Wikipedia sewiki https://se.wikipedia.org/wiki/Port%C3%A1la:Ovdasiidu MediaWiki 1.47.0-wmf.11 first-letter Media Erenoamáš Ságastallan Geavaheaddji Geavaheaddjeságastallan Wikipedia Wikipedia-ságastallan Fiila Fiilaságastallan MediaWiki MediaWiki-ságastallan Málle Málleságastallan Veahkki Veahkkeságastallan Kategoriija Kategoriijaságastallan Portála Portálaságastallan TimedText TimedText talk Modula Modulaságastallan Arrangement Arrangementsdiskusjon 10 12331 306713 171029 2026-07-15T20:25:46Z Lokal Profil 793 306713 wikitext text/x-wiki <br clear="all"> {| id="stub" class="noprint" align="center" style="background-color: #f7f8ff; border: 1px solid #aaaaaa; padding: 4px; margin-bottom: 3px; font-size: 95%; width: auto;" | style="padding-right: 4px; padding-left: 4px;" | [[File:Gällivare kommunvapen.svg|50px|]] | '''''Dát geavaheaddji orru [[Váhčir|Váhčiris]]'''''</span>.'' |} <includeonly>[[Category:Wikipedia-geavaheaddjit Váhčiris]]</includeonly> jnechfzzaontxyimmo4errvqjix99kc 14 23305 306718 286561 2026-07-15T21:32:44Z Yupik 128 lasihuvvon [[:Kategoriija:Dálvevaláštallan riikka mielde]] [[Wikipedia:Gadgeahtat/HotCat|HotCat:ain]] 306718 wikitext text/x-wiki {{Commonscat|Winter sports in Sweden|Ruoŧa dálvevaláštallama}} [[Kategoriija:Ruoŧa valáštallan]] [[Kategoriija:Eurohpá dálvevaláštallan]] [[Kategoriija:Dálvevaláštallan riikka mielde]] qu9mvzthfrczn11vy4djevzfppozf91 14 23306 306714 286562 2026-07-15T21:29:00Z Yupik 128 [[Kategoriija:Dálvevaláštallan máilmmioasi mielde|* Eurohpá]] 306714 wikitext text/x-wiki [[Kategoriija:Dálvevaláštallan máilmmioasi mielde|* Eurohpá]] [[Kategoriija:Eurohpá valáštallan]] 8fr641r9w20eq3dt4tmi95v8zcvlr4q 0 26878 306710 304813 2026-07-15T12:08:40Z SámiTranslator 14295 306710 wikitext text/x-wiki Oamastangeažus lea geažus mii laktása muhtun sátnái. Dat dovddaha ovddemusat oamasteami ja gullevašvuođa. Sámegielas leat dušše oamastangehčosat (oamastansuffiksat). Komitatiiva máŋggaidlohku lea spiehkastat. Máilmmis leat ollu gielat, main leat oamastanaffiksat. The ''World Atlas of Language Structures'' logahallá 642 giela main leat oamastanaffiksat. Affiksa siskkilda sihke suffiksa ja prefiksa. Sámegielas eai leat oamastanprefiksat. == Sámegielat == === 1. Davvisámegiella === Davvisámegielas leat oamastangehčosat. Dat laktásit substantiivvaide (omd. ''eadnás'''at'''''), pronomenii ''ieš'' (omd. ''ieža'''n''', ieža'''t''', alcces'''at''''')'','' resiprohkalaš pronomeniidda (omd. ''guhtet guoimmi'''set'''''), adposišuvnnaide (omd. ''bálddast'''is'''''), negatiiva supiidnaverbii (''omd. ama'''n''', ama'''t''''', ''ama'''s''''' jna), ja vearbba gerundahápmái (''ealedettiin'''is'''''). Dábáleamos geavahus, goittoge 2000-logu álggus, dáidá leat pronomen ''ieš'' sojahus. ''Substantiiva'' + ''oamastangeažus'' geavaheapmi lea unnon. Go veardida boarráset girječálliid giela (riegádan jagiid 1850–1930) ja nuorat girječálliid giela (riegádan 1970-1980) de fuomáša ahte ''ieža- + substantiiva'' lea buori muddui boahtán ''substantiiva + oamastangeažus'' sadjái. Boarráset girječállit atnet ''ieža-'' + ''substantiiva'' oalle unnán, vuosttažettiin earuheaddji cealkagiin: ''Mun jurddašin eambbo eatni go iežan dili birra.'' ==== 1.1 Davvisámegiela oamastangehčosat ==== Davvisámegielas leat oktiibuot gávccinuppelot oamastangehčosa, guokte gehčosa guđenai persovdnii. Nubbi laktása substantiivii man loahppa lea vokála ja nubbi substantiivii man loahppa lea konsonánta: {| class="wikitable" |+ ! ! colspan="3" |''Loahppa lea vokála'' ! colspan="3" |''Loahppa lea konsonánta'' |- ! !Ovttaidlohku !Guvttiidlohku !Máŋggaidlohku !Ovttaidlohku !Guvttiidlohku !Máŋggaidlohku |- |1.p | -n | -me | -met | -an | -eame | -eamet |- |2.p | -t | -de | -det | -at | -eatte | -eattet |- |3.p | -s | -ska | -set | -is | -easkka | -easet |} Pronomen ''ieš'' ovdamearkan: {| class="wikitable" ! ! colspan="3" |''Akkusatiiva-genitiiva:'' ieža- ! colspan="3" |''Illatiiva:'' alcces- |- ! !Ovttaidlohku !Guvttiidlohku !Máŋggaidlohku !Ovttaidlohku !Guvttiidlohku !Máŋggaidlohku |- |1.p |ieža'''n''' |ieža'''me''' |ieža'''met''' |alcces'''an''' |alcces'''eame''' |alcces'''eamet''' |- |2.p |ieža'''t''' |ieža'''de''' |ieža'''det''' |alcces'''at''' |alcces'''eatte''' |alcces'''eattet''' |- |3.p |ieža'''s''' |ieža'''ska''' |ieža'''set''' |alcces'''is''' |alcces'''easkka''' |alcces'''easet''' |} ===== 1.2 Substantiiva + oamastangeažus ===== Go substantiivii lakása oamastangeažus de kásusdovddaldat dávjá rievdá. Ovttaidlogu illatiiva oažžu '-s-', mii lea seamma dovddaldat go pronomeniin ''da'''s'''a'', ''dá'''s'''a'', ''die'''s'''a'' jna. Máŋggaidlogu illatiiva oažžu guhkit dovddaldaga ('-ide' → '-idasa-'). Ovttaidlogu lokatiiva oažžu '-st-'. Girjegiela norbma lea ahte akkusatiivvas-genitiivvas lea gievrras dássi vuosttaš persovnnas: * ''Gal mun vi<u>lb</u>an dovddan.'' * ''Guođán du háldui dá<u>ll</u>on.'' * ''Mun lean opmoda<u>hk</u>an ieš čohkken.'' * ''De jotkkiimet má<u>tk</u>ámet.'' * ''Mun ledjen goa<u>ht</u>án luhtte.'' Nuppi ja goalmmát persovnnas lea fas geahnohis dássi akkusatiivas-genitiivvas: * ''Mana goa<u>đ</u>át lusa.'' * ''Biret lei álo i<u>rgg</u>is luhtte.'' * ''Mánát eai beassan oaidnit á<u>hč</u>iset mánnui.'' Muhtimat atnet geahnohis dási maiddái vuosttaš persovnnas: * ''Mun in dadjan na<u>m</u>an. ~ Mun in dadjan na<u>mm</u>an.'' {| class="wikitable" |+ ! ! colspan="4" |<big>Vokálamátta: ''<nowiki/>'oabbá''<nowiki/>'</big> |- ! ! colspan="2" |''Oamastangehčosa haga'' ! colspan="2" |''Oamastangehčosiin'' |- ! !Ovttaidlohku !Máŋggaidlohku !Ovttaidlohku !Máŋggaidlohku |- |Nominatiiva |oabbá |oappát |oabbá- |(oappá'''id'''-)¹ |- |A/G |oappá |oappáid |oabbá- / oappá- |oappáid- |- |Illatiiva |oabbái |oappáide |oabbá'''s-''' |oappá'''idasa-''' |- |Lokatiiva |oappás |oappáin |oappá'''st-''' |oappáin- |- |Komitatiiva |oappáin |oappáiguin |oappáin- |oappá'''id- + guin'''² |- |Essiiva | colspan="2" |oabbán | colspan="2" |oabbán- |- | colspan="5" |<small>1. Máŋggaidlohku nominatiiva ii báljo adno oamastangehčosiin ja aivve allaáiggálaš čuorvvassátnin, omd. ''Ráhkis oappáidan!''</small> <small>2. Máŋggaidlogu komitatiivvas oamastangeažus boahtá ovdal ''-guin''. Dása leat giellahistorjjálaš sivat. Dolin ''<nowiki/>'guin''' lei sierra sátni justo dego ''ala, sisa'' jna.</small> |} Konsonántamáddagis lea mohkkát sojaheapmi go vokálamáddagis. Buot kásusiin lea eará dovddaldat go sátnái laktása oamastangeažus. Oažžu measta lohkat ahte dát oamastansojahus ii leat nu hirbmat dábálaš. Eanas fuolkesánit leat vokálamáddagat (áhčči, eadni, oabbá, viellja, nieida, bárdni). {| class="wikitable" ! ! colspan="4" |<big>Konsonántamát''<nowiki/>''ta: ''<nowiki/>'áh''<nowiki/>''kkut'''</big> |- ! ! colspan="2" |''Oamastangehčosa haga'' ! colspan="2" |''Oamastangehčosiin'' |- ! !Ovttaidlohku !Máŋggaidlohku !Ovttaidlohku !Máŋggaidlohku |- |Nominatiiva |ustit |ustibat |'''ustib'''- |(ustib'''iiddá'''-) |- |A/G |ustiba |ustibiid |'''ustib'''- |ustib'''iiddá'''- ustib'''iiddi'''- |- |Illatiiva |ustibii |ustibiidda |ustib'''asa'''- |ustib'''iiddás'''- |- |Lokatiiva |ustibis |ustibiin |ustib'''isttá'''- ustib'''istti'''- |ustib'''iinná'''- ustib'''iinni'''- |- |Komitatiiva |ustibiin |ustibiiguin |ustib'''iinná'''- ustib'''iinni'''- |ustib'''iiddá'''- + -'''guin''' ustib'''iiddi'''- + -'''guin''' |- |Essiiva | colspan="2" |ustibin | colspan="2" |iežan (iežat, iežas...) ustibin |- | colspan="5" |<small>1 persovnnas ja 2. persovnnas lea muhtun hámiin vokálamolsašupmi. Danin tabeallas leat guokte hámi ovttaidlogu lokatiivvas ja komitatiivvas ja máŋggaidlogu akkusatiiva-genetiivvas, lokatiivvas ja komitatiivvas. Essiva ii adno go vuođđohámis leat golbma stávvala (''ustibin'').</small> |} ==== 1.3 Geavaheapmi ==== Substantiivvat mat ovddemusat váldet oamastangehčosa leat sohkanamahusat, ovdamearkka dihte ''áhčči'', ''eadni'', ''bárdni'', ''nieida, viellja, oabbá'' ja nu ain. Dákkár sánit sáhttet maid váldit oamastangehčosa ráddjehusaid haga. Dábáleamos lea goittotge ahte dat čuvvot váldonjuolggadusa dás vuollelis. ===== 1.3.1 Váldonjuolggadus ===== Eará substantiivvaid hárrái leat muhtun ráddjehusat. Váldonjuolggadus lea ahte oamastangeažus čuovvu finihtta vearbba: * ''Mun '''lean''' beatnag'''an''' čanastan gitta.'' [mu beatnaga] * ''Gal mon muhtomin '''juoiggastan''' eamid'''an''' nai.'' * ''Juogo '''leat''' čorgen lanja'''t'''?'' [du lanja] * '''''Doala''' njálmmá'''t'''!'' * ''Vai '''leat'''go njuokčam'''at''' láhppán?'' * ''Kátjá '''rohttii''' gieđa'''s''' eret Niillasa gieđas.'' [Kátjá gieđa] * ''Mihkkal '''jugahii''' vielja'''s''' gárremiidda.'' * ''Káre '''leai''' juo vajáldahttán áibbas barggu'''s'''.'' * ''De '''vuolgu''' baicce gussa'''me''' viežžat.'' [munno gusa] * ''Mun '''dáiddán''' dán čavčča juo vuovdit visot bohccuid'''an'''''. * ''Gal mun '''čiegan''' čalmmiid'''an'''.'' * '''''It''' galgga goalludit beljiid'''at'''.'' * ''Gosa nieiddaid'''at''' '''guđđet'''?'' * ''Oaččut lanja gosa '''beasat''' guođđit biergasiiddá'''t'''.'' * ''Mihkkal '''ohcagođii''' biktasiiddi'''s''' dan sevdnjes lanjas''. * ''Moai '''galge''' molsut biktasiiddá'''me'''''. * ''Iđedis '''vieččaimet''' herggiid'''eamet''' meahcis.'' * ''Váhnemat '''belket''' mánáid'''easet''' ja mánát fas váhnemiiddi'''set'''.'' * ''Bargit '''jotke''' bargguid'''easet'''.'' * ''Balu'''set''' dattege '''eai''' sáhttán čiehkat.'' * ''Mihkkal '''ii''' muitán lohpádusaid'''is'''.'' * ''Ánne '''viehkalii''' áhči'''s''' ovddal.'' * ''Beana '''ruohtastii''' isid'''is''' oaivvi nala.'' * ''Áddjá '''doapmalii''' sabehiiddi'''s''' lusa.'' * '''''Oaččut''' dan cealkit oabbás'''at'''!'' * ''Elle '''viegai''' oabbás'''is''' veahkkin.'' * ''Niillas '''čohkkedii''' biilas'''is'''''. * ''De moai '''vuoddjáime''' geidnos'''eame'''.'' * '''''Galgabeahtti''' dál mannat eadnás'''eatte''' veahkkin.'' * '''''Bođiimet''' siidas'''eamet''' gaskabeaiáigge.'' * ''De '''ánuimet''' mii jeahkáliid herggiidasa'''met''' dáluisidis.'' * ''Olbmot '''dopme''' ruovttuidasa'''set'''.'' * ''Dalle '''ledjen''' lihkolaš diehtemeahttunvuođast'''an'''.'' * ''Biera '''lei''' lanjast'''is''' gullan mii gievkkanis dáhpáhuvai.'' * ''Niillas '''doalai''' Kátjá salast'''is'''.'' * ''Jápmin '''boahtá''' áiggist'''is'''.'' * ''Jovnna '''bálkestii''' vatnasistti'''s''' golgadagaid Áslat vatnasii.'' * ''Sii '''bohte''' olggos biillast'''easet'''.'' * ''Áhkku '''sihkestii''' vel iešnai moadde gatnjala eret muođuin'''is'''''. * ''Mun '''lean''' bivastagain'''an''' bargan.'' * ''Na ieš '''dieđát''' herggiin'''at''' mo láhttet.'' * ''Beatnagiinná'''t'''go '''boađát'''?'' * ''Niillas '''humadii''' beatnagiinni'''s'''.'' * ''Seaŋggas '''ođii''' Sámmol eamidiinni'''s'''.'' * ''Iđđedis '''bođiiga''' vel Ovllá guovttos Ánddiin ealuin'''easkka'''.'' * ''Moson báhppa gusaid'''is'''guin '''áigu''' rassat?'' * ''De rohkadalai gonagasnieida su áhčistis, ahte son '''válddášii''' dan guossi guossin'''is'''.'' * '''''Ane''' dan oapmin'''at'''!'' * ''Son '''ii''' dovddastan vieljaid'''is''' vielljan'''is'''.'' ===== 1.3.2 Oamastangeažus ii čuovo finihtta vearbba ===== Čuovvovaš ovdamearkkat eai čuovo váldonjuolggadusa. Oamastangeažus sáhttá čuovvut cealkaga objeavtta: * ''Politiija gohčui '''mu''' oktan joavkkuin'''an''' ja vel nuppi sámi joavkku iežas mielde.'' * ''Min váhnemat dikte '''min''' ieža čilget áššiid'''eamet'''.'' Dávjá dat olmmoš masa oamastangeažus čujuha ii oba oidnoge cealkagis ja oalle dávjá dat čujuha dan olbmui geainna hubmi ságastallá. * ''Gos áhččá'''t''' lea?'' * ''Vai nu boaris dat lea eadná'''t'''!'' * ''Nieida'''t''' lea mannan dohko.'' * ''Fuomášin áhčá'''t''' boahtime.'' * ''Dá lea eatná'''t''' liidni.'' * ''Oappá'''t''' beana gullui.'' * ''Áhčist'''at''' lohket hui njálgga guliid.'' * ''Moai letne etniin'''at''' soabadan ahte don náitalat Jovnnain.'' Daidda olbmuide geainna hubmi ságastallá: * ''Mii gal fertet dieid bassat eret ovdal go eadná'''det''' ja áhččá'''det''' boahtiba.'' * ''Moai áigo dál áhčiin'''eattet''' earránit.'' Muhtumin dat čujuha hubmái: * ''Maid viellja'''n''' cealká?'' ===== 1.3.3 Oamastangeažus humahallama oktavuođas ===== Goalmmát geavaheapmi lea nu gohčoduvvon vokatiiva. Ii datge čuovo váldonjuolggadusa. * ''Dieđátgo oabbá'''n''' máid?'' * ''Maid don, olbmá'''n''', dagat?'' * ''Ráhkis vieljaž'''an'''!'' * ''Nu dat lea Márjjáž'''an'''.'' * ''Vuoi, vuoi Kátjáž'''an''' mot moai galge?'' ===== 1.3.4 Resiprohkalaš pronomenat ===== Resiprohkalaš pronomena oamastangeažus čuovvu váldonjuolggadusa dahje objeavtta: * ''Moai '''liikojetne''' goabbat guoibmás'''eame'''.'' * ''Dat dáhtui '''munno''' addit goappat guoibmás'''eame''' ándagassii.'' * ''Dat '''leigga''' soabalaččat goabbat guoibmás'''easkka'''.'' * ''Olbmot '''gullojedje''' sávvame guhtet guoibmás'''easet''' buori ođđa jagi.'' * ''Buohkat '''gehčče''' guhtet guimmiidasa'''set'''.'' * ''Dii '''oahppabehtet''' guhtet guoimmist'''eattet'''.'' ===== 1.3.5 Oamastangeažus ja distributiiva pronomen ===== Oamastangeažus sáhttá maiddái čujuhit distributiiva pronomenii. Dát vuogádat lea oalle mohkkái ja rievddada hubmis hubmái. Oamastangeažus sáhttá čujuhit finihta verbii ja muhtumin maiddái distributiiva pronomenii. Ovdamearkkat: * ''Mii '''válddiimet''' guhtege lávka'''met'''.'' * ''Dat válde '''guhtege''' lávkka'''s'''.'' Daid njuolggadusaid čilge Pekka Sammallahti iežas artihkkalis ''Davvisámegiela distributiiva cealkagat''<ref>SDÁ 1-2–2007: Pekka Sammallahti, Davvisámegiela distributiiva cealkagat, 2007</ref>. ===== 1.3.6 Adposišuvnnat ===== Adposišuvnnat čuvvot dábálaččat váldonjuolggadusa: * '''''Ean''' eisege váldde du fárros'''eame''' boalgan alcceseame.'' * ''Muhtumat '''gaikkehedje''' uksaguoras čuožžu nieiddaid fárros'''easet'''.'' * '''''Áiggut'''go vuostáiváldit Ipmil attáldaga vai norddastit dan eret luhtá'''t'''?'' * ''Eadni '''čuorvvui''' mu lusa'''s'''.'' * ''Guovssahas '''sáhttá''' dohppet du gitta ja loktet du lusa'''s''' ja borrat du.'' * ''Nissonat '''fertejedje''' botnjiideaset ja mánát áhčiideaset gárrat gerresii ja goallostit maŋŋás'''easet'''.'' * '''''Váldde''' dan mielddá'''t'''!'' Eará geavahusat leat vejolaččat muhto eai nu dábálaččat: * ''Boađe mielddá'''n''' johkagáddái!'' == Eará urálalaš gielat == === Suomagiella === == Gáldut == [[Kategoriija:Morfologiija]] 32i43kjroli88h1fo8lbpsh74i2lnpr 306711 306710 2026-07-15T12:10:23Z SámiTranslator 14295 306711 wikitext text/x-wiki Oamastangeažus lea geažus mii laktása muhtun sátnái. Dat dovddaha ovddemusat oamasteami ja gullevašvuođa. Máilmmis leat ollu gielat, main leat oamastanaffiksat. The ''World Atlas of Language Structures'' logahallá 642 giela main leat oamastanaffiksat. Affiksa siskkilda sihke suffiksa (gehčosa) ja prefiksa. Sámegielas leat dušše oamastangehčosat (oamastansuffiksat). Komitatiiva máŋggaidlohku lea spiehkastat go dalle oamastangeažus boahtá ovdal kásusgehčosa. Sámegielas eai leat oamastanprefiksat. == Sámegielat == === 1. Davvisámegiella === Davvisámegielas leat oamastangehčosat. Dat laktásit substantiivvaide (omd. ''eadnás'''at'''''), pronomenii ''ieš'' (omd. ''ieža'''n''', ieža'''t''', alcces'''at''''')'','' resiprohkalaš pronomeniidda (omd. ''guhtet guoimmi'''set'''''), adposišuvnnaide (omd. ''bálddast'''is'''''), negatiiva supiidnaverbii (''omd. ama'''n''', ama'''t''''', ''ama'''s''''' jna), ja vearbba gerundahápmái (''ealedettiin'''is'''''). Dábáleamos geavahus, goittoge 2000-logu álggus, dáidá leat pronomen ''ieš'' sojahus. ''Substantiiva'' + ''oamastangeažus'' geavaheapmi lea unnon. Go veardida boarráset girječálliid giela (riegádan jagiid 1850–1930) ja nuorat girječálliid giela (riegádan 1970-1980) de fuomáša ahte ''ieža- + substantiiva'' lea buori muddui boahtán ''substantiiva + oamastangeažus'' sadjái. Boarráset girječállit atnet ''ieža-'' + ''substantiiva'' oalle unnán, vuosttažettiin earuheaddji cealkagiin: ''Mun jurddašin eambbo eatni go iežan dili birra.'' ==== 1.1 Davvisámegiela oamastangehčosat ==== Davvisámegielas leat oktiibuot gávccinuppelot oamastangehčosa, guokte gehčosa guđenai persovdnii. Nubbi laktása substantiivii man loahppa lea vokála ja nubbi substantiivii man loahppa lea konsonánta: {| class="wikitable" |+ ! ! colspan="3" |''Loahppa lea vokála'' ! colspan="3" |''Loahppa lea konsonánta'' |- ! !Ovttaidlohku !Guvttiidlohku !Máŋggaidlohku !Ovttaidlohku !Guvttiidlohku !Máŋggaidlohku |- |1.p | -n | -me | -met | -an | -eame | -eamet |- |2.p | -t | -de | -det | -at | -eatte | -eattet |- |3.p | -s | -ska | -set | -is | -easkka | -easet |} Pronomen ''ieš'' ovdamearkan: {| class="wikitable" ! ! colspan="3" |''Akkusatiiva-genitiiva:'' ieža- ! colspan="3" |''Illatiiva:'' alcces- |- ! !Ovttaidlohku !Guvttiidlohku !Máŋggaidlohku !Ovttaidlohku !Guvttiidlohku !Máŋggaidlohku |- |1.p |ieža'''n''' |ieža'''me''' |ieža'''met''' |alcces'''an''' |alcces'''eame''' |alcces'''eamet''' |- |2.p |ieža'''t''' |ieža'''de''' |ieža'''det''' |alcces'''at''' |alcces'''eatte''' |alcces'''eattet''' |- |3.p |ieža'''s''' |ieža'''ska''' |ieža'''set''' |alcces'''is''' |alcces'''easkka''' |alcces'''easet''' |} ===== 1.2 Substantiiva + oamastangeažus ===== Go substantiivii lakása oamastangeažus de kásusdovddaldat dávjá rievdá. Ovttaidlogu illatiiva oažžu '-s-', mii lea seamma dovddaldat go pronomeniin ''da'''s'''a'', ''dá'''s'''a'', ''die'''s'''a'' jna. Máŋggaidlogu illatiiva oažžu guhkit dovddaldaga ('-ide' → '-idasa-'). Ovttaidlogu lokatiiva oažžu '-st-'. Girjegiela norbma lea ahte akkusatiivvas-genitiivvas lea gievrras dássi vuosttaš persovnnas: * ''Gal mun vi<u>lb</u>an dovddan.'' * ''Guođán du háldui dá<u>ll</u>on.'' * ''Mun lean opmoda<u>hk</u>an ieš čohkken.'' * ''De jotkkiimet má<u>tk</u>ámet.'' * ''Mun ledjen goa<u>ht</u>án luhtte.'' Nuppi ja goalmmát persovnnas lea fas geahnohis dássi akkusatiivas-genitiivvas: * ''Mana goa<u>đ</u>át lusa.'' * ''Biret lei álo i<u>rgg</u>is luhtte.'' * ''Mánát eai beassan oaidnit á<u>hč</u>iset mánnui.'' Muhtimat atnet geahnohis dási maiddái vuosttaš persovnnas: * ''Mun in dadjan na<u>m</u>an. ~ Mun in dadjan na<u>mm</u>an.'' {| class="wikitable" |+ ! ! colspan="4" |<big>Vokálamátta: ''<nowiki/>'oabbá''<nowiki/>'</big> |- ! ! colspan="2" |''Oamastangehčosa haga'' ! colspan="2" |''Oamastangehčosiin'' |- ! !Ovttaidlohku !Máŋggaidlohku !Ovttaidlohku !Máŋggaidlohku |- |Nominatiiva |oabbá |oappát |oabbá- |(oappá'''id'''-)¹ |- |A/G |oappá |oappáid |oabbá- / oappá- |oappáid- |- |Illatiiva |oabbái |oappáide |oabbá'''s-''' |oappá'''idasa-''' |- |Lokatiiva |oappás |oappáin |oappá'''st-''' |oappáin- |- |Komitatiiva |oappáin |oappáiguin |oappáin- |oappá'''id- + guin'''² |- |Essiiva | colspan="2" |oabbán | colspan="2" |oabbán- |- | colspan="5" |<small>1. Máŋggaidlohku nominatiiva ii báljo adno oamastangehčosiin ja aivve allaáiggálaš čuorvvassátnin, omd. ''Ráhkis oappáidan!''</small> <small>2. Máŋggaidlogu komitatiivvas oamastangeažus boahtá ovdal ''-guin''. Dása leat giellahistorjjálaš sivat. Dolin ''<nowiki/>'guin''' lei sierra sátni justo dego ''ala, sisa'' jna.</small> |} Konsonántamáddagis lea mohkkát sojaheapmi go vokálamáddagis. Buot kásusiin lea eará dovddaldat go sátnái laktása oamastangeažus. Oažžu measta lohkat ahte dát oamastansojahus ii leat nu hirbmat dábálaš. Eanas fuolkesánit leat vokálamáddagat (áhčči, eadni, oabbá, viellja, nieida, bárdni). {| class="wikitable" ! ! colspan="4" |<big>Konsonántamát''<nowiki/>''ta: ''<nowiki/>'áh''<nowiki/>''kkut'''</big> |- ! ! colspan="2" |''Oamastangehčosa haga'' ! colspan="2" |''Oamastangehčosiin'' |- ! !Ovttaidlohku !Máŋggaidlohku !Ovttaidlohku !Máŋggaidlohku |- |Nominatiiva |ustit |ustibat |'''ustib'''- |(ustib'''iiddá'''-) |- |A/G |ustiba |ustibiid |'''ustib'''- |ustib'''iiddá'''- ustib'''iiddi'''- |- |Illatiiva |ustibii |ustibiidda |ustib'''asa'''- |ustib'''iiddás'''- |- |Lokatiiva |ustibis |ustibiin |ustib'''isttá'''- ustib'''istti'''- |ustib'''iinná'''- ustib'''iinni'''- |- |Komitatiiva |ustibiin |ustibiiguin |ustib'''iinná'''- ustib'''iinni'''- |ustib'''iiddá'''- + -'''guin''' ustib'''iiddi'''- + -'''guin''' |- |Essiiva | colspan="2" |ustibin | colspan="2" |iežan (iežat, iežas...) ustibin |- | colspan="5" |<small>1 persovnnas ja 2. persovnnas lea muhtun hámiin vokálamolsašupmi. Danin tabeallas leat guokte hámi ovttaidlogu lokatiivvas ja komitatiivvas ja máŋggaidlogu akkusatiiva-genetiivvas, lokatiivvas ja komitatiivvas. Essiva ii adno go vuođđohámis leat golbma stávvala (''ustibin'').</small> |} ==== 1.3 Geavaheapmi ==== Substantiivvat mat ovddemusat váldet oamastangehčosa leat sohkanamahusat, ovdamearkka dihte ''áhčči'', ''eadni'', ''bárdni'', ''nieida, viellja, oabbá'' ja nu ain. Dákkár sánit sáhttet maid váldit oamastangehčosa ráddjehusaid haga. Dábáleamos lea goittotge ahte dat čuvvot váldonjuolggadusa dás vuollelis. ===== 1.3.1 Váldonjuolggadus ===== Eará substantiivvaid hárrái leat muhtun ráddjehusat. Váldonjuolggadus lea ahte oamastangeažus čuovvu finihtta vearbba: * ''Mun '''lean''' beatnag'''an''' čanastan gitta.'' [mu beatnaga] * ''Gal mon muhtomin '''juoiggastan''' eamid'''an''' nai.'' * ''Juogo '''leat''' čorgen lanja'''t'''?'' [du lanja] * '''''Doala''' njálmmá'''t'''!'' * ''Vai '''leat'''go njuokčam'''at''' láhppán?'' * ''Kátjá '''rohttii''' gieđa'''s''' eret Niillasa gieđas.'' [Kátjá gieđa] * ''Mihkkal '''jugahii''' vielja'''s''' gárremiidda.'' * ''Káre '''leai''' juo vajáldahttán áibbas barggu'''s'''.'' * ''De '''vuolgu''' baicce gussa'''me''' viežžat.'' [munno gusa] * ''Mun '''dáiddán''' dán čavčča juo vuovdit visot bohccuid'''an'''''. * ''Gal mun '''čiegan''' čalmmiid'''an'''.'' * '''''It''' galgga goalludit beljiid'''at'''.'' * ''Gosa nieiddaid'''at''' '''guđđet'''?'' * ''Oaččut lanja gosa '''beasat''' guođđit biergasiiddá'''t'''.'' * ''Mihkkal '''ohcagođii''' biktasiiddi'''s''' dan sevdnjes lanjas''. * ''Moai '''galge''' molsut biktasiiddá'''me'''''. * ''Iđedis '''vieččaimet''' herggiid'''eamet''' meahcis.'' * ''Váhnemat '''belket''' mánáid'''easet''' ja mánát fas váhnemiiddi'''set'''.'' * ''Bargit '''jotke''' bargguid'''easet'''.'' * ''Balu'''set''' dattege '''eai''' sáhttán čiehkat.'' * ''Mihkkal '''ii''' muitán lohpádusaid'''is'''.'' * ''Ánne '''viehkalii''' áhči'''s''' ovddal.'' * ''Beana '''ruohtastii''' isid'''is''' oaivvi nala.'' * ''Áddjá '''doapmalii''' sabehiiddi'''s''' lusa.'' * '''''Oaččut''' dan cealkit oabbás'''at'''!'' * ''Elle '''viegai''' oabbás'''is''' veahkkin.'' * ''Niillas '''čohkkedii''' biilas'''is'''''. * ''De moai '''vuoddjáime''' geidnos'''eame'''.'' * '''''Galgabeahtti''' dál mannat eadnás'''eatte''' veahkkin.'' * '''''Bođiimet''' siidas'''eamet''' gaskabeaiáigge.'' * ''De '''ánuimet''' mii jeahkáliid herggiidasa'''met''' dáluisidis.'' * ''Olbmot '''dopme''' ruovttuidasa'''set'''.'' * ''Dalle '''ledjen''' lihkolaš diehtemeahttunvuođast'''an'''.'' * ''Biera '''lei''' lanjast'''is''' gullan mii gievkkanis dáhpáhuvai.'' * ''Niillas '''doalai''' Kátjá salast'''is'''.'' * ''Jápmin '''boahtá''' áiggist'''is'''.'' * ''Jovnna '''bálkestii''' vatnasistti'''s''' golgadagaid Áslat vatnasii.'' * ''Sii '''bohte''' olggos biillast'''easet'''.'' * ''Áhkku '''sihkestii''' vel iešnai moadde gatnjala eret muođuin'''is'''''. * ''Mun '''lean''' bivastagain'''an''' bargan.'' * ''Na ieš '''dieđát''' herggiin'''at''' mo láhttet.'' * ''Beatnagiinná'''t'''go '''boađát'''?'' * ''Niillas '''humadii''' beatnagiinni'''s'''.'' * ''Seaŋggas '''ođii''' Sámmol eamidiinni'''s'''.'' * ''Iđđedis '''bođiiga''' vel Ovllá guovttos Ánddiin ealuin'''easkka'''.'' * ''Moson báhppa gusaid'''is'''guin '''áigu''' rassat?'' * ''De rohkadalai gonagasnieida su áhčistis, ahte son '''válddášii''' dan guossi guossin'''is'''.'' * '''''Ane''' dan oapmin'''at'''!'' * ''Son '''ii''' dovddastan vieljaid'''is''' vielljan'''is'''.'' ===== 1.3.2 Oamastangeažus ii čuovo finihtta vearbba ===== Čuovvovaš ovdamearkkat eai čuovo váldonjuolggadusa. Oamastangeažus sáhttá čuovvut cealkaga objeavtta: * ''Politiija gohčui '''mu''' oktan joavkkuin'''an''' ja vel nuppi sámi joavkku iežas mielde.'' * ''Min váhnemat dikte '''min''' ieža čilget áššiid'''eamet'''.'' Dávjá dat olmmoš masa oamastangeažus čujuha ii oba oidnoge cealkagis ja oalle dávjá dat čujuha dan olbmui geainna hubmi ságastallá. * ''Gos áhččá'''t''' lea?'' * ''Vai nu boaris dat lea eadná'''t'''!'' * ''Nieida'''t''' lea mannan dohko.'' * ''Fuomášin áhčá'''t''' boahtime.'' * ''Dá lea eatná'''t''' liidni.'' * ''Oappá'''t''' beana gullui.'' * ''Áhčist'''at''' lohket hui njálgga guliid.'' * ''Moai letne etniin'''at''' soabadan ahte don náitalat Jovnnain.'' Daidda olbmuide geainna hubmi ságastallá: * ''Mii gal fertet dieid bassat eret ovdal go eadná'''det''' ja áhččá'''det''' boahtiba.'' * ''Moai áigo dál áhčiin'''eattet''' earránit.'' Muhtumin dat čujuha hubmái: * ''Maid viellja'''n''' cealká?'' ===== 1.3.3 Oamastangeažus humahallama oktavuođas ===== Goalmmát geavaheapmi lea nu gohčoduvvon vokatiiva. Ii datge čuovo váldonjuolggadusa. * ''Dieđátgo oabbá'''n''' máid?'' * ''Maid don, olbmá'''n''', dagat?'' * ''Ráhkis vieljaž'''an'''!'' * ''Nu dat lea Márjjáž'''an'''.'' * ''Vuoi, vuoi Kátjáž'''an''' mot moai galge?'' ===== 1.3.4 Resiprohkalaš pronomenat ===== Resiprohkalaš pronomena oamastangeažus čuovvu váldonjuolggadusa dahje objeavtta: * ''Moai '''liikojetne''' goabbat guoibmás'''eame'''.'' * ''Dat dáhtui '''munno''' addit goappat guoibmás'''eame''' ándagassii.'' * ''Dat '''leigga''' soabalaččat goabbat guoibmás'''easkka'''.'' * ''Olbmot '''gullojedje''' sávvame guhtet guoibmás'''easet''' buori ođđa jagi.'' * ''Buohkat '''gehčče''' guhtet guimmiidasa'''set'''.'' * ''Dii '''oahppabehtet''' guhtet guoimmist'''eattet'''.'' ===== 1.3.5 Oamastangeažus ja distributiiva pronomen ===== Oamastangeažus sáhttá maiddái čujuhit distributiiva pronomenii. Dát vuogádat lea oalle mohkkái ja rievddada hubmis hubmái. Oamastangeažus sáhttá čujuhit finihta verbii ja muhtumin maiddái distributiiva pronomenii. Ovdamearkkat: * ''Mii '''válddiimet''' guhtege lávka'''met'''.'' * ''Dat válde '''guhtege''' lávkka'''s'''.'' Daid njuolggadusaid čilge Pekka Sammallahti iežas artihkkalis ''Davvisámegiela distributiiva cealkagat''<ref>SDÁ 1-2–2007: Pekka Sammallahti, Davvisámegiela distributiiva cealkagat, 2007</ref>. ===== 1.3.6 Adposišuvnnat ===== Adposišuvnnat čuvvot dábálaččat váldonjuolggadusa: * '''''Ean''' eisege váldde du fárros'''eame''' boalgan alcceseame.'' * ''Muhtumat '''gaikkehedje''' uksaguoras čuožžu nieiddaid fárros'''easet'''.'' * '''''Áiggut'''go vuostáiváldit Ipmil attáldaga vai norddastit dan eret luhtá'''t'''?'' * ''Eadni '''čuorvvui''' mu lusa'''s'''.'' * ''Guovssahas '''sáhttá''' dohppet du gitta ja loktet du lusa'''s''' ja borrat du.'' * ''Nissonat '''fertejedje''' botnjiideaset ja mánát áhčiideaset gárrat gerresii ja goallostit maŋŋás'''easet'''.'' * '''''Váldde''' dan mielddá'''t'''!'' Eará geavahusat leat vejolaččat muhto eai nu dábálaččat: * ''Boađe mielddá'''n''' johkagáddái!'' == Eará urálalaš gielat == === Suomagiella === == Gáldut == [[Kategoriija:Morfologiija]] ie4m8vcvf4zo46f7ydgvhk8pf8uc3us 306712 306711 2026-07-15T12:33:18Z SámiTranslator 14295 306712 wikitext text/x-wiki Oamastangeažus lea geažus mii laktása muhtun sátnái. Dat dovddaha ovddemusat oamasteami ja gullevašvuođa. Máilmmis leat ollu gielat, main leat oamastanaffiksat. The ''World Atlas of Language Structures'' logahallá 642 giela main leat oamastanaffiksat. Affiksa siskkilda sihke suffiksa (gehčosa) ja prefiksa. Sámegielas leat dušše oamastangehčosat (oamastansuffiksat). Komitatiiva máŋggaidlohku lea spiehkastat go dalle oamastangeažus boahtá ovdal kásusgehčosa. Sámegielas eai leat oamastanprefiksat. == Sámegielat == === 1. Davvisámegiella === Davvisámegielas leat oamastangehčosat. Dat laktásit substantiivvaide (omd. ''eadnás'''at'''''), pronomenii ''ieš'' (omd. ''ieža'''n''', ieža'''t''', alcces'''at''''')'','' resiprohkalaš pronomeniidda (omd. ''guhtet guoimmi'''set'''''), adposišuvnnaide (omd. ''bálddast'''is'''''), negatiiva supiidnaverbii (''omd. ama'''n''', ama'''t''''', ''ama'''s''''' jna), ja vearbba gerundahápmái (''ealedettiin'''is'''''). Dábáleamos geavahus, goittoge 2000-logu álggus, dáidá leat pronomen ''ieš'' sojahus. ''Substantiiva'' + ''oamastangeažus'' geavaheapmi lea unnon. Go veardida boarráset girječálliid giela (riegádan jagiid 1850–1930) ja nuorat girječálliid giela (riegádan 1970-1980) de fuomáša ahte ''ieža- + substantiiva'' lea buori muddui boahtán ''substantiiva + oamastangeažus'' sadjái. Boarráset girječállit atnet ''ieža-'' + ''substantiiva'' oalle unnán, vuosttažettiin earuheaddji cealkagiin: ''Mun jurddašin eambbo eatni go iežan dili birra.'' ==== 1.1 Davvisámegiela oamastangehčosat ==== Davvisámegielas leat oktiibuot gávccinuppelot oamastangehčosa, guokte gehčosa guđenai persovdnii. Nubbi laktása substantiivii man loahppa lea vokála ja nubbi substantiivii man loahppa lea konsonánta: {| class="wikitable" |+ ! ! colspan="3" |''Loahppa lea vokála'' ! colspan="3" |''Loahppa lea konsonánta'' |- ! !Ovttaidlohku !Guvttiidlohku !Máŋggaidlohku !Ovttaidlohku !Guvttiidlohku !Máŋggaidlohku |- |1.p | -n | -me | -met | -an | -eame | -eamet |- |2.p | -t | -de | -det | -at | -eatte | -eattet |- |3.p | -s | -ska | -set | -is | -easkka | -easet |} Pronomen ''ieš'' ovdamearkan: {| class="wikitable" ! ! colspan="3" |''Akkusatiiva-genitiiva:'' ieža- ! colspan="3" |''Illatiiva:'' alcces- |- ! !Ovttaidlohku !Guvttiidlohku !Máŋggaidlohku !Ovttaidlohku !Guvttiidlohku !Máŋggaidlohku |- |1.p |ieža'''n''' |ieža'''me''' |ieža'''met''' |alcces'''an''' |alcces'''eame''' |alcces'''eamet''' |- |2.p |ieža'''t''' |ieža'''de''' |ieža'''det''' |alcces'''at''' |alcces'''eatte''' |alcces'''eattet''' |- |3.p |ieža'''s''' |ieža'''ska''' |ieža'''set''' |alcces'''is''' |alcces'''easkka''' |alcces'''easet''' |} ===== 1.2 Substantiiva + oamastangeažus ===== Go substantiivii lakása oamastangeažus de kásusdovddaldat dávjá rievdá. Ovttaidlogu illatiiva dábálaš geažus lea "-i": * ''Oaččut dan cealkit oabbá<u>i</u>!'' Bajábeale cealkaga sáhttá dahkat čielgaseabbon oamastangehčosiin. Ovttaidlogu illatiiva geažus oamastangehčosiin lea '-s-': * ''Oaččut dan cealkit oabbá<u>s</u>at!'' Illatiiva geažus "-s" lea maid pronomeniin ''da<u>s</u>a'', ''dá<u>s</u>a'', ''die<u>s</u>a'' jna: * ''Niillas čohkkedii biila<u>s</u>is''. * ''Čohkket dá<u>s</u>a.'' Máŋggaidlogu illatiiva dábálaš geažus "-ide" šaddá guhkit ja lea "-idasa-": * ''Olbmot dopme ruovttu<u>idasa</u>set.'' Ovttaidlogu lokatiivva dábálaš geažus lea "-s": * ''Ledjen oađđimin seaŋgga<u>s</u>''. Ovttaidlogu lokatiivva geažus oamastangehčosiin lea "-st-": * ''Ledjen oađđimin seaŋgga<u>st</u>an.'' Ovttaidlogu akkusatiivvas-genitiivvas ii leat geažus lehkos dal oamstangeažus dahje ii. Muhto vokálamáddagis lea earálágan dássemolsašupmi. Girjegiela norbma lea ahte akkusatiivvas-genitiivvas lea gievrras dássi vuosttaš persovnnas: * ''Gal mun vi<u>lb</u>an dovddan.'' (veardit: ''Gal mun vi<u>lbb</u>a dovddan.'') * ''Guođán du háldui dá<u>ll</u>on.'' (veardit: ''Guođán du háldui dá<u>l</u>u.'') * ''Mun lean opmoda<u>hk</u>an ieš čohkken.'' (veardit: ''Mun lean opmoda<u>g</u>a ieš čohkken.'') * ''De jotkkiimet má<u>tk</u>ámet.'' (veardit: ''De jotkkiimet má<u>tkk</u>i.'') * ''Mun ledjen goa<u>ht</u>án luhtte.'' (veardit: ''Mun ledjen goa<u>đ</u>i luhtte.'') Nuppi ja goalmmát persovnnas lea fas geahnohis dássi akkusatiivas-genitiivvas: * ''Mana goa<u>đ</u>át lusa.'' * ''Biret lei álo i<u>rgg</u>is luhtte.'' * ''Mánát eai beassan oaidnit á<u>hč</u>iset mánnui.'' Muhtimat atnet geahnohis dási maiddái vuosttaš persovnnas: * ''Mun in dadjan na<u>m</u>an. ~ Mun in dadjan na<u>mm</u>an.'' {| class="wikitable" |+ ! ! colspan="4" |<big>Vokálamátta: ''<nowiki/>'oabbá''<nowiki/>'</big> |- ! ! colspan="2" |''Oamastangehčosa haga'' ! colspan="2" |''Oamastangehčosiin'' |- ! !Ovttaidlohku !Máŋggaidlohku !Ovttaidlohku !Máŋggaidlohku |- |Nominatiiva |oabbá |oappát |oabbá- |(oappá'''id'''-)¹ |- |A/G |oappá |oappáid |oabbá- / oappá- |oappáid- |- |Illatiiva |oabbái |oappáide |oabbá'''s-''' |oappá'''idasa-''' |- |Lokatiiva |oappás |oappáin |oappá'''st-''' |oappáin- |- |Komitatiiva |oappáin |oappáiguin |oappáin- |oappá'''id- + guin'''² |- |Essiiva | colspan="2" |oabbán | colspan="2" |oabbán- |- | colspan="5" |<small>1. Máŋggaidlohku nominatiiva ii báljo adno oamastangehčosiin ja aivve allaáiggálaš čuorvvassátnin, omd. ''Ráhkis oappáidan!''</small> <small>2. Máŋggaidlogu komitatiivvas oamastangeažus boahtá ovdal ''-guin''. Dása leat giellahistorjjálaš sivat. Dolin ''<nowiki/>'guin''' lei sierra sátni justo dego ''ala, sisa'' jna.</small> |} Konsonántamáddagis lea mohkkát sojaheapmi go vokálamáddagis. Buot kásusiin lea eará dovddaldat go sátnái laktása oamastangeažus. Oažžu measta lohkat ahte dát oamastansojahus ii leat nu hirbmat dábálaš. Eanas fuolkesánit leat vokálamáddagat (áhčči, eadni, oabbá, viellja, nieida, bárdni). {| class="wikitable" ! ! colspan="4" |<big>Konsonántamát''<nowiki/>''ta: ''<nowiki/>'áh''<nowiki/>''kkut'''</big> |- ! ! colspan="2" |''Oamastangehčosa haga'' ! colspan="2" |''Oamastangehčosiin'' |- ! !Ovttaidlohku !Máŋggaidlohku !Ovttaidlohku !Máŋggaidlohku |- |Nominatiiva |ustit |ustibat |'''ustib'''- |(ustib'''iiddá'''-) |- |A/G |ustiba |ustibiid |'''ustib'''- |ustib'''iiddá'''- ustib'''iiddi'''- |- |Illatiiva |ustibii |ustibiidda |ustib'''asa'''- |ustib'''iiddás'''- |- |Lokatiiva |ustibis |ustibiin |ustib'''isttá'''- ustib'''istti'''- |ustib'''iinná'''- ustib'''iinni'''- |- |Komitatiiva |ustibiin |ustibiiguin |ustib'''iinná'''- ustib'''iinni'''- |ustib'''iiddá'''- + -'''guin''' ustib'''iiddi'''- + -'''guin''' |- |Essiiva | colspan="2" |ustibin | colspan="2" |iežan (iežat, iežas...) ustibin |- | colspan="5" |<small>1 persovnnas ja 2. persovnnas lea muhtun hámiin vokálamolsašupmi. Danin tabeallas leat guokte hámi ovttaidlogu lokatiivvas ja komitatiivvas ja máŋggaidlogu akkusatiiva-genetiivvas, lokatiivvas ja komitatiivvas. Essiva ii adno go vuođđohámis leat golbma stávvala (''ustibin'').</small> |} ==== 1.3 Geavaheapmi ==== Substantiivvat mat ovddemusat váldet oamastangehčosa leat sohkanamahusat, ovdamearkka dihte ''áhčči'', ''eadni'', ''bárdni'', ''nieida, viellja, oabbá'' ja nu ain. Dákkár sánit sáhttet maid váldit oamastangehčosa ráddjehusaid haga. Dábáleamos lea goittotge ahte dat čuvvot váldonjuolggadusa dás vuollelis. ===== 1.3.1 Váldonjuolggadus ===== Eará substantiivvaid hárrái leat muhtun ráddjehusat. Váldonjuolggadus lea ahte oamastangeažus čuovvu finihtta vearbba: * ''Mun '''lean''' beatnag'''an''' čanastan gitta.'' [mu beatnaga] * ''Gal mon muhtomin '''juoiggastan''' eamid'''an''' nai.'' * ''Juogo '''leat''' čorgen lanja'''t'''?'' [du lanja] * '''''Doala''' njálmmá'''t'''!'' * ''Vai '''leat'''go njuokčam'''at''' láhppán?'' * ''Kátjá '''rohttii''' gieđa'''s''' eret Niillasa gieđas.'' [Kátjá gieđa] * ''Mihkkal '''jugahii''' vielja'''s''' gárremiidda.'' * ''Káre '''leai''' juo vajáldahttán áibbas barggu'''s'''.'' * ''De '''vuolgu''' baicce gussa'''me''' viežžat.'' [munno gusa] * ''Mun '''dáiddán''' dán čavčča juo vuovdit visot bohccuid'''an'''''. * ''Gal mun '''čiegan''' čalmmiid'''an'''.'' * '''''It''' galgga goalludit beljiid'''at'''.'' * ''Gosa nieiddaid'''at''' '''guđđet'''?'' * ''Oaččut lanja gosa '''beasat''' guođđit biergasiiddá'''t'''.'' * ''Mihkkal '''ohcagođii''' biktasiiddi'''s''' dan sevdnjes lanjas''. * ''Moai '''galge''' molsut biktasiiddá'''me'''''. * ''Iđedis '''vieččaimet''' herggiid'''eamet''' meahcis.'' * ''Váhnemat '''belket''' mánáid'''easet''' ja mánát fas váhnemiiddi'''set'''.'' * ''Bargit '''jotke''' bargguid'''easet'''.'' * ''Balu'''set''' dattege '''eai''' sáhttán čiehkat.'' * ''Mihkkal '''ii''' muitán lohpádusaid'''is'''.'' * ''Ánne '''viehkalii''' áhči'''s''' ovddal.'' * ''Beana '''ruohtastii''' isid'''is''' oaivvi nala.'' * ''Áddjá '''doapmalii''' sabehiiddi'''s''' lusa.'' * '''''Oaččut''' dan cealkit oabbás'''at'''!'' * ''Elle '''viegai''' oabbás'''is''' veahkkin.'' * ''Niillas '''čohkkedii''' biilas'''is'''''. * ''De moai '''vuoddjáime''' geidnos'''eame'''.'' * '''''Galgabeahtti''' dál mannat eadnás'''eatte''' veahkkin.'' * '''''Bođiimet''' siidas'''eamet''' gaskabeaiáigge.'' * ''De '''ánuimet''' mii jeahkáliid herggiidasa'''met''' dáluisidis.'' * ''Olbmot '''dopme''' ruovttuidasa'''set'''.'' * ''Dalle '''ledjen''' lihkolaš diehtemeahttunvuođast'''an'''.'' * ''Biera '''lei''' lanjast'''is''' gullan mii gievkkanis dáhpáhuvai.'' * ''Niillas '''doalai''' Kátjá salast'''is'''.'' * ''Jápmin '''boahtá''' áiggist'''is'''.'' * ''Jovnna '''bálkestii''' vatnasistti'''s''' golgadagaid Áslat vatnasii.'' * ''Sii '''bohte''' olggos biillast'''easet'''.'' * ''Áhkku '''sihkestii''' vel iešnai moadde gatnjala eret muođuin'''is'''''. * ''Mun '''lean''' bivastagain'''an''' bargan.'' * ''Na ieš '''dieđát''' herggiin'''at''' mo láhttet.'' * ''Beatnagiinná'''t'''go '''boađát'''?'' * ''Niillas '''humadii''' beatnagiinni'''s'''.'' * ''Seaŋggas '''ođii''' Sámmol eamidiinni'''s'''.'' * ''Iđđedis '''bođiiga''' vel Ovllá guovttos Ánddiin ealuin'''easkka'''.'' * ''Moson báhppa gusaid'''is'''guin '''áigu''' rassat?'' * ''De rohkadalai gonagasnieida su áhčistis, ahte son '''válddášii''' dan guossi guossin'''is'''.'' * '''''Ane''' dan oapmin'''at'''!'' * ''Son '''ii''' dovddastan vieljaid'''is''' vielljan'''is'''.'' ===== 1.3.2 Oamastangeažus ii čuovo finihtta vearbba ===== Čuovvovaš ovdamearkkat eai čuovo váldonjuolggadusa. Oamastangeažus sáhttá čuovvut cealkaga objeavtta: * ''Politiija gohčui '''mu''' oktan joavkkuin'''an''' ja vel nuppi sámi joavkku iežas mielde.'' * ''Min váhnemat dikte '''min''' ieža čilget áššiid'''eamet'''.'' Dávjá dat olmmoš masa oamastangeažus čujuha ii oba oidnoge cealkagis ja oalle dávjá dat čujuha dan olbmui geainna hubmi ságastallá. * ''Gos áhččá'''t''' lea?'' * ''Vai nu boaris dat lea eadná'''t'''!'' * ''Nieida'''t''' lea mannan dohko.'' * ''Fuomášin áhčá'''t''' boahtime.'' * ''Dá lea eatná'''t''' liidni.'' * ''Oappá'''t''' beana gullui.'' * ''Áhčist'''at''' lohket hui njálgga guliid.'' * ''Moai letne etniin'''at''' soabadan ahte don náitalat Jovnnain.'' Daidda olbmuide geainna hubmi ságastallá: * ''Mii gal fertet dieid bassat eret ovdal go eadná'''det''' ja áhččá'''det''' boahtiba.'' * ''Moai áigo dál áhčiin'''eattet''' earránit.'' Muhtumin dat čujuha hubmái: * ''Maid viellja'''n''' cealká?'' ===== 1.3.3 Oamastangeažus humahallama oktavuođas ===== Goalmmát geavaheapmi lea nu gohčoduvvon vokatiiva. Ii datge čuovo váldonjuolggadusa. * ''Dieđátgo oabbá'''n''' máid?'' * ''Maid don, olbmá'''n''', dagat?'' * ''Ráhkis vieljaž'''an'''!'' * ''Nu dat lea Márjjáž'''an'''.'' * ''Vuoi, vuoi Kátjáž'''an''' mot moai galge?'' ===== 1.3.4 Resiprohkalaš pronomenat ===== Resiprohkalaš pronomena oamastangeažus čuovvu váldonjuolggadusa dahje objeavtta: * ''Moai '''liikojetne''' goabbat guoibmás'''eame'''.'' * ''Dat dáhtui '''munno''' addit goappat guoibmás'''eame''' ándagassii.'' * ''Dat '''leigga''' soabalaččat goabbat guoibmás'''easkka'''.'' * ''Olbmot '''gullojedje''' sávvame guhtet guoibmás'''easet''' buori ođđa jagi.'' * ''Buohkat '''gehčče''' guhtet guimmiidasa'''set'''.'' * ''Dii '''oahppabehtet''' guhtet guoimmist'''eattet'''.'' ===== 1.3.5 Oamastangeažus ja distributiiva pronomen ===== Oamastangeažus sáhttá maiddái čujuhit distributiiva pronomenii. Dát vuogádat lea oalle mohkkái ja rievddada hubmis hubmái. Oamastangeažus sáhttá čujuhit finihta verbii ja muhtumin maiddái distributiiva pronomenii. Ovdamearkkat: * ''Mii '''válddiimet''' guhtege lávka'''met'''.'' * ''Dat válde '''guhtege''' lávkka'''s'''.'' Daid njuolggadusaid čilge Pekka Sammallahti iežas artihkkalis ''Davvisámegiela distributiiva cealkagat''<ref>SDÁ 1-2–2007: Pekka Sammallahti, Davvisámegiela distributiiva cealkagat, 2007</ref>. ===== 1.3.6 Adposišuvnnat ===== Adposišuvnnat čuvvot dábálaččat váldonjuolggadusa: * '''''Ean''' eisege váldde du fárros'''eame''' boalgan alcceseame.'' * ''Muhtumat '''gaikkehedje''' uksaguoras čuožžu nieiddaid fárros'''easet'''.'' * '''''Áiggut'''go vuostáiváldit Ipmil attáldaga vai norddastit dan eret luhtá'''t'''?'' * ''Eadni '''čuorvvui''' mu lusa'''s'''.'' * ''Guovssahas '''sáhttá''' dohppet du gitta ja loktet du lusa'''s''' ja borrat du.'' * ''Nissonat '''fertejedje''' botnjiideaset ja mánát áhčiideaset gárrat gerresii ja goallostit maŋŋás'''easet'''.'' * '''''Váldde''' dan mielddá'''t'''!'' Eará geavahusat leat vejolaččat muhto eai nu dábálaččat: * ''Boađe mielddá'''n''' johkagáddái!'' == Eará urálalaš gielat == === Suomagiella === == Gáldut == [[Kategoriija:Morfologiija]] pc6jawwpubfg45yrhwkhma2o8dfou2h 14 27284 306715 2026-07-15T21:29:20Z Yupik 128 [[Kategoriija:Dálvevaláštallan|* máilmmioasi mielde]] [[Kategoriija:Valáštallan máilmmioasi mielde|* Dálve]] 306715 wikitext text/x-wiki [[Kategoriija:Dálvevaláštallan|* máilmmioasi mielde]] [[Kategoriija:Valáštallan máilmmioasi mielde|* Dálve]] 1eo6dfmvm59eq44b8vbjk652vyqxxa4 14 27285 306716 2026-07-15T21:30:12Z Yupik 128 Ođđa siidu: [[Kategoriija:Dálvevaláštallan|* riikka mielde]] [[Kategoriija:Valáštallan riikka mielde|* Dálve]] 306716 wikitext text/x-wiki [[Kategoriija:Dálvevaláštallan|* riikka mielde]] [[Kategoriija:Valáštallan riikka mielde|* Dálve]] 2ckisz3pod0q46rqilupgj02o44l86j 14 27286 306717 2026-07-15T21:31:46Z Yupik 128 [[Kategoriija:Valáštallan|* riikka mielde]] 306717 wikitext text/x-wiki [[Kategoriija:Valáštallan|* riikka mielde]] 5ofijy9fe53u6whipdbcmvwud9wdxwd