Lěsny hróšik

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije

Lěsny hróšik

systematika
Domena Eukarioty
Swět Rostlinstwo
klasa: (Rosopsida)
podklasa: (Rosidae)
porjad: (Fabales)
swójba: (Fabaceae)
podswójba: (Faboideae)
ród: Hróšik (Lathyrus)
družina: Lěsny hróšik
wědomostne mjeno
Lathyrus sylvestris
L.

 pok.·disk.·wobdź. 

Lěsny hróšik (łaćonsce: Lathyrus sylvestris) je rostlina ze swójby łušćinowcow.

[wobdźěłać] Wopis

Wjacelětna zelisćowa rostlina ma hač do 15 m dołhe, łazace, hałuzojte wuběžki.

Stołpik dosahuje dołhosć wot 1 hač do 2 m a ma křidleška, kotrež dosahuja šěrokosć wot 1,5 hač do 4 mm. Cyłkowna šěrokosć wučinje 4 hač do 9 mm. Wón je hałuzkojty, štyrihranity a žłobikojty a kaž lisćowe łopjena nahi abo na róžkach wot cunich zubikow hruby.

Lisćowe łopjena su jara sylne a maja šwižny hač do šěroko pjerjojty stołpik. Wón je z něhdźe 0,5 hač do 1,5 mm dołhimi křidleškami něhdźe 2 hač do 4 mm šěroki. Łopješka sedźa na wšěch lisćowych łopjenach přeco jenož w jednym porje. Wone su lancetojte hač do linealne, najčasćišo poněčim kónčkojte a něhdźe 6 hač do 20 raz tak dołhe kaž šěroke. Wone dosahuja dołhosć wot wjace abo mjeńše 5 hač do 14 cm a šěrokosć wot něhdźe 5 hač do 15 mm. 3 abo 5 podołhostnych nerwow a dołhe wóčka tworjene syćowe nerwy su najčasćišo jasnje za spóznawać.

Pódlanske łopjena su šwižnje połšipojte, z "wuškemi" něhdźe 1 hač do 2 cm dołhe a 0,5 hač do 2,5 mm šěroke.

Kćenja su 13 hač do 18 mm dołhe a sedźa w najčasćišo jenož 3 hač do 6-kćenjowych, lisćowe łopjena nic abo mało přesahowace kićojtych kwětnistwach z krótkimi nošnymi łopješkemi. Keluchowe zubki su přez šěroke buchty rozdźělowane. Kćenjowe łopješka su róžojte hač do purpurowe, šěroka chorhojčka wonka nazeleń přeběžane. Jenož křidleška su čisto purpurčerwjene.

Łušćinowy płody su něhdźe 5 hač do 7 mm dołhe, 8 hač do 13 mm šěroke a na kosačach a syćowych nerwach wot feinen sukikow hrube. Zrałe su brune kaž koža a 6- hač do 14-symjenjowe.

Symjenja su 4 hač do 5,5 mm wulke, najčasćišo přez wzajomne tłóčenje něšto róžkojte, słabje horbikate a wot brunojteje hač do načerwjeń šěreje barbjenja.

[wobdźěłać] Žórła

  • Aichele, D., Golte-Brechtle, M.: Was blüht denn da: Wildwachsende Blütenpflanzen Mitteleuropas. Kosmos Naturführer (1997)
  • Brankačk, Jurij: Wobrazowy słownik hornjoserbskich rostlinskich mjenow na CD ROM. Rěčny centrum WITAJ, wudaće za serbske šule. Budyšin 2005.
  • Kubát, K. (Hlavní editor): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha (2002)
  • Lajnert, Jan: Rostlinske mjena. Serbske. Němske. Łaćanske. Rjadowane po přirodnym systemje. Volk und Wissen Volkseigener Verlag Berlin (1954)
  • Rězak, Filip: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. Donnerhak, Budyšin (1920)
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije