Mēxihco
De Wikipedia
|
|||||
Lema nacional: ninguno | |||||
Āltepētlacuīcatl: Mēxihcāltepētlacuīcatl | |||||
Āltepētepantlahtocan • Neminimeh • Coordenadas |
Mēxihco Tenōchtitlān 8 605 239 19°03′ N 99°22′ O |
||||
Huēyi Āltepētl | Mēxihco Tenōchtitlān | ||||
Achcauhtlahtōlli | Caxtiltlahtōlli 1 | ||||
Forma de gobierno
Tlahtoani
|
Altepetlatxco Felipe Calderón Hinojosa |
||||
Celcatiyotl Tlamacuitli 18, 1325 • Pehualli • Centlamialli |
de Caxtillān Sectiembri 16, 1810 Sectiembri 27, 1821 |
||||
Tentli • Total • % Ātl Cuāxōchtli Ānāhuatl |
Puesto 14º 1,972,550 km² 2.5% 3,117.9 km al norte con T.I.C.A, al sureste 960 km con Cuauhtemallān y 176 km con Huēyicopan |
||||
Neminimeh • Total • Densidad |
Puesto 11º 103 100 000 (conteo INEGI 2005) 52.3 hab./km² |
||||
PIB (PPA) • Total (2005) • PIB per cápita |
Puesto 13º US$ 1,285,654 millones US$ 11,852 65° |
||||
Tomīn | Mēxihcatl peso ($, MXN ) |
||||
Gentilicio | Mēxihcatl, Mēxihcah | ||||
Huso horario • en verano |
UTC-6 a UTC-8 varias UTC |
||||
Cemtlālticpamātlatl āxcāiyōtl | .mx |
||||
Código telefónico | +52 |
||||
Prefijo radiofónico | 4AA-4CZ, 6DA-6JZ, XAA-XIZ |
||||
Código ISO | 484 / MX / MEX | ||||
Miembro de: TLCAN, ONU, OEA, OCDE, APEC, G.3 | |||||
1 el español es el idioma usado en documentos oficiales (ver [1], [2]), no existe una declaratoria expresa que lo haga la lengua oficial, y hay más de 60 lenguas indígenas que son habladas por más del 8% de la población. SRE |
Mēxihcah Tlahtohcāyōmeh Cepancah ahnōzo Mēxihco (Caxtiltlahtōlli: Estados Unidos Mexicanos ahnōzo México), in Mēxihcahtlālpan. Mēxihco Tenōchtitlān in hueyaltépetl Mēxihco. Huēyitlālpan Ixachitlān Ayamictlān. Inic mācuīlli tlalpān Ixachitlānco īhuān inic mahtlāctlinnāhui tlalpān Cemānāhuac.
Tabla de contenidos |
[editar] Mēxihco
- Chihuahuac
- Cuetlaxcōāpan
- Huaxyācac
- Mēxihcahtlālpan
- Mēxihco Tenōchtitlān
- Tlaxcallān
- Zacatecapan
[editar] Tlahtōllōtl
[editar] Achtocaxtillāntoc Immaniatl
[editar] Immaniatl colonial (1521-1810)
[editar] In independencia
[editar] Mācuīlpohualxihuitl XIX
[editar] Mācuīlpohualxihuitl XX
[editar] Āhuic Tlahtōllōtl
[editar] Mēxihco Cemānāhuactiliztli
Tepēmeh:
- Popōcatepētl
- Iztaccihuātl
- Citlāltepētl
[editar] Tlālcapan
Artículo principal: Mēxihco tlalcapan
División política ihuic Mēxihco | |||
Tlahtohcāyōmeh | Neminimeh (2005) | Superficie (km²) | Āltepētepantlahtocan |
Mēxihcah Tlahtohcāyōmeh Cepancah | 103 088 000 | 1 959 248 | Mēxihco Tenōchtitlān |
1. Ātotonilcapan | 1 051 000 | 5 625 | Ātotonilcapan (āltepētl) |
2. Mēxihcatl California | 2 842 000 | 71 546 | Mēxihcalli |
3. Mēxihcatl California Huitztlān | 517 000 | 73 943 | La Paz |
4. Campechen | 751 000 | 57 727 | Campechen |
5. Chiyapan | 4 256 000 | 73 681 | Tōchtlān Gutiérrez |
6. Chihuahuac | 3 238 000 | 247 487 | Chihuahuac (Āltepētl) |
7. Coahuillān ihuic Zaragoza | 2 475 000 | 151 445 | Saltillo |
8. Coliman | 562 000 | 5 627 | Coliman |
9. Tepēhuahcān | 1 489 000 | 123 367 | Tēpanāhuiliztli ihuic Tepēhuahcān |
10. Cueyatlālco | 4 893 000 | 30 621 | Cueyatlālco |
11. Cihuātlān | 3 116 000 | 63 618 | Chīlpantzinco ihuic Bravo |
12. Calpanpilco | 2 334 000 | 20 856 | Pachyohcān ihuic Soto |
13. Xāllixco | 6 652 000 | 78 630 | Ātemaxac |
14. Mēxihco Tlahtohcāyōtl | 14 161 000 | 22 333 | Tōllohcān ihuic Lerdo |
15. Michhuahcān ihuic Ocampo | 3 988 000 | 58 667 | Morelia |
16. Morelos | 1 605 000 | 4 892 | Cuauhnāhuac |
17. Nayatlān | 943 000 | 27 862 | Tepic |
18. Yancuīc León | 4 164 000 | 64 203 | Tlahtoāntepēc |
19. Huāxyacac | 3 522 000 | 93 343 | Huāxyacac ihuic Juárez |
20. Puebla (Tlacanechicolpan) | 5 391 000 | 34 251 | Cuetlaxcōāpan ihuic Zaragoza |
21. Chīchīmēcalco | 1 593 000 | 11 658 | Santiago ihuic Tlachco |
22. Quintana Roo | 1 134 000 | 42 535 | Chetumal |
23. San Luis Potosí | 2 412 000 | 61 165 | San Luis Potosí |
24. Xināloac | 2 610 000 | 57 331 | Cōlhuahcan Rosales |
25. Xonoctlān | 2 384 000 | 179 516 | Hermosillo |
26. Onohualco | 2 013 000 | 24 747 | Villahermosa |
27. Tamaholipan | 3 020 000 | 80 148 | Āltepētl Tēpanāhuiliztli |
28. Tlaxcallān | 1 061 000 | 3 997 | Tlaxcallān ihuic Xīcohtēncatl |
29. Totōnicapan ihuic Ignacio de la Llave | 7 081 000 | 71 856 | Xālāpan ihuic Enríquez |
30. Yucatlān | 1 803 000 | 39 671 | Mérida |
31. Zacatecapan | 1 357 000 | 75 416 | Zacatecas |
32. Distrito Federal | 8 670 000 | 1 484 | Mēxihco Tenōchtitlān |
[editar] Tequiyōtl
In āmatl tepoltic. Xitlapalehuia Huiquipedia in tehualaquitica. |