Anis
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
Anis |
|
---|---|
![]() |
|
Ilustracija anisa (Koehler 1887) | |
systematika | |
Domena | Eukarioty |
Swět | Rostlinstwo |
klasa: | (Rosopsida) |
podklasa: | (Asteridae) |
porjad: | (Apiales) |
swójba: | Wokołkowe rostliny (Apiaceae) |
ród: | Pimpinela (Pimpinella) |
družina: | Anis |
wědomostne mjeno | |
Pimpinella anisum | |
L. | |
|
Anis (łać. Pimpinella anisum) je hojenska a korjeninowa rostlina ze swójby wokołkowych rostlinow.
Wobsah |
[wobdźěłać] Etymologija
Mjeno pochadźe wot grjekskeho słowa ανηθον za koprik, z kotrymž bu anis zaměnjowany.
[wobdźěłać] Synonymy
- Apium anisum Crantz
- Sison anisum Sprengel
- Tragium anisum Link
- Carum anisum Baillon
- Selinum anisum E. H. L. Krause
- Anisum vulgare Gärtner
- Anisum officinarum Mönch
- P. anisum cultum Alef.
[wobdźěłać] Wopis
Anis je jednolětna rostlina a dosahuje wysokosć wot něhdźe 25 hač do 60 cm.
Stołpik je zrunany je lochko kosmaty.
Spódne łopjena su wutrobojće kulojte, na kromje nutř rězane a dosahuja dołhosć wot 2 hač do 5 cm. Stołpikowe łopjena su třiličbne hač do pjerkowje dźělene.
Małe běłe kćenja z přeměrom wot 3 mm su w bjezwobalkowych, najčasćišo dwanaćepruhojće hromadźe stajenych wokołkach (tak mjenowany dwójny wokołk) rjadowane a kćěja wot julija hač septembra.
Płody, kotrež w awgusće/septembrje so móža žnjeć, dosahuja dołhosć wot 3 hač 5 mm, su owalne a maja šěre kosmy.
[wobdźěłać] Wužiwanje
W kucharskich kumštach bu symjenja rostliny wužiwane. Anis polěpšuje hłownje słódke pječwa, placki, likery (anisowy palenc) a sirup.
[wobdźěłać] Eksterne wotkazy
- G. Madaus: Lehrbuch der biologischen Heilmittel (něm.)
- crescent bloom (jend.)
- Plants for a Future (jend.)
- Heilpflanzen-Lexikon (něm.)
- Gewürzseiten (něm.)
- Kräuterbuch von Jacobus Theodorus Tabernaemontanus (1625) (něm.)
- wuerzkraut.de (něm.)