته سڄي [[يونائيٽيڊ اسٽيٽس]] ۾ اها شرح 79٪ هئي.<ref>{{cite web |url=https://www.bebr.ufl.edu/sites/default/files/FloridaPop2005_0.pdf |title=Population data |publisher=bebr.ufl.edu |date=2005 |access-date=November 9, 2019 |archive-date=December 12, 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191212162431/https://www.bebr.ufl.edu/sites/default/files/FloridaPop2005_0.pdf |url-status=live }}</ref> 2012ع ۾، آباديءَ جو 75٪ حصو سامونڊي ڪناري (coastline) کان {{convert|10|miles}} جي اندر رهندو هو.<ref>{{Cite news| first=Hank | last=Fishkind | title=Beaches are critically important to us | url=http://www.floridatoday.com/article/20131109/COLUMNISTS0707/311090013/Hank-Fishkind-Beaches-critically-important-us | newspaper=Florida Today | location=Melbourne, Florida | pages=4B | date=November 9, 2013 | access-date=November 11, 2013 | archive-date=March 16, 2015 | archive-url=https://web.archive.org/web/20150316123809/http://www.floridatoday.com/article/20131109/COLUMNISTS0707/311090013/Hank-Fishkind-Beaches-critically-important-us | url-status=live}}</ref> {{Largest cities | country = فلوريڊا | stat_ref = ذريعو:<ref>{{cite web|url=https://www.census.gov/programs-surveys/decennial-census/about/rdo.html|title=2020 Decennial US Census|publisher=[[2020 US Census]]|date=November 2021|access-date=November 26, 2021|archive-date=December 8, 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211208195041/https://www.census.gov/programs-surveys/decennial-census/about/rdo.html|url-status=live}}</ref> | list_by_pop = | div_name = | div_link = فلوريڊا جون ڪائونٽيون | city_1 = جئڪسن ول, فلوريڊا {{!}}جئڪسن وِل | div_1 = ڊيووال ڪائونٽي, فلوريڊا {{!}}ڊيووال ڪائونٽي | pop_1 = 949,611 | city_2 = ميامي {{!}}ميامي | div_2 = مياميئ-ڊيڊ ڪائونٽي, فلوريڊا {{!}}ميامي-ڊيڊ ڪائونٽي | pop_2 = 442,241 | city_3 = ٽامپا, فلوريڊا {{!}}ٽامپا | div_3 = ھلسبورو ڪائونٽي, فلوريڊا {{!}}هلز بورو ڪائونٽي | pop_3 = 384,959 | city_4 = اورلينڊو, فلوريڊا {{!}}اورلينڊو | div_4 = اورينج ڪائونٽي, فلوريڊا {{!}}اورنج ڪائونٽي | pop_4 = 307,573 | city_5 = St. پيٽرز برگ, فلوريڊا {{!}}سينٽ پيٽرسبرگ | div_5 = پينيلس ڪائونٽي, فلوريڊا {{!}}پينيلس ڪائونٽي | pop_5 = 258,308 | city_6 = ھيالياہ, فلوريڊا {{!}}هيالياه | div_6 = ميامي-ڊيڊ ڪائونٽي, فلوريڊا {{!}}ميامي-ڊيڊ ڪائونٽي | pop_6 = 223,109 | city_7 = پورٽ سينٽ لوسي, فلوريڊا {{!}}پورٽ سينٽ لوُسي | div_7 = St. ڪائونٽي, فلوريڊا {{!}}سينٽ لوُسي ڪائونٽي | pop_7 = 204,851 | city_8 = ٽالاسي, فلوريڊا {{!}}ٽالاهاسي | div_8 = ليون ڪائونٽي, فلوريڊا {{!}}ليون ڪائونٽي | pop_8 = 196,169 | city_9 = ڪيپ ڪورل, فلوريڊا {{!}}ڪيپ ڪورل | div_9 = لي ڪائونٽي, فلوريڊا {{!}}لي ڪائونٽي | pop_9 = 194,016 | city_10 = فورٽ لاڊرڊيل, فلوريڊا {{!}}فورٽ لاڊرڊيل | div_10 = براورڊ ڪائونٽي, فلوريڊا {{!}}براورڊ ڪائونٽي | pop_10 = 182,760 | city_11 = پيمبروڪ پائنز, Florida{{!}}پيمبروڪ پائنز | div_11 = براورڊ ڪائونٽي, فلوريڊا {{!}}براورڊ ڪائونٽي | pop_11 = 171,178 | city_12 = ھالي ووڊ, فلوريڊا {{!}}هالي ووڊ | div_12 = براورڊ ڪائونٽي, فلوريڊا {{!}}براورڊ ڪائونٽي | pop_12 = 153,067 | city_13 = گينسويل, فلوريڊا {{!}}گينسويل | div_13 = الچوا ڪائونٽي, فلوريڊا {{!}}الچُوا ڪائونٽي | pop_13 = 141,085 | city_14 = ميرامار, فلوريڊا {{!}}ميرامار | div_14 = براورڊ ڪائونٽي, فلوريڊا {{!}}براورڊ ڪائونٽي | pop_14 = 134,721 | city_15 = ڪورل اسپرنگسز, Florida{{!}}ڪورل اسپرنگز | div_15 = براورڊ ڪائونٽي, فلوريڊا {{!}}براورڊ ڪائونٽي | pop_15 = 134,394 | city_16 = پام بي, فلوريڊا {{!}}پام بي | div_16 = بريوارڊ ڪائونٽي, فلوريڊا {{!}}بريوارڊ ڪائونٽي | pop_16 = 119,760 | city_17 = ويسٽ پام بيچ, فلوريڊا {{!}}ويسٽ پام بيچ | div_17 = پام بيچ ڪائونٽي, فلوريڊا {{!}}پام بيچ ڪائونٽي | pop_17 = 117,415 | city_18 = ڪليئرواٽر, فلوريڊا {{!}}ڪليئرواٽر | div_18 = پينيلسث ڪائونٽي, فلوريڊا {{!}}پينيلس ڪائونٽي | pop_18 = 117,292 | city_19 = ليڪ لينڊ, فلوريڊا {{!}}ليڪلينڊ | div_19 = پولڪ ڪائونٽي, فلوريڊا {{!}}پولڪ ڪائونٽي | pop_19 = 112,641 | city_20 = پومپانو بيچ, فلوريڊا {{!}}پومپانو بيچ | div_20 = براورڊ ڪائونٽي, فلوريڊا {{!}}براورڊ ڪائونٽي | pop_20 = 112,046 }} == آباديءَ بابت ڄاڻ == {{فلوريڊا جي آباديءَ بابت ڄاڻ}} {{وڌيڪ ڏسو|فلوريڊا جي ثقافت}} === آبادي === [[File:Florida population density 2020.png|thumb|2020ع جي مردم شماري موجب فلوريڊا ۾ آباديءَ جي گهاٽائي]] [[File:Cuban American men playing dominoes in Little Havana Miami, Florida.jpg|thumb|[[ڪيوبن آمريڪي]] مرد [[ميامي]] جي [[لِٽل ھوانا]] علائقي ۾ ڊومينو کيڏندي. 2010ع ۾، ڪيوبن ميامي جي آباديءَ جو 34.4٪ ۽ فلوريڊا جي ڪل آباديءَ جو 6.5٪ هئا.<ref>{{cite web|url = http://factfinder.census.gov/faces/tableservices/jsf/pages/productview.xhtml?pid=DEC_10_SF1_QTP10|archive-url = https://archive.today/20200212214535/http://factfinder.census.gov/faces/tableservices/jsf/pages/productview.xhtml?pid=DEC_10_SF1_QTP10|url-status = dead|archive-date = February 12, 2020|title = Miami, Florida Race and Hispanic or Latino Origin: 2010 Census Summary File 1|access-date = October 27, 2015|website = American FactFinder|publisher = يو ايس سينسس بيورو}}</ref><ref name=HisLatFlo/>]] {{US Census population | 1830 = 34730 | 1840 = 54477 | 1850 = 87445 | 1860 = 140424 | 1870 = 187748 | 1880 = 269493 | 1890 = 391422 | 1900 = 528542 | 1910 = 752619 | 1920 = 968470 | 1930 = 1468211 | 1940 = 1897414 | 1950 = 2771305 | 1960 = 4951560 | 1970 = 6789443 | 1980 = 9746324 | 1990 = 12937926 | 2000 = 15982378 | 2010 = 18801310 | 2020 = 21538187 | estimate = 23462518 | estref = <ref>{{Cite web |title=QuickFacts: Florida |url=https://www.census.gov/quickfacts/fact/table/FL | website=Census.gov | publisher=يونائيٽيڊ اسٽيٽس سينسس بيورو |access-date=December 20, 2024}}</ref> | estyear = 2025 }} {{clear}} [[يونائيٽيڊ اسٽيٽس سينسس بيورو]] موجب، 1 جولاءِ 2019ع تي فلوريڊا جي آبادي 21,477,737 هئي، جيڪا [[2010 يونائيٽيڊ اسٽيٽس سينسس]] کان 14.24٪ وڌيڪ هئي.<ref>{{cite web|url=https://www.census.gov/quickfacts/fact/table/FL,US/PST045219|title=Annual Population Estimates|publisher=[[يو ايس سينسس بيورو]]|access-date=January 4, 2019}}</ref> 2010ع جي مردم شماريءَ ۾ فلوريڊا جي آبادي 18,801,310 هئي. فلوريڊا 2012ع تائين 12 مهينن واري عرصي ۾ آمريڪا جي تيزي سان وڌندڙ ستين رياست هئي. 2010ع ۾ فلوريڊا جي آباديءَ جو مرڪز [[فورٽ ميڊ، فلوريڊا]] ۽ [[فراسٽ پروف، فلوريڊا]] جي وچ ۾ واقع هو، ۽ 1960ع کان وٺي [[پولڪ ڪائونٽي، فلوريڊا]] ۾ موجود آهي. ڊسمبر 2014ع تائين فلوريڊا جي آبادي 19.7 ملين کان وڌي وئي، جنهن سان اها پهريون ڀيرو [[نيو يارڪ (رياست)|نيو يارڪ]] کان اڳتي نڪري، آمريڪا جي ٽين سڀ کان وڌيڪ آباديءَ واري رياست بڻجي وئي. 2020ع جي مردم شماريءَ تائين، فلوريڊا جي آبادي 21,538,187 ٿي وئي. 2010ع ۾، اندازاً 5.7٪ آبادي [[غيرقانوني لڏپلاڻ|غيردستاويزي مهاجرن]] تي مشتمل هئي، جيڪا آمريڪا جي رياستن مان ڇهين وڏي شرح هئي. ان سال لڳ ڀڳ 675,000 غيرقانوني مهاجر فلوريڊا ۾ رهندا هئا. فلوريڊا [[سينڪچوئري شھر|سينڪچوئري شهرن]] تي پابندي لڳائي آهي. 2018ع ۾ فلوريڊا ۾ مهاجرن جا مکيه اصل ملڪ [[ڪيوبا]]، [[هيٽي]]، [[ڪولمبيا]]، [[ميڪسيڪو]] ۽ [[جميڪا]] هئا. [[يونائيٽيڊ اسٽيٽس ڊپارٽمينٽ آف هائوسنگ اينڊ اربن ڊيولپمينٽ]] (HUD) جي 2022ع واري رپورٽ موجب، فلوريڊا ۾ اندازاً 25,959 [[بي گهر ماڻهو]] موجود هئا. [[File:Ethnic Origins in Florida.png|center|thumb|فلوريڊا ۾ نسلي اصل]] {| class="wikitable sortable collapsible" style="font-size: 90%;" |+ '''فلوريڊا ۾ نسلي ورڇ''' |- ! نسلي جوڙجڪ !! 1970 !! 1990 !! 2000 !! 2010 !! 2020 |- | [[ھسپانوي يا لاطيني آمريڪا|ھسپانوي يا لاطيني]] (ڪنهن به نسل جا) || 6.6% || 12.2% || 16.8% || 22.5% || 26.5% |- | [[آفريڪي آمريڪي|ڪارا يا آفريڪي آمريڪي]] || 15.3% || 13.6% || 14.6% || 16.0% || 15.1% |- | [[ايشيائي آمريڪي|ايشيائي]] || 0.2% || 1.2% || 1.7% || 2.4% || 3.0% |- | [[اصل مقامي آمريڪي]] || 0.1% || 0.3% || 0.3% || 0.4% || 0.4% |- | [[گھڻ نسلي آمريڪي|گهڻ نسلي]] || — || — || 2.3% || 2.5% || 16.5% |- | [[غير-اسپپيني اڇا آمريڪي |غير اسپيني اڇا]] || 77.9% || 73.2% || 65.4% || 57.9% || 51.5% |} 2010ع ۾، فلوريڊا جي آباديءَ مان 22.5٪ (4,223,806) ماڻهو ھسپانوي يا لاطيني نسل سان واسطو رکندا هئا، جن مان سڀ کان وڏا گروهه [[ڪيوبن آمريڪي]] (6.5٪) ۽ [[پورٽو ريڪن آمريڪي]] (4.5٪) هئا. انهيءَ سان گڏ، 2010ع ۾ 16.0٪ آبادي آفريڪي نسل تي مشتمل هئي، جنهن ۾ [[آفريڪي آمريڪي]] شامل آهن، جڏهن⁠تہ 4.0٪ [[ويسٽ انڊين]] يا [[افرو-ڪيريبين آمريڪي]] هئا. ويهين صديءَ جي شروعاتي سالن ۾، ڪارا ماڻهو فلوريڊا جي آباديءَ جو لڳ ڀڳ اڌ حصو هئا. 2020ع ۾، ڪنهن به نسل/نسلن سان واسطو رکندڙ [[ھسپانوي ۽ لاطيني]] آباديءَ جو 26.5٪ هئا، جڏهن⁠تہ [[مقامي ھوائي]] [[پيسيفڪ ٻيٽ واسي|۽ پيسفڪ ٻيٽ واسي]] [[برائورڊ ڪائونٽي, فلوريڊا|برائورڊ ڪائونٽي]] جي سمورن رهواسين مان 0.1٪ هئا.<ref>{{cite web |title=U.S. Census Bureau QuickFacts: Florida |url=https://www.census.gov/quickfacts/fact/table/FL/RHI825216#viewtop |website=Census Bureau QuickFacts |access-date=April 2, 2018 |archive-date=February 4, 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210204041614/https://www.census.gov/quickfacts/fact/table/FL/RHI825216#viewtop |url-status=live }}</ref> 2024ع ۾، رياست ۾ غير-ھسپانوي اڇي آبادي 49.1٪ تائين گهٽجي وئي، جنهن سبب فلوريڊا [[اڪثريت-اقليت حيثيت تائين پهچندڙ نائين رياست]] بڻجي وئي.<ref name=CensusACS2024>{{cite web|url=https://data.census.gov/table?q=B03002&g=040XX00US12&tid=ACSDT1Y2024.B03002|title=B03002 Hispanic or Latino Origin by Race - Florida - 2024 American Community Survey 1-Year Estimates|date=July 1, 2024 |publisher=[[يو ايس سينسس بيورو]] |access-date=September 23, 2025}}</ref> === ٻوليون === {{وڌيڪ ڏسو |فلوريڊا جي آباديءَ بابت ڄاڻ#ٻوليون|ميامي لهجو}} 1988ع ۾، [[فلوريڊا جو آئين|فلوريڊا جي آئين]] تحت انگريزي کي رياست جي [[سرڪاري ٻولي]] طور تسليم ڪيو ويو. [[اسپيني ٻوث|اسپيني]] پڻ وڏي پيماني تي ڳالهائي وڃي ٿي، خاص طور تي ڇو⁠تہ لاطيني آمريڪا مان لڏپلاڻ جاري رهي آهي.<ref name=":0">{{cite web|url=https://www.americanimmigrationcouncil.org/research/immigrants-florida|title=Immigrants in Florida|date=January 1, 2015|website=Americanmigrationcouncil.org|access-date=May 9, 2022|archive-date=February 4, 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204011518/https://www.americanimmigrationcouncil.org/research/immigrants-florida|url-status=live}}</ref> آباديءَ مان لڳ ڀڳ 20٪ ماڻهو [[اسپيني ٻولي|اسپينش]] کي پنهنجي پهرين ٻولي طور ڳالهائين ٿا، جڏهن⁠تہ 27٪ ماڻهو انگريزي کانسواءِ ٻي [[مادري ٻولي]] ڳالهائين ٿا. رياست ۾ گهرن اندر انگريزي کان علاوه 200 کان وڌيڪ پهريون ٻوليون ڳالهائيون وڃن ٿيون.<ref name="MLA">{{cite web|url=http://www.mla.org/map_data|title=Florida|publisher=[[ماڊرن لئنگئيج اسوسيئيشن]]|access-date=August 11, 2013|archive-date=December 1, 2007|archive-url=https://web.archive.org/web/20071201170638/http://www.mla.org/map_data|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |title=The Status of English Language Learners in Florida: Trends and Prospects |last=MacDonald |first=Victoria M. |publisher=Education Policy Research Unit, [[ايريزونا اسٽيٽ يونيورسٽي]] |date=April 2004 |access-date=May 24, 2013 |url=http://www.collier.k12.fl.us/ell/docs/Status%20of%20ELL%20in%20Florida.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20140209171845/http://www.collier.k12.fl.us/ell/docs/Status%20of%20ELL%20in%20Florida.pdf |archive-date=February 9, 2014 |url-status=dead }}</ref> 2010ع ۾ فلوريڊا ۾ پهرين ٻولي طور سڀ کان عام ڳالهايل ٻوليون هيون:<ref name="MLA"/> * 73٪ انگريزي * 20٪ اسپينش * 2٪ ھيٽيائي ڪرئول * ٻيون ٻوليون—هر هڪ 1٪ کان گهٽ === مذهب === [[File:Church of the Little Flower.jpg|thumb|[[لٽل فلاور وارو گرجا (ڪورلئ گيبلز, فلوريڊا)|چرچ آف دي لِٽل فلاور]]، [[ڪورل گيبلز, فلوريڊا|ڪورل گيبَلز]]]] [[File:Hindu Temple Tampa.jpeg|thumb|[[فلوريڊا جو ھندو مندر]]، [[ٽامپا, فلوريڊا|ٽامپا]]]] فلوريڊا جي اڪثريت [[عيسائيت|عيسائي]] آهي (70٪)،<ref name="pew2014"/> پر هتي وڏي [[irreligious|غير مذهبي]] ۽ نسبتاً نمايان [[يهودي]] برادري پڻ موجود آهي. [[پروٽيسٽنٽ]] آباديءَ جو لڳ ڀڳ اڌ حصو آهن، پر [[ڪئٿولڪ چرچ]] رياست ۾ سڀ کان وڏو واحد مذهبي فرقو آهي، جنهن جو وڏو سبب وڏي [[اسپيني ماڻھو|اسپيني]] آبادي ۽ ٻين گروهن (جهڙوڪ [[ھيٽي جا ماڻھو|ھيٽيائي]] ماڻهو) جي موجودگي آهي. پروٽيسٽنٽ برادري تمام گهڻي متنوع آهي، پر [[بيپٽسٽ]]، [[ميٿوڊسٽ]]، [[پينٽيڪوسٽل]] ۽ [[غير فرقيوار پروٽيسٽنٽ]] سڀ کان وڏا گروهه آهن. ننڍن عيسائي گروهن ۾ [[چرچ آف جيسس ڪرائسٽ آف ليٽر-ڊي سينٽس (فلوريڊا)]] ۽ [[يھووا جا شاهد]] شامل آهن. [[ڏکڻ فلوريڊا]] ۾ [[آمريڪي يھودي|آمريڪي يهودين]] جي وڏي برادري پڻ موجود آهي. اها [[ڏکڻ آمريڪا]] ۾ سڀ کان وڏي يهودي آبادي ۽ آمريڪا ۾ [[نيو يارڪ (رياست)]] ۽ [[ڪيلفورنيا]] کان پوءِ ٽين وڏي آبادي آهي.<ref>{{cite encyclopedia |url=https://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/US-Israel/usjewpop.html |title=Jewish Population of the United States, by State (2011) |encyclopedia=Jewish Virtual Library |access-date=September 13, 2013 |archive-date=January 21, 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170121170748/http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/US-Israel/usjewpop.html |url-status=live }}</ref> 2010ع ۾، فلوريڊا جا ٽي سڀ کان وڏا مذهبي فرقو [[ڪئٿولڪ گرجا]]، [[سدرن بيپٽسٽ ڪنوينشن]] ۽ [[يونائيٽيڊ ميٿوڊسٽ چرچ]] هئا.<ref>{{cite web |url=http://www.thearda.com/rcms2010/r/s/12/rcms2010_12_state_adh_2010.asp |title=The Association of Religion Data Archives &#124; State Membership Report |publisher=www.thearda.com |access-date=November 15, 2013 |archive-date=December 2, 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20131202224254/http://www.thearda.com/rcms2010/r/s/12/rcms2010_12_state_adh_2010.asp |url-status=live }}</ref>{{Update inline|date=January 2026}} [[پيو ريسرچ سينٽر]] جي 2014ع واري سروي فلوريڊا ۾ مذهب بابت هي جوڙجڪ ڏيکاري:<ref>Pew Research Center, [http://www.pewforum.org/religious-landscape-study/state/florida/ "Religious Landscape Study: Florida"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20201124100357/https://www.pewforum.org/religious-landscape-study/state/florida/ |date=November 24, 2020 }}</ref>{{Update inline|date=January 2026}} {{bar box |title = فلوريڊا ۾ مذهب (2014)<ref name="pew2014">{{cite web|url=http://www.pewforum.org/religious-landscape-study/state/florida/|title=Religious Landscape Study|date=May 11, 2015|publisher=Pew Forum|access-date=June 7, 2015|archive-date=November 24, 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201124100357/https://www.pewforum.org/religious-landscape-study/state/florida/|url-status=live}}</ref> |float = |bars = {{bar percent|[[پروٽيسٽنٽ]]|purple|46}} {{bar percent|[[ڪيٿولڪ چرچ|ڪئٿولڪ]]|dodgerblue|21}} {{bar percent|[[فلوريڊا ۾ پوئين درويشن واري عيسا مسيح جي گرجا|مورمن]]|DeepSkyBlue|1}} {{bar percent|[[يھووا جا شاهد]]|Aquamarine|1}} {{bar percent|ٻيا [[عيسائيت|عيسائي]]|mediumblue|1}} {{bar percent|ڪابه خاص وابستگي ناهي|pink|17}} {{bar percent|[[اگنانوادي]]|#A020F0|4}} {{bar percent|[[ملحد]]|red|3}} {{bar percent|[[يھوديت|يهودي]]|green|3}} {{bar percent|ٻيا مذهب{{break}}{{small|(مثلاً [[ھندومت]]، [[اسلام]]، [[ٻُڌ مت]]، [[سِک مت]])}}|grey|3}} }} == حڪومت == {{فلوريڊا جي حڪومت}} {{وڌيڪ ڏسو|فلوريڊا جي گورنرن جي فهرست|فلوريڊا مان گڏيل آمريڪي ڪانگريس جا وفد|فلوريڊا مان گڏيل آمريڪي سينيٽرن جي فهرست|فلوريڊا جي ڪابينه}} [[File:Old and New Florida State Capitol, Tallahassee, East view 20160711 1.jpg|thumb|[[فلوريڊا اسٽيٽ ڪيپيٽل]] جو پراڻو ۽ نئون عمارت، [[ٽالاهاسي]]]] فلوريڊا رياست جي حڪومت جي بنيادي ڍانچي، ذميوارين، ڪمن ۽ ڪارروائين جي وضاحت [[فلوريڊا جو آئين|فلوريڊا جي آئين]] ۾ ڪئي وئي آهي، جيڪو رياست جو بنيادي قانون قائم ڪري ٿو ۽ ماڻهن کي مختلف حق ۽ آزاديون ضمانت ڏئي ٿو. جيئن آمريڪي وفاقي حڪومت ۽ ٻين سڀني رياستي حڪومتن ۾، فلوريڊا جي حڪومت پڻ ٽن الڳ شاخن تي مشتمل آهي: انتظامي، قانونساز ۽ عدالتي. قانونساز اداري پاران منظور ڪيل بل، جيڪڏهن [[فلوريڊا جو گورنر|گورنر]] صحيح ڪري، ته اهي [[فلوريڊا جا قانون|قانون]] بڻجن ٿا. [[فلوريڊا جي قانونساز اسيمبلي]] ٻن ايوانن تي مشتمل آهي: [[فلوريڊا سينيٽ]]، جنهن ۾ 40 ميمبر آهن، ۽ [[فلوريڊا هائوس آف ريپريزينٽيٽِوز]]، جنهن ۾ 120 ميمبر آهن. فلوريڊا جو گورنر [[رون ڊي سينٽس]] آهي. [[فلوريڊا سپريم ڪورٽ]] هڪ [[فلوريڊا جو چيف جسٽس|چيف جسٽس]] ۽ ڇهن جسٽسن تي مشتمل آهي. فلوريڊا ۾ 67 [[ڪائونٽي (يونائيٽيڊ اسٽيٽس)|ڪائونٽيون]] آهن. ڪجھ حوالاجات 66 ڏيکارين ٿيون، ڇاڪاڻ⁠تہ [[ڊيووال ڪائونٽي, فلوريڊا|ڊيووال ڪائونٽي]] [[جئڪسن وِل شهر]] سان گڏيل آهي. فلوريڊا ۾ 379 شهر آهن (411 مان) جيڪي باقاعدي فلوريڊا ڊپارٽمينٽ آف روينيو کي رپورٽ ڪن ٿا، جڏهن⁠تہ ڪجهه شامل ٿيل ميونسپلٽيون اهڙيون به آهن جيڪي رپورٽ نٿيون ڪن. شهرن ۽ ڪائونٽين لاءِ آمدني جو مکيه ذريعو ملڪيت ٽيڪس آهي؛ جن ملڪيتن تي ٽيڪس ادا نه ٿئي، انهن کي [[ٽيڪس نيلامي]] ۾ رکيو وڃي ٿو، جيڪا مئي مهيني ۾ ڪائونٽي سطح تي ٿيندي آهي ۽ آن لائين بولي نظام سبب گهڻي مقبول آهي. رياستي حڪومت جي بنيادي آمدني سيلز ٽيڪس مان اچي ٿي. فلوريڊا انهن اٺ رياستن مان هڪ آهي، جتي ذاتي [[آمدني ٽيڪس]] لاڳو نٿو ٿئي. 1988ع کان 2007ع تائين، فلوريڊا ۾ [[فيڊرل ڪرپٽ پريڪٽسس ايڪٽ|وفاقي ڪرپشن]] بابت 800 سزاون ٿيون، جيڪي ڪنهن به ٻي رياست کان وڌيڪ هيون.<ref>{{Cite news|title=Editorial:Culture of corruption |url=http://www.floridatoday.com/article/20110107/OPINION/110106021/Our-Views-Culture-of-corruption-Jan-7- |work=Florida Today |location=Melbourne, Florida |page=1A |date=January 7, 2011 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20140107202129/http://www.floridatoday.com/article/20110107/OPINION/110106021/Our-Views-Culture-of-corruption-Jan-7- |archive-date=January 7, 2014 }}</ref> 2020ع جي هڪ مطالعي موجب، فلوريڊا شهرين لاءِ ووٽ ڏيڻ ۾ مشڪلات جي لحاظ کان 11هين نمبر تي هئي.<ref>{{cite journal |last1=J. Pomante II |first1=Michael |last2=Li |first2=Quan |title=Cost of Voting in the American States: 2020 |journal=Election Law Journal: Rules, Politics, and Policy |date=December 15, 2020 |volume=19 |issue=4 |pages=503–509 |doi=10.1089/elj.2020.0666 |s2cid=225139517 |doi-access=free }}</ref> اپريل 2022ع ۾، قانونساز اداري هڪ نئون چونڊ قانون منظور ڪيو، جنهن تي گورنر صحيح ڪئي، جنهن تحت فلوريڊا ۾ وفاقي، رياستي ۽ ميونسپل چونڊن ۾ [[درجاوار چونڊ نظام]] تي پابندي لڳائي وئي.<ref>{{cite news|title=Florida, Tennessee Ban Ranked-Choice Voting Despite Citizen Support|url=https://reason.com/2022/04/28/florida-tennessee-ban-ranked-choice-voting-despite-citizen-support/|author=Shackford, Scott|date=April 28, 2022|work=Reason|access-date=April 30, 2022|archive-date=April 29, 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220429232815/https://reason.com/2022/04/28/florida-tennessee-ban-ranked-choice-voting-despite-citizen-support/|url-status=live}}</ref> فلوريڊا ۾ [[موت جي سزا]] برقرار آهي. عملدرآمد جا منظور ڪيل طريقا [[بجليءَ جي ڪرسي]] ۽ [[زھريلي انجڪشن]] آهن.<ref>{{Cite web|url=https://deathpenaltyinfo.org/executions/methods-of-execution|title=Methods of Execution|website=Death Penalty Information Center}}</ref> === چونڊن جي تاريخ === {{وڌيڪ|فلوريڊا ۾ چونڊون|فلوريڊا جي سياست|فلوريڊا ۾ سياسي پارٽين جي طاقت|فلوريڊا ۾ گڏيل آمريڪا جون صدارتي چونڊون}} 1952ع کان 1964ع تائين، گهڻا ووٽر ڊيموڪريٽ پارٽيءَ سان رجسٽرڊ هئا، پر رياست هر صدارتي چونڊ ۾ ريپبلڪن اميدوار کي ووٽ ڏنو، سواءِ 1964ع واري صدارتي چونڊ جي. ايندڙ سال، ڪانگريس [[ووٽنگ رائيٽس ايڪٽ 1965]] منظور ڪيو، جنهن تي صدر [[لنڊن بي. جانسن]] صحيح ڪئي، جنهن تحت آفريڪي-آمريڪين ۽ ٻين اقليتن جي ووٽنگ حقن جي تحفظ لاءِ وفاقي نگراني ۽ نفاذ مهيا ڪيو ويو. 1930ع واري ڏهاڪي کان 1960ع تائين، فلوريڊا عملي طور هڪ ئي پارٽيءَ واري رياست هئي، جتي اڇن قدامت پسند ڊيموڪريٽن جو راڄ هو، جيڪي [[سالڊ سائوٿ]] جي ٻين ڊيموڪريٽن سان گڏ ڪانگريس ۾ وڏو اثر رکندا هئا. 1970ع کان پوءِ، اڇن قدامت پسند ووٽرن جو وڏو حصو ڊيموڪريٽ پارٽيءَ کان ريپبلڪن پارٽي ڏانهن منتقل ٿيو. 2008ع ۽ 2012ع جي صدارتي چونڊن ۾، [[براڪ اوباما]] فلوريڊا کٽي، خاص طور نوجوانن، آزاد ووٽرن ۽ اقليتن ۾ وڏي ووٽر ٽرن آئوٽ سبب کٽيو. فلوريڊا کي اڪثر صدارتي چونڊن ۾ [[سوئنگ اسٽيٽ]] سمجهيو ويندو رهيو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ 1952ع کان وٺي هن رياست گهڻو ڪري کٽيندڙ اميدوار کي ووٽ ڏنو آهي.<ref name="Florida1"/> [[File:2024 United States presidential election in Florida results map by county.svg|thumb|[[2024 United فلوريڊا ۾ 2014 ۾ صدارتي چونڊ |2024ع جي صدارتي چونڊن]] جا نتيجا (ڪائونٽي موجب)]] ==== 2000 کان موجوده دور ==== 2000ع ۾، [[جارج ڊبليو بش]] آمريڪي صدارتي چونڊ [[اليڪٽورل ڪاليج (يونائيٽيڊ اسٽيٽس)]] ۾ 271–266 جي فرق سان کٽي.<ref name="archives2000"/> انهن مان 25 اليڪٽورل ووٽ فلوريڊا مان هئا.<ref name="archives1"/> فلوريڊا جا نتيجا تڪراري ٿيا ۽ آخرڪار معاملو [[آمريڪي سپريم ڪورٽ]] جي فيصلي ''[[بش v. گور]]'' سان طئي ٿيو. 2010ع جي مردم شماري کان پوءِ، فلوريڊا کي هائوس آف ريپريزينٽيٽوز ۾ ٻه وڌيڪ سيٽون مليون.<ref name="www.tampabay.com"/> بعد ۾، حدبندي بابت قانوني چئلينج آيا ۽ 2015ع ۾ فلوريڊا سپريم ڪورٽ ڪجهه چونڊ ضلعن کي ٻيهر ترتيب ڏيڻ جو حڪم ڏنو. {| class="wikitable sortable floatright" style="text-align: right;" width="32%" |+ ووٽر رجسٽريشن (30 ڊسمبر 2025 تائين)<ref>{{Cite web|url=https://dos.fl.gov/elections/data-statistics/voter-registration-statistics/voter-registration-reports/voter-registration-by-party-affiliation/|title=Voter Registration—By Party Affiliation|publisher=Florida Department of State|access-date=July 28, 2025 }}</ref> |- ! colspan="2" | پارٽي ! رجسٽرڊ ووٽر ! سيڪڙو |- | {{party color cell|ريپبلڪن پارٽي (يونائيٽيڊ اسٽيٽس)}} | [[ريپبلڪن پارٽي (يونائيٽيڊ اسٽيٽس)|ريپبلڪن]] | style="text-align:center;"| 5,509,354 | style="text-align:center;"| 41.30٪ |- | {{party color cell|ڊيموڪريٽڪ پارٽي (يونائيٽيڊ اسٽيٽس)}} | [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (يونائيٽيڊ اسٽيٽس)|ڊيموڪريٽ]] | style="text-align:center;"| 4,044,390 | style="text-align:center;"| 30.31٪ |- | {{party color cell|آزاد (سياستدان)}} | [[آزاد ووٽر|غير وابسته]] | style="text-align:center;"| 3,329,329 | style="text-align:center;"| 24.96٪ |- | {{party color cell|Other parties (US)}} | ننڍيون پارٽيون | style="text-align:center;"| 457,841 | style="text-align:center;"| 3.43٪ |- ! colspan="2" | ڪل ! style="text-align:center;"| 13,340,914 ! style="text-align:center;"| 100.00٪ |} ===قانوني ضابطا === {{وڌيڪ ڏسو|فلوريڊا جو قانون}} [[File:Florida Supreme Court Building 2011.jpg|thumb|[[فلوريڊا سپريم ڪورٽ|فلوريڊا سپريم ڪورٽ]] جي عمارت [[ٽالاھاسي، فلوريڊا|ٽالاھاسي]] ۾]] 1972ع ۾، رياست ڊرائيورن لاءِ [[پرِسنل انجرِي پروٽيڪشن]] (Personal Injury Protection) گاڏين جي انشورنس کي لازمي قرار ڏنو، اھڙي طرح آمريڪا ۾ [[نو-فالٽ انشورنس]] قانون لاڳو ڪندڙ ٻي رياست بڻجي وئي.<ref>{{cite web|url=http://archive.flsenate.gov/data/publications/2006/senate/reports/interim_reports/pdf/2006-102bilong.pdf|title=Florida's Motor Vehicle : No-Fault Law : Report Number 2006-102|website=Archive.flsenate.gov|access-date=October 23, 2018|archive-date=July 29, 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180729182151/http://archive.flsenate.gov/data/Publications/2006/Senate/reports/interim_reports/pdf/2006-102bilong.pdf|url-status=live}}</ref> ھن قانون تحت ادائگيون حاصل ڪرڻ جي آساني کي انشورنس فراڊ ۾ وڏي واڌ جو سبب سمجھيو ويو آھي.<ref>{{cite web|title=Personal Injury Protection (PIP)|url=http://www.flsenate.gov/PublishedContent/Session/2012/InterimReports/2012-203bi.pdf|date=August 2011|publisher=The Florida Senate, Committee on Banking and Insurance|access-date=February 9, 2012|archive-date=January 5, 2012|archive-url=https://web.archive.org/web/20120105105520/http://flsenate.gov/PublishedContent/Session/2012/InterimReports/2012-203bi.pdf|url-status=live}}</ref> 2011ع ۾، گاڏين جي انشورنس فراڊ آمريڪا ۾ سڀ کان وڌيڪ فلوريڊا ۾ ھو، جنھن جو اندازو لڳ ڀڳ $1{{spaces}}ارب لڳايو ويو.<ref>{{cite web|title=Corruption at Miami-Dade auto accident clinics creates huge financial burden on drivers|url=http://www.unitedautocourtsreport.com/blog/?p=558|date=January 15, 2012|website=United Auto Courts Report|publisher=United Auto Insurance Co.|access-date=February 9, 2012|archive-url=https://web.archive.org/web/20120515012653/http://www.unitedautocourtsreport.com/blog/?p=558|archive-date=May 15, 2012|url-status=dead}}</ref> فراڊ خاص طور تي [[ميامي-ڊيڊ ڪائونٽي]] ۽ [[ٽامپا]] جي علائقن ۾ مرڪوز رهيو.<ref>{{Cite news |url=http://www.orlandosentinel.com/news/politics/os-pip-governor-20120126,0,2175419.story |archive-url=https://wayback.archive-it.org/all/20170525200505/http://articles.orlandosentinel.com/2012-01-26/business/os-pip-governor-20120126_1_auto-injury-insurance-costs-auto-insurance-law |url-status=dead |archive-date=May 25, 2017 |title=Scott says PIP program 'has to be fixed' |author=Deslatte, Aaron |date=January 26, 2012 |work=Orlando Sentinel }}</ref><ref>{{Cite news|url=http://www.miamiherald.com/2012/01/25/2608553/scott-backed-bill-to-combat-fraud.html |title=Scott-backed bill to combat fraud advances in House |author=Mitchell, Tia |date=January 25, 2012 |work=Miami Herald |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120211135709/http://www.miamiherald.com/2012/01/25/2608553/scott-backed-bill-to-combat-fraud.html |archive-date=February 11, 2012 }}</ref><ref>{{Cite news |url=http://www.tampabay.com/blogs/the-buzz-florida-politics/content/house-version-pip-reform-gets-scott-endorsement |title=House version of PIP reform gets Scott endorsement |date=January 25, 2012 |work=Tampa Bay Times |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20130323031404/http://www.tampabay.com/blogs/the-buzz-florida-politics/content/house-version-pip-reform-gets-scott-endorsement |archive-date=March 23, 2013 |accessdate=February 1, 2026 |archivedate=March 23, 2013 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130323031404/http://www.tampabay.com/blogs/the-buzz-florida-politics/content/house-version-pip-reform-gets-scott-endorsement }}</ref> فلوريڊا ۾ [[موت جي سزا]] لاڳو آهي.<ref>{{cite web|url=http://www.religioustolerance.org/execut3.htm|title=Facts about capital punishment—the death penalty|website=www.religioustolerance.org|access-date=May 19, 2019|archive-date=July 13, 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20170713215816/http://www.religioustolerance.org/execut3.htm|url-status=usurped}}</ref> جيڪڏهن ڪو شخص اهڙو بنيادي ڏوهه (predicate felony) ڪري ٿو، جنهن سان سڌي طرح مقتول جي موت ۾ ڪردار ادا ٿئي، ته ان شخص تي پهرين درجي جي قتل (First-degree murder) جو الزام لڳايو ويندو. ھن جرم لاءِ صرف ٻه سزائون موجود آھن: عمر قيد يا موت جي سزا. جيڪڏهن ڪو شخص بنيادي ڏوهه ڪري، پر مقتول جي موت جو سڌو سبب نه بڻجي، ته ان تي ٻئي درجي جي قتل (Second-degree murder) جو الزام لڳايو ويندو، جنهن جي وڌ ۾ وڌ سزا عمر قيد آهي.<ref name="The Florida Statutes.">''فلوريڊا اسٽيچيوٽس''.</ref><ref name="guidelines">{{cite web |title=FL sentencing guidelines |url=http://www.flsenate.gov/Laws/Statutes/2010/775.082 |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20201124075255/https://flsenate.gov/laws/statutes/2010/775.082 |archive-date=November 24, 2020 |access-date=May 9, 2022 |publisher=فلوريڊا سينيٽ}}</ref> 1995ع ۾، قانونساز اداري باب 921 ۾ ترميم ڪندي اھو شرط وڌو ته ڏوھاري کي پنهنجي سزا جو گھٽ ۾ گھٽ 85٪ حصو ضرور ڪاٽڻو پوندو.<ref>{{cite news | first=Andrew | last=Knapp | title=Crime rate decreases 5.5% | url=http://www.floridatoday.com/article/20101016/NEWS01/10160312/1006/Crime+rate+decreases+5.5+percent | newspaper=Florida Today | location=Melbourne, Florida | pages=1B | date=October 16, 2010 | archive-url=https://web.archive.org/web/20140712134439/http://www.floridatoday.com/article/20101016/NEWS01/10160312/1006/Crime+rate+decreases+5.5+percent | archive-date=July 12, 2014 | url-status=dead }}</ref><ref>{{cite web |url=http://www.leg.state.fl.us/statutes/index.cfm?App_mode=Display_Statute&Search_String=&URL=0900-0999/0921/Sections/0921.002.html |title=The 2010 Florida Statutes |date=October 16, 2010 |publisher=State of Florida |access-date=May 9, 2022 |archive-date=February 4, 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210204070340/http://www.leg.state.fl.us/statutes/index.cfm?App_mode=Display_Statute&Search_String=&URL=0900-0999%2F0921%2FSections%2F0921.002.html |url-status=live }}</ref> فلوريڊا 1984ع ۾ آئين ۾ ترميم ذريعي [[فلوريڊا لاٽري]] جي منظوري ڏني. 2004ع ۾ [[براورڊ ڪائونٽي]] ۽ [[ميامي-ڊيڊ ڪائونٽي]] ۾ سلاٽ مشينن جي اجازت ڏني وئي. رياست ٽي ڀيرا (1978، 1986 ۽ 1994) قبائلي خودمختيار [[سيمينول]] ۽ [[مائيڪوسڪي]] علائقن کان ٻاهر ڪيسينو کي رد ڪري چڪي آهي.<ref>{{Cite news | first=Mike | last=Haridopolos | title=Legislature aims to rewrite gaming rules. 'Complex' issue affects billions of dollars in state revenue | url=http://www.floridatoday.com/article/20140311/COLUMNISTS0205/303110004/Legislature-aims-rewrite-state-gaming-rules | newspaper=Florida Today | location=Melbourne, Florida | pages=1A | date=March 11, 2014 | access-date=March 11, 2014 | archive-url=https://web.archive.org/web/20150924051235/http://www.floridatoday.com/article/20140311/COLUMNISTS0205/303110004/Legislature-aims-rewrite-state-gaming-rules | archive-date=September 24, 2015 | url-status=dead }}</ref> == معيشت == {{فلوريڊا جي معيشت|فلوريڊا ۾ زراعت}} [[File:City of Miami, FL. USA (50751668348).jpg|thumb|[[برڪيل مالي ضلعو]] ۾ [[ميامي]]، آمريڪا ۾ بين الاقوامي بئنڪن جي سڀ کان وڏي مرڪزن مان ھڪ آهي.]] [[File:PensacolaBeach and Condos.jpg|thumb|مهمان [[پينساڪولا بيچ]] تي سمنڊ ڪناري مان لطف اندوز ٿي رهيا آهن]] فلوريڊا رياست جي معيشت [[آمريڪا]] ۾ [[آمريڪي رياستون جي ڊي پي جي شرح مطابق|چوٿين وڏي]] معيشت آهي، ۽ 2024ع تائين ان جو $1.647{{spaces}}ٽرلين [[گراس اسٽيٽ پراڊڪٽ]] (GSP) آهي.<ref name="GDPByState" /> جيڪڏهن فلوريڊا (2024ع ۾) هڪ خودمختيار ملڪ هجي ته [[بين الاقوامي مالياتي فنڊ]] موجب اها [[ملڪن جي نامينل جي ڊي پي وار فھرست |دنيا جي 15هين وڏي معيشت]] طور درجابندي ٿيندي، [[اسپين]] کان اڳتي ۽ [[ڏکڻ ڪوريا]] کان پوئتي.<ref name="GDPByState">{{cite web |title=GDP by State |url=https://www.bea.gov/data/gdp/gdp-state |access-date=March 26, 2021 |website=GDP by State &#124; U.S. Bureau of Economic Analysis (BEA) |publisher=Bureau of Economic Analysis |archive-date=August 17, 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20180817010902/https://www.bea.gov/data/gdp/gdp-state |url-status=live }}https://www.bea.gov/sites/default/files/2021-06/qgdpstate0621.pdf {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210820201411/https://www.bea.gov/sites/default/files/2021-06/qgdpstate0621.pdf |date=August 20, 2021 }} Bureau of Economic Analysis – Full release and tables Gross Domestic Product by State, 1st Quarter 2021. Retrieved July 4, 2021.</ref><ref>{{cite web |date=October 2021 |title=World Economic Outlook Database, October 2021 |url=https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2021/October/weo-report?c=512,914,612,171,614,311,213,911,314,193,122,912,313,419,513,316,913,124,339,638,514,218,963,616,223,516,918,748,618,624,522,622,156,626,628,228,924,233,632,636,634,238,662,960,423,935,128,611,321,243,248,469,253,642,643,939,734,644,819,172,132,646,648,915,134,652,174,328,258,656,654,336,263,268,532,944,176,534,536,429,433,178,436,136,343,158,439,916,664,826,542,967,443,917,544,941,446,666,668,672,946,137,546,674,676,548,556,678,181,867,682,684,273,868,921,948,943,686,688,518,728,836,558,138,196,278,692,694,962,142,449,564,565,283,853,288,293,566,964,182,359,453,968,922,714,862,135,716,456,722,942,718,724,576,936,961,813,726,199,733,184,524,361,362,364,732,366,144,146,463,528,923,738,578,537,742,866,369,744,186,925,869,746,926,466,112,111,298,927,846,299,582,487,474,754,698,&s=NGDPD,&sy=2021&ey=2021&ssm=0&scsm=1&scc=0&ssd=1&ssc=0&sic=0&sort=country&ds=.&br=1 |access-date=January 10, 2022 |website=IMF.org |publisher=[[International Monetary Fund]] |archive-date=January 3, 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220103115846/https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2021/October/weo-report?c=512,914,612,171,614,311,213,911,314,193,122,912,313,419,513,316,913,124,339,638,514,218,963,616,223,516,918,748,618,624,522,622,156,626,628,228,924,233,632,636,634,238,662,960,423,935,128,611,321,243,248,469,253,642,643,939,734,644,819,172,132,646,648,915,134,652,174,328,258,656,654,336,263,268,532,944,176,534,536,429,433,178,436,136,343,158,439,916,664,826,542,967,443,917,544,941,446,666,668,672,946,137,546,674,676,548,556,678,181,867,682,684,273,868,921,948,943,686,688,518,728,836,558,138,196,278,692,694,962,142,449,564,565,283,853,288,293,566,964,182,359,453,968,922,714,862,135,716,456,722,942,718,724,576,936,961,813,726,199,733,184,524,361,362,364,732,366,144,146,463,528,923,738,578,537,742,866,369,744,186,925,869,746,926,466,112,111,298,927,846,299,582,487,474,754,698,&s=NGDPD,&sy=2021&ey=2021&ssm=0&scsm=1&scc=0&ssd=1&ssc=0&sic=0&sort=country&ds=.&br=1 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |title=GDP (Current US$) |url=https://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.MKTP.CD?locations=US&most_recent_value_desc=true |access-date=July 28, 2021 |website=The World Bank |archive-date=July 28, 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210728204255/https://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.MKTP.CD?locations=US&most_recent_value_desc=true |url-status=live }}</ref> 2025ع ۾، فلوريڊا کي ''[[CNBC]]''<nowiki/>'s</nowiki> جي “ڪاروبار لاءِ مٿيون رياستون” واري فهرست ۾ ٽيون نمبر ڏنو ويو، جنهن ۾ مجموعي معيشت، ڍانچو، ڪاروبار ڪرڻ جي لاڳت ۽ ٻين عنصرن کي نظر ۾ رکيو ويو.<ref>{{Cite web |last=Cohn |first=Scott |date=2025-07-10 |title=America's Top States for Business 2025: The full rankings |url=https://www.cnbc.com/2025/07/10/top-states-for-business-americas-2025-the-full-rankings.html |access-date=2026-01-07 |website=CNBC |language=en}}</ref> 20هين صديءَ ۾ سياحت، صنعت، تعمير، بين الاقوامي بئنڪنگ، حياتياتي طب ۽ حياتياتي سائنسون، صحت بابت تحقيق، سيموليشن تربيت (simulation)، خلائي ۽ دفاع، ۽ تجارتي خلائي سفر رياست جي اقتصادي ترقي ۾ حصو وڌو.<ref>{{cite book |last1=Stronge |first1=William B. |title=The sunshine economy : an economic history of Florida since the Civil War |date=2008 |publisher=University Press of Florida |location=Gainesville |isbn=978-0813032016 |url=https://nsuworks.nova.edu/hcbe_facbooks/185/ |access-date=November 12, 2022}}</ref> سياحت فلوريڊا جي معيشت جو وڏو حصو آهي. فلوريڊا ۾ دنيا جو سڀ کان وڌيڪ گهميل ٿيم پارڪ، [[ميجڪ ڪنگڊم]]، موجود آهي.<ref>{{cite web|url=https://aecom.com/wp-content/uploads/documents/reports/AECOM-Theme-Index-2022.pdf |title=Museum Index 2022|website=aecom.com|access-date=September 29, 2023}}</ref> فلوريڊا ۾ آمريڪا جو سڀ کان وڏو “سنگل سائيٽ” آجر پڻ موجود آهي: [[والٽ ڊزني ورلڊ]].<ref>{{Cite web|url=https://disneyconnect.com/disneyworld/|title=Walt Disney World External Affairs|website=Walt Disney World External Affairs}}</ref> [[پورٽ ميامي]] دنيا جو سڀ کان وڏو [[مسافر بندرگاھ]] آهي ۽ آمريڪا جي وڏن [[ڪارگو بندرگاھ|مال بردار بندرگاهن]] مان پڻ هڪ آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/cruises/galleries/the-worlds-busiest-cruise-ports/|title=The 15 cities with the most cruise tourists – where does Venice rank?|date=July 28, 2017|website=The Telegraph}}</ref> زراعت پڻ فلوريڊا جي معيشت جو وڏو حصو آهي. فلوريڊا رس لاءِ سنترن جي پوک ۾ نمبر ون آهي،<ref>{{cite web |title=The U.S. and World Situation: Citrus |url=http://www.fas.usda.gov/htp/horticulture/citrus/2004%20Citrus.pdf |website=USDA |archive-url=https://web.archive.org/web/20120604113031/http://www.fas.usda.gov/htp/horticulture/citrus/2004%20Citrus.pdf |archive-date=June 4, 2012 |date=April 2004}}</ref> انبن (انب)،<ref>{{Cite web|url=https://www.growingproduce.com/fruits/more-florida-mangoes-please-scientists-are-working-on-it/|title=More Florida Mangoes, Please! Scientists Are Working on It|first=Paul|last=Rusnak|date=March 27, 2021}}</ref> تازن ٽماثن،<ref>{{Cite web|url=https://edis.ifas.ufl.edu/publication/FE1027|title=FE1027/FE1027: The US Tomato Industry: An Overview of Production and Trade|website=edis.ifas.ufl.edu}}</ref> کنڊ ،<ref>{{Cite web|url=https://www.sugars.com/does-the-us-grow-all-the-sugar-it-consumes|title=Does the US Grow All the Sugar It Consumes?|date=March 29, 2021|website=www.sugars.com}}</ref> مٺي مڪئي ، ساوا ٻير ،<ref>{{cite web |title=Corn, Green Bean Prices Rise After Florida Freezes |url=http://calorielab.com/labnotes/20101231/green-bean-prices-sweet-corn-florida-freeze-damage/ |website=calorielab.com |archive-url=https://archive.today/20120707024227/http://calorielab.com/labnotes/20101231/green-bean-prices-sweet-corn-florida-freeze-damage/ |archive-date=July 7, 2012}}</ref> ٻير، کيرا ، ھنداڻا ۽ وڌيڪ فصلن ۾ به اهم پيداوار رکي ٿو.<ref name="stacker.com">{{Cite web|url=https://stacker.com/florida/most-valuable-crops-grown-florida|title=Most valuable crops grown in Florida|website=Stacker}}</ref> فلوريڊا آمريڪا ۾ اسٽرابيري، ايواڪاڊو، گريپ فروٽ ۽ مرچن جي پيداوار ۾ ٻئي نمبر تي پڻ آهي.<ref name="stacker.com" /><ref>{{Cite web|url=https://www.wtsp.com/article/life/welcome-to-florida/plant-city-florida-strawberry-festival/67-7876c747-a445-4f8e-aef8-b9694d55f1c6|title=How Plant City became the Winter Strawberry Capital of the World|date=March 3, 2022|website=wtsp.com}}</ref> فلوريڊا جي معيشت جا ٻيا وڏا شعبا مالي خدمتون، حڪومت ۽ فوج (خاص ڪري [[جئڪسن وِل]] ۽ [[پينساڪولا]] ۾)،<ref>"State-by-State Listing of Major U.S. Military Bases—Florida". Archived from the original on December 8, 2010. Retrieved July 6, 2009.</ref> صحت، خلائي صنعت (خاص ڪري [[اسپيس ڪوسٽ]] ۾)، کاڻون (خاص ڪري [[بون وئلي]] ۾ فاسفيٽ جون)، مڇيگيري، واپار، ريئل اسٽيٽ، ۽ ٽيڪنالاجي (خاص ڪري 2020ع واري ڏهاڪي ۾ ميامي، اورلينڊو ۽ ٽامپا ۾) شامل آهن. مئي 2025ع تائين رياست ۾ بيروزگاري جي شرح 3.7٪ هئي.<ref>{{Cite web |last=staff |first=CNBC com |date=2025-07-10 |title=3. Florida |url=https://www.cnbc.com/2025/07/10/florida-top-states-for-business-ranking.html |access-date=2026-01-07 |website=CNBC |language=en}}</ref> === آمدورفت === {{فلوريڊا ۾ آمدورفت}} ==== شاهراهون ==== {{وڌيڪ ڏسو|فلوريڊا اسٽيٽ هاءِ وي سسٽم|فلوريڊا ۾ اسٽيٽ روڊن جي فهرست|فلوريڊا ۾ ڪائونٽي روڊ}} فلوريڊا جي شاهراهي نظام ۾ {{convert|1495|mi|abbr=on}} انٽر اسٽيٽ هاءِ ويون شامل آهن، ۽ {{convert|10601|mi|abbr=on}} غير-انٽر اسٽيٽ هاءِ ويون (جهڙوڪ اسٽيٽ هاءِ ويون ۽ يو ايس هاءِ ويون) شامل آهن. فلوريڊا جا [[بين الرياستي ھاء وي نظام]]، [[فلوريڊا جو رياستي ھاء وي نظام|رياست اندر ھاء وي نظام]] ۽ [[آمريڪا جا ھاء ويز]] [[فلوريڊا ڊپارٽمينٽ آف ٽرانسپورٽيشن]] سنڀالي ٿو.<ref>{{cite web| title=Transportation Data and Analytics Office | url=http://www.fdot.gov/statistics/hwysys/ | website=Florida Department of Transportation | date=September 4, 2018 | access-date=September 14, 2018 | archive-date=September 14, 2018 | archive-url=https://web.archive.org/web/20180914084552/http://www.fdot.gov/statistics/hwysys/ | url-status=live}}</ref> 2011ع ۾ رياست ۾ لڳ ڀڳ 9,000 [[پيٽرول پمپ]] هئا. 2011ع ۾ فلوريڊا وارن روزانو 21{{spaces}}ملين گيلن پيٽرول استعمال ڪيو، جنهن سبب قومي سطح تي استعمال ۾ اهو ڪيليفورنيا ۽ ٽيڪساس کان پوءِ ٽئين نمبر تي آيو.<ref>{{Cite news | first=R. Norman | last=Moody | title=Guidelines tight to drive a fuel tanker | url=http://www.floridatoday.com/article/20110130/NEWS01/101300318/Beachline-huge-artery-tankers | newspaper=[[Florida Today]] | location=Melbourne, Florida | page=2A | date=January 30, 2011 | access-date=February 19, 2011 | archive-date=September 24, 2015 | archive-url=https://web.archive.org/web/20150924035917/http://www.floridatoday.com/article/20110130/NEWS01/101300318/Beachline-huge-artery-tankers | url-status=live }}</ref><!--soft copy does ''not'' contain box scores given here and is only listed for (what?) versimilitude?--> 2024ع تائين فلوريڊا ۾ موٽر گاڏين جي انشورنس جون قيمتون آمريڪا جي سڀ کان وڌيڪ شرح وارن رياستن مان آهن.<ref>{{cite news |url=https://www.usatoday.com/story/money/personalfinance/2024/02/19/car-insurance-price-by-state/72617803007/ |title=Car insurance prices soar even as inflation eases. Which states have the highest rates? |work=[[USA Today]] |last=Lee |first=Medora |date=February 19, 2024 |access-date=March 31, 2024}}</ref><ref>{{cite news |url=https://www.forbes.com/advisor/car-insurance/rates-by-state/ |title=Car Insurance Rates By State 2024 |work=[[Forbes]] |last=Gusner |first=Penny |date=January 2, 2024 |access-date=March 31, 2024}}</ref> 24٪ ڊرائيور بغير انشورنس جي آهن.<ref>{{cite web|url=http://www.ircweb.org/news/ircum2011_042111.pdf |title=Recession Marked by Bump in Uninsured Motorists |access-date=November 4, 2011 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20110902084352/http://www.ircweb.org/News/IRCUM2011_042111.pdf |archive-date=September 2, 2011 }}</ref> 2010ع ۾ 15 کان 19 ورهين جي ڊرائيورن لاءِ، في ڏهه هزار لائسنس يافته فلوريڊا ڊرائيورن تي سراسري طور 364 ڪار حادثا سالانه ٿيا. ساڳئي عرصي ۾ 70 سال يا وڌيڪ عمر وارن ڊرائيورن لاءِ اهو انگ 95 في 10,000 هو. غيرمنافع بخش [[انشورنس انسٽيٽيوٽ فار هاءِ وي سيفٽي]] جي ترجمان چيو ته “وڏي عمر وارا ڊرائيور پاڻ لاءِ وڌيڪ خطرو آهن.”<ref>{{Cite news|first=Britt |last=Kennerley |title=Olde drivers take fewer risks |url=http://www.floridatoday.com/article/20110918/NEWS01/109180309/Aging-out-driver-s-seat |newspaper=[[Florida Today]] |location=Melbourne, Florida |page=11A |date=September 18, 2011 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20110927042854/http://www.floridatoday.com/article/20110918/NEWS01/109180309/Aging-out-driver-s-seat |archive-date=September 27, 2011 }}</ref> شهرن جي وچ ۾ بس سفر، جيڪو فلوريڊا جي شاهراهه نظام کي استعمال ڪري ٿو، [[گري ھائونڊ لائينز|گري ھاؤنڊ]]، [[ميگا بس (اتر آمريڪا)|ميگا بس]] ۽ [[امتراڪ ٿرووي]] مهيا ڪن ٿا. [[فيڊرل ايڊ ھاء وي ايڪٽ جي 1956]] تحت رستن جي تعمير کان اڳ، فلوريڊا هڪ ڊگهي رياست-پار [[ٽول روڊ]] [[فلوريڊا ٽرنپائيڪ]] جي تعمير شروع ڪئي. پهريون حصو [[فورٽ پيرس، فلوريڊا|فورٽ پيرس]] کان ڏکڻ طرف [[گولڊن گليڊز انٽرچينج]] تائين 1957ع ۾ مڪمل ٿيو. ٻيو حصو اورلينڊو کان ٿيندو [[وائلڊووڊ، فلوريڊا|وائلڊووڊ]] (موجوده [[دي وِلجز، فلوريڊا|دي وِلجز]] جي ويجهو) تائين اتر طرف وڌايو ويو، ۽ ميامي ڀرسان ڏکڻ واڌ سان [[هومسٽيڊ، فلوريڊا|هومسٽيڊ]] تائين رستو وڌائي، 1974ع ۾ مڪمل ڪيو ويو. [[File:SunshineSkywayBridge-4SC 6643-15.jpg|thumb|[[سن شائن اسڪائي وِي برج]] [[ٽامپا بي]] مٿان، فلوريڊا جي [[بين الرياستي ھاء وي نظام]] جو حصو]] [[File:Dames Point Bridge, Jacksonville FL Pano 2.jpg|thumb|[[ڊيمز پوائنٽ برج]] فلوريڊا جي ٻن سڀ کان وڏن پلن مان هڪ آهي.]] فلوريڊا جون اهم بين الرياستي شاهراهون: * {{jct|country=USA|I|4}}، جيڪا 133 ميل ڊگهي آهي، رياست کي وچ مان ڪٽي ٿي، [[ٽامپا]]، [[ليڪ لينڊ، فلوريڊا|ليڪ لينڊ]]، [[اورلينڊو]] ۽ [[ڊيٽونا بيچ، فلوريڊا|ڊيٽونا بيچ]] کي ڳنڍي ٿي؛ ٽامپا ۾ [[فلوريڊا ۾ بين الرياستي روڊ 75|I-75]] ۽ ڊيٽونا بيچ ۾ I-95 سان ڳانڍاپو رکي ٿي. * {{jct|state=FL|I|10}}، جيڪا فلوريڊا اندر 362 ميل ڊگهي آهي، [[فلوريڊا پين هينڊل]] مان گذري ٿي، [[پينساڪولا]]، [[ٽالاھاسي]]، [[ليڪ سٽي، فلوريڊا|ليڪ سٽي]] ۽ [[جاڪسن وِل]] کي ڳنڍي ٿي؛ ليڪ سٽي ۾ I-75 ۽ جاڪسن وِل ۾ I-95 سان انٽرچينج رکي ٿي. اها آمريڪا جي سڀ کان ڏکڻ واري اوڀر-اولهه انٽر اسٽيٽ آهي، جيڪا مجموعي طور 2460 ميل ڊگهي ٿي ۽ [[سانتا مونيڪا]] تي ختم ٿئي ٿي. * {{jct|state=FL|I|75}}، جيڪا فلوريڊا اندر 470 ميل ڊگهي آهي، ليڪ سٽي ڀرسان ({{convert|45|mi}} اولهه طرف [[جاڪسن وِل]] کان) رياست ۾ داخل ٿئي ٿي ۽ ڏکڻ طرف [[گينس وِل، فلوريڊا|گينس وِل]]، [[اوڪالا، فلوريڊا|اوڪالا]]، ٽامپا جي اوڀرئين ڀرپاسي، [[براڊينٽن]]، [[سيراسٽا]]، [[فورٽ مائرز]] ۽ [[نيپلز، فلوريڊا|نيپلز]] مان ٿيندي وڃي ٿي، جتي اها “[["Alligator Alley|اليگيٽر ايلِي]]” کي [[ٽول روڊ]] طور پار ڪري [[فورٽ لاڊرڊيل]] تائين پهچي ٿي، پوءِ ڏکڻ طرف موڙي [[هايلِيھ]]/[[ميامي ليڪس]] وٽ ختم ٿئي ٿي؛ ليڪ سٽي ۾ I-10 ۽ ٽامپا ۾ I-4 سان انٽرچينج رکي ٿي. اها 1786 ميل جي مجموعي ڊيگهه سان اتر-ڏکڻ طرف ٻي سڀ کان ڊگهي انٽر اسٽيٽ آهي ۽ [[Sault Ste. Marie, Michigan|سولٽ اسٽي ميري، مشيگن]] وٽ ڪينيڊا جي سرحد تي ختم ٿئي ٿي. * {{jct|state=FL|I|95}}، جيڪا فلوريڊا اندر 382 ميل ڊگهي آهي، جاڪسن وِل ڀرسان رياست ۾ داخل ٿئي ٿي ۽ ائٽلانٽڪ سامونڊي ڪناري سان گڏ [[ڊيٽونا بيچ]]، [[Space Coast|ميلبورن/ٽائٽس وِل]]، [[پام بي، فلوريڊا|پام بي]]، [[ويرو بيچ، فلوريڊا|ويرو بيچ]]، [[فورٽ پيرس]]، [[پورٽ سينٽ لوسي]]، [[اسٽيورٽ، فلوريڊا|اسٽيورٽ]]، [[ويسٽ پام بيچ]] ۽ [[فورٽ لاڊرڊيل]] مان ٿيندي [[ڊائون ٽائون ميامي]] تي ختم ٿئي ٿي. جاڪسن وِل ۾ I-10 ۽ ڊيٽونا بيچ ۾ I-4 سان انٽرچينج رکي ٿي، ۽ ان سان لاڳاپيل چار معاون رستا پڻ آهن. اها 1924 ميل جي مجموعي ڊيگهه سان سڀ کان ڊگهي اتر-ڏکڻ انٽر اسٽيٽ آهي ۽ [[Houlton, Maine|هولٽن، مين]] جي اتر-اوڀر ۾ ڪينيڊا جي سرحد تي ختم ٿئي ٿي. ==== هوائي اڏا ==== {{وڌيڪ ڏسو|فلوريڊا ۾ هوائي اڏن جي فهرست|فلوريڊا ۾ هوابازي}} [[File:Orlando International Airport terminal from arriving airplane.jpg|thumb|[[اورلينڊو انٽرنيشنل ايئرپورٽ]]، رياست جو سڀ کان مصروف هوائي اڏو، 2017ع ۾ 44.6{{spaces}}ملين مسافرن سان<ref>{{cite web |title=Orlando International Airport Busiest in Florida with Record Passenger Traffic in 2017 |url=https://www.orlandoairports.net/press/2018/02/06/orlando-international-airport-busiest-florida-record-passenger-traffic-2017/ |website=Orlando International Airport (MCO) |publisher=Greater Orlando Aviation Authority |date=February 6, 2018 |access-date=March 28, 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200104055904/https://orlandoairports.net/press/2018/02/06/orlando-international-airport-busiest-florida-record-passenger-traffic-2017/ |archive-date=January 4, 2020 |url-status=dead }}</ref>]] فلوريڊا ۾ 131 عوامي هوائي اڏا آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.justice.gov/archive/ndic/pubs5/5169/overview.htm |title=Florida Drug Threat Assessment-Overview |publisher=National Drug Intelligence Center |access-date=July 18, 2007 |archive-url=https://web.archive.org/web/20090831002548/http://www.usdoj.gov/ndic/pubs5/5169/overview.htm |archive-date=August 31, 2009 |url-status=live }}</ref> FAA جي درجابندي موجب فلوريڊا جا ست وڏا ۽ وچ درجي (large/medium hub) هوائي اڏا ھي آھن:<ref>{{cite web |url=https://www.faa.gov/airports/planning_capacity/passenger_allcargo_stats/passenger/media/cy17-all-enplanements.pdf |title=Calendar Year 2017 Enplanements at All Airports (Primary, Non-primary Commercial Service, and General Aviation) by State and Airport, Updated 7 October 2018 |access-date=November 9, 2019 |archive-date=January 11, 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190111213629/https://www.faa.gov/airports/planning_capacity/passenger_allcargo_stats/passenger/media/cy17-all-enplanements.pdf |url-status=live }}</ref> {| class="wikitable sortable" |- valign=baseline ! style="white-space:nowrap; text-align:left;" | خدمت وٺندڙ شهر ! style="white-space:nowrap; text-align:left;" | ڪوڊ ! style="white-space:nowrap; text-align:left;" | هوائي اڏي جو نالو ! style="white-space:nowrap; text-align:left;" | FAA{{break}}درجو ! style="white-space:nowrap; text-align:right;" | مسافرن{{shy}}چي سواري <!--lines above and below must not be blank--> |- valign=top | [[اورلينڊو، فلوريڊا|اورلينڊو]] | style="text-align:center;"| MCO | [[اورلينڊو انٽرنيشنل ايئرپورٽ]] | وڏو درجوئ | align=right | 21,565,448 |- valign=top | [[ميامي]] | align=center | MIA | [[ميامي انٽرنيشنل ايئرپورٽ]] | وڏو درجو | align=right | 20,709,225 |- valign=top | [[فورٽ لاڊرڊيل, فلوريڊا|فورٽ لاڊرڊيل]] | style="text-align:center;"| FLL | [[فورٽ لاڊرڊيل–ھالي ووڊ انٽرنيشنل ايئرپورٽ]] | وڏو درجو | align=right | 15,817,043 |- valign=top | [[ٽامپا, فلوريڊا|ٽامپا]] | style="text-align:center;"| TPA | [[ٽامپا انٽرنيشنل ايئرپورٽ]] | وڏو درجو | align=right | 9,548,580 |- valign=top | [[فورٽ مائرز, فلوريڊا|فورٽ مائرز]] | style="text-align:center;"| RSW | [[سائوٿ ويسٽ فلوريڊا انٽرنيشنل ايئرپورٽ]] | وچولو درجو | align=right | 4,364,224 |- valign=top | [[ويسٽ پام بيچ، فلوريڊا|ويسٽ پام بيچ]] | style="text-align:center;"| PBI | [[پام بيچ انٽرنيشنل ايئرپورٽ]] | وچولو درجو | align=right | 3,110,450 |- valign=top | [[جئڪسن ول, فلوريڊا|جئڪسن وِل]] | style="text-align:center;"| JAX | [[جئڪسن وِل انٽرنيشنل ايئرپورٽ]] | وچولو درجو | align=right | 2,701,861 |} ==== شهرن جي وچ ۾ ريل ==== [[File:Brightline train at Fort Lauderdale station.jpg|thumb|[[برائيٽ لائن]] ٽرين [[فورٽ لاڊرڊيل جي برائيٽ لائن اسٽيشن]] تي]] * [[برائيٽ لائن]] هڪ [[ڊيزل–اليڪٽرڪ (ٽرين)]] [[تيز رفتا ريل]] نظام آهي.<ref>{{cite web|url=https://railroads.dot.gov/environmental-reviews/all-aboard-florida/all-aboard-florida-miami-orlando-passenger-rail-service|title=All Aboard Florida—Miami to Orlando Passenger Rail Service|website=Federal Railroad Authority|access-date=February 17, 2015|archive-date=June 28, 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20170628032825/https://www.fra.dot.gov/Page/P0672|url-status=live}}</ref> سروس ڊائون ٽائون [[ميامي]] ۾ [[ميامي سينٽرل]] اسٽيشن کان [[اورلينڊو انٽرنيشنل ايئرپورٽ انٽرموڊل ٽرمينل]] ( [[اورلينڊو, فلوريڊا|اورلينڊو]] ) تائين هلي ٿي، ۽ [[ويسٽ پام بيچ, فلوريڊا|ويسٽ پام بيچ]]، [[بوڪاظ ريٽن, فلوريڊا|بوڪا ريٽن]]، [[فورٽ لاڊث, فلوريڊا|فورٽ لاڊرڊيل]] ۽ [[ايونچورا, فلوريڊا|ايونچورا]] ۾ اسٽاپ شامل آهن. * فلوريڊا ۾ [[ايمٽرڪ]] پڻ خدمتون مهيا ڪري ٿو، جيڪو رياست جي اندر ڪيترين لائينن تي هلندي، فلوريڊا جي وڏن شهرن کي آمريڪا ۽ ڪينيڊا جي اترين علائقن سان ڳنڍي ٿو. 2011ع ۾ فلوريڊا جون سڀ کان مصروف ايمٽرڪ اسٽيشنون هي هيون: [[سيمفورڊ اسٽيشن (ايمٽرڪ)|سينفورڊ]] (259,944)، [[اورلينڊو اسٽيشن|اورلينڊو]] (179,142)، [[ٽامپا يونين اسٽيشن]] (140,785)، [[مياميئ اسٽيشن (ايمٽرڪ)|ميامي]] (94,556)، ۽ [[جئڪسن ول اسٽيشن|جاڪسن وِل]] (74,733).<ref>{{cite web |url= http://www.amtrak.com/pdf/factsheets/FLORIDA11.pdf |title= Amtrak Fact Sheet, Fiscal Year 2011, State of Florida |publisher= Amtrak |access-date= April 20, 2016 |archive-date= September 16, 2016 |archive-url= https://web.archive.org/web/20160916015130/https://www.amtrak.com/pdf/factsheets/FLORIDA11.pdf |url-status= live }}</ref> [[سينفورڊ, فلوريڊا|سينفورڊ]] ( [[Greater Orlando|گريٽر اورلينڊو]] ۾) ''[[آٽو ٽرين]]'' جو ڏکڻ وارو ٽرمينس آهي، جيڪا [[لورٽن، ورجينيا]] (واشنگٽن ڊي سي جي ڏکڻ) کان شروع ٿئي ٿي. 2005ع تائين، اورلينڊو ''[[سن سيٽ لميٽيڊ]]'' جو اوڀر وارو ٽرمينس پڻ هو، جيڪا [[نيو اورلينز]]، [[ھيوسٽن]] ۽ [[سان انتونيو]] مان ٿيندي آمريڪا جي ڏاکڻي حصي کي پار ڪري پنهنجي اولهه واري ٽرمينس [[لاس اينجلس]] تي ختم ٿيندي هئي. فلوريڊا ۾ ايمٽرڪ جون ٻه وڌيڪ ٽرينون (''[[فلوريڊين (ٽرين)]]'' ۽ ''[[سلور ميٽيئر (ٽرين)]]'') پڻ هلن ٿيون، جيڪي نيويارڪ شهر ۽ ميامي جي وچ ۾ هلن ٿيون. [[ميامي سينٽرل]] ( [[گريٽر ڊائون ٽائون ميامي]] ۾) ۽ [[ميامي انٽرموڊل سينٽر]] ( [[ميامي انٽرنيشنل ايئرپورٽ]] ڀرسان) [[تيز شهري آمدورفت]]، [[ڪميوٽر ريل]]، [[شهرن جي وچ واري ريل]] ۽ بس سروس لاءِ اهم مرڪز آهن. ==== عوامي آمدورفت ==== [[File:Miami Metrorail Hitachi train 20190117.jpg|thumb|[[ميامي ميٽرو ريل]]، رياست جو واحد [[تيز شھري آمدورفت]] نظام. ميامي جي رهاڪن مان لڳ ڀڳ 15٪ روزانو عوامي آمدورفت استعمال ڪن ٿا.]] [[File:Newskyway.jpg|thumb|[[جئڪسن وِل اسڪائي وِي]]، آمريڪا ۾ استعمال ٿيندڙ چند پيپل موور نظامن مان هڪ، خاص طور تي هوائي اڏي واري سيٽنگ کان ٻاهر]] * ميامي: ميامي جي عوامي آمدورفت [[ميامي-ڊيڊ ٽرانزٽ]] مهيا ڪري ٿو، جيڪو [[ميٽرو ريل ميامي]] (هڪ تمام وڏو ريلوي تيز آمدورفت نظام)، [[ ميامي ميٽرو موور]] (ڊائون ٽائون ميامي ۾ پيپل موور ٽرين نظام)، ۽ [[ميامي ميٽرو بس]] (ميامي جو بس نظام) هلائي ٿو. ميٽرو ريل سڄي [[ميامي-ڊيڊ ڪائونٽي]] ۾ هلندي آهي ۽ ٻه لائينون ۽ 23 اسٽيشنون آهن، جيڪي ڊائون ٽائون ميامي جي ميٽرو موور ۽ [[ٽراء-ريل]] سان ڳنڍيل آهن. ميٽرو موور جون ٽي لائينون ۽ 21 اسٽيشنون سڄي [[ڊائون ٽائون ميامي]] ۾ آهن. ميامي-ڊيڊ ڪائونٽي کان ٻاهر، [[ميامي ميٽروپوليٽن علائقي]] ۾ عوامي آمدورفت [[براورڊ ڪائونٽي ٽرانزٽ]] ۽ [[پام ٽرين]] مهيا ڪن ٿا؛ ڪائونٽين جي وچ ۾ [[ڪميوٽر ريل]] سروس [[ٽراء-ريل]] هلائي ٿو، جنهن جون 19 اسٽيشنون آهن، جن ۾ علائقي جا ٽي بين الاقوامي هوائي اڏا پڻ شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.miamidade.gov/transit/metrorail.asp|title=Metrorail—Miami-Dade County|first=Miami-Dade County Online|last=Services|website=Miamidade.gov|access-date=May 9, 2022|archive-date=January 11, 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190111065006/http://www.miamidade.gov/transit/metrorail.asp|url-status=live}}</ref> * اورلينڊو: اورلينڊو ۾ [[سن ريل]] ڪميوٽر ٽرين سروس موجود آهي، جيڪا {{convert|61|mi}} لائين تي هلندي آهي ۽ ڊائون ٽائون ۾ چار اسٽاپ شامل آهن. [[Lynx (Orlando)|لنڪس (اورلينڊو) بس]] گريٽر اورلينڊو علائقي ۾ [[اورينج ڪائونٽي, فلوريڊا|اورينج]]، [[سيمينول ڪائونٽي, فلوريڊا|سيمينول]] ۽ [[اوسسيئولا ڪائونٽي, فلوريڊا|اوسسيئولا]] ڪائونٽين ۾ سروس ڏئي ٿي.<ref>{{cite web|url=http://sunrail.com/|title=SunRail—A Better Way To Go|website=sunrail.com|access-date=May 9, 2022|archive-date=January 26, 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126145254/https://sunrail.com/|url-status=live}}</ref> * ٽامپا: ٽامپا ۽ ڀرپاسي ۾ [[ھلسبرو ايريا ريجنل ٽرانزٽ اٿارٽي]] (HART) جو نظام استعمال ٿيندو آهي. ان کان علاوه، ڊائون ٽائون ٽامپا ۾ [[ٽيڪو لائين اسٽريٽ ڪار]] جي صورت ۾ مسلسل اسٽريٽ ڪار سروس موجود آهي، جيڪا [[ٽامپا اليڪٽرڪ ڪمپني]] جي بجلي سان هلندي آهي. [[پينيلس ڪائونٽي، فلوريڊا|پينيلس ڪائونٽي]] ۽ [[سينٽ پيٽرزبرگ، فلوريڊا|سينٽ پيٽرزبرگ]] ۾ ساڳي قسم جون خدمتون [[پينيلس سن ڪوسٽ ٽرانزٽ اٿارٽي]] (PSTA) مهيا ڪن ٿيون. [[پينيلس ڪائونٽي، فلوريڊا|پينيلس ڪائونٽي]] جي ساحلن تي مسلسل ٽرالي بس سروس پڻ هلندي آهي. سينٽ پيٽرزبرگ ۾ فرسٽ ايونيو ڪوريڊور کي [[بس ريپڊ ٽرانزٽ]] نظام “سن رنر” (SunRunner) سروس ڏئي ٿو. ڊائون ٽائون سينٽ پيٽرزبرگ ۾ ٽرالي نظام به موجود آهي.<ref>{{cite web|url=http://www.gohart.org/|title=Home—Hillsborough Area Regional Transit Authority|website=Gohart.org|access-date=May 9, 2022|archive-date=February 14, 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210214071818/http://www.gohart.org/|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.psta.net/|title=Pinellas Suncoast Transit Authority—PSTA|website=Psta.net|access-date=May 9, 2022|archive-date=April 23, 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220423081919/https://www.psta.net/|url-status=live}}</ref> * جاڪسن وِل: جاڪسن وِل ۾ [[جئڪسن وِل اسڪائي وِي]] موجود آهي، جيڪو هڪ خودڪار پيپل موور [[مونو ريل]] نظام آهي؛ اهو [[فلوريڊا اسٽيٽ ڪاليج ايٽ جئڪسن وِل]] جي ڊائون ٽائون ڪيمپس، نارٿ بينڪ مرڪزي ڪاروباري ضلعي، ڪنويشن سينٽر ۽ ساوٿ بينڪ وارن علائقن کي ڳنڍي ٿو. نظام ۾ اٺ اسٽاپ آهن، جيڪي ٻن لائينن سان ڳنڍيل آهن. [[جئڪسن ول ٽرانسپورٽ اٿارٽي]] بس وٽ 180 گاڏيون ۽ 56 لائينون آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.jtafla.com/schedules/skyway/|title=Jacksonville Transportation Authority—Skyway|website=Jtafla.com|access-date=May 9, 2022|archive-date=October 19, 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211019035036/https://www.jtafla.com/schedules/skyway/|url-status=live}}</ref> ==صحت جي سنڀال== {{فلوريڊا جون اسپتالون}} [[File:Aerial-Picture-of-Jackson-e1445995779731.jpg|thumb|[[جئڪسن ميموريل اسپتال]] [[ميامي ھيلٿ ڊسٽرڪٽ]] ۾، جيڪو [[ملر اسڪول آف ميڊيسن]] ([[يونيورسٽي آف ميامي]] ) جو بنيادي تدريسي اسپتال آهي]] فلوريڊا ۾ 2009ع ۾ 2.7{{spaces}}ملين طبي مدد وٺندڙ مريض هئا.<ref name="County Medicaid tab rises, could get worse"/><!--$8,666 per patient.--> 2010ع ۾ 2.3{{spaces}}ملين ڪلائنٽن جي سنڀال جو خرچ $18.8{{spaces}}بلين هو.<ref>{{Cite news |first=MacKenzie |last=Ryan |title=Qualifying for care a minefield |url=http://www.fdhc.state.fl.us/Medicaid/deputy_secretary/recent_presentations/florida_medicaid_020410.pdf |work=Florida Today |location=Melbourne, Florida |page=3A |date=December 26, 2010 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20101205061359/http://www.fdhc.state.fl.us/Medicaid/deputy_secretary/recent_presentations/florida_medicaid_020410.pdf |archive-date=December 5, 2010 |accessdate=February 1, 2026 |archivedate=December 5, 2010 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20101205061359/http://www.fdhc.state.fl.us/Medicaid/deputy_secretary/recent_presentations/florida_medicaid_020410.pdf }}</ref> <!--softcopy differs significantly from hard copy. But it is the original source of material. When it disappears online, we are left with the newspaper as hard copy--> <!--and, no, I don't know why "governor's estimates differ from actuals--> اهو فلوريڊا جي بجيٽ جو لڳ ڀڳ 30٪ آهي.<ref>{{Cite news | first=James | last=Marshal | title=Sunday debate: No: Longtime official lost touch with voters | url=http://m.floridatoday.com/news.jsp?key=369240&rc=op | work=Florida Today | location=Melbourne, Florida | page=19A | date=December 26, 2010 | url-status=dead | archive-url=https://web.archive.org/web/20130821050729/http://m.floridatoday.com/news.jsp?key=369240&rc=op | archive-date=August 21, 2013 | accessdate=February 1, 2026 | archivedate=August 21, 2013 | archiveurl=https://web.archive.org/web/20130821050729/http://m.floridatoday.com/news.jsp?key=369240&rc=op }}</ref> 2023ع ۾ فلوريڊا ۾ سڀني ڄمڻ مان 42.2٪ لاءِ طبي مدد جي ادائيگي ڪئي.<ref>{{Cite web |title=Births Covered by Medicaid |url=https://www.flhealthcharts.gov/ChartsDashboards/rdPage.aspx?rdReport=Birth.Dataviewer&cid=595 |access-date=2025-09-14 |website=www.flhealthcharts.gov}}</ref> رياست وٽ انهن لاءِ به [[فلوريڊا طبي مدد رعايت |پروگرام]] موجود آهي، جيڪي ميڊيڪيڊ تحت ڍڪيل نه آهن. 2013ع ۾ فلوريڊا بي ويما ماڻهن لاءِ [[آفورڊبل ڪيئر ايڪٽ]] (عام طور “اوبامڪيئر” سڏبو آهي) تحت ڪوريج مهيا ڪرڻ واري شموليت کان انڪار ڪيو. فلوريڊا جي قانونساز اسيمبلي ميڊيڪيڊ لاءِ اضافي وفاقي فنڊنگ قبول ڪرڻ کان به انڪار ڪيو، جيتوڻيڪ ان سان رياست تي ڪا به لاڳت نه پوي ها ۽ ان جي شهرين کي فائدو ملي ها. نتيجي طور، صحت بيمه کان محروم شهرين جي شرح ۾ فلوريڊا ٽيڪساس کان پوءِ ٻئي نمبر تي آهي.<ref>{{cite web |publisher=United States Census Bureau |title=Health Insurance Coverage in the United States: 2013 |url=https://www.census.gov/library/publications/2014/demo/p60-250.html |website=Census.gov |access-date=November 12, 2022}}</ref> 2022ع ۾ فلوريڊا جو سڀ کان وڏو اسپتالن جو نيٽ ورڪ [[ايڇ سي اي ھيلٿ ڪيئر]] هو<ref>{{Cite web|url=https://nasdaq.com/articles/hca-healthcare-hca-to-build-new-hospitals-in-florida|title=HCA Healthcare (HCA) to Build New Hospitals in Florida|date=December 3, 2021|website=[[Nasdaq]]|access-date=July 19, 2023}}</ref> ۽ ٻئي نمبر تي [[ايڊوينٽ ھيلٿ]] هو.<ref>{{Cite web|url=https://www.news-journalonline.com/story/news/local/flagler/2019/01/02/florida-hospital-is-now-adventhealth/6400897007/|title=Florida Hospital is now AdventHealth|last=Ross|first=Nikki|date=January 2, 2019|website=[[The Daytona Beach News-Journal]]|access-date=July 19, 2023}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://wusfnews.wusf.usf.edu/health-news-florida/2022-03-10/floridas-hospital-systems-remained-profitable-in-2020-despite-pandemic-report-says|title=Florida's hospital systems remained profitable in 2020 despite pandemic, report says|last=Bruner|first=Katrine|date=March 10, 2022|website=wusf Public Media|access-date=July 19, 2023}}</ref> 2023ع ۾ فلوريڊا جا سڀ کان وڏا اسپتال [[جئڪسن ميموريل اسپتال]]، [[ايڊوينٽ ھيلٿ اورلينڊو]]، [[ٽامپا جنرل اسپتال]]، [[يو ايف ھيلٿ شينڊز اسپتال]] ۽ [[بيپسٽ اسپتال آف ميامي]] هئا.<ref>{{Cite web|url=https://bizjournals.com/tampabay/subscriber-only/2023/01/06/largest-hospitals-in-florida.html|title=Largest Hospitals in Florida|last=Erickson|first=Chris|date=January 6, 2023|website=[[Tampa Bay Business Journal]]|url-access=subscription|access-date=July 20, 2023}}</ref> [[ميو ڪلينڪ]] جا آمريڪا ۾ ٽن وڏن ڪيمپس مان هڪ جئڪسن وِل ۾ واقع آهي. هي ادارو [[ٽرشري ڪيئر |اعليٰ درجي جي خصوصي علاج]] ۽ ڊيسٽينيشن ميڊيسن جي ذريعي ڏکين/پيچيده ڪيسن جي علاج ۾ ماهر آهي. فلوريڊا اندر ڪجهھ شهر الرجي وارن لاءِ چئلينج پيش ڪندڙ سمجهيا وڃن ٿا. مثال طور، ڪجھ جائزن ۾ ساراسوٽا کي پولن (pollen) جي مقدار جي لحاظ کان آمريڪي شهرن ۾ قومي سطح تي 13هين نمبر تي رکيو ويو آهي. اورلينڊو کي پڻ گهڻي ڀاڱي آمريڪا جي “20 سڀ کان وڏي الرجي ڪيپيٽل شھرن” ۾ شامل ڪيو ويندو آهي، جنهن جو هڪ سبب سڄو سال موجود الرجين ۽ شهري سائي-سبزاري سان وڌندڙ اثر بيان ڪيو ويندو آهي. ميامي کي خاص طور تي سامونڊي طوفان کان پوءِ ڦڦوند/مَولڊ (mold) جي اسپورز (spores) جي وڌيڪ سطح لاءِ نوٽ ڪيو ويندو آهي، جيڪا حساس ماڻهن ۾ الرجي جون علامتون وڌائي سگهي ٿي.<ref name="allergy_cities_florida">{{cite web |date=2025 |title=Allergies and Asthma in Florida |url=https://www.allergyx.us/allergy-watch/allergies-and-asthma-in-florida/ |access-date=March 21, 2025 |publisher=AllergyX}}</ref> ==فن تعمير== {{ميامي فن تعمير}} [[File:SouthBeachMiamiBeach.jpg|thumb|[[ميامي آرٽ ڊيڪو ڊسٽرڪٽ]] [[سائوٿ بيچ]] ۾، جيڪو 1920ع ۽ 1930ع جي ڏهاڪن دوران تعمير ٿيو]] فلوريڊا وٽ [[آرٽ ڊيڪو]] ۽ [[اسٽريم لائين موڊرن]] عمارتن جو دنيا جو سڀ کان وڏو مجموعو موجود آهي—نه رڳو [[يونائيٽيڊ اسٽيٽس|آمريڪا]] ۾ پر پوري دنيا ۾—جن مان گهڻيون [[ميامي ميٽروپوليٽن ايريا]] ۾ واقع آهن، خاص طور تي [[ميامي بيچ، فلوريڊا]] جي [[آرٽ ڊيڪو ڊسٽرڪٽ]] ۾، جيڪو ان وقت تعمير ٿيو جڏهن شهر هڪ سياحتي رزارٽ طور ترقي ڪري رهيو هو.<ref>{{cite web |url=http://www.bassmuseum.org/miami |archive-url=https://web.archive.org/web/20101122110824/http://www.bassmuseum.org/miami |archive-date=November 22, 2010 |url-status=dead |title=Miami Beach |work=Bass Museum of Art }}</ref> فلوريڊا ۾ رڳو ملندڙ هڪ منفرد معماري ڊيزائن ٻئي عالمي جنگ کان پوءِ جو [[ميامي ماڊرن آرڪيٽيڪچر|ميامي موڊرن (MiMo)]] آهي، جيڪو [[ميامي]] جي [[ميمو ھسٽارڪ ڊسٽرڪٽ]] جهڙن علائقن ۾ ڏسي سگهجي ٿو.<ref>{{cite web|url=https://www.miamiandbeaches.com/things-to-do/attractions/tour-miami-modern-buildings-in-south-beach-s-art-d|archive-url=https://web.archive.org/web/20180918160712/https://www.miamiandbeaches.com/things-to-do/attractions/tour-miami-modern-buildings-in-south-beach-s-art-d|url-status=dead|archive-date=September 18, 2018|title=Tour Miami's Art Deco District—MiamiAndBeaches.com—Miami and The Beaches|date=September 18, 2018|access-date=May 19, 2019}}</ref> علائقائي بئنڪنگ ۽ مالي مرڪز طور شروعاتي اهميت سبب، [[جئڪسن وِل جي آرڪيٽيڪچر]] مختلف اسلوبن ۽ ڊيزائن اصولن جو وڏو تنوع ڏيکاري ٿي. رياست جون ڪيتريون ئي شروعاتي اوچيون عمارتون جئڪسن وِل ۾ تعمير ٿيون، جن مان ڪجهه 1902ع تائين تاريخ رکن ٿيون،<ref>{{cite web |url= http://www.metrojacksonville.com/article/2008-mar-a-century-of-floridas-tallest-skyscrapers |title= A Century of Florida's Tallest Skyscrapers |author= Ennis Davis |date= March 6, 2008 |publisher= Metro Jacksonville |access-date= April 12, 2016 |archive-date= May 25, 2017 |archive-url= https://web.archive.org/web/20170525200929/http://www.metrojacksonville.com/article/2008-mar-a-century-of-floridas-tallest-skyscrapers |url-status= live }}</ref> ۽ 1974ع کان 1981ع تائين رياستي اوچائيءَ جو رڪارڊ پڻ هتي رهيو.<ref>{{cite web |url= http://www.emporis.com/buildings/118945/wells-fargo-center-jacksonville-fl-usa |title= Wells Fargo Center, Jacksonville |publisher= Emporis |access-date= April 12, 2016 |archive-date= May 9, 2016 |archive-url= https://web.archive.org/web/20160509205636/http://www.emporis.com/buildings/118945/wells-fargo-center-jacksonville-fl-usa |url-status= usurped }}</ref> هي شهر [[Prairie School]] عمارتن جي انهن وڏن مجموعن مان هڪ سان پڻ سڃاتو وڃي ٿو، جيڪي [[مڊ ويسٽ]] کان ٻاهر موجود آهن.<ref>{{cite web |url= http://www.prairieschooltraveler.com/html/fl/lost/Lost-Treasures.html |title= Jacksonville's Lost Treasures |author= Wayne W. Wood |publisher= Prairie School Traveler |access-date= April 23, 2016 |archive-date= May 25, 2017 |archive-url= https://web.archive.org/web/20170525200928/http://www.prairieschooltraveler.com/html/fl/lost/Lost-Treasures.html |url-status= live }}</ref> جئڪسن وِل پنهنجي [[مڊ-سنچري موڊرن]] معماريءَ جي مجموعي لاءِ پڻ قابلِ ذڪر آهي.<ref>{{cite web |url=https://jaxhistory.wordpress.com/tag/mid-century-modern/ |title=When Does Modern Architecture Become Historic? |publisher=Jacksonville Historical Society |access-date=April 23, 2016 |archive-date=August 26, 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160826232827/https://jaxhistory.wordpress.com/tag/mid-century-modern/ |url-status=live }}</ref> رياست جي ڪجهه حصن ۾ مختلف معماري اسلوب ڏسڻ ۾ اچن ٿا، جن ۾ اسپيني نوآباديتي فن تعمير جي بحالي، [[فلوريڊا ڪرئڪر ورنيڪيولر]]، ۽ ميڊيٽرينين فن تعمير جي بحالي شامل آهن.<ref>{{cite news|url=http://www.floridatoday.com/article/20090423/COLUMNISTS0207/904230319/1086|title=Official: Design rules haven't cost Palm Bay new businesses|access-date=June 1, 2009|work=Florida Today|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130825042936/http://www.floridatoday.com/article/20090423/COLUMNISTS0207/904230319/1086|archive-date=August 25, 2013}}</ref> انهن اسلوبن جو هڪ نمايان مجموعو [[سينٽ آگسٽين، فلوريڊا]] ۾ ملي ٿو، جيڪو آمريڪا جي حدن اندر يورپي بنيادن تي قائم ٿيل سڀ کان پراڻو لڳاتار آباد رهندڙ شهر آهي.<ref>{{cite web| url=http://www.nps.gov/nr//travel/geo-flor/24.htm| title=Florida: St. Augustine Town Plan Historic District| publisher=National Park Service| access-date=May 8, 2016| archive-date=April 30, 2015| archive-url=https://web.archive.org/web/20150430164443/http://www.nps.gov/nr/travel/geo-flor/24.htm| url-status=dead}}</ref> ==تعليم== {{فلوريڊا ۾ تعليم}} [[File:FSUWestcottBuilding-2.jpg|thumb|upright=0.7|[[Florida State University|فلوريڊا اسٽيٽ يونيورسٽي]] [[ٽالاھاسي, فلوريڊا|ٽالاهاسي]] ۾]] [[File:Shalala Student Center.jpg|thumb|upright=0.7|[[يونيورسٽي آف ميامي]] [[ڪورل گيبلز]] ۾]] [[File:UCFlibrary.jpg|thumb|upright=0.7|[[يونيورسٽي آف سينٽرل فلوريڊا]] [[اورلينڊو, فلوريڊا|اورلينڊو]] ۾]] [[File:USF Marshall Center Running of the Bulls.JPG|thumb|upright=0.7|[[يونيورسٽي آف ساؤٿ فلوريڊا]] [[ٽيمپا, فلوريڊا|ٽيمپا]] ۾]] [[File:UF SignatureShot.jpg|thumb|upright=0.7|[[يونيورسٽي آف فلوريڊا]] [[گينزويل, فلوريڊا|گينزويل]] ۾]] 2020ع ۾، فلوريڊا کي [[يونائيٽيڊ اسٽيٽس|آمريڪا]] ۾ [[K–12|ڪي–12 تعليم]] لاءِ ٽيون بهترين رياست قرار ڏنو ويو، جتي هن ''[[تعليمي ھفتو]]'' جي 2020ع واري ڪوالٽي ڪائونٽس رپورٽ ۾ 18 مان 15 معيارن تي ٻين رياستن کان بهتر ڪارڪردگي ڏيکاري. ڪي–12 ڪاميابي جي حوالي سان، جنهن ۾ تعليمي معيار ۽ گريجوئيشن جي شرح شامل آهي، رياست کي “B−” جو درجو ڏنو ويو، جڏهن ته قومي اوسط “C” هئي.<ref name="Solodev-2020">{{Cite web |last=Solodev |date=October 16, 2020 |title=Florida Moves Up in National Ranking |url=https://www.fldoe.org/newsroom/latest-news/florida-moves-up-in-national-ranking.stml |access-date=June 28, 2022 |website=www.fldoe.org |language=en}}</ref> اعليٰ تعليم جي ميدان ۾ فلوريڊا کي ''[[يو. ايس. نيوز اينڊ ورلڊ رپورٽ]]'' موجب قومي سطح تي پهريون نمبر ڏنو ويو، جڏهن ته پري-ڪي کان ڪي–12 تعليم کي 27هون نمبر مليو.<ref>{{cite web|url=https://www.usnews.com/news/best-states/rankings/education|title=Rankings|website=www.usnews.com|access-date=April 13, 2021}}</ref> ===ابتدائي ۽ ثانوي تعليم=== 2016ع ۾، فلوريڊا هر شاگرد تي 8,920 آمريڪي ڊالر خرچ ڪيا، جنهن جي بنياد تي اها شاگردن جي في-ڪس خرچ ۾ آمريڪا ۾ 43هين نمبر تي رهي.<ref>{{cite web|url=http://www.governing.com/gov-data/education-data/state-education-spending-per-pupil-data.html|title=Education Spending Per Student by State|website=Governing.com}}</ref> فلوريڊا جي سرڪاري اسڪولن جو نظام [[فلوريڊا ڊپارٽمينٽ آف ايجوڪيشن]] جي نگراني هيٺ هلندو آهي. اسڪول ضلعا ڪائونٽي جي حدن اندر ترتيب ڏنل آهن، ۽ هر ضلعي وٽ چونڊيل تعليمي بورڊ هوندو آهي، جيڪو پاليسين، بجيٽ ۽ هدفن جو تعين ڪندو آهي. انتظامي ذميواري سپرنٽينڊنٽ (تعليم) تي هوندي آهي. قانون موجب، فلوريڊا تعليم جي شعبي جي استادن کي غير انگريزي ڳالهائيندڙن کي انگريزي ٻولي سکڻ ۽ سيکارڻ جي تربيت ڏيڻ لازمي آهي.<ref>{{cite web|url=http://www.fldoe.org/aala/lulac.asp|title=League of United Latin American Citizens (LULAC) et al. vs. State Board of Education}}</ref> ===اعليٰ تعليم=== [[فلوريڊا اسٽيٽ يونيورسٽي سسٽم]] 1905ع ۾ قائم ٿيو ۽ اهو [[فلوريڊا بورڊ آف گورنرز]] جي نگراني هيٺ آهي. 2019ع جي تعليمي سال دوران، 12 سرڪاري يونيورسٽين ۾ 346,604 شاگردن داخلا ورتي.<ref>{{cite web|url=https://www.flbog.edu/wp-content/uploads/2020_SYSTEM_Accountability_Plan_Final.pdf|title=Accountability plan}}</ref> 2020ع تائين، فلوريڊا جون ٽي يونيورسٽيون، [[يونيورسٽي آف سينٽرل فلوريڊا]]، [[يونيورسٽي آف فلوريڊا]] ۽ [[فلوريڊا انٽرنيشنل يونيورسٽي]]—آمريڪا ۾ شاگردن جي انگ جي لحاظ کان مٿين ڏهن سرڪاري يونيورسٽين ۾ شامل هيون. [[فلوريڊا ڪاليج سسٽم]] ۾ 28 سرڪاري ڪميونٽي ۽ اسٽيٽ ڪاليج شامل آهن، جن جا 68 ڪيمپس سموري رياست ۾ پکڙيل آهن. [[انڊيپنڊنٽ ڪاليجز اينڊ يونيورسٽيز آف فلوريڊا]] 30 خانگي تعليمي ادارن جي تنظيم آهي، جيڪي گڏيل طور تي لکين شاگردن کي تعليم فراهم ڪن ٿا. [[يونيورسٽي آف ميامي]] ڪورل گيبلز، فلوريڊا]] ۾ واقع آهي ۽ آمريڪا جي اعليٰ خانگي تحقيقي يونيورسٽين مان هڪ سمجهي وڃي ٿي. فلوريڊا جي پهرين خانگي يونيورسٽي، [[اسٽيٽسن يونيورسٽي]]، 1883ع ۾ [[ڊي لينڊ، فلوريڊا]] ۾ قائم ڪئي وئي. 2023ع تائين، فلوريڊا جون ٽي يونيورسٽيون [[ايسوسيئيشن آف اميريڪن يونيورسٽيز]] جون ميمبر آهن: يونيورسٽي آف فلوريڊا، يونيورسٽي آف ميامي، ۽ يونيورسٽي آف ساؤٿ فلوريڊا.<ref>{{Cite web |url=https://www.aau.edu/sites/default/files/AAU-Files/Who-We-Are/AAU%20Member%20Universities%20listed%20by%20year_updated%202023.pdf |title=Our Members}}</ref> ==راندون== [[File:American Airlines Arena, Miami, FL, jjron 29.03.2012.jpg|thumb|[[ڪاسييا سينٽر]] [[ميامي]] ۾]] [[File:BankAtlanticCenterCrop.JPG|thumb|[[ايميرنٽ بئنڪ ايرينا]] [[سن رائيز، فلوريڊا]] ۾]] [[File:LoanDepot Park.jpg|thumb|[[لون ڊيپو پارڪ]] [[لِٽل هاوانا]] ۾، [[ميامي مارلنز]] ( [[ميجر ليگ بيس بال]] ) جو گهريلو ميدان]] [[File:Green flag at Daytona.JPG|thumb|[[ڊيٽونا انٽرنيشنل اسپيڊوي]]، جتي مختلف آٽو ريسنگ ايونٽ ٿين ٿا، جن ۾ [[ڊيٽونا 500]] به شامل آهي]] فلوريڊا ۾ ٽي [[نيشنل فٽبال ليگ|اين ايف ايل]] ٽيمون، ٻه [[ميجر ليگ بيس بال|ايم ايل بي]] ٽيمون، ٻه [[نيشنل باسڪٽ بال ايسوسيئشن|اين بي اي]] ٽيمون، ٻه [[نيشنل ھاڪي ليگ|اين ايڇ ايل]] ٽيمون، ۽ ٻه [[ميجر ليگ ساڪر|ايم ايل ايس]] ٽيمون موجود آهن. فلوريڊا کي پهرين مستقل ميجر ليگ پروفيشنل راندين جي ٽيم 1966ع ۾ ملي، جڏهن [[آميريڪن فٽبال ليگ]] ۾ [[ميامي ڊالفنز]] شامل ڪيا ويا. 1991ع کان وٺي فلوريڊا پروفيشنل راندين جي فرنچائزز کي ٽيڪس ۾ رعايتن جي صورت ۾ ڪجهه سبسڊيون به ڏنيون آهن.<ref>{{Cite news |first=Michael |last=Peltier |title=Lawmaker's bill would fine teams that black out games |url=http://www.cbs12.com/news/nfl-4736484-fasano-teams.html |newspaper=[[Florida Today]] |location=Melbourne, Florida |pages=4B |date=November 5, 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130117104716/http://www.cbs12.com/news/nfl-4736484-fasano-teams.html |archive-date=January 17, 2013 |url-status=dead |accessdate=February 1, 2026 |archivedate=January 17, 2013 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130117104716/http://www.cbs12.com/news/nfl-4736484-fasano-teams.html }}</ref> تقريباً [[ميجر ليگ بيس بال]] جون اڌ ٽيمون رياست ۾ [[بھاري تربيت]] ڪن ٿيون، ۽ اهي غير رسمي طور “[گريپ فروٽ ليگ]” ۾ منظم ٿين ٿيون. ايم ايل بي جي تاريخ دوران ٻيون به ڪيترين ٽيمون فلوريڊا ۾ بهاري تربيت ڪنديون رهيون آهن. [[ناسڪار]] (NASCAR) (جنهن جو هيڊڪوارٽر [[ڊيٽونا بيچ, فلوريڊا]] ۾ آهي) پنهنجي ٽنهي وڏين آٽو ريسنگ سيريزن جي شروعات فيبروري ۾ فلوريڊا جي [[ڊيٽونا انٽرنيشنل اسپيڊوي]] تان ڪري ٿو، جنهن ۾ [[ڊيٽونا 500]] شامل آهي. ڊيٽونا ۾ آگسٽ ۾ [[ڪوڪ زيرو شوگر 400]] ريس هفتي پڻ ٿيندي آهي. آڪٽوبر ۾ [[هوم اسٽيڊ–ميامي اسپيڊوي]] [[هوم اسٽيڊ، فلوريڊا]] ۾ پڻ ناسڪار ريس هفتي ٿيندي آهي. [[آورز آف ڊيٽونا 24]] دنيا جي سڀ کان معزز اينڊيورينس آٽو ريسن مان هڪ آهي. [[گرانڊ پري آف سينٽ پيٽرزبرگ]] ۽ [[گرانڊ پرڪس آف ميامي]] پڻ [[انڊيڪار]] ريسون منعقد ڪنديون آهن. فلوريڊا [[گالف]] جو وڏو مرڪز آهي. [[پي جي اي آف اميريڪا]] جو هيڊڪوارٽر [[پام بيچ گارڊنز، فلوريڊا]] ۾ آهي، [[پي جي اي ٽور]] جو هيڊڪوارٽر [[پونٽي ويدررا بيچ، فلوريڊا]] (جئڪسن ويل جو هڪ شامل علائقو) ۾ آهي، ۽ [[LPGA]] جو هيڊڪوارٽر [[ڊيٽونا بيچ، فلوريڊا]] ۾ آهي. [[دي پليئرز چيمپئن شپ]]، [[ڊبليو جي سي–ڪيڊيلڪ چيمپئن شپ]]، [[آرنلڊ پالمر انويٽيشنل]]، [[هونڊا ڪلاسڪ]] ۽ [[والسپار چيمپئن شپ]] [[پي جي اي ٽور]] جا رائونڊ آهن. فلوريڊا ۾ آمريڪا جي پنجن وڏين ميجر ليگ راندين جون ٽيمون موجود آهن. فلوريڊا جي سڀ کان نئين ميجر ليگ ٽيم [[انٽر ميامي سي ايف]] آهي، جنهن 2020ع ۾ ايم ايل ايس ۾ راند شروع ڪئي.<ref>[https://www.mlssoccer.com/post/2018/01/29/miami-mls-expansion-team-begin-play-2020 "Miami MLS expansion team to begin play in 2020"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210204011959/https://www.mlssoccer.com/post/2018/01/29/miami-mls-expansion-team-begin-play-2020 |date=February 4, 2021 }}, MLSsoccer.com, January 29, 2018.</ref> [[ميامي ماسٽرز]] هڪ [[اي ٽي پي ورلڊ ٽور ماسٽرز 1000]] ۽ [[ڊبليو ٽي اي پريميئر]] ٽينس ايونٽ آهي، جڏهن ته [[ڊيلري بيچ انٽرنيشنل ٽينس چيمپئن شپ]] هڪ [[اي ٽي پي ورلڊ ٽور 250]] ايونٽ آهي. فلوريڊا ۾ مائنر ليگ بيس بال، [[آمريڪي فٽبال]]، باسڪيٽ بال، [[آئس هاڪي]]، ساڪر ۽ [[انڊور فٽبال]] جون ٽيمون پڻ موجود آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.stateofflorida.com/professional-sports.aspx|title=State of Florida.com—Florida Professional Sports Teams|website=Stateofflorida.com|access-date=May 9, 2022}}</ref> [[بين هِل گرفن اسٽيڊيم]] فلوريڊا جو سڀ کان وڏو فٽبال اسٽيڊيم آهي. ڪاليج فٽبال ۾ 12هون وڏو، ۽ دنيا ۾ گنجائش جي لحاظ کان 18هون وڏو اسٽيڊيم آهي، جنهن جي سرڪاري ويھڻ جي گنجائش 88,548 آهي—جڏهن ته فلوريڊا جي گهريلو فٽبال ميچن دوران اڪثر 90,000 کان وڌيڪ تماشائي به موجود رهيا آهن. فلوريڊا جون يونيورسٽيون ڪيترن ئي [[نيشنل ڪاليجيئيٽ ايٿليٽ ايسوسيئيشن|اين سي اي اي]] ڪاليجي راندين جي پروگرامن ۾ حصو وٺن ٿيون. وڏن ڪاليج فٽبال پروگرامن ۾ [[فلوريڊا اسٽيٽ سيمينولز]] ۽ [[ميامي هريڪينز]] ([[ايٽلانٽڪ ڪوسٽ ڪانفرنس]])، ۽ [[فلوريڊا گيٽرز]] ([[سائوٿ ايسٽرن ڪانفرنس]]) شامل آهن.<ref>{{cite web|url=https://www.sbnation.com/college-football/2018/8/22/17717562/florida-college-football-history-coaches-explain|title=Florida's 7 FBS head coaches explain college football's most chaotic state|website=Sbnation.com|date=August 22, 2018|access-date=May 9, 2022}}</ref> 1996ع کان پوءِ، فلوريڊا [[ڊويزن I فٽبال بول سب ڊويزن]] ۾ چار وڌيڪ ٽيمون شامل ڪيون آهن: [[يو سي ايف نائٽس]]، [[ساؤٿ فلوريڊا بُلز]]، [[فلوريڊا ائٽلانٽڪ آولز]]، ۽ [[ايف آءِ يو پينٿرز]]. ==رياستي نشان== [[File:Orange juice-State beverage of Florida.jpg|thumb|[[اورينج جوس]]، [[رياستي مشروب]]]] [[File:Florida_license_plate_In_God_We_Trust.jpg|thumb|[[فلوريڊا لائسنس پليٽ]] تي لکيل شعار “[اِن گاڊ وي ٽرسٽ]” سان گڏ [[نارنگي (ميوو)|نارنگي جو گل]]، جيڪو رياستي گل آهي]] [[File:Florida panther (7013874693).jpg|thumb|[[فلوريڊا پينٿر]]، رياستي جانور]] گهڻا رياستي نشان 1950ع کان پوءِ چونڊيا ويا. رڳو ٻه سڀ کان پراڻا نشان—رياستي گل (1909ع ۾ چونڊيو ويو) ۽ رياستي پکي (1927ع ۾ چونڊيو ويو)<!--، ۽ رياستي لقب (1970ع ۾ چونڊيو ويو)-->—2010ع جي فلوريڊا جيئ قانون ۾ درج ناهن.<ref>{{cite web |url=http://www.leg.state.fl.us/Statutes/index.cfm?Mode=View%20Statutes&Submenu=1&Tab=statutes&CFID=33448909&CFTOKEN=67441032 |title=The 2010 Florida Statutes |publisher=[[Florida Legislature]] |access-date=May 21, 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20110517120206/http://www.leg.state.fl.us/Statutes/index.cfm?Mode=View%20Statutes&Submenu=1&Tab=statutes |archive-date=May 17, 2011 |url-status=dead }}</ref> {{div col|colwidth=20em}} * '''[[جر ٿرائي جانور]]''': [[بارڪنگ ٽري فروگ]] * '''[[مئمل جانور]]''': [[فلوريڊا پينٿر]] * '''[[رياستي ترانو]]''': "[[فلوريڊا (جتي ساوگراس آسمان سان ملي ٿو)]]" * '''مشروب''': [[اورينج جوس]] * '''پکي''': [[ناردرن موڪنگ برڊ]] * '''پکي''': [[امريڪن فليمينگو]] * '''ميلو''': "[[ڪالي اوچو فيسٽيول – اوپن هائوس 8]]" * '''مڇي{{break}}(مٺو پاڻي)''': [[فلوريڊا لارج ماؤٿ باس]] * '''مڇي{{break}}(کارو پاڻي)''': [[ايٽلانٽڪ سيل فش]] * '''گل''': [[نارنگي (ميوو)|نارنگي جو گل]] * '''ميوو''': [[نارنگي (ميوو)|نارنگي]] * '''قيمتي پٿر''': [[مون اسٽون (جواھر)|مون اسٽون]] * '''گهوڙو''': [[فلوريڊا ڪريڪر هورس]] * '''جيت''': [[زيبرا لانگ وِنگ]] * '''مئمل{{break}}(کارو پاڻي)''': [[ڪامن باٽل نوز ڊالفن]] * '''مئمل {{break}}(سامونڊي)''': [[فلوريڊا مينيٽي]] * '''رياستي شعار''': "[[اِن گاڊ وي ٽرسٽ]]" * '''لقب''': دي سن شائن اسٽيٽ * '''[[کجيءَ جو وڻ]]''': [[ناريل کجي]] * '''پائي''': ڪي لائيم پائي * '''[[ڊرامو (ٿيئٽر)|ڊرامو]]''': ''[[ڪراس اينڊ سوورڊ]]'' * '''[[List of U.S. state reptiles|ريپٽائيل]]''': [[امريڪن ايليگيٽر]] * '''ريڙهيون پائيندڙ جانور {{break}}(کارو پاڻي)''': [[لاگر هيڊ سمنڊ ڪڇ]] * '''[[روڊيو]]''': [[سلور اسپرز روڊيو]] * '''[[شيلي]]''': [[هورس ڪانچ]] * '''مٽي''': [[مياڪا مٽي]] * '''گيت''': "[[اولڊ فوڪس ايٽ هوم]]" * '''رياستي ڏينهن/هفتو''': [[پاسڪوا فلوريڊا]] * '''پٿر''': [[ايگيٽائيزڊ ڪورل]] * '''ڪڇون''': [[گوفر ٽورٽائس]] * '''وڻ''': [[سابل پالميٽو]] * '''جهنگلي گل''': [[ٽڪ سيڊ]] {{div col end}} ==حوالا== {{حوالا}} ==ٻاهريان ڳنڍڻا== [[زمرو:فلوريڊا رياست]] [[زمرو:ڏاکڻي آمريڪا]] [[زمرو:ڏاکڻي ائٽلانٽڪ رياستون]] [[زمرو:گڏيل آمريڪي رياستن جون رياستون]] 4ytjcg9ua9ym8yivrna3kpi2gib4n5d زمرو:گڏيل بادشاهت جون مسجدون 14 83929 387166 381212 2026-06-20T15:27:33Z Ibne maryam 17680 /* */ 387166 wikitext text/x-wiki phoiac9h4m842xq45sp7s6u21eteeq1 نگار خانم 0 99124 387335 387068 2026-06-21T10:05:16Z Ibne maryam 17680 /* */ 387335 wikitext text/x-wiki {{Short description|عثماني شاعره}} {{family name hatnote|نگار|خانم{{!}}حنم||lang=Ottoman Turkish}} {{More footnotes|date=August 2011}} {{Infobox writer | image = Nigâr Hanım.jpg | imagesize = 150px | name = نگار خانم | caption = | pseudonym = | birth_date = 1856 | birth_place = [[استنبول]]، [[عثماني سلطنت]] | death_date = {{death date and age|1918|4|1|1856|df=yes}} | death_place = استنبول، عثماني سلطنت | occupation = شاعره | nationality = عثماني | period = | genre = [[ديوان شاعري]] | subject = عورتن جا حق | movement = | notableworks = | relatives = [[مجار عثمان پاشا]] (پيءُ) | influences = | influenced = | signature = | website = }} '''نگار خانم''' (1856ع – 1 اپريل 1918ع) ({{langx|ota|نگار خانم}})، جيڪا '''نگار بنتِ عثمان''' جي نالي سان پڻ سڃاتي وڃي ٿي، [[عثماني سلطنت]] جي هڪ شاعره هئي، جنهن عورتاڻِي اظهار سان جديد مغربي شاعراڻي اسلوبن جي شروعات ڪئي. هوءَ [[تنظيمات]] کان پوءِ واري ترڪي شاعريءَ جي اهم ترين شخصيتن مان هڪ شمار ڪئي وڃي ٿي. ==حوالا== bjyxijor3vu2axsv9stg8277rrnnogk 387336 387335 2026-06-21T10:05:43Z Ibne maryam 17680 added [[Category:ترڪ عورتون]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 387336 wikitext text/x-wiki {{Short description|عثماني شاعره}} {{family name hatnote|نگار|خانم{{!}}حنم||lang=Ottoman Turkish}} {{More footnotes|date=August 2011}} {{Infobox writer | image = Nigâr Hanım.jpg | imagesize = 150px | name = نگار خانم | caption = | pseudonym = | birth_date = 1856 | birth_place = [[استنبول]]، [[عثماني سلطنت]] | death_date = {{death date and age|1918|4|1|1856|df=yes}} | death_place = استنبول، عثماني سلطنت | occupation = شاعره | nationality = عثماني | period = | genre = [[ديوان شاعري]] | subject = عورتن جا حق | movement = | notableworks = | relatives = [[مجار عثمان پاشا]] (پيءُ) | influences = | influenced = | signature = | website = }} '''نگار خانم''' (1856ع – 1 اپريل 1918ع) ({{langx|ota|نگار خانم}})، جيڪا '''نگار بنتِ عثمان''' جي نالي سان پڻ سڃاتي وڃي ٿي، [[عثماني سلطنت]] جي هڪ شاعره هئي، جنهن عورتاڻِي اظهار سان جديد مغربي شاعراڻي اسلوبن جي شروعات ڪئي. هوءَ [[تنظيمات]] کان پوءِ واري ترڪي شاعريءَ جي اهم ترين شخصيتن مان هڪ شمار ڪئي وڃي ٿي. ==حوالا== [[زمرو:ترڪ عورتون]] 7rytlsg3so3gvcr2sg13i73xwxdnbvq 387337 387336 2026-06-21T10:06:08Z Ibne maryam 17680 added [[Category:شاعر]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 387337 wikitext text/x-wiki {{Short description|عثماني شاعره}} {{family name hatnote|نگار|خانم{{!}}حنم||lang=Ottoman Turkish}} {{More footnotes|date=August 2011}} {{Infobox writer | image = Nigâr Hanım.jpg | imagesize = 150px | name = نگار خانم | caption = | pseudonym = | birth_date = 1856 | birth_place = [[استنبول]]، [[عثماني سلطنت]] | death_date = {{death date and age|1918|4|1|1856|df=yes}} | death_place = استنبول، عثماني سلطنت | occupation = شاعره | nationality = عثماني | period = | genre = [[ديوان شاعري]] | subject = عورتن جا حق | movement = | notableworks = | relatives = [[مجار عثمان پاشا]] (پيءُ) | influences = | influenced = | signature = | website = }} '''نگار خانم''' (1856ع – 1 اپريل 1918ع) ({{langx|ota|نگار خانم}})، جيڪا '''نگار بنتِ عثمان''' جي نالي سان پڻ سڃاتي وڃي ٿي، [[عثماني سلطنت]] جي هڪ شاعره هئي، جنهن عورتاڻِي اظهار سان جديد مغربي شاعراڻي اسلوبن جي شروعات ڪئي. هوءَ [[تنظيمات]] کان پوءِ واري ترڪي شاعريءَ جي اهم ترين شخصيتن مان هڪ شمار ڪئي وڃي ٿي. ==حوالا== [[زمرو:ترڪ عورتون]] [[زمرو:شاعر]] 92gl35x4ixyte9jq1mbrw1qb2x9njrx اتر مقدونيه ۾ اسلام 0 99147 387153 2026-06-20T15:04:20Z Ibne maryam 17680 صفحي "[[:en:Special:Redirect/revision/1334230529|Islam in North Macedonia]]" جي شروعاتي ڀاڱي جو ترجمو ڪندي سرجيو ويو 387153 wikitext text/x-wiki {{يورپي ملڪن ۾ اسلام}} [[File:Makedonija_-_Verski_sastav_po_naseljima_2002.gif|thumb|200x200 عڪسلون|سال 2002ع ۾ آبادين جي لحاظ کان مقدونيه جي مذهبي جوڙجڪ. مسلمان (سائو رنگ)، آرٿوڊوڪس عيسائي (نيرو رنگ)]] [[File:Karta_na_muftistvata_vo_Makedonija_en.svg|thumb|200x200 عڪسلون|اتر مقدونيه جي مفتي شپ جو نقشو.]] سال 2021ع جي مردم شماري جي مطابق، [[اتر مقدونيا|اتر مقدونيه]] ۾ [[مسلمان]] ملڪ جي ڪل آبادي جو صرف ٽيون حصو آهن، <ref>{{حوالو ويب|quote=2023-02-13|archivedate=2022-12-27}}</ref> جيڪو [[اسلام|اسلام کي]] ملڪ ۾ ٻيو نمبر سڀ کان وڌيڪ مڃيل مذهب بڻائي ٿو. اتر مقدونيه جا [[مسلمان]] سني اسلام جي حنفي مڪتب جي پيروي ڪن ٿا. ملڪ جي ڪجهه اتر اولهه ۽ اولهه وارن علائقن ۾ مسلمان اڪثريت ۾ آهن. ملڪ ۾ سڀني مسلمانن جي وڏي اڪثريت نسلي طور تي البانوي آهي، باقي بنيادي طور تي [[ترڪ قوم|ترڪ]]، [[جپسي|روماني]]، [[بوسنيائي ماڻهو|بوسنيائي]] يا توربيش آهن. ovsr209nsqkvqa7rkz2zvw64ks9j48u 387154 387153 2026-06-20T15:04:56Z Ibne maryam 17680 added [[Category:اتر مقدونيا]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 387154 wikitext text/x-wiki {{يورپي ملڪن ۾ اسلام}} [[File:Makedonija_-_Verski_sastav_po_naseljima_2002.gif|thumb|200x200 عڪسلون|سال 2002ع ۾ آبادين جي لحاظ کان مقدونيه جي مذهبي جوڙجڪ. مسلمان (سائو رنگ)، آرٿوڊوڪس عيسائي (نيرو رنگ)]] [[File:Karta_na_muftistvata_vo_Makedonija_en.svg|thumb|200x200 عڪسلون|اتر مقدونيه جي مفتي شپ جو نقشو.]] سال 2021ع جي مردم شماري جي مطابق، [[اتر مقدونيا|اتر مقدونيه]] ۾ [[مسلمان]] ملڪ جي ڪل آبادي جو صرف ٽيون حصو آهن، <ref>{{حوالو ويب|quote=2023-02-13|archivedate=2022-12-27}}</ref> جيڪو [[اسلام|اسلام کي]] ملڪ ۾ ٻيو نمبر سڀ کان وڌيڪ مڃيل مذهب بڻائي ٿو. اتر مقدونيه جا [[مسلمان]] سني اسلام جي حنفي مڪتب جي پيروي ڪن ٿا. ملڪ جي ڪجهه اتر اولهه ۽ اولهه وارن علائقن ۾ مسلمان اڪثريت ۾ آهن. ملڪ ۾ سڀني مسلمانن جي وڏي اڪثريت نسلي طور تي البانوي آهي، باقي بنيادي طور تي [[ترڪ قوم|ترڪ]]، [[جپسي|روماني]]، [[بوسنيائي ماڻهو|بوسنيائي]] يا توربيش آهن. [[زمرو:اتر مقدونيا]] neb8gy5kx8isff9tp43vtbtrg56se7l 387155 387154 2026-06-20T15:05:26Z Ibne maryam 17680 added [[Category:يورپ ۾ اسلام]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 387155 wikitext text/x-wiki {{يورپي ملڪن ۾ اسلام}} [[File:Makedonija_-_Verski_sastav_po_naseljima_2002.gif|thumb|200x200 عڪسلون|سال 2002ع ۾ آبادين جي لحاظ کان مقدونيه جي مذهبي جوڙجڪ. مسلمان (سائو رنگ)، آرٿوڊوڪس عيسائي (نيرو رنگ)]] [[File:Karta_na_muftistvata_vo_Makedonija_en.svg|thumb|200x200 عڪسلون|اتر مقدونيه جي مفتي شپ جو نقشو.]] سال 2021ع جي مردم شماري جي مطابق، [[اتر مقدونيا|اتر مقدونيه]] ۾ [[مسلمان]] ملڪ جي ڪل آبادي جو صرف ٽيون حصو آهن، <ref>{{حوالو ويب|quote=2023-02-13|archivedate=2022-12-27}}</ref> جيڪو [[اسلام|اسلام کي]] ملڪ ۾ ٻيو نمبر سڀ کان وڌيڪ مڃيل مذهب بڻائي ٿو. اتر مقدونيه جا [[مسلمان]] سني اسلام جي حنفي مڪتب جي پيروي ڪن ٿا. ملڪ جي ڪجهه اتر اولهه ۽ اولهه وارن علائقن ۾ مسلمان اڪثريت ۾ آهن. ملڪ ۾ سڀني مسلمانن جي وڏي اڪثريت نسلي طور تي البانوي آهي، باقي بنيادي طور تي [[ترڪ قوم|ترڪ]]، [[جپسي|روماني]]، [[بوسنيائي ماڻهو|بوسنيائي]] يا توربيش آهن. [[زمرو:اتر مقدونيا]] [[زمرو:يورپ ۾ اسلام]] rxemnwr18ssfu2bcvixq1mjf2sr3lsy 387156 387155 2026-06-20T15:05:52Z Ibne maryam 17680 added [[Category:اسلام بلحاظ ملڪ]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 387156 wikitext text/x-wiki {{يورپي ملڪن ۾ اسلام}} [[File:Makedonija_-_Verski_sastav_po_naseljima_2002.gif|thumb|200x200 عڪسلون|سال 2002ع ۾ آبادين جي لحاظ کان مقدونيه جي مذهبي جوڙجڪ. مسلمان (سائو رنگ)، آرٿوڊوڪس عيسائي (نيرو رنگ)]] [[File:Karta_na_muftistvata_vo_Makedonija_en.svg|thumb|200x200 عڪسلون|اتر مقدونيه جي مفتي شپ جو نقشو.]] سال 2021ع جي مردم شماري جي مطابق، [[اتر مقدونيا|اتر مقدونيه]] ۾ [[مسلمان]] ملڪ جي ڪل آبادي جو صرف ٽيون حصو آهن، <ref>{{حوالو ويب|quote=2023-02-13|archivedate=2022-12-27}}</ref> جيڪو [[اسلام|اسلام کي]] ملڪ ۾ ٻيو نمبر سڀ کان وڌيڪ مڃيل مذهب بڻائي ٿو. اتر مقدونيه جا [[مسلمان]] سني اسلام جي حنفي مڪتب جي پيروي ڪن ٿا. ملڪ جي ڪجهه اتر اولهه ۽ اولهه وارن علائقن ۾ مسلمان اڪثريت ۾ آهن. ملڪ ۾ سڀني مسلمانن جي وڏي اڪثريت نسلي طور تي البانوي آهي، باقي بنيادي طور تي [[ترڪ قوم|ترڪ]]، [[جپسي|روماني]]، [[بوسنيائي ماڻهو|بوسنيائي]] يا توربيش آهن. [[زمرو:اتر مقدونيا]] [[زمرو:يورپ ۾ اسلام]] [[زمرو:اسلام بلحاظ ملڪ]] ibs0zesr04xksl4mxdmghtmr5czvpc1 387157 387156 2026-06-20T15:06:18Z Ibne maryam 17680 added [[Category:مذهب بلحاظ ملڪ]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 387157 wikitext text/x-wiki {{يورپي ملڪن ۾ اسلام}} [[File:Makedonija_-_Verski_sastav_po_naseljima_2002.gif|thumb|200x200 عڪسلون|سال 2002ع ۾ آبادين جي لحاظ کان مقدونيه جي مذهبي جوڙجڪ. مسلمان (سائو رنگ)، آرٿوڊوڪس عيسائي (نيرو رنگ)]] [[File:Karta_na_muftistvata_vo_Makedonija_en.svg|thumb|200x200 عڪسلون|اتر مقدونيه جي مفتي شپ جو نقشو.]] سال 2021ع جي مردم شماري جي مطابق، [[اتر مقدونيا|اتر مقدونيه]] ۾ [[مسلمان]] ملڪ جي ڪل آبادي جو صرف ٽيون حصو آهن، <ref>{{حوالو ويب|quote=2023-02-13|archivedate=2022-12-27}}</ref> جيڪو [[اسلام|اسلام کي]] ملڪ ۾ ٻيو نمبر سڀ کان وڌيڪ مڃيل مذهب بڻائي ٿو. اتر مقدونيه جا [[مسلمان]] سني اسلام جي حنفي مڪتب جي پيروي ڪن ٿا. ملڪ جي ڪجهه اتر اولهه ۽ اولهه وارن علائقن ۾ مسلمان اڪثريت ۾ آهن. ملڪ ۾ سڀني مسلمانن جي وڏي اڪثريت نسلي طور تي البانوي آهي، باقي بنيادي طور تي [[ترڪ قوم|ترڪ]]، [[جپسي|روماني]]، [[بوسنيائي ماڻهو|بوسنيائي]] يا توربيش آهن. [[زمرو:اتر مقدونيا]] [[زمرو:يورپ ۾ اسلام]] [[زمرو:اسلام بلحاظ ملڪ]] [[زمرو:مذهب بلحاظ ملڪ]] 86oa1czr7htzr3b9bdrn9aub7307icz 387158 387157 2026-06-20T15:08:36Z Ibne maryam 17680 /* */ 387158 wikitext text/x-wiki {{يورپي ملڪن ۾ اسلام}} [[File:Makedonija_-_Verski_sastav_po_naseljima_2002.gif|thumb|200x200 عڪسلون|سال 2002ع ۾ آبادين جي لحاظ کان مقدونيه جي مذهبي جوڙجڪ. مسلمان (سائو رنگ)، آرٿوڊوڪس عيسائي (نيرو رنگ)]] [[File:Karta_na_muftistvata_vo_Makedonija_en.svg|thumb|200x200 عڪسلون|اتر مقدونيه جي مفتي شپ جو نقشو.]] سال 2021ع جي مردم شماري جي مطابق، [[اتر مقدونيا|اتر مقدونيه]] ۾ [[مسلمان]] ملڪ جي ڪل آبادي جو صرف ٽيون حصو آهن،<ref>{{حوالو ويب|quote=2023-02-13|archivedate=2022-12-27}}</ref> جيڪو [[اسلام]] کي ملڪ ۾ ٻيو نمبر سڀ کان وڌيڪ مڃيل مذهب بڻائي ٿو. اتر مقدونيه جا [[مسلمان]] [[سني اسلام]] جي حنفي مڪتب جي پيروي ڪن ٿا. ملڪ جي ڪجهه اتر اولهه ۽ اولهه وارن علائقن ۾ مسلمان اڪثريت ۾ آهن. ملڪ ۾ سڀني مسلمانن جي وڏي اڪثريت نسلي طور تي البانوي آهي، باقي بنيادي طور تي [[ترڪ قوم|ترڪ]]، [[جپسي|روماني]]، [[بوسنيائي ماڻهو|بوسنيائي]] يا توربيش آهن. ==حوالا== {{حوالا}} [[زمرو:اتر مقدونيا ۾ اسلام]] [[زمرو:اتر مقدونيا]] [[زمرو:يورپ ۾ اسلام]] [[زمرو:اسلام بلحاظ ملڪ]] 9d7m74x86z49mxhwzqlxh2buo9ue5b0 زمرو:اتر مقدونيا ۾ اسلام 14 99148 387159 2026-06-20T15:09:59Z Ibne maryam 17680 نئون صفحو: [[زمرو:اتر مقدونيا ۾ مذهب]] [[زمرو:يورپ ۾ اسلام]] [[زمرو:اسلام بلحاظ ملڪ]] 387159 wikitext text/x-wiki [[زمرو:اتر مقدونيا ۾ مذهب]] [[زمرو:يورپ ۾ اسلام]] [[زمرو:اسلام بلحاظ ملڪ]] 78g5krclr718ol0y7z2msplm4qj13na زمرو:اتر مقدونيا ۾ مذهب 14 99149 387160 2026-06-20T15:10:44Z Ibne maryam 17680 نئون صفحو: [[زمرو:اتر مقدونيا]] [[زمرو:يورپ ۾ مذهب]] [[زمرو:مذهب بلحاظ ملڪ]] 387160 wikitext text/x-wiki [[زمرو:اتر مقدونيا]] [[زمرو:يورپ ۾ مذهب]] [[زمرو:مذهب بلحاظ ملڪ]] c7gsi2wz340it26inpjr8e7hb4qihl8 اسپين ۾ اسلام 0 99150 387161 2026-06-20T15:21:50Z Ibne maryam 17680 صفحي "[[:en:Special:Redirect/revision/1359307145|Islam in Spain]]" جي شروعاتي ڀاڱي جو ترجمو ڪندي سرجيو ويو 387161 wikitext text/x-wiki {{Infobox Religious group|group=اسپين ۾ اسلام|flag=[[File:Allah-green.svg|25px]]|flag_caption=|flag_size=45px|image=Mosque of El Morabito in Jardines de Colón, Córdoba 2017-5.jpg|image_caption=|image_size=200px|population=2.5 million{{increase}} (2024), 5.32% of the population{{increase}}{{Citation needed|date=August 2025}}|founder=|regions=In absolute frequencies: [[Catalonia]], [[Andalusia]], [[Community of Madrid]], [[Valencian Community]], [[Region of Murcia]]|tablehdr=|religions=[[File:Star and Crescent.svg|13px|link=]] [[Islam]]<br/>[[Sunni Islam]] <small>(majority)</small>, [[Shia Islam]] <small>(minority)</small>|scriptures=|languages=[[Spanish language|Spanish]] (main)<br/> [[Arabic]], [[Berber languages|Berber]], [[Urdu]]{{cn|date=May 2026}} and others (minority)|related-c=|website=|notes=}} [[اسپين]] هڪ گهڻو ڪري عيسائي ملڪ آهي جيڪا [[اولهائين يورپ]] ۾ واقع آهي، جنهن م [[اسلام|اسلامي]] موجودگي [[اونداھو دور|ابتدائي وچين دور]] کان آهي. جديد دور ۾، اسلام هڪ اقليتي مذهب جي طور تي آهي، جيڪو بنيادي طور تي [[اسلام بلحاظ ملڪ|مسلمان اڪثريتي]] قومن مان ايندڙ مهاجرن، انهن جي اولادن ۽ مقامي اسپيني مذهب تبديل ڪندڙن جي هڪ ننڍڙي آبادي سان گڏ ڏٺو ويندو آهي. اسلام [[مسلم اسپين|آئبيرين جزيره نما]] تي هڪ وڏو مذهب هو، جيڪو آئبيرين جزيره نما تي مسلمانن جي فتح سان شروع ٿيو ۽ (گهٽ ۾ گهٽ ظاهري طور تي) 16هين صدي جي وچ ۾ جديد اسپيني رياست پاران ان جي پابندي ۽ 17هين صدي عيسوي جي شروعات ۾ موريسڪوس جي نيڪالي سان ختم ٿيو، جيڪي هن وقت لڳ ڀڳ 500,000 ماڻهن جي هڪ نسلي ۽ مذهبي اقليت هئي. جيتوڻيڪ موريسڪو جو هڪ اهم حصو اسپين ڏانهن موٽي آيو، يا نيڪالي کان بچي ويو، پر اسلام جو عمل 19هين صدي تائين گمنام ٿي چڪو هو. <ref name="Vinculos">{{Cite journal|date=1 January 2012|quote=18 May 2019|archivedate=15 July 2017}}</ref> جڏهن ته سينٽرو ڊي انويسٽيگيسيونس سوشيولوجيڪا (سي آءِ ايس) جو سال <small>2022</small>ع جو سرڪاري اندازو ظاهر ڪري ٿو ته اسپين جي آبادي جو 2.8 سيڪڙو اسلام کي ڪيٿولڪزم کان سواءِ ٻيو مذهب مڃي ٿو، اسپين جي اسلامي برادرين جي يونين (<small>UICD</small>) جي سال <small>2020</small>ع جي هڪ غير سرڪاري اندازي مطابق، اسپين ۾ مسلمان آبادي سال <small>2019</small>ع تائين ڪل اسپيني آبادي جي 4.45 سيڪڙي جي نمائندگي ڪري ٿي، جن مان 42 سيڪڙو اسپيني شهري هئا (انهن مان گهڻا غير ملڪي خانداني نسل سان)، %38 مراڪشي ۽ %20 ٻيون قوميتون آهن. <ref name="estademograf.pdf">{{Cite journal|publisher=Observatorio Andalusí|title=Estudio demográfico de la población musulmana Explotación estadística del censo de ciudadanos musulmanes en España referido a fecha 31/12/2019|journal=Unión de Comunidades Islámicas de España|date=2020|url=http://observatorio.hispanomuslim.es/estademograf.pdf|page=14|access-date=18 April 2020}}</ref> <ref name="Seeking peace’: Why Islam is becoming popular in southern Spain">{{Cite journal|publisher=TRTWORLD|title=Seeking peace': Why Islam is becoming popular in southern Spain|date=2024|url=https://www.trtworld.com/europe/seeking-peace-why-islam-is-becoming-popular-in-southern-spain-13744334|access-date=11 April 2024}}</ref> 05u3n5g5e5ei9uwshrv2ofp57rvwdnu 387162 387161 2026-06-20T15:22:30Z Ibne maryam 17680 added [[Category:اسپين ۾ اسلام]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 387162 wikitext text/x-wiki {{Infobox Religious group|group=اسپين ۾ اسلام|flag=[[File:Allah-green.svg|25px]]|flag_caption=|flag_size=45px|image=Mosque of El Morabito in Jardines de Colón, Córdoba 2017-5.jpg|image_caption=|image_size=200px|population=2.5 million{{increase}} (2024), 5.32% of the population{{increase}}{{Citation needed|date=August 2025}}|founder=|regions=In absolute frequencies: [[Catalonia]], [[Andalusia]], [[Community of Madrid]], [[Valencian Community]], [[Region of Murcia]]|tablehdr=|religions=[[File:Star and Crescent.svg|13px|link=]] [[Islam]]<br/>[[Sunni Islam]] <small>(majority)</small>, [[Shia Islam]] <small>(minority)</small>|scriptures=|languages=[[Spanish language|Spanish]] (main)<br/> [[Arabic]], [[Berber languages|Berber]], [[Urdu]]{{cn|date=May 2026}} and others (minority)|related-c=|website=|notes=}} [[اسپين]] هڪ گهڻو ڪري عيسائي ملڪ آهي جيڪا [[اولهائين يورپ]] ۾ واقع آهي، جنهن م [[اسلام|اسلامي]] موجودگي [[اونداھو دور|ابتدائي وچين دور]] کان آهي. جديد دور ۾، اسلام هڪ اقليتي مذهب جي طور تي آهي، جيڪو بنيادي طور تي [[اسلام بلحاظ ملڪ|مسلمان اڪثريتي]] قومن مان ايندڙ مهاجرن، انهن جي اولادن ۽ مقامي اسپيني مذهب تبديل ڪندڙن جي هڪ ننڍڙي آبادي سان گڏ ڏٺو ويندو آهي. اسلام [[مسلم اسپين|آئبيرين جزيره نما]] تي هڪ وڏو مذهب هو، جيڪو آئبيرين جزيره نما تي مسلمانن جي فتح سان شروع ٿيو ۽ (گهٽ ۾ گهٽ ظاهري طور تي) 16هين صدي جي وچ ۾ جديد اسپيني رياست پاران ان جي پابندي ۽ 17هين صدي عيسوي جي شروعات ۾ موريسڪوس جي نيڪالي سان ختم ٿيو، جيڪي هن وقت لڳ ڀڳ 500,000 ماڻهن جي هڪ نسلي ۽ مذهبي اقليت هئي. جيتوڻيڪ موريسڪو جو هڪ اهم حصو اسپين ڏانهن موٽي آيو، يا نيڪالي کان بچي ويو، پر اسلام جو عمل 19هين صدي تائين گمنام ٿي چڪو هو. <ref name="Vinculos">{{Cite journal|date=1 January 2012|quote=18 May 2019|archivedate=15 July 2017}}</ref> جڏهن ته سينٽرو ڊي انويسٽيگيسيونس سوشيولوجيڪا (سي آءِ ايس) جو سال <small>2022</small>ع جو سرڪاري اندازو ظاهر ڪري ٿو ته اسپين جي آبادي جو 2.8 سيڪڙو اسلام کي ڪيٿولڪزم کان سواءِ ٻيو مذهب مڃي ٿو، اسپين جي اسلامي برادرين جي يونين (<small>UICD</small>) جي سال <small>2020</small>ع جي هڪ غير سرڪاري اندازي مطابق، اسپين ۾ مسلمان آبادي سال <small>2019</small>ع تائين ڪل اسپيني آبادي جي 4.45 سيڪڙي جي نمائندگي ڪري ٿي، جن مان 42 سيڪڙو اسپيني شهري هئا (انهن مان گهڻا غير ملڪي خانداني نسل سان)، %38 مراڪشي ۽ %20 ٻيون قوميتون آهن. <ref name="estademograf.pdf">{{Cite journal|publisher=Observatorio Andalusí|title=Estudio demográfico de la población musulmana Explotación estadística del censo de ciudadanos musulmanes en España referido a fecha 31/12/2019|journal=Unión de Comunidades Islámicas de España|date=2020|url=http://observatorio.hispanomuslim.es/estademograf.pdf|page=14|access-date=18 April 2020}}</ref> <ref name="Seeking peace’: Why Islam is becoming popular in southern Spain">{{Cite journal|publisher=TRTWORLD|title=Seeking peace': Why Islam is becoming popular in southern Spain|date=2024|url=https://www.trtworld.com/europe/seeking-peace-why-islam-is-becoming-popular-in-southern-spain-13744334|access-date=11 April 2024}}</ref> [[زمرو:اسپين ۾ اسلام]] 8hm1duuagk2gwjtyevzmvregsyp0t7k 387163 387162 2026-06-20T15:22:55Z Ibne maryam 17680 added [[Category:اسپين]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 387163 wikitext text/x-wiki {{Infobox Religious group|group=اسپين ۾ اسلام|flag=[[File:Allah-green.svg|25px]]|flag_caption=|flag_size=45px|image=Mosque of El Morabito in Jardines de Colón, Córdoba 2017-5.jpg|image_caption=|image_size=200px|population=2.5 million{{increase}} (2024), 5.32% of the population{{increase}}{{Citation needed|date=August 2025}}|founder=|regions=In absolute frequencies: [[Catalonia]], [[Andalusia]], [[Community of Madrid]], [[Valencian Community]], [[Region of Murcia]]|tablehdr=|religions=[[File:Star and Crescent.svg|13px|link=]] [[Islam]]<br/>[[Sunni Islam]] <small>(majority)</small>, [[Shia Islam]] <small>(minority)</small>|scriptures=|languages=[[Spanish language|Spanish]] (main)<br/> [[Arabic]], [[Berber languages|Berber]], [[Urdu]]{{cn|date=May 2026}} and others (minority)|related-c=|website=|notes=}} [[اسپين]] هڪ گهڻو ڪري عيسائي ملڪ آهي جيڪا [[اولهائين يورپ]] ۾ واقع آهي، جنهن م [[اسلام|اسلامي]] موجودگي [[اونداھو دور|ابتدائي وچين دور]] کان آهي. جديد دور ۾، اسلام هڪ اقليتي مذهب جي طور تي آهي، جيڪو بنيادي طور تي [[اسلام بلحاظ ملڪ|مسلمان اڪثريتي]] قومن مان ايندڙ مهاجرن، انهن جي اولادن ۽ مقامي اسپيني مذهب تبديل ڪندڙن جي هڪ ننڍڙي آبادي سان گڏ ڏٺو ويندو آهي. اسلام [[مسلم اسپين|آئبيرين جزيره نما]] تي هڪ وڏو مذهب هو، جيڪو آئبيرين جزيره نما تي مسلمانن جي فتح سان شروع ٿيو ۽ (گهٽ ۾ گهٽ ظاهري طور تي) 16هين صدي جي وچ ۾ جديد اسپيني رياست پاران ان جي پابندي ۽ 17هين صدي عيسوي جي شروعات ۾ موريسڪوس جي نيڪالي سان ختم ٿيو، جيڪي هن وقت لڳ ڀڳ 500,000 ماڻهن جي هڪ نسلي ۽ مذهبي اقليت هئي. جيتوڻيڪ موريسڪو جو هڪ اهم حصو اسپين ڏانهن موٽي آيو، يا نيڪالي کان بچي ويو، پر اسلام جو عمل 19هين صدي تائين گمنام ٿي چڪو هو. <ref name="Vinculos">{{Cite journal|date=1 January 2012|quote=18 May 2019|archivedate=15 July 2017}}</ref> جڏهن ته سينٽرو ڊي انويسٽيگيسيونس سوشيولوجيڪا (سي آءِ ايس) جو سال <small>2022</small>ع جو سرڪاري اندازو ظاهر ڪري ٿو ته اسپين جي آبادي جو 2.8 سيڪڙو اسلام کي ڪيٿولڪزم کان سواءِ ٻيو مذهب مڃي ٿو، اسپين جي اسلامي برادرين جي يونين (<small>UICD</small>) جي سال <small>2020</small>ع جي هڪ غير سرڪاري اندازي مطابق، اسپين ۾ مسلمان آبادي سال <small>2019</small>ع تائين ڪل اسپيني آبادي جي 4.45 سيڪڙي جي نمائندگي ڪري ٿي، جن مان 42 سيڪڙو اسپيني شهري هئا (انهن مان گهڻا غير ملڪي خانداني نسل سان)، %38 مراڪشي ۽ %20 ٻيون قوميتون آهن. <ref name="estademograf.pdf">{{Cite journal|publisher=Observatorio Andalusí|title=Estudio demográfico de la población musulmana Explotación estadística del censo de ciudadanos musulmanes en España referido a fecha 31/12/2019|journal=Unión de Comunidades Islámicas de España|date=2020|url=http://observatorio.hispanomuslim.es/estademograf.pdf|page=14|access-date=18 April 2020}}</ref> <ref name="Seeking peace’: Why Islam is becoming popular in southern Spain">{{Cite journal|publisher=TRTWORLD|title=Seeking peace': Why Islam is becoming popular in southern Spain|date=2024|url=https://www.trtworld.com/europe/seeking-peace-why-islam-is-becoming-popular-in-southern-spain-13744334|access-date=11 April 2024}}</ref> [[زمرو:اسپين ۾ اسلام]] [[زمرو:اسپين]] tp70sq9mbdjolz7v0xiye7xio3zgyg9 387164 387163 2026-06-20T15:23:20Z Ibne maryam 17680 added [[Category:يورپ ۾ اسلام]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 387164 wikitext text/x-wiki {{Infobox Religious group|group=اسپين ۾ اسلام|flag=[[File:Allah-green.svg|25px]]|flag_caption=|flag_size=45px|image=Mosque of El Morabito in Jardines de Colón, Córdoba 2017-5.jpg|image_caption=|image_size=200px|population=2.5 million{{increase}} (2024), 5.32% of the population{{increase}}{{Citation needed|date=August 2025}}|founder=|regions=In absolute frequencies: [[Catalonia]], [[Andalusia]], [[Community of Madrid]], [[Valencian Community]], [[Region of Murcia]]|tablehdr=|religions=[[File:Star and Crescent.svg|13px|link=]] [[Islam]]<br/>[[Sunni Islam]] <small>(majority)</small>, [[Shia Islam]] <small>(minority)</small>|scriptures=|languages=[[Spanish language|Spanish]] (main)<br/> [[Arabic]], [[Berber languages|Berber]], [[Urdu]]{{cn|date=May 2026}} and others (minority)|related-c=|website=|notes=}} [[اسپين]] هڪ گهڻو ڪري عيسائي ملڪ آهي جيڪا [[اولهائين يورپ]] ۾ واقع آهي، جنهن م [[اسلام|اسلامي]] موجودگي [[اونداھو دور|ابتدائي وچين دور]] کان آهي. جديد دور ۾، اسلام هڪ اقليتي مذهب جي طور تي آهي، جيڪو بنيادي طور تي [[اسلام بلحاظ ملڪ|مسلمان اڪثريتي]] قومن مان ايندڙ مهاجرن، انهن جي اولادن ۽ مقامي اسپيني مذهب تبديل ڪندڙن جي هڪ ننڍڙي آبادي سان گڏ ڏٺو ويندو آهي. اسلام [[مسلم اسپين|آئبيرين جزيره نما]] تي هڪ وڏو مذهب هو، جيڪو آئبيرين جزيره نما تي مسلمانن جي فتح سان شروع ٿيو ۽ (گهٽ ۾ گهٽ ظاهري طور تي) 16هين صدي جي وچ ۾ جديد اسپيني رياست پاران ان جي پابندي ۽ 17هين صدي عيسوي جي شروعات ۾ موريسڪوس جي نيڪالي سان ختم ٿيو، جيڪي هن وقت لڳ ڀڳ 500,000 ماڻهن جي هڪ نسلي ۽ مذهبي اقليت هئي. جيتوڻيڪ موريسڪو جو هڪ اهم حصو اسپين ڏانهن موٽي آيو، يا نيڪالي کان بچي ويو، پر اسلام جو عمل 19هين صدي تائين گمنام ٿي چڪو هو. <ref name="Vinculos">{{Cite journal|date=1 January 2012|quote=18 May 2019|archivedate=15 July 2017}}</ref> جڏهن ته سينٽرو ڊي انويسٽيگيسيونس سوشيولوجيڪا (سي آءِ ايس) جو سال <small>2022</small>ع جو سرڪاري اندازو ظاهر ڪري ٿو ته اسپين جي آبادي جو 2.8 سيڪڙو اسلام کي ڪيٿولڪزم کان سواءِ ٻيو مذهب مڃي ٿو، اسپين جي اسلامي برادرين جي يونين (<small>UICD</small>) جي سال <small>2020</small>ع جي هڪ غير سرڪاري اندازي مطابق، اسپين ۾ مسلمان آبادي سال <small>2019</small>ع تائين ڪل اسپيني آبادي جي 4.45 سيڪڙي جي نمائندگي ڪري ٿي، جن مان 42 سيڪڙو اسپيني شهري هئا (انهن مان گهڻا غير ملڪي خانداني نسل سان)، %38 مراڪشي ۽ %20 ٻيون قوميتون آهن. <ref name="estademograf.pdf">{{Cite journal|publisher=Observatorio Andalusí|title=Estudio demográfico de la población musulmana Explotación estadística del censo de ciudadanos musulmanes en España referido a fecha 31/12/2019|journal=Unión de Comunidades Islámicas de España|date=2020|url=http://observatorio.hispanomuslim.es/estademograf.pdf|page=14|access-date=18 April 2020}}</ref> <ref name="Seeking peace’: Why Islam is becoming popular in southern Spain">{{Cite journal|publisher=TRTWORLD|title=Seeking peace': Why Islam is becoming popular in southern Spain|date=2024|url=https://www.trtworld.com/europe/seeking-peace-why-islam-is-becoming-popular-in-southern-spain-13744334|access-date=11 April 2024}}</ref> [[زمرو:اسپين ۾ اسلام]] [[زمرو:اسپين]] [[زمرو:يورپ ۾ اسلام]] pme08isthkuenirfzxej64kpr3x863a 387165 387164 2026-06-20T15:23:46Z Ibne maryam 17680 added [[Category:اسلام بلحاظ ملڪ]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 387165 wikitext text/x-wiki {{Infobox Religious group|group=اسپين ۾ اسلام|flag=[[File:Allah-green.svg|25px]]|flag_caption=|flag_size=45px|image=Mosque of El Morabito in Jardines de Colón, Córdoba 2017-5.jpg|image_caption=|image_size=200px|population=2.5 million{{increase}} (2024), 5.32% of the population{{increase}}{{Citation needed|date=August 2025}}|founder=|regions=In absolute frequencies: [[Catalonia]], [[Andalusia]], [[Community of Madrid]], [[Valencian Community]], [[Region of Murcia]]|tablehdr=|religions=[[File:Star and Crescent.svg|13px|link=]] [[Islam]]<br/>[[Sunni Islam]] <small>(majority)</small>, [[Shia Islam]] <small>(minority)</small>|scriptures=|languages=[[Spanish language|Spanish]] (main)<br/> [[Arabic]], [[Berber languages|Berber]], [[Urdu]]{{cn|date=May 2026}} and others (minority)|related-c=|website=|notes=}} [[اسپين]] هڪ گهڻو ڪري عيسائي ملڪ آهي جيڪا [[اولهائين يورپ]] ۾ واقع آهي، جنهن م [[اسلام|اسلامي]] موجودگي [[اونداھو دور|ابتدائي وچين دور]] کان آهي. جديد دور ۾، اسلام هڪ اقليتي مذهب جي طور تي آهي، جيڪو بنيادي طور تي [[اسلام بلحاظ ملڪ|مسلمان اڪثريتي]] قومن مان ايندڙ مهاجرن، انهن جي اولادن ۽ مقامي اسپيني مذهب تبديل ڪندڙن جي هڪ ننڍڙي آبادي سان گڏ ڏٺو ويندو آهي. اسلام [[مسلم اسپين|آئبيرين جزيره نما]] تي هڪ وڏو مذهب هو، جيڪو آئبيرين جزيره نما تي مسلمانن جي فتح سان شروع ٿيو ۽ (گهٽ ۾ گهٽ ظاهري طور تي) 16هين صدي جي وچ ۾ جديد اسپيني رياست پاران ان جي پابندي ۽ 17هين صدي عيسوي جي شروعات ۾ موريسڪوس جي نيڪالي سان ختم ٿيو، جيڪي هن وقت لڳ ڀڳ 500,000 ماڻهن جي هڪ نسلي ۽ مذهبي اقليت هئي. جيتوڻيڪ موريسڪو جو هڪ اهم حصو اسپين ڏانهن موٽي آيو، يا نيڪالي کان بچي ويو، پر اسلام جو عمل 19هين صدي تائين گمنام ٿي چڪو هو. <ref name="Vinculos">{{Cite journal|date=1 January 2012|quote=18 May 2019|archivedate=15 July 2017}}</ref> جڏهن ته سينٽرو ڊي انويسٽيگيسيونس سوشيولوجيڪا (سي آءِ ايس) جو سال <small>2022</small>ع جو سرڪاري اندازو ظاهر ڪري ٿو ته اسپين جي آبادي جو 2.8 سيڪڙو اسلام کي ڪيٿولڪزم کان سواءِ ٻيو مذهب مڃي ٿو، اسپين جي اسلامي برادرين جي يونين (<small>UICD</small>) جي سال <small>2020</small>ع جي هڪ غير سرڪاري اندازي مطابق، اسپين ۾ مسلمان آبادي سال <small>2019</small>ع تائين ڪل اسپيني آبادي جي 4.45 سيڪڙي جي نمائندگي ڪري ٿي، جن مان 42 سيڪڙو اسپيني شهري هئا (انهن مان گهڻا غير ملڪي خانداني نسل سان)، %38 مراڪشي ۽ %20 ٻيون قوميتون آهن. <ref name="estademograf.pdf">{{Cite journal|publisher=Observatorio Andalusí|title=Estudio demográfico de la población musulmana Explotación estadística del censo de ciudadanos musulmanes en España referido a fecha 31/12/2019|journal=Unión de Comunidades Islámicas de España|date=2020|url=http://observatorio.hispanomuslim.es/estademograf.pdf|page=14|access-date=18 April 2020}}</ref> <ref name="Seeking peace’: Why Islam is becoming popular in southern Spain">{{Cite journal|publisher=TRTWORLD|title=Seeking peace': Why Islam is becoming popular in southern Spain|date=2024|url=https://www.trtworld.com/europe/seeking-peace-why-islam-is-becoming-popular-in-southern-spain-13744334|access-date=11 April 2024}}</ref> [[زمرو:اسپين ۾ اسلام]] [[زمرو:اسپين]] [[زمرو:يورپ ۾ اسلام]] [[زمرو:اسلام بلحاظ ملڪ]] ofhum6hb5lme7h82zeda8qcqr3deinj 387174 387165 2026-06-20T17:34:16Z Ibne maryam 17680 /* */ 387174 wikitext text/x-wiki {{Infobox Religious group|group=اسپين ۾ اسلام|flag=[[File:Allah-green.svg|25px]]|flag_caption=|flag_size=45px|image=Mosque of El Morabito in Jardines de Colón, Córdoba 2017-5.jpg|image_caption=|image_size=200px|population=2.5 million{{increase}} (2024), 5.32% of the population{{increase}}{{Citation needed|date=August 2025}}|founder=|regions=In absolute frequencies: [[Catalonia]], [[Andalusia]], [[Community of Madrid]], [[Valencian Community]], [[Region of Murcia]]|tablehdr=|religions=[[File:Star and Crescent.svg|13px|link=]] [[Islam]]<br/>[[Sunni Islam]] <small>(majority)</small>, [[Shia Islam]] <small>(minority)</small>|scriptures=|languages=[[Spanish language|Spanish]] (main)<br/> [[Arabic]], [[Berber languages|Berber]], [[Urdu]]{{cn|date=May 2026}} and others (minority)|related-c=|website=|notes=}} {{يورپي ملڪن ۾ اسلام}} [[اسپين]] هڪ گهڻو ڪري عيسائي ملڪ آهي جيڪا [[اولهائين يورپ]] ۾ واقع آهي، جنهن م [[اسلام|اسلامي]] موجودگي [[اونداھو دور|ابتدائي وچين دور]] کان آهي. جديد دور ۾، اسلام هڪ اقليتي مذهب جي طور تي آهي، جيڪو بنيادي طور تي [[اسلام بلحاظ ملڪ|مسلمان اڪثريتي]] قومن مان ايندڙ مهاجرن، انهن جي اولادن ۽ مقامي اسپيني مذهب تبديل ڪندڙن جي هڪ ننڍڙي آبادي سان گڏ ڏٺو ويندو آهي. اسلام [[مسلم اسپين|آئبيرين جزيره نما]] تي هڪ وڏو مذهب هو، جيڪو آئبيرين جزيره نما تي مسلمانن جي فتح سان شروع ٿيو ۽ (گهٽ ۾ گهٽ ظاهري طور تي) 16هين صدي جي وچ ۾ جديد اسپيني رياست پاران ان جي پابندي ۽ 17هين صدي عيسوي جي شروعات ۾ موريسڪوس جي نيڪالي سان ختم ٿيو، جيڪي هن وقت لڳ ڀڳ 500,000 ماڻهن جي هڪ نسلي ۽ مذهبي اقليت هئي. جيتوڻيڪ موريسڪو جو هڪ اهم حصو اسپين ڏانهن موٽي آيو، يا نيڪالي کان بچي ويو، پر اسلام جو عمل 19هين صدي تائين گمنام ٿي چڪو هو. <ref name="Vinculos">{{Cite journal|date=1 January 2012|quote=18 May 2019|archivedate=15 July 2017}}</ref> جڏهن ته سينٽرو ڊي انويسٽيگيسيونس سوشيولوجيڪا (سي آءِ ايس) جو سال <small>2022</small>ع جو سرڪاري اندازو ظاهر ڪري ٿو ته اسپين جي آبادي جو 2.8 سيڪڙو اسلام کي ڪيٿولڪزم کان سواءِ ٻيو مذهب مڃي ٿو، اسپين جي اسلامي برادرين جي يونين (<small>UICD</small>) جي سال <small>2020</small>ع جي هڪ غير سرڪاري اندازي مطابق، اسپين ۾ مسلمان آبادي سال <small>2019</small>ع تائين ڪل اسپيني آبادي جي 4.45 سيڪڙي جي نمائندگي ڪري ٿي، جن مان 42 سيڪڙو اسپيني شهري هئا (انهن مان گهڻا غير ملڪي خانداني نسل سان)، %38 مراڪشي ۽ %20 ٻيون قوميتون آهن. <ref name="estademograf.pdf">{{Cite journal|publisher=Observatorio Andalusí|title=Estudio demográfico de la población musulmana Explotación estadística del censo de ciudadanos musulmanes en España referido a fecha 31/12/2019|journal=Unión de Comunidades Islámicas de España|date=2020|url=http://observatorio.hispanomuslim.es/estademograf.pdf|page=14|access-date=18 April 2020}}</ref> <ref name="Seeking peace’: Why Islam is becoming popular in southern Spain">{{Cite journal|publisher=TRTWORLD|title=Seeking peace': Why Islam is becoming popular in southern Spain|date=2024|url=https://www.trtworld.com/europe/seeking-peace-why-islam-is-becoming-popular-in-southern-spain-13744334|access-date=11 April 2024}}</ref> [[زمرو:اسپين ۾ اسلام]] [[زمرو:اسپين]] [[زمرو:يورپ ۾ اسلام]] [[زمرو:اسلام بلحاظ ملڪ]] cxu7abvfu592i7zbn96wzp7r580vdrk ڊينمارڪ ۾ اسلام 0 99151 387167 2026-06-20T15:52:24Z Ibne maryam 17680 صفحي "[[:en:Special:Redirect/revision/1345329864|Islam in Denmark]]" جي شروعاتي ڀاڱي جو ترجمو ڪندي سرجيو ويو 387167 wikitext text/x-wiki {{يورپي ملڪن ۾ اسلام}} [[File:Mosque_Rovsingsgade_Copenhagen_(1).JPG|thumb|270x270 عڪسلون|[[ڪوپن هيگن]] ۾ ڪوپن هيگن جي جامع مسجد [[ڊينمارڪ]] جي سڀ کان وڏين مسجدن مان هڪ آهي.]] '''ڊينمارڪ ۾ اسلام'''، ملڪ جو سڀ کان وڏو اقليتي مذهب هجڻ جي ڪري، ان جي سماجي ۽ مذهبي منظرنامي کي شڪل ڏيڻ ۾ ڪردار ادا ڪري ٿو. <ref>{{حوالو ويب|archivedate=16 April 2013|quote=13 November 2012|date=17 November 2010}}</ref> ڊينش محقق برائن آرلي جيڪبسن جي سال <small>2020</small>ع جي تجزيي موجب، جنوري <small>2020</small>ع ۾ [[ڊينمارڪ]] ۾ مسلمان اٽڪل <small>256,000</small> جي آبادي سان ابادي جو <small>4.4</small> سيڪڙو هئا. <ref name="jac2018">{{Cite news |title=Hvor mange muslimer bor der i Danmark? |url=https://www.religion.dk/religionsanalysen/hvor-mange-indvandrer-lever-i-danmark |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20181209134230/https://www.religion.dk/religionsanalysen/hvor-mange-indvandrer-lever-i-danmark |archive-date=9 December 2018 |access-date=2018-02-08 |work=religion.dk |language=da-DK}}</ref>جڏهن ته، سال <small>2005</small>ع ۾ [[بي بي سي]] پاران رپورٽ ڪيل انگن اکرن موجب، ان وقت ڊينش آبادي جو لڳ ڀڳ %<small>4.8،</small> 5.6 ملين مان لڳ ڀڳ 270,000 مسلمان آهي.<ref name=":3">{{حوالو ويب|quote=14 January 2013|archivedate=27 December 2012}}</ref> <ref name="bbcountryguide">{{Cite news |date=23 December 2005 |title=Muslims in Europe: Country guide |url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4385768.stm |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20191104022058/http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4385768.stm |archive-date=4 November 2019 |access-date=13 November 2012 |work=BBC News}}</ref> معاشي مهاجرن ۽ پناهگيرن جي شموليت سان گڏ ڪيترن ئي لڏپلاڻ جي لهرن جي ڪري گذريل ڪيترن ئي ڏهاڪن کان انگ وڌي رهيو آهي. سال 1980ع ۾، اندازاً 30,000 مسلمان ڊينمارڪ ۾ رهندا هئا، جيڪي آبادي جو 0.6 سيڪڙو هئا. <ref name="bajac">{{حوالو ويب|quote=2020-11-14}}</ref> ڊينمارڪ ۾ مسلمانن جي اڪثريت [[سني اسلام|سني]] آهئ، جڏهن ته [[شيعہ اسلام|شيعه مسمانن]] جي هڪ وڏي اقليت پڻ موجود آهي. <ref>{{حوالو ويب|quote=15 February 2015|archivedate=15 February 2015}}</ref> [[احمدي|احمديه]] (قادياني) برادري جا ميمبر پڻ ڊينمارڪ ۾ موجود آهن. 1970ع جي ڏهاڪي ۾ مسلمان [[ترڪي]]، [[پاڪستان]]، [[مراڪش]] ۽ اڳوڻي [[يوگوسلاويا]] (خاص طور تي [[بوسنيا ۽ ھرزگوينيا|بوسنيا]]) کان ڪم ڪرڻ لاءِ پهتا. 1980ع ۽ 1990ع جي ڏهاڪن ۾ مسلمانن جي اڪثريت [[ايران]]، [[عراق]]، [[صوماليا]] ۽ بوسنيا کان پناهگيرن جي هئي. <ref name="bbcountryguide">{{Cite news |date=23 December 2005 |title=Muslims in Europe: Country guide |url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4385768.stm |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20191104022058/http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4385768.stm |archive-date=4 November 2019 |access-date=13 November 2012 |work=BBC News}}</ref> ان کان سواء، ڪجهه نسلي ڊينش باشندا پڻ اسلام قبول ڪيا آهي؛ سال 2017ع ۾، لڳ ڀڳ <small>3,800</small> ڊينمارڪ جا اصل باشندا مسلمان ٿيا. <ref name="jac2018">{{Cite news |title=Hvor mange muslimer bor der i Danmark? |url=https://www.religion.dk/religionsanalysen/hvor-mange-indvandrer-lever-i-danmark |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20181209134230/https://www.religion.dk/religionsanalysen/hvor-mange-indvandrer-lever-i-danmark |archive-date=9 December 2018 |access-date=2018-02-08 |work=religion.dk |language=da-DK}}</ref> آرهس يونيورسٽي جي هڪ سروي موجب، مسجدن جو تعداد مسلسل مٿي جي طرف وڌي رهيو آهي، سال <small>2006</small>ع ۾ <small>115</small> کان وڌي سال <small>2017</small>ع ۾ <small>161</small> ٿي ويو آهي (<small>40</small> سيڪڙو جو اضافو). qxhqmaxphnwxsfifz40otn3px2xafxr 387168 387167 2026-06-20T15:52:57Z Ibne maryam 17680 added [[Category:ڊينمارڪ]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 387168 wikitext text/x-wiki {{يورپي ملڪن ۾ اسلام}} [[File:Mosque_Rovsingsgade_Copenhagen_(1).JPG|thumb|270x270 عڪسلون|[[ڪوپن هيگن]] ۾ ڪوپن هيگن جي جامع مسجد [[ڊينمارڪ]] جي سڀ کان وڏين مسجدن مان هڪ آهي.]] '''ڊينمارڪ ۾ اسلام'''، ملڪ جو سڀ کان وڏو اقليتي مذهب هجڻ جي ڪري، ان جي سماجي ۽ مذهبي منظرنامي کي شڪل ڏيڻ ۾ ڪردار ادا ڪري ٿو. <ref>{{حوالو ويب|archivedate=16 April 2013|quote=13 November 2012|date=17 November 2010}}</ref> ڊينش محقق برائن آرلي جيڪبسن جي سال <small>2020</small>ع جي تجزيي موجب، جنوري <small>2020</small>ع ۾ [[ڊينمارڪ]] ۾ مسلمان اٽڪل <small>256,000</small> جي آبادي سان ابادي جو <small>4.4</small> سيڪڙو هئا. <ref name="jac2018">{{Cite news |title=Hvor mange muslimer bor der i Danmark? |url=https://www.religion.dk/religionsanalysen/hvor-mange-indvandrer-lever-i-danmark |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20181209134230/https://www.religion.dk/religionsanalysen/hvor-mange-indvandrer-lever-i-danmark |archive-date=9 December 2018 |access-date=2018-02-08 |work=religion.dk |language=da-DK}}</ref>جڏهن ته، سال <small>2005</small>ع ۾ [[بي بي سي]] پاران رپورٽ ڪيل انگن اکرن موجب، ان وقت ڊينش آبادي جو لڳ ڀڳ %<small>4.8،</small> 5.6 ملين مان لڳ ڀڳ 270,000 مسلمان آهي.<ref name=":3">{{حوالو ويب|quote=14 January 2013|archivedate=27 December 2012}}</ref> <ref name="bbcountryguide">{{Cite news |date=23 December 2005 |title=Muslims in Europe: Country guide |url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4385768.stm |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20191104022058/http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4385768.stm |archive-date=4 November 2019 |access-date=13 November 2012 |work=BBC News}}</ref> معاشي مهاجرن ۽ پناهگيرن جي شموليت سان گڏ ڪيترن ئي لڏپلاڻ جي لهرن جي ڪري گذريل ڪيترن ئي ڏهاڪن کان انگ وڌي رهيو آهي. سال 1980ع ۾، اندازاً 30,000 مسلمان ڊينمارڪ ۾ رهندا هئا، جيڪي آبادي جو 0.6 سيڪڙو هئا. <ref name="bajac">{{حوالو ويب|quote=2020-11-14}}</ref> ڊينمارڪ ۾ مسلمانن جي اڪثريت [[سني اسلام|سني]] آهئ، جڏهن ته [[شيعہ اسلام|شيعه مسمانن]] جي هڪ وڏي اقليت پڻ موجود آهي. <ref>{{حوالو ويب|quote=15 February 2015|archivedate=15 February 2015}}</ref> [[احمدي|احمديه]] (قادياني) برادري جا ميمبر پڻ ڊينمارڪ ۾ موجود آهن. 1970ع جي ڏهاڪي ۾ مسلمان [[ترڪي]]، [[پاڪستان]]، [[مراڪش]] ۽ اڳوڻي [[يوگوسلاويا]] (خاص طور تي [[بوسنيا ۽ ھرزگوينيا|بوسنيا]]) کان ڪم ڪرڻ لاءِ پهتا. 1980ع ۽ 1990ع جي ڏهاڪن ۾ مسلمانن جي اڪثريت [[ايران]]، [[عراق]]، [[صوماليا]] ۽ بوسنيا کان پناهگيرن جي هئي. <ref name="bbcountryguide">{{Cite news |date=23 December 2005 |title=Muslims in Europe: Country guide |url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4385768.stm |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20191104022058/http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4385768.stm |archive-date=4 November 2019 |access-date=13 November 2012 |work=BBC News}}</ref> ان کان سواء، ڪجهه نسلي ڊينش باشندا پڻ اسلام قبول ڪيا آهي؛ سال 2017ع ۾، لڳ ڀڳ <small>3,800</small> ڊينمارڪ جا اصل باشندا مسلمان ٿيا. <ref name="jac2018">{{Cite news |title=Hvor mange muslimer bor der i Danmark? |url=https://www.religion.dk/religionsanalysen/hvor-mange-indvandrer-lever-i-danmark |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20181209134230/https://www.religion.dk/religionsanalysen/hvor-mange-indvandrer-lever-i-danmark |archive-date=9 December 2018 |access-date=2018-02-08 |work=religion.dk |language=da-DK}}</ref> آرهس يونيورسٽي جي هڪ سروي موجب، مسجدن جو تعداد مسلسل مٿي جي طرف وڌي رهيو آهي، سال <small>2006</small>ع ۾ <small>115</small> کان وڌي سال <small>2017</small>ع ۾ <small>161</small> ٿي ويو آهي (<small>40</small> سيڪڙو جو اضافو). [[زمرو:ڊينمارڪ]] 4om32ytdbm6iorhm23jgnpesked1s08 387169 387168 2026-06-20T15:53:27Z Ibne maryam 17680 added [[Category:اسلام بلحاظ ملڪ]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 387169 wikitext text/x-wiki {{يورپي ملڪن ۾ اسلام}} [[File:Mosque_Rovsingsgade_Copenhagen_(1).JPG|thumb|270x270 عڪسلون|[[ڪوپن هيگن]] ۾ ڪوپن هيگن جي جامع مسجد [[ڊينمارڪ]] جي سڀ کان وڏين مسجدن مان هڪ آهي.]] '''ڊينمارڪ ۾ اسلام'''، ملڪ جو سڀ کان وڏو اقليتي مذهب هجڻ جي ڪري، ان جي سماجي ۽ مذهبي منظرنامي کي شڪل ڏيڻ ۾ ڪردار ادا ڪري ٿو. <ref>{{حوالو ويب|archivedate=16 April 2013|quote=13 November 2012|date=17 November 2010}}</ref> ڊينش محقق برائن آرلي جيڪبسن جي سال <small>2020</small>ع جي تجزيي موجب، جنوري <small>2020</small>ع ۾ [[ڊينمارڪ]] ۾ مسلمان اٽڪل <small>256,000</small> جي آبادي سان ابادي جو <small>4.4</small> سيڪڙو هئا. <ref name="jac2018">{{Cite news |title=Hvor mange muslimer bor der i Danmark? |url=https://www.religion.dk/religionsanalysen/hvor-mange-indvandrer-lever-i-danmark |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20181209134230/https://www.religion.dk/religionsanalysen/hvor-mange-indvandrer-lever-i-danmark |archive-date=9 December 2018 |access-date=2018-02-08 |work=religion.dk |language=da-DK}}</ref>جڏهن ته، سال <small>2005</small>ع ۾ [[بي بي سي]] پاران رپورٽ ڪيل انگن اکرن موجب، ان وقت ڊينش آبادي جو لڳ ڀڳ %<small>4.8،</small> 5.6 ملين مان لڳ ڀڳ 270,000 مسلمان آهي.<ref name=":3">{{حوالو ويب|quote=14 January 2013|archivedate=27 December 2012}}</ref> <ref name="bbcountryguide">{{Cite news |date=23 December 2005 |title=Muslims in Europe: Country guide |url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4385768.stm |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20191104022058/http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4385768.stm |archive-date=4 November 2019 |access-date=13 November 2012 |work=BBC News}}</ref> معاشي مهاجرن ۽ پناهگيرن جي شموليت سان گڏ ڪيترن ئي لڏپلاڻ جي لهرن جي ڪري گذريل ڪيترن ئي ڏهاڪن کان انگ وڌي رهيو آهي. سال 1980ع ۾، اندازاً 30,000 مسلمان ڊينمارڪ ۾ رهندا هئا، جيڪي آبادي جو 0.6 سيڪڙو هئا. <ref name="bajac">{{حوالو ويب|quote=2020-11-14}}</ref> ڊينمارڪ ۾ مسلمانن جي اڪثريت [[سني اسلام|سني]] آهئ، جڏهن ته [[شيعہ اسلام|شيعه مسمانن]] جي هڪ وڏي اقليت پڻ موجود آهي. <ref>{{حوالو ويب|quote=15 February 2015|archivedate=15 February 2015}}</ref> [[احمدي|احمديه]] (قادياني) برادري جا ميمبر پڻ ڊينمارڪ ۾ موجود آهن. 1970ع جي ڏهاڪي ۾ مسلمان [[ترڪي]]، [[پاڪستان]]، [[مراڪش]] ۽ اڳوڻي [[يوگوسلاويا]] (خاص طور تي [[بوسنيا ۽ ھرزگوينيا|بوسنيا]]) کان ڪم ڪرڻ لاءِ پهتا. 1980ع ۽ 1990ع جي ڏهاڪن ۾ مسلمانن جي اڪثريت [[ايران]]، [[عراق]]، [[صوماليا]] ۽ بوسنيا کان پناهگيرن جي هئي. <ref name="bbcountryguide">{{Cite news |date=23 December 2005 |title=Muslims in Europe: Country guide |url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4385768.stm |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20191104022058/http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4385768.stm |archive-date=4 November 2019 |access-date=13 November 2012 |work=BBC News}}</ref> ان کان سواء، ڪجهه نسلي ڊينش باشندا پڻ اسلام قبول ڪيا آهي؛ سال 2017ع ۾، لڳ ڀڳ <small>3,800</small> ڊينمارڪ جا اصل باشندا مسلمان ٿيا. <ref name="jac2018">{{Cite news |title=Hvor mange muslimer bor der i Danmark? |url=https://www.religion.dk/religionsanalysen/hvor-mange-indvandrer-lever-i-danmark |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20181209134230/https://www.religion.dk/religionsanalysen/hvor-mange-indvandrer-lever-i-danmark |archive-date=9 December 2018 |access-date=2018-02-08 |work=religion.dk |language=da-DK}}</ref> آرهس يونيورسٽي جي هڪ سروي موجب، مسجدن جو تعداد مسلسل مٿي جي طرف وڌي رهيو آهي، سال <small>2006</small>ع ۾ <small>115</small> کان وڌي سال <small>2017</small>ع ۾ <small>161</small> ٿي ويو آهي (<small>40</small> سيڪڙو جو اضافو). [[زمرو:ڊينمارڪ]] [[زمرو:اسلام بلحاظ ملڪ]] n6esao5gwx11a9l81ocz7dfnmadfpfd 387170 387169 2026-06-20T15:53:54Z Ibne maryam 17680 added [[Category:يورپ ۾ اسلام]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 387170 wikitext text/x-wiki {{يورپي ملڪن ۾ اسلام}} [[File:Mosque_Rovsingsgade_Copenhagen_(1).JPG|thumb|270x270 عڪسلون|[[ڪوپن هيگن]] ۾ ڪوپن هيگن جي جامع مسجد [[ڊينمارڪ]] جي سڀ کان وڏين مسجدن مان هڪ آهي.]] '''ڊينمارڪ ۾ اسلام'''، ملڪ جو سڀ کان وڏو اقليتي مذهب هجڻ جي ڪري، ان جي سماجي ۽ مذهبي منظرنامي کي شڪل ڏيڻ ۾ ڪردار ادا ڪري ٿو. <ref>{{حوالو ويب|archivedate=16 April 2013|quote=13 November 2012|date=17 November 2010}}</ref> ڊينش محقق برائن آرلي جيڪبسن جي سال <small>2020</small>ع جي تجزيي موجب، جنوري <small>2020</small>ع ۾ [[ڊينمارڪ]] ۾ مسلمان اٽڪل <small>256,000</small> جي آبادي سان ابادي جو <small>4.4</small> سيڪڙو هئا. <ref name="jac2018">{{Cite news |title=Hvor mange muslimer bor der i Danmark? |url=https://www.religion.dk/religionsanalysen/hvor-mange-indvandrer-lever-i-danmark |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20181209134230/https://www.religion.dk/religionsanalysen/hvor-mange-indvandrer-lever-i-danmark |archive-date=9 December 2018 |access-date=2018-02-08 |work=religion.dk |language=da-DK}}</ref>جڏهن ته، سال <small>2005</small>ع ۾ [[بي بي سي]] پاران رپورٽ ڪيل انگن اکرن موجب، ان وقت ڊينش آبادي جو لڳ ڀڳ %<small>4.8،</small> 5.6 ملين مان لڳ ڀڳ 270,000 مسلمان آهي.<ref name=":3">{{حوالو ويب|quote=14 January 2013|archivedate=27 December 2012}}</ref> <ref name="bbcountryguide">{{Cite news |date=23 December 2005 |title=Muslims in Europe: Country guide |url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4385768.stm |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20191104022058/http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4385768.stm |archive-date=4 November 2019 |access-date=13 November 2012 |work=BBC News}}</ref> معاشي مهاجرن ۽ پناهگيرن جي شموليت سان گڏ ڪيترن ئي لڏپلاڻ جي لهرن جي ڪري گذريل ڪيترن ئي ڏهاڪن کان انگ وڌي رهيو آهي. سال 1980ع ۾، اندازاً 30,000 مسلمان ڊينمارڪ ۾ رهندا هئا، جيڪي آبادي جو 0.6 سيڪڙو هئا. <ref name="bajac">{{حوالو ويب|quote=2020-11-14}}</ref> ڊينمارڪ ۾ مسلمانن جي اڪثريت [[سني اسلام|سني]] آهئ، جڏهن ته [[شيعہ اسلام|شيعه مسمانن]] جي هڪ وڏي اقليت پڻ موجود آهي. <ref>{{حوالو ويب|quote=15 February 2015|archivedate=15 February 2015}}</ref> [[احمدي|احمديه]] (قادياني) برادري جا ميمبر پڻ ڊينمارڪ ۾ موجود آهن. 1970ع جي ڏهاڪي ۾ مسلمان [[ترڪي]]، [[پاڪستان]]، [[مراڪش]] ۽ اڳوڻي [[يوگوسلاويا]] (خاص طور تي [[بوسنيا ۽ ھرزگوينيا|بوسنيا]]) کان ڪم ڪرڻ لاءِ پهتا. 1980ع ۽ 1990ع جي ڏهاڪن ۾ مسلمانن جي اڪثريت [[ايران]]، [[عراق]]، [[صوماليا]] ۽ بوسنيا کان پناهگيرن جي هئي. <ref name="bbcountryguide">{{Cite news |date=23 December 2005 |title=Muslims in Europe: Country guide |url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4385768.stm |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20191104022058/http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4385768.stm |archive-date=4 November 2019 |access-date=13 November 2012 |work=BBC News}}</ref> ان کان سواء، ڪجهه نسلي ڊينش باشندا پڻ اسلام قبول ڪيا آهي؛ سال 2017ع ۾، لڳ ڀڳ <small>3,800</small> ڊينمارڪ جا اصل باشندا مسلمان ٿيا. <ref name="jac2018">{{Cite news |title=Hvor mange muslimer bor der i Danmark? |url=https://www.religion.dk/religionsanalysen/hvor-mange-indvandrer-lever-i-danmark |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20181209134230/https://www.religion.dk/religionsanalysen/hvor-mange-indvandrer-lever-i-danmark |archive-date=9 December 2018 |access-date=2018-02-08 |work=religion.dk |language=da-DK}}</ref> آرهس يونيورسٽي جي هڪ سروي موجب، مسجدن جو تعداد مسلسل مٿي جي طرف وڌي رهيو آهي، سال <small>2006</small>ع ۾ <small>115</small> کان وڌي سال <small>2017</small>ع ۾ <small>161</small> ٿي ويو آهي (<small>40</small> سيڪڙو جو اضافو). [[زمرو:ڊينمارڪ]] [[زمرو:اسلام بلحاظ ملڪ]] [[زمرو:يورپ ۾ اسلام]] t0rwp3hs68emdz2h58ogdfzr5fajicn قومي ڊائيٽ لائبريري 0 99152 387175 2026-06-20T17:44:53Z Ibne maryam 17680 صفحي "[[:en:Special:Redirect/revision/1351386301|National Diet Library]]" جي شروعاتي ڀاڱي جو ترجمو ڪندي سرجيو ويو 387175 wikitext text/x-wiki [[File:National_Library_Kansai.jpg|thumb|نيشنل ڊائٽ لائبريري جو ڪانسائي-ڪان]] '''قومي ڊائيٽ لائبريري''' ({{Nihongo|'''National Diet Library''' ('''NDL''')|国立国会図書館|Kokuritsu Kokkai Toshokan}}، [[جاپان]] جي [[قومي لائبريري]] آهي ۽ دنيا جي وڏي ۾ وڏي لائبريرين مان هڪ آهي. اها سال 1948ع ۾ "نيشنل ڊائيٽ آف جاپان" ({{Nihongo|[[National Diet|National Diet of Japan]]|国会|Kokkai}}) جي ميمبرن کي عوامي پاليسي جي معاملن تي تحقيق ڪرڻ ۾ مدد ڪرڻ جي مقصد لاءِ قائم ڪئي وئي هئي. هي لائبريري مقصد ۽ دائري ۾ آمريڪا [[لائبريري آف ڪانگريس|جي ڪانگريس جي لائبريري]] سان ملندڙ جلندڙ آهي. نيشنل ڊائٽ لائبريري (NDL) [[ٽوڪيو]] ۽ [[ڪيوتو|ڪيوٽو]] ۾ ٻن مکيه سهولتن تي مشتمل آهي ۽ سڄي جاپان ۾ ڪيتريون ئي ٻيون برانچ لائبريريون موجود آهن. d7047962yewsnlqpd4q72iuzf5rcgea 387176 387175 2026-06-20T17:45:24Z Ibne maryam 17680 added [[Category:ڪتب خانا]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 387176 wikitext text/x-wiki [[File:National_Library_Kansai.jpg|thumb|نيشنل ڊائٽ لائبريري جو ڪانسائي-ڪان]] '''قومي ڊائيٽ لائبريري''' ({{Nihongo|'''National Diet Library''' ('''NDL''')|国立国会図書館|Kokuritsu Kokkai Toshokan}}، [[جاپان]] جي [[قومي لائبريري]] آهي ۽ دنيا جي وڏي ۾ وڏي لائبريرين مان هڪ آهي. اها سال 1948ع ۾ "نيشنل ڊائيٽ آف جاپان" ({{Nihongo|[[National Diet|National Diet of Japan]]|国会|Kokkai}}) جي ميمبرن کي عوامي پاليسي جي معاملن تي تحقيق ڪرڻ ۾ مدد ڪرڻ جي مقصد لاءِ قائم ڪئي وئي هئي. هي لائبريري مقصد ۽ دائري ۾ آمريڪا [[لائبريري آف ڪانگريس|جي ڪانگريس جي لائبريري]] سان ملندڙ جلندڙ آهي. نيشنل ڊائٽ لائبريري (NDL) [[ٽوڪيو]] ۽ [[ڪيوتو|ڪيوٽو]] ۾ ٻن مکيه سهولتن تي مشتمل آهي ۽ سڄي جاپان ۾ ڪيتريون ئي ٻيون برانچ لائبريريون موجود آهن. [[زمرو:ڪتب خانا]] 7vmi3y3frb9dm09bikbv9zr8p2bw7xz 387177 387176 2026-06-20T17:45:51Z Ibne maryam 17680 added [[Category:جاپان]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 387177 wikitext text/x-wiki [[File:National_Library_Kansai.jpg|thumb|نيشنل ڊائٽ لائبريري جو ڪانسائي-ڪان]] '''قومي ڊائيٽ لائبريري''' ({{Nihongo|'''National Diet Library''' ('''NDL''')|国立国会図書館|Kokuritsu Kokkai Toshokan}}، [[جاپان]] جي [[قومي لائبريري]] آهي ۽ دنيا جي وڏي ۾ وڏي لائبريرين مان هڪ آهي. اها سال 1948ع ۾ "نيشنل ڊائيٽ آف جاپان" ({{Nihongo|[[National Diet|National Diet of Japan]]|国会|Kokkai}}) جي ميمبرن کي عوامي پاليسي جي معاملن تي تحقيق ڪرڻ ۾ مدد ڪرڻ جي مقصد لاءِ قائم ڪئي وئي هئي. هي لائبريري مقصد ۽ دائري ۾ آمريڪا [[لائبريري آف ڪانگريس|جي ڪانگريس جي لائبريري]] سان ملندڙ جلندڙ آهي. نيشنل ڊائٽ لائبريري (NDL) [[ٽوڪيو]] ۽ [[ڪيوتو|ڪيوٽو]] ۾ ٻن مکيه سهولتن تي مشتمل آهي ۽ سڄي جاپان ۾ ڪيتريون ئي ٻيون برانچ لائبريريون موجود آهن. [[زمرو:ڪتب خانا]] [[زمرو:جاپان]] hoqkgvmv2rrq61y7fg8ipkjwvxzpbtr 387178 387177 2026-06-20T17:46:13Z Ibne maryam 17680 added [[Category:ٽوڪيو]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 387178 wikitext text/x-wiki [[File:National_Library_Kansai.jpg|thumb|نيشنل ڊائٽ لائبريري جو ڪانسائي-ڪان]] '''قومي ڊائيٽ لائبريري''' ({{Nihongo|'''National Diet Library''' ('''NDL''')|国立国会図書館|Kokuritsu Kokkai Toshokan}}، [[جاپان]] جي [[قومي لائبريري]] آهي ۽ دنيا جي وڏي ۾ وڏي لائبريرين مان هڪ آهي. اها سال 1948ع ۾ "نيشنل ڊائيٽ آف جاپان" ({{Nihongo|[[National Diet|National Diet of Japan]]|国会|Kokkai}}) جي ميمبرن کي عوامي پاليسي جي معاملن تي تحقيق ڪرڻ ۾ مدد ڪرڻ جي مقصد لاءِ قائم ڪئي وئي هئي. هي لائبريري مقصد ۽ دائري ۾ آمريڪا [[لائبريري آف ڪانگريس|جي ڪانگريس جي لائبريري]] سان ملندڙ جلندڙ آهي. نيشنل ڊائٽ لائبريري (NDL) [[ٽوڪيو]] ۽ [[ڪيوتو|ڪيوٽو]] ۾ ٻن مکيه سهولتن تي مشتمل آهي ۽ سڄي جاپان ۾ ڪيتريون ئي ٻيون برانچ لائبريريون موجود آهن. [[زمرو:ڪتب خانا]] [[زمرو:جاپان]] [[زمرو:ٽوڪيو]] hr7jqnqfgdyoi3jb4d4hfgarm8myaus 387179 387178 2026-06-20T17:48:51Z Ibne maryam 17680 /* */ 387179 wikitext text/x-wiki [[File:National_Library_Kansai.jpg|thumb|نيشنل ڊائٽ لائبريري جو ڪانسائي-ڪان]] '''قومي ڊائيٽ لائبريري''' ({{Nihongo|'''National Diet Library''' ('''NDL''')|国立国会図書館|Kokuritsu Kokkai Toshokan}}، [[جاپان]] جي [[قومي لائبريري]] آهي ۽ دنيا جي وڏي ۾ وڏي لائبريرين مان هڪ آهي. اها سال 1948ع ۾ "نيشنل ڊائيٽ آف جاپان" ({{Nihongo|[[National Diet|National Diet of Japan]]|国会|Kokkai}}) جي ميمبرن کي عوامي پاليسي جي معاملن تي تحقيق ڪرڻ ۾ مدد ڪرڻ جي مقصد لاءِ قائم ڪئي وئي هئي. هي لائبريري مقصد ۽ دائري ۾ آمريڪا [[لائبريري آف ڪانگريس|جي ڪانگريس جي لائبريري]] سان ملندڙ جلندڙ آهي. نيشنل ڊائٽ لائبريري (NDL) [[ٽوڪيو]] ۽ [[ڪيوتو|ڪيوٽو]] ۾ ٻن مکيه سهولتن تي مشتمل آهي ۽ سڄي جاپان ۾ ڪيتريون ئي ٻيون برانچ لائبريريون موجود آهن. ==حوالا== {{حوالا}} ==ٻاهريان ڳنڍڻا== {{Commons category|National Diet Library}} {{Wikidata property|P349|P1054|P2687|P9836}} * {{Official website}} * [https://ndlsearch.ndl.go.jp/en/ NDL Search] * [https://dl.ndl.go.jp/en/ NDL Digital Collections] * [https://id.ndl.go.jp/auth/ndla Web NDL Authorities] {{Authority control}} [[زمرو:ڪتب خانا]] [[زمرو:جاپان]] [[زمرو:ٽوڪيو]] rorrnc246lemqrkjorcw5fmzlzlcgd8 387180 387179 2026-06-20T17:49:51Z Ibne maryam 17680 /* */ 387180 wikitext text/x-wiki [[File:National_Library_Kansai.jpg|thumb|نيشنل ڊائٽ لائبريري جو ڪانسائي-ڪان]] '''قومي ڊائيٽ لائبريري''' ({{Nihongo|'''National Diet Library''' ('''NDL''')|国立国会図書館|Kokuritsu Kokkai Toshokan}}، [[جاپان]] جي [[قومي لائبريري]] آهي ۽ دنيا جي وڏي ۾ وڏي لائبريرين مان هڪ آهي. اها سال 1948ع ۾ جاپان جي پارليامينٽ، "نيشنل ڊائيٽ آف جاپان" ({{Nihongo|[[National Diet|National Diet of Japan]]|国会|Kokkai}}) جي ميمبرن کي عوامي پاليسي جي معاملن تي تحقيق ڪرڻ ۾ مدد ڪرڻ جي مقصد لاءِ قائم ڪئي وئي هئي. هي لائبريري مقصد ۽ دائري ۾ آمريڪا [[لائبريري آف ڪانگريس|جي ڪانگريس جي لائبريري]] سان ملندڙ جلندڙ آهي. نيشنل ڊائٽ لائبريري (NDL) [[ٽوڪيو]] ۽ [[ڪيوتو|ڪيوٽو]] ۾ ٻن مکيه سهولتن تي مشتمل آهي ۽ سڄي جاپان ۾ ڪيتريون ئي ٻيون برانچ لائبريريون موجود آهن. ==حوالا== {{حوالا}} ==ٻاهريان ڳنڍڻا== {{Commons category|National Diet Library}} {{Wikidata property|P349|P1054|P2687|P9836}} * {{Official website}} * [https://ndlsearch.ndl.go.jp/en/ NDL Search] * [https://dl.ndl.go.jp/en/ NDL Digital Collections] * [https://id.ndl.go.jp/auth/ndla Web NDL Authorities] {{Authority control}} [[زمرو:ڪتب خانا]] [[زمرو:جاپان]] [[زمرو:ٽوڪيو]] l1ip6jm0iphwzu11bp0f9a4t4ib5kb2 387181 387180 2026-06-20T18:00:52Z Ibne maryam 17680 /* ٻاهريان ڳنڍڻا */ 387181 wikitext text/x-wiki [[File:National_Library_Kansai.jpg|thumb|نيشنل ڊائٽ لائبريري جو ڪانسائي-ڪان]] '''قومي ڊائيٽ لائبريري''' ({{Nihongo|'''National Diet Library''' ('''NDL''')|国立国会図書館|Kokuritsu Kokkai Toshokan}}، [[جاپان]] جي [[قومي لائبريري]] آهي ۽ دنيا جي وڏي ۾ وڏي لائبريرين مان هڪ آهي. اها سال 1948ع ۾ جاپان جي پارليامينٽ، "نيشنل ڊائيٽ آف جاپان" ({{Nihongo|[[National Diet|National Diet of Japan]]|国会|Kokkai}}) جي ميمبرن کي عوامي پاليسي جي معاملن تي تحقيق ڪرڻ ۾ مدد ڪرڻ جي مقصد لاءِ قائم ڪئي وئي هئي. هي لائبريري مقصد ۽ دائري ۾ آمريڪا [[لائبريري آف ڪانگريس|جي ڪانگريس جي لائبريري]] سان ملندڙ جلندڙ آهي. نيشنل ڊائٽ لائبريري (NDL) [[ٽوڪيو]] ۽ [[ڪيوتو|ڪيوٽو]] ۾ ٻن مکيه سهولتن تي مشتمل آهي ۽ سڄي جاپان ۾ ڪيتريون ئي ٻيون برانچ لائبريريون موجود آهن. ==حوالا== {{حوالا}} ==ٻاهريان ڳنڍڻا== {{Commons category|National Diet Library}} {{Wikidata property|P349|P1054|P2687|P9836}} * {{Official website}} * [https://ndlsearch.ndl.go.jp/en/ NDL Search] * [https://dl.ndl.go.jp/en/ NDL Digital Collections] * [https://id.ndl.go.jp/auth/ndla Web NDL Authorities] {{Authority control}} [[زمرو:نيشنل ڊائيٽ لائبريري]] [[زمرو:ڪتب خانا]] [[زمرو:جاپان]] [[زمرو:ٽوڪيو]] [[زمرو:ڪيوٽو]] [[زمرو:ڊپازٽري لائبريريون]] [[زمرو:قومي ڪتب خانا]] [[زمرو:جاپان جي حڪومت]] [[زمرو:ٽوڪيو ۾ لائبريريون]] [[زمرو:قومي لائبريريون|جاپان]] [[زمرو:عالمي ڊجيٽل لائبريري پارٽنر]] [[زمرو:جاپان ۾ قائم تاريخي تنظيمون]] [[زمرو:جاپان جي قانون ساز اسيمبلي]] [[زمرو:جاپان جون قومي لائبريريون]] [[زمرو:ايشيا جون قومي لائبريريون]] [[زمرو:قانون ساز اسيمبلين جون لائبريريون]] [[زمرو: جاپان ۾ 1948ع جون تنظيمون]] [[زمرو:1948ع ۾ قائم ٿيل سرڪاري ادارا]] [[زمرو:قانون ساز ادارن جون لائبريريون|جاپان]] [[زمرو:1948ع ۾ قائم ٿيل لائبريريون]] [[زمرو:ڪيوٽو ۾ تعليم]] [[زمرو:ٽوڪيو ۾ تعليم]] [[زمرو:جاپان ۾ تعليم]] cs489oajv6yiruix2wb312326ezq3wo 387185 387181 2026-06-20T18:10:21Z Ibne maryam 17680 /* ٻاهريان ڳنڍڻا */ 387185 wikitext text/x-wiki [[File:National_Library_Kansai.jpg|thumb|نيشنل ڊائٽ لائبريري جو ڪانسائي-ڪان]] '''قومي ڊائيٽ لائبريري''' ({{Nihongo|'''National Diet Library''' ('''NDL''')|国立国会図書館|Kokuritsu Kokkai Toshokan}}، [[جاپان]] جي [[قومي لائبريري]] آهي ۽ دنيا جي وڏي ۾ وڏي لائبريرين مان هڪ آهي. اها سال 1948ع ۾ جاپان جي پارليامينٽ، "نيشنل ڊائيٽ آف جاپان" ({{Nihongo|[[National Diet|National Diet of Japan]]|国会|Kokkai}}) جي ميمبرن کي عوامي پاليسي جي معاملن تي تحقيق ڪرڻ ۾ مدد ڪرڻ جي مقصد لاءِ قائم ڪئي وئي هئي. هي لائبريري مقصد ۽ دائري ۾ آمريڪا [[لائبريري آف ڪانگريس|جي ڪانگريس جي لائبريري]] سان ملندڙ جلندڙ آهي. نيشنل ڊائٽ لائبريري (NDL) [[ٽوڪيو]] ۽ [[ڪيوتو|ڪيوٽو]] ۾ ٻن مکيه سهولتن تي مشتمل آهي ۽ سڄي جاپان ۾ ڪيتريون ئي ٻيون برانچ لائبريريون موجود آهن. ==حوالا== {{حوالا}} ==ٻاهريان ڳنڍڻا== {{Commons category|National Diet Library}} {{Wikidata property|P349|P1054|P2687|P9836}} * {{Official website}} * [https://ndlsearch.ndl.go.jp/en/ NDL Search] * [https://dl.ndl.go.jp/en/ NDL Digital Collections] * [https://id.ndl.go.jp/auth/ndla Web NDL Authorities] {{Authority control}} [[زمرو:نيشنل ڊائيٽ لائبريري]] [[زمرو:ڪتب خانا]] [[زمرو:جاپان]] [[زمرو:ٽوڪيو]] [[زمرو:جاپان ۾ لائبريريون]] [[زمرو:ڪيوٽو پريفيڪچر]] [[زمرو:ڊپازٽري لائبريريون]] [[زمرو:قومي ڪتب خانا]] [[زمرو:جاپان جي حڪومت]] [[زمرو:ٽوڪيو ۾ لائبريريون]] [[زمرو:قومي لائبريريون|جاپان]] [[زمرو:عالمي ڊجيٽل لائبريري پارٽنر]] [[زمرو:جاپان ۾ قائم تاريخي تنظيمون]] [[زمرو:جاپان جي قانون ساز اسيمبلي]] [[زمرو:جاپان جون قومي لائبريريون]] [[زمرو:ايشيا جون قومي لائبريريون]] [[زمرو:قانون ساز اسيمبلين جون لائبريريون]] [[زمرو: جاپان ۾ 1948ع جون تنظيمون]] [[زمرو:1948ع ۾ قائم ٿيل سرڪاري ادارا]] [[زمرو:قانون ساز ادارن جون لائبريريون|جاپان]] [[زمرو:1948ع ۾ قائم ٿيل لائبريريون]] [[زمرو:ڪيوٽو ۾ تعليم]] [[زمرو:ٽوڪيو ۾ تعليم]] [[زمرو:جاپان ۾ تعليم]] orslezrc740mntlvq1m7kt48ihc4y0m زمرو:نيشنل ڊائيٽ لائبريري 14 99153 387182 2026-06-20T18:05:03Z Ibne maryam 17680 نئون صفحو: [[زمرو:جاپان جون قومي لائبريريون|قومي ڊائيٽ لائبريري، جاپان]] [[زمرو:قانون ساز ادارن جون لائبريريون|جاپان]] 387182 wikitext text/x-wiki [[زمرو:جاپان جون قومي لائبريريون|قومي ڊائيٽ لائبريري، جاپان]] [[زمرو:قانون ساز ادارن جون لائبريريون|جاپان]] pr4t886ac5jm8zk5gco37t9yj0rpjsp زمرو:جاپان جون قومي لائبريريون 14 99154 387183 2026-06-20T18:07:06Z Ibne maryam 17680 نئون صفحو: [[زمرو:قومي ڪتب خانا]] [[زمرو:جاپان ۾ لائبريريون]] 387183 wikitext text/x-wiki [[زمرو:قومي ڪتب خانا]] [[زمرو:جاپان ۾ لائبريريون]] o88nmpv49ivcjnyb9rhtzz7c23eulq0 زمرو:جاپان ۾ لائبريريون 14 99155 387184 2026-06-20T18:08:01Z Ibne maryam 17680 نئون صفحو: [[زمرو:ڪتب خانا]] [[زمرو:جاپان ۾ تعليم]] 387184 wikitext text/x-wiki [[زمرو:ڪتب خانا]] [[زمرو:جاپان ۾ تعليم]] dgu3mhugspir80q4auleyud0p4ibg70 بلوبيري مفن ٻار 0 99156 387216 2026-06-21T00:06:39Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: {{short description|نون ڄاول ٻار ۾ رت جي وڌيل پيداوار سبب نيري-واڱڻائي چمڙي جا داڻا}} {{Infobox medical condition (new) | name = بلوبيري مفن ٻار | synonym = | image = File:Blueberry_muffin_baby.jpg | image_size = | alt = | caption = نون ڄاول ٻار جنهن ۾ بلو بيري مفن بيبي جون عام چمڙي واريون تبديليون م... 387216 wikitext text/x-wiki {{short description|نون ڄاول ٻار ۾ رت جي وڌيل پيداوار سبب نيري-واڱڻائي چمڙي جا داڻا}} {{Infobox medical condition (new) | name = بلوبيري مفن ٻار | synonym = | image = File:Blueberry_muffin_baby.jpg | image_size = | alt = | caption = نون ڄاول ٻار جنهن ۾ بلو بيري مفن بيبي جون عام چمڙي واريون تبديليون موجود آهن. | pronounce = | specialty = [[ٻارن جي طب]]، [[جلد جي بيمارين جي طب]] | symptoms = چهري، ڳچيءَ ۽ ڌڙ تي ڳاڙهي-نيري رنگ جا پورپورا جهڙا داغ<ref name=Andrew2020/> | complications = | onset = | duration = | types = | causes = [[پيدائشي روبيلا]]، پيدائشي سي ايم وي، ٻيون ٽارچ انفيڪشنون، رت جون بيماريون ۽ ڪينسر<ref name=Andrew2020/> | risks = | diagnosis = [[مڪمل رت ڳڻپ]]، [[ٽارچ انفيڪشن]]، [[هيموگلوبن]]، وائرس ڪلچر، ڪومبس ٽيسٽ ۽ چمڙي جي بايوپسي لاءِ رت جا جاچ ٽيسٽ<ref name=Andrew2020/> | differential = [[هيمينجيوپيري سائيٽوما]]، [[بلو ربر بليب نيوس]]، [[هيمينجيوما]]، [[گلومينجيوما]]<ref name=Andrew2020/> | prevention = [[ايم ايم آر ويڪسين]] پيدائشي روبيلا کان بچاءُ فراهم ڪري ٿي | treatment = | medication = | prognosis = | frequency = غير عام<ref name=Manning2019/> | deaths = }} '''بلو بيري مفن ٻار''' (''Blueberry muffin baby'')، جنهن کي '''ڊرمل ايڪسٽرا ميڊلري هيماتوپوئيسس''' پڻ چيو ويندو آهي، اهڙو [[نئون ڄاول ٻار]] جنهن جي چمڙي تي گهڻا [[پورپورا]] جهڙا داغ موجود هجن. هي حالت ڪيترين ئي غير سرطاني ۽ سرطاني بيمارين سان لاڳاپيل هوندي آهي، جن ۾ [[ايڪسٽرا ميڊلري هيماتوپوئيسس|چمڙي اندر اضافي رت جي پيداوار]] ٿيندي آهي.<ref name=Andrew2020>{{cite book |last1=James |first1=William D. |last2=Elston |first2=Dirk |last3=Treat |first3=James R. |last4=Rosenbach |first4=Misha A. |last5=Neuhaus |first5=Isaac |title=Andrews' Diseases of the Skin: Clinical Dermatology |date=2020 |publisher=Elsevier |location=Edinburgh |isbn=978-0-323-54753-6 |page=831 |edition=13th |chapter-url=https://books.google.com/books?id=UEaEDwAAQBAJ&pg=PA831 |language=en |chapter=35. Cutaneous vascular diseases |access-date=2022-03-26 |archive-date=2022-03-26 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220326171123/https://books.google.com/books?id=UEaEDwAAQBAJ&newbks=0&printsec=frontcover&pg=PA831&dq=Cutaneous+vascular&hl=en |url-status=live }}</ref> اهي داڻا عام طور تي 1 کان 7 ملي ميٽر تائين هوندا آهن، دٻائڻ سان اڇا ناهن ٿيندا ۽ گهڻو ڪري مٿي، ڳچيءَ ۽ ڌڙ تي ظاهر ٿيندا آهن.<ref name=Andrew2020/> اڪثر اهي ڄمڻ کان ٽي کان ڇهه هفتا پوءِ آهستي آهستي ختم ٿي ويندا آهن ۽ پٺيان ڀور رنگ جا نشان ڇڏي سگهن ٿا.<ref name=Mehta2008>{{cite journal |last1=Mehta |first1=Vandana |last2=Balachandran |first2=C. |last3=Lonikar |first3=Vrushali |title=Blueberry muffin baby: a pictoral {{sic|nolink=y}} differential diagnosis |journal=Dermatology Online Journal |date=28 February 2008 |volume=14 |issue=2 |pages=8 |doi=10.5070/D353q852nc |pmid=18700111 |issn=1087-2108}}</ref> جيڪڏهن سبب ڪينسر هجي ته داڻا عام طور تي گهٽ تعداد ۾، وڌيڪ سخت ۽ وڏا هوندا آهن.<ref name=Manning2019>{{cite journal |last1=Manning |first1=Jamie Rosen |last2=Lee |first2=Diana H. |title=Uncommon Neonatal Skin Lesions |journal=Pediatric Annals |date=1 January 2019 |volume=48 |issue=1 |pages=e30–e35 |doi=10.3928/19382359-20181212-02 |pmid=30653640 |s2cid=58611792 |issn=1938-2359 }}</ref> هي حالت ان وقت به پيدا ٿي سگهي ٿي جڏهن [[جنين]] کي رحم اندر [[پيدائشي روبيلا]]، [[پيدائشي سائيٽو ميگالو وائرس انفيڪشن]]، [[ٽوڪسوپلازموسس]] يا [[ڪاڪسيڪي وائرس]] جي انفيڪشن ٿئي.<ref name=Weedon2017>{{cite book|last=Johnstone|first=Ronald B.|title=Weedon's Skin Pathology Essentials|chapter-url=https://books.google.com/books?id=NTE_DAAAQBAJ&pg=PA763|year=2017|publisher=Elsevier|isbn=978-0-7020-6830-0|edition=2nd|page=763|chapter=12. Disorders of elastic tissue|access-date=2022-03-26|archive-date=2021-05-25|archive-url=https://web.archive.org/web/20210525215313/https://books.google.com/books?id=NTE_DAAAQBAJ|url-status=live}}</ref> ٻين وائرس سببن ۾ [[پاروووائرس بي 19]] ۽ [[پيدائشي هرپس سمپليڪس]] شامل آهن.<ref name=Andrew2020/> غير متعدي سببن ۾ [[نون ڄاول ٻار جي هيموليٽڪ بيماري]]، [[موروثي اسفيروسائيٽوسس]]، [[ٽوئن-ٽو-ٽوئن ٽرانسفيوزن سنڊروم]] ۽ [[ايريٿروپوئيٽن|ريڪامبيننٽ ايريٿروپوئيٽن جي استعمال]] شامل آهن.<ref name=Andrew2020/> ڪجهه قسم جا ڪينسر پڻ هن حالت جو سبب بڻجي سگهن ٿا، جهڙوڪ [[رهيبڊومايو سارڪوما]]، هڏن کان ٻاهر پيدا ٿيندڙ [[ايوِنگ سارڪوما]]، [[لينگرهانس سيل هسٽيو سائيٽوسس]]، پيدائشي [[ليوڪيميا]] ۽ [[نيوروبلاسٽوما]].<ref name=Andrew2020/> عام جنيني واڌ ويجهه دوران [[هيماتوپوئيسس|رت جي پيداوار]] حمل جي پنجين مهيني تائين چمڙي اندر به ٿي سگهي ٿي.<ref name=Mehta2008/> نون ڄاول ٻار ۾ بلو بيري مفن جا نشان ڄمڻ کان پوءِ به چمڙي اندر رت جي پيداوار جاري رهڻ جي علامت هوندا آهن.<ref name=Mehta2008/> == نشانيون ۽ علامتون == اهي زخم عام طور تي غير اڇا ٿيندڙ [[ميڪيول]] يا [[پيپيول]] هوندا آهن، جيڪي نون ڄاول ٻار ۾ سڄي جسم تي پکڙيل ريش جي صورت ۾ ظاهر ٿيندا آهن.<ref name=Mehta2008/> == سبب == عام جنيني ارتقا دوران [[هيماتوپوئيسس]] حمل جي پنجين مهيني تائين ڊرمس ۾ ٿي سگهي ٿي.<ref name=Mehta2008/> نون ڄاول ٻار ۾ بلو بيري مفن جا زخم ان ڳالهه جي نشاندهي ڪن ٿا ته چمڙي اندر ايڪسٽرا ميڊلري هيماتوپوئيسس حمل واري عرصي کان پوءِ به جاري رهي آهي.<ref name=Mehta2008/> شروع ۾ بلو بيري مفن ريش کي پيدائشي [[روبيلا]] جي خاص سڃاڻپ سمجهيو ويندو هو، پر هاڻي معلوم ٿيو آهي ته اهو ڪيترين ئي رحم اندر ٿيندڙ انفيڪشنن، رت جي بيمارين ۽ ڪينسرن سان لاڳاپيل ٿي سگهي ٿو.<ref name=Mehta2008/> ٻيون ٽارچ انفيڪشنون جيڪي هن ريش جو سبب بڻجن ٿيون، تن ۾ [[سائيٽو ميگالو وائرس]]،<ref name="pmid17984414">{{cite journal |vauthors=Gaffin JM, Gallagher PG |title=Picture of the month. Blueberry muffin baby (extramedullary hematopoiesis) due to congenital cytomegalovirus infection |journal=Arch Pediatr Adolesc Med |volume=161 |issue=11 |pages=1102–3 |date=November 2007 |pmid=17984414 |doi=10.1001/archpedi.161.11.1102 |url=http://archpedi.ama-assn.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=17984414|doi-access=free |url-access=subscription }}</ref> هرپس وائرس ۽ ٽوڪسوپلازما شامل آهن. رت جون بيماريون جهڙوڪ [[موروثي اسفيروسائيٽوسس]] ۽ [[نون ڄاول ٻار جي هيموليٽڪ بيماري]] پڻ اضافي رت جي پيداوار وڌائي بلو بيري مفن بيبي جو سبب بڻجي سگهن ٿيون. اهو به ممڪن آهي ته اهڙي ريش وارو ٻار ڪنهن لڪل ڪينسر جهڙوڪ [[نيوروبلاسٽوما]] يا پيدائشي [[ليوڪيميا]] ۾ مبتلا هجي.<ref name=":2">{{Cite journal|last1=Debord|first1=Camille|last2=Grain|first2=Audrey|last3=Theisen|first3=Olivier|last4=Boutault|first4=Robin|last5=Rialland|first5=Fanny|last6=Eveillard|first6=Marion|date=February 2018|title=A blueberry muffin rash at birth|journal=British Journal of Haematology|volume=182|issue=2|pages=168|doi=10.1111/bjh.15135|issn=1365-2141|pmid=29468630|s2cid=3463153|doi-access=free}}</ref> === متعدي سبب === * [[ٽوڪسوپلازموسس]]: ''ٽوڪسوپلازما گونڊيائي'' نالي پيراسائيٽ سبب ٿيندڙ ٽارچ انفيڪشن. عام طور تي اڌ پچايل گوشت يا ٻلي جي فضلي سان رابطي سان لاڳاپيل هوندي آهي. علامتن ۾ [[دورا]]، [[هائيڊروسيفيلس]] ۽ [[ڪوريو ريٽينائٽس]] شامل آهن. * [[سائيٽو ميگالو وائرس]]: وائرسي ٽارچ انفيڪشن، جيڪا [[حسي-عصبي ٻوڙائپ]]، [[جگر جي واڌ]] ۽ [[يرقان]] سان لاڳاپيل هوندي آهي. * [[روبيلا]]: وائرسي ٽارچ انفيڪشن، جنهن ۾ ڪنن جي پويان ۽ مٿي جي پٺئين حصي جي لمفي غدودن جي واڌ سان گڏ چهري کان شروع ٿيندڙ ۽ ڌڙ تائين پکڙجندڙ ريش ظاهر ٿئي ٿو. * [[هرپس وائرس]]: وائرسي ٽارچ انفيڪشن، جيڪا سور ڏيندڙ ڦٽن ۽ [[ميننجائٽس]] سان لاڳاپيل هوندي آهي. * [[سفلس]]: ''[[ٽريپونيما پيليڊم]]'' سبب ٿيندڙ بيڪٽيريل ٽارچ انفيڪشن. پيدائشي سفلس ۾ [[سيبر شن]]، زين نما نڪ، [[هچنسن جا ڏند]] ۽ ٻوڙائپ ظاهر ٿي سگهي ٿي. * [[ايپسٽين بار وائرس]]: وائرسي انفيڪشن جيڪا انفيڪشس مونو نيوڪليوسس جو سبب بڻجي ٿي. اها [[لمفي غدودن جي واڌ]]، [[تلي جي واڌ]] ۽ مختلف [[ليمفوما]] سان لاڳاپيل آهي. === رت سان لاڳاپيل سبب === * [[موروثي اسفيروسائيٽوسس]]: [[خودمختيار غالب]] موروثي بيماري، جنهن ۾ ڳاڙهن رت جي خلين جي جھليءَ جا پروٽين غيرمعمولي بڻجي وڃن ٿا. * [[نون ڄاول ٻار جي هيموليٽڪ بيماري]]: ماءُ ۽ ٻار جي رت جي عدم مطابقت سبب پيدا ٿيندڙ حالت، جنهن ۾ ماءُ جون ضدجسمون ٻار جي ڳاڙهن رت جي خلين کي تباهه ڪن ٿيون. === سرطاني سبب === * [[نيوروبلاسٽوما]]: ٻارن ۾ ٿيندڙ ڪينسر جيڪو [[نيوروبلاسٽ]] خلين مان پيدا ٿئي ٿو ۽ گهڻو ڪري [[ايڊرينل غدود]] ۾ هوندو آهي. * پيدائشي [[ليوڪيميا]]: اڇن رت جي خلين جو ڪينسر. * پيدائشي [[رهيبڊومايو سارڪوما]]: اهڙين ميزينڪائمل خلين جو ڪينسر جيڪي مڪمل طور عضلاتي خليا نه بڻجي سگهن. === نظامي سبب === * [[لينگرهانس سيل]] هسٽيو سائيٽوسس: [[لينگرهانس سيل]]ن جي غيرمعمولي واڌ سبب پيدا ٿيندڙ حالت. * [[لوپس]]: خودمدافعتي بيماري. == تشخيص == تشخيص مريض جي ظاهري علامتن، جسماني معائني ۽ ليبارٽري جاچن جي گڏيل جائزي تي ٻڌل هوندي آهي. شروعاتي جاچن ۾ عام طور [[مڪمل رت ڳڻپ]] (CBC) ۽ ان جي تفريقي جائزي شامل هوندي آهي ته جيئن ڪنهن بنيادي رت جي بيماري کي سڃاڻي سگهجي.<ref name=":2" /> بلو بيري مفن ريش جي حتمي تصديق بنيادي سبب تي دارومدار رکي ٿي. مثال طور، روبيلا خلاف مخصوص ضدجسمن جي موجودگي، روبيلا وائرس جي ڪلچر يا [[پوليمريز زنجير ردعمل]] ذريعي روبيلا وائرس جي آر اين اي جي سڃاڻپ، پيدائشي روبيلا جي تصديق ڪري سگهن ٿا.<ref name=":0">{{Cite web|title=Rubella, Congenital Syndrome (CRS) 2007 Case Definition {{!}} CDC|date=14 April 2021 |url=https://ndc.services.cdc.gov/case-definitions/rubella-congenital-syndrome-2007/|access-date=2021-11-03|language=en-US}}</ref> پيدائشي روبيلا سان گڏ ٻيون علامتون پڻ ظاهر ٿي سگهن ٿيون، جن ۾ پيدائشي [[گلوڪوما]]، [[يرقان]]، [[هيپاٽو اسپلينو ميگالي|جگر ۽ تلي جي واڌ]]، [[مائڪرو سيفالي]]، [[موتيو]] ۽ [[حسي-عصبي ٻوڙائپ]] شامل آهن. انهن نشانين جي موجودگي بلو بيري مفن بيبي جي سبب طور پيدائشي روبيلا جي تشخيص کي وڌيڪ مضبوط بڻائي ٿي.<ref name=":0" /> پيدائشي روبيلا جي ليبارٽري جاچ ٻار جي هڪ سال جي عمر کان اڳ ڪرڻ گهرجي، ڇاڪاڻ⁠تہ ان کان پوءِ تشخيص وڌيڪ مشڪل ٿي ويندي آهي.<ref>{{Cite journal|last=Kimberlin|first=David|title=Red Book 2018-2021 Report of Committee on Infectious Diseases|journal=Red Book: Report of the Committee on Infectious Diseases|publisher=American Academy of Pediatrics|year=2018|issn=1080-0131|location=Itasca, IL|pages=705|language=English}}</ref> جيڪڏهن سبب [[سائيٽو ميگالو وائرس]] (CMV) جي انفيڪشن هجي ته مريض ۾ ٻوڙائپ ۽ [[ڪوريو ريٽينائٽس]] جهڙيون لاڳاپيل علامتون به موجود ٿي سگهن ٿيون. ليبارٽري جاچن ۾ اينٽي سائيٽو ميگالو وائرس ضدجسمن جو وڌيڪ مقدار، پيشاب جي سي ايم وي ڪلچر جو مثبت نتيجو ۽ [[ٿرومبوسائٽوپينيا]] ملي سگهي ٿي.<ref name=Mehta2008/> جيڪڏهن سبب [[نون ڄاول ٻار جي هيموليٽڪ بيماري]] يا [[موروثي اسفيروسائيٽوسس]] هجي ته نون ڄاول ٻار ۾ مثبت ڪومبس ٽيسٽ ۽ غير مربوط هائپر بلي روبينيميا موجود هوندي.<ref name=Mehta2008/> سرطان جهڙوڪ [[نيوروبلاسٽوما]] ۽ [[ايڪيوٽ مائيلوئيڊ ليوڪيميا]] به ناياب پر ممڪن سبب آهن. گهڻو ڪري انهن حالتن جي تشخيص [[ايميونوهسٽوڪيمسٽري]] ۽ [[بايوپسي]] ذريعي ڪئي ويندي آهي.<ref name=Mehta2008/> == اڳڪٿي == اڳڪٿي بنيادي سبب تي دارومدار رکي ٿي. عام طور تي ڄمڻ کان پوءِ ٽن کان ڇهن هفتن اندر چمڙي جا زخم ختم ٿي وڃڻ گهرجن.<ref name=Mehta2008/> هڪ دستاويزي ڪيس ۾ شديد [[رت جي گهٽتائي]] ۾ مبتلا نون ڄاول ٻار کي رت جي منتقلي ڏيڻ کان پوءِ هي ريش مڪمل طور ختم ٿي ويو هو.<ref name=":3" /> هي ريش گهڻو ڪري عارضي هوندو آهي ۽ بنيادي سبب جي علاج سان پاڻمرادو ختم ٿي ويندو آهي. == علاج == علاج بنيادي سبب مطابق مختلف هوندو آهي. جيڪڏهن نمايان [[رت جي گهٽتائي]] موجود هجي ته [[رت جي منتقلي]] ضروري ٿي سگهي ٿي.<ref name=":3" /> پيدائشي روبيلا جي صورت ۾ هن وقت ڪو مخصوص علاج موجود ناهي. تنهن ڪري علاج جو بنيادي مقصد بيماري کان بچاءُ آهي. [[ايم ايم آر ويڪسين]] پيدائشي روبيلا کان بچاءَ ۾ تمام گهڻي اثرائتي آهي ۽ ٻارن جي معمول واري حفاظتي ٽيڪاڪاري شيڊول جو حصو طور ڏني ويندي آهي.<ref>{{Cite journal|last1=Lambert|first1=Nathaniel|last2=Strebel|first2=Peter|last3=Orenstein|first3=Walter|last4=Icenogle|first4=Joseph|last5=Poland|first5=Gregory A.|date=2015-06-06|title=Rubella|journal=Lancet|volume=385|issue=9984|pages=2297–2307|doi=10.1016/S0140-6736(14)60539-0|issn=1474-547X|pmc=4514442|pmid=25576992}}</ref> پيدائشي سي ايم وي انفيڪشن وارن نون ڄاول ٻارن کي ضد وائرسي دوائون ڏنيون وينديون آهن. گهڻو ڪري [[والگين سائيڪلووير]] يا [[گين سائيڪلووير]] پهرين ترجيح واريون ضد وائرسي دوائون هونديون آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Nassetta|first1=Lauren|last2=Kimberlin|first2=David|last3=Whitley|first3=Richard|date=May 2009|title=Treatment of congenital cytomegalovirus infection: implications for future therapeutic strategies|journal=The Journal of Antimicrobial Chemotherapy|volume=63|issue=5|pages=862–867|doi=10.1093/jac/dkp083|issn=1460-2091|pmc=2667137|pmid=19287011}}</ref> جيڪڏهن سبب سرطان هجي ته مريض کي مناسب سرطان مخالف علاج، جهڙوڪ [[ڪيموٿراپي]]، ڏنو ويندو.<ref name=":2" /> مجموعي طور تي بلو بيري مفن بيبي جو علاج بنيادي سبب جي سڃاڻپ ۽ ان جي علاج تي مرڪوز هوندو آهي. == پڻ ڏسو == * [[چمڙي جي بيمارين جي فهرست]] == حوالا == {{reflist}} == خارجي ڳنڍڻا == * {{DermAtlas|1885510711}} {{Medical resources | ICD11 = {{ICD11|KC40.Y}} | ICD10 = {{ICD10|P83.8}} | ICD10CM = <!-- {{ICD10CM|Xxx.xxxx}} --> | ICD9 = {{ICD9|778.8}} | ICDO = | OMIM = | MeshID = | DiseasesDB = 65096 | SNOMED CT = | Curlie = | MedlinePlus = | eMedicineSubj = | eMedicineTopic = | PatientUK = | NCI = | GeneReviewsNBK = | GeneReviewsName = | NORD = | GARDNum = | GARDName = | RP = 23987 | AO = | WO = | OrthoInfo = | Orphanet = | Scholia = Q13113715 | OB = }} {{Cutaneous vasculitis}} [[زمرو:رت جي نالين سان لاڳاپيل جلدي بيماريون]] 0yfsq5eqd727y4jxzpttqb5pkr96c7d 387217 387216 2026-06-21T00:09:27Z Intisar Ali 8681 /* */ 387217 wikitext text/x-wiki {{short description|نون ڄاول ٻار ۾ رت جي وڌيل پيداوار سبب نيري-واڱڻائي چمڙي جا داڻا}} {{Infobox medical condition (new) | name = بلوبيري مفن ٻار | synonym = | image = File:Blueberry_muffin_baby.jpg | image_size = | alt = | caption = نون ڄاول ٻار جنهن ۾ بلو بيري مفن بيبي جون عام چمڙي واريون تبديليون موجود آهن. | pronounce = | specialty = [[ٻارن جي طب]]، [[جلد جي بيمارين جي طب]] | symptoms = چهري، ڳچيءَ ۽ ڌڙ تي ڳاڙهي-نيري رنگ جا پورپورا جهڙا داغ<ref name=Andrew2020/> | complications = | onset = | duration = | types = | causes = [[پيدائشي روبيلا]]، پيدائشي سي ايم وي، ٻيون ٽارچ انفيڪشنون، رت جون بيماريون ۽ ڪينسر<ref name=Andrew2020/> | risks = | diagnosis = [[مڪمل رت ڳڻپ]]، [[ٽارچ انفيڪشن]]، [[هيموگلوبن]]، وائرس ڪلچر، ڪومبس ٽيسٽ ۽ چمڙي جي بايوپسي لاءِ رت جا جاچ ٽيسٽ<ref name=Andrew2020/> | differential = [[هيمينجيوپيري سائيٽوما]]، [[بلو ربر بليب نيوس]]، [[هيمينجيوما]]، [[گلومينجيوما]]<ref name=Andrew2020/> | prevention = [[ايم ايم آر ويڪسين]] پيدائشي روبيلا کان بچاءُ فراهم ڪري ٿي | treatment = | medication = | prognosis = | frequency = غير عام<ref name=Manning2019/> | deaths = }} '''بلو بيري مفن ٻار''' (''Blueberry muffin baby'')، جنهن کي '''ڊرمل ايڪسٽرا ميڊلري هيماتوپوئيسس''' پڻ چيو ويندو آهي، اهڙو [[نئون ڄاول ٻار]] جنهن جي چمڙي تي گهڻا [[پورپورا (طب)|پورپورا]] جهڙا داغ موجود هجن. هي حالت ڪيترين ئي غير سرطاني ۽ سرطاني بيمارين سان لاڳاپيل هوندي آهي، جن ۾ [[ايڪسٽرا ميڊلري هيماتوپوئيسس|چمڙي اندر اضافي رت جي پيداوار]] ٿيندي آهي.<ref name=Andrew2020>{{cite book |last1=James |first1=William D. |last2=Elston |first2=Dirk |last3=Treat |first3=James R. |last4=Rosenbach |first4=Misha A. |last5=Neuhaus |first5=Isaac |title=Andrews' Diseases of the Skin: Clinical Dermatology |date=2020 |publisher=Elsevier |location=Edinburgh |isbn=978-0-323-54753-6 |page=831 |edition=13th |chapter-url=https://books.google.com/books?id=UEaEDwAAQBAJ&pg=PA831 |language=en |chapter=35. Cutaneous vascular diseases |access-date=2022-03-26 |archive-date=2022-03-26 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220326171123/https://books.google.com/books?id=UEaEDwAAQBAJ&newbks=0&printsec=frontcover&pg=PA831&dq=Cutaneous+vascular&hl=en |url-status=live }}</ref> اهي داڻا عام طور تي 1 کان 7 ملي ميٽر تائين هوندا آهن، دٻائڻ سان اڇا ناهن ٿيندا ۽ گهڻو ڪري مٿي، ڳچيءَ ۽ ڌڙ تي ظاهر ٿيندا آهن.<ref name=Andrew2020/> اڪثر اهي ڄمڻ کان ٽي کان ڇهه هفتا پوءِ آهستي آهستي ختم ٿي ويندا آهن ۽ پٺيان ڀور رنگ جا نشان ڇڏي سگهن ٿا.<ref name=Mehta2008>{{cite journal |last1=Mehta |first1=Vandana |last2=Balachandran |first2=C. |last3=Lonikar |first3=Vrushali |title=Blueberry muffin baby: a pictoral {{sic|nolink=y}} differential diagnosis |journal=Dermatology Online Journal |date=28 February 2008 |volume=14 |issue=2 |pages=8 |doi=10.5070/D353q852nc |pmid=18700111 |issn=1087-2108}}</ref> جيڪڏهن سبب ڪينسر هجي ته داڻا عام طور تي گهٽ تعداد ۾، وڌيڪ سخت ۽ وڏا هوندا آهن.<ref name=Manning2019>{{cite journal |last1=Manning |first1=Jamie Rosen |last2=Lee |first2=Diana H. |title=Uncommon Neonatal Skin Lesions |journal=Pediatric Annals |date=1 January 2019 |volume=48 |issue=1 |pages=e30–e35 |doi=10.3928/19382359-20181212-02 |pmid=30653640 |s2cid=58611792 |issn=1938-2359 }}</ref> هي حالت ان وقت به پيدا ٿي سگهي ٿي جڏهن [[جنين]] کي رحم اندر [[پيدائشي روبيلا]]، [[پيدائشي سائيٽو ميگالو وائرس انفيڪشن]]، [[ٽوڪسوپلازموسس]] يا [[ڪاڪسيڪي وائرس]] جي انفيڪشن ٿئي.<ref name=Weedon2017>{{cite book|last=Johnstone|first=Ronald B.|title=Weedon's Skin Pathology Essentials|chapter-url=https://books.google.com/books?id=NTE_DAAAQBAJ&pg=PA763|year=2017|publisher=Elsevier|isbn=978-0-7020-6830-0|edition=2nd|page=763|chapter=12. Disorders of elastic tissue|access-date=2022-03-26|archive-date=2021-05-25|archive-url=https://web.archive.org/web/20210525215313/https://books.google.com/books?id=NTE_DAAAQBAJ|url-status=live}}</ref> ٻين وائرس سببن ۾ [[پاروووائرس بي 19]] ۽ [[پيدائشي هرپس سمپليڪس]] شامل آهن.<ref name=Andrew2020/> غير متعدي سببن ۾ [[نون ڄاول ٻار جي هيموليٽڪ بيماري]]، [[موروثي اسفيروسائيٽوسس]]، [[ٽوئن-ٽو-ٽوئن ٽرانسفيوزن سنڊروم]] ۽ [[ايريٿروپوئيٽن|ريڪامبيننٽ ايريٿروپوئيٽن جي استعمال]] شامل آهن.<ref name=Andrew2020/> ڪجهه قسم جا ڪينسر پڻ هن حالت جو سبب بڻجي سگهن ٿا، جهڙوڪ [[رهيبڊومايو سارڪوما]]، هڏن کان ٻاهر پيدا ٿيندڙ [[ايوِنگ سارڪوما]]، [[لينگرهانس سيل هسٽيو سائيٽوسس]]، پيدائشي [[ليوڪيميا]] ۽ [[نيوروبلاسٽوما]].<ref name=Andrew2020/> عام جنيني واڌ ويجهه دوران [[هيماتوپوئيسس|رت جي پيداوار]] حمل جي پنجين مهيني تائين چمڙي اندر به ٿي سگهي ٿي.<ref name=Mehta2008/> نون ڄاول ٻار ۾ بلو بيري مفن جا نشان ڄمڻ کان پوءِ به چمڙي اندر رت جي پيداوار جاري رهڻ جي علامت هوندا آهن.<ref name=Mehta2008/> == نشانيون ۽ علامتون == اهي زخم عام طور تي غير اڇا ٿيندڙ [[ميڪيول]] يا [[پيپيول]] هوندا آهن، جيڪي نون ڄاول ٻار ۾ سڄي جسم تي پکڙيل ريش جي صورت ۾ ظاهر ٿيندا آهن.<ref name=Mehta2008/> == سبب == عام جنيني ارتقا دوران [[هيماتوپوئيسس]] حمل جي پنجين مهيني تائين ڊرمس ۾ ٿي سگهي ٿي.<ref name=Mehta2008/> نون ڄاول ٻار ۾ بلو بيري مفن جا زخم ان ڳالهه جي نشاندهي ڪن ٿا ته چمڙي اندر ايڪسٽرا ميڊلري هيماتوپوئيسس حمل واري عرصي کان پوءِ به جاري رهي آهي.<ref name=Mehta2008/> شروع ۾ بلو بيري مفن ريش کي پيدائشي [[روبيلا]] جي خاص سڃاڻپ سمجهيو ويندو هو، پر هاڻي معلوم ٿيو آهي ته اهو ڪيترين ئي رحم اندر ٿيندڙ انفيڪشنن، رت جي بيمارين ۽ ڪينسرن سان لاڳاپيل ٿي سگهي ٿو.<ref name=Mehta2008/> ٻيون ٽارچ انفيڪشنون جيڪي هن ريش جو سبب بڻجن ٿيون، تن ۾ [[سائيٽو ميگالو وائرس]]،<ref name="pmid17984414">{{cite journal |vauthors=Gaffin JM, Gallagher PG |title=Picture of the month. Blueberry muffin baby (extramedullary hematopoiesis) due to congenital cytomegalovirus infection |journal=Arch Pediatr Adolesc Med |volume=161 |issue=11 |pages=1102–3 |date=November 2007 |pmid=17984414 |doi=10.1001/archpedi.161.11.1102 |url=http://archpedi.ama-assn.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=17984414|doi-access=free |url-access=subscription }}</ref> هرپس وائرس ۽ ٽوڪسوپلازما شامل آهن. رت جون بيماريون جهڙوڪ [[موروثي اسفيروسائيٽوسس]] ۽ [[نون ڄاول ٻار جي هيموليٽڪ بيماري]] پڻ اضافي رت جي پيداوار وڌائي بلو بيري مفن بيبي جو سبب بڻجي سگهن ٿيون. اهو به ممڪن آهي ته اهڙي ريش وارو ٻار ڪنهن لڪل ڪينسر جهڙوڪ [[نيوروبلاسٽوما]] يا پيدائشي [[ليوڪيميا]] ۾ مبتلا هجي.<ref name=":2">{{Cite journal|last1=Debord|first1=Camille|last2=Grain|first2=Audrey|last3=Theisen|first3=Olivier|last4=Boutault|first4=Robin|last5=Rialland|first5=Fanny|last6=Eveillard|first6=Marion|date=February 2018|title=A blueberry muffin rash at birth|journal=British Journal of Haematology|volume=182|issue=2|pages=168|doi=10.1111/bjh.15135|issn=1365-2141|pmid=29468630|s2cid=3463153|doi-access=free}}</ref> === متعدي سبب === * [[ٽوڪسوپلازموسس]]: ''ٽوڪسوپلازما گونڊيائي'' نالي پيراسائيٽ سبب ٿيندڙ ٽارچ انفيڪشن. عام طور تي اڌ پچايل گوشت يا ٻلي جي فضلي سان رابطي سان لاڳاپيل هوندي آهي. علامتن ۾ [[دورا]]، [[هائيڊروسيفيلس]] ۽ [[ڪوريو ريٽينائٽس]] شامل آهن. * [[سائيٽو ميگالو وائرس]]: وائرسي ٽارچ انفيڪشن، جيڪا [[حسي-عصبي ٻوڙائپ]]، [[جگر جي واڌ]] ۽ [[يرقان]] سان لاڳاپيل هوندي آهي. * [[روبيلا]]: وائرسي ٽارچ انفيڪشن، جنهن ۾ ڪنن جي پويان ۽ مٿي جي پٺئين حصي جي لمفي غدودن جي واڌ سان گڏ چهري کان شروع ٿيندڙ ۽ ڌڙ تائين پکڙجندڙ ريش ظاهر ٿئي ٿو. * [[هرپس وائرس]]: وائرسي ٽارچ انفيڪشن، جيڪا سور ڏيندڙ ڦٽن ۽ [[ميننجائٽس]] سان لاڳاپيل هوندي آهي. * [[سفلس]]: ''[[ٽريپونيما پيليڊم]]'' سبب ٿيندڙ بيڪٽيريل ٽارچ انفيڪشن. پيدائشي سفلس ۾ [[سيبر شن]]، زين نما نڪ، [[هچنسن جا ڏند]] ۽ ٻوڙائپ ظاهر ٿي سگهي ٿي. * [[ايپسٽين بار وائرس]]: وائرسي انفيڪشن جيڪا انفيڪشس مونو نيوڪليوسس جو سبب بڻجي ٿي. اها [[لمفي غدودن جي واڌ]]، [[تلي جي واڌ]] ۽ مختلف [[ليمفوما]] سان لاڳاپيل آهي. === رت سان لاڳاپيل سبب === * [[موروثي اسفيروسائيٽوسس]]: [[خودمختيار غالب]] موروثي بيماري، جنهن ۾ ڳاڙهن رت جي خلين جي جھليءَ جا پروٽين غيرمعمولي بڻجي وڃن ٿا. * [[نون ڄاول ٻار جي هيموليٽڪ بيماري]]: ماءُ ۽ ٻار جي رت جي عدم مطابقت سبب پيدا ٿيندڙ حالت، جنهن ۾ ماءُ جون ضدجسمون ٻار جي ڳاڙهن رت جي خلين کي تباهه ڪن ٿيون. === سرطاني سبب === * [[نيوروبلاسٽوما]]: ٻارن ۾ ٿيندڙ ڪينسر جيڪو [[نيوروبلاسٽ]] خلين مان پيدا ٿئي ٿو ۽ گهڻو ڪري [[ايڊرينل غدود]] ۾ هوندو آهي. * پيدائشي [[ليوڪيميا]]: اڇن رت جي خلين جو ڪينسر. * پيدائشي [[رهيبڊومايو سارڪوما]]: اهڙين ميزينڪائمل خلين جو ڪينسر جيڪي مڪمل طور عضلاتي خليا نه بڻجي سگهن. === نظامي سبب === * [[لينگرهانس سيل]] هسٽيو سائيٽوسس: [[لينگرهانس سيل]]ن جي غيرمعمولي واڌ سبب پيدا ٿيندڙ حالت. * [[لوپس]]: خودمدافعتي بيماري. == تشخيص == تشخيص مريض جي ظاهري علامتن، جسماني معائني ۽ ليبارٽري جاچن جي گڏيل جائزي تي ٻڌل هوندي آهي. شروعاتي جاچن ۾ عام طور [[مڪمل رت ڳڻپ]] (CBC) ۽ ان جي تفريقي جائزي شامل هوندي آهي ته جيئن ڪنهن بنيادي رت جي بيماري کي سڃاڻي سگهجي.<ref name=":2" /> بلو بيري مفن ريش جي حتمي تصديق بنيادي سبب تي دارومدار رکي ٿي. مثال طور، روبيلا خلاف مخصوص ضدجسمن جي موجودگي، روبيلا وائرس جي ڪلچر يا [[پوليمريز زنجير ردعمل]] ذريعي روبيلا وائرس جي آر اين اي جي سڃاڻپ، پيدائشي روبيلا جي تصديق ڪري سگهن ٿا.<ref name=":0">{{Cite web|title=Rubella, Congenital Syndrome (CRS) 2007 Case Definition {{!}} CDC|date=14 April 2021 |url=https://ndc.services.cdc.gov/case-definitions/rubella-congenital-syndrome-2007/|access-date=2021-11-03|language=en-US}}</ref> پيدائشي روبيلا سان گڏ ٻيون علامتون پڻ ظاهر ٿي سگهن ٿيون، جن ۾ پيدائشي [[گلوڪوما]]، [[يرقان]]، [[هيپاٽو اسپلينو ميگالي|جگر ۽ تلي جي واڌ]]، [[مائڪرو سيفالي]]، [[موتيو]] ۽ [[حسي-عصبي ٻوڙائپ]] شامل آهن. انهن نشانين جي موجودگي بلو بيري مفن بيبي جي سبب طور پيدائشي روبيلا جي تشخيص کي وڌيڪ مضبوط بڻائي ٿي.<ref name=":0" /> پيدائشي روبيلا جي ليبارٽري جاچ ٻار جي هڪ سال جي عمر کان اڳ ڪرڻ گهرجي، ڇاڪاڻ⁠تہ ان کان پوءِ تشخيص وڌيڪ مشڪل ٿي ويندي آهي.<ref>{{Cite journal|last=Kimberlin|first=David|title=Red Book 2018-2021 Report of Committee on Infectious Diseases|journal=Red Book: Report of the Committee on Infectious Diseases|publisher=American Academy of Pediatrics|year=2018|issn=1080-0131|location=Itasca, IL|pages=705|language=English}}</ref> جيڪڏهن سبب [[سائيٽو ميگالو وائرس]] (CMV) جي انفيڪشن هجي ته مريض ۾ ٻوڙائپ ۽ [[ڪوريو ريٽينائٽس]] جهڙيون لاڳاپيل علامتون به موجود ٿي سگهن ٿيون. ليبارٽري جاچن ۾ اينٽي سائيٽو ميگالو وائرس ضدجسمن جو وڌيڪ مقدار، پيشاب جي سي ايم وي ڪلچر جو مثبت نتيجو ۽ [[ٿرومبوسائٽوپينيا]] ملي سگهي ٿي.<ref name=Mehta2008/> جيڪڏهن سبب [[نون ڄاول ٻار جي هيموليٽڪ بيماري]] يا [[موروثي اسفيروسائيٽوسس]] هجي ته نون ڄاول ٻار ۾ مثبت ڪومبس ٽيسٽ ۽ غير مربوط هائپر بلي روبينيميا موجود هوندي.<ref name=Mehta2008/> سرطان جهڙوڪ [[نيوروبلاسٽوما]] ۽ [[ايڪيوٽ مائيلوئيڊ ليوڪيميا]] به ناياب پر ممڪن سبب آهن. گهڻو ڪري انهن حالتن جي تشخيص [[ايميونوهسٽوڪيمسٽري]] ۽ [[بايوپسي]] ذريعي ڪئي ويندي آهي.<ref name=Mehta2008/> == اڳڪٿي == اڳڪٿي بنيادي سبب تي دارومدار رکي ٿي. عام طور تي ڄمڻ کان پوءِ ٽن کان ڇهن هفتن اندر چمڙي جا زخم ختم ٿي وڃڻ گهرجن.<ref name=Mehta2008/> هڪ دستاويزي ڪيس ۾ شديد [[رت جي گهٽتائي]] ۾ مبتلا نون ڄاول ٻار کي رت جي منتقلي ڏيڻ کان پوءِ هي ريش مڪمل طور ختم ٿي ويو هو.<ref name=":3" /> هي ريش گهڻو ڪري عارضي هوندو آهي ۽ بنيادي سبب جي علاج سان پاڻمرادو ختم ٿي ويندو آهي. == علاج == علاج بنيادي سبب مطابق مختلف هوندو آهي. جيڪڏهن نمايان [[رت جي گهٽتائي]] موجود هجي ته [[رت جي منتقلي]] ضروري ٿي سگهي ٿي.<ref name=":3" /> پيدائشي روبيلا جي صورت ۾ هن وقت ڪو مخصوص علاج موجود ناهي. تنهن ڪري علاج جو بنيادي مقصد بيماري کان بچاءُ آهي. [[ايم ايم آر ويڪسين]] پيدائشي روبيلا کان بچاءَ ۾ تمام گهڻي اثرائتي آهي ۽ ٻارن جي معمول واري حفاظتي ٽيڪاڪاري شيڊول جو حصو طور ڏني ويندي آهي.<ref>{{Cite journal|last1=Lambert|first1=Nathaniel|last2=Strebel|first2=Peter|last3=Orenstein|first3=Walter|last4=Icenogle|first4=Joseph|last5=Poland|first5=Gregory A.|date=2015-06-06|title=Rubella|journal=Lancet|volume=385|issue=9984|pages=2297–2307|doi=10.1016/S0140-6736(14)60539-0|issn=1474-547X|pmc=4514442|pmid=25576992}}</ref> پيدائشي سي ايم وي انفيڪشن وارن نون ڄاول ٻارن کي ضد وائرسي دوائون ڏنيون وينديون آهن. گهڻو ڪري [[والگين سائيڪلووير]] يا [[گين سائيڪلووير]] پهرين ترجيح واريون ضد وائرسي دوائون هونديون آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Nassetta|first1=Lauren|last2=Kimberlin|first2=David|last3=Whitley|first3=Richard|date=May 2009|title=Treatment of congenital cytomegalovirus infection: implications for future therapeutic strategies|journal=The Journal of Antimicrobial Chemotherapy|volume=63|issue=5|pages=862–867|doi=10.1093/jac/dkp083|issn=1460-2091|pmc=2667137|pmid=19287011}}</ref> جيڪڏهن سبب سرطان هجي ته مريض کي مناسب سرطان مخالف علاج، جهڙوڪ [[ڪيموٿراپي]]، ڏنو ويندو.<ref name=":2" /> مجموعي طور تي بلو بيري مفن بيبي جو علاج بنيادي سبب جي سڃاڻپ ۽ ان جي علاج تي مرڪوز هوندو آهي. == پڻ ڏسو == * [[چمڙي جي بيمارين جي فهرست]] == حوالا == {{reflist}} == خارجي ڳنڍڻا == * {{DermAtlas|1885510711}} {{Medical resources | ICD11 = {{ICD11|KC40.Y}} | ICD10 = {{ICD10|P83.8}} | ICD10CM = <!-- {{ICD10CM|Xxx.xxxx}} --> | ICD9 = {{ICD9|778.8}} | ICDO = | OMIM = | MeshID = | DiseasesDB = 65096 | SNOMED CT = | Curlie = | MedlinePlus = | eMedicineSubj = | eMedicineTopic = | PatientUK = | NCI = | GeneReviewsNBK = | GeneReviewsName = | NORD = | GARDNum = | GARDName = | RP = 23987 | AO = | WO = | OrthoInfo = | Orphanet = | Scholia = Q13113715 | OB = }} {{Cutaneous vasculitis}} [[زمرو:رت جي نالين سان لاڳاپيل جلدي بيماريون]] j1yks5mn8i6f3gbnfofr8ruot67ztyq 387327 387217 2026-06-21T09:53:47Z Ibne maryam 17680 added [[Category:بيماريون]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 387327 wikitext text/x-wiki {{short description|نون ڄاول ٻار ۾ رت جي وڌيل پيداوار سبب نيري-واڱڻائي چمڙي جا داڻا}} {{Infobox medical condition (new) | name = بلوبيري مفن ٻار | synonym = | image = File:Blueberry_muffin_baby.jpg | image_size = | alt = | caption = نون ڄاول ٻار جنهن ۾ بلو بيري مفن بيبي جون عام چمڙي واريون تبديليون موجود آهن. | pronounce = | specialty = [[ٻارن جي طب]]، [[جلد جي بيمارين جي طب]] | symptoms = چهري، ڳچيءَ ۽ ڌڙ تي ڳاڙهي-نيري رنگ جا پورپورا جهڙا داغ<ref name=Andrew2020/> | complications = | onset = | duration = | types = | causes = [[پيدائشي روبيلا]]، پيدائشي سي ايم وي، ٻيون ٽارچ انفيڪشنون، رت جون بيماريون ۽ ڪينسر<ref name=Andrew2020/> | risks = | diagnosis = [[مڪمل رت ڳڻپ]]، [[ٽارچ انفيڪشن]]، [[هيموگلوبن]]، وائرس ڪلچر، ڪومبس ٽيسٽ ۽ چمڙي جي بايوپسي لاءِ رت جا جاچ ٽيسٽ<ref name=Andrew2020/> | differential = [[هيمينجيوپيري سائيٽوما]]، [[بلو ربر بليب نيوس]]، [[هيمينجيوما]]، [[گلومينجيوما]]<ref name=Andrew2020/> | prevention = [[ايم ايم آر ويڪسين]] پيدائشي روبيلا کان بچاءُ فراهم ڪري ٿي | treatment = | medication = | prognosis = | frequency = غير عام<ref name=Manning2019/> | deaths = }} '''بلو بيري مفن ٻار''' (''Blueberry muffin baby'')، جنهن کي '''ڊرمل ايڪسٽرا ميڊلري هيماتوپوئيسس''' پڻ چيو ويندو آهي، اهڙو [[نئون ڄاول ٻار]] جنهن جي چمڙي تي گهڻا [[پورپورا (طب)|پورپورا]] جهڙا داغ موجود هجن. هي حالت ڪيترين ئي غير سرطاني ۽ سرطاني بيمارين سان لاڳاپيل هوندي آهي، جن ۾ [[ايڪسٽرا ميڊلري هيماتوپوئيسس|چمڙي اندر اضافي رت جي پيداوار]] ٿيندي آهي.<ref name=Andrew2020>{{cite book |last1=James |first1=William D. |last2=Elston |first2=Dirk |last3=Treat |first3=James R. |last4=Rosenbach |first4=Misha A. |last5=Neuhaus |first5=Isaac |title=Andrews' Diseases of the Skin: Clinical Dermatology |date=2020 |publisher=Elsevier |location=Edinburgh |isbn=978-0-323-54753-6 |page=831 |edition=13th |chapter-url=https://books.google.com/books?id=UEaEDwAAQBAJ&pg=PA831 |language=en |chapter=35. Cutaneous vascular diseases |access-date=2022-03-26 |archive-date=2022-03-26 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220326171123/https://books.google.com/books?id=UEaEDwAAQBAJ&newbks=0&printsec=frontcover&pg=PA831&dq=Cutaneous+vascular&hl=en |url-status=live }}</ref> اهي داڻا عام طور تي 1 کان 7 ملي ميٽر تائين هوندا آهن، دٻائڻ سان اڇا ناهن ٿيندا ۽ گهڻو ڪري مٿي، ڳچيءَ ۽ ڌڙ تي ظاهر ٿيندا آهن.<ref name=Andrew2020/> اڪثر اهي ڄمڻ کان ٽي کان ڇهه هفتا پوءِ آهستي آهستي ختم ٿي ويندا آهن ۽ پٺيان ڀور رنگ جا نشان ڇڏي سگهن ٿا.<ref name=Mehta2008>{{cite journal |last1=Mehta |first1=Vandana |last2=Balachandran |first2=C. |last3=Lonikar |first3=Vrushali |title=Blueberry muffin baby: a pictoral {{sic|nolink=y}} differential diagnosis |journal=Dermatology Online Journal |date=28 February 2008 |volume=14 |issue=2 |pages=8 |doi=10.5070/D353q852nc |pmid=18700111 |issn=1087-2108}}</ref> جيڪڏهن سبب ڪينسر هجي ته داڻا عام طور تي گهٽ تعداد ۾، وڌيڪ سخت ۽ وڏا هوندا آهن.<ref name=Manning2019>{{cite journal |last1=Manning |first1=Jamie Rosen |last2=Lee |first2=Diana H. |title=Uncommon Neonatal Skin Lesions |journal=Pediatric Annals |date=1 January 2019 |volume=48 |issue=1 |pages=e30–e35 |doi=10.3928/19382359-20181212-02 |pmid=30653640 |s2cid=58611792 |issn=1938-2359 }}</ref> هي حالت ان وقت به پيدا ٿي سگهي ٿي جڏهن [[جنين]] کي رحم اندر [[پيدائشي روبيلا]]، [[پيدائشي سائيٽو ميگالو وائرس انفيڪشن]]، [[ٽوڪسوپلازموسس]] يا [[ڪاڪسيڪي وائرس]] جي انفيڪشن ٿئي.<ref name=Weedon2017>{{cite book|last=Johnstone|first=Ronald B.|title=Weedon's Skin Pathology Essentials|chapter-url=https://books.google.com/books?id=NTE_DAAAQBAJ&pg=PA763|year=2017|publisher=Elsevier|isbn=978-0-7020-6830-0|edition=2nd|page=763|chapter=12. Disorders of elastic tissue|access-date=2022-03-26|archive-date=2021-05-25|archive-url=https://web.archive.org/web/20210525215313/https://books.google.com/books?id=NTE_DAAAQBAJ|url-status=live}}</ref> ٻين وائرس سببن ۾ [[پاروووائرس بي 19]] ۽ [[پيدائشي هرپس سمپليڪس]] شامل آهن.<ref name=Andrew2020/> غير متعدي سببن ۾ [[نون ڄاول ٻار جي هيموليٽڪ بيماري]]، [[موروثي اسفيروسائيٽوسس]]، [[ٽوئن-ٽو-ٽوئن ٽرانسفيوزن سنڊروم]] ۽ [[ايريٿروپوئيٽن|ريڪامبيننٽ ايريٿروپوئيٽن جي استعمال]] شامل آهن.<ref name=Andrew2020/> ڪجهه قسم جا ڪينسر پڻ هن حالت جو سبب بڻجي سگهن ٿا، جهڙوڪ [[رهيبڊومايو سارڪوما]]، هڏن کان ٻاهر پيدا ٿيندڙ [[ايوِنگ سارڪوما]]، [[لينگرهانس سيل هسٽيو سائيٽوسس]]، پيدائشي [[ليوڪيميا]] ۽ [[نيوروبلاسٽوما]].<ref name=Andrew2020/> عام جنيني واڌ ويجهه دوران [[هيماتوپوئيسس|رت جي پيداوار]] حمل جي پنجين مهيني تائين چمڙي اندر به ٿي سگهي ٿي.<ref name=Mehta2008/> نون ڄاول ٻار ۾ بلو بيري مفن جا نشان ڄمڻ کان پوءِ به چمڙي اندر رت جي پيداوار جاري رهڻ جي علامت هوندا آهن.<ref name=Mehta2008/> == نشانيون ۽ علامتون == اهي زخم عام طور تي غير اڇا ٿيندڙ [[ميڪيول]] يا [[پيپيول]] هوندا آهن، جيڪي نون ڄاول ٻار ۾ سڄي جسم تي پکڙيل ريش جي صورت ۾ ظاهر ٿيندا آهن.<ref name=Mehta2008/> == سبب == عام جنيني ارتقا دوران [[هيماتوپوئيسس]] حمل جي پنجين مهيني تائين ڊرمس ۾ ٿي سگهي ٿي.<ref name=Mehta2008/> نون ڄاول ٻار ۾ بلو بيري مفن جا زخم ان ڳالهه جي نشاندهي ڪن ٿا ته چمڙي اندر ايڪسٽرا ميڊلري هيماتوپوئيسس حمل واري عرصي کان پوءِ به جاري رهي آهي.<ref name=Mehta2008/> شروع ۾ بلو بيري مفن ريش کي پيدائشي [[روبيلا]] جي خاص سڃاڻپ سمجهيو ويندو هو، پر هاڻي معلوم ٿيو آهي ته اهو ڪيترين ئي رحم اندر ٿيندڙ انفيڪشنن، رت جي بيمارين ۽ ڪينسرن سان لاڳاپيل ٿي سگهي ٿو.<ref name=Mehta2008/> ٻيون ٽارچ انفيڪشنون جيڪي هن ريش جو سبب بڻجن ٿيون، تن ۾ [[سائيٽو ميگالو وائرس]]،<ref name="pmid17984414">{{cite journal |vauthors=Gaffin JM, Gallagher PG |title=Picture of the month. Blueberry muffin baby (extramedullary hematopoiesis) due to congenital cytomegalovirus infection |journal=Arch Pediatr Adolesc Med |volume=161 |issue=11 |pages=1102–3 |date=November 2007 |pmid=17984414 |doi=10.1001/archpedi.161.11.1102 |url=http://archpedi.ama-assn.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=17984414|doi-access=free |url-access=subscription }}</ref> هرپس وائرس ۽ ٽوڪسوپلازما شامل آهن. رت جون بيماريون جهڙوڪ [[موروثي اسفيروسائيٽوسس]] ۽ [[نون ڄاول ٻار جي هيموليٽڪ بيماري]] پڻ اضافي رت جي پيداوار وڌائي بلو بيري مفن بيبي جو سبب بڻجي سگهن ٿيون. اهو به ممڪن آهي ته اهڙي ريش وارو ٻار ڪنهن لڪل ڪينسر جهڙوڪ [[نيوروبلاسٽوما]] يا پيدائشي [[ليوڪيميا]] ۾ مبتلا هجي.<ref name=":2">{{Cite journal|last1=Debord|first1=Camille|last2=Grain|first2=Audrey|last3=Theisen|first3=Olivier|last4=Boutault|first4=Robin|last5=Rialland|first5=Fanny|last6=Eveillard|first6=Marion|date=February 2018|title=A blueberry muffin rash at birth|journal=British Journal of Haematology|volume=182|issue=2|pages=168|doi=10.1111/bjh.15135|issn=1365-2141|pmid=29468630|s2cid=3463153|doi-access=free}}</ref> === متعدي سبب === * [[ٽوڪسوپلازموسس]]: ''ٽوڪسوپلازما گونڊيائي'' نالي پيراسائيٽ سبب ٿيندڙ ٽارچ انفيڪشن. عام طور تي اڌ پچايل گوشت يا ٻلي جي فضلي سان رابطي سان لاڳاپيل هوندي آهي. علامتن ۾ [[دورا]]، [[هائيڊروسيفيلس]] ۽ [[ڪوريو ريٽينائٽس]] شامل آهن. * [[سائيٽو ميگالو وائرس]]: وائرسي ٽارچ انفيڪشن، جيڪا [[حسي-عصبي ٻوڙائپ]]، [[جگر جي واڌ]] ۽ [[يرقان]] سان لاڳاپيل هوندي آهي. * [[روبيلا]]: وائرسي ٽارچ انفيڪشن، جنهن ۾ ڪنن جي پويان ۽ مٿي جي پٺئين حصي جي لمفي غدودن جي واڌ سان گڏ چهري کان شروع ٿيندڙ ۽ ڌڙ تائين پکڙجندڙ ريش ظاهر ٿئي ٿو. * [[هرپس وائرس]]: وائرسي ٽارچ انفيڪشن، جيڪا سور ڏيندڙ ڦٽن ۽ [[ميننجائٽس]] سان لاڳاپيل هوندي آهي. * [[سفلس]]: ''[[ٽريپونيما پيليڊم]]'' سبب ٿيندڙ بيڪٽيريل ٽارچ انفيڪشن. پيدائشي سفلس ۾ [[سيبر شن]]، زين نما نڪ، [[هچنسن جا ڏند]] ۽ ٻوڙائپ ظاهر ٿي سگهي ٿي. * [[ايپسٽين بار وائرس]]: وائرسي انفيڪشن جيڪا انفيڪشس مونو نيوڪليوسس جو سبب بڻجي ٿي. اها [[لمفي غدودن جي واڌ]]، [[تلي جي واڌ]] ۽ مختلف [[ليمفوما]] سان لاڳاپيل آهي. === رت سان لاڳاپيل سبب === * [[موروثي اسفيروسائيٽوسس]]: [[خودمختيار غالب]] موروثي بيماري، جنهن ۾ ڳاڙهن رت جي خلين جي جھليءَ جا پروٽين غيرمعمولي بڻجي وڃن ٿا. * [[نون ڄاول ٻار جي هيموليٽڪ بيماري]]: ماءُ ۽ ٻار جي رت جي عدم مطابقت سبب پيدا ٿيندڙ حالت، جنهن ۾ ماءُ جون ضدجسمون ٻار جي ڳاڙهن رت جي خلين کي تباهه ڪن ٿيون. === سرطاني سبب === * [[نيوروبلاسٽوما]]: ٻارن ۾ ٿيندڙ ڪينسر جيڪو [[نيوروبلاسٽ]] خلين مان پيدا ٿئي ٿو ۽ گهڻو ڪري [[ايڊرينل غدود]] ۾ هوندو آهي. * پيدائشي [[ليوڪيميا]]: اڇن رت جي خلين جو ڪينسر. * پيدائشي [[رهيبڊومايو سارڪوما]]: اهڙين ميزينڪائمل خلين جو ڪينسر جيڪي مڪمل طور عضلاتي خليا نه بڻجي سگهن. === نظامي سبب === * [[لينگرهانس سيل]] هسٽيو سائيٽوسس: [[لينگرهانس سيل]]ن جي غيرمعمولي واڌ سبب پيدا ٿيندڙ حالت. * [[لوپس]]: خودمدافعتي بيماري. == تشخيص == تشخيص مريض جي ظاهري علامتن، جسماني معائني ۽ ليبارٽري جاچن جي گڏيل جائزي تي ٻڌل هوندي آهي. شروعاتي جاچن ۾ عام طور [[مڪمل رت ڳڻپ]] (CBC) ۽ ان جي تفريقي جائزي شامل هوندي آهي ته جيئن ڪنهن بنيادي رت جي بيماري کي سڃاڻي سگهجي.<ref name=":2" /> بلو بيري مفن ريش جي حتمي تصديق بنيادي سبب تي دارومدار رکي ٿي. مثال طور، روبيلا خلاف مخصوص ضدجسمن جي موجودگي، روبيلا وائرس جي ڪلچر يا [[پوليمريز زنجير ردعمل]] ذريعي روبيلا وائرس جي آر اين اي جي سڃاڻپ، پيدائشي روبيلا جي تصديق ڪري سگهن ٿا.<ref name=":0">{{Cite web|title=Rubella, Congenital Syndrome (CRS) 2007 Case Definition {{!}} CDC|date=14 April 2021 |url=https://ndc.services.cdc.gov/case-definitions/rubella-congenital-syndrome-2007/|access-date=2021-11-03|language=en-US}}</ref> پيدائشي روبيلا سان گڏ ٻيون علامتون پڻ ظاهر ٿي سگهن ٿيون، جن ۾ پيدائشي [[گلوڪوما]]، [[يرقان]]، [[هيپاٽو اسپلينو ميگالي|جگر ۽ تلي جي واڌ]]، [[مائڪرو سيفالي]]، [[موتيو]] ۽ [[حسي-عصبي ٻوڙائپ]] شامل آهن. انهن نشانين جي موجودگي بلو بيري مفن بيبي جي سبب طور پيدائشي روبيلا جي تشخيص کي وڌيڪ مضبوط بڻائي ٿي.<ref name=":0" /> پيدائشي روبيلا جي ليبارٽري جاچ ٻار جي هڪ سال جي عمر کان اڳ ڪرڻ گهرجي، ڇاڪاڻ⁠تہ ان کان پوءِ تشخيص وڌيڪ مشڪل ٿي ويندي آهي.<ref>{{Cite journal|last=Kimberlin|first=David|title=Red Book 2018-2021 Report of Committee on Infectious Diseases|journal=Red Book: Report of the Committee on Infectious Diseases|publisher=American Academy of Pediatrics|year=2018|issn=1080-0131|location=Itasca, IL|pages=705|language=English}}</ref> جيڪڏهن سبب [[سائيٽو ميگالو وائرس]] (CMV) جي انفيڪشن هجي ته مريض ۾ ٻوڙائپ ۽ [[ڪوريو ريٽينائٽس]] جهڙيون لاڳاپيل علامتون به موجود ٿي سگهن ٿيون. ليبارٽري جاچن ۾ اينٽي سائيٽو ميگالو وائرس ضدجسمن جو وڌيڪ مقدار، پيشاب جي سي ايم وي ڪلچر جو مثبت نتيجو ۽ [[ٿرومبوسائٽوپينيا]] ملي سگهي ٿي.<ref name=Mehta2008/> جيڪڏهن سبب [[نون ڄاول ٻار جي هيموليٽڪ بيماري]] يا [[موروثي اسفيروسائيٽوسس]] هجي ته نون ڄاول ٻار ۾ مثبت ڪومبس ٽيسٽ ۽ غير مربوط هائپر بلي روبينيميا موجود هوندي.<ref name=Mehta2008/> سرطان جهڙوڪ [[نيوروبلاسٽوما]] ۽ [[ايڪيوٽ مائيلوئيڊ ليوڪيميا]] به ناياب پر ممڪن سبب آهن. گهڻو ڪري انهن حالتن جي تشخيص [[ايميونوهسٽوڪيمسٽري]] ۽ [[بايوپسي]] ذريعي ڪئي ويندي آهي.<ref name=Mehta2008/> == اڳڪٿي == اڳڪٿي بنيادي سبب تي دارومدار رکي ٿي. عام طور تي ڄمڻ کان پوءِ ٽن کان ڇهن هفتن اندر چمڙي جا زخم ختم ٿي وڃڻ گهرجن.<ref name=Mehta2008/> هڪ دستاويزي ڪيس ۾ شديد [[رت جي گهٽتائي]] ۾ مبتلا نون ڄاول ٻار کي رت جي منتقلي ڏيڻ کان پوءِ هي ريش مڪمل طور ختم ٿي ويو هو.<ref name=":3" /> هي ريش گهڻو ڪري عارضي هوندو آهي ۽ بنيادي سبب جي علاج سان پاڻمرادو ختم ٿي ويندو آهي. == علاج == علاج بنيادي سبب مطابق مختلف هوندو آهي. جيڪڏهن نمايان [[رت جي گهٽتائي]] موجود هجي ته [[رت جي منتقلي]] ضروري ٿي سگهي ٿي.<ref name=":3" /> پيدائشي روبيلا جي صورت ۾ هن وقت ڪو مخصوص علاج موجود ناهي. تنهن ڪري علاج جو بنيادي مقصد بيماري کان بچاءُ آهي. [[ايم ايم آر ويڪسين]] پيدائشي روبيلا کان بچاءَ ۾ تمام گهڻي اثرائتي آهي ۽ ٻارن جي معمول واري حفاظتي ٽيڪاڪاري شيڊول جو حصو طور ڏني ويندي آهي.<ref>{{Cite journal|last1=Lambert|first1=Nathaniel|last2=Strebel|first2=Peter|last3=Orenstein|first3=Walter|last4=Icenogle|first4=Joseph|last5=Poland|first5=Gregory A.|date=2015-06-06|title=Rubella|journal=Lancet|volume=385|issue=9984|pages=2297–2307|doi=10.1016/S0140-6736(14)60539-0|issn=1474-547X|pmc=4514442|pmid=25576992}}</ref> پيدائشي سي ايم وي انفيڪشن وارن نون ڄاول ٻارن کي ضد وائرسي دوائون ڏنيون وينديون آهن. گهڻو ڪري [[والگين سائيڪلووير]] يا [[گين سائيڪلووير]] پهرين ترجيح واريون ضد وائرسي دوائون هونديون آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Nassetta|first1=Lauren|last2=Kimberlin|first2=David|last3=Whitley|first3=Richard|date=May 2009|title=Treatment of congenital cytomegalovirus infection: implications for future therapeutic strategies|journal=The Journal of Antimicrobial Chemotherapy|volume=63|issue=5|pages=862–867|doi=10.1093/jac/dkp083|issn=1460-2091|pmc=2667137|pmid=19287011}}</ref> جيڪڏهن سبب سرطان هجي ته مريض کي مناسب سرطان مخالف علاج، جهڙوڪ [[ڪيموٿراپي]]، ڏنو ويندو.<ref name=":2" /> مجموعي طور تي بلو بيري مفن بيبي جو علاج بنيادي سبب جي سڃاڻپ ۽ ان جي علاج تي مرڪوز هوندو آهي. == پڻ ڏسو == * [[چمڙي جي بيمارين جي فهرست]] == حوالا == {{reflist}} == خارجي ڳنڍڻا == * {{DermAtlas|1885510711}} {{Medical resources | ICD11 = {{ICD11|KC40.Y}} | ICD10 = {{ICD10|P83.8}} | ICD10CM = <!-- {{ICD10CM|Xxx.xxxx}} --> | ICD9 = {{ICD9|778.8}} | ICDO = | OMIM = | MeshID = | DiseasesDB = 65096 | SNOMED CT = | Curlie = | MedlinePlus = | eMedicineSubj = | eMedicineTopic = | PatientUK = | NCI = | GeneReviewsNBK = | GeneReviewsName = | NORD = | GARDNum = | GARDName = | RP = 23987 | AO = | WO = | OrthoInfo = | Orphanet = | Scholia = Q13113715 | OB = }} {{Cutaneous vasculitis}} [[زمرو:رت جي نالين سان لاڳاپيل جلدي بيماريون]] [[زمرو:بيماريون]] abld6bc9379j4qqps36jvqo8t7ch0x7 387328 387327 2026-06-21T09:54:59Z Ibne maryam 17680 added [[Category:چمڙيءَ جون بيماريون]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 387328 wikitext text/x-wiki {{short description|نون ڄاول ٻار ۾ رت جي وڌيل پيداوار سبب نيري-واڱڻائي چمڙي جا داڻا}} {{Infobox medical condition (new) | name = بلوبيري مفن ٻار | synonym = | image = File:Blueberry_muffin_baby.jpg | image_size = | alt = | caption = نون ڄاول ٻار جنهن ۾ بلو بيري مفن بيبي جون عام چمڙي واريون تبديليون موجود آهن. | pronounce = | specialty = [[ٻارن جي طب]]، [[جلد جي بيمارين جي طب]] | symptoms = چهري، ڳچيءَ ۽ ڌڙ تي ڳاڙهي-نيري رنگ جا پورپورا جهڙا داغ<ref name=Andrew2020/> | complications = | onset = | duration = | types = | causes = [[پيدائشي روبيلا]]، پيدائشي سي ايم وي، ٻيون ٽارچ انفيڪشنون، رت جون بيماريون ۽ ڪينسر<ref name=Andrew2020/> | risks = | diagnosis = [[مڪمل رت ڳڻپ]]، [[ٽارچ انفيڪشن]]، [[هيموگلوبن]]، وائرس ڪلچر، ڪومبس ٽيسٽ ۽ چمڙي جي بايوپسي لاءِ رت جا جاچ ٽيسٽ<ref name=Andrew2020/> | differential = [[هيمينجيوپيري سائيٽوما]]، [[بلو ربر بليب نيوس]]، [[هيمينجيوما]]، [[گلومينجيوما]]<ref name=Andrew2020/> | prevention = [[ايم ايم آر ويڪسين]] پيدائشي روبيلا کان بچاءُ فراهم ڪري ٿي | treatment = | medication = | prognosis = | frequency = غير عام<ref name=Manning2019/> | deaths = }} '''بلو بيري مفن ٻار''' (''Blueberry muffin baby'')، جنهن کي '''ڊرمل ايڪسٽرا ميڊلري هيماتوپوئيسس''' پڻ چيو ويندو آهي، اهڙو [[نئون ڄاول ٻار]] جنهن جي چمڙي تي گهڻا [[پورپورا (طب)|پورپورا]] جهڙا داغ موجود هجن. هي حالت ڪيترين ئي غير سرطاني ۽ سرطاني بيمارين سان لاڳاپيل هوندي آهي، جن ۾ [[ايڪسٽرا ميڊلري هيماتوپوئيسس|چمڙي اندر اضافي رت جي پيداوار]] ٿيندي آهي.<ref name=Andrew2020>{{cite book |last1=James |first1=William D. |last2=Elston |first2=Dirk |last3=Treat |first3=James R. |last4=Rosenbach |first4=Misha A. |last5=Neuhaus |first5=Isaac |title=Andrews' Diseases of the Skin: Clinical Dermatology |date=2020 |publisher=Elsevier |location=Edinburgh |isbn=978-0-323-54753-6 |page=831 |edition=13th |chapter-url=https://books.google.com/books?id=UEaEDwAAQBAJ&pg=PA831 |language=en |chapter=35. Cutaneous vascular diseases |access-date=2022-03-26 |archive-date=2022-03-26 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220326171123/https://books.google.com/books?id=UEaEDwAAQBAJ&newbks=0&printsec=frontcover&pg=PA831&dq=Cutaneous+vascular&hl=en |url-status=live }}</ref> اهي داڻا عام طور تي 1 کان 7 ملي ميٽر تائين هوندا آهن، دٻائڻ سان اڇا ناهن ٿيندا ۽ گهڻو ڪري مٿي، ڳچيءَ ۽ ڌڙ تي ظاهر ٿيندا آهن.<ref name=Andrew2020/> اڪثر اهي ڄمڻ کان ٽي کان ڇهه هفتا پوءِ آهستي آهستي ختم ٿي ويندا آهن ۽ پٺيان ڀور رنگ جا نشان ڇڏي سگهن ٿا.<ref name=Mehta2008>{{cite journal |last1=Mehta |first1=Vandana |last2=Balachandran |first2=C. |last3=Lonikar |first3=Vrushali |title=Blueberry muffin baby: a pictoral {{sic|nolink=y}} differential diagnosis |journal=Dermatology Online Journal |date=28 February 2008 |volume=14 |issue=2 |pages=8 |doi=10.5070/D353q852nc |pmid=18700111 |issn=1087-2108}}</ref> جيڪڏهن سبب ڪينسر هجي ته داڻا عام طور تي گهٽ تعداد ۾، وڌيڪ سخت ۽ وڏا هوندا آهن.<ref name=Manning2019>{{cite journal |last1=Manning |first1=Jamie Rosen |last2=Lee |first2=Diana H. |title=Uncommon Neonatal Skin Lesions |journal=Pediatric Annals |date=1 January 2019 |volume=48 |issue=1 |pages=e30–e35 |doi=10.3928/19382359-20181212-02 |pmid=30653640 |s2cid=58611792 |issn=1938-2359 }}</ref> هي حالت ان وقت به پيدا ٿي سگهي ٿي جڏهن [[جنين]] کي رحم اندر [[پيدائشي روبيلا]]، [[پيدائشي سائيٽو ميگالو وائرس انفيڪشن]]، [[ٽوڪسوپلازموسس]] يا [[ڪاڪسيڪي وائرس]] جي انفيڪشن ٿئي.<ref name=Weedon2017>{{cite book|last=Johnstone|first=Ronald B.|title=Weedon's Skin Pathology Essentials|chapter-url=https://books.google.com/books?id=NTE_DAAAQBAJ&pg=PA763|year=2017|publisher=Elsevier|isbn=978-0-7020-6830-0|edition=2nd|page=763|chapter=12. Disorders of elastic tissue|access-date=2022-03-26|archive-date=2021-05-25|archive-url=https://web.archive.org/web/20210525215313/https://books.google.com/books?id=NTE_DAAAQBAJ|url-status=live}}</ref> ٻين وائرس سببن ۾ [[پاروووائرس بي 19]] ۽ [[پيدائشي هرپس سمپليڪس]] شامل آهن.<ref name=Andrew2020/> غير متعدي سببن ۾ [[نون ڄاول ٻار جي هيموليٽڪ بيماري]]، [[موروثي اسفيروسائيٽوسس]]، [[ٽوئن-ٽو-ٽوئن ٽرانسفيوزن سنڊروم]] ۽ [[ايريٿروپوئيٽن|ريڪامبيننٽ ايريٿروپوئيٽن جي استعمال]] شامل آهن.<ref name=Andrew2020/> ڪجهه قسم جا ڪينسر پڻ هن حالت جو سبب بڻجي سگهن ٿا، جهڙوڪ [[رهيبڊومايو سارڪوما]]، هڏن کان ٻاهر پيدا ٿيندڙ [[ايوِنگ سارڪوما]]، [[لينگرهانس سيل هسٽيو سائيٽوسس]]، پيدائشي [[ليوڪيميا]] ۽ [[نيوروبلاسٽوما]].<ref name=Andrew2020/> عام جنيني واڌ ويجهه دوران [[هيماتوپوئيسس|رت جي پيداوار]] حمل جي پنجين مهيني تائين چمڙي اندر به ٿي سگهي ٿي.<ref name=Mehta2008/> نون ڄاول ٻار ۾ بلو بيري مفن جا نشان ڄمڻ کان پوءِ به چمڙي اندر رت جي پيداوار جاري رهڻ جي علامت هوندا آهن.<ref name=Mehta2008/> == نشانيون ۽ علامتون == اهي زخم عام طور تي غير اڇا ٿيندڙ [[ميڪيول]] يا [[پيپيول]] هوندا آهن، جيڪي نون ڄاول ٻار ۾ سڄي جسم تي پکڙيل ريش جي صورت ۾ ظاهر ٿيندا آهن.<ref name=Mehta2008/> == سبب == عام جنيني ارتقا دوران [[هيماتوپوئيسس]] حمل جي پنجين مهيني تائين ڊرمس ۾ ٿي سگهي ٿي.<ref name=Mehta2008/> نون ڄاول ٻار ۾ بلو بيري مفن جا زخم ان ڳالهه جي نشاندهي ڪن ٿا ته چمڙي اندر ايڪسٽرا ميڊلري هيماتوپوئيسس حمل واري عرصي کان پوءِ به جاري رهي آهي.<ref name=Mehta2008/> شروع ۾ بلو بيري مفن ريش کي پيدائشي [[روبيلا]] جي خاص سڃاڻپ سمجهيو ويندو هو، پر هاڻي معلوم ٿيو آهي ته اهو ڪيترين ئي رحم اندر ٿيندڙ انفيڪشنن، رت جي بيمارين ۽ ڪينسرن سان لاڳاپيل ٿي سگهي ٿو.<ref name=Mehta2008/> ٻيون ٽارچ انفيڪشنون جيڪي هن ريش جو سبب بڻجن ٿيون، تن ۾ [[سائيٽو ميگالو وائرس]]،<ref name="pmid17984414">{{cite journal |vauthors=Gaffin JM, Gallagher PG |title=Picture of the month. Blueberry muffin baby (extramedullary hematopoiesis) due to congenital cytomegalovirus infection |journal=Arch Pediatr Adolesc Med |volume=161 |issue=11 |pages=1102–3 |date=November 2007 |pmid=17984414 |doi=10.1001/archpedi.161.11.1102 |url=http://archpedi.ama-assn.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=17984414|doi-access=free |url-access=subscription }}</ref> هرپس وائرس ۽ ٽوڪسوپلازما شامل آهن. رت جون بيماريون جهڙوڪ [[موروثي اسفيروسائيٽوسس]] ۽ [[نون ڄاول ٻار جي هيموليٽڪ بيماري]] پڻ اضافي رت جي پيداوار وڌائي بلو بيري مفن بيبي جو سبب بڻجي سگهن ٿيون. اهو به ممڪن آهي ته اهڙي ريش وارو ٻار ڪنهن لڪل ڪينسر جهڙوڪ [[نيوروبلاسٽوما]] يا پيدائشي [[ليوڪيميا]] ۾ مبتلا هجي.<ref name=":2">{{Cite journal|last1=Debord|first1=Camille|last2=Grain|first2=Audrey|last3=Theisen|first3=Olivier|last4=Boutault|first4=Robin|last5=Rialland|first5=Fanny|last6=Eveillard|first6=Marion|date=February 2018|title=A blueberry muffin rash at birth|journal=British Journal of Haematology|volume=182|issue=2|pages=168|doi=10.1111/bjh.15135|issn=1365-2141|pmid=29468630|s2cid=3463153|doi-access=free}}</ref> === متعدي سبب === * [[ٽوڪسوپلازموسس]]: ''ٽوڪسوپلازما گونڊيائي'' نالي پيراسائيٽ سبب ٿيندڙ ٽارچ انفيڪشن. عام طور تي اڌ پچايل گوشت يا ٻلي جي فضلي سان رابطي سان لاڳاپيل هوندي آهي. علامتن ۾ [[دورا]]، [[هائيڊروسيفيلس]] ۽ [[ڪوريو ريٽينائٽس]] شامل آهن. * [[سائيٽو ميگالو وائرس]]: وائرسي ٽارچ انفيڪشن، جيڪا [[حسي-عصبي ٻوڙائپ]]، [[جگر جي واڌ]] ۽ [[يرقان]] سان لاڳاپيل هوندي آهي. * [[روبيلا]]: وائرسي ٽارچ انفيڪشن، جنهن ۾ ڪنن جي پويان ۽ مٿي جي پٺئين حصي جي لمفي غدودن جي واڌ سان گڏ چهري کان شروع ٿيندڙ ۽ ڌڙ تائين پکڙجندڙ ريش ظاهر ٿئي ٿو. * [[هرپس وائرس]]: وائرسي ٽارچ انفيڪشن، جيڪا سور ڏيندڙ ڦٽن ۽ [[ميننجائٽس]] سان لاڳاپيل هوندي آهي. * [[سفلس]]: ''[[ٽريپونيما پيليڊم]]'' سبب ٿيندڙ بيڪٽيريل ٽارچ انفيڪشن. پيدائشي سفلس ۾ [[سيبر شن]]، زين نما نڪ، [[هچنسن جا ڏند]] ۽ ٻوڙائپ ظاهر ٿي سگهي ٿي. * [[ايپسٽين بار وائرس]]: وائرسي انفيڪشن جيڪا انفيڪشس مونو نيوڪليوسس جو سبب بڻجي ٿي. اها [[لمفي غدودن جي واڌ]]، [[تلي جي واڌ]] ۽ مختلف [[ليمفوما]] سان لاڳاپيل آهي. === رت سان لاڳاپيل سبب === * [[موروثي اسفيروسائيٽوسس]]: [[خودمختيار غالب]] موروثي بيماري، جنهن ۾ ڳاڙهن رت جي خلين جي جھليءَ جا پروٽين غيرمعمولي بڻجي وڃن ٿا. * [[نون ڄاول ٻار جي هيموليٽڪ بيماري]]: ماءُ ۽ ٻار جي رت جي عدم مطابقت سبب پيدا ٿيندڙ حالت، جنهن ۾ ماءُ جون ضدجسمون ٻار جي ڳاڙهن رت جي خلين کي تباهه ڪن ٿيون. === سرطاني سبب === * [[نيوروبلاسٽوما]]: ٻارن ۾ ٿيندڙ ڪينسر جيڪو [[نيوروبلاسٽ]] خلين مان پيدا ٿئي ٿو ۽ گهڻو ڪري [[ايڊرينل غدود]] ۾ هوندو آهي. * پيدائشي [[ليوڪيميا]]: اڇن رت جي خلين جو ڪينسر. * پيدائشي [[رهيبڊومايو سارڪوما]]: اهڙين ميزينڪائمل خلين جو ڪينسر جيڪي مڪمل طور عضلاتي خليا نه بڻجي سگهن. === نظامي سبب === * [[لينگرهانس سيل]] هسٽيو سائيٽوسس: [[لينگرهانس سيل]]ن جي غيرمعمولي واڌ سبب پيدا ٿيندڙ حالت. * [[لوپس]]: خودمدافعتي بيماري. == تشخيص == تشخيص مريض جي ظاهري علامتن، جسماني معائني ۽ ليبارٽري جاچن جي گڏيل جائزي تي ٻڌل هوندي آهي. شروعاتي جاچن ۾ عام طور [[مڪمل رت ڳڻپ]] (CBC) ۽ ان جي تفريقي جائزي شامل هوندي آهي ته جيئن ڪنهن بنيادي رت جي بيماري کي سڃاڻي سگهجي.<ref name=":2" /> بلو بيري مفن ريش جي حتمي تصديق بنيادي سبب تي دارومدار رکي ٿي. مثال طور، روبيلا خلاف مخصوص ضدجسمن جي موجودگي، روبيلا وائرس جي ڪلچر يا [[پوليمريز زنجير ردعمل]] ذريعي روبيلا وائرس جي آر اين اي جي سڃاڻپ، پيدائشي روبيلا جي تصديق ڪري سگهن ٿا.<ref name=":0">{{Cite web|title=Rubella, Congenital Syndrome (CRS) 2007 Case Definition {{!}} CDC|date=14 April 2021 |url=https://ndc.services.cdc.gov/case-definitions/rubella-congenital-syndrome-2007/|access-date=2021-11-03|language=en-US}}</ref> پيدائشي روبيلا سان گڏ ٻيون علامتون پڻ ظاهر ٿي سگهن ٿيون، جن ۾ پيدائشي [[گلوڪوما]]، [[يرقان]]، [[هيپاٽو اسپلينو ميگالي|جگر ۽ تلي جي واڌ]]، [[مائڪرو سيفالي]]، [[موتيو]] ۽ [[حسي-عصبي ٻوڙائپ]] شامل آهن. انهن نشانين جي موجودگي بلو بيري مفن بيبي جي سبب طور پيدائشي روبيلا جي تشخيص کي وڌيڪ مضبوط بڻائي ٿي.<ref name=":0" /> پيدائشي روبيلا جي ليبارٽري جاچ ٻار جي هڪ سال جي عمر کان اڳ ڪرڻ گهرجي، ڇاڪاڻ⁠تہ ان کان پوءِ تشخيص وڌيڪ مشڪل ٿي ويندي آهي.<ref>{{Cite journal|last=Kimberlin|first=David|title=Red Book 2018-2021 Report of Committee on Infectious Diseases|journal=Red Book: Report of the Committee on Infectious Diseases|publisher=American Academy of Pediatrics|year=2018|issn=1080-0131|location=Itasca, IL|pages=705|language=English}}</ref> جيڪڏهن سبب [[سائيٽو ميگالو وائرس]] (CMV) جي انفيڪشن هجي ته مريض ۾ ٻوڙائپ ۽ [[ڪوريو ريٽينائٽس]] جهڙيون لاڳاپيل علامتون به موجود ٿي سگهن ٿيون. ليبارٽري جاچن ۾ اينٽي سائيٽو ميگالو وائرس ضدجسمن جو وڌيڪ مقدار، پيشاب جي سي ايم وي ڪلچر جو مثبت نتيجو ۽ [[ٿرومبوسائٽوپينيا]] ملي سگهي ٿي.<ref name=Mehta2008/> جيڪڏهن سبب [[نون ڄاول ٻار جي هيموليٽڪ بيماري]] يا [[موروثي اسفيروسائيٽوسس]] هجي ته نون ڄاول ٻار ۾ مثبت ڪومبس ٽيسٽ ۽ غير مربوط هائپر بلي روبينيميا موجود هوندي.<ref name=Mehta2008/> سرطان جهڙوڪ [[نيوروبلاسٽوما]] ۽ [[ايڪيوٽ مائيلوئيڊ ليوڪيميا]] به ناياب پر ممڪن سبب آهن. گهڻو ڪري انهن حالتن جي تشخيص [[ايميونوهسٽوڪيمسٽري]] ۽ [[بايوپسي]] ذريعي ڪئي ويندي آهي.<ref name=Mehta2008/> == اڳڪٿي == اڳڪٿي بنيادي سبب تي دارومدار رکي ٿي. عام طور تي ڄمڻ کان پوءِ ٽن کان ڇهن هفتن اندر چمڙي جا زخم ختم ٿي وڃڻ گهرجن.<ref name=Mehta2008/> هڪ دستاويزي ڪيس ۾ شديد [[رت جي گهٽتائي]] ۾ مبتلا نون ڄاول ٻار کي رت جي منتقلي ڏيڻ کان پوءِ هي ريش مڪمل طور ختم ٿي ويو هو.<ref name=":3" /> هي ريش گهڻو ڪري عارضي هوندو آهي ۽ بنيادي سبب جي علاج سان پاڻمرادو ختم ٿي ويندو آهي. == علاج == علاج بنيادي سبب مطابق مختلف هوندو آهي. جيڪڏهن نمايان [[رت جي گهٽتائي]] موجود هجي ته [[رت جي منتقلي]] ضروري ٿي سگهي ٿي.<ref name=":3" /> پيدائشي روبيلا جي صورت ۾ هن وقت ڪو مخصوص علاج موجود ناهي. تنهن ڪري علاج جو بنيادي مقصد بيماري کان بچاءُ آهي. [[ايم ايم آر ويڪسين]] پيدائشي روبيلا کان بچاءَ ۾ تمام گهڻي اثرائتي آهي ۽ ٻارن جي معمول واري حفاظتي ٽيڪاڪاري شيڊول جو حصو طور ڏني ويندي آهي.<ref>{{Cite journal|last1=Lambert|first1=Nathaniel|last2=Strebel|first2=Peter|last3=Orenstein|first3=Walter|last4=Icenogle|first4=Joseph|last5=Poland|first5=Gregory A.|date=2015-06-06|title=Rubella|journal=Lancet|volume=385|issue=9984|pages=2297–2307|doi=10.1016/S0140-6736(14)60539-0|issn=1474-547X|pmc=4514442|pmid=25576992}}</ref> پيدائشي سي ايم وي انفيڪشن وارن نون ڄاول ٻارن کي ضد وائرسي دوائون ڏنيون وينديون آهن. گهڻو ڪري [[والگين سائيڪلووير]] يا [[گين سائيڪلووير]] پهرين ترجيح واريون ضد وائرسي دوائون هونديون آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Nassetta|first1=Lauren|last2=Kimberlin|first2=David|last3=Whitley|first3=Richard|date=May 2009|title=Treatment of congenital cytomegalovirus infection: implications for future therapeutic strategies|journal=The Journal of Antimicrobial Chemotherapy|volume=63|issue=5|pages=862–867|doi=10.1093/jac/dkp083|issn=1460-2091|pmc=2667137|pmid=19287011}}</ref> جيڪڏهن سبب سرطان هجي ته مريض کي مناسب سرطان مخالف علاج، جهڙوڪ [[ڪيموٿراپي]]، ڏنو ويندو.<ref name=":2" /> مجموعي طور تي بلو بيري مفن بيبي جو علاج بنيادي سبب جي سڃاڻپ ۽ ان جي علاج تي مرڪوز هوندو آهي. == پڻ ڏسو == * [[چمڙي جي بيمارين جي فهرست]] == حوالا == {{reflist}} == خارجي ڳنڍڻا == * {{DermAtlas|1885510711}} {{Medical resources | ICD11 = {{ICD11|KC40.Y}} | ICD10 = {{ICD10|P83.8}} | ICD10CM = <!-- {{ICD10CM|Xxx.xxxx}} --> | ICD9 = {{ICD9|778.8}} | ICDO = | OMIM = | MeshID = | DiseasesDB = 65096 | SNOMED CT = | Curlie = | MedlinePlus = | eMedicineSubj = | eMedicineTopic = | PatientUK = | NCI = | GeneReviewsNBK = | GeneReviewsName = | NORD = | GARDNum = | GARDName = | RP = 23987 | AO = | WO = | OrthoInfo = | Orphanet = | Scholia = Q13113715 | OB = }} {{Cutaneous vasculitis}} [[زمرو:رت جي نالين سان لاڳاپيل جلدي بيماريون]] [[زمرو:بيماريون]] [[زمرو:چمڙيءَ جون بيماريون]] trfzcar4onovo899jhzxsbcma71c57f 387329 387328 2026-06-21T09:55:32Z Ibne maryam 17680 added [[Category:ٻار]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 387329 wikitext text/x-wiki {{short description|نون ڄاول ٻار ۾ رت جي وڌيل پيداوار سبب نيري-واڱڻائي چمڙي جا داڻا}} {{Infobox medical condition (new) | name = بلوبيري مفن ٻار | synonym = | image = File:Blueberry_muffin_baby.jpg | image_size = | alt = | caption = نون ڄاول ٻار جنهن ۾ بلو بيري مفن بيبي جون عام چمڙي واريون تبديليون موجود آهن. | pronounce = | specialty = [[ٻارن جي طب]]، [[جلد جي بيمارين جي طب]] | symptoms = چهري، ڳچيءَ ۽ ڌڙ تي ڳاڙهي-نيري رنگ جا پورپورا جهڙا داغ<ref name=Andrew2020/> | complications = | onset = | duration = | types = | causes = [[پيدائشي روبيلا]]، پيدائشي سي ايم وي، ٻيون ٽارچ انفيڪشنون، رت جون بيماريون ۽ ڪينسر<ref name=Andrew2020/> | risks = | diagnosis = [[مڪمل رت ڳڻپ]]، [[ٽارچ انفيڪشن]]، [[هيموگلوبن]]، وائرس ڪلچر، ڪومبس ٽيسٽ ۽ چمڙي جي بايوپسي لاءِ رت جا جاچ ٽيسٽ<ref name=Andrew2020/> | differential = [[هيمينجيوپيري سائيٽوما]]، [[بلو ربر بليب نيوس]]، [[هيمينجيوما]]، [[گلومينجيوما]]<ref name=Andrew2020/> | prevention = [[ايم ايم آر ويڪسين]] پيدائشي روبيلا کان بچاءُ فراهم ڪري ٿي | treatment = | medication = | prognosis = | frequency = غير عام<ref name=Manning2019/> | deaths = }} '''بلو بيري مفن ٻار''' (''Blueberry muffin baby'')، جنهن کي '''ڊرمل ايڪسٽرا ميڊلري هيماتوپوئيسس''' پڻ چيو ويندو آهي، اهڙو [[نئون ڄاول ٻار]] جنهن جي چمڙي تي گهڻا [[پورپورا (طب)|پورپورا]] جهڙا داغ موجود هجن. هي حالت ڪيترين ئي غير سرطاني ۽ سرطاني بيمارين سان لاڳاپيل هوندي آهي، جن ۾ [[ايڪسٽرا ميڊلري هيماتوپوئيسس|چمڙي اندر اضافي رت جي پيداوار]] ٿيندي آهي.<ref name=Andrew2020>{{cite book |last1=James |first1=William D. |last2=Elston |first2=Dirk |last3=Treat |first3=James R. |last4=Rosenbach |first4=Misha A. |last5=Neuhaus |first5=Isaac |title=Andrews' Diseases of the Skin: Clinical Dermatology |date=2020 |publisher=Elsevier |location=Edinburgh |isbn=978-0-323-54753-6 |page=831 |edition=13th |chapter-url=https://books.google.com/books?id=UEaEDwAAQBAJ&pg=PA831 |language=en |chapter=35. Cutaneous vascular diseases |access-date=2022-03-26 |archive-date=2022-03-26 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220326171123/https://books.google.com/books?id=UEaEDwAAQBAJ&newbks=0&printsec=frontcover&pg=PA831&dq=Cutaneous+vascular&hl=en |url-status=live }}</ref> اهي داڻا عام طور تي 1 کان 7 ملي ميٽر تائين هوندا آهن، دٻائڻ سان اڇا ناهن ٿيندا ۽ گهڻو ڪري مٿي، ڳچيءَ ۽ ڌڙ تي ظاهر ٿيندا آهن.<ref name=Andrew2020/> اڪثر اهي ڄمڻ کان ٽي کان ڇهه هفتا پوءِ آهستي آهستي ختم ٿي ويندا آهن ۽ پٺيان ڀور رنگ جا نشان ڇڏي سگهن ٿا.<ref name=Mehta2008>{{cite journal |last1=Mehta |first1=Vandana |last2=Balachandran |first2=C. |last3=Lonikar |first3=Vrushali |title=Blueberry muffin baby: a pictoral {{sic|nolink=y}} differential diagnosis |journal=Dermatology Online Journal |date=28 February 2008 |volume=14 |issue=2 |pages=8 |doi=10.5070/D353q852nc |pmid=18700111 |issn=1087-2108}}</ref> جيڪڏهن سبب ڪينسر هجي ته داڻا عام طور تي گهٽ تعداد ۾، وڌيڪ سخت ۽ وڏا هوندا آهن.<ref name=Manning2019>{{cite journal |last1=Manning |first1=Jamie Rosen |last2=Lee |first2=Diana H. |title=Uncommon Neonatal Skin Lesions |journal=Pediatric Annals |date=1 January 2019 |volume=48 |issue=1 |pages=e30–e35 |doi=10.3928/19382359-20181212-02 |pmid=30653640 |s2cid=58611792 |issn=1938-2359 }}</ref> هي حالت ان وقت به پيدا ٿي سگهي ٿي جڏهن [[جنين]] کي رحم اندر [[پيدائشي روبيلا]]، [[پيدائشي سائيٽو ميگالو وائرس انفيڪشن]]، [[ٽوڪسوپلازموسس]] يا [[ڪاڪسيڪي وائرس]] جي انفيڪشن ٿئي.<ref name=Weedon2017>{{cite book|last=Johnstone|first=Ronald B.|title=Weedon's Skin Pathology Essentials|chapter-url=https://books.google.com/books?id=NTE_DAAAQBAJ&pg=PA763|year=2017|publisher=Elsevier|isbn=978-0-7020-6830-0|edition=2nd|page=763|chapter=12. Disorders of elastic tissue|access-date=2022-03-26|archive-date=2021-05-25|archive-url=https://web.archive.org/web/20210525215313/https://books.google.com/books?id=NTE_DAAAQBAJ|url-status=live}}</ref> ٻين وائرس سببن ۾ [[پاروووائرس بي 19]] ۽ [[پيدائشي هرپس سمپليڪس]] شامل آهن.<ref name=Andrew2020/> غير متعدي سببن ۾ [[نون ڄاول ٻار جي هيموليٽڪ بيماري]]، [[موروثي اسفيروسائيٽوسس]]، [[ٽوئن-ٽو-ٽوئن ٽرانسفيوزن سنڊروم]] ۽ [[ايريٿروپوئيٽن|ريڪامبيننٽ ايريٿروپوئيٽن جي استعمال]] شامل آهن.<ref name=Andrew2020/> ڪجهه قسم جا ڪينسر پڻ هن حالت جو سبب بڻجي سگهن ٿا، جهڙوڪ [[رهيبڊومايو سارڪوما]]، هڏن کان ٻاهر پيدا ٿيندڙ [[ايوِنگ سارڪوما]]، [[لينگرهانس سيل هسٽيو سائيٽوسس]]، پيدائشي [[ليوڪيميا]] ۽ [[نيوروبلاسٽوما]].<ref name=Andrew2020/> عام جنيني واڌ ويجهه دوران [[هيماتوپوئيسس|رت جي پيداوار]] حمل جي پنجين مهيني تائين چمڙي اندر به ٿي سگهي ٿي.<ref name=Mehta2008/> نون ڄاول ٻار ۾ بلو بيري مفن جا نشان ڄمڻ کان پوءِ به چمڙي اندر رت جي پيداوار جاري رهڻ جي علامت هوندا آهن.<ref name=Mehta2008/> == نشانيون ۽ علامتون == اهي زخم عام طور تي غير اڇا ٿيندڙ [[ميڪيول]] يا [[پيپيول]] هوندا آهن، جيڪي نون ڄاول ٻار ۾ سڄي جسم تي پکڙيل ريش جي صورت ۾ ظاهر ٿيندا آهن.<ref name=Mehta2008/> == سبب == عام جنيني ارتقا دوران [[هيماتوپوئيسس]] حمل جي پنجين مهيني تائين ڊرمس ۾ ٿي سگهي ٿي.<ref name=Mehta2008/> نون ڄاول ٻار ۾ بلو بيري مفن جا زخم ان ڳالهه جي نشاندهي ڪن ٿا ته چمڙي اندر ايڪسٽرا ميڊلري هيماتوپوئيسس حمل واري عرصي کان پوءِ به جاري رهي آهي.<ref name=Mehta2008/> شروع ۾ بلو بيري مفن ريش کي پيدائشي [[روبيلا]] جي خاص سڃاڻپ سمجهيو ويندو هو، پر هاڻي معلوم ٿيو آهي ته اهو ڪيترين ئي رحم اندر ٿيندڙ انفيڪشنن، رت جي بيمارين ۽ ڪينسرن سان لاڳاپيل ٿي سگهي ٿو.<ref name=Mehta2008/> ٻيون ٽارچ انفيڪشنون جيڪي هن ريش جو سبب بڻجن ٿيون، تن ۾ [[سائيٽو ميگالو وائرس]]،<ref name="pmid17984414">{{cite journal |vauthors=Gaffin JM, Gallagher PG |title=Picture of the month. Blueberry muffin baby (extramedullary hematopoiesis) due to congenital cytomegalovirus infection |journal=Arch Pediatr Adolesc Med |volume=161 |issue=11 |pages=1102–3 |date=November 2007 |pmid=17984414 |doi=10.1001/archpedi.161.11.1102 |url=http://archpedi.ama-assn.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=17984414|doi-access=free |url-access=subscription }}</ref> هرپس وائرس ۽ ٽوڪسوپلازما شامل آهن. رت جون بيماريون جهڙوڪ [[موروثي اسفيروسائيٽوسس]] ۽ [[نون ڄاول ٻار جي هيموليٽڪ بيماري]] پڻ اضافي رت جي پيداوار وڌائي بلو بيري مفن بيبي جو سبب بڻجي سگهن ٿيون. اهو به ممڪن آهي ته اهڙي ريش وارو ٻار ڪنهن لڪل ڪينسر جهڙوڪ [[نيوروبلاسٽوما]] يا پيدائشي [[ليوڪيميا]] ۾ مبتلا هجي.<ref name=":2">{{Cite journal|last1=Debord|first1=Camille|last2=Grain|first2=Audrey|last3=Theisen|first3=Olivier|last4=Boutault|first4=Robin|last5=Rialland|first5=Fanny|last6=Eveillard|first6=Marion|date=February 2018|title=A blueberry muffin rash at birth|journal=British Journal of Haematology|volume=182|issue=2|pages=168|doi=10.1111/bjh.15135|issn=1365-2141|pmid=29468630|s2cid=3463153|doi-access=free}}</ref> === متعدي سبب === * [[ٽوڪسوپلازموسس]]: ''ٽوڪسوپلازما گونڊيائي'' نالي پيراسائيٽ سبب ٿيندڙ ٽارچ انفيڪشن. عام طور تي اڌ پچايل گوشت يا ٻلي جي فضلي سان رابطي سان لاڳاپيل هوندي آهي. علامتن ۾ [[دورا]]، [[هائيڊروسيفيلس]] ۽ [[ڪوريو ريٽينائٽس]] شامل آهن. * [[سائيٽو ميگالو وائرس]]: وائرسي ٽارچ انفيڪشن، جيڪا [[حسي-عصبي ٻوڙائپ]]، [[جگر جي واڌ]] ۽ [[يرقان]] سان لاڳاپيل هوندي آهي. * [[روبيلا]]: وائرسي ٽارچ انفيڪشن، جنهن ۾ ڪنن جي پويان ۽ مٿي جي پٺئين حصي جي لمفي غدودن جي واڌ سان گڏ چهري کان شروع ٿيندڙ ۽ ڌڙ تائين پکڙجندڙ ريش ظاهر ٿئي ٿو. * [[هرپس وائرس]]: وائرسي ٽارچ انفيڪشن، جيڪا سور ڏيندڙ ڦٽن ۽ [[ميننجائٽس]] سان لاڳاپيل هوندي آهي. * [[سفلس]]: ''[[ٽريپونيما پيليڊم]]'' سبب ٿيندڙ بيڪٽيريل ٽارچ انفيڪشن. پيدائشي سفلس ۾ [[سيبر شن]]، زين نما نڪ، [[هچنسن جا ڏند]] ۽ ٻوڙائپ ظاهر ٿي سگهي ٿي. * [[ايپسٽين بار وائرس]]: وائرسي انفيڪشن جيڪا انفيڪشس مونو نيوڪليوسس جو سبب بڻجي ٿي. اها [[لمفي غدودن جي واڌ]]، [[تلي جي واڌ]] ۽ مختلف [[ليمفوما]] سان لاڳاپيل آهي. === رت سان لاڳاپيل سبب === * [[موروثي اسفيروسائيٽوسس]]: [[خودمختيار غالب]] موروثي بيماري، جنهن ۾ ڳاڙهن رت جي خلين جي جھليءَ جا پروٽين غيرمعمولي بڻجي وڃن ٿا. * [[نون ڄاول ٻار جي هيموليٽڪ بيماري]]: ماءُ ۽ ٻار جي رت جي عدم مطابقت سبب پيدا ٿيندڙ حالت، جنهن ۾ ماءُ جون ضدجسمون ٻار جي ڳاڙهن رت جي خلين کي تباهه ڪن ٿيون. === سرطاني سبب === * [[نيوروبلاسٽوما]]: ٻارن ۾ ٿيندڙ ڪينسر جيڪو [[نيوروبلاسٽ]] خلين مان پيدا ٿئي ٿو ۽ گهڻو ڪري [[ايڊرينل غدود]] ۾ هوندو آهي. * پيدائشي [[ليوڪيميا]]: اڇن رت جي خلين جو ڪينسر. * پيدائشي [[رهيبڊومايو سارڪوما]]: اهڙين ميزينڪائمل خلين جو ڪينسر جيڪي مڪمل طور عضلاتي خليا نه بڻجي سگهن. === نظامي سبب === * [[لينگرهانس سيل]] هسٽيو سائيٽوسس: [[لينگرهانس سيل]]ن جي غيرمعمولي واڌ سبب پيدا ٿيندڙ حالت. * [[لوپس]]: خودمدافعتي بيماري. == تشخيص == تشخيص مريض جي ظاهري علامتن، جسماني معائني ۽ ليبارٽري جاچن جي گڏيل جائزي تي ٻڌل هوندي آهي. شروعاتي جاچن ۾ عام طور [[مڪمل رت ڳڻپ]] (CBC) ۽ ان جي تفريقي جائزي شامل هوندي آهي ته جيئن ڪنهن بنيادي رت جي بيماري کي سڃاڻي سگهجي.<ref name=":2" /> بلو بيري مفن ريش جي حتمي تصديق بنيادي سبب تي دارومدار رکي ٿي. مثال طور، روبيلا خلاف مخصوص ضدجسمن جي موجودگي، روبيلا وائرس جي ڪلچر يا [[پوليمريز زنجير ردعمل]] ذريعي روبيلا وائرس جي آر اين اي جي سڃاڻپ، پيدائشي روبيلا جي تصديق ڪري سگهن ٿا.<ref name=":0">{{Cite web|title=Rubella, Congenital Syndrome (CRS) 2007 Case Definition {{!}} CDC|date=14 April 2021 |url=https://ndc.services.cdc.gov/case-definitions/rubella-congenital-syndrome-2007/|access-date=2021-11-03|language=en-US}}</ref> پيدائشي روبيلا سان گڏ ٻيون علامتون پڻ ظاهر ٿي سگهن ٿيون، جن ۾ پيدائشي [[گلوڪوما]]، [[يرقان]]، [[هيپاٽو اسپلينو ميگالي|جگر ۽ تلي جي واڌ]]، [[مائڪرو سيفالي]]، [[موتيو]] ۽ [[حسي-عصبي ٻوڙائپ]] شامل آهن. انهن نشانين جي موجودگي بلو بيري مفن بيبي جي سبب طور پيدائشي روبيلا جي تشخيص کي وڌيڪ مضبوط بڻائي ٿي.<ref name=":0" /> پيدائشي روبيلا جي ليبارٽري جاچ ٻار جي هڪ سال جي عمر کان اڳ ڪرڻ گهرجي، ڇاڪاڻ⁠تہ ان کان پوءِ تشخيص وڌيڪ مشڪل ٿي ويندي آهي.<ref>{{Cite journal|last=Kimberlin|first=David|title=Red Book 2018-2021 Report of Committee on Infectious Diseases|journal=Red Book: Report of the Committee on Infectious Diseases|publisher=American Academy of Pediatrics|year=2018|issn=1080-0131|location=Itasca, IL|pages=705|language=English}}</ref> جيڪڏهن سبب [[سائيٽو ميگالو وائرس]] (CMV) جي انفيڪشن هجي ته مريض ۾ ٻوڙائپ ۽ [[ڪوريو ريٽينائٽس]] جهڙيون لاڳاپيل علامتون به موجود ٿي سگهن ٿيون. ليبارٽري جاچن ۾ اينٽي سائيٽو ميگالو وائرس ضدجسمن جو وڌيڪ مقدار، پيشاب جي سي ايم وي ڪلچر جو مثبت نتيجو ۽ [[ٿرومبوسائٽوپينيا]] ملي سگهي ٿي.<ref name=Mehta2008/> جيڪڏهن سبب [[نون ڄاول ٻار جي هيموليٽڪ بيماري]] يا [[موروثي اسفيروسائيٽوسس]] هجي ته نون ڄاول ٻار ۾ مثبت ڪومبس ٽيسٽ ۽ غير مربوط هائپر بلي روبينيميا موجود هوندي.<ref name=Mehta2008/> سرطان جهڙوڪ [[نيوروبلاسٽوما]] ۽ [[ايڪيوٽ مائيلوئيڊ ليوڪيميا]] به ناياب پر ممڪن سبب آهن. گهڻو ڪري انهن حالتن جي تشخيص [[ايميونوهسٽوڪيمسٽري]] ۽ [[بايوپسي]] ذريعي ڪئي ويندي آهي.<ref name=Mehta2008/> == اڳڪٿي == اڳڪٿي بنيادي سبب تي دارومدار رکي ٿي. عام طور تي ڄمڻ کان پوءِ ٽن کان ڇهن هفتن اندر چمڙي جا زخم ختم ٿي وڃڻ گهرجن.<ref name=Mehta2008/> هڪ دستاويزي ڪيس ۾ شديد [[رت جي گهٽتائي]] ۾ مبتلا نون ڄاول ٻار کي رت جي منتقلي ڏيڻ کان پوءِ هي ريش مڪمل طور ختم ٿي ويو هو.<ref name=":3" /> هي ريش گهڻو ڪري عارضي هوندو آهي ۽ بنيادي سبب جي علاج سان پاڻمرادو ختم ٿي ويندو آهي. == علاج == علاج بنيادي سبب مطابق مختلف هوندو آهي. جيڪڏهن نمايان [[رت جي گهٽتائي]] موجود هجي ته [[رت جي منتقلي]] ضروري ٿي سگهي ٿي.<ref name=":3" /> پيدائشي روبيلا جي صورت ۾ هن وقت ڪو مخصوص علاج موجود ناهي. تنهن ڪري علاج جو بنيادي مقصد بيماري کان بچاءُ آهي. [[ايم ايم آر ويڪسين]] پيدائشي روبيلا کان بچاءَ ۾ تمام گهڻي اثرائتي آهي ۽ ٻارن جي معمول واري حفاظتي ٽيڪاڪاري شيڊول جو حصو طور ڏني ويندي آهي.<ref>{{Cite journal|last1=Lambert|first1=Nathaniel|last2=Strebel|first2=Peter|last3=Orenstein|first3=Walter|last4=Icenogle|first4=Joseph|last5=Poland|first5=Gregory A.|date=2015-06-06|title=Rubella|journal=Lancet|volume=385|issue=9984|pages=2297–2307|doi=10.1016/S0140-6736(14)60539-0|issn=1474-547X|pmc=4514442|pmid=25576992}}</ref> پيدائشي سي ايم وي انفيڪشن وارن نون ڄاول ٻارن کي ضد وائرسي دوائون ڏنيون وينديون آهن. گهڻو ڪري [[والگين سائيڪلووير]] يا [[گين سائيڪلووير]] پهرين ترجيح واريون ضد وائرسي دوائون هونديون آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Nassetta|first1=Lauren|last2=Kimberlin|first2=David|last3=Whitley|first3=Richard|date=May 2009|title=Treatment of congenital cytomegalovirus infection: implications for future therapeutic strategies|journal=The Journal of Antimicrobial Chemotherapy|volume=63|issue=5|pages=862–867|doi=10.1093/jac/dkp083|issn=1460-2091|pmc=2667137|pmid=19287011}}</ref> جيڪڏهن سبب سرطان هجي ته مريض کي مناسب سرطان مخالف علاج، جهڙوڪ [[ڪيموٿراپي]]، ڏنو ويندو.<ref name=":2" /> مجموعي طور تي بلو بيري مفن بيبي جو علاج بنيادي سبب جي سڃاڻپ ۽ ان جي علاج تي مرڪوز هوندو آهي. == پڻ ڏسو == * [[چمڙي جي بيمارين جي فهرست]] == حوالا == {{reflist}} == خارجي ڳنڍڻا == * {{DermAtlas|1885510711}} {{Medical resources | ICD11 = {{ICD11|KC40.Y}} | ICD10 = {{ICD10|P83.8}} | ICD10CM = <!-- {{ICD10CM|Xxx.xxxx}} --> | ICD9 = {{ICD9|778.8}} | ICDO = | OMIM = | MeshID = | DiseasesDB = 65096 | SNOMED CT = | Curlie = | MedlinePlus = | eMedicineSubj = | eMedicineTopic = | PatientUK = | NCI = | GeneReviewsNBK = | GeneReviewsName = | NORD = | GARDNum = | GARDName = | RP = 23987 | AO = | WO = | OrthoInfo = | Orphanet = | Scholia = Q13113715 | OB = }} {{Cutaneous vasculitis}} [[زمرو:رت جي نالين سان لاڳاپيل جلدي بيماريون]] [[زمرو:بيماريون]] [[زمرو:چمڙيءَ جون بيماريون]] [[زمرو:ٻار]] 8v0ue369zhktntar2vpj1xepstxh0ii 387330 387329 2026-06-21T09:58:33Z Ibne maryam 17680 387330 wikitext text/x-wiki {{short description|نون ڄاول ٻار ۾ رت جي وڌيل پيداوار سبب نيري-واڱڻائي چمڙي جا داڻا}} {{Infobox medical condition (new) | name = بلوبيري مفن ٻار | synonym = | image = File:Blueberry_muffin_baby.jpg | image_size = | alt = | caption = نون ڄاول ٻار جنهن ۾ بلو بيري مفن بيبي جون عام چمڙي واريون تبديليون موجود آهن. | pronounce = | specialty = [[ٻارن جي طب]]، [[جلد جي بيمارين جي طب]] | symptoms = چهري، ڳچيءَ ۽ ڌڙ تي ڳاڙهي-نيري رنگ جا پورپورا جهڙا داغ<ref name=Andrew2020/> | complications = | onset = | duration = | types = | causes = [[پيدائشي روبيلا]]، پيدائشي سي ايم وي، ٻيون ٽارچ انفيڪشنون، رت جون بيماريون ۽ ڪينسر<ref name=Andrew2020/> | risks = | diagnosis = [[مڪمل رت ڳڻپ]]، [[ٽارچ انفيڪشن]]، [[هيموگلوبن]]، وائرس ڪلچر، ڪومبس ٽيسٽ ۽ چمڙي جي بايوپسي لاءِ رت جا جاچ ٽيسٽ<ref name=Andrew2020/> | differential = [[هيمينجيوپيري سائيٽوما]]، [[بلو ربر بليب نيوس]]، [[هيمينجيوما]]، [[گلومينجيوما]]<ref name=Andrew2020/> | prevention = [[ايم ايم آر ويڪسين]] پيدائشي روبيلا کان بچاءُ فراهم ڪري ٿي | treatment = | medication = | prognosis = | frequency = غير عام<ref name=Manning2019/> | deaths = }} '''بلو بيري مفن ٻار''' (''Blueberry muffin baby'')، جنهن کي '''ڊرمل ايڪسٽرا ميڊلري هيماتوپوئيسس''' پڻ چيو ويندو آهي، اهڙو [[نئون ڄاول ٻار]] جنهن جي چمڙي تي گهڻا [[پورپورا (طب)|پورپورا]] جهڙا داغ موجود هجن. هي حالت ڪيترين ئي غير سرطاني ۽ سرطاني بيمارين سان لاڳاپيل هوندي آهي، جن ۾ [[ايڪسٽرا ميڊلري هيماتوپوئيسس|چمڙي اندر اضافي رت جي پيداوار]] ٿيندي آهي.<ref name=Andrew2020>{{cite book |last1=James |first1=William D. |last2=Elston |first2=Dirk |last3=Treat |first3=James R. |last4=Rosenbach |first4=Misha A. |last5=Neuhaus |first5=Isaac |title=Andrews' Diseases of the Skin: Clinical Dermatology |date=2020 |publisher=Elsevier |location=Edinburgh |isbn=978-0-323-54753-6 |page=831 |edition=13th |chapter-url=https://books.google.com/books?id=UEaEDwAAQBAJ&pg=PA831 |language=en |chapter=35. Cutaneous vascular diseases |access-date=2022-03-26 |archive-date=2022-03-26 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220326171123/https://books.google.com/books?id=UEaEDwAAQBAJ&newbks=0&printsec=frontcover&pg=PA831&dq=Cutaneous+vascular&hl=en |url-status=live }}</ref> اهي داڻا عام طور تي 1 کان 7 ملي ميٽر تائين هوندا آهن، دٻائڻ سان اڇا ناهن ٿيندا ۽ گهڻو ڪري مٿي، ڳچيءَ ۽ ڌڙ تي ظاهر ٿيندا آهن.<ref name=Andrew2020/> اڪثر اهي ڄمڻ کان ٽي کان ڇهه هفتا پوءِ آهستي آهستي ختم ٿي ويندا آهن ۽ پٺيان ڀور رنگ جا نشان ڇڏي سگهن ٿا.<ref name=Mehta2008>{{cite journal |last1=Mehta |first1=Vandana |last2=Balachandran |first2=C. |last3=Lonikar |first3=Vrushali |title=Blueberry muffin baby: a pictoral {{sic|nolink=y}} differential diagnosis |journal=Dermatology Online Journal |date=28 February 2008 |volume=14 |issue=2 |pages=8 |doi=10.5070/D353q852nc |pmid=18700111 |issn=1087-2108}}</ref> جيڪڏهن سبب ڪينسر هجي ته داڻا عام طور تي گهٽ تعداد ۾، وڌيڪ سخت ۽ وڏا هوندا آهن.<ref name=Manning2019>{{cite journal |last1=Manning |first1=Jamie Rosen |last2=Lee |first2=Diana H. |title=Uncommon Neonatal Skin Lesions |journal=Pediatric Annals |date=1 January 2019 |volume=48 |issue=1 |pages=e30–e35 |doi=10.3928/19382359-20181212-02 |pmid=30653640 |s2cid=58611792 |issn=1938-2359 }}</ref> هي حالت ان وقت به پيدا ٿي سگهي ٿي جڏهن [[جنين]] کي رحم اندر [[پيدائشي روبيلا]]، [[پيدائشي سائيٽو ميگالو وائرس انفيڪشن]]، [[ٽوڪسوپلازموسس]] يا [[ڪاڪسيڪي وائرس]] جي انفيڪشن ٿئي.<ref name=Weedon2017>{{cite book|last=Johnstone|first=Ronald B.|title=Weedon's Skin Pathology Essentials|chapter-url=https://books.google.com/books?id=NTE_DAAAQBAJ&pg=PA763|year=2017|publisher=Elsevier|isbn=978-0-7020-6830-0|edition=2nd|page=763|chapter=12. Disorders of elastic tissue|access-date=2022-03-26|archive-date=2021-05-25|archive-url=https://web.archive.org/web/20210525215313/https://books.google.com/books?id=NTE_DAAAQBAJ|url-status=live}}</ref> ٻين وائرس سببن ۾ [[پاروووائرس بي 19]] ۽ [[پيدائشي هرپس سمپليڪس]] شامل آهن.<ref name=Andrew2020/> غير متعدي سببن ۾ [[نون ڄاول ٻار جي هيموليٽڪ بيماري]]، [[موروثي اسفيروسائيٽوسس]]، [[ٽوئن-ٽو-ٽوئن ٽرانسفيوزن سنڊروم]] ۽ [[ايريٿروپوئيٽن|ريڪامبيننٽ ايريٿروپوئيٽن جي استعمال]] شامل آهن.<ref name=Andrew2020/> ڪجهه قسم جا ڪينسر پڻ هن حالت جو سبب بڻجي سگهن ٿا، جهڙوڪ [[رهيبڊومايو سارڪوما]]، هڏن کان ٻاهر پيدا ٿيندڙ [[ايوِنگ سارڪوما]]، [[لينگرهانس سيل هسٽيو سائيٽوسس]]، پيدائشي [[ليوڪيميا]] ۽ [[نيوروبلاسٽوما]].<ref name=Andrew2020/> عام جنيني واڌ ويجهه دوران [[هيماتوپوئيسس|رت جي پيداوار]] حمل جي پنجين مهيني تائين چمڙي اندر به ٿي سگهي ٿي.<ref name=Mehta2008/> نون ڄاول ٻار ۾ بلو بيري مفن جا نشان ڄمڻ کان پوءِ به چمڙي اندر رت جي پيداوار جاري رهڻ جي علامت هوندا آهن.<ref name=Mehta2008/> == نشانيون ۽ علامتون == اهي زخم عام طور تي غير اڇا ٿيندڙ [[ميڪيول]] يا [[پيپيول]] هوندا آهن، جيڪي نون ڄاول ٻار ۾ سڄي جسم تي پکڙيل ريش جي صورت ۾ ظاهر ٿيندا آهن.<ref name=Mehta2008/> == سبب == عام جنيني ارتقا دوران [[هيماتوپوئيسس]] حمل جي پنجين مهيني تائين ڊرمس ۾ ٿي سگهي ٿي.<ref name=Mehta2008/> نون ڄاول ٻار ۾ بلو بيري مفن جا زخم ان ڳالهه جي نشاندهي ڪن ٿا ته چمڙي اندر ايڪسٽرا ميڊلري هيماتوپوئيسس حمل واري عرصي کان پوءِ به جاري رهي آهي.<ref name=Mehta2008/> شروع ۾ بلو بيري مفن ريش کي پيدائشي [[روبيلا]] جي خاص سڃاڻپ سمجهيو ويندو هو، پر هاڻي معلوم ٿيو آهي ته اهو ڪيترين ئي رحم اندر ٿيندڙ انفيڪشنن، رت جي بيمارين ۽ ڪينسرن سان لاڳاپيل ٿي سگهي ٿو.<ref name=Mehta2008/> ٻيون ٽارچ انفيڪشنون جيڪي هن ريش جو سبب بڻجن ٿيون، تن ۾ [[سائيٽو ميگالو وائرس]]،<ref name="pmid17984414">{{cite journal |vauthors=Gaffin JM, Gallagher PG |title=Picture of the month. Blueberry muffin baby (extramedullary hematopoiesis) due to congenital cytomegalovirus infection |journal=Arch Pediatr Adolesc Med |volume=161 |issue=11 |pages=1102–3 |date=November 2007 |pmid=17984414 |doi=10.1001/archpedi.161.11.1102 |url=http://archpedi.ama-assn.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=17984414|doi-access=free |url-access=subscription }}</ref> هرپس وائرس ۽ ٽوڪسوپلازما شامل آهن. رت جون بيماريون جهڙوڪ [[موروثي اسفيروسائيٽوسس]] ۽ [[نون ڄاول ٻار جي هيموليٽڪ بيماري]] پڻ اضافي رت جي پيداوار وڌائي بلو بيري مفن بيبي جو سبب بڻجي سگهن ٿيون. اهو به ممڪن آهي ته اهڙي ريش وارو ٻار ڪنهن لڪل ڪينسر جهڙوڪ [[نيوروبلاسٽوما]] يا پيدائشي [[ليوڪيميا]] ۾ مبتلا هجي.<ref name=":2">{{Cite journal|last1=Debord|first1=Camille|last2=Grain|first2=Audrey|last3=Theisen|first3=Olivier|last4=Boutault|first4=Robin|last5=Rialland|first5=Fanny|last6=Eveillard|first6=Marion|date=February 2018|title=A blueberry muffin rash at birth|journal=British Journal of Haematology|volume=182|issue=2|pages=168|doi=10.1111/bjh.15135|issn=1365-2141|pmid=29468630|s2cid=3463153|doi-access=free}}</ref> === متعدي سبب === * [[ٽوڪسوپلازموسس]]: ''ٽوڪسوپلازما گونڊيائي'' نالي پيراسائيٽ سبب ٿيندڙ ٽارچ انفيڪشن. عام طور تي اڌ پچايل گوشت يا ٻلي جي فضلي سان رابطي سان لاڳاپيل هوندي آهي. علامتن ۾ [[دورا]]، [[هائيڊروسيفيلس]] ۽ [[ڪوريو ريٽينائٽس]] شامل آهن. * [[سائيٽو ميگالو وائرس]]: وائرسي ٽارچ انفيڪشن، جيڪا [[حسي-عصبي ٻوڙائپ]]، [[جگر جي واڌ]] ۽ [[يرقان]] سان لاڳاپيل هوندي آهي. * [[روبيلا]]: وائرسي ٽارچ انفيڪشن، جنهن ۾ ڪنن جي پويان ۽ مٿي جي پٺئين حصي جي لمفي غدودن جي واڌ سان گڏ چهري کان شروع ٿيندڙ ۽ ڌڙ تائين پکڙجندڙ ريش ظاهر ٿئي ٿو. * [[هرپس وائرس]]: وائرسي ٽارچ انفيڪشن، جيڪا سور ڏيندڙ ڦٽن ۽ [[ميننجائٽس]] سان لاڳاپيل هوندي آهي. * [[سفلس]]: ''[[ٽريپونيما پيليڊم]]'' سبب ٿيندڙ بيڪٽيريل ٽارچ انفيڪشن. پيدائشي سفلس ۾ [[سيبر شن]]، زين نما نڪ، [[هچنسن جا ڏند]] ۽ ٻوڙائپ ظاهر ٿي سگهي ٿي. * [[ايپسٽين بار وائرس]]: وائرسي انفيڪشن جيڪا انفيڪشس مونو نيوڪليوسس جو سبب بڻجي ٿي. اها [[لمفي غدودن جي واڌ]]، [[تلي جي واڌ]] ۽ مختلف [[ليمفوما]] سان لاڳاپيل آهي. === رت سان لاڳاپيل سبب === * [[موروثي اسفيروسائيٽوسس]]: [[خودمختيار غالب]] موروثي بيماري، جنهن ۾ ڳاڙهن رت جي خلين جي جھليءَ جا پروٽين غيرمعمولي بڻجي وڃن ٿا. * [[نون ڄاول ٻار جي هيموليٽڪ بيماري]]: ماءُ ۽ ٻار جي رت جي عدم مطابقت سبب پيدا ٿيندڙ حالت، جنهن ۾ ماءُ جون ضدجسمون ٻار جي ڳاڙهن رت جي خلين کي تباهه ڪن ٿيون. === سرطاني سبب === * [[نيوروبلاسٽوما]]: ٻارن ۾ ٿيندڙ ڪينسر جيڪو [[نيوروبلاسٽ]] خلين مان پيدا ٿئي ٿو ۽ گهڻو ڪري [[ايڊرينل غدود]] ۾ هوندو آهي. * پيدائشي [[ليوڪيميا]]: اڇن رت جي خلين جو ڪينسر. * پيدائشي [[رهيبڊومايو سارڪوما]]: اهڙين ميزينڪائمل خلين جو ڪينسر جيڪي مڪمل طور عضلاتي خليا نه بڻجي سگهن. === نظامي سبب === * [[لينگرهانس سيل]] هسٽيو سائيٽوسس: [[لينگرهانس سيل]]ن جي غيرمعمولي واڌ سبب پيدا ٿيندڙ حالت. * [[لوپس]]: خودمدافعتي بيماري. == تشخيص == تشخيص مريض جي ظاهري علامتن، جسماني معائني ۽ ليبارٽري جاچن جي گڏيل جائزي تي ٻڌل هوندي آهي. شروعاتي جاچن ۾ عام طور [[مڪمل رت ڳڻپ]] (CBC) ۽ ان جي تفريقي جائزي شامل هوندي آهي ته جيئن ڪنهن بنيادي رت جي بيماري کي سڃاڻي سگهجي.<ref name=":2" /> بلو بيري مفن ريش جي حتمي تصديق بنيادي سبب تي دارومدار رکي ٿي. مثال طور، روبيلا خلاف مخصوص ضدجسمن جي موجودگي، روبيلا وائرس جي ڪلچر يا [[پوليمريز زنجير ردعمل]] ذريعي روبيلا وائرس جي آر اين اي جي سڃاڻپ، پيدائشي روبيلا جي تصديق ڪري سگهن ٿا.<ref name=":0">{{Cite web|title=Rubella, Congenital Syndrome (CRS) 2007 Case Definition {{!}} CDC|date=14 April 2021 |url=https://ndc.services.cdc.gov/case-definitions/rubella-congenital-syndrome-2007/|access-date=2021-11-03|language=en-US}}</ref> پيدائشي روبيلا سان گڏ ٻيون علامتون پڻ ظاهر ٿي سگهن ٿيون، جن ۾ پيدائشي [[گلوڪوما]]، [[يرقان]]، [[هيپاٽو اسپلينو ميگالي|جگر ۽ تلي جي واڌ]]، [[مائڪرو سيفالي]]، [[موتيو]] ۽ [[حسي-عصبي ٻوڙائپ]] شامل آهن. انهن نشانين جي موجودگي بلو بيري مفن بيبي جي سبب طور پيدائشي روبيلا جي تشخيص کي وڌيڪ مضبوط بڻائي ٿي.<ref name=":0" /> پيدائشي روبيلا جي ليبارٽري جاچ ٻار جي هڪ سال جي عمر کان اڳ ڪرڻ گهرجي، ڇاڪاڻ⁠تہ ان کان پوءِ تشخيص وڌيڪ مشڪل ٿي ويندي آهي.<ref>{{Cite journal|last=Kimberlin|first=David|title=Red Book 2018-2021 Report of Committee on Infectious Diseases|journal=Red Book: Report of the Committee on Infectious Diseases|publisher=American Academy of Pediatrics|year=2018|issn=1080-0131|location=Itasca, IL|pages=705|language=English}}</ref> جيڪڏهن سبب [[سائيٽو ميگالو وائرس]] (CMV) جي انفيڪشن هجي ته مريض ۾ ٻوڙائپ ۽ [[ڪوريو ريٽينائٽس]] جهڙيون لاڳاپيل علامتون به موجود ٿي سگهن ٿيون. ليبارٽري جاچن ۾ اينٽي سائيٽو ميگالو وائرس ضدجسمن جو وڌيڪ مقدار، پيشاب جي سي ايم وي ڪلچر جو مثبت نتيجو ۽ [[ٿرومبوسائٽوپينيا]] ملي سگهي ٿي.<ref name=Mehta2008/> جيڪڏهن سبب [[نون ڄاول ٻار جي هيموليٽڪ بيماري]] يا [[موروثي اسفيروسائيٽوسس]] هجي ته نون ڄاول ٻار ۾ مثبت ڪومبس ٽيسٽ ۽ غير مربوط هائپر بلي روبينيميا موجود هوندي.<ref name=Mehta2008/> سرطان جهڙوڪ [[نيوروبلاسٽوما]] ۽ [[ايڪيوٽ مائيلوئيڊ ليوڪيميا]] به ناياب پر ممڪن سبب آهن. گهڻو ڪري انهن حالتن جي تشخيص [[ايميونوهسٽوڪيمسٽري]] ۽ [[بايوپسي]] ذريعي ڪئي ويندي آهي.<ref name=Mehta2008/> == اڳڪٿي == اڳڪٿي بنيادي سبب تي دارومدار رکي ٿي. عام طور تي ڄمڻ کان پوءِ ٽن کان ڇهن هفتن اندر چمڙي جا زخم ختم ٿي وڃڻ گهرجن.<ref name=Mehta2008/> هڪ دستاويزي ڪيس ۾ شديد [[رت جي گهٽتائي]] ۾ مبتلا نون ڄاول ٻار کي رت جي منتقلي ڏيڻ کان پوءِ هي ريش مڪمل طور ختم ٿي ويو هو.<ref name=":3" /> هي ريش گهڻو ڪري عارضي هوندو آهي ۽ بنيادي سبب جي علاج سان پاڻمرادو ختم ٿي ويندو آهي. == علاج == علاج بنيادي سبب مطابق مختلف هوندو آهي. جيڪڏهن نمايان [[رت جي گهٽتائي]] موجود هجي ته [[رت جي منتقلي]] ضروري ٿي سگهي ٿي.<ref name=":3" /> پيدائشي روبيلا جي صورت ۾ هن وقت ڪو مخصوص علاج موجود ناهي. تنهن ڪري علاج جو بنيادي مقصد بيماري کان بچاءُ آهي. [[ايم ايم آر ويڪسين]] پيدائشي روبيلا کان بچاءَ ۾ تمام گهڻي اثرائتي آهي ۽ ٻارن جي معمول واري حفاظتي ٽيڪاڪاري شيڊول جو حصو طور ڏني ويندي آهي.<ref>{{Cite journal|last1=Lambert|first1=Nathaniel|last2=Strebel|first2=Peter|last3=Orenstein|first3=Walter|last4=Icenogle|first4=Joseph|last5=Poland|first5=Gregory A.|date=2015-06-06|title=Rubella|journal=Lancet|volume=385|issue=9984|pages=2297–2307|doi=10.1016/S0140-6736(14)60539-0|issn=1474-547X|pmc=4514442|pmid=25576992}}</ref> پيدائشي سي ايم وي انفيڪشن وارن نون ڄاول ٻارن کي ضد وائرسي دوائون ڏنيون وينديون آهن. گهڻو ڪري [[والگين سائيڪلووير]] يا [[گين سائيڪلووير]] پهرين ترجيح واريون ضد وائرسي دوائون هونديون آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Nassetta|first1=Lauren|last2=Kimberlin|first2=David|last3=Whitley|first3=Richard|date=May 2009|title=Treatment of congenital cytomegalovirus infection: implications for future therapeutic strategies|journal=The Journal of Antimicrobial Chemotherapy|volume=63|issue=5|pages=862–867|doi=10.1093/jac/dkp083|issn=1460-2091|pmc=2667137|pmid=19287011}}</ref> جيڪڏهن سبب سرطان هجي ته مريض کي مناسب سرطان مخالف علاج، جهڙوڪ [[ڪيموٿراپي]]، ڏنو ويندو.<ref name=":2" /> مجموعي طور تي بلو بيري مفن بيبي جو علاج بنيادي سبب جي سڃاڻپ ۽ ان جي علاج تي مرڪوز هوندو آهي. == پڻ ڏسو == * [[چمڙي جي بيمارين جي فهرست]] == حوالا == {{reflist}} == خارجي ڳنڍڻا == * {{DermAtlas|1885510711}} {{Medical resources | ICD11 = {{ICD11|KC40.Y}} | ICD10 = {{ICD10|P83.8}} | ICD10CM = <!-- {{ICD10CM|Xxx.xxxx}} --> | ICD9 = {{ICD9|778.8}} | ICDO = | OMIM = | MeshID = | DiseasesDB = 65096 | SNOMED CT = | Curlie = | MedlinePlus = | eMedicineSubj = | eMedicineTopic = | PatientUK = | NCI = | GeneReviewsNBK = | GeneReviewsName = | NORD = | GARDNum = | GARDName = | RP = 23987 | AO = | WO = | OrthoInfo = | Orphanet = | Scholia = Q13113715 | OB = }} {{Cutaneous vasculitis}} [[زمرو:رت جي نالين سان لاڳاپيل جلدي بيماريون]] [[زمرو:بيماريون]] [[زمرو:چمڙيءَ جون بيماريون]] [[زمرو:ٻارن جون بيماريون]] [[زمرو:رت جي نالين جون بيماريون]] ndvfbbv68bcy5vhpqva0pzffl11q03f پورپورا (طب) 0 99157 387218 2026-06-21T00:11:00Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: {{Short description|چمڙي هيٺان رت وهڻ سبب چمڙي جي رنگت ۾ تبديلي}} {{Infobox medical condition (new) | name = پورپورا | synonyms = | image = HSP Vasculitis.jpg | caption = انفيڪشن سان لاڳاپيل [[واسڪيولائٽس]] سبب هيٺين ٽنگ تي [[پيٽيڪيا]] ۽ پورپورا | field = [[جلد جي بيمارين جي طب]]، [[رت جي بيمارين جي طب]] | pronounce = | symptoms = | complicati... 387218 wikitext text/x-wiki {{Short description|چمڙي هيٺان رت وهڻ سبب چمڙي جي رنگت ۾ تبديلي}} {{Infobox medical condition (new) | name = پورپورا | synonyms = | image = HSP Vasculitis.jpg | caption = انفيڪشن سان لاڳاپيل [[واسڪيولائٽس]] سبب هيٺين ٽنگ تي [[پيٽيڪيا]] ۽ پورپورا | field = [[جلد جي بيمارين جي طب]]، [[رت جي بيمارين جي طب]] | pronounce = | symptoms = | complications = | onset = | duration = | types = | causes = | risks = | diagnosis = | differential = | prevention = | treatment = | medication = | prognosis = | frequency = | deaths = }} '''پورپورا''' ({{IPAc-en|ˈ|p|ɜːr|p|jʊər|ə}})<ref>{{cite web |url=https://www.lexico.com/en/definition/purpura |archive-url=https://web.archive.org/web/20191017134333/https://www.lexico.com/en/definition/purpura |url-status=dead |archive-date=October 17, 2019 |title = PURPURA English Definition and Meaning {{!}} Lexico.com}}</ref> هڪ طبي حالت آهي جنهن ۾ [[چمڙي]] تي ڳاڙها يا واڱڻائي رنگ جا داغ ظاهر ٿيندا آهن، جيڪي دٻاءُ وجهڻ سان اڇا ناهن ٿيندا. اهي داغ چمڙي جي هيٺان [[رت وهڻ]] سبب پيدا ٿيندا آهن، جيڪو پليٽليٽن جي خرابين، رت جي نالين جي بيمارين، رت جمن جي خرابين يا ٻين سببن جي نتيجي ۾ ٿي سگهي ٿو.<ref>{{cite web|title=UCSF Purpura Module|url=http://www.dermatology.ucsf.edu/education_training/140.01ClinicalDermatology/Module.8.Purpura%20Module%20REVISED2.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131002064433/http://www.dermatology.ucsf.edu/education_training/140.01ClinicalDermatology/Module.8.Purpura%20Module%20REVISED2.pdf|archive-date=2013-10-02}}</ref> پورپورا جا داغ عام طور 3 کان 10 ملي ميٽر تائين هوندا آهن،<ref>{{Cite book|title=Clinical Laboratory Hematology|last=McKenzie, Shirlyn B.|others=Williams, Joanne Lynne; Landis-Piwowar, Kristin|year=2014|isbn=978-0133076011|edition=3rd|location=Boston|pages=665|oclc=878098857}}</ref> جڏهن⁠تہ [[پيٽيڪيا]] جا داغ 3 ملي ميٽر کان ننڍا ۽ [[ايڪيموسس]] جا نشان 1 سينٽي ميٽر کان وڏا هوندا آهن.<ref>{{Cite book|title=Robbins basic pathology|others=Kumar, Vinay; Abbas, Abul K.; Aster, Jon C.; Perkins, James A.|isbn=978-0323353175|edition=10th|location=Philadelphia, Pennsylvania|pages=101|oclc=960844656|date = 2017-03-28}}</ref> پورپورا [[ٽائفس]] ۾ عام هوندي آهي ۽ [[ميننجوڪوڪس]] سبب ٿيندڙ [[ميننجائٽس]] يا [[سيپٽيسيما]] ۾ به ڏسي سگهجي ٿي. خاص طور تي ''[[نيسيريا ميننجيٽيڊس]]'' نالي [[گرام-منفي]] ٻٽي گولي نما بيڪٽيريا جڏهن ٽٽندو آهي ته اينڊوٽوڪسن خارج ڪندو آهي. هي اينڊوٽوڪسن هيگمين عنصر (رت جمن وارو عنصر XII) کي سرگرم ڪري ٿو، جيڪو [[ڊسيمينٽيڊ انٽراواسڪيولر ڪوئگوليشن]] (DIC) جو سبب بڻجي ٿو. متاثر فرد ۾ ظاهر ٿيندڙ ريش اصل ۾ DIC جو نتيجو هوندو آهي. == درجابندي == پورپورا هڪ عام پر غير مخصوص طبي علامت آهي. تنهن هوندي به ان جو بنيادي ڪارڻ گهڻو ڪري هيٺين مان هڪ هوندو آهي: * [[پليٽليٽ]] جون خرابيون ([[ٿرومبوسائٽوپينڪ پورپورا]]) ** [[پرائمري ٿرومبوسائٽوپينڪ پورپورا]] ** ثانوي ٿرومبوسائٽوپينڪ پورپورا ** [[رت جي منتقلي کان پوءِ ٿيندڙ پورپورا]] * رت جي نالين جون خرابيون ([[غير ٿرومبوسائٽوپينڪ پورپورا]]) ** ننڍين رت وارين نالين جو نقصان، جيئن پوڙهائپ واري پورپورا ۾، جتي رت جون ناليون آسانيءَ سان زخمي ٿين ٿيون ** [[هاءِ بلڊ پريشر]] واريون حالتون ** رت جي نالين کي سهارو ڏيندڙ بناوتن جي کوٽ ** [[واسڪيولائٽس]]، جيئن [[هينوخ-شونلائن پورپورا]] ۾ * [[رت جمن جون خرابيون]] ** [[ڊسيمينٽيڊ انٽراواسڪيولر ڪوئگوليشن]] (DIC) ** [[اسڪروي]] ([[وٽامن سي]] جي کوٽ) ــ ڪوليجن جي ٺهڻ ۾ خرابي سبب ڪيپليرين جون ڀتيون ڪمزور ٿي وڃن ٿيون * [[ميننجوڪوڪيميا]] * [[ايمائلوئيڊوسس]] سبب فائبر جهڙن پروٽينن جا گڏ ٿيل ذخيرا * [[ڪوڪين]] جي استعمال سان گڏ [[ليواميزول]] جو استعمال ڪنن، چهري، ڌڙ يا هٿن ۽ پيرن ۾ پورپورا پيدا ڪري سگهي ٿو، جنهن لاءِ ڪڏهن ڪڏهن [[بحالي جراحي]] جي ضرورت پوي ٿي.<ref>{{cite journal|title=Toxic Effects of Levamisole in a Cocaine User|journal=New England Journal of Medicine|volume=364|issue=24|pages=e52|publisher=The New England Journal of Medicine|doi=10.1056/NEJMicm1008722|pmid=21675882|year=2011|last1=Muirhead|first1=Trevor T.|last2=Eide|first2=Melody J.}}</ref> * رت جي نالين جي تباهي سميت پورپورا، شديد [[تابڪاري زهرجڻ]] جي علامت به آهي جڏهن تابڪاري جي مقدار 2 [[گري (ايڪوائي يونٽ)|گري]] کان وڌيڪ هجي. عام طور هي سبب ناياب آهي، پر ائٽمي آفتن جي متاثرن ۾ گهڻو ڏٺو ويندو آهي. طبي ادب ۾ [[نفسياتي بيماري|نفسياتي پورپورا]] جا ڪيس پڻ بيان ڪيا ويا آهن.<ref name="pmid10069314">{{cite journal |vauthors=Anderson JE, DeGoff W, McNamara M |title=Autoerythrocyte sensitization (psychogenic purpura): a case report and review of the literature |journal=Pediatric Emergency Care |volume=15 |issue=1 |pages=47–48 |year=1999 |pmid=10069314 |doi=10.1097/00006565-199902000-00014}}</ref> ڪجهه محققن جو خيال آهي ته اهي ''خود ڳاڙهي رت جي خلين جي حساسيت'' سبب ٿين ٿا. ٻين مطالعي مان معلوم ٿيو آهي ته نفسياتي پورپورا ۾ [[ٽشو پلاسمينوجن ايڪٽيويٽر]] جي مقامي سرگرمي وڌيل هوندي آهي، جنهن سان فائبرن جا ٺهيل جمڙا تيزيءَ سان ٽٽندا آهن ۽ مقامي رت وهڻ پيدا ٿيندو آهي.<ref name="pmid8340191">{{cite journal |vauthors=Lotti T, Benci M, Sarti MG, Teofoli P, Senesi C, Bonan P, etal |title=Psychogenic purpura with abnormally increased tPA dependent cutaneous fibrinolytic activity |journal=International Journal of Dermatology |volume=32| issue=7 |pages=521–23 |year=1993 |pmid=8340191 |doi=10.1111/j.1365-4362.1993.tb02840.x|s2cid=38433734 }}</ref> [[ريڪيٽسيل]] انفيڪشن ۾ به پيٽيڪيا جهڙو ريش هڪ خاص علامت سمجهيو ويندو آهي. == لفظ جي بڻت ۽ اچار == لفظ ''پورپورا'' ({{IPAc-en|ˈ|p|ɜr|p|ɜr|ə}}) لاطيني ''purpura'' مان نڪتل آهي، جنهن جي معنيٰ "[[واڱڻائي]]" آهي. هي لفظ قديم يوناني ''πορφύρα'' مان ورتو ويو آهي. ''پورپورا'' هڪ [[مقداري اسم]] آهي جيڪو بيماري يا حالت کي ظاهر ڪري ٿو، نه⁠تہ ڪنهن هڪ داغ کي. تنهن ڪري ان جا انفرادي جمعي يا واحد روپ روايتي شمار لائق اسم وانگر استعمال ناهن ٿيندا. == پڻ ڏسو == * [[نيرو داغ]] ــ زخم سبب پيدا ٿيندڙ هيماتوما * [[رت جمن جي خرابين سان لاڳاپيل پورپورا]] * [[پورپورا هيموريجڪا]] (گهوڙن ۾) * [[رنگدار پورپورڪ ڊرماتوسس]] * [[شامبرگ بيماري]] (ترقي ڪندڙ رنگدار پورپورا) == حوالا == {{Reflist}} == خارجي ڳنڍڻا == {{Medical resources | DiseasesDB = 25619 | ICD10 = {{ICD10|D|69||d|65}} | ICD9 = {{ICD9|287}} | ICDO = | OMIM = | MedlinePlus = 003232 | eMedicineSubj = | eMedicineTopic = | MeshID = D011693 }} * [http://www.aafp.org/afp/20010801/419.html پورپورا سان متاثر ٻار جو جائزو] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20081016080004/http://www.aafp.org/afp/20010801/419.html |date=2008-10-16 }} {{Bleeding and clotting disorders|us=y}} {{Authority control}} [[Category:جلدي اصطلاحات]] [[Category:طبي علامتون]] mndjdryta7dv5zg1wo8d6x8ioo30fym 387219 387218 2026-06-21T00:12:29Z Intisar Ali 8681 /* */ 387219 wikitext text/x-wiki {{Short description|چمڙي هيٺان رت وهڻ سبب چمڙي جي رنگت ۾ تبديلي}} {{Infobox medical condition (new) | name = پورپورا | synonyms = | image = HSP Vasculitis.jpg | caption = انفيڪشن سان لاڳاپيل [[واسڪيولائٽس]] سبب هيٺين ٽنگ تي [[پيٽيڪيا]] ۽ پورپورا | field = [[جلد جي بيمارين جي طب]]، [[رت جي بيمارين جي طب]] | pronounce = | symptoms = | complications = | onset = | duration = | types = | causes = | risks = | diagnosis = | differential = | prevention = | treatment = | medication = | prognosis = | frequency = | deaths = }} '''پورپورا''' ('''Purpura''')<ref>{{cite web |url=https://www.lexico.com/en/definition/purpura |archive-url=https://web.archive.org/web/20191017134333/https://www.lexico.com/en/definition/purpura |url-status=dead |archive-date=October 17, 2019 |title = PURPURA English Definition and Meaning {{!}} Lexico.com}}</ref> هڪ طبي حالت آهي جنهن ۾ [[چمڙي]] تي ڳاڙها يا واڱڻائي رنگ جا داغ ظاهر ٿيندا آهن، جيڪي دٻاءُ وجهڻ سان اڇا ناهن ٿيندا. اهي داغ چمڙي جي هيٺان [[رت وهڻ]] سبب پيدا ٿيندا آهن، جيڪو پليٽليٽن جي خرابين، رت جي نالين جي بيمارين، رت جمن جي خرابين يا ٻين سببن جي نتيجي ۾ ٿي سگهي ٿو.<ref>{{cite web|title=UCSF Purpura Module|url=http://www.dermatology.ucsf.edu/education_training/140.01ClinicalDermatology/Module.8.Purpura%20Module%20REVISED2.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131002064433/http://www.dermatology.ucsf.edu/education_training/140.01ClinicalDermatology/Module.8.Purpura%20Module%20REVISED2.pdf|archive-date=2013-10-02}}</ref> پورپورا جا داغ عام طور 3 کان 10 ملي ميٽر تائين هوندا آهن،<ref>{{Cite book|title=Clinical Laboratory Hematology|last=McKenzie, Shirlyn B.|others=Williams, Joanne Lynne; Landis-Piwowar, Kristin|year=2014|isbn=978-0133076011|edition=3rd|location=Boston|pages=665|oclc=878098857}}</ref> جڏهن⁠تہ [[پيٽيڪيا]] جا داغ 3 ملي ميٽر کان ننڍا ۽ [[ايڪيموسس]] جا نشان 1 سينٽي ميٽر کان وڏا هوندا آهن.<ref>{{Cite book|title=Robbins basic pathology|others=Kumar, Vinay; Abbas, Abul K.; Aster, Jon C.; Perkins, James A.|isbn=978-0323353175|edition=10th|location=Philadelphia, Pennsylvania|pages=101|oclc=960844656|date = 2017-03-28}}</ref> پورپورا [[ٽائفس]] ۾ عام هوندي آهي ۽ [[ميننجوڪوڪس]] سبب ٿيندڙ [[ميننجائٽس]] يا [[سيپٽيسيما]] ۾ به ڏسي سگهجي ٿي. خاص طور تي ''[[نيسيريا ميننجيٽيڊس]]'' نالي [[گرام-منفي]] ٻٽي گولي نما بيڪٽيريا جڏهن ٽٽندو آهي ته اينڊوٽوڪسن خارج ڪندو آهي. هي اينڊوٽوڪسن هيگمين عنصر (رت جمن وارو عنصر XII) کي سرگرم ڪري ٿو، جيڪو [[ڊسيمينٽيڊ انٽراواسڪيولر ڪوئگوليشن]] (DIC) جو سبب بڻجي ٿو. متاثر فرد ۾ ظاهر ٿيندڙ ريش اصل ۾ DIC جو نتيجو هوندو آهي. == درجابندي == پورپورا هڪ عام پر غير مخصوص طبي علامت آهي. تنهن هوندي به ان جو بنيادي ڪارڻ گهڻو ڪري هيٺين مان هڪ هوندو آهي: * [[پليٽليٽ]] جون خرابيون ([[ٿرومبوسائٽوپينڪ پورپورا]]) ** [[پرائمري ٿرومبوسائٽوپينڪ پورپورا]] ** ثانوي ٿرومبوسائٽوپينڪ پورپورا ** [[رت جي منتقلي کان پوءِ ٿيندڙ پورپورا]] * رت جي نالين جون خرابيون ([[غير ٿرومبوسائٽوپينڪ پورپورا]]) ** ننڍين رت وارين نالين جو نقصان، جيئن پوڙهائپ واري پورپورا ۾، جتي رت جون ناليون آسانيءَ سان زخمي ٿين ٿيون ** [[هاءِ بلڊ پريشر]] واريون حالتون ** رت جي نالين کي سهارو ڏيندڙ بناوتن جي کوٽ ** [[واسڪيولائٽس]]، جيئن [[هينوخ-شونلائن پورپورا]] ۾ * [[رت جمن جون خرابيون]] ** [[ڊسيمينٽيڊ انٽراواسڪيولر ڪوئگوليشن]] (DIC) ** [[اسڪروي]] ([[وٽامن سي]] جي کوٽ) ــ ڪوليجن جي ٺهڻ ۾ خرابي سبب ڪيپليرين جون ڀتيون ڪمزور ٿي وڃن ٿيون * [[ميننجوڪوڪيميا]] * [[ايمائلوئيڊوسس]] سبب فائبر جهڙن پروٽينن جا گڏ ٿيل ذخيرا * [[ڪوڪين]] جي استعمال سان گڏ [[ليواميزول]] جو استعمال ڪنن، چهري، ڌڙ يا هٿن ۽ پيرن ۾ پورپورا پيدا ڪري سگهي ٿو، جنهن لاءِ ڪڏهن ڪڏهن [[بحالي جراحي]] جي ضرورت پوي ٿي.<ref>{{cite journal|title=Toxic Effects of Levamisole in a Cocaine User|journal=New England Journal of Medicine|volume=364|issue=24|pages=e52|publisher=The New England Journal of Medicine|doi=10.1056/NEJMicm1008722|pmid=21675882|year=2011|last1=Muirhead|first1=Trevor T.|last2=Eide|first2=Melody J.}}</ref> * رت جي نالين جي تباهي سميت پورپورا، شديد [[تابڪاري زهرجڻ]] جي علامت به آهي جڏهن تابڪاري جي مقدار 2 [[گري (ايڪوائي يونٽ)|گري]] کان وڌيڪ هجي. عام طور هي سبب ناياب آهي، پر ائٽمي آفتن جي متاثرن ۾ گهڻو ڏٺو ويندو آهي. طبي ادب ۾ [[نفسياتي بيماري|نفسياتي پورپورا]] جا ڪيس پڻ بيان ڪيا ويا آهن.<ref name="pmid10069314">{{cite journal |vauthors=Anderson JE, DeGoff W, McNamara M |title=Autoerythrocyte sensitization (psychogenic purpura): a case report and review of the literature |journal=Pediatric Emergency Care |volume=15 |issue=1 |pages=47–48 |year=1999 |pmid=10069314 |doi=10.1097/00006565-199902000-00014}}</ref> ڪجهه محققن جو خيال آهي ته اهي ''خود ڳاڙهي رت جي خلين جي حساسيت'' سبب ٿين ٿا. ٻين مطالعي مان معلوم ٿيو آهي ته نفسياتي پورپورا ۾ [[ٽشو پلاسمينوجن ايڪٽيويٽر]] جي مقامي سرگرمي وڌيل هوندي آهي، جنهن سان فائبرن جا ٺهيل جمڙا تيزيءَ سان ٽٽندا آهن ۽ مقامي رت وهڻ پيدا ٿيندو آهي.<ref name="pmid8340191">{{cite journal |vauthors=Lotti T, Benci M, Sarti MG, Teofoli P, Senesi C, Bonan P, etal |title=Psychogenic purpura with abnormally increased tPA dependent cutaneous fibrinolytic activity |journal=International Journal of Dermatology |volume=32| issue=7 |pages=521–23 |year=1993 |pmid=8340191 |doi=10.1111/j.1365-4362.1993.tb02840.x|s2cid=38433734 }}</ref> [[ريڪيٽسيل]] انفيڪشن ۾ به پيٽيڪيا جهڙو ريش هڪ خاص علامت سمجهيو ويندو آهي. == لفظ جي بڻت ۽ اچار == لفظ ''پورپورا'' ({{IPAc-en|ˈ|p|ɜr|p|ɜr|ə}}) لاطيني ''purpura'' مان نڪتل آهي، جنهن جي معنيٰ "[[واڱڻائي]]" آهي. هي لفظ قديم يوناني ''πορφύρα'' مان ورتو ويو آهي. ''پورپورا'' هڪ [[مقداري اسم]] آهي جيڪو بيماري يا حالت کي ظاهر ڪري ٿو، نه⁠تہ ڪنهن هڪ داغ کي. تنهن ڪري ان جا انفرادي جمعي يا واحد روپ روايتي شمار لائق اسم وانگر استعمال ناهن ٿيندا. == پڻ ڏسو == * [[نيرو داغ]] ــ زخم سبب پيدا ٿيندڙ هيماتوما * [[رت جمن جي خرابين سان لاڳاپيل پورپورا]] * [[پورپورا هيموريجڪا]] (گهوڙن ۾) * [[رنگدار پورپورڪ ڊرماتوسس]] * [[شامبرگ بيماري]] (ترقي ڪندڙ رنگدار پورپورا) == حوالا == {{Reflist}} == خارجي ڳنڍڻا == {{Medical resources | DiseasesDB = 25619 | ICD10 = {{ICD10|D|69||d|65}} | ICD9 = {{ICD9|287}} | ICDO = | OMIM = | MedlinePlus = 003232 | eMedicineSubj = | eMedicineTopic = | MeshID = D011693 }} * [http://www.aafp.org/afp/20010801/419.html پورپورا سان متاثر ٻار جو جائزو] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20081016080004/http://www.aafp.org/afp/20010801/419.html |date=2008-10-16 }} {{Bleeding and clotting disorders|us=y}} {{Authority control}} [[Category:جلدي اصطلاحات]] [[Category:طبي علامتون]] 8amlkb85x93v3y7jvvgy8g8o26xss8n نئون ڄاول ٻار 0 99158 387220 2026-06-21T00:32:18Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: {{Short description|انسانن جو تمام ننڍي عمر وارو اولاد}} [[File:The newborn baby in men.jpg|thumb|300x300px|هڪ نون ڄاول ٻار مرد جي هنج ۾]] {{Human growth and development}} عام اصطلاحن ۾ '''ٻار''' ('''Baby''') بالغ [[انسان|انسانن]] جي تمام ننڍي عمر واري [[اولاد]] کي چيو ويندو آهي، جڏهن ⁠تہ نئين ڄاول ٻار کي سنڌي ۾ کير پياڪ ۽... 387220 wikitext text/x-wiki {{Short description|انسانن جو تمام ننڍي عمر وارو اولاد}} [[File:The newborn baby in men.jpg|thumb|300x300px|هڪ نون ڄاول ٻار مرد جي هنج ۾]] {{Human growth and development}} عام اصطلاحن ۾ '''ٻار''' ('''Baby''') بالغ [[انسان|انسانن]] جي تمام ننڍي عمر واري [[اولاد]] کي چيو ويندو آهي، جڏهن ⁠تہ نئين ڄاول ٻار کي سنڌي ۾ کير پياڪ ۽ اردو ۾ شيرخوار ۽ انگريزي ۾ '''انفنٽ''' سڏيو ويندو آھي. انگريزي جو لفظ انفنٽ (''Infant'') لاطيني زبان جي لفظ انفنس (infuns) مان نڪتل آهي جنھن جي معنيٰ: "نه ڳالهائيندڙ" آھي<ref>{{cite web |title=Charlton T. Lewis, An Elementary Latin Dictionary, īnfāns |url=http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |access-date=2023-04-05 |website=perseus.tufts.edu |archive-date=2023-04-23 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230423185413/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |url-status=live}}</ref> انفنٽ ان جو هڪ رسمي يا فني مترادف آهي. اهي اصطلاح ٻين جاندارن جي [[نابالغ جاندار|جاندارن]] لاءِ پڻ استعمال ٿي سگهن ٿا. '''نئون ڄاول ٻار''' (''Newborn'') عام استعمال ۾ اهڙي ٻار کي چيو ويندو آهي جيڪو رڳو چند ڪلاڪن، ڏينهن يا هفتن جو هجي؛ جڏهن⁠تہ طبي اصطلاحن ۾ نون ڄاول ٻار يا '''نيونيٽ''' ({{etymology|la|{{wikt-lang|la|neonātus}}|نئون ڄاول}}) اهڙي خوارڪ کي چيو ويندو آهي جيڪو [[انساني پيدائش]] کان پوءِ پهرين 28 ڏينهن اندر هجي.<ref name="mwn">{{cite Merriam-Webster|neonate |access-date=2007-03-27}} {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20070311003331/http://www.m-w.com/cgi-bin/dictionary?book=Dictionary&va=neonate |date=2007-03-11 |url-status=live}}.</ref> هي اصطلاح [[وقت کان اڳ ڄاول ٻار]]، [[مڪمل مدي وارو حمل|مڪمل مدت واري ٻار]] ۽ [[مدت کان پوءِ وارو حمل|مدت کان پوءِ ڄاول ٻار]]، سڀني تي لاڳو ٿئي ٿو. حمل جي 37 هفتن کان اڳ ڄاول ٻارن کي '''وقت کان اڳ ڄاول''' (Premature) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last=Nöcker-Ribaupierre |first=Monika |date=2015-06-01 |title=Originalbeiträge. Internationale musiktherapeutische Ansätze für frühgeborene Kinder/ International Music Therapy Approaches with premature Infants |url=http://dx.doi.org/10.13109/muum.2015.36.2.106 |journal=Musiktherapeutische Umschau |volume=36 |issue=2 |pages=106–118 |doi=10.13109/muum.2015.36.2.106 |issn=0172-5505|url-access=subscription }}</ref> جيڪي ٻار 39 کان 40 هفتن جي وچ ۾ ڄمن، تن کي '''مڪمل مدت وارا''' (فل ٽرم) چيو ويندو آهي. جيڪي 41 هفتن تي ڄمن، تن کي '''دير سان مڪمل مدت وارا''' (ليٽ ٽرم) چيو ويندو آهي. ۽ جيڪي 42 هفتن کان پوءِ ڄمن، تن کي '''مدت کان پوءِ ڄاول''' (پوسٽ ٽرم) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |title=Definition of Term Pregnancy |url=https://www.acog.org/clinical/clinical-guidance/committee-opinion/articles/2013/11/definition-of-term-pregnancy |access-date=2023-12-20 |website=www.acog.org |language=en}}</ref> پيدائش کان اڳ اولاد کي [[جنين]] (fetus) چيو ويندو آهي. '''کيرپياڪ''' (Infant) جو اصطلاح عام طور هڪ سال کان گهٽ عمر وارن ٻارن لاءِ استعمال ڪيو ويندو آهي؛ البت مختلف وصفن موجب ان ۾ ٻه سال تائين جا ٻار به شامل ٿي سگهن ٿا. جڏهن انساني ٻار هلڻ سکندو آهي، تڏهن ان کي [[هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار]] (ٽاڊلر) سڏيو ويندو آهي. 9w7m79qzgmtzlnf0oo6ep0yny4f7ls0 387223 387220 2026-06-21T00:42:53Z Intisar Ali 8681 /* */ 387223 wikitext text/x-wiki {{Short description|انسانن جو تمام ننڍي عمر وارو اولاد}} [[File:The newborn baby in men.jpg|thumb|300x300px|هڪ نون ڄاول ٻار مرد جي هنج ۾]] {{Human growth and development}} عام اصطلاحن ۾ '''ٻار''' ('''Baby''') بالغ [[انسان|انسانن]] جي تمام ننڍي عمر واري [[اولاد]] کي چيو ويندو آهي، جڏهن ⁠تہ نئين ڄاول ٻار کي سنڌي ۾ کير پياڪ ۽ اردو ۾ شيرخوار ۽ انگريزي ۾ '''انفنٽ''' سڏيو ويندو آھي. انگريزي جو لفظ انفنٽ (''Infant'') لاطيني زبان جي لفظ انفنس (infuns) مان نڪتل آهي جنھن جي معنيٰ: "نه ڳالهائيندڙ" آھي<ref>{{cite web |title=Charlton T. Lewis, An Elementary Latin Dictionary, īnfāns |url=http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |access-date=2023-04-05 |website=perseus.tufts.edu |archive-date=2023-04-23 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230423185413/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |url-status=live}}</ref> انفنٽ ان جو هڪ رسمي يا فني مترادف آهي. اهي اصطلاح ٻين جاندارن جي [[نابالغ جاندار|جاندارن]] لاءِ پڻ استعمال ٿي سگهن ٿا. '''نئون ڄاول ٻار''' (''Newborn'') عام استعمال ۾ اهڙي ٻار کي چيو ويندو آهي جيڪو رڳو چند ڪلاڪن، ڏينهن يا هفتن جو هجي؛ جڏهن⁠تہ طبي اصطلاحن ۾ نون ڄاول ٻار يا '''نيونيٽ''' ({{etymology|la|{{wikt-lang|la|neonātus}}|نئون ڄاول}}) اهڙي خوارڪ کي چيو ويندو آهي جيڪو [[انساني پيدائش]] کان پوءِ پهرين 28 ڏينهن اندر هجي.<ref name="mwn">{{cite Merriam-Webster|neonate |access-date=2007-03-27}} {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20070311003331/http://www.m-w.com/cgi-bin/dictionary?book=Dictionary&va=neonate |date=2007-03-11 |url-status=live}}.</ref> هي اصطلاح [[وقت کان اڳ ڄاول ٻار]]، [[مڪمل مدي وارو حمل|مڪمل مدت واري ٻار]] ۽ [[مدت کان پوءِ وارو حمل|مدت کان پوءِ ڄاول ٻار]]، سڀني تي لاڳو ٿئي ٿو. حمل جي 37 هفتن کان اڳ ڄاول ٻارن کي '''وقت کان اڳ ڄاول''' (Premature) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last=Nöcker-Ribaupierre |first=Monika |date=2015-06-01 |title=Originalbeiträge. Internationale musiktherapeutische Ansätze für frühgeborene Kinder/ International Music Therapy Approaches with premature Infants |url=http://dx.doi.org/10.13109/muum.2015.36.2.106 |journal=Musiktherapeutische Umschau |volume=36 |issue=2 |pages=106–118 |doi=10.13109/muum.2015.36.2.106 |issn=0172-5505|url-access=subscription }}</ref> جيڪي ٻار 39 کان 40 هفتن جي وچ ۾ ڄمن، تن کي '''مڪمل مدت وارا''' (فل ٽرم) چيو ويندو آهي. جيڪي 41 هفتن تي ڄمن، تن کي '''دير سان مڪمل مدت وارا''' (ليٽ ٽرم) چيو ويندو آهي. ۽ جيڪي 42 هفتن کان پوءِ ڄمن، تن کي '''مدت کان پوءِ ڄاول''' (پوسٽ ٽرم) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |title=Definition of Term Pregnancy |url=https://www.acog.org/clinical/clinical-guidance/committee-opinion/articles/2013/11/definition-of-term-pregnancy |access-date=2023-12-20 |website=www.acog.org |language=en}}</ref> پيدائش کان اڳ اولاد کي [[جنين]] (fetus) چيو ويندو آهي. '''کيرپياڪ''' (Infant) جو اصطلاح عام طور هڪ سال کان گهٽ عمر وارن ٻارن لاءِ استعمال ڪيو ويندو آهي؛ البت مختلف وصفن موجب ان ۾ ٻه سال تائين جا ٻار به شامل ٿي سگهن ٿا. جڏهن انساني ٻار هلڻ سکندو آهي، تڏهن ان کي [[هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار]] (ٽاڊلر) سڏيو ويندو آهي. == اصطلاحن جو خلاصو == {| class="wikitable" style="width:100%; text-align:center; border-collapse:collapse;" |- ! style="background:#1F4E79; color:white;" | اصطلاح ! style="background:#1F4E79; color:white;" | وضاحت ! style="background:#1F4E79; color:white;" | عمر يا مرحلو |- | style="background:#EAF2F8;" | ٻار | style="background:#FDFEFE;" | انسان جي تمام ننڍي عمر واري اولاد | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان شروعاتي ننڍپڻ تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ / شيرخوار | style="background:#FDFEFE;" | اڃا ننڍي عمر وارو ٻار | style="background:#EAF2F8;" | عام طور هڪ سال کان گهٽ |- | style="background:#EAF2F8;" | نيونيٽ | style="background:#FDFEFE;" | طبي اصطلاح موجب نون ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان 28 ڏينهن تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | وقت کان اڳ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | حمل جي مقرر مدت کان اڳ ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 37 هفتن کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر حمل واري مدت تي ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 39–40 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | دير سان مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان ٿورو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 41 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | مدت کان پوءِ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان گهڻو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 42 هفتن کان پوءِ |- | style="background:#EAF2F8;" | جنين | style="background:#FDFEFE;" | پيدائش کان اڳ رحم ۾ موجود ٻار | style="background:#EAF2F8;" | ولادت کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار | style="background:#FDFEFE;" | هلڻ شروع ڪندڙ ٻار | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ کان پوءِ وارو مرحلو |} 9qfbo6x1ycrjhhlvu94np3k1aic87na 387224 387223 2026-06-21T00:43:13Z Intisar Ali 8681 387224 wikitext text/x-wiki {{Short description|انسانن جو تمام ننڍي عمر وارو اولاد}} [[File:The newborn baby in men.jpg|thumb|300x300px|هڪ نون ڄاول ٻار مرد جي هنج ۾]] {{Human growth and development}} عام اصطلاحن ۾ '''ٻار''' ('''Baby''') بالغ [[انسان|انسانن]] جي تمام ننڍي عمر واري [[اولاد]] کي چيو ويندو آهي، جڏهن ⁠تہ نئين ڄاول ٻار کي سنڌي ۾ کير پياڪ ۽ اردو ۾ شيرخوار ۽ انگريزي ۾ '''انفنٽ''' سڏيو ويندو آھي. انگريزي جو لفظ انفنٽ (''Infant'') لاطيني زبان جي لفظ انفنس (infuns) مان نڪتل آهي جنھن جي معنيٰ: "نه ڳالهائيندڙ" آھي<ref>{{cite web |title=Charlton T. Lewis, An Elementary Latin Dictionary, īnfāns |url=http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |access-date=2023-04-05 |website=perseus.tufts.edu |archive-date=2023-04-23 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230423185413/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |url-status=live}}</ref> انفنٽ ان جو هڪ رسمي يا فني مترادف آهي. اهي اصطلاح ٻين جاندارن جي [[نابالغ جاندار|جاندارن]] لاءِ پڻ استعمال ٿي سگهن ٿا. '''نئون ڄاول ٻار''' (''Newborn'') عام استعمال ۾ اهڙي ٻار کي چيو ويندو آهي جيڪو رڳو چند ڪلاڪن، ڏينهن يا هفتن جو هجي؛ جڏهن⁠تہ طبي اصطلاحن ۾ نون ڄاول ٻار يا '''نيونيٽ''' ({{etymology|la|{{wikt-lang|la|neonātus}}|نئون ڄاول}}) اهڙي خوارڪ کي چيو ويندو آهي جيڪو [[انساني پيدائش]] کان پوءِ پهرين 28 ڏينهن اندر هجي.<ref name="mwn">{{cite Merriam-Webster|neonate |access-date=2007-03-27}} {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20070311003331/http://www.m-w.com/cgi-bin/dictionary?book=Dictionary&va=neonate |date=2007-03-11 |url-status=live}}.</ref> هي اصطلاح [[وقت کان اڳ ڄاول ٻار]]، [[مڪمل مدي وارو حمل|مڪمل مدت واري ٻار]] ۽ [[مدت کان پوءِ وارو حمل|مدت کان پوءِ ڄاول ٻار]]، سڀني تي لاڳو ٿئي ٿو. حمل جي 37 هفتن کان اڳ ڄاول ٻارن کي '''وقت کان اڳ ڄاول''' (Premature) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last=Nöcker-Ribaupierre |first=Monika |date=2015-06-01 |title=Originalbeiträge. Internationale musiktherapeutische Ansätze für frühgeborene Kinder/ International Music Therapy Approaches with premature Infants |url=http://dx.doi.org/10.13109/muum.2015.36.2.106 |journal=Musiktherapeutische Umschau |volume=36 |issue=2 |pages=106–118 |doi=10.13109/muum.2015.36.2.106 |issn=0172-5505|url-access=subscription }}</ref> جيڪي ٻار 39 کان 40 هفتن جي وچ ۾ ڄمن، تن کي '''مڪمل مدت وارا''' (فل ٽرم) چيو ويندو آهي. جيڪي 41 هفتن تي ڄمن، تن کي '''دير سان مڪمل مدت وارا''' (ليٽ ٽرم) چيو ويندو آهي. ۽ جيڪي 42 هفتن کان پوءِ ڄمن، تن کي '''مدت کان پوءِ ڄاول''' (پوسٽ ٽرم) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |title=Definition of Term Pregnancy |url=https://www.acog.org/clinical/clinical-guidance/committee-opinion/articles/2013/11/definition-of-term-pregnancy |access-date=2023-12-20 |website=www.acog.org |language=en}}</ref> پيدائش کان اڳ اولاد کي [[جنين]] (fetus) چيو ويندو آهي. '''کيرپياڪ''' (Infant) جو اصطلاح عام طور هڪ سال کان گهٽ عمر وارن ٻارن لاءِ استعمال ڪيو ويندو آهي؛ البت مختلف وصفن موجب ان ۾ ٻه سال تائين جا ٻار به شامل ٿي سگهن ٿا. جڏهن انساني ٻار هلڻ سکندو آهي، تڏهن ان کي [[هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار]] (ٽاڊلر) سڏيو ويندو آهي. === اصطلاحن جو خلاصو === {| class="wikitable" style="width:100%; text-align:center; border-collapse:collapse;" |- ! style="background:#1F4E79; color:white;" | اصطلاح ! style="background:#1F4E79; color:white;" | وضاحت ! style="background:#1F4E79; color:white;" | عمر يا مرحلو |- | style="background:#EAF2F8;" | ٻار | style="background:#FDFEFE;" | انسان جي تمام ننڍي عمر واري اولاد | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان شروعاتي ننڍپڻ تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ / شيرخوار | style="background:#FDFEFE;" | اڃا ننڍي عمر وارو ٻار | style="background:#EAF2F8;" | عام طور هڪ سال کان گهٽ |- | style="background:#EAF2F8;" | نيونيٽ | style="background:#FDFEFE;" | طبي اصطلاح موجب نون ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان 28 ڏينهن تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | وقت کان اڳ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | حمل جي مقرر مدت کان اڳ ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 37 هفتن کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر حمل واري مدت تي ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 39–40 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | دير سان مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان ٿورو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 41 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | مدت کان پوءِ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان گهڻو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 42 هفتن کان پوءِ |- | style="background:#EAF2F8;" | جنين | style="background:#FDFEFE;" | پيدائش کان اڳ رحم ۾ موجود ٻار | style="background:#EAF2F8;" | ولادت کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار | style="background:#FDFEFE;" | هلڻ شروع ڪندڙ ٻار | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ کان پوءِ وارو مرحلو |} 2jcn0t26w52x5bkeqvoy679r7en1zn0 387225 387224 2026-06-21T00:44:53Z Intisar Ali 8681 387225 wikitext text/x-wiki {{Short description|انسانن جو تمام ننڍي عمر وارو اولاد}} [[File:The newborn baby in men.jpg|thumb|300x300px|هڪ نون ڄاول ٻار مرد جي هنج ۾]] {{Human growth and development}} عام اصطلاحن ۾ '''ٻار''' ('''Baby''') بالغ [[انسان|انسانن]] جي تمام ننڍي عمر واري [[اولاد]] کي چيو ويندو آهي، جڏهن ⁠تہ نئين ڄاول ٻار کي سنڌي ۾ کير پياڪ ۽ اردو ۾ شيرخوار ۽ انگريزي ۾ '''انفنٽ''' سڏيو ويندو آھي. انگريزي جو لفظ انفنٽ (''Infant'') لاطيني زبان جي لفظ انفنس (infuns) مان نڪتل آهي جنھن جي معنيٰ: "نه ڳالهائيندڙ" آھي<ref>{{cite web |title=Charlton T. Lewis, An Elementary Latin Dictionary, īnfāns |url=http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |access-date=2023-04-05 |website=perseus.tufts.edu |archive-date=2023-04-23 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230423185413/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |url-status=live}}</ref> انفنٽ ان جو هڪ رسمي يا فني مترادف آهي. اهي اصطلاح ٻين جاندارن جي [[نابالغ جاندار|جاندارن]] لاءِ پڻ استعمال ٿي سگهن ٿا. '''نئون ڄاول ٻار''' (''Newborn'') عام استعمال ۾ اهڙي ٻار کي چيو ويندو آهي جيڪو رڳو چند ڪلاڪن، ڏينهن يا هفتن جو هجي؛ جڏهن⁠تہ طبي اصطلاحن ۾ نون ڄاول ٻار يا '''نيونيٽ''' ({{etymology|la|{{wikt-lang|la|neonātus}}|نئون ڄاول}}) اهڙي خوارڪ کي چيو ويندو آهي جيڪو [[انساني پيدائش]] کان پوءِ پهرين 28 ڏينهن اندر هجي.<ref name="mwn">{{cite Merriam-Webster|neonate |access-date=2007-03-27}} {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20070311003331/http://www.m-w.com/cgi-bin/dictionary?book=Dictionary&va=neonate |date=2007-03-11 |url-status=live}}.</ref> هي اصطلاح [[وقت کان اڳ ڄاول ٻار]]، [[مڪمل مدي وارو حمل|مڪمل مدت واري ٻار]] ۽ [[مدت کان پوءِ وارو حمل|مدت کان پوءِ ڄاول ٻار]]، سڀني تي لاڳو ٿئي ٿو. حمل جي 37 هفتن کان اڳ ڄاول ٻارن کي '''وقت کان اڳ ڄاول''' (Premature) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last=Nöcker-Ribaupierre |first=Monika |date=2015-06-01 |title=Originalbeiträge. Internationale musiktherapeutische Ansätze für frühgeborene Kinder/ International Music Therapy Approaches with premature Infants |url=http://dx.doi.org/10.13109/muum.2015.36.2.106 |journal=Musiktherapeutische Umschau |volume=36 |issue=2 |pages=106–118 |doi=10.13109/muum.2015.36.2.106 |issn=0172-5505|url-access=subscription }}</ref> جيڪي ٻار 39 کان 40 هفتن جي وچ ۾ ڄمن، تن کي '''مڪمل مدت وارا''' (فل ٽرم) چيو ويندو آهي. جيڪي 41 هفتن تي ڄمن، تن کي '''دير سان مڪمل مدت وارا''' (ليٽ ٽرم) چيو ويندو آهي. ۽ جيڪي 42 هفتن کان پوءِ ڄمن، تن کي '''مدت کان پوءِ ڄاول''' (پوسٽ ٽرم) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |title=Definition of Term Pregnancy |url=https://www.acog.org/clinical/clinical-guidance/committee-opinion/articles/2013/11/definition-of-term-pregnancy |access-date=2023-12-20 |website=www.acog.org |language=en}}</ref> پيدائش کان اڳ اولاد کي [[جنين]] (fetus) چيو ويندو آهي. '''کيرپياڪ''' (Infant) جو اصطلاح عام طور هڪ سال کان گهٽ عمر وارن ٻارن لاءِ استعمال ڪيو ويندو آهي؛ البت مختلف وصفن موجب ان ۾ ٻه سال تائين جا ٻار به شامل ٿي سگهن ٿا. جڏهن انساني ٻار هلڻ سکندو آهي، تڏهن ان کي [[هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار]] (ٽاڊلر) سڏيو ويندو آهي. === اصطلاحن جو خلاصو === {| class="wikitable" style="width:100%; text-align:center; border-collapse:collapse;" |- ! style="background:#1F4E79; color:white;" | اصطلاح ! style="background:#1F4E79; color:white;" | وضاحت ! style="background:#1F4E79; color:white;" | عمر يا مرحلو |- | style="background:#EAF2F8;" | ٻار | style="background:#FDFEFE;" | انسان جي تمام ننڍي عمر واري اولاد | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان شروعاتي ننڍپڻ تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ / شيرخوار | style="background:#FDFEFE;" | اڃا ننڍي عمر وارو ٻار | style="background:#EAF2F8;" | عام طور هڪ سال کان گهٽ |- | style="background:#EAF2F8;" | نيونيٽ | style="background:#FDFEFE;" | طبي اصطلاح موجب نون ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان 28 ڏينهن تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | وقت کان اڳ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | حمل جي مقرر مدت کان اڳ ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 37 هفتن کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر حمل واري مدت تي ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 39–40 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | دير سان مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان ٿورو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 41 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | مدت کان پوءِ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان گهڻو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 42 هفتن کان پوءِ |- | style="background:#EAF2F8;" | جنين | style="background:#FDFEFE;" | پيدائش کان اڳ رحم ۾ موجود ٻار | style="background:#EAF2F8;" | ولادت کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار | style="background:#FDFEFE;" | هلڻ شروع ڪندڙ ٻار | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ کان پوءِ وارو مرحلو |} == جسماني خاصيتون == نون ڄاول ٻار جا ڪلها ۽ چپون ويڪريون هونديون آهن، پيٽ ٿورو ٻاهر نڪتل هوندو آهي، ۽ سندس ٻانهون ۽ ٽنگون جسم جي ٻين حصن جي ڀيٽ ۾ نسبتاً ڊگهيون هونديون آهن. or38qnx5xsfebssz79aiqjtfqszu95a 387226 387225 2026-06-21T00:48:54Z Intisar Ali 8681 /* جسماني خاصيتون */ 387226 wikitext text/x-wiki {{Short description|انسانن جو تمام ننڍي عمر وارو اولاد}} [[File:The newborn baby in men.jpg|thumb|300x300px|هڪ نون ڄاول ٻار مرد جي هنج ۾]] {{Human growth and development}} عام اصطلاحن ۾ '''ٻار''' ('''Baby''') بالغ [[انسان|انسانن]] جي تمام ننڍي عمر واري [[اولاد]] کي چيو ويندو آهي، جڏهن ⁠تہ نئين ڄاول ٻار کي سنڌي ۾ کير پياڪ ۽ اردو ۾ شيرخوار ۽ انگريزي ۾ '''انفنٽ''' سڏيو ويندو آھي. انگريزي جو لفظ انفنٽ (''Infant'') لاطيني زبان جي لفظ انفنس (infuns) مان نڪتل آهي جنھن جي معنيٰ: "نه ڳالهائيندڙ" آھي<ref>{{cite web |title=Charlton T. Lewis, An Elementary Latin Dictionary, īnfāns |url=http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |access-date=2023-04-05 |website=perseus.tufts.edu |archive-date=2023-04-23 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230423185413/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |url-status=live}}</ref> انفنٽ ان جو هڪ رسمي يا فني مترادف آهي. اهي اصطلاح ٻين جاندارن جي [[نابالغ جاندار|جاندارن]] لاءِ پڻ استعمال ٿي سگهن ٿا. '''نئون ڄاول ٻار''' (''Newborn'') عام استعمال ۾ اهڙي ٻار کي چيو ويندو آهي جيڪو رڳو چند ڪلاڪن، ڏينهن يا هفتن جو هجي؛ جڏهن⁠تہ طبي اصطلاحن ۾ نون ڄاول ٻار يا '''نيونيٽ''' ({{etymology|la|{{wikt-lang|la|neonātus}}|نئون ڄاول}}) اهڙي خوارڪ کي چيو ويندو آهي جيڪو [[انساني پيدائش]] کان پوءِ پهرين 28 ڏينهن اندر هجي.<ref name="mwn">{{cite Merriam-Webster|neonate |access-date=2007-03-27}} {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20070311003331/http://www.m-w.com/cgi-bin/dictionary?book=Dictionary&va=neonate |date=2007-03-11 |url-status=live}}.</ref> هي اصطلاح [[وقت کان اڳ ڄاول ٻار]]، [[مڪمل مدي وارو حمل|مڪمل مدت واري ٻار]] ۽ [[مدت کان پوءِ وارو حمل|مدت کان پوءِ ڄاول ٻار]]، سڀني تي لاڳو ٿئي ٿو. حمل جي 37 هفتن کان اڳ ڄاول ٻارن کي '''وقت کان اڳ ڄاول''' (Premature) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last=Nöcker-Ribaupierre |first=Monika |date=2015-06-01 |title=Originalbeiträge. Internationale musiktherapeutische Ansätze für frühgeborene Kinder/ International Music Therapy Approaches with premature Infants |url=http://dx.doi.org/10.13109/muum.2015.36.2.106 |journal=Musiktherapeutische Umschau |volume=36 |issue=2 |pages=106–118 |doi=10.13109/muum.2015.36.2.106 |issn=0172-5505|url-access=subscription }}</ref> جيڪي ٻار 39 کان 40 هفتن جي وچ ۾ ڄمن، تن کي '''مڪمل مدت وارا''' (فل ٽرم) چيو ويندو آهي. جيڪي 41 هفتن تي ڄمن، تن کي '''دير سان مڪمل مدت وارا''' (ليٽ ٽرم) چيو ويندو آهي. ۽ جيڪي 42 هفتن کان پوءِ ڄمن، تن کي '''مدت کان پوءِ ڄاول''' (پوسٽ ٽرم) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |title=Definition of Term Pregnancy |url=https://www.acog.org/clinical/clinical-guidance/committee-opinion/articles/2013/11/definition-of-term-pregnancy |access-date=2023-12-20 |website=www.acog.org |language=en}}</ref> پيدائش کان اڳ اولاد کي [[جنين]] (fetus) چيو ويندو آهي. '''کيرپياڪ''' (Infant) جو اصطلاح عام طور هڪ سال کان گهٽ عمر وارن ٻارن لاءِ استعمال ڪيو ويندو آهي؛ البت مختلف وصفن موجب ان ۾ ٻه سال تائين جا ٻار به شامل ٿي سگهن ٿا. جڏهن انساني ٻار هلڻ سکندو آهي، تڏهن ان کي [[هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار]] (ٽاڊلر) سڏيو ويندو آهي. === اصطلاحن جو خلاصو === {| class="wikitable" style="width:100%; text-align:center; border-collapse:collapse;" |- ! style="background:#1F4E79; color:white;" | اصطلاح ! style="background:#1F4E79; color:white;" | وضاحت ! style="background:#1F4E79; color:white;" | عمر يا مرحلو |- | style="background:#EAF2F8;" | ٻار | style="background:#FDFEFE;" | انسان جي تمام ننڍي عمر واري اولاد | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان شروعاتي ننڍپڻ تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ / شيرخوار | style="background:#FDFEFE;" | اڃا ننڍي عمر وارو ٻار | style="background:#EAF2F8;" | عام طور هڪ سال کان گهٽ |- | style="background:#EAF2F8;" | نيونيٽ | style="background:#FDFEFE;" | طبي اصطلاح موجب نون ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان 28 ڏينهن تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | وقت کان اڳ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | حمل جي مقرر مدت کان اڳ ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 37 هفتن کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر حمل واري مدت تي ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 39–40 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | دير سان مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان ٿورو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 41 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | مدت کان پوءِ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان گهڻو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 42 هفتن کان پوءِ |- | style="background:#EAF2F8;" | جنين | style="background:#FDFEFE;" | پيدائش کان اڳ رحم ۾ موجود ٻار | style="background:#EAF2F8;" | ولادت کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار | style="background:#FDFEFE;" | هلڻ شروع ڪندڙ ٻار | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ کان پوءِ وارو مرحلو |} == جسماني خاصيتون == نون ڄاول ٻار جا ڪلها ۽ دڏ (hips) ويڪرا هوندا آهن، پيٽ ٿورو ٻاهر نڪتل هوندو آهي، ۽ سندس ٻانهون ۽ ٽنگون جسم جي ٻين حصن جي ڀيٽ ۾ نسبتاً ڊگهيون هونديون آهن. lnon1ul9uws98f00jt2e6zhlsj2e9kp 387227 387226 2026-06-21T00:51:56Z Intisar Ali 8681 387227 wikitext text/x-wiki {{Short description|انسانن جو تمام ننڍي عمر وارو اولاد}} [[File:The newborn baby in men.jpg|thumb|300x300px|هڪ نون ڄاول ٻار مرد جي هنج ۾]] {{Human growth and development}} عام اصطلاحن ۾ '''ٻار''' ('''Baby''') بالغ [[انسان|انسانن]] جي تمام ننڍي عمر واري [[اولاد]] کي چيو ويندو آهي، جڏهن ⁠تہ نئين ڄاول ٻار کي سنڌي ۾ کير پياڪ ۽ اردو ۾ شيرخوار ۽ انگريزي ۾ '''انفنٽ''' سڏيو ويندو آھي. انگريزي جو لفظ انفنٽ (''Infant'') لاطيني زبان جي لفظ انفنس (infuns) مان نڪتل آهي جنھن جي معنيٰ: "نه ڳالهائيندڙ" آھي<ref>{{cite web |title=Charlton T. Lewis, An Elementary Latin Dictionary, īnfāns |url=http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |access-date=2023-04-05 |website=perseus.tufts.edu |archive-date=2023-04-23 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230423185413/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |url-status=live}}</ref> انفنٽ ان جو هڪ رسمي يا فني مترادف آهي. اهي اصطلاح ٻين جاندارن جي [[نابالغ جاندار|جاندارن]] لاءِ پڻ استعمال ٿي سگهن ٿا. '''نئون ڄاول ٻار''' (''Newborn'') عام استعمال ۾ اهڙي ٻار کي چيو ويندو آهي جيڪو رڳو چند ڪلاڪن، ڏينهن يا هفتن جو هجي؛ جڏهن⁠تہ طبي اصطلاحن ۾ نون ڄاول ٻار يا '''نيونيٽ''' ({{etymology|la|{{wikt-lang|la|neonātus}}|نئون ڄاول}}) اهڙي خوارڪ کي چيو ويندو آهي جيڪو [[انساني پيدائش]] کان پوءِ پهرين 28 ڏينهن اندر هجي.<ref name="mwn">{{cite Merriam-Webster|neonate |access-date=2007-03-27}} {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20070311003331/http://www.m-w.com/cgi-bin/dictionary?book=Dictionary&va=neonate |date=2007-03-11 |url-status=live}}.</ref> هي اصطلاح [[وقت کان اڳ ڄاول ٻار]]، [[مڪمل مدي وارو حمل|مڪمل مدت واري ٻار]] ۽ [[مدت کان پوءِ وارو حمل|مدت کان پوءِ ڄاول ٻار]]، سڀني تي لاڳو ٿئي ٿو. حمل جي 37 هفتن کان اڳ ڄاول ٻارن کي '''وقت کان اڳ ڄاول''' (Premature) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last=Nöcker-Ribaupierre |first=Monika |date=2015-06-01 |title=Originalbeiträge. Internationale musiktherapeutische Ansätze für frühgeborene Kinder/ International Music Therapy Approaches with premature Infants |url=http://dx.doi.org/10.13109/muum.2015.36.2.106 |journal=Musiktherapeutische Umschau |volume=36 |issue=2 |pages=106–118 |doi=10.13109/muum.2015.36.2.106 |issn=0172-5505|url-access=subscription }}</ref> جيڪي ٻار 39 کان 40 هفتن جي وچ ۾ ڄمن، تن کي '''مڪمل مدت وارا''' (فل ٽرم) چيو ويندو آهي. جيڪي 41 هفتن تي ڄمن، تن کي '''دير سان مڪمل مدت وارا''' (ليٽ ٽرم) چيو ويندو آهي. ۽ جيڪي 42 هفتن کان پوءِ ڄمن، تن کي '''مدت کان پوءِ ڄاول''' (پوسٽ ٽرم) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |title=Definition of Term Pregnancy |url=https://www.acog.org/clinical/clinical-guidance/committee-opinion/articles/2013/11/definition-of-term-pregnancy |access-date=2023-12-20 |website=www.acog.org |language=en}}</ref> پيدائش کان اڳ اولاد کي [[جنين]] (fetus) چيو ويندو آهي. '''کيرپياڪ''' (Infant) جو اصطلاح عام طور هڪ سال کان گهٽ عمر وارن ٻارن لاءِ استعمال ڪيو ويندو آهي؛ البت مختلف وصفن موجب ان ۾ ٻه سال تائين جا ٻار به شامل ٿي سگهن ٿا. جڏهن انساني ٻار هلڻ سکندو آهي، تڏهن ان کي [[هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار]] (ٽاڊلر) سڏيو ويندو آهي. === اصطلاحن جو خلاصو === {| class="wikitable" style="width:100%; text-align:center; border-collapse:collapse;" |- ! style="background:#1F4E79; color:white;" | اصطلاح ! style="background:#1F4E79; color:white;" | وضاحت ! style="background:#1F4E79; color:white;" | عمر يا مرحلو |- | style="background:#EAF2F8;" | ٻار | style="background:#FDFEFE;" | انسان جي تمام ننڍي عمر واري اولاد | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان شروعاتي ننڍپڻ تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ / شيرخوار | style="background:#FDFEFE;" | اڃا ننڍي عمر وارو ٻار | style="background:#EAF2F8;" | عام طور هڪ سال کان گهٽ |- | style="background:#EAF2F8;" | نيونيٽ | style="background:#FDFEFE;" | طبي اصطلاح موجب نون ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان 28 ڏينهن تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | وقت کان اڳ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | حمل جي مقرر مدت کان اڳ ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 37 هفتن کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر حمل واري مدت تي ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 39–40 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | دير سان مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان ٿورو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 41 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | مدت کان پوءِ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان گهڻو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 42 هفتن کان پوءِ |- | style="background:#EAF2F8;" | جنين | style="background:#FDFEFE;" | پيدائش کان اڳ رحم ۾ موجود ٻار | style="background:#EAF2F8;" | ولادت کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار | style="background:#FDFEFE;" | هلڻ شروع ڪندڙ ٻار | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ کان پوءِ وارو مرحلو |} == جسماني خاصيتون == نون ڄاول ٻار جا ڪلها ۽ دڏ (hips) ويڪرا هوندا آهن، پيٽ ٿورو ٻاهر نڪتل هوندو آهي، ۽ سندس ٻانهون ۽ ٽنگون جسم جي ٻين حصن جي ڀيٽ ۾ نسبتاً ڊگهيون هونديون آهن. === مٿو === [[File:Baby Face.JPG|thumb|کاٻي پاسي|اٺ مهينن جو خوارڪ؛ هڪ عام خاصيت طور اکيون چهري جي ڀيٽ ۾ اڪثر وڏي نظر اينديون آهن.]] نون ڄاول ٻار جو مٿو جسم جي ڀيٽ ۾ تمام وڏو هوندو آهي، ۽ [[انساني کوپڙي|کوپڙي]] جو مٿيون حصو (ڪرينيئم) چهري جي مقابلي ۾ غيرمعمولي طور وڏو هوندو آهي. جتي بالغ انسان جي کوپڙي سڄي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ ستون حصو هوندي آهي، اتي نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ {{frac|1|4}} حصو هوندي آهي. مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جي مٿي جو عام گهيرو پيدائش وقت 33 کان 36 سينٽي ميٽر هوندو آهي.<ref>{{cite book |author1=Wallace, Donna K. |author2=Cartwright, Cathy C. |title=Nursing Care of the Pediatric Neurosurgery Patient |publisher=Springer |location=Berlin |year=2007 |isbn=978-3-540-29703-1 |url=https://books.google.com/books?id=G6o3uSlfRKcC&pg=PA40 |page =40}}</ref> پيدائش وقت نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جا ڪيترائي حصا اڃا مڪمل طور هڏي ۾ تبديل نه ٿيا هوندا آهن، جنهن سبب اتي نرم جايون موجود هونديون آهن، جن کي [[فونٽانيل]] (نرم کوپڙي جا حصا) چيو ويندو آهي. انهن مان ٻه سڀ کان وڏيون جايون آهن: هيرن جي شڪل وارو اڳيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي اڳئين مٿئين حصي ۾ هوندو آهي، ۽ ٽڪنڊي شڪل وارو پٺيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي پويان هوندو آهي. ٻار جي واڌ ويجهه سان گڏ اهي هڏا هڪ فطري عمل ذريعي پاڻ ۾ ملي ويندا آهن. [[نوگن (پروٽين)|نوگن]] نالي هڪ پروٽين نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جي هڏن جي جلدي گڏجڻ ۾ دير ڪرڻ جي ذميوار هوندي آهي.<ref>{{cite journal |vauthors=Warren SM, Brunet LJ, Harland RM, Economides AN, Longaker MT |author5-link=Michael Longaker | title = The BMP antagonist noggin regulates cranial suture fusion | journal = Nature | volume = 422 | issue = 6932 | pages = 625–9 | date = 2003-04-10 | pmid = 12687003 | doi = 10.1038/nature01545 | bibcode = 2003Natur.422..625W | s2cid = 4331659 | issn=0028-0836 }}</ref> [[ولادت]] دوران ۽ ڄمڻ وقت ٻار جي کوپڙي پنهنجي شڪل ۾ تبديلي آڻي [[ولادتي رستو|ولادتي رستي]] مان گذرڻ لاءِ پاڻ کي موافق بڻائي ٿي. ان سبب ڪڏهن ڪڏهن ٻار جو مٿو غيرمعمولي شڪل وارو يا ڊگهو نظر اچي سگهي ٿو. عام طور تي ڪجهه ڏينهن يا هفتن اندر مٿو پاڻمرادو پنهنجي قدرتي شڪل ڏانهن موٽي ايندو آهي. ڪڏهن ڪڏهن ڊاڪٽرن طرفان تجويز ڪيل خاص مشقون پڻ هن عمل کي تيز ڪرڻ ۾ مددگار ثابت ٿي سگهن ٿيون. 6p8ovy8950cqlf4jssj1txe489r5r9p 387228 387227 2026-06-21T00:53:46Z Intisar Ali 8681 387228 wikitext text/x-wiki {{Short description|انسانن جو تمام ننڍي عمر وارو اولاد}} [[File:The newborn baby in men.jpg|thumb|300x300px|هڪ نون ڄاول ٻار مرد جي هنج ۾]] {{Human growth and development}} عام اصطلاحن ۾ '''ٻار''' ('''Baby''') بالغ [[انسان|انسانن]] جي تمام ننڍي عمر واري [[اولاد]] کي چيو ويندو آهي، جڏهن ⁠تہ نئين ڄاول ٻار کي سنڌي ۾ کير پياڪ ۽ اردو ۾ شيرخوار ۽ انگريزي ۾ '''انفنٽ''' سڏيو ويندو آھي. انگريزي جو لفظ انفنٽ (''Infant'') لاطيني زبان جي لفظ انفنس (infuns) مان نڪتل آهي جنھن جي معنيٰ: "نه ڳالهائيندڙ" آھي<ref>{{cite web |title=Charlton T. Lewis, An Elementary Latin Dictionary, īnfāns |url=http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |access-date=2023-04-05 |website=perseus.tufts.edu |archive-date=2023-04-23 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230423185413/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |url-status=live}}</ref> انفنٽ ان جو هڪ رسمي يا فني مترادف آهي. اهي اصطلاح ٻين جاندارن جي [[نابالغ جاندار|جاندارن]] لاءِ پڻ استعمال ٿي سگهن ٿا. '''نئون ڄاول ٻار''' (''Newborn'') عام استعمال ۾ اهڙي ٻار کي چيو ويندو آهي جيڪو رڳو چند ڪلاڪن، ڏينهن يا هفتن جو هجي؛ جڏهن⁠تہ طبي اصطلاحن ۾ نون ڄاول ٻار يا '''نيونيٽ''' ({{etymology|la|{{wikt-lang|la|neonātus}}|نئون ڄاول}}) اهڙي خوارڪ کي چيو ويندو آهي جيڪو [[انساني پيدائش]] کان پوءِ پهرين 28 ڏينهن اندر هجي.<ref name="mwn">{{cite Merriam-Webster|neonate |access-date=2007-03-27}} {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20070311003331/http://www.m-w.com/cgi-bin/dictionary?book=Dictionary&va=neonate |date=2007-03-11 |url-status=live}}.</ref> هي اصطلاح [[وقت کان اڳ ڄاول ٻار]]، [[مڪمل مدي وارو حمل|مڪمل مدت واري ٻار]] ۽ [[مدت کان پوءِ وارو حمل|مدت کان پوءِ ڄاول ٻار]]، سڀني تي لاڳو ٿئي ٿو. حمل جي 37 هفتن کان اڳ ڄاول ٻارن کي '''وقت کان اڳ ڄاول''' (Premature) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last=Nöcker-Ribaupierre |first=Monika |date=2015-06-01 |title=Originalbeiträge. Internationale musiktherapeutische Ansätze für frühgeborene Kinder/ International Music Therapy Approaches with premature Infants |url=http://dx.doi.org/10.13109/muum.2015.36.2.106 |journal=Musiktherapeutische Umschau |volume=36 |issue=2 |pages=106–118 |doi=10.13109/muum.2015.36.2.106 |issn=0172-5505|url-access=subscription }}</ref> جيڪي ٻار 39 کان 40 هفتن جي وچ ۾ ڄمن، تن کي '''مڪمل مدت وارا''' (فل ٽرم) چيو ويندو آهي. جيڪي 41 هفتن تي ڄمن، تن کي '''دير سان مڪمل مدت وارا''' (ليٽ ٽرم) چيو ويندو آهي. ۽ جيڪي 42 هفتن کان پوءِ ڄمن، تن کي '''مدت کان پوءِ ڄاول''' (پوسٽ ٽرم) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |title=Definition of Term Pregnancy |url=https://www.acog.org/clinical/clinical-guidance/committee-opinion/articles/2013/11/definition-of-term-pregnancy |access-date=2023-12-20 |website=www.acog.org |language=en}}</ref> پيدائش کان اڳ اولاد کي [[جنين]] (fetus) چيو ويندو آهي. '''کيرپياڪ''' (Infant) جو اصطلاح عام طور هڪ سال کان گهٽ عمر وارن ٻارن لاءِ استعمال ڪيو ويندو آهي؛ البت مختلف وصفن موجب ان ۾ ٻه سال تائين جا ٻار به شامل ٿي سگهن ٿا. جڏهن انساني ٻار هلڻ سکندو آهي، تڏهن ان کي [[هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار]] (ٽاڊلر) سڏيو ويندو آهي. === اصطلاحن جو خلاصو === {| class="wikitable" style="width:100%; text-align:center; border-collapse:collapse;" |- ! style="background:#1F4E79; color:white;" | اصطلاح ! style="background:#1F4E79; color:white;" | وضاحت ! style="background:#1F4E79; color:white;" | عمر يا مرحلو |- | style="background:#EAF2F8;" | ٻار | style="background:#FDFEFE;" | انسان جي تمام ننڍي عمر واري اولاد | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان شروعاتي ننڍپڻ تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ / شيرخوار | style="background:#FDFEFE;" | اڃا ننڍي عمر وارو ٻار | style="background:#EAF2F8;" | عام طور هڪ سال کان گهٽ |- | style="background:#EAF2F8;" | نيونيٽ | style="background:#FDFEFE;" | طبي اصطلاح موجب نون ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان 28 ڏينهن تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | وقت کان اڳ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | حمل جي مقرر مدت کان اڳ ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 37 هفتن کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر حمل واري مدت تي ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 39–40 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | دير سان مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان ٿورو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 41 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | مدت کان پوءِ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان گهڻو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 42 هفتن کان پوءِ |- | style="background:#EAF2F8;" | جنين | style="background:#FDFEFE;" | پيدائش کان اڳ رحم ۾ موجود ٻار | style="background:#EAF2F8;" | ولادت کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار | style="background:#FDFEFE;" | هلڻ شروع ڪندڙ ٻار | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ کان پوءِ وارو مرحلو |} == جسماني خاصيتون == نون ڄاول ٻار جا ڪلها ۽ دڏ (hips) ويڪرا هوندا آهن، پيٽ ٿورو ٻاهر نڪتل هوندو آهي، ۽ سندس ٻانهون ۽ ٽنگون جسم جي ٻين حصن جي ڀيٽ ۾ نسبتاً ڊگهيون هونديون آهن. === مٿو === [[File:Baby Face.JPG|thumb|کاٻي پاسي|اٺ مهينن جو خوارڪ؛ هڪ عام خاصيت طور اکيون چهري جي ڀيٽ ۾ اڪثر وڏي نظر اينديون آهن.]] نون ڄاول ٻار جو مٿو جسم جي ڀيٽ ۾ تمام وڏو هوندو آهي، ۽ [[انساني کوپڙي|کوپڙي]] جو مٿيون حصو (ڪرينيئم) چهري جي مقابلي ۾ غيرمعمولي طور وڏو هوندو آهي. جتي بالغ انسان جي کوپڙي سڄي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ ستون حصو هوندي آهي، اتي نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ {{frac|1|4}} حصو هوندي آهي. مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جي مٿي جو عام گهيرو پيدائش وقت 33 کان 36 سينٽي ميٽر هوندو آهي.<ref>{{cite book |author1=Wallace, Donna K. |author2=Cartwright, Cathy C. |title=Nursing Care of the Pediatric Neurosurgery Patient |publisher=Springer |location=Berlin |year=2007 |isbn=978-3-540-29703-1 |url=https://books.google.com/books?id=G6o3uSlfRKcC&pg=PA40 |page =40}}</ref> پيدائش وقت نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جا ڪيترائي حصا اڃا مڪمل طور هڏي ۾ تبديل نه ٿيا هوندا آهن، جنهن سبب اتي نرم جايون موجود هونديون آهن، جن کي [[فونٽانيل]] (نرم کوپڙي جا حصا) چيو ويندو آهي. انهن مان ٻه سڀ کان وڏيون جايون آهن: هيرن جي شڪل وارو اڳيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي اڳئين مٿئين حصي ۾ هوندو آهي، ۽ ٽڪنڊي شڪل وارو پٺيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي پويان هوندو آهي. ٻار جي واڌ ويجهه سان گڏ اهي هڏا هڪ فطري عمل ذريعي پاڻ ۾ ملي ويندا آهن. [[نوگن (پروٽين)|نوگن]] نالي هڪ پروٽين نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جي هڏن جي جلدي گڏجڻ ۾ دير ڪرڻ جي ذميوار هوندي آهي.<ref>{{cite journal |vauthors=Warren SM, Brunet LJ, Harland RM, Economides AN, Longaker MT |author5-link=Michael Longaker | title = The BMP antagonist noggin regulates cranial suture fusion | journal = Nature | volume = 422 | issue = 6932 | pages = 625–9 | date = 2003-04-10 | pmid = 12687003 | doi = 10.1038/nature01545 | bibcode = 2003Natur.422..625W | s2cid = 4331659 | issn=0028-0836 }}</ref> [[ولادت]] دوران ۽ ڄمڻ وقت ٻار جي کوپڙي پنهنجي شڪل ۾ تبديلي آڻي [[ولادتي رستو|ولادتي رستي]] مان گذرڻ لاءِ پاڻ کي موافق بڻائي ٿي. ان سبب ڪڏهن ڪڏهن ٻار جو مٿو غيرمعمولي شڪل وارو يا ڊگهو نظر اچي سگهي ٿو. عام طور تي ڪجهه ڏينهن يا هفتن اندر مٿو پاڻمرادو پنهنجي قدرتي شڪل ڏانهن موٽي ايندو آهي. ڪڏهن ڪڏهن ڊاڪٽرن طرفان تجويز ڪيل خاص مشقون پڻ هن عمل کي تيز ڪرڻ ۾ مددگار ثابت ٿي سگهن ٿيون. === وار === [[File:Baby hairy head DSCN2483.jpg|thumb|هڪ سال جي نينگريءَ جا سنها ڀورا وار]] ڪجهه نون ڄاول ٻارن جي جسم تي تمام سنها ۽ نرم وار هوندا آهن، جن کي [[لينوگو]] چيو ويندو آهي. اهي خاص طور تي وقت کان اڳ ڄاول ٻارن جي پٺي، ڪلهن، پيشاني، ڪنن ۽ چهري تي نمايان نظر اچي سگهن ٿا. لينوگو عام طور تي ڪجهه هفتن اندر ختم ٿي ويندو آهي. ڪجهه ٻار ڄمڻ وقت مٿي تي گهڻن وارن سان پيدا ٿيندا آهن، جڏهن⁠تہ ٻيا، خاص طور تي [[ڪاڪيشي نسل]] سان تعلق رکندڙ ٻار، تمام سنها وار رکندا آهن يا مڪمل طور گنجا به ٿي سگهن ٿا. هلڪي چمڙي وارن والدين جي ٻارن ۾ اهي سنها وار سنهري رنگ جا ٿي سگهن ٿا، جيتوڻيڪ والدين پاڻ سنهري وارن وارا نه هجن. ٻار جي وارن جو رنگ ۽ بناوت وقت سان تبديل ٿي سگهي ٿي. مثال طور، ڳاڙها وار سنهري ٿي سگهن ٿا، گهنڊيدار وار سڌا ٿي سگهن ٿا، ۽ ڳاڙها، گهڻا وار بعد ۾ وڌيڪ سنها، هلڪا ۽ گهٽ گهاٽا ٿي سگهن ٿا.{{Citation needed|date=March 2022}} [[مٿي جي کل]] پڻ عارضي طور [[نيرو داغ|نيري داغن]] جو شڪار ٿي سگهي ٿي يا سُڄي سگهي ٿي، خاص طور تي انهن نون ڄاول ٻارن ۾ جن جي مٿي تي وار نه هجن. اکين جي چوڌاري وارو حصو پڻ ڪجهه وقت لاءِ ڦوڪيل يا سُڄيل نظر اچي سگهي ٿو. 4oy5ru420ld7xjknapotb1q2ywavo64 387229 387228 2026-06-21T01:01:10Z Intisar Ali 8681 387229 wikitext text/x-wiki {{Short description|انسانن جو تمام ننڍي عمر وارو اولاد}} [[File:The newborn baby in men.jpg|thumb|300x300px|هڪ نون ڄاول ٻار مرد جي هنج ۾]] {{Human growth and development}} عام اصطلاحن ۾ '''ٻار''' ('''Baby''') بالغ [[انسان|انسانن]] جي تمام ننڍي عمر واري [[اولاد]] کي چيو ويندو آهي، جڏهن ⁠تہ نئين ڄاول ٻار کي سنڌي ۾ کير پياڪ ۽ اردو ۾ شيرخوار ۽ انگريزي ۾ '''انفنٽ''' سڏيو ويندو آھي. انگريزي جو لفظ انفنٽ (''Infant'') لاطيني زبان جي لفظ انفنس (infuns) مان نڪتل آهي جنھن جي معنيٰ: "نه ڳالهائيندڙ" آھي<ref>{{cite web |title=Charlton T. Lewis, An Elementary Latin Dictionary, īnfāns |url=http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |access-date=2023-04-05 |website=perseus.tufts.edu |archive-date=2023-04-23 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230423185413/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |url-status=live}}</ref> انفنٽ ان جو هڪ رسمي يا فني مترادف آهي. اهي اصطلاح ٻين جاندارن جي [[نابالغ جاندار|جاندارن]] لاءِ پڻ استعمال ٿي سگهن ٿا. '''نئون ڄاول ٻار''' (''Newborn'') عام استعمال ۾ اهڙي ٻار کي چيو ويندو آهي جيڪو رڳو چند ڪلاڪن، ڏينهن يا هفتن جو هجي؛ جڏهن⁠تہ طبي اصطلاحن ۾ نون ڄاول ٻار يا '''نيونيٽ''' ({{etymology|la|{{wikt-lang|la|neonātus}}|نئون ڄاول}}) اهڙي خوارڪ کي چيو ويندو آهي جيڪو [[انساني پيدائش]] کان پوءِ پهرين 28 ڏينهن اندر هجي.<ref name="mwn">{{cite Merriam-Webster|neonate |access-date=2007-03-27}} {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20070311003331/http://www.m-w.com/cgi-bin/dictionary?book=Dictionary&va=neonate |date=2007-03-11 |url-status=live}}.</ref> هي اصطلاح [[وقت کان اڳ ڄاول ٻار]]، [[مڪمل مدي وارو حمل|مڪمل مدت واري ٻار]] ۽ [[مدت کان پوءِ وارو حمل|مدت کان پوءِ ڄاول ٻار]]، سڀني تي لاڳو ٿئي ٿو. حمل جي 37 هفتن کان اڳ ڄاول ٻارن کي '''وقت کان اڳ ڄاول''' (Premature) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last=Nöcker-Ribaupierre |first=Monika |date=2015-06-01 |title=Originalbeiträge. Internationale musiktherapeutische Ansätze für frühgeborene Kinder/ International Music Therapy Approaches with premature Infants |url=http://dx.doi.org/10.13109/muum.2015.36.2.106 |journal=Musiktherapeutische Umschau |volume=36 |issue=2 |pages=106–118 |doi=10.13109/muum.2015.36.2.106 |issn=0172-5505|url-access=subscription }}</ref> جيڪي ٻار 39 کان 40 هفتن جي وچ ۾ ڄمن، تن کي '''مڪمل مدت وارا''' (فل ٽرم) چيو ويندو آهي. جيڪي 41 هفتن تي ڄمن، تن کي '''دير سان مڪمل مدت وارا''' (ليٽ ٽرم) چيو ويندو آهي. ۽ جيڪي 42 هفتن کان پوءِ ڄمن، تن کي '''مدت کان پوءِ ڄاول''' (پوسٽ ٽرم) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |title=Definition of Term Pregnancy |url=https://www.acog.org/clinical/clinical-guidance/committee-opinion/articles/2013/11/definition-of-term-pregnancy |access-date=2023-12-20 |website=www.acog.org |language=en}}</ref> پيدائش کان اڳ اولاد کي [[جنين]] (fetus) چيو ويندو آهي. '''کيرپياڪ''' (Infant) جو اصطلاح عام طور هڪ سال کان گهٽ عمر وارن ٻارن لاءِ استعمال ڪيو ويندو آهي؛ البت مختلف وصفن موجب ان ۾ ٻه سال تائين جا ٻار به شامل ٿي سگهن ٿا. جڏهن انساني ٻار هلڻ سکندو آهي، تڏهن ان کي [[هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار]] (ٽاڊلر) سڏيو ويندو آهي. === اصطلاحن جو خلاصو === {| class="wikitable" style="width:100%; text-align:center; border-collapse:collapse;" |- ! style="background:#1F4E79; color:white;" | اصطلاح ! style="background:#1F4E79; color:white;" | وضاحت ! style="background:#1F4E79; color:white;" | عمر يا مرحلو |- | style="background:#EAF2F8;" | ٻار | style="background:#FDFEFE;" | انسان جي تمام ننڍي عمر واري اولاد | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان شروعاتي ننڍپڻ تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ / شيرخوار | style="background:#FDFEFE;" | اڃا ننڍي عمر وارو ٻار | style="background:#EAF2F8;" | عام طور هڪ سال کان گهٽ |- | style="background:#EAF2F8;" | نيونيٽ | style="background:#FDFEFE;" | طبي اصطلاح موجب نون ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان 28 ڏينهن تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | وقت کان اڳ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | حمل جي مقرر مدت کان اڳ ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 37 هفتن کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر حمل واري مدت تي ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 39–40 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | دير سان مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان ٿورو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 41 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | مدت کان پوءِ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان گهڻو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 42 هفتن کان پوءِ |- | style="background:#EAF2F8;" | جنين | style="background:#FDFEFE;" | پيدائش کان اڳ رحم ۾ موجود ٻار | style="background:#EAF2F8;" | ولادت کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار | style="background:#FDFEFE;" | هلڻ شروع ڪندڙ ٻار | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ کان پوءِ وارو مرحلو |} == جسماني خاصيتون == نون ڄاول ٻار جا ڪلها ۽ دڏ (hips) ويڪرا هوندا آهن، پيٽ ٿورو ٻاهر نڪتل هوندو آهي، ۽ سندس ٻانهون ۽ ٽنگون جسم جي ٻين حصن جي ڀيٽ ۾ نسبتاً ڊگهيون هونديون آهن. === مٿو === [[File:Baby Face.JPG|thumb|کاٻي پاسي|اٺ مهينن جو خوارڪ؛ هڪ عام خاصيت طور اکيون چهري جي ڀيٽ ۾ اڪثر وڏي نظر اينديون آهن.]] نون ڄاول ٻار جو مٿو جسم جي ڀيٽ ۾ تمام وڏو هوندو آهي، ۽ [[انساني کوپڙي|کوپڙي]] جو مٿيون حصو (ڪرينيئم) چهري جي مقابلي ۾ غيرمعمولي طور وڏو هوندو آهي. جتي بالغ انسان جي کوپڙي سڄي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ ستون حصو هوندي آهي، اتي نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ {{frac|1|4}} حصو هوندي آهي. مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جي مٿي جو عام گهيرو پيدائش وقت 33 کان 36 سينٽي ميٽر هوندو آهي.<ref>{{cite book |author1=Wallace, Donna K. |author2=Cartwright, Cathy C. |title=Nursing Care of the Pediatric Neurosurgery Patient |publisher=Springer |location=Berlin |year=2007 |isbn=978-3-540-29703-1 |url=https://books.google.com/books?id=G6o3uSlfRKcC&pg=PA40 |page =40}}</ref> پيدائش وقت نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جا ڪيترائي حصا اڃا مڪمل طور هڏي ۾ تبديل نه ٿيا هوندا آهن، جنهن سبب اتي نرم جايون موجود هونديون آهن، جن کي [[فونٽانيل]] (نرم کوپڙي جا حصا) چيو ويندو آهي. انهن مان ٻه سڀ کان وڏيون جايون آهن: هيرن جي شڪل وارو اڳيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي اڳئين مٿئين حصي ۾ هوندو آهي، ۽ ٽڪنڊي شڪل وارو پٺيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي پويان هوندو آهي. ٻار جي واڌ ويجهه سان گڏ اهي هڏا هڪ فطري عمل ذريعي پاڻ ۾ ملي ويندا آهن. [[نوگن (پروٽين)|نوگن]] نالي هڪ پروٽين نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جي هڏن جي جلدي گڏجڻ ۾ دير ڪرڻ جي ذميوار هوندي آهي.<ref>{{cite journal |vauthors=Warren SM, Brunet LJ, Harland RM, Economides AN, Longaker MT |author5-link=Michael Longaker | title = The BMP antagonist noggin regulates cranial suture fusion | journal = Nature | volume = 422 | issue = 6932 | pages = 625–9 | date = 2003-04-10 | pmid = 12687003 | doi = 10.1038/nature01545 | bibcode = 2003Natur.422..625W | s2cid = 4331659 | issn=0028-0836 }}</ref> [[ولادت]] دوران ۽ ڄمڻ وقت ٻار جي کوپڙي پنهنجي شڪل ۾ تبديلي آڻي [[ولادتي رستو|ولادتي رستي]] مان گذرڻ لاءِ پاڻ کي موافق بڻائي ٿي. ان سبب ڪڏهن ڪڏهن ٻار جو مٿو غيرمعمولي شڪل وارو يا ڊگهو نظر اچي سگهي ٿو. عام طور تي ڪجهه ڏينهن يا هفتن اندر مٿو پاڻمرادو پنهنجي قدرتي شڪل ڏانهن موٽي ايندو آهي. ڪڏهن ڪڏهن ڊاڪٽرن طرفان تجويز ڪيل خاص مشقون پڻ هن عمل کي تيز ڪرڻ ۾ مددگار ثابت ٿي سگهن ٿيون. === وار === [[File:Baby hairy head DSCN2483.jpg|thumb|هڪ سال جي نينگريءَ جا سنها ڀورا وار]] ڪجهه نون ڄاول ٻارن جي جسم تي تمام سنها ۽ نرم وار هوندا آهن، جن کي [[لينوگو]] چيو ويندو آهي. اهي خاص طور تي وقت کان اڳ ڄاول ٻارن جي پٺي، ڪلهن، پيشاني، ڪنن ۽ چهري تي نمايان نظر اچي سگهن ٿا. لينوگو عام طور تي ڪجهه هفتن اندر ختم ٿي ويندو آهي. ڪجهه ٻار ڄمڻ وقت مٿي تي گهڻن وارن سان پيدا ٿيندا آهن، جڏهن⁠تہ ٻيا، خاص طور تي [[ڪاڪيشي نسل]] سان تعلق رکندڙ ٻار، تمام سنها وار رکندا آهن يا مڪمل طور گنجا به ٿي سگهن ٿا. هلڪي چمڙي وارن والدين جي ٻارن ۾ اهي سنها وار سنهري رنگ جا ٿي سگهن ٿا، جيتوڻيڪ والدين پاڻ سنهري وارن وارا نه هجن. ٻار جي وارن جو رنگ ۽ بناوت وقت سان تبديل ٿي سگهي ٿي. مثال طور، ڳاڙها وار سنهري ٿي سگهن ٿا، گهنڊيدار وار سڌا ٿي سگهن ٿا، ۽ ڳاڙها، گهڻا وار بعد ۾ وڌيڪ سنها، هلڪا ۽ گهٽ گهاٽا ٿي سگهن ٿا.{{Citation needed|date=March 2022}} [[مٿي جي کل]] پڻ عارضي طور [[نيرو داغ|نيري داغن]] جو شڪار ٿي سگهي ٿي يا سُڄي سگهي ٿي، خاص طور تي انهن نون ڄاول ٻارن ۾ جن جي مٿي تي وار نه هجن. اکين جي چوڌاري وارو حصو پڻ ڪجهه وقت لاءِ ڦوڪيل يا سُڄيل نظر اچي سگهي ٿو. === ڊيگهه === [[ترقي يافته ملڪ]]ن ۾ نون ڄاول ٻار جي سراسري ڪُل جسماني ڊيگهه {{convert|35.6|–|50.8|cm|in|abbr=on}} هوندي آهي، جيتوڻيڪ وقت کان اڳ ڄاول ٻار ان کان گهڻو ننڍا به ٿي سگهن ٿا. ٻار جي ڊيگهه ماپڻ لاءِ ٻار کي سڌو ليٽايو ويندو آهي ۽ ماپ واري پٽي مٿي جي چوٽيءَ کان وٺي کڙيءَ جي هيٺئين حصي تائين ڊگهي ڪئي ويندي آهي. === وزن === ترقي يافته ملڪن ۾ مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جو سراسري [[پيدائشي وزن]] لڳ ڀڳ {{convert|3.4|kg|lb|frac=2|abbr=on}} هوندو آهي، جڏهن⁠تہ عام طور تي اهو {{convert|2.7|–|4.6|kg|lb|abbr=on}} جي وچ ۾ هوندو آهي. پيدائش کان پوءِ پهرين 5 کان 7 ڏينهن دوران مڪمل مدت واري نيونيٽ جي جسماني وزن ۾ 3 کان 7 سيڪڙو تائين گهٽتائي اچي سگهي ٿي.<ref name="Mohamed2012">{{EMedicine|article|938854|Neonatology Considerations for the Pediatric Surgeon}}</ref>{{fv|date=November 2024}} اهو گهڻو ڪري انهن رطوبتن جي جذب ٿيڻ ۽ پيشاب وسيلي خارج ٿيڻ جو نتيجو هوندو آهي جيڪي شروعات ۾ ڦڦڙن کي ڀرينديون آهن. ان سان گڏوگڏ [[ماءُ جو کير پيارڻ]] اڪثر ڪجهه ڏينهن کان پوءِ مڪمل طور اثرائتو ٿيندو آهي، جنهن سبب به وزن ۾ عارضي گهٽتائي اچي سگهي ٿي. پهرين هفتي کان پوءِ صحتمند مڪمل مدت وارن نيونيٽن جو وزن عام طور تي روزانو 10 کان 20 گرام في ڪلوگرام جي حساب سان وڌڻ گهرجي.<ref name="Mohamed2012" />{{fv|date=November 2024}} === چمڙي === [[File:HumanNewborn.JPG|thumb|کاٻي پاسي|ولادت کان ڪجهه سيڪنڊن پوءِ هڪ نون ڄاول ٻار. [[ايمنيوٽڪ رطوبت]] سندس چمڙي تي چمڪي رهي آهي ۽ [[ناف جي نالي]] اڃا ڳنڍيل آهي.]] پيدائش کان فوراً پوءِ نون ڄاول ٻار جي چمڙي جو رنگ اڪثر ڀورو يا هلڪو نيرو مائل هوندو آهي. جيئن ئي ٻار ساهه کڻڻ شروع ڪندو آهي، جيڪو عام طور هڪ يا ٻن منٽن اندر ٿيندو آهي، تيئن سندس چمڙي جو رنگ آهستي آهستي پنهنجي عام حالت ڏانهن موٽي ايندو آهي. نون ڄاول ٻار عام طور تي آلا هوندا آهن، انهن جي جسم تي رت جا نشان موجود هوندا آهن، ۽ سندن چمڙي هڪ اڇي مادي سان ڍڪيل هوندي آهي جنهن کي [[ورنڪس ڪيسيوسا]] چيو ويندو آهي. خيال ڪيو وڃي ٿو ته هي مادو هڪ [[ضد جراثيمي]] حفاظتي رڪاوٽ طور ڪم ڪندو آهي. نون ڄاول ٻار جي چمڙي تي [[منگوليائي داغ]]، مختلف ٻيا [[پيدائشي نشان]] يا چمڙي جو کلجڻ پڻ موجود ٿي سگهي ٿو، خاص طور تي هٿن يا ھٿن جي ڪارائين، پيرن يا پيرن جي جي مرن (اينڪلز) تي. coxyd7zrgxd7yk6dyf9dchqmw2lhngw 387230 387229 2026-06-21T01:17:34Z Intisar Ali 8681 /* چمڙي */ 387230 wikitext text/x-wiki {{Short description|انسانن جو تمام ننڍي عمر وارو اولاد}} [[File:The newborn baby in men.jpg|thumb|300x300px|هڪ نون ڄاول ٻار مرد جي هنج ۾]] {{Human growth and development}} عام اصطلاحن ۾ '''ٻار''' ('''Baby''') بالغ [[انسان|انسانن]] جي تمام ننڍي عمر واري [[اولاد]] کي چيو ويندو آهي، جڏهن ⁠تہ نئين ڄاول ٻار کي سنڌي ۾ کير پياڪ ۽ اردو ۾ شيرخوار ۽ انگريزي ۾ '''انفنٽ''' سڏيو ويندو آھي. انگريزي جو لفظ انفنٽ (''Infant'') لاطيني زبان جي لفظ انفنس (infuns) مان نڪتل آهي جنھن جي معنيٰ: "نه ڳالهائيندڙ" آھي<ref>{{cite web |title=Charlton T. Lewis, An Elementary Latin Dictionary, īnfāns |url=http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |access-date=2023-04-05 |website=perseus.tufts.edu |archive-date=2023-04-23 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230423185413/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |url-status=live}}</ref> انفنٽ ان جو هڪ رسمي يا فني مترادف آهي. اهي اصطلاح ٻين جاندارن جي [[نابالغ جاندار|جاندارن]] لاءِ پڻ استعمال ٿي سگهن ٿا. '''نئون ڄاول ٻار''' (''Newborn'') عام استعمال ۾ اهڙي ٻار کي چيو ويندو آهي جيڪو رڳو چند ڪلاڪن، ڏينهن يا هفتن جو هجي؛ جڏهن⁠تہ طبي اصطلاحن ۾ نون ڄاول ٻار يا '''نيونيٽ''' ({{etymology|la|{{wikt-lang|la|neonātus}}|نئون ڄاول}}) اهڙي خوارڪ کي چيو ويندو آهي جيڪو [[انساني پيدائش]] کان پوءِ پهرين 28 ڏينهن اندر هجي.<ref name="mwn">{{cite Merriam-Webster|neonate |access-date=2007-03-27}} {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20070311003331/http://www.m-w.com/cgi-bin/dictionary?book=Dictionary&va=neonate |date=2007-03-11 |url-status=live}}.</ref> هي اصطلاح [[وقت کان اڳ ڄاول ٻار]]، [[مڪمل مدي وارو حمل|مڪمل مدت واري ٻار]] ۽ [[مدت کان پوءِ وارو حمل|مدت کان پوءِ ڄاول ٻار]]، سڀني تي لاڳو ٿئي ٿو. حمل جي 37 هفتن کان اڳ ڄاول ٻارن کي '''وقت کان اڳ ڄاول''' (Premature) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last=Nöcker-Ribaupierre |first=Monika |date=2015-06-01 |title=Originalbeiträge. Internationale musiktherapeutische Ansätze für frühgeborene Kinder/ International Music Therapy Approaches with premature Infants |url=http://dx.doi.org/10.13109/muum.2015.36.2.106 |journal=Musiktherapeutische Umschau |volume=36 |issue=2 |pages=106–118 |doi=10.13109/muum.2015.36.2.106 |issn=0172-5505|url-access=subscription }}</ref> جيڪي ٻار 39 کان 40 هفتن جي وچ ۾ ڄمن، تن کي '''مڪمل مدت وارا''' (فل ٽرم) چيو ويندو آهي. جيڪي 41 هفتن تي ڄمن، تن کي '''دير سان مڪمل مدت وارا''' (ليٽ ٽرم) چيو ويندو آهي. ۽ جيڪي 42 هفتن کان پوءِ ڄمن، تن کي '''مدت کان پوءِ ڄاول''' (پوسٽ ٽرم) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |title=Definition of Term Pregnancy |url=https://www.acog.org/clinical/clinical-guidance/committee-opinion/articles/2013/11/definition-of-term-pregnancy |access-date=2023-12-20 |website=www.acog.org |language=en}}</ref> پيدائش کان اڳ اولاد کي [[جنين]] (fetus) چيو ويندو آهي. '''کيرپياڪ''' (Infant) جو اصطلاح عام طور هڪ سال کان گهٽ عمر وارن ٻارن لاءِ استعمال ڪيو ويندو آهي؛ البت مختلف وصفن موجب ان ۾ ٻه سال تائين جا ٻار به شامل ٿي سگهن ٿا. جڏهن انساني ٻار هلڻ سکندو آهي، تڏهن ان کي [[هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار]] (ٽاڊلر) سڏيو ويندو آهي. === اصطلاحن جو خلاصو === {| class="wikitable" style="width:100%; text-align:center; border-collapse:collapse;" |- ! style="background:#1F4E79; color:white;" | اصطلاح ! style="background:#1F4E79; color:white;" | وضاحت ! style="background:#1F4E79; color:white;" | عمر يا مرحلو |- | style="background:#EAF2F8;" | ٻار | style="background:#FDFEFE;" | انسان جي تمام ننڍي عمر واري اولاد | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان شروعاتي ننڍپڻ تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ / شيرخوار | style="background:#FDFEFE;" | اڃا ننڍي عمر وارو ٻار | style="background:#EAF2F8;" | عام طور هڪ سال کان گهٽ |- | style="background:#EAF2F8;" | نيونيٽ | style="background:#FDFEFE;" | طبي اصطلاح موجب نون ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان 28 ڏينهن تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | وقت کان اڳ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | حمل جي مقرر مدت کان اڳ ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 37 هفتن کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر حمل واري مدت تي ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 39–40 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | دير سان مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان ٿورو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 41 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | مدت کان پوءِ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان گهڻو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 42 هفتن کان پوءِ |- | style="background:#EAF2F8;" | جنين | style="background:#FDFEFE;" | پيدائش کان اڳ رحم ۾ موجود ٻار | style="background:#EAF2F8;" | ولادت کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار | style="background:#FDFEFE;" | هلڻ شروع ڪندڙ ٻار | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ کان پوءِ وارو مرحلو |} == جسماني خاصيتون == نون ڄاول ٻار جا ڪلها ۽ دڏ (hips) ويڪرا هوندا آهن، پيٽ ٿورو ٻاهر نڪتل هوندو آهي، ۽ سندس ٻانهون ۽ ٽنگون جسم جي ٻين حصن جي ڀيٽ ۾ نسبتاً ڊگهيون هونديون آهن. === مٿو === [[File:Baby Face.JPG|thumb|کاٻي پاسي|اٺ مهينن جو خوارڪ؛ هڪ عام خاصيت طور اکيون چهري جي ڀيٽ ۾ اڪثر وڏي نظر اينديون آهن.]] نون ڄاول ٻار جو مٿو جسم جي ڀيٽ ۾ تمام وڏو هوندو آهي، ۽ [[انساني کوپڙي|کوپڙي]] جو مٿيون حصو (ڪرينيئم) چهري جي مقابلي ۾ غيرمعمولي طور وڏو هوندو آهي. جتي بالغ انسان جي کوپڙي سڄي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ ستون حصو هوندي آهي، اتي نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ {{frac|1|4}} حصو هوندي آهي. مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جي مٿي جو عام گهيرو پيدائش وقت 33 کان 36 سينٽي ميٽر هوندو آهي.<ref>{{cite book |author1=Wallace, Donna K. |author2=Cartwright, Cathy C. |title=Nursing Care of the Pediatric Neurosurgery Patient |publisher=Springer |location=Berlin |year=2007 |isbn=978-3-540-29703-1 |url=https://books.google.com/books?id=G6o3uSlfRKcC&pg=PA40 |page =40}}</ref> پيدائش وقت نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جا ڪيترائي حصا اڃا مڪمل طور هڏي ۾ تبديل نه ٿيا هوندا آهن، جنهن سبب اتي نرم جايون موجود هونديون آهن، جن کي [[فونٽانيل]] (نرم کوپڙي جا حصا) چيو ويندو آهي. انهن مان ٻه سڀ کان وڏيون جايون آهن: هيرن جي شڪل وارو اڳيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي اڳئين مٿئين حصي ۾ هوندو آهي، ۽ ٽڪنڊي شڪل وارو پٺيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي پويان هوندو آهي. ٻار جي واڌ ويجهه سان گڏ اهي هڏا هڪ فطري عمل ذريعي پاڻ ۾ ملي ويندا آهن. [[نوگن (پروٽين)|نوگن]] نالي هڪ پروٽين نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جي هڏن جي جلدي گڏجڻ ۾ دير ڪرڻ جي ذميوار هوندي آهي.<ref>{{cite journal |vauthors=Warren SM, Brunet LJ, Harland RM, Economides AN, Longaker MT |author5-link=Michael Longaker | title = The BMP antagonist noggin regulates cranial suture fusion | journal = Nature | volume = 422 | issue = 6932 | pages = 625–9 | date = 2003-04-10 | pmid = 12687003 | doi = 10.1038/nature01545 | bibcode = 2003Natur.422..625W | s2cid = 4331659 | issn=0028-0836 }}</ref> [[ولادت]] دوران ۽ ڄمڻ وقت ٻار جي کوپڙي پنهنجي شڪل ۾ تبديلي آڻي [[ولادتي رستو|ولادتي رستي]] مان گذرڻ لاءِ پاڻ کي موافق بڻائي ٿي. ان سبب ڪڏهن ڪڏهن ٻار جو مٿو غيرمعمولي شڪل وارو يا ڊگهو نظر اچي سگهي ٿو. عام طور تي ڪجهه ڏينهن يا هفتن اندر مٿو پاڻمرادو پنهنجي قدرتي شڪل ڏانهن موٽي ايندو آهي. ڪڏهن ڪڏهن ڊاڪٽرن طرفان تجويز ڪيل خاص مشقون پڻ هن عمل کي تيز ڪرڻ ۾ مددگار ثابت ٿي سگهن ٿيون. === وار === [[File:Baby hairy head DSCN2483.jpg|thumb|هڪ سال جي نينگريءَ جا سنها ڀورا وار]] ڪجهه نون ڄاول ٻارن جي جسم تي تمام سنها ۽ نرم وار هوندا آهن، جن کي [[لينوگو]] چيو ويندو آهي. اهي خاص طور تي وقت کان اڳ ڄاول ٻارن جي پٺي، ڪلهن، پيشاني، ڪنن ۽ چهري تي نمايان نظر اچي سگهن ٿا. لينوگو عام طور تي ڪجهه هفتن اندر ختم ٿي ويندو آهي. ڪجهه ٻار ڄمڻ وقت مٿي تي گهڻن وارن سان پيدا ٿيندا آهن، جڏهن⁠تہ ٻيا، خاص طور تي [[ڪاڪيشي نسل]] سان تعلق رکندڙ ٻار، تمام سنها وار رکندا آهن يا مڪمل طور گنجا به ٿي سگهن ٿا. هلڪي چمڙي وارن والدين جي ٻارن ۾ اهي سنها وار سنهري رنگ جا ٿي سگهن ٿا، جيتوڻيڪ والدين پاڻ سنهري وارن وارا نه هجن. ٻار جي وارن جو رنگ ۽ بناوت وقت سان تبديل ٿي سگهي ٿي. مثال طور، ڳاڙها وار سنهري ٿي سگهن ٿا، گهنڊيدار وار سڌا ٿي سگهن ٿا، ۽ ڳاڙها، گهڻا وار بعد ۾ وڌيڪ سنها، هلڪا ۽ گهٽ گهاٽا ٿي سگهن ٿا.{{Citation needed|date=March 2022}} [[مٿي جي کل]] پڻ عارضي طور [[نيرو داغ|نيري داغن]] جو شڪار ٿي سگهي ٿي يا سُڄي سگهي ٿي، خاص طور تي انهن نون ڄاول ٻارن ۾ جن جي مٿي تي وار نه هجن. اکين جي چوڌاري وارو حصو پڻ ڪجهه وقت لاءِ ڦوڪيل يا سُڄيل نظر اچي سگهي ٿو. === ڊيگهه === [[ترقي يافته ملڪ]]ن ۾ نون ڄاول ٻار جي سراسري ڪُل جسماني ڊيگهه {{convert|35.6|–|50.8|cm|in|abbr=on}} هوندي آهي، جيتوڻيڪ وقت کان اڳ ڄاول ٻار ان کان گهڻو ننڍا به ٿي سگهن ٿا. ٻار جي ڊيگهه ماپڻ لاءِ ٻار کي سڌو ليٽايو ويندو آهي ۽ ماپ واري پٽي مٿي جي چوٽيءَ کان وٺي کڙيءَ جي هيٺئين حصي تائين ڊگهي ڪئي ويندي آهي. === وزن === ترقي يافته ملڪن ۾ مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جو سراسري [[پيدائشي وزن]] لڳ ڀڳ {{convert|3.4|kg|lb|frac=2|abbr=on}} هوندو آهي، جڏهن⁠تہ عام طور تي اهو {{convert|2.7|–|4.6|kg|lb|abbr=on}} جي وچ ۾ هوندو آهي. پيدائش کان پوءِ پهرين 5 کان 7 ڏينهن دوران مڪمل مدت واري نيونيٽ جي جسماني وزن ۾ 3 کان 7 سيڪڙو تائين گهٽتائي اچي سگهي ٿي.<ref name="Mohamed2012">{{EMedicine|article|938854|Neonatology Considerations for the Pediatric Surgeon}}</ref>{{fv|date=November 2024}} اهو گهڻو ڪري انهن رطوبتن جي جذب ٿيڻ ۽ پيشاب وسيلي خارج ٿيڻ جو نتيجو هوندو آهي جيڪي شروعات ۾ ڦڦڙن کي ڀرينديون آهن. ان سان گڏوگڏ [[ماءُ جو کير پيارڻ]] اڪثر ڪجهه ڏينهن کان پوءِ مڪمل طور اثرائتو ٿيندو آهي، جنهن سبب به وزن ۾ عارضي گهٽتائي اچي سگهي ٿي. پهرين هفتي کان پوءِ صحتمند مڪمل مدت وارن نيونيٽن جو وزن عام طور تي روزانو 10 کان 20 گرام في ڪلوگرام جي حساب سان وڌڻ گهرجي.<ref name="Mohamed2012" />{{fv|date=November 2024}} === چمڙي === [[File:HumanNewborn.JPG|thumb|کاٻي پاسي|ولادت کان ڪجهه سيڪنڊن پوءِ هڪ نون ڄاول ٻار. [[ايمنيوٽڪ رطوبت]] سندس چمڙي تي چمڪي رهي آهي ۽ [[ناف جي نالي]] اڃا ڳنڍيل آهي.]] پيدائش کان فوراً پوءِ نون ڄاول ٻار جي چمڙي جو رنگ اڪثر ڀورو يا هلڪو نيرو مائل هوندو آهي. جيئن ئي ٻار ساهه کڻڻ شروع ڪندو آهي، جيڪو عام طور هڪ يا ٻن منٽن اندر ٿيندو آهي، تيئن سندس چمڙي جو رنگ آهستي آهستي پنهنجي عام حالت ڏانهن موٽي ايندو آهي. نون ڄاول ٻار عام طور تي آلا هوندا آهن، انهن جي جسم تي رت جا نشان موجود هوندا آهن، ۽ سندن چمڙي هڪ اڇي مادي سان ڍڪيل هوندي آهي جنهن کي [[ورنڪس ڪيسيوسا]] چيو ويندو آهي. خيال ڪيو وڃي ٿو ته هي مادو هڪ [[ضد جراثيمي]] حفاظتي رڪاوٽ طور ڪم ڪندو آهي. نون ڄاول ٻار جي چمڙي تي [[منگوليائي داغ]]، مختلف ٻيا [[پيدائشي نشان]] يا چمڙي جو کلجڻ پڻ موجود ٿي سگهي ٿو، خاص طور تي هٿن يا ھٿن جي ڪارائين، پيرن يا پيرن جي جي مرن (اينڪلز) تي. === ناف جي نالي === {{Main|رحم کان ٻاهر واري زندگيءَ سان موافقت}} نئين ڄاول ٻار جي [[ناف جي نالي]] جو رنگ نيرو مائل اڇو هوندو آهي. پيدائش کان پوءِ ناف جي نالي کي عام طور ڪٽي ڇڏيو ويندو آهي، جنهن سان 1 کان 2 انچ ڊگهو ٽڪرو باقي رهجي ويندو آهي. هي ناف جو باقي رهيل ٽڪرو آهستي آهستي سڪي ويندو آهي، سُڪي سُڪي ڇُهريو ٿي ويندو آهي، رنگ ۾ ڪارو ٿيندو آهي ۽ لڳ ڀڳ ٽن هفتن اندر پاڻمرادو ڪري پوندو آهي. زخم ڀرجي وڃڻ کان پوءِ اهو حصو [[دُن]] (ناف) جي شڪل اختيار ڪري وٺندو آهي. ناف جي نالي ۾ ٽي رت واريون ناليون هونديون آهن: ٻه شريانون ۽ هڪ نس. اهي ٻئي شريانون ٻار مان رت کي ائور (پليسينٽا) ڏانهن کڻي وينديون آهن، جڏهن⁠تہ هڪ نس ائور مان رت کي واپس ٻار ڏانهن آڻيندي آهي. === جنسي عضوا === نئين ڄاول ٻار جا [[جنسي عضوا]] عام طور تي ڪجهه وڏا ۽ ڳاڙها نظر اچي سگهن ٿا. نر ٻارن ۾ [[خصين واري ٿيلهي]] (اسڪروٽم) غيرمعمولي طور وڏي ڏسڻ ۾ اچي سگهي ٿي. ڇاتيون پڻ ڪجهه ڦوڪيل يا وڏيون ٿي سگهن ٿيون، ايستائين جو نر ٻارن ۾ به. اهو ماءُ جي جسم مان منتقل ٿيندڙ قدرتي هارمونن جي اثر سبب ٿيندو آهي ۽ هڪ عارضي حالت هوندي آهي. ڇوڪرين (۽ ڪڏهن ڪڏهن ڇوڪرن ۾ به) ببن کي بونبڙين مان ٿورو کير جهڙو مادو خارج ٿي سگهي ٿو، جنهن کي ڪڏهن ڪڏهن [[جادوگرياڻيءَ جو کير ]] (وچز ملڪ) (جادوگرياڻيءَ جو کير) چيو ويندو آهي. ساڳيءَ طرح ڇوڪري ٻارن جي گرڀ نالي (ويجائنا) مان رت جهڙو يا کير جهڙو مادو به خارج ٿي سگهي ٿو. ٻنهي حالتن کي عام ۽ فطري سمجهيو ويندو آهي، ۽ وقت گذرڻ سان اهي پاڻمرادو ختم ٿي وينديون آهن. n9v0c8wua3wueoslsf19ld0uvtml7no 387231 387230 2026-06-21T01:23:31Z Intisar Ali 8681 387231 wikitext text/x-wiki {{Short description|انسانن جو تمام ننڍي عمر وارو اولاد}} [[File:The newborn baby in men.jpg|thumb|300x300px|هڪ نون ڄاول ٻار مرد جي هنج ۾]] {{Human growth and development}} عام اصطلاحن ۾ '''ٻار''' ('''Baby''') بالغ [[انسان|انسانن]] جي تمام ننڍي عمر واري [[اولاد]] کي چيو ويندو آهي، جڏهن ⁠تہ نئين ڄاول ٻار کي سنڌي ۾ کير پياڪ ۽ اردو ۾ شيرخوار ۽ انگريزي ۾ '''انفنٽ''' سڏيو ويندو آھي. انگريزي جو لفظ انفنٽ (''Infant'') لاطيني زبان جي لفظ انفنس (infuns) مان نڪتل آهي جنھن جي معنيٰ: "نه ڳالهائيندڙ" آھي<ref>{{cite web |title=Charlton T. Lewis, An Elementary Latin Dictionary, īnfāns |url=http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |access-date=2023-04-05 |website=perseus.tufts.edu |archive-date=2023-04-23 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230423185413/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |url-status=live}}</ref> انفنٽ ان جو هڪ رسمي يا فني مترادف آهي. اهي اصطلاح ٻين جاندارن جي [[نابالغ جاندار|جاندارن]] لاءِ پڻ استعمال ٿي سگهن ٿا. '''نئون ڄاول ٻار''' (''Newborn'') عام استعمال ۾ اهڙي ٻار کي چيو ويندو آهي جيڪو رڳو چند ڪلاڪن، ڏينهن يا هفتن جو هجي؛ جڏهن⁠تہ طبي اصطلاحن ۾ نون ڄاول ٻار يا '''نيونيٽ''' ({{etymology|la|{{wikt-lang|la|neonātus}}|نئون ڄاول}}) اهڙي خوارڪ کي چيو ويندو آهي جيڪو [[انساني پيدائش]] کان پوءِ پهرين 28 ڏينهن اندر هجي.<ref name="mwn">{{cite Merriam-Webster|neonate |access-date=2007-03-27}} {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20070311003331/http://www.m-w.com/cgi-bin/dictionary?book=Dictionary&va=neonate |date=2007-03-11 |url-status=live}}.</ref> هي اصطلاح [[وقت کان اڳ ڄاول ٻار]]، [[مڪمل مدي وارو حمل|مڪمل مدت واري ٻار]] ۽ [[مدت کان پوءِ وارو حمل|مدت کان پوءِ ڄاول ٻار]]، سڀني تي لاڳو ٿئي ٿو. حمل جي 37 هفتن کان اڳ ڄاول ٻارن کي '''وقت کان اڳ ڄاول''' (Premature) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last=Nöcker-Ribaupierre |first=Monika |date=2015-06-01 |title=Originalbeiträge. Internationale musiktherapeutische Ansätze für frühgeborene Kinder/ International Music Therapy Approaches with premature Infants |url=http://dx.doi.org/10.13109/muum.2015.36.2.106 |journal=Musiktherapeutische Umschau |volume=36 |issue=2 |pages=106–118 |doi=10.13109/muum.2015.36.2.106 |issn=0172-5505|url-access=subscription }}</ref> جيڪي ٻار 39 کان 40 هفتن جي وچ ۾ ڄمن، تن کي '''مڪمل مدت وارا''' (فل ٽرم) چيو ويندو آهي. جيڪي 41 هفتن تي ڄمن، تن کي '''دير سان مڪمل مدت وارا''' (ليٽ ٽرم) چيو ويندو آهي. ۽ جيڪي 42 هفتن کان پوءِ ڄمن، تن کي '''مدت کان پوءِ ڄاول''' (پوسٽ ٽرم) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |title=Definition of Term Pregnancy |url=https://www.acog.org/clinical/clinical-guidance/committee-opinion/articles/2013/11/definition-of-term-pregnancy |access-date=2023-12-20 |website=www.acog.org |language=en}}</ref> پيدائش کان اڳ اولاد کي [[جنين]] (fetus) چيو ويندو آهي. '''کيرپياڪ''' (Infant) جو اصطلاح عام طور هڪ سال کان گهٽ عمر وارن ٻارن لاءِ استعمال ڪيو ويندو آهي؛ البت مختلف وصفن موجب ان ۾ ٻه سال تائين جا ٻار به شامل ٿي سگهن ٿا. جڏهن انساني ٻار هلڻ سکندو آهي، تڏهن ان کي [[هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار]] (ٽاڊلر) سڏيو ويندو آهي. === اصطلاحن جو خلاصو === {| class="wikitable" style="width:100%; text-align:center; border-collapse:collapse;" |- ! style="background:#1F4E79; color:white;" | اصطلاح ! style="background:#1F4E79; color:white;" | وضاحت ! style="background:#1F4E79; color:white;" | عمر يا مرحلو |- | style="background:#EAF2F8;" | ٻار | style="background:#FDFEFE;" | انسان جي تمام ننڍي عمر واري اولاد | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان شروعاتي ننڍپڻ تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ / شيرخوار | style="background:#FDFEFE;" | اڃا ننڍي عمر وارو ٻار | style="background:#EAF2F8;" | عام طور هڪ سال کان گهٽ |- | style="background:#EAF2F8;" | نيونيٽ | style="background:#FDFEFE;" | طبي اصطلاح موجب نون ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان 28 ڏينهن تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | وقت کان اڳ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | حمل جي مقرر مدت کان اڳ ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 37 هفتن کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر حمل واري مدت تي ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 39–40 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | دير سان مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان ٿورو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 41 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | مدت کان پوءِ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان گهڻو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 42 هفتن کان پوءِ |- | style="background:#EAF2F8;" | جنين | style="background:#FDFEFE;" | پيدائش کان اڳ رحم ۾ موجود ٻار | style="background:#EAF2F8;" | ولادت کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار | style="background:#FDFEFE;" | هلڻ شروع ڪندڙ ٻار | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ کان پوءِ وارو مرحلو |} == جسماني خاصيتون == نون ڄاول ٻار جا ڪلها ۽ دڏ (hips) ويڪرا هوندا آهن، پيٽ ٿورو ٻاهر نڪتل هوندو آهي، ۽ سندس ٻانهون ۽ ٽنگون جسم جي ٻين حصن جي ڀيٽ ۾ نسبتاً ڊگهيون هونديون آهن. === مٿو === [[File:Baby Face.JPG|thumb|کاٻي پاسي|اٺ مهينن جو خوارڪ؛ هڪ عام خاصيت طور اکيون چهري جي ڀيٽ ۾ اڪثر وڏي نظر اينديون آهن.]] نون ڄاول ٻار جو مٿو جسم جي ڀيٽ ۾ تمام وڏو هوندو آهي، ۽ [[انساني کوپڙي|کوپڙي]] جو مٿيون حصو (ڪرينيئم) چهري جي مقابلي ۾ غيرمعمولي طور وڏو هوندو آهي. جتي بالغ انسان جي کوپڙي سڄي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ ستون حصو هوندي آهي، اتي نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ {{frac|1|4}} حصو هوندي آهي. مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جي مٿي جو عام گهيرو پيدائش وقت 33 کان 36 سينٽي ميٽر هوندو آهي.<ref>{{cite book |author1=Wallace, Donna K. |author2=Cartwright, Cathy C. |title=Nursing Care of the Pediatric Neurosurgery Patient |publisher=Springer |location=Berlin |year=2007 |isbn=978-3-540-29703-1 |url=https://books.google.com/books?id=G6o3uSlfRKcC&pg=PA40 |page =40}}</ref> پيدائش وقت نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جا ڪيترائي حصا اڃا مڪمل طور هڏي ۾ تبديل نه ٿيا هوندا آهن، جنهن سبب اتي نرم جايون موجود هونديون آهن، جن کي [[فونٽانيل]] (نرم کوپڙي جا حصا) چيو ويندو آهي. انهن مان ٻه سڀ کان وڏيون جايون آهن: هيرن جي شڪل وارو اڳيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي اڳئين مٿئين حصي ۾ هوندو آهي، ۽ ٽڪنڊي شڪل وارو پٺيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي پويان هوندو آهي. ٻار جي واڌ ويجهه سان گڏ اهي هڏا هڪ فطري عمل ذريعي پاڻ ۾ ملي ويندا آهن. [[نوگن (پروٽين)|نوگن]] نالي هڪ پروٽين نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جي هڏن جي جلدي گڏجڻ ۾ دير ڪرڻ جي ذميوار هوندي آهي.<ref>{{cite journal |vauthors=Warren SM, Brunet LJ, Harland RM, Economides AN, Longaker MT |author5-link=Michael Longaker | title = The BMP antagonist noggin regulates cranial suture fusion | journal = Nature | volume = 422 | issue = 6932 | pages = 625–9 | date = 2003-04-10 | pmid = 12687003 | doi = 10.1038/nature01545 | bibcode = 2003Natur.422..625W | s2cid = 4331659 | issn=0028-0836 }}</ref> [[ولادت]] دوران ۽ ڄمڻ وقت ٻار جي کوپڙي پنهنجي شڪل ۾ تبديلي آڻي [[ولادتي رستو|ولادتي رستي]] مان گذرڻ لاءِ پاڻ کي موافق بڻائي ٿي. ان سبب ڪڏهن ڪڏهن ٻار جو مٿو غيرمعمولي شڪل وارو يا ڊگهو نظر اچي سگهي ٿو. عام طور تي ڪجهه ڏينهن يا هفتن اندر مٿو پاڻمرادو پنهنجي قدرتي شڪل ڏانهن موٽي ايندو آهي. ڪڏهن ڪڏهن ڊاڪٽرن طرفان تجويز ڪيل خاص مشقون پڻ هن عمل کي تيز ڪرڻ ۾ مددگار ثابت ٿي سگهن ٿيون. === وار === [[File:Baby hairy head DSCN2483.jpg|thumb|هڪ سال جي نينگريءَ جا سنها ڀورا وار]] ڪجهه نون ڄاول ٻارن جي جسم تي تمام سنها ۽ نرم وار هوندا آهن، جن کي [[لينوگو]] چيو ويندو آهي. اهي خاص طور تي وقت کان اڳ ڄاول ٻارن جي پٺي، ڪلهن، پيشاني، ڪنن ۽ چهري تي نمايان نظر اچي سگهن ٿا. لينوگو عام طور تي ڪجهه هفتن اندر ختم ٿي ويندو آهي. ڪجهه ٻار ڄمڻ وقت مٿي تي گهڻن وارن سان پيدا ٿيندا آهن، جڏهن⁠تہ ٻيا، خاص طور تي [[ڪاڪيشي نسل]] سان تعلق رکندڙ ٻار، تمام سنها وار رکندا آهن يا مڪمل طور گنجا به ٿي سگهن ٿا. هلڪي چمڙي وارن والدين جي ٻارن ۾ اهي سنها وار سنهري رنگ جا ٿي سگهن ٿا، جيتوڻيڪ والدين پاڻ سنهري وارن وارا نه هجن. ٻار جي وارن جو رنگ ۽ بناوت وقت سان تبديل ٿي سگهي ٿي. مثال طور، ڳاڙها وار سنهري ٿي سگهن ٿا، گهنڊيدار وار سڌا ٿي سگهن ٿا، ۽ ڳاڙها، گهڻا وار بعد ۾ وڌيڪ سنها، هلڪا ۽ گهٽ گهاٽا ٿي سگهن ٿا.{{Citation needed|date=March 2022}} [[مٿي جي کل]] پڻ عارضي طور [[نيرو داغ|نيري داغن]] جو شڪار ٿي سگهي ٿي يا سُڄي سگهي ٿي، خاص طور تي انهن نون ڄاول ٻارن ۾ جن جي مٿي تي وار نه هجن. اکين جي چوڌاري وارو حصو پڻ ڪجهه وقت لاءِ ڦوڪيل يا سُڄيل نظر اچي سگهي ٿو. === ڊيگهه === [[ترقي يافته ملڪ]]ن ۾ نون ڄاول ٻار جي سراسري ڪُل جسماني ڊيگهه {{convert|35.6|–|50.8|cm|in|abbr=on}} هوندي آهي، جيتوڻيڪ وقت کان اڳ ڄاول ٻار ان کان گهڻو ننڍا به ٿي سگهن ٿا. ٻار جي ڊيگهه ماپڻ لاءِ ٻار کي سڌو ليٽايو ويندو آهي ۽ ماپ واري پٽي مٿي جي چوٽيءَ کان وٺي کڙيءَ جي هيٺئين حصي تائين ڊگهي ڪئي ويندي آهي. === وزن === ترقي يافته ملڪن ۾ مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جو سراسري [[پيدائشي وزن]] لڳ ڀڳ {{convert|3.4|kg|lb|frac=2|abbr=on}} هوندو آهي، جڏهن⁠تہ عام طور تي اهو {{convert|2.7|–|4.6|kg|lb|abbr=on}} جي وچ ۾ هوندو آهي. پيدائش کان پوءِ پهرين 5 کان 7 ڏينهن دوران مڪمل مدت واري نيونيٽ جي جسماني وزن ۾ 3 کان 7 سيڪڙو تائين گهٽتائي اچي سگهي ٿي.<ref name="Mohamed2012">{{EMedicine|article|938854|Neonatology Considerations for the Pediatric Surgeon}}</ref>{{fv|date=November 2024}} اهو گهڻو ڪري انهن رطوبتن جي جذب ٿيڻ ۽ پيشاب وسيلي خارج ٿيڻ جو نتيجو هوندو آهي جيڪي شروعات ۾ ڦڦڙن کي ڀرينديون آهن. ان سان گڏوگڏ [[ماءُ جو کير پيارڻ]] اڪثر ڪجهه ڏينهن کان پوءِ مڪمل طور اثرائتو ٿيندو آهي، جنهن سبب به وزن ۾ عارضي گهٽتائي اچي سگهي ٿي. پهرين هفتي کان پوءِ صحتمند مڪمل مدت وارن نيونيٽن جو وزن عام طور تي روزانو 10 کان 20 گرام في ڪلوگرام جي حساب سان وڌڻ گهرجي.<ref name="Mohamed2012" />{{fv|date=November 2024}} === چمڙي === [[File:HumanNewborn.JPG|thumb|کاٻي پاسي|ولادت کان ڪجهه سيڪنڊن پوءِ هڪ نون ڄاول ٻار. [[ايمنيوٽڪ رطوبت]] سندس چمڙي تي چمڪي رهي آهي ۽ [[ناف جي نالي]] اڃا ڳنڍيل آهي.]] پيدائش کان فوراً پوءِ نون ڄاول ٻار جي چمڙي جو رنگ اڪثر ڀورو يا هلڪو نيرو مائل هوندو آهي. جيئن ئي ٻار ساهه کڻڻ شروع ڪندو آهي، جيڪو عام طور هڪ يا ٻن منٽن اندر ٿيندو آهي، تيئن سندس چمڙي جو رنگ آهستي آهستي پنهنجي عام حالت ڏانهن موٽي ايندو آهي. نون ڄاول ٻار عام طور تي آلا هوندا آهن، انهن جي جسم تي رت جا نشان موجود هوندا آهن، ۽ سندن چمڙي هڪ اڇي مادي سان ڍڪيل هوندي آهي جنهن کي [[ورنڪس ڪيسيوسا]] چيو ويندو آهي. خيال ڪيو وڃي ٿو ته هي مادو هڪ [[ضد جراثيمي]] حفاظتي رڪاوٽ طور ڪم ڪندو آهي. نون ڄاول ٻار جي چمڙي تي [[منگوليائي داغ]]، مختلف ٻيا [[پيدائشي نشان]] يا چمڙي جو کلجڻ پڻ موجود ٿي سگهي ٿو، خاص طور تي هٿن يا ھٿن جي ڪارائين، پيرن يا پيرن جي جي مرن (اينڪلز) تي. === ناف جي نالي === {{Main|رحم کان ٻاهر واري زندگيءَ سان موافقت}} نئين ڄاول ٻار جي [[ناف جي نالي]] جو رنگ نيرو مائل اڇو هوندو آهي. پيدائش کان پوءِ ناف جي نالي کي عام طور ڪٽي ڇڏيو ويندو آهي، جنهن سان 1 کان 2 انچ ڊگهو ٽڪرو باقي رهجي ويندو آهي. هي ناف جو باقي رهيل ٽڪرو آهستي آهستي سڪي ويندو آهي، سُڪي سُڪي ڇُهريو ٿي ويندو آهي، رنگ ۾ ڪارو ٿيندو آهي ۽ لڳ ڀڳ ٽن هفتن اندر پاڻمرادو ڪري پوندو آهي. زخم ڀرجي وڃڻ کان پوءِ اهو حصو [[دُن]] (ناف) جي شڪل اختيار ڪري وٺندو آهي. ناف جي نالي ۾ ٽي رت واريون ناليون هونديون آهن: ٻه شريانون ۽ هڪ نس. اهي ٻئي شريانون ٻار مان رت کي ائور (پليسينٽا) ڏانهن کڻي وينديون آهن، جڏهن⁠تہ هڪ نس ائور مان رت کي واپس ٻار ڏانهن آڻيندي آهي. === جنسي عضوا === نئين ڄاول ٻار جا [[جنسي عضوا]] عام طور تي ڪجهه وڏا ۽ ڳاڙها نظر اچي سگهن ٿا. نر ٻارن ۾ [[خصين واري ٿيلهي]] (اسڪروٽم) غيرمعمولي طور وڏي ڏسڻ ۾ اچي سگهي ٿي. ڇاتيون پڻ ڪجهه ڦوڪيل يا وڏيون ٿي سگهن ٿيون، ايستائين جو نر ٻارن ۾ به. اهو ماءُ جي جسم مان منتقل ٿيندڙ قدرتي هارمونن جي اثر سبب ٿيندو آهي ۽ هڪ عارضي حالت هوندي آهي. ڇوڪرين (۽ ڪڏهن ڪڏهن ڇوڪرن ۾ به) ببن کي بونبڙين مان ٿورو کير جهڙو مادو خارج ٿي سگهي ٿو، جنهن کي ڪڏهن ڪڏهن [[جادوگرياڻيءَ جو کير ]] (وچز ملڪ) (جادوگرياڻيءَ جو کير) چيو ويندو آهي. ساڳيءَ طرح ڇوڪري ٻارن جي گرڀ نالي (ويجائنا) مان رت جهڙو يا کير جهڙو مادو به خارج ٿي سگهي ٿو. ٻنهي حالتن کي عام ۽ فطري سمجهيو ويندو آهي، ۽ وقت گذرڻ سان اهي پاڻمرادو ختم ٿي وينديون آهن. == سار سنڀال ۽ خوراڪ == {{Further|نون ڄاول ٻار جي سار سنڀال ۽ حفاظت}} {{Further|خوارڪ کي غسل ڏيڻ}} [[File:初土俵入2.gif|thumb|روئندڙ ٻار]] خوارڪ [[خوارڪ جو روئڻ|روئڻ]] ذريعي بنيادي فطري رابطي جو اظهار ڪندا آهن.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=eEsyCgAAQBAJ&q=Infants+cry+as+a+form+of+basic+instinctive+communication&pg=PT35|title=The Calm and Happy Toddler: Gentle Solutions to Tantrums, Night Waking, Potty Training and More|last=Chicot|first=Rebecca|date=2015-12-03|publisher=Random House|isbn=978-1-4735-2759-1|language=en}}</ref> روئندڙ ٻار شايد بک، تڪليف، گهڻي تحريڪ، بيزاري، ڪنهن شيءِ جي ضرورت يا اڪيلائپ جو اظهار ڪري رهيو هجي. خوارڪ [[ابتدائي مدد تي مڪمل ڀاڙيندڙ جاندار]] هوندا آهن ۽ ڊگهي عرصي تائين پنهنجي ماءُ يا ڪنهن بالغ سنڀاليندڙ تي مڪمل انحصار رکندا آهن.<ref>{{cite journal | pmc=8455097 | date=2020 | last1=Faust | first1=K. M. | last2=Carouso-Peck | first2=S. | last3=Elson | first3=M. R. | last4=Goldstein | first4=M. H. | title=The Origins of Social Knowledge in Altricial Species | journal=Annual Review of Developmental Psychology | volume=2 | issue=1 | pages=225–246 | doi=10.1146/annurev-devpsych-051820-121446 | pmid=34553142 }}</ref> [[ماءُ جو کير پيارڻ]] سڀني وڏين خوارڪ صحت تنظيمن پاران خوراڪ جو ترجيحي طريقو سمجهيو وڃي ٿو.<ref name="AAP_Policy">{{cite journal |vauthors=Gartner LM, Morton J, Lawrence RA, Naylor AJ, O'Hare D, Schanler RJ, Eidelman AI | title = Breastfeeding and the Use of Human Milk | journal = Pediatrics | volume = 115 | issue = 2 | pages = 496–506 | date = February 2005 | pmid = 15687461 | doi = 10.1542/peds.2004-2491 | s2cid = 263051578 | doi-access = }}</ref> جيڪڏهن ماءُ جو کير پيارڻ ممڪن يا گهربل نه هجي ته بوتل ذريعي يا ته ڪڍيل ماءُ جو کير يا [[خوارڪ جو فارمولو]] ڏنو ويندو آهي. خوارڪ هڪ چوسڻ واري فطري صلاحيت سان پيدا ٿيندا آهن، جنهن جي ذريعي هو ماءُ جي ڇاتي يا بوتل جي چُچي مان کير حاصل ڪندا آهن. انهن وٽ هڪ ٻيو فطري رويو به هوندو آهي جنهن کي ''روٽنگ'' چيو ويندو آهي، جنهن ۾ هو چُچي کي ڳولڻ جي ڪوشش ڪندا آهن. ڪڏهن ڪڏهن ٻار کي کير پيارڻ لاءِ [[دائي ماءُ]] مقرر ڪئي ويندي آهي، پر ترقي يافته ملڪن ۾ اهو هاڻي تمام ناياب آهي. ننڍپڻ جي شروعاتي مرحلي ۾ مناسب خوراڪ ٻار جي واڌ ويجهه لاءِ انتهائي اهم آهي. سڄي زندگي دوران بهترين صحت، واڌ ويجهه ۽ عصبي ارتقا جا بنياد زندگيءَ جي [[پهريان 1,000 ڏينهن]] دوران رکيا ويندا آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.unicef-irc.org/article/958-the-first-1000-days-of-life-the-brains-window-of-opportunity.html|title=The first 1,000 days of life: The brain's window of opportunity|last=Innocenti|first=UNICEF Office of Research-|website=UNICEF-IRC|language=en|access-date=2019-03-28|archive-date=2019-03-28|archive-url=https://web.archive.org/web/20190328061358/https://www.unicef-irc.org/article/958-the-first-1000-days-of-life-the-brains-window-of-opportunity.html|url-status=live}}</ref> پيدائش کان ڇهن مهينن تائين ٻار کي صرف ماءُ جو کير يا ان جو مناسب متبادل ڏنو وڃي. جڏهن ٻار جي خوراڪ وڌيڪ پختي ٿيڻ لڳي ته نرم هٿ سان کائڻ واريون شيون، ميوا، ڀاڄيون ۽ ٿوري مقدار ۾ گوشت شامل ڪري سگهجي ٿو.<ref>{{cite journal|last=Wells|first=Dilys|title=Infant Feeding|journal=Nutrition & Food Science|date=January 1995|pages=42–44|doi=10.1108/00346659510078312|volume=95|issue=2}}</ref> جيئن جيئن ٻار وڏو ٿيندو آهي، تيئن [[غذائي سپليمينٽ]] به شامل ڪري سگهجن ٿا. ڪيترائي والدين تيار ٿيل [[ٻارن جي خوراڪ]] استعمال ڪندا آهن، جڏهن⁠تہ ٻيا پنهنجي گهر جي خوراڪ کي ٻار جي غذائي ضرورتن مطابق ترتيب ڏيندا آهن. هڪ سال جي عمر کان پوءِ مڪمل چرٻي وارو ڳئون جو [[کير]] استعمال ڪري سگهجي ٿو، پر گهٽ چرٻي وارو کير ٻه يا ٽي سال جي عمر کان اڳ سفارش نٿو ڪيو وڃي. کير ڇڏائڻ اهو عمل آهي جنهن ۾ ٻار جي خوراڪ مان ماءُ جو کير آهستي آهستي گهٽايو وڃي ٿو ۽ ان جي جاءِ تي ٺوس خوراڪ شامل ڪئي وڃي ٿي.<ref>{{cite book |last=Marriott and Foote |first=L.D. and K.D. |url=https://archive.org/details/encyclopediaofhu0001unse_f8u2 |title=Weaning of infants. (Review) |publisher=Academic OneFile. |year=2003 |isbn=978-1-4129-0475-9 |series=88.6 |author-link=Archives of Disease in Childhood |url-access=registration}}</ref> جيستائين ٻار بيت الخلا جي استعمال جي تربيت حاصل نٿا ڪن، تيستائين صنعتي ملڪن ۾ عام طور [[ڊائپر]] پائيندا آهن. ڊائپر کان تربيتي پتلون ڏانهن منتقلي ٻار جي ارتقا ۾ هڪ اهم مرحلو سمجهيو ويندو آهي. ٻارن کي بالغن کان وڌيڪ ننڊ جي ضرورت هوندي آهي. نون ڄاول ٻار روزانو 18 ڪلاڪن تائين به سمهي سگهن ٿا، ۽ عمر وڌڻ سان ننڊ جو وقت گهٽجندو وڃي ٿو. جيستائين ٻار هلڻ نٿا سکن، تيستائين انهن کي ٻانهن ۾ کنيو ويندو آهي، ڪپڙي يا خاص پٽين ۾ رکيو ويندو آهي يا ٻارن جي گاڏين ۾ منتقل ڪيو ويندو آهي. گهڻن صنعتي ملڪن ۾ موٽر گاڏين ۾ ٻارن لاءِ [[ٻارن جي حفاظتي سيٽ]] جو استعمال قانوني طور لازمي آهي. === عام سار سنڀال جا مسئلا === {{div col|colwidth=22em}} * [[ٻارن جو قولنج]] * [[ٻار جي جهولي]] * [[کير واري کل]] * [[ڏينهن جي سنڀال]] * [[ڊائپر ريش]] * [[خوارڪ جو مالش]] * [[حفاظتي ٽيڪاڪاري]] * [[چوسڻي]] * [[والد سان وابستگي]] * [[ٻار کي ويڙهڻ]] * [[ڏند نڪرڻ]] {{div col end}} === ڇھڻ جا فائدا === چار مهينن تائين جي خوارڪن تي ڪيل تجربن ۾ مثبت ڇھاء (جهڙوڪ پيار سان هٿ ڦيرڻ يا [[ڀاڪر]]) ۽ منفي ڇھاء (جهڙوڪ چُڀڻ، چيڀاٽڻ يا گدگدي ڪرڻ) جا اثر جاچيا ويا. جن ٻارن کي مثبت ڇھاء مليو، اهي گهٽ رنا، وڌيڪ مُرڪيا ۽ وڌيڪ آواز ڪڍيا، جڏهن⁠تہ منفي ڇھاء حاصل ڪندڙ ٻارن ۾ بعد جي زندگيءَ ۾ جذباتي ۽ رويي سان لاڳاپيل مسئلا وڌيڪ ڏٺا ويا. اهڙين ثقافتن ۾، جتي مثبت جسماني رابطي جو رواج وڌيڪ آهي، بالغن ۾ جسماني تشدد جي شرح پڻ گهٽ ڏٺي وئي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Field|first1=T.|year=2002|title=Infants' Need for Touch|journal=Human Development|volume=45|issue=2|pages=100–103|doi=10.1159/000048156|s2cid=144155181}}</ref> 9hbjsebtqqcqr9p3x7ul5j702n1zxtd 387232 387231 2026-06-21T01:24:43Z Intisar Ali 8681 387232 wikitext text/x-wiki {{Short description|انسانن جو تمام ننڍي عمر وارو اولاد}} [[File:The newborn baby in men.jpg|thumb|300x300px|هڪ نون ڄاول ٻار مرد جي هنج ۾]] {{Human growth and development}} عام اصطلاحن ۾ '''ٻار''' ('''Baby''') بالغ [[انسان|انسانن]] جي تمام ننڍي عمر واري [[اولاد]] کي چيو ويندو آهي، جڏهن ⁠تہ نئين ڄاول ٻار کي سنڌي ۾ کير پياڪ ۽ اردو ۾ شيرخوار ۽ انگريزي ۾ '''انفنٽ''' سڏيو ويندو آھي. انگريزي جو لفظ انفنٽ (''Infant'') لاطيني زبان جي لفظ انفنس (infuns) مان نڪتل آهي جنھن جي معنيٰ: "نه ڳالهائيندڙ" آھي<ref>{{cite web |title=Charlton T. Lewis, An Elementary Latin Dictionary, īnfāns |url=http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |access-date=2023-04-05 |website=perseus.tufts.edu |archive-date=2023-04-23 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230423185413/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |url-status=live}}</ref> انفنٽ ان جو هڪ رسمي يا فني مترادف آهي. اهي اصطلاح ٻين جاندارن جي [[نابالغ جاندار|جاندارن]] لاءِ پڻ استعمال ٿي سگهن ٿا. '''نئون ڄاول ٻار''' (''Newborn'') عام استعمال ۾ اهڙي ٻار کي چيو ويندو آهي جيڪو رڳو چند ڪلاڪن، ڏينهن يا هفتن جو هجي؛ جڏهن⁠تہ طبي اصطلاحن ۾ نون ڄاول ٻار يا '''نيونيٽ''' ({{etymology|la|{{wikt-lang|la|neonātus}}|نئون ڄاول}}) اهڙي خوارڪ کي چيو ويندو آهي جيڪو [[انساني پيدائش]] کان پوءِ پهرين 28 ڏينهن اندر هجي.<ref name="mwn">{{cite Merriam-Webster|neonate |access-date=2007-03-27}} {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20070311003331/http://www.m-w.com/cgi-bin/dictionary?book=Dictionary&va=neonate |date=2007-03-11 |url-status=live}}.</ref> هي اصطلاح [[وقت کان اڳ ڄاول ٻار]]، [[مڪمل مدي وارو حمل|مڪمل مدت واري ٻار]] ۽ [[مدت کان پوءِ وارو حمل|مدت کان پوءِ ڄاول ٻار]]، سڀني تي لاڳو ٿئي ٿو. حمل جي 37 هفتن کان اڳ ڄاول ٻارن کي '''وقت کان اڳ ڄاول''' (Premature) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last=Nöcker-Ribaupierre |first=Monika |date=2015-06-01 |title=Originalbeiträge. Internationale musiktherapeutische Ansätze für frühgeborene Kinder/ International Music Therapy Approaches with premature Infants |url=http://dx.doi.org/10.13109/muum.2015.36.2.106 |journal=Musiktherapeutische Umschau |volume=36 |issue=2 |pages=106–118 |doi=10.13109/muum.2015.36.2.106 |issn=0172-5505|url-access=subscription }}</ref> جيڪي ٻار 39 کان 40 هفتن جي وچ ۾ ڄمن، تن کي '''مڪمل مدت وارا''' (فل ٽرم) چيو ويندو آهي. جيڪي 41 هفتن تي ڄمن، تن کي '''دير سان مڪمل مدت وارا''' (ليٽ ٽرم) چيو ويندو آهي. ۽ جيڪي 42 هفتن کان پوءِ ڄمن، تن کي '''مدت کان پوءِ ڄاول''' (پوسٽ ٽرم) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |title=Definition of Term Pregnancy |url=https://www.acog.org/clinical/clinical-guidance/committee-opinion/articles/2013/11/definition-of-term-pregnancy |access-date=2023-12-20 |website=www.acog.org |language=en}}</ref> پيدائش کان اڳ اولاد کي [[جنين]] (fetus) چيو ويندو آهي. '''کيرپياڪ''' (Infant) جو اصطلاح عام طور هڪ سال کان گهٽ عمر وارن ٻارن لاءِ استعمال ڪيو ويندو آهي؛ البت مختلف وصفن موجب ان ۾ ٻه سال تائين جا ٻار به شامل ٿي سگهن ٿا. جڏهن انساني ٻار هلڻ سکندو آهي، تڏهن ان کي [[هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار]] (ٽاڊلر) سڏيو ويندو آهي. === اصطلاحن جو خلاصو === {| class="wikitable" style="width:100%; text-align:center; border-collapse:collapse;" |- ! style="background:#1F4E79; color:white;" | اصطلاح ! style="background:#1F4E79; color:white;" | وضاحت ! style="background:#1F4E79; color:white;" | عمر يا مرحلو |- | style="background:#EAF2F8;" | ٻار | style="background:#FDFEFE;" | انسان جي تمام ننڍي عمر واري اولاد | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان شروعاتي ننڍپڻ تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ / شيرخوار | style="background:#FDFEFE;" | اڃا ننڍي عمر وارو ٻار | style="background:#EAF2F8;" | عام طور هڪ سال کان گهٽ |- | style="background:#EAF2F8;" | نيونيٽ | style="background:#FDFEFE;" | طبي اصطلاح موجب نون ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان 28 ڏينهن تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | وقت کان اڳ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | حمل جي مقرر مدت کان اڳ ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 37 هفتن کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر حمل واري مدت تي ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 39–40 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | دير سان مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان ٿورو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 41 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | مدت کان پوءِ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان گهڻو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 42 هفتن کان پوءِ |- | style="background:#EAF2F8;" | جنين | style="background:#FDFEFE;" | پيدائش کان اڳ رحم ۾ موجود ٻار | style="background:#EAF2F8;" | ولادت کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار | style="background:#FDFEFE;" | هلڻ شروع ڪندڙ ٻار | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ کان پوءِ وارو مرحلو |} == جسماني خاصيتون == نون ڄاول ٻار جا ڪلها ۽ دڏ (hips) ويڪرا هوندا آهن، پيٽ ٿورو ٻاهر نڪتل هوندو آهي، ۽ سندس ٻانهون ۽ ٽنگون جسم جي ٻين حصن جي ڀيٽ ۾ نسبتاً ڊگهيون هونديون آهن. === مٿو === [[File:Baby Face.JPG|thumb|کاٻي پاسي|اٺ مهينن جو خوارڪ؛ هڪ عام خاصيت طور اکيون چهري جي ڀيٽ ۾ اڪثر وڏي نظر اينديون آهن.]] نون ڄاول ٻار جو مٿو جسم جي ڀيٽ ۾ تمام وڏو هوندو آهي، ۽ [[انساني کوپڙي|کوپڙي]] جو مٿيون حصو (ڪرينيئم) چهري جي مقابلي ۾ غيرمعمولي طور وڏو هوندو آهي. جتي بالغ انسان جي کوپڙي سڄي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ ستون حصو هوندي آهي، اتي نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ {{frac|1|4}} حصو هوندي آهي. مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جي مٿي جو عام گهيرو پيدائش وقت 33 کان 36 سينٽي ميٽر هوندو آهي.<ref>{{cite book |author1=Wallace, Donna K. |author2=Cartwright, Cathy C. |title=Nursing Care of the Pediatric Neurosurgery Patient |publisher=Springer |location=Berlin |year=2007 |isbn=978-3-540-29703-1 |url=https://books.google.com/books?id=G6o3uSlfRKcC&pg=PA40 |page =40}}</ref> پيدائش وقت نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جا ڪيترائي حصا اڃا مڪمل طور هڏي ۾ تبديل نه ٿيا هوندا آهن، جنهن سبب اتي نرم جايون موجود هونديون آهن، جن کي [[فونٽانيل]] (نرم کوپڙي جا حصا) چيو ويندو آهي. انهن مان ٻه سڀ کان وڏيون جايون آهن: هيرن جي شڪل وارو اڳيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي اڳئين مٿئين حصي ۾ هوندو آهي، ۽ ٽڪنڊي شڪل وارو پٺيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي پويان هوندو آهي. ٻار جي واڌ ويجهه سان گڏ اهي هڏا هڪ فطري عمل ذريعي پاڻ ۾ ملي ويندا آهن. [[نوگن (پروٽين)|نوگن]] نالي هڪ پروٽين نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جي هڏن جي جلدي گڏجڻ ۾ دير ڪرڻ جي ذميوار هوندي آهي.<ref>{{cite journal |vauthors=Warren SM, Brunet LJ, Harland RM, Economides AN, Longaker MT |author5-link=Michael Longaker | title = The BMP antagonist noggin regulates cranial suture fusion | journal = Nature | volume = 422 | issue = 6932 | pages = 625–9 | date = 2003-04-10 | pmid = 12687003 | doi = 10.1038/nature01545 | bibcode = 2003Natur.422..625W | s2cid = 4331659 | issn=0028-0836 }}</ref> [[ولادت]] دوران ۽ ڄمڻ وقت ٻار جي کوپڙي پنهنجي شڪل ۾ تبديلي آڻي [[ولادتي رستو|ولادتي رستي]] مان گذرڻ لاءِ پاڻ کي موافق بڻائي ٿي. ان سبب ڪڏهن ڪڏهن ٻار جو مٿو غيرمعمولي شڪل وارو يا ڊگهو نظر اچي سگهي ٿو. عام طور تي ڪجهه ڏينهن يا هفتن اندر مٿو پاڻمرادو پنهنجي قدرتي شڪل ڏانهن موٽي ايندو آهي. ڪڏهن ڪڏهن ڊاڪٽرن طرفان تجويز ڪيل خاص مشقون پڻ هن عمل کي تيز ڪرڻ ۾ مددگار ثابت ٿي سگهن ٿيون. === وار === [[File:Baby hairy head DSCN2483.jpg|thumb|هڪ سال جي نينگريءَ جا سنها ڀورا وار]] ڪجهه نون ڄاول ٻارن جي جسم تي تمام سنها ۽ نرم وار هوندا آهن، جن کي [[لينوگو]] چيو ويندو آهي. اهي خاص طور تي وقت کان اڳ ڄاول ٻارن جي پٺي، ڪلهن، پيشاني، ڪنن ۽ چهري تي نمايان نظر اچي سگهن ٿا. لينوگو عام طور تي ڪجهه هفتن اندر ختم ٿي ويندو آهي. ڪجهه ٻار ڄمڻ وقت مٿي تي گهڻن وارن سان پيدا ٿيندا آهن، جڏهن⁠تہ ٻيا، خاص طور تي [[ڪاڪيشي نسل]] سان تعلق رکندڙ ٻار، تمام سنها وار رکندا آهن يا مڪمل طور گنجا به ٿي سگهن ٿا. هلڪي چمڙي وارن والدين جي ٻارن ۾ اهي سنها وار سنهري رنگ جا ٿي سگهن ٿا، جيتوڻيڪ والدين پاڻ سنهري وارن وارا نه هجن. ٻار جي وارن جو رنگ ۽ بناوت وقت سان تبديل ٿي سگهي ٿي. مثال طور، ڳاڙها وار سنهري ٿي سگهن ٿا، گهنڊيدار وار سڌا ٿي سگهن ٿا، ۽ ڳاڙها، گهڻا وار بعد ۾ وڌيڪ سنها، هلڪا ۽ گهٽ گهاٽا ٿي سگهن ٿا.{{Citation needed|date=March 2022}} [[مٿي جي کل]] پڻ عارضي طور [[نيرو داغ|نيري داغن]] جو شڪار ٿي سگهي ٿي يا سُڄي سگهي ٿي، خاص طور تي انهن نون ڄاول ٻارن ۾ جن جي مٿي تي وار نه هجن. اکين جي چوڌاري وارو حصو پڻ ڪجهه وقت لاءِ ڦوڪيل يا سُڄيل نظر اچي سگهي ٿو. === ڊيگهه === [[ترقي يافته ملڪ]]ن ۾ نون ڄاول ٻار جي سراسري ڪُل جسماني ڊيگهه {{convert|35.6|–|50.8|cm|in|abbr=on}} هوندي آهي، جيتوڻيڪ وقت کان اڳ ڄاول ٻار ان کان گهڻو ننڍا به ٿي سگهن ٿا. ٻار جي ڊيگهه ماپڻ لاءِ ٻار کي سڌو ليٽايو ويندو آهي ۽ ماپ واري پٽي مٿي جي چوٽيءَ کان وٺي کڙيءَ جي هيٺئين حصي تائين ڊگهي ڪئي ويندي آهي. === وزن === ترقي يافته ملڪن ۾ مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جو سراسري [[پيدائشي وزن]] لڳ ڀڳ {{convert|3.4|kg|lb|frac=2|abbr=on}} هوندو آهي، جڏهن⁠تہ عام طور تي اهو {{convert|2.7|–|4.6|kg|lb|abbr=on}} جي وچ ۾ هوندو آهي. پيدائش کان پوءِ پهرين 5 کان 7 ڏينهن دوران مڪمل مدت واري نيونيٽ جي جسماني وزن ۾ 3 کان 7 سيڪڙو تائين گهٽتائي اچي سگهي ٿي.<ref name="Mohamed2012">{{EMedicine|article|938854|Neonatology Considerations for the Pediatric Surgeon}}</ref>{{fv|date=November 2024}} اهو گهڻو ڪري انهن رطوبتن جي جذب ٿيڻ ۽ پيشاب وسيلي خارج ٿيڻ جو نتيجو هوندو آهي جيڪي شروعات ۾ ڦڦڙن کي ڀرينديون آهن. ان سان گڏوگڏ [[ماءُ جو کير پيارڻ]] اڪثر ڪجهه ڏينهن کان پوءِ مڪمل طور اثرائتو ٿيندو آهي، جنهن سبب به وزن ۾ عارضي گهٽتائي اچي سگهي ٿي. پهرين هفتي کان پوءِ صحتمند مڪمل مدت وارن نيونيٽن جو وزن عام طور تي روزانو 10 کان 20 گرام في ڪلوگرام جي حساب سان وڌڻ گهرجي.<ref name="Mohamed2012" />{{fv|date=November 2024}} === چمڙي === [[File:HumanNewborn.JPG|thumb|کاٻي پاسي|ولادت کان ڪجهه سيڪنڊن پوءِ هڪ نون ڄاول ٻار. [[ايمنيوٽڪ رطوبت]] سندس چمڙي تي چمڪي رهي آهي ۽ [[ناف جي نالي]] اڃا ڳنڍيل آهي.]] پيدائش کان فوراً پوءِ نون ڄاول ٻار جي چمڙي جو رنگ اڪثر ڀورو يا هلڪو نيرو مائل هوندو آهي. جيئن ئي ٻار ساهه کڻڻ شروع ڪندو آهي، جيڪو عام طور هڪ يا ٻن منٽن اندر ٿيندو آهي، تيئن سندس چمڙي جو رنگ آهستي آهستي پنهنجي عام حالت ڏانهن موٽي ايندو آهي. نون ڄاول ٻار عام طور تي آلا هوندا آهن، انهن جي جسم تي رت جا نشان موجود هوندا آهن، ۽ سندن چمڙي هڪ اڇي مادي سان ڍڪيل هوندي آهي جنهن کي [[ورنڪس ڪيسيوسا]] چيو ويندو آهي. خيال ڪيو وڃي ٿو ته هي مادو هڪ [[ضد جراثيمي]] حفاظتي رڪاوٽ طور ڪم ڪندو آهي. نون ڄاول ٻار جي چمڙي تي [[منگوليائي داغ]]، مختلف ٻيا [[پيدائشي نشان]] يا چمڙي جو کلجڻ پڻ موجود ٿي سگهي ٿو، خاص طور تي هٿن يا ھٿن جي ڪارائين، پيرن يا پيرن جي جي مرن (اينڪلز) تي. === ناف جي نالي === {{Main|رحم کان ٻاهر واري زندگيءَ سان موافقت}} نئين ڄاول ٻار جي [[ناف جي نالي]] جو رنگ نيرو مائل اڇو هوندو آهي. پيدائش کان پوءِ ناف جي نالي کي عام طور ڪٽي ڇڏيو ويندو آهي، جنهن سان 1 کان 2 انچ ڊگهو ٽڪرو باقي رهجي ويندو آهي. هي ناف جو باقي رهيل ٽڪرو آهستي آهستي سڪي ويندو آهي، سُڪي سُڪي ڇُهريو ٿي ويندو آهي، رنگ ۾ ڪارو ٿيندو آهي ۽ لڳ ڀڳ ٽن هفتن اندر پاڻمرادو ڪري پوندو آهي. زخم ڀرجي وڃڻ کان پوءِ اهو حصو [[دُن]] (ناف) جي شڪل اختيار ڪري وٺندو آهي. ناف جي نالي ۾ ٽي رت واريون ناليون هونديون آهن: ٻه شريانون ۽ هڪ نس. اهي ٻئي شريانون ٻار مان رت کي ائور (پليسينٽا) ڏانهن کڻي وينديون آهن، جڏهن⁠تہ هڪ نس ائور مان رت کي واپس ٻار ڏانهن آڻيندي آهي. === جنسي عضوا === نئين ڄاول ٻار جا [[جنسي عضوا]] عام طور تي ڪجهه وڏا ۽ ڳاڙها نظر اچي سگهن ٿا. نر ٻارن ۾ [[خصين واري ٿيلهي]] (اسڪروٽم) غيرمعمولي طور وڏي ڏسڻ ۾ اچي سگهي ٿي. ڇاتيون پڻ ڪجهه ڦوڪيل يا وڏيون ٿي سگهن ٿيون، ايستائين جو نر ٻارن ۾ به. اهو ماءُ جي جسم مان منتقل ٿيندڙ قدرتي هارمونن جي اثر سبب ٿيندو آهي ۽ هڪ عارضي حالت هوندي آهي. ڇوڪرين (۽ ڪڏهن ڪڏهن ڇوڪرن ۾ به) ببن کي بونبڙين مان ٿورو کير جهڙو مادو خارج ٿي سگهي ٿو، جنهن کي ڪڏهن ڪڏهن [[جادوگرياڻيءَ جو کير ]] (وچز ملڪ) (جادوگرياڻيءَ جو کير) چيو ويندو آهي. ساڳيءَ طرح ڇوڪري ٻارن جي گرڀ نالي (ويجائنا) مان رت جهڙو يا کير جهڙو مادو به خارج ٿي سگهي ٿو. ٻنهي حالتن کي عام ۽ فطري سمجهيو ويندو آهي، ۽ وقت گذرڻ سان اهي پاڻمرادو ختم ٿي وينديون آهن. == سار سنڀال ۽ خوراڪ == {{Further|نون ڄاول ٻار جي سار سنڀال ۽ حفاظت}} {{Further|خوارڪ کي غسل ڏيڻ}} [[File:初土俵入2.gif|thumb|روئندڙ ٻار]] خوارڪ [[خوارڪ جو روئڻ|روئڻ]] ذريعي بنيادي فطري رابطي جو اظهار ڪندا آهن.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=eEsyCgAAQBAJ&q=Infants+cry+as+a+form+of+basic+instinctive+communication&pg=PT35|title=The Calm and Happy Toddler: Gentle Solutions to Tantrums, Night Waking, Potty Training and More|last=Chicot|first=Rebecca|date=2015-12-03|publisher=Random House|isbn=978-1-4735-2759-1|language=en}}</ref> روئندڙ ٻار شايد بک، تڪليف، گهڻي تحريڪ، بيزاري، ڪنهن شيءِ جي ضرورت يا اڪيلائپ جو اظهار ڪري رهيو هجي. خوارڪ [[ابتدائي مدد تي مڪمل ڀاڙيندڙ جاندار]] هوندا آهن ۽ ڊگهي عرصي تائين پنهنجي ماءُ يا ڪنهن بالغ سنڀاليندڙ تي مڪمل انحصار رکندا آهن.<ref>{{cite journal | pmc=8455097 | date=2020 | last1=Faust | first1=K. M. | last2=Carouso-Peck | first2=S. | last3=Elson | first3=M. R. | last4=Goldstein | first4=M. H. | title=The Origins of Social Knowledge in Altricial Species | journal=Annual Review of Developmental Psychology | volume=2 | issue=1 | pages=225–246 | doi=10.1146/annurev-devpsych-051820-121446 | pmid=34553142 }}</ref> [[ماءُ جو کير پيارڻ]] سڀني وڏين خوارڪ صحت تنظيمن پاران خوراڪ جو ترجيحي طريقو سمجهيو وڃي ٿو.<ref name="AAP_Policy">{{cite journal |vauthors=Gartner LM, Morton J, Lawrence RA, Naylor AJ, O'Hare D, Schanler RJ, Eidelman AI | title = Breastfeeding and the Use of Human Milk | journal = Pediatrics | volume = 115 | issue = 2 | pages = 496–506 | date = February 2005 | pmid = 15687461 | doi = 10.1542/peds.2004-2491 | s2cid = 263051578 | doi-access = }}</ref> جيڪڏهن ماءُ جو کير پيارڻ ممڪن يا گهربل نه هجي ته بوتل ذريعي يا ته ڪڍيل ماءُ جو کير يا [[خوارڪ جو فارمولو]] ڏنو ويندو آهي. خوارڪ هڪ چوسڻ واري فطري صلاحيت سان پيدا ٿيندا آهن، جنهن جي ذريعي هو ماءُ جي ڇاتي يا بوتل جي چُچي مان کير حاصل ڪندا آهن. انهن وٽ هڪ ٻيو فطري رويو به هوندو آهي جنهن کي ''روٽنگ'' چيو ويندو آهي، جنهن ۾ هو چُچي کي ڳولڻ جي ڪوشش ڪندا آهن. ڪڏهن ڪڏهن ٻار کي کير پيارڻ لاءِ [[دائي ماءُ]] مقرر ڪئي ويندي آهي، پر ترقي يافته ملڪن ۾ اهو هاڻي تمام ناياب آهي. ننڍپڻ جي شروعاتي مرحلي ۾ مناسب خوراڪ ٻار جي واڌ ويجهه لاءِ انتهائي اهم آهي. سڄي زندگي دوران بهترين صحت، واڌ ويجهه ۽ عصبي ارتقا جا بنياد زندگيءَ جي [[پهريان 1,000 ڏينهن]] دوران رکيا ويندا آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.unicef-irc.org/article/958-the-first-1000-days-of-life-the-brains-window-of-opportunity.html|title=The first 1,000 days of life: The brain's window of opportunity|last=Innocenti|first=UNICEF Office of Research-|website=UNICEF-IRC|language=en|access-date=2019-03-28|archive-date=2019-03-28|archive-url=https://web.archive.org/web/20190328061358/https://www.unicef-irc.org/article/958-the-first-1000-days-of-life-the-brains-window-of-opportunity.html|url-status=live}}</ref> پيدائش کان ڇهن مهينن تائين ٻار کي صرف ماءُ جو کير يا ان جو مناسب متبادل ڏنو وڃي. جڏهن ٻار جي خوراڪ وڌيڪ پختي ٿيڻ لڳي ته نرم هٿ سان کائڻ واريون شيون، ميوا، ڀاڄيون ۽ ٿوري مقدار ۾ گوشت شامل ڪري سگهجي ٿو.<ref>{{cite journal|last=Wells|first=Dilys|title=Infant Feeding|journal=Nutrition & Food Science|date=January 1995|pages=42–44|doi=10.1108/00346659510078312|volume=95|issue=2}}</ref> جيئن جيئن ٻار وڏو ٿيندو آهي، تيئن [[غذائي سپليمينٽ]] به شامل ڪري سگهجن ٿا. ڪيترائي والدين تيار ٿيل [[ٻارن جي خوراڪ]] استعمال ڪندا آهن، جڏهن⁠تہ ٻيا پنهنجي گهر جي خوراڪ کي ٻار جي غذائي ضرورتن مطابق ترتيب ڏيندا آهن. هڪ سال جي عمر کان پوءِ مڪمل چرٻي وارو ڳئون جو [[کير]] استعمال ڪري سگهجي ٿو، پر گهٽ چرٻي وارو کير ٻه يا ٽي سال جي عمر کان اڳ سفارش نٿو ڪيو وڃي. کير ڇڏائڻ اهو عمل آهي جنهن ۾ ٻار جي خوراڪ مان ماءُ جو کير آهستي آهستي گهٽايو وڃي ٿو ۽ ان جي جاءِ تي ٺوس خوراڪ شامل ڪئي وڃي ٿي.<ref>{{cite book |last=Marriott and Foote |first=L.D. and K.D. |url=https://archive.org/details/encyclopediaofhu0001unse_f8u2 |title=Weaning of infants. (Review) |publisher=Academic OneFile. |year=2003 |isbn=978-1-4129-0475-9 |series=88.6 |author-link=Archives of Disease in Childhood |url-access=registration}}</ref> جيستائين ٻار بيت الخلا جي استعمال جي تربيت حاصل نٿا ڪن، تيستائين صنعتي ملڪن ۾ عام طور [[ڊائپر]] پائيندا آهن. ڊائپر کان تربيتي پتلون ڏانهن منتقلي ٻار جي ارتقا ۾ هڪ اهم مرحلو سمجهيو ويندو آهي. ٻارن کي بالغن کان وڌيڪ ننڊ جي ضرورت هوندي آهي. نون ڄاول ٻار روزانو 18 ڪلاڪن تائين به سمهي سگهن ٿا، ۽ عمر وڌڻ سان ننڊ جو وقت گهٽجندو وڃي ٿو. جيستائين ٻار هلڻ نٿا سکن، تيستائين انهن کي ٻانهن ۾ کنيو ويندو آهي، ڪپڙي يا خاص پٽين ۾ رکيو ويندو آهي يا ٻارن جي گاڏين ۾ منتقل ڪيو ويندو آهي. گهڻن صنعتي ملڪن ۾ موٽر گاڏين ۾ ٻارن لاءِ [[ٻارن جي حفاظتي سيٽ]] جو استعمال قانوني طور لازمي آهي. === عام سار سنڀال جا مسئلا === {{div col|colwidth=22em}} * [[ٻارن جو قولنج]] * [[ٻار جي جهولي]] * [[کير واري کل]] * [[ڏينهن جي سنڀال]] * [[ڊائپر ريش]] * [[خوارڪ جو مالش]] * [[حفاظتي ٽيڪاڪاري]] * [[چوسڻي]] * [[والد سان وابستگي]] * [[ٻار کي ويڙهڻ]] * [[ڏند نڪرڻ]] {{div col end}} === ڇھڻ جا فائدا === چار مهينن تائين جي خوارڪن تي ڪيل تجربن ۾ مثبت ڇھاء (جهڙوڪ پيار سان هٿ ڦيرڻ يا [[ڀاڪر]]) ۽ منفي ڇھاء (جهڙوڪ چُڀڻ، چيڀاٽڻ يا گدگدي ڪرڻ) جا اثر جاچيا ويا. جن ٻارن کي مثبت ڇھاء مليو، اهي گهٽ رنا، وڌيڪ مُرڪيا ۽ وڌيڪ آواز ڪڍيا، جڏهن⁠تہ منفي ڇھاء حاصل ڪندڙ ٻارن ۾ بعد جي زندگيءَ ۾ جذباتي ۽ رويي سان لاڳاپيل مسئلا وڌيڪ ڏٺا ويا. اهڙين ثقافتن ۾، جتي مثبت جسماني رابطي جو رواج وڌيڪ آهي، بالغن ۾ جسماني تشدد جي شرح پڻ گهٽ ڏٺي وئي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Field|first1=T.|year=2002|title=Infants' Need for Touch|journal=Human Development|volume=45|issue=2|pages=100–103|doi=10.1159/000048156|s2cid=144155181}}</ref> === ٻوليءَ جي واڌ ويجهه === [[File:A Proper Space Book for Babies (50879866102).jpg|left|thumb|هڪ خوارڪ خلائي موضوع واري ٻارن جي ڪتاب کي هٿ ۾ جهليو ويٺو آهي]] خوارڪ جي سنڀاليندڙن کي صلاح ڏني ويندي آهي ته هو ٻار جي چهري جي اظهار تي ڌيان ڏين ۽ انهن جو عڪس واپس ڏيکارين. چهري جي اظهار جي نقل ۽ همدردي سان خوارڪ پنهنجي اثراندازي محسوس ڪندا آهن ۽ پنهنجي عملن کي بهتر سمجهڻ لڳندا آهن (ڏسو [[آئيني نيورون]]). وڌيڪ واضح چهري جا تاثرات ۽ اشارا استعمال ڪرڻ فائديمند هوندو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ اهي اظهار جا وڌيڪ صاف طريقا آهن. ٻار جي بڙبڙاهٽ کي به ورجايو وڃي. هڪ ٻئي جي آوازن جي نقل ڪندي سادا ابتدائي گفتگو جا مرحلا شروع ٿيندا آهن.<ref name="Kasten">{{cite web|title=Entwicklungspsychologische Grundlagen der frühen Kindheit und frühpädagogische Konsequenzen|url=https://www.kita-fachtexte.de/fileadmin/Redaktion/Publikationen/KiTaFT_kasten_2014.pdf|last=Hartmut Kasten|language=de|access-date=2020-12-31|archive-date=2020-12-04|archive-url=https://web.archive.org/web/20201204225924/https://www.kita-fachtexte.de/fileadmin/Redaktion/Publikationen/KiTaFT_kasten_2014.pdf|url-status=live}}</ref> 1pqe85eomr9hzhy8yjnajoeenvg14ov 387233 387232 2026-06-21T01:33:00Z Intisar Ali 8681 387233 wikitext text/x-wiki {{Short description|انسانن جو تمام ننڍي عمر وارو اولاد}} [[File:The newborn baby in men.jpg|thumb|300x300px|هڪ نون ڄاول ٻار مرد جي هنج ۾]] {{Human growth and development}} عام اصطلاحن ۾ '''ٻار''' ('''Baby''') بالغ [[انسان|انسانن]] جي تمام ننڍي عمر واري [[اولاد]] کي چيو ويندو آهي، جڏهن ⁠تہ نئين ڄاول ٻار کي سنڌي ۾ کير پياڪ ۽ اردو ۾ شيرخوار ۽ انگريزي ۾ '''انفنٽ''' سڏيو ويندو آھي. انگريزي جو لفظ انفنٽ (''Infant'') لاطيني زبان جي لفظ انفنس (infuns) مان نڪتل آهي جنھن جي معنيٰ: "نه ڳالهائيندڙ" آھي<ref>{{cite web |title=Charlton T. Lewis, An Elementary Latin Dictionary, īnfāns |url=http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |access-date=2023-04-05 |website=perseus.tufts.edu |archive-date=2023-04-23 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230423185413/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |url-status=live}}</ref> انفنٽ ان جو هڪ رسمي يا فني مترادف آهي. اهي اصطلاح ٻين جاندارن جي [[نابالغ جاندار|جاندارن]] لاءِ پڻ استعمال ٿي سگهن ٿا. '''نئون ڄاول ٻار''' (''Newborn'') عام استعمال ۾ اهڙي ٻار کي چيو ويندو آهي جيڪو رڳو چند ڪلاڪن، ڏينهن يا هفتن جو هجي؛ جڏهن⁠تہ طبي اصطلاحن ۾ نون ڄاول ٻار يا '''نيونيٽ''' ({{etymology|la|{{wikt-lang|la|neonātus}}|نئون ڄاول}}) اهڙي خوارڪ کي چيو ويندو آهي جيڪو [[انساني پيدائش]] کان پوءِ پهرين 28 ڏينهن اندر هجي.<ref name="mwn">{{cite Merriam-Webster|neonate |access-date=2007-03-27}} {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20070311003331/http://www.m-w.com/cgi-bin/dictionary?book=Dictionary&va=neonate |date=2007-03-11 |url-status=live}}.</ref> هي اصطلاح [[وقت کان اڳ ڄاول ٻار]]، [[مڪمل مدي وارو حمل|مڪمل مدت واري ٻار]] ۽ [[مدت کان پوءِ وارو حمل|مدت کان پوءِ ڄاول ٻار]]، سڀني تي لاڳو ٿئي ٿو. حمل جي 37 هفتن کان اڳ ڄاول ٻارن کي '''وقت کان اڳ ڄاول''' (Premature) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last=Nöcker-Ribaupierre |first=Monika |date=2015-06-01 |title=Originalbeiträge. Internationale musiktherapeutische Ansätze für frühgeborene Kinder/ International Music Therapy Approaches with premature Infants |url=http://dx.doi.org/10.13109/muum.2015.36.2.106 |journal=Musiktherapeutische Umschau |volume=36 |issue=2 |pages=106–118 |doi=10.13109/muum.2015.36.2.106 |issn=0172-5505|url-access=subscription }}</ref> جيڪي ٻار 39 کان 40 هفتن جي وچ ۾ ڄمن، تن کي '''مڪمل مدت وارا''' (فل ٽرم) چيو ويندو آهي. جيڪي 41 هفتن تي ڄمن، تن کي '''دير سان مڪمل مدت وارا''' (ليٽ ٽرم) چيو ويندو آهي. ۽ جيڪي 42 هفتن کان پوءِ ڄمن، تن کي '''مدت کان پوءِ ڄاول''' (پوسٽ ٽرم) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |title=Definition of Term Pregnancy |url=https://www.acog.org/clinical/clinical-guidance/committee-opinion/articles/2013/11/definition-of-term-pregnancy |access-date=2023-12-20 |website=www.acog.org |language=en}}</ref> پيدائش کان اڳ اولاد کي [[جنين]] (fetus) چيو ويندو آهي. '''کيرپياڪ''' (Infant) جو اصطلاح عام طور هڪ سال کان گهٽ عمر وارن ٻارن لاءِ استعمال ڪيو ويندو آهي؛ البت مختلف وصفن موجب ان ۾ ٻه سال تائين جا ٻار به شامل ٿي سگهن ٿا. جڏهن انساني ٻار هلڻ سکندو آهي، تڏهن ان کي [[هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار]] (ٽاڊلر) سڏيو ويندو آهي. === اصطلاحن جو خلاصو === {| class="wikitable" style="width:100%; text-align:center; border-collapse:collapse;" |- ! style="background:#1F4E79; color:white;" | اصطلاح ! style="background:#1F4E79; color:white;" | وضاحت ! style="background:#1F4E79; color:white;" | عمر يا مرحلو |- | style="background:#EAF2F8;" | ٻار | style="background:#FDFEFE;" | انسان جي تمام ننڍي عمر واري اولاد | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان شروعاتي ننڍپڻ تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ / شيرخوار | style="background:#FDFEFE;" | اڃا ننڍي عمر وارو ٻار | style="background:#EAF2F8;" | عام طور هڪ سال کان گهٽ |- | style="background:#EAF2F8;" | نيونيٽ | style="background:#FDFEFE;" | طبي اصطلاح موجب نون ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان 28 ڏينهن تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | وقت کان اڳ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | حمل جي مقرر مدت کان اڳ ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 37 هفتن کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر حمل واري مدت تي ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 39–40 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | دير سان مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان ٿورو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 41 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | مدت کان پوءِ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان گهڻو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 42 هفتن کان پوءِ |- | style="background:#EAF2F8;" | جنين | style="background:#FDFEFE;" | پيدائش کان اڳ رحم ۾ موجود ٻار | style="background:#EAF2F8;" | ولادت کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار | style="background:#FDFEFE;" | هلڻ شروع ڪندڙ ٻار | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ کان پوءِ وارو مرحلو |} == جسماني خاصيتون == نون ڄاول ٻار جا ڪلها ۽ دڏ (hips) ويڪرا هوندا آهن، پيٽ ٿورو ٻاهر نڪتل هوندو آهي، ۽ سندس ٻانهون ۽ ٽنگون جسم جي ٻين حصن جي ڀيٽ ۾ نسبتاً ڊگهيون هونديون آهن. === مٿو === [[File:Baby Face.JPG|thumb|کاٻي پاسي|اٺ مهينن جو خوارڪ؛ هڪ عام خاصيت طور اکيون چهري جي ڀيٽ ۾ اڪثر وڏي نظر اينديون آهن.]] نون ڄاول ٻار جو مٿو جسم جي ڀيٽ ۾ تمام وڏو هوندو آهي، ۽ [[انساني کوپڙي|کوپڙي]] جو مٿيون حصو (ڪرينيئم) چهري جي مقابلي ۾ غيرمعمولي طور وڏو هوندو آهي. جتي بالغ انسان جي کوپڙي سڄي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ ستون حصو هوندي آهي، اتي نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ {{frac|1|4}} حصو هوندي آهي. مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جي مٿي جو عام گهيرو پيدائش وقت 33 کان 36 سينٽي ميٽر هوندو آهي.<ref>{{cite book |author1=Wallace, Donna K. |author2=Cartwright, Cathy C. |title=Nursing Care of the Pediatric Neurosurgery Patient |publisher=Springer |location=Berlin |year=2007 |isbn=978-3-540-29703-1 |url=https://books.google.com/books?id=G6o3uSlfRKcC&pg=PA40 |page =40}}</ref> پيدائش وقت نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جا ڪيترائي حصا اڃا مڪمل طور هڏي ۾ تبديل نه ٿيا هوندا آهن، جنهن سبب اتي نرم جايون موجود هونديون آهن، جن کي [[فونٽانيل]] (نرم کوپڙي جا حصا) چيو ويندو آهي. انهن مان ٻه سڀ کان وڏيون جايون آهن: هيرن جي شڪل وارو اڳيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي اڳئين مٿئين حصي ۾ هوندو آهي، ۽ ٽڪنڊي شڪل وارو پٺيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي پويان هوندو آهي. ٻار جي واڌ ويجهه سان گڏ اهي هڏا هڪ فطري عمل ذريعي پاڻ ۾ ملي ويندا آهن. [[نوگن (پروٽين)|نوگن]] نالي هڪ پروٽين نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جي هڏن جي جلدي گڏجڻ ۾ دير ڪرڻ جي ذميوار هوندي آهي.<ref>{{cite journal |vauthors=Warren SM, Brunet LJ, Harland RM, Economides AN, Longaker MT |author5-link=Michael Longaker | title = The BMP antagonist noggin regulates cranial suture fusion | journal = Nature | volume = 422 | issue = 6932 | pages = 625–9 | date = 2003-04-10 | pmid = 12687003 | doi = 10.1038/nature01545 | bibcode = 2003Natur.422..625W | s2cid = 4331659 | issn=0028-0836 }}</ref> [[ولادت]] دوران ۽ ڄمڻ وقت ٻار جي کوپڙي پنهنجي شڪل ۾ تبديلي آڻي [[ولادتي رستو|ولادتي رستي]] مان گذرڻ لاءِ پاڻ کي موافق بڻائي ٿي. ان سبب ڪڏهن ڪڏهن ٻار جو مٿو غيرمعمولي شڪل وارو يا ڊگهو نظر اچي سگهي ٿو. عام طور تي ڪجهه ڏينهن يا هفتن اندر مٿو پاڻمرادو پنهنجي قدرتي شڪل ڏانهن موٽي ايندو آهي. ڪڏهن ڪڏهن ڊاڪٽرن طرفان تجويز ڪيل خاص مشقون پڻ هن عمل کي تيز ڪرڻ ۾ مددگار ثابت ٿي سگهن ٿيون. === وار === [[File:Baby hairy head DSCN2483.jpg|thumb|هڪ سال جي نينگريءَ جا سنها ڀورا وار]] ڪجهه نون ڄاول ٻارن جي جسم تي تمام سنها ۽ نرم وار هوندا آهن، جن کي [[لينوگو]] چيو ويندو آهي. اهي خاص طور تي وقت کان اڳ ڄاول ٻارن جي پٺي، ڪلهن، پيشاني، ڪنن ۽ چهري تي نمايان نظر اچي سگهن ٿا. لينوگو عام طور تي ڪجهه هفتن اندر ختم ٿي ويندو آهي. ڪجهه ٻار ڄمڻ وقت مٿي تي گهڻن وارن سان پيدا ٿيندا آهن، جڏهن⁠تہ ٻيا، خاص طور تي [[ڪاڪيشي نسل]] سان تعلق رکندڙ ٻار، تمام سنها وار رکندا آهن يا مڪمل طور گنجا به ٿي سگهن ٿا. هلڪي چمڙي وارن والدين جي ٻارن ۾ اهي سنها وار سنهري رنگ جا ٿي سگهن ٿا، جيتوڻيڪ والدين پاڻ سنهري وارن وارا نه هجن. ٻار جي وارن جو رنگ ۽ بناوت وقت سان تبديل ٿي سگهي ٿي. مثال طور، ڳاڙها وار سنهري ٿي سگهن ٿا، گهنڊيدار وار سڌا ٿي سگهن ٿا، ۽ ڳاڙها، گهڻا وار بعد ۾ وڌيڪ سنها، هلڪا ۽ گهٽ گهاٽا ٿي سگهن ٿا.{{Citation needed|date=March 2022}} [[مٿي جي کل]] پڻ عارضي طور [[نيرو داغ|نيري داغن]] جو شڪار ٿي سگهي ٿي يا سُڄي سگهي ٿي، خاص طور تي انهن نون ڄاول ٻارن ۾ جن جي مٿي تي وار نه هجن. اکين جي چوڌاري وارو حصو پڻ ڪجهه وقت لاءِ ڦوڪيل يا سُڄيل نظر اچي سگهي ٿو. === ڊيگهه === [[ترقي يافته ملڪ]]ن ۾ نون ڄاول ٻار جي سراسري ڪُل جسماني ڊيگهه {{convert|35.6|–|50.8|cm|in|abbr=on}} هوندي آهي، جيتوڻيڪ وقت کان اڳ ڄاول ٻار ان کان گهڻو ننڍا به ٿي سگهن ٿا. ٻار جي ڊيگهه ماپڻ لاءِ ٻار کي سڌو ليٽايو ويندو آهي ۽ ماپ واري پٽي مٿي جي چوٽيءَ کان وٺي کڙيءَ جي هيٺئين حصي تائين ڊگهي ڪئي ويندي آهي. === وزن === ترقي يافته ملڪن ۾ مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جو سراسري [[پيدائشي وزن]] لڳ ڀڳ {{convert|3.4|kg|lb|frac=2|abbr=on}} هوندو آهي، جڏهن⁠تہ عام طور تي اهو {{convert|2.7|–|4.6|kg|lb|abbr=on}} جي وچ ۾ هوندو آهي. پيدائش کان پوءِ پهرين 5 کان 7 ڏينهن دوران مڪمل مدت واري نيونيٽ جي جسماني وزن ۾ 3 کان 7 سيڪڙو تائين گهٽتائي اچي سگهي ٿي.<ref name="Mohamed2012">{{EMedicine|article|938854|Neonatology Considerations for the Pediatric Surgeon}}</ref>{{fv|date=November 2024}} اهو گهڻو ڪري انهن رطوبتن جي جذب ٿيڻ ۽ پيشاب وسيلي خارج ٿيڻ جو نتيجو هوندو آهي جيڪي شروعات ۾ ڦڦڙن کي ڀرينديون آهن. ان سان گڏوگڏ [[ماءُ جو کير پيارڻ]] اڪثر ڪجهه ڏينهن کان پوءِ مڪمل طور اثرائتو ٿيندو آهي، جنهن سبب به وزن ۾ عارضي گهٽتائي اچي سگهي ٿي. پهرين هفتي کان پوءِ صحتمند مڪمل مدت وارن نيونيٽن جو وزن عام طور تي روزانو 10 کان 20 گرام في ڪلوگرام جي حساب سان وڌڻ گهرجي.<ref name="Mohamed2012" />{{fv|date=November 2024}} === چمڙي === [[File:HumanNewborn.JPG|thumb|کاٻي پاسي|ولادت کان ڪجهه سيڪنڊن پوءِ هڪ نون ڄاول ٻار. [[ايمنيوٽڪ رطوبت]] سندس چمڙي تي چمڪي رهي آهي ۽ [[ناف جي نالي]] اڃا ڳنڍيل آهي.]] پيدائش کان فوراً پوءِ نون ڄاول ٻار جي چمڙي جو رنگ اڪثر ڀورو يا هلڪو نيرو مائل هوندو آهي. جيئن ئي ٻار ساهه کڻڻ شروع ڪندو آهي، جيڪو عام طور هڪ يا ٻن منٽن اندر ٿيندو آهي، تيئن سندس چمڙي جو رنگ آهستي آهستي پنهنجي عام حالت ڏانهن موٽي ايندو آهي. نون ڄاول ٻار عام طور تي آلا هوندا آهن، انهن جي جسم تي رت جا نشان موجود هوندا آهن، ۽ سندن چمڙي هڪ اڇي مادي سان ڍڪيل هوندي آهي جنهن کي [[ورنڪس ڪيسيوسا]] چيو ويندو آهي. خيال ڪيو وڃي ٿو ته هي مادو هڪ [[ضد جراثيمي]] حفاظتي رڪاوٽ طور ڪم ڪندو آهي. نون ڄاول ٻار جي چمڙي تي [[منگوليائي داغ]]، مختلف ٻيا [[پيدائشي نشان]] يا چمڙي جو کلجڻ پڻ موجود ٿي سگهي ٿو، خاص طور تي هٿن يا ھٿن جي ڪارائين، پيرن يا پيرن جي جي مرن (اينڪلز) تي. === ناف جي نالي === {{Main|رحم کان ٻاهر واري زندگيءَ سان موافقت}} نئين ڄاول ٻار جي [[ناف جي نالي]] جو رنگ نيرو مائل اڇو هوندو آهي. پيدائش کان پوءِ ناف جي نالي کي عام طور ڪٽي ڇڏيو ويندو آهي، جنهن سان 1 کان 2 انچ ڊگهو ٽڪرو باقي رهجي ويندو آهي. هي ناف جو باقي رهيل ٽڪرو آهستي آهستي سڪي ويندو آهي، سُڪي سُڪي ڇُهريو ٿي ويندو آهي، رنگ ۾ ڪارو ٿيندو آهي ۽ لڳ ڀڳ ٽن هفتن اندر پاڻمرادو ڪري پوندو آهي. زخم ڀرجي وڃڻ کان پوءِ اهو حصو [[دُن]] (ناف) جي شڪل اختيار ڪري وٺندو آهي. ناف جي نالي ۾ ٽي رت واريون ناليون هونديون آهن: ٻه شريانون ۽ هڪ نس. اهي ٻئي شريانون ٻار مان رت کي ائور (پليسينٽا) ڏانهن کڻي وينديون آهن، جڏهن⁠تہ هڪ نس ائور مان رت کي واپس ٻار ڏانهن آڻيندي آهي. === جنسي عضوا === نئين ڄاول ٻار جا [[جنسي عضوا]] عام طور تي ڪجهه وڏا ۽ ڳاڙها نظر اچي سگهن ٿا. نر ٻارن ۾ [[خصين واري ٿيلهي]] (اسڪروٽم) غيرمعمولي طور وڏي ڏسڻ ۾ اچي سگهي ٿي. ڇاتيون پڻ ڪجهه ڦوڪيل يا وڏيون ٿي سگهن ٿيون، ايستائين جو نر ٻارن ۾ به. اهو ماءُ جي جسم مان منتقل ٿيندڙ قدرتي هارمونن جي اثر سبب ٿيندو آهي ۽ هڪ عارضي حالت هوندي آهي. ڇوڪرين (۽ ڪڏهن ڪڏهن ڇوڪرن ۾ به) ببن کي بونبڙين مان ٿورو کير جهڙو مادو خارج ٿي سگهي ٿو، جنهن کي ڪڏهن ڪڏهن [[جادوگرياڻيءَ جو کير ]] (وچز ملڪ) (جادوگرياڻيءَ جو کير) چيو ويندو آهي. ساڳيءَ طرح ڇوڪري ٻارن جي گرڀ نالي (ويجائنا) مان رت جهڙو يا کير جهڙو مادو به خارج ٿي سگهي ٿو. ٻنهي حالتن کي عام ۽ فطري سمجهيو ويندو آهي، ۽ وقت گذرڻ سان اهي پاڻمرادو ختم ٿي وينديون آهن. == سار سنڀال ۽ خوراڪ == {{Further|نون ڄاول ٻار جي سار سنڀال ۽ حفاظت}} {{Further|خوارڪ کي غسل ڏيڻ}} [[File:初土俵入2.gif|thumb|روئندڙ ٻار]] خوارڪ [[خوارڪ جو روئڻ|روئڻ]] ذريعي بنيادي فطري رابطي جو اظهار ڪندا آهن.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=eEsyCgAAQBAJ&q=Infants+cry+as+a+form+of+basic+instinctive+communication&pg=PT35|title=The Calm and Happy Toddler: Gentle Solutions to Tantrums, Night Waking, Potty Training and More|last=Chicot|first=Rebecca|date=2015-12-03|publisher=Random House|isbn=978-1-4735-2759-1|language=en}}</ref> روئندڙ ٻار شايد بک، تڪليف، گهڻي تحريڪ، بيزاري، ڪنهن شيءِ جي ضرورت يا اڪيلائپ جو اظهار ڪري رهيو هجي. خوارڪ [[ابتدائي مدد تي مڪمل ڀاڙيندڙ جاندار]] هوندا آهن ۽ ڊگهي عرصي تائين پنهنجي ماءُ يا ڪنهن بالغ سنڀاليندڙ تي مڪمل انحصار رکندا آهن.<ref>{{cite journal | pmc=8455097 | date=2020 | last1=Faust | first1=K. M. | last2=Carouso-Peck | first2=S. | last3=Elson | first3=M. R. | last4=Goldstein | first4=M. H. | title=The Origins of Social Knowledge in Altricial Species | journal=Annual Review of Developmental Psychology | volume=2 | issue=1 | pages=225–246 | doi=10.1146/annurev-devpsych-051820-121446 | pmid=34553142 }}</ref> [[ماءُ جو کير پيارڻ]] سڀني وڏين خوارڪ صحت تنظيمن پاران خوراڪ جو ترجيحي طريقو سمجهيو وڃي ٿو.<ref name="AAP_Policy">{{cite journal |vauthors=Gartner LM, Morton J, Lawrence RA, Naylor AJ, O'Hare D, Schanler RJ, Eidelman AI | title = Breastfeeding and the Use of Human Milk | journal = Pediatrics | volume = 115 | issue = 2 | pages = 496–506 | date = February 2005 | pmid = 15687461 | doi = 10.1542/peds.2004-2491 | s2cid = 263051578 | doi-access = }}</ref> جيڪڏهن ماءُ جو کير پيارڻ ممڪن يا گهربل نه هجي ته بوتل ذريعي يا ته ڪڍيل ماءُ جو کير يا [[خوارڪ جو فارمولو]] ڏنو ويندو آهي. خوارڪ هڪ چوسڻ واري فطري صلاحيت سان پيدا ٿيندا آهن، جنهن جي ذريعي هو ماءُ جي ڇاتي يا بوتل جي چُچي مان کير حاصل ڪندا آهن. انهن وٽ هڪ ٻيو فطري رويو به هوندو آهي جنهن کي ''روٽنگ'' چيو ويندو آهي، جنهن ۾ هو چُچي کي ڳولڻ جي ڪوشش ڪندا آهن. ڪڏهن ڪڏهن ٻار کي کير پيارڻ لاءِ [[دائي ماءُ]] مقرر ڪئي ويندي آهي، پر ترقي يافته ملڪن ۾ اهو هاڻي تمام ناياب آهي. ننڍپڻ جي شروعاتي مرحلي ۾ مناسب خوراڪ ٻار جي واڌ ويجهه لاءِ انتهائي اهم آهي. سڄي زندگي دوران بهترين صحت، واڌ ويجهه ۽ عصبي ارتقا جا بنياد زندگيءَ جي [[پهريان 1,000 ڏينهن]] دوران رکيا ويندا آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.unicef-irc.org/article/958-the-first-1000-days-of-life-the-brains-window-of-opportunity.html|title=The first 1,000 days of life: The brain's window of opportunity|last=Innocenti|first=UNICEF Office of Research-|website=UNICEF-IRC|language=en|access-date=2019-03-28|archive-date=2019-03-28|archive-url=https://web.archive.org/web/20190328061358/https://www.unicef-irc.org/article/958-the-first-1000-days-of-life-the-brains-window-of-opportunity.html|url-status=live}}</ref> پيدائش کان ڇهن مهينن تائين ٻار کي صرف ماءُ جو کير يا ان جو مناسب متبادل ڏنو وڃي. جڏهن ٻار جي خوراڪ وڌيڪ پختي ٿيڻ لڳي ته نرم هٿ سان کائڻ واريون شيون، ميوا، ڀاڄيون ۽ ٿوري مقدار ۾ گوشت شامل ڪري سگهجي ٿو.<ref>{{cite journal|last=Wells|first=Dilys|title=Infant Feeding|journal=Nutrition & Food Science|date=January 1995|pages=42–44|doi=10.1108/00346659510078312|volume=95|issue=2}}</ref> جيئن جيئن ٻار وڏو ٿيندو آهي، تيئن [[غذائي سپليمينٽ]] به شامل ڪري سگهجن ٿا. ڪيترائي والدين تيار ٿيل [[ٻارن جي خوراڪ]] استعمال ڪندا آهن، جڏهن⁠تہ ٻيا پنهنجي گهر جي خوراڪ کي ٻار جي غذائي ضرورتن مطابق ترتيب ڏيندا آهن. هڪ سال جي عمر کان پوءِ مڪمل چرٻي وارو ڳئون جو [[کير]] استعمال ڪري سگهجي ٿو، پر گهٽ چرٻي وارو کير ٻه يا ٽي سال جي عمر کان اڳ سفارش نٿو ڪيو وڃي. کير ڇڏائڻ اهو عمل آهي جنهن ۾ ٻار جي خوراڪ مان ماءُ جو کير آهستي آهستي گهٽايو وڃي ٿو ۽ ان جي جاءِ تي ٺوس خوراڪ شامل ڪئي وڃي ٿي.<ref>{{cite book |last=Marriott and Foote |first=L.D. and K.D. |url=https://archive.org/details/encyclopediaofhu0001unse_f8u2 |title=Weaning of infants. (Review) |publisher=Academic OneFile. |year=2003 |isbn=978-1-4129-0475-9 |series=88.6 |author-link=Archives of Disease in Childhood |url-access=registration}}</ref> جيستائين ٻار بيت الخلا جي استعمال جي تربيت حاصل نٿا ڪن، تيستائين صنعتي ملڪن ۾ عام طور [[ڊائپر]] پائيندا آهن. ڊائپر کان تربيتي پتلون ڏانهن منتقلي ٻار جي ارتقا ۾ هڪ اهم مرحلو سمجهيو ويندو آهي. ٻارن کي بالغن کان وڌيڪ ننڊ جي ضرورت هوندي آهي. نون ڄاول ٻار روزانو 18 ڪلاڪن تائين به سمهي سگهن ٿا، ۽ عمر وڌڻ سان ننڊ جو وقت گهٽجندو وڃي ٿو. جيستائين ٻار هلڻ نٿا سکن، تيستائين انهن کي ٻانهن ۾ کنيو ويندو آهي، ڪپڙي يا خاص پٽين ۾ رکيو ويندو آهي يا ٻارن جي گاڏين ۾ منتقل ڪيو ويندو آهي. گهڻن صنعتي ملڪن ۾ موٽر گاڏين ۾ ٻارن لاءِ [[ٻارن جي حفاظتي سيٽ]] جو استعمال قانوني طور لازمي آهي. === عام سار سنڀال جا مسئلا === {{div col|colwidth=22em}} * [[ٻارن جو قولنج]] * [[ٻار جي جهولي]] * [[کير واري کل]] * [[ڏينهن جي سنڀال]] * [[ڊائپر ريش]] * [[خوارڪ جو مالش]] * [[حفاظتي ٽيڪاڪاري]] * [[چوسڻي]] * [[والد سان وابستگي]] * [[ٻار کي ويڙهڻ]] * [[ڏند نڪرڻ]] {{div col end}} === ڇھڻ جا فائدا === چار مهينن تائين جي خوارڪن تي ڪيل تجربن ۾ مثبت ڇھاء (جهڙوڪ پيار سان هٿ ڦيرڻ يا [[ڀاڪر]]) ۽ منفي ڇھاء (جهڙوڪ چُڀڻ، چيڀاٽڻ يا گدگدي ڪرڻ) جا اثر جاچيا ويا. جن ٻارن کي مثبت ڇھاء مليو، اهي گهٽ رنا، وڌيڪ مُرڪيا ۽ وڌيڪ آواز ڪڍيا، جڏهن⁠تہ منفي ڇھاء حاصل ڪندڙ ٻارن ۾ بعد جي زندگيءَ ۾ جذباتي ۽ رويي سان لاڳاپيل مسئلا وڌيڪ ڏٺا ويا. اهڙين ثقافتن ۾، جتي مثبت جسماني رابطي جو رواج وڌيڪ آهي، بالغن ۾ جسماني تشدد جي شرح پڻ گهٽ ڏٺي وئي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Field|first1=T.|year=2002|title=Infants' Need for Touch|journal=Human Development|volume=45|issue=2|pages=100–103|doi=10.1159/000048156|s2cid=144155181}}</ref> === ٻوليءَ جي واڌ ويجهه === [[File:A Proper Space Book for Babies (50879866102).jpg|left|thumb|هڪ خوارڪ خلائي موضوع واري ٻارن جي ڪتاب کي هٿ ۾ جهليو ويٺو آهي]] کير پياڪن جي سنڀاليندڙن کي صلاح ڏني ويندي آهي ته هو ٻار جي چهري جي اظهار تي ڌيان ڏين ۽ انهن جو عڪس واپس ڏيکارين. چهري جي اظهار جي نقل ۽ همدردي سان خوارڪ پنهنجي اثراندازي محسوس ڪندا آهن ۽ پنهنجي عملن کي بهتر سمجهڻ لڳندا آهن (ڏسو [[آئيني نيورون]]). وڌيڪ واضح چهري جا تاثرات ۽ اشارا استعمال ڪرڻ فائديمند هوندو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ اهي اظهار جا وڌيڪ صاف طريقا آهن. ٻار جي بڙبڙاهٽ کي به ورجايو وڃي. هڪ ٻئي جي آوازن جي نقل ڪندي سادا ابتدائي گفتگو جا مرحلا شروع ٿيندا آهن.<ref name="Kasten">{{cite web|title=Entwicklungspsychologische Grundlagen der frühen Kindheit und frühpädagogische Konsequenzen|url=https://www.kita-fachtexte.de/fileadmin/Redaktion/Publikationen/KiTaFT_kasten_2014.pdf|last=Hartmut Kasten|language=de|access-date=2020-12-31|archive-date=2020-12-04|archive-url=https://web.archive.org/web/20201204225924/https://www.kita-fachtexte.de/fileadmin/Redaktion/Publikationen/KiTaFT_kasten_2014.pdf|url-status=live}}</ref> کير پياڪن سان ڳالهائيندي لفظن جو صاف اچار ۽ لهجي جي موسيقيت [[آواز جي چڙهاءُ لهر|لهجي]] کي سمجهڻ ۾ مدد ڏيندي آهي، جنهن سان جملي اندر موجود الڳ لفظن کي سڃاڻڻ آسان ٿيندو آهي.<ref>{{cite journal |first1=Erik |last1=Thiessen |first2=Emily |last2=Hill |first3=Jenny |last3=Saffran |journal=Infancy |title=Infant-Directed Speech Facilitates Word Segmentation |volume=7 |issue=1 |pages=53–71 |date=January 2005 |doi=10.1207/s15327078in0701_5 |pmid=33430544}}</ref> تنهن هوندي به تمام گهڻي سادي ڪيل "[[ٻارن واري ٻولي]]" (مثال طور "توهان کي ائی/ آئوچ ٿيو؟" بدران "ڇا توهان کي تڪليف پهتي؟") استعمال ڪرڻ جي صلاح نه ڏني ويندي آهي.<ref>{{cite web|work=Gehirn&GeistSerie Kindesentwicklung No. 1 |date=February 2014 |url=https://www.spektrum.de/inhaltsverzeichnis/babys-verstehen-und-foerdern-gehirn-und-geist-serie-kindesentwicklung-nr-1/913150 |title=Püppi, muttu AA machen? |archiveurl=https://web.archive.org/web/20200202180540/https://www.spektrum.de/inhaltsverzeichnis/babys-verstehen-und-foerdern-gehirn-und-geist-serie-kindesentwicklung-nr-1/913150 |archivedate=2020-02-02 |page=63}}</ref> جيتوڻيڪ والدين شروعات ۾ ٻار جي [[بڙبڙاهٽ]] کي مڪمل طور سمجهي نٿا سگهن، پر جيڪڏهن هو ان جو بروقت جواب ڏين ته ٻولي سکڻ جو عمل تيز ٿي ويندو آهي.<ref name=":0">{{cite web|title=Parents, listen next time your baby babbles|url=https://now.uiowa.edu/2014/08/parents-listen-next-time-your-baby-babbles|date=2014-08-27|access-date=2020-12-31|archive-date=2020-11-27|archive-url=https://web.archive.org/web/20201127115705/https://now.uiowa.edu/2014/08/parents-listen-next-time-your-baby-babbles|url-status=live}}</ref> هن ڳالهه جي تصديق انهن تحقيقن مان ٿي، جن ۾ پهريان اٺ مهينن جي ٻارن سان ماءُ جي رويي جو مطالعو ڪيو ويو ۽ پوءِ جڏهن اهي ٻار 15 مهينن جا ٿيا ته سندن لفظي ذخيرو جانچيو ويو.<ref name=":1">{{citation|first1=Julie |last1=Gros-Louis |first2=Meredith J. |last2=West |first3=Andrew P. |last3=King |periodical=Infancy|title=Maternal Responsiveness and the Development of Directed Vocalizing in Social Interactions|volume=19|issue=4|at=pp.&nbsp;385–408|date=July 2014 |doi=10.1111/infa.12054 }}</ref> ٻارن جي ارتقا ۾ هڪ اهم مرحلو اهو هوندو آهي ته هو محسوس ڪرڻ شروع ڪن ٿا ته بڙبڙاهٽ ذريعي هو پنهنجي والدين تي اثر وجهي سگهن ٿا (ارادي رابطي جي ارتقا).<ref name=":1" /> والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ ۾ حصو وٺي هن عمل کي هٿي ڏئي سگهن ٿا. نتيجي ۾ ٻار وڌيڪ ڀيرا والدين سان رابطو ڪندا آهن، جنهن سان ٻوليءَ جي واڌ ويجهه وڌيڪ بهتر ٿيندي آهي.<ref name=":0" /> اڳوڻين تحقيقن مان ظاهر ٿيو آهي ته ٻار جي ڳالهائڻ جي ڪوشش وڌيڪ وڌندي آهي جيڪڏهن والدين، مثال طور، ٻار ڏانهن مرڪندا رهن يا هر ڀيري جڏهن ٻار کين ڏسي بڙبڙائي ته کيس ڇُهن. اهو پڻ فائديمند آهي ته والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ کي ڪنهن مطلب سان جوڙڻ جي ڪوشش ڪن. مثال طور، جيڪڏهن ٻار بال ڏانهن ڏسي بڙبڙائي ته کيس بال ڏئي ڇڏڻ يا ان بابت ڳالهائڻ.<ref name=":0" /> جڏهن ٻار ڪنهن شيءِ ڏانهن ڏسندي آواز ڪڍي ٿو ته ان جو جواب ڏيڻ سان ان شيءِ جو نالو سکڻ جو موقعو پيدا ٿئي ٿو. اهڙي طرح ٻار اهو به سکندا آهن ته آواز شين سان لاڳاپيل هوندا آهن.<ref name=":1" /> بهرحال ٻوليءَ جي واڌ ويجهه تڏهن ئي بهتر ٿيندي آهي جڏهن والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ جو مثبت جواب ڏين، جهڙوڪ مرڪڻ يا دلچسپي ڏيکارڻ. جيڪڏهن والدين گهڻو جواب ته ڏين پر ٻار جي اظهار سان لاڳاپيل نه هجن، ته ان سان ٻوليءَ جي ترقي نٿي ٿئي.<ref name=":1" /> ٻوليءَ جي واڌ ويجهه لاءِ نقصانڪار ڳالهه اها آهي ته ماءُ ٻار جي توجهه ان شيءِ تان هٽائي ڪنهن ٻي شيءِ ڏانهن منتقل ڪرڻ جي ڪوشش ڪري.<ref name="pmid30387273">{{cite journal | vauthors = Smith J, Levickis P, Eadie T, Bretherton L, Conway L, Goldfeld S | title = Associations between early maternal behaviours and child language at 36 months in a cohort experiencing adversity | journal = International Journal of Language & Communication Disorders | volume = 54 | issue = 1 | pages = 110–122 | date = January 2019 | pmid = 30387273 | doi = 10.1111/1460-6984.12435 | hdl = 11343/284733 | s2cid = 54389163 | hdl-access = free }}</ref> === ننڊ === {{Main|خوارڪ جي ننڊ}} [[File:Sleeping baby (6410829477).jpg|thumb|سمهيل کير پياڪ ٻار]] 2018ع ۾ ٿيل هڪ جائزي ۾ کير پياڪ ٻارن جي ننڊ بابت 146 تحقيقي مطالعا شامل ڪيا ويا. انهن مان معلوم ٿيو ته ڪيترائي عنصر ننڊ جي مدت ۽ رات جو جاڳڻ جي تعداد تي اثرانداز ٿين ٿا.<ref name=":2">{{cite journal|first1=Cláudia Castro|last1=Dias|first2=Bárbara|last2=Figueiredo|journal=Early Child Development and Care|title=Sleep-wake behaviour during the first 12 months of life and associated factors: a systematic review|at=pp.&nbsp;1–33|issn=0300-4430|date=2019-03-06|volume=190|issue=15|doi=10.1080/03004430.2019.1582034|url=https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03004430.2019.1582034|access-date=2020-11-01|hdl=1822/59691|s2cid=151246725|hdl-access=free|archive-date=2022-06-21|archive-url=https://web.archive.org/web/20220621075905/https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03004430.2019.1582034|url-status=live}}</ref> بهرحال، تحقيق مان اهو به ظاهر ٿيو آهي ته رات جو بار بار جاڳڻ [[اوچتو کير پياڪ موت سنڊروم|اوچتي کير پياڪ موت سنڊروم]] (SIDS) کان بچاءُ ۾ مددگار ٿي سگهي ٿو.<ref>{{Citation |last1=Ramirez |first1=Jan-Marino |title=Sudden Infant Death Syndrome, Sleep, and the Physiology and Pathophysiology of the Respiratory Network |date=2018 |url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK513387/ |work=SIDS Sudden Infant and Early Childhood Death: The Past, the Present and the Future |editor-last=Duncan |editor-first=Jhodie R. |access-date=2023-11-23 |place=Adelaide (AU) |publisher=University of Adelaide Press |isbn=978-1-925261-67-7 |pmid=30035952 |last2=Ramirez |first2=Sanja C. |last3=Anderson |first3=Tatiana M. |editor2-last=Byard |editor2-first=Roger W.}}</ref> کير پياڪ ٻار جي ننڊ سڌي ليڪ وانگر نه هوندي آهي، پر عمر ۽ ارتقائي مرحلن سان گڏ بدلجندي رهندي آهي.<ref>{{Cite web |url=https://publications.aap.org/pediatrics/article/142/6/e20174330/37494/Uninterrupted-Infant-Sleep-Development-and?autologincheck=redirected |title=Uninterrupted Infant Sleep, Development, and Maternal Mood |date=December 1, 2018 |access-date=2023-11-23 |website=publications.aap.org}}</ref> ifirnxooy6hmit03rek20ianpfojvrw 387234 387233 2026-06-21T01:37:15Z Intisar Ali 8681 387234 wikitext text/x-wiki {{Short description|انسانن جو تمام ننڍي عمر وارو اولاد}} [[File:The newborn baby in men.jpg|thumb|300x300px|هڪ نون ڄاول ٻار مرد جي هنج ۾]] {{Human growth and development}} عام اصطلاحن ۾ '''ٻار''' ('''Baby''') بالغ [[انسان|انسانن]] جي تمام ننڍي عمر واري [[اولاد]] کي چيو ويندو آهي، جڏهن ⁠تہ نئين ڄاول ٻار کي سنڌي ۾ کير پياڪ ۽ اردو ۾ شيرخوار ۽ انگريزي ۾ '''انفنٽ''' سڏيو ويندو آھي. انگريزي جو لفظ انفنٽ (''Infant'') لاطيني زبان جي لفظ انفنس (infuns) مان نڪتل آهي جنھن جي معنيٰ: "نه ڳالهائيندڙ" آھي<ref>{{cite web |title=Charlton T. Lewis, An Elementary Latin Dictionary, īnfāns |url=http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |access-date=2023-04-05 |website=perseus.tufts.edu |archive-date=2023-04-23 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230423185413/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |url-status=live}}</ref> انفنٽ ان جو هڪ رسمي يا فني مترادف آهي. اهي اصطلاح ٻين جاندارن جي [[نابالغ جاندار|جاندارن]] لاءِ پڻ استعمال ٿي سگهن ٿا. '''نئون ڄاول ٻار''' (''Newborn'') عام استعمال ۾ اهڙي ٻار کي چيو ويندو آهي جيڪو رڳو چند ڪلاڪن، ڏينهن يا هفتن جو هجي؛ جڏهن⁠تہ طبي اصطلاحن ۾ نون ڄاول ٻار يا '''نيونيٽ''' ({{etymology|la|{{wikt-lang|la|neonātus}}|نئون ڄاول}}) اهڙي خوارڪ کي چيو ويندو آهي جيڪو [[انساني پيدائش]] کان پوءِ پهرين 28 ڏينهن اندر هجي.<ref name="mwn">{{cite Merriam-Webster|neonate |access-date=2007-03-27}} {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20070311003331/http://www.m-w.com/cgi-bin/dictionary?book=Dictionary&va=neonate |date=2007-03-11 |url-status=live}}.</ref> هي اصطلاح [[وقت کان اڳ ڄاول ٻار]]، [[مڪمل مدي وارو حمل|مڪمل مدت واري ٻار]] ۽ [[مدت کان پوءِ وارو حمل|مدت کان پوءِ ڄاول ٻار]]، سڀني تي لاڳو ٿئي ٿو. حمل جي 37 هفتن کان اڳ ڄاول ٻارن کي '''وقت کان اڳ ڄاول''' (Premature) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last=Nöcker-Ribaupierre |first=Monika |date=2015-06-01 |title=Originalbeiträge. Internationale musiktherapeutische Ansätze für frühgeborene Kinder/ International Music Therapy Approaches with premature Infants |url=http://dx.doi.org/10.13109/muum.2015.36.2.106 |journal=Musiktherapeutische Umschau |volume=36 |issue=2 |pages=106–118 |doi=10.13109/muum.2015.36.2.106 |issn=0172-5505|url-access=subscription }}</ref> جيڪي ٻار 39 کان 40 هفتن جي وچ ۾ ڄمن، تن کي '''مڪمل مدت وارا''' (فل ٽرم) چيو ويندو آهي. جيڪي 41 هفتن تي ڄمن، تن کي '''دير سان مڪمل مدت وارا''' (ليٽ ٽرم) چيو ويندو آهي. ۽ جيڪي 42 هفتن کان پوءِ ڄمن، تن کي '''مدت کان پوءِ ڄاول''' (پوسٽ ٽرم) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |title=Definition of Term Pregnancy |url=https://www.acog.org/clinical/clinical-guidance/committee-opinion/articles/2013/11/definition-of-term-pregnancy |access-date=2023-12-20 |website=www.acog.org |language=en}}</ref> پيدائش کان اڳ اولاد کي [[جنين]] (fetus) چيو ويندو آهي. '''کيرپياڪ''' (Infant) جو اصطلاح عام طور هڪ سال کان گهٽ عمر وارن ٻارن لاءِ استعمال ڪيو ويندو آهي؛ البت مختلف وصفن موجب ان ۾ ٻه سال تائين جا ٻار به شامل ٿي سگهن ٿا. جڏهن انساني ٻار هلڻ سکندو آهي، تڏهن ان کي [[هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار]] (ٽاڊلر) سڏيو ويندو آهي. === اصطلاحن جو خلاصو === {| class="wikitable" style="width:100%; text-align:center; border-collapse:collapse;" |- ! style="background:#1F4E79; color:white;" | اصطلاح ! style="background:#1F4E79; color:white;" | وضاحت ! style="background:#1F4E79; color:white;" | عمر يا مرحلو |- | style="background:#EAF2F8;" | ٻار | style="background:#FDFEFE;" | انسان جي تمام ننڍي عمر واري اولاد | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان شروعاتي ننڍپڻ تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ / شيرخوار | style="background:#FDFEFE;" | اڃا ننڍي عمر وارو ٻار | style="background:#EAF2F8;" | عام طور هڪ سال کان گهٽ |- | style="background:#EAF2F8;" | نيونيٽ | style="background:#FDFEFE;" | طبي اصطلاح موجب نون ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان 28 ڏينهن تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | وقت کان اڳ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | حمل جي مقرر مدت کان اڳ ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 37 هفتن کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر حمل واري مدت تي ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 39–40 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | دير سان مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان ٿورو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 41 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | مدت کان پوءِ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان گهڻو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 42 هفتن کان پوءِ |- | style="background:#EAF2F8;" | جنين | style="background:#FDFEFE;" | پيدائش کان اڳ رحم ۾ موجود ٻار | style="background:#EAF2F8;" | ولادت کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار | style="background:#FDFEFE;" | هلڻ شروع ڪندڙ ٻار | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ کان پوءِ وارو مرحلو |} == جسماني خاصيتون == نون ڄاول ٻار جا ڪلها ۽ دڏ (hips) ويڪرا هوندا آهن، پيٽ ٿورو ٻاهر نڪتل هوندو آهي، ۽ سندس ٻانهون ۽ ٽنگون جسم جي ٻين حصن جي ڀيٽ ۾ نسبتاً ڊگهيون هونديون آهن. === مٿو === [[File:Baby Face.JPG|thumb|کاٻي پاسي|اٺ مهينن جو خوارڪ؛ هڪ عام خاصيت طور اکيون چهري جي ڀيٽ ۾ اڪثر وڏي نظر اينديون آهن.]] نون ڄاول ٻار جو مٿو جسم جي ڀيٽ ۾ تمام وڏو هوندو آهي، ۽ [[انساني کوپڙي|کوپڙي]] جو مٿيون حصو (ڪرينيئم) چهري جي مقابلي ۾ غيرمعمولي طور وڏو هوندو آهي. جتي بالغ انسان جي کوپڙي سڄي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ ستون حصو هوندي آهي، اتي نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ {{frac|1|4}} حصو هوندي آهي. مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جي مٿي جو عام گهيرو پيدائش وقت 33 کان 36 سينٽي ميٽر هوندو آهي.<ref>{{cite book |author1=Wallace, Donna K. |author2=Cartwright, Cathy C. |title=Nursing Care of the Pediatric Neurosurgery Patient |publisher=Springer |location=Berlin |year=2007 |isbn=978-3-540-29703-1 |url=https://books.google.com/books?id=G6o3uSlfRKcC&pg=PA40 |page =40}}</ref> پيدائش وقت نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جا ڪيترائي حصا اڃا مڪمل طور هڏي ۾ تبديل نه ٿيا هوندا آهن، جنهن سبب اتي نرم جايون موجود هونديون آهن، جن کي [[فونٽانيل]] (نرم کوپڙي جا حصا) چيو ويندو آهي. انهن مان ٻه سڀ کان وڏيون جايون آهن: هيرن جي شڪل وارو اڳيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي اڳئين مٿئين حصي ۾ هوندو آهي، ۽ ٽڪنڊي شڪل وارو پٺيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي پويان هوندو آهي. ٻار جي واڌ ويجهه سان گڏ اهي هڏا هڪ فطري عمل ذريعي پاڻ ۾ ملي ويندا آهن. [[نوگن (پروٽين)|نوگن]] نالي هڪ پروٽين نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جي هڏن جي جلدي گڏجڻ ۾ دير ڪرڻ جي ذميوار هوندي آهي.<ref>{{cite journal |vauthors=Warren SM, Brunet LJ, Harland RM, Economides AN, Longaker MT |author5-link=Michael Longaker | title = The BMP antagonist noggin regulates cranial suture fusion | journal = Nature | volume = 422 | issue = 6932 | pages = 625–9 | date = 2003-04-10 | pmid = 12687003 | doi = 10.1038/nature01545 | bibcode = 2003Natur.422..625W | s2cid = 4331659 | issn=0028-0836 }}</ref> [[ولادت]] دوران ۽ ڄمڻ وقت ٻار جي کوپڙي پنهنجي شڪل ۾ تبديلي آڻي [[ولادتي رستو|ولادتي رستي]] مان گذرڻ لاءِ پاڻ کي موافق بڻائي ٿي. ان سبب ڪڏهن ڪڏهن ٻار جو مٿو غيرمعمولي شڪل وارو يا ڊگهو نظر اچي سگهي ٿو. عام طور تي ڪجهه ڏينهن يا هفتن اندر مٿو پاڻمرادو پنهنجي قدرتي شڪل ڏانهن موٽي ايندو آهي. ڪڏهن ڪڏهن ڊاڪٽرن طرفان تجويز ڪيل خاص مشقون پڻ هن عمل کي تيز ڪرڻ ۾ مددگار ثابت ٿي سگهن ٿيون. === وار === [[File:Baby hairy head DSCN2483.jpg|thumb|هڪ سال جي نينگريءَ جا سنها ڀورا وار]] ڪجهه نون ڄاول ٻارن جي جسم تي تمام سنها ۽ نرم وار هوندا آهن، جن کي [[لينوگو]] چيو ويندو آهي. اهي خاص طور تي وقت کان اڳ ڄاول ٻارن جي پٺي، ڪلهن، پيشاني، ڪنن ۽ چهري تي نمايان نظر اچي سگهن ٿا. لينوگو عام طور تي ڪجهه هفتن اندر ختم ٿي ويندو آهي. ڪجهه ٻار ڄمڻ وقت مٿي تي گهڻن وارن سان پيدا ٿيندا آهن، جڏهن⁠تہ ٻيا، خاص طور تي [[ڪاڪيشي نسل]] سان تعلق رکندڙ ٻار، تمام سنها وار رکندا آهن يا مڪمل طور گنجا به ٿي سگهن ٿا. هلڪي چمڙي وارن والدين جي ٻارن ۾ اهي سنها وار سنهري رنگ جا ٿي سگهن ٿا، جيتوڻيڪ والدين پاڻ سنهري وارن وارا نه هجن. ٻار جي وارن جو رنگ ۽ بناوت وقت سان تبديل ٿي سگهي ٿي. مثال طور، ڳاڙها وار سنهري ٿي سگهن ٿا، گهنڊيدار وار سڌا ٿي سگهن ٿا، ۽ ڳاڙها، گهڻا وار بعد ۾ وڌيڪ سنها، هلڪا ۽ گهٽ گهاٽا ٿي سگهن ٿا.{{Citation needed|date=March 2022}} [[مٿي جي کل]] پڻ عارضي طور [[نيرو داغ|نيري داغن]] جو شڪار ٿي سگهي ٿي يا سُڄي سگهي ٿي، خاص طور تي انهن نون ڄاول ٻارن ۾ جن جي مٿي تي وار نه هجن. اکين جي چوڌاري وارو حصو پڻ ڪجهه وقت لاءِ ڦوڪيل يا سُڄيل نظر اچي سگهي ٿو. === ڊيگهه === [[ترقي يافته ملڪ]]ن ۾ نون ڄاول ٻار جي سراسري ڪُل جسماني ڊيگهه {{convert|35.6|–|50.8|cm|in|abbr=on}} هوندي آهي، جيتوڻيڪ وقت کان اڳ ڄاول ٻار ان کان گهڻو ننڍا به ٿي سگهن ٿا. ٻار جي ڊيگهه ماپڻ لاءِ ٻار کي سڌو ليٽايو ويندو آهي ۽ ماپ واري پٽي مٿي جي چوٽيءَ کان وٺي کڙيءَ جي هيٺئين حصي تائين ڊگهي ڪئي ويندي آهي. === وزن === ترقي يافته ملڪن ۾ مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جو سراسري [[پيدائشي وزن]] لڳ ڀڳ {{convert|3.4|kg|lb|frac=2|abbr=on}} هوندو آهي، جڏهن⁠تہ عام طور تي اهو {{convert|2.7|–|4.6|kg|lb|abbr=on}} جي وچ ۾ هوندو آهي. پيدائش کان پوءِ پهرين 5 کان 7 ڏينهن دوران مڪمل مدت واري نيونيٽ جي جسماني وزن ۾ 3 کان 7 سيڪڙو تائين گهٽتائي اچي سگهي ٿي.<ref name="Mohamed2012">{{EMedicine|article|938854|Neonatology Considerations for the Pediatric Surgeon}}</ref>{{fv|date=November 2024}} اهو گهڻو ڪري انهن رطوبتن جي جذب ٿيڻ ۽ پيشاب وسيلي خارج ٿيڻ جو نتيجو هوندو آهي جيڪي شروعات ۾ ڦڦڙن کي ڀرينديون آهن. ان سان گڏوگڏ [[ماءُ جو کير پيارڻ]] اڪثر ڪجهه ڏينهن کان پوءِ مڪمل طور اثرائتو ٿيندو آهي، جنهن سبب به وزن ۾ عارضي گهٽتائي اچي سگهي ٿي. پهرين هفتي کان پوءِ صحتمند مڪمل مدت وارن نيونيٽن جو وزن عام طور تي روزانو 10 کان 20 گرام في ڪلوگرام جي حساب سان وڌڻ گهرجي.<ref name="Mohamed2012" />{{fv|date=November 2024}} === چمڙي === [[File:HumanNewborn.JPG|thumb|کاٻي پاسي|ولادت کان ڪجهه سيڪنڊن پوءِ هڪ نون ڄاول ٻار. [[ايمنيوٽڪ رطوبت]] سندس چمڙي تي چمڪي رهي آهي ۽ [[ناف جي نالي]] اڃا ڳنڍيل آهي.]] پيدائش کان فوراً پوءِ نون ڄاول ٻار جي چمڙي جو رنگ اڪثر ڀورو يا هلڪو نيرو مائل هوندو آهي. جيئن ئي ٻار ساهه کڻڻ شروع ڪندو آهي، جيڪو عام طور هڪ يا ٻن منٽن اندر ٿيندو آهي، تيئن سندس چمڙي جو رنگ آهستي آهستي پنهنجي عام حالت ڏانهن موٽي ايندو آهي. نون ڄاول ٻار عام طور تي آلا هوندا آهن، انهن جي جسم تي رت جا نشان موجود هوندا آهن، ۽ سندن چمڙي هڪ اڇي مادي سان ڍڪيل هوندي آهي جنهن کي [[ورنڪس ڪيسيوسا]] چيو ويندو آهي. خيال ڪيو وڃي ٿو ته هي مادو هڪ [[ضد جراثيمي]] حفاظتي رڪاوٽ طور ڪم ڪندو آهي. نون ڄاول ٻار جي چمڙي تي [[منگوليائي داغ]]، مختلف ٻيا [[پيدائشي نشان]] يا چمڙي جو کلجڻ پڻ موجود ٿي سگهي ٿو، خاص طور تي هٿن يا ھٿن جي ڪارائين، پيرن يا پيرن جي جي مرن (اينڪلز) تي. === ناف جي نالي === {{Main|رحم کان ٻاهر واري زندگيءَ سان موافقت}} نئين ڄاول ٻار جي [[ناف جي نالي]] جو رنگ نيرو مائل اڇو هوندو آهي. پيدائش کان پوءِ ناف جي نالي کي عام طور ڪٽي ڇڏيو ويندو آهي، جنهن سان 1 کان 2 انچ ڊگهو ٽڪرو باقي رهجي ويندو آهي. هي ناف جو باقي رهيل ٽڪرو آهستي آهستي سڪي ويندو آهي، سُڪي سُڪي ڇُهريو ٿي ويندو آهي، رنگ ۾ ڪارو ٿيندو آهي ۽ لڳ ڀڳ ٽن هفتن اندر پاڻمرادو ڪري پوندو آهي. زخم ڀرجي وڃڻ کان پوءِ اهو حصو [[دُن]] (ناف) جي شڪل اختيار ڪري وٺندو آهي. ناف جي نالي ۾ ٽي رت واريون ناليون هونديون آهن: ٻه شريانون ۽ هڪ نس. اهي ٻئي شريانون ٻار مان رت کي ائور (پليسينٽا) ڏانهن کڻي وينديون آهن، جڏهن⁠تہ هڪ نس ائور مان رت کي واپس ٻار ڏانهن آڻيندي آهي. === جنسي عضوا === نئين ڄاول ٻار جا [[جنسي عضوا]] عام طور تي ڪجهه وڏا ۽ ڳاڙها نظر اچي سگهن ٿا. نر ٻارن ۾ [[خصين واري ٿيلهي]] (اسڪروٽم) غيرمعمولي طور وڏي ڏسڻ ۾ اچي سگهي ٿي. ڇاتيون پڻ ڪجهه ڦوڪيل يا وڏيون ٿي سگهن ٿيون، ايستائين جو نر ٻارن ۾ به. اهو ماءُ جي جسم مان منتقل ٿيندڙ قدرتي هارمونن جي اثر سبب ٿيندو آهي ۽ هڪ عارضي حالت هوندي آهي. ڇوڪرين (۽ ڪڏهن ڪڏهن ڇوڪرن ۾ به) ببن کي بونبڙين مان ٿورو کير جهڙو مادو خارج ٿي سگهي ٿو، جنهن کي ڪڏهن ڪڏهن [[جادوگرياڻيءَ جو کير ]] (وچز ملڪ) (جادوگرياڻيءَ جو کير) چيو ويندو آهي. ساڳيءَ طرح ڇوڪري ٻارن جي گرڀ نالي (ويجائنا) مان رت جهڙو يا کير جهڙو مادو به خارج ٿي سگهي ٿو. ٻنهي حالتن کي عام ۽ فطري سمجهيو ويندو آهي، ۽ وقت گذرڻ سان اهي پاڻمرادو ختم ٿي وينديون آهن. == سار سنڀال ۽ خوراڪ == {{Further|نون ڄاول ٻار جي سار سنڀال ۽ حفاظت}} {{Further|خوارڪ کي غسل ڏيڻ}} [[File:初土俵入2.gif|thumb|روئندڙ ٻار]] خوارڪ [[خوارڪ جو روئڻ|روئڻ]] ذريعي بنيادي فطري رابطي جو اظهار ڪندا آهن.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=eEsyCgAAQBAJ&q=Infants+cry+as+a+form+of+basic+instinctive+communication&pg=PT35|title=The Calm and Happy Toddler: Gentle Solutions to Tantrums, Night Waking, Potty Training and More|last=Chicot|first=Rebecca|date=2015-12-03|publisher=Random House|isbn=978-1-4735-2759-1|language=en}}</ref> روئندڙ ٻار شايد بک، تڪليف، گهڻي تحريڪ، بيزاري، ڪنهن شيءِ جي ضرورت يا اڪيلائپ جو اظهار ڪري رهيو هجي. خوارڪ [[ابتدائي مدد تي مڪمل ڀاڙيندڙ جاندار]] هوندا آهن ۽ ڊگهي عرصي تائين پنهنجي ماءُ يا ڪنهن بالغ سنڀاليندڙ تي مڪمل انحصار رکندا آهن.<ref>{{cite journal | pmc=8455097 | date=2020 | last1=Faust | first1=K. M. | last2=Carouso-Peck | first2=S. | last3=Elson | first3=M. R. | last4=Goldstein | first4=M. H. | title=The Origins of Social Knowledge in Altricial Species | journal=Annual Review of Developmental Psychology | volume=2 | issue=1 | pages=225–246 | doi=10.1146/annurev-devpsych-051820-121446 | pmid=34553142 }}</ref> [[ماءُ جو کير پيارڻ]] سڀني وڏين خوارڪ صحت تنظيمن پاران خوراڪ جو ترجيحي طريقو سمجهيو وڃي ٿو.<ref name="AAP_Policy">{{cite journal |vauthors=Gartner LM, Morton J, Lawrence RA, Naylor AJ, O'Hare D, Schanler RJ, Eidelman AI | title = Breastfeeding and the Use of Human Milk | journal = Pediatrics | volume = 115 | issue = 2 | pages = 496–506 | date = February 2005 | pmid = 15687461 | doi = 10.1542/peds.2004-2491 | s2cid = 263051578 | doi-access = }}</ref> جيڪڏهن ماءُ جو کير پيارڻ ممڪن يا گهربل نه هجي ته بوتل ذريعي يا ته ڪڍيل ماءُ جو کير يا [[خوارڪ جو فارمولو]] ڏنو ويندو آهي. خوارڪ هڪ چوسڻ واري فطري صلاحيت سان پيدا ٿيندا آهن، جنهن جي ذريعي هو ماءُ جي ڇاتي يا بوتل جي چُچي مان کير حاصل ڪندا آهن. انهن وٽ هڪ ٻيو فطري رويو به هوندو آهي جنهن کي ''روٽنگ'' چيو ويندو آهي، جنهن ۾ هو چُچي کي ڳولڻ جي ڪوشش ڪندا آهن. ڪڏهن ڪڏهن ٻار کي کير پيارڻ لاءِ [[دائي ماءُ]] مقرر ڪئي ويندي آهي، پر ترقي يافته ملڪن ۾ اهو هاڻي تمام ناياب آهي. ننڍپڻ جي شروعاتي مرحلي ۾ مناسب خوراڪ ٻار جي واڌ ويجهه لاءِ انتهائي اهم آهي. سڄي زندگي دوران بهترين صحت، واڌ ويجهه ۽ عصبي ارتقا جا بنياد زندگيءَ جي [[پهريان 1,000 ڏينهن]] دوران رکيا ويندا آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.unicef-irc.org/article/958-the-first-1000-days-of-life-the-brains-window-of-opportunity.html|title=The first 1,000 days of life: The brain's window of opportunity|last=Innocenti|first=UNICEF Office of Research-|website=UNICEF-IRC|language=en|access-date=2019-03-28|archive-date=2019-03-28|archive-url=https://web.archive.org/web/20190328061358/https://www.unicef-irc.org/article/958-the-first-1000-days-of-life-the-brains-window-of-opportunity.html|url-status=live}}</ref> پيدائش کان ڇهن مهينن تائين ٻار کي صرف ماءُ جو کير يا ان جو مناسب متبادل ڏنو وڃي. جڏهن ٻار جي خوراڪ وڌيڪ پختي ٿيڻ لڳي ته نرم هٿ سان کائڻ واريون شيون، ميوا، ڀاڄيون ۽ ٿوري مقدار ۾ گوشت شامل ڪري سگهجي ٿو.<ref>{{cite journal|last=Wells|first=Dilys|title=Infant Feeding|journal=Nutrition & Food Science|date=January 1995|pages=42–44|doi=10.1108/00346659510078312|volume=95|issue=2}}</ref> جيئن جيئن ٻار وڏو ٿيندو آهي، تيئن [[غذائي سپليمينٽ]] به شامل ڪري سگهجن ٿا. ڪيترائي والدين تيار ٿيل [[ٻارن جي خوراڪ]] استعمال ڪندا آهن، جڏهن⁠تہ ٻيا پنهنجي گهر جي خوراڪ کي ٻار جي غذائي ضرورتن مطابق ترتيب ڏيندا آهن. هڪ سال جي عمر کان پوءِ مڪمل چرٻي وارو ڳئون جو [[کير]] استعمال ڪري سگهجي ٿو، پر گهٽ چرٻي وارو کير ٻه يا ٽي سال جي عمر کان اڳ سفارش نٿو ڪيو وڃي. کير ڇڏائڻ اهو عمل آهي جنهن ۾ ٻار جي خوراڪ مان ماءُ جو کير آهستي آهستي گهٽايو وڃي ٿو ۽ ان جي جاءِ تي ٺوس خوراڪ شامل ڪئي وڃي ٿي.<ref>{{cite book |last=Marriott and Foote |first=L.D. and K.D. |url=https://archive.org/details/encyclopediaofhu0001unse_f8u2 |title=Weaning of infants. (Review) |publisher=Academic OneFile. |year=2003 |isbn=978-1-4129-0475-9 |series=88.6 |author-link=Archives of Disease in Childhood |url-access=registration}}</ref> جيستائين ٻار بيت الخلا جي استعمال جي تربيت حاصل نٿا ڪن، تيستائين صنعتي ملڪن ۾ عام طور [[ڊائپر]] پائيندا آهن. ڊائپر کان تربيتي پتلون ڏانهن منتقلي ٻار جي ارتقا ۾ هڪ اهم مرحلو سمجهيو ويندو آهي. ٻارن کي بالغن کان وڌيڪ ننڊ جي ضرورت هوندي آهي. نون ڄاول ٻار روزانو 18 ڪلاڪن تائين به سمهي سگهن ٿا، ۽ عمر وڌڻ سان ننڊ جو وقت گهٽجندو وڃي ٿو. جيستائين ٻار هلڻ نٿا سکن، تيستائين انهن کي ٻانهن ۾ کنيو ويندو آهي، ڪپڙي يا خاص پٽين ۾ رکيو ويندو آهي يا ٻارن جي گاڏين ۾ منتقل ڪيو ويندو آهي. گهڻن صنعتي ملڪن ۾ موٽر گاڏين ۾ ٻارن لاءِ [[ٻارن جي حفاظتي سيٽ]] جو استعمال قانوني طور لازمي آهي. === عام سار سنڀال جا مسئلا === {{div col|colwidth=22em}} * [[ٻارن جو قولنج]] * [[ٻار جي جهولي]] * [[کير واري کل]] * [[ڏينهن جي سنڀال]] * [[ڊائپر ريش]] * [[خوارڪ جو مالش]] * [[حفاظتي ٽيڪاڪاري]] * [[چوسڻي]] * [[والد سان وابستگي]] * [[ٻار کي ويڙهڻ]] * [[ڏند نڪرڻ]] {{div col end}} === ڇھڻ جا فائدا === چار مهينن تائين جي خوارڪن تي ڪيل تجربن ۾ مثبت ڇھاء (جهڙوڪ پيار سان هٿ ڦيرڻ يا [[ڀاڪر]]) ۽ منفي ڇھاء (جهڙوڪ چُڀڻ، چيڀاٽڻ يا گدگدي ڪرڻ) جا اثر جاچيا ويا. جن ٻارن کي مثبت ڇھاء مليو، اهي گهٽ رنا، وڌيڪ مُرڪيا ۽ وڌيڪ آواز ڪڍيا، جڏهن⁠تہ منفي ڇھاء حاصل ڪندڙ ٻارن ۾ بعد جي زندگيءَ ۾ جذباتي ۽ رويي سان لاڳاپيل مسئلا وڌيڪ ڏٺا ويا. اهڙين ثقافتن ۾، جتي مثبت جسماني رابطي جو رواج وڌيڪ آهي، بالغن ۾ جسماني تشدد جي شرح پڻ گهٽ ڏٺي وئي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Field|first1=T.|year=2002|title=Infants' Need for Touch|journal=Human Development|volume=45|issue=2|pages=100–103|doi=10.1159/000048156|s2cid=144155181}}</ref> === ٻوليءَ جي واڌ ويجهه === [[File:A Proper Space Book for Babies (50879866102).jpg|left|thumb|هڪ خوارڪ خلائي موضوع واري ٻارن جي ڪتاب کي هٿ ۾ جهليو ويٺو آهي]] کير پياڪن جي سنڀاليندڙن کي صلاح ڏني ويندي آهي ته هو ٻار جي چهري جي اظهار تي ڌيان ڏين ۽ انهن جو عڪس واپس ڏيکارين. چهري جي اظهار جي نقل ۽ همدردي سان خوارڪ پنهنجي اثراندازي محسوس ڪندا آهن ۽ پنهنجي عملن کي بهتر سمجهڻ لڳندا آهن (ڏسو [[آئيني نيورون]]). وڌيڪ واضح چهري جا تاثرات ۽ اشارا استعمال ڪرڻ فائديمند هوندو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ اهي اظهار جا وڌيڪ صاف طريقا آهن. ٻار جي بڙبڙاهٽ کي به ورجايو وڃي. هڪ ٻئي جي آوازن جي نقل ڪندي سادا ابتدائي گفتگو جا مرحلا شروع ٿيندا آهن.<ref name="Kasten">{{cite web|title=Entwicklungspsychologische Grundlagen der frühen Kindheit und frühpädagogische Konsequenzen|url=https://www.kita-fachtexte.de/fileadmin/Redaktion/Publikationen/KiTaFT_kasten_2014.pdf|last=Hartmut Kasten|language=de|access-date=2020-12-31|archive-date=2020-12-04|archive-url=https://web.archive.org/web/20201204225924/https://www.kita-fachtexte.de/fileadmin/Redaktion/Publikationen/KiTaFT_kasten_2014.pdf|url-status=live}}</ref> کير پياڪن سان ڳالهائيندي لفظن جو صاف اچار ۽ لهجي جي موسيقيت [[آواز جي چڙهاءُ لهر|لهجي]] کي سمجهڻ ۾ مدد ڏيندي آهي، جنهن سان جملي اندر موجود الڳ لفظن کي سڃاڻڻ آسان ٿيندو آهي.<ref>{{cite journal |first1=Erik |last1=Thiessen |first2=Emily |last2=Hill |first3=Jenny |last3=Saffran |journal=Infancy |title=Infant-Directed Speech Facilitates Word Segmentation |volume=7 |issue=1 |pages=53–71 |date=January 2005 |doi=10.1207/s15327078in0701_5 |pmid=33430544}}</ref> تنهن هوندي به تمام گهڻي سادي ڪيل "[[ٻارن واري ٻولي]]" (مثال طور "توهان کي ائی/ آئوچ ٿيو؟" بدران "ڇا توهان کي تڪليف پهتي؟") استعمال ڪرڻ جي صلاح نه ڏني ويندي آهي.<ref>{{cite web|work=Gehirn&GeistSerie Kindesentwicklung No. 1 |date=February 2014 |url=https://www.spektrum.de/inhaltsverzeichnis/babys-verstehen-und-foerdern-gehirn-und-geist-serie-kindesentwicklung-nr-1/913150 |title=Püppi, muttu AA machen? |archiveurl=https://web.archive.org/web/20200202180540/https://www.spektrum.de/inhaltsverzeichnis/babys-verstehen-und-foerdern-gehirn-und-geist-serie-kindesentwicklung-nr-1/913150 |archivedate=2020-02-02 |page=63}}</ref> جيتوڻيڪ والدين شروعات ۾ ٻار جي [[بڙبڙاهٽ]] کي مڪمل طور سمجهي نٿا سگهن، پر جيڪڏهن هو ان جو بروقت جواب ڏين ته ٻولي سکڻ جو عمل تيز ٿي ويندو آهي.<ref name=":0">{{cite web|title=Parents, listen next time your baby babbles|url=https://now.uiowa.edu/2014/08/parents-listen-next-time-your-baby-babbles|date=2014-08-27|access-date=2020-12-31|archive-date=2020-11-27|archive-url=https://web.archive.org/web/20201127115705/https://now.uiowa.edu/2014/08/parents-listen-next-time-your-baby-babbles|url-status=live}}</ref> هن ڳالهه جي تصديق انهن تحقيقن مان ٿي، جن ۾ پهريان اٺ مهينن جي ٻارن سان ماءُ جي رويي جو مطالعو ڪيو ويو ۽ پوءِ جڏهن اهي ٻار 15 مهينن جا ٿيا ته سندن لفظي ذخيرو جانچيو ويو.<ref name=":1">{{citation|first1=Julie |last1=Gros-Louis |first2=Meredith J. |last2=West |first3=Andrew P. |last3=King |periodical=Infancy|title=Maternal Responsiveness and the Development of Directed Vocalizing in Social Interactions|volume=19|issue=4|at=pp.&nbsp;385–408|date=July 2014 |doi=10.1111/infa.12054 }}</ref> ٻارن جي ارتقا ۾ هڪ اهم مرحلو اهو هوندو آهي ته هو محسوس ڪرڻ شروع ڪن ٿا ته بڙبڙاهٽ ذريعي هو پنهنجي والدين تي اثر وجهي سگهن ٿا (ارادي رابطي جي ارتقا).<ref name=":1" /> والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ ۾ حصو وٺي هن عمل کي هٿي ڏئي سگهن ٿا. نتيجي ۾ ٻار وڌيڪ ڀيرا والدين سان رابطو ڪندا آهن، جنهن سان ٻوليءَ جي واڌ ويجهه وڌيڪ بهتر ٿيندي آهي.<ref name=":0" /> اڳوڻين تحقيقن مان ظاهر ٿيو آهي ته ٻار جي ڳالهائڻ جي ڪوشش وڌيڪ وڌندي آهي جيڪڏهن والدين، مثال طور، ٻار ڏانهن مرڪندا رهن يا هر ڀيري جڏهن ٻار کين ڏسي بڙبڙائي ته کيس ڇُهن. اهو پڻ فائديمند آهي ته والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ کي ڪنهن مطلب سان جوڙڻ جي ڪوشش ڪن. مثال طور، جيڪڏهن ٻار بال ڏانهن ڏسي بڙبڙائي ته کيس بال ڏئي ڇڏڻ يا ان بابت ڳالهائڻ.<ref name=":0" /> جڏهن ٻار ڪنهن شيءِ ڏانهن ڏسندي آواز ڪڍي ٿو ته ان جو جواب ڏيڻ سان ان شيءِ جو نالو سکڻ جو موقعو پيدا ٿئي ٿو. اهڙي طرح ٻار اهو به سکندا آهن ته آواز شين سان لاڳاپيل هوندا آهن.<ref name=":1" /> بهرحال ٻوليءَ جي واڌ ويجهه تڏهن ئي بهتر ٿيندي آهي جڏهن والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ جو مثبت جواب ڏين، جهڙوڪ مرڪڻ يا دلچسپي ڏيکارڻ. جيڪڏهن والدين گهڻو جواب ته ڏين پر ٻار جي اظهار سان لاڳاپيل نه هجن، ته ان سان ٻوليءَ جي ترقي نٿي ٿئي.<ref name=":1" /> ٻوليءَ جي واڌ ويجهه لاءِ نقصانڪار ڳالهه اها آهي ته ماءُ ٻار جي توجهه ان شيءِ تان هٽائي ڪنهن ٻي شيءِ ڏانهن منتقل ڪرڻ جي ڪوشش ڪري.<ref name="pmid30387273">{{cite journal | vauthors = Smith J, Levickis P, Eadie T, Bretherton L, Conway L, Goldfeld S | title = Associations between early maternal behaviours and child language at 36 months in a cohort experiencing adversity | journal = International Journal of Language & Communication Disorders | volume = 54 | issue = 1 | pages = 110–122 | date = January 2019 | pmid = 30387273 | doi = 10.1111/1460-6984.12435 | hdl = 11343/284733 | s2cid = 54389163 | hdl-access = free }}</ref> === ننڊ === {{Main|خوارڪ جي ننڊ}} [[File:Sleeping baby (6410829477).jpg|thumb|سمهيل کير پياڪ ٻار]] 2018ع ۾ ٿيل هڪ جائزي ۾ کير پياڪ ٻارن جي ننڊ بابت 146 تحقيقي مطالعا شامل ڪيا ويا. انهن مان معلوم ٿيو ته ڪيترائي عنصر ننڊ جي مدت ۽ رات جو جاڳڻ جي تعداد تي اثرانداز ٿين ٿا.<ref name=":2">{{cite journal|first1=Cláudia Castro|last1=Dias|first2=Bárbara|last2=Figueiredo|journal=Early Child Development and Care|title=Sleep-wake behaviour during the first 12 months of life and associated factors: a systematic review|at=pp.&nbsp;1–33|issn=0300-4430|date=2019-03-06|volume=190|issue=15|doi=10.1080/03004430.2019.1582034|url=https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03004430.2019.1582034|access-date=2020-11-01|hdl=1822/59691|s2cid=151246725|hdl-access=free|archive-date=2022-06-21|archive-url=https://web.archive.org/web/20220621075905/https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03004430.2019.1582034|url-status=live}}</ref> بهرحال، تحقيق مان اهو به ظاهر ٿيو آهي ته رات جو بار بار جاڳڻ [[اوچتو کير پياڪ موت سنڊروم|اوچتي کير پياڪ موت سنڊروم]] (SIDS) کان بچاءُ ۾ مددگار ٿي سگهي ٿو.<ref>{{Citation |last1=Ramirez |first1=Jan-Marino |title=Sudden Infant Death Syndrome, Sleep, and the Physiology and Pathophysiology of the Respiratory Network |date=2018 |url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK513387/ |work=SIDS Sudden Infant and Early Childhood Death: The Past, the Present and the Future |editor-last=Duncan |editor-first=Jhodie R. |access-date=2023-11-23 |place=Adelaide (AU) |publisher=University of Adelaide Press |isbn=978-1-925261-67-7 |pmid=30035952 |last2=Ramirez |first2=Sanja C. |last3=Anderson |first3=Tatiana M. |editor2-last=Byard |editor2-first=Roger W.}}</ref> کير پياڪ ٻار جي ننڊ سڌي ليڪ وانگر نه هوندي آهي، پر عمر ۽ ارتقائي مرحلن سان گڏ بدلجندي رهندي آهي.<ref>{{Cite web |url=https://publications.aap.org/pediatrics/article/142/6/e20174330/37494/Uninterrupted-Infant-Sleep-Development-and?autologincheck=redirected |title=Uninterrupted Infant Sleep, Development, and Maternal Mood |date=December 1, 2018 |access-date=2023-11-23 |website=publications.aap.org}}</ref> [[نيشنل سليپ فائونڊيشن]] عمر جي لحاظ کان ننڊ جي ڪلاڪن بابت هڪ اندازي واري سفارش پيش ڪري ٿي، جنهن موجب جيئن جيئن ٻار جي عمر وڌندي آهي، تيئن تيئن ننڊ جو مجموعي وقت گهٽجندو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last1=Hirshkowitz |first1=Max |last2=Whiton |first2=Kaitlyn |last3=Albert |first3=Steven M. |last4=Alessi |first4=Cathy |last5=Bruni |first5=Oliviero |last6=DonCarlos |first6=Lydia |last7=Hazen |first7=Nancy |last8=Herman |first8=John |last9=Adams Hillard |first9=Paula J. |last10=Katz |first10=Eliot S. |last11=Kheirandish-Gozal |first11=Leila |last12=Neubauer |first12=David N. |last13=O'Donnell |first13=Anne E. |last14=Ohayon |first14=Maurice |last15=Peever |first15=John |date=December 2015 |title=National Sleep Foundation's updated sleep duration recommendations: final report |journal=Sleep Health |volume=1 |issue=4 |pages=233–243 |doi=10.1016/j.sleh.2015.10.004 |issn=2352-7226 |pmid=29073398}}</ref> === ماءُ جي حساسيت === [[ماءُ جي حساسيت]] خوارڪ سان لاڳاپي ۽ سندس سازگار جذباتي واڌ ويجهه ۾ هڪ اهم ڪردار ادا ڪري ٿي. ان جو مطلب آهي ته ماءُ يا سنڀاليندڙ ٻار جي روين ۽ اظهار تي ڌيان ڏئي، پنهنجي ذاتي مزاج يا احساسن جي بنياد تي انهن کي غلط نه سمجهي، صورتحال مطابق فوري ردعمل ڏيکاري ۽ اهڙو جواب ڏئي جيڪو ٻار جي ظاهر ڪيل ضرورتن ۽ حالتن سان مطابقت رکي. همدردي، مناسب سمجهه ۽ بروقت جوابن جي ذريعي هڪ محفوظ [[وابستگي جو نظريو|وابستگي]] پيدا ٿيندي آهي.<ref name="KS2010">{{cite web |first=Kathrin |last=Keller-Schuhmacher |year=2010 |url=http://www.f-netz.ch/files/downloads/bdd914a66d88396709589536fbf79ede/bindung-text-mit-folien-referat-freiburg-10_11_08.pdf |title=Bindung – von der Theorie zur Praxis: worauf kommt es an? |at=Presentation at the AWO Symposium of 8 November 2010, Freiburg im Breisgau |access-date=31 December 2020 |archive-date=23 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160623122611/http://www.f-netz.ch/files/downloads/bdd914a66d88396709589536fbf79ede/bindung-text-mit-folien-referat-freiburg-10_11_08.pdf |url-status=dead }}</ref><ref name="Johnson2006">{{cite web |first=Helmut |last=Johnson |year=2006 |url=http://www.institut-johnson.de/pdf/bindungsstoerungen.pdf |title=Bindungsstörungen Material zur Systemischen Arbeit in Erziehung und Betreuung |access-date=2020-12-31 |archive-date=2011-11-20 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111120050434/http://www.institut-johnson.de/pdf/bindungsstoerungen.pdf |url-status=dead }}</ref><ref name="Kasten" /> پنهنجين بنيادي ضرورتن مطابق خوارڪ فطري طور ماءُ يا بنيادي سنڀاليندڙ جي ويجهو رهڻ جي ڪوشش ڪندا آهن، ۽ اهڙي طرح ٻنهي جي وچ ۾ وابستگي وڌيڪ مضبوط ٿيندي آهي. جڏهن ٻار ماءُ کان جدا ڪيو ويندو آهي ته هو روئڻ ۽ جسماني حرڪتن ذريعي احتجاج ظاهر ڪندو آهي. === ٻيا === [[File:Umwotsi.jpg|thumb|يوگانڊا جو هڪ خوارڪ چُلهن سان کيڏي رهيو آهي]] [[ٻار کي جسم سان کڻي هلڻ]] کير پياڪ تي سڪون بخش اثر رکي ٿو. 2013ع جي هڪ تحقيق ۾ معلوم ٿيو ته جيڪي ٻار [[جهولي]] ۾ رکيا ويا، اهي وڌيڪ رنا، وڌيڪ هٿ پير هلايا ۽ سندن [[دل جي ڌڙڪن]] وڌي وئي، جيڪا دٻاءُ جي نشاني هئي. ان جي ابتڙ، اهي ٻار جن کي سندن ماءُ کنيو ۽ هلندي ڦرندي پاڻ سان گڏ رکيو، اهي نمايان طور وڌيڪ پُرسڪون ٿي ويا. رڳو ٻانهن ۾ بيهاري رکڻ جو اثر جهولي ۾ رکڻ ۽ هلندي کڻي هلڻ جي وچ واري درجي جو هو.<ref name="pmid23602481">{{cite journal | vauthors = Esposito G, Yoshida S, Ohnishi R, Tsuneoka Y, Rostagno Mdel C, Yokota S, Okabe S, Kamiya K, Hoshino M, Shimizu M, Venuti P, Kikusui T, Kato T, Kuroda KO | title = Infant calming responses during maternal carrying in humans and mice | journal = Current Biology | volume = 23 | issue = 9 | pages = 739–45 | date = May 2013 | pmid = 23602481 | doi = 10.1016/j.cub.2013.03.041| doi-access = free | bibcode = 2013CBio...23..739E }}</ref> 1986ع ۾ ٿيل هڪ بي ترتيب ڪنٽرول ڪيل مطالعي مان اڳ ئي ظاهر ٿي چڪو هو ته ٻار کي جسم سان کڻي هلڻ (مثال طور [[ٻار کڻڻ واري پٽي]] ۾) ٻارن کي وڌيڪ مطمئن بڻائيندو آهي ۽ سندن روئڻ کي گهٽائيندو آهي.<ref>{{citation|surname1=Urs Hunziker, Ronald Barr|periodical=Pediatrics|title=Increased Carrying Reduces Infant Crying: A Randomized Controlled Trial|volume=77|issue=5|at=pp.&nbsp;641–648|issn=0031-4005|pmid=3517799|date=1986-05-01|url=https://pediatrics.aappublications.org/content/77/5/641|access-date=2020-02-02|archive-date=2020-02-02|archive-url=https://web.archive.org/web/20200202182047/https://pediatrics.aappublications.org/content/77/5/641|url-status=live}}</ref> کير پياڪن جي خوراڪ بابت، [[ماءُ جو کير پيارڻ]] سڀني وڏين ٻارڙن جي صحت سان لاڳاپيل تنظيمن طرفان سفارش ڪيل طريقو آهي.<ref name="AAP_Policy" /> ڪيترين ئي [[هوائي ڪمپني|ھوائي ڪمپنين]] ۾ ستن ڏينهن کان گهٽ عمر وارن ٻارن کي (ملڪي اڏامن لاءِ) يا چوڏهن ڏينهن کان گهٽ عمر وارن ٻارن کي (بين الاقوامي اڏامن لاءِ) جهاز ۾ سفر جي اجازت نه هوندي آهي. [[ايشيانا ايئرلائنز]] ستن ڏينهن جي عمر وارن ٻارن کي بين الاقوامي اڏامن ۾ سفر جي اجازت ڏئي ٿي. [[گروڊا انڊونيشيا]] چوڏهن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ڪنهن به ٻار کي پنهنجي اڏامن ۾ سوار ٿيڻ جي اجازت نٿي ڏئي. [[ڊيلٽا ايئر لائينز]] ستن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ٻار کي صرف ان صورت ۾ سفر جي اجازت ڏئي ٿي جڏهن والدين وٽ طبيب طرفان جاري ڪيل سفر جي منظوري وارو خط موجود هجي. [[اسڪائي ويسٽ]] اٺن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ٻار کي جهاز ۾ سوار ٿيڻ جي اجازت نٿي ڏئي.<ref>[http://www.delta.com/content/www/en_US/traveling-with-us/special-travel-needs/children.html Infant Age Restrictions] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160326172029/http://www.delta.com/content/www/en_US/traveling-with-us/special-travel-needs/children.html|date=2016-03-26}}. Delta Air Lines. Retrieved on 2013-04-27.</ref> c3yt1xooam1lpeoebyv3mdcvoix2ico 387235 387234 2026-06-21T01:37:56Z Intisar Ali 8681 387235 wikitext text/x-wiki {{Short description|انسانن جو تمام ننڍي عمر وارو اولاد}} [[File:The newborn baby in men.jpg|thumb|300x300px|هڪ نون ڄاول ٻار مرد جي هنج ۾]] {{Human growth and development}} عام اصطلاحن ۾ '''ٻار''' ('''Baby''') بالغ [[انسان|انسانن]] جي تمام ننڍي عمر واري [[اولاد]] کي چيو ويندو آهي، جڏهن ⁠تہ نئين ڄاول ٻار کي سنڌي ۾ کير پياڪ ۽ اردو ۾ شيرخوار ۽ انگريزي ۾ '''انفنٽ''' سڏيو ويندو آھي. انگريزي جو لفظ انفنٽ (''Infant'') لاطيني زبان جي لفظ انفنس (infuns) مان نڪتل آهي جنھن جي معنيٰ: "نه ڳالهائيندڙ" آھي<ref>{{cite web |title=Charlton T. Lewis, An Elementary Latin Dictionary, īnfāns |url=http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |access-date=2023-04-05 |website=perseus.tufts.edu |archive-date=2023-04-23 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230423185413/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |url-status=live}}</ref> انفنٽ ان جو هڪ رسمي يا فني مترادف آهي. اهي اصطلاح ٻين جاندارن جي [[نابالغ جاندار|جاندارن]] لاءِ پڻ استعمال ٿي سگهن ٿا. '''نئون ڄاول ٻار''' (''Newborn'') عام استعمال ۾ اهڙي ٻار کي چيو ويندو آهي جيڪو رڳو چند ڪلاڪن، ڏينهن يا هفتن جو هجي؛ جڏهن⁠تہ طبي اصطلاحن ۾ نون ڄاول ٻار يا '''نيونيٽ''' ({{etymology|la|{{wikt-lang|la|neonātus}}|نئون ڄاول}}) اهڙي خوارڪ کي چيو ويندو آهي جيڪو [[انساني پيدائش]] کان پوءِ پهرين 28 ڏينهن اندر هجي.<ref name="mwn">{{cite Merriam-Webster|neonate |access-date=2007-03-27}} {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20070311003331/http://www.m-w.com/cgi-bin/dictionary?book=Dictionary&va=neonate |date=2007-03-11 |url-status=live}}.</ref> هي اصطلاح [[وقت کان اڳ ڄاول ٻار]]، [[مڪمل مدي وارو حمل|مڪمل مدت واري ٻار]] ۽ [[مدت کان پوءِ وارو حمل|مدت کان پوءِ ڄاول ٻار]]، سڀني تي لاڳو ٿئي ٿو. حمل جي 37 هفتن کان اڳ ڄاول ٻارن کي '''وقت کان اڳ ڄاول''' (Premature) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last=Nöcker-Ribaupierre |first=Monika |date=2015-06-01 |title=Originalbeiträge. Internationale musiktherapeutische Ansätze für frühgeborene Kinder/ International Music Therapy Approaches with premature Infants |url=http://dx.doi.org/10.13109/muum.2015.36.2.106 |journal=Musiktherapeutische Umschau |volume=36 |issue=2 |pages=106–118 |doi=10.13109/muum.2015.36.2.106 |issn=0172-5505|url-access=subscription }}</ref> جيڪي ٻار 39 کان 40 هفتن جي وچ ۾ ڄمن، تن کي '''مڪمل مدت وارا''' (فل ٽرم) چيو ويندو آهي. جيڪي 41 هفتن تي ڄمن، تن کي '''دير سان مڪمل مدت وارا''' (ليٽ ٽرم) چيو ويندو آهي. ۽ جيڪي 42 هفتن کان پوءِ ڄمن، تن کي '''مدت کان پوءِ ڄاول''' (پوسٽ ٽرم) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |title=Definition of Term Pregnancy |url=https://www.acog.org/clinical/clinical-guidance/committee-opinion/articles/2013/11/definition-of-term-pregnancy |access-date=2023-12-20 |website=www.acog.org |language=en}}</ref> پيدائش کان اڳ اولاد کي [[جنين]] (fetus) چيو ويندو آهي. '''کيرپياڪ''' (Infant) جو اصطلاح عام طور هڪ سال کان گهٽ عمر وارن ٻارن لاءِ استعمال ڪيو ويندو آهي؛ البت مختلف وصفن موجب ان ۾ ٻه سال تائين جا ٻار به شامل ٿي سگهن ٿا. جڏهن انساني ٻار هلڻ سکندو آهي، تڏهن ان کي [[هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار]] (ٽاڊلر) سڏيو ويندو آهي. === اصطلاحن جو خلاصو === {| class="wikitable" style="width:100%; text-align:center; border-collapse:collapse;" |- ! style="background:#1F4E79; color:white;" | اصطلاح ! style="background:#1F4E79; color:white;" | وضاحت ! style="background:#1F4E79; color:white;" | عمر يا مرحلو |- | style="background:#EAF2F8;" | ٻار | style="background:#FDFEFE;" | انسان جي تمام ننڍي عمر واري اولاد | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان شروعاتي ننڍپڻ تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ / شيرخوار | style="background:#FDFEFE;" | اڃا ننڍي عمر وارو ٻار | style="background:#EAF2F8;" | عام طور هڪ سال کان گهٽ |- | style="background:#EAF2F8;" | نيونيٽ | style="background:#FDFEFE;" | طبي اصطلاح موجب نون ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان 28 ڏينهن تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | وقت کان اڳ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | حمل جي مقرر مدت کان اڳ ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 37 هفتن کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر حمل واري مدت تي ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 39–40 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | دير سان مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان ٿورو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 41 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | مدت کان پوءِ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان گهڻو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 42 هفتن کان پوءِ |- | style="background:#EAF2F8;" | جنين | style="background:#FDFEFE;" | پيدائش کان اڳ رحم ۾ موجود ٻار | style="background:#EAF2F8;" | ولادت کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار | style="background:#FDFEFE;" | هلڻ شروع ڪندڙ ٻار | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ کان پوءِ وارو مرحلو |} == جسماني خاصيتون == نون ڄاول ٻار جا ڪلها ۽ دڏ (hips) ويڪرا هوندا آهن، پيٽ ٿورو ٻاهر نڪتل هوندو آهي، ۽ سندس ٻانهون ۽ ٽنگون جسم جي ٻين حصن جي ڀيٽ ۾ نسبتاً ڊگهيون هونديون آهن. === مٿو === [[File:Baby Face.JPG|thumb|کاٻي پاسي|اٺ مهينن جو خوارڪ؛ هڪ عام خاصيت طور اکيون چهري جي ڀيٽ ۾ اڪثر وڏي نظر اينديون آهن.]] نون ڄاول ٻار جو مٿو جسم جي ڀيٽ ۾ تمام وڏو هوندو آهي، ۽ [[انساني کوپڙي|کوپڙي]] جو مٿيون حصو (ڪرينيئم) چهري جي مقابلي ۾ غيرمعمولي طور وڏو هوندو آهي. جتي بالغ انسان جي کوپڙي سڄي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ ستون حصو هوندي آهي، اتي نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ {{frac|1|4}} حصو هوندي آهي. مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جي مٿي جو عام گهيرو پيدائش وقت 33 کان 36 سينٽي ميٽر هوندو آهي.<ref>{{cite book |author1=Wallace, Donna K. |author2=Cartwright, Cathy C. |title=Nursing Care of the Pediatric Neurosurgery Patient |publisher=Springer |location=Berlin |year=2007 |isbn=978-3-540-29703-1 |url=https://books.google.com/books?id=G6o3uSlfRKcC&pg=PA40 |page =40}}</ref> پيدائش وقت نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جا ڪيترائي حصا اڃا مڪمل طور هڏي ۾ تبديل نه ٿيا هوندا آهن، جنهن سبب اتي نرم جايون موجود هونديون آهن، جن کي [[فونٽانيل]] (نرم کوپڙي جا حصا) چيو ويندو آهي. انهن مان ٻه سڀ کان وڏيون جايون آهن: هيرن جي شڪل وارو اڳيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي اڳئين مٿئين حصي ۾ هوندو آهي، ۽ ٽڪنڊي شڪل وارو پٺيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي پويان هوندو آهي. ٻار جي واڌ ويجهه سان گڏ اهي هڏا هڪ فطري عمل ذريعي پاڻ ۾ ملي ويندا آهن. [[نوگن (پروٽين)|نوگن]] نالي هڪ پروٽين نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جي هڏن جي جلدي گڏجڻ ۾ دير ڪرڻ جي ذميوار هوندي آهي.<ref>{{cite journal |vauthors=Warren SM, Brunet LJ, Harland RM, Economides AN, Longaker MT |author5-link=Michael Longaker | title = The BMP antagonist noggin regulates cranial suture fusion | journal = Nature | volume = 422 | issue = 6932 | pages = 625–9 | date = 2003-04-10 | pmid = 12687003 | doi = 10.1038/nature01545 | bibcode = 2003Natur.422..625W | s2cid = 4331659 | issn=0028-0836 }}</ref> [[ولادت]] دوران ۽ ڄمڻ وقت ٻار جي کوپڙي پنهنجي شڪل ۾ تبديلي آڻي [[ولادتي رستو|ولادتي رستي]] مان گذرڻ لاءِ پاڻ کي موافق بڻائي ٿي. ان سبب ڪڏهن ڪڏهن ٻار جو مٿو غيرمعمولي شڪل وارو يا ڊگهو نظر اچي سگهي ٿو. عام طور تي ڪجهه ڏينهن يا هفتن اندر مٿو پاڻمرادو پنهنجي قدرتي شڪل ڏانهن موٽي ايندو آهي. ڪڏهن ڪڏهن ڊاڪٽرن طرفان تجويز ڪيل خاص مشقون پڻ هن عمل کي تيز ڪرڻ ۾ مددگار ثابت ٿي سگهن ٿيون. === وار === [[File:Baby hairy head DSCN2483.jpg|thumb|هڪ سال جي نينگريءَ جا سنها ڀورا وار]] ڪجهه نون ڄاول ٻارن جي جسم تي تمام سنها ۽ نرم وار هوندا آهن، جن کي [[لينوگو]] چيو ويندو آهي. اهي خاص طور تي وقت کان اڳ ڄاول ٻارن جي پٺي، ڪلهن، پيشاني، ڪنن ۽ چهري تي نمايان نظر اچي سگهن ٿا. لينوگو عام طور تي ڪجهه هفتن اندر ختم ٿي ويندو آهي. ڪجهه ٻار ڄمڻ وقت مٿي تي گهڻن وارن سان پيدا ٿيندا آهن، جڏهن⁠تہ ٻيا، خاص طور تي [[ڪاڪيشي نسل]] سان تعلق رکندڙ ٻار، تمام سنها وار رکندا آهن يا مڪمل طور گنجا به ٿي سگهن ٿا. هلڪي چمڙي وارن والدين جي ٻارن ۾ اهي سنها وار سنهري رنگ جا ٿي سگهن ٿا، جيتوڻيڪ والدين پاڻ سنهري وارن وارا نه هجن. ٻار جي وارن جو رنگ ۽ بناوت وقت سان تبديل ٿي سگهي ٿي. مثال طور، ڳاڙها وار سنهري ٿي سگهن ٿا، گهنڊيدار وار سڌا ٿي سگهن ٿا، ۽ ڳاڙها، گهڻا وار بعد ۾ وڌيڪ سنها، هلڪا ۽ گهٽ گهاٽا ٿي سگهن ٿا.{{Citation needed|date=March 2022}} [[مٿي جي کل]] پڻ عارضي طور [[نيرو داغ|نيري داغن]] جو شڪار ٿي سگهي ٿي يا سُڄي سگهي ٿي، خاص طور تي انهن نون ڄاول ٻارن ۾ جن جي مٿي تي وار نه هجن. اکين جي چوڌاري وارو حصو پڻ ڪجهه وقت لاءِ ڦوڪيل يا سُڄيل نظر اچي سگهي ٿو. === ڊيگهه === [[ترقي يافته ملڪ]]ن ۾ نون ڄاول ٻار جي سراسري ڪُل جسماني ڊيگهه {{convert|35.6|–|50.8|cm|in|abbr=on}} هوندي آهي، جيتوڻيڪ وقت کان اڳ ڄاول ٻار ان کان گهڻو ننڍا به ٿي سگهن ٿا. ٻار جي ڊيگهه ماپڻ لاءِ ٻار کي سڌو ليٽايو ويندو آهي ۽ ماپ واري پٽي مٿي جي چوٽيءَ کان وٺي کڙيءَ جي هيٺئين حصي تائين ڊگهي ڪئي ويندي آهي. === وزن === ترقي يافته ملڪن ۾ مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جو سراسري [[پيدائشي وزن]] لڳ ڀڳ {{convert|3.4|kg|lb|frac=2|abbr=on}} هوندو آهي، جڏهن⁠تہ عام طور تي اهو {{convert|2.7|–|4.6|kg|lb|abbr=on}} جي وچ ۾ هوندو آهي. پيدائش کان پوءِ پهرين 5 کان 7 ڏينهن دوران مڪمل مدت واري نيونيٽ جي جسماني وزن ۾ 3 کان 7 سيڪڙو تائين گهٽتائي اچي سگهي ٿي.<ref name="Mohamed2012">{{EMedicine|article|938854|Neonatology Considerations for the Pediatric Surgeon}}</ref>{{fv|date=November 2024}} اهو گهڻو ڪري انهن رطوبتن جي جذب ٿيڻ ۽ پيشاب وسيلي خارج ٿيڻ جو نتيجو هوندو آهي جيڪي شروعات ۾ ڦڦڙن کي ڀرينديون آهن. ان سان گڏوگڏ [[ماءُ جو کير پيارڻ]] اڪثر ڪجهه ڏينهن کان پوءِ مڪمل طور اثرائتو ٿيندو آهي، جنهن سبب به وزن ۾ عارضي گهٽتائي اچي سگهي ٿي. پهرين هفتي کان پوءِ صحتمند مڪمل مدت وارن نيونيٽن جو وزن عام طور تي روزانو 10 کان 20 گرام في ڪلوگرام جي حساب سان وڌڻ گهرجي.<ref name="Mohamed2012" />{{fv|date=November 2024}} === چمڙي === [[File:HumanNewborn.JPG|thumb|کاٻي پاسي|ولادت کان ڪجهه سيڪنڊن پوءِ هڪ نون ڄاول ٻار. [[ايمنيوٽڪ رطوبت]] سندس چمڙي تي چمڪي رهي آهي ۽ [[ناف جي نالي]] اڃا ڳنڍيل آهي.]] پيدائش کان فوراً پوءِ نون ڄاول ٻار جي چمڙي جو رنگ اڪثر ڀورو يا هلڪو نيرو مائل هوندو آهي. جيئن ئي ٻار ساهه کڻڻ شروع ڪندو آهي، جيڪو عام طور هڪ يا ٻن منٽن اندر ٿيندو آهي، تيئن سندس چمڙي جو رنگ آهستي آهستي پنهنجي عام حالت ڏانهن موٽي ايندو آهي. نون ڄاول ٻار عام طور تي آلا هوندا آهن، انهن جي جسم تي رت جا نشان موجود هوندا آهن، ۽ سندن چمڙي هڪ اڇي مادي سان ڍڪيل هوندي آهي جنهن کي [[ورنڪس ڪيسيوسا]] چيو ويندو آهي. خيال ڪيو وڃي ٿو ته هي مادو هڪ [[ضد جراثيمي]] حفاظتي رڪاوٽ طور ڪم ڪندو آهي. نون ڄاول ٻار جي چمڙي تي [[منگوليائي داغ]]، مختلف ٻيا [[پيدائشي نشان]] يا چمڙي جو کلجڻ پڻ موجود ٿي سگهي ٿو، خاص طور تي هٿن يا ھٿن جي ڪارائين، پيرن يا پيرن جي جي مرن (اينڪلز) تي. === ناف جي نالي === {{Main|رحم کان ٻاهر واري زندگيءَ سان موافقت}} نئين ڄاول ٻار جي [[ناف جي نالي]] جو رنگ نيرو مائل اڇو هوندو آهي. پيدائش کان پوءِ ناف جي نالي کي عام طور ڪٽي ڇڏيو ويندو آهي، جنهن سان 1 کان 2 انچ ڊگهو ٽڪرو باقي رهجي ويندو آهي. هي ناف جو باقي رهيل ٽڪرو آهستي آهستي سڪي ويندو آهي، سُڪي سُڪي ڇُهريو ٿي ويندو آهي، رنگ ۾ ڪارو ٿيندو آهي ۽ لڳ ڀڳ ٽن هفتن اندر پاڻمرادو ڪري پوندو آهي. زخم ڀرجي وڃڻ کان پوءِ اهو حصو [[دُن]] (ناف) جي شڪل اختيار ڪري وٺندو آهي. ناف جي نالي ۾ ٽي رت واريون ناليون هونديون آهن: ٻه شريانون ۽ هڪ نس. اهي ٻئي شريانون ٻار مان رت کي ائور (پليسينٽا) ڏانهن کڻي وينديون آهن، جڏهن⁠تہ هڪ نس ائور مان رت کي واپس ٻار ڏانهن آڻيندي آهي. === جنسي عضوا === نئين ڄاول ٻار جا [[جنسي عضوا]] عام طور تي ڪجهه وڏا ۽ ڳاڙها نظر اچي سگهن ٿا. نر ٻارن ۾ [[خصين واري ٿيلهي]] (اسڪروٽم) غيرمعمولي طور وڏي ڏسڻ ۾ اچي سگهي ٿي. ڇاتيون پڻ ڪجهه ڦوڪيل يا وڏيون ٿي سگهن ٿيون، ايستائين جو نر ٻارن ۾ به. اهو ماءُ جي جسم مان منتقل ٿيندڙ قدرتي هارمونن جي اثر سبب ٿيندو آهي ۽ هڪ عارضي حالت هوندي آهي. ڇوڪرين (۽ ڪڏهن ڪڏهن ڇوڪرن ۾ به) ببن کي بونبڙين مان ٿورو کير جهڙو مادو خارج ٿي سگهي ٿو، جنهن کي ڪڏهن ڪڏهن [[جادوگرياڻيءَ جو کير ]] (وچز ملڪ) (جادوگرياڻيءَ جو کير) چيو ويندو آهي. ساڳيءَ طرح ڇوڪري ٻارن جي گرڀ نالي (ويجائنا) مان رت جهڙو يا کير جهڙو مادو به خارج ٿي سگهي ٿو. ٻنهي حالتن کي عام ۽ فطري سمجهيو ويندو آهي، ۽ وقت گذرڻ سان اهي پاڻمرادو ختم ٿي وينديون آهن. == سار سنڀال ۽ خوراڪ == {{Further|نون ڄاول ٻار جي سار سنڀال ۽ حفاظت}} {{Further|خوارڪ کي غسل ڏيڻ}} [[File:初土俵入2.gif|thumb|روئندڙ ٻار]] خوارڪ [[خوارڪ جو روئڻ|روئڻ]] ذريعي بنيادي فطري رابطي جو اظهار ڪندا آهن.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=eEsyCgAAQBAJ&q=Infants+cry+as+a+form+of+basic+instinctive+communication&pg=PT35|title=The Calm and Happy Toddler: Gentle Solutions to Tantrums, Night Waking, Potty Training and More|last=Chicot|first=Rebecca|date=2015-12-03|publisher=Random House|isbn=978-1-4735-2759-1|language=en}}</ref> روئندڙ ٻار شايد بک، تڪليف، گهڻي تحريڪ، بيزاري، ڪنهن شيءِ جي ضرورت يا اڪيلائپ جو اظهار ڪري رهيو هجي. خوارڪ [[ابتدائي مدد تي مڪمل ڀاڙيندڙ جاندار]] هوندا آهن ۽ ڊگهي عرصي تائين پنهنجي ماءُ يا ڪنهن بالغ سنڀاليندڙ تي مڪمل انحصار رکندا آهن.<ref>{{cite journal | pmc=8455097 | date=2020 | last1=Faust | first1=K. M. | last2=Carouso-Peck | first2=S. | last3=Elson | first3=M. R. | last4=Goldstein | first4=M. H. | title=The Origins of Social Knowledge in Altricial Species | journal=Annual Review of Developmental Psychology | volume=2 | issue=1 | pages=225–246 | doi=10.1146/annurev-devpsych-051820-121446 | pmid=34553142 }}</ref> [[ماءُ جو کير پيارڻ]] سڀني وڏين خوارڪ صحت تنظيمن پاران خوراڪ جو ترجيحي طريقو سمجهيو وڃي ٿو.<ref name="AAP_Policy">{{cite journal |vauthors=Gartner LM, Morton J, Lawrence RA, Naylor AJ, O'Hare D, Schanler RJ, Eidelman AI | title = Breastfeeding and the Use of Human Milk | journal = Pediatrics | volume = 115 | issue = 2 | pages = 496–506 | date = February 2005 | pmid = 15687461 | doi = 10.1542/peds.2004-2491 | s2cid = 263051578 | doi-access = }}</ref> جيڪڏهن ماءُ جو کير پيارڻ ممڪن يا گهربل نه هجي ته بوتل ذريعي يا ته ڪڍيل ماءُ جو کير يا [[خوارڪ جو فارمولو]] ڏنو ويندو آهي. خوارڪ هڪ چوسڻ واري فطري صلاحيت سان پيدا ٿيندا آهن، جنهن جي ذريعي هو ماءُ جي ڇاتي يا بوتل جي چُچي مان کير حاصل ڪندا آهن. انهن وٽ هڪ ٻيو فطري رويو به هوندو آهي جنهن کي ''روٽنگ'' چيو ويندو آهي، جنهن ۾ هو چُچي کي ڳولڻ جي ڪوشش ڪندا آهن. ڪڏهن ڪڏهن ٻار کي کير پيارڻ لاءِ [[دائي ماءُ]] مقرر ڪئي ويندي آهي، پر ترقي يافته ملڪن ۾ اهو هاڻي تمام ناياب آهي. ننڍپڻ جي شروعاتي مرحلي ۾ مناسب خوراڪ ٻار جي واڌ ويجهه لاءِ انتهائي اهم آهي. سڄي زندگي دوران بهترين صحت، واڌ ويجهه ۽ عصبي ارتقا جا بنياد زندگيءَ جي [[پهريان 1,000 ڏينهن]] دوران رکيا ويندا آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.unicef-irc.org/article/958-the-first-1000-days-of-life-the-brains-window-of-opportunity.html|title=The first 1,000 days of life: The brain's window of opportunity|last=Innocenti|first=UNICEF Office of Research-|website=UNICEF-IRC|language=en|access-date=2019-03-28|archive-date=2019-03-28|archive-url=https://web.archive.org/web/20190328061358/https://www.unicef-irc.org/article/958-the-first-1000-days-of-life-the-brains-window-of-opportunity.html|url-status=live}}</ref> پيدائش کان ڇهن مهينن تائين ٻار کي صرف ماءُ جو کير يا ان جو مناسب متبادل ڏنو وڃي. جڏهن ٻار جي خوراڪ وڌيڪ پختي ٿيڻ لڳي ته نرم هٿ سان کائڻ واريون شيون، ميوا، ڀاڄيون ۽ ٿوري مقدار ۾ گوشت شامل ڪري سگهجي ٿو.<ref>{{cite journal|last=Wells|first=Dilys|title=Infant Feeding|journal=Nutrition & Food Science|date=January 1995|pages=42–44|doi=10.1108/00346659510078312|volume=95|issue=2}}</ref> جيئن جيئن ٻار وڏو ٿيندو آهي، تيئن [[غذائي سپليمينٽ]] به شامل ڪري سگهجن ٿا. ڪيترائي والدين تيار ٿيل [[ٻارن جي خوراڪ]] استعمال ڪندا آهن، جڏهن⁠تہ ٻيا پنهنجي گهر جي خوراڪ کي ٻار جي غذائي ضرورتن مطابق ترتيب ڏيندا آهن. هڪ سال جي عمر کان پوءِ مڪمل چرٻي وارو ڳئون جو [[کير]] استعمال ڪري سگهجي ٿو، پر گهٽ چرٻي وارو کير ٻه يا ٽي سال جي عمر کان اڳ سفارش نٿو ڪيو وڃي. کير ڇڏائڻ اهو عمل آهي جنهن ۾ ٻار جي خوراڪ مان ماءُ جو کير آهستي آهستي گهٽايو وڃي ٿو ۽ ان جي جاءِ تي ٺوس خوراڪ شامل ڪئي وڃي ٿي.<ref>{{cite book |last=Marriott and Foote |first=L.D. and K.D. |url=https://archive.org/details/encyclopediaofhu0001unse_f8u2 |title=Weaning of infants. (Review) |publisher=Academic OneFile. |year=2003 |isbn=978-1-4129-0475-9 |series=88.6 |author-link=Archives of Disease in Childhood |url-access=registration}}</ref> جيستائين ٻار بيت الخلا جي استعمال جي تربيت حاصل نٿا ڪن، تيستائين صنعتي ملڪن ۾ عام طور [[ڊائپر]] پائيندا آهن. ڊائپر کان تربيتي پتلون ڏانهن منتقلي ٻار جي ارتقا ۾ هڪ اهم مرحلو سمجهيو ويندو آهي. ٻارن کي بالغن کان وڌيڪ ننڊ جي ضرورت هوندي آهي. نون ڄاول ٻار روزانو 18 ڪلاڪن تائين به سمهي سگهن ٿا، ۽ عمر وڌڻ سان ننڊ جو وقت گهٽجندو وڃي ٿو. جيستائين ٻار هلڻ نٿا سکن، تيستائين انهن کي ٻانهن ۾ کنيو ويندو آهي، ڪپڙي يا خاص پٽين ۾ رکيو ويندو آهي يا ٻارن جي گاڏين ۾ منتقل ڪيو ويندو آهي. گهڻن صنعتي ملڪن ۾ موٽر گاڏين ۾ ٻارن لاءِ [[ٻارن جي حفاظتي سيٽ]] جو استعمال قانوني طور لازمي آهي. === عام سار سنڀال جا مسئلا === {{div col|colwidth=22em}} * [[ٻارن جو قولنج]] * [[ٻار جي جهولي]] * [[کير واري کل]] * [[ڏينهن جي سنڀال]] * [[ڊائپر ريش]] * [[خوارڪ جو مالش]] * [[حفاظتي ٽيڪاڪاري]] * [[چوسڻي]] * [[والد سان وابستگي]] * [[ٻار کي ويڙهڻ]] * [[ڏند نڪرڻ]] {{div col end}} === ڇھڻ جا فائدا === چار مهينن تائين جي خوارڪن تي ڪيل تجربن ۾ مثبت ڇھاء (جهڙوڪ پيار سان هٿ ڦيرڻ يا [[ڀاڪر]]) ۽ منفي ڇھاء (جهڙوڪ چُڀڻ، چيڀاٽڻ يا گدگدي ڪرڻ) جا اثر جاچيا ويا. جن ٻارن کي مثبت ڇھاء مليو، اهي گهٽ رنا، وڌيڪ مُرڪيا ۽ وڌيڪ آواز ڪڍيا، جڏهن⁠تہ منفي ڇھاء حاصل ڪندڙ ٻارن ۾ بعد جي زندگيءَ ۾ جذباتي ۽ رويي سان لاڳاپيل مسئلا وڌيڪ ڏٺا ويا. اهڙين ثقافتن ۾، جتي مثبت جسماني رابطي جو رواج وڌيڪ آهي، بالغن ۾ جسماني تشدد جي شرح پڻ گهٽ ڏٺي وئي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Field|first1=T.|year=2002|title=Infants' Need for Touch|journal=Human Development|volume=45|issue=2|pages=100–103|doi=10.1159/000048156|s2cid=144155181}}</ref> === ٻوليءَ جي واڌ ويجهه === [[File:A Proper Space Book for Babies (50879866102).jpg|left|thumb|هڪ خوارڪ خلائي موضوع واري ٻارن جي ڪتاب کي هٿ ۾ جهليو ويٺو آهي]] کير پياڪن جي سنڀاليندڙن کي صلاح ڏني ويندي آهي ته هو ٻار جي چهري جي اظهار تي ڌيان ڏين ۽ انهن جو عڪس واپس ڏيکارين. چهري جي اظهار جي نقل ۽ همدردي سان خوارڪ پنهنجي اثراندازي محسوس ڪندا آهن ۽ پنهنجي عملن کي بهتر سمجهڻ لڳندا آهن (ڏسو [[آئيني نيورون]]). وڌيڪ واضح چهري جا تاثرات ۽ اشارا استعمال ڪرڻ فائديمند هوندو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ اهي اظهار جا وڌيڪ صاف طريقا آهن. ٻار جي بڙبڙاهٽ کي به ورجايو وڃي. هڪ ٻئي جي آوازن جي نقل ڪندي سادا ابتدائي گفتگو جا مرحلا شروع ٿيندا آهن.<ref name="Kasten">{{cite web|title=Entwicklungspsychologische Grundlagen der frühen Kindheit und frühpädagogische Konsequenzen|url=https://www.kita-fachtexte.de/fileadmin/Redaktion/Publikationen/KiTaFT_kasten_2014.pdf|last=Hartmut Kasten|language=de|access-date=2020-12-31|archive-date=2020-12-04|archive-url=https://web.archive.org/web/20201204225924/https://www.kita-fachtexte.de/fileadmin/Redaktion/Publikationen/KiTaFT_kasten_2014.pdf|url-status=live}}</ref> کير پياڪن سان ڳالهائيندي لفظن جو صاف اچار ۽ لهجي جي موسيقيت [[آواز جي چڙهاءُ لهر|لهجي]] کي سمجهڻ ۾ مدد ڏيندي آهي، جنهن سان جملي اندر موجود الڳ لفظن کي سڃاڻڻ آسان ٿيندو آهي.<ref>{{cite journal |first1=Erik |last1=Thiessen |first2=Emily |last2=Hill |first3=Jenny |last3=Saffran |journal=Infancy |title=Infant-Directed Speech Facilitates Word Segmentation |volume=7 |issue=1 |pages=53–71 |date=January 2005 |doi=10.1207/s15327078in0701_5 |pmid=33430544}}</ref> تنهن هوندي به تمام گهڻي سادي ڪيل "[[ٻارن واري ٻولي]]" (مثال طور "توهان کي ائی/ آئوچ ٿيو؟" بدران "ڇا توهان کي تڪليف پهتي؟") استعمال ڪرڻ جي صلاح نه ڏني ويندي آهي.<ref>{{cite web|work=Gehirn&GeistSerie Kindesentwicklung No. 1 |date=February 2014 |url=https://www.spektrum.de/inhaltsverzeichnis/babys-verstehen-und-foerdern-gehirn-und-geist-serie-kindesentwicklung-nr-1/913150 |title=Püppi, muttu AA machen? |archiveurl=https://web.archive.org/web/20200202180540/https://www.spektrum.de/inhaltsverzeichnis/babys-verstehen-und-foerdern-gehirn-und-geist-serie-kindesentwicklung-nr-1/913150 |archivedate=2020-02-02 |page=63}}</ref> جيتوڻيڪ والدين شروعات ۾ ٻار جي [[بڙبڙاهٽ]] کي مڪمل طور سمجهي نٿا سگهن، پر جيڪڏهن هو ان جو بروقت جواب ڏين ته ٻولي سکڻ جو عمل تيز ٿي ويندو آهي.<ref name=":0">{{cite web|title=Parents, listen next time your baby babbles|url=https://now.uiowa.edu/2014/08/parents-listen-next-time-your-baby-babbles|date=2014-08-27|access-date=2020-12-31|archive-date=2020-11-27|archive-url=https://web.archive.org/web/20201127115705/https://now.uiowa.edu/2014/08/parents-listen-next-time-your-baby-babbles|url-status=live}}</ref> هن ڳالهه جي تصديق انهن تحقيقن مان ٿي، جن ۾ پهريان اٺ مهينن جي ٻارن سان ماءُ جي رويي جو مطالعو ڪيو ويو ۽ پوءِ جڏهن اهي ٻار 15 مهينن جا ٿيا ته سندن لفظي ذخيرو جانچيو ويو.<ref name=":1">{{citation|first1=Julie |last1=Gros-Louis |first2=Meredith J. |last2=West |first3=Andrew P. |last3=King |periodical=Infancy|title=Maternal Responsiveness and the Development of Directed Vocalizing in Social Interactions|volume=19|issue=4|at=pp.&nbsp;385–408|date=July 2014 |doi=10.1111/infa.12054 }}</ref> ٻارن جي ارتقا ۾ هڪ اهم مرحلو اهو هوندو آهي ته هو محسوس ڪرڻ شروع ڪن ٿا ته بڙبڙاهٽ ذريعي هو پنهنجي والدين تي اثر وجهي سگهن ٿا (ارادي رابطي جي ارتقا).<ref name=":1" /> والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ ۾ حصو وٺي هن عمل کي هٿي ڏئي سگهن ٿا. نتيجي ۾ ٻار وڌيڪ ڀيرا والدين سان رابطو ڪندا آهن، جنهن سان ٻوليءَ جي واڌ ويجهه وڌيڪ بهتر ٿيندي آهي.<ref name=":0" /> اڳوڻين تحقيقن مان ظاهر ٿيو آهي ته ٻار جي ڳالهائڻ جي ڪوشش وڌيڪ وڌندي آهي جيڪڏهن والدين، مثال طور، ٻار ڏانهن مرڪندا رهن يا هر ڀيري جڏهن ٻار کين ڏسي بڙبڙائي ته کيس ڇُهن. اهو پڻ فائديمند آهي ته والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ کي ڪنهن مطلب سان جوڙڻ جي ڪوشش ڪن. مثال طور، جيڪڏهن ٻار بال ڏانهن ڏسي بڙبڙائي ته کيس بال ڏئي ڇڏڻ يا ان بابت ڳالهائڻ.<ref name=":0" /> جڏهن ٻار ڪنهن شيءِ ڏانهن ڏسندي آواز ڪڍي ٿو ته ان جو جواب ڏيڻ سان ان شيءِ جو نالو سکڻ جو موقعو پيدا ٿئي ٿو. اهڙي طرح ٻار اهو به سکندا آهن ته آواز شين سان لاڳاپيل هوندا آهن.<ref name=":1" /> بهرحال ٻوليءَ جي واڌ ويجهه تڏهن ئي بهتر ٿيندي آهي جڏهن والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ جو مثبت جواب ڏين، جهڙوڪ مرڪڻ يا دلچسپي ڏيکارڻ. جيڪڏهن والدين گهڻو جواب ته ڏين پر ٻار جي اظهار سان لاڳاپيل نه هجن، ته ان سان ٻوليءَ جي ترقي نٿي ٿئي.<ref name=":1" /> ٻوليءَ جي واڌ ويجهه لاءِ نقصانڪار ڳالهه اها آهي ته ماءُ ٻار جي توجهه ان شيءِ تان هٽائي ڪنهن ٻي شيءِ ڏانهن منتقل ڪرڻ جي ڪوشش ڪري.<ref name="pmid30387273">{{cite journal | vauthors = Smith J, Levickis P, Eadie T, Bretherton L, Conway L, Goldfeld S | title = Associations between early maternal behaviours and child language at 36 months in a cohort experiencing adversity | journal = International Journal of Language & Communication Disorders | volume = 54 | issue = 1 | pages = 110–122 | date = January 2019 | pmid = 30387273 | doi = 10.1111/1460-6984.12435 | hdl = 11343/284733 | s2cid = 54389163 | hdl-access = free }}</ref> === ننڊ === {{Main|خوارڪ جي ننڊ}} [[File:Sleeping baby (6410829477).jpg|thumb|سمهيل کير پياڪ ٻار]] 2018ع ۾ ٿيل هڪ جائزي ۾ کير پياڪ ٻارن جي ننڊ بابت 146 تحقيقي مطالعا شامل ڪيا ويا. انهن مان معلوم ٿيو ته ڪيترائي عنصر ننڊ جي مدت ۽ رات جو جاڳڻ جي تعداد تي اثرانداز ٿين ٿا.<ref name=":2">{{cite journal|first1=Cláudia Castro|last1=Dias|first2=Bárbara|last2=Figueiredo|journal=Early Child Development and Care|title=Sleep-wake behaviour during the first 12 months of life and associated factors: a systematic review|at=pp.&nbsp;1–33|issn=0300-4430|date=2019-03-06|volume=190|issue=15|doi=10.1080/03004430.2019.1582034|url=https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03004430.2019.1582034|access-date=2020-11-01|hdl=1822/59691|s2cid=151246725|hdl-access=free|archive-date=2022-06-21|archive-url=https://web.archive.org/web/20220621075905/https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03004430.2019.1582034|url-status=live}}</ref> بهرحال، تحقيق مان اهو به ظاهر ٿيو آهي ته رات جو بار بار جاڳڻ [[اوچتو کير پياڪ موت سنڊروم|اوچتي کير پياڪ موت سنڊروم]] (SIDS) کان بچاءُ ۾ مددگار ٿي سگهي ٿو.<ref>{{Citation |last1=Ramirez |first1=Jan-Marino |title=Sudden Infant Death Syndrome, Sleep, and the Physiology and Pathophysiology of the Respiratory Network |date=2018 |url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK513387/ |work=SIDS Sudden Infant and Early Childhood Death: The Past, the Present and the Future |editor-last=Duncan |editor-first=Jhodie R. |access-date=2023-11-23 |place=Adelaide (AU) |publisher=University of Adelaide Press |isbn=978-1-925261-67-7 |pmid=30035952 |last2=Ramirez |first2=Sanja C. |last3=Anderson |first3=Tatiana M. |editor2-last=Byard |editor2-first=Roger W.}}</ref> کير پياڪ ٻار جي ننڊ سڌي ليڪ وانگر نه هوندي آهي، پر عمر ۽ ارتقائي مرحلن سان گڏ بدلجندي رهندي آهي.<ref>{{Cite web |url=https://publications.aap.org/pediatrics/article/142/6/e20174330/37494/Uninterrupted-Infant-Sleep-Development-and?autologincheck=redirected |title=Uninterrupted Infant Sleep, Development, and Maternal Mood |date=December 1, 2018 |access-date=2023-11-23 |website=publications.aap.org}}</ref> [[نيشنل سليپ فائونڊيشن]] عمر جي لحاظ کان ننڊ جي ڪلاڪن بابت هڪ اندازي واري سفارش پيش ڪري ٿي، جنهن موجب جيئن جيئن ٻار جي عمر وڌندي آهي، تيئن تيئن ننڊ جو مجموعي وقت گهٽجندو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last1=Hirshkowitz |first1=Max |last2=Whiton |first2=Kaitlyn |last3=Albert |first3=Steven M. |last4=Alessi |first4=Cathy |last5=Bruni |first5=Oliviero |last6=DonCarlos |first6=Lydia |last7=Hazen |first7=Nancy |last8=Herman |first8=John |last9=Adams Hillard |first9=Paula J. |last10=Katz |first10=Eliot S. |last11=Kheirandish-Gozal |first11=Leila |last12=Neubauer |first12=David N. |last13=O'Donnell |first13=Anne E. |last14=Ohayon |first14=Maurice |last15=Peever |first15=John |date=December 2015 |title=National Sleep Foundation's updated sleep duration recommendations: final report |journal=Sleep Health |volume=1 |issue=4 |pages=233–243 |doi=10.1016/j.sleh.2015.10.004 |issn=2352-7226 |pmid=29073398}}</ref> === ماءُ جي حساسيت === [[ماءُ جي حساسيت]] خوارڪ سان لاڳاپي ۽ سندس سازگار جذباتي واڌ ويجهه ۾ هڪ اهم ڪردار ادا ڪري ٿي. ان جو مطلب آهي ته ماءُ يا سنڀاليندڙ ٻار جي روين ۽ اظهار تي ڌيان ڏئي، پنهنجي ذاتي مزاج يا احساسن جي بنياد تي انهن کي غلط نه سمجهي، صورتحال مطابق فوري ردعمل ڏيکاري ۽ اهڙو جواب ڏئي جيڪو ٻار جي ظاهر ڪيل ضرورتن ۽ حالتن سان مطابقت رکي. همدردي، مناسب سمجهه ۽ بروقت جوابن جي ذريعي هڪ محفوظ [[وابستگي جو نظريو|وابستگي]] پيدا ٿيندي آهي.<ref name="KS2010">{{cite web |first=Kathrin |last=Keller-Schuhmacher |year=2010 |url=http://www.f-netz.ch/files/downloads/bdd914a66d88396709589536fbf79ede/bindung-text-mit-folien-referat-freiburg-10_11_08.pdf |title=Bindung – von der Theorie zur Praxis: worauf kommt es an? |at=Presentation at the AWO Symposium of 8 November 2010, Freiburg im Breisgau |access-date=31 December 2020 |archive-date=23 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160623122611/http://www.f-netz.ch/files/downloads/bdd914a66d88396709589536fbf79ede/bindung-text-mit-folien-referat-freiburg-10_11_08.pdf |url-status=dead }}</ref><ref name="Johnson2006">{{cite web |first=Helmut |last=Johnson |year=2006 |url=http://www.institut-johnson.de/pdf/bindungsstoerungen.pdf |title=Bindungsstörungen Material zur Systemischen Arbeit in Erziehung und Betreuung |access-date=2020-12-31 |archive-date=2011-11-20 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111120050434/http://www.institut-johnson.de/pdf/bindungsstoerungen.pdf |url-status=dead }}</ref><ref name="Kasten" /> پنهنجين بنيادي ضرورتن مطابق خوارڪ فطري طور ماءُ يا بنيادي سنڀاليندڙ جي ويجهو رهڻ جي ڪوشش ڪندا آهن، ۽ اهڙي طرح ٻنهي جي وچ ۾ وابستگي وڌيڪ مضبوط ٿيندي آهي. جڏهن ٻار ماءُ کان جدا ڪيو ويندو آهي ته هو روئڻ ۽ جسماني حرڪتن ذريعي احتجاج ظاهر ڪندو آهي. === ٻيا === [[File:Umwotsi.jpg|thumb|يوگانڊا جو هڪ کير پياڪ چُلهن سان کيڏي رهيو آهي]] [[ٻار کي جسم سان کڻي هلڻ]] کير پياڪ تي سڪون بخش اثر رکي ٿو. 2013ع جي هڪ تحقيق ۾ معلوم ٿيو ته جيڪي ٻار [[جهولي]] ۾ رکيا ويا، اهي وڌيڪ رنا، وڌيڪ هٿ پير هلايا ۽ سندن [[دل جي ڌڙڪن]] وڌي وئي، جيڪا دٻاءُ جي نشاني هئي. ان جي ابتڙ، اهي ٻار جن کي سندن ماءُ کنيو ۽ هلندي ڦرندي پاڻ سان گڏ رکيو، اهي نمايان طور وڌيڪ پُرسڪون ٿي ويا. رڳو ٻانهن ۾ بيهاري رکڻ جو اثر جهولي ۾ رکڻ ۽ هلندي کڻي هلڻ جي وچ واري درجي جو هو.<ref name="pmid23602481">{{cite journal | vauthors = Esposito G, Yoshida S, Ohnishi R, Tsuneoka Y, Rostagno Mdel C, Yokota S, Okabe S, Kamiya K, Hoshino M, Shimizu M, Venuti P, Kikusui T, Kato T, Kuroda KO | title = Infant calming responses during maternal carrying in humans and mice | journal = Current Biology | volume = 23 | issue = 9 | pages = 739–45 | date = May 2013 | pmid = 23602481 | doi = 10.1016/j.cub.2013.03.041| doi-access = free | bibcode = 2013CBio...23..739E }}</ref> 1986ع ۾ ٿيل هڪ بي ترتيب ڪنٽرول ڪيل مطالعي مان اڳ ئي ظاهر ٿي چڪو هو ته ٻار کي جسم سان کڻي هلڻ (مثال طور [[ٻار کڻڻ واري پٽي]] ۾) ٻارن کي وڌيڪ مطمئن بڻائيندو آهي ۽ سندن روئڻ کي گهٽائيندو آهي.<ref>{{citation|surname1=Urs Hunziker, Ronald Barr|periodical=Pediatrics|title=Increased Carrying Reduces Infant Crying: A Randomized Controlled Trial|volume=77|issue=5|at=pp.&nbsp;641–648|issn=0031-4005|pmid=3517799|date=1986-05-01|url=https://pediatrics.aappublications.org/content/77/5/641|access-date=2020-02-02|archive-date=2020-02-02|archive-url=https://web.archive.org/web/20200202182047/https://pediatrics.aappublications.org/content/77/5/641|url-status=live}}</ref> کير پياڪن جي خوراڪ بابت، [[ماءُ جو کير پيارڻ]] سڀني وڏين ٻارڙن جي صحت سان لاڳاپيل تنظيمن طرفان سفارش ڪيل طريقو آهي.<ref name="AAP_Policy" /> ڪيترين ئي [[هوائي ڪمپني|ھوائي ڪمپنين]] ۾ ستن ڏينهن کان گهٽ عمر وارن ٻارن کي (ملڪي اڏامن لاءِ) يا چوڏهن ڏينهن کان گهٽ عمر وارن ٻارن کي (بين الاقوامي اڏامن لاءِ) جهاز ۾ سفر جي اجازت نه هوندي آهي. [[ايشيانا ايئرلائنز]] ستن ڏينهن جي عمر وارن ٻارن کي بين الاقوامي اڏامن ۾ سفر جي اجازت ڏئي ٿي. [[گروڊا انڊونيشيا]] چوڏهن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ڪنهن به ٻار کي پنهنجي اڏامن ۾ سوار ٿيڻ جي اجازت نٿي ڏئي. [[ڊيلٽا ايئر لائينز]] ستن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ٻار کي صرف ان صورت ۾ سفر جي اجازت ڏئي ٿي جڏهن والدين وٽ طبيب طرفان جاري ڪيل سفر جي منظوري وارو خط موجود هجي. [[اسڪائي ويسٽ]] اٺن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ٻار کي جهاز ۾ سوار ٿيڻ جي اجازت نٿي ڏئي.<ref>[http://www.delta.com/content/www/en_US/traveling-with-us/special-travel-needs/children.html Infant Age Restrictions] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160326172029/http://www.delta.com/content/www/en_US/traveling-with-us/special-travel-needs/children.html|date=2016-03-26}}. Delta Air Lines. Retrieved on 2013-04-27.</ref> tg9o6031ofm04fa4uuuagz0cbv5qpzc 387236 387235 2026-06-21T01:43:44Z Intisar Ali 8681 387236 wikitext text/x-wiki {{Short description|انسانن جو تمام ننڍي عمر وارو اولاد}} [[File:The newborn baby in men.jpg|thumb|300x300px|هڪ نون ڄاول ٻار مرد جي هنج ۾]] {{Human growth and development}} عام اصطلاحن ۾ '''ٻار''' ('''Baby''') بالغ [[انسان|انسانن]] جي تمام ننڍي عمر واري [[اولاد]] کي چيو ويندو آهي، جڏهن ⁠تہ نئين ڄاول ٻار کي سنڌي ۾ کير پياڪ ۽ اردو ۾ شيرخوار ۽ انگريزي ۾ '''انفنٽ''' سڏيو ويندو آھي. انگريزي جو لفظ انفنٽ (''Infant'') لاطيني زبان جي لفظ انفنس (infuns) مان نڪتل آهي جنھن جي معنيٰ: "نه ڳالهائيندڙ" آھي<ref>{{cite web |title=Charlton T. Lewis, An Elementary Latin Dictionary, īnfāns |url=http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |access-date=2023-04-05 |website=perseus.tufts.edu |archive-date=2023-04-23 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230423185413/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |url-status=live}}</ref> انفنٽ ان جو هڪ رسمي يا فني مترادف آهي. اهي اصطلاح ٻين جاندارن جي [[نابالغ جاندار|جاندارن]] لاءِ پڻ استعمال ٿي سگهن ٿا. '''نئون ڄاول ٻار''' (''Newborn'') عام استعمال ۾ اهڙي ٻار کي چيو ويندو آهي جيڪو رڳو چند ڪلاڪن، ڏينهن يا هفتن جو هجي؛ جڏهن⁠تہ طبي اصطلاحن ۾ نون ڄاول ٻار يا '''نيونيٽ''' ({{etymology|la|{{wikt-lang|la|neonātus}}|نئون ڄاول}}) اهڙي خوارڪ کي چيو ويندو آهي جيڪو [[انساني پيدائش]] کان پوءِ پهرين 28 ڏينهن اندر هجي.<ref name="mwn">{{cite Merriam-Webster|neonate |access-date=2007-03-27}} {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20070311003331/http://www.m-w.com/cgi-bin/dictionary?book=Dictionary&va=neonate |date=2007-03-11 |url-status=live}}.</ref> هي اصطلاح [[وقت کان اڳ ڄاول ٻار]]، [[مڪمل مدي وارو حمل|مڪمل مدت واري ٻار]] ۽ [[مدت کان پوءِ وارو حمل|مدت کان پوءِ ڄاول ٻار]]، سڀني تي لاڳو ٿئي ٿو. حمل جي 37 هفتن کان اڳ ڄاول ٻارن کي '''وقت کان اڳ ڄاول''' (Premature) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last=Nöcker-Ribaupierre |first=Monika |date=2015-06-01 |title=Originalbeiträge. Internationale musiktherapeutische Ansätze für frühgeborene Kinder/ International Music Therapy Approaches with premature Infants |url=http://dx.doi.org/10.13109/muum.2015.36.2.106 |journal=Musiktherapeutische Umschau |volume=36 |issue=2 |pages=106–118 |doi=10.13109/muum.2015.36.2.106 |issn=0172-5505|url-access=subscription }}</ref> جيڪي ٻار 39 کان 40 هفتن جي وچ ۾ ڄمن، تن کي '''مڪمل مدت وارا''' (فل ٽرم) چيو ويندو آهي. جيڪي 41 هفتن تي ڄمن، تن کي '''دير سان مڪمل مدت وارا''' (ليٽ ٽرم) چيو ويندو آهي. ۽ جيڪي 42 هفتن کان پوءِ ڄمن، تن کي '''مدت کان پوءِ ڄاول''' (پوسٽ ٽرم) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |title=Definition of Term Pregnancy |url=https://www.acog.org/clinical/clinical-guidance/committee-opinion/articles/2013/11/definition-of-term-pregnancy |access-date=2023-12-20 |website=www.acog.org |language=en}}</ref> پيدائش کان اڳ اولاد کي [[جنين]] (fetus) چيو ويندو آهي. '''کيرپياڪ''' (Infant) جو اصطلاح عام طور هڪ سال کان گهٽ عمر وارن ٻارن لاءِ استعمال ڪيو ويندو آهي؛ البت مختلف وصفن موجب ان ۾ ٻه سال تائين جا ٻار به شامل ٿي سگهن ٿا. جڏهن انساني ٻار هلڻ سکندو آهي، تڏهن ان کي [[هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار]] (ٽاڊلر) سڏيو ويندو آهي. === اصطلاحن جو خلاصو === {| class="wikitable" style="width:100%; text-align:center; border-collapse:collapse;" |- ! style="background:#1F4E79; color:white;" | اصطلاح ! style="background:#1F4E79; color:white;" | وضاحت ! style="background:#1F4E79; color:white;" | عمر يا مرحلو |- | style="background:#EAF2F8;" | ٻار | style="background:#FDFEFE;" | انسان جي تمام ننڍي عمر واري اولاد | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان شروعاتي ننڍپڻ تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ / شيرخوار | style="background:#FDFEFE;" | اڃا ننڍي عمر وارو ٻار | style="background:#EAF2F8;" | عام طور هڪ سال کان گهٽ |- | style="background:#EAF2F8;" | نيونيٽ | style="background:#FDFEFE;" | طبي اصطلاح موجب نون ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان 28 ڏينهن تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | وقت کان اڳ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | حمل جي مقرر مدت کان اڳ ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 37 هفتن کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر حمل واري مدت تي ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 39–40 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | دير سان مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان ٿورو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 41 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | مدت کان پوءِ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان گهڻو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 42 هفتن کان پوءِ |- | style="background:#EAF2F8;" | جنين | style="background:#FDFEFE;" | پيدائش کان اڳ رحم ۾ موجود ٻار | style="background:#EAF2F8;" | ولادت کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار | style="background:#FDFEFE;" | هلڻ شروع ڪندڙ ٻار | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ کان پوءِ وارو مرحلو |} == جسماني خاصيتون == نون ڄاول ٻار جا ڪلها ۽ دڏ (hips) ويڪرا هوندا آهن، پيٽ ٿورو ٻاهر نڪتل هوندو آهي، ۽ سندس ٻانهون ۽ ٽنگون جسم جي ٻين حصن جي ڀيٽ ۾ نسبتاً ڊگهيون هونديون آهن. === مٿو === [[File:Baby Face.JPG|thumb|کاٻي پاسي|اٺ مهينن جو خوارڪ؛ هڪ عام خاصيت طور اکيون چهري جي ڀيٽ ۾ اڪثر وڏي نظر اينديون آهن.]] نون ڄاول ٻار جو مٿو جسم جي ڀيٽ ۾ تمام وڏو هوندو آهي، ۽ [[انساني کوپڙي|کوپڙي]] جو مٿيون حصو (ڪرينيئم) چهري جي مقابلي ۾ غيرمعمولي طور وڏو هوندو آهي. جتي بالغ انسان جي کوپڙي سڄي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ ستون حصو هوندي آهي، اتي نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ {{frac|1|4}} حصو هوندي آهي. مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جي مٿي جو عام گهيرو پيدائش وقت 33 کان 36 سينٽي ميٽر هوندو آهي.<ref>{{cite book |author1=Wallace, Donna K. |author2=Cartwright, Cathy C. |title=Nursing Care of the Pediatric Neurosurgery Patient |publisher=Springer |location=Berlin |year=2007 |isbn=978-3-540-29703-1 |url=https://books.google.com/books?id=G6o3uSlfRKcC&pg=PA40 |page =40}}</ref> پيدائش وقت نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جا ڪيترائي حصا اڃا مڪمل طور هڏي ۾ تبديل نه ٿيا هوندا آهن، جنهن سبب اتي نرم جايون موجود هونديون آهن، جن کي [[فونٽانيل]] (نرم کوپڙي جا حصا) چيو ويندو آهي. انهن مان ٻه سڀ کان وڏيون جايون آهن: هيرن جي شڪل وارو اڳيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي اڳئين مٿئين حصي ۾ هوندو آهي، ۽ ٽڪنڊي شڪل وارو پٺيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي پويان هوندو آهي. ٻار جي واڌ ويجهه سان گڏ اهي هڏا هڪ فطري عمل ذريعي پاڻ ۾ ملي ويندا آهن. [[نوگن (پروٽين)|نوگن]] نالي هڪ پروٽين نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جي هڏن جي جلدي گڏجڻ ۾ دير ڪرڻ جي ذميوار هوندي آهي.<ref>{{cite journal |vauthors=Warren SM, Brunet LJ, Harland RM, Economides AN, Longaker MT |author5-link=Michael Longaker | title = The BMP antagonist noggin regulates cranial suture fusion | journal = Nature | volume = 422 | issue = 6932 | pages = 625–9 | date = 2003-04-10 | pmid = 12687003 | doi = 10.1038/nature01545 | bibcode = 2003Natur.422..625W | s2cid = 4331659 | issn=0028-0836 }}</ref> [[ولادت]] دوران ۽ ڄمڻ وقت ٻار جي کوپڙي پنهنجي شڪل ۾ تبديلي آڻي [[ولادتي رستو|ولادتي رستي]] مان گذرڻ لاءِ پاڻ کي موافق بڻائي ٿي. ان سبب ڪڏهن ڪڏهن ٻار جو مٿو غيرمعمولي شڪل وارو يا ڊگهو نظر اچي سگهي ٿو. عام طور تي ڪجهه ڏينهن يا هفتن اندر مٿو پاڻمرادو پنهنجي قدرتي شڪل ڏانهن موٽي ايندو آهي. ڪڏهن ڪڏهن ڊاڪٽرن طرفان تجويز ڪيل خاص مشقون پڻ هن عمل کي تيز ڪرڻ ۾ مددگار ثابت ٿي سگهن ٿيون. === وار === [[File:Baby hairy head DSCN2483.jpg|thumb|هڪ سال جي نينگريءَ جا سنها ڀورا وار]] ڪجهه نون ڄاول ٻارن جي جسم تي تمام سنها ۽ نرم وار هوندا آهن، جن کي [[لينوگو]] چيو ويندو آهي. اهي خاص طور تي وقت کان اڳ ڄاول ٻارن جي پٺي، ڪلهن، پيشاني، ڪنن ۽ چهري تي نمايان نظر اچي سگهن ٿا. لينوگو عام طور تي ڪجهه هفتن اندر ختم ٿي ويندو آهي. ڪجهه ٻار ڄمڻ وقت مٿي تي گهڻن وارن سان پيدا ٿيندا آهن، جڏهن⁠تہ ٻيا، خاص طور تي [[ڪاڪيشي نسل]] سان تعلق رکندڙ ٻار، تمام سنها وار رکندا آهن يا مڪمل طور گنجا به ٿي سگهن ٿا. هلڪي چمڙي وارن والدين جي ٻارن ۾ اهي سنها وار سنهري رنگ جا ٿي سگهن ٿا، جيتوڻيڪ والدين پاڻ سنهري وارن وارا نه هجن. ٻار جي وارن جو رنگ ۽ بناوت وقت سان تبديل ٿي سگهي ٿي. مثال طور، ڳاڙها وار سنهري ٿي سگهن ٿا، گهنڊيدار وار سڌا ٿي سگهن ٿا، ۽ ڳاڙها، گهڻا وار بعد ۾ وڌيڪ سنها، هلڪا ۽ گهٽ گهاٽا ٿي سگهن ٿا.{{Citation needed|date=March 2022}} [[مٿي جي کل]] پڻ عارضي طور [[نيرو داغ|نيري داغن]] جو شڪار ٿي سگهي ٿي يا سُڄي سگهي ٿي، خاص طور تي انهن نون ڄاول ٻارن ۾ جن جي مٿي تي وار نه هجن. اکين جي چوڌاري وارو حصو پڻ ڪجهه وقت لاءِ ڦوڪيل يا سُڄيل نظر اچي سگهي ٿو. === ڊيگهه === [[ترقي يافته ملڪ]]ن ۾ نون ڄاول ٻار جي سراسري ڪُل جسماني ڊيگهه {{convert|35.6|–|50.8|cm|in|abbr=on}} هوندي آهي، جيتوڻيڪ وقت کان اڳ ڄاول ٻار ان کان گهڻو ننڍا به ٿي سگهن ٿا. ٻار جي ڊيگهه ماپڻ لاءِ ٻار کي سڌو ليٽايو ويندو آهي ۽ ماپ واري پٽي مٿي جي چوٽيءَ کان وٺي کڙيءَ جي هيٺئين حصي تائين ڊگهي ڪئي ويندي آهي. === وزن === ترقي يافته ملڪن ۾ مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جو سراسري [[پيدائشي وزن]] لڳ ڀڳ {{convert|3.4|kg|lb|frac=2|abbr=on}} هوندو آهي، جڏهن⁠تہ عام طور تي اهو {{convert|2.7|–|4.6|kg|lb|abbr=on}} جي وچ ۾ هوندو آهي. پيدائش کان پوءِ پهرين 5 کان 7 ڏينهن دوران مڪمل مدت واري نيونيٽ جي جسماني وزن ۾ 3 کان 7 سيڪڙو تائين گهٽتائي اچي سگهي ٿي.<ref name="Mohamed2012">{{EMedicine|article|938854|Neonatology Considerations for the Pediatric Surgeon}}</ref>{{fv|date=November 2024}} اهو گهڻو ڪري انهن رطوبتن جي جذب ٿيڻ ۽ پيشاب وسيلي خارج ٿيڻ جو نتيجو هوندو آهي جيڪي شروعات ۾ ڦڦڙن کي ڀرينديون آهن. ان سان گڏوگڏ [[ماءُ جو کير پيارڻ]] اڪثر ڪجهه ڏينهن کان پوءِ مڪمل طور اثرائتو ٿيندو آهي، جنهن سبب به وزن ۾ عارضي گهٽتائي اچي سگهي ٿي. پهرين هفتي کان پوءِ صحتمند مڪمل مدت وارن نيونيٽن جو وزن عام طور تي روزانو 10 کان 20 گرام في ڪلوگرام جي حساب سان وڌڻ گهرجي.<ref name="Mohamed2012" />{{fv|date=November 2024}} === چمڙي === [[File:HumanNewborn.JPG|thumb|کاٻي پاسي|ولادت کان ڪجهه سيڪنڊن پوءِ هڪ نون ڄاول ٻار. [[ايمنيوٽڪ رطوبت]] سندس چمڙي تي چمڪي رهي آهي ۽ [[ناف جي نالي]] اڃا ڳنڍيل آهي.]] پيدائش کان فوراً پوءِ نون ڄاول ٻار جي چمڙي جو رنگ اڪثر ڀورو يا هلڪو نيرو مائل هوندو آهي. جيئن ئي ٻار ساهه کڻڻ شروع ڪندو آهي، جيڪو عام طور هڪ يا ٻن منٽن اندر ٿيندو آهي، تيئن سندس چمڙي جو رنگ آهستي آهستي پنهنجي عام حالت ڏانهن موٽي ايندو آهي. نون ڄاول ٻار عام طور تي آلا هوندا آهن، انهن جي جسم تي رت جا نشان موجود هوندا آهن، ۽ سندن چمڙي هڪ اڇي مادي سان ڍڪيل هوندي آهي جنهن کي [[ورنڪس ڪيسيوسا]] چيو ويندو آهي. خيال ڪيو وڃي ٿو ته هي مادو هڪ [[ضد جراثيمي]] حفاظتي رڪاوٽ طور ڪم ڪندو آهي. نون ڄاول ٻار جي چمڙي تي [[منگوليائي داغ]]، مختلف ٻيا [[پيدائشي نشان]] يا چمڙي جو کلجڻ پڻ موجود ٿي سگهي ٿو، خاص طور تي هٿن يا ھٿن جي ڪارائين، پيرن يا پيرن جي جي مرن (اينڪلز) تي. === ناف جي نالي === {{Main|رحم کان ٻاهر واري زندگيءَ سان موافقت}} نئين ڄاول ٻار جي [[ناف جي نالي]] جو رنگ نيرو مائل اڇو هوندو آهي. پيدائش کان پوءِ ناف جي نالي کي عام طور ڪٽي ڇڏيو ويندو آهي، جنهن سان 1 کان 2 انچ ڊگهو ٽڪرو باقي رهجي ويندو آهي. هي ناف جو باقي رهيل ٽڪرو آهستي آهستي سڪي ويندو آهي، سُڪي سُڪي ڇُهريو ٿي ويندو آهي، رنگ ۾ ڪارو ٿيندو آهي ۽ لڳ ڀڳ ٽن هفتن اندر پاڻمرادو ڪري پوندو آهي. زخم ڀرجي وڃڻ کان پوءِ اهو حصو [[دُن]] (ناف) جي شڪل اختيار ڪري وٺندو آهي. ناف جي نالي ۾ ٽي رت واريون ناليون هونديون آهن: ٻه شريانون ۽ هڪ نس. اهي ٻئي شريانون ٻار مان رت کي ائور (پليسينٽا) ڏانهن کڻي وينديون آهن، جڏهن⁠تہ هڪ نس ائور مان رت کي واپس ٻار ڏانهن آڻيندي آهي. === جنسي عضوا === نئين ڄاول ٻار جا [[جنسي عضوا]] عام طور تي ڪجهه وڏا ۽ ڳاڙها نظر اچي سگهن ٿا. نر ٻارن ۾ [[خصين واري ٿيلهي]] (اسڪروٽم) غيرمعمولي طور وڏي ڏسڻ ۾ اچي سگهي ٿي. ڇاتيون پڻ ڪجهه ڦوڪيل يا وڏيون ٿي سگهن ٿيون، ايستائين جو نر ٻارن ۾ به. اهو ماءُ جي جسم مان منتقل ٿيندڙ قدرتي هارمونن جي اثر سبب ٿيندو آهي ۽ هڪ عارضي حالت هوندي آهي. ڇوڪرين (۽ ڪڏهن ڪڏهن ڇوڪرن ۾ به) ببن کي بونبڙين مان ٿورو کير جهڙو مادو خارج ٿي سگهي ٿو، جنهن کي ڪڏهن ڪڏهن [[جادوگرياڻيءَ جو کير ]] (وچز ملڪ) (جادوگرياڻيءَ جو کير) چيو ويندو آهي. ساڳيءَ طرح ڇوڪري ٻارن جي گرڀ نالي (ويجائنا) مان رت جهڙو يا کير جهڙو مادو به خارج ٿي سگهي ٿو. ٻنهي حالتن کي عام ۽ فطري سمجهيو ويندو آهي، ۽ وقت گذرڻ سان اهي پاڻمرادو ختم ٿي وينديون آهن. == سار سنڀال ۽ خوراڪ == {{Further|نون ڄاول ٻار جي سار سنڀال ۽ حفاظت}} {{Further|خوارڪ کي غسل ڏيڻ}} [[File:初土俵入2.gif|thumb|روئندڙ ٻار]] خوارڪ [[خوارڪ جو روئڻ|روئڻ]] ذريعي بنيادي فطري رابطي جو اظهار ڪندا آهن.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=eEsyCgAAQBAJ&q=Infants+cry+as+a+form+of+basic+instinctive+communication&pg=PT35|title=The Calm and Happy Toddler: Gentle Solutions to Tantrums, Night Waking, Potty Training and More|last=Chicot|first=Rebecca|date=2015-12-03|publisher=Random House|isbn=978-1-4735-2759-1|language=en}}</ref> روئندڙ ٻار شايد بک، تڪليف، گهڻي تحريڪ، بيزاري، ڪنهن شيءِ جي ضرورت يا اڪيلائپ جو اظهار ڪري رهيو هجي. خوارڪ [[ابتدائي مدد تي مڪمل ڀاڙيندڙ جاندار]] هوندا آهن ۽ ڊگهي عرصي تائين پنهنجي ماءُ يا ڪنهن بالغ سنڀاليندڙ تي مڪمل انحصار رکندا آهن.<ref>{{cite journal | pmc=8455097 | date=2020 | last1=Faust | first1=K. M. | last2=Carouso-Peck | first2=S. | last3=Elson | first3=M. R. | last4=Goldstein | first4=M. H. | title=The Origins of Social Knowledge in Altricial Species | journal=Annual Review of Developmental Psychology | volume=2 | issue=1 | pages=225–246 | doi=10.1146/annurev-devpsych-051820-121446 | pmid=34553142 }}</ref> [[ماءُ جو کير پيارڻ]] سڀني وڏين خوارڪ صحت تنظيمن پاران خوراڪ جو ترجيحي طريقو سمجهيو وڃي ٿو.<ref name="AAP_Policy">{{cite journal |vauthors=Gartner LM, Morton J, Lawrence RA, Naylor AJ, O'Hare D, Schanler RJ, Eidelman AI | title = Breastfeeding and the Use of Human Milk | journal = Pediatrics | volume = 115 | issue = 2 | pages = 496–506 | date = February 2005 | pmid = 15687461 | doi = 10.1542/peds.2004-2491 | s2cid = 263051578 | doi-access = }}</ref> جيڪڏهن ماءُ جو کير پيارڻ ممڪن يا گهربل نه هجي ته بوتل ذريعي يا ته ڪڍيل ماءُ جو کير يا [[خوارڪ جو فارمولو]] ڏنو ويندو آهي. خوارڪ هڪ چوسڻ واري فطري صلاحيت سان پيدا ٿيندا آهن، جنهن جي ذريعي هو ماءُ جي ڇاتي يا بوتل جي چُچي مان کير حاصل ڪندا آهن. انهن وٽ هڪ ٻيو فطري رويو به هوندو آهي جنهن کي ''روٽنگ'' چيو ويندو آهي، جنهن ۾ هو چُچي کي ڳولڻ جي ڪوشش ڪندا آهن. ڪڏهن ڪڏهن ٻار کي کير پيارڻ لاءِ [[دائي ماءُ]] مقرر ڪئي ويندي آهي، پر ترقي يافته ملڪن ۾ اهو هاڻي تمام ناياب آهي. ننڍپڻ جي شروعاتي مرحلي ۾ مناسب خوراڪ ٻار جي واڌ ويجهه لاءِ انتهائي اهم آهي. سڄي زندگي دوران بهترين صحت، واڌ ويجهه ۽ عصبي ارتقا جا بنياد زندگيءَ جي [[پهريان 1,000 ڏينهن]] دوران رکيا ويندا آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.unicef-irc.org/article/958-the-first-1000-days-of-life-the-brains-window-of-opportunity.html|title=The first 1,000 days of life: The brain's window of opportunity|last=Innocenti|first=UNICEF Office of Research-|website=UNICEF-IRC|language=en|access-date=2019-03-28|archive-date=2019-03-28|archive-url=https://web.archive.org/web/20190328061358/https://www.unicef-irc.org/article/958-the-first-1000-days-of-life-the-brains-window-of-opportunity.html|url-status=live}}</ref> پيدائش کان ڇهن مهينن تائين ٻار کي صرف ماءُ جو کير يا ان جو مناسب متبادل ڏنو وڃي. جڏهن ٻار جي خوراڪ وڌيڪ پختي ٿيڻ لڳي ته نرم هٿ سان کائڻ واريون شيون، ميوا، ڀاڄيون ۽ ٿوري مقدار ۾ گوشت شامل ڪري سگهجي ٿو.<ref>{{cite journal|last=Wells|first=Dilys|title=Infant Feeding|journal=Nutrition & Food Science|date=January 1995|pages=42–44|doi=10.1108/00346659510078312|volume=95|issue=2}}</ref> جيئن جيئن ٻار وڏو ٿيندو آهي، تيئن [[غذائي سپليمينٽ]] به شامل ڪري سگهجن ٿا. ڪيترائي والدين تيار ٿيل [[ٻارن جي خوراڪ]] استعمال ڪندا آهن، جڏهن⁠تہ ٻيا پنهنجي گهر جي خوراڪ کي ٻار جي غذائي ضرورتن مطابق ترتيب ڏيندا آهن. هڪ سال جي عمر کان پوءِ مڪمل چرٻي وارو ڳئون جو [[کير]] استعمال ڪري سگهجي ٿو، پر گهٽ چرٻي وارو کير ٻه يا ٽي سال جي عمر کان اڳ سفارش نٿو ڪيو وڃي. کير ڇڏائڻ اهو عمل آهي جنهن ۾ ٻار جي خوراڪ مان ماءُ جو کير آهستي آهستي گهٽايو وڃي ٿو ۽ ان جي جاءِ تي ٺوس خوراڪ شامل ڪئي وڃي ٿي.<ref>{{cite book |last=Marriott and Foote |first=L.D. and K.D. |url=https://archive.org/details/encyclopediaofhu0001unse_f8u2 |title=Weaning of infants. (Review) |publisher=Academic OneFile. |year=2003 |isbn=978-1-4129-0475-9 |series=88.6 |author-link=Archives of Disease in Childhood |url-access=registration}}</ref> جيستائين ٻار بيت الخلا جي استعمال جي تربيت حاصل نٿا ڪن، تيستائين صنعتي ملڪن ۾ عام طور [[ڊائپر]] پائيندا آهن. ڊائپر کان تربيتي پتلون ڏانهن منتقلي ٻار جي ارتقا ۾ هڪ اهم مرحلو سمجهيو ويندو آهي. ٻارن کي بالغن کان وڌيڪ ننڊ جي ضرورت هوندي آهي. نون ڄاول ٻار روزانو 18 ڪلاڪن تائين به سمهي سگهن ٿا، ۽ عمر وڌڻ سان ننڊ جو وقت گهٽجندو وڃي ٿو. جيستائين ٻار هلڻ نٿا سکن، تيستائين انهن کي ٻانهن ۾ کنيو ويندو آهي، ڪپڙي يا خاص پٽين ۾ رکيو ويندو آهي يا ٻارن جي گاڏين ۾ منتقل ڪيو ويندو آهي. گهڻن صنعتي ملڪن ۾ موٽر گاڏين ۾ ٻارن لاءِ [[ٻارن جي حفاظتي سيٽ]] جو استعمال قانوني طور لازمي آهي. === عام سار سنڀال جا مسئلا === {{div col|colwidth=22em}} * [[ٻارن جو قولنج]] * [[ٻار جي جهولي]] * [[کير واري کل]] * [[ڏينهن جي سنڀال]] * [[ڊائپر ريش]] * [[خوارڪ جو مالش]] * [[حفاظتي ٽيڪاڪاري]] * [[چوسڻي]] * [[والد سان وابستگي]] * [[ٻار کي ويڙهڻ]] * [[ڏند نڪرڻ]] {{div col end}} === ڇھڻ جا فائدا === چار مهينن تائين جي خوارڪن تي ڪيل تجربن ۾ مثبت ڇھاء (جهڙوڪ پيار سان هٿ ڦيرڻ يا [[ڀاڪر]]) ۽ منفي ڇھاء (جهڙوڪ چُڀڻ، چيڀاٽڻ يا گدگدي ڪرڻ) جا اثر جاچيا ويا. جن ٻارن کي مثبت ڇھاء مليو، اهي گهٽ رنا، وڌيڪ مُرڪيا ۽ وڌيڪ آواز ڪڍيا، جڏهن⁠تہ منفي ڇھاء حاصل ڪندڙ ٻارن ۾ بعد جي زندگيءَ ۾ جذباتي ۽ رويي سان لاڳاپيل مسئلا وڌيڪ ڏٺا ويا. اهڙين ثقافتن ۾، جتي مثبت جسماني رابطي جو رواج وڌيڪ آهي، بالغن ۾ جسماني تشدد جي شرح پڻ گهٽ ڏٺي وئي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Field|first1=T.|year=2002|title=Infants' Need for Touch|journal=Human Development|volume=45|issue=2|pages=100–103|doi=10.1159/000048156|s2cid=144155181}}</ref> === ٻوليءَ جي واڌ ويجهه === [[File:A Proper Space Book for Babies (50879866102).jpg|left|thumb|هڪ خوارڪ خلائي موضوع واري ٻارن جي ڪتاب کي هٿ ۾ جهليو ويٺو آهي]] کير پياڪن جي سنڀاليندڙن کي صلاح ڏني ويندي آهي ته هو ٻار جي چهري جي اظهار تي ڌيان ڏين ۽ انهن جو عڪس واپس ڏيکارين. چهري جي اظهار جي نقل ۽ همدردي سان خوارڪ پنهنجي اثراندازي محسوس ڪندا آهن ۽ پنهنجي عملن کي بهتر سمجهڻ لڳندا آهن (ڏسو [[آئيني نيورون]]). وڌيڪ واضح چهري جا تاثرات ۽ اشارا استعمال ڪرڻ فائديمند هوندو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ اهي اظهار جا وڌيڪ صاف طريقا آهن. ٻار جي بڙبڙاهٽ کي به ورجايو وڃي. هڪ ٻئي جي آوازن جي نقل ڪندي سادا ابتدائي گفتگو جا مرحلا شروع ٿيندا آهن.<ref name="Kasten">{{cite web|title=Entwicklungspsychologische Grundlagen der frühen Kindheit und frühpädagogische Konsequenzen|url=https://www.kita-fachtexte.de/fileadmin/Redaktion/Publikationen/KiTaFT_kasten_2014.pdf|last=Hartmut Kasten|language=de|access-date=2020-12-31|archive-date=2020-12-04|archive-url=https://web.archive.org/web/20201204225924/https://www.kita-fachtexte.de/fileadmin/Redaktion/Publikationen/KiTaFT_kasten_2014.pdf|url-status=live}}</ref> کير پياڪن سان ڳالهائيندي لفظن جو صاف اچار ۽ لهجي جي موسيقيت [[آواز جي چڙهاءُ لهر|لهجي]] کي سمجهڻ ۾ مدد ڏيندي آهي، جنهن سان جملي اندر موجود الڳ لفظن کي سڃاڻڻ آسان ٿيندو آهي.<ref>{{cite journal |first1=Erik |last1=Thiessen |first2=Emily |last2=Hill |first3=Jenny |last3=Saffran |journal=Infancy |title=Infant-Directed Speech Facilitates Word Segmentation |volume=7 |issue=1 |pages=53–71 |date=January 2005 |doi=10.1207/s15327078in0701_5 |pmid=33430544}}</ref> تنهن هوندي به تمام گهڻي سادي ڪيل "[[ٻارن واري ٻولي]]" (مثال طور "توهان کي ائی/ آئوچ ٿيو؟" بدران "ڇا توهان کي تڪليف پهتي؟") استعمال ڪرڻ جي صلاح نه ڏني ويندي آهي.<ref>{{cite web|work=Gehirn&GeistSerie Kindesentwicklung No. 1 |date=February 2014 |url=https://www.spektrum.de/inhaltsverzeichnis/babys-verstehen-und-foerdern-gehirn-und-geist-serie-kindesentwicklung-nr-1/913150 |title=Püppi, muttu AA machen? |archiveurl=https://web.archive.org/web/20200202180540/https://www.spektrum.de/inhaltsverzeichnis/babys-verstehen-und-foerdern-gehirn-und-geist-serie-kindesentwicklung-nr-1/913150 |archivedate=2020-02-02 |page=63}}</ref> جيتوڻيڪ والدين شروعات ۾ ٻار جي [[بڙبڙاهٽ]] کي مڪمل طور سمجهي نٿا سگهن، پر جيڪڏهن هو ان جو بروقت جواب ڏين ته ٻولي سکڻ جو عمل تيز ٿي ويندو آهي.<ref name=":0">{{cite web|title=Parents, listen next time your baby babbles|url=https://now.uiowa.edu/2014/08/parents-listen-next-time-your-baby-babbles|date=2014-08-27|access-date=2020-12-31|archive-date=2020-11-27|archive-url=https://web.archive.org/web/20201127115705/https://now.uiowa.edu/2014/08/parents-listen-next-time-your-baby-babbles|url-status=live}}</ref> هن ڳالهه جي تصديق انهن تحقيقن مان ٿي، جن ۾ پهريان اٺ مهينن جي ٻارن سان ماءُ جي رويي جو مطالعو ڪيو ويو ۽ پوءِ جڏهن اهي ٻار 15 مهينن جا ٿيا ته سندن لفظي ذخيرو جانچيو ويو.<ref name=":1">{{citation|first1=Julie |last1=Gros-Louis |first2=Meredith J. |last2=West |first3=Andrew P. |last3=King |periodical=Infancy|title=Maternal Responsiveness and the Development of Directed Vocalizing in Social Interactions|volume=19|issue=4|at=pp.&nbsp;385–408|date=July 2014 |doi=10.1111/infa.12054 }}</ref> ٻارن جي ارتقا ۾ هڪ اهم مرحلو اهو هوندو آهي ته هو محسوس ڪرڻ شروع ڪن ٿا ته بڙبڙاهٽ ذريعي هو پنهنجي والدين تي اثر وجهي سگهن ٿا (ارادي رابطي جي ارتقا).<ref name=":1" /> والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ ۾ حصو وٺي هن عمل کي هٿي ڏئي سگهن ٿا. نتيجي ۾ ٻار وڌيڪ ڀيرا والدين سان رابطو ڪندا آهن، جنهن سان ٻوليءَ جي واڌ ويجهه وڌيڪ بهتر ٿيندي آهي.<ref name=":0" /> اڳوڻين تحقيقن مان ظاهر ٿيو آهي ته ٻار جي ڳالهائڻ جي ڪوشش وڌيڪ وڌندي آهي جيڪڏهن والدين، مثال طور، ٻار ڏانهن مرڪندا رهن يا هر ڀيري جڏهن ٻار کين ڏسي بڙبڙائي ته کيس ڇُهن. اهو پڻ فائديمند آهي ته والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ کي ڪنهن مطلب سان جوڙڻ جي ڪوشش ڪن. مثال طور، جيڪڏهن ٻار بال ڏانهن ڏسي بڙبڙائي ته کيس بال ڏئي ڇڏڻ يا ان بابت ڳالهائڻ.<ref name=":0" /> جڏهن ٻار ڪنهن شيءِ ڏانهن ڏسندي آواز ڪڍي ٿو ته ان جو جواب ڏيڻ سان ان شيءِ جو نالو سکڻ جو موقعو پيدا ٿئي ٿو. اهڙي طرح ٻار اهو به سکندا آهن ته آواز شين سان لاڳاپيل هوندا آهن.<ref name=":1" /> بهرحال ٻوليءَ جي واڌ ويجهه تڏهن ئي بهتر ٿيندي آهي جڏهن والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ جو مثبت جواب ڏين، جهڙوڪ مرڪڻ يا دلچسپي ڏيکارڻ. جيڪڏهن والدين گهڻو جواب ته ڏين پر ٻار جي اظهار سان لاڳاپيل نه هجن، ته ان سان ٻوليءَ جي ترقي نٿي ٿئي.<ref name=":1" /> ٻوليءَ جي واڌ ويجهه لاءِ نقصانڪار ڳالهه اها آهي ته ماءُ ٻار جي توجهه ان شيءِ تان هٽائي ڪنهن ٻي شيءِ ڏانهن منتقل ڪرڻ جي ڪوشش ڪري.<ref name="pmid30387273">{{cite journal | vauthors = Smith J, Levickis P, Eadie T, Bretherton L, Conway L, Goldfeld S | title = Associations between early maternal behaviours and child language at 36 months in a cohort experiencing adversity | journal = International Journal of Language & Communication Disorders | volume = 54 | issue = 1 | pages = 110–122 | date = January 2019 | pmid = 30387273 | doi = 10.1111/1460-6984.12435 | hdl = 11343/284733 | s2cid = 54389163 | hdl-access = free }}</ref> === ننڊ === {{Main|خوارڪ جي ننڊ}} [[File:Sleeping baby (6410829477).jpg|thumb|سمهيل کير پياڪ ٻار]] 2018ع ۾ ٿيل هڪ جائزي ۾ کير پياڪ ٻارن جي ننڊ بابت 146 تحقيقي مطالعا شامل ڪيا ويا. انهن مان معلوم ٿيو ته ڪيترائي عنصر ننڊ جي مدت ۽ رات جو جاڳڻ جي تعداد تي اثرانداز ٿين ٿا.<ref name=":2">{{cite journal|first1=Cláudia Castro|last1=Dias|first2=Bárbara|last2=Figueiredo|journal=Early Child Development and Care|title=Sleep-wake behaviour during the first 12 months of life and associated factors: a systematic review|at=pp.&nbsp;1–33|issn=0300-4430|date=2019-03-06|volume=190|issue=15|doi=10.1080/03004430.2019.1582034|url=https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03004430.2019.1582034|access-date=2020-11-01|hdl=1822/59691|s2cid=151246725|hdl-access=free|archive-date=2022-06-21|archive-url=https://web.archive.org/web/20220621075905/https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03004430.2019.1582034|url-status=live}}</ref> بهرحال، تحقيق مان اهو به ظاهر ٿيو آهي ته رات جو بار بار جاڳڻ [[اوچتو کير پياڪ موت سنڊروم|اوچتي کير پياڪ موت سنڊروم]] (SIDS) کان بچاءُ ۾ مددگار ٿي سگهي ٿو.<ref>{{Citation |last1=Ramirez |first1=Jan-Marino |title=Sudden Infant Death Syndrome, Sleep, and the Physiology and Pathophysiology of the Respiratory Network |date=2018 |url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK513387/ |work=SIDS Sudden Infant and Early Childhood Death: The Past, the Present and the Future |editor-last=Duncan |editor-first=Jhodie R. |access-date=2023-11-23 |place=Adelaide (AU) |publisher=University of Adelaide Press |isbn=978-1-925261-67-7 |pmid=30035952 |last2=Ramirez |first2=Sanja C. |last3=Anderson |first3=Tatiana M. |editor2-last=Byard |editor2-first=Roger W.}}</ref> کير پياڪ ٻار جي ننڊ سڌي ليڪ وانگر نه هوندي آهي، پر عمر ۽ ارتقائي مرحلن سان گڏ بدلجندي رهندي آهي.<ref>{{Cite web |url=https://publications.aap.org/pediatrics/article/142/6/e20174330/37494/Uninterrupted-Infant-Sleep-Development-and?autologincheck=redirected |title=Uninterrupted Infant Sleep, Development, and Maternal Mood |date=December 1, 2018 |access-date=2023-11-23 |website=publications.aap.org}}</ref> [[نيشنل سليپ فائونڊيشن]] عمر جي لحاظ کان ننڊ جي ڪلاڪن بابت هڪ اندازي واري سفارش پيش ڪري ٿي، جنهن موجب جيئن جيئن ٻار جي عمر وڌندي آهي، تيئن تيئن ننڊ جو مجموعي وقت گهٽجندو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last1=Hirshkowitz |first1=Max |last2=Whiton |first2=Kaitlyn |last3=Albert |first3=Steven M. |last4=Alessi |first4=Cathy |last5=Bruni |first5=Oliviero |last6=DonCarlos |first6=Lydia |last7=Hazen |first7=Nancy |last8=Herman |first8=John |last9=Adams Hillard |first9=Paula J. |last10=Katz |first10=Eliot S. |last11=Kheirandish-Gozal |first11=Leila |last12=Neubauer |first12=David N. |last13=O'Donnell |first13=Anne E. |last14=Ohayon |first14=Maurice |last15=Peever |first15=John |date=December 2015 |title=National Sleep Foundation's updated sleep duration recommendations: final report |journal=Sleep Health |volume=1 |issue=4 |pages=233–243 |doi=10.1016/j.sleh.2015.10.004 |issn=2352-7226 |pmid=29073398}}</ref> === ماءُ جي حساسيت === [[ماءُ جي حساسيت]] خوارڪ سان لاڳاپي ۽ سندس سازگار جذباتي واڌ ويجهه ۾ هڪ اهم ڪردار ادا ڪري ٿي. ان جو مطلب آهي ته ماءُ يا سنڀاليندڙ ٻار جي روين ۽ اظهار تي ڌيان ڏئي، پنهنجي ذاتي مزاج يا احساسن جي بنياد تي انهن کي غلط نه سمجهي، صورتحال مطابق فوري ردعمل ڏيکاري ۽ اهڙو جواب ڏئي جيڪو ٻار جي ظاهر ڪيل ضرورتن ۽ حالتن سان مطابقت رکي. همدردي، مناسب سمجهه ۽ بروقت جوابن جي ذريعي هڪ محفوظ [[وابستگي جو نظريو|وابستگي]] پيدا ٿيندي آهي.<ref name="KS2010">{{cite web |first=Kathrin |last=Keller-Schuhmacher |year=2010 |url=http://www.f-netz.ch/files/downloads/bdd914a66d88396709589536fbf79ede/bindung-text-mit-folien-referat-freiburg-10_11_08.pdf |title=Bindung – von der Theorie zur Praxis: worauf kommt es an? |at=Presentation at the AWO Symposium of 8 November 2010, Freiburg im Breisgau |access-date=31 December 2020 |archive-date=23 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160623122611/http://www.f-netz.ch/files/downloads/bdd914a66d88396709589536fbf79ede/bindung-text-mit-folien-referat-freiburg-10_11_08.pdf |url-status=dead }}</ref><ref name="Johnson2006">{{cite web |first=Helmut |last=Johnson |year=2006 |url=http://www.institut-johnson.de/pdf/bindungsstoerungen.pdf |title=Bindungsstörungen Material zur Systemischen Arbeit in Erziehung und Betreuung |access-date=2020-12-31 |archive-date=2011-11-20 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111120050434/http://www.institut-johnson.de/pdf/bindungsstoerungen.pdf |url-status=dead }}</ref><ref name="Kasten" /> پنهنجين بنيادي ضرورتن مطابق خوارڪ فطري طور ماءُ يا بنيادي سنڀاليندڙ جي ويجهو رهڻ جي ڪوشش ڪندا آهن، ۽ اهڙي طرح ٻنهي جي وچ ۾ وابستگي وڌيڪ مضبوط ٿيندي آهي. جڏهن ٻار ماءُ کان جدا ڪيو ويندو آهي ته هو روئڻ ۽ جسماني حرڪتن ذريعي احتجاج ظاهر ڪندو آهي. === ٻيا === [[File:Umwotsi.jpg|thumb|يوگانڊا جو هڪ کير پياڪ چُلهن سان کيڏي رهيو آهي]] [[ٻار کي جسم سان کڻي هلڻ]] کير پياڪ تي سڪون بخش اثر رکي ٿو. 2013ع جي هڪ تحقيق ۾ معلوم ٿيو ته جيڪي ٻار [[جهولي]] ۾ رکيا ويا، اهي وڌيڪ رنا، وڌيڪ هٿ پير هلايا ۽ سندن [[دل جي ڌڙڪن]] وڌي وئي، جيڪا دٻاءُ جي نشاني هئي. ان جي ابتڙ، اهي ٻار جن کي سندن ماءُ کنيو ۽ هلندي ڦرندي پاڻ سان گڏ رکيو، اهي نمايان طور وڌيڪ پُرسڪون ٿي ويا. رڳو ٻانهن ۾ بيهاري رکڻ جو اثر جهولي ۾ رکڻ ۽ هلندي کڻي هلڻ جي وچ واري درجي جو هو.<ref name="pmid23602481">{{cite journal | vauthors = Esposito G, Yoshida S, Ohnishi R, Tsuneoka Y, Rostagno Mdel C, Yokota S, Okabe S, Kamiya K, Hoshino M, Shimizu M, Venuti P, Kikusui T, Kato T, Kuroda KO | title = Infant calming responses during maternal carrying in humans and mice | journal = Current Biology | volume = 23 | issue = 9 | pages = 739–45 | date = May 2013 | pmid = 23602481 | doi = 10.1016/j.cub.2013.03.041| doi-access = free | bibcode = 2013CBio...23..739E }}</ref> 1986ع ۾ ٿيل هڪ بي ترتيب ڪنٽرول ڪيل مطالعي مان اڳ ئي ظاهر ٿي چڪو هو ته ٻار کي جسم سان کڻي هلڻ (مثال طور [[ٻار کڻڻ واري پٽي]] ۾) ٻارن کي وڌيڪ مطمئن بڻائيندو آهي ۽ سندن روئڻ کي گهٽائيندو آهي.<ref>{{citation|surname1=Urs Hunziker, Ronald Barr|periodical=Pediatrics|title=Increased Carrying Reduces Infant Crying: A Randomized Controlled Trial|volume=77|issue=5|at=pp.&nbsp;641–648|issn=0031-4005|pmid=3517799|date=1986-05-01|url=https://pediatrics.aappublications.org/content/77/5/641|access-date=2020-02-02|archive-date=2020-02-02|archive-url=https://web.archive.org/web/20200202182047/https://pediatrics.aappublications.org/content/77/5/641|url-status=live}}</ref> کير پياڪن جي خوراڪ بابت، [[ماءُ جو کير پيارڻ]] سڀني وڏين ٻارڙن جي صحت سان لاڳاپيل تنظيمن طرفان سفارش ڪيل طريقو آهي.<ref name="AAP_Policy" /> ڪيترين ئي [[هوائي ڪمپني|ھوائي ڪمپنين]] ۾ ستن ڏينهن کان گهٽ عمر وارن ٻارن کي (ملڪي اڏامن لاءِ) يا چوڏهن ڏينهن کان گهٽ عمر وارن ٻارن کي (بين الاقوامي اڏامن لاءِ) جهاز ۾ سفر جي اجازت نه هوندي آهي. [[ايشيانا ايئرلائنز]] ستن ڏينهن جي عمر وارن ٻارن کي بين الاقوامي اڏامن ۾ سفر جي اجازت ڏئي ٿي. [[گروڊا انڊونيشيا]] چوڏهن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ڪنهن به ٻار کي پنهنجي اڏامن ۾ سوار ٿيڻ جي اجازت نٿي ڏئي. [[ڊيلٽا ايئر لائينز]] ستن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ٻار کي صرف ان صورت ۾ سفر جي اجازت ڏئي ٿي جڏهن والدين وٽ طبيب طرفان جاري ڪيل سفر جي منظوري وارو خط موجود هجي. [[اسڪائي ويسٽ]] اٺن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ٻار کي جهاز ۾ سوار ٿيڻ جي اجازت نٿي ڏئي.<ref>[http://www.delta.com/content/www/en_US/traveling-with-us/special-travel-needs/children.html Infant Age Restrictions] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160326172029/http://www.delta.com/content/www/en_US/traveling-with-us/special-travel-needs/children.html|date=2016-03-26}}. Delta Air Lines. Retrieved on 2013-04-27.</ref> == رويو == === جذباتي ارتقا === [[File:Being a twin means you always have a pillow or blanket handy.jpg|thumb|222x222px|اٺ مهينن جون [[غير هڪجهڙيون جڙواڻيون]] ڀينرون]] وابستگي جو نظريو بنيادي طور هڪ [[ارتقائي موافقت|ارتقائي]] ۽ [[حيواني رويي جي سائنس|حيواني روين]] تي ٻڌل نظريو آهي، جنهن موجب خوارڪ يا ٻار خطري، خوف يا پريشاني جي حالتن ۾ بقا جي مقصد لاءِ ڪنهن مخصوص سنڀاليندڙ شخص جي ''ويجهڙائي ڳوليندو'' آهي.<ref name="Tronick et al.">{{cite journal|doi=10.1037/0012-1649.28.4.568|title=The Efe forager infant and toddler's pattern of social relationships: Multiple and simultaneous|year=1992|last1=Tronick|first1=Edward Z.|last2=Morelli|first2=Gilda A.|last3=Ivey|first3=Paula K.|journal=Developmental Psychology|volume=28|issue=4|pages=568–577 }}</ref> وابستگي جي ٺهڻ کي ٻار جي ان صلاحيت جو بنياد سمجهيو ويندو آهي، جنهن جي ذريعي هو سڄي زندگي مختلف لاڳاپا قائم ۽ برقرار رکندو آهي. وابستگي، محبت يا پيار جي برابر ناهي، جيتوڻيڪ گهڻو ڪري اهي گڏ موجود هوندا آهن. وابستگي ۽ وابستگي سان لاڳاپيل [[رويو]] عام طور ڇهن مهينن کان ٽن سالن جي عمر جي وچ ۾ ترقي ڪندا آهن. کير پياڪ ٻار انهن بالغن سان [[ٻارن ۾ وابستگي|وابستگي]] پيدا ڪندا آهن جيڪي سندن سماجي رابطن ۾ حساس، جواب ڏيندڙ ۽ مسلسل سنڀاليندڙ طور موجود رهن. والدين جي ردعمل جي نتيجي ۾ وابستگي جا مختلف نمونا ٺهن ٿا، جيڪي پوءِ ''اندروني ڪم ڪندڙ نمونا'' (Internal Working Models) پيدا ڪن ٿا. اهي نمونا فرد جي مستقبل جي لاڳاپن ۾ احساسن، خيالن ۽ اميدن جي رهنمائي ڪندا آهن.<ref name="Bretherton">Bretherton, I. and Munholland, K., A. Internal Working Models in Attachment Relationships: A Construct Revisited. ''Handbook of Attachment:Theory, Research and Clinical Applications'' 1999 eds Cassidy, J. and Shaver, P., R. Guilford press {{ISBN|1-57230-087-6}}{{page needed|date=July 2015}}</ref> وابستگي جا ڪيترائي نمونا بيان ڪيا ويا آهن: * محفوظ (Secure) * پريشان-ٻڌل (Anxious-ambivalent) * پريشان-پاسو ڪندڙ (Anxious-avoidant) مٿيان ٽيئي ''منظم'' نمونا سمجهيا ويندا آهن. ان کان علاوه: * غير منظم (Disorganized) ڪجهه نمونا ٻين جي ڀيٽ ۾ وڌيڪ مسئلا پيدا ڪندڙ سمجهيا ويندا آهن. وابستگي جي کوٽ يا وابستگي قائم ڪرڻ جي صلاحيت ۾ شديد خرابي سنگين نفسياتي بيمارين جو سبب بڻجي سگهي ٿي.<ref>{{cite book|title=Child Maltreatment: Theory and Research on the Causes and Consequences of Child Abuse and Neglect|isbn = 978-0-521-37969-4|url=https://books.google.com/books?id=74gyVSJhg5oC&q=baby+attachment+theory&pg=PA432|access-date=21 December 2018|last1 = Cicchetti|first1 = Dante|last2 = Carlson|first2 = Vicki|date = 30 June 1989| publisher=Cambridge University Press }}</ref> کير پياڪ ٻار پنهنجي ماءُ، پيءُ، ڀائرن ڀينرن ۽ خاندان کان ٻاهر موجود سنڀاليندڙن سان الڳ الڳ لاڳاپا پيدا ڪندا آهن.<ref>Klitzing K von, Simoni H, Amsler F, Burgin D: The role of the father in early family interactions. Inf Mental Health J 1999; 20: 222–37.</ref> ٻن فردن جي وچ ۾ قائم ٿيندڙ وابستگي کان علاوه، ٽن فردن تي ٻڌل لاڳاپن جي سٺي معيار (ماءُ ــ پيءُ ــ کير پياڪ ٻار) کي به ٻار جي ذهني صحت جي ارتقا لاءِ اهم سمجهيو ويندو آهي.<ref name="pmid10216817">{{cite journal | vauthors = von Klitzing K, Simoni H, Bürgin D | title = Child development and early triadic relationships | journal = The International Journal of Psychoanalysis | volume = 80 ( Pt 1) | pages = 71–89 | date = February 1999 | pmid = 10216817 | doi = 10.1516/0020757991598576 | doi-broken-date = 17 July 2025 }}</ref><ref name="pmid28682511">{{cite journal | vauthors = von Klitzing K, Bürgin D | title = Parental capacities for triadic relationships during pregnancy: Early predictors of children's behavioral and representational functioning at preschool age | journal = Infant Mental Health Journal | volume = 26 | issue = 1 | pages = 19–39 | date = January 2005 | pmid = 28682511 | doi = 10.1002/imhj.20032 }}</ref> === آوازن ڏانهن ردعمل === کير پياڪ ٻار نانگ جي سسڪار، بالغن جي ڪاوڙيل آوازن، باهه جي ٽڙٽڙاهٽ، گجگوڙ ۽ ٻين ٻارن جي روئڻ جي آوازن تي ردعمل ظاهر ڪندا آهن. اهڙن آوازن کي ٻڌڻ وقت سندن دل جي ڌڙڪن گهٽجي ويندي آهي، اکيون وڌيڪ ڇنڀينديون آهن، ۽ هو ڳالهائيندڙ شخص يا والدين ڏانهن وڌيڪ رخ ڪندا آهن. اهي سڀئي نشانيون ظاهر ڪن ٿيون ته ٻار وڌيڪ ڌيان ڏئي رهيو آهي. محققن جو خيال آهي ته اهو خطري جي سڃاڻپ لاءِ هڪ ارتقائي ردعمل آهي. ٻارن جي آوازن جي صحيح جڳهه سڃاڻڻ جي صلاحيت سندن زندگيءَ جي پهرين سال دوران آهستي آهستي وڌيڪ بهتر ۽ نفيس ٿيندي آهي.<ref>{{cite journal |last1=Erlich |first1=Nicole |last2=Lipp |first2=Ottmar V. |last3=Slaughter |first3=Virginia |title=Of hissing snakes and angry voices: human infants are differentially responsive to evolutionary fear-relevant sounds |journal=Developmental Science |year=2013 |volume=16 |issue=6 |pages=894–904 |pmid=24118715 |doi=10.1111/desc.12091 }}</ref> 69jtxnhpsrhodgl6wa0k4oze9mjh26c 387237 387236 2026-06-21T01:50:28Z Intisar Ali 8681 387237 wikitext text/x-wiki {{Short description|انسانن جو تمام ننڍي عمر وارو اولاد}} [[File:The newborn baby in men.jpg|thumb|300x300px|هڪ نون ڄاول ٻار مرد جي هنج ۾]] {{Human growth and development}} عام اصطلاحن ۾ '''ٻار''' ('''Baby''') بالغ [[انسان|انسانن]] جي تمام ننڍي عمر واري [[اولاد]] کي چيو ويندو آهي، جڏهن ⁠تہ نئين ڄاول ٻار کي سنڌي ۾ کير پياڪ ۽ اردو ۾ شيرخوار ۽ انگريزي ۾ '''انفنٽ''' سڏيو ويندو آھي. انگريزي جو لفظ انفنٽ (''Infant'') لاطيني زبان جي لفظ انفنس (infuns) مان نڪتل آهي جنھن جي معنيٰ: "نه ڳالهائيندڙ" آھي<ref>{{cite web |title=Charlton T. Lewis, An Elementary Latin Dictionary, īnfāns |url=http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |access-date=2023-04-05 |website=perseus.tufts.edu |archive-date=2023-04-23 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230423185413/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |url-status=live}}</ref> انفنٽ ان جو هڪ رسمي يا فني مترادف آهي. اهي اصطلاح ٻين جاندارن جي [[نابالغ جاندار|جاندارن]] لاءِ پڻ استعمال ٿي سگهن ٿا. '''نئون ڄاول ٻار''' (''Newborn'') عام استعمال ۾ اهڙي ٻار کي چيو ويندو آهي جيڪو رڳو چند ڪلاڪن، ڏينهن يا هفتن جو هجي؛ جڏهن⁠تہ طبي اصطلاحن ۾ نون ڄاول ٻار يا '''نيونيٽ''' ({{etymology|la|{{wikt-lang|la|neonātus}}|نئون ڄاول}}) اهڙي خوارڪ کي چيو ويندو آهي جيڪو [[انساني پيدائش]] کان پوءِ پهرين 28 ڏينهن اندر هجي.<ref name="mwn">{{cite Merriam-Webster|neonate |access-date=2007-03-27}} {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20070311003331/http://www.m-w.com/cgi-bin/dictionary?book=Dictionary&va=neonate |date=2007-03-11 |url-status=live}}.</ref> هي اصطلاح [[وقت کان اڳ ڄاول ٻار]]، [[مڪمل مدي وارو حمل|مڪمل مدت واري ٻار]] ۽ [[مدت کان پوءِ وارو حمل|مدت کان پوءِ ڄاول ٻار]]، سڀني تي لاڳو ٿئي ٿو. حمل جي 37 هفتن کان اڳ ڄاول ٻارن کي '''وقت کان اڳ ڄاول''' (Premature) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last=Nöcker-Ribaupierre |first=Monika |date=2015-06-01 |title=Originalbeiträge. Internationale musiktherapeutische Ansätze für frühgeborene Kinder/ International Music Therapy Approaches with premature Infants |url=http://dx.doi.org/10.13109/muum.2015.36.2.106 |journal=Musiktherapeutische Umschau |volume=36 |issue=2 |pages=106–118 |doi=10.13109/muum.2015.36.2.106 |issn=0172-5505|url-access=subscription }}</ref> جيڪي ٻار 39 کان 40 هفتن جي وچ ۾ ڄمن، تن کي '''مڪمل مدت وارا''' (فل ٽرم) چيو ويندو آهي. جيڪي 41 هفتن تي ڄمن، تن کي '''دير سان مڪمل مدت وارا''' (ليٽ ٽرم) چيو ويندو آهي. ۽ جيڪي 42 هفتن کان پوءِ ڄمن، تن کي '''مدت کان پوءِ ڄاول''' (پوسٽ ٽرم) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |title=Definition of Term Pregnancy |url=https://www.acog.org/clinical/clinical-guidance/committee-opinion/articles/2013/11/definition-of-term-pregnancy |access-date=2023-12-20 |website=www.acog.org |language=en}}</ref> پيدائش کان اڳ اولاد کي [[جنين]] (fetus) چيو ويندو آهي. '''کيرپياڪ''' (Infant) جو اصطلاح عام طور هڪ سال کان گهٽ عمر وارن ٻارن لاءِ استعمال ڪيو ويندو آهي؛ البت مختلف وصفن موجب ان ۾ ٻه سال تائين جا ٻار به شامل ٿي سگهن ٿا. جڏهن انساني ٻار هلڻ سکندو آهي، تڏهن ان کي [[هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار]] (ٽاڊلر) سڏيو ويندو آهي. === اصطلاحن جو خلاصو === {| class="wikitable" style="width:100%; text-align:center; border-collapse:collapse;" |- ! style="background:#1F4E79; color:white;" | اصطلاح ! style="background:#1F4E79; color:white;" | وضاحت ! style="background:#1F4E79; color:white;" | عمر يا مرحلو |- | style="background:#EAF2F8;" | ٻار | style="background:#FDFEFE;" | انسان جي تمام ننڍي عمر واري اولاد | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان شروعاتي ننڍپڻ تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ / شيرخوار | style="background:#FDFEFE;" | اڃا ننڍي عمر وارو ٻار | style="background:#EAF2F8;" | عام طور هڪ سال کان گهٽ |- | style="background:#EAF2F8;" | نيونيٽ | style="background:#FDFEFE;" | طبي اصطلاح موجب نون ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان 28 ڏينهن تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | وقت کان اڳ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | حمل جي مقرر مدت کان اڳ ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 37 هفتن کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر حمل واري مدت تي ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 39–40 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | دير سان مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان ٿورو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 41 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | مدت کان پوءِ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان گهڻو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 42 هفتن کان پوءِ |- | style="background:#EAF2F8;" | جنين | style="background:#FDFEFE;" | پيدائش کان اڳ رحم ۾ موجود ٻار | style="background:#EAF2F8;" | ولادت کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار | style="background:#FDFEFE;" | هلڻ شروع ڪندڙ ٻار | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ کان پوءِ وارو مرحلو |} == جسماني خاصيتون == نون ڄاول ٻار جا ڪلها ۽ دڏ (hips) ويڪرا هوندا آهن، پيٽ ٿورو ٻاهر نڪتل هوندو آهي، ۽ سندس ٻانهون ۽ ٽنگون جسم جي ٻين حصن جي ڀيٽ ۾ نسبتاً ڊگهيون هونديون آهن. === مٿو === [[File:Baby Face.JPG|thumb|کاٻي پاسي|اٺ مهينن جو خوارڪ؛ هڪ عام خاصيت طور اکيون چهري جي ڀيٽ ۾ اڪثر وڏي نظر اينديون آهن.]] نون ڄاول ٻار جو مٿو جسم جي ڀيٽ ۾ تمام وڏو هوندو آهي، ۽ [[انساني کوپڙي|کوپڙي]] جو مٿيون حصو (ڪرينيئم) چهري جي مقابلي ۾ غيرمعمولي طور وڏو هوندو آهي. جتي بالغ انسان جي کوپڙي سڄي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ ستون حصو هوندي آهي، اتي نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ {{frac|1|4}} حصو هوندي آهي. مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جي مٿي جو عام گهيرو پيدائش وقت 33 کان 36 سينٽي ميٽر هوندو آهي.<ref>{{cite book |author1=Wallace, Donna K. |author2=Cartwright, Cathy C. |title=Nursing Care of the Pediatric Neurosurgery Patient |publisher=Springer |location=Berlin |year=2007 |isbn=978-3-540-29703-1 |url=https://books.google.com/books?id=G6o3uSlfRKcC&pg=PA40 |page =40}}</ref> پيدائش وقت نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جا ڪيترائي حصا اڃا مڪمل طور هڏي ۾ تبديل نه ٿيا هوندا آهن، جنهن سبب اتي نرم جايون موجود هونديون آهن، جن کي [[فونٽانيل]] (نرم کوپڙي جا حصا) چيو ويندو آهي. انهن مان ٻه سڀ کان وڏيون جايون آهن: هيرن جي شڪل وارو اڳيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي اڳئين مٿئين حصي ۾ هوندو آهي، ۽ ٽڪنڊي شڪل وارو پٺيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي پويان هوندو آهي. ٻار جي واڌ ويجهه سان گڏ اهي هڏا هڪ فطري عمل ذريعي پاڻ ۾ ملي ويندا آهن. [[نوگن (پروٽين)|نوگن]] نالي هڪ پروٽين نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جي هڏن جي جلدي گڏجڻ ۾ دير ڪرڻ جي ذميوار هوندي آهي.<ref>{{cite journal |vauthors=Warren SM, Brunet LJ, Harland RM, Economides AN, Longaker MT |author5-link=Michael Longaker | title = The BMP antagonist noggin regulates cranial suture fusion | journal = Nature | volume = 422 | issue = 6932 | pages = 625–9 | date = 2003-04-10 | pmid = 12687003 | doi = 10.1038/nature01545 | bibcode = 2003Natur.422..625W | s2cid = 4331659 | issn=0028-0836 }}</ref> [[ولادت]] دوران ۽ ڄمڻ وقت ٻار جي کوپڙي پنهنجي شڪل ۾ تبديلي آڻي [[ولادتي رستو|ولادتي رستي]] مان گذرڻ لاءِ پاڻ کي موافق بڻائي ٿي. ان سبب ڪڏهن ڪڏهن ٻار جو مٿو غيرمعمولي شڪل وارو يا ڊگهو نظر اچي سگهي ٿو. عام طور تي ڪجهه ڏينهن يا هفتن اندر مٿو پاڻمرادو پنهنجي قدرتي شڪل ڏانهن موٽي ايندو آهي. ڪڏهن ڪڏهن ڊاڪٽرن طرفان تجويز ڪيل خاص مشقون پڻ هن عمل کي تيز ڪرڻ ۾ مددگار ثابت ٿي سگهن ٿيون. === وار === [[File:Baby hairy head DSCN2483.jpg|thumb|هڪ سال جي نينگريءَ جا سنها ڀورا وار]] ڪجهه نون ڄاول ٻارن جي جسم تي تمام سنها ۽ نرم وار هوندا آهن، جن کي [[لينوگو]] چيو ويندو آهي. اهي خاص طور تي وقت کان اڳ ڄاول ٻارن جي پٺي، ڪلهن، پيشاني، ڪنن ۽ چهري تي نمايان نظر اچي سگهن ٿا. لينوگو عام طور تي ڪجهه هفتن اندر ختم ٿي ويندو آهي. ڪجهه ٻار ڄمڻ وقت مٿي تي گهڻن وارن سان پيدا ٿيندا آهن، جڏهن⁠تہ ٻيا، خاص طور تي [[ڪاڪيشي نسل]] سان تعلق رکندڙ ٻار، تمام سنها وار رکندا آهن يا مڪمل طور گنجا به ٿي سگهن ٿا. هلڪي چمڙي وارن والدين جي ٻارن ۾ اهي سنها وار سنهري رنگ جا ٿي سگهن ٿا، جيتوڻيڪ والدين پاڻ سنهري وارن وارا نه هجن. ٻار جي وارن جو رنگ ۽ بناوت وقت سان تبديل ٿي سگهي ٿي. مثال طور، ڳاڙها وار سنهري ٿي سگهن ٿا، گهنڊيدار وار سڌا ٿي سگهن ٿا، ۽ ڳاڙها، گهڻا وار بعد ۾ وڌيڪ سنها، هلڪا ۽ گهٽ گهاٽا ٿي سگهن ٿا.{{Citation needed|date=March 2022}} [[مٿي جي کل]] پڻ عارضي طور [[نيرو داغ|نيري داغن]] جو شڪار ٿي سگهي ٿي يا سُڄي سگهي ٿي، خاص طور تي انهن نون ڄاول ٻارن ۾ جن جي مٿي تي وار نه هجن. اکين جي چوڌاري وارو حصو پڻ ڪجهه وقت لاءِ ڦوڪيل يا سُڄيل نظر اچي سگهي ٿو. === ڊيگهه === [[ترقي يافته ملڪ]]ن ۾ نون ڄاول ٻار جي سراسري ڪُل جسماني ڊيگهه {{convert|35.6|–|50.8|cm|in|abbr=on}} هوندي آهي، جيتوڻيڪ وقت کان اڳ ڄاول ٻار ان کان گهڻو ننڍا به ٿي سگهن ٿا. ٻار جي ڊيگهه ماپڻ لاءِ ٻار کي سڌو ليٽايو ويندو آهي ۽ ماپ واري پٽي مٿي جي چوٽيءَ کان وٺي کڙيءَ جي هيٺئين حصي تائين ڊگهي ڪئي ويندي آهي. === وزن === ترقي يافته ملڪن ۾ مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جو سراسري [[پيدائشي وزن]] لڳ ڀڳ {{convert|3.4|kg|lb|frac=2|abbr=on}} هوندو آهي، جڏهن⁠تہ عام طور تي اهو {{convert|2.7|–|4.6|kg|lb|abbr=on}} جي وچ ۾ هوندو آهي. پيدائش کان پوءِ پهرين 5 کان 7 ڏينهن دوران مڪمل مدت واري نيونيٽ جي جسماني وزن ۾ 3 کان 7 سيڪڙو تائين گهٽتائي اچي سگهي ٿي.<ref name="Mohamed2012">{{EMedicine|article|938854|Neonatology Considerations for the Pediatric Surgeon}}</ref>{{fv|date=November 2024}} اهو گهڻو ڪري انهن رطوبتن جي جذب ٿيڻ ۽ پيشاب وسيلي خارج ٿيڻ جو نتيجو هوندو آهي جيڪي شروعات ۾ ڦڦڙن کي ڀرينديون آهن. ان سان گڏوگڏ [[ماءُ جو کير پيارڻ]] اڪثر ڪجهه ڏينهن کان پوءِ مڪمل طور اثرائتو ٿيندو آهي، جنهن سبب به وزن ۾ عارضي گهٽتائي اچي سگهي ٿي. پهرين هفتي کان پوءِ صحتمند مڪمل مدت وارن نيونيٽن جو وزن عام طور تي روزانو 10 کان 20 گرام في ڪلوگرام جي حساب سان وڌڻ گهرجي.<ref name="Mohamed2012" />{{fv|date=November 2024}} === چمڙي === [[File:HumanNewborn.JPG|thumb|کاٻي پاسي|ولادت کان ڪجهه سيڪنڊن پوءِ هڪ نون ڄاول ٻار. [[ايمنيوٽڪ رطوبت]] سندس چمڙي تي چمڪي رهي آهي ۽ [[ناف جي نالي]] اڃا ڳنڍيل آهي.]] پيدائش کان فوراً پوءِ نون ڄاول ٻار جي چمڙي جو رنگ اڪثر ڀورو يا هلڪو نيرو مائل هوندو آهي. جيئن ئي ٻار ساهه کڻڻ شروع ڪندو آهي، جيڪو عام طور هڪ يا ٻن منٽن اندر ٿيندو آهي، تيئن سندس چمڙي جو رنگ آهستي آهستي پنهنجي عام حالت ڏانهن موٽي ايندو آهي. نون ڄاول ٻار عام طور تي آلا هوندا آهن، انهن جي جسم تي رت جا نشان موجود هوندا آهن، ۽ سندن چمڙي هڪ اڇي مادي سان ڍڪيل هوندي آهي جنهن کي [[ورنڪس ڪيسيوسا]] چيو ويندو آهي. خيال ڪيو وڃي ٿو ته هي مادو هڪ [[ضد جراثيمي]] حفاظتي رڪاوٽ طور ڪم ڪندو آهي. نون ڄاول ٻار جي چمڙي تي [[منگوليائي داغ]]، مختلف ٻيا [[پيدائشي نشان]] يا چمڙي جو کلجڻ پڻ موجود ٿي سگهي ٿو، خاص طور تي هٿن يا ھٿن جي ڪارائين، پيرن يا پيرن جي جي مرن (اينڪلز) تي. === ناف جي نالي === {{Main|رحم کان ٻاهر واري زندگيءَ سان موافقت}} نئين ڄاول ٻار جي [[ناف جي نالي]] جو رنگ نيرو مائل اڇو هوندو آهي. پيدائش کان پوءِ ناف جي نالي کي عام طور ڪٽي ڇڏيو ويندو آهي، جنهن سان 1 کان 2 انچ ڊگهو ٽڪرو باقي رهجي ويندو آهي. هي ناف جو باقي رهيل ٽڪرو آهستي آهستي سڪي ويندو آهي، سُڪي سُڪي ڇُهريو ٿي ويندو آهي، رنگ ۾ ڪارو ٿيندو آهي ۽ لڳ ڀڳ ٽن هفتن اندر پاڻمرادو ڪري پوندو آهي. زخم ڀرجي وڃڻ کان پوءِ اهو حصو [[دُن]] (ناف) جي شڪل اختيار ڪري وٺندو آهي. ناف جي نالي ۾ ٽي رت واريون ناليون هونديون آهن: ٻه شريانون ۽ هڪ نس. اهي ٻئي شريانون ٻار مان رت کي ائور (پليسينٽا) ڏانهن کڻي وينديون آهن، جڏهن⁠تہ هڪ نس ائور مان رت کي واپس ٻار ڏانهن آڻيندي آهي. === جنسي عضوا === نئين ڄاول ٻار جا [[جنسي عضوا]] عام طور تي ڪجهه وڏا ۽ ڳاڙها نظر اچي سگهن ٿا. نر ٻارن ۾ [[خصين واري ٿيلهي]] (اسڪروٽم) غيرمعمولي طور وڏي ڏسڻ ۾ اچي سگهي ٿي. ڇاتيون پڻ ڪجهه ڦوڪيل يا وڏيون ٿي سگهن ٿيون، ايستائين جو نر ٻارن ۾ به. اهو ماءُ جي جسم مان منتقل ٿيندڙ قدرتي هارمونن جي اثر سبب ٿيندو آهي ۽ هڪ عارضي حالت هوندي آهي. ڇوڪرين (۽ ڪڏهن ڪڏهن ڇوڪرن ۾ به) ببن کي بونبڙين مان ٿورو کير جهڙو مادو خارج ٿي سگهي ٿو، جنهن کي ڪڏهن ڪڏهن [[جادوگرياڻيءَ جو کير ]] (وچز ملڪ) (جادوگرياڻيءَ جو کير) چيو ويندو آهي. ساڳيءَ طرح ڇوڪري ٻارن جي گرڀ نالي (ويجائنا) مان رت جهڙو يا کير جهڙو مادو به خارج ٿي سگهي ٿو. ٻنهي حالتن کي عام ۽ فطري سمجهيو ويندو آهي، ۽ وقت گذرڻ سان اهي پاڻمرادو ختم ٿي وينديون آهن. == سار سنڀال ۽ خوراڪ == {{Further|نون ڄاول ٻار جي سار سنڀال ۽ حفاظت}} {{Further|خوارڪ کي غسل ڏيڻ}} [[File:初土俵入2.gif|thumb|روئندڙ ٻار]] خوارڪ [[خوارڪ جو روئڻ|روئڻ]] ذريعي بنيادي فطري رابطي جو اظهار ڪندا آهن.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=eEsyCgAAQBAJ&q=Infants+cry+as+a+form+of+basic+instinctive+communication&pg=PT35|title=The Calm and Happy Toddler: Gentle Solutions to Tantrums, Night Waking, Potty Training and More|last=Chicot|first=Rebecca|date=2015-12-03|publisher=Random House|isbn=978-1-4735-2759-1|language=en}}</ref> روئندڙ ٻار شايد بک، تڪليف، گهڻي تحريڪ، بيزاري، ڪنهن شيءِ جي ضرورت يا اڪيلائپ جو اظهار ڪري رهيو هجي. خوارڪ [[ابتدائي مدد تي مڪمل ڀاڙيندڙ جاندار]] هوندا آهن ۽ ڊگهي عرصي تائين پنهنجي ماءُ يا ڪنهن بالغ سنڀاليندڙ تي مڪمل انحصار رکندا آهن.<ref>{{cite journal | pmc=8455097 | date=2020 | last1=Faust | first1=K. M. | last2=Carouso-Peck | first2=S. | last3=Elson | first3=M. R. | last4=Goldstein | first4=M. H. | title=The Origins of Social Knowledge in Altricial Species | journal=Annual Review of Developmental Psychology | volume=2 | issue=1 | pages=225–246 | doi=10.1146/annurev-devpsych-051820-121446 | pmid=34553142 }}</ref> [[ماءُ جو کير پيارڻ]] سڀني وڏين خوارڪ صحت تنظيمن پاران خوراڪ جو ترجيحي طريقو سمجهيو وڃي ٿو.<ref name="AAP_Policy">{{cite journal |vauthors=Gartner LM, Morton J, Lawrence RA, Naylor AJ, O'Hare D, Schanler RJ, Eidelman AI | title = Breastfeeding and the Use of Human Milk | journal = Pediatrics | volume = 115 | issue = 2 | pages = 496–506 | date = February 2005 | pmid = 15687461 | doi = 10.1542/peds.2004-2491 | s2cid = 263051578 | doi-access = }}</ref> جيڪڏهن ماءُ جو کير پيارڻ ممڪن يا گهربل نه هجي ته بوتل ذريعي يا ته ڪڍيل ماءُ جو کير يا [[خوارڪ جو فارمولو]] ڏنو ويندو آهي. خوارڪ هڪ چوسڻ واري فطري صلاحيت سان پيدا ٿيندا آهن، جنهن جي ذريعي هو ماءُ جي ڇاتي يا بوتل جي چُچي مان کير حاصل ڪندا آهن. انهن وٽ هڪ ٻيو فطري رويو به هوندو آهي جنهن کي ''روٽنگ'' چيو ويندو آهي، جنهن ۾ هو چُچي کي ڳولڻ جي ڪوشش ڪندا آهن. ڪڏهن ڪڏهن ٻار کي کير پيارڻ لاءِ [[دائي ماءُ]] مقرر ڪئي ويندي آهي، پر ترقي يافته ملڪن ۾ اهو هاڻي تمام ناياب آهي. ننڍپڻ جي شروعاتي مرحلي ۾ مناسب خوراڪ ٻار جي واڌ ويجهه لاءِ انتهائي اهم آهي. سڄي زندگي دوران بهترين صحت، واڌ ويجهه ۽ عصبي ارتقا جا بنياد زندگيءَ جي [[پهريان 1,000 ڏينهن]] دوران رکيا ويندا آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.unicef-irc.org/article/958-the-first-1000-days-of-life-the-brains-window-of-opportunity.html|title=The first 1,000 days of life: The brain's window of opportunity|last=Innocenti|first=UNICEF Office of Research-|website=UNICEF-IRC|language=en|access-date=2019-03-28|archive-date=2019-03-28|archive-url=https://web.archive.org/web/20190328061358/https://www.unicef-irc.org/article/958-the-first-1000-days-of-life-the-brains-window-of-opportunity.html|url-status=live}}</ref> پيدائش کان ڇهن مهينن تائين ٻار کي صرف ماءُ جو کير يا ان جو مناسب متبادل ڏنو وڃي. جڏهن ٻار جي خوراڪ وڌيڪ پختي ٿيڻ لڳي ته نرم هٿ سان کائڻ واريون شيون، ميوا، ڀاڄيون ۽ ٿوري مقدار ۾ گوشت شامل ڪري سگهجي ٿو.<ref>{{cite journal|last=Wells|first=Dilys|title=Infant Feeding|journal=Nutrition & Food Science|date=January 1995|pages=42–44|doi=10.1108/00346659510078312|volume=95|issue=2}}</ref> جيئن جيئن ٻار وڏو ٿيندو آهي، تيئن [[غذائي سپليمينٽ]] به شامل ڪري سگهجن ٿا. ڪيترائي والدين تيار ٿيل [[ٻارن جي خوراڪ]] استعمال ڪندا آهن، جڏهن⁠تہ ٻيا پنهنجي گهر جي خوراڪ کي ٻار جي غذائي ضرورتن مطابق ترتيب ڏيندا آهن. هڪ سال جي عمر کان پوءِ مڪمل چرٻي وارو ڳئون جو [[کير]] استعمال ڪري سگهجي ٿو، پر گهٽ چرٻي وارو کير ٻه يا ٽي سال جي عمر کان اڳ سفارش نٿو ڪيو وڃي. کير ڇڏائڻ اهو عمل آهي جنهن ۾ ٻار جي خوراڪ مان ماءُ جو کير آهستي آهستي گهٽايو وڃي ٿو ۽ ان جي جاءِ تي ٺوس خوراڪ شامل ڪئي وڃي ٿي.<ref>{{cite book |last=Marriott and Foote |first=L.D. and K.D. |url=https://archive.org/details/encyclopediaofhu0001unse_f8u2 |title=Weaning of infants. (Review) |publisher=Academic OneFile. |year=2003 |isbn=978-1-4129-0475-9 |series=88.6 |author-link=Archives of Disease in Childhood |url-access=registration}}</ref> جيستائين ٻار بيت الخلا جي استعمال جي تربيت حاصل نٿا ڪن، تيستائين صنعتي ملڪن ۾ عام طور [[ڊائپر]] پائيندا آهن. ڊائپر کان تربيتي پتلون ڏانهن منتقلي ٻار جي ارتقا ۾ هڪ اهم مرحلو سمجهيو ويندو آهي. ٻارن کي بالغن کان وڌيڪ ننڊ جي ضرورت هوندي آهي. نون ڄاول ٻار روزانو 18 ڪلاڪن تائين به سمهي سگهن ٿا، ۽ عمر وڌڻ سان ننڊ جو وقت گهٽجندو وڃي ٿو. جيستائين ٻار هلڻ نٿا سکن، تيستائين انهن کي ٻانهن ۾ کنيو ويندو آهي، ڪپڙي يا خاص پٽين ۾ رکيو ويندو آهي يا ٻارن جي گاڏين ۾ منتقل ڪيو ويندو آهي. گهڻن صنعتي ملڪن ۾ موٽر گاڏين ۾ ٻارن لاءِ [[ٻارن جي حفاظتي سيٽ]] جو استعمال قانوني طور لازمي آهي. === عام سار سنڀال جا مسئلا === {{div col|colwidth=22em}} * [[ٻارن جو قولنج]] * [[ٻار جي جهولي]] * [[کير واري کل]] * [[ڏينهن جي سنڀال]] * [[ڊائپر ريش]] * [[خوارڪ جو مالش]] * [[حفاظتي ٽيڪاڪاري]] * [[چوسڻي]] * [[والد سان وابستگي]] * [[ٻار کي ويڙهڻ]] * [[ڏند نڪرڻ]] {{div col end}} === ڇھڻ جا فائدا === چار مهينن تائين جي خوارڪن تي ڪيل تجربن ۾ مثبت ڇھاء (جهڙوڪ پيار سان هٿ ڦيرڻ يا [[ڀاڪر]]) ۽ منفي ڇھاء (جهڙوڪ چُڀڻ، چيڀاٽڻ يا گدگدي ڪرڻ) جا اثر جاچيا ويا. جن ٻارن کي مثبت ڇھاء مليو، اهي گهٽ رنا، وڌيڪ مُرڪيا ۽ وڌيڪ آواز ڪڍيا، جڏهن⁠تہ منفي ڇھاء حاصل ڪندڙ ٻارن ۾ بعد جي زندگيءَ ۾ جذباتي ۽ رويي سان لاڳاپيل مسئلا وڌيڪ ڏٺا ويا. اهڙين ثقافتن ۾، جتي مثبت جسماني رابطي جو رواج وڌيڪ آهي، بالغن ۾ جسماني تشدد جي شرح پڻ گهٽ ڏٺي وئي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Field|first1=T.|year=2002|title=Infants' Need for Touch|journal=Human Development|volume=45|issue=2|pages=100–103|doi=10.1159/000048156|s2cid=144155181}}</ref> === ٻوليءَ جي واڌ ويجهه === [[File:A Proper Space Book for Babies (50879866102).jpg|left|thumb|هڪ خوارڪ خلائي موضوع واري ٻارن جي ڪتاب کي هٿ ۾ جهليو ويٺو آهي]] کير پياڪن جي سنڀاليندڙن کي صلاح ڏني ويندي آهي ته هو ٻار جي چهري جي اظهار تي ڌيان ڏين ۽ انهن جو عڪس واپس ڏيکارين. چهري جي اظهار جي نقل ۽ همدردي سان خوارڪ پنهنجي اثراندازي محسوس ڪندا آهن ۽ پنهنجي عملن کي بهتر سمجهڻ لڳندا آهن (ڏسو [[آئيني نيورون]]). وڌيڪ واضح چهري جا تاثرات ۽ اشارا استعمال ڪرڻ فائديمند هوندو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ اهي اظهار جا وڌيڪ صاف طريقا آهن. ٻار جي بڙبڙاهٽ کي به ورجايو وڃي. هڪ ٻئي جي آوازن جي نقل ڪندي سادا ابتدائي گفتگو جا مرحلا شروع ٿيندا آهن.<ref name="Kasten">{{cite web|title=Entwicklungspsychologische Grundlagen der frühen Kindheit und frühpädagogische Konsequenzen|url=https://www.kita-fachtexte.de/fileadmin/Redaktion/Publikationen/KiTaFT_kasten_2014.pdf|last=Hartmut Kasten|language=de|access-date=2020-12-31|archive-date=2020-12-04|archive-url=https://web.archive.org/web/20201204225924/https://www.kita-fachtexte.de/fileadmin/Redaktion/Publikationen/KiTaFT_kasten_2014.pdf|url-status=live}}</ref> کير پياڪن سان ڳالهائيندي لفظن جو صاف اچار ۽ لهجي جي موسيقيت [[آواز جي چڙهاءُ لهر|لهجي]] کي سمجهڻ ۾ مدد ڏيندي آهي، جنهن سان جملي اندر موجود الڳ لفظن کي سڃاڻڻ آسان ٿيندو آهي.<ref>{{cite journal |first1=Erik |last1=Thiessen |first2=Emily |last2=Hill |first3=Jenny |last3=Saffran |journal=Infancy |title=Infant-Directed Speech Facilitates Word Segmentation |volume=7 |issue=1 |pages=53–71 |date=January 2005 |doi=10.1207/s15327078in0701_5 |pmid=33430544}}</ref> تنهن هوندي به تمام گهڻي سادي ڪيل "[[ٻارن واري ٻولي]]" (مثال طور "توهان کي ائی/ آئوچ ٿيو؟" بدران "ڇا توهان کي تڪليف پهتي؟") استعمال ڪرڻ جي صلاح نه ڏني ويندي آهي.<ref>{{cite web|work=Gehirn&GeistSerie Kindesentwicklung No. 1 |date=February 2014 |url=https://www.spektrum.de/inhaltsverzeichnis/babys-verstehen-und-foerdern-gehirn-und-geist-serie-kindesentwicklung-nr-1/913150 |title=Püppi, muttu AA machen? |archiveurl=https://web.archive.org/web/20200202180540/https://www.spektrum.de/inhaltsverzeichnis/babys-verstehen-und-foerdern-gehirn-und-geist-serie-kindesentwicklung-nr-1/913150 |archivedate=2020-02-02 |page=63}}</ref> جيتوڻيڪ والدين شروعات ۾ ٻار جي [[بڙبڙاهٽ]] کي مڪمل طور سمجهي نٿا سگهن، پر جيڪڏهن هو ان جو بروقت جواب ڏين ته ٻولي سکڻ جو عمل تيز ٿي ويندو آهي.<ref name=":0">{{cite web|title=Parents, listen next time your baby babbles|url=https://now.uiowa.edu/2014/08/parents-listen-next-time-your-baby-babbles|date=2014-08-27|access-date=2020-12-31|archive-date=2020-11-27|archive-url=https://web.archive.org/web/20201127115705/https://now.uiowa.edu/2014/08/parents-listen-next-time-your-baby-babbles|url-status=live}}</ref> هن ڳالهه جي تصديق انهن تحقيقن مان ٿي، جن ۾ پهريان اٺ مهينن جي ٻارن سان ماءُ جي رويي جو مطالعو ڪيو ويو ۽ پوءِ جڏهن اهي ٻار 15 مهينن جا ٿيا ته سندن لفظي ذخيرو جانچيو ويو.<ref name=":1">{{citation|first1=Julie |last1=Gros-Louis |first2=Meredith J. |last2=West |first3=Andrew P. |last3=King |periodical=Infancy|title=Maternal Responsiveness and the Development of Directed Vocalizing in Social Interactions|volume=19|issue=4|at=pp.&nbsp;385–408|date=July 2014 |doi=10.1111/infa.12054 }}</ref> ٻارن جي ارتقا ۾ هڪ اهم مرحلو اهو هوندو آهي ته هو محسوس ڪرڻ شروع ڪن ٿا ته بڙبڙاهٽ ذريعي هو پنهنجي والدين تي اثر وجهي سگهن ٿا (ارادي رابطي جي ارتقا).<ref name=":1" /> والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ ۾ حصو وٺي هن عمل کي هٿي ڏئي سگهن ٿا. نتيجي ۾ ٻار وڌيڪ ڀيرا والدين سان رابطو ڪندا آهن، جنهن سان ٻوليءَ جي واڌ ويجهه وڌيڪ بهتر ٿيندي آهي.<ref name=":0" /> اڳوڻين تحقيقن مان ظاهر ٿيو آهي ته ٻار جي ڳالهائڻ جي ڪوشش وڌيڪ وڌندي آهي جيڪڏهن والدين، مثال طور، ٻار ڏانهن مرڪندا رهن يا هر ڀيري جڏهن ٻار کين ڏسي بڙبڙائي ته کيس ڇُهن. اهو پڻ فائديمند آهي ته والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ کي ڪنهن مطلب سان جوڙڻ جي ڪوشش ڪن. مثال طور، جيڪڏهن ٻار بال ڏانهن ڏسي بڙبڙائي ته کيس بال ڏئي ڇڏڻ يا ان بابت ڳالهائڻ.<ref name=":0" /> جڏهن ٻار ڪنهن شيءِ ڏانهن ڏسندي آواز ڪڍي ٿو ته ان جو جواب ڏيڻ سان ان شيءِ جو نالو سکڻ جو موقعو پيدا ٿئي ٿو. اهڙي طرح ٻار اهو به سکندا آهن ته آواز شين سان لاڳاپيل هوندا آهن.<ref name=":1" /> بهرحال ٻوليءَ جي واڌ ويجهه تڏهن ئي بهتر ٿيندي آهي جڏهن والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ جو مثبت جواب ڏين، جهڙوڪ مرڪڻ يا دلچسپي ڏيکارڻ. جيڪڏهن والدين گهڻو جواب ته ڏين پر ٻار جي اظهار سان لاڳاپيل نه هجن، ته ان سان ٻوليءَ جي ترقي نٿي ٿئي.<ref name=":1" /> ٻوليءَ جي واڌ ويجهه لاءِ نقصانڪار ڳالهه اها آهي ته ماءُ ٻار جي توجهه ان شيءِ تان هٽائي ڪنهن ٻي شيءِ ڏانهن منتقل ڪرڻ جي ڪوشش ڪري.<ref name="pmid30387273">{{cite journal | vauthors = Smith J, Levickis P, Eadie T, Bretherton L, Conway L, Goldfeld S | title = Associations between early maternal behaviours and child language at 36 months in a cohort experiencing adversity | journal = International Journal of Language & Communication Disorders | volume = 54 | issue = 1 | pages = 110–122 | date = January 2019 | pmid = 30387273 | doi = 10.1111/1460-6984.12435 | hdl = 11343/284733 | s2cid = 54389163 | hdl-access = free }}</ref> === ننڊ === {{Main|خوارڪ جي ننڊ}} [[File:Sleeping baby (6410829477).jpg|thumb|سمهيل کير پياڪ ٻار]] 2018ع ۾ ٿيل هڪ جائزي ۾ کير پياڪ ٻارن جي ننڊ بابت 146 تحقيقي مطالعا شامل ڪيا ويا. انهن مان معلوم ٿيو ته ڪيترائي عنصر ننڊ جي مدت ۽ رات جو جاڳڻ جي تعداد تي اثرانداز ٿين ٿا.<ref name=":2">{{cite journal|first1=Cláudia Castro|last1=Dias|first2=Bárbara|last2=Figueiredo|journal=Early Child Development and Care|title=Sleep-wake behaviour during the first 12 months of life and associated factors: a systematic review|at=pp.&nbsp;1–33|issn=0300-4430|date=2019-03-06|volume=190|issue=15|doi=10.1080/03004430.2019.1582034|url=https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03004430.2019.1582034|access-date=2020-11-01|hdl=1822/59691|s2cid=151246725|hdl-access=free|archive-date=2022-06-21|archive-url=https://web.archive.org/web/20220621075905/https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03004430.2019.1582034|url-status=live}}</ref> بهرحال، تحقيق مان اهو به ظاهر ٿيو آهي ته رات جو بار بار جاڳڻ [[اوچتو کير پياڪ موت سنڊروم|اوچتي کير پياڪ موت سنڊروم]] (SIDS) کان بچاءُ ۾ مددگار ٿي سگهي ٿو.<ref>{{Citation |last1=Ramirez |first1=Jan-Marino |title=Sudden Infant Death Syndrome, Sleep, and the Physiology and Pathophysiology of the Respiratory Network |date=2018 |url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK513387/ |work=SIDS Sudden Infant and Early Childhood Death: The Past, the Present and the Future |editor-last=Duncan |editor-first=Jhodie R. |access-date=2023-11-23 |place=Adelaide (AU) |publisher=University of Adelaide Press |isbn=978-1-925261-67-7 |pmid=30035952 |last2=Ramirez |first2=Sanja C. |last3=Anderson |first3=Tatiana M. |editor2-last=Byard |editor2-first=Roger W.}}</ref> کير پياڪ ٻار جي ننڊ سڌي ليڪ وانگر نه هوندي آهي، پر عمر ۽ ارتقائي مرحلن سان گڏ بدلجندي رهندي آهي.<ref>{{Cite web |url=https://publications.aap.org/pediatrics/article/142/6/e20174330/37494/Uninterrupted-Infant-Sleep-Development-and?autologincheck=redirected |title=Uninterrupted Infant Sleep, Development, and Maternal Mood |date=December 1, 2018 |access-date=2023-11-23 |website=publications.aap.org}}</ref> [[نيشنل سليپ فائونڊيشن]] عمر جي لحاظ کان ننڊ جي ڪلاڪن بابت هڪ اندازي واري سفارش پيش ڪري ٿي، جنهن موجب جيئن جيئن ٻار جي عمر وڌندي آهي، تيئن تيئن ننڊ جو مجموعي وقت گهٽجندو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last1=Hirshkowitz |first1=Max |last2=Whiton |first2=Kaitlyn |last3=Albert |first3=Steven M. |last4=Alessi |first4=Cathy |last5=Bruni |first5=Oliviero |last6=DonCarlos |first6=Lydia |last7=Hazen |first7=Nancy |last8=Herman |first8=John |last9=Adams Hillard |first9=Paula J. |last10=Katz |first10=Eliot S. |last11=Kheirandish-Gozal |first11=Leila |last12=Neubauer |first12=David N. |last13=O'Donnell |first13=Anne E. |last14=Ohayon |first14=Maurice |last15=Peever |first15=John |date=December 2015 |title=National Sleep Foundation's updated sleep duration recommendations: final report |journal=Sleep Health |volume=1 |issue=4 |pages=233–243 |doi=10.1016/j.sleh.2015.10.004 |issn=2352-7226 |pmid=29073398}}</ref> === ماءُ جي حساسيت === [[ماءُ جي حساسيت]] خوارڪ سان لاڳاپي ۽ سندس سازگار جذباتي واڌ ويجهه ۾ هڪ اهم ڪردار ادا ڪري ٿي. ان جو مطلب آهي ته ماءُ يا سنڀاليندڙ ٻار جي روين ۽ اظهار تي ڌيان ڏئي، پنهنجي ذاتي مزاج يا احساسن جي بنياد تي انهن کي غلط نه سمجهي، صورتحال مطابق فوري ردعمل ڏيکاري ۽ اهڙو جواب ڏئي جيڪو ٻار جي ظاهر ڪيل ضرورتن ۽ حالتن سان مطابقت رکي. همدردي، مناسب سمجهه ۽ بروقت جوابن جي ذريعي هڪ محفوظ [[وابستگي جو نظريو|وابستگي]] پيدا ٿيندي آهي.<ref name="KS2010">{{cite web |first=Kathrin |last=Keller-Schuhmacher |year=2010 |url=http://www.f-netz.ch/files/downloads/bdd914a66d88396709589536fbf79ede/bindung-text-mit-folien-referat-freiburg-10_11_08.pdf |title=Bindung – von der Theorie zur Praxis: worauf kommt es an? |at=Presentation at the AWO Symposium of 8 November 2010, Freiburg im Breisgau |access-date=31 December 2020 |archive-date=23 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160623122611/http://www.f-netz.ch/files/downloads/bdd914a66d88396709589536fbf79ede/bindung-text-mit-folien-referat-freiburg-10_11_08.pdf |url-status=dead }}</ref><ref name="Johnson2006">{{cite web |first=Helmut |last=Johnson |year=2006 |url=http://www.institut-johnson.de/pdf/bindungsstoerungen.pdf |title=Bindungsstörungen Material zur Systemischen Arbeit in Erziehung und Betreuung |access-date=2020-12-31 |archive-date=2011-11-20 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111120050434/http://www.institut-johnson.de/pdf/bindungsstoerungen.pdf |url-status=dead }}</ref><ref name="Kasten" /> پنهنجين بنيادي ضرورتن مطابق خوارڪ فطري طور ماءُ يا بنيادي سنڀاليندڙ جي ويجهو رهڻ جي ڪوشش ڪندا آهن، ۽ اهڙي طرح ٻنهي جي وچ ۾ وابستگي وڌيڪ مضبوط ٿيندي آهي. جڏهن ٻار ماءُ کان جدا ڪيو ويندو آهي ته هو روئڻ ۽ جسماني حرڪتن ذريعي احتجاج ظاهر ڪندو آهي. === ٻيا === [[File:Umwotsi.jpg|thumb|يوگانڊا جو هڪ کير پياڪ چُلهن سان کيڏي رهيو آهي]] [[ٻار کي جسم سان کڻي هلڻ]] کير پياڪ تي سڪون بخش اثر رکي ٿو. 2013ع جي هڪ تحقيق ۾ معلوم ٿيو ته جيڪي ٻار [[جهولي]] ۾ رکيا ويا، اهي وڌيڪ رنا، وڌيڪ هٿ پير هلايا ۽ سندن [[دل جي ڌڙڪن]] وڌي وئي، جيڪا دٻاءُ جي نشاني هئي. ان جي ابتڙ، اهي ٻار جن کي سندن ماءُ کنيو ۽ هلندي ڦرندي پاڻ سان گڏ رکيو، اهي نمايان طور وڌيڪ پُرسڪون ٿي ويا. رڳو ٻانهن ۾ بيهاري رکڻ جو اثر جهولي ۾ رکڻ ۽ هلندي کڻي هلڻ جي وچ واري درجي جو هو.<ref name="pmid23602481">{{cite journal | vauthors = Esposito G, Yoshida S, Ohnishi R, Tsuneoka Y, Rostagno Mdel C, Yokota S, Okabe S, Kamiya K, Hoshino M, Shimizu M, Venuti P, Kikusui T, Kato T, Kuroda KO | title = Infant calming responses during maternal carrying in humans and mice | journal = Current Biology | volume = 23 | issue = 9 | pages = 739–45 | date = May 2013 | pmid = 23602481 | doi = 10.1016/j.cub.2013.03.041| doi-access = free | bibcode = 2013CBio...23..739E }}</ref> 1986ع ۾ ٿيل هڪ بي ترتيب ڪنٽرول ڪيل مطالعي مان اڳ ئي ظاهر ٿي چڪو هو ته ٻار کي جسم سان کڻي هلڻ (مثال طور [[ٻار کڻڻ واري پٽي]] ۾) ٻارن کي وڌيڪ مطمئن بڻائيندو آهي ۽ سندن روئڻ کي گهٽائيندو آهي.<ref>{{citation|surname1=Urs Hunziker, Ronald Barr|periodical=Pediatrics|title=Increased Carrying Reduces Infant Crying: A Randomized Controlled Trial|volume=77|issue=5|at=pp.&nbsp;641–648|issn=0031-4005|pmid=3517799|date=1986-05-01|url=https://pediatrics.aappublications.org/content/77/5/641|access-date=2020-02-02|archive-date=2020-02-02|archive-url=https://web.archive.org/web/20200202182047/https://pediatrics.aappublications.org/content/77/5/641|url-status=live}}</ref> کير پياڪن جي خوراڪ بابت، [[ماءُ جو کير پيارڻ]] سڀني وڏين ٻارڙن جي صحت سان لاڳاپيل تنظيمن طرفان سفارش ڪيل طريقو آهي.<ref name="AAP_Policy" /> ڪيترين ئي [[هوائي ڪمپني|ھوائي ڪمپنين]] ۾ ستن ڏينهن کان گهٽ عمر وارن ٻارن کي (ملڪي اڏامن لاءِ) يا چوڏهن ڏينهن کان گهٽ عمر وارن ٻارن کي (بين الاقوامي اڏامن لاءِ) جهاز ۾ سفر جي اجازت نه هوندي آهي. [[ايشيانا ايئرلائنز]] ستن ڏينهن جي عمر وارن ٻارن کي بين الاقوامي اڏامن ۾ سفر جي اجازت ڏئي ٿي. [[گروڊا انڊونيشيا]] چوڏهن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ڪنهن به ٻار کي پنهنجي اڏامن ۾ سوار ٿيڻ جي اجازت نٿي ڏئي. [[ڊيلٽا ايئر لائينز]] ستن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ٻار کي صرف ان صورت ۾ سفر جي اجازت ڏئي ٿي جڏهن والدين وٽ طبيب طرفان جاري ڪيل سفر جي منظوري وارو خط موجود هجي. [[اسڪائي ويسٽ]] اٺن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ٻار کي جهاز ۾ سوار ٿيڻ جي اجازت نٿي ڏئي.<ref>[http://www.delta.com/content/www/en_US/traveling-with-us/special-travel-needs/children.html Infant Age Restrictions] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160326172029/http://www.delta.com/content/www/en_US/traveling-with-us/special-travel-needs/children.html|date=2016-03-26}}. Delta Air Lines. Retrieved on 2013-04-27.</ref> == رويو == === جذباتي ارتقا === [[File:Being a twin means you always have a pillow or blanket handy.jpg|thumb|222x222px|اٺ مهينن جون [[غير هڪجهڙيون جڙواڻيون]] ڀينرون]] وابستگي جو نظريو بنيادي طور هڪ [[ارتقائي موافقت|ارتقائي]] ۽ [[حيواني رويي جي سائنس|حيواني روين]] تي ٻڌل نظريو آهي، جنهن موجب خوارڪ يا ٻار خطري، خوف يا پريشاني جي حالتن ۾ بقا جي مقصد لاءِ ڪنهن مخصوص سنڀاليندڙ شخص جي ''ويجهڙائي ڳوليندو'' آهي.<ref name="Tronick et al.">{{cite journal|doi=10.1037/0012-1649.28.4.568|title=The Efe forager infant and toddler's pattern of social relationships: Multiple and simultaneous|year=1992|last1=Tronick|first1=Edward Z.|last2=Morelli|first2=Gilda A.|last3=Ivey|first3=Paula K.|journal=Developmental Psychology|volume=28|issue=4|pages=568–577 }}</ref> وابستگي جي ٺهڻ کي ٻار جي ان صلاحيت جو بنياد سمجهيو ويندو آهي، جنهن جي ذريعي هو سڄي زندگي مختلف لاڳاپا قائم ۽ برقرار رکندو آهي. وابستگي، محبت يا پيار جي برابر ناهي، جيتوڻيڪ گهڻو ڪري اهي گڏ موجود هوندا آهن. وابستگي ۽ وابستگي سان لاڳاپيل [[رويو]] عام طور ڇهن مهينن کان ٽن سالن جي عمر جي وچ ۾ ترقي ڪندا آهن. کير پياڪ ٻار انهن بالغن سان [[ٻارن ۾ وابستگي|وابستگي]] پيدا ڪندا آهن جيڪي سندن سماجي رابطن ۾ حساس، جواب ڏيندڙ ۽ مسلسل سنڀاليندڙ طور موجود رهن. والدين جي ردعمل جي نتيجي ۾ وابستگي جا مختلف نمونا ٺهن ٿا، جيڪي پوءِ ''اندروني ڪم ڪندڙ نمونا'' (Internal Working Models) پيدا ڪن ٿا. اهي نمونا فرد جي مستقبل جي لاڳاپن ۾ احساسن، خيالن ۽ اميدن جي رهنمائي ڪندا آهن.<ref name="Bretherton">Bretherton, I. and Munholland, K., A. Internal Working Models in Attachment Relationships: A Construct Revisited. ''Handbook of Attachment:Theory, Research and Clinical Applications'' 1999 eds Cassidy, J. and Shaver, P., R. Guilford press {{ISBN|1-57230-087-6}}{{page needed|date=July 2015}}</ref> وابستگي جا ڪيترائي نمونا بيان ڪيا ويا آهن: * محفوظ (Secure) * پريشان-ٻڌل (Anxious-ambivalent) * پريشان-پاسو ڪندڙ (Anxious-avoidant) مٿيان ٽيئي ''منظم'' نمونا سمجهيا ويندا آهن. ان کان علاوه: * غير منظم (Disorganized) ڪجهه نمونا ٻين جي ڀيٽ ۾ وڌيڪ مسئلا پيدا ڪندڙ سمجهيا ويندا آهن. وابستگي جي کوٽ يا وابستگي قائم ڪرڻ جي صلاحيت ۾ شديد خرابي سنگين نفسياتي بيمارين جو سبب بڻجي سگهي ٿي.<ref>{{cite book|title=Child Maltreatment: Theory and Research on the Causes and Consequences of Child Abuse and Neglect|isbn = 978-0-521-37969-4|url=https://books.google.com/books?id=74gyVSJhg5oC&q=baby+attachment+theory&pg=PA432|access-date=21 December 2018|last1 = Cicchetti|first1 = Dante|last2 = Carlson|first2 = Vicki|date = 30 June 1989| publisher=Cambridge University Press }}</ref> کير پياڪ ٻار پنهنجي ماءُ، پيءُ، ڀائرن ڀينرن ۽ خاندان کان ٻاهر موجود سنڀاليندڙن سان الڳ الڳ لاڳاپا پيدا ڪندا آهن.<ref>Klitzing K von, Simoni H, Amsler F, Burgin D: The role of the father in early family interactions. Inf Mental Health J 1999; 20: 222–37.</ref> ٻن فردن جي وچ ۾ قائم ٿيندڙ وابستگي کان علاوه، ٽن فردن تي ٻڌل لاڳاپن جي سٺي معيار (ماءُ ــ پيءُ ــ کير پياڪ ٻار) کي به ٻار جي ذهني صحت جي ارتقا لاءِ اهم سمجهيو ويندو آهي.<ref name="pmid10216817">{{cite journal | vauthors = von Klitzing K, Simoni H, Bürgin D | title = Child development and early triadic relationships | journal = The International Journal of Psychoanalysis | volume = 80 ( Pt 1) | pages = 71–89 | date = February 1999 | pmid = 10216817 | doi = 10.1516/0020757991598576 | doi-broken-date = 17 July 2025 }}</ref><ref name="pmid28682511">{{cite journal | vauthors = von Klitzing K, Bürgin D | title = Parental capacities for triadic relationships during pregnancy: Early predictors of children's behavioral and representational functioning at preschool age | journal = Infant Mental Health Journal | volume = 26 | issue = 1 | pages = 19–39 | date = January 2005 | pmid = 28682511 | doi = 10.1002/imhj.20032 }}</ref> === آوازن ڏانهن ردعمل === کير پياڪ ٻار نانگ جي سسڪار، بالغن جي ڪاوڙيل آوازن، باهه جي ٽڙٽڙاهٽ، گجگوڙ ۽ ٻين ٻارن جي روئڻ جي آوازن تي ردعمل ظاهر ڪندا آهن. اهڙن آوازن کي ٻڌڻ وقت سندن دل جي ڌڙڪن گهٽجي ويندي آهي، اکيون وڌيڪ ڇنڀينديون آهن، ۽ هو ڳالهائيندڙ شخص يا والدين ڏانهن وڌيڪ رخ ڪندا آهن. اهي سڀئي نشانيون ظاهر ڪن ٿيون ته ٻار وڌيڪ ڌيان ڏئي رهيو آهي. محققن جو خيال آهي ته اهو خطري جي سڃاڻپ لاءِ هڪ ارتقائي ردعمل آهي. ٻارن جي آوازن جي صحيح جڳهه سڃاڻڻ جي صلاحيت سندن زندگيءَ جي پهرين سال دوران آهستي آهستي وڌيڪ بهتر ۽ نفيس ٿيندي آهي.<ref>{{cite journal |last1=Erlich |first1=Nicole |last2=Lipp |first2=Ottmar V. |last3=Slaughter |first3=Virginia |title=Of hissing snakes and angry voices: human infants are differentially responsive to evolutionary fear-relevant sounds |journal=Developmental Science |year=2013 |volume=16 |issue=6 |pages=894–904 |pmid=24118715 |doi=10.1111/desc.12091 }}</ref> == صحت جا مسئلا == === بيماريون === {{Further|نيونيٽالاجي}} کير پياڪ يا شير خوار ٻار پيدائش کان پوءِ [[رحم کان ٻاهر واري زندگيءَ سان موافقت]] جي ڪيترن ئي مرحلن مان گذري رهيو هوندو آهي، ۽ سندس جسماني نظام، جهڙوڪ [[مدافعتي نظام]]، اڃا مڪمل طور تي ترقي يافته نه هوندا آهن. نيونيٽل (پيدائش کان پوءِ جي شروعاتي) مرحلي دوران هيٺيون بيماريون خاص اهميت رکن ٿيون: * [[نيونيٽل يرقان]] * [[خوارڪ جي ساهه کڻڻ واري تڪليف جو سنڊروم]] * [[نيونيٽل لوپس ايريٿيماٽوسس]] * [[نيونيٽل آشوبِ چشم]] * [[نيونيٽل ڌنڌر]] * [[نيونيٽل سيپسس]] * [[نيونيٽل آنتي رڪاوٽ]] * [[خوش خيمه نيونيٽل دورا]] * [[نيونيٽل ذيابطيس ميليٽس]] * [[نيونيٽل ايلو اميون ٿرومبوسائيٽوپينيا]] * [[نيونيٽل هرپس سمپليڪس]] * [[نيونيٽل هيموڪروميٽوسس]] * [[نيونيٽل ميننجائٽس]] * [[نيونيٽل هيپاٽائيٽس]] === شرحِ اموات === {{Main|خوارڪ جي شرحِ اموات}} [[File:Babyimmunization.jpg|thumb|[[بنگلاديش]] ۾ هڪ خوارڪ کي حفاظتي ٽِڪو لڳايو پيو وڃي]] خوارڪ جي شرحِ اموات مان مراد زندگيءَ جي پهرين سال دوران ٻار جي وفات آهي. ان کي عام طور هر 1,000 جيئري ڄمندڙ ٻارن تي ٿيندڙ اموات جي تعداد طور ظاهر ڪيو ويندو آهي (خوارڪ جي شرحِ اموات). خوارڪ جي موت جا اهم سبب هي آهن: * [[پاڻيءَ جي کوٽ]] * [[وچڙندڙ بيماري]] * [[پيدائشي جسماني نقص]] * [[اوچتو خوارڪ موت سنڊروم]] (SIDS)<ref>{{cite book | last = Garrett | first = Eilidh | title = Infant Mortality: A Continuing Social Problem | publisher = Ashgate Pub Co | year = 2007 | isbn = 978-0-7546-4593-1 }}{{page needed|date=July 2015}}</ref> هي وباياتي اشاري کي ڪنهن ملڪ جي صحت جي سارسنڀال جي سطح ماپڻ لاءِ تمام اهم معيار سمجهيو ويندو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ اهو سڌي طرح کير پياڪن، ۽ ان کان وڏن ٻارن ۽ حامله عورتن جي [[صحت]]، طبي سهولتن تائين رسائي، سماجي ۽ معاشي حالتن ۽ [[عوامي صحت]] جي عملن سان لاڳاپيل هوندو آهي.<ref>{{cite journal |vauthors=Hertz E, Hebert JR, Landon J | title = Social and environmental factors and life expectancy, infant mortality, and maternal mortality rates: results of a cross-national comparison | journal = Soc Sci Med | volume = 39 | issue = 1 | pages = 105–14 | date = July 1994 | pmid = 8066481 | doi = 10.1016/0277-9536(94)90170-8 }}</ref><ref>{{cite journal | vauthors = Etchegoyen G, Paganini JM | title = The relationship between socioeconomic factors and maternal and infant health programs in 13 Argentine provinces | language = es | journal = Rev Panam Salud Publica | volume = 21 | issue = 4 | pages = 223–30 | date = April 2007 | pmid = 17612466 | doi = 10.1590/S1020-49892007000300005 | url = http://www.scielosp.org/pdf/rpsp/v21n4/05.pdf | url-status=live | archive-url = https://web.archive.org/web/20180421234341/https://scielosp.org/pdf/rpsp/v21n4/05.pdf | archive-date = 2018-04-21 | doi-access = free }}</ref> قومي دولت ۽ سٺي صحت جي وچ ۾ هڪ مثبت لاڳاپو موجود آهي. دنيا جا مالدار ۽ صنعتي ملڪ، جهڙوڪ [[ڪينيڊا]]، [[برطانيه]]، [[آمريڪا]] ۽ [[جاپان]]، پنهنجي قومي بجيٽ جو وڏو حصو صحت جي سارسنڀال تي خرچ ڪندا آهن. ان جي نتيجي ۾ انهن جا صحت جا نظام تمام گهڻو ترقي يافته هوندا آهن، جتي وڏي تعداد ۾ طبيب، نرسون ۽ ٻيا صحت جا ماهر عوام جي خدمت ڪندا آهن. انهيءَ ڪري انهن ملڪن ۾ کير پياڪن جي شرحِ اموات گهٽ هوندي آهي. ٻئي طرف، اهڙا ملڪ جهڙوڪ [[ميڪسيڪو]]، جيڪي صحت جي شعبي تي پنهنجي بجيٽ جو نسبتاً گهٽ حصو خرچ ڪندا آهن، اتي شرحِ اموات وڌيڪ هوندي آهي. ان جو هڪ سبب اهو به هوندو آهي ته عام آبادي جي صحت جو معيار نسبتاً گهٽ هوندو آهي.<ref>{{cite book|last=Brym|first=Robert|title=Sociology: Your Compass for a New World|year=2007|publisher=Wadsworth/Cengage Learning|page=546|isbn=978-0-495-09912-3}}</ref> [[آمريڪا]] ۾ کير پياڪ ٻارن جي شرحِ اموات خاص طور ڪجهه اقليتي گروهن ۾ وڌيڪ ڏٺي وئي آهي. مثال طور، غير هسپانوي ڪاري نسل جي عورتن ۾ کير پياڪن جي شرحِ اموات 13.63 في 1,000 جيئري ڄمندڙ ٻارن هئي، جڏهن⁠تہ غير هسپانوي اڇي نسل جي عورتن ۾ اها شرح فقط 5.76 في 1,000 جيئري ڄمندڙ ٻارن هئي.<ref>{{cite journal | last1 = Kuehn | first1 = B. M. | title = Infant Mortality | journal = JAMA: The Journal of the American Medical Association | volume = 300 | issue = 20 | pages = 2359 | year = 2008 | doi = 10.1001/jama.2008.642 }}</ref> آمريڪا ۾ مجموعي طور کير پياڪ ٻارن جي سراسري شرحِ اموات 6.8 في 1,000 جيئري ڄمندڙ ٻارن آهي.<ref>[http://www.statehealthfacts.org/comparemaptable.jsp?ind=47&cat=2 Infant Mortality Rate (Deaths per 1,000 Live Births), Linked Files, 2006–2008] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120612103431/http://www.statehealthfacts.org/comparemaptable.jsp?ind=47&cat=2 |date=2012-06-12 }}. statehealthfacts.org</ref> my9fo0w94cn3vbo4w0zzqba7sxrq6lt 387238 387237 2026-06-21T02:06:38Z Intisar Ali 8681 387238 wikitext text/x-wiki {{Short description|انسانن جو تمام ننڍي عمر وارو اولاد}} [[File:The newborn baby in men.jpg|thumb|300x300px|هڪ نون ڄاول ٻار مرد جي هنج ۾]] {{Human growth and development}} عام اصطلاحن ۾ '''ٻار''' ('''Baby''') بالغ [[انسان|انسانن]] جي تمام ننڍي عمر واري [[اولاد]] کي چيو ويندو آهي، جڏهن ⁠تہ نئين ڄاول ٻار کي سنڌي ۾ کير پياڪ ۽ اردو ۾ شيرخوار ۽ انگريزي ۾ '''انفنٽ''' سڏيو ويندو آھي. انگريزي جو لفظ انفنٽ (''Infant'') لاطيني زبان جي لفظ انفنس (infuns) مان نڪتل آهي جنھن جي معنيٰ: "نه ڳالهائيندڙ" آھي<ref>{{cite web |title=Charlton T. Lewis, An Elementary Latin Dictionary, īnfāns |url=http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |access-date=2023-04-05 |website=perseus.tufts.edu |archive-date=2023-04-23 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230423185413/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |url-status=live}}</ref> انفنٽ ان جو هڪ رسمي يا فني مترادف آهي. اهي اصطلاح ٻين جاندارن جي [[نابالغ جاندار|جاندارن]] لاءِ پڻ استعمال ٿي سگهن ٿا. '''نئون ڄاول ٻار''' (''Newborn'') عام استعمال ۾ اهڙي ٻار کي چيو ويندو آهي جيڪو رڳو چند ڪلاڪن، ڏينهن يا هفتن جو هجي؛ جڏهن⁠تہ طبي اصطلاحن ۾ نون ڄاول ٻار يا '''نيونيٽ''' ({{etymology|la|{{wikt-lang|la|neonātus}}|نئون ڄاول}}) اهڙي خوارڪ کي چيو ويندو آهي جيڪو [[انساني پيدائش]] کان پوءِ پهرين 28 ڏينهن اندر هجي.<ref name="mwn">{{cite Merriam-Webster|neonate |access-date=2007-03-27}} {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20070311003331/http://www.m-w.com/cgi-bin/dictionary?book=Dictionary&va=neonate |date=2007-03-11 |url-status=live}}.</ref> هي اصطلاح [[وقت کان اڳ ڄاول ٻار]]، [[مڪمل مدي وارو حمل|مڪمل مدت واري ٻار]] ۽ [[مدت کان پوءِ وارو حمل|مدت کان پوءِ ڄاول ٻار]]، سڀني تي لاڳو ٿئي ٿو. حمل جي 37 هفتن کان اڳ ڄاول ٻارن کي '''وقت کان اڳ ڄاول''' (Premature) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last=Nöcker-Ribaupierre |first=Monika |date=2015-06-01 |title=Originalbeiträge. Internationale musiktherapeutische Ansätze für frühgeborene Kinder/ International Music Therapy Approaches with premature Infants |url=http://dx.doi.org/10.13109/muum.2015.36.2.106 |journal=Musiktherapeutische Umschau |volume=36 |issue=2 |pages=106–118 |doi=10.13109/muum.2015.36.2.106 |issn=0172-5505|url-access=subscription }}</ref> جيڪي ٻار 39 کان 40 هفتن جي وچ ۾ ڄمن، تن کي '''مڪمل مدت وارا''' (فل ٽرم) چيو ويندو آهي. جيڪي 41 هفتن تي ڄمن، تن کي '''دير سان مڪمل مدت وارا''' (ليٽ ٽرم) چيو ويندو آهي. ۽ جيڪي 42 هفتن کان پوءِ ڄمن، تن کي '''مدت کان پوءِ ڄاول''' (پوسٽ ٽرم) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |title=Definition of Term Pregnancy |url=https://www.acog.org/clinical/clinical-guidance/committee-opinion/articles/2013/11/definition-of-term-pregnancy |access-date=2023-12-20 |website=www.acog.org |language=en}}</ref> پيدائش کان اڳ اولاد کي [[جنين]] (fetus) چيو ويندو آهي. '''کيرپياڪ''' (Infant) جو اصطلاح عام طور هڪ سال کان گهٽ عمر وارن ٻارن لاءِ استعمال ڪيو ويندو آهي؛ البت مختلف وصفن موجب ان ۾ ٻه سال تائين جا ٻار به شامل ٿي سگهن ٿا. جڏهن انساني ٻار هلڻ سکندو آهي، تڏهن ان کي [[هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار]] (ٽاڊلر) سڏيو ويندو آهي. === اصطلاحن جو خلاصو === {| class="wikitable" style="width:100%; text-align:center; border-collapse:collapse;" |- ! style="background:#1F4E79; color:white;" | اصطلاح ! style="background:#1F4E79; color:white;" | وضاحت ! style="background:#1F4E79; color:white;" | عمر يا مرحلو |- | style="background:#EAF2F8;" | ٻار | style="background:#FDFEFE;" | انسان جي تمام ننڍي عمر واري اولاد | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان شروعاتي ننڍپڻ تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ / شيرخوار | style="background:#FDFEFE;" | اڃا ننڍي عمر وارو ٻار | style="background:#EAF2F8;" | عام طور هڪ سال کان گهٽ |- | style="background:#EAF2F8;" | نيونيٽ | style="background:#FDFEFE;" | طبي اصطلاح موجب نون ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان 28 ڏينهن تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | وقت کان اڳ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | حمل جي مقرر مدت کان اڳ ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 37 هفتن کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر حمل واري مدت تي ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 39–40 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | دير سان مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان ٿورو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 41 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | مدت کان پوءِ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان گهڻو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 42 هفتن کان پوءِ |- | style="background:#EAF2F8;" | جنين | style="background:#FDFEFE;" | پيدائش کان اڳ رحم ۾ موجود ٻار | style="background:#EAF2F8;" | ولادت کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار | style="background:#FDFEFE;" | هلڻ شروع ڪندڙ ٻار | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ کان پوءِ وارو مرحلو |} == جسماني خاصيتون == نون ڄاول ٻار جا ڪلها ۽ دڏ (hips) ويڪرا هوندا آهن، پيٽ ٿورو ٻاهر نڪتل هوندو آهي، ۽ سندس ٻانهون ۽ ٽنگون جسم جي ٻين حصن جي ڀيٽ ۾ نسبتاً ڊگهيون هونديون آهن. === مٿو === [[File:Baby Face.JPG|thumb|کاٻي پاسي|اٺ مهينن جو خوارڪ؛ هڪ عام خاصيت طور اکيون چهري جي ڀيٽ ۾ اڪثر وڏي نظر اينديون آهن.]] نون ڄاول ٻار جو مٿو جسم جي ڀيٽ ۾ تمام وڏو هوندو آهي، ۽ [[انساني کوپڙي|کوپڙي]] جو مٿيون حصو (ڪرينيئم) چهري جي مقابلي ۾ غيرمعمولي طور وڏو هوندو آهي. جتي بالغ انسان جي کوپڙي سڄي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ ستون حصو هوندي آهي، اتي نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ {{frac|1|4}} حصو هوندي آهي. مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جي مٿي جو عام گهيرو پيدائش وقت 33 کان 36 سينٽي ميٽر هوندو آهي.<ref>{{cite book |author1=Wallace, Donna K. |author2=Cartwright, Cathy C. |title=Nursing Care of the Pediatric Neurosurgery Patient |publisher=Springer |location=Berlin |year=2007 |isbn=978-3-540-29703-1 |url=https://books.google.com/books?id=G6o3uSlfRKcC&pg=PA40 |page =40}}</ref> پيدائش وقت نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جا ڪيترائي حصا اڃا مڪمل طور هڏي ۾ تبديل نه ٿيا هوندا آهن، جنهن سبب اتي نرم جايون موجود هونديون آهن، جن کي [[فونٽانيل]] (نرم کوپڙي جا حصا) چيو ويندو آهي. انهن مان ٻه سڀ کان وڏيون جايون آهن: هيرن جي شڪل وارو اڳيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي اڳئين مٿئين حصي ۾ هوندو آهي، ۽ ٽڪنڊي شڪل وارو پٺيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي پويان هوندو آهي. ٻار جي واڌ ويجهه سان گڏ اهي هڏا هڪ فطري عمل ذريعي پاڻ ۾ ملي ويندا آهن. [[نوگن (پروٽين)|نوگن]] نالي هڪ پروٽين نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جي هڏن جي جلدي گڏجڻ ۾ دير ڪرڻ جي ذميوار هوندي آهي.<ref>{{cite journal |vauthors=Warren SM, Brunet LJ, Harland RM, Economides AN, Longaker MT |author5-link=Michael Longaker | title = The BMP antagonist noggin regulates cranial suture fusion | journal = Nature | volume = 422 | issue = 6932 | pages = 625–9 | date = 2003-04-10 | pmid = 12687003 | doi = 10.1038/nature01545 | bibcode = 2003Natur.422..625W | s2cid = 4331659 | issn=0028-0836 }}</ref> [[ولادت]] دوران ۽ ڄمڻ وقت ٻار جي کوپڙي پنهنجي شڪل ۾ تبديلي آڻي [[ولادتي رستو|ولادتي رستي]] مان گذرڻ لاءِ پاڻ کي موافق بڻائي ٿي. ان سبب ڪڏهن ڪڏهن ٻار جو مٿو غيرمعمولي شڪل وارو يا ڊگهو نظر اچي سگهي ٿو. عام طور تي ڪجهه ڏينهن يا هفتن اندر مٿو پاڻمرادو پنهنجي قدرتي شڪل ڏانهن موٽي ايندو آهي. ڪڏهن ڪڏهن ڊاڪٽرن طرفان تجويز ڪيل خاص مشقون پڻ هن عمل کي تيز ڪرڻ ۾ مددگار ثابت ٿي سگهن ٿيون. === وار === [[File:Baby hairy head DSCN2483.jpg|thumb|هڪ سال جي نينگريءَ جا سنها ڀورا وار]] ڪجهه نون ڄاول ٻارن جي جسم تي تمام سنها ۽ نرم وار هوندا آهن، جن کي [[لينوگو]] چيو ويندو آهي. اهي خاص طور تي وقت کان اڳ ڄاول ٻارن جي پٺي، ڪلهن، پيشاني، ڪنن ۽ چهري تي نمايان نظر اچي سگهن ٿا. لينوگو عام طور تي ڪجهه هفتن اندر ختم ٿي ويندو آهي. ڪجهه ٻار ڄمڻ وقت مٿي تي گهڻن وارن سان پيدا ٿيندا آهن، جڏهن⁠تہ ٻيا، خاص طور تي [[ڪاڪيشي نسل]] سان تعلق رکندڙ ٻار، تمام سنها وار رکندا آهن يا مڪمل طور گنجا به ٿي سگهن ٿا. هلڪي چمڙي وارن والدين جي ٻارن ۾ اهي سنها وار سنهري رنگ جا ٿي سگهن ٿا، جيتوڻيڪ والدين پاڻ سنهري وارن وارا نه هجن. ٻار جي وارن جو رنگ ۽ بناوت وقت سان تبديل ٿي سگهي ٿي. مثال طور، ڳاڙها وار سنهري ٿي سگهن ٿا، گهنڊيدار وار سڌا ٿي سگهن ٿا، ۽ ڳاڙها، گهڻا وار بعد ۾ وڌيڪ سنها، هلڪا ۽ گهٽ گهاٽا ٿي سگهن ٿا.{{Citation needed|date=March 2022}} [[مٿي جي کل]] پڻ عارضي طور [[نيرو داغ|نيري داغن]] جو شڪار ٿي سگهي ٿي يا سُڄي سگهي ٿي، خاص طور تي انهن نون ڄاول ٻارن ۾ جن جي مٿي تي وار نه هجن. اکين جي چوڌاري وارو حصو پڻ ڪجهه وقت لاءِ ڦوڪيل يا سُڄيل نظر اچي سگهي ٿو. === ڊيگهه === [[ترقي يافته ملڪ]]ن ۾ نون ڄاول ٻار جي سراسري ڪُل جسماني ڊيگهه {{convert|35.6|–|50.8|cm|in|abbr=on}} هوندي آهي، جيتوڻيڪ وقت کان اڳ ڄاول ٻار ان کان گهڻو ننڍا به ٿي سگهن ٿا. ٻار جي ڊيگهه ماپڻ لاءِ ٻار کي سڌو ليٽايو ويندو آهي ۽ ماپ واري پٽي مٿي جي چوٽيءَ کان وٺي کڙيءَ جي هيٺئين حصي تائين ڊگهي ڪئي ويندي آهي. === وزن === ترقي يافته ملڪن ۾ مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جو سراسري [[پيدائشي وزن]] لڳ ڀڳ {{convert|3.4|kg|lb|frac=2|abbr=on}} هوندو آهي، جڏهن⁠تہ عام طور تي اهو {{convert|2.7|–|4.6|kg|lb|abbr=on}} جي وچ ۾ هوندو آهي. پيدائش کان پوءِ پهرين 5 کان 7 ڏينهن دوران مڪمل مدت واري نيونيٽ جي جسماني وزن ۾ 3 کان 7 سيڪڙو تائين گهٽتائي اچي سگهي ٿي.<ref name="Mohamed2012">{{EMedicine|article|938854|Neonatology Considerations for the Pediatric Surgeon}}</ref>{{fv|date=November 2024}} اهو گهڻو ڪري انهن رطوبتن جي جذب ٿيڻ ۽ پيشاب وسيلي خارج ٿيڻ جو نتيجو هوندو آهي جيڪي شروعات ۾ ڦڦڙن کي ڀرينديون آهن. ان سان گڏوگڏ [[ماءُ جو کير پيارڻ]] اڪثر ڪجهه ڏينهن کان پوءِ مڪمل طور اثرائتو ٿيندو آهي، جنهن سبب به وزن ۾ عارضي گهٽتائي اچي سگهي ٿي. پهرين هفتي کان پوءِ صحتمند مڪمل مدت وارن نيونيٽن جو وزن عام طور تي روزانو 10 کان 20 گرام في ڪلوگرام جي حساب سان وڌڻ گهرجي.<ref name="Mohamed2012" />{{fv|date=November 2024}} === چمڙي === [[File:HumanNewborn.JPG|thumb|کاٻي پاسي|ولادت کان ڪجهه سيڪنڊن پوءِ هڪ نون ڄاول ٻار. [[ايمنيوٽڪ رطوبت]] سندس چمڙي تي چمڪي رهي آهي ۽ [[ناف جي نالي]] اڃا ڳنڍيل آهي.]] پيدائش کان فوراً پوءِ نون ڄاول ٻار جي چمڙي جو رنگ اڪثر ڀورو يا هلڪو نيرو مائل هوندو آهي. جيئن ئي ٻار ساهه کڻڻ شروع ڪندو آهي، جيڪو عام طور هڪ يا ٻن منٽن اندر ٿيندو آهي، تيئن سندس چمڙي جو رنگ آهستي آهستي پنهنجي عام حالت ڏانهن موٽي ايندو آهي. نون ڄاول ٻار عام طور تي آلا هوندا آهن، انهن جي جسم تي رت جا نشان موجود هوندا آهن، ۽ سندن چمڙي هڪ اڇي مادي سان ڍڪيل هوندي آهي جنهن کي [[ورنڪس ڪيسيوسا]] چيو ويندو آهي. خيال ڪيو وڃي ٿو ته هي مادو هڪ [[ضد جراثيمي]] حفاظتي رڪاوٽ طور ڪم ڪندو آهي. نون ڄاول ٻار جي چمڙي تي [[منگوليائي داغ]]، مختلف ٻيا [[پيدائشي نشان]] يا چمڙي جو کلجڻ پڻ موجود ٿي سگهي ٿو، خاص طور تي هٿن يا ھٿن جي ڪارائين، پيرن يا پيرن جي جي مرن (اينڪلز) تي. === ناف جي نالي === {{Main|رحم کان ٻاهر واري زندگيءَ سان موافقت}} نئين ڄاول ٻار جي [[ناف جي نالي]] جو رنگ نيرو مائل اڇو هوندو آهي. پيدائش کان پوءِ ناف جي نالي کي عام طور ڪٽي ڇڏيو ويندو آهي، جنهن سان 1 کان 2 انچ ڊگهو ٽڪرو باقي رهجي ويندو آهي. هي ناف جو باقي رهيل ٽڪرو آهستي آهستي سڪي ويندو آهي، سُڪي سُڪي ڇُهريو ٿي ويندو آهي، رنگ ۾ ڪارو ٿيندو آهي ۽ لڳ ڀڳ ٽن هفتن اندر پاڻمرادو ڪري پوندو آهي. زخم ڀرجي وڃڻ کان پوءِ اهو حصو [[دُن]] (ناف) جي شڪل اختيار ڪري وٺندو آهي. ناف جي نالي ۾ ٽي رت واريون ناليون هونديون آهن: ٻه شريانون ۽ هڪ نس. اهي ٻئي شريانون ٻار مان رت کي ائور (پليسينٽا) ڏانهن کڻي وينديون آهن، جڏهن⁠تہ هڪ نس ائور مان رت کي واپس ٻار ڏانهن آڻيندي آهي. === جنسي عضوا === نئين ڄاول ٻار جا [[جنسي عضوا]] عام طور تي ڪجهه وڏا ۽ ڳاڙها نظر اچي سگهن ٿا. نر ٻارن ۾ [[خصين واري ٿيلهي]] (اسڪروٽم) غيرمعمولي طور وڏي ڏسڻ ۾ اچي سگهي ٿي. ڇاتيون پڻ ڪجهه ڦوڪيل يا وڏيون ٿي سگهن ٿيون، ايستائين جو نر ٻارن ۾ به. اهو ماءُ جي جسم مان منتقل ٿيندڙ قدرتي هارمونن جي اثر سبب ٿيندو آهي ۽ هڪ عارضي حالت هوندي آهي. ڇوڪرين (۽ ڪڏهن ڪڏهن ڇوڪرن ۾ به) ببن کي بونبڙين مان ٿورو کير جهڙو مادو خارج ٿي سگهي ٿو، جنهن کي ڪڏهن ڪڏهن [[جادوگرياڻيءَ جو کير ]] (وچز ملڪ) (جادوگرياڻيءَ جو کير) چيو ويندو آهي. ساڳيءَ طرح ڇوڪري ٻارن جي گرڀ نالي (ويجائنا) مان رت جهڙو يا کير جهڙو مادو به خارج ٿي سگهي ٿو. ٻنهي حالتن کي عام ۽ فطري سمجهيو ويندو آهي، ۽ وقت گذرڻ سان اهي پاڻمرادو ختم ٿي وينديون آهن. == سار سنڀال ۽ خوراڪ == {{Further|نون ڄاول ٻار جي سار سنڀال ۽ حفاظت}} {{Further|خوارڪ کي غسل ڏيڻ}} [[File:初土俵入2.gif|thumb|روئندڙ ٻار]] خوارڪ [[خوارڪ جو روئڻ|روئڻ]] ذريعي بنيادي فطري رابطي جو اظهار ڪندا آهن.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=eEsyCgAAQBAJ&q=Infants+cry+as+a+form+of+basic+instinctive+communication&pg=PT35|title=The Calm and Happy Toddler: Gentle Solutions to Tantrums, Night Waking, Potty Training and More|last=Chicot|first=Rebecca|date=2015-12-03|publisher=Random House|isbn=978-1-4735-2759-1|language=en}}</ref> روئندڙ ٻار شايد بک، تڪليف، گهڻي تحريڪ، بيزاري، ڪنهن شيءِ جي ضرورت يا اڪيلائپ جو اظهار ڪري رهيو هجي. خوارڪ [[ابتدائي مدد تي مڪمل ڀاڙيندڙ جاندار]] هوندا آهن ۽ ڊگهي عرصي تائين پنهنجي ماءُ يا ڪنهن بالغ سنڀاليندڙ تي مڪمل انحصار رکندا آهن.<ref>{{cite journal | pmc=8455097 | date=2020 | last1=Faust | first1=K. M. | last2=Carouso-Peck | first2=S. | last3=Elson | first3=M. R. | last4=Goldstein | first4=M. H. | title=The Origins of Social Knowledge in Altricial Species | journal=Annual Review of Developmental Psychology | volume=2 | issue=1 | pages=225–246 | doi=10.1146/annurev-devpsych-051820-121446 | pmid=34553142 }}</ref> [[ماءُ جو کير پيارڻ]] سڀني وڏين خوارڪ صحت تنظيمن پاران خوراڪ جو ترجيحي طريقو سمجهيو وڃي ٿو.<ref name="AAP_Policy">{{cite journal |vauthors=Gartner LM, Morton J, Lawrence RA, Naylor AJ, O'Hare D, Schanler RJ, Eidelman AI | title = Breastfeeding and the Use of Human Milk | journal = Pediatrics | volume = 115 | issue = 2 | pages = 496–506 | date = February 2005 | pmid = 15687461 | doi = 10.1542/peds.2004-2491 | s2cid = 263051578 | doi-access = }}</ref> جيڪڏهن ماءُ جو کير پيارڻ ممڪن يا گهربل نه هجي ته بوتل ذريعي يا ته ڪڍيل ماءُ جو کير يا [[خوارڪ جو فارمولو]] ڏنو ويندو آهي. خوارڪ هڪ چوسڻ واري فطري صلاحيت سان پيدا ٿيندا آهن، جنهن جي ذريعي هو ماءُ جي ڇاتي يا بوتل جي چُچي مان کير حاصل ڪندا آهن. انهن وٽ هڪ ٻيو فطري رويو به هوندو آهي جنهن کي ''روٽنگ'' چيو ويندو آهي، جنهن ۾ هو چُچي کي ڳولڻ جي ڪوشش ڪندا آهن. ڪڏهن ڪڏهن ٻار کي کير پيارڻ لاءِ [[دائي ماءُ]] مقرر ڪئي ويندي آهي، پر ترقي يافته ملڪن ۾ اهو هاڻي تمام ناياب آهي. ننڍپڻ جي شروعاتي مرحلي ۾ مناسب خوراڪ ٻار جي واڌ ويجهه لاءِ انتهائي اهم آهي. سڄي زندگي دوران بهترين صحت، واڌ ويجهه ۽ عصبي ارتقا جا بنياد زندگيءَ جي [[پهريان 1,000 ڏينهن]] دوران رکيا ويندا آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.unicef-irc.org/article/958-the-first-1000-days-of-life-the-brains-window-of-opportunity.html|title=The first 1,000 days of life: The brain's window of opportunity|last=Innocenti|first=UNICEF Office of Research-|website=UNICEF-IRC|language=en|access-date=2019-03-28|archive-date=2019-03-28|archive-url=https://web.archive.org/web/20190328061358/https://www.unicef-irc.org/article/958-the-first-1000-days-of-life-the-brains-window-of-opportunity.html|url-status=live}}</ref> پيدائش کان ڇهن مهينن تائين ٻار کي صرف ماءُ جو کير يا ان جو مناسب متبادل ڏنو وڃي. جڏهن ٻار جي خوراڪ وڌيڪ پختي ٿيڻ لڳي ته نرم هٿ سان کائڻ واريون شيون، ميوا، ڀاڄيون ۽ ٿوري مقدار ۾ گوشت شامل ڪري سگهجي ٿو.<ref>{{cite journal|last=Wells|first=Dilys|title=Infant Feeding|journal=Nutrition & Food Science|date=January 1995|pages=42–44|doi=10.1108/00346659510078312|volume=95|issue=2}}</ref> جيئن جيئن ٻار وڏو ٿيندو آهي، تيئن [[غذائي سپليمينٽ]] به شامل ڪري سگهجن ٿا. ڪيترائي والدين تيار ٿيل [[ٻارن جي خوراڪ]] استعمال ڪندا آهن، جڏهن⁠تہ ٻيا پنهنجي گهر جي خوراڪ کي ٻار جي غذائي ضرورتن مطابق ترتيب ڏيندا آهن. هڪ سال جي عمر کان پوءِ مڪمل چرٻي وارو ڳئون جو [[کير]] استعمال ڪري سگهجي ٿو، پر گهٽ چرٻي وارو کير ٻه يا ٽي سال جي عمر کان اڳ سفارش نٿو ڪيو وڃي. کير ڇڏائڻ اهو عمل آهي جنهن ۾ ٻار جي خوراڪ مان ماءُ جو کير آهستي آهستي گهٽايو وڃي ٿو ۽ ان جي جاءِ تي ٺوس خوراڪ شامل ڪئي وڃي ٿي.<ref>{{cite book |last=Marriott and Foote |first=L.D. and K.D. |url=https://archive.org/details/encyclopediaofhu0001unse_f8u2 |title=Weaning of infants. (Review) |publisher=Academic OneFile. |year=2003 |isbn=978-1-4129-0475-9 |series=88.6 |author-link=Archives of Disease in Childhood |url-access=registration}}</ref> جيستائين ٻار بيت الخلا جي استعمال جي تربيت حاصل نٿا ڪن، تيستائين صنعتي ملڪن ۾ عام طور [[ڊائپر]] پائيندا آهن. ڊائپر کان تربيتي پتلون ڏانهن منتقلي ٻار جي ارتقا ۾ هڪ اهم مرحلو سمجهيو ويندو آهي. ٻارن کي بالغن کان وڌيڪ ننڊ جي ضرورت هوندي آهي. نون ڄاول ٻار روزانو 18 ڪلاڪن تائين به سمهي سگهن ٿا، ۽ عمر وڌڻ سان ننڊ جو وقت گهٽجندو وڃي ٿو. جيستائين ٻار هلڻ نٿا سکن، تيستائين انهن کي ٻانهن ۾ کنيو ويندو آهي، ڪپڙي يا خاص پٽين ۾ رکيو ويندو آهي يا ٻارن جي گاڏين ۾ منتقل ڪيو ويندو آهي. گهڻن صنعتي ملڪن ۾ موٽر گاڏين ۾ ٻارن لاءِ [[ٻارن جي حفاظتي سيٽ]] جو استعمال قانوني طور لازمي آهي. === عام سار سنڀال جا مسئلا === {{div col|colwidth=22em}} * [[ٻارن جو قولنج]] * [[ٻار جي جهولي]] * [[کير واري کل]] * [[ڏينهن جي سنڀال]] * [[ڊائپر ريش]] * [[خوارڪ جو مالش]] * [[حفاظتي ٽيڪاڪاري]] * [[چوسڻي]] * [[والد سان وابستگي]] * [[ٻار کي ويڙهڻ]] * [[ڏند نڪرڻ]] {{div col end}} === ڇھڻ جا فائدا === چار مهينن تائين جي خوارڪن تي ڪيل تجربن ۾ مثبت ڇھاء (جهڙوڪ پيار سان هٿ ڦيرڻ يا [[ڀاڪر]]) ۽ منفي ڇھاء (جهڙوڪ چُڀڻ، چيڀاٽڻ يا گدگدي ڪرڻ) جا اثر جاچيا ويا. جن ٻارن کي مثبت ڇھاء مليو، اهي گهٽ رنا، وڌيڪ مُرڪيا ۽ وڌيڪ آواز ڪڍيا، جڏهن⁠تہ منفي ڇھاء حاصل ڪندڙ ٻارن ۾ بعد جي زندگيءَ ۾ جذباتي ۽ رويي سان لاڳاپيل مسئلا وڌيڪ ڏٺا ويا. اهڙين ثقافتن ۾، جتي مثبت جسماني رابطي جو رواج وڌيڪ آهي، بالغن ۾ جسماني تشدد جي شرح پڻ گهٽ ڏٺي وئي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Field|first1=T.|year=2002|title=Infants' Need for Touch|journal=Human Development|volume=45|issue=2|pages=100–103|doi=10.1159/000048156|s2cid=144155181}}</ref> === ٻوليءَ جي واڌ ويجهه === [[File:A Proper Space Book for Babies (50879866102).jpg|left|thumb|هڪ خوارڪ خلائي موضوع واري ٻارن جي ڪتاب کي هٿ ۾ جهليو ويٺو آهي]] کير پياڪن جي سنڀاليندڙن کي صلاح ڏني ويندي آهي ته هو ٻار جي چهري جي اظهار تي ڌيان ڏين ۽ انهن جو عڪس واپس ڏيکارين. چهري جي اظهار جي نقل ۽ همدردي سان خوارڪ پنهنجي اثراندازي محسوس ڪندا آهن ۽ پنهنجي عملن کي بهتر سمجهڻ لڳندا آهن (ڏسو [[آئيني نيورون]]). وڌيڪ واضح چهري جا تاثرات ۽ اشارا استعمال ڪرڻ فائديمند هوندو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ اهي اظهار جا وڌيڪ صاف طريقا آهن. ٻار جي بڙبڙاهٽ کي به ورجايو وڃي. هڪ ٻئي جي آوازن جي نقل ڪندي سادا ابتدائي گفتگو جا مرحلا شروع ٿيندا آهن.<ref name="Kasten">{{cite web|title=Entwicklungspsychologische Grundlagen der frühen Kindheit und frühpädagogische Konsequenzen|url=https://www.kita-fachtexte.de/fileadmin/Redaktion/Publikationen/KiTaFT_kasten_2014.pdf|last=Hartmut Kasten|language=de|access-date=2020-12-31|archive-date=2020-12-04|archive-url=https://web.archive.org/web/20201204225924/https://www.kita-fachtexte.de/fileadmin/Redaktion/Publikationen/KiTaFT_kasten_2014.pdf|url-status=live}}</ref> کير پياڪن سان ڳالهائيندي لفظن جو صاف اچار ۽ لهجي جي موسيقيت [[آواز جي چڙهاءُ لهر|لهجي]] کي سمجهڻ ۾ مدد ڏيندي آهي، جنهن سان جملي اندر موجود الڳ لفظن کي سڃاڻڻ آسان ٿيندو آهي.<ref>{{cite journal |first1=Erik |last1=Thiessen |first2=Emily |last2=Hill |first3=Jenny |last3=Saffran |journal=Infancy |title=Infant-Directed Speech Facilitates Word Segmentation |volume=7 |issue=1 |pages=53–71 |date=January 2005 |doi=10.1207/s15327078in0701_5 |pmid=33430544}}</ref> تنهن هوندي به تمام گهڻي سادي ڪيل "[[ٻارن واري ٻولي]]" (مثال طور "توهان کي ائی/ آئوچ ٿيو؟" بدران "ڇا توهان کي تڪليف پهتي؟") استعمال ڪرڻ جي صلاح نه ڏني ويندي آهي.<ref>{{cite web|work=Gehirn&GeistSerie Kindesentwicklung No. 1 |date=February 2014 |url=https://www.spektrum.de/inhaltsverzeichnis/babys-verstehen-und-foerdern-gehirn-und-geist-serie-kindesentwicklung-nr-1/913150 |title=Püppi, muttu AA machen? |archiveurl=https://web.archive.org/web/20200202180540/https://www.spektrum.de/inhaltsverzeichnis/babys-verstehen-und-foerdern-gehirn-und-geist-serie-kindesentwicklung-nr-1/913150 |archivedate=2020-02-02 |page=63}}</ref> جيتوڻيڪ والدين شروعات ۾ ٻار جي [[بڙبڙاهٽ]] کي مڪمل طور سمجهي نٿا سگهن، پر جيڪڏهن هو ان جو بروقت جواب ڏين ته ٻولي سکڻ جو عمل تيز ٿي ويندو آهي.<ref name=":0">{{cite web|title=Parents, listen next time your baby babbles|url=https://now.uiowa.edu/2014/08/parents-listen-next-time-your-baby-babbles|date=2014-08-27|access-date=2020-12-31|archive-date=2020-11-27|archive-url=https://web.archive.org/web/20201127115705/https://now.uiowa.edu/2014/08/parents-listen-next-time-your-baby-babbles|url-status=live}}</ref> هن ڳالهه جي تصديق انهن تحقيقن مان ٿي، جن ۾ پهريان اٺ مهينن جي ٻارن سان ماءُ جي رويي جو مطالعو ڪيو ويو ۽ پوءِ جڏهن اهي ٻار 15 مهينن جا ٿيا ته سندن لفظي ذخيرو جانچيو ويو.<ref name=":1">{{citation|first1=Julie |last1=Gros-Louis |first2=Meredith J. |last2=West |first3=Andrew P. |last3=King |periodical=Infancy|title=Maternal Responsiveness and the Development of Directed Vocalizing in Social Interactions|volume=19|issue=4|at=pp.&nbsp;385–408|date=July 2014 |doi=10.1111/infa.12054 }}</ref> ٻارن جي ارتقا ۾ هڪ اهم مرحلو اهو هوندو آهي ته هو محسوس ڪرڻ شروع ڪن ٿا ته بڙبڙاهٽ ذريعي هو پنهنجي والدين تي اثر وجهي سگهن ٿا (ارادي رابطي جي ارتقا).<ref name=":1" /> والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ ۾ حصو وٺي هن عمل کي هٿي ڏئي سگهن ٿا. نتيجي ۾ ٻار وڌيڪ ڀيرا والدين سان رابطو ڪندا آهن، جنهن سان ٻوليءَ جي واڌ ويجهه وڌيڪ بهتر ٿيندي آهي.<ref name=":0" /> اڳوڻين تحقيقن مان ظاهر ٿيو آهي ته ٻار جي ڳالهائڻ جي ڪوشش وڌيڪ وڌندي آهي جيڪڏهن والدين، مثال طور، ٻار ڏانهن مرڪندا رهن يا هر ڀيري جڏهن ٻار کين ڏسي بڙبڙائي ته کيس ڇُهن. اهو پڻ فائديمند آهي ته والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ کي ڪنهن مطلب سان جوڙڻ جي ڪوشش ڪن. مثال طور، جيڪڏهن ٻار بال ڏانهن ڏسي بڙبڙائي ته کيس بال ڏئي ڇڏڻ يا ان بابت ڳالهائڻ.<ref name=":0" /> جڏهن ٻار ڪنهن شيءِ ڏانهن ڏسندي آواز ڪڍي ٿو ته ان جو جواب ڏيڻ سان ان شيءِ جو نالو سکڻ جو موقعو پيدا ٿئي ٿو. اهڙي طرح ٻار اهو به سکندا آهن ته آواز شين سان لاڳاپيل هوندا آهن.<ref name=":1" /> بهرحال ٻوليءَ جي واڌ ويجهه تڏهن ئي بهتر ٿيندي آهي جڏهن والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ جو مثبت جواب ڏين، جهڙوڪ مرڪڻ يا دلچسپي ڏيکارڻ. جيڪڏهن والدين گهڻو جواب ته ڏين پر ٻار جي اظهار سان لاڳاپيل نه هجن، ته ان سان ٻوليءَ جي ترقي نٿي ٿئي.<ref name=":1" /> ٻوليءَ جي واڌ ويجهه لاءِ نقصانڪار ڳالهه اها آهي ته ماءُ ٻار جي توجهه ان شيءِ تان هٽائي ڪنهن ٻي شيءِ ڏانهن منتقل ڪرڻ جي ڪوشش ڪري.<ref name="pmid30387273">{{cite journal | vauthors = Smith J, Levickis P, Eadie T, Bretherton L, Conway L, Goldfeld S | title = Associations between early maternal behaviours and child language at 36 months in a cohort experiencing adversity | journal = International Journal of Language & Communication Disorders | volume = 54 | issue = 1 | pages = 110–122 | date = January 2019 | pmid = 30387273 | doi = 10.1111/1460-6984.12435 | hdl = 11343/284733 | s2cid = 54389163 | hdl-access = free }}</ref> === ننڊ === {{Main|خوارڪ جي ننڊ}} [[File:Sleeping baby (6410829477).jpg|thumb|سمهيل کير پياڪ ٻار]] 2018ع ۾ ٿيل هڪ جائزي ۾ کير پياڪ ٻارن جي ننڊ بابت 146 تحقيقي مطالعا شامل ڪيا ويا. انهن مان معلوم ٿيو ته ڪيترائي عنصر ننڊ جي مدت ۽ رات جو جاڳڻ جي تعداد تي اثرانداز ٿين ٿا.<ref name=":2">{{cite journal|first1=Cláudia Castro|last1=Dias|first2=Bárbara|last2=Figueiredo|journal=Early Child Development and Care|title=Sleep-wake behaviour during the first 12 months of life and associated factors: a systematic review|at=pp.&nbsp;1–33|issn=0300-4430|date=2019-03-06|volume=190|issue=15|doi=10.1080/03004430.2019.1582034|url=https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03004430.2019.1582034|access-date=2020-11-01|hdl=1822/59691|s2cid=151246725|hdl-access=free|archive-date=2022-06-21|archive-url=https://web.archive.org/web/20220621075905/https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03004430.2019.1582034|url-status=live}}</ref> بهرحال، تحقيق مان اهو به ظاهر ٿيو آهي ته رات جو بار بار جاڳڻ [[اوچتو کير پياڪ موت سنڊروم|اوچتي کير پياڪ موت سنڊروم]] (SIDS) کان بچاءُ ۾ مددگار ٿي سگهي ٿو.<ref>{{Citation |last1=Ramirez |first1=Jan-Marino |title=Sudden Infant Death Syndrome, Sleep, and the Physiology and Pathophysiology of the Respiratory Network |date=2018 |url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK513387/ |work=SIDS Sudden Infant and Early Childhood Death: The Past, the Present and the Future |editor-last=Duncan |editor-first=Jhodie R. |access-date=2023-11-23 |place=Adelaide (AU) |publisher=University of Adelaide Press |isbn=978-1-925261-67-7 |pmid=30035952 |last2=Ramirez |first2=Sanja C. |last3=Anderson |first3=Tatiana M. |editor2-last=Byard |editor2-first=Roger W.}}</ref> کير پياڪ ٻار جي ننڊ سڌي ليڪ وانگر نه هوندي آهي، پر عمر ۽ ارتقائي مرحلن سان گڏ بدلجندي رهندي آهي.<ref>{{Cite web |url=https://publications.aap.org/pediatrics/article/142/6/e20174330/37494/Uninterrupted-Infant-Sleep-Development-and?autologincheck=redirected |title=Uninterrupted Infant Sleep, Development, and Maternal Mood |date=December 1, 2018 |access-date=2023-11-23 |website=publications.aap.org}}</ref> [[نيشنل سليپ فائونڊيشن]] عمر جي لحاظ کان ننڊ جي ڪلاڪن بابت هڪ اندازي واري سفارش پيش ڪري ٿي، جنهن موجب جيئن جيئن ٻار جي عمر وڌندي آهي، تيئن تيئن ننڊ جو مجموعي وقت گهٽجندو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last1=Hirshkowitz |first1=Max |last2=Whiton |first2=Kaitlyn |last3=Albert |first3=Steven M. |last4=Alessi |first4=Cathy |last5=Bruni |first5=Oliviero |last6=DonCarlos |first6=Lydia |last7=Hazen |first7=Nancy |last8=Herman |first8=John |last9=Adams Hillard |first9=Paula J. |last10=Katz |first10=Eliot S. |last11=Kheirandish-Gozal |first11=Leila |last12=Neubauer |first12=David N. |last13=O'Donnell |first13=Anne E. |last14=Ohayon |first14=Maurice |last15=Peever |first15=John |date=December 2015 |title=National Sleep Foundation's updated sleep duration recommendations: final report |journal=Sleep Health |volume=1 |issue=4 |pages=233–243 |doi=10.1016/j.sleh.2015.10.004 |issn=2352-7226 |pmid=29073398}}</ref> === ماءُ جي حساسيت === [[ماءُ جي حساسيت]] خوارڪ سان لاڳاپي ۽ سندس سازگار جذباتي واڌ ويجهه ۾ هڪ اهم ڪردار ادا ڪري ٿي. ان جو مطلب آهي ته ماءُ يا سنڀاليندڙ ٻار جي روين ۽ اظهار تي ڌيان ڏئي، پنهنجي ذاتي مزاج يا احساسن جي بنياد تي انهن کي غلط نه سمجهي، صورتحال مطابق فوري ردعمل ڏيکاري ۽ اهڙو جواب ڏئي جيڪو ٻار جي ظاهر ڪيل ضرورتن ۽ حالتن سان مطابقت رکي. همدردي، مناسب سمجهه ۽ بروقت جوابن جي ذريعي هڪ محفوظ [[وابستگي جو نظريو|وابستگي]] پيدا ٿيندي آهي.<ref name="KS2010">{{cite web |first=Kathrin |last=Keller-Schuhmacher |year=2010 |url=http://www.f-netz.ch/files/downloads/bdd914a66d88396709589536fbf79ede/bindung-text-mit-folien-referat-freiburg-10_11_08.pdf |title=Bindung – von der Theorie zur Praxis: worauf kommt es an? |at=Presentation at the AWO Symposium of 8 November 2010, Freiburg im Breisgau |access-date=31 December 2020 |archive-date=23 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160623122611/http://www.f-netz.ch/files/downloads/bdd914a66d88396709589536fbf79ede/bindung-text-mit-folien-referat-freiburg-10_11_08.pdf |url-status=dead }}</ref><ref name="Johnson2006">{{cite web |first=Helmut |last=Johnson |year=2006 |url=http://www.institut-johnson.de/pdf/bindungsstoerungen.pdf |title=Bindungsstörungen Material zur Systemischen Arbeit in Erziehung und Betreuung |access-date=2020-12-31 |archive-date=2011-11-20 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111120050434/http://www.institut-johnson.de/pdf/bindungsstoerungen.pdf |url-status=dead }}</ref><ref name="Kasten" /> پنهنجين بنيادي ضرورتن مطابق خوارڪ فطري طور ماءُ يا بنيادي سنڀاليندڙ جي ويجهو رهڻ جي ڪوشش ڪندا آهن، ۽ اهڙي طرح ٻنهي جي وچ ۾ وابستگي وڌيڪ مضبوط ٿيندي آهي. جڏهن ٻار ماءُ کان جدا ڪيو ويندو آهي ته هو روئڻ ۽ جسماني حرڪتن ذريعي احتجاج ظاهر ڪندو آهي. === ٻيا === [[File:Umwotsi.jpg|thumb|يوگانڊا جو هڪ کير پياڪ چُلهن سان کيڏي رهيو آهي]] [[ٻار کي جسم سان کڻي هلڻ]] کير پياڪ تي سڪون بخش اثر رکي ٿو. 2013ع جي هڪ تحقيق ۾ معلوم ٿيو ته جيڪي ٻار [[جهولي]] ۾ رکيا ويا، اهي وڌيڪ رنا، وڌيڪ هٿ پير هلايا ۽ سندن [[دل جي ڌڙڪن]] وڌي وئي، جيڪا دٻاءُ جي نشاني هئي. ان جي ابتڙ، اهي ٻار جن کي سندن ماءُ کنيو ۽ هلندي ڦرندي پاڻ سان گڏ رکيو، اهي نمايان طور وڌيڪ پُرسڪون ٿي ويا. رڳو ٻانهن ۾ بيهاري رکڻ جو اثر جهولي ۾ رکڻ ۽ هلندي کڻي هلڻ جي وچ واري درجي جو هو.<ref name="pmid23602481">{{cite journal | vauthors = Esposito G, Yoshida S, Ohnishi R, Tsuneoka Y, Rostagno Mdel C, Yokota S, Okabe S, Kamiya K, Hoshino M, Shimizu M, Venuti P, Kikusui T, Kato T, Kuroda KO | title = Infant calming responses during maternal carrying in humans and mice | journal = Current Biology | volume = 23 | issue = 9 | pages = 739–45 | date = May 2013 | pmid = 23602481 | doi = 10.1016/j.cub.2013.03.041| doi-access = free | bibcode = 2013CBio...23..739E }}</ref> 1986ع ۾ ٿيل هڪ بي ترتيب ڪنٽرول ڪيل مطالعي مان اڳ ئي ظاهر ٿي چڪو هو ته ٻار کي جسم سان کڻي هلڻ (مثال طور [[ٻار کڻڻ واري پٽي]] ۾) ٻارن کي وڌيڪ مطمئن بڻائيندو آهي ۽ سندن روئڻ کي گهٽائيندو آهي.<ref>{{citation|surname1=Urs Hunziker, Ronald Barr|periodical=Pediatrics|title=Increased Carrying Reduces Infant Crying: A Randomized Controlled Trial|volume=77|issue=5|at=pp.&nbsp;641–648|issn=0031-4005|pmid=3517799|date=1986-05-01|url=https://pediatrics.aappublications.org/content/77/5/641|access-date=2020-02-02|archive-date=2020-02-02|archive-url=https://web.archive.org/web/20200202182047/https://pediatrics.aappublications.org/content/77/5/641|url-status=live}}</ref> کير پياڪن جي خوراڪ بابت، [[ماءُ جو کير پيارڻ]] سڀني وڏين ٻارڙن جي صحت سان لاڳاپيل تنظيمن طرفان سفارش ڪيل طريقو آهي.<ref name="AAP_Policy" /> ڪيترين ئي [[هوائي ڪمپني|ھوائي ڪمپنين]] ۾ ستن ڏينهن کان گهٽ عمر وارن ٻارن کي (ملڪي اڏامن لاءِ) يا چوڏهن ڏينهن کان گهٽ عمر وارن ٻارن کي (بين الاقوامي اڏامن لاءِ) جهاز ۾ سفر جي اجازت نه هوندي آهي. [[ايشيانا ايئرلائنز]] ستن ڏينهن جي عمر وارن ٻارن کي بين الاقوامي اڏامن ۾ سفر جي اجازت ڏئي ٿي. [[گروڊا انڊونيشيا]] چوڏهن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ڪنهن به ٻار کي پنهنجي اڏامن ۾ سوار ٿيڻ جي اجازت نٿي ڏئي. [[ڊيلٽا ايئر لائينز]] ستن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ٻار کي صرف ان صورت ۾ سفر جي اجازت ڏئي ٿي جڏهن والدين وٽ طبيب طرفان جاري ڪيل سفر جي منظوري وارو خط موجود هجي. [[اسڪائي ويسٽ]] اٺن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ٻار کي جهاز ۾ سوار ٿيڻ جي اجازت نٿي ڏئي.<ref>[http://www.delta.com/content/www/en_US/traveling-with-us/special-travel-needs/children.html Infant Age Restrictions] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160326172029/http://www.delta.com/content/www/en_US/traveling-with-us/special-travel-needs/children.html|date=2016-03-26}}. Delta Air Lines. Retrieved on 2013-04-27.</ref> == رويو == === جذباتي ارتقا === [[File:Being a twin means you always have a pillow or blanket handy.jpg|thumb|222x222px|اٺ مهينن جون [[غير هڪجهڙيون جڙواڻيون]] ڀينرون]] وابستگي جو نظريو بنيادي طور هڪ [[ارتقائي موافقت|ارتقائي]] ۽ [[حيواني رويي جي سائنس|حيواني روين]] تي ٻڌل نظريو آهي، جنهن موجب خوارڪ يا ٻار خطري، خوف يا پريشاني جي حالتن ۾ بقا جي مقصد لاءِ ڪنهن مخصوص سنڀاليندڙ شخص جي ''ويجهڙائي ڳوليندو'' آهي.<ref name="Tronick et al.">{{cite journal|doi=10.1037/0012-1649.28.4.568|title=The Efe forager infant and toddler's pattern of social relationships: Multiple and simultaneous|year=1992|last1=Tronick|first1=Edward Z.|last2=Morelli|first2=Gilda A.|last3=Ivey|first3=Paula K.|journal=Developmental Psychology|volume=28|issue=4|pages=568–577 }}</ref> وابستگي جي ٺهڻ کي ٻار جي ان صلاحيت جو بنياد سمجهيو ويندو آهي، جنهن جي ذريعي هو سڄي زندگي مختلف لاڳاپا قائم ۽ برقرار رکندو آهي. وابستگي، محبت يا پيار جي برابر ناهي، جيتوڻيڪ گهڻو ڪري اهي گڏ موجود هوندا آهن. وابستگي ۽ وابستگي سان لاڳاپيل [[رويو]] عام طور ڇهن مهينن کان ٽن سالن جي عمر جي وچ ۾ ترقي ڪندا آهن. کير پياڪ ٻار انهن بالغن سان [[ٻارن ۾ وابستگي|وابستگي]] پيدا ڪندا آهن جيڪي سندن سماجي رابطن ۾ حساس، جواب ڏيندڙ ۽ مسلسل سنڀاليندڙ طور موجود رهن. والدين جي ردعمل جي نتيجي ۾ وابستگي جا مختلف نمونا ٺهن ٿا، جيڪي پوءِ ''اندروني ڪم ڪندڙ نمونا'' (Internal Working Models) پيدا ڪن ٿا. اهي نمونا فرد جي مستقبل جي لاڳاپن ۾ احساسن، خيالن ۽ اميدن جي رهنمائي ڪندا آهن.<ref name="Bretherton">Bretherton, I. and Munholland, K., A. Internal Working Models in Attachment Relationships: A Construct Revisited. ''Handbook of Attachment:Theory, Research and Clinical Applications'' 1999 eds Cassidy, J. and Shaver, P., R. Guilford press {{ISBN|1-57230-087-6}}{{page needed|date=July 2015}}</ref> وابستگي جا ڪيترائي نمونا بيان ڪيا ويا آهن: * محفوظ (Secure) * پريشان-ٻڌل (Anxious-ambivalent) * پريشان-پاسو ڪندڙ (Anxious-avoidant) مٿيان ٽيئي ''منظم'' نمونا سمجهيا ويندا آهن. ان کان علاوه: * غير منظم (Disorganized) ڪجهه نمونا ٻين جي ڀيٽ ۾ وڌيڪ مسئلا پيدا ڪندڙ سمجهيا ويندا آهن. وابستگي جي کوٽ يا وابستگي قائم ڪرڻ جي صلاحيت ۾ شديد خرابي سنگين نفسياتي بيمارين جو سبب بڻجي سگهي ٿي.<ref>{{cite book|title=Child Maltreatment: Theory and Research on the Causes and Consequences of Child Abuse and Neglect|isbn = 978-0-521-37969-4|url=https://books.google.com/books?id=74gyVSJhg5oC&q=baby+attachment+theory&pg=PA432|access-date=21 December 2018|last1 = Cicchetti|first1 = Dante|last2 = Carlson|first2 = Vicki|date = 30 June 1989| publisher=Cambridge University Press }}</ref> کير پياڪ ٻار پنهنجي ماءُ، پيءُ، ڀائرن ڀينرن ۽ خاندان کان ٻاهر موجود سنڀاليندڙن سان الڳ الڳ لاڳاپا پيدا ڪندا آهن.<ref>Klitzing K von, Simoni H, Amsler F, Burgin D: The role of the father in early family interactions. Inf Mental Health J 1999; 20: 222–37.</ref> ٻن فردن جي وچ ۾ قائم ٿيندڙ وابستگي کان علاوه، ٽن فردن تي ٻڌل لاڳاپن جي سٺي معيار (ماءُ ــ پيءُ ــ کير پياڪ ٻار) کي به ٻار جي ذهني صحت جي ارتقا لاءِ اهم سمجهيو ويندو آهي.<ref name="pmid10216817">{{cite journal | vauthors = von Klitzing K, Simoni H, Bürgin D | title = Child development and early triadic relationships | journal = The International Journal of Psychoanalysis | volume = 80 ( Pt 1) | pages = 71–89 | date = February 1999 | pmid = 10216817 | doi = 10.1516/0020757991598576 | doi-broken-date = 17 July 2025 }}</ref><ref name="pmid28682511">{{cite journal | vauthors = von Klitzing K, Bürgin D | title = Parental capacities for triadic relationships during pregnancy: Early predictors of children's behavioral and representational functioning at preschool age | journal = Infant Mental Health Journal | volume = 26 | issue = 1 | pages = 19–39 | date = January 2005 | pmid = 28682511 | doi = 10.1002/imhj.20032 }}</ref> === آوازن ڏانهن ردعمل === کير پياڪ ٻار نانگ جي سسڪار، بالغن جي ڪاوڙيل آوازن، باهه جي ٽڙٽڙاهٽ، گجگوڙ ۽ ٻين ٻارن جي روئڻ جي آوازن تي ردعمل ظاهر ڪندا آهن. اهڙن آوازن کي ٻڌڻ وقت سندن دل جي ڌڙڪن گهٽجي ويندي آهي، اکيون وڌيڪ ڇنڀينديون آهن، ۽ هو ڳالهائيندڙ شخص يا والدين ڏانهن وڌيڪ رخ ڪندا آهن. اهي سڀئي نشانيون ظاهر ڪن ٿيون ته ٻار وڌيڪ ڌيان ڏئي رهيو آهي. محققن جو خيال آهي ته اهو خطري جي سڃاڻپ لاءِ هڪ ارتقائي ردعمل آهي. ٻارن جي آوازن جي صحيح جڳهه سڃاڻڻ جي صلاحيت سندن زندگيءَ جي پهرين سال دوران آهستي آهستي وڌيڪ بهتر ۽ نفيس ٿيندي آهي.<ref>{{cite journal |last1=Erlich |first1=Nicole |last2=Lipp |first2=Ottmar V. |last3=Slaughter |first3=Virginia |title=Of hissing snakes and angry voices: human infants are differentially responsive to evolutionary fear-relevant sounds |journal=Developmental Science |year=2013 |volume=16 |issue=6 |pages=894–904 |pmid=24118715 |doi=10.1111/desc.12091 }}</ref> == صحت جا مسئلا == === بيماريون === {{Further|نيونيٽالاجي}} کير پياڪ يا شير خوار ٻار پيدائش کان پوءِ [[رحم کان ٻاهر واري زندگيءَ سان موافقت]] جي ڪيترن ئي مرحلن مان گذري رهيو هوندو آهي، ۽ سندس جسماني نظام، جهڙوڪ [[مدافعتي نظام]]، اڃا مڪمل طور تي ترقي يافته نه هوندا آهن. نيونيٽل (پيدائش کان پوءِ جي شروعاتي) مرحلي دوران هيٺيون بيماريون خاص اهميت رکن ٿيون: * [[نيونيٽل يرقان]] * [[خوارڪ جي ساهه کڻڻ واري تڪليف جو سنڊروم]] * [[نيونيٽل لوپس ايريٿيماٽوسس]] * [[نيونيٽل آشوبِ چشم]] * [[نيونيٽل ڌنڌر]] * [[نيونيٽل سيپسس]] * [[نيونيٽل آنتي رڪاوٽ]] * [[خوش خيمه نيونيٽل دورا]] * [[نيونيٽل ذيابطيس ميليٽس]] * [[نيونيٽل ايلو اميون ٿرومبوسائيٽوپينيا]] * [[نيونيٽل هرپس سمپليڪس]] * [[نيونيٽل هيموڪروميٽوسس]] * [[نيونيٽل ميننجائٽس]] * [[نيونيٽل هيپاٽائيٽس]] === شرحِ اموات === {{Main|خوارڪ جي شرحِ اموات}} [[File:Babyimmunization.jpg|thumb|[[بنگلاديش]] ۾ هڪ خوارڪ کي حفاظتي ٽِڪو لڳايو پيو وڃي]] خوارڪ جي شرحِ اموات مان مراد زندگيءَ جي پهرين سال دوران ٻار جي وفات آهي. ان کي عام طور هر 1,000 جيئري ڄمندڙ ٻارن تي ٿيندڙ اموات جي تعداد طور ظاهر ڪيو ويندو آهي (خوارڪ جي شرحِ اموات). خوارڪ جي موت جا اهم سبب هي آهن: * [[پاڻيءَ جي کوٽ]] * [[وچڙندڙ بيماري]] * [[پيدائشي جسماني نقص]] * [[اوچتو خوارڪ موت سنڊروم]] (SIDS)<ref>{{cite book | last = Garrett | first = Eilidh | title = Infant Mortality: A Continuing Social Problem | publisher = Ashgate Pub Co | year = 2007 | isbn = 978-0-7546-4593-1 }}{{page needed|date=July 2015}}</ref> هي وباياتي اشاري کي ڪنهن ملڪ جي صحت جي سارسنڀال جي سطح ماپڻ لاءِ تمام اهم معيار سمجهيو ويندو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ اهو سڌي طرح کير پياڪن، ۽ ان کان وڏن ٻارن ۽ حامله عورتن جي [[صحت]]، طبي سهولتن تائين رسائي، سماجي ۽ معاشي حالتن ۽ [[عوامي صحت]] جي عملن سان لاڳاپيل هوندو آهي.<ref>{{cite journal |vauthors=Hertz E, Hebert JR, Landon J | title = Social and environmental factors and life expectancy, infant mortality, and maternal mortality rates: results of a cross-national comparison | journal = Soc Sci Med | volume = 39 | issue = 1 | pages = 105–14 | date = July 1994 | pmid = 8066481 | doi = 10.1016/0277-9536(94)90170-8 }}</ref><ref>{{cite journal | vauthors = Etchegoyen G, Paganini JM | title = The relationship between socioeconomic factors and maternal and infant health programs in 13 Argentine provinces | language = es | journal = Rev Panam Salud Publica | volume = 21 | issue = 4 | pages = 223–30 | date = April 2007 | pmid = 17612466 | doi = 10.1590/S1020-49892007000300005 | url = http://www.scielosp.org/pdf/rpsp/v21n4/05.pdf | url-status=live | archive-url = https://web.archive.org/web/20180421234341/https://scielosp.org/pdf/rpsp/v21n4/05.pdf | archive-date = 2018-04-21 | doi-access = free }}</ref> قومي دولت ۽ سٺي صحت جي وچ ۾ هڪ مثبت لاڳاپو موجود آهي. دنيا جا مالدار ۽ صنعتي ملڪ، جهڙوڪ [[ڪينيڊا]]، [[برطانيه]]، [[آمريڪا]] ۽ [[جاپان]]، پنهنجي قومي بجيٽ جو وڏو حصو صحت جي سارسنڀال تي خرچ ڪندا آهن. ان جي نتيجي ۾ انهن جا صحت جا نظام تمام گهڻو ترقي يافته هوندا آهن، جتي وڏي تعداد ۾ طبيب، نرسون ۽ ٻيا صحت جا ماهر عوام جي خدمت ڪندا آهن. انهيءَ ڪري انهن ملڪن ۾ کير پياڪن جي شرحِ اموات گهٽ هوندي آهي. ٻئي طرف، اهڙا ملڪ جهڙوڪ [[ميڪسيڪو]]، جيڪي صحت جي شعبي تي پنهنجي بجيٽ جو نسبتاً گهٽ حصو خرچ ڪندا آهن، اتي شرحِ اموات وڌيڪ هوندي آهي. ان جو هڪ سبب اهو به هوندو آهي ته عام آبادي جي صحت جو معيار نسبتاً گهٽ هوندو آهي.<ref>{{cite book|last=Brym|first=Robert|title=Sociology: Your Compass for a New World|year=2007|publisher=Wadsworth/Cengage Learning|page=546|isbn=978-0-495-09912-3}}</ref> [[آمريڪا]] ۾ کير پياڪ ٻارن جي شرحِ اموات خاص طور ڪجهه اقليتي گروهن ۾ وڌيڪ ڏٺي وئي آهي. مثال طور، غير هسپانوي ڪاري نسل جي عورتن ۾ کير پياڪن جي شرحِ اموات 13.63 في 1,000 جيئري ڄمندڙ ٻارن هئي، جڏهن⁠تہ غير هسپانوي اڇي نسل جي عورتن ۾ اها شرح فقط 5.76 في 1,000 جيئري ڄمندڙ ٻارن هئي.<ref>{{cite journal | last1 = Kuehn | first1 = B. M. | title = Infant Mortality | journal = JAMA: The Journal of the American Medical Association | volume = 300 | issue = 20 | pages = 2359 | year = 2008 | doi = 10.1001/jama.2008.642 }}</ref> آمريڪا ۾ مجموعي طور کير پياڪ ٻارن جي سراسري شرحِ اموات 6.8 في 1,000 جيئري ڄمندڙ ٻارن آهي.<ref>[http://www.statehealthfacts.org/comparemaptable.jsp?ind=47&cat=2 Infant Mortality Rate (Deaths per 1,000 Live Births), Linked Files, 2006–2008] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120612103431/http://www.statehealthfacts.org/comparemaptable.jsp?ind=47&cat=2 |date=2012-06-12 }}. statehealthfacts.org</ref> == ٻالڪپڻ== ٻالڪپڻ دور [[شخصيت جي ارتقا]] ۾ هڪ انتهائي اهم مرحلو هوندو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ هن ئي عرصي دوران بالغ شخصيت جا بنياد رکيا ويندا آهن.<ref>{{citation|title=Human Growth Development and Learning |edition=2004 |page=50 |isbn=971-23-3911-4 |year=2004 |publisher=Rex Bookstore |quote=... is mainly through prespeech forms of crying, babbling, gesturing, and emotional expressions. In babyhood, understanding comes from a combination of sensory exploration, motor manipulation, and, toward the end of babyhood, from questions to answers. Babyhood is regarded as a critical period in personality development because it is the time when the foundations of adult personality are laid.}}</ref> هن مرحلي ۾ ٻار جو رابطي جو وڏو حصو اڃا لفظن کان اڳ واري انداز ۾ هوندو آهي، جهڙوڪ روئڻ، بڙبڙاهٽ، اشارا ۽ جذباتي اظهار. ٻالڪپڻ واري دور ۾ ٻار جي سمجهه حواسن ذريعي جاچ پڙتال، جسماني حرڪتن ۽ شين کي هٿ ڪرڻ مان ترقي ڪندي آهي، ۽ هن دور جي پڇاڙيءَ تائين سوالن ۽ جوابن جي شروعاتي سمجھه به پيدا ٿيڻ لڳندي آهي. ان جي ابتڙ، [[هلڻ سکيل ٻار]] (Toddler) جو اصطلاح اهڙي ٻار لاءِ استعمال ڪيو ويندو آهي، جنهن پنهنجي جسم تي ايترو ضابطو حاصل ڪري ورتو هجي جو هو نسبتاً خودمختيار ٿي سگهي.<ref>{{citation|title=Developmental Psychology |page=121 |isbn=971-23-2463-X |year=1998 |publisher=Rex Bookstore |quote=However, Hurlock (1982) cites that infancy, compared to babyhood, is characterized by extreme helplessness. The word baby may likewise suggest a helpless individual; hence, the word toddler has been increasingly used to denote a baby that has achieved enough control of his body to permit relative independence, such as' moving about, feeding himself, etc. Characteristics of Babyhood The most important characteristics of babyhood are listed below: 1. It is the true foundation age ..}}</ref> مثال طور: * پاڻ هلڻ ڦرڻ جي قابل هجي. * پاڻ کاڌو کائڻ جي شروعات ڪري سگهي. * روزمره جي ڪجهه سرگرمين ۾ ٻين تي گهٽ ڀاڙي. تنهن ڪري خوارڪ وارو دور انساني واڌ ويجهه جو اهو بنيادي زمانو سمجهيو وڃي ٿو، جنهن دوران ذهني، جذباتي، سماجي ۽ شخصيتي ارتقا جا بنيادي ڍانچا جڙندا آهن. 0u435x35nn415k0jlbhu2n7q9fmn4gh 387239 387238 2026-06-21T02:06:56Z Intisar Ali 8681 387239 wikitext text/x-wiki {{Short description|انسانن جو تمام ننڍي عمر وارو اولاد}} [[File:The newborn baby in men.jpg|thumb|300x300px|هڪ نون ڄاول ٻار مرد جي هنج ۾]] {{Human growth and development}} عام اصطلاحن ۾ '''ٻار''' ('''Baby''') بالغ [[انسان|انسانن]] جي تمام ننڍي عمر واري [[اولاد]] کي چيو ويندو آهي، جڏهن ⁠تہ نئين ڄاول ٻار کي سنڌي ۾ کير پياڪ ۽ اردو ۾ شيرخوار ۽ انگريزي ۾ '''انفنٽ''' سڏيو ويندو آھي. انگريزي جو لفظ انفنٽ (''Infant'') لاطيني زبان جي لفظ انفنس (infuns) مان نڪتل آهي جنھن جي معنيٰ: "نه ڳالهائيندڙ" آھي<ref>{{cite web |title=Charlton T. Lewis, An Elementary Latin Dictionary, īnfāns |url=http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |access-date=2023-04-05 |website=perseus.tufts.edu |archive-date=2023-04-23 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230423185413/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |url-status=live}}</ref> انفنٽ ان جو هڪ رسمي يا فني مترادف آهي. اهي اصطلاح ٻين جاندارن جي [[نابالغ جاندار|جاندارن]] لاءِ پڻ استعمال ٿي سگهن ٿا. '''نئون ڄاول ٻار''' (''Newborn'') عام استعمال ۾ اهڙي ٻار کي چيو ويندو آهي جيڪو رڳو چند ڪلاڪن، ڏينهن يا هفتن جو هجي؛ جڏهن⁠تہ طبي اصطلاحن ۾ نون ڄاول ٻار يا '''نيونيٽ''' ({{etymology|la|{{wikt-lang|la|neonātus}}|نئون ڄاول}}) اهڙي خوارڪ کي چيو ويندو آهي جيڪو [[انساني پيدائش]] کان پوءِ پهرين 28 ڏينهن اندر هجي.<ref name="mwn">{{cite Merriam-Webster|neonate |access-date=2007-03-27}} {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20070311003331/http://www.m-w.com/cgi-bin/dictionary?book=Dictionary&va=neonate |date=2007-03-11 |url-status=live}}.</ref> هي اصطلاح [[وقت کان اڳ ڄاول ٻار]]، [[مڪمل مدي وارو حمل|مڪمل مدت واري ٻار]] ۽ [[مدت کان پوءِ وارو حمل|مدت کان پوءِ ڄاول ٻار]]، سڀني تي لاڳو ٿئي ٿو. حمل جي 37 هفتن کان اڳ ڄاول ٻارن کي '''وقت کان اڳ ڄاول''' (Premature) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last=Nöcker-Ribaupierre |first=Monika |date=2015-06-01 |title=Originalbeiträge. Internationale musiktherapeutische Ansätze für frühgeborene Kinder/ International Music Therapy Approaches with premature Infants |url=http://dx.doi.org/10.13109/muum.2015.36.2.106 |journal=Musiktherapeutische Umschau |volume=36 |issue=2 |pages=106–118 |doi=10.13109/muum.2015.36.2.106 |issn=0172-5505|url-access=subscription }}</ref> جيڪي ٻار 39 کان 40 هفتن جي وچ ۾ ڄمن، تن کي '''مڪمل مدت وارا''' (فل ٽرم) چيو ويندو آهي. جيڪي 41 هفتن تي ڄمن، تن کي '''دير سان مڪمل مدت وارا''' (ليٽ ٽرم) چيو ويندو آهي. ۽ جيڪي 42 هفتن کان پوءِ ڄمن، تن کي '''مدت کان پوءِ ڄاول''' (پوسٽ ٽرم) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |title=Definition of Term Pregnancy |url=https://www.acog.org/clinical/clinical-guidance/committee-opinion/articles/2013/11/definition-of-term-pregnancy |access-date=2023-12-20 |website=www.acog.org |language=en}}</ref> پيدائش کان اڳ اولاد کي [[جنين]] (fetus) چيو ويندو آهي. '''کيرپياڪ''' (Infant) جو اصطلاح عام طور هڪ سال کان گهٽ عمر وارن ٻارن لاءِ استعمال ڪيو ويندو آهي؛ البت مختلف وصفن موجب ان ۾ ٻه سال تائين جا ٻار به شامل ٿي سگهن ٿا. جڏهن انساني ٻار هلڻ سکندو آهي، تڏهن ان کي [[هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار]] (ٽاڊلر) سڏيو ويندو آهي. === اصطلاحن جو خلاصو === {| class="wikitable" style="width:100%; text-align:center; border-collapse:collapse;" |- ! style="background:#1F4E79; color:white;" | اصطلاح ! style="background:#1F4E79; color:white;" | وضاحت ! style="background:#1F4E79; color:white;" | عمر يا مرحلو |- | style="background:#EAF2F8;" | ٻار | style="background:#FDFEFE;" | انسان جي تمام ننڍي عمر واري اولاد | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان شروعاتي ننڍپڻ تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ / شيرخوار | style="background:#FDFEFE;" | اڃا ننڍي عمر وارو ٻار | style="background:#EAF2F8;" | عام طور هڪ سال کان گهٽ |- | style="background:#EAF2F8;" | نيونيٽ | style="background:#FDFEFE;" | طبي اصطلاح موجب نون ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان 28 ڏينهن تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | وقت کان اڳ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | حمل جي مقرر مدت کان اڳ ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 37 هفتن کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر حمل واري مدت تي ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 39–40 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | دير سان مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان ٿورو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 41 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | مدت کان پوءِ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان گهڻو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 42 هفتن کان پوءِ |- | style="background:#EAF2F8;" | جنين | style="background:#FDFEFE;" | پيدائش کان اڳ رحم ۾ موجود ٻار | style="background:#EAF2F8;" | ولادت کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار | style="background:#FDFEFE;" | هلڻ شروع ڪندڙ ٻار | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ کان پوءِ وارو مرحلو |} == جسماني خاصيتون == نون ڄاول ٻار جا ڪلها ۽ دڏ (hips) ويڪرا هوندا آهن، پيٽ ٿورو ٻاهر نڪتل هوندو آهي، ۽ سندس ٻانهون ۽ ٽنگون جسم جي ٻين حصن جي ڀيٽ ۾ نسبتاً ڊگهيون هونديون آهن. === مٿو === [[File:Baby Face.JPG|thumb|کاٻي پاسي|اٺ مهينن جو خوارڪ؛ هڪ عام خاصيت طور اکيون چهري جي ڀيٽ ۾ اڪثر وڏي نظر اينديون آهن.]] نون ڄاول ٻار جو مٿو جسم جي ڀيٽ ۾ تمام وڏو هوندو آهي، ۽ [[انساني کوپڙي|کوپڙي]] جو مٿيون حصو (ڪرينيئم) چهري جي مقابلي ۾ غيرمعمولي طور وڏو هوندو آهي. جتي بالغ انسان جي کوپڙي سڄي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ ستون حصو هوندي آهي، اتي نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ {{frac|1|4}} حصو هوندي آهي. مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جي مٿي جو عام گهيرو پيدائش وقت 33 کان 36 سينٽي ميٽر هوندو آهي.<ref>{{cite book |author1=Wallace, Donna K. |author2=Cartwright, Cathy C. |title=Nursing Care of the Pediatric Neurosurgery Patient |publisher=Springer |location=Berlin |year=2007 |isbn=978-3-540-29703-1 |url=https://books.google.com/books?id=G6o3uSlfRKcC&pg=PA40 |page =40}}</ref> پيدائش وقت نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جا ڪيترائي حصا اڃا مڪمل طور هڏي ۾ تبديل نه ٿيا هوندا آهن، جنهن سبب اتي نرم جايون موجود هونديون آهن، جن کي [[فونٽانيل]] (نرم کوپڙي جا حصا) چيو ويندو آهي. انهن مان ٻه سڀ کان وڏيون جايون آهن: هيرن جي شڪل وارو اڳيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي اڳئين مٿئين حصي ۾ هوندو آهي، ۽ ٽڪنڊي شڪل وارو پٺيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي پويان هوندو آهي. ٻار جي واڌ ويجهه سان گڏ اهي هڏا هڪ فطري عمل ذريعي پاڻ ۾ ملي ويندا آهن. [[نوگن (پروٽين)|نوگن]] نالي هڪ پروٽين نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جي هڏن جي جلدي گڏجڻ ۾ دير ڪرڻ جي ذميوار هوندي آهي.<ref>{{cite journal |vauthors=Warren SM, Brunet LJ, Harland RM, Economides AN, Longaker MT |author5-link=Michael Longaker | title = The BMP antagonist noggin regulates cranial suture fusion | journal = Nature | volume = 422 | issue = 6932 | pages = 625–9 | date = 2003-04-10 | pmid = 12687003 | doi = 10.1038/nature01545 | bibcode = 2003Natur.422..625W | s2cid = 4331659 | issn=0028-0836 }}</ref> [[ولادت]] دوران ۽ ڄمڻ وقت ٻار جي کوپڙي پنهنجي شڪل ۾ تبديلي آڻي [[ولادتي رستو|ولادتي رستي]] مان گذرڻ لاءِ پاڻ کي موافق بڻائي ٿي. ان سبب ڪڏهن ڪڏهن ٻار جو مٿو غيرمعمولي شڪل وارو يا ڊگهو نظر اچي سگهي ٿو. عام طور تي ڪجهه ڏينهن يا هفتن اندر مٿو پاڻمرادو پنهنجي قدرتي شڪل ڏانهن موٽي ايندو آهي. ڪڏهن ڪڏهن ڊاڪٽرن طرفان تجويز ڪيل خاص مشقون پڻ هن عمل کي تيز ڪرڻ ۾ مددگار ثابت ٿي سگهن ٿيون. === وار === [[File:Baby hairy head DSCN2483.jpg|thumb|هڪ سال جي نينگريءَ جا سنها ڀورا وار]] ڪجهه نون ڄاول ٻارن جي جسم تي تمام سنها ۽ نرم وار هوندا آهن، جن کي [[لينوگو]] چيو ويندو آهي. اهي خاص طور تي وقت کان اڳ ڄاول ٻارن جي پٺي، ڪلهن، پيشاني، ڪنن ۽ چهري تي نمايان نظر اچي سگهن ٿا. لينوگو عام طور تي ڪجهه هفتن اندر ختم ٿي ويندو آهي. ڪجهه ٻار ڄمڻ وقت مٿي تي گهڻن وارن سان پيدا ٿيندا آهن، جڏهن⁠تہ ٻيا، خاص طور تي [[ڪاڪيشي نسل]] سان تعلق رکندڙ ٻار، تمام سنها وار رکندا آهن يا مڪمل طور گنجا به ٿي سگهن ٿا. هلڪي چمڙي وارن والدين جي ٻارن ۾ اهي سنها وار سنهري رنگ جا ٿي سگهن ٿا، جيتوڻيڪ والدين پاڻ سنهري وارن وارا نه هجن. ٻار جي وارن جو رنگ ۽ بناوت وقت سان تبديل ٿي سگهي ٿي. مثال طور، ڳاڙها وار سنهري ٿي سگهن ٿا، گهنڊيدار وار سڌا ٿي سگهن ٿا، ۽ ڳاڙها، گهڻا وار بعد ۾ وڌيڪ سنها، هلڪا ۽ گهٽ گهاٽا ٿي سگهن ٿا.{{Citation needed|date=March 2022}} [[مٿي جي کل]] پڻ عارضي طور [[نيرو داغ|نيري داغن]] جو شڪار ٿي سگهي ٿي يا سُڄي سگهي ٿي، خاص طور تي انهن نون ڄاول ٻارن ۾ جن جي مٿي تي وار نه هجن. اکين جي چوڌاري وارو حصو پڻ ڪجهه وقت لاءِ ڦوڪيل يا سُڄيل نظر اچي سگهي ٿو. === ڊيگهه === [[ترقي يافته ملڪ]]ن ۾ نون ڄاول ٻار جي سراسري ڪُل جسماني ڊيگهه {{convert|35.6|–|50.8|cm|in|abbr=on}} هوندي آهي، جيتوڻيڪ وقت کان اڳ ڄاول ٻار ان کان گهڻو ننڍا به ٿي سگهن ٿا. ٻار جي ڊيگهه ماپڻ لاءِ ٻار کي سڌو ليٽايو ويندو آهي ۽ ماپ واري پٽي مٿي جي چوٽيءَ کان وٺي کڙيءَ جي هيٺئين حصي تائين ڊگهي ڪئي ويندي آهي. === وزن === ترقي يافته ملڪن ۾ مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جو سراسري [[پيدائشي وزن]] لڳ ڀڳ {{convert|3.4|kg|lb|frac=2|abbr=on}} هوندو آهي، جڏهن⁠تہ عام طور تي اهو {{convert|2.7|–|4.6|kg|lb|abbr=on}} جي وچ ۾ هوندو آهي. پيدائش کان پوءِ پهرين 5 کان 7 ڏينهن دوران مڪمل مدت واري نيونيٽ جي جسماني وزن ۾ 3 کان 7 سيڪڙو تائين گهٽتائي اچي سگهي ٿي.<ref name="Mohamed2012">{{EMedicine|article|938854|Neonatology Considerations for the Pediatric Surgeon}}</ref>{{fv|date=November 2024}} اهو گهڻو ڪري انهن رطوبتن جي جذب ٿيڻ ۽ پيشاب وسيلي خارج ٿيڻ جو نتيجو هوندو آهي جيڪي شروعات ۾ ڦڦڙن کي ڀرينديون آهن. ان سان گڏوگڏ [[ماءُ جو کير پيارڻ]] اڪثر ڪجهه ڏينهن کان پوءِ مڪمل طور اثرائتو ٿيندو آهي، جنهن سبب به وزن ۾ عارضي گهٽتائي اچي سگهي ٿي. پهرين هفتي کان پوءِ صحتمند مڪمل مدت وارن نيونيٽن جو وزن عام طور تي روزانو 10 کان 20 گرام في ڪلوگرام جي حساب سان وڌڻ گهرجي.<ref name="Mohamed2012" />{{fv|date=November 2024}} === چمڙي === [[File:HumanNewborn.JPG|thumb|کاٻي پاسي|ولادت کان ڪجهه سيڪنڊن پوءِ هڪ نون ڄاول ٻار. [[ايمنيوٽڪ رطوبت]] سندس چمڙي تي چمڪي رهي آهي ۽ [[ناف جي نالي]] اڃا ڳنڍيل آهي.]] پيدائش کان فوراً پوءِ نون ڄاول ٻار جي چمڙي جو رنگ اڪثر ڀورو يا هلڪو نيرو مائل هوندو آهي. جيئن ئي ٻار ساهه کڻڻ شروع ڪندو آهي، جيڪو عام طور هڪ يا ٻن منٽن اندر ٿيندو آهي، تيئن سندس چمڙي جو رنگ آهستي آهستي پنهنجي عام حالت ڏانهن موٽي ايندو آهي. نون ڄاول ٻار عام طور تي آلا هوندا آهن، انهن جي جسم تي رت جا نشان موجود هوندا آهن، ۽ سندن چمڙي هڪ اڇي مادي سان ڍڪيل هوندي آهي جنهن کي [[ورنڪس ڪيسيوسا]] چيو ويندو آهي. خيال ڪيو وڃي ٿو ته هي مادو هڪ [[ضد جراثيمي]] حفاظتي رڪاوٽ طور ڪم ڪندو آهي. نون ڄاول ٻار جي چمڙي تي [[منگوليائي داغ]]، مختلف ٻيا [[پيدائشي نشان]] يا چمڙي جو کلجڻ پڻ موجود ٿي سگهي ٿو، خاص طور تي هٿن يا ھٿن جي ڪارائين، پيرن يا پيرن جي جي مرن (اينڪلز) تي. === ناف جي نالي === {{Main|رحم کان ٻاهر واري زندگيءَ سان موافقت}} نئين ڄاول ٻار جي [[ناف جي نالي]] جو رنگ نيرو مائل اڇو هوندو آهي. پيدائش کان پوءِ ناف جي نالي کي عام طور ڪٽي ڇڏيو ويندو آهي، جنهن سان 1 کان 2 انچ ڊگهو ٽڪرو باقي رهجي ويندو آهي. هي ناف جو باقي رهيل ٽڪرو آهستي آهستي سڪي ويندو آهي، سُڪي سُڪي ڇُهريو ٿي ويندو آهي، رنگ ۾ ڪارو ٿيندو آهي ۽ لڳ ڀڳ ٽن هفتن اندر پاڻمرادو ڪري پوندو آهي. زخم ڀرجي وڃڻ کان پوءِ اهو حصو [[دُن]] (ناف) جي شڪل اختيار ڪري وٺندو آهي. ناف جي نالي ۾ ٽي رت واريون ناليون هونديون آهن: ٻه شريانون ۽ هڪ نس. اهي ٻئي شريانون ٻار مان رت کي ائور (پليسينٽا) ڏانهن کڻي وينديون آهن، جڏهن⁠تہ هڪ نس ائور مان رت کي واپس ٻار ڏانهن آڻيندي آهي. === جنسي عضوا === نئين ڄاول ٻار جا [[جنسي عضوا]] عام طور تي ڪجهه وڏا ۽ ڳاڙها نظر اچي سگهن ٿا. نر ٻارن ۾ [[خصين واري ٿيلهي]] (اسڪروٽم) غيرمعمولي طور وڏي ڏسڻ ۾ اچي سگهي ٿي. ڇاتيون پڻ ڪجهه ڦوڪيل يا وڏيون ٿي سگهن ٿيون، ايستائين جو نر ٻارن ۾ به. اهو ماءُ جي جسم مان منتقل ٿيندڙ قدرتي هارمونن جي اثر سبب ٿيندو آهي ۽ هڪ عارضي حالت هوندي آهي. ڇوڪرين (۽ ڪڏهن ڪڏهن ڇوڪرن ۾ به) ببن کي بونبڙين مان ٿورو کير جهڙو مادو خارج ٿي سگهي ٿو، جنهن کي ڪڏهن ڪڏهن [[جادوگرياڻيءَ جو کير ]] (وچز ملڪ) (جادوگرياڻيءَ جو کير) چيو ويندو آهي. ساڳيءَ طرح ڇوڪري ٻارن جي گرڀ نالي (ويجائنا) مان رت جهڙو يا کير جهڙو مادو به خارج ٿي سگهي ٿو. ٻنهي حالتن کي عام ۽ فطري سمجهيو ويندو آهي، ۽ وقت گذرڻ سان اهي پاڻمرادو ختم ٿي وينديون آهن. == سار سنڀال ۽ خوراڪ == {{Further|نون ڄاول ٻار جي سار سنڀال ۽ حفاظت}} {{Further|خوارڪ کي غسل ڏيڻ}} [[File:初土俵入2.gif|thumb|روئندڙ ٻار]] خوارڪ [[خوارڪ جو روئڻ|روئڻ]] ذريعي بنيادي فطري رابطي جو اظهار ڪندا آهن.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=eEsyCgAAQBAJ&q=Infants+cry+as+a+form+of+basic+instinctive+communication&pg=PT35|title=The Calm and Happy Toddler: Gentle Solutions to Tantrums, Night Waking, Potty Training and More|last=Chicot|first=Rebecca|date=2015-12-03|publisher=Random House|isbn=978-1-4735-2759-1|language=en}}</ref> روئندڙ ٻار شايد بک، تڪليف، گهڻي تحريڪ، بيزاري، ڪنهن شيءِ جي ضرورت يا اڪيلائپ جو اظهار ڪري رهيو هجي. خوارڪ [[ابتدائي مدد تي مڪمل ڀاڙيندڙ جاندار]] هوندا آهن ۽ ڊگهي عرصي تائين پنهنجي ماءُ يا ڪنهن بالغ سنڀاليندڙ تي مڪمل انحصار رکندا آهن.<ref>{{cite journal | pmc=8455097 | date=2020 | last1=Faust | first1=K. M. | last2=Carouso-Peck | first2=S. | last3=Elson | first3=M. R. | last4=Goldstein | first4=M. H. | title=The Origins of Social Knowledge in Altricial Species | journal=Annual Review of Developmental Psychology | volume=2 | issue=1 | pages=225–246 | doi=10.1146/annurev-devpsych-051820-121446 | pmid=34553142 }}</ref> [[ماءُ جو کير پيارڻ]] سڀني وڏين خوارڪ صحت تنظيمن پاران خوراڪ جو ترجيحي طريقو سمجهيو وڃي ٿو.<ref name="AAP_Policy">{{cite journal |vauthors=Gartner LM, Morton J, Lawrence RA, Naylor AJ, O'Hare D, Schanler RJ, Eidelman AI | title = Breastfeeding and the Use of Human Milk | journal = Pediatrics | volume = 115 | issue = 2 | pages = 496–506 | date = February 2005 | pmid = 15687461 | doi = 10.1542/peds.2004-2491 | s2cid = 263051578 | doi-access = }}</ref> جيڪڏهن ماءُ جو کير پيارڻ ممڪن يا گهربل نه هجي ته بوتل ذريعي يا ته ڪڍيل ماءُ جو کير يا [[خوارڪ جو فارمولو]] ڏنو ويندو آهي. خوارڪ هڪ چوسڻ واري فطري صلاحيت سان پيدا ٿيندا آهن، جنهن جي ذريعي هو ماءُ جي ڇاتي يا بوتل جي چُچي مان کير حاصل ڪندا آهن. انهن وٽ هڪ ٻيو فطري رويو به هوندو آهي جنهن کي ''روٽنگ'' چيو ويندو آهي، جنهن ۾ هو چُچي کي ڳولڻ جي ڪوشش ڪندا آهن. ڪڏهن ڪڏهن ٻار کي کير پيارڻ لاءِ [[دائي ماءُ]] مقرر ڪئي ويندي آهي، پر ترقي يافته ملڪن ۾ اهو هاڻي تمام ناياب آهي. ننڍپڻ جي شروعاتي مرحلي ۾ مناسب خوراڪ ٻار جي واڌ ويجهه لاءِ انتهائي اهم آهي. سڄي زندگي دوران بهترين صحت، واڌ ويجهه ۽ عصبي ارتقا جا بنياد زندگيءَ جي [[پهريان 1,000 ڏينهن]] دوران رکيا ويندا آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.unicef-irc.org/article/958-the-first-1000-days-of-life-the-brains-window-of-opportunity.html|title=The first 1,000 days of life: The brain's window of opportunity|last=Innocenti|first=UNICEF Office of Research-|website=UNICEF-IRC|language=en|access-date=2019-03-28|archive-date=2019-03-28|archive-url=https://web.archive.org/web/20190328061358/https://www.unicef-irc.org/article/958-the-first-1000-days-of-life-the-brains-window-of-opportunity.html|url-status=live}}</ref> پيدائش کان ڇهن مهينن تائين ٻار کي صرف ماءُ جو کير يا ان جو مناسب متبادل ڏنو وڃي. جڏهن ٻار جي خوراڪ وڌيڪ پختي ٿيڻ لڳي ته نرم هٿ سان کائڻ واريون شيون، ميوا، ڀاڄيون ۽ ٿوري مقدار ۾ گوشت شامل ڪري سگهجي ٿو.<ref>{{cite journal|last=Wells|first=Dilys|title=Infant Feeding|journal=Nutrition & Food Science|date=January 1995|pages=42–44|doi=10.1108/00346659510078312|volume=95|issue=2}}</ref> جيئن جيئن ٻار وڏو ٿيندو آهي، تيئن [[غذائي سپليمينٽ]] به شامل ڪري سگهجن ٿا. ڪيترائي والدين تيار ٿيل [[ٻارن جي خوراڪ]] استعمال ڪندا آهن، جڏهن⁠تہ ٻيا پنهنجي گهر جي خوراڪ کي ٻار جي غذائي ضرورتن مطابق ترتيب ڏيندا آهن. هڪ سال جي عمر کان پوءِ مڪمل چرٻي وارو ڳئون جو [[کير]] استعمال ڪري سگهجي ٿو، پر گهٽ چرٻي وارو کير ٻه يا ٽي سال جي عمر کان اڳ سفارش نٿو ڪيو وڃي. کير ڇڏائڻ اهو عمل آهي جنهن ۾ ٻار جي خوراڪ مان ماءُ جو کير آهستي آهستي گهٽايو وڃي ٿو ۽ ان جي جاءِ تي ٺوس خوراڪ شامل ڪئي وڃي ٿي.<ref>{{cite book |last=Marriott and Foote |first=L.D. and K.D. |url=https://archive.org/details/encyclopediaofhu0001unse_f8u2 |title=Weaning of infants. (Review) |publisher=Academic OneFile. |year=2003 |isbn=978-1-4129-0475-9 |series=88.6 |author-link=Archives of Disease in Childhood |url-access=registration}}</ref> جيستائين ٻار بيت الخلا جي استعمال جي تربيت حاصل نٿا ڪن، تيستائين صنعتي ملڪن ۾ عام طور [[ڊائپر]] پائيندا آهن. ڊائپر کان تربيتي پتلون ڏانهن منتقلي ٻار جي ارتقا ۾ هڪ اهم مرحلو سمجهيو ويندو آهي. ٻارن کي بالغن کان وڌيڪ ننڊ جي ضرورت هوندي آهي. نون ڄاول ٻار روزانو 18 ڪلاڪن تائين به سمهي سگهن ٿا، ۽ عمر وڌڻ سان ننڊ جو وقت گهٽجندو وڃي ٿو. جيستائين ٻار هلڻ نٿا سکن، تيستائين انهن کي ٻانهن ۾ کنيو ويندو آهي، ڪپڙي يا خاص پٽين ۾ رکيو ويندو آهي يا ٻارن جي گاڏين ۾ منتقل ڪيو ويندو آهي. گهڻن صنعتي ملڪن ۾ موٽر گاڏين ۾ ٻارن لاءِ [[ٻارن جي حفاظتي سيٽ]] جو استعمال قانوني طور لازمي آهي. === عام سار سنڀال جا مسئلا === {{div col|colwidth=22em}} * [[ٻارن جو قولنج]] * [[ٻار جي جهولي]] * [[کير واري کل]] * [[ڏينهن جي سنڀال]] * [[ڊائپر ريش]] * [[خوارڪ جو مالش]] * [[حفاظتي ٽيڪاڪاري]] * [[چوسڻي]] * [[والد سان وابستگي]] * [[ٻار کي ويڙهڻ]] * [[ڏند نڪرڻ]] {{div col end}} === ڇھڻ جا فائدا === چار مهينن تائين جي خوارڪن تي ڪيل تجربن ۾ مثبت ڇھاء (جهڙوڪ پيار سان هٿ ڦيرڻ يا [[ڀاڪر]]) ۽ منفي ڇھاء (جهڙوڪ چُڀڻ، چيڀاٽڻ يا گدگدي ڪرڻ) جا اثر جاچيا ويا. جن ٻارن کي مثبت ڇھاء مليو، اهي گهٽ رنا، وڌيڪ مُرڪيا ۽ وڌيڪ آواز ڪڍيا، جڏهن⁠تہ منفي ڇھاء حاصل ڪندڙ ٻارن ۾ بعد جي زندگيءَ ۾ جذباتي ۽ رويي سان لاڳاپيل مسئلا وڌيڪ ڏٺا ويا. اهڙين ثقافتن ۾، جتي مثبت جسماني رابطي جو رواج وڌيڪ آهي، بالغن ۾ جسماني تشدد جي شرح پڻ گهٽ ڏٺي وئي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Field|first1=T.|year=2002|title=Infants' Need for Touch|journal=Human Development|volume=45|issue=2|pages=100–103|doi=10.1159/000048156|s2cid=144155181}}</ref> === ٻوليءَ جي واڌ ويجهه === [[File:A Proper Space Book for Babies (50879866102).jpg|left|thumb|هڪ خوارڪ خلائي موضوع واري ٻارن جي ڪتاب کي هٿ ۾ جهليو ويٺو آهي]] کير پياڪن جي سنڀاليندڙن کي صلاح ڏني ويندي آهي ته هو ٻار جي چهري جي اظهار تي ڌيان ڏين ۽ انهن جو عڪس واپس ڏيکارين. چهري جي اظهار جي نقل ۽ همدردي سان خوارڪ پنهنجي اثراندازي محسوس ڪندا آهن ۽ پنهنجي عملن کي بهتر سمجهڻ لڳندا آهن (ڏسو [[آئيني نيورون]]). وڌيڪ واضح چهري جا تاثرات ۽ اشارا استعمال ڪرڻ فائديمند هوندو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ اهي اظهار جا وڌيڪ صاف طريقا آهن. ٻار جي بڙبڙاهٽ کي به ورجايو وڃي. هڪ ٻئي جي آوازن جي نقل ڪندي سادا ابتدائي گفتگو جا مرحلا شروع ٿيندا آهن.<ref name="Kasten">{{cite web|title=Entwicklungspsychologische Grundlagen der frühen Kindheit und frühpädagogische Konsequenzen|url=https://www.kita-fachtexte.de/fileadmin/Redaktion/Publikationen/KiTaFT_kasten_2014.pdf|last=Hartmut Kasten|language=de|access-date=2020-12-31|archive-date=2020-12-04|archive-url=https://web.archive.org/web/20201204225924/https://www.kita-fachtexte.de/fileadmin/Redaktion/Publikationen/KiTaFT_kasten_2014.pdf|url-status=live}}</ref> کير پياڪن سان ڳالهائيندي لفظن جو صاف اچار ۽ لهجي جي موسيقيت [[آواز جي چڙهاءُ لهر|لهجي]] کي سمجهڻ ۾ مدد ڏيندي آهي، جنهن سان جملي اندر موجود الڳ لفظن کي سڃاڻڻ آسان ٿيندو آهي.<ref>{{cite journal |first1=Erik |last1=Thiessen |first2=Emily |last2=Hill |first3=Jenny |last3=Saffran |journal=Infancy |title=Infant-Directed Speech Facilitates Word Segmentation |volume=7 |issue=1 |pages=53–71 |date=January 2005 |doi=10.1207/s15327078in0701_5 |pmid=33430544}}</ref> تنهن هوندي به تمام گهڻي سادي ڪيل "[[ٻارن واري ٻولي]]" (مثال طور "توهان کي ائی/ آئوچ ٿيو؟" بدران "ڇا توهان کي تڪليف پهتي؟") استعمال ڪرڻ جي صلاح نه ڏني ويندي آهي.<ref>{{cite web|work=Gehirn&GeistSerie Kindesentwicklung No. 1 |date=February 2014 |url=https://www.spektrum.de/inhaltsverzeichnis/babys-verstehen-und-foerdern-gehirn-und-geist-serie-kindesentwicklung-nr-1/913150 |title=Püppi, muttu AA machen? |archiveurl=https://web.archive.org/web/20200202180540/https://www.spektrum.de/inhaltsverzeichnis/babys-verstehen-und-foerdern-gehirn-und-geist-serie-kindesentwicklung-nr-1/913150 |archivedate=2020-02-02 |page=63}}</ref> جيتوڻيڪ والدين شروعات ۾ ٻار جي [[بڙبڙاهٽ]] کي مڪمل طور سمجهي نٿا سگهن، پر جيڪڏهن هو ان جو بروقت جواب ڏين ته ٻولي سکڻ جو عمل تيز ٿي ويندو آهي.<ref name=":0">{{cite web|title=Parents, listen next time your baby babbles|url=https://now.uiowa.edu/2014/08/parents-listen-next-time-your-baby-babbles|date=2014-08-27|access-date=2020-12-31|archive-date=2020-11-27|archive-url=https://web.archive.org/web/20201127115705/https://now.uiowa.edu/2014/08/parents-listen-next-time-your-baby-babbles|url-status=live}}</ref> هن ڳالهه جي تصديق انهن تحقيقن مان ٿي، جن ۾ پهريان اٺ مهينن جي ٻارن سان ماءُ جي رويي جو مطالعو ڪيو ويو ۽ پوءِ جڏهن اهي ٻار 15 مهينن جا ٿيا ته سندن لفظي ذخيرو جانچيو ويو.<ref name=":1">{{citation|first1=Julie |last1=Gros-Louis |first2=Meredith J. |last2=West |first3=Andrew P. |last3=King |periodical=Infancy|title=Maternal Responsiveness and the Development of Directed Vocalizing in Social Interactions|volume=19|issue=4|at=pp.&nbsp;385–408|date=July 2014 |doi=10.1111/infa.12054 }}</ref> ٻارن جي ارتقا ۾ هڪ اهم مرحلو اهو هوندو آهي ته هو محسوس ڪرڻ شروع ڪن ٿا ته بڙبڙاهٽ ذريعي هو پنهنجي والدين تي اثر وجهي سگهن ٿا (ارادي رابطي جي ارتقا).<ref name=":1" /> والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ ۾ حصو وٺي هن عمل کي هٿي ڏئي سگهن ٿا. نتيجي ۾ ٻار وڌيڪ ڀيرا والدين سان رابطو ڪندا آهن، جنهن سان ٻوليءَ جي واڌ ويجهه وڌيڪ بهتر ٿيندي آهي.<ref name=":0" /> اڳوڻين تحقيقن مان ظاهر ٿيو آهي ته ٻار جي ڳالهائڻ جي ڪوشش وڌيڪ وڌندي آهي جيڪڏهن والدين، مثال طور، ٻار ڏانهن مرڪندا رهن يا هر ڀيري جڏهن ٻار کين ڏسي بڙبڙائي ته کيس ڇُهن. اهو پڻ فائديمند آهي ته والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ کي ڪنهن مطلب سان جوڙڻ جي ڪوشش ڪن. مثال طور، جيڪڏهن ٻار بال ڏانهن ڏسي بڙبڙائي ته کيس بال ڏئي ڇڏڻ يا ان بابت ڳالهائڻ.<ref name=":0" /> جڏهن ٻار ڪنهن شيءِ ڏانهن ڏسندي آواز ڪڍي ٿو ته ان جو جواب ڏيڻ سان ان شيءِ جو نالو سکڻ جو موقعو پيدا ٿئي ٿو. اهڙي طرح ٻار اهو به سکندا آهن ته آواز شين سان لاڳاپيل هوندا آهن.<ref name=":1" /> بهرحال ٻوليءَ جي واڌ ويجهه تڏهن ئي بهتر ٿيندي آهي جڏهن والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ جو مثبت جواب ڏين، جهڙوڪ مرڪڻ يا دلچسپي ڏيکارڻ. جيڪڏهن والدين گهڻو جواب ته ڏين پر ٻار جي اظهار سان لاڳاپيل نه هجن، ته ان سان ٻوليءَ جي ترقي نٿي ٿئي.<ref name=":1" /> ٻوليءَ جي واڌ ويجهه لاءِ نقصانڪار ڳالهه اها آهي ته ماءُ ٻار جي توجهه ان شيءِ تان هٽائي ڪنهن ٻي شيءِ ڏانهن منتقل ڪرڻ جي ڪوشش ڪري.<ref name="pmid30387273">{{cite journal | vauthors = Smith J, Levickis P, Eadie T, Bretherton L, Conway L, Goldfeld S | title = Associations between early maternal behaviours and child language at 36 months in a cohort experiencing adversity | journal = International Journal of Language & Communication Disorders | volume = 54 | issue = 1 | pages = 110–122 | date = January 2019 | pmid = 30387273 | doi = 10.1111/1460-6984.12435 | hdl = 11343/284733 | s2cid = 54389163 | hdl-access = free }}</ref> === ننڊ === {{Main|خوارڪ جي ننڊ}} [[File:Sleeping baby (6410829477).jpg|thumb|سمهيل کير پياڪ ٻار]] 2018ع ۾ ٿيل هڪ جائزي ۾ کير پياڪ ٻارن جي ننڊ بابت 146 تحقيقي مطالعا شامل ڪيا ويا. انهن مان معلوم ٿيو ته ڪيترائي عنصر ننڊ جي مدت ۽ رات جو جاڳڻ جي تعداد تي اثرانداز ٿين ٿا.<ref name=":2">{{cite journal|first1=Cláudia Castro|last1=Dias|first2=Bárbara|last2=Figueiredo|journal=Early Child Development and Care|title=Sleep-wake behaviour during the first 12 months of life and associated factors: a systematic review|at=pp.&nbsp;1–33|issn=0300-4430|date=2019-03-06|volume=190|issue=15|doi=10.1080/03004430.2019.1582034|url=https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03004430.2019.1582034|access-date=2020-11-01|hdl=1822/59691|s2cid=151246725|hdl-access=free|archive-date=2022-06-21|archive-url=https://web.archive.org/web/20220621075905/https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03004430.2019.1582034|url-status=live}}</ref> بهرحال، تحقيق مان اهو به ظاهر ٿيو آهي ته رات جو بار بار جاڳڻ [[اوچتو کير پياڪ موت سنڊروم|اوچتي کير پياڪ موت سنڊروم]] (SIDS) کان بچاءُ ۾ مددگار ٿي سگهي ٿو.<ref>{{Citation |last1=Ramirez |first1=Jan-Marino |title=Sudden Infant Death Syndrome, Sleep, and the Physiology and Pathophysiology of the Respiratory Network |date=2018 |url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK513387/ |work=SIDS Sudden Infant and Early Childhood Death: The Past, the Present and the Future |editor-last=Duncan |editor-first=Jhodie R. |access-date=2023-11-23 |place=Adelaide (AU) |publisher=University of Adelaide Press |isbn=978-1-925261-67-7 |pmid=30035952 |last2=Ramirez |first2=Sanja C. |last3=Anderson |first3=Tatiana M. |editor2-last=Byard |editor2-first=Roger W.}}</ref> کير پياڪ ٻار جي ننڊ سڌي ليڪ وانگر نه هوندي آهي، پر عمر ۽ ارتقائي مرحلن سان گڏ بدلجندي رهندي آهي.<ref>{{Cite web |url=https://publications.aap.org/pediatrics/article/142/6/e20174330/37494/Uninterrupted-Infant-Sleep-Development-and?autologincheck=redirected |title=Uninterrupted Infant Sleep, Development, and Maternal Mood |date=December 1, 2018 |access-date=2023-11-23 |website=publications.aap.org}}</ref> [[نيشنل سليپ فائونڊيشن]] عمر جي لحاظ کان ننڊ جي ڪلاڪن بابت هڪ اندازي واري سفارش پيش ڪري ٿي، جنهن موجب جيئن جيئن ٻار جي عمر وڌندي آهي، تيئن تيئن ننڊ جو مجموعي وقت گهٽجندو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last1=Hirshkowitz |first1=Max |last2=Whiton |first2=Kaitlyn |last3=Albert |first3=Steven M. |last4=Alessi |first4=Cathy |last5=Bruni |first5=Oliviero |last6=DonCarlos |first6=Lydia |last7=Hazen |first7=Nancy |last8=Herman |first8=John |last9=Adams Hillard |first9=Paula J. |last10=Katz |first10=Eliot S. |last11=Kheirandish-Gozal |first11=Leila |last12=Neubauer |first12=David N. |last13=O'Donnell |first13=Anne E. |last14=Ohayon |first14=Maurice |last15=Peever |first15=John |date=December 2015 |title=National Sleep Foundation's updated sleep duration recommendations: final report |journal=Sleep Health |volume=1 |issue=4 |pages=233–243 |doi=10.1016/j.sleh.2015.10.004 |issn=2352-7226 |pmid=29073398}}</ref> === ماءُ جي حساسيت === [[ماءُ جي حساسيت]] خوارڪ سان لاڳاپي ۽ سندس سازگار جذباتي واڌ ويجهه ۾ هڪ اهم ڪردار ادا ڪري ٿي. ان جو مطلب آهي ته ماءُ يا سنڀاليندڙ ٻار جي روين ۽ اظهار تي ڌيان ڏئي، پنهنجي ذاتي مزاج يا احساسن جي بنياد تي انهن کي غلط نه سمجهي، صورتحال مطابق فوري ردعمل ڏيکاري ۽ اهڙو جواب ڏئي جيڪو ٻار جي ظاهر ڪيل ضرورتن ۽ حالتن سان مطابقت رکي. همدردي، مناسب سمجهه ۽ بروقت جوابن جي ذريعي هڪ محفوظ [[وابستگي جو نظريو|وابستگي]] پيدا ٿيندي آهي.<ref name="KS2010">{{cite web |first=Kathrin |last=Keller-Schuhmacher |year=2010 |url=http://www.f-netz.ch/files/downloads/bdd914a66d88396709589536fbf79ede/bindung-text-mit-folien-referat-freiburg-10_11_08.pdf |title=Bindung – von der Theorie zur Praxis: worauf kommt es an? |at=Presentation at the AWO Symposium of 8 November 2010, Freiburg im Breisgau |access-date=31 December 2020 |archive-date=23 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160623122611/http://www.f-netz.ch/files/downloads/bdd914a66d88396709589536fbf79ede/bindung-text-mit-folien-referat-freiburg-10_11_08.pdf |url-status=dead }}</ref><ref name="Johnson2006">{{cite web |first=Helmut |last=Johnson |year=2006 |url=http://www.institut-johnson.de/pdf/bindungsstoerungen.pdf |title=Bindungsstörungen Material zur Systemischen Arbeit in Erziehung und Betreuung |access-date=2020-12-31 |archive-date=2011-11-20 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111120050434/http://www.institut-johnson.de/pdf/bindungsstoerungen.pdf |url-status=dead }}</ref><ref name="Kasten" /> پنهنجين بنيادي ضرورتن مطابق خوارڪ فطري طور ماءُ يا بنيادي سنڀاليندڙ جي ويجهو رهڻ جي ڪوشش ڪندا آهن، ۽ اهڙي طرح ٻنهي جي وچ ۾ وابستگي وڌيڪ مضبوط ٿيندي آهي. جڏهن ٻار ماءُ کان جدا ڪيو ويندو آهي ته هو روئڻ ۽ جسماني حرڪتن ذريعي احتجاج ظاهر ڪندو آهي. === ٻيا === [[File:Umwotsi.jpg|thumb|يوگانڊا جو هڪ کير پياڪ چُلهن سان کيڏي رهيو آهي]] [[ٻار کي جسم سان کڻي هلڻ]] کير پياڪ تي سڪون بخش اثر رکي ٿو. 2013ع جي هڪ تحقيق ۾ معلوم ٿيو ته جيڪي ٻار [[جهولي]] ۾ رکيا ويا، اهي وڌيڪ رنا، وڌيڪ هٿ پير هلايا ۽ سندن [[دل جي ڌڙڪن]] وڌي وئي، جيڪا دٻاءُ جي نشاني هئي. ان جي ابتڙ، اهي ٻار جن کي سندن ماءُ کنيو ۽ هلندي ڦرندي پاڻ سان گڏ رکيو، اهي نمايان طور وڌيڪ پُرسڪون ٿي ويا. رڳو ٻانهن ۾ بيهاري رکڻ جو اثر جهولي ۾ رکڻ ۽ هلندي کڻي هلڻ جي وچ واري درجي جو هو.<ref name="pmid23602481">{{cite journal | vauthors = Esposito G, Yoshida S, Ohnishi R, Tsuneoka Y, Rostagno Mdel C, Yokota S, Okabe S, Kamiya K, Hoshino M, Shimizu M, Venuti P, Kikusui T, Kato T, Kuroda KO | title = Infant calming responses during maternal carrying in humans and mice | journal = Current Biology | volume = 23 | issue = 9 | pages = 739–45 | date = May 2013 | pmid = 23602481 | doi = 10.1016/j.cub.2013.03.041| doi-access = free | bibcode = 2013CBio...23..739E }}</ref> 1986ع ۾ ٿيل هڪ بي ترتيب ڪنٽرول ڪيل مطالعي مان اڳ ئي ظاهر ٿي چڪو هو ته ٻار کي جسم سان کڻي هلڻ (مثال طور [[ٻار کڻڻ واري پٽي]] ۾) ٻارن کي وڌيڪ مطمئن بڻائيندو آهي ۽ سندن روئڻ کي گهٽائيندو آهي.<ref>{{citation|surname1=Urs Hunziker, Ronald Barr|periodical=Pediatrics|title=Increased Carrying Reduces Infant Crying: A Randomized Controlled Trial|volume=77|issue=5|at=pp.&nbsp;641–648|issn=0031-4005|pmid=3517799|date=1986-05-01|url=https://pediatrics.aappublications.org/content/77/5/641|access-date=2020-02-02|archive-date=2020-02-02|archive-url=https://web.archive.org/web/20200202182047/https://pediatrics.aappublications.org/content/77/5/641|url-status=live}}</ref> کير پياڪن جي خوراڪ بابت، [[ماءُ جو کير پيارڻ]] سڀني وڏين ٻارڙن جي صحت سان لاڳاپيل تنظيمن طرفان سفارش ڪيل طريقو آهي.<ref name="AAP_Policy" /> ڪيترين ئي [[هوائي ڪمپني|ھوائي ڪمپنين]] ۾ ستن ڏينهن کان گهٽ عمر وارن ٻارن کي (ملڪي اڏامن لاءِ) يا چوڏهن ڏينهن کان گهٽ عمر وارن ٻارن کي (بين الاقوامي اڏامن لاءِ) جهاز ۾ سفر جي اجازت نه هوندي آهي. [[ايشيانا ايئرلائنز]] ستن ڏينهن جي عمر وارن ٻارن کي بين الاقوامي اڏامن ۾ سفر جي اجازت ڏئي ٿي. [[گروڊا انڊونيشيا]] چوڏهن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ڪنهن به ٻار کي پنهنجي اڏامن ۾ سوار ٿيڻ جي اجازت نٿي ڏئي. [[ڊيلٽا ايئر لائينز]] ستن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ٻار کي صرف ان صورت ۾ سفر جي اجازت ڏئي ٿي جڏهن والدين وٽ طبيب طرفان جاري ڪيل سفر جي منظوري وارو خط موجود هجي. [[اسڪائي ويسٽ]] اٺن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ٻار کي جهاز ۾ سوار ٿيڻ جي اجازت نٿي ڏئي.<ref>[http://www.delta.com/content/www/en_US/traveling-with-us/special-travel-needs/children.html Infant Age Restrictions] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160326172029/http://www.delta.com/content/www/en_US/traveling-with-us/special-travel-needs/children.html|date=2016-03-26}}. Delta Air Lines. Retrieved on 2013-04-27.</ref> == رويو == === جذباتي ارتقا === [[File:Being a twin means you always have a pillow or blanket handy.jpg|thumb|222x222px|اٺ مهينن جون [[غير هڪجهڙيون جڙواڻيون]] ڀينرون]] وابستگي جو نظريو بنيادي طور هڪ [[ارتقائي موافقت|ارتقائي]] ۽ [[حيواني رويي جي سائنس|حيواني روين]] تي ٻڌل نظريو آهي، جنهن موجب خوارڪ يا ٻار خطري، خوف يا پريشاني جي حالتن ۾ بقا جي مقصد لاءِ ڪنهن مخصوص سنڀاليندڙ شخص جي ''ويجهڙائي ڳوليندو'' آهي.<ref name="Tronick et al.">{{cite journal|doi=10.1037/0012-1649.28.4.568|title=The Efe forager infant and toddler's pattern of social relationships: Multiple and simultaneous|year=1992|last1=Tronick|first1=Edward Z.|last2=Morelli|first2=Gilda A.|last3=Ivey|first3=Paula K.|journal=Developmental Psychology|volume=28|issue=4|pages=568–577 }}</ref> وابستگي جي ٺهڻ کي ٻار جي ان صلاحيت جو بنياد سمجهيو ويندو آهي، جنهن جي ذريعي هو سڄي زندگي مختلف لاڳاپا قائم ۽ برقرار رکندو آهي. وابستگي، محبت يا پيار جي برابر ناهي، جيتوڻيڪ گهڻو ڪري اهي گڏ موجود هوندا آهن. وابستگي ۽ وابستگي سان لاڳاپيل [[رويو]] عام طور ڇهن مهينن کان ٽن سالن جي عمر جي وچ ۾ ترقي ڪندا آهن. کير پياڪ ٻار انهن بالغن سان [[ٻارن ۾ وابستگي|وابستگي]] پيدا ڪندا آهن جيڪي سندن سماجي رابطن ۾ حساس، جواب ڏيندڙ ۽ مسلسل سنڀاليندڙ طور موجود رهن. والدين جي ردعمل جي نتيجي ۾ وابستگي جا مختلف نمونا ٺهن ٿا، جيڪي پوءِ ''اندروني ڪم ڪندڙ نمونا'' (Internal Working Models) پيدا ڪن ٿا. اهي نمونا فرد جي مستقبل جي لاڳاپن ۾ احساسن، خيالن ۽ اميدن جي رهنمائي ڪندا آهن.<ref name="Bretherton">Bretherton, I. and Munholland, K., A. Internal Working Models in Attachment Relationships: A Construct Revisited. ''Handbook of Attachment:Theory, Research and Clinical Applications'' 1999 eds Cassidy, J. and Shaver, P., R. Guilford press {{ISBN|1-57230-087-6}}{{page needed|date=July 2015}}</ref> وابستگي جا ڪيترائي نمونا بيان ڪيا ويا آهن: * محفوظ (Secure) * پريشان-ٻڌل (Anxious-ambivalent) * پريشان-پاسو ڪندڙ (Anxious-avoidant) مٿيان ٽيئي ''منظم'' نمونا سمجهيا ويندا آهن. ان کان علاوه: * غير منظم (Disorganized) ڪجهه نمونا ٻين جي ڀيٽ ۾ وڌيڪ مسئلا پيدا ڪندڙ سمجهيا ويندا آهن. وابستگي جي کوٽ يا وابستگي قائم ڪرڻ جي صلاحيت ۾ شديد خرابي سنگين نفسياتي بيمارين جو سبب بڻجي سگهي ٿي.<ref>{{cite book|title=Child Maltreatment: Theory and Research on the Causes and Consequences of Child Abuse and Neglect|isbn = 978-0-521-37969-4|url=https://books.google.com/books?id=74gyVSJhg5oC&q=baby+attachment+theory&pg=PA432|access-date=21 December 2018|last1 = Cicchetti|first1 = Dante|last2 = Carlson|first2 = Vicki|date = 30 June 1989| publisher=Cambridge University Press }}</ref> کير پياڪ ٻار پنهنجي ماءُ، پيءُ، ڀائرن ڀينرن ۽ خاندان کان ٻاهر موجود سنڀاليندڙن سان الڳ الڳ لاڳاپا پيدا ڪندا آهن.<ref>Klitzing K von, Simoni H, Amsler F, Burgin D: The role of the father in early family interactions. Inf Mental Health J 1999; 20: 222–37.</ref> ٻن فردن جي وچ ۾ قائم ٿيندڙ وابستگي کان علاوه، ٽن فردن تي ٻڌل لاڳاپن جي سٺي معيار (ماءُ ــ پيءُ ــ کير پياڪ ٻار) کي به ٻار جي ذهني صحت جي ارتقا لاءِ اهم سمجهيو ويندو آهي.<ref name="pmid10216817">{{cite journal | vauthors = von Klitzing K, Simoni H, Bürgin D | title = Child development and early triadic relationships | journal = The International Journal of Psychoanalysis | volume = 80 ( Pt 1) | pages = 71–89 | date = February 1999 | pmid = 10216817 | doi = 10.1516/0020757991598576 | doi-broken-date = 17 July 2025 }}</ref><ref name="pmid28682511">{{cite journal | vauthors = von Klitzing K, Bürgin D | title = Parental capacities for triadic relationships during pregnancy: Early predictors of children's behavioral and representational functioning at preschool age | journal = Infant Mental Health Journal | volume = 26 | issue = 1 | pages = 19–39 | date = January 2005 | pmid = 28682511 | doi = 10.1002/imhj.20032 }}</ref> === آوازن ڏانهن ردعمل === کير پياڪ ٻار نانگ جي سسڪار، بالغن جي ڪاوڙيل آوازن، باهه جي ٽڙٽڙاهٽ، گجگوڙ ۽ ٻين ٻارن جي روئڻ جي آوازن تي ردعمل ظاهر ڪندا آهن. اهڙن آوازن کي ٻڌڻ وقت سندن دل جي ڌڙڪن گهٽجي ويندي آهي، اکيون وڌيڪ ڇنڀينديون آهن، ۽ هو ڳالهائيندڙ شخص يا والدين ڏانهن وڌيڪ رخ ڪندا آهن. اهي سڀئي نشانيون ظاهر ڪن ٿيون ته ٻار وڌيڪ ڌيان ڏئي رهيو آهي. محققن جو خيال آهي ته اهو خطري جي سڃاڻپ لاءِ هڪ ارتقائي ردعمل آهي. ٻارن جي آوازن جي صحيح جڳهه سڃاڻڻ جي صلاحيت سندن زندگيءَ جي پهرين سال دوران آهستي آهستي وڌيڪ بهتر ۽ نفيس ٿيندي آهي.<ref>{{cite journal |last1=Erlich |first1=Nicole |last2=Lipp |first2=Ottmar V. |last3=Slaughter |first3=Virginia |title=Of hissing snakes and angry voices: human infants are differentially responsive to evolutionary fear-relevant sounds |journal=Developmental Science |year=2013 |volume=16 |issue=6 |pages=894–904 |pmid=24118715 |doi=10.1111/desc.12091 }}</ref> == صحت جا مسئلا == === بيماريون === {{Further|نيونيٽالاجي}} کير پياڪ يا شير خوار ٻار پيدائش کان پوءِ [[رحم کان ٻاهر واري زندگيءَ سان موافقت]] جي ڪيترن ئي مرحلن مان گذري رهيو هوندو آهي، ۽ سندس جسماني نظام، جهڙوڪ [[مدافعتي نظام]]، اڃا مڪمل طور تي ترقي يافته نه هوندا آهن. نيونيٽل (پيدائش کان پوءِ جي شروعاتي) مرحلي دوران هيٺيون بيماريون خاص اهميت رکن ٿيون: * [[نيونيٽل يرقان]] * [[خوارڪ جي ساهه کڻڻ واري تڪليف جو سنڊروم]] * [[نيونيٽل لوپس ايريٿيماٽوسس]] * [[نيونيٽل آشوبِ چشم]] * [[نيونيٽل ڌنڌر]] * [[نيونيٽل سيپسس]] * [[نيونيٽل آنتي رڪاوٽ]] * [[خوش خيمه نيونيٽل دورا]] * [[نيونيٽل ذيابطيس ميليٽس]] * [[نيونيٽل ايلو اميون ٿرومبوسائيٽوپينيا]] * [[نيونيٽل هرپس سمپليڪس]] * [[نيونيٽل هيموڪروميٽوسس]] * [[نيونيٽل ميننجائٽس]] * [[نيونيٽل هيپاٽائيٽس]] === شرحِ اموات === {{Main|کير پياڪ ٻارن جي شرحِ اموات}} [[File:Babyimmunization.jpg|thumb|[[بنگلاديش]] ۾ هڪ خوارڪ کي حفاظتي ٽِڪو لڳايو پيو وڃي]] خوارڪ جي شرحِ اموات مان مراد زندگيءَ جي پهرين سال دوران ٻار جي وفات آهي. ان کي عام طور هر 1,000 جيئري ڄمندڙ ٻارن تي ٿيندڙ اموات جي تعداد طور ظاهر ڪيو ويندو آهي (خوارڪ جي شرحِ اموات). خوارڪ جي موت جا اهم سبب هي آهن: * [[پاڻيءَ جي کوٽ]] * [[وچڙندڙ بيماري]] * [[پيدائشي جسماني نقص]] * [[اوچتو خوارڪ موت سنڊروم]] (SIDS)<ref>{{cite book | last = Garrett | first = Eilidh | title = Infant Mortality: A Continuing Social Problem | publisher = Ashgate Pub Co | year = 2007 | isbn = 978-0-7546-4593-1 }}{{page needed|date=July 2015}}</ref> هي وباياتي اشاري کي ڪنهن ملڪ جي صحت جي سارسنڀال جي سطح ماپڻ لاءِ تمام اهم معيار سمجهيو ويندو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ اهو سڌي طرح کير پياڪن، ۽ ان کان وڏن ٻارن ۽ حامله عورتن جي [[صحت]]، طبي سهولتن تائين رسائي، سماجي ۽ معاشي حالتن ۽ [[عوامي صحت]] جي عملن سان لاڳاپيل هوندو آهي.<ref>{{cite journal |vauthors=Hertz E, Hebert JR, Landon J | title = Social and environmental factors and life expectancy, infant mortality, and maternal mortality rates: results of a cross-national comparison | journal = Soc Sci Med | volume = 39 | issue = 1 | pages = 105–14 | date = July 1994 | pmid = 8066481 | doi = 10.1016/0277-9536(94)90170-8 }}</ref><ref>{{cite journal | vauthors = Etchegoyen G, Paganini JM | title = The relationship between socioeconomic factors and maternal and infant health programs in 13 Argentine provinces | language = es | journal = Rev Panam Salud Publica | volume = 21 | issue = 4 | pages = 223–30 | date = April 2007 | pmid = 17612466 | doi = 10.1590/S1020-49892007000300005 | url = http://www.scielosp.org/pdf/rpsp/v21n4/05.pdf | url-status=live | archive-url = https://web.archive.org/web/20180421234341/https://scielosp.org/pdf/rpsp/v21n4/05.pdf | archive-date = 2018-04-21 | doi-access = free }}</ref> قومي دولت ۽ سٺي صحت جي وچ ۾ هڪ مثبت لاڳاپو موجود آهي. دنيا جا مالدار ۽ صنعتي ملڪ، جهڙوڪ [[ڪينيڊا]]، [[برطانيه]]، [[آمريڪا]] ۽ [[جاپان]]، پنهنجي قومي بجيٽ جو وڏو حصو صحت جي سارسنڀال تي خرچ ڪندا آهن. ان جي نتيجي ۾ انهن جا صحت جا نظام تمام گهڻو ترقي يافته هوندا آهن، جتي وڏي تعداد ۾ طبيب، نرسون ۽ ٻيا صحت جا ماهر عوام جي خدمت ڪندا آهن. انهيءَ ڪري انهن ملڪن ۾ کير پياڪن جي شرحِ اموات گهٽ هوندي آهي. ٻئي طرف، اهڙا ملڪ جهڙوڪ [[ميڪسيڪو]]، جيڪي صحت جي شعبي تي پنهنجي بجيٽ جو نسبتاً گهٽ حصو خرچ ڪندا آهن، اتي شرحِ اموات وڌيڪ هوندي آهي. ان جو هڪ سبب اهو به هوندو آهي ته عام آبادي جي صحت جو معيار نسبتاً گهٽ هوندو آهي.<ref>{{cite book|last=Brym|first=Robert|title=Sociology: Your Compass for a New World|year=2007|publisher=Wadsworth/Cengage Learning|page=546|isbn=978-0-495-09912-3}}</ref> [[آمريڪا]] ۾ کير پياڪ ٻارن جي شرحِ اموات خاص طور ڪجهه اقليتي گروهن ۾ وڌيڪ ڏٺي وئي آهي. مثال طور، غير هسپانوي ڪاري نسل جي عورتن ۾ کير پياڪن جي شرحِ اموات 13.63 في 1,000 جيئري ڄمندڙ ٻارن هئي، جڏهن⁠تہ غير هسپانوي اڇي نسل جي عورتن ۾ اها شرح فقط 5.76 في 1,000 جيئري ڄمندڙ ٻارن هئي.<ref>{{cite journal | last1 = Kuehn | first1 = B. M. | title = Infant Mortality | journal = JAMA: The Journal of the American Medical Association | volume = 300 | issue = 20 | pages = 2359 | year = 2008 | doi = 10.1001/jama.2008.642 }}</ref> آمريڪا ۾ مجموعي طور کير پياڪ ٻارن جي سراسري شرحِ اموات 6.8 في 1,000 جيئري ڄمندڙ ٻارن آهي.<ref>[http://www.statehealthfacts.org/comparemaptable.jsp?ind=47&cat=2 Infant Mortality Rate (Deaths per 1,000 Live Births), Linked Files, 2006–2008] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120612103431/http://www.statehealthfacts.org/comparemaptable.jsp?ind=47&cat=2 |date=2012-06-12 }}. statehealthfacts.org</ref> == ٻالڪپڻ== ٻالڪپڻ دور [[شخصيت جي ارتقا]] ۾ هڪ انتهائي اهم مرحلو هوندو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ هن ئي عرصي دوران بالغ شخصيت جا بنياد رکيا ويندا آهن.<ref>{{citation|title=Human Growth Development and Learning |edition=2004 |page=50 |isbn=971-23-3911-4 |year=2004 |publisher=Rex Bookstore |quote=... is mainly through prespeech forms of crying, babbling, gesturing, and emotional expressions. In babyhood, understanding comes from a combination of sensory exploration, motor manipulation, and, toward the end of babyhood, from questions to answers. Babyhood is regarded as a critical period in personality development because it is the time when the foundations of adult personality are laid.}}</ref> هن مرحلي ۾ ٻار جو رابطي جو وڏو حصو اڃا لفظن کان اڳ واري انداز ۾ هوندو آهي، جهڙوڪ روئڻ، بڙبڙاهٽ، اشارا ۽ جذباتي اظهار. ٻالڪپڻ واري دور ۾ ٻار جي سمجهه حواسن ذريعي جاچ پڙتال، جسماني حرڪتن ۽ شين کي هٿ ڪرڻ مان ترقي ڪندي آهي، ۽ هن دور جي پڇاڙيءَ تائين سوالن ۽ جوابن جي شروعاتي سمجھه به پيدا ٿيڻ لڳندي آهي. ان جي ابتڙ، [[هلڻ سکيل ٻار]] (Toddler) جو اصطلاح اهڙي ٻار لاءِ استعمال ڪيو ويندو آهي، جنهن پنهنجي جسم تي ايترو ضابطو حاصل ڪري ورتو هجي جو هو نسبتاً خودمختيار ٿي سگهي.<ref>{{citation|title=Developmental Psychology |page=121 |isbn=971-23-2463-X |year=1998 |publisher=Rex Bookstore |quote=However, Hurlock (1982) cites that infancy, compared to babyhood, is characterized by extreme helplessness. The word baby may likewise suggest a helpless individual; hence, the word toddler has been increasingly used to denote a baby that has achieved enough control of his body to permit relative independence, such as' moving about, feeding himself, etc. Characteristics of Babyhood The most important characteristics of babyhood are listed below: 1. It is the true foundation age ..}}</ref> مثال طور: * پاڻ هلڻ ڦرڻ جي قابل هجي. * پاڻ کاڌو کائڻ جي شروعات ڪري سگهي. * روزمره جي ڪجهه سرگرمين ۾ ٻين تي گهٽ ڀاڙي. تنهن ڪري خوارڪ وارو دور انساني واڌ ويجهه جو اهو بنيادي زمانو سمجهيو وڃي ٿو، جنهن دوران ذهني، جذباتي، سماجي ۽ شخصيتي ارتقا جا بنيادي ڍانچا جڙندا آهن. h0n8ruomlx12bdu7wxi3crk05p0bz5o 387240 387239 2026-06-21T02:07:43Z Intisar Ali 8681 387240 wikitext text/x-wiki {{Short description|انسانن جو تمام ننڍي عمر وارو اولاد}} [[File:The newborn baby in men.jpg|thumb|300x300px|هڪ نون ڄاول ٻار مرد جي هنج ۾]] {{Human growth and development}} عام اصطلاحن ۾ '''ٻار''' ('''Baby''') بالغ [[انسان|انسانن]] جي تمام ننڍي عمر واري [[اولاد]] کي چيو ويندو آهي، جڏهن ⁠تہ نئين ڄاول ٻار کي سنڌي ۾ کير پياڪ ۽ اردو ۾ شيرخوار ۽ انگريزي ۾ '''انفنٽ''' سڏيو ويندو آھي. انگريزي جو لفظ انفنٽ (''Infant'') لاطيني زبان جي لفظ انفنس (infuns) مان نڪتل آهي جنھن جي معنيٰ: "نه ڳالهائيندڙ" آھي<ref>{{cite web |title=Charlton T. Lewis, An Elementary Latin Dictionary, īnfāns |url=http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |access-date=2023-04-05 |website=perseus.tufts.edu |archive-date=2023-04-23 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230423185413/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |url-status=live}}</ref> انفنٽ ان جو هڪ رسمي يا فني مترادف آهي. اهي اصطلاح ٻين جاندارن جي [[نابالغ جاندار|جاندارن]] لاءِ پڻ استعمال ٿي سگهن ٿا. '''نئون ڄاول ٻار''' (''Newborn'') عام استعمال ۾ اهڙي ٻار کي چيو ويندو آهي جيڪو رڳو چند ڪلاڪن، ڏينهن يا هفتن جو هجي؛ جڏهن⁠تہ طبي اصطلاحن ۾ نون ڄاول ٻار يا '''نيونيٽ''' ({{etymology|la|{{wikt-lang|la|neonātus}}|نئون ڄاول}}) اهڙي خوارڪ کي چيو ويندو آهي جيڪو [[انساني پيدائش]] کان پوءِ پهرين 28 ڏينهن اندر هجي.<ref name="mwn">{{cite Merriam-Webster|neonate |access-date=2007-03-27}} {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20070311003331/http://www.m-w.com/cgi-bin/dictionary?book=Dictionary&va=neonate |date=2007-03-11 |url-status=live}}.</ref> هي اصطلاح [[وقت کان اڳ ڄاول ٻار]]، [[مڪمل مدي وارو حمل|مڪمل مدت واري ٻار]] ۽ [[مدت کان پوءِ وارو حمل|مدت کان پوءِ ڄاول ٻار]]، سڀني تي لاڳو ٿئي ٿو. حمل جي 37 هفتن کان اڳ ڄاول ٻارن کي '''وقت کان اڳ ڄاول''' (Premature) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last=Nöcker-Ribaupierre |first=Monika |date=2015-06-01 |title=Originalbeiträge. Internationale musiktherapeutische Ansätze für frühgeborene Kinder/ International Music Therapy Approaches with premature Infants |url=http://dx.doi.org/10.13109/muum.2015.36.2.106 |journal=Musiktherapeutische Umschau |volume=36 |issue=2 |pages=106–118 |doi=10.13109/muum.2015.36.2.106 |issn=0172-5505|url-access=subscription }}</ref> جيڪي ٻار 39 کان 40 هفتن جي وچ ۾ ڄمن، تن کي '''مڪمل مدت وارا''' (فل ٽرم) چيو ويندو آهي. جيڪي 41 هفتن تي ڄمن، تن کي '''دير سان مڪمل مدت وارا''' (ليٽ ٽرم) چيو ويندو آهي. ۽ جيڪي 42 هفتن کان پوءِ ڄمن، تن کي '''مدت کان پوءِ ڄاول''' (پوسٽ ٽرم) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |title=Definition of Term Pregnancy |url=https://www.acog.org/clinical/clinical-guidance/committee-opinion/articles/2013/11/definition-of-term-pregnancy |access-date=2023-12-20 |website=www.acog.org |language=en}}</ref> پيدائش کان اڳ اولاد کي [[جنين]] (fetus) چيو ويندو آهي. '''کيرپياڪ''' (Infant) جو اصطلاح عام طور هڪ سال کان گهٽ عمر وارن ٻارن لاءِ استعمال ڪيو ويندو آهي؛ البت مختلف وصفن موجب ان ۾ ٻه سال تائين جا ٻار به شامل ٿي سگهن ٿا. جڏهن انساني ٻار هلڻ سکندو آهي، تڏهن ان کي [[هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار]] (ٽاڊلر) سڏيو ويندو آهي. === اصطلاحن جو خلاصو === {| class="wikitable" style="width:100%; text-align:center; border-collapse:collapse;" |- ! style="background:#1F4E79; color:white;" | اصطلاح ! style="background:#1F4E79; color:white;" | وضاحت ! style="background:#1F4E79; color:white;" | عمر يا مرحلو |- | style="background:#EAF2F8;" | ٻار | style="background:#FDFEFE;" | انسان جي تمام ننڍي عمر واري اولاد | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان شروعاتي ننڍپڻ تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ / شيرخوار | style="background:#FDFEFE;" | اڃا ننڍي عمر وارو ٻار | style="background:#EAF2F8;" | عام طور هڪ سال کان گهٽ |- | style="background:#EAF2F8;" | نيونيٽ | style="background:#FDFEFE;" | طبي اصطلاح موجب نون ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان 28 ڏينهن تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | وقت کان اڳ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | حمل جي مقرر مدت کان اڳ ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 37 هفتن کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر حمل واري مدت تي ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 39–40 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | دير سان مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان ٿورو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 41 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | مدت کان پوءِ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان گهڻو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 42 هفتن کان پوءِ |- | style="background:#EAF2F8;" | جنين | style="background:#FDFEFE;" | پيدائش کان اڳ رحم ۾ موجود ٻار | style="background:#EAF2F8;" | ولادت کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار | style="background:#FDFEFE;" | هلڻ شروع ڪندڙ ٻار | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ کان پوءِ وارو مرحلو |} == جسماني خاصيتون == نون ڄاول ٻار جا ڪلها ۽ دڏ (hips) ويڪرا هوندا آهن، پيٽ ٿورو ٻاهر نڪتل هوندو آهي، ۽ سندس ٻانهون ۽ ٽنگون جسم جي ٻين حصن جي ڀيٽ ۾ نسبتاً ڊگهيون هونديون آهن. === مٿو === [[File:Baby Face.JPG|thumb|کاٻي پاسي|اٺ مهينن جو خوارڪ؛ هڪ عام خاصيت طور اکيون چهري جي ڀيٽ ۾ اڪثر وڏي نظر اينديون آهن.]] نون ڄاول ٻار جو مٿو جسم جي ڀيٽ ۾ تمام وڏو هوندو آهي، ۽ [[انساني کوپڙي|کوپڙي]] جو مٿيون حصو (ڪرينيئم) چهري جي مقابلي ۾ غيرمعمولي طور وڏو هوندو آهي. جتي بالغ انسان جي کوپڙي سڄي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ ستون حصو هوندي آهي، اتي نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ {{frac|1|4}} حصو هوندي آهي. مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جي مٿي جو عام گهيرو پيدائش وقت 33 کان 36 سينٽي ميٽر هوندو آهي.<ref>{{cite book |author1=Wallace, Donna K. |author2=Cartwright, Cathy C. |title=Nursing Care of the Pediatric Neurosurgery Patient |publisher=Springer |location=Berlin |year=2007 |isbn=978-3-540-29703-1 |url=https://books.google.com/books?id=G6o3uSlfRKcC&pg=PA40 |page =40}}</ref> پيدائش وقت نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جا ڪيترائي حصا اڃا مڪمل طور هڏي ۾ تبديل نه ٿيا هوندا آهن، جنهن سبب اتي نرم جايون موجود هونديون آهن، جن کي [[فونٽانيل]] (نرم کوپڙي جا حصا) چيو ويندو آهي. انهن مان ٻه سڀ کان وڏيون جايون آهن: هيرن جي شڪل وارو اڳيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي اڳئين مٿئين حصي ۾ هوندو آهي، ۽ ٽڪنڊي شڪل وارو پٺيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي پويان هوندو آهي. ٻار جي واڌ ويجهه سان گڏ اهي هڏا هڪ فطري عمل ذريعي پاڻ ۾ ملي ويندا آهن. [[نوگن (پروٽين)|نوگن]] نالي هڪ پروٽين نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جي هڏن جي جلدي گڏجڻ ۾ دير ڪرڻ جي ذميوار هوندي آهي.<ref>{{cite journal |vauthors=Warren SM, Brunet LJ, Harland RM, Economides AN, Longaker MT |author5-link=Michael Longaker | title = The BMP antagonist noggin regulates cranial suture fusion | journal = Nature | volume = 422 | issue = 6932 | pages = 625–9 | date = 2003-04-10 | pmid = 12687003 | doi = 10.1038/nature01545 | bibcode = 2003Natur.422..625W | s2cid = 4331659 | issn=0028-0836 }}</ref> [[ولادت]] دوران ۽ ڄمڻ وقت ٻار جي کوپڙي پنهنجي شڪل ۾ تبديلي آڻي [[ولادتي رستو|ولادتي رستي]] مان گذرڻ لاءِ پاڻ کي موافق بڻائي ٿي. ان سبب ڪڏهن ڪڏهن ٻار جو مٿو غيرمعمولي شڪل وارو يا ڊگهو نظر اچي سگهي ٿو. عام طور تي ڪجهه ڏينهن يا هفتن اندر مٿو پاڻمرادو پنهنجي قدرتي شڪل ڏانهن موٽي ايندو آهي. ڪڏهن ڪڏهن ڊاڪٽرن طرفان تجويز ڪيل خاص مشقون پڻ هن عمل کي تيز ڪرڻ ۾ مددگار ثابت ٿي سگهن ٿيون. === وار === [[File:Baby hairy head DSCN2483.jpg|thumb|هڪ سال جي نينگريءَ جا سنها ڀورا وار]] ڪجهه نون ڄاول ٻارن جي جسم تي تمام سنها ۽ نرم وار هوندا آهن، جن کي [[لينوگو]] چيو ويندو آهي. اهي خاص طور تي وقت کان اڳ ڄاول ٻارن جي پٺي، ڪلهن، پيشاني، ڪنن ۽ چهري تي نمايان نظر اچي سگهن ٿا. لينوگو عام طور تي ڪجهه هفتن اندر ختم ٿي ويندو آهي. ڪجهه ٻار ڄمڻ وقت مٿي تي گهڻن وارن سان پيدا ٿيندا آهن، جڏهن⁠تہ ٻيا، خاص طور تي [[ڪاڪيشي نسل]] سان تعلق رکندڙ ٻار، تمام سنها وار رکندا آهن يا مڪمل طور گنجا به ٿي سگهن ٿا. هلڪي چمڙي وارن والدين جي ٻارن ۾ اهي سنها وار سنهري رنگ جا ٿي سگهن ٿا، جيتوڻيڪ والدين پاڻ سنهري وارن وارا نه هجن. ٻار جي وارن جو رنگ ۽ بناوت وقت سان تبديل ٿي سگهي ٿي. مثال طور، ڳاڙها وار سنهري ٿي سگهن ٿا، گهنڊيدار وار سڌا ٿي سگهن ٿا، ۽ ڳاڙها، گهڻا وار بعد ۾ وڌيڪ سنها، هلڪا ۽ گهٽ گهاٽا ٿي سگهن ٿا.{{Citation needed|date=March 2022}} [[مٿي جي کل]] پڻ عارضي طور [[نيرو داغ|نيري داغن]] جو شڪار ٿي سگهي ٿي يا سُڄي سگهي ٿي، خاص طور تي انهن نون ڄاول ٻارن ۾ جن جي مٿي تي وار نه هجن. اکين جي چوڌاري وارو حصو پڻ ڪجهه وقت لاءِ ڦوڪيل يا سُڄيل نظر اچي سگهي ٿو. === ڊيگهه === [[ترقي يافته ملڪ]]ن ۾ نون ڄاول ٻار جي سراسري ڪُل جسماني ڊيگهه {{convert|35.6|–|50.8|cm|in|abbr=on}} هوندي آهي، جيتوڻيڪ وقت کان اڳ ڄاول ٻار ان کان گهڻو ننڍا به ٿي سگهن ٿا. ٻار جي ڊيگهه ماپڻ لاءِ ٻار کي سڌو ليٽايو ويندو آهي ۽ ماپ واري پٽي مٿي جي چوٽيءَ کان وٺي کڙيءَ جي هيٺئين حصي تائين ڊگهي ڪئي ويندي آهي. === وزن === ترقي يافته ملڪن ۾ مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جو سراسري [[پيدائشي وزن]] لڳ ڀڳ {{convert|3.4|kg|lb|frac=2|abbr=on}} هوندو آهي، جڏهن⁠تہ عام طور تي اهو {{convert|2.7|–|4.6|kg|lb|abbr=on}} جي وچ ۾ هوندو آهي. پيدائش کان پوءِ پهرين 5 کان 7 ڏينهن دوران مڪمل مدت واري نيونيٽ جي جسماني وزن ۾ 3 کان 7 سيڪڙو تائين گهٽتائي اچي سگهي ٿي.<ref name="Mohamed2012">{{EMedicine|article|938854|Neonatology Considerations for the Pediatric Surgeon}}</ref>{{fv|date=November 2024}} اهو گهڻو ڪري انهن رطوبتن جي جذب ٿيڻ ۽ پيشاب وسيلي خارج ٿيڻ جو نتيجو هوندو آهي جيڪي شروعات ۾ ڦڦڙن کي ڀرينديون آهن. ان سان گڏوگڏ [[ماءُ جو کير پيارڻ]] اڪثر ڪجهه ڏينهن کان پوءِ مڪمل طور اثرائتو ٿيندو آهي، جنهن سبب به وزن ۾ عارضي گهٽتائي اچي سگهي ٿي. پهرين هفتي کان پوءِ صحتمند مڪمل مدت وارن نيونيٽن جو وزن عام طور تي روزانو 10 کان 20 گرام في ڪلوگرام جي حساب سان وڌڻ گهرجي.<ref name="Mohamed2012" />{{fv|date=November 2024}} === چمڙي === [[File:HumanNewborn.JPG|thumb|کاٻي پاسي|ولادت کان ڪجهه سيڪنڊن پوءِ هڪ نون ڄاول ٻار. [[ايمنيوٽڪ رطوبت]] سندس چمڙي تي چمڪي رهي آهي ۽ [[ناف جي نالي]] اڃا ڳنڍيل آهي.]] پيدائش کان فوراً پوءِ نون ڄاول ٻار جي چمڙي جو رنگ اڪثر ڀورو يا هلڪو نيرو مائل هوندو آهي. جيئن ئي ٻار ساهه کڻڻ شروع ڪندو آهي، جيڪو عام طور هڪ يا ٻن منٽن اندر ٿيندو آهي، تيئن سندس چمڙي جو رنگ آهستي آهستي پنهنجي عام حالت ڏانهن موٽي ايندو آهي. نون ڄاول ٻار عام طور تي آلا هوندا آهن، انهن جي جسم تي رت جا نشان موجود هوندا آهن، ۽ سندن چمڙي هڪ اڇي مادي سان ڍڪيل هوندي آهي جنهن کي [[ورنڪس ڪيسيوسا]] چيو ويندو آهي. خيال ڪيو وڃي ٿو ته هي مادو هڪ [[ضد جراثيمي]] حفاظتي رڪاوٽ طور ڪم ڪندو آهي. نون ڄاول ٻار جي چمڙي تي [[منگوليائي داغ]]، مختلف ٻيا [[پيدائشي نشان]] يا چمڙي جو کلجڻ پڻ موجود ٿي سگهي ٿو، خاص طور تي هٿن يا ھٿن جي ڪارائين، پيرن يا پيرن جي جي مرن (اينڪلز) تي. === ناف جي نالي === {{Main|رحم کان ٻاهر واري زندگيءَ سان موافقت}} نئين ڄاول ٻار جي [[ناف جي نالي]] جو رنگ نيرو مائل اڇو هوندو آهي. پيدائش کان پوءِ ناف جي نالي کي عام طور ڪٽي ڇڏيو ويندو آهي، جنهن سان 1 کان 2 انچ ڊگهو ٽڪرو باقي رهجي ويندو آهي. هي ناف جو باقي رهيل ٽڪرو آهستي آهستي سڪي ويندو آهي، سُڪي سُڪي ڇُهريو ٿي ويندو آهي، رنگ ۾ ڪارو ٿيندو آهي ۽ لڳ ڀڳ ٽن هفتن اندر پاڻمرادو ڪري پوندو آهي. زخم ڀرجي وڃڻ کان پوءِ اهو حصو [[دُن]] (ناف) جي شڪل اختيار ڪري وٺندو آهي. ناف جي نالي ۾ ٽي رت واريون ناليون هونديون آهن: ٻه شريانون ۽ هڪ نس. اهي ٻئي شريانون ٻار مان رت کي ائور (پليسينٽا) ڏانهن کڻي وينديون آهن، جڏهن⁠تہ هڪ نس ائور مان رت کي واپس ٻار ڏانهن آڻيندي آهي. === جنسي عضوا === نئين ڄاول ٻار جا [[جنسي عضوا]] عام طور تي ڪجهه وڏا ۽ ڳاڙها نظر اچي سگهن ٿا. نر ٻارن ۾ [[خصين واري ٿيلهي]] (اسڪروٽم) غيرمعمولي طور وڏي ڏسڻ ۾ اچي سگهي ٿي. ڇاتيون پڻ ڪجهه ڦوڪيل يا وڏيون ٿي سگهن ٿيون، ايستائين جو نر ٻارن ۾ به. اهو ماءُ جي جسم مان منتقل ٿيندڙ قدرتي هارمونن جي اثر سبب ٿيندو آهي ۽ هڪ عارضي حالت هوندي آهي. ڇوڪرين (۽ ڪڏهن ڪڏهن ڇوڪرن ۾ به) ببن کي بونبڙين مان ٿورو کير جهڙو مادو خارج ٿي سگهي ٿو، جنهن کي ڪڏهن ڪڏهن [[جادوگرياڻيءَ جو کير ]] (وچز ملڪ) (جادوگرياڻيءَ جو کير) چيو ويندو آهي. ساڳيءَ طرح ڇوڪري ٻارن جي گرڀ نالي (ويجائنا) مان رت جهڙو يا کير جهڙو مادو به خارج ٿي سگهي ٿو. ٻنهي حالتن کي عام ۽ فطري سمجهيو ويندو آهي، ۽ وقت گذرڻ سان اهي پاڻمرادو ختم ٿي وينديون آهن. == سار سنڀال ۽ خوراڪ == {{Further|نون ڄاول ٻار جي سار سنڀال ۽ حفاظت}} {{Further|خوارڪ کي غسل ڏيڻ}} [[File:初土俵入2.gif|thumb|روئندڙ ٻار]] خوارڪ [[خوارڪ جو روئڻ|روئڻ]] ذريعي بنيادي فطري رابطي جو اظهار ڪندا آهن.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=eEsyCgAAQBAJ&q=Infants+cry+as+a+form+of+basic+instinctive+communication&pg=PT35|title=The Calm and Happy Toddler: Gentle Solutions to Tantrums, Night Waking, Potty Training and More|last=Chicot|first=Rebecca|date=2015-12-03|publisher=Random House|isbn=978-1-4735-2759-1|language=en}}</ref> روئندڙ ٻار شايد بک، تڪليف، گهڻي تحريڪ، بيزاري، ڪنهن شيءِ جي ضرورت يا اڪيلائپ جو اظهار ڪري رهيو هجي. خوارڪ [[ابتدائي مدد تي مڪمل ڀاڙيندڙ جاندار]] هوندا آهن ۽ ڊگهي عرصي تائين پنهنجي ماءُ يا ڪنهن بالغ سنڀاليندڙ تي مڪمل انحصار رکندا آهن.<ref>{{cite journal | pmc=8455097 | date=2020 | last1=Faust | first1=K. M. | last2=Carouso-Peck | first2=S. | last3=Elson | first3=M. R. | last4=Goldstein | first4=M. H. | title=The Origins of Social Knowledge in Altricial Species | journal=Annual Review of Developmental Psychology | volume=2 | issue=1 | pages=225–246 | doi=10.1146/annurev-devpsych-051820-121446 | pmid=34553142 }}</ref> [[ماءُ جو کير پيارڻ]] سڀني وڏين خوارڪ صحت تنظيمن پاران خوراڪ جو ترجيحي طريقو سمجهيو وڃي ٿو.<ref name="AAP_Policy">{{cite journal |vauthors=Gartner LM, Morton J, Lawrence RA, Naylor AJ, O'Hare D, Schanler RJ, Eidelman AI | title = Breastfeeding and the Use of Human Milk | journal = Pediatrics | volume = 115 | issue = 2 | pages = 496–506 | date = February 2005 | pmid = 15687461 | doi = 10.1542/peds.2004-2491 | s2cid = 263051578 | doi-access = }}</ref> جيڪڏهن ماءُ جو کير پيارڻ ممڪن يا گهربل نه هجي ته بوتل ذريعي يا ته ڪڍيل ماءُ جو کير يا [[خوارڪ جو فارمولو]] ڏنو ويندو آهي. خوارڪ هڪ چوسڻ واري فطري صلاحيت سان پيدا ٿيندا آهن، جنهن جي ذريعي هو ماءُ جي ڇاتي يا بوتل جي چُچي مان کير حاصل ڪندا آهن. انهن وٽ هڪ ٻيو فطري رويو به هوندو آهي جنهن کي ''روٽنگ'' چيو ويندو آهي، جنهن ۾ هو چُچي کي ڳولڻ جي ڪوشش ڪندا آهن. ڪڏهن ڪڏهن ٻار کي کير پيارڻ لاءِ [[دائي ماءُ]] مقرر ڪئي ويندي آهي، پر ترقي يافته ملڪن ۾ اهو هاڻي تمام ناياب آهي. ننڍپڻ جي شروعاتي مرحلي ۾ مناسب خوراڪ ٻار جي واڌ ويجهه لاءِ انتهائي اهم آهي. سڄي زندگي دوران بهترين صحت، واڌ ويجهه ۽ عصبي ارتقا جا بنياد زندگيءَ جي [[پهريان 1,000 ڏينهن]] دوران رکيا ويندا آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.unicef-irc.org/article/958-the-first-1000-days-of-life-the-brains-window-of-opportunity.html|title=The first 1,000 days of life: The brain's window of opportunity|last=Innocenti|first=UNICEF Office of Research-|website=UNICEF-IRC|language=en|access-date=2019-03-28|archive-date=2019-03-28|archive-url=https://web.archive.org/web/20190328061358/https://www.unicef-irc.org/article/958-the-first-1000-days-of-life-the-brains-window-of-opportunity.html|url-status=live}}</ref> پيدائش کان ڇهن مهينن تائين ٻار کي صرف ماءُ جو کير يا ان جو مناسب متبادل ڏنو وڃي. جڏهن ٻار جي خوراڪ وڌيڪ پختي ٿيڻ لڳي ته نرم هٿ سان کائڻ واريون شيون، ميوا، ڀاڄيون ۽ ٿوري مقدار ۾ گوشت شامل ڪري سگهجي ٿو.<ref>{{cite journal|last=Wells|first=Dilys|title=Infant Feeding|journal=Nutrition & Food Science|date=January 1995|pages=42–44|doi=10.1108/00346659510078312|volume=95|issue=2}}</ref> جيئن جيئن ٻار وڏو ٿيندو آهي، تيئن [[غذائي سپليمينٽ]] به شامل ڪري سگهجن ٿا. ڪيترائي والدين تيار ٿيل [[ٻارن جي خوراڪ]] استعمال ڪندا آهن، جڏهن⁠تہ ٻيا پنهنجي گهر جي خوراڪ کي ٻار جي غذائي ضرورتن مطابق ترتيب ڏيندا آهن. هڪ سال جي عمر کان پوءِ مڪمل چرٻي وارو ڳئون جو [[کير]] استعمال ڪري سگهجي ٿو، پر گهٽ چرٻي وارو کير ٻه يا ٽي سال جي عمر کان اڳ سفارش نٿو ڪيو وڃي. کير ڇڏائڻ اهو عمل آهي جنهن ۾ ٻار جي خوراڪ مان ماءُ جو کير آهستي آهستي گهٽايو وڃي ٿو ۽ ان جي جاءِ تي ٺوس خوراڪ شامل ڪئي وڃي ٿي.<ref>{{cite book |last=Marriott and Foote |first=L.D. and K.D. |url=https://archive.org/details/encyclopediaofhu0001unse_f8u2 |title=Weaning of infants. (Review) |publisher=Academic OneFile. |year=2003 |isbn=978-1-4129-0475-9 |series=88.6 |author-link=Archives of Disease in Childhood |url-access=registration}}</ref> جيستائين ٻار بيت الخلا جي استعمال جي تربيت حاصل نٿا ڪن، تيستائين صنعتي ملڪن ۾ عام طور [[ڊائپر]] پائيندا آهن. ڊائپر کان تربيتي پتلون ڏانهن منتقلي ٻار جي ارتقا ۾ هڪ اهم مرحلو سمجهيو ويندو آهي. ٻارن کي بالغن کان وڌيڪ ننڊ جي ضرورت هوندي آهي. نون ڄاول ٻار روزانو 18 ڪلاڪن تائين به سمهي سگهن ٿا، ۽ عمر وڌڻ سان ننڊ جو وقت گهٽجندو وڃي ٿو. جيستائين ٻار هلڻ نٿا سکن، تيستائين انهن کي ٻانهن ۾ کنيو ويندو آهي، ڪپڙي يا خاص پٽين ۾ رکيو ويندو آهي يا ٻارن جي گاڏين ۾ منتقل ڪيو ويندو آهي. گهڻن صنعتي ملڪن ۾ موٽر گاڏين ۾ ٻارن لاءِ [[ٻارن جي حفاظتي سيٽ]] جو استعمال قانوني طور لازمي آهي. === عام سار سنڀال جا مسئلا === {{div col|colwidth=22em}} * [[ٻارن جو قولنج]] * [[ٻار جي جهولي]] * [[کير واري کل]] * [[ڏينهن جي سنڀال]] * [[ڊائپر ريش]] * [[خوارڪ جو مالش]] * [[حفاظتي ٽيڪاڪاري]] * [[چوسڻي]] * [[والد سان وابستگي]] * [[ٻار کي ويڙهڻ]] * [[ڏند نڪرڻ]] {{div col end}} === ڇھڻ جا فائدا === چار مهينن تائين جي خوارڪن تي ڪيل تجربن ۾ مثبت ڇھاء (جهڙوڪ پيار سان هٿ ڦيرڻ يا [[ڀاڪر]]) ۽ منفي ڇھاء (جهڙوڪ چُڀڻ، چيڀاٽڻ يا گدگدي ڪرڻ) جا اثر جاچيا ويا. جن ٻارن کي مثبت ڇھاء مليو، اهي گهٽ رنا، وڌيڪ مُرڪيا ۽ وڌيڪ آواز ڪڍيا، جڏهن⁠تہ منفي ڇھاء حاصل ڪندڙ ٻارن ۾ بعد جي زندگيءَ ۾ جذباتي ۽ رويي سان لاڳاپيل مسئلا وڌيڪ ڏٺا ويا. اهڙين ثقافتن ۾، جتي مثبت جسماني رابطي جو رواج وڌيڪ آهي، بالغن ۾ جسماني تشدد جي شرح پڻ گهٽ ڏٺي وئي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Field|first1=T.|year=2002|title=Infants' Need for Touch|journal=Human Development|volume=45|issue=2|pages=100–103|doi=10.1159/000048156|s2cid=144155181}}</ref> === ٻوليءَ جي واڌ ويجهه === [[File:A Proper Space Book for Babies (50879866102).jpg|left|thumb|هڪ خوارڪ خلائي موضوع واري ٻارن جي ڪتاب کي هٿ ۾ جهليو ويٺو آهي]] کير پياڪن جي سنڀاليندڙن کي صلاح ڏني ويندي آهي ته هو ٻار جي چهري جي اظهار تي ڌيان ڏين ۽ انهن جو عڪس واپس ڏيکارين. چهري جي اظهار جي نقل ۽ همدردي سان خوارڪ پنهنجي اثراندازي محسوس ڪندا آهن ۽ پنهنجي عملن کي بهتر سمجهڻ لڳندا آهن (ڏسو [[آئيني نيورون]]). وڌيڪ واضح چهري جا تاثرات ۽ اشارا استعمال ڪرڻ فائديمند هوندو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ اهي اظهار جا وڌيڪ صاف طريقا آهن. ٻار جي بڙبڙاهٽ کي به ورجايو وڃي. هڪ ٻئي جي آوازن جي نقل ڪندي سادا ابتدائي گفتگو جا مرحلا شروع ٿيندا آهن.<ref name="Kasten">{{cite web|title=Entwicklungspsychologische Grundlagen der frühen Kindheit und frühpädagogische Konsequenzen|url=https://www.kita-fachtexte.de/fileadmin/Redaktion/Publikationen/KiTaFT_kasten_2014.pdf|last=Hartmut Kasten|language=de|access-date=2020-12-31|archive-date=2020-12-04|archive-url=https://web.archive.org/web/20201204225924/https://www.kita-fachtexte.de/fileadmin/Redaktion/Publikationen/KiTaFT_kasten_2014.pdf|url-status=live}}</ref> کير پياڪن سان ڳالهائيندي لفظن جو صاف اچار ۽ لهجي جي موسيقيت [[آواز جي چڙهاءُ لهر|لهجي]] کي سمجهڻ ۾ مدد ڏيندي آهي، جنهن سان جملي اندر موجود الڳ لفظن کي سڃاڻڻ آسان ٿيندو آهي.<ref>{{cite journal |first1=Erik |last1=Thiessen |first2=Emily |last2=Hill |first3=Jenny |last3=Saffran |journal=Infancy |title=Infant-Directed Speech Facilitates Word Segmentation |volume=7 |issue=1 |pages=53–71 |date=January 2005 |doi=10.1207/s15327078in0701_5 |pmid=33430544}}</ref> تنهن هوندي به تمام گهڻي سادي ڪيل "[[ٻارن واري ٻولي]]" (مثال طور "توهان کي ائی/ آئوچ ٿيو؟" بدران "ڇا توهان کي تڪليف پهتي؟") استعمال ڪرڻ جي صلاح نه ڏني ويندي آهي.<ref>{{cite web|work=Gehirn&GeistSerie Kindesentwicklung No. 1 |date=February 2014 |url=https://www.spektrum.de/inhaltsverzeichnis/babys-verstehen-und-foerdern-gehirn-und-geist-serie-kindesentwicklung-nr-1/913150 |title=Püppi, muttu AA machen? |archiveurl=https://web.archive.org/web/20200202180540/https://www.spektrum.de/inhaltsverzeichnis/babys-verstehen-und-foerdern-gehirn-und-geist-serie-kindesentwicklung-nr-1/913150 |archivedate=2020-02-02 |page=63}}</ref> جيتوڻيڪ والدين شروعات ۾ ٻار جي [[بڙبڙاهٽ]] کي مڪمل طور سمجهي نٿا سگهن، پر جيڪڏهن هو ان جو بروقت جواب ڏين ته ٻولي سکڻ جو عمل تيز ٿي ويندو آهي.<ref name=":0">{{cite web|title=Parents, listen next time your baby babbles|url=https://now.uiowa.edu/2014/08/parents-listen-next-time-your-baby-babbles|date=2014-08-27|access-date=2020-12-31|archive-date=2020-11-27|archive-url=https://web.archive.org/web/20201127115705/https://now.uiowa.edu/2014/08/parents-listen-next-time-your-baby-babbles|url-status=live}}</ref> هن ڳالهه جي تصديق انهن تحقيقن مان ٿي، جن ۾ پهريان اٺ مهينن جي ٻارن سان ماءُ جي رويي جو مطالعو ڪيو ويو ۽ پوءِ جڏهن اهي ٻار 15 مهينن جا ٿيا ته سندن لفظي ذخيرو جانچيو ويو.<ref name=":1">{{citation|first1=Julie |last1=Gros-Louis |first2=Meredith J. |last2=West |first3=Andrew P. |last3=King |periodical=Infancy|title=Maternal Responsiveness and the Development of Directed Vocalizing in Social Interactions|volume=19|issue=4|at=pp.&nbsp;385–408|date=July 2014 |doi=10.1111/infa.12054 }}</ref> ٻارن جي ارتقا ۾ هڪ اهم مرحلو اهو هوندو آهي ته هو محسوس ڪرڻ شروع ڪن ٿا ته بڙبڙاهٽ ذريعي هو پنهنجي والدين تي اثر وجهي سگهن ٿا (ارادي رابطي جي ارتقا).<ref name=":1" /> والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ ۾ حصو وٺي هن عمل کي هٿي ڏئي سگهن ٿا. نتيجي ۾ ٻار وڌيڪ ڀيرا والدين سان رابطو ڪندا آهن، جنهن سان ٻوليءَ جي واڌ ويجهه وڌيڪ بهتر ٿيندي آهي.<ref name=":0" /> اڳوڻين تحقيقن مان ظاهر ٿيو آهي ته ٻار جي ڳالهائڻ جي ڪوشش وڌيڪ وڌندي آهي جيڪڏهن والدين، مثال طور، ٻار ڏانهن مرڪندا رهن يا هر ڀيري جڏهن ٻار کين ڏسي بڙبڙائي ته کيس ڇُهن. اهو پڻ فائديمند آهي ته والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ کي ڪنهن مطلب سان جوڙڻ جي ڪوشش ڪن. مثال طور، جيڪڏهن ٻار بال ڏانهن ڏسي بڙبڙائي ته کيس بال ڏئي ڇڏڻ يا ان بابت ڳالهائڻ.<ref name=":0" /> جڏهن ٻار ڪنهن شيءِ ڏانهن ڏسندي آواز ڪڍي ٿو ته ان جو جواب ڏيڻ سان ان شيءِ جو نالو سکڻ جو موقعو پيدا ٿئي ٿو. اهڙي طرح ٻار اهو به سکندا آهن ته آواز شين سان لاڳاپيل هوندا آهن.<ref name=":1" /> بهرحال ٻوليءَ جي واڌ ويجهه تڏهن ئي بهتر ٿيندي آهي جڏهن والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ جو مثبت جواب ڏين، جهڙوڪ مرڪڻ يا دلچسپي ڏيکارڻ. جيڪڏهن والدين گهڻو جواب ته ڏين پر ٻار جي اظهار سان لاڳاپيل نه هجن، ته ان سان ٻوليءَ جي ترقي نٿي ٿئي.<ref name=":1" /> ٻوليءَ جي واڌ ويجهه لاءِ نقصانڪار ڳالهه اها آهي ته ماءُ ٻار جي توجهه ان شيءِ تان هٽائي ڪنهن ٻي شيءِ ڏانهن منتقل ڪرڻ جي ڪوشش ڪري.<ref name="pmid30387273">{{cite journal | vauthors = Smith J, Levickis P, Eadie T, Bretherton L, Conway L, Goldfeld S | title = Associations between early maternal behaviours and child language at 36 months in a cohort experiencing adversity | journal = International Journal of Language & Communication Disorders | volume = 54 | issue = 1 | pages = 110–122 | date = January 2019 | pmid = 30387273 | doi = 10.1111/1460-6984.12435 | hdl = 11343/284733 | s2cid = 54389163 | hdl-access = free }}</ref> === ننڊ === {{Main|خوارڪ جي ننڊ}} [[File:Sleeping baby (6410829477).jpg|thumb|سمهيل کير پياڪ ٻار]] 2018ع ۾ ٿيل هڪ جائزي ۾ کير پياڪ ٻارن جي ننڊ بابت 146 تحقيقي مطالعا شامل ڪيا ويا. انهن مان معلوم ٿيو ته ڪيترائي عنصر ننڊ جي مدت ۽ رات جو جاڳڻ جي تعداد تي اثرانداز ٿين ٿا.<ref name=":2">{{cite journal|first1=Cláudia Castro|last1=Dias|first2=Bárbara|last2=Figueiredo|journal=Early Child Development and Care|title=Sleep-wake behaviour during the first 12 months of life and associated factors: a systematic review|at=pp.&nbsp;1–33|issn=0300-4430|date=2019-03-06|volume=190|issue=15|doi=10.1080/03004430.2019.1582034|url=https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03004430.2019.1582034|access-date=2020-11-01|hdl=1822/59691|s2cid=151246725|hdl-access=free|archive-date=2022-06-21|archive-url=https://web.archive.org/web/20220621075905/https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03004430.2019.1582034|url-status=live}}</ref> بهرحال، تحقيق مان اهو به ظاهر ٿيو آهي ته رات جو بار بار جاڳڻ [[اوچتو کير پياڪ موت سنڊروم|اوچتي کير پياڪ موت سنڊروم]] (SIDS) کان بچاءُ ۾ مددگار ٿي سگهي ٿو.<ref>{{Citation |last1=Ramirez |first1=Jan-Marino |title=Sudden Infant Death Syndrome, Sleep, and the Physiology and Pathophysiology of the Respiratory Network |date=2018 |url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK513387/ |work=SIDS Sudden Infant and Early Childhood Death: The Past, the Present and the Future |editor-last=Duncan |editor-first=Jhodie R. |access-date=2023-11-23 |place=Adelaide (AU) |publisher=University of Adelaide Press |isbn=978-1-925261-67-7 |pmid=30035952 |last2=Ramirez |first2=Sanja C. |last3=Anderson |first3=Tatiana M. |editor2-last=Byard |editor2-first=Roger W.}}</ref> کير پياڪ ٻار جي ننڊ سڌي ليڪ وانگر نه هوندي آهي، پر عمر ۽ ارتقائي مرحلن سان گڏ بدلجندي رهندي آهي.<ref>{{Cite web |url=https://publications.aap.org/pediatrics/article/142/6/e20174330/37494/Uninterrupted-Infant-Sleep-Development-and?autologincheck=redirected |title=Uninterrupted Infant Sleep, Development, and Maternal Mood |date=December 1, 2018 |access-date=2023-11-23 |website=publications.aap.org}}</ref> [[نيشنل سليپ فائونڊيشن]] عمر جي لحاظ کان ننڊ جي ڪلاڪن بابت هڪ اندازي واري سفارش پيش ڪري ٿي، جنهن موجب جيئن جيئن ٻار جي عمر وڌندي آهي، تيئن تيئن ننڊ جو مجموعي وقت گهٽجندو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last1=Hirshkowitz |first1=Max |last2=Whiton |first2=Kaitlyn |last3=Albert |first3=Steven M. |last4=Alessi |first4=Cathy |last5=Bruni |first5=Oliviero |last6=DonCarlos |first6=Lydia |last7=Hazen |first7=Nancy |last8=Herman |first8=John |last9=Adams Hillard |first9=Paula J. |last10=Katz |first10=Eliot S. |last11=Kheirandish-Gozal |first11=Leila |last12=Neubauer |first12=David N. |last13=O'Donnell |first13=Anne E. |last14=Ohayon |first14=Maurice |last15=Peever |first15=John |date=December 2015 |title=National Sleep Foundation's updated sleep duration recommendations: final report |journal=Sleep Health |volume=1 |issue=4 |pages=233–243 |doi=10.1016/j.sleh.2015.10.004 |issn=2352-7226 |pmid=29073398}}</ref> === ماءُ جي حساسيت === [[ماءُ جي حساسيت]] خوارڪ سان لاڳاپي ۽ سندس سازگار جذباتي واڌ ويجهه ۾ هڪ اهم ڪردار ادا ڪري ٿي. ان جو مطلب آهي ته ماءُ يا سنڀاليندڙ ٻار جي روين ۽ اظهار تي ڌيان ڏئي، پنهنجي ذاتي مزاج يا احساسن جي بنياد تي انهن کي غلط نه سمجهي، صورتحال مطابق فوري ردعمل ڏيکاري ۽ اهڙو جواب ڏئي جيڪو ٻار جي ظاهر ڪيل ضرورتن ۽ حالتن سان مطابقت رکي. همدردي، مناسب سمجهه ۽ بروقت جوابن جي ذريعي هڪ محفوظ [[وابستگي جو نظريو|وابستگي]] پيدا ٿيندي آهي.<ref name="KS2010">{{cite web |first=Kathrin |last=Keller-Schuhmacher |year=2010 |url=http://www.f-netz.ch/files/downloads/bdd914a66d88396709589536fbf79ede/bindung-text-mit-folien-referat-freiburg-10_11_08.pdf |title=Bindung – von der Theorie zur Praxis: worauf kommt es an? |at=Presentation at the AWO Symposium of 8 November 2010, Freiburg im Breisgau |access-date=31 December 2020 |archive-date=23 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160623122611/http://www.f-netz.ch/files/downloads/bdd914a66d88396709589536fbf79ede/bindung-text-mit-folien-referat-freiburg-10_11_08.pdf |url-status=dead }}</ref><ref name="Johnson2006">{{cite web |first=Helmut |last=Johnson |year=2006 |url=http://www.institut-johnson.de/pdf/bindungsstoerungen.pdf |title=Bindungsstörungen Material zur Systemischen Arbeit in Erziehung und Betreuung |access-date=2020-12-31 |archive-date=2011-11-20 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111120050434/http://www.institut-johnson.de/pdf/bindungsstoerungen.pdf |url-status=dead }}</ref><ref name="Kasten" /> پنهنجين بنيادي ضرورتن مطابق خوارڪ فطري طور ماءُ يا بنيادي سنڀاليندڙ جي ويجهو رهڻ جي ڪوشش ڪندا آهن، ۽ اهڙي طرح ٻنهي جي وچ ۾ وابستگي وڌيڪ مضبوط ٿيندي آهي. جڏهن ٻار ماءُ کان جدا ڪيو ويندو آهي ته هو روئڻ ۽ جسماني حرڪتن ذريعي احتجاج ظاهر ڪندو آهي. === ٻيا === [[File:Umwotsi.jpg|thumb|يوگانڊا جو هڪ کير پياڪ چُلهن سان کيڏي رهيو آهي]] [[ٻار کي جسم سان کڻي هلڻ]] کير پياڪ تي سڪون بخش اثر رکي ٿو. 2013ع جي هڪ تحقيق ۾ معلوم ٿيو ته جيڪي ٻار [[جهولي]] ۾ رکيا ويا، اهي وڌيڪ رنا، وڌيڪ هٿ پير هلايا ۽ سندن [[دل جي ڌڙڪن]] وڌي وئي، جيڪا دٻاءُ جي نشاني هئي. ان جي ابتڙ، اهي ٻار جن کي سندن ماءُ کنيو ۽ هلندي ڦرندي پاڻ سان گڏ رکيو، اهي نمايان طور وڌيڪ پُرسڪون ٿي ويا. رڳو ٻانهن ۾ بيهاري رکڻ جو اثر جهولي ۾ رکڻ ۽ هلندي کڻي هلڻ جي وچ واري درجي جو هو.<ref name="pmid23602481">{{cite journal | vauthors = Esposito G, Yoshida S, Ohnishi R, Tsuneoka Y, Rostagno Mdel C, Yokota S, Okabe S, Kamiya K, Hoshino M, Shimizu M, Venuti P, Kikusui T, Kato T, Kuroda KO | title = Infant calming responses during maternal carrying in humans and mice | journal = Current Biology | volume = 23 | issue = 9 | pages = 739–45 | date = May 2013 | pmid = 23602481 | doi = 10.1016/j.cub.2013.03.041| doi-access = free | bibcode = 2013CBio...23..739E }}</ref> 1986ع ۾ ٿيل هڪ بي ترتيب ڪنٽرول ڪيل مطالعي مان اڳ ئي ظاهر ٿي چڪو هو ته ٻار کي جسم سان کڻي هلڻ (مثال طور [[ٻار کڻڻ واري پٽي]] ۾) ٻارن کي وڌيڪ مطمئن بڻائيندو آهي ۽ سندن روئڻ کي گهٽائيندو آهي.<ref>{{citation|surname1=Urs Hunziker, Ronald Barr|periodical=Pediatrics|title=Increased Carrying Reduces Infant Crying: A Randomized Controlled Trial|volume=77|issue=5|at=pp.&nbsp;641–648|issn=0031-4005|pmid=3517799|date=1986-05-01|url=https://pediatrics.aappublications.org/content/77/5/641|access-date=2020-02-02|archive-date=2020-02-02|archive-url=https://web.archive.org/web/20200202182047/https://pediatrics.aappublications.org/content/77/5/641|url-status=live}}</ref> کير پياڪن جي خوراڪ بابت، [[ماءُ جو کير پيارڻ]] سڀني وڏين ٻارڙن جي صحت سان لاڳاپيل تنظيمن طرفان سفارش ڪيل طريقو آهي.<ref name="AAP_Policy" /> ڪيترين ئي [[هوائي ڪمپني|ھوائي ڪمپنين]] ۾ ستن ڏينهن کان گهٽ عمر وارن ٻارن کي (ملڪي اڏامن لاءِ) يا چوڏهن ڏينهن کان گهٽ عمر وارن ٻارن کي (بين الاقوامي اڏامن لاءِ) جهاز ۾ سفر جي اجازت نه هوندي آهي. [[ايشيانا ايئرلائنز]] ستن ڏينهن جي عمر وارن ٻارن کي بين الاقوامي اڏامن ۾ سفر جي اجازت ڏئي ٿي. [[گروڊا انڊونيشيا]] چوڏهن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ڪنهن به ٻار کي پنهنجي اڏامن ۾ سوار ٿيڻ جي اجازت نٿي ڏئي. [[ڊيلٽا ايئر لائينز]] ستن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ٻار کي صرف ان صورت ۾ سفر جي اجازت ڏئي ٿي جڏهن والدين وٽ طبيب طرفان جاري ڪيل سفر جي منظوري وارو خط موجود هجي. [[اسڪائي ويسٽ]] اٺن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ٻار کي جهاز ۾ سوار ٿيڻ جي اجازت نٿي ڏئي.<ref>[http://www.delta.com/content/www/en_US/traveling-with-us/special-travel-needs/children.html Infant Age Restrictions] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160326172029/http://www.delta.com/content/www/en_US/traveling-with-us/special-travel-needs/children.html|date=2016-03-26}}. Delta Air Lines. Retrieved on 2013-04-27.</ref> == رويو == === جذباتي ارتقا === [[File:Being a twin means you always have a pillow or blanket handy.jpg|thumb|222x222px|اٺ مهينن جون [[غير هڪجهڙيون جڙواڻيون]] ڀينرون]] وابستگي جو نظريو بنيادي طور هڪ [[ارتقائي موافقت|ارتقائي]] ۽ [[حيواني رويي جي سائنس|حيواني روين]] تي ٻڌل نظريو آهي، جنهن موجب خوارڪ يا ٻار خطري، خوف يا پريشاني جي حالتن ۾ بقا جي مقصد لاءِ ڪنهن مخصوص سنڀاليندڙ شخص جي ''ويجهڙائي ڳوليندو'' آهي.<ref name="Tronick et al.">{{cite journal|doi=10.1037/0012-1649.28.4.568|title=The Efe forager infant and toddler's pattern of social relationships: Multiple and simultaneous|year=1992|last1=Tronick|first1=Edward Z.|last2=Morelli|first2=Gilda A.|last3=Ivey|first3=Paula K.|journal=Developmental Psychology|volume=28|issue=4|pages=568–577 }}</ref> وابستگي جي ٺهڻ کي ٻار جي ان صلاحيت جو بنياد سمجهيو ويندو آهي، جنهن جي ذريعي هو سڄي زندگي مختلف لاڳاپا قائم ۽ برقرار رکندو آهي. وابستگي، محبت يا پيار جي برابر ناهي، جيتوڻيڪ گهڻو ڪري اهي گڏ موجود هوندا آهن. وابستگي ۽ وابستگي سان لاڳاپيل [[رويو]] عام طور ڇهن مهينن کان ٽن سالن جي عمر جي وچ ۾ ترقي ڪندا آهن. کير پياڪ ٻار انهن بالغن سان [[ٻارن ۾ وابستگي|وابستگي]] پيدا ڪندا آهن جيڪي سندن سماجي رابطن ۾ حساس، جواب ڏيندڙ ۽ مسلسل سنڀاليندڙ طور موجود رهن. والدين جي ردعمل جي نتيجي ۾ وابستگي جا مختلف نمونا ٺهن ٿا، جيڪي پوءِ ''اندروني ڪم ڪندڙ نمونا'' (Internal Working Models) پيدا ڪن ٿا. اهي نمونا فرد جي مستقبل جي لاڳاپن ۾ احساسن، خيالن ۽ اميدن جي رهنمائي ڪندا آهن.<ref name="Bretherton">Bretherton, I. and Munholland, K., A. Internal Working Models in Attachment Relationships: A Construct Revisited. ''Handbook of Attachment:Theory, Research and Clinical Applications'' 1999 eds Cassidy, J. and Shaver, P., R. Guilford press {{ISBN|1-57230-087-6}}{{page needed|date=July 2015}}</ref> وابستگي جا ڪيترائي نمونا بيان ڪيا ويا آهن: * محفوظ (Secure) * پريشان-ٻڌل (Anxious-ambivalent) * پريشان-پاسو ڪندڙ (Anxious-avoidant) مٿيان ٽيئي ''منظم'' نمونا سمجهيا ويندا آهن. ان کان علاوه: * غير منظم (Disorganized) ڪجهه نمونا ٻين جي ڀيٽ ۾ وڌيڪ مسئلا پيدا ڪندڙ سمجهيا ويندا آهن. وابستگي جي کوٽ يا وابستگي قائم ڪرڻ جي صلاحيت ۾ شديد خرابي سنگين نفسياتي بيمارين جو سبب بڻجي سگهي ٿي.<ref>{{cite book|title=Child Maltreatment: Theory and Research on the Causes and Consequences of Child Abuse and Neglect|isbn = 978-0-521-37969-4|url=https://books.google.com/books?id=74gyVSJhg5oC&q=baby+attachment+theory&pg=PA432|access-date=21 December 2018|last1 = Cicchetti|first1 = Dante|last2 = Carlson|first2 = Vicki|date = 30 June 1989| publisher=Cambridge University Press }}</ref> کير پياڪ ٻار پنهنجي ماءُ، پيءُ، ڀائرن ڀينرن ۽ خاندان کان ٻاهر موجود سنڀاليندڙن سان الڳ الڳ لاڳاپا پيدا ڪندا آهن.<ref>Klitzing K von, Simoni H, Amsler F, Burgin D: The role of the father in early family interactions. Inf Mental Health J 1999; 20: 222–37.</ref> ٻن فردن جي وچ ۾ قائم ٿيندڙ وابستگي کان علاوه، ٽن فردن تي ٻڌل لاڳاپن جي سٺي معيار (ماءُ ــ پيءُ ــ کير پياڪ ٻار) کي به ٻار جي ذهني صحت جي ارتقا لاءِ اهم سمجهيو ويندو آهي.<ref name="pmid10216817">{{cite journal | vauthors = von Klitzing K, Simoni H, Bürgin D | title = Child development and early triadic relationships | journal = The International Journal of Psychoanalysis | volume = 80 ( Pt 1) | pages = 71–89 | date = February 1999 | pmid = 10216817 | doi = 10.1516/0020757991598576 | doi-broken-date = 17 July 2025 }}</ref><ref name="pmid28682511">{{cite journal | vauthors = von Klitzing K, Bürgin D | title = Parental capacities for triadic relationships during pregnancy: Early predictors of children's behavioral and representational functioning at preschool age | journal = Infant Mental Health Journal | volume = 26 | issue = 1 | pages = 19–39 | date = January 2005 | pmid = 28682511 | doi = 10.1002/imhj.20032 }}</ref> === آوازن ڏانهن ردعمل === کير پياڪ ٻار نانگ جي سسڪار، بالغن جي ڪاوڙيل آوازن، باهه جي ٽڙٽڙاهٽ، گجگوڙ ۽ ٻين ٻارن جي روئڻ جي آوازن تي ردعمل ظاهر ڪندا آهن. اهڙن آوازن کي ٻڌڻ وقت سندن دل جي ڌڙڪن گهٽجي ويندي آهي، اکيون وڌيڪ ڇنڀينديون آهن، ۽ هو ڳالهائيندڙ شخص يا والدين ڏانهن وڌيڪ رخ ڪندا آهن. اهي سڀئي نشانيون ظاهر ڪن ٿيون ته ٻار وڌيڪ ڌيان ڏئي رهيو آهي. محققن جو خيال آهي ته اهو خطري جي سڃاڻپ لاءِ هڪ ارتقائي ردعمل آهي. ٻارن جي آوازن جي صحيح جڳهه سڃاڻڻ جي صلاحيت سندن زندگيءَ جي پهرين سال دوران آهستي آهستي وڌيڪ بهتر ۽ نفيس ٿيندي آهي.<ref>{{cite journal |last1=Erlich |first1=Nicole |last2=Lipp |first2=Ottmar V. |last3=Slaughter |first3=Virginia |title=Of hissing snakes and angry voices: human infants are differentially responsive to evolutionary fear-relevant sounds |journal=Developmental Science |year=2013 |volume=16 |issue=6 |pages=894–904 |pmid=24118715 |doi=10.1111/desc.12091 }}</ref> == صحت جا مسئلا == === بيماريون === {{Further|نيونيٽالاجي}} کير پياڪ يا شير خوار ٻار پيدائش کان پوءِ [[رحم کان ٻاهر واري زندگيءَ سان موافقت]] جي ڪيترن ئي مرحلن مان گذري رهيو هوندو آهي، ۽ سندس جسماني نظام، جهڙوڪ [[مدافعتي نظام]]، اڃا مڪمل طور تي ترقي يافته نه هوندا آهن. نيونيٽل (پيدائش کان پوءِ جي شروعاتي) مرحلي دوران هيٺيون بيماريون خاص اهميت رکن ٿيون: * [[نيونيٽل يرقان]] * [[خوارڪ جي ساهه کڻڻ واري تڪليف جو سنڊروم]] * [[نيونيٽل لوپس ايريٿيماٽوسس]] * [[نيونيٽل آشوبِ چشم]] * [[نيونيٽل ڌنڌر]] * [[نيونيٽل سيپسس]] * [[نيونيٽل آنتي رڪاوٽ]] * [[خوش خيمه نيونيٽل دورا]] * [[نيونيٽل ذيابطيس ميليٽس]] * [[نيونيٽل ايلو اميون ٿرومبوسائيٽوپينيا]] * [[نيونيٽل هرپس سمپليڪس]] * [[نيونيٽل هيموڪروميٽوسس]] * [[نيونيٽل ميننجائٽس]] * [[نيونيٽل هيپاٽائيٽس]] === شرحِ اموات === {{Main|کير پياڪ ٻارن جي شرحِ اموات}} [[File:Babyimmunization.jpg|thumb|[[بنگلاديش]] ۾ هڪ کير پياڪ ٻار کي حفاظتي ٽِڪو لڳايو پيو وڃي]] کير پياڪ ٻارن جي شرحِ اموات مان مراد زندگيءَ جي پهرين سال دوران ٻار جي وفات آهي. ان کي عام طور هر 1,000 جيئري ڄمندڙ ٻارن تي ٿيندڙ اموات جي تعداد طور ظاهر ڪيو ويندو آهي (خوارڪ جي شرحِ اموات). کير پياڪ ٻارن جي موت جا اهم سبب هي آهن: * [[پاڻيءَ جي کوٽ]] * [[وچڙندڙ بيماري]] * [[پيدائشي جسماني نقص]] * [[اوچتو خوارڪ موت سنڊروم]] (SIDS)<ref>{{cite book | last = Garrett | first = Eilidh | title = Infant Mortality: A Continuing Social Problem | publisher = Ashgate Pub Co | year = 2007 | isbn = 978-0-7546-4593-1 }}{{page needed|date=July 2015}}</ref> هي وباياتي اشاري کي ڪنهن ملڪ جي صحت جي سارسنڀال جي سطح ماپڻ لاءِ تمام اهم معيار سمجهيو ويندو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ اهو سڌي طرح کير پياڪن، ۽ ان کان وڏن ٻارن ۽ حامله عورتن جي [[صحت]]، طبي سهولتن تائين رسائي، سماجي ۽ معاشي حالتن ۽ [[عوامي صحت]] جي عملن سان لاڳاپيل هوندو آهي.<ref>{{cite journal |vauthors=Hertz E, Hebert JR, Landon J | title = Social and environmental factors and life expectancy, infant mortality, and maternal mortality rates: results of a cross-national comparison | journal = Soc Sci Med | volume = 39 | issue = 1 | pages = 105–14 | date = July 1994 | pmid = 8066481 | doi = 10.1016/0277-9536(94)90170-8 }}</ref><ref>{{cite journal | vauthors = Etchegoyen G, Paganini JM | title = The relationship between socioeconomic factors and maternal and infant health programs in 13 Argentine provinces | language = es | journal = Rev Panam Salud Publica | volume = 21 | issue = 4 | pages = 223–30 | date = April 2007 | pmid = 17612466 | doi = 10.1590/S1020-49892007000300005 | url = http://www.scielosp.org/pdf/rpsp/v21n4/05.pdf | url-status=live | archive-url = https://web.archive.org/web/20180421234341/https://scielosp.org/pdf/rpsp/v21n4/05.pdf | archive-date = 2018-04-21 | doi-access = free }}</ref> قومي دولت ۽ سٺي صحت جي وچ ۾ هڪ مثبت لاڳاپو موجود آهي. دنيا جا مالدار ۽ صنعتي ملڪ، جهڙوڪ [[ڪينيڊا]]، [[برطانيه]]، [[آمريڪا]] ۽ [[جاپان]]، پنهنجي قومي بجيٽ جو وڏو حصو صحت جي سارسنڀال تي خرچ ڪندا آهن. ان جي نتيجي ۾ انهن جا صحت جا نظام تمام گهڻو ترقي يافته هوندا آهن، جتي وڏي تعداد ۾ طبيب، نرسون ۽ ٻيا صحت جا ماهر عوام جي خدمت ڪندا آهن. انهيءَ ڪري انهن ملڪن ۾ کير پياڪن جي شرحِ اموات گهٽ هوندي آهي. ٻئي طرف، اهڙا ملڪ جهڙوڪ [[ميڪسيڪو]]، جيڪي صحت جي شعبي تي پنهنجي بجيٽ جو نسبتاً گهٽ حصو خرچ ڪندا آهن، اتي شرحِ اموات وڌيڪ هوندي آهي. ان جو هڪ سبب اهو به هوندو آهي ته عام آبادي جي صحت جو معيار نسبتاً گهٽ هوندو آهي.<ref>{{cite book|last=Brym|first=Robert|title=Sociology: Your Compass for a New World|year=2007|publisher=Wadsworth/Cengage Learning|page=546|isbn=978-0-495-09912-3}}</ref> [[آمريڪا]] ۾ کير پياڪ ٻارن جي شرحِ اموات خاص طور ڪجهه اقليتي گروهن ۾ وڌيڪ ڏٺي وئي آهي. مثال طور، غير هسپانوي ڪاري نسل جي عورتن ۾ کير پياڪن جي شرحِ اموات 13.63 في 1,000 جيئري ڄمندڙ ٻارن هئي، جڏهن⁠تہ غير هسپانوي اڇي نسل جي عورتن ۾ اها شرح فقط 5.76 في 1,000 جيئري ڄمندڙ ٻارن هئي.<ref>{{cite journal | last1 = Kuehn | first1 = B. M. | title = Infant Mortality | journal = JAMA: The Journal of the American Medical Association | volume = 300 | issue = 20 | pages = 2359 | year = 2008 | doi = 10.1001/jama.2008.642 }}</ref> آمريڪا ۾ مجموعي طور کير پياڪ ٻارن جي سراسري شرحِ اموات 6.8 في 1,000 جيئري ڄمندڙ ٻارن آهي.<ref>[http://www.statehealthfacts.org/comparemaptable.jsp?ind=47&cat=2 Infant Mortality Rate (Deaths per 1,000 Live Births), Linked Files, 2006–2008] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120612103431/http://www.statehealthfacts.org/comparemaptable.jsp?ind=47&cat=2 |date=2012-06-12 }}. statehealthfacts.org</ref> == ٻالڪپڻ== ٻالڪپڻ دور [[شخصيت جي ارتقا]] ۾ هڪ انتهائي اهم مرحلو هوندو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ هن ئي عرصي دوران بالغ شخصيت جا بنياد رکيا ويندا آهن.<ref>{{citation|title=Human Growth Development and Learning |edition=2004 |page=50 |isbn=971-23-3911-4 |year=2004 |publisher=Rex Bookstore |quote=... is mainly through prespeech forms of crying, babbling, gesturing, and emotional expressions. In babyhood, understanding comes from a combination of sensory exploration, motor manipulation, and, toward the end of babyhood, from questions to answers. Babyhood is regarded as a critical period in personality development because it is the time when the foundations of adult personality are laid.}}</ref> هن مرحلي ۾ ٻار جو رابطي جو وڏو حصو اڃا لفظن کان اڳ واري انداز ۾ هوندو آهي، جهڙوڪ روئڻ، بڙبڙاهٽ، اشارا ۽ جذباتي اظهار. ٻالڪپڻ واري دور ۾ ٻار جي سمجهه حواسن ذريعي جاچ پڙتال، جسماني حرڪتن ۽ شين کي هٿ ڪرڻ مان ترقي ڪندي آهي، ۽ هن دور جي پڇاڙيءَ تائين سوالن ۽ جوابن جي شروعاتي سمجھه به پيدا ٿيڻ لڳندي آهي. ان جي ابتڙ، [[هلڻ سکيل ٻار]] (Toddler) جو اصطلاح اهڙي ٻار لاءِ استعمال ڪيو ويندو آهي، جنهن پنهنجي جسم تي ايترو ضابطو حاصل ڪري ورتو هجي جو هو نسبتاً خودمختيار ٿي سگهي.<ref>{{citation|title=Developmental Psychology |page=121 |isbn=971-23-2463-X |year=1998 |publisher=Rex Bookstore |quote=However, Hurlock (1982) cites that infancy, compared to babyhood, is characterized by extreme helplessness. The word baby may likewise suggest a helpless individual; hence, the word toddler has been increasingly used to denote a baby that has achieved enough control of his body to permit relative independence, such as' moving about, feeding himself, etc. Characteristics of Babyhood The most important characteristics of babyhood are listed below: 1. It is the true foundation age ..}}</ref> مثال طور: * پاڻ هلڻ ڦرڻ جي قابل هجي. * پاڻ کاڌو کائڻ جي شروعات ڪري سگهي. * روزمره جي ڪجهه سرگرمين ۾ ٻين تي گهٽ ڀاڙي. تنهن ڪري خوارڪ وارو دور انساني واڌ ويجهه جو اهو بنيادي زمانو سمجهيو وڃي ٿو، جنهن دوران ذهني، جذباتي، سماجي ۽ شخصيتي ارتقا جا بنيادي ڍانچا جڙندا آهن. 3bnbtxy12o0qq86fvv8aj35glk0cg01 387241 387240 2026-06-21T02:09:24Z Intisar Ali 8681 387241 wikitext text/x-wiki {{Short description|انسانن جو تمام ننڍي عمر وارو اولاد}} [[File:The newborn baby in men.jpg|thumb|300x300px|هڪ نون ڄاول ٻار مرد جي هنج ۾]] {{Human growth and development}} عام اصطلاحن ۾ '''ٻار''' ('''Baby''') بالغ [[انسان|انسانن]] جي تمام ننڍي عمر واري [[اولاد]] کي چيو ويندو آهي، جڏهن ⁠تہ نئين ڄاول ٻار کي سنڌي ۾ کير پياڪ ۽ اردو ۾ شيرخوار ۽ انگريزي ۾ '''انفنٽ''' سڏيو ويندو آھي. انگريزي جو لفظ انفنٽ (''Infant'') لاطيني زبان جي لفظ انفنس (infuns) مان نڪتل آهي جنھن جي معنيٰ: "نه ڳالهائيندڙ" آھي<ref>{{cite web |title=Charlton T. Lewis, An Elementary Latin Dictionary, īnfāns |url=http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |access-date=2023-04-05 |website=perseus.tufts.edu |archive-date=2023-04-23 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230423185413/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |url-status=live}}</ref> انفنٽ ان جو هڪ رسمي يا فني مترادف آهي. اهي اصطلاح ٻين جاندارن جي [[نابالغ جاندار|جاندارن]] لاءِ پڻ استعمال ٿي سگهن ٿا. '''نئون ڄاول ٻار''' (''Newborn'') عام استعمال ۾ اهڙي ٻار کي چيو ويندو آهي جيڪو رڳو چند ڪلاڪن، ڏينهن يا هفتن جو هجي؛ جڏهن⁠تہ طبي اصطلاحن ۾ نون ڄاول ٻار يا '''نيونيٽ''' ({{etymology|la|{{wikt-lang|la|neonātus}}|نئون ڄاول}}) اهڙي خوارڪ کي چيو ويندو آهي جيڪو [[انساني پيدائش]] کان پوءِ پهرين 28 ڏينهن اندر هجي.<ref name="mwn">{{cite Merriam-Webster|neonate |access-date=2007-03-27}} {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20070311003331/http://www.m-w.com/cgi-bin/dictionary?book=Dictionary&va=neonate |date=2007-03-11 |url-status=live}}.</ref> هي اصطلاح [[وقت کان اڳ ڄاول ٻار]]، [[مڪمل مدي وارو حمل|مڪمل مدت واري ٻار]] ۽ [[مدت کان پوءِ وارو حمل|مدت کان پوءِ ڄاول ٻار]]، سڀني تي لاڳو ٿئي ٿو. حمل جي 37 هفتن کان اڳ ڄاول ٻارن کي '''وقت کان اڳ ڄاول''' (Premature) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last=Nöcker-Ribaupierre |first=Monika |date=2015-06-01 |title=Originalbeiträge. Internationale musiktherapeutische Ansätze für frühgeborene Kinder/ International Music Therapy Approaches with premature Infants |url=http://dx.doi.org/10.13109/muum.2015.36.2.106 |journal=Musiktherapeutische Umschau |volume=36 |issue=2 |pages=106–118 |doi=10.13109/muum.2015.36.2.106 |issn=0172-5505|url-access=subscription }}</ref> جيڪي ٻار 39 کان 40 هفتن جي وچ ۾ ڄمن، تن کي '''مڪمل مدت وارا''' (فل ٽرم) چيو ويندو آهي. جيڪي 41 هفتن تي ڄمن، تن کي '''دير سان مڪمل مدت وارا''' (ليٽ ٽرم) چيو ويندو آهي. ۽ جيڪي 42 هفتن کان پوءِ ڄمن، تن کي '''مدت کان پوءِ ڄاول''' (پوسٽ ٽرم) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |title=Definition of Term Pregnancy |url=https://www.acog.org/clinical/clinical-guidance/committee-opinion/articles/2013/11/definition-of-term-pregnancy |access-date=2023-12-20 |website=www.acog.org |language=en}}</ref> پيدائش کان اڳ اولاد کي [[جنين]] (fetus) چيو ويندو آهي. '''کيرپياڪ''' (Infant) جو اصطلاح عام طور هڪ سال کان گهٽ عمر وارن ٻارن لاءِ استعمال ڪيو ويندو آهي؛ البت مختلف وصفن موجب ان ۾ ٻه سال تائين جا ٻار به شامل ٿي سگهن ٿا. جڏهن انساني ٻار هلڻ سکندو آهي، تڏهن ان کي [[هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار]] (ٽاڊلر) سڏيو ويندو آهي. === اصطلاحن جو خلاصو === {| class="wikitable" style="width:100%; text-align:center; border-collapse:collapse;" |- ! style="background:#1F4E79; color:white;" | اصطلاح ! style="background:#1F4E79; color:white;" | وضاحت ! style="background:#1F4E79; color:white;" | عمر يا مرحلو |- | style="background:#EAF2F8;" | ٻار | style="background:#FDFEFE;" | انسان جي تمام ننڍي عمر واري اولاد | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان شروعاتي ننڍپڻ تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ / شيرخوار | style="background:#FDFEFE;" | اڃا ننڍي عمر وارو ٻار | style="background:#EAF2F8;" | عام طور هڪ سال کان گهٽ |- | style="background:#EAF2F8;" | نيونيٽ | style="background:#FDFEFE;" | طبي اصطلاح موجب نون ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان 28 ڏينهن تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | وقت کان اڳ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | حمل جي مقرر مدت کان اڳ ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 37 هفتن کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر حمل واري مدت تي ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 39–40 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | دير سان مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان ٿورو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 41 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | مدت کان پوءِ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان گهڻو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 42 هفتن کان پوءِ |- | style="background:#EAF2F8;" | جنين | style="background:#FDFEFE;" | پيدائش کان اڳ رحم ۾ موجود ٻار | style="background:#EAF2F8;" | ولادت کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار | style="background:#FDFEFE;" | هلڻ شروع ڪندڙ ٻار | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ کان پوءِ وارو مرحلو |} == جسماني خاصيتون == نون ڄاول ٻار جا ڪلها ۽ دڏ (hips) ويڪرا هوندا آهن، پيٽ ٿورو ٻاهر نڪتل هوندو آهي، ۽ سندس ٻانهون ۽ ٽنگون جسم جي ٻين حصن جي ڀيٽ ۾ نسبتاً ڊگهيون هونديون آهن. === مٿو === [[File:Baby Face.JPG|thumb|کاٻي پاسي|اٺ مهينن جو خوارڪ؛ هڪ عام خاصيت طور اکيون چهري جي ڀيٽ ۾ اڪثر وڏي نظر اينديون آهن.]] نون ڄاول ٻار جو مٿو جسم جي ڀيٽ ۾ تمام وڏو هوندو آهي، ۽ [[انساني کوپڙي|کوپڙي]] جو مٿيون حصو (ڪرينيئم) چهري جي مقابلي ۾ غيرمعمولي طور وڏو هوندو آهي. جتي بالغ انسان جي کوپڙي سڄي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ ستون حصو هوندي آهي، اتي نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ {{frac|1|4}} حصو هوندي آهي. مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جي مٿي جو عام گهيرو پيدائش وقت 33 کان 36 سينٽي ميٽر هوندو آهي.<ref>{{cite book |author1=Wallace, Donna K. |author2=Cartwright, Cathy C. |title=Nursing Care of the Pediatric Neurosurgery Patient |publisher=Springer |location=Berlin |year=2007 |isbn=978-3-540-29703-1 |url=https://books.google.com/books?id=G6o3uSlfRKcC&pg=PA40 |page =40}}</ref> پيدائش وقت نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جا ڪيترائي حصا اڃا مڪمل طور هڏي ۾ تبديل نه ٿيا هوندا آهن، جنهن سبب اتي نرم جايون موجود هونديون آهن، جن کي [[فونٽانيل]] (نرم کوپڙي جا حصا) چيو ويندو آهي. انهن مان ٻه سڀ کان وڏيون جايون آهن: هيرن جي شڪل وارو اڳيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي اڳئين مٿئين حصي ۾ هوندو آهي، ۽ ٽڪنڊي شڪل وارو پٺيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي پويان هوندو آهي. ٻار جي واڌ ويجهه سان گڏ اهي هڏا هڪ فطري عمل ذريعي پاڻ ۾ ملي ويندا آهن. [[نوگن (پروٽين)|نوگن]] نالي هڪ پروٽين نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جي هڏن جي جلدي گڏجڻ ۾ دير ڪرڻ جي ذميوار هوندي آهي.<ref>{{cite journal |vauthors=Warren SM, Brunet LJ, Harland RM, Economides AN, Longaker MT |author5-link=Michael Longaker | title = The BMP antagonist noggin regulates cranial suture fusion | journal = Nature | volume = 422 | issue = 6932 | pages = 625–9 | date = 2003-04-10 | pmid = 12687003 | doi = 10.1038/nature01545 | bibcode = 2003Natur.422..625W | s2cid = 4331659 | issn=0028-0836 }}</ref> [[ولادت]] دوران ۽ ڄمڻ وقت ٻار جي کوپڙي پنهنجي شڪل ۾ تبديلي آڻي [[ولادتي رستو|ولادتي رستي]] مان گذرڻ لاءِ پاڻ کي موافق بڻائي ٿي. ان سبب ڪڏهن ڪڏهن ٻار جو مٿو غيرمعمولي شڪل وارو يا ڊگهو نظر اچي سگهي ٿو. عام طور تي ڪجهه ڏينهن يا هفتن اندر مٿو پاڻمرادو پنهنجي قدرتي شڪل ڏانهن موٽي ايندو آهي. ڪڏهن ڪڏهن ڊاڪٽرن طرفان تجويز ڪيل خاص مشقون پڻ هن عمل کي تيز ڪرڻ ۾ مددگار ثابت ٿي سگهن ٿيون. === وار === [[File:Baby hairy head DSCN2483.jpg|thumb|هڪ سال جي نينگريءَ جا سنها ڀورا وار]] ڪجهه نون ڄاول ٻارن جي جسم تي تمام سنها ۽ نرم وار هوندا آهن، جن کي [[لينوگو]] چيو ويندو آهي. اهي خاص طور تي وقت کان اڳ ڄاول ٻارن جي پٺي، ڪلهن، پيشاني، ڪنن ۽ چهري تي نمايان نظر اچي سگهن ٿا. لينوگو عام طور تي ڪجهه هفتن اندر ختم ٿي ويندو آهي. ڪجهه ٻار ڄمڻ وقت مٿي تي گهڻن وارن سان پيدا ٿيندا آهن، جڏهن⁠تہ ٻيا، خاص طور تي [[ڪاڪيشي نسل]] سان تعلق رکندڙ ٻار، تمام سنها وار رکندا آهن يا مڪمل طور گنجا به ٿي سگهن ٿا. هلڪي چمڙي وارن والدين جي ٻارن ۾ اهي سنها وار سنهري رنگ جا ٿي سگهن ٿا، جيتوڻيڪ والدين پاڻ سنهري وارن وارا نه هجن. ٻار جي وارن جو رنگ ۽ بناوت وقت سان تبديل ٿي سگهي ٿي. مثال طور، ڳاڙها وار سنهري ٿي سگهن ٿا، گهنڊيدار وار سڌا ٿي سگهن ٿا، ۽ ڳاڙها، گهڻا وار بعد ۾ وڌيڪ سنها، هلڪا ۽ گهٽ گهاٽا ٿي سگهن ٿا.{{Citation needed|date=March 2022}} [[مٿي جي کل]] پڻ عارضي طور [[نيرو داغ|نيري داغن]] جو شڪار ٿي سگهي ٿي يا سُڄي سگهي ٿي، خاص طور تي انهن نون ڄاول ٻارن ۾ جن جي مٿي تي وار نه هجن. اکين جي چوڌاري وارو حصو پڻ ڪجهه وقت لاءِ ڦوڪيل يا سُڄيل نظر اچي سگهي ٿو. === ڊيگهه === [[ترقي يافته ملڪ]]ن ۾ نون ڄاول ٻار جي سراسري ڪُل جسماني ڊيگهه {{convert|35.6|–|50.8|cm|in|abbr=on}} هوندي آهي، جيتوڻيڪ وقت کان اڳ ڄاول ٻار ان کان گهڻو ننڍا به ٿي سگهن ٿا. ٻار جي ڊيگهه ماپڻ لاءِ ٻار کي سڌو ليٽايو ويندو آهي ۽ ماپ واري پٽي مٿي جي چوٽيءَ کان وٺي کڙيءَ جي هيٺئين حصي تائين ڊگهي ڪئي ويندي آهي. === وزن === ترقي يافته ملڪن ۾ مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جو سراسري [[پيدائشي وزن]] لڳ ڀڳ {{convert|3.4|kg|lb|frac=2|abbr=on}} هوندو آهي، جڏهن⁠تہ عام طور تي اهو {{convert|2.7|–|4.6|kg|lb|abbr=on}} جي وچ ۾ هوندو آهي. پيدائش کان پوءِ پهرين 5 کان 7 ڏينهن دوران مڪمل مدت واري نيونيٽ جي جسماني وزن ۾ 3 کان 7 سيڪڙو تائين گهٽتائي اچي سگهي ٿي.<ref name="Mohamed2012">{{EMedicine|article|938854|Neonatology Considerations for the Pediatric Surgeon}}</ref>{{fv|date=November 2024}} اهو گهڻو ڪري انهن رطوبتن جي جذب ٿيڻ ۽ پيشاب وسيلي خارج ٿيڻ جو نتيجو هوندو آهي جيڪي شروعات ۾ ڦڦڙن کي ڀرينديون آهن. ان سان گڏوگڏ [[ماءُ جو کير پيارڻ]] اڪثر ڪجهه ڏينهن کان پوءِ مڪمل طور اثرائتو ٿيندو آهي، جنهن سبب به وزن ۾ عارضي گهٽتائي اچي سگهي ٿي. پهرين هفتي کان پوءِ صحتمند مڪمل مدت وارن نيونيٽن جو وزن عام طور تي روزانو 10 کان 20 گرام في ڪلوگرام جي حساب سان وڌڻ گهرجي.<ref name="Mohamed2012" />{{fv|date=November 2024}} === چمڙي === [[File:HumanNewborn.JPG|thumb|کاٻي پاسي|ولادت کان ڪجهه سيڪنڊن پوءِ هڪ نون ڄاول ٻار. [[ايمنيوٽڪ رطوبت]] سندس چمڙي تي چمڪي رهي آهي ۽ [[ناف جي نالي]] اڃا ڳنڍيل آهي.]] پيدائش کان فوراً پوءِ نون ڄاول ٻار جي چمڙي جو رنگ اڪثر ڀورو يا هلڪو نيرو مائل هوندو آهي. جيئن ئي ٻار ساهه کڻڻ شروع ڪندو آهي، جيڪو عام طور هڪ يا ٻن منٽن اندر ٿيندو آهي، تيئن سندس چمڙي جو رنگ آهستي آهستي پنهنجي عام حالت ڏانهن موٽي ايندو آهي. نون ڄاول ٻار عام طور تي آلا هوندا آهن، انهن جي جسم تي رت جا نشان موجود هوندا آهن، ۽ سندن چمڙي هڪ اڇي مادي سان ڍڪيل هوندي آهي جنهن کي [[ورنڪس ڪيسيوسا]] چيو ويندو آهي. خيال ڪيو وڃي ٿو ته هي مادو هڪ [[ضد جراثيمي]] حفاظتي رڪاوٽ طور ڪم ڪندو آهي. نون ڄاول ٻار جي چمڙي تي [[منگوليائي داغ]]، مختلف ٻيا [[پيدائشي نشان]] يا چمڙي جو کلجڻ پڻ موجود ٿي سگهي ٿو، خاص طور تي هٿن يا ھٿن جي ڪارائين، پيرن يا پيرن جي جي مرن (اينڪلز) تي. === ناف جي نالي === {{Main|رحم کان ٻاهر واري زندگيءَ سان موافقت}} نئين ڄاول ٻار جي [[ناف جي نالي]] جو رنگ نيرو مائل اڇو هوندو آهي. پيدائش کان پوءِ ناف جي نالي کي عام طور ڪٽي ڇڏيو ويندو آهي، جنهن سان 1 کان 2 انچ ڊگهو ٽڪرو باقي رهجي ويندو آهي. هي ناف جو باقي رهيل ٽڪرو آهستي آهستي سڪي ويندو آهي، سُڪي سُڪي ڇُهريو ٿي ويندو آهي، رنگ ۾ ڪارو ٿيندو آهي ۽ لڳ ڀڳ ٽن هفتن اندر پاڻمرادو ڪري پوندو آهي. زخم ڀرجي وڃڻ کان پوءِ اهو حصو [[دُن]] (ناف) جي شڪل اختيار ڪري وٺندو آهي. ناف جي نالي ۾ ٽي رت واريون ناليون هونديون آهن: ٻه شريانون ۽ هڪ نس. اهي ٻئي شريانون ٻار مان رت کي ائور (پليسينٽا) ڏانهن کڻي وينديون آهن، جڏهن⁠تہ هڪ نس ائور مان رت کي واپس ٻار ڏانهن آڻيندي آهي. === جنسي عضوا === نئين ڄاول ٻار جا [[جنسي عضوا]] عام طور تي ڪجهه وڏا ۽ ڳاڙها نظر اچي سگهن ٿا. نر ٻارن ۾ [[خصين واري ٿيلهي]] (اسڪروٽم) غيرمعمولي طور وڏي ڏسڻ ۾ اچي سگهي ٿي. ڇاتيون پڻ ڪجهه ڦوڪيل يا وڏيون ٿي سگهن ٿيون، ايستائين جو نر ٻارن ۾ به. اهو ماءُ جي جسم مان منتقل ٿيندڙ قدرتي هارمونن جي اثر سبب ٿيندو آهي ۽ هڪ عارضي حالت هوندي آهي. ڇوڪرين (۽ ڪڏهن ڪڏهن ڇوڪرن ۾ به) ببن کي بونبڙين مان ٿورو کير جهڙو مادو خارج ٿي سگهي ٿو، جنهن کي ڪڏهن ڪڏهن [[جادوگرياڻيءَ جو کير ]] (وچز ملڪ) (جادوگرياڻيءَ جو کير) چيو ويندو آهي. ساڳيءَ طرح ڇوڪري ٻارن جي گرڀ نالي (ويجائنا) مان رت جهڙو يا کير جهڙو مادو به خارج ٿي سگهي ٿو. ٻنهي حالتن کي عام ۽ فطري سمجهيو ويندو آهي، ۽ وقت گذرڻ سان اهي پاڻمرادو ختم ٿي وينديون آهن. == سار سنڀال ۽ خوراڪ == {{Further|نون ڄاول ٻار جي سار سنڀال ۽ حفاظت}} {{Further|خوارڪ کي غسل ڏيڻ}} [[File:初土俵入2.gif|thumb|روئندڙ ٻار]] خوارڪ [[خوارڪ جو روئڻ|روئڻ]] ذريعي بنيادي فطري رابطي جو اظهار ڪندا آهن.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=eEsyCgAAQBAJ&q=Infants+cry+as+a+form+of+basic+instinctive+communication&pg=PT35|title=The Calm and Happy Toddler: Gentle Solutions to Tantrums, Night Waking, Potty Training and More|last=Chicot|first=Rebecca|date=2015-12-03|publisher=Random House|isbn=978-1-4735-2759-1|language=en}}</ref> روئندڙ ٻار شايد بک، تڪليف، گهڻي تحريڪ، بيزاري، ڪنهن شيءِ جي ضرورت يا اڪيلائپ جو اظهار ڪري رهيو هجي. خوارڪ [[ابتدائي مدد تي مڪمل ڀاڙيندڙ جاندار]] هوندا آهن ۽ ڊگهي عرصي تائين پنهنجي ماءُ يا ڪنهن بالغ سنڀاليندڙ تي مڪمل انحصار رکندا آهن.<ref>{{cite journal | pmc=8455097 | date=2020 | last1=Faust | first1=K. M. | last2=Carouso-Peck | first2=S. | last3=Elson | first3=M. R. | last4=Goldstein | first4=M. H. | title=The Origins of Social Knowledge in Altricial Species | journal=Annual Review of Developmental Psychology | volume=2 | issue=1 | pages=225–246 | doi=10.1146/annurev-devpsych-051820-121446 | pmid=34553142 }}</ref> [[ماءُ جو کير پيارڻ]] سڀني وڏين خوارڪ صحت تنظيمن پاران خوراڪ جو ترجيحي طريقو سمجهيو وڃي ٿو.<ref name="AAP_Policy">{{cite journal |vauthors=Gartner LM, Morton J, Lawrence RA, Naylor AJ, O'Hare D, Schanler RJ, Eidelman AI | title = Breastfeeding and the Use of Human Milk | journal = Pediatrics | volume = 115 | issue = 2 | pages = 496–506 | date = February 2005 | pmid = 15687461 | doi = 10.1542/peds.2004-2491 | s2cid = 263051578 | doi-access = }}</ref> جيڪڏهن ماءُ جو کير پيارڻ ممڪن يا گهربل نه هجي ته بوتل ذريعي يا ته ڪڍيل ماءُ جو کير يا [[خوارڪ جو فارمولو]] ڏنو ويندو آهي. خوارڪ هڪ چوسڻ واري فطري صلاحيت سان پيدا ٿيندا آهن، جنهن جي ذريعي هو ماءُ جي ڇاتي يا بوتل جي چُچي مان کير حاصل ڪندا آهن. انهن وٽ هڪ ٻيو فطري رويو به هوندو آهي جنهن کي ''روٽنگ'' چيو ويندو آهي، جنهن ۾ هو چُچي کي ڳولڻ جي ڪوشش ڪندا آهن. ڪڏهن ڪڏهن ٻار کي کير پيارڻ لاءِ [[دائي ماءُ]] مقرر ڪئي ويندي آهي، پر ترقي يافته ملڪن ۾ اهو هاڻي تمام ناياب آهي. ننڍپڻ جي شروعاتي مرحلي ۾ مناسب خوراڪ ٻار جي واڌ ويجهه لاءِ انتهائي اهم آهي. سڄي زندگي دوران بهترين صحت، واڌ ويجهه ۽ عصبي ارتقا جا بنياد زندگيءَ جي [[پهريان 1,000 ڏينهن]] دوران رکيا ويندا آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.unicef-irc.org/article/958-the-first-1000-days-of-life-the-brains-window-of-opportunity.html|title=The first 1,000 days of life: The brain's window of opportunity|last=Innocenti|first=UNICEF Office of Research-|website=UNICEF-IRC|language=en|access-date=2019-03-28|archive-date=2019-03-28|archive-url=https://web.archive.org/web/20190328061358/https://www.unicef-irc.org/article/958-the-first-1000-days-of-life-the-brains-window-of-opportunity.html|url-status=live}}</ref> پيدائش کان ڇهن مهينن تائين ٻار کي صرف ماءُ جو کير يا ان جو مناسب متبادل ڏنو وڃي. جڏهن ٻار جي خوراڪ وڌيڪ پختي ٿيڻ لڳي ته نرم هٿ سان کائڻ واريون شيون، ميوا، ڀاڄيون ۽ ٿوري مقدار ۾ گوشت شامل ڪري سگهجي ٿو.<ref>{{cite journal|last=Wells|first=Dilys|title=Infant Feeding|journal=Nutrition & Food Science|date=January 1995|pages=42–44|doi=10.1108/00346659510078312|volume=95|issue=2}}</ref> جيئن جيئن ٻار وڏو ٿيندو آهي، تيئن [[غذائي سپليمينٽ]] به شامل ڪري سگهجن ٿا. ڪيترائي والدين تيار ٿيل [[ٻارن جي خوراڪ]] استعمال ڪندا آهن، جڏهن⁠تہ ٻيا پنهنجي گهر جي خوراڪ کي ٻار جي غذائي ضرورتن مطابق ترتيب ڏيندا آهن. هڪ سال جي عمر کان پوءِ مڪمل چرٻي وارو ڳئون جو [[کير]] استعمال ڪري سگهجي ٿو، پر گهٽ چرٻي وارو کير ٻه يا ٽي سال جي عمر کان اڳ سفارش نٿو ڪيو وڃي. کير ڇڏائڻ اهو عمل آهي جنهن ۾ ٻار جي خوراڪ مان ماءُ جو کير آهستي آهستي گهٽايو وڃي ٿو ۽ ان جي جاءِ تي ٺوس خوراڪ شامل ڪئي وڃي ٿي.<ref>{{cite book |last=Marriott and Foote |first=L.D. and K.D. |url=https://archive.org/details/encyclopediaofhu0001unse_f8u2 |title=Weaning of infants. (Review) |publisher=Academic OneFile. |year=2003 |isbn=978-1-4129-0475-9 |series=88.6 |author-link=Archives of Disease in Childhood |url-access=registration}}</ref> جيستائين ٻار بيت الخلا جي استعمال جي تربيت حاصل نٿا ڪن، تيستائين صنعتي ملڪن ۾ عام طور [[ڊائپر]] پائيندا آهن. ڊائپر کان تربيتي پتلون ڏانهن منتقلي ٻار جي ارتقا ۾ هڪ اهم مرحلو سمجهيو ويندو آهي. ٻارن کي بالغن کان وڌيڪ ننڊ جي ضرورت هوندي آهي. نون ڄاول ٻار روزانو 18 ڪلاڪن تائين به سمهي سگهن ٿا، ۽ عمر وڌڻ سان ننڊ جو وقت گهٽجندو وڃي ٿو. جيستائين ٻار هلڻ نٿا سکن، تيستائين انهن کي ٻانهن ۾ کنيو ويندو آهي، ڪپڙي يا خاص پٽين ۾ رکيو ويندو آهي يا ٻارن جي گاڏين ۾ منتقل ڪيو ويندو آهي. گهڻن صنعتي ملڪن ۾ موٽر گاڏين ۾ ٻارن لاءِ [[ٻارن جي حفاظتي سيٽ]] جو استعمال قانوني طور لازمي آهي. === عام سار سنڀال جا مسئلا === {{div col|colwidth=22em}} * [[ٻارن جو قولنج]] * [[ٻار جي جهولي]] * [[کير واري کل]] * [[ڏينهن جي سنڀال]] * [[ڊائپر ريش]] * [[خوارڪ جو مالش]] * [[حفاظتي ٽيڪاڪاري]] * [[چوسڻي]] * [[والد سان وابستگي]] * [[ٻار کي ويڙهڻ]] * [[ڏند نڪرڻ]] {{div col end}} === ڇھڻ جا فائدا === چار مهينن تائين جي خوارڪن تي ڪيل تجربن ۾ مثبت ڇھاء (جهڙوڪ پيار سان هٿ ڦيرڻ يا [[ڀاڪر]]) ۽ منفي ڇھاء (جهڙوڪ چُڀڻ، چيڀاٽڻ يا گدگدي ڪرڻ) جا اثر جاچيا ويا. جن ٻارن کي مثبت ڇھاء مليو، اهي گهٽ رنا، وڌيڪ مُرڪيا ۽ وڌيڪ آواز ڪڍيا، جڏهن⁠تہ منفي ڇھاء حاصل ڪندڙ ٻارن ۾ بعد جي زندگيءَ ۾ جذباتي ۽ رويي سان لاڳاپيل مسئلا وڌيڪ ڏٺا ويا. اهڙين ثقافتن ۾، جتي مثبت جسماني رابطي جو رواج وڌيڪ آهي، بالغن ۾ جسماني تشدد جي شرح پڻ گهٽ ڏٺي وئي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Field|first1=T.|year=2002|title=Infants' Need for Touch|journal=Human Development|volume=45|issue=2|pages=100–103|doi=10.1159/000048156|s2cid=144155181}}</ref> === ٻوليءَ جي واڌ ويجهه === [[File:A Proper Space Book for Babies (50879866102).jpg|left|thumb|هڪ خوارڪ خلائي موضوع واري ٻارن جي ڪتاب کي هٿ ۾ جهليو ويٺو آهي]] کير پياڪن جي سنڀاليندڙن کي صلاح ڏني ويندي آهي ته هو ٻار جي چهري جي اظهار تي ڌيان ڏين ۽ انهن جو عڪس واپس ڏيکارين. چهري جي اظهار جي نقل ۽ همدردي سان خوارڪ پنهنجي اثراندازي محسوس ڪندا آهن ۽ پنهنجي عملن کي بهتر سمجهڻ لڳندا آهن (ڏسو [[آئيني نيورون]]). وڌيڪ واضح چهري جا تاثرات ۽ اشارا استعمال ڪرڻ فائديمند هوندو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ اهي اظهار جا وڌيڪ صاف طريقا آهن. ٻار جي بڙبڙاهٽ کي به ورجايو وڃي. هڪ ٻئي جي آوازن جي نقل ڪندي سادا ابتدائي گفتگو جا مرحلا شروع ٿيندا آهن.<ref name="Kasten">{{cite web|title=Entwicklungspsychologische Grundlagen der frühen Kindheit und frühpädagogische Konsequenzen|url=https://www.kita-fachtexte.de/fileadmin/Redaktion/Publikationen/KiTaFT_kasten_2014.pdf|last=Hartmut Kasten|language=de|access-date=2020-12-31|archive-date=2020-12-04|archive-url=https://web.archive.org/web/20201204225924/https://www.kita-fachtexte.de/fileadmin/Redaktion/Publikationen/KiTaFT_kasten_2014.pdf|url-status=live}}</ref> کير پياڪن سان ڳالهائيندي لفظن جو صاف اچار ۽ لهجي جي موسيقيت [[آواز جي چڙهاءُ لهر|لهجي]] کي سمجهڻ ۾ مدد ڏيندي آهي، جنهن سان جملي اندر موجود الڳ لفظن کي سڃاڻڻ آسان ٿيندو آهي.<ref>{{cite journal |first1=Erik |last1=Thiessen |first2=Emily |last2=Hill |first3=Jenny |last3=Saffran |journal=Infancy |title=Infant-Directed Speech Facilitates Word Segmentation |volume=7 |issue=1 |pages=53–71 |date=January 2005 |doi=10.1207/s15327078in0701_5 |pmid=33430544}}</ref> تنهن هوندي به تمام گهڻي سادي ڪيل "[[ٻارن واري ٻولي]]" (مثال طور "توهان کي ائی/ آئوچ ٿيو؟" بدران "ڇا توهان کي تڪليف پهتي؟") استعمال ڪرڻ جي صلاح نه ڏني ويندي آهي.<ref>{{cite web|work=Gehirn&GeistSerie Kindesentwicklung No. 1 |date=February 2014 |url=https://www.spektrum.de/inhaltsverzeichnis/babys-verstehen-und-foerdern-gehirn-und-geist-serie-kindesentwicklung-nr-1/913150 |title=Püppi, muttu AA machen? |archiveurl=https://web.archive.org/web/20200202180540/https://www.spektrum.de/inhaltsverzeichnis/babys-verstehen-und-foerdern-gehirn-und-geist-serie-kindesentwicklung-nr-1/913150 |archivedate=2020-02-02 |page=63}}</ref> جيتوڻيڪ والدين شروعات ۾ ٻار جي [[بڙبڙاهٽ]] کي مڪمل طور سمجهي نٿا سگهن، پر جيڪڏهن هو ان جو بروقت جواب ڏين ته ٻولي سکڻ جو عمل تيز ٿي ويندو آهي.<ref name=":0">{{cite web|title=Parents, listen next time your baby babbles|url=https://now.uiowa.edu/2014/08/parents-listen-next-time-your-baby-babbles|date=2014-08-27|access-date=2020-12-31|archive-date=2020-11-27|archive-url=https://web.archive.org/web/20201127115705/https://now.uiowa.edu/2014/08/parents-listen-next-time-your-baby-babbles|url-status=live}}</ref> هن ڳالهه جي تصديق انهن تحقيقن مان ٿي، جن ۾ پهريان اٺ مهينن جي ٻارن سان ماءُ جي رويي جو مطالعو ڪيو ويو ۽ پوءِ جڏهن اهي ٻار 15 مهينن جا ٿيا ته سندن لفظي ذخيرو جانچيو ويو.<ref name=":1">{{citation|first1=Julie |last1=Gros-Louis |first2=Meredith J. |last2=West |first3=Andrew P. |last3=King |periodical=Infancy|title=Maternal Responsiveness and the Development of Directed Vocalizing in Social Interactions|volume=19|issue=4|at=pp.&nbsp;385–408|date=July 2014 |doi=10.1111/infa.12054 }}</ref> ٻارن جي ارتقا ۾ هڪ اهم مرحلو اهو هوندو آهي ته هو محسوس ڪرڻ شروع ڪن ٿا ته بڙبڙاهٽ ذريعي هو پنهنجي والدين تي اثر وجهي سگهن ٿا (ارادي رابطي جي ارتقا).<ref name=":1" /> والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ ۾ حصو وٺي هن عمل کي هٿي ڏئي سگهن ٿا. نتيجي ۾ ٻار وڌيڪ ڀيرا والدين سان رابطو ڪندا آهن، جنهن سان ٻوليءَ جي واڌ ويجهه وڌيڪ بهتر ٿيندي آهي.<ref name=":0" /> اڳوڻين تحقيقن مان ظاهر ٿيو آهي ته ٻار جي ڳالهائڻ جي ڪوشش وڌيڪ وڌندي آهي جيڪڏهن والدين، مثال طور، ٻار ڏانهن مرڪندا رهن يا هر ڀيري جڏهن ٻار کين ڏسي بڙبڙائي ته کيس ڇُهن. اهو پڻ فائديمند آهي ته والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ کي ڪنهن مطلب سان جوڙڻ جي ڪوشش ڪن. مثال طور، جيڪڏهن ٻار بال ڏانهن ڏسي بڙبڙائي ته کيس بال ڏئي ڇڏڻ يا ان بابت ڳالهائڻ.<ref name=":0" /> جڏهن ٻار ڪنهن شيءِ ڏانهن ڏسندي آواز ڪڍي ٿو ته ان جو جواب ڏيڻ سان ان شيءِ جو نالو سکڻ جو موقعو پيدا ٿئي ٿو. اهڙي طرح ٻار اهو به سکندا آهن ته آواز شين سان لاڳاپيل هوندا آهن.<ref name=":1" /> بهرحال ٻوليءَ جي واڌ ويجهه تڏهن ئي بهتر ٿيندي آهي جڏهن والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ جو مثبت جواب ڏين، جهڙوڪ مرڪڻ يا دلچسپي ڏيکارڻ. جيڪڏهن والدين گهڻو جواب ته ڏين پر ٻار جي اظهار سان لاڳاپيل نه هجن، ته ان سان ٻوليءَ جي ترقي نٿي ٿئي.<ref name=":1" /> ٻوليءَ جي واڌ ويجهه لاءِ نقصانڪار ڳالهه اها آهي ته ماءُ ٻار جي توجهه ان شيءِ تان هٽائي ڪنهن ٻي شيءِ ڏانهن منتقل ڪرڻ جي ڪوشش ڪري.<ref name="pmid30387273">{{cite journal | vauthors = Smith J, Levickis P, Eadie T, Bretherton L, Conway L, Goldfeld S | title = Associations between early maternal behaviours and child language at 36 months in a cohort experiencing adversity | journal = International Journal of Language & Communication Disorders | volume = 54 | issue = 1 | pages = 110–122 | date = January 2019 | pmid = 30387273 | doi = 10.1111/1460-6984.12435 | hdl = 11343/284733 | s2cid = 54389163 | hdl-access = free }}</ref> === ننڊ === {{Main|خوارڪ جي ننڊ}} [[File:Sleeping baby (6410829477).jpg|thumb|سمهيل کير پياڪ ٻار]] 2018ع ۾ ٿيل هڪ جائزي ۾ کير پياڪ ٻارن جي ننڊ بابت 146 تحقيقي مطالعا شامل ڪيا ويا. انهن مان معلوم ٿيو ته ڪيترائي عنصر ننڊ جي مدت ۽ رات جو جاڳڻ جي تعداد تي اثرانداز ٿين ٿا.<ref name=":2">{{cite journal|first1=Cláudia Castro|last1=Dias|first2=Bárbara|last2=Figueiredo|journal=Early Child Development and Care|title=Sleep-wake behaviour during the first 12 months of life and associated factors: a systematic review|at=pp.&nbsp;1–33|issn=0300-4430|date=2019-03-06|volume=190|issue=15|doi=10.1080/03004430.2019.1582034|url=https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03004430.2019.1582034|access-date=2020-11-01|hdl=1822/59691|s2cid=151246725|hdl-access=free|archive-date=2022-06-21|archive-url=https://web.archive.org/web/20220621075905/https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03004430.2019.1582034|url-status=live}}</ref> بهرحال، تحقيق مان اهو به ظاهر ٿيو آهي ته رات جو بار بار جاڳڻ [[اوچتو کير پياڪ موت سنڊروم|اوچتي کير پياڪ موت سنڊروم]] (SIDS) کان بچاءُ ۾ مددگار ٿي سگهي ٿو.<ref>{{Citation |last1=Ramirez |first1=Jan-Marino |title=Sudden Infant Death Syndrome, Sleep, and the Physiology and Pathophysiology of the Respiratory Network |date=2018 |url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK513387/ |work=SIDS Sudden Infant and Early Childhood Death: The Past, the Present and the Future |editor-last=Duncan |editor-first=Jhodie R. |access-date=2023-11-23 |place=Adelaide (AU) |publisher=University of Adelaide Press |isbn=978-1-925261-67-7 |pmid=30035952 |last2=Ramirez |first2=Sanja C. |last3=Anderson |first3=Tatiana M. |editor2-last=Byard |editor2-first=Roger W.}}</ref> کير پياڪ ٻار جي ننڊ سڌي ليڪ وانگر نه هوندي آهي، پر عمر ۽ ارتقائي مرحلن سان گڏ بدلجندي رهندي آهي.<ref>{{Cite web |url=https://publications.aap.org/pediatrics/article/142/6/e20174330/37494/Uninterrupted-Infant-Sleep-Development-and?autologincheck=redirected |title=Uninterrupted Infant Sleep, Development, and Maternal Mood |date=December 1, 2018 |access-date=2023-11-23 |website=publications.aap.org}}</ref> [[نيشنل سليپ فائونڊيشن]] عمر جي لحاظ کان ننڊ جي ڪلاڪن بابت هڪ اندازي واري سفارش پيش ڪري ٿي، جنهن موجب جيئن جيئن ٻار جي عمر وڌندي آهي، تيئن تيئن ننڊ جو مجموعي وقت گهٽجندو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last1=Hirshkowitz |first1=Max |last2=Whiton |first2=Kaitlyn |last3=Albert |first3=Steven M. |last4=Alessi |first4=Cathy |last5=Bruni |first5=Oliviero |last6=DonCarlos |first6=Lydia |last7=Hazen |first7=Nancy |last8=Herman |first8=John |last9=Adams Hillard |first9=Paula J. |last10=Katz |first10=Eliot S. |last11=Kheirandish-Gozal |first11=Leila |last12=Neubauer |first12=David N. |last13=O'Donnell |first13=Anne E. |last14=Ohayon |first14=Maurice |last15=Peever |first15=John |date=December 2015 |title=National Sleep Foundation's updated sleep duration recommendations: final report |journal=Sleep Health |volume=1 |issue=4 |pages=233–243 |doi=10.1016/j.sleh.2015.10.004 |issn=2352-7226 |pmid=29073398}}</ref> === ماءُ جي حساسيت === [[ماءُ جي حساسيت]] خوارڪ سان لاڳاپي ۽ سندس سازگار جذباتي واڌ ويجهه ۾ هڪ اهم ڪردار ادا ڪري ٿي. ان جو مطلب آهي ته ماءُ يا سنڀاليندڙ ٻار جي روين ۽ اظهار تي ڌيان ڏئي، پنهنجي ذاتي مزاج يا احساسن جي بنياد تي انهن کي غلط نه سمجهي، صورتحال مطابق فوري ردعمل ڏيکاري ۽ اهڙو جواب ڏئي جيڪو ٻار جي ظاهر ڪيل ضرورتن ۽ حالتن سان مطابقت رکي. همدردي، مناسب سمجهه ۽ بروقت جوابن جي ذريعي هڪ محفوظ [[وابستگي جو نظريو|وابستگي]] پيدا ٿيندي آهي.<ref name="KS2010">{{cite web |first=Kathrin |last=Keller-Schuhmacher |year=2010 |url=http://www.f-netz.ch/files/downloads/bdd914a66d88396709589536fbf79ede/bindung-text-mit-folien-referat-freiburg-10_11_08.pdf |title=Bindung – von der Theorie zur Praxis: worauf kommt es an? |at=Presentation at the AWO Symposium of 8 November 2010, Freiburg im Breisgau |access-date=31 December 2020 |archive-date=23 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160623122611/http://www.f-netz.ch/files/downloads/bdd914a66d88396709589536fbf79ede/bindung-text-mit-folien-referat-freiburg-10_11_08.pdf |url-status=dead }}</ref><ref name="Johnson2006">{{cite web |first=Helmut |last=Johnson |year=2006 |url=http://www.institut-johnson.de/pdf/bindungsstoerungen.pdf |title=Bindungsstörungen Material zur Systemischen Arbeit in Erziehung und Betreuung |access-date=2020-12-31 |archive-date=2011-11-20 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111120050434/http://www.institut-johnson.de/pdf/bindungsstoerungen.pdf |url-status=dead }}</ref><ref name="Kasten" /> پنهنجين بنيادي ضرورتن مطابق خوارڪ فطري طور ماءُ يا بنيادي سنڀاليندڙ جي ويجهو رهڻ جي ڪوشش ڪندا آهن، ۽ اهڙي طرح ٻنهي جي وچ ۾ وابستگي وڌيڪ مضبوط ٿيندي آهي. جڏهن ٻار ماءُ کان جدا ڪيو ويندو آهي ته هو روئڻ ۽ جسماني حرڪتن ذريعي احتجاج ظاهر ڪندو آهي. === ٻيا === [[File:Umwotsi.jpg|thumb|يوگانڊا جو هڪ کير پياڪ چُلهن سان کيڏي رهيو آهي]] [[ٻار کي جسم سان کڻي هلڻ]] کير پياڪ تي سڪون بخش اثر رکي ٿو. 2013ع جي هڪ تحقيق ۾ معلوم ٿيو ته جيڪي ٻار [[جهولي]] ۾ رکيا ويا، اهي وڌيڪ رنا، وڌيڪ هٿ پير هلايا ۽ سندن [[دل جي ڌڙڪن]] وڌي وئي، جيڪا دٻاءُ جي نشاني هئي. ان جي ابتڙ، اهي ٻار جن کي سندن ماءُ کنيو ۽ هلندي ڦرندي پاڻ سان گڏ رکيو، اهي نمايان طور وڌيڪ پُرسڪون ٿي ويا. رڳو ٻانهن ۾ بيهاري رکڻ جو اثر جهولي ۾ رکڻ ۽ هلندي کڻي هلڻ جي وچ واري درجي جو هو.<ref name="pmid23602481">{{cite journal | vauthors = Esposito G, Yoshida S, Ohnishi R, Tsuneoka Y, Rostagno Mdel C, Yokota S, Okabe S, Kamiya K, Hoshino M, Shimizu M, Venuti P, Kikusui T, Kato T, Kuroda KO | title = Infant calming responses during maternal carrying in humans and mice | journal = Current Biology | volume = 23 | issue = 9 | pages = 739–45 | date = May 2013 | pmid = 23602481 | doi = 10.1016/j.cub.2013.03.041| doi-access = free | bibcode = 2013CBio...23..739E }}</ref> 1986ع ۾ ٿيل هڪ بي ترتيب ڪنٽرول ڪيل مطالعي مان اڳ ئي ظاهر ٿي چڪو هو ته ٻار کي جسم سان کڻي هلڻ (مثال طور [[ٻار کڻڻ واري پٽي]] ۾) ٻارن کي وڌيڪ مطمئن بڻائيندو آهي ۽ سندن روئڻ کي گهٽائيندو آهي.<ref>{{citation|surname1=Urs Hunziker, Ronald Barr|periodical=Pediatrics|title=Increased Carrying Reduces Infant Crying: A Randomized Controlled Trial|volume=77|issue=5|at=pp.&nbsp;641–648|issn=0031-4005|pmid=3517799|date=1986-05-01|url=https://pediatrics.aappublications.org/content/77/5/641|access-date=2020-02-02|archive-date=2020-02-02|archive-url=https://web.archive.org/web/20200202182047/https://pediatrics.aappublications.org/content/77/5/641|url-status=live}}</ref> کير پياڪن جي خوراڪ بابت، [[ماءُ جو کير پيارڻ]] سڀني وڏين ٻارڙن جي صحت سان لاڳاپيل تنظيمن طرفان سفارش ڪيل طريقو آهي.<ref name="AAP_Policy" /> ڪيترين ئي [[هوائي ڪمپني|ھوائي ڪمپنين]] ۾ ستن ڏينهن کان گهٽ عمر وارن ٻارن کي (ملڪي اڏامن لاءِ) يا چوڏهن ڏينهن کان گهٽ عمر وارن ٻارن کي (بين الاقوامي اڏامن لاءِ) جهاز ۾ سفر جي اجازت نه هوندي آهي. [[ايشيانا ايئرلائنز]] ستن ڏينهن جي عمر وارن ٻارن کي بين الاقوامي اڏامن ۾ سفر جي اجازت ڏئي ٿي. [[گروڊا انڊونيشيا]] چوڏهن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ڪنهن به ٻار کي پنهنجي اڏامن ۾ سوار ٿيڻ جي اجازت نٿي ڏئي. [[ڊيلٽا ايئر لائينز]] ستن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ٻار کي صرف ان صورت ۾ سفر جي اجازت ڏئي ٿي جڏهن والدين وٽ طبيب طرفان جاري ڪيل سفر جي منظوري وارو خط موجود هجي. [[اسڪائي ويسٽ]] اٺن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ٻار کي جهاز ۾ سوار ٿيڻ جي اجازت نٿي ڏئي.<ref>[http://www.delta.com/content/www/en_US/traveling-with-us/special-travel-needs/children.html Infant Age Restrictions] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160326172029/http://www.delta.com/content/www/en_US/traveling-with-us/special-travel-needs/children.html|date=2016-03-26}}. Delta Air Lines. Retrieved on 2013-04-27.</ref> == رويو == === جذباتي ارتقا === [[File:Being a twin means you always have a pillow or blanket handy.jpg|thumb|222x222px|اٺ مهينن جون [[غير ھڪجھڙا جاڙا ٻار|غير هڪجهڙيون جاڙيون]] ڀينرون]] وابستگي جو نظريو بنيادي طور هڪ [[ارتقائي موافقت|ارتقائي]] ۽ [[حيواني رويي جي سائنس|حيواني روين]] تي ٻڌل نظريو آهي، جنهن موجب خوارڪ يا ٻار خطري، خوف يا پريشاني جي حالتن ۾ بقا جي مقصد لاءِ ڪنهن مخصوص سنڀاليندڙ شخص جي ''ويجهڙائي ڳوليندو'' آهي.<ref name="Tronick et al.">{{cite journal|doi=10.1037/0012-1649.28.4.568|title=The Efe forager infant and toddler's pattern of social relationships: Multiple and simultaneous|year=1992|last1=Tronick|first1=Edward Z.|last2=Morelli|first2=Gilda A.|last3=Ivey|first3=Paula K.|journal=Developmental Psychology|volume=28|issue=4|pages=568–577 }}</ref> وابستگي جي ٺهڻ کي ٻار جي ان صلاحيت جو بنياد سمجهيو ويندو آهي، جنهن جي ذريعي هو سڄي زندگي مختلف لاڳاپا قائم ۽ برقرار رکندو آهي. وابستگي، محبت يا پيار جي برابر ناهي، جيتوڻيڪ گهڻو ڪري اهي گڏ موجود هوندا آهن. وابستگي ۽ وابستگي سان لاڳاپيل [[رويو]] عام طور ڇهن مهينن کان ٽن سالن جي عمر جي وچ ۾ ترقي ڪندا آهن. کير پياڪ ٻار انهن بالغن سان [[ٻارن ۾ وابستگي|وابستگي]] پيدا ڪندا آهن جيڪي سندن سماجي رابطن ۾ حساس، جواب ڏيندڙ ۽ مسلسل سنڀاليندڙ طور موجود رهن. والدين جي ردعمل جي نتيجي ۾ وابستگي جا مختلف نمونا ٺهن ٿا، جيڪي پوءِ ''اندروني ڪم ڪندڙ نمونا'' (Internal Working Models) پيدا ڪن ٿا. اهي نمونا فرد جي مستقبل جي لاڳاپن ۾ احساسن، خيالن ۽ اميدن جي رهنمائي ڪندا آهن.<ref name="Bretherton">Bretherton, I. and Munholland, K., A. Internal Working Models in Attachment Relationships: A Construct Revisited. ''Handbook of Attachment:Theory, Research and Clinical Applications'' 1999 eds Cassidy, J. and Shaver, P., R. Guilford press {{ISBN|1-57230-087-6}}{{page needed|date=July 2015}}</ref> وابستگي جا ڪيترائي نمونا بيان ڪيا ويا آهن: * محفوظ (Secure) * پريشان-ٻڌل (Anxious-ambivalent) * پريشان-پاسو ڪندڙ (Anxious-avoidant) مٿيان ٽيئي ''منظم'' نمونا سمجهيا ويندا آهن. ان کان علاوه: * غير منظم (Disorganized) ڪجهه نمونا ٻين جي ڀيٽ ۾ وڌيڪ مسئلا پيدا ڪندڙ سمجهيا ويندا آهن. وابستگي جي کوٽ يا وابستگي قائم ڪرڻ جي صلاحيت ۾ شديد خرابي سنگين نفسياتي بيمارين جو سبب بڻجي سگهي ٿي.<ref>{{cite book|title=Child Maltreatment: Theory and Research on the Causes and Consequences of Child Abuse and Neglect|isbn = 978-0-521-37969-4|url=https://books.google.com/books?id=74gyVSJhg5oC&q=baby+attachment+theory&pg=PA432|access-date=21 December 2018|last1 = Cicchetti|first1 = Dante|last2 = Carlson|first2 = Vicki|date = 30 June 1989| publisher=Cambridge University Press }}</ref> کير پياڪ ٻار پنهنجي ماءُ، پيءُ، ڀائرن ڀينرن ۽ خاندان کان ٻاهر موجود سنڀاليندڙن سان الڳ الڳ لاڳاپا پيدا ڪندا آهن.<ref>Klitzing K von, Simoni H, Amsler F, Burgin D: The role of the father in early family interactions. Inf Mental Health J 1999; 20: 222–37.</ref> ٻن فردن جي وچ ۾ قائم ٿيندڙ وابستگي کان علاوه، ٽن فردن تي ٻڌل لاڳاپن جي سٺي معيار (ماءُ ــ پيءُ ــ کير پياڪ ٻار) کي به ٻار جي ذهني صحت جي ارتقا لاءِ اهم سمجهيو ويندو آهي.<ref name="pmid10216817">{{cite journal | vauthors = von Klitzing K, Simoni H, Bürgin D | title = Child development and early triadic relationships | journal = The International Journal of Psychoanalysis | volume = 80 ( Pt 1) | pages = 71–89 | date = February 1999 | pmid = 10216817 | doi = 10.1516/0020757991598576 | doi-broken-date = 17 July 2025 }}</ref><ref name="pmid28682511">{{cite journal | vauthors = von Klitzing K, Bürgin D | title = Parental capacities for triadic relationships during pregnancy: Early predictors of children's behavioral and representational functioning at preschool age | journal = Infant Mental Health Journal | volume = 26 | issue = 1 | pages = 19–39 | date = January 2005 | pmid = 28682511 | doi = 10.1002/imhj.20032 }}</ref> === آوازن ڏانهن ردعمل === کير پياڪ ٻار نانگ جي سسڪار، بالغن جي ڪاوڙيل آوازن، باهه جي ٽڙٽڙاهٽ، گجگوڙ ۽ ٻين ٻارن جي روئڻ جي آوازن تي ردعمل ظاهر ڪندا آهن. اهڙن آوازن کي ٻڌڻ وقت سندن دل جي ڌڙڪن گهٽجي ويندي آهي، اکيون وڌيڪ ڇنڀينديون آهن، ۽ هو ڳالهائيندڙ شخص يا والدين ڏانهن وڌيڪ رخ ڪندا آهن. اهي سڀئي نشانيون ظاهر ڪن ٿيون ته ٻار وڌيڪ ڌيان ڏئي رهيو آهي. محققن جو خيال آهي ته اهو خطري جي سڃاڻپ لاءِ هڪ ارتقائي ردعمل آهي. ٻارن جي آوازن جي صحيح جڳهه سڃاڻڻ جي صلاحيت سندن زندگيءَ جي پهرين سال دوران آهستي آهستي وڌيڪ بهتر ۽ نفيس ٿيندي آهي.<ref>{{cite journal |last1=Erlich |first1=Nicole |last2=Lipp |first2=Ottmar V. |last3=Slaughter |first3=Virginia |title=Of hissing snakes and angry voices: human infants are differentially responsive to evolutionary fear-relevant sounds |journal=Developmental Science |year=2013 |volume=16 |issue=6 |pages=894–904 |pmid=24118715 |doi=10.1111/desc.12091 }}</ref> == صحت جا مسئلا == === بيماريون === {{Further|نيونيٽالاجي}} کير پياڪ يا شير خوار ٻار پيدائش کان پوءِ [[رحم کان ٻاهر واري زندگيءَ سان موافقت]] جي ڪيترن ئي مرحلن مان گذري رهيو هوندو آهي، ۽ سندس جسماني نظام، جهڙوڪ [[مدافعتي نظام]]، اڃا مڪمل طور تي ترقي يافته نه هوندا آهن. نيونيٽل (پيدائش کان پوءِ جي شروعاتي) مرحلي دوران هيٺيون بيماريون خاص اهميت رکن ٿيون: * [[نيونيٽل يرقان]] * [[خوارڪ جي ساهه کڻڻ واري تڪليف جو سنڊروم]] * [[نيونيٽل لوپس ايريٿيماٽوسس]] * [[نيونيٽل آشوبِ چشم]] * [[نيونيٽل ڌنڌر]] * [[نيونيٽل سيپسس]] * [[نيونيٽل آنتي رڪاوٽ]] * [[خوش خيمه نيونيٽل دورا]] * [[نيونيٽل ذيابطيس ميليٽس]] * [[نيونيٽل ايلو اميون ٿرومبوسائيٽوپينيا]] * [[نيونيٽل هرپس سمپليڪس]] * [[نيونيٽل هيموڪروميٽوسس]] * [[نيونيٽل ميننجائٽس]] * [[نيونيٽل هيپاٽائيٽس]] === شرحِ اموات === {{Main|کير پياڪ ٻارن جي شرحِ اموات}} [[File:Babyimmunization.jpg|thumb|[[بنگلاديش]] ۾ هڪ کير پياڪ ٻار کي حفاظتي ٽِڪو لڳايو پيو وڃي]] کير پياڪ ٻارن جي شرحِ اموات مان مراد زندگيءَ جي پهرين سال دوران ٻار جي وفات آهي. ان کي عام طور هر 1,000 جيئري ڄمندڙ ٻارن تي ٿيندڙ اموات جي تعداد طور ظاهر ڪيو ويندو آهي (خوارڪ جي شرحِ اموات). کير پياڪ ٻارن جي موت جا اهم سبب هي آهن: * [[پاڻيءَ جي کوٽ]] * [[وچڙندڙ بيماري]] * [[پيدائشي جسماني نقص]] * [[اوچتو خوارڪ موت سنڊروم]] (SIDS)<ref>{{cite book | last = Garrett | first = Eilidh | title = Infant Mortality: A Continuing Social Problem | publisher = Ashgate Pub Co | year = 2007 | isbn = 978-0-7546-4593-1 }}{{page needed|date=July 2015}}</ref> هي وباياتي اشاري کي ڪنهن ملڪ جي صحت جي سارسنڀال جي سطح ماپڻ لاءِ تمام اهم معيار سمجهيو ويندو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ اهو سڌي طرح کير پياڪن، ۽ ان کان وڏن ٻارن ۽ حامله عورتن جي [[صحت]]، طبي سهولتن تائين رسائي، سماجي ۽ معاشي حالتن ۽ [[عوامي صحت]] جي عملن سان لاڳاپيل هوندو آهي.<ref>{{cite journal |vauthors=Hertz E, Hebert JR, Landon J | title = Social and environmental factors and life expectancy, infant mortality, and maternal mortality rates: results of a cross-national comparison | journal = Soc Sci Med | volume = 39 | issue = 1 | pages = 105–14 | date = July 1994 | pmid = 8066481 | doi = 10.1016/0277-9536(94)90170-8 }}</ref><ref>{{cite journal | vauthors = Etchegoyen G, Paganini JM | title = The relationship between socioeconomic factors and maternal and infant health programs in 13 Argentine provinces | language = es | journal = Rev Panam Salud Publica | volume = 21 | issue = 4 | pages = 223–30 | date = April 2007 | pmid = 17612466 | doi = 10.1590/S1020-49892007000300005 | url = http://www.scielosp.org/pdf/rpsp/v21n4/05.pdf | url-status=live | archive-url = https://web.archive.org/web/20180421234341/https://scielosp.org/pdf/rpsp/v21n4/05.pdf | archive-date = 2018-04-21 | doi-access = free }}</ref> قومي دولت ۽ سٺي صحت جي وچ ۾ هڪ مثبت لاڳاپو موجود آهي. دنيا جا مالدار ۽ صنعتي ملڪ، جهڙوڪ [[ڪينيڊا]]، [[برطانيه]]، [[آمريڪا]] ۽ [[جاپان]]، پنهنجي قومي بجيٽ جو وڏو حصو صحت جي سارسنڀال تي خرچ ڪندا آهن. ان جي نتيجي ۾ انهن جا صحت جا نظام تمام گهڻو ترقي يافته هوندا آهن، جتي وڏي تعداد ۾ طبيب، نرسون ۽ ٻيا صحت جا ماهر عوام جي خدمت ڪندا آهن. انهيءَ ڪري انهن ملڪن ۾ کير پياڪن جي شرحِ اموات گهٽ هوندي آهي. ٻئي طرف، اهڙا ملڪ جهڙوڪ [[ميڪسيڪو]]، جيڪي صحت جي شعبي تي پنهنجي بجيٽ جو نسبتاً گهٽ حصو خرچ ڪندا آهن، اتي شرحِ اموات وڌيڪ هوندي آهي. ان جو هڪ سبب اهو به هوندو آهي ته عام آبادي جي صحت جو معيار نسبتاً گهٽ هوندو آهي.<ref>{{cite book|last=Brym|first=Robert|title=Sociology: Your Compass for a New World|year=2007|publisher=Wadsworth/Cengage Learning|page=546|isbn=978-0-495-09912-3}}</ref> [[آمريڪا]] ۾ کير پياڪ ٻارن جي شرحِ اموات خاص طور ڪجهه اقليتي گروهن ۾ وڌيڪ ڏٺي وئي آهي. مثال طور، غير هسپانوي ڪاري نسل جي عورتن ۾ کير پياڪن جي شرحِ اموات 13.63 في 1,000 جيئري ڄمندڙ ٻارن هئي، جڏهن⁠تہ غير هسپانوي اڇي نسل جي عورتن ۾ اها شرح فقط 5.76 في 1,000 جيئري ڄمندڙ ٻارن هئي.<ref>{{cite journal | last1 = Kuehn | first1 = B. M. | title = Infant Mortality | journal = JAMA: The Journal of the American Medical Association | volume = 300 | issue = 20 | pages = 2359 | year = 2008 | doi = 10.1001/jama.2008.642 }}</ref> آمريڪا ۾ مجموعي طور کير پياڪ ٻارن جي سراسري شرحِ اموات 6.8 في 1,000 جيئري ڄمندڙ ٻارن آهي.<ref>[http://www.statehealthfacts.org/comparemaptable.jsp?ind=47&cat=2 Infant Mortality Rate (Deaths per 1,000 Live Births), Linked Files, 2006–2008] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120612103431/http://www.statehealthfacts.org/comparemaptable.jsp?ind=47&cat=2 |date=2012-06-12 }}. statehealthfacts.org</ref> == ٻالڪپڻ== ٻالڪپڻ دور [[شخصيت جي ارتقا]] ۾ هڪ انتهائي اهم مرحلو هوندو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ هن ئي عرصي دوران بالغ شخصيت جا بنياد رکيا ويندا آهن.<ref>{{citation|title=Human Growth Development and Learning |edition=2004 |page=50 |isbn=971-23-3911-4 |year=2004 |publisher=Rex Bookstore |quote=... is mainly through prespeech forms of crying, babbling, gesturing, and emotional expressions. In babyhood, understanding comes from a combination of sensory exploration, motor manipulation, and, toward the end of babyhood, from questions to answers. Babyhood is regarded as a critical period in personality development because it is the time when the foundations of adult personality are laid.}}</ref> هن مرحلي ۾ ٻار جو رابطي جو وڏو حصو اڃا لفظن کان اڳ واري انداز ۾ هوندو آهي، جهڙوڪ روئڻ، بڙبڙاهٽ، اشارا ۽ جذباتي اظهار. ٻالڪپڻ واري دور ۾ ٻار جي سمجهه حواسن ذريعي جاچ پڙتال، جسماني حرڪتن ۽ شين کي هٿ ڪرڻ مان ترقي ڪندي آهي، ۽ هن دور جي پڇاڙيءَ تائين سوالن ۽ جوابن جي شروعاتي سمجھه به پيدا ٿيڻ لڳندي آهي. ان جي ابتڙ، [[هلڻ سکيل ٻار]] (Toddler) جو اصطلاح اهڙي ٻار لاءِ استعمال ڪيو ويندو آهي، جنهن پنهنجي جسم تي ايترو ضابطو حاصل ڪري ورتو هجي جو هو نسبتاً خودمختيار ٿي سگهي.<ref>{{citation|title=Developmental Psychology |page=121 |isbn=971-23-2463-X |year=1998 |publisher=Rex Bookstore |quote=However, Hurlock (1982) cites that infancy, compared to babyhood, is characterized by extreme helplessness. The word baby may likewise suggest a helpless individual; hence, the word toddler has been increasingly used to denote a baby that has achieved enough control of his body to permit relative independence, such as' moving about, feeding himself, etc. Characteristics of Babyhood The most important characteristics of babyhood are listed below: 1. It is the true foundation age ..}}</ref> مثال طور: * پاڻ هلڻ ڦرڻ جي قابل هجي. * پاڻ کاڌو کائڻ جي شروعات ڪري سگهي. * روزمره جي ڪجهه سرگرمين ۾ ٻين تي گهٽ ڀاڙي. تنهن ڪري خوارڪ وارو دور انساني واڌ ويجهه جو اهو بنيادي زمانو سمجهيو وڃي ٿو، جنهن دوران ذهني، جذباتي، سماجي ۽ شخصيتي ارتقا جا بنيادي ڍانچا جڙندا آهن. re5aphbqokykrxh2a7gfs0uu389xbok 387242 387241 2026-06-21T02:10:34Z Intisar Ali 8681 387242 wikitext text/x-wiki {{Short description|انسانن جو تمام ننڍي عمر وارو اولاد}} [[File:The newborn baby in men.jpg|thumb|300x300px|هڪ نون ڄاول ٻار مرد جي هنج ۾]] {{Human growth and development}} عام اصطلاحن ۾ '''ٻار''' ('''Baby''') بالغ [[انسان|انسانن]] جي تمام ننڍي عمر واري [[اولاد]] کي چيو ويندو آهي، جڏهن ⁠تہ نئين ڄاول ٻار کي سنڌي ۾ کير پياڪ ۽ اردو ۾ شيرخوار ۽ انگريزي ۾ '''انفنٽ''' سڏيو ويندو آھي. انگريزي جو لفظ انفنٽ (''Infant'') لاطيني زبان جي لفظ انفنس (infuns) مان نڪتل آهي جنھن جي معنيٰ: "نه ڳالهائيندڙ" آھي<ref>{{cite web |title=Charlton T. Lewis, An Elementary Latin Dictionary, īnfāns |url=http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |access-date=2023-04-05 |website=perseus.tufts.edu |archive-date=2023-04-23 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230423185413/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |url-status=live}}</ref> انفنٽ ان جو هڪ رسمي يا فني مترادف آهي. اهي اصطلاح ٻين جاندارن جي [[نابالغ جاندار|جاندارن]] لاءِ پڻ استعمال ٿي سگهن ٿا. '''نئون ڄاول ٻار''' (''Newborn'') عام استعمال ۾ اهڙي ٻار کي چيو ويندو آهي جيڪو رڳو چند ڪلاڪن، ڏينهن يا هفتن جو هجي؛ جڏهن⁠تہ طبي اصطلاحن ۾ نون ڄاول ٻار يا '''نيونيٽ''' ({{etymology|la|{{wikt-lang|la|neonātus}}|نئون ڄاول}}) اهڙي خوارڪ کي چيو ويندو آهي جيڪو [[انساني پيدائش]] کان پوءِ پهرين 28 ڏينهن اندر هجي.<ref name="mwn">{{cite Merriam-Webster|neonate |access-date=2007-03-27}} {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20070311003331/http://www.m-w.com/cgi-bin/dictionary?book=Dictionary&va=neonate |date=2007-03-11 |url-status=live}}.</ref> هي اصطلاح [[وقت کان اڳ ڄاول ٻار]]، [[مڪمل مدي وارو حمل|مڪمل مدت واري ٻار]] ۽ [[مدت کان پوءِ وارو حمل|مدت کان پوءِ ڄاول ٻار]]، سڀني تي لاڳو ٿئي ٿو. حمل جي 37 هفتن کان اڳ ڄاول ٻارن کي '''وقت کان اڳ ڄاول''' (Premature) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last=Nöcker-Ribaupierre |first=Monika |date=2015-06-01 |title=Originalbeiträge. Internationale musiktherapeutische Ansätze für frühgeborene Kinder/ International Music Therapy Approaches with premature Infants |url=http://dx.doi.org/10.13109/muum.2015.36.2.106 |journal=Musiktherapeutische Umschau |volume=36 |issue=2 |pages=106–118 |doi=10.13109/muum.2015.36.2.106 |issn=0172-5505|url-access=subscription }}</ref> جيڪي ٻار 39 کان 40 هفتن جي وچ ۾ ڄمن، تن کي '''مڪمل مدت وارا''' (فل ٽرم) چيو ويندو آهي. جيڪي 41 هفتن تي ڄمن، تن کي '''دير سان مڪمل مدت وارا''' (ليٽ ٽرم) چيو ويندو آهي. ۽ جيڪي 42 هفتن کان پوءِ ڄمن، تن کي '''مدت کان پوءِ ڄاول''' (پوسٽ ٽرم) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |title=Definition of Term Pregnancy |url=https://www.acog.org/clinical/clinical-guidance/committee-opinion/articles/2013/11/definition-of-term-pregnancy |access-date=2023-12-20 |website=www.acog.org |language=en}}</ref> پيدائش کان اڳ اولاد کي [[جنين]] (fetus) چيو ويندو آهي. '''کيرپياڪ''' (Infant) جو اصطلاح عام طور هڪ سال کان گهٽ عمر وارن ٻارن لاءِ استعمال ڪيو ويندو آهي؛ البت مختلف وصفن موجب ان ۾ ٻه سال تائين جا ٻار به شامل ٿي سگهن ٿا. جڏهن انساني ٻار هلڻ سکندو آهي، تڏهن ان کي [[هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار]] (ٽاڊلر) سڏيو ويندو آهي. === اصطلاحن جو خلاصو === {| class="wikitable" style="width:100%; text-align:center; border-collapse:collapse;" |- ! style="background:#1F4E79; color:white;" | اصطلاح ! style="background:#1F4E79; color:white;" | وضاحت ! style="background:#1F4E79; color:white;" | عمر يا مرحلو |- | style="background:#EAF2F8;" | ٻار | style="background:#FDFEFE;" | انسان جي تمام ننڍي عمر واري اولاد | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان شروعاتي ننڍپڻ تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ / شيرخوار | style="background:#FDFEFE;" | اڃا ننڍي عمر وارو ٻار | style="background:#EAF2F8;" | عام طور هڪ سال کان گهٽ |- | style="background:#EAF2F8;" | نيونيٽ | style="background:#FDFEFE;" | طبي اصطلاح موجب نون ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان 28 ڏينهن تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | وقت کان اڳ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | حمل جي مقرر مدت کان اڳ ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 37 هفتن کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر حمل واري مدت تي ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 39–40 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | دير سان مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان ٿورو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 41 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | مدت کان پوءِ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان گهڻو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 42 هفتن کان پوءِ |- | style="background:#EAF2F8;" | جنين | style="background:#FDFEFE;" | پيدائش کان اڳ رحم ۾ موجود ٻار | style="background:#EAF2F8;" | ولادت کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار | style="background:#FDFEFE;" | هلڻ شروع ڪندڙ ٻار | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ کان پوءِ وارو مرحلو |} == جسماني خاصيتون == نون ڄاول ٻار جا ڪلها ۽ دڏ (hips) ويڪرا هوندا آهن، پيٽ ٿورو ٻاهر نڪتل هوندو آهي، ۽ سندس ٻانهون ۽ ٽنگون جسم جي ٻين حصن جي ڀيٽ ۾ نسبتاً ڊگهيون هونديون آهن. === مٿو === [[File:Baby Face.JPG|thumb|کاٻي پاسي|اٺ مهينن جو خوارڪ؛ هڪ عام خاصيت طور اکيون چهري جي ڀيٽ ۾ اڪثر وڏي نظر اينديون آهن.]] نون ڄاول ٻار جو مٿو جسم جي ڀيٽ ۾ تمام وڏو هوندو آهي، ۽ [[انساني کوپڙي|کوپڙي]] جو مٿيون حصو (ڪرينيئم) چهري جي مقابلي ۾ غيرمعمولي طور وڏو هوندو آهي. جتي بالغ انسان جي کوپڙي سڄي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ ستون حصو هوندي آهي، اتي نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ {{frac|1|4}} حصو هوندي آهي. مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جي مٿي جو عام گهيرو پيدائش وقت 33 کان 36 سينٽي ميٽر هوندو آهي.<ref>{{cite book |author1=Wallace, Donna K. |author2=Cartwright, Cathy C. |title=Nursing Care of the Pediatric Neurosurgery Patient |publisher=Springer |location=Berlin |year=2007 |isbn=978-3-540-29703-1 |url=https://books.google.com/books?id=G6o3uSlfRKcC&pg=PA40 |page =40}}</ref> پيدائش وقت نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جا ڪيترائي حصا اڃا مڪمل طور هڏي ۾ تبديل نه ٿيا هوندا آهن، جنهن سبب اتي نرم جايون موجود هونديون آهن، جن کي [[فونٽانيل]] (نرم کوپڙي جا حصا) چيو ويندو آهي. انهن مان ٻه سڀ کان وڏيون جايون آهن: هيرن جي شڪل وارو اڳيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي اڳئين مٿئين حصي ۾ هوندو آهي، ۽ ٽڪنڊي شڪل وارو پٺيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي پويان هوندو آهي. ٻار جي واڌ ويجهه سان گڏ اهي هڏا هڪ فطري عمل ذريعي پاڻ ۾ ملي ويندا آهن. [[نوگن (پروٽين)|نوگن]] نالي هڪ پروٽين نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جي هڏن جي جلدي گڏجڻ ۾ دير ڪرڻ جي ذميوار هوندي آهي.<ref>{{cite journal |vauthors=Warren SM, Brunet LJ, Harland RM, Economides AN, Longaker MT |author5-link=Michael Longaker | title = The BMP antagonist noggin regulates cranial suture fusion | journal = Nature | volume = 422 | issue = 6932 | pages = 625–9 | date = 2003-04-10 | pmid = 12687003 | doi = 10.1038/nature01545 | bibcode = 2003Natur.422..625W | s2cid = 4331659 | issn=0028-0836 }}</ref> [[ولادت]] دوران ۽ ڄمڻ وقت ٻار جي کوپڙي پنهنجي شڪل ۾ تبديلي آڻي [[ولادتي رستو|ولادتي رستي]] مان گذرڻ لاءِ پاڻ کي موافق بڻائي ٿي. ان سبب ڪڏهن ڪڏهن ٻار جو مٿو غيرمعمولي شڪل وارو يا ڊگهو نظر اچي سگهي ٿو. عام طور تي ڪجهه ڏينهن يا هفتن اندر مٿو پاڻمرادو پنهنجي قدرتي شڪل ڏانهن موٽي ايندو آهي. ڪڏهن ڪڏهن ڊاڪٽرن طرفان تجويز ڪيل خاص مشقون پڻ هن عمل کي تيز ڪرڻ ۾ مددگار ثابت ٿي سگهن ٿيون. === وار === [[File:Baby hairy head DSCN2483.jpg|thumb|هڪ سال جي نينگريءَ جا سنها ڀورا وار]] ڪجهه نون ڄاول ٻارن جي جسم تي تمام سنها ۽ نرم وار هوندا آهن، جن کي [[لينوگو]] چيو ويندو آهي. اهي خاص طور تي وقت کان اڳ ڄاول ٻارن جي پٺي، ڪلهن، پيشاني، ڪنن ۽ چهري تي نمايان نظر اچي سگهن ٿا. لينوگو عام طور تي ڪجهه هفتن اندر ختم ٿي ويندو آهي. ڪجهه ٻار ڄمڻ وقت مٿي تي گهڻن وارن سان پيدا ٿيندا آهن، جڏهن⁠تہ ٻيا، خاص طور تي [[ڪاڪيشي نسل]] سان تعلق رکندڙ ٻار، تمام سنها وار رکندا آهن يا مڪمل طور گنجا به ٿي سگهن ٿا. هلڪي چمڙي وارن والدين جي ٻارن ۾ اهي سنها وار سنهري رنگ جا ٿي سگهن ٿا، جيتوڻيڪ والدين پاڻ سنهري وارن وارا نه هجن. ٻار جي وارن جو رنگ ۽ بناوت وقت سان تبديل ٿي سگهي ٿي. مثال طور، ڳاڙها وار سنهري ٿي سگهن ٿا، گهنڊيدار وار سڌا ٿي سگهن ٿا، ۽ ڳاڙها، گهڻا وار بعد ۾ وڌيڪ سنها، هلڪا ۽ گهٽ گهاٽا ٿي سگهن ٿا.{{Citation needed|date=March 2022}} [[مٿي جي کل]] پڻ عارضي طور [[نيرو داغ|نيري داغن]] جو شڪار ٿي سگهي ٿي يا سُڄي سگهي ٿي، خاص طور تي انهن نون ڄاول ٻارن ۾ جن جي مٿي تي وار نه هجن. اکين جي چوڌاري وارو حصو پڻ ڪجهه وقت لاءِ ڦوڪيل يا سُڄيل نظر اچي سگهي ٿو. === ڊيگهه === [[ترقي يافته ملڪ]]ن ۾ نون ڄاول ٻار جي سراسري ڪُل جسماني ڊيگهه {{convert|35.6|–|50.8|cm|in|abbr=on}} هوندي آهي، جيتوڻيڪ وقت کان اڳ ڄاول ٻار ان کان گهڻو ننڍا به ٿي سگهن ٿا. ٻار جي ڊيگهه ماپڻ لاءِ ٻار کي سڌو ليٽايو ويندو آهي ۽ ماپ واري پٽي مٿي جي چوٽيءَ کان وٺي کڙيءَ جي هيٺئين حصي تائين ڊگهي ڪئي ويندي آهي. === وزن === ترقي يافته ملڪن ۾ مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جو سراسري [[پيدائشي وزن]] لڳ ڀڳ {{convert|3.4|kg|lb|frac=2|abbr=on}} هوندو آهي، جڏهن⁠تہ عام طور تي اهو {{convert|2.7|–|4.6|kg|lb|abbr=on}} جي وچ ۾ هوندو آهي. پيدائش کان پوءِ پهرين 5 کان 7 ڏينهن دوران مڪمل مدت واري نيونيٽ جي جسماني وزن ۾ 3 کان 7 سيڪڙو تائين گهٽتائي اچي سگهي ٿي.<ref name="Mohamed2012">{{EMedicine|article|938854|Neonatology Considerations for the Pediatric Surgeon}}</ref>{{fv|date=November 2024}} اهو گهڻو ڪري انهن رطوبتن جي جذب ٿيڻ ۽ پيشاب وسيلي خارج ٿيڻ جو نتيجو هوندو آهي جيڪي شروعات ۾ ڦڦڙن کي ڀرينديون آهن. ان سان گڏوگڏ [[ماءُ جو کير پيارڻ]] اڪثر ڪجهه ڏينهن کان پوءِ مڪمل طور اثرائتو ٿيندو آهي، جنهن سبب به وزن ۾ عارضي گهٽتائي اچي سگهي ٿي. پهرين هفتي کان پوءِ صحتمند مڪمل مدت وارن نيونيٽن جو وزن عام طور تي روزانو 10 کان 20 گرام في ڪلوگرام جي حساب سان وڌڻ گهرجي.<ref name="Mohamed2012" />{{fv|date=November 2024}} === چمڙي === [[File:HumanNewborn.JPG|thumb|کاٻي پاسي|ولادت کان ڪجهه سيڪنڊن پوءِ هڪ نون ڄاول ٻار. [[ايمنيوٽڪ رطوبت]] سندس چمڙي تي چمڪي رهي آهي ۽ [[ناف جي نالي]] اڃا ڳنڍيل آهي.]] پيدائش کان فوراً پوءِ نون ڄاول ٻار جي چمڙي جو رنگ اڪثر ڀورو يا هلڪو نيرو مائل هوندو آهي. جيئن ئي ٻار ساهه کڻڻ شروع ڪندو آهي، جيڪو عام طور هڪ يا ٻن منٽن اندر ٿيندو آهي، تيئن سندس چمڙي جو رنگ آهستي آهستي پنهنجي عام حالت ڏانهن موٽي ايندو آهي. نون ڄاول ٻار عام طور تي آلا هوندا آهن، انهن جي جسم تي رت جا نشان موجود هوندا آهن، ۽ سندن چمڙي هڪ اڇي مادي سان ڍڪيل هوندي آهي جنهن کي [[ورنڪس ڪيسيوسا]] چيو ويندو آهي. خيال ڪيو وڃي ٿو ته هي مادو هڪ [[ضد جراثيمي]] حفاظتي رڪاوٽ طور ڪم ڪندو آهي. نون ڄاول ٻار جي چمڙي تي [[منگوليائي داغ]]، مختلف ٻيا [[پيدائشي نشان]] يا چمڙي جو کلجڻ پڻ موجود ٿي سگهي ٿو، خاص طور تي هٿن يا ھٿن جي ڪارائين، پيرن يا پيرن جي جي مرن (اينڪلز) تي. === ناف جي نالي === {{Main|رحم کان ٻاهر واري زندگيءَ سان موافقت}} نئين ڄاول ٻار جي [[ناف جي نالي]] جو رنگ نيرو مائل اڇو هوندو آهي. پيدائش کان پوءِ ناف جي نالي کي عام طور ڪٽي ڇڏيو ويندو آهي، جنهن سان 1 کان 2 انچ ڊگهو ٽڪرو باقي رهجي ويندو آهي. هي ناف جو باقي رهيل ٽڪرو آهستي آهستي سڪي ويندو آهي، سُڪي سُڪي ڇُهريو ٿي ويندو آهي، رنگ ۾ ڪارو ٿيندو آهي ۽ لڳ ڀڳ ٽن هفتن اندر پاڻمرادو ڪري پوندو آهي. زخم ڀرجي وڃڻ کان پوءِ اهو حصو [[دُن]] (ناف) جي شڪل اختيار ڪري وٺندو آهي. ناف جي نالي ۾ ٽي رت واريون ناليون هونديون آهن: ٻه شريانون ۽ هڪ نس. اهي ٻئي شريانون ٻار مان رت کي ائور (پليسينٽا) ڏانهن کڻي وينديون آهن، جڏهن⁠تہ هڪ نس ائور مان رت کي واپس ٻار ڏانهن آڻيندي آهي. === جنسي عضوا === نئين ڄاول ٻار جا [[جنسي عضوا]] عام طور تي ڪجهه وڏا ۽ ڳاڙها نظر اچي سگهن ٿا. نر ٻارن ۾ [[خصين واري ٿيلهي]] (اسڪروٽم) غيرمعمولي طور وڏي ڏسڻ ۾ اچي سگهي ٿي. ڇاتيون پڻ ڪجهه ڦوڪيل يا وڏيون ٿي سگهن ٿيون، ايستائين جو نر ٻارن ۾ به. اهو ماءُ جي جسم مان منتقل ٿيندڙ قدرتي هارمونن جي اثر سبب ٿيندو آهي ۽ هڪ عارضي حالت هوندي آهي. ڇوڪرين (۽ ڪڏهن ڪڏهن ڇوڪرن ۾ به) ببن کي بونبڙين مان ٿورو کير جهڙو مادو خارج ٿي سگهي ٿو، جنهن کي ڪڏهن ڪڏهن [[جادوگرياڻيءَ جو کير ]] (وچز ملڪ) (جادوگرياڻيءَ جو کير) چيو ويندو آهي. ساڳيءَ طرح ڇوڪري ٻارن جي گرڀ نالي (ويجائنا) مان رت جهڙو يا کير جهڙو مادو به خارج ٿي سگهي ٿو. ٻنهي حالتن کي عام ۽ فطري سمجهيو ويندو آهي، ۽ وقت گذرڻ سان اهي پاڻمرادو ختم ٿي وينديون آهن. == سار سنڀال ۽ خوراڪ == {{Further|نون ڄاول ٻار جي سار سنڀال ۽ حفاظت}} {{Further|خوارڪ کي غسل ڏيڻ}} [[File:初土俵入2.gif|thumb|روئندڙ ٻار]] خوارڪ [[خوارڪ جو روئڻ|روئڻ]] ذريعي بنيادي فطري رابطي جو اظهار ڪندا آهن.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=eEsyCgAAQBAJ&q=Infants+cry+as+a+form+of+basic+instinctive+communication&pg=PT35|title=The Calm and Happy Toddler: Gentle Solutions to Tantrums, Night Waking, Potty Training and More|last=Chicot|first=Rebecca|date=2015-12-03|publisher=Random House|isbn=978-1-4735-2759-1|language=en}}</ref> روئندڙ ٻار شايد بک، تڪليف، گهڻي تحريڪ، بيزاري، ڪنهن شيءِ جي ضرورت يا اڪيلائپ جو اظهار ڪري رهيو هجي. خوارڪ [[ابتدائي مدد تي مڪمل ڀاڙيندڙ جاندار]] هوندا آهن ۽ ڊگهي عرصي تائين پنهنجي ماءُ يا ڪنهن بالغ سنڀاليندڙ تي مڪمل انحصار رکندا آهن.<ref>{{cite journal | pmc=8455097 | date=2020 | last1=Faust | first1=K. M. | last2=Carouso-Peck | first2=S. | last3=Elson | first3=M. R. | last4=Goldstein | first4=M. H. | title=The Origins of Social Knowledge in Altricial Species | journal=Annual Review of Developmental Psychology | volume=2 | issue=1 | pages=225–246 | doi=10.1146/annurev-devpsych-051820-121446 | pmid=34553142 }}</ref> [[ماءُ جو کير پيارڻ]] سڀني وڏين خوارڪ صحت تنظيمن پاران خوراڪ جو ترجيحي طريقو سمجهيو وڃي ٿو.<ref name="AAP_Policy">{{cite journal |vauthors=Gartner LM, Morton J, Lawrence RA, Naylor AJ, O'Hare D, Schanler RJ, Eidelman AI | title = Breastfeeding and the Use of Human Milk | journal = Pediatrics | volume = 115 | issue = 2 | pages = 496–506 | date = February 2005 | pmid = 15687461 | doi = 10.1542/peds.2004-2491 | s2cid = 263051578 | doi-access = }}</ref> جيڪڏهن ماءُ جو کير پيارڻ ممڪن يا گهربل نه هجي ته بوتل ذريعي يا ته ڪڍيل ماءُ جو کير يا [[خوارڪ جو فارمولو]] ڏنو ويندو آهي. خوارڪ هڪ چوسڻ واري فطري صلاحيت سان پيدا ٿيندا آهن، جنهن جي ذريعي هو ماءُ جي ڇاتي يا بوتل جي چُچي مان کير حاصل ڪندا آهن. انهن وٽ هڪ ٻيو فطري رويو به هوندو آهي جنهن کي ''روٽنگ'' چيو ويندو آهي، جنهن ۾ هو چُچي کي ڳولڻ جي ڪوشش ڪندا آهن. ڪڏهن ڪڏهن ٻار کي کير پيارڻ لاءِ [[دائي ماءُ]] مقرر ڪئي ويندي آهي، پر ترقي يافته ملڪن ۾ اهو هاڻي تمام ناياب آهي. ننڍپڻ جي شروعاتي مرحلي ۾ مناسب خوراڪ ٻار جي واڌ ويجهه لاءِ انتهائي اهم آهي. سڄي زندگي دوران بهترين صحت، واڌ ويجهه ۽ عصبي ارتقا جا بنياد زندگيءَ جي [[پهريان 1,000 ڏينهن]] دوران رکيا ويندا آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.unicef-irc.org/article/958-the-first-1000-days-of-life-the-brains-window-of-opportunity.html|title=The first 1,000 days of life: The brain's window of opportunity|last=Innocenti|first=UNICEF Office of Research-|website=UNICEF-IRC|language=en|access-date=2019-03-28|archive-date=2019-03-28|archive-url=https://web.archive.org/web/20190328061358/https://www.unicef-irc.org/article/958-the-first-1000-days-of-life-the-brains-window-of-opportunity.html|url-status=live}}</ref> پيدائش کان ڇهن مهينن تائين ٻار کي صرف ماءُ جو کير يا ان جو مناسب متبادل ڏنو وڃي. جڏهن ٻار جي خوراڪ وڌيڪ پختي ٿيڻ لڳي ته نرم هٿ سان کائڻ واريون شيون، ميوا، ڀاڄيون ۽ ٿوري مقدار ۾ گوشت شامل ڪري سگهجي ٿو.<ref>{{cite journal|last=Wells|first=Dilys|title=Infant Feeding|journal=Nutrition & Food Science|date=January 1995|pages=42–44|doi=10.1108/00346659510078312|volume=95|issue=2}}</ref> جيئن جيئن ٻار وڏو ٿيندو آهي، تيئن [[غذائي سپليمينٽ]] به شامل ڪري سگهجن ٿا. ڪيترائي والدين تيار ٿيل [[ٻارن جي خوراڪ]] استعمال ڪندا آهن، جڏهن⁠تہ ٻيا پنهنجي گهر جي خوراڪ کي ٻار جي غذائي ضرورتن مطابق ترتيب ڏيندا آهن. هڪ سال جي عمر کان پوءِ مڪمل چرٻي وارو ڳئون جو [[کير]] استعمال ڪري سگهجي ٿو، پر گهٽ چرٻي وارو کير ٻه يا ٽي سال جي عمر کان اڳ سفارش نٿو ڪيو وڃي. کير ڇڏائڻ اهو عمل آهي جنهن ۾ ٻار جي خوراڪ مان ماءُ جو کير آهستي آهستي گهٽايو وڃي ٿو ۽ ان جي جاءِ تي ٺوس خوراڪ شامل ڪئي وڃي ٿي.<ref>{{cite book |last=Marriott and Foote |first=L.D. and K.D. |url=https://archive.org/details/encyclopediaofhu0001unse_f8u2 |title=Weaning of infants. (Review) |publisher=Academic OneFile. |year=2003 |isbn=978-1-4129-0475-9 |series=88.6 |author-link=Archives of Disease in Childhood |url-access=registration}}</ref> جيستائين ٻار بيت الخلا جي استعمال جي تربيت حاصل نٿا ڪن، تيستائين صنعتي ملڪن ۾ عام طور [[ڊائپر]] پائيندا آهن. ڊائپر کان تربيتي پتلون ڏانهن منتقلي ٻار جي ارتقا ۾ هڪ اهم مرحلو سمجهيو ويندو آهي. ٻارن کي بالغن کان وڌيڪ ننڊ جي ضرورت هوندي آهي. نون ڄاول ٻار روزانو 18 ڪلاڪن تائين به سمهي سگهن ٿا، ۽ عمر وڌڻ سان ننڊ جو وقت گهٽجندو وڃي ٿو. جيستائين ٻار هلڻ نٿا سکن، تيستائين انهن کي ٻانهن ۾ کنيو ويندو آهي، ڪپڙي يا خاص پٽين ۾ رکيو ويندو آهي يا ٻارن جي گاڏين ۾ منتقل ڪيو ويندو آهي. گهڻن صنعتي ملڪن ۾ موٽر گاڏين ۾ ٻارن لاءِ [[ٻارن جي حفاظتي سيٽ]] جو استعمال قانوني طور لازمي آهي. === عام سار سنڀال جا مسئلا === {{div col|colwidth=22em}} * [[ٻارن جو قولنج]] * [[ٻار جي جهولي]] * [[کير واري کل]] * [[ڏينهن جي سنڀال]] * [[ڊائپر ريش]] * [[خوارڪ جو مالش]] * [[حفاظتي ٽيڪاڪاري]] * [[چوسڻي]] * [[والد سان وابستگي]] * [[ٻار کي ويڙهڻ]] * [[ڏند نڪرڻ]] {{div col end}} === ڇھڻ جا فائدا === چار مهينن تائين جي خوارڪن تي ڪيل تجربن ۾ مثبت ڇھاء (جهڙوڪ پيار سان هٿ ڦيرڻ يا [[ڀاڪر]]) ۽ منفي ڇھاء (جهڙوڪ چُڀڻ، چيڀاٽڻ يا گدگدي ڪرڻ) جا اثر جاچيا ويا. جن ٻارن کي مثبت ڇھاء مليو، اهي گهٽ رنا، وڌيڪ مُرڪيا ۽ وڌيڪ آواز ڪڍيا، جڏهن⁠تہ منفي ڇھاء حاصل ڪندڙ ٻارن ۾ بعد جي زندگيءَ ۾ جذباتي ۽ رويي سان لاڳاپيل مسئلا وڌيڪ ڏٺا ويا. اهڙين ثقافتن ۾، جتي مثبت جسماني رابطي جو رواج وڌيڪ آهي، بالغن ۾ جسماني تشدد جي شرح پڻ گهٽ ڏٺي وئي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Field|first1=T.|year=2002|title=Infants' Need for Touch|journal=Human Development|volume=45|issue=2|pages=100–103|doi=10.1159/000048156|s2cid=144155181}}</ref> === ٻوليءَ جي واڌ ويجهه === [[File:A Proper Space Book for Babies (50879866102).jpg|left|thumb|هڪ خوارڪ خلائي موضوع واري ٻارن جي ڪتاب کي هٿ ۾ جهليو ويٺو آهي]] کير پياڪن جي سنڀاليندڙن کي صلاح ڏني ويندي آهي ته هو ٻار جي چهري جي اظهار تي ڌيان ڏين ۽ انهن جو عڪس واپس ڏيکارين. چهري جي اظهار جي نقل ۽ همدردي سان خوارڪ پنهنجي اثراندازي محسوس ڪندا آهن ۽ پنهنجي عملن کي بهتر سمجهڻ لڳندا آهن (ڏسو [[آئيني نيورون]]). وڌيڪ واضح چهري جا تاثرات ۽ اشارا استعمال ڪرڻ فائديمند هوندو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ اهي اظهار جا وڌيڪ صاف طريقا آهن. ٻار جي بڙبڙاهٽ کي به ورجايو وڃي. هڪ ٻئي جي آوازن جي نقل ڪندي سادا ابتدائي گفتگو جا مرحلا شروع ٿيندا آهن.<ref name="Kasten">{{cite web|title=Entwicklungspsychologische Grundlagen der frühen Kindheit und frühpädagogische Konsequenzen|url=https://www.kita-fachtexte.de/fileadmin/Redaktion/Publikationen/KiTaFT_kasten_2014.pdf|last=Hartmut Kasten|language=de|access-date=2020-12-31|archive-date=2020-12-04|archive-url=https://web.archive.org/web/20201204225924/https://www.kita-fachtexte.de/fileadmin/Redaktion/Publikationen/KiTaFT_kasten_2014.pdf|url-status=live}}</ref> کير پياڪن سان ڳالهائيندي لفظن جو صاف اچار ۽ لهجي جي موسيقيت [[آواز جي چڙهاءُ لهر|لهجي]] کي سمجهڻ ۾ مدد ڏيندي آهي، جنهن سان جملي اندر موجود الڳ لفظن کي سڃاڻڻ آسان ٿيندو آهي.<ref>{{cite journal |first1=Erik |last1=Thiessen |first2=Emily |last2=Hill |first3=Jenny |last3=Saffran |journal=Infancy |title=Infant-Directed Speech Facilitates Word Segmentation |volume=7 |issue=1 |pages=53–71 |date=January 2005 |doi=10.1207/s15327078in0701_5 |pmid=33430544}}</ref> تنهن هوندي به تمام گهڻي سادي ڪيل "[[ٻارن واري ٻولي]]" (مثال طور "توهان کي ائی/ آئوچ ٿيو؟" بدران "ڇا توهان کي تڪليف پهتي؟") استعمال ڪرڻ جي صلاح نه ڏني ويندي آهي.<ref>{{cite web|work=Gehirn&GeistSerie Kindesentwicklung No. 1 |date=February 2014 |url=https://www.spektrum.de/inhaltsverzeichnis/babys-verstehen-und-foerdern-gehirn-und-geist-serie-kindesentwicklung-nr-1/913150 |title=Püppi, muttu AA machen? |archiveurl=https://web.archive.org/web/20200202180540/https://www.spektrum.de/inhaltsverzeichnis/babys-verstehen-und-foerdern-gehirn-und-geist-serie-kindesentwicklung-nr-1/913150 |archivedate=2020-02-02 |page=63}}</ref> جيتوڻيڪ والدين شروعات ۾ ٻار جي [[بڙبڙاهٽ]] کي مڪمل طور سمجهي نٿا سگهن، پر جيڪڏهن هو ان جو بروقت جواب ڏين ته ٻولي سکڻ جو عمل تيز ٿي ويندو آهي.<ref name=":0">{{cite web|title=Parents, listen next time your baby babbles|url=https://now.uiowa.edu/2014/08/parents-listen-next-time-your-baby-babbles|date=2014-08-27|access-date=2020-12-31|archive-date=2020-11-27|archive-url=https://web.archive.org/web/20201127115705/https://now.uiowa.edu/2014/08/parents-listen-next-time-your-baby-babbles|url-status=live}}</ref> هن ڳالهه جي تصديق انهن تحقيقن مان ٿي، جن ۾ پهريان اٺ مهينن جي ٻارن سان ماءُ جي رويي جو مطالعو ڪيو ويو ۽ پوءِ جڏهن اهي ٻار 15 مهينن جا ٿيا ته سندن لفظي ذخيرو جانچيو ويو.<ref name=":1">{{citation|first1=Julie |last1=Gros-Louis |first2=Meredith J. |last2=West |first3=Andrew P. |last3=King |periodical=Infancy|title=Maternal Responsiveness and the Development of Directed Vocalizing in Social Interactions|volume=19|issue=4|at=pp.&nbsp;385–408|date=July 2014 |doi=10.1111/infa.12054 }}</ref> ٻارن جي ارتقا ۾ هڪ اهم مرحلو اهو هوندو آهي ته هو محسوس ڪرڻ شروع ڪن ٿا ته بڙبڙاهٽ ذريعي هو پنهنجي والدين تي اثر وجهي سگهن ٿا (ارادي رابطي جي ارتقا).<ref name=":1" /> والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ ۾ حصو وٺي هن عمل کي هٿي ڏئي سگهن ٿا. نتيجي ۾ ٻار وڌيڪ ڀيرا والدين سان رابطو ڪندا آهن، جنهن سان ٻوليءَ جي واڌ ويجهه وڌيڪ بهتر ٿيندي آهي.<ref name=":0" /> اڳوڻين تحقيقن مان ظاهر ٿيو آهي ته ٻار جي ڳالهائڻ جي ڪوشش وڌيڪ وڌندي آهي جيڪڏهن والدين، مثال طور، ٻار ڏانهن مرڪندا رهن يا هر ڀيري جڏهن ٻار کين ڏسي بڙبڙائي ته کيس ڇُهن. اهو پڻ فائديمند آهي ته والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ کي ڪنهن مطلب سان جوڙڻ جي ڪوشش ڪن. مثال طور، جيڪڏهن ٻار بال ڏانهن ڏسي بڙبڙائي ته کيس بال ڏئي ڇڏڻ يا ان بابت ڳالهائڻ.<ref name=":0" /> جڏهن ٻار ڪنهن شيءِ ڏانهن ڏسندي آواز ڪڍي ٿو ته ان جو جواب ڏيڻ سان ان شيءِ جو نالو سکڻ جو موقعو پيدا ٿئي ٿو. اهڙي طرح ٻار اهو به سکندا آهن ته آواز شين سان لاڳاپيل هوندا آهن.<ref name=":1" /> بهرحال ٻوليءَ جي واڌ ويجهه تڏهن ئي بهتر ٿيندي آهي جڏهن والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ جو مثبت جواب ڏين، جهڙوڪ مرڪڻ يا دلچسپي ڏيکارڻ. جيڪڏهن والدين گهڻو جواب ته ڏين پر ٻار جي اظهار سان لاڳاپيل نه هجن، ته ان سان ٻوليءَ جي ترقي نٿي ٿئي.<ref name=":1" /> ٻوليءَ جي واڌ ويجهه لاءِ نقصانڪار ڳالهه اها آهي ته ماءُ ٻار جي توجهه ان شيءِ تان هٽائي ڪنهن ٻي شيءِ ڏانهن منتقل ڪرڻ جي ڪوشش ڪري.<ref name="pmid30387273">{{cite journal | vauthors = Smith J, Levickis P, Eadie T, Bretherton L, Conway L, Goldfeld S | title = Associations between early maternal behaviours and child language at 36 months in a cohort experiencing adversity | journal = International Journal of Language & Communication Disorders | volume = 54 | issue = 1 | pages = 110–122 | date = January 2019 | pmid = 30387273 | doi = 10.1111/1460-6984.12435 | hdl = 11343/284733 | s2cid = 54389163 | hdl-access = free }}</ref> === ننڊ === {{Main|خوارڪ جي ننڊ}} [[File:Sleeping baby (6410829477).jpg|thumb|سمهيل کير پياڪ ٻار]] 2018ع ۾ ٿيل هڪ جائزي ۾ کير پياڪ ٻارن جي ننڊ بابت 146 تحقيقي مطالعا شامل ڪيا ويا. انهن مان معلوم ٿيو ته ڪيترائي عنصر ننڊ جي مدت ۽ رات جو جاڳڻ جي تعداد تي اثرانداز ٿين ٿا.<ref name=":2">{{cite journal|first1=Cláudia Castro|last1=Dias|first2=Bárbara|last2=Figueiredo|journal=Early Child Development and Care|title=Sleep-wake behaviour during the first 12 months of life and associated factors: a systematic review|at=pp.&nbsp;1–33|issn=0300-4430|date=2019-03-06|volume=190|issue=15|doi=10.1080/03004430.2019.1582034|url=https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03004430.2019.1582034|access-date=2020-11-01|hdl=1822/59691|s2cid=151246725|hdl-access=free|archive-date=2022-06-21|archive-url=https://web.archive.org/web/20220621075905/https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03004430.2019.1582034|url-status=live}}</ref> بهرحال، تحقيق مان اهو به ظاهر ٿيو آهي ته رات جو بار بار جاڳڻ [[اوچتو کير پياڪ موت سنڊروم|اوچتي کير پياڪ موت سنڊروم]] (SIDS) کان بچاءُ ۾ مددگار ٿي سگهي ٿو.<ref>{{Citation |last1=Ramirez |first1=Jan-Marino |title=Sudden Infant Death Syndrome, Sleep, and the Physiology and Pathophysiology of the Respiratory Network |date=2018 |url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK513387/ |work=SIDS Sudden Infant and Early Childhood Death: The Past, the Present and the Future |editor-last=Duncan |editor-first=Jhodie R. |access-date=2023-11-23 |place=Adelaide (AU) |publisher=University of Adelaide Press |isbn=978-1-925261-67-7 |pmid=30035952 |last2=Ramirez |first2=Sanja C. |last3=Anderson |first3=Tatiana M. |editor2-last=Byard |editor2-first=Roger W.}}</ref> کير پياڪ ٻار جي ننڊ سڌي ليڪ وانگر نه هوندي آهي، پر عمر ۽ ارتقائي مرحلن سان گڏ بدلجندي رهندي آهي.<ref>{{Cite web |url=https://publications.aap.org/pediatrics/article/142/6/e20174330/37494/Uninterrupted-Infant-Sleep-Development-and?autologincheck=redirected |title=Uninterrupted Infant Sleep, Development, and Maternal Mood |date=December 1, 2018 |access-date=2023-11-23 |website=publications.aap.org}}</ref> [[نيشنل سليپ فائونڊيشن]] عمر جي لحاظ کان ننڊ جي ڪلاڪن بابت هڪ اندازي واري سفارش پيش ڪري ٿي، جنهن موجب جيئن جيئن ٻار جي عمر وڌندي آهي، تيئن تيئن ننڊ جو مجموعي وقت گهٽجندو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last1=Hirshkowitz |first1=Max |last2=Whiton |first2=Kaitlyn |last3=Albert |first3=Steven M. |last4=Alessi |first4=Cathy |last5=Bruni |first5=Oliviero |last6=DonCarlos |first6=Lydia |last7=Hazen |first7=Nancy |last8=Herman |first8=John |last9=Adams Hillard |first9=Paula J. |last10=Katz |first10=Eliot S. |last11=Kheirandish-Gozal |first11=Leila |last12=Neubauer |first12=David N. |last13=O'Donnell |first13=Anne E. |last14=Ohayon |first14=Maurice |last15=Peever |first15=John |date=December 2015 |title=National Sleep Foundation's updated sleep duration recommendations: final report |journal=Sleep Health |volume=1 |issue=4 |pages=233–243 |doi=10.1016/j.sleh.2015.10.004 |issn=2352-7226 |pmid=29073398}}</ref> === ماءُ جي حساسيت === [[ماءُ جي حساسيت]] خوارڪ سان لاڳاپي ۽ سندس سازگار جذباتي واڌ ويجهه ۾ هڪ اهم ڪردار ادا ڪري ٿي. ان جو مطلب آهي ته ماءُ يا سنڀاليندڙ ٻار جي روين ۽ اظهار تي ڌيان ڏئي، پنهنجي ذاتي مزاج يا احساسن جي بنياد تي انهن کي غلط نه سمجهي، صورتحال مطابق فوري ردعمل ڏيکاري ۽ اهڙو جواب ڏئي جيڪو ٻار جي ظاهر ڪيل ضرورتن ۽ حالتن سان مطابقت رکي. همدردي، مناسب سمجهه ۽ بروقت جوابن جي ذريعي هڪ محفوظ [[وابستگي جو نظريو|وابستگي]] پيدا ٿيندي آهي.<ref name="KS2010">{{cite web |first=Kathrin |last=Keller-Schuhmacher |year=2010 |url=http://www.f-netz.ch/files/downloads/bdd914a66d88396709589536fbf79ede/bindung-text-mit-folien-referat-freiburg-10_11_08.pdf |title=Bindung – von der Theorie zur Praxis: worauf kommt es an? |at=Presentation at the AWO Symposium of 8 November 2010, Freiburg im Breisgau |access-date=31 December 2020 |archive-date=23 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160623122611/http://www.f-netz.ch/files/downloads/bdd914a66d88396709589536fbf79ede/bindung-text-mit-folien-referat-freiburg-10_11_08.pdf |url-status=dead }}</ref><ref name="Johnson2006">{{cite web |first=Helmut |last=Johnson |year=2006 |url=http://www.institut-johnson.de/pdf/bindungsstoerungen.pdf |title=Bindungsstörungen Material zur Systemischen Arbeit in Erziehung und Betreuung |access-date=2020-12-31 |archive-date=2011-11-20 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111120050434/http://www.institut-johnson.de/pdf/bindungsstoerungen.pdf |url-status=dead }}</ref><ref name="Kasten" /> پنهنجين بنيادي ضرورتن مطابق خوارڪ فطري طور ماءُ يا بنيادي سنڀاليندڙ جي ويجهو رهڻ جي ڪوشش ڪندا آهن، ۽ اهڙي طرح ٻنهي جي وچ ۾ وابستگي وڌيڪ مضبوط ٿيندي آهي. جڏهن ٻار ماءُ کان جدا ڪيو ويندو آهي ته هو روئڻ ۽ جسماني حرڪتن ذريعي احتجاج ظاهر ڪندو آهي. === ٻيا === [[File:Umwotsi.jpg|thumb|يوگانڊا جو هڪ کير پياڪ چُلهن سان کيڏي رهيو آهي]] [[ٻار کي جسم سان کڻي هلڻ]] کير پياڪ تي سڪون بخش اثر رکي ٿو. 2013ع جي هڪ تحقيق ۾ معلوم ٿيو ته جيڪي ٻار [[جهولي]] ۾ رکيا ويا، اهي وڌيڪ رنا، وڌيڪ هٿ پير هلايا ۽ سندن [[دل جي ڌڙڪن]] وڌي وئي، جيڪا دٻاءُ جي نشاني هئي. ان جي ابتڙ، اهي ٻار جن کي سندن ماءُ کنيو ۽ هلندي ڦرندي پاڻ سان گڏ رکيو، اهي نمايان طور وڌيڪ پُرسڪون ٿي ويا. رڳو ٻانهن ۾ بيهاري رکڻ جو اثر جهولي ۾ رکڻ ۽ هلندي کڻي هلڻ جي وچ واري درجي جو هو.<ref name="pmid23602481">{{cite journal | vauthors = Esposito G, Yoshida S, Ohnishi R, Tsuneoka Y, Rostagno Mdel C, Yokota S, Okabe S, Kamiya K, Hoshino M, Shimizu M, Venuti P, Kikusui T, Kato T, Kuroda KO | title = Infant calming responses during maternal carrying in humans and mice | journal = Current Biology | volume = 23 | issue = 9 | pages = 739–45 | date = May 2013 | pmid = 23602481 | doi = 10.1016/j.cub.2013.03.041| doi-access = free | bibcode = 2013CBio...23..739E }}</ref> 1986ع ۾ ٿيل هڪ بي ترتيب ڪنٽرول ڪيل مطالعي مان اڳ ئي ظاهر ٿي چڪو هو ته ٻار کي جسم سان کڻي هلڻ (مثال طور [[ٻار کڻڻ واري پٽي]] ۾) ٻارن کي وڌيڪ مطمئن بڻائيندو آهي ۽ سندن روئڻ کي گهٽائيندو آهي.<ref>{{citation|surname1=Urs Hunziker, Ronald Barr|periodical=Pediatrics|title=Increased Carrying Reduces Infant Crying: A Randomized Controlled Trial|volume=77|issue=5|at=pp.&nbsp;641–648|issn=0031-4005|pmid=3517799|date=1986-05-01|url=https://pediatrics.aappublications.org/content/77/5/641|access-date=2020-02-02|archive-date=2020-02-02|archive-url=https://web.archive.org/web/20200202182047/https://pediatrics.aappublications.org/content/77/5/641|url-status=live}}</ref> کير پياڪن جي خوراڪ بابت، [[ماءُ جو کير پيارڻ]] سڀني وڏين ٻارڙن جي صحت سان لاڳاپيل تنظيمن طرفان سفارش ڪيل طريقو آهي.<ref name="AAP_Policy" /> ڪيترين ئي [[هوائي ڪمپني|ھوائي ڪمپنين]] ۾ ستن ڏينهن کان گهٽ عمر وارن ٻارن کي (ملڪي اڏامن لاءِ) يا چوڏهن ڏينهن کان گهٽ عمر وارن ٻارن کي (بين الاقوامي اڏامن لاءِ) جهاز ۾ سفر جي اجازت نه هوندي آهي. [[ايشيانا ايئرلائنز]] ستن ڏينهن جي عمر وارن ٻارن کي بين الاقوامي اڏامن ۾ سفر جي اجازت ڏئي ٿي. [[گروڊا انڊونيشيا]] چوڏهن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ڪنهن به ٻار کي پنهنجي اڏامن ۾ سوار ٿيڻ جي اجازت نٿي ڏئي. [[ڊيلٽا ايئر لائينز]] ستن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ٻار کي صرف ان صورت ۾ سفر جي اجازت ڏئي ٿي جڏهن والدين وٽ طبيب طرفان جاري ڪيل سفر جي منظوري وارو خط موجود هجي. [[اسڪائي ويسٽ]] اٺن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ٻار کي جهاز ۾ سوار ٿيڻ جي اجازت نٿي ڏئي.<ref>[http://www.delta.com/content/www/en_US/traveling-with-us/special-travel-needs/children.html Infant Age Restrictions] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160326172029/http://www.delta.com/content/www/en_US/traveling-with-us/special-travel-needs/children.html|date=2016-03-26}}. Delta Air Lines. Retrieved on 2013-04-27.</ref> == رويو == === جذباتي ارتقا === [[File:Being a twin means you always have a pillow or blanket handy.jpg|thumb|222x222px|اٺ مهينن جون [[غير ھڪجھڙا جاڙا ٻار|غير هڪجهڙيون جاڙيون]] ڀينرون]] وابستگي جو نظريو بنيادي طور هڪ [[ارتقائي موافقت|ارتقائي]] ۽ [[حيواني رويي جي سائنس|حيواني روين]] تي ٻڌل نظريو آهي، جنهن موجب خوارڪ يا ٻار خطري، خوف يا پريشاني جي حالتن ۾ بقا جي مقصد لاءِ ڪنهن مخصوص سنڀاليندڙ شخص جي ''ويجهڙائي ڳوليندو'' آهي.<ref name="Tronick et al.">{{cite journal|doi=10.1037/0012-1649.28.4.568|title=The Efe forager infant and toddler's pattern of social relationships: Multiple and simultaneous|year=1992|last1=Tronick|first1=Edward Z.|last2=Morelli|first2=Gilda A.|last3=Ivey|first3=Paula K.|journal=Developmental Psychology|volume=28|issue=4|pages=568–577 }}</ref> وابستگي جي ٺهڻ کي ٻار جي ان صلاحيت جو بنياد سمجهيو ويندو آهي، جنهن جي ذريعي هو سڄي زندگي مختلف لاڳاپا قائم ۽ برقرار رکندو آهي. وابستگي، محبت يا پيار جي برابر ناهي، جيتوڻيڪ گهڻو ڪري اهي گڏ موجود هوندا آهن. وابستگي ۽ وابستگي سان لاڳاپيل [[رويو]] عام طور ڇهن مهينن کان ٽن سالن جي عمر جي وچ ۾ ترقي ڪندا آهن. کير پياڪ ٻار انهن بالغن سان [[ٻارن ۾ وابستگي|وابستگي]] پيدا ڪندا آهن جيڪي سندن سماجي رابطن ۾ حساس، جواب ڏيندڙ ۽ مسلسل سنڀاليندڙ طور موجود رهن. والدين جي ردعمل جي نتيجي ۾ وابستگي جا مختلف نمونا ٺهن ٿا، جيڪي پوءِ ''اندروني ڪم ڪندڙ نمونا'' (Internal Working Models) پيدا ڪن ٿا. اهي نمونا فرد جي مستقبل جي لاڳاپن ۾ احساسن، خيالن ۽ اميدن جي رهنمائي ڪندا آهن.<ref name="Bretherton">Bretherton, I. and Munholland, K., A. Internal Working Models in Attachment Relationships: A Construct Revisited. ''Handbook of Attachment:Theory, Research and Clinical Applications'' 1999 eds Cassidy, J. and Shaver, P., R. Guilford press {{ISBN|1-57230-087-6}}{{page needed|date=July 2015}}</ref> وابستگي جا ڪيترائي نمونا بيان ڪيا ويا آهن: * محفوظ (Secure) * پريشان-ٻڌل (Anxious-ambivalent) * پريشان-پاسو ڪندڙ (Anxious-avoidant) مٿيان ٽيئي ''منظم'' نمونا سمجهيا ويندا آهن. ان کان علاوه: * غير منظم (Disorganized) ڪجهه نمونا ٻين جي ڀيٽ ۾ وڌيڪ مسئلا پيدا ڪندڙ سمجهيا ويندا آهن. وابستگي جي کوٽ يا وابستگي قائم ڪرڻ جي صلاحيت ۾ شديد خرابي سنگين نفسياتي بيمارين جو سبب بڻجي سگهي ٿي.<ref>{{cite book|title=Child Maltreatment: Theory and Research on the Causes and Consequences of Child Abuse and Neglect|isbn = 978-0-521-37969-4|url=https://books.google.com/books?id=74gyVSJhg5oC&q=baby+attachment+theory&pg=PA432|access-date=21 December 2018|last1 = Cicchetti|first1 = Dante|last2 = Carlson|first2 = Vicki|date = 30 June 1989| publisher=Cambridge University Press }}</ref> کير پياڪ ٻار پنهنجي ماءُ، پيءُ، ڀائرن ڀينرن ۽ خاندان کان ٻاهر موجود سنڀاليندڙن سان الڳ الڳ لاڳاپا پيدا ڪندا آهن.<ref>Klitzing K von, Simoni H, Amsler F, Burgin D: The role of the father in early family interactions. Inf Mental Health J 1999; 20: 222–37.</ref> ٻن فردن جي وچ ۾ قائم ٿيندڙ وابستگي کان علاوه، ٽن فردن تي ٻڌل لاڳاپن جي سٺي معيار (ماءُ ــ پيءُ ــ کير پياڪ ٻار) کي به ٻار جي ذهني صحت جي ارتقا لاءِ اهم سمجهيو ويندو آهي.<ref name="pmid10216817">{{cite journal | vauthors = von Klitzing K, Simoni H, Bürgin D | title = Child development and early triadic relationships | journal = The International Journal of Psychoanalysis | volume = 80 ( Pt 1) | pages = 71–89 | date = February 1999 | pmid = 10216817 | doi = 10.1516/0020757991598576 | doi-broken-date = 17 July 2025 }}</ref><ref name="pmid28682511">{{cite journal | vauthors = von Klitzing K, Bürgin D | title = Parental capacities for triadic relationships during pregnancy: Early predictors of children's behavioral and representational functioning at preschool age | journal = Infant Mental Health Journal | volume = 26 | issue = 1 | pages = 19–39 | date = January 2005 | pmid = 28682511 | doi = 10.1002/imhj.20032 }}</ref> === آوازن ڏانهن ردعمل === کير پياڪ ٻار نانگ جي سسڪار، بالغن جي ڪاوڙيل آوازن، باهه جي ٽڙٽڙاهٽ، گجگوڙ ۽ ٻين ٻارن جي روئڻ جي آوازن تي ردعمل ظاهر ڪندا آهن. اهڙن آوازن کي ٻڌڻ وقت سندن دل جي ڌڙڪن گهٽجي ويندي آهي، اکيون وڌيڪ ڇنڀينديون آهن، ۽ هو ڳالهائيندڙ شخص يا والدين ڏانهن وڌيڪ رخ ڪندا آهن. اهي سڀئي نشانيون ظاهر ڪن ٿيون ته ٻار وڌيڪ ڌيان ڏئي رهيو آهي. محققن جو خيال آهي ته اهو خطري جي سڃاڻپ لاءِ هڪ ارتقائي ردعمل آهي. ٻارن جي آوازن جي صحيح جڳهه سڃاڻڻ جي صلاحيت سندن زندگيءَ جي پهرين سال دوران آهستي آهستي وڌيڪ بهتر ۽ نفيس ٿيندي آهي.<ref>{{cite journal |last1=Erlich |first1=Nicole |last2=Lipp |first2=Ottmar V. |last3=Slaughter |first3=Virginia |title=Of hissing snakes and angry voices: human infants are differentially responsive to evolutionary fear-relevant sounds |journal=Developmental Science |year=2013 |volume=16 |issue=6 |pages=894–904 |pmid=24118715 |doi=10.1111/desc.12091 }}</ref> == صحت جا مسئلا == === بيماريون === {{Further|نيونيٽالاجي}} کير پياڪ يا شير خوار ٻار پيدائش کان پوءِ [[رحم کان ٻاهر واري زندگيءَ سان موافقت]] جي ڪيترن ئي مرحلن مان گذري رهيو هوندو آهي، ۽ سندس جسماني نظام، جهڙوڪ [[مدافعتي نظام]]، اڃا مڪمل طور تي ترقي يافته نه هوندا آهن. نيونيٽل (پيدائش کان پوءِ جي شروعاتي) مرحلي دوران هيٺيون بيماريون خاص اهميت رکن ٿيون: * [[نيونيٽل يرقان]] * [[خوارڪ جي ساهه کڻڻ واري تڪليف جو سنڊروم]] * [[نيونيٽل لوپس ايريٿيماٽوسس]] * [[نيونيٽل آشوبِ چشم]] * [[نيونيٽل ڌنڌر]] * [[نيونيٽل سيپسس]] * [[نيونيٽل آنتي رڪاوٽ]] * [[خوش خيمه نيونيٽل دورا]] * [[نيونيٽل ذيابطيس ميليٽس]] * [[نيونيٽل ايلو اميون ٿرومبوسائيٽوپينيا]] * [[نيونيٽل هرپس سمپليڪس]] * [[نيونيٽل هيموڪروميٽوسس]] * [[نيونيٽل ميننجائٽس]] * [[نيونيٽل هيپاٽائيٽس]] === شرحِ اموات === {{Main|کير پياڪ ٻارن جي شرحِ اموات}} [[File:Babyimmunization.jpg|thumb|[[بنگلاديش]] ۾ هڪ کير پياڪ ٻار کي حفاظتي ٽِڪو لڳايو پيو وڃي]] کير پياڪ ٻارن جي شرحِ اموات مان مراد زندگيءَ جي پهرين سال دوران ٻار جي وفات آهي. ان کي عام طور هر 1,000 جيئري ڄمندڙ ٻارن تي ٿيندڙ اموات جي تعداد طور ظاهر ڪيو ويندو آهي (خوارڪ جي شرحِ اموات). کير پياڪ ٻارن جي موت جا اهم سبب هي آهن: * [[پاڻيءَ جي کوٽ]] * [[وچڙندڙ بيماري]] * [[پيدائشي جسماني نقص]] * [[اوچتو خوارڪ موت سنڊروم]] (SIDS)<ref>{{cite book | last = Garrett | first = Eilidh | title = Infant Mortality: A Continuing Social Problem | publisher = Ashgate Pub Co | year = 2007 | isbn = 978-0-7546-4593-1 }}{{page needed|date=July 2015}}</ref> هي وباياتي اشاري کي ڪنهن ملڪ جي صحت جي سارسنڀال جي سطح ماپڻ لاءِ تمام اهم معيار سمجهيو ويندو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ اهو سڌي طرح کير پياڪن، ۽ ان کان وڏن ٻارن ۽ حامله عورتن جي [[صحت]]، طبي سهولتن تائين رسائي، سماجي ۽ معاشي حالتن ۽ [[عوامي صحت]] جي عملن سان لاڳاپيل هوندو آهي.<ref>{{cite journal |vauthors=Hertz E, Hebert JR, Landon J | title = Social and environmental factors and life expectancy, infant mortality, and maternal mortality rates: results of a cross-national comparison | journal = Soc Sci Med | volume = 39 | issue = 1 | pages = 105–14 | date = July 1994 | pmid = 8066481 | doi = 10.1016/0277-9536(94)90170-8 }}</ref><ref>{{cite journal | vauthors = Etchegoyen G, Paganini JM | title = The relationship between socioeconomic factors and maternal and infant health programs in 13 Argentine provinces | language = es | journal = Rev Panam Salud Publica | volume = 21 | issue = 4 | pages = 223–30 | date = April 2007 | pmid = 17612466 | doi = 10.1590/S1020-49892007000300005 | url = http://www.scielosp.org/pdf/rpsp/v21n4/05.pdf | url-status=live | archive-url = https://web.archive.org/web/20180421234341/https://scielosp.org/pdf/rpsp/v21n4/05.pdf | archive-date = 2018-04-21 | doi-access = free }}</ref> قومي دولت ۽ سٺي صحت جي وچ ۾ هڪ مثبت لاڳاپو موجود آهي. دنيا جا مالدار ۽ صنعتي ملڪ، جهڙوڪ [[ڪينيڊا]]، [[برطانيه]]، [[آمريڪا]] ۽ [[جاپان]]، پنهنجي قومي بجيٽ جو وڏو حصو صحت جي سارسنڀال تي خرچ ڪندا آهن. ان جي نتيجي ۾ انهن جا صحت جا نظام تمام گهڻو ترقي يافته هوندا آهن، جتي وڏي تعداد ۾ طبيب، نرسون ۽ ٻيا صحت جا ماهر عوام جي خدمت ڪندا آهن. انهيءَ ڪري انهن ملڪن ۾ کير پياڪن جي شرحِ اموات گهٽ هوندي آهي. ٻئي طرف، اهڙا ملڪ جهڙوڪ [[ميڪسيڪو]]، جيڪي صحت جي شعبي تي پنهنجي بجيٽ جو نسبتاً گهٽ حصو خرچ ڪندا آهن، اتي شرحِ اموات وڌيڪ هوندي آهي. ان جو هڪ سبب اهو به هوندو آهي ته عام آبادي جي صحت جو معيار نسبتاً گهٽ هوندو آهي.<ref>{{cite book|last=Brym|first=Robert|title=Sociology: Your Compass for a New World|year=2007|publisher=Wadsworth/Cengage Learning|page=546|isbn=978-0-495-09912-3}}</ref> [[آمريڪا]] ۾ کير پياڪ ٻارن جي شرحِ اموات خاص طور ڪجهه اقليتي گروهن ۾ وڌيڪ ڏٺي وئي آهي. مثال طور، غير هسپانوي ڪاري نسل جي عورتن ۾ کير پياڪن جي شرحِ اموات 13.63 في 1,000 جيئري ڄمندڙ ٻارن هئي، جڏهن⁠تہ غير هسپانوي اڇي نسل جي عورتن ۾ اها شرح فقط 5.76 في 1,000 جيئري ڄمندڙ ٻارن هئي.<ref>{{cite journal | last1 = Kuehn | first1 = B. M. | title = Infant Mortality | journal = JAMA: The Journal of the American Medical Association | volume = 300 | issue = 20 | pages = 2359 | year = 2008 | doi = 10.1001/jama.2008.642 }}</ref> آمريڪا ۾ مجموعي طور کير پياڪ ٻارن جي سراسري شرحِ اموات 6.8 في 1,000 جيئري ڄمندڙ ٻارن آهي.<ref>[http://www.statehealthfacts.org/comparemaptable.jsp?ind=47&cat=2 Infant Mortality Rate (Deaths per 1,000 Live Births), Linked Files, 2006–2008] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120612103431/http://www.statehealthfacts.org/comparemaptable.jsp?ind=47&cat=2 |date=2012-06-12 }}. statehealthfacts.org</ref> == ٻالڪپڻ== ٻالڪپڻ دور [[شخصيت جي ارتقا]] ۾ هڪ انتهائي اهم مرحلو هوندو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ هن ئي عرصي دوران بالغ شخصيت جا بنياد رکيا ويندا آهن.<ref>{{citation|title=Human Growth Development and Learning |edition=2004 |page=50 |isbn=971-23-3911-4 |year=2004 |publisher=Rex Bookstore |quote=... is mainly through prespeech forms of crying, babbling, gesturing, and emotional expressions. In babyhood, understanding comes from a combination of sensory exploration, motor manipulation, and, toward the end of babyhood, from questions to answers. Babyhood is regarded as a critical period in personality development because it is the time when the foundations of adult personality are laid.}}</ref> هن مرحلي ۾ ٻار جو رابطي جو وڏو حصو اڃا لفظن کان اڳ واري انداز ۾ هوندو آهي، جهڙوڪ روئڻ، بڙبڙاهٽ، اشارا ۽ جذباتي اظهار. ٻالڪپڻ واري دور ۾ ٻار جي سمجهه حواسن ذريعي جاچ پڙتال، جسماني حرڪتن ۽ شين کي هٿ ڪرڻ مان ترقي ڪندي آهي، ۽ هن دور جي پڇاڙيءَ تائين سوالن ۽ جوابن جي شروعاتي سمجھه به پيدا ٿيڻ لڳندي آهي. ان جي ابتڙ، [[هلڻ سکيل ٻار]] (Toddler) جو اصطلاح اهڙي ٻار لاءِ استعمال ڪيو ويندو آهي، جنهن پنهنجي جسم تي ايترو ضابطو حاصل ڪري ورتو هجي جو هو نسبتاً خودمختيار ٿي سگهي.<ref>{{citation|title=Developmental Psychology |page=121 |isbn=971-23-2463-X |year=1998 |publisher=Rex Bookstore |quote=However, Hurlock (1982) cites that infancy, compared to babyhood, is characterized by extreme helplessness. The word baby may likewise suggest a helpless individual; hence, the word toddler has been increasingly used to denote a baby that has achieved enough control of his body to permit relative independence, such as' moving about, feeding himself, etc. Characteristics of Babyhood The most important characteristics of babyhood are listed below: 1. It is the true foundation age ..}}</ref> مثال طور: * پاڻ هلڻ ڦرڻ جي قابل هجي. * پاڻ کاڌو کائڻ جي شروعات ڪري سگهي. * روزمره جي ڪجهه سرگرمين ۾ ٻين تي گهٽ ڀاڙي. تنهن ڪري خوارڪ وارو دور انساني واڌ ويجهه جو اهو بنيادي زمانو سمجهيو وڃي ٿو، جنهن دوران ذهني، جذباتي، سماجي ۽ شخصيتي ارتقا جا بنيادي ڍانچا جڙندا آهن. svqmjxpq01sybv1rkjaf0ae13x1eeob 387243 387242 2026-06-21T02:18:48Z Intisar Ali 8681 387243 wikitext text/x-wiki {{Short description|انسانن جو تمام ننڍي عمر وارو اولاد}} [[File:The newborn baby in men.jpg|thumb|300x300px|هڪ نون ڄاول ٻار مرد جي هنج ۾]] {{Human growth and development}} عام اصطلاحن ۾ '''ٻار''' ('''Baby''') بالغ [[انسان|انسانن]] جي تمام ننڍي عمر واري [[اولاد]] کي چيو ويندو آهي، جڏهن ⁠تہ نئين ڄاول ٻار کي سنڌي ۾ کير پياڪ ۽ اردو ۾ شيرخوار ۽ انگريزي ۾ '''انفنٽ''' سڏيو ويندو آھي. انگريزي جو لفظ انفنٽ (''Infant'') لاطيني زبان جي لفظ انفنس (infuns) مان نڪتل آهي جنھن جي معنيٰ: "نه ڳالهائيندڙ" آھي<ref>{{cite web |title=Charlton T. Lewis, An Elementary Latin Dictionary, īnfāns |url=http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |access-date=2023-04-05 |website=perseus.tufts.edu |archive-date=2023-04-23 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230423185413/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |url-status=live}}</ref> انفنٽ ان جو هڪ رسمي يا فني مترادف آهي. اهي اصطلاح ٻين جاندارن جي [[نابالغ جاندار|جاندارن]] لاءِ پڻ استعمال ٿي سگهن ٿا. '''نئون ڄاول ٻار''' (''Newborn'') عام استعمال ۾ اهڙي ٻار کي چيو ويندو آهي جيڪو رڳو چند ڪلاڪن، ڏينهن يا هفتن جو هجي؛ جڏهن⁠تہ طبي اصطلاحن ۾ نون ڄاول ٻار يا '''نيونيٽ''' ({{etymology|la|{{wikt-lang|la|neonātus}}|نئون ڄاول}}) اهڙي خوارڪ کي چيو ويندو آهي جيڪو [[انساني پيدائش]] کان پوءِ پهرين 28 ڏينهن اندر هجي.<ref name="mwn">{{cite Merriam-Webster|neonate |access-date=2007-03-27}} {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20070311003331/http://www.m-w.com/cgi-bin/dictionary?book=Dictionary&va=neonate |date=2007-03-11 |url-status=live}}.</ref> هي اصطلاح [[وقت کان اڳ ڄاول ٻار]]، [[مڪمل مدي وارو حمل|مڪمل مدت واري ٻار]] ۽ [[مدت کان پوءِ وارو حمل|مدت کان پوءِ ڄاول ٻار]]، سڀني تي لاڳو ٿئي ٿو. حمل جي 37 هفتن کان اڳ ڄاول ٻارن کي '''وقت کان اڳ ڄاول''' (Premature) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last=Nöcker-Ribaupierre |first=Monika |date=2015-06-01 |title=Originalbeiträge. Internationale musiktherapeutische Ansätze für frühgeborene Kinder/ International Music Therapy Approaches with premature Infants |url=http://dx.doi.org/10.13109/muum.2015.36.2.106 |journal=Musiktherapeutische Umschau |volume=36 |issue=2 |pages=106–118 |doi=10.13109/muum.2015.36.2.106 |issn=0172-5505|url-access=subscription }}</ref> جيڪي ٻار 39 کان 40 هفتن جي وچ ۾ ڄمن، تن کي '''مڪمل مدت وارا''' (فل ٽرم) چيو ويندو آهي. جيڪي 41 هفتن تي ڄمن، تن کي '''دير سان مڪمل مدت وارا''' (ليٽ ٽرم) چيو ويندو آهي. ۽ جيڪي 42 هفتن کان پوءِ ڄمن، تن کي '''مدت کان پوءِ ڄاول''' (پوسٽ ٽرم) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |title=Definition of Term Pregnancy |url=https://www.acog.org/clinical/clinical-guidance/committee-opinion/articles/2013/11/definition-of-term-pregnancy |access-date=2023-12-20 |website=www.acog.org |language=en}}</ref> پيدائش کان اڳ اولاد کي [[جنين]] (fetus) چيو ويندو آهي. '''کيرپياڪ''' (Infant) جو اصطلاح عام طور هڪ سال کان گهٽ عمر وارن ٻارن لاءِ استعمال ڪيو ويندو آهي؛ البت مختلف وصفن موجب ان ۾ ٻه سال تائين جا ٻار به شامل ٿي سگهن ٿا. جڏهن انساني ٻار هلڻ سکندو آهي، تڏهن ان کي [[هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار]] (ٽاڊلر) سڏيو ويندو آهي. === اصطلاحن جو خلاصو === {| class="wikitable" style="width:100%; text-align:center; border-collapse:collapse;" |- ! style="background:#1F4E79; color:white;" | اصطلاح ! style="background:#1F4E79; color:white;" | وضاحت ! style="background:#1F4E79; color:white;" | عمر يا مرحلو |- | style="background:#EAF2F8;" | ٻار | style="background:#FDFEFE;" | انسان جي تمام ننڍي عمر واري اولاد | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان شروعاتي ننڍپڻ تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ / شيرخوار | style="background:#FDFEFE;" | اڃا ننڍي عمر وارو ٻار | style="background:#EAF2F8;" | عام طور هڪ سال کان گهٽ |- | style="background:#EAF2F8;" | نيونيٽ | style="background:#FDFEFE;" | طبي اصطلاح موجب نون ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان 28 ڏينهن تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | وقت کان اڳ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | حمل جي مقرر مدت کان اڳ ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 37 هفتن کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر حمل واري مدت تي ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 39–40 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | دير سان مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان ٿورو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 41 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | مدت کان پوءِ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان گهڻو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 42 هفتن کان پوءِ |- | style="background:#EAF2F8;" | جنين | style="background:#FDFEFE;" | پيدائش کان اڳ رحم ۾ موجود ٻار | style="background:#EAF2F8;" | ولادت کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار | style="background:#FDFEFE;" | هلڻ شروع ڪندڙ ٻار | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ کان پوءِ وارو مرحلو |} == جسماني خاصيتون == نون ڄاول ٻار جا ڪلها ۽ دڏ (hips) ويڪرا هوندا آهن، پيٽ ٿورو ٻاهر نڪتل هوندو آهي، ۽ سندس ٻانهون ۽ ٽنگون جسم جي ٻين حصن جي ڀيٽ ۾ نسبتاً ڊگهيون هونديون آهن. === مٿو === [[File:Baby Face.JPG|thumb|کاٻي پاسي|اٺ مهينن جو خوارڪ؛ هڪ عام خاصيت طور اکيون چهري جي ڀيٽ ۾ اڪثر وڏي نظر اينديون آهن.]] نون ڄاول ٻار جو مٿو جسم جي ڀيٽ ۾ تمام وڏو هوندو آهي، ۽ [[انساني کوپڙي|کوپڙي]] جو مٿيون حصو (ڪرينيئم) چهري جي مقابلي ۾ غيرمعمولي طور وڏو هوندو آهي. جتي بالغ انسان جي کوپڙي سڄي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ ستون حصو هوندي آهي، اتي نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ {{frac|1|4}} حصو هوندي آهي. مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جي مٿي جو عام گهيرو پيدائش وقت 33 کان 36 سينٽي ميٽر هوندو آهي.<ref>{{cite book |author1=Wallace, Donna K. |author2=Cartwright, Cathy C. |title=Nursing Care of the Pediatric Neurosurgery Patient |publisher=Springer |location=Berlin |year=2007 |isbn=978-3-540-29703-1 |url=https://books.google.com/books?id=G6o3uSlfRKcC&pg=PA40 |page =40}}</ref> پيدائش وقت نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جا ڪيترائي حصا اڃا مڪمل طور هڏي ۾ تبديل نه ٿيا هوندا آهن، جنهن سبب اتي نرم جايون موجود هونديون آهن، جن کي [[فونٽانيل]] (نرم کوپڙي جا حصا) چيو ويندو آهي. انهن مان ٻه سڀ کان وڏيون جايون آهن: هيرن جي شڪل وارو اڳيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي اڳئين مٿئين حصي ۾ هوندو آهي، ۽ ٽڪنڊي شڪل وارو پٺيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي پويان هوندو آهي. ٻار جي واڌ ويجهه سان گڏ اهي هڏا هڪ فطري عمل ذريعي پاڻ ۾ ملي ويندا آهن. [[نوگن (پروٽين)|نوگن]] نالي هڪ پروٽين نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جي هڏن جي جلدي گڏجڻ ۾ دير ڪرڻ جي ذميوار هوندي آهي.<ref>{{cite journal |vauthors=Warren SM, Brunet LJ, Harland RM, Economides AN, Longaker MT |author5-link=Michael Longaker | title = The BMP antagonist noggin regulates cranial suture fusion | journal = Nature | volume = 422 | issue = 6932 | pages = 625–9 | date = 2003-04-10 | pmid = 12687003 | doi = 10.1038/nature01545 | bibcode = 2003Natur.422..625W | s2cid = 4331659 | issn=0028-0836 }}</ref> [[ولادت]] دوران ۽ ڄمڻ وقت ٻار جي کوپڙي پنهنجي شڪل ۾ تبديلي آڻي [[ولادتي رستو|ولادتي رستي]] مان گذرڻ لاءِ پاڻ کي موافق بڻائي ٿي. ان سبب ڪڏهن ڪڏهن ٻار جو مٿو غيرمعمولي شڪل وارو يا ڊگهو نظر اچي سگهي ٿو. عام طور تي ڪجهه ڏينهن يا هفتن اندر مٿو پاڻمرادو پنهنجي قدرتي شڪل ڏانهن موٽي ايندو آهي. ڪڏهن ڪڏهن ڊاڪٽرن طرفان تجويز ڪيل خاص مشقون پڻ هن عمل کي تيز ڪرڻ ۾ مددگار ثابت ٿي سگهن ٿيون. === وار === [[File:Baby hairy head DSCN2483.jpg|thumb|هڪ سال جي نينگريءَ جا سنها ڀورا وار]] ڪجهه نون ڄاول ٻارن جي جسم تي تمام سنها ۽ نرم وار هوندا آهن، جن کي [[لينوگو]] چيو ويندو آهي. اهي خاص طور تي وقت کان اڳ ڄاول ٻارن جي پٺي، ڪلهن، پيشاني، ڪنن ۽ چهري تي نمايان نظر اچي سگهن ٿا. لينوگو عام طور تي ڪجهه هفتن اندر ختم ٿي ويندو آهي. ڪجهه ٻار ڄمڻ وقت مٿي تي گهڻن وارن سان پيدا ٿيندا آهن، جڏهن⁠تہ ٻيا، خاص طور تي [[ڪاڪيشي نسل]] سان تعلق رکندڙ ٻار، تمام سنها وار رکندا آهن يا مڪمل طور گنجا به ٿي سگهن ٿا. هلڪي چمڙي وارن والدين جي ٻارن ۾ اهي سنها وار سنهري رنگ جا ٿي سگهن ٿا، جيتوڻيڪ والدين پاڻ سنهري وارن وارا نه هجن. ٻار جي وارن جو رنگ ۽ بناوت وقت سان تبديل ٿي سگهي ٿي. مثال طور، ڳاڙها وار سنهري ٿي سگهن ٿا، گهنڊيدار وار سڌا ٿي سگهن ٿا، ۽ ڳاڙها، گهڻا وار بعد ۾ وڌيڪ سنها، هلڪا ۽ گهٽ گهاٽا ٿي سگهن ٿا.{{Citation needed|date=March 2022}} [[مٿي جي کل]] پڻ عارضي طور [[نيرو داغ|نيري داغن]] جو شڪار ٿي سگهي ٿي يا سُڄي سگهي ٿي، خاص طور تي انهن نون ڄاول ٻارن ۾ جن جي مٿي تي وار نه هجن. اکين جي چوڌاري وارو حصو پڻ ڪجهه وقت لاءِ ڦوڪيل يا سُڄيل نظر اچي سگهي ٿو. === ڊيگهه === [[ترقي يافته ملڪ]]ن ۾ نون ڄاول ٻار جي سراسري ڪُل جسماني ڊيگهه {{convert|35.6|–|50.8|cm|in|abbr=on}} هوندي آهي، جيتوڻيڪ وقت کان اڳ ڄاول ٻار ان کان گهڻو ننڍا به ٿي سگهن ٿا. ٻار جي ڊيگهه ماپڻ لاءِ ٻار کي سڌو ليٽايو ويندو آهي ۽ ماپ واري پٽي مٿي جي چوٽيءَ کان وٺي کڙيءَ جي هيٺئين حصي تائين ڊگهي ڪئي ويندي آهي. === وزن === ترقي يافته ملڪن ۾ مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جو سراسري [[پيدائشي وزن]] لڳ ڀڳ {{convert|3.4|kg|lb|frac=2|abbr=on}} هوندو آهي، جڏهن⁠تہ عام طور تي اهو {{convert|2.7|–|4.6|kg|lb|abbr=on}} جي وچ ۾ هوندو آهي. پيدائش کان پوءِ پهرين 5 کان 7 ڏينهن دوران مڪمل مدت واري نيونيٽ جي جسماني وزن ۾ 3 کان 7 سيڪڙو تائين گهٽتائي اچي سگهي ٿي.<ref name="Mohamed2012">{{EMedicine|article|938854|Neonatology Considerations for the Pediatric Surgeon}}</ref>{{fv|date=November 2024}} اهو گهڻو ڪري انهن رطوبتن جي جذب ٿيڻ ۽ پيشاب وسيلي خارج ٿيڻ جو نتيجو هوندو آهي جيڪي شروعات ۾ ڦڦڙن کي ڀرينديون آهن. ان سان گڏوگڏ [[ماءُ جو کير پيارڻ]] اڪثر ڪجهه ڏينهن کان پوءِ مڪمل طور اثرائتو ٿيندو آهي، جنهن سبب به وزن ۾ عارضي گهٽتائي اچي سگهي ٿي. پهرين هفتي کان پوءِ صحتمند مڪمل مدت وارن نيونيٽن جو وزن عام طور تي روزانو 10 کان 20 گرام في ڪلوگرام جي حساب سان وڌڻ گهرجي.<ref name="Mohamed2012" />{{fv|date=November 2024}} === چمڙي === [[File:HumanNewborn.JPG|thumb|کاٻي پاسي|ولادت کان ڪجهه سيڪنڊن پوءِ هڪ نون ڄاول ٻار. [[ايمنيوٽڪ رطوبت]] سندس چمڙي تي چمڪي رهي آهي ۽ [[ناف جي نالي]] اڃا ڳنڍيل آهي.]] پيدائش کان فوراً پوءِ نون ڄاول ٻار جي چمڙي جو رنگ اڪثر ڀورو يا هلڪو نيرو مائل هوندو آهي. جيئن ئي ٻار ساهه کڻڻ شروع ڪندو آهي، جيڪو عام طور هڪ يا ٻن منٽن اندر ٿيندو آهي، تيئن سندس چمڙي جو رنگ آهستي آهستي پنهنجي عام حالت ڏانهن موٽي ايندو آهي. نون ڄاول ٻار عام طور تي آلا هوندا آهن، انهن جي جسم تي رت جا نشان موجود هوندا آهن، ۽ سندن چمڙي هڪ اڇي مادي سان ڍڪيل هوندي آهي جنهن کي [[ورنڪس ڪيسيوسا]] چيو ويندو آهي. خيال ڪيو وڃي ٿو ته هي مادو هڪ [[ضد جراثيمي]] حفاظتي رڪاوٽ طور ڪم ڪندو آهي. نون ڄاول ٻار جي چمڙي تي [[منگوليائي داغ]]، مختلف ٻيا [[پيدائشي نشان]] يا چمڙي جو کلجڻ پڻ موجود ٿي سگهي ٿو، خاص طور تي هٿن يا ھٿن جي ڪارائين، پيرن يا پيرن جي جي مرن (اينڪلز) تي. === ناف جي نالي === {{Main|رحم کان ٻاهر واري زندگيءَ سان موافقت}} نئين ڄاول ٻار جي [[ناف جي نالي]] جو رنگ نيرو مائل اڇو هوندو آهي. پيدائش کان پوءِ ناف جي نالي کي عام طور ڪٽي ڇڏيو ويندو آهي، جنهن سان 1 کان 2 انچ ڊگهو ٽڪرو باقي رهجي ويندو آهي. هي ناف جو باقي رهيل ٽڪرو آهستي آهستي سڪي ويندو آهي، سُڪي سُڪي ڇُهريو ٿي ويندو آهي، رنگ ۾ ڪارو ٿيندو آهي ۽ لڳ ڀڳ ٽن هفتن اندر پاڻمرادو ڪري پوندو آهي. زخم ڀرجي وڃڻ کان پوءِ اهو حصو [[دُن]] (ناف) جي شڪل اختيار ڪري وٺندو آهي. ناف جي نالي ۾ ٽي رت واريون ناليون هونديون آهن: ٻه شريانون ۽ هڪ نس. اهي ٻئي شريانون ٻار مان رت کي ائور (پليسينٽا) ڏانهن کڻي وينديون آهن، جڏهن⁠تہ هڪ نس ائور مان رت کي واپس ٻار ڏانهن آڻيندي آهي. === جنسي عضوا === نئين ڄاول ٻار جا [[جنسي عضوا]] عام طور تي ڪجهه وڏا ۽ ڳاڙها نظر اچي سگهن ٿا. نر ٻارن ۾ [[خصين واري ٿيلهي]] (اسڪروٽم) غيرمعمولي طور وڏي ڏسڻ ۾ اچي سگهي ٿي. ڇاتيون پڻ ڪجهه ڦوڪيل يا وڏيون ٿي سگهن ٿيون، ايستائين جو نر ٻارن ۾ به. اهو ماءُ جي جسم مان منتقل ٿيندڙ قدرتي هارمونن جي اثر سبب ٿيندو آهي ۽ هڪ عارضي حالت هوندي آهي. ڇوڪرين (۽ ڪڏهن ڪڏهن ڇوڪرن ۾ به) ببن کي بونبڙين مان ٿورو کير جهڙو مادو خارج ٿي سگهي ٿو، جنهن کي ڪڏهن ڪڏهن [[جادوگرياڻيءَ جو کير ]] (وچز ملڪ) (جادوگرياڻيءَ جو کير) چيو ويندو آهي. ساڳيءَ طرح ڇوڪري ٻارن جي گرڀ نالي (ويجائنا) مان رت جهڙو يا کير جهڙو مادو به خارج ٿي سگهي ٿو. ٻنهي حالتن کي عام ۽ فطري سمجهيو ويندو آهي، ۽ وقت گذرڻ سان اهي پاڻمرادو ختم ٿي وينديون آهن. == سار سنڀال ۽ خوراڪ == {{Further|نون ڄاول ٻار جي سار سنڀال ۽ حفاظت}} {{Further|کير پياڪ ٻارن کي غسل ڏيڻ}} [[File:初土俵入2.gif|thumb|روئندڙ ٻار]] کير پياڪ ٻار [[کير پياڪ جو روئڻ|روئڻ]] ذريعي بنيادي فطري رابطي جو اظهار ڪندا آهن.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=eEsyCgAAQBAJ&q=Infants+cry+as+a+form+of+basic+instinctive+communication&pg=PT35|title=The Calm and Happy Toddler: Gentle Solutions to Tantrums, Night Waking, Potty Training and More|last=Chicot|first=Rebecca|date=2015-12-03|publisher=Random House|isbn=978-1-4735-2759-1|language=en}}</ref> روئندڙ ٻار شايد بک، تڪليف، گهڻي تحريڪ، بيزاري، ڪنهن شيءِ جي ضرورت يا اڪيلائپ جو اظهار ڪري رهيو هجي. کير پياڪ ٻار [[ابتدائي مدد تي مڪمل ڀاڙيندڙ جاندار]] هوندا آهن ۽ ڊگهي عرصي تائين پنهنجي ماءُ يا ڪنهن بالغ سنڀاليندڙ تي مڪمل انحصار رکندا آهن.<ref>{{cite journal | pmc=8455097 | date=2020 | last1=Faust | first1=K. M. | last2=Carouso-Peck | first2=S. | last3=Elson | first3=M. R. | last4=Goldstein | first4=M. H. | title=The Origins of Social Knowledge in Altricial Species | journal=Annual Review of Developmental Psychology | volume=2 | issue=1 | pages=225–246 | doi=10.1146/annurev-devpsych-051820-121446 | pmid=34553142 }}</ref> [[ماءُ جو کير پيارڻ]] سڀني وڏين خوارڪ صحت تنظيمن پاران خوراڪ جو ترجيحي طريقو سمجهيو وڃي ٿو.<ref name="AAP_Policy">{{cite journal |vauthors=Gartner LM, Morton J, Lawrence RA, Naylor AJ, O'Hare D, Schanler RJ, Eidelman AI | title = Breastfeeding and the Use of Human Milk | journal = Pediatrics | volume = 115 | issue = 2 | pages = 496–506 | date = February 2005 | pmid = 15687461 | doi = 10.1542/peds.2004-2491 | s2cid = 263051578 | doi-access = }}</ref> جيڪڏهن ماءُ جو کير پيارڻ ممڪن يا گهربل نه هجي ته بوتل ذريعي يا ته ڪڍيل ماءُ جو کير يا [[خوارڪ جو فارمولو]] ڏنو ويندو آهي. کير پياڪ ٻار هڪ چوسڻ واري فطري صلاحيت سان پيدا ٿيندا آهن، جنهن جي ذريعي هو ماءُ جي ڇاتي يا بوتل جي چُچي مان کير حاصل ڪندا آهن. انهن وٽ هڪ ٻيو فطري رويو به هوندو آهي جنهن کي ''روٽنگ'' چيو ويندو آهي، جنهن ۾ هو چُچي کي ڳولڻ جي ڪوشش ڪندا آهن. ڪڏهن ڪڏهن ٻار کي کير پيارڻ لاءِ [[دائي ماءُ]] مقرر ڪئي ويندي آهي، پر ترقي يافته ملڪن ۾ اهو هاڻي تمام ناياب آهي. ننڍپڻ جي شروعاتي مرحلي ۾ مناسب خوراڪ ٻار جي واڌ ويجهه لاءِ انتهائي اهم آهي. سڄي زندگي دوران بهترين صحت، واڌ ويجهه ۽ عصبي ارتقا جا بنياد زندگيءَ جي [[پهريان 1,000 ڏينهن]] دوران رکيا ويندا آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.unicef-irc.org/article/958-the-first-1000-days-of-life-the-brains-window-of-opportunity.html|title=The first 1,000 days of life: The brain's window of opportunity|last=Innocenti|first=UNICEF Office of Research-|website=UNICEF-IRC|language=en|access-date=2019-03-28|archive-date=2019-03-28|archive-url=https://web.archive.org/web/20190328061358/https://www.unicef-irc.org/article/958-the-first-1000-days-of-life-the-brains-window-of-opportunity.html|url-status=live}}</ref> پيدائش کان ڇهن مهينن تائين ٻار کي صرف ماءُ جو کير يا ان جو مناسب متبادل ڏنو وڃي. جڏهن ٻار جي خوراڪ وڌيڪ پختي ٿيڻ لڳي ته نرم هٿ سان کائڻ واريون شيون، ميوا، ڀاڄيون ۽ ٿوري مقدار ۾ گوشت شامل ڪري سگهجي ٿو.<ref>{{cite journal|last=Wells|first=Dilys|title=Infant Feeding|journal=Nutrition & Food Science|date=January 1995|pages=42–44|doi=10.1108/00346659510078312|volume=95|issue=2}}</ref> جيئن جيئن ٻار وڏو ٿيندو آهي، تيئن [[غذائي سپليمينٽ]] به شامل ڪري سگهجن ٿا. ڪيترائي والدين تيار ٿيل [[ٻارن جي خوراڪ]] استعمال ڪندا آهن، جڏهن⁠تہ ٻيا پنهنجي گهر جي خوراڪ کي ٻار جي غذائي ضرورتن مطابق ترتيب ڏيندا آهن. هڪ سال جي عمر کان پوءِ مڪمل چرٻي وارو ڳئون جو [[کير]] استعمال ڪري سگهجي ٿو، پر گهٽ چرٻي وارو کير ٻه يا ٽي سال جي عمر کان اڳ سفارش نٿو ڪيو وڃي. کير ڇڏائڻ اهو عمل آهي جنهن ۾ ٻار جي خوراڪ مان ماءُ جو کير آهستي آهستي گهٽايو وڃي ٿو ۽ ان جي جاءِ تي ٺوس خوراڪ شامل ڪئي وڃي ٿي.<ref>{{cite book |last=Marriott and Foote |first=L.D. and K.D. |url=https://archive.org/details/encyclopediaofhu0001unse_f8u2 |title=Weaning of infants. (Review) |publisher=Academic OneFile. |year=2003 |isbn=978-1-4129-0475-9 |series=88.6 |author-link=Archives of Disease in Childhood |url-access=registration}}</ref> جيستائين ٻار بيت الخلا جي استعمال جي تربيت حاصل نٿا ڪن، تيستائين صنعتي ملڪن ۾ عام طور [[ڊائپر]] پائيندا آهن. ڊائپر کان تربيتي پتلون ڏانهن منتقلي ٻار جي ارتقا ۾ هڪ اهم مرحلو سمجهيو ويندو آهي. ٻارن کي بالغن کان وڌيڪ ننڊ جي ضرورت هوندي آهي. نون ڄاول ٻار روزانو 18 ڪلاڪن تائين به سمهي سگهن ٿا، ۽ عمر وڌڻ سان ننڊ جو وقت گهٽجندو وڃي ٿو. جيستائين ٻار هلڻ نٿا سکن، تيستائين انهن کي ٻانهن ۾ کنيو ويندو آهي، ڪپڙي يا خاص پٽين ۾ رکيو ويندو آهي يا ٻارن جي گاڏين ۾ منتقل ڪيو ويندو آهي. گهڻن صنعتي ملڪن ۾ موٽر گاڏين ۾ ٻارن لاءِ [[ٻارن جي حفاظتي سيٽ]] جو استعمال قانوني طور لازمي آهي. === عام سار سنڀال جا مسئلا === {{div col|colwidth=22em}} * [[ٻارن جو قولنج]] * [[ٻار جي جهولي]] * [[کير واري کل]] * [[ڏينهن جي سنڀال]] * [[ڊائپر ريش]] * [[خوارڪ جو مالش]] * [[حفاظتي ٽيڪاڪاري]] * [[چوسڻي]] * [[والد سان وابستگي]] * [[ٻار کي ويڙهڻ]] * [[ڏند نڪرڻ]] {{div col end}} === ڇھڻ جا فائدا === چار مهينن تائين جي کير پياڪ ٻارن تي ڪيل تجربن ۾ مثبت ڇھاء (جهڙوڪ پيار سان هٿ ڦيرڻ يا [[ڀاڪر]]) ۽ منفي ڇھاء (جهڙوڪ چُڀڻ، چيڀاٽڻ يا گدگدي ڪرڻ) جا اثر جاچيا ويا. جن ٻارن کي مثبت ڇھاء مليو، اهي گهٽ رنا، وڌيڪ مُرڪيا ۽ وڌيڪ آواز ڪڍيا، جڏهن⁠تہ منفي ڇھاء حاصل ڪندڙ ٻارن ۾ بعد جي زندگيءَ ۾ جذباتي ۽ رويي سان لاڳاپيل مسئلا وڌيڪ ڏٺا ويا. اهڙين ثقافتن ۾، جتي مثبت جسماني رابطي جو رواج وڌيڪ آهي، بالغن ۾ جسماني تشدد جي شرح پڻ گهٽ ڏٺي وئي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Field|first1=T.|year=2002|title=Infants' Need for Touch|journal=Human Development|volume=45|issue=2|pages=100–103|doi=10.1159/000048156|s2cid=144155181}}</ref> === ٻوليءَ جي واڌ ويجهه === [[File:A Proper Space Book for Babies (50879866102).jpg|left|thumb|هڪ کير پياڪ ٻار خلائي موضوع واري ٻارن جي ڪتاب کي هٿ ۾ جهليو ويٺو آهي]] ٻارن جي سنڀاليندڙن کي صلاح ڏني ويندي آهي ته هو ٻار جي چهري جي اظهار تي ڌيان ڏين ۽ انهن جو عڪس واپس ڏيکارين. چهري جي اظهار جي نقل ۽ همدردي سان ٻار پنهنجي اثراندازي محسوس ڪندا آهن ۽ پنهنجي عملن کي بهتر سمجهڻ لڳندا آهن (ڏسو [[آئيني نيورون]]). وڌيڪ واضح چهري جا تاثرات ۽ اشارا استعمال ڪرڻ فائديمند هوندو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ اهي اظهار جا وڌيڪ صاف طريقا آهن. ٻار جي بڙبڙاهٽ کي به ورجايو وڃي. هڪ ٻئي جي آوازن جي نقل ڪندي سادا ابتدائي گفتگو جا مرحلا شروع ٿيندا آهن.<ref name="Kasten">{{cite web|title=Entwicklungspsychologische Grundlagen der frühen Kindheit und frühpädagogische Konsequenzen|url=https://www.kita-fachtexte.de/fileadmin/Redaktion/Publikationen/KiTaFT_kasten_2014.pdf|last=Hartmut Kasten|language=de|access-date=2020-12-31|archive-date=2020-12-04|archive-url=https://web.archive.org/web/20201204225924/https://www.kita-fachtexte.de/fileadmin/Redaktion/Publikationen/KiTaFT_kasten_2014.pdf|url-status=live}}</ref> کير پياڪ ٻارن سان ڳالهائيندي لفظن جو صاف اچار ۽ لهجي جي موسيقيت [[آواز جي چڙهاءُ لهر|لهجي]] کي سمجهڻ ۾ مدد ڏيندي آهي، جنهن سان جملي اندر موجود الڳ لفظن کي سڃاڻڻ آسان ٿيندو آهي.<ref>{{cite journal |first1=Erik |last1=Thiessen |first2=Emily |last2=Hill |first3=Jenny |last3=Saffran |journal=Infancy |title=Infant-Directed Speech Facilitates Word Segmentation |volume=7 |issue=1 |pages=53–71 |date=January 2005 |doi=10.1207/s15327078in0701_5 |pmid=33430544}}</ref> تنهن هوندي به تمام گهڻي سادي ڪيل "[[ٻارن واري ٻولي]]" (مثال طور "توهان کي ائی/ آئوچ ٿيو؟" بدران "ڇا توهان کي تڪليف پهتي؟") استعمال ڪرڻ جي صلاح نه ڏني ويندي آهي.<ref>{{cite web|work=Gehirn&GeistSerie Kindesentwicklung No. 1 |date=February 2014 |url=https://www.spektrum.de/inhaltsverzeichnis/babys-verstehen-und-foerdern-gehirn-und-geist-serie-kindesentwicklung-nr-1/913150 |title=Püppi, muttu AA machen? |archiveurl=https://web.archive.org/web/20200202180540/https://www.spektrum.de/inhaltsverzeichnis/babys-verstehen-und-foerdern-gehirn-und-geist-serie-kindesentwicklung-nr-1/913150 |archivedate=2020-02-02 |page=63}}</ref> جيتوڻيڪ والدين شروعات ۾ ٻار جي [[بڙبڙاهٽ]] کي مڪمل طور سمجهي نٿا سگهن، پر جيڪڏهن هو ان جو بروقت جواب ڏين ته ٻولي سکڻ جو عمل تيز ٿي ويندو آهي.<ref name=":0">{{cite web|title=Parents, listen next time your baby babbles|url=https://now.uiowa.edu/2014/08/parents-listen-next-time-your-baby-babbles|date=2014-08-27|access-date=2020-12-31|archive-date=2020-11-27|archive-url=https://web.archive.org/web/20201127115705/https://now.uiowa.edu/2014/08/parents-listen-next-time-your-baby-babbles|url-status=live}}</ref> هن ڳالهه جي تصديق انهن تحقيقن مان ٿي، جن ۾ پهريان اٺ مهينن جي ٻارن سان ماءُ جي رويي جو مطالعو ڪيو ويو ۽ پوءِ جڏهن اهي ٻار 15 مهينن جا ٿيا ته سندن لفظي ذخيرو جانچيو ويو.<ref name=":1">{{citation|first1=Julie |last1=Gros-Louis |first2=Meredith J. |last2=West |first3=Andrew P. |last3=King |periodical=Infancy|title=Maternal Responsiveness and the Development of Directed Vocalizing in Social Interactions|volume=19|issue=4|at=pp.&nbsp;385–408|date=July 2014 |doi=10.1111/infa.12054 }}</ref> ٻارن جي ارتقا ۾ هڪ اهم مرحلو اهو هوندو آهي ته هو محسوس ڪرڻ شروع ڪن ٿا ته بڙبڙاهٽ ذريعي هو پنهنجي والدين تي اثر وجهي سگهن ٿا (ارادي رابطي جي ارتقا).<ref name=":1" /> والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ ۾ حصو وٺي هن عمل کي هٿي ڏئي سگهن ٿا. نتيجي ۾ ٻار وڌيڪ ڀيرا والدين سان رابطو ڪندا آهن، جنهن سان ٻوليءَ جي واڌ ويجهه وڌيڪ بهتر ٿيندي آهي.<ref name=":0" /> اڳوڻين تحقيقن مان ظاهر ٿيو آهي ته ٻار جي ڳالهائڻ جي ڪوشش وڌيڪ وڌندي آهي جيڪڏهن والدين، مثال طور، ٻار ڏانهن مرڪندا رهن يا هر ڀيري جڏهن ٻار کين ڏسي بڙبڙائي ته کيس ڇُهن. اهو پڻ فائديمند آهي ته والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ کي ڪنهن مطلب سان جوڙڻ جي ڪوشش ڪن. مثال طور، جيڪڏهن ٻار بال ڏانهن ڏسي بڙبڙائي ته کيس بال ڏئي ڇڏڻ يا ان بابت ڳالهائڻ.<ref name=":0" /> جڏهن ٻار ڪنهن شيءِ ڏانهن ڏسندي آواز ڪڍي ٿو ته ان جو جواب ڏيڻ سان ان شيءِ جو نالو سکڻ جو موقعو پيدا ٿئي ٿو. اهڙي طرح ٻار اهو به سکندا آهن ته آواز شين سان لاڳاپيل هوندا آهن.<ref name=":1" /> بهرحال ٻوليءَ جي واڌ ويجهه تڏهن ئي بهتر ٿيندي آهي جڏهن والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ جو مثبت جواب ڏين، جهڙوڪ مرڪڻ يا دلچسپي ڏيکارڻ. جيڪڏهن والدين گهڻو جواب ته ڏين پر ٻار جي اظهار سان لاڳاپيل نه هجن، ته ان سان ٻوليءَ جي ترقي نٿي ٿئي.<ref name=":1" /> ٻوليءَ جي واڌ ويجهه لاءِ نقصانڪار ڳالهه اها آهي ته ماءُ ٻار جي توجهه ان شيءِ تان هٽائي ڪنهن ٻي شيءِ ڏانهن منتقل ڪرڻ جي ڪوشش ڪري.<ref name="pmid30387273">{{cite journal | vauthors = Smith J, Levickis P, Eadie T, Bretherton L, Conway L, Goldfeld S | title = Associations between early maternal behaviours and child language at 36 months in a cohort experiencing adversity | journal = International Journal of Language & Communication Disorders | volume = 54 | issue = 1 | pages = 110–122 | date = January 2019 | pmid = 30387273 | doi = 10.1111/1460-6984.12435 | hdl = 11343/284733 | s2cid = 54389163 | hdl-access = free }}</ref> === ننڊ === {{Main|کير پياڪ ٻارن جي ننڊ}} [[File:Sleeping baby (6410829477).jpg|thumb|ستل ٻار]] 2018ع ۾ ٿيل هڪ جائزي ۾ کير پياڪ ٻارن جي ننڊ بابت 146 تحقيقي مطالعا شامل ڪيا ويا. انهن مان معلوم ٿيو ته ڪيترائي عنصر ننڊ جي مدت ۽ رات جو جاڳڻ جي تعداد تي اثرانداز ٿين ٿا.<ref name=":2">{{cite journal|first1=Cláudia Castro|last1=Dias|first2=Bárbara|last2=Figueiredo|journal=Early Child Development and Care|title=Sleep-wake behaviour during the first 12 months of life and associated factors: a systematic review|at=pp.&nbsp;1–33|issn=0300-4430|date=2019-03-06|volume=190|issue=15|doi=10.1080/03004430.2019.1582034|url=https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03004430.2019.1582034|access-date=2020-11-01|hdl=1822/59691|s2cid=151246725|hdl-access=free|archive-date=2022-06-21|archive-url=https://web.archive.org/web/20220621075905/https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03004430.2019.1582034|url-status=live}}</ref> بهرحال، تحقيق مان اهو به ظاهر ٿيو آهي ته رات جو بار بار جاڳڻ [[اوچتو کير پياڪ موت سنڊروم|اوچتي کير پياڪ موت سنڊروم]] (SIDS) کان بچاءُ ۾ مددگار ٿي سگهي ٿو.<ref>{{Citation |last1=Ramirez |first1=Jan-Marino |title=Sudden Infant Death Syndrome, Sleep, and the Physiology and Pathophysiology of the Respiratory Network |date=2018 |url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK513387/ |work=SIDS Sudden Infant and Early Childhood Death: The Past, the Present and the Future |editor-last=Duncan |editor-first=Jhodie R. |access-date=2023-11-23 |place=Adelaide (AU) |publisher=University of Adelaide Press |isbn=978-1-925261-67-7 |pmid=30035952 |last2=Ramirez |first2=Sanja C. |last3=Anderson |first3=Tatiana M. |editor2-last=Byard |editor2-first=Roger W.}}</ref> کير پياڪ ٻار جي ننڊ سڌي ليڪ وانگر نه هوندي آهي، پر عمر ۽ ارتقائي مرحلن سان گڏ بدلجندي رهندي آهي.<ref>{{Cite web |url=https://publications.aap.org/pediatrics/article/142/6/e20174330/37494/Uninterrupted-Infant-Sleep-Development-and?autologincheck=redirected |title=Uninterrupted Infant Sleep, Development, and Maternal Mood |date=December 1, 2018 |access-date=2023-11-23 |website=publications.aap.org}}</ref> [[نيشنل سليپ فائونڊيشن]] عمر جي لحاظ کان ننڊ جي ڪلاڪن بابت هڪ اندازي واري سفارش پيش ڪري ٿي، جنهن موجب جيئن جيئن ٻار جي عمر وڌندي آهي، تيئن تيئن ننڊ جو مجموعي وقت گهٽجندو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last1=Hirshkowitz |first1=Max |last2=Whiton |first2=Kaitlyn |last3=Albert |first3=Steven M. |last4=Alessi |first4=Cathy |last5=Bruni |first5=Oliviero |last6=DonCarlos |first6=Lydia |last7=Hazen |first7=Nancy |last8=Herman |first8=John |last9=Adams Hillard |first9=Paula J. |last10=Katz |first10=Eliot S. |last11=Kheirandish-Gozal |first11=Leila |last12=Neubauer |first12=David N. |last13=O'Donnell |first13=Anne E. |last14=Ohayon |first14=Maurice |last15=Peever |first15=John |date=December 2015 |title=National Sleep Foundation's updated sleep duration recommendations: final report |journal=Sleep Health |volume=1 |issue=4 |pages=233–243 |doi=10.1016/j.sleh.2015.10.004 |issn=2352-7226 |pmid=29073398}}</ref> === ماءُ جي حساسيت === [[ماءُ جي حساسيت]] ٻار سان لاڳاپي ۽ سندس سازگار جذباتي واڌ ويجهه ۾ هڪ اهم ڪردار ادا ڪري ٿي. ان جو مطلب آهي ته ماءُ يا سنڀاليندڙ ٻار جي روين ۽ اظهار تي ڌيان ڏئي، پنهنجي ذاتي مزاج يا احساسن جي بنياد تي انهن کي غلط نه سمجهي، صورتحال مطابق فوري ردعمل ڏيکاري ۽ اهڙو جواب ڏئي جيڪو ٻار جي ظاهر ڪيل ضرورتن ۽ حالتن سان مطابقت رکي. همدردي، مناسب سمجهه ۽ بروقت جوابن جي ذريعي هڪ محفوظ [[وابستگي جو نظريو|وابستگي]] پيدا ٿيندي آهي.<ref name="KS2010">{{cite web |first=Kathrin |last=Keller-Schuhmacher |year=2010 |url=http://www.f-netz.ch/files/downloads/bdd914a66d88396709589536fbf79ede/bindung-text-mit-folien-referat-freiburg-10_11_08.pdf |title=Bindung – von der Theorie zur Praxis: worauf kommt es an? |at=Presentation at the AWO Symposium of 8 November 2010, Freiburg im Breisgau |access-date=31 December 2020 |archive-date=23 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160623122611/http://www.f-netz.ch/files/downloads/bdd914a66d88396709589536fbf79ede/bindung-text-mit-folien-referat-freiburg-10_11_08.pdf |url-status=dead }}</ref><ref name="Johnson2006">{{cite web |first=Helmut |last=Johnson |year=2006 |url=http://www.institut-johnson.de/pdf/bindungsstoerungen.pdf |title=Bindungsstörungen Material zur Systemischen Arbeit in Erziehung und Betreuung |access-date=2020-12-31 |archive-date=2011-11-20 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111120050434/http://www.institut-johnson.de/pdf/bindungsstoerungen.pdf |url-status=dead }}</ref><ref name="Kasten" /> پنهنجين بنيادي ضرورتن مطابق ٻار فطري طور ماءُ يا بنيادي سنڀاليندڙ جي ويجهو رهڻ جي ڪوشش ڪندا آهن، ۽ اهڙي طرح ٻنهي جي وچ ۾ وابستگي وڌيڪ مضبوط ٿيندي آهي. جڏهن ٻار ماءُ کان جدا ڪيو ويندو آهي ته هو روئڻ ۽ جسماني حرڪتن ذريعي احتجاج ظاهر ڪندو آهي. === ٻيا === [[File:Umwotsi.jpg|thumb|يوگانڊا جو هڪ ٻار چُلهن سان کيڏي رهيو آهي]] [[ٻار کي جسم سان کڻي هلڻ]] کير پياڪن تي سڪون بخش اثر رکي ٿو. 2013ع جي هڪ تحقيق ۾ معلوم ٿيو ته جيڪي ٻار [[جهولي]] ۾ رکيا ويا، اهي وڌيڪ رنا، وڌيڪ هٿ پير هلايا ۽ سندن [[دل جي ڌڙڪن]] وڌي وئي، جيڪا دٻاءُ جي نشاني هئي. ان جي ابتڙ، اهي ٻار جن کي سندن ماءُ کنيو ۽ هلندي ڦرندي پاڻ سان گڏ رکيو، اهي نمايان طور وڌيڪ پُرسڪون ٿي ويا. رڳو ٻانهن ۾ بيهاري رکڻ جو اثر جهولي ۾ رکڻ ۽ هلندي کڻي هلڻ جي وچ واري درجي جو هو.<ref name="pmid23602481">{{cite journal | vauthors = Esposito G, Yoshida S, Ohnishi R, Tsuneoka Y, Rostagno Mdel C, Yokota S, Okabe S, Kamiya K, Hoshino M, Shimizu M, Venuti P, Kikusui T, Kato T, Kuroda KO | title = Infant calming responses during maternal carrying in humans and mice | journal = Current Biology | volume = 23 | issue = 9 | pages = 739–45 | date = May 2013 | pmid = 23602481 | doi = 10.1016/j.cub.2013.03.041| doi-access = free | bibcode = 2013CBio...23..739E }}</ref> 1986ع ۾ ٿيل هڪ بي ترتيب ڪنٽرول ڪيل مطالعي مان اڳ ئي ظاهر ٿي چڪو هو ته ٻار کي جسم سان کڻي هلڻ (مثال طور [[ٻار کڻڻ واري پٽي]] ۾) ٻارن کي وڌيڪ مطمئن بڻائيندو آهي ۽ سندن روئڻ کي گهٽائيندو آهي.<ref>{{citation|surname1=Urs Hunziker, Ronald Barr|periodical=Pediatrics|title=Increased Carrying Reduces Infant Crying: A Randomized Controlled Trial|volume=77|issue=5|at=pp.&nbsp;641–648|issn=0031-4005|pmid=3517799|date=1986-05-01|url=https://pediatrics.aappublications.org/content/77/5/641|access-date=2020-02-02|archive-date=2020-02-02|archive-url=https://web.archive.org/web/20200202182047/https://pediatrics.aappublications.org/content/77/5/641|url-status=live}}</ref> کير پياڪن جي خوراڪ بابت، [[ماءُ جو کير پيارڻ]] سڀني وڏين ٻارڙن جي صحت سان لاڳاپيل تنظيمن طرفان سفارش ڪيل طريقو آهي.<ref name="AAP_Policy" /> ڪيترين ئي [[هوائي ڪمپني|ھوائي ڪمپنين]] ۾ ستن ڏينهن کان گهٽ عمر وارن ٻارن کي (ملڪي اڏامن لاءِ) يا چوڏهن ڏينهن کان گهٽ عمر وارن ٻارن کي (بين الاقوامي اڏامن لاءِ) جهاز ۾ سفر جي اجازت نه هوندي آهي. [[ايشيانا ايئرلائنز]] ستن ڏينهن جي عمر وارن ٻارن کي بين الاقوامي اڏامن ۾ سفر جي اجازت ڏئي ٿي. [[گروڊا انڊونيشيا]] چوڏهن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ڪنهن به ٻار کي پنهنجي اڏامن ۾ سوار ٿيڻ جي اجازت نٿي ڏئي. [[ڊيلٽا ايئر لائينز]] ستن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ٻار کي صرف ان صورت ۾ سفر جي اجازت ڏئي ٿي جڏهن والدين وٽ طبيب طرفان جاري ڪيل سفر جي منظوري وارو خط موجود هجي. [[اسڪائي ويسٽ]] اٺن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ٻار کي جهاز ۾ سوار ٿيڻ جي اجازت نٿي ڏئي.<ref>[http://www.delta.com/content/www/en_US/traveling-with-us/special-travel-needs/children.html Infant Age Restrictions] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160326172029/http://www.delta.com/content/www/en_US/traveling-with-us/special-travel-needs/children.html|date=2016-03-26}}. Delta Air Lines. Retrieved on 2013-04-27.</ref> == رويو == === جذباتي ارتقا === [[File:Being a twin means you always have a pillow or blanket handy.jpg|thumb|222x222px|اٺ مهينن جون [[غير ھڪجھڙا جاڙا ٻار|غير هڪجهڙيون جاڙيون]] ڀينرون]] وابستگي جو نظريو بنيادي طور هڪ [[ارتقائي موافقت|ارتقائي]] ۽ [[حيواني رويي جي سائنس|حيواني روين]] تي ٻڌل نظريو آهي، جنهن موجب خوارڪ يا ٻار خطري، خوف يا پريشاني جي حالتن ۾ بقا جي مقصد لاءِ ڪنهن مخصوص سنڀاليندڙ شخص جي ''ويجهڙائي ڳوليندو'' آهي.<ref name="Tronick et al.">{{cite journal|doi=10.1037/0012-1649.28.4.568|title=The Efe forager infant and toddler's pattern of social relationships: Multiple and simultaneous|year=1992|last1=Tronick|first1=Edward Z.|last2=Morelli|first2=Gilda A.|last3=Ivey|first3=Paula K.|journal=Developmental Psychology|volume=28|issue=4|pages=568–577 }}</ref> وابستگي جي ٺهڻ کي ٻار جي ان صلاحيت جو بنياد سمجهيو ويندو آهي، جنهن جي ذريعي هو سڄي زندگي مختلف لاڳاپا قائم ۽ برقرار رکندو آهي. وابستگي، محبت يا پيار جي برابر ناهي، جيتوڻيڪ گهڻو ڪري اهي گڏ موجود هوندا آهن. وابستگي ۽ وابستگي سان لاڳاپيل [[رويو]] عام طور ڇهن مهينن کان ٽن سالن جي عمر جي وچ ۾ ترقي ڪندا آهن. کير پياڪ ٻار انهن بالغن سان [[ٻارن ۾ وابستگي|وابستگي]] پيدا ڪندا آهن جيڪي سندن سماجي رابطن ۾ حساس، جواب ڏيندڙ ۽ مسلسل سنڀاليندڙ طور موجود رهن. والدين جي ردعمل جي نتيجي ۾ وابستگي جا مختلف نمونا ٺهن ٿا، جيڪي پوءِ ''اندروني ڪم ڪندڙ نمونا'' (Internal Working Models) پيدا ڪن ٿا. اهي نمونا فرد جي مستقبل جي لاڳاپن ۾ احساسن، خيالن ۽ اميدن جي رهنمائي ڪندا آهن.<ref name="Bretherton">Bretherton, I. and Munholland, K., A. Internal Working Models in Attachment Relationships: A Construct Revisited. ''Handbook of Attachment:Theory, Research and Clinical Applications'' 1999 eds Cassidy, J. and Shaver, P., R. Guilford press {{ISBN|1-57230-087-6}}{{page needed|date=July 2015}}</ref> وابستگي جا ڪيترائي نمونا بيان ڪيا ويا آهن: * محفوظ (Secure) * پريشان-ٻڌل (Anxious-ambivalent) * پريشان-پاسو ڪندڙ (Anxious-avoidant) مٿيان ٽيئي ''منظم'' نمونا سمجهيا ويندا آهن. ان کان علاوه: * غير منظم (Disorganized) ڪجهه نمونا ٻين جي ڀيٽ ۾ وڌيڪ مسئلا پيدا ڪندڙ سمجهيا ويندا آهن. وابستگي جي کوٽ يا وابستگي قائم ڪرڻ جي صلاحيت ۾ شديد خرابي سنگين نفسياتي بيمارين جو سبب بڻجي سگهي ٿي.<ref>{{cite book|title=Child Maltreatment: Theory and Research on the Causes and Consequences of Child Abuse and Neglect|isbn = 978-0-521-37969-4|url=https://books.google.com/books?id=74gyVSJhg5oC&q=baby+attachment+theory&pg=PA432|access-date=21 December 2018|last1 = Cicchetti|first1 = Dante|last2 = Carlson|first2 = Vicki|date = 30 June 1989| publisher=Cambridge University Press }}</ref> کير پياڪ ٻار پنهنجي ماءُ، پيءُ، ڀائرن ڀينرن ۽ خاندان کان ٻاهر موجود سنڀاليندڙن سان الڳ الڳ لاڳاپا پيدا ڪندا آهن.<ref>Klitzing K von, Simoni H, Amsler F, Burgin D: The role of the father in early family interactions. Inf Mental Health J 1999; 20: 222–37.</ref> ٻن فردن جي وچ ۾ قائم ٿيندڙ وابستگي کان علاوه، ٽن فردن تي ٻڌل لاڳاپن جي سٺي معيار (ماءُ ــ پيءُ ــ کير پياڪ ٻار) کي به ٻار جي ذهني صحت جي ارتقا لاءِ اهم سمجهيو ويندو آهي.<ref name="pmid10216817">{{cite journal | vauthors = von Klitzing K, Simoni H, Bürgin D | title = Child development and early triadic relationships | journal = The International Journal of Psychoanalysis | volume = 80 ( Pt 1) | pages = 71–89 | date = February 1999 | pmid = 10216817 | doi = 10.1516/0020757991598576 | doi-broken-date = 17 July 2025 }}</ref><ref name="pmid28682511">{{cite journal | vauthors = von Klitzing K, Bürgin D | title = Parental capacities for triadic relationships during pregnancy: Early predictors of children's behavioral and representational functioning at preschool age | journal = Infant Mental Health Journal | volume = 26 | issue = 1 | pages = 19–39 | date = January 2005 | pmid = 28682511 | doi = 10.1002/imhj.20032 }}</ref> === آوازن ڏانهن ردعمل === کير پياڪ ٻار نانگ جي سسڪار، بالغن جي ڪاوڙيل آوازن، باهه جي ٽڙٽڙاهٽ، گجگوڙ ۽ ٻين ٻارن جي روئڻ جي آوازن تي ردعمل ظاهر ڪندا آهن. اهڙن آوازن کي ٻڌڻ وقت سندن دل جي ڌڙڪن گهٽجي ويندي آهي، اکيون وڌيڪ ڇنڀينديون آهن، ۽ هو ڳالهائيندڙ شخص يا والدين ڏانهن وڌيڪ رخ ڪندا آهن. اهي سڀئي نشانيون ظاهر ڪن ٿيون ته ٻار وڌيڪ ڌيان ڏئي رهيو آهي. محققن جو خيال آهي ته اهو خطري جي سڃاڻپ لاءِ هڪ ارتقائي ردعمل آهي. ٻارن جي آوازن جي صحيح جڳهه سڃاڻڻ جي صلاحيت سندن زندگيءَ جي پهرين سال دوران آهستي آهستي وڌيڪ بهتر ۽ نفيس ٿيندي آهي.<ref>{{cite journal |last1=Erlich |first1=Nicole |last2=Lipp |first2=Ottmar V. |last3=Slaughter |first3=Virginia |title=Of hissing snakes and angry voices: human infants are differentially responsive to evolutionary fear-relevant sounds |journal=Developmental Science |year=2013 |volume=16 |issue=6 |pages=894–904 |pmid=24118715 |doi=10.1111/desc.12091 }}</ref> == صحت جا مسئلا == === بيماريون === {{Further|نيونيٽالاجي}} کير پياڪ يا شير خوار ٻار پيدائش کان پوءِ [[رحم کان ٻاهر واري زندگيءَ سان موافقت]] جي ڪيترن ئي مرحلن مان گذري رهيو هوندو آهي، ۽ سندس جسماني نظام، جهڙوڪ [[مدافعتي نظام]]، اڃا مڪمل طور تي ترقي يافته نه هوندا آهن. نيونيٽل (پيدائش کان پوءِ جي شروعاتي) مرحلي دوران هيٺيون بيماريون خاص اهميت رکن ٿيون: * [[نيونيٽل يرقان]] * [[خوارڪ جي ساهه کڻڻ واري تڪليف جو سنڊروم]] * [[نيونيٽل لوپس ايريٿيماٽوسس]] * [[نيونيٽل آشوبِ چشم]] * [[نيونيٽل ڌنڌر]] * [[نيونيٽل سيپسس]] * [[نيونيٽل آنتي رڪاوٽ]] * [[خوش خيمه نيونيٽل دورا]] * [[نيونيٽل ذيابطيس ميليٽس]] * [[نيونيٽل ايلو اميون ٿرومبوسائيٽوپينيا]] * [[نيونيٽل هرپس سمپليڪس]] * [[نيونيٽل هيموڪروميٽوسس]] * [[نيونيٽل ميننجائٽس]] * [[نيونيٽل هيپاٽائيٽس]] === شرحِ اموات === {{Main|کير پياڪ ٻارن جي شرحِ اموات}} [[File:Babyimmunization.jpg|thumb|[[بنگلاديش]] ۾ هڪ کير پياڪ ٻار کي حفاظتي ٽِڪو لڳايو پيو وڃي]] کير پياڪ ٻارن جي شرحِ اموات مان مراد زندگيءَ جي پهرين سال دوران ٻار جي وفات آهي. ان کي عام طور هر 1,000 جيئري ڄمندڙ ٻارن تي ٿيندڙ اموات جي تعداد طور ظاهر ڪيو ويندو آهي (خوارڪ جي شرحِ اموات). کير پياڪ ٻارن جي موت جا اهم سبب هي آهن: * [[پاڻيءَ جي کوٽ]] * [[وچڙندڙ بيماري]] * [[پيدائشي جسماني نقص]] * [[اوچتو خوارڪ موت سنڊروم]] (SIDS)<ref>{{cite book | last = Garrett | first = Eilidh | title = Infant Mortality: A Continuing Social Problem | publisher = Ashgate Pub Co | year = 2007 | isbn = 978-0-7546-4593-1 }}{{page needed|date=July 2015}}</ref> هي وباياتي اشاري کي ڪنهن ملڪ جي صحت جي سارسنڀال جي سطح ماپڻ لاءِ تمام اهم معيار سمجهيو ويندو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ اهو سڌي طرح کير پياڪن، ۽ ان کان وڏن ٻارن ۽ حامله عورتن جي [[صحت]]، طبي سهولتن تائين رسائي، سماجي ۽ معاشي حالتن ۽ [[عوامي صحت]] جي عملن سان لاڳاپيل هوندو آهي.<ref>{{cite journal |vauthors=Hertz E, Hebert JR, Landon J | title = Social and environmental factors and life expectancy, infant mortality, and maternal mortality rates: results of a cross-national comparison | journal = Soc Sci Med | volume = 39 | issue = 1 | pages = 105–14 | date = July 1994 | pmid = 8066481 | doi = 10.1016/0277-9536(94)90170-8 }}</ref><ref>{{cite journal | vauthors = Etchegoyen G, Paganini JM | title = The relationship between socioeconomic factors and maternal and infant health programs in 13 Argentine provinces | language = es | journal = Rev Panam Salud Publica | volume = 21 | issue = 4 | pages = 223–30 | date = April 2007 | pmid = 17612466 | doi = 10.1590/S1020-49892007000300005 | url = http://www.scielosp.org/pdf/rpsp/v21n4/05.pdf | url-status=live | archive-url = https://web.archive.org/web/20180421234341/https://scielosp.org/pdf/rpsp/v21n4/05.pdf | archive-date = 2018-04-21 | doi-access = free }}</ref> قومي دولت ۽ سٺي صحت جي وچ ۾ هڪ مثبت لاڳاپو موجود آهي. دنيا جا مالدار ۽ صنعتي ملڪ، جهڙوڪ [[ڪينيڊا]]، [[برطانيه]]، [[آمريڪا]] ۽ [[جاپان]]، پنهنجي قومي بجيٽ جو وڏو حصو صحت جي سارسنڀال تي خرچ ڪندا آهن. ان جي نتيجي ۾ انهن جا صحت جا نظام تمام گهڻو ترقي يافته هوندا آهن، جتي وڏي تعداد ۾ طبيب، نرسون ۽ ٻيا صحت جا ماهر عوام جي خدمت ڪندا آهن. انهيءَ ڪري انهن ملڪن ۾ کير پياڪن جي شرحِ اموات گهٽ هوندي آهي. ٻئي طرف، اهڙا ملڪ جهڙوڪ [[ميڪسيڪو]]، جيڪي صحت جي شعبي تي پنهنجي بجيٽ جو نسبتاً گهٽ حصو خرچ ڪندا آهن، اتي شرحِ اموات وڌيڪ هوندي آهي. ان جو هڪ سبب اهو به هوندو آهي ته عام آبادي جي صحت جو معيار نسبتاً گهٽ هوندو آهي.<ref>{{cite book|last=Brym|first=Robert|title=Sociology: Your Compass for a New World|year=2007|publisher=Wadsworth/Cengage Learning|page=546|isbn=978-0-495-09912-3}}</ref> [[آمريڪا]] ۾ کير پياڪ ٻارن جي شرحِ اموات خاص طور ڪجهه اقليتي گروهن ۾ وڌيڪ ڏٺي وئي آهي. مثال طور، غير هسپانوي ڪاري نسل جي عورتن ۾ کير پياڪن جي شرحِ اموات 13.63 في 1,000 جيئري ڄمندڙ ٻارن هئي، جڏهن⁠تہ غير هسپانوي اڇي نسل جي عورتن ۾ اها شرح فقط 5.76 في 1,000 جيئري ڄمندڙ ٻارن هئي.<ref>{{cite journal | last1 = Kuehn | first1 = B. M. | title = Infant Mortality | journal = JAMA: The Journal of the American Medical Association | volume = 300 | issue = 20 | pages = 2359 | year = 2008 | doi = 10.1001/jama.2008.642 }}</ref> آمريڪا ۾ مجموعي طور کير پياڪ ٻارن جي سراسري شرحِ اموات 6.8 في 1,000 جيئري ڄمندڙ ٻارن آهي.<ref>[http://www.statehealthfacts.org/comparemaptable.jsp?ind=47&cat=2 Infant Mortality Rate (Deaths per 1,000 Live Births), Linked Files, 2006–2008] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120612103431/http://www.statehealthfacts.org/comparemaptable.jsp?ind=47&cat=2 |date=2012-06-12 }}. statehealthfacts.org</ref> == ٻالڪپڻ== ٻالڪپڻ دور [[شخصيت جي ارتقا]] ۾ هڪ انتهائي اهم مرحلو هوندو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ هن ئي عرصي دوران بالغ شخصيت جا بنياد رکيا ويندا آهن.<ref>{{citation|title=Human Growth Development and Learning |edition=2004 |page=50 |isbn=971-23-3911-4 |year=2004 |publisher=Rex Bookstore |quote=... is mainly through prespeech forms of crying, babbling, gesturing, and emotional expressions. In babyhood, understanding comes from a combination of sensory exploration, motor manipulation, and, toward the end of babyhood, from questions to answers. Babyhood is regarded as a critical period in personality development because it is the time when the foundations of adult personality are laid.}}</ref> هن مرحلي ۾ ٻار جو رابطي جو وڏو حصو اڃا لفظن کان اڳ واري انداز ۾ هوندو آهي، جهڙوڪ روئڻ، بڙبڙاهٽ، اشارا ۽ جذباتي اظهار. ٻالڪپڻ واري دور ۾ ٻار جي سمجهه حواسن ذريعي جاچ پڙتال، جسماني حرڪتن ۽ شين کي هٿ ڪرڻ مان ترقي ڪندي آهي، ۽ هن دور جي پڇاڙيءَ تائين سوالن ۽ جوابن جي شروعاتي سمجھه به پيدا ٿيڻ لڳندي آهي. ان جي ابتڙ، [[هلڻ سکيل ٻار]] (Toddler) جو اصطلاح اهڙي ٻار لاءِ استعمال ڪيو ويندو آهي، جنهن پنهنجي جسم تي ايترو ضابطو حاصل ڪري ورتو هجي جو هو نسبتاً خودمختيار ٿي سگهي.<ref>{{citation|title=Developmental Psychology |page=121 |isbn=971-23-2463-X |year=1998 |publisher=Rex Bookstore |quote=However, Hurlock (1982) cites that infancy, compared to babyhood, is characterized by extreme helplessness. The word baby may likewise suggest a helpless individual; hence, the word toddler has been increasingly used to denote a baby that has achieved enough control of his body to permit relative independence, such as' moving about, feeding himself, etc. Characteristics of Babyhood The most important characteristics of babyhood are listed below: 1. It is the true foundation age ..}}</ref> مثال طور: * پاڻ هلڻ ڦرڻ جي قابل هجي. * پاڻ کاڌو کائڻ جي شروعات ڪري سگهي. * روزمره جي ڪجهه سرگرمين ۾ ٻين تي گهٽ ڀاڙي. تنهن ڪري خوارڪ وارو دور انساني واڌ ويجهه جو اهو بنيادي زمانو سمجهيو وڃي ٿو، جنهن دوران ذهني، جذباتي، سماجي ۽ شخصيتي ارتقا جا بنيادي ڍانچا جڙندا آهن. 24b412ixl235h7jw6gozmm6tq4d94b0 387244 387243 2026-06-21T02:21:20Z Intisar Ali 8681 387244 wikitext text/x-wiki {{Short description|انسانن جو تمام ننڍي عمر وارو اولاد}} [[File:The newborn baby in men.jpg|thumb|300x300px|هڪ نون ڄاول ٻار مرد جي هنج ۾]] {{Human growth and development}} عام اصطلاحن ۾ '''ٻار''' ('''Baby''') بالغ [[انسان|انسانن]] جي تمام ننڍي عمر واري [[اولاد]] کي چيو ويندو آهي، جڏهن ⁠تہ نئين ڄاول ٻار کي سنڌي ۾ کير پياڪ ۽ اردو ۾ شيرخوار ۽ انگريزي ۾ '''انفنٽ''' سڏيو ويندو آھي. انگريزي جو لفظ انفنٽ (''Infant'') لاطيني زبان جي لفظ انفنس (infuns) مان نڪتل آهي جنھن جي معنيٰ: "نه ڳالهائيندڙ" آھي<ref>{{cite web |title=Charlton T. Lewis, An Elementary Latin Dictionary, īnfāns |url=http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |access-date=2023-04-05 |website=perseus.tufts.edu |archive-date=2023-04-23 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230423185413/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0060:entry=infans |url-status=live}}</ref> انفنٽ ان جو هڪ رسمي يا فني مترادف آهي. اهي اصطلاح ٻين جاندارن جي [[نابالغ جاندار|جاندارن]] لاءِ پڻ استعمال ٿي سگهن ٿا. '''نئون ڄاول ٻار''' (''Newborn'') عام استعمال ۾ اهڙي ٻار کي چيو ويندو آهي جيڪو رڳو چند ڪلاڪن، ڏينهن يا هفتن جو هجي؛ جڏهن⁠تہ طبي اصطلاحن ۾ نون ڄاول ٻار يا '''نيونيٽ''' ({{etymology|la|{{wikt-lang|la|neonātus}}|نئون ڄاول}}) اهڙي خوارڪ کي چيو ويندو آهي جيڪو [[انساني پيدائش]] کان پوءِ پهرين 28 ڏينهن اندر هجي.<ref name="mwn">{{cite Merriam-Webster|neonate |access-date=2007-03-27}} {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20070311003331/http://www.m-w.com/cgi-bin/dictionary?book=Dictionary&va=neonate |date=2007-03-11 |url-status=live}}.</ref> هي اصطلاح [[وقت کان اڳ ڄاول ٻار]]، [[مڪمل مدي وارو حمل|مڪمل مدت واري ٻار]] ۽ [[مدت کان پوءِ وارو حمل|مدت کان پوءِ ڄاول ٻار]]، سڀني تي لاڳو ٿئي ٿو. حمل جي 37 هفتن کان اڳ ڄاول ٻارن کي '''وقت کان اڳ ڄاول''' (Premature) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last=Nöcker-Ribaupierre |first=Monika |date=2015-06-01 |title=Originalbeiträge. Internationale musiktherapeutische Ansätze für frühgeborene Kinder/ International Music Therapy Approaches with premature Infants |url=http://dx.doi.org/10.13109/muum.2015.36.2.106 |journal=Musiktherapeutische Umschau |volume=36 |issue=2 |pages=106–118 |doi=10.13109/muum.2015.36.2.106 |issn=0172-5505|url-access=subscription }}</ref> جيڪي ٻار 39 کان 40 هفتن جي وچ ۾ ڄمن، تن کي '''مڪمل مدت وارا''' (فل ٽرم) چيو ويندو آهي. جيڪي 41 هفتن تي ڄمن، تن کي '''دير سان مڪمل مدت وارا''' (ليٽ ٽرم) چيو ويندو آهي. ۽ جيڪي 42 هفتن کان پوءِ ڄمن، تن کي '''مدت کان پوءِ ڄاول''' (پوسٽ ٽرم) چيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web |title=Definition of Term Pregnancy |url=https://www.acog.org/clinical/clinical-guidance/committee-opinion/articles/2013/11/definition-of-term-pregnancy |access-date=2023-12-20 |website=www.acog.org |language=en}}</ref> پيدائش کان اڳ اولاد کي [[جنين]] (fetus) چيو ويندو آهي. '''کيرپياڪ''' (Infant) جو اصطلاح عام طور هڪ سال کان گهٽ عمر وارن ٻارن لاءِ استعمال ڪيو ويندو آهي؛ البت مختلف وصفن موجب ان ۾ ٻه سال تائين جا ٻار به شامل ٿي سگهن ٿا. جڏهن انساني ٻار هلڻ سکندو آهي، تڏهن ان کي [[هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار]] (ٽاڊلر) سڏيو ويندو آهي. === اصطلاحن جو خلاصو === {| class="wikitable" style="width:100%; text-align:center; border-collapse:collapse;" |- ! style="background:#1F4E79; color:white;" | اصطلاح ! style="background:#1F4E79; color:white;" | وضاحت ! style="background:#1F4E79; color:white;" | عمر يا مرحلو |- | style="background:#EAF2F8;" | ٻار | style="background:#FDFEFE;" | انسان جي تمام ننڍي عمر واري اولاد | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان شروعاتي ننڍپڻ تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ / شيرخوار | style="background:#FDFEFE;" | اڃا ننڍي عمر وارو ٻار | style="background:#EAF2F8;" | عام طور هڪ سال کان گهٽ |- | style="background:#EAF2F8;" | نيونيٽ | style="background:#FDFEFE;" | طبي اصطلاح موجب نون ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | پيدائش کان 28 ڏينهن تائين |- | style="background:#EAF2F8;" | وقت کان اڳ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | حمل جي مقرر مدت کان اڳ ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 37 هفتن کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر حمل واري مدت تي ڄاول ٻار | style="background:#EAF2F8;" | 39–40 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | دير سان مڪمل مدت وارو | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان ٿورو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 41 هفتا |- | style="background:#EAF2F8;" | مدت کان پوءِ ڄاول | style="background:#FDFEFE;" | مقرر مدت کان گهڻو دير سان ڄاول | style="background:#EAF2F8;" | 42 هفتن کان پوءِ |- | style="background:#EAF2F8;" | جنين | style="background:#FDFEFE;" | پيدائش کان اڳ رحم ۾ موجود ٻار | style="background:#EAF2F8;" | ولادت کان اڳ |- | style="background:#EAF2F8;" | هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار | style="background:#FDFEFE;" | هلڻ شروع ڪندڙ ٻار | style="background:#EAF2F8;" | کير پياڪ کان پوءِ وارو مرحلو |} == جسماني خاصيتون == نون ڄاول ٻار جا ڪلها ۽ دڏ (hips) ويڪرا هوندا آهن، پيٽ ٿورو ٻاهر نڪتل هوندو آهي، ۽ سندس ٻانهون ۽ ٽنگون جسم جي ٻين حصن جي ڀيٽ ۾ نسبتاً ڊگهيون هونديون آهن. === مٿو === [[File:Baby Face.JPG|thumb|کاٻي پاسي|اٺ مهينن جو خوارڪ؛ هڪ عام خاصيت طور اکيون چهري جي ڀيٽ ۾ اڪثر وڏي نظر اينديون آهن.]] نون ڄاول ٻار جو مٿو جسم جي ڀيٽ ۾ تمام وڏو هوندو آهي، ۽ [[انساني کوپڙي|کوپڙي]] جو مٿيون حصو (ڪرينيئم) چهري جي مقابلي ۾ غيرمعمولي طور وڏو هوندو آهي. جتي بالغ انسان جي کوپڙي سڄي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ ستون حصو هوندي آهي، اتي نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جسم جي ڊيگهه جو لڳ ڀڳ {{frac|1|4}} حصو هوندي آهي. مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جي مٿي جو عام گهيرو پيدائش وقت 33 کان 36 سينٽي ميٽر هوندو آهي.<ref>{{cite book |author1=Wallace, Donna K. |author2=Cartwright, Cathy C. |title=Nursing Care of the Pediatric Neurosurgery Patient |publisher=Springer |location=Berlin |year=2007 |isbn=978-3-540-29703-1 |url=https://books.google.com/books?id=G6o3uSlfRKcC&pg=PA40 |page =40}}</ref> پيدائش وقت نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جا ڪيترائي حصا اڃا مڪمل طور هڏي ۾ تبديل نه ٿيا هوندا آهن، جنهن سبب اتي نرم جايون موجود هونديون آهن، جن کي [[فونٽانيل]] (نرم کوپڙي جا حصا) چيو ويندو آهي. انهن مان ٻه سڀ کان وڏيون جايون آهن: هيرن جي شڪل وارو اڳيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي اڳئين مٿئين حصي ۾ هوندو آهي، ۽ ٽڪنڊي شڪل وارو پٺيون فونٽانيل، جيڪو مٿي جي پويان هوندو آهي. ٻار جي واڌ ويجهه سان گڏ اهي هڏا هڪ فطري عمل ذريعي پاڻ ۾ ملي ويندا آهن. [[نوگن (پروٽين)|نوگن]] نالي هڪ پروٽين نون ڄاول ٻار جي کوپڙي جي هڏن جي جلدي گڏجڻ ۾ دير ڪرڻ جي ذميوار هوندي آهي.<ref>{{cite journal |vauthors=Warren SM, Brunet LJ, Harland RM, Economides AN, Longaker MT |author5-link=Michael Longaker | title = The BMP antagonist noggin regulates cranial suture fusion | journal = Nature | volume = 422 | issue = 6932 | pages = 625–9 | date = 2003-04-10 | pmid = 12687003 | doi = 10.1038/nature01545 | bibcode = 2003Natur.422..625W | s2cid = 4331659 | issn=0028-0836 }}</ref> [[ولادت]] دوران ۽ ڄمڻ وقت ٻار جي کوپڙي پنهنجي شڪل ۾ تبديلي آڻي [[ولادتي رستو|ولادتي رستي]] مان گذرڻ لاءِ پاڻ کي موافق بڻائي ٿي. ان سبب ڪڏهن ڪڏهن ٻار جو مٿو غيرمعمولي شڪل وارو يا ڊگهو نظر اچي سگهي ٿو. عام طور تي ڪجهه ڏينهن يا هفتن اندر مٿو پاڻمرادو پنهنجي قدرتي شڪل ڏانهن موٽي ايندو آهي. ڪڏهن ڪڏهن ڊاڪٽرن طرفان تجويز ڪيل خاص مشقون پڻ هن عمل کي تيز ڪرڻ ۾ مددگار ثابت ٿي سگهن ٿيون. === وار === [[File:Baby hairy head DSCN2483.jpg|thumb|هڪ سال جي نينگريءَ جا سنها ڀورا وار]] ڪجهه نون ڄاول ٻارن جي جسم تي تمام سنها ۽ نرم وار هوندا آهن، جن کي [[لينوگو]] چيو ويندو آهي. اهي خاص طور تي وقت کان اڳ ڄاول ٻارن جي پٺي، ڪلهن، پيشاني، ڪنن ۽ چهري تي نمايان نظر اچي سگهن ٿا. لينوگو عام طور تي ڪجهه هفتن اندر ختم ٿي ويندو آهي. ڪجهه ٻار ڄمڻ وقت مٿي تي گهڻن وارن سان پيدا ٿيندا آهن، جڏهن⁠تہ ٻيا، خاص طور تي [[ڪاڪيشي نسل]] سان تعلق رکندڙ ٻار، تمام سنها وار رکندا آهن يا مڪمل طور گنجا به ٿي سگهن ٿا. هلڪي چمڙي وارن والدين جي ٻارن ۾ اهي سنها وار سنهري رنگ جا ٿي سگهن ٿا، جيتوڻيڪ والدين پاڻ سنهري وارن وارا نه هجن. ٻار جي وارن جو رنگ ۽ بناوت وقت سان تبديل ٿي سگهي ٿي. مثال طور، ڳاڙها وار سنهري ٿي سگهن ٿا، گهنڊيدار وار سڌا ٿي سگهن ٿا، ۽ ڳاڙها، گهڻا وار بعد ۾ وڌيڪ سنها، هلڪا ۽ گهٽ گهاٽا ٿي سگهن ٿا.{{Citation needed|date=March 2022}} [[مٿي جي کل]] پڻ عارضي طور [[نيرو داغ|نيري داغن]] جو شڪار ٿي سگهي ٿي يا سُڄي سگهي ٿي، خاص طور تي انهن نون ڄاول ٻارن ۾ جن جي مٿي تي وار نه هجن. اکين جي چوڌاري وارو حصو پڻ ڪجهه وقت لاءِ ڦوڪيل يا سُڄيل نظر اچي سگهي ٿو. === ڊيگهه === [[ترقي يافته ملڪ]]ن ۾ نون ڄاول ٻار جي سراسري ڪُل جسماني ڊيگهه {{convert|35.6|–|50.8|cm|in|abbr=on}} هوندي آهي، جيتوڻيڪ وقت کان اڳ ڄاول ٻار ان کان گهڻو ننڍا به ٿي سگهن ٿا. ٻار جي ڊيگهه ماپڻ لاءِ ٻار کي سڌو ليٽايو ويندو آهي ۽ ماپ واري پٽي مٿي جي چوٽيءَ کان وٺي کڙيءَ جي هيٺئين حصي تائين ڊگهي ڪئي ويندي آهي. === وزن === ترقي يافته ملڪن ۾ مڪمل مدت واري نون ڄاول ٻار جو سراسري [[پيدائشي وزن]] لڳ ڀڳ {{convert|3.4|kg|lb|frac=2|abbr=on}} هوندو آهي، جڏهن⁠تہ عام طور تي اهو {{convert|2.7|–|4.6|kg|lb|abbr=on}} جي وچ ۾ هوندو آهي. پيدائش کان پوءِ پهرين 5 کان 7 ڏينهن دوران مڪمل مدت واري نيونيٽ جي جسماني وزن ۾ 3 کان 7 سيڪڙو تائين گهٽتائي اچي سگهي ٿي.<ref name="Mohamed2012">{{EMedicine|article|938854|Neonatology Considerations for the Pediatric Surgeon}}</ref>{{fv|date=November 2024}} اهو گهڻو ڪري انهن رطوبتن جي جذب ٿيڻ ۽ پيشاب وسيلي خارج ٿيڻ جو نتيجو هوندو آهي جيڪي شروعات ۾ ڦڦڙن کي ڀرينديون آهن. ان سان گڏوگڏ [[ماءُ جو کير پيارڻ]] اڪثر ڪجهه ڏينهن کان پوءِ مڪمل طور اثرائتو ٿيندو آهي، جنهن سبب به وزن ۾ عارضي گهٽتائي اچي سگهي ٿي. پهرين هفتي کان پوءِ صحتمند مڪمل مدت وارن نيونيٽن جو وزن عام طور تي روزانو 10 کان 20 گرام في ڪلوگرام جي حساب سان وڌڻ گهرجي.<ref name="Mohamed2012" />{{fv|date=November 2024}} === چمڙي === [[File:HumanNewborn.JPG|thumb|کاٻي پاسي|ولادت کان ڪجهه سيڪنڊن پوءِ هڪ نون ڄاول ٻار. [[ايمنيوٽڪ رطوبت]] سندس چمڙي تي چمڪي رهي آهي ۽ [[ناف جي نالي]] اڃا ڳنڍيل آهي.]] پيدائش کان فوراً پوءِ نون ڄاول ٻار جي چمڙي جو رنگ اڪثر ڀورو يا هلڪو نيرو مائل هوندو آهي. جيئن ئي ٻار ساهه کڻڻ شروع ڪندو آهي، جيڪو عام طور هڪ يا ٻن منٽن اندر ٿيندو آهي، تيئن سندس چمڙي جو رنگ آهستي آهستي پنهنجي عام حالت ڏانهن موٽي ايندو آهي. نون ڄاول ٻار عام طور تي آلا هوندا آهن، انهن جي جسم تي رت جا نشان موجود هوندا آهن، ۽ سندن چمڙي هڪ اڇي مادي سان ڍڪيل هوندي آهي جنهن کي [[ورنڪس ڪيسيوسا]] چيو ويندو آهي. خيال ڪيو وڃي ٿو ته هي مادو هڪ [[ضد جراثيمي]] حفاظتي رڪاوٽ طور ڪم ڪندو آهي. نون ڄاول ٻار جي چمڙي تي [[منگوليائي داغ]]، مختلف ٻيا [[پيدائشي نشان]] يا چمڙي جو کلجڻ پڻ موجود ٿي سگهي ٿو، خاص طور تي هٿن يا ھٿن جي ڪارائين، پيرن يا پيرن جي جي مرن (اينڪلز) تي. === ناف جي نالي === {{Main|رحم کان ٻاهر واري زندگيءَ سان موافقت}} نئين ڄاول ٻار جي [[ناف جي نالي]] جو رنگ نيرو مائل اڇو هوندو آهي. پيدائش کان پوءِ ناف جي نالي کي عام طور ڪٽي ڇڏيو ويندو آهي، جنهن سان 1 کان 2 انچ ڊگهو ٽڪرو باقي رهجي ويندو آهي. هي ناف جو باقي رهيل ٽڪرو آهستي آهستي سڪي ويندو آهي، سُڪي سُڪي ڇُهريو ٿي ويندو آهي، رنگ ۾ ڪارو ٿيندو آهي ۽ لڳ ڀڳ ٽن هفتن اندر پاڻمرادو ڪري پوندو آهي. زخم ڀرجي وڃڻ کان پوءِ اهو حصو [[دُن]] (ناف) جي شڪل اختيار ڪري وٺندو آهي. ناف جي نالي ۾ ٽي رت واريون ناليون هونديون آهن: ٻه شريانون ۽ هڪ نس. اهي ٻئي شريانون ٻار مان رت کي ائور (پليسينٽا) ڏانهن کڻي وينديون آهن، جڏهن⁠تہ هڪ نس ائور مان رت کي واپس ٻار ڏانهن آڻيندي آهي. === جنسي عضوا === نئين ڄاول ٻار جا [[جنسي عضوا]] عام طور تي ڪجهه وڏا ۽ ڳاڙها نظر اچي سگهن ٿا. نر ٻارن ۾ [[خصين واري ٿيلهي]] (اسڪروٽم) غيرمعمولي طور وڏي ڏسڻ ۾ اچي سگهي ٿي. ڇاتيون پڻ ڪجهه ڦوڪيل يا وڏيون ٿي سگهن ٿيون، ايستائين جو نر ٻارن ۾ به. اهو ماءُ جي جسم مان منتقل ٿيندڙ قدرتي هارمونن جي اثر سبب ٿيندو آهي ۽ هڪ عارضي حالت هوندي آهي. ڇوڪرين (۽ ڪڏهن ڪڏهن ڇوڪرن ۾ به) ببن کي بونبڙين مان ٿورو کير جهڙو مادو خارج ٿي سگهي ٿو، جنهن کي ڪڏهن ڪڏهن [[جادوگرياڻيءَ جو کير ]] (وچز ملڪ) (جادوگرياڻيءَ جو کير) چيو ويندو آهي. ساڳيءَ طرح ڇوڪري ٻارن جي گرڀ نالي (ويجائنا) مان رت جهڙو يا کير جهڙو مادو به خارج ٿي سگهي ٿو. ٻنهي حالتن کي عام ۽ فطري سمجهيو ويندو آهي، ۽ وقت گذرڻ سان اهي پاڻمرادو ختم ٿي وينديون آهن. == سار سنڀال ۽ خوراڪ == {{Further|نون ڄاول ٻار جي سار سنڀال ۽ حفاظت}} {{Further|کير پياڪ ٻارن کي غسل ڏيڻ}} [[File:初土俵入2.gif|thumb|روئندڙ ٻار]] کير پياڪ ٻار [[کير پياڪ جو روئڻ|روئڻ]] ذريعي بنيادي فطري رابطي جو اظهار ڪندا آهن.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=eEsyCgAAQBAJ&q=Infants+cry+as+a+form+of+basic+instinctive+communication&pg=PT35|title=The Calm and Happy Toddler: Gentle Solutions to Tantrums, Night Waking, Potty Training and More|last=Chicot|first=Rebecca|date=2015-12-03|publisher=Random House|isbn=978-1-4735-2759-1|language=en}}</ref> روئندڙ ٻار شايد بک، تڪليف، گهڻي تحريڪ، بيزاري، ڪنهن شيءِ جي ضرورت يا اڪيلائپ جو اظهار ڪري رهيو هجي. کير پياڪ ٻار [[ابتدائي مدد تي مڪمل ڀاڙيندڙ جاندار]] هوندا آهن ۽ ڊگهي عرصي تائين پنهنجي ماءُ يا ڪنهن بالغ سنڀاليندڙ تي مڪمل انحصار رکندا آهن.<ref>{{cite journal | pmc=8455097 | date=2020 | last1=Faust | first1=K. M. | last2=Carouso-Peck | first2=S. | last3=Elson | first3=M. R. | last4=Goldstein | first4=M. H. | title=The Origins of Social Knowledge in Altricial Species | journal=Annual Review of Developmental Psychology | volume=2 | issue=1 | pages=225–246 | doi=10.1146/annurev-devpsych-051820-121446 | pmid=34553142 }}</ref> [[ماءُ جو کير پيارڻ]] سڀني وڏين خوارڪ صحت تنظيمن پاران خوراڪ جو ترجيحي طريقو سمجهيو وڃي ٿو.<ref name="AAP_Policy">{{cite journal |vauthors=Gartner LM, Morton J, Lawrence RA, Naylor AJ, O'Hare D, Schanler RJ, Eidelman AI | title = Breastfeeding and the Use of Human Milk | journal = Pediatrics | volume = 115 | issue = 2 | pages = 496–506 | date = February 2005 | pmid = 15687461 | doi = 10.1542/peds.2004-2491 | s2cid = 263051578 | doi-access = }}</ref> جيڪڏهن ماءُ جو کير پيارڻ ممڪن يا گهربل نه هجي ته بوتل ذريعي يا ته ڪڍيل ماءُ جو کير يا [[خوارڪ جو فارمولو]] ڏنو ويندو آهي. کير پياڪ ٻار هڪ چوسڻ واري فطري صلاحيت سان پيدا ٿيندا آهن، جنهن جي ذريعي هو ماءُ جي ڇاتي يا بوتل جي چُچي مان کير حاصل ڪندا آهن. انهن وٽ هڪ ٻيو فطري رويو به هوندو آهي جنهن کي ''روٽنگ'' چيو ويندو آهي، جنهن ۾ هو چُچي کي ڳولڻ جي ڪوشش ڪندا آهن. ڪڏهن ڪڏهن ٻار کي کير پيارڻ لاءِ [[دائي ماءُ]] مقرر ڪئي ويندي آهي، پر ترقي يافته ملڪن ۾ اهو هاڻي تمام ناياب آهي. ننڍپڻ جي شروعاتي مرحلي ۾ مناسب خوراڪ ٻار جي واڌ ويجهه لاءِ انتهائي اهم آهي. سڄي زندگي دوران بهترين صحت، واڌ ويجهه ۽ عصبي ارتقا جا بنياد زندگيءَ جي [[پهريان 1,000 ڏينهن]] دوران رکيا ويندا آهن.<ref>{{Cite web|url=https://www.unicef-irc.org/article/958-the-first-1000-days-of-life-the-brains-window-of-opportunity.html|title=The first 1,000 days of life: The brain's window of opportunity|last=Innocenti|first=UNICEF Office of Research-|website=UNICEF-IRC|language=en|access-date=2019-03-28|archive-date=2019-03-28|archive-url=https://web.archive.org/web/20190328061358/https://www.unicef-irc.org/article/958-the-first-1000-days-of-life-the-brains-window-of-opportunity.html|url-status=live}}</ref> پيدائش کان ڇهن مهينن تائين ٻار کي صرف ماءُ جو کير يا ان جو مناسب متبادل ڏنو وڃي. جڏهن ٻار جي خوراڪ وڌيڪ پختي ٿيڻ لڳي ته نرم هٿ سان کائڻ واريون شيون، ميوا، ڀاڄيون ۽ ٿوري مقدار ۾ گوشت شامل ڪري سگهجي ٿو.<ref>{{cite journal|last=Wells|first=Dilys|title=Infant Feeding|journal=Nutrition & Food Science|date=January 1995|pages=42–44|doi=10.1108/00346659510078312|volume=95|issue=2}}</ref> جيئن جيئن ٻار وڏو ٿيندو آهي، تيئن [[غذائي سپليمينٽ]] به شامل ڪري سگهجن ٿا. ڪيترائي والدين تيار ٿيل [[ٻارن جي خوراڪ]] استعمال ڪندا آهن، جڏهن⁠تہ ٻيا پنهنجي گهر جي خوراڪ کي ٻار جي غذائي ضرورتن مطابق ترتيب ڏيندا آهن. هڪ سال جي عمر کان پوءِ مڪمل چرٻي وارو ڳئون جو [[کير]] استعمال ڪري سگهجي ٿو، پر گهٽ چرٻي وارو کير ٻه يا ٽي سال جي عمر کان اڳ سفارش نٿو ڪيو وڃي. کير ڇڏائڻ اهو عمل آهي جنهن ۾ ٻار جي خوراڪ مان ماءُ جو کير آهستي آهستي گهٽايو وڃي ٿو ۽ ان جي جاءِ تي ٺوس خوراڪ شامل ڪئي وڃي ٿي.<ref>{{cite book |last=Marriott and Foote |first=L.D. and K.D. |url=https://archive.org/details/encyclopediaofhu0001unse_f8u2 |title=Weaning of infants. (Review) |publisher=Academic OneFile. |year=2003 |isbn=978-1-4129-0475-9 |series=88.6 |author-link=Archives of Disease in Childhood |url-access=registration}}</ref> جيستائين ٻار بيت الخلا جي استعمال جي تربيت حاصل نٿا ڪن، تيستائين صنعتي ملڪن ۾ عام طور [[ڊائپر]] پائيندا آهن. ڊائپر کان تربيتي پتلون ڏانهن منتقلي ٻار جي ارتقا ۾ هڪ اهم مرحلو سمجهيو ويندو آهي. ٻارن کي بالغن کان وڌيڪ ننڊ جي ضرورت هوندي آهي. نون ڄاول ٻار روزانو 18 ڪلاڪن تائين به سمهي سگهن ٿا، ۽ عمر وڌڻ سان ننڊ جو وقت گهٽجندو وڃي ٿو. جيستائين ٻار هلڻ نٿا سکن، تيستائين انهن کي ٻانهن ۾ کنيو ويندو آهي، ڪپڙي يا خاص پٽين ۾ رکيو ويندو آهي يا ٻارن جي گاڏين ۾ منتقل ڪيو ويندو آهي. گهڻن صنعتي ملڪن ۾ موٽر گاڏين ۾ ٻارن لاءِ [[ٻارن جي حفاظتي سيٽ]] جو استعمال قانوني طور لازمي آهي. === عام سار سنڀال جا مسئلا === {{div col|colwidth=22em}} * [[ٻارن جو قولنج]] * [[ٻار جي جهولي]] * [[کير واري کل]] * [[ڏينهن جي سنڀال]] * [[ڊائپر ريش]] * [[خوارڪ جو مالش]] * [[حفاظتي ٽيڪاڪاري]] * [[چوسڻي]] * [[والد سان وابستگي]] * [[ٻار کي ويڙهڻ]] * [[ڏند نڪرڻ]] {{div col end}} === ڇھڻ جا فائدا === چار مهينن تائين جي کير پياڪ ٻارن تي ڪيل تجربن ۾ مثبت ڇھاء (جهڙوڪ پيار سان هٿ ڦيرڻ يا [[ڀاڪر]]) ۽ منفي ڇھاء (جهڙوڪ چُڀڻ، چيڀاٽڻ يا گدگدي ڪرڻ) جا اثر جاچيا ويا. جن ٻارن کي مثبت ڇھاء مليو، اهي گهٽ رنا، وڌيڪ مُرڪيا ۽ وڌيڪ آواز ڪڍيا، جڏهن⁠تہ منفي ڇھاء حاصل ڪندڙ ٻارن ۾ بعد جي زندگيءَ ۾ جذباتي ۽ رويي سان لاڳاپيل مسئلا وڌيڪ ڏٺا ويا. اهڙين ثقافتن ۾، جتي مثبت جسماني رابطي جو رواج وڌيڪ آهي، بالغن ۾ جسماني تشدد جي شرح پڻ گهٽ ڏٺي وئي آهي.<ref>{{cite journal|last1=Field|first1=T.|year=2002|title=Infants' Need for Touch|journal=Human Development|volume=45|issue=2|pages=100–103|doi=10.1159/000048156|s2cid=144155181}}</ref> === ٻوليءَ جي واڌ ويجهه === [[File:A Proper Space Book for Babies (50879866102).jpg|left|thumb|هڪ کير پياڪ ٻار خلائي موضوع واري ٻارن جي ڪتاب کي هٿ ۾ جهليو ويٺو آهي]] ٻارن جي سنڀاليندڙن کي صلاح ڏني ويندي آهي ته هو ٻار جي چهري جي اظهار تي ڌيان ڏين ۽ انهن جو عڪس واپس ڏيکارين. چهري جي اظهار جي نقل ۽ همدردي سان ٻار پنهنجي اثراندازي محسوس ڪندا آهن ۽ پنهنجي عملن کي بهتر سمجهڻ لڳندا آهن (ڏسو [[آئيني نيورون]]). وڌيڪ واضح چهري جا تاثرات ۽ اشارا استعمال ڪرڻ فائديمند هوندو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ اهي اظهار جا وڌيڪ صاف طريقا آهن. ٻار جي بڙبڙاهٽ کي به ورجايو وڃي. هڪ ٻئي جي آوازن جي نقل ڪندي سادا ابتدائي گفتگو جا مرحلا شروع ٿيندا آهن.<ref name="Kasten">{{cite web|title=Entwicklungspsychologische Grundlagen der frühen Kindheit und frühpädagogische Konsequenzen|url=https://www.kita-fachtexte.de/fileadmin/Redaktion/Publikationen/KiTaFT_kasten_2014.pdf|last=Hartmut Kasten|language=de|access-date=2020-12-31|archive-date=2020-12-04|archive-url=https://web.archive.org/web/20201204225924/https://www.kita-fachtexte.de/fileadmin/Redaktion/Publikationen/KiTaFT_kasten_2014.pdf|url-status=live}}</ref> کير پياڪ ٻارن سان ڳالهائيندي لفظن جو صاف اچار ۽ لهجي جي موسيقيت [[آواز جي چڙهاءُ لهر|لهجي]] کي سمجهڻ ۾ مدد ڏيندي آهي، جنهن سان جملي اندر موجود الڳ لفظن کي سڃاڻڻ آسان ٿيندو آهي.<ref>{{cite journal |first1=Erik |last1=Thiessen |first2=Emily |last2=Hill |first3=Jenny |last3=Saffran |journal=Infancy |title=Infant-Directed Speech Facilitates Word Segmentation |volume=7 |issue=1 |pages=53–71 |date=January 2005 |doi=10.1207/s15327078in0701_5 |pmid=33430544}}</ref> تنهن هوندي به تمام گهڻي سادي ڪيل "[[ٻارن واري ٻولي]]" (مثال طور "توهان کي ائی/ آئوچ ٿيو؟" بدران "ڇا توهان کي تڪليف پهتي؟") استعمال ڪرڻ جي صلاح نه ڏني ويندي آهي.<ref>{{cite web|work=Gehirn&GeistSerie Kindesentwicklung No. 1 |date=February 2014 |url=https://www.spektrum.de/inhaltsverzeichnis/babys-verstehen-und-foerdern-gehirn-und-geist-serie-kindesentwicklung-nr-1/913150 |title=Püppi, muttu AA machen? |archiveurl=https://web.archive.org/web/20200202180540/https://www.spektrum.de/inhaltsverzeichnis/babys-verstehen-und-foerdern-gehirn-und-geist-serie-kindesentwicklung-nr-1/913150 |archivedate=2020-02-02 |page=63}}</ref> جيتوڻيڪ والدين شروعات ۾ ٻار جي [[بڙبڙاهٽ]] کي مڪمل طور سمجهي نٿا سگهن، پر جيڪڏهن هو ان جو بروقت جواب ڏين ته ٻولي سکڻ جو عمل تيز ٿي ويندو آهي.<ref name=":0">{{cite web|title=Parents, listen next time your baby babbles|url=https://now.uiowa.edu/2014/08/parents-listen-next-time-your-baby-babbles|date=2014-08-27|access-date=2020-12-31|archive-date=2020-11-27|archive-url=https://web.archive.org/web/20201127115705/https://now.uiowa.edu/2014/08/parents-listen-next-time-your-baby-babbles|url-status=live}}</ref> هن ڳالهه جي تصديق انهن تحقيقن مان ٿي، جن ۾ پهريان اٺ مهينن جي ٻارن سان ماءُ جي رويي جو مطالعو ڪيو ويو ۽ پوءِ جڏهن اهي ٻار 15 مهينن جا ٿيا ته سندن لفظي ذخيرو جانچيو ويو.<ref name=":1">{{citation|first1=Julie |last1=Gros-Louis |first2=Meredith J. |last2=West |first3=Andrew P. |last3=King |periodical=Infancy|title=Maternal Responsiveness and the Development of Directed Vocalizing in Social Interactions|volume=19|issue=4|at=pp.&nbsp;385–408|date=July 2014 |doi=10.1111/infa.12054 }}</ref> ٻارن جي ارتقا ۾ هڪ اهم مرحلو اهو هوندو آهي ته هو محسوس ڪرڻ شروع ڪن ٿا ته بڙبڙاهٽ ذريعي هو پنهنجي والدين تي اثر وجهي سگهن ٿا (ارادي رابطي جي ارتقا).<ref name=":1" /> والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ ۾ حصو وٺي هن عمل کي هٿي ڏئي سگهن ٿا. نتيجي ۾ ٻار وڌيڪ ڀيرا والدين سان رابطو ڪندا آهن، جنهن سان ٻوليءَ جي واڌ ويجهه وڌيڪ بهتر ٿيندي آهي.<ref name=":0" /> اڳوڻين تحقيقن مان ظاهر ٿيو آهي ته ٻار جي ڳالهائڻ جي ڪوشش وڌيڪ وڌندي آهي جيڪڏهن والدين، مثال طور، ٻار ڏانهن مرڪندا رهن يا هر ڀيري جڏهن ٻار کين ڏسي بڙبڙائي ته کيس ڇُهن. اهو پڻ فائديمند آهي ته والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ کي ڪنهن مطلب سان جوڙڻ جي ڪوشش ڪن. مثال طور، جيڪڏهن ٻار بال ڏانهن ڏسي بڙبڙائي ته کيس بال ڏئي ڇڏڻ يا ان بابت ڳالهائڻ.<ref name=":0" /> جڏهن ٻار ڪنهن شيءِ ڏانهن ڏسندي آواز ڪڍي ٿو ته ان جو جواب ڏيڻ سان ان شيءِ جو نالو سکڻ جو موقعو پيدا ٿئي ٿو. اهڙي طرح ٻار اهو به سکندا آهن ته آواز شين سان لاڳاپيل هوندا آهن.<ref name=":1" /> بهرحال ٻوليءَ جي واڌ ويجهه تڏهن ئي بهتر ٿيندي آهي جڏهن والدين ٻار جي بڙبڙاهٽ جو مثبت جواب ڏين، جهڙوڪ مرڪڻ يا دلچسپي ڏيکارڻ. جيڪڏهن والدين گهڻو جواب ته ڏين پر ٻار جي اظهار سان لاڳاپيل نه هجن، ته ان سان ٻوليءَ جي ترقي نٿي ٿئي.<ref name=":1" /> ٻوليءَ جي واڌ ويجهه لاءِ نقصانڪار ڳالهه اها آهي ته ماءُ ٻار جي توجهه ان شيءِ تان هٽائي ڪنهن ٻي شيءِ ڏانهن منتقل ڪرڻ جي ڪوشش ڪري.<ref name="pmid30387273">{{cite journal | vauthors = Smith J, Levickis P, Eadie T, Bretherton L, Conway L, Goldfeld S | title = Associations between early maternal behaviours and child language at 36 months in a cohort experiencing adversity | journal = International Journal of Language & Communication Disorders | volume = 54 | issue = 1 | pages = 110–122 | date = January 2019 | pmid = 30387273 | doi = 10.1111/1460-6984.12435 | hdl = 11343/284733 | s2cid = 54389163 | hdl-access = free }}</ref> === ننڊ === {{Main|کير پياڪ ٻارن جي ننڊ}} [[File:Sleeping baby (6410829477).jpg|thumb|ستل ٻار]] 2018ع ۾ ٿيل هڪ جائزي ۾ کير پياڪ ٻارن جي ننڊ بابت 146 تحقيقي مطالعا شامل ڪيا ويا. انهن مان معلوم ٿيو ته ڪيترائي عنصر ننڊ جي مدت ۽ رات جو جاڳڻ جي تعداد تي اثرانداز ٿين ٿا.<ref name=":2">{{cite journal|first1=Cláudia Castro|last1=Dias|first2=Bárbara|last2=Figueiredo|journal=Early Child Development and Care|title=Sleep-wake behaviour during the first 12 months of life and associated factors: a systematic review|at=pp.&nbsp;1–33|issn=0300-4430|date=2019-03-06|volume=190|issue=15|doi=10.1080/03004430.2019.1582034|url=https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03004430.2019.1582034|access-date=2020-11-01|hdl=1822/59691|s2cid=151246725|hdl-access=free|archive-date=2022-06-21|archive-url=https://web.archive.org/web/20220621075905/https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03004430.2019.1582034|url-status=live}}</ref> بهرحال، تحقيق مان اهو به ظاهر ٿيو آهي ته رات جو بار بار جاڳڻ [[اوچتو کير پياڪ موت سنڊروم|اوچتي کير پياڪ موت سنڊروم]] (SIDS) کان بچاءُ ۾ مددگار ٿي سگهي ٿو.<ref>{{Citation |last1=Ramirez |first1=Jan-Marino |title=Sudden Infant Death Syndrome, Sleep, and the Physiology and Pathophysiology of the Respiratory Network |date=2018 |url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK513387/ |work=SIDS Sudden Infant and Early Childhood Death: The Past, the Present and the Future |editor-last=Duncan |editor-first=Jhodie R. |access-date=2023-11-23 |place=Adelaide (AU) |publisher=University of Adelaide Press |isbn=978-1-925261-67-7 |pmid=30035952 |last2=Ramirez |first2=Sanja C. |last3=Anderson |first3=Tatiana M. |editor2-last=Byard |editor2-first=Roger W.}}</ref> کير پياڪ ٻار جي ننڊ سڌي ليڪ وانگر نه هوندي آهي، پر عمر ۽ ارتقائي مرحلن سان گڏ بدلجندي رهندي آهي.<ref>{{Cite web |url=https://publications.aap.org/pediatrics/article/142/6/e20174330/37494/Uninterrupted-Infant-Sleep-Development-and?autologincheck=redirected |title=Uninterrupted Infant Sleep, Development, and Maternal Mood |date=December 1, 2018 |access-date=2023-11-23 |website=publications.aap.org}}</ref> [[نيشنل سليپ فائونڊيشن]] عمر جي لحاظ کان ننڊ جي ڪلاڪن بابت هڪ اندازي واري سفارش پيش ڪري ٿي، جنهن موجب جيئن جيئن ٻار جي عمر وڌندي آهي، تيئن تيئن ننڊ جو مجموعي وقت گهٽجندو ويندو آهي.<ref>{{Cite journal |last1=Hirshkowitz |first1=Max |last2=Whiton |first2=Kaitlyn |last3=Albert |first3=Steven M. |last4=Alessi |first4=Cathy |last5=Bruni |first5=Oliviero |last6=DonCarlos |first6=Lydia |last7=Hazen |first7=Nancy |last8=Herman |first8=John |last9=Adams Hillard |first9=Paula J. |last10=Katz |first10=Eliot S. |last11=Kheirandish-Gozal |first11=Leila |last12=Neubauer |first12=David N. |last13=O'Donnell |first13=Anne E. |last14=Ohayon |first14=Maurice |last15=Peever |first15=John |date=December 2015 |title=National Sleep Foundation's updated sleep duration recommendations: final report |journal=Sleep Health |volume=1 |issue=4 |pages=233–243 |doi=10.1016/j.sleh.2015.10.004 |issn=2352-7226 |pmid=29073398}}</ref> === ماءُ جي حساسيت === [[ماءُ جي حساسيت]] ٻار سان لاڳاپي ۽ سندس سازگار جذباتي واڌ ويجهه ۾ هڪ اهم ڪردار ادا ڪري ٿي. ان جو مطلب آهي ته ماءُ يا سنڀاليندڙ ٻار جي روين ۽ اظهار تي ڌيان ڏئي، پنهنجي ذاتي مزاج يا احساسن جي بنياد تي انهن کي غلط نه سمجهي، صورتحال مطابق فوري ردعمل ڏيکاري ۽ اهڙو جواب ڏئي جيڪو ٻار جي ظاهر ڪيل ضرورتن ۽ حالتن سان مطابقت رکي. همدردي، مناسب سمجهه ۽ بروقت جوابن جي ذريعي هڪ محفوظ [[وابستگي جو نظريو|وابستگي]] پيدا ٿيندي آهي.<ref name="KS2010">{{cite web |first=Kathrin |last=Keller-Schuhmacher |year=2010 |url=http://www.f-netz.ch/files/downloads/bdd914a66d88396709589536fbf79ede/bindung-text-mit-folien-referat-freiburg-10_11_08.pdf |title=Bindung – von der Theorie zur Praxis: worauf kommt es an? |at=Presentation at the AWO Symposium of 8 November 2010, Freiburg im Breisgau |access-date=31 December 2020 |archive-date=23 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160623122611/http://www.f-netz.ch/files/downloads/bdd914a66d88396709589536fbf79ede/bindung-text-mit-folien-referat-freiburg-10_11_08.pdf |url-status=dead }}</ref><ref name="Johnson2006">{{cite web |first=Helmut |last=Johnson |year=2006 |url=http://www.institut-johnson.de/pdf/bindungsstoerungen.pdf |title=Bindungsstörungen Material zur Systemischen Arbeit in Erziehung und Betreuung |access-date=2020-12-31 |archive-date=2011-11-20 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111120050434/http://www.institut-johnson.de/pdf/bindungsstoerungen.pdf |url-status=dead }}</ref><ref name="Kasten" /> پنهنجين بنيادي ضرورتن مطابق ٻار فطري طور ماءُ يا بنيادي سنڀاليندڙ جي ويجهو رهڻ جي ڪوشش ڪندا آهن، ۽ اهڙي طرح ٻنهي جي وچ ۾ وابستگي وڌيڪ مضبوط ٿيندي آهي. جڏهن ٻار ماءُ کان جدا ڪيو ويندو آهي ته هو روئڻ ۽ جسماني حرڪتن ذريعي احتجاج ظاهر ڪندو آهي. === ٻيا === [[File:Umwotsi.jpg|thumb|يوگانڊا جو هڪ ٻار چُلهن سان کيڏي رهيو آهي]] [[ٻار کي جسم سان کڻي هلڻ]] کير پياڪن تي سڪون بخش اثر رکي ٿو. 2013ع جي هڪ تحقيق ۾ معلوم ٿيو ته جيڪي ٻار [[جهولي]] ۾ رکيا ويا، اهي وڌيڪ رنا، وڌيڪ هٿ پير هلايا ۽ سندن [[دل جي ڌڙڪن]] وڌي وئي، جيڪا دٻاءُ جي نشاني هئي. ان جي ابتڙ، اهي ٻار جن کي سندن ماءُ کنيو ۽ هلندي ڦرندي پاڻ سان گڏ رکيو، اهي نمايان طور وڌيڪ پُرسڪون ٿي ويا. رڳو ٻانهن ۾ بيهاري رکڻ جو اثر جهولي ۾ رکڻ ۽ هلندي کڻي هلڻ جي وچ واري درجي جو هو.<ref name="pmid23602481">{{cite journal | vauthors = Esposito G, Yoshida S, Ohnishi R, Tsuneoka Y, Rostagno Mdel C, Yokota S, Okabe S, Kamiya K, Hoshino M, Shimizu M, Venuti P, Kikusui T, Kato T, Kuroda KO | title = Infant calming responses during maternal carrying in humans and mice | journal = Current Biology | volume = 23 | issue = 9 | pages = 739–45 | date = May 2013 | pmid = 23602481 | doi = 10.1016/j.cub.2013.03.041| doi-access = free | bibcode = 2013CBio...23..739E }}</ref> 1986ع ۾ ٿيل هڪ بي ترتيب ڪنٽرول ڪيل مطالعي مان اڳ ئي ظاهر ٿي چڪو هو ته ٻار کي جسم سان کڻي هلڻ (مثال طور [[ٻار کڻڻ واري پٽي]] ۾) ٻارن کي وڌيڪ مطمئن بڻائيندو آهي ۽ سندن روئڻ کي گهٽائيندو آهي.<ref>{{citation|surname1=Urs Hunziker, Ronald Barr|periodical=Pediatrics|title=Increased Carrying Reduces Infant Crying: A Randomized Controlled Trial|volume=77|issue=5|at=pp.&nbsp;641–648|issn=0031-4005|pmid=3517799|date=1986-05-01|url=https://pediatrics.aappublications.org/content/77/5/641|access-date=2020-02-02|archive-date=2020-02-02|archive-url=https://web.archive.org/web/20200202182047/https://pediatrics.aappublications.org/content/77/5/641|url-status=live}}</ref> کير پياڪن جي خوراڪ بابت، [[ماءُ جو کير پيارڻ]] سڀني وڏين ٻارڙن جي صحت سان لاڳاپيل تنظيمن طرفان سفارش ڪيل طريقو آهي.<ref name="AAP_Policy" /> ڪيترين ئي [[هوائي ڪمپني|ھوائي ڪمپنين]] ۾ ستن ڏينهن کان گهٽ عمر وارن ٻارن کي (ملڪي اڏامن لاءِ) يا چوڏهن ڏينهن کان گهٽ عمر وارن ٻارن کي (بين الاقوامي اڏامن لاءِ) جهاز ۾ سفر جي اجازت نه هوندي آهي. [[ايشيانا ايئرلائنز]] ستن ڏينهن جي عمر وارن ٻارن کي بين الاقوامي اڏامن ۾ سفر جي اجازت ڏئي ٿي. [[گروڊا انڊونيشيا]] چوڏهن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ڪنهن به ٻار کي پنهنجي اڏامن ۾ سوار ٿيڻ جي اجازت نٿي ڏئي. [[ڊيلٽا ايئر لائينز]] ستن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ٻار کي صرف ان صورت ۾ سفر جي اجازت ڏئي ٿي جڏهن والدين وٽ طبيب طرفان جاري ڪيل سفر جي منظوري وارو خط موجود هجي. [[اسڪائي ويسٽ]] اٺن ڏينهن کان گهٽ عمر جي ٻار کي جهاز ۾ سوار ٿيڻ جي اجازت نٿي ڏئي.<ref>[http://www.delta.com/content/www/en_US/traveling-with-us/special-travel-needs/children.html Infant Age Restrictions] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160326172029/http://www.delta.com/content/www/en_US/traveling-with-us/special-travel-needs/children.html|date=2016-03-26}}. Delta Air Lines. Retrieved on 2013-04-27.</ref> == رويو == === جذباتي ارتقا === [[File:Being a twin means you always have a pillow or blanket handy.jpg|thumb|222x222px|اٺ مهينن جون [[غير ھڪجھڙا جاڙا ٻار|غير هڪجهڙيون جاڙيون]] ڀينرون]] وابستگي جو نظريو بنيادي طور هڪ [[ارتقائي موافقت|ارتقائي]] ۽ [[حيواني رويي جي سائنس|حيواني روين]] تي ٻڌل نظريو آهي، جنهن موجب خوارڪ يا ٻار خطري، خوف يا پريشاني جي حالتن ۾ بقا جي مقصد لاءِ ڪنهن مخصوص سنڀاليندڙ شخص جي ''ويجهڙائي ڳوليندو'' آهي.<ref name="Tronick et al.">{{cite journal|doi=10.1037/0012-1649.28.4.568|title=The Efe forager infant and toddler's pattern of social relationships: Multiple and simultaneous|year=1992|last1=Tronick|first1=Edward Z.|last2=Morelli|first2=Gilda A.|last3=Ivey|first3=Paula K.|journal=Developmental Psychology|volume=28|issue=4|pages=568–577 }}</ref> وابستگي جي ٺهڻ کي ٻار جي ان صلاحيت جو بنياد سمجهيو ويندو آهي، جنهن جي ذريعي هو سڄي زندگي مختلف لاڳاپا قائم ۽ برقرار رکندو آهي. وابستگي، محبت يا پيار جي برابر ناهي، جيتوڻيڪ گهڻو ڪري اهي گڏ موجود هوندا آهن. وابستگي ۽ وابستگي سان لاڳاپيل [[رويو]] عام طور ڇهن مهينن کان ٽن سالن جي عمر جي وچ ۾ ترقي ڪندا آهن. کير پياڪ ٻار انهن بالغن سان [[ٻارن ۾ وابستگي|وابستگي]] پيدا ڪندا آهن جيڪي سندن سماجي رابطن ۾ حساس، جواب ڏيندڙ ۽ مسلسل سنڀاليندڙ طور موجود رهن. والدين جي ردعمل جي نتيجي ۾ وابستگي جا مختلف نمونا ٺهن ٿا، جيڪي پوءِ ''اندروني ڪم ڪندڙ نمونا'' (Internal Working Models) پيدا ڪن ٿا. اهي نمونا فرد جي مستقبل جي لاڳاپن ۾ احساسن، خيالن ۽ اميدن جي رهنمائي ڪندا آهن.<ref name="Bretherton">Bretherton, I. and Munholland, K., A. Internal Working Models in Attachment Relationships: A Construct Revisited. ''Handbook of Attachment:Theory, Research and Clinical Applications'' 1999 eds Cassidy, J. and Shaver, P., R. Guilford press {{ISBN|1-57230-087-6}}{{page needed|date=July 2015}}</ref> وابستگي جا ڪيترائي نمونا بيان ڪيا ويا آهن: * محفوظ (Secure) * پريشان-ٻڌل (Anxious-ambivalent) * پريشان-پاسو ڪندڙ (Anxious-avoidant) مٿيان ٽيئي ''منظم'' نمونا سمجهيا ويندا آهن. ان کان علاوه: * غير منظم (Disorganized) ڪجهه نمونا ٻين جي ڀيٽ ۾ وڌيڪ مسئلا پيدا ڪندڙ سمجهيا ويندا آهن. وابستگي جي کوٽ يا وابستگي قائم ڪرڻ جي صلاحيت ۾ شديد خرابي سنگين نفسياتي بيمارين جو سبب بڻجي سگهي ٿي.<ref>{{cite book|title=Child Maltreatment: Theory and Research on the Causes and Consequences of Child Abuse and Neglect|isbn = 978-0-521-37969-4|url=https://books.google.com/books?id=74gyVSJhg5oC&q=baby+attachment+theory&pg=PA432|access-date=21 December 2018|last1 = Cicchetti|first1 = Dante|last2 = Carlson|first2 = Vicki|date = 30 June 1989| publisher=Cambridge University Press }}</ref> کير پياڪ ٻار پنهنجي ماءُ، پيءُ، ڀائرن ڀينرن ۽ خاندان کان ٻاهر موجود سنڀاليندڙن سان الڳ الڳ لاڳاپا پيدا ڪندا آهن.<ref>Klitzing K von, Simoni H, Amsler F, Burgin D: The role of the father in early family interactions. Inf Mental Health J 1999; 20: 222–37.</ref> ٻن فردن جي وچ ۾ قائم ٿيندڙ وابستگي کان علاوه، ٽن فردن تي ٻڌل لاڳاپن جي سٺي معيار (ماءُ ــ پيءُ ــ کير پياڪ ٻار) کي به ٻار جي ذهني صحت جي ارتقا لاءِ اهم سمجهيو ويندو آهي.<ref name="pmid10216817">{{cite journal | vauthors = von Klitzing K, Simoni H, Bürgin D | title = Child development and early triadic relationships | journal = The International Journal of Psychoanalysis | volume = 80 ( Pt 1) | pages = 71–89 | date = February 1999 | pmid = 10216817 | doi = 10.1516/0020757991598576 | doi-broken-date = 17 July 2025 }}</ref><ref name="pmid28682511">{{cite journal | vauthors = von Klitzing K, Bürgin D | title = Parental capacities for triadic relationships during pregnancy: Early predictors of children's behavioral and representational functioning at preschool age | journal = Infant Mental Health Journal | volume = 26 | issue = 1 | pages = 19–39 | date = January 2005 | pmid = 28682511 | doi = 10.1002/imhj.20032 }}</ref> === آوازن ڏانهن ردعمل === کير پياڪ ٻار نانگ جي سسڪار، بالغن جي ڪاوڙيل آوازن، باهه جي ٽڙٽڙاهٽ، گجگوڙ ۽ ٻين ٻارن جي روئڻ جي آوازن تي ردعمل ظاهر ڪندا آهن. اهڙن آوازن کي ٻڌڻ وقت سندن دل جي ڌڙڪن گهٽجي ويندي آهي، اکيون وڌيڪ ڇنڀينديون آهن، ۽ هو ڳالهائيندڙ شخص يا والدين ڏانهن وڌيڪ رخ ڪندا آهن. اهي سڀئي نشانيون ظاهر ڪن ٿيون ته ٻار وڌيڪ ڌيان ڏئي رهيو آهي. محققن جو خيال آهي ته اهو خطري جي سڃاڻپ لاءِ هڪ ارتقائي ردعمل آهي. ٻارن جي آوازن جي صحيح جڳهه سڃاڻڻ جي صلاحيت سندن زندگيءَ جي پهرين سال دوران آهستي آهستي وڌيڪ بهتر ۽ نفيس ٿيندي آهي.<ref>{{cite journal |last1=Erlich |first1=Nicole |last2=Lipp |first2=Ottmar V. |last3=Slaughter |first3=Virginia |title=Of hissing snakes and angry voices: human infants are differentially responsive to evolutionary fear-relevant sounds |journal=Developmental Science |year=2013 |volume=16 |issue=6 |pages=894–904 |pmid=24118715 |doi=10.1111/desc.12091 }}</ref> == صحت جا مسئلا == === بيماريون === {{Further|نيونيٽالاجي}} کير پياڪ يا شير خوار ٻار پيدائش کان پوءِ [[رحم کان ٻاهر واري زندگيءَ سان موافقت]] جي ڪيترن ئي مرحلن مان گذري رهيو هوندو آهي، ۽ سندس جسماني نظام، جهڙوڪ [[مدافعتي نظام]]، اڃا مڪمل طور تي ترقي يافته نه هوندا آهن. نيونيٽل (پيدائش کان پوءِ جي شروعاتي) مرحلي دوران هيٺيون بيماريون خاص اهميت رکن ٿيون: * [[نيونيٽل يرقان]] * [[خوارڪ جي ساهه کڻڻ واري تڪليف جو سنڊروم]] * [[نيونيٽل لوپس ايريٿيماٽوسس]] * [[نيونيٽل آشوبِ چشم]] * [[نيونيٽل ڌنڌر]] * [[نيونيٽل سيپسس]] * [[نيونيٽل آنتي رڪاوٽ]] * [[خوش خيمه نيونيٽل دورا]] * [[نيونيٽل ذيابطيس ميليٽس]] * [[نيونيٽل ايلو اميون ٿرومبوسائيٽوپينيا]] * [[نيونيٽل هرپس سمپليڪس]] * [[نيونيٽل هيموڪروميٽوسس]] * [[نيونيٽل ميننجائٽس]] * [[نيونيٽل هيپاٽائيٽس]] === شرحِ اموات === {{Main|کير پياڪ ٻارن جي شرحِ اموات}} [[File:Babyimmunization.jpg|thumb|[[بنگلاديش]] ۾ هڪ کير پياڪ ٻار کي حفاظتي ٽِڪو لڳايو پيو وڃي]] کير پياڪ ٻارن جي شرحِ اموات مان مراد زندگيءَ جي پهرين سال دوران ٻار جي وفات آهي. ان کي عام طور هر 1,000 جيئري ڄمندڙ ٻارن تي ٿيندڙ اموات جي تعداد طور ظاهر ڪيو ويندو آهي (خوارڪ جي شرحِ اموات). کير پياڪ ٻارن جي موت جا اهم سبب هي آهن: * [[پاڻيءَ جي کوٽ]] * [[وچڙندڙ بيماري]] * [[پيدائشي جسماني نقص]] * [[اوچتو خوارڪ موت سنڊروم]] (SIDS)<ref>{{cite book | last = Garrett | first = Eilidh | title = Infant Mortality: A Continuing Social Problem | publisher = Ashgate Pub Co | year = 2007 | isbn = 978-0-7546-4593-1 }}{{page needed|date=July 2015}}</ref> هي وباياتي اشاري کي ڪنهن ملڪ جي صحت جي سارسنڀال جي سطح ماپڻ لاءِ تمام اهم معيار سمجهيو ويندو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ اهو سڌي طرح کير پياڪن، ۽ ان کان وڏن ٻارن ۽ حامله عورتن جي [[صحت]]، طبي سهولتن تائين رسائي، سماجي ۽ معاشي حالتن ۽ [[عوامي صحت]] جي عملن سان لاڳاپيل هوندو آهي.<ref>{{cite journal |vauthors=Hertz E, Hebert JR, Landon J | title = Social and environmental factors and life expectancy, infant mortality, and maternal mortality rates: results of a cross-national comparison | journal = Soc Sci Med | volume = 39 | issue = 1 | pages = 105–14 | date = July 1994 | pmid = 8066481 | doi = 10.1016/0277-9536(94)90170-8 }}</ref><ref>{{cite journal | vauthors = Etchegoyen G, Paganini JM | title = The relationship between socioeconomic factors and maternal and infant health programs in 13 Argentine provinces | language = es | journal = Rev Panam Salud Publica | volume = 21 | issue = 4 | pages = 223–30 | date = April 2007 | pmid = 17612466 | doi = 10.1590/S1020-49892007000300005 | url = http://www.scielosp.org/pdf/rpsp/v21n4/05.pdf | url-status=live | archive-url = https://web.archive.org/web/20180421234341/https://scielosp.org/pdf/rpsp/v21n4/05.pdf | archive-date = 2018-04-21 | doi-access = free }}</ref> قومي دولت ۽ سٺي صحت جي وچ ۾ هڪ مثبت لاڳاپو موجود آهي. دنيا جا مالدار ۽ صنعتي ملڪ، جهڙوڪ [[ڪينيڊا]]، [[برطانيه]]، [[آمريڪا]] ۽ [[جاپان]]، پنهنجي قومي بجيٽ جو وڏو حصو صحت جي سارسنڀال تي خرچ ڪندا آهن. ان جي نتيجي ۾ انهن جا صحت جا نظام تمام گهڻو ترقي يافته هوندا آهن، جتي وڏي تعداد ۾ طبيب، نرسون ۽ ٻيا صحت جا ماهر عوام جي خدمت ڪندا آهن. انهيءَ ڪري انهن ملڪن ۾ کير پياڪن جي شرحِ اموات گهٽ هوندي آهي. ٻئي طرف، اهڙا ملڪ جهڙوڪ [[ميڪسيڪو]]، جيڪي صحت جي شعبي تي پنهنجي بجيٽ جو نسبتاً گهٽ حصو خرچ ڪندا آهن، اتي شرحِ اموات وڌيڪ هوندي آهي. ان جو هڪ سبب اهو به هوندو آهي ته عام آبادي جي صحت جو معيار نسبتاً گهٽ هوندو آهي.<ref>{{cite book|last=Brym|first=Robert|title=Sociology: Your Compass for a New World|year=2007|publisher=Wadsworth/Cengage Learning|page=546|isbn=978-0-495-09912-3}}</ref> [[آمريڪا]] ۾ کير پياڪ ٻارن جي شرحِ اموات خاص طور ڪجهه اقليتي گروهن ۾ وڌيڪ ڏٺي وئي آهي. مثال طور، غير هسپانوي ڪاري نسل جي عورتن ۾ کير پياڪن جي شرحِ اموات 13.63 في 1,000 جيئري ڄمندڙ ٻارن هئي، جڏهن⁠تہ غير هسپانوي اڇي نسل جي عورتن ۾ اها شرح فقط 5.76 في 1,000 جيئري ڄمندڙ ٻارن هئي.<ref>{{cite journal | last1 = Kuehn | first1 = B. M. | title = Infant Mortality | journal = JAMA: The Journal of the American Medical Association | volume = 300 | issue = 20 | pages = 2359 | year = 2008 | doi = 10.1001/jama.2008.642 }}</ref> آمريڪا ۾ مجموعي طور کير پياڪ ٻارن جي سراسري شرحِ اموات 6.8 في 1,000 جيئري ڄمندڙ ٻارن آهي.<ref>[http://www.statehealthfacts.org/comparemaptable.jsp?ind=47&cat=2 Infant Mortality Rate (Deaths per 1,000 Live Births), Linked Files, 2006–2008] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120612103431/http://www.statehealthfacts.org/comparemaptable.jsp?ind=47&cat=2 |date=2012-06-12 }}. statehealthfacts.org</ref> == ٻالڪپڻ== ٻالڪپڻ دور [[شخصيت جي ارتقا]] ۾ هڪ انتهائي اهم مرحلو هوندو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ هن ئي عرصي دوران بالغ شخصيت جا بنياد رکيا ويندا آهن.<ref>{{citation|title=Human Growth Development and Learning |edition=2004 |page=50 |isbn=971-23-3911-4 |year=2004 |publisher=Rex Bookstore |quote=... is mainly through prespeech forms of crying, babbling, gesturing, and emotional expressions. In babyhood, understanding comes from a combination of sensory exploration, motor manipulation, and, toward the end of babyhood, from questions to answers. Babyhood is regarded as a critical period in personality development because it is the time when the foundations of adult personality are laid.}}</ref> هن مرحلي ۾ ٻار جو رابطي جو وڏو حصو اڃا لفظن کان اڳ واري انداز ۾ هوندو آهي، جهڙوڪ روئڻ، بڙبڙاهٽ، اشارا ۽ جذباتي اظهار. ٻالڪپڻ واري دور ۾ ٻار جي سمجهه حواسن ذريعي جاچ پڙتال، جسماني حرڪتن ۽ شين کي هٿ ڪرڻ مان ترقي ڪندي آهي، ۽ هن دور جي پڇاڙيءَ تائين سوالن ۽ جوابن جي شروعاتي سمجھه به پيدا ٿيڻ لڳندي آهي. ان جي ابتڙ، [[هلڻ سکيل ٻار]] (Toddler) جو اصطلاح اهڙي ٻار لاءِ استعمال ڪيو ويندو آهي، جنهن پنهنجي جسم تي ايترو ضابطو حاصل ڪري ورتو هجي جو هو نسبتاً خودمختيار ٿي سگهي.<ref>{{citation|title=Developmental Psychology |page=121 |isbn=971-23-2463-X |year=1998 |publisher=Rex Bookstore |quote=However, Hurlock (1982) cites that infancy, compared to babyhood, is characterized by extreme helplessness. The word baby may likewise suggest a helpless individual; hence, the word toddler has been increasingly used to denote a baby that has achieved enough control of his body to permit relative independence, such as' moving about, feeding himself, etc. Characteristics of Babyhood The most important characteristics of babyhood are listed below: 1. It is the true foundation age ..}}</ref> مثال طور: * پاڻ هلڻ ڦرڻ جي قابل هجي. * پاڻ کاڌو کائڻ جي شروعات ڪري سگهي. * روزمره جي ڪجهه سرگرمين ۾ ٻين تي گهٽ ڀاڙي. تنهن ڪري خوارڪ وارو دور انساني واڌ ويجهه جو اهو بنيادي زمانو سمجهيو وڃي ٿو، جنهن دوران ذهني، جذباتي، سماجي ۽ شخصيتي ارتقا جا بنيادي ڍانچا جڙندا آهن. == ڪتابيات == * Alison Mackonochie, ''Babycare week by week, the first six months'', [[هارپرڪولنز پبلشرز]], 2007ع، 176 صفحا. ISBN 978-0007240203 * Paulien Bom ۽ Machteld Huber, ''Baby's first year: growth and development from 0 to 12 months'', فلورس بڪس، [[ايڊنبرگ]]، 2008ع، 125 صفحا. ISBN 978-086315-633-15. هي ڪتاب اصل ۾ ڊچ ٻوليءَ ۾ ''Groeiwijzer van nul tot één jaar'' جي عنوان سان Christofoor Publishers پاران [[زائسٽ]] ۾ 1994ع ۾ شايع ٿيو. * Harold S. Raucher (مدير)، ''Your babycare bible'', [[هيملن (ناشر)|هيملن]]، [[لنڊن]]، 2015ع، 392 صفحا. ISBN 9780600631613 == پڻ ڏسو == * [[کير پياڪ ٻارن سان بالغن جو رابطي وارو رويو]] == حوالا == {{Reflist}} == ٻاهريان ڳنڍڻا == {{wikiquote|ٻار}} {{Wikibooks|ٻارن جي سار سنڀال ۽ ارتقا}} {{Commons category|ٻار}} {{Wiktionary|infant}} * [https://www.durham.ac.uk/research/institutes-and-centres/durham-infancy-sleep-centre/ ڊرهم يونيورسٽي جو کير پياڪ ٻارن ۽ ننڊ بابت مرڪز] * [https://web.archive.org/web/20050413194036/http://www.who.int/whr/2005/en/ عالمي صحت رپورٽ 2005 – هر ماءُ ۽ ٻار کي اهميت ڏيو] * [http://www.uic.edu/com/eye/LearningAboutVision/EyeFacts/BabyEyes.shtml کير پياڪ ٻار جي نظر] – [[ايلي نواءِ يونيورسٽي]] * {{cite book |last1=Simkin |first1=Penny |last2=Whalley |first2=Janet |last3=Keppler |first3=Ann |date=1991 |title=Pregnancy, Childbirth and the Newborn: The Complete Guide |edition=Revised |publisher=Meadowbook Press |isbn=978-0-88166-177-4 |url-access=registration |url=https://archive.org/details/pregnancychildbi1993simk }} {{s-start}} {{s-bef|before=[[جنين]]}} {{s-ttl|title=[[انساني واڌ ويجهه جا مرحلا]]|years=کير پياڪ ٻار وارو دور}} {{s-aft|after=[[هلڻ سکيل ٻار]] وارو دور}} {{s-end}} {{Infants and their care}} {{Pregnancy}} {{Humandevelopment}} {{Authority control}} [[زمرو:کير پياڪ ٻار وارو دور]] [[hr:Novorođenče]] roqx15aqqrauiff4yiuwcyv4ltzew4n سانچو:Human growth and development 10 99159 387221 2026-06-21T00:34:06Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: <includeonly>{{Sidebar | name = انساني واڌ ويجهه ۽ ارتقا سائڊبار | templatestyles = Human growth and development sidebar/styles.css | bodyclass = hlist human-growth-dev-sidebar | pretitle = [[:Category:انساني ارتقا|هڪ سلسلي]] جو حصو | title = [[انساني جسم جي واڌ ويجهه ۽ ارتقا|انساني واڌ ويجهه<br/>۽ ارتقا]] | image = [[File:Views of a Foetus in the Womb detail.jpg|100px]] | hea... 387221 wikitext text/x-wiki <includeonly>{{Sidebar | name = انساني واڌ ويجهه ۽ ارتقا سائڊبار | templatestyles = Human growth and development sidebar/styles.css | bodyclass = hlist human-growth-dev-sidebar | pretitle = [[:Category:انساني ارتقا|هڪ سلسلي]] جو حصو | title = [[انساني جسم جي واڌ ويجهه ۽ ارتقا|انساني واڌ ويجهه<br/>۽ ارتقا]] | image = [[File:Views of a Foetus in the Womb detail.jpg|100px]] | heading1 = مرحلا | content1 = * [[گيميٽ]] * [[زائيگوٽ]] * [[انساني جنيني ارتقا|جنين]] * [[جنين (حمل وارو مرحلو)|فِيٽَس]]<br> * [[خوارڪ]] * [[هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار]]<br> * [[ٻار]] * [[قبل از بلوغت]] * [[نوخيز عمر]]<br> * [[ابھرتي ۽ شروعاتي بالغي]] * [[نوجوان بالغ]] * [[وچولي عمر وارو بالغ]] * [[پوڙهائپ وارو بالغ]] * [[موت]] | heading2 = حياتياتي سنگ ميل | content2 = * [[انساني بارآوري|بارآوري]] * [[حمل]] * [[ولادت]] * [[هلڻ]] * [[ٻوليءَ جو حصول]] * [[بلوغت]] * [[سن ياس]] * [[وڌندڙ عمر]] * [[موت]] | heading3 = [[ارتقائي نفسيات|ارتقا ۽ نفسيات]] | content3 = * [[پيدائش کان اڳ ۽ پيدائش جي ويجهو نفسيات|پيدائش کان اڳ ۽ پيدائش جي ويجهو]] ** [[پيدائش کان اڳ واري واڌ ويجهه|واڌ ويجهه]] * [[ٻار جي واڌ ويجهه جا مرحلا|خوارڪ ۽ ٻار]] * [[فطرت بمقابله پرورش]] * [[نوخيز عمر#نفسيات|نوخيز]] * [[مثبت نوجوانن جي واڌ ويجهه|نوجوان]] * [[نوجوان بالغ]] * [[بالغن جي واڌ ويجهه|بالغ]] * [[نفسياتي پختگي|پختگي]] | heading4 = {{longitem|[[ارتقائي مرحلن جا نظريا]]}} | content4 = * [[وابستگي جو نظريو|وابستگي]] * [[ماحولياتي نظامن جو نظريو|ماحولياتي]] * [[ايرڪسن جا نفسي-سماجي ارتقا جا مرحلا|نفسي-سماجي]] * [[نفسي-جنسي ارتقا]] * [[لارنس ڪولبرگ جا اخلاقي ارتقا جا مرحلا|اخلاقي]] * [[پياجيه جو ادراڪي ارتقا وارو نظريو|ادراڪي]] * [[ثقافتي-تاريخي نفسيات|ثقافتي-تاريخي]] * [[ارتقائي ارتقائي نفسيات|ارتقائي]] | below = * {{portal-inline|size=tiny|نفسيات}} }}</includeonly><noinclude>{{Documentation}}</noinclude> jmajrs1e988pix0ao8m876if3eynvx2 387222 387221 2026-06-21T00:39:42Z Intisar Ali 8681 /* */ 387222 wikitext text/x-wiki <includeonly>{{Sidebar | name = انساني واڌ ويجهه ۽ ارتقا سائڊبار | templatestyles = Human growth and development sidebar/styles.css | bodyclass = hlist human-growth-dev-sidebar | pretitle = [[:Category:انساني ارتقا|هڪ سلسلي]] جو حصو | title = [[انساني جسم جي واڌ ويجهه ۽ ارتقا|انساني واڌ ويجهه<br/>۽ ارتقا]] | image = [[File:Views of a Foetus in the Womb detail.jpg|100px]] | heading1 = مرحلا | content1 = * [[گيميٽ]] * [[زائيگوٽ]] * [[انساني جنيني ارتقا|جنين]] * [[جنين (حمل وارو مرحلو)|فِيٽَس]]<br> * [[خوارڪ]] * [[هلڻ سکيل ننڍڙو ٻار]]<br> * [[ٻار]] * [[قبل از بلوغت]] * [[نوخيز عمر]]<br> * [[اڀرندڙ ۽ شروعاتي بالغي]] * [[نوجوان بالغ]] * [[وچولي عمر وارو بالغ]] * [[پوڙهائپ وارو بالغ]] * [[موت]] | heading2 = حياتياتي سنگ ميل | content2 = * [[انساني بارآوري|بارآوري]] * [[حمل]] * [[ولادت]] * [[هلڻ]] * [[ٻوليءَ جو حصول]] * [[بلوغت]] * [[سن ياس]] * [[وڌندڙ عمر]] * [[موت]] | heading3 = [[ارتقائي نفسيات|ارتقا ۽ نفسيات]] | content3 = * [[پيدائش کان اڳ ۽ پيدائش جي ويجهو نفسيات|پيدائش کان اڳ ۽ پيدائش جي ويجهو]] ** [[پيدائش کان اڳ واري واڌ ويجهه|واڌ ويجهه]] * [[ٻار جي واڌ ويجهه جا مرحلا|خوارڪ ۽ ٻار]] * [[فطرت بمقابله پرورش]] * [[نوخيز عمر#نفسيات|نوخيز]] * [[مثبت نوجوانن جي واڌ ويجهه|نوجوان]] * [[نوجوان بالغ]] * [[بالغن جي واڌ ويجهه|بالغ]] * [[نفسياتي پختگي|پختگي]] | heading4 = {{longitem|[[ارتقائي مرحلن جا نظريا]]}} | content4 = * [[وابستگي جو نظريو|وابستگي]] * [[ماحولياتي نظامن جو نظريو|ماحولياتي]] * [[ايرڪسن جا نفسي-سماجي ارتقا جا مرحلا|نفسي-سماجي]] * [[نفسي-جنسي ارتقا]] * [[لارنس ڪولبرگ جا اخلاقي ارتقا جا مرحلا|اخلاقي]] * [[پياجيه جو ادراڪي ارتقا وارو نظريو|ادراڪي]] * [[ثقافتي-تاريخي نفسيات|ثقافتي-تاريخي]] * [[ارتقائي ارتقائي نفسيات|ارتقائي]] | below = * {{portal-inline|size=tiny|نفسيات}} }}</includeonly><noinclude>{{Documentation}}</noinclude> l56wfa2g36rpp6fjj8oiigxriukgtjo مال ڪاھڻ 0 99160 387245 2026-06-21T02:38:30Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: {{Short description|مال کي ڊگهن فاصلن تائين ڪاهي وٺي وڃڻ جو عمل}} {{redirects|مال ڪاھڻ|1951ع واري فلم لاءِ|Cattle Drive}} [[File:Morning by ST Gill.jpg|thumb|آسٽريليا ۾ مال ڪاھيندڙ، لڳ ڀڳ 1870ع]] [[File:Drovers rest their horses and dogs (11313111916).jpg|thumb|نيوزيلينڊ ۾ مال ڪاھيندڙ، لڳ ڀڳ 1950ع]] [[File:Cattle round up.jpg|thumb|[[نيو ميڪسيڪو]]، آمري... 387245 wikitext text/x-wiki {{Short description|مال کي ڊگهن فاصلن تائين ڪاهي وٺي وڃڻ جو عمل}} {{redirects|مال ڪاھڻ|1951ع واري فلم لاءِ|Cattle Drive}} [[File:Morning by ST Gill.jpg|thumb|آسٽريليا ۾ مال ڪاھيندڙ، لڳ ڀڳ 1870ع]] [[File:Drovers rest their horses and dogs (11313111916).jpg|thumb|نيوزيلينڊ ۾ مال ڪاھيندڙ، لڳ ڀڳ 1950ع]] [[File:Cattle round up.jpg|thumb|[[نيو ميڪسيڪو]]، آمريڪا ۾ جديد ننڍي پيماني جي ڍورن جي ڪاھ]] '''مال ڪاھڻ''' (Droving) ڍورن يا ٻين [[چوپائي مال]] کي ڊگهن فاصلن تائين پيادل هلائي هڪ هنڌ کان ٻئي هنڌ منتقل ڪرڻ جو عمل آهي. هي [[ڌڻ سنڀالڻ]] (ھرڊنگ) جو هڪ قسم آهي، جيڪو گهڻو ڪري ڍورن سان لاڳاپيل هوندو آهي. اهڙي صورت ۾ ان کي '''ڍورن جي ڪاھ''' (ڪيٽل ڊرائيو) چيو ويندو آهي، خاص طور تي [[آمريڪا]] ۾. مال کي مارڪيٽ تائين پهچائڻ لاءِ پيادل ڪاھيو ويندو هو ۽ گهڻو ڪري [[ڌڻ سنڀاليندڙ ڪتو|ڪتن]] جي مدد پڻ ورتي ويندي هئي. مال ڪاھڻ جي هن روايت جي تاريخ تمام پراڻي آهي. مالڪ ڪڏهن ڪڏهن پنهنجي مال کي مارڪيٽ تائين پهچائڻ ۽ وڪري جي رقم واپس آڻڻ لاءِ ڪنهن نمائندي يا ايجنٽ تي ڀروسو ڪندو هو. مال ڪاھڻ جو رواج تڏهن کان موجود آهي، جڏهن شهرن ۾ رهندڙ ماڻهن لاءِ پري وارن علائقن مان خوراڪ ۽ چوپائي مال حاصل ڪرڻ ضروري بڻجي ويو. tjdu27fn8oozcp1ns424kxtigve7voe 387246 387245 2026-06-21T02:44:19Z Intisar Ali 8681 /* */ 387246 wikitext text/x-wiki {{Short description|مال کي ڊگهن فاصلن تائين ڪاهي وٺي وڃڻ جو عمل}} [[File:Morning by ST Gill.jpg|thumb|آسٽريليا ۾ مال ڪاھيندڙ، لڳ ڀڳ 1870ع]] [[File:Drovers rest their horses and dogs (11313111916).jpg|thumb|نيوزيلينڊ ۾ مال ڪاھيندڙ، لڳ ڀڳ 1950ع]] [[File:Cattle round up.jpg|thumb|[[نيو ميڪسيڪو]]، آمريڪا ۾ جديد ننڍي پيماني جي ڍورن جي ڪاھ]] '''مال ڪاھڻ''' (Droving) ڍورن يا ٻين [[چوپائي مال]] کي ڊگهن فاصلن تائين پيادل هلائي هڪ هنڌ کان ٻئي هنڌ منتقل ڪرڻ جو عمل آهي. هي [[ڌڻ سنڀالڻ]] (ھرڊنگ) جو هڪ قسم آهي، جيڪو گهڻو ڪري ڍورن سان لاڳاپيل هوندو آهي. اهڙي صورت ۾ ان کي '''ڍورن جي ڪاھ''' (ڪيٽل ڊرائيو) چيو ويندو آهي، خاص طور تي [[آمريڪا]] ۾. مال کي مارڪيٽ تائين پهچائڻ لاءِ پيادل ڪاھيو ويندو هو ۽ گهڻو ڪري [[ڌڻ سنڀاليندڙ ڪتو|ڪتن]] جي مدد پڻ ورتي ويندي هئي. مال ڪاھڻ جي هن روايت جي تاريخ تمام پراڻي آهي. مالڪ ڪڏهن ڪڏهن پنهنجي مال کي مارڪيٽ تائين پهچائڻ ۽ وڪري جي رقم واپس آڻڻ لاءِ ڪنهن نمائندي يا ايجنٽ تي ڀروسو ڪندو هو. مال ڪاھڻ جو رواج تڏهن کان موجود آهي، جڏهن شهرن ۾ رهندڙ ماڻهن لاءِ پري وارن علائقن مان خوراڪ ۽ چوپائي مال حاصل ڪرڻ ضروري بڻجي ويو. === مارڪيٽ ڏانهن مال جي ڪاھ === [[File:Edwin Henry Landseer (1802-1873) - The Drover's Departure, A Scene in the Grampians - FA.88(O) - Victoria and Albert Museum.jpg|thumb|''[[مال ڪاھيندڙ جي روانگي]]''، [[ايڊون لينڊسير]] جي تصوير، 1835ع]] هڪ شخص هڪ ئي وقت فارم تي جانورن جي سنڀال به نٿو ڪري سگهي ۽ مال کي مارڪيٽ تائين ڊگهي سفر تي به نٿو وٺي وڃي سگهي. تنهنڪري مالڪ پنهنجو مال ڪنهن نمائندي، عام طور تي '''مال ڪاھيندڙ''' (Drover)، جي حوالي ڪندو هو، جيڪو مال کي مارڪيٽ تائين پهچائيندو ۽ وڪري جي رقم واپس آڻيندو هو. مال ڪاھيندڙ پنهنجا ڌڻ ۽ رڍن جا ولر روايتي رستن تان وٺي ويندا هئا، جتي رات جي رهائش، جانورن جي چاري ۽ ماڻهن جي آرام لاءِ مخصوص جايون موجود هونديون هيون.{{Citation needed|date=September 2019}} هي سفر ڪڏهن ڪجهه ڏينهن ته ڪڏهن ڪيترن ئي مهينن تائين هلي سگهندو هو. جانورن کي تمام احتياط سان هلائڻو پوندو هو ته جيئن مارڪيٽ پهچڻ وقت اهي سٺي حالت ۾ هجن. سفر شروع ٿيڻ کان اڳ انهن ڳالهين بابت معاهدو ڪيو ويندو هو: * سفر دوران گم ٿيل مال جي ادائيگي. * سفر دوران ڄاول جانورن جي مالڪي. * سفر دوران حاصل ٿيندڙ پيداوار جي وڪري بابت حق. صوبائي بئنڪن جي قيام کان اڳ، واپس موٽندڙ مال ڪاھيندڙ وٽ اڪثر وڏي رقم هوندي هئي. ڇاڪاڻ⁠تہ هو وڏي اعتماد واري حيثيت ۾ هوندو هو، تنهنڪري هو مارڪيٽ شهر ڏانهن بئنڪ ۾ جمع ڪرائڻ لاءِ رقم، اهم خط ۽ ڪڏهن ڪڏهن اهڙا ماڻهو به ساڻ کڻي ويندو هو جيڪي رستي کان واقف نه هوندا هئا.{{Citation needed|date=September 2019}} ڪڏهن مال ڪاھيندڙ مال کي فقط سفر جي هڪ حصي تائين وٺي ويندو هو، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪجهه جانور وچ وارن مارڪيٽن ۾ ٻين مال ڪاھيندڙن کي وڪرو ڪيا ويندا هئا. ان کان پوءِ نوان مال ڪاھيندڙ باقي سفر مڪمل ڪندا هئا.{{Citation needed|date=September 2019}} <gallery widths="200px" heights="160px"> File:Walter Withers - The Drover, 1912.jpg|آسٽريليا ۾ مال ڪاھڻ File:KingsSheep.JPG|[[ڪنگز ڪينين]]، [[يوٽا]]، آمريڪا ۾ رڍن جي ڪاھ File:Blick von Schöne Aussicht Hütte Schaftrieb ins Schnalstal.jpg|آسٽريا جو [[ٽائرول]] File:Almabtrieb der Schafe 2014 in Schoppernau 04.JPG|[[فورآرلبرگ]]، آسٽريا File:Villefort troupeau en transhumance vers le mont Lozère.jpg|[[لوزيئر]]، [[مئسيف سينٽرل]]، فرانس File:2,600 sheep on the road, Waioeka Gorge, after a 60 mile drive (3308575250).jpg|[[وائيوئڪا ندي|وائيوئڪا گارج]]، نيوزيلينڊ </gallery> == مال ڪاھڻ وارا رستا == [[File:Bloworth Crossing - geograph.org.uk - 17194.jpg|thumb|مال ڪاھڻ وارو رستو، نارٿ يارڪشائر]] مال ڪاھڻ وارا رستا عام آمدرفت جي رستن کان گهڻو ويڪرا هوندا هئا ۽ انهن تي ڪنهن به قسم جي پڪي فرش بندي نه هوندي هئي. ويلز ۾ جيڪي مال ڪاھڻ جا رستا اڄ به موجود آهن، اهي آباديءَ وارن علائقن کان پاسو ڪندي ٺاهيا ويا هئا ته جيئن گهرن جي سامهون وارن باغن ۽ انهن سان لاڳاپيل خرچن کان بچي سگهجي. == تاريخ == مال کي مارڪيٽ تائين پهچائڻ لاءِ پيادل ڪاھڻ، اڪثر ڪتن جي مدد سان، انتهائي قديم روايت آهي. جڏهن شهرن ۾ رهندڙ ماڻهن لاءِ پري پري وارن علائقن مان خوراڪ حاصل ڪرڻ ضروري بڻيو، تڏهن کان مال ڪاھڻ جو عمل شروع ٿيو. اٽڪل 5,000 سال اڳ، ڏکڻ اولهه انگلينڊ ۾ [[اسٽون هينج]] ٺاهيندڙن پٿر جي دور دوران اهڙا سور، ڍور ۽ ٻيا جانور کاڌا جيڪي اتر اوڀر اسڪاٽلينڊ کان، لڳ ڀڳ 700 ڪلوميٽر پري، آندا ويا هئا.<ref>[https://www.smithsonianmag.com/smart-news/stone-age-britons-feasted-hard-while-building-stonehenge-180965324/ Smithsonian Magazine] October 2017 accessed February 14, 2021</ref> چيو وڃي ٿو ته [[رومي سلطنت|رومين]] به مال ڪاھيندڙ رکندا هئا، جيڪي پنهنجي فوجن سان گڏ ڍور ۽ رڍون هلائيندا هئا ته جيئن سپاهين لاءِ خوراڪ فراهم ڪري سگهجي.{{Citation needed|date=September 2019}} [[File:Cattle Drive near Pinedale, WY (14963962303).jpg|thumb|[[ڍورن جي ڪاھ]]، [[پائينڊيل، وائيومنگ]]، آمريڪا]] ڍورن جي ڪاھ [[آمريڪا]] جي اولهندي علائقن ۽ [[آسٽريليا]] جي آبادڪاري ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. 1866ع ۾ [[آمريڪا ۾ ڍورن جي ڪاھ]] دوران [[ٽيڪساس]] مان 2 ڪروڙ ڍور [[ڪنساس]] جي ريلوي اسٽيشنن تائين پهچايا ويا. [[آسٽريليشا]] ۾ به رڍن جون ڊگهيون ڪاھون ٿينديون هيون. انهن ملڪن ۾ سفر جو فاصلو تمام وڏو هوندو هو؛ مثال طور ٽيڪساس کان ڪنساس تائين لڳ ڀڳ 800 ميل.<ref>{{cite book|title=The Sixties: Expansion, Exploration and Polarization|last1=Gray|first1=Robert N|date=2003|publisher=Dougherty Press|asin=B0029YEAGA}}</ref> مال ڪاھيندڙ گهوڙن تي سوار هوندا هئا ۽ سندن مدد لاءِ گاڏيون يا باربردار گهوڙا هوندا هئا. ريلوي جي اچڻ تائين اهڙيون ڪاھون جاري رهيون. ڪجهه حالتن ۾ اڄ به تمام وڏن ڌڻن کي ڊگهن فاصلن تائين ڪاھڻ معاشي طور فائديمند سمجهيو وڃي ٿو. nz6f1ggzts53lo5xiyslae1pz8vfar1 387248 387246 2026-06-21T03:22:20Z Intisar Ali 8681 /* تاريخ */ 387248 wikitext text/x-wiki {{Short description|مال کي ڊگهن فاصلن تائين ڪاهي وٺي وڃڻ جو عمل}} [[File:Morning by ST Gill.jpg|thumb|آسٽريليا ۾ مال ڪاھيندڙ، لڳ ڀڳ 1870ع]] [[File:Drovers rest their horses and dogs (11313111916).jpg|thumb|نيوزيلينڊ ۾ مال ڪاھيندڙ، لڳ ڀڳ 1950ع]] [[File:Cattle round up.jpg|thumb|[[نيو ميڪسيڪو]]، آمريڪا ۾ جديد ننڍي پيماني جي ڍورن جي ڪاھ]] '''مال ڪاھڻ''' (Droving) ڍورن يا ٻين [[چوپائي مال]] کي ڊگهن فاصلن تائين پيادل هلائي هڪ هنڌ کان ٻئي هنڌ منتقل ڪرڻ جو عمل آهي. هي [[ڌڻ سنڀالڻ]] (ھرڊنگ) جو هڪ قسم آهي، جيڪو گهڻو ڪري ڍورن سان لاڳاپيل هوندو آهي. اهڙي صورت ۾ ان کي '''ڍورن جي ڪاھ''' (ڪيٽل ڊرائيو) چيو ويندو آهي، خاص طور تي [[آمريڪا]] ۾. مال کي مارڪيٽ تائين پهچائڻ لاءِ پيادل ڪاھيو ويندو هو ۽ گهڻو ڪري [[ڌڻ سنڀاليندڙ ڪتو|ڪتن]] جي مدد پڻ ورتي ويندي هئي. مال ڪاھڻ جي هن روايت جي تاريخ تمام پراڻي آهي. مالڪ ڪڏهن ڪڏهن پنهنجي مال کي مارڪيٽ تائين پهچائڻ ۽ وڪري جي رقم واپس آڻڻ لاءِ ڪنهن نمائندي يا ايجنٽ تي ڀروسو ڪندو هو. مال ڪاھڻ جو رواج تڏهن کان موجود آهي، جڏهن شهرن ۾ رهندڙ ماڻهن لاءِ پري وارن علائقن مان خوراڪ ۽ چوپائي مال حاصل ڪرڻ ضروري بڻجي ويو. === مارڪيٽ ڏانهن مال جي ڪاھ === [[File:Edwin Henry Landseer (1802-1873) - The Drover's Departure, A Scene in the Grampians - FA.88(O) - Victoria and Albert Museum.jpg|thumb|''[[مال ڪاھيندڙ جي روانگي]]''، [[ايڊون لينڊسير]] جي تصوير، 1835ع]] هڪ شخص هڪ ئي وقت فارم تي جانورن جي سنڀال به نٿو ڪري سگهي ۽ مال کي مارڪيٽ تائين ڊگهي سفر تي به نٿو وٺي وڃي سگهي. تنهنڪري مالڪ پنهنجو مال ڪنهن نمائندي، عام طور تي '''مال ڪاھيندڙ''' (Drover)، جي حوالي ڪندو هو، جيڪو مال کي مارڪيٽ تائين پهچائيندو ۽ وڪري جي رقم واپس آڻيندو هو. مال ڪاھيندڙ پنهنجا ڌڻ ۽ رڍن جا ولر روايتي رستن تان وٺي ويندا هئا، جتي رات جي رهائش، جانورن جي چاري ۽ ماڻهن جي آرام لاءِ مخصوص جايون موجود هونديون هيون.{{Citation needed|date=September 2019}} هي سفر ڪڏهن ڪجهه ڏينهن ته ڪڏهن ڪيترن ئي مهينن تائين هلي سگهندو هو. جانورن کي تمام احتياط سان هلائڻو پوندو هو ته جيئن مارڪيٽ پهچڻ وقت اهي سٺي حالت ۾ هجن. سفر شروع ٿيڻ کان اڳ انهن ڳالهين بابت معاهدو ڪيو ويندو هو: * سفر دوران گم ٿيل مال جي ادائيگي. * سفر دوران ڄاول جانورن جي مالڪي. * سفر دوران حاصل ٿيندڙ پيداوار جي وڪري بابت حق. صوبائي بئنڪن جي قيام کان اڳ، واپس موٽندڙ مال ڪاھيندڙ وٽ اڪثر وڏي رقم هوندي هئي. ڇاڪاڻ⁠تہ هو وڏي اعتماد واري حيثيت ۾ هوندو هو، تنهنڪري هو مارڪيٽ شهر ڏانهن بئنڪ ۾ جمع ڪرائڻ لاءِ رقم، اهم خط ۽ ڪڏهن ڪڏهن اهڙا ماڻهو به ساڻ کڻي ويندو هو جيڪي رستي کان واقف نه هوندا هئا.{{Citation needed|date=September 2019}} ڪڏهن مال ڪاھيندڙ مال کي فقط سفر جي هڪ حصي تائين وٺي ويندو هو، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪجهه جانور وچ وارن مارڪيٽن ۾ ٻين مال ڪاھيندڙن کي وڪرو ڪيا ويندا هئا. ان کان پوءِ نوان مال ڪاھيندڙ باقي سفر مڪمل ڪندا هئا.{{Citation needed|date=September 2019}} <gallery widths="200px" heights="160px"> File:Walter Withers - The Drover, 1912.jpg|آسٽريليا ۾ مال ڪاھڻ File:KingsSheep.JPG|[[ڪنگز ڪينين]]، [[يوٽا]]، آمريڪا ۾ رڍن جي ڪاھ File:Blick von Schöne Aussicht Hütte Schaftrieb ins Schnalstal.jpg|آسٽريا جو [[ٽائرول]] File:Almabtrieb der Schafe 2014 in Schoppernau 04.JPG|[[فورآرلبرگ]]، آسٽريا File:Villefort troupeau en transhumance vers le mont Lozère.jpg|[[لوزيئر]]، [[مئسيف سينٽرل]]، فرانس File:2,600 sheep on the road, Waioeka Gorge, after a 60 mile drive (3308575250).jpg|[[وائيوئڪا ندي|وائيوئڪا گارج]]، نيوزيلينڊ </gallery> == مال ڪاھڻ وارا رستا == [[File:Bloworth Crossing - geograph.org.uk - 17194.jpg|thumb|مال ڪاھڻ وارو رستو، نارٿ يارڪشائر]] مال ڪاھڻ وارا رستا عام آمدرفت جي رستن کان گهڻو ويڪرا هوندا هئا ۽ انهن تي ڪنهن به قسم جي پڪي فرش بندي نه هوندي هئي. ويلز ۾ جيڪي مال ڪاھڻ جا رستا اڄ به موجود آهن، اهي آباديءَ وارن علائقن کان پاسو ڪندي ٺاهيا ويا هئا ته جيئن گهرن جي سامهون وارن باغن ۽ انهن سان لاڳاپيل خرچن کان بچي سگهجي. == تاريخ == مال کي مارڪيٽ تائين پهچائڻ لاءِ پيادل ڪاھڻ، اڪثر ڪتن جي مدد سان، انتهائي قديم روايت آهي. جڏهن شهرن ۾ رهندڙ ماڻهن لاءِ پري پري وارن علائقن مان خوراڪ حاصل ڪرڻ ضروري بڻيو، تڏهن کان مال ڪاھڻ جو عمل شروع ٿيو. اٽڪل 5,000 سال اڳ، ڏکڻ اولهه انگلينڊ ۾ [[اسٽون هينج]] ٺاهيندڙن پٿر جي دور دوران اهڙا سور، ڍور ۽ ٻيا جانور کاڌا جيڪي اتر اوڀر اسڪاٽلينڊ کان، لڳ ڀڳ 700 ڪلوميٽر پري، آندا ويا هئا.<ref>[https://www.smithsonianmag.com/smart-news/stone-age-britons-feasted-hard-while-building-stonehenge-180965324/ Smithsonian Magazine] October 2017 accessed February 14, 2021</ref> چيو وڃي ٿو ته [[رومي سلطنت|رومين]] به مال ڪاھيندڙ رکندا هئا، جيڪي پنهنجي فوجن سان گڏ ڍور ۽ رڍون هلائيندا هئا ته جيئن سپاهين لاءِ خوراڪ فراهم ڪري سگهجي.{{Citation needed|date=September 2019}} [[File:Cattle Drive near Pinedale, WY (14963962303).jpg|thumb|[[ڍورن جي ڪاھ]]، [[پائينڊيل، وائيومنگ]]، آمريڪا]] ڍورن جي ڪاھ [[آمريڪا]] جي اولهندي علائقن ۽ [[آسٽريليا]] جي آبادڪاري ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. 1866ع ۾ [[آمريڪا ۾ ڍورن جي ڪاھ]] دوران [[ٽيڪساس]] مان 2 ڪروڙ ڍور [[ڪنساس]] جي ريلوي اسٽيشنن تائين پهچايا ويا. [[آسٽريليشا]] ۾ به رڍن جون ڊگهيون ڪاھون ٿينديون هيون. انهن ملڪن ۾ سفر جو فاصلو تمام وڏو هوندو هو؛ مثال طور ٽيڪساس کان ڪنساس تائين لڳ ڀڳ 800 ميل.<ref>{{cite book|title=The Sixties: Expansion, Exploration and Polarization|last1=Gray|first1=Robert N|date=2003|publisher=Dougherty Press|asin=B0029YEAGA}}</ref> مال ڪاھيندڙ گهوڙن تي سوار هوندا هئا ۽ سندن مدد لاءِ گاڏيون يا باربردار گهوڙا هوندا هئا. ريلوي جي اچڻ تائين اهڙيون ڪاھون جاري رهيون. ڪجهه حالتن ۾ اڄ به تمام وڏن ڌڻن کي ڊگهن فاصلن تائين ڪاھڻ معاشي طور فائديمند سمجهيو وڃي ٿو. === برطانيه === [[File:Drovers, Montgomery NLW3362635.jpg|thumb|ويلشي مال ڪاھيندڙ، لڳ ڀڳ 1880ع.<br />هر سال ويلز مان لڳ ڀڳ 30,000 ڍور ۽ رڍون [[لنڊن]] تائين ڪاھي آنديون وينديون هيون.<ref name="VRC">Verite Ryily Collins, page 33, Drovers' Dogs, ''999 and other working dogs'', WSN, 2005. {{ISBN|1858290643}}</ref>]] 1253ع ۾ [[نيوئنٽ]]، [[گلاسٽرشائر]] ۾، جيڪو اتر ويلز ۽ لنڊن جي وچ ۾ واقع هو، هفتيوار ڍورن جي مارڪيٽ قائم ڪئي وئي.<ref name="VRC" /> 1372ع ۾ [[اسمٿ فيلڊ مارڪيٽ]] جي صفائي بابت هڪ حڪم نامي ۾ اهو طئي ڪيو ويو ته "واپارين ۽ مال ڪاھيندڙن" کان هر گهوڙي، ڍڳي، ڳئون، رڍ يا سوئر تي في جانور هڪ مقرر فيس ورتي ويندي.<ref>[http://www.british-history.ac.uk/no-series/memorials-london-life/pp361-368 British History Online, Memorials of London and London Life in the 13th, 14th and 15th Centuries] accessed 23 September 2015</ref> پندرهين صديءَ جي شروعات ۾ [[هينري پنجون]] مال ڪاھڻ جي واپار ۾ وڏو واڌارو آندو، جڏهن هن حڪم ڏنو ته ممڪن حد تائين وڌيڪ ڍور [[سنڪ پورٽس]] ڏانهن موڪليا وڃن ته جيئن [[سئو سالن جي جنگ]] دوران فرانس ۾ موجود سندس فوجن لاءِ خوراڪ فراهم ڪري سگهجي.<ref name=VRC/> [[ايڊورڊ ڇهون]] جي دور ۾ منظور ٿيل هڪ قانون تحت، ماڻهن جي ڌڻن ۽ دولت جي حفاظت لاءِ مال ڪاھيندڙن کي ضلعي عدالت يا [[چوٿون اجلاس]] مان منظوري ۽ لائسنس وٺڻ ضروري قرار ڏنو ويو. انهن کي ثابت ڪرڻو پوندو هو ته: * سندن سٺي شهرت آهي. * شادي شده آهن. * گهر جا مالڪ آهن. * عمر 30 سالن کان وڌيڪ آهي. مال ڪاھيندڙن جي مهارت جو اندازو هن ڳالهه مان لڳائي سگهجي ٿو ته 1,500 کان 2,000 رڍن تي ٻڌل ولر ويلز کان لنڊن تائين 20 کان 25 ڏينهن جي سفر دوران پنهنجي وزن جو فقط چار سيڪڙو کان گهٽ حصو وڃائيندا هئا. اسڪاٽلينڊ جا مال ڪاھيندڙ، جن کي ويلز جي ڀيٽ ۾ گهڻو ڊگهو سفر ڪرڻو پوندو هو، ڍور سڌو سنئون خريد ڪندا هئا ۽ پوءِ انهن کي لنڊن تائين ڪاھي آڻيندا هئا.<ref name=VRC/> اندازو آهي ته ارڙهين صديءَ جي آخر تائين هر سال لڳ ڀڳ: * 100,000 ڍور * 750,000 رڍون لنڊن جي [[اسمتھ فيلڊ مارڪيٽ]] ۾ پهچنديون هيون. اوڻيهين صديءَ جي وچ ڌاري ريلوي جي آمد سان مال ڪاھڻ جو گهڻو رواج ختم ٿي ويو.<ref name=VRC/> ذبح لاءِ ترڪيون ۽ ٻهراڙيون (Geese) به 300 کان 1,000 پکين جي ٽولين جي صورت ۾ لنڊن جي مارڪيٽن تائين ڪاھي آنديون وينديون هيون.<ref name=VRC/> مال ڪاھيندڙ برطانيه جي ٻين صنعتي مرڪزن، جهڙوڪ: * ڏکڻ ويلز * مڊلينڊز * مانچسٽر وارو علائقو ڏانهن به جانور پهچائيندا هئا. === آسٽريليا === {{Main|Drover (Australian)}} [[File:Loading railway cattle cars at Cockburn SA, 1932 -- also stock pens and SAR loco T203 (SLSA B 39564).jpg|thumb|آسٽريليا ۾ ڊگهي فاصلي واري مال ڪاھڻ جو خاتمو. 1932ع ۾ ڪاڪبرن، ڏکڻ آسٽريليا ۾ ڍورن کي ريل گاڏين ۾ چاڙهيو پيو وڃي.]] [[آسٽريليا]] ۾ مال ڪاھڻ خاص طور تي ڏڪار جي دورن ۾ اهم هوندو هو، جڏهن مال لاءِ بهتر چارو يا پاڻي ڳولڻو پوندو هو يا جانورن کي ڪم ڪرڻ لاءِ مناسب چراگاهن ڏانهن منتقل ڪرڻو پوندو هو. ڪجهه مال ڪاھيندڙن انتهائي ڊگها فاصلا طئي ڪيا. انهن نون علائقن کي ڳوليو ۽ کين [[اوورلينڊر]] چيو ويو. اهي ماڻهو ڪڏهن ڪڏهن ٻن سالن کان به وڌيڪ عرصو سفر ۾ رهندا هئا. مثال طور، 1885ع ۾ [[پيٽسي ڊيورڪ]] [[ڪوئنزلينڊ]] مان [[ڪمبرلي (مغربي آسٽريليا)]] ڏانهن 8,000 ڍور وٺي روانو ٿيو. هو ٻه سال ۽ ٻه مهينا پوءِ منزل تي پهتو، پر رڳو اڌ ڍور بچيا هئا. هن تقريباً 3,000 ميل ڊگهي ڪاھ مڪمل ڪئي هئي.<ref>{{Cite web |url=https://www.questia.com/read/5001171889?title=The%20Americanisation%20of%20the%20Outback%3a%20Cowboys%20and%20Stockmen |title="The Americanisation of the Outback: Cowboys and Stockmen" |access-date=2017-08-25 |archive-date=2011-04-27 |archive-url=https://web.archive.org/web/20110427140553/http://www.questia.com/read/5001171889?title=The%20Americanisation%20of%20the%20Outback%3A%20Cowboys%20and%20Stockmen |url-status=dead }}</ref> حقيقت ۾، ويهين صديءَ جي ٻئي اڌ تائين به ڊگهي فاصلي واري ڍورن جي ڪاھ جاري رهي. ڊگهن سُڪن موسمن دوران ڍورن کي خاص سنڀال جي ضرورت هوندي هئي. ڪڏهن ڪڏهن مال رات جو ڪاھيو ويندو هو، ڇو ته رات جو گرمي پد گهٽجي ويندو هو. مال ڪاھيندڙ اڪثر ڪري رستن جي ڪنارن تي موجود قدرتي چراگاهن، جن کي "ڊگهو چراگاهه" (The Long Paddock) چيو ويندو هو، تي ڀاڙيندا هئا. 1,200 ڍورن جي هڪ ڌڻ کي منتقل ڪرڻ لاءِ عام طور هي ٽيم مقرر ڪئي ويندي هئي: {| class="wikitable sortable" style="width:100%; text-align:center;" |- ! style="background:#2E8B57; color:white;"|ذميواري ! style="background:#2E8B57; color:white;"|تعداد |- |سربراهه مال ڪاھيندڙ |1 |- |[[اسٽاڪ مين]] |4 |- |بورچي |1 |- |گهوڙن جو سنڀاليندڙ |1 |} يعني ڪل 7 ماڻهو. وڪري لاءِ پاليل ڍورن کي 1,500 جانورن تائين جي وڏن ڌڻن ۾ منتقل ڪيو ويندو هو. گوشت لاءِ تيار ڪيل ٿلها ڏاند عام طور تي لڳ ڀڳ 650 جانورن جي ٽولين ۾ ڪاھيا ويندا هئا.<ref>{{Cite book|last=Cole, V. G.|title=Beef Production Guide|publisher=Parramatta: Macarthur Press|year=1978|isbn=0-9599973-1-8}}</ref> === يورپ === [[File:Alpabfahrt Mels. 2017-09-09 13-26-32. Alp Siez.jpg|thumb|upright=1.3|2007ع ۾ [[ميلس]]، [[سوئٽزرلينڊ]] ۾ [[المابٽريب]] (جبلن تان مال جي واپسي)]] وچئين دور جي مرڪزي يورپ ۾ سالياني ڍورن جون ڪاھون [[هنگريائي سرمائي ڍور]] [[ڊينيوب ندي]] پار ڪري مغربي يورپ جي گوشت مارڪيٽن تائين پهچائينديون هيون.<ref>[https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2003-apr-06-fg-longhorns6-story.html Longhorns at Home on Hungarian Range]. ''Los Angeles Times.'' April 06, 2003.</ref> سورهين صديءَ دوران سوئس مال ڪاھيندڙ [[سينٽ گوٿارڊ لنگهه]] ذريعي ڍورن کي [[بيلينزونا]] ۽ [[لوگانو]] جي مارڪيٽن تائين ۽ پوءِ اتر [[اٽلي]] جي [[لومبارڊي]] علائقي ڏانهن وٺي ويندا هئا. 1700ع تائين اهڙيون ڪاھون تقريباً ختم ٿي ويون، ڇاڪاڻ⁠تہ مستقل کير جي فارمنگ وڌيڪ منافعي بخش ثابت ٿي.<ref>{{citation needed|date=May 2017}}</ref> ارڙهين صديءَ ۾ هر سال لڳ ڀڳ 80,000 ڍور اسڪاٽلينڊ مان ڏکڻ طرف ڪاھي آندا ويندا هئا. 1850ع کان پوءِ [[ايبرڊين]] کان [[لنڊن]] تائين ڍورن لاءِ ريل گاڏيون هلڻ شروع ٿي ويون.<ref>{{cite book |last1=Otter |first1=Chris |title=Diet for a large planet |date=2020 |publisher=University of Chicago Press |location=USA |isbn=978-0-226-69710-9 |page=42 }}</ref> === آمريڪا === {{Main|Cattle drives in the United States}} [[File:Cowboy1902.jpg|thumb|ڍورن جو ڌڻ ۽ هڪ [[ڪائو بواءِ]]، لڳ ڀڳ 1902ع]] '''ڍورن جي ڪاھ''' (Cattle drive) ۾ [[ڪائو بواءِ]] گهوڙن تي سوار ٿي ڍورن جي [[ڌڻ]] کي ڊگهن فاصلن تائين مارڪيٽن ڏانهن وٺي ويندا هئا. هي عمل هڪ وقت [[آمريڪي اولهه]] جي اهم معاشي سرگرمين مان هڪ هو، خاص طور تي 1866ع کان 1895ع تائين. ان عرصي دوران لڳ ڀڳ هڪ ڪروڙ ڍور [[ٽيڪساس]] مان [[ڪنساس]] جي ريلوي اسٽيشنن تائين پهچايا ويا، جتان انهن کي [[شڪاگو]] ۽ اوڀر وارن علائقن جي مال منڊين ڏانهن موڪليو ويندو هو. اهي ڪاھون عام طور تي هيٺين مشهور رستن تان ٿينديون هيون: {| class="wikitable sortable" style="width:100%; text-align:center;" |- ! style="background:#4682B4; color:white;"|رستو ! style="background:#4682B4; color:white;"|شروعاتي استعمال |- |[[گڊنائيٽ-لونگنگ رستو]] |1866ع |- |پوٽر-بيڪن رستو |1883ع |- |مغربي رستو |1874ع |- |[[چشولم رستو]] |1867ع |- |[[ٽيڪساس روڊ|شاوني رستو]] |1840ع واري ڏهاڪي |} افسانوي ادب ۽ فلمن ۾ ڍورن جي ڪاھ جي وڏي پيماني تي پيشڪش سبب، ڍورن جي ڌڻ سنڀاليندڙ ڪائو بواءِ اڄ سڄي دنيا ۾ آمريڪي اولهه جي علامتي تصوير بڻجي چڪو آهي. === مال ڪاھڻ جا مشهور ڪارناما === ==== برطانوي ڪارناما ==== ارڙهين صديءَ ۾ [[ڪراوين]] جي بلندين وارا انگريز مال پاليندڙ [[اسڪاٽلينڊ]] تائين ويندا هئا، جتان ڍور خريد ڪري انهن کي مال ڪاھڻ وارن رستن ذريعي پنهنجي علائقي ڏانهن آڻيندا هئا. 1745ع جي اونهاري ۾ مشهور زميندار مسٽر برٿوسل 20,000 ڍور اتر اسڪاٽلينڊ مان [[مالهم]] ڀرسان "گريٽ ڪلوز" تائين ڪاھي آندو.<ref name="tradition">{{cite book|url=https://archive.org/details/vanishingfolkway00hart|title=Life and Tradition in the Yorkshire Dales|last1=Hartley|first1=Marie|last2=Ingilby|first2=Joan|publisher=J. M. Dent & Sons Ltd|year=1968|isbn=0-498-07668-7|place=London|url-access=registration}}</ref>{{rp|53}} هي سفر 300 ميلن کان وڌيڪ ڊگهو هو. ==== آسٽريليائي ڪارناما ==== [[File:Cattle droving (2900605363).jpg|thumb|ليسمور ڀرسان ڍورن جي ڪاھ، آسٽريليا]] 1879ع ۾ [[وليم جيمس برائون]] [[نلپينا اسٽيشن]] جو مالڪ هو. هن [[الفريڊ جائلز]] کي 12,000 رڍون [[نيوڪاسل واٽرز]] ۽ [[ڊيلامير اسٽيشن]] تائين ڪاھي وٺي وڃڻ جو ٺيڪو ڏنو. سفر جي پڄاڻي تي صرف 8,000 رڍون بچي سگهيون.<ref>{{cite book|title=Pastoral Australia: Fortunes, Failures and Hard Yakka: A Historical Overview 1788–1967|author1=Michael Pearson|author2=Jane Lennon|publisher=CSIRO publishing|year=2010|isbn=9780643096998|page=104}}</ref> 26 مارچ 1883ع تي ميڪڊونلڊ ۽ ميڪنزي خاندانن [[گولبرن]] ڀرسان ڪلفورڊز ڪريڪ کان [[ڪمبرلي]] ڏانهن هڪ عظيم ڍورن جي ڪاھ شروع ڪئي. هن سفر جون خاصيتون: {| class="wikitable" style="width:100%; text-align:center;" |- ! style="background:#8B4513; color:white;"|تفصيل ! style="background:#8B4513; color:white;"|مقدار |- |فاصلو |6,000 ڪلوميٽر کان وڌيڪ |- |مدت |3 سالن کان وڌيڪ |- |شروعاتي ڍور |670 |- |گهوڙا |86 |- |ٻه گاڏيون ڇڪيندڙ ڏاند |32 |} مسلسل ڏڪار، مڇرن، مگرمڇن ۽ مقامي آبادي جي حملن جي باوجود، اهي ڍور آخرڪار جولاءِ 1886ع ۾ منزل تي پهتا ۽ "فاسل ڊائونز" اسٽيشن قائم ڪئي وئي. هن کي تاريخ جي سڀ کان ڊگهي ڍورن جي ڪاھ سمجهيو ويندو آهي.<ref>McKenzie, Keith. ''They Paved the Way'', Mudgee Guardian, NSW,(1980), pp79-92, {{ISBN|0-9594968-0-7}}</ref><ref>McDonald, Nan. ''Burn To Billabong'', Portofino Design Group Pty Ltd, (1988), pp87-90, {{ISBN|0-7316-2284-7}}</ref> 1880ع ۽ 1890ع واري ڏهاڪي ۾ ٽيبٽ ڀائرن [[ويل شاٽ اسٽيشن]] مان 30,000 مادي رڍون [[روما، ڪوئنزلينڊ]] ڏانهن ڪاھي وٺي ويا. هي سفر 700 ڪلوميٽرن کان وڌيڪ ڊگهو هو ۽ مقصد مال لاءِ چراگاهه ڳولڻ هو. روما پهچڻ کان پوءِ سڀني رڍن جي اون لاهي وئي ۽ ساڳئي وقت ٻچن جي ڄمڻ جو موسم شروع ٿي ويو، ڇو ته ويل شاٽ ۾ مينهن پوڻ شروع ٿي ويو هو. واپسيءَ تي اهي پنهنجي ڌڻ سان گڏ 3,000 وڌيڪ ٻچا به کڻي آيا.<ref>{{cite news|url=http://nla.gov.au/nla.news-article79310607|title=Epic droving trips|date=8 February 1951|newspaper=The Charleville Times|access-date=27 February 2013|publisher=National Library of Australia|location=Brisbane, Queensland|page=10}}</ref> 1900ع ۾ ڪولمين نالي هڪ مال ڪاھيندڙ [[ڪليئرمونٽ، ڪوئنزلينڊ]] مان 5,000 رڍون وٺي روانو ٿيو. علائقو سخت ڏڪار جو شڪار هو، تنهنڪري کيس هدايت ڏني وئي ته ڌڻ کي هر حال ۾ زنده رکي. هو ڏکڻ اولهه ڪوئنزلينڊ ۾ لڳ ڀڳ 5,000 ميلن تائين گهمندو رهيو ۽ جتي چارو مليو، اتي رڍون چرائيندو رهيو. آخرڪار جڏهن هو واپس موٽيو ته: {| class="wikitable" style="width:100%; text-align:center;" |- ! style="background:#A0522D; color:white;"|نتيجو ! style="background:#A0522D; color:white;"|تعداد |- |واپس آندل رڍون |9,000 |- |وڪرو ڪيل رڍون |5,000 کان وڌيڪ |- |ذبح ڪيل رڍون |لڳ ڀڳ 1,000 |} هن انهن مان ڪجهه رڍون "ذاتي استعمال" لاءِ ذبح ڪيون هيون.<ref name="ref1">{{cite news|url=http://nla.gov.au/nla.news-article76898984|title=Remarkable droving feat|date=11 July 1922|newspaper=The Dubbo Liberal and Macquarie Advocate|access-date=15 January 2013|publisher=National Library of Australia|location=New South Wales|page=4}}</ref> 1904ع ۾ 20,000 ڍور [[ويو هِل اسٽيشن]] مان ڪڍي [[ڪلارني اسٽيشن]]، [[نارابري]] ([[نيو سائوٿ ويلز]]) تائين ڪاھي آندا ويا. سڌي ليڪ ۾ هي فاصلو لڳ ڀڳ 3,000 ڪلوميٽر هو. ان وقت هن کي مال ڪاھڻ جو هڪ "حيرت انگيز ڪارنامو" سمجهيو ويو. هي سفر مڪمل ڪرڻ ۾ 18 مهينا لڳا.<ref name="ref1"/> هڪ ٻيو مشهور ڪارنامو 1906ع ۾ وليم فلپس سرانجام ڏنو. هن [[ويو هِل اسٽيشن]] مان 1,260 ڏاند تقريباً 2,100 ميل پري [[برينڊيلا]]، [[چارلي وِل]] ڀرسان، صرف 32 هفتن ۾ ڪاھي پهچايا.<ref>{{cite news|url=http://nla.gov.au/nla.news-article14825768|title=A record droving trip|date=29 November 1906|newspaper=The Sydney Morning Herald|access-date=14 January 2013|publisher=National Library of Australia|page=5}}</ref> == پڻ ڏسو == * [[آمريڪا ۾ ڍورن جي ڪاھ]] * [[ڪائو بواءِ]] * [[آسٽريليائي مال ڪاھيندڙ]] * [[مال ڪاھيندڙ (وضاحت)]] * [[مال ڪاھڻ وارو رستو]] * [[گائوچو]] * [[چوپائي مال جي آمدرفت]] * [[مال پالڻ جو وڏو فارم]] * [[اسٽيشن (آسٽريليائي زراعت)]] * [[مال جو رستو]] * [[موسمي مال منتقلي]] * [[ٽروپيرو]] == حوالا == {{reflist}} == ٻاهريان ڳنڍڻا == * [https://www.youtube.com/watch?v=BuEPnbZh8RE تاريخي مال ڪاھڻ جو سفر] — وڊيو، سيپٽمبر 2013ع. هي گذريل 100 سالن دوران آسٽريليا جي سڀ کان وڏين ڍورن جي ڪاھن مان هڪ هئي. 18,000 ڍور، 1,500 ڪلوميٽر سفر. سڄو ڌڻ لڳ ڀڳ 80 ڪلوميٽر ڊگهو هو. * [http://watch.opb.org/video/2293024258/ ڍورن جون ڪاھون] — دستاويزي فلم، [[اوريگن فيلڊ گائيڊ]] پاران تيار ڪيل. {{Authority control}} [[Category:موسمي مال منتقلي]] 3pa18ujgbic2rk0cp85jyn18tfjcurq 387249 387248 2026-06-21T03:48:34Z Intisar Ali 8681 387249 wikitext text/x-wiki {{Short description|مال کي ڊگهن فاصلن تائين ڪاهي وٺي وڃڻ جو عمل}} [[File:Morning by ST Gill.jpg|thumb|آسٽريليا ۾ مال ڪاھيندڙ، لڳ ڀڳ 1870ع]] [[File:Drovers rest their horses and dogs (11313111916).jpg|thumb|نيوزيلينڊ ۾ مال ڪاھيندڙ، لڳ ڀڳ 1950ع]] [[File:Cattle round up.jpg|thumb|[[نيو ميڪسيڪو]]، آمريڪا ۾ جديد ننڍي پيماني جي ڍورن جي ڪاھ]] '''مال ڪاھڻ''' (Droving) ڍورن يا ٻين [[چوپائي مال]] کي ڊگهن فاصلن تائين پيادل هلائي هڪ هنڌ کان ٻئي هنڌ منتقل ڪرڻ جو عمل آهي. هي [[ڌڻ سنڀالڻ]] (ھرڊنگ) جو هڪ قسم آهي، جيڪو گهڻو ڪري ڍورن سان لاڳاپيل هوندو آهي. اهڙي صورت ۾ ان کي '''ڍورن جي ڪاھ''' (ڪيٽل ڊرائيو) چيو ويندو آهي، خاص طور تي [[آمريڪا]] ۾. مال کي مارڪيٽ تائين پهچائڻ لاءِ پيادل ڪاھيو ويندو هو ۽ گهڻو ڪري [[ڌڻ سنڀاليندڙ ڪتو|ڪتن]] جي مدد پڻ ورتي ويندي هئي. مال ڪاھڻ جي هن روايت جي تاريخ تمام پراڻي آهي. مالڪ ڪڏهن ڪڏهن پنهنجي مال کي مارڪيٽ تائين پهچائڻ ۽ وڪري جي رقم واپس آڻڻ لاءِ ڪنهن نمائندي يا ايجنٽ تي ڀروسو ڪندو هو. مال ڪاھڻ جو رواج تڏهن کان موجود آهي، جڏهن شهرن ۾ رهندڙ ماڻهن لاءِ پري وارن علائقن مان خوراڪ ۽ چوپائي مال حاصل ڪرڻ ضروري بڻجي ويو. === مارڪيٽ ڏانهن مال جي ڪاھ === [[File:Edwin Henry Landseer (1802-1873) - The Drover's Departure, A Scene in the Grampians - FA.88(O) - Victoria and Albert Museum.jpg|thumb|''[[مال ڪاھيندڙ جي روانگي]]''، [[ايڊون لينڊسير]] جي تصوير، 1835ع]] هڪ شخص هڪ ئي وقت فارم تي جانورن جي سنڀال به نٿو ڪري سگهي ۽ مال کي مارڪيٽ تائين ڊگهي سفر تي به نٿو وٺي وڃي سگهي. تنهنڪري مالڪ پنهنجو مال ڪنهن نمائندي، عام طور تي '''مال ڪاھيندڙ''' (Drover)، جي حوالي ڪندو هو، جيڪو مال کي مارڪيٽ تائين پهچائيندو ۽ وڪري جي رقم واپس آڻيندو هو. مال ڪاھيندڙ پنهنجا ڌڻ ۽ رڍن جا ولر روايتي رستن تان وٺي ويندا هئا، جتي رات جي رهائش، جانورن جي چاري ۽ ماڻهن جي آرام لاءِ مخصوص جايون موجود هونديون هيون.{{Citation needed|date=September 2019}} هي سفر ڪڏهن ڪجهه ڏينهن ته ڪڏهن ڪيترن ئي مهينن تائين هلي سگهندو هو. جانورن کي تمام احتياط سان هلائڻو پوندو هو ته جيئن مارڪيٽ پهچڻ وقت اهي سٺي حالت ۾ هجن. سفر شروع ٿيڻ کان اڳ انهن ڳالهين بابت معاهدو ڪيو ويندو هو: * سفر دوران گم ٿيل مال جي ادائيگي. * سفر دوران ڄاول جانورن جي مالڪي. * سفر دوران حاصل ٿيندڙ پيداوار جي وڪري بابت حق. صوبائي بئنڪن جي قيام کان اڳ، واپس موٽندڙ مال ڪاھيندڙ وٽ اڪثر وڏي رقم هوندي هئي. ڇاڪاڻ⁠تہ هو وڏي اعتماد واري حيثيت ۾ هوندو هو، تنهنڪري هو مارڪيٽ شهر ڏانهن بئنڪ ۾ جمع ڪرائڻ لاءِ رقم، اهم خط ۽ ڪڏهن ڪڏهن اهڙا ماڻهو به ساڻ کڻي ويندو هو جيڪي رستي کان واقف نه هوندا هئا.{{Citation needed|date=September 2019}} ڪڏهن مال ڪاھيندڙ مال کي فقط سفر جي هڪ حصي تائين وٺي ويندو هو، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪجهه جانور وچ وارن مارڪيٽن ۾ ٻين مال ڪاھيندڙن کي وڪرو ڪيا ويندا هئا. ان کان پوءِ نوان مال ڪاھيندڙ باقي سفر مڪمل ڪندا هئا.{{Citation needed|date=September 2019}} <gallery widths="200px" heights="160px"> File:Walter Withers - The Drover, 1912.jpg|آسٽريليا ۾ مال ڪاھڻ File:KingsSheep.JPG|[[ڪنگز ڪينين]]، [[يوٽا]]، آمريڪا ۾ رڍن جي ڪاھ File:Blick von Schöne Aussicht Hütte Schaftrieb ins Schnalstal.jpg|آسٽريا جو [[ٽائرول]] File:Almabtrieb der Schafe 2014 in Schoppernau 04.JPG|[[فورآرلبرگ]]، آسٽريا File:Villefort troupeau en transhumance vers le mont Lozère.jpg|[[لوزيئر]]، [[مئسيف سينٽرل]]، فرانس File:2,600 sheep on the road, Waioeka Gorge, after a 60 mile drive (3308575250).jpg|[[وائيوئڪا ندي|وائيوئڪا گارج]]، نيوزيلينڊ </gallery> == مال ڪاھڻ وارا رستا == [[File:Bloworth Crossing - geograph.org.uk - 17194.jpg|thumb|مال ڪاھڻ وارو رستو، نارٿ يارڪشائر]] مال ڪاھڻ وارا رستا عام آمدرفت جي رستن کان گهڻو ويڪرا هوندا هئا ۽ انهن تي ڪنهن به قسم جي پڪي فرش بندي نه هوندي هئي. ويلز ۾ جيڪي مال ڪاھڻ جا رستا اڄ به موجود آهن، اهي آباديءَ وارن علائقن کان پاسو ڪندي ٺاهيا ويا هئا ته جيئن گهرن جي سامهون وارن باغن ۽ انهن سان لاڳاپيل خرچن کان بچي سگهجي. == تاريخ == مال کي مارڪيٽ تائين پهچائڻ لاءِ پيادل ڪاھڻ، اڪثر ڪتن جي مدد سان، انتهائي قديم روايت آهي. جڏهن شهرن ۾ رهندڙ ماڻهن لاءِ پري پري وارن علائقن مان خوراڪ حاصل ڪرڻ ضروري بڻيو، تڏهن کان مال ڪاھڻ جو عمل شروع ٿيو. اٽڪل 5,000 سال اڳ، ڏکڻ اولهه انگلينڊ ۾ [[اسٽون هينج]] ٺاهيندڙن پٿر جي دور دوران اهڙا سور، ڍور ۽ ٻيا جانور کاڌا جيڪي اتر اوڀر اسڪاٽلينڊ کان، لڳ ڀڳ 700 ڪلوميٽر پري، آندا ويا هئا.<ref>[https://www.smithsonianmag.com/smart-news/stone-age-britons-feasted-hard-while-building-stonehenge-180965324/ Smithsonian Magazine] October 2017 accessed February 14, 2021</ref> چيو وڃي ٿو ته [[رومي سلطنت|رومين]] به مال ڪاھيندڙ رکندا هئا، جيڪي پنهنجي فوجن سان گڏ ڍور ۽ رڍون هلائيندا هئا ته جيئن سپاهين لاءِ خوراڪ فراهم ڪري سگهجي.{{Citation needed|date=September 2019}} [[File:Cattle Drive near Pinedale, WY (14963962303).jpg|thumb|[[ڍورن جي ڪاھ]]، [[پائينڊيل، وائيومنگ]]، آمريڪا]] ڍورن جي ڪاھ [[آمريڪا]] جي اولهندي علائقن ۽ [[آسٽريليا]] جي آبادڪاري ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. 1866ع ۾ [[آمريڪا ۾ ڍورن جي ڪاھ]] دوران [[ٽيڪساس]] مان 2 ڪروڙ ڍور [[ڪنساس]] جي ريلوي اسٽيشنن تائين پهچايا ويا. [[آسٽريليشا]] ۾ به رڍن جون ڊگهيون ڪاھون ٿينديون هيون. انهن ملڪن ۾ سفر جو فاصلو تمام وڏو هوندو هو؛ مثال طور ٽيڪساس کان ڪنساس تائين لڳ ڀڳ 800 ميل.<ref>{{cite book|title=The Sixties: Expansion, Exploration and Polarization|last1=Gray|first1=Robert N|date=2003|publisher=Dougherty Press|asin=B0029YEAGA}}</ref> مال ڪاھيندڙ گهوڙن تي سوار هوندا هئا ۽ سندن مدد لاءِ گاڏيون يا باربردار گهوڙا هوندا هئا. ريلوي جي اچڻ تائين اهڙيون ڪاھون جاري رهيون. ڪجهه حالتن ۾ اڄ به تمام وڏن ڌڻن کي ڊگهن فاصلن تائين ڪاھڻ معاشي طور فائديمند سمجهيو وڃي ٿو. === برطانيه === [[File:Drovers, Montgomery NLW3362635.jpg|thumb|ويلشي مال ڪاھيندڙ، لڳ ڀڳ 1880ع.<br />هر سال ويلز مان لڳ ڀڳ 30,000 ڍور ۽ رڍون [[لنڊن]] تائين ڪاھي آنديون وينديون هيون.<ref name="VRC">Verite Ryily Collins, page 33, Drovers' Dogs, ''999 and other working dogs'', WSN, 2005. {{ISBN|1858290643}}</ref>]] 1253ع ۾ [[نيوئنٽ]]، [[گلاسٽرشائر]] ۾، جيڪو اتر ويلز ۽ لنڊن جي وچ ۾ واقع هو، هفتيوار ڍورن جي مارڪيٽ قائم ڪئي وئي.<ref name="VRC" /> 1372ع ۾ [[اسمٿ فيلڊ مارڪيٽ]] جي صفائي بابت هڪ حڪم نامي ۾ اهو طئي ڪيو ويو ته "واپارين ۽ مال ڪاھيندڙن" کان هر گهوڙي، ڍڳي، ڳئون، رڍ يا سوئر تي في جانور هڪ مقرر فيس ورتي ويندي.<ref>[http://www.british-history.ac.uk/no-series/memorials-london-life/pp361-368 British History Online, Memorials of London and London Life in the 13th, 14th and 15th Centuries] accessed 23 September 2015</ref> پندرهين صديءَ جي شروعات ۾ [[هينري پنجون]] مال ڪاھڻ جي واپار ۾ وڏو واڌارو آندو، جڏهن هن حڪم ڏنو ته ممڪن حد تائين وڌيڪ ڍور [[سنڪ پورٽس]] ڏانهن موڪليا وڃن ته جيئن [[سئو سالن جي جنگ]] دوران فرانس ۾ موجود سندس فوجن لاءِ خوراڪ فراهم ڪري سگهجي.<ref name=VRC/> [[ايڊورڊ ڇهون]] جي دور ۾ منظور ٿيل هڪ قانون تحت، ماڻهن جي ڌڻن ۽ دولت جي حفاظت لاءِ مال ڪاھيندڙن کي ضلعي عدالت يا [[چوٿون اجلاس]] مان منظوري ۽ لائسنس وٺڻ ضروري قرار ڏنو ويو. انهن کي ثابت ڪرڻو پوندو هو ته: * سندن سٺي شهرت آهي. * شادي شده آهن. * گهر جا مالڪ آهن. * عمر 30 سالن کان وڌيڪ آهي. مال ڪاھيندڙن جي مهارت جو اندازو هن ڳالهه مان لڳائي سگهجي ٿو ته 1,500 کان 2,000 رڍن تي ٻڌل ولر ويلز کان لنڊن تائين 20 کان 25 ڏينهن جي سفر دوران پنهنجي وزن جو فقط چار سيڪڙو کان گهٽ حصو وڃائيندا هئا. اسڪاٽلينڊ جا مال ڪاھيندڙ، جن کي ويلز جي ڀيٽ ۾ گهڻو ڊگهو سفر ڪرڻو پوندو هو، ڍور سڌو سنئون خريد ڪندا هئا ۽ پوءِ انهن کي لنڊن تائين ڪاھي آڻيندا هئا.<ref name=VRC/> اندازو آهي ته ارڙهين صديءَ جي آخر تائين هر سال لڳ ڀڳ: * 100,000 ڍور * 750,000 رڍون لنڊن جي [[اسمتھ فيلڊ مارڪيٽ]] ۾ پهچنديون هيون. اوڻيهين صديءَ جي وچ ڌاري ريلوي جي آمد سان مال ڪاھڻ جو گهڻو رواج ختم ٿي ويو.<ref name=VRC/> ذبح لاءِ ترڪيون ۽ ٻهراڙيون (Geese) به 300 کان 1,000 پکين جي ٽولين جي صورت ۾ لنڊن جي مارڪيٽن تائين ڪاھي آنديون وينديون هيون.<ref name=VRC/> مال ڪاھيندڙ برطانيه جي ٻين صنعتي مرڪزن، جهڙوڪ: * ڏکڻ ويلز * مڊلينڊز * مانچسٽر وارو علائقو ڏانهن به جانور پهچائيندا هئا. === آسٽريليا === {{Main|مال ڪاھيندڙ (آسٽريليائي)}} [[File:Loading railway cattle cars at Cockburn SA, 1932 -- also stock pens and SAR loco T203 (SLSA B 39564).jpg|thumb|آسٽريليا ۾ ڊگهي فاصلي واري مال ڪاھڻ جو خاتمو. 1932ع ۾ ڪاڪبرن، ڏکڻ آسٽريليا ۾ ڍورن کي ريل گاڏين ۾ چاڙهيو پيو وڃي.]] [[آسٽريليا]] ۾ مال ڪاھڻ خاص طور تي ڏڪار جي دورن ۾ اهم هوندو هو، جڏهن مال لاءِ بهتر چارو يا پاڻي ڳولڻو پوندو هو يا جانورن کي ڪم ڪرڻ لاءِ مناسب چراگاهن ڏانهن منتقل ڪرڻو پوندو هو. ڪجهه مال ڪاھيندڙن انتهائي ڊگها فاصلا طئي ڪيا. انهن نون علائقن کي ڳوليو ۽ کين [[اوورلينڊر]] چيو ويو. اهي ماڻهو ڪڏهن ڪڏهن ٻن سالن کان به وڌيڪ عرصو سفر ۾ رهندا هئا. مثال طور، 1885ع ۾ [[پيٽسي ڊيورڪ]] [[ڪوئنزلينڊ]] مان [[ڪمبرلي (مغربي آسٽريليا)]] ڏانهن 8,000 ڍور وٺي روانو ٿيو. هو ٻه سال ۽ ٻه مهينا پوءِ منزل تي پهتو، پر رڳو اڌ ڍور بچيا هئا. هن تقريباً 3,000 ميل ڊگهي ڪاھ مڪمل ڪئي هئي.<ref>{{Cite web |url=https://www.questia.com/read/5001171889?title=The%20Americanisation%20of%20the%20Outback%3a%20Cowboys%20and%20Stockmen |title="The Americanisation of the Outback: Cowboys and Stockmen" |access-date=2017-08-25 |archive-date=2011-04-27 |archive-url=https://web.archive.org/web/20110427140553/http://www.questia.com/read/5001171889?title=The%20Americanisation%20of%20the%20Outback%3A%20Cowboys%20and%20Stockmen |url-status=dead }}</ref> حقيقت ۾، ويهين صديءَ جي ٻئي اڌ تائين به ڊگهي فاصلي واري ڍورن جي ڪاھ جاري رهي. ڊگهن سُڪن موسمن دوران ڍورن کي خاص سنڀال جي ضرورت هوندي هئي. ڪڏهن ڪڏهن مال رات جو ڪاھيو ويندو هو، ڇو ته رات جو گرمي پد گهٽجي ويندو هو. مال ڪاھيندڙ اڪثر ڪري رستن جي ڪنارن تي موجود قدرتي چراگاهن، جن کي "ڊگهو چراگاهه" (The Long Paddock) چيو ويندو هو، تي ڀاڙيندا هئا.. 1,200 ڍورن جي هڪ ڌڻ کي منتقل ڪرڻ لاءِ عام طور هي ٽيم مقرر ڪئي ويندي هئي: {| class="wikitable sortable" style="width:100%; text-align:center;" |- ! style="background:#2E8B57; color:white;"|ذميواري ! style="background:#2E8B57; color:white;"|تعداد |- |سربراهه مال ڪاھيندڙ |1 |- |[[اسٽاڪ مين]] |4 |- |بورچي |1 |- |گهوڙن جو سنڀاليندڙ |1 |} يعني ڪل 7 ماڻهو. وڪري لاءِ پاليل ڍورن کي 1,500 جانورن تائين جي وڏن ڌڻن ۾ منتقل ڪيو ويندو هو. گوشت لاءِ تيار ڪيل ٿلها ڏاند عام طور تي لڳ ڀڳ 650 جانورن جي ٽولين ۾ ڪاھيا ويندا هئا.<ref>{{Cite book|last=Cole, V. G.|title=Beef Production Guide|publisher=Parramatta: Macarthur Press|year=1978|isbn=0-9599973-1-8}}</ref> === يورپ === [[File:Alpabfahrt Mels. 2017-09-09 13-26-32. Alp Siez.jpg|thumb|upright=1.3|2007ع ۾ [[ميلس]]، [[سوئٽزرلينڊ]] ۾ [[المابٽريب]] (جبلن تان مال جي واپسي)]] وچئين دور جي مرڪزي يورپ ۾ سالياني ڍورن جون ڪاھون [[هنگريائي سرمائي ڍور]] [[ڊينيوب ندي]] پار ڪري مغربي يورپ جي گوشت مارڪيٽن تائين پهچائينديون هيون.<ref>[https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2003-apr-06-fg-longhorns6-story.html Longhorns at Home on Hungarian Range]. ''Los Angeles Times.'' April 06, 2003.</ref> سورهين صديءَ دوران سوئس مال ڪاھيندڙ [[سينٽ گوٿارڊ لنگهه]] ذريعي ڍورن کي [[بيلينزونا]] ۽ [[لوگانو]] جي مارڪيٽن تائين ۽ پوءِ اتر [[اٽلي]] جي [[لومبارڊي]] علائقي ڏانهن وٺي ويندا هئا. 1700ع تائين اهڙيون ڪاھون تقريباً ختم ٿي ويون، ڇاڪاڻ⁠تہ مستقل کير جي فارمنگ وڌيڪ منافعي بخش ثابت ٿي.<ref>{{citation needed|date=May 2017}}</ref> ارڙهين صديءَ ۾ هر سال لڳ ڀڳ 80,000 ڍور اسڪاٽلينڊ مان ڏکڻ طرف ڪاھي آندا ويندا هئا. 1850ع کان پوءِ [[ايبرڊين]] کان [[لنڊن]] تائين ڍورن لاءِ ريل گاڏيون هلڻ شروع ٿي ويون.<ref>{{cite book |last1=Otter |first1=Chris |title=Diet for a large planet |date=2020 |publisher=University of Chicago Press |location=USA |isbn=978-0-226-69710-9 |page=42 }}</ref> === آمريڪا === {{Main|Cattle drives in the United States}} [[File:Cowboy1902.jpg|thumb|ڍورن جو ڌڻ ۽ هڪ [[ڪائو بواءِ]]، لڳ ڀڳ 1902ع]] '''ڍورن جي ڪاھ''' (Cattle drive) ۾ [[ڪائو بواءِ]] گهوڙن تي سوار ٿي ڍورن جي [[ڌڻ]] کي ڊگهن فاصلن تائين مارڪيٽن ڏانهن وٺي ويندا هئا. هي عمل هڪ وقت [[آمريڪي اولهه]] جي اهم معاشي سرگرمين مان هڪ هو، خاص طور تي 1866ع کان 1895ع تائين. ان عرصي دوران لڳ ڀڳ هڪ ڪروڙ ڍور [[ٽيڪساس]] مان [[ڪنساس]] جي ريلوي اسٽيشنن تائين پهچايا ويا، جتان انهن کي [[شڪاگو]] ۽ اوڀر وارن علائقن جي مال منڊين ڏانهن موڪليو ويندو هو. اهي ڪاھون عام طور تي هيٺين مشهور رستن تان ٿينديون هيون: {| class="wikitable sortable" style="width:100%; text-align:center;" |- ! style="background:#4682B4; color:white;"|رستو ! style="background:#4682B4; color:white;"|شروعاتي استعمال |- |[[گڊنائيٽ-لونگنگ رستو]] |1866ع |- |پوٽر-بيڪن رستو |1883ع |- |مغربي رستو |1874ع |- |[[چشولم رستو]] |1867ع |- |[[ٽيڪساس روڊ|شاوني رستو]] |1840ع واري ڏهاڪي |} افسانوي ادب ۽ فلمن ۾ ڍورن جي ڪاھ جي وڏي پيماني تي پيشڪش سبب، ڍورن جي ڌڻ سنڀاليندڙ ڪائو بواءِ اڄ سڄي دنيا ۾ آمريڪي اولهه جي علامتي تصوير بڻجي چڪو آهي. === مال ڪاھڻ جا مشهور ڪارناما === ==== برطانوي ڪارناما ==== ارڙهين صديءَ ۾ [[ڪراوين]] جي بلندين وارا انگريز مال پاليندڙ [[اسڪاٽلينڊ]] تائين ويندا هئا، جتان ڍور خريد ڪري انهن کي مال ڪاھڻ وارن رستن ذريعي پنهنجي علائقي ڏانهن آڻيندا هئا. 1745ع جي اونهاري ۾ مشهور زميندار مسٽر برٿوسل 20,000 ڍور اتر اسڪاٽلينڊ مان [[مالهم]] ڀرسان "گريٽ ڪلوز" تائين ڪاھي آندو.<ref name="tradition">{{cite book|url=https://archive.org/details/vanishingfolkway00hart|title=Life and Tradition in the Yorkshire Dales|last1=Hartley|first1=Marie|last2=Ingilby|first2=Joan|publisher=J. M. Dent & Sons Ltd|year=1968|isbn=0-498-07668-7|place=London|url-access=registration}}</ref>{{rp|53}} هي سفر 300 ميلن کان وڌيڪ ڊگهو هو. ==== آسٽريليائي ڪارناما ==== [[File:Cattle droving (2900605363).jpg|thumb|ليسمور ڀرسان ڍورن جي ڪاھ، آسٽريليا]] 1879ع ۾ [[وليم جيمس برائون]] [[نلپينا اسٽيشن]] جو مالڪ هو. هن [[الفريڊ جائلز]] کي 12,000 رڍون [[نيوڪاسل واٽرز]] ۽ [[ڊيلامير اسٽيشن]] تائين ڪاھي وٺي وڃڻ جو ٺيڪو ڏنو. سفر جي پڄاڻي تي صرف 8,000 رڍون بچي سگهيون.<ref>{{cite book|title=Pastoral Australia: Fortunes, Failures and Hard Yakka: A Historical Overview 1788–1967|author1=Michael Pearson|author2=Jane Lennon|publisher=CSIRO publishing|year=2010|isbn=9780643096998|page=104}}</ref> 26 مارچ 1883ع تي ميڪڊونلڊ ۽ ميڪنزي خاندانن [[گولبرن]] ڀرسان ڪلفورڊز ڪريڪ کان [[ڪمبرلي]] ڏانهن هڪ عظيم ڍورن جي ڪاھ شروع ڪئي. هن سفر جون خاصيتون: {| class="wikitable" style="width:100%; text-align:center;" |- ! style="background:#8B4513; color:white;"|تفصيل ! style="background:#8B4513; color:white;"|مقدار |- |فاصلو |6,000 ڪلوميٽر کان وڌيڪ |- |مدت |3 سالن کان وڌيڪ |- |شروعاتي ڍور |670 |- |گهوڙا |86 |- |ٻه گاڏيون ڇڪيندڙ ڏاند |32 |} مسلسل ڏڪار، مڇرن، مگرمڇن ۽ مقامي آبادي جي حملن جي باوجود، اهي ڍور آخرڪار جولاءِ 1886ع ۾ منزل تي پهتا ۽ "فاسل ڊائونز" اسٽيشن قائم ڪئي وئي. هن کي تاريخ جي سڀ کان ڊگهي ڍورن جي ڪاھ سمجهيو ويندو آهي.<ref>McKenzie, Keith. ''They Paved the Way'', Mudgee Guardian, NSW,(1980), pp79-92, {{ISBN|0-9594968-0-7}}</ref><ref>McDonald, Nan. ''Burn To Billabong'', Portofino Design Group Pty Ltd, (1988), pp87-90, {{ISBN|0-7316-2284-7}}</ref> 1880ع ۽ 1890ع واري ڏهاڪي ۾ ٽيبٽ ڀائرن [[ويل شاٽ اسٽيشن]] مان 30,000 مادي رڍون [[روما، ڪوئنزلينڊ]] ڏانهن ڪاھي وٺي ويا. هي سفر 700 ڪلوميٽرن کان وڌيڪ ڊگهو هو ۽ مقصد مال لاءِ چراگاهه ڳولڻ هو. روما پهچڻ کان پوءِ سڀني رڍن جي اون لاهي وئي ۽ ساڳئي وقت ٻچن جي ڄمڻ جو موسم شروع ٿي ويو، ڇو ته ويل شاٽ ۾ مينهن پوڻ شروع ٿي ويو هو. واپسيءَ تي اهي پنهنجي ڌڻ سان گڏ 3,000 وڌيڪ ٻچا به کڻي آيا.<ref>{{cite news|url=http://nla.gov.au/nla.news-article79310607|title=Epic droving trips|date=8 February 1951|newspaper=The Charleville Times|access-date=27 February 2013|publisher=National Library of Australia|location=Brisbane, Queensland|page=10}}</ref> 1900ع ۾ ڪولمين نالي هڪ مال ڪاھيندڙ [[ڪليئرمونٽ، ڪوئنزلينڊ]] مان 5,000 رڍون وٺي روانو ٿيو. علائقو سخت ڏڪار جو شڪار هو، تنهنڪري کيس هدايت ڏني وئي ته ڌڻ کي هر حال ۾ زنده رکي. هو ڏکڻ اولهه ڪوئنزلينڊ ۾ لڳ ڀڳ 5,000 ميلن تائين گهمندو رهيو ۽ جتي چارو مليو، اتي رڍون چرائيندو رهيو. آخرڪار جڏهن هو واپس موٽيو ته: {| class="wikitable" style="width:100%; text-align:center;" |- ! style="background:#A0522D; color:white;"|نتيجو ! style="background:#A0522D; color:white;"|تعداد |- |واپس آندل رڍون |9,000 |- |وڪرو ڪيل رڍون |5,000 کان وڌيڪ |- |ذبح ڪيل رڍون |لڳ ڀڳ 1,000 |} هن انهن مان ڪجهه رڍون "ذاتي استعمال" لاءِ ذبح ڪيون هيون.<ref name="ref1">{{cite news|url=http://nla.gov.au/nla.news-article76898984|title=Remarkable droving feat|date=11 July 1922|newspaper=The Dubbo Liberal and Macquarie Advocate|access-date=15 January 2013|publisher=National Library of Australia|location=New South Wales|page=4}}</ref> 1904ع ۾ 20,000 ڍور [[ويو هِل اسٽيشن]] مان ڪڍي [[ڪلارني اسٽيشن]]، [[نارابري]] ([[نيو سائوٿ ويلز]]) تائين ڪاھي آندا ويا. سڌي ليڪ ۾ هي فاصلو لڳ ڀڳ 3,000 ڪلوميٽر هو. ان وقت هن کي مال ڪاھڻ جو هڪ "حيرت انگيز ڪارنامو" سمجهيو ويو. هي سفر مڪمل ڪرڻ ۾ 18 مهينا لڳا.<ref name="ref1"/> هڪ ٻيو مشهور ڪارنامو 1906ع ۾ وليم فلپس سرانجام ڏنو. هن [[ويو هِل اسٽيشن]] مان 1,260 ڏاند تقريباً 2,100 ميل پري [[برينڊيلا]]، [[چارلي وِل]] ڀرسان، صرف 32 هفتن ۾ ڪاھي پهچايا.<ref>{{cite news|url=http://nla.gov.au/nla.news-article14825768|title=A record droving trip|date=29 November 1906|newspaper=The Sydney Morning Herald|access-date=14 January 2013|publisher=National Library of Australia|page=5}}</ref> == پڻ ڏسو == * [[آمريڪا ۾ ڍورن جي ڪاھ]] * [[ڪائو بواءِ]] * [[آسٽريليائي مال ڪاھيندڙ]] * [[مال ڪاھيندڙ (وضاحت)]] * [[مال ڪاھڻ وارو رستو]] * [[گائوچو]] * [[چوپائي مال جي آمدرفت]] * [[مال پالڻ جو وڏو فارم]] * [[اسٽيشن (آسٽريليائي زراعت)]] * [[مال جو رستو]] * [[موسمي مال منتقلي]] * [[ٽروپيرو]] == حوالا == {{reflist}} == ٻاهريان ڳنڍڻا == * [https://www.youtube.com/watch?v=BuEPnbZh8RE تاريخي مال ڪاھڻ جو سفر] — وڊيو، سيپٽمبر 2013ع. هي گذريل 100 سالن دوران آسٽريليا جي سڀ کان وڏين ڍورن جي ڪاھن مان هڪ هئي. 18,000 ڍور، 1,500 ڪلوميٽر سفر. سڄو ڌڻ لڳ ڀڳ 80 ڪلوميٽر ڊگهو هو. * [http://watch.opb.org/video/2293024258/ ڍورن جون ڪاھون] — دستاويزي فلم، [[اوريگن فيلڊ گائيڊ]] پاران تيار ڪيل. {{Authority control}} [[Category:موسمي مال منتقلي]] tulo5blud7knic9ww2oi93bbrm4vxs3 387250 387249 2026-06-21T03:49:35Z Intisar Ali 8681 387250 wikitext text/x-wiki {{Short description|مال کي ڊگهن فاصلن تائين ڪاهي وٺي وڃڻ جو عمل}} [[File:Morning by ST Gill.jpg|thumb|آسٽريليا ۾ مال ڪاھيندڙ، لڳ ڀڳ 1870ع]] [[File:Drovers rest their horses and dogs (11313111916).jpg|thumb|نيوزيلينڊ ۾ مال ڪاھيندڙ، لڳ ڀڳ 1950ع]] [[File:Cattle round up.jpg|thumb|[[نيو ميڪسيڪو]]، آمريڪا ۾ جديد ننڍي پيماني جي ڍورن جي ڪاھ]] '''مال ڪاھڻ''' (Droving) ڍورن يا ٻين [[چوپائي مال]] کي ڊگهن فاصلن تائين پيادل هلائي هڪ هنڌ کان ٻئي هنڌ منتقل ڪرڻ جو عمل آهي. هي [[ڌڻ سنڀالڻ]] (ھرڊنگ) جو هڪ قسم آهي، جيڪو گهڻو ڪري ڍورن سان لاڳاپيل هوندو آهي. اهڙي صورت ۾ ان کي '''ڍورن جي ڪاھ''' (ڪيٽل ڊرائيو) چيو ويندو آهي، خاص طور تي [[آمريڪا]] ۾. مال کي مارڪيٽ تائين پهچائڻ لاءِ پيادل ڪاھيو ويندو هو ۽ گهڻو ڪري [[ڌڻ سنڀاليندڙ ڪتو|ڪتن]] جي مدد پڻ ورتي ويندي هئي. مال ڪاھڻ جي هن روايت جي تاريخ تمام پراڻي آهي. مالڪ ڪڏهن ڪڏهن پنهنجي مال کي مارڪيٽ تائين پهچائڻ ۽ وڪري جي رقم واپس آڻڻ لاءِ ڪنهن نمائندي يا ايجنٽ تي ڀروسو ڪندو هو. مال ڪاھڻ جو رواج تڏهن کان موجود آهي، جڏهن شهرن ۾ رهندڙ ماڻهن لاءِ پري وارن علائقن مان خوراڪ ۽ چوپائي مال حاصل ڪرڻ ضروري بڻجي ويو. === مارڪيٽ ڏانهن مال جي ڪاھ === [[File:Edwin Henry Landseer (1802-1873) - The Drover's Departure, A Scene in the Grampians - FA.88(O) - Victoria and Albert Museum.jpg|thumb|''[[مال ڪاھيندڙ جي روانگي]]''، [[ايڊون لينڊسير]] جي تصوير، 1835ع]] هڪ شخص هڪ ئي وقت فارم تي جانورن جي سنڀال به نٿو ڪري سگهي ۽ مال کي مارڪيٽ تائين ڊگهي سفر تي به نٿو وٺي وڃي سگهي. تنهنڪري مالڪ پنهنجو مال ڪنهن نمائندي، عام طور تي '''مال ڪاھيندڙ''' (Drover)، جي حوالي ڪندو هو، جيڪو مال کي مارڪيٽ تائين پهچائيندو ۽ وڪري جي رقم واپس آڻيندو هو. مال ڪاھيندڙ پنهنجا ڌڻ ۽ رڍن جا ولر روايتي رستن تان وٺي ويندا هئا، جتي رات جي رهائش، جانورن جي چاري ۽ ماڻهن جي آرام لاءِ مخصوص جايون موجود هونديون هيون.{{Citation needed|date=September 2019}} هي سفر ڪڏهن ڪجهه ڏينهن ته ڪڏهن ڪيترن ئي مهينن تائين هلي سگهندو هو. جانورن کي تمام احتياط سان هلائڻو پوندو هو ته جيئن مارڪيٽ پهچڻ وقت اهي سٺي حالت ۾ هجن. سفر شروع ٿيڻ کان اڳ انهن ڳالهين بابت معاهدو ڪيو ويندو هو: * سفر دوران گم ٿيل مال جي ادائيگي. * سفر دوران ڄاول جانورن جي مالڪي. * سفر دوران حاصل ٿيندڙ پيداوار جي وڪري بابت حق. صوبائي بئنڪن جي قيام کان اڳ، واپس موٽندڙ مال ڪاھيندڙ وٽ اڪثر وڏي رقم هوندي هئي. ڇاڪاڻ⁠تہ هو وڏي اعتماد واري حيثيت ۾ هوندو هو، تنهنڪري هو مارڪيٽ شهر ڏانهن بئنڪ ۾ جمع ڪرائڻ لاءِ رقم، اهم خط ۽ ڪڏهن ڪڏهن اهڙا ماڻهو به ساڻ کڻي ويندو هو جيڪي رستي کان واقف نه هوندا هئا.{{Citation needed|date=September 2019}} ڪڏهن مال ڪاھيندڙ مال کي فقط سفر جي هڪ حصي تائين وٺي ويندو هو، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪجهه جانور وچ وارن مارڪيٽن ۾ ٻين مال ڪاھيندڙن کي وڪرو ڪيا ويندا هئا. ان کان پوءِ نوان مال ڪاھيندڙ باقي سفر مڪمل ڪندا هئا.{{Citation needed|date=September 2019}} <gallery widths="200px" heights="160px"> File:Walter Withers - The Drover, 1912.jpg|آسٽريليا ۾ مال ڪاھڻ File:KingsSheep.JPG|[[ڪنگز ڪينين]]، [[يوٽا]]، آمريڪا ۾ رڍن جي ڪاھ File:Blick von Schöne Aussicht Hütte Schaftrieb ins Schnalstal.jpg|آسٽريا جو [[ٽائرول]] File:Almabtrieb der Schafe 2014 in Schoppernau 04.JPG|[[فورآرلبرگ]]، آسٽريا File:Villefort troupeau en transhumance vers le mont Lozère.jpg|[[لوزيئر]]، [[مئسيف سينٽرل]]، فرانس File:2,600 sheep on the road, Waioeka Gorge, after a 60 mile drive (3308575250).jpg|[[وائيوئڪا ندي|وائيوئڪا گارج]]، نيوزيلينڊ </gallery> == مال ڪاھڻ وارا رستا == [[File:Bloworth Crossing - geograph.org.uk - 17194.jpg|thumb|مال ڪاھڻ وارو رستو، نارٿ يارڪشائر]] مال ڪاھڻ وارا رستا عام آمدرفت جي رستن کان گهڻو ويڪرا هوندا هئا ۽ انهن تي ڪنهن به قسم جي پڪي فرش بندي نه هوندي هئي. ويلز ۾ جيڪي مال ڪاھڻ جا رستا اڄ به موجود آهن، اهي آباديءَ وارن علائقن کان پاسو ڪندي ٺاهيا ويا هئا ته جيئن گهرن جي سامهون وارن باغن ۽ انهن سان لاڳاپيل خرچن کان بچي سگهجي. == تاريخ == مال کي مارڪيٽ تائين پهچائڻ لاءِ پيادل ڪاھڻ، اڪثر ڪتن جي مدد سان، انتهائي قديم روايت آهي. جڏهن شهرن ۾ رهندڙ ماڻهن لاءِ پري پري وارن علائقن مان خوراڪ حاصل ڪرڻ ضروري بڻيو، تڏهن کان مال ڪاھڻ جو عمل شروع ٿيو. اٽڪل 5,000 سال اڳ، ڏکڻ اولهه انگلينڊ ۾ [[اسٽون هينج]] ٺاهيندڙن پٿر جي دور دوران اهڙا سور، ڍور ۽ ٻيا جانور کاڌا جيڪي اتر اوڀر اسڪاٽلينڊ کان، لڳ ڀڳ 700 ڪلوميٽر پري، آندا ويا هئا.<ref>[https://www.smithsonianmag.com/smart-news/stone-age-britons-feasted-hard-while-building-stonehenge-180965324/ Smithsonian Magazine] October 2017 accessed February 14, 2021</ref> چيو وڃي ٿو ته [[رومي سلطنت|رومين]] به مال ڪاھيندڙ رکندا هئا، جيڪي پنهنجي فوجن سان گڏ ڍور ۽ رڍون هلائيندا هئا ته جيئن سپاهين لاءِ خوراڪ فراهم ڪري سگهجي.{{Citation needed|date=September 2019}} [[File:Cattle Drive near Pinedale, WY (14963962303).jpg|thumb|[[ڍورن جي ڪاھ]]، [[پائينڊيل، وائيومنگ]]، آمريڪا]] ڍورن جي ڪاھ [[آمريڪا]] جي اولهندي علائقن ۽ [[آسٽريليا]] جي آبادڪاري ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. 1866ع ۾ [[آمريڪا ۾ ڍورن جي ڪاھ]] دوران [[ٽيڪساس]] مان 2 ڪروڙ ڍور [[ڪنساس]] جي ريلوي اسٽيشنن تائين پهچايا ويا. [[آسٽريليشا]] ۾ به رڍن جون ڊگهيون ڪاھون ٿينديون هيون. انهن ملڪن ۾ سفر جو فاصلو تمام وڏو هوندو هو؛ مثال طور ٽيڪساس کان ڪنساس تائين لڳ ڀڳ 800 ميل.<ref>{{cite book|title=The Sixties: Expansion, Exploration and Polarization|last1=Gray|first1=Robert N|date=2003|publisher=Dougherty Press|asin=B0029YEAGA}}</ref> مال ڪاھيندڙ گهوڙن تي سوار هوندا هئا ۽ سندن مدد لاءِ گاڏيون يا باربردار گهوڙا هوندا هئا. ريلوي جي اچڻ تائين اهڙيون ڪاھون جاري رهيون. ڪجهه حالتن ۾ اڄ به تمام وڏن ڌڻن کي ڊگهن فاصلن تائين ڪاھڻ معاشي طور فائديمند سمجهيو وڃي ٿو. === برطانيه === [[File:Drovers, Montgomery NLW3362635.jpg|thumb|ويلشي مال ڪاھيندڙ، لڳ ڀڳ 1880ع.<br />هر سال ويلز مان لڳ ڀڳ 30,000 ڍور ۽ رڍون [[لنڊن]] تائين ڪاھي آنديون وينديون هيون.<ref name="VRC">Verite Ryily Collins, page 33, Drovers' Dogs, ''999 and other working dogs'', WSN, 2005. {{ISBN|1858290643}}</ref>]] 1253ع ۾ [[نيوئنٽ]]، [[گلاسٽرشائر]] ۾، جيڪو اتر ويلز ۽ لنڊن جي وچ ۾ واقع هو، هفتيوار ڍورن جي مارڪيٽ قائم ڪئي وئي.<ref name="VRC" /> 1372ع ۾ [[اسمٿ فيلڊ مارڪيٽ]] جي صفائي بابت هڪ حڪم نامي ۾ اهو طئي ڪيو ويو ته "واپارين ۽ مال ڪاھيندڙن" کان هر گهوڙي، ڍڳي، ڳئون، رڍ يا سوئر تي في جانور هڪ مقرر فيس ورتي ويندي.<ref>[http://www.british-history.ac.uk/no-series/memorials-london-life/pp361-368 British History Online, Memorials of London and London Life in the 13th, 14th and 15th Centuries] accessed 23 September 2015</ref> پندرهين صديءَ جي شروعات ۾ [[هينري پنجون]] مال ڪاھڻ جي واپار ۾ وڏو واڌارو آندو، جڏهن هن حڪم ڏنو ته ممڪن حد تائين وڌيڪ ڍور [[سنڪ پورٽس]] ڏانهن موڪليا وڃن ته جيئن [[سئو سالن جي جنگ]] دوران فرانس ۾ موجود سندس فوجن لاءِ خوراڪ فراهم ڪري سگهجي.<ref name=VRC/> [[ايڊورڊ ڇهون]] جي دور ۾ منظور ٿيل هڪ قانون تحت، ماڻهن جي ڌڻن ۽ دولت جي حفاظت لاءِ مال ڪاھيندڙن کي ضلعي عدالت يا [[چوٿون اجلاس]] مان منظوري ۽ لائسنس وٺڻ ضروري قرار ڏنو ويو. انهن کي ثابت ڪرڻو پوندو هو ته: * سندن سٺي شهرت آهي. * شادي شده آهن. * گهر جا مالڪ آهن. * عمر 30 سالن کان وڌيڪ آهي. مال ڪاھيندڙن جي مهارت جو اندازو هن ڳالهه مان لڳائي سگهجي ٿو ته 1,500 کان 2,000 رڍن تي ٻڌل ولر ويلز کان لنڊن تائين 20 کان 25 ڏينهن جي سفر دوران پنهنجي وزن جو فقط چار سيڪڙو کان گهٽ حصو وڃائيندا هئا. اسڪاٽلينڊ جا مال ڪاھيندڙ، جن کي ويلز جي ڀيٽ ۾ گهڻو ڊگهو سفر ڪرڻو پوندو هو، ڍور سڌو سنئون خريد ڪندا هئا ۽ پوءِ انهن کي لنڊن تائين ڪاھي آڻيندا هئا.<ref name=VRC/> اندازو آهي ته ارڙهين صديءَ جي آخر تائين هر سال لڳ ڀڳ: * 100,000 ڍور * 750,000 رڍون لنڊن جي [[اسمتھ فيلڊ مارڪيٽ]] ۾ پهچنديون هيون. اوڻيهين صديءَ جي وچ ڌاري ريلوي جي آمد سان مال ڪاھڻ جو گهڻو رواج ختم ٿي ويو.<ref name=VRC/> ذبح لاءِ ترڪيون ۽ ٻهراڙيون (Geese) به 300 کان 1,000 پکين جي ٽولين جي صورت ۾ لنڊن جي مارڪيٽن تائين ڪاھي آنديون وينديون هيون.<ref name=VRC/> مال ڪاھيندڙ برطانيه جي ٻين صنعتي مرڪزن، جهڙوڪ: * ڏکڻ ويلز * مڊلينڊز * مانچسٽر وارو علائقو ڏانهن به جانور پهچائيندا هئا. === آسٽريليا === {{Main|مال ڪاھيندڙ (آسٽريليائي)}} [[File:Loading railway cattle cars at Cockburn SA, 1932 -- also stock pens and SAR loco T203 (SLSA B 39564).jpg|thumb|آسٽريليا ۾ ڊگهي فاصلي واري مال ڪاھڻ جو خاتمو. 1932ع ۾ ڪاڪبرن، ڏکڻ آسٽريليا ۾ ڍورن کي ريل گاڏين ۾ چاڙهيو پيو وڃي.]] [[آسٽريليا]] ۾ مال ڪاھڻ خاص طور تي ڏڪار جي دورن ۾ اهم هوندو هو، جڏهن مال لاءِ بهتر چارو يا پاڻي ڳولڻو پوندو هو يا جانورن کي ڪم ڪرڻ لاءِ مناسب چراگاهن ڏانهن منتقل ڪرڻو پوندو هو. ڪجهه مال ڪاھيندڙن انتهائي ڊگها فاصلا طئي ڪيا. انهن نون علائقن کي ڳوليو ۽ کين [[اوورلينڊر]] چيو ويو. اهي ماڻهو ڪڏهن ڪڏهن ٻن سالن کان به وڌيڪ عرصو سفر ۾ رهندا هئا. مثال طور، 1885ع ۾ [[پيٽسي ڊيورڪ]] [[ڪوئنزلينڊ]] مان [[ڪمبرلي (مغربي آسٽريليا)]] ڏانهن 8,000 ڍور وٺي روانو ٿيو. هو ٻه سال ۽ ٻه مهينا پوءِ منزل تي پهتو، پر رڳو اڌ ڍور بچيا هئا. هن تقريباً 3,000 ميل ڊگهي ڪاھ مڪمل ڪئي هئي.<ref>{{Cite web |url=https://www.questia.com/read/5001171889?title=The%20Americanisation%20of%20the%20Outback%3a%20Cowboys%20and%20Stockmen |title="The Americanisation of the Outback: Cowboys and Stockmen" |access-date=2017-08-25 |archive-date=2011-04-27 |archive-url=https://web.archive.org/web/20110427140553/http://www.questia.com/read/5001171889?title=The%20Americanisation%20of%20the%20Outback%3A%20Cowboys%20and%20Stockmen |url-status=dead }}</ref> حقيقت ۾، ويهين صديءَ جي ٻئي اڌ تائين به ڊگهي فاصلي واري ڍورن جي ڪاھ جاري رهي. ڊگهن سُڪن موسمن دوران ڍورن کي خاص سنڀال جي ضرورت هوندي هئي. ڪڏهن ڪڏهن مال رات جو ڪاھيو ويندو هو، ڇو ته رات جو گرمي پد گهٽجي ويندو هو. مال ڪاھيندڙ اڪثر ڪري رستن جي ڪنارن تي موجود قدرتي چراگاهن، جن کي "ڊگهو چراگاهه" (The Long Paddock) چيو ويندو هو، تي ڀاڙيندا هئا.. 1,200 ڍورن جي هڪ ڌڻ کي منتقل ڪرڻ لاءِ عام طور هي ٽيم مقرر ڪئي ويندي هئي: {| class="wikitable sortable" style="width:100%; text-align:center;" |- ! style="background:#2E8B57; color:white;"|ذميواري ! style="background:#2E8B57; color:white;"|تعداد |- |سربراهه مال ڪاھيندڙ |1 |- |[[اسٽاڪ مين]] |4 |- |بورچي |1 |- |گهوڙن جو سنڀاليندڙ |1 |} يعني ڪل 7 ماڻهو. وڪري لاءِ پاليل ڍورن کي 1,500 جانورن تائين جي وڏن ڌڻن ۾ منتقل ڪيو ويندو هو. گوشت لاءِ تيار ڪيل ٿلها ڏاند عام طور تي لڳ ڀڳ 650 جانورن جي ٽولين ۾ ڪاھيا ويندا هئا.<ref>{{Cite book|last=Cole, V. G.|title=Beef Production Guide|publisher=Parramatta: Macarthur Press|year=1978|isbn=0-9599973-1-8}}</ref> === يورپ === [[File:Alpabfahrt Mels. 2017-09-09 13-26-32. Alp Siez.jpg|thumb|upright=1.3|2007ع ۾ [[ميلس]]، [[سوئٽزرلينڊ]] ۾ [[المابٽريب]] (جبلن تان مال جي واپسي)]] وچئين دور جي مرڪزي يورپ ۾ سالياني ڍورن جون ڪاھون [[هنگريائي سرمائي ڍور]] [[ڊينيوب ندي]] پار ڪري مغربي يورپ جي گوشت مارڪيٽن تائين پهچائينديون هيون.<ref>[https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2003-apr-06-fg-longhorns6-story.html Longhorns at Home on Hungarian Range]. ''Los Angeles Times.'' April 06, 2003.</ref> سورهين صديءَ دوران سوئس مال ڪاھيندڙ [[سينٽ گوٿارڊ لنگهه]] ذريعي ڍورن کي [[بيلينزونا]] ۽ [[لوگانو]] جي مارڪيٽن تائين ۽ پوءِ اتر [[اٽلي]] جي [[لومبارڊي]] علائقي ڏانهن وٺي ويندا هئا. 1700ع تائين اهڙيون ڪاھون تقريباً ختم ٿي ويون، ڇاڪاڻ⁠تہ مستقل کير جي فارمنگ وڌيڪ منافعي بخش ثابت ٿي.<ref>{{citation needed|date=May 2017}}</ref> ارڙهين صديءَ ۾ هر سال لڳ ڀڳ 80,000 ڍور اسڪاٽلينڊ مان ڏکڻ طرف ڪاھي آندا ويندا هئا. 1850ع کان پوءِ [[ايبرڊين]] کان [[لنڊن]] تائين ڍورن لاءِ ريل گاڏيون هلڻ شروع ٿي ويون.<ref>{{cite book |last1=Otter |first1=Chris |title=Diet for a large planet |date=2020 |publisher=University of Chicago Press |location=USA |isbn=978-0-226-69710-9 |page=42 }}</ref> === آمريڪا === {{Main|آمريڪا ۾ مال جي ڪاھ }} [[File:Cowboy1902.jpg|thumb|ڍورن جو ڌڻ ۽ هڪ [[ڪائو بواءِ]]، لڳ ڀڳ 1902ع]] '''ڍورن جي ڪاھ''' (ڪيٽل ڊرائيو.) ۾ [[ڪائو بواءِ]] گهوڙن تي سوار ٿي ڍورن جي [[ڌڻ]] کي ڊگهن فاصلن تائين مارڪيٽن ڏانهن وٺي ويندا هئا. هي عمل هڪ وقت [[آمريڪي اولهه]] جي اهم معاشي سرگرمين مان هڪ هو، خاص طور تي 1866ع کان 1895ع تائين. ان عرصي دوران لڳ ڀڳ هڪ ڪروڙ ڍور [[ٽيڪساس]] مان [[ڪنساس]] جي ريلوي اسٽيشنن تائين پهچايا ويا، جتان انهن کي [[شڪاگو]] ۽ اوڀر وارن علائقن جي مال منڊين ڏانهن موڪليو ويندو هو. اهي ڪاھون عام طور تي هيٺين مشهور رستن تان ٿينديون هيون: {| class="wikitable sortable" style="width:100%; text-align:center;" |- ! style="background:#4682B4; color:white;"|رستو ! style="background:#4682B4; color:white;"|شروعاتي استعمال |- |[[گڊنائيٽ-لونگنگ رستو]] |1866ع |- |پوٽر-بيڪن رستو |1883ع |- |مغربي رستو |1874ع |- |[[چشولم رستو]] |1867ع |- |[[ٽيڪساس روڊ|شاوني رستو]] |1840ع واري ڏهاڪي |} افسانوي ادب ۽ فلمن ۾ ڍورن جي ڪاھ جي وڏي پيماني تي پيشڪش سبب، ڍورن جي ڌڻ سنڀاليندڙ ڪائو بواءِ اڄ سڄي دنيا ۾ آمريڪي اولهه جي علامتي تصوير بڻجي چڪو آهي. === مال ڪاھڻ جا مشهور ڪارناما === ==== برطانوي ڪارناما ==== ارڙهين صديءَ ۾ [[ڪراوين]] جي بلندين وارا انگريز مال پاليندڙ [[اسڪاٽلينڊ]] تائين ويندا هئا، جتان ڍور خريد ڪري انهن کي مال ڪاھڻ وارن رستن ذريعي پنهنجي علائقي ڏانهن آڻيندا هئا. 1745ع جي اونهاري ۾ مشهور زميندار مسٽر برٿوسل 20,000 ڍور اتر اسڪاٽلينڊ مان [[مالهم]] ڀرسان "گريٽ ڪلوز" تائين ڪاھي آندو.<ref name="tradition">{{cite book|url=https://archive.org/details/vanishingfolkway00hart|title=Life and Tradition in the Yorkshire Dales|last1=Hartley|first1=Marie|last2=Ingilby|first2=Joan|publisher=J. M. Dent & Sons Ltd|year=1968|isbn=0-498-07668-7|place=London|url-access=registration}}</ref>{{rp|53}} هي سفر 300 ميلن کان وڌيڪ ڊگهو هو. ==== آسٽريليائي ڪارناما ==== [[File:Cattle droving (2900605363).jpg|thumb|ليسمور ڀرسان ڍورن جي ڪاھ، آسٽريليا]] 1879ع ۾ [[وليم جيمس برائون]] [[نلپينا اسٽيشن]] جو مالڪ هو. هن [[الفريڊ جائلز]] کي 12,000 رڍون [[نيوڪاسل واٽرز]] ۽ [[ڊيلامير اسٽيشن]] تائين ڪاھي وٺي وڃڻ جو ٺيڪو ڏنو. سفر جي پڄاڻي تي صرف 8,000 رڍون بچي سگهيون.<ref>{{cite book|title=Pastoral Australia: Fortunes, Failures and Hard Yakka: A Historical Overview 1788–1967|author1=Michael Pearson|author2=Jane Lennon|publisher=CSIRO publishing|year=2010|isbn=9780643096998|page=104}}</ref> 26 مارچ 1883ع تي ميڪڊونلڊ ۽ ميڪنزي خاندانن [[گولبرن]] ڀرسان ڪلفورڊز ڪريڪ کان [[ڪمبرلي]] ڏانهن هڪ عظيم ڍورن جي ڪاھ شروع ڪئي. هن سفر جون خاصيتون: {| class="wikitable" style="width:100%; text-align:center;" |- ! style="background:#8B4513; color:white;"|تفصيل ! style="background:#8B4513; color:white;"|مقدار |- |فاصلو |6,000 ڪلوميٽر کان وڌيڪ |- |مدت |3 سالن کان وڌيڪ |- |شروعاتي ڍور |670 |- |گهوڙا |86 |- |ٻه گاڏيون ڇڪيندڙ ڏاند |32 |} مسلسل ڏڪار، مڇرن، مگرمڇن ۽ مقامي آبادي جي حملن جي باوجود، اهي ڍور آخرڪار جولاءِ 1886ع ۾ منزل تي پهتا ۽ "فاسل ڊائونز" اسٽيشن قائم ڪئي وئي. هن کي تاريخ جي سڀ کان ڊگهي ڍورن جي ڪاھ سمجهيو ويندو آهي.<ref>McKenzie, Keith. ''They Paved the Way'', Mudgee Guardian, NSW,(1980), pp79-92, {{ISBN|0-9594968-0-7}}</ref><ref>McDonald, Nan. ''Burn To Billabong'', Portofino Design Group Pty Ltd, (1988), pp87-90, {{ISBN|0-7316-2284-7}}</ref> 1880ع ۽ 1890ع واري ڏهاڪي ۾ ٽيبٽ ڀائرن [[ويل شاٽ اسٽيشن]] مان 30,000 مادي رڍون [[روما، ڪوئنزلينڊ]] ڏانهن ڪاھي وٺي ويا. هي سفر 700 ڪلوميٽرن کان وڌيڪ ڊگهو هو ۽ مقصد مال لاءِ چراگاهه ڳولڻ هو. روما پهچڻ کان پوءِ سڀني رڍن جي اون لاهي وئي ۽ ساڳئي وقت ٻچن جي ڄمڻ جو موسم شروع ٿي ويو، ڇو ته ويل شاٽ ۾ مينهن پوڻ شروع ٿي ويو هو. واپسيءَ تي اهي پنهنجي ڌڻ سان گڏ 3,000 وڌيڪ ٻچا به کڻي آيا.<ref>{{cite news|url=http://nla.gov.au/nla.news-article79310607|title=Epic droving trips|date=8 February 1951|newspaper=The Charleville Times|access-date=27 February 2013|publisher=National Library of Australia|location=Brisbane, Queensland|page=10}}</ref> 1900ع ۾ ڪولمين نالي هڪ مال ڪاھيندڙ [[ڪليئرمونٽ، ڪوئنزلينڊ]] مان 5,000 رڍون وٺي روانو ٿيو. علائقو سخت ڏڪار جو شڪار هو، تنهنڪري کيس هدايت ڏني وئي ته ڌڻ کي هر حال ۾ زنده رکي. هو ڏکڻ اولهه ڪوئنزلينڊ ۾ لڳ ڀڳ 5,000 ميلن تائين گهمندو رهيو ۽ جتي چارو مليو، اتي رڍون چرائيندو رهيو. آخرڪار جڏهن هو واپس موٽيو ته: {| class="wikitable" style="width:100%; text-align:center;" |- ! style="background:#A0522D; color:white;"|نتيجو ! style="background:#A0522D; color:white;"|تعداد |- |واپس آندل رڍون |9,000 |- |وڪرو ڪيل رڍون |5,000 کان وڌيڪ |- |ذبح ڪيل رڍون |لڳ ڀڳ 1,000 |} هن انهن مان ڪجهه رڍون "ذاتي استعمال" لاءِ ذبح ڪيون هيون.<ref name="ref1">{{cite news|url=http://nla.gov.au/nla.news-article76898984|title=Remarkable droving feat|date=11 July 1922|newspaper=The Dubbo Liberal and Macquarie Advocate|access-date=15 January 2013|publisher=National Library of Australia|location=New South Wales|page=4}}</ref> 1904ع ۾ 20,000 ڍور [[ويو هِل اسٽيشن]] مان ڪڍي [[ڪلارني اسٽيشن]]، [[نارابري]] ([[نيو سائوٿ ويلز]]) تائين ڪاھي آندا ويا. سڌي ليڪ ۾ هي فاصلو لڳ ڀڳ 3,000 ڪلوميٽر هو. ان وقت هن کي مال ڪاھڻ جو هڪ "حيرت انگيز ڪارنامو" سمجهيو ويو. هي سفر مڪمل ڪرڻ ۾ 18 مهينا لڳا.<ref name="ref1"/> هڪ ٻيو مشهور ڪارنامو 1906ع ۾ وليم فلپس سرانجام ڏنو. هن [[ويو هِل اسٽيشن]] مان 1,260 ڏاند تقريباً 2,100 ميل پري [[برينڊيلا]]، [[چارلي وِل]] ڀرسان، صرف 32 هفتن ۾ ڪاھي پهچايا.<ref>{{cite news|url=http://nla.gov.au/nla.news-article14825768|title=A record droving trip|date=29 November 1906|newspaper=The Sydney Morning Herald|access-date=14 January 2013|publisher=National Library of Australia|page=5}}</ref> == پڻ ڏسو == * [[آمريڪا ۾ ڍورن جي ڪاھ]] * [[ڪائو بواءِ]] * [[آسٽريليائي مال ڪاھيندڙ]] * [[مال ڪاھيندڙ (وضاحت)]] * [[مال ڪاھڻ وارو رستو]] * [[گائوچو]] * [[چوپائي مال جي آمدرفت]] * [[مال پالڻ جو وڏو فارم]] * [[اسٽيشن (آسٽريليائي زراعت)]] * [[مال جو رستو]] * [[موسمي مال منتقلي]] * [[ٽروپيرو]] == حوالا == {{reflist}} == ٻاهريان ڳنڍڻا == * [https://www.youtube.com/watch?v=BuEPnbZh8RE تاريخي مال ڪاھڻ جو سفر] — وڊيو، سيپٽمبر 2013ع. هي گذريل 100 سالن دوران آسٽريليا جي سڀ کان وڏين ڍورن جي ڪاھن مان هڪ هئي. 18,000 ڍور، 1,500 ڪلوميٽر سفر. سڄو ڌڻ لڳ ڀڳ 80 ڪلوميٽر ڊگهو هو. * [http://watch.opb.org/video/2293024258/ ڍورن جون ڪاھون] — دستاويزي فلم، [[اوريگن فيلڊ گائيڊ]] پاران تيار ڪيل. {{Authority control}} [[Category:موسمي مال منتقلي]] 3eqfmtfug1wtgtr7rjgfgiykwl1jh3d پائپر، الاباما 0 99161 387251 2026-06-21T03:53:52Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: {{Short description|آمريڪا جي الاباما رياست ۾ غير شامل ڪيل آبادي}} {{Infobox settlement |official_name = پائپر، الاباما |settlement_type = [[آمريڪا ۾ غير شامل ڪيل آبادي|غير شامل ڪيل آبادي]] |image_skyline = |imagesize = |image_caption = |image_seal = |image_map = |pushpin_map = Alabama#US... 387251 wikitext text/x-wiki {{Short description|آمريڪا جي الاباما رياست ۾ غير شامل ڪيل آبادي}} {{Infobox settlement |official_name = پائپر، الاباما |settlement_type = [[آمريڪا ۾ غير شامل ڪيل آبادي|غير شامل ڪيل آبادي]] |image_skyline = |imagesize = |image_caption = |image_seal = |image_map = |pushpin_map = Alabama#USA |pushpin_label_position = |pushpin_map_caption = الاباما رياست اندر جڳهه |pushpin_mapsize = 250 |coor_pinpoint = |coordinates = {{coord|33|05|22|N|87|02|29|W|display=inline,title}} |subdivision_type = ملڪ |subdivision_type1 = [[آمريڪي رياست|رياست]] |subdivision_type2 = [[الاباما جون ڪائونٽيون|ڪائونٽي]] |subdivision_name = آمريڪا |subdivision_name1 = [[الاباما]] |subdivision_name2 = [[بيب ڪائونٽي، الاباما|بيب]] |government_type = |leader_title = |leader_name = |established_date = |area_magnitude = |area_total_km2 = |area_total_sq_mi = |area_land_km2 = |area_land_sq_mi = |area_water_km2 = |area_water_sq_mi = |elevation_ft = 509 |elevation_m = |population_as_of = |population_footnotes = |population_total = |population_metro = |population_density_km2 = |population_density_sq_mi = |timezone = [[اتر آمريڪي مرڪزي وقت وارو علائقو|مرڪزي وقت (CST)]] |utc_offset = -6 |timezone_DST = CDT |utc_offset_DST = -5 |postal_code_type = [[زپ ڪوڊ]] |postal_code = |area_codes = [[205 ۽ 659 ايريا ڪوڊ|205، 659]] |blank_name = [[جاگرافيائي نالن جو معلوماتي نظام|GNIS]] خصوصيت سڃاڻپ |blank_info = 156903<ref>{{cite gnis|156903|Piper}}</ref> |blank1_name = |blank1_info = |footnotes = |website = }} '''پائپر''' (Piper) [[بيب ڪائونٽي، الاباما|بيب ڪائونٽي]]، [[الاباما]]، آمريڪا ۾ واقع هڪ [[آمريڪا ۾ غير شامل ڪيل آبادي|غير شامل ڪيل آبادي]] آهي. == تاريخ == پائپر جو نالو اوليور هيزرڊ پيري پائپر جي نالي تي رکيو ويو، جنهن ''لِٽل ڪهابا ڪوئلي ڪمپني'' قائم ڪئي هئي ۽ جيڪو [[هينري ايف. ڊي بارڊيليبن]] جو ڪاروباري ساٿي هو.<ref>{{cite book |last=Foscue |first=Virginia |date=1989 |title=Place Names in Alabama |location=[[ٽسڪالوسا، الاباما|ٽسڪالوسا]] |publisher=The University of Alabama Press |page=112 |isbn=0-8173-0410-X}}</ref> لِٽل ڪهابا ڪوئلي ڪمپني پائپر ۾ ٻه ڪوئلي جون کاڻيون هلائيندي هئي.<ref name="History1923">{{cite book|author=Alabama. Department of Archives and History|title=Alabama Official and Statistical Register|url=https://books.google.com/books?id=acYGAQAAIAAJ&pg=PA489|year=1923|publisher=Brown Printing Company|pages=489}}</ref> ويجهي [[ڪولي اينر، الاباما|ڪولي اينر]] سان گڏ، ٻنهي شهرن جي گڏيل آبادي لڳ ڀڳ 2,500 هئي.<ref>{{cite web |title=Piper/Coleanor |url=https://www.hmdb.org/m.asp?m=83225 |website=The Historical Marker Database |publisher=HMDB.org |access-date=10 March 2020}}</ref> پائپر مان ڪوئلو [[برمنگهم، الاباما|برمنگهم]] ڏانهن [[لوئسويل ۽ نيشويل ريلوي]] ذريعي موڪليو ويندو هو. پائپر جي آخري ڪوئلي واري کاڻ 1950ع واري ڏهاڪي ۾ بند ڪئي وئي.<ref>{{cite book |last1=Harris |first1=W. Stuart |title=Dead Towns of Alabama |date=January 26, 2024 |publisher=University of Alabama Press |location=Tuscaloosa |isbn=978-0-8-173-1125-4 |page=98}}</ref> فيبروري 1934ع ۾ [[يونائيٽيڊ مائين ورڪرز]] جي ميمبرن پائپر جي کاڻين ۾ هڙتال جو اعلان ڪيو. گورنر [[بنجامن ايم. ملر]] امن امان برقرار رکڻ لاءِ [[الاباما نيشنل گارڊ]] کي طلب ڪيو.<ref name="Day2013">{{cite book|author=James Sanders Day|title=Diamonds in the Rough: A History of Alabama's Cahaba Coal Field|url=https://books.google.com/books?id=SpsuWXE4Y5sC&pg=PR11|date=24 June 2013|publisher=University of Alabama Press|isbn=978-0-8173-1794-2|page=133}}</ref> 31 مئي 1925ع تي پائپر ۾ هڪ کاڻ جي حادثي دوران ڇهه مزدور مارجي ويا.<ref>{{cite web |title=Piper, AL Little Cahaba Coal Co Mine Accident, May 1925 |url=http://www.gendisasters.com/alabama/8260/piper-al-little-cahaba-coal-co-mine-accident-may-1925 |website=GenDisasters.com |access-date=10 March 2020}}</ref> 1905ع کان 1955ع تائين پائپر جي نالي سان هڪ ٽپال خانو پڻ ڪم ڪندو رهيو.<ref>{{cite web | url=https://www.postalhistory.com/postoffices.asp?task=display&state=AL&county=Bibb&searchtext=&pagenum=3 | title=Bibb County | publisher=Jim Forte Postal History | access-date=9 March 2020}}</ref> == مشهور مقامي شخصيت == * [[پائپر ڊيوس]] — [[نگرو ليگ بيس بال]] جو رانديگر، جنهن 1942ع کان 1950ع تائين [[برمنگهم بليڪ بيرنز]] لاءِ بيس بال کيڏيو.<ref name="Kelley2005">{{cite book|author=Brent Kelley|title=Voices from the Negro Leagues: Conversations with 52 Baseball Standouts of the Period 1924-1960|url=https://books.google.com/books?id=Rjhc26_k-HwC&pg=PA132|date=3 March 2005|publisher=McFarland|isbn=978-0-7864-2279-1|pages=132}}</ref> == حوالا == {{Reflist}} {{Bibb County, Alabama}} {{authority control}} [[زمرو:بيب ڪائونٽي، الاباما ۾ غير شامل ڪيل آباديون]] [[زمرو:الاباما ۾ غير شامل ڪيل آباديون]] {{BibbCountyAL-geo-stub}} t0w48urgl13ts5ywo8n0ssews8l8p8x موشي 0 99162 387252 2026-06-21T03:58:40Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: {{Short description|فرانسيسي موٽر گاڏيون ٺاهيندڙ ڪمپني}} [[File:Emblem Mochet.JPG|thumb|right|موشي جو نشان]] [[File:Mochet 1947.JPG|thumb|right|1947ع جو موشي]] [[File:Mochet CM Luxe.jpg|thumb|1950ع جو موشي سي ايم لَڪس]] [[File:Mochet 1957.JPG|thumb|right|1957ع جو موشي]] '''موشي''' (Mochet) هڪ فرانسيسي موٽر گاڏيون ٺاهيندڙ ڪمپني هئي. جارج موشي تقريبا... 387252 wikitext text/x-wiki {{Short description|فرانسيسي موٽر گاڏيون ٺاهيندڙ ڪمپني}} [[File:Emblem Mochet.JPG|thumb|right|موشي جو نشان]] [[File:Mochet 1947.JPG|thumb|right|1947ع جو موشي]] [[File:Mochet CM Luxe.jpg|thumb|1950ع جو موشي سي ايم لَڪس]] [[File:Mochet 1957.JPG|thumb|right|1957ع جو موشي]] '''موشي''' (Mochet) هڪ فرانسيسي موٽر گاڏيون ٺاهيندڙ ڪمپني هئي. جارج موشي تقريباً 1946ع ڌاري [[پوتو]] ۾ واقع پنهنجي ڪارخاني (68، رو روڪ-دي-فيلو) تي ننڍيون سائيڪل-ڪارون ٺاهڻ شروع ڪيون. هي عمارت هاڻي ڊاهي پٽ ڪئي وئي آهي. 1952ع تائين ڪمپني وڌيڪ جديد شڪل واري ٻن سيٽن واري ننڍين ڪارن ۽ طاقتور ٻه ڦيٿن وارين سوارين جي تياري ڪرڻ لڳي. 1958ع ۾، تقريباً 3,000 گاڏيون تيار ڪرڻ کان پوءِ، ڪمپني جي پيداوار بند ٿي وئي. == تاريخ == جارج موشي هي ڪاروبار پنهنجي پيءُ '''چارلس موشي''' (1880–1934ع) کان ورثي ۾ حاصل ڪيو. چارلس موشي جي اڳواڻيءَ ۾ ڪمپني پهرين عالمي جنگ کان پوءِ ٻارن لاءِ پيرن سان هلندڙ رانديڪي ڪارون تيار ڪندي هئي. 1924ع کان 1934ع تائين ڪمپني ''[[ويلوڪار]]'' نالي هلڪي وزن واري پيرن سان هلندڙ سائيڪل-ڪار به تيار ڪئي. 1934ع ۾ ڪمپني جي انقلابي ''ويلو-ويلوڪار'' ليٽيل انداز واريون سائيڪلون (Recumbent bicycles) مشهور سائيڪل سوار [[فرانسيس فور]] جي هٿان رفتار جا نوان رڪارڊ قائم ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيون. ان کان پوءِ [[بين الاقوامي سائيڪلنگ اتحاد]] انهن سائيڪلن کي مقابلي وارين ريسن مان خارج ڪري ڇڏيو. چارلس موشي جلد ئي وفات ڪري ويو. == ٻي عالمي جنگ کان پوءِ == چارلس موشي جي وفات کان پوءِ به ڪمپني ليٽيل سائيڪلن ۽ سائيڪل-ڪارن جي پيداوار جاري رکي. ٻي عالمي جنگ دوران فرانس ۾ پيٽرول جي کوٽ سبب اهي گاڏيون گهڻي مقبوليت ماڻي ويون. جنگ کان پوءِ جارج موشي ڪمپني کي ننڍين موٽر ڪارن (Microcars) جي پيداوار ڏانهن منتقل ڪيو. اهڙيءَ ريت جنگ کان پوءِ جو ڪاروبار دراصل چارلس موشي جي قائم ڪيل ڪاروبار جو ئي تسلسل هو. == سي ايم گرانڊ لَڪس == 1953ع لاءِ متعارف ڪرايل '''ٽائيپ سي ايم گرانڊ لَڪس''' ۾ اڳ وارو 125 سي سي انجڻ برقرار رکيو ويو. ان سان گڏ هڪ نئون ''پونٽون'' طرز جو جسم شامل ڪيو ويو، جنهن ۾ هيڊ لائيٽون اڳين پاسن ۾ لڳايون ويون هيون. هاڻي موشي عام ڪار وانگر ڏسڻ ۾ ايندي هئي، پر ان جي ماپ گهڻي ننڍي هئي: {| class="wikitable" style="width:60%; text-align:center;" |- ! style="background:#4F81BD; color:white;"|خصوصيت ! style="background:#4F81BD; color:white;"|ماپ |- |ڊيگهه |2550 ملي ميٽر |- |ويڪر |1130 ملي ميٽر |- |ويل بيس |1700 ملي ميٽر |- |سامهون ڦيٿن جو فاصلو |980 ملي ميٽر |} هن جي شڪل پهرين عالمي جنگ کان اڳ چارلس موشي جي ٺاهيل ٻارن جي پيرن سان هلندڙ ڪارن جهڙي لڳندي هئي. جيتوڻيڪ ٻاهريون جسم جديد بڻايو ويو هو، پر ويل بيس ۽ ڦيٿن جي ترتيب پراڻي ''ٽائيپ K'' سائيڪل-ڪار جهڙي ئي رهي.<ref name="Automobilia1953">{{cite book |title=Toutes les Voitures Françaises 1953 (Salon Paris oct 1952) |publisher=Histoire & collections |year=2000 |volume=14 |location=Paris |pages=45 |section=Automobilia}}</ref> == موشي 750 == آڪٽوبر 1953ع ۾ [[پيرس موٽر شو]] دوران موشي هڪ وڌيڪ جديد ننڍي کليل ڇت واري ڪار (Cabriolet) پيش ڪئي.<ref name=Automobilia1954>{{cite book |section=Automobilia |title=Toutes les Voitures Françaises 1954 (Salon Paris oct 1953)|volume=24| pages = 41|year = 2002|publisher=Histoire & collections|location=Paris }}</ref> هي ڪار عام ننڍين ڪارن جي ماپ جي وڌيڪ ويجهو هئي. ان ۾: {| class="wikitable" style="width:65%; text-align:center;" |- ! style="background:#5B9BD5; color:white;"|خصوصيت ! style="background:#5B9BD5; color:white;"|تفصيل |- |انجڻ |ٻه سلينڊر |- |گنجائش |748 سي سي |- |طاقت |40 هارس پاور |} هي انجڻ انهن موٽر سائيڪلن جي انجڻن تي ٻڌل هئي جيڪي پوليس طرفان استعمال ڪيون وينديون هيون. تنهن هوندي به '''موشي 750''' نموني (Prototype) کان اڳتي نه وڌي سگهي ۽ ڪڏهن به واپاري پيداوار ۾ داخل نه ٿي.<ref name=Automobilia1954/> == پڻ ڏسو == * [[ويلوموبائل]] == حوالا == ;نوٽس {{Reflist}} ;ڪتابيات * Harald H. Linz, Halwart Schrader: ''Die große Automobil-Enzyklopädie'', BLV, München 1986, {{ISBN|3-405-12974-5}} * [[جي. اين. جارجانو]]: ''Autos. Encyclopédie complète. 1885 à nos jours.'' Courtille, 1975 == ٻاهريان ڳنڍڻا == {{Commons category-inline|Mochet vehicles|Mochet}} * [http://www.mochet.org Mochet.org] {{French bicycle manufacturers}} [[زمرو:فرانس جون بند ٿيل موٽر گاڏيون ٺاهيندڙ ڪمپنيون]] [[زمرو:فرانس جون موٽر گاڏيون ٺاهيندڙ ڪمپنيون]] [[زمرو:فرانس جون سائيڪل ٺاهيندڙ ڪمپنيون]] [[زمرو:ايل-دو-فرانس ۾ قائم ڪمپنيون]] 1rfzkshur83v6zff2v3oqk4r4rwnsy6 ڪريسپينو آگوسٽينوچي (بشپ) 0 99163 387253 2026-06-21T04:02:15Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: {{Short description|اطالوي بشپ}} {{About|بشپ بابت|فوجي شخصيت بابت|ڪريسپينو آگوسٽينوچي (ميجر جنرل)}} '''ڪريسپينو آگوسٽينوچي''' (25 آڪٽوبر 1797ع – 1856ع) هڪ اطالوي [[رومن ڪيٿولڪ چرچ|رومن ڪيٿولڪ]] بشپ هو. هو [[اوربينو]] ۾ ڄائو هو. 5 نومبر 1849ع تي کيس [[مونٽي فيلٽرو]] جو بشپ مقرر ڪيو ويو، ۽ هن 1856ع... 387253 wikitext text/x-wiki {{Short description|اطالوي بشپ}} {{About|بشپ بابت|فوجي شخصيت بابت|ڪريسپينو آگوسٽينوچي (ميجر جنرل)}} '''ڪريسپينو آگوسٽينوچي''' (25 آڪٽوبر 1797ع – 1856ع) هڪ اطالوي [[رومن ڪيٿولڪ چرچ|رومن ڪيٿولڪ]] بشپ هو. هو [[اوربينو]] ۾ ڄائو هو. 5 نومبر 1849ع تي کيس [[مونٽي فيلٽرو]] جو بشپ مقرر ڪيو ويو، ۽ هن 1856ع ۾ پنهنجي وفات تائين اهو عهدو سنڀاليو.<ref> {{cite web|url=http://www.catholic-hierarchy.org/bishop/bagostc.html|title=Bishop Crispino Agostinucci †|publisher=Catholic Hierarchy|accessdate=November 2, 2010}} </ref> 5 فيبروري 1838ع تي [[سان مارينو بيسيليڪا]] جي باضابطه افتتاحي تقريب ڪريسپينو آگوسٽينوچي ۽ ريپبلڪ جي ''ڪئپٽن-ريجنٽن'' جي موجودگيءَ ۾ وڏي شان سان منعقد ڪئي وئي. آگوسٽينوچي مقدس علمِ الهيات (سيڪرڊ ٿيالاجي) ۾ ڊاڪٽري جي ڊگري حاصل ڪئي هئي.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=0s4-AAAAIAAJ&pg=PA223 |author=Stanislao d'. Aloe|title=Diario del soggiorno in Napoli di Sua Santità Pio IX.|publisher=Tipografia delle Scienze|page=223|year=1850}}</ref> == حوالا == {{Reflist}} {{Authority control}} {{DEFAULTSORT:Agostinucci, Crispino}} [[زمرو:مونٽي فيلٽرو جا بشپ]] [[زمرو:1797ع جون پيدائشون]] [[زمرو:1856ع جون وفاتون]] [[زمرو:اوربينو سان تعلق رکندڙ مذهبي اڳواڻ]] {{Italy-reli-bio-stub}} 5bqh6gzyjye7bjo0t0blepko6ecocvt 387254 387253 2026-06-21T04:03:14Z Intisar Ali 8681 /* */ 387254 wikitext text/x-wiki {{Short description|اطالوي بشپ}} {{About|بشپ بابت|فوجي شخصيت بابت|ڪريسپينو آگوسٽينوچي (ميجر جنرل)}} '''ڪريسپينو آگوسٽينوچي''' ['''Crispino Agostinucci'''](25 آڪٽوبر 1797ع – 1856ع) هڪ اطالوي [[رومن ڪيٿولڪ چرچ|رومن ڪيٿولڪ]] بشپ هو. هو [[اوربينو]] ۾ ڄائو هو. 5 نومبر 1849ع تي کيس [[مونٽي فيلٽرو]] جو بشپ مقرر ڪيو ويو، ۽ هن 1856ع ۾ پنهنجي وفات تائين اهو عهدو سنڀاليو.<ref> {{cite web|url=http://www.catholic-hierarchy.org/bishop/bagostc.html|title=Bishop Crispino Agostinucci †|publisher=Catholic Hierarchy|accessdate=November 2, 2010}} </ref> 5 فيبروري 1838ع تي [[سان مارينو بيسيليڪا]] جي باضابطه افتتاحي تقريب ڪريسپينو آگوسٽينوچي ۽ ريپبلڪ جي ''ڪئپٽن-ريجنٽن'' جي موجودگيءَ ۾ وڏي شان سان منعقد ڪئي وئي. آگوسٽينوچي مقدس علمِ الهيات (سيڪرڊ ٿيالاجي) ۾ ڊاڪٽري جي ڊگري حاصل ڪئي هئي.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=0s4-AAAAIAAJ&pg=PA223 |author=Stanislao d'. Aloe|title=Diario del soggiorno in Napoli di Sua Santità Pio IX.|publisher=Tipografia delle Scienze|page=223|year=1850}}</ref> == حوالا == {{Reflist}} {{Authority control}} {{DEFAULTSORT:Agostinucci, Crispino}} [[زمرو:مونٽي فيلٽرو جا بشپ]] [[زمرو:1797ع جون پيدائشون]] [[زمرو:1856ع جون وفاتون]] [[زمرو:اوربينو سان تعلق رکندڙ مذهبي اڳواڻ]] {{Italy-reli-bio-stub}} 5n4dqj57t5ohge2zcdckrb6xnehw7p8 387255 387254 2026-06-21T04:04:31Z Intisar Ali 8681 Intisar Ali صفحي [[ڪريسپينو آگوسٽينوچي]] کي [[ڪريسپينو آگوسٽينوچي (بشپ)]] ڏانھن چوريو 387254 wikitext text/x-wiki {{Short description|اطالوي بشپ}} {{About|بشپ بابت|فوجي شخصيت بابت|ڪريسپينو آگوسٽينوچي (ميجر جنرل)}} '''ڪريسپينو آگوسٽينوچي''' ['''Crispino Agostinucci'''](25 آڪٽوبر 1797ع – 1856ع) هڪ اطالوي [[رومن ڪيٿولڪ چرچ|رومن ڪيٿولڪ]] بشپ هو. هو [[اوربينو]] ۾ ڄائو هو. 5 نومبر 1849ع تي کيس [[مونٽي فيلٽرو]] جو بشپ مقرر ڪيو ويو، ۽ هن 1856ع ۾ پنهنجي وفات تائين اهو عهدو سنڀاليو.<ref> {{cite web|url=http://www.catholic-hierarchy.org/bishop/bagostc.html|title=Bishop Crispino Agostinucci †|publisher=Catholic Hierarchy|accessdate=November 2, 2010}} </ref> 5 فيبروري 1838ع تي [[سان مارينو بيسيليڪا]] جي باضابطه افتتاحي تقريب ڪريسپينو آگوسٽينوچي ۽ ريپبلڪ جي ''ڪئپٽن-ريجنٽن'' جي موجودگيءَ ۾ وڏي شان سان منعقد ڪئي وئي. آگوسٽينوچي مقدس علمِ الهيات (سيڪرڊ ٿيالاجي) ۾ ڊاڪٽري جي ڊگري حاصل ڪئي هئي.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=0s4-AAAAIAAJ&pg=PA223 |author=Stanislao d'. Aloe|title=Diario del soggiorno in Napoli di Sua Santità Pio IX.|publisher=Tipografia delle Scienze|page=223|year=1850}}</ref> == حوالا == {{Reflist}} {{Authority control}} {{DEFAULTSORT:Agostinucci, Crispino}} [[زمرو:مونٽي فيلٽرو جا بشپ]] [[زمرو:1797ع جون پيدائشون]] [[زمرو:1856ع جون وفاتون]] [[زمرو:اوربينو سان تعلق رکندڙ مذهبي اڳواڻ]] {{Italy-reli-bio-stub}} 5n4dqj57t5ohge2zcdckrb6xnehw7p8 ڪريسپينو آگوسٽينوچي 0 99164 387256 2026-06-21T04:04:31Z Intisar Ali 8681 Intisar Ali صفحي [[ڪريسپينو آگوسٽينوچي]] کي [[ڪريسپينو آگوسٽينوچي (بشپ)]] ڏانھن چوريو 387256 wikitext text/x-wiki #چوريو [[ڪريسپينو آگوسٽينوچي (بشپ)]] t0zyhly8i1xw8echo11nycx300ivg5n پرونس تاتسيئنينسس (چيري) 0 99165 387257 2026-06-21T04:13:43Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: {{Short description|وڻ جي هڪ نوع}} {{Speciesbox |image= |image_caption= |genus=Prunus |species=tatsienensis |authority=[[اليگزينڊر ٿيوڊورووچ باتالين|باتالين]]<ref>Trudy Imp. S.-Peterburgsk. Bot. Sada 14:322. 1898</ref> |synonyms=''Cerasus tatsienensis'' (Batalin) <small>T.T.Yu & C.L.Li</small><ref>Fl. Reipubl. Popularis Sin. 38: 52. 1986</ref> }} '''پرونس تاتسيئنينسس''', ['''''Prunus tatsienensis''''' ]({{zh|康定... 387257 wikitext text/x-wiki {{Short description|وڻ جي هڪ نوع}} {{Speciesbox |image= |image_caption= |genus=Prunus |species=tatsienensis |authority=[[اليگزينڊر ٿيوڊورووچ باتالين|باتالين]]<ref>Trudy Imp. S.-Peterburgsk. Bot. Sada 14:322. 1898</ref> |synonyms=''Cerasus tatsienensis'' (Batalin) <small>T.T.Yu & C.L.Li</small><ref>Fl. Reipubl. Popularis Sin. 38: 52. 1986</ref> }} '''پرونس تاتسيئنينسس''', ['''''Prunus tatsienensis''''' ]({{zh|康定樱桃}}) چيري جي هڪ مفروضي نوع آهي، جيڪا [[چين]] جي [[هينان]]، [[هوبي]]، [[شانشي]]، [[شانسي]]، [[سچوان]] ۽ [[يونان]] صوبن جي مقامي ٻوٽن مان شمار ڪئي وڃي ٿي. هي ٻوٽو عام طور تي سمنڊ جي سطح کان 900 کان 2600 ميٽرن جي اوچائيءَ وارن علائقن ۾ ملي ٿو. هي هڪ جهاڙي يا ننڍو وڻ هوندو آهي، جنهن جي اوچائي عام طور 2 کان 5 ميٽرن تائين هوندي آهي. هن نوع کي ''[[پرونس پوليٽرائڪا]]''(Prunus polytricha)'' کان هن بنياد تي الڳ ڄاڻايو ويو آهي ته ان جي گلن جي حفاظتي پنن (بريڪٽس) جي ڪنارن تي ٿالهي نما (ڊسڪفارم) چوٽيءَ وارا غدود موجود هوندا آهن. بهرحال، هي خاصيت نه ته اصل سائنسي وضاحت ۾ ذڪر ٿيل آهي ۽ نه ئي نمونائي (ٽائيپ اسپيسيمين) ۾ موجود ملي ٿي. ان ڪري اهو خيال پيش ڪيو ويو آهي ته هي نوع دراصل ''پرونس پوليٽرائڪا'' سان ساڳي نوع (ڪن-اسپيسيفڪ) آهي. ساڳئي طرح ان کي ''[[پرونس ڪلاروفوليا]]'' سان پڻ هڪجهڙو سمجهيو ويو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ان ۾ اهڙا ڪافي مختلف خصوصيتي نشان موجود ناهن جيڪي ان کي الڳ نوع ثابت ڪري سگهن.<ref>{{cite journal |last1=Wu |first1=Baohuan |last2=Huang |first2=Wenxin |last3=Shi |first3=Wenting |last4=Yang |first4=Haijun |last5=Cui |first5=Dafang |date=January 2018 |title=Numerical taxonomy study on ''Prunus'' L.subgenus ''Cerasus'' (Mill.) A.Gray in China |url=http://xuebao.sysu.edu.cn/Jweb_zrb/EN/abstract/abstract1665.shtml# |journal=Acta Scientiarum Naturalium Universitatis Sunyatseni |volume=57 |issue=1 |pages=36–43 |doi=10.13471/j.cnki.acta.snus.2018.01.005 |access-date=3 December 2018}}</ref> == حوالا == {{Reflist}} {{Taxonbar|from1=Q17235485|from2=Q11063716}} [[Category:Prunus|tatsienensis]] [[زمرو:چيريون]] [[زمرو:چين جا مقامي ٻوٽا]] [[زمرو:اتر-مرڪزي چين جا نباتات]] [[زمرو:ڏکڻ-مرڪزي چين جا نباتات]] [[زمرو:ڏکڻ-اوڀر چين جا نباتات]] [[زمرو:1898ع ۾ بيان ڪيل ٻوٽا]] 03upduqf6kjtgrkvstl7f5zphx4edom 387260 387257 2026-06-21T04:16:05Z Intisar Ali 8681 /* */ 387260 wikitext text/x-wiki {{Short description|وڻ جي هڪ نوع}} {{Speciesbox |image= |image_caption= |genus=Prunus |species=tatsienensis |authority=[[اليگزينڊر ٿيوڊورووچ باتالين|باتالين]]<ref>Trudy Imp. S.-Peterburgsk. Bot. Sada 14:322. 1898</ref> |synonyms=''Cerasus tatsienensis'' (Batalin) <small>T.T.Yu & C.L.Li</small><ref>Fl. Reipubl. Popularis Sin. 38: 52. 1986</ref> }} '''پرونس تاتسيئنينسس''', ['''''Prunus tatsienensis''''' ]({{zh|康定樱桃}}) چيري جي هڪ مفروضي نوع آهي، جيڪا [[چين]] جي [[هينان]]، [[هوبي]]، [[شانشي]]، [[شانسي]]، [[سچوان]] ۽ [[يونان]] صوبن جي مقامي ٻوٽن مان شمار ڪئي وڃي ٿي. هي ٻوٽو عام طور تي سمنڊ جي سطح کان 900 کان 2600 ميٽرن جي اوچائيءَ وارن علائقن ۾ ملي ٿو. هي هڪ جهاڙي يا ننڍو وڻ هوندو آهي، جنهن جي اوچائي عام طور 2 کان 5 ميٽرن تائين هوندي آهي. هن نوع کي ''[[پرونس پوليٽرائڪا]]''(Prunus polytricha)'' کان هن بنياد تي الڳ ڄاڻايو ويو آهي ته ان جي گلن جي حفاظتي پنن (بريڪٽس) جي ڪنارن تي ٿالهي نما (ڊسڪفارم) چوٽيءَ وارا غدود موجود هوندا آهن. بهرحال، هي خاصيت نه ته اصل سائنسي وضاحت ۾ ذڪر ٿيل آهي ۽ نه ئي نمونائي (ٽائيپ اسپيسيمين) ۾ موجود ملي ٿي. ان ڪري اهو خيال پيش ڪيو ويو آهي ته هي نوع دراصل ''پرونس پوليٽرائڪا'' سان ساڳي نوع (ڪن-اسپيسيفڪ) آهي. ساڳئي طرح ان کي ''[[پرونس ڪلاروفوليا]]'' سان پڻ هڪجهڙو سمجهيو ويو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ان ۾ اهڙا ڪافي مختلف خصوصيتي نشان موجود ناهن جيڪي ان کي الڳ نوع ثابت ڪري سگهن.<ref>{{cite journal |last1=Wu |first1=Baohuan |last2=Huang |first2=Wenxin |last3=Shi |first3=Wenting |last4=Yang |first4=Haijun |last5=Cui |first5=Dafang |date=January 2018 |title=Numerical taxonomy study on ''Prunus'' L.subgenus ''Cerasus'' (Mill.) A.Gray in China |url=http://xuebao.sysu.edu.cn/Jweb_zrb/EN/abstract/abstract1665.shtml# |journal=Acta Scientiarum Naturalium Universitatis Sunyatseni |volume=57 |issue=1 |pages=36–43 |doi=10.13471/j.cnki.acta.snus.2018.01.005 |access-date=3 December 2018}}</ref> == حوالا == {{Reflist}} {{Taxonbar|from1=Q17235485|from2=Q11063716}} [[Category:Prunus|tatsienensis]] [[زمرو:چيريون]] [[زمرو:چين جا مقامي ٻوٽا]] [[زمرو:اتر-مرڪزي چين جا نباتات]] [[زمرو:ڏکڻ-مرڪزي چين جا نباتات]] [[زمرو:ڏکڻ-اوڀر چين جا نباتات]] [[زمرو:1898ع ۾ بيان ڪيل ٻوٽا]] taap2h8cgpdos3y3oojo0uhu01en9vj 387261 387260 2026-06-21T04:16:30Z Intisar Ali 8681 /* */ 387261 wikitext text/x-wiki {{Short description|وڻ جي هڪ نوع}} {{Speciesbox |image= |image_caption= |genus=Prunus |species=tatsienensis |authority=[[اليگزينڊر ٿيوڊورووچ باتالين|باتالين]]<ref>Trudy Imp. S.-Peterburgsk. Bot. Sada 14:322. 1898</ref> |synonyms=''Cerasus tatsienensis'' (Batalin) <small>T.T.Yu & C.L.Li</small><ref>Fl. Reipubl. Popularis Sin. 38: 52. 1986</ref> }} '''پرونس تاتسيئنينسس''', ['''''Prunus tatsienensis''''' ]({{zh|康定樱桃}}) چيري جي هڪ مفروضي نوع آهي، جيڪا [[چين]] جي [[هينان]]، [[هوبي]]، [[شانشي]]، [[شانسي]]، [[سچوان]] ۽ [[يونان]] صوبن جي مقامي ٻوٽن مان شمار ڪئي وڃي ٿي. هي ٻوٽو عام طور تي سمنڊ جي سطح کان 900 کان 2600 ميٽرن جي اوچائيءَ وارن علائقن ۾ ملي ٿو. هي هڪ جهاڙي يا ننڍو وڻ هوندو آهي، جنهن جي اوچائي عام طور 2 کان 5 ميٽرن تائين هوندي آهي. هن نوع کي ''[[پرونس پوليٽرائڪا]]''(Prunus polytricha)'' کان هن بنياد تي الڳ ڄاڻايو ويو آهي ته ان جي گلن جي حفاظتي پنن (بريڪٽس) جي ڪنارن تي ٿالهي نما (ڊسڪفارم) چوٽيءَ وارا غدود موجود هوندا آهن. بهرحال، هي خاصيت نه ته اصل سائنسي وضاحت ۾ ذڪر ٿيل آهي ۽ نه ئي نمونائي (ٽائيپ اسپيسيمين) ۾ موجود ملي ٿي. ان ڪري اهو خيال پيش ڪيو ويو آهي ته هي نوع دراصل ''پرونس پوليٽرائڪا'' سان ساڳي نوع (ڪن-اسپيسيفڪ) آهي. ساڳئي طرح ان کي ''[[پرونس ڪلاروفوليا]]'' سان پڻ هڪجهڙو سمجهيو ويو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ان ۾ اهڙا ڪافي مختلف خصوصيتي نشان موجود ناهن جيڪي ان کي الڳ نوع ثابت ڪري سگهن.<ref>{{cite journal |last1=Wu |first1=Baohuan |last2=Huang |first2=Wenxin |last3=Shi |first3=Wenting |last4=Yang |first4=Haijun |last5=Cui |first5=Dafang |date=January 2018 |title=Numerical taxonomy study on ''Prunus'' L.subgenus ''Cerasus'' (Mill.) A.Gray in China |url=http://xuebao.sysu.edu.cn/Jweb_zrb/EN/abstract/abstract1665.shtml# |journal=Acta Scientiarum Naturalium Universitatis Sunyatseni |volume=57 |issue=1 |pages=36–43 |doi=10.13471/j.cnki.acta.snus.2018.01.005 |access-date=3 December 2018}}</ref> == حوالا == {{Reflist}} {{Taxonbar|from1=Q17235485|from2=Q11063716}} [[Category:Prunus|tatsienensis]] [[زمرو:چيريون]] [[زمرو:چين جا مقامي ٻوٽا]] [[زمرو:اتر-مرڪزي چين جا نباتات]] [[زمرو:ڏکڻ-مرڪزي چين جا نباتات]] [[زمرو:ڏکڻ-اوڀر چين جا نباتات]] [[زمرو:1898ع ۾ بيان ڪيل ٻوٽا]] r5bqz06b4nb9pov8p5ms5mdifyyowd2 سانچو:Taxonomy/Prunus 10 99166 387258 2026-06-21T04:14:34Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: {{Don't edit this line {{{machine code|}}} |rank=genus |link=Prunus |parent=Amygdaleae }} 387258 wikitext text/x-wiki {{Don't edit this line {{{machine code|}}} |rank=genus |link=Prunus |parent=Amygdaleae }} c3nn9o0fmfibtjbow9vpr7xk97xo8ma سانچو:Taxonomy/Amygdaleae 10 99167 387259 2026-06-21T04:15:18Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: {{Don't edit this line {{{machine code|}}} |rank=tribus |link=Prunus|Amygdaleae |parent=Amygdaloideae |refs= }} 387259 wikitext text/x-wiki {{Don't edit this line {{{machine code|}}} |rank=tribus |link=Prunus|Amygdaleae |parent=Amygdaloideae |refs= }} 6ae0q4zvgb6ir4qjd8oy6upox2lykxj قيلنگ 0 99168 387262 2026-06-21T04:20:45Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: {{Infobox Chinese|s=岐岭镇|p=Qílǐng Zhèn}} '''قيلِنگ''' [Qiling] (چيني: 岐岭镇) [[چين جي عوامي جمهوريه جا شھر|شھر]] آهي، جيڪو ڏکڻ [[چين]] جي [[گوانگ ڊونگ]] صوبي جي [[ميژو]] شھر ۾ واقع [[ووھوا ڪائونٽي]] جي انتظامي اختيار هيٺ اچي ٿو.<ref>{{cite web |year=2013 |title=Wuhua County (五华县) |url=http://www.stats.gov.cn/tjsj/tjbz/tjyqhdmhcxhfdm/2013/44/14... 387262 wikitext text/x-wiki {{Infobox Chinese|s=岐岭镇|p=Qílǐng Zhèn}} '''قيلِنگ''' [Qiling] (چيني: 岐岭镇) [[چين جي عوامي جمهوريه جا شھر|شھر]] آهي، جيڪو ڏکڻ [[چين]] جي [[گوانگ ڊونگ]] صوبي جي [[ميژو]] شھر ۾ واقع [[ووھوا ڪائونٽي]] جي انتظامي اختيار هيٺ اچي ٿو.<ref>{{cite web |year=2013 |title=Wuhua County (五华县) |url=http://www.stats.gov.cn/tjsj/tjbz/tjyqhdmhcxhfdm/2013/44/14/441424.html |archive-url=https://web.archive.org/web/20140303202424/http://www.stats.gov.cn/tjsj/tjbz/tjyqhdmhcxhfdm/2013/44/14/441424.html |archive-date=2014-03-03 |access-date=March 4, 2014 |publisher=[[چين جي عوامي جمهوريه جو قومي شماريات وارو ادارو]]}}{{nbsp}}{{in lang|zh}}</ref> == حوالا == {{Reflist}} == پڻ ڏسو == * [[گوانگ ڊونگ جي ٽائون شپ سطح جي انتظامي ورهاستن جي فهرست]] {{coord|24.0863|115.4512|display=title}} [[زمرو:گوانگ ڊونگ جا شھر]] [[زمرو:ووھوا ڪائونٽي]] {{Meizhou-geo-stub}} esio95nvsde3cavy6iclexchl28k0e4 بليچنگلي 0 99169 387263 2026-06-21T04:27:40Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: {{Short description|انگلينڊ جي سرري ۾ ڳوٺ ۽ سول پيرش}} {{infobox UK place |country = England |official_name= بليچنگلي |map_type= Surrey |coordinates = {{coord|51.241|-0.099|display=inline,title}} |static_image_name= Bletchingley Church in September 2010.jpg |static_image_caption=سينٽ ميري دي ورجن گرجا؛ [[فهرست ٿيل عمارت|گريڊ-1 فهرست ٿيل]]<ref name=stmarys... 387263 wikitext text/x-wiki {{Short description|انگلينڊ جي سرري ۾ ڳوٺ ۽ سول پيرش}} {{infobox UK place |country = England |official_name= بليچنگلي |map_type= Surrey |coordinates = {{coord|51.241|-0.099|display=inline,title}} |static_image_name= Bletchingley Church in September 2010.jpg |static_image_caption=سينٽ ميري دي ورجن گرجا؛ [[فهرست ٿيل عمارت|گريڊ-1 فهرست ٿيل]]<ref name=stmarys>{{NHLE|num=1029972|desc=Church of St Mary the Virgin |grade= I |access-date=6 June 2015}}</ref> | population = 2,973 |population_ref=(سول پيرش، 2011)<ref name=ons>[http://neighbourhood.statistics.gov.uk Key Statistics; Quick Statistics: Population Density] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20030211201309/http://www.neighbourhood.statistics.gov.uk/ |date=11 February 2003 }} [[برطانيه مردم شماري 2011]] ''[[قومي شماريات کاتو]]'' حاصل ڪيل: 21 نومبر 2013</ref> |area_total_km2= 23.45 |civil_parish= بليچنگلي |shire_district= [[ٽينڊرج]] |shire_county= [[سرري]] |region= ڏکڻ اوڀر انگلينڊ |constituency_westminster= [[اوڀر سرري]] |post_town= ريڊهل |postcode_district = RH1 |postcode_area= RH |dial_code= 01883 |os_grid_reference= TQ327507 }} '''بليچنگلي''' [Bletchingley] (تاريخي نالو: '''بليچنگلي''') [[سرري]]، انگلينڊ جو هڪ ڳوٺ آهي. اهو [[A25 روڊ]] تي [[ريڊهل، سرري|ريڊهل]] جي اوڀر ۽ [[گاڊسٽون]] جي اولهه ۾ واقع آهي. هتي هڪ [[تحفظي علائقو]] موجود آهي جنهن ۾ [[وچئين دور]] جون عمارتون شامل آهن. ڳوٺ جو گهڻو حصو [[گرين سينڊ رج]] جي وسيع ڍلوان تي واقع آهي، جنهن تان [[گرين سينڊ وي]] گذري ٿي. ==تاريخ== هي ڳوٺ [[اينگلو-سيڪسن]] دور جي انتظامي ورهاست [[ٽينڊرج هنڊرڊ]] جو حصو هو. هي آبادي 1086ع جي [[ڊومزڊي ڪتاب]] ۾ ''Blachingelei'' جي نالي سان درج ٿيل آهي. اها رچرڊ ڊي ٽونبرج جي ملڪيت هئي. ان جا اثاثا هي هئا: 3 [[هايڊ (زميني ماپ)]], 14 [[هر]], {{convert|17|acre|m2}} چراگاهه، ۽ اهڙو [[ٻيلو]] جنهن جي قيمت 58 [[سوئر]]ن جي برابر هئي. ان کان سواءِ [[لنڊن]] ۽ [[ساٿ وارڪ]] ۾ 7 گهر پڻ شامل هئا. مجموعي طور هن مان £15 13s 4d آمدني حاصل ٿيندي هئي.<ref>[http://www.gwp.enta.net/surrnames.htm Surrey ''Domesday Book''] {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20071030192829/http://www.gwp.enta.net/surrnames.htm |date=30 October 2007 }}</ref> 1225ع ۾ بليچنگلي کي هڪ ''بورو'' طور ذڪر ڪيو ويو. وچئين دور ۾ برو بادشاهه يا مقامي جاگيردار طرفان قائم ڪيو ويندو هو ته جيئن جاگيرن جي ترقي مان منافعو حاصل ڪري سگهجي. چوڏهين صدي کان پوءِ بليچنگلي بورو طور پنهنجي اهميت وڃائڻ لڳو، شايد اولهه ۾ واقع بازاري شهر [[ريگيٽ]] سان مقابلي سبب. ان هوندي به هن پنهنجي حيثيت [[پارلياماني بورو]] طور برقرار رکي ۽ [[سڌارن کان اڳ واري عوامي ايوان]] لاءِ ٻه نمائندا چونڊيندو رهيو. [[صنعتي انقلاب]] تائين پهچندي هي هڪ [[روٽن برو]] بڻجي ويو. 1733ع کان پارلياماني چونڊون اڄ جي ''وائيٽ هارٽ اِن'' ۾ ٿينديون هيون. 1844ع جي هڪ ڪتاب موجب رڳو 8 کان 10 ماڻهو ووٽ ڏيندا هئا، ۽ 1816ع ۾ جاگير £60,000 جهڙي غير متناسب وڏي رقم تي وڪرو ٿي هئي.<ref>{{cite book|last=Brayley|first=Edward Wedlake|title=The history of Surrey, Volume 4, Part 1|year=1844|page=114|url=https://books.google.com/books?id=ZDhNAAAAYAAJ}}</ref> ==تاريخي عمارتون== ''پليس فارم'' جو گهر اصل ۾ ''بليچنگلي پليس'' جي دروازي وارو حصو هو، جيڪو هڪ وڏو ٽيوڊر محل نما گهر هو. [[اين آف ڪليوز]] کي [[هينري اٺون]] سان سندس شادي ختم ٿيڻ کان پوءِ اهو ڏنو ويو هو.<ref>{{NHLE |desc= Place Farm House including Cleves Cottage |num= 1029989 |grade=II* |fewer-links= yes}}</ref> ڳوٺ جي مرڪزي علائقي ۾، هاءِ اسٽريٽ جي لڳ ڀڳ 90 گهرن جي چوڌاري، 16هين صديءَ جون نَوَ عمارتون موجود آهن.<ref name=map/> '''سينڊهلز''' 1893ع ۾ [[مروِن ميڪارٽني]] پاران آزاد ٽيوڊر طرز ۾ تعمير ڪيو ويو. ان کي برطانيه جي قانون تحت [[فهرست ٿيل عمارت|گريڊ-2]] تحفظ حاصل آهي.<ref>{{NHLE|desc= Sandhills, including entrance walls to front |num=1204642 |grade= II |fewer-links=yes }}</ref> هي [[جيفري فٽز ڪلارنس، پنجون ارل آف منسٽر]] ۽ سندس گهرواري [[هيلري فٽز ڪلارنس، ڪائونٽيس آف منسٽر]] جو اڳوڻو گهر هو.<ref>{{cite web | title=The Welcome Club – Looking for new members | website=Bletchingley Village | url=http://www.bletchingley.org.uk/?p=5243 | access-date=15 January 2022}}</ref> هيلري ولسن هڪ موسيقار پڻ هئي ۽ [[ڪائونٽيس آف منسٽر ميوزيڪل ٽرسٽ]] جي باني هئي.<ref>{{cite web | title=Home | website=The Countess of Munster Musical Trust | date=20 December 2021 | url=https://www.munstertrust.org.uk/about/ | access-date=15 January 2022}}</ref> ==سهولتون== [[File:Church Street, Bletchingley - geograph.org.uk - 98163.jpg|thumb|چرچ واڪ]] ويجهو ترين ريلوي اسٽيشن [[نٽفيلڊ ريلوي اسٽيشن]] آهي، جيڪا [[ڏکڻ نٽفيلڊ]] ۾ لڳ ڀڳ {{convert|2|mi|km|0}} پري واقع آهي. بليچنگلي تعميراتي ۽ جغرافيائي لحاظ کان منفرد آهي. ڳوٺ جو مرڪزي حصو هڪ [[تحفظي علائقو]] آهي جنهن ۾ ديرين [[وچئين دور]] جون ڪيتريون [[ڪاٺي ڍانچي واريون عمارتون]] موجود آهن. ڳوٺ هڪ مقرر ڪيل [[غيرمعمولي قدرتي حسن وارو علائقو]] (AONB) اندر واقع آهي. [[گرين سينڊ وي]] پيرش مان تقريباً وچ تي گذري ٿي ۽ مکيه ڳوٺي گهٽيءَ جي ڏکڻ ۾ واقع آهي، جيڪا [[A25 روڊ (برطانيه)|A25 روڊ]] جو حصو آهي. ===گرجا=== '''سينٽ ميري دي ورجن گرجا''' ڳوٺ جي چوراهي کان ٿورو اتر ۾ واقع آهي. گرجا جي احاطي ۾ موجود چار يادگاري مقبرا گريڊ-2 فهرست ۾ شامل آهن. هن گرجا کي گريڊ-1 فهرست ۾ شامل ڪرڻ جا اهم سبب هي آهن:<ref name=stmarys/> * 11هين صديءَ جو ٽاور (آئرن اسٽون جي ملبن ۽ ڪٽيل پٿر جي سينگار سان) * اتر آرڪيڊ ۽ ڏکڻ چانسل چيپل، 13هين صدي، جن ۾ 15هين صديءَ جون تبديليون شامل آهن * اتر راهدارو، [[روڊ هاڪنز]] پاران 1856ع ۾ * ٽاور جو مٿيون حصو، 1910ع ۾ بيڪر-ڪنگ پاران نئين سر تعمير * 19هين صديءَ جون رومانوي طرز جون راهداري دريون * عمودي طرز جون دريون * ڪنڊن تي گارگوئلز * چانسل چيپل ۾ ٽن روشنين واري مکيه دري، جيڪا بليچنگلي جي راجر هرمٽ سان لاڳاپيل آهي * اولهه دروازي جي مٿئين ڍانچي تي انساني پٿريلا چهرا * 15هين صديءَ جي نقش دار گهيري هيٺ نئين تعمير ٿيل ڏکڻ دروازي وارو برآمدو.<ref name=stmarys/> ==پيرش جون مقامي آباديون== ===واروڪ وولڊ=== '''واروڪ وولڊ''' هڪ [[ڳوٺڙو]] آهي، جيڪو [[M25 موٽر وي]] ۽ [[M23 موٽر وي]] جي چوراهي جي فوري ڏکڻ-اوڀر ۾ واقع آهي. هي بليچنگلي کان هڪ سائي حفاظتي پٽي ذريعي الڳ ٿيل آهي. وچ ۾ لوئر پينڊل فارم، ليڪ فارم ۽ بريور اسٽريٽ فارم واقع آهن. لوئر پينڊل فارم جي هڪ کيت ۾ [[رومي برطانيا]] جي دور جي هڪ گهر جا آثار موجود آهن.<ref name=map>[http://list.english-heritage.org.uk/mapsearch.aspx Ordnance Survey map], courtesy of [[English Heritage]] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120424060625/http://list.english-heritage.org.uk/mapsearch.aspx |date=24 April 2012 }}</ref> ===پينڊل هائوس، پينڊل ڪورٽ ۽ اولڊ مينر هائوس=== '''پينڊل هائوس'''، رچرڊ گلڊ لاءِ [[اينيگو جونز]] پاران متوازن منصوبي تي تيار ڪيو ويو. ان جي هڪ چمني تي 1636ع جي تاريخ درج آهي. گلڊ 1665ع ۾ وفات ڪري ويو ۽ سندس پوٽو جان، جيڪو بليچنگلي جو پارلياماني نمائندو هو، ان جو مالڪ ٿيو. 1689ع ۾ جان بغير اولاد جي وفات ڪئي، جنهن کان پوءِ سندس ماءُ ۽ ڀيڻ اين گلڊ هي ملڪيت اينڊريو جيلف کي وڪڻي ڇڏي. بعد ۾ اها ڪيپٽن اينڊريو جيلف، رائل نيوي، وٽ وئي. سندس ڌيئرن 1803ع ۾ اها جوزف سيمور بسڪو کي وڪڻي، جنهن وري 1811ع ۾ جان جي. ڊبليو. پرڪنز کي وڪرو ڪئي. 1846ع ۾ جان پرڪنز جي بغير وصيت وفات کان پوءِ ملڪيت سندس ڀيڻ جي حصي ۾ آئي، جنهن اها پنهنجي ڀيڻ جي پوٽي جاروس ڪينرڪ لاءِ ڇڏي. 1911ع ۾ هو اتي رهندو هو. هي عمارت [[فهرست ٿيل عمارت|گريڊ-1]] درجي ۾ شامل آهي، جيڪو ملڪ جو بلند ترين تعميراتي تحفظ وارو درجو آهي.<ref>{{NHLE|num=1029987|desc=Pendell House|access-date=6 June 2015 |grade= I |fewer-links=yes}}</ref> مرڪزي رستي جي سامهون '''پينڊل ڪورٽ''' واقع آهي، جيڪا 1624ع ۾ جارج هولمين تعمير ڪرائي هئي.<ref>Stone tablet over the entrance porch of Pendell Court</ref> اها ڳاڙهي سرن، پٿريلي جڙت وارين دريائن، ٽائيلن واري ڇت، سنگ مرمر جي آتشدانن ۽ نفيس ڪاٺي ڪم سان سينگاريل آهي. هاڻي اها هڪ نجي اسڪول طور استعمال ٿئي ٿي.<ref>{{NHLE|num=1281104|desc=The Hawthornes Pendell Court|access-date=6 June 2015 |grade=II* |fewer-links=yes}}</ref> ساڳئي گهٽيءَ تي، اسڪول جي پٺيان، 16هين صديءَ جو '''مينر هائوس''' واقع آهي. هي ڪاٺي ڍانچي تي ٻڌل، ناسي سرن سان ڍڪيل عمارت آهي، جنهن ۾ 18هين صديءَ دوران واڌارو ڪيو ويو. ان کي پڻ [[فهرست ٿيل عمارت|گريڊ-2*]] تحفظ حاصل آهي.<ref name=omh>{{NHLE|num=1204686|desc=The Manor House|access-date=6 June 2015|grade=II*|fewer-links=yes}}</ref> ===بريور اسٽريٽ=== ڳوٺ کان لڳ ڀڳ {{convert|0.6|mi|1}} اتر ۾ '''بريور اسٽريٽ فارم''' ۽ پراڻو [[پارش پادري جو گهر]] واقع آهن. انهن جا ڪجهه حصا 17هين صديءَ جي پڇاڙيءَ جا آهن.<ref name=malden>{{cite web |url=http://www.british-history.ac.uk/report.aspx?compid=43061 |title=Parishes: Blechingley |editor=H.E. Malden |publisher=Institute of Historical Research |year=1912 |work=A History of the County of Surrey: Volume 4 |access-date=6 November 2012 |archive-date=9 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130209192124/http://british-history.ac.uk/report.aspx?compid=43061 |url-status=live }}</ref> هي ٻه ماڙ عمارت آهي، جنهن جي ڇت جو حصو سليٽ پٿر سان ڍڪيل آهي. 18هين صديءَ جي وچ ڌاري ان ۾ وڏي تبديلي آندي وئي. مٿين ڪمري مان هڪ ۾ پٿريلو آتشدان موجود آهي، جنهن ۾ چئن مرڪزن وارو نقش دار محرابي مٿو موجود آهي. هي عمارت [[فهرست ٿيل عمارت|گريڊ-2]] فهرست ۾ شامل آهي.<ref>{{NHLE|num=1377508|desc=The Old Rectory including west wing|access-date=6 June 2015|grade=II|fewer-links=yes}}</ref> '''بريور اسٽريٽ فارم هائوس''' هڪ [[فهرست ٿيل عمارت|گريڊ-1]] فهرست ٿيل عمارت آهي. ان جو ڪجهه حصو 15هين صديءَ ۽ ڪجهه حصو [[ٽيوڊر دور]] سان تعلق رکي ٿو. 1850ع ۾ ان ۾ واڌارا ڪيا ويا ۽ 20هين صديءَ ۾ ٻيهر بحالي ڪئي وئي. هي عمارت سرن جي بنياد تي ويٺل ڪاٺي ڍانچي سان ٺهيل آهي. ڇت هارشام پٿر جي آهي ۽ ٽي هم شڪل چمنيون رکي ٿي. هي اصل ۾ هڪ وچئين دور جو [[هال هائوس]] هو، جنهن ۾ اڳتي نڪتل مٿيون ماڙون، سينگاريل ڇت جا ڪنارا ۽ زينن جي ڪنڊن تي اژدها نما ڪاٺي ستون موجود آهن.<ref>{{NHLE|num=1281258|desc=Brewer Street Farm House|access-date=6 June 2015|grade=I|fewer-links=yes}}</ref> ==آبادي ۽ رهائش== {| class="wikitable sortable" |+ style="background:#d8ecff;" | '''2011ع جي مردم شماري: رهائشي گهر''' |- ! رهائشي علائقو ! جدا گهر ! نيم جدا گهر ! قطاري گهر ! فليٽ ۽ اپارٽمينٽ ! ڪاروان / عارضي گهر ! گڏيل رهائش |- | (سول پيرش) | 365 | 546 | 190 | 129 | 6 | 0 |} علائقي ۾ جدا گهرن جو سراسري تناسب 28٪ هو، جڏهن ته اپارٽمينٽن جو تناسب 22.6٪ هو. {| class="wikitable sortable" |+ style="background:#d8ecff;" | '''2011ع جي مردم شماري: اهم انگ اکر''' |- ! رهائشي علائقو ! آبادي ! گهراڻا ! مڪمل مالڪي ! قرض سان مالڪي ! هيڪٽر |- | (سول پيرش) | 2,973 | 1,236 | 30.5٪ | 35.4٪ | 2,345 |} سول پيرش ۾ مڪمل مالڪي وارن گهرن جو تناسب علائقائي سراسري 35.1٪ کان گهٽ هو. قرض سان مالڪي وارن گهرن جو تناسب 35.4٪ هو، جڏهن ته علائقائي سراسري 32.5٪ هئي. باقي رهائش ڪرائي تي يا ٻين صورتن ۾ استعمال هيٺ هئي. ==انتظاميه== [[سرري ڪائونٽي ڪائونسل]] ۾ هن علائقي جو هڪ نمائندو موجود آهي، ڪرس فار، جيڪو آزاد گروهه سان لاڳاپيل آهي. سندس وسيع چونڊ وارڊ ''گاڊسٽون'' سڏجي ٿو.<ref>{{cite web|url=http://online.surreycc.gov.uk/members/membook.nsf/vwWebLookupMembersbyOrdID/13872?opendocument|title=List of Surrey CC Councillors|publisher=Surrey County Council|access-date=28 April 2012|archive-date=3 May 2012|archive-url=https://web.archive.org/web/20120503082457/http://online.surreycc.gov.uk/members/membook.nsf/vwWebLookupMembersbyOrdID/13872?opendocument|url-status=live}}</ref> [[ٽينڊرج ضلعي ڪائونسل]] ۾ بليچنگلي ۽ نٽفيلڊ وارڊ جا ٽي نمائندا آهن: {| class="wikitable sortable" |+ style="background:#d8ecff;" | '''ضلعي ڪائونسل جا نمائندا''' |- ! پارٽي ! رڪن ٿيڻ جو سال ! ميمبر ! وارڊ |- | قدامت پسند پارٽي | 2007 | گل بليڪ | بليچنگلي ۽ نٽفيلڊ |- | آزاد | 2022 | ڪرس پينارڊ | بليچنگلي ۽ نٽفيلڊ |- | قدامت پسند پارٽي | 2021 | ليئم هيمنڊ | بليچنگلي ۽ نٽفيلڊ |} <ref>{{cite web|url=http://www.councillors.tandridge.gov.uk/CMISWebPublic/Members.aspx|title=Council Members|publisher=[[ٽينڊرج ضلعي ڪائونسل]]|access-date=28 April 2012|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110909062203/http://www.councillors.tandridge.gov.uk/CMISWebPublic/Members.aspx|archive-date=9 September 2011}}</ref> بليچنگلي ۾ 9 ميمبرن تي مشتمل هڪ پيرش ڪائونسل پڻ موجود آهي.<ref>{{cite web|title=Bletchingley Parish Councillors|url=http://www.bletchingley.org.uk/?page_id=15|publisher=Bletchingley Parish Council|access-date=28 April 2012|archive-date=9 February 2012|archive-url=https://web.archive.org/web/20120209030622/http://www.bletchingley.org.uk/?page_id=15|url-status=live}}</ref> ==ويجها آباد هنڌ== {{Geographic location |title = '''ويجها آباد هنڌ''' |Northwest = [[مرسٽهم]] |North = [[چالڊن]] |Northeast = [[ڪيٽرهم]] |West = [[نٽفيلڊ، سرري|نٽفيلڊ]] |Centre = بليچنگلي |East = [[گاڊسٽون]] |Southwest = ڏکڻ نٽفيلڊ، [[نٽفيلڊ، سرري|نٽفيلڊ]] |South = [[آئوٽ وُڊ، سرري|آئوٽ وُڊ]] |Southeast = بلائنڊلي هيٿ ۽ ڏکڻ گاڊسٽون، [[گاڊسٽون]] }} ==نوٽس ۽ حوالا== ;نوٽس {{Reflist|group=n}} ;حوالا {{Reflist}} ==وڌيڪ مطالعي لاءِ== * يوويڊيل ليمبرٽ (1921ع)، ''بليچنگلي: هڪ پيرش جي تاريخ''، لنڊن: مچل، هيوز ۽ ڪلارڪ. ([https://archive.org/stream/blechingleyparis01lamb#page/n7/mode/2up جلد 1]، جلد 2). {{OCLC|5385147}} ==ٻاهريان ڳنڍڻا== {{Commons category|Bletchingley}} * [http://www.bletchingley.org.uk/ ڳوٺ جي سرڪاري ويب سائيٽ] * [http://www.britishlistedbuildings.co.uk/england/surrey/bletchingley بليچنگلي، سرري، انگلينڊ جون فهرست ٿيل عمارتون] * {{Exploring Surrey's Past |place=Bletchingley |access-date=30 May 2017 |fewer-links=yes}} {{Tandridge|state=collapsed}} {{authority control}} [[Category:سرري جا ڳوٺ]] [[Category:ٽينڊرج]] [[Category:سرري جون سول پيرشون]] [[Category:اين آف ڪليوز]] d0ya0lcyfjo5bojnf422iftdp3vuwcm 387279 387263 2026-06-21T05:30:16Z Intisar Ali 8681 /* */ 387279 wikitext text/x-wiki {{Short description|انگلينڊ جي سرري ۾ ڳوٺ ۽ سول پيرش}} {{infobox UK place |country = انگلينڊ |official_name= بليچنگلي |map_type= Surrey |coordinates = {{coord|51.241|-0.099|display=inline,title}} |static_image_name= Bletchingley Church in September 2010.jpg |static_image_caption=سينٽ ميري دي ورجن گرجا؛ [[فهرست ٿيل عمارت|گريڊ-1 فهرست ٿيل]]<ref name=stmarys>{{NHLE|num=1029972|desc=Church of St Mary the Virgin |grade= I |access-date=6 June 2015}}</ref> | population = 2,973 |population_ref=(سول پيرش، 2011)<ref name=ons>[http://neighbourhood.statistics.gov.uk Key Statistics; Quick Statistics: Population Density] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20030211201309/http://www.neighbourhood.statistics.gov.uk/ |date=11 February 2003 }} [[برطانيه مردم شماري 2011]] ''[[قومي شماريات کاتو]]'' حاصل ڪيل: 21 نومبر 2013</ref> |area_total_km2= 23.45 |civil_parish= بليچنگلي |shire_district= [[ٽينڊرج]] |shire_county= [[سرري]] |region= ڏکڻ اوڀر انگلينڊ |constituency_westminster= [[اوڀر سرري]] |post_town= ريڊهل |postcode_district = RH1 |postcode_area= RH |dial_code= 01883 |os_grid_reference= TQ327507 }} '''بليچنگلي''' [Bletchingley] (تاريخي نالو: '''بليچنگلي''') [[سرري]]، انگلينڊ جو هڪ ڳوٺ آهي. اهو [[A25 روڊ]] تي [[ريڊهل، سرري|ريڊهل]] جي اوڀر ۽ [[گاڊسٽون]] جي اولهه ۾ واقع آهي. هتي هڪ [[تحفظي علائقو]] موجود آهي جنهن ۾ [[وچئين دور]] جون عمارتون شامل آهن. ڳوٺ جو گهڻو حصو [[گرين سينڊ رج]] جي وسيع ڍلوان تي واقع آهي، جنهن تان [[گرين سينڊ وي]] گذري ٿي. ==تاريخ== هي ڳوٺ [[اينگلو-سيڪسن]] دور جي انتظامي ورهاست [[ٽينڊرج هنڊرڊ]] جو حصو هو. هي آبادي 1086ع جي [[ڊومزڊي ڪتاب]] ۾ ''Blachingelei'' جي نالي سان درج ٿيل آهي. اها رچرڊ ڊي ٽونبرج جي ملڪيت هئي. ان جا اثاثا هي هئا: 3 [[هايڊ (زميني ماپ)]], 14 [[هر]], {{convert|17|acre|m2}} چراگاهه، ۽ اهڙو [[ٻيلو]] جنهن جي قيمت 58 [[سوئر]]ن جي برابر هئي. ان کان سواءِ [[لنڊن]] ۽ [[ساٿ وارڪ]] ۾ 7 گهر پڻ شامل هئا. مجموعي طور هن مان £15 13s 4d آمدني حاصل ٿيندي هئي.<ref>[http://www.gwp.enta.net/surrnames.htm Surrey ''Domesday Book''] {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20071030192829/http://www.gwp.enta.net/surrnames.htm |date=30 October 2007 }}</ref> 1225ع ۾ بليچنگلي کي هڪ ''بورو'' طور ذڪر ڪيو ويو. وچئين دور ۾ برو بادشاهه يا مقامي جاگيردار طرفان قائم ڪيو ويندو هو ته جيئن جاگيرن جي ترقي مان منافعو حاصل ڪري سگهجي. چوڏهين صدي کان پوءِ بليچنگلي بورو طور پنهنجي اهميت وڃائڻ لڳو، شايد اولهه ۾ واقع بازاري شهر [[ريگيٽ]] سان مقابلي سبب. ان هوندي به هن پنهنجي حيثيت [[پارلياماني بورو]] طور برقرار رکي ۽ [[سڌارن کان اڳ واري عوامي ايوان]] لاءِ ٻه نمائندا چونڊيندو رهيو. [[صنعتي انقلاب]] تائين پهچندي هي هڪ [[روٽن برو]] بڻجي ويو. 1733ع کان پارلياماني چونڊون اڄ جي ''وائيٽ هارٽ اِن'' ۾ ٿينديون هيون. 1844ع جي هڪ ڪتاب موجب رڳو 8 کان 10 ماڻهو ووٽ ڏيندا هئا، ۽ 1816ع ۾ جاگير £60,000 جهڙي غير متناسب وڏي رقم تي وڪرو ٿي هئي.<ref>{{cite book|last=Brayley|first=Edward Wedlake|title=The history of Surrey, Volume 4, Part 1|year=1844|page=114|url=https://books.google.com/books?id=ZDhNAAAAYAAJ}}</ref> ==تاريخي عمارتون== ''پليس فارم'' جو گهر اصل ۾ ''بليچنگلي پليس'' جي دروازي وارو حصو هو، جيڪو هڪ وڏو ٽيوڊر محل نما گهر هو. [[اين آف ڪليوز]] کي [[هينري اٺون]] سان سندس شادي ختم ٿيڻ کان پوءِ اهو ڏنو ويو هو.<ref>{{NHLE |desc= Place Farm House including Cleves Cottage |num= 1029989 |grade=II* |fewer-links= yes}}</ref> ڳوٺ جي مرڪزي علائقي ۾، هاءِ اسٽريٽ جي لڳ ڀڳ 90 گهرن جي چوڌاري، 16هين صديءَ جون نَوَ عمارتون موجود آهن.<ref name=map/> '''سينڊهلز''' 1893ع ۾ [[مروِن ميڪارٽني]] پاران آزاد ٽيوڊر طرز ۾ تعمير ڪيو ويو. ان کي برطانيه جي قانون تحت [[فهرست ٿيل عمارت|گريڊ-2]] تحفظ حاصل آهي.<ref>{{NHLE|desc= Sandhills, including entrance walls to front |num=1204642 |grade= II |fewer-links=yes }}</ref> هي [[جيفري فٽز ڪلارنس، پنجون ارل آف منسٽر]] ۽ سندس گهرواري [[هيلري فٽز ڪلارنس، ڪائونٽيس آف منسٽر]] جو اڳوڻو گهر هو.<ref>{{cite web | title=The Welcome Club – Looking for new members | website=Bletchingley Village | url=http://www.bletchingley.org.uk/?p=5243 | access-date=15 January 2022}}</ref> هيلري ولسن هڪ موسيقار پڻ هئي ۽ [[ڪائونٽيس آف منسٽر ميوزيڪل ٽرسٽ]] جي باني هئي.<ref>{{cite web | title=Home | website=The Countess of Munster Musical Trust | date=20 December 2021 | url=https://www.munstertrust.org.uk/about/ | access-date=15 January 2022}}</ref> ==سهولتون== [[File:Church Street, Bletchingley - geograph.org.uk - 98163.jpg|thumb|چرچ واڪ]] ويجهو ترين ريلوي اسٽيشن [[نٽفيلڊ ريلوي اسٽيشن]] آهي، جيڪا [[ڏکڻ نٽفيلڊ]] ۾ لڳ ڀڳ {{convert|2|mi|km|0}} پري واقع آهي. بليچنگلي تعميراتي ۽ جغرافيائي لحاظ کان منفرد آهي. ڳوٺ جو مرڪزي حصو هڪ [[تحفظي علائقو]] آهي جنهن ۾ ديرين [[وچئين دور]] جون ڪيتريون [[ڪاٺي ڍانچي واريون عمارتون]] موجود آهن. ڳوٺ هڪ مقرر ڪيل [[غيرمعمولي قدرتي حسن وارو علائقو]] (AONB) اندر واقع آهي. [[گرين سينڊ وي]] پيرش مان تقريباً وچ تي گذري ٿي ۽ مکيه ڳوٺي گهٽيءَ جي ڏکڻ ۾ واقع آهي، جيڪا [[A25 روڊ (برطانيه)|A25 روڊ]] جو حصو آهي. ===گرجا=== '''سينٽ ميري دي ورجن گرجا''' ڳوٺ جي چوراهي کان ٿورو اتر ۾ واقع آهي. گرجا جي احاطي ۾ موجود چار يادگاري مقبرا گريڊ-2 فهرست ۾ شامل آهن. هن گرجا کي گريڊ-1 فهرست ۾ شامل ڪرڻ جا اهم سبب هي آهن:<ref name=stmarys/> * 11هين صديءَ جو ٽاور (آئرن اسٽون جي ملبن ۽ ڪٽيل پٿر جي سينگار سان) * اتر آرڪيڊ ۽ ڏکڻ چانسل چيپل، 13هين صدي، جن ۾ 15هين صديءَ جون تبديليون شامل آهن * اتر راهدارو، [[روڊ هاڪنز]] پاران 1856ع ۾ * ٽاور جو مٿيون حصو، 1910ع ۾ بيڪر-ڪنگ پاران نئين سر تعمير * 19هين صديءَ جون رومانوي طرز جون راهداري دريون * عمودي طرز جون دريون * ڪنڊن تي گارگوئلز * چانسل چيپل ۾ ٽن روشنين واري مکيه دري، جيڪا بليچنگلي جي راجر هرمٽ سان لاڳاپيل آهي * اولهه دروازي جي مٿئين ڍانچي تي انساني پٿريلا چهرا * 15هين صديءَ جي نقش دار گهيري هيٺ نئين تعمير ٿيل ڏکڻ دروازي وارو برآمدو.<ref name=stmarys/> ==پيرش جون مقامي آباديون== ===واروڪ وولڊ=== '''واروڪ وولڊ''' هڪ [[ڳوٺڙو]] آهي، جيڪو [[M25 موٽر وي]] ۽ [[M23 موٽر وي]] جي چوراهي جي فوري ڏکڻ-اوڀر ۾ واقع آهي. هي بليچنگلي کان هڪ سائي حفاظتي پٽي ذريعي الڳ ٿيل آهي. وچ ۾ لوئر پينڊل فارم، ليڪ فارم ۽ بريور اسٽريٽ فارم واقع آهن. لوئر پينڊل فارم جي هڪ کيت ۾ [[رومي برطانيا]] جي دور جي هڪ گهر جا آثار موجود آهن.<ref name=map>[http://list.english-heritage.org.uk/mapsearch.aspx Ordnance Survey map], courtesy of [[English Heritage]] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120424060625/http://list.english-heritage.org.uk/mapsearch.aspx |date=24 April 2012 }}</ref> ===پينڊل هائوس، پينڊل ڪورٽ ۽ اولڊ مينر هائوس=== '''پينڊل هائوس'''، رچرڊ گلڊ لاءِ [[اينيگو جونز]] پاران متوازن منصوبي تي تيار ڪيو ويو. ان جي هڪ چمني تي 1636ع جي تاريخ درج آهي. گلڊ 1665ع ۾ وفات ڪري ويو ۽ سندس پوٽو جان، جيڪو بليچنگلي جو پارلياماني نمائندو هو، ان جو مالڪ ٿيو. 1689ع ۾ جان بغير اولاد جي وفات ڪئي، جنهن کان پوءِ سندس ماءُ ۽ ڀيڻ اين گلڊ هي ملڪيت اينڊريو جيلف کي وڪڻي ڇڏي. بعد ۾ اها ڪيپٽن اينڊريو جيلف، رائل نيوي، وٽ وئي. سندس ڌيئرن 1803ع ۾ اها جوزف سيمور بسڪو کي وڪڻي، جنهن وري 1811ع ۾ جان جي. ڊبليو. پرڪنز کي وڪرو ڪئي. 1846ع ۾ جان پرڪنز جي بغير وصيت وفات کان پوءِ ملڪيت سندس ڀيڻ جي حصي ۾ آئي، جنهن اها پنهنجي ڀيڻ جي پوٽي جاروس ڪينرڪ لاءِ ڇڏي. 1911ع ۾ هو اتي رهندو هو. هي عمارت [[فهرست ٿيل عمارت|گريڊ-1]] درجي ۾ شامل آهي، جيڪو ملڪ جو بلند ترين تعميراتي تحفظ وارو درجو آهي.<ref>{{NHLE|num=1029987|desc=Pendell House|access-date=6 June 2015 |grade= I |fewer-links=yes}}</ref> مرڪزي رستي جي سامهون '''پينڊل ڪورٽ''' واقع آهي، جيڪا 1624ع ۾ جارج هولمين تعمير ڪرائي هئي.<ref>Stone tablet over the entrance porch of Pendell Court</ref> اها ڳاڙهي سرن، پٿريلي جڙت وارين دريائن، ٽائيلن واري ڇت، سنگ مرمر جي آتشدانن ۽ نفيس ڪاٺي ڪم سان سينگاريل آهي. هاڻي اها هڪ نجي اسڪول طور استعمال ٿئي ٿي.<ref>{{NHLE|num=1281104|desc=The Hawthornes Pendell Court|access-date=6 June 2015 |grade=II* |fewer-links=yes}}</ref> ساڳئي گهٽيءَ تي، اسڪول جي پٺيان، 16هين صديءَ جو '''مينر هائوس''' واقع آهي. هي ڪاٺي ڍانچي تي ٻڌل، ناسي سرن سان ڍڪيل عمارت آهي، جنهن ۾ 18هين صديءَ دوران واڌارو ڪيو ويو. ان کي پڻ [[فهرست ٿيل عمارت|گريڊ-2*]] تحفظ حاصل آهي.<ref name=omh>{{NHLE|num=1204686|desc=The Manor House|access-date=6 June 2015|grade=II*|fewer-links=yes}}</ref> ===بريور اسٽريٽ=== ڳوٺ کان لڳ ڀڳ {{convert|0.6|mi|1}} اتر ۾ '''بريور اسٽريٽ فارم''' ۽ پراڻو [[پارش پادري جو گهر]] واقع آهن. انهن جا ڪجهه حصا 17هين صديءَ جي پڇاڙيءَ جا آهن.<ref name=malden>{{cite web |url=http://www.british-history.ac.uk/report.aspx?compid=43061 |title=Parishes: Blechingley |editor=H.E. Malden |publisher=Institute of Historical Research |year=1912 |work=A History of the County of Surrey: Volume 4 |access-date=6 November 2012 |archive-date=9 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130209192124/http://british-history.ac.uk/report.aspx?compid=43061 |url-status=live }}</ref> هي ٻه ماڙ عمارت آهي، جنهن جي ڇت جو حصو سليٽ پٿر سان ڍڪيل آهي. 18هين صديءَ جي وچ ڌاري ان ۾ وڏي تبديلي آندي وئي. مٿين ڪمري مان هڪ ۾ پٿريلو آتشدان موجود آهي، جنهن ۾ چئن مرڪزن وارو نقش دار محرابي مٿو موجود آهي. هي عمارت [[فهرست ٿيل عمارت|گريڊ-2]] فهرست ۾ شامل آهي.<ref>{{NHLE|num=1377508|desc=The Old Rectory including west wing|access-date=6 June 2015|grade=II|fewer-links=yes}}</ref> '''بريور اسٽريٽ فارم هائوس''' هڪ [[فهرست ٿيل عمارت|گريڊ-1]] فهرست ٿيل عمارت آهي. ان جو ڪجهه حصو 15هين صديءَ ۽ ڪجهه حصو [[ٽيوڊر دور]] سان تعلق رکي ٿو. 1850ع ۾ ان ۾ واڌارا ڪيا ويا ۽ 20هين صديءَ ۾ ٻيهر بحالي ڪئي وئي. هي عمارت سرن جي بنياد تي ويٺل ڪاٺي ڍانچي سان ٺهيل آهي. ڇت هارشام پٿر جي آهي ۽ ٽي هم شڪل چمنيون رکي ٿي. هي اصل ۾ هڪ وچئين دور جو [[هال هائوس]] هو، جنهن ۾ اڳتي نڪتل مٿيون ماڙون، سينگاريل ڇت جا ڪنارا ۽ زينن جي ڪنڊن تي اژدها نما ڪاٺي ستون موجود آهن.<ref>{{NHLE|num=1281258|desc=Brewer Street Farm House|access-date=6 June 2015|grade=I|fewer-links=yes}}</ref> ==آبادي ۽ رهائش== {| class="wikitable sortable" |+ style="background:#d8ecff;" | '''2011ع جي مردم شماري: رهائشي گهر''' |- ! رهائشي علائقو ! جدا گهر ! نيم جدا گهر ! قطاري گهر ! فليٽ ۽ اپارٽمينٽ ! ڪاروان / عارضي گهر ! گڏيل رهائش |- | (سول پيرش) | 365 | 546 | 190 | 129 | 6 | 0 |} علائقي ۾ جدا گهرن جو سراسري تناسب 28٪ هو، جڏهن ته اپارٽمينٽن جو تناسب 22.6٪ هو. {| class="wikitable sortable" |+ style="background:#d8ecff;" | '''2011ع جي مردم شماري: اهم انگ اکر''' |- ! رهائشي علائقو ! آبادي ! گهراڻا ! مڪمل مالڪي ! قرض سان مالڪي ! هيڪٽر |- | (سول پيرش) | 2,973 | 1,236 | 30.5٪ | 35.4٪ | 2,345 |} سول پيرش ۾ مڪمل مالڪي وارن گهرن جو تناسب علائقائي سراسري 35.1٪ کان گهٽ هو. قرض سان مالڪي وارن گهرن جو تناسب 35.4٪ هو، جڏهن ته علائقائي سراسري 32.5٪ هئي. باقي رهائش ڪرائي تي يا ٻين صورتن ۾ استعمال هيٺ هئي. ==انتظاميه== [[سرري ڪائونٽي ڪائونسل]] ۾ هن علائقي جو هڪ نمائندو موجود آهي، ڪرس فار، جيڪو آزاد گروهه سان لاڳاپيل آهي. سندس وسيع چونڊ وارڊ ''گاڊسٽون'' سڏجي ٿو.<ref>{{cite web|url=http://online.surreycc.gov.uk/members/membook.nsf/vwWebLookupMembersbyOrdID/13872?opendocument|title=List of Surrey CC Councillors|publisher=Surrey County Council|access-date=28 April 2012|archive-date=3 May 2012|archive-url=https://web.archive.org/web/20120503082457/http://online.surreycc.gov.uk/members/membook.nsf/vwWebLookupMembersbyOrdID/13872?opendocument|url-status=live}}</ref> [[ٽينڊرج ضلعي ڪائونسل]] ۾ بليچنگلي ۽ نٽفيلڊ وارڊ جا ٽي نمائندا آهن: {| class="wikitable sortable" |+ style="background:#d8ecff;" | '''ضلعي ڪائونسل جا نمائندا''' |- ! پارٽي ! رڪن ٿيڻ جو سال ! ميمبر ! وارڊ |- | قدامت پسند پارٽي | 2007 | گل بليڪ | بليچنگلي ۽ نٽفيلڊ |- | آزاد | 2022 | ڪرس پينارڊ | بليچنگلي ۽ نٽفيلڊ |- | قدامت پسند پارٽي | 2021 | ليئم هيمنڊ | بليچنگلي ۽ نٽفيلڊ |} <ref>{{cite web|url=http://www.councillors.tandridge.gov.uk/CMISWebPublic/Members.aspx|title=Council Members|publisher=[[ٽينڊرج ضلعي ڪائونسل]]|access-date=28 April 2012|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110909062203/http://www.councillors.tandridge.gov.uk/CMISWebPublic/Members.aspx|archive-date=9 September 2011}}</ref> بليچنگلي ۾ 9 ميمبرن تي مشتمل هڪ پيرش ڪائونسل پڻ موجود آهي.<ref>{{cite web|title=Bletchingley Parish Councillors|url=http://www.bletchingley.org.uk/?page_id=15|publisher=Bletchingley Parish Council|access-date=28 April 2012|archive-date=9 February 2012|archive-url=https://web.archive.org/web/20120209030622/http://www.bletchingley.org.uk/?page_id=15|url-status=live}}</ref> ==ويجها آباد هنڌ== {{Geographic location |title = '''ويجها آباد هنڌ''' |Northwest = [[مرسٽهم]] |North = [[چالڊن]] |Northeast = [[ڪيٽرهم]] |West = [[نٽفيلڊ، سرري|نٽفيلڊ]] |Centre = بليچنگلي |East = [[گاڊسٽون]] |Southwest = ڏکڻ نٽفيلڊ، [[نٽفيلڊ، سرري|نٽفيلڊ]] |South = [[آئوٽ وُڊ، سرري|آئوٽ وُڊ]] |Southeast = بلائنڊلي هيٿ ۽ ڏکڻ گاڊسٽون، [[گاڊسٽون]] }} ==نوٽس ۽ حوالا== ;نوٽس {{Reflist|group=n}} ;حوالا {{Reflist}} ==وڌيڪ مطالعي لاءِ== * يوويڊيل ليمبرٽ (1921ع)، ''بليچنگلي: هڪ پيرش جي تاريخ''، لنڊن: مچل، هيوز ۽ ڪلارڪ. ([https://archive.org/stream/blechingleyparis01lamb#page/n7/mode/2up جلد 1]، جلد 2). {{OCLC|5385147}} ==ٻاهريان ڳنڍڻا== {{Commons category|Bletchingley}} * [http://www.bletchingley.org.uk/ ڳوٺ جي سرڪاري ويب سائيٽ] * [http://www.britishlistedbuildings.co.uk/england/surrey/bletchingley بليچنگلي، سرري، انگلينڊ جون فهرست ٿيل عمارتون] * {{Exploring Surrey's Past |place=Bletchingley |access-date=30 May 2017 |fewer-links=yes}} {{Tandridge|state=collapsed}} {{authority control}} [[Category:سرري جا ڳوٺ]] [[Category:ٽينڊرج]] [[Category:سرري جون سول پيرشون]] [[Category:اين آف ڪليوز]] 4t5neekodkiwqt7jg38y4nrqk38e0tf ماڊيول:Location map/data/United Kingdom 828 99170 387266 2026-06-21T04:33:27Z Intisar Ali 8681 Intisar Ali صفحي [[ماڊيول:Location map/data/United Kingdom]] کي [[ماڊيول:Location map/data/يونائيٽيڊ ڪنگڊم]] ڏانھن چوريو 387266 Scribunto text/plain return require [[ماڊيول:Location map/data/يونائيٽيڊ ڪنگڊم]] 8tys2rf8hsjfg8116cfmg3t8efb97x0 سانچو:Infobox UK place/NoLocalMap 10 99171 387267 2026-06-21T04:35:00Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: <noinclude>Do not delete this page, just select the '''What links here''' option to find pages with the UK map shown rather than a more local one.</noinclude> 387267 wikitext text/x-wiki <noinclude>Do not delete this page, just select the '''What links here''' option to find pages with the UK map shown rather than a more local one.</noinclude> kvw8pne5ztfekmlrvnbvq1p35h9pryi سانچو:Infobox UK place/area 10 99172 387268 2026-06-21T04:36:05Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: <includeonly>{{#ifeq: {{{type|}}}|mile|<!-- then -->{{Convert|{{{top}}}|sqmi|km2|abbr=on}}|<!-- else -->{{Convert|{{{top}}}|km2|sqmi|abbr=on}} }}</includeonly><noinclude> {{documentation|content= This subtemplate uses [[Template:Convert]] to convert area measurements from square miles to km<sup>2</sup> (if <code>type</code> equals mile) or from km<sup>2</sup> to square miles (if <code>type</code> does not equal mile). == Example == :<code><nowiki>{{Infobox UK place/area|... 387268 wikitext text/x-wiki <includeonly>{{#ifeq: {{{type|}}}|mile|<!-- then -->{{Convert|{{{top}}}|sqmi|km2|abbr=on}}|<!-- else -->{{Convert|{{{top}}}|km2|sqmi|abbr=on}} }}</includeonly><noinclude> {{documentation|content= This subtemplate uses [[Template:Convert]] to convert area measurements from square miles to km<sup>2</sup> (if <code>type</code> equals mile) or from km<sup>2</sup> to square miles (if <code>type</code> does not equal mile). == Example == :<code><nowiki>{{Infobox UK place/area|top=1,000|type=mile}}</nowiki></code> &rarr; {{Infobox UK place/area|top=1,000|type=mile}} :<code><nowiki>{{Infobox UK place/area|top=1,000|type=km}}</nowiki></code> &rarr; {{Infobox UK place/area|top=1,000|type=km}} This template should not be used directly. }}[[Category:United Kingdom city infobox templates]] </noinclude> 1w5v9yc6ev4gzkaly7scojwlhwmryhp سانچو:Infobox UK place/dens 10 99173 387269 2026-06-21T04:37:04Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: <!-- this template is for formatting a density (using [[Template:Convert]]) if type=mile then output is sqmi (km2) otherwise km2 (sqmi) rounding of output is to nearest whole number --><includeonly>{{#ifeq: {{{type|}}}|mile|<!-- then -->{{Convert|{{#expr: ({{formatnum: {{{top}}}|R}}/{{formatnum: {{{bottom }}}|R}}) round 0}}|/sqmi|/sqkm|abbr=on}}|<!-- else -->{{Convert|{{#expr: ({{formatnum: {{{top}}}|R}}/{{formatnum: {{{bottom }}}|R}}) round 0}}|/sqkm|/sqmi|abbr=on}} }}... 387269 wikitext text/x-wiki <!-- this template is for formatting a density (using [[Template:Convert]]) if type=mile then output is sqmi (km2) otherwise km2 (sqmi) rounding of output is to nearest whole number --><includeonly>{{#ifeq: {{{type|}}}|mile|<!-- then -->{{Convert|{{#expr: ({{formatnum: {{{top}}}|R}}/{{formatnum: {{{bottom }}}|R}}) round 0}}|/sqmi|/sqkm|abbr=on}}|<!-- else -->{{Convert|{{#expr: ({{formatnum: {{{top}}}|R}}/{{formatnum: {{{bottom }}}|R}}) round 0}}|/sqkm|/sqmi|abbr=on}} }}</includeonly> ie1tl63ovloadiajqpdkc22jg5ujb39 سانچو:Infobox UK place/doc 10 99174 387271 2026-06-21T04:47:36Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: {{Documentation subpage}} {{High-use}} {{Auto short description}} {{Lua|ماڊيول:Infobox|ماڊيول:InfoboxImage|ماڊيول:Check for unknown parameters|ماڊيول:Infobox mapframe}} {{Uses TemplateStyles|Template:Infobox UK place/styles.css}} <!-- ھن لڪير کان ھيٺ سانچي جي دستاويز ۾ ترميم ڪريو --> {{Template:{{BASEPAGENAME}}/generic demo}} {{tl|Infobox UK place}} برطانيا جي گڏيل بادشاھت جي جڳهن (يع... 387271 wikitext text/x-wiki {{Documentation subpage}} {{High-use}} {{Auto short description}} {{Lua|ماڊيول:Infobox|ماڊيول:InfoboxImage|ماڊيول:Check for unknown parameters|ماڊيول:Infobox mapframe}} {{Uses TemplateStyles|Template:Infobox UK place/styles.css}} <!-- ھن لڪير کان ھيٺ سانچي جي دستاويز ۾ ترميم ڪريو --> {{Template:{{BASEPAGENAME}}/generic demo}} {{tl|Infobox UK place}} برطانيا جي گڏيل بادشاھت جي جڳهن (يعني انساني آبادي وارن هنڌن) بابت مضمونن ۾ استعمال لاءِ تيار ڪيو ويو آهي۔ هن ۾ جڳھ جو نقشو، تصويرون، ڪيپشن ۽ جڳھ بابت تفصيلي ڄاڻ، جيئن آبادي، حڪمراني ۽ عوامي خدمتن لاءِ سهولتون موجود آهن۔ == بنيادي نحو == [[Template:Infobox UK place/doc/examples|مثال]] موجود آهن جيڪي عام معلوماتي خانا ۽ انهن جو ڪوڊ ڏيکارين ٿا۔ اهو ڪوڊ نون مضمونن ۾ ڪاپي ڪري استعمال ڪري سگهجي ٿو۔ ڏنل مثال هي آهن: * [[Template:Infobox UK place/doc/examples#Isle of Man|آئل آف مين]] * [[Template:Infobox UK place/doc/examples#Northern Ireland|اتر آئرلينڊ]] * [[Template:Infobox UK place/doc/examples#Scotland|اسڪاٽلينڊ]] * [[Template:Infobox UK place/doc/examples#Wales|ويلز]] * انگلينڊ – جن جون بناوتون مختلف ٿي سگهن ٿيون: ** [[Template:Infobox UK place/doc/examples#Greater London|گريٽر لنڊن]] ** [[Template:Infobox UK place/doc/examples#City of London|شھر لنڊن]] ** [[Template:Infobox UK place/doc/examples#Metropolitan county|ميٽروپوليٽن ڪائونٽي]] ** [[Template:Infobox UK place/doc/examples#Shire district in a shire county|شائر ڪائونٽي اندر شائر ضلعو]] ** [[Template:Infobox UK place/doc/examples#...within a parish of the same name|ساڳئي نالي واري پيرش اندر]] ** [[Template:Infobox UK place/doc/examples#Unitary district within a shire/unitary mix|شائر اندر يونيٽري ضلعو]] ** [[Template:Infobox UK place/doc/examples#Standalone unitary|آزاد يونيٽري اختيار]] {{clear}} == مڪمل نحو == {{Infobox UK place/full syntax}} == پيرا ميٽر == ===خودڪار خصوصيتن لاءِ=== {| class="wikitable" ! خصوصيت ! گهربل خانا |- | بنيادي ڪم | official_name – ''بنيادي طور <nowiki>{{{PAGENAME}}}</nowiki> استعمال ٿيندو''<br /> country ([[Country of the United Kingdom|؟]])<br /> ''صرف انگلينڊ لاءِ'': region ([[Regions of England|؟]]) |- | نقشا | coordinates<br /> country<br /> ''صرف انگلينڊ لاءِ'': region (= ''London'') يا metropolitan_county يا shire_county يا unitary_england (= ''Bristol'', ''Isle of Wight'', ''Southampton'')<br /> ''صرف اسڪاٽلينڊ لاءِ'': unitary_scotland عام طور تي هم آهنگيون (coordinates) صفحي جي مٿئين حصي ۾ عنوان جي ساڄي پاسي ڏيکاريون وينديون آهن۔ جيڪڏهن مضمون ۾ هڪ کان وڌيڪ هم آهنگيون هجن ته غلطي ٿي سگهي ٿي۔ ان کي تبديل ڪرڻ لاءِ {{tl|Coord}} ۾ {{para|display|inline}} استعمال ڪيو وڃي۔ جيڪڏهن اضافي {{tl|location map}} شامل ڪرڻي هجي (عام طور مقامي علائقي لاءِ) ته: * {{para|pushpin_map|location map name}} يا * Mapframe (هيٺ ڏنل Mapframe params ڏسو) |- | خدمتون | country<br /> unitary_scotland يا unitary_england يا unitary_northern_ireland يا unitary_wales يا london_borough يا metropolitan_borough يا shire_district<br /> ''صرف انگلينڊ لاءِ'': shire_county يا metropolitan_county يا lieutenancy_england<br /> ''صرف انگلينڊ لاءِ'': region<br /> ''صرف ويل آف وائيٽ ھارس ۽ ھارٽ ضلعن لاءِ'': ambulance_service |- | ٽپال | post_town<br /> postcode_area<br /> postcode_district |- | لنڊن اسيمبلي | london_borough |- | هيٺيون فهرستون | country<br /> london_borough يا shire_county يا metropolitan_county يا lieutenancy_england يا unitary_scotland يا unitary_wales يا lieutenancy_northern_ireland |} ===عام طور استعمال ٿيندڙ=== {| class="wikitable" | هيٺيان خانا خودڪار نظام لاءِ ضروري نه آهن، پر عام طور ڀرڻ گهرجن |- | * constituency_westminster * map_alt * os_grid_reference يا irish_grid_reference * dial_code * ''صرف اتر آئرلينڊ لاءِ'': lieutenancy_northern_ireland * ''صرف ويلز لاءِ'': lieutenancy_wales * ''صرف اسڪاٽلينڊ لاءِ'': lieutenancy_scotland |} ===اختياري خصوصيتن لاءِ=== {| class="wikitable" ! اختياري خصوصيت ! گهربل خانا |- | ٻين ٻولين جا نالا | gaelic_name يا scots_name يا welsh_name يا irish_name يا cornish_name يا manx_name |- | ڪنهن ٻي ٻولي جو نالو | other_language ۽ other_language_name<br /> local_name |- | ڳالهايون ويندڙ ٻوليون | language |- | جامد تصويرون | static_image ''(فرسوده)''<br /> static_image_name<br /> static_image_width<br /> static_image_caption<br /> static_image_alt<br /> static_image_2 ''(فرسوده)''<br /> static_image_2_name<br /> static_image_2_width<br /> static_image_2_caption<br /> static_image_2_alt |- | نقشي تي ليبل جي جڳهه | label_position<br /> ''اختيار: top، bottom، left، right يا none؛ بنيادي طور right'' |- | ننڍا حصا (مثال طور شهر جا علائقا) | parts_type<br /> parts_style<br /> parts<br /> p1<br /> p2<br /> ... p50 |- | ايراضي | area_total_sq_mi<br /> area_total_km2<br /> area_footnotes |- | آبادي | population<br /> population_density<br /> population_ref |- | گاديءَ وارن شهرن کان فاصلو | ''<capital> کي belfast، cardiff، douglas، dublin، edinburgh يا london سان تبديل ڪيو''<br /> &lt;capital>_distance_mi<br /> &lt;capital>_distance_km<br /> &lt;capital>_distance<br /> &lt;capital_direction> |- | لنڊن اندر فاصلو | مٿي وانگر، پر &lt;capital> بدران charingX استعمال ڪيو |- | سول پيرش يا ڪميونٽي | civil_parish يا community_wales يا community_scotland |- | iso_code | [[ISO 3166-2:GB|ISO 3166]] ڪوڊ |- | ويب سائيٽ | website |- | embedded | هن معلوماتي خاني ۾ ٻيو معلوماتي خانو شامل ڪريو |- | pushpin_map | اضافي جڳھ وارو نقشو چونڊڻ لاءِ |} ===سرحدن ۾ ورهايل جڳهيون=== {| class="wikitable" ! سرحدن ۾ ورهايل جڳهيون |- | ڪيترائي هنڌ ٽپال شهرن، چونڊ تڪن، ضلعن يا علائقن جي سرحدن تي واقع هوندا آهن۔ اهڙين حالتن لاءِ هي اضافي خانا استعمال ڪري سگهجن ٿا: * post_town ، post_town1 ، post_town2 * civil_parish ، civil_parish1 ، civil_parish2 * shire_district ، shire_district1 ، shire_district2 * region ، region1 * westminster_constituency ، westminster_constituency1 ، westminster_constituency2 |} === Mapframe پيرا ميٽر === {{Infobox mapframe/doc/parameters}} {{clear}} 5bnpf8v1rvnddnpn0sg7t6dx5f8zxip سانچو:Infobox UK place/styles.css 10 99175 387272 2026-06-21T04:48:43Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: /* {{pp|small=y}} */ .ib-uk-place { border-collapse: collapse; } .ib-uk-place .infobox-label { width: 40%; } .ib-uk-place .infobox-header { text-align: left; } .ib-uk-place .infobox-above { font-size: 1.25em; } .ib-uk-place-other-names { font-size: 78%; } .ib-uk-place .infobox-subheader { background-color: #cddeff; font-weight: bold; } .ib-uk-place .infobox-below { border-top: 1px solid #aaa; padding-top: 3px; } /* TODO split definitions to appropriate cla... 387272 sanitized-css text/css /* {{pp|small=y}} */ .ib-uk-place { border-collapse: collapse; } .ib-uk-place .infobox-label { width: 40%; } .ib-uk-place .infobox-header { text-align: left; } .ib-uk-place .infobox-above { font-size: 1.25em; } .ib-uk-place-other-names { font-size: 78%; } .ib-uk-place .infobox-subheader { background-color: #cddeff; font-weight: bold; } .ib-uk-place .infobox-below { border-top: 1px solid #aaa; padding-top: 3px; } /* TODO split definitions to appropriate class names when live from HTML element */ .ib-uk-place td, .ib-uk-place th { border-top: 1px solid #a2a9b1; padding: 0.4em 0.6em 0.4em 0.6em; } .ib-uk-place .mergedtoprow .infobox-label, .ib-uk-place .mergedtoprow .infobox-data, .ib-uk-place .mergedtoprow .infobox-full-data { border-top: 1px solid #a2a9b1; padding: 0.4em 0.6em 0.2em 0.6em; } .ib-uk-place .mergedrow .infobox-data, .ib-uk-place .mergedrow .infobox-header, .ib-uk-place .mergedrow .infobox-label { border: 0; padding: 0 0.6em 0.2em 0.6em; } .ib-uk-place .mergedbottomrow .infobox-data, .ib-uk-place .mergedbottomrow .infobox-full-data, .ib-uk-place .mergedbottomrow .infobox-label { border-top: 0; border-bottom: 1px solid #a2a9b1; padding: 0 0.6em 0.4em 0.6em; } no5orat6r39ampqvjl51dy5tzkirbxo سانچو:Infobox UK place/generic demo 10 99176 387273 2026-06-21T04:49:54Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: {{Parameter names example |_template={{BASEPAGENAME}}{{\sandbox}} |official_name |gaelic_name |scots_name |welsh_name |irish_name |manx_name |cornish_name |other_language|other_language_name |local_name |type |static_image_name |static_image_width={{{static_image_width}}}<br/> |static_image_alt |static_image_caption |static_image_2 |static_image_2_name |static_image_2_width={{{static_image_2_width}}}<br/> |static_image_2_alt |static_image_2_caption |map_type |co... 387273 wikitext text/x-wiki {{Parameter names example |_template={{BASEPAGENAME}}{{\sandbox}} |official_name |gaelic_name |scots_name |welsh_name |irish_name |manx_name |cornish_name |other_language|other_language_name |local_name |type |static_image_name |static_image_width={{{static_image_width}}}<br/> |static_image_alt |static_image_caption |static_image_2 |static_image_2_name |static_image_2_width={{{static_image_2_width}}}<br/> |static_image_2_alt |static_image_2_caption |map_type |coordinates = {{coord|53.75|-5|display=inline}} |map_relief |map_alt |label_position |country <!--|country1--> <!--|crown_dependency--> |area_total_sq_mi=1 |area_footnotes={{smaller|{{{area footnotes}}}}} |population=0 |population_ref |statistic_title|statistic |statistic_title1|statistic1 |statistic_title2|statistic2 |population_demonym |language |language1 |language2 |os_grid_reference |irish_grid_reference |london_distance_mi=0 |london_direction={{smaller|{{{london_direction}}}}} |belfast_distance_mi=0 |belfast_direction={{smaller|{{{belfast_direction}}}}} |cardiff_distance_mi=0 |cardiff_direction={{smaller|{{{cardiff_direction}}}}} |dublin_distance_mi=0 |dublin_direction={{smaller|{{{dublin_direction}}}}} |edinburgh_distance_mi=0 |edinburgh_direction={{smaller|{{{edinburgh_direction}}}}} |douglas_distance_mi=0 |douglas_direction={{smaller|{{{douglas_direction}}}}} |charingX_distance_mi=0 |charingX_direction={{smaller|{{{charingX_direction}}}}} <!--(England by level)--> <!--5--> |civil_parish |civil_parish1 |civil_parish2 <!--4--> |london_borough |london_borough1 |london_borough2 |london_borough3 |london_borough4 |metropolitan_borough |metropolitan_borough1 |metropolitan_borough2 |metropolitan_borough3 |shire_district |shire_district1 |shire_district2 |shire_district3 |unitary_england |unitary_england1 |unitary_england2={{{unitary_england2}}}<br/>{{{unitary_england3}}}<!--(combined for sake of Police/Fire/Ambulance)--> <!--3--> |shire_county |shire_county1 |shire_county2={{{shire_county2}}}<br/>{{{shire_county3}}}<!--(ditto)--> |metropolitan_county |metropolitan_county1 |metropolitan_county2={{{metropolitan_county2}}}<br/>{{{metropolitan_county3}}}<!--(ditto)--> |lieutenancy_england |lieutenancy_england1 |lieutenancy_england2 |lieutenancy_england3 <!--2--> |region <!--|region1--> <!--(IoM by level)--> <!--4--> |manx_parish <!--3--> |manx_sheading <!--(NI by level)--> <!--4--> |unitary_northern_ireland |unitary_northern_ireland1 |unitary_northern_ireland2 <!--3--> |lieutenancy_northern_ireland |lieutenancy_northern_ireland1 |lieutenancy_northern_ireland2 <!--(Scotland by level)--> <!--4--> |unitary_scotland |unitary_scotland1 |unitary_scotland2={{{unitary_scotland2}}}<br/>{{{unitary_scotland3}}}<!--(as above)--> <!--3--> |lieutenancy_scotland |lieutenancy_scotland1 |lieutenancy_scotland2 |lieutenancy_scotland3 <!--(Wales by level)--> <!--5--> |community_wales |community_wales1 |community_wales2={{{community_wales2}}}<br />{{{community_wales3}}}<!--(ditto)--> <!--4--> |unitary_wales |unitary_wales1 |unitary_wales2={{{unitary_wales2}}}<br/>{{{unitary_wales3}}}<!--(ditto)--> <!--3--> |lieutenancy_wales |lieutenancy_wales1 |lieutenancy_wales2 |lieutenancy_wales3 <!--Parts--> |parts_type |parts |p1 |postcode_area |postcode_district |post_town |postcode_area1 |postcode_district1 |post_town1 |postcode_area2 |postcode_district2 |post_town2 |dial_code |dial_code1 |dial_code2 |constituency_westminster={{smaller|{{{constituency_westminster}}}}} |constituency_westminster1={{smaller|{{{constituency_westminster1}}}}} |constituency_westminster2={{smaller|{{{constituency_westminster2}}}}} |constituency_westminster3=…… |constituency_westminster8={{smaller|{{{constituency_westminster8}}}}} |constituency_manx_parliament={{smaller|{{{constituency_manx_parliament}}}}} |constituency_ni_assembly={{smaller|{{{constituency_ni_assembly}}}}} |constituency_ni_assembly1={{smaller|{{{constituency_ni_assembly1}}}}} |constituency_ni_assembly2={{smaller|{{{constituency_ni_assembly2}}}}} |constituency_ni_assembly3={{smaller|{{{constituency_ni_assembly3}}}}} |constituency_scottish_parliament={{smaller|{{{constituency_scottish_parliament}}}}} |constituency_scottish_parliament1={{smaller|{{{constituency_scottish_parliament1}}}}} |constituency_scottish_parliament2={{smaller|{{{constituency_scottish_parliament2}}}}} |constituency_scottish_parliament3=…… |constituency_scottish_parliament10={{smaller|{{{constituency_scottish_parliament10}}}}} |constituency_welsh_assembly={{smaller|{{{constituency_welsh_assembly}}}}} |constituency_welsh_assembly1={{smaller|{{{constituency_welsh_assembly1}}}}} |constituency_welsh_assembly2={{smaller|{{{constituency_welsh_assembly2}}}}} |councillors |councillor1 |party1 |councillor2 |party2 |councillor3 |party3 |councillor4 |party4 |councillor5 |party5 |website }} clw87judr4rc85kofc18xyuohtpbrdv 387274 387273 2026-06-21T04:51:10Z Intisar Ali 8681 /* */ 387274 wikitext text/x-wiki {{Parameter names example |_template={{BASEPAGENAME}}{{\sandbox}} |official_name |gaelic_name |scots_name |welsh_name |irish_name |manx_name |cornish_name |other_language|other_language_name |local_name |type |static_image_name |static_image_width={{{static_image_width}}}<br/> |static_image_alt |static_image_caption |static_image_2 |static_image_2_name |static_image_2_width={{{static_image_2_width}}}<br/> |static_image_2_alt |static_image_2_caption |map_type |coordinates = {{coord|53.75|-5|display=inline}} |map_relief |map_alt |label_position |country <!--|country1--> <!--|crown_dependency--> |area_total_sq_mi=1 |area_footnotes={{smaller|{{{area footnotes}}}}} |population=0 |population_ref |statistic_title|statistic |statistic_title1|statistic1 |statistic_title2|statistic2 |population_demonym |language |language1 |language2 |os_grid_reference |irish_grid_reference |london_distance_mi=0 |london_direction={{smaller|{{{london_direction}}}}} |belfast_distance_mi=0 |belfast_direction={{smaller|{{{belfast_direction}}}}} |cardiff_distance_mi=0 |cardiff_direction={{smaller|{{{cardiff_direction}}}}} |dublin_distance_mi=0 |dublin_direction={{smaller|{{{dublin_direction}}}}} |edinburgh_distance_mi=0 |edinburgh_direction={{smaller|{{{edinburgh_direction}}}}} |douglas_distance_mi=0 |douglas_direction={{smaller|{{{douglas_direction}}}}} |charingX_distance_mi=0 |charingX_direction={{smaller|{{{charingX_direction}}}}} <!--(انگلينڊ: انتظامي درجا)--> <!--5--> |civil_parish |civil_parish1 |civil_parish2 <!--4--> |london_borough |london_borough1 |london_borough2 |london_borough3 |london_borough4 |metropolitan_borough |metropolitan_borough1 |metropolitan_borough2 |metropolitan_borough3 |shire_district |shire_district1 |shire_district2 |shire_district3 |unitary_england |unitary_england1 |unitary_england2={{{unitary_england2}}}<br/>{{{unitary_england3}}} <!--3--> |shire_county |shire_county1 |shire_county2={{{shire_county2}}}<br/>{{{shire_county3}}} |metropolitan_county |metropolitan_county1 |metropolitan_county2={{{metropolitan_county2}}}<br/>{{{metropolitan_county3}}} |lieutenancy_england |lieutenancy_england1 |lieutenancy_england2 |lieutenancy_england3 <!--2--> |region <!--(آئل آف مين: انتظامي درجا)--> <!--4--> |manx_parish <!--3--> |manx_sheading <!--(اتر آئرلينڊ: انتظامي درجا)--> <!--4--> |unitary_northern_ireland |unitary_northern_ireland1 |unitary_northern_ireland2 <!--3--> |lieutenancy_northern_ireland |lieutenancy_northern_ireland1 |lieutenancy_northern_ireland2 <!--(اسڪاٽلينڊ: انتظامي درجا)--> <!--4--> |unitary_scotland |unitary_scotland1 |unitary_scotland2={{{unitary_scotland2}}}<br/>{{{unitary_scotland3}}} <!--3--> |lieutenancy_scotland |lieutenancy_scotland1 |lieutenancy_scotland2 |lieutenancy_scotland3 <!--(ويلز: انتظامي درجا)--> <!--5--> |community_wales |community_wales1 |community_wales2={{{community_wales2}}}<br />{{{community_wales3}}} <!--4--> |unitary_wales |unitary_wales1 |unitary_wales2={{{unitary_wales2}}}<br/>{{{unitary_wales3}}} <!--3--> |lieutenancy_wales |lieutenancy_wales1 |lieutenancy_wales2 |lieutenancy_wales3 <!--حصا--> |parts_type |parts |p1 |postcode_area |postcode_district |post_town |postcode_area1 |postcode_district1 |post_town1 |postcode_area2 |postcode_district2 |post_town2 |dial_code |dial_code1 |dial_code2 |constituency_westminster={{smaller|{{{constituency_westminster}}}}} |constituency_westminster1={{smaller|{{{constituency_westminster1}}}}} |constituency_westminster2={{smaller|{{{constituency_westminster2}}}}} |constituency_westminster3=…… |constituency_westminster8={{smaller|{{{constituency_westminster8}}}}} |constituency_manx_parliament={{smaller|{{{constituency_manx_parliament}}}}} |constituency_ni_assembly={{smaller|{{{constituency_ni_assembly}}}}} |constituency_ni_assembly1={{smaller|{{{constituency_ni_assembly1}}}}} |constituency_ni_assembly2={{smaller|{{{constituency_ni_assembly2}}}}} |constituency_ni_assembly3={{smaller|{{{constituency_ni_assembly3}}}}} |constituency_scottish_parliament={{smaller|{{{constituency_scottish_parliament}}}}} |constituency_scottish_parliament1={{smaller|{{{constituency_scottish_parliament1}}}}} |constituency_scottish_parliament2={{smaller|{{{constituency_scottish_parliament2}}}}} |constituency_scottish_parliament3=…… |constituency_scottish_parliament10={{smaller|{{{constituency_scottish_parliament10}}}}} |constituency_welsh_assembly={{smaller|{{{constituency_welsh_assembly}}}}} |constituency_welsh_assembly1={{smaller|{{{constituency_welsh_assembly1}}}}} |constituency_welsh_assembly2={{smaller|{{{constituency_welsh_assembly2}}}}} |councillors |councillor1 |party1 |councillor2 |party2 |councillor3 |party3 |councillor4 |party4 |councillor5 |party5 |website }} 4rg6zgkkeftz5rj3v189hpqvunv0aze سانچو:Lang-gd 10 99177 387275 2026-06-21T04:53:21Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: <includeonly>{{#invoke:lang|lang_xx_italic |code=gd }}</includeonly><noinclude> {{Documentation|Template:Lang-x/doc}} [[Category:Celtic multilingual support templates]] </noinclude> 387275 wikitext text/x-wiki <includeonly>{{#invoke:lang|lang_xx_italic |code=gd }}</includeonly><noinclude> {{Documentation|Template:Lang-x/doc}} [[Category:Celtic multilingual support templates]] </noinclude> k1weylpixpoqxe9cxgeyt8q4uren6pn وال-دي-روئل 0 99178 387281 2026-06-21T05:38:12Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: {{Short description|فرانس جو رٿابند ٿيل شهر ۽ ڪميون}} {{Infobox French commune |name = وال-دي-روئل |commune status = [[فرانس جون ڪميونون|ڪميون]] |image = Val de Reuil - Menhir de la Basse Crémonville.JPG |caption = لا باس ڪريمون ويل جو مينھير |image coat of arms = Blason ville fr Val-de-Reuil (Eure).svg |arrondissement = ليز آنڊلي |canton... 387281 wikitext text/x-wiki {{Short description|فرانس جو رٿابند ٿيل شهر ۽ ڪميون}} {{Infobox French commune |name = وال-دي-روئل |commune status = [[فرانس جون ڪميونون|ڪميون]] |image = Val de Reuil - Menhir de la Basse Crémonville.JPG |caption = لا باس ڪريمون ويل جو مينھير |image coat of arms = Blason ville fr Val-de-Reuil (Eure).svg |arrondissement = ليز آنڊلي |canton = وال-دي-روئل |INSEE = 27701 |postal code = 27100 |mayor = مارڪ-آنٽوان جاميٽ<ref>{{cite web|title=Répertoire national des élus: les maires|url=https://www.data.gouv.fr/fr/datasets/r/2876a346-d50c-4911-934e-19ee07b0e503|website=data.gouv.fr, Plateforme ouverte des données publiques françaises|date=2 December 2020|language=fr}}</ref> |term = 2020–2026 |intercommunality = [[Communauté d'agglomération Seine-Eure|سيئن-يور گڏيل شهري برادري]] |coordinates = {{coord|49.28|1.21|format=dms|display=inline,title}} |elevation m = 13 |elevation min m = 4 |elevation max m = 120 |area km2 = 26.61 |population = {{France metadata Wikidata|population_total}} |population date = {{France metadata Wikidata|population_as_of}} |population footnotes = {{France metadata Wikidata|population_footnotes}} }} '''وال-دي-روئل''' [Val-de-Reuil] ({{IPA|fr|val də ʁœj}}) اتر-اولهه [[فرانس]] جي [[نارمنڊي]] علائقي جي [[يور]] کاتي ۾ واقع هڪ [[فرانس جون ڪميونون|ڪميون]] آهي.<ref>[https://www.insee.fr/fr/metadonnees/geographie/commune/27701-val-de-reuil Commune de Val-de-Reuil], INSEE</ref> اهو [[روئان]] جي ڏکڻ ۾ [[سيئن درياهه]] جي هڪ موڙ تي واقع آهي. هي شهر 1972ع ۾ '''لو ووڊروئل''' نالي هڪ [[نئون شهر]] طور قائم ڪيو ويو، پر 1984ع ۾ ويجهي پاڙي واري [[لو ووڊروئل]] سان نالي جي مشابهت کان بچڻ لاءِ ان جو نالو تبديل ڪري '''وال-دي-روئل''' رکيو ويو.<ref name=change/> ==آبادي== وال-دي-روئل جي رهواسين کي فرينچ ٻوليءَ ۾ ''روليوا لوا'' (Rolivalois) چيو ويندو آهي. آباديءَ جا انگ اکر جنوري 2025ع تائين ڪميون جي موجوده حدن مطابق آهن. {{Historical populations |source = INSEE<ref name=pophist>[https://www.insee.fr/fr/statistiques/8643952?geo=COM-27701#tableau-POPREF_G1 Population municipale entre 1968 et 2023], INSEE</ref> |percentages = pagr |align = none |1968 |398 |1975 |378 |1982 |4400 |1990 |11359 |1999 |13245 |2007 |13548 |2012 |13407 |2017 |13063 |2023 |13245 }} ==تاريخ== لو ووڊروئل (شهري مجموعو) انهن نون شهرن مان هڪ هو، جيڪي فرانس ۾ 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات ۾ قائم ڪيا ويا. * جون 1972ع: [[لو ووڊروئل]] جي [[نئون شهر|نئين شهر]] جي ترقي لاءِ سرڪاري ترقياتي اداري (Établissement public d'aménagement) جو قيام. * ڊسمبر 1972ع: لو ووڊروئل جي شهري برادري (''ensemble urbain'') جو قيام، جيڪا ڪيترين موجوده ڪميونن جي علائقن تي مشتمل هئي، جن ۾ [[لو ووڊروئل]] به شامل هو. * 28 سيپٽمبر 1981ع: شهري برادري کي باقاعده ڪميون جو درجو ڏنو ويو. هي ڪميون [[انڪارويل]]، [[ليري، يور|ليري]]، [[پورٽ-جوا]]، [[پوز، يور|پوز]]، [[سينٽ-ايتيئن-دو-وووري]]، [[سينٽ-پيئر-دو-وووري]]، [[تورنيدو-سر-سيئن]] ۽ [[لو ووڊروئل]] جي حصن مان ٺاهي وئي. نئين ڪميون جو نالو '''ووڊروئل-ايڪس انسيمبل اربين''' رکيو ويو.<ref>{{Cite web|url=https://www.insee.fr/fr/metadonnees/geographie/commune-supprimee/27701-vaudreuil-ex-ensemble-urbain|title=Commune supprimée de Vaudreuil-Ex-Ensemble Urbain|publisher=INSEE}}</ref> * 19 نومبر 1984ع: ويجهي [[لو ووڊروئل]] سان نالي جي الجهن کان بچڻ لاءِ ڪميون جو نالو تبديل ڪري '''وال-دي-روئل''' رکيو ويو.<ref name=change>[https://www.legifrance.gouv.fr/jorf/id/JORFTEXT000000516366 Décret du 13 novembre 1984 portant changement de nom de communes], ''Journal officiel de la République française'' n° 0270, 18 November 1984, p. 10523.</ref> * ڊسمبر 1985ع: ترقياتي اداري کي ختم ڪيو ويو ۽ ان جون ذميواريون ڪميون حوالي ڪيون ويون. * 1996ع: وال-دي-روئل [[لوويي]] ۽ [[انڪارويل]] سان گڏ هڪ گڏيل ڪميونٽي ۾ شامل ٿيو. * 2001ع: وال-دي-روئل [[Communauté d'agglomération Seine-Eure]] جو حصو بڻيو، جنهن جو مرڪزي شهر [[لوويي]] آهي. ==انتظاميه== وال-دي-روئل [[وال-دي-روئل ڪينٽن]] جو صدر مقام آهي، جنهن ۾ اٺ ڪميونون شامل آهن ۽ 2021ع ۾ ان جي ڪل آبادي 20,422 هئي.<ref name=decret>{{cite web|url=http://www.legifrance.gouv.fr/affichTexte.do?cidTexte=JORFTEXT000028661304|title=Décret n° 2014-241 du 25 février 2014 portant délimitation des cantons dans le département de l'Eure &#124; Legifrance|access-date=3 June 2024}}</ref><ref>[https://www.insee.fr/fr/statistiques/fichier/7728806/dep27.pdf Populations légales 2021: 27 Eure], INSEE</ref> ==دلچسپ ماڳ== * '''[[بايوٽروپيڪا راڻي باغ]]''' هڪ جانورن جو باغ آهي، جيڪو 10 هيڪٽرن تي پکڙيل آهي ۽ 2012ع ۾ قائم ڪيو ويو.<ref>{{Cite web|url=https://france3-regions.francetvinfo.fr/normandie/eure/en-images-retour-sur-les-10-ans-du-parc-biotropica-a-val-de-reuil-2607888.html|title=EN IMAGES. Retour sur les 10 ans du parc Biotropica à Val-de-Reuil|date=9 June 2022|website=France 3 Normandie}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://en.normandie-tourisme.fr/sports-and-leisure-activities/biotropica-animal-gardens/|title=Biotropica animal gardens in VAL-DE-REUIL|website=Normandy Tourism, France}}</ref> هن باغ ۾ 200 کان وڌيڪ نسلن سان تعلق رکندڙ 2,000 کان وڌيڪ جانور موجود آهن.<ref>{{Cite web|url=https://actu.fr/normandie/val-de-reuil_27701/val-de-reuil-biotropica-presente-de-nouvelles-especes-a-decouvrir-cet-ete_59881346.html|title=Val-de-Reuil : Biotropica présente de nouvelles espèces à découvrir cet été|date=21 July 2023|website=actu.fr}}</ref> ==بين الاقوامي لاڳاپا== وال-دي-روئل جو ڀائراڻو تعلق [[ورڪنگٽن]]، [[برطانيه]] سان قائم آهي. == پڻ ڏسو == * [[يور کاتي جون ڪميونون]] ==حوالا== {{reflist}} ==ٻاهريان ڳنڍڻا== {{commons category}} * [http://www.valdereuil.fr/ شهر جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{Eure communes}} {{Authority control}} {{DEFAULTSORT:Valdereuil}} [[زمرو:يور کاتي جون ڪميونون]] [[زمرو:فرانس ۾ رٿابند ٿيل بستيون]] {{LesAndelys-geo-stub}} gwk7rd4q6yr78kb7ugle5bpovgfumo6 سانچو:ڄاڻخانو فرانس ڪميوني/doc 10 99179 387283 2026-06-21T05:56:02Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: {{Documentation subpage}} <!-- زمرا هيٺ ڏنل هنڌ تي شامل ڪريو ۽ بين الويڪي ڳنڍڻيون وڪيڊيٽا تي شامل ڪريو --> {{High-use}} {{Uses Infobox settlement|wrapped}} {{Lua|Module:Infobox|Module:InfoboxImage|Module:Coordinates|Module:Check for unknown parameters|Module:Template wrapper}} هي معلوماتي خانو فرانس جي '''ڪميونن''' (انتظامي ورهاست جي سڀ کان هيٺين سطح) لاءِ... 387283 wikitext text/x-wiki {{Documentation subpage}} <!-- زمرا هيٺ ڏنل هنڌ تي شامل ڪريو ۽ بين الويڪي ڳنڍڻيون وڪيڊيٽا تي شامل ڪريو --> {{High-use}} {{Uses Infobox settlement|wrapped}} {{Lua|Module:Infobox|Module:InfoboxImage|Module:Coordinates|Module:Check for unknown parameters|Module:Template wrapper}} هي معلوماتي خانو فرانس جي '''ڪميونن''' (انتظامي ورهاست جي سڀ کان هيٺين سطح) لاءِ تيار ڪيو ويو آهي۔ هي معلوماتي خانو {{Tlx|Infobox settlement}} جي مٿان ٻڌل هڪ ڍانچو (wrapper) آهي، پر ان کي اهڙي نموني ترتيب ڏنو ويو آهي جو فرانسيسي وڪيپيڊيا مان انگريزي وڪيپيڊيا ڏانهن منتقل ٿيل پراڻي معلوماتي خاني مان منتقلي آسان ٿي وڃي۔ هيٺ هڪ خالي معلوماتي خانو ڏيکاريل آهي جنهن ۾ سڀ موجود شعبا شامل آهن۔ هر پيرا ميٽر جي وضاحت ۽ اختياري هجڻ بابت تفصيل هيٺ ڏنل آهن۔ هي معلوماتي خانو هاڻي اهڙين آبادين جي به مدد ڪري ٿو جيڪي ڪنهن ڪميون جو حصو هجن، مثال طور اهي اڳوڻيون ڪميونون جيڪي ''commune nouvelle'' ۾ ضم ٿي ويون هجن۔ هدايتن لاءِ {{para|commune}} پيرا ميٽر ڏسو۔ {{TOC limit|2}} ==استعمال== مڪمل ڍانچي استعمال ڪندي غير ضروري شعبا حذف ڪريو۔ {{Parameter names example | name | native name | commune status | total type | image | image size | caption | image flag | image flag size | flag_link | image coat of arms | image coat of arms size | shield_link | city motto | map | adjustable map | map size | map caption | INSEE | arrondissement | canton | intercommunality | type | commune | subdivisions entry | subdivisions | party | mayor | term | area km2 = 1 | area footnotes | urban area date | metro area date | population date | population ranking | urban pop date | urban pop | metro area pop date | metro area pop | population | population footnotes | population demonym | ethnic | ethnic date | utc offset | postal code | dialling code | elevation m = 1 | elevation min m = 0 | elevation max m = 2 | elevation footnotes | website }} <syntaxhighlight lang="wikitext" style="overflow:auto;"> {{Infobox French commune | name = | native name = | commune status = | total type = | image = | image size = | caption = | image flag = | image flag size = | flag_link = | image coat of arms = | image coat of arms size = | shield_link = | city motto = | map = | adjustable map = | map size = | map caption = | coordinates = <!-- {{Coord}} استعمال ڪريو --> | INSEE = | province = <!-- فقط نيو ڪيلڊونيا --> | administrative subdivision = <!-- فقط فرينچ پولينيشيا --> | arrondissement = | canton = | intercommunality = | commune = <!-- اهڙين آبادين لاءِ جيڪي ڪنهن ڪميون جو حصو هجن --> | type = <!-- اهڙين آبادين لاءِ جيڪي ڪنهن ڪميون جو حصو هجن --> | subdivisions entry = | subdivisions = | party = | mayor = | term = | area km2 = | area footnotes = | urban area date = | urban area km2 = | metro area date = | metro area km2 = | population date = | population ranking = | urban pop date = | urban pop = | metro area pop date = | metro area pop = | population = | population demonym = | ethnic = | ethnic date = | utc offset = <!-- فقط فرينچ پولينيشيا --> | postal code = | dialling code = | elevation m = | elevation min m = | elevation max m = | elevation footnotes = | website = }} </syntaxhighlight> ==پيرا ميٽر== نوٽ ڪريو ته شعبن جا نالا وڏن ۽ ننڍن اکرن جي لحاظ کان حساس آهن؛ تنهن ڪري (INSEE کان سواءِ) سڀ نالا ننڍن اکرن ۾ لکيا وڃن۔ ڪجهه گهٽ استعمال ٿيندڙ شعبا هن جائزي ۾ شامل ناهن۔ مڪمل ڍانچي استعمال ڪندي غير ضروري شعبا حذف ڪريو۔ ===گهربل پيرا ميٽر=== * coordinates * arrondissement * canton * population * INSEE ===name=== جاءِ جو انگريزي نالو۔ جيڪڏهن هي شعبو نه ڀريو وڃي ته مضمون جو نالو استعمال ڪيو ويندو۔ ===native name=== جاءِ جو فرانسيسي نالو۔ صرف ان وقت استعمال ڪريو جڏهن فرانسيسي نالو انگريزي نالي کان مختلف هجي (مثال: Dunkirk–Dunkerque)۔ ڪڏهن ڪڏهن علائقائي ٻولين، جهڙوڪ بريٽون يا ڪاتالان لاءِ به استعمال ٿيندو آهي۔ ===commune status=== جيڪڏهن توهان هڪ ذيلي عنواني پٽي ڏيکارڻ چاهيو ٿا۔ اڳواٽ خالي هوندو آهي۔ هن ۾ ڪجهه به لکي سگهجي ٿو؛ مثال طور [[پئرس]] پنهنجي حيثيت "ڪميون" ۽ "شعبي" ٻنهي طور ڏيکاري سگهي ٿو۔ ===total type=== جيڪڏهن هي شعبو خالي ڇڏيو وڃي ته ايراضي ۽ آبادي جا ڪل انگ لاڳاپيل عنوانن سان ساڳي سٽ ۾ ڏيکاريا ويندا۔ جيڪڏهن ڪو ٻيو لفظ (مثال طور "commune") لکيو وڃي ته اهو ايراضي ۽ آبادي ٻنهي حصن لاءِ ذيلي عنوان طور ظاهر ٿيندو۔ ===image=== جاءِ جي نمائندگي ڪندڙ تصوير؛ جهڙوڪ شهر جو منظر، مشهور يادگار وغيره۔ بهتر آهي ته تصوير جي ويڪر ان جي اوچائي کان وڌيڪ هجي ته جيئن معلوماتي خانو وڌيڪ ٺوس رهي۔ صرف فائيل جو نالو ڏيو، مثال: <nowiki>Vieux port de Marseille 2.jpg</nowiki> ===caption=== تصوير جي وضاحت (اختياري)۔ ===image flag، image coat of arms وغيره=== ڪميون جو سرڪاري جهنڊو ۽ نشانِ هٿيار۔ مثالن لاءِ [[پئرس]] ۽ [[مارسيل]] جا معلوماتي خانا ڏسو۔ ===city motto=== شهر جو سرڪاري نعرو (عام طور تي صرف وڏن شهرن لاءِ ڪارائتو)۔ ===map، adjustable map=== '''سامونڊي علائقن ۽ اوورسيز علائقن کان سواءِ استعمال نه ڪريو۔''' فرانس جي يورپي حصي جي جڳهن لاءِ، جيڪڏهن {{para|coordinates}} ڀريل هجن ته نقشو پاڻمرادو ٺهي ويندو۔ اوورسيز علائقن (جهڙوڪ فرينچ گيانا، نيو ڪيلڊونيا، ري يونين) لاءِ اهو نقشو صحيح نتيجا نه ڏئي سگهي ٿو، تنهن ڪري هٿرادو نقشا استعمال ڪيا وڃن۔ * '''map''' : صرف نقشو فائيل جو نالو ڏيو، مثال: "Cayenne.PNG" * '''adjustable map''' : نقشو فائيل جو نالو ڏيو ۽ ويڪر "map size" ۾ مقرر ڪريو، مثال: "map size=200px" ===coordinates=== '''گهربل۔''' جغرافيائي هم آهنگيون۔ اعشاري صورت ۾ ڏيو۔ اتر ۽ اوڀر وارا قدر مثبت هوندا آهن۔ اهي نقشو ٺاهڻ لاءِ استعمال ٿيندا آهن۔ جيڪڏهن فرانسيسي يا ڊچ وڪيپيڊيا تي موجود نه هجن ته گوگل نقشا وغيره مان حاصل ڪري سگهجن ٿا۔ ===INSEE=== ڪميون جو INSEE (فرانس جي قومي شماريات اداري) ڪوڊ۔ علائقو ۽ شعبو هن ڪوڊ جي بنياد تي پاڻمرادو حاصل ٿيندا آهن۔ مردم شماري جي نتيجن لاءِ ڳنڍڻي پڻ هن ڪوڊ ذريعي ٺهندي آهي۔ انهن آبادين لاءِ جيڪي ڪنهن ڪميون جو حصو هجن، اهڙو ڪو به عدد استعمال ڪري سگهجي ٿو جيڪو شعبي جي نمبر سان شروع ٿئي؛ مثال طور لاڳاپيل ڪميون جو INSEE ڪوڊ يا فقط شعبي جو نمبر (مثال: 77)۔ ===region ۽ department=== '''متروڪ (Deprecated)''' هاڻي علائقو ۽ شعبو INSEE ڪوڊ مان پاڻمرادو حاصل ٿيندا آهن، تنهن ڪري "region" ۽ "department" شعبا هاڻي استعمال ناهن ٿيندا۔ ===province=== صرف [[نيو ڪيلڊونيا]] لاءِ۔ ===administrative subdivision=== صرف [[فرينچ پولينيشيا]] لاءِ۔ ===arrondissement=== '''گهربل۔''' اهو ارونڊسمان جنهن سان جڳهه واسطو رکي ٿي۔ وڪي ڳنڍڻين جي ضرورت ناهي۔ ڪجهه اوورسيز علائقا ڪنهن ارونڊسمان جو حصو ناهن هوندا۔ وڏن شهرن جهڙوڪ پئرس، ليون ۽ مارسيل کي پاڻ به ارونڊسمانن ۾ ورهايو ويو آهي؛ اهڙي حالت ۾ "subdivisions" استعمال ڪيو وڃي۔ ===canton=== '''گهربل۔''' اهو ڪينٽون جنهن سان جڳهه واسطو رکي ٿي۔ وڪي ڳنڍڻين جي ضرورت ناهي۔ ڪجهه اوورسيز علائقا ڪينٽون جو حصو ناهن هوندا۔ وڏن شهرن ۾ "subdivisions" استعمال ڪيو وڃي۔ ===intercommunality=== ڪيتريون ئي ڪميونون گڏجي هڪ بين-ڪميوني تنظيم ۾ تعاون ڪنديون آهن۔ ===commune، type=== انهن آبادين لاءِ جيڪي ڪنهن ڪميون جو حصو هجن۔ * '''commune''' = اها ڪميون جنهن جو هي علائقو حصو آهي۔ * '''type''' = آبادي جو قسم، مثال طور ''commune déléguée'' يا ''commune associée''۔ اڳواٽ قسم ''part'' هوندو آهي۔ ===subdivisions=== ڪجهه جڳهيون، خاص طور وڏا شهر، ارونڊسمانن يا ڪينٽونن ۾ ورهايل هونديون آهن۔ اهڙي صورت ۾ مثال طور: <code>subdivisions=9 arrondissements</code> لکي سگهجي ٿو۔ ===mayor=== ڪميون جو ميئر۔ سندس حڪومتي مدت (في الحال 2020–2026) "term" ۾ ڏني وڃي۔ سياسي وابستگي "party" ۾ ڏئي سگهجي ٿي۔ ===area km2=== ڪميون جي ايراضي چورس ڪلوميٽرن ۾۔ اعشاري نشان لاءِ نقطو استعمال ڪريو (12.34)، ڪاما نه (12,34)، ڇو ته ڪاما آبادي جي گهاٽائي جي حساب ۾ غلطي پيدا ڪري ٿي۔ ===population=== ڪميون جي آبادي۔ هزارن جا جدا ڪندڙ نشان (مثال 5.678 يا 34 567) استعمال نه ڪريو، ڇو ته اهي گهاٽائي جي حساب ۾ مسئلو پيدا ڪن ٿا۔ مردم شماري جو سال "population date" ۾ ڏيو۔ حوالا ۽ نوٽس "population footnotes" ۾ شامل ڪريو۔ j6kzje51f4ltycfafhcxixusy5crvye 387284 387283 2026-06-21T05:56:36Z Intisar Ali 8681 387284 wikitext text/x-wiki {{Documentation subpage}} <!-- زمرا هيٺ ڏنل هنڌ تي شامل ڪريو ۽ بين الويڪي ڳنڍڻيون وڪيڊيٽا تي شامل ڪريو --> {{High-use}} {{Uses Infobox settlement|wrapped}} {{Lua|Module:Infobox|Module:InfoboxImage|Module:Coordinates|Module:Check for unknown parameters|Module:Template wrapper}} هي معلوماتي خانو فرانس جي '''ڪميونن''' (انتظامي ورهاست جي سڀ کان هيٺين سطح) لاءِ تيار ڪيو ويو آهي۔ هي معلوماتي خانو {{Tlx|Infobox settlement}} جي مٿان ٻڌل هڪ ڍانچو (wrapper) آهي، پر ان کي اهڙي نموني ترتيب ڏنو ويو آهي جو فرانسيسي وڪيپيڊيا مان انگريزي وڪيپيڊيا ڏانهن منتقل ٿيل پراڻي معلوماتي خاني مان منتقلي آسان ٿي وڃي۔ هيٺ هڪ خالي معلوماتي خانو ڏيکاريل آهي جنهن ۾ سڀ موجود شعبا شامل آهن۔ هر پيرا ميٽر جي وضاحت ۽ اختياري هجڻ بابت تفصيل هيٺ ڏنل آهن۔ هي معلوماتي خانو هاڻي اهڙين آبادين جي به مدد ڪري ٿو جيڪي ڪنهن ڪميون جو حصو هجن، مثال طور اهي اڳوڻيون ڪميونون جيڪي ''commune nouvelle'' ۾ ضم ٿي ويون هجن۔ هدايتن لاءِ {{para|commune}} پيرا ميٽر ڏسو۔ {{TOC limit|2}} ==استعمال== مڪمل ڍانچي استعمال ڪندي غير ضروري شعبا حذف ڪريو۔ {{Parameter names example | name | native name | commune status | total type | image | image size | caption | image flag | image flag size | flag_link | image coat of arms | image coat of arms size | shield_link | city motto | map | adjustable map | map size | map caption | INSEE | arrondissement | canton | intercommunality | type | commune | subdivisions entry | subdivisions | party | mayor | term | area km2 = 1 | area footnotes | urban area date | metro area date | population date | population ranking | urban pop date | urban pop | metro area pop date | metro area pop | population | population footnotes | population demonym | ethnic | ethnic date | utc offset | postal code | dialling code | elevation m = 1 | elevation min m = 0 | elevation max m = 2 | elevation footnotes | website }} <syntaxhighlight lang="wikitext" style="overflow:auto;"> {{Infobox French commune | name = | native name = | commune status = | total type = | image = | image size = | caption = | image flag = | image flag size = | flag_link = | image coat of arms = | image coat of arms size = | shield_link = | city motto = | map = | adjustable map = | map size = | map caption = | coordinates = <!-- {{Coord}} استعمال ڪريو --> | INSEE = | province = <!-- فقط نيو ڪيلڊونيا --> | administrative subdivision = <!-- فقط فرينچ پولينيشيا --> | arrondissement = | canton = | intercommunality = | commune = <!-- اهڙين آبادين لاءِ جيڪي ڪنهن ڪميون جو حصو هجن --> | type = <!-- اهڙين آبادين لاءِ جيڪي ڪنهن ڪميون جو حصو هجن --> | subdivisions entry = | subdivisions = | party = | mayor = | term = | area km2 = | area footnotes = | urban area date = | urban area km2 = | metro area date = | metro area km2 = | population date = | population ranking = | urban pop date = | urban pop = | metro area pop date = | metro area pop = | population = | population demonym = | ethnic = | ethnic date = | utc offset = <!-- فقط فرينچ پولينيشيا --> | postal code = | dialling code = | elevation m = | elevation min m = | elevation max m = | elevation footnotes = | website = }} </syntaxhighlight> ==پيرا ميٽر== نوٽ ڪريو ته شعبن جا نالا وڏن ۽ ننڍن اکرن جي لحاظ کان حساس آهن؛ تنهن ڪري (INSEE کان سواءِ) سڀ نالا ننڍن اکرن ۾ لکيا وڃن۔ ڪجهه گهٽ استعمال ٿيندڙ شعبا هن جائزي ۾ شامل ناهن۔ مڪمل ڍانچي استعمال ڪندي غير ضروري شعبا حذف ڪريو۔ ===گهربل پيرا ميٽر=== * coordinates * arrondissement * canton * population * INSEE ===name=== جاءِ جو انگريزي نالو۔ جيڪڏهن هي شعبو نه ڀريو وڃي ته مضمون جو نالو استعمال ڪيو ويندو۔ ===native name=== جاءِ جو فرانسيسي نالو۔ صرف ان وقت استعمال ڪريو جڏهن فرانسيسي نالو انگريزي نالي کان مختلف هجي (مثال: Dunkirk–Dunkerque)۔ ڪڏهن ڪڏهن علائقائي ٻولين، جهڙوڪ بريٽون يا ڪاتالان لاءِ به استعمال ٿيندو آهي۔ ===commune status=== جيڪڏهن توهان هڪ ذيلي عنواني پٽي ڏيکارڻ چاهيو ٿا۔ اڳواٽ خالي هوندو آهي۔ هن ۾ ڪجهه به لکي سگهجي ٿو؛ مثال طور [[پئرس]] پنهنجي حيثيت "ڪميون" ۽ "شعبي" ٻنهي طور ڏيکاري سگهي ٿو۔ ===total type=== جيڪڏهن هي شعبو خالي ڇڏيو وڃي ته ايراضي ۽ آبادي جا ڪل انگ لاڳاپيل عنوانن سان ساڳي سٽ ۾ ڏيکاريا ويندا۔ جيڪڏهن ڪو ٻيو لفظ (مثال طور "commune") لکيو وڃي ته اهو ايراضي ۽ آبادي ٻنهي حصن لاءِ ذيلي عنوان طور ظاهر ٿيندو۔ ===image=== جاءِ جي نمائندگي ڪندڙ تصوير؛ جهڙوڪ شهر جو منظر، مشهور يادگار وغيره۔ بهتر آهي ته تصوير جي ويڪر ان جي اوچائي کان وڌيڪ هجي ته جيئن معلوماتي خانو وڌيڪ ٺوس رهي۔ صرف فائيل جو نالو ڏيو، مثال: <nowiki>Vieux port de Marseille 2.jpg</nowiki> ===caption=== تصوير جي وضاحت (اختياري)۔ ===image flag، image coat of arms وغيره=== ڪميون جو سرڪاري جهنڊو ۽ نشانِ هٿيار۔ مثالن لاءِ [[پئرس]] ۽ [[مارسيل]] جا معلوماتي خانا ڏسو۔ ===city motto=== شهر جو سرڪاري نعرو (عام طور تي صرف وڏن شهرن لاءِ ڪارائتو)۔ ===map، adjustable map=== '''سامونڊي علائقن ۽ اوورسيز علائقن کان سواءِ استعمال نه ڪريو۔''' فرانس جي يورپي حصي جي جڳهن لاءِ، جيڪڏهن {{para|coordinates}} ڀريل هجن ته نقشو پاڻمرادو ٺهي ويندو۔ اوورسيز علائقن (جهڙوڪ فرينچ گيانا، نيو ڪيلڊونيا، ري يونين) لاءِ اهو نقشو صحيح نتيجا نه ڏئي سگهي ٿو، تنهن ڪري هٿرادو نقشا استعمال ڪيا وڃن۔ * '''map''' : صرف نقشو فائيل جو نالو ڏيو، مثال: "Cayenne.PNG" * '''adjustable map''' : نقشو فائيل جو نالو ڏيو ۽ ويڪر "map size" ۾ مقرر ڪريو، مثال: "map size=200px" ===coordinates=== '''گهربل۔''' جغرافيائي هم آهنگيون۔ اعشاري صورت ۾ ڏيو۔ اتر ۽ اوڀر وارا قدر مثبت هوندا آهن۔ اهي نقشو ٺاهڻ لاءِ استعمال ٿيندا آهن۔ جيڪڏهن فرانسيسي يا ڊچ وڪيپيڊيا تي موجود نه هجن ته گوگل نقشا وغيره مان حاصل ڪري سگهجن ٿا۔ ===INSEE=== ڪميون جو INSEE (فرانس جي قومي شماريات اداري) ڪوڊ۔ علائقو ۽ شعبو هن ڪوڊ جي بنياد تي پاڻمرادو حاصل ٿيندا آهن۔ مردم شماري جي نتيجن لاءِ ڳنڍڻي پڻ هن ڪوڊ ذريعي ٺهندي آهي۔ انهن آبادين لاءِ جيڪي ڪنهن ڪميون جو حصو هجن، اهڙو ڪو به عدد استعمال ڪري سگهجي ٿو جيڪو شعبي جي نمبر سان شروع ٿئي؛ مثال طور لاڳاپيل ڪميون جو INSEE ڪوڊ يا فقط شعبي جو نمبر (مثال: 77)۔ ===region ۽ department=== '''متروڪ (Deprecated)''' هاڻي علائقو ۽ شعبو INSEE ڪوڊ مان پاڻمرادو حاصل ٿيندا آهن، تنهن ڪري "region" ۽ "department" شعبا هاڻي استعمال ناهن ٿيندا۔ ===province=== صرف [[نيو ڪيلڊونيا]] لاءِ۔ ===administrative subdivision=== صرف [[فرينچ پولينيشيا]] لاءِ۔ ===arrondissement=== '''گهربل۔''' اهو ارونڊسمان جنهن سان جڳهه واسطو رکي ٿي۔ وڪي ڳنڍڻين جي ضرورت ناهي۔ ڪجهه اوورسيز علائقا ڪنهن ارونڊسمان جو حصو ناهن هوندا۔ وڏن شهرن جهڙوڪ پئرس، ليون ۽ مارسيل کي پاڻ به ارونڊسمانن ۾ ورهايو ويو آهي؛ اهڙي حالت ۾ "subdivisions" استعمال ڪيو وڃي۔ ===canton=== '''گهربل۔''' اهو ڪينٽون جنهن سان جڳهه واسطو رکي ٿي۔ وڪي ڳنڍڻين جي ضرورت ناهي۔ ڪجهه اوورسيز علائقا ڪينٽون جو حصو ناهن هوندا۔ وڏن شهرن ۾ "subdivisions" استعمال ڪيو وڃي۔ ===intercommunality=== ڪيتريون ئي ڪميونون گڏجي هڪ بين-ڪميوني تنظيم ۾ تعاون ڪنديون آهن۔ ===commune، type=== انهن آبادين لاءِ جيڪي ڪنهن ڪميون جو حصو هجن۔ * '''commune''' = اها ڪميون جنهن جو هي علائقو حصو آهي۔ * '''type''' = آبادي جو قسم، مثال طور ''commune déléguée'' يا ''commune associée''۔ اڳواٽ قسم ''part'' هوندو آهي۔ ===subdivisions=== ڪجهه جڳهيون، خاص طور وڏا شهر، ارونڊسمانن يا ڪينٽونن ۾ ورهايل هونديون آهن۔ اهڙي صورت ۾ مثال طور: <code>subdivisions=9 arrondissements</code> لکي سگهجي ٿو۔ ===mayor=== ڪميون جو ميئر۔ سندس حڪومتي مدت (في الحال 2020–2026) "term" ۾ ڏني وڃي۔ سياسي وابستگي "party" ۾ ڏئي سگهجي ٿي۔ ===area km2=== ڪميون جي ايراضي چورس ڪلوميٽرن ۾۔ اعشاري نشان لاءِ نقطو استعمال ڪريو (12.34)، ڪاما نه (12,34)، ڇو ته ڪاما آبادي جي گهاٽائي جي حساب ۾ غلطي پيدا ڪري ٿي۔ ===population=== ڪميون جي آبادي۔ هزارن جا جدا ڪندڙ نشان (مثال 5.678 يا 34 567) استعمال نه ڪريو، ڇو ته اهي گهاٽائي جي حساب ۾ مسئلو پيدا ڪن ٿا۔ مردم شماري جو سال "population date" ۾ ڏيو۔ حوالا ۽ نوٽس "population footnotes" ۾ شامل ڪريو۔ ===population_demonym=== علائقي جي ماڻهن يا اتي جي رهواسين لاءِ استعمال ٿيندڙ نسبت يا قوميتي نالو۔ بنيادي طور تي '''انگريزي نسبت''' استعمال ڪئي وڃي (مثال طور: <code>Parisian</code>، نه ته "Parisien")۔ جيڪڏهن فرانسيسي نسبت به شامل ڪئي وڃي ته ٻولي جو نالو مڪمل صورت ۾ يا ٻولي جي ڪوڊ سان ظاهر ڪيو وڃي۔ هر ٻوليءَ جي عام وڏي يا ننڍي اکرن واري روايت جو خيال رکيو وڃي۔ مثال: <code><nowiki>Parisian (English)<br>parisien (French)</nowiki></code> يا <code><nowiki>Parisian (en)<br>parisien (fr)</nowiki></code> بيڪار سٽ ٽٽڻ کان بچائڻ لاءِ <code>&amp;nbsp;</code> يا {{tl|nowrap}} استعمال ڪريو۔ مونث صورت کي الڳ نسبت طور شامل نه ڪيو وڃي، البت فرانسيسي نسبت جي متبادل صورت طور شامل ڪري سگهجي ٿي، مثال: <code>parisien(ne)</code> ٻين ٻولين جون نسبتون صرف تڏهن شامل ڪيون وڃن جڏهن اهي نمايان اهميت رکن (مثال طور بريٽون علائقن لاءِ بريٽون نسبت)۔ ===time zone=== هي پيرا ميٽر صرف [[فرينچ پولينيشيا]] جي جڳهن لاءِ استعمال ڪيو وڃي۔ ٻين سڀني جڳهن لاءِ وقتي پٽو (Time Zone) INSEE ڪوڊ مان پاڻمرادو حاصل ڪيو ويندو آهي۔ ===postal code=== ڪميون جو ٽپالي ڪوڊ يا ٽپالي ڪوڊن جو مجموعو۔ ===elevation min m، elevation max m، elevation m=== سمنڊ جي سطح کان مٿاهين جي: * گهٽ ۾ گهٽ اوچائي * وڌ ۾ وڌ اوچائي * سراسري اوچائي ميٽرن ۾ ڏني وڃي۔ سانچي طرفان انهن کي فوٽن ۾ به پاڻمرادو تبديل ڪري ڏيکاريو ويندو۔ ===website=== ڪميون جي سرڪاري ويب سائيٽ۔ مهرباني ڪري [[WP:LINKS]] جي هدايتن تي عمل ڪريو۔ ==مثال: [[پئرس]]== <!-- معلوماتي خانو طور ڏيکاريل --> {{Infobox French commune | name = Paris | population_demonym = Parisian&nbsp;([[انگريزي ٻولي|en]])<br />parisien(ne)&nbsp;([[فرانسيسي ٻولي|fr]]) | commune status = [[فرانس جون ڪميونون|ڪميون]] / [[فرانس جا شعبا|شعبو]] | total type = | image = Panorama Paris December 2007.jpg | caption = [[ايفل ٽاور]] (سامهون) ۽<br />[[لا ديفانس]] واپاري ضلعي جون اوچي عمارتون (پٺتي) | image flag = Flag of Paris with coat of arms.svg | image flag size = 85px | image coat of arms = Grandes Armes de Paris.svg | image coat of arms size = 120px | flag_link = Flag of Paris | shield_link = Coat of arms of Paris | city motto = ''[[Fluctuat nec mergitur]]''<br />{{nowrap|([[لاطيني ٻولي]]: لهرن ۾ لوڏجندي آهي پر ٻڏي نٿي)}} | coordinates = {{coord|48.856667|2.350833|format=dms}} | mayor = [[Bertrand Delanoë]] | party = [[Socialist Party (France)|PS]] | term = 2008–2014 | subdivisions entry = [[انتظامي ورهاست|ذيلي ورهاستون]] | subdivisions = [[پئرس جا ارونڊسمان|20 ارونڊسمان]] | area km2 = 105.4 | area footnotes = <ref name="area">[https://www.insee.fr/fr/statistiques/1405599?geo=COM-75056 INSEE مقامي انگ اکر]، جن ۾ [[Bois de Boulogne]] ۽ [[Bois de Vincennes]] شامل آهن۔</ref> | population date = 1 جنوري 2009 جو اندازو<ref name="pop">{{cite web |url=http://www.paris.fr/portail/accueil/Portal.lut?page_id=5427&document_type_id=5&document_id=8717&portlet_id=11661 |title=La population par arrondissement de 1990 à 2009 |date=2009-01-01 |publisher=Mairie de Paris |language=French |accessdate=2009-07-09 }}</ref> | INSEE = 75056 | postal code = 75001–75020, 75116 | population = 2203817 | population ranking = [[فرانس جون 20,000 کان وڌيڪ آبادي رکندڙ ڪميونون (1999 مردم شماري)|فرانس ۾ پهريون]] | urban area km2 = 2723 | urban area date = 1999 | urban pop = 10142983 | urban pop date = 2006 | metro area km2 = 14518.3 | metro area date = 1999 | metro area pop = 11769433 | metro area pop date = 2006 | website = {{URL|http://www.paris.fr/}} }} <!-- ڪوڊ طور ڏيکاريل --> <syntaxhighlight lang="wikitext" style="overflow:auto;"> {{Infobox French commune | name = Paris | population_demonym = Parisian&nbsp;([[انگريزي ٻولي|en]])<br />parisien(ne)&nbsp;([[فرانسيسي ٻولي|fr]]) | commune status = [[فرانس جون ڪميونون|ڪميون]] / [[فرانس جا شعبا|شعبو]] | total type = | image = Panorama Paris December 2007.jpg | caption = [[ايفل ٽاور]] (سامهون) ۽ [[لا ديفانس]] واپاري ضلعي جون اوچي عمارتون (پٺتي) | image flag = Flag of Paris with coat of arms.svg | image flag size = 85px | image coat of arms = Grandes Armes de Paris.svg | image coat of arms size = 120px | flag_link = Flag of Paris | shield_link = Coat of arms of Paris | city motto = ''[[Fluctuat nec mergitur]]''<br />{{nowrap|([[لاطيني ٻولي]]: لهرن ۾ لوڏجندي آهي پر ٻڏي نٿي)}} | coordinates = {{coord|48.856667|2.350833|format=dms}} | mayor = [[Bertrand Delanoë]] | party = [[Socialist Party (France)|PS]] | term = 2008–2014 | subdivisions entry = [[انتظامي ورهاست|ذيلي ورهاستون]] | subdivisions = [[پئرس جا ارونڊسمان|20 ارونڊسمان]] | area km2 = 105.4 | area footnotes = <ref name="area">[http://www.statistiques-locales.insee.fr/Fiches%5CRS%5CDEP%5C75%5CCOM%5CRS_COM75056.pdf INSEE مقامي انگ اکر]، جن ۾ [[Bois de Boulogne]] ۽ [[Bois de Vincennes]] شامل آهن۔</ref> | population date = 1 جنوري 2009 جو اندازو | INSEE = 75056 | postal code = 75001–75020, 75116 | population = 2203817 | population ranking = [[فرانس جون 20,000 کان وڌيڪ آبادي رکندڙ ڪميونون (1999 مردم شماري)|فرانس ۾ پهريون]] | urban area km2 = 2723 | urban area date = 1999 | urban pop = 10142983 | urban pop date = 2006 | metro area km2 = 14518.3 | metro area date = 1999 | metro area pop = 11769433 | metro area pop date = 2006 | website = {{URL|http://www.paris.fr/}} }} </syntaxhighlight> ;حوالا {{reflist}} {{Clear}} 57r04eyfeg52czdi6bw2ak1m6gmyop0 مسڪولتس-بوڪسينت لاسلو 0 99180 387288 2026-06-21T06:28:00Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: {{اڻحوالو|date=June 2019|bot=noref (GreenC bot)}} [[File:Bukkszentlaszlo-2.JPG|thumb|بوڪسينت لاسلو جي هڪ گهٽي]] '''مسڪولتس-بوڪسينت لاسلو''' [Miskolc-Bükkszentlászló]({{langx|sk|ستارا هوتا}}) [[هنگري]] جي اترئين حصي ۾ واقع [[بورشود-آبائوئي-زيمپلين]] صوبي جو هڪ ننڍڙو ڳوٺ آهي. هي [[بوڪ جبلن]] سان گهيريل آهي. 1981ع کان وٺي اهو [... 387288 wikitext text/x-wiki {{اڻحوالو|date=June 2019|bot=noref (GreenC bot)}} [[File:Bukkszentlaszlo-2.JPG|thumb|بوڪسينت لاسلو جي هڪ گهٽي]] '''مسڪولتس-بوڪسينت لاسلو''' [Miskolc-Bükkszentlászló]({{langx|sk|ستارا هوتا}}) [[هنگري]] جي اترئين حصي ۾ واقع [[بورشود-آبائوئي-زيمپلين]] صوبي جو هڪ ننڍڙو ڳوٺ آهي. هي [[بوڪ جبلن]] سان گهيريل آهي. 1981ع کان وٺي اهو [[مسڪولتس]] شهر جو حصو آهي. ==تاريخ== هي علائقو قديم زماني کان آباد رهيو آهي؛ آثارِ قديمه جي دريافتن مان معلوم ٿئي ٿو ته هتي [[سيلٽ]] قبيلن رهائش اختيار ڪئي هئي. پاڻ ڳوٺ ٻين هنگريائي شهرن ۽ ڳوٺن جي ڀيٽ ۾ گهڻو پراڻو نه آهي؛ اهو 18هين صديءَ ۾ قائم ٿيو ۽ علائقي جي [[شيشي سازي]] جي ڪارخانن ۾ ڪم ڪندڙ مزدورن جي آباد ڪيل چئن ڳوٺن مان پهريون ڳوٺ هو. 18هين صديءَ دوران [[ديئو شگيور قلعو|ديئو شگيور]] جاگير جي مالڪن فيصلو ڪيو ته هتي شيشي سازي جا ڪارخانا قائم ڪرڻ فائديمند هوندا، ڇاڪاڻ⁠تہ علائقو ڪاٺ جي دولت سان مالا مال هو. ان وقت هنگري ۾ تقريباً ڪنهن کي به شيشو ٺاهڻ جي فني ڄاڻ نه هئي، تنهنڪري هنن [[چيڪ ماڻهو|چيڪ]]، [[سلوواڪ ماڻهو|سلوواڪ]]، [[پولستاني ماڻهو|پولستاني]] ۽ [[جرمن ماڻهو|جرمن]] مزدورن کي دعوت ڏني. شيشي جي صنعت 1712ع–1713ع ۾ شروع ٿي. ڳوٺ پڻ انهيءَ دور ۾ وجود ۾ آيو، ۽ ڊگهي عرصي تائين هتي رڳو سلوواڪ ۽ جرمن رهندا هئا. ان جو نالو ''هوتا'' هو، جيڪو لفظ ''هوتا'' مان نڪتل آهي ۽ جنهن جي معنيٰ شيشي جو ڪارخانو آهي. 1755ع ۾ هڪ ٻيو ڳوٺ قائم ٿيو. ٻنهي ڳوٺن ۾ فرق رکڻ لاءِ رهواسين نئين ڳوٺ کي ''نيو هوتا'' (نئون هوتا) ۽ پراڻي ڳوٺ کي ''اولڊ هوتا'' (پراڻو هوتا) سڏڻ شروع ڪيو. اڄ اهو نئون ڳوٺ [[بوڪسينت ڪيريست]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. 1940ع ۾ ڳوٺ کي ''بوڪسينت لاسلو'' نالو ڏنو ويو، جيڪو [[بوڪ جبلن]] ۽ هنگري جي بادشاهه [[لاڊسلاس پهريون]] سان نسبت رکي ٿو، جيڪو ڳوٺ جي گرجا گهر جو [[سرپرست بزرگ]] آهي. 1981ع ۾ بوڪسينت لاسلو کي مسڪولتس شهر ۾ شامل ڪيو ويو. اهو هنگري جي اشتراڪي دور ۾ مسڪولتس سان ضم ڪيل آخري ڳوٺ هو، جڏهن ڪيترائي ڳوٺ ويجهن شهرن ۾ شامل ڪيا ويا هئا. ==حوالا== <references /> ==ٻاهريان ڳنڍڻا== {{Commons and category}} {{coord|48|05|N|20|40|E|region:HU_type:city_source:GNS-enwiki|display=title}} {{DEFAULTSORT:Bukkszentlaszlo}} [[Categoryز [[زمرو:مسڪولتس جا پاڙا]] [[زمرو:هنگري جون اڳوڻيون بلديائون]] pismuavk9wet255vlbol2rve5pd1afq 387289 387288 2026-06-21T06:28:19Z Intisar Ali 8681 /* */ 387289 wikitext text/x-wiki [[File:Bukkszentlaszlo-2.JPG|thumb|بوڪسينت لاسلو جي هڪ گهٽي]] '''مسڪولتس-بوڪسينت لاسلو''' [Miskolc-Bükkszentlászló]({{langx|sk|ستارا هوتا}}) [[هنگري]] جي اترئين حصي ۾ واقع [[بورشود-آبائوئي-زيمپلين]] صوبي جو هڪ ننڍڙو ڳوٺ آهي. هي [[بوڪ جبلن]] سان گهيريل آهي. 1981ع کان وٺي اهو [[مسڪولتس]] شهر جو حصو آهي. ==تاريخ== هي علائقو قديم زماني کان آباد رهيو آهي؛ آثارِ قديمه جي دريافتن مان معلوم ٿئي ٿو ته هتي [[سيلٽ]] قبيلن رهائش اختيار ڪئي هئي. پاڻ ڳوٺ ٻين هنگريائي شهرن ۽ ڳوٺن جي ڀيٽ ۾ گهڻو پراڻو نه آهي؛ اهو 18هين صديءَ ۾ قائم ٿيو ۽ علائقي جي [[شيشي سازي]] جي ڪارخانن ۾ ڪم ڪندڙ مزدورن جي آباد ڪيل چئن ڳوٺن مان پهريون ڳوٺ هو. 18هين صديءَ دوران [[ديئو شگيور قلعو|ديئو شگيور]] جاگير جي مالڪن فيصلو ڪيو ته هتي شيشي سازي جا ڪارخانا قائم ڪرڻ فائديمند هوندا، ڇاڪاڻ⁠تہ علائقو ڪاٺ جي دولت سان مالا مال هو. ان وقت هنگري ۾ تقريباً ڪنهن کي به شيشو ٺاهڻ جي فني ڄاڻ نه هئي، تنهنڪري هنن [[چيڪ ماڻهو|چيڪ]]، [[سلوواڪ ماڻهو|سلوواڪ]]، [[پولستاني ماڻهو|پولستاني]] ۽ [[جرمن ماڻهو|جرمن]] مزدورن کي دعوت ڏني. شيشي جي صنعت 1712ع–1713ع ۾ شروع ٿي. ڳوٺ پڻ انهيءَ دور ۾ وجود ۾ آيو، ۽ ڊگهي عرصي تائين هتي رڳو سلوواڪ ۽ جرمن رهندا هئا. ان جو نالو ''هوتا'' هو، جيڪو لفظ ''هوتا'' مان نڪتل آهي ۽ جنهن جي معنيٰ شيشي جو ڪارخانو آهي. 1755ع ۾ هڪ ٻيو ڳوٺ قائم ٿيو. ٻنهي ڳوٺن ۾ فرق رکڻ لاءِ رهواسين نئين ڳوٺ کي ''نيو هوتا'' (نئون هوتا) ۽ پراڻي ڳوٺ کي ''اولڊ هوتا'' (پراڻو هوتا) سڏڻ شروع ڪيو. اڄ اهو نئون ڳوٺ [[بوڪسينت ڪيريست]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. 1940ع ۾ ڳوٺ کي ''بوڪسينت لاسلو'' نالو ڏنو ويو، جيڪو [[بوڪ جبلن]] ۽ هنگري جي بادشاهه [[لاڊسلاس پهريون]] سان نسبت رکي ٿو، جيڪو ڳوٺ جي گرجا گهر جو [[سرپرست بزرگ]] آهي. 1981ع ۾ بوڪسينت لاسلو کي مسڪولتس شهر ۾ شامل ڪيو ويو. اهو هنگري جي اشتراڪي دور ۾ مسڪولتس سان ضم ڪيل آخري ڳوٺ هو، جڏهن ڪيترائي ڳوٺ ويجهن شهرن ۾ شامل ڪيا ويا هئا. ==حوالا== <references /> ==ٻاهريان ڳنڍڻا== {{Commons and category}} {{coord|48|05|N|20|40|E|region:HU_type:city_source:GNS-enwiki|display=title}} {{DEFAULTSORT:Bukkszentlaszlo}} [[Categoryز [[زمرو:مسڪولتس جا پاڙا]] [[زمرو:هنگري جون اڳوڻيون بلديائون]] jpjqbctzibn8p756mghjd5cjifuf47h 387290 387289 2026-06-21T06:29:16Z Intisar Ali 8681 387290 wikitext text/x-wiki [[File:Bukkszentlaszlo-2.JPG|thumb|بوڪسينت لاسلو جي هڪ گهٽي]] '''مسڪولتس-بوڪسينت لاسلو''' [Miskolc-Bükkszentlászló]({{langx|sk|ستارا هوتا}}) [[هنگري]] جي اترئين حصي ۾ واقع [[بورشود-آبائوئي-زيمپلين]] صوبي جو هڪ ننڍڙو ڳوٺ آهي. هي [[بوڪ جبلن]] سان گهيريل آهي. 1981ع کان وٺي اهو [[مسڪولتس]] شهر جو حصو آهي. ==تاريخ== هي علائقو قديم زماني کان آباد رهيو آهي؛ آثارِ قديمه جي دريافتن مان معلوم ٿئي ٿو ته هتي [[سيلٽ]] قبيلن رهائش اختيار ڪئي هئي. پاڻ ڳوٺ ٻين هنگريائي شهرن ۽ ڳوٺن جي ڀيٽ ۾ گهڻو پراڻو نه آهي؛ اهو 18هين صديءَ ۾ قائم ٿيو ۽ علائقي جي [[شيشي سازي]] جي ڪارخانن ۾ ڪم ڪندڙ مزدورن جي آباد ڪيل چئن ڳوٺن مان پهريون ڳوٺ هو. 18هين صديءَ دوران [[ديئو شگيور قلعو|ديئو شگيور]] جاگير جي مالڪن فيصلو ڪيو ته هتي شيشي سازي جا ڪارخانا قائم ڪرڻ فائديمند هوندا، ڇاڪاڻ⁠تہ علائقو ڪاٺ جي دولت سان مالا مال هو. ان وقت هنگري ۾ تقريباً ڪنهن کي به شيشو ٺاهڻ جي فني ڄاڻ نه هئي، تنهنڪري هنن [[چيڪ ماڻهو|چيڪ]]، [[سلوواڪ ماڻهو|سلوواڪ]]، [[پولستاني ماڻهو|پولستاني]] ۽ [[جرمن ماڻهو|جرمن]] مزدورن کي دعوت ڏني. شيشي جي صنعت 1712ع–1713ع ۾ شروع ٿي. ڳوٺ پڻ انهيءَ دور ۾ وجود ۾ آيو، ۽ ڊگهي عرصي تائين هتي رڳو سلوواڪ ۽ جرمن رهندا هئا. ان جو نالو ''هوتا'' هو، جيڪو لفظ ''هوتا'' مان نڪتل آهي ۽ جنهن جي معنيٰ شيشي جو ڪارخانو آهي. 1755ع ۾ هڪ ٻيو ڳوٺ قائم ٿيو. ٻنهي ڳوٺن ۾ فرق رکڻ لاءِ رهواسين نئين ڳوٺ کي ''نيو هوتا'' (نئون هوتا) ۽ پراڻي ڳوٺ کي ''اولڊ هوتا'' (پراڻو هوتا) سڏڻ شروع ڪيو. اڄ اهو نئون ڳوٺ [[بوڪسينت ڪيريست]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. 1940ع ۾ ڳوٺ کي ''بوڪسينت لاسلو'' نالو ڏنو ويو، جيڪو [[بوڪ جبلن]] ۽ هنگري جي بادشاهه [[لاڊسلاس پهريون]] سان نسبت رکي ٿو، جيڪو ڳوٺ جي گرجا گهر جو [[سرپرست بزرگ]] آهي. 1981ع ۾ بوڪسينت لاسلو کي مسڪولتس شهر ۾ شامل ڪيو ويو. اهو هنگري جي اشتراڪي دور ۾ مسڪولتس سان ضم ڪيل آخري ڳوٺ هو، جڏهن ڪيترائي ڳوٺ ويجهن شهرن ۾ شامل ڪيا ويا هئا. ==حوالا== <references /> ==ٻاهريان ڳنڍڻا== {{Commons and category}} {{coord|48|05|N|20|40|E|region:HU_type:city_source:GNS-enwiki|display=title}} {{DEFAULTSORT:Bukkszentlaszlo}} [[زمرو:مسڪولتس جا پاڙا]] [[زمرو:هنگري جون اڳوڻيون بلديائون]] 7oc87clou5jq1evww0b5q6ab04eg137 يوگوف 0 99181 387291 2026-06-21T06:32:37Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: {{Infobox settlement | name = يوگوف | total_type =   | settlement_type = ڳوٺ | image_flag = | image_shield = | image_map = | image_skyline = 2014 Pałac w Jugowie.JPG | image_caption = يوگوف محل ۽ باغ | subdivision_type = ملڪ | subdivision_name = {{POL}} | subdivision_type1 = [[پولينڊ جون وويوڊشپس|وويوڊشپ]] | subdivision_name1 = [[لوئر سليشيائي وويوڊشپ|لوئر سليشيائي]] | subdivision_type2 = پ... 387291 wikitext text/x-wiki {{Infobox settlement | name = يوگوف | total_type =   | settlement_type = ڳوٺ | image_flag = | image_shield = | image_map = | image_skyline = 2014 Pałac w Jugowie.JPG | image_caption = يوگوف محل ۽ باغ | subdivision_type = ملڪ | subdivision_name = {{POL}} | subdivision_type1 = [[پولينڊ جون وويوڊشپس|وويوڊشپ]] | subdivision_name1 = [[لوئر سليشيائي وويوڊشپ|لوئر سليشيائي]] | subdivision_type2 = [[پاويات|ضلعو]] | subdivision_name2 = [[ڪووڊزڪو ضلعو|ڪووڊزڪو]] | subdivision_type3 = [[گمينا]] | subdivision_name3 = [[گمينا نووا رودا|نووا رودا]] | coordinates = {{coord|50|38|03|N|16|30|42|E|region:PL|display=title,inline}} | pushpin_map = Poland | elevation_max_m = 680 | population_total = 3500 | website = }} '''يوگوف''' [Jugów] {{IPAc-pl|'|j|u|g|u|f}} [[پولينڊ]] جي ڏکڻ-اولهه واري حصي ۾ واقع [[لوئر سليشيائي وويوڊشپ]] جي [[ڪووڊزڪو ضلعو|ڪووڊزڪو ضلعي]] اندر [[گمينا نووا رودا]] جي انتظامي حدن ۾ هڪ [[ڳوٺ]] آهي.{{TERYT}} ==حوالا== {{reflist}} {{Gmina Nowa Ruda}} [[زمرو:ڪووڊزڪو ضلعي جا ڳوٺ]] {{Kłodzko-geo-stub}} krlw1aergln9ahaqem981qqebeqjgel پارڪ -جي-ال 0 99182 387292 2026-06-21T06:36:56Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ڪوريا جو ٽيليويزن ۽ فلمي اداڪار}} {{Infobox person | name = پارڪ جي-اِل | image = Park Ji-Il from acrofan.jpg | caption = | birth_date = {{birth year and age|1960|9}} | birth_place = [[بوسان ميٽروپوليٽن شهر]]، ڏکڻ ڪوريا | alma_mater = [[چُنگ-آنگ يونيورسٽي]] | education = ٿيئٽر مطالع... 387292 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ڪوريا جو ٽيليويزن ۽ فلمي اداڪار}} {{Infobox person | name = پارڪ جي-اِل | image = Park Ji-Il from acrofan.jpg | caption = | birth_date = {{birth year and age|1960|9}} | birth_place = [[بوسان ميٽروپوليٽن شهر]]، ڏکڻ ڪوريا | alma_mater = [[چُنگ-آنگ يونيورسٽي]] | education = ٿيئٽر مطالعي جي اسڪول مان گريجوئيٽ | occupation = {{hlist|فلمي اداڪار|ٿيئٽر اداڪار}} | years_active = 1995–هاڻوڪو | agent = S Y & T | children = | module = {{Infobox Korean name/auto|child=yes|headercolor=transparent | hangul = 박지일 | hanja = }} }} '''پارڪ جي-اِل'''[Park Ji-il ] (ڪوريائي: 박지일، پيدائش: سيپٽمبر 1960ع)<ref>{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Park_Ji-il.php|title=Park Ji-il (박지일)|access-date=March 21, 2022|website=[[HanCinema]]}}</ref> ڏکڻ ڪوريا جو ٿيئٽر، فلم ۽ ٽيليويزن اداڪار آهي. هو مختلف ٽي وي سلسلن ۽ فلمن ۾ پنهنجي معاون ڪردارن جي ڪري مشهور آهي.<ref name="profile:daum">{{Cite web|url=https://100.daum.net/encyclopedia/view/33XXXXX19121|title=박지일 Park Ji-il|website=Daum|access-date=March 21, 2022}}</ref> سندس وڌيڪ مشهور ڪمن ۾ 2011ع جو ٽيليويزن سلسلو ''[[دي ٿورن برڊز]]''، 2013ع جي سنسني خيز فلم ''[[دي سسپيڪٽ (2013ع ڏکڻ ڪوريائي فلم)|دي سسپيڪٽ]]'' ۽ 2017ع جو تاريخي ڊراما سلسلو ''[[دي ريبل (ڏکڻ ڪوريائي ٽي وي سلسلو)|دي ريبل]]'' شامل آهن. هو 75 کان وڌيڪ ٽي وي سلسلن، اسٽيج ڊرامن ۽ فلمن ۾ ڪم ڪري چڪو آهي، جن ۾ 2020ع جي سياسي ڊراما فلم ''[[دي مين اسٽينڊنگ نيڪسٽ]]'' پڻ شامل آهي. 2022ع ۾ هن ٽي وي سلسلي ''[[آرٽيفيشل سٽي]]'' ۾ اداڪاري ڪئي، ۽ ان ئي سال هو ''[[ٽريسر (ٽي وي سلسلو)|ٽريسر]]'' ۽ ''[[ٿرٽي نائن]]'' ۾ پڻ نظر آيو.<ref name="film1:han">{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Jung_Hee-tae-filmography.html?p=1|title=Park Ji-il (박지일) - Filmography, Page 1|website=[[HanCinema]]|access-date=March 21, 2022}}</ref> nbfjyw4g8zgm05ilacihey8z7xjce3c 387293 387292 2026-06-21T06:38:15Z Intisar Ali 8681 /* */ 387293 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ڪوريا جو ٽيليويزن ۽ فلمي اداڪار}} {{Infobox person | name = پارڪ جي-اِل | image = Park Ji-Il from acrofan.jpg | caption = | birth_date = {{birth year and age|1960|9}} | birth_place = [[بوسان ميٽروپوليٽن شهر]]، ڏکڻ ڪوريا | alma_mater = [[چُنگ-آنگ يونيورسٽي]] | education = ٿيئٽر مطالعي جي اسڪول مان گريجوئيٽ | occupation = {{hlist|فلمي اداڪار|ٿيئٽر اداڪار}} | years_active = 1995–هاڻوڪو | agent = S Y & T | children = | module = {{Infobox Korean name/auto|child=yes|headercolor=transparent | hangul = 박지일 | hanja = }} }} '''پارڪ جي-اِل'''[Park Ji-il ] (ڪوريائي: 박지일، پيدائش: سيپٽمبر 1960ع)<ref>{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Park_Ji-il.php|title=Park Ji-il (박지일)|access-date=March 21, 2022|website=[[HanCinema]]}}</ref> ڏکڻ ڪوريا جو ٿيئٽر، فلم ۽ ٽيليويزن اداڪار آهي. هو مختلف ٽي وي سلسلن ۽ فلمن ۾ پنهنجي معاون ڪردارن جي ڪري مشهور آهي.<ref name="profile:daum">{{Cite web|url=https://100.daum.net/encyclopedia/view/33XXXXX19121|title=박지일 Park Ji-il|website=Daum|access-date=March 21, 2022}}</ref> سندس وڌيڪ مشهور ڪمن ۾ 2011ع جو ٽيليويزن سلسلو ''[[دي ٿورن برڊز]]''، 2013ع جي سنسني خيز فلم ''[[دي سسپيڪٽ (2013ع ڏکڻ ڪوريائي فلم)|دي سسپيڪٽ]]'' ۽ 2017ع جو تاريخي ڊراما سلسلو ''[[دي ريبل (ڏکڻ ڪوريائي ٽي وي سلسلو)|دي ريبل]]'' شامل آهن. هو 75 کان وڌيڪ ٽي وي سلسلن، اسٽيج ڊرامن ۽ فلمن ۾ ڪم ڪري چڪو آهي، جن ۾ 2020ع جي سياسي ڊراما فلم ''[[دي مين اسٽينڊنگ نيڪسٽ]]'' پڻ شامل آهي. 2022ع ۾ هن ٽي وي سلسلي ''[[آرٽيفيشل سٽي]]'' ۾ اداڪاري ڪئي، ۽ ان ئي سال هو ''[[ٽريسر (ٽي وي سلسلو)|ٽريسر]]'' ۽ ''[[ٿرٽي نائن]]'' ۾ پڻ نظر آيو.<ref name="film1:han">{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Jung_Hee-tae-filmography.html?p=1|title=Park Ji-il (박지일) - Filmography, Page 1|website=[[HanCinema]]|access-date=March 21, 2022}}</ref> ==تعليم== {{Small|ذريعو:}}<ref name="profile:daum" /> * بوسان ڪمرشل هاءِ اسڪول مان فراغت حاصل ڪئي * [[ڊونگ-آ يونيورسٽي]] مان اڪائونٽنگ ۾ بيچلر ڊگري * [[چُنگ-آنگ يونيورسٽي]] جي اسڪول آف ڊراما مان گريجوئيٽ ==پيشاور زندگي== پارڪ جي-اِل 1986ع ۾ اسٽيج ڊرامي ''ڊيٿ فيوگ'' ذريعي ٿيئٽر جي دنيا ۾ شروعات ڪئي. ان کان پوءِ هن ٻين ڪيترن ئي اسٽيج ڊرامن ۾ ڪم ڪيو، جن ۾ ''ڪرائيم اينڊ پنشمينٽ'' ۽ ''ماما ميا'' شامل آهن.<ref>{{Cite news|url=http://m.hankooki.com/m_sp_view.php?m=&WM=sp&WEB_GSNO=6648386 |title= 박지일, '진심이 닿다' 이동욱 父역으로 출연...어떤 배우길래?|trans-title=Park Ji-il to appear as Lee Dong-wook in 'Touch the Truth'... What do you want to learn? |work=Hankook|date=March 8, 2019|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> پارڪ 1995ع ۾ فلم ''مائي ڊيئر ڪِم-هونگ'' سان وڏي پردي تي پنهنجي شروعات ڪئي.<ref>{{Cite web|url=https://www.viki.com/celebrities/15102pr-park-ji-il?locale=en|title= 박지일 |trans-title= Park Ji-il |website=Rakuten Viki}}</ref> 2021ع ۾ پارڪ کي نيشنل ٿيئٽر ڪمپني جي ڊرامي ''اينجلز اِن آمريڪا'' جي پهرين ۽ ٻي حصي ۾ چونڊيو ويو. هي آمريڪي ناٽڪ نويس [[ٽوني ڪشنر]] جي نمائنده تخليق ''[[اينجلز اِن آمريڪا]]'' تي ٻڌل هو. هن ان ۾ [[راءِ ڪوهن|راءِ مارڪس ڪوهن]] جو ڪردار ادا ڪيو، جڏهن⁠تہ سندس پٽ پارڪ يونگ-وو هڪ اڳوڻي ڊريگ ڪوئين جي ڪردار ۾ نظر آيو.<ref name="park:theater1" /> 2022ع ۾ پارڪ ٽيليويزن سلسلي ''[[ٿرٽي نائن]]'' ۾ ظاهر ٿيو، جتي هن چا مي-جو جي گود ورتل پيءُ جو ڪردار ادا ڪيو. چا مي-جو جو ڪردار [[سون يي-جن]] ادا ڪيو هو.<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/609/0000543558 |title='서른 아홉' 손예진, 1년 안식년 갖는 이유 "공황장애"[결정적장면] |trans-title='Thirty-nine' Son Ye-jin, the reason for having a one-year sabbatical “panic disorder” [Decisive Scene] |author= Seo Yuna|work=Newsen|via=[[Naver]]|date=February 18, 2022|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> fo2k37g0ljunw87vzqag0cdr91cdx7n 387294 387293 2026-06-21T06:42:02Z Intisar Ali 8681 387294 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ڪوريا جو ٽيليويزن ۽ فلمي اداڪار}} {{Infobox person | name = پارڪ جي-اِل | image = Park Ji-Il from acrofan.jpg | caption = | birth_date = {{birth year and age|1960|9}} | birth_place = [[بوسان ميٽروپوليٽن شهر]]، ڏکڻ ڪوريا | alma_mater = [[چُنگ-آنگ يونيورسٽي]] | education = ٿيئٽر مطالعي جي اسڪول مان گريجوئيٽ | occupation = {{hlist|فلمي اداڪار|ٿيئٽر اداڪار}} | years_active = 1995–هاڻوڪو | agent = S Y & T | children = | module = {{Infobox Korean name/auto|child=yes|headercolor=transparent | hangul = 박지일 | hanja = }} }} '''پارڪ جي-اِل'''[Park Ji-il ] (ڪوريائي: 박지일، پيدائش: سيپٽمبر 1960ع)<ref>{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Park_Ji-il.php|title=Park Ji-il (박지일)|access-date=March 21, 2022|website=[[HanCinema]]}}</ref> ڏکڻ ڪوريا جو ٿيئٽر، فلم ۽ ٽيليويزن اداڪار آهي. هو مختلف ٽي وي سلسلن ۽ فلمن ۾ پنهنجي معاون ڪردارن جي ڪري مشهور آهي.<ref name="profile:daum">{{Cite web|url=https://100.daum.net/encyclopedia/view/33XXXXX19121|title=박지일 Park Ji-il|website=Daum|access-date=March 21, 2022}}</ref> سندس وڌيڪ مشهور ڪمن ۾ 2011ع جو ٽيليويزن سلسلو ''[[دي ٿورن برڊز]]''، 2013ع جي سنسني خيز فلم ''[[دي سسپيڪٽ (2013ع ڏکڻ ڪوريائي فلم)|دي سسپيڪٽ]]'' ۽ 2017ع جو تاريخي ڊراما سلسلو ''[[دي ريبل (ڏکڻ ڪوريائي ٽي وي سلسلو)|دي ريبل]]'' شامل آهن. هو 75 کان وڌيڪ ٽي وي سلسلن، اسٽيج ڊرامن ۽ فلمن ۾ ڪم ڪري چڪو آهي، جن ۾ 2020ع جي سياسي ڊراما فلم ''[[دي مين اسٽينڊنگ نيڪسٽ]]'' پڻ شامل آهي. 2022ع ۾ هن ٽي وي سلسلي ''[[آرٽيفيشل سٽي]]'' ۾ اداڪاري ڪئي، ۽ ان ئي سال هو ''[[ٽريسر (ٽي وي سلسلو)|ٽريسر]]'' ۽ ''[[ٿرٽي نائن]]'' ۾ پڻ نظر آيو.<ref name="film1:han">{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Jung_Hee-tae-filmography.html?p=1|title=Park Ji-il (박지일) - Filmography, Page 1|website=[[HanCinema]]|access-date=March 21, 2022}}</ref> ==تعليم== {{Small|ذريعو:}}<ref name="profile:daum" /> * بوسان ڪمرشل هاءِ اسڪول مان فراغت حاصل ڪئي * [[ڊونگ-آ يونيورسٽي]] مان اڪائونٽنگ ۾ بيچلر ڊگري * [[چُنگ-آنگ يونيورسٽي]] جي اسڪول آف ڊراما مان گريجوئيٽ ==فلمي فھرست== ===فلمون=== {| class="wikitable sortable" |- ! سال ! عنوان ! ڪردار ! class="unsortable" | نوٽس ! class="unsortable" |{{Abbr|حوالو|حوالا}} |- | 1995 || ''ماءِ ڊيئر ڪِم-هونگ'' || ڪِم گي-رِم | |rowspan=7|<ref name="film5:han">{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Park_Ji-il-filmography.html?p=5|title=Park Ji-il (박지일) - Filmography, Page 5 |website=[[HanCinema]] |access-date=March 21, 2022}}</ref> |- | 1998 || ''اي پرامِس'' || جانگ وو-شِن | |- | rowspan="3" | 1999 || ''[[شِري (فلم)|شِري]]'' || | |- | ''[[نوويئر ٽُو هائيڊ (1999ع فلم)|نوويئر ٽُو هائيڊ]]'' || | |- | ''[[هيپي اينڊ (1999ع فلم)|هيپي اينڊ]]'' || بئنڪ ڪلارڪ | |- | 2000 || ''[[دي فاؤل ڪنگ]]'' || | |- | 2002 || ''[[چي-هوا-سيون]]'' || ڪواڪ سونگ-مِن | |- | 2008 || ''[[پورٽريٽ آف اي بيوٽي]]'' || سِن هان-پيونگ | |rowspan=2|<ref name="film4:han">{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Park_Ji-il-filmography.html?p=4|title=Park Ji-il (박지일) - Filmography, Page 4 |website=[[HanCinema]] |access-date=March 22, 2022}}</ref> |- | rowspan="3" | 2013 || ''[[ڪميٽمينٽ (2013ع فلم)|ڪميٽمينٽ]]'' || قومي انٽيليجنس جو ڊائريڪٽر | |- | ''[[دي سسپيڪٽ (2013ع ڏکڻ ڪوريائي فلم)|دي سسپيڪٽ]]'' || ايگزيڪيوٽو ڊائريڪٽر سونگ | |rowspan=3|<ref name="film3:han">{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Park_Ji-il-filmography.html?p=3|title=Park Ji-il (박지일) - Filmography, Page 3 |website=[[HanCinema]] |access-date=March 21, 2022}}</ref> |- | ''[[وي بيڪ هوم (2013ع فلم)|وي بيڪ هوم]]'' || پوليس آفيسر لي سو | |- | 2016 || ''[[دي نيٽ (2016ع فلم)|دي نيٽ]]'' || ايگزيڪيوٽو | |- | rowspan="3" | 2017 || ''[[آرڊينري پرسن]]'' || جنرل مئنيجر لي | |rowspan=5|<ref name="film2:han">{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Park_Ji-il-filmography.html?p=2|title=Park Ji-il (박지일) - Filmography, Page 2 |website=[[HanCinema]] |access-date=March 22, 2022}}</ref> |- | ''[[دي فورٽريس (2017ع فلم)|دي فورٽريس]]'' || نائب چيف عالم | |- | ''[[برادرز اِن هيون]]'' || ڊائريڪٽر پارڪ | |- | rowspan="2" | 2018 || ''لائيو اگين، لوو اگين'' || نمائندو ڪِم | |- | ''[[دي پرنسيس اينڊ دي ميچ ميڪر]]'' || يون هيون | |- | 2019 || ''اسپرنگ اگين'' || هو-مِن جو والد | |rowspan=3|<ref name="film1:han" /> |- | rowspan="2" | 2020 || ''اوڪي! ميڊم'' || نارٿ پول | |- | ''[[دي مين اسٽينڊنگ نيڪسٽ]]'' || ڪِم گي-هون | |- |} 51oevcamaplccpla4a26b9g3ym9v76z 387295 387294 2026-06-21T07:20:12Z Intisar Ali 8681 /* فلمون */ 387295 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ڪوريا جو ٽيليويزن ۽ فلمي اداڪار}} {{Infobox person | name = پارڪ جي-اِل | image = Park Ji-Il from acrofan.jpg | caption = | birth_date = {{birth year and age|1960|9}} | birth_place = [[بوسان ميٽروپوليٽن شهر]]، ڏکڻ ڪوريا | alma_mater = [[چُنگ-آنگ يونيورسٽي]] | education = ٿيئٽر مطالعي جي اسڪول مان گريجوئيٽ | occupation = {{hlist|فلمي اداڪار|ٿيئٽر اداڪار}} | years_active = 1995–هاڻوڪو | agent = S Y & T | children = | module = {{Infobox Korean name/auto|child=yes|headercolor=transparent | hangul = 박지일 | hanja = }} }} '''پارڪ جي-اِل'''[Park Ji-il ] (ڪوريائي: 박지일، پيدائش: سيپٽمبر 1960ع)<ref>{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Park_Ji-il.php|title=Park Ji-il (박지일)|access-date=March 21, 2022|website=[[HanCinema]]}}</ref> ڏکڻ ڪوريا جو ٿيئٽر، فلم ۽ ٽيليويزن اداڪار آهي. هو مختلف ٽي وي سلسلن ۽ فلمن ۾ پنهنجي معاون ڪردارن جي ڪري مشهور آهي.<ref name="profile:daum">{{Cite web|url=https://100.daum.net/encyclopedia/view/33XXXXX19121|title=박지일 Park Ji-il|website=Daum|access-date=March 21, 2022}}</ref> سندس وڌيڪ مشهور ڪمن ۾ 2011ع جو ٽيليويزن سلسلو ''[[دي ٿورن برڊز]]''، 2013ع جي سنسني خيز فلم ''[[دي سسپيڪٽ (2013ع ڏکڻ ڪوريائي فلم)|دي سسپيڪٽ]]'' ۽ 2017ع جو تاريخي ڊراما سلسلو ''[[دي ريبل (ڏکڻ ڪوريائي ٽي وي سلسلو)|دي ريبل]]'' شامل آهن. هو 75 کان وڌيڪ ٽي وي سلسلن، اسٽيج ڊرامن ۽ فلمن ۾ ڪم ڪري چڪو آهي، جن ۾ 2020ع جي سياسي ڊراما فلم ''[[دي مين اسٽينڊنگ نيڪسٽ]]'' پڻ شامل آهي. 2022ع ۾ هن ٽي وي سلسلي ''[[آرٽيفيشل سٽي]]'' ۾ اداڪاري ڪئي، ۽ ان ئي سال هو ''[[ٽريسر (ٽي وي سلسلو)|ٽريسر]]'' ۽ ''[[ٿرٽي نائن]]'' ۾ پڻ نظر آيو.<ref name="film1:han">{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Jung_Hee-tae-filmography.html?p=1|title=Park Ji-il (박지일) - Filmography, Page 1|website=[[HanCinema]]|access-date=March 21, 2022}}</ref> ==تعليم== {{Small|ذريعو:}}<ref name="profile:daum" /> * بوسان ڪمرشل هاءِ اسڪول مان فراغت حاصل ڪئي * [[ڊونگ-آ يونيورسٽي]] مان اڪائونٽنگ ۾ بيچلر ڊگري * [[چُنگ-آنگ يونيورسٽي]] جي اسڪول آف ڊراما مان گريجوئيٽ ==فلمي فھرست== ===فلمون=== {| class="wikitable sortable" |- ! سال ! عنوان ! ڪردار ! class="unsortable" | نوٽس ! class="unsortable" |{{Abbr|حوالو|حوالا}} |- | 1995 || ''ماءِ ڊيئر ڪِم-هونگ'' || ڪِم گي-رِم | |rowspan=7|<ref name="film5:han">{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Park_Ji-il-filmography.html?p=5|title=Park Ji-il (박지일) - Filmography, Page 5 |website=[[HanCinema]] |access-date=March 21, 2022}}</ref> |- | 1998 || ''اي پرامِس'' || جانگ وو-شِن | |- | rowspan="3" | 1999 || ''[[شِري (فلم)|شِري]]'' || | |- | ''[[نوويئر ٽُو هائيڊ (1999ع فلم)|نوويئر ٽُو هائيڊ]]'' || | |- | ''[[هيپي اينڊ (1999ع فلم)|هيپي اينڊ]]'' || بئنڪ ڪلارڪ | |- | 2000 || ''[[دي فاؤل ڪنگ]]'' || | |- | 2002 || ''[[چي-هوا-سيون]]'' || ڪواڪ سونگ-مِن | |- | 2008 || ''[[پورٽريٽ آف اي بيوٽي]]'' || سِن هان-پيونگ | |rowspan=2|<ref name="film4:han">{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Park_Ji-il-filmography.html?p=4|title=Park Ji-il (박지일) - Filmography, Page 4 |website=[[HanCinema]] |access-date=March 22, 2022}}</ref> |- | rowspan="3" | 2013 || ''[[ڪميٽمينٽ (2013ع فلم)|ڪميٽمينٽ]]'' || قومي انٽيليجنس جو ڊائريڪٽر | |- | ''[[دي سسپيڪٽ (2013ع ڏکڻ ڪوريائي فلم)|دي سسپيڪٽ]]'' || ايگزيڪيوٽو ڊائريڪٽر سونگ | |rowspan=3|<ref name="film3:han">{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Park_Ji-il-filmography.html?p=3|title=Park Ji-il (박지일) - Filmography, Page 3 |website=[[HanCinema]] |access-date=March 21, 2022}}</ref> |- | ''[[وي بيڪ هوم (2013ع فلم)|وي بيڪ هوم]]'' || پوليس آفيسر لي سو | |- | 2016 || ''[[دي نيٽ (2016ع فلم)|دي نيٽ]]'' || ايگزيڪيوٽو | |- | rowspan="3" | 2017 || ''[[آرڊينري پرسن]]'' || جنرل مئنيجر لي | |rowspan=5|<ref name="film2:han">{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Park_Ji-il-filmography.html?p=2|title=Park Ji-il (박지일) - Filmography, Page 2 |website=[[HanCinema]] |access-date=March 22, 2022}}</ref> |- | ''[[دي فورٽريس (2017ع فلم)|دي فورٽريس]]'' || نائب چيف عالم | |- | ''[[برادرز اِن هيون]]'' || ڊائريڪٽر پارڪ | |- | rowspan="2" | 2018 || ''لائيو اگين، لوو اگين'' || نمائندو ڪِم | |- | ''[[دي پرنسيس اينڊ دي ميچ ميڪر]]'' || يون هيون | |- | 2019 || ''اسپرنگ اگين'' || هو-مِن جو والد | |rowspan=3|<ref name="film1:han" /> |- | rowspan="2" | 2020 || ''اوڪي! ميڊم'' || نارٿ پول | |- | ''[[دي مين اسٽينڊنگ نيڪسٽ]]'' || ڪِم گي-هون | |- |} ===ٽيليويزن سلسلا=== {| class="wikitable sortable" style="width:100%; text-align:center; border:1px solid #a8a8a8;" |- ! style="background:#6A5ACD; color:white;" | سال ! style="background:#6A5ACD; color:white;" | عنوان ! style="background:#6A5ACD; color:white;" | ڪردار ! class="unsortable" style="background:#6A5ACD; color:white;" | نوٽس ! class="unsortable" style="background:#6A5ACD; color:white;" | حوالو |- | 2001 | ''[[پيانو (ٽيليويزن سلسلو)|پيانو]]'' || || |<ref name="film5:han" /> |- | rowspan="2" | 2004 | ''[[سويٽ 18]]'' || هيوڪ-جون جو چاچو || |rowspan=6|<ref name="film4:han" /> |- | ''[[توجي، دي لينڊ]]''|| چوئي چي-سو - چوئي چام-پان || |- | rowspan="2" | 2006 | ''[[گڊباءِ سولو (ٽيليويزن سلسلو)|گڊباءِ سولو]]''|| يونگ-سڪ جو مڙس || |- | ''[[ڏي جو-يونگ (ٽيليويزن سلسلو)|ڏي جو-يونگ]]''|| بو جي-گوانگ || |- | rowspan="2" | 2009 | ''[[ايمپريس چونچو]]''|| ڪِم شِم-اوم || |- | ''[[اسٽائل (ٽيليويزن سلسلو)|اسٽائل]]''|| لي سڪ-چانگ || |- | 2011 | ''[[دي ٿورن برڊز (2011ع ٽيليويزن سلسلو)|دي ٿورن برڊز]]'' || چوئي جونگ-دال|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/108/0002079873 |title=종영 '가시나무새', 한혜진·김민정 화해 '해피엔딩' |trans-title='Thorn Bird', Han Hye-jin and Kim Min-jung reconciliation 'Happy Ending' |author=Moon Wan-sik |work=Star News|publisher=[[نيور]]|date=May 5, 2011|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="3" | 2012 | ''[[12 سائنز آف لو]]''|| چان-سنگ || || |- | ''[[لو رين]]''|| ڪِم چانگ-مو || || |- | ''گھوسٽ''|| ڊائريڪٽر مون|| || |- | rowspan="2" | 2013 | ''[[دي وائرس (ٽيليويزن سلسلو)|دي وائرس]]''|| ڊائريڪٽر مون|| || |- | ''[[ايمپائر آف گولڊ]]''|| ڪانگ هو-يون|| ||<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/213/0000364501 |title='황금의제국' 이요원, 박지일 정체 폭로하며 김미숙 뒤통수 |trans-title='Empire of Gold' Lee Yo-won, Park Ji-il's identity revealed and Kim Mi-sook's back |author=Ha Su-na |work=TV Report|publisher=[[نيور]]|date=August 21, 2013|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="3" | 2014 | ''[[جيونگ دو-جيون (ٽيليويزن سلسلو)|جيونگ دو-جيون]]''|| [[يي سيڪ]]|| || |- | ''[[ايمرجنسي ڪپل]]'' | يون سونگ-گِل|| | |- | ''[[دي گريٽسٽ ميريج]]'' | سيو هوئي-پيونگ|| | |- | rowspan="7" | 2015 | ''[[هوگوز لو]]'' | بيون ڪانگ-سي|| | |- | ''[[دي جِنگبيروڪ: اَ ميموائر آف اِمجن وار]]'' | گوبونگ سونگ اِڪ-پِل|| |<ref>{{Cite news|url=https://m.newsen.com/news_view.php?uid=201502220214487410 |title=[결정적장면]'징비록' 박지일, 정적 류성룡 앞 광기 웃음 |trans-title= [Decisive Scene] Ji-il Park of 'Jingbirok', mad laughter in front of static Ryu Seong-ryong|author=Kim Min-ji |work=Newsen|date=February 22, 2015|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[اسپلينڊڊ پوليٽڪس]]'' | ڪِم جي-نام|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/076/0002725208 |title='화정' 정명공주-광해군-영창대군, 대립구도 한눈에 들어오는 인물관계도 보니... |trans-title='Hwajeong' Princess Jeongmyeong-Gwanghae-gun-Youngchangdaegun, Daejeon-gu also saw the character relationship at a glance... |author=Oh Hwan-hee |work=[[اسپورٽس چوسن]]|publisher=[[نيور]]|date=April 26, 2015|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[دي اسڪالر هو واڪس دي نائيٽ]]'' | ڪِم سونگ-يول جو والد|| مهمان ڪردار | |- | ''[[اسيمبلي (ٽيليويزن سلسلو)|اسيمبلي]]''|| اوه سي-چانگ || خصوصي شرڪت || |- | ''[[لاسٽ (ٽيليويزن سلسلو)|لاسٽ]]''|| || || |- | ''[[دي وليج: آچياراز سيڪريٽ]]''|| پارڪ چون-سِڪ || || |- | rowspan="3" | 2016 | ''[[هيپي هوم (ٽيليويزن سلسلو)|هيپي هوم]]'' || لي سيوڪ-هو|| |<ref>{{Cite news|author= Yoo Ji-hoon|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/057/0000944940 |title='가화만사성' 박지일, 유현기에 "이상우 데리고 와달라" 부탁 |trans-title='Everything in Love' Park Ji-il and Yoo Hyun-gi ask, "Please bring Lee Sang-woo to me" |work=[[ميئل براڊڪاسٽنگ نيٽ ورڪ]]|via=[[نيور]]|date=April 16, 2016|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[دي رايل گيمبلر]]''|| لي اِ-ميونگ || || |- | ''[[انٽرٽينر (ٽيليويزن سلسلو)|انٽرٽينر]]''|| || || |- | 2016–2017 | ''[[دي ليجنڊ آف دي بلو سي]]'' || مئنيجر نام|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/108/0002577578 |title='푸른바다' 이민호, 전지현 지키기 돌입..박지일 실마리 되나 |trans-title='Blue Sea' Lee Min-ho, Jeon Ji-hyun start protecting.. Is there a clue to Park Ji-il? |author= Yoon Sang-geun|work=Star News|publisher=[[نيور]]|date=December 15, 2016|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="6" | 2017 | ''[[گڊ مئنيجر]]'' || شعبي جو سربراهه چوئي اِڪ-جونگ|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/312/0000247180 |title= '김과장' 박지일, 준호 잡으러 왔다...'긴장감 UP'|trans-title='Chief Kim' Park Ji-il, came to catch Jun-ho... 'Tension UP' |author=Hyun Ji-min |work=Ten Asia|publisher=[[نيور]]|date=March 23, 2017|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[دي ريبل (ڏکڻ ڪوريائي ٽيليويزن سلسلو)|دي ريبل]]'' || لي سي-جوا|| |rowspan=4|<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/112/0002969425 |title=박지일, MBC '돈꽃' 출연 확정...차기 대권주자 役(공식) |trans-title= Park Ji-il confirmed to appear in MBC's 'Money Flower'... Next presidential nominee 役 (official)|author=Jang Woo-young|work=[[هيرلڊ پاپ]]|publisher=[[نيور]]|date=October 17, 2017|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[ڊيوئل (ڏکڻ ڪوريائي ٽيليويزن سلسلو)|ڊيوئل]]'' || پارڪ سان-يونگ|| |- | ''[[هوسپيٽل شپ (ٽيليويزن سلسلو)|هوسپيٽل شپ]]'' || سيول جي-چان|| |- | ''[[مني فلاور]]'' || نا گي-چُل|| |- | ''[[لائيو اپ ٽو يور نيم]]'' || چونگ وادا|| | |- | rowspan="6" | 2018 | ''[[ڪوئين آف مسٽري 2]]'' || ڪانگ بو-گڪ|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/108/0002694137 |title=[★밤TView]'추리2' 권상우, 박지일 설계로 이다희 살해범 누명 |trans-title=[★Night TView] 'Mystery 2' Kwon Sang-woo, Park Ji-il's design and Lee Da-hee murderer framed |author=Lee Hyun-kyung |work=Star News|publisher=[[نيور]]|date=April 19, 2018|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- |''[[لائيو (ڏکڻ ڪوريائي ٽيليويزن سلسلو)|لائيو]]''|| هان جيونگ-او جو حياتياتي والد|| خصوصي شرڪت | |- | ''[[پارٽنرز فار جسٽس]]'' || پيو يو-سونگ|| سيزن 1 | |- | ''[[لو ٽو دي اينڊ]]'' || يون سانگ-مِن|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/213/0001062743 |title='끝까지 사랑' 박지일 사망... 홍수아 죄책감 느꼈다 |trans-title='Love to the end' Park Ji-il died... Hong Soo-ah felt guilty |author=Lee Hye-mi |work=TV Report|publisher=[[نيور]]|date=October 5, 2018|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[دي ٿرڊ چارم]]'' || جون-يونگ جو والد|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/609/0000017837 |title=박지일 '부드러운 미소~' [포토엔HD] |trans-title=Park Ji-il 'soft smile~' [Photon HD] |author= Yoo Yong-joo|work=Newsen|publisher=[[نيور]]|date=November 17, 2018|access-date=March 22, 2022 |language=ko}}</ref> |- | ''[[ويئر اسٽارز لينڊ]]'' || سيو اِن-وو جو والد (بي گهر ماڻهو)|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/312/0000355508 |title=헤어나올 수 없는 마력의 '여우각시별', 후반부 관전포인트 셋 |trans-title='Fox Stars' of magical power that cannot be escaped, three observation points in the second half |author=Kim Ji-won |work=Ten Asia|publisher=[[نيور]]|date=October 30, 2018|access-date=March 23, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="2" | 2019 | ''[[ٽچ يور هارٽ]]'' || ڪون جَي-بوڪ|| خصوصي شرڪت |<ref>{{Cite news|url=http://www.kookje.co.kr/mobile/view.asp?gbn=v&code=0500&key=20190308.99099003031 |title='진심이 닿다' 박지일 특별출연 '이동욱 아버지로 등장' |trans-title='Touch the truth' Park Ji-il special appearance 'Lee Dong-wook's father' |author= Lee Young-sil |work=Kukje Newspaper|date=March 8, 2019|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[نوڪدو فلاور]]'' || سونگ بونگ-گِل|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/108/0002787325 |title='녹두꽃' 박지일X김상호, 첩자로 몰려 수감.."적과 연통" |trans-title='Mung Bean Flower' Park Ji-il X Kim Sang-ho, imprisoned as a spy.. "Communication with the enemy" |author=Moonsol |work=Star News|publisher=[[نيور]]|date=May 31, 2019|access-date=March 23, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="4" | 2020 | ''[[مني گيم (ٽيليويزن سلسلو)|مني گيم]]'' || ڪِم هو-جونگ|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/108/0002841096 |title='머니게임' 고수, 박지일과 손잡고 이성민 몰아내기 시작[별별TV] |trans-title='Money Game' Go Soo, Park Ji-il and Park Ji-il start to drive out Lee Seong-min [Byulbyeol TV] |author=Eun-song Jang |work=Star News|publisher=[[نيور]]|date=February 5, 2020|access-date=March 23, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[دي گيم: ٽوورڊز زيرو]]'' || نام وو-هيون|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/421/0004459885 |title=[RE:TV] '더 게임' 임주환, 박지일 고백에 분노+고함...때늦은 사과 |trans-title=[RE:TV] 'The Game' Im Joo-hwan, Park Ji-il's confession furious + shouting... a late apology |author= Park Ha-na|work=News1|publisher=[[نيور]]|date=February 13, 2020|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[فارسٽ (ٽيليويزن سلسلو)|فارسٽ]]'' || جونگ بيونگ-هيوڪ|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/112/0003277163 |title='포레스트' 박지일, 조보아에게 "부모님 찾아뵐 때 되지 않았냐" 권유 |trans-title='Forest' Park Ji-il, Jo Bo-ah "Isn't it when I met my parents?" |author=Lee Young-won |work=[[هيرلڊ پاپ]]|publisher=[[نيور]]|date=March 11, 2020|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[هائو ٽو باءِ اي فرينڊ]]'' || || | |- | 2020–2021 || ''[[ڊيليڊ جسٽس]]'' || ڪِم بيونگ-ڊي || ||<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/144/0000703870 |title='날아라 개천용' 기득권 쥔 정웅인→박지일, 권상우×배성우 흔들 반격 카드? |trans-title='Fly Gaecheon Dragon' Jung Woong-in, who holds the vested interests, → Park Ji-il, Kwon Sang-woo × Bae Seong-woo shaking counterattack card? |author=Park Hyun-sook |work=Sports Trend |publisher=[[نيور]]|date=December 2, 2020 |access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | 2021 | ''[[ون دي وومن]]'' || هان ڪانگ-سِڪ|| |<ref>{{Cite news|url=http://m.isplus.joins.com/news/article/article.aspx?total_id=24160772 |title=종영 향해 달려가는 '원 더 우먼', 순간 최고 시청률 20.6% |trans-title='One the Woman' rushes towards the end, the highest rating at the moment is 20.6% |author=Park Jeong-sun |work=Daily Sports |date=October 31, 2021|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | 2021–2022 | ''[[آرٽيفيشل سٽي]]'' || مِن سيونگ-سِڪ | |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/108/0003021013 |title='공작도시' 수애, 1인 시위부터 오토바이 사고까지 완벽 조작[종합] |trans-title='Peacock City' Soo Ae, perfect manipulation from one-man protests to motorcycle accidents [Comprehensive] |author=Lee Kyung-ho |work=Star News|publisher=[[نيور]]|date=January 14, 2022|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="2" | 2022 | ''[[ٽريسر (ٽيليويزن سلسلو)|ٽريسر]]'' || بيڪ سيونگ-ريونگ | |<ref>{{cite web|url=https://entertain.naver.com/read?oid=213&aid=0001204308|title=첫방 '트레이서' 임시완, '돈튀호테'→구린 돈 터는 독한 놈으로...국세청 입성 [종합]|trans-title=Im Si-wan of 'Tracer' in the first episode, 'Don't Hughote' → As a venomous guy with dirty money... Entry into the National Tax Service [General]|author=Kim Eun-jung|work=TV Report |publisher=[[نيور]]|date=January 7, 2022 |access-date=March 21, 2022 |language=ko}}</ref> |- | ''[[ٿرٽي نائن]]'' || پروفيسر چا يو-هيوڪ | |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/609/0000543558 |title='서른 아홉' 손예진, 1년 안식년 갖는 이유 "공황장애"[결정적장면] |trans-title='Thirty-nine' Son Ye-jin, the reason for having a one-year sabbatical “panic disorder” [decisive scene] |author=Seo Yuna |work=Newsen|publisher=[[نيور]]|date=February 18, 2022|access-date=March 21, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="2" |2023 |''[[ايجنسي (ڏکڻ ڪوريائي ٽيليويزن سلسلو)|ايجنسي]]'' |چو مون-هو | |<ref>{{Cite web |title=[대행사] 등장인물소개 |url=https://tv.jtbc.co.kr/cast/PR10011543/5 |access-date=January 1, 2023 |website=[[جي ٽي بي سي]] |language=ko}}</ref> |- |''[[ڊي لائيٽفلي ڊيسيٽ فل]]'' |شِن گي-هو | | |} r72uc2sgmh45591hdz1v5giivrrsd3i 387296 387295 2026-06-21T07:24:14Z Intisar Ali 8681 /* ٽيليويزن سلسلا */ 387296 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ڪوريا جو ٽيليويزن ۽ فلمي اداڪار}} {{Infobox person | name = پارڪ جي-اِل | image = Park Ji-Il from acrofan.jpg | caption = | birth_date = {{birth year and age|1960|9}} | birth_place = [[بوسان ميٽروپوليٽن شهر]]، ڏکڻ ڪوريا | alma_mater = [[چُنگ-آنگ يونيورسٽي]] | education = ٿيئٽر مطالعي جي اسڪول مان گريجوئيٽ | occupation = {{hlist|فلمي اداڪار|ٿيئٽر اداڪار}} | years_active = 1995–هاڻوڪو | agent = S Y & T | children = | module = {{Infobox Korean name/auto|child=yes|headercolor=transparent | hangul = 박지일 | hanja = }} }} '''پارڪ جي-اِل'''[Park Ji-il ] (ڪوريائي: 박지일، پيدائش: سيپٽمبر 1960ع)<ref>{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Park_Ji-il.php|title=Park Ji-il (박지일)|access-date=March 21, 2022|website=[[HanCinema]]}}</ref> ڏکڻ ڪوريا جو ٿيئٽر، فلم ۽ ٽيليويزن اداڪار آهي. هو مختلف ٽي وي سلسلن ۽ فلمن ۾ پنهنجي معاون ڪردارن جي ڪري مشهور آهي.<ref name="profile:daum">{{Cite web|url=https://100.daum.net/encyclopedia/view/33XXXXX19121|title=박지일 Park Ji-il|website=Daum|access-date=March 21, 2022}}</ref> سندس وڌيڪ مشهور ڪمن ۾ 2011ع جو ٽيليويزن سلسلو ''[[دي ٿورن برڊز]]''، 2013ع جي سنسني خيز فلم ''[[دي سسپيڪٽ (2013ع ڏکڻ ڪوريائي فلم)|دي سسپيڪٽ]]'' ۽ 2017ع جو تاريخي ڊراما سلسلو ''[[دي ريبل (ڏکڻ ڪوريائي ٽي وي سلسلو)|دي ريبل]]'' شامل آهن. هو 75 کان وڌيڪ ٽي وي سلسلن، اسٽيج ڊرامن ۽ فلمن ۾ ڪم ڪري چڪو آهي، جن ۾ 2020ع جي سياسي ڊراما فلم ''[[دي مين اسٽينڊنگ نيڪسٽ]]'' پڻ شامل آهي. 2022ع ۾ هن ٽي وي سلسلي ''[[آرٽيفيشل سٽي]]'' ۾ اداڪاري ڪئي، ۽ ان ئي سال هو ''[[ٽريسر (ٽي وي سلسلو)|ٽريسر]]'' ۽ ''[[ٿرٽي نائن]]'' ۾ پڻ نظر آيو.<ref name="film1:han">{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Jung_Hee-tae-filmography.html?p=1|title=Park Ji-il (박지일) - Filmography, Page 1|website=[[HanCinema]]|access-date=March 21, 2022}}</ref> ==تعليم== {{Small|ذريعو:}}<ref name="profile:daum" /> * بوسان ڪمرشل هاءِ اسڪول مان فراغت حاصل ڪئي * [[ڊونگ-آ يونيورسٽي]] مان اڪائونٽنگ ۾ بيچلر ڊگري * [[چُنگ-آنگ يونيورسٽي]] جي اسڪول آف ڊراما مان گريجوئيٽ ==فلمي فھرست== ===فلمون=== {| class="wikitable sortable" |- ! سال ! عنوان ! ڪردار ! class="unsortable" | نوٽس ! class="unsortable" |{{Abbr|حوالو|حوالا}} |- | 1995 || ''ماءِ ڊيئر ڪِم-هونگ'' || ڪِم گي-رِم | |rowspan=7|<ref name="film5:han">{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Park_Ji-il-filmography.html?p=5|title=Park Ji-il (박지일) - Filmography, Page 5 |website=[[HanCinema]] |access-date=March 21, 2022}}</ref> |- | 1998 || ''اي پرامِس'' || جانگ وو-شِن | |- | rowspan="3" | 1999 || ''[[شِري (فلم)|شِري]]'' || | |- | ''[[نوويئر ٽُو هائيڊ (1999ع فلم)|نوويئر ٽُو هائيڊ]]'' || | |- | ''[[هيپي اينڊ (1999ع فلم)|هيپي اينڊ]]'' || بئنڪ ڪلارڪ | |- | 2000 || ''[[دي فاؤل ڪنگ]]'' || | |- | 2002 || ''[[چي-هوا-سيون]]'' || ڪواڪ سونگ-مِن | |- | 2008 || ''[[پورٽريٽ آف اي بيوٽي]]'' || سِن هان-پيونگ | |rowspan=2|<ref name="film4:han">{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Park_Ji-il-filmography.html?p=4|title=Park Ji-il (박지일) - Filmography, Page 4 |website=[[HanCinema]] |access-date=March 22, 2022}}</ref> |- | rowspan="3" | 2013 || ''[[ڪميٽمينٽ (2013ع فلم)|ڪميٽمينٽ]]'' || قومي انٽيليجنس جو ڊائريڪٽر | |- | ''[[دي سسپيڪٽ (2013ع ڏکڻ ڪوريائي فلم)|دي سسپيڪٽ]]'' || ايگزيڪيوٽو ڊائريڪٽر سونگ | |rowspan=3|<ref name="film3:han">{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Park_Ji-il-filmography.html?p=3|title=Park Ji-il (박지일) - Filmography, Page 3 |website=[[HanCinema]] |access-date=March 21, 2022}}</ref> |- | ''[[وي بيڪ هوم (2013ع فلم)|وي بيڪ هوم]]'' || پوليس آفيسر لي سو | |- | 2016 || ''[[دي نيٽ (2016ع فلم)|دي نيٽ]]'' || ايگزيڪيوٽو | |- | rowspan="3" | 2017 || ''[[آرڊينري پرسن]]'' || جنرل مئنيجر لي | |rowspan=5|<ref name="film2:han">{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Park_Ji-il-filmography.html?p=2|title=Park Ji-il (박지일) - Filmography, Page 2 |website=[[HanCinema]] |access-date=March 22, 2022}}</ref> |- | ''[[دي فورٽريس (2017ع فلم)|دي فورٽريس]]'' || نائب چيف عالم | |- | ''[[برادرز اِن هيون]]'' || ڊائريڪٽر پارڪ | |- | rowspan="2" | 2018 || ''لائيو اگين، لوو اگين'' || نمائندو ڪِم | |- | ''[[دي پرنسيس اينڊ دي ميچ ميڪر]]'' || يون هيون | |- | 2019 || ''اسپرنگ اگين'' || هو-مِن جو والد | |rowspan=3|<ref name="film1:han" /> |- | rowspan="2" | 2020 || ''اوڪي! ميڊم'' || نارٿ پول | |- | ''[[دي مين اسٽينڊنگ نيڪسٽ]]'' || ڪِم گي-هون | |- |} ===ٽيليويزن سلسلا=== {| class="wikitable sortable" style="width:100%; text-align:center; border:1px solid #a8a8a8;" |- ! style="background:#6A5ACD; color:white;" | سال ! style="background:#6A5ACD; color:white;" | عنوان ! style="background:#6A5ACD; color:white;" | ڪردار ! class="unsortable" style="background:#6A5ACD; color:white;" | نوٽس ! class="unsortable" style="background:#6A5ACD; color:white;" | حوالو |- | 2001 | ''[[پيانو (ٽيليويزن سلسلو)|پيانو]]'' || || |<ref name="film5:han" /> |- | rowspan="2" | 2004 | ''[[سويٽ 18]]'' || هيوڪ-جون جو چاچو || |rowspan=6|<ref name="film4:han" /> |- | ''[[توجي، دي لينڊ]]''|| چوئي چي-سو - چوئي چام-پان || |- | rowspan="2" | 2006 | ''[[گڊباءِ سولو (ٽيليويزن سلسلو)|گڊباءِ سولو]]''|| يونگ-سڪ جو مڙس || |- | ''[[ڏي جو-يونگ (ٽيليويزن سلسلو)|ڏي جو-يونگ]]''|| بو جي-گوانگ || |- | rowspan="2" | 2009 | ''[[ايمپريس چونچو]]''|| ڪِم شِم-اوم || |- | ''[[اسٽائل (ٽيليويزن سلسلو)|اسٽائل]]''|| لي سڪ-چانگ || |- | 2011 | ''[[دي ٿورن برڊز (2011ع ٽيليويزن سلسلو)|دي ٿورن برڊز]]'' || چوئي جونگ-دال|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/108/0002079873 |title=종영 '가시나무새', 한혜진·김민정 화해 '해피엔딩' |trans-title='Thorn Bird', Han Hye-jin and Kim Min-jung reconciliation 'Happy Ending' |author=Moon Wan-sik |work=Star News|publisher=[[نيور]]|date=May 5, 2011|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="3" | 2012 | ''[[12 سائنز آف لو]]''|| چان-سنگ || || |- | ''[[لو رين]]''|| ڪِم چانگ-مو || || |- | ''گھوسٽ''|| ڊائريڪٽر مون|| || |- | rowspan="2" | 2013 | ''[[دي وائرس (ٽيليويزن سلسلو)|دي وائرس]]''|| ڊائريڪٽر مون|| || |- | ''[[ايمپائر آف گولڊ]]''|| ڪانگ هو-يون|| ||<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/213/0000364501 |title='황금의제국' 이요원, 박지일 정체 폭로하며 김미숙 뒤통수 |trans-title='Empire of Gold' Lee Yo-won, Park Ji-il's identity revealed and Kim Mi-sook's back |author=Ha Su-na |work=TV Report|publisher=[[نيور]]|date=August 21, 2013|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="3" | 2014 | ''[[جيونگ دو-جيون (ٽيليويزن سلسلو)|جيونگ دو-جيون]]''|| [[يي سيڪ]]|| || |- | ''[[ايمرجنسي ڪپل]]'' | يون سونگ-گِل|| | |- | ''[[دي گريٽسٽ ميريج]]'' | سيو هوئي-پيونگ|| | |- | rowspan="7" | 2015 | ''[[هوگوز لو]]'' | بيون ڪانگ-سي|| | |- | ''[[دي جِنگبيروڪ: اَ ميموائر آف اِمجن وار]]'' | گوبونگ سونگ اِڪ-پِل|| |<ref>{{Cite news|url=https://m.newsen.com/news_view.php?uid=201502220214487410 |title=[결정적장면]'징비록' 박지일, 정적 류성룡 앞 광기 웃음 |trans-title= [Decisive Scene] Ji-il Park of 'Jingbirok', mad laughter in front of static Ryu Seong-ryong|author=Kim Min-ji |work=Newsen|date=February 22, 2015|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[اسپلينڊڊ پوليٽڪس]]'' | ڪِم جي-نام|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/076/0002725208 |title='화정' 정명공주-광해군-영창대군, 대립구도 한눈에 들어오는 인물관계도 보니... |trans-title='Hwajeong' Princess Jeongmyeong-Gwanghae-gun-Youngchangdaegun, Daejeon-gu also saw the character relationship at a glance... |author=Oh Hwan-hee |work=[[اسپورٽس چوسن]]|publisher=[[نيور]]|date=April 26, 2015|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[دي اسڪالر هو واڪس دي نائيٽ]]'' | ڪِم سونگ-يول جو والد|| مهمان ڪردار | |- | ''[[اسيمبلي (ٽيليويزن سلسلو)|اسيمبلي]]''|| اوه سي-چانگ || خصوصي شرڪت || |- | ''[[لاسٽ (ٽيليويزن سلسلو)|لاسٽ]]''|| || || |- | ''[[دي وليج: آچياراز سيڪريٽ]]''|| پارڪ چون-سِڪ || || |- | rowspan="3" | 2016 | ''[[هيپي هوم (ٽيليويزن سلسلو)|هيپي هوم]]'' || لي سيوڪ-هو|| |<ref>{{Cite news|author= Yoo Ji-hoon|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/057/0000944940 |title='가화만사성' 박지일, 유현기에 "이상우 데리고 와달라" 부탁 |trans-title='Everything in Love' Park Ji-il and Yoo Hyun-gi ask, "Please bring Lee Sang-woo to me" |work=[[ميئل براڊڪاسٽنگ نيٽ ورڪ]]|via=[[نيور]]|date=April 16, 2016|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[دي رايل گيمبلر]]''|| لي اِ-ميونگ || || |- | ''[[انٽرٽينر (ٽيليويزن سلسلو)|انٽرٽينر]]''|| || || |- | 2016–2017 | ''[[دي ليجنڊ آف دي بلو سي]]'' || مئنيجر نام|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/108/0002577578 |title='푸른바다' 이민호, 전지현 지키기 돌입..박지일 실마리 되나 |trans-title='Blue Sea' Lee Min-ho, Jeon Ji-hyun start protecting.. Is there a clue to Park Ji-il? |author= Yoon Sang-geun|work=Star News|publisher=[[نيور]]|date=December 15, 2016|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="6" | 2017 | ''[[گڊ مئنيجر]]'' || شعبي جو سربراهه چوئي اِڪ-جونگ|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/312/0000247180 |title= '김과장' 박지일, 준호 잡으러 왔다...'긴장감 UP'|trans-title='Chief Kim' Park Ji-il, came to catch Jun-ho... 'Tension UP' |author=Hyun Ji-min |work=Ten Asia|publisher=[[نيور]]|date=March 23, 2017|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[دي ريبل (ڏکڻ ڪوريائي ٽيليويزن سلسلو)|دي ريبل]]'' || لي سي-جوا|| |rowspan=4|<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/112/0002969425 |title=박지일, MBC '돈꽃' 출연 확정...차기 대권주자 役(공식) |trans-title= Park Ji-il confirmed to appear in MBC's 'Money Flower'... Next presidential nominee 役 (official)|author=Jang Woo-young|work=[[هيرلڊ پاپ]]|publisher=[[نيور]]|date=October 17, 2017|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[ڊيوئل (ڏکڻ ڪوريائي ٽيليويزن سلسلو)|ڊيوئل]]'' || پارڪ سان-يونگ|| |- | ''[[هوسپيٽل شپ (ٽيليويزن سلسلو)|هوسپيٽل شپ]]'' || سيول جي-چان|| |- | ''[[مني فلاور]]'' || نا گي-چُل|| |- | ''[[لائيو اپ ٽو يور نيم]]'' || چونگ وادا|| | |- | rowspan="6" | 2018 | ''[[ڪوئين آف مسٽري 2]]'' || ڪانگ بو-گڪ|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/108/0002694137 |title=[★밤TView]'추리2' 권상우, 박지일 설계로 이다희 살해범 누명 |trans-title=[★Night TView] 'Mystery 2' Kwon Sang-woo, Park Ji-il's design and Lee Da-hee murderer framed |author=Lee Hyun-kyung |work=Star News|publisher=[[نيور]]|date=April 19, 2018|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- |''[[لائيو (ڏکڻ ڪوريائي ٽيليويزن سلسلو)|لائيو]]''|| هان جيونگ-او جو حياتياتي والد|| خصوصي شرڪت | |- | ''[[پارٽنرز فار جسٽس]]'' || پيو يو-سونگ|| سيزن 1 | |- | ''[[لو ٽو دي اينڊ]]'' || يون سانگ-مِن|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/213/0001062743 |title='끝까지 사랑' 박지일 사망... 홍수아 죄책감 느꼈다 |trans-title='Love to the end' Park Ji-il died... Hong Soo-ah felt guilty |author=Lee Hye-mi |work=TV Report|publisher=[[نيور]]|date=October 5, 2018|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[دي ٿرڊ چارم]]'' || جون-يونگ جو والد|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/609/0000017837 |title=박지일 '부드러운 미소~' [포토엔HD] |trans-title=Park Ji-il 'soft smile~' [Photon HD] |author= Yoo Yong-joo|work=Newsen|publisher=[[نيور]]|date=November 17, 2018|access-date=March 22, 2022 |language=ko}}</ref> |- | ''[[ويئر اسٽارز لينڊ]]'' || سيو اِن-وو جو والد (بي گهر ماڻهو)|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/312/0000355508 |title=헤어나올 수 없는 마력의 '여우각시별', 후반부 관전포인트 셋 |trans-title='Fox Stars' of magical power that cannot be escaped, three observation points in the second half |author=Kim Ji-won |work=Ten Asia|publisher=[[نيور]]|date=October 30, 2018|access-date=March 23, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="2" | 2019 | ''[[ٽچ يور هارٽ]]'' || ڪون جَي-بوڪ|| خصوصي شرڪت |<ref>{{Cite news|url=http://www.kookje.co.kr/mobile/view.asp?gbn=v&code=0500&key=20190308.99099003031 |title='진심이 닿다' 박지일 특별출연 '이동욱 아버지로 등장' |trans-title='Touch the truth' Park Ji-il special appearance 'Lee Dong-wook's father' |author= Lee Young-sil |work=Kukje Newspaper|date=March 8, 2019|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[نوڪدو فلاور]]'' || سونگ بونگ-گِل|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/108/0002787325 |title='녹두꽃' 박지일X김상호, 첩자로 몰려 수감.."적과 연통" |trans-title='Mung Bean Flower' Park Ji-il X Kim Sang-ho, imprisoned as a spy.. "Communication with the enemy" |author=Moonsol |work=Star News|publisher=[[نيور]]|date=May 31, 2019|access-date=March 23, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="4" | 2020 | ''[[مني گيم (ٽيليويزن سلسلو)|مني گيم]]'' || ڪِم هو-جونگ|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/108/0002841096 |title='머니게임' 고수, 박지일과 손잡고 이성민 몰아내기 시작[별별TV] |trans-title='Money Game' Go Soo, Park Ji-il and Park Ji-il start to drive out Lee Seong-min [Byulbyeol TV] |author=Eun-song Jang |work=Star News|publisher=[[نيور]]|date=February 5, 2020|access-date=March 23, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[دي گيم: ٽوورڊز زيرو]]'' || نام وو-هيون|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/421/0004459885 |title=[RE:TV] '더 게임' 임주환, 박지일 고백에 분노+고함...때늦은 사과 |trans-title=[RE:TV] 'The Game' Im Joo-hwan, Park Ji-il's confession furious + shouting... a late apology |author= Park Ha-na|work=News1|publisher=[[نيور]]|date=February 13, 2020|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[فارسٽ (ٽيليويزن سلسلو)|فارسٽ]]'' || جونگ بيونگ-هيوڪ|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/112/0003277163 |title='포레스트' 박지일, 조보아에게 "부모님 찾아뵐 때 되지 않았냐" 권유 |trans-title='Forest' Park Ji-il, Jo Bo-ah "Isn't it when I met my parents?" |author=Lee Young-won |work=[[هيرلڊ پاپ]]|publisher=[[نيور]]|date=March 11, 2020|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[هائو ٽو باءِ اي فرينڊ]]'' || || | |- | 2020–2021 || ''[[ڊيليڊ جسٽس]]'' || ڪِم بيونگ-ڊي || ||<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/144/0000703870 |title='날아라 개천용' 기득권 쥔 정웅인→박지일, 권상우×배성우 흔들 반격 카드? |trans-title='Fly Gaecheon Dragon' Jung Woong-in, who holds the vested interests, → Park Ji-il, Kwon Sang-woo × Bae Seong-woo shaking counterattack card? |author=Park Hyun-sook |work=Sports Trend |publisher=[[نيور]]|date=December 2, 2020 |access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | 2021 | ''[[ون دي وومن]]'' || هان ڪانگ-سِڪ|| |<ref>{{Cite news|url=http://m.isplus.joins.com/news/article/article.aspx?total_id=24160772 |title=종영 향해 달려가는 '원 더 우먼', 순간 최고 시청률 20.6% |trans-title='One the Woman' rushes towards the end, the highest rating at the moment is 20.6% |author=Park Jeong-sun |work=Daily Sports |date=October 31, 2021|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | 2021–2022 | ''[[آرٽيفيشل سٽي]]'' || مِن سيونگ-سِڪ | |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/108/0003021013 |title='공작도시' 수애, 1인 시위부터 오토바이 사고까지 완벽 조작[종합] |trans-title='Peacock City' Soo Ae, perfect manipulation from one-man protests to motorcycle accidents [Comprehensive] |author=Lee Kyung-ho |work=Star News|publisher=[[نيور]]|date=January 14, 2022|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="2" | 2022 | ''[[ٽريسر (ٽيليويزن سلسلو)|ٽريسر]]'' || بيڪ سيونگ-ريونگ | |<ref>{{cite web|url=https://entertain.naver.com/read?oid=213&aid=0001204308|title=첫방 '트레이서' 임시완, '돈튀호테'→구린 돈 터는 독한 놈으로...국세청 입성 [종합]|trans-title=Im Si-wan of 'Tracer' in the first episode, 'Don't Hughote' → As a venomous guy with dirty money... Entry into the National Tax Service [General]|author=Kim Eun-jung|work=TV Report |publisher=[[نيور]]|date=January 7, 2022 |access-date=March 21, 2022 |language=ko}}</ref> |- | ''[[ٿرٽي نائن]]'' || پروفيسر چا يو-هيوڪ | |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/609/0000543558 |title='서른 아홉' 손예진, 1년 안식년 갖는 이유 "공황장애"[결정적장면] |trans-title='Thirty-nine' Son Ye-jin, the reason for having a one-year sabbatical “panic disorder” [decisive scene] |author=Seo Yuna |work=Newsen|publisher=[[نيور]]|date=February 18, 2022|access-date=March 21, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="2" |2023 |''[[ايجنسي (ڏکڻ ڪوريائي ٽيليويزن سلسلو)|ايجنسي]]'' |چو مون-هو | |<ref>{{Cite web |title=[대행사] 등장인물소개 |url=https://tv.jtbc.co.kr/cast/PR10011543/5 |access-date=January 1, 2023 |website=[[جي ٽي بي سي]] |language=ko}}</ref> |- |''[[ڊي لائيٽفلي ڊيسيٽ فل]]'' |شِن گي-هو | | |} ===ناٽڪ=== {| class="wikitable sortable" |- ! سال ! عنوان ! مقامي عنوان ! ڪردار ! class="unsortable" | نوٽس |- | 2004 || ''ماما ميا'' || 맘마미아 || بل |rowspan=3|<ref name="details:playdb">{{Cite web|url=https://m.playdb.co.kr/Artist/PlayList/2020 |title= 박지일: 연극배우|trans-title= پارڪ جي-اِل: ناٽڪ اداڪار جون پيشڪشون|website= Play DB|access-date= March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | 2004 || ''سمنڊ ۽ سج'' || 바다와 양산 || |- | 2005 || ''لِٽل شاپ آف هورس'' || 리틀샵 오브 호러스 || موسيقي ناٽڪ (اورِن) |- | 2016 || ''غم جو گيت'' || 슬픔의 노래 || پارڪ وون-هيونگ ||<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/mnews/article/421/0002361694?sid=103 |title= '남명렬·박지일' 연기 대결...연극 '슬픔의 노래' 28일 개막|trans-title='نام ميونگ-ريونگ ۽ پارڪ جي-اِل' جي اداڪاريءَ جو مقابلو... ناٽڪ 'غم جو گيت' 28 تاريخ تي شروع ٿيندو|author=Park Jeong-hwan |work= News1|publisher=[[Naver]]|date=October 28, 2016|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | 2017 || ''يتيم'' || 오펀스 || هيرالڊ ||<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/312/0000515084 |title=연극 '오펀스' 한국의 알파치노 박지일 "연기 스펙트럼에 새로운 빛깔 하나 추가" |trans-title= ناٽڪ 'يتيم'، ڪوريا جو ال پاچينو پارڪ جي-اِل: "اداڪاريءَ جي دائري ۾ هڪ نئون رنگ شامل ڪيو"|author=Jeong Da-hoon |work=Seoul Economic Daily|publisher=[[Naver]]|date=September 23, 2017|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | 2018 || ''من سائي روم – ڪرسچنز'' || 민새롬 - 크리스천스 || پال (پادري) ||<ref name="details:playdb" /> |- | 2021 || ''اينجلز اِن آمريڪا – حصو پهريون'' || 엔젤스 인 아메리카 || rowspan=2|راءِ مارڪس ڪوهن || ''[[Angels in America]]'' جو نمائندي ڪم<ref name="park:theater1">{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/mnews/article/003/0010871971?sid=103 |title= [인터뷰]박지일 "배우 된 아들과 같은 무대 설레면서 비현실적" |trans-title= [انٽرويو] پارڪ جي-اِل: "اداڪار بڻيل پٽ سان هڪ ئي اسٽيج تي هجڻ دلچسپ ۽ غير حقيقي لڳي ٿو"|author= Kang Jin-ah |work=[[Newsis]] |publisher=[[Naver]]|date=December 6, 2021|access-date= March 21, 2022 |language=ko}}</ref> |- | 2022 || ''اينجلز اِن آمريڪا – حصو ٻيون: پيريسٽرائيڪا'' || 엔젤스 인 아메리카-파트 투 : 페레스트로이카 ||<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/mnews/article/003/0011061706?sid=103 |title= 국립창극단, 확진자 나와 '리어' 개막 연기...17일→22일로 |trans-title= قومي چانگ گُڪ ڪمپني ۾ متاثر شخص نڪرڻ سبب 'ليئر' جي شروعات ملتوي... 17 کان 22 تاريخ تائين|author= Kang Jin-ah |work=[[Newsis]] |publisher=[[Naver]]|date=March 14, 2022|access-date= March 21, 2022 |language=ko|quote= اداڪار جونگ ڪيونگ-هو ۽ پارڪ جي-اِل سميت سمورا فنڪار هن ۾ شامل آهن.}}</ref> |- | 2022–2023 || ''يتيم'' || 오펀스 || هيرالڊ | <ref>{{cite web|url=https://entertain.naver.com/read?oid=003&aid=0011454671|author=Kang Jin-ah|title=젠더 프리 캐스팅 연극 '오펀스', 남명렬·박지일·추상미 합류|trans-title= جينڊر-فري ڪاسٽنگ واري ناٽڪ 'يتيم' ۾ نام ميونگ-ريونگ، پارڪ جي-اِل ۽ چو سانگ-مي شامل|publisher=[[Newsis]] |via=[[Naver]]|date=October 4, 2022|access-date=October 13, 2022|language=ko}}</ref> |} 5t7b0rlbkrud5p3wh540h6992lphtoj 387297 387296 2026-06-21T07:25:11Z Intisar Ali 8681 387297 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ڪوريا جو ٽيليويزن ۽ فلمي اداڪار}} {{Infobox person | name = پارڪ جي-اِل | image = Park Ji-Il from acrofan.jpg | caption = | birth_date = {{birth year and age|1960|9}} | birth_place = [[بوسان ميٽروپوليٽن شهر]]، ڏکڻ ڪوريا | alma_mater = [[چُنگ-آنگ يونيورسٽي]] | education = ٿيئٽر مطالعي جي اسڪول مان گريجوئيٽ | occupation = {{hlist|فلمي اداڪار|ٿيئٽر اداڪار}} | years_active = 1995–هاڻوڪو | agent = S Y & T | children = | module = {{Infobox Korean name/auto|child=yes|headercolor=transparent | hangul = 박지일 | hanja = }} }} '''پارڪ جي-اِل'''[Park Ji-il ] (ڪوريائي: 박지일، پيدائش: سيپٽمبر 1960ع)<ref>{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Park_Ji-il.php|title=Park Ji-il (박지일)|access-date=March 21, 2022|website=[[HanCinema]]}}</ref> ڏکڻ ڪوريا جو ٿيئٽر، فلم ۽ ٽيليويزن اداڪار آهي. هو مختلف ٽي وي سلسلن ۽ فلمن ۾ پنهنجي معاون ڪردارن جي ڪري مشهور آهي.<ref name="profile:daum">{{Cite web|url=https://100.daum.net/encyclopedia/view/33XXXXX19121|title=박지일 Park Ji-il|website=Daum|access-date=March 21, 2022}}</ref> سندس وڌيڪ مشهور ڪمن ۾ 2011ع جو ٽيليويزن سلسلو ''[[دي ٿورن برڊز]]''، 2013ع جي سنسني خيز فلم ''[[دي سسپيڪٽ (2013ع ڏکڻ ڪوريائي فلم)|دي سسپيڪٽ]]'' ۽ 2017ع جو تاريخي ڊراما سلسلو ''[[دي ريبل (ڏکڻ ڪوريائي ٽي وي سلسلو)|دي ريبل]]'' شامل آهن. هو 75 کان وڌيڪ ٽي وي سلسلن، اسٽيج ڊرامن ۽ فلمن ۾ ڪم ڪري چڪو آهي، جن ۾ 2020ع جي سياسي ڊراما فلم ''[[دي مين اسٽينڊنگ نيڪسٽ]]'' پڻ شامل آهي. 2022ع ۾ هن ٽي وي سلسلي ''[[آرٽيفيشل سٽي]]'' ۾ اداڪاري ڪئي، ۽ ان ئي سال هو ''[[ٽريسر (ٽي وي سلسلو)|ٽريسر]]'' ۽ ''[[ٿرٽي نائن]]'' ۾ پڻ نظر آيو.<ref name="film1:han">{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Jung_Hee-tae-filmography.html?p=1|title=Park Ji-il (박지일) - Filmography, Page 1|website=[[HanCinema]]|access-date=March 21, 2022}}</ref> ==تعليم== {{Small|ذريعو:}}<ref name="profile:daum" /> * بوسان ڪمرشل هاءِ اسڪول مان فراغت حاصل ڪئي * [[ڊونگ-آ يونيورسٽي]] مان اڪائونٽنگ ۾ بيچلر ڊگري * [[چُنگ-آنگ يونيورسٽي]] جي اسڪول آف ڊراما مان گريجوئيٽ ==فلمي فھرست== ===فلمون=== {| class="wikitable sortable" |- ! سال ! عنوان ! ڪردار ! class="unsortable" | نوٽس ! class="unsortable" |{{Abbr|حوالو|حوالا}} |- | 1995 || ''ماءِ ڊيئر ڪِم-هونگ'' || ڪِم گي-رِم | |rowspan=7|<ref name="film5:han">{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Park_Ji-il-filmography.html?p=5|title=Park Ji-il (박지일) - Filmography, Page 5 |website=[[HanCinema]] |access-date=March 21, 2022}}</ref> |- | 1998 || ''اي پرامِس'' || جانگ وو-شِن | |- | rowspan="3" | 1999 || ''[[شِري (فلم)|شِري]]'' || | |- | ''[[نوويئر ٽُو هائيڊ (1999ع فلم)|نوويئر ٽُو هائيڊ]]'' || | |- | ''[[هيپي اينڊ (1999ع فلم)|هيپي اينڊ]]'' || بئنڪ ڪلارڪ | |- | 2000 || ''[[دي فاؤل ڪنگ]]'' || | |- | 2002 || ''[[چي-هوا-سيون]]'' || ڪواڪ سونگ-مِن | |- | 2008 || ''[[پورٽريٽ آف اي بيوٽي]]'' || سِن هان-پيونگ | |rowspan=2|<ref name="film4:han">{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Park_Ji-il-filmography.html?p=4|title=Park Ji-il (박지일) - Filmography, Page 4 |website=[[HanCinema]] |access-date=March 22, 2022}}</ref> |- | rowspan="3" | 2013 || ''[[ڪميٽمينٽ (2013ع فلم)|ڪميٽمينٽ]]'' || قومي انٽيليجنس جو ڊائريڪٽر | |- | ''[[دي سسپيڪٽ (2013ع ڏکڻ ڪوريائي فلم)|دي سسپيڪٽ]]'' || ايگزيڪيوٽو ڊائريڪٽر سونگ | |rowspan=3|<ref name="film3:han">{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Park_Ji-il-filmography.html?p=3|title=Park Ji-il (박지일) - Filmography, Page 3 |website=[[HanCinema]] |access-date=March 21, 2022}}</ref> |- | ''[[وي بيڪ هوم (2013ع فلم)|وي بيڪ هوم]]'' || پوليس آفيسر لي سو | |- | 2016 || ''[[دي نيٽ (2016ع فلم)|دي نيٽ]]'' || ايگزيڪيوٽو | |- | rowspan="3" | 2017 || ''[[آرڊينري پرسن]]'' || جنرل مئنيجر لي | |rowspan=5|<ref name="film2:han">{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Park_Ji-il-filmography.html?p=2|title=Park Ji-il (박지일) - Filmography, Page 2 |website=[[HanCinema]] |access-date=March 22, 2022}}</ref> |- | ''[[دي فورٽريس (2017ع فلم)|دي فورٽريس]]'' || نائب چيف عالم | |- | ''[[برادرز اِن هيون]]'' || ڊائريڪٽر پارڪ | |- | rowspan="2" | 2018 || ''لائيو اگين، لوو اگين'' || نمائندو ڪِم | |- | ''[[دي پرنسيس اينڊ دي ميچ ميڪر]]'' || يون هيون | |- | 2019 || ''اسپرنگ اگين'' || هو-مِن جو والد | |rowspan=3|<ref name="film1:han" /> |- | rowspan="2" | 2020 || ''اوڪي! ميڊم'' || نارٿ پول | |- | ''[[دي مين اسٽينڊنگ نيڪسٽ]]'' || ڪِم گي-هون | |- |} ===ٽيليويزن سلسلا=== {| class="wikitable sortable" style="width:100%; text-align:center; border:1px solid #a8a8a8;" |- ! style="background:#6A5ACD; color:white;" | سال ! style="background:#6A5ACD; color:white;" | عنوان ! style="background:#6A5ACD; color:white;" | ڪردار ! class="unsortable" style="background:#6A5ACD; color:white;" | نوٽس ! class="unsortable" style="background:#6A5ACD; color:white;" | حوالو |- | 2001 | ''[[پيانو (ٽيليويزن سلسلو)|پيانو]]'' || || |<ref name="film5:han" /> |- | rowspan="2" | 2004 | ''[[سويٽ 18]]'' || هيوڪ-جون جو چاچو || |rowspan=6|<ref name="film4:han" /> |- | ''[[توجي، دي لينڊ]]''|| چوئي چي-سو - چوئي چام-پان || |- | rowspan="2" | 2006 | ''[[گڊباءِ سولو (ٽيليويزن سلسلو)|گڊباءِ سولو]]''|| يونگ-سڪ جو مڙس || |- | ''[[ڏي جو-يونگ (ٽيليويزن سلسلو)|ڏي جو-يونگ]]''|| بو جي-گوانگ || |- | rowspan="2" | 2009 | ''[[ايمپريس چونچو]]''|| ڪِم شِم-اوم || |- | ''[[اسٽائل (ٽيليويزن سلسلو)|اسٽائل]]''|| لي سڪ-چانگ || |- | 2011 | ''[[دي ٿورن برڊز (2011ع ٽيليويزن سلسلو)|دي ٿورن برڊز]]'' || چوئي جونگ-دال|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/108/0002079873 |title=종영 '가시나무새', 한혜진·김민정 화해 '해피엔딩' |trans-title='Thorn Bird', Han Hye-jin and Kim Min-jung reconciliation 'Happy Ending' |author=Moon Wan-sik |work=Star News|publisher=[[نيور]]|date=May 5, 2011|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="3" | 2012 | ''[[12 سائنز آف لو]]''|| چان-سنگ || || |- | ''[[لو رين]]''|| ڪِم چانگ-مو || || |- | ''گھوسٽ''|| ڊائريڪٽر مون|| || |- | rowspan="2" | 2013 | ''[[دي وائرس (ٽيليويزن سلسلو)|دي وائرس]]''|| ڊائريڪٽر مون|| || |- | ''[[ايمپائر آف گولڊ]]''|| ڪانگ هو-يون|| ||<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/213/0000364501 |title='황금의제국' 이요원, 박지일 정체 폭로하며 김미숙 뒤통수 |trans-title='Empire of Gold' Lee Yo-won, Park Ji-il's identity revealed and Kim Mi-sook's back |author=Ha Su-na |work=TV Report|publisher=[[نيور]]|date=August 21, 2013|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="3" | 2014 | ''[[جيونگ دو-جيون (ٽيليويزن سلسلو)|جيونگ دو-جيون]]''|| [[يي سيڪ]]|| || |- | ''[[ايمرجنسي ڪپل]]'' | يون سونگ-گِل|| | |- | ''[[دي گريٽسٽ ميريج]]'' | سيو هوئي-پيونگ|| | |- | rowspan="7" | 2015 | ''[[هوگوز لو]]'' | بيون ڪانگ-سي|| | |- | ''[[دي جِنگبيروڪ: اَ ميموائر آف اِمجن وار]]'' | گوبونگ سونگ اِڪ-پِل|| |<ref>{{Cite news|url=https://m.newsen.com/news_view.php?uid=201502220214487410 |title=[결정적장면]'징비록' 박지일, 정적 류성룡 앞 광기 웃음 |trans-title= [Decisive Scene] Ji-il Park of 'Jingbirok', mad laughter in front of static Ryu Seong-ryong|author=Kim Min-ji |work=Newsen|date=February 22, 2015|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[اسپلينڊڊ پوليٽڪس]]'' | ڪِم جي-نام|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/076/0002725208 |title='화정' 정명공주-광해군-영창대군, 대립구도 한눈에 들어오는 인물관계도 보니... |trans-title='Hwajeong' Princess Jeongmyeong-Gwanghae-gun-Youngchangdaegun, Daejeon-gu also saw the character relationship at a glance... |author=Oh Hwan-hee |work=[[اسپورٽس چوسن]]|publisher=[[نيور]]|date=April 26, 2015|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[دي اسڪالر هو واڪس دي نائيٽ]]'' | ڪِم سونگ-يول جو والد|| مهمان ڪردار | |- | ''[[اسيمبلي (ٽيليويزن سلسلو)|اسيمبلي]]''|| اوه سي-چانگ || خصوصي شرڪت || |- | ''[[لاسٽ (ٽيليويزن سلسلو)|لاسٽ]]''|| || || |- | ''[[دي وليج: آچياراز سيڪريٽ]]''|| پارڪ چون-سِڪ || || |- | rowspan="3" | 2016 | ''[[هيپي هوم (ٽيليويزن سلسلو)|هيپي هوم]]'' || لي سيوڪ-هو|| |<ref>{{Cite news|author= Yoo Ji-hoon|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/057/0000944940 |title='가화만사성' 박지일, 유현기에 "이상우 데리고 와달라" 부탁 |trans-title='Everything in Love' Park Ji-il and Yoo Hyun-gi ask, "Please bring Lee Sang-woo to me" |work=[[ميئل براڊڪاسٽنگ نيٽ ورڪ]]|via=[[نيور]]|date=April 16, 2016|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[دي رايل گيمبلر]]''|| لي اِ-ميونگ || || |- | ''[[انٽرٽينر (ٽيليويزن سلسلو)|انٽرٽينر]]''|| || || |- | 2016–2017 | ''[[دي ليجنڊ آف دي بلو سي]]'' || مئنيجر نام|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/108/0002577578 |title='푸른바다' 이민호, 전지현 지키기 돌입..박지일 실마리 되나 |trans-title='Blue Sea' Lee Min-ho, Jeon Ji-hyun start protecting.. Is there a clue to Park Ji-il? |author= Yoon Sang-geun|work=Star News|publisher=[[نيور]]|date=December 15, 2016|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="6" | 2017 | ''[[گڊ مئنيجر]]'' || شعبي جو سربراهه چوئي اِڪ-جونگ|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/312/0000247180 |title= '김과장' 박지일, 준호 잡으러 왔다...'긴장감 UP'|trans-title='Chief Kim' Park Ji-il, came to catch Jun-ho... 'Tension UP' |author=Hyun Ji-min |work=Ten Asia|publisher=[[نيور]]|date=March 23, 2017|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[دي ريبل (ڏکڻ ڪوريائي ٽيليويزن سلسلو)|دي ريبل]]'' || لي سي-جوا|| |rowspan=4|<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/112/0002969425 |title=박지일, MBC '돈꽃' 출연 확정...차기 대권주자 役(공식) |trans-title= Park Ji-il confirmed to appear in MBC's 'Money Flower'... Next presidential nominee 役 (official)|author=Jang Woo-young|work=[[هيرلڊ پاپ]]|publisher=[[نيور]]|date=October 17, 2017|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[ڊيوئل (ڏکڻ ڪوريائي ٽيليويزن سلسلو)|ڊيوئل]]'' || پارڪ سان-يونگ|| |- | ''[[هوسپيٽل شپ (ٽيليويزن سلسلو)|هوسپيٽل شپ]]'' || سيول جي-چان|| |- | ''[[مني فلاور]]'' || نا گي-چُل|| |- | ''[[لائيو اپ ٽو يور نيم]]'' || چونگ وادا|| | |- | rowspan="6" | 2018 | ''[[ڪوئين آف مسٽري 2]]'' || ڪانگ بو-گڪ|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/108/0002694137 |title=[★밤TView]'추리2' 권상우, 박지일 설계로 이다희 살해범 누명 |trans-title=[★Night TView] 'Mystery 2' Kwon Sang-woo, Park Ji-il's design and Lee Da-hee murderer framed |author=Lee Hyun-kyung |work=Star News|publisher=[[نيور]]|date=April 19, 2018|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- |''[[لائيو (ڏکڻ ڪوريائي ٽيليويزن سلسلو)|لائيو]]''|| هان جيونگ-او جو حياتياتي والد|| خصوصي شرڪت | |- | ''[[پارٽنرز فار جسٽس]]'' || پيو يو-سونگ|| سيزن 1 | |- | ''[[لو ٽو دي اينڊ]]'' || يون سانگ-مِن|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/213/0001062743 |title='끝까지 사랑' 박지일 사망... 홍수아 죄책감 느꼈다 |trans-title='Love to the end' Park Ji-il died... Hong Soo-ah felt guilty |author=Lee Hye-mi |work=TV Report|publisher=[[نيور]]|date=October 5, 2018|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[دي ٿرڊ چارم]]'' || جون-يونگ جو والد|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/609/0000017837 |title=박지일 '부드러운 미소~' [포토엔HD] |trans-title=Park Ji-il 'soft smile~' [Photon HD] |author= Yoo Yong-joo|work=Newsen|publisher=[[نيور]]|date=November 17, 2018|access-date=March 22, 2022 |language=ko}}</ref> |- | ''[[ويئر اسٽارز لينڊ]]'' || سيو اِن-وو جو والد (بي گهر ماڻهو)|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/312/0000355508 |title=헤어나올 수 없는 마력의 '여우각시별', 후반부 관전포인트 셋 |trans-title='Fox Stars' of magical power that cannot be escaped, three observation points in the second half |author=Kim Ji-won |work=Ten Asia|publisher=[[نيور]]|date=October 30, 2018|access-date=March 23, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="2" | 2019 | ''[[ٽچ يور هارٽ]]'' || ڪون جَي-بوڪ|| خصوصي شرڪت |<ref>{{Cite news|url=http://www.kookje.co.kr/mobile/view.asp?gbn=v&code=0500&key=20190308.99099003031 |title='진심이 닿다' 박지일 특별출연 '이동욱 아버지로 등장' |trans-title='Touch the truth' Park Ji-il special appearance 'Lee Dong-wook's father' |author= Lee Young-sil |work=Kukje Newspaper|date=March 8, 2019|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[نوڪدو فلاور]]'' || سونگ بونگ-گِل|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/108/0002787325 |title='녹두꽃' 박지일X김상호, 첩자로 몰려 수감.."적과 연통" |trans-title='Mung Bean Flower' Park Ji-il X Kim Sang-ho, imprisoned as a spy.. "Communication with the enemy" |author=Moonsol |work=Star News|publisher=[[نيور]]|date=May 31, 2019|access-date=March 23, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="4" | 2020 | ''[[مني گيم (ٽيليويزن سلسلو)|مني گيم]]'' || ڪِم هو-جونگ|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/108/0002841096 |title='머니게임' 고수, 박지일과 손잡고 이성민 몰아내기 시작[별별TV] |trans-title='Money Game' Go Soo, Park Ji-il and Park Ji-il start to drive out Lee Seong-min [Byulbyeol TV] |author=Eun-song Jang |work=Star News|publisher=[[نيور]]|date=February 5, 2020|access-date=March 23, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[دي گيم: ٽوورڊز زيرو]]'' || نام وو-هيون|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/421/0004459885 |title=[RE:TV] '더 게임' 임주환, 박지일 고백에 분노+고함...때늦은 사과 |trans-title=[RE:TV] 'The Game' Im Joo-hwan, Park Ji-il's confession furious + shouting... a late apology |author= Park Ha-na|work=News1|publisher=[[نيور]]|date=February 13, 2020|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[فارسٽ (ٽيليويزن سلسلو)|فارسٽ]]'' || جونگ بيونگ-هيوڪ|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/112/0003277163 |title='포레스트' 박지일, 조보아에게 "부모님 찾아뵐 때 되지 않았냐" 권유 |trans-title='Forest' Park Ji-il, Jo Bo-ah "Isn't it when I met my parents?" |author=Lee Young-won |work=[[هيرلڊ پاپ]]|publisher=[[نيور]]|date=March 11, 2020|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[هائو ٽو باءِ اي فرينڊ]]'' || || | |- | 2020–2021 || ''[[ڊيليڊ جسٽس]]'' || ڪِم بيونگ-ڊي || ||<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/144/0000703870 |title='날아라 개천용' 기득권 쥔 정웅인→박지일, 권상우×배성우 흔들 반격 카드? |trans-title='Fly Gaecheon Dragon' Jung Woong-in, who holds the vested interests, → Park Ji-il, Kwon Sang-woo × Bae Seong-woo shaking counterattack card? |author=Park Hyun-sook |work=Sports Trend |publisher=[[نيور]]|date=December 2, 2020 |access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | 2021 | ''[[ون دي وومن]]'' || هان ڪانگ-سِڪ|| |<ref>{{Cite news|url=http://m.isplus.joins.com/news/article/article.aspx?total_id=24160772 |title=종영 향해 달려가는 '원 더 우먼', 순간 최고 시청률 20.6% |trans-title='One the Woman' rushes towards the end, the highest rating at the moment is 20.6% |author=Park Jeong-sun |work=Daily Sports |date=October 31, 2021|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | 2021–2022 | ''[[آرٽيفيشل سٽي]]'' || مِن سيونگ-سِڪ | |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/108/0003021013 |title='공작도시' 수애, 1인 시위부터 오토바이 사고까지 완벽 조작[종합] |trans-title='Peacock City' Soo Ae, perfect manipulation from one-man protests to motorcycle accidents [Comprehensive] |author=Lee Kyung-ho |work=Star News|publisher=[[نيور]]|date=January 14, 2022|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="2" | 2022 | ''[[ٽريسر (ٽيليويزن سلسلو)|ٽريسر]]'' || بيڪ سيونگ-ريونگ | |<ref>{{cite web|url=https://entertain.naver.com/read?oid=213&aid=0001204308|title=첫방 '트레이서' 임시완, '돈튀호테'→구린 돈 터는 독한 놈으로...국세청 입성 [종합]|trans-title=Im Si-wan of 'Tracer' in the first episode, 'Don't Hughote' → As a venomous guy with dirty money... Entry into the National Tax Service [General]|author=Kim Eun-jung|work=TV Report |publisher=[[نيور]]|date=January 7, 2022 |access-date=March 21, 2022 |language=ko}}</ref> |- | ''[[ٿرٽي نائن]]'' || پروفيسر چا يو-هيوڪ | |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/609/0000543558 |title='서른 아홉' 손예진, 1년 안식년 갖는 이유 "공황장애"[결정적장면] |trans-title='Thirty-nine' Son Ye-jin, the reason for having a one-year sabbatical “panic disorder” [decisive scene] |author=Seo Yuna |work=Newsen|publisher=[[نيور]]|date=February 18, 2022|access-date=March 21, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="2" |2023 |''[[ايجنسي (ڏکڻ ڪوريائي ٽيليويزن سلسلو)|ايجنسي]]'' |چو مون-هو | |<ref>{{Cite web |title=[대행사] 등장인물소개 |url=https://tv.jtbc.co.kr/cast/PR10011543/5 |access-date=January 1, 2023 |website=[[جي ٽي بي سي]] |language=ko}}</ref> |- |''[[ڊي لائيٽفلي ڊيسيٽ فل]]'' |شِن گي-هو | | |} ===ناٽڪ=== {| class="wikitable sortable" |- ! سال ! عنوان ! مقامي عنوان ! ڪردار ! class="unsortable" | نوٽس |- | 2004 || ''ماما ميا'' || 맘마미아 || بل |rowspan=3|<ref name="details:playdb">{{Cite web|url=https://m.playdb.co.kr/Artist/PlayList/2020 |title= 박지일: 연극배우|trans-title= پارڪ جي-اِل: ناٽڪ اداڪار جون پيشڪشون|website= Play DB|access-date= March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | 2004 || ''سمنڊ ۽ سج'' || 바다와 양산 || |- | 2005 || ''لِٽل شاپ آف هورس'' || 리틀샵 오브 호러스 || موسيقي ناٽڪ (اورِن) |- | 2016 || ''غم جو گيت'' || 슬픔의 노래 || پارڪ وون-هيونگ ||<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/mnews/article/421/0002361694?sid=103 |title= '남명렬·박지일' 연기 대결...연극 '슬픔의 노래' 28일 개막|trans-title='نام ميونگ-ريونگ ۽ پارڪ جي-اِل' جي اداڪاريءَ جو مقابلو... ناٽڪ 'غم جو گيت' 28 تاريخ تي شروع ٿيندو|author=Park Jeong-hwan |work= News1|publisher=[[Naver]]|date=October 28, 2016|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | 2017 || ''يتيم'' || 오펀스 || هيرالڊ ||<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/312/0000515084 |title=연극 '오펀스' 한국의 알파치노 박지일 "연기 스펙트럼에 새로운 빛깔 하나 추가" |trans-title= ناٽڪ 'يتيم'، ڪوريا جو ال پاچينو پارڪ جي-اِل: "اداڪاريءَ جي دائري ۾ هڪ نئون رنگ شامل ڪيو"|author=Jeong Da-hoon |work=Seoul Economic Daily|publisher=[[Naver]]|date=September 23, 2017|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | 2018 || ''من سائي روم – ڪرسچنز'' || 민새롬 - 크리스천스 || پال (پادري) ||<ref name="details:playdb" /> |- | 2021 || ''اينجلز اِن آمريڪا – حصو پهريون'' || 엔젤스 인 아메리카 || rowspan=2|راءِ مارڪس ڪوهن || ''[[Angels in America]]'' جو نمائندي ڪم<ref name="park:theater1">{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/mnews/article/003/0010871971?sid=103 |title= [인터뷰]박지일 "배우 된 아들과 같은 무대 설레면서 비현실적" |trans-title= [انٽرويو] پارڪ جي-اِل: "اداڪار بڻيل پٽ سان هڪ ئي اسٽيج تي هجڻ دلچسپ ۽ غير حقيقي لڳي ٿو"|author= Kang Jin-ah |work=[[Newsis]] |publisher=[[Naver]]|date=December 6, 2021|access-date= March 21, 2022 |language=ko}}</ref> |- | 2022 || ''اينجلز اِن آمريڪا – حصو ٻيون: پيريسٽرائيڪا'' || 엔젤스 인 아메리카-파트 투 : 페레스트로이카 ||<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/mnews/article/003/0011061706?sid=103 |title= 국립창극단, 확진자 나와 '리어' 개막 연기...17일→22일로 |trans-title= قومي چانگ گُڪ ڪمپني ۾ متاثر شخص نڪرڻ سبب 'ليئر' جي شروعات ملتوي... 17 کان 22 تاريخ تائين|author= Kang Jin-ah |work=[[Newsis]] |publisher=[[Naver]]|date=March 14, 2022|access-date= March 21, 2022 |language=ko|quote= اداڪار جونگ ڪيونگ-هو ۽ پارڪ جي-اِل سميت سمورا فنڪار هن ۾ شامل آهن.}}</ref> |- | 2022–2023 || ''يتيم'' || 오펀스 || هيرالڊ | <ref>{{cite web|url=https://entertain.naver.com/read?oid=003&aid=0011454671|author=Kang Jin-ah|title=젠더 프리 캐스팅 연극 '오펀스', 남명렬·박지일·추상미 합류|trans-title= جينڊر-فري ڪاسٽنگ واري ناٽڪ 'يتيم' ۾ نام ميونگ-ريونگ، پارڪ جي-اِل ۽ چو سانگ-مي شامل|publisher=[[Newsis]] |via=[[Naver]]|date=October 4, 2022|access-date=October 13, 2022|language=ko}}</ref> |} ==حوالا== ==خارجي ڳنڍڻا== {{Commons}} * {{HanCinema person|Park_Ji-il}} * [http://www.playdb.co.kr/artistdb/detail.asp?ManNo=2020 پَارڪ جي-اِل، پلي ڊي بي تي] * [https://www.kmdb.or.kr/eng/db/per/00000755 پَارڪ جي-اِل]، ڪي ايم ڊي بي تي * [https://movie.daum.net/person/main?personId=10142 پَارڪ جي-اِل، ڊائوم تي] {{In lang|ko}} * {{IMDb name|1137616}} {{Authority control}} {{DEFAULTSORT:پارڪ، جي-اِل}} [[Category:21هين صديءَ جا ڏکڻ ڪوريائي مرد اداڪار]] [[Category:بوسان جا مرد اداڪار]] [[Category:ڏکڻ ڪوريا جا مرد ٽيليويزن اداڪار]] [[Category:ڏکڻ ڪوريا جا مرد فلمي اداڪار]] [[Category:زنده ماڻهو]] [[Category:1960ع ۾ جنم وٺندڙ]] [[Category:چُنگ-اَنگ يونيورسٽي جا سابق شاگرد]] [[Category:ڏکڻ ڪوريا جا اسٽيج اداڪار]] [[Category:ڊونگ-آ يونيورسٽي جا سابق شاگرد]] gda0ztgfnbm9o065ob62uhdahoxvjwy 387298 387297 2026-06-21T07:26:00Z Intisar Ali 8681 387298 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ڪوريا جو ٽيليويزن ۽ فلمي اداڪار}} {{Infobox person | name = پارڪ جي-اِل | image = Park Ji-Il from acrofan.jpg | caption = | birth_date = {{birth year and age|1960|9}} | birth_place = [[بوسان ميٽروپوليٽن شهر]]، ڏکڻ ڪوريا | alma_mater = [[چُنگ-آنگ يونيورسٽي]] | education = ٿيئٽر مطالعي جي اسڪول مان گريجوئيٽ | occupation = {{hlist|فلمي اداڪار|ٿيئٽر اداڪار}} | years_active = 1995–هاڻوڪو | agent = S Y & T | children = | module = {{Infobox Korean name/auto|child=yes|headercolor=transparent | hangul = 박지일 | hanja = }} }} '''پارڪ جي-اِل'''[Park Ji-il ] (ڪوريائي: 박지일، پيدائش: سيپٽمبر 1960ع)<ref>{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Park_Ji-il.php|title=Park Ji-il (박지일)|access-date=March 21, 2022|website=[[HanCinema]]}}</ref> ڏکڻ ڪوريا جو ٿيئٽر، فلم ۽ ٽيليويزن اداڪار آهي. هو مختلف ٽي وي سلسلن ۽ فلمن ۾ پنهنجي معاون ڪردارن جي ڪري مشهور آهي.<ref name="profile:daum">{{Cite web|url=https://100.daum.net/encyclopedia/view/33XXXXX19121|title=박지일 Park Ji-il|website=Daum|access-date=March 21, 2022}}</ref> سندس وڌيڪ مشهور ڪمن ۾ 2011ع جو ٽيليويزن سلسلو ''[[دي ٿورن برڊز]]''، 2013ع جي سنسني خيز فلم ''[[دي سسپيڪٽ (2013ع ڏکڻ ڪوريائي فلم)|دي سسپيڪٽ]]'' ۽ 2017ع جو تاريخي ڊراما سلسلو ''[[دي ريبل (ڏکڻ ڪوريائي ٽي وي سلسلو)|دي ريبل]]'' شامل آهن. هو 75 کان وڌيڪ ٽي وي سلسلن، اسٽيج ڊرامن ۽ فلمن ۾ ڪم ڪري چڪو آهي، جن ۾ 2020ع جي سياسي ڊراما فلم ''[[دي مين اسٽينڊنگ نيڪسٽ]]'' پڻ شامل آهي. 2022ع ۾ هن ٽي وي سلسلي ''[[آرٽيفيشل سٽي]]'' ۾ اداڪاري ڪئي، ۽ ان ئي سال هو ''[[ٽريسر (ٽي وي سلسلو)|ٽريسر]]'' ۽ ''[[ٿرٽي نائن]]'' ۾ پڻ نظر آيو.<ref name="film1:han">{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Jung_Hee-tae-filmography.html?p=1|title=Park Ji-il (박지일) - Filmography, Page 1|website=[[HanCinema]]|access-date=March 21, 2022}}</ref> ==تعليم== {{Small|ذريعو:}}<ref name="profile:daum" /> * بوسان ڪمرشل هاءِ اسڪول مان فراغت حاصل ڪئي * [[ڊونگ-آ يونيورسٽي]] مان اڪائونٽنگ ۾ بيچلر ڊگري * [[چُنگ-آنگ يونيورسٽي]] جي اسڪول آف ڊراما مان گريجوئيٽ ==فلمي فھرست== ===فلمون=== {| class="wikitable sortable" |- ! سال ! عنوان ! ڪردار ! class="unsortable" | نوٽس ! class="unsortable" |{{Abbr|حوالو|حوالا}} |- | 1995 || ''ماءِ ڊيئر ڪِم-هونگ'' || ڪِم گي-رِم | |rowspan=7|<ref name="film5:han">{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Park_Ji-il-filmography.html?p=5|title=Park Ji-il (박지일) - Filmography, Page 5 |website=[[HanCinema]] |access-date=March 21, 2022}}</ref> |- | 1998 || ''اي پرامِس'' || جانگ وو-شِن | |- | rowspan="3" | 1999 || ''[[شِري (فلم)|شِري]]'' || | |- | ''[[نوويئر ٽُو هائيڊ (1999ع فلم)|نوويئر ٽُو هائيڊ]]'' || | |- | ''[[هيپي اينڊ (1999ع فلم)|هيپي اينڊ]]'' || بئنڪ ڪلارڪ | |- | 2000 || ''[[دي فاؤل ڪنگ]]'' || | |- | 2002 || ''[[چي-هوا-سيون]]'' || ڪواڪ سونگ-مِن | |- | 2008 || ''[[پورٽريٽ آف اي بيوٽي]]'' || سِن هان-پيونگ | |rowspan=2|<ref name="film4:han">{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Park_Ji-il-filmography.html?p=4|title=Park Ji-il (박지일) - Filmography, Page 4 |website=[[HanCinema]] |access-date=March 22, 2022}}</ref> |- | rowspan="3" | 2013 || ''[[ڪميٽمينٽ (2013ع فلم)|ڪميٽمينٽ]]'' || قومي انٽيليجنس جو ڊائريڪٽر | |- | ''[[دي سسپيڪٽ (2013ع ڏکڻ ڪوريائي فلم)|دي سسپيڪٽ]]'' || ايگزيڪيوٽو ڊائريڪٽر سونگ | |rowspan=3|<ref name="film3:han">{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Park_Ji-il-filmography.html?p=3|title=Park Ji-il (박지일) - Filmography, Page 3 |website=[[HanCinema]] |access-date=March 21, 2022}}</ref> |- | ''[[وي بيڪ هوم (2013ع فلم)|وي بيڪ هوم]]'' || پوليس آفيسر لي سو | |- | 2016 || ''[[دي نيٽ (2016ع فلم)|دي نيٽ]]'' || ايگزيڪيوٽو | |- | rowspan="3" | 2017 || ''[[آرڊينري پرسن]]'' || جنرل مئنيجر لي | |rowspan=5|<ref name="film2:han">{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Park_Ji-il-filmography.html?p=2|title=Park Ji-il (박지일) - Filmography, Page 2 |website=[[HanCinema]] |access-date=March 22, 2022}}</ref> |- | ''[[دي فورٽريس (2017ع فلم)|دي فورٽريس]]'' || نائب چيف عالم | |- | ''[[برادرز اِن هيون]]'' || ڊائريڪٽر پارڪ | |- | rowspan="2" | 2018 || ''لائيو اگين، لوو اگين'' || نمائندو ڪِم | |- | ''[[دي پرنسيس اينڊ دي ميچ ميڪر]]'' || يون هيون | |- | 2019 || ''اسپرنگ اگين'' || هو-مِن جو والد | |rowspan=3|<ref name="film1:han" /> |- | rowspan="2" | 2020 || ''اوڪي! ميڊم'' || نارٿ پول | |- | ''[[دي مين اسٽينڊنگ نيڪسٽ]]'' || ڪِم گي-هون | |- |} ===ٽيليويزن سلسلا=== {| class="wikitable sortable" style="width:100%; text-align:center; border:1px solid #a8a8a8;" |- ! style="background:#6A5ACD; color:white;" | سال ! style="background:#6A5ACD; color:white;" | عنوان ! style="background:#6A5ACD; color:white;" | ڪردار ! class="unsortable" style="background:#6A5ACD; color:white;" | نوٽس ! class="unsortable" style="background:#6A5ACD; color:white;" | حوالو |- | 2001 | ''[[پيانو (ٽيليويزن سلسلو)|پيانو]]'' || || |<ref name="film5:han" /> |- | rowspan="2" | 2004 | ''[[سويٽ 18]]'' || هيوڪ-جون جو چاچو || |rowspan=6|<ref name="film4:han" /> |- | ''[[توجي، دي لينڊ]]''|| چوئي چي-سو - چوئي چام-پان || |- | rowspan="2" | 2006 | ''[[گڊباءِ سولو (ٽيليويزن سلسلو)|گڊباءِ سولو]]''|| يونگ-سڪ جو مڙس || |- | ''[[ڏي جو-يونگ (ٽيليويزن سلسلو)|ڏي جو-يونگ]]''|| بو جي-گوانگ || |- | rowspan="2" | 2009 | ''[[ايمپريس چونچو]]''|| ڪِم شِم-اوم || |- | ''[[اسٽائل (ٽيليويزن سلسلو)|اسٽائل]]''|| لي سڪ-چانگ || |- | 2011 | ''[[دي ٿورن برڊز (2011ع ٽيليويزن سلسلو)|دي ٿورن برڊز]]'' || چوئي جونگ-دال|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/108/0002079873 |title=종영 '가시나무새', 한혜진·김민정 화해 '해피엔딩' |trans-title='Thorn Bird', Han Hye-jin and Kim Min-jung reconciliation 'Happy Ending' |author=Moon Wan-sik |work=Star News|publisher=[[نيور]]|date=May 5, 2011|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="3" | 2012 | ''[[12 سائنز آف لو]]''|| چان-سنگ || || |- | ''[[لو رين]]''|| ڪِم چانگ-مو || || |- | ''گھوسٽ''|| ڊائريڪٽر مون|| || |- | rowspan="2" | 2013 | ''[[دي وائرس (ٽيليويزن سلسلو)|دي وائرس]]''|| ڊائريڪٽر مون|| || |- | ''[[ايمپائر آف گولڊ]]''|| ڪانگ هو-يون|| ||<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/213/0000364501 |title='황금의제국' 이요원, 박지일 정체 폭로하며 김미숙 뒤통수 |trans-title='Empire of Gold' Lee Yo-won, Park Ji-il's identity revealed and Kim Mi-sook's back |author=Ha Su-na |work=TV Report|publisher=[[نيور]]|date=August 21, 2013|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="3" | 2014 | ''[[جيونگ دو-جيون (ٽيليويزن سلسلو)|جيونگ دو-جيون]]''|| [[يي سيڪ]]|| || |- | ''[[ايمرجنسي ڪپل]]'' | يون سونگ-گِل|| | |- | ''[[دي گريٽسٽ ميريج]]'' | سيو هوئي-پيونگ|| | |- | rowspan="7" | 2015 | ''[[هوگوز لو]]'' | بيون ڪانگ-سي|| | |- | ''[[دي جِنگبيروڪ: اَ ميموائر آف اِمجن وار]]'' | گوبونگ سونگ اِڪ-پِل|| |<ref>{{Cite news|url=https://m.newsen.com/news_view.php?uid=201502220214487410 |title=[결정적장면]'징비록' 박지일, 정적 류성룡 앞 광기 웃음 |trans-title= [Decisive Scene] Ji-il Park of 'Jingbirok', mad laughter in front of static Ryu Seong-ryong|author=Kim Min-ji |work=Newsen|date=February 22, 2015|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[اسپلينڊڊ پوليٽڪس]]'' | ڪِم جي-نام|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/076/0002725208 |title='화정' 정명공주-광해군-영창대군, 대립구도 한눈에 들어오는 인물관계도 보니... |trans-title='Hwajeong' Princess Jeongmyeong-Gwanghae-gun-Youngchangdaegun, Daejeon-gu also saw the character relationship at a glance... |author=Oh Hwan-hee |work=[[اسپورٽس چوسن]]|publisher=[[نيور]]|date=April 26, 2015|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[دي اسڪالر هو واڪس دي نائيٽ]]'' | ڪِم سونگ-يول جو والد|| مهمان ڪردار | |- | ''[[اسيمبلي (ٽيليويزن سلسلو)|اسيمبلي]]''|| اوه سي-چانگ || خصوصي شرڪت || |- | ''[[لاسٽ (ٽيليويزن سلسلو)|لاسٽ]]''|| || || |- | ''[[دي وليج: آچياراز سيڪريٽ]]''|| پارڪ چون-سِڪ || || |- | rowspan="3" | 2016 | ''[[هيپي هوم (ٽيليويزن سلسلو)|هيپي هوم]]'' || لي سيوڪ-هو|| |<ref>{{Cite news|author= Yoo Ji-hoon|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/057/0000944940 |title='가화만사성' 박지일, 유현기에 "이상우 데리고 와달라" 부탁 |trans-title='Everything in Love' Park Ji-il and Yoo Hyun-gi ask, "Please bring Lee Sang-woo to me" |work=[[ميئل براڊڪاسٽنگ نيٽ ورڪ]]|via=[[نيور]]|date=April 16, 2016|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[دي رايل گيمبلر]]''|| لي اِ-ميونگ || || |- | ''[[انٽرٽينر (ٽيليويزن سلسلو)|انٽرٽينر]]''|| || || |- | 2016–2017 | ''[[دي ليجنڊ آف دي بلو سي]]'' || مئنيجر نام|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/108/0002577578 |title='푸른바다' 이민호, 전지현 지키기 돌입..박지일 실마리 되나 |trans-title='Blue Sea' Lee Min-ho, Jeon Ji-hyun start protecting.. Is there a clue to Park Ji-il? |author= Yoon Sang-geun|work=Star News|publisher=[[نيور]]|date=December 15, 2016|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="6" | 2017 | ''[[گڊ مئنيجر]]'' || شعبي جو سربراهه چوئي اِڪ-جونگ|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/312/0000247180 |title= '김과장' 박지일, 준호 잡으러 왔다...'긴장감 UP'|trans-title='Chief Kim' Park Ji-il, came to catch Jun-ho... 'Tension UP' |author=Hyun Ji-min |work=Ten Asia|publisher=[[نيور]]|date=March 23, 2017|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[دي ريبل (ڏکڻ ڪوريائي ٽيليويزن سلسلو)|دي ريبل]]'' || لي سي-جوا|| |rowspan=4|<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/112/0002969425 |title=박지일, MBC '돈꽃' 출연 확정...차기 대권주자 役(공식) |trans-title= Park Ji-il confirmed to appear in MBC's 'Money Flower'... Next presidential nominee 役 (official)|author=Jang Woo-young|work=[[هيرلڊ پاپ]]|publisher=[[نيور]]|date=October 17, 2017|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[ڊيوئل (ڏکڻ ڪوريائي ٽيليويزن سلسلو)|ڊيوئل]]'' || پارڪ سان-يونگ|| |- | ''[[هوسپيٽل شپ (ٽيليويزن سلسلو)|هوسپيٽل شپ]]'' || سيول جي-چان|| |- | ''[[مني فلاور]]'' || نا گي-چُل|| |- | ''[[لائيو اپ ٽو يور نيم]]'' || چونگ وادا|| | |- | rowspan="6" | 2018 | ''[[ڪوئين آف مسٽري 2]]'' || ڪانگ بو-گڪ|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/108/0002694137 |title=[★밤TView]'추리2' 권상우, 박지일 설계로 이다희 살해범 누명 |trans-title=[★Night TView] 'Mystery 2' Kwon Sang-woo, Park Ji-il's design and Lee Da-hee murderer framed |author=Lee Hyun-kyung |work=Star News|publisher=[[نيور]]|date=April 19, 2018|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- |''[[لائيو (ڏکڻ ڪوريائي ٽيليويزن سلسلو)|لائيو]]''|| هان جيونگ-او جو حياتياتي والد|| خصوصي شرڪت | |- | ''[[پارٽنرز فار جسٽس]]'' || پيو يو-سونگ|| سيزن 1 | |- | ''[[لو ٽو دي اينڊ]]'' || يون سانگ-مِن|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/213/0001062743 |title='끝까지 사랑' 박지일 사망... 홍수아 죄책감 느꼈다 |trans-title='Love to the end' Park Ji-il died... Hong Soo-ah felt guilty |author=Lee Hye-mi |work=TV Report|publisher=[[نيور]]|date=October 5, 2018|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[دي ٿرڊ چارم]]'' || جون-يونگ جو والد|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/609/0000017837 |title=박지일 '부드러운 미소~' [포토엔HD] |trans-title=Park Ji-il 'soft smile~' [Photon HD] |author= Yoo Yong-joo|work=Newsen|publisher=[[نيور]]|date=November 17, 2018|access-date=March 22, 2022 |language=ko}}</ref> |- | ''[[ويئر اسٽارز لينڊ]]'' || سيو اِن-وو جو والد (بي گهر ماڻهو)|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/312/0000355508 |title=헤어나올 수 없는 마력의 '여우각시별', 후반부 관전포인트 셋 |trans-title='Fox Stars' of magical power that cannot be escaped, three observation points in the second half |author=Kim Ji-won |work=Ten Asia|publisher=[[نيور]]|date=October 30, 2018|access-date=March 23, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="2" | 2019 | ''[[ٽچ يور هارٽ]]'' || ڪون جَي-بوڪ|| خصوصي شرڪت |<ref>{{Cite news|url=http://www.kookje.co.kr/mobile/view.asp?gbn=v&code=0500&key=20190308.99099003031 |title='진심이 닿다' 박지일 특별출연 '이동욱 아버지로 등장' |trans-title='Touch the truth' Park Ji-il special appearance 'Lee Dong-wook's father' |author= Lee Young-sil |work=Kukje Newspaper|date=March 8, 2019|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[نوڪدو فلاور]]'' || سونگ بونگ-گِل|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/108/0002787325 |title='녹두꽃' 박지일X김상호, 첩자로 몰려 수감.."적과 연통" |trans-title='Mung Bean Flower' Park Ji-il X Kim Sang-ho, imprisoned as a spy.. "Communication with the enemy" |author=Moonsol |work=Star News|publisher=[[نيور]]|date=May 31, 2019|access-date=March 23, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="4" | 2020 | ''[[مني گيم (ٽيليويزن سلسلو)|مني گيم]]'' || ڪِم هو-جونگ|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/108/0002841096 |title='머니게임' 고수, 박지일과 손잡고 이성민 몰아내기 시작[별별TV] |trans-title='Money Game' Go Soo, Park Ji-il and Park Ji-il start to drive out Lee Seong-min [Byulbyeol TV] |author=Eun-song Jang |work=Star News|publisher=[[نيور]]|date=February 5, 2020|access-date=March 23, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[دي گيم: ٽوورڊز زيرو]]'' || نام وو-هيون|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/421/0004459885 |title=[RE:TV] '더 게임' 임주환, 박지일 고백에 분노+고함...때늦은 사과 |trans-title=[RE:TV] 'The Game' Im Joo-hwan, Park Ji-il's confession furious + shouting... a late apology |author= Park Ha-na|work=News1|publisher=[[نيور]]|date=February 13, 2020|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[فارسٽ (ٽيليويزن سلسلو)|فارسٽ]]'' || جونگ بيونگ-هيوڪ|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/112/0003277163 |title='포레스트' 박지일, 조보아에게 "부모님 찾아뵐 때 되지 않았냐" 권유 |trans-title='Forest' Park Ji-il, Jo Bo-ah "Isn't it when I met my parents?" |author=Lee Young-won |work=[[هيرلڊ پاپ]]|publisher=[[نيور]]|date=March 11, 2020|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[هائو ٽو باءِ اي فرينڊ]]'' || || | |- | 2020–2021 || ''[[ڊيليڊ جسٽس]]'' || ڪِم بيونگ-ڊي || ||<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/144/0000703870 |title='날아라 개천용' 기득권 쥔 정웅인→박지일, 권상우×배성우 흔들 반격 카드? |trans-title='Fly Gaecheon Dragon' Jung Woong-in, who holds the vested interests, → Park Ji-il, Kwon Sang-woo × Bae Seong-woo shaking counterattack card? |author=Park Hyun-sook |work=Sports Trend |publisher=[[نيور]]|date=December 2, 2020 |access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | 2021 | ''[[ون دي وومن]]'' || هان ڪانگ-سِڪ|| |<ref>{{Cite news|url=http://m.isplus.joins.com/news/article/article.aspx?total_id=24160772 |title=종영 향해 달려가는 '원 더 우먼', 순간 최고 시청률 20.6% |trans-title='One the Woman' rushes towards the end, the highest rating at the moment is 20.6% |author=Park Jeong-sun |work=Daily Sports |date=October 31, 2021|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | 2021–2022 | ''[[آرٽيفيشل سٽي]]'' || مِن سيونگ-سِڪ | |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/108/0003021013 |title='공작도시' 수애, 1인 시위부터 오토바이 사고까지 완벽 조작[종합] |trans-title='Peacock City' Soo Ae, perfect manipulation from one-man protests to motorcycle accidents [Comprehensive] |author=Lee Kyung-ho |work=Star News|publisher=[[نيور]]|date=January 14, 2022|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="2" | 2022 | ''[[ٽريسر (ٽيليويزن سلسلو)|ٽريسر]]'' || بيڪ سيونگ-ريونگ | |<ref>{{cite web|url=https://entertain.naver.com/read?oid=213&aid=0001204308|title=첫방 '트레이서' 임시완, '돈튀호테'→구린 돈 터는 독한 놈으로...국세청 입성 [종합]|trans-title=Im Si-wan of 'Tracer' in the first episode, 'Don't Hughote' → As a venomous guy with dirty money... Entry into the National Tax Service [General]|author=Kim Eun-jung|work=TV Report |publisher=[[نيور]]|date=January 7, 2022 |access-date=March 21, 2022 |language=ko}}</ref> |- | ''[[ٿرٽي نائن]]'' || پروفيسر چا يو-هيوڪ | |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/609/0000543558 |title='서른 아홉' 손예진, 1년 안식년 갖는 이유 "공황장애"[결정적장면] |trans-title='Thirty-nine' Son Ye-jin, the reason for having a one-year sabbatical “panic disorder” [decisive scene] |author=Seo Yuna |work=Newsen|publisher=[[نيور]]|date=February 18, 2022|access-date=March 21, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="2" |2023 |''[[ايجنسي (ڏکڻ ڪوريائي ٽيليويزن سلسلو)|ايجنسي]]'' |چو مون-هو | |<ref>{{Cite web |title=[대행사] 등장인물소개 |url=https://tv.jtbc.co.kr/cast/PR10011543/5 |access-date=January 1, 2023 |website=[[جي ٽي بي سي]] |language=ko}}</ref> |- |''[[ڊي لائيٽفلي ڊيسيٽ فل]]'' |شِن گي-هو | | |} ===ناٽڪ=== {| class="wikitable sortable" |- ! سال ! عنوان ! مقامي عنوان ! ڪردار ! class="unsortable" | نوٽس |- | 2004 || ''ماما ميا'' || 맘마미아 || بل |rowspan=3|<ref name="details:playdb">{{Cite web|url=https://m.playdb.co.kr/Artist/PlayList/2020 |title= 박지일: 연극배우|trans-title= پارڪ جي-اِل: ناٽڪ اداڪار جون پيشڪشون|website= Play DB|access-date= March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | 2004 || ''سمنڊ ۽ سج'' || 바다와 양산 || |- | 2005 || ''لِٽل شاپ آف هورس'' || 리틀샵 오브 호러스 || موسيقي ناٽڪ (اورِن) |- | 2016 || ''غم جو گيت'' || 슬픔의 노래 || پارڪ وون-هيونگ ||<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/mnews/article/421/0002361694?sid=103 |title= '남명렬·박지일' 연기 대결...연극 '슬픔의 노래' 28일 개막|trans-title='نام ميونگ-ريونگ ۽ پارڪ جي-اِل' جي اداڪاريءَ جو مقابلو... ناٽڪ 'غم جو گيت' 28 تاريخ تي شروع ٿيندو|author=Park Jeong-hwan |work= News1|publisher=[[Naver]]|date=October 28, 2016|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | 2017 || ''يتيم'' || 오펀스 || هيرالڊ ||<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/312/0000515084 |title=연극 '오펀스' 한국의 알파치노 박지일 "연기 스펙트럼에 새로운 빛깔 하나 추가" |trans-title= ناٽڪ 'يتيم'، ڪوريا جو ال پاچينو پارڪ جي-اِل: "اداڪاريءَ جي دائري ۾ هڪ نئون رنگ شامل ڪيو"|author=Jeong Da-hoon |work=Seoul Economic Daily|publisher=[[Naver]]|date=September 23, 2017|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | 2018 || ''من سائي روم – ڪرسچنز'' || 민새롬 - 크리스천스 || پال (پادري) ||<ref name="details:playdb" /> |- | 2021 || ''اينجلز اِن آمريڪا – حصو پهريون'' || 엔젤스 인 아메리카 || rowspan=2|راءِ مارڪس ڪوهن || ''[[Angels in America]]'' جو نمائندي ڪم<ref name="park:theater1">{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/mnews/article/003/0010871971?sid=103 |title= [인터뷰]박지일 "배우 된 아들과 같은 무대 설레면서 비현실적" |trans-title= [انٽرويو] پارڪ جي-اِل: "اداڪار بڻيل پٽ سان هڪ ئي اسٽيج تي هجڻ دلچسپ ۽ غير حقيقي لڳي ٿو"|author= Kang Jin-ah |work=[[Newsis]] |publisher=[[Naver]]|date=December 6, 2021|access-date= March 21, 2022 |language=ko}}</ref> |- | 2022 || ''اينجلز اِن آمريڪا – حصو ٻيون: پيريسٽرائيڪا'' || 엔젤스 인 아메리카-파트 투 : 페레스트로이카 ||<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/mnews/article/003/0011061706?sid=103 |title= 국립창극단, 확진자 나와 '리어' 개막 연기...17일→22일로 |trans-title= قومي چانگ گُڪ ڪمپني ۾ متاثر شخص نڪرڻ سبب 'ليئر' جي شروعات ملتوي... 17 کان 22 تاريخ تائين|author= Kang Jin-ah |work=[[Newsis]] |publisher=[[Naver]]|date=March 14, 2022|access-date= March 21, 2022 |language=ko|quote= اداڪار جونگ ڪيونگ-هو ۽ پارڪ جي-اِل سميت سمورا فنڪار هن ۾ شامل آهن.}}</ref> |- | 2022–2023 || ''يتيم'' || 오펀스 || هيرالڊ | <ref>{{cite web|url=https://entertain.naver.com/read?oid=003&aid=0011454671|author=Kang Jin-ah|title=젠더 프리 캐스팅 연극 '오펀스', 남명렬·박지일·추상미 합류|trans-title= جينڊر-فري ڪاسٽنگ واري ناٽڪ 'يتيم' ۾ نام ميونگ-ريونگ، پارڪ جي-اِل ۽ چو سانگ-مي شامل|publisher=[[Newsis]] |via=[[Naver]]|date=October 4, 2022|access-date=October 13, 2022|language=ko}}</ref> |} {{Clear}} ==حوالا== ==خارجي ڳنڍڻا== {{Commons}} * {{HanCinema person|Park_Ji-il}} * [http://www.playdb.co.kr/artistdb/detail.asp?ManNo=2020 پَارڪ جي-اِل، پلي ڊي بي تي] * [https://www.kmdb.or.kr/eng/db/per/00000755 پَارڪ جي-اِل]، ڪي ايم ڊي بي تي * [https://movie.daum.net/person/main?personId=10142 پَارڪ جي-اِل، ڊائوم تي] {{In lang|ko}} * {{IMDb name|1137616}} {{Authority control}} {{DEFAULTSORT:پارڪ، جي-اِل}} [[Category:21هين صديءَ جا ڏکڻ ڪوريائي مرد اداڪار]] [[Category:بوسان جا مرد اداڪار]] [[Category:ڏکڻ ڪوريا جا مرد ٽيليويزن اداڪار]] [[Category:ڏکڻ ڪوريا جا مرد فلمي اداڪار]] [[Category:زنده ماڻهو]] [[Category:1960ع ۾ جنم وٺندڙ]] [[Category:چُنگ-اَنگ يونيورسٽي جا سابق شاگرد]] [[Category:ڏکڻ ڪوريا جا اسٽيج اداڪار]] [[Category:ڊونگ-آ يونيورسٽي جا سابق شاگرد]] 3qu3z1p2u91r6on4b03406km1fljuso 387299 387298 2026-06-21T07:26:27Z Intisar Ali 8681 387299 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|ڏکڻ ڪوريا جو ٽيليويزن ۽ فلمي اداڪار}} {{Infobox person | name = پارڪ جي-اِل | image = Park Ji-Il from acrofan.jpg | caption = | birth_date = {{birth year and age|1960|9}} | birth_place = [[بوسان ميٽروپوليٽن شهر]]، ڏکڻ ڪوريا | alma_mater = [[چُنگ-آنگ يونيورسٽي]] | education = ٿيئٽر مطالعي جي اسڪول مان گريجوئيٽ | occupation = {{hlist|فلمي اداڪار|ٿيئٽر اداڪار}} | years_active = 1995–هاڻوڪو | agent = S Y & T | children = | module = {{Infobox Korean name/auto|child=yes|headercolor=transparent | hangul = 박지일 | hanja = }} }} '''پارڪ جي-اِل'''[Park Ji-il ] (ڪوريائي: 박지일، پيدائش: سيپٽمبر 1960ع)<ref>{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Park_Ji-il.php|title=Park Ji-il (박지일)|access-date=March 21, 2022|website=[[HanCinema]]}}</ref> ڏکڻ ڪوريا جو ٿيئٽر، فلم ۽ ٽيليويزن اداڪار آهي. هو مختلف ٽي وي سلسلن ۽ فلمن ۾ پنهنجي معاون ڪردارن جي ڪري مشهور آهي.<ref name="profile:daum">{{Cite web|url=https://100.daum.net/encyclopedia/view/33XXXXX19121|title=박지일 Park Ji-il|website=Daum|access-date=March 21, 2022}}</ref> سندس وڌيڪ مشهور ڪمن ۾ 2011ع جو ٽيليويزن سلسلو ''[[دي ٿورن برڊز]]''، 2013ع جي سنسني خيز فلم ''[[دي سسپيڪٽ (2013ع ڏکڻ ڪوريائي فلم)|دي سسپيڪٽ]]'' ۽ 2017ع جو تاريخي ڊراما سلسلو ''[[دي ريبل (ڏکڻ ڪوريائي ٽي وي سلسلو)|دي ريبل]]'' شامل آهن. هو 75 کان وڌيڪ ٽي وي سلسلن، اسٽيج ڊرامن ۽ فلمن ۾ ڪم ڪري چڪو آهي، جن ۾ 2020ع جي سياسي ڊراما فلم ''[[دي مين اسٽينڊنگ نيڪسٽ]]'' پڻ شامل آهي. 2022ع ۾ هن ٽي وي سلسلي ''[[آرٽيفيشل سٽي]]'' ۾ اداڪاري ڪئي، ۽ ان ئي سال هو ''[[ٽريسر (ٽي وي سلسلو)|ٽريسر]]'' ۽ ''[[ٿرٽي نائن]]'' ۾ پڻ نظر آيو.<ref name="film1:han">{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Jung_Hee-tae-filmography.html?p=1|title=Park Ji-il (박지일) - Filmography, Page 1|website=[[HanCinema]]|access-date=March 21, 2022}}</ref> ==تعليم== {{Small|ذريعو:}}<ref name="profile:daum" /> * بوسان ڪمرشل هاءِ اسڪول مان فراغت حاصل ڪئي * [[ڊونگ-آ يونيورسٽي]] مان اڪائونٽنگ ۾ بيچلر ڊگري * [[چُنگ-آنگ يونيورسٽي]] جي اسڪول آف ڊراما مان گريجوئيٽ ==فلمي فھرست== ===فلمون=== {| class="wikitable sortable" |- ! سال ! عنوان ! ڪردار ! class="unsortable" | نوٽس ! class="unsortable" |{{Abbr|حوالو|حوالا}} |- | 1995 || ''ماءِ ڊيئر ڪِم-هونگ'' || ڪِم گي-رِم | |rowspan=7|<ref name="film5:han">{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Park_Ji-il-filmography.html?p=5|title=Park Ji-il (박지일) - Filmography, Page 5 |website=[[HanCinema]] |access-date=March 21, 2022}}</ref> |- | 1998 || ''اي پرامِس'' || جانگ وو-شِن | |- | rowspan="3" | 1999 || ''[[شِري (فلم)|شِري]]'' || | |- | ''[[نوويئر ٽُو هائيڊ (1999ع فلم)|نوويئر ٽُو هائيڊ]]'' || | |- | ''[[هيپي اينڊ (1999ع فلم)|هيپي اينڊ]]'' || بئنڪ ڪلارڪ | |- | 2000 || ''[[دي فاؤل ڪنگ]]'' || | |- | 2002 || ''[[چي-هوا-سيون]]'' || ڪواڪ سونگ-مِن | |- | 2008 || ''[[پورٽريٽ آف اي بيوٽي]]'' || سِن هان-پيونگ | |rowspan=2|<ref name="film4:han">{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Park_Ji-il-filmography.html?p=4|title=Park Ji-il (박지일) - Filmography, Page 4 |website=[[HanCinema]] |access-date=March 22, 2022}}</ref> |- | rowspan="3" | 2013 || ''[[ڪميٽمينٽ (2013ع فلم)|ڪميٽمينٽ]]'' || قومي انٽيليجنس جو ڊائريڪٽر | |- | ''[[دي سسپيڪٽ (2013ع ڏکڻ ڪوريائي فلم)|دي سسپيڪٽ]]'' || ايگزيڪيوٽو ڊائريڪٽر سونگ | |rowspan=3|<ref name="film3:han">{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Park_Ji-il-filmography.html?p=3|title=Park Ji-il (박지일) - Filmography, Page 3 |website=[[HanCinema]] |access-date=March 21, 2022}}</ref> |- | ''[[وي بيڪ هوم (2013ع فلم)|وي بيڪ هوم]]'' || پوليس آفيسر لي سو | |- | 2016 || ''[[دي نيٽ (2016ع فلم)|دي نيٽ]]'' || ايگزيڪيوٽو | |- | rowspan="3" | 2017 || ''[[آرڊينري پرسن]]'' || جنرل مئنيجر لي | |rowspan=5|<ref name="film2:han">{{Cite web|url=https://www.hancinema.net/korean_Park_Ji-il-filmography.html?p=2|title=Park Ji-il (박지일) - Filmography, Page 2 |website=[[HanCinema]] |access-date=March 22, 2022}}</ref> |- | ''[[دي فورٽريس (2017ع فلم)|دي فورٽريس]]'' || نائب چيف عالم | |- | ''[[برادرز اِن هيون]]'' || ڊائريڪٽر پارڪ | |- | rowspan="2" | 2018 || ''لائيو اگين، لوو اگين'' || نمائندو ڪِم | |- | ''[[دي پرنسيس اينڊ دي ميچ ميڪر]]'' || يون هيون | |- | 2019 || ''اسپرنگ اگين'' || هو-مِن جو والد | |rowspan=3|<ref name="film1:han" /> |- | rowspan="2" | 2020 || ''اوڪي! ميڊم'' || نارٿ پول | |- | ''[[دي مين اسٽينڊنگ نيڪسٽ]]'' || ڪِم گي-هون | |- |} ===ٽيليويزن سلسلا=== {| class="wikitable sortable" style="width:100%; text-align:center; border:1px solid #a8a8a8;" |- ! style="background:#6A5ACD; color:white;" | سال ! style="background:#6A5ACD; color:white;" | عنوان ! style="background:#6A5ACD; color:white;" | ڪردار ! class="unsortable" style="background:#6A5ACD; color:white;" | نوٽس ! class="unsortable" style="background:#6A5ACD; color:white;" | حوالو |- | 2001 | ''[[پيانو (ٽيليويزن سلسلو)|پيانو]]'' || || |<ref name="film5:han" /> |- | rowspan="2" | 2004 | ''[[سويٽ 18]]'' || هيوڪ-جون جو چاچو || |rowspan=6|<ref name="film4:han" /> |- | ''[[توجي، دي لينڊ]]''|| چوئي چي-سو - چوئي چام-پان || |- | rowspan="2" | 2006 | ''[[گڊباءِ سولو (ٽيليويزن سلسلو)|گڊباءِ سولو]]''|| يونگ-سڪ جو مڙس || |- | ''[[ڏي جو-يونگ (ٽيليويزن سلسلو)|ڏي جو-يونگ]]''|| بو جي-گوانگ || |- | rowspan="2" | 2009 | ''[[ايمپريس چونچو]]''|| ڪِم شِم-اوم || |- | ''[[اسٽائل (ٽيليويزن سلسلو)|اسٽائل]]''|| لي سڪ-چانگ || |- | 2011 | ''[[دي ٿورن برڊز (2011ع ٽيليويزن سلسلو)|دي ٿورن برڊز]]'' || چوئي جونگ-دال|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/108/0002079873 |title=종영 '가시나무새', 한혜진·김민정 화해 '해피엔딩' |trans-title='Thorn Bird', Han Hye-jin and Kim Min-jung reconciliation 'Happy Ending' |author=Moon Wan-sik |work=Star News|publisher=[[نيور]]|date=May 5, 2011|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="3" | 2012 | ''[[12 سائنز آف لو]]''|| چان-سنگ || || |- | ''[[لو رين]]''|| ڪِم چانگ-مو || || |- | ''گھوسٽ''|| ڊائريڪٽر مون|| || |- | rowspan="2" | 2013 | ''[[دي وائرس (ٽيليويزن سلسلو)|دي وائرس]]''|| ڊائريڪٽر مون|| || |- | ''[[ايمپائر آف گولڊ]]''|| ڪانگ هو-يون|| ||<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/213/0000364501 |title='황금의제국' 이요원, 박지일 정체 폭로하며 김미숙 뒤통수 |trans-title='Empire of Gold' Lee Yo-won, Park Ji-il's identity revealed and Kim Mi-sook's back |author=Ha Su-na |work=TV Report|publisher=[[نيور]]|date=August 21, 2013|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="3" | 2014 | ''[[جيونگ دو-جيون (ٽيليويزن سلسلو)|جيونگ دو-جيون]]''|| [[يي سيڪ]]|| || |- | ''[[ايمرجنسي ڪپل]]'' | يون سونگ-گِل|| | |- | ''[[دي گريٽسٽ ميريج]]'' | سيو هوئي-پيونگ|| | |- | rowspan="7" | 2015 | ''[[هوگوز لو]]'' | بيون ڪانگ-سي|| | |- | ''[[دي جِنگبيروڪ: اَ ميموائر آف اِمجن وار]]'' | گوبونگ سونگ اِڪ-پِل|| |<ref>{{Cite news|url=https://m.newsen.com/news_view.php?uid=201502220214487410 |title=[결정적장면]'징비록' 박지일, 정적 류성룡 앞 광기 웃음 |trans-title= [Decisive Scene] Ji-il Park of 'Jingbirok', mad laughter in front of static Ryu Seong-ryong|author=Kim Min-ji |work=Newsen|date=February 22, 2015|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[اسپلينڊڊ پوليٽڪس]]'' | ڪِم جي-نام|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/076/0002725208 |title='화정' 정명공주-광해군-영창대군, 대립구도 한눈에 들어오는 인물관계도 보니... |trans-title='Hwajeong' Princess Jeongmyeong-Gwanghae-gun-Youngchangdaegun, Daejeon-gu also saw the character relationship at a glance... |author=Oh Hwan-hee |work=[[اسپورٽس چوسن]]|publisher=[[نيور]]|date=April 26, 2015|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[دي اسڪالر هو واڪس دي نائيٽ]]'' | ڪِم سونگ-يول جو والد|| مهمان ڪردار | |- | ''[[اسيمبلي (ٽيليويزن سلسلو)|اسيمبلي]]''|| اوه سي-چانگ || خصوصي شرڪت || |- | ''[[لاسٽ (ٽيليويزن سلسلو)|لاسٽ]]''|| || || |- | ''[[دي وليج: آچياراز سيڪريٽ]]''|| پارڪ چون-سِڪ || || |- | rowspan="3" | 2016 | ''[[هيپي هوم (ٽيليويزن سلسلو)|هيپي هوم]]'' || لي سيوڪ-هو|| |<ref>{{Cite news|author= Yoo Ji-hoon|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/057/0000944940 |title='가화만사성' 박지일, 유현기에 "이상우 데리고 와달라" 부탁 |trans-title='Everything in Love' Park Ji-il and Yoo Hyun-gi ask, "Please bring Lee Sang-woo to me" |work=[[ميئل براڊڪاسٽنگ نيٽ ورڪ]]|via=[[نيور]]|date=April 16, 2016|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[دي رايل گيمبلر]]''|| لي اِ-ميونگ || || |- | ''[[انٽرٽينر (ٽيليويزن سلسلو)|انٽرٽينر]]''|| || || |- | 2016–2017 | ''[[دي ليجنڊ آف دي بلو سي]]'' || مئنيجر نام|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/108/0002577578 |title='푸른바다' 이민호, 전지현 지키기 돌입..박지일 실마리 되나 |trans-title='Blue Sea' Lee Min-ho, Jeon Ji-hyun start protecting.. Is there a clue to Park Ji-il? |author= Yoon Sang-geun|work=Star News|publisher=[[نيور]]|date=December 15, 2016|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="6" | 2017 | ''[[گڊ مئنيجر]]'' || شعبي جو سربراهه چوئي اِڪ-جونگ|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/312/0000247180 |title= '김과장' 박지일, 준호 잡으러 왔다...'긴장감 UP'|trans-title='Chief Kim' Park Ji-il, came to catch Jun-ho... 'Tension UP' |author=Hyun Ji-min |work=Ten Asia|publisher=[[نيور]]|date=March 23, 2017|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[دي ريبل (ڏکڻ ڪوريائي ٽيليويزن سلسلو)|دي ريبل]]'' || لي سي-جوا|| |rowspan=4|<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/112/0002969425 |title=박지일, MBC '돈꽃' 출연 확정...차기 대권주자 役(공식) |trans-title= Park Ji-il confirmed to appear in MBC's 'Money Flower'... Next presidential nominee 役 (official)|author=Jang Woo-young|work=[[هيرلڊ پاپ]]|publisher=[[نيور]]|date=October 17, 2017|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[ڊيوئل (ڏکڻ ڪوريائي ٽيليويزن سلسلو)|ڊيوئل]]'' || پارڪ سان-يونگ|| |- | ''[[هوسپيٽل شپ (ٽيليويزن سلسلو)|هوسپيٽل شپ]]'' || سيول جي-چان|| |- | ''[[مني فلاور]]'' || نا گي-چُل|| |- | ''[[لائيو اپ ٽو يور نيم]]'' || چونگ وادا|| | |- | rowspan="6" | 2018 | ''[[ڪوئين آف مسٽري 2]]'' || ڪانگ بو-گڪ|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/108/0002694137 |title=[★밤TView]'추리2' 권상우, 박지일 설계로 이다희 살해범 누명 |trans-title=[★Night TView] 'Mystery 2' Kwon Sang-woo, Park Ji-il's design and Lee Da-hee murderer framed |author=Lee Hyun-kyung |work=Star News|publisher=[[نيور]]|date=April 19, 2018|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- |''[[لائيو (ڏکڻ ڪوريائي ٽيليويزن سلسلو)|لائيو]]''|| هان جيونگ-او جو حياتياتي والد|| خصوصي شرڪت | |- | ''[[پارٽنرز فار جسٽس]]'' || پيو يو-سونگ|| سيزن 1 | |- | ''[[لو ٽو دي اينڊ]]'' || يون سانگ-مِن|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/213/0001062743 |title='끝까지 사랑' 박지일 사망... 홍수아 죄책감 느꼈다 |trans-title='Love to the end' Park Ji-il died... Hong Soo-ah felt guilty |author=Lee Hye-mi |work=TV Report|publisher=[[نيور]]|date=October 5, 2018|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[دي ٿرڊ چارم]]'' || جون-يونگ جو والد|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/609/0000017837 |title=박지일 '부드러운 미소~' [포토엔HD] |trans-title=Park Ji-il 'soft smile~' [Photon HD] |author= Yoo Yong-joo|work=Newsen|publisher=[[نيور]]|date=November 17, 2018|access-date=March 22, 2022 |language=ko}}</ref> |- | ''[[ويئر اسٽارز لينڊ]]'' || سيو اِن-وو جو والد (بي گهر ماڻهو)|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/312/0000355508 |title=헤어나올 수 없는 마력의 '여우각시별', 후반부 관전포인트 셋 |trans-title='Fox Stars' of magical power that cannot be escaped, three observation points in the second half |author=Kim Ji-won |work=Ten Asia|publisher=[[نيور]]|date=October 30, 2018|access-date=March 23, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="2" | 2019 | ''[[ٽچ يور هارٽ]]'' || ڪون جَي-بوڪ|| خصوصي شرڪت |<ref>{{Cite news|url=http://www.kookje.co.kr/mobile/view.asp?gbn=v&code=0500&key=20190308.99099003031 |title='진심이 닿다' 박지일 특별출연 '이동욱 아버지로 등장' |trans-title='Touch the truth' Park Ji-il special appearance 'Lee Dong-wook's father' |author= Lee Young-sil |work=Kukje Newspaper|date=March 8, 2019|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[نوڪدو فلاور]]'' || سونگ بونگ-گِل|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/108/0002787325 |title='녹두꽃' 박지일X김상호, 첩자로 몰려 수감.."적과 연통" |trans-title='Mung Bean Flower' Park Ji-il X Kim Sang-ho, imprisoned as a spy.. "Communication with the enemy" |author=Moonsol |work=Star News|publisher=[[نيور]]|date=May 31, 2019|access-date=March 23, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="4" | 2020 | ''[[مني گيم (ٽيليويزن سلسلو)|مني گيم]]'' || ڪِم هو-جونگ|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/108/0002841096 |title='머니게임' 고수, 박지일과 손잡고 이성민 몰아내기 시작[별별TV] |trans-title='Money Game' Go Soo, Park Ji-il and Park Ji-il start to drive out Lee Seong-min [Byulbyeol TV] |author=Eun-song Jang |work=Star News|publisher=[[نيور]]|date=February 5, 2020|access-date=March 23, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[دي گيم: ٽوورڊز زيرو]]'' || نام وو-هيون|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/421/0004459885 |title=[RE:TV] '더 게임' 임주환, 박지일 고백에 분노+고함...때늦은 사과 |trans-title=[RE:TV] 'The Game' Im Joo-hwan, Park Ji-il's confession furious + shouting... a late apology |author= Park Ha-na|work=News1|publisher=[[نيور]]|date=February 13, 2020|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[فارسٽ (ٽيليويزن سلسلو)|فارسٽ]]'' || جونگ بيونگ-هيوڪ|| |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/112/0003277163 |title='포레스트' 박지일, 조보아에게 "부모님 찾아뵐 때 되지 않았냐" 권유 |trans-title='Forest' Park Ji-il, Jo Bo-ah "Isn't it when I met my parents?" |author=Lee Young-won |work=[[هيرلڊ پاپ]]|publisher=[[نيور]]|date=March 11, 2020|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | ''[[هائو ٽو باءِ اي فرينڊ]]'' || || | |- | 2020–2021 || ''[[ڊيليڊ جسٽس]]'' || ڪِم بيونگ-ڊي || ||<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/144/0000703870 |title='날아라 개천용' 기득권 쥔 정웅인→박지일, 권상우×배성우 흔들 반격 카드? |trans-title='Fly Gaecheon Dragon' Jung Woong-in, who holds the vested interests, → Park Ji-il, Kwon Sang-woo × Bae Seong-woo shaking counterattack card? |author=Park Hyun-sook |work=Sports Trend |publisher=[[نيور]]|date=December 2, 2020 |access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | 2021 | ''[[ون دي وومن]]'' || هان ڪانگ-سِڪ|| |<ref>{{Cite news|url=http://m.isplus.joins.com/news/article/article.aspx?total_id=24160772 |title=종영 향해 달려가는 '원 더 우먼', 순간 최고 시청률 20.6% |trans-title='One the Woman' rushes towards the end, the highest rating at the moment is 20.6% |author=Park Jeong-sun |work=Daily Sports |date=October 31, 2021|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | 2021–2022 | ''[[آرٽيفيشل سٽي]]'' || مِن سيونگ-سِڪ | |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/108/0003021013 |title='공작도시' 수애, 1인 시위부터 오토바이 사고까지 완벽 조작[종합] |trans-title='Peacock City' Soo Ae, perfect manipulation from one-man protests to motorcycle accidents [Comprehensive] |author=Lee Kyung-ho |work=Star News|publisher=[[نيور]]|date=January 14, 2022|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="2" | 2022 | ''[[ٽريسر (ٽيليويزن سلسلو)|ٽريسر]]'' || بيڪ سيونگ-ريونگ | |<ref>{{cite web|url=https://entertain.naver.com/read?oid=213&aid=0001204308|title=첫방 '트레이서' 임시완, '돈튀호테'→구린 돈 터는 독한 놈으로...국세청 입성 [종합]|trans-title=Im Si-wan of 'Tracer' in the first episode, 'Don't Hughote' → As a venomous guy with dirty money... Entry into the National Tax Service [General]|author=Kim Eun-jung|work=TV Report |publisher=[[نيور]]|date=January 7, 2022 |access-date=March 21, 2022 |language=ko}}</ref> |- | ''[[ٿرٽي نائن]]'' || پروفيسر چا يو-هيوڪ | |<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/609/0000543558 |title='서른 아홉' 손예진, 1년 안식년 갖는 이유 "공황장애"[결정적장면] |trans-title='Thirty-nine' Son Ye-jin, the reason for having a one-year sabbatical “panic disorder” [decisive scene] |author=Seo Yuna |work=Newsen|publisher=[[نيور]]|date=February 18, 2022|access-date=March 21, 2022|language=ko}}</ref> |- | rowspan="2" |2023 |''[[ايجنسي (ڏکڻ ڪوريائي ٽيليويزن سلسلو)|ايجنسي]]'' |چو مون-هو | |<ref>{{Cite web |title=[대행사] 등장인물소개 |url=https://tv.jtbc.co.kr/cast/PR10011543/5 |access-date=January 1, 2023 |website=[[جي ٽي بي سي]] |language=ko}}</ref> |- |''[[ڊي لائيٽفلي ڊيسيٽ فل]]'' |شِن گي-هو | | |} ===ناٽڪ=== {| class="wikitable sortable" |- ! سال ! عنوان ! مقامي عنوان ! ڪردار ! class="unsortable" | نوٽس |- | 2004 || ''ماما ميا'' || 맘마미아 || بل |rowspan=3|<ref name="details:playdb">{{Cite web|url=https://m.playdb.co.kr/Artist/PlayList/2020 |title= 박지일: 연극배우|trans-title= پارڪ جي-اِل: ناٽڪ اداڪار جون پيشڪشون|website= Play DB|access-date= March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | 2004 || ''سمنڊ ۽ سج'' || 바다와 양산 || |- | 2005 || ''لِٽل شاپ آف هورس'' || 리틀샵 오브 호러스 || موسيقي ناٽڪ (اورِن) |- | 2016 || ''غم جو گيت'' || 슬픔의 노래 || پارڪ وون-هيونگ ||<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/mnews/article/421/0002361694?sid=103 |title= '남명렬·박지일' 연기 대결...연극 '슬픔의 노래' 28일 개막|trans-title='نام ميونگ-ريونگ ۽ پارڪ جي-اِل' جي اداڪاريءَ جو مقابلو... ناٽڪ 'غم جو گيت' 28 تاريخ تي شروع ٿيندو|author=Park Jeong-hwan |work= News1|publisher=[[Naver]]|date=October 28, 2016|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | 2017 || ''يتيم'' || 오펀스 || هيرالڊ ||<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/entertain/article/312/0000515084 |title=연극 '오펀스' 한국의 알파치노 박지일 "연기 스펙트럼에 새로운 빛깔 하나 추가" |trans-title= ناٽڪ 'يتيم'، ڪوريا جو ال پاچينو پارڪ جي-اِل: "اداڪاريءَ جي دائري ۾ هڪ نئون رنگ شامل ڪيو"|author=Jeong Da-hoon |work=Seoul Economic Daily|publisher=[[Naver]]|date=September 23, 2017|access-date=March 22, 2022|language=ko}}</ref> |- | 2018 || ''من سائي روم – ڪرسچنز'' || 민새롬 - 크리스천스 || پال (پادري) ||<ref name="details:playdb" /> |- | 2021 || ''اينجلز اِن آمريڪا – حصو پهريون'' || 엔젤스 인 아메리카 || rowspan=2|راءِ مارڪس ڪوهن || ''[[Angels in America]]'' جو نمائندي ڪم<ref name="park:theater1">{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/mnews/article/003/0010871971?sid=103 |title= [인터뷰]박지일 "배우 된 아들과 같은 무대 설레면서 비현실적" |trans-title= [انٽرويو] پارڪ جي-اِل: "اداڪار بڻيل پٽ سان هڪ ئي اسٽيج تي هجڻ دلچسپ ۽ غير حقيقي لڳي ٿو"|author= Kang Jin-ah |work=[[Newsis]] |publisher=[[Naver]]|date=December 6, 2021|access-date= March 21, 2022 |language=ko}}</ref> |- | 2022 || ''اينجلز اِن آمريڪا – حصو ٻيون: پيريسٽرائيڪا'' || 엔젤스 인 아메리카-파트 투 : 페레스트로이카 ||<ref>{{Cite news|url=https://n.news.naver.com/mnews/article/003/0011061706?sid=103 |title= 국립창극단, 확진자 나와 '리어' 개막 연기...17일→22일로 |trans-title= قومي چانگ گُڪ ڪمپني ۾ متاثر شخص نڪرڻ سبب 'ليئر' جي شروعات ملتوي... 17 کان 22 تاريخ تائين|author= Kang Jin-ah |work=[[Newsis]] |publisher=[[Naver]]|date=March 14, 2022|access-date= March 21, 2022 |language=ko|quote= اداڪار جونگ ڪيونگ-هو ۽ پارڪ جي-اِل سميت سمورا فنڪار هن ۾ شامل آهن.}}</ref> |- | 2022–2023 || ''يتيم'' || 오펀스 || هيرالڊ | <ref>{{cite web|url=https://entertain.naver.com/read?oid=003&aid=0011454671|author=Kang Jin-ah|title=젠더 프리 캐스팅 연극 '오펀스', 남명렬·박지일·추상미 합류|trans-title= جينڊر-فري ڪاسٽنگ واري ناٽڪ 'يتيم' ۾ نام ميونگ-ريونگ، پارڪ جي-اِل ۽ چو سانگ-مي شامل|publisher=[[Newsis]] |via=[[Naver]]|date=October 4, 2022|access-date=October 13, 2022|language=ko}}</ref> |} {{Clear}} ==حوالا== {{Reflist}} ==خارجي ڳنڍڻا== {{Commons}} * {{HanCinema person|Park_Ji-il}} * [http://www.playdb.co.kr/artistdb/detail.asp?ManNo=2020 پَارڪ جي-اِل، پلي ڊي بي تي] * [https://www.kmdb.or.kr/eng/db/per/00000755 پَارڪ جي-اِل]، ڪي ايم ڊي بي تي * [https://movie.daum.net/person/main?personId=10142 پَارڪ جي-اِل، ڊائوم تي] {{In lang|ko}} * {{IMDb name|1137616}} {{Authority control}} {{DEFAULTSORT:پارڪ، جي-اِل}} [[Category:21هين صديءَ جا ڏکڻ ڪوريائي مرد اداڪار]] [[Category:بوسان جا مرد اداڪار]] [[Category:ڏکڻ ڪوريا جا مرد ٽيليويزن اداڪار]] [[Category:ڏکڻ ڪوريا جا مرد فلمي اداڪار]] [[Category:زنده ماڻهو]] [[Category:1960ع ۾ جنم وٺندڙ]] [[Category:چُنگ-اَنگ يونيورسٽي جا سابق شاگرد]] [[Category:ڏکڻ ڪوريا جا اسٽيج اداڪار]] [[Category:ڊونگ-آ يونيورسٽي جا سابق شاگرد]] q5tkl1nq9bsur4b4foy8qjhhvixpgn4 سانچو:Infobox Korean/auto 10 99183 387300 2026-06-21T07:28:50Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: {{#if:{{{hangul|}}}{{{hanja|}}} | {{#ifeq:{{{child|}}} | yes | | {{Infobox Chinese/Header |title = {{#if: {{{title|}}} | '''{{{title}}}''' | {{#ifeq: {{{child|}}} | yes | | {{PAGENAMEBASE}} }} }} |headercolor = {{{headercolor|}}} |float = <!-- left|right|none (Default float position is right) --> |collapse = <!-- yes|no --> |pic = {{{img|{{{image|}}} }}} |piccap = {{{caption|}}} |picsize = {{{ima... 387300 wikitext text/x-wiki {{#if:{{{hangul|}}}{{{hanja|}}} | {{#ifeq:{{{child|}}} | yes | | {{Infobox Chinese/Header |title = {{#if: {{{title|}}} | '''{{{title}}}''' | {{#ifeq: {{{child|}}} | yes | | {{PAGENAMEBASE}} }} }} |headercolor = {{{headercolor|}}} |float = <!-- left|right|none (Default float position is right) --> |collapse = <!-- yes|no --> |pic = {{{img|{{{image|}}} }}} |piccap = {{{caption|}}} |picsize = {{{image_size|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangul|}}}{{{hanja|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = {{#if: {{{koreanname|}}}|{{{koreanname}}} | {{#ifeq: {{{child|}}} | yes | Korean name | {{#if: {{{img|{{{image|}}}}}} | Korean name }} }} }} |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemode|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalize|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangul|}}} |hangulref = {{{hangulref|}}} |hanja = {{{hanja|}}} |hanjaref = {{{hanjaref|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipa|}}} |koreaniparef = {{{iparef|}}} |lk = {{{lk|}}} |lkref = {{{lkref|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangulho|}}}{{{hanjaho|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = [[Art name]] |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemodeho|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalizeho|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangulho|}}} |hangulref = {{{hangulrefho|}}} |hanja = {{{hanjaho|}}} |hanjaref = {{{hanjarefho|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipaho|}}} |koreaniparef = {{{iparefho|}}} |lk = {{{lkho|}}} |lkref = {{{lkrefho|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangulborn|}}}{{{hanjaborn|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = Birth name |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemodeborn|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalizeborn|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangulborn|}}} |hangulref = {{{hangulrefborn|}}} |hanja = {{{hanjaborn|}}} |hanjaref = {{{hanjarefborn|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipaborn|}}} |koreaniparef = {{{iparefborn|}}} |lk = {{{lkborn|}}} |lkref = {{{lkrefborn|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangulja|}}}{{{hanjaja|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = [[Courtesy name]] |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemodeja|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalizeja|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangulja|}}} |hangulref = {{{hangulrefja|}}} |hanja = {{{hanjaja|}}} |hanjaref = {{{hanjarefja|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipaja|}}} |koreaniparef = {{{iparefja|}}} |lk = {{{lkja|}}} |lkref = {{{lkrefja|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangulstage|}}}{{{hanjastage|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = Stage name |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemodestage|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalizestage|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangulstage|}}} |hangulref = {{{hangulstageref|}}} |hanja = {{{hanjastage|}}} |hanjaref = {{{hanjarefstage|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipastage|}}} |koreaniparef = {{{iparefstage|}}} |lk = {{{lkstage|}}} |lkref = {{{lkrefstage|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangulph|}}}{{{hanjaph|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = [[Posthumous name]] |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemodeph|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalizeph|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangulph|}}} |hangulref = {{{hangulrefph|}}} |hanja = {{{hanjaph|}}} |hanjaref = {{{hanjarefph|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipaph|}}} |koreaniparef = {{{iparefph|}}} |lk = {{{lkph|}}} |lkref = {{{lkrefph|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangul1|}}}{{{hanja1|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = {{{othername1}}} |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemode1|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalize1|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangul1|}}} |hangulref = {{{hangulref1|}}} |hanja = {{{hanja1|}}} |hanjaref = {{{hanjaref1|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipa1|}}} |koreaniparef = {{{iparef1|}}} |lk = {{{lk1|}}} |lkref = {{{lkref1|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangul2|}}}{{{hanja2|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = {{{othername2}}} |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemode2|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalize2|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangul2|}}} |hangulref = {{{hangulref2|}}} |hanja = {{{hanja2|}}} |hanjaref = {{{hanjaref2|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipa2|}}} |koreaniparef = {{{iparef2|}}} |lk = {{{lk2|}}} |lkref = {{{lkref2|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangul3|}}}{{{hanja3|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = {{{othername3}}} |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemode3|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalize3|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangul3|}}} |hangulref = {{{hangulref3|}}} |hanja = {{{hanja3|}}} |hanjaref = {{{hanjaref3|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipa3|}}} |koreaniparef = {{{iparef3|}}} |lk = {{{lk3|}}} |lkref = {{{lkref3|}}} }} }}<!-- -->{{#ifeq:{{{child|}}} | yes | | {{Infobox Chinese/Footer|footnote = {{{text|}}} }} }}<includeonly> {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangul|}}} }} {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangulho|}}} }} {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangulborn|}}} }} {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangulja|}}} }} {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangulstage|}}} }} {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangulph|}}} }} {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangul1|}}} }} {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangul2|}}} }} {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangul3|}}} }} </includeonly>|<includeonly>[[Category:Articles needing Korean script or text|{{PAGENAME}}]]</includeonly>}}<includeonly>{{#if:{{{tablewidth|}}}|[[Category:Use of the tablewidth parameter in Infobox Korean name|{{PAGENAME}}]]}}{{#if:{{{logo|}}}|[[Category:Use of the logo parameter in Infobox Korean name|{{PAGENAME}}]]}}{{#if:{{{text|}}}|[[Category:Use of the text parameter in Infobox Korean name|{{PAGENAME}}]]}}{{#if:{{{fontcolor|}}}|[[Category:Use of the fontcolor parameter in Infobox Korean name|{{PAGENAME}}]]}}</includeonly><noinclude>{{documentation}}<!-- Please add metadata to the <includeonly> section at the bottom of the /doc subpage --></noinclude> hwzj8ft772op0derjm4j6gii0q2rn9s 387309 387300 2026-06-21T07:53:58Z Intisar Ali 8681 Intisar Ali صفحي [[سانچو:Infobox Korean name/auto]] کي [[سانچو:Infobox Korean/auto]] ڏانھن چوريو 387300 wikitext text/x-wiki {{#if:{{{hangul|}}}{{{hanja|}}} | {{#ifeq:{{{child|}}} | yes | | {{Infobox Chinese/Header |title = {{#if: {{{title|}}} | '''{{{title}}}''' | {{#ifeq: {{{child|}}} | yes | | {{PAGENAMEBASE}} }} }} |headercolor = {{{headercolor|}}} |float = <!-- left|right|none (Default float position is right) --> |collapse = <!-- yes|no --> |pic = {{{img|{{{image|}}} }}} |piccap = {{{caption|}}} |picsize = {{{image_size|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangul|}}}{{{hanja|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = {{#if: {{{koreanname|}}}|{{{koreanname}}} | {{#ifeq: {{{child|}}} | yes | Korean name | {{#if: {{{img|{{{image|}}}}}} | Korean name }} }} }} |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemode|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalize|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangul|}}} |hangulref = {{{hangulref|}}} |hanja = {{{hanja|}}} |hanjaref = {{{hanjaref|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipa|}}} |koreaniparef = {{{iparef|}}} |lk = {{{lk|}}} |lkref = {{{lkref|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangulho|}}}{{{hanjaho|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = [[Art name]] |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemodeho|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalizeho|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangulho|}}} |hangulref = {{{hangulrefho|}}} |hanja = {{{hanjaho|}}} |hanjaref = {{{hanjarefho|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipaho|}}} |koreaniparef = {{{iparefho|}}} |lk = {{{lkho|}}} |lkref = {{{lkrefho|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangulborn|}}}{{{hanjaborn|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = Birth name |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemodeborn|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalizeborn|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangulborn|}}} |hangulref = {{{hangulrefborn|}}} |hanja = {{{hanjaborn|}}} |hanjaref = {{{hanjarefborn|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipaborn|}}} |koreaniparef = {{{iparefborn|}}} |lk = {{{lkborn|}}} |lkref = {{{lkrefborn|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangulja|}}}{{{hanjaja|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = [[Courtesy name]] |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemodeja|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalizeja|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangulja|}}} |hangulref = {{{hangulrefja|}}} |hanja = {{{hanjaja|}}} |hanjaref = {{{hanjarefja|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipaja|}}} |koreaniparef = {{{iparefja|}}} |lk = {{{lkja|}}} |lkref = {{{lkrefja|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangulstage|}}}{{{hanjastage|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = Stage name |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemodestage|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalizestage|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangulstage|}}} |hangulref = {{{hangulstageref|}}} |hanja = {{{hanjastage|}}} |hanjaref = {{{hanjarefstage|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipastage|}}} |koreaniparef = {{{iparefstage|}}} |lk = {{{lkstage|}}} |lkref = {{{lkrefstage|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangulph|}}}{{{hanjaph|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = [[Posthumous name]] |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemodeph|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalizeph|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangulph|}}} |hangulref = {{{hangulrefph|}}} |hanja = {{{hanjaph|}}} |hanjaref = {{{hanjarefph|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipaph|}}} |koreaniparef = {{{iparefph|}}} |lk = {{{lkph|}}} |lkref = {{{lkrefph|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangul1|}}}{{{hanja1|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = {{{othername1}}} |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemode1|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalize1|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangul1|}}} |hangulref = {{{hangulref1|}}} |hanja = {{{hanja1|}}} |hanjaref = {{{hanjaref1|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipa1|}}} |koreaniparef = {{{iparef1|}}} |lk = {{{lk1|}}} |lkref = {{{lkref1|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangul2|}}}{{{hanja2|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = {{{othername2}}} |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemode2|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalize2|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangul2|}}} |hangulref = {{{hangulref2|}}} |hanja = {{{hanja2|}}} |hanjaref = {{{hanjaref2|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipa2|}}} |koreaniparef = {{{iparef2|}}} |lk = {{{lk2|}}} |lkref = {{{lkref2|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangul3|}}}{{{hanja3|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = {{{othername3}}} |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemode3|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalize3|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangul3|}}} |hangulref = {{{hangulref3|}}} |hanja = {{{hanja3|}}} |hanjaref = {{{hanjaref3|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipa3|}}} |koreaniparef = {{{iparef3|}}} |lk = {{{lk3|}}} |lkref = {{{lkref3|}}} }} }}<!-- -->{{#ifeq:{{{child|}}} | yes | | {{Infobox Chinese/Footer|footnote = {{{text|}}} }} }}<includeonly> {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangul|}}} }} {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangulho|}}} }} {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangulborn|}}} }} {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangulja|}}} }} {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangulstage|}}} }} {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangulph|}}} }} {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangul1|}}} }} {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangul2|}}} }} {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangul3|}}} }} </includeonly>|<includeonly>[[Category:Articles needing Korean script or text|{{PAGENAME}}]]</includeonly>}}<includeonly>{{#if:{{{tablewidth|}}}|[[Category:Use of the tablewidth parameter in Infobox Korean name|{{PAGENAME}}]]}}{{#if:{{{logo|}}}|[[Category:Use of the logo parameter in Infobox Korean name|{{PAGENAME}}]]}}{{#if:{{{text|}}}|[[Category:Use of the text parameter in Infobox Korean name|{{PAGENAME}}]]}}{{#if:{{{fontcolor|}}}|[[Category:Use of the fontcolor parameter in Infobox Korean name|{{PAGENAME}}]]}}</includeonly><noinclude>{{documentation}}<!-- Please add metadata to the <includeonly> section at the bottom of the /doc subpage --></noinclude> hwzj8ft772op0derjm4j6gii0q2rn9s 387313 387309 2026-06-21T08:01:11Z Intisar Ali 8681 /* */ 387313 wikitext text/x-wiki {{#if:{{{hangul|}}}{{{hanja|}}} | {{#ifeq:{{{child|}}} | yes | | {{Infobox Chinese/Header |title = {{#if: {{{title|}}} | '''{{{title}}}''' | {{#ifeq: {{{child|}}} | yes | | {{PAGENAMEBASE}} }} }} |headercolor = {{{headercolor|}}} |float = <!-- left|right|none (Default float position is right) --> |collapse = <!-- yes|no --> |pic = {{{img|{{{image|}}} }}} |piccap = {{{caption|}}} |picsize = {{{image_size|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangul|}}}{{{hanja|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = {{#if: {{{koreanname|}}}|{{{koreanname}}} | {{#ifeq: {{{child|}}} | yes | ڪوريائي نالوname | {{#if: {{{img|{{{image|}}}}}} | Korean name }} }} }} |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemode|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalize|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangul|}}} |hangulref = {{{hangulref|}}} |hanja = {{{hanja|}}} |hanjaref = {{{hanjaref|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipa|}}} |koreaniparef = {{{iparef|}}} |lk = {{{lk|}}} |lkref = {{{lkref|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangulho|}}}{{{hanjaho|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = [[Art name]] |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemodeho|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalizeho|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangulho|}}} |hangulref = {{{hangulrefho|}}} |hanja = {{{hanjaho|}}} |hanjaref = {{{hanjarefho|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipaho|}}} |koreaniparef = {{{iparefho|}}} |lk = {{{lkho|}}} |lkref = {{{lkrefho|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangulborn|}}}{{{hanjaborn|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = Birth name |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemodeborn|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalizeborn|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangulborn|}}} |hangulref = {{{hangulrefborn|}}} |hanja = {{{hanjaborn|}}} |hanjaref = {{{hanjarefborn|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipaborn|}}} |koreaniparef = {{{iparefborn|}}} |lk = {{{lkborn|}}} |lkref = {{{lkrefborn|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangulja|}}}{{{hanjaja|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = [[Courtesy name]] |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemodeja|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalizeja|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangulja|}}} |hangulref = {{{hangulrefja|}}} |hanja = {{{hanjaja|}}} |hanjaref = {{{hanjarefja|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipaja|}}} |koreaniparef = {{{iparefja|}}} |lk = {{{lkja|}}} |lkref = {{{lkrefja|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangulstage|}}}{{{hanjastage|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = Stage name |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemodestage|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalizestage|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangulstage|}}} |hangulref = {{{hangulstageref|}}} |hanja = {{{hanjastage|}}} |hanjaref = {{{hanjarefstage|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipastage|}}} |koreaniparef = {{{iparefstage|}}} |lk = {{{lkstage|}}} |lkref = {{{lkrefstage|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangulph|}}}{{{hanjaph|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = [[Posthumous name]] |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemodeph|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalizeph|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangulph|}}} |hangulref = {{{hangulrefph|}}} |hanja = {{{hanjaph|}}} |hanjaref = {{{hanjarefph|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipaph|}}} |koreaniparef = {{{iparefph|}}} |lk = {{{lkph|}}} |lkref = {{{lkrefph|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangul1|}}}{{{hanja1|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = {{{othername1}}} |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemode1|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalize1|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangul1|}}} |hangulref = {{{hangulref1|}}} |hanja = {{{hanja1|}}} |hanjaref = {{{hanjaref1|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipa1|}}} |koreaniparef = {{{iparef1|}}} |lk = {{{lk1|}}} |lkref = {{{lkref1|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangul2|}}}{{{hanja2|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = {{{othername2}}} |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemode2|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalize2|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangul2|}}} |hangulref = {{{hangulref2|}}} |hanja = {{{hanja2|}}} |hanjaref = {{{hanjaref2|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipa2|}}} |koreaniparef = {{{iparef2|}}} |lk = {{{lk2|}}} |lkref = {{{lkref2|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangul3|}}}{{{hanja3|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = {{{othername3}}} |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemode3|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalize3|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangul3|}}} |hangulref = {{{hangulref3|}}} |hanja = {{{hanja3|}}} |hanjaref = {{{hanjaref3|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipa3|}}} |koreaniparef = {{{iparef3|}}} |lk = {{{lk3|}}} |lkref = {{{lkref3|}}} }} }}<!-- -->{{#ifeq:{{{child|}}} | yes | | {{Infobox Chinese/Footer|footnote = {{{text|}}} }} }}<includeonly> {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangul|}}} }} {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangulho|}}} }} {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangulborn|}}} }} {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangulja|}}} }} {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangulstage|}}} }} {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangulph|}}} }} {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangul1|}}} }} {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangul2|}}} }} {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangul3|}}} }} </includeonly>|<includeonly>[[Category:Articles needing Korean script or text|{{PAGENAME}}]]</includeonly>}}<includeonly>{{#if:{{{tablewidth|}}}|[[Category:Use of the tablewidth parameter in Infobox Korean name|{{PAGENAME}}]]}}{{#if:{{{logo|}}}|[[Category:Use of the logo parameter in Infobox Korean name|{{PAGENAME}}]]}}{{#if:{{{text|}}}|[[Category:Use of the text parameter in Infobox Korean name|{{PAGENAME}}]]}}{{#if:{{{fontcolor|}}}|[[Category:Use of the fontcolor parameter in Infobox Korean name|{{PAGENAME}}]]}}</includeonly><noinclude>{{documentation}}<!-- Please add metadata to the <includeonly> section at the bottom of the /doc subpage --></noinclude> ouykojtqbgpzyqrjsus1wmxbs5p175f 387314 387313 2026-06-21T08:01:56Z Intisar Ali 8681 /* */ 387314 wikitext text/x-wiki {{#if:{{{hangul|}}}{{{hanja|}}} | {{#ifeq:{{{child|}}} | yes | | {{Infobox Chinese/Header |title = {{#if: {{{title|}}} | '''{{{title}}}''' | {{#ifeq: {{{child|}}} | yes | | {{PAGENAMEBASE}} }} }} |headercolor = {{{headercolor|}}} |float = <!-- left|right|none (Default float position is right) --> |collapse = <!-- yes|no --> |pic = {{{img|{{{image|}}} }}} |piccap = {{{caption|}}} |picsize = {{{image_size|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangul|}}}{{{hanja|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = {{#if: {{{koreanname|}}}|{{{koreanname}}} | {{#ifeq: {{{child|}}} | yes | ڪوريائي نالوname | {{#if: {{{img|{{{image|}}}}}} | ڪوريائي نالو }} }} }} |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemode|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalize|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangul|}}} |hangulref = {{{hangulref|}}} |hanja = {{{hanja|}}} |hanjaref = {{{hanjaref|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipa|}}} |koreaniparef = {{{iparef|}}} |lk = {{{lk|}}} |lkref = {{{lkref|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangulho|}}}{{{hanjaho|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = [[Art name]] |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemodeho|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalizeho|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangulho|}}} |hangulref = {{{hangulrefho|}}} |hanja = {{{hanjaho|}}} |hanjaref = {{{hanjarefho|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipaho|}}} |koreaniparef = {{{iparefho|}}} |lk = {{{lkho|}}} |lkref = {{{lkrefho|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangulborn|}}}{{{hanjaborn|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = Birth name |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemodeborn|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalizeborn|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangulborn|}}} |hangulref = {{{hangulrefborn|}}} |hanja = {{{hanjaborn|}}} |hanjaref = {{{hanjarefborn|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipaborn|}}} |koreaniparef = {{{iparefborn|}}} |lk = {{{lkborn|}}} |lkref = {{{lkrefborn|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangulja|}}}{{{hanjaja|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = [[Courtesy name]] |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemodeja|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalizeja|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangulja|}}} |hangulref = {{{hangulrefja|}}} |hanja = {{{hanjaja|}}} |hanjaref = {{{hanjarefja|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipaja|}}} |koreaniparef = {{{iparefja|}}} |lk = {{{lkja|}}} |lkref = {{{lkrefja|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangulstage|}}}{{{hanjastage|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = Stage name |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemodestage|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalizestage|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangulstage|}}} |hangulref = {{{hangulstageref|}}} |hanja = {{{hanjastage|}}} |hanjaref = {{{hanjarefstage|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipastage|}}} |koreaniparef = {{{iparefstage|}}} |lk = {{{lkstage|}}} |lkref = {{{lkrefstage|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangulph|}}}{{{hanjaph|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = [[Posthumous name]] |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemodeph|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalizeph|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangulph|}}} |hangulref = {{{hangulrefph|}}} |hanja = {{{hanjaph|}}} |hanjaref = {{{hanjarefph|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipaph|}}} |koreaniparef = {{{iparefph|}}} |lk = {{{lkph|}}} |lkref = {{{lkrefph|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangul1|}}}{{{hanja1|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = {{{othername1}}} |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemode1|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalize1|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangul1|}}} |hangulref = {{{hangulref1|}}} |hanja = {{{hanja1|}}} |hanjaref = {{{hanjaref1|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipa1|}}} |koreaniparef = {{{iparef1|}}} |lk = {{{lk1|}}} |lkref = {{{lkref1|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangul2|}}}{{{hanja2|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = {{{othername2}}} |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemode2|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalize2|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangul2|}}} |hangulref = {{{hangulref2|}}} |hanja = {{{hanja2|}}} |hanjaref = {{{hanjaref2|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipa2|}}} |koreaniparef = {{{iparef2|}}} |lk = {{{lk2|}}} |lkref = {{{lkref2|}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangul3|}}}{{{hanja3|}}} | {{Infobox Chinese/Korean/auto |korean_header = {{{othername3}}} |headercolor = {{{headercolor|}}} |hangul = {{#switch: {{#ifeq: {{{namemode3|}}} | yes |%}}{{#ifeq: {{{capitalize3|}}} | yes |^}} |%^=%|^=^|%=%}}{{{hangul3|}}} |hangulref = {{{hangulref3|}}} |hanja = {{{hanja3|}}} |hanjaref = {{{hanjaref3|}}} |rr = {{{hiderom|no}}} |mr = {{{hiderom|no}}} |koreanipa = {{{ipa3|}}} |koreaniparef = {{{iparef3|}}} |lk = {{{lk3|}}} |lkref = {{{lkref3|}}} }} }}<!-- -->{{#ifeq:{{{child|}}} | yes | | {{Infobox Chinese/Footer|footnote = {{{text|}}} }} }}<includeonly> {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangul|}}} }} {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangulho|}}} }} {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangulborn|}}} }} {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangulja|}}} }} {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangulstage|}}} }} {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangulph|}}} }} {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangul1|}}} }} {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangul2|}}} }} {{Infobox Korean name/auto/categories|hangul={{{hangul3|}}} }} </includeonly>|<includeonly>[[Category:Articles needing Korean script or text|{{PAGENAME}}]]</includeonly>}}<includeonly>{{#if:{{{tablewidth|}}}|[[Category:Use of the tablewidth parameter in Infobox Korean name|{{PAGENAME}}]]}}{{#if:{{{logo|}}}|[[Category:Use of the logo parameter in Infobox Korean name|{{PAGENAME}}]]}}{{#if:{{{text|}}}|[[Category:Use of the text parameter in Infobox Korean name|{{PAGENAME}}]]}}{{#if:{{{fontcolor|}}}|[[Category:Use of the fontcolor parameter in Infobox Korean name|{{PAGENAME}}]]}}</includeonly><noinclude>{{documentation}}<!-- Please add metadata to the <includeonly> section at the bottom of the /doc subpage --></noinclude> dkcqnuk1eq8yeu0tuycde5y5iu9ok1p سانچو:Infobox Chinese/Korean/auto 10 99184 387301 2026-06-21T07:29:44Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: <includeonly>{{Infobox | child = yes | headerstyle = background-color: {{#if: {{{headercolor|}}} | {{{headercolor|}}} | #b0c4de }}; | labelstyle = font-weight: {{{fontstyle|normal}}}; | header1 = {{#ifeq: {{{header|{{{korean_header|}}}}}}|none||{{{header|{{{korean_header|Korean name}}}}}}}} | label2 = [[Hangul]] | data2 = {{#if: {{{hangul|}}} | <div style="display: inline; font-size: 1rem;">{{lang|ko|{{#invoke:ko-translit|clean_hangul|{{{hangul|}}}}} }}</div> }}{{{h... 387301 wikitext text/x-wiki <includeonly>{{Infobox | child = yes | headerstyle = background-color: {{#if: {{{headercolor|}}} | {{{headercolor|}}} | #b0c4de }}; | labelstyle = font-weight: {{{fontstyle|normal}}}; | header1 = {{#ifeq: {{{header|{{{korean_header|}}}}}}|none||{{{header|{{{korean_header|Korean name}}}}}}}} | label2 = [[Hangul]] | data2 = {{#if: {{{hangul|}}} | <div style="display: inline; font-size: 1rem;">{{lang|ko|{{#invoke:ko-translit|clean_hangul|{{{hangul|}}}}} }}</div> }}{{{hangulref|}}} | label3 = [[Hanja]] | data3 = {{#if: {{{hanja|}}} | <div style="display: inline; font-size: 1rem;">{{lang|ko|{{{hanja}}} }}</div> }}{{{hanjaref|}}} | label4 = Literal meaning | data4 = {{{lk|}}}{{{lkref|}}} | label6 = [[Revised Romanization of Korean|RR]] | data6 = {{#ifeq: {{{rr|}}}|yes| |{{transliteration|ko|rr|{{#invoke:ko-translit|rr|{{{hangul|}}}}} }} }} | label7 = [[McCune–Reischauer|MR]] | data7 = {{#ifeq: {{{mr|}}}|yes| |{{transliteration|ko|mr|{{#invoke:ko-translit|mr|{{{hangul|}}}}} }} }} | label8 = [[Help:IPA/Korean|IPA]] | data8 = {{{koreanipa|}}}{{{koreaniparef|}}} }}</includeonly><noinclude> {{Documentation}} </noinclude> c0r1bbipy5onn344zo5k0ly7bjboeir 387302 387301 2026-06-21T07:31:07Z Intisar Ali 8681 387302 wikitext text/x-wiki <includeonly>{{Infobox | child = yes | headerstyle = background-color: {{#if: {{{headercolor|}}} | {{{headercolor|}}} | #b0c4de }}; | labelstyle = font-weight: {{{fontstyle|normal}}}; | header1 = {{#ifeq: {{{header|{{{korean_header|}}}}}}|none||{{{header|{{{korean_header|ڪوريائي نالو}}}}}}}} | label2 = [[هانگُل]] | data2 = {{#if: {{{hangul|}}} | <div style="display: inline; font-size: 1rem;">{{lang|ko|{{#invoke:ko-translit|clean_hangul|{{{hangul|}}}}} }}</div> }}{{{hangulref|}}} | label3 = [[هانجا]] | data3 = {{#if: {{{hanja|}}} | <div style="display: inline; font-size: 1rem;">{{lang|ko|{{{hanja}}} }}</div> }}{{{hanjaref|}}} | label4 = لفظي معنيٰ | data4 = {{{lk|}}}{{{lkref|}}} | label6 = [[ڪوريائي جي نظرثاني ٿيل رومنائيزيشن|RR]] | data6 = {{#ifeq: {{{rr|}}}|yes| |{{transliteration|ko|rr|{{#invoke:ko-translit|rr|{{{hangul|}}}}} }} }} | label7 = [[ميڪيون-رائشار رومنائيزيشن|MR]] | data7 = {{#ifeq: {{{mr|}}}|yes| |{{transliteration|ko|mr|{{#invoke:ko-translit|mr|{{{hangul|}}}}} }} }} | label8 = [[Help:IPA/Korean|آءِ پي اي]] | data8 = {{{koreanipa|}}}{{{koreaniparef|}}} }}</includeonly><noinclude> {{Documentation}} </noinclude> qa9z78edzo67wzi8v8ttqf8zh7casuo سانچو:Infobox Korean name/auto/categories 10 99185 387303 2026-06-21T07:33:20Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: <noinclude>{{subtemplate}}</noinclude><includeonly>{{#if:{{{hangul|}}}{{{hanja|}}}{{{rr|}}}{{{mr|}}}|{{#if:{{{hangul|}}}||[[Category:Articles needing Korean script or text|{{PAGENAME}}]]}}}}</includeonly> 387303 wikitext text/x-wiki <noinclude>{{subtemplate}}</noinclude><includeonly>{{#if:{{{hangul|}}}{{{hanja|}}}{{{rr|}}}{{{mr|}}}|{{#if:{{{hangul|}}}||[[Category:Articles needing Korean script or text|{{PAGENAME}}]]}}}}</includeonly> bjhq8bsmcbizp3wzo14xz0nlfkr2iqb ماڊيول:Ko-translit 828 99186 387304 2026-06-21T07:35:21Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: local p = {} local find = mw.ustring.find local gsub = mw.ustring.gsub local m_data = require('Module:Ko-translit/data') local m_utils = require('Module:Ko-utils') local get_args = require('Module:Arguments').getArgs --[[ IMPORTANT NOTE before editing this module: 1. Make sure that you use a font that displays the following characters differently, and that you know the differences of them: ᄀ (U+1100) ᆨ (U+11A8) ㄱ (U+3131) 2. When dealing with decomposed Hangul,... 387304 Scribunto text/plain local p = {} local find = mw.ustring.find local gsub = mw.ustring.gsub local m_data = require('Module:Ko-translit/data') local m_utils = require('Module:Ko-utils') local get_args = require('Module:Arguments').getArgs --[[ IMPORTANT NOTE before editing this module: 1. Make sure that you use a font that displays the following characters differently, and that you know the differences of them: ᄀ (U+1100) ᆨ (U+11A8) ㄱ (U+3131) 2. When dealing with decomposed Hangul, a. [ᄀ-ᄒ] should not be directly followed by [ᅡ-ᅵ] because MediaWiki uses Unicode Normalization Form C (NFC), which converts any sequence of [ᄀ-ᄒ][ᅡ-ᅵ] into a precomposed character; write ᄀ[ᅡ] or ᄀ(ᅡ) b. ᄀ[ᅡ] or ᄀ(ᅡ) at the end of a pattern is equivalent to not just 가 but [가-갛] in precomposed form. To match a syllabic block without a final consonant at the end of a pattern, use both vowel + [^ᆨ-ᇂ] and vowel + $ For example, to only match 가 (and not [각-갛]) at the end of a pattern, use both ᄀ[ᅡ][^ᆨ-ᇂ] and ᄀ[ᅡ]$ --]] local function gsub_iterate(text, table) for _, entry in ipairs(table) do text = gsub(text, entry[1], entry[2]) end return text end local function remove_links_and_markup(text) -- these either are unnecessary or interfere with assimilation -- remove bold/italic -- it is not impossible to allow bold/italic when it does not interfere with assimilation, but determining when to allow or disallow that adds complication for little practical gain text = gsub(text, "'''", "") text = gsub(text, "''", "") -- remove HTML tags (except br) text = gsub(text, "<[Bb][Rr] */?>", "&#10;") text = gsub(text, "</?[A-Za-z][^>]->", "") text = gsub(text, "&#10;", "<br>") -- remove wikilinks text = gsub(text, "%[%[[^%|]+%|(..-)%]%]", "%1") text = gsub(gsub(text, "%[%[", ""), "%]%]", "") text = mw.text.killMarkers(text) return text end local function disallow_invalid_input(text) -- very first step -- Hangul status: precomposed (한) -- input must contain Hangul if not m_utils.contains_hangul(text) then error("Input must contain Hangul") end -- no direct insertion of reference or footnote if m_utils.contains_reference(text) then error("Input cannot contain references") end -- if input contains Hangul not supported by RR and MR, change text to "N/A" and skip everything if find(text, "[ᄓ-ᅠᅶ-ᆧᇃ-ᇿ〮〯ㅤ-ㆎꥠ-꥿ힰ-퟿]") then text = "N/A" return text end text = gsub_iterate(text, m_data.escaped_to_html_enc) -- replacing escaped special chars with placeholders -- various validations of input if find(text, "[ᄀ-ᄒ]") or find(text, "[ᅡ-ᅵᆨ-ᇂ]") then error("Do not input conjoining Hangul jamo directly") elseif find(text, "`%*") then error("Use *` instead of `*") elseif find(text, "@%*") then error("Use *@ instead of @*") elseif find(text, "%^[^가-힣]") then error("^ must be immediately followed by Hangul syllabic block") elseif find(text, "[^%*0-9A-Za-z]`") or find(text, "[^0-9A-Za-z]%*`") or find(text, "`[^가-깋다-딯바-빟자-짛]") then error("Found invalid sequence containing `") elseif find(text, "[^%*ㄹ가-힣]@") or find(text, "[^가-힣]%*@") or find(text, "%*@[^가-깋다-딯바-빟자-짛]") or find(text, "ㄹ@[^가-깋다-딯바-빟사-싷자-짛]") or find(text, "@[^가-깋다-딯라-맇바-빟사-싷야-얳여-옣요-욯유-윶윸-윻이-잍잏자-짛하-힣]") then error("Found invalid sequence containing @") elseif find(text, "[^가-힣]%$") or find(text, "%$[^아어에엔엘여요으은을음읍의이인일임입]") then error("Found invalid sequence containing $") elseif find(text, "%%$") then error("Remove final %") elseif find(text, "[ _][ _]") then error("No two or more consecutive space characters") elseif find(text, "^[%$%*@_`]") or find(text, "^%%[^_가-힣]") or find(text, "[ _]%*") or find(text, "%*[ %*%-_]") or find(text, "%-%*") or find(text, "[﷐-﷒]") or find(text, "%%_$") or find(text, "[%$%*@%^`]$") then error("Invalid input") end return text end local function check_invalid_seq(text) -- validity check after removing links and markups (before decomposing Hangul) -- Hangul status: precomposed (한) if find(text, "[ _][ _]") then error("No two or more consecutive space characters") elseif find(text, "^[%$%*@_`]") or find(text, "[ _]%*") or find(text, "%*[ %*%-_]") or find(text, "%-%*") or find(text, "[%$%*@%^_`]$") then error("Invalid input") end return text end local function check_invalid_seq_decomposed_hangul(text) -- validity check after decomposing Hangul -- Hangul status: decomposed (ᄒ+ᅡ+ᆫ) if find(text, "[ᆨ-ᆪᆬ-ᆮᆴ-ᆶᆸᆹᆻᆽ-ᇂ]%*?﷐?@﷐?[ᄀᄃᄇᄉᄌ]") or find(text, "ᆰ%*?﷐?@﷐?[ᄀ-ᄊᄌ-ᄑ]") or find(text, "ᆲ﷐?@﷐?[ᄀ-ᄊᄌ-ᄑ]") or find(text, "ᆺ%*@[ᄀᄇ]") or find(text, "ᆺ%*?﷐?@﷐?[ᄁ-ᄆᄈ-ᄊᄌ-ᄑ]") or find(text, "[ᅡ-ᅵᆨ-ᆪᆬ-ᇂ]﷐?@﷐?ᄅ") or find(text, "[ᅡ-ᅵ]﷐?@﷐?ᄋ") or find(text, "[ᅡ-ᅵᆫ-ᆭᆯᆱ-ᆷᆼ]﷐?@﷐?ᄒ") then error("Found invalid sequence containing @") elseif find(text, "[ᅡ-ᅵᆨᆫᆭ-ᆯᆶ-ᆸᆼ]﷐?%$") then error("Found invalid sequence containing $") end return text end local function parse_name(text) -- processing people names -- Hangul status: precomposed (한) local hanja_readings_final_L = "갈걸결골괄굴궐귤글길날녈놜눌닐달돌랄렬률말멸몰물밀발벌별불살설솔술슬실알얼열올왈울월율을일절졸줄즐질찰철촬출칠탈팔필할헐혈홀활훌휼흘힐" local hanja_readings_init_DSJ = "다단달담답당대댁덕도독돈돌동두둔득등사삭산살삼삽상새색생서석선설섬섭성세소속손솔송쇄쇠수숙순술숭쉬슬습승시식신실심십자작잔잠잡장재쟁저적전절점접정제조족존졸종좌죄주죽준줄중즉즐즙증지직진질짐집징" -- note: internally uses 3 noncharacters -- ﷐ (U+FDD0): mostly for given name in RR -- ﷑ (U+FDD1): marks beginning of name -- ﷒ (U+FDD2): marks end of name -- change % to U+FDD1 and U+FDD2 (end of string also terminates name mode) text = gsub(text, "%%([^%%]*)%%", "﷑%1﷒") text = gsub(text, "%%([^%%]*)$", "﷑%1﷒") -- disallow invalid input for name if find(text, "﷑_?﷒") then error("Name cannot be empty") elseif find(text, "﷑[^﷑﷒]*[^가-힣_ ][^﷑﷒]*﷒") then error("Invalid character in name") elseif find(text, "﷑ ") then error("Name cannot begin with space") elseif find(text, " ﷒") then error("Name cannot end with space") elseif find(text, "﷑[^﷒]*[ _][^﷒]*[ _][^﷒]*﷒") then error("No more than two components in name") elseif find(text, "﷑[가-힣]_") then error("No _ after one-syllable surname") elseif find(text, "﷑[^﷒]*[" .. hanja_readings_final_L .. "]@[" .. hanja_readings_init_DSJ .. "][^﷒]*﷒") then error("Contains unnecessary @ in name") -- see below end -- separate surname and given name -- if input contains _ or space, separate there text = gsub(text, "﷑([가-힣%$@]+)_﷒", "﷑^%1_﷒") -- for surname-only string text = gsub(text, "﷑_([가-힣%$@]+)﷒", "﷑_^%1﷒") -- for mononym text = gsub(text, "﷑([가-힣%$@]+)[ _]([가-힣%$@]+)﷒", "﷑^%1_^%2﷒") -- otherwise, separate after first syllabic block text = gsub(text, "﷑([가-힣])﷒", "﷑^%1_﷒") -- for surname-only string text = gsub(text, "﷑([가-힣])([가-힣%$@]+)﷒", "﷑^%1_^%2﷒") -- check invalid input after separating surname and given name if find(text, "﷑[^﷒]*_%^[%$@][^﷒]*﷒") then error("No @ or $ between surname and given name") end -- tensification of ㄹ + {ㄷ, ㅅ, ㅈ} (needed for MR; e.g. 홍길동 [홍길똥], 을지문덕 [을찌문덕]) -- does not occur when same syllable is repeated (e.g. 구구절절 [구구절절], not [구구절쩔]); just using U+FDD0 here too for i = 1, mw.ustring.len(text) do text = gsub(text, "﷑([^﷒]*)([달돌살설솔술슬실절졸줄즐질])%2([^﷒]*)﷒", "﷑%1%2﷐%2%3﷒") end -- now apply tensification for i = 1, mw.ustring.len(text) do text = gsub(text, "﷑([^﷒]*)([" .. hanja_readings_final_L .. "])([" .. hanja_readings_init_DSJ .. "])([^﷒]*)﷒", "﷑%1%2@%3%4﷒") end -- insert U+FDD0 in given name (needed for RR; e.g. 한복남 Han Boknam, not Han Bongnam) for i = 1, mw.ustring.len(text) do text = gsub(text, "﷑([^﷒]*)_%^([^﷒]*)([가-힣%$@])([가-힣%$@])([^﷒]*)﷒", "﷑%1_^%2%3﷐%4%5﷒") end -- remove _ which was needed for surname-only string and mononym text = gsub(text, "_﷒", "﷒") text = gsub(text, "﷑_%^", "﷑^") text = gsub(text, "[﷑﷒]", "") -- remove U+FDD1 and U+FDD2 return text end local function final_processing(text) -- final processing for RR and MR -- result should not contain Hangul if m_utils.contains_hangul(text) then error("Result contains Hangul; debugging required") end text = gsub_iterate(text, m_data.html_enc_to_ascii) -- convert HTML encodings back to ASCII -- if result is nothing (e.g. when input is just ㅇ) if text == "" then text = "—" end return text end -- Convert to Revised Romanization function p.rr(frame) return p._rr(get_args(frame)) end function p._rr(args) local text = args[1] text = disallow_invalid_input(text) if text == "N/A" then return text end text = parse_name(text) text = remove_links_and_markup(text) text = check_invalid_seq(text) text = gsub(text, "`", "") -- ignore ` (only needed for MR; not needed for RR) text = gsub_iterate(text, m_data.enclosed_hangul) text = m_utils.decompose_hangul(text) -- decompose Hangul text = check_invalid_seq_decomposed_hangul(text) text = gsub(text, "%*", "-") -- * for additional hyphen in romanization only text = gsub_iterate(text, m_data.preprocessing) text = gsub(text, "ᇂᄉ", "ᄉ") -- convert remaining ㅎ combination text = gsub_iterate(text, m_data.neutralize_syl_final_consonants) -- neutralization of syl-final consonants text = gsub_iterate(text, m_data.at_dollar_irregularities) -- @ for ㄴㄹ pronounced [ㄴㄴ], $ for 절음 법칙 text = gsub_iterate(text, m_data.at_irregularities_additional_rr) -- @ for ㄱㅎ/ㄷㅎ/ㅂㅎ → k/t/p text = gsub_iterate(text, m_data.consonant_assimilations) -- consonant assimilations text = gsub(text, "ᆯᄅ", "ᆯl") -- ㄹㄹ is ll text = gsub_iterate(text, m_data.drop_y) -- drop y after {ㅈ, ㅉ, ㅊ} text = gsub_iterate(text, m_data.vowels_rr) -- replace Hangul vowels with romanized text text = gsub(text, "'([ᄋㅇ]+)'", "&#39;%1&#39;") -- to prevent input like 'ㅇ' (with ') from becoming italic markup (as [ᄋㅇ] is simply removed later) text = gsub_iterate(text, m_data.single_consonants_rr) -- replace single consonants with romanized text text = gsub(text, "﷐", "") -- now remove U+FDD0 that was needed for converting each syllabic block in given name separately (e.g. 한복남 Han Boknam, not Han Bongnam) -- ^ for capitalization text = gsub(text, "%^[a-eg-km-pr-uwy]", mw.ustring.upper) text = gsub(text, "%^", "") text = final_processing(text) return text end -- Convert to McCune–Reischauer function p.mr(frame) return p._mr(get_args(frame)) end function p._mr(args) local text = args[1] text = disallow_invalid_input(text) if text == "N/A" then return text end text = parse_name(text) text = gsub(text, "﷐", "") -- remove U+FDD0 (only needed for RR; not needed for MR) text = remove_links_and_markup(text) text = check_invalid_seq(text) text = gsub_iterate(text, m_data.enclosed_hangul) text = m_utils.decompose_hangul(text) -- decompose Hangul text = check_invalid_seq_decomposed_hangul(text) text = gsub(text, "([ᄀᄁᄃ-ᄊᄌ-ᄑ])ᅴ", "%1ᅵ") -- syl-init consonant + ㅢ → syl-init consonant + ㅣ (except 의, 늬, 희) text = gsub_iterate(text, m_data.preprocessing) text = gsub_iterate(text, m_data.before_neutralizing_syl_final_consonants_mr) -- should be done before neutralization of syl-final consonants text = gsub_iterate(text, m_data.neutralize_syl_final_consonants) -- neutralization of syl-final consonants text = gsub(text, "([ᅡ-ᅵᆫᆷᆼ])@ᄉ", "%1ᄊ") -- @ for tensification text = gsub_iterate(text, m_data.at_dollar_irregularities) -- @ for ㄴㄹ pronounced [ㄴㄴ], $ for 절음 법칙 text = gsub_iterate(text, m_data.gdbj_mr) -- cases where ㄱ, ㄷ, ㅂ, ㅈ become voiced consonants text = gsub(text, "ᆯ%*ᄅ", "ᆯ-l") -- ㄹ-ㄹ should probably be l-l rather than l-r text = gsub(text, "%*", "-") -- * for additional hyphen in romanization only text = gsub(text, "@", "") -- consonant assimilations text = gsub_iterate(text, m_data.consonant_assimilations) text = gsub_iterate(text, m_data.consonant_assimilations_additional_mr) text = gsub_iterate(text, m_data.drop_y) -- drop y after {ㅈ, ㅉ, ㅊ} text = gsub_iterate(text, m_data.vowels_mr) -- replace Hangul vowels with romanized text text = gsub(text, "([ao])ᄋe", "%1ë") -- ㅏ에 (aë) and ㅗ에 (oë) text = gsub(text, "'([ᄋㅇ]+)'", "&#39;%1&#39;") -- to prevent input like 'ㅇ' (with ') from becoming italic markup (as [ᄋㅇ] is simply removed later) text = gsub_iterate(text, m_data.single_consonants_mr) -- replace single consonants with romanized text -- replace ' with &#39; when followed by another ' or at end of string (to avoid possible clashes with bold/italic markup) text = gsub(text, "([hkpt])''", "%1&#39;'") text = gsub(text, "([hkpt])'$", "%1&#39;") -- ^ for capitalization text = gsub(text, "%^[acehikm-pr-uwyŏŭ]", mw.ustring.upper) text = gsub(text, "%^", "") text = final_processing(text) return text end -- Removing special chars (except for escaped ones) function p.clean_hangul(frame) return p._clean_hangul(get_args(frame)) end function p._clean_hangul(args) local text = args[1] -- input must contain Hangul if not m_utils.contains_hangul(text) then error("Input must contain Hangul") end -- no direct insertion of reference or footnote if m_utils.contains_reference(text) then error("Input cannot contain references") end -- symbol should not appear within single syllabic block if find(text, "[ᄀ-ᅟꥠ-ꥼ][%$%%%*@%^_`][ᅠ-ᆧힰ-ퟆ]") or find(text, "[ᅠ-ᆧ가개갸걔거게겨계고과괘괴교구궈궤귀규그긔기까깨꺄꺠꺼께껴꼐꼬꽈꽤꾀꾜꾸꿔꿰뀌뀨끄끠끼나내냐냬너네녀녜노놔놰뇌뇨누눠눼뉘뉴느늬니다대댜댸더데뎌뎨도돠돼되됴두둬뒈뒤듀드듸디따때땨떄떠떼뗘뗴또똬뙈뙤뚀뚜뚸뛔뛰뜌뜨띄띠라래랴럐러레려례로롸뢔뢰료루뤄뤠뤼류르릐리마매먀먜머메며몌모뫄뫠뫼묘무뭐뭬뮈뮤므믜미바배뱌뱨버베벼볘보봐봬뵈뵤부붜붸뷔뷰브븨비빠빼뺘뺴뻐뻬뼈뼤뽀뽜뽸뾔뾰뿌뿨쀄쀠쀼쁘쁴삐사새샤섀서세셔셰소솨쇄쇠쇼수숴쉐쉬슈스싀시싸쌔쌰썌써쎄쎠쎼쏘쏴쐐쐬쑈쑤쒀쒜쒸쓔쓰씌씨아애야얘어에여예오와왜외요우워웨위유으의이자재쟈쟤저제져졔조좌좨죄죠주줘줴쥐쥬즈즤지짜째쨔쨰쩌쩨쪄쪠쪼쫘쫴쬐쬬쭈쭤쮀쮜쮸쯔쯰찌차채챠챼처체쳐쳬초촤쵀최쵸추춰췌취츄츠츼치카캐캬컈커케켜켸코콰쾌쾨쿄쿠쿼퀘퀴큐크킈키타태탸턔터테텨톄토톼퇘퇴툐투퉈퉤튀튜트틔티파패퍄퍠퍼페펴폐포퐈퐤푀표푸풔풰퓌퓨프픠피하해햐햬허헤혀혜호화홰회효후훠훼휘휴흐희히ힰ-ퟆ][%$%%%*@%^_`][ᆨ-ᇿퟋ-ퟻ]") then error("Do not insert symbol within single syllabic block") end text = gsub_iterate(text, m_data.escaped_to_html_enc) -- replacing escaped special chars with placeholders text = gsub(text, "[%$%%%*@%^_`]", "") -- removing non-escaped special chars text = gsub_iterate(text, m_data.html_enc_to_ascii) -- convert HTML encodings back to ASCII text = mw.text.unstrip(text) -- unstripping test return text end return p 8wha7e7xkmtgi5k81g40q0pu60eouhm ماڊيول:Ko-translit/data 828 99187 387305 2026-06-21T07:37:23Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: local p = {} --[[ IMPORTANT NOTE before editing this module: 1. Make sure that you use a font that displays the following characters differently, and that you know the differences of them: ᄀ (U+1100) ᆨ (U+11A8) ㄱ (U+3131) 2. When dealing with decomposed Hangul, a. [ᄀ-ᄒ] should not be directly followed by [ᅡ-ᅵ] because MediaWiki uses Unicode Normalization Form C (NFC), which converts any sequence of [ᄀ-ᄒ][ᅡ-ᅵ] into a precomposed character; write... 387305 Scribunto text/plain local p = {} --[[ IMPORTANT NOTE before editing this module: 1. Make sure that you use a font that displays the following characters differently, and that you know the differences of them: ᄀ (U+1100) ᆨ (U+11A8) ㄱ (U+3131) 2. When dealing with decomposed Hangul, a. [ᄀ-ᄒ] should not be directly followed by [ᅡ-ᅵ] because MediaWiki uses Unicode Normalization Form C (NFC), which converts any sequence of [ᄀ-ᄒ][ᅡ-ᅵ] into a precomposed character; write ᄀ[ᅡ] or ᄀ(ᅡ) b. ᄀ[ᅡ] or ᄀ(ᅡ) at the end of a pattern is equivalent to not just 가 but [가-갛] in precomposed form. To match a syllabic block without a final consonant at the end of a pattern, use both vowel + [^ᆨ-ᇂ] and vowel + $ For example, to only match 가 (and not [각-갛]) at the end of a pattern, use both ᄀ[ᅡ][^ᆨ-ᇂ] and ᄀ[ᅡ]$ --]] --[[ pre-processing that applies to both RR and MR IMPORTANT: Before adding a replacement, be sure to check if it can ALWAYS be applied in ALL contexts. Good example: 싫증 → 실@증 Bad example: 문자 → 문@자 (affects words like 방문자 (pronounced [방문자], not [방문짜])) --]] p.preprocessing = { -- _ for additional space in romanization only {"_", " "}, -- converting Compatibility Jamo (U+31xx) to Hangul Jamo (U+11xx) -- as decomposed Compatibility Jamo do not differentiate between initial/final, -- we convert only several jamo where initial/final is a relevant distinction {"ㄴ([ᄀ-ᄒ])", "ᆫ%1"}, -- -ㄴ다 {"ㄹ([ᄀ-ᄒ])", "ᆯ%1"}, -- -ㄹ까, -ㄹ래 {"ㄹ@([ᄀᄃᄇᄉᄌ])", "ᆯ@%1"}, -- -ㄹ지 {"ㅁ([ᄀ-ᄒ])", "ᆷ%1"}, {"ㅂ([ᄀ-ᄒ])", "ᆸ%1"}, -- -ㅂ니다, -ㅂ시다 -- ㄴ-addition always occurs before 윷 and 잎 {"([ᆨ-ᇂ])ᄋ(ᅲᆾ)", "%1ᄂ%2"}, {"([ᆨ-ᇂ])ᄋ(ᅵᇁ)", "%1ᄂ%2"}, -- 곧이어 [고디어] {"(ᄀ[ᅩ])ᆮᄋ(ᅵᄋ[ᅥ][^ᆨ-ᇂ])", "%1ᄃ%2"}, {"(ᄀ[ᅩ])ᆮᄋ(ᅵᄋ[ᅥ])$", "%1ᄃ%2"}, -- 싫증 [실쯩] {"(ᄉ[ᅵ])ᆶ(ᄌ[ᅳ]ᆼ)", "%1ᆯ@%2"}, -- 여덟 + particle (tensification does not occur) {"(ᄋ[ᅧ]ᄃ[ᅥ])ᆲ([ᄀᄃᄇᄉᄌ])", "%1ᆯ%2"}, -- cases where ㄺㄱ is pronounced [ㄱㄲ] -- not including very rarely used words such as 삼시욹, 안찱, 우줅거리다, etc. {"([ᄃᄉᄐ]ᅡ)ᆰᄀ", "%1ᆨᄀ"}, -- 닭, 삵, 수탉/암탉 {"([ᄉᄒ]ᅳ)ᆰᄀ", "%1ᆨᄀ"}, -- 기슭, 흙 {"(ᄎ[ᅵ])ᆰᄀ", "%1ᆨᄀ"}, -- 칡 -- otherwise, ㄺㄱ is pronounced [ㄹㄲ] (usually verb/adjective stem ending in ㄺ + ending/suffix beginning with ㄱ (맑고 [말꼬], 긁개 [글깨])) {"ᆰᄀ", "ᆯ@ᄀ"}, -- palatalization and ㅈ + -히- {"ᆮᄋ(ᅵ[ᆫᆯᆷᆸ])", "ᄌ%1"}, -- 해돋이 [해도지] {"ᆮᄋ(ᅵ[^ᆨ-ᇂ])", "ᄌ%1"}, {"ᆮᄋ(ᅵ)$", "ᄌ%1"}, {"[ᆮᆽ]ᄒ(ᅧᆻ)", "ᄎ%1"}, -- 굳히다 [구치다], 꽂히다 [꼬치다] {"[ᆮᆽ]ᄒ(ᅵ[ᆫᆯᆷᆸ])", "ᄎ%1"}, {"[ᆮᆽ]ᄒ([ᅧᅵ][^ᆨ-ᇂ])", "ᄎ%1"}, {"[ᆮᆽ]ᄒ([ᅧᅵ])$", "ᄎ%1"}, {"ᆴᄋ(ᅧᆻ)", "ᆯᄎ%1"}, -- 훑이다 [훌치다] {"ᆴᄋ(ᅵ[ᆫᆯᆷᆸ])", "ᆯᄎ%1"}, {"ᆴᄋ([ᅧᅵ][^ᆨ-ᇂ])", "ᆯᄎ%1"}, {"ᆴᄋ([ᅧᅵ])$", "ᆯᄎ%1"}, {"ᇀᄋ(ᅧᆻ)", "ᄎ%1"}, -- 붙이다 [부치다] {"ᇀᄋ(ᅵ[ᆫᆯᆷᆸ])", "ᄎ%1"}, {"ᇀᄋ([ᅧᅵ][^ᆨ-ᇂ])", "ᄎ%1"}, {"ᇀᄋ([ᅧᅵ])$", "ᄎ%1"}, -- {ㄵ, ㄺ, ㄼ} + -히- {"ᆬᄒ(ᅧᆻ)", "ᆫᄎ%1"}, -- 앉히다 [안치다] {"ᆬᄒ(ᅵ[ᆫᆯᆷᆸ])", "ᆫᄎ%1"}, {"ᆬᄒ([ᅧᅵ][^ᆨ-ᇂ])", "ᆫᄎ%1"}, {"ᆬᄒ([ᅧᅵ])$", "ᆫᄎ%1"}, {"ᆰᄒ(ᅧᆻ)", "ᆯᄏ%1"}, -- 밝히다 [발키다] {"ᆰᄒ(ᅵ[ᆫᆯᆷᆸ])", "ᆯᄏ%1"}, {"ᆰᄒ([ᅧᅵ][^ᆨ-ᇂ])", "ᆯᄏ%1"}, {"ᆰᄒ([ᅧᅵ])$", "ᆯᄏ%1"}, {"ᆲᄒ(ᅧᆻ)", "ᆯᄑ%1"}, -- 넓히다 [널피다], 밟히다 [발피다] {"ᆲᄒ(ᅵ[ᆫᆯᆷᆸ])", "ᆯᄑ%1"}, {"ᆲᄒ([ᅧᅵ][^ᆨ-ᇂ])", "ᆯᄑ%1"}, {"ᆲᄒ([ᅧᅵ])$", "ᆯᄑ%1"}, -- cases where 넓- is pronounced [넙] before consonant {"(ᄂ[ᅥ])ᆲ([ᄁᄄ-ᄈᄊᄍ-ᄒ])", "%1ᆸ%2"}, {"(ᄂ[ᅥ])ᆲ(ᄃ[ᅡ]ᄃ[ᅳ]ᆷ)", "%1ᆸ%2"}, -- 넓다듬이 {"(ᄂ[ᅥ])ᆲ(ᄃ[ᅮ]ᆼ)", "%1ᆸ%2"}, -- 넓둥글다 {"(ᄂ[ᅥ])ᆲ(ᄉ[ᅡ]ᆯᄆ[ᅮ]ᆫ)", "%1ᆸ%2"}, -- 넓살문 {"(ᄂ[ᅥ])ᆲ(ᄌ[ᅥᅮ]ᆨ)", "%1ᆸ%2"}, -- 넓적-, 넓죽- -- 밟- is [밥] before consonant (except null-init consonant ㅇ) {"(ᄇ[ᅡ])ᆲ([^ᄋ])", "%1ᆸ%2"}, {"(ᄇ[ᅡ])ᆲ$", "%1ᆸ"}, -- ㄵ, ㄼ, ㄾ cause tensification of following consonant -- do not add ㄻ; does not always cause tensification (굶기다 [굼기다], 삶조차 [삼조차]) {"([ᆬᆲᆴ])([ᄀᄃᄌ])", "%1@%2"}, -- automatic 절음 법칙 {"(ᄋ[ᅥ])ᆹᄋ(ᅢ[ᆫᆯᆷᆸᆻ])", "%1ᆸᄉ%2"}, -- except 없애다 [업쌔다] {"(ᄋ[ᅥ])ᆹᄋ(ᅢ[^ᆨ-ᇂ])", "%1ᆸᄉ%2"}, {"(ᄋ[ᅥ])ᆹᄋ(ᅢ)$", "%1ᆸᄉ%2"}, {"(ᄆ[ᅡᅥ])ᆺᄋ(ᅵᆻ)", "%1ᄉ%2"}, -- except 맛있다 and 멋있다 which are usually pronounced [마싣따] and [머싣따] respectively {"([ᆩᆪᆬᆰ-ᆵᆹ-ᆻᆽ-ᇂ])(ᄋ[ᅡᅥᅧ][ᆨ-ᆺᆼ-ᇂ])", "%1$%2"}, -- except 아, 았, 어, 었, 여, 였 {"([ᆩᆪᆬᆰ-ᆵᆹ-ᆻᆽ-ᇂ])(ᄋ[ᅦ][ᆨ-ᆪᆬ-ᆮᆰ-ᇂ])", "%1$%2"}, -- except 에, 엔, 엘 {"([ᆩᆪᆬᆰ-ᆵᆹ-ᆻᆽ-ᇂ])(ᄋ[ᅭᅴ][ᆨ-ᇂ])", "%1$%2"}, -- except 요, 의 (w/o final consonant) {"([ᆩᆪᆬᆰ-ᆵᆹ-ᆻᆽ-ᇂ])(ᄋ[ᅳᅵ][ᆨ-ᆪᆬ-ᆮᆰ-ᆶᆹ-ᇂ])", "%1$%2"}, -- except 으, 은, 을, 음, 읍, 이, 인, 일, 임, 입 {"([ᆩᆪᆬᆰ-ᆵᆹ-ᆻᆽ-ᇂ])(ᄋ[ᅢ-ᅤᅨ-ᅬᅮ-ᅲ])", "%1$%2"}, -- @ for ㄴ-addition {"([ᆨ-ᇂ])@ᄋ([ᅣᅤᅧᅨᅭᅲᅵ])", "%1ᄂ%2"}, -- 색연필 [생년필], 물엿 [물렫] -- for null-init consonant ㅇ (resyllabification; 연음) {"ᆨᄋ", "ᄀ"}, {"ᆩᄋ", "ᄁ"}, {"ᆪᄋ", "ᆨᄉ"}, {"ᆬᄋ", "ᆫᄌ"}, {"ᆮᄋ", "ᄃ"}, {"[ᆯᆶ]ᄋ", "ᄅ"}, {"ᆰᄋ", "ᆯᄀ"}, {"ᆱᄋ", "ᆯᄆ"}, {"ᆲᄋ", "ᆯᄇ"}, {"ᆳᄋ", "ᆯᄉ"}, {"ᆴᄋ", "ᆯᄐ"}, {"ᆵᄋ", "ᆯᄑ"}, {"ᆸᄋ", "ᄇ"}, {"ᆹᄋ", "ᆸᄉ"}, {"ᆺᄋ", "ᄉ"}, {"ᆻᄋ", "ᄊ"}, {"ᆽᄋ", "ᄌ"}, {"ᆾᄋ", "ᄎ"}, {"ᆿᄋ", "ᄏ"}, {"ᇀᄋ", "ᄐ"}, {"ᇁᄋ", "ᄑ"}, {"ᇂᄋ", "ᄋ"}, -- silent; 좋아 [조아] -- convert ㅎ combinations -- trivia: {ㄶ, ㅀ, ㅎ} + ㅂ doesn't actually exist, but added for completeness (syl-final ㅎ is for aspiration anyway) {"ᆭᄀ", "ᆫᄏ"}, {"ᆭᄃ", "ᆫᄐ"}, {"ᆭᄇ", "ᆫᄑ"}, {"ᆭᄌ", "ᆫᄎ"}, {"ᆶᄀ", "ᆯᄏ"}, {"ᆶᄃ", "ᆯᄐ"}, {"ᆶᄇ", "ᆯᄑ"}, {"ᆶᄌ", "ᆯᄎ"}, {"ᇂᄀ", "ᄏ"}, {"ᇂᄃ", "ᄐ"}, {"ᇂᄇ", "ᄑ"}, {"ᇂᄌ", "ᄎ"} } -- should be done before neutralization of syl-final consonants (MR only) p.before_neutralizing_syl_final_consonants_mr = { -- additional ㅎ combinations {"[ᆬᆭ]ᄉ", "ᆫᄊ"}, {"[ᆲᆴᆶ]ᄉ", "ᆯᄊ"}, {"ᇂᄉ", "ᄊ"}, -- @ for written epenthetic ㅅ + ㄱ/ㅂ {"ᆺ@ᄀ", "ᄁ"}, {"ᆺ@ᄇ", "ᄈ"} } -- neutralization of syl-final consonants p.neutralize_syl_final_consonants = { {"[ᆩᆪᆰᆿ]", "ᆨ"}, {"[ᆬᆭ]", "ᆫ"}, {"[ᆺᆻᆽᆾᇀᇂ]", "ᆮ"}, {"[ᆲᆳᆴᆶ]", "ᆯ"}, {"ᆱ", "ᆷ"}, {"[ᆵᆹᇁ]", "ᆸ"} } -- @ for ㄴㄹ pronounced [ㄴㄴ], $ for 절음 법칙 -- other irregularities documented are automatically handled p.at_dollar_irregularities = { {"ᆫ@ᄅ", "ᆫᄂ"}, -- 음운론 [으문논] {"ᆨ%$ᄋ", "ᄀ"}, {"ᆮ%$ᄋ", "ᄃ"}, -- 웃어른 [우더른] {"ᆯ%$ᄋ", "ᄅ"}, {"ᆸ%$ᄋ", "ᄇ"}, {"%$", ""} } -- @ for ㄱㅎ/ㄷㅎ/ㅂㅎ → k/t/p for RR only p.at_irregularities_additional_rr = { {"ᆨ@ᄒ", "ᄏ"}, {"ᆮ@ᄒ", "ᄐ"}, {"ᆸ@ᄒ", "ᄑ"}, {"@", ""} } -- cases where ㄱ, ㄷ, ㅂ, ㅈ become voiced consonants (MR only) p.gdbj_mr = { {"ᆫᄀ", "ᆫ'`ᄀ"}, -- n'g {"([ᅡ-ᅵᆫᆯᆷᆼ])([ᄀᄃᄇᄌ])", "%1`%2"}, {"([ᅡ-ᅵᆫᆯᆷᆼ])%*([ᄀᄃᄇᄌ])", "%1-`%2"} -- * is for additional hyphen in romanization only (voicing is retained after hyphen) } p.consonant_assimilations = { {"[ᆨᆼ][ᄂᄅ]", "ᆼᄂ"}, {"ᆨᄆ", "ᆼᄆ"}, {"ᆫᄅ", "ᆯᄅ"}, {"ᆮ[ᄂᄅ]", "ᆫᄂ"}, {"ᆮᄆ", "ᆫᄆ"}, {"ᆯᄂ", "ᆯᄅ"}, {"[ᆷᆸ][ᄂᄅ]", "ᆷᄂ"}, {"ᆸᄆ", "ᆷᄆ"} } -- additional consonant assimilations that apply to MR only p.consonant_assimilations_additional_mr = { -- no {kkk, ttt, ppp, sss/ts/tss, ttch} {"ᆨᄁ", "ᄁ"}, {"ᆮᄄ", "ᄄ"}, {"ᆸᄈ", "ᄈ"}, {"ᆮ[ᄉᄊ]", "ᄊ"}, {"ᆮᄍ", "ᄍ"}, -- other misc conversions {"ᆯᄅ", "ᆯl"}, {"ᆯᄒ", "rᄒ"}, {"ᄉ[ᅱ]", "shᅱ"} } -- drop y after {ㅈ, ㅉ, ㅊ} p.drop_y = { {"([ᄌ-ᄎ])ᅣ", "%1ᅡ"}, {"([ᄌ-ᄎ])ᅤ", "%1ᅢ"}, {"([ᄌ-ᄎ])ᅧ", "%1ᅥ"}, {"([ᄌ-ᄎ])ᅨ", "%1ᅦ"}, {"([ᄌ-ᄎ])ᅭ", "%1ᅩ"}, {"([ᄌ-ᄎ])ᅲ", "%1ᅮ"} } -- vowels to romanized text for RR p.vowels_rr = { {"[ᅡㅏ]", "a"}, {"[ᅢㅐ]", "ae"}, {"[ᅣㅑ]", "ya"}, {"[ᅤㅒ]", "yae"}, {"[ᅥㅓ]", "eo"}, {"[ᅦㅔ]", "e"}, {"[ᅧㅕ]", "yeo"}, {"[ᅨㅖ]", "ye"}, {"[ᅩㅗ]", "o"}, {"[ᅪㅘ]", "wa"}, {"[ᅫㅙ]", "wae"}, {"[ᅬㅚ]", "oe"}, {"[ᅭㅛ]", "yo"}, {"[ᅮㅜ]", "u"}, {"[ᅯㅝ]", "wo"}, {"[ᅰㅞ]", "we"}, {"[ᅱㅟ]", "wi"}, {"[ᅲㅠ]", "yu"}, {"[ᅳㅡ]", "eu"}, {"[ᅴㅢ]", "ui"}, {"[ᅵㅣ]", "i"} } -- vowels to romanized text for MR p.vowels_mr = { {"[ᅡㅏ]", "a"}, {"[ᅢㅐ]", "ae"}, {"[ᅣㅑ]", "ya"}, {"[ᅤㅒ]", "yae"}, {"[ᅥㅓ]", "ŏ"}, {"[ᅦㅔ]", "e"}, {"[ᅧㅕ]", "yŏ"}, {"[ᅨㅖ]", "ye"}, {"[ᅩㅗ]", "o"}, {"[ᅪㅘ]", "wa"}, {"[ᅫㅙ]", "wae"}, {"[ᅬㅚ]", "oe"}, {"[ᅭㅛ]", "yo"}, {"[ᅮㅜ]", "u"}, {"[ᅯㅝ]", "wŏ"}, {"[ᅰㅞ]", "we"}, {"[ᅱㅟ]", "wi"}, {"[ᅲㅠ]", "yu"}, {"[ᅳㅡ]", "ŭ"}, {"[ᅴㅢ]", "ŭi"}, {"[ᅵㅣ]", "i"} } -- single consonants to romanized text for RR p.single_consonants_rr = { {"[ᄀㄱ]", "g"}, {"[ᄁㄲ]", "kk"}, {"ㄳ", "ks"}, {"[ᄂᆫㄴ]", "n"}, {"ㄵ", "nj"}, {"ㄶ", "nh"}, {"[ᄃㄷ]", "d"}, {"[ᄄㄸ]", "tt"}, {"[ᄅㄹ]", "r"}, {"ᆯ", "l"}, {"ㄺ", "lg"}, {"ㄻ", "lm"}, {"ㄼ", "lb"}, {"ㄽ", "ls"}, {"ㄾ", "lt"}, {"ㄿ", "lp"}, {"ㅀ", "lh"}, {"[ᄆᆷㅁ]", "m"}, {"[ᄇㅂ]", "b"}, {"[ᄈㅃ]", "pp"}, {"ㅄ", "ps"}, {"[ᄉㅅ]", "s"}, {"[ᄊㅆ]", "ss"}, {"[ᄋㅇ]", ""}, {"ᆼ", "ng"}, {"[ᄌㅈ]", "j"}, {"[ᄍㅉ]", "jj"}, {"[ᄎㅊ]", "ch"}, {"[ᄏᆨㅋ]", "k"}, {"[ᄐᆮㅌ]", "t"}, {"[ᄑᆸㅍ]", "p"}, {"[ᄒㅎ]", "h"} } -- single consonants to romanized text for MR p.single_consonants_mr = { {"`ᄀ", "g"}, {"`ᄃ", "d"}, {"`ᄇ", "b"}, {"`ᄌ", "j"}, {"`", ""}, {"[ᄀᆨㄱ]", "k"}, {"[ᄁㄲ]", "kk"}, {"ㄳ", "ks"}, {"[ᄂᆫㄴ]", "n"}, {"ㄵ", "nj"}, {"ㄶ", "nh"}, {"[ᄃᆮㄷ]", "t"}, {"[ᄄㄸ]", "tt"}, {"[ᄅㄹ]", "r"}, {"ᆯ", "l"}, {"ㄺ", "lg"}, {"ㄻ", "lm"}, {"ㄼ", "lb"}, {"ㄽ", "ls"}, {"ㄾ", "lt'"}, {"ㄿ", "lp'"}, {"ㅀ", "rh"}, {"[ᄆᆷㅁ]", "m"}, {"[ᄇᆸㅂ]", "p"}, {"[ᄈㅃ]", "pp"}, {"ㅄ", "ps"}, {"[ᄉㅅ]", "s"}, {"[ᄊㅆ]", "ss"}, {"[ᄋㅇ]", ""}, {"ᆼ", "ng"}, {"[ᄌㅈ]", "ch"}, {"[ᄍㅉ]", "tch"}, {"[ᄎㅊ]", "ch'"}, {"[ᄏㅋ]", "k'"}, {"[ᄐㅌ]", "t'"}, {"[ᄑㅍ]", "p'"}, {"[ᄒㅎ]", "h"} } -- unwrapping enclosed Hangul text -- actually not very necessary, but these are also classified as Hangul chars in Unicode -- no distinction is made between parenthesized and circled chars -- needs to be executed before decomposing Hangul p.enclosed_hangul = { {"[㈀㉠]", "(기역)"}, {"[㈁㉡]", "(니은)"}, {"[㈂㉢]", "(디귿)"}, {"[㈃㉣]", "(리을)"}, {"[㈄㉤]", "(미음)"}, {"[㈅㉥]", "(비읍)"}, {"[㈆㉦]", "(시옷)"}, {"[㈇㉧]", "(이응)"}, {"[㈈㉨]", "(지읒)"}, {"[㈉㉩]", "(치읓)"}, {"[㈊㉪]", "(키읔)"}, {"[㈋㉫]", "(티읕)"}, {"[㈌㉬]", "(피읖)"}, {"[㈍㉭]", "(히읗)"}, {"[㈎㉮]", "(가)"}, {"[㈏㉯]", "(나)"}, {"[㈐㉰]", "(다)"}, {"[㈑㉱]", "(라)"}, {"[㈒㉲]", "(마)"}, {"[㈓㉳]", "(바)"}, {"[㈔㉴]", "(사)"}, {"[㈕㉵]", "(아)"}, {"[㈖㉶]", "(자)"}, {"[㈗㉷]", "(차)"}, {"[㈘㉸]", "(카)"}, {"[㈙㉹]", "(타)"}, {"[㈚㉺]", "(파)"}, {"[㈛㉻]", "(하)"}, {"㈜", "(주)"}, {"㈝", "(오전)"}, {"㈞", "(오후)"}, {"㉼", "(참고)"}, {"㉽", "(주의)"}, {"㉾", "(우)"} } -- converting escaped special chars to HTML tags to preserve them p.escaped_to_html_enc = { {"\\%$", "&#36;"}, {"\\%%", "&#37;"}, {"\\%*", "&#42;"}, {"\\@", "&#64;"}, {"\\%^", "&#94;"}, {"\\_", "&#95;"}, {"\\`", "&#96;"} } -- converting HTML tags back to unescaped chars p.html_enc_to_ascii = { {"&#36;", "$"}, {"&#37;", "%%"}, {"&#42;", "*"}, {"&#64;", "@"}, {"&#94;", "^"}, {"&#95;", "_"}, {"&#96;", "`"} } return p 68z6sb3di7faxfrqkb34os7jlyq0djg ماڊيول:Ko-utils 828 99188 387306 2026-06-21T07:39:04Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: local p = {} local find = mw.ustring.find local hanja_ranges = "[〇㐀-䶿一-鿿﨎﨏﨑﨓﨔﨟﨡﨣﨤﨧-﨩𠀀-𪛟𪜀-𮹟𰀀-𲎯]" -- Iteratively applies gsub text replacements to a given piece of text -- table should contain pairs of search patterns and replacements function p.gsub_iterate(text, table) for _, entry in ipairs(table) do text = mw.ustring.gsub(text, entry[1], entry[2]) end return text end -- Decomposes Hangul into jamo (e.g. 한 (U+D5... 387306 Scribunto text/plain local p = {} local find = mw.ustring.find local hanja_ranges = "[〇㐀-䶿一-鿿﨎﨏﨑﨓﨔﨟﨡﨣﨤﨧-﨩𠀀-𪛟𪜀-𮹟𰀀-𲎯]" -- Iteratively applies gsub text replacements to a given piece of text -- table should contain pairs of search patterns and replacements function p.gsub_iterate(text, table) for _, entry in ipairs(table) do text = mw.ustring.gsub(text, entry[1], entry[2]) end return text end -- Decomposes Hangul into jamo (e.g. 한 (U+D55C) → ᄒ (U+1112), ᅡ (U+1161), ᆫ (U+11AB)) function p.decompose_hangul(text) return mw.ustring.gsub(text, "[가-힣]", mw.ustring.toNFD) end -- Returns boolean on whether input contains any Hangul text at all function p.contains_hangul(text) local hangul_ranges = "[ᄀ-ᇿ〮〯ㄱ-ㆎ㈀-㈞㉠-㉾ꥠ-꥿가-힣ힰ-퟿]" return text ~= nil and text ~= "" and find(text, hangul_ranges) end -- Returns boolean on whether input Hangul contains any special chars used by Module:Ko-translit function p.hangul_contains_syntax(text) -- check if string empty if text == nil or text == "" then return false end -- check if first char of string is a special char if mw.ustring.match(mw.ustring.sub(text, 1, 1), "[%$%%%*@%^_`]") then return true end -- check if the rest of the chars are special return find(text, "[^\\][%$%%%*@%^_`]") end -- Returns boolean on whether input contains any Hanja text at all function p.contains_hanja(text) return text ~= nil and text ~= "" and find(text, hanja_ranges) end -- Returns boolean on whether input only contains Hanja text function p.all_hanja(text) for i = 1, #text do local c = text:sub(i, i) if not find(c, hanja_ranges) then return false end end return true end -- Returns boolean on whether input directly contains a Wikipedia reference function p.contains_reference(text) return find(text, "'\"`UNIQ--") or find(text, "-QINU`\"'") end return p n16hhqu2yornqkdhzdgrhk7bzquztsy سانچو:Infobox Korean name/auto/doc 10 99189 387307 2026-06-21T07:46:09Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: {{Documentation subpage}} {{High-use}} {{Template rating|beta}} هي سانچو ڪوريائي نالن جي معلوماتي خاني (Infobox) کي ڏيکارڻ لاءِ استعمال ٿيندو آهي۔ هي سانچو پنهنجي بنيادي ۽ اڳوڻي سانچي {{tl|Infobox Korean}} جو تبديل ڪيل نسخو آهي۔ ان کي اهڙيءَ طرح تيار ڪيو ويو آهي جو اهو پنهنجي اڳوڻي سانچي جي مڪمل متبادل ط... 387307 wikitext text/x-wiki {{Documentation subpage}} {{High-use}} {{Template rating|beta}} هي سانچو ڪوريائي نالن جي معلوماتي خاني (Infobox) کي ڏيکارڻ لاءِ استعمال ٿيندو آهي۔ هي سانچو پنهنجي بنيادي ۽ اڳوڻي سانچي {{tl|Infobox Korean}} جو تبديل ڪيل نسخو آهي۔ ان کي اهڙيءَ طرح تيار ڪيو ويو آهي جو اهو پنهنجي اڳوڻي سانچي جي مڪمل متبادل طور ڪم ڪري سگهي۔ 27gpvzfc69amaz82egai0yzb0uhd5ax 387308 387307 2026-06-21T07:52:12Z Intisar Ali 8681 387308 wikitext text/x-wiki {{Documentation subpage}} {{High-use}} {{Template rating|beta}} هي سانچو ڪوريائي نالن جي معلوماتي خاني کي ڏيکارڻ لاءِ استعمال ڪيو ويندو آهي. هي سانچو پنهنجي بنيادي ۽ اڳوڻي سانچي {{tl|Infobox Korean}} جو تبديل ڪيل نسخو آهي. ان کي اهڙي نموني ٺاهيو ويو آهي جو اهو پنهنجي اڳوڻي سانچي کي مڪمل طور مٽائي سگهي. === بنيادي سانچي کان تبديليون === [[Module:Ko-translit]] استعمال ڪندي نيم-خودڪار رومنائيزيشن (RR ۽ MR ٻئي) هانگُل، هانجا، IPA ۽ لفظي ترجمن لاءِ حوالا شامل ڪرڻ جي سهولت اختصار خاطر ڪجهه پيرا ميٽرن جا نالا تبديل ڪيا ويا آهن (مثال طور {{para|koreanipa}} {{arrow|r}} {{para|ipa}}). {{para|context}} کي غيرفعال ڪيو ويو آهي. سياسي حوالي کان سواءِ، اسان هميشه "هانگُل" ۽ "هانجا" ڏيکاريون ٿا ([[WP:ROMANKO#Context parameter in Korean templates|وضاحت]]). معلوماتي خاني کي گهٽ وڏو بڻائڻ لاءِ ٻوليءَ وارن ليبلن "Revised Romanization" ۽ "McCune–Reischauer" کي مختصر ڪري "RR" ۽ "MR" ڪيو ويو آهي. {{para|title}} کي {{para|child|yes}} هئڻ باوجود به مقرر ڪري سگهجي ٿو. {{para|othername}} پيرا ميٽرن جي اڳواٽ قيمت "متبادل نالو" آهي؛ اڳوڻي نسخي ۾ ڪا اڳواٽ قيمت نه هئي. شاهي نالن ۽ لقبن لاءِ هاڻي الڳ پيرا ميٽر موجود آهن. == تڪڙا مثال == نيم-خودڪار رومنائيزيشن جي نحو بابت وڌيڪ تفصيلي وضاحت لاءِ [[Module:Ko-translit]] ڏسو. {{Infobox Korean/auto | hangul = %홍길동 | hanja = 洪吉同 | hanjaref = <ref>هانجا لاءِ حوالو</ref> }} <syntaxhighlight lang="wikitext" style="overflow:auto"> {{Infobox Korean/auto | hangul = %홍길동 <!-- جيڪڏهن داخلا ۾ رڳو عام شخصي نالو (هڪ-اکري خانداني نالي سان) هجي ته ان کان اڳ % لڳايو. --> | hanja = 洪吉同 | hanjaref = <ref>هانجا لاءِ حوالو</ref> }} </syntaxhighlight> ; حوالا {{reflist}}{{Infobox Korean/auto | hangul = ^대한민국 | lk = جمهوريه ڪوريا}} <syntaxhighlight lang="wikitext" style="overflow:auto">{{Infobox Korean/auto | hangul = ^대한민국 <!-- جن اکرن کي رومنائيزيشن ۾ وڏي اکر سان لکڻ چاهيو ٿا، انهن کان اڳ ^ لڳايو. غير خاص اسمن کي وڏي اکر سان نه لکو. --> | lk = جمهوريه ڪوريا }}</syntaxhighlight> {{Infobox Korean/auto | hangul = %남궁_유%와 %_백범 }} <syntaxhighlight lang="wikitext" style="overflow:auto"> {{Infobox Korean/auto | hangul = %남궁_유%와 %_백범 <!-- هن عبارت ۾ ٻه شخصي نالا آهن. پهريون نالو، 남궁유، ٻه-اکري خانداني نالو رکي ٿو، تنهنڪري خانداني نالي کان پوءِ _ لڳايو ويو آهي. ٻيو % نالي جي پڄاڻي ظاهر ڪرڻ لاءِ آهي. ٻيو نالو، 백범، هڪ اڪيلو نالو آهي ۽ سادي % بدران %_ گهري ٿو. گڏوگڏ، ڇاڪاڻ⁠تہ اهو عبارت جي آخر ۾ آهي، تنهنڪري ان کي آخري % جي ضرورت ناهي.--> }} </syntaxhighlight> == استعمال == پيرا ميٽرن جي تفصيلي فهرست [[#TemplateData|صفحي جي هيٺئين حصي]] ۾ ڏسي سگهجي ٿي. سڀئي پيرا ميٽر اختياري آهن، پر اسان سفارش ڪريون ٿا ته گهٽ ۾ گهٽ هانگُل وارن پيرا ميٽرن مان هڪ شامل ڪيو وڃي. === بنيادي پيرا ميٽر === ; {{para|hangul}}: اختياري، پر سفارش ڪيل؛ ۽ جيڪڏهن توهان چاهيو ٿا ته رومنائيزيشن ٺهي، ته ضروري آهي. [[Hangul|هانگُل]] متن، جنهن ۾ ممڪن طور [[Module:Ko-translit|خودڪار رومنائيزيشن کي ترتيب ڏيڻ وارا نشان]] شامل ٿي سگهن ٿا. هانگُل ڏيکارڻ وقت اهي نشان ظاهر نه ٿيندا. متن کي {{tl|lang}} جهڙي سانچي ۾ نه ويڙهيو؛ هي سانچو پاڻ ان کي ويڙهي ٿو. جديد ماڻهن لاءِ عام طور هي پيرا ميٽر قانوني نالن لاءِ رکيو وڃي؛ انهن لاءِ تخلص يا اسٽيج نالو هتي '''نه''' ڏيو (جيستائين سندن اصل نالو معلوم نه هجي). ; {{para|hangulref}}: اختياري. هانگُل لاءِ حوالو يا حاشيو. ; {{para|hanja}}: اختياري. [[Hanja|هانجا]] متن. متن کي {{tl|lang}} جهڙي سانچي ۾ نه ويڙهيو. ; {{para|hanjaref}}: اختياري. هانجا لاءِ حوالو يا حاشيو. ; {{para|lk}}: اختياري. اصطلاح جو انگريزي ترجمو. ماڻهن جي نالن لاءِ استعمال ڪرڻ کان پاسو ڪريو. ; {{para|lkref}}: اختياري. ترجمي لاءِ حوالو. ; {{para|ipa}}: اختياري. ڪوريائي اصطلاح جي [[International Phonetic Alphabet|IPA]] ادائگي. ان کي {{tl|IPA}} سان ويڙهيو، جيئن <code><nowiki>{{IPA|ko|this|}}</nowiki></code>؛ آخري <code>|</code> ليبل کي غيرفعال ڪري ٿو. ; {{para|iparef}}: اختياري. ڪوريائي IPA لاءِ حوالو. ; {{para|namemode}}: اختياري، اڳواٽ قيمت <code>no</code>. ان کي <code>yes</code> مقرر ڪريو ته جيئن <code>hangul</code> کي شخصي نالي وانگر رومنائيز ڪيو وڃي. اهو <code>hangul</code> جي شروعات ۾ <code>%</code> شامل ڪرڻ جي برابر آهي.<br>هي پيرا ميٽر گهڻو ڪري ان وقت مناسب آهي جڏهن <code>hangul</code> ۾ صرف عام شخصي نالو هجي (1 خانداني نالي وارو اکر). جيڪڏهن نالو غيرمعمولي هجي يا <code>hangul</code> ۾ نالي کان سواءِ ٻيو متن به هجي، ته هي پيرا ميٽر استعمال ڪرڻ بدران <code>hangul</code> ۾ نشان دستي طور داخل ڪرڻ تي غور ڪريو. ; {{para|capitalize}}: اختياري، اڳواٽ قيمت <code>no</code>. ان کي <code>yes</code> مقرر ڪريو ته جيئن <code>hangul</code> جي رومنائيزيشن وڏي اکر سان شروع ٿئي. اهو <code>hangul</code> جي شروعات ۾ <code>^</code> شامل ڪرڻ جي برابر آهي. ; {{para|hiderom}}: اختياري، اڳواٽ قيمت <code>no</code>. ان کي <code>yes</code> مقرر ڪريو ته جيئن هانگُل جي بنياد تي نيم-خودڪار [[Revised Romanization of Korean|نظرثاني ٿيل ڪوريائي رومنائيزيشن]] ۽ [[McCune–Reischauer|ميڪيون-رائشار]] لڪايا وڃن. '''عام طور هن معلوماتي خاني ۾ رومنائيزيشن لڪائڻ جي ضرورت ناهي.''' هي سيٽنگ سڀني نالي وارن پيرا ميٽرن تي اثر ڪري ٿي. رومنائيزيشن کي [[Module:Ko-translit|نشانن]] سان تبديل ڪرڻو پئجي سگهي ٿو، جيڪي توهان کي هانگُل ۾ رکڻ گهرجن. ; {{para|child|no}}: اختياري، اڳواٽ قيمت <code>no</code>. جيڪڏهن هي معلوماتي خانو ڪنهن ٻئي ۾ شامل ڪرڻو هجي ته <code>yes</code> مقرر ڪريو. ; {{para|title}}: اختياري. جيڪڏهن {{para|child|no}} هجي ته اڳواٽ قيمت <code><nowiki>{{PAGENAME}}</nowiki></code> آهي. جيڪڏهن {{para|child|yes}} هجي ته اڳواٽ قيمت <code>ڪوريائي نالو</code> آهي. هي معلوماتي خاني جو عنوان آهي، جيڪو مٿي ڏيکاريو ويندو آهي. {{tl|Infobox Korean}} جي ابتڙ، ان کي {{para|child|yes}} هئڻ باوجود به مقرر ڪري سگهجي ٿو. ; {{para|image}}: اختياري. تصوير جو فائيل نالو (مثال طور [[:File:Koreageostub.svg]] لاءِ "<code>image=Koreageostub.svg</code>" مقرر ڪريو.) ; {{para|image_size}}: اختياري، اڳواٽ قيمت <code>frameless</code>. <code>image</code> جي ويڪر <code>px</code> ۾ (مثال طور <code>220px</code>). ضرورت کان سواءِ استعمال نه ڪريو. ; {{para|caption}}: اختياري. <code>image</code> لاءِ وضاحتي عبارت؛ <code>image</code> جي هيٺان ظاهر ٿئي ٿي. ; {{para|headercolor}}: اختياري، اڳواٽ قيمت <code>#CCCCFF</code>. <code>title</code> لاءِ پسمنظر جو رنگ. ضرورت کان سواءِ استعمال نه ڪريو، مثال طور جڏهن هي ڪنهن اهڙي معلوماتي خاني ۾ <code>module</code> طور شامل هجي جنهن سان رنگ ملائڻو هجي. ; {{para|text}}: اختياري. معلوماتي خاني جي هيٺئين حصي ۾ رکڻ لاءِ اضافي معلومات. === اضافي پيرا ميٽر === مٿي ڏنل گهڻن پيرا ميٽرن جون نقلون موجود آهن، جيڪي موضوع لاءِ ڪيترائي مختلف نالا ڏيکارڻ لاءِ استعمال ڪري سگهجن ٿيون. هيٺيان '''لاحقا''' مٿي ڏنل گهڻن پيرا ميٽرن سان شامل ڪري سگهجن ٿا. مثال طور، {{para|hangulho}} يا {{para|hanjaref1}}. ; <code>mo</code>: بادشاهن جا نالا يا لقب، جن ۾ [[temple name|مندر نالا]] شامل آهن. ; <code>rt</code>: شاهي لقب. ; <code>ho</code>: [[Art name|فني نالو]]. ; <code>born</code>: [[Birth name|پيدائشي نالو]]. جديد ماڻهن لاءِ، اهو ڄمڻ وقت قانوني نالي لاءِ آهي (جڏهن اهو موجوده قانوني نالي کان مختلف هجي). ; <code>ja</code>: [[Courtesy name|اعزازي نالو]]. ; <code>stage</code>: [[Stage name|اسٽيج نالو]]. ; <code>ph</code>: [[Posthumous name|وفات کان پوءِ ڏنل نالو]]. ; <code>1</code>، <code>2</code>، <code>3</code>: ٻيا نالا جيڪي ٻين عنوانن هيٺ نٿا اچن. مثال طور، {{para|hangul1}}. انهن نالن مان هر هڪ لاءِ عنوان مقرر ڪرڻ لاءِ {{para|othername1}}، {{para|othername2}} يا {{para|othername3}} استعمال ڪريو. جيڪڏهن مقرر نه ڪيا وڃن، ته انهن جي اڳواٽ قيمت <code>متبادل نالو</code> هوندي. == Context پيرا ميٽر == وضاحت لاءِ [[WP:ROMANKO#Context parameter in Korean templates|هتي]] ڏسو ته اسان هن معلوماتي خاني ۽ {{tl|Korean/auto}} ۾ {{para|context}} کي مڪمل طور غيرفعال ڇو ڪيو آهي. == تفصيلي مثال == {| class="mw-collapsible" |- | ! |- | style="vertical-align:top;" | <syntaxhighlight lang="wikitext" style="overflow:auto">{{Infobox Korean/auto | title = عنوان | image = image.jpg | image_size = 100 | caption = تصوير جو وضاحتي عنوان | hangul = 라면 | hangulref = <ref>hangulref</ref> | hanja = 拉麵 | hanjaref = {{efn|hanjaref؛ هانجا بابت وضاحتي حاشيو}} | ipa = ɾa̠mjʌ̹n | iparef = <ref>iparef</ref> | lk = فوري نوڊلز | lkref = <ref>lkref</ref> | hangulho = 호 | hanjaho = 號 }}</syntaxhighlight> | style="vertical-align:top;" | {{Infobox Korean/auto | title = عنوان | image = image.jpg | image_size = 100 | caption = تصوير جو وضاحتي عنوان | hangul = 라면 | hangulref = <ref>hangulref</ref> | hanja = 拉麵 | hanjaref = {{efn|hanjaref؛ هانجا بابت وضاحتي حاشيو}} | ipa = ɾa̠mjʌ̹n | iparef = <ref>iparef</ref> | lk = فوري نوڊلز | lkref = <ref>lkref</ref> | hangulho = 호 | hanjaho = 號 }} |} === نوٽس === {{notelist}} === حوالا === {{reflist}} {| class="mw-collapsible" |- | ! |- | style="vertical-align:top;" | <syntaxhighlight lang="wikitext" style="overflow:auto">{{Infobox Korean/auto | title = مثال 2 | hangul = %홍길동 | hanja = 洪吉童 | othername1 = متبادل ذات | hangul1 = %이순신 | hanja1 = 李舜臣 }}</syntaxhighlight> | style="vertical-align:top;" | {{Infobox Korean/auto | title = مثال 2 | hangul = %홍길동 | hanja = 洪吉童 | othername1 = متبادل ذات | hangul1 = %이순신 | hanja1 = 李舜臣 }} |} f75tvih15monmbx508q6ylohw75ikss سانچو:Infobox Korean name/auto 10 99190 387310 2026-06-21T07:53:58Z Intisar Ali 8681 Intisar Ali صفحي [[سانچو:Infobox Korean name/auto]] کي [[سانچو:Infobox Korean/auto]] ڏانھن چوريو 387310 wikitext text/x-wiki #چوريو [[سانچو:Infobox Korean/auto]] 7bvd5ktfkvqumlqzx6vers1u27lkd6p سانچو:Infobox Korean 10 99191 387312 2026-06-21T08:00:06Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: {{#if:{{{hangul|}}}{{{hanja|}}}{{{rr|}}}{{{mr|}}} | {{#ifeq:{{{child|}}} | yes | | {{Template:Infobox Chinese/Header |title = {{#if: {{{title<includeonly>|</includeonly>}}} | {{{title}}} | {{#ifeq: {{{child|}}} | yes | | {{title without disambig| {{PAGENAME}} }} }} }} |float = <!-- left|right|none (Default float position is right) --> |collapse = <!-- yes|no --> |pic = {{{img|{{{image<includeonly>|</includeonly>}}} }}} |pi... 387312 wikitext text/x-wiki {{#if:{{{hangul|}}}{{{hanja|}}}{{{rr|}}}{{{mr|}}} | {{#ifeq:{{{child|}}} | yes | | {{Template:Infobox Chinese/Header |title = {{#if: {{{title<includeonly>|</includeonly>}}} | {{{title}}} | {{#ifeq: {{{child|}}} | yes | | {{title without disambig| {{PAGENAME}} }} }} }} |float = <!-- left|right|none (Default float position is right) --> |collapse = <!-- yes|no --> |pic = {{{img|{{{image<includeonly>|</includeonly>}}} }}} |piccap = {{{caption<includeonly>|</includeonly>}}} |picsize = {{{image_size<includeonly>|</includeonly>}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangul|}}}{{{hanja<includeonly>|</includeonly>}}} | {{Infobox Chinese/Korean |korean_header = {{#if: {{{koreanname|}}}|{{{koreanname}}} | {{#ifeq: {{{child|}}} | yes | ڪوريائي نالو | {{#if: {{{img|}}} | ڪوريائي نالو }} }} }} |hide = {{{hide|no}}} |hangul = {{{hangul<includeonly>|</includeonly>}}} |hanja = {{#if: {{{hanja|}}} | {{#ifeq: {{{hanja|}}} | ! | <noinclude>!</noinclude> | {{#switch: {{{hanja|}}} | na | none = ''لاڳو نه'' | #default = {{{hanja}}} }} }} }} |rr = {{{rr<includeonly>|</includeonly>}}} |mr = {{{mr<includeonly>|</includeonly>}}} |northkorea = {{#switch: {{{context|}}}|n|north|North|dprk|DPRK|nk=yes}} |lk = {{{lk<includeonly>|</includeonly>}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangulho|}}}{{{hanjaho<includeonly>|</includeonly>}}} | {{Infobox Chinese/Korean |korean_header = قلمي نالو |hide = {{{hide|no}}} |hangul = {{#if: {{{hangulho|}}} | {{#ifeq: {{{hangulho|}}} | ! | <noinclude>!</noinclude> | {{#switch: {{{hangulho|}}} | na | none = ''لاڳو نه'' | #default = {{{hangulho}}} }} }} }} |hanja = {{{hanjaho<includeonly>|</includeonly>}}} |rr = {{{rrho<includeonly>|</includeonly>}}} |mr = {{{mrho<includeonly>|</includeonly>}}} |northkorea = {{#switch: {{{context|}}}|n|north|North|dprk|DPRK|nk=yes}} |lk = {{{lkho<includeonly>|</includeonly>}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangulborn|}}}{{{hanjaborn<includeonly>|</includeonly>}}} | {{Infobox Chinese/Korean |korean_header = پيدائشي نالو |hide = {{{hide|no}}} |hangul = {{{hangulborn<includeonly>|</includeonly>}}} |hanja = {{#if: {{{hanjaborn|}}} | {{#ifeq: {{{hanjaborn|}}} | ! | <noinclude>!</noinclude> | {{#switch: {{{hanjaborn|}}} | na | none = ''لاڳو نه'' | #default = {{{hanjaborn}}} }} }} }} |rr = {{{rrborn<includeonly>|</includeonly>}}} |mr = {{{mrborn<includeonly>|</includeonly>}}} |northkorea = {{#switch: {{{context|}}}|n|north|North|dprk|DPRK|nk=yes}} |lk = {{{lkborn<includeonly>|</includeonly>}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangula|}}}{{{hanjaa<includeonly>|</includeonly>}}} | {{Infobox Chinese/Korean |korean_header = ٻاراڻو نالو |hide = {{{hide|no}}} |hangul = {{{hangula<includeonly>|</includeonly>}}} |hanja = {{#if: {{{hanjaa|}}} | {{#ifeq: {{{hanjaa|}}} | ! | <noinclude>!</noinclude> | {{#switch: {{{hanjaa|}}} | na | none = ''لاڳو نه'' | #default = {{{hanjaa}}} }} }} }} |rr = {{{rra<includeonly>|</includeonly>}}} |mr = {{{mra<includeonly>|</includeonly>}}} |northkorea = {{#switch: {{{context|}}}|n|north|North|dprk|DPRK|nk=yes}} |lk = {{{lka<includeonly>|</includeonly>}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangulja|}}}{{{hanjaja<includeonly>|</includeonly>}}} | {{Infobox Chinese/Korean |korean_header = [[اعزازي نالو]] |hide = {{{hide|no}}} |hangul = {{{hangulja<includeonly>|</includeonly>}}} |hanja = {{#if: {{{hanjaja|}}} | {{#ifeq: {{{hanjaja|}}} | ! | <noinclude>!</noinclude> | {{#switch: {{{hanjaja|}}} | na | none = ''لاڳو نه'' | #default = {{{hanjaja}}} }} }} }} |rr = {{{rrja<includeonly>|</includeonly>}}} |mr = {{{mrja<includeonly>|</includeonly>}}} |northkorea = {{#switch: {{{context|}}}|n|north|North|dprk|DPRK|nk=yes}} |lk = {{{lkja<includeonly>|</includeonly>}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangulstage|}}}{{{hanjastage<includeonly>|</includeonly>}}} | {{Infobox Chinese/Korean |korean_header = اسٽيج نالو |hide = {{{hide|no}}} |hangul = {{{hangulstage<includeonly>|</includeonly>}}} |hanja = {{#if: {{{hanjastage|}}} | {{#ifeq: {{{hanjastage|}}} | ! | <noinclude>!</noinclude> | {{#switch: {{{hanjastage|}}} | na | none = ''لاڳو نه'' | #default = {{{hanjastage}}} }} }} }} |rr = {{{rrstage<includeonly>|</includeonly>}}} |mr = {{{mrstage<includeonly>|</includeonly>}}} |northkorea = {{#switch: {{{context|}}}|n|north|North|dprk|DPRK|nk=yes}} |lk = {{{lkstage<includeonly>|</includeonly>}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangulgye|}}}{{{hanjagye<includeonly>|</includeonly>}}} | {{Infobox Chinese/Korean |korean_header = [[ڌرمي نالو]] |hide = {{{hide|no}}} |hangul = {{{hangulgye<includeonly>|</includeonly>}}} |hanja = {{#if: {{{hanjagye|}}} | {{#ifeq: {{{hanjagye|}}} | ! | <noinclude>!</noinclude> | {{#switch: {{{hanjagye|}}} | na | none = ''لاڳو نه'' | #default = {{{hanjagye}}} }} }} }} |rr = {{{rrgye<includeonly>|</includeonly>}}} |mr = {{{mrgye<includeonly>|</includeonly>}}} |northkorea = {{#switch: {{{context|}}}|n|north|North|dprk|DPRK|nk=yes}} |lk = {{{lkgye<includeonly>|</includeonly>}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangulph|}}}{{{hanjaph<includeonly>|</includeonly>}}} | {{Infobox Chinese/Korean |korean_header = [[وفات کان پوءِ ڏنل نالو]] |hide = {{{hide|no}}} |hangul = {{{hangulph<includeonly>|</includeonly>}}} |hanja = {{#if: {{{hanjaph|}}} | {{#ifeq: {{{hanjaph|}}} | ! | <noinclude>!</noinclude> | {{#switch: {{{hanjaph|}}} | na | none = ''لاڳو نه'' | #default = {{{hanjaph}}} }} }} }} |rr = {{{rrph<includeonly>|</includeonly>}}} |mr = {{{mrph<includeonly>|</includeonly>}}} |northkorea = {{#switch: {{{context|}}}|n|north|North|dprk|DPRK|nk=yes}} |lk = {{{lkph<includeonly>|</includeonly>}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangul1|}}}{{{hanja1<includeonly>|</includeonly>}}} | {{Infobox Chinese/Korean |korean_header = {{{othername1}}} |hide = {{{hide|no}}} |hangul = {{{hangul1<includeonly>|</includeonly>}}} |hanja = {{#if: {{{hanja1|}}} | {{#ifeq: {{{hanja1|}}} | ! | <noinclude>!</noinclude> | {{#switch: {{{hanja1|}}} | na | none = ''لاڳو نه'' | #default = {{{hanja1}}} }} }} }} |rr = {{{rr1<includeonly>|</includeonly>}}} |mr = {{{mr1<includeonly>|</includeonly>}}} |northkorea = {{#switch: {{{context|}}}|n|north|North|dprk|DPRK|nk=yes}} |lk = {{{lk1<includeonly>|</includeonly>}}} }} }}<!-- -->{{#if: {{{hangul2|}}}{{{hanja2<includeonly>|</includeonly>}}} | {{Infobox Chinese/Korean |korean_header = {{{othername2}}} |hide = {{{hide|no}}} |hangul = {{{hangul2<includeonly>|</includeonly>}}} |hanja = {{#if: {{{hanja2|}}} | {{#ifeq: {{{hanja2|}}} | ! | <noinclude>!</noinclude> | {{#switch: {{{hanja2|}}} | na | none = ''لاڳو نه'' | #default = {{{hanja2}}} }} }} }} |rr = {{{rr2<includeonly>|</includeonly>}}} |mr = {{{mr2<includeonly>|</includeonly>}}} |northkorea = {{#switch: {{{context|}}}|n|north|North|dprk|DPRK|nk=yes}} |lk = {{{lk2<includeonly>|</includeonly>}}} }} }}<!-- -->{{#ifeq:{{{child|}}} | yes | | {{Infobox Chinese/Footer|footnote = {{{text<includeonly>|</includeonly>}}} }} }}<includeonly> {{Infobox Korean name/categories|hangul={{{hangul|}}}|hanja={{{hanja|}}}|rr={{{rr|}}}|mr={{{mr|}}} }} {{Infobox Korean name/categories|hangul={{{hangulho|}}}|hanja={{{hanjaho|}}}|rr={{{rrho|}}}|mr={{{mrho|}}} }} {{Infobox Korean name/categories|hangul={{{hangulborn|}}}|hanja={{{hanjaborn|}}}|rr={{{rrborn|}}}|mr={{{mrborn|}}} }} {{Infobox Korean name/categories|hangul={{{hangula|}}}|hanja={{{hanjaa|}}}|rr={{{rra|}}}|mr={{{mra|}}} }} {{Infobox Korean name/categories|hangul={{{hangulja|}}}|hanja={{{hanjaja|}}}|rr={{{rrja|}}}|mr={{{mrja|}}} }} {{Infobox Korean name/categories|hangul={{{hangulstage|}}}|hanja={{{hanjastage|}}}|rr={{{rrstage|}}}|mr={{{mrstage|}}} }} {{Infobox Korean name/categories|hangul={{{hangulgye|}}}|hanja={{{hanjagye|}}}|rr={{{rrgye|}}}|mr={{{mrgye|}}} }} {{Infobox Korean name/categories|hangul={{{hangulph|}}}|hanja={{{hanjaph|}}}|rr={{{rrph|}}}|mr={{{mrph|}}} }} {{Infobox Korean name/categories|hangul={{{hangul1|}}}|hanja={{{hanja1|}}}|rr={{{rr1|}}}|mr={{{mr1|}}} }} {{Infobox Korean name/categories|hangul={{{hangul2|}}}|hanja={{{hanja2|}}}|rr={{{rr2|}}}|mr={{{mr2|}}} }} </includeonly>|<includeonly>[[تصنيف:ڪوريائي لپي يا متن گهربل مضمون|{{PAGENAME}}]][[تصنيف:ڪوريائي رومنائيزيشن گهربل وڪيپيڊيا مضمون|{{PAGENAME}}]]</includeonly>}}<includeonly>{{#if:{{{tablewidth|}}}|[[تصنيف:Infobox Korean name ۾ tablewidth پيرا ميٽر جو استعمال|{{PAGENAME}}]]}}{{#if:{{{logo|}}}|[[تصنيف:Infobox Korean name ۾ logo پيرا ميٽر جو استعمال|{{PAGENAME}}]]}}{{#if:{{{text|}}}|[[تصنيف:Infobox Korean name ۾ text پيرا ميٽر جو استعمال|{{PAGENAME}}]]}}{{#if:{{{fontcolor|}}}|[[تصنيف:Infobox Korean name ۾ fontcolor پيرا ميٽر جو استعمال|{{PAGENAME}}]]}}</includeonly><noinclude>{{documentation}}<!-- مهرباني ڪري /doc ذيلي صفحي جي هيٺئين حصي ۾ <includeonly> ڀاڱي اندر metadata شامل ڪريو --> </noinclude> ke0ih1sdnxkwd8nkvh99ilkjgjofj7c ٿامس فٽزجيرالڊ 0 99192 387315 2026-06-21T08:08:38Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: {{مختصر وضاحت|آئرش سياستدان ۽ غلامن جو واپاري}} '''ٿامس فٽزجيرالڊ''' (وفات آڪٽوبر/نومبر 1834ع) هڪ آئرش سياستدان ۽ غلامن جو واپاري هو. فٽزجيرالڊ واپاري طور ڪم ڪيو ۽ [[ويسٽ انڊيز]] ۾ دولتمند ٿيو. سينٽر فار دي اسٽڊي آف دي ليگسيز آف برٽش سليوري موجب هو شايد [[ڊيميرارا]] ۾ رچمنڊ... 387315 wikitext text/x-wiki {{مختصر وضاحت|آئرش سياستدان ۽ غلامن جو واپاري}} '''ٿامس فٽزجيرالڊ''' (وفات آڪٽوبر/نومبر 1834ع) هڪ آئرش سياستدان ۽ غلامن جو واپاري هو. فٽزجيرالڊ واپاري طور ڪم ڪيو ۽ [[ويسٽ انڊيز]] ۾ دولتمند ٿيو. سينٽر فار دي اسٽڊي آف دي ليگسيز آف برٽش سليوري موجب هو شايد [[ڊيميرارا]] ۾ رچمنڊ هل جو مالڪ هو، ۽ 1807ع تائين ان نوآباديءَ ۾ غلامن جو عامل پڻ هو.<ref name="ucl">{{cite web |title=Thomas Fitzgerald |url=https://www.ucl.ac.uk/lbs/person/view/2146638431 |website=Centre for the Study of the Legacies of British Slavery |publisher=University College London |access-date=22 September 2022}}</ref> 1823ع ۾، فٽزجيرالڊ آئرلينڊ واپس آيو، جتي هن [[ڪائونٽي لاوٿ]] ۾ فِين ويلي خريد ڪئي.<ref name="ucl" /> [[1832ع برطانوي عام چونڊون|1832ع جي برطانوي عام چونڊن]] ۾، هن [[ڪائونٽي لاوٿ (برطانوي پارلياماني تڪ)|ڪائونٽي لاوٿ]] مان [[ريپيل ايسوسيئيشن]] لاءِ بيٺو، ۽ چونڊ کٽيائين. هو 1834ع ۾، اڃا عهدي تي هوندي، وفات ڪري ويو.<ref name="stenton">{{cite book |last1=Stenton |first1=Michael |title=Who's Who of British Members of Parliament |volume=1 |date=1976 |publisher=Harvester Press |location=Hassocks |isbn=0855272198 |page=141}}</ref> فٽزجيرالڊ کي ٻه پٽ هئا: ٿامس ڪرسٽوفر، ۽ [[پرسي هيڌرنگٽن فٽزجيرالڊ]].<ref name="ucl" /> ==حوالا== <references /> {{S-start}} {{s-par|uk}} {{succession box | title = [[برطانيا جو پارليامينٽ ميمبر|پارليامينٽ ميمبر]]، [[ڪائونٽي لاوٿ (برطانوي پارلياماني تڪ)|لاوٿ]] لاءِ | years = 1832 &ndash; 1834 | before = [[پيٽرڪ بيللو، پهريون بيرن بيللو|پيٽرڪ بيللو]]<br/>[[رچرڊ ليلر شيل]] | with = [[رچرڊ بيللو]] | after = [[پيٽرڪ بيللو، پهريون بيرن بيللو|پيٽرڪ بيللو]]<br/>[[رچرڊ بيللو]] }} {{S-end}} {{Authority control}} {{DEFAULTSORT:فٽزجيرالڊ، ٿامس}} [[Category:جنم جو سال اڻڄاتل]] [[Category:1834ع ۾ وفات]] [[Category:آئرش ريپيل ايسوسيئيشن جا پارليامينٽ ميمبر]] [[Category:ڪائونٽي لاوٿ تڪن لاءِ برطانيا جي پارليامينٽ جا ميمبر (1801–1922)]] [[Category:ڪائونٽي لاوٿ جا سياستدان]] [[Category:19هين صديءَ جا غلامن جا واپاري]] [[Category:برطانيا جا پارليامينٽ ميمبر 1832–1835]] {{Ireland-politician-stub}} dccuyr2hdnz1gl14n13qiv2awphwxh3 انگلينڊ جون عام چونڊون، 1705 0 99193 387316 2026-06-21T08:22:52Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: {{Short description|انگلينڊ ۾ عام چونڊون}} {{Infobox election | country = انگلينڊ جي بادشاھت | type = پارلياماني | ongoing = نہ | previous_election = 1702 انگريزن جون عام چونڊ | previous_year = 1702 | next_election = 1708 برطانيا جون عام چونڊون | next_year = 1708 (GB) | seats_for_election = اصلاح کان اڳ وارو هائوس آف ڪامنز|هائوس آف ڪامنز جون سڀ... 387316 wikitext text/x-wiki {{Short description|انگلينڊ ۾ عام چونڊون}} {{Infobox election | country = انگلينڊ جي بادشاھت | type = پارلياماني | ongoing = نہ | previous_election = 1702 انگريزن جون عام چونڊ | previous_year = 1702 | next_election = 1708 برطانيا جون عام چونڊون | next_year = 1708 (GB) | seats_for_election = [[اصلاح کان اڳ وارو هائوس آف ڪامنز|هائوس آف ڪامنز جون سڀئي 513 سيٽون]] | majority_seats = 257 | election_date = 7 مئي – 6 جون 1705 | image_upright = 0.7 | image1 = File:John Churchill, 1st Duke of Marlborough, Captain-General of the English forces and Master-General of the Ordnance, 1702 (c), attributed to Michael Dahl 91996.jpg | leader1 = [[جان چرچل، مارلبرو جو پهريون ڊيوڪ|ڊيوڪ آف مارلبرو]] | leader_since1 = | party1 = ٽوريز (برطانوي سياسي پارٽي) | leaders_seat1 = | seats1 = '''260''' | seat_change1 = {{decrease}}38 | popular_vote1 = | percentage1 = | image2 = {{Multiple candidates images|{{CSS image crop|Image = Portrait_of_John_Somers,_Baron_Somers.jpg|bSize = 60|cWidth = 60|cHeight = 75|oTop = 0|oLeft = 0}}|{{CSS image crop|Image = 1stEarlOfHalifax.jpg|bSize = 100|cWidth = 60|cHeight = 75|oTop = 0|oLeft = 20}}}}{{center|{{CSS image crop|Image = Gibson,_Edward_Russell.jpg|bSize = 60|cWidth = 60|cHeight = 75|oTop = 0|oLeft = 0}}}} | leader2 = [[وگ جنٽو]] ([[جان سومرز|بيرن سومرز]]، [[چارلس مونٽيگيو، هيليفڪس جو پهريون ارل|بيرن هيليفڪس]]، [[ٿامس وارٽن، وارٽن جو پهريون مارڪئس|بيرن وارٽن]]) | leader_since2 = | party2 = وگز (برطانوي سياسي پارٽي) | leaders_seat2 = | seats2 = 233 | seat_change2 = {{increase}}49 | popular_vote2 = | percentage2 = | map_image = House of Commons elected members, 1705.svg | map_caption = چونڊن کان پوءِ هائوس آف ڪامنز (وگس-نارنگي، ٽوريز-نيرو) | elected_members = ويسٽمنسٽر جي ھائوس آف ڪامنز جي رڪنن جي فهرست 1705–1708 }} [[File:English 1705.svg|thumb|393x393px|1705ع جي عام چونڊن کان پوءِ انگريزي پارليامينٽ]] '''1705ع جي انگريزي عام چونڊن''' دوران انگلينڊ ۽ ويلز جي 110 [[برطانيه جا پارلياماني تڪ|تڪن]] ۾ مقابلا ٿيا، جيڪي مجموعي تڪن جو لڳ ڀڳ 41٪ هئا۔ چونڊ مهم انتهائي سخت هئي، ۽ ڪيترن ئي بورو تڪن ۾ هجوم جي تشدد ۽ "''[[چرچ خطري ۾ آهي (نعرو)|چرچ خطري ۾ آهي]]''" جا نعرا ٻڌڻ ۾ آيا۔ [[برطانيه جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] جي پوئين اجلاس دوران [[ٽوري پارٽي|ٽوريز]] آهستي آهستي غيرمقبول ٿي ويا هئا، تنهنڪري چونڊن سندن حيثيت کي ڪجهه ڪمزور ڪيو، خاص طور تي [[ٽيڪرز]] تڪرار سبب۔ [[رابرٽ هارلي، آڪسفورڊ ۽ ارل مورٽيمر جو پهريون ارل|رابرٽ هارلي]] جي اڳواڻيءَ ۾ اعتدال پسند ٽوريز جي هڪ گروهه جي غيريقيني وفاداري سبب چونڊن کان پوءِ هائوس آف ڪامنز ۾ ٻنهي پارٽين جي طاقت لڳ ڀڳ برابر رهي، جنهن [[وگ پارٽي|وگس]] کي [[جان چرچل، مارلبرو جو پهريون ڊيوڪ|مارلبرو]] جي اڳواڻيءَ واري حڪومت ۾ وڌيڪ حصيداري جو مطالبو ڪرڻ لاءِ همٿايو۔ هي [[انگلينڊ جي بادشاهت]] ۾ ٿيندڙ آخري عام چونڊ هئي۔ ==تڪن جو خلاصو== تفصيل لاءِ [[1796ع جي برطانوي عام چونڊون]] ڏسو۔ انگلينڊ ۽ ويلز ۾ استعمال ٿيل تڪ سڄي عرصي دوران ساڳيا رهيا۔ رڳو 1707ع ۾ 45 اسڪاٽش ميمبر تڪن مان چونڊجي نه آيا، پر [[1707ع جا اتحاد جا قانون|اتحاد جي قانونن]] کان اڳ چونڊيل آخري [[اسڪاٽلينڊ جي پارليامينٽ]] جي ميمبرن مان چونڊي شامل ڪيا ويا.<ref>Redlich, Josef. "The Procedure of the House of Commons: A Study of Its History and Present Form." (1903).</ref> پارٽين جي طاقت رڳو هڪ اندازو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪيترن ئي ميمبرن جون سياسي وابستگيون معلوم نه آهن۔ ==شامل پارٽيون== 1705ع ۾ هائوس آف ڪامنز تي ٻن پارٽين جو ڪنٽرول هو: [[ٽوري پارٽي]]، جنهن جي اڳواڻي [[جان چرچل، مارلبرو جو ڊيوڪ]] ڪندو هو، ۽ [[وگ پارٽي]]، جنهن جي اڳواڻي پارٽي جي اهم اڳواڻن جي هڪ گروهه ''وگ جنٽو'' وٽ هئي۔ وگ جنٽو جا چار مکيه ميمبر [[جان سومرز، پهريون بيرن سومرز|جان سومرز]]، [[چارلس مونٽيگيو، مانچسٽر جو پهريون ڊيوڪ|چارلس مونٽيگيو]]، [[ٿامس وارٽن، وارٽن جو پهريون مارڪئس|ٿامس وارٽن]] ۽ [[لارڊ ايڊورڊ رسل (1642–1714)|ايڊورڊ رسل]] هئا.<ref>Bradlaugh, Charles. "John Churchill, Duke of Marlborough: The Mob, the Scum, and the Dregs." (1884).</ref> ==18هين صديءَ جي برطانوي سياست جو جائزو== 1705ع ۾ برطانيا جي سياست انتشار جو شڪار هئي۔ حڪومت تمام گهڻي غيرمرڪزي هئي، جنهن سبب عام ماڻهن ۾ بيچيني پيدا ٿي۔ انهيءَ صورتحال ملڪ جي مختلف حصن ۾ چونڊن دوران ٿيندڙ هجوم جي تشدد جو سبب بڻي.<ref>O'Gorman, Frank. "The long eighteenth century: British political and social history 1688-1832." (2016).</ref> ==پڻ ڏسو== * [[1705–08ع ويسٽ منسٽر جي هائوس آف ڪامنز جي ميمبرن جي فهرست]] * [[راڻي اين جي ٻي پارليامينٽ]] * [[انگلينڊ جي پارليامينٽن جي فهرست]] ==حوالا== *{{citation |series=The History of Parliament |title=The House of Commons, 1690–1715 |editor-first=Eveline |editor-last=Cruickshanks |editor2-first= Stuart |editor2-last=Handley |editor3-first=David |editor3-last=Hayton| publisher=Cambridge University Press |location= Cambridge |year= 2002}} {{reflist}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.historyofparliamentonline.org/research/members/members-1690-1715 پارليامينٽ جي تاريخ: ميمبر 1690–1715] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20241001025056/https://www.historyofparliamentonline.org/research/members/members-1690-1715 |date=1 October 2024 }} * [http://www.historyofparliamentonline.org/research/constituencies/constituencies-1690-1715 پارليامينٽ جي تاريخ: تڪ 1690–1715] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20241003212921/https://historyofparliamentonline.org/research/constituencies/constituencies-1690-1715 |date=3 October 2024 }} {{English elections}} [[زمرو:1705ع ۾ سياست]] [[زمرو:يورپ ۾ 18هين صديءَ جون چونڊون]] [[زمرو:انگلينڊ جي پارليامينٽ جون چونڊون (1707ع کان اڳ)|1705]] [[زمرو:1705ع ۾ انگلينڊ|عام چونڊون]] osmkqq13scnjn7o9y03pewkb9ygo3we 387321 387316 2026-06-21T08:55:22Z Intisar Ali 8681 387321 wikitext text/x-wiki {{Short description|انگلينڊ ۾ عام چونڊون}} {{Infobox election | country = انگلينڊ جي بادشاھت | type = پارلياماني | ongoing = نہ | previous_election = 1702 انگريزن جون عام چونڊ | previous_year = 1702 | next_election = 1708 برطانيا جون عام چونڊون | next_year = 1708 (GB) | seats_for_election = [[اصلاح کان اڳ وارو هائوس آف ڪامنز|هائوس آف ڪامنز جون سڀئي 513 سيٽون]] | majority_seats = 257 | election_date = 7 مئي – 6 جون 1705 | image_upright = 0.7 | image1 = File:John Churchill, 1st Duke of Marlborough, Captain-General of the English forces and Master-General of the Ordnance, 1702 (c), attributed to Michael Dahl 91996.jpg | leader1 = [[جان چرچل، مارلبرو جو پهريون ڊيوڪ|ڊيوڪ آف مارلبرو]] | leader_since1 = | party1 = ٽوريز (برطانوي سياسي پارٽي) | leaders_seat1 = | seats1 = '''260''' | seat_change1 = {{decrease}}38 | popular_vote1 = | percentage1 = | image2 = {{Multiple candidates images|{{CSS image crop|Image = Portrait_of_John_Somers,_Baron_Somers.jpg|bSize = 60|cWidth = 60|cHeight = 75|oTop = 0|oLeft = 0}}|{{CSS image crop|Image = 1stEarlOfHalifax.jpg|bSize = 100|cWidth = 60|cHeight = 75|oTop = 0|oLeft = 20}}}}{{center|{{CSS image crop|Image = Gibson,_Edward_Russell.jpg|bSize = 60|cWidth = 60|cHeight = 75|oTop = 0|oLeft = 0}}}} | leader2 = [[وگ جنٽو]] ([[جان سومرز|بيرن سومرز]]، [[چارلس مونٽيگيو، هيليفڪس جو پهريون ارل|بيرن هيليفڪس]]، [[ٿامس وارٽن، وارٽن جو پهريون مارڪئس|بيرن وارٽن]]) | leader_since2 = | party2 = وگز (برطانوي سياسي پارٽي) | leaders_seat2 = | seats2 = 233 | seat_change2 = {{increase}}49 | popular_vote2 = | percentage2 = | map_image = House of Commons elected members, 1705.svg | map_caption = چونڊن کان پوءِ هائوس آف ڪامنز (وگس-نارنگي، ٽوريز-نيرو) | elected_members = ويسٽمنسٽر جي ھائوس آف ڪامنز جي رڪنن جي فهرست 1705–1708 }} [[File:English 1705.svg|thumb|393x393px|1705ع جي عام چونڊن کان پوءِ انگريزي پارليامينٽ]] '''1705ع جي انگريزي عام چونڊن''' دوران انگلينڊ ۽ ويلز جي 110 [[برطانيه جا پارلياماني تڪ|تڪن]] ۾ مقابلا ٿيا، جيڪي مجموعي تڪن جو لڳ ڀڳ 41٪ هئا۔ چونڊ مهم انتهائي سخت هئي، ۽ ڪيترن ئي بورو تڪن ۾ هجوم جي تشدد ۽ "''[[چرچ خطري ۾ آهي (نعرو)|چرچ خطري ۾ آهي]]''" جا نعرا ٻڌڻ ۾ آيا۔ [[برطانيه جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] جي پوئين اجلاس دوران [[ٽوري پارٽي|ٽوريز]] آهستي آهستي غيرمقبول ٿي ويا هئا، تنهنڪري چونڊن سندن حيثيت کي ڪجهه ڪمزور ڪيو، خاص طور تي [[ٽيڪرز]] تڪرار سبب۔ [[رابرٽ هارلي، آڪسفورڊ ۽ ارل مورٽيمر جو پهريون ارل|رابرٽ هارلي]] جي اڳواڻيءَ ۾ اعتدال پسند ٽوريز جي هڪ گروهه جي غيريقيني وفاداري سبب چونڊن کان پوءِ هائوس آف ڪامنز ۾ ٻنهي پارٽين جي طاقت لڳ ڀڳ برابر رهي، جنهن [[وگ پارٽي|وگس]] کي [[جان چرچل، مارلبرو جو پهريون ڊيوڪ|مارلبرو]] جي اڳواڻيءَ واري حڪومت ۾ وڌيڪ حصيداري جو مطالبو ڪرڻ لاءِ همٿايو۔ هي [[انگلينڊ جي بادشاهت]] ۾ ٿيندڙ آخري عام چونڊ هئي۔ ==تڪن جو خلاصو== تفصيل لاءِ [[1796ع جي برطانوي عام چونڊون]] ڏسو۔ انگلينڊ ۽ ويلز ۾ استعمال ٿيل تڪ سڄي عرصي دوران ساڳيا رهيا۔ رڳو 1707ع ۾ 45 اسڪاٽش ميمبر تڪن مان چونڊجي نه آيا، پر [[1707ع جا اتحاد جا قانون|اتحاد جي قانونن]] کان اڳ چونڊيل آخري [[اسڪاٽلينڊ جي پارليامينٽ]] جي ميمبرن مان چونڊي شامل ڪيا ويا.<ref>Redlich, Josef. "The Procedure of the House of Commons: A Study of Its History and Present Form." (1903).</ref> پارٽين جي طاقت رڳو هڪ اندازو آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪيترن ئي ميمبرن جون سياسي وابستگيون معلوم نه آهن۔ ==شامل پارٽيون== 1705ع ۾ هائوس آف ڪامنز تي ٻن پارٽين جو ڪنٽرول هو: [[ٽوري پارٽي]]، جنهن جي اڳواڻي [[جان چرچل، مارلبرو جو ڊيوڪ]] ڪندو هو، ۽ [[وگ پارٽي]]، جنهن جي اڳواڻي پارٽي جي اهم اڳواڻن جي هڪ گروهه ''وگ جنٽو'' وٽ هئي۔ وگ جنٽو جا چار مکيه ميمبر [[جان سومرز، پهريون بيرن سومرز|جان سومرز]]، [[چارلس مونٽيگيو، مانچسٽر جو پهريون ڊيوڪ|چارلس مونٽيگيو]]، [[ٿامس وارٽن، وارٽن جو پهريون مارڪئس|ٿامس وارٽن]] ۽ [[لارڊ ايڊورڊ رسل (1642–1714)|ايڊورڊ رسل]] هئا.<ref>Bradlaugh, Charles. "John Churchill, Duke of Marlborough: The Mob, the Scum, and the Dregs." (1884).</ref> ==18هين صديءَ جي برطانوي سياست جو جائزو== 1705ع ۾ برطانيا جي سياست انتشار جو شڪار هئي۔ حڪومت تمام گهڻي غيرمرڪزي هئي، جنهن سبب عام ماڻهن ۾ بيچيني پيدا ٿي۔ انهيءَ صورتحال ملڪ جي مختلف حصن ۾ چونڊن دوران ٿيندڙ هجوم جي تشدد جو سبب بڻي.<ref>O'Gorman, Frank. "The long eighteenth century: British political and social history 1688-1832." (2016).</ref> ==پڻ ڏسو== * [[1705–08ع ويسٽ منسٽر جي هائوس آف ڪامنز جي ميمبرن جي فهرست]] * [[راڻي اين جي ٻي پارليامينٽ]] * [[انگلينڊ جي پارليامينٽن جي فهرست]] ==حوالا== *{{citation |series=The History of Parliament |title=The House of Commons, 1690–1715 |editor-first=Eveline |editor-last=Cruickshanks |editor2-first= Stuart |editor2-last=Handley |editor3-first=David |editor3-last=Hayton| publisher=Cambridge University Press |location= Cambridge |year= 2002}} {{reflist}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.historyofparliamentonline.org/research/members/members-1690-1715 پارليامينٽ جي تاريخ: ميمبر 1690–1715] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20241001025056/https://www.historyofparliamentonline.org/research/members/members-1690-1715 |date=1 October 2024 }} * [http://www.historyofparliamentonline.org/research/constituencies/constituencies-1690-1715 پارليامينٽ جي تاريخ: تڪ 1690–1715] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20241003212921/https://historyofparliamentonline.org/research/constituencies/constituencies-1690-1715 |date=3 October 2024 }} {{English elections}} [[زمرو:1705ع ۾ سياست]] [[زمرو:يورپ ۾ 18هين صديءَ جون چونڊون]] [[زمرو:انگلينڊ جي پارليامينٽ جون چونڊون (1707ع کان اڳ)|1705]] [[زمرو:1705ع ۾ انگلينڊ|عام چونڊون]] c4ps1o6c67452g2u8qcbzhzvs3dk9v4 سانچو:Multiple candidates images 10 99194 387319 2026-06-21T08:52:10Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: <table style="border:none; border-spacing:0; margin-left:auto; margin-right:auto; {{{style|}}}"> <tr> <td style="padding:0;">{{{1|a}}}</td> <td style="padding:0;">{{{2|b}}}</td> </tr> </table><noinclude> {{documentation |content= {{no documentation}} [[Category:Image templates]] }} </noinclude> 387319 wikitext text/x-wiki <table style="border:none; border-spacing:0; margin-left:auto; margin-right:auto; {{{style|}}}"> <tr> <td style="padding:0;">{{{1|a}}}</td> <td style="padding:0;">{{{2|b}}}</td> </tr> </table><noinclude> {{documentation |content= {{no documentation}} [[Category:Image templates]] }} </noinclude> 4lksi04z122p50r6yoamhdho23tloiw 387320 387319 2026-06-21T08:53:04Z Intisar Ali 8681 /* */ 387320 wikitext text/x-wiki <table style="border:none; border-spacing:0; margin-left:auto; margin-right:auto; {{{style|}}}"> <tr> <td style="padding:0;">{{{1|b}}}</td> <td style="padding:0;">{{{2|a}}}</td> </tr> </table><noinclude> {{documentation |content= {{no documentation}} [[Category:Image templates]] }} </noinclude> r36jyic2idtiqw8dzw3rxryo9oqs5lm رائل ڊينش تقريباتي گاڏي "اسٽور ڪرونه" 0 99195 387322 2026-06-21T09:00:14Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: {{Short description|سرڪاري رياستي گاڏي}} [[File:Store Krone (54843791059).jpg|thumb|2025ع ۾ ڊينمارڪ جي پارليامينٽ جي افتتاحي تقريب دوران "اسٽور ڪرونه"]] '''رائل ڊينش تقريباتي گاڏي "اسٽور ڪرونه"''' (''Store Krone'') 1958ع ماڊل جي [[رولز رائس سلور وِريٿ]] ليموزين آهي.<ref name="kongehuset">{{cite web |url=http://kongehuset.dk/en/historical-coll... 387322 wikitext text/x-wiki {{Short description|سرڪاري رياستي گاڏي}} [[File:Store Krone (54843791059).jpg|thumb|2025ع ۾ ڊينمارڪ جي پارليامينٽ جي افتتاحي تقريب دوران "اسٽور ڪرونه"]] '''رائل ڊينش تقريباتي گاڏي "اسٽور ڪرونه"''' (''Store Krone'') 1958ع ماڊل جي [[رولز رائس سلور وِريٿ]] ليموزين آهي.<ref name="kongehuset">{{cite web |url=http://kongehuset.dk/en/historical-collections/crown-cars |title=Crown cars |work=The Danish Monarchy |year=2016 |accessdate=30 May 2016}}</ref> هي گاڏي تيار ٿيڻ کان وٺي [[سرڪاري رياستي گاڏي]] طور [[ڊينمارڪ]] جي سربراهه رياست جي خدمت ڪري رهي آهي، جيڪو هن وقت بادشاهه [[فريڊرڪ ڏهون آف ڊينمارڪ]] آهي. "اسٽور ڪرونه" (ڊينش ٻوليءَ ۾ ''وڏو تاج'') نالو گاڏيءَ جي نمبر پليٽ مان ورتو ويو آهي، جنهن تي اڇي پسمنظر ۾ هڪ وڏو شاهي تاج ڏيکاريل آهي. ==شروعات== بادشاهه [[فريڊرڪ نائون آف ڊينمارڪ]] 1958ع ۾ هي گاڏي [[رولز رائس لميٽيڊ]] کان تيار ڪرائي هئي. اها اڄ به [[ڊينمارڪ جي شاهي خاندان]] جي سرڪاري استعمال لاءِ گاڏين جي بيڙي جي اهم ترين گاڏي آهي.<ref name="kongehuset">{{cite web |url=http://kongehuset.dk/en/historical-collections/crown-cars |title=Crown cars |work=The Danish Monarchy |year=2016 |accessdate=30 May 2016}}</ref> هي هڪ شاندار [[رولز رائس سلور وِريٿ]] ست-سيٽن واري ليموزين آهي، جنهن جو چيچس نمبر '''LGLW 25'''، باڊي نمبر '''10181''' ۽ ماڊل 1958ع آهي. "LGLW 25" جو مطلب هي آهي: * '''L''' = کاٻي هٿ واري ڊرائيو * '''G''' = 1958ع جو ماڊل * '''LW''' = ڊگهو ويل بيس (3.38 ميٽر بدران 3.23 ميٽر) * '''25''' = سيريز GLW جي 25هين گاڏي هن سيريز ۾ ان کان اڳ واري گاڏي، چيچس نمبر '''LGLW 24''' سان، [[رائل ڊچ اسٽيٽ ليموزين]] هئي جيڪا راڻي [[جوليانا آف نيدرلينڊز]] لاءِ تيار ڪئي وئي هئي. 1958ع ۾ مجموعي طور 66 سلور وِريٿ گاڏيون گراهڪن کي فراهم ڪيون ويون. 11 اپريل 1958ع تي وارنٽي سرٽيفڪيٽ ''ڊينمارڪ جي بادشاهه معظم، رائل پيلس، ڪوپن هيگن، ڊينمارڪ'' جي نالي جاري ڪيو ويو، جيڪو لنڊن جي پڪاڊلي علائقي ۾ 54 سينٽ جيمز اسٽريٽ تي قائم [[هوپر اينڊ ڪمپني (ڪوچ بلڊر) لميٽيڊ]] طرفان فراهم ڪيو ويو هو.<ref name="kongehuset"/> ==انجڻ== [[File:Store-Krone.jpg|thumb|"اسٽور ڪرونه" 2008ع ۾ [[روسڪيلڊ]] جي گهٽين ۾]] هن گاڏي ۾ 4,887 سي سي گنجائش وارو ڇهه سلنڊرن تي ٻڌل سڌي قطار وارو انجڻ لڳل آهي، جنهن ۾ مٿيون داخلا والو ۽ پاسي وارو اخراج والو استعمال ٿيل آهي. انجڻ کي ٻه SU [[ڪاربوريٽر]] ٻارڻ فراهم ڪن ٿا. برطانوي موٽر رسالي ''دي آٽوڪار'' جي آزمائشي جائزي موجب، هي انجڻ تقريباً 180 هارس پاور طاقت پيدا ڪري ٿو. هي سلور وِريٿ سيريز جو سڀ کان وڏو انجڻ هو، جيڪو 1954ع ۾ 4,257 سي سي مان وڌائي 4,887 سي سي ڪيو ويو هو. 1959ع ۾ 19 سالن جي استعمال کان پوءِ هن انجڻ کي رولز رائس جي انجڻ پروگرام مان ختم ڪيو ويو. انجڻ سان چار رفتار واري RR-General Motors Hydramatic گيئر باڪس لڳل آهي. گاڏيءَ جون ماپون هن ريت آهن: {| class="wikitable sortable" style="text-align:center; width:70%; margin:auto; background:#f8f9fa;" |- ! style="background:#cedff2;" | خصوصيت ! style="background:#cedff2;" | ماپ |- | ويل بيس | 337.8 سينٽي ميٽر |- | اڳيون ويل ٽريڪ | 148.6 سينٽي ميٽر |- | پويون ويل ٽريڪ | 162.6 سينٽي ميٽر |- | ڊيگهه | 528 سينٽي ميٽر |- | ويڪر | 183 سينٽي ميٽر |- | اوچائي | 178 سينٽي ميٽر |- | خالي وزن | 2,358 ڪلوگرام |- | ٽائر | 6.50 × 17 انچ |- | رِم | 5 انچ |} ==جديد استعمال== هي گاڏي هن وقت شاهي خاندان جي اهم سرڪاري تقريبن ۾ استعمال ڪئي ويندي آهي. ان کان سواءِ، امتيازي غيرملڪي مهمانن کي سرڪاري تقريبن تائين آڻڻ ۽ وٺي وڃڻ لاءِ پڻ استعمال ڪئي ويندي آهي. ==پڻ ڏسو== * [[سرڪاري رياستي گاڏي – ڊينمارڪ]] * [[رائل ڊچ اسٽيٽ ليموزين]] ==حوالا== {{reflist}} ==خارجي ڳنڍڻا== {{Commons category|Store Krone}} * [http://www2.kongehuset.dk/english/Historical-Collections/Crown-cars/crown-cars ولي عهد ۽ شهزادي، شاهي گاڏيون] * [http://amtsavisen.dk/apps/pbcs.dll/article?AID=/20080412/MJM/161561698/1142/AMTSAVISEN اسٽور ڪرونه جون ڪيترائي تصويرون] {{DEFAULTSORT:Royal Danish Ceremonial Car Store Krone}} [[Category:ڊينمارڪ جي بادشاهت]] [[Category:سرڪاري رياستي گاڏيون|ڊينمارڪ]] [[Category:ڊينمارڪ جون گاڏيون]] [[Category:شاهي گاڏيون]] b2hg0qnq9mfsjmuc4kh5p3pf8iojqkk سارا جارجينا ٽڪر 0 99196 387323 2026-06-21T09:08:28Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: {{Short description|2022ع کان 2025ع تائين مونٽسراٽ جي گورنر}} {{Infobox officeholder | honorific_prefix = | name = سارا ٽڪر | image = Sarah Tucker 2021.jpg | caption = | office = [[مونٽسراٽ جو گورنر]] | monarch = [[ايلزبيٿ ٻين]]<br>[[چارلس ٽيون]] | predecessor = [[اينڊريو پئرس (سفارتڪار)|اينڊريو پئرس]... 387323 wikitext text/x-wiki {{Short description|2022ع کان 2025ع تائين مونٽسراٽ جي گورنر}} {{Infobox officeholder | honorific_prefix = | name = سارا ٽڪر | image = Sarah Tucker 2021.jpg | caption = | office = [[مونٽسراٽ جو گورنر]] | monarch = [[ايلزبيٿ ٻين]]<br>[[چارلس ٽيون]] | predecessor = [[اينڊريو پئرس (سفارتڪار)|اينڊريو پئرس]] | successor = [[هيريئٽ ڪراس (سفارتڪار)|هيريئٽ ڪراس]] | term_start = 6 اپريل 2022 | term_end = 8 اپريل 2025 | premier = [[ايسٽن ٽيلر-فيرل]]<br>[[روبين ميڊ]] | birth_date = {{Birth year and age|1968}} }} '''سارا جارجينا ٽڪر''' (پيدائش 1968ع) هڪ برطانوي [[برطانيه جي سول سروس|سول سرونٽ]] ۽ سفارتڪار آهي، جيڪا 2022ع کان 2025ع تائين [[مونٽسراٽ جو گورنر|مونٽسراٽ جي گورنر]] طور خدمتون سرانجام ڏيندي رهي. ==شروعاتي زندگي== ٽڪر 1968ع ۾ پيدا ٿي.<ref>{{Cite web |title=Sarah Georgina TUCKER personal appointments |url=https://find-and-update.company-information.service.gov.uk/officers/qO7Aj25x_z13BkbaplyEQ77c5rY/appointments |access-date=12 May 2022 |website=find-and-update.company-information.service.gov.uk |language=en}}</ref> هن هاورڊ جان ٽڪر سان شادي ڪئي،<ref name=":0">{{Cite web |last=FCDO |date=8 December 2021 |title=Change of Governor of Montserrat: Sarah Tucker |url=https://www.gov.uk/government/news/change-of-governor-of-montserrat-mrs-sarah-tucker |access-date=12 May 2022 |website=GOV.UK |language=en |type=Press release}}</ref> ۽ سندس بالغ عمر جا پٽ آهن.<ref name=":1">{{Cite web |date=7 April 2022 |title=Sarah Tucker Sworn in as Montserrat's New Governor |url=https://discovermni.com/2022/04/07/sarah-tucker-sworn-in-as-montserrats-new-governor/ |access-date=12 May 2022 |website=Discover Montserrat |language=en-GB}}</ref> ٽڪر 1994ع کان 2007ع تائين [[گيلھر گروپ]] ۾ ڪم ڪيو. 2008ع کان 2011ع تائين هوءَ ٽڪلنگ دي ٽرائوٽ لميٽيڊ .جي ڊائريڪٽر ۽ مالڪه رهي.<ref name=":0" /> ==سرڪاري خدمتون== ٽڪر پهريون ڀيرو 2011ع کان 2016ع تائين [[پرڏيهي ۽ دولتِ مشترڪه آفيس]] (FCO) ۾ نائب تجارتي ڊائريڪٽر طور سرڪاري خدمتن ۾ داخل ٿي. بغير پگهار موڪل وٺي پينڪيب ايسوسيئيٽس لميٽيڊ ۾ ڊائريڪٽر ٿيڻ کان پوءِ، هوءَ 2017ع ۾ ٻيهر FCO ۾ موٽي آئي ۽ 2020ع تائين ڪارپوريٽ صلاحيتن جي ڊائريڪٽر طور ڪم ڪيو. FCDO ۾ مختصر عرصي لاءِ ڪروز واپسي مهم (ڪروز ريپيٽريئيشن) جي سربراهه رهڻ کان پوءِ، ٽڪر 2020ع ۾ [[برٽش ورجن ٻيٽ]] بابت FCDO جي حڪمت عملي واري ڊائريڪٽر مقرر ٿي.<ref name=":0" /> هن عهدي دوران هن [[برٽش ورجن ٻيٽن جي 2021ع جاچ ڪميشن]] سان لاڳاپيل ڪم ڪيو.<ref name=":1" /> ڊسمبر 2021ع ۾ ٽڪر کي [[مونٽسراٽ جو گورنر]] نامزد ڪيو ويو، جتي هن [[اينڊريو پئرس (سفارتڪار)|اينڊريو پئرس]] جي جاءِ ورتي.<ref name=":0" /> 5 اپريل 2022ع تي هوءَ پنهنجي مڙس سان گڏ مونٽسراٽ پهتي.<ref>{{Cite web |date=1 April 2022 |title=Arrival of the new Governor Designate of Montserrat Mrs. Sarah Tucker |url=https://www.gov.uk/government/news/arrival-of-the-new-governor-designate-of-montserrat-mrs-sarah-tucker |access-date=12 May 2022 |website=GOV.UK |language=en}}</ref> ايندڙ ڏينهن، [[مونٽسراٽ جي قانون ساز اسيمبلي]] جي ٻن ڪلاڪن تي مشتمل اجلاس دوران، جيڪو [[مونٽسراٽ ثقافتي مرڪز]] ۾ [[لِٽل بي، مونٽسراٽ|لِٽل بي]] ۾ منعقد ٿيو، کيس گورنر جي حيثيت سان حلف ڏياريو ويو.<ref>{{Cite web |date=11 April 2022 |title=Montserrat's New Governor Sworn in Wednesday Afternoon. |url=https://www.zjbradio.com/news/2022/4/11/montserrats-new-governor-sworn-in-wednesday-afternoon |access-date=12 May 2022 |website=ZJB Radio: Community Radio At Its Best |language=en-US}}</ref> نائب گورنر،<ref>{{Cite web |date=7 April 2022 |title=Deputy Governor Lyndell Simpson Has Tough Words for Montserrat's Civil Service and Leaders |url=https://discovermni.com/2022/04/07/deputy-governor-lyndell-simpson-has-tough-words-for-montserrats-civil-service-and-leaders/ |access-date=12 May 2022 |website=Discover Montserrat |language=en-GB}}</ref> اسيمبلي جي اسپيڪر، [[مونٽسراٽ جو پريميئر|پريميئر]] ۽ مخالف ڌر جي اڳواڻ جي تقريرن کان پوءِ، اٽارني جنرل [[شيري جيموٽ-راڊني]] ٽڪر کان عهدي جو حلف ورتو. ان کان پوءِ ٽڪر رسمي طور تي: * [[رائل مونٽسراٽ پوليس سروس]] * [[رائل مونٽسراٽ ڊفينس فورس]] * [[مونٽسراٽ سيڪنڊري اسڪول]] جي ڪيڊٽ ڪور جو معائنو ڪيو. هڪ استقباليه تقريب دوران هن قانون سازن، سرڪاري عملدارن ۽ نوجوانن جي پارليامينٽ جي ميمبرن سان ملاقات ڪئي.<ref name=":1" /> 16 اپريل تي هن مونٽسراٽ پبلڪ لائبريري ۾ منعقد ٿيندڙ عالمي لائبريرين ڏينهن جي تقريب ۾ شرڪت ڪئي،<ref>{{Cite web |date=19 April 2022 |title=Montserrat's Education Minister Underlines Importance of Reading in Children and Adults |url=https://www.zjbradio.com/news/2022/4/19/montserrats-education-minister-underlines-importance-of-reading-in-children-and-adults |access-date=12 May 2022 |website=ZJB Radio: Community Radio At Its Best |language=en-US}}</ref> ۽ 26 اپريل تي [[2022ع دولتِ مشترڪه رانديون راڻي جي بيٽن رلي]] جي شرڪت ڪندڙن کي خطاب ڪيو.<ref>{{Cite web |date=26 April 2022 |title=Montserrat Athletes for Birmingham 2022 Revealed at QBR Event at Government House |url=https://discovermni.com/2022/04/26/montserrat-athletes-for-birmingham-2022-revealed-at-qbr-event-at-government-house/ |access-date=12 May 2022 |website=Discover Montserrat |language=en-GB}}</ref> هن [[ايلزبيٿ ٻين جي پلاٽينم جوبلي]] جي موقعي تي منعقد ٿيندڙ تقريبن ۾ پڻ شرڪت ڪئي.<ref>{{Cite web |date=12 May 2022 |title=Plans for Queen's Platinum Jubilee Celebrations in Montserrat Announced |url=https://discovermni.com/2022/05/12/plans-for-queens-platinum-jubilee-celebrations-in-montserrat-announced/ |access-date=12 May 2022 |website=Discover Montserrat |language=en-GB}}</ref> ==حوالا== {{Reflist}} ==خارجي ڳنڍڻا== * {{Twitter|id=sarahgeorgina68}} * [https://www.youtube.com/watch?v=a3EwiQ42liA حلف برداري تقريب] {{s-start}} {{s-gov}} {{s-bef | before = [[اينڊريو پئرس (سفارتڪار)|اينڊريو پئرس]] }} {{s-ttl | title = [[مونٽسراٽ جو گورنر]] | years = 2022–2025 }} {{S-aft|after=[[هيريئٽ ڪراس (سفارتڪار)|هيريئٽ ڪراس]]}} {{s-end}} {{Authority control}} {{DEFAULTSORT:Tucker, Sarah}} [[Category:زنده ماڻهو]] [[Category:1968ع جون پيدائشون]] [[Category:مونٽسراٽ جا گورنر]] [[Category:پرڏيهي آفيس جا سول سرونٽ]] [[Category:برطانوي ڪاروباري عورتون]] ox7pzydcchctafs3ll2eidh654d7fky فورٽ اسٽيلاڪوم 0 99197 387324 2026-06-21T09:15:09Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: {{for|ڀرسان واري پارڪ لاءِ|فورٽ اسٽيلاڪوم پارڪ}} {{Infobox NRHP | name = فورٽ اسٽيلاڪوم | nrhp_type = | image = Fort Steilacoom Officer's Quarters 2.jpg | caption = سيلاس ڪيسي جا آفيسرن جا رهائشي ڪواٽر | location = [[ليڪ ووڊ، واشنگٽن]]، آمريڪا | nearest_city = | area = | built = | architect = آگسٽ... 387324 wikitext text/x-wiki {{for|ڀرسان واري پارڪ لاءِ|فورٽ اسٽيلاڪوم پارڪ}} {{Infobox NRHP | name = فورٽ اسٽيلاڪوم | nrhp_type = | image = Fort Steilacoom Officer's Quarters 2.jpg | caption = سيلاس ڪيسي جا آفيسرن جا رهائشي ڪواٽر | location = [[ليڪ ووڊ، واشنگٽن]]، آمريڪا | nearest_city = | area = | built = | architect = [[آگسٽ ڪاوٽز|اي. وي. ڪاوٽز]] | architecture = | added = 11 نومبر 1977 | visitation_num = | visitation_year = | refnum = 77001350 | mpsub = }} '''فورٽ اسٽيلاڪوم''' (Fort Steilacoom ) 1849ع ۾ [[آمريڪي فوج]] طرفان [[ليڪ اسٽيلاڪوم]] ۽ [[اسٽيلاڪوم، واشنگٽن|اسٽيلاڪوم شهر]] جي وچ ۾ قائم ڪيو ويو.<ref>{{Cite web|title=Fort Steilacoom (1849-1868)|url=https://www.historylink.org/file/10102|website=www.historylink.org|access-date=2026-01-31}}</ref> اهو انهن پهرين فوجي قلعن مان هڪ هو جيڪي [[ڪولمبيا ندي]] جي اتر ۾ ان علائقي ۾ تعمير ڪيا ويا، جيڪو بعد ۾ [[واشنگٽن (رياست)|واشنگٽن رياست]] بڻيو. هن قلعي جي تعمير جا اهم سبب 1847ع ۾ [[وائيٽمين قتل عام]] دوران [[وائيٽمين مشن قومي تاريخي ماڳ]] تي ٿيل قتل عام بابت آبادڪارن جي بيچيني، ۽ 1 مئي 1849ع تي ويجهي برطانوي [[فورٽ نِسڪوالي]] تي مقامي ماڻهن جي حملي دوران هڪ آمريڪي ڏسندڙ جي قتل ٿيڻ هئا.<ref>{{Cite web|title=Fort Steilacoom (1849-1868)|url=https://www.historylink.org/file/10102|website=www.historylink.org|access-date=2026-01-31}}</ref><ref>{{Cite book|title=History of Pierce County, Washington|last=Bonney|first=William P.|date=1927|pages=174-176}}</ref> مقامي [[نِسڪوالي قبيلو|نِسڪوالي قبيلي]] 29 آڪٽوبر 1855ع تي علائقي جي اڇي آبادڪارن تي حملو ڪيو. ان جو سبب گذريل سال مٿن لاڳو ڪيل [[ميڊيسن ڪريڪ جو معاهدو]] بابت سندن ناراضگي هئي، خاص طور تي ان ڳالهه تي ته کين ڏنل مخصوص ريزرويشن سندن روايتي [[دستي ماهيگيري]] واري معيشت کي محدود ڪري رهي هئي. 1855–56ع جي هن [[پيوجٽ ساؤنڊ جنگ|ڀارتي جنگ]] دوران فورٽ اسٽيلاڪوم [[آمريڪي نائين انفنٽري رجمنٽ]] جو هيڊڪوارٽر هو. جنگ جي دوران رضاڪار آمريڪي فوجي ڪرنل [[ابرام بينٽن موسيز]] مارجي ويو. جنگ جي پڄاڻيءَ تي علائقائي گورنر [[آئزڪ اسٽيونس]] نِسڪوالي قبيلي جي اڳواڻ [[چيف ليشي]] تي 31 آڪٽوبر 1855ع تي ڪونيلز پريئري ۾ ٿيل هڪ جهڙپ دوران موسيز جي قتل جو مقدمو هلايو.<ref name="HistoryLink">{{cite web |last=Colt Denfield |first=Duane |date=May 4, 2012 |title=Fort Steilacoom (1849-1868) |url=https://www.historylink.org/File/10102 |work=[[HistoryLink]] |accessdate=May 18, 2024}}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ موسيز جي موت جنگي ڪارروائي دوران ٿي هئي، تنهنڪري آمريڪي فوج ليشي کي فورٽ اسٽيلاڪوم جي احاطي ۾ ڦاسي ڏيڻ کان انڪار ڪيو ۽ کيس جنگي قيدي قرار ڏنو. تنهن کان پوءِ علائقائي قانون ساز اداري هڪ قانون منظور ڪيو جنهن تحت ليشي کي شهري اختيارين جي هٿان سزاياب ڪرڻ جي اجازت ڏني وئي. 19 فيبروري 1858ع تي ليشي کي ان هنڌ ڦاسي ڏني وئي جيڪو اڄ [[ليڪ ووڊ، واشنگٽن|ليڪ ووڊ]] شهر جو حصو آهي. 2004ع ۾ کيس رسمي طور بيگناهه قرار ڏنو ويو.<ref>{{cite news |title=Court acquits Indian chief hanged in 1858 |publisher=[[Associated Press]] |date=2004-12-14 |url=https://www.nbcnews.com/id/wbna6697065}}</ref> فورٽ اسٽيلاڪوم کي 1868ع ۾ فوجي چوڪي طور بند ڪيو ويو. 1871ع ۾ واشنگٽن علائقي هن قلعي کي ذهني مريضن جي اسپتال طور استعمال ڪرڻ شروع ڪيو، جتي فوجي بيرڪون مريضن ۽ عملي جي رهائش لاءِ استعمال ڪيون ويون. فورٽ اسٽيلاڪوم هاڻي [[ويسٽرن اسٽيٽ اسپتال (واشنگٽن)]] جي صورت ۾ موجود آهي.<ref name="HistoryLink"/> اصل دور جون چار رهائشي ڪوٺيون اڄ تائين محفوظ آهن ۽ هڪ [[زنده عجائب گهر]] جو حصو آهن. ان سان گڏ هڪ قبرستان پڻ موجود آهي جنهن ۾ قلعي جي دور جا شهري دفن ٿيل آهن. سڀ ڄاتل فوجي قبرون 1890ع واري ڏهاڪي ۾ [[سان فرانسسڪو قومي قبرستان]] منتقل ڪيون ويون هيون. ==حوالا== {{Reflist}} ==خارجي ڳنڍڻا== {{commons category|Fort Steilacoom}} * [http://www.historicfortsteilacoom.org/ تاريخي فورٽ اسٽيلاڪوم بابت معلومات] * [http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cgi?page=cr&CRid=2207441 Findagrave: فورٽ اسٽيلاڪوم چوڪيءَ جو قبرستان] * [http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cgi?page=vcsr&GSvcid=316847 Findagrave: فورٽ اسٽيلاڪوم مان سان فرانسسڪو منتقل ڪيل فوجي قبرون] {{coord|47.179|-122.564|display=title}} [[Category:واشنگٽن رياست جا قلعا|Steilacoom]] [[Category:ليڪ ووڊ، واشنگٽن]] [[Category:پيئرس ڪائونٽي، واشنگٽن جا عجائب گهر]] [[Category:واشنگٽن رياست جا فوجي ۽ جنگي عجائب گهر]] [[Category:آمريڪي فوج جون اڳوڻيون تنصيبات]] [[Category:پيئرس ڪائونٽي، واشنگٽن جون عمارتون ۽ اڏاوتون]] [[Category:واشنگٽن رياست ۾ قومي تاريخي رجسٽر تي درج قلعا|Steilacoom]] [[Category:پيئرس ڪائونٽي، واشنگٽن ۾ قومي تاريخي ماڳن جو رجسٽر]] [[Category:1868ع ۾ واشنگٽن علائقي ۾ ختم ٿيل ادارا]] [[Category:1849ع ۾ قائم ٿيل فوجي تنصيبات]] [[Category:1868ع ۾ بند ٿيل فوجي تنصيبات]] roq8fef1c2fdg0ntpny07we0j48fnow 387349 387324 2026-06-21T10:58:20Z Memon2025 21315 /* */ 387349 wikitext text/x-wiki {{for|ڀرسان واري پارڪ لاءِ|فورٽ اسٽيلاڪوم پارڪ}} {{Infobox NRHP | name = فورٽ اسٽيلاڪوم | nrhp_type = | image = Fort Steilacoom Officer's Quarters 2.jpg | caption = سيلاس ڪيسي جا آفيسرن جا رهائشي ڪواٽر | location = [[ليڪ ووڊ، واشنگٽن]]، آمريڪا | nearest_city = | area = | built = | architect = [[آگسٽ ڪاوٽز|اي. وي. ڪاوٽز]] | architecture = | added = 11 نومبر 1977 | visitation_num = | visitation_year = | refnum = 77001350 | mpsub = }} '''فورٽ اسٽيلاڪوم''' (Fort Steilacoom ) 1849ع ۾ [[آمريڪي فوج]] طرفان [[ليڪ اسٽيلاڪوم]] ۽ [[اسٽيلاڪوم، واشنگٽن|اسٽيلاڪوم شهر]] جي وچ ۾ قائم ڪيو ويو.<ref>{{Cite web|title=Fort Steilacoom (1849-1868)|url=https://www.historylink.org/file/10102|website=www.historylink.org|access-date=2026-01-31}}</ref> اهو انهن پهرين فوجي قلعن مان هڪ هو جيڪي [[ڪولمبيا ندي]] جي اتر ۾ ان علائقي ۾ تعمير ڪيا ويا، جيڪو بعد ۾ [[واشنگٽن (رياست)|واشنگٽن رياست]] بڻيو. هن قلعي جي تعمير جا اهم سبب 1847ع ۾ [[وائيٽمين قتل عام]] دوران [[وائيٽمين مشن قومي تاريخي ماڳ]] تي ٿيل قتل عام بابت آبادڪارن جي بيچيني، ۽ 1 مئي 1849ع تي ويجهي برطانوي [[فورٽ نِسڪوالي]] تي مقامي ماڻهن جي حملي دوران هڪ آمريڪي ڏسندڙ جي قتل ٿيڻ هئا.<ref>{{Cite web|title=Fort Steilacoom (1849-1868)|url=https://www.historylink.org/file/10102|website=www.historylink.org|access-date=2026-01-31}}</ref><ref>{{Cite book|title=History of Pierce County, Washington|last=Bonney|first=William P.|date=1927|pages=174-176}}</ref> مقامي [[نِسڪوالي قبيلو|نِسڪوالي قبيلي]] 29 آڪٽوبر 1855ع تي علائقي جي اڇي آبادڪارن تي حملو ڪيو. ان جو سبب گذريل سال مٿن لاڳو ڪيل [[ميڊيسن ڪريڪ جو معاهدو]] بابت سندن ناراضگي هئي، خاص طور تي ان ڳالهه تي ته کين ڏنل مخصوص ريزرويشن سندن روايتي [[دستي ماهيگيري]] واري معيشت کي محدود ڪري رهي هئي. 1855–56ع جي هن [[پيوجٽ ساؤنڊ جنگ|ڀارتي جنگ]] دوران فورٽ اسٽيلاڪوم [[آمريڪي نائين انفنٽري رجمنٽ]] جو هيڊڪوارٽر هو. جنگ جي دوران رضاڪار آمريڪي فوجي ڪرنل [[ابرام بينٽن موسيز]] مارجي ويو. جنگ جي پڄاڻيءَ تي علائقائي گورنر [[آئزڪ اسٽيونس]] نِسڪوالي قبيلي جي اڳواڻ [[چيف ليشي]] تي 31 آڪٽوبر 1855ع تي ڪونيلز پريئري ۾ ٿيل هڪ جهڙپ دوران موسيز جي قتل جو مقدمو هلايو.<ref name="HistoryLink">{{cite web |last=Colt Denfield |first=Duane |date=May 4, 2012 |title=Fort Steilacoom (1849-1868) |url=https://www.historylink.org/File/10102 |work=[[HistoryLink]] |accessdate=May 18, 2024}}</ref> ڇاڪاڻ⁠تہ موسيز جي موت جنگي ڪارروائي دوران ٿي هئي، تنهنڪري آمريڪي فوج ليشي کي فورٽ اسٽيلاڪوم جي احاطي ۾ ڦاسي ڏيڻ کان انڪار ڪيو ۽ کيس جنگي قيدي قرار ڏنو. تنهن کان پوءِ علائقائي قانون ساز اداري هڪ قانون منظور ڪيو جنهن تحت ليشي کي شهري اختيارين جي هٿان سزاياب ڪرڻ جي اجازت ڏني وئي. 19 فيبروري 1858ع تي ليشي کي ان هنڌ ڦاسي ڏني وئي جيڪو اڄ [[ليڪ ووڊ، واشنگٽن|ليڪ ووڊ]] شهر جو حصو آهي. 2004ع ۾ کيس رسمي طور بيگناهه قرار ڏنو ويو.<ref>{{cite news |title=Court acquits Indian chief hanged in 1858 |publisher=[[Associated Press]] |date=2004-12-14 |url=https://www.nbcnews.com/id/wbna6697065}}</ref> فورٽ اسٽيلاڪوم کي 1868ع ۾ فوجي چوڪي طور بند ڪيو ويو. 1871ع ۾ واشنگٽن علائقي هن قلعي کي ذهني مريضن جي اسپتال طور استعمال ڪرڻ شروع ڪيو، جتي فوجي بيرڪون مريضن ۽ عملي جي رهائش لاءِ استعمال ڪيون ويون. فورٽ اسٽيلاڪوم هاڻي [[ويسٽرن اسٽيٽ اسپتال (واشنگٽن)]] جي صورت ۾ موجود آهي.<ref name="HistoryLink"/> اصل دور جون چار رهائشي ڪوٺيون اڄ تائين محفوظ آهن ۽ هڪ [[زنده عجائب گهر]] جو حصو آهن. ان سان گڏ هڪ قبرستان پڻ موجود آهي جنهن ۾ قلعي جي دور جا شهري دفن ٿيل آهن. سڀ ڄاتل فوجي قبرون 1890ع واري ڏهاڪي ۾ [[سان فرانسسڪو قومي قبرستان]] منتقل ڪيون ويون هيون. ==حوالا== {{Reflist}} ==خارجي ڳنڍڻا== {{commons category|Fort Steilacoom}} * [http://www.historicfortsteilacoom.org/ تاريخي فورٽ اسٽيلاڪوم بابت معلومات] * [http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cgi?page=cr&CRid=2207441 Findagrave: فورٽ اسٽيلاڪوم چوڪيءَ جو قبرستان] * [http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cgi?page=vcsr&GSvcid=316847 Findagrave: فورٽ اسٽيلاڪوم مان سان فرانسسڪو منتقل ڪيل فوجي قبرون] {{coord|47.179|-122.564|display=title}} [[Category:واشنگٽن رياست جا قلعا|Steilacoom]] [[Category:ليڪ ووڊ، واشنگٽن]] [[Category:پيئرس ڪائونٽي، واشنگٽن جا عجائب گهر]] [[Category:واشنگٽن رياست جا فوجي ۽ جنگي عجائب گهر]] [[Category:آمريڪي فوج جون اڳوڻيون تنصيبات]] [[Category:پيئرس ڪائونٽي، واشنگٽن جون عمارتون ۽ اڏاوتون]] [[Category:واشنگٽن رياست ۾ قومي تاريخي رجسٽر تي درج قلعا|Steilacoom]] [[Category:پيئرس ڪائونٽي، واشنگٽن ۾ قومي تاريخي ماڳن جو رجسٽر]] [[Category:1868ع ۾ واشنگٽن علائقي ۾ ختم ٿيل ادارا]] [[Category:1849ع ۾ قائم ٿيل فوجي تنصيبات]] [[Category:1868ع ۾ بند ٿيل فوجي تنصيبات]] ckic0i3imjnwiqscyl4sknqiy126awd 387350 387349 2026-06-21T11:08:33Z Memon2025 21315 /* */ 387350 wikitext text/x-wiki {{for|ڀرسان واري پارڪ لاءِ|فورٽ اسٽيلاڪوم پارڪ}} {{Infobox NRHP | name = فورٽ اسٽيلاڪوم | nrhp_type = | image = Fort Steilacoom Officer's Quarters 2.jpg | caption = سيلاس ڪيسي جا آفيسرن جا رهائشي ڪواٽر | location = [[ليڪ ووڊ، واشنگٽن]]، آمريڪا | nearest_city = | area = | built = | architect = [[آگسٽ ڪاوٽز|اي. وي. ڪاوٽز]] | architecture = | added = 11 نومبر 1977 | visitation_num = | visitation_year = | refnum = 77001350 | mpsub = }} '''فورٽ اسٽيلاڪوم''' (<small>Fort</small> <small>Steilacoom</small>) سال <small>1849</small>ع ۾ [[آمريڪي فوج]] طرفان ليڪ اسٽيلاڪوم ۽ اسٽيلاڪوم شهر جي وچ ۾ قائم ڪيو ويو.<ref>{{Cite web|title=Fort Steilacoom (1849-1868)|url=https://www.historylink.org/file/10102|website=www.historylink.org|access-date=2026-01-31}}</ref> اهو انهن پهرين فوجي قلعن مان هڪ هو جيڪي ڪولمبيا ندي جي اتر ۾ ان علائقي ۾ تعمير ڪيا ويا، جيڪو بعد ۾ [[واشنگٽن رياست]] بڻيو. هن قلعي جي تعمير جا اهم سبب سال 1847ع ۾ [[وائيٽمين قتل عام]] دوران [[وائيٽمين مشن قومي تاريخي ماڳ]] تي ٿيل قتل عام بابت آبادڪارن جي بيچيني ۽ 1 مئي 1849ع تي ويجهي برطانوي [[فورٽ نِسڪوالي]] تي مقامي ماڻهن جي حملي دوران هڪ آمريڪي ڏسندڙ جي قتل ٿيڻ هئا.<ref>{{Cite web|title=Fort Steilacoom (1849-1868)|url=https://www.historylink.org/file/10102|website=www.historylink.org|access-date=2026-01-31}}</ref><ref>{{Cite book|title=History of Pierce County, Washington|last=Bonney|first=William P.|date=1927|pages=174-176}}</ref> مقامي [[نِسڪوالي قبيلو|نِسڪوالي قبيلي]] 29 آڪٽوبر 1855ع تي علائقي جي اڇي آبادڪارن تي حملو ڪيو. ان جو سبب گذريل سال مٿن لاڳو ڪيل [[ميڊيسن ڪريڪ جو معاهدو]] بابت سندن ناراضگي هئي، خاص طور تي ان ڳالهه تي ته ڏنل مخصوص رزرويشن سندن روايتي دستي [[ماھيگيري|ماهيگيري]] واري معيشت کي محدود ڪري رهي هئي. 1855–1856ع جي هن جنگ دوران فورٽ اسٽيلاڪوم [[آمريڪي نائين انفنٽري رجمنٽ]] جو هيڊڪوارٽر هو. جنگ جي دوران رضاڪار آمريڪي فوجي ڪرنل [[ابرام بينٽن موسيز]] مارجي ويو. جنگ جي پڄاڻيءَ تي علائقائي گورنر [[آئزڪ اسٽيونس]] نِسڪوالي قبيلي جي اڳواڻ [[چيف ليشي]] تي 31 آڪٽوبر 1855ع تي ڪونيلز پريئري ۾ ٿيل هڪ جهڙپ دوران موسيز جي قتل جو مقدمو هلايو.<ref name="HistoryLink">{{cite web |last=Colt Denfield |first=Duane |date=May 4, 2012 |title=Fort Steilacoom (1849-1868) |url=https://www.historylink.org/File/10102 |work=[[HistoryLink]] |accessdate=May 18, 2024}}</ref> ڇاڪاڻ ⁠تہ موسيز جي موت جنگي ڪارروائي دوران ٿي هئي، تنهنڪري آمريڪي فوج ليشي کي فورٽ اسٽيلاڪوم جي احاطي ۾ ڦاسي ڏيڻ کان انڪار ڪيو ۽ کيس جنگي قيدي قرار ڏنو. تنهن کان پوءِ علائقائي قانون ساز اداري هڪ قانون منظور ڪيو جنهن تحت ليشي کي شهري اختيارين جي هٿان سزاياب ڪرڻ جي اجازت ڏني وئي. 19 فيبروري 1858ع تي ليشي کي ان هنڌ ڦاسي ڏني وئي جيڪو اڄ [[ليڪ ووڊ، واشنگٽن|ليڪ ووڊ]] شهر جو حصو آهي. 2004ع ۾ کيس رسمي طور بيگناهه قرار ڏنو ويو.<ref>{{cite news |title=Court acquits Indian chief hanged in 1858 |publisher=[[Associated Press]] |date=2004-12-14 |url=https://www.nbcnews.com/id/wbna6697065}}</ref> فورٽ اسٽيلاڪوم کي 1868ع ۾ فوجي چوڪي طور بند ڪيو ويو. 1871ع ۾ واشنگٽن علائقي هن قلعي کي ذهني مريضن جي اسپتال طور استعمال ڪرڻ شروع ڪيو، جتي فوجي بيرڪون مريضن ۽ عملي جي رهائش لاءِ استعمال ڪيون ويون. فورٽ اسٽيلاڪوم هاڻي [[ويسٽرن اسٽيٽ اسپتال (واشنگٽن)]] جي صورت ۾ موجود آهي.<ref name="HistoryLink" /> اصل دور جون چار رهائشي ڪوٺيون اڄ تائين محفوظ آهن ۽ هڪ [[عجائب گھر]] جو حصو آهن. ان سان گڏ هڪ قبرستان پڻ موجود آهي جنهن ۾ قلعي جي دور جا شهري دفن ٿيل آهن. سڀ ڄاتل فوجي قبرون 1890ع واري ڏهاڪي ۾ [[سان فرانسسڪو قومي قبرستان]] منتقل ڪيون ويون هيون. ==حوالا== {{Reflist}} ==خارجي ڳنڍڻا== {{commons category|Fort Steilacoom}} * [http://www.historicfortsteilacoom.org/ تاريخي فورٽ اسٽيلاڪوم بابت معلومات] * [http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cgi?page=cr&CRid=2207441 Findagrave: فورٽ اسٽيلاڪوم چوڪيءَ جو قبرستان] * [http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cgi?page=vcsr&GSvcid=316847 Findagrave: فورٽ اسٽيلاڪوم مان سان فرانسسڪو منتقل ڪيل فوجي قبرون] {{coord|47.179|-122.564|display=title}} [[Category:واشنگٽن رياست جا قلعا|Steilacoom]] [[Category:ليڪ ووڊ، واشنگٽن]] [[Category:پيئرس ڪائونٽي، واشنگٽن جا عجائب گهر]] [[Category:واشنگٽن رياست جا فوجي ۽ جنگي عجائب گهر]] [[Category:آمريڪي فوج جون اڳوڻيون تنصيبات]] [[Category:پيئرس ڪائونٽي، واشنگٽن جون عمارتون ۽ اڏاوتون]] [[Category:واشنگٽن رياست ۾ قومي تاريخي رجسٽر تي درج قلعا|Steilacoom]] [[Category:پيئرس ڪائونٽي، واشنگٽن ۾ قومي تاريخي ماڳن جو رجسٽر]] [[Category:1868ع ۾ واشنگٽن علائقي ۾ ختم ٿيل ادارا]] [[Category:1849ع ۾ قائم ٿيل فوجي تنصيبات]] [[Category:1868ع ۾ بند ٿيل فوجي تنصيبات]] g8l0lla3zra03cj1e08lmd46qvfmdln 387351 387350 2026-06-21T11:28:45Z Memon2025 21315 387351 wikitext text/x-wiki {{for|ڀرسان واري پارڪ لاءِ|فورٽ اسٽيلاڪوم پارڪ}} {{Infobox NRHP | name = فورٽ اسٽيلاڪوم | nrhp_type = | image = Fort Steilacoom Officer's Quarters 2.jpg | caption = سيلاس ڪيسي جا آفيسرن جا رهائشي ڪواٽر | location = [[ليڪ ووڊ، واشنگٽن]]، آمريڪا | nearest_city = | area = | built = | architect = [[آگسٽ ڪاوٽز|اي. وي. ڪاوٽز]] | architecture = | added = 11 نومبر 1977 | visitation_num = | visitation_year = | refnum = 77001350 | mpsub = }} '''فورٽ اسٽيلاڪوم''' (<small>Fort</small> <small>Steilacoom</small>) سال <small>1849</small>ع ۾ [[آمريڪي فوج]] طرفان ليڪ اسٽيلاڪوم ۽ اسٽيلاڪوم شهر جي وچ ۾ قائم ڪيو ويو.<ref>{{Cite web|title=Fort Steilacoom (1849-1868)|url=https://www.historylink.org/file/10102|website=www.historylink.org|access-date=2026-01-31}}</ref> اهو انهن پهرين فوجي قلعن مان هڪ هو جيڪي ڪولمبيا ندي جي اتر ۾ ان علائقي ۾ تعمير ڪيا ويا، جيڪو بعد ۾ [[واشنگٽن رياست]] بڻيو. هن قلعي جي تعمير جا اهم سبب سال 1847ع ۾ [[وائيٽمين قتل عام]] دوران [[وائيٽمين مشن قومي تاريخي ماڳ]] تي ٿيل قتل عام بابت آبادڪارن جي بيچيني ۽ 1 مئي 1849ع تي ويجهي برطانوي [[فورٽ نِسڪوالي]] تي مقامي ماڻهن جي حملي دوران هڪ آمريڪي ڏسندڙ جي قتل ٿيڻ هئا.<ref>{{Cite web|title=Fort Steilacoom (1849-1868)|url=https://www.historylink.org/file/10102|website=www.historylink.org|access-date=2026-01-31}}</ref><ref>{{Cite book|title=History of Pierce County, Washington|last=Bonney|first=William P.|date=1927|pages=174-176}}</ref> مقامي [[نِسڪوالي قبيلو|نِسڪوالي قبيلي]] 29 آڪٽوبر 1855ع تي علائقي جي اڇي آبادڪارن تي حملو ڪيو. ان جو سبب گذريل سال مٿن لاڳو ڪيل [[ميڊيسن ڪريڪ جو معاهدو]] بابت سندن ناراضگي هئي، خاص طور تي ان ڳالهه تي ته ڏنل مخصوص رزرويشن سندن روايتي دستي [[ماھيگيري|ماهيگيري]] واري معيشت کي محدود ڪري رهي هئي. 1855–1856ع جي هن جنگ دوران فورٽ اسٽيلاڪوم [[آمريڪي نائين انفنٽري رجمنٽ]] جو هيڊڪوارٽر هو. جنگ جي دوران رضاڪار آمريڪي فوجي ڪرنل [[ابرام بينٽن موسيز]] مارجي ويو. جنگ جي پڄاڻيءَ تي علائقائي گورنر [[آئزڪ اسٽيونس]] نِسڪوالي قبيلي جي اڳواڻ [[چيف ليشي]] تي 31 آڪٽوبر 1855ع تي ڪونيلز پريئري ۾ ٿيل هڪ جهڙپ دوران موسيز جي قتل جو مقدمو هلايو.<ref name="HistoryLink">{{cite web |last=Colt Denfield |first=Duane |date=May 4, 2012 |title=Fort Steilacoom (1849-1868) |url=https://www.historylink.org/File/10102 |work=[[HistoryLink]] |accessdate=May 18, 2024}}</ref> ڇاڪاڻ ⁠تہ موسيز جي موت جنگي ڪارروائي دوران ٿي هئي، تنهنڪري آمريڪي فوج ليشي کي فورٽ اسٽيلاڪوم جي احاطي ۾ ڦاسي ڏيڻ کان انڪار ڪيو ۽ کيس جنگي قيدي قرار ڏنو. تنهن کان پوءِ علائقائي قانون ساز اداري هڪ قانون منظور ڪيو جنهن تحت ليشي کي شهري اختيارين جي هٿان سزاياب ڪرڻ جي اجازت ڏني وئي. 19 فيبروري 1858ع تي ليشي کي ان هنڌ ڦاسي ڏني وئي جيڪو اڄ [[ليڪ ووڊ، واشنگٽن|ليڪ ووڊ]] شهر جو حصو آهي. 2004ع ۾ کيس رسمي طور بيگناهه قرار ڏنو ويو.<ref>{{cite news |title=Court acquits Indian chief hanged in 1858 |publisher=[[Associated Press]] |date=2004-12-14 |url=https://www.nbcnews.com/id/wbna6697065}}</ref> فورٽ اسٽيلاڪوم کي 1868ع ۾ فوجي چوڪي طور بند ڪيو ويو. 1871ع ۾ واشنگٽن علائقي هن قلعي کي ذهني مريضن جي اسپتال طور استعمال ڪرڻ شروع ڪيو، جتي فوجي بيرڪون مريضن ۽ عملي جي رهائش لاءِ استعمال ڪيون ويون. فورٽ اسٽيلاڪوم هاڻي [[ويسٽرن اسٽيٽ اسپتال (واشنگٽن)]] جي صورت ۾ موجود آهي.<ref name="HistoryLink" /> اصل دور جون چار رهائشي ڪوٺيون اڄ تائين محفوظ آهن ۽ هڪ [[عجائب گھر]] جو حصو آهن. ان سان گڏ هڪ قبرستان پڻ موجود آهي جنهن ۾ قلعي جي دور جا شهري دفن ٿيل آهن. سڀ ڄاتل فوجي قبرون 1890ع واري ڏهاڪي ۾ [[سان فرانسسڪو قومي قبرستان]] منتقل ڪيون ويون هيون. ==حوالا== {{Reflist}} ==خارجي ڳنڍڻا== {{commons category|Fort Steilacoom}} * [http://www.historicfortsteilacoom.org/ تاريخي فورٽ اسٽيلاڪوم بابت معلومات] * [http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cgi?page=cr&CRid=2207441 Findagrave: فورٽ اسٽيلاڪوم چوڪيءَ جو قبرستان] * [http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cgi?page=vcsr&GSvcid=316847 Findagrave: فورٽ اسٽيلاڪوم مان سان فرانسسڪو منتقل ڪيل فوجي قبرون] {{coord|47.179|-122.564|display=title}} [[زمرو:فورٽ اسٽيلاڪوم]] [[زمرو:واشنگٽن رياست]] [[زمرو:ڪوٽ ۽ قلعا]] [[زمرو:ليڪ ووڊ، واشنگٽن]] [[زمرو:پيئرس ڪائونٽي، واشنگٽن]] [[زمرو:واشنگٽن رياست جا تاريخي ماڳ]] [[زمرو:واشنگٽن رياست جا ڪوٽ ۽ قلعا|اسٽيلاڪوم]] [[زمرو:پيئرس ڪائونٽي، واشنگٽن جا عجائب گهر]] [[زمرو:فوجي ۽ جنگي عجائب گهر]] [[زمرو:واشنگٽن رياست جا فوجي ۽ جنگي عجائب گهر]] [[زمرو:عجائب گهر]] [[زمرو:پيئرس ڪائونٽي، واشنگٽن جون عمارتون ۽ اڏاوتون]] [[زمرو:واشنگٽن رياست جون عمارتون ۽ اڏاوتون]] [[زمرو:گڏيل آمريڪي رياستن جون عمارتون ۽ اڏاوتون]] [[زمرو:تاريخي ماڳ]] [[زمرو:گڏيل آمريڪي رياستن جا ڪوٽ ۽ قلعا]] [[زمرو:گڏيل آمريڪي رياستن جا تاريخي ماڳ]] [[Category:آمريڪي فوج جون اڳوڻيون تنصيبات]] [[Category:واشنگٽن رياست ۾ قومي تاريخي رجسٽر تي درج قلعا|Steilacoom]] [[Category:پيئرس ڪائونٽي، واشنگٽن ۾ قومي جو رجسٽر]] [[Category:1868ع ۾ واشنگٽن علائقي ۾ ختم ٿيل ادارا]] [[Category:1849ع ۾ قائم ٿيل فوجي تنصيبات]] [[Category:1868ع ۾ بند ٿيل فوجي تنصيبات]] lnqglmo3bu3licu33rmlnheepdrgmx4 387366 387351 2026-06-21T11:58:19Z Memon2025 21315 /* خارجي ڳنڍڻا */ 387366 wikitext text/x-wiki {{for|ڀرسان واري پارڪ لاءِ|فورٽ اسٽيلاڪوم پارڪ}} {{Infobox NRHP | name = فورٽ اسٽيلاڪوم | nrhp_type = | image = Fort Steilacoom Officer's Quarters 2.jpg | caption = سيلاس ڪيسي جا آفيسرن جا رهائشي ڪواٽر | location = [[ليڪ ووڊ، واشنگٽن]]، آمريڪا | nearest_city = | area = | built = | architect = [[آگسٽ ڪاوٽز|اي. وي. ڪاوٽز]] | architecture = | added = 11 نومبر 1977 | visitation_num = | visitation_year = | refnum = 77001350 | mpsub = }} '''فورٽ اسٽيلاڪوم''' (<small>Fort</small> <small>Steilacoom</small>) سال <small>1849</small>ع ۾ [[آمريڪي فوج]] طرفان ليڪ اسٽيلاڪوم ۽ اسٽيلاڪوم شهر جي وچ ۾ قائم ڪيو ويو.<ref>{{Cite web|title=Fort Steilacoom (1849-1868)|url=https://www.historylink.org/file/10102|website=www.historylink.org|access-date=2026-01-31}}</ref> اهو انهن پهرين فوجي قلعن مان هڪ هو جيڪي ڪولمبيا ندي جي اتر ۾ ان علائقي ۾ تعمير ڪيا ويا، جيڪو بعد ۾ [[واشنگٽن رياست]] بڻيو. هن قلعي جي تعمير جا اهم سبب سال 1847ع ۾ [[وائيٽمين قتل عام]] دوران [[وائيٽمين مشن قومي تاريخي ماڳ]] تي ٿيل قتل عام بابت آبادڪارن جي بيچيني ۽ 1 مئي 1849ع تي ويجهي برطانوي [[فورٽ نِسڪوالي]] تي مقامي ماڻهن جي حملي دوران هڪ آمريڪي ڏسندڙ جي قتل ٿيڻ هئا.<ref>{{Cite web|title=Fort Steilacoom (1849-1868)|url=https://www.historylink.org/file/10102|website=www.historylink.org|access-date=2026-01-31}}</ref><ref>{{Cite book|title=History of Pierce County, Washington|last=Bonney|first=William P.|date=1927|pages=174-176}}</ref> مقامي [[نِسڪوالي قبيلو|نِسڪوالي قبيلي]] 29 آڪٽوبر 1855ع تي علائقي جي اڇي آبادڪارن تي حملو ڪيو. ان جو سبب گذريل سال مٿن لاڳو ڪيل [[ميڊيسن ڪريڪ جو معاهدو]] بابت سندن ناراضگي هئي، خاص طور تي ان ڳالهه تي ته ڏنل مخصوص رزرويشن سندن روايتي دستي [[ماھيگيري|ماهيگيري]] واري معيشت کي محدود ڪري رهي هئي. 1855–1856ع جي هن جنگ دوران فورٽ اسٽيلاڪوم [[آمريڪي نائين انفنٽري رجمنٽ]] جو هيڊڪوارٽر هو. جنگ جي دوران رضاڪار آمريڪي فوجي ڪرنل [[ابرام بينٽن موسيز]] مارجي ويو. جنگ جي پڄاڻيءَ تي علائقائي گورنر [[آئزڪ اسٽيونس]] نِسڪوالي قبيلي جي اڳواڻ [[چيف ليشي]] تي 31 آڪٽوبر 1855ع تي ڪونيلز پريئري ۾ ٿيل هڪ جهڙپ دوران موسيز جي قتل جو مقدمو هلايو.<ref name="HistoryLink">{{cite web |last=Colt Denfield |first=Duane |date=May 4, 2012 |title=Fort Steilacoom (1849-1868) |url=https://www.historylink.org/File/10102 |work=[[HistoryLink]] |accessdate=May 18, 2024}}</ref> ڇاڪاڻ ⁠تہ موسيز جي موت جنگي ڪارروائي دوران ٿي هئي، تنهنڪري آمريڪي فوج ليشي کي فورٽ اسٽيلاڪوم جي احاطي ۾ ڦاسي ڏيڻ کان انڪار ڪيو ۽ کيس جنگي قيدي قرار ڏنو. تنهن کان پوءِ علائقائي قانون ساز اداري هڪ قانون منظور ڪيو جنهن تحت ليشي کي شهري اختيارين جي هٿان سزاياب ڪرڻ جي اجازت ڏني وئي. 19 فيبروري 1858ع تي ليشي کي ان هنڌ ڦاسي ڏني وئي جيڪو اڄ [[ليڪ ووڊ، واشنگٽن|ليڪ ووڊ]] شهر جو حصو آهي. 2004ع ۾ کيس رسمي طور بيگناهه قرار ڏنو ويو.<ref>{{cite news |title=Court acquits Indian chief hanged in 1858 |publisher=[[Associated Press]] |date=2004-12-14 |url=https://www.nbcnews.com/id/wbna6697065}}</ref> فورٽ اسٽيلاڪوم کي 1868ع ۾ فوجي چوڪي طور بند ڪيو ويو. 1871ع ۾ واشنگٽن علائقي هن قلعي کي ذهني مريضن جي اسپتال طور استعمال ڪرڻ شروع ڪيو، جتي فوجي بيرڪون مريضن ۽ عملي جي رهائش لاءِ استعمال ڪيون ويون. فورٽ اسٽيلاڪوم هاڻي [[ويسٽرن اسٽيٽ اسپتال (واشنگٽن)]] جي صورت ۾ موجود آهي.<ref name="HistoryLink" /> اصل دور جون چار رهائشي ڪوٺيون اڄ تائين محفوظ آهن ۽ هڪ [[عجائب گھر]] جو حصو آهن. ان سان گڏ هڪ قبرستان پڻ موجود آهي جنهن ۾ قلعي جي دور جا شهري دفن ٿيل آهن. سڀ ڄاتل فوجي قبرون 1890ع واري ڏهاڪي ۾ [[سان فرانسسڪو قومي قبرستان]] منتقل ڪيون ويون هيون. ==حوالا== {{Reflist}} ==خارجي ڳنڍڻا== {{commons category|Fort Steilacoom}} * [http://www.historicfortsteilacoom.org/ تاريخي فورٽ اسٽيلاڪوم بابت معلومات] * [http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cgi?page=cr&CRid=2207441 Findagrave: فورٽ اسٽيلاڪوم چوڪيءَ جو قبرستان] * [http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cgi?page=vcsr&GSvcid=316847 Findagrave: فورٽ اسٽيلاڪوم مان سان فرانسسڪو منتقل ڪيل فوجي قبرون] {{coord|47.179|-122.564|display=title}} [[زمرو:فورٽ اسٽيلاڪوم]] [[زمرو:واشنگٽن رياست]] [[زمرو:ڪوٽ ۽ قلعا]] [[زمرو:ليڪ ووڊ، واشنگٽن]] [[زمرو:پيئرس ڪائونٽي، واشنگٽن]] [[زمرو:واشنگٽن رياست جا تاريخي ماڳ]] [[زمرو:واشنگٽن رياست جا ڪوٽ ۽ قلعا|اسٽيلاڪوم]] [[زمرو:پيئرس ڪائونٽي، واشنگٽن جا عجائب گهر]] [[زمرو:گڏيل آمريڪي رياستن جا ڪوٽ ۽ قلعا]] [[زمرو:گڏيل آمريڪي رياستن جا تاريخي ماڳ]] [[زمرو:واشنگٽن رياست جا فوجي ۽ جنگي عجائب گهر]] [[زمرو:پيئرس ڪائونٽي، واشنگٽن جون عمارتون ۽ اڏاوتون]] [[Category:آمريڪي فوج جون اڳوڻيون تنصيبات]] [[Category:واشنگٽن رياست ۾ قومي تاريخي رجسٽر تي درج قلعا|Steilacoom]] [[Category:پيئرس ڪائونٽي، واشنگٽن ۾ قومي جو رجسٽر]] [[Category:1868ع ۾ واشنگٽن علائقي ۾ ختم ٿيل ادارا]] [[Category:1849ع ۾ قائم ٿيل فوجي تنصيبات]] [[Category:1868ع ۾ بند ٿيل فوجي تنصيبات]] ek8a2tgxhutwe1x90w1g3jwdagjmuuw ايسٽريلا ڊيل وائي 0 99198 387325 2026-06-21T09:38:41Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: {{short description|ميڪسيڪي شاعره (پيدائش 1971ع)}} '''ايسٽريلا ڊيل وائي''' (Estrella del Valle) هڪ ميڪسيڪي شاعره آهي.<ref name="elem">{{cite book |title=Estrella del Valle |date=2017 |publisher=[[Enciclopedia de la literatura en México]] |location=Mexico |url=http://www.elem.mx/autor/datos/117805 |access-date=1 November 2024 |language=es}}</ref> هوءَ 7 سيپٽمبر 1971ع تي [[ڪوردوبا، ويراڪروز]... 387325 wikitext text/x-wiki {{short description|ميڪسيڪي شاعره (پيدائش 1971ع)}} '''ايسٽريلا ڊيل وائي''' (Estrella del Valle) هڪ ميڪسيڪي شاعره آهي.<ref name="elem">{{cite book |title=Estrella del Valle |date=2017 |publisher=[[Enciclopedia de la literatura en México]] |location=Mexico |url=http://www.elem.mx/autor/datos/117805 |access-date=1 November 2024 |language=es}}</ref> هوءَ 7 سيپٽمبر 1971ع تي [[ڪوردوبا، ويراڪروز]] ۾ ڄائي. هن تدريسيات (Pedagogy) جي تعليم حاصل ڪئي.<ref name="elem" /> هن تخليقي لکت جي تعليم '''سوسيئداد خينيرال دي ايسڪريتوريس دي ميخيڪو''' (ميڪسيڪو جي ليکڪن جي جنرل سوسائٽي) [SOGEM] مان حاصل ڪئي. 2000ع ۾ هن ''فابولا پيرا لوس ڪوئرووس'' لاءِ ايفرائين هوئرتا قومي شاعري انعام حاصل ڪيو.<ref name="elem" /> سندس شاعري '''جنريسيئون 2000: ٽئين هزاري ڏانهن ميڪسيڪي ادب''' (''Generación del 2000, Literatura Mexicana hacia el Tercer Milenio'') جي انتخابي مجموعي ۾ شامل ٿي چڪي آهي. هوء هن وقت [[لاس اينجلس]]، [[ڪيليفورنيا]]، آمريڪا ۾ رهائش پذير آهي. ==ڪتابيات== * ''Bajo la luna de Aholiba'' ('''اهوليبا جي چنڊ هيٺ''') * ''Fábula para los cuervos'' ('''ڪانوَن لاءِ آکاڻي''') (ايفرائين هوئرتا قومي شاعري انعام، گواناخواتو، 2000ع) * ''La cortesana de Dannan'' ('''ڊانان جي درٻاري عورت''')(رامون لوپيز ويلاردي قومي شاعري انعام، 2000ع) * ''El desierto; dolores'' ('''صحرا؛ سور''') (لاطيني آمريڪي شاعري انعام "Benemérito de América"، اوآخاڪا، 2003ع) * ''Vuelo México-Los Ángeles. Puerta 23'' (''ميڪسيڪو کان لاس اينجلس جي اڏام: دروازو 23'') (ڇهين لاطيني آمريڪي ميڊيلين شهر شاعري انعام ۾ اعزازي ذڪر) ==انعام ۽ اعزاز== {| class="wikitable sortable" style="width:100%; text-align:right;" |- ! style="background:#cedff2;" | سال ! style="background:#cedff2;" | انعام يا اعزاز |- | 2007ع | ڇهون لاطيني آمريڪي "شاعري انعام – شهر ميڊيلين" ۾ اعزازي ذڪر |- | 2003ع | اوآخاڪا خودمختيار يونيورسٽي جو لاطيني آمريڪي شاعري انعام "Benemérito de América" |- | 2000ع | گواناخواتو رياست جو ايفرائين هوئرتا قومي ادبي انعام |- | 2000ع | زاڪاتيڪاس يونيورسٽي جو رامون لوپيز ويلاردي قومي شاعري انعام |- | 1999ع | ايلياس ناندينو قومي نوجوان شاعري انعام ۾ اعزازي ذڪر |- | 1998ع | [[بين الاقوامي سروانتينو ميلو]] ۽ SOGEM پاران منقعد "گارسيا لورڪا يادگاري شاعري انعام" |} ==بين الاقوامي رسالا== * '''دي بِٽر اوليئنڊر'''، نيويارڪ * ''بارڊرسينسز''، ٽيڪساس * ''دي برسائيڊ رويو'' * ''ھنگر ميگزين''، نيويارڪ * ''نيو يارڪ انٽرنيشنل پوئٽري'' * ''پيميڪن'' (آن لائين) * ''پوئيشيا'' * ''دي وانڊرنگ ھرمٽ رويو''، نيويارڪ، وغيره هن ٽيڪساس جي ادبي رسالي ''سلفر رور لٽريري رويو'' ۾ شاعره سلويا توماسا ريويرا جي تعارف ۽ ترجمي ۾ پڻ سهڪار ڪيو. اپريل 2007ع ۾ ''دي بِٽر اوليئنڊر'' رسالي پنهنجي جلد 2، شمارو XIII ۾ سندس شاعريءَ جو هڪ سلسلو ۽ آمريڪي شاعر پال روٿ پاران ورتل هڪ انٽرويو شايع ڪيو. سندس شاعري قومي ۽ بين الاقوامي سطح تي شايع ٿيندڙ رسالن ۽ ادبي ضميمن ۾ ڇپجي چڪي آهي. سندس شاعري هيٺين انتخابن ۾ پڻ شامل آهي: * ''Antología Generación del 2000'' — ''2000ع جي نسل جو انتخابي مجموعو'' * ''Literatura hacia el tercer milenio'' — ''ٽئين هزاري ڏانهن ادب'' * ''En el rigor del vaso que la aclara el agua toma forma'' — ''ان پيالي جي صفائيءَ جي شفافيت ۾، جتي پاڻي شڪل اختيار ڪري ٿو'' * ''Homenaje de jóvenes poetas a Gorostiza'' — ''گوروستيزا کي نوجوان شاعرن جو خراجِ عقيدت'' ==انتخابي مجموعا== سندس تخليقون ڪيترن ئي اهم انتخابي مجموعن ۾ شامل ڪيون ويون آهن، جن ۾: * ''Los Mejores Cuentos Mexicanos'' (''بهترين ميڪسيڪي ڪهاڻيون'')، جواڪين مورتيز، 2003ع * ''Anuario de Poesía Mexicana'' (''ميڪسيڪي شاعريءَ جو ساليانو'')، چونڊ: ٽيڊي لوپيز مِل ۽ لوئس فيليپي فابري، ايف سي اي (FCE)، 2004ع * ''Los Mejores Poemas Mexicanos'' (''بهترين ميڪسيڪي نظم'')، 2005ع وارو ڇاپو، چونڊ: فرانسسڪو هرنانديز، جواڪين مورتيز پبليڪيشن * ''Los Mejores Poemas Mexicanos'' (''بهترين ميڪسيڪي نظم'')، 2006ع وارو ڇاپو، چونڊ: ايلسا ڪراس، جواڪين مورتيز پبليڪيشن ==وظيفا (Scholarships)== {| class="wikitable sortable" style="width:100%; text-align:right;" |- ! style="background:#cedff2;" | سال ! style="background:#cedff2;" | وظيفو |- | 2007ع | ويراڪروز جي رياستي فنون ۽ ثقافت فنڊ جو "تخليقڪار با تجربي" وظيفو |- | 2003ع | قومي فنون ۽ ثقافت فنڊ جو ادبيات (افسانو) شعبي ۾ وظيفو |- | 2001ع | ويراڪروز جي رياستي فنون ۽ ثقافت فنڊ جو "تخليقڪار با تجربي" وظيفو |- | 1997ع | ويراڪروز ثقافتي اداري جو شاعري شعبي ۾ وظيفو |} ==ادبي ليڪچر== * ''بيانڊ باروڪ ادبي ۽ فني مرڪز''، فيبروري 2007ع * ''سائراڪيوز يونيورسٽي'' (''ڪرول اپريل ميلو''، ''پوائنٽ ڪانٽيڪٽ گيلري'')، نيويارڪ، اپريل 2006ع * ''يونيورسٽي آف دي پيسفڪ''، ڪيليفورنيا، اپريل 2006ع ۽ نومبر 2006ع * ''بيانڊ باروڪ ادبي ۽ فني مرڪز'' (''ڊائلاگ اڪراس بارڊرز مطالعاتي سلسلو'')، وينس، ڪيليفورنيا، 2005ع * ''ڪاسا دي لوس ٽريس منڊوس'' (''ٽن دنيائن جو گهر'')، گريناڊا، نڪاراگوا، فيبروري 2005ع هوءَ لاس اينجلس، ڪيليفورنيا مان شايع ٿيندڙ ''ڪاگواما'' رسالي جي ايڊيٽر پڻ آهي.{{citation needed|date=November 2024}} سندس شاعري جو انگريزي ترجمو مترجم توشيا ڪاميئي ۽ شاعر اينٿوني سائيڊمين ڪيو آهي. ==حوالا== {{Reflist}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.juked.com/2006/02/shutdownbaby.asp Shut Down, Baby] – ايسٽريلا ڊيل وائي جي تخليق، توشيا ڪاميئي پاران انگريزي ترجمو {{Authority control}} {{DEFAULTSORT:Valle, Estrella del}} [[Category:ميڪسيڪي عورت شاعرائون]] [[Category:زنده ماڻهو]] [[Category:1971ع جون پيدائشون]] q4xuxa5f32lbybf7nuqxol779frkwy4 387326 387325 2026-06-21T09:40:02Z Intisar Ali 8681 /* */ 387326 wikitext text/x-wiki {{short description|ميڪسيڪي شاعره (پيدائش 1971ع)}} '''ايسٽريلا ڊيل وائي''' (Estrella del Valle) هڪ ميڪسيڪي شاعره آهي.<ref name="elem">{{cite book |title=Estrella del Valle |date=2017 |publisher=[[Enciclopedia de la literatura en México]] |location=Mexico |url=http://www.elem.mx/autor/datos/117805 |access-date=1 November 2024 |language=es}}</ref> هوءَ 7 سيپٽمبر 1971ع تي [[ڪوردوبا، ويراڪروز]] ۾ ڄائي. هن تدريسيات (پيڊاگوجي) جي تعليم حاصل ڪئي.<ref name="elem" /> هن تخليقي لکت جي تعليم '''سوسيئداد خينيرال دي ايسڪريتوريس دي ميخيڪو''' (ميڪسيڪو جي ليکڪن جي جنرل سوسائٽي) [SOGEM] مان حاصل ڪئي. 2000ع ۾ هن ''فابولا پيرا لوس ڪوئرووس'' لاءِ ايفرائين هوئرتا قومي شاعري انعام حاصل ڪيو.<ref name="elem" /> سندس شاعري '''جنريسيئون 2000: ٽئين هزاري ڏانهن ميڪسيڪي ادب''' (''Generación del 2000, Literatura Mexicana hacia el Tercer Milenio'') جي انتخابي مجموعي ۾ شامل ٿي چڪي آهي. هوء هن وقت [[لاس اينجلس]]، [[ڪيليفورنيا]]، آمريڪا ۾ رهائش پذير آهي. ==ڪتابيات== * ''Bajo la luna de Aholiba'' ('''اهوليبا جي چنڊ هيٺ''') * ''Fábula para los cuervos'' ('''ڪانوَن لاءِ آکاڻي''') (ايفرائين هوئرتا قومي شاعري انعام، گواناخواتو، 2000ع) * ''La cortesana de Dannan'' ('''ڊانان جي درٻاري عورت''')(رامون لوپيز ويلاردي قومي شاعري انعام، 2000ع) * ''El desierto; dolores'' ('''صحرا؛ سور''') (لاطيني آمريڪي شاعري انعام "Benemérito de América"، اوآخاڪا، 2003ع) * ''Vuelo México-Los Ángeles. Puerta 23'' (''ميڪسيڪو کان لاس اينجلس جي اڏام: دروازو 23'') (ڇهين لاطيني آمريڪي ميڊيلين شهر شاعري انعام ۾ اعزازي ذڪر) ==انعام ۽ اعزاز== {| class="wikitable sortable" style="width:100%; text-align:right;" |- ! style="background:#cedff2;" | سال ! style="background:#cedff2;" | انعام يا اعزاز |- | 2007ع | ڇهون لاطيني آمريڪي "شاعري انعام – شهر ميڊيلين" ۾ اعزازي ذڪر |- | 2003ع | اوآخاڪا خودمختيار يونيورسٽي جو لاطيني آمريڪي شاعري انعام "Benemérito de América" |- | 2000ع | گواناخواتو رياست جو ايفرائين هوئرتا قومي ادبي انعام |- | 2000ع | زاڪاتيڪاس يونيورسٽي جو رامون لوپيز ويلاردي قومي شاعري انعام |- | 1999ع | ايلياس ناندينو قومي نوجوان شاعري انعام ۾ اعزازي ذڪر |- | 1998ع | [[بين الاقوامي سروانتينو ميلو]] ۽ SOGEM پاران منقعد "گارسيا لورڪا يادگاري شاعري انعام" |} ==بين الاقوامي رسالا== * '''دي بِٽر اوليئنڊر'''، نيويارڪ * ''بارڊرسينسز''، ٽيڪساس * ''دي برسائيڊ رويو'' * ''ھنگر ميگزين''، نيويارڪ * ''نيو يارڪ انٽرنيشنل پوئٽري'' * ''پيميڪن'' (آن لائين) * ''پوئيشيا'' * ''دي وانڊرنگ ھرمٽ رويو''، نيويارڪ، وغيره هن ٽيڪساس جي ادبي رسالي ''سلفر رور لٽريري رويو'' ۾ شاعره سلويا توماسا ريويرا جي تعارف ۽ ترجمي ۾ پڻ سهڪار ڪيو. اپريل 2007ع ۾ ''دي بِٽر اوليئنڊر'' رسالي پنهنجي جلد 2، شمارو XIII ۾ سندس شاعريءَ جو هڪ سلسلو ۽ آمريڪي شاعر پال روٿ پاران ورتل هڪ انٽرويو شايع ڪيو. سندس شاعري قومي ۽ بين الاقوامي سطح تي شايع ٿيندڙ رسالن ۽ ادبي ضميمن ۾ ڇپجي چڪي آهي. سندس شاعري هيٺين انتخابن ۾ پڻ شامل آهي: * ''Antología Generación del 2000'' — ''2000ع جي نسل جو انتخابي مجموعو'' * ''Literatura hacia el tercer milenio'' — ''ٽئين هزاري ڏانهن ادب'' * ''En el rigor del vaso que la aclara el agua toma forma'' — ''ان پيالي جي صفائيءَ جي شفافيت ۾، جتي پاڻي شڪل اختيار ڪري ٿو'' * ''Homenaje de jóvenes poetas a Gorostiza'' — ''گوروستيزا کي نوجوان شاعرن جو خراجِ عقيدت'' ==انتخابي مجموعا== سندس تخليقون ڪيترن ئي اهم انتخابي مجموعن ۾ شامل ڪيون ويون آهن، جن ۾: * ''Los Mejores Cuentos Mexicanos'' (''بهترين ميڪسيڪي ڪهاڻيون'')، جواڪين مورتيز، 2003ع * ''Anuario de Poesía Mexicana'' (''ميڪسيڪي شاعريءَ جو ساليانو'')، چونڊ: ٽيڊي لوپيز مِل ۽ لوئس فيليپي فابري، ايف سي اي (FCE)، 2004ع * ''Los Mejores Poemas Mexicanos'' (''بهترين ميڪسيڪي نظم'')، 2005ع وارو ڇاپو، چونڊ: فرانسسڪو هرنانديز، جواڪين مورتيز پبليڪيشن * ''Los Mejores Poemas Mexicanos'' (''بهترين ميڪسيڪي نظم'')، 2006ع وارو ڇاپو، چونڊ: ايلسا ڪراس، جواڪين مورتيز پبليڪيشن ==وظيفا (Scholarships)== {| class="wikitable sortable" style="width:100%; text-align:right;" |- ! style="background:#cedff2;" | سال ! style="background:#cedff2;" | وظيفو |- | 2007ع | ويراڪروز جي رياستي فنون ۽ ثقافت فنڊ جو "تخليقڪار با تجربي" وظيفو |- | 2003ع | قومي فنون ۽ ثقافت فنڊ جو ادبيات (افسانو) شعبي ۾ وظيفو |- | 2001ع | ويراڪروز جي رياستي فنون ۽ ثقافت فنڊ جو "تخليقڪار با تجربي" وظيفو |- | 1997ع | ويراڪروز ثقافتي اداري جو شاعري شعبي ۾ وظيفو |} ==ادبي ليڪچر== * ''بيانڊ باروڪ ادبي ۽ فني مرڪز''، فيبروري 2007ع * ''سائراڪيوز يونيورسٽي'' (''ڪرول اپريل ميلو''، ''پوائنٽ ڪانٽيڪٽ گيلري'')، نيويارڪ، اپريل 2006ع * ''يونيورسٽي آف دي پيسفڪ''، ڪيليفورنيا، اپريل 2006ع ۽ نومبر 2006ع * ''بيانڊ باروڪ ادبي ۽ فني مرڪز'' (''ڊائلاگ اڪراس بارڊرز مطالعاتي سلسلو'')، وينس، ڪيليفورنيا، 2005ع * ''ڪاسا دي لوس ٽريس منڊوس'' (''ٽن دنيائن جو گهر'')، گريناڊا، نڪاراگوا، فيبروري 2005ع هوءَ لاس اينجلس، ڪيليفورنيا مان شايع ٿيندڙ ''ڪاگواما'' رسالي جي ايڊيٽر پڻ آهي.{{citation needed|date=November 2024}} سندس شاعري جو انگريزي ترجمو مترجم توشيا ڪاميئي ۽ شاعر اينٿوني سائيڊمين ڪيو آهي. ==حوالا== {{Reflist}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.juked.com/2006/02/shutdownbaby.asp Shut Down, Baby] – ايسٽريلا ڊيل وائي جي تخليق، توشيا ڪاميئي پاران انگريزي ترجمو {{Authority control}} {{DEFAULTSORT:Valle, Estrella del}} [[Category:ميڪسيڪي عورت شاعرائون]] [[Category:زنده ماڻهو]] [[Category:1971ع جون پيدائشون]] i2aibrvlv22metf2sipklzjsu0kkpd6 387338 387326 2026-06-21T10:08:30Z Ibne maryam 17680 added [[Category:ميڪسيڪو جي شخصيتون]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 387338 wikitext text/x-wiki {{short description|ميڪسيڪي شاعره (پيدائش 1971ع)}} '''ايسٽريلا ڊيل وائي''' (Estrella del Valle) هڪ ميڪسيڪي شاعره آهي.<ref name="elem">{{cite book |title=Estrella del Valle |date=2017 |publisher=[[Enciclopedia de la literatura en México]] |location=Mexico |url=http://www.elem.mx/autor/datos/117805 |access-date=1 November 2024 |language=es}}</ref> هوءَ 7 سيپٽمبر 1971ع تي [[ڪوردوبا، ويراڪروز]] ۾ ڄائي. هن تدريسيات (پيڊاگوجي) جي تعليم حاصل ڪئي.<ref name="elem" /> هن تخليقي لکت جي تعليم '''سوسيئداد خينيرال دي ايسڪريتوريس دي ميخيڪو''' (ميڪسيڪو جي ليکڪن جي جنرل سوسائٽي) [SOGEM] مان حاصل ڪئي. 2000ع ۾ هن ''فابولا پيرا لوس ڪوئرووس'' لاءِ ايفرائين هوئرتا قومي شاعري انعام حاصل ڪيو.<ref name="elem" /> سندس شاعري '''جنريسيئون 2000: ٽئين هزاري ڏانهن ميڪسيڪي ادب''' (''Generación del 2000, Literatura Mexicana hacia el Tercer Milenio'') جي انتخابي مجموعي ۾ شامل ٿي چڪي آهي. هوء هن وقت [[لاس اينجلس]]، [[ڪيليفورنيا]]، آمريڪا ۾ رهائش پذير آهي. ==ڪتابيات== * ''Bajo la luna de Aholiba'' ('''اهوليبا جي چنڊ هيٺ''') * ''Fábula para los cuervos'' ('''ڪانوَن لاءِ آکاڻي''') (ايفرائين هوئرتا قومي شاعري انعام، گواناخواتو، 2000ع) * ''La cortesana de Dannan'' ('''ڊانان جي درٻاري عورت''')(رامون لوپيز ويلاردي قومي شاعري انعام، 2000ع) * ''El desierto; dolores'' ('''صحرا؛ سور''') (لاطيني آمريڪي شاعري انعام "Benemérito de América"، اوآخاڪا، 2003ع) * ''Vuelo México-Los Ángeles. Puerta 23'' (''ميڪسيڪو کان لاس اينجلس جي اڏام: دروازو 23'') (ڇهين لاطيني آمريڪي ميڊيلين شهر شاعري انعام ۾ اعزازي ذڪر) ==انعام ۽ اعزاز== {| class="wikitable sortable" style="width:100%; text-align:right;" |- ! style="background:#cedff2;" | سال ! style="background:#cedff2;" | انعام يا اعزاز |- | 2007ع | ڇهون لاطيني آمريڪي "شاعري انعام – شهر ميڊيلين" ۾ اعزازي ذڪر |- | 2003ع | اوآخاڪا خودمختيار يونيورسٽي جو لاطيني آمريڪي شاعري انعام "Benemérito de América" |- | 2000ع | گواناخواتو رياست جو ايفرائين هوئرتا قومي ادبي انعام |- | 2000ع | زاڪاتيڪاس يونيورسٽي جو رامون لوپيز ويلاردي قومي شاعري انعام |- | 1999ع | ايلياس ناندينو قومي نوجوان شاعري انعام ۾ اعزازي ذڪر |- | 1998ع | [[بين الاقوامي سروانتينو ميلو]] ۽ SOGEM پاران منقعد "گارسيا لورڪا يادگاري شاعري انعام" |} ==بين الاقوامي رسالا== * '''دي بِٽر اوليئنڊر'''، نيويارڪ * ''بارڊرسينسز''، ٽيڪساس * ''دي برسائيڊ رويو'' * ''ھنگر ميگزين''، نيويارڪ * ''نيو يارڪ انٽرنيشنل پوئٽري'' * ''پيميڪن'' (آن لائين) * ''پوئيشيا'' * ''دي وانڊرنگ ھرمٽ رويو''، نيويارڪ، وغيره هن ٽيڪساس جي ادبي رسالي ''سلفر رور لٽريري رويو'' ۾ شاعره سلويا توماسا ريويرا جي تعارف ۽ ترجمي ۾ پڻ سهڪار ڪيو. اپريل 2007ع ۾ ''دي بِٽر اوليئنڊر'' رسالي پنهنجي جلد 2، شمارو XIII ۾ سندس شاعريءَ جو هڪ سلسلو ۽ آمريڪي شاعر پال روٿ پاران ورتل هڪ انٽرويو شايع ڪيو. سندس شاعري قومي ۽ بين الاقوامي سطح تي شايع ٿيندڙ رسالن ۽ ادبي ضميمن ۾ ڇپجي چڪي آهي. سندس شاعري هيٺين انتخابن ۾ پڻ شامل آهي: * ''Antología Generación del 2000'' — ''2000ع جي نسل جو انتخابي مجموعو'' * ''Literatura hacia el tercer milenio'' — ''ٽئين هزاري ڏانهن ادب'' * ''En el rigor del vaso que la aclara el agua toma forma'' — ''ان پيالي جي صفائيءَ جي شفافيت ۾، جتي پاڻي شڪل اختيار ڪري ٿو'' * ''Homenaje de jóvenes poetas a Gorostiza'' — ''گوروستيزا کي نوجوان شاعرن جو خراجِ عقيدت'' ==انتخابي مجموعا== سندس تخليقون ڪيترن ئي اهم انتخابي مجموعن ۾ شامل ڪيون ويون آهن، جن ۾: * ''Los Mejores Cuentos Mexicanos'' (''بهترين ميڪسيڪي ڪهاڻيون'')، جواڪين مورتيز، 2003ع * ''Anuario de Poesía Mexicana'' (''ميڪسيڪي شاعريءَ جو ساليانو'')، چونڊ: ٽيڊي لوپيز مِل ۽ لوئس فيليپي فابري، ايف سي اي (FCE)، 2004ع * ''Los Mejores Poemas Mexicanos'' (''بهترين ميڪسيڪي نظم'')، 2005ع وارو ڇاپو، چونڊ: فرانسسڪو هرنانديز، جواڪين مورتيز پبليڪيشن * ''Los Mejores Poemas Mexicanos'' (''بهترين ميڪسيڪي نظم'')، 2006ع وارو ڇاپو، چونڊ: ايلسا ڪراس، جواڪين مورتيز پبليڪيشن ==وظيفا (Scholarships)== {| class="wikitable sortable" style="width:100%; text-align:right;" |- ! style="background:#cedff2;" | سال ! style="background:#cedff2;" | وظيفو |- | 2007ع | ويراڪروز جي رياستي فنون ۽ ثقافت فنڊ جو "تخليقڪار با تجربي" وظيفو |- | 2003ع | قومي فنون ۽ ثقافت فنڊ جو ادبيات (افسانو) شعبي ۾ وظيفو |- | 2001ع | ويراڪروز جي رياستي فنون ۽ ثقافت فنڊ جو "تخليقڪار با تجربي" وظيفو |- | 1997ع | ويراڪروز ثقافتي اداري جو شاعري شعبي ۾ وظيفو |} ==ادبي ليڪچر== * ''بيانڊ باروڪ ادبي ۽ فني مرڪز''، فيبروري 2007ع * ''سائراڪيوز يونيورسٽي'' (''ڪرول اپريل ميلو''، ''پوائنٽ ڪانٽيڪٽ گيلري'')، نيويارڪ، اپريل 2006ع * ''يونيورسٽي آف دي پيسفڪ''، ڪيليفورنيا، اپريل 2006ع ۽ نومبر 2006ع * ''بيانڊ باروڪ ادبي ۽ فني مرڪز'' (''ڊائلاگ اڪراس بارڊرز مطالعاتي سلسلو'')، وينس، ڪيليفورنيا، 2005ع * ''ڪاسا دي لوس ٽريس منڊوس'' (''ٽن دنيائن جو گهر'')، گريناڊا، نڪاراگوا، فيبروري 2005ع هوءَ لاس اينجلس، ڪيليفورنيا مان شايع ٿيندڙ ''ڪاگواما'' رسالي جي ايڊيٽر پڻ آهي.{{citation needed|date=November 2024}} سندس شاعري جو انگريزي ترجمو مترجم توشيا ڪاميئي ۽ شاعر اينٿوني سائيڊمين ڪيو آهي. ==حوالا== {{Reflist}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.juked.com/2006/02/shutdownbaby.asp Shut Down, Baby] – ايسٽريلا ڊيل وائي جي تخليق، توشيا ڪاميئي پاران انگريزي ترجمو {{Authority control}} {{DEFAULTSORT:Valle, Estrella del}} [[Category:ميڪسيڪي عورت شاعرائون]] [[Category:زنده ماڻهو]] [[Category:1971ع جون پيدائشون]] [[زمرو:ميڪسيڪو جي شخصيتون]] s7ygcvoy4tdu6a88eqoyi6rbraf81h0 387339 387338 2026-06-21T10:08:58Z Ibne maryam 17680 added [[Category:شاعر]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 387339 wikitext text/x-wiki {{short description|ميڪسيڪي شاعره (پيدائش 1971ع)}} '''ايسٽريلا ڊيل وائي''' (Estrella del Valle) هڪ ميڪسيڪي شاعره آهي.<ref name="elem">{{cite book |title=Estrella del Valle |date=2017 |publisher=[[Enciclopedia de la literatura en México]] |location=Mexico |url=http://www.elem.mx/autor/datos/117805 |access-date=1 November 2024 |language=es}}</ref> هوءَ 7 سيپٽمبر 1971ع تي [[ڪوردوبا، ويراڪروز]] ۾ ڄائي. هن تدريسيات (پيڊاگوجي) جي تعليم حاصل ڪئي.<ref name="elem" /> هن تخليقي لکت جي تعليم '''سوسيئداد خينيرال دي ايسڪريتوريس دي ميخيڪو''' (ميڪسيڪو جي ليکڪن جي جنرل سوسائٽي) [SOGEM] مان حاصل ڪئي. 2000ع ۾ هن ''فابولا پيرا لوس ڪوئرووس'' لاءِ ايفرائين هوئرتا قومي شاعري انعام حاصل ڪيو.<ref name="elem" /> سندس شاعري '''جنريسيئون 2000: ٽئين هزاري ڏانهن ميڪسيڪي ادب''' (''Generación del 2000, Literatura Mexicana hacia el Tercer Milenio'') جي انتخابي مجموعي ۾ شامل ٿي چڪي آهي. هوء هن وقت [[لاس اينجلس]]، [[ڪيليفورنيا]]، آمريڪا ۾ رهائش پذير آهي. ==ڪتابيات== * ''Bajo la luna de Aholiba'' ('''اهوليبا جي چنڊ هيٺ''') * ''Fábula para los cuervos'' ('''ڪانوَن لاءِ آکاڻي''') (ايفرائين هوئرتا قومي شاعري انعام، گواناخواتو، 2000ع) * ''La cortesana de Dannan'' ('''ڊانان جي درٻاري عورت''')(رامون لوپيز ويلاردي قومي شاعري انعام، 2000ع) * ''El desierto; dolores'' ('''صحرا؛ سور''') (لاطيني آمريڪي شاعري انعام "Benemérito de América"، اوآخاڪا، 2003ع) * ''Vuelo México-Los Ángeles. Puerta 23'' (''ميڪسيڪو کان لاس اينجلس جي اڏام: دروازو 23'') (ڇهين لاطيني آمريڪي ميڊيلين شهر شاعري انعام ۾ اعزازي ذڪر) ==انعام ۽ اعزاز== {| class="wikitable sortable" style="width:100%; text-align:right;" |- ! style="background:#cedff2;" | سال ! style="background:#cedff2;" | انعام يا اعزاز |- | 2007ع | ڇهون لاطيني آمريڪي "شاعري انعام – شهر ميڊيلين" ۾ اعزازي ذڪر |- | 2003ع | اوآخاڪا خودمختيار يونيورسٽي جو لاطيني آمريڪي شاعري انعام "Benemérito de América" |- | 2000ع | گواناخواتو رياست جو ايفرائين هوئرتا قومي ادبي انعام |- | 2000ع | زاڪاتيڪاس يونيورسٽي جو رامون لوپيز ويلاردي قومي شاعري انعام |- | 1999ع | ايلياس ناندينو قومي نوجوان شاعري انعام ۾ اعزازي ذڪر |- | 1998ع | [[بين الاقوامي سروانتينو ميلو]] ۽ SOGEM پاران منقعد "گارسيا لورڪا يادگاري شاعري انعام" |} ==بين الاقوامي رسالا== * '''دي بِٽر اوليئنڊر'''، نيويارڪ * ''بارڊرسينسز''، ٽيڪساس * ''دي برسائيڊ رويو'' * ''ھنگر ميگزين''، نيويارڪ * ''نيو يارڪ انٽرنيشنل پوئٽري'' * ''پيميڪن'' (آن لائين) * ''پوئيشيا'' * ''دي وانڊرنگ ھرمٽ رويو''، نيويارڪ، وغيره هن ٽيڪساس جي ادبي رسالي ''سلفر رور لٽريري رويو'' ۾ شاعره سلويا توماسا ريويرا جي تعارف ۽ ترجمي ۾ پڻ سهڪار ڪيو. اپريل 2007ع ۾ ''دي بِٽر اوليئنڊر'' رسالي پنهنجي جلد 2، شمارو XIII ۾ سندس شاعريءَ جو هڪ سلسلو ۽ آمريڪي شاعر پال روٿ پاران ورتل هڪ انٽرويو شايع ڪيو. سندس شاعري قومي ۽ بين الاقوامي سطح تي شايع ٿيندڙ رسالن ۽ ادبي ضميمن ۾ ڇپجي چڪي آهي. سندس شاعري هيٺين انتخابن ۾ پڻ شامل آهي: * ''Antología Generación del 2000'' — ''2000ع جي نسل جو انتخابي مجموعو'' * ''Literatura hacia el tercer milenio'' — ''ٽئين هزاري ڏانهن ادب'' * ''En el rigor del vaso que la aclara el agua toma forma'' — ''ان پيالي جي صفائيءَ جي شفافيت ۾، جتي پاڻي شڪل اختيار ڪري ٿو'' * ''Homenaje de jóvenes poetas a Gorostiza'' — ''گوروستيزا کي نوجوان شاعرن جو خراجِ عقيدت'' ==انتخابي مجموعا== سندس تخليقون ڪيترن ئي اهم انتخابي مجموعن ۾ شامل ڪيون ويون آهن، جن ۾: * ''Los Mejores Cuentos Mexicanos'' (''بهترين ميڪسيڪي ڪهاڻيون'')، جواڪين مورتيز، 2003ع * ''Anuario de Poesía Mexicana'' (''ميڪسيڪي شاعريءَ جو ساليانو'')، چونڊ: ٽيڊي لوپيز مِل ۽ لوئس فيليپي فابري، ايف سي اي (FCE)، 2004ع * ''Los Mejores Poemas Mexicanos'' (''بهترين ميڪسيڪي نظم'')، 2005ع وارو ڇاپو، چونڊ: فرانسسڪو هرنانديز، جواڪين مورتيز پبليڪيشن * ''Los Mejores Poemas Mexicanos'' (''بهترين ميڪسيڪي نظم'')، 2006ع وارو ڇاپو، چونڊ: ايلسا ڪراس، جواڪين مورتيز پبليڪيشن ==وظيفا (Scholarships)== {| class="wikitable sortable" style="width:100%; text-align:right;" |- ! style="background:#cedff2;" | سال ! style="background:#cedff2;" | وظيفو |- | 2007ع | ويراڪروز جي رياستي فنون ۽ ثقافت فنڊ جو "تخليقڪار با تجربي" وظيفو |- | 2003ع | قومي فنون ۽ ثقافت فنڊ جو ادبيات (افسانو) شعبي ۾ وظيفو |- | 2001ع | ويراڪروز جي رياستي فنون ۽ ثقافت فنڊ جو "تخليقڪار با تجربي" وظيفو |- | 1997ع | ويراڪروز ثقافتي اداري جو شاعري شعبي ۾ وظيفو |} ==ادبي ليڪچر== * ''بيانڊ باروڪ ادبي ۽ فني مرڪز''، فيبروري 2007ع * ''سائراڪيوز يونيورسٽي'' (''ڪرول اپريل ميلو''، ''پوائنٽ ڪانٽيڪٽ گيلري'')، نيويارڪ، اپريل 2006ع * ''يونيورسٽي آف دي پيسفڪ''، ڪيليفورنيا، اپريل 2006ع ۽ نومبر 2006ع * ''بيانڊ باروڪ ادبي ۽ فني مرڪز'' (''ڊائلاگ اڪراس بارڊرز مطالعاتي سلسلو'')، وينس، ڪيليفورنيا، 2005ع * ''ڪاسا دي لوس ٽريس منڊوس'' (''ٽن دنيائن جو گهر'')، گريناڊا، نڪاراگوا، فيبروري 2005ع هوءَ لاس اينجلس، ڪيليفورنيا مان شايع ٿيندڙ ''ڪاگواما'' رسالي جي ايڊيٽر پڻ آهي.{{citation needed|date=November 2024}} سندس شاعري جو انگريزي ترجمو مترجم توشيا ڪاميئي ۽ شاعر اينٿوني سائيڊمين ڪيو آهي. ==حوالا== {{Reflist}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.juked.com/2006/02/shutdownbaby.asp Shut Down, Baby] – ايسٽريلا ڊيل وائي جي تخليق، توشيا ڪاميئي پاران انگريزي ترجمو {{Authority control}} {{DEFAULTSORT:Valle, Estrella del}} [[Category:ميڪسيڪي عورت شاعرائون]] [[Category:زنده ماڻهو]] [[Category:1971ع جون پيدائشون]] [[زمرو:ميڪسيڪو جي شخصيتون]] [[زمرو:شاعر]] awnhnt1suhycxgqtsbwkjfm3chi9glu 387340 387339 2026-06-21T10:10:24Z Ibne maryam 17680 removed [[Category:زنده ماڻهو]]; added [[Category:جيوت عورتون]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 387340 wikitext text/x-wiki {{short description|ميڪسيڪي شاعره (پيدائش 1971ع)}} '''ايسٽريلا ڊيل وائي''' (Estrella del Valle) هڪ ميڪسيڪي شاعره آهي.<ref name="elem">{{cite book |title=Estrella del Valle |date=2017 |publisher=[[Enciclopedia de la literatura en México]] |location=Mexico |url=http://www.elem.mx/autor/datos/117805 |access-date=1 November 2024 |language=es}}</ref> هوءَ 7 سيپٽمبر 1971ع تي [[ڪوردوبا، ويراڪروز]] ۾ ڄائي. هن تدريسيات (پيڊاگوجي) جي تعليم حاصل ڪئي.<ref name="elem" /> هن تخليقي لکت جي تعليم '''سوسيئداد خينيرال دي ايسڪريتوريس دي ميخيڪو''' (ميڪسيڪو جي ليکڪن جي جنرل سوسائٽي) [SOGEM] مان حاصل ڪئي. 2000ع ۾ هن ''فابولا پيرا لوس ڪوئرووس'' لاءِ ايفرائين هوئرتا قومي شاعري انعام حاصل ڪيو.<ref name="elem" /> سندس شاعري '''جنريسيئون 2000: ٽئين هزاري ڏانهن ميڪسيڪي ادب''' (''Generación del 2000, Literatura Mexicana hacia el Tercer Milenio'') جي انتخابي مجموعي ۾ شامل ٿي چڪي آهي. هوء هن وقت [[لاس اينجلس]]، [[ڪيليفورنيا]]، آمريڪا ۾ رهائش پذير آهي. ==ڪتابيات== * ''Bajo la luna de Aholiba'' ('''اهوليبا جي چنڊ هيٺ''') * ''Fábula para los cuervos'' ('''ڪانوَن لاءِ آکاڻي''') (ايفرائين هوئرتا قومي شاعري انعام، گواناخواتو، 2000ع) * ''La cortesana de Dannan'' ('''ڊانان جي درٻاري عورت''')(رامون لوپيز ويلاردي قومي شاعري انعام، 2000ع) * ''El desierto; dolores'' ('''صحرا؛ سور''') (لاطيني آمريڪي شاعري انعام "Benemérito de América"، اوآخاڪا، 2003ع) * ''Vuelo México-Los Ángeles. Puerta 23'' (''ميڪسيڪو کان لاس اينجلس جي اڏام: دروازو 23'') (ڇهين لاطيني آمريڪي ميڊيلين شهر شاعري انعام ۾ اعزازي ذڪر) ==انعام ۽ اعزاز== {| class="wikitable sortable" style="width:100%; text-align:right;" |- ! style="background:#cedff2;" | سال ! style="background:#cedff2;" | انعام يا اعزاز |- | 2007ع | ڇهون لاطيني آمريڪي "شاعري انعام – شهر ميڊيلين" ۾ اعزازي ذڪر |- | 2003ع | اوآخاڪا خودمختيار يونيورسٽي جو لاطيني آمريڪي شاعري انعام "Benemérito de América" |- | 2000ع | گواناخواتو رياست جو ايفرائين هوئرتا قومي ادبي انعام |- | 2000ع | زاڪاتيڪاس يونيورسٽي جو رامون لوپيز ويلاردي قومي شاعري انعام |- | 1999ع | ايلياس ناندينو قومي نوجوان شاعري انعام ۾ اعزازي ذڪر |- | 1998ع | [[بين الاقوامي سروانتينو ميلو]] ۽ SOGEM پاران منقعد "گارسيا لورڪا يادگاري شاعري انعام" |} ==بين الاقوامي رسالا== * '''دي بِٽر اوليئنڊر'''، نيويارڪ * ''بارڊرسينسز''، ٽيڪساس * ''دي برسائيڊ رويو'' * ''ھنگر ميگزين''، نيويارڪ * ''نيو يارڪ انٽرنيشنل پوئٽري'' * ''پيميڪن'' (آن لائين) * ''پوئيشيا'' * ''دي وانڊرنگ ھرمٽ رويو''، نيويارڪ، وغيره هن ٽيڪساس جي ادبي رسالي ''سلفر رور لٽريري رويو'' ۾ شاعره سلويا توماسا ريويرا جي تعارف ۽ ترجمي ۾ پڻ سهڪار ڪيو. اپريل 2007ع ۾ ''دي بِٽر اوليئنڊر'' رسالي پنهنجي جلد 2، شمارو XIII ۾ سندس شاعريءَ جو هڪ سلسلو ۽ آمريڪي شاعر پال روٿ پاران ورتل هڪ انٽرويو شايع ڪيو. سندس شاعري قومي ۽ بين الاقوامي سطح تي شايع ٿيندڙ رسالن ۽ ادبي ضميمن ۾ ڇپجي چڪي آهي. سندس شاعري هيٺين انتخابن ۾ پڻ شامل آهي: * ''Antología Generación del 2000'' — ''2000ع جي نسل جو انتخابي مجموعو'' * ''Literatura hacia el tercer milenio'' — ''ٽئين هزاري ڏانهن ادب'' * ''En el rigor del vaso que la aclara el agua toma forma'' — ''ان پيالي جي صفائيءَ جي شفافيت ۾، جتي پاڻي شڪل اختيار ڪري ٿو'' * ''Homenaje de jóvenes poetas a Gorostiza'' — ''گوروستيزا کي نوجوان شاعرن جو خراجِ عقيدت'' ==انتخابي مجموعا== سندس تخليقون ڪيترن ئي اهم انتخابي مجموعن ۾ شامل ڪيون ويون آهن، جن ۾: * ''Los Mejores Cuentos Mexicanos'' (''بهترين ميڪسيڪي ڪهاڻيون'')، جواڪين مورتيز، 2003ع * ''Anuario de Poesía Mexicana'' (''ميڪسيڪي شاعريءَ جو ساليانو'')، چونڊ: ٽيڊي لوپيز مِل ۽ لوئس فيليپي فابري، ايف سي اي (FCE)، 2004ع * ''Los Mejores Poemas Mexicanos'' (''بهترين ميڪسيڪي نظم'')، 2005ع وارو ڇاپو، چونڊ: فرانسسڪو هرنانديز، جواڪين مورتيز پبليڪيشن * ''Los Mejores Poemas Mexicanos'' (''بهترين ميڪسيڪي نظم'')، 2006ع وارو ڇاپو، چونڊ: ايلسا ڪراس، جواڪين مورتيز پبليڪيشن ==وظيفا (Scholarships)== {| class="wikitable sortable" style="width:100%; text-align:right;" |- ! style="background:#cedff2;" | سال ! style="background:#cedff2;" | وظيفو |- | 2007ع | ويراڪروز جي رياستي فنون ۽ ثقافت فنڊ جو "تخليقڪار با تجربي" وظيفو |- | 2003ع | قومي فنون ۽ ثقافت فنڊ جو ادبيات (افسانو) شعبي ۾ وظيفو |- | 2001ع | ويراڪروز جي رياستي فنون ۽ ثقافت فنڊ جو "تخليقڪار با تجربي" وظيفو |- | 1997ع | ويراڪروز ثقافتي اداري جو شاعري شعبي ۾ وظيفو |} ==ادبي ليڪچر== * ''بيانڊ باروڪ ادبي ۽ فني مرڪز''، فيبروري 2007ع * ''سائراڪيوز يونيورسٽي'' (''ڪرول اپريل ميلو''، ''پوائنٽ ڪانٽيڪٽ گيلري'')، نيويارڪ، اپريل 2006ع * ''يونيورسٽي آف دي پيسفڪ''، ڪيليفورنيا، اپريل 2006ع ۽ نومبر 2006ع * ''بيانڊ باروڪ ادبي ۽ فني مرڪز'' (''ڊائلاگ اڪراس بارڊرز مطالعاتي سلسلو'')، وينس، ڪيليفورنيا، 2005ع * ''ڪاسا دي لوس ٽريس منڊوس'' (''ٽن دنيائن جو گهر'')، گريناڊا، نڪاراگوا، فيبروري 2005ع هوءَ لاس اينجلس، ڪيليفورنيا مان شايع ٿيندڙ ''ڪاگواما'' رسالي جي ايڊيٽر پڻ آهي.{{citation needed|date=November 2024}} سندس شاعري جو انگريزي ترجمو مترجم توشيا ڪاميئي ۽ شاعر اينٿوني سائيڊمين ڪيو آهي. ==حوالا== {{Reflist}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.juked.com/2006/02/shutdownbaby.asp Shut Down, Baby] – ايسٽريلا ڊيل وائي جي تخليق، توشيا ڪاميئي پاران انگريزي ترجمو {{Authority control}} {{DEFAULTSORT:Valle, Estrella del}} [[Category:ميڪسيڪي عورت شاعرائون]] [[زمرو:جيوت عورتون]] [[Category:1971ع جون پيدائشون]] [[زمرو:ميڪسيڪو جي شخصيتون]] [[زمرو:شاعر]] 530b4zs63okbfilnf1pyvexqfo87m2x 387341 387340 2026-06-21T10:13:33Z Ibne maryam 17680 /* خارجي ڳنڍڻا */ 387341 wikitext text/x-wiki {{short description|ميڪسيڪي شاعره (پيدائش 1971ع)}} '''ايسٽريلا ڊيل وائي''' (Estrella del Valle) هڪ ميڪسيڪي شاعره آهي.<ref name="elem">{{cite book |title=Estrella del Valle |date=2017 |publisher=[[Enciclopedia de la literatura en México]] |location=Mexico |url=http://www.elem.mx/autor/datos/117805 |access-date=1 November 2024 |language=es}}</ref> هوءَ 7 سيپٽمبر 1971ع تي [[ڪوردوبا، ويراڪروز]] ۾ ڄائي. هن تدريسيات (پيڊاگوجي) جي تعليم حاصل ڪئي.<ref name="elem" /> هن تخليقي لکت جي تعليم '''سوسيئداد خينيرال دي ايسڪريتوريس دي ميخيڪو''' (ميڪسيڪو جي ليکڪن جي جنرل سوسائٽي) [SOGEM] مان حاصل ڪئي. 2000ع ۾ هن ''فابولا پيرا لوس ڪوئرووس'' لاءِ ايفرائين هوئرتا قومي شاعري انعام حاصل ڪيو.<ref name="elem" /> سندس شاعري '''جنريسيئون 2000: ٽئين هزاري ڏانهن ميڪسيڪي ادب''' (''Generación del 2000, Literatura Mexicana hacia el Tercer Milenio'') جي انتخابي مجموعي ۾ شامل ٿي چڪي آهي. هوء هن وقت [[لاس اينجلس]]، [[ڪيليفورنيا]]، آمريڪا ۾ رهائش پذير آهي. ==ڪتابيات== * ''Bajo la luna de Aholiba'' ('''اهوليبا جي چنڊ هيٺ''') * ''Fábula para los cuervos'' ('''ڪانوَن لاءِ آکاڻي''') (ايفرائين هوئرتا قومي شاعري انعام، گواناخواتو، 2000ع) * ''La cortesana de Dannan'' ('''ڊانان جي درٻاري عورت''')(رامون لوپيز ويلاردي قومي شاعري انعام، 2000ع) * ''El desierto; dolores'' ('''صحرا؛ سور''') (لاطيني آمريڪي شاعري انعام "Benemérito de América"، اوآخاڪا، 2003ع) * ''Vuelo México-Los Ángeles. Puerta 23'' (''ميڪسيڪو کان لاس اينجلس جي اڏام: دروازو 23'') (ڇهين لاطيني آمريڪي ميڊيلين شهر شاعري انعام ۾ اعزازي ذڪر) ==انعام ۽ اعزاز== {| class="wikitable sortable" style="width:100%; text-align:right;" |- ! style="background:#cedff2;" | سال ! style="background:#cedff2;" | انعام يا اعزاز |- | 2007ع | ڇهون لاطيني آمريڪي "شاعري انعام – شهر ميڊيلين" ۾ اعزازي ذڪر |- | 2003ع | اوآخاڪا خودمختيار يونيورسٽي جو لاطيني آمريڪي شاعري انعام "Benemérito de América" |- | 2000ع | گواناخواتو رياست جو ايفرائين هوئرتا قومي ادبي انعام |- | 2000ع | زاڪاتيڪاس يونيورسٽي جو رامون لوپيز ويلاردي قومي شاعري انعام |- | 1999ع | ايلياس ناندينو قومي نوجوان شاعري انعام ۾ اعزازي ذڪر |- | 1998ع | [[بين الاقوامي سروانتينو ميلو]] ۽ SOGEM پاران منقعد "گارسيا لورڪا يادگاري شاعري انعام" |} ==بين الاقوامي رسالا== * '''دي بِٽر اوليئنڊر'''، نيويارڪ * ''بارڊرسينسز''، ٽيڪساس * ''دي برسائيڊ رويو'' * ''ھنگر ميگزين''، نيويارڪ * ''نيو يارڪ انٽرنيشنل پوئٽري'' * ''پيميڪن'' (آن لائين) * ''پوئيشيا'' * ''دي وانڊرنگ ھرمٽ رويو''، نيويارڪ، وغيره هن ٽيڪساس جي ادبي رسالي ''سلفر رور لٽريري رويو'' ۾ شاعره سلويا توماسا ريويرا جي تعارف ۽ ترجمي ۾ پڻ سهڪار ڪيو. اپريل 2007ع ۾ ''دي بِٽر اوليئنڊر'' رسالي پنهنجي جلد 2، شمارو XIII ۾ سندس شاعريءَ جو هڪ سلسلو ۽ آمريڪي شاعر پال روٿ پاران ورتل هڪ انٽرويو شايع ڪيو. سندس شاعري قومي ۽ بين الاقوامي سطح تي شايع ٿيندڙ رسالن ۽ ادبي ضميمن ۾ ڇپجي چڪي آهي. سندس شاعري هيٺين انتخابن ۾ پڻ شامل آهي: * ''Antología Generación del 2000'' — ''2000ع جي نسل جو انتخابي مجموعو'' * ''Literatura hacia el tercer milenio'' — ''ٽئين هزاري ڏانهن ادب'' * ''En el rigor del vaso que la aclara el agua toma forma'' — ''ان پيالي جي صفائيءَ جي شفافيت ۾، جتي پاڻي شڪل اختيار ڪري ٿو'' * ''Homenaje de jóvenes poetas a Gorostiza'' — ''گوروستيزا کي نوجوان شاعرن جو خراجِ عقيدت'' ==انتخابي مجموعا== سندس تخليقون ڪيترن ئي اهم انتخابي مجموعن ۾ شامل ڪيون ويون آهن، جن ۾: * ''Los Mejores Cuentos Mexicanos'' (''بهترين ميڪسيڪي ڪهاڻيون'')، جواڪين مورتيز، 2003ع * ''Anuario de Poesía Mexicana'' (''ميڪسيڪي شاعريءَ جو ساليانو'')، چونڊ: ٽيڊي لوپيز مِل ۽ لوئس فيليپي فابري، ايف سي اي (FCE)، 2004ع * ''Los Mejores Poemas Mexicanos'' (''بهترين ميڪسيڪي نظم'')، 2005ع وارو ڇاپو، چونڊ: فرانسسڪو هرنانديز، جواڪين مورتيز پبليڪيشن * ''Los Mejores Poemas Mexicanos'' (''بهترين ميڪسيڪي نظم'')، 2006ع وارو ڇاپو، چونڊ: ايلسا ڪراس، جواڪين مورتيز پبليڪيشن ==وظيفا (Scholarships)== {| class="wikitable sortable" style="width:100%; text-align:right;" |- ! style="background:#cedff2;" | سال ! style="background:#cedff2;" | وظيفو |- | 2007ع | ويراڪروز جي رياستي فنون ۽ ثقافت فنڊ جو "تخليقڪار با تجربي" وظيفو |- | 2003ع | قومي فنون ۽ ثقافت فنڊ جو ادبيات (افسانو) شعبي ۾ وظيفو |- | 2001ع | ويراڪروز جي رياستي فنون ۽ ثقافت فنڊ جو "تخليقڪار با تجربي" وظيفو |- | 1997ع | ويراڪروز ثقافتي اداري جو شاعري شعبي ۾ وظيفو |} ==ادبي ليڪچر== * ''بيانڊ باروڪ ادبي ۽ فني مرڪز''، فيبروري 2007ع * ''سائراڪيوز يونيورسٽي'' (''ڪرول اپريل ميلو''، ''پوائنٽ ڪانٽيڪٽ گيلري'')، نيويارڪ، اپريل 2006ع * ''يونيورسٽي آف دي پيسفڪ''، ڪيليفورنيا، اپريل 2006ع ۽ نومبر 2006ع * ''بيانڊ باروڪ ادبي ۽ فني مرڪز'' (''ڊائلاگ اڪراس بارڊرز مطالعاتي سلسلو'')، وينس، ڪيليفورنيا، 2005ع * ''ڪاسا دي لوس ٽريس منڊوس'' (''ٽن دنيائن جو گهر'')، گريناڊا، نڪاراگوا، فيبروري 2005ع هوءَ لاس اينجلس، ڪيليفورنيا مان شايع ٿيندڙ ''ڪاگواما'' رسالي جي ايڊيٽر پڻ آهي.{{citation needed|date=November 2024}} سندس شاعري جو انگريزي ترجمو مترجم توشيا ڪاميئي ۽ شاعر اينٿوني سائيڊمين ڪيو آهي. ==حوالا== {{Reflist}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.juked.com/2006/02/shutdownbaby.asp Shut Down, Baby] – ايسٽريلا ڊيل وائي جي تخليق، توشيا ڪاميئي پاران انگريزي ترجمو {{Authority control}} {{DEFAULTSORT:Valle, Estrella del}} [[زمرو:ايسٽريلا ڊيل وئلئ]] [[زمرو:ميڪسيڪو جي شاعرائون]] [[زمرو:جيوت عورتون]] [[زمرو:1971ع جون پيدائشون]] [[زمرو:ميڪسيڪو جي شخصيتون]] [[زمرو:شاعرائون]] 4kxzahi0uauxczxs40vh034n9ho3n7j 387345 387341 2026-06-21T10:22:17Z Ibne maryam 17680 /* */ 387345 wikitext text/x-wiki {{short description|ميڪسيڪي شاعره (پيدائش 1971ع)}} '''ايسٽريلا ڊيل وائي''' (Estrella del Valle) هڪ ميڪسيڪي شاعره آهي.<ref name="elem">{{cite book |title=Estrella del Valle |date=2017 |publisher=[[Enciclopedia de la literatura en México]] |location=Mexico |url=http://www.elem.mx/autor/datos/117805 |access-date=1 November 2024 |language=es}}</ref> هوءَ 7 سيپٽمبر 1971ع تي [[ميڪسيڪو]] جي شهر، [[ڪورڊوبا، ويراڪروز|ڪورڊوبا]] ۾ ڄائي. هن تدريسيات (Pedagogy) جي تعليم حاصل ڪئي.<ref name="elem" /> هن تخليقي لکت جي تعليم ميڪسيڪو جي ليکڪن جي جنرل سوسائٽي، "سوسيئداد خينيرال دي ايسڪريتوريس دي ميخيڪو" (SOGEM) مان حاصل ڪئي. سال 2000ع ۾ هن "فابولا پيرا لوس ڪئرووس" لاءِ "ايفرائين هوئرتا" قومي شاعري انعام حاصل ڪيو.<ref name="elem" /> سندس شاعري "جنريسيئون 2000: ٽئين هزاري ڏانهن ميڪسيڪي ادب" (''Generación del 2000, Literatura Mexicana hacia el Tercer Milenio'') جي انتخابي مجموعي ۾ شامل ٿي چڪي آهي. هوء هن وقت [[لاس اينجلس]]، [[ڪيليفورنيا]]، آمريڪا ۾ رهائش پذير آهي. ==ڪتابيات== * ''Bajo la luna de Aholiba'' ('''اهوليبا جي چنڊ هيٺ''') * ''Fábula para los cuervos'' ('''ڪانوَن لاءِ آکاڻي''') (ايفرائين هوئرتا قومي شاعري انعام، گواناخواتو، 2000ع) * ''La cortesana de Dannan'' ('''ڊانان جي درٻاري عورت''')(رامون لوپيز ويلاردي قومي شاعري انعام، 2000ع) * ''El desierto; dolores'' ('''صحرا؛ سور''') (لاطيني آمريڪي شاعري انعام "Benemérito de América"، اوآخاڪا، 2003ع) * ''Vuelo México-Los Ángeles. Puerta 23'' (''ميڪسيڪو کان لاس اينجلس جي اڏام: دروازو 23'') (ڇهين لاطيني آمريڪي ميڊيلين شهر شاعري انعام ۾ اعزازي ذڪر) ==انعام ۽ اعزاز== {| class="wikitable sortable" style="width:100%; text-align:right;" |- ! style="background:#cedff2;" | سال ! style="background:#cedff2;" | انعام يا اعزاز |- | 2007ع | ڇهون لاطيني آمريڪي "شاعري انعام – شهر ميڊيلين" ۾ اعزازي ذڪر |- | 2003ع | اوآخاڪا خودمختيار يونيورسٽي جو لاطيني آمريڪي شاعري انعام "Benemérito de América" |- | 2000ع | گواناخواتو رياست جو ايفرائين هوئرتا قومي ادبي انعام |- | 2000ع | زاڪاتيڪاس يونيورسٽي جو رامون لوپيز ويلاردي قومي شاعري انعام |- | 1999ع | ايلياس ناندينو قومي نوجوان شاعري انعام ۾ اعزازي ذڪر |- | 1998ع | [[بين الاقوامي سروانتينو ميلو]] ۽ SOGEM پاران منقعد "گارسيا لورڪا يادگاري شاعري انعام" |} ==بين الاقوامي رسالا== * '''دي بِٽر اوليئنڊر'''، نيويارڪ * ''بارڊرسينسز''، ٽيڪساس * ''دي برسائيڊ رويو'' * ''ھنگر ميگزين''، نيويارڪ * ''نيو يارڪ انٽرنيشنل پوئٽري'' * ''پيميڪن'' (آن لائين) * ''پوئيشيا'' * ''دي وانڊرنگ ھرمٽ رويو''، نيويارڪ، وغيره هن ٽيڪساس جي ادبي رسالي ''سلفر رور لٽريري رويو'' ۾ شاعره سلويا توماسا ريويرا جي تعارف ۽ ترجمي ۾ پڻ سهڪار ڪيو. اپريل 2007ع ۾ ''دي بِٽر اوليئنڊر'' رسالي پنهنجي جلد 2، شمارو XIII ۾ سندس شاعريءَ جو هڪ سلسلو ۽ آمريڪي شاعر پال روٿ پاران ورتل هڪ انٽرويو شايع ڪيو. سندس شاعري قومي ۽ بين الاقوامي سطح تي شايع ٿيندڙ رسالن ۽ ادبي ضميمن ۾ ڇپجي چڪي آهي. سندس شاعري هيٺين انتخابن ۾ پڻ شامل آهي: * ''Antología Generación del 2000'' — ''2000ع جي نسل جو انتخابي مجموعو'' * ''Literatura hacia el tercer milenio'' — ''ٽئين هزاري ڏانهن ادب'' * ''En el rigor del vaso que la aclara el agua toma forma'' — ''ان پيالي جي صفائيءَ جي شفافيت ۾، جتي پاڻي شڪل اختيار ڪري ٿو'' * ''Homenaje de jóvenes poetas a Gorostiza'' — ''گوروستيزا کي نوجوان شاعرن جو خراجِ عقيدت'' ==انتخابي مجموعا== سندس تخليقون ڪيترن ئي اهم انتخابي مجموعن ۾ شامل ڪيون ويون آهن، جن ۾: * ''Los Mejores Cuentos Mexicanos'' (''بهترين ميڪسيڪي ڪهاڻيون'')، جواڪين مورتيز، 2003ع * ''Anuario de Poesía Mexicana'' (''ميڪسيڪي شاعريءَ جو ساليانو'')، چونڊ: ٽيڊي لوپيز مِل ۽ لوئس فيليپي فابري، ايف سي اي (FCE)، 2004ع * ''Los Mejores Poemas Mexicanos'' (''بهترين ميڪسيڪي نظم'')، 2005ع وارو ڇاپو، چونڊ: فرانسسڪو هرنانديز، جواڪين مورتيز پبليڪيشن * ''Los Mejores Poemas Mexicanos'' (''بهترين ميڪسيڪي نظم'')، 2006ع وارو ڇاپو، چونڊ: ايلسا ڪراس، جواڪين مورتيز پبليڪيشن ==وظيفا (Scholarships)== {| class="wikitable sortable" style="width:100%; text-align:right;" |- ! style="background:#cedff2;" | سال ! style="background:#cedff2;" | وظيفو |- | 2007ع | ويراڪروز جي رياستي فنون ۽ ثقافت فنڊ جو "تخليقڪار با تجربي" وظيفو |- | 2003ع | قومي فنون ۽ ثقافت فنڊ جو ادبيات (افسانو) شعبي ۾ وظيفو |- | 2001ع | ويراڪروز جي رياستي فنون ۽ ثقافت فنڊ جو "تخليقڪار با تجربي" وظيفو |- | 1997ع | ويراڪروز ثقافتي اداري جو شاعري شعبي ۾ وظيفو |} ==ادبي ليڪچر== * ''بيانڊ باروڪ ادبي ۽ فني مرڪز''، فيبروري 2007ع * ''سائراڪيوز يونيورسٽي'' (''ڪرول اپريل ميلو''، ''پوائنٽ ڪانٽيڪٽ گيلري'')، نيويارڪ، اپريل 2006ع * ''يونيورسٽي آف دي پيسفڪ''، ڪيليفورنيا، اپريل 2006ع ۽ نومبر 2006ع * ''بيانڊ باروڪ ادبي ۽ فني مرڪز'' (''ڊائلاگ اڪراس بارڊرز مطالعاتي سلسلو'')، وينس، ڪيليفورنيا، 2005ع * ''ڪاسا دي لوس ٽريس منڊوس'' (''ٽن دنيائن جو گهر'')، گريناڊا، نڪاراگوا، فيبروري 2005ع هوءَ لاس اينجلس، ڪيليفورنيا مان شايع ٿيندڙ ''ڪاگواما'' رسالي جي ايڊيٽر پڻ آهي.{{citation needed|date=November 2024}} سندس شاعري جو انگريزي ترجمو مترجم توشيا ڪاميئي ۽ شاعر اينٿوني سائيڊمين ڪيو آهي. ==حوالا== {{Reflist}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.juked.com/2006/02/shutdownbaby.asp Shut Down, Baby] – ايسٽريلا ڊيل وائي جي تخليق، توشيا ڪاميئي پاران انگريزي ترجمو {{Authority control}} {{DEFAULTSORT:Valle, Estrella del}} [[زمرو:ايسٽريلا ڊيل وئلئ]] [[زمرو:ميڪسيڪو جي شاعرائون]] [[زمرو:جيوت عورتون]] [[زمرو:1971ع جون پيدائشون]] [[زمرو:ميڪسيڪو جي شخصيتون]] [[زمرو:شاعرائون]] cl3eytowhsen1112qp38zfouh64d3yi 387346 387345 2026-06-21T10:26:29Z Ibne maryam 17680 /* */ 387346 wikitext text/x-wiki {{short description|ميڪسيڪي شاعره (پيدائش 1971ع)}} '''ايسٽريلا ڊيل وائي''' (<small>Estrella del Valle</small>) هڪ ميڪسيڪي شاعره آهي.<ref name="elem">{{cite book |title=Estrella del Valle |date=2017 |publisher=[[Enciclopedia de la literatura en México]] |location=Mexico |url=http://www.elem.mx/autor/datos/117805 |access-date=1 November 2024 |language=es}}</ref> هوءَ 7 سيپٽمبر <small>1971</small>ع تي [[ميڪسيڪو]] جي شهر، [[ڪورڊوبا، ويراڪروز|ڪورڊوبا]] ۾ ڄائي. هن تدريسيات (<small>Pedagogy</small>) جي تعليم حاصل ڪئي.<ref name="elem" /> هن تخليقي لکت جي تعليم ميڪسيڪو جي ليکڪن جي جنرل سوسائٽي، "سوسيئداد خينيرال دي ايسڪريتوريس دي ميخيڪو" (<small>SOGEM</small>) مان حاصل ڪئي. سال <small>2000</small>ع ۾ هن "فابولا پيرا لوس ڪئرووس" لاءِ "ايفرائين هوئرتا" قومي شاعري انعام حاصل ڪيو.<ref name="elem" /> سندس شاعري جو مجموعو "جنريسيئون <small>2000</small>: ٽئين هزاري ڏانهن ميڪسيڪو جو ادب" (''<small>Generación del 2000, Literatura</small> <small>Mexicana hacia el Tercer Milenio</small>'') جي انتخابي مجموعي ۾ شامل ٿي چڪو آهي. هوء هن وقت [[لاس اينجلس]]، [[ڪيليفورنيا]]، [[آمريڪا جون گڏيل رياستون|آمريڪا]] ۾ رهائش پذير آهي. ==ڪتابيات== * ''Bajo la luna de Aholiba'' ('''اهوليبا جي چنڊ هيٺ''') * ''Fábula para los cuervos'' ('''ڪانوَن لاءِ آکاڻي''') (ايفرائين هوئرتا قومي شاعري انعام، گواناخواتو، 2000ع) * ''La cortesana de Dannan'' ('''ڊانان جي درٻاري عورت''')(رامون لوپيز ويلاردي قومي شاعري انعام، 2000ع) * ''El desierto; dolores'' ('''صحرا؛ سور''') (لاطيني آمريڪي شاعري انعام "Benemérito de América"، اوآخاڪا، 2003ع) * ''Vuelo México-Los Ángeles. Puerta 23'' (''ميڪسيڪو کان لاس اينجلس جي اڏام: دروازو 23'') (ڇهين لاطيني آمريڪي ميڊيلين شهر شاعري انعام ۾ اعزازي ذڪر) ==انعام ۽ اعزاز== {| class="wikitable sortable" style="width:100%; text-align:right;" |- ! style="background:#cedff2;" | سال ! style="background:#cedff2;" | انعام يا اعزاز |- | 2007ع | ڇهون لاطيني آمريڪي "شاعري انعام – شهر ميڊيلين" ۾ اعزازي ذڪر |- | 2003ع | اوآخاڪا خودمختيار يونيورسٽي جو لاطيني آمريڪي شاعري انعام "Benemérito de América" |- | 2000ع | گواناخواتو رياست جو ايفرائين هوئرتا قومي ادبي انعام |- | 2000ع | زاڪاتيڪاس يونيورسٽي جو رامون لوپيز ويلاردي قومي شاعري انعام |- | 1999ع | ايلياس ناندينو قومي نوجوان شاعري انعام ۾ اعزازي ذڪر |- | 1998ع | [[بين الاقوامي سروانتينو ميلو]] ۽ SOGEM پاران منقعد "گارسيا لورڪا يادگاري شاعري انعام" |} ==بين الاقوامي رسالا== * '''دي بِٽر اوليئنڊر'''، نيويارڪ * ''بارڊرسينسز''، ٽيڪساس * ''دي برسائيڊ رويو'' * ''ھنگر ميگزين''، نيويارڪ * ''نيو يارڪ انٽرنيشنل پوئٽري'' * ''پيميڪن'' (آن لائين) * ''پوئيشيا'' * ''دي وانڊرنگ ھرمٽ رويو''، نيويارڪ، وغيره هن ٽيڪساس جي ادبي رسالي ''سلفر رور لٽريري رويو'' ۾ شاعره سلويا توماسا ريويرا جي تعارف ۽ ترجمي ۾ پڻ سهڪار ڪيو. اپريل 2007ع ۾ ''دي بِٽر اوليئنڊر'' رسالي پنهنجي جلد 2، شمارو XIII ۾ سندس شاعريءَ جو هڪ سلسلو ۽ آمريڪي شاعر پال روٿ پاران ورتل هڪ انٽرويو شايع ڪيو. سندس شاعري قومي ۽ بين الاقوامي سطح تي شايع ٿيندڙ رسالن ۽ ادبي ضميمن ۾ ڇپجي چڪي آهي. سندس شاعري هيٺين انتخابن ۾ پڻ شامل آهي: * ''Antología Generación del 2000'' — ''2000ع جي نسل جو انتخابي مجموعو'' * ''Literatura hacia el tercer milenio'' — ''ٽئين هزاري ڏانهن ادب'' * ''En el rigor del vaso que la aclara el agua toma forma'' — ''ان پيالي جي صفائيءَ جي شفافيت ۾، جتي پاڻي شڪل اختيار ڪري ٿو'' * ''Homenaje de jóvenes poetas a Gorostiza'' — ''گوروستيزا کي نوجوان شاعرن جو خراجِ عقيدت'' ==انتخابي مجموعا== سندس تخليقون ڪيترن ئي اهم انتخابي مجموعن ۾ شامل ڪيون ويون آهن، جن ۾: * ''Los Mejores Cuentos Mexicanos'' (''بهترين ميڪسيڪي ڪهاڻيون'')، جواڪين مورتيز، 2003ع * ''Anuario de Poesía Mexicana'' (''ميڪسيڪي شاعريءَ جو ساليانو'')، چونڊ: ٽيڊي لوپيز مِل ۽ لوئس فيليپي فابري، ايف سي اي (FCE)، 2004ع * ''Los Mejores Poemas Mexicanos'' (''بهترين ميڪسيڪي نظم'')، 2005ع وارو ڇاپو، چونڊ: فرانسسڪو هرنانديز، جواڪين مورتيز پبليڪيشن * ''Los Mejores Poemas Mexicanos'' (''بهترين ميڪسيڪي نظم'')، 2006ع وارو ڇاپو، چونڊ: ايلسا ڪراس، جواڪين مورتيز پبليڪيشن ==وظيفا (Scholarships)== {| class="wikitable sortable" style="width:100%; text-align:right;" |- ! style="background:#cedff2;" | سال ! style="background:#cedff2;" | وظيفو |- | 2007ع | ويراڪروز جي رياستي فنون ۽ ثقافت فنڊ جو "تخليقڪار با تجربي" وظيفو |- | 2003ع | قومي فنون ۽ ثقافت فنڊ جو ادبيات (افسانو) شعبي ۾ وظيفو |- | 2001ع | ويراڪروز جي رياستي فنون ۽ ثقافت فنڊ جو "تخليقڪار با تجربي" وظيفو |- | 1997ع | ويراڪروز ثقافتي اداري جو شاعري شعبي ۾ وظيفو |} ==ادبي ليڪچر== * ''بيانڊ باروڪ ادبي ۽ فني مرڪز''، فيبروري 2007ع * ''سائراڪيوز يونيورسٽي'' (''ڪرول اپريل ميلو''، ''پوائنٽ ڪانٽيڪٽ گيلري'')، نيويارڪ، اپريل 2006ع * ''يونيورسٽي آف دي پيسفڪ''، ڪيليفورنيا، اپريل 2006ع ۽ نومبر 2006ع * ''بيانڊ باروڪ ادبي ۽ فني مرڪز'' (''ڊائلاگ اڪراس بارڊرز مطالعاتي سلسلو'')، وينس، ڪيليفورنيا، 2005ع * ''ڪاسا دي لوس ٽريس منڊوس'' (''ٽن دنيائن جو گهر'')، گريناڊا، نڪاراگوا، فيبروري 2005ع هوءَ لاس اينجلس، ڪيليفورنيا مان شايع ٿيندڙ ''ڪاگواما'' رسالي جي ايڊيٽر پڻ آهي.{{citation needed|date=November 2024}} سندس شاعري جو انگريزي ترجمو مترجم توشيا ڪاميئي ۽ شاعر اينٿوني سائيڊمين ڪيو آهي. ==حوالا== {{Reflist}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.juked.com/2006/02/shutdownbaby.asp Shut Down, Baby] – ايسٽريلا ڊيل وائي جي تخليق، توشيا ڪاميئي پاران انگريزي ترجمو {{Authority control}} {{DEFAULTSORT:Valle, Estrella del}} [[زمرو:ايسٽريلا ڊيل وئلئ]] [[زمرو:ميڪسيڪو جي شاعرائون]] [[زمرو:جيوت عورتون]] [[زمرو:1971ع جون پيدائشون]] [[زمرو:ميڪسيڪو جي شخصيتون]] [[زمرو:شاعرائون]] 0z7opf9lmm87qyg0h1ys49qlzl7e929 387347 387346 2026-06-21T10:28:37Z Ibne maryam 17680 /* */ 387347 wikitext text/x-wiki {{short description|ميڪسيڪي شاعره (پيدائش 1971ع)}} '''ايسٽريلا ڊيل وائي''' (<small>Estrella del Valle</small>) هڪ ميڪسيڪي شاعره آهي.<ref name="elem">{{cite book |title=Estrella del Valle |date=2017 |publisher=[[Enciclopedia de la literatura en México]] |location=Mexico |url=http://www.elem.mx/autor/datos/117805 |access-date=1 November 2024 |language=es}}</ref> هوءَ 7 سيپٽمبر <small>1971</small>ع تي [[ميڪسيڪو]] جي شهر، [[ڪورڊوبا، ويراڪروز|ڪورڊوبا]] ۾ ڄائي. هن [[پيڊاگوجي|تدريسيات]] (<small>Pedagogy</small>) جي تعليم حاصل ڪئي.<ref name="elem" /> هن تخليقي لکت جي تعليم ميڪسيڪو جي ليکڪن جي جنرل سوسائٽي، "سوسيئداد خينيرال دي ايسڪريتوريس دي ميخيڪو" (<small>SOGEM</small>) مان حاصل ڪئي. سال <small>2000</small>ع ۾ هن "فابولا پيرا لوس ڪئرووس" لاءِ "ايفرائين هوئرتا" قومي شاعري انعام حاصل ڪيو.<ref name="elem" /> سندس شاعري جو مجموعو "جنريسيئون <small>2000</small>: ٽئين هزاري ڏانهن ميڪسيڪو جو ادب" (''<small>Generación del 2000, Literatura</small> <small>Mexicana hacia el Tercer Milenio</small>'') جي انتخابي مجموعي ۾ شامل ٿي چڪو آهي. هوء هن وقت [[لاس اينجلس]]، [[ڪيليفورنيا]]، [[آمريڪا جون گڏيل رياستون|آمريڪا]] ۾ رهائش پذير آهي. ==ڪتابيات== * ''Bajo la luna de Aholiba'' ('''اهوليبا جي چنڊ هيٺ''') * ''Fábula para los cuervos'' ('''ڪانوَن لاءِ آکاڻي''') (ايفرائين هوئرتا قومي شاعري انعام، گواناخواتو، 2000ع) * ''La cortesana de Dannan'' ('''ڊانان جي درٻاري عورت''')(رامون لوپيز ويلاردي قومي شاعري انعام، 2000ع) * ''El desierto; dolores'' ('''صحرا؛ سور''') (لاطيني آمريڪي شاعري انعام "Benemérito de América"، اوآخاڪا، 2003ع) * ''Vuelo México-Los Ángeles. Puerta 23'' (''ميڪسيڪو کان لاس اينجلس جي اڏام: دروازو 23'') (ڇهين لاطيني آمريڪي ميڊيلين شهر شاعري انعام ۾ اعزازي ذڪر) ==انعام ۽ اعزاز== {| class="wikitable sortable" style="width:100%; text-align:right;" |- ! style="background:#cedff2;" | سال ! style="background:#cedff2;" | انعام يا اعزاز |- | 2007ع | ڇهون لاطيني آمريڪي "شاعري انعام – شهر ميڊيلين" ۾ اعزازي ذڪر |- | 2003ع | اوآخاڪا خودمختيار يونيورسٽي جو لاطيني آمريڪي شاعري انعام "Benemérito de América" |- | 2000ع | گواناخواتو رياست جو ايفرائين هوئرتا قومي ادبي انعام |- | 2000ع | زاڪاتيڪاس يونيورسٽي جو رامون لوپيز ويلاردي قومي شاعري انعام |- | 1999ع | ايلياس ناندينو قومي نوجوان شاعري انعام ۾ اعزازي ذڪر |- | 1998ع | [[بين الاقوامي سروانتينو ميلو]] ۽ SOGEM پاران منقعد "گارسيا لورڪا يادگاري شاعري انعام" |} ==بين الاقوامي رسالا== * '''دي بِٽر اوليئنڊر'''، نيويارڪ * ''بارڊرسينسز''، ٽيڪساس * ''دي برسائيڊ رويو'' * ''ھنگر ميگزين''، نيويارڪ * ''نيو يارڪ انٽرنيشنل پوئٽري'' * ''پيميڪن'' (آن لائين) * ''پوئيشيا'' * ''دي وانڊرنگ ھرمٽ رويو''، نيويارڪ، وغيره هن ٽيڪساس جي ادبي رسالي ''سلفر رور لٽريري رويو'' ۾ شاعره سلويا توماسا ريويرا جي تعارف ۽ ترجمي ۾ پڻ سهڪار ڪيو. اپريل 2007ع ۾ ''دي بِٽر اوليئنڊر'' رسالي پنهنجي جلد 2، شمارو XIII ۾ سندس شاعريءَ جو هڪ سلسلو ۽ آمريڪي شاعر پال روٿ پاران ورتل هڪ انٽرويو شايع ڪيو. سندس شاعري قومي ۽ بين الاقوامي سطح تي شايع ٿيندڙ رسالن ۽ ادبي ضميمن ۾ ڇپجي چڪي آهي. سندس شاعري هيٺين انتخابن ۾ پڻ شامل آهي: * ''Antología Generación del 2000'' — ''2000ع جي نسل جو انتخابي مجموعو'' * ''Literatura hacia el tercer milenio'' — ''ٽئين هزاري ڏانهن ادب'' * ''En el rigor del vaso que la aclara el agua toma forma'' — ''ان پيالي جي صفائيءَ جي شفافيت ۾، جتي پاڻي شڪل اختيار ڪري ٿو'' * ''Homenaje de jóvenes poetas a Gorostiza'' — ''گوروستيزا کي نوجوان شاعرن جو خراجِ عقيدت'' ==انتخابي مجموعا== سندس تخليقون ڪيترن ئي اهم انتخابي مجموعن ۾ شامل ڪيون ويون آهن، جن ۾: * ''Los Mejores Cuentos Mexicanos'' (''بهترين ميڪسيڪي ڪهاڻيون'')، جواڪين مورتيز، 2003ع * ''Anuario de Poesía Mexicana'' (''ميڪسيڪي شاعريءَ جو ساليانو'')، چونڊ: ٽيڊي لوپيز مِل ۽ لوئس فيليپي فابري، ايف سي اي (FCE)، 2004ع * ''Los Mejores Poemas Mexicanos'' (''بهترين ميڪسيڪي نظم'')، 2005ع وارو ڇاپو، چونڊ: فرانسسڪو هرنانديز، جواڪين مورتيز پبليڪيشن * ''Los Mejores Poemas Mexicanos'' (''بهترين ميڪسيڪي نظم'')، 2006ع وارو ڇاپو، چونڊ: ايلسا ڪراس، جواڪين مورتيز پبليڪيشن ==وظيفا (Scholarships)== {| class="wikitable sortable" style="width:100%; text-align:right;" |- ! style="background:#cedff2;" | سال ! style="background:#cedff2;" | وظيفو |- | 2007ع | ويراڪروز جي رياستي فنون ۽ ثقافت فنڊ جو "تخليقڪار با تجربي" وظيفو |- | 2003ع | قومي فنون ۽ ثقافت فنڊ جو ادبيات (افسانو) شعبي ۾ وظيفو |- | 2001ع | ويراڪروز جي رياستي فنون ۽ ثقافت فنڊ جو "تخليقڪار با تجربي" وظيفو |- | 1997ع | ويراڪروز ثقافتي اداري جو شاعري شعبي ۾ وظيفو |} ==ادبي ليڪچر== * ''بيانڊ باروڪ ادبي ۽ فني مرڪز''، فيبروري 2007ع * ''سائراڪيوز يونيورسٽي'' (''ڪرول اپريل ميلو''، ''پوائنٽ ڪانٽيڪٽ گيلري'')، نيويارڪ، اپريل 2006ع * ''يونيورسٽي آف دي پيسفڪ''، ڪيليفورنيا، اپريل 2006ع ۽ نومبر 2006ع * ''بيانڊ باروڪ ادبي ۽ فني مرڪز'' (''ڊائلاگ اڪراس بارڊرز مطالعاتي سلسلو'')، وينس، ڪيليفورنيا، 2005ع * ''ڪاسا دي لوس ٽريس منڊوس'' (''ٽن دنيائن جو گهر'')، گريناڊا، نڪاراگوا، فيبروري 2005ع هوءَ لاس اينجلس، ڪيليفورنيا مان شايع ٿيندڙ ''ڪاگواما'' رسالي جي ايڊيٽر پڻ آهي.{{citation needed|date=November 2024}} سندس شاعري جو انگريزي ترجمو مترجم توشيا ڪاميئي ۽ شاعر اينٿوني سائيڊمين ڪيو آهي. ==حوالا== {{Reflist}} ==خارجي ڳنڍڻا== * [http://www.juked.com/2006/02/shutdownbaby.asp Shut Down, Baby] – ايسٽريلا ڊيل وائي جي تخليق، توشيا ڪاميئي پاران انگريزي ترجمو {{Authority control}} {{DEFAULTSORT:Valle, Estrella del}} [[زمرو:ايسٽريلا ڊيل وئلئ]] [[زمرو:ميڪسيڪو جي شاعرائون]] [[زمرو:جيوت عورتون]] [[زمرو:1971ع جون پيدائشون]] [[زمرو:ميڪسيڪو جي شخصيتون]] [[زمرو:شاعرائون]] obkw63kk0f0155e9zfschlgmsn9t4s3 زمرو:رت جي نالين سان لاڳاپيل جلدي بيماريون 14 99199 387331 2026-06-21T09:59:11Z Ibne maryam 17680 نئون صفحو: [[زمرو:چمڙيءَ جون بيماريون]] [[زمرو:رت جي نالين جون بيماريون]] 387331 wikitext text/x-wiki [[زمرو:چمڙيءَ جون بيماريون]] [[زمرو:رت جي نالين جون بيماريون]] dsiwm864lwozj4zf6bc5ibce61hkese زمرو:رت جي نالين جون بيماريون 14 99200 387332 2026-06-21T10:00:20Z Ibne maryam 17680 نئون صفحو: [[زمرو:رت جي ناليون]] [[زمرو:رت جون بيماريون]] 387332 wikitext text/x-wiki [[زمرو:رت جي ناليون]] [[زمرو:رت جون بيماريون]] dj401lo7pgtgvar5d1g2t7sj3cxtrjr زمرو:رت جون بيماريون 14 99201 387333 2026-06-21T10:01:58Z Ibne maryam 17680 نئون صفحو: [[زمرو:رت]] [[زمرو:بيماريون]] 387333 wikitext text/x-wiki [[زمرو:رت]] [[زمرو:بيماريون]] myamuhp7hv8mrxq2g1a72gm51ie0tma زمرو:ٻارن جون بيماريون 14 99202 387334 2026-06-21T10:02:35Z Ibne maryam 17680 نئون صفحو: [[زمرو:ٻار]] [[زمرو:بيماريون]] 387334 wikitext text/x-wiki [[زمرو:ٻار]] [[زمرو:بيماريون]] mqw4ptyntqjltwwimtvjbbbapprxa5h زمرو:ايسٽريلا ڊيل وئلئ 14 99203 387342 2026-06-21T10:14:17Z Ibne maryam 17680 نئون صفحو: [[زمرو:ميڪسيڪو جي شاعرائون]] 387342 wikitext text/x-wiki [[زمرو:ميڪسيڪو جي شاعرائون]] rgnja453g0ckbja6kyje37le7dql7fr زمرو:ميڪسيڪو جي شاعرائون 14 99204 387343 2026-06-21T10:15:34Z Ibne maryam 17680 نئون صفحو: [[زمرو:شاعرائون]] [[زمرو:ميڪسيڪو جي شخصيتون]] 387343 wikitext text/x-wiki [[زمرو:شاعرائون]] [[زمرو:ميڪسيڪو جي شخصيتون]] ruyoxygyeftwyl93ndngt4yhdux1or2 زمرو:شاعرائون 14 99205 387344 2026-06-21T10:15:59Z Ibne maryam 17680 نئون صفحو: [[زمرو:شاعر]] [[زمرو:عورتون]] 387344 wikitext text/x-wiki [[زمرو:شاعر]] [[زمرو:عورتون]] 6o6bvpbe51h3adp52766js5rebn4kc5 ڪورڊوبا، ويراڪروز 0 99206 387348 2026-06-21T10:44:12Z Ibne maryam 17680 صفحي "[[:en:Special:Redirect/revision/1355805977|Córdoba, Veracruz]]" جي شروعاتي ڀاڱي جو ترجمو ڪندي سرجيو ويو 387348 wikitext text/x-wiki {{Infobox settlement|official_name=ڪورڊوبا<br>Córdoba|other_name=|native_name=<!-- for cities whose native name is not in English -->|nickname=''La ciudad de los 30 caballeros'' (The City of the Thirty Gentlemen)|settlement_type=[[شهر]]|motto=<!-- images and maps ----------->|image_skyline={{Photomontage | photo1a = Vista parque 21 de mayo córdoba veracruz.jpg | photo2a = 6054-Templo de San Antonio de Padua-Córdoba, Veracruz, México-Enrique Carpio Fotógrafo-EDSC07540.jpg | photo2b = Cordoba_cathedral.jpg | photo3a = 4691-Portal_de_la_Gloria-Córdoba,_Veracruz,_México-Enrique_Carpio_Fotógrafo-EDSC07292.jpg | photo3b = El palacio frente al sol.jpg | spacing = 2 | position = center | color_border = white | color = white | size = 280 | foot_montage = Top: Panoramic view of Córdoba main square; Middle: San Antonio de Padua Church, [[Cathedral of Córdoba, Veracruz|Immaculate Conception Cathedral]]; Bottom: Portal de la Gloria, Córdoba Municipal Hall }}|image_flag=|flag_size=|image_shield=Royal Coat of Arms of Cordoba of Veracruz.svg|shield_size=|image_map=|mapsize=|map_caption=|image_map1=|mapsize1=|map_caption1=|shield_alt=|pushpin_map_caption=|pushpin_map=Mexico Veracruz#Mexico|pushpin_label_position=<!-- the position of the pushpin label: left, right, top, bottom, none -->|pushpin_mapsize=<!-- Location ------------------>|subdivision_type=Country|subdivision_name={{flag|Mexico}}|subdivision_type1=[[States of Mexico|State]]|subdivision_name1=[[Veracruz]]|subdivision_type2=Region|subdivision_name2=[[Mountains Region]]|subdivision_type3=|subdivision_name3=|subdivision_type4=|subdivision_name4=<!-- Politics ----------------->|government_footnotes=|government_type=|leader_party=[[Morena (political party)|Morena]]|leader_title=[[Municipal president|Mayor]]|leader_name=Juan Martínez Flores|leader_title1=<!-- for places with, say, both a mayor and a city manager -->|leader_name1=|leader_title2=|leader_name2=|leader_title3=|leader_name3=|leader_title4=|leader_name4=|established_title=Founded|established_date=1618|established_title2=Municipal Status|established_date2=|established_title3=|established_date3=<!-- Area --------------------->|area_magnitude=|unit_pref=<!--Enter: Imperial, if Imperial (metric) is desired-->|area_footnotes=|area_total_km2=159.9|area_land_km2=<!--See table @ Template:Infobox Settlement for details on automatic unit conversion-->|area_water_km2=|area_total_sq_mi=|area_land_sq_mi=|area_water_sq_mi=|area_water_percent=|area_urban_km2=|area_urban_sq_mi=|area_metro_km2=|area_metro_sq_mi=|area_blank1_km2=|area_blank1_sq_mi=<!-- Population ----------------------->|population_as_of=2020|population_footnotes=|population_total=204,721|population_density_km2=1,208.4|timezone=[[Time in Mexico|Central]] [[Central Standard Time Zone|(US Central)]]|utc_offset=-6|coordinates={{coord|18|53|39|N|96|56|05|W|region:MX|display=inline,title}}|elevation_point=of seat|elevation_m=860|elevation_ft=<!-- Area/postal codes & others -------->|postal_code_type=Postal code (of seat) <!-- enter ZIP code, Postcode, Post code, Postal code... -->|postal_code=94500|area_code=|blank_name=[[Köppen climate classification|Climate]]|blank_info=|blank1_name=|blank1_info=|website={{in lang|es}} [http://www.cordoba.gob.mx cordoba.gob.mx]|footnotes=|name=ڪورڊوبا، ويراڪروز}} '''ڪورڊوبا''' (Córdoba)، جيڪو سرڪاري طور تي '''هيرويڪا ڪورڊوبا جي''' نالي سان مشهور آهي، هڪ [[شھر|شهر]] ۽ ميڪسيڪو رياست ويراڪروز ۾ ساڳئي نالي جي ميونسپلٽي جو مرڪز آهي. اهو سال 1618ع ۾ قائم ٿيو هو. هي شهر 15 بيريوز (پاڙن) تي مشتمل آهي جيڪي اتر ۾ اِشواٽلان ڊيل ڪيفي ۽ ٽوماتلان سان ۽ ڏکڻ ۾ اماتلان ڊي لاس رئيس ۽ نارنجال سان ڳنڍيل آهن. الهندي علائقو فورٽين ڊي لاس فلورس سان لڳل آهي ۽ اوڀر وارو علائقو اماتلان ڊي لاس ريس ۽ پينوئلا جي حدن سان لڳل آهي. ڪورڊوبا جي ميونسپل علائقي جي پکيڙ 160 چورس ڪلوميٽر آهي. اهو 95 يونين ڪائونسلن ۾ ورهايل آهي، جن مان سڀ کان اهم سان رومن، ڪرسيرو ناسيونال، لا لوز ۽ ٽرينيڊاد پالوٽال، ۽ کولورين آهن. <ref name="CORDOBACENSUS2020">{{حوالو ويب|quote=6 September 2023}}</ref> هي شهر '''ٽيهن نائٽن جو شهر''' پڻ سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته اهو وائسراءِ فرنانڊيز ڊي ڪورڊوبا جي حڪم تي 30 اسپيني اميرن پاران قائم ڪيو ويو هو. <ref name="aurelio">{{Cite book |last=de los Reyes |first=Aurelio |url=https://books.google.com/books?id=FxhmIMZyXZIC&pg=PA60 |title=No queda huella ni memoria?: semblanza iconográfica de una familia |publisher=Universidad Nacional Autónoma de México, Instituto de Investigaciones Estéticas |year=2002 |isbn=978-968-36-8110-2 |page=60 |language=es |access-date=2026-02-04}}</ref> هي شهر پنهنجي تاريخي اهميت، پنهنجي نوآبادياتي جڳهن ۽ عمارتن، پنهنجي ثقافتي مرڪزن، پارڪن ۽ پنهنجي کاڌن ۽ مشروبن تي فخر ڪري ٿو. فورٽن، اماتلان ۽ يانگا سان گڏ، اهو الٽاس مونٽاناس علائقي ۾ اوريزابا شهر سان گڏ هڪ وڏو ميٽروپوليٽن علائقو ٺاهڻ لاءِ هڪ اهم ميٽروپوليٽن علائقي جو حصو بڻجي ٿو، جنهن جي آبادي سال 2020ع تائين 335,850 ماڻهن جي هئي.<ref name="CORDOBACENSUS2020">{{حوالو ويب|quote=6 September 2023}}</ref> سال 2023ع ۾، ڪورڊوبا کي، ان جي ثقافتي ۽ تاريخي اهميت کي تسليم ڪندي، ميڪسيڪو جي حڪومت پاران پوئبلو ميگيڪو نامزد ڪيو ويو. <ref>{{حوالو ويب|quote=2025-09-15}}</ref> jqlfa2cxci70u83ulcpexrnrcmnfm0y زمرو:فورٽ اسٽيلاڪوم 14 99207 387352 2026-06-21T11:33:09Z Memon2025 21315 نئون صفحو: [[زمرو:واشنگٽن رياست جا تاريخي ماڳ]] [[زمرو:واشنگٽن رياست جا ڪوٽ ۽ قلعا|اسٽيلاڪوم]] 387352 wikitext text/x-wiki [[زمرو:واشنگٽن رياست جا تاريخي ماڳ]] [[زمرو:واشنگٽن رياست جا ڪوٽ ۽ قلعا|اسٽيلاڪوم]] g322abghhtwan52ssgf38dsgeioh1l6 زمرو:واشنگٽن رياست جا تاريخي ماڳ 14 99208 387353 2026-06-21T11:34:59Z Memon2025 21315 نئون صفحو: [[زمرو:واشنگٽن رياست]] [[زمرو:گڏيل آمريڪي رياستن جا تاريخي ماڳ]] 387353 wikitext text/x-wiki [[زمرو:واشنگٽن رياست]] [[زمرو:گڏيل آمريڪي رياستن جا تاريخي ماڳ]] ejpmq7wksu093grjpug10rhasjx81it زمرو:گڏيل آمريڪي رياستن جا تاريخي ماڳ 14 99209 387354 2026-06-21T11:35:31Z Memon2025 21315 نئون صفحو: [[زمرو:تاريخي ماڳ]] [[زمرو:گڏيل آمريڪي رياستن جي تاريخ]] 387354 wikitext text/x-wiki [[زمرو:تاريخي ماڳ]] [[زمرو:گڏيل آمريڪي رياستن جي تاريخ]] bcf5nnlinvf6thf1h3twjzhggxx2bze زمرو:واشنگٽن رياست جا ڪوٽ ۽ قلعا 14 99210 387355 2026-06-21T11:37:43Z Memon2025 21315 نئون صفحو: [[زمرو:واشنگٽن رياست]] [[زمرو:گڏيل آمريڪي رياستن جا ڪوٽ ۽ قلعا]] 387355 wikitext text/x-wiki [[زمرو:واشنگٽن رياست]] [[زمرو:گڏيل آمريڪي رياستن جا ڪوٽ ۽ قلعا]] fjbw5rk2fpvafs8pjdfp2r35lbpskj7 زمرو:گڏيل آمريڪي رياستن جا ڪوٽ ۽ قلعا 14 99211 387356 2026-06-21T11:38:14Z Memon2025 21315 نئون صفحو: [[زمرو:ڪوٽ ۽ قلعا]] [[زمرو:گڏيل آمريڪي رياستن جون عمارتون ۽ اڏاوتون]] 387356 wikitext text/x-wiki [[زمرو:ڪوٽ ۽ قلعا]] [[زمرو:گڏيل آمريڪي رياستن جون عمارتون ۽ اڏاوتون]] 3g0wby4am8o4i3gaj5sqpj7thu1u51r زمرو:ليڪ ووڊ، واشنگٽن 14 99212 387357 2026-06-21T11:39:57Z Memon2025 21315 نئون صفحو: [[زمرو:واشنگٽن رياست]] [[زمرو:پيئرس ڪائونٽي، واشنگٽن]] 387357 wikitext text/x-wiki [[زمرو:واشنگٽن رياست]] [[زمرو:پيئرس ڪائونٽي، واشنگٽن]] gfjf135jz21777a2sph85rim91sn953 زمرو:پيئرس ڪائونٽي، واشنگٽن 14 99213 387358 2026-06-21T11:40:29Z Memon2025 21315 نئون صفحو: [[زمرو:واشنگٽن رياست]] 387358 wikitext text/x-wiki [[زمرو:واشنگٽن رياست]] 6by2ivx2ci67lx3d9j1thiviz8h3v4b زمرو:پيئرس ڪائونٽي، واشنگٽن جا عجائب گهر 14 99214 387359 2026-06-21T11:45:23Z Memon2025 21315 نئون صفحو: [[زمرو:پيئرس ڪائونٽي، واشنگٽن]] [[زمرو:واشنگٽن رياست جا عجائب گهر]] 387359 wikitext text/x-wiki [[زمرو:پيئرس ڪائونٽي، واشنگٽن]] [[زمرو:واشنگٽن رياست جا عجائب گهر]] 43u2d8d2vb5skwpgk0c0zdhqpetoqpk زمرو:واشنگٽن رياست جا عجائب گهر 14 99215 387360 2026-06-21T11:47:48Z Memon2025 21315 نئون صفحو: [[زمرو:واشنگٽن رياست جون عمارتون ۽ اڏاوتون]] [[زمرو:گڏيل آمريڪي رياستن جا عجائب گهر]] 387360 wikitext text/x-wiki [[زمرو:واشنگٽن رياست جون عمارتون ۽ اڏاوتون]] [[زمرو:گڏيل آمريڪي رياستن جا عجائب گهر]] 9vfribhtbrp79wx6px5io9x8x11qoxq زمرو:واشنگٽن رياست جون عمارتون ۽ اڏاوتون 14 99216 387361 2026-06-21T11:49:08Z Memon2025 21315 نئون صفحو: [[زمرو:واشنگٽن رياست]] [[زمرو:گڏيل آمريڪي رياستن جون عمارتون ۽ اڏاوتون]] 387361 wikitext text/x-wiki [[زمرو:واشنگٽن رياست]] [[زمرو:گڏيل آمريڪي رياستن جون عمارتون ۽ اڏاوتون]] 5wsh79wolqy4oj5nqgpokpmzrwwp97v زمرو:گڏيل آمريڪي رياستن جا عجائب گهر 14 99217 387362 2026-06-21T11:50:27Z Memon2025 21315 نئون صفحو: [[زمرو:عجائب گهر]] [[زمرو:گڏيل آمريڪي رياستن جون عمارتون ۽ اڏاوتون]] 387362 wikitext text/x-wiki [[زمرو:عجائب گهر]] [[زمرو:گڏيل آمريڪي رياستن جون عمارتون ۽ اڏاوتون]] h1ufv5y9lcibp5q5kunbs17gruszofr 387365 387362 2026-06-21T11:55:24Z Memon2025 21315 387365 wikitext text/x-wiki [[زمرو:عجائب گھر]] [[زمرو:گڏيل آمريڪي رياستن جون عمارتون ۽ اڏاوتون]] t2r4uzsi2ltre2jsycwkdyjt2h9diky زمرو:واشنگٽن رياست جا فوجي ۽ جنگي عجائب گهر 14 99218 387363 2026-06-21T11:52:52Z Memon2025 21315 نئون صفحو: [[زمرو:فوجي ۽ جنگي عجائب گهر]] [[زمرو:واشنگٽن رياست جا عجائب گهر]] 387363 wikitext text/x-wiki [[زمرو:فوجي ۽ جنگي عجائب گهر]] [[زمرو:واشنگٽن رياست جا عجائب گهر]] 8hsq43gkln47vnvo3tkwglgr3k7ue5z زمرو:فوجي ۽ جنگي عجائب گهر 14 99219 387364 2026-06-21T11:54:44Z Memon2025 21315 نئون صفحو: [[زمرو:عجائب گھر]] 387364 wikitext text/x-wiki [[زمرو:عجائب گھر]] pylfb10jjbat1ydajgy5ql3naavqv1z