Serbišćina

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije

Српски Језик/Srpski Jezik
Serbišćina, južnoserbska rěč

kraje Serbiska, Chorwatska,
Bosniska-Hercegowinska
Makedonska, Montenegro
rěčnicy wjace hač 12 milionow (po němskej wikipediji)
klasifikacija indoeuropske rěče
družina pisma kyriliski alfabet a łaćonski alfabet
oficielny status
hamtska rěč Serbiska, Montenegro a
Bosniska-Hercegowinska
rěčne kody
ISO 639-1:

sr

ISO 639-2: (B) scc (T) srp
ISO 639-3 (SIL):

srp

Wikipedija

Serbišćina, južnoserbska rěč je jedna z južnosłowjanskich rěčow. Rěči so w Serbiskej, Čornej Horje a Republice Srpskej, w susodnych statach a w dijaspori. Wona słuša k słowjanskim rěčam, do swójby indoeuropskich rěčow, a do balkanskeho areala, dokelž ma charakteristiske kajkosće, kaž wšitke druhe balkanske rěče. Serbišćina je najbóle přiwuzna makedonšćinje a chorwatšćinje. Serbišćinu rěča 12 milionaj ludźi.

[wobdźěłać] Gramatika

Južnoserbska rěč ma 3 časy, tři genusy, dwaj numerusaj a 7 padow.

Pady w južnoserbskej rěči
1. ko, šta? nominativ mjenowak
2. (bez, posle) koga, čega? genitiv rodźak
3. kome, čemu? dativ dawak
4. (pred, za) koga, šta? - widźu akuzativ žadak
5. - wołamy vokativ wołak
6. (sa) kim, čime? instrumental nastrojnik
7. (o, po) kome, čemu? lokativ měsćak

[wobdźěłać] Južnoserbski alfabet

Južnoserbski alfabet ma 30 pismikow.

Južnoserbski alfabet
Wulke pismiki Małe pismiki Transkripcija
А а a
Б б b
В в w
Г г g
Д д d
Ђ ђ đ, (gj, dj)
Е е e
Ж ж ž
З з z
И и i
Ј ј j
К к k
Л л ł
Љ љ l
М м m
Н н n
Њ њ ń, nj
О о o
П п p
Р р r
С с s
Т т t
Ћ ћ ć (kj, tj)
У у u
Ф Ф f
Х х ch
Ц ц c
Ч ч č
Џ џ
Ш ш š
Wikisłownik
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije